Split (1)

train · 19.1k rows

law_id stringlengths 11 2.15k	law_text stringlengths 14 1.92M
Zákon č. 459/2011 Sb.	Zákon č. 459/2011 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony Vyhlášeno 30. 12. 2011, datum účinnosti 1. 1. 2012, částka 159/2011 * ČÁST PRVNÍ - Změna trestního řádu * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o soudnictví ve věcech mládeže * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o Policii České republiky * ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona o státním zastupitelství * ČÁST PÁTÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 1. 2012 459 ZÁKON ze dne 6. prosince 2011, kterým se mění zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna trestního řádu Čl. I Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění zákona č. 57/1965 Sb., zákona č. 58/1969 Sb., zákona č. 149/1969 Sb., zákona č. 48/1973 Sb., zákona č. 29/1978 Sb., zákona č. 43/1980 Sb., zákona č. 159/1989 Sb., zákona č. 178/1990 Sb., zákona č. 303/1990 Sb., zákona č. 558/1991 Sb., zákona č. 25/1993 Sb., zákona č. 115/1993 Sb., zákona č. 292/1993 Sb., zákona č. 154/1994 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 214/1994 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 8/1995 Sb., zákona č. 152/1995 Sb., zákona č. 150/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb., zákona č. 148/1998 Sb., zákona č. 166/1998 Sb., zákona č. 191/1999 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 227/2000 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 77/2001 Sb., zákona č. 144/2001 Sb., zákona č. 265/2001 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 424/2001 Sb., zákona č. 200/2002 Sb., zákona č. 226/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 218/2003 Sb., zákona č. 279/2003 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 283/2004 Sb., zákona č. 539/2004 Sb., zákona č. 587/2004 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 45/2005 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 239/2005 Sb., zákona č. 394/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 79/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 113/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 253/2006 Sb., zákona č. 321/2006 Sb., zákona č. 170/2007 Sb., zákona č. 179/2007 Sb., zákona č. 345/2007 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 90/2008 Sb., zákona č. 121/2008 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 135/2008 Sb., zákona č. 177/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 301/2008 Sb., zákona č. 384/2008 Sb., zákona č. 457/2008 Sb., zákona č. 480/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 52/2009 Sb., zákona č. 218/2009 Sb., zákona č. 272/2009 Sb., zákona č. 306/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 163/2010 Sb., zákona č. 197/2010 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 219/2010 Sb., zákona č. 150/2011 Sb., zákona č. 181/2011 Sb., zákona č. 207/2011 Sb., zákona č. 330/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 348/2011 Sb. a zákona č. 357/2011 Sb., se mění takto: 1. V § 2 odst. 4 se věta druhá nahrazuje větami „Trestní věci musí projednávat urychleně bez zbytečných průtahů; s největším urychlením projednávají zejména vazební věci a věci, ve kterých byl zajištěn majetek, je-li to zapotřebí vzhledem k hodnotě a povaze zajištěného majetku. Trestní věci projednávají s plným šetřením práv a svobod zaručených Listinou základních práv a svobod a mezinárodními smlouvami o lidských právech a základních svobodách, jimiž je Česká republika vázána; při provádění úkonů trestního řízení lze do těchto práv osob, jichž se takové úkony dotýkají, zasahovat jen v odůvodněných případech na základě zákona a v nezbytné míře pro zajištění účelu trestního řízení.“. 2. V § 2 odst. 12 se slova „i neveřejném“ nahrazují slovy „, vazebním a neveřejném“. 3. V § 17 odst. 1 se na začátek textu písmene a) vkládají slova „zabití, vraždy novorozeného dítěte matkou,“. 4. V § 17 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Krajský soud koná v prvním stupni řízení též o trestném činu opilství v případě, že čin jinak trestný, jehož se dopustil pachatel ve stavu nepříčetnosti, který si zaviněně přivodil, naplňuje znaky skutkové podstaty některého z trestných činů, u nichž je stanovena příslušnost krajského soudu podle odstavce 1.“. Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3. 5. V § 17 se na konci odstavce 3 doplňují slova „nebo 2“. 6. V § 30 odst. 2 větě druhé se za slovo „prohlídku“ vkládají slova „nebo prohlídku jiných prostor a pozemků“. 7. V § 36 odst. 1 písm. a) se za slovo „svobody“ vkládají slova „, ve výkonu ochranného opatření spojeného se zbavením osobní svobody“. 8. V § 36 odst. 4 písmeno f) zní: „f) v řízení o uznání a výkonu cizozemského rozhodnutí, kterým byl uložen nepodmíněný trest odnětí svobody nebo byl přeměněn podmíněný trest nebo jiný trest na nepodmíněný trest odnětí svobody, nebo kterým bylo uložené ochranné opatření spojené se zbavením osobní svobody.“. 9. Za § 36a se vkládá nový § 36b, který zní: „§ 36b (1) Je-li dán důvod nutné obhajoby podle § 36 odst. 3 nebo § 36a odst. 2 písm. b), může se obviněný obhájce vzdát, nejde-li o trestný čin, za který lze uložit výjimečný trest. Obviněný se může obhájce vzdát i v případě nutné obhajoby podle § 36 odst. 4 písm. a). (2) Vzdání se obhájce podle odstavce 1 může obviněný učinit pouze výslovným písemným prohlášením nebo ústně do protokolu u orgánu činného v trestním řízení, který vede řízení; prohlášení musí být učiněno za přítomnosti obhájce a po předchozí poradě s ním. (3) Prohlášení o vzdání se obhájce může obviněný vzít kdykoliv zpět. Spolu se zpětvzetím prohlášení musí obviněný předložit plnou moc obhájce, kterého si zvolil, nebo požádat o jeho ustanovení; pokud tak neučiní, má se za to, že si obhájce nezvolil a obhájce se mu neprodleně ustanoví. Vzal-li obviněný své prohlášení o vzdání se obhájce zpět, nemůže se obhájce znovu vzdát. (4) Úkony provedené od doručení prohlášení o vzdání se obhájce orgánu činnému v trestním řízení do jeho zpětvzetí není třeba opakovat jen z důvodu, že obviněný neměl v této době obhájce.“. 10. V § 39 se na konci odstavce 3 doplňuje věta „Vzdal-li se obviněný ustanoveného obhájce prohlášením podle § 36b a následně vzal toto prohlášení zpět, ustanoví se mu týž obhájce, je-li to možné.“. 11. Za § 52 se vkládá nový § 52a, který zní: „§ 52a Je-li to potřebné pro ochranu práv osob, zejména s ohledem na jejich věk nebo zdravotní stav, nebo vyžadují-li to bezpečnostní anebo jiné závažné důvody, lze při provádění úkonů trestního řízení využívat technické zařízení pro přenos obrazu a zvuku (dále jen „videokonferenční zařízení“), umožňuje-li to povaha těchto úkonů a je-li to technicky možné.“. 12. V § 53 odst. 1 větě druhé se za slovo „proveden“ vkládají slova „, nebo prostřednictvím videokonferenčního zařízení; není-li úkon prováděn prostřednictvím videokonferenčního zařízení, vykonají jej mimo svůj obvod sami, jen“ a středník a slova „, vykonají však úkon i mimo svůj obvod sami“ se zrušují. 13. V § 55a se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Je-li při provádění úkonu využito videokonferenčního zařízení, pořizuje se zvukový a obrazový záznam vždy.“. 14. V § 55b se na konci odstavce 1 doplňují slova „; ustanovení § 55a odst. 1 věty druhé tím není dotčeno“. 15. V § 56 odst. 1 se za větu první vkládá věta „Je-li úkon prováděn prostřednictvím videokonferenčního zařízení, osoba, jíž se úkon týká, protokol nepodepisuje.“. 16. V § 64 odstavec 2 zní: „(2) Nebyl-li adresát písemnosti, kterou je třeba doručit do vlastních rukou, zastižen, písemnost se uloží a adresát se vhodným způsobem vyrozumí, kde si ji může vyzvednout.“. 17. V § 64 odstavce 4 a 5 znějí: „(4) Nevyzvedne-li si adresát písemnost do deseti dnů od uložení, považuje se poslední den této lhůty za den doručení, i když se adresát o uložení nedověděl, ačkoliv se v místě doručení zdržuje, nebo uvedenou adresu označil pro účely doručování. Doručující orgán po marném uplynutí této lhůty vhodí písemnost do domovní nebo jiné adresátem užívané schránky, ledaže odesílatel vhození písemnosti do schránky vyloučí. Není-li takové schránky, písemnost se vrátí odesílateli a vyvěsí se o tom sdělení na úřední desce. (5) Odstavec 4 se neužije, doručuje-li se a) obviněnému usnesení o zahájení trestního stíhání, obžaloba, návrh na potrestání, rozsudek, trestní příkaz nebo předvolání k hlavnímu líčení nebo veřejnému zasedání, nebo b) jiná písemnost, jestliže to předseda senátu, státní zástupce, nebo policejní orgán z důležitých důvodů nařídí.“. 18. V § 64 se doplňuje odstavec 6, který zní: „(6) Je-li doručení podle odstavce 4 vyloučeno, musí to odesílatel na zásilce nápadně vyznačit. Doručující orgán v takovém případě vrátí písemnost odesílateli po marném uplynutí lhůty deseti dnů ode dne jejího uložení.“. 19. V § 68 odst. 1 se věta třetí zrušuje. 20. V § 68 odst. 3 písmeno e) zní: „e) již opakoval trestnou činnost, pro niž je stíhán, nebo v takové trestné činnosti pokračoval, nebo byl za takovou trestnou činnost v posledních třech letech odsouzen nebo potrestán.“. 21. V § 68 se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) Omezení uvedená v odstavci 2 pro úmyslný trestný čin se neužijí, jestliže je dán důvod vazby uvedený v § 67 písm. c) a s přihlédnutím k povaze takového trestného činu vyžaduje vzetí do vazby účinná ochrana poškozeného, zejména ochrana jeho života, zdraví nebo jiného obdobného zájmu.“. 22. V § 69 odst. 4 větě první se slova „nejbližšímu věcně příslušnému soudu“ nahrazují slovy „soudu, jehož soudce příkaz vydal, nebo na místo umožňující tomuto soudu provést výslech prostřednictvím videokonferenčního zařízení; není-li to výjimečně možné vzhledem k nepředvídatelným okolnostem, musí být obviněný dodán nejpozději 24 hodin od zatčení jinému věcně příslušnému soudu“ a věta druhá se zrušuje. 23. V § 69 odstavec 5 zní: „(5) Soudce soudu, který příkaz k zatčení vydal, musí obviněného neprodleně vyslechnout, rozhodnout o vazbě a toto rozhodnutí oznámit obviněnému do 24 hodin od doby, kdy byl obviněný dodán na místo výslechu. Provádí-li výslech obviněného výjimečně jiný věcně příslušný soudce, jemuž byl obviněný dodán vzhledem k nepředvídatelným okolnostem, informuje o jeho výsledku soudce soudu, který příkaz k zatčení vydal. Tento soudce po získání informace o výslechu rozhodne o vazbě a své rozhodnutí oznámí prostřednictvím soudce provádějícího výslech obviněnému. Není-li obviněnému rozhodnutí o vazbě oznámeno do 24 hodin od doby, kdy byl dodán na místo výslechu, musí být propuštěn na svobodu. Obviněný má právo požadovat, aby obhájce byl přítomen při jeho výslechu, pokud je v uvedené lhůtě dosažitelný.“. 24. V § 69 se odstavec 6 zrušuje. Dosavadní odstavec 7 se označuje jako odstavec 6. 25. V nadpisu § 70 se slova „vzetí do vazby“ nahrazují slovem „vazbě“. 26. V § 70 se věta třetí nahrazuje větou „O vzetí cizince do vazby a o jeho propuštění z vazby se vyrozumí též konzulární úřad státu, jehož je cizinec občanem, pokud o to cizinec požádá, nestanoví-li jinak vyhlášená mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána.“. 27. § 71, 71a a 72 včetně nadpisů znějí: „§ 71 Přezkoumávání trvání důvodů vazby (1) Orgány činné v trestním řízení jsou povinny průběžně zkoumat, zda důvody vazby u obviněného ještě trvají nebo se nezměnily a zda nelze vazbu nahradit některým z opatření uvedených v § 73 a 73a. Přihlížejí při tom také k tomu, zda ponechání obviněného ve vazbě vyžaduje obtížnost věci nebo jiné závažné důvody, pro které nelze trestní stíhání skončit, a zda by propuštěním obviněného z vazby bylo zmařeno nebo podstatně ztíženo dosažení účelu trestního stíhání. Soudce tak činí v přípravném řízení pouze při rozhodování o a) žádosti obviněného o propuštění z vazby, b) návrhu státního zástupce na rozhodnutí o ponechání obviněného ve vazbě, c) změně důvodů vazby, jestliže byl shledán nový důvod vazby, nebo d) stížnosti proti usnesení státního zástupce o vazbě. (2) Obviněný musí být neprodleně propuštěn z vazby, jestliže a) pomine důvod vazby, nebo b) je zřejmé, že vzhledem k osobě obviněného a k povaze a závažnosti věci trestní stíhání nepovede k uložení nepodmíněného trestu odnětí svobody, a nejsou-li dány okolnosti uvedené v § 68 odst. 3 a 4. § 71a Žádost o propuštění z vazby Obviněný má právo kdykoli po právní moci rozhodnutí o vzetí do vazby žádat o propuštění z vazby. Za žádost o propuštění z vazby se považuje i návrh obviněného na přijetí některého z opatření nahrazujících vazbu. O takové žádosti musí být rozhodnuto bez zbytečného odkladu. Byla-li žádost zamítnuta, může ji obviněný, neuvede-li v ní jiné důvody, opakovat až po uplynutí 30 dnů od právní moci posledního rozhodnutí, kterým byla zamítnuta jeho žádost o propuštění z vazby, nebo kterým bylo rozhodnuto o dalším trvání vazby nebo o změně důvodů vazby. § 72 Rozhodování o dalším trvání vazby (1) Nejpozději každé tři měsíce od právní moci rozhodnutí o vzetí do vazby nebo právní moci jiného rozhodnutí o vazbě je v přípravném řízení soudce povinen rozhodnout na návrh státního zástupce o tom, zda se obviněný i nadále ponechává ve vazbě, nebo zda se z vazby propouští. Jinak musí být obviněný neprodleně propuštěn z vazby. (2) Návrh státního zástupce na vydání rozhodnutí soudce o dalším trvání vazby podle odstavce 1 je třeba doručit soudu nejpozději 15 dnů před uplynutím lhůty tří měsíců. (3) Soud je povinen nejpozději do 30 dnů ode dne, kdy u něj byla podána obžaloba proti obviněnému, který je ve vazbě, nebo kdy mu byl doručen spis na základě rozhodnutí o postoupení nebo přikázání věci obviněného, který je ve vazbě, rozhodnout, zda se obviněný ponechává i nadále ve vazbě, nebo zda se z vazby propouští; jinak musí být obviněný neprodleně propuštěn z vazby. Ponechá-li soud obviněného ve vazbě, nebo rozhodne-li soud o vzetí obviněného do vazby až po podání obžaloby, je povinen postupovat přiměřeně podle odstavce 1. (4) Jestliže tříměsíční lhůta pro rozhodnutí soudu o dalším trvání vazby skončí v průběhu řízení o opravném prostředku před nadřízeným soudem, je k rozhodnutí o ponechání obviněného ve vazbě nebo o jeho propuštění z vazby příslušný tento nadřízený soud; při předložení spisu jej soud, proti jehož rozhodnutí byl podán opravný prostředek, vyrozumí o konci této lhůty.“. 28. Za § 72 se vkládají nové § 72a a 72b, které včetně nadpisu znějí: „Nejvyšší přípustná doba trvání vazby § 72a (1) Vazba může trvat v přípravném řízení a v řízení před soudem jen nezbytně nutnou dobu. Celková doba trvání vazby v trestním řízení nesmí přesáhnout a) jeden rok, je-li vedeno trestní stíhání pro přečin, b) dva roky, je-li vedeno trestní stíhání pro zločin, c) tři roky, je-li vedeno trestní stíhání pro zvlášť závažný zločin, d) čtyři roky, je-li vedeno trestní stíhání pro zvlášť závažný zločin, za který lze podle trestního zákona uložit výjimečný trest. (2) Z doby uvedené v odstavci 1 připadá jedna třetina na přípravné řízení a dvě třetiny na řízení před soudem. Není-li přípravné řízení nebo řízení před soudem před uplynutím této doby skončeno, musí být nejpozději v poslední den této lhůty obviněný propuštěn z vazby. Je-li obviněný stíhán pro dva nebo více trestných činů, je pro určení této doby rozhodující čin nejpřísněji trestný. Je-li skutek, pro který bylo zahájeno trestní stíhání, jiným trestným činem, a délka vykonané vazby již přesáhla dobu stanovenou pro přípravné řízení nebo řízení před soudem, obviněný musí být neprodleně propuštěn z vazby. (3) Vazba z důvodu uvedeného v § 67 písm. b) může trvat nejdéle tři měsíce. Nebyl-li obviněný, který není ve vazbě současně i z jiného důvodu, propuštěn z vazby před uplynutím lhůty uvedené ve větě první, musí být propuštěn nejpozději poslední den této lhůty. Bylo-li zjištěno, že obviněný již působil na svědky nebo spoluobviněné nebo jinak mařil objasňování skutečností závažných pro trestní stíhání [§ 68 odst. 3 písm. d)], rozhodne o ponechání obviněného ve vazbě nad stanovenou lhůtu v přípravném řízení na návrh státního zástupce soudce a po podání obžaloby soud. (4) Doba trvání vazby se počítá ode dne, kdy došlo k omezení osobní svobody obviněného. Při vrácení věci státnímu zástupci k došetření pokračuje běh lhůty, která připadá na přípravné řízení, ode dne, kdy byl spis doručen státnímu zástupci. (5) Doba trvání vazby, o níž bylo rozhodnuto v řízení o dovolání (§ 265l odst. 4 a § 265o odst. 2), o stížnosti pro porušení zákona (§ 275 odst. 3), o návrhu na povolení obnovy řízení (§ 282 odst. 2 a § 287), po zrušení výroku o trestu nálezem Ústavního soudu (§ 314k odst. 1), v řízení o výkonu trestu vyhoštění (§ 350c odst. 1), jakož i v řízení podle hlavy dvacáté páté, se posuzuje samostatně a nezávisle na vazbě v původním řízení. § 72b Byl-li soudem vyhlášen rozsudek, kterým byl obviněný odsouzen pro zvlášť závažný zločin k nepodmíněnému trestu odnětí svobody, nezapočítává se doba vazby od vyhlášení takového rozsudku do nařízení výkonu uloženého trestu odnětí svobody nebo do zrušení takového rozsudku do celkové doby trvání vazby podle § 72a odst. 1.“. 29. § 73b včetně nadpisu zní: „§ 73b Orgány rozhodující o vazbě (1) O vzetí obviněného do vazby rozhoduje soud a v přípravném řízení na návrh státního zástupce soudce. O vazbě obviněného zatčeného podle § 69 rozhoduje v řízení před soudem soudce; v takovém případě má stejná práva a povinnosti jako senát a jeho předseda. (2) O žádosti obviněného o propuštění z vazby rozhoduje soud a v přípravném řízení státní zástupce. Nevyhoví-li státní zástupce žádosti o propuštění z vazby, je povinen ji nejpozději do pěti pracovních dnů od doručení předložit k rozhodnutí soudci; o tomto postupu vyrozumí obviněného. Souhlasí-li státní zástupce s propuštěním obviněného z vazby, může v řízení před soudem o propuštění z vazby rozhodnout předseda senátu. (3) O dalším trvání vazby obviněného rozhoduje soud a v přípravném řízení na návrh státního zástupce soudce. (4) O změně důvodů vazby rozhoduje soud a v přípravném řízení na návrh státního zástupce soudce; pominul-li některý z důvodů vazby, může o pominutí důvodu vazby rozhodnout v přípravném řízení i státní zástupce. (5) O žádosti o zrušení omezení spočívajícího v zákazu vycestování do zahraničí, které bylo obviněnému uloženo podle § 73 odst. 4 nebo § 73a odst. 3, rozhoduje soud a v přípravném řízení státní zástupce. (6) Rozhodnutí, kterým se obviněný propouští z vazby, může v přípravném řízení učinit i státní zástupce. V případě překročení lhůty pro rozhodnutí o dalším trvání vazby podle § 72 nebo překročení nejvyšší přípustné doby trvání vazby podle § 72a vydá soud a v přípravném řízení soudce nebo státní zástupce pouze příkaz k propuštění obviněného z vazby.“. 30. Za § 73b se vkládají nové § 73c až 73g, které včetně nadpisů znějí: „§ 73c Zvláštní náležitosti rozhodnutí o vazbě V odůvodnění rozhodnutí o vzetí obviněného do vazby nebo jiného rozhodnutí o vazbě, jehož důsledkem je ponechání obviněného ve vazbě, musí být kromě obecných náležitostí (§ 134) uvedeny také a) skutečnosti, které odůvodňují podezření ze spáchání trestného činu, pro který je obviněný stíhán, b) konkrétní skutečnosti, ze kterých jsou dovozovány důvody vazby, popřípadě okolnosti uvedené v § 68 odst. 3 a 4 a v § 72a odst. 3, c) důvody, pro které nebylo možné dosáhnout účelu vazby jiným opatřením. § 73d Vazební zasedání (1) Koná-li se hlavní líčení nebo veřejné zasedání, jehož se účastní obviněný, rozhodne soud i o vazbě, je-li to potřebné vzhledem ke stanoveným lhůtám. (2) Rozhoduje-li soud o vzetí obviněného do vazby mimo hlavní líčení nebo veřejné zasedání, nebo rozhoduje-li soudce o vzetí do vazby v přípravném řízení, rozhoduje vždy ve vazebním zasedání. (3) V jiných případech než uvedených v odstavcích 1 a 2 se rozhoduje ve vazebním zasedání, jestliže o to obviněný výslovně požádá, nebo soud a v přípravném řízení soudce považuje osobní slyšení obviněného za potřebné pro účely rozhodnutí o vazbě. Vazební zasedání však není třeba konat, i když o jeho konání obviněný výslovně požádal, jestliže a) obviněný se jej následně odmítl zúčastnit, b) obviněný byl slyšen k vazbě v posledních šesti týdnech, neuvedl žádné nové okolnosti podstatné pro rozhodnutí o vazbě nebo jím uváděné okolnosti zjevně nemohou vést ke změně rozhodnutí o vazbě, c) zdravotní stav obviněného neumožňuje jeho výslech, nebo d) obviněný se propouští z vazby. § 73e Příprava vazebního zasedání (1) Předseda senátu a v přípravném řízení soudce předvolá nebo nechá předvést k vazebnímu zasedání obviněného a vyrozumí o něm státního zástupce a obhájce. Rozhoduje-li se o vazbě zadrženého nebo zatčeného obviněného, obhájce se vyrozumí, je-li ve lhůtě 24 hodin, v níž nejpozději musí být rozhodnuto o vazbě, dosažitelný. (2) Dobu konání vazebního zasedání stanoví předseda senátu a v přípravném řízení soudce tak, aby státní zástupce a obhájce měli možnost se vazebního zasedání zúčastnit a byly dodrženy lhůty stanovené pro rozhodnutí o vazbě. § 73f Přítomnost osob při vazebním zasedání (1) Vazební zasedání se v řízení před soudem koná za stálé přítomnosti všech členů senátu. (2) Vazebního zasedání se vždy účastní obviněný; jeho účast může být zajištěna i prostřednictvím videokonferenčního zařízení. Účast státního zástupce a obhájce při vazebním zasedání není nutná. (3) Vazební zasedání se koná bez účasti veřejnosti. § 73g Průběh vazebního zasedání (1) Po zahájení vazebního zasedání podá předseda senátu nebo určený člen senátu a v přípravném řízení soudce zprávu o stavu věci. Poté podle povahy věci přednese návrh státní zástupce nebo žádost o propuštění z vazby obviněný nebo jeho obhájce. (2) Státní zástupce, obviněný a jeho obhájce přednesou svá vyjádření a případné návrhy na provedení šetření potřebného pro rozhodnutí o vazbě. Není-li některá z těchto osob přítomna a jsou-li její vyjádření a návrhy obsaženy ve spise, anebo požádá-li o to, přednese jejich obsah předseda senátu nebo jím určený člen senátu a v přípravném řízení soudce. Následně předseda senátu a v přípravném řízení soudce vyslechne obviněného ke všem okolnostem podstatným pro rozhodnutí o vazbě. Státní zástupce a obhájce mohou klást obviněnému otázky, avšak teprve tehdy, až jim k tomu předseda senátu a v přípravném řízení soudce udělí slovo. (3) Jsou-li ve vazebním zasedání prováděny důkazy, užije se přiměřeně ustanovení o dokazování v hlavním líčení; omezení v provádění důkazů čtením protokolu o výpovědi svědka nebo znalce (§ 211 odst. 1 a 5) se neuplatní. (4) Na závěr vazebního zasedání předseda senátu a v přípravném řízení soudce udělí slovo k závěrečným návrhům státnímu zástupci, obhájci a obviněnému. (5) Rozhodnutí se vždy vyhlásí ve vazebním zasedání. (6) Ustanovení § 55b, 56 a 57 se přiměřeně užijí i na vazební zasedání.“. 31. § 74 včetně nadpisu zní: „§ 74 Stížnost proti rozhodnutí o vazbě (1) Proti rozhodnutí o vazbě (§ 68, 69, 71, 71a, 72, § 72a odst. 3, § 73 a 73a) je přípustná stížnost. Na rozhodování o stížnosti proti rozhodnutí o vazbě se obdobně užijí ustanovení o vazebním zasedání (§ 73d až 73g). (2) Odkladný účinek má pouze stížnost stran proti rozhodnutí o připadnutí peněžité záruky státu a stížnost státního zástupce proti rozhodnutí o propuštění obviněného z vazby, nejde-li o propuštění z vazby po vyhlášení zprošťujícího rozsudku. Byl-li však státní zástupce přítomen při vyhlášení rozhodnutí, má jeho stížnost odkladný účinek jen tehdy, byla-li podána ihned po vyhlášení rozhodnutí. (3) Rozhodne-li soud na základě stížnosti o zrušení rozhodnutí o vzetí obviněného do vazby nebo o dalším trvání vazby [§ 149 odst. 1 písm. b)], může věc vrátit k novému projednání a rozhodnutí pouze z důvodu závažných vad rozhodnutí. V takovém případě musí být obviněný neprodleně propuštěn z vazby.“. 32. V § 74a odstavec 3 zní: „(3) Na rozhodování o omezeních, jejich trvání a o žádostech o zrušení omezení se přiměřeně užijí ustanovení § 68 odst. 1, § 71, 71a, 72, 72a a 74. Proti rozhodnutí podle odstavce 1 je přípustná stížnost. Ustanovení o vazebním zasedání se neužijí.“. 33. V § 75 se věta první nahrazuje větou „Jestliže je dán některý z důvodů vazby (§ 67), může policejní orgán obviněného zadržet.“. 34. V § 79a odst. 4 větě třetí se slovo „čtrnácti“ nahrazuje slovem „třiceti“. 35. V § 79d odst. 8 větě třetí se číslo „14“ nahrazuje slovem „třiceti“. 36. § 83a včetně nadpisu zní: „§ 83a Příkaz k prohlídce jiných prostor a pozemků (1) Na nařízení a provedení prohlídky jiných prostor a pozemků se obdobně užije § 83 odst. 1 a 2. (2) Bez příkazu může policejní orgán provést prohlídku jiných prostor nebo pozemků, jestliže vydání příkazu nelze předem dosáhnout a věc nesnese odkladu. Policejní orgán je však povinen si bezodkladně dodatečně vyžádat souhlas orgánu oprávněného k vydání příkazu; v přípravném řízení tak činí prostřednictvím státního zástupce. Pokud oprávněný orgán souhlas dodatečně neudělí, nelze výsledek prohlídky použít v dalším řízení jako důkaz. (3) Bez příkazu může policejní orgán provést prohlídku jiných prostor nebo pozemků také tehdy, pokud uživatel dotčených prostor nebo pozemků písemně prohlásí, že s prohlídkou souhlasí, a své prohlášení předá policejnímu orgánu. O tomto úkonu však musí policejní orgán bezodkladně vyrozumět předsedu senátu oprávněného k vydání příkazu a v přípravném řízení státního zástupce.“. 37. V § 83c odst. 2 se na konci textu písmene a) doplňují slova „nebo do výkonu ochranného opatření spojeného se zbavením osobní svobody“. 38. V § 83c odst. 2 písm. c) se slova „pro účely vydání nebo předání do jiného státu“ zrušují. 39. V § 85b odst. 3 se věta druhá nahrazuje větou „V případě prohlídky jiných prostor provedené policejním orgánem podle § 83a odst. 2 nebo 3 podává návrh podle věty první předseda senátu oprávněný k vydání příkazu a v přípravném řízení státní zástupce.“. 40. V § 88 odst. 1 se slova „zvlášť závažný“ zrušují a za slovo „zločin“ se vkládají slova „, na který zákon stanoví trest odnětí svobody s horní hranicí trestní sazby nejméně osm let, pro trestný čin pletichy v insolvenčním řízení podle § 226 trestního zákoníku, porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže podle § 248 odst. 1 písm. e) a odst. 2 až 4 trestního zákoníku, sjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě podle § 256 trestního zákoníku, pletichy při zadání veřejné zakázky a při veřejné soutěži podle § 257 trestního zákoníku, pletichy při veřejné dražbě podle § 258 trestního zákoníku, zneužití pravomoci úřední osoby podle § 329 trestního zákoníku“. 41. V § 88 odst. 5 se slova „nebo nebezpečného vyhrožování (§ 353 trestního zákoníku)“ nahrazují slovy „, nebezpečného vyhrožování (§ 353 trestního zákoníku) nebo nebezpečného pronásledování (§ 354 trestního zákoníku)“. 42. V § 88 odst. 6 větě třetí se slovo „i“ zrušuje. 43. V § 88 odst. 8 větě první se za slova „Státní zástupce“ vkládají slova „nebo policejní orgán“. 44. V § 88 odst. 8 se věta poslední nahrazuje větou „Předseda senátu soudu prvního stupně podá informaci bezodkladně po pravomocném skončení věci, státní zástupce, jehož rozhodnutím byla věc pravomocně skončena, bezodkladně po uplynutí lhůty pro přezkoumání jeho rozhodnutí nejvyšším státním zástupcem podle § 174a a policejní orgán, jehož rozhodnutím byla věc pravomocně skončena, bezodkladně po uplynutí lhůty pro přezkoumání jeho rozhodnutí státním zástupcem podle § 174 odst. 2 písm. e).“. 45. V § 88 odst. 9 se slova „nebo státní zástupce“ nahrazují slovy „, státní zástupce nebo policejní orgán“. 46. V § 88 odst. 9 se slova „zvlášť závažném“ zrušují a za slovo „zločinu“ se vkládají slova „, na který zákon stanoví trest odnětí svobody s horní hranicí trestní sazby nejméně osm let,“. 47. V § 93 se odstavec 2 zrušuje. Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 2. 48. V § 95 odst. 2 se věta první nahrazuje větami „Nejde-li o protokol o hlavním líčení nebo o veřejném zasedání, musí být protokol po skončení výslechu obviněnému předložen k přečtení nebo, požádá-li o to, musí mu být přečten; je-li výslech prováděn prostřednictvím videokonferenčního zařízení, protokol se obviněnému na jeho žádost přečte. Obviněný má právo žádat, aby byl protokol doplněn nebo aby v něm byly provedeny opravy v souladu s jeho výpovědí.“. 49. V § 102 odst. 2 větě druhé se za slovo „protokolu“ vkládají slova „nebo přehráním obrazového a zvukového záznamu pořízeného o výslechu provedeném prostřednictvím videokonferenčního zařízení“. 50. V § 103 se slova „a 2“ zrušují. 51. V části první hlavě páté se za oddíl čtvrtý vkládá nový oddíl pátý, který včetně nadpisu zní: „Oddíl pátý Provádění výslechu prostřednictvím videokonferenčního zařízení § 111a (1) Je-li výslech obviněného prováděn prostřednictvím videokonferenčního zařízení, vyrozumí se jeho obhájce o době a místě, na které byl obviněný předvolán. V případě výslechu spoluobviněného, svědka nebo znalce tímto způsobem se obhájce obviněného vyrozumí o době a místě, ze kterého bude výslech provádět příslušný orgán činný v trestním řízení. (2) Je-li výslech osoby prováděn prostřednictvím videokonferenčního zařízení, ověří její totožnost zaměstnanec soudu, státního zastupitelství nebo policejního orgánu pověřený k tomu osobou provádějící výslech. Osobou ověřující totožnost v místě, kde se při výslechu nachází vyslýchaný, může být se souhlasem osoby provádějící výslech i zaměstnanec soudu, státního zastupitelství, věznice nebo policejního orgánu, pokud k tomu byl pověřen předsedou tohoto soudu, vedoucím státním zástupcem, ředitelem věznice nebo vedoucím příslušníkem policejního orgánu. Tento zaměstnanec je po celou dobu výslechu přítomen na místě, kde se nachází vyslýchaná osoba. (3) Totožnost svědka, jehož totožnost je utajována a jehož výslech je prováděn prostřednictvím videokonferenčního zařízení, ověří v řízení před soudem předseda senátu nebo zaměstnanec soudu pověřený zabezpečováním ochrany utajovaných informací určený k této činnosti předsedou soudu a v přípravném řízení zaměstnanec státního zastupitelství nebo policejního orgánu pověřený ochranou utajovaných informací určený k této činnosti vedoucím státním zástupcem nebo vedoucím příslušníkem policejního orgánu. Tento zaměstnanec je po celou dobu výslechu přítomen na místě, kde se nachází svědek, jehož totožnost je utajována. (4) Orgán činný v trestním řízení provádějící výslech poučí vyslýchanou osobu před započetím výslechu prováděného prostřednictvím videokonferenčního zařízení o způsobu provedení výslechu. (5) Kdykoli v průběhu výslechu prováděného prostřednictvím videokonferenčního zařízení může vyslýchaná osoba vznášet námitky proti kvalitě obrazového nebo zvukového přenosu.“. Dosavadní oddíly pátý a šestý se označují jako oddíly šestý a sedmý. 52. V § 129 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Jestliže se po vyhlášení rozsudku nebo v soudem stanovené lhůtě po vyhlášení rozsudku státní zástupce a obžalovaný vzdali odvolání a prohlásili, že netrvají na vyhotovení odůvodnění, a obžalovaný zároveň prohlásil, že si nepřeje, aby v jeho prospěch podaly odvolání jiné oprávněné osoby, může soud vyhotovit zjednodušený rozsudek, který neobsahuje odůvodnění. Pokud oprávněné osoby mohou podat odvolání ve prospěch obžalovaného i proti jeho vůli, lze zjednodušený rozsudek vyhotovit pouze v případě, že se vzdají odvolání. Týká-li se rozsudek více obžalovaných, je třeba odůvodnit jeho výroky v částech, které se vztahují k osobě obžalovaného, u něhož nebyly splněny podmínky pro vyhotovení zjednodušeného rozsudku. Mají-li právo podat odvolání i poškozený nebo zúčastněná osoba a nevzdali-li se tohoto práva, je rovněž třeba odůvodnit ty výroky, proti kterým mohou podat odvolání.“. Dosavadní odstavce 2 až 4 se označují jako odstavce 3 až 5. 53. V § 129 odst. 3 se číslo „3“ nahrazuje číslem „4“. 54. V § 134 se odstavec 3 zrušuje. 55. V § 136 se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Jestliže se po vyhlášení usnesení nebo ve lhůtě stanovené orgánem činným v trestním řízení po vyhlášení usnesení osoby oprávněné podat stížnost podle § 142 odst. 1 vzdaly stížnosti a prohlásily, že netrvají na písemném odůvodnění, může orgán činný v trestním řízení vyhotovit zjednodušené usnesení, které neobsahuje odůvodnění; v případě usnesení vyhotovovaného ve vykonávacím řízení tak může soud prvního stupně učinit i tehdy, není-li proti takovému usnesení přípustná stížnost. Mají-li právo podat stížnost ve prospěch obviněného další osoby, lze zjednodušené usnesení vyhotovit pouze v případě, že obviněný prohlásí, že si nepřeje, aby tyto osoby stížnost v jeho prospěch podaly; pokud tak tyto osoby mohou učinit i proti jeho vůli, musí se stížnosti vzdát.“. 56. V § 146a odst. 1 písmeno a) zní: „a) rozhodl o vazbě, nejde-li o rozhodnutí o propuštění obviněného z vazby bez přijetí některého opatření nahrazujícího vazbu,“. 57. V § 146a odst. 1 písm. b) se slova „(§ 77a odst. 4)“ zrušují. 58. § 152a zní: „§ 152a Při správě placení pohledávek uvedených v § 152 odst. 1 se postupuje podle daňového řádu.“. 59. V § 158 odst. 6 se věta třetí nahrazuje větou „Úřední záznam lze v řízení před soudem užít jako důkaz pouze za podmínek stanovených tímto zákonem.“. 60. V § 158 odst. 9 větě čtvrté se za slovo „číst“ vkládají slova „nebo obrazové a zvukové záznamy pořízené o jejich výslechu provedeném prostřednictvím videokonferenčního zařízení přehrát“, slovo „je“ se zrušuje a za slovo „předestřít“ se vkládají slova „protokoly o jejich výslechu“. 61. V § 158e odstavec 1 zní: „(1) Je-li vedeno trestní řízení pro zločin, na který zákon stanoví trest odnětí svobody s horní hranicí trestní sazby nejméně osm let, pro trestný čin spáchaný ve prospěch organizované zločinecké skupiny, pro trestný čin pletichy v insolvenčním řízení podle § 226 trestního zákoníku, porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže podle § 248 odst. 1 písm. e) a odst. 2 až 4 trestního zákoníku, sjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě podle § 256 trestního zákoníku, pletichy při zadání veřejné zakázky a při veřejné soutěži podle § 257 trestního zákoníku, pletichy při veřejné dražbě podle § 258 trestního zákoníku, zneužití pravomoci úřední osoby podle § 329 trestního zákoníku, přijetí úplatku podle § 331 trestního zákoníku, podplacení podle § 332 trestního zákoníku, nepřímého úplatkářství podle § 333 trestního zákoníku nebo pro jiný úmyslný trestný čin, k jehož stíhání zavazuje vyhlášená mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána, je policejní orgán, pokud jím je útvar Policie České republiky nebo Generální inspekce bezpečnostních sborů, oprávněn použít agenta.“. 62. V § 175 odst. 1 písmeno c) zní: „c) rozhodnout o propuštění obviněného z vazby, o propuštění obviněného z vazby za současného nahrazení vazby některým opatřením nahrazujícím vazbu nebo o změně důvodů vazby, pominul-li některý z důvodů vazby,“. 63. V § 175 odst. 1 se za písmeno e) vkládá nové písmeno f), které zní: „f) rozhodnout o zničení zajištěné věci podle § 81b,“. Dosavadní písmena f) až h) se označují jako písmena g) až i). 64. V § 175 odst. 1 se na konci textu písmene h) doplňují slova „nebo vydání evropského zatýkacího rozkazu“. 65. V § 175 odst. 1 se na konci textu písmene i) doplňují slova „nebo v řízení o předání na základě evropského zatýkacího rozkazu“. 66. V § 179a odst. 1 se slova „tři léta“ nahrazují slovy „pět let“. 67. V § 179b odst. 2 se věta třetí zrušuje. 68. V § 179c odst. 1 větě první se číslo „4“ nahrazuje slovy „3 nebo 5“. 69. V § 179g odstavec 1 zní: „(1) Namísto podání návrhu na potrestání může státní zástupce rozhodnout o tom, že se podání návrhu na potrestání podmíněně odkládá, jestliže podezřelý a) se k činu doznal, b) nahradil škodu, pokud byla činem způsobena, nebo s poškozeným o její náhradě uzavřel dohodu, nebo učinil jiná potřebná opatření k její náhradě, c) vydal bezdůvodné obohacení činem získané, nebo s poškozeným o jeho vydání uzavřel dohodu, anebo učinil jiná vhodná opatření k jeho vydání, d) s podmíněným odložením podání návrhu na potrestání vyslovil souhlas, a vzhledem k osobě podezřelého, s přihlédnutím k jeho dosavadnímu životu a k okolnostem případu lze důvodně takové rozhodnutí považovat za dostačující.“. 70. V § 179g odst. 2 se slova „jeden rok“ nahrazují slovy „dva roky“. 71. V § 179g se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní: „(3) Podezřelému, který uzavřel s poškozeným dohodu o způsobu náhrady škody nebo dohodu o vydání bezdůvodného obohacení, se v rozhodnutí o podmíněném odložení podání návrhu na potrestání uloží, aby škodu v průběhu zkušební doby nahradil nebo aby v této době bezdůvodné obohacení vydal.“. Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 4 a 5. 72. V § 179h odst. 1 větě první se za slovo „život“ vkládají slova „, splnil povinnost nahradit způsobenou škodu nebo vydat bezdůvodné obohacení“. 73. V § 183a odst. 2 se slova „audiovizuální techniky, kdy je jim zajištěna možnost klást vyslýchaným či jinak zúčastněným osobám na úkonu otázky“ nahrazují slovy „videokonferenčního zařízení“. 74. V § 183a odst. 3 větě druhé se za slova „takového svědka“ vkládají slova „nebo přehrát obrazový a zvukový záznam pořízený o jeho výslechu provedeném prostřednictvím videokonferenčního zařízení je možné“ a slova „bude možno“ se zrušují. 75. V § 187 odst. 1 se na konci textu věty první doplňují slova „, nejsou-li dány důvody pro konání vazebního zasedání“. 76. V § 202 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Přítomnost obžalovaného nebo jiných osob může být zajištěna i prostřednictvím videokonferenčního zařízení; § 111a se užije obdobně.“. 77. V § 202 odst. 3 se za slovo „přečíst“ vkládají slova „nebo obrazové a zvukové záznamy pořízené o jejich výslechu provedeném prostřednictvím videokonferenčního zařízení přehrát“. 78. V § 211 se doplňují odstavce 6 a 7, které znějí: „(6) Se souhlasem státního zástupce a obžalovaného lze v hlavním líčení číst i úřední záznamy o vysvětlení osob a o provedení dalších úkonů (§ 158 odst. 3 a 5). (7) Ustanovení odstavců 1 až 5 o čtení protokolů se obdobně užijí i na přehrání zvukového a obrazového záznamu pořízeného o výslechu provedeném prostřednictvím videokonferenčního zařízení.“. 79. V § 234 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Přítomnost jiných osob může být zajištěna i prostřednictvím videokonferenčního zařízení; § 111a se užije obdobně.“. 80. V § 235 odst. 2 větě druhé se slova „(§ 211 odst. 1 a 5)“ nahrazují slovy „nebo přehráním obrazového a zvukového záznamu pořízeného o jejich výslechu provedeném prostřednictvím videokonferenčního zařízení (§ 211 odst. 1, 5 a 7)“. 81. V § 240 se slova „nebo veřejném zasedání“ nahrazují slovy „, veřejném zasedání nebo vazebním zasedání“. 82. V § 242 se doplňuje odstavec 2, který zní: „(2) Jiné osoby jsou z účasti na neveřejném zasedání vyloučeny.“. 83. V § 255 odst. 2 se slova „zákonem nebo mezinárodní smlouvou, která má přednost před zákonem“ nahrazují slovem „pořádkem“. 84. V § 265b odst. 1 písm. l) se za slova „takové rozhodnutí nebo“ vkládá slovo „přestože“. 85. V § 265l se na konci odstavce 4 doplňuje věta „Ustanovení o vazebním zasedání (§ 73d až 73g) se v tomto případě neužijí.“. 86. V § 265r se na konci odstavce 3 doplňují slova „, pokud se jej podle § 36b nevzdá“. 87. V § 266 se doplňuje odstavec 7, který zní: „(7) Dospěje-li ministr spravedlnosti na podkladě obsahu spisu k závěru, že by měl být odložen nebo přerušen výkon rozhodnutí, navrhne Nejvyššímu soudu takový postup spolu s podáním stížnosti pro porušení zákona ve prospěch obviněného.“. 88. V § 267 odst. 1 větě první se číslo „3“ nahrazuje číslem „4“. 89. V § 275 se na konci odstavce 3 doplňuje věta „Ustanovení o vazebním zasedání (§ 73d až 73g) se v řízení o stížnosti pro porušení zákona neužijí.“. 90. V § 275 odstavec 4 zní: „(4) Před rozhodnutím o stížnosti pro porušení zákona může Nejvyšší soud odložit nebo přerušit výkon rozhodnutí, proti němuž byla podána stížnost pro porušení zákona. Navrhl-li odložení nebo přerušení výkonu rozhodnutí ministr spravedlnosti, Nejvyšší soud rozhodne o takovém návrhu usnesením nejpozději do čtrnácti dnů po obdržení spisu.“. 91. V § 306a odst. 1 větě druhé se za slovo „přečtou“ vkládají slova „nebo se mu přehrají obrazové a zvukové záznamy pořízené o úkonech provedených prostřednictvím videokonferenčního zařízení“. 92. V § 314b odst. 2 větě třetí se slova „(§ 179b odst. 2)“ zrušují. 93. V § 314d se odstavec 3 zrušuje. 94. V § 314f odst. 2 větě druhé se slova „(§ 63 odst. 1 a 3)“ zrušují. 95. V § 343 se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Při správě placení peněžitého trestu se postupuje podle daňového řádu.“. 96. V části třetí hlavě dvacáté první se za oddíl pátý vkládá nový oddíl šestý, který včetně nadpisu zní: „Oddíl šestý Promlčení výkonu trestu § 350k O promlčení výkonu trestu rozhoduje soud usnesením. Proti tomuto usnesení může státní zástupce podat stížnost, jež má odkladný účinek.“. Dosavadní oddíly šestý a sedmý se označují jako oddíly sedmý a osmý. 97. V § 351 odst. 2 se slovo „zařídí“ nahrazuje slovem „nařídí“. 98. V § 353 odst. 2 se za slovo „rozhodne“ vkládají slova „bez zbytečného odkladu“. 99. V § 354 odst. 2 se slovo „zařídí“ nahrazuje slovem „nařídí“ a na konci odstavce se doplňují věty „Není-li známo místo pobytu této osoby, užije se na příkaz k jejímu dodání do výkonu zabezpečovací detence přiměřeně ustanovení § 69 odst. 3. Je-li místo pobytu známo, lze použít k jejímu dodání do výkonu zabezpečovací detence ustanovení § 83c odst. 2. V příkazu předseda senátu vždy požádá policejní orgán o neprodlené podání informace o tom, zda byla tato osoba do výkonu zabezpečovací detence dodána, popřípadě jaké okolnosti jejímu dodání brání.“. 100. V nadpisu § 361 se slova „a nákladů trestního řízení“ zrušují. 101. V § 361 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Při správě placení pořádkové pokuty se postupuje podle daňového řádu.“. 102. V § 361 se odstavec 2 zrušuje a zároveň se zrušuje označení odstavce 1. 103. V § 380 odst. 1 se za větu první vkládá věta „Pro tyto účely mohou orgány činné v trestním řízení a Ministerstvo spravedlnosti poskytovat příslušným orgánům cizích států nezbytné informace, včetně osobních údajů a překladů písemností.“. 104. V § 383 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Úkony soudu podle § 383 až 390 koná soud, který v době úkonu vede trestní řízení, a v přípravném řízení soud příslušný podle § 26.“. 105. V § 383 odst. 2 se slova „, který vydal mezinárodní zatýkací rozkaz,“ zrušují. 106. V § 384 odst. 5 písm. b) se slova „který zatýkací rozkaz vydal,“ zrušují. 107. V § 384 odst. 6 se věta první nahrazuje větou „Soud zruší zatýkací rozkaz, pokud zanikly důvody, pro které byl vydán, nebo zjistí-li se dodatečně důvody, pro které jej nelze vydat (§ 385).“. 108. V § 387 odst. 1 větě první se slova „, jehož předseda senátu zatýkací rozkaz vydal“ zrušují. 109. V § 387 odst. 1 větě druhé se slova „více soudů“ nahrazují slovy „vydaných ve více trestních věcech“. 110. V § 387 odst. 3 se slova „§ 71“ nahrazují slovy „§ 72 a 72a“. 111. V § 389 odst. 2 větě první se slova „vydal zatýkací rozkaz“ nahrazují slovy „vede řízení o dalších trestných činech spáchaných před vydáním osoby, a v přípravném řízení na návrh státního zástupce soud příslušný podle § 26“. 112. V § 390 odst. 1 větě první se slova „, který vydal zatýkací rozkaz,“ zrušují. 113. V § 396 odst. 2 se slova „§ 72 odst. 1 věta první, § 72 odst. 2 písm. a), § 72 odst. 3 a 4, § 73, § 73a odst. 1 až 6, § 73a odst. 9, § 73b odst. 3, § 74“ nahrazují slovy „§ 71 odst. 1 věta první, § 71 odst. 2 písm. a), § 71a, § 73, § 73a odst. 1 až 6, § 73a odst. 9, § 73b odst. 2 a 6 a § 74“. 114. V § 396 se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) Orgány, jejichž rozhodování má vliv na délku předběžné vazby, jsou povinny vyřizovat takové věci přednostně a s nejvyšším urychlením.“. 115. V § 400b odstavec 2 zní: „(2) Na rozhodování o propuštění osoby z vydávací vazby se přiměřeně užijí § 71 odst. 2 písm. a), § 71a, § 73b odst. 2 a § 74.“. 116. V § 400b odstavec 5 zní: „(5) Doba, po kterou se na osobu, o jejíž vydání jde, hledí jako na žadatele o udělení mezinárodní ochrany podle jiného právního předpisu4), se nezapočítává do lhůty uvedené v odstavci 4.“. 117. V § 404 odst. 2 písmeno b) zní: „b) má-li vykonat trest odnětí svobody nebo jeho zbytek v délce nejméně čtyř měsíců nebo ochranné opatření spojené s omezením svobody nebo jeho zbytek v délce nejméně čtyř měsíců.“. 118. V § 406 odst. 2 větě čtvrté se slova „vydal evropský zatýkací rozkaz, v přípravném řízení na návrh státního zástupce“ nahrazují slovy „vede trestní řízení o dalších trestných činech spáchaných před předáním osoby, a v přípravném řízení na návrh státního zástupce soud příslušný podle § 26“. 119. V § 407 odst. 1 se slova „, který vydal evropský zatýkací rozkaz,“ zrušují a slova „na kterou vydal“ se nahrazují slovy „na kterou byl vydán“. 120. V § 411 odst. 6 se na konci textu písmene d) doplňují slova „, s výjimkou případů, kdy s ohledem na zvláštní okolnosti spáchání trestného činu je třeba dát přednost provedení trestního stíhání ve vyžadujícím státě z důvodů náležitého zjištění skutkového stavu a z důvodů týkajících se výměry trestu anebo jeho výkonu“. 121. V § 411 se odstavec 9 zrušuje. Dosavadní odstavce 10 až 13 se označují jako odstavce 9 až 12. 122. V § 411 odst. 11, § 415 odst. 1 a 3, § 419 odst. 2 a v § 421 odst. 3 větě druhé se číslo „11“ nahrazuje číslem „10“. 123. V § 411 odst. 12 a v § 413 odst. 4 větě druhé se číslo „12“ nahrazuje číslem „11“. 124. Za § 413 se vkládá nový § 413a, který včetně nadpisu zní: „§ 413a Odložení předání (1) Soud může rozhodnout o odložení předání vyžádané osoby na dobu, po kterou je nezbytná její přítomnost v České republice v souvislosti s jiným trestným činem, než pro který byl vydán evropský zatýkací rozkaz, pro účely trestního řízení vedeného v České republice nebo výkonu trestu pravomocně uloženého soudem České republiky. Rozhodnutí o odložení předání může soud učinit současně s povolením předání, výjimečně i po povolení předání, byl-li zjištěn důvod pro odložení později nebo vyvstane-li nový důvod pro odložení, a to až do provedení předání. Při rozhodování o odložení předání vezme v úvahu zejména závažnost trestného činu, pro který má být osoba předána, závažnost trestného činu, pro který se vede v České republice trestní řízení, možnost předání této osoby z vyžadujícího státu zpět do České republiky, jakož i možnost dočasného předání osoby do vyžadujícího státu. (2) O odložení předání může soud rozhodnout na návrh a) státního zástupce uvedeného v § 408 odst. 1, b) soudu a v přípravném řízení státního zástupce příslušných k vedení trestního řízení v České republice, c) soudu, který pravomocně uložil vyžádané osobě trest odnětí svobody, nebo d) vyžádané osoby. (3) Pokud návrh na odložení předání nepodal státní zástupce nebo soud uvedený v odstavci 2 písm. a) až c), soud si před rozhodnutím o odložení předání vyžádá jejich stanoviska. (4) Je-li osoba v předběžné nebo předávací vazbě, soud současně s rozhodnutím o odložení jejího předání rozhodne o jejím propuštění z takové vazby; ustanovení § 411 odst. 4 se v takovém případě neužije. (5) Proti rozhodnutí podle odstavce 1 je přípustná stížnost. Proti rozhodnutí o propuštění z vazby podle odstavce 4 je přípustná stížnost pouze v případě, že byla současně podána stížnost proti rozhodnutí o odložení předání. (6) Pomine-li důvod odložení předání, předseda senátu rozhodne o vzetí osoby do předávací vazby. (7) Předseda senátu ukončí řízení o předání, nastane-li důvod pro ukončení předběžného šetření podle § 409 odst. 3 písm. b), d), e), i) nebo j).“. 125. V § 414 odst. 5 se slova „11 a 12“ nahrazují slovy „10 a 11“. 126. V § 416 odst. 2 se slova „nejde-li o rozhodnutí o předání podle § 411 odst. 9“ nahrazují slovy „nebyl-li podán návrh na odložení předání podle § 413a“. 127. Za § 426 se vkládá nový § 426a, který zní: „§ 426a Je-li pro účely doručení písemnosti v trestním řízení osobě v cizím státě nebo v souvislosti s dožádáním do ciziny třeba pátrat po místě pobytu osoby v cizím státě, požádá soud a v přípravném řízení státní zástupce Policii České republiky o pořízení záznamu v Schengenském informačním systému za tímto účelem.“. 128. V § 427 se odstavce 4 a 5 zrušují. 129. Za § 427 se vkládá nový § 427a, který včetně nadpisu zní: „§ 427a Doručení písemnosti v cizině (1) Doručení písemnosti osobě v cizím státě poštou je možné, jen stanoví-li tak vyhlášená mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána, anebo nebrání-li tomu předpisy cizího státu, na jehož území má být doručeno. Doručovaná písemnost nesmí obsahovat pohrůžku donucením. (2) Na žádost státního zástupce ověří Nejvyšší státní zastupitelství, zda doručení podle odstavce 1 nebrání předpisy cizího státu, na jehož území má být doručeno, a způsob, jakým se takové doručení v cizím státu provádí. Na žádost soudu tyto skutečnosti ověří Ministerstvo spravedlnosti.“. 130. Nadpis § 433 zní: „Doručení písemnosti z ciziny“. 131. V § 433 se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) Doručení písemnosti cizím státem osobě v České republice poštou je možné, jen stanoví-li tak vyhlášená mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána, anebo v souladu s prohlášením o vzájemnosti podle zvláštního právního předpisu; doručovaná písemnost nesmí obsahovat pohrůžku donucením, a není-li vyhotovena v jazyce, o kterém cizí stát ví nebo důvodně předpokládá, že jej osoba ovládá, musí být zasílána s překladem do takového jazyka.“. 132. V § 438 odst. 4 se slova „§ 71“ nahrazují slovy „§ 72 a 72a“. 133. § 441 včetně nadpisu zní: „§ 441 Zajištění věci, jiné majetkové hodnoty a majetku (1) Na zajištění věci, jiné majetkové hodnoty nebo majetku na základě žádosti orgánu cizího státu se přiměřeně použijí ustanovení hlavy druhé oddílu sedmého, hlavy čtvrté oddílu čtvrtého a hlavy dvacáté první oddílu pátého. Při výkonu zajištění majetku se postupuje podle zvláštního právního předpisu. (2) Věc vydanou nebo odňatou na základě žádosti orgánu cizího státu o právní pomoc může soud a v přípravném řízení státní zástupce předat pro účely dokazování na nezbytnou dobu příslušnému orgánu cizího státu a zároveň jej požádá o její vrácení. Nebrání-li tomu práva třetích osob, může se vzdát jejího vrácení do České republiky. Pokud byla věc již vydána nebo odňata v trestním řízení vedeném v České republice, lze takovou věc dočasně předat orgánu cizího státu pro účely dokazování na stanovenou dobu se souhlasem státního zástupce nebo soudu, který vede trestní řízení. (3) Předání věci orgánu cizího státu podle odstavce 2 věty první může být dočasně odloženo nebo věc může být orgánu cizího státu předána na dobu, jejíž délku určí soud a v přípravném řízení státní zástupce, je-li takové věci třeba pro trestní řízení vedené v České republice. (4) Soud a v přípravném řízení státní zástupce, který na žádost orgánu cizího státu o právní pomoc zajistil věc, jinou majetkovou hodnotu nebo majetek, po přiměřené době ověří u tohoto orgánu, zda důvod zajištění trvá. Pokud tento orgán na opakované dotazy v přiměřené době nereaguje, má se za to, že důvod zajištění pominul. (5) Ustanovení odstavců 1 až 3 se přiměřeně užijí také na zajištění a předání věci, kterou má vydávaná nebo předávaná osoba u sebe. Pokud je to možné, tato věc se předá orgánům cizího státu současně s vydávanou nebo předávanou osobou. Předat takovou věc je možné i v případě, nelze-li vydávanou nebo předávanou osobu předat pro její úmrtí nebo jde-li o uprchlého.“. 134. V nadpisu § 444 se slovo „videotelefonu“ nahrazuje slovy „videokonferenčního zařízení“. 135. V § 444 odst. 1 větě první a druhé, § 444 odst. 4 větě druhé a v § 445 odst. 1 větě první a druhé se slovo „videotelefonu“ nahrazuje slovy „videokonferenčního zařízení“. 136. V § 444 se doplňuje odstavec 8, který zní: „(8) Ustanovení hlavy třetí a hlavy páté upravující výslech prostřednictvím videokonferenčního zařízení se neužijí.“. 137. V § 445 se doplňuje odstavec 5, který zní: „(5) Ustanovení hlavy třetí a hlavy páté upravující výslech prostřednictvím videokonferenčního zařízení se neužijí.“. 138. V § 449 se na konci textu písmene e) doplňuje slovo „nebo“. 139. V § 449 se písmeno f) zrušuje. Dosavadní písmeno g) se označuje jako písmeno f). 140. V § 455 odst. 3 se slova „[§ 449 písm. f), g)]“ zrušují. 141. V § 460o odst. 1 písmeno b) zní: „b) kterým bylo rozhodnuto o odškodnění oběti trestného činu,“. 142. V § 460o odst. 1 závěrečné části ustanovení se slova „správním orgánem takového státu za předpokladu, že proti rozhodnutí správního orgánu o trestném činu nebo jiném deliktu je přípustný opravný prostředek, o kterém rozhoduje soud s pravomocí i ve věcech trestních“ nahrazují slovy „v případech uvedených v písmenech a), c) a d) i pokud bylo vydáno jiným orgánem takového státu v trestním nebo jiném řízení za předpokladu, že se lze domáhat projednání věci před soudem v trestním řízení“. 143. § 460p zní: „§ 460p (1) Rozhodnutí jiného členského státu Evropské unie o peněžitých sankcích a plněních lze převzít za účelem jeho uznání a výkonu, pokud má odsouzený na území České republiky obvyklé bydliště nebo majetek. Při ověřování, zda jsou splněny podmínky pro převzetí rozhodnutí, se vychází ze skutečností uvedených v osvědčení7) o vydání rozhodnutí uvedeného v § 460o odst. 1 a případně též z dodatečných informací poskytnutých členským státem Evropské unie, který rozhodnutí k uznání a výkonu zaslal, nebo z vlastního provedeného šetření. (2) K řízení o uznání a výkonu rozhodnutí jiného členského státu Evropské unie o peněžitých sankcích a plněních je příslušný okresní soud, v jehož obvodu má nebo měl poslední trvalý pobyt nebo se zdržuje odsouzený, vůči němuž rozhodnutí směřuje, jinak je příslušný okresní soud, v jehož obvodu má odsouzený majetek. Je-li podle věty první dána příslušnost několika soudů, koná řízení ten z nich, který jako první obdržel nebo mu bylo postoupeno rozhodnutí, o jehož uznání a výkon jde. Ke změně skutečností rozhodných pro určení místní příslušnosti okresního soudu nastalé po zahájení řízení se nepřihlíží. (3) Soud příslušný podle odstavce 2 rozhoduje i o všech souvisejících otázkách vykonávacího řízení. Bylo-li rozhodnutí jiného členského státu Evropské unie o peněžitých sankcích a plněních zasláno soudu nebo jinému orgánu, který není k řízení o jeho uznání a výkonu příslušný, postoupí je neprodleně příslušnému soudu a současně o postoupení vyrozumí příslušný orgán jiného členského státu, který mu rozhodnutí zaslal. (4) Nejsou-li splněny podmínky pro převzetí rozhodnutí jiného členského státu Evropské unie o peněžitých sankcích a plněních podle odstavce 1, samosoudce řízení o uznání a výkonu rozhodnutí ukončí a o jeho ukončení a o důvodech, které k němu vedly, neprodleně vyrozumí příslušný orgán jiného členského státu, státního zástupce, byl-li již ve věci činný, a obhájce, byl-li zvolen nebo ustanoven. (5) Nelze-li v řízení pokračovat z důvodu, který není důvodem pro odmítnutí uznání rozhodnutí jiného členského státu Evropské unie o peněžitých sankcích a plněních, samosoudce o této skutečnosti vyrozumí příslušný orgán jiného členského státu a požádá jej o vyjádření, zda na uznání a výkonu rozhodnutí trvá, a to ve lhůtě, kterou za tímto účelem stanoví. Nevyjádří-li se příslušný orgán jiného členského státu ve lhůtě nebo neuvede-li okolnosti, které vyvracejí důvod, pro který nelze v řízení pokračovat, samosoudce řízení ukončí a o jeho ukončení a o důvodech, které k němu vedly, neprodleně vyrozumí příslušný orgán jiného členského státu, státního zástupce, byl-li již ve věci činný, a obhájce, byl-li zvolen nebo ustanoven.“. 144. V § 460q, § 460r odst. 3, § 460s odst. 1, § 460t odst. 4, § 460u odst. 5 a v § 460v odst. 1 se slova „Krajský soud“ nahrazují slovem „Samosoudce“. 145. V § 460r odstavce 1 a 2 znějí: „(1) O tom, zda se rozhodnutí jiného členského státu Evropské unie o peněžitých sankcích a plněních uzná a vykoná, nebo zda se jeho uznání a výkon odmítne, rozhodne samosoudce bez zbytečného odkladu. Považuje-li to za potřebné pro účely rozhodnutí, nařídí veřejné zasedání. Nachází-li se odsouzený v jiném členském státě Evropské unie ve vazbě, výkonu trestu odnětí svobody nebo ochranného opatření spojeného se zbavením osobní svobody, o veřejném zasedání se nevyrozumívá a veřejné zasedání se koná za přítomnosti jeho obhájce. (2) Usnesení samosoudce doručí odsouzenému, státnímu zástupci a obhájci, byl-li zvolen nebo ustanoven. Usnesení, kterým bylo rozhodnuto o uznání a výkonu rozhodnutí jiného členského státu Evropské unie uvedeného v § 460o odst. 1 písm. b) nebo o odmítnutí jeho uznání a výkonu, se doručí též oběti trestného činu. Proti usnesení podle odstavce 1 je přípustná stížnost, která má odkladný účinek. Stížností nelze napadnout důvody, pro které bylo rozhodnutí soudu jiného členského státu Evropské unie o peněžitých sankcích a plněních vydáno.“. 146. V § 460r odst. 3 písm. h) se slova „nepřesahuje částku“ nahrazují slovy „je nižší než“. 147. V § 460r odst. 4, § 460s odst. 2 a 3, § 460t odst. 1 až 6, § 460u odst. 1, 2, 4 a 5 a v § 460v odst. 2 se slova „krajský soud“ nahrazují slovem „samosoudce“. 148. V § 460t odst. 1 se slova „5 a 6“ nahrazují slovy „4 a 5“. 149. V § 460t odst. 5 se slova „náhradu škody“ nahrazují slovy „odškodnění oběti trestného činu“. 150. V § 460t odst. 6 se slovo „krajského“ zrušuje. 151. V § 460u odst. 1 písm. b) a odst. 2 se slova „podle občanského soudního řádu“ nahrazují slovy „přiměřeně podle ustanovení hlavy dvacáté první upravujících vymáhání peněžitého trestu“. 152. V § 460u odst. 2 se slova „krajským soudem“ nahrazují slovem „samosoudcem“. 153. V § 460u odstavec 3 zní: „(3) Nárok na odškodnění oběti trestného činu přiznaný uznaným rozhodnutím jiného členského státu Evropské unie o peněžitých sankcích a plněních uvedeným v § 460o odst. 1 písm. b) a c) vymáhá oběť trestného činu v občanskoprávním řízení.“. 154. V § 460u odst. 4 větě první se slova „náhradě škody“ nahrazují slovy „odškodnění oběti trestného činu“. 155. V § 460u odst. 4 větě třetí a odst. 5 větě třetí se slova „krajského soudu“ nahrazují slovy „samosoudce“. 156. V § 460u odst. 5 větě druhé se slova „náhradě škody nebo“ nahrazují slovy „odškodnění oběti trestného činu nebo k náhradě“. 157. V § 460w odst. 1 se věta druhá zrušuje. 158. V § 460y odst. 2 větě druhé se slovo „poškozenému“ nahrazuje slovy „oběti trestného činu“. 159. V § 460y odst. 2 se věta třetí zrušuje. Čl. II Přechodná ustanovení 1. Věcná příslušnost pro řízení o trestném činu zabití nebo trestném činu vraždy novorozeného dítěte matkou zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se posuzuje podle zákona č. 141/1961 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 2. Lhůty, v nichž je třeba rozhodnout o dalším trvání vazby nebo v nichž lze podat žádost o propuštění z vazby, byla-li předchozí žádost zamítnuta, které začaly plynout přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se započítávají do délky lhůt, v nichž je třeba rozhodnout o dalším trvání vazby nebo v nichž lze podat žádost o propuštění z vazby podle zákona č. 141/1961 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona; tím není dotčeno ustanovení o nejvyšší přípustné době trvání vazby. 3. Řízení o uznání rozhodnutí jiného členského státu Evropské unie o peněžitých sankcích a plněních zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle zákona č. 141/1961 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o soudnictví ve věcech mládeže Čl. III Zákon č. 218/2003 Sb., o odpovědnosti mládeže za protiprávní činy a o soudnictví ve věcech mládeže a o změně některých zákonů (zákon o soudnictví ve věcech mládeže), ve znění zákona č. 253/2006 Sb., zákona č. 383/2005 Sb., zákona č. 345/2007 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 181/2011 Sb., zákona č. 301/2011 Sb., zákona č. 357/2011 Sb. a zákona č. 375/2011 Sb., se mění takto: 1. V § 42 odstavec 2 zní: „(2) Mladistvý musí mít obhájce a) od okamžiku, kdy jsou proti němu použita opatření podle tohoto zákona nebo provedeny úkony podle trestního řádu, včetně úkonů neodkladných a neopakovatelných, ledaže nelze provedení úkonu odložit a vyrozumění obhájce o něm zajistit, b) ve vykonávacím řízení, rozhoduje-li soud pro mládež ve veřejném zasedání, c) v řízení o stížnosti pro porušení zákona, v řízení o dovolání a v řízení o návrhu na povolení obnovy řízení, rozhoduje-li soud pro mládež ve veřejném zasedání, a to do dovršení osmnácti let věku.“. 2. V § 42 se odstavce 3 a 4 zrušují. Dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 3. 3. V § 44 odst. 2 větě druhé se slova „Tyto osoby tak mohou“ nahrazují slovy „Jestliže mladistvý nepřekročil osmnáctý rok svého věku, mohou tak tyto osoby“. ČÁST TŘETÍ Změna zákona o Policii České republiky Čl. IV Zákon č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, ve znění zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 153/2010 Sb., zákona č. 150/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb. a zákona č. 375/2011 Sb., se mění takto: 1. V § 28 písm. d) a § 54 písm. d) se slovo „svobody3)“ nahrazuje slovy „svobody, zabezpečovací detence, ochranného léčení nebo ochranné výchovy3)“. 2. V § 28 písmeno e) zní: „e) převzatou policistou k provedení procesních úkonů z vazby, výkonu trestu odnětí svobody, zabezpečovací detence, ochranného léčení nebo ochranné výchovy, nebo“. 3. V § 54 se na konci textu písmene e) doplňují slova „, zabezpečovací detence, ochranného léčení nebo ochranné výchovy“. ČÁST ČTVRTÁ Změna zákona o státním zastupitelství Čl. V Zákon č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, ve znění zákona č. 261/1994 Sb., zákona č. 201/1997 Sb., zákona č. 169/1999 Sb., zákona č. 11/2001 Sb., zákona č. 6/2002 Sb., zákona č. 14/2002 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 310/2002 Sb., zákona č. 192/2003 Sb., zákona č. 630/2004 Sb., zákona č. 381/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 79/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 121/2008 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 314/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 218/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 286/2009 Sb. a zákona č. 303/2011 Sb., se mění takto: 1. V § 12i odst. 1 větě druhé se za slova „v trestním řízení“ vkládají slova „a Probační a mediační služby“ a na konci odstavce se doplňuje věta „Informace z centrální evidence stíhaných osob lze použít pouze pro účely trestního řízení.“. 2. V § 13b se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) Orgány správy státního zastupitelství vykonávají správu placení pořádkové pokuty uložené podle § 16. Při správě placení této pokuty se postupuje podle daňového řádu.“. ČÁST PÁTÁ ÚČINNOST Čl. VI Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2012. Němcová v. r. Klaus v. r. Nečas v. r.
Zákon č. 458/2011 Sb.	Zákon č. 458/2011 Sb. Zákon o změně zákonů související se zřízením jednoho inkasního místa a dalších změnách daňových a pojistných zákonů Vyhlášeno 30. 12. 2011, datum účinnosti 1. 1. 2015, částka 158/2011 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o daních z příjmů * ČÁST DRUHÁ - Změna daňového řádu * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o Finanční správě České republiky * ČÁST PÁTÁ - Změna zákona o místních poplatcích * ČÁST OSMÁ - Změna zákona o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů * ČÁST DEVÁTÁ - Změna zákona o rozpočtovém určení daní * ČÁST JEDENÁCTÁ - Změna zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti * ČÁST DVANÁCTÁ - Změna zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení * ČÁST ČTRNÁCTÁ - Změna zákona o nemocenském pojištění * ČÁST ŠESTNÁCTÁ - Změna zákona o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění * ČÁST SEDMNÁCTÁ - Změna zákona o veřejném zdravotním pojištění * ČÁST OSMNÁCTÁ - Změna zákona o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky * ČÁST DEVATENÁCTÁ - Změna zákona o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách * ČÁST DVACÁTÁ TŘETÍ - Změna zákona o živnostenském podnikání (živnostenský zákon) * ČÁST DVACÁTÁ ČTVRTÁ - Změna zákona o soudních poplatcích * ČÁST DVACÁTÁ ŠESTÁ - Změna zákona o živnostenských úřadech * ČÁST TŘICÁTÁ PRVNÍ - Změna zákona o poskytnutí jednorázové peněžní částky některým obětem nacistické perzekuce * ČÁST TŘICÁTÁ TŘETÍ - Změna zákona o spořitelních a úvěrních družstvech * ČÁST TŘICÁTÁ PÁTÁ - Změna zákona o státní sociální podpoře * ČÁST ČTYŘICÁTÁ PRVNÍ - Změna zákona o poskytnutí jednorázové peněžní částky příslušníkům československých zahraničních armád a spojeneckých armád v letech 1939 až 1945 * ČÁST ČTYŘICÁTÁ ŠESTÁ - Změna zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů * ČÁST PADESÁTÁ PRVNÍ - Změna zákona o poskytnutí jednorázové peněžní částky účastníkům národního boje za osvobození, politickým vězňům a osobám z rasových nebo náboženských důvodů soustředěných do vojenských pracovních táborů * ČÁST PADESÁTÁ DRUHÁ - Změna zákona o odškodnění osob odvlečených do SSSR nebo do táborů, které SSSR zřídil v jiných státech * ČÁST PADESÁTÁ PÁTÁ - Změna zákona o spotřebních daních * ČÁST PADESÁTÁ DEVÁTÁ - Změna zákona o správních poplatcích * ČÁST ŠEDESÁTÁ PRVNÍ - Změna zákona o ocenění účastníků národního boje za vznik a osvobození Československa a některých pozůstalých po nich, o zvláštním příspěvku k důchodu některým osobám, o jednorázové peněžní částce některým účastníkům národního boje za osvobození v letech 1939 až 1945 * ČÁST ŠEDESÁTÁ ČTVRTÁ - Změna zákona o životním a existenčním minimu * ČÁST SEDMDESÁTÁ ČTVRTÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 1. 2017 (186/2016 Sb.) 458 ZÁKON ze dne 20. prosince 2011 o změně zákonů související se zřízením jednoho inkasního místa a dalších změnách daňových a pojistných zákonů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o daních z příjmů Čl. I Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 35/1993 Sb., zákona č. 96/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 196/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 114/1994 Sb., zákona č. 259/1994 Sb., zákona č. 32/1995 Sb., zákona č. 87/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 248/1995 Sb., zákona č. 316/1996 Sb., zákona č. 18/1997 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb., zákona č. 210/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 111/1998 Sb., zákona č. 149/1998 Sb., zákona č. 168/1998 Sb., zákona č. 333/1998 Sb., zákona č. 63/1999 Sb., zákona č. 129/1999 Sb., zákona č. 144/1999 Sb., zákona č. 170/1999 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 3/2000 Sb., zákona č. 17/2000 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 72/2000 Sb., zákona č. 100/2000 Sb., zákona č. 103/2000 Sb., zákona č. 121/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 241/2000 Sb., zákona č. 340/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 117/2001 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 239/2001 Sb., zákona č. 453/2001 Sb., zákona č. 483/2001 Sb., zákona č. 50/2002 Sb., zákona č. 128/2002 Sb., zákona č. 198/2002 Sb., zákona č. 210/2002 Sb., zákona č. 260/2002 Sb., zákona č. 308/2002 Sb., zákona č. 575/2002 Sb., zákona č. 162/2003 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 438/2003 Sb., zákona č. 19/2004 Sb., zákona č. 47/2004 Sb., zákona č. 49/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 280/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 360/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 628/2004 Sb., zákona č. 669/2004 Sb., zákona č. 676/2004 Sb., zákona č. 179/2005 Sb., zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 342/2005 Sb., zákona č. 357/2005 Sb., zákona č. 441/2005 Sb., zákona č. 530/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 552/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 203/2006 Sb., zákona č. 223/2006 Sb., zákona č. 245/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 29/2007 Sb., zákona č. 67/2007 Sb., zákona č. 159/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 362/2007 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 482/2008 Sb., zákona č. 2/2009 Sb., zákona č. 87/2009 Sb., zákona č. 216/2009 Sb., zákona č. 221/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 289/2009 Sb., zákona č. 303/2009 Sb., zákona č. 304/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 199/2010 Sb., zákona č. 346/2010 Sb., zákona č. 348/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 119/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb. a zákona č. 236/2011 Sb., se mění takto: 2. V § 3 odst. 4 písmeno g) zní: „g) příjem z 1. vypořádání mezi podílovými spoluvlastníky podle velikosti spoluvlastnických podílů, 2. vypořádání společného jmění manželů, 3. výměny pozemků při pozemkových úpravách podle zákona upravujícího pozemkové úpravy,“. 5. V § 5 odst. 5 se za číslo „7“ doplňují slova „nebo 8“ a na konci odstavce se doplňuje věta „Do základu daně se nezahrnují příjmy zahrnuté do samostatného základu daně.“. 6. V § 6 odst. 1 písm. b) se slova „a komanditistů komanditních společností“ nahrazují slovy „, komanditistů komanditních společností a ředitelů obecně prospěšných společností“. 7. V § 6 odstavec 3 zní: „(3) Příjmy podle odstavce 1 se rozumějí příjmy pravidelné nebo jednorázové bez ohledu na to, zda je na ně právní nárok či nikoli, zda je od zaměstnavatele dostává zaměstnanec nebo jiná osoba a zda jsou vypláceny nebo připisovány k dobru anebo spočívají v jiné formě plnění prováděné zaměstnavatelem za zaměstnance nebo v jeho prospěch. Příjmem se rozumí rovněž částka, o kterou je úhrada zaměstnance zaměstnavateli za poskytnutá práva, služby nebo věci, kromě bytu, v němž měl zaměstnanec bydliště po dobu 2 let bezprostředně před jeho koupí, nižší, než je cena a) zjištěná podle zákona upravujícího oceňování majetku nebo cena, kterou účtuje jiným osobám, b) stanovená podle odstavce 6 v případě poskytnutí motorového vozidla k používání pro služební i soukromé účely, c) stanovená nařízením vlády v případě bezplatných nebo zlevněných jízdenek poskytnutých zaměstnavatelem provozujícím veřejnou dopravu osob zaměstnanci a jeho rodinným příslušníkům.“. Poznámka pod čarou č. 4b se zrušuje. 8. V § 6 odstavec 4 zní: „(4) Příjmy zúčtované nebo vyplacené plátcem daně jsou samostatným základem daně pro zdanění daní vybíranou srážkou podle zvláštní sazby daně, jedná-li se o příjmy podle odstavce 1 písm. a) a d) a podle odstavce 10, jejichž úhrnná výše u téhož plátce daně nepřesáhne za kalendářní měsíc částku 5 000 Kč, a zaměstnanec u tohoto plátce daně nepodepsal prohlášení k dani podle § 38k odstavce 4, 5 nebo 7 anebo nevyužije-li postup podle § 36 odst. 7.“. 13. V § 6 odst. 10 písmeno b) zní: „b) odměny za výkon funkce a plnění poskytovaná v souvislosti se současným nebo dřívějším výkonem funkce v 1. orgánech obcí a jiných orgánech územní samosprávy, 2. státních orgánech, 3. občanských a zájmových sdruženích, 4. odborových organizacích, 5. komorách, 6. jiných orgánech a institucích.“. 17. V § 7 odst. 4 se slova „a k ustanovení § 19 odst. 1 písm. g)“ zrušují. 18. V § 8 odst. 1 písm. a) se slova „s výjimkou státních dluhopisů, které mohou podle emisních podmínek nabývat výhradně fyzické osoby“ a slova „úrokový výnos státních dluhopisů, které mohou podle emisních podmínek nabývat výhradně fyzické osoby, a to v případě odkupu tohoto státního dluhopisu nebo při jeho splatnosti,“ zrušují. 19. V § 8 odst. 2 písm. a) se slova „s výjimkou státních dluhopisů, které mohou podle emisních podmínek nabývat výhradně fyzické osoby,“ zrušují. 21. V § 9 se na konci odstavce 4 doplňuje věta „Způsob uplatnění výdajů podle tohoto odstavce nelze zpětně měnit.“. 22. V § 10 odst. 1 písm. b) se slova „s výjimkou státních dluhopisů, které mohou podle emisních podmínek nabývat výhradně fyzické osoby,“ zrušují. 23. V § 10 odst. 3 písm. a) se číslo „20 000“ nahrazuje číslem „30 000“ a číslo „40“ číslem „60“. 24. V § 10 se na konci odstavce 3 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno c), které zní: „c) příjmy z prodeje cenných papírů a příjmy z podílů připadající na podílový list při zrušení podílového fondu, pokud jejich úhrn u poplatníka nepřesáhne ve zdaňovacím období 100 000 korun.“. 27. V § 15 odst. 1 se číslo „10“ nahrazuje číslem „15“. 29. V § 15 odst. 6 větě poslední se slova „nebo kapitálová hodnota pojištění bude převedena“ nahrazují slovy „, kapitálová hodnota nebo odkupné bude převedeno“. 35. V § 18 odst. 8 se slova „včetně odborových organizací“ nahrazují slovy „, odborové organizace“. 36. V § 19 odst. 1 písmeno a) zní: „a) členský příspěvek podle stanov, statutu, zřizovacích nebo zakladatelských listin, přijatý 1. zájmovým sdružením právnických osob, u něhož členství není nutnou podmínkou k provozování předmětu podnikání nebo výkonu činnosti, 2. občanským sdružením, které není organizací zaměstnavatelů, 3. odborovou organizací, 4. politickou stranou nebo politickým hnutím, nebo 5. profesní komorou s nepovinným členstvím s výjimkou Hospodářské komory České republiky a Agrární komory České republiky,“. Poznámka pod čarou č. 18a se zrušuje. 37. V § 19 odst. 1 písmeno c) zní: „c) příjem z nájemného z družstevního bytu nebo nebytového prostoru a z úhrady za plnění poskytované s užíváním tohoto bytu nebo nebytového prostoru plynoucí na základě nájemní smlouvy mezi bytovým družstvem a jeho členem, který je fyzickou osobou; obdobně to platí pro společnost s ručením omezeným a jejího společníka, který je fyzickou osobou, a pro občanské sdružení a jeho člena, který je fyzickou osobou,“. 38. V § 19 odst. 1 písm. d) se slova „příjmy z dividend podle § 36 odst. 1 a 2“ nahrazují slovy „příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně,“. 39. V § 19 odst. 1 písmeno f) zní: „f) příjem Fondu pojištění vkladů,“. 40. V § 19 odst. 1 písmeno g) zní: „g) výnos z operací na finančním trhu s prostředky účtu rezervy pro důchodovou reformu podle rozpočtových pravidel,“. 41. V § 19 odst. 1 se písmeno ch) včetně poznámky pod čarou č. 92 zrušuje. 43. V § 19 odst. 1 písmeno p) zní: „p) výnos z operací s prostředky jaderného účtu na finančním trhu podle atomového zákona,“. 44. V § 19 odst. 1 písmena z) a za) znějí: „z) příjem Vinařského fondu stanovený zákonem upravujícím vinohradnictví a vinařství, za) příjem z podpory od Vinařského fondu,“. Poznámka pod čarou č. 57a se zrušuje. 46. V § 19 odst. 1 písmeno zk) zní: „zk) úroky z úvěrů, půjček, dluhopisů, vkladních listů, vkladových certifikátů a vkladů jim na roveň postavených a ze směnek, jejichž vydáním získává směnečný dlužník peněžní prostředky, a obdobných právních vztahů vzniklých v zahraničí (dále jen „úvěr a půjčka“) plynoucí společnosti, která je daňovým rezidentem jiného členského státu Evropské unie, od obchodní společnosti nebo družstva, je-li poplatníkem uvedeným v § 17 odst. 3, nebo od stálé provozovny společnosti, která je daňovým rezidentem jiného členského státu Evropské unie na území České republiky.“. 54. V § 19 se doplňuje odstavec 11, který zní: „(11) Osvobození podle odstavce 1 písm. ze) a zi) a podle odstavce 10 nelze uplatnit, pokud dceřinná společnost nebo mateřská společnost a) je od daně z příjmu právnických osob nebo obdobné daně osvobozena, b) si může zvolit osvobození nebo obdobnou úlevu od daně z příjmů právnických osob nebo obdobné daně, nebo c) podléhá dani z příjmů právnických osob nebo obdobné dani se sazbou ve výši 0 %.“. 56. V § 20 odst. 8 větě čtvrté se číslo „5“ nahrazuje číslem „10“ a část věty za středníkem včetně středníku se zrušuje. 57. Nadpis § 21 zní: „Sazba a výpočet daně“. 58. V § 21 odst. 1 se věta druhá nahrazuje větou „Daň se vypočte jako součin základu daně sníženého o položky snižující základ daně a o odčitatelné položky od základu daně zaokrouhleného na celé tisíce Kč dolů a sazby daně.“. 63. V § 21 odst. 3 se číslo „5“ nahrazuje číslem „0“ a věta druhá se zrušuje. 64. V § 22 odst. 1 písm. g) bodě 3 se slova „nebo dalších států, které tvoří Evropský hospodářský prostor“ nahrazují slovy „, Norska, Islandu nebo Švýcarské konfederace“. 65. V § 22 odst. 1 písm. g) bodě 4 se slova „včetně úrokového výnosu státních dluhopisů, které mohou podle emisních podmínek nabývat výhradně fyzické osoby, a to i v případě odkupu tohoto státního dluhopisu nebo při jeho splatnosti,“ zrušují. 67. V § 23 odst. 3 písm. a) bodě 12 se slova „, a dále o částku závazku zachyceného v rozvaze, který zanikl jinak než jeho splněním, započtením, splynutím práva s povinností u jedné osoby, dohodou mezi věřitelem a dlužníkem, kterou se dosavadní závazek nahrazuje závazkem novým nebo narovnáním podle zvláštního právního předpisu88), pokud nebyla podle zvláštního právního předpisu20) zaúčtována ve prospěch výnosů nebo se o tuto částku závazku nezvyšuje výsledek hospodaření podle bodu 10“ zrušují. 68. V § 23 odst. 3 písm. a) se doplňují body 14 a 15, které znějí: „14. částku závazku zachyceného v rozvaze, který zanikl jinak než jeho splněním, započtením, splynutím práva s povinností u jedné osoby, dohodou mezi věřitelem a dlužníkem, že se dosavadní závazek nahrazuje závazkem novým nebo narovnáním, pokud nebyla podle právních předpisů upravujících účetnictví zaúčtována ve prospěch výnosů nebo se o tuto částku závazku nezvyšuje výsledek hospodaření podle bodu 10; toto se nevztahuje na závazek, z jehož titulu vznikl výdaj (náklad), ale je výdajem (nákladem) na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů, jen pokud byl zaplacen, 15. částku vzniklou v důsledku změny účetní metody, která zvýšila vlastní kapitál, a to v tom zdaňovacím období, ve kterém bylo o změně účetní metody účtováno,“. 70. V § 23 odst. 3 písm. b) se doplňuje bod 6, který zní: „6. částku vzniklou v důsledku změny účetní metody, která snížila vlastní kapitál, a to v tom zdaňovacím období, ve kterém bylo o změně účetní metody účtováno,“. 71. V § 23 odst. 4 písmeno a) zní: „a) u poplatníků uvedených v § 2 odst. 2, v § 17 odst. 3 a u stálé provozovny příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně,“. 72. V § 23 odst. 8 písm. b) bodě 3 se slova „o cenu nespotřebovaných zásob,“ a slova „a zaplacených záloh“ zrušují. 73. V § 24 odst. 2 písmeno d) zní: „d) členský příspěvek 1. právnické osobě, pokud povinnost členství vyplývá ze zvláštních právních předpisů, 2. právnické osobě, u níž členství je nutnou podmínkou k provozování předmětu podnikání nebo výkonu činnosti, 3. placený zaměstnavatelem za zaměstnance v případě, kdy členství zaměstnance je podmínkou k provozování předmětu podnikání nebo výkonu činnosti zaměstnavatele, 4. organizaci zaměstnavatelů, nebo 5. Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky,“. Poznámky pod čarou č. 81 a 96 se zrušují. 75. V § 24 odst. 2 písm. ch) se slova „podle § 20b“ zrušují. 76. V § 24 odst. 2 písm. t) se slova „vstupní cena hmotného majetku využívaného k dosahování příjmů osvobozených od daně podle § 19 odst. 1 písm. g),“ zrušují. 77. V § 24 odst. 2 písm. y) úvodní části ustanovení se slova „6 měsíců nebo o pohledávku, ke které nelze tvořit opravnou položku podle právního předpisu upravujícího tvorbu rezerv a opravných položek pro zjištění základu daně z příjmů pouze proto, že se jedná o pohledávku se jmenovitou hodnotou v okamžiku vzniku vyšší než 200 000 Kč, ohledně které nebylo zahájeno rozhodčí řízení, soudní řízení nebo správní řízení“ nahrazují slovy „18 měsíců“. 78. V § 24 odst. 2 písm. zc) se slova „; ustanovení tohoto písmene se nepoužije u výdajů (nákladů) souvisejících s příjmy nad rámec všech vsazených částek ze všech poplatníkem provozovaných loterií a jiných podobných her, u nichž bylo povolení k provozování vydáno podle zvláštního právního předpisu [§ 25 odst. 1 písm. zl)]“ zrušují. 79. V § 24 odst. 2 písm. zv) bodě 1 se slova „nebankovnímu subjektu“ zrušují a slovo „srovnatelného“ se nahrazuje slovem „obdobného“. 80. V § 24 odst. 2 písm. zv) bodě 2 se slova „jiné bance“ zrušují a slovo „srovnatelného“ se nahrazuje slovem „obdobného“. 81. V § 24 odst. 4 písmeno a) zní: „a) doba nájmu hmotného majetku činí alespoň minimální dobu odpisování uvedenou v § 30 odst. 1; u hmotného majetku zařazeného v odpisové skupině 2 až 6 podle přílohy č. 1 k tomuto zákonu lze dobu nájmu zkrátit až o 6 měsíců; doba nájmu se počítá ode dne, kdy byla věc nájemci přenechána ve stavu způsobilém obvyklému užívání, a“. 84. V § 25 odst. 1 se na konci textu písmene x) doplňují slova „a sazbu základní náhrady“. 85. V § 25 odst. 1 se písmeno zl) zrušuje. Dosavadní písmena zm) až zo) se označují jako písmena zl) až zn). 86. V § 25 odst. 1 se tečka na konci písmene zn) nahrazuje čárkou a doplňuje se nové písmeno zo), které zní: „zo) členský příspěvek hrazený poplatníkem příjemci, který je u tohoto příjemce osvobozen od daně.“. 87. V § 29 odst. 1 závěrečné části ustanovení se slova „jiného subjektu“ nahrazují slovy „jiné osoby nebo předaného jiné osobě nebo týkající se změny majetku ve vlastnictví jiné osoby“. 88. V § 32a odst. 2 se slova „skleníkových plynů116)“ zrušují. Poznámka pod čarou č. 116 se zrušuje. 89. V § 34 odstavce 4 a 5 znějí: „(4) Od základu daně lze odečíst odpočet na podporu výzkumu a vývoje. (5) Odpočet na podporu výzkumu a vývoje, který nebylo možné odečíst z důvodů nízkého základu daně nebo daňové ztráty, lze odečíst nejpozději ve třetím období následujícím po období, ve kterém vznikl.“. 90. V § 34 se odstavce 6 až 12 zrušují. 91. § 34a včetně nadpisu zní: „§ 34a Výše odpočtu na podporu výzkumu a vývoje (1) Odpočet na podporu výzkumu a vývoje činí součet a) 100 % výdajů vynaložených v období na realizaci projektu výzkumu a vývoje zahrnovaných do odpočtu, které nepřevyšují úhrn výdajů vynaložených v rozhodné době na realizaci projektu výzkumu a vývoje zahrnovaných do odpočtu, a b) 110 % výdajů vynaložených v období na realizaci projektu výzkumu a vývoje zahrnovaných do odpočtu, které převyšují úhrn výdajů vynaložených v rozhodné době na realizaci projektu výzkumu a vývoje zahrnovaných do odpočtu. (2) Rozhodnou dobou se pro účely odpočtu na podporu výzkumu a vývoje rozumí doba, která a) končí dnem předcházejícím dni, ve kterém začíná období, a b) je stejně dlouhá jako období. (3) Obdobím se pro účely odpočtu na podporu výzkumu a vývoje rozumí a) zdaňovací období, nebo b) období, za které se podává daňové přiznání.“. 92. Za § 34a se vkládají nové § 34b až 34e, které včetně nadpisů znějí: „§ 34b Výdaje vynaložené na výzkum a vývoj zahrnované do odpočtu (1) Výdaji vynaloženými na výzkum a vývoj zahrnovanými do odpočtu se rozumí výdaje (náklady), které a) poplatník vynaložil při realizaci projektu výzkumu a vývoje na 1. experimentální či teoretické práce, 2. projekční a konstrukční práce, 3. výpočty, 4. návrhy technologií, 5. výrobu funkčního vzorku či prototypu produktu nebo jeho části související s realizací projektu výzkumu a vývoje, nebo 6. na certifikaci výsledků dosažených prostřednictvím projektů výzkumu a vývoje, b) jsou výdaji (náklady) na dosažení zajištění a udržení příjmů a c) jsou evidovány odděleně od ostatních výdajů (nákladů). (2) Výdaji vynaloženými na výzkum a vývoj zahrnovanými do odpočtu nejsou a) výdaje (náklady), na něž byla byť jen z části poskytnuta podpora z veřejných zdrojů, b) výdaje (náklady) na služby, s výjimkou výdajů (nákladů) na 1. služby, které souvisí s realizací projektu výzkumu a vývoje a které jsou pořízené od veřejné vysoké školy nebo výzkumné organizace vymezené v zákoně upravujícím podporu výzkumu a vývoje pro účely poskytování podpory, a to v podobě činností uvedených v odstavci 1 písm. a), 2. certifikaci výsledků dosažených prostřednictvím projektů výzkumu a vývoje, 3. nájemné u finančního pronájmu s následnou koupí najatého hmotného movitého majetku, které souvisí s realizací projektu výzkumu a vývoje, c) licenční poplatky, d) výdaje (náklady) na nehmotné výsledky výzkumu a vývoje pořízené od jiných osob s výjimkou těch, které souvisí s realizací projektu výzkumu a vývoje a které jsou pořízeny od veřejné vysoké školy nebo výzkumné organizace vymezené v zákoně upravujícím podporu výzkumu a vývoje pro účely poskytování podpory. (3) Pokud výdaje (náklady) podle odstavce 1 souvisejí s realizací projektů výzkumu a vývoje pouze zčásti, zahrnují se do výdajů vynaložených na výzkum a vývoj zahrnovaných do odpočtu pouze jejich poměrné části. § 34c Projekt výzkumu a vývoje (1) Projektem výzkumu a vývoje se rozumí dokument, ve kterém poplatník před zahájením řešení projektu výzkumu a vývoje vymezí svou činnost ve výzkumu a vývoji podle zákona upravujícího podporu výzkumu a vývoje a který obsahuje a) základní identifikační údaje o poplatníkovi, kterými jsou 1. obchodní firma nebo název a adresa sídla poplatníka, je-li poplatníkem daně z příjmů právnických osob, 2. jméno, popřípadě jména, a příjmení, adresa místa podnikání a adresa místa trvalého pobytu poplatníka, je-li poplatníkem daně z příjmů fyzických osob, 3. daňové identifikační číslo, pokud bylo přiděleno, b) dobu řešení projektu, kterou je doba ode dne zahájení do dne ukončení řešení projektu, c) cíle projektu, které jsou dosažitelné v době řešení projektu a vyhodnotitelné po jeho ukončení, d) předpokládané celkové výdaje (náklady) na řešení projektu a předpokládané výdaje (náklady) v jednotlivých letech řešení projektu, e) jméno, popřípadě jména, a příjmení všech osob, které budou odborně zajišťovat řešení projektu s uvedením jejich kvalifikace a formy pracovněprávního vztahu k poplatníkovi, f) způsob kontroly a hodnocení postupu řešení projektu a dosažených výsledků, g) den a místo schválení projektu, h) jméno, popřípadě jména, příjmení a podpis odpovědné osoby za projekt výzkumu a vývoje. (2) Projekt výzkumu a vývoje musí být schválen poplatníkem před zahájením jeho řešení. (3) Odpovědná osoba za projekt výzkumu a vývoje odpovídá za splnění podmínek daných tímto zákonem pro projekt výzkumu a vývoje. Odpovědnou osobou je u poplatníka daně z příjmů a) fyzických osob tento poplatník, b) právnických osob jeho statutární orgán nebo člen tohoto orgánu. § 34d Odpočet na podporu výzkumu a vývoje u společníků osobních společností (1) U poplatníka, který je společníkem veřejné obchodní společnosti, lze odpočet na podporu výzkumu a vývoje zvýšit i o poměrnou část odpočtu na podporu výzkumu a vývoje zjištěného za veřejnou obchodní společnost určenou ve stejném poměru, v jakém je rozdělován zisk nebo ztráta podle společenské smlouvy, nebo rovným dílem. (2) Odpočet na podporu výzkumu a vývoje zjištěný za komanditní společnost se rozděluje na komplementáře a komanditní společnost ve stejném poměru, v jakém se rozděluje zisk nebo ztráta. U poplatníka, který je komplementářem komanditní společnosti, lze odpočet na podporu výzkumu a vývoje zvýšit o část odpočtu na podporu výzkumu a vývoje určenou ve stejném poměru, jako je rozdělován zisk nebo ztráta komanditní společnosti. § 34e Závazné posouzení výdajů vynaložených na výzkum a vývoj zahrnovaných do odpočtu (1) Správce daně vydá na žádost poplatníka rozhodnutí o závazném posouzení výdajů vynaložených na výzkum a vývoj zahrnovaných do odpočtu. (2) Předmětem závazného posouzení výdajů vynaložených na výzkum a vývoj zahrnovaných do odpočtu je určení výdajů vynaložených na výzkum a vývoj zahrnovaných do odpočtu pro účely odpočtu na podporu výzkumu a vývoje. (3) V žádosti o vydání rozhodnutí o závazném posouzení výdajů vynaložených na výzkum a vývoj zahrnovaných do odpočtu poplatník uvede a) projekt výzkumu a vývoje, b) výčet činností, které poplatník považuje za činnosti prováděné při realizaci projektů výzkumu a vývoje spolu s odůvodněním, proč poplatník tyto činnosti považuje za činnosti prováděné při realizaci projektů výzkumu a vývoje, c) výčet výdajů na činnosti, které poplatník považuje za činnosti prováděné při realizaci projektů výzkumu a vývoje, d) výčet činností, u kterých má poplatník pochybnosti, zda výdaje na tyto činnosti vynaložené jsou výdaji na výzkum a vývoj zahrnované do odpočtu spolu s uvedením těchto pochybností, e) způsob rozdělení jednotlivých výdajů vynaložených jak na realizaci projektů výzkumu a vývoje, tak na ostatní činnosti, a použitá kritéria rozdělení, f) období, kterého se má rozhodnutí o závazném posouzení týkat, g) návrh výroku rozhodnutí o závazném posouzení. (4) Je-li rozhodnutí o závazném posouzení výdajů vynaložených na výzkum a vývoj zahrnovaných do odpočtu doručeno poplatníkovi po uplynutí lhůty pro podání daňového přiznání za období, kterého se má rozhodnutí o závazném posouzení týkat, může poplatník odečíst odpočet na podporu výzkumu a vývoje v dodatečném daňovém přiznání.“. Poznámka pod čarou č. 73a se zrušuje. 93. Nadpis § 35ba zní: „Slevy na dani pro poplatníky daně z příjmů fyzických osob“. 94. V § 35ba odst. 2 se za slova „písm. b) až e),“ vkládají slova „pouze pokud se jedná o poplatníka, který je rezidentem členského státu Evropské unie, Norska nebo Islandu a“ a na konci odstavce se doplňuje věta „Výši příjmů ze zdrojů v zahraničí prokazuje poplatník potvrzením zahraničního správce daně na tiskopisu vydaném Ministerstvem financí.“. 98. Nadpis § 35c zní: „Daňové zvýhodnění pro poplatníky daně z příjmů fyzických osob“. 99. V § 35c odst. 1 se slovo „domácnosti,108)“ nahrazuje slovy „domácnosti na území České republiky nebo členského státu Evropské unie, Norska nebo Islandu,“ a slova „nebo § 35ba“ se nahrazují slovy „§ 35ba nebo 35bb“. Poznámka pod čarou č. 108 se zrušuje. 100. V § 35c se na konci textu odstavce 4 doplňují slova „a příjmy, které jsou podle § 38f vyjmuty ze zdanění“. 101. V § 35c odst. 5 se za slova „uplatnit,“ vkládají slova „pouze pokud je rezidentem členského státu Evropské unie, Norska nebo Islandu a“ a na konci odstavce se doplňuje věta „Výši příjmů ze zdrojů v zahraničí prokazuje poplatník potvrzením zahraničního správce daně na tiskopisu vydaném Ministerstvem financí.“. 103. V § 35d odstavce 6 až 8 znějí: „(6) Při ročním zúčtování záloh a daňového zvýhodnění poskytne plátce daně poplatníkovi slevu na dani podle § 35c maximálně do výše daně snížené o slevy na dani pro poplatníky daně z příjmů fyzických osob a o zaměstnaneckou slevu. Je-li nárok na daňové zvýhodnění vyšší než takto vypočtená daň, má poplatník nárok na vyplacení daňového zvýhodnění formou daňového bonusu, jen pokud úhrn jeho příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků od všech plátců daně v uplynulém zdaňovacím období, z nichž mu plátce daně provádí roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění, dosáhl alespoň šestinásobku minimální mzdy. Jestliže u poplatníka úhrn těchto příjmů nedosáhl alespoň šestinásobku minimální mzdy, poplatník při ročním zúčtování záloh a daňového zvýhodnění na vyplacené měsíční daňové bonusy v kalendářních měsících, v nichž úhrn jeho příjmů dosáhl alespoň výše poloviny minimální mzdy, již nárok neztrácí. (7) Při ročním zúčtování záloh a daňového zvýhodnění plátce daně u poplatníka nejdříve daň sníží o slevy na dani pro poplatníky daně z příjmů fyzických osob a vypočte zaměstnaneckou slevu a zaměstnanecký bonus. Daň sníženou o slevu na dani pro poplatníky daně z příjmů fyzických osob poté sníží o zaměstnaneckou slevu a až pak vypočte částku daňového zvýhodnění náležející poplatníkovi formou slevy na dani podle § 35c a daňového bonusu. Daň sníženou o slevu na dani pro poplatníky daně z příjmů fyzických osob a o zaměstnaneckou slevu poté sníží ještě o slevu na dani podle § 35c a až takto sníženou daň porovná s úhrnem zálohově sražené daně a vypočte rozdíl na dani. Dále porovná daňový bonus s úhrnem již vyplacených měsíčních daňových bonusů a vypočte rozdíl na daňovém bonusu. Jestliže je úhrn částek vyplacených na měsíčních daňových bonusech nižší než daňový bonus, zvýší plátce daně o nevyplacenou částku na daňovém bonusu vypočtený kladný rozdíl na dani, nebo nevyplacenou částku na daňovém bonusu sníží o vypočtený záporný rozdíl na dani. Jestliže je úhrn vyplacených měsíčních daňových bonusů vyšší než daňový bonus, sníží plátce daně o přeplacenou částku na daňovém bonusu vypočtený kladný rozdíl na dani, nebo o ni zvýší vypočtený záporný rozdíl na dani. (8) Přeplatek na dani z ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění, zaměstnanecký bonus a doplatek na daňovém bonusu (dále jen „doplatek ze zúčtování“), které vzniknou provedením ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění, vyplatí plátce daně poplatníkovi nejpozději do 31. března po uplynutí zdaňovacího období, činí-li úhrnná výše doplatku ze zúčtování více než 50 Kč. Případný nedoplatek z ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění plátce daně poplatníkovi nesráží.“. 104. V § 35d odst. 9 se věta první nahrazuje větou „O částku daňového zvýhodnění vyplaceného formou doplatku na daňovém bonusu sníží plátce daně nejbližší odvod záloh na daň správci daně.“ a věta poslední se nahrazuje větou „Při vrácení přeplatku z ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění a vyplacení zaměstnaneckého bonusu postupuje plátce daně podle § 38ch odst. 5.“. 105. V § 36 odst. 1 písm. b) se na začátek bodu 2 vkládají slova „u poplatníků daně z příjmů fyzických osob“. 106. V § 36 odst. 2 písm. a) se slova „dluhopisu včetně vkladního listu nebo vkladu jemu na roveň postaveného a emisním kursem při jejich vydání“ nahrazují slovy „a emisním kursem dluhopisu, vkladního listu nebo vkladu jemu na roveň postavenému nebo v případě jejich zpětného odkupu z rozdílu mezi cenou zpětného odkupu a jejich emisním kursem“. 107. V § 36 odst. 2 se na začátek písmene h) vkládají slova „u poplatníků daně z příjmů fyzických osob“. 108. V § 36 odst. 2 písmeno u) zní: „u) z příjmu komplementáře komanditní společnosti a společníka veřejné obchodní společnosti plynoucí jako zisk po zdanění u akciové společnosti nebo společnosti s ručením omezeným po přeměně akciové společnosti nebo společnosti s ručením omezeným na komanditní společnost nebo veřejnou obchodní společnost,“. 109. V § 36 odst. 2 písm. v) se slovo „výsluhového“ nahrazuje slovy „odchodného, výsluhového“. 110. V § 36 odst. 2 se písmeno w) zrušuje. 111. V § 36 odst. 3 se věta poslední nahrazuje větou „U příjmů uvedených v § 22 odst. 1 písm. g) bodu 4 se do základu daně pro daň vybíranou srážkou podle zvláštní sazby daně nezahrnuje hodnota podkladového nástroje nebo aktiva.“. 113. V § 36 se za odstavec 6 vkládá nový odstavec 7, který zní: „(7) Zahrne-li poplatník příjmy uvedené v § 6 odst. 4 do daňového přiznání, započte se daň sražená z těchto příjmů na jeho daň.“. Dosavadní odstavec 7 se označuje jako odstavec 8. 116. V § 38c odst. 1 se slovo „odvádí“ nahrazuje slovy „je povinna odvést“. 118. V § 38d odst. 4 písmeno a) zní: „a) v § 36 odst. 2 písm. p), pokud poplatník 1. podepíše za období, za které byla ve zdaňovacím období z těchto příjmů daň sražena, dodatečně prohlášení k dani (§ 38k odst. 7), 2. zahrne příjmy uvedené v § 6 odst. 4 do daňového přiznání podaného za zdaňovací období, ve kterém mu tyto příjmy plynou,“. 119. V § 38d odst. 4 písm. c) a odst. 5 se číslo „7“ nahrazuje číslem „8“. 120. V § 38d odstavec 8 zní: „(8) Poplatníkovi, kterému plátce daně z příjmů ze závislé činnosti a z funkčních požitků srazí daň vyšší, než je stanoveno, vrátí plátce daně nesprávně sraženou částku, pokud neuplynuly 3 roky od konce lhůty, ve které byl plátce daně povinen podat vyúčtování daně z příjmů vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně a pokud poplatník nevyužil postup uvedený v § 36 odst. 7 a 8. Poplatníkovi, kterému plátce daně z příjmů ze závislé činnosti a z funkčních požitků nesrazil daň ve stanovené výši, může ji srazit dodatečně, pokud neuplynuly 2 roky od konce lhůty pro podání vyúčtování daně z příjmů vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně.“. 123. V § 38f odst. 10 se číslo „4“ nahrazuje číslem „5“. 125. V § 38g odst. 3 se na konci textu věty první doplňují slova „nebo 8“. 126. Za § 38g se vkládá nový § 38ga, který včetně nadpisu zní: „§ 38ga Úhrada daně z příjmů fyzických osob na společný osobní daňový účet (1) Poplatník daně z příjmů fyzických osob hradí tuto daň na společný osobní daňový účet pro daň z příjmů a pojistná. (2) Plátce daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků hradí tuto daň na společný osobní daňový účet pro daň z příjmů, pojistná a odvod z úhrnu mezd.“. 127. V § 38gb odst. 1 se za slova „písm. a)“ vkládají slova „a § 35bb“. 130. V § 38h se na konci odstavce 6 doplňuje věta „K zaměstnaneckému zvýhodnění za podmínek stanovených v § 35bb přihlédne plátce daně rovněž až při ročním zúčtování záloh a daňového zvýhodnění za zdaňovací období.“. 133. V § 38ch odstavec 3 zní: „(3) Plátce daně provede roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění jen na základě dokladů za uplynulé zdaňovací období od všech předchozích plátců daně o zúčtované nebo vyplacené mzdě, sražených zálohách na daň z těchto příjmů, poskytnuté měsíční slevě na dani podle § 35ba a 35c a vyplacených měsíčních daňových bonusech. Plátce daně roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění neprovede, pokud poplatník tyto doklady nepředloží plátci daně do 15. února po uplynutí zdaňovacího období.“. 134. V § 38ch odst. 4 se slova „31. března“ nahrazují slovy „15. března po uplynutí zdaňovacího období“. 135. V § 38ch odstavec 5 zní: „(5) Poplatníkovi, který neuplatňuje daňové zvýhodnění, plátce daně vrátí jako přeplatek z ročního zúčtování záloh kladný rozdíl mezi zálohově sraženou daní a daní sníženou o slevy pro poplatníky daně z příjmů fyzických osob a o zaměstnaneckou slevu a současně vyplatí zaměstnanecký bonus, nejpozději do 31. března po uplynutí zdaňovacího období, činí-li úhrnná výše tohoto přeplatku a zaměstnaneckého bonusu více než 50 Kč. O vrácený přeplatek z ročního zúčtování záloh a rovněž o vyplacený zaměstnanecký bonus sníží plátce daně nejbližší odvody záloh správci daně, nejdéle do konce zdaňovacího období, nebo požádá o jejich vrácení správce daně; v takovém případě nakládá správce daně s touto částkou jako s přeplatkem. Případný nedoplatek z ročního zúčtování záloh se poplatníkovi nesráží.“. 136. § 38i včetně nadpisu zní: „§ 38i Opravy na dani z příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků vybírané srážkou formou záloh (1) Poplatníkovi, kterému byla sražena záloha vyšší, než je stanoveno, nebo kterému byl vyplacen měsíční daňový bonus nižší, než měl být, vrátí plátce daně vzniklý rozdíl, pokud neuplynula lhůta pro podání vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti za toto zdaňovací období. O vrácenou částku na záloze nebo o dodatečně vyplacenou částku na měsíčním daňovém bonusu sníží plátce daně nejbližší odvod záloh správci daně. (2) Poplatníkovi, kterému byla sražena daň vyšší, než je stanoveno, nebo kterému byl vyplacen zaměstnanecký bonus nebo daňový bonus nižší, než měl být, vrátí plátce daně vzniklý rozdíl, pokud neuplynuly 3 roky od konce lhůty pro podání vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti. Plátce daně je povinen nejdříve vrátit tento rozdíl a poté může podat dodatečné vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti. O tento vrácený rozdíl sníží plátce daně nejbližší odvod záloh správci daně. Jinak se vzniklý rozdíl vrátí na základě daňového přiznání nebo dodatečného daňového přiznání podaného poplatníkem. (3) Poplatníkovi, kterému byla sražena záloha nižší, než je stanoveno, nebo kterému byl vyplacen měsíční daňový bonus vyšší, než měl být, může plátce daně srazit vzniklý rozdíl ze mzdy, pokud neuplynula lhůta pro podání vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti za toto zdaňovací období. O dodatečně vybranou částku na záloze nebo na měsíčním daňovém bonusu zvýší plátce daně nejbližší odvod záloh správci daně. (4) Po uplynutí lhůty pro podání vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti je povinnost uhradit dlužnou částku na dani nebo neoprávněně vyplacenou částku na zaměstnaneckém bonusu nebo na daňovém bonusu spolu s úrokem z prodlení na základě a) dodatečného vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti podaného plátcem daně, pokud dlužná částka na dani nebo neoprávněně vyplacená částka na zaměstnaneckém bonusu nebo na daňovém bonusu vznikla 1. zaviněním plátce daně, nebo 2. zaviněním poplatníka v případech stanovených v odstavci 6, b) daňového nebo dodatečného daňového přiznání podaného poplatníkem, pokud dlužná částka na dani nebo neoprávněně vyplacená částka na zaměstnaneckém bonusu nebo na daňovém bonusu vznikla zaviněním poplatníka s výjimkou případů, kdy je povinen plátce daně podat dodatečné vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti. (5) Dlužnou částku na dani nebo neoprávněně vyplacenou částku na zaměstnaneckém bonusu nebo na daňovém bonusu, která vznikla zaviněním plátce daně, může srazit plátce daně ze mzdy poplatníka, pokud neuplynuly 2 roky od konce lhůty pro podání vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti. U poplatníka, kterému nebylo provedeno roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění, může plátce daně po podání vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti v této lhůtě srazit dlužnou částku na záloze nebo přeplacenou částku na měsíčním daňovém bonusu, a to i v případě, že poplatník podal za příslušné zdaňovací období daňové přiznání. (6) V případě, kdy dlužná částka na dani nebo neoprávněně vyplacená částka na zaměstnaneckém bonusu nebo na daňovém bonusu vznikla zaviněním poplatníka, plátce daně a) srazí po dohodě s poplatníkem tuto částku ze mzdy poplatníka spolu s úrokem z prodlení, pokud u plátce daně neuplynula lhůta pro stanovení daně, a je povinen podat dodatečné vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti a tuto částku uhradit, nebo b) oznámí tuto skutečnost správci daně do konce měsíce následujícího po měsíci, ve kterém ji zjistil a současně předloží správci daně doklady potřebné k vybrání vzniklého rozdílu; nesplní-li tyto povinnosti, je povinen podat dodatečné vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti a tuto částku uhradit.“. 137. V § 38j odst. 2 písm. b) se slova „, i daňové identifikační číslo a“ zrušují. 138. V § 38j odst. 2 se za písmeno d) vkládá nové písmeno e), které zní: „e) den nástupu poplatníka do zaměstnání,“. Dosavadní písmena e) a f) se označují jako písmena f) a g). 139. V § 38j odst. 2 písm. f) se bod 3 zrušuje. Dosavadní body 4 až 8 se označují jako body 3 až 7. 140. V § 38j odst. 2 písm. f) závěrečné části ustanovení se slova „4 a 5“ nahrazují slovy „3 a 4“. 141. V § 38j odst. 2 písm. g) se slova „e) bodech 1 až 8“ nahrazují slovy „f)“. 145. V § 38k odst. 5 úvodní části ustanovení se za slovo „b)“ vkládají slova „a k zaměstnaneckému zvýhodnění“. 146. V § 38k odst. 5 se na konci textu písmene b) doplňují slova „, a ve kterých kalendářních měsících je pobíral“. 149. V § 38l odstavec 1 zní: „(1) Nárok na nezdanitelnou část základu daně prokazuje poplatník plátci daně a) potvrzením příjemce daru nebo jeho zákonného zástupce anebo pořadatele veřejné sbírky o výši a účelu daru, b) smlouvou o úvěru a každoročně potvrzením stavební spořitelny o částce úroků zaplacených v uplynulém kalendářním roce z úvěru ze stavebního spoření, popřípadě z jiného úvěru poskytnutého stavební spořitelnou v souvislosti s úvěrem ze stavebního spoření nebo potvrzením banky, zahraniční banky či její pobočky o částce úroků zaplacených v uplynulém kalendářním roce z hypotečního úvěru a snížených o státní příspěvek, popřípadě z jiného úvěru poskytnutého příslušnou bankou v souvislosti s hypotečním úvěrem, c) v případě úvěru poskytnutého na účely uvedené v § 15 odst. 3 písm. a) stavebním povolením nebo ohlášením stavby a po dokončení stavby výpisem z listu vlastnictví, d) v případě úvěru poskytnutého na účely uvedené v § 15 odst. 3 písm. b) a c) výpisem z listu vlastnictví a v případě úvěru poskytnutého na koupi pozemku po uplynutí 4 let od okamžiku uzavření úvěrové smlouvy stavebním povolením nebo ohlášením stavby, e) v případě úvěru poskytnutého na účely uvedené v § 15 odst. 3 písm. e) výpisem z listu vlastnictví, jde-li o bytový dům, rodinný dům nebo byt ve vlastnictví podle zákona upravujícího vlastnictví bytů, anebo nájemní smlouvou, jde-li o byt v nájmu, anebo dokladem o trvalém pobytu, jde-li o byt v užívání, f) v případě úvěru poskytnutého na účely uvedené v § 15 odst. 3 písm. d) a g), potvrzením právnické osoby, že je jejím členem nebo společníkem, g) v případě úvěru poskytnutého na účely uvedené v § 15 odst. 3 písm. f), výpisem z listu vlastnictví, jde-li o bytový dům, rodinný dům nebo byt ve vlastnictví podle zákona upravujícího vlastnictví bytů, anebo potvrzením právnické osoby o členství, je-li předmětem vypořádání podíl nebo vklad spojený s právem užívání bytu, h) smlouvou o penzijním připojištění se státním příspěvkem, smlouvou o doplňkovém penzijním spoření, smlouvou o penzijním pojištění nebo potvrzením instituce penzijního pojištění o účasti poplatníka na penzijním pojištění a každoročně potvrzením penzijního fondu, penzijní společnosti nebo instituce penzijního pojištění o příspěvcích zaplacených poplatníkem na jeho penzijní připojištění se státním příspěvkem, doplňkové penzijní spoření nebo penzijní pojištění na uplynulé zdaňovací období, i) smlouvou o soukromém životním pojištění nebo pojistkou podle zákona upravujícího pojistnou smlouvu a každoročně potvrzením pojišťovny o pojistném zaplaceném poplatníkem na jeho soukromé životní pojištění v uplynulém zdaňovacím období nebo o zaplacené poměrné části jednorázového pojistného připadajícího na uplynulé zdaňovací období.“. Poznámka pod čarou č. 101 se zrušuje. 150. V § 38l odst. 2 písm. b) se slova „nejpozději do 15. února“ zrušují. 151. V § 38p odst. 1 se věta poslední zrušuje. 152. V § 38p odst. 2 se slova „položek snižujících základ daně“ nahrazují slovy „nezdanitelných částí základu daně“ a slova „a položky snižující základ daně podle § 15 odst. 1“ nahrazují slovy „, nezdanitelných částí základu daně podle § 15 odst. 1 a vyšší částky uplatněné hodnoty zásob a pohledávek postupně zahrnovaných do základu daně podle § 23 odst. 14“. 154. Část pátá včetně nadpisů zní: „ČÁST PÁTÁ REGISTRACE § 39 Registrační povinnost poplatníka daně z příjmů fyzických osob (1) Poplatník daně z příjmů fyzických osob uvedený v § 2 odst. 2 je povinen podat přihlášku k registraci k dani z příjmů fyzických osob u příslušného správce daně do 15 dnů ode dne, ve kterém a) započal vykonávat činnost, která je zdrojem příjmů z 1. podnikání nebo jiné samostatné výdělečné činnosti, nebo 2. pronájmu, nebo b) přijal příjem z 1. podnikání nebo jiné samostatné výdělečné činnosti, nebo 2. pronájmu. (2) Poplatník daně z příjmů fyzických osob uvedený v § 2 odst. 3 je povinen podat přihlášku k registraci podle odstavce 1, pokud a) na území České republiky započal vykonávat činnost uvedenou v odstavci 1 písm. a), nebo b) přijal příjem uvedený v odstavci 1 písm. b) ze zdrojů na území České republiky. (3) Poplatník daně z příjmů fyzických osob uvedený v § 2 odst. 3 je povinen podat přihlášku k registraci k dani z příjmů fyzických osob u příslušného správce daně do 15 dnů ode dne, ve kterém a) mu na území České republiky vznikla stálá provozovna, nebo b) získal povolení nebo oprávnění vykonávat činnost, která je zdrojem příjmů, vydané tuzemským orgánem veřejné moci. (4) Poplatník daně z příjmů fyzických osob není povinen podat přihlášku k registraci, pokud přijímá pouze příjmy, a) které nejsou předmětem daně, b) které jsou osvobozené od daně, nebo c) z nichž je daň vybíraná srážkou podle zvláštní sazby daně. § 39a Registrační povinnost poplatníků daně z příjmů právnických osob (1) Poplatník daně z příjmů právnických osob uvedený v § 17 odst. 3 je povinen podat přihlášku k registraci k dani z příjmů právnických osob u příslušného správce daně do 15 dnů od svého vzniku. (2) Poplatník daně z příjmů právnických osob uvedený v § 17 odst. 4, jemuž vznikla na území České republiky stálá provozovna, je povinen podat přihlášku k registraci k dani z příjmů právnických osob u příslušného správce daně do 15 dnů od vzniku této provozovny. (3) Poplatník daně z příjmů právnických osob uvedený v § 17 odst. 4 je povinen podat přihlášku k registraci k dani z příjmů právnických osob do 15 dnů ode dne, ve kterém a) započal vykonávat činnost na území České republiky, která je zdrojem příjmů, b) přijal příjmy ze zdrojů na území České republiky, c) obdržel povolení nebo získal oprávnění vykonávat činnost, která je zdrojem příjmů, vydané tuzemským orgánem veřejné moci. (4) Poplatník, který není založen nebo zřízen za účelem podnikání, je povinen podat přihlášku k registraci k dani z příjmů právnických osob u příslušného správce daně do 15 dnů ode dne, kdy začne vykonávat činnost, která je zdrojem příjmů, nebo začne přijímat příjmy. (5) Poplatník daně z příjmů právnických osob uvedený v § 17 odst. 4 a poplatník, který není založený nebo zřízený za účelem podnikání, není povinen podat přihlášku k registraci, pokud přijímá pouze příjmy, a) které nejsou předmětem daně, b) které jsou osvobozené od daně, nebo c) z nichž je daň vybíraná srážkou podle zvláštní sazby daně. § 39b Registrační povinnost plátce daně (1) Plátce daně je povinen podat přihlášku k registraci k dani z příjmů fyzických nebo právnických osob u příslušného správce daně nejpozději do 8 dnů ode dne, kdy mu vznikla povinnost vykonávat tímto zákonem stanovené úkony plátce daně. (2) Ve lhůtě podle odstavce 1 je plátce daně povinen podat přihlášku i za plátcovu pokladnu. Při registraci plátcovy pokladny plátce daně určí osobu, která je oprávněna jednat za tuto plátcovu pokladnu jeho jménem.“. 155. Za část pátou se vkládají nové části šestá a sedmá, které včetně nadpisů znějí: ČÁST SEDMÁ PRAVOMOCI VLÁDY A MINISTERSTVA FINANCÍ § 39p Pravomoci vlády Po vyhlášení stavu ohrožení státu nebo válečného stavu může vláda na dobu trvání stavu ohrožení státu nebo válečného stavu svým nařízením v nezbytném rozsahu pro zajištění nouzového nebo válečného státního rozpočtu a) provést úpravu sazeb daně, nejvýše však o 5 procentních bodů, b) osvobodit od 1. daně z příjmů příjmy ze služebního poměru příslušníků ozbrojených sil a bezpečnostních sborů a příjmy zaměstnanců havarijních služeb za činnost v těchto složkách, 2. odvodu z úhrnu mezd příjmy ze služebního poměru příslušníků ozbrojených sil a bezpečnostních sborů a příjmy zaměstnanců havarijních služeb za činnost v těchto složkách, 3. daně z příjmů právnických osob ozbrojené síly, ozbrojené bezpečnostní sbory a havarijní služby. § 39q Pravomoci Ministerstva financí Ministerstvo financí může ve vztahu k zahraničí a) činit opatření k zajištění vzájemnosti nebo odvetná opatření za účelem vzájemného vyrovnání zdanění, b) činit opatření k odstranění tvrdostí a nesrovnalostí, c) rozhodnout ve sporných případech o daňovém rezidentství poplatníka, o způsobu zdanění, pokud jde o poplatníky se sídlem nebo bydlištěm v zahraničí nebo o poplatníky vyslané do zahraničí za účelem výkonu práce nebo o poplatníky uvedené v § 2 odst. 2, kteří měli nejméně 10 let bydliště v zahraničí a plynou jim příjmy ze zdrojů v zahraničí.“. Poznámky pod čarou č. 36 a 36b se zrušují. Dosavadní část šestá se označuje jako část osmá. 156. V příloze č. 1 odpisové skupině 6 se v názvu položky (6-3) na konci doplňuje text „, pokud mají celkovou prodejní plochu větší než 2 000 m2“. Čl. II Přechodná ustanovení 1. Pro daňové povinnosti za léta 1993 až 2014 a zdaňovací období, které započalo v roce 2014, platí dosavadní právní předpisy, nestanoví-li tento zákon dále jinak. 2. U osvobození příjmů z prodeje cenných papírů nabytých přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se postupuje podle § 4 odst. 1 písm. w) zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 5. Ustanovení § 6 odst. 13 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije též pro příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky zahrnované do základu daně podle § 5 odst. 4 zákona č. 586/1992 Sb. zúčtované plátcem daně přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a vyplacené poplatníkovi po 31. lednu kalendářního roku nabytí účinnosti tohoto zákona. 6. Na hmotný majetek zaevidovaný u poplatníka přede dnem nabytí účinnosti čl. VII tohoto zákona a využívaný před tímto dnem k dosahování příjmů z provozování loterií a jiných podobných her osvobozených od daně podle § 19 odst. 1 písm. g) zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti čl. VII tohoto zákona, se ode dne nabytí účinnosti čl. VII tohoto zákona hledí, jako by byl před tímto dnem od jeho zaevidování odpisován bez přerušení a odpisy byly stanovovány v maximální výši. Ve zdaňovacím období, které započalo přede dnem nabytí účinnosti čl. VII tohoto zákona, lze jako výdaj (náklad) uplatnit pouze poměrnou část odpisu, která odpovídá části zdaňovacího období ode dne nabytí účinnosti čl. VII tohoto zákona. 7. Na odvod části výtěžku loterií a jiných podobných her podle zákona č. 202/1990 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti čl. VII tohoto zákona, plynoucí jako příjem poplatníků, kteří nejsou založeni nebo zřízeni za účelem podnikání, se použije § 19 odst. 1 písm. ch) zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti čl. VII tohoto zákona. 8. Ustanovení § 24 odst. 4 písm. a) zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije na hmotný majetek, který je předmětem smlouvy o finančním pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku uzavřené nejpozději do dne předcházejícího dni nabytí účinnosti tohoto zákona a který je nejpozději do tohoto dne přenechán nájemci ve stavu způsobilém obvyklému užívání. 10. Pro úrokové výnosy z hypotečních zástavních listů emitovaných do konce roku 2007 se použije ustanovení § 36 odst. 4 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST DRUHÁ Změna daňového řádu Čl. III Zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění zákona č. 30/2011 Sb., se mění takto: 1. V § 12 odst. 4 se slova „se provede úřední záznam a správce daně o tom“ nahrazují slovy „správce daně“. 3. V § 45 odst. 2 se slova „, pokud je právnická osoba na této adrese skutečně umístěna“ zrušují. 4. V § 51 odst. 4 se za slova „a),“ vkládají slova „f),“. 6. V § 56 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno f), které zní: „f) druhy daní, které lze platit inkasem podle zákona upravujícího platební styk nebo soustředěnou platbou zajišťovanou provozovatelem poštovních služeb, a podmínky, které je při těchto platbách nutné dodržet.“. 10. V § 72 odst. 1 se za slovo „registraci,“ vkládají slova „oznámení o změně registračních údajů,“. 11. V § 72 odst. 3 se slovo „odeslané“ nahrazuje slovem „odeslanou“. 12. V § 72 se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) Má-li daňový subjekt nebo jeho zástupce zřízenu datovou schránku nebo zákonem uloženou povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, je povinen podání podle odstavce 1 učinit pouze datovou zprávou ve formátu a struktuře zveřejněné správcem daně odeslanou způsobem uvedeným v § 71 odst. 1.“. 13. V § 85 odst. 3 se slovo „upřesnit“ nahrazuje slovy „rozšířit nebo zúžit“. 14. V § 87 se na konci textu odstavce 6 doplňují slova „a odpadá překážka pro podání dodatečného daňového přiznání nebo dodatečného vyúčtování k dani, která měla být předmětem daňové kontroly“. 15. V § 91 odst. 1 se slova „správce daně osobě zúčastněné na správě daní oznámil zahájení řízení“ nahrazují slovy „byl správcem daně vůči osobě zúčastněné na správě daní učiněn první úkon ve věci“. 16. V § 100 odst. 1 se za slovo „řízení“ vkládají slova „nebo jiném postupu při správě daní“. 17. V § 106 odst. 1 písm. f) se slovo „podání“ nahrazuje slovem „řízení“. 18. V § 106 odstavec 3 zní: „(3) Dojde-li k zastavení řízení podle odstavce 1 písm. c), správce daně rozhodnutí nedoručuje a nelze vůči němu uplatnit opravné prostředky; to neplatí, pokud je ve věci více příjemců rozhodnutí. Za den doručení rozhodnutí se považuje den založení do spisu.“. 19. V § 107 odst. 4 se slova „daňovému subjektu“ nahrazují slovy „osobě zúčastněné na správě daní“. 20. Za § 124 se vkládá nový § 124a, který zní: „§ 124a Dojde-li v řízení o kasační stížnosti ve správním soudnictví ke zrušení pravomocného rozhodnutí krajského soudu, na jehož základě bylo správcem daně vydáno nové rozhodnutí ve věci v souladu s právním názorem krajského soudu, stává se toto rozhodnutí neúčinným dnem nabytí právní moci nového rozhodnutí krajského soudu, kterým je žaloba zamítnuta nebo ve kterém dojde ke změně právního názoru oproti zrušenému pravomocnému rozhodnutí krajského soudu.“. 21. § 125 až 131 včetně nadpisů znějí: „§ 125 Vznik registrační povinnosti Registrační povinnost vzniká daňovému subjektu, kterému vznikne povinnost podat přihlášku k registraci k jednotlivé dani. § 126 Přihláška k registraci V přihlášce k registraci je daňový subjekt povinen uvést předepsané údaje potřebné pro správu daní. § 127 Oznamovací povinnost registrovaných daňových subjektů (1) Dojde-li ke změně údajů, které je povinen daňový subjekt uvádět při registraci, je povinen tuto změnu oznámit správci daně do 15 dnů ode dne, kdy nastala, popřípadě požádat o zrušení registrace, jsou-li pro to dány důvody. (2) Oznamovací povinnost podle odstavce 1 lze splnit pouze prostřednictvím oznámení o změně registračních údajů. (3) Registrovaný daňový subjekt je povinen předložit správci daně a) příslušnou listinu prokazující jeho zrušení, popřípadě další listinu, podle které dojde k rozhodnutí o zániku povolení nebo oprávnění, na jehož základě byl daňový subjekt registrován, a to ve lhůtě 15 dnů ode dne, kdy mu tato listina byla doručena, nebo kdy ji potvrdil, b) rozhodnutí orgánu veřejné moci o jeho zrušení, popřípadě rozhodnutí o zániku povolení nebo oprávnění, na jehož základě byl daňový subjekt registrován, a to ve lhůtě 15 dnů ode dne, kdy mu toto rozhodnutí bylo doručeno; tento postup se neuplatní, pokud daňový subjekt správce daně o těchto skutečnostech informoval podle písmene a), c) smlouvu o prodeji podniku nebo jeho části, a to 15 dnů od jejího uzavření; tuto povinnost plní všechny daňové subjekty, které uzavřely smlouvu o prodeji podniku nebo jeho části. (4) Oznamovací povinnost podle odstavců 1 a 3 se nevztahuje na údaje, jejichž změnu může správce daně automatizovaným způsobem zjistit z rejstříků či evidencí, do nichž má zřízen automatizovaný přístup; okruh těchto údajů zveřejní správce daně způsobem podle § 56 odst. 2. § 128 Postup k odstranění pochybností v registračních údajích (1) Správce daně prověří údaje uvedené daňovým subjektem v přihlášce k registraci nebo v oznámení o změně registračních údajů a v případě pochybností o jejich správnosti nebo úplnosti vyzve daňový subjekt, aby údaje vysvětlil, doložil, popřípadě doplnil nebo změnil, a zároveň stanoví lhůtu, v níž je daňový subjekt povinen tak učinit. (2) Vyhoví-li daňový subjekt výzvě ve stanovené lhůtě, hledí se na přihlášku k registraci nebo na oznámení o změně registračních údajů, jako by bylo podáno bez vady v den původního podání. Je-li výzvě vyhověno až po uplynutí lhůty, považuje se přihláška k registraci nebo oznámení o změně registračních údajů za podané tímto dnem. § 129 Rozhodnutí v registračním řízení (1) Správce daně rozhodne o registraci ve lhůtě 30 dnů ode dne podání přihlášky, popřípadě ode dne odstranění jejích vad; ve zvlášť složitých případech může tuto lhůtu prodloužit nejblíže nadřízený správce daně. (2) Pokud správce daně rozhodne zcela v souladu s přihláškou k registraci nebo s oznámením o změně registračních údajů, rozhodnutí se neodůvodňuje. (3) Správce daně podle povahy věci rozhodne z moci úřední o registraci, nebo o zrušení registrace, pokud je to důvodné a pokud daňový subjekt a) nepodá přihlášku k registraci, b) nepodá oznámení o změně registračních údajů, nebo c) nevyhoví výzvě k odstranění pochybností v registračních údajích. (4) Změnu registračních údajů provede správce daně na základě oznámení o změně registračních údajů nebo na základě vlastního zjištění pouze formou úředního záznamu. § 130 Daňové identifikační číslo (1) Daňovému subjektu, který není dosud registrován k žádné dani, přidělí správce daně daňové identifikační číslo. Daňové identifikační číslo obsahuje kód „CZ“ a kmenovou část, kterou tvoří obecný identifikátor, nebo vlastní identifikátor správce daně. (2) Daňové identifikační číslo je daňový subjekt povinen uvádět ve všech případech, které se týkají daně, ke které byl pod tímto daňovým identifikačním číslem registrován, při styku se správcem daně a dále v případech stanovených zákonem. (3) Obecným identifikátorem je u fyzické osoby rodné číslo, popřípadě jiný obecný identifikátor, stanoví-li tak zákon, a u právnické osoby identifikační číslo. (4) Není-li obecný identifikátor daňovému subjektu přidělen, přidělí mu správce daně rozhodnutím vlastní identifikátor. § 131 Změna místní příslušnosti registrovaných daňových subjektů (1) Dojde-li ke změně podmínek pro určení místní příslušnosti správce daně, dosavadní příslušný správce daně stanoví rozhodnutím den, k němuž přechází místní příslušnost na nového správce daně; proti tomuto rozhodnutí se nelze odvolat. (2) Dojde-li do dne, k němuž přechází místní příslušnost na nového správce daně, ke změně okolností, za kterých bylo podle odstavce 1 rozhodnuto, rozhodne správce daně, který rozhodnutí vydal, o jeho zrušení nebo změně.“. 22. V § 136 se na konci textu odstavce 5 doplňují slova „nebo vyúčtování“. 23. V § 137 odst. 1 se číslo „25“ nahrazuje číslem „20“. 24. V § 137 odst. 2 se číslo „4“ nahrazuje číslem „3“. 25. V § 137 se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Lhůtu pro podání hlášení nebo vyúčtování nelze prodloužit.“. 26. V § 141 odst. 2 se slova „vyšly najevo nové skutečnosti nebo důkazy, které nasvědčují tomu, že daň byla stanovena v nesprávné výši“ nahrazují slovy „daň byla stanovena v nesprávné výši; v tomto dodatečném daňovém přiznání nebo dodatečném vyúčtování nelze namítat vady postupu správce daně“. 27. V § 143 odst. 5 se za slova „právní moci“ vkládá slovo „dodatečného“. 28. V § 145 se na konci textu odstavce 1 doplňují slova „nebo předpokládat, že daňový subjekt tvrdil v řádném daňovém tvrzení daň ve výši 0 Kč“. 32. V § 155 odst. 1 se na konci textu věty první doplňují slova „, anebo na úhradu zálohy, jejíž výše se předepíše na debetní stranu osobního daňového účtu na základě uhrazené částky“. 33. V § 155 odst. 1 se za slova „úhrady nedoplatku“ vkládají slova „nebo zálohy“. 34. V § 158 odstavce 1 a 2 znějí: „(1) Správce daně odepíše nedobytný nedoplatek. (2) Nedobytným nedoplatkem se pro účely tohoto zákona rozumí nedoplatek, a) který byl bezvýsledně vymáhán na daňovém subjektu i na jiných osobách, na nichž mohl být vymáhán, nebo jehož vymáhání by zřejmě nevedlo k výsledku, anebo u něhož je pravděpodobné, že by náklady vymáhání přesáhly jeho výtěžek, nebo b) jehož vymáhání je spojeno se zvláštními nebo nepoměrnými obtížemi.“. 35. V § 160 odst. 4 se za písmeno b) vkládá nové písmeno c), které zní: „c) odkladu daňové exekuce odložené na návrh,“. Dosavadní písmena c) a d) se označují jako písmena d) a e). 36. V § 174 odst. 5 se slovo „nižší“ nahrazuje slovem „jinak“. 38. V § 181 odst. 2 se písmeno h) zrušuje. Dosavadní písmena i) a j) se označují jako písmena h) a i). 39. V § 181 se na konci odstavce 3 doplňuje věta „Rozhodnutí o zamítnutí návrhu na odložení nebo zastavení daňové exekuce se doručuje pouze navrhovateli.“. 40. V § 195 odst. 2 písm. h) a v § 197 odst. 2 se za slovo „právem“ vkládají slova „nebo zajišťovacím převodem práva“. 41. V § 198 odst. 3 se písmeno a) zrušuje. Dosavadní písmena b) až d) se označují jako písmena a) až c). 42. V § 198 odst. 4 se věta poslední nahrazuje větami „Rozhodnutí o přerušení a pokračování v dražbě ve stejný den se nedoručuje; za den doručení se považuje okamžik sdělení termínu pro pokračování dražby ve stejný den osobám přítomným na dražbě. Proti rozhodnutí o přerušení a pokračování v dražbě nelze uplatnit opravné prostředky.“. 43. V § 221 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Neumožní-li dlužník, případně další osoby, ohledání nemovitosti a nelze-li v důsledku toho stanovit cenu nemovitosti, může si daňový exekutor zjednat přístup do nemovitosti dlužníka; § 80 odst. 2 a 4 se použije obdobně.“. 44. V § 224 odst. 1 se slova „Dražitelům, kterým“ nahrazují slovy „Osobě, které“. 45. V § 225 odst. 1 se písmeno a) zrušuje. Dosavadní písmena b) až d) se označují jako písmena a) až c). 46. V § 230 se na konci odstavce 5 doplňuje věta „Lhůta pro vrácení vratitelného přeplatku běží ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o rozvrhu.“. 47. V § 232 odst. 1 se za slovo „předpisu“ vkládají slova „nebo věřitel, jehož pohledávka je zajištěna zajišťovacím převodem práva váznoucím na předmětu dražby,“. 48. V § 235 se odstavec 1 zrušuje. Dosavadní odstavce 2 až 4 se označují jako odstavce 1 až 3. 49. V § 235 odst. 1 se slova „stanoví daň vybíranou srážkou plátci daně k přímé úhradě s vyznačením rozdílu mezi těmito částkami a tento rozdíl předepíše“ nahrazují slovy „předepíše rozdíl mezi těmito částkami“. 50. V § 235 odst. 2 a 3 se číslo „2“ nahrazuje číslem „1“. 51. V § 240 odst. 5 se slova „podat řádné daňové tvrzení nebo dodatečné daňové tvrzení za uplynulou část zdaňovacího období, za které dosud nebylo podáno“ nahrazují slovy „zpracovat řádné daňové tvrzení nebo dodatečné daňové tvrzení za uplynulou část zdaňovacího období, za které dosud nebylo podáno, a podat jej nejpozději do 15 dnů ode dne zpracování tohoto návrhu“. 52. V § 247 odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „průběh řízení“ nahrazují slovy „správu daní“. 53. V § 247 odst. 1 písm. b) se slova „která řízení vede,“ zrušují. 54. V § 250 odstavec 3 zní: „(3) Pokuta za opožděné tvrzení daně vzniklá v důsledku pozdního podání řádného daňového tvrzení nebo dodatečného daňového tvrzení se nepředepíše a daňovému subjektu nevzniká povinnost ji uhradit, dosáhne-li její výše vypočtená podle odstavce 1 nebo 2 částku menší než 200 Kč.“. 55. V § 250 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní: „(4) V případě, kdy daňový subjekt nepodá řádné daňové tvrzení nebo dodatečné daňové tvrzení, ačkoli měl tuto povinnost, a neučiní tak ani dodatečně po dobu, kdy možnost podat tato tvrzení trvá, použije se při výpočtu částky podle odstavce 1 nebo 2 stanovená horní hranice; výše pokuty za opožděné tvrzení daně v tomto případě činí vždy nejméně 500 Kč.“. Dosavadní odstavce 4 a 5 se označují jako odstavce 5 a 6. Čl. IV Přechodná ustanovení 2. Uplynula-li lhůta pro podání řádného daňového tvrzení, nebo dodatečného daňového tvrzení přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, uplatní se pokuta za opožděné tvrzení daně podle dosavadních právních předpisů. ČÁST TŘETÍ Změna zákona o Finanční správě České republiky Čl. V Zákon č. 456/2011 Sb., o Finanční správě České republiky, se mění takto: 2. Za § 13 se vkládá nový § 13a, který včetně nadpisu zní: „§ 13a Zvláštní postupy a způsoby vykazování údajů při tvrzení daně a pojistného (1) K utajení a zajištění bezpečnosti zpravodajských služeb České republiky, Policie České republiky, Generální inspekce bezpečnostních sborů České republiky a Armády České republiky a jejich činnosti či bezpečnosti jejich příslušníků mohou vybrané subjekty podle § 11 odst. 2 písm. j) až l) a orgány finanční správy používat zvláštní postupy a způsoby vykazování údajů při tvrzení a) daně z příjmů, b) odvodu z úhrnu mezd na veřejná pojištění, c) pojistného na veřejné zdravotní pojištění a d) pojistného na sociální zabezpečení. (2) Zvláštní postupy a způsoby vykazování údajů podle odstavce 1 stanoví vláda.“. 3. V § 18 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena k) až n), která znějí: „k) z registru pojištěnců veřejného zdravotního pojištění, l) z registru pojištěnců důchodového pojištění, m) z registrů pojištěnců nemocenského pojištění, n) z registrů zaměstnavatelů.“. ČÁST PÁTÁ Změna zákona o místních poplatcích Čl. IX Zákon č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění zákona č. 184/1991 Sb., zákona č. 338/1992 Sb., zákona č. 48/1994 Sb., zákona č. 305/1997 Sb., zákona č. 149/1998 Sb., zákona č. 185/2001 Sb., zákona č. 274/2001 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 229/2003 Sb., zákona č. 270/2007 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 348/2009 Sb., zákona č. 183/2010 Sb., zákona č. 30/2011 Sb. a zákona č. 300/2011 Sb., se mění takto: 1. V § 1 se písmeno g) včetně poznámky pod čarou č. 15 zrušuje. Dosavadní písmena h) a i) se označují jako písmena g) a h). 2. § 10a se zrušuje. Čl. X Přechodné ustanovení Při výpočtu a správě poplatku podle § 10a zákona č. 565/1990 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti čl. VII tohoto zákona, za období přede dnem nabytí účinnosti čl. VII tohoto zákona, se postupuje podle zákona č. 565/1990 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti čl. VII tohoto zákona, a obecně závazných vyhlášek obcí vydaných podle § 14 zákona č. 565/1990 Sb., ve znění pozdějších předpisů. ČÁST OSMÁ Změna zákona o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů Čl. XV Zákon č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 244/1994 Sb., zákona č. 132/1995 Sb., zákona č. 211/1997 Sb., zákona č. 333/1998 Sb., zákona č. 363/1999 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 126/2002 Sb., zákona č. 260/2002 Sb., zákona č. 176/2003 Sb., zákona č. 438/2003 Sb., zákona č. 669/2004 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 223/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 2/2009 Sb., zákona č. 216/2009 Sb., zákona č. 278/2009 Sb. a zákona č. 346/2010 Sb., se mění takto: 1. V § 2 odst. 5 se slova „odst. 2 a 3“ zrušují. 2. V § 5 odstavec 3 zní: „(3) Pohledávkou z úvěru se pro účely tvorby opravných položek rozumí pohledávka z titulu jistiny a úroku, pokud vznikla z úvěru poskytnutého bankou4) nebankovnímu subjektu nebo vznikla plněním z bankovní záruky, za subjektem se sídlem nebo bydlištěm na území členského státu Evropské unie nebo na území jiného státu, který je vůči České republice vázán mezinárodní smlouvou zajišťující provádění výměny informací, a smlouva byla sjednána jako smlouva o úvěru nebo smlouva o bankovní záruce podle ustanovení obchodního zákoníku21) nebo podle srovnatelného právního předpisu členského státu Evropské unie nebo jiného státu, který je vůči České republice vázán mezinárodní smlouvou zajišťující provádění výměny informací, podle kterého se sjednává poskytování úvěrů, s výjimkou případu, kdy bude pro sjednání smlouvy o úvěru a jeho poskytnutí použito právo státu, který není členem Evropské unie ani jiným státem, který je vůči České republice vázán mezinárodní smlouvou zajišťující provádění výměny informací, a to i přesto, že použití tohoto práva umožňuje právo příslušného členského státu Evropské unie nebo jiného státu, který je vůči České republice vázán mezinárodní smlouvou zajišťující provádění výměny informací.“. 3. V § 5 odst. 4 se slovo „subjektu“ nahrazuje slovy „za závazky subjektu“. 4. V § 5a odst. 1 úvodní část ustanovení zní: „Jako výdaje (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů1) mohou spořitelní a úvěrní družstva6a) a ostatní finanční instituce vytvářet ve zdaňovacím období opravné položky k nepromlčeným pohledávkám vzniklým z úvěrů, včetně souvisejícího příslušenství, poskytnutých těmito subjekty fyzickým osobám s bydlištěm na území členského státu Evropské unie. Úvěrem se pro účely tohoto ustanovení rozumí úvěr podle zákona upravujícího spořitelní a úvěrní družstva u spořitelního a úvěrního družstva a spotřebitelský úvěr podle zákona upravujícího spotřebitelský úvěr u ostatní finanční instituce. Opravné položky nelze vytvářet u“. Poznámky pod čarou č. 6b a 6g se zrušují. 5. V § 8 odst. 1 se za slova „odst. 2“ vkládají slova „nebo k pohledávkám mezi spojenými osobami vymezenými v zákoně o daních z příjmů13g)“. 6. V § 8a odstavce 1 a 2 zní: „(1) Opravné položky k nepromlčeným pohledávkám, jejichž tvorba je výdajem (nákladem) na dosažení, zajištění a udržení příjmů1) a ke kterým nejsou vytvářeny opravné položky podle § 5 a 5a, mohou v období, za které se podává daňové přiznání, vytvářet poplatníci daně z příjmů, kteří vedou účetnictví, za podmínky, že od konce sjednané lhůty splatnosti pohledávky uplynulo více než a) 18 měsíců, až do výše 50 % neuhrazené rozvahové hodnoty pohledávky, b) 36 měsíců, až do výše 100 % neuhrazené rozvahové hodnoty pohledávky. (2) U pohledávky nabyté postoupením, jejíž rozvahová hodnota bez příslušenství v okamžiku jejího vzniku byla vyšší než 200 000 Kč, se mohou tvořit opravné položky podle odstavce 1 pouze v případě, že bylo ohledně těchto pohledávek zahájeno řízení, jehož se poplatník daně z příjmů řádně účastní a které je a) rozhodčím řízením, b) soudním řízením, nebo c) správním řízením.“. 7. V § 8a se odstavec 3 zrušuje. Dosavadní odstavce 4 a 5 se označují jako odstavce 3 a 4. 8. V § 8a odst. 3 a 4 se slova „odstavců 1 až 3“ nahrazují slovy „odstavce 1“. 9. V § 8c písm. a) se slova „odst. 4“ nahrazují slovy „odst. 3“. Čl. XVI Přechodná ustanovení 1. Pro daňové povinnosti u daní z příjmů za zdaňovací období přede dnem nabytí účinnosti této části a za zdaňovací období, které započalo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i pro práva a povinnosti s nimi související, se použije zákon č. 593/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 2. Ustanovení § 8a zákona č. 593/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije poprvé pro pohledávky vzniklé ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Pro pohledávky vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se použije ustanovení § 8a zákona č. 593/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST DEVÁTÁ Změna zákona o rozpočtovém určení daní Čl. XVII Zákon č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosu některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům (zákon o rozpočtovém určení daní), ve znění zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 483/2001 Sb., zákona č. 387/2004 Sb., zákona č. 1/2005 Sb. a zákona č. 377/2007 Sb., se mění takto: 8. V § 4 odst. 1 písm. g) se slova „daňová povinnost“ nahrazují slovy „tato daň“. 11. V § 6 odst. 1 se věta poslední zrušuje. 12. V § 6 odst. 3 se slova „daňovou povinnost“ nahrazují slovem „daň“. ČÁST JEDENÁCTÁ Změna zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti Čl. XIX Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 160/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 59/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 113/1997 Sb., zákona č. 134/1997 Sb., zákona č. 306/1997 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 118/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 238/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 353/2001 Sb., zákona č. 263/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 425/2003 Sb., zákona č. 437/2003 Sb., zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 281/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 62/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 585/2006 Sb., zákona č. 153/2007 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 2/2009 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 221/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 303/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb. a zákona č. 263/2011 Sb., se mění takto: 10. V § 5 odst. 3 se věta první včetně poznámky pod čarou č. 7 zrušuje. ČÁST DVANÁCTÁ Změna zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení Čl. XXI Zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění zákona č. 590/1992 Sb., zákona č. 37/1993 Sb., zákona č. 160/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 134/1997 Sb., zákona č. 306/1997 Sb., zákona č. 93/1998 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., zákona č. 356/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 133/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 159/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 238/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 411/2000 Sb., zákona č. 116/2001 Sb., zákona č. 353/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 263/2002 Sb., zákona č. 265/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 518/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 425/2003 Sb., zákona č. 453/2003 Sb., zákona č. 53/2004 Sb., zákona č. 167/2004 Sb., zákona č. 281/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 381/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 24/2006 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 81/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 405/2006 Sb., zákona č. 585/2006 Sb., zákona č. 152/2007 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 270/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 479/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 303/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 177/2011 Sb., zákona č. 180/2011 Sb., zákona č. 220/2011 Sb. a zákona č. 263/2011 Sb., se mění takto: 19. V § 16c odst. 2 písm. r) se za slovo „základy“ vkládá slovo „pojištěnce“. 20. V § 37 odst. 1 písm. d) se za slovo „základ“ vkládá slovo „pojištěnce“ a slova „sociální zabezpečení“ se nahrazují slovy „důchodové pojištění“. 27. V § 40a odst. 1 větě třetí se za slovo „základů“ vkládá slovo „pojištěnce“. 28. V § 40a odst. 2 větě první se za slovo „základy“ vkládá slovo „pojištěnce“. ČÁST ČTRNÁCTÁ Změna zákona o nemocenském pojištění Čl. XXIII Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění zákona č. 585/2006 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 239/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 479/2008 Sb., zákona č. 2/2009 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 302/2009 Sb., zákona č. 303/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 157/2010 Sb., zákona č. 166/2010 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 180/2011 Sb. a zákona č. 263/2011 Sb., se mění takto: 12. V § 95 odst. 1 písmeno c) zní: „c) výši započitatelného příjmu za jednotlivá mzdová (výplatní) období“. ČÁST ŠESTNÁCTÁ Změna zákona o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění Čl. XXV Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 15/1993 Sb., zákona č. 161/1993 Sb., zákona č. 324/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 59/1995 Sb., zákona č. 149/1996 Sb., zákona č. 48/1997 Sb., zákona č. 127/1998 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 118/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 138/2001 Sb., zákona č. 49/2002 Sb., zákona č. 176/2002 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 455/2003 Sb., zákona č. 53/2004 Sb., zákona č. 438/2004 Sb., zákona č. 123/2005 Sb., zákona č. 381/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 62/2006 Sb., zákona č. 117/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 73/2011 Sb. a zákona č. 138/2011 Sb., se mění takto: 1. V názvu zákona se slovo „všeobecné“ nahrazuje slovem „veřejné“. 4. Poznámka pod čarou č. 1 se zrušuje, a to včetně odkazů na poznámku pod čarou. 55. V § 12 odst. 2 se slovo „všeobecného“ nahrazuje slovem „veřejného“. ČÁST SEDMNÁCTÁ Změna zákona o veřejném zdravotním pojištění Čl. XXVII Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 242/1997 Sb., zákona č. 2/1998 Sb., zákona č. 127/1998 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., zákona č. 363/1999 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 167/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 459/2000 Sb., zákona č. 176/2002 Sb., zákona č. 198/2002 Sb., zákona č. 285/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 222/2003 Sb., zákona č. 274/2003 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 425/2003 Sb., zákona č. 455/2003 Sb., zákona č. 85/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 422/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 438/2004 Sb., zákona č. 123/2005 Sb., zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 350/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 47/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 117/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 245/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 340/2006 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 57/2007 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 137/2008 Sb., zákona č. 270/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 59/2009 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb. a zákona č. 362/2009 Sb., se mění takto: 31. V § 15 odst. 6 písmeno f) zní: „f) které mohou být vydávány i bez lékařského předpisu s výjimkou potravin pro zvláštní lékařské účely a takových léčivých přípravků, u kterých v průběhu řízení o stanovení výše a podmínek úhrady s přiznáním úhrady vyjádří na základě veřejného zájmu podle § 17 odst. 2 souhlas všechny zdravotní pojišťovny.“. 50. V příloze č. 3 oddílu A písm. c) se za položku „GER geriatrie“ vkládá položka „INT vnitřní lékařství“ a za položku „PRL všeobecné praktické lékařství“ se vkládá položka „PSY psychiatrie, dětská a dorostová psychiatrie, gerontopsychiatrie“. 51. V Příloze č. 3 oddílu C položka 3 zní: 3\| 1\| prostředky pro vlhké hojení ran\| max. rozměr 12 x 12 cm; po předepsání CHR, DIA, DRV, GER, INT, JI6; předepsání možno delegovat na PRL; při léčbě delší než 3 měsíce po schválení revizním lékařem\| 100%; max. 160 Kč za 1 ks; A ---\|---\|---\|---\|--- Čl. XXVIII Přechodná ustanovení 1. Výše a podmínky úhrady těch léčivých přípravků, které mohou být vydávány i bez lékařského předpisu, zanikají dnem 30. června 2012 u těch léčivých přípravků, u kterých Ústav do 1. června 2012 neobdrží žádost od všech zdravotních pojišťoven o ponechání úhrady při poskytování ambulantních zdravotních služeb ve veřejném zájmu. Řízení o stanovení, změně, zrušení nebo nepřiznání úhrady těmto léčivým přípravkům se nevede, a je-li vedeno, dnem zániku úhrady se takové řízení zastavuje. 2. Řízení o zrušení úhrady léčivým přípravkům a potravinám pro zvláštní lékařské účely, jejichž cena pro konečného spotřebitele je nižší nebo rovna 50 Kč, se nevede, a je-li vedeno, dnem zániku úhrady se takové řízení zastavuje. ČÁST OSMNÁCTÁ Změna zákona o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky Čl. XXIX Zákon č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky, ve znění zákona č. 592/1992 Sb., zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 60/1995 Sb., zákona č. 149/1996 Sb., zákona č. 48/1997 Sb., zákona č. 305/1997 Sb., zákona č. 93/1998 Sb., zákona č. 127/1998 Sb., zákona č. 69/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 49/2002 Sb., zákona č. 420/2003 Sb., zákona č. 455/2003 Sb., zákona č. 438/2004 Sb., zákona č. 117/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 362/2009 Sb. a zákona č. 188/2011 Sb., se mění takto: 1. V § 2 odst. 1 a v § 24b odst. 1 se slovo „všeobecné“ nahrazuje slovem „veřejné“. 8. V § 7 odst. 6 se slova „ze všeobecného“ nahrazují slovy „z veřejného“. 9. V § 7a odst. 1 úvodní části ustanovení a v § 7a odst. 1 písm. a) se slovo „všeobecném“ nahrazuje slovem „veřejném“. ČÁST DEVATENÁCTÁ Změna zákona o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách Čl. XXX Zákon č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, ve znění zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 15/1993 Sb., zákona č. 60/1995 Sb., zákona č. 149/1996 Sb., zákona č. 48/1997 Sb., zákona č. 93/1998 Sb., zákona č. 127/1998 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 49/2002 Sb., zákona č. 420/2003 Sb., zákona č. 438/2004 Sb., zákona č. 117/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 351/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb. a zákona č. 188/2011 Sb., se mění takto: 1. V § 2 odst. 1 až 3, § 4 odst. 1 a v § 23a odst. 1 se slovo „všeobecné“ nahrazuje slovem „veřejné“. 2. V § 3 odst. 1, § 4a odst. 1 a 3, § 5 odst. 2, § 6 odst. 4 písm. a) a odst. 8 písm. a), § 8 odst. 1, § 13 písm. a), § 18 odst. 1, § 19 odst. 3 a v § 23a odst. 3 se slovo „všeobecného“ nahrazuje slovem „veřejného“. 11. V § 23 odst. 1 se slova „ke všeobecnému“ nahrazují slovy „k veřejnému“ a slova „oznámit vznik tohoto pojistného vztahu do osmi dnů pojišťovně, u níž byla tato fyzická osoba zdravotně pojištěna“ se nahrazují slovy „oznámit do 8 dnů ode dne přijetí přihlášky, na jejímž základě dojde v termínu stanoveném zákonem o veřejném zdravotním pojištění ke změně zdravotní pojišťovny, tuto skutečnost zdravotní pojišťovně, u níž je tato fyzická osoba pojištěna v den podání přihlášky“. ČÁST DVACÁTÁ TŘETÍ Změna zákona o živnostenském podnikání (živnostenský zákon) Čl. XXXVI Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění zákona č. 231/1992 Sb., zákona č. 591/1992 Sb., zákona č. 600/1992 Sb., zákona č. 273/1993 Sb., zákona č. 303/1993 Sb., zákona č. 38/1994 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 136/1994 Sb., zákona č. 200/1994 Sb., zákona č. 237/1995 Sb., zákona č. 286/1995 Sb., zákona č. 94/1996 Sb., zákona č. 95/1996 Sb., zákona č. 147/1996 Sb., zákona č. 19/1997 Sb., zákona č. 49/1997 Sb., zákona č. 61/1997 Sb., zákona č. 79/1997 Sb., zákona č. 217/1997 Sb., zákona č. 280/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 83/1998 Sb., zákona č. 157/1998 Sb., zákona č. 167/1998 Sb., zákona č. 159/1999 Sb., zákona č. 356/1999 Sb., zákona č. 358/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 363/1999 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 121/2000 Sb., zákona č. 122/2000 Sb., zákona č. 123/2000 Sb., zákona č. 124/2000 Sb., zákona č. 149/2000 Sb., zákona č. 151/2000 Sb., zákona č. 158/2000 Sb., zákona č. 247/2000 Sb., zákona č. 249/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 309/2000 Sb., zákona č. 362/2000 Sb., zákona č. 409/2000 Sb., zákona č. 458/2000 Sb., zákona č. 61/2001 Sb., zákona č. 100/2001 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 164/2001 Sb., zákona č. 256/2001 Sb., zákona č. 274/2001 Sb., zákona č. 477/2001 Sb., zákona č. 478/2001 Sb., zákona č. 501/2001 Sb., zákona č. 86/2002 Sb., zákona č. 119/2002 Sb., zákona č. 174/2002 Sb., zákona č. 281/2002 Sb., zákona č. 308/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 476/2002 Sb., zákona č. 88/2003 Sb., zákona č. 130/2003 Sb., zákona č. 162/2003 Sb., zákona č. 224/2003 Sb., zákona č. 228/2003 Sb., zákona č. 274/2003 Sb., zákona č. 354/2003 Sb., zákona č. 438/2003 Sb., zákona č. 38/2004 Sb., zákona č. 119/2004 Sb., zákona č. 167/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 326/2004 Sb., zákona č. 499/2004 Sb., zákona č. 695/2004 Sb., zákona č. 58/2005 Sb., zákona č. 95/2005 Sb., zákona č. 127/2005 Sb., zákona č. 215/2005 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 358/2005 Sb., zákona č. 428/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 62/2006 Sb., zákona č. 76/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 131/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 191/2006 Sb., zákona č. 212/2006 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 225/2006 Sb., zákona č. 310/2006 Sb., zákona č. 315/2006 Sb., zákona č. 160/2007 Sb., zákona č. 269/2007 Sb., zákona č. 270/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 130/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 145/2010 Sb., zákona č. 155/2010 Sb., zákona č. 160/2010 Sb., zákona č. 424/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb. a zákona č. 152/2011 Sb., se mění takto: 1. V § 45a odst. 1 písm. a) se slova „daňové registraci nebo příslušné oznámení36b)“ nahrazují slovy „registraci nebo oznámení určené správci daně za předpokladu, že nemá zákonem uloženu povinnost podávat tato podání správci daně v elektronické podobě“. Poznámka pod čarou č. 36b se zrušuje. 4. V § 45a odst. 2 písm. a) se slova „daňové registraci nebo příslušné oznámení36b)“ nahrazují slovy „registraci nebo oznámení určené správci daně za předpokladu, že nemá zákonem uloženu povinnost podávat tato podání správci daně v elektronické podobě“. 5. V § 45a se na konci odstavce 3 doplňuje věta „Údaje podle odstavce 1 písm. a) a podle odstavce 2 písm. a) se podávají na tiskopise vydaném Ministerstvem financí.“. 6. V § 45a odstavec 4 zní: „(4) Živnostenský úřad předá příslušnému správci daně údaje získané podle odstavce 1 písm. a) a podle odstavce 2 písm. a) a Úřadu práce České republiky - příslušné krajské pobočce a na území hlavního města Prahy pobočce pro hlavní město Prahu údaje podle odstavce 1 písm. b) a podle odstavce 2 písm. b).“. ČÁST DVACÁTÁ ČTVRTÁ Změna zákona o soudních poplatcích Čl. XXXVII Zákon č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění zákona č. 271/1992 Sb., zákona č. 273/1994 Sb., zákona č. 36/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 103/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 241/2000 Sb., zákona č. 255/2000 Sb., zákona č. 451/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 192/2003 Sb., zákona č. 555/2004 Sb., zákona č. 628/2004 Sb., zákona č. 357/2005 Sb., zákona č. 72/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 159/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 123/2008 Sb., zákona č. 216/2008 Sb., zákona č. 9/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 427/2010 Sb. a zákona č. 218/2011 Sb., se mění takto: 1. V § 5 se slova „ze základu poplatku“ nahrazují slovy „u poplatku, jehož základ je vyjádřen peněžní částkou“. 2. V § 5 se za větu první vkládá věta „Procentní poplatek se vypočte jako součin základu poplatku a sazby poplatku.“. 3. V § 6 odstavec 7 zní: „(7) Základ procentního poplatku se zaokrouhluje na celé desítky korun českých nahoru.“. ČÁST DVACÁTÁ ŠESTÁ Změna zákona o živnostenských úřadech Čl. XL Zákon č. 570/1991 Sb., o živnostenských úřadech, ve znění zákona č. 286/1995 Sb., ve znění zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., ve znění zákona č. 284/2004 Sb., ve znění zákona č. 70/2006 Sb., zákona 214/2006 Sb., a zákona č. 223/2009 Sb., se mění takto: 1. V § 2 odst. 1 písm. a) se slova „na základě zvláštního právního předpisu5a)“ nahrazují slovy „určené správci daně“. ČÁST TŘICÁTÁ PRVNÍ Změna zákona o poskytnutí jednorázové peněžní částky některým obětem nacistické perzekuce Čl. XLVI V zákoně č. 217/1994 Sb., o poskytnutí jednorázové peněžní částky některým obětem nacistické perzekuce, se § 8 včetně poznámky pod čarou č. 5 zrušuje. ČÁST TŘICÁTÁ TŘETÍ Změna zákona o spořitelních a úvěrních družstvech Čl. XLVIII Zákon č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 100/2000 Sb., zákona č. 406/2001 Sb., zákona č. 212/2002 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 280/2004 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 120/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 230/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 156/2010 Sb., zákona č. 160/2010 Sb., zákona č. 409/2010 Sb., zákona č. 41/2011 Sb., zákona č. 73/2011 Sb. a zákona č. 139/2011 Sb., se mění takto: 1. V § 25b odst. 3 písm. c) se slova „zvláštního zákona o správě daní a poplatků“ nahrazují slovy „daňového řádu“. ČÁST TŘICÁTÁ PÁTÁ Změna zákona o státní sociální podpoře Čl. LII Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění zákona č. 137/1996 Sb., zákona č. 132/1997 Sb., zákona č. 242/1997 Sb., zákona č. 91/1998 Sb., zákona č. 158/1998 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 118/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 271/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 125/2003 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 438/2003 Sb., zákona č. 453/2003 Sb., zákona č. 53/2004 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 315/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 124/2005 Sb., zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 204/2005 Sb., zákona č. 218/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 381/2005 Sb., zákona č. 552/2005 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 113/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 134/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 585/2006 Sb., zákona č. 213/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 269/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 239/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 414/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 346/2010 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb. a zákona č. 73/2011 Sb., se mění takto: 2. V § 5 odst. 1 písm. b) se body 3 a 4 zrušují. Dosavadní body 5 až 13 se označují jako body 3 až 11. 3. V § 5 odst. 1 písm. b) se body 6 až 10 zrušují. Dosavadní bod 11 se označuje jako bod 6. ČÁST ČTYŘICÁTÁ PRVNÍ Změna zákona o poskytnutí jednorázové peněžní částky příslušníkům československých zahraničních armád a spojeneckých armád v letech 1939 až 1945 Čl. LVIII V § 7 zákona č. 39/2000 Sb., o poskytnutí jednorázové peněžní částky příslušníkům československých zahraničních armád a spojeneckých armád v letech 1939 až 1945, se odstavec 2 zrušuje. Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 2. ČÁST ČTYŘICÁTÁ ŠESTÁ Změna zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů Čl. LXIII V § 7 a 8 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění zákona č. 450/2001 Sb., zákona č. 557/2004 Sb., zákona č. 635/2004 Sb. a zákona č. 477/2008 Sb., se odstavec 2 zrušuje. Dosavadní odstavce 3 až 5 se označují jako odstavce 2 až 4. ČÁST PADESÁTÁ PRVNÍ Změna zákona o poskytnutí jednorázové peněžní částky účastníkům národního boje za osvobození, politickým vězňům a osobám z rasových nebo náboženských důvodů soustředěných do vojenských pracovních táborů Čl. LXVIII V § 8 zákona č. 261/2001 Sb., o poskytnutí jednorázové peněžní částky účastníkům národního boje za osvobození, politickým vězňům a osobám z rasových nebo náboženských důvodů soustředěných do vojenských pracovních táborů a o změně zákona č. 39/2000 Sb., o poskytnutí jednorázové peněžní částky příslušníkům československých zahraničních armád a spojeneckých armád v letech 1939 až 1945, se odstavec 2 zrušuje a zároveň se zrušuje označení odstavce 1. ČÁST PADESÁTÁ DRUHÁ Změna zákona o odškodnění osob odvlečených do SSSR nebo do táborů, které SSSR zřídil v jiných státech Čl. LXIX V § 8 zákona č. 172/2002 Sb., o odškodnění osob odvlečených do SSSR nebo do táborů, které SSSR zřídil v jiných státech, se odstavec 2 zrušuje. Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 2 a 3. ČÁST PADESÁTÁ PÁTÁ Změna zákona o spotřebních daních Čl. LXXII Zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění zákona č. 479/2003 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 313/2004 Sb., zákona č. 558/2004 Sb., zákona č. 693/2004 Sb., zákona č. 179/2005 Sb., zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 379/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 310/2006 Sb., zákona č. 575/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 270/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 37/2008 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 245/2008 Sb., zákona č. 309/2008 Sb., zákona č. 87/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 292/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 59/2010 Sb., zákona č. 95/2011 Sb. a zákona č. 221/2011 Sb., se mění takto: 1. V § 10 odstavec 1 zní: „(1) Daň se vypočte jako součin základu daně a sazby daně stanovené pro příslušný vybraný výrobek.“. ČÁST PADESÁTÁ DEVÁTÁ Změna zákona o správních poplatcích Čl. LXXVII Zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 228/2005 Sb., zákona č. 357/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 553/2005 Sb., zákona č. 48/2006 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 81/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 130/2006 Sb., zákona č. 136/2006 Sb., zákona č. 138/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 215/2006 Sb., zákona č. 226/2006 Sb., zákona č. 227/2006 Sb., zákona č. 235/2006 Sb., zákona č. 312/2006 Sb., zákona č. 575/2006 Sb., zákona č. 106/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 269/2007 Sb., zákona č. 374/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 38/2008 Sb., zákona č. 130/2008 Sb., zákona č. 140/2008 Sb., zákona č. 182/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 239/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 296/2008 Sb., zákona č. 297/2008 Sb., zákona č. 301/2008 Sb., zákona č. 309/2008 Sb., zákona č. 312/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 9/2009 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 141/2009 Sb., zákona č. 197/2009 Sb., zákona č. 206/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 291/2009 Sb., zákona č. 301/2009 Sb., zákona č. 306/2009 Sb., zákona č. 346/2009 Sb., zákona č. 420/2009 Sb., zákona č. 132/2010 Sb., zákona č. 148/2010 Sb., zákona č. 153/2010 Sb., zákona č. 160/2010 Sb., zákona č. 343/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 30/2011 Sb., zákona č. 105/2011 Sb., zákona č. 133/2011 Sb., zákona č. 134/2011 Sb., zákona č. 152/2001 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 245/2011 Sb., zákona č. 249/2011 Sb., zákona č. 255/2011 Sb. a zákona č. 262/2011 Sb., se mění takto: 1. § 4 zní: „§ 4 Sazby poplatků jsou stanoveny v sazebníku pevnou částkou nebo procentem u poplatku, jehož základ je vyjádřen v penězích (dále jen „procentní poplatek“). Základ procentního poplatku se zaokrouhluje na celé desítky korun českých nahoru. Procentní poplatek se vypočte jako součin základu poplatku a sazby poplatku.“. 4. V příloze položka 21 zní: „Položka 21 Přijetí žádosti o a) vydání povolení k provozování loterie nebo jiné podobné hry Kč 5 000 b) změnu povolení k provozování loterie nebo jiné podobné hry Kč 3 000“. Čl. LXXVIII Přechodná ustanovení 1. Bylo-li řízení, které je předmětem správního poplatku podle položky 21 písm. a), c), e) nebo f) přílohy k zákonu č. 634/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti čl. VII tohoto zákona, zahájeno přede dnem nabytí účinnosti čl. VII tohoto zákona, postupuje se při stanovení sazby a výpočtu tohoto poplatku podle dosavadních právních předpisů, a to i v případech, kdy se správní poplatek stane splatným ode dne nabytí účinnosti čl. VII tohoto zákona. 2. Správní poplatek podle položky 21 písm. b) nebo d) přílohy k zákonu č. 634/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti čl. VII tohoto zákona, se stanoví naposledy za kalendářní rok 2011 s tím, že při stanovení jeho sazby a při jeho výpočtu se postupuje podle dosavadních právních předpisů. ČÁST ŠEDESÁTÁ PRVNÍ Změna zákona o ocenění účastníků národního boje za vznik a osvobození Československa a některých pozůstalých po nich, o zvláštním příspěvku k důchodu některým osobám, o jednorázové peněžní částce některým účastníkům národního boje za osvobození v letech 1939 až 1945 Čl. LXXX V § 15 zákona č. 357/2005 Sb., o ocenění účastníků národního boje za vznik a osvobození Československa a některých pozůstalých po nich, o zvláštním příspěvku k důchodu některým osobám, o jednorázové peněžní částce některým účastníkům národního boje za osvobození v letech 1939 až 1945 a o změně některých zákonů, se odstavec 2 zrušuje a zároveň se zrušuje označení odstavce 1. ČÁST ŠEDESÁTÁ ČTVRTÁ Změna zákona o životním a existenčním minimu Čl. LXXXIV Zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, ve znění zákona č. 218/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 239/2008 Sb., zákona č. 306/2009 Sb., zákona č. 85/2010 Sb. a zákona č. 73/2011 Sb., se mění takto: 2. V § 7 odst. 2 písm. h) bodě 1 se slova „písmenech i) až j)“ nahrazují slovy „písmenu j)“. 3. V § 7 odst. 2 písm. h) se bod 2 zrušuje. Dosavadní body 3 až 12 se označují jako body 2 až 11. ČÁST SEDMDESÁTÁ ČTVRTÁ ÚČINNOST Čl. XCV (1) Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2015, s výjimkou ustanovení čl. I bodů 17, 40, 41, 43, 76, 78 a 85, čl. II bodů 6 a 7, čl. VII až X, čl. LXIII, čl. LXXVII bodu 4 a čl. LXXVIII, která nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2012, a s výjimkou ustanovení čl. XXVII bodů 31, 50 a 51 a čl. XXVIII, které nabývají účinnosti dnem 1. dubna 2012, a s výjimkou ustanovení čl. I bodů 154 a 155, pokud nejde o část šestou, čl. III bodů 10, 17, 21 až 26, 48 až 50, 54 a 55, čl. IV bodu 2 a čl. V bodu 3, která nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2013. (2) Ustanovení čl. I bodů 2, 5 až 8, 13, 18, 19, 21 až 24, 27, 29, 35 až 39, 44, 46, 54, 56, 64, 65, 67, 68, 70 až 73, 75, 77, 79 a 80, 84, 86 až 94, 98 až 101,103 až 111, 113, 116, 118 až 120, 123, 125 až 127, 130, 133 až 141, 145, 146, 149 až 152, 156, čl. II bodů 2, 5, 8, 10, čl. III bodů 1, 3, 4, 6, 11, 13, 14, 16, 18, 19, 27, 34 až 36, 38 až 47, 51 až 53, článků XV a XVI, čl. XIX bodu 10, čl. XXV bodů 1, 4, 55, čl. XXIX bodů 1, 8 a 9, čl. XXX bodů 1 a 2, čl. XXXVII bodů 1 až 3, článku XLVI, čl. LII bodů 2 a 3, článků LVIII, LXVIII a LXIX, čl. LXXII bodu 1, čl. LXXVII bodu 1, článku LXXX a čl. LXXXIV bodů 2 až 4 nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2014. Němcová v. r. Klaus v. r. Nečas v. r.
Zákon č. 457/2011 Sb.	Zákon č. 457/2011 Sb. Zákon, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o Finanční správě České republiky Vyhlášeno 30. 12. 2011, datum účinnosti 1. 1. 2013, částka 157/2011 * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o cenách * ČÁST PÁTÁ - Změna zákona o soudních poplatcích * ČÁST ŠESTÁ - Změna zákona o dani z nemovitostí * ČÁST DEVÁTÁ - Změna zákona o investičních pobídkách * ČÁST DESÁTÁ - Změna zákona o krajích * ČÁST JEDENÁCTÁ - Změna zákona o hlavním městě Praze * ČÁST DVANÁCTÁ - Změna rozpočtových pravidel * ČÁST TŘINÁCTÁ - Změna zákona o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích * ČÁST ČTRNÁCTÁ - Změna zákona o podpoře regionálního rozvoje * ČÁST PATNÁCTÁ - Změna zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů * ČÁST ŠESTNÁCTÁ - Změna zákona o Státním zemědělském intervenčním fondu * ČÁST SEDMNÁCTÁ - Změna zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích * ČÁST DEVATENÁCTÁ - Změna zákona o finanční kontrole * ČÁST DVACÁTÁ PRVNÍ - Změna zákona o spotřebních daních * ČÁST DVACÁTÁ DRUHÁ - Změna zákona o dani z přidané hodnoty * ČÁST DVACÁTÁ TŘETÍ - Změna zákona o přezkoumávání hospodaření územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí * ČÁST DVACÁTÁ ČTVRTÁ - Změna zákona o správních poplatcích * ČÁST DVACÁTÁ ŠESTÁ - Změna zákona o elektronických komunikacích * ČÁST DVACÁTÁ SEDMÁ - Změna zákona o podpoře využívání obnovitelných zdrojů * ČÁST DVACÁTÁ OSMÁ - Změna zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu * ČÁST DVACÁTÁ DEVÁTÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 1. 2025 (265/2024 Sb.) 457 ZÁKON ze dne 8. prosince 2011, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o Finanční správě České republiky Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST DRUHÁ Změna zákona o cenách Čl. II V § 17 odst. 7 zákona č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění zákona č. 403/2009 Sb., se slova „pokut uložených finančním ředitelstvím, které vybírá a vymáhá místně příslušný finanční úřad, a“ zrušují. ČÁST PÁTÁ Změna zákona o soudních poplatcích Čl. V V § 17 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění zákona č. 36/1995 Sb., se slova „územní finanční orgány“ nahrazují slovy „finanční úřady“ a slova „Územní finanční orgány“ se nahrazují slovy „Finanční úřady“. ČÁST ŠESTÁ Změna zákona o dani z nemovitostí Čl. VI Zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, ve znění zákona č. 315/1993 Sb., zákona č. 242/1994 Sb., zákona č. 248/1995 Sb., zákona č. 65/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 239/2001 Sb., zákona č. 483/2001 Sb., zákona č. 576/2002 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 669/2004 Sb., zákona č. 179/2005 Sb., zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 342/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 1/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 199/2010 Sb., zákona č. 30/2011 Sb. a zákona č. 212/2011 Sb., se mění takto: 1. V § 13a odst. 2 písm. c) se slovo „anebo“ zrušuje. 2. V § 13a odst. 2 se na konci písmene d) doplňuje slovo „nebo“ a doplňuje se písmeno e), které zní: „e) ke změně místní příslušnosti,“. 3. V § 13a odst. 2 závěrečné části ustanovení se slovo „d)“ nahrazuje slovem „e)“. ČÁST DEVÁTÁ Změna zákona o investičních pobídkách Čl. IX V § 7 odst. 3 písm. d) zákona č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách a o změně některých zákonů (zákon o investičních pobídkách), ve znění zákona č. 453/2001 Sb. a zákona č. 19/2004 Sb., se slova „územním finančním orgánům“ nahrazují slovy „finančním úřadům“. ČÁST DESÁTÁ Změna zákona o krajích Čl. X V § 20 odst. 1 zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění zákona č. 231/2002 Sb., zákona č. 421/2004 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 118/2010 Sb. a zákona č. 199/2010 Sb., se slova „územní finanční orgán“ nahrazují slovy „Generální finanční ředitelství nebo finanční úřad“. ČÁST JEDENÁCTÁ Změna zákona o hlavním městě Praze Čl. XI V § 38 odst. 3 zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění zákona č. 145/2001 Sb., zákona č. 421/2004 Sb., zákona č. 281/2009 Sb. a zákona č. 199/2010 Sb., se slova „územní finanční orgán“ nahrazují slovy „Generální finanční ředitelství nebo finanční úřad“. ČÁST DVANÁCTÁ Změna rozpočtových pravidel Čl. XII Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění zákona č. 493/2000 Sb., zákona č. 141/2001 Sb., zákona č. 187/2001 Sb., zákona č. 320/2001 Sb., zákona č. 450/2001 Sb., zákona č. 202/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 479/2003 Sb., zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 482/2004 Sb., zákona č. 1/2005 Sb., zákona č. 127/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 546/2005 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 130/2006 Sb., zákona č. 138/2006 Sb., zákona č. 140/2006 Sb., zákona č. 230/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 174/2007 Sb., zákona č. 214/2007 Sb., zákona č. 218/2007 Sb., zákona č. 270/2007 Sb., zákona č. 26/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 109/2009 Sb., zákona č. 154/2009 Sb., zákona č. 214/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 417/2009 Sb., zákona č. 421/2009 Sb., zákona č. 139/2010 Sb., zákona č. 199/2010 Sb., zákona č. 30/2011 Sb. a zákona č. 73/2011 Sb., se mění takto: 1. V § 39 odst. 2 se slova „finanční ředitelství“ nahrazují slovy „finanční úřady“. 2. V § 44a odst. 8 se slova „územní finanční orgány24)“ nahrazují slovy „finanční úřady“, slova „Územní finanční orgán“ se nahrazují slovy „Finanční úřad“. 3. Poznámka pod čarou č. 24 se zrušuje. 4. V § 44a odst. 10 se slova „územního finančního orgánu“ nahrazují slovy „finančního úřadu“. ČÁST TŘINÁCTÁ Změna zákona o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích Čl. XIII Zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 229/2001 Sb., zákona č. 320/2001 Sb., zákona č. 501/2001 Sb., zákona č. 202/2002 Sb., zákona č. 280/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 476/2002 Sb., zákona č. 88/2003 Sb., zákona č. 354/2003 Sb., zákona č. 480/2003 Sb., zákona č. 41/2004 Sb., zákona č. 218/2004 Sb., zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 359/2005 Sb., zákona č. 22/2006 Sb., zákona č. 140/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 139/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 457/2008 Sb., zákona č. 153/2009 Sb. a zákona č. 227/2009 Sb., se mění takto: 1. V § 11 odst. 1 písm. c) se slova „územního finančního orgánu11)“ nahrazují slovy „orgánu Finanční správy České republiky“ a slova „územnímu finančnímu orgánu“ se nahrazují slovy „Generálnímu finančnímu ředitelství“. 2. Poznámka pod čarou č. 11 se zrušuje. ČÁST ČTRNÁCTÁ Změna zákona o podpoře regionálního rozvoje Čl. XIV V § 16a zákona č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje, ve znění zákona č. 138/2006 Sb. a zákona č. 199/2010 Sb., se slova „územní finanční orgán“ nahrazují slovy „Generální finanční ředitelství nebo finanční úřad“. ČÁST PATNÁCTÁ Změna zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů Čl. XV Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění zákona č. 320/2001 Sb., zákona č. 450/2001 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 421/2004 Sb., zákona č. 557/2004 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 635/2004 Sb., zákona č. 342/2005 Sb., zákona č. 138/2006 Sb., zákona č. 140/2006 Sb., zákona č. 245/2006 Sb., zákona č. 270/2007 Sb., zákona č. 27/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 477/2008 Sb., zákona č. 421/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb. a zákona č. 281/2009 Sb., se mění takto: 1. V § 7 odst. 2 větě první a v § 8 odst. 2 větě první se slova „územním finančním orgánem“ nahrazují slovy „finančním úřadem“. 2. V § 7 odst. 2 větě druhé a § 8 odst. 2 větě druhé se slova „územnímu finančnímu orgánu“ nahrazují slovy „finančnímu úřadu“. ČÁST ŠESTNÁCTÁ Změna zákona o Státním zemědělském intervenčním fondu Čl. XVI V § 11a odst. 6 zákona č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu a o změně některých dalších zákonů (zákon o Státním zemědělském intervenčním fondu), ve znění zákona č. 35/2008 Sb. a zákona č. 291/2009 Sb., se slova „územní finanční orgány“ nahrazují slovy „finanční úřady“. ČÁST SEDMNÁCTÁ Změna zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích Čl. XVII V § 4 odst. 7 zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění zákona č. 307/1999 Sb., zákona č. 170/2007 Sb. a zákona č. 30/2011 Sb., se slova „územních finančních orgánů“ nahrazují slovy „orgánů Finanční správy České republiky“. ČÁST DEVATENÁCTÁ Změna zákona o finanční kontrole Čl. XIX V § 7 odst. 2 zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole), ve znění zákona č. 421/2004 Sb., zákona č. 138/2006 Sb. a zákona č. 298/2007 Sb., se v úvodní části ustanovení slova „územní finanční orgány“ nahrazují slovy „finanční úřady“. ČÁST DVACÁTÁ PRVNÍ Změna zákona o spotřebních daních Čl. XXI Zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění zákona č. 479/2003 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 313/2004 Sb., zákona č. 558/2004 Sb., zákona č. 693/2004 Sb., zákona č. 179/2005 Sb., zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 379/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 310/2006 Sb., zákona č. 575/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 270/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 37/2008 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 245/2008 Sb., zákona č. 309/2008 Sb., zákona č. 87/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 292/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 59/2010 Sb. a zákona č. 95/2011 Sb., se mění takto: 1. V § 21a odst. 10 se slova „územní finanční orgán“ nahrazují slovy „orgán Finanční správy České republiky“. 2. V § 115 odst. 1 písm. b), § 134k odst. 1 písm. b) a v § 134v odst. 1 písm. b) se slova „územní finanční orgány“ nahrazují slovy „finanční úřady“. ČÁST DVACÁTÁ DRUHÁ Změna zákona o dani z přidané hodnoty Čl. XXII Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění zákona č. 635/2004 Sb., zákona č. 669/2004 Sb., zákona č. 124/2005 Sb., zákona č. 215/2005 Sb., zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 441/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 230/2006 Sb., zákona č. 319/2006 Sb., zákona č. 172/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 270/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 302/2008 Sb., zákona č. 87/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 489/2009 Sb., zákona č. 120/2010 Sb., zákona č. 199/2010 Sb. a zákona č. 47/2011 Sb., se mění takto: 1. V § 80 odst. 10 písm. f), § 81 odst. 3 a v § 83 odst. 4 se slova „Finančnímu úřadu pro Prahu 1“ nahrazují slovy „Finančnímu úřadu pro hlavní město Prahu“. 2. V § 80 odst. 17, § 82b odst. 2, § 86 odst. 9 a v § 93a odst. 2 se slova „Finanční úřad pro Prahu 1“ nahrazují slovy „Finanční úřad pro hlavní město Prahu“. 3. V § 86 odst. 5 a 10 se slova „Finančního úřadu pro Prahu 1“ nahrazují slovy „Finančního úřadu pro hlavní město Prahu“. 4. V § 88 odst. 3 a 8 se slova „Finančnímu úřadu Brno I“ nahrazují slovy „Finančnímu úřadu pro Jihomoravský kraj“. 5. V § 88 odst. 7 se slova „Finanční úřad Brno I“ nahrazují slovy „Finanční úřad pro Jihomoravský kraj“. 6. V § 93a se na konci textu odstavce 1 doplňují slova „; je-li zastupujícímu členu příslušný Specializovaný finanční úřad, je současně příslušný i skupině“. ČÁST DVACÁTÁ TŘETÍ Změna zákona o přezkoumávání hospodaření územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí Čl. XXIII Zákon č. 420/2004 Sb., o přezkoumávání hospodaření územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí, ve znění zákona č. 281/2009 Sb. a zákona č. 199/2010 Sb., se mění takto: 1. V § 5 odst. 1 se slova „územní finanční orgán“ nahrazují slovy „Generální finanční ředitelství nebo finanční úřad“ a slova „v tomto orgánu“ slovy „v těchto orgánech“. 2. V § 5 odst. 3 se slova „územní finanční orgán“ nahrazují slovy „Generální finanční ředitelství, finanční úřad“. ČÁST DVACÁTÁ ČTVRTÁ Změna zákona o správních poplatcích Čl. XXIV Zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 228/2005 Sb., zákona č. 357/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 553/2005 Sb., zákona č. 48/2006 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 81/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 130/2006 Sb., zákona č. 136/2006 Sb., zákona č. 138/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 215/2006 Sb., zákona č. 226/2006 Sb., zákona č. 227/2006 Sb., zákona č. 235/2006 Sb., zákona č. 312/2006 Sb., zákona č. 575/2006 Sb., zákona č. 106/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 269/2007 Sb., zákona č. 374/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 38/2008 Sb., zákona č. 130/2008 Sb., zákona č. 140/2008 Sb., zákona č. 182/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 239/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 296/2008 Sb., zákona č. 297/2008 Sb., zákona č. 301/2008 Sb., zákona č. 309/2008 Sb., zákona č. 312/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 9/2009 Sb., zákona č. 141/2009 Sb., zákona č. 197/2009 Sb., zákona č. 206/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 291/2009 Sb., zákona č. 301/2009 Sb., zákona č. 346/2009 Sb., zákona č. 420/2009 Sb., zákona č. 132/2010 Sb., zákona č. 148/2010 Sb., zákona č. 153/2010 Sb., zákona č. 160/2010 Sb., zákona č. 343/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 30/2011 Sb., zákona č. 105/2011 Sb., zákona č. 133/2011 Sb., zákona č. 134/2011 Sb. a zákona č. 152/2011 Sb., se mění takto: 1. V nadpisu § 10 se slova „územních finančních orgánů“ nahrazují slovy „finančních úřadů“. 2. V § 10 odst. 1 se slova „Územní finanční orgány“ nahrazují slovy „Finanční úřady“ a slova „územních finančních orgánů“ se nahrazují slovy „finančních úřadů“. 3. V § 10 odst. 2 a 3 a v části I sazebníku správních poplatků položce 21 bod 3 se slova „územní finanční orgán“ nahrazují slovy „finanční úřad“. ČÁST DVACÁTÁ ŠESTÁ Změna zákona o elektronických komunikacích Čl. XXVI Zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 290/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 235/2006, zákona č. 310/2006 Sb., zákona č. 110/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 304/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 177/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 247/2008 Sb., zákona č. 384/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 153/2010 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 94/2011 Sb. a zákona č. 137/2011 Sb., se mění takto: 1. V § 8 odst. 3 písm. d) se slova „územní finanční orgány podle zvláštního právního předpisu.4)“ nahrazují slovy „finanční úřady.“. 2. Poznámka pod čarou č. 4 se zrušuje. ČÁST DVACÁTÁ SEDMÁ Změna zákona o podpoře využívání obnovitelných zdrojů Čl. XXVII V § 7h odst. 1 zákona č. 180/2005 Sb., o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie a o změně některých zákonů (zákon o podpoře využívání obnovitelných zdrojů), ve znění zákona č. 402/2010 Sb., se slova „územní finanční orgány“ nahrazují slovy „finanční úřady“. ČÁST DVACÁTÁ OSMÁ Změna zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu Čl. XXVIII V § 32 odst. 2 zákona č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, ve znění zákona č. 199/2010 Sb., se slova „územních finančních orgánů“ nahrazují slovy „orgánů Finanční správy České republiky“. ČÁST DVACÁTÁ DEVÁTÁ ÚČINNOST Čl. XXIX Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2013, s výjimkou ustanovení čl. III a čl. XXII bodu 6, která nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2012. Němcová v. r. Klaus v. r. Nečas v. r.
Zákon č. 456/2011 Sb.	Zákon č. 456/2011 Sb. Zákon o Finanční správě České republiky Vyhlášeno 30. 12. 2011, datum účinnosti 1. 1. 2013, částka 157/2011 * ČÁST PRVNÍ - FINANČNÍ SPRÁVA ČESKÉ REPUBLIKY (§ 1 — § 12a) * ČÁST DRUHÁ - ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ O ŘÍZENÍ (§ 13 — § 13d) * ČÁST TŘETÍ - PRÁVA A POVINNOSTI STÁTNÍCH ZAMĚSTNANCŮ A ZAMĚSTNANCŮ V ORGÁNECH FINANČNÍ SPRÁVY (§ 14 — § 17) * ČÁST ČTVRTÁ - ZPRACOVÁNÍ ÚDAJŮ ORGÁNY FINANČNÍ SPRÁVY (§ 17a — § 18a) * ČÁST PÁTÁ - USTANOVENÍ PŘECHODNÁ, ZÁVĚREČNÁ A ZRUŠOVACÍ (§ 19 — § 21) * ČÁST ŠESTÁ - ÚČINNOST (§ 22 — § 22) Aktuální znění od 1. 1. 2025 (427/2023 Sb.) 456 ZÁKON ze dne 23. prosince 2011 o Finanční správě České republiky Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ FINANČNÍ SPRÁVA ČESKÉ REPUBLIKY HLAVA I OBECNÁ USTANOVENÍ § 1 Orgány Finanční správy České republiky (1) Finanční správa České republiky je soustavou správních orgánů pro výkon správy daní. (2) Jako orgány Finanční správyorgány Finanční správy České republiky (dále jen „orgány finanční správyorgány finanční správy“) se zřizují Generální finanční ředitelství, Odvolací finanční ředitelství a finanční úřady, které jsou správními úřady a organizačními složkami státu. (3) Generální finanční ředitelství je podřízeno Ministerstvu financí (dále jen „ministerstvo“). Odvolací finanční ředitelství je podřízeno Generálnímu finančnímu ředitelství. Finanční úřady jsou podřízeny Odvolacímu finančnímu ředitelství. (4) Generální finanční ředitelství je účetní jednotkou. Odvolací finanční ředitelství a finanční úřady nejsou účetními jednotkami a pro účely hospodaření s majetkem státu, účetnictví a pracovněprávních vztahů mají postavení vnitřních organizačních jednotek Generálního finančního ředitelství. (5) Příjmy a výdaje Generálního finančního ředitelství jsou součástí rozpočtové kapitoly ministerstva. (6) Pro účely zákona o státní službě je Generální finanční ředitelství bezprostředně nadřízeným služebním úřadem Odvolacího finančního ředitelství a finančních úřadů. HLAVA II GENERÁLNÍ FINANČNÍ ŘEDITELSTVÍ § 2 Územní působnost a sídlo (1) Generální finanční ředitelství vykonává působnost pro celé území České republiky. (2) Sídlem Generálního finančního ředitelství je hlavní město Praha. § 3 Generální ředitel (1) Generální finanční ředitelství řídí generální ředitel. Generálního ředitele zastupuje zástupce generálního ředitele. (2) Výběr, jmenování a odvolání generálního ředitele a určení jeho zástupce se řídí zákonem o státní službě. (3) Zástupcem generálního ředitele může být určen pouze státní zaměstnanec, který splňuje předpoklad vzdělání stanovený pro služební místo generálního ředitele a předpoklad praxe požadované v posledním kole výběrového řízení na vedoucího služebního úřadu podle zákona o státní službě. (4) S funkcí generálního ředitele a jeho zástupce je neslučitelné členství v politické straně nebo politickém hnutí. (5) Generální ředitel kromě služebních předpisů, k jejichž vydání je příslušný podle zákona o státní službě, vydává a) organizační řád Finanční správy České republiky a b) služební předpisy, které zavazují státní zaměstnance v orgánech finanční správyorgánech finanční správy, zaměstnance v pracovním poměru vykonávající v orgánech finanční správyorgánech finanční správy činnosti, které zahrnuje státní služba podle zákona o státní službě, a osoby ve služebním poměru podle jiného zákona zařazené k výkonu služby v orgánech finanční správyorgánech finanční správy, je-li pro více orgánů finanční správyorgánů finanční správy nezbytná jednotná úprava organizačních věcí státní služby. § 4 Věcná působnost (1) Generální finanční ředitelství a) vykonává působnost správního orgánu nejblíže nadřízeného Odvolacímu finančnímu ředitelství, b) provádí řízení o správních deliktech, c) vykonává působnost ústředního kontaktního orgánu při provádění mezinárodní spolupráce při správě daní, d) vede centrální evidence a registry nezbytné pro výkon působnosti orgánů finanční správyorgánů finanční správy. (2) Generální finanční ředitelství se podílí na a) přípravě návrhů právních předpisů, b) zabezpečování analytických a koncepčních úkolů, c) zajišťování úkolů souvisejících se sjednáváním mezinárodních smluv, s rozvojem mezistátních styků a mezinárodní spolupráce, jakož i úkolů, které vyplývají pro Českou republiku z mezinárodních smluv a z členství v mezinárodních organizacích. (3) Generální finanční ředitelství z pověření ministerstva a) vykonává působnost ústředního kontaktního orgánu pro vzájemnou mezinárodní administrativní spolupráci se státními orgány jiných států a mezinárodními organizacemi, b) vykonává působnost ústředního kontaktního orgánu, dílčího kontaktního orgánu nebo kontaktního útvaru při vymáhání některých finančních pohledávek, c) přezkoumává hospodaření krajů a hlavního města Prahy a vykonává dozor nad přezkoumáváním hospodaření obcíobcí, dobrovolných svazků obcíobcí a městských částí hlavního města Prahy. HLAVA III ODVOLACÍ FINANČNÍ ŘEDITELSTVÍ § 5 Územní působnost a sídlo (1) Odvolací finanční ředitelství vykonává působnost pro celé území České republiky. (2) Sídlem Odvolacího finančního ředitelství je Brno. § 6 Ředitel (1) Odvolací finanční ředitelství řídí ředitel. Ředitele zastupuje zástupce ředitele. (2) Výběr, jmenování a odvolání ředitele a určení jeho zástupce se řídí zákonem o státní službě. (3) Zástupcem ředitele může být určen pouze státní zaměstnanec, který splňuje předpoklad vzdělání stanovený pro služební místo ředitele a předpoklad praxe požadované v posledním kole výběrového řízení na vedoucího služebního úřadu podle zákona o státní službě. § 7 Věcná působnost Odvolací finanční ředitelství a) vykonává působnost správního orgánu nejblíže nadřízeného finančním úřadům, b) provádí řízení o správních deliktech, c) vykonává z pověření ministerstva působnost dílčího kontaktního orgánu nebo kontaktního útvaru při vymáhání některých finančních pohledávek, d) vykonává z pověření ministerstva působnost kontaktního orgánu při provádění mezinárodní spolupráce při správě daní, e) vede evidence a registry nezbytné pro výkon působnosti orgánů finanční správyorgánů finanční správy. HLAVA IV FINANČNÍ ÚŘADY § 8 Územní působnost a sídlo (1) Finančními úřady jsou: a) Finanční úřad pro hlavní město Prahu, b) Finanční úřad pro Středočeský kraj, c) Finanční úřad pro Jihočeský kraj, d) Finanční úřad pro Plzeňský kraj, e) Finanční úřad pro Karlovarský kraj, f) Finanční úřad pro Ústecký kraj, g) Finanční úřad pro Liberecký kraj, h) Finanční úřad pro Královéhradecký kraj, i) Finanční úřad pro Pardubický kraj, j) Finanční úřad pro Kraj Vysočina, k) Finanční úřad pro Jihomoravský kraj, l) Finanční úřad pro Olomoucký kraj, m) Finanční úřad pro Moravskoslezský kraj, n) Finanční úřad pro Zlínský kraj, o) Specializovaný finanční úřad. (2) Finanční úřad vykonává působnost na území vyššího územního samosprávného celku, jehož název je součástí názvu finančního úřadu. Finanční úřad vykonává vybranou působnostvybranou působnost na celém území České republiky. Specializovaný finanční úřad vykonává působnost na celém území České republiky. (3) Sídlem finančního úřadu je sídlo vyššího územního samosprávného celku, jehož název je součástí názvu finančního úřadu. Sídlem Specializovaného finančního úřadu je hlavní město Praha. (4) Dojde-li ke změně území vyšších územních samosprávných celků, změní se stejně i územní působnost finančních úřadů, a to od prvního dne kalendářního roku následujícího po dni, kdy nabyl účinnosti zákon, kterým se mění hranice vyšších územních samosprávných celků, ledaže by nabyl účinnosti prvního dne kalendářního roku. (5) Územní pracoviště finančního úřadu, které se nenachází v jeho sídle, stanoví ministerstvo vyhláškou. § 9 Ředitel (1) Finanční úřad řídí ředitel. Ředitele zastupuje zástupce ředitele. (2) Výběr, jmenování a odvolání ředitele a určení jeho zástupce se řídí zákonem o státní službě. (3) Zástupcem ředitele může být určen pouze státní zaměstnanec, který splňuje předpoklad vzdělání stanovený pro služební místo ředitele a předpoklad praxe požadované v posledním kole výběrového řízení na vedoucího služebního úřadu podle zákona o státní službě. § 10 Věcná působnost (1) Finanční úřad a) vykonává správu daní, b) provádí řízení o správních deliktech, c) převádí výnosy daní, které vybírá a vymáhá a které nejsou příjmem státního rozpočtu, d) přijímá a eviduje splátky návratných finančních výpomocí poskytnutých Ministerstvem zemědělství v letech 1991 až 1995 včetně a případné úroky z nich vyplývající, e) vybírá a vymáhá peněžitá plnění, která uložily orgány finanční správyorgány finanční správy, f) vede evidence a registry nezbytné pro výkon působnosti orgánů finanční správyorgánů finanční správy, g) vykonává další působnost, stanoví-li jiný právní předpis, že tuto působnost vykonávají orgány finanční správyorgány finanční správy. (2) Finanční úřad vykonává a) finanční kontrolu, b) kontrolu dodržování povinností stanovených právními předpisy upravujícími účetnictví a ukládá účetním jednotkám pokuty podle těchto právních předpisů, c) kontrolu výkonu správy poplatků, které jsou příjmem státního rozpočtu, jsou-li k jejich správě věcně příslušné jiné orgány. (3) Finanční úřad z pověření ministerstva a) přezkoumává hospodaření krajů a hlavního města Prahy a vykonává dozor nad přezkoumáváním hospodaření obcíobcí, dobrovolných svazků obcíobcí a městských částí hlavního města Prahy, b) vykonává působnost dílčího kontaktního orgánu nebo kontaktního útvaru při vymáhání některých finančních pohledávek, c) vykonává působnost kontaktního orgánu při provádění mezinárodní spolupráce při správě daní. (4) Vybranou působnostíVybranou působností se pro účely tohoto zákona rozumí provádění a) vyhledávací činnosti při správě daní, nebo b) postupu k odstranění pochybností, daňové kontroly nebo jiných kontrolních postupů při správě daní. § 11 Specializovaný finanční úřad (1) Specializovaný finanční úřad je příslušným pro vybrané subjekty; tím není dotčena příslušnost u poplatků, jejichž předmětem je zpoplatnění úkonu. (2) Vybraným subjektem se pro účely tohoto zákona rozumí a) právnická osoba založená za účelem podnikání, která dosáhla obratuobratu více než 2 000 000 000 Kč, b) bankabanka, včetně zahraniční bankybanky, c) spořitelní a úvěrní družstvo, d) pojišťovna, pobočka pojišťovny z jiného členského státu nebo z třetího státu, zajišťovna, pobočka zajišťovny z jiného členského státu nebo z třetího státu, e) obhospodařovatel nebo administrátor investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu, včetně investičních fondů nebo zahraničních investičních fondů, které obhospodařuje nebo jejichž administraci provádí, nemají-li právní osobnost, f) investiční fond nebo zahraniční investiční fond, má-li právní osobnost, depozitář investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu a hlavní podpůrce investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu, g) penzijní společnost včetně všech jí obhospodařovaných fondů a včetně transformovaného fondu, jehož prostřednictvím penzijní společnost provozuje penzijní připojištění, h) poplatník daně z hazardních her, a to pro účely správy daně z hazardních her, i) člen skupiny podle zákona o dani z přidané hodnoty, 1. je-li alespoň jeden z jejích členů subjektem podle písmen b) až g), 2. dojde-li alespoň u jednoho jejího člena ke změně podmínek pro určení místní příslušnosti podle odstavce 6, a to až do okamžiku, kdy u posledního z členů této skupiny dojde ke změně podmínek pro určení místní příslušnosti podle odstavce 7. (3) ObratemObratem se pro účely tohoto zákona rozumí úhrn čistého obratuobratu podle právních předpisů upravujících účetnictví dosažený za zdaňovací období daně z příjmů. ObratObratem se rozumí též obrat dosažený právním předchůdcem. (4) Pro změnu, přechod a delegaci příslušnosti Specializovaného finančního úřadu se obdobně použijí ustanovení daňového řádu o změně, přechodu a delegaci místní příslušnosti, a to pro celý rozsah působnosti Specializovaného finančního úřadu. (5) Skutečnost, že se subjekt stane, nebo přestane být vybraným subjektem, se považuje za změnu podmínek pro určení místní příslušnosti podle daňového řádu. (6) Dosažení obratuobratu uvedeného v odstavci 2 písm. a) se považuje za změnu podmínek pro určení místní příslušnosti podle daňového řádu počínaje prvním dnem druhého zdaňovacího období daně z příjmů následujícího po zdaňovacím období daně z příjmů, ve kterém bylo tohoto obratuobratu dosaženo. (7) Pokles obratuobratu pod hranici uvedenou v odstavci 2 písm. a) se považuje za změnu podmínek pro určení místní příslušnosti podle daňového řádu počínaje prvním dnem čtvrtého zdaňovacího období daně z příjmů následujícího po zdaňovacím období daně z příjmů, ve kterém k tomuto poklesu obratuobratu došlo. K tomuto poklesu obratuobratu se nepřihlíží v případě, že před prvním dnem třetího zdaňovacího období daně z příjmů následujícího po zdaňovacím období daně z příjmů, ve kterém k tomuto poklesu obratuobratu došlo, bude znovu dosažen obratobrat uvedený v odstavci 2 písm. a). (8) Specializovaný finanční úřad nevykonává správu daně z nemovitých věcí. (9) Stanoví-li jiný zákon, že Specializovaný finanční úřad vykonává určitou působnost jako jediný z finančních úřadů, je pro účely výkonu této působnosti příslušným i pro jiné než vybrané subjekty. § 12 Zvláštní ustanovení o místní příslušnosti (1) Nelze-li určit místní příslušnost finančního úřadu podle jiného právního předpisu, je místně příslušný Finanční úřad pro hlavní město Prahu. (2) Kontrolu podle § 10 odst. 2 písm. c) provádí finanční úřad v obvodu své územní působnosti, i když jinak není pro kontrolovaný subjekt místně příslušný. (3) Kontrolní postup při správě daní provede finanční úřad, který jej zahájil nejdříve. § 12a Zvláštní ustanovení o příslušnosti soudů ve správním soudnictví (1) V oblasti působnosti Specializovaného finančního úřadu jako správního orgánu prvního stupně je k řízení ve správním soudnictví místně příslušný krajský soud, v jehož obvodu má navrhovatel bydliště nebo sídlo, popřípadě v jehož obvodu se zdržuje. (2) Na opatření obecné povahy se odstavec 1 nepoužije. ČÁST DRUHÁ ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ O ŘÍZENÍ § 13 Zvláštní ustanovení o nahlížení do spisu při správě daní (1) Oprávnění daňového subjektu nahlížet do spisu lze vykonávat buď v sídle příslušného orgánu finanční správyorgánu finanční správy, anebo na jeho územním pracovišti, a to podle toho, kde je spis nebo jeho příslušná část umístěna. (2) Příslušný orgán finanční správyorgán finanční správy na požádání bezodkladně informuje daňový subjekt, na jakém místě je umístěn jeho spis nebo jeho příslušná část. (3) Příslušný orgán finanční správyorgán finanční správy při umístění spisu nebo jeho příslušné části přihlédne zejména k dostupnosti spisu pro daňový subjekt a k hospodárnosti výkonu správy daní. (4) Daňový subjekt má právo se seznámit s obsahem písemnosti zakládané do spisu v souvislosti s výkonem vybrané působnostivybrané působnosti, pokud není součástí vyhledávací části spisu, také u finančního úřadu příslušného k vydání rozhodnutí ve věci, o které se vede řízení, kterého se vybraná působnostvybraná působnost týká, jde-li o a) podání učiněné elektronicky, b) úřední záznam, c) protokol, d) zprávu o daňové kontrole, e) rozhodnutí, f) další písemnosti, pokud byly finančním úřadem doručeny elektronicky. § 13a Zvláštní postupy k utajení a zajištění bezpečnosti (1) Pro účely utajení činnosti zpravodajských služeb České republiky, Policie České republiky, Generální inspekce bezpečnostních sborů a ArmádyArmády České republiky a zajištění bezpečnosti jejich příslušníků lze použít zvláštní postupy k utajení a zajištění bezpečnosti při správě daní. (2) Zvláštní postupy podle odstavce 1 mohou použít a) příslušníci 1. zpravodajské služby České republiky, 2. Policie České republiky, 3. Generální inspekce bezpečnostních sborů a 4. Hasičského záchranného sboru České republiky, b) vojáci z povolání a vojáci, kteří jsou po dobu činné služby hmotně zabezpečeni jako vojáci z povolání, c) zpravodajské služby České republiky, Policie České republiky, Generální inspekce bezpečnostních sborů, ArmádaArmáda České republiky, Hasičský záchranný sbor České republiky a d) orgány finanční správyorgány finanční správy. (3) Zvláštní postupy podle odstavce 1 stanoví vláda. § 13b Zvláštní ustanovení o plné moci při správě daní Plná moc vztahující se k vybrané působnostivybrané působnosti uplatněná u finančního úřadu příslušného k vydání rozhodnutí ve věci, o které se vede řízení, kterého se vybraná působnostvybraná působnost týká, je účinná i vůči jinému finančnímu úřadu, který vykonává tuto vybranou působnostvybranou působnost. § 13c Zvláštní ustanovení o daňové informační schránce Ustanovení daňového řádu upravující daňovou informační schránku se použijí pro celý rozsah působnosti orgánů finanční správyorgánů finanční správy. § 13d Zvláštní ustanovení o kontrolním nákupu při správě daní (1) Kontrolní nákup je oprávněn provádět orgán finanční správyorgán finanční správy při prověřování plnění povinností stanovených zákonem upravujícím mezinárodní spolupráci při správě daní. (2) Pro účely kontrolního nákupu se na jednání prodejce a orgánu finanční správyorgánu finanční správy hledí jako na uzavření smlouvy. (3) Neodporuje-li to povaze předmětu kontrolního nákupu nebo není-li způsobena prodejci majetková újma, lze od smlouvy, která byla uzavřena jednáním při kontrolním nákupu, odstoupit. (4) Orgán finanční správy oznámí prodejci, že provedený nákup byl kontrolní, bezprostředně po ukončení nákupu nebo, není-li to s ohledem na formu prodeje možné, do 14 dnů od převzetí plnění anebo nejpozději do okamžiku splnění účelu prověřování plnění povinností stanovených zákonem upravujícím mezinárodní spolupráci při správě daní. (5) Pokud to povaha předmětu kontrolního nákupu umožňuje, orgán finanční správyorgán finanční správy jej vrátí prodejci bezprostředně po oznámení podle odstavce 4. Náklady spojené s vrácením předmětu kontrolního nákupu nese orgán finanční správyorgán finanční správy. (6) Prodejce je povinen vrátit orgánu finanční správyorgánu finanční správy zaplacenou cenu, a to bez zbytečného odkladu, umožňuje-li to forma prodeje, nebo do 14 dnů ode dne, kdy vrácený předmět kontrolního nákupu převzal nebo měl možnost jej převzít. ČÁST TŘETÍ PRÁVA A POVINNOSTI STÁTNÍCH ZAMĚSTNANCŮ A ZAMĚSTNANCŮ V ORGÁNECH FINANČNÍ SPRÁVY § 14 Zaměstnanci v orgánech finanční správy a právní jednání (1) V orgánech finanční správyorgánech finanční správy vykonávají státní službu státní zaměstnanci a pracují ostatní zaměstnanci. (2) Ve služebních vztazích státních zaměstnanců v orgánech finanční správyorgánech finanční správy právně jedná příslušný služební orgán. (3) V ostatních věcech v orgánech finanční správyorgánech finanční správy právně jedná generální ředitel nebo jeho zástupce. V případech stanovených služebním předpisem finanční správy nebo na základě písemného pověření generálního ředitele může v ostatních věcech v orgánech finanční správyorgánech finanční správy právně jednat jménem státu i jiný státní zaměstnanec. § 14a Zvláštní ustanovení o vedoucím služebního úřadu (1) Generální ředitel, ředitel Odvolacího finančního ředitelství a ředitel finančního úřadu mohou pověřit svého zástupce také výkonem pravomoci rozhodovat ve věci přijetí do služebního poměru, jmenování na služební místo představeného, odvolání ze služebního místa představeného nebo skončení služebního poměru. (2) V době nepřítomnosti generálního ředitele, ředitele Odvolacího finančního ředitelství nebo ředitele finančního úřadu vykonává jejich zástupce také pravomoc rozhodovat ve věci přijetí do služebního poměru, jmenování na služební místo představeného, odvolání ze služebního místa představeného nebo skončení služebního poměru. § 15 Neslučitelnost s výkonem některých činností Státní zaměstnanec a zaměstnanec, kteří plní úkoly při výkonu působnosti orgánu finanční správyorgánu finanční správy, nesmí a) výdělečně provádět kontrolní, daňovou nebo účetní poradenskou nebo obdobnou činnost pro daňové subjekty nebo pro příjemce 1. dotací, 2. návratných finančních výpomocí, nebo 3. jiných peněžních prostředků státu podle rozpočtových pravidel, b) být auditorem, revizorem účtů, prokuristou, správcem svěřenského fondu, likvidátorem nebo správcem konkursní podstaty, vyrovnacím správcem, zvláštním správcem, insolvenčním správceminsolvenčním správcem, předběžným insolvenčním správceminsolvenčním správcem, zvláštním insolvenčním správceminsolvenčním správcem nebo odděleným insolvenčním správceminsolvenčním správcem, c) být statutárním orgánem, členem statutárního orgánu nebo dozorčí rady obchodní společnosti, členem statutárního orgánu družstva nebo členem jeho kontrolní komise; s písemným souhlasem zaměstnavatele může být statutárním orgánem, členem statutárního orgánu nebo členem kontrolní komise bytového družstva. § 16 Služební průkaz (1) Generální finanční ředitelství vydá služební průkaz a) podle zákona o státní službě státnímu zaměstnanci v orgánu finanční správyorgánu finanční správy, b) zaměstnanci vykonávajícímu v orgánu finanční správyorgánu finanční správy činnosti, které zahrnuje státní služba podle zákona o státní službě. (2) Vzory služebního průkazu stanoví ministerstvo vyhláškou. (3) Služebním průkazem prokazuje státní zaměstnanec nebo zaměstnanec podle odstavce 1 své oprávnění bezprostředně se podílet na výkonu pravomoci orgánu finanční správyorgánu finanční správy. § 16a Zvláštní ustanovení o náhradě nákladů na právní zastoupení Státnímu zaměstnanci v orgánu finanční správyorgánu finanční správy nebo zaměstnanci vykonávajícímu v orgánu finanční správyorgánu finanční správy činnosti, které zahrnuje státní služba podle zákona o státní službě, náleží náhrada obvyklých nákladů na právní zastoupení, pokud tyto náklady vznikly pro plnění jeho služebních nebo pracovních úkolů a nebyly státnímu zaměstnanci nebo zaměstnanci nahrazeny třetí osobou z důvodu odpovědnosti za náhradu těchto nákladů. § 17 Zvláštní ustanovení o náhradě škody (1) Osobě, která poskytla státnímu zaměstnanci nebo zaměstnanci v orgánu finanční správyorgánu finanční správy pomoc při výkonu působnosti orgánu finanční správyorgánu finanční správy, a tuto pomoc poskytla na žádost nebo s vědomím tohoto zaměstnance (dále jen „poškozenýpoškozený“), náleží za škodu, která jí přitom vznikla, náhrada; náhrada nenáleží, pokud si poškozený způsobil škodu úmyslně sám. Náhradu poskytuje Generální finanční ředitelství. (2) Došlo-li u poškozeného k újmě na zdraví nebo smrti, určí se rozsah a výše náhrady škody podle zákona o státní službě. (3) Náhrada náleží i za škodu na věcech, která poškozenému vznikla v souvislosti s poskytnutím pomoci podle odstavce 1. Přitom se hradí skutečná škoda, a to uvedením v předešlý stav; není-li to možné nebo účelné, hradí se v penězích. Poškozenému náleží i úhrada nákladů spojených s pořízením nové věci náhradou za věc poškozenou. (4) Náhrada škody náleží i osobě, které byla způsobena škoda jednáním poškozeného podle odstavce 1. (5) Jestliže Generální finanční ředitelství nahradilo podle odstavců 1 až 4 škodu, vůči tomu, kdo škodu zavinil, uplatní, je-li to účelné, nárok na zaplacení částky ve výši částky poskytnuté poškozenému nebo osobě, které způsobil škodu poškozený. ČÁST ČTVRTÁ ZPRACOVÁNÍ ÚDAJŮ ORGÁNY FINANČNÍ SPRÁVY § 17a Zpracování údajů (1) Orgány finanční správyOrgány finanční správy zpracovávají osobní údaje a jiné údaje, jsou-li nezbytné pro výkon jejich působnosti. (2) Orgány finanční správyOrgány finanční správy při zpracování osobních údajů a) označí formou úředního záznamu nebo jiným vhodným způsobem osobní údaje, jejichž přesnost byla popřena nebo proti jejichž zpracování byla vznesena námitka, a tyto osobní údaje dále zpracovávají i bez souhlasu subjektu údajů, a b) mohou provádět výkon svojí působnosti, nejde-li o vydávání rozhodnutí, výhradně na základě automatizovaného zpracování osobních údajů; popis počítačových algoritmů a výběrová kritéria, na jejichž základě je toto zpracování prováděno, uvede orgán finanční správyorgán finanční správy v záznamech o činnosti zpracování osobních údajů a uchovává je nejméně po dobu jednoho roku od jejich posledního použití pro zpracování osobních údajů. (3) Při uplatnění práva na námitku nebo jiného prostředku ochrany proti zpracování osobních údajů se použijí obdobně ustanovení jiného zákona o stížnosti. (4) Pověřencem pro ochranu osobních údajů jmenuje generální ředitel státního zaměstnance v orgánu finanční správyorgánu finanční správy. Generální ředitel může jmenovat jednoho pověřence pro ochranu osobních údajů pro více orgánů finanční správyorgánů finanční správy. § 18 Poskytování údajů (1) Ministerstvo a orgány finanční správyorgány finanční správy mohou v rozsahu potřebném pro plnění konkrétního úkolu při výkonu své působnosti žádat od správce evidence nebo jejího provozovatele poskytnutí údajů a) ze základního registru obyvatel, b) z agendového informačního systému evidence obyvatel, c) z evidence občanů Evropské unie a evidence cizinců, d) z agendového informačního systému cizinců, e) z evidence občanských průkazů, f) z evidence cestovních dokladů, g) z centrálního registru silničních vozidel, h) z registru rodných čísel, i) z katastru nemovitostínemovitostí, j) ze základního registru právnických osob, podnikajících fyzických osob a orgánů veřejné moci, k) z registru pojištěnců veřejného zdravotního pojištění, l) z registru pojištěnců důchodového pojištění, m) z registrů pojištěnců nemocenského pojištění, n) z registrů zaměstnavatelů, o) z centrálního registru zbraní, p) z Rejstříku zástav, q) z registru oznámení o činnostech, oznámení o majetku a oznámení o příjmech a závazcích; to neplatí pro údaje vedené o soudcích v registru i Nejvyšším soudem, r) informační systémy veřejné správy ve věcech územního plánování a stavebního řádu. (2) Orgány finanční správyOrgány finanční správy mohou žádat od Ministerstva spravedlnosti poskytnutí údajů z rejstříku trestů a evidence přestupků v rozsahu potřebném pro plnění konkrétního úkolu při výkonu působnosti orgánů finanční správyorgánů finanční správy, pokud je to nezbytné pro posouzení a) možnosti stanovit daň v návaznosti na běh lhůty pro stanovení daně, b) důvodů pro zajištění daně, nebo c) důvodů pro registraci k dani z přidané hodnoty. (3) Správce evidence nebo její provozovatel je povinen žádosti o poskytnutí údajů bez zbytečného odkladu vyhovět; poskytnutí údajů je bezúplatné s výjimkou poskytnutí údajů z Rejstříku zástav. (4) Údaje se poskytují způsobem umožňujícím dálkový a nepřetržitý přístup; v případě evidence občanských průkazů a evidence cestovních dokladů lze údaje poskytnout pouze způsobem umožňujícím nepřetržitý přístup. Správce evidence nebo její provozovatel je povinen poskytnout též údaje o změně údajů. (5) Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru obyvatel, se využijí z agendového informačního systému evidence obyvatel nebo agendového informačního systému cizinců, pouze pokud jsou ve tvaru předcházejícím současný stav. (6) Ustanoveními odstavců 1 až 5 není dotčena povinnost správce evidence nebo jejího provozovatele předávat ministerstvu a orgánům finanční správyorgánům finanční správy údaje v rozsahu a za podmínek podle daňového řádu. (7) Ministerstvo a orgány finanční správyorgány finanční správy zpracovávají a vzájemně si poskytují údaje získané pro účel výkonu působnosti orgánů finanční správyorgánů finanční správy a výkonu působnosti ministerstva podle tohoto zákona. § 18a Daňová analytická evidence (1) Daňová analytická evidence je centrální evidence, ve které se pro analytické účely souhrnně zpracovávají údaje získané orgány finanční správyorgány finanční správy a) od plátce daně z přidané hodnoty prostřednictvím kontrolního hlášení, b) jiným způsobem, jsou-li potřebné pro analytické zpracování údajů podle písmene a). (2) Údaje z daňové analytické evidence se poskytnou v rozsahu a za podmínek, za nichž se podle tohoto zákona nebo jiného právního předpisu poskytují údaje, které jsou předmětem povinnosti mlčenlivosti podle daňového řádu, pouze a) orgánu Finanční správyorgánu Finanční správy České republiky, b) orgánu Celní správy České republiky, c) Ministerstvu financí, d) Finančnímu analytickému úřadu, e) orgánu činnému v trestním řízenítrestním řízení, f) zpravodajské službě České republiky, g) soudu, jde-li o 1. řízení vedené z podnětu daňového subjektu ve věci správy jeho daní, 2. uplatnění práva správcem daně při správě daní, nebo 3. projednání nároku podle zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při správě daní výkonem veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, h) Nejvyššímu kontrolnímu úřadu, jakož i dalšímu kontrolnímu orgánu, a i) úřední osobě plnící povinnosti ve věcech archivnictví. (3) Pro účely plnění oznamovací nebo jiné obdobné povinnosti Generálního finančního ředitelství se k údajům v daňové analytické evidenci přihlíží pouze v případě, že by tyto údaje bylo možné poskytnout podle odstavce 2. ČÁST PÁTÁ USTANOVENÍ PŘECHODNÁ, ZÁVĚREČNÁ A ZRUŠOVACÍ Přechodná a závěrečná ustanovení § 19 (1) Zrušují se finanční ředitelství a finanční úřady zřízené podle zákona č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, ve znění pozdějších předpisů. Specializovaný finanční úřad zřízený podle zákona č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, ve znění pozdějších předpisů, se považuje za Specializovaný finanční úřad zřízený podle tohoto zákona. Dosavadní ředitel Specializovaného finančního úřadu se považuje za ředitele jmenovaného podle tohoto zákona. (2) Generální finanční ředitelství zřízené podle zákona č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, ve znění pozdějších předpisů, se považuje za Generální finanční ředitelství zřízené podle tohoto zákona. Dosavadní generální ředitel Generálního finančního ředitelství a jeho dosavadní zástupce se považují za generálního ředitele a jeho zástupce jmenované podle tohoto zákona. (3) Výkon práv a povinností vyplývajících z pracovněprávních vztahů zaměstnanců v ministerstvu přechází ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona na Generální finanční ředitelství, pokud se tito zaměstnanci převážně podíleli na výkonu působnosti ministerstva, která přechází ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona na orgány finanční správyorgány finanční správy. (4) Řízení a postupy, které přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebyly ministerstvem ukončeny, dokončí ministerstvo i v případech, kdy působnost ministerstva přechází ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona na orgány finanční správyorgány finanční správy. (5) Při určení příslušnosti Specializovaného finančního úřadu se zohlední dosažení obratuobratu uvedeného v § 11 odst. 2 písm. a) nebo pokles obratuobratu pod tuto hranici, které byly dosaženy přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a které byly nebo měly být zohledněny při určení příslušnosti Specializovaného finančního úřadu podle dosavadních právních předpisů. § 20 (1) Spisy územních finančních orgánů převezmou ministerstvo nebo orgány finanční správyorgány finanční správy příslušné ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. (2) Jsou-li v rozhodnutích nebo osvědčeních vydaných při správě daní nebo ve správním řízení uvedeny ministerstvo nebo územní finanční orgány, rozumí se jimi ministerstvo nebo orgány finanční správyorgány finanční správy, příslušné ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. (3) Jsou-li v rozhodnutích o delegaci vydaných při správě daní nebo ve správním řízení uvedeny finanční úřady zřízené podle zákona č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, ve znění pozdější předpisů, rozumí se jimi finanční úřady zřízené podle tohoto zákona, součástí jejichž správních obvodů jsou správní obvody v rozhodnutích uvedených finančních úřadů zřízených podle zákona č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, ve znění pozdější předpisů. Tím není dotčena příslušnost Specializovaného finančního úřadu. (4) Je-li v pověřeních vydaných při správě daní nebo ve správním řízení uvedeno Generální finanční ředitelství, rozumí se jím Generální finanční ředitelství zřízené podle tohoto zákona. (5) Jsou-li v pověřeních vydaných při správě daní nebo ve správním řízení uvedena finanční ředitelství zřízená podle zákona č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, ve znění pozdějších předpisů, rozumí se jimi Odvolací finanční ředitelství zřízené podle tohoto zákona. (6) Jsou-li v pověřeních vydaných při správě daní nebo ve správním řízení uvedeny finanční úřady zřízené podle zákona č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, ve znění pozdější předpisů, rozumí se jimi finanční úřady zřízené podle tohoto zákona, součástí jejichž správních obvodů jsou správní obvody v pověřeních uvedených finančních úřadů zřízených podle zákona č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, ve znění pozdější předpisů. Tím není dotčena příslušnost Specializovaného finančního úřadu. (7) Jsou-li v plných mocech nebo pověřeních uplatněných u územních finančních orgánů zřízených podle zákona č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, ve znění pozdějších předpisů, uvedeny územní finanční orgány zřízené podle zákona č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, ve znění pozdějších předpisů, rozumí se jimi orgány finanční správyorgány finanční správy příslušné ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. § 21 Zrušovací ustanovení Zrušují se: 1. Zákon č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech. 2. Čl. II zákona č. 35/1993 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, zákon č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, a zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. 3. Čl. II zákona č. 325/1993 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 587/1992 Sb., o spotřebních daních, ve znění zákona č. 199/1993 Sb., a zákon č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, ve znění zákona č. 337/1992 Sb. a zákona č. 35/1993 Sb. 4. Čl. II zákona č. 85/1994 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích vybíraných správními orgány České republiky, ve znění zákona České národní rady č. 10/1993 Sb. a zákona č. 72/1994 Sb., zákon České národní rady č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, ve znění zákona České národní rady č. 337/1992 Sb., zákona České národní rady č. 35/1993 Sb. a zákona č. 325/1993 Sb., zákon České národní rady č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění zákona České národní rady č. 35/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 302/1993 Sb., zákona č. 315/1993 Sb. a zákona č. 323/1993 Sb., zákon České národní rady č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění zákona České národní rady č. 18/1993 Sb., zákona č. 322/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb. a zákona č. 72/1994 Sb., zákon č. 331/1993 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 1994 a o změně a doplnění některých zákonů, a zákon České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona České národní rady č. 35/1993 Sb., zákona č. 96/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 196/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb. a zákona č. 42/1994 Sb. 5. Čl. I zákona č. 311/1999 Sb., kterým se mění zákon č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, ve znění pozdějších předpisů. 6. Část druhá zákona č. 253/2000 Sb., o mezinárodní pomoci při správě daní a o změně zákona č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, ve znění pozdějších předpisů. 7. Část desátá zákona č. 132/2000 Sb., o změně a zrušení některých zákonů souvisejících se zákonem o krajích, zákonem o obcích, zákonem o okresních úřadech a zákonem o hlavním městě Praze. 8. Část třetí zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla). 9. Čl. I zákona č. 58/2001 Sb., kterým se mění zákon č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, ve znění pozdějších předpisů. 10. Část pátá zákona č. 309/2002 Sb., o změně zákonů souvisejících s přijetím zákona o službě státních zaměstnanců ve správních úřadech a o odměňování těchto zaměstnanců a ostatních zaměstnanců ve správních úřadech (služební zákon). 11. Část čtvrtá zákona č. 320/2002 Sb., o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů. 12. Část první zákona č. 444/2005 Sb., kterým se mění zákon č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. 13. Část čtvrtá zákona č. 130/2006 Sb., kterým se mění zákon č. 154/2000 Sb., o šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat a o změně některých souvisejících zákonů (plemenářský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. 14. Část sedmnáctá zákona č. 230/2006 Sb., kterým se mění zákon č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. 15. Část sedmnáctá zákona č. 165/2006 Sb., kterým se mění zákon č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o azylu), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. 16. Část devátá zákona č. 130/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. 17. Část druhá zákona č. 239/2008 Sb., kterým se mění některé zákony související s registrovaným partnerstvím. 18. Část čtrnáctá zákona č. 227/2009 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o základních registrech. 19. Část sedmá zákona č. 281/2009 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím daňového řádu. 20. Čl. V a část čtrnáctá zákona č. 199/2010 Sb., kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. 21. Část druhá zákona č. 30/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád, a další související zákony. 22. Část pátá zákona č. 370/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. 23. Část třetí zákona č. 457/2011 Sb., kterým se mění některé zákony související s přijetím zákona o Finanční správě České republiky. 24. Vyhláška č. 249/2010 Sb., kterou se stanoví vzor průkazu zaměstnance v územním finančním orgánu. ČÁST ŠESTÁ ÚČINNOST § 22 Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2013. Němcová v. r. Klaus v. r. Nečas v. r.
Zákon č. 455/2011 Sb.	Zákon č. 455/2011 Sb. Zákon o státním rozpočtu České republiky na rok 2012 Vyhlášeno 30. 12. 2011, datum účinnosti 1. 1. 2012, částka 156/2011 * § 1 - (1) Celkové příjmy státního rozpočtu České republiky na rok 2012 (dále jen „státní rozpočet“) se stanoví částkou 1 084 700 778 000 Kč. Celkové výdaje státního rozpočtu se stanoví částkou 1 189 700 778 000 Kč. Schodek státního rozpočtu činí 105 000 000 000 * § 2 - (1) Ministr financí se zmocňuje zajistit, aby prostředky státních rozpočtů na roky 2002 až 2011, které byly poskytnuty krajům a prostřednictvím krajů obcím na řešení povodňových škod vzniklých v roce 2002 nebo vzniklých v roce 2006 a na nová protipovodňová * § 3 - Závazná pravidla poskytování finančních příspěvků na hospodaření v lesích v roce 2012 a způsobu kontroly jejich využití jsou uvedena v příloze č. 9 k tomuto zákonu. * § 4 - Závazná pravidla poskytování finančních prostředků v oblasti vod v roce 2012 a způsobu kontroly jejich užití jsou uvedena v příloze č. 10 k tomuto zákonu. * § 5 - Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2012. č. 1 k zákonu č. 455/2011 Sb. č. 2 k zákonu č. 455/2011 Sb. č. 3 k zákonu č. 455/2011 Sb. č. 4 k zákonu č. 455/2011 Sb. č. 5 k zákonu č. 455/2011 Sb. č. 6 k zákonu č. 455/2011 Sb. č. 7 k zákonu č. 455/2011 Sb. č. 8 k zákonu č. 455/2011 Sb. č. 9 k zákonu č. 455/2011 Sb. č. 10 k zákonu č. 455/2011 Sb. Aktuální znění od 1. 1. 2012 455 ZÁKON ze dne 14. prosince 2011 o státním rozpočtu České republiky na rok 2012 Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: § 1 (1) Celkové příjmy státního rozpočtu České republiky na rok 2012 (dále jen „státní rozpočet“) se stanoví částkou 1 084 700 778 000 Kč. Celkové výdaje státního rozpočtu se stanoví částkou 1 189 700 778 000 Kč. Schodek státního rozpočtu činí 105 000 000 000 Kč. Schodek státního rozpočtu bude vypořádán těmito financujícími položkami: a) zvýšením stavu státních dluhopisů do výše 101 329 627 000 Kč, b) zvýšením stavu přijatých dlouhodobých úvěrů do výše 5 896 309 000 Kč, c) změnou stavu na účtech státních finančních aktiv, a to zvýšením o 2 225 936 000 Kč. (2) Úhrnná bilance příjmů a výdajů státního rozpočtu je obsažena v příloze č. 1 k tomuto zákonu. (3) Celkový přehled příjmů státního rozpočtu podle kapitol je uveden v příloze č. 2 k tomuto zákonu. (4) Celkový přehled výdajů státního rozpočtu podle kapitol je uveden v příloze č. 3 k tomuto zákonu. (5) Ukazatele státního rozpočtu podle kapitol jsou uvedeny v příloze č. 4 k tomuto zákonu. (6) Ve státním rozpočtu jsou obsaženy finanční vztahy k rozpočtu Evropské unie, a to očekávané příjmy z rozpočtu Evropské unie v celkové výši 100 933 607 000 Kč a odvody do rozpočtu Evropské unie v celkové výši 35 500 000 000 Kč. Tyto ukazatele jsou uvedeny v příloze č. 2 a v příloze č. 4 k tomuto zákonu. (7) Finanční vztahy státního rozpočtu k rozpočtům krajů, s výjimkou hlavního města Prahy, a to příspěvky v celkové výši 1 035 651 000 Kč, jsou obsaženy v příloze č. 5 k tomuto zákonu. (8) Finanční vztahy státního rozpočtu k rozpočtům obcíobcí, s výjimkou hlavního města Prahy, v úhrnech po jednotlivých krajích, a to dotace a příspěvky v celkové výši 9 010 404 000 Kč, jsou obsaženy v příloze č. 6 k tomuto zákonu. (9) Finanční vztah státního rozpočtu k rozpočtu hlavního města Prahy, a to příspěvky v celkové výši 968 383 000 Kč, je obsažen v příloze č. 7 k tomuto zákonu. (10) Postup pro stanovení výše příspěvku na výkon státní správy jednotlivým obcímobcím a hlavnímu městu Praze je uveden v příloze č. 8 k tomuto zákonu. (11) Pojistná kapacita Exportní garanční a pojišťovací společnosti, a. s., se stanoví ve výši 250 000 000 000 Kč a výše dotace ze státního rozpočtu pro doplnění pojistných fondů Exportní garanční a pojišťovací společnosti, a. s., se stanoví ve výši 1 000 000 000 Kč. § 2 (1) Ministr financí se zmocňuje zajistit, aby prostředky státních rozpočtů na roky 2002 až 2011, které byly poskytnuty krajům a prostřednictvím krajů obcímobcím na řešení povodňových škod vzniklých v roce 2002 nebo vzniklých v roce 2006 a na nová protipovodňová opatření a nebyly vyčerpány do 31. prosince 2011, byly těmito kraji a obcemiobcemi použity v roce 2012 ke stejným účelům, na které byly vyčleněny v letech 2002 až 2011. Prostředky státního rozpočtu, které byly poskytnuty na základě zákona č. 382/2009 Sb., o státním dluhopisovém programu na částečnou úhradu nákladů spojených s odstraněním následků škod způsobených záplavami a povodněmi v červnu a červenci 2009 a v roce 2010, ve znění pozdějších předpisů, na řešení povodňových škod vzniklých v letech 2009 a 2010, které nebyly vyčerpány v letech 2009 až 2011, mohou být použity ke stejným účelům v roce 2012. (2) Ministr financí se zmocňuje zvýšit ukazatele „Výdaje celkem“, „Transfery na programy vyvolané zánikem věcných břemen na restituovaném majetku“ a „Transfery na odstranění povodňových škod vzniklých v roce 2006 a na nová protipovodňová opatření“, rozpočtované v kapitole Operace státních finančních aktiv, o prostředky, které nebyly v roce 2011 vyčerpány z prostředků určených na stejné účely. O toto zvýšení se zvyšují i celkové rozpočtované výdaje státního rozpočtu, mění se saldo státního rozpočtu a financující položka „Změna stavu na účtech státních finančních aktiv“ uvedená v § 1 odst. 1 písm. c). (3) Ministr financí se zmocňuje překročit ukazatele „Výdaje celkem“ a „Transfery veřejným rozpočtům ústřední úrovně“ rozpočtované v kapitole Všeobecná pokladní správa v návaznosti na zvýšení příjmů kapitoly Operace státních finančních aktiv o částku vyčíslenou a převáděnou za rok 2011 do státních finančních aktiv podle § 36 odst. 3 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů. O toto překročení se zvyšují i celkové příjmy a výdaje státního rozpočtu a mění se financující položka „Zvýšení stavu státních dluhopisů“ uvedená v § 1 odst. 1 písm. a) a financující položka „Změna stavu na účtech státních finančních aktiv“ uvedená v § 1 odst. 1 písm. c). § 3 Závazná pravidla poskytování finančních příspěvků na hospodaření v lesích v roce 2012 a způsobu kontroly jejich využití jsou uvedena v příloze č. 9 k tomuto zákonu. § 4 Závazná pravidla poskytování finančních prostředků v oblasti vod v roce 2012 a způsobu kontroly jejich užití jsou uvedena v příloze č. 10 k tomuto zákonu. § 5 Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2012. Němcová v. r. Klaus v. r. Nečas v. r. Příloha č. 1 k zákonu č. 455/2011 Sb. ÚHRNNÁ BILANCE PŘÍJMŮ A VÝDAJŮ STÁTNÍHO ROZPOČTU Ukazatel\| v tisících Kč ---\|--- Příjmy státního rozpočtu celkem )\| 1 084 700 778 Výdaje státního rozpočtu celkem )\| 1 189 700 778 \| z toho:\| finanční vztahy k rozpočtům \| \| \| \\- krajů\| 1 035 651 \| \| \\- obcíobcí v úhrnech po jednotlivých krajích \| 9 010 404 \| \| \\- finanční vztah k rozpočtu hlavního města Prahy\| 968 383 Schodek\| -105 000 000 Financování:\| Zvýšení stavu státních dluhopisů\| 101 329 627 Zvýšení stavu přijatých dlouhodobých úvěrů\| 5 896 309 Změna stavu na účtech státních finančních aktiv )\| -2 225 936 ) včetně jaderného účtu a zvláštního účtu rezervy pro důchodovou reformu Příloha č. 2 k zákonu č. 455/2011 Sb. CELKOVÝ PŘEHLED PŘÍJMŮ STÁTNÍHO ROZPOČTU PODLE KAPITOL \| v tisících Kč ---\|--- Číslo kapitoly \| Kapitola \| daňové příjmy )\| pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti \| z toho povinné pojistné na důchodové pojištění \| nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem \| z toho z rozpočtu Evropské unie) 301 \| Kancelář prezidenta republiky \| \| \| \| 60 \| 302 \| Poslanecká sněmovna Parlamentu \| \| \| \| 20 000 \| 303 \| Senát Parlamentu \| \| \| \| 4 000 \| 304 \| Úřad vlády České republiky \| \| \| \| 34 085 \| 31 985 305 \| Bezpečnostní informační služba \| \| \| \| 138 000 \| 306 \| Ministerstvo zahraničních věcí \| 350 000 \| \| \| 53 175 \| 3 175 307 \| Ministerstvo obrany \| 10 587 \| 2 954 945 \| 2 626 618 \| 240 935 \| 39 422 308 \| Národní bezpečnostní úřad \| \| \| \| 300 \| 309 \| Kancelář veřejného ochránce práv \| \| \| \| 350 \| 312 \| Ministerstvo financí \| 1 497 194 \| 522 779 \| 464 692 \| 2 350 676 \| 134 450 313 \| Ministerstvo práce a sociálních věcí \| 631 000 \| 374 115 000 \| 332 546 667 \| 6 475 278 \| 5 640 278 314 \| Ministerstvo vnitra \| 193 000 \| 5 698 067 \| 5 064 969 \| 1 024 829 \| 326 829 315 \| Ministerstvo životního prostředí \| 900 \| \| \| 7 012 877 \| 6 682 807 317 \| Ministerstvo pro místní rozvoj \| 1 000 \| \| \| 23 629 820 \| 23 614 820 321 \| Grantová agentura České republiky \| \| \| \| 0 \| 322 \| Ministerstvo průmyslu a obchodu \| 28 000 \| \| \| 7 220 147 \| 6 732 647 327 \| Ministerstvo dopravy \| 80 000 \| \| \| 9 586 346 \| 9 502 186 328 \| Český telekomunikační úřad \| 50 000 \| \| \| 1 007 994 \| 47 927 329 \| Ministerstvo zemědělství \| 6 200 \| \| \| 32 617 512 \| 31 402 537 333 \| Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy \| 400 \| \| \| 15 148 882 \| 15 025 330 334 \| Ministerstvo kultury \| 10 \| \| \| 1 154 827 \| 1 032 071 335 \| Ministerstvo zdravotnictví \| 9 100 \| \| \| 677 299 \| 458 679 336 \| Ministerstvo spravedlnosti \| \| 723 407 \| 643 028 \| 1 571 085 \| 62 772 343 \| Úřad pro ochranu osobních údajůosobních údajů \| \| \| \| 22 942 \| 22 942 344 \| Úřad průmyslového vlastnictví \| 74 000 \| \| \| 97 912 \| 12 912 345 \| Český statistický úřad \| \| \| \| 92 974 \| 89 914 346 \| Český úřad zeměměřický a katastrální \| 80 000 \| \| \| 229 028 \| 49 028 348 \| Český báňský úřad \| \| \| \| 2 841 \| 241 349 \| Energetický regulační úřad \| 213 123 \| \| \| 4 500 \| 353 \| Úřad pro ochranu hospodářské soutěže \| 4 600 \| \| \| 19 881 \| 18 981 355 \| Ústav pro studium totalitních režimů \| \| \| \| 0 \| 358 \| Ústavní soudÚstavní soud \| \| \| \| 0 \| 361 \| Akademie věd České republiky \| \| \| \| 656 \| 356 372 \| Rada pro rozhlasové a televizní vysílání \| 2 700 \| \| \| 2 500 \| 374 \| Správa státních hmotných rezerv \| \| \| \| 130 000 \| 375 \| Státní úřad pro jadernou bezpečnost \| 39 500 \| \| \| 1 718 \| 1 318 377 \| Technologická agentura České republiky \| \| \| \| 0 \| 381 \| Nejvyšší kontrolní úřad \| \| \| \| 466 \| 396 \| Státní dluh \| \| \| \| 6 544 056 \| 397 \| Operace státních finančních aktiv*)\| 1 400 000 \| \| \| 3 341 000 \| 398 \| Všeobecná pokladní správa \| 556 852 080 \| \| \| 18 704 235 \| \| CELKEM\| 561 523 394\| 384 014 198\| 341 345 974\| 139 163 186\| 100 933 607 PŘÍJMY CELKEM (daňové příjmy, pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem)\| 1 084 700 778 ---\|--- ) bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti; v kapitole 397 Operace státních finančních aktiv zahrnují příjmy na účtech státních finančních aktiv - odvody od původců radioaktivních odpadů na jaderný účet ) zahrnuje jak prostředky poskytnuté z rozpočtu Evropské unie přímo, tak prostředky poskytnuté prostřednictvím Národního fondu ) včetně jaderného účtu a zvláštního účtu rezervy pro důchodovou reformu Příloha č. 3 k zákonu č. 455/2011 Sb. CELKOVÝ PŘEHLED VÝDAJŮ STÁTNÍHO ROZPOČTU PODLE KAPITOL \| v tisících Kč ---\|--- Číslo kapitoly \| Kapitola \| Výdaje celkem 301 \| Kancelář prezidenta republiky \| 334 238 302 \| Poslanecká sněmovna Parlamentu \| 1 102 500 303 \| Senát Parlamentu \| 525 530 304 \| Úřad vlády České republiky \| 685 451 305 \| Bezpečnostní informační služba \| 1 148 827 306 \| Ministerstvo zahraničních věcí \| 5 834 885 307 \| Ministerstvo obrany \| 43 474 131 308 \| Národní bezpečnostní úřad \| 238 339 309 \| Kancelář veřejného ochránce práv \| 93 750 312 \| Ministerstvo financí \| 15 074 204 313 \| Ministerstvo práce a sociálních věcí \| 504 917 239 314 \| Ministerstvo vnitra \| 52 656 658 315 \| Ministerstvo životního prostředí \| 10 174 414 317 \| Ministerstvo pro místní rozvoj \| 27 843 093 321 \| Grantová agentura České republiky \| 3 023 794 322 \| Ministerstvo průmyslu a obchodu \| 27 927 095 327 \| Ministerstvo dopravy \| 38 731 671 328 \| Český telekomunikační úřad \| 634 702 329 \| Ministerstvo zemědělství \| 48 573 340 333 \| Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy \| 137 851 240 334 \| Ministerstvo kultury \| 8 422 123 335 \| Ministerstvo zdravotnictví \| 6 668 127 336 \| Ministerstvo spravedlnosti \| 20 690 101 343 \| Úřad pro ochranu osobních údajůosobních údajů \| 146 219 344 \| Úřad průmyslového vlastnictví \| 169 753 345 \| Český statistický úřad \| 984 382 346 \| Český úřad zeměměřický a katastrální \| 2 768 237 348 \| Český báňský úřad \| 126 974 349 \| Energetický regulační úřad \| 191 905 353 \| Úřad pro ochranu hospodářské soutěže \| 146 516 355 \| Ústav pro studium totalitních režimů \| 153 679 358 \| Ústavní soudÚstavní soud \| 154 459 361 \| Akademie věd České republiky \| 4 668 406 372 \| Rada pro rozhlasové a televizní vysílání \| 53 430 374 \| Správa státních hmotných rezerv \| 2 086 248 375 \| Státní úřad pro jadernou bezpečnost \| 359 092 377 \| Technologická agentura České republiky \| 2 170 206 381 \| Nejvyšší kontrolní úřad \| 512 331 396 \| Státní dluh \| 79 406 488 397 \| Operace státních finančních aktiv)\| 2 515 064 398 \| Všeobecná pokladní správa \| 136 461 937 \| CELKEM\| 1 189 700 778 ) včetně jaderného účtu a zvláštního účtu rezervy pro důchodovou reformu Příloha č. 4 k zákonu č. 455/2011 Sb. Ukazatele kapitoly 301 Kancelář prezidenta republiky \| v tisících Kč ---\|--- Souhrnné ukazatele\| \| Příjmy celkem\| 60 Výdaje celkem\| 334 238 Specifické ukazatele - příjmy\| \| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 60 Specifické ukazatele - výdaje\| \| Výdaje vlastního úřadu Kanceláře prezidenta republiky\| 97 833 v tom:\| náhrady výdajů spojených s výkonem funkce (zákon č. 236/1995 Sb.)\| 2 080 \| ostatní výdaje vlastního úřadu Kanceláře prezidenta republiky\| 95 753 Celkové výdaje na areál Pražského hradu a zámku Lány\| 203 905 Celkové výdaje na lesní hospodářství\| 32 500 Průřezové ukazatele\| \| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 54 046 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem 1)\| 17 616 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb\| 495 Platy zaměstnanců v pracovním poměru\| 49 441 Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem\| 58 360 1) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění Ukazatele kapitoly 302 Poslanecká sněmovna Parlamentu \| v tisících Kč ---\|--- Souhrnné ukazatele\| \| Příjmy celkem\| 20 000 Výdaje celkem\| 1 102 500 Specifické ukazatele - příjmy\| \| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 20 000 Specifické ukazatele - výdaje\| \| Kapitálové výdaje\| 20 000 Platy představitelů státní moci včetně odstupného a odchodného - poslanci a EU poslanci\| 172 459 Ostatní běžné výdaje celkem\| 910 041 Průřezové ukazatele\| \| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 335 421 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem 1)\| 139 376 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb\| 1 567 Platy zaměstnanců v pracovním poměru\| 156 662 Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem\| 20 000 1) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění Ukazatele kapitoly 303 Senát Parlamentu \| v tisících Kč ---\|--- Souhrnné ukazatele\| \| Příjmy celkem\| 4 000 Výdaje celkem\| 525 530 Specifické ukazatele - příjmy\| \| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 4 000 Specifické ukazatele - výdaje\| \| Výdaje Senátu Parlamentu ČR\| 525 530 Průřezové ukazatele\| \| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 169 199 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem 1)\| 65 051 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb\| 867 Platy zaměstnanců v pracovním poměru\| 86 699 Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem\| 15 490 1) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění Ukazatele kapitoly 304 Úřad vlády České republiky \| v tisících Kč ---\|--- Souhrnné ukazatele\| \| Příjmy celkem\| 34 085 Výdaje celkem\| 685 451 Specifické ukazatele - příjmy\| \| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 34 085 v tom:\| příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 31 985 \| příjmy z prostředků finančních mechanismů\| 700 \| ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 1 400 Specifické ukazatele - výdaje\| \| Výdaje na zabezpečení úkolů Úřadu vlády ČR\| 685 451 v tom:\| výdaje vlastního Úřadu vlády ČR\| 486 517 \| výdaje spojené s činností poradních orgánů vlády\| 198 934 Průřezové ukazatele\| \| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 247 190 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem 1)\| 83 196 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb\| 2 106 Platy zaměstnanců v pracovním poměru\| 210 664 Výdaje na výzkum, vývoj a inovace celkem včetně programů spolufinancovaných z prostředků zahraničních programů 2)\| 39 699 v tom:\| ze státního rozpočtu celkem\| 39 699 \| v tom:\| institucionální podpora celkem 3)\| 39 699 \| \| účelová podpora celkem 3)\| 0 \| podíl prostředků zahraničních programů 2)\| 0 Účelová podpora na programy aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací 4)\| 0 Institucionální podpora na mezinárodní spolupráci ČR ve výzkumu a vývoji 4)\| 0 Program protidrogové politiky\| 81 098 Podpora projektů integrace příslušníků romské komunity\| 53 058 Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.\| 0 Výdaje spolufinancované z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 37 631 v tom:\| ze státního rozpočtu\| 5 646 \| podíl rozpočtu Evropské unie\| 31 985 Výdaje na společné projekty, které jsou zčásti financovány z prostředků finančních mechanismů celkem\| 823 v tom:\| ze státního rozpočtu\| 123 \| podíl prostředků finančních mechanismů\| 700 Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem\| 35 056 1) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění 2) z rozpočtu EU a z prostředků finančních mechanismů 3) výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 1 zákona č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací), ve znění zákona č. 110/2009 Sb. 4) výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 2 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění zákona č. 110/2009 Sb. Ukazatele kapitoly 305 Bezpečnostní informační služba \| v tisících Kč ---\|--- Souhrnné ukazatele\| \| Příjmy celkem\| 138 000 Výdaje celkem\| 1 148 827 Specifické ukazatele - příjmy\| \| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 138 000 Specifické ukazatele - výdaje\| \| Výdaje na zabezpečení plnění úkolů Bezpečnostní informační služby\| 1 148 827 Průřezové ukazatele\| \| Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem\| 94 000 Ukazatele kapitoly 306 Ministerstvo zahraničních věcí \| v tisících Kč ---\|--- Souhrnné ukazatele\| \| Příjmy celkem\| 403 175 Výdaje celkem\| 5 834 885 Specifické ukazatele - příjmy\| \| Daňové příjmy 5)\| 350 000 Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 53 175 v tom: \| příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 3 175 \| ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 50 000 Specifické ukazatele - výdaje\| \| Výdaje na zabezpečení plnění úkolů Ministerstva zahraničních věcí\| 5 834 885 v tom:\| transformační spolupráce\| 50 000 \| humanitární pomoc\| 73 000 \| příspěvky mezinárodním organizacím a peněžní dary vybraným institucím do zahraničí\| 1 555 000 \| podpora českého kulturního dědictví v zahraničí\| 15 000 \| zahraniční vysílání rozhlasu\| 30 000 \| vrcholné návštěvy\| 0 \| bezpečnostní a biometrické prvky v cestovních pasech a cestovních dokladech\| 0 \| prostředky na financování zapojení občanů ČR do civilních struktur Evropské unie a dalších mezinárodních vládních organizací a do volebních pozorovatelských misí\| 0 \| provinční rekonstrukční tým - Afghánistán\| 50 000 \| ostatní výdaje na zabezpečení plnění úkolů Ministerstva zahraničních věcí\| 4 061 885 Průřezové ukazatele\| \| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 640 627 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem 1)\| 217 814 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb\| 6 351 Platy zaměstnanců v pracovním poměru\| 635 110 Výdaje na výzkum, vývoj a inovace celkem včetně programů spolufinancovaných z prostředků zahraničních programů 2)\| 0 v tom:\| \| ze státního rozpočtu celkem\| 0 \| v tom:\| institucionální podpora celkem 3)\| 0 \| \| účelová podpora celkem 3)\| 0 \| podíl prostředků zahraničních programů 2)\| 0 Účelová podpora na programy aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací 4)\| 0 Institucionální podpora výzkumných organizací podle zhodnocení jimi dosažených výsledků 4)\| 0 Zahraniční rozvojová spolupráce\| 520 639 Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.\| 1 500 Výdaje spolufinancované z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 3 736 v tom:\| ze státního rozpočtu\| 561 \| podíl rozpočtu Evropské unie\| 3 175 Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem\| 150 500 1) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění 2) z rozpočtu EU a z prostředků finančních mechanismů 3) výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 1 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění zákona č. 110/2009 Sb. 4) výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 2 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění zákona č. 110/2009 Sb. 5) bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti Ukazatele kapitoly 307 Ministerstvo obrany \| v tisících Kč ---\|--- Souhrnné ukazatele\| \| Příjmy celkem\| 3 206 467 Výdaje celkem\| 43 474 131 Specifické ukazatele - příjmy\| \| Daňové příjmy 5)\| 10 587 Příjmy z pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti\| 2 954 945 v tom:\| pojistné na důchodové pojištění\| 2 626 618 \| pojistné na nemocenské pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti\| 328 327 Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 240 935 v tom:\| příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 39 422 \| příjmy z prostředků finančních mechanismů\| 0 \| ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 201 513 Specifické ukazatele - výdaje\| \| Zajištění obrany České republiky ozbrojenými silami\| 24 630 489 Vytváření a rozvoj systému obrany státu\| 8 689 268 Zajištění výkonu státní správy v působnosti Ministerstva obrany\| 811 887 Zajištění strategického zpravodajství\| 2 051 972 Zajištění podpory prezidenta republiky ve funkci vrchního velitele ozbrojených sil\| 407 226 Zajištění dávek důchodového pojištění\| 4 061 500 Zajištění ostatních sociálních dávek\| 2 724 000 Zajištění státní sportovní reprezentace\| 97 789 Průřezové ukazatele\| \| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 10 225 995 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem 1)\| 4 066 687 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb\| 91 883 Platy zaměstnanců v pracovním poměru\| 2 530 413 Platy zaměstnanců ozbrojených sborů a složek ve služebním poměru\| 6 657 838 Výdaje na výzkum, vývoj a inovace celkem včetně programů spolufinancovaných z prostředků zahraničních programů 2)\| 378 354 v tom:\| ze státního rozpočtu celkem\| 378 354 \| v tom:\| institucionální podpora celkem 3)\| 84 522 \| \| účelová podpora celkem 3)\| 293 832 \| podíl prostředků zahraničních programů 2)\| 0 Účelová podpora na programy aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací 4)\| 293 832 Účelová podpora na specifický vysokoškolský výzkum 4)\| 0 Institucionální podpora výzkumných organizací podle zhodnocení jimi dosažených výsledků 4)\| 72 648 Institucionální podpora na mezinárodní spolupráci ČR ve výzkumu a vývoji 4)\| 0 Zahraniční rozvojová spolupráce\| 0 Program sociální prevence a prevence kriminality\| 4 209 Program protidrogové politiky\| 2 256 Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.\| 678 Výdaje spolufinancované z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 45 327 v tom:\| ze státního rozpočtu\| 5 905 \| podíl rozpočtu Evropské unie\| 39 422 Výdaje na společné projekty, které jsou zčásti financovány z prostředků finančních mechanismů celkem\| 0 v tom:\| ze státního rozpočtu\| 0 \| podíl prostředků finančních mechanismů\| 0 Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem\| 7 800 000 1) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění 2) z rozpočtu EU a z prostředků finančních mechanismů 3) výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 1 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění zákona č. 110/2009 Sb. 4) výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 2 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění zákona č. 110/2009 Sb. 5) bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti Ukazatele kapitoly 308 Národní bezpečnostní úřad \| v tisících Kč ---\|--- Souhrnné ukazatele\| \| Příjmy celkem\| 300 Výdaje celkem\| 238 339 Specifické ukazatele - příjmy\| \| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 300 v tom:\| příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 0 \| ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 300 Specifické ukazatele - výdaje\| \| Výdaje na zabezpečení plnění úkolů Národního bezpečnostního úřadu\| 238 339 Průřezové ukazatele\| \| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 119 769 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem 1)\| 40 722 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb\| 1 185 Platy zaměstnanců v pracovním poměru\| 118 457 Výdaje spolufinancované z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 0 v tom:\| ze státního rozpočtu\| 0 \| podíl rozpočtu Evropské unie\| 0 Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem\| 23 504 1) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění Ukazatele kapitoly 309 Kancelář veřejného ochránce práv \| v tisících Kč ---\|--- Souhrnné ukazatele\| \| Příjmy celkem\| 350 Výdaje celkem\| 93 750 Specifické ukazatele - příjmy\| \| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 350 Specifické ukazatele - výdaje\| \| Výdaje na zabezpečení plnění úkolů Kanceláře veřejného ochránce práv\| 93 750 Průřezové ukazatele\| \| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 47 653 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem 1)\| 16 202 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb\| 425 Platy zaměstnanců v pracovním poměru\| 42 441 Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem\| 13 212 1) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění Ukazatele kapitoly 312 Ministerstvo financí \| v tisících Kč ---\|--- Souhrnné ukazatele\| \| Příjmy celkem\| 4 370 649 Výdaje celkem\| 15 074 204 Specifické ukazatele - příjmy\| \| Daňové příjmy 5)\| 1 497 194 Příjmy z pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti\| 522 779 v tom:\| pojistné na důchodové pojištění\| 464 692 \| pojistné na nemocenské pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti\| 58 087 Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 2 350 676 v tom:\| příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 134 450 \| příjmy z prostředků finančních mechanismů\| 92 263 \| ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 2 123 963 Specifické ukazatele - výdaje\| \| Daňová správa zajišťovaná finančními orgány\| 7 138 999 Výdaje na zabezpečení plnění úkolů ústředního orgánu\| 2 066 631 Daňová správa zajišťovaná celními orgány\| 4 314 672 v tom:\| sociální dávky\| 674 948 \| výdaje na činnost celní správy\| 3 639 724 Správa majetku státu a právní zastupování státu ve věcech majetkových\| 1 535 902 Výdaje na zabezpečení činnosti Kanceláře finančního arbitra\| 18 000 Průřezové ukazatele\| \| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 7 534 615 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem 1)\| 2 561 706 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb\| 74 768 Platy zaměstnanců v pracovním poměru\| 5 757 482 Platy zaměstnanců ozbrojených sborů a složek ve služebním poměru\| 1 659 616 Platy zaměstnanců v pracovním poměru odvozované od platů ústavních činitelů\| 59 520 Zahraniční rozvojová spolupráce\| 4 000 Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.\| 371 Výdaje spolufinancované z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 158 184 v tom:\| ze státního rozpočtu\| 23 734 \| podíl rozpočtu Evropské unie\| 134 450 Výdaje na společné projekty, které jsou zčásti financovány z prostředků finančních mechanismů celkem\| 100 079 v tom:\| ze státního rozpočtu\| 7 816 \| podíl prostředků finančních mechanismů\| 92 263 Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem\| 2 380 876 1) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění 5) bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti Ukazatele kapitoly 313 Ministerstvo práce a sociálních věcí \| v tisících Kč ---\|--- Souhrnné ukazatele\| \| Příjmy celkem\| 381 221 278 Výdaje celkem\| 504 917 239 Specifické ukazatele - příjmy\| \| Daňové příjmy 5)\| 631 000 Příjmy z pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti\| 374 115 000 v tom: \| pojistné na důchodové pojištění\| 332 546 667 \| pojistné na nemocenské pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti\| 41 568 333 Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 6 475 278 v tom:\| příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 5 640 278 \| příjmy z prostředků finančních mechanismů\| 85 000 \| ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem 6)\| 750 000 Specifické ukazatele - výdaje\| \| Dávky důchodového pojištění\| 373 000 000 Dávky státní sociální podpory\| 37 910 000 Dávky nemocenského pojištění\| 22 645 000 Dávky pomoci v hmotné nouzi\| 5 560 000 Dávky osobám se zdravotním postižením\| 1 970 000 Ostatní sociální dávky\| 4 000 Podpory v nezaměstnanosti\| 12 480 000 Příspěvek na péči podle zákona o sociálních službách\| 19 990 000 Aktivní politika zaměstnanosti celkem\| 6 098 786 Výdaje spojené s realizací zákona č. 118/2000 Sb.\| 600 000 Výdaje spojené s realizací odškodňovacích zákonů\| 210 000 Příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením\| 3 113 000 Ostatní výdaje organizací státní správy\| 13 476 495 Výdaje přímo řízených ústavů sociální péče (OSS a PO)\| 306 274 Bezpečnost a ochrana zdraví při práci\| 32 000 Neinvestiční nedávkové transfery\| 7 359 826 Transfery na podporu reprodukce majetku nestátním subjektům v sociální oblasti\| 161 858 Průřezové ukazatele\| \| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 5 105 195 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem 1)\| 1 788 706 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb\| 49 719 Platy zaměstnanců v pracovním poměru\| 4 970 699 Výdaje na výzkum, vývoj a inovace celkem včetně programů spolufinancovaných z prostředků zahraničních programů 2)\| 0 v tom:\| ze státního rozpočtu celkem\| 0 \| v tom:\| institucionální podpora celkem 3)\| 0 \| \| účelová podpora celkem 3)\| 0 \| podíl prostředků zahraničních programů 2)\| 0 Účelová podpora na programy aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací 4)\| 0 Institucionální podpora výzkumných organizací podle zhodnocení jimi dosažených výsledků 4)\| 0 Zahraniční rozvojová spolupráce\| 0 Program sociální prevence a prevence kriminality\| 0 Program protidrogové politiky\| 0 Podpora projektů integrace příslušníků romské komunity\| 0 Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.\| 150 Výdaje spolufinancované z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 7 068 842 v tom:\| ze státního rozpočtu\| 1 428 564 \| podíl rozpočtu Evropské unie\| 5 640 278 Výdaje na společné projekty, které jsou zčásti financovány z prostředků finančních mechanismů celkem\| 85 000 v tom:\| ze státního rozpočtu\| 0 \| podíl prostředků finančních mechanismů\| 85 000 Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem\| 1 171 669 1) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění 2) z rozpočtu EU a z prostředků finančních mechanismů 3) výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 1 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění zákona č. 110/2009 Sb. 4) výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 2 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění zákona č. 110/2009 Sb. 5) bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti 6) včetně příjmů z dobrovolného důchodového pojištění 89 000 tis. Kč a z dobrovolného nemocenského pojištění 351 000 tis. Kč Ukazatele kapitoly 314 Ministerstvo vnitra \| v tisících Kč ---\|--- Souhrnné ukazatele\| \| Příjmy celkem\| 6 915 896 Výdaje celkem\| 52 656 658 Specifické ukazatele - příjmy\| \| Daňové příjmy 5)\| 193 000 Příjmy z pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti\| 5 698 067 v tom:\| pojistné na důchodové pojištění\| 5 064 969 \| pojistné na nemocenské pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti\| 633 098 Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 1 024 829 v tom:\| příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 326 829 \| příjmy z prostředků finančních mechanismů\| 0 \| ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 698 000 Specifické ukazatele - výdaje\| \| Výdaje PoliciePolicie ČR\| 27 801 052 Výdaje Hasičského záchranného sboru ČR\| 6 696 678 Výdaje na zabezpečení plnění úkolů Ministerstva vnitra\| 6 711 291 Výdaje na zabezpečení činností ostatních organizačních složek státu v působnosti Ministerstva vnitra\| 1 950 850 Výdaje na programy spolufinancované z rozpočtu EU - IOP a OPLZZ celkem\| 391 479 Výdaje na sportovní reprezentaci\| 45 528 Dávky důchodového pojištění\| 4 699 611 Ostatní sociální dávky\| 4 360 169 Průřezové ukazatele\| \| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 22 389 548 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem 1)\| 7 535 700 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb\| 220 468 Platy zaměstnanců v pracovním poměru\| 3 958 597 Platy zaměstnanců ozbrojených sborů a složek ve služebním poměru\| 18 088 519 Výdaje na výzkum, vývoj a inovace celkem včetně programů spolufinancovaných z prostředků zahraničních programů 2)\| 598 699 v tom:\| ze státního rozpočtu celkem\| 598 699 \| v tom:\| institucionální podpora celkem 3)\| 54 773 \| \| účelová podpora celkem 3)\| 543 926 \| podíl prostředků zahraničních programů 2)\| 0 Účelová podpora na programy aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací 4)\| 543 926 Účelová podpora na specifický vysokoškolský výzkum 4)\| 0 Institucionální podpora výzkumných organizací podle zhodnocení jimi dosažených výsledků 4)\| 50 002 Institucionální podpora na mezinárodní spolupráci ČR ve výzkumu a vývoji 4)\| 0 Zahraniční rozvojová spolupráce\| 26 582 Program sociální prevence a prevence kriminality\| 56 256 Podpora projektů integrace příslušníků romské komunity\| 0 Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.\| 1 169 Výdaje spolufinancované z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 570 894 v tom:\| ze státního rozpočtu\| 244 065 \| podíl rozpočtu Evropské unie\| 326 829 Výdaje na společné projekty, které jsou zčásti financovány z prostředků finančních mechanismů celkem\| 0 v tom:\| ze státního rozpočtu\| 0 \| podíl prostředků finančních mechanismů\| 0 Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem\| 1 348 404 1) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění 2) z rozpočtu EU a z prostředků finančních mechanismů 3) výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 1 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění zákona č. 110/2009 Sb. 4) výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 2 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění zákona č. 110/2009 Sb. 5) bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti Ukazatele kapitoly 315 Ministerstvo životního prostředí \| v tisících Kč ---\|--- Souhrnné ukazatele\| \| Příjmy celkem\| 7 013 777 Výdaje celkem\| 10 174 414 Specifické ukazatele - příjmy\| \| Daňové příjmy 5)\| 900 Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 7 012 877 v tom:\| příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 6 682 807 \| příjmy z prostředků finančních mechanismů\| 140 000 \| ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 190 070 Specifické ukazatele - výdaje\| \| Ochrana přírody a krajiny\| 759 582 Technická ochrana životního prostředí\| 4 220 061 Ochrana klimatu a ovzduší\| 1 589 500 Ostatní činnosti v životním prostředí\| 3 605 271 Průřezové ukazatele\| \| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 626 507 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem 1)\| 212 460 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb\| 6 140 Platy zaměstnanců v pracovním poměru\| 613 839 Výdaje na výzkum, vývoj a inovace celkem včetně programů spolufinancovaných z prostředků zahraničních programů 2)\| 0 v tom:\| ze státního rozpočtu celkem\| 0 \| v tom:\| institucionální podpora celkem 3)\| 0 \| \| účelová podpora celkem 3)\| 0 \| podíl prostředků zahraničních programů 2)\| 0 Účelová podpora na programy aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací 4)\| 0 Institucionální podpora výzkumných organizací podle zhodnocení jimi dosažených výsledků 4)\| 0 Zahraniční rozvojová spolupráce\| 0 Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.\| 2 000 Výdaje spolufinancované z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 6 958 240 v tom:\| ze státního rozpočtu\| 275 433 \| podíl rozpočtu Evropské unie\| 6 682 807 Výdaje na společné projekty, které jsou zčásti financovány z prostředků finančních mechanismů celkem\| 148 000 v tom:\| ze státního rozpočtu\| 8 000 \| podíl prostředků finančních mechanismů\| 140 000 Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem\| 7 474 849 1) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění 2) z rozpočtu EU a z prostředků finančních mechanismů 3) výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 1 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění zákona č. 110/2009 Sb. 4) výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 2 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění zákona č. 110/2009 Sb. 5) bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti Ukazatele kapitoly 317 Ministerstvo pro místní rozvoj \| v tisících Kč ---\|--- Souhrnné ukazatele\| \| Příjmy celkem\| 23 630 820 Výdaje celkem\| 27 843 093 Specifické ukazatele - příjmy\| \| Daňové příjmy 5)\| 1 000 Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 23 629 820 v tom:\| příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 23 614 820 \| ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 15 000 Specifické ukazatele - výdaje\| \| Podpora regionálního rozvoje a cestovního ruchu\| 26 440 804 Podpora bydlení\| 561 198 Uzemní plánování a stavební řád\| 51 090 Ostatní činnosti resortu\| 790 001 Průřezové ukazatele\| \| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 314 924 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem 1)\| 106 528 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb\| 3 037 Platy zaměstnanců v pracovním poměru\| 302 287 Výdaje na výzkum, vývoj a inovace celkem včetně programů spolufinancovaných z prostředků zahraničních programů 2)\| 0 v tom:\| ze státního rozpočtu celkem\| 0 \| v tom:\| institucionální podpora celkem 3)\| 0 \| \| účelová podpora celkem 3)\| 0 \| podíl prostředků zahraničních programů 2)\| 0 Účelová podpora na programy aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací 4)\| 0 Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.\| 0 Výdaje spolufinancované z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 25 400 268 v tom: \| ze státního rozpočtu\| 1 785 448 \| podíl rozpočtu Evropské unie\| 23 614 820 Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem\| 3 023 224 1) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění 2) z rozpočtu EU a z prostředků finančních mechanismů 3) výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 1 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění zákona č. 110/2009 Sb. 4) výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 2 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění zákona č. 110/2009 Sb. 5) bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti Ukazatele kapitoly 321 Grantová agentura České republiky \| v tisících Kč ---\|--- Souhrnné ukazatele\| \| Příjmy celkem\| 0 Výdaje celkem\| 3 023 794 Specifické ukazatele - příjmy\| \| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 0 v tom:\| příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 0 \| ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 0 Specifické ukazatele - výdaje\| \| Výdaje Kanceláře Grantové agentury ČR\| 103 176 Dotace jiným subjektům\| 2 920 618 Průřezové ukazatele\| \| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 49 082 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem 1)\| 4 691 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb\| 118 Platy zaměstnanců v pracovním poměru\| 11 795 Výdaje na výzkum, vývoj a inovace celkem včetně programů spolufinancovaných z prostředků zahraničních programů 2)\| 3 023 794 v tom:\| ze státního rozpočtu celkem\| 3 023 794 \| v tom:\| institucionální podpora celkem 3)\| 103 176 \| \| účelová podpora celkem 3)\| 2 920 618 \| podíl prostředků zahraničních programů 2)\| 0 Účelová podpora na programy aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací 4)\| 0 Institucionální podpora na mezinárodní spolupráci ČR ve výzkumu a vývoji 4)\| 0 Výdaje spolufinancované z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 0 v tom:\| ze státního rozpočtu\| 0 \| podíl rozpočtu Evropské unie\| 0 1) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění 2) z rozpočtu EU a z prostředků finančních mechanismů 3) výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 1 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění zákona č. 110/2009 Sb. 4) výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 2 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění zákona č. 110/2009 Sb. Ukazatele kapitoly 322 Ministerstvo průmyslu a obchodu \| v tisících Kč ---\|--- Souhrnné ukazatele\| \| Příjmy celkem\| 7 248 147 Výdaje celkem\| 27 927 095 Specifické ukazatele - příjmy\| \| Daňové příjmy 5)\| 28 000 Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 7 220 147 v tom: \| příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 6 732 647 \| příjmy z prostředků finančních mechanismů\| 0 \| ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 487 500 Specifické ukazatele - výdaje\| \| Podpora podnikání\| 11 791 316 Zahlazování následků hornické činnosti a mandatorní výdaje\| 1 986 900 Výdaje spojené s další činností resortu\| 2 448 879 Dotace na obnovitelné zdroje energie\| 11 700 000 Průřezové ukazatele\| \| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 677 568 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem 1)\| 226 907 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb\| 6 439 Platy zaměstnanců v pracovním poměru\| 644 337 Výdaje na výzkum, vývoj a inovace celkem včetně programů spolufinancovaných z prostředků zahraničních programů 2)\| 4 527 784 v tom:\| ze státního rozpočtu celkem\| 3 394 451 \| v tom:\| institucionální podpora celkem 3)\| 346 563 \| \| účelová podpora celkem 3)\| 3 047 888 \| podíl prostředků zahraničních programů 2)\| 1 133 333 Účelová podpora na programy aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací 4)\| 3 047 888 Institucionální podpora výzkumných organizací podle zhodnocení jimi dosažených výsledků 4)\| 138 929 Institucionální podpora na mezinárodní spolupráci ČR ve výzkumu a vývoji 4)\| 0 Zahraniční rozvojová spolupráce\| 13 120 Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.\| 0 Výdaje spolufinancované z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 8 139 763 v tom:\| ze státního rozpočtu\| 1 407 116 \| podíl rozpočtu Evropské unie\| 6 732 647 Výdaje na společné projekty, které jsou zčásti financovány z prostředků finančních mechanismů celkem\| 0 v tom:\| ze státního rozpočtu\| 0 \| podíl prostředků finančních mechanismů\| 0 Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem\| 193 349 1) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění 2) z rozpočtu EU a z prostředků finančních mechanismů 3) výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 1 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění zákona č. 110/2009 Sb. 4) výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 2 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění zákona č. 110/2009 Sb. 5) bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti Ukazatele kapitoly 327 Ministerstvo dopravy \| v tisících Kč ---\|--- Souhrnné ukazatele\| \| Příjmy celkem\| 9 666 346 Výdaje celkem\| 38 731 671 Specifické ukazatele - příjmy\| \| Daňové příjmy 5)\| 80 000 Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 9 586 346 v tom:\| příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 9 502 186 \| ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 84 160 Specifické ukazatele - výdaje\| \| Drážní a kombinovaná doprava\| 10 102 276 Pozemní komunikace\| 0 Dotace pro Státní fond dopravní infrastruktury\| 25 160 003 v tom:\| dotace pro společné programy (projekty) EU a ČR\| 6 437 003 \| financování dálnice D47 podle zákona č. 220/2003 Sb.\| 0 \| dotace na projekty spolufinancované z EIB\| 3 740 000 \| ostatní dotace pro Státní fond dopravní infrastruktury\| 14 983 000 Ostatní výdaje spojené s dopravní politikou státu\| 3 469 392 Průřezové ukazatele\| \| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 369 217 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem 1)\| 125 537 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb\| 3 609 Platy zaměstnanců v pracovním poměru\| 360 756 Výdaje na výzkum, vývoj a inovace celkem včetně programů spolufinancovaných z prostředků zahraničních programů 2)\| 0 v tom:\| ze státního rozpočtu celkem\| 0 \| v tom:\| institucionální podpora celkem 3)\| 0 \| \| účelová podpora celkem 3)\| 0 \| podíl prostředků zahraničních programů 2)\| 0 Účelová podpora na programy aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací 4)\| 0 Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.\| 6 600 Výdaje spolufinancované z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 13 349 317 v tom:\| ze státního rozpočtu\| 3 847 131 \| podíl rozpočtu Evropské unie\| 9 502 186 Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem\| 3 192 561 1) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění 2) z rozpočtu EU a z prostředků finančních mechanismů 3) výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 1 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění zákona č. 110/2009 Sb. 4) výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 2 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění zákona č. 110/2009 Sb. 5) bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti Ukazatele kapitoly 328 Český telekomunikační úřad \| v tisících Kč ---\|--- Souhrnné ukazatele\| \| Příjmy celkem\| 1 057 994 Výdaje celkem\| 634 702 Specifické ukazatele - příjmy\| \| Daňové příjmy 5)\| 50 000 Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 1 007 994 v tom:\| příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 47 927 \| ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 960 067 Specifické ukazatele - výdaje\| \| Výdaje na zabezpečení plnění úkolů Českého telekomunikačního úřadu\| 634 702 v tom:\| výdaje na úhradu ztráty z poskytování univerzální služby - zvláštní ceny\| 132 850 \| výdaje na úhradu ztráty z poskytování univerzální služby - čisté náklady\| 68 500 \| ostatní výdaje na zabezpečení plnění úkolů Českého telekomunikačního úřadu\| 433 352 Průřezové ukazatele\| \| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 156 919 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem 1)\| 53 085 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb\| 1 491 Platy zaměstnanců v pracovním poměru\| 149 114 Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.\| 80 Výdaje spolufinancované z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 56 385 v tom:\| ze státního rozpočtu\| 8 458 \| podíl rozpočtu Evropské unie\| 47 927 Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem\| 51 507 1) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění 5) bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti Ukazatele kapitoly 329 Ministerstvo zemědělství \| v tisících Kč ---\|--- Souhrnné ukazatele\| \| Příjmy celkem\| 32 623 712 Výdaje celkem\| 48 573 340 Specifické ukazatele - příjmy\| \| Daňové příjmy 5)\| 6 200 Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 32 617 512 v tom: \| příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 90 072 \| příjmy z rozpočtu Evropské unie na realizaci společné zemědělské politiky celkem\| 31 312 465 \| ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 1 214 975 Specifické ukazatele - výdaje\| \| Podpora agropotravinářského komplexu\| 37 321 421 v tom:\| dotace Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu\| 35 960 675 \| ostatní výdaje\| 1 360 746 Dotace na činnost Státního zemědělského intervenčního fondu\| 1 750 000 v tom:\| dotace Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu\| 1 500 000 \| ostatní výdaje\| 250 000 Podpora lesního hospodářství\| 350 000 Podpora vodního hospodářství\| 3 356 309 v tom:\| výdaje na projekty spolufinancované z EIB\| 2 156 309 \| ostatní výdaje na vodní hospodářství\| 1 200 000 Podpora neziskových organizací\| 65 000 Ostatní výdaje na státní politiku resortu, inspekční, kontrolní a výzkumnou činnost\| 5 730 610 Průřezové ukazatele\| \| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 1 668 520 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem 1)\| 567 299 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb\| 16 498 Platy zaměstnanců v pracovním poměru\| 1 649 759 Výdaje na výzkum, vývoj a inovace celkem včetně programů spolufinancovaných z prostředků zahraničních programů 2)\| 726 927 v tom:\| ze státního rozpočtu celkem\| 726 927 \| v tom:\| institucionální podpora celkem 3)\| 322 920 \| \| účelová podpora celkem 3)\| 404 007 \| podíl prostředků zahraničních programů 2)\| 0 Účelová podpora na programy aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací 4)\| 404 007 Institucionální podpora výzkumných organizací podle zhodnocení jimi dosažených výsledků 4)\| 79 128 Vratký přeplatků splátek návratných finančních výpomocí poskytnutých v letech 1991 až 1995 včetně\| 1 500 Zahraniční rozvojová spolupráce\| 0 Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.\| 2 200 Výdaje spolufinancované z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 105 969 v tom: \| ze státního rozpočtu\| 15 897 \| podíl rozpočtu Evropské unie\| 90 072 Výdaje na společnou zemědělskou politiku celkem\| 35 960 675 v tom:\| přímé platby - předfinancování ze státního rozpočtu\| 19 979 000 \| přímé platby - dofinancování ze státního rozpočtu\| 0 \| podpora venkova - ze státního rozpočtu\| 3 200 242 \| podpora venkova - podíl rozpočtu Evropské unie\| 12 312 056 \| Společná organizace trhu - ze státního rozpočtu\| 72 968 \| Společná organizace trhu - podíl rozpočtu Evropské unie\| 396 409 Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem\| 3 793 811 1) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění 2) z rozpočtu EU a z prostředků finančních mechanismů 3) výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 1 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění zákona č. 110/2009 Sb. 4) výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 2 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění zákona č. 110/2009 Sb. 5) bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti Ukazatele kapitoly 333 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy \| v tisících Kč ---\|--- Souhrnné ukazatele\| \| Příjmy celkem\| 15 149 282 Výdaje celkem\| 137 851 240 Specifické ukazatele - příjmy\| \| Daňové příjmy 5)\| 400 Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 15 148 882 v tom:\| příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 15 025 330 \| příjmy z prostředků finančních mechanismů\| 35 000 \| ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 88 552 Specifické ukazatele - výdaje\| \| Věda a vysoké školy\| 42 276 901 v tom:\| vysoké školy\| 21 221 802 \| výzkum, vývoj a inovace\| 21 055 099 Výdaje regionálního školství a přímo řízených organizací\| 85 520 347 Podpora činnosti v oblasti mládeže\| 197 573 Podpora činnosti v oblasti sportu\| 2 982 784 v tom:\| sportovní reprezentace\| 1 065 160 \| všeobecná sportovní činnost\| 1 917 624 Výdaje na programy spolufinancované z rozpočtu EU celkem mimo výzkum, vývoj a inovace\| 5 192 268 Ostatní výdaje na zabezpečení úkolů resortu\| 1 681 367 v tom:\| zahraniční rozvojová spolupráce\| 120 000 \| program podpory vzdělávání v jazycích národnostních menšin a multikulturní výchova\| 15 029 \| ostatní\| 1 546 338 Průřezové ukazatele\| \| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 887 613 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem 1)\| 291 620 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb\| 6 140 Platy zaměstnanců v pracovním poměru\| 615 856 Výdaje na krytí mzdových nákladů pedagogických pracovníků regionálního školství včetně příslušenství\| 64 362 070 Výdaje na výzkum, vývoj a inovace celkem včetně programů spolufinancovaných z prostředků zahraničních programů 2)\| 21 055 099 v tom:\| ze státního rozpočtu celkem\| 10 129 052 \| v tom:\| institucionální podpora celkem 3)\| 7 527 563 \| \| účelová podpora celkem 3)\| 2 601 489 \| podíl prostředků zahraničních programů 2)\| 10 926 047 Účelová podpora na programy aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací 4)\| 725 534 Účelová podpora na specifický vysokoškolský výzkum 4)\| 1 055 662 Institucionální podpora výzkumných organizací podle zhodnocení jimi dosažených výsledků 4)\| 4 714 043 Institucionální podpora na mezinárodní spolupráci ČR ve výzkumu a vývoji 4)\| 738 096 Zahraniční rozvojová spolupráce\| 120 000 Program sociální prevence a prevence kriminality\| 8 134 Program protidrogové politiky\| 12 196 Podpora projektů integrace příslušníků romské komunity\| 19 873 Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.\| 0 Výdaje spolufinancované z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 17 891 252 v tom:\| ze státního rozpočtu\| 2 865 922 \| podíl rozpočtu Evropské unie\| 15 025 330 Výdaje na společné projekty, které jsou zčásti financovány z prostředků finančních mechanismů celkem\| 52 250 v tom:\| ze státního rozpočtu\| 17 250 \| podíl prostředků finančních mechanismů\| 35 000 Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem\| 3 202 130 1) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění 2) z rozpočtu EU a z prostředků finančních mechanismů 3) výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 1 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění zákona č. 110/2009 Sb. 4) výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 2 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění zákona č. 110/2009 Sb. 5) bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti Ukazatele kapitoly 334 Ministerstvo kultury \| v tisících Kč ---\|--- Souhrnné ukazatele\| \| Příjmy celkem\| 1 154 837 Výdaje celkem\| 8 422 123 Specifické ukazatele - příjmy\| \| Daňové příjmy 5)\| 10 Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 1 154 827 v tom:\| příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 1 032 071 \| příjmy z prostředků finančních mechanismů\| 0 \| ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 122 756 Specifické ukazatele - výdaje\| \| Výdaje na výzkum, vývoj a inovace celkem\| 381 550 Výdaje na činnost registrovaných církví a náboženských společností\| 1 440 815 v tom:\| platy duchovních včetně pojistného\| 1 348 000 \| provozní náklady církví a náboženských společností\| 73 008 \| opravy církevního majetku\| 19 807 Výdaje na zabezpečení plnění úkolů Ministerstva kultury\| 294 770 v tom:\| činnost úřadu\| 253 783 \| Rozvoj a obnova materiálně technické základny systému řízení Ministerstva kultury\| 32 000 \| neinvestiční výdaje na programy spolufinancované z prostředků EU (mimo informační systém programového financování) celkem\| 5 792 \| Centrum pro dokumentaci majetkových převodů kulturních statků obětíobětí 2\\. světové války\| 0 \| ostatní výdaje úřadu včetně zabezpečení programu MEDIA Desk a Kultura 2007\| 3 195 Příspěvkové organizace zřízené Ministerstvem kultury\| 5 310 624 v tom:\| příspěvek na provoz\| 3 108 472 \| Program péče o národní kulturní poklad\| 464 466 \| Rozvoj a obnova materiálně technické základny státních kulturních zařízení\| 1 737 686 \| společné projekty spolufinancované z prostředků finančního mechanismu EHP/Norsko (mimo informační systém programového financování)\| 0 \| ostatní dotace na reprodukci majetku\| 0 Kulturní služby, podpora živého umění\| 372 248 v tom:\| Program státní podpory profesionálních divadel a stálých profesionálních symfonických orchestrů a pěveckých sborů\| 53 727 \| Kulturní aktivity\| 136 619 \| Program podpory významných a mimořádných kulturních akcí\| 135 851 \| Veřejné informační služby knihoven\| 46 051 Záchrana a obnova kulturních památek\| 538 915 v tom:\| Program záchrany architektonického dědictví\| 130 764 \| Havárie střech památek\| 61 994 \| Program restaurování movitých kulturních památek\| 6 478 \| Program regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón\| 137 000 \| Péče o vesnické památkové rezervace a zóny a krajinné památkové zóny\| 11 013 \| Program podpory pro památky UNESCO\| 7 000 \| Podpora obnovy kulturních památek prostřednictvím obcíobcí s rozšířenou působností\| 150 128 \| Integrovaný systém ochrany movitého kulturního dědictví\| 34 538 Podpora kultury národnostních menšin\| 30 701 v tom:\| Podpora kulturních aktivit národnostních menšin\| 7310 \| Podpora projektů integrace příslušníků romské komunity\| 1 462 \| Podpora rozšiřování a přijímání informací v jazycích národnostních menšin\| 21 929 Podpora rozvoje a obnovy materiálně technické základny regionálních kulturních zařízení a církví a náboženských společností\| 52 500 Podpora filmové produkce\| 0 Průřezové ukazatele\| \| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 123 154 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem 1)\| 39 801 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb\| 1 131 Platy zaměstnanců v pracovním poměru\| 113 045 Výdaje na výzkum, vývoj a inovace celkem včetně programů spolufinancovaných z prostředků zahraničních programů 2)\| 381 550 v tom:\| ze státního rozpočtu celkem\| 381 550 \| v tom:\| institucionální podpora celkem 3)\| 69 026 \| \| účelová podpora celkem 3)\| 312 524 \| podíl prostředků zahraničních programů 2)\| 0 Účelová podpora na programy aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací 4)\| 312 524 Institucionální podpora výzkumných organizací podle zhodnocení jimi dosažených výsledků 4)\| 66 683 Podpora projektů integrace příslušníků romské komunity\| 1 462 Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.\| 50 Výdaje spolufinancované z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 1 319 742 v tom: \| ze státního rozpočtu\| 287 671 \| podíl rozpočtu Evropské unie\| 1 032 071 Výdaje na společné projekty, které jsou zčásti financovány z prostředků finančních mechanismů celkem\| 0 v tom:\| ze státního rozpočtu\| 0 \| podíl prostředků finančních mechanismů\| 0 Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem\| 2 321 190 1) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění 2) z rozpočtu EU a z prostředků finančních mechanismů 3) výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 1 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění zákona č. 110/2009 Sb. 4) výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 2 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění zákona č. 110/2009 Sb. 5) bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti Ukazatele kapitoly 335 Ministerstvo zdravotnictví \| v tisících Kč ---\|--- Souhrnné ukazatele\| \| Příjmy celkem\| 686 399 Výdaje celkem\| 6 668 127 Specifické ukazatele - příjmy\| \| Daňové příjmy 5)\| 9 100 Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 677 299 v tom: \| příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 458 679 \| příjmy z prostředků finančních mechanismů\| 196 720 \| ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 21 900 Specifické ukazatele - výdaje\| \| Výdaje na státní správu\| 1 692 639 Výzkum a vývoj ve zdravotnictví\| 1 108 912 Ústavní péče\| 737 493 Zvláštní zdravotnická zařízení a služby pro zdravotnictví\| 1 784 029 Zdravotnické programy\| 934 798 Ostatní činnosti ve zdravotnictví\| 410 256 Průřezové ukazatele\| \| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 1 006 000 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem 1)\| 342 114 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb\| 9 740 Platy zaměstnanců v pracovním poměru\| 973 700 Výdaje na výzkum, vývoj a inovace celkem včetně programů spolufinancovaných z prostředků zahraničních programů 2)\| 1 108 912 v tom:\| ze státního rozpočtu celkem\| 1 108 912 \| v tom:\| institucionální podpora celkem 3)\| 396 941 \| \| účelová podpora celkem 3)\| 711 971 \| podíl prostředků zahraničních programů 2)\| 0 Účelová podpora na programy aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací 4)\| 711 971 Institucionální podpora výzkumných organizací podle zhodnocení jimi dosažených výsledků 4)\| 376 587 Zahraniční rozvojová spolupráce\| 3 000 Program sociální prevence a prevence kriminality\| 50 Program protidrogové politiky\| 15 257 Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.\| 7 000 Výdaje na očkování a Pandemický plán České republiky 7)\| 937 000 Výdaje spolufinancované z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 545 282 v tom:\| ze státního rozpočtu\| 86 603 \| podíl rozpočtu Evropské unie\| 458 679 Výdaje na společné projekty, které jsou zčásti financovány z prostředků finančních mechanismů celkem\| 231 083 v tom:\| ze státního rozpočtu\| 34 363 \| podíl prostředků finančních mechanismů\| 196 720 Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem\| 1 114 683 1) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění 2) z rozpočtu EU a z prostředků finančních mechanismů 3) výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 1 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění zákona č. 110/2009 Sb. 4) výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 2 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění zákona č. 110/2009 Sb. 5) bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti 7) výdaje na očkovací látky pro pravidelné, zvláštní a mimořádné očkování podle § 49 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, ve znění pozdějších předpisů, a výdaje na zabezpečení Pandemického plánu České republiky pro případ pandemie chřipky stanovené usnesením vlády Ukazatele kapitoly 336 Ministerstvo spravedlnosti \| v tisících Kč ---\|--- Souhrnné ukazatele\| \| Příjmy celkem\| 2 294 492 Výdaje celkem\| 20 690 101 Specifické ukazatele - příjmy\| \| Daňové příjmy 5)\| 0 Příjmy z pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti\| 723 407 v tom: \| pojistné na důchodové pojištění\| 643 028 \| pojistné na nemocenské pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti\| 80 379 Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 1 571 085 v tom:\| příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 62 772 \| příjmy z prostředků finančních mechanismů\| 28 446 \| ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 1 479 867 Specifické ukazatele - výdaje\| \| Výdajový blok - Výdaje justiční část\| 13 172 710 v tom:\| platy soudců\| 3 048 144 \| platy státních zástupců\| 1 111 341 \| ostatní výdaje justiční části\| 9 013 225 Výdajový blok - Výdaje vězeňská část\| 7 517 391 v tom:\| dávky důchodového pojištění\| 746 457 \| ostatní sociální dávky\| 754 000 \| ostatní výdaje vězeňské části\| 6 016 934 Průřezové ukazatele\| \| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 10 257 966 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem 1)\| 3 525 266 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb\| 102 561 Platy zaměstnanců v pracovním poměru\| 3 722 360 Platy zaměstnanců ozbrojených sborů a složek ve služebním poměru\| 2 188 313 Platy zaměstnanců v pracovním poměru odvozované od platů ústavních činitelů\| 1 111 341 Výdaje na výzkum, vývoj a inovace celkem včetně programů spolufinancovaných z prostředků zahraničních programů 2)\| 0 v tom:\| ze státního rozpočtu celkem\| 0 \| v tom:\| institucionální podpora celkem 3)\| 0 \| \| účelová podpora celkem 3)\| 0 \| podíl prostředků zahraničních programů 2)\| 0 Účelová podpora na programy aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací 4)\| 0 Institucionální podpora výzkumných organizací podle zhodnocení jimi dosažených výsledků 4)\| 0 Program sociální prevence a prevence kriminality\| 11 985 Program protidrogové politiky\| 10 299 Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.\| 300 Výdaje spolufinancované z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 77 218 v tom:\| ze státního rozpočtu\| 14 446 \| podíl rozpočtu Evropské unie\| 62 772 Výdaje na společné projekty, které jsou zčásti financovány z prostředků finančních mechanismů celkem\| 33 467 v tom:\| ze státního rozpočtu\| 5 021 \| podíl prostředků finančních mechanismů\| 28 446 Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem\| 756 774 1) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění 2) z rozpočtu EU a z prostředků finančních mechanismů 3) výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 1 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění zákona č. 110/2009 Sb. 4) výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 2 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění zákona č. 110/2009 Sb. 5) bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti Ukazatele kapitoly 343 Úřad pro ochranu osobních údajů \| v tisících Kč ---\|--- Souhrnné ukazatele\| \| Příjmy celkem\| 22 942 Výdaje celkem\| 146 219 Specifické ukazatele - příjmy\| \| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 22 942 v tom:\| příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 22 942 \| ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 0 Specifické ukazatele - výdaje\| \| Výdaje na zabezpečení plnění úkolů Úřadu pro ochranu osobních údajůosobních údajů\| 146 219 Průřezové ukazatele\| \| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 47 017 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem 1)\| 15 875 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb\| 424 Platy zaměstnanců v pracovním poměru\| 34 244 Platy zaměstnanců v pracovním poměru odvozované od platů ústavních činitelů\| 8 165 Výdaje spolufinancované z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 26 990 v tom:\| ze státního rozpočtu\| 4 048 \| podíl rozpočtu Evropské unie\| 22 942 Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem\| 33 550 1) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění Ukazatele kapitoly 344 Úřad průmyslového vlastnictví \| v tisících Kč ---\|--- Souhrnné ukazatele\| \| Příjmy celkem\| 171 912 Výdaje celkem\| 169 753 Specifické ukazatele - příjmy\| \| Daňové příjmy 5)\| 74 000 Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 97 912 v tom:\| příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 12 912 \| ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 85 000 Specifické ukazatele - výdaje\| \| Výdaje na zabezpečení plnění úkolů Úřadu průmyslového vlastnictví\| 169 753 Průřezové ukazatele\| \| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 75 378 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem 1)\| 25 647 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb\| 746 Platy zaměstnanců v pracovním poměru\| 74 595 Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.\| 0 Výdaje spolufinancované z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 15 283 v tom:\| ze státního rozpočtu\| 2 371 \| podíl rozpočtu Evropské unie\| 12 912 Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem\| 40 883 1) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění 5) bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti Ukazatele kapitoly 345 Český statistický úřad \| v tisících Kč ---\|--- Souhrnné ukazatele\| \| Příjmy celkem\| 92 974 Výdaje celkem\| 984 382 Specifické ukazatele - příjmy\| \| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 92 974 v tom:\| příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 89 914 \| ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 3 060 Specifické ukazatele - výdaje\| \| Výdaje na zabezpečení plnění úkolů Českého statistického úřadu\| 984 382 v tom:\| výdaje na volby a referenda\| 0 \| výdaje na Sčítání lidu, domů a bytů\| 0 \| ostatní výdaje na zabezpečení plnění úkolů Českého statistického úřadu\| 984 382 Průřezové ukazatele\| \| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 508 570 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem 1)\| 172 680 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb\| 4 692 Platy zaměstnanců v pracovním poměru\| 467 513 Platy zaměstnanců v pracovním poměru odvozované od platů ústavních činitelů\| 1 554 Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.\| 0 Výdaje spolufinancované z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 107 919 v tom:\| ze státního rozpočtu\| 18 005 \| podíl rozpočtu Evropské unie\| 89 914 Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem\| 127 774 1) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění Ukazatele kapitoly 346 Český úřad zeměměřický a katastrální \| v tisících Kč ---\|--- Souhrnné ukazatele\| \| Příjmy celkem\| 309 028 Výdaje celkem\| 2 768 237 Specifické ukazatele - příjmy\| \| Daňové příjmy 5)\| 80 000 Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 229 028 v tom:\| příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 49 028 \| ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 180 000 Specifické ukazatele - výdaje\| \| Výdaje na zabezpečení plnění úkolů Českého úřadu zeměměřického a katastrálního\| 2 768 237 Průřezové ukazatele\| \| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 1 420 173 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem 1)\| 482 815 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb\| 14 167 Platy zaměstnanců v pracovním poměru\| 1 418 329 Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.\| 0 Výdaje spolufinancované z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 57 680 v tom:\| ze státního rozpočtu\| 8 652 \| podíl rozpočtu Evropské unie\| 49 028 Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem\| 633 082 1) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění 5) bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti Ukazatele kapitoly 348 Český báňský úřad \| v tisících Kč ---\|--- Souhrnné ukazatele\| \| Příjmy celkem\| 2 841 Výdaje celkem\| 126 974 Specifické ukazatele - příjmy\| \| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 2 841 v tom:\| příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 241 \| ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 2 600 Specifické ukazatele - výdaje\| \| Výdaje na zabezpečení plnění úkolů Českého báňského úřadu\| 126 974 Průřezové ukazatele\| \| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 77 390 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem 1)\| 26 313 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb\| 771 Platy zaměstnanců v pracovním poměru\| 77 125 Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.\| 0 Výdaje spolufinancované z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 284 v tom:\| ze státního rozpočtu\| 43 \| podíl rozpočtu Evropské unie\| 241 Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem\| 8 091 1) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění Ukazatele kapitoly 349 Energetický regulační úřad \| v tisících Kč ---\|--- Souhrnné ukazatele\| \| Příjmy celkem\| 217 623 Výdaje celkem\| 191 905 Specifické ukazatele - příjmy\| \| Daňové příjmy 5)\| 213 123 Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 4 500 v tom:\| příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 0 \| ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 4 500 Specifické ukazatele - výdaje\| \| Výdaje na zabezpečení plnění úkolů Energetického regulačního úřadu\| 191 905 Průřezové ukazatele\| \| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 79 468 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem 1)\| 27 019 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb\| 774 Platy zaměstnanců v pracovním poměru\| 75 801 Platy zaměstnanců v pracovním poměru odvozované od platů ústavních činitelů\| 1 569 Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.\| 0 Výdaje spolufinancované z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 0 v tom:\| ze státního rozpočtu\| 0 \| podíl rozpočtu Evropské unie\| 0 Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem\| 37 516 1) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění 5) bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti Ukazatele kapitoly 353 Úřad pro ochranu hospodářské soutěže \| v tisících Kč ---\|--- Souhrnné ukazatele\| \| Příjmy celkem\| 24 481 Výdaje celkem\| 146 516 Specifické ukazatele - příjmy\| \| Daňové příjmy 5)\| 4 600 Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 19 881 v tom:\| příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 18 981 \| ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 900 Specifické ukazatele - výdaje\| \| Výdaje na zabezpečení plnění úkolů Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže\| 146 516 Průřezové ukazatele\| \| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 59 831 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem 1)\| 20 343 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb\| 580 Platy zaměstnanců v pracovním poměru\| 52 622 Platy zaměstnanců v pracovním poměru odvozované od platů ústavních činitelů\| 5 394 Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.\| 100 Výdaje spolufinancované z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 22 331 v tom:\| ze státního rozpočtu\| 3 350 \| podíl rozpočtu Evropské unie\| 18 981 Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem\| 16 589 1) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění 5) bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti Ukazatele kapitoly 355 Ústav pro studium totalitních režimů \| v tisících Kč ---\|--- Souhrnné ukazatele\| \| Příjmy celkem\| 0 Výdaje celkem\| 153 679 Specifické ukazatele - příjmy\| \| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 0 Specifické ukazatele - výdaje\| \| Výdaje na zabezpečení plnění úkolů vlastního Ústavu pro studium totalitních režimů\| 86 274 Výdaje na zabezpečení plnění úkolů Archivu bezpečnostních složek\| 67 405 Průřezové ukazatele\| \| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 78 348 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem 1)\| 26 278 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb\| 752 Platy zaměstnanců v pracovním poměru\| 74 769 Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem\| 2 500 1) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění Ukazatele kapitoly 358 Ústavní soud \| v tisících Kč ---\|--- Souhrnné ukazatele\| \| Příjmy celkem\| 0 Výdaje celkem\| 154 459 Specifické ukazatele - příjmy\| \| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 0 Specifické ukazatele - výdaje\| \| Výdaje na zabezpečení plnění úkolů Ústavního souduÚstavního soudu\| 154 459 v tom:\| platy soudců\| 20 266 \| náhrady výdajů spojených s výkonem funkce (zákon č. 236/1995 Sb.)\| 2 890 \| ostatní výdaje na zajištění činnosti Ústavního souduÚstavního soudu\| 131 303 Průřezové ukazatele\| \| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 72 141 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem 1)\| 25 111 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb\| 700 Platy zaměstnanců v pracovním poměru\| 49 737 Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem\| 18 830 1) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění Ukazatele kapitoly 361 Akademie věd České republiky \| v tisících Kč ---\|--- Souhrnné ukazatele\| \| Příjmy celkem\| 656 Výdaje celkem\| 4 668 406 Specifické ukazatele - příjmy\| \| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 656 v tom:\| příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 356 \| příjmy z prostředků finančních mechanismů\| 0 \| ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 300 Specifické ukazatele - výdaje\| \| Programy výzkumu\| 161 280 Infrastruktura výzkumu\| 4 507 126 Průřezové ukazatele\| \| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 37 995 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem 1)\| 12 869 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb\| 369 Platy zaměstnanců v pracovním poměru\| 36 819 Výdaje na výzkum, vývoj a inovace celkem včetně programů spolufinancovaných z prostředků zahraničních programů 2)\| 4 668 406 v tom:\| ze státního rozpočtu celkem\| 4 668 050 \| v tom:\| institucionální podpora celkem 3)\| 4 506 770 \| \| účelová podpora celkem 3)\| 161 280 \| podíl prostředků zahraničních programů 2)\| 356 Účelová podpora na programy aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací 4)\| 61 524 Institucionální podpora výzkumných organizací podle zhodnocení jimi dosažených výsledků 4)\| 2 298 016 Institucionální podpora na mezinárodní spolupráci ČR ve výzkumu a vývoji 4)\| 0 Výdaje spolufinancované z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 419 v tom:\| ze státního rozpočtu\| 63 \| podíl rozpočtu Evropské unie\| 356 Výdaje na společné projekty, které jsou zčásti financovány z prostředků finančních mechanismů celkem\| 0 v tom:\| ze státního rozpočtu\| 0 \| podíl prostředků finančních mechanismů\| 0 1) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění 2) z rozpočtu EU a z prostředků finančních mechanismů 3) výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 1 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění zákona č. 110/2009 Sb. 4) výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 2 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění zákona č. 110/2009 Sb. Ukazatele kapitoly 372 Rada pro rozhlasové a televizní vysílání \| v tisících Kč ---\|--- Souhrnné ukazatele\| \| Příjmy celkem\| 5 200 Výdaje celkem\| 53 430 Specifické ukazatele - příjmy\| \| Daňové příjmy 5)\| 2 700 Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 2 500 Specifické ukazatele - výdaje\| \| Výdaje na zabezpečení plnění úkolů Rady pro rozhlasové a televizní vysílání celkem\| 53 430 Průřezové ukazatele\| \| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 23 910 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem 1)\| 8 130 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb\| 135 Platy zaměstnanců v pracovním poměru\| 13 492 Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.\| 0 Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem\| 1 000 1) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění 5) bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti Ukazatele kapitoly 374 Správa státních hmotných rezerv \| v tisících Kč ---\|--- Souhrnné ukazatele\| \| Příjmy celkem\| 130 000 Výdaje celkem\| 2 086 248 Specifické ukazatele - příjmy\| \| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 130 000 v tom:\| příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 0 \| ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 130 000 Specifické ukazatele - výdaje\| \| Civilní připravenost na krizové stavy\| 2 056 848 Zabezpečení potřeb ozbrojených sil\| 29 400 Průřezové ukazatele\| \| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 119 651 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem 1)\| 40 263 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb\| 1 184 Platy zaměstnanců v pracovním poměru\| 118 421 Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.\| 2 056 848 Výdaje spolufinancované z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 0 v tom:\| ze státního rozpočtu\| 0 \| podíl rozpočtu Evropské unie\| 0 Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem\| 101 000 1) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění Ukazatele kapitoly 375 Státní úřad pro jadernou bezpečnost \| v tisících Kč ---\|--- Souhrnné ukazatele\| \| Příjmy celkem\| 41 218 Výdaje celkem\| 359 092 Specifické ukazatele - příjmy\| \| Daňové příjmy 5)\| 39 500 Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 1 718 v tom: \| příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 1 318 \| ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 400 Specifické ukazatele - výdaje\| \| Výdaje na zabezpečení plnění úkolů Státního úřadu pro jadernou bezpečnost\| 359 092 Průřezové ukazatele\| \| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 95 421 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem 1)\| 32 440 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb\| 952 Platy zaměstnanců v pracovním poměru\| 95 165 Výdaje na výzkum, vývoj a inovace celkem včetně programů spolufinancovaných z prostředků zahraničních programů 2)\| 0 v tom:\| ze státního rozpočtu celkem\| 0 \| v tom:\| institucionální podpora celkem 3)\| 0 \| \| účelová podpora celkem 3)\| 0 \| podíl prostředků zahraničních programů 2)\| 0 Účelová podpora na programy aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací 4)\| 0 Institucionální podpora výzkumných organizací podle zhodnocení jimi dosažených výsledků 4)\| 0 Zahraniční rozvojová spolupráce\| 0 Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.\| 2 300 Výdaje spolufinancované z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 1 551 v tom: \| ze státního rozpočtu\| 233 \| podíl rozpočtu Evropské unie\| 1 318 Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem\| 113 280 1) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění 2) z rozpočtu EU a z prostředků finančních mechanismů 3) výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 1 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění zákona č. 110/2009 Sb. 4) výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 2 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění zákona č. 110/2009 Sb. 5) bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti Ukazatele kapitoly 377 Technologická agentura České republiky \| v tisících Kč ---\|--- Souhrnné ukazatele\| \| Příjmy celkem\| 0 Výdaje celkem\| 2 170 206 Specifické ukazatele - příjmy\| \| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 0 Specifické ukazatele - výdaje\| \| Výdaje Kanceláře Technologické agentury ČR\| 84 399 Dotace jiným subjektům\| 2 085 807 Průřezové ukazatele\| \| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 29 184 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem 1)\| 7 141 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb\| 143 Platy zaměstnanců v pracovním poměru\| 14 280 Výdaje na výzkum, vývoj a inovace celkem včetně programů spolufinancovaných z prostředků zahraničních programů 2)\| 2 170 206 v tom:\| ze státního rozpočtu celkem\| 2 170 206 \| v tom:\| institucionální podpora celkem 3)\| 84 399 \| \| účelová podpora celkem 3)\| 2 085 807 \| podíl prostředků zahraničních programů 2)\| 0 Účelová podpora na programy aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací 4)\| 2 085 807 1) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění 2) z rozpočtu EU a z prostředků finančních mechanismů 3) výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 1 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění zákona č. 110/2009 Sb. 4) výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 2 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění zákona č. 110/2009 Sb. Ukazatele kapitoly 381 Nejvyšší kontrolní úřad \| v tisících Kč ---\|--- Souhrnné ukazatele\| \| Příjmy celkem\| 466 Výdaje celkem\| 512 331 Specifické ukazatele - příjmy\| \| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 466 Specifické ukazatele - výdaje\| \| Výdaje na zabezpečení plnění úkolů Nejvyššího kontrolního úřadu\| 512 331 Průřezové ukazatele\| \| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 239 004 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem 1)\| 81 262 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb\| 2 187 Platy zaměstnanců v pracovním poměru\| 218 700 Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem\| 48 965 1) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění Ukazatele kapitoly 396 Státní dluh \| v tisících Kč ---\|--- Souhrnné ukazatele\| \| Příjmy celkem\| 6 544 056 Výdaje celkem\| 79 406 488 Financování\| Zvýšení stavu státních dluhopisů\| 101 329 627 Zvýšení stavu přijatých dlouhodobých úvěrů\| 5 896 309 Změna stavu na účtech státních finančních aktiv 8)\| -2 225 936 Specifické ukazatele - příjmy\| \| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 6 544 056 Specifické ukazatele - výdaje\| \| Obsluha státního dluhu\| 79 406 488 Průřezové ukazatele\| \| \| 8) včetně jaderného účtu a zvláštního účtu rezervy pro důchodovou reformu Ukazatele kapitoly 397 Operace státních finančních aktiv \| v tisících Kč ---\|--- Souhrnné ukazatele\| \| Příjmy celkem\| 4 741 000 Výdaje celkem\| 2 515 064 Specifické ukazatele - příjmy\| \| Daňové příjmy 9)\| 1 400 000 Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem 10)\| 3 341 000 Specifické ukazatele - výdaje\| \| Transfery do jiných kapitol\| 2 037 000 v tom:\| transfery pro výdaje státu na sociální politiku\| 0 \| transfery na výdaje vyvolané zánikem věcných břemen na restituovaném majetku\| 100 000 \| transfery na odstranění povodňových škod vzniklých v roce 2006 a na nová protipovodňová opatření\| 0 \| transfery na pozemkové úpravy a programy protipovodňových opatření\| 1 390 000 \| ostatní transfery do jiných kapitol\| 547 000 Výdaje na financování nakládání s radioaktivními odpady\| 173 064 Ostatní výdaje\| 305 000 Průřezové ukazatele\| \| \| 9) zahrnují příjmy na účtech státních finančních aktiv - odvody od původců radioaktivních odpadů na jaderný účet 10) zahrnují příjmy na účtech státních finančních aktiv - včetně ostatní příjmů na jaderném účtu a zvláštním účtu rezervy pro důchodovou reformu Ukazatele kapitoly 398 Všeobecná pokladní správa \| v tisících Kč ---\|--- Souhrnné ukazatele\| \| Příjmy celkem\| 575 556 315 Výdaje celkem\| 136 461 937 Specifické ukazatele - příjmy\| \| Daňové příjmy 5)\| 556 852 080 Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 18 704 235 Specifické ukazatele - výdaje\| \| Vládní rozpočtová rezerva\| 3 569 102 Rezerva na řešení krizových situací, jejich předcházení a odstraňování jejich následků (zákon č. 240/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů)\| 100 000 Rezerva na mimořádné výdaje podle zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému\| 100 000 Stavební spoření\| 6 000 000 Podpora exportu; majetková újma; státní záruky; investiční pobídky\| 8 529 303 Sociální výdaje; náhrady; neziskové a podobné organizace\| 8 476 610 Finanční vztahy státního rozpočtu k rozpočtům krajů (s výjimkou hlavního města Prahy) - viz příloha č. 5\| 1 035 651 Finanční vztahy státního rozpočtu k rozpočtům obcíobcí v úhrnech po jednotlivých krajích (s výjimkou hlavního města Prahy) - viz příloha č. 6\| 9 010 404 Finanční vztah státního rozpočtu k rozpočtu hlavního města Prahy - viz příloha č. 7\| 968 383 Další prostředky pro územní samosprávné celky\| 1 057 822 Transfery veřejným rozpočtům ústřední úrovně\| 52 923 600 Ostatní výdaje\| 8 132 412 Odvody do rozpočtu Evropské unie\| 35 300 000 Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem\| 415 000 Prostředky na odstraňování důsledků povodní a na následnou obnovu\| 843 650 Výdaje vzniklé v průběhu roku, které nelze věcně zařadit do ostatních specifických ukazatelů\| 0 Průřezové ukazatele\| \| 5) bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti Příloha č. 5 k zákonu č. 455/2011 Sb. FINANČNÍ VZTAHY STÁTNÍHO ROZPOČTU K ROZPOČTŮM KRAJŮ (s výjimkou hlavního města Prahy) \| \| v tis. Kč ---\|---\|--- KRAJ \| Příspěvek na výkon státní správy celkem \| Úhrn Středočeský\| 113 559 \| 113 559 Jihočeský\| 77 868 \| 77 868 Plzeňský\| 69 925 \| 69 925 Karlovarský\| 50 378 \| 50 378 Ústecký\| 87 329 \| 87 329 Liberecký\| 60 887 \| 60 887 Královéhradecký\| 72 303 \| 72 303 Pardubický\| 65 975 \| 65 975 Kraj Vysočina\| 65 975 \| 65 975 Jihomoravský\| 111 100 \| 111 100 Olomoucký\| 73 669 \| 73 669 Zlínský\| 73 554 \| 73 554 Moravskoslezský\| 113 129 \| 113 129 Úhrn\| 1 035 651\| 1 035 651 Kritéria pro stanovení příspěvku na výkon státní správy: - Pro rok 2012 nebyl objem příspěvku valorizován. - Výchozí základnou pro výpočet příspěvku na výkon státní správy pro rok 2012 byl objem příspěvku v roce 2011. - Pro rok 2012 byla tato výše příspěvku snížena o 38,7 mil. Kč v návaznosti na novelizaci zákonů v sociální oblasti. Příloha č. 6 k zákonu č. 455/2011 Sb. FINANČNÍ VZTAHY STÁTNÍHO ROZPOČTU K ROZPOČTŮM OBCÍ V ÚHRNECH PO JEDNOTLIVÝCH KRAJÍCH (s výjimkou hlavního města Prahy) \| v tis. Kč ---\|--- KRAJ \| Účelové dotace na běžné výdaje a příspěvky \| Úhrn příspěvek na školství \| dotace na vybraná zdravotnická zařízení )\| příspěvek na výkon státní správy *)\| dotace na výkon zřizovatelských funkcí převedených z okresních úřadů obcím Středočeský\| 182 055 \| \| 1 052 192 \| 2 542 \| 1 236 789 Jihočeský\| 95 140 \| \| 506 767 \| 31 940 \| 633 847 Plzeňský\| 80 724 \| 9 307 \| 478 128 \| 10 374 \| 578 533 Karlovarský\| 44 109 \| \| 231 606 \| 12 739 \| 288 454 Ústecký\| 125 090 \| \| 594 744 \| 40 849 \| 760 683 Liberecký\| 66 516 \| 4 653 \| 326 635 \| 471 \| 398 275 Královéhradecký\| 82 687 \| \| 439 354 \| 23 280 \| 545 321 Pardubický\| 79 755 \| \| 420 318 \| 9 755 \| 509 828 Kraj Vysočina\| 79 214 \| \| 435 028 \| \| 514 242 Jihomoravský\| 163 495 \| 11 168 \| 1 010 846 \| 33 744 \| 1 219 253 Olomoucký\| 92 264 \| \| 485 643 \| 21 120 \| 599 027 Zlínský\| 86 859 \| \| 461 270 \| 44 803 \| 592 932 Moravskoslezský\| 181 307 \| 8 376 \| 943 537 \| \| 1 133 220 Úhrn\| 1 359 215\| 33 504\| 7 386 068\| 231 617\| 9 010 404 ) účelové dotace podléhající finančnímu vypořádání za rok 2012 *) viz příloha č. 8 - Postup pro stanovení výše příspěvku na výkon státní správy jednotlivým obcímobcím a hlavnímu městu Praze Příloha č. 7 k zákonu č. 455/2011 Sb. FINANČNÍ VZTAH STÁTNÍHO ROZPOČTU K ROZPOČTU HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY \| v tis. Kč ---\|--- Příspěvek na školství \| 145 512 Příspěvek na výkon státní správy)\| 822 871 Úhrn\| 968 383 *) viz příloha č. 8 - Postup pro stanovení výše příspěvku na výkon státní správy jednotlivým obcímobcím a hlavnímu městu Praze Příloha č. 8 k zákonu č. 455/2011 Sb. Postup pro stanovení výše příspěvku na výkon státní správy jednotlivým obcím a hlavnímu městu Praze 1. Postup pro stanovení výše příspěvku na výkon státní správy jednotlivým obcímobcím1) A) ObceObce (s výjimkou obcíobcí s rozšířenou působností) Výchozí výše příspěvku (P) se vypočte podle níže uvedeného vzorce2). Vzorec: P=BA+SO×SO Výše příspěvku3) je závislá: - na rozsahu přenesené působnosti k výkonu státní správy, - na velikosti správního obvodu (SO)4) vyjádřené počtem obyvatel. Hodnoty koeficientů „A“ a „B“ jsou stanoveny v závislosti na rozsahu přenesené působnosti k výkonu státní správy (např. obecobec, která je matričním a současně stavebním úřadem a není obcíobcí s pověřeným obecním úřadem, pro stanovení výše příspěvku dosadí koeficienty A, B odpovídající řádku 3 a SO odpovídající velikosti správního obvodu stavebního úřadu) a na celkovém objemu finančních prostředků pro danou kategorii obcíobcí a činí: Kategorie obcí podle dosažené úrovně výkonu státní správy\| A \| B ---\|---\|--- ObceObce se základní působností (5004 obcíobcí) \| 51,61623651 \| 10451884,19 ObceObce s působností matričního úřadu (623 obcíobcí) \| 188,1550315 \| 40022175,28 ObceObce s působností stavebního úřadu (230 obcíobcí) \| 52,36425042 \| 18901038,03 ObceObce s pověřeným obecním úřadem (183 obcíobcí) \| 62,83943527 \| 25808884,00 Celková částka příspěvku zjištěná výše uvedeným propočtem se dle matematických zásad zaokrouhluje na celé stokoruny. 1) § 62 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů 2) do vzorce se dosazuje počet obyvatel správního obvodu vyjádřený v tisících; u obcíobcí se základní působností, jejichž správní obvod je menší než 300 obyvatel, je pro účely vypočtu příspěvku podle vzorce stanoven správní obvod na 300 obyvatel 3) pro rok 2012 nebyl objem příspěvku valorizován; zohledněn byl meziroční nárůst počtu obyvatel v ČR; z důvodu snížení příspěvku v roce 2011 o 17,6 % došlo k modifikaci všech koeficientů B; do výše koeficientu B u obcíobcí s pověřeným obecním úřadem se promítlo snížení příspěvku o 92 013 tis. Kč v návaznosti na nabytí účinnosti novely zákona č. 254/2001 Sb. (vodní zákon) a s ním souvisejícímu převodu kompetencí na obceobce s rozšířenou působností 4) velikost správních obvodů je propočtena na počty obyvatel obcíobcí podle bilance obyvatel České republiky k 1. 1. 2011, podle vyhlášky Ministerstva vnitra č. 388/2002 Sb., o stanovení správních obvodů obcí s pověřeným obecním úřadem a správních obvodů obcí s rozšířenou působností, v platném znění a vyhlášky Ministerstva vnitra č. 207/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů, v platném znění B) ObceObce s rozšířenou působností Výchozí výše příspěvku se stanoví jako součet částek vypočtených podle vzorce 1 a vzorce 2.5) 6) 7) U některých obcíobcí se navíc přičte částka uvedená v části C), případně části D). Vzorec 1: P1=BA+SO×SO Vzorec 2: P2=C×1-SCSO×SO Výše příspěvku 8) je závislá: - na rozsahu přenesené působnosti k výkonu státní správy, - na velikosti správního obvodu (SO)4) vyjádřené počtem obyvatel, - na podílu velikosti správního centra a velikosti správního obvodu, kde velikost správního centra (SC),4) je vyjádřená počtem trvale bydlících obyvatel obceobce. Hodnoty koeficientů „A“, „B“ a „C“ jsou stanoveny v závislosti na rozsahu přenesené působnosti k výkonu státní správy a na celkovém objemu finančních prostředků pro daný rozsah působnosti a činí: Rozsah působnosti \| A \| B \| C ---\|---\|---\|--- Základní působnost \| 51,61623651 \| 1049236,45 \| 0 Matriční působnost \| 188,1550315 \| 6129265,023 \| 5139,847748 Působnost stavebního úřadu \| 52,36425042 \| 4782091,854 \| 9503,536255 Působnost pověřeného obecního úřadu \| 62,83943527 \| 8737025,68 \| 12115,63996 Působnost obceobce s rozšířenou působností \| 3,256188813 \| 3857031,565 \| 29827,05584 5) do vzorce 1 a vzorce 2 se dosazuje počet obyvatel správního obvodu (správního centra) vyjádřený v tisících; v případě, že správní obvod obceobce s rozšířenou působností je menší než 15 tis. obyvatel, je pro účely vypočtu příspěvku podle vzorce 1 stanoven správní obvod na 15 tis. obyvatel 6) příspěvky se podle rozsahu působnosti obceobce sčítají 7) výpočet podle vzorce 1 a vzorce 2 se nepoužije pro stanovení výše příspěvku u hlavního města Prahy 8) pro rok 2012 nebyl objem příspěvku valorizován; zohledněn byl však meziroční nárůst počtu obyvatel v ČR; z důvodu snížení příspěvku v roce 2011 o 17,6 % došlo k modifikaci všech koeficientů B; do výše koeficientu B u působnosti obceobce s rozšířenou působností se rovněž promítlo: a) zahrnutí částečné kompenzace snížení příspěvku na výkon státní správy ve výši 220 588 tis. Kč do základního propočtu (příjemcem kompenzace se stávají všechny obceobce s rozšířenou působností), b) zvýšení příspěvku o 92 013 tis. Kč v návaznosti na nabytí účinnosti novely zákona č. 254/2001 Sb. (vodní zákon) a s ním souvisejícímu převodu kompetencí na obceobce s rozšířenou působností, c) snížení příspěvku o 415 mil. Kč v návaznosti na novelizaci zákonů v sociální oblasti C) ObceObce s rozšířenou působností se zvláštním postavením Obec \| Výše příspěvku v Kč ---\|--- Brandýs nad Labem-Stará Boleslav9)\| 3 683 994 Černošice9)\| 3 683 994 Nýřany9)\| 3 683 994 Šlapanice9)\| 3 683 994 Brno10)11)\| 177 188 063 Ostrava10)\| 128 003 357 Plzeň10)\| 25 879 105 9) § 2 odst. 2 zákona č. 314/2002 Sb., o stanovení obcí s pověřeným obecním úřadem a stanovení obcí s rozšířenou působností 10) obceobce, které vykonávaly do 31. 12. 2002 působnost okresního úřadu podle § 10 zákona č. 147/2000 Sb., o okresních úřadech 11) § 3 zákona č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů D) ObceObce s rozšířenou působností s mimořádným příspěvkem12) Obec \| Výše příspěvku v Kč ---\|--- Jablunkov \| 635 931 Jeseník \| 1 156 969 12) mimořádný příspěvek částečně kompenzuje pokles příspěvku u některých obcíobcí s rozšířenou působností v souvislosti s přechodem na novou metodiku. Výše příspěvků u obcíobcí s rozšířenou působností v části C) a D) zohledňují jeho krácení v roce 2011 o 17,6%. Celková částka příspěvku zjištěná výše uvedeným propočtem se dle matematických zásad zaokrouhluje na celé stokoruny. 2. Postup pro stanovení výše příspěvku na výkon státní správy hlavnímu městu Praze13) A) Výkon působnosti dle § 31 odst. 1 zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů Východiskem pro objem příspěvku na výkon státní správy pro rok 2012 je výsledná částka příspěvku pro rok 2011 (po provedeném krácení o 17,6 %). Objem příspěvku na rok 2012 navíc reaguje na novelizaci zákonů v sociální oblasti - a to snížením výše příspěvku o 6,3 mil. Kč. B) Výkon působnosti dle § 31 odst. 2 zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů Výše příspěvku se stanoví na základě pevné sazby na každých 100 obyvatel trvale bydlících v území, v němž hlavní město Praha vykonává státní správu. Příspěvek je tedy násobkem pevné sazby a jedné setiny celkového počtu obyvatel v území. Sazba pro rok 2012 je stanovena ve výši 61 063 Kč a její výše zohledňuje krácení příspěvku v roce 2011 o 17,6 %. Celková výše příspěvku na výkon státní správy pro hlavní město Praha je dána součtem částek získaných postupem daným v části 2.A) a 2.B). Takto zjištěná hodnota zaokrouhlená na celé tisícikoruny podle matematických zásad představuje příspěvek na výkon státní správy pro hl. m. Prahu pro rok 2012. 13) § 31 odst. 4 zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů Příloha č. 9 k zákonu č. 455/2011 Sb. Závazná pravidla poskytování finančních příspěvků na hospodaření v lesích v roce 2012 a způsobu kontroly jejich využití [podle § 46 odst. 5 zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů] 1. Obecné podmínky (1) Podle těchto „Závazných pravidel poskytování finančních příspěvků na hospodaření v lesích v roce 2012 a způsobu kontroly jejich využití“ (dále jen „pravidla“) se poskytují finanční příspěvky (dále jen „příspěvky“) na a) obnovu lesů poškozených imisemi, b) obnovu, zajištění a výchovu lesních porostů, c) sdružování vlastníků lesů malých výměr1), d) ekologické a k přírodě šetrné technologie, e) (neobsazeno) f) (neobsazeno) g) vybrané činnosti mysliveckého hospodaření2), h) zpracování lesního hospodářského plánu (dále jen „plán“)3) i) ostatní hospodaření v lesích, j) (neobsazeno) k) chov a výcvik národních plemen loveckých psů a loveckých dravců2). (2) Příspěvky podle odstavce 1 písm. a) až i) poskytuje a) Ministerstvo životního prostředí, jde-li o pozemky v národních parcích a jejich ochranných pásmech3), b) Ministerstvo obrany, jde-li o pozemky důležité pro obranu státu4), c) Ministerstvo zemědělství, jde-li o příspěvky podle odstavce 1 písm. g), h) a i) a současně se jedná o pozemky neuvedené v písm. a) a b) tohoto odstavce. (3) Příspěvky podle odst. 1 písm. k) poskytuje Ministerstvo zemědělství. (4) V případě, že pozemky jsou ve spoluvlastnictví více osob, je žadatelem o příspěvek vždy osoba, která a) má většinový spoluvlastnický podíl5), nebo b) je zmocněna písemnou ověřenou plnou mocí dalšími spoluvlastníky, kteří mají spolu se žadatelem na pozemku většinový podíl počítaný podle velikosti podílů. (5) Pokud je žadatelem nájemce, přikládá k žádosti nájemní smlouvu, která musí obsahovat i souhlas vlastníka pozemku s poskytnutím příspěvku nájemci, v případě investičního příspěvku i způsob nakládání s pořízenou investicí. Souhlas s poskytnutím příspěvku není nutný k žádosti podle písmene g). (6) Pokud je pozemek, na který je žádán příspěvek, na území národního parku, přikládá žadatel k žádosti stanovisko správy národního parku. (7) Příspěvky jsou poskytovány sazbou na technickou jednotku (dále jen „sazbové příspěvky“) nebo na základě vyúčtování skutečně vynaložených nákladů (dále jen „nákladové příspěvky“). Rozhodujícím dokladem pro přiznání sazbových příspěvků je dodržení účelu a podmínek stanovených v pravidlech a v rozhodnutí, skutečně vynaložené náklady se u sazbových příspěvků neprokazují. (8) Žadatel vypočte požadovanou výši příspěvku způsobem uvedeným u příslušného předmětu příspěvku a zaokrouhluje ji vždy na celé koruny dolů. (9) Příspěvek se neposkytne v případě, že a) žadatel v době podání žádosti o poskytnutí příspěvku podle části 2. písmen A, B, C, D a I nehospodaří podle platného plánu nebo podle převzaté platné lesní hospodářské osnovy, b) celková výše příspěvku vypočtená podacím místem je nižší než 1 000 Kč. (10) Žádost o poskytnutí příspěvku, jakož i vyúčtování příspěvku podle těchto pravidel podává žadatel podacímu místu. Podacím místem se rozumí a) jde-li o pozemky podle odstavce 2 písm. a), odbor výkonu státní správy Ministerstva životního prostředí, v jehož územním obvodu se nachází předmětný pozemek, b) jde-li o pozemky podle odstavce 2 písm. b), Ministerstvo obrany, c) jde-li o pozemky podle odstavce 2 písm. c), krajský úřad, do jehož územní působnosti patří katastrální územíkatastrální území, na němž se pozemky nacházejí; nacházejí-li se pozemky v územní působnosti dvou nebo více krajů, je příslušný ten krajský úřad, v jehož územní působnosti se nachází největší část honitby; v případě příspěvku dle části 2, písm. H je příslušný ten krajský úřad, v jehož územní působnosti se nachází největší část lesního hospodářského celku (LHC), pro který je zpracován lesní hospodářský plán, d) u příspěvku podle odst. 1 písm. k), krajský úřad, v jehož územní působnosti se nachází trvalé bydliště majitele loveckého psa, resp. majitele loveckého dravce. (11) Podací místo zaeviduje žádost dnem přijetí. (12) Je-li předložená žádost neúplně nebo nesprávně vyplněna, vyzve podací místo žadatele k odstranění nedostatků. Pokud žadatel neodstraní všechny uvedené nedostatky do 30 kalendářních dnů ode dne doručení výzvy, bude žádost zamítnuta. Zařazení žádosti do pořadí pro projednání bude provedeno až po odstranění všech nedostatků. (13) Žádosti jsou projednávány podacím místem v pořadí, v jakém byly zaregistrovány. (14) Příspěvky jsou přiznávány do vyčerpání finančních limitů stanovených podacímu místu příslušným ministerstvem podle odstavce 2 a odstavce 3 pro jednotlivá písmena příspěvků. (15) Žadatel je o přiznání příspěvku vyrozuměn podacím místem formou rozhodnutí. Na toto rozhodování se nevztahují obecné předpisy o správním řízení6),7). V případě neposkytnutí příspěvku podací místo tuto skutečnost písemně oznámí žadateli s uvedením důvodu. (16) Příspěvky jsou poukazovány bezhotovostně přímo na účet žadatele, a to: a) u příspěvků poskytovaných podle části 2. písmen A, B, C, D, G odstavec 1, H a K po splnění podmínek a po přiznání příspěvku, b) u příspěvků poskytovaných podle části 2. písmene G odstavec 2 a písmene I na základě předloženého vyúčtování po provedení prací a po přiznání příspěvku. (17) Je-li poskytnut příspěvek podle těchto pravidel, nelze na stejný předmět příspěvku poskytnout v témže roce jinou podporu z veřejných zdrojů nebo z fondů Evropské unie. (18) Důvodem k zamítnutí žádosti podle těchto pravidel může být skutečnost, že byla žadateli, v období tří let před doručením žádosti o finanční příspěvek na hospodaření v lesích podacímu místu, pravomocně uložena sankce za porušení lesního zákona. (19) Kontrola dodržení podmínek stanovených těmito pravidly je vykonávána podle zvláštních právních předpisů8). (20) Při zjištění, že provedení prací neodpovídá uvedenému rozsahu, účelu nebo kvalitě nebo došlo k neohlášené změně v projektové dokumentaci nebo uvedení nepravdivých údajů, postupuje se podle zvláštního právního předpisu9). (21) Fyzické osoby, které v rámci svého pracovního nebo obdobného poměru přicházejí do styku s osobními daty žadatelů uvedenými na žádostech, mají povinnost zachovávat mlčenlivost o těchto informacích podle zvláštního právního předpisu10). (22) Příspěvek může být poskytnut pouze za předpokladu, že žadatel písemně potvrdí na žádosti o příspěvek svým podpisem souhlas se zveřejněním údajů v následujícím rozsahu: a) jméno popř. jména a příjmení žadatele, popř. obchodní firma; název právnické osoby, b) identifikační číslo (bylo-li přiděleno), c) adresa místa trvalého pobytu; adresa místa podnikání, d) předmět příspěvku, e) výše poskytnutého příspěvku. (23) V případě, že žadatel nemůže dodržet skutečnosti uvedené v žádosti a stanovené v rozhodnutí, požádá podací místo o jejich změnu, kterou doloží příslušnými doklady. (24) Působnosti stanovené krajskému úřadu podle těchto pravidel jsou výkonem přenesené působnosti. 2. Příspěvky A. Příspěvek na obnovu lesů poškozených imisemi Předmět příspěvku: a) přirozená obnova a umělá obnova síjí, b) umělá obnova sadbou - první, c) umělá obnova sadbou - opakovaná, d) ochrana mladých lesních porostů do stadia jejich zajištění (ochrana kultur proti buřeni, zvěři, klikorohu a myšovitým), e) zřizování nových oplocenek o výšce minimálně 160 cm za účelem zajištění lesních porostů nebo jejich částí s plošným zastoupením melioračních a zpevňujících dřevin 30 % a vyšším, f) zlepšování kvality lesní půdy - hnojení k jednotlivým sazenicím při výsadbě. Sazba příspěvku: Čís. řád.\| Předmět příspěvku\| Technické jednotky\| Indikace\| Sazba v pásmu ohrožení ---\|---\|---\|---\|--- A\| B 1.\| Přirozená obnova a umělá obnova síjí\| \| \| \| \| \| \\- meliorační a zpevňující dřeviny11)\| Kč/ha\| A\| a\| 1\| 15 000\| 15 000 \\- ostatní dřeviny\| Kč/ha\| A\| a\| 2\| 10 000\| 10 000 2.\| Umělá obnova sadbou - první\| \| \| \| \| \| \\- meliorační a zpevňující dřeviny\| Kč/sazenici\| A\| b\| 1\| 12\| 12 \\- ostatní dřeviny\| Kč/sazenici\| A\| b\| 2\| 8\| 8 3.\| Umělá obnova sadbou - opakovaná\| \| \| \| \| \| \\- meliorační a zpevňující dřeviny\| Kč/sazenici\| A\| c\| 1\| 9\| 9 \| Kč/poloodrostek\| A\| c\| 2\| 30\| 30 \| Kč/odrostek\| A\| c\| 3\| 40\| 40 \\- ostatní dřeviny\| Kč/sazenici\| A\| c\| 4\| 7\| 7 4.\| Ochrana mladých lesních porostů\| \| \| \| \| \| \\- ochrana kultur proti buřeni\| Kč/ha\| A\| d\| 1\| 4 500\| 4 000 \\- ochrana kultur proti zvěři\| Kč/ha\| A\| d\| 2\| 3 500\| 2 500 \\- ochrana kultur proti klikorohu\| Kč/ha\| A\| d\| 3\| 1 000\| 700 \\- ochrana kultur proti myšovitým\| Kč/ha\| A\| d\| 4\| 2 500\| 2 000 5.\| Zřizování nových oplocenek o výšce minimálně 160 cm za účelem zajištění lesních porostů nebo jejich částí se zastoupením melioračních a zpevňujících dřevin 30 % a vyšším\| Kč/km\| A\| e\| 1\| 70 000\| 70 000 6.\| Zlepšování kvality lesní půdy - hnojení k jednotlivým sazenicím při výsadbě\| Kč/ha\| A\| f\| 1\| 2 000\| 2 000 Kritéria příspěvku: - pásmo ohrožení A12), - pásmo ohrožení B13). Způsob výpočtu příspěvku: - výše příspěvku se stanoví součinem sazby a množství skutečně provedených technických jednotek (např. ha, počet sazenic, km). Podmínky přiznání příspěvku: - příspěvek se neposkytuje na činnosti prováděné v důsledku obnovy po kalamitě, které je možno financovat z prostředků poskytovaných v rámci opatření II.2.4 Obnova lesního potenciálu po kalamitách a podpora společenských funkcí lesů Programu rozvoje venkova České republiky na období 2007-2013, - kvalita provedených prací a jejich soulad s právními předpisy upravujícími hospodaření v lesích jsou potvrzeny odborným lesním hospodářem, - žadatel hospodaří v souladu s právními předpisy upravujícími hospodaření v lesích, - přirozená a umělá obnova je pro účely těchto pravidel i zalesnění lesních pozemků, které jsou v plánu nebo osnově označeny jako bezlesí, - při umělé obnově musí žadatel použít stanovištně a geneticky vhodného a výsadby schopného sadebního materiálu13), - dodržení parametrů u výsadby schopného materiálu nebo stromků z náletu14), - příspěvek na přirozenou obnovu a síji se poskytuje za předpokladu, že na obnovované ploše je alespoň minimální počet jedinců na 1 hektar stanovený pro základní dřevinu16), - příspěvek na umělou obnovu lesa sadbou se poskytuje nejvýše na 1,3 násobek minimálního počtu jedinců na 1 hektar stanoveného pro základní dřevinu15), - za první sadbu jsou považovány i podsadby jedlí bělokorou, bukem lesním a javorem klenem, pokud nejsou základní dřevinou, - příspěvek na poloodrostky a odrostky se poskytuje pouze na dosadby nezajištěných lesních porostů do 30 % obnovované plochy, u prostokořeného materiálu do 500 ks/ha redukované plochy a obalovaného materiálu do 400 ks/ha redukované plochy, za předpokladu provedení mechanické ochrany proti zvěři, - poloodrostkem se rozumí rostlina vypěstovaná dvojnásobným školkováním, podřezáním kořenů nebo přesazením do obalů, případně kombinací těchto pěstebních výkonů s případně tvarovanou nadzemní částí o výšce od 51 cm do 120 cm, - odrostkem se rozumí rostlina vypěstovaná minimálně dvojnásobným školkováním, podřezáním kořenů nebo přesazením do obalů, případně kombinací těchto pěstebních výkonů s případně tvarovanou nadzemní částí o výšce od 121 cm do 250 cm, - příspěvek na ochranu kultur proti buřeni se poskytuje jedenkrát za rok. Žadatel: - vlastník lesa nebo osoba, na kterou se podle zvláštního právního předpisu16) vztahují práva a povinnosti vlastníka lesa. Základní náležitosti žádosti: - formulář žádosti podle vzoru v části 3., - formulář přílohy k žádosti podle vzoru v části 3., - průvodní list použitého reprodukčního materiálu17) pokud je předmětem příspěvku umělá obnova. Termín podání žádosti o příspěvek: - na přirozenou obnovu a umělou obnovu síjí do 29. června 2012, - v ostatních případech do 3 měsíců po splnění předmětu příspěvku. Přechodná ustanovení: - žádosti podané podle platných předpisů pro rok 2011 po 30. září 2011 v zákonné lhůtě mohou být uhrazeny z prostředků roku 2012, - žádosti roku 2012 podané podle těchto pravidel po 30. září 2012 v zákonné lhůtě mohou být uhrazeny z prostředků roku 2013. B. Příspěvek na obnovu, zajištění a výchovu porostů Předmět příspěvku: - obnova a zajištění lesních porostů v lesích neuvedených v písmenu A: - přirozená obnova a umělá obnova síjí, - umělá obnova sadbou - první, - umělá obnova sadbou - opakovaná, - zajištění lesních porostů18) v zákonné lhůtě19), - výchova lesních porostů: - přeměna porostů s nevhodnou nebo náhradní dřevinnou skladbou, rekonstrukce porostů po škodách zvěří, - výchova lesních porostů do 40 let skutečného věku porostu (prořezávky a předmýtní úmyslná těžba). Kritéria příspěvku: - skupina souboru lesních typů dle tabulky „Zařazení souborů lesních typů do skupin“, - zařazení lesů do kategorie lesů ochranných20) (lesy ochranné), - zařazení lesů do kategorie lesů zvláštního určení21) s výjimkou lesů v uznaných oborách a v samostatných bažantnicích22) (lesy zvláštního určení), - zařazení lesů do kategorie lesů hospodářských (lesy hospodářské)23), lesy v uznaných oborách a v samostatných bažantnicích23) - předání nezajištěných kultur při vrácení vlastnického práva nebo obnově užívacího práva oprávněné osobě po 1. lednu 2009 (lesy restituční). Zařazení souborů lesních typů do skupin: Skupina\| 1.\| 2.\| 3. ---\|---\|---\|--- Soubory lesních typu - „SLT“\| 9Z, 9R, 9K, 9Y\| \| 8Z, 8Y, 8T, 8S, 8R, 8Q, 8P, 8N, 8M, 8K, 8G\| 8V, 80, 8F, 8A\| 7Z, 7T, 7R, 7M\| 7K, 7N, 7Q, 7Y\| 7V, 7S, 7P, 70, 7G, 7F, 7B 6M\| 6L, 6Z, 6Y, 6T\| 6V, 6S, 6R, 6Q, 6P, 60, 6N, 6K, 6I, 6H, 6G, 6F, 6D, 6B, 6A 5M, 5L\| 5T, 5Q, 5R, 5Z, 5Y\| 5W, 5V, 5U, 5S, 5P, 50, 5N, 5K, 5J, 5I, 5H, 5G, 5F, 5D, 5C, 5B, 5A 4Z\| 4P, 4M, 4C, 4Q, 4X, 4Y\| 4W, 4V, 4S, 4R, 40, 4N, 4K, 4I, 4H, 4G, 4F, 4D, 4B, 4A 3Z, 3Q, 3N, 3M, 3K, 3L, 3R\| 3P, 3C, 3T, 3X\| 3Y, 3W, 3V, 3U, 3S, 30, 3J, 3I, 3H, 3G, 3F, 3D, 3B, 3A 2Z, 2X, 2T, 2N, 2M, 2K, 2C, 2Y\| 2A, 2I, 2S, 2Q, 2P\| 2W, 2V, 2O, 2L, 2H, 2G, 2D, 2B 1Z, 1X, 1Q, 1N, 1M, 1K, 1C, 1G, 1T, 1W\| 1A, 1B, 1H, 1I, 1J, 1S\| 1V, 1U, 1P, 1O, 1L, 1D 0Z, 0Y, 0X, 0R, 0Q, 0M, OK, 0C, 0T\| 0O, 0G, ON, OP\| Sazba příspěvku: Předmět příspěvku\| Technické jednotky\| Indikace\| Kategorie lesů\| Lesy restituční „R“ ---\|---\|---\|---\|--- ochranné „O“\| zvláštního určení - „U“\| hospodářské - „H“ Skupina SLT\| Skupina SLT \| 1.\| 2.\| 3.\| 1.\| 2.\| 3. Přirozená obnova a umělá obnova síjí\| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \\- meliorační a zpevňující dřeviny\| Kč/ha\| B\| a\| 1\| 12 000\| 12 000\| 12 000\| 12 000\| 12 000\| 12 000\| 12 000\| - \\- základní dřeviny13)\| Kč/ha\| B\| a\| 2\| 10 000\| 10 000\| 10 000\| 10 000\| 10 000\| 10 000\| -\| - Umělá obnova sadbou - první\| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \\- meliorační a zpevňující dřeviny\| Kč/sazenici\| B\| b\| 1\| 9\| 9\| 9\| 9\| 9\| 9\| 9\| - \\- základní dřeviny\| Kč/sazenici\| B\| b\| 2\| 6\| 6\| 5\| 4\| 6\| 5\| -\| - Umělá obnova sadbou-opakovaná\| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \\- meliorační a zpevňující dřeviny\| Kč/sazenici\| B\| c\| 1\| -\| -\| -\| -\| -\| -\| -\| 9 Kč/poloodrostek\| B\| c\| 2\| 30\| 30\| 30\| 30\| 30\| 30\| 30\| - Kč/odrostek\| B\| c\| 3\| 40\| 40\| 40\| 40\| 40\| 40\| 40\| - \\- základní dřeviny\| Kč/sazenici\| B\| c\| 4\| -\| -\| -\| -\| -\| -\| -\| 7 Zajištění lesních porostů\| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \\- meliorační a zpevňující dřeviny\| Kč/ha\| B\| d\| 1\| 34 000\| 34 000\| 26 500\| 20 000\| 34 000\| 26 500\| 20 000\| - \\- základní dřeviny\| Kč/ha\| B\| d\| 2\| 20 000\| 20 000\| 16 000\| 8 000\| 20 000\| 16 000\| -\| - Přeměna porostů, rekonstrukce\| Kč/ha\| B\| e\| 1\| 10 000\| 10 000\| 10 000\| 10 000\| 10 000\| 10 000\| 10 000\| - Výchova lesních porostů do 40 let skutečného věku\| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \\- prořezávky\| Kč/ha\| B\| f\| 1\| 4 000\| 4 000\| 4 000\| 4 000\| 4 000\| 4 000\| 4 000\| - \\- předmýtní úmyslná těžba\| Kč/ha\| B\| f\| 2\| 3 200\| 3 200\| 3 200\| 3 200\| 3 200\| 3 200\| 3 200\| - Způsob výpočtu příspěvku: - výše příspěvku se stanoví součinem sazby a množství skutečně provedených technických jednotek (např. ha, počet sazenic). Podmínky přiznání příspěvku: - příspěvek se neposkytuje na činnosti prováděné v důsledku obnovy porostů po kalamitě, které je možno financovat z prostředků poskytovaných v rámci opatření II.2.4 Obnova lesního potenciálu po kalamitách a podpora společenských funkcí lesů Programu rozvoje venkova České republiky na období 2007-2013, - kvalita provedených prací a jejich soulad s právními předpisy upravujícími hospodaření v lesích jsou potvrzeny odborným lesním hospodářem, - žadatel hospodaří v souladu s právními předpisy upravujícími hospodaření v lesích, - přirozená a umělá obnova je pro účely těchto pravidel i zalesnění lesních pozemků, které jsou v plánu nebo osnově označeny jako bezlesí, - při umělé obnově musí žadatel použít stanovištně a geneticky vhodného a výsadby schopného sadebního materiálu14), - dodržení parametrů u výsadby schopného materiálu nebo stromků z náletu15), - příspěvek na přirozenou obnovu a síji se poskytuje za předpokladu, že na obnovované ploše je alespoň minimální počet jedinců na 1 hektar stanovený pro základní dřevinu16), - příspěvek na umělou obnovu lesa sadbou se poskytuje nejvýše na 1,3 násobek minimálního počtu jedinců na 1 hektar stanoveného pro základní dřevinu16), - za první sadbu jsou považovány i podsadby jedlí bělokorou, bukem lesním a javorem klenem, pokud nejsou základní dřevinou, - příspěvek na poloodrostky a odrostky se poskytuje pouze na dosadby nezajištěných lesních porostů do 20 % obnovované plochy, u prostokořeného materiálu do 500 ks/ha redukované plochy a obalovaného materiálu do 400 ks/ha redukované plochy, za předpokladu provedení mechanické ochrany proti zvěři, - poloodrostkem se rozumí rostlina vypěstovaná dvojnásobným školkováním, podřezáním kořenů nebo přesazením do obalů, případně kombinací těchto pěstebních výkonů s případně tvarovanou nadzemní částí o výšce od 51 cm do 120 cm, - odrostkem se rozumí rostlina vypěstovaná minimálně dvojnásobným školkováním, podřezáním kořenů nebo přesazením do obalů, případně kombinací těchto pěstebních výkonů s případně tvarovanou nadzemní částí o výšce od 121 cm do 250 cm, - skutečným věkem porostu se rozumí jeho stáří uvedené v plánu nebo osnově s připočtením počtu let od začátku platnosti plánu, respektive osnovy do doby provedení prací, na které je požadován příspěvek, - příspěvek na výchovu lesních porostů se poskytuje jedenkrát za období platnosti plánu nebo osnovy, - u předmětu příspěvku „Zajištění lesních porostů v zákonné lhůtě“, bude procento melioračních a zpevňujících dřevin dodrženo ve výši stanovené právními předpisy upravujícími hospodaření v lesích i v době zajištění, u zajištěné kultury se vykazuje redukovaná plocha pro danou dřevinu v době jejího zajištění, - příspěvek na zajištění lesních porostů se neposkytuje na porosty, na něž žadatel obdržel podporu nebo pomoc na ochranu porostů ve smyslu zvláštního právního předpisu24), - při splnění několika kritérií může žadatel použít výhodnější sazbu. Žadatel: - vlastník lesa nebo osoba, na kterou se podle zvláštního právního předpisu17) vztahují práva a povinnosti vlastníka lesa. Základní náležitosti žádosti: - formulář žádosti podle vzoru v části 3., - formulář přílohy k žádosti podle vzoru v části 3., - průvodní list použitého reprodukčního materiálu18), pokud je předmětem příspěvku umělá obnova. Termín podání žádosti o příspěvek: - na zajištění lesních porostů, přirozenou obnovu a umělou obnovu síjí do 29. června 2012, - v ostatních případech do 3 měsíců po splnění předmětu příspěvku. Přechodná ustanovení: - žádosti podané podle platných předpisů pro rok 2011 po 30. září 2011 v zákonné lhůtě mohou být uhrazeny z prostředků roku 2012, - žádosti roku 2012 podané podle těchto pravidel po 30. září 2012 v zákonné lhůtě mohou být uhrazeny z prostředků roku 2013. C. Příspěvek na sdružování vlastníků lesů malých výměr Předmět příspěvku: a) náklady na správu sdruženého lesního majetku o velikosti od 150 do 500 hektarů, b) náklady na správu sdruženého lesního majetku o velikosti nad 500 a do 1 000 hektarů, c) náklady na správu sdruženého lesního majetku o velikosti nad 1 000 hektarů. Kritéria příspěvku: - příspěvek je poskytován v souladu s Nařízením Komise (ES) č. 1998/2006 ze dne 15. prosince 2006 o použití článků 87 a 88 Smlouvy na podporu de minimis, - velikost celkového sdruženého lesního majetku k 1. lednu 2012, - velikost výměry jednotlivých sdružených lesních majetků k 1. lednu 2012 zaokrouhlená na celé hektary nahoru. Sazba příspěvku: Čís. řád.\| Velikost sdruženého majetku v hektarech\| Technické jednotky\| Indikace\| Výměra jednotlivých sdružujících se vlastníků ---\|---\|---\|---\|--- do 5 ha\| do 50 ha\| do 150 ha\| do 300 ha \| \| \| \| A\| B\| C\| D 1.\| od 150 do 500\| Kč/ha\| C\| a\| 1\| 300\| 150\| 100\| - 2.\| nad 500 a do 1000\| Kč/ha\| C\| b\| 1\| 350\| 200\| 150\| 50 3.\| nad 1 000\| Kč/ha\| C\| c\| 1\| 400\| 250\| 200\| 100 Způsob výpočtu příspěvku: - výše příspěvku se stanoví součinem sazby a výměry jednotlivých sdružených lesních majetků k 1. lednu 2012, zaokrouhlené na celé hektary nahoru, ve vztahu na velikost sdruženého lesního majetku celkem. Podmínky přiznání příspěvku: - sdružení nejméně 5 vlastníků lesa, kteří společně hospodaří na sdruženém lesním majetku, - minimální výměra sdruženého lesního majetku 150 hektarů, - sdružení je otevřeným subjektem pro všechny vlastníky lesa na území, které je vymezeno smlouvou o sdružení, - členem sdružení jsou pouze vlastníci lesa, - sdružení není podnikem v obtížích ve smyslu pokynů Společenství pro státní podporu na záchranu a restrukturalizaci podniků v obtížích (2004/C 244/02), - sdružené pozemky mají jednoho odborného lesního hospodáře. Žadatel: - člen sdružení bez právní subjektivity (vlastník lesa), který je smlouvou o sdružení k tomuto oprávněn, - sdružení s právní subjektivitou. Základní náležitosti žádosti: - formulář žádosti podle vzoru v části 3., - formulář přílohy k žádosti podle vzoru v části 3., - smlouva o sdružení vlastníků lesa, - čestné prohlášení podle vzoru v části 3. Termín podání žádosti o příspěvek: - do 30. března 2012. D. Příspěvek na ekologické a k přírodě šetrné technologie Předmět příspěvku: a) vyklizování nebo přibližování dříví lanovkou v lesním porostu, b) vyklizování nebo přibližování dříví koněm v lesním porostu, c) přibližování dříví sortimentní metodou na odvozní místo bez vlečení dřeva po zemském povrchu stroji s celkovou hmotností do 10 tun, d) likvidace klestu štěpkováním nebo drcením před obnovou lesa s rozptýlením hmoty. Kritéria příspěvku: - zařazení lesů do kategorie lesů ochranných21) (lesy ochranné), - zařazení lesů do kategorie lesů zvláštního určení22) s výjimkou lesů v uznaných oborách a v samostatných bažantnicích23) (lesy zvláštního určení), - zařazení lesů do kategorie lesů hospodářských (lesy hospodářské)24), lesy v uznaných oborách a v samostatných bažantnicích23) (lesy zvláštního určení). Sazba příspěvku: Čís. řád.\| Předmět příspěvku\| Technické jednotky\| Indikace\| Lesy ---\|---\|---\|---\|--- ochranné\| zvl. určení\| hospodářské O\| U\| H 1.\| Vyklizování nebo přibližování dříví lanovkou [viz písm. a)]\| Kč/m3\| D\| a\| 1\| 80\| 80\| 50 2.\| Vyklizování nebo přibližování dříví koněm [viz písm. b)]\| Kč/m3\| D\| b\| 1\| 30\| 30\| 20 3.\| Přibližování dříví strojem bez vlečení po zemi [viz písm. c)]\| Kč/m3\| D\| c\| 1\| 30\| 30\| 20 4.\| Likvidace klestu štěpkováním nebo drcením [viz písm. d)]\| Kč/ha\| D\| d\| 1\| 12000\| 12000\| 12000 Způsob výpočtu příspěvku: - výše příspěvku se stanoví součinem sazby a množství skutečně provedených technických jednotek (m3, ha). Podmínky přiznání příspěvku: - kvalita provedených prací a jejich soulad s právními předpisy upravujícími hospodaření v lesích jsou potvrzeny odborným lesním hospodářem, - žadatel hospodaří v souladu s právními předpisy upravujícími hospodaření v lesích, - v případě kombinace několika technologií použije žadatel pouze sazbu, která je pro něj výhodnější, - výše příspěvku nepřekročí vzhledem k ploše na níž se žadatel zavazuje ekologické a šetrné technologie uplatňovat maximální platbu dle nařízení (ES) č. 1698/2005, tj. 200 EUR/ha. Žadatel: - vlastník lesa nebo osoba, na kterou se podle zvláštního právního předpisu17) vztahují práva a povinnosti vlastníka lesa. Základní náležitosti žádosti: - formulář žádosti podle vzoru v části 3., - formulář přílohy k žádosti podle vzoru v části 3. Termín podání žádosti o příspěvek: - do 3 měsíců po splnění předmětu příspěvku. Přechodná ustanovení: - žádosti podané podle platných předpisů pro rok 2011 po 30. září 2011 v zákonné lhůtě mohou být uhrazeny z prostředků roku 2012, - žádosti roku 2012 podané podle těchto pravidel po 30. září 2012 v zákonné lhůtě mohou být uhrazeny z prostředků roku 2013. E. neobsazeno F. neobsazeno G. Příspěvek na vybrané činnosti mysliveckého hospodaření Předmět příspěvku: Příspěvky poskytované sazbou a) zlepšování životního prostředí zvěře - založení nebo údržba zvěřních políček pro spárkatou nebo drobnou zvěř maximálně 0,5 ha na 100 ha honitby, přičemž minimální výměra zakládaného zvěřního políčka je 5 ar a maximální výměra 1ha, - zřizování napajedel pro zvěř v maximálním počtu 1 ks na 100 ha honitby, - pořízení a instalace nebo výroba a instalace nových betonových nor na odchyt lišek v počtu maximálně 1 ks na 250 ha honitby, - pořízení a instalace nebo výroba a instalace nových lapacích zařízení splňujících podmínky zvláštních právních předpisů25) na zavlečené druhy živočichů v přírodě nežádoucí, pokud se v honitbě vyskytují, v počtu maximálně 1 ks na 250 ha honitby, - pořízení a instalace nebo výroba a instalace nových hnízdních budek pro vodní ptáky, kteří jsou zvěří, v maximálním počtu 3 kusů na 1 ha vodní plochy, - pořízení a instalace nebo výroba a instalace nových odchytových zařízení na prasata divoká v počtu maximálně 1 ks na 250 ha honitby. b) podpora ohrožených druhů zvěře - vypuštění nakoupených nebo odchovaných jedinců ohrožených druhů zvěře (tetřeva hlušce, tetřívka obecného, koroptve polní) v lokalitách jejich přirozeného výskytu (v případě koroptve polní se příspěvek nevztahuje na vypouštění po zakomorování), - pořízení a umístění nebo výroba a umístění nových přenosných přístřešků pro koroptve v počtu maximálně 5 ks na 100 ha zemědělské a ostatní půdy. c) oborní chovy zvěře se vzácnými druhy nebo poddruhy (koza bezoárová a bílý jelen) d) použití dravců v ochraně rostlin - ochrana zemědělských kultur proti hlodavcům - výroba a instalace hnízdních podložek nebo budek pro ptáky, kteří jsou zvěří, v počtu 1 ks/100ha, - výroba a rozmístění loveckých stanovišť pro dravce (berličky) v trvalých pícninách a trvalých travních porostech, v maximálním počtu 5 berliček na 1 ha zemědělské půdy v honitbě. e) veterinárně léčebné akce v chovech zvěře - medikované premixy pro přidávání do krmiv pro léčbu parazitóz u spárkaté zvěře; příspěvek se poskytuje na základě nálezu parazitóz, provedeného laboratorním vyšetřením. Nákladové příspěvky - veterinární vyšetření směřující ke zjišťování nákaz v chovech zvěře mimo vyšetření nákaz hrazených státní veterinární správou (serologické, virologické vyšetření nákazy a parazitologické vyšetření), vyšetření bude provedeno laboratorně. Výše příspěvku a způsob výpočtu: Příspěvky poskytnuté sazbou: Čís. řád.\| Předmět příspěvku\| Technické jednotky\| Indikace\| Sazba ---\|---\|---\|---\|--- 1.\| Založení nebo údržba zvěřních políček pro spárkatou nebo drobnou zvěř\| Kč/ha\| G\| a\| 1\| 5 000 Zřizování napajedel pro zvěř\| Kč/ks\| G\| a\| 2\| 1 000 Pořízení a instalace nebo výroba a instalace nové betonové nory\| Kč/ks\| G\| a\| 3\| 2 000 Pořízení a instalace nebo výroba a instalace nových lapacích zařízení\| Kč/ks\| G\| a\| 4\| 1 000 Pořízení a instalace nebo výroba a instalace nových hnízdních budek pro vodní ptáky\| Kč/ks\| G\| a\| 5\| 500 Pořízení a instalace nebo výroba a instalace nových odchytových zařízení na prasata divoká\| Kč/ks\| G\| a\| 6\| 8 000 2.\| Vypuštění nakoupených nebo odchovaných jedinců ohrožených druhů zvěře v lokalitách jejich přirozeného výskytu\| \| \| \| \| \\- tetřev hlušec\| Kč/ks\| G\| b\| 1\| 7 000 \\- tetřívek obecný\| Kč/ks\| G\| b\| 2\| 5 000 \\- koroptev polní\| Kč/ks\| G\| b\| 3\| 100 Pořízení nebo výroba a umístění nových přenosných přístřešků pro koroptve\| Kč/ks\| G\| b\| 4\| 200 3.\| Oborní chovy zvěře se vzácnými druhy nebo poddruhy\| \| \| \| \| \\- kozy bezoárové\| Kč/ks\| G\| c\| 1\| 1 500 \\- bílého jelena\| Kč/ks\| G\| c\| 2\| 1 000 4.\| Použití dravců v ochraně rostlin - ochrana zemědělských kultur proti hlodavcům\| \| \| \| \| \\- výroba a instalace hnízdních podložek a budek\| Kč/ks\| G\| d\| 1\| 250 \\- výroba a rozmístění loveckých stanovišť pro dravce (berličky) na zemědělské půdě\| Kč/ks\| G\| d\| 2\| 40 5.\| Medikované premixy pro přidávání do krmiv pro léčbu parazitóz u spárkaté zvěře\| Kč/kg\| G\| e\| 1\| 200 - výše příspěvku se stanoví součinem sazby a počtu technických jednotek (ha, ks, kg); u příspěvku podle písm. c) a e) je rozhodující počet kusů k 31. březnu běžného roku maximálně však do výše normovaného stavu stanoveného orgánem státní správy myslivosti. Nákladové příspěvky: - výše příspěvku se stanoví na 80% skutečně vynaložených přímých nákladů na laboratorní vyšetření, - žadatel, který je plátcem daně z přidané hodnoty, uvádí výši příspěvku bez daně z přidané hodnoty, - příspěvek může být poskytnut pouze na laboratorní vyšetření provedené a vyúčtované v běžném roce vyjma příspěvku na laboratorního vyšetření na tularemii, který může být poskytnut na vyšetření provedené a vyúčtované v předchozím roce. Podmínky přiznání příspěvku: - hospodárné využití prostředků (realizace za ceny vzešlé z výsledků zadávacího řízení nebo za ceny místně obvyklé). Příspěvky poskytnuté sazbou: písm. a) - kultura, na kterou je poskytnut příspěvek, nesmí být předmětem zemědělské komerční činnosti a musí sloužit svému účelu, - pro přiznání příspěvku je rozhodující období, ve kterém začne zvěřní políčko sloužit svému účelu, - příspěvek na umělé nory, napajedla, lapací zařízení, hnízdní budky pro vodní ptáky nebo odchytová zařízení pro prasata divoká lze poskytnout jednou za 10 let a o instalaci bude žadatelem vypracován zápis, který bude nejpozději do 31.10.2012 předložen podacímu místu. písm. b) - zvěř, na kterou je poskytnut příspěvek, nesmí být předmětem komerční činnosti (např. prodej, poplatkový odstřel), - chov a vypuštění zvěře musí splňovat podmínky zvláštního právního předpisu26), všichni jedinci budou trvale označeni značkami, které budou evidovány po dobu pěti let, - vypuštění jedinců do honitby bude provedeno za účasti zástupce podacího místa a o provedeném vypuštění bude vypracován zápis, - minimální počet jedinců vypouštěných do honitby je 30 ks koroptve polní, - při vypouštění tetřeva hlušce dodržet minimální poměr pohlaví 1:1 a při vypouštění tetřívka obecného dodržet minimální poměr 1:4 ve prospěch slepic, - příspěvek na přenosný přístřešek pro koroptve lze poskytnout jednou za 10 let. písm. c) - žadatel hospodaří podle plánu mysliveckého hospodaření na rok 201227), - žadatel vede evidenci chovaných jedinců. písm. d) - příspěvek na hnízdní podložky nebo budky pro dravce, lovecká stanoviště pro dravce (berličky) lze poskytnout jednou za 10 let a o instalaci bude žadatelem vypracován zápis, který bude nejpozději do 31.10.2012 předložen podacímu místu. písm. e) - žadatel hospodaří podle plánu mysliveckého hospodaření na rok 201228). Nákladové příspěvky: - žadatel hospodaří podle plánu mysliveckého hospodaření na rok 201228). Žadatel: - uživatel honitby. Základní náležitosti žádosti: - formulář žádosti podle vzoru v části 3., - formulář přílohy k žádosti podle vzoru v části 3. Příspěvky poskytnuté sazbou: písm. a) - čestné prohlášení uživatele honitby, že vlastníkem dotčeného honebního pozemku byl vydán předchozí souhlas s vybudováním a umístěním zařízení, na které je požadován příspěvek, nebo se založením nebo údržbou zvěřních políček pro spárkatou nebo drobnou zvěř, na svém honebním pozemku (uvést parcelní číslo pozemku a název katastrálního územíkatastrálního území, v němž se pozemek nachází), - kopie statistického výkazu MYSL 1-01 pro danou honitbu (nebo kopie rozhodnutí o uznání honitby), - zákres do mapy v měřítku 1:25 000 nebo 1:10 000; v případě instalace betonové nory, lapacího zařízení, hnízdní budky nebo odchytového zařízení též se zřetelným označením rozmístění těchto zařízení v minulých letech (byl-li na ně poskytnut příspěvek), - v případě založení nebo údržby zvěřních políček agrotechnická dokumentace obsahující zejména: parcelní číslo pozemku, název katastrálního územíkatastrálního území, v němž se pozemek nachází, velikost plochy, skladbu kultur, agrotechnické údaje a období, ve kterém začne zvěřní políčko sloužit svému účelu, - v případě pořízení, výroby a instalace nových zařízení technická dokumentace. písm. b) - koncepce podpory ohroženého druhu, - zpracovaný plán opatření a způsobu vypouštění na běžný rok, - v případě vypouštění nakoupených nebo odchovaných jedinců ohrožených druhů zvěře pravomocný souhlas či výjimku28), - v případě instalace nových přenosných přístřešků pro koroptve, technická dokumentace k výrobě, kopie statistického výkazu MYSL 1-01 pro danou honitbu (nebo kopie rozhodnutí o uznání honitby). písm. c) - koncepce podpory vzácného druhu a v souladu s ní platný plán mysliveckého hospodaření na rok 2012. písm. d) - čestné prohlášení uživatele honitby, že vlastníkem dotčeného honebního pozemku byl vydán předchozí souhlas s instalací hnízdních podložek nebo budek pro ptáky, kteří jsou zvěří, nebo loveckých stanovišť pro dravce (berličky), na svém honebním pozemku (uvést parcelní číslo pozemku a název katastrálního územíkatastrálního území, v němž se pozemek nachází), - projekt ochrany konkrétních ploch dravci, včetně zakreslení rozmístnění budek nebo berliček do mapy 1:25 000 nebo 1:10 000 se zřetelným označením budek nebo berliček rozmístěných v minulých letech, na které byl poskytnut příspěvek a nově instalovaných, na které je žádán příspěvek, - kopie statistického výkazu MYSL 1-01 pro danou honitbu (nebo kopie rozhodnutí o uznání honitby). písm. e) - protokol o laboratorním vyšetření, - kopie dokladu o zakoupení medikovaného premixu - platný plán mysliveckého hospodaření na rok 201228). Termín podání žádosti o příspěvek: – žadatel podává jednu žádost za každou honitbu do 31. května 2012. Termín předložení vyúčtování skutečně vynaložených přímých nákladů s výpočtem výše příspěvku u nákladového příspěvku do 31. října 2012. H. Příspěvek na zpracování lesního hospodářského plánu Předmět příspěvku: – zpracování lesního hospodářského plánu. Kritéria příspěvku: – rozsah zpracování plánu v digitální formě v souladu s platným informačním standardem lesního hospodářství (ISLH), – příspěvek je poskytován do dne vydání rozhodnutí Evropské komise o schválení podpory v souladu s Nařízením Komise (ES) č. 1998/2006 ze dne 15. prosince 2006 o použití článků 87 a 88 Smlouvy na podporu de minimis. Výše příspěvku: – skutečně vynaložené přímé náklady dle předložených kopií faktur, maximálně však do výše součinu sazby a rozlohy lesa v hektarech, které jsou uvedeny v Průvodním listu k lesnímu hospodářskému plánu (LHP), – žadatel, který je plátcem daně z přidané hodnoty, uvádí výši příspěvku bez daně z přidané hodnoty. Maximální výše příspěvku: Čís. řád.\| Předmět příspěvku\| Technické jednotky\| Indikace\| Sazba ---\|---\|---\|---\|--- 1.\| numerická a grafická data plánu v digitální formě\| Kč/ha\| H\| 1\| 1\| 300 Podmínky přiznání příspěvku: – platnost stávajícího plánu končí v roce 2011, v případě sloučení několika plánů žadatele končí platnost v roce 2011 alespoň jednoho z nich. Za splnění této podmínky se považuje i případ, kdy povinnost vyhotovení plánu vznikne žadateli v důsledku majetkových změn či změn charakteru nemovitostinemovitosti, dále se za splnění této podmínky považuje i případ, kdy žadateli skončila platnost plánu již v předchozích letech, žadatel vypracoval návrh nového plánu a probíhá jeho schvalování, – doba platnosti nově vyhotovovaného plánu nesmí být kratší než 10 let, – předání nově vyhotoveného plánu v digitální formě schvalujícímu orgánu státní správy lesů na technickém nosiči dat a souhlas žadatele s využíváním těchto dat pro potřeby orgánů státní správy lesů, včetně jejich uložení do datového skladu organizační složky státu zřízené Ministerstvem zemědělství (Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem), – soulad výstupů s informačním standardem lesního hospodářství v rozsahu povinných položek, které vydává Ministerstvo zemědělství, jehož uveřejnění je oznámeno ve Věstníku Ministerstva zemědělství. Žadatel: – vlastník lesa nebo osoba, na kterou se podle zvláštního právního předpisu17) vztahují práva a povinnosti vlastníka lesa, – žadatelem nemůže být právnická osoba obhospodařující lesy ve vlastnictví státu. Základní náležitosti žádosti: – formulář žádosti podle vzoru v části 3., – Průvodní list k plánu podle vzoru v části 3., – kopie faktur vztahujících se k vyhotovení LHP, – kopie smlouvy uzavřené mezi žadatelem a zpracovatelem LHP, – do doby schválení Evropskou komisí čestné prohlášení podle vzoru v části 3. Termín podání žádosti o příspěvek: – do 60 dnů od doručení dokladu o schválení plánu vlastníkovi lesa. Přechodná ustanovení: – žádosti podané podle těchto pravidel po 30. září 2012 mohou být uhrazeny z prostředků roku 2013. I. Příspěvek na ostatní hospodaření v lesích Předmět příspěvku: a) náklady související se zpracováním odborných posudků jako podkladů pro vyhlašování genových základen dle zákona č. 149/2003 Sb., o obchodu s reprodukčním materiálem lesních dřevin (dále jen „zákon“) a náklady související se zpracováním odborných posudků jako podkladů pro uznávání zdrojů selektovaného reprodukčního materiálu, porostů fenotypové třídy A (pro všechny dřeviny uvedené v příloze č. 1 zákona) a porostů fenotypové třídy B (pro všechny dřeviny uvedené v příloze č. 1 zákona kromě smrku ztepilého, borovice lesní, modřínu opadavého a modřínu eurojaponského), b) náklady související se zakládáním semenných sadů dle zákona a náklady související s obhospodařováním semenných sadů uznaných dle zákona Výše příspěvku: - do 80 % skutečně vynaložených přímých nákladů v souladu se schválenou kalkulací, - výše příspěvku v procentech na předmět příspěvku stanoví poskytovatel na začátku běžného roku, - příspěvek dle odst. a) může být poskytnut pouze na částečnou úhradu nákladů souvisejících s uznáním genového zdroje v příslušném roce, - žadatel, který je plátcem daně z přidané hodnoty, uvádí výši příspěvku bez daně z přidané hodnoty. Podmínky přiznání příspěvku: - hospodárné využití prostředků (realizace za ceny vzešlé z výsledků zadávacího řízení nebo za ceny místně obvyklé). Žadatel: - vlastník lesa nebo osoba, na kterou se podle zvláštního právního předpisu17) vztahují práva a povinnosti vlastníka lesa. Základní náležitosti žádosti: - formulář žádosti podle vzoru v části 3., - formulář přílohy k žádosti podle vzoru v části 3., - kalkulace přímých nákladů podle jednotlivých výkonů s uvedením množství technických jednotek, - u žádostí podle písm. a) žádost o odborný posudek, nebo odborný posudek, nebo rozhodnutí o uznání zdroje nebo vyhlášení genové základy, podle stavu k datu podání žádosti, - u žádostí podle písm. b) uznávací list semenného sadu (matečnic, klonových archivů), u semenných sadů (matečnic, klonových archivů) dosud neuznaných potvrzení pověřené právnické osoby, že je objekt registrován, u nově zakládaných semenných sadů (matečnic, klonových archivů) doložit odborný posudek pověřené právnické osoby. Termín podání žádosti o příspěvek: - do 31. května 2012. Termín předložení vyúčtování skutečně vynaložených přímých nákladů s výpočtem výše příspěvku v souladu se schválenou kalkulací a v případě příspěvku dle písm. a) rozhodnutí o uznání zdroje či vyhlášení genové základy, pokud již nebylo přiloženo k žádosti, do 30. listopadu 2012. J. neobsazeno K. Chov a výcvik národních plemen loveckých psů a loveckých dravců Předmět příspěvku: a) úspěšně vykonaná zkouška psa z výkonu v roce podání žádosti o příspěvek u plemen psů český teriér a český fousek, b) úspěšný odchov loveckého dravce29) vyvedeného z umělého chovu (jestřáb lesní, sokol stěhovavý, raroh velký, orel skalní). Sazba příspěvku: Čís. řád.\| Předmět příspěvku\| Technické jednotky\| Indikace\| Sazba ---\|---\|---\|---\|--- 1.\| Úspěšně vykonaná zkouška psa z výkonu u plemen psů\| \| \| \| \| \\- český teriér\| Kč/zkouška\| K\| a\| 1\| 2 000 \\- český fousek\| Kč/zkouška\| K\| a\| 2\| 2 000 2.\| Úspěšný odchov loveckého dravce vyvedeného z umělého chovu\| \| \| \| \| \\- jestřáb lesní\| Kč/ks\| K\| b\| 1\| 7 000 \\- sokol stěhovavý\| Kč/ks\| K\| b\| 2\| 5 000 \\- raroh velký\| Kč/ks\| K\| b\| 3\| 5 000 \\- orel skalní\| Kč/ks\| K\| b\| 4\| 5 000 Způsob výpočtu příspěvku: - výše příspěvku se stanoví součinem sazby a počtu technických jednotek (počet zkoušek, počet kusů). Podmínky přiznání příspěvku: - příspěvek se poskytuje za vykonanou zkoušku psa za každý jednotlivý výkon jedenkrát za život psa, - lovečtí dravci budou trvale nezaměnitelně označeni, - příspěvek se poskytuje na dravce v dobrém zdravotním stavu a dobré fyzické kondici ve věku od 1 do 7 měsíců. Žadatel: - majitel loveckého psa nebo majitel umělého chovu loveckého dravce. Základní náležitosti žádosti: - formulář žádosti podle vzoru v části 3. U příspěvků podle písm. a) - potvrzení o úspěšně vykonaných zkouškách psa z výkonu. U příspěvků podle písm. b) - osvědčení nebo výjimka ze základních podmínek zvláště chráněných živočichů30), - potvrzení o složení sokolnické zkoušky, - potvrzení o členství v sokolnické organizaci. Termín podání žádosti o příspěvek: do 31. října 2011. 3. Vzory formulářů 652kB 541kB 525kB 391kB 573kB 499kB 600kB 605kB 566kB 644kB 370kB Příloha č. 10 k zákonu č. 455/2011 Sb. Závazná pravidla poskytování finančních prostředků v oblasti vod v roce 2012 a způsobu kontroly jejich užití [podle § 102 odst. 3 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů] 1. Obecné podmínky (1) Podle závazných pravidel poskytování finančních prostředků v oblasti vod v roce 2012 a způsobu kontroly jejich užití (dále jen „závazná pravidla“) se poskytují finanční prostředky (dále jen „podpora“) k úhradě výdajů na opatření ve veřejném zájmu, na základě priorit stanovených Ministerstvem zemědělství pro rok 2012, zejména na: a) prevenci před povodněmi, v rámci programového financování podle zvláštních právních předpisů1), b) odstraňování povodňových škod, v rámci programového financování podle zvláštních právních předpisů1), c) obnovu, odbahnění a rekonstrukci rybníků a zřizování vodních děl k ochraně před povodněmi a suchem, v rámci programového financování podle zvláštních právních předpisů1), d) podporu zvyšování funkčnosti vodních děl, v rámci programového financování podle zvláštních právních předpisů1), e) ostatní opatření ve vodním hospodářství. (2) Podporou se pro účely závazných pravidel rozumí dotace příspěvkovým organizacím a právnickým a fyzickým osobám nebo výdaje na činnost organizační složky státu, poskytnuté na stanovený účel podle zvláštního právního předpisu2). (3) Podporu podle odstavce 1 na základě žádosti poskytuje Ministerstvo zemědělství. (4) Žadatel odpovídá za to, že všechny jím uvedené údaje v žádosti jsou úplné a pravdivé. Pokud v období od podání žádosti do doby před vydáním Rozhodnutí o poskytnutí dotace (dále jen „Rozhodnutí“) dojde ke změnám, je žadatel povinen tyto změny neprodleně doložit. (5) Podpora je poskytována na investiční a neinvestiční výdaje, včetně výdajů na výkupy pozemků ve výši stanovené podle oceňovacího předpisu3). (6) Na poskytnutí podpory není právní nárok. (7) Fyzické osoby, které v rámci svého pracovního poměru nebo obdobného poměru přicházejí do styku s osobními údajiosobními údaji žadatelů uvedenými v žádostech, mají povinnost zachovávat mlčenlivost dle zvláštního právního předpisu4). (8) Podpora může být poskytnuta pouze za předpokladu, že žadatel potvrdí na žádosti o podporu svým podpisem souhlas se zveřejněním údajů v následujícím rozsahu: a) jméno, příjmení a rok narození žadatele, je-li fyzickou osobou, obchodní firma nebo název, je-li žadatel právnickou osobou nebo organizační složkou státu, b) identifikační číslo, je-li přiděleno, c) úplná adresa místa trvalého pobytu fyzické osoby nebo sídlo právnické osoby nebo organizační složky státu (u cizinců s povolením k pobytu na území České republiky adresa místa pobytu), d) předmět podpory, e) výše poskytnuté podpory, f) podmínky poskytnutí podpory. (9) Podporu nelze poskytnout na ukončenou akci, u které již bylo ukončeno financování, nebo u které již požádal investor o vydání kolaudačního souhlasu. (10) Žádosti jsou evidovány na Ministerstvu zemědělství dnem přijetí. (11) Je-li předložená žádost neúplná nebo nesprávně vyplněna, Ministerstvo zemědělství může vyzvat žadatele k odstranění nedostatků. Po odstranění nedostatků bude žádost zařazena do pořadí pro projednání udělení podpory. Pokud žadatel neodstraní nedostatky v termínu stanoveném ve výzvě, nebude žádost zařazena do pořadí pro projednání udělení podpory. (12) Pro objektivní posouzení žádosti je Ministerstvo zemědělství oprávněno vyžádat si doplňující údaje a doklady. (13) Ministerstvo zemědělství o žádostech rozhoduje na základě odborného technicko-ekonomického posouzení akce, podle kritérií dané podpory, v souladu s těmito závaznými pravidly a zvláštním právním předpisem5). Podle povahy akce Ministerstvo zemědělství rozhodne, zda technicko-ekonomické posouzení akce provede vlastními či externími odbornými posuzovateli. (14) U akcí, na které byly podle závazných pravidel platných pro příslušný kalendářní rok přijaty žádosti o podporu v jednotlivých programech v kalendářním roce předcházejícím roku, v němž je navrženo zahájení financování, platí přiměřeně ustanovení závazných pravidel platných v roce přijetí žádosti. V případě odlišného znění dokumentace programů vypracované podle zvláštních předpisů1) a znění závazných pravidel, platí znění závazných pravidel. (15) Podpory jsou přiznávány podle důležitosti z hlediska zájmů státu do vyčerpání finančních limitů stanovených pro podpory Ministerstva zemědělství podle odstavce 1 v běžném kalendářním roce. V případě, že nebudou na některou podporu dle části 2 závazných pravidel vyčleněny finanční prostředky v rámci rozpočtové kapitoly Ministerstva zemědělství, nebude tato podpora realizována. (16) Podpory jsou poskytovány na základě Rozhodnutí, které vydává Ministerstvo zemědělství. Na toto Rozhodnutí se nevztahují obecné předpisy o správním řízení6). O neposkytnutí dotace Ministerstvo zemědělství žadatele vyrozumí. (17) Podpory jsou poskytovány: a) pro účastníky programů podle částí 2 A „Podpora prevence před povodněmi“, 2 B „Podpora na odstraňování povodňových škod“, 2 C „Podpora obnovy, odbahnění a rekonstrukce rybníků a zřizování vodních děl k ochraně před povodněmi a suchem“, 2 D „Podpora zvyšování funkčnosti vodních děl“ na základě zvláštních právních předpisů7), b) pro účastníky podpory dle části 2 E „Podpora na ostatní opatření ve vodním hospodářství“ na základě zvláštních právních předpisů8). (18) Výdaje, které jsou kryty z poskytnuté podpory, vede příjemce podpory v účetnictví na samostatných účtech a tyto výdaje prokazuje účetními doklady. (19) Je-li poskytnuta podpora podle těchto závazných pravidel, nelze na její předmět poskytnout v tomtéž roce jinou podporu nebo dotaci či příspěvek ze státního rozpočtu. (20) V případě, že příjemce podpory nemůže splnit předmět podpory z vážných důvodů a na tento předmět mu byla poskytnuta podpora, je povinen o tom neprodleně informovat Ministerstvo zemědělství a podporu vrátit. Ministerstvo zemědělství může novým rozhodnutím převést podporu na jinou osobu včetně všech práv a povinností. V případě úmrtí příjemce podpory bude postupováno v souladu s ustanovením občanského zákoníku o dědění. (21) Porušení zvláštních právních předpisů9) může být důvodem k neposkytnutí dotace podle těchto závazných pravidel. (22) Po ukončení akce ve lhůtě stanovené v Rozhodnutí je příjemce podpory dle částí 2 A až 2 D povinen předložit Ministerstvu zemědělství zprávu pro závěrečné vyhodnocení akce v rozsahu stanoveném zvláštním právním předpisem10). (23) Kontrola dodržení podmínek stanovených těmito závaznými pravidly se vykonává podle zvláštního právního předpisu5). Příjemce podpory je povinen v rámci kontrol prováděných Ministerstvem zemědělství, Ministerstvem financí a místně příslušnými územními finančními orgány předkládat příslušné podklady a doklady a umožnit přístup zaměstnanců kontrolních orgánů do svých provozních a administrativních prostor k provedení kontroly a kontrolu umožnit. (24) V případě zjištění, že na základě uvedení neúplných nebo nepravdivých údajů byla poskytnuta podpora, vrátí příjemce podpory neoprávněně čerpané prostředky na příslušný účet Ministerstva zemědělství. (25) Porušení podmínek, na něž je vázáno poskytnutí podpory, je porušením rozpočtové kázně podle zvláštního právního předpisu11). V případě zjištění porušení rozpočtové kázně uloží odvod za porušení rozpočtové kázně, jakož i penále finanční úřad v řízení podle daňových předpisů v souladu s daňovým řádem v platném znění. Finanční úřad i příjemce podpory jsou povinni tuto skutečnost oznámit Ministerstvu zemědělství. (26) Ministerstvo zemědělství si vyhrazuje právo neproplatit přiznanou částku podpory v případě zjištění skutečností opravňujících k úpravě Rozhodnutí7), nebo v případě vládou schválených regulačních opatření. Dojde-li k úpravě Rozhodnutí z důvodů vládou schválených regulačních opatření, nabídne Ministerstvo zemědělství žadateli rozložení financování akce do následujícího roku. Nepřijme-li žadatel tuto nabídku, proplatí Ministerstvo zemědělství žadateli prokazatelně vynaložené výdaje na přípravu akce v plné výši a výdaje vynaložené na realizaci akce do výše, stanovené podle míry regulačních opatření, vyjádřené v procentech. (27) Nebude-li do 30. listopadu 2012 na akci, jejíž financování žadatel uvažoval zahájit v roce 2012, a na níž podal žádost dle částí 2 A až 2 D, vydána registrace akce, bude dotace zamítnuta z důvodu nedostatku finančních prostředků; to se nevztahuje na akce případně nově zřízeného programu 129 270 podle části 2 B. I. opatření b). (28) V případě, že bude v průběhu roku 2012 zrušena nebo novelizována vyhláška Ministerstva financí č. 560/2006 Sb., o účasti státního rozpočtu na financování programů reprodukce majetku, ve znění pozdějších předpisů nebo oceňovací předpis3), Ministerstvo zemědělství se zmocňuje zveřejnit na svých internetových stránkách metodický pokyn pro žadatele s instrukcemi pro podávání a administraci žádostí o podporu podle nové vyhlášky a zároveň upravit tato závazná pravidla podle znění nové vyhlášky. Dále se Ministerstvo zemědělství zmocňuje k vydání Metodického pokynu zpřesňujícího postup administrace žádostí. (29) Tato závazná pravidla se nevztahují na poskytování podpory v programu 129 160 „Podpora konkurenceschopnosti agropotravinářského komplexu - závlahy“. Ministerstvo zemědělství se zmocňuje upravit Pravidla č.j. 10009/2010-10000, kterými se stanoví podmínky pro poskytování dotací z programu 129 160 – podprogramu 129 162 „Podpora obnovy a budování závlahového detailu a optimalizace závlahových sítí“. (30) Ministr zemědělství je oprávněn v mimořádných případech a ve veřejném zájmu, zejména při ohrožení zdraví a životů obyvatel nebo při hrozících škodách velkého rozsahu, udělit výjimku oproti ustanovením těchto závazných pravidel. Jedná-li se o individuálně posuzované výdaje nebo individuální dotace podle § 13 odst. 3 rozpočtových pravidel, je k udělení výjimky potřeba předchozí souhlasné stanovisko ministra financí. (31) V případě rozpočtového provizoria na rok 2013 bude postupováno podle těchto závazných pravidel, s výjimkou termínů pro podání žádostí o dotaci, i v roce 2013. Ministerstvo zemědělství se zmocňuje stanovit termíny pro podání žádostí v roce 2013. 2. Podpory 2 A. Podpora prevence před povodněmi podle § 102 odst. 1 písm. e), g), h) vodního zákona Podpora se poskytuje v rámci programu 129 120 „Podpora prevence před povodněmi II“, který se řídí následujícími pravidly: I. Předmět podpory: a) Podpora protipovodňových opatření s retencí (podprogram 129 122): – výstavba, rekonstrukce a obnova vodních nádrží a jejich hrází, a dále zajištění jejich oprav, – výstavba, rekonstrukce a obnova suchých nádrží a jejich hrází, a dále zajištění jejich oprav, – výstavba a rekonstrukce stavebních objektů v území určených k rozlivům povodní; b) Podpora protipovodňových opatření podél vodních toků (podprogram 129 123): – zvyšování průtočné kapacity koryt vodních toků (zejména rozšířením nebo prohloubením koryta) a zajištění rekonstrukcí a oprav souvisejících objektů a zařízení k regulaci průtokových a odtokových podmínek, – ochranné hráze (rovněž mobilní hrazení nebo stěny jako součást systémových opatření správců vodních toků), – odlehčovací koryta a štoly, – zvyšování průtočné kapacity jezů, – rekonstrukce hrází, – stabilizace koryt vodních toků; c) Podpora zvyšování bezpečnosti vodních děl (podprogram 129 124): – se zaměřením na snížení rizika vzniku zvláštních povodní (§ 64 odst. 1 vodního zákona); d) Podpora vymezování záplavových území a studií odtokových poměrů (podprogram 129 125): Pro všechny akce v jednom dílčím povodí12) bude v podprogramu 129 125 podávána jedním žadatelem jedna souhrnná žádost. e) Podpora zadržování vody v suchých nádržích na drobných vodních tocích (podprogram 129 126): – výstavba a obnova suchých nádrží (poldrů), – výstavba stavebních objektů území určených k rozlivům povodní, – zvyšování průtočné kapacity koryt vodních toků, kde byla obecobec určena správcem drobného vodního toku13) (pouze společně s výstavbou a obnovou poldrů nebo s výstavbou stavebních objektů území určených k rozlivům povodní). II. Forma podpory: a) pro předmět podpory dle části 2 A odst. I. písm. a) a b) je poskytována podpora na investiční a neinvestiční výdaje. b) pro předmět podpory dle části 2 A odst. I. písm. c), d) a e) je poskytována podpora na investiční výdaje. III. Žadatel: Žadatelem o podporu je: a) pro předmět podpory dle části 2 A odst. I. písm. a) a b): státní podniky Povodí14), Lesy České republiky, státní podnik a správci drobných vodních toků určení Ministerstvem zemědělství dle § 48 odst. 2 vodního zákona, b) pro předmět podpory dle části 2 A odst. I. písm. c) a d): státní podniky Povodí14), c) pro předmět podpory dle části 2 A odst. I. písm. d): obceobce. IV. Termín a místo podání žádosti o podporu: Žádosti o podporu se podávají průběžně, nejpozději do 31. 5. 2012; pro předmět podpory podle části 2 A odst. I. písm. c) nebudou žádosti v roce 2012 přijímány, budou pouze administrovány žádosti přijaté v minulých letech. Místem podání žádosti o podporu je odbor vodohospodářské politiky a protipovodňových opatření Ministerstva zemědělství. V. Kritéria podpory: a) pro předmět podpory dle části 2 A odst. I. písm. a), b) a e): - přednostní řešení území s vyšší pravděpodobností výskytu povodňových situací s ohledem na hydrologické poměry, anebo možný vznik velkých povodňových škod, - návaznost na zpracované generely protipovodňové ochrany daného území, využití studií odtokových poměrů nebo studií pro stanovení záplavových území, pokud jsou pro dané území vytvořeny, - efektivnost vynaložených výdajů na realizaci opatření vzhledem k chráněným hodnotám a přínosům, s využitím moderních metod a postupů, - integrace do plánů povodí, - posudek strategického experta programu, kterým je stanoven koeficient poměrné efektivity větší než 1. - spoluúčast vlastních zdrojů žadatele (nevztahuje se na akce převzaté od navrhovatelů), územních rozpočtů či fondů Evropské unie, b) pro předmět podpory dle části 2 A odst. I. písm. c) a d): - počet ohrožených měst a obcíobcí, odhad počtu ohrožených obyvatel, výskyt povodňových situací v zájmovém území v posledních letech včetně uvedení velikosti kulminačních průtoků těchto povodní (pokud jsou k dispozici), odhad možných povodňových škod nebo uvedení skutečných škod způsobených povodněmi (je-li tento údaj k dispozici), - posudek strategického experta programu, kterým je stanoven koeficient poměrné efektivity větší než 1. VI. Způsob výpočtu podpory: a) pro předmět podpory dle části 2 A odst. I. písm. a), b) a c): - u státních podniků Povodí14) a Lesů České republiky, státní podnik: úhrada do výše 100 % výdajů realizovaných v období od data schválení dokumentace programu na: dokumentaci pro územní a stavební řízení, související investorské a inženýrské činnosti včetně posudku environmentálního experta, výkupy pozemků3) a jiného hmotného majetku nutného pro realizaci stavby a výdajů na vlastní realizaci, zjištěných dle dokumentace pro stavební řízení, upravených podle zadání veřejné zakázky podle zvláštního předpisu15), - u správců drobných vodních toků určených Ministerstvem zemědělství dle § 48 odst. 2 vodního zákona: úhrada do výše 80 % výdajů realizovaných v období od data schválení dokumentace programu na: výkupy pozemků a jiného hmotného majetku nutného pro realizaci stavby a výdajů na vlastní realizaci, zjištěných dle dokumentace pro stavební řízení, upravených podle zadání veřejné zakázky podle zvláštního předpisu15), b) pro předmět podpory dle části 2 A odst. I. písm. d): - výši podpory, do 100 % výdajů, Ministerstvo zemědělství stanoví podle velikosti zájmového území (např. objem nutných geodetických prací, délka zpracovaného úseku v km, plocha povodí v km2, průměrná šířka inundace), c) pro předmět podpory dle části 2 A odst. I. písm. e): - u obcíobcí úhrada do výše 100 % výdajů na: související investorské a inženýrské činnosti včetně posudku environmentálního experta, výkupy pozemků3) a jiného hmotného majetku nutného pro realizaci stavby a výdajů na vlastní realizaci, zjištěných dle dokumentace pro stavební řízení, upravených podle zadání veřejné zakázky podle zvláštního předpisu15). VII. Základní náležitosti žádosti: Žádost o poskytnutí podpory (formulář A v části 3), jejíž součásti jsou přílohy: a) prohlášení žadatele (formulář C v části 3), b) technická zpráva (formulář D v části 3), c) pro akce předmětu podpory dle části 2 A odst. I. písm. a), b) a e) pravomocné stavební povolení nebo ohlášení, d) vyplněný formulář indikátorů a parametrů (formulář S v části 3), e) doklad, že žadatel je minimálně 3 roky správcem drobného vodního toku určeným Ministerstvem zemědělství dle § 48 odst. 2 vodního zákona [týká se pouze podpory dle části 2 A odst. 1 písm. a) a b)], f) doklad o registraci k dani z přidané hodnoty (je-li žadatel správcem drobného vodního toku určený ministerstvem zemědělství podle § 48 vodního zákona, a je-li žadatel jejím plátcem), g) stanovisko správce povodí16) (je-li žadatelem jiný subjekt než správce povodí nebo Lesy České republiky, státní podnik), h) posudek strategického experta, i) výpočet ukazatele dluhové služby vypočtený dle formuláře L v části 3 (je-li žadatelem obecobec), j) formuláře S 09 110, S 09 120, S 09 140 S 09 150 a S 09 16017). VIII. Náležitosti doplňku žádosti: Doplněk žádosti (formulář F 1 v části 3), jehož součástí jsou přílohy: a) u veřejných zakázek (§ 7 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách) vyplněné formuláře dle vyhlášky č. 339/2010 Sb., o uveřejňování vyhlášení pro účely zákona o veřejných zakázkách, b) návrh smlouvy o dílo včetně položkového rozpočtu (předložení položkového rozpočtu se nevztahuje na projektovou dokumentaci), c) posudek environmentálního experta (neplatí pro podprogram 129 125) - zajišťuje žadatel u některého ze subjektů, které mají oprávnění Ministerstva zemědělství a Evropské investiční bankybanky, d) formuláře S 09 upravené podle výsledků zadání veřejné zakázky15). IX. Podmínky přiznání podpory: a) jedná se o akci protipovodňového charakteru, která naplňuje stanovené závazné ukazatele ve schválené dokumentaci programu, b) dodržení osnovy studie stanovování záplavových území, studie odtokových poměrů, c) dodržení všech parametrů uvedených v žádosti o podporu, d) doložení doplňku žádosti včetně příloh (formulář F 1 v části 3), e) doložení platné smlouvy o dílo v termínu nejpozději do 60 dnů od vydání Rozhodnutí, f) doložení vyplněného formuláře dle § 4 odst. 3 prováděcí vyhlášky k zákonu o veřejných zakázkách (jednotný formulář 3), a doklad o jeho uveřejnění v informačním systému o veřejných zakázkách (pouze pokud již nebyly tyto doklady předloženy jako náležitost doplňku žádosti) - v termínu nejpozději do 60 dnů od vydání Rozhodnutí, g) pro závěrečné vyhodnocení akce doložení aktualizovaného formuláře S v části 3. 2 B. Podpora na odstraňování povodňových škod podle § 102 odst. 1 písm. f), k), n) vodního zákona. Podpora se poskytuje v rámci programů: a) 229 110 „Odstranění následků povodní na státním vodohospodářském majetku“, b) 129 270 „Odstranění následků povodní na státním vodohospodářském majetku II“. I. Předmět podpory: Náprava povodňových škod vzniklých na státním vodohospodářském majetku, tj. na vodních tocích a souvisejících vodních dílech ve vlastnictví státu. Obnova vodních děl (včetně hlavních odvodňovacích zařízení) a koryt vodních toků po povodních včetně souvisejících objektů a zařízení, zejména v intravilánech obcíobcí a dále na volných úsecích vodních toků tam, kde náprava povodňových škod obnoví významné vodohospodářské dílo, koryto vodního toku či protipovodňovou ochranu území prostřednictvím: a) v roce 2012 budou přijímány žádosti pouze v podprogramu 229 117 „Odstranění následků povodní roku 2010“ b) programu 129 270 „Odstranění následků povodní na státním vodohospodářském majetku II“, k odstranění povodňových škod při povodních vzniklých od roku 2011, prostřednictvím podprogramu, který bude operativně vytvořen, pokud rozsah případných povodňových škod na státním vodohospodářském majetku na celém území České republiky v kalendářním roce přesáhne 100 000 000 Kč nebo přesáhne-li výše vzniklých povodňových škod na státním vodohospodářském majetku na území jednotlivých dílčích povodí12) částku 50 000 000 Kč v příslušném kalendářním roce. II. Forma podpory: Podpora je účelově vázaná a je poskytována na investiční a neinvestiční výdaje. III. Žadatel: Státní podniky Povodí14) a Lesy České republiky, státní podnik. IV. Termín a místo podání žádosti o podporu: Žádosti o podporu na akce: a) podprogramu 229 117 dle části 2 B odst I. písm. a) budou přijímány do 30. 3. 2012, b) programu 129 270 vyhlášeného dle části 2 B odst. I. písm. b) se podávají v termínech stanovených Ministerstvem zemědělství. Místem podání žádosti o podporu je odbor vody v krajině a odstraňování povodňových škod Ministerstva zemědělství. V. Kritéria podpory: Vyjádření omezené funkce koryta vodního toku, vodních děl a dále objektů a zařízení sloužících výzkumné činnosti ve vodním hospodářství v důsledku povodňové škody na státním vodohospodářském majetku, jako např.: a) omezení průtočnosti nebo kapacity koryta vodního toku, b) snížení stability dna a břehů koryta vodního toku, c) ohrožení funkce stability objektů v korytě vodního toku včetně zařízení křižujících vodní tok, d) ohrožení funkce objektů a zařízení umístěných v blízkosti objektů sloužících výzkumné činnosti ve vodním hospodářství, e) snížení stability vodního toku jako významného krajinotvorného prvku v území, f) vliv poruchového stavu koryta na okolí včetně pozemků, porostů, staveb při březích apod. VI. Způsob výpočtu podpory: Úhrada ve výši do 100 % u škod v případě vyhlášení třetího stupně povodňové aktivity18) a do výše 70 % u vyhlášeného druhého stupně povodňové aktivity19) výdajů stavebních prací a technologických dodávek. Na škody vzniklé v důsledku prvního povodňového stupně není podpora poskytována. VII. Základní náležitosti žádosti: Žádost o poskytnutí podpory (formulář B v části 3), jejíž součástí jsou přílohy: a) prohlášení žadatele (formulář C v části 3), b) technická zpráva dle formuláře E v části 3 včetně dokladu o ověření stability použité (nově navrhované) konstrukce, c) protokol(y) z místního šetření o rozsahu povodňových škod (kopie) vztahující se k akci, včetně fotodokumentace, d) odhad případných následných škod, e) doložení historie realizovaných opatření (např. opravy povodňových škod, zkapacitnění toku podle programu 129 120, údržby investičního charakteru apod.) v dotčeném úseku vodního toku v období předchozích sedmi kalendářních let před vznikem povodňové škody. Tato předchozí opatření budou charakterizována jejich umístěním v ř. km vodního toku, rokem ukončení realizace (pokud se jedná o akci z dotačních programů uvést evidenční číslo akce), výší vynaložených investičních nebo neinvestičních nákladů (stavební část) a stručným popisem provedené konstrukce; f) doklad o vyhlášení druhého a třetího stupně povodňové aktivity, g) vyjádření věcně a místně příslušného vodoprávního úřadu, že se jedná o povodňovou škodu (pokud není součástí protokolu z místního šetření), h) platné územní rozhodnutí nebo ohlášení, i) zdůvodnění naléhavosti a priority navrhované akce, j) situace území (povodí) v měřítku přiměřeném povaze akce s vyznačením úseku či místa navrhované realizace akce, k) formuláře S 09 110, S 09 120, S 09 140, S 09 150 a S 09 16017). VIII. Náležitosti doplňku žádosti: Doplněk žádosti (formulář F 2 v části 3), jehož součástí jsou přílohy: a) u veřejných zakázek (§ 7 zákona o veřejných zakázkách) vyplněné formuláře dle prováděcí vyhlášky k zákonu o veřejných zakázkách, a doklad o jejich uveřejnění (předkládají se pouze formuláře, které se vztahují na použitý druh zadávacího řízení), b) návrh smlouvy o dílo, včetně položkového rozpočtu (předložení položkového rozpočtu se nevztahuje na projektovou dokumentaci), c) pravomocné stavební povolení nebo ohlášení, pokud nebylo součástí žádosti o zařazení do programu, d) formuláře S 09 upravené podle výsledků zadání veřejné zakázky15). IX. Podmínky přiznání podpory: a) doklad, že se jedná o povodňovou škodu na státním vodohospodářském majetku, b) dodržení parametrů uvedených v žádosti o podporu, c) doložení doplňku žádosti včetně příloh (formulář F 2 v části 3), d) doložení platné smlouvy o dílo (oboustranně podepsané a orazítkované, opatřené datem podpisu) v termínu nejpozději do 60 dnů od vydání Rozhodnutí, e) doložení vyplněného formuláře dle § 4 odst. 3 prováděcí vyhlášky k zákonu o veřejných zakázkách (jednotný formulář 3), a doklad o jeho uveřejnění v informačním systému o veřejných zakázkách (pouze pokud již nebyly tyto doklady předloženy jako náležitost doplňku žádosti) - v termínu nejpozději do 60 dnů od vydání Rozhodnutí, f) zajištění využití efektivních postupů pro optimalizaci vynaložených výdajů v návaznosti na protokol o zjištění rozsahu povodňových škod způsobených povodní. 2 C. Podpora obnovy, odbahnění a rekonstrukce rybníků a zřizování vodních děl k ochraně před povodněmi a suchem podle § 102 odst. 1 písm. g) a j) vodního zákona. Podpora se poskytuje v rámci programu 129 130 „Podpora obnovy, odbahnění a rekonstrukce rybníků a výstavby vodních nádrží“, který se řídí následujícími pravidly: I. Předmět podpory: V rámci podprogramu 129 132 „Obnova, odbahnění a rekonstrukce rybníků a výstavba vodních nádrží“: a) obnova (opětovné vybudování v minulosti zaniklých rybníků a vodních nádrží) a rekonstrukce rybníků a vodních nádrží, včetně jejich hrází a funkčních objektů, za účelem obnovy jejich základních funkcí, zlepšení bezpečnosti jejich provozu (zejména za povodňových situací), zlepšení vodohospodářských a mimoprodukčních funkcí s důrazem na posílení jejich retenčních schopností, b) odbahnění nejvíce zanesených rybníků, c) výstavba vodních nádrží k ochraně před povodněmi a suchem. V rámci podprogramu 129 133 „Odstraňování povodňových škod na hrázích a objektech rybníků a vodních nádrží“: d) odstranění povodňových škod na hrázích a objektech rybníků a vodních nádrží způsobených případnou povodní v roce 2012 a jednotlivě přesahujících 250 000 Kč, za předpokladu, že na tyto škody budou uvolněny prostředky nad rámec prostředků schválených ve státním rozpočtu na program 129 130. Na odstranění povodňových škod na hrázích a objektech rybníků a vodních nádrží vystavěných či obnovených z podprogramu 129 132 lze poskytnout podporu pouze za předpokladu, že byly způsobeny povodní o průtoku větším než Q100. II. Forma podpory: Podpora je účelově vázaná a je poskytována na investiční a neinvestiční výdaje. III. Žadatel: Žadatel o podporu může být subjekt podnikající v zemědělské prvovýrobě splňující podmínku, že na rybníku či vodním díle, na který je poskytována podpora, provozuje chov a lov ryb20) [nevztahuje se pro předmět podpory dle části 2 C odst. I. písm. c)], a že se jedná o: a) právnickou osobu, podnikající podle zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a zapsanou v evidenci zemědělského podnikatele podle § 2f zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů, která je zaregistrována jako plátce daně z přidané hodnoty, b) fyzickou osobu zapsanou v evidenci zemědělského podnikatele podle § 2f zákona o zemědělství, která je zaregistrována jako plátce daně z přidané hodnoty, c) Školní rybářství Protivín (IČ 00072648), d) Jihočeskou univerzitu v Českých Budějovicích Výzkumný ústav rybářský a hydrobiologický ve Vodňanech (IČ 60076658), e) Českou zemědělskou univerzitou v Praze, f) organizační jednotky Českého rybářského svazu a Moravského rybářského svazu provozující chov a lov ryb na rybníku či vodní nádrži, na který je žádáno o poskytnutí podpory [nevztahuje se pro předmět podpory dle části 2 C odst. I. písm. c)]. Z podprogramu 129 132 nelze poskytnout podporu žadatelům, jejichž předmět podpory (rybník či vodní nádrž) se nachází na území hlavního města Prahy. IV. Termín a místo podání žádosti o podporu: Žádosti o podporu se podávají průběžně, nejpozději do 30. března 2012, žádosti o podporu dle části 2 C odst. I. písm. d) se podávají průběžně, nejpozději v termínu stanoveném Ministerstvem zemědělství, Právnické osoby podávají žádost na odbor Ministerstva zemědělství - agenturu pro zemědělství a venkov, příslušnou podle místa sídla právnické osoby. Podnikající fyzické osoby podávají žádost na odbor Ministerstva zemědělství - agenturu pro zemědělství a venkov, podle adresy trvalého pobytu zapsané v evidenci zemědělského podnikatele. V. Kritéria podpory: a) obnova a rekonstrukce rybníků a vodních nádrží, včetně jejich hrází a funkčních objektů, jejichž základní parametry nejsou v souladu s normami a je ohrožena bezpečnost vodního díla, nebo je narušena nebo významně omezena jejich vodohospodářská funkce, b) celkové odbahnění rybníků a vodních nádrží o katastrální výměře 1 až 30 ha (a to i v případě, kdy rybník nebo nádrž této katastrální výměry dosáhne realizací navrhovaného opatření), u kterých vrstva sedimentu převyšuje průměrnou výšku 40 cm, c) zlepšení bezpečnosti provozu rybníků a vodních nádrží za povodní, d) výstavba vodních nádrží o katastrální výměře minimálně 2 ha nebo výstavba soustavy vodních nádrží nacházejících se ve stejném povodí III. řádu a zároveň ve stejném katastrálním územíkatastrálním území a v působnosti jednoho stavebního úřadu, v součtu o katastrální výměře větší než 2 ha, na pozemcích, které jsou nebo po realizaci akce budou výhradně ve vlastnictví žadatele, jejichž hlavním účelem bude ochrana před povodněmi a suchem (povolen pouze extenzivní chov ryb), e) efektivnost vynaložených výdajů, f) posudek strategického experta, g) pro podprogram 129 132 podíl investičních výdajů akce ve výši minimálně 30 %, h) počet žádostí jednoho žadatele o podporu, na které může žadatel v kalendářním roce 2012 podporu získat, je: – jedna žádost na jeden rybník pro předmět podpory dle části 2 C odst. I. písm. a), nebo jedna žádost na jeden rybník pro předmět podpory dle části 2 C odst. I. písm. b), – pro předmět podpory dle části 2 C odst. I. písm. c) může žadatel v roce 2012 podat jednu novou žádost na jednu vodní nádrž nebo jednu soustavu nádrží, i) pro předmět podpory dle části 2 C odst. I. písm. d) není počet žádostí omezen. VI. Způsob výpočtu podpory: Úhrada do výše 100 % výdajů na vlastní realizaci (zahrnující stavební práce a technologické dodávky) a na zajištění posudku environmentálního experta, a u výstavby nových vodních nádrží i na výkupy pozemků, ve výši stanovené podle oceňovacího předpisu3) (na výkupy realizované od data schválení dokumentace programu 129 130) nutných pro realizaci stavby. Úhrada výdajů na odbahnění (tj. odtěžení sedimentu včetně prací na odvodnění sedimentu, naložení sedimentu a jeho doprava na úložiště) se poskytuje maximálně do výše 210,- Kč na 1 m3 vytěženého sedimentu. Do tohoto limitu se nezapočítávají výdaje na rozprostření na zemědělský půdní fond. Úhrada se provádí na základě výsledků zadání veřejné zakázky podle zvláštního právního předpisu15). VII. Základní náležitosti žádosti: Žádost o poskytnutí podpory (formulář G v části 3), jejíž součástí jsou přílohy: a) čestné prohlášení (formulář H v části 3), b) technická zpráva (formuláře I v části 3), c) úředně ověřená kopie osvědčení o zápisu do evidence zemědělského podnikatele (ne starší než 3 měsíce) s předmětem činnosti chov ryb20), podle zákona o zemědělství, (je-li žadatelem fyzická osoba nebo právnická osoba podnikající podle obchodního zákoníku), nebo – zřizovací listina, respektive její úředně ověřená kopie, uvádějící chov ryb mezi činnostmi provozovanými žadatelem (je-li žadatelem příspěvková organizace zřízená územním samosprávným celkem), nebo – statut, respektive jeho úředně ověřená kopie, uvádějící chov ryb20) mezi činnostmi provozovanými žadatelem (je-li žadatelem vysoká škola či její organizační jednotka), nebo – výpis z registru ekonomických subjektů (je-li žadatelem právnická osoba, která není zapsaná v obchodním rejstříku), nebo jeho úředně ověřená kopie, d) úředně ověřená kopie registračního listu organizační jednotky Českého rybářského svazu nebo Moravského rybářského svazu (je-li žadatelem), e) doklad evidence rybářského hospodaření žadatele na více než 20 ha vodních ploch dle zvláštního právního předpisu20), podepsané žadatelem (je-li žadatelem fyzická osoba) nebo podepsané statutárním orgánem nebo členem statutárního orgánu s otiskem razítka právnické osoby, f) úředně ověřený doklad o vlastnictví, nájmu (nikoli podnájmu) nebo jiném právním vztahu (za jiný právní vztah je považováno hospodaření podle § 11 zákona o rybářství) k 20 ha vodních ploch, na kterých žadatel rybářsky hospodaří dle zvláštního právního předpisu20), doložené výpisy z katastru nemovitostí (list vlastnictví ne starší než 3 měsíce s uvedením druhu pozemku - vodní plocha, způsob využití - rybník nebo vodní nádrž umělá), nebo platnými nájemními smlouvami (v kopiích) nebo doklady o jiném právním vztahu. Tutéž plochu lze uplatňovat pouze jedenkrát, např. při bezpodílovém spoluvlastnictví rybníků. Doklady o vyhlášení rybářského revíru, ke kterému mají organizační jednotky Českého rybářského svazu a Moravského rybářského svazu právo hospodaření dle § 11 zákona o rybářství, jsou považovány za jiný právní vztah, kde pro účely dotace poskytovatel uznává kromě výše uvedených způsobů využití vodních ploch i způsob využití - vodní nádrž přírodní, g) doklad evidence o hospodaření žadatele na předmětu podpory podle zvláštního právního předpisu20), prokázaný za roky 2010 a 2011 podepsaný žadatelem (je-li žadatelem fyzická osoba), nebo podepsaný statutárním orgánem nebo členem statutárního orgánu s otiskem razítka právnické osoby (nepředkládá se pro předmět podpory dle části 2 C odst. I. písm. a) v případě obnovy zaniklého, nebo nefunkčního rybníka nebo vodního díla. Tehdy doloží žadatel úředně ověřený doklad místně příslušného vodoprávního úřadu o nefunkčnosti rybníka nebo vodní nádrže, nebo nemožnosti hospodaření na předmětu podpory s objektivním odůvodněním. V případě nevystavení tohoto dokladu místně příslušným vodoprávním úřadem, doloží účastník stanovisko příslušného správce povodí. Dále se nepředkládá pro předmět podpory dle části 2 C odst. I. písm. c), h) úředně ověřený doklad o vlastnictví, nájmu nebo o jiném právním vztahu k vodnímu dílu doložený výpisem z katastru nemovitostínemovitostí (list vlastnictví) a snímkem katastrální mapykatastrální mapy ne staršími než 3 měsíce; ve výpisu bude pro předmět podpory dle části 2 C odst. I. písm. a), b) a d) uvedeno: druh pozemku - vodní plocha, způsob využití - rybník nebo vodní nádrž umělá. V případě předmětu podpory dle části 2 C odst. I. písm. c) doklad o vlastnictví k pozemkům dotčeným stavbou, doložený originálem výpisu z katastru nemovitostínemovitostí (list vlastnictví), nebo jeho úředně ověřenou kopií a snímkem katastrální mapykatastrální mapy ne staršími než 3 měsíce, případně kupní smlouvou nebo smlouvou o budoucí smlouvě kupní. V případě společného jmění manželů doložit úředně ověřený souhlas manžela/manželky s vybudováním vodního díla, i) doklad o registraci žadatele k dani z přidané hodnoty (je-li žadatel jejím plátcem), j) stanovisko příslušného správce povodí16) k připravované akci (nepředkládá se pro předmět podpory dle části 2 C odst. I. písm. d) v případě, že akce nebude podléhat stavebnímu povolení), k) stanovisko správce vodního toku pod vodním dílem k připravované akci (nebo doložení skutečnosti, že určeným správcem tohoto vodního toku je žadatel), l) stanovisko věcně a místně příslušného vodoprávního úřadu21), v jehož správním území se předmět podpory nachází, ve kterém bude uvedeno, zda akce, na kterou se vztahuje žádost, bude podléhat ohlášení nebo stavebnímu povolení (v případě, že předmět podpory - vodní dílo - zasahuje do správních obvodů několika vodoprávních úřadů, stanovisko vydá vodoprávní úřad, v jehož správním obvodu leží rozhodující část vodního díla)22), m) souhlas příslušného orgánu ochrany zemědělského půdního fondu o trvalém vyjmutí pozemků ze zemědělského půdního fondu [v případě předmětu podpory dle části 2 C odst. I. písm. c)], n) kopie posudku o potřebě, popřípadě návrhu podmínek provádění technicko-bezpečnostního dohledu (dle § 61 vodního zákona) v případě, že se jedná o změnu stavby vyžadující stavební povolení, o) formuláře S 09 110, S 09 120, S 09 140, S 09 150 a S 09 16017), p) návrh manipulačního a provozního řádu s rozčleněním prostor23) rybníka či vodní nádrže, q) výškopisné a polohopisné zaměření dna rybníka nebo vodní nádrže před započetím těžby sedimentu (podélný řez a příčné řezy ve vzdálenosti max. 40 metrů), stanovení průměrné výšky sedimentu a odhad kubatury sedimentu, vše provedené odborně způsobilou osobou24) (tyto náležitosti pouze pokud je požadována podpora na odbahnění rybníka nebo vodní nádrže), r) kopie protokolu z místního šetření o rozsahu povodňových škod (vztahujícího se k akci), který byl vypracován podle metodiky stanovené Ministerstvem zemědělství [pouze pro předmět podpory dle části 2 C odst. I. písm. d)], s) dokumentace pro územní řízení, t) pravomocné územní rozhodnutí lze dodatečně předložit na Ministerstvo zemědělství - odbor vody v krajině a odstraňování povodňových škod do 27. 9. 2012, pokud je žadatel nepředložil současně při podání žádosti [v případě předmětu podpory dle části 2 C odst. I. písm. c)]. VIII. Náležitosti doplňku žádosti: Doplněk žádosti (formulář J v části 3), jehož součástí jsou přílohy: a) vyplněné formuláře dle prováděcí vyhlášky k zákonu o veřejných zakázkách a doklad o jejich uveřejnění dle § 147 odst. 1 písm. b) zákona o veřejných zakázkách prostřednictvím provozovatele informačního systému na základě žádosti zadavatele (předkládají se pouze formuláře, které se vztahují na použitý druh zadávacího řízení); to se vztahuje i na žadatele, kteří nejsou zadavateli veřejných zakázek dle zákona o veřejných zakázkách, b) doklad o tom, že žadatel má vyřešené závazky vůči finančnímu úřadu a České správě sociálního zabezpečení. Žadatel předloží doklad o bezdlužnosti ne starší než 3 měsíce, c) zadávací dokumentace veřejné zakázky, d) návrh smlouvy o dílo jednostranně podepsaný zhotovitelem, e) položkový rozpočet akce potvrzený zhotovitelem, f) výškopisné a polohopisné zaměření dna rybníka nebo vodní nádrže provedené nejdříve po 30 dnech od vypuštění rybníka nebo vodní nádrže, avšak před započetím těžby sedimentu, upřesnění průměrné výšky sedimentu a upřesnění odhadu kubatury sedimentu, vše provedené odborně způsobilou osobou24) (pokud je požadována podpora na odbahnění rybníka nebo vodní nádrže). Tyto náležitosti není potřeba znovu předkládat pouze v případě, pokud měření předložené jako základní náležitost žádosti dle části 2 C odst. VII. bylo provedeno v době, kdy rybník nebo vodní nádrž byly vypuštěny déle než 3 měsíce, g) pravomocné stavební povolení nebo ohlášení, h) pravomocné rozhodnutí o povolení k nakládání s povrchovými vodami k užívání těchto vod v rybníku nebo vodní nádrži, která je předmětem podpory, pro chov ryb podle § 8 vodního zákona [nepředkládá se pro předmět podpory dle části 2 C odst. I. písm. c) a d)] nebo i) pravomocné rozhodnutí o povolení výjimky z ustanovení dle § 39 vodního zákona při použití závadných látek (nepředkládá se v případě extenzivního chovu ryb), j) hydrotechnický posudek bezpečnostních přelivů a bezpečnostních a výpustných zařízení vodního díla (nebo posudek bezpečnosti vodního díla při povodni25)), zpracovaný a podepsaný autorizovanou osobou24), k) stanovisko správce vodního toku pod vodním dílem k návrhu manipulačního řádu a doklad o jeho předložení příslušnému vodoprávnímu úřadu k projednání, l) údaje o nakládání s vytěženým sedimentem a o jeho uložení a údaje o pozemcích, na které bude vytěžený sediment ukládán, tj. snímky katastrálních mapkatastrálních map a výpis z katastru nemovitostínemovitostí, případně informace o parcelách, ne starší než 3 měsíce, vše potvrzené katastrálním úřadem, dále souhlas uživatelů příslušných pozemků s ukládáním sedimentu (pokud je požadována podpora na odbahnění rybníka nebo vodní nádrže), m) tabulka parametrů sledovaných u jednotlivých akcí, n) posudek environmentálního experta v českém a anglickém jazyce, o) formuláře S 09 upravené podle výsledků zadání veřejné zakázky15). IX. Podmínky přiznání podpory: a) dodržení parametrů uvedených v žádosti o podporu, b) dodržení kalkulace výdajů, c) kladný posudek strategického experta a environmentálního experta (v případě spolufinancování z úvěru od Evropské investiční bankybanky), d) trvalé vyčlenění retenčního ochranného prostoru23) o velikosti minimálně 10 % z celkového (tj. ovladatelného i neovladatelného) prostoru23) rybníka nebo vodní nádrže (objem tohoto prostoru nebude zmenšen oproti stavu před realizací akce), e) u výstavby vodních nádrží dle části 2 C odst. I. písm. c): v manipulačním a provozním řádu vodní nádrže bude stanovena trvalá podmínka, že každoročně v období od 15. listopadu do 31. března bude vodní nádrž vypuštěna a bude sloužit: jako suchá nádrž (poldr), nebo jako suchá nádrž s částečným stálým nadržením do 35 % z celkového prostoru nádrže, nebo do 35 % z celkového prostoru nově vybudované soustavy nádrží. V případě doložení propočtu hydrologických dat vydaných Českým hydrometeorologickým ústavem, je Ministerstvo zemědělství zmocněno v odůvodněných případech od tohoto ustanovení ustoupit, f) prokázání, že bezpečnostní přelivy a bezpečnostní zařízení rybníka nebo vodní nádrže jsou schopny bezpečně převést průtok odpovídající minimálně Q100 či vyšší v souladu s platnými předpisy, g) žadatel, případně následující uživatel, povede průběžně doklady o hnojení a krmení ryb, ze kterých bude patrné, že na předmětu podpory neprovozuje intenzivní chov ryb, h) doložení doplňku žádosti, včetně příloh (formulář J v části 3) v termínu, který stanoví Ministerstvo zemědělství, i) doložení platné smlouvy o dílo v termínu nejpozději do 60 dnů od vydání Rozhodnutí, j) doložení vyplněného formuláře dle § 4 odst. 3 prováděcí vyhlášky k zákonu o veřejných zakázkách (jednotný formulář 3), a doklad o jeho uveřejnění v informačním systému o veřejných zakázkách (pouze pokud již nebyly tyto doklady předloženy jako náležitost doplňku žádosti) - v termínu nejpozději do 60 dnů od vydání Rozhodnutí, k) doložení výškopisného a polohopisného zaměření dna rybníka nebo vodní nádrže po ukončení těžby sedimentu a výpočet skutečného množství vytěženého sedimentu, vše provedené odborně způsobilou osobou24) (pokud je požadována podpora na odbahnění rybníka), l) doložení dokumentace o zřízení nivelačního bodu a určení jeho nadmořské výšky v systému Bpv odborně způsobilou osobou podle zákona č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění pozdějších předpisů, m) doklad o zřízení vodočetné latě, n) doložení čestného prohlášení žadatele o podporu, potvrzené odborně způsobilou osobou24), že údaj o množství vytěženého sedimentu odpovídá skutečnosti (formulář K v části 3) - pokud je požadována podpora na odbahnění rybníka, o) po dobu realizace odbahnění bude veden stavební deník, který bude obsahovat údaje o použité mechanizaci (počet a druh těžebních a dopravních prostředků), p) závazek, že bez písemného souhlasu Ministerstva zemědělství a Evropské investiční bankybanky vlastník předmětu podpory nezmění vlastnická práva k předmětu podpory s úředně ověřeným podpisem vlastníka. X. Obecná ustanovení: Posloupnost administrace přijatých žádostí se odvíjí od termínu podání kompletní žádosti na příslušný odbor Ministerstva zemědělství – agenturu pro zemědělství a venkov. Za žádost se považuje taková, která obsahuje veškeré náležitosti stanovené v odst. VII. této části závazných pravidel. Nekompletní žádost nelze přijmout. Nedostatky formálního charakteru (např. chybějící podpis či otisk razítka, případně chybně či neúplně vyplněné formuláře ISPROFIN – EDS/SMVS a pod.) nejsou důvodem pro nepřijetí žádosti. K odstranění nedostatků formálního charakteru bude žadatel písemně vyzván. Při poskytování podpory v rámci programu 129 130 Ministerstvo zemědělství posuzuje, zda na předmět podpory není uplatňováno zástavní právo, dále posuzuje i skutečnost, zda žadatel o podporu je zároveň i pronajímatelem rybníků jiným subjektům, které jsou zároveň žadateli o podporu z tohoto dotačního titulu. Žadatel o podporu nesmí být zároveň zhotovitelem akce, na kterou je podpora poskytnuta, zhotovitelem také nesmí být fyzická, nebo právnická osoba, která je žadateli osobou blízkou – přímý rodinný příslušník, nebo firma, ve které má žadatel, nebo osoba blízká účast, zcela ji vlastní, nebo je v jejím vedení. XI. Přechodná ustanovení U žádostí, na které byl vydán v roce 2011 příslib podpory pro rok 2012, žadatel písemně potvrdí Ministerstvu zemědělství do 30. 3. 2012 platnost požadavku pro rok 2012 na formuláři M v části 3. Omezení počtu žádostí dle části 2 C odst. V. písm. h) a i) se vztahují na nově podané žádosti v r. 2012, nesouvisí s přísliby z roku 2011. Žádost o poskytnutí podpory dle části 2 C na stejný nebo obdobný předmět nelze podat, byla-li žádost v předešlých letech již zamítnuta. Toto se nevztahuje na žádosti, na které byl v roce 2011 vydán příslib na rok 2012. 2 D. Podpora zvyšování funkčnosti vodních děl podle § 102 odst. 1 písm. f) a g) vodního zákona. Podpora v rámci programu 129 170 „Podpora zvyšování funkčnosti vodních děl“ se v roce 2012 vztahuje pouze na akce, na které byly přijaty žádosti o podporu v roce 2009. Nové žádosti z důvodu nedostatku finančních prostředků nebudou v roce 2012 přijímány. 2 E. Podpora na ostatní opatření ve vodním hospodářství podle § 102 odst. 1 písm. b), f), i), k) vodního zákona Podpora je neinvestičního charakteru a je poskytována v rámci neinvestičních výdajů specifického ukazatele „Podpora vodnímu hospodářství celkem“. I. Předmět podpory je zejména: a) správa drobných vodních toků, b) správa hlavních odvodňovacích zařízení. II. Forma podpory: Podpora je účelově vázaná a je neinvestičního charakteru. III. Žadatel: a) pro předmět podpory dle části 2 E odst. I. písm. a) - správci drobných vodních toků určení Ministerstvem zemědělství dle § 48 odst. 2 vodního zákona, jejichž předmětem podnikání nebo předmětem činnosti je správa drobných vodních toků, b) pro předmět podpory dle části 2 E odst. I. písm. b) organizační složky státu zřízené Ministerstvem zemědělství dle § 56 odst. 6 vodního zákona. IV. Termín a místo podání žádosti o podporu: Žádosti o podporu se podávají průběžně do 30. 4. 2012. Místem podání žádosti o podporu je odbor vody v krajině a odstraňování povodňových škod Ministerstva zemědělství. V. Kritéria podpory: a) pro činnosti dle části 2 E odst. I. písm. a) - údržba a opravy na vodních tocích a objektech k zajištění provozuschopnosti a funkčnosti upravených i neupravených drobných vodních toků (např. odstranění nátrží a nánosů, péče o břehové porosty a pod.), a dále provádění prvotních zásahů (zásahů, které umožní neodkladné zprovoznění vodního toku nebo odstranění ekologické havárie – dále jen „prvotní zásahy“) na drobných vodních tocích, b) pro činnosti dle části 2 E odst. I. písm. b) - údržba a opravy na hlavních odvodňovacích zařízeních a objektech k zajištění jejich provozuschopnosti a funkčnosti a dále provádění prvotních zásahů na nich. VI. Způsob výpočtu podpory: a) podpora dle části 2 E odst. I. písm. a) se poskytuje do 65 %, b) podpora dle části 2 E odst. I. písm. b) se poskytuje do 100 % výdajů na realizaci, upravených podle zadání veřejné zakázky podle zvláštního právního předpisu15). VII. Základní náležitosti žádosti: a) pro předmět podpory dle části 2 E odst. I. písm. a) žádost (formulář N v části 3), jejíž součástí jsou přílohy: – jmenovitý seznam akcí a finanční rezerva na provádění prvotních zásahů, – čestné prohlášení (formulář C v části 3), – návrh technického řešení (technická zpráva podle formuláře O v části 3), – zdůvodnění naléhavosti a priority navrhované akce, – kalkulace výdajů na akci, včetně uvedení finančních zdrojů, – přehledná situace území v měřítku dle povahy akce s vyznačením úseku vodního toku a objektů, které jsou předmětem podpory, – katastrální mapakatastrální mapa v přiměřeném měřítku se zákresem stávajícího stavu a navrhovaného technického řešení, – doklad, že žadatel je správcem drobného vodního toku určený Ministerstvem zemědělství dle § 48 odst. 2 vodního zákona, – doklad o vlastnictví majetku, který je předmětem oprav a údržby, doložený výpisem z katastru nemovitostínemovitostí (list vlastnictví) a snímkem katastrální mapykatastrální mapy, ne staršími než 3 měsíce, – ověřenou kopii (ne starší než 3 měsíce) platného dokladu o podnikání podle § 2 obchodního zákoníku nebo – výpis z obchodního rejstříku ne starší než 3 měsíce, respektive jeho ověřená kopie (je-li žadatelem právnická osoba podnikající podle obchodního zákoníku), nebo – výpis z registru ekonomických subjektů (je-li žadatelem právnická osoba, která není zapsaná v obchodním rejstříku, – doklad o registraci žadatele k dani z přidané hodnoty (je-li žadatel jejím plátcem), – stanovisko příslušného správce povodí16) k připravované akci, – platné ohlášení drobné stavby, stavební úpravy nebo udržovacích prací, – výpočet ukazatele dluhové služby vypočtený dle formuláře L v části 3 (je-li žadatelem obecobec), b) pro předmět podpory dle části 2 E odst. I. písm. b) žádost (formulář S v části 3), jejíž součástí je čestné prohlášení (formulář C v části 3). VIII. Podmínky přiznání podpory: a) pro předmět podpory dle části 2 E odst. I. písm. a): – dodržení parametrů uvedených v žádosti o podporu, – dodržení kalkulace výdajů, – předložení Protokolu o vzniku havarijní situace a způsobu prvotního zásahu (formulář R v části 3), b) pro předmět podpory dle části 2 E odst. I. písm. b): – dodržení parametrů uvedených v žádosti o podporu, – ohlášení stavebních úprav a udržovacích prací potvrzené vodoprávním úřadem, – dodržení kalkulace výdajů uvedené v žádosti o podporu, – předložení Protokolu o vzniku havarijní situace a způsobu prvotního zásahu (formulář R v části 3). 3. Vzory formulářů 452kB 487kB 491kB 447kB 304kB 440kB 433kB 1.4MB 810kB 1.1MB 678kB 408kB 483kB 342kB 785kB 284kB 364kB 277kB 514kB 1) Finanční podpora je udělována podle Nařízení komise (ES) č. 1998/2006 ze dne 15. prosince 2006 o použití článků 87 a 88 Smlouvy na podporu de minimis. 2) § 62 zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti. 3) Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. 4) Zákon č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky, ve znění pozdějších předpisů. 5) § 139 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění zákona č. 509/1991 Sb. 6) Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů. 7) § 46 odst. 2 zákona č. 289/1995 Sb., ve znění zákona č. 320/2002 Sb. 8) Například zákon č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole, ve znění pozdějších předpisů. 9) Například § 15 odst. 1 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění zákona č. 109/2009 Sb. 10) § 15 zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů. 11) Vyhláška č. 83/1996 Sb., o zpracování oblastních plánů rozvoje lesů a o vymezení hospodářských souborů. 12) Vyhláška č. 78/1996 Sb., o stanovení pásem ohrožení lesů pod vlivem imisí. 13) Vyhláška č. 29/2004 Sb., kterou se provádí zákon č. 149/2003 Sb., o obchodu s reprodukčním materiálem lesních dřevin. Vyhláška č. 139/2004 Sb., kterou se stanoví podrobnosti o přenosu semen a sazenic lesních dřevin, o evidenci o původu reprodukčního materiálu a podrobnosti o obnově lesních porostů a o zalesňování pozemků prohlášených za pozemky určené k plnění funkcí lesa. 14) Příloha č. 2 vyhlášky č. 29/2004 Sb. Zákon č. 149/2003 Sb., o uvádění do oběhu reprodukčního materiálu lesních dřevin lesnicky významných druhů a umělých kříženců, určeného k obnově lesa a k zalesňování, a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o obchodu s reprodukčním materiálem lesních dřevin). 16) Příloha č. 6 vyhlášky č. 139/2004 Sb. 16) § 58 odst. 1 zákona č. 289/1995 Sb. 17) Příloha č. 16,17 a 18 vyhlášky č. 29/2004 Sb. Zákon č. 149/2003 Sb. 18) § 2 odst. 6 vyhlášky č. 139/2004 Sb. 19) § 31 odst. 6 zákona č. 289/1995 Sb. 20) § 7 a § 59 odst. 6 zákona č. 289/1995 Sb. 21) § 8 a § 59 odst. 6 zákona č. 289/1995 Sb. 22) Zákon č. 449/2001 Sb, ve znění pozdějších předpisů. 23) § 9 a § 59 odst. 6 zákona č. 289/1995 Sb. 24) § 2c odst. 5 zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů. 25) § 45 zákona č. 449/2001 Sb. § 14 zákona č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání. 26) § 56 zákona č. 114/1992 Sb. § 5 zákona č. 449/2001 Sb. 27) § 36 zákona č. 449/2001 Sb. 28) § 54 odst. 3 či § 56 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny 29) § 44 zákona č. 449/2001 Sb. 30) § 54 nebo § 56 zákona č. 114/1992 Sb. 1) § 12 až 16 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška č. 560/2006 Sb., o účasti státního rozpočtu na financování programů reprodukce majetku, ve znění pozdějších předpisů. 2) § 13 odst. 3 písmena a) až d) zákona č. 218/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 3) Zákon č. 151/1997/Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, Vyhláška Ministerstva financí č. 3/2008 Sb., o provedení některých ustanovení zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů ve znění pozdějších předpisů. 4) § 15 zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 5) Zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 6) Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů. 7) Zákon č. 218/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška č. 560/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 8) Zákon č. 218/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 9) Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 218/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška č. 560/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 10) § 6 odst. 1 vyhlášky č. 560/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 11) § 44 odst. 1 písm. b) zákona č. 218/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 12) § 24 zákona č. 254/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška č. 393/2010 Sb., o oblastech povodí. 13) § 48 zákona č. 254/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 14) Zákon č. 305/2000 Sb., o povodích. 15) Zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů. 16) § 54 zákona č. 254/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 17) Vyhláška č. 560/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 18) § 70 odst. 1 písm. c) zákona č. 254/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 19) § 70 odst. 1 písm. b) zákona č. 254/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 20) § 3 nebo § 11 zákona č. 99/2004 Sb., o rybníkářství, výkonu rybářského práva, rybářské stráži, ochraně mořských rybolovných zdrojů a o změně některých zákonů (zákon o rybářství). 21) § 15 zákona č. 254/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 22) § 115, odst. 18 zákona č. 254/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 23) ČSN 73 65 15 Názvosloví hydrotechniky - Vodní nádrže. 24) § 5 zákona č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů, nebo § 13 zákona č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění pozdějších předpisů. 25) TNV 75 29 35 Posuzování bezpečnosti vodního díla při povodni.
Vyhláška č. 454/2011 Sb.	Vyhláška č. 454/2011 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 528/2005 Sb., o fyzické bezpečnosti a certifikaci technických prostředků, ve znění vyhlášky č. 19/2008 Sb. Vyhlášeno 29. 12. 2011, datum účinnosti 1. 1. 2012, částka 155/2011 * Čl. I - Vyhláška č. 528/2005 Sb., o fyzické bezpečnosti a certifikaci technických prostředků, ve znění vyhlášky č. 19/2008 Sb., se mění takto: * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 1. 1. 2012 454 VYHLÁŠKA ze dne 21. prosince 2011, kterou se mění vyhláška č. 528/2005 Sb., o fyzické bezpečnosti a certifikaci technických prostředků, ve znění vyhlášky č. 19/2008 Sb. Národní bezpečnostní úřad stanoví podle § 33 a § 53 písm. a), c), d), e), f) a j) zákona č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, ve znění zákona č. 255/2011 Sb.: Čl. I Vyhláška č. 528/2005 Sb., o fyzické bezpečnosti a certifikaci technických prostředků, ve znění vyhlášky č. 19/2008 Sb., se mění takto: 1. V § 2 písm. a) se za slova „ve kterém se“ vkládá slovo „zpravidla“. 2. V § 2 se písmeno f) včetně poznámky pod čarou č. 4 zrušuje. Dosavadní písmena g) až m) se označují jako písmena f) až l). 3. V § 2 písm. i) se slova „ztěžuje nebo“ nahrazují slovem „ztěžuje,“, za slovo „oznamuje“ se vkládají slova „nebo zaznamenává“ a za slovo „narušení“ se vkládá slovo „zabezpečení“. 4. V § 2 písm. j) se slova „, uzamykatelná skříň“ zrušují a za slovo „jiná“ se vkládá slovo „uzamykatelná“. 5. V § 2 se na konci písmene k) čárka nahrazuje tečkou a písmeno l) se zrušuje. 6. § 3 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 6 zní: „§ 3 Zabezpečení objektu a zabezpečené oblasti (1) Hranici objektu nebo zabezpečené oblasti, zařazení objektu nebo zabezpečené oblasti do příslušné kategorie6) a zařazení zabezpečené oblasti do příslušné třídy stanoví odpovědná osoba nebo jí pověřená osoba. (2) Zabezpečení objektu nebo zabezpečené oblasti je zajišťováno kombinací opatření fyzické bezpečnosti podle odstavců 3 až 10 a § 6 až 9. (3) Objekt je zabezpečován v závislosti na kategorii objektu, s ohledem na charakter hranice objektu a v závislosti na vyhodnocení rizik těmito technickými prostředky a) pro kategorii Vyhrazené - mechanické zábranné prostředky, b) pro kategorii Důvěrné a Tajné - mechanické zábranné prostředky a zařízení elektrické zabezpečovací signalizace, c) pro kategorii Přísně tajné - mechanické zábranné prostředky, zařízení elektrické zabezpečovací signalizace a speciální televizní systémy. Speciální televizní systémy nesmí narušit ochranu utajovaných informací. (4) Zabezpečená oblast je zabezpečována v závislosti na její kategorii, třídě a vyhodnocení rizik těmito technickými prostředky a) pro kategorii Vyhrazené - mechanické zábranné prostředky, b) pro kategorii Důvěrné - mechanické zábranné prostředky a zařízení elektrické zabezpečovací signalizace, c) pro kategorii Tajné a Přísně tajné - mechanické zábranné prostředky, systémy pro kontrolu vstupů, zařízení elektrické zabezpečovací signalizace, speciální televizní systémy, zařízení elektrické požární signalizace. Speciální televizní systémy lze nahradit tísňovými systémy. Při použití speciálních televizních systémů nesmí být narušena ochrana utajovaných informací. (5) Bodové hodnoty nejnižší míry zabezpečení zabezpečené oblasti jsou stanoveny v příloze č. 1 této vyhlášky. (6) Objekty a zabezpečené oblasti kategorie Důvěrné a vyšší, v nichž je zajištěna trvalá přítomnost zde pracujících osob, se zabezpečují mechanickými zábrannými prostředky. (7) K zabezpečení zabezpečených oblastí se používají certifikované nebo necertifikované technické prostředky. Necertifikované technické prostředky lze použít pouze za podmínek stanovených v příloze č. 1 této vyhlášky. (8) Utajovaná informace se ukládá v zabezpečené oblasti příslušné kategorie nebo vyšší, popřípadě v úschovném objektu, je-li jeho bodová hodnota uplatněna v projektu fyzické bezpečnosti pro příslušnou zabezpečenou oblast. (9) V objektu se umísťuje zařízení fyzického ničení nosičů informací podle přílohy č. 1 této vyhlášky. (10) V případě, že hranice objektu je totožná s hranicí zabezpečené oblasti, je rozsah použití opatření fyzické bezpečnosti určen požadavky na kategorii zabezpečené oblasti. 6) § 25 odst. 1 zákona č. 412/2005 Sb., ve znění zákona č. 255/2011 Sb.“. 7. V § 4 odst. 1 se slova „a hranici objektu“ zrušují. 8. V 4 odst. 1 a v § 8 odst. 3 se slova „provozovatel objektu“ nahrazují slovy „odpovědná osoba nebo jí pověřená osoba“. 9. V § 4 odst. 2 se slova „a hranice objektu“ zrušují. 10. V § 4 odst. 2 se číslo „11“ nahrazuje číslem „8“ a číslo „10“ se nahrazuje číslem „9“. 11. V § 4 odst. 3 se slova „podle § 10 odst. 3“ zrušují. 12. V § 4 se na konci odstavce 5 doplňuje věta „Speciální televizní systémy nesmí narušit ochranu utajovaných informací.“. 13. V § 4 odst. 7 se za slova „přílohy č. 1“ vkládají slova „této vyhlášky“. 14. V § 4 odstavec 8 zní: „(8) K zabezpečení jednacích oblastí se používají certifikované nebo necertifikované technické prostředky. Necertifikované technické prostředky lze použít pouze za podmínek stanovených v příloze č. 1 této vyhlášky.“. 15. V § 4 se odstavce 9 a 10 zrušují. Dosavadní odstavec 11 se označuje jako odstavec 9. 16. § 5 včetně nadpisu zní: „§ 5 Zabezpečení technického zařízení (1) Technické zařízení je zabezpečováno opatřeními fyzické bezpečnosti podle § 3, 6 až 10 nebo podle odstavců 2 až 4. (2) Rozsah použití režimových opatření a technických prostředků k zabezpečení technického zařízení stanoví odpovědná osoba nebo jí pověřená osoba v závislosti na vyhodnocení rizik. (3) Ostraha uloženého technického zařízení obsahujícího utajovanou informaci stupně utajení a) Přísně tajné se zajišťuje typem 5 podle přílohy č. 1 této vyhlášky, b) Tajné se zajišťuje minimálně typem 4 podle přílohy č. 1 této vyhlášky, c) Důvěrné se zajišťuje minimálně typem 3 podle přílohy č. 1 této vyhlášky, d) Vyhrazené se zajišťuje v rozsahu stanoveném odpovědnou osobou nebo jí pověřenou osobou. (4) Rozsah použití opatření fyzické bezpečnosti k zabezpečení technického zařízení se stanoví v projektu fyzické bezpečnosti. Obsah a forma projektu fyzické bezpečnosti se použije přiměřeně.“. 17. V § 6 odst. 1 písm. d) se slovo „daty“ nahrazuje slovy „prostředky, zejména způsob jejich označování, přidělování, úschovy a evidence“. 18. V § 6 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno f), které zní: „f) režim pohybu utajovaných informací v objektu, zabezpečené oblasti a jednací oblasti.“. 19. § 7 včetně nadpisu zní: „§ 7 Režim pohybu osob a dopravních prostředků (1) Oprávnění ke vstupu do objektu, zabezpečené oblasti nebo jednací oblasti vydává odpovědná osoba nebo jí pověřená osoba. Oprávnění ke vstupu do zabezpečené oblasti nebo jednací oblasti stanovené kategorie lze vydat osobě, která je poučena a je držitelem oznámení o splnění podmínek pro přístup k utajované informaci stupně utajení Vyhrazené nebo osvědčení fyzické osoby pro odpovídající nebo vyšší stupeň utajení. Seznam osob s oprávněním ke vstupu do objektu kategorie Důvěrné, Tajné nebo Přísně tajné, do zabezpečené oblasti a do jednací oblasti a dopravních prostředků oprávněných vjíždět do objektu kategorie Důvěrné, Tajné nebo Přísně tajné, do zabezpečené oblasti a do jednací oblasti se ukládá u odpovědné osoby nebo jí pověřené osoby. (2) Osoby bez oprávnění ke vstupu mohou do objektu kategorie Důvěrné, Tajné nebo Přísně tajné, zabezpečené oblasti nebo jednací oblasti vstupovat pouze za doprovodu osoby oprávněné ke vstupu do příslušného objektu, zabezpečené oblasti nebo jednací oblasti za předpokladu, že vstup je nezbytný a nebude narušena ochrana utajovaných informací. (3) Na vstupu do objektu kategorie Důvěrné, Tajné nebo Přísně tajné se provádí kontrola vstupu a u osob bez oprávnění ke vstupu do objektu je vedena evidence údajů a povinně se stanoví režim návštěv s doprovodem. Na vstupu do zabezpečené oblasti kategorie Vyhrazené, která je umístěna v objektu kategorie Vyhrazené, se provádí kontrola vstupu. (4) Při vstupu osob bez oprávnění ke vstupu do objektu kategorie Přísně tajné se u nich provádí kontrola zařízením sloužícím k vyhledávání nebezpečných látek nebo předmětů.“. 20. V nadpisu § 8 se slovo „daty“ nahrazuje slovem „prostředky“. 21. V § 8 odst. 1, 3 a 4 se slovo „daty“ nahrazuje slovem „prostředky“. 22. V § 8 odst. 2 se slovo „data“ nahrazuje slovem „prostředky“ a slova „stupně utajení Vyhrazené, která vyžaduje zvláštní režim nakládání a utajovaná informace“ se zrušují. 23. V § 8 odst. 2 a 4 a v § 10 odst. 1 a 4 se slova „provozovatel objektu“ nahrazují slovy „odpovědná osoba“. 24. V § 8 odst. 2, 4 a 5 a v § 10 odst. 1 a 4 se slovo „jím“ nahrazuje slovem „jí“. 25. V § 8 odst. 4 se slovo „utajeným“ nahrazuje slovem „utajovaným“, za slova „úschovných objektů“ se vkládá slovo „, je“, slova „klíče a identifikační data“ se zrušují a slova „, kde se zabezpečené nebo jednací oblasti nacházejí“ se zrušují. 26. V § 8 odst. 5 se slovo „dat“ nahrazuje slovem „prostředků“ a slova „provozovateli objektu“ se nahrazují slovy „odpovědné osobě“. 27. V § 9 se za slovo „hodnoty“ vkládají slova „jednotlivých typů“. 28. V § 11 odst. 2 písm. c) se slova „nebo prohlášení o stejném složení a provedení technického prostředku, které obsahuje prohlášení výrobce, že technický prostředek bude vyráběn ve stejném složení a provedení, jak byl specifikován v posudku podle § 46 odst. 14 zákona“ nahrazují slovy „– pro jednotlivý technický prostředek není požadován“. 29. V § 12 se slovo „Doba“ nahrazuje slovem „Dobu“ a slova „je odvozena od doby“ se nahrazují slovy „stanoví Úřad, a to nejvýše na dobu“. 30. Příloha č. 1 zní: „Příloha č. 1 k vyhlášce č. 528/2005 Sb. 1. ÚSCHOVNÉ OBJEKTY A JEJICH ZÁMKY 1.1. ÚSCHOVNÉ OBJEKTY 1.1.1. Úschovný objekt typ 4: SS1 = 4 body Úschovný objekt typu 4 je certifikovaný Národním bezpečnostním úřadem (dále jen „Úřad“) a splňuje požadavky bezpečnostní třídy II nebo vyšší podle ČSN EN 1143-1+A1 Bezpečnostní úschovné objekty - Požadavky, klasifikace a metody zkoušení odolnosti proti vloupání - Část 1: Skříňové trezory, trezorové dveře a komorové trezory. V souladu s ČSN EN 1143-1+A1 musí být úschovný objekt typu 4 osazen zámkem minimálně třídy A podle ČSN EN 1300+A1 Bezpečnostní úschovné objekty - Klasifikace zámků s vysokou bezpečností vzhledem k jejich odolnosti proti nepovolenému otevření (zámek typu 2, bod 1.2.3. přílohy). V případě, že je v úschovném objektu typu 4 uložen kryptografický materiál, musí být tento úschovný objekt vybaven kombinačním mechanickým zámkem, minimálně třípolohovým. 1.1.2. Úschovný objekt typ 3: SS1 = 3 body Úschovný objekt typu 3 je certifikovaný Úřadem a splňuje požadavky bezpečnostní třídy I podle ČSN EN 1143-1+A1. V souladu s ČSN EN 1143-1+A1 musí být úschovný objekt typu 3 osazen zámkem minimálně třídy A podle ČSN EN 1300+A1 (zámek typu 2, bod 1.2.3. přílohy). V případě, že je v úschovném objektu typu 3 uložen kryptografický materiál, musí být tento úschovný objekt vybaven kombinačním mechanickým zámkem, minimálně třípolohovým. 1.1.3. Úschovný objekt typ 2: SS1 = 2 body Úschovný objekt typu 2 je certifikovaný Úřadem a splňuje požadavky bezpečnostní třídy 0 podle ČSN EN 1143-1+A1. V souladu s ČSN EN 1143-1+A1 musí být úschovný objekt typu 2 osazen zámkem minimálně třídy A podle ČSN EN 1300+A1 (zámek typu 2, bod 1.2.3. přílohy). 1.1.4. Úschovný objekt typ 1: S1 = 1 bod Úschovným objektem typu 1 je nerozebíratelná ocelová skříň pevné konstrukce, její dveřní uzávěr je opatřen třístranným rozvorovým mechanismem a uzamykán. Dveřní uzávěr je samosvorný v uzavřeném stavu. Úschovný objekt typu 1 není certifikovaný Úřadem. Shodu vlastností těchto úschovných objektů s výše uvedenými požadavky posuzuje odpovědná osoba nebo jí pověřená osoba. Zápis o posouzení shody se stává součástí projektu fyzické bezpečnosti. 1.1.5. Úschovný objekt typ 1A: S1 = 1 bod Úschovný objekt typu 1A je certifikovaný Úřadem a splňuje, včetně uzamykacího systému, požadavky bezpečnostní třídy Z1 podle ČSN 91 6012 Bezpečnostní úschovné objekty - Požadavky, klasifikace a metody zkoušení odolnosti proti vloupání - Trezory se základní bezpečností. 1.1.6. Úschovný objekt typ 1B: S1 = 2 body Úschovný objekt typu 1B je certifikovaný Úřadem a splňuje, včetně uzamykacího systému, požadavky bezpečnostní třídy Z2 podle ČSN 91 6012. 1.1.7. Úschovný objekt typ 1C: S1 = 3 body Úschovný objekt typu 1C je certifikovaný Úřadem a splňuje, včetně uzamykacího systému, požadavky bezpečnostní třídy Z3 podle ČSN 91 6012. 1.1.8. Úschovný objekt typ 0: S1 = nehodnoceno (N) Úschovný objekt typu 0 je pevné konstrukce (např. schránka, kancelářský nábytek) a je opatřen zámkem, který je uzamykán. Nesmí vykazovat takové znaky poškození nebo opotřebení, které by znemožnily identifikovat pokusy o neoprávněný vstup. Úschovný objekt typu 0 není certifikovaný Úřadem. Shodu vlastností těchto úschovných objektů s výše uvedenými požadavky odpovědná osoba nebo jí pověřená osoba v projektu fyzické bezpečnosti. 1.2. ZÁMKY ÚSCHOVNÝCH OBJEKTŮ 1.2.1. Zámek typ 4: SS2 = 4 body Zámek typu 4 je certifikovaný Úřadem v rámci certifikace úschovného objektu a splňuje požadavky bezpečnostní třídy C podle ČSN EN 1300+A1. 1.2.2. Zámek typ 3: SS2 = 3 body Zámek typu 3 je certifikovaný Úřadem v rámci certifikace úschovného objektu a splňuje požadavky bezpečnostní třídy B podle ČSN EN 1300+A1. 1.2.3. Zámek typ 2: SS2 = 2body Zámek typu 2 je certifikovaný Úřadem v rámci certifikace úschovného objektu a splňuje požadavky bezpečnostní třídy A podle ČSN EN 1300+A1. Poznámka k bodu 1.: Převodní tabulka bodové hodnocení úschovného objektu Typ úschovného objektu\| Stupeň utajení pro který byla schválena způsobilost je vypsán slovy\| Bodová hodnota SS1\| Bodová hodnota SS2 ---\|---\|---\|--- do 31.12. 1999 Typ 4\| PŘÍSNĚ TAJNÉ\| 4 body\| 2 body Typ 3\| TAJNÉ\| 3 body\| 2 body Typ 2\| DŮVĚRNÉ\| 2 body\| 2 body 2. ZABEZPEČENÉ OBLASTI A JEJICH UZAMYKACÍ SYSTÉMY Mechanickými zábrannými prostředky se v této kapitole rozumí zejména zámky, dveře, mříže, folie, skla a další bezpečnostní konstrukční a stavební prvky s výjimkou úschovných objektů (bod 1. přílohy). Mechanickými zábrannými prostředky se zabezpečují průlezné otvory, které dovolí průchod šablony o níže uvedených rozměrech: Průlezný otvor\| Rozměr ---\|--- obdélník\| 400mm x 250mm elipsa\| 400mm x 300mm kruh\| Průměr 350 mm Pokud je průlezný otvor zabezpečen mechanickým zábranným prostředkem s jedním nebo více otvory (např. mříž), nesmí tyto otvory dovolit průchod šablony ve tvaru elipsy o rozměrech 250 mm x 150 mm a tloušťky 20 mm. 2.1. ZABEZPEČENÉ OBLASTI Určení typu zabezpečené oblasti je dáno nejméně odolným prvkem její hranice. 2.1.1. Zabezpečená oblast typ 4: SS3 = 4 body Stěny, podlahy a stropy musí mít následující stavební konstrukci: a) zděnou (cihelné nebo vápenocementové bloky, pórobetonové tvárnice) tloušťky větší než 300 mm, nebo b) z vyztuženého betonu tloušťky větší než 150 mm. Bodové hodnocení ostatních mechanických zábranných prostředků musí splňovat hodnotu SS3 = 4. Mechanické zábranné prostředky nesmí vykazovat takové znaky poškození nebo opotřebení, které by znemožnily identifikovat pokusy o neoprávněný vstup. Okna, dveře a další uzávěry musí splňovat požadavky bezpečnostní třídy RC 4 nebo třídy RC 5 podle ČSN EN 1627 Okna, dveře, uzávěry - Odolnost proti násilnému vniknutí - Požadavky a klasifikace. 2.1.2. Zabezpečená oblast typ 3: SS3 = 3 body Stěny, podlahy a stropy musí mít následující stavební konstrukci: a) zděnou (cihelné nebo vápenocementové bloky, pórobetonové tvárnice) tloušťky větší než 150 mm, nebo b) z vyztuženého betonu tloušťky větší než 100 mm. Bodové hodnocení ostatních mechanických zábranných prostředků musí splňovat minimálně hodnotu SS3 = 3. Mechanické zábranné prostředky nesmí vykazovat takové znaky poškození nebo opotřebení, které by znemožnily identifikovat pokusy o neoprávněný vstup. Okna, dveře a uzávěry musí splňovat požadavky bezpečnostní třídy RC 3 podle ČSN EN 1627. 2.1.3. Zabezpečená oblast typ 2: SS3 = 2 body Stěny, podlahy a stropy musí mít následující stavební konstrukci: a) zděnou (cihelné nebo vápenocementové bloky, pórobetonové tvárnice) tloušťky 100 až 150 mm, nebo b) z vyztuženého betonu tloušťky do 100 mm. Podlahy a stropy mohou být i z jiného materiálu tloušťky větší než 150 mm (např. dřevěná sendvičová trámová konstrukce). Bodové hodnocení ostatních mechanických zábranných prostředků musí splňovat minimálně hodnotu SS3 = 2. Okna, dveře a uzávěry musí splňovat požadavky bezpečnostní třídy RC 2 podle ČSN EN 1627. Průlezné otvory nemusí být zabezpečeny certifikovanými mechanickými zábrannými prostředky, pokud spodní okraj průlezného otvoru splňuje následující požadavky: a) nachází se alespoň 5,5 m nad terénem, b) nelze k němu jednoduše proniknout ze střechy nebo za pomoci hromosvodů, okapů, parapetů, jiných stavebních prvků, terénních nerovností, stromů či jiných staveb. Mechanické zábranné prostředky nesmí vykazovat takové znaky poškození nebo opotřebení, které by znemožnily identifikovat pokusy o neoprávněný vstup. 2.1.4. Zabezpečená oblast typ 1: SS3 = 1 bod Stěny, podlahy a stropy jsou lehké stavební konstrukce z materiálů jako například: - sádrokartónu, - lehké zděné stavební konstrukce, - dřeva, dřevotřískových desek, - plastických tvrzených hmot, - profilovaného nebo vlnitého plechu, - skla. Průlezné otvory musí být zabezpečeny mechanickými zábrannými prostředky, které poskytují stejný stupeň odolnosti jako zbývající části hranice zabezpečené oblasti typu 1, nebo jsou chráněny certifikovanými zařízeními elektrické zabezpečovací signalizace (EZS), jejichž instalace odpovídá minimálně hodnotě SS92 = 3. Průlezné otvory nemusí být zabezpečeny těmito mechanickými zábrannými prostředky, pokud spodní okraj průlezného otvoru splňuje následující požadavky: a) nachází se alespoň 5,5 m nad terénem, b) nelze k němu jednoduše proniknout ze střechy nebo za pomoci hromosvodů, okapů, parapetů, jiných stavebních prvků, terénních nerovností, stromů či jiných staveb. Mechanické zábranné prostředky musí být pevné konstrukce a nesmí vykazovat takové znaky poškození nebo opotřebení, které by znemožnily identifikovat pokusy o neoprávněný vstup a shodu s těmito požadavky posuzuje odpovědná osoba nebo jí pověřená osoba. Zápis o posouzení shody se stává součástí projektu fyzické bezpečnosti. 2.1.5. Zabezpečená oblast typ 0: SS3 = nehodnoceno (N) Zabezpečení průlezných otvorů musí umožňovat kontrolu pohybu osob a vozidel. Mechanické zábranné prostředky nesmí vykazovat takové znaky poškození nebo opotřebení, které by znemožnily identifikovat pokusy o neoprávněný vstup. Shodu s výše uvedenými požadavky potvrzuje odpovědná osoba nebo jí pověřená osoba v projektu fyzické bezpečnosti. 2.2. UZAMYKACÍ SYSTÉMY URČENÉ K UZAMYKÁNÍ ZABEZPEČENÝCH OBLASTÍ 2.2.1. Uzamykací systém typ 4: SS4 = 4 body Uzamykací systém typu 4 je certifikovaný Úřadem. Uzamykací systém a jeho komponenty musí splňovat požadavky bezpečnostní třídy RC 5 podle ČSN EN 1627. 2.2.2. Uzamykací systém typ 3: SS4 = 3 body Uzamykací systém typu 3 je certifikovaný Úřadem. Uzamykací systém a jeho komponenty musí splňovat požadavky bezpečnostní třídy RC 4 podle ČSN EN 1627. 2.2.3. Uzamykací systém typ 2: SS4 = 2body Uzamykací systém typu 2 je certifikovaný Úřadem. Uzamykací systém a jeho komponenty musí splňovat požadavky bezpečnostní třídy RC 3 podle ČSN EN 1627. 2.2.4. Uzamykací systém typ 1: SS4 = 1 bod Uzamykací systém typu 1 je certifikovaný Úřadem. Uzamykací systém a jeho komponenty musí splňovat požadavky bezpečnostní třídy RC 2 podle ČSN EN 1627. 2.2.5. Uzamykací systém typ 0: SS4 = nehodnoceno (N) Uzamykací systém typu 0 není certifikovaný Úřadem. Poznámka k bodu 2.: Pokud zabezpečenou oblast tvoří komorový trezor, nesmí být vstup do komorového trezoru v té části hranice zabezpečené oblasti, která je současně hranicí objektu. Bodové ohodnocení S2 je v tomto případě rovno 0. 3. HRANICE OBJEKTU Při určení typu objektu je rozhodující ta část hranice objektu, která má nejnižší odolnost. V případě, že hranice objektu je v celé své délce shodná s hranicí zabezpečené oblasti, hodnotí se pouze zabezpečená oblast a bodové hodnocení objektu (S3 = 0); režim návštěv v objektu se v tomto případě nehodnotí (SS7 = N). Zvláštním případem hranice objektu je perimetr (plot atd.) na jehož celé hranici a přístupových bodech je realizována ostrahou typu 5. V tomto případě lze hodnotu S3 nahradit součinem bodových hodnocení SS10 (fyzická bariéra typu 2 a výše) a SS11. Body z položek SS10 a SS11, které byly využity v hodnotě S3, se již nezapočítávají do výpočtu hodnoty S6, ale uvádí se v tabulce bodového ohodnocení pro informaci. Zvláštním případem je hranice objektu vymezená hranicí perimetru (plot atd.). V tomto případě se jako hranice objektu posuzuje navíc i plášť budovy a započte se do hodnoty S3. 3.1. Objekt typ 4: S3 = 4 body Stěny, podlahy a stropy musí mít zvýšenou nebo zvlášť pevnou stavební konstrukci (např. železobetonová konstrukce). Objekt typu 4 má minimální počet dveří, oken a ostatních průlezných otvorů, které musí být zabezpečeny mechanickými zábrannými prostředky a poskytují stejný stupeň odolnosti proti narušiteli jako ostatní části hranice objektu typu 4. 3.2. Objekt typ 3: S3 = 3 body Stěny, podlahy a stropy musí mít pevnou stavební konstrukci z cihel nebo tvárnic, případně je použita stavební technologie využívající prefabrikovaných a montovaných panelů apod. Průlezné otvory musí být zabezpečeny mechanickými zábrannými prostředky, které poskytují stejný stupeň odolnosti proti narušiteli jako ostatní části hranice objektu typu 3. Průlezné otvory nemusí být zabezpečeny těmito mechanickými zábrannými prostředky, pokud spodní okraj průlezného otvoru splňuje následující požadavky: a) nachází se alespoň 5,5 m nad terénem, b) nelze k němu jednoduše proniknout ze střechy nebo za pomoci hromosvodů, okapů, parapetů, jiných stavebních prvků, terénních nerovností, stromů či jiných staveb. 3.3. Objekt typ 2: S3 = 2 body Objekt je lehké stavební konstrukce. Průlezné otvory musí být zabezpečeny mechanickými zábrannými prostředky nebo technickými prostředky EZS minimálně s instalací SS92=1. Tato podmínka neplatí, pokud spodní okraj průlezného otvoru splňuje následující požadavky: a) nachází se alespoň 5,5 m nad terénem, b) nelze k němu jednoduše proniknout ze střechy nebo za pomoci hromosvodů, okapů, parapetů, jiných stavebních prvků, terénních nerovností, stromů či jiných staveb. 3.4. Objekt typ 1: S3 = 1 bod Objekt je vylehčená prefabrikovaná konstrukce, která chrání osoby, materiál a zařízení před povětrnostními vlivy. 3.5. Objekt typ 0: S3 = nehodnoceno (N) Objekt má viditelně vymezenou hranici, v jejímž rámci existuje možnost kontroly jednotlivých osob a vozidel. Hranici objektu stanoví odpovědná osoba nebo jí pověřená osoba v projektu fyzické bezpečnosti. 4. SYSTÉM KONTROLY VSTUPU DO ZABEZPEČENÉ OBLASTI NEBO OBJEKTU A REŽIM NÁVŠTĚV 4.1. SYSTÉM KONTROLY VSTUPU DO ZABEZPEČENÉ OBLASTI NEBO OBJEKTU Systém kontroly vstupu je hodnocen za předpokladu jeho realizace na všech vstupech do objektu nebo zabezpečené oblasti. 4.1.1. Systém kontroly vstupu typ 4: SS6 = 4 body Systém kontroly vstupu typu 4 musí být certifikovaný Úřadem a splňuje požadavky podle ČSN EN 50133-1 Poplachové systémy - Systémy kontroly vstupů pro použití v bezpečnostních aplikacích - Část 1: Systémové požadavky pro třídu přístupu B a třídu identifikace 3 a) identifikační prvek a PIN, b) biometrie a PIN, nebo c) identifikační prvek a biometrie. Systém kontroly vstupu typu 4 musí být doplněn přístupovou bariérou, znemožňující opakovaný přístup a zabezpečující režim „jedna transakce - jeden průchod“. Kontrola vstupu je realizována na všech vstupech do objektu nebo zabezpečené oblasti. Hlášení ze systému kontroly vstupu typu 4 musí být vyvedeno na stálé stanoviště ostrahy. 4.1.2. Systém kontroly vstupu typ 3: SS6 = 3 body Systém kontroly vstupu typu 3 musí být certifikovaný Úřadem a splňuje požadavky podle ČSN EN 50133-1. Poplachové systémy – Systémy kontroly vstupů pro použití v bezpečnostních aplikacích – Část 1: Systémové požadavky pro třídu přístupu B a třídu identifikace 3 a) identifikační prvek a PIN, b) biometrie a PIN, nebo c) identifikační prvek a biometrie. Kontrola vstupu je realizována na všech vstupech do objektu nebo zabezpečené oblasti. Hlášení ze systému kontroly vstupu typu 3 musí být vyvedeno na stálé stanoviště ostrahy. 4.1.3. Systém kontroly vstupu typ 2: SS6 = 2 body Systém kontroly vstupu typu 2 musí být certifikovaný Úřadem a splňuje požadavky podle ČSN EN 50133-1 Poplachové systémy – Systémy kontroly vstupů pro použití v bezpečnostních aplikacích – Část 1: Systémové požadavky pro třídu přístupu B a třídu identifikace 2 a) identifikační prvek, b) PIN, nebo c) biometrie. Kontrola vstupu je realizována na všech vstupech do objektu nebo zabezpečené oblasti. Hlášení ze systému kontroly vstupu typu 2 musí být vyvedeno na stálé stanoviště ostrahy. Systém kontroly vstupu typu 2, lze nahradit kontrolou vstupu, kterou nepřetržitě provádí ostraha příslušníků ozbrojených sil nebo ozbrojených sborů, a to na všech vstupech do objektu nebo zabezpečené oblasti. 4.1.4. Systém kontroly vstupu typ 1: SS6 = 1 bod Systém kontroly vstupu typu 1 tvoří uzamykatelná mechanická zábrana na vstupu. Kontrola vstupu je realizována na všech vstupech do objektu nebo na všech vstupech do zabezpečené oblasti. Poznámka k bodu 4.1.: Systém kontroly vstupu typu 1 lze použít pouze na vstupu do zabezpečené oblasti kategorie Důvěrné nebo Vyhrazené. Při kontrole vstupu do objektu nebo zabezpečené oblasti kategorie Přísně tajné se používají zařízení sloužící k vyhledávání nebezpečných látek nebo předmětů. Systém kontroly vstupu, podle bodu 5.2.8 ČSN EN 50133-1 Poplachové systémy – Systémy kontroly vstupů pro použití v bezpečnostních aplikacích – Část 1: Systémové požadavky pro třídu přístupu B, musí hlásit neoprávněný pokus nebo samotné otevření místa přístupu nebo uplynutí povolené doby po oprávněném otevření místa přístupu. Hlášení musí proběhnout do 10 sekund. 4.2. NAMÁTKOVÉ VSTUPNÍ A VÝSTUPNÍ PROHLÍDKY 4.2.1. Namátkové prohlídky SS12 = 1 bod Namátkové prohlídky zabezpečuje orgán státu, právnická nebo podnikající fyzická osoba a jsou prováděny náhodně při vstupu, vjezdu, výstupu a výjezdu z objektu. Namátkové prohlídky jsou určeny jako odstrašující prvek proti porušení ochrany utajovaných informací. 4.3. REŽIM NÁVŠTĚV V OBJEKTU 4.3.1. Návštěvy s doprovodem: SS7 = 3 body Návštěvy musí být doprovázeny po celou dobu pobytu v objektu. Musí být vedena evidence údajů o návštěvách, která obsahuje osobní identifikační údaje návštěv, doprovázejících osob a časové údaje o tom, kdy byla návštěva vykonána. 4.3.2. Návštěvy bez doprovodu: SS7 = 1 bod Návštěvy, které mají povolen vstup bez doprovodu, musí být viditelně označeny. V tomto případě musí být viditelně označeni i všichni vlastní zaměstnanci. Musí být vedena evidence údajů o návštěvách, která obsahuje osobní identifikační údaje návštěv a časové údaje o tom, kdy byla návštěva vykonána. 4.3.3. Návštěvy bez kontroly: SS7 = nehodnoceno (N) Návštěvy vstupují bez kontroly a doprovodu. 5. OSTRAHA A ZAŘÍZENÍ ELEKTRICKÉ ZABEZPEČOVACÍ SIGNALIZACE (EZS) 5.1. OSTRAHA 5.1.1. Ostraha typ 5: SS8 = 5 bodů Ostrahu typu 5 zabezpečují pouze příslušníci ozbrojených sil nebo ozbrojených sborů a je vykonávaná způsobem nepravidelných obchůzek. Ostraha provádí obchůzky po náhodně vybraných trasách v náhodných intervalech ne větších než 2 hodiny. V průběhu výkonu ostrahy, včetně doby obchůzky, musí být na stanovišti stálé ostrahy neustále přítomna nejméně jedna osoba určená pro výkon ostrahy. 5.1.2. Ostraha typ 4: SS8 = 4 body Ostrahu typu 4 zabezpečují pouze příslušníci ozbrojených sil nebo ozbrojených sborů a je vykonávaná způsobem nepravidelných obchůzek. Ostraha provádí obchůzky v intervalu ne větším než 6 hodin. V noci a v mimopracovní době se četnost obchůzek zvyšuje. V průběhu výkonu ostrahy, včetně doby obchůzky, musí být na stanovišti stálé ostrahy neustále přítomna nejméně jedna osoba určená pro výkon ostrahy. 5.1.3. Ostraha typ 3: SS8 = 3 body Ostrahu typu 3 zabezpečují zaměstnanci orgánu státu, právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby, o jejichž objekt jde, příslušníci ozbrojených sil nebo ozbrojených sborů anebo zaměstnanci bezpečnostní ochranné služby. Intervaly obchůzek jsou závislé na vnitřním provozu a míře předpokládaného rizika. V průběhu výkonu ostrahy, včetně doby obchůzky, musí být na stanovišti stálé ostrahy neustále přítomna nejméně jedna osoba určená pro výkon ostrahy. 5.1.4. Ostraha typ 2: SS8 = 2 body Ostrahu typu 2 zabezpečují zaměstnanci orgánu státu, právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby, o jejichž objekt jde, příslušníci ozbrojených sil nebo ozbrojených sborů anebo zaměstnanci bezpečnostní ochranné služby. U ostrahy typu 2 nejsou vyžadovány obchůzky. 5.1.5. Ostraha typ 1: SS8 = 1 bod Ostraha typu 1 odpovídá střežení objektu napojením na dohledové a poplachové přijímací centrum umožňující rychlý zásah. Poznámka k bodu 5.1.: Pravidla pro výkon ostrahy je nutné v případě objektu, ve kterém se nachází zabezpečená oblast kategorie Důvěrné, Tajné anebo Přísně tajné nebo jednací oblast, stanovit v písemné formě. Ostraha zabezpečených oblastí, ve kterých se ukládají utajované informace Evropské unie stupně utajení Důvěrné a vyšší, se zabezpečuje ostrahou typu 2 a vyšší, s tím že frekvence obchůzek musí být stanovena v intervalech ne větších než 2 hodiny. První obchůzka ostrahy se provede ihned po skončení pracovní doby. Stanoviště stálé ostrahy je umístěno od zabezpečené oblasti kategorie Přísně tajné a Tajné nejdále 500 m nebo pokud je vzdálenost stanoviště stálé ostrahy větší než 500 m musí být zásah ostrahy proveden do 5 minut od přijetí poplašného nebo nouzového signálu z objektu, zabezpečené oblasti nebo jednací oblasti. Ostrahu typu 1 lze použít jen pro objekty kategorie Důvěrné nebo Vyhrazené. Ostraha musí být vybavena při obchůzce prostředky umožňujícími spojení se stanovištěm pro stálý výkon ostrahy. Doba reakce ostrahy na poplašný nebo nouzový signál musí být ověřována odpovědnou osobou nebo jí pověřenou osobou. 5.2. ZAŘÍZENÍ ELEKTRICKÉ ZABEZPEČOVACÍ SIGNALIZACE 5.2.1. Zařízení elektrické zabezpečovací signalizace typ 4: SS91 = 4 body Zařízení elektrické zabezpečovací signalizace typu 4 musí být certifikováno Úřadem a splňuje požadavky podle ČSN EN 50131-1 ed. 2 Poplachové systémy - Poplachové zabezpečovací a tísňové systémy - pro stupeň zabezpečení 4 - vysoké riziko. Tísňový systém splňuje dále požadavky ČSN EN 50134 -1 Poplachové systémy - Systémy přivolání pomoci. 5.2.2. Zařízení elektrické zabezpečovací signalizace typ 3: SS91 = 3 body Zařízení elektrické zabezpečovací signalizace typu 3 musí být certifikováno Úřadem a splňuje požadavky podle ČSN EN 50131-1 ed. 2 pro stupeň zabezpečení 3 - střední až vysoké riziko. Tísňový systém splňuje dále požadavky ČSN EN 50134 - 1. 5.2.3. Zařízení elektrické zabezpečovací signalizace typ 2: SS91 = 2 body Zařízení elektrické zabezpečovací signalizace typu 2 musí být certifikováno Úřadem a splňuje požadavky podle ČSN EN 50131-1 ed. 2 pro stupeň zabezpečení 2 - nízké až střední riziko. Tísňový systém splňuje dále požadavky ČSN EN 50134-1. 5.2.4. Zařízení elektrické zabezpečovací signalizace typ 1: SS91 = 1 bod Zařízení elektrické zabezpečovací signalizace typu 1 nejsou certifikovaná Úřadem. Poznámka k bodu 5.2.: Předmětem certifikace zařízení elektrické zabezpečovací signalizace jsou: a) ústředny elektrické zabezpečovací signalizace, b) detektory elektrické zabezpečovací signalizace, c) perimetrické detekční systémy, d) tísňové systémy. Tabulka přiřazení kategorií k typům technických prostředků EZS Typ technického prostředku EZS\| Stupeň utajení pro který byla schválena způsobilost je vypsán slovy nebo vypsaná zkratkou\| Bodová hodnota ---\|---\|--- do 31.12. 1999\| od 1.1. 2000 Typ 4\| -\| „PT“\| 4 body Typ 3\| „PŘÍSNĚ TAJNÉ“\| „T“\| 3 body Typ 2\| „DŮVĚRNÉ“\| „D“\| 2 body 5.2.5. Instalace zařízení elektrické zabezpečovací signalizace typ 4: SS92 = 4 body Instalace typu 4 je realizovaná v zabezpečené oblasti v rozsahu: a) prostorová ochrana, b) plášťová ochrana, c) tísňový systém, d) otřesové detektory nebo speciální televizní systém snímající nepřetržitě průlezné otvory zabezpečené oblasti. 5.2.6. Instalace zařízení elektrické zabezpečovací signalizace typ 3 SS92 = 3 body Instalace typu 3 je realizovaná v zabezpečené oblasti v rozsahu: a) prostorová ochrana, b) plášťová ochrana, c) tísňový systém nebo speciální televizní systém snímající nepřetržitě průlezné otvory zabezpečené oblasti. 5.2.7. Instalace zařízení elektrické zabezpečovací signalizace typ 2 SS92 = 2 body Instalace typu 2 je realizovaná v zabezpečené oblasti v rozsahu: a) prostorová ochrana, b) plášťová ochrana. Průlezné otvory v hranici zabezpečené oblasti v případě instalace zařízení elektrické zabezpečovací signalizace typu 2 nemusí být chráněny prvky plášťové ochrany, pokud jejich spodní okraj splňuje následující podmínky: a) nachází se alespoň 5,5 m nad terénem, b) nelze k němu jednoduše proniknout ze střechy nebo za pomoci hromosvodů, okapů, parapetů, jiných stavebních prvků, terénních nerovností, stromů či jiných staveb. 5.2.8. Instalace zařízení elektrické zabezpečovací signalizace typ 1 SS92 = 1 bod Instalace typu 1 je realizovaná v rozsahu prostorové ochrany zabezpečené oblasti. Poznámka k 5.2.5 až 5.2.8.: Instalace zařízení elektrické zabezpečovací signalizace musí splňovat požadavky podle norem řady ČSN EN (CLC/TS) 50131 – Poplachové zabezpečovací a tísňové systémy. Výstupní hlášení zařízení elektrické zabezpečovací signalizace a speciálního televizního systému musí být vyvedena na stanoviště určené pro stálý výkon ostrahy. Ovládání zařízení elektrické zabezpečovací signalizace v zabezpečené oblasti musí být nezávislé na ovládání zařízení elektrické zabezpečovací signalizace v ostatních zabezpečených oblastech nebo jiných prostorech. Instalace zařízení elektrické zabezpečovací signalizace musí být ověřena funkční zkouškou podle TNI 334591-3. Rozsah funkčních zkoušek je stanoven nejméně každých 12 měsíců v tabulce A1 (stupeň 1). Funkční zkouška musí být zaznamenána v provozní knize nebo protokolem o zkoušce, který se ukládá u odpovědné osoby nebo jí pověřené osoby. 5.2.9. Výpočet SS9 podle bodového hodnocení SS91 a SS92 SS9 = (SS91 + SS 92)/2 x SS92/OBL Hodnota SS9 se matematicky zaokrouhluje na celé číslo. Maximální hodnota SS9 může být 4. OBL je bodová hodnota určená kategorií zabezpečené oblasti: Kategorie zabezpečené oblasti\| Bodová hodnota OBL ---\|--- Přísně tajné\| 4 body Tajné\| 3 body Důvěrné\| 2 body Vyhrazené\| 1 bod Je-li v zabezpečené oblasti zajištěna trvalá přítomnost nejméně 1 osoby, není nutno instalovat zařízení elektrické zabezpečovací signalizace; v tomto případě je hodnota SS9 = 4. Výsledné bodové ohodnocení úrovně zařízení elektrické zabezpečovací signalizace je dáno bodovým ohodnocením použitého technického prostředku nejnižšího typu. 5.3. SPECIÁLNÍ TELEVIZNÍ SYSTÉMY Speciální televizní systémy slouží pro snímání, přenos a zobrazování pohybu osob a dopravních prostředků. Speciální televizní systémy nejsou certifikované Úřadem. Instalace speciálních televizních systémů musí splňovat požadavky norem řady ČSN EN 50132 - Poplachové přenosové systémy a zařízení - CCTV sledovací systémy pro použití v bezpečnostních aplikacích. 6. OCHRANA PERIMETRU Hranice perimetru je tvořena po celém obvodu fyzickou bariérou. 6.1. FYZICKÉ BARIÉRY Fyzické bariéry jsou vyžadovány po celém obvodu hranice objektu tam, kde to umožňuje její charakter. Konstrukce přístupových bodů (vstupních bran) musí být na stejné bezpečnostní úrovni jako konstrukce fyzické bariéry (oplocení). Na všech přístupových bodech musí být zajištěn stejný standard kontroly vstupu. 6.1.1. Fyzická bariéra typ 4: SS10 = 4 body Fyzická bariéra typu 4 umožňuje pozorování přilehlého terénu. Je-li to možné, musí být ponechán kolem chráněného objektu 25 metrový volný prostor. Minimální výška vertikální části bariéry je 2,15 metru. Musí být navržena a zkonstruována tak, aby poskytovala co největší překážku proti průniku průlomem. Horní část bariéry musí zajišťovat ochranu proti překonání lezením - oboustranné šikmé vzpěry vyčnívající ven i dovnitř pod úhlem 45° o minimální délce 40 cm, na nichž je po celé délce připevněn ostnatý drát. Fyzická bariéra typu 4 musí být doplněna perimetrickým detekčním systémem. 6.1.2. Fyzická bariéra typ 3: SS10 = 3 body Fyzická bariéra typu 3 umožňuje pozorování přilehlého terénu. Je-li to možné, musí být ponechán kolem chráněného objektu 25 metrový volný prostor. Minimální výška vertikální části bariéry je 2,15 metru. Musí být navržena a zkonstruována tak, aby poskytovala co největší překážku proti průniku průlomem. Horní část bariéry musí zajišťovat ochranu proti překonání lezením - jednostranné šikmé vzpěry vyčnívající ven pod úhlem 45° o minimální délce 40 cm, na nichž je po celé délce připevněn ostnatý drát. 6.1.3. Fyzická bariéra typ 2: SS10 = 2 body Fyzická bariéra typu 2 musí poskytovat překážku proti pokusu o překonání lezením a proti průniku průlomem. Minimální výška vertikální části bariéry je 2,15 metru. 6.1.4. Fyzická bariéra typ 1: SS10 = 1 bod Fyzické bariéře typu 1 odpovídá oplocení bez speciálních bezpečnostních požadavků. Účelem tohoto oplocení je vyznačit hranice a zajistit minimální úroveň odrazení nebo odolnosti. Fyzická bariéra typu 1 může být tvořena jakýmkoliv typem materiálu. 6.2. Kontrola vstupu ve všech přístupových bodech perimetru SS11 = 1 bod 6.3. Perimetrický detekční systém (PDS) 6.3.1. Perimetrický detekční systém (PDS) - certifikovaný: SS13 = 2 body Perimetrický detekční systém je certifikovaný Úřadem a vztahují se na něj požadavky uvedené v bodě 5.2. přílohy. 6.3.2. Perimetrický detekční systém (PDS) - necertifikovaný: SS13 = 1 bod Perimetrický detekční systém není certifikovaný Úřadem a vztahují se na něj požadavky uvedené v bodě 5.2. přílohy. 6.4. Bezpečnostní osvětlení perimetru: SS14 = 2 body Požadavky na instalaci bezpečnostního osvětlení vyplývají například z požadavků speciálního televizního systému na perimetru. 6.5. Speciální televizní systém na perimetru: SS15 = 2 body Speciální televizní systém není certifikovaný Úřadem. Instalace speciálního televizního systému musí splňovat požadavky norem řady ČSN EN 50132 - Poplachové přenosové systémy a zařízení - CCTV sledovací systémy pro použití v bezpečnostních aplikacích. 7. ZAŘÍZENÍ ELEKTRICKÉ POŽÁRNÍ SIGNALIZACE Požární hlásiče musí být zapojeny do ústředny elektrické požární signalizace, nebo do ústředny elektrické zabezpečovací signalizace. V obou případech musí být signál poplachu vyveden na stanoviště určené pro stálý výkon ostrahy. Zařízení elektrické požární signalizace musí splňovat požadavky norem řady ČSN EN 54 - Elektrická požární signalizace. Zařízení elektrické požární signalizace nejsou certifikovaná Úřadem. 8. ZAŘÍZENÍ SLOUŽÍCÍ K VYHLEDÁVÁNÍ NEBEZPEČNÝCH LÁTEK NEBO PŘEDMĚTŮ Zařízení sloužící k vyhledávání nebezpečných látek nebo předmětů jsou používána na vstupu do objektu nebo do zabezpečené oblasti kategorie Přísně tajné anebo jednací oblasti, ve které se pravidelně projednávají utajované informace stupně utajení Přísně tajné. Zařízení sloužící k vyhledávání nebezpečných látek nebo předmětů nejsou certifikovaná Úřadem. Použije se sestava v rozsahu: 1. Průchozí detektor kovových předmětů, případně doplněný ručním detektorem kovových předmětů. 2. Rentgenový přístroj pro kontrolu zavazadel, doložený kladným Rozhodnutím Státního úřadu pro jadernou bezpečnost o typovém schválení zdroje ionizujícího záření podle zákona č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 9. ZAŘÍZENÍ FYZICKÉHO NIČENÍ NOSIČŮ INFORMACÍ NEBO DAT 9.1. Zařízení fyzického ničení nosičů informací nebo dat typ 4: bez bodového ohodnocení Zařízení fyzického ničení nosičů informací nebo dat typu 4 jsou určena pro ničení utajovaných informací stupně utajení Přísně tajné nebo nižší. Zařízení fyzického ničení nosičů informací nebo dat je certifikováno Úřadem. Nosič informací nebo dat\| Velikost odpadních částic ---\|--- papír, film z polyesteru s uložením informace v originální velikosti, kov, umělá hmota, identifikační karty, magnetické pásky, pevné disky, diskety, kompaktní disky a obdobné nosiče;\| šířka částic\| ≤ 0,8 mm délka částic\| ≤ 13,0 mm film z polyesteru s uložením informace ve zmenšené velikosti jako mikrofilm, čipové karty, paměťové čipy a obdobné nosiče;\| plocha částic\| ≤ 0,2 mm2 Zařízení fyzického ničení nosičů informací nebo dat typu 4 jsou určena také pro ničení utajovaných informací cizí moci stupně utajení Přísně tajné nebo nižší. 9.2. Zařízení fyzického ničení nosičů informací nebo dat typ 3: bez bodového ohodnocení Zařízení fyzického ničení nosičů informací nebo dat typu 3 jsou určena pro ničení utajovaných informací stupně utajení Tajné nebo nižšího. Zařízení fyzického ničení nosičů informací nebo dat je certifikováno Úřadem. Nosič informací nebo dat\| Velikost odpadních částic ---\|--- papír, film z polyesteru s uložením informace v originální velikosti, kov, umělá hmota, identifikační karty, diskety, kompaktní disky a obdobné nosiče;\| šířka částic\| ≤ 2,0 mm délka částic\| ≤ 15,0 mm film z polyesteru s uložením informace ve zmenšené velikosti jako mikrofilm, čipové karty a obdobné nosiče\| plocha částic\| ≤ 0,5 mm2 Zařízení fyzického ničení nosičů informací nebo dat typu 3 jsou určena také pro ničení utajovaných informací cizí moci stupně utajení Přísně tajné nebo nižší pouze tehdy, je-li šířka odpadních částic maximálně 1,5 mm. 9.3. Zařízení fyzického ničení nosičů informací nebo dat typ 2: bez bodového hodnocení Zařízení fyzického ničení nosičů informací nebo dat typu 2 jsou určena pro ničení utajovaných informací stupně utajení Důvěrné nebo nižšího. Zařízení fyzického ničení nosičů informací nebo dat je certifikováno Úřadem. Nosič informací nebo dat\| Velikost odpadních částic ---\|--- papír, film z polyesteru s uložením informace v originální velikosti, kov, diskety, kompaktní disky a obdobné nosiče;\| křížový řez\| šířka částic\| ≤ 4,0 mm délka částic\| ≤ 80,0 mm přímy řez\| šířka pruhu\| ≤ 2,0 mm délka pruhu\| ≤ 297,0 mm plocha částic\| ≤ 320,0 mm2 umělá hmota, např. identifikační karty\| šířka částic\| ≤ 4,0 mm délka částic\| ≤ 80,0 mm film z polyesteru s uložením informace ve zmenšené velikosti jako mikrofilm, čipové karty a obdobné nosiče\| plocha částic\| ≤ 1,0 mm2 Poznámka: Platí pouze pro velkokapacitní zařízení s výkonem ≥ 500 kg/h Zařízení fyzického ničení nosičů informací nebo dat typu 2 jsou určena také pro ničení utajovaných informací cizí moci stupně utajení Důvěrné a nižší pouze tehdy, je-li šířka odpadních částic maximálně 3 mm a délka maximálně 25 mm. Plocha odpadních částic nesmí přesáhnout 60 mm2 s výjimkou nosičů informací nebo dat, kde je stanovena plocha částic ≤ 1,0 mm2. 9.4. Zařízení fyzického ničení nosičů informací nebo dat typ 1: bez bodového hodnocení Zařízení fyzického ničení nosičů informací nebo dat typu 1 jsou určena pro ničení utajovaných informací stupně utajení Vyhrazené. Zařízení fyzického ničení nosičů informací nebo dat je certifikováno Úřadem. Nosič informací nebo dat\| Velikost odpadních částic ---\|--- papír, film z polyesteru s uložením informace v originální velikosti, kov, diskety, kompaktní disky a obdobné nosiče;\| přímý řez\| šířka pruhu\| ≤ 6,0 mm délka pruhu\| neomezena plocha částic\| ≤ 320,0 mm2 Poznámka: Platí pouze pro velkokapacitní zařízení s výkonem ≥ 500 kg/h. 9.5. Zařízení fyzického ničení nosičů informací nebo dat typ 0: bez bodového hodnocení Zařízení fyzického ničení nosičů informací nebo dat typu 0 jsou určena pro ničení utajovaných informací stupně utajení Přísně tajné nebo nižší. K ničení se používá spálení nebo roztavení, přičemž teplota, které budou vystaveny, a doba jejího působení musí vést k jejich úplnému zničení. Odpovědná osoba nebo jí pověřená osoba, která provádí vyřazování utajované informace, zajistí, že použitím metody spálení nebo roztavení, dojde k úplnému zničení nosiče a nemožnosti obnovení utajované informace. 10. ZAŘÍZENÍ PROTI PASIVNÍMU A AKTIVNÍMU ODPOSLECHU UTAJOVANÝCH INFORMACÍ Jednací oblast pro pravidelné projednávání utajovaných informací stupňů utajení Tajné a Přísně tajné je zabezpečena technickými prostředky proti pasivnímu a aktivnímu odposlechu utajované informace. Tato zařízení Úřad necertifikuje. Požadavky na zajištění jednací oblasti proti pasivnímu a aktivnímu odposlechu: a) proti pasivnímu odposlechu musí být jednací oblast zajištěna dostatečně zvukotěsnými stěnami, dveřmi, podlahou a stropem, b) okna, větrací otvory nebo prostupy klimatizace musí být chráněny technickými prostředky certifikovanými Úřadem. Jednací oblast musí být chráněna proti odezírání z míst nacházejících se vně jednací oblasti, c) do jednací oblasti nesmí být umístěn jakýkoliv nábytek nebo jakékoliv zařízení, pokud neprošly kontrolou, zda v jednací oblasti nedochází k nedovolenému použití technických prostředků určených k získávání informací (dále jen „obranná prohlídka“). Nábytek a zařízení jednací oblasti musí být evidováno (včetně typu, případně sériového a inventárního čísla), včetně historie pohybu, d) umísťovat telefonní přístroje v jednací oblasti není žádoucí. Pokud je jejich instalace bezpodmínečně nutná, musí být vybaveny odpojovačem nebo odpojovány ručně před jednáním, e) do jednací oblasti nelze vnášet mobilní telefony, jakákoliv nahrávací zařízení, vysílací zařízení, jakákoliv testovací, měřící a diagnostická zařízení a další elektronická zařízení (toto neplatí v případě, že jde o zařízení používané v rámci prováděné obranné prohlídky s vědomím odpovědné osoby nebo jí pověřené osoby), f) pro jednací oblast musí být zpracována pravidla pro evidenci a pohyb osob a zařízení. Podle § 26 odst. 1 zákona je odpovědná osoba povinna požádat Úřad o provedení obranné prohlídky. Při obranné prohlídce bude ověřeno nasazení technických prostředků proti pasivnímu a aktivnímu odposlechu utajované informace. Obranné prohlídky jednacích oblastí se provádějí ve lhůtách podle § 10 odst. 1 této vyhlášky a dále je nutno provádět obrannou prohlídku vždy po neautorizovaném vstupu či podezření na něj a po odchodu pracovníků provádějících údržbu nebo úpravy v jednací oblasti. Žádost o provedení obranné prohlídky obsahuje: a) obchodní firmu, názvem popřípadě jménem a příjmením pokud je žadatel podnikatel nebo název orgánu státu včetně identifikačního čísla, pokud bylo přiděleno, b) adresu umístění jednací oblasti, c) výměru podlahové plochy a výška stropů, d) dobu předpokládaného provádění obranné prohlídky, e) důvod provádění obrané prohlídky (např. z důvodu doplnění nábytku nebo podezření na neautorizovaný vstup), f) jméno a příjmení kontaktního pracovníka a kontaktní spojení, g) podpis odpovědné osoby. Požadavky na provádění obranných prohlídek: a) fyzická osoba provádějící obranné prohlídky musí být držitelem platného osvědčení fyzické osoby pro stupeň utajení Tajné nebo vyšší, b) o průběhu obranné prohlídky musí být vypracována zpráva obsahující: 1. údaje o orgánu státu, který provádí obrannou prohlídku, 2. název firmy pokud je žadatel podnikatel nebo název orgánu státu včetně identifikačního čísla, pokud bylo přiděleno, který využívá uvedenou jednací oblast, 3. adresu umístění jednací oblasti, 4. datum a čas provedení obranné prohlídky, 5. popis jednací oblasti (kontrolovaného prostoru) včetně fotodokumentace, 6. provedené úkony, 7. použité kontrolní, měřící a zkušební zařízení, 8. výsledky měření, 9. výsledek (hodnocení) obranné prohlídky. Zpráva o průběhu obranné prohlídky musí být přiložena k projektu fyzické bezpečnosti. 11. PODMÍNKY POUŽÍVÁNÍ CERTIFIKOVANÝCH TECHNICKÝCH PROSTŘEDKŮ PO UPLYNUTÍ DOBY PLATNOSTI JEJICH CERTIFIKÁTŮ Technický prostředek pro ochranu utajovaných informací musí být nově pořízen v době platnosti jeho certifikátu. Po uplynutí doby platnosti certifikátu může být technický prostředek pro ochranu utajovaných informací používán nebo nasazen za podmínky, že je plně funkční. Toto musí být ověřeno funkční zkouškou. Časové intervaly jsou stanoveny v § 10 této vyhlášky. U mechanických zábranných prostředků a zařízení fyzického ničení nosičů informací a dat se funkční zkouška doloží zápisem podepsaným odpovědnou osobou nebo jí pověřenou osobou. U ostatních technických prostředků se funkční zkouška doloží protokolem o zkoušce (např. revizí, záznamem v provozní knize). Výsledek funkční zkoušky se ukládá u odpovědné osoby nebo jí pověřené osoby. 12. BODOVÉ HODNOTY NEJNIŽŠÍ MÍRY ZABEZPEČENÍ FYZICKÉ BEZPEČNOSTI 12.1. TABULKA BODOVÝCH HODNOT NEJNIŽŠÍ MÍRY ZABEZPEČENÍ ZABEZPEČENÉ OBLASTI ZABEZPEČENÁ OBLAST KATEGORIE Přísně Tajné\| Míra rizika ---\|--- malá\| střední\| velká Povinné: (S1) + (S2) + (S3)\| 10\| 11\| 13 Povinné: (S4) + (S5) \| 6\| 7\| 7 Nepovinné: (S6)\| 4\| 5\| 5 Celkový výsledek\| 20\| 23\| 25 ZABEZPEČENÁ OBLAST KATEGORIE Tajné\| Míra rizika ---\|--- malá\| střední\| velká Povinné: (S1) + (S2) + (S3)\| 8\| 9\| 10 Povinné: (S4) + (S5) \| 4\| 5\| 5 Nepovinné: (S6)\| 4\| 5\| 5 Celkový výsledek\| 16\| 19\| 20 ZABEZPEČENÁ OBLAST KATEGORIE Důvěrné\| Míra rizika ---\|--- malá\| střední\| velká Povinné: (S1) + (S2) + (S3)\| 6\| 8\| 9 Povinné: (S4) + (S5)\| 2\| 3\| 3 Nepovinné: (S6)\| 3\| 3\| 4 Celkový výsledek\| 11\| 14\| 16 ZABEZPEČENÁ OBLAST KATEGORIE Vyhrazené sloužící k ukládání utajované informace v komponentách informačního systému nebo krypto grafickém prostředku nebo která vyžaduje zvláštní režim nakládání --- Povinné: (S1) + (S2) + (S3)\| 2 Nepovinné: (S4) + (S5) + (S6)\| 1 Celkový výsledek\| 3 Poznámka: \\- Hodnota (S5) musí dosáhnout alespoň 5 bodů. ** \\- Hodnota (S5) musí dosáhnout alespoň 4 bodů. Pouze jedna z hodnot (S1), (S2) nebo (S3) může být rovna 0. Stanovený objekt, zabezpečenou oblast může využívat k činnosti související s ochranou utajovaných informací pouze jeden orgán státu, právnická nebo podnikající fyzická osoba. Tabulku bodových hodnot pro zabezpečenou oblast kategorie Vyhrazené, nesloužící k ukládání utajované informace v komponentách informačního systému nebo v kryptografickém prostředku nebo nevyžadující zvláštní režim nakládání, není nutno zpracovávat. V tomto případě pouze jedna z hodnot (S1), (S2) nebo (S3) nemusí být realizována. U zabezpečené oblasti kategorie Vyhrazené, sloužící k ukládání utajovaných informací v komponentách informačního systému, je bodová hodnota nejnižší míry zabezpečení stanovena jako minimální. Bodové hodnocení může být navýšeno na základě certifikační zprávy informačního systému umístěného v této zabezpečené oblasti. 12.2. TABULKA BODOVÝCH HODNOT NEJNIŽŠÍ MÍRY ZABEZPEČENÍ JEDNACÍ OBLASTI JEDNACÍ OBLAST pro pravidelné projednávání utajovaných informací stupňů utajení Přísně Tajné\| Míra rizika ---\|--- malá\| střední\| velká Povinné: (S2) + (S3)\| 6\| 6\| 7 Povinné: (S4) + (S5) \| 6\| 7\| 7 Nepovinné: (S6)\| 4\| 5\| 5 Celkový výsledek\| 16\| 18\| 19 JEDNACÍ OBLAST pro pravidelné projednávání utajovaných informací stupňů utajení Tajné\| Míra rizika ---\|--- malá\| střední\| velká Povinné: (S2) + (S3)\| 5\| 5\| 6 Povinné: (S4) + (S5) \| 4\| 5\| 5 Nepovinné: (S6)\| 4\| 5\| 5 Celkový výsledek\| 13\| 15\| 16 Poznámka: \\- Hodnota (S5) musí dosáhnout alespoň 5 bodů. ** \\- Hodnota (S5) musí dosáhnout alespoň 4 bodů. Hodnota (S2) nesmí být rovna 0. Stanovenou jednací oblast může využívat k činnosti související s ochranou utajovaných informací pouze jeden orgán státu, právnická nebo podnikající fyzická osoba. 13. FYZICKÁ BEZPEČNOST INFORMAČNÍCH SYSTÉMŮ (IS) Pokud se v zabezpečené oblasti nebo objektu vyskytuje taková část informačního systému, která může obsahovat utajované informace, nahlíží se na tuto část informačního systému jako na bezpečnostní ekvivalent úschovného objektu (SS1). Identifikace spolu s autentizací uživatele tvoří bezpečnostní ekvivalent zámku úschovného objektu (SS2). Hodnoty SS1 a SS2 lze použít do tabulky bodových hodnot nejnižší míry zabezpečení zabezpečené a jednací oblasti (bod 12. přílohy). V odůvodněných případech, kdy nelze dosáhnout požadovaný minimální součet hodnot S1, S2 a S3, musí být komponenty informačního systému zabezpečeny certifikovanými zařízeními elektrické zabezpečovací signalizace, jejichž instalace odpovídá typu 4 v souladu s bodem 5.2.5. Informační systémy používané pouze pro zobrazování, zpracovávání nebo přenos utajovaných informací do stupně utajení Tajné mohou být umístěny uvnitř objektu mimo zabezpečenou oblast nebo uvnitř objektu bez zabezpečené nebo jednací oblasti. 14. STRUKTURA PROJEKTU FYZICKÉ BEZPEČNOSTI OBJEKTU KATEGORIE DŮVĚRNÉ A VYŠŠÍ Obsahová náplň projektu fyzické bezpečnosti se stanovuje v závislosti na kategorii objektu nebo oblasti v rozsahu staveném v § 32 zákona v odst. 1, 3 nebo 4. 14.1. VYHODNOCENÍ RIZIK Vyhodnocení rizik obsahuje: a) specifikace aktiv - předpokládané množství utajovaných informací podle stupňů utajení, b) stanovení jednotlivých hrozeb a zranitelnosti a jejich vyhodnocení, c) stanovení celkové míry rizika jako „malé“, „střední“ nebo „velké“. 14.2. URČENÍ KATEGORIÍ OBJEKTU, ZABEZPEČENÝCH OBLASTÍ A JEDNACÍCH OBLASTÍ VČETNĚ JEJICH HRANIC A URČENÍ TŘÍD ZABEZPEČENÝCH OBLASTÍ 1. Obecný úvod (adresa), popis areálu/budovy (popis hranice, počet budov/počet podlaží, vstupy, případně zabezpečení), okolí (především objekty, které by mohly mít vliv na bezpečnost), cizí subjekty v areálu/budově (počet, případně název a zaměření činnosti), schéma. 2. Stanovení objektu a jeho typu. 3. Stanovení hranic objektu (umístění v areálu/budově, síla zdí, vstupy, výška oken, stálé stanoviště ostrahy). 4. Popis zabezpečení objektu. 5. Hranici objektu zakreslit do výkresové části Technické dokumentace fyzické bezpečnosti (bod 14.3.2. přílohy). 6. Stanovení zabezpečených oblastí, které se v objektu nacházejí, jejich typ, kategorie a třídu. Je nutné rozlišit, jestli se jedná o úložny utajovaných informací, pracoviště s informační systémem, oblasti s trvalou přítomností zde pracujících osob, jednací místnosti nebo kombinace těchto typů. 7. Stanovení hranic zabezpečených a jednacích oblastí (umístění v objektu, síla zdí, podlah a stropů, vstupy, výška spodního okraje průlezných otvorů nad okolním terénem) a jejich zakreslení do výkresové části Technické dokumentace fyzické bezpečnosti (bod 14.3.2. přílohy). 8. Pro každou zabezpečenou a jednací oblast zpracovat Tabulku bodového ohodnocení opatření fyzické bezpečnosti. 14.3. ZPŮSOB POUŽITÍ OPATŘENÍ FYZICKÉ BEZPEČNOSTI 14.3.1. TABULKA BODOVÉHO OHODNOCENÍ OPATŘENÍ FYZICKÉ BEZPEČNOSTI V ZABEZPEČENÉ A JEDNACÍ OBLASTI Záhlaví tabulky obsahuje tyto údaje: a) název zabezpečené (jednací) oblasti, b) kategorii a třídu zabezpečené oblasti, c) druh jednací oblasti v závislosti na utajovaných informacích, které jsou v ní pravidelně projednávány, d) účel, k němuž má zabezpečená oblast sloužit. BEZPEČNOSTNÍ OPATŘENÍ\| TYP\| BODOVÉ OHODNOCENÍ ---\|---\|--- Úschovné objekty\| □ T. 4 – 4 body\| SS1= □ T. 3 – 3 body □ T. 2 – 2 body Zámky úschovných objektů\| □ T. 4 – 4 body\| SS2= □ T. 3 – 3 body □ T. 2 – 2 body Úschovný objekt včetně uzamykacího systému,\| □ T. 1 – 1 bod\| S1= □ T. 1A – 1 bod □ T. 1B – 2 body □ T. 1C – 3 body Celkové hodnocení úschovného objektu a jeho zámku\| S1 = SS1 x SS2\| S1= Zabezpečené oblasti\| □ T. 4 – 4 body\| SS3= □ T. 3 – 3 body □ T. 2 – 2 body □ T. 1 – 1 bod Uzamykací systém zabezpečené oblasti\| □ T. 4 – 4 body\| SS4= □ T. 3 – 3 body □ T. 2 – 2 body □ T. 1 – 1 bod Celkové ohodnocení zabezpečené oblasti a jejího uzamykacího systému\| S2 = SS3 x SS4\| S2= Objekt\| □ T. 4 – 4 body\| S3= □ T. 3 – 3 body □ T. 2 – 2 body □ T. 1 – 1 bod Systém kontroly vstupu\| □ T. 4 – 4 body\| SS6= □ T. 3 – 3 body □ T. 2 – 2 body □ T. 1 – 1 bod Režim návštěv v objektu\| \| SS7= a) Návštěvy s doprovodem\| □ ad a) – 3 bod b) Návštěvy bez doprovodu\| □ ad b) – 1 bod c) Návštěvy bez kontroly\| □ ad c) – nehodnoceno Celkové hodnocení kontroly vstupu\| S4 = SS6 + SS7\| S4= Ostraha\| □ T. 5 – 5bodů\| SS8= □ T. 4 – 4 body □ T. 3 – 3 body □ T. 2 – 2 body □ T. 1 – 1 bod Zařízení elektrické zabezpečovací signalizace\| □ T. 4 – 4 body\| SS91= □ T. 3 – 3 body □ T. 2 – 2 body □ T. 1 – 1 bod Instalace zařízení elektrické zabezpečovací signalizace\| □ T. 4 – 4 body\| SS92= □ T. 3 – 3 body □ T. 2 – 2 body □ T. 1 – 1 bod Mezivýsledek (SS 9)\| \| SS9= Celkové hodnocení ostrahy a systému EZS\| S5 = SS8 + SS9\| S5= Fyzické bariéry\| □ T. 4 – 4 body\| SS10= □ T. 3 – 3 body □ T. 2 – 2 body □ T. 1 –1 bodů Kontrola vstupu v přístupových bodech perimetru\| \| SS11= a) Kontrola je realizována\| □ ad a) – 1 bod b) Kontrola není realizována\| □ ad b) – 0 bodů Namátkové vstupní a výstupní prohlídky\| \| SS12= a) Prohlídky jsou prováděny\| b) Prohlídky nejsou prováděny\| □ ad a) – 1 bod □ ad b) – 0 bodů Perimetrický detekční systém (PDS)\| \| SS13= \\- certifikovaný Úřadem\| 2 body \\- necertifikovaný Úřadem\| 1 bod Bezpečnostní osvětlení perimetru\| 2 body\| SS14= Speciální televizní systém na perimetru\| 2 body\| SS15= Celkové hodnocení ochrany perimetru\| S6 = (SS10 x SS11) + SS12 + SS13 + SS14 + SS15\| S6= Hodnoty proměnných S1 až S6 získané vyplněním tabulky bodového ohodnocení opatření fyzické bezpečnosti v zabezpečené oblasti je nutné porovnat s tabulkou bodových hodnot nejnižší míry zabezpečení zabezpečené a jednací oblasti podle bodu 12. přílohy Na základě tohoto porovnání je nutné stanovit, zda přijatá opatření fyzické bezpečnosti jsou pro danou míru rizika a kategorii zabezpečené oblasti dostatečná. Na základě tohoto porovnání je nutné stanovit, zda přijatá opatření fyzické bezpečnosti jsou pro danou míru rizika a dále na stupni utajovaných informací pravidelně projednávaných v jednací oblasti dostatečná. Ověření, zda jednotlivá použitá opatření fyzické bezpečnosti a vyhodnocení rizik odpovídají projektu fyzické bezpečnosti a právním předpisům v oblasti ochrany utajovaných informací, provádí odpovědná osoba nebo jí pověřená osoba. Funkční zkoušky pro elektrické zabezpečovací systémy se provádí podle TNI 3345 91-3. Rozsah a časový interval funkčních zkoušek je stanoven v tabulce A1 (stupeň 1). Podmínky funkčních zkoušek u ostatních technických zařízení stanoví odpovědná osoba nebo jí pověřená osoba. Zápis o provedení funkční zkoušky u technických prostředků uvedených v § 30 odst. 1 zákona se ukládají u odpovědné osoby nebo jí pověřené osoby. 14.3.2 TECHNICKÁ DOKUMENTACE FYZICKÉ BEZPEČNOSTI Tato dokumentace se člení do těchto částí: a) Výkresová dokumentace, která obsahuje zejména vyznačení hranice objektu, hranic jednotlivých zabezpečených a jednacích oblastí a rozmístění technických prostředků určených k ochraně utajovaných informací v objektu a zabezpečených a jednacích oblastech, b) Dokumentace technických prostředků, která obsahuje zejména 1. výčet (název, počet a v případě více typů jednoho druhu technického prostředku i umístění), 2. kopie certifikátu a přílohy z doby instalace, 3. zápisy o posouzení shody z doby instalace (uvést specifikaci a způsob použití). 14.4. PROVOZNÍ ŘÁD Provozní řád obsahuje: 1. pravidla pro režim pohybu osob (včetně návštěv) a dopravních prostředků v areálu/budově, 2. pravidla pro režim pohybu osob (včetně návštěv) a dopravních prostředků v objektu a zabezpečených oblastech, 3. pravidla pro režim pohybu utajovaných informací v objektu, 4. pravidla pro zacházení s provozní dokumentací k technickým prostředkům obsahující pokyny pro používání technických prostředků, datum instalace a stanovení pravidelných kontrol funkčnosti technických prostředků (např. provozní knihy, návody k obsluze EZS, speciální televizní systém, EKV, EPS a zařízení proti pasivnímu a aktivnímu odposlechu apod.), 5. pravidla pro manipulaci s klíči a identifikačními prostředky od vstupů do objektu a zabezpečených oblastí a s klíči od úschovných objektů. Tato pravidla musí řešit zejména systém a způsob označování, přidělování a odevzdávání těchto klíčů a identifikačních prostředků, jejich úschovu a evidenci, postup při ztrátě, uložení duplikátů a pravidla pro jejich použití. V případě, že odpovědná osoba nebo jí pověřená osoba rozhodla o uložení klíčů nebo identifikačních prostředků mimo objekt musí o této skutečnosti vést záznamy a dále musí zajistit kontrolu dodržování pravidel manipulace s klíči nebo identifikačními prostředky mimo objekt. Obdobná pravidla je třeba stanovit i pro zacházení s kombinacemi znaků, používaných jako hesla zjednávající přístup do objektů, zabezpečených oblastí nebo úschovných objektů, 6. popis režimových opatření pro ochranu jednacích oblastí, 7. pravidla pro výkon ostrahy stanovující počet členů ostrahy, způsob výkonu ostrahy, zejména způsob kontroly osob a dopravních prostředků při vstupu a výstupu, způsob provádění obchůzek a způsob reakce ostrahy na poplachové výstupní hlášení technických prostředků; v případě, že ostraha je vykonávána na základě smluvního vztahu, je nutné přiložit kopii smlouvy. 14.5. PLÁN ZEBEZPEČENÍ OBJEKTU, ZABEZPEČENÝCH OBLASTÍ A JEDNACÍ OBLASTI V KRIZOVÝCH SITUACÍCH Popis opatření k minimalizaci hrozeb a zranitelností popsaných v kapitole vyhodnocení rizik. Pokyny pro ochranu utajovaných informací v případě vzniku mimořádné situace. 15. STRUKTURA PROJEKTU FYZICKÉ BEZPEČNOSTI OBJEKTU KATEGORIE VYHRAZENÉ Obsahová náplň projektu fyzické bezpečnosti je stanovena v rozsahu uvedeném v § 32 odst. 2 a 4 zákona. 15.1. URČENÍ OBJEKTU, ZABEZPEČENÝCH OBLASTÍ VČETNĚ JEJICH HRANIC A TŘÍD ZABEZPEČENÝCH OBLASTÍ 1. Stanovení hranic objektu (umístění v areálu/budově, vstupy, výška oken, stálé stanoviště ostrahy). 2. Hranici objektu zakreslit do výkresové části Technické dokumentace fyzické bezpečnosti (bod 15.2.1. přílohy). 3. Stanovení zabezpečených oblastí, které se v objektu nacházejí a jejich třídu. Je nutné rozlišit, jestli se jedná o úložny utajovaných informací, pracoviště s informačním systémem, oblasti s trvalou přítomností zde pracujících osob nebo kombinace těchto typů. 4. Stanovení hranic zabezpečených oblastí (umístění v objektu, síla zdí, podlah a stropů, vstupy, výška spodního okraje průlezných otvorů nad okolním terénem) a jejich zakreslení do výkresové části Technické dokumentace fyzické bezpečnosti (bod 15.2.1. přílohy). 15.2. ZPŮSOB POUŽITÍ OPATŘENÍ FYZICKÉ BEZPEČNOSTI Způsob použití opatření fyzické bezpečnosti popisuje: a) způsob výkonu ostrahy, b) přijatá režimová opatření fyzické bezpečnosti (zejména režim pohybu osob, režim pohybu utajovaných informací a pravidla pro manipulaci klíčů). 15.2.1 TECHNICKÁ DOKUMENTACE FYZICKÉ BEZPEČNOSTI Tato dokumentace se člení do těchto částí: a) Výkresová dokumentace, která obsahuje zejména vyznačení hranice objektu, hranic jednotlivých zabezpečených oblastí a rozmístění technických prostředků určených k ochraně utajovaných informací v objektu a zabezpečených oblastech. b) Dokumentace technických prostředků, která obsahuje zejména 1. výčet (název, počet a v případě více typů jednoho druhu technického prostředku i umístění), 2. kopie certifikátu a přílohy z doby instalace, 3. zápisy o posouzení shody z doby instalace (uvést specifikaci a způsob použití). U zabezpečené oblasti, kde se ukládá utajovaná informace stupně utajení Vyhrazené v komponentách informačního systému nebo kryptografickém prostředku nebo která vyžaduje zvláštní režim nakládání, se dále zpracovává podle bodu 14.3.1. tabulka bodového ohodnocení opatření fyzické bezpečnosti zabezpečené oblasti.“. Čl. II Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2012. Ředitel: Ing. Navrátil v. r.
Nařízení vlády č. 450/2011 Sb.	Nařízení vlády č. 450/2011 Sb. Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 145/2008 Sb., kterým se stanoví seznam znečišťujících látek a prahových hodnot a údaje požadované pro ohlašování do integrovaného registru znečišťování životního prostředí Vyhlášeno 29. 12. 2011, datum účinnosti 1. 1. 2012, částka 154/2011 * Čl. I - Příloha č. 2 k nařízení vlády č. 145/2008 Sb., kterým se stanoví seznam znečišťujících látek a prahových hodnot a údaje požadované pro ohlašování do integrovaného registru znečišťování životního prostředí, zní: * Čl. II - Přechodné ustanovení * Čl. III - Účinnost Aktuální znění od 1. 1. 2012 450 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 21. prosince 2011, kterým se mění nařízení vlády č. 145/2008 Sb., kterým se stanoví seznam znečišťujících látek a prahových hodnot a údaje požadované pro ohlašování do integrovaného registru znečišťování životního prostředí Vláda nařizuje podle § 3 odst. 1 písm. c) zákona č. 25/2008 Sb., o integrovaném registru znečišťování životního prostředí a integrovaném systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí a o změně některých zákonů: Čl. I Příloha č. 2 k nařízení vlády č. 145/2008 Sb., kterým se stanoví seznam znečišťujících látek a prahových hodnot a údaje požadované pro ohlašování do integrovaného registru znečišťování životního prostředí, zní: „Příloha č. 2 k nařízení vlády č. 145/2008 Sb. Znečišťující látky a prahové hodnoty pro ohlašování přenosů znečišťujících látek v odpadech, které vznikají přímo nebo v přímé souvislosti s činností provozovaných zařízení, do integrovaného registru znečišťování č.1\| číslo CAS\| Ohlašovaná znečišťující látka2\| Prahová hodnota pro přenos znečišťujících látek v odpadech mimo provozovnu ---\|---\|---\|--- kg/rok 17\| \| Arsen a sloučeniny (jako As) 3\| 50 18\| \| Kadmium a sloučeniny (jako Cd) 3\| 5 19\| \| Chrom a sloučeniny (jako Cr) 3\| 200 20\| \| Měď a sloučeniny (jako Cu) 3\| 500 21\| \| Rtuť a sloučeniny (jako Hg) 3\| 5 22\| \| Nikl a sloučeniny (jako Ni) 3\| 500 23\| \| Olovo a sloučeniny (jako Pb) 3\| 50 24\| \| Zinek a sloučeniny (jako Zn) 3\| 1 000 35\| 75-09-2\| Dichloromethan (DCM)\| 100 42\| 118-74-1\| Hexachlorbenzen (HCB)\| 1 47\| \| PCDD+PCDF (dioxiny+ furany) (jako Teq) 4\| 0,001 50\| 1336-36-3\| Polychlorované bifenyly (PCB)\| 1 52\| 127-18-4\| Tetrachlorethylen (PER)\| 1 000 58\| 67-66-3\| Trichlormethan\| 1 000 62\| 71-43-2\| Benzen\| 2 000 (jako BTEX) 5 68\| 91-20-3\| Naftalen\| 100 70\| 117-81-7\| Di-(2-ethyl hexyl) ftalát (DEHP)\| 100 71\| 108-95-2\| Fenoly (jako celkové C) 6\| 200 72\| \| Polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH) 7\| 50 73\| 108-88-3\| Toluen\| 2 000 (jako BTEX) 5 78\| 1330-20-7\| Xyleny 8\| 2 000 (jako BTEX) 5 81\| 1332-21-4\| Azbest\| 10 82\| \| Kyanidy (jako celkové CN)\| 500 83\| \| Fluoridy (jako celkové F)\| 10 000 92\| 100-42-5\| Styren\| 10 000 93\| 50-00-0\| Formaldehyd\| 10 000 Vysvětlivky 1 Číselné označení látky odpovídá pořadovému číslu použitému v příloze II nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 166/2006 ze dne 18. ledna 2006, kterým se zřizuje evropský registr úniků a přenosů znečišťujících látek a kterým se mění směrnice Rady 91/689/EHS a 96/61/ES nebo navazujícímu číslování. 2 Pokud není uvedeno jinak, ohlašuje se každá znečišťující látka uvedená v příloze č. 2 jako celkové množství této znečišťující látky, nebo v případě, že je znečišťující látka skupinou látek, jako celkové množství skupiny. 3 Všechny kovy se ohlašují jako celkové množství prvku ve všech chemických formách přítomných při přenosech látek v odpadech. 4 Vyjádřený jako I-TEQ. 5 Jednotlivé znečišťující látky se ohlašují v případě, že dojde k překročení prahové hodnoty pro BTEX (souhrnný parametr pro benzen, toluen, ethyl benzen, xyleny). 6 Celkové množství fenolu a jednoduchých substituovaných fenolů vyjádřených jako celkový uhlík. 7 Polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH) se pro účely ohlášení přenosů látek v odpadech měří jako benzo(a)pyren (50-32-8), benzo(b)fluoranthen (205-99-2), benzo(k)fluoranthen (207-08-9), indeno(1,2,3-cd)pyren (193-39-5). 8 Celkové množství xylenů (ortho-xylen, meta-xylen, para-xylen).“. Čl. II Přechodné ustanovení Příloha č. 2 k nařízení vlády č. 145/2008 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto nařízení, se použije poprvé pro ohlašování do integrovaného registru znečišťování životního prostředí za rok 2011. Čl. III Účinnost Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2012. Předseda vlády: RNDr. Nečas v. r. Ministr životního prostředí: Mgr. Chalupa v. r.
Nařízení vlády č. 449/2011 Sb.	Nařízení vlády č. 449/2011 Sb. Nařízení vlády o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě vzniklé služebním úrazem nebo nemocí z povolání vojáků při výkonu vojenské základní nebo náhradní služby a výkonu vojenských cvičení, o úpravě náhrady za ztrátu na platu po skončení neschopnosti výkonu služby nebo při invaliditě vzniklé služebním úrazem nebo nemocí z povolání vojáků z povolání a o úpravě náhrady nákladů na výživu pozůstalých (úprava náhrady) Vyhlášeno 29. 12. 2011, datum účinnosti 1. 1. 2012, částka 154/2011 * § 1 - Náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při uznání invalidity vzniklé služebním úrazem nebo nemocí z povolání, náhrada za ztrátu na platu po skončení neschopnosti výkonu služby nebo při uznání invalidity vzniklé služebním úrazem * § 2 - Vznikl-li nárok na náhradu po 31. prosinci 2011, průměrný výdělek se podle § 1 nezvyšuje. * § 3 - Úprava podle § 1 se provede bez žádosti vojáka nebo pozůstalých; na žádost se provede v případech, kdy mu náhrada nepříslušela pouze v důsledku zvýšení invalidního důchodu podle právních předpisů o sociálním zabezpečení nebo o důchodovém pojištění. * § 4 - Náhrada upravená podle tohoto nařízení přísluší od 1. ledna 2012. * § 5 - Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2012. Aktuální znění od 1. 1. 2012 449 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 21. prosince 2011 o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě vzniklé služebním úrazem nebo nemocí z povolání vojáků při výkonu vojenské základní nebo náhradní služby a výkonu vojenských cvičení, o úpravě náhrady za ztrátu na platu po skončení neschopnosti výkonu služby nebo při invaliditě vzniklé služebním úrazem nebo nemocí z povolání vojáků z povolání a o úpravě náhrady nákladů na výživu pozůstalých (úprava náhrady) Vláda nařizuje k provedení zákona č. 220/1999 Sb., o průběhu základní nebo náhradní služby a vojenských cvičení a o některých právních poměrech vojáků v záloze, ve znění zákona č. 128/2002 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 305/2008 Sb. a zákona č. 306/2008 Sb., a podle § 127 odst. 3 zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění zákona č. 272/2009 Sb.: § 1 Náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při uznání invalidity vzniklé služebním úrazem nebo nemocí z povolání, náhrada za ztrátu na platu po skončení neschopnosti výkonu službyvýkonu služby nebo při uznání invalidity vzniklé služebním úrazem nebo nemocí z povolání a náhrada nákladů na výživu pozůstalých (dále jen „náhrada“), příslušející vojákovi podle jiného právního předpisu1), se upravuje tak, že průměrný výdělek rozhodný pro výpočet náhrady, popřípadě zvýšený podle jiného právního předpisu2), se zvyšuje o 1,6 %. § 2 Vznikl-li nárok na náhradu po 31. prosinci 2011, průměrný výdělek se podle § 1 nezvyšuje. § 3 Úprava podle § 1 se provede bez žádosti vojáka nebo pozůstalých; na žádost se provede v případech, kdy mu náhrada nepříslušela pouze v důsledku zvýšení invalidního důchodu podle právních předpisů o sociálním zabezpečení nebo o důchodovém pojištění. § 4 Náhrada upravená podle tohoto nařízení přísluší od 1. ledna 2012. § 5 Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2012. Předseda vlády: RNDr. Nečas v. r. Ministr obrany: RNDr. Vondra v. r. 1) § 62 a 67 zákona č. 220/1999 Sb., o průběhu základní nebo náhradní služby a vojenských cvičení a o některých právních poměrech vojáků v záloze, ve znění zákona č. 306/2008 Sb. § 118 a 123 zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění zákona č. 306/2008 Sb. 2) Nařízení vlády č. 329/2005 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě vzniklé služebním úrazem nebo nemocí z povolání vojáků při výkonu vojenské základní nebo náhradní služby a výkonu vojenských cvičení a o úpravě náhrady za ztrátu na platu po skončení neschopnosti výkonu služby nebo při invaliditě vzniklé služebním úrazem nebo nemocí z povolání vojáků z povolání (úprava náhrady za ztrátu na výdělku vojáků). Nařízení vlády č. 12/2007 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě vzniklé služebním úrazem nebo nemocí z povolání vojáků při výkonu vojenské základní nebo náhradní služby a výkonu vojenských cvičení a o úpravě náhrady za ztrátu na platu po skončení neschopnosti výkonu služby nebo při invaliditě vzniklé služebním úrazem nebo nemocí z povolání vojáků z povolání (úprava náhrady za ztrátu na výdělku vojáků). Nařízení vlády č. 373/2007 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě vzniklé služebním úrazem nebo nemocí z povolání vojáků při výkonu vojenské základní nebo náhradní služby a výkonu vojenských cvičení a o úpravě náhrady za ztrátu na platu po skončení neschopnosti výkonu služby nebo při invaliditě vzniklé služebním úrazem nebo nemocí z povolání vojáků z povolání (úprava náhrady za ztrátu na výdělku vojáků). Nařízení vlády č. 448/2008 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě vzniklé služebním úrazem nebo nemocí z povolání vojáků při výkonu vojenské základní nebo náhradní služby a výkonu vojenských cvičení a o úpravě náhrady za ztrátu na platu po skončení neschopnosti výkonu služby nebo při invaliditě vzniklé služebním úrazem nebo nemocí z povolání vojáků z povolání (úprava náhrady za ztrátu na výdělku vojáků). Nařízení vlády č. 413/2010 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě vzniklé služebním úrazem nebo nemocí z povolání vojáků při výkonu vojenské základní nebo náhradní služby a výkonu vojenských cvičení, o úpravě náhrady za ztrátu na platu po skončení neschopnosti výkonu služby nebo při invaliditě vzniklé služebním úrazem nebo nemocí z povolání vojáků z povolání a o úpravě náhrady nákladů na výživu pozůstalých (úprava náhrady).
Sdělení Energetického regulačního úřadu č. 443/2011 Sb.	Sdělení Energetického regulačního úřadu č. 443/2011 Sb. Sdělení Energetického regulačního úřadu o výši nákladů na úhradu vícenákladů spojených s podporou elektřiny z obnovitelných zdrojů hrazených provozovateli přenosové soustavy nebo provozovateli regionální distribuční soustavy formou dotace z prostředků státního rozpočtu Vyhlášeno 28. 12. 2011, částka 152/2011 * Čl. I - Celkový limit prostředků státního rozpočtu na dotace na úhradu vícenákladů spojených s podporou elektřiny z obnovitelných zdrojů stanovený nařízením vlády č. 316/2011 Sb., kterým se stanoví limit prostředků státního rozpočtu pro poskytnutí dotace na úhradu * Čl. II - Z celkového limitu prostředků státního rozpočtu na dotace na úhradu vícenákladů spojených s podporou elektřiny z obnovitelných zdrojů podle článku I náleží dotace v této výši: 443 SDĚLENÍ Energetického regulačního úřadu ze dne 19. prosince 2011 o výši nákladů na úhradu vícenákladů spojených s podporou elektřiny z obnovitelných zdrojů hrazených provozovateli přenosové soustavy nebo provozovateli regionální distribuční soustavy formou dotace z prostředků státního rozpočtu Energetický regulační úřad v souladu s § 6a odst. 4 zákona č. 180/2005 Sb., o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie a o změně některých zákonů (zákon o podpoře využívání obnovitelných zdrojů), ve znění zákona č. 402/2010 Sb., vyhlašuje pro období od 1. ledna 2012 do 31. prosince 2012 výši nákladů na úhradu vícenákladů spojených s podporou elektřiny z obnovitelných zdrojů hrazených provozovatelem přenosové soustavy nebo provozovatelem regionální distribuční soustavyprovozovatelem regionální distribuční soustavy formou dotace z prostředků státního rozpočtu: Čl. I Celkový limit prostředků státního rozpočtu na dotace na úhradu vícenákladů spojených s podporou elektřiny z obnovitelných zdrojůelektřiny z obnovitelných zdrojů stanovený nařízením vlády č. 316/2011 Sb., kterým se stanoví limit prostředků státního rozpočtu pro poskytnutí dotace na úhradu vícenákladů spojených s podporou elektřiny z obnovitelných zdrojů, činí 11 700 000 000 Kč. Čl. II Z celkového limitu prostředků státního rozpočtu na dotace na úhradu vícenákladů spojených s podporou elektřiny z obnovitelných zdrojůelektřiny z obnovitelných zdrojů podle článku I náleží dotace v této výši: Provozovatel regionální distribuční soustavy 1. ČEZ Distribuce, a. s. se sídlem Děčín, Děčín IV – Podmokly, Teplická 874/8, PSČ 405 02 IČ: 247 29 035 držitel licence na distribuci elektřiny č. 121015583 roční výše dotace\| 1 691 254 415 Kč ---\|--- výše dotace hrazená čtvrtletně podle § 6b odst. 1 zákona č. 180/2005 Sb., o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie a o změně některých zákonů (zákon o podpoře využívání obnovitelných zdrojů), --- ve znění zákona č. 402/2010 Sb.\| 422 813 603,75 Kč 2. E.ON Distribuce, a. s. se sídlem České Budějovice, F.A.Gerstnera 2151/6, PSČ 370 49 IČ: 280 85 400 držitel licence na distribuci elektřiny č. 120806026 roční výše dotace\| 10 008 745 585 Kč ---\|--- výše dotace hrazená čtvrtletně podle § 6b odst. 1 zákona č. 180/2005 Sb., o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie a o změně některých zákonů (zákon o podpoře využívání obnovitelných zdrojů), --- ve znění zákona č. 402/2010 Sb.\| 2 502 186 396,25 Kč Předsedkyně: v z. Ing. Wieluch v. r. 1\\. místopředseda
Vyhláška č. 441/2011 Sb.	Vyhláška č. 441/2011 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 36/2006 Sb., o ověřování shody opisu nebo kopie s listinou a o ověřování pravosti podpisu, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 28. 12. 2011, datum účinnosti 1. 1. 2012, částka 152/2011 * Čl. I - Příloha č. 1 k vyhlášce č. 36/2006 Sb., o ověřování shody opisu nebo kopie s listinou a o ověřování pravosti podpisu, ve znění vyhlášky č. 331/2006 Sb., vyhlášky č. 390/2007 Sb., vyhlášky č. 194/2008 Sb., vyhlášky č. 15/2009 Sb., vyhlášky č. 484/2009 Sb. a * Čl. II Aktuální znění od 1. 1. 2012 441 VYHLÁŠKA ze dne 19. prosince 2011, kterou se mění vyhláška č. 36/2006 Sb., o ověřování shody opisu nebo kopie s listinou a o ověřování pravosti podpisu, ve znění pozdějších předpisů Ministerstvo vnitra stanoví podle § 21 zákona č. 21/2006 Sb., o ověřování shody opisu nebo kopie s listinou a o ověřování pravosti podpisu a o změně některých zákonů (zákon o ověřování): Čl. I Příloha č. 1 k vyhlášce č. 36/2006 Sb., o ověřování shody opisu nebo kopie s listinou a o ověřování pravosti podpisu, ve znění vyhlášky č. 331/2006 Sb., vyhlášky č. 390/2007 Sb., vyhlášky č. 194/2008 Sb., vyhlášky č. 15/2009 Sb., vyhlášky č. 484/2009 Sb. a vyhlášky č. 384/2010 Sb., se mění takto: 1. V části „Jihočeský kraj“, písm. b) se za slovo „Dynín,“ vkládá slovo „Habří,“ a za slovo „Libín,“ se vkládá slovo „Libníč,“. 2. V části „Jihočeský kraj“, písm. k) se za slovo „Cehnice,“ vkládá slovo „Čejetice,“ a za slovo „Nihošovice,“ se vkládá slovo „Nišovice,“. 3. V části „Jihočeský kraj“, písm. l) se za slovo „Radenín,“ vkládají slova „Radimovice u Želče,“. 4. V části „Jihočeský kraj“, písm. m) se za slovo „Ločenice,“ vkládá slovo „Mladošovice,“. 5. V části „Jihomoravský kraj“, písm. a) se za slovo „Lipůvka,“ vkládá slovo „Lubě,“ a za slovo „Vysočany,“ se vkládá slovo „Závist,“. 6. V části „Jihomoravský kraj“, písm. j) se za slovo „Ostrovánky,“ vkládá slovo „Skoronice,“. 7. V části „Jihomoravský kraj“, písm. s) se za slova „Bohdalice-Pavlovice,“ vkládá slovo „Dětkovice,“ a za slova „Křižanovice u Vyškova,“ se vkládá slovo „Kučerov,“. 8. V části „Jihomoravský kraj“, písm. t) se za slovo „Litobratřice,“ vkládá slovo „Lubnice,“, za slovo „Mašovice,“ se vkládá slovo „Medlice,“ a za slova „Podhradí nad Dyjí,“ se vkládá slovo „Podmolí,“. 9. V části „Jihomoravský kraj“, písm. u) se za slovo „Opatovice,“ vkládá slovo „Přísnotice,“. 10. V části „Karlovarský kraj“, písm. c) se za slovo „Jenišov,“ vkládají slova „Krásné Údolí,“. 11. V části „Královéhradecký kraj“, písm. a) se za slovo „Otovice,“ vkládá slovo „Šonov,“. 12. V části „Královéhradecký kraj“, písm. c) se za slovo „Kuks,“ vkládá slovo „Lanžov,“ a za slovo „Mostek,“ se vkládá slovo „Nemojov,“. 13. V části „Královéhradecký kraj“, písm. d) se za slova „obecní úřady“ vkládají slova „Bílsko u Hořic,“ a za slovo „Miletín,“ se vkládají slova „Milovice u Hořic,“. 14. V části „Královéhradecký kraj“, písm. e) se za slovo „Ledce,“ vkládá slovo „Lejšovka,“. 15. V části „Královéhradecký kraj“, písm. i) se za slova „Žďár nad Metují“ vkládá slovo „, Žďárky“. 16. V části „Královéhradecký kraj“, písm. m) se za slova „Rybná nad Zdobnicí, Rychnov nad Kněžnou,“ vkládají slova „Říčky v Orlických horách,“. 17. V části „Liberecký kraj“, písm. a) se za slova „Horní Police,“ vkládá slovo „Jestřebí,“. 18. V části „Liberecký kraj“, písm. b) se za slova „Jindřichovice pod Smrkem,“ vkládá slovo „Kunratice,“. 19. V části „Liberecký kraj“, písm. c) se za slova „Lučany nad Nisou,“ vkládá slovo „Maršovice,“. 20. V části „Liberecký kraj“, písm. i) se za slovo „Karlovice,“ vkládá slovo „Klokočí,“ a za slovo „Kobyly,“ se vkládá slovo „Ktová,“. 21. V části „Liberecký kraj“, písm. j) se za slovo „Pěnčín,“ vkládá slovo „Radčice,“. 22. V části „Moravskoslezský kraj“, písm. b) se za slova „obecní úřady Bohumín,“ vkládají slova „Dolní Lutyně,“. 23. V části „Moravskoslezský kraj“, písm. c) se za slova „Karlova Studánka,“ vkládá slovo „Karlovice,“. 24. V části „Moravskoslezský kraj“, písm. n) se za slovo „Petrovice,“ vkládá slovo „Rusín,“. 25. V části „Moravskoslezský kraj“, písm. o) se za slovo „Kunín,“ vkládá slovo „Libhošť,“. 26. V části „Moravskoslezský kraj“, písm. r) se zrušují slova „Dolní Lutyně,“. 27. V části „Olomoucký kraj“, písm. d) se za slovo „Bohuslávky,“ vkládají slova „Dolní Újezd,“ a za slovo „Kladníky,“ se vkládá slovo „Lhota,“. 28. V části „Olomoucký kraj“, písm. h) se za slova „Čelechovice na Hané,“ vkládá slovo „Dětkovice,“ a za slovo „Mořice,“ se vkládá slovo „Mostkovice,“. 29. V části „Pardubický kraj“, písm. d) se za slovo „Klešice,“ vkládá slovo „Kočí,“. 30. V části „Pardubický kraj“, písm. h) se za slovo „Březina,“ vkládají slova „Dlouhá Loučka,“. 31. V části „Pardubický kraj“, písm. l) se za slovo „Svitavy,“ vkládá slovo „Vendolí,“. 32. V části „Pardubický kraj“, písm. n) se za slovo „Skořenice,“ vkládá slovo „Slatina,“. 33. V části „Plzeňský kraj“, písm. f) se za slovo „Bezvěrov,“ vkládá slovo „Dobříč,“. 34. V části „Plzeňský kraj“, písm. i) se za slovo „Losiná,“ vkládá slovo „Nezbavětice,“. 35. V části „Plzeňský kraj“, písm. k) se za slovo „Cheznovice,“ vkládají slova „Kamenný Újezd,“. 36. V části „Plzeňský kraj“, písm. o) se za slovo „Lesná,“ vkládá slovo „Lestkov,“. 37. V části „Středočeský kraj“, písm. a) se za slovo „Lešany,“ vkládá slovo „Maršovice,“. 38. V části „Středočeský kraj“, písm. b) se za slovo „Mořina,“ vkládá slovo „Mořinka,“ a za slovo „Svatá,“ se vkládají slova „Svatý Jan pod Skalou,“. 39. V části „Středočeský kraj“, písm. c) se za slovo „Hovorčovice,“ vkládá slovo „Jirny,“. 40. V části „Středočeský kraj“, písm. f) se za slovo „Břežany II,“ vkládá slovo „Bříství,“. 41. V části „Středočeský kraj“, písm. g) se za slova „obecní úřady“ vkládá slovo „Čím,“. 42. V části „Středočeský kraj“, písm. h) se za slovo „Komárov,“ vkládá slovo „Kotopeky,“ a za slovo „Zaječov,“ se vkládá slovo „Záluží,“. 43. V části „Středočeský kraj“, písm. i) se za slovo „Brandýsek,“ vkládá slovo „Braškov,“ a za slovo „Vinařice,“ se vkládá slovo „Zájezd,“. 44. V části „Středočeský kraj“, písmeno j) zní: „j) Kolín obecní úřady Barchovice, Bečváry, Býchory, Cerhenice, Červené Pečky, Horní Kruty, Choťovice, Chotutice, Jestřabí Lhota, Kolín, Konárovice, Kořenice, Kouřim, Krakovany, Křečhoř, Libodřice, Lipec, Němčice, Nová Ves I, Ohaře, Ovčáry, Pašinka, Pečky, Plaňany, Pňov-Předhradí, Radim, Radovesnice II, Ratboř, Starý Kolín, Svojšice, Tatce, Třebovle, Tři Dvory, Týnec nad Labem, Velim, Velký Osek, Veltruby, Volárna, Zalešany, Zásmuky, Žabonosy, Ždánice, Žehuň, Žiželice.“. 45. V části „Středočeský kraj“, písm. k) se za slova „Hostín u Vojkovic,“ vkládá slovo „Kozomín,“ a za slova „Nová Ves,“ se vkládá slovo „Postřižín,“. 46. V části „Středočeský kraj“, písm. l) se za slovo „Chabeřice,“ vkládá slovo „Chlístovice,“ a za slovo „Petrovice I,“ se vkládá slovo „Podveky,“. 47. V části „Středočeský kraj“, písm. n) se za slova „obecní úřady“ vkládá slovo „Býkev,“ a za slovo „Liběchov,“ se vkládá slovo „Liblice,“. 48. V části „Středočeský kraj“, písm. s) se za slovo „Činěves,“ vkládá slovo „Dlouhopolsko,“. 49. V části „Středočeský kraj“, písm. u) se za slovo „Olešná,“ vkládá slovo „Oráčov,“. 50. V části „Středočeský kraj“, písm. v) se za slovo „Doubek,“ vkládají slova „Herink, Hrusice,“ a za slovo „Vlkančice,“ se vkládá slovo „Výžerky,“. 51. V části „Středočeský kraj“, písm. w) se za slovo „Nechvalice,“ vkládá slovo „Osečany,“. 52. V části „Středočeský kraj“, písm. x) se za slovo „Plchov,“ vkládá slovo „Podlešín,“. 53. V části „Středočeský kraj“, písm. y) se za slova „Dolní Kralovice,“ vkládá slovo „Kondrac,“. 54. V části „Ústecký kraj“, písm. e) se za slovo „Polepy,“ vkládá slovo „Račice,“. 55. V části „Ústecký kraj“, písm. g) se za slova „Blšany u Loun,“ vkládá slovo „Brodec,“. 56. V části „Ústecký kraj“, písm. h) se za slovo „Chotěšov,“ vkládá slovo „Keblice,“, za slova „Malé Žernoseky,“ se vkládají slova „Prackovice nad Labem,“ a za slovo „Velemín“ se vkládá slovo „, Vrbičany“. 57. V části „Ústecký kraj“, písm. i) se za slovo „Skršín,“ vkládá slovo „Volevčice,“. 58. V části „Kraj Vysočina“, písm. c) se za slova „obecní úřady“ vkládá slovo „Budíkov,“. 59. V části „Kraj Vysočina“, písm. e) se za slova „Větrný Jeníkov,“ vkládá slovo „Věžnice,“. 60. V části „Kraj Vysočina“, písm. f) se za slovo „Dešov,“ vkládají slova „Dolní Lažany,“. 61. V části „Kraj Vysočina“, písm. m) se za slovo „Příštpo,“ vkládá slovo „Pyšel,“. 62. V části „Kraj Vysočina“, písm. n) se za slova „Nová Ves,“ vkládají slova „Oslavice, Oslavička,“. 63. V části „Zlínský kraj“, písm. e) se za slova „obecní úřady“ vkládá slovo „Bělov,“. 64. V části „Zlínský kraj“, písm. i) se za slova „Brumov-Bylnice“ vkládá slovo „Loučka,“. Čl. II Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2012. Ministr: Kubice v. r.
Nález Ústavního soudu č. 439/2011 Sb.	Nález Ústavního soudu č. 439/2011 Sb. Nález Ústavního soudu ze dne 1. listopadu 2011 sp. zn. Pl. ÚS 25/11 ve věci návrhu na zrušení některých ustanovení obecně závazné vyhlášky města Holýšov č. 1/2010 o čistotě a ochraně životního prostředí a omezení volného pohybu psů a jiných zvířat na veřejných prostranstvích Vyhlášeno 28. 12. 2011, částka 151/2011 439 NÁLEZ Ústavního soudu Jménem republiky Ústavní soud rozhodl pod sp. zn. Pl. ÚS 25/11 dne 1. listopadu 2011 v plénu složeném z předsedy soudu Pavla Rychetského a soudců Stanislava Balíka, Františka Duchoně, Vlasty Formánkové, Vojena Güttlera, Pavla Holländera, Ivany Janů, Vladimíra Kůrky, Dagmar Lastovecké, Jiřího Muchy, Jiřího Nykodýma, Miloslava Výborného, Elišky Wagnerové a Michaely Židlické o návrhu Ministerstva vnitra na zrušení článku IV odst. 4 věty druhé a třetí, článku V odst. 1 písm. b), odst. 3 a přílohy č. 2 obecně závazné vyhlášky města Holýšov č. 1/2010 ze dne 29. března 2010 o čistotě a ochraně životního prostředí a omezení volného pohybu psů a jiných zvířat na veřejných prostranstvích, za účasti města Holýšov jako účastníka řízení a veřejného ochránce práv jako vedlejšího účastníka řízení, takto: Ustanovení čl. IV odstavce čtvrtého věty druhé a třetí, článku V odstavce prvního písm. b) a odstavce třetího a přílohy č. 2 obecně závazné vyhlášky města Holýšov č. 1/2010 ze dne 29. března 2010 o čistotě a ochraně životního prostředí a omezení volného pohybu psů a jiných zvířat na veřejných prostranstvíchveřejných prostranstvích se ruší dnem vyhlášení tohoto nálezu ve Sbírce zákonů. Předseda Ústavního soudu: JUDr. Rychetský v. r.
Vyhláška č. 438/2011 Sb.	Vyhláška č. 438/2011 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška Ministerstva spravedlnosti České republiky č. 37/1992 Sb., o jednacím řádu pro okresní a krajské soudy, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 28. 12. 2011, datum účinnosti 1. 1. 2012, částka 151/2011 * Čl. I - Vyhláška č. 37/1992 Sb., o jednacím řádu pro okresní a krajské soudy, ve znění vyhlášky č. 584/1992 Sb., vyhlášky č. 194/1993 Sb., vyhlášky č. 246/1995 Sb., vyhlášky č. 278/1996 Sb., vyhlášky č. 234/1997 Sb., vyhlášky č. 482/2000 Sb., vyhlášky č. 104/2002 * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 1. 1. 2012 438 VYHLÁŠKA ze dne 14. prosince 2011, kterou se mění vyhláška Ministerstva spravedlnosti České republiky č. 37/1992 Sb., o jednacím řádu pro okresní a krajské soudy, ve znění pozdějších předpisů Ministerstvo spravedlnosti stanoví podle § 45 odst. 1 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), § 469 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění zákona č. 539/2004 Sb., a podle § 374 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů: Čl. I Vyhláška č. 37/1992 Sb., o jednacím řádu pro okresní a krajské soudy, ve znění vyhlášky č. 584/1992 Sb., vyhlášky č. 194/1993 Sb., vyhlášky č. 246/1995 Sb., vyhlášky č. 278/1996 Sb., vyhlášky č. 234/1997 Sb., vyhlášky č. 482/2000 Sb., vyhlášky č. 104/2002 Sb., vyhlášky č. 268/2003 Sb., vyhlášky č. 202/2007 Sb., vyhlášky č. 315/2007 Sb., vyhlášky č. 168/2009 Sb. a vyhlášky č. 457/2009 Sb., se mění takto: 1. V § 21b odst. 1 větě první se za slova „Soud vyhotovuje rozhodnutí“ vkládají slova „a další písemnosti“ a větě druhé se za slova „Opisy (stejnopisy) rozhodnutí“ vkládají slova „a dalších písemností“. 2. V § 21b se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) Listinné stejnopisy rozhodnutí a další písemnosti soudu, které se vyhotovují za součinnosti provozovatele poštovních služeb, musí soud opatřit specifickým identifikátorem rozhodnutí nebo další písemnosti soudu a vizualizovanou podobou uznávaného elektronického podpisu toho, kdo jej vyhotovil, nebo uznávané elektronické značky soudu. Provozovatel poštovních služeb může opatřit takový stejnopis řídícími znaky pro vyhotovování. Elektronické rozhodnutí a další písemnosti soudu v elektronické podobě se účastníkovi zpřístupní způsobem umožňujícím dálkový přístup; o tom musí být účastník poučen.“. 3. V § 24 odst. 1 se za slova „listinném výstupu z“ vkládá slovo „autorizované“. 4. V § 25 odstavec 3 zní: „(3) Vede-li se ve věci spis v listinné podobě, soud založí podání a jiné písemnosti doručené v listinné podobě do listinného spisu.“. 5. V § 25 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který včetně poznámky pod čarou č. 2b zní: „(4) Vede-li se ve věci spis v elektronické podobě, soud převede podání a jiné písemnosti doručené v listinné podobě do elektronické podoby, kterou založí do elektronického spisu; autorizovaná konverze se neprovádí. Podání a jiné písemnosti v listinné podobě se založí do sběrného spisu, který soud vede za tímto účelem v souladu se zvláštním právním předpisem2b). 2b) Zákon č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.“. Dosavadní odstavce 4 a 5 se označují jako odstavce 5 a 6. 6. V § 25 odst. 5 na konci textu se doplňují slova „; autorizovaná konverze se neprovádí“. 7. V § 28b se na konci odstavců 2 a 3 doplňují slova: „; autorizovaná konverze se neprovádí“. 8. Za § 28b se vkládá nový § 28c, který včetně nadpisu zní: „§ 28c Vyhotovování rozhodnutí a jiných písemností soudu za součinnosti provozovatele poštovních služeb a jejich doručování (1) Vede-li se ve věci elektronický spis a soud vyhotovuje listinné stejnopisy rozhodnutí a jiné písemnosti soudu prostřednictvím provozovatele poštovních služeb, předá je soud v elektronické podobě tomuto provozovateli, který v souladu s uzavřenou smlouvou vyhotoví jejich listinnou podobu a doručí je; autorizovanou konverzi přitom provozovatel poštovních služeb neprovádí. Předávání a vyhotovování se provádí automatizovaným způsobem, který vylučuje lidský zásah nad míru nezbytně nutnou. (2) Vede-li se ve věci elektronický spis a soud doručuje listinné stejnopisy rozhodnutí a jiné písemnosti soudu způsobem podle odstavce 1, zakládá se do elektronického spisu doručenka v elektronické podobě, kterou převede provozovatel poštovních služeb do elektronické podoby v souladu s uzavřenou smlouvou; autorizovanou konverzi přitom provozovatel poštovních služeb neprovádí. Doručenku v listinné podobě soud založí do sběrného spisu, který soud vede za tímto účelem v souladu se zvláštním právním předpisem2b).“. Čl. II Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2012. Ministr: JUDr. Pospíšil v. r.
Vyhláška č. 437/2011 Sb.	Vyhláška č. 437/2011 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 383/2009 Sb., o účetních záznamech v technické formě vybraných účetních jednotek a jejich předávání do centrálního systému účetních informací státu a o požadavcích na technické a smíšené formy účetních záznamů (technická vyhláška o účetních záznamech), ve znění vyhlášky č. 434/2010 Sb. Vyhlášeno 28. 12. 2011, datum účinnosti 1. 1. 2012, částka 151/2011 * Čl. I - Vyhláška č. 383/2009 Sb., o účetních záznamech v technické formě vybraných účetních jednotek a jejich předávání do centrálního systému účetních informací státu a o požadavcích na technické a smíšené formy účetních záznamů (technická vyhláška o účetních záz * Čl. II - Přechodná ustanovení * Čl. III - Účinnost Aktuální znění od 1. 7. 2012 437 VYHLÁŠKA ze dne 13. prosince 2011, kterou se mění vyhláška č. 383/2009 Sb., o účetních záznamech v technické formě vybraných účetních jednotek a jejich předávání do centrálního systému účetních informací státu a o požadavcích na technické a smíšené formy účetních záznamů (technická vyhláška o účetních záznamech), ve znění vyhlášky č. 434/2010 Sb. Ministerstvo financí stanoví podle § 37b odst. 1 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění zákona č. 437/2003 Sb. a zákona č. 304/2008 Sb., k provedení § 4 odst. 8: Čl. I Vyhláška č. 383/2009 Sb., o účetních záznamech v technické formě vybraných účetních jednotek a jejich předávání do centrálního systému účetních informací státu a o požadavcích na technické a smíšené formy účetních záznamů (technická vyhláška o účetních záznamech), ve znění vyhlášky č. 434/2010 Sb., se mění takto: 1. V § 1 se na konci textu písmen a) a b) doplňují slova „v návaznosti na přímo použitelné předpisy Evropské unie5)“. Poznámka pod čarou č. 5 zní: „5) Například nařízení Rady (ES) č. 2223/96 ze dne 25. června 1996 o Evropském systému národních a regionálních účtů ve Společenství, v platném znění. Nařízení Rady (ES) č. 479/2009 ze dne 25. května 2009 o použití Protokolu o postupu při nadměrném schodku, připojeného ke Smlouvě o založení Evropského společenství (kodifikované znění), ve znění nařízení Rady (EU) č. 679/2010.“. 2. V § 1 písm. d) se slovo „regionálních“ nahrazuje slovem „Regionálních“ a slova „(dále jen „regionální rada“),“ se zrušují. 3. V § 3 odst. 2 se slova „a jiné účetní záznamy“ zrušují a za slova „státní fondy“ se vkládají slova „a jiné účetní záznamy předávají vybrané účetní jednotky“. 4. V § 3 odst. 7 se na konci textu písmene b) doplňují slova „a bližší podmínky jeho provozu“. 5. V § 3 odst. 7 se za písmeno d) vkládá nové písmeno e), které zní: „e) termíny vytváření sestav jednotlivých předaných účetních záznamů pro účely uživatelů účetních záznamů,“. Dosavadní písmena e) až n) se označují jako písmena f) až o). 6. V § 3 odst. 7 se na konci textu písmene i) doplňují slova „a bližší podmínky komunikace se zodpovědnou osobou a náhradní zodpovědnou osobou“. 7. V § 3 odst. 7 se za písmeno i) vkládají nová písmena j) a k), která znějí: „j) formuláře pro naplnění požadavků podle § 19 odst. 3, § 20 odst. 4 a § 21 odst. 3, k) obsah protokolu o uskutečněných přenosech dat a o neúspěšných pokusech o přenos dat,“. Dosavadní písmena j) až o) se označují jako písmena l) až r). 8. V § 3 odst. 7 písm. l) se slova „parametry kontrolního datového souboru,“ zrušují. 9. V § 3 se na konci odstavce 7 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena s) a t), která znějí: „s) požadavky na vyžádání a přenos jiného účetního záznamu a postup osoby, která jiný účetní záznam vyžádala, postup správce centrálního systému účetních informací státu a dotčené vybrané účetní jednotky, t) parametry stavových zpráv o přenosech, způsob jejich tvorby a poskytování vybraným účetním jednotkám a související skutečnosti.“. 10. Za § 3 se vkládá nový § 3a, který zní: „§ 3a (1) Pro účely monitorování a řízení veřejných financí předávají vybrané účetní jednotky, s výjimkou účetních jednotek podle odstavce 2, elektronicky ve formalizované dávce Pomocný analytický přehled. (2) Pomocný analytický přehled podle odstavce 1 nepředávají a) zdravotní pojišťovny, b) dobrovolné svazky obcí, c) obce, jejichž počet obyvatel zveřejněný Českým statistickým úřadem je na počátku bezprostředně předcházejícího účetního období menší než 1 000, a d) příspěvkové organizace, jejichž zřizovatelem je obec, kraj nebo dobrovolný svazek obcí a jejichž aktiva celkem (netto) nepřesahují alespoň v jednom ze dvou bezprostředně předcházejících účetních období výši 10 000 000 Kč. (3) Rozsah jednotlivých částí Pomocného analytického přehledu a jejich vzory stanoví příloha č. 2a k této vyhlášce, termíny jejich předávání do centrálního systému účetních informací státu stanoví příloha č. 2b k této vyhlášce. (4) Pokud vybraná účetní jednotka v účetním období naplní podmínky pro předávání Pomocného analytického přehledu podle této vyhlášky, a v následujícím účetním období tyto podmínky nesplní, může ukončit předávání Pomocného analytického přehledu nejdříve po uplynutí tří po sobě jdoucích účetních obdobích, ve kterých Pomocný analytický přehled předávala.“. 11. V § 4 odst. 1 písm. b) se slova „, nebo fyzické předání dat na médiu,“ zrušují. 12. V § 4 odstavec 6 zní: „(6) Veškeré informace přenášené standardní cestou jsou v zašifrovaném tvaru. Náhradní přenosovou cestou jsou informace přenášeny v zašifrovaném tvaru, je-li to technicky možné.“. 13. V § 5 odst. 1 se číslo „2012“ nahrazuje číslem „2013“. 14. V § 5 odst. 4 písm. b) se za slovo „úřadu“ vkládá slovo „kraje“. 15. V § 5 odst. 5 písm. b) se za slovo „úřadu“ vkládá slovo „kraje“. 16. V § 5 se doplňují odstavce 8 a 9, které znějí: „(8) V případě hlavního města Prahy předává účetní záznamy podle § 3 odst. 1 písm. a) do centrálního systému účetních informací státu Magistrát hlavního města Prahy. Ustanovení odstavců 5, 6 a 7 platí pro hlavní město Praha obdobně. (9) V případě, že vybraná účetní jednotka ukončí činnost v průběhu účetního období, předá mimořádnou účetní závěrku v termínu pro nejbližší mezitímní účetní závěrku. Nezajistí-li splnění této povinnosti dotčená vybraná účetní jednotka, zajistí splnění této povinnosti její zřizovatel.“. 17. V § 7 odst. 1 se slova „datových nosičů, jejichž parametry“ nahrazují slovy „datové schránky, případně prostřednictvím technických prostředků vzdálené komunikace, nemá-li vybraná účetní jednotka datovou schránku, nebo prostřednictvím datového nosiče. Podrobnosti“. 18. V § 7 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Požadavky na zabezpečení předávaných účetních záznamů při předávání náhradní přenosovou cestou jsou shodné se standardní přenosovou cestou.“. Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3. 19. V § 7 se na konci textu odstavce 3 doplňují slova „nebo stanoví-li tak technický manuál“. 20. V § 8 odst. 3 se slova „24 hodin“ nahrazují slovy „jednoho pracovního dne“. 21. V § 8 odst. 4 se čárka nahrazuje slovy „a umožní“. 22. V § 9 odst. 3 se slova „nebo jiných“ zrušují. 23. V § 9 se odstavec 4 zrušuje. Dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 4. 24. V § 9 odst. 4 se slova „odstavců 3 nebo 4“ nahrazují slovy „odstavce 3“. 25. V § 10 odst. 1 se slova „pomocí vytváření kontrolních datových souborů“ zrušují a na konci odstavce se doplňuje věta „Technické požadavky na protokol o uskutečněných přenosech dat a součinnost správce centrálního systému účetních informací státu jsou uvedeny v technickém manuálu.“. 26. V § 10 odstavec 2 zní: „(2) Správce centrálního systému účetních informací státu uchovává protokoly o uskutečněných přenosech dat na datovém médiu, které splňuje podmínky průkaznosti a trvalosti obsahu uložených dat.“. 27. V § 15 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní: „(4) Správce centrálního systému účetních informací státu zruší hesla, šifrovací klíče a další technické údaje zodpovědných osob nebo náhradních zodpovědných osob, které do půl roku od obdržení hesla, šifrovacího klíče a dalších technických údajů nedokončí proces registrace zodpovědných osob nebo náhradních zodpovědných osob.“. Dosavadní odstavce 4 a 5 se označují jako odstavce 5 a 6. 28. V § 15 odst. 5 se slova „pouze v případech, kdy není možné zabezpečit tyto činnosti zodpovědnou osobou“ zrušují a za první větu se vkládá věta „Vybraná účetní jednotka může vymezit skupinu účetních záznamů, pro které jmenuje náhradní zodpovědnou osobu; neučiní-li tak, má se za to, že náhradní zodpovědná osoba je jmenována pro přenos všech dat mezi vybranou účetní jednotkou a centrálním systémem účetních informací státu.“. 29. V § 15 se doplňují odstavce 7 a 8, které znějí: „(7) V případě přenosu účetních záznamů do centrálního systému účetních informací státu podle § 5 odst. 4 písm. b) a § 5 odst. 5 písm. b) se použijí ustanovení této vyhlášky týkající se zodpovědné osoby a náhradní zodpovědné osoby přiměřeně pro krajský úřad příslušného kraje. (8) V případě technologického, bezpečnostního nebo operativního organizačního opatření může správce centrálního systému účetních informací státu provést změnu v registraci zodpovědné osoby nebo náhradní zodpovědné osoby mimo postup uvedený v příloze č. 7. O takovémto postupu správce centrálního systému účetních informací státu neprodleně informuje dotčenou vybranou účetní jednotku a dotčenou zodpovědnou osobu nebo náhradní zodpovědnou osobu.“. 30. V § 16 odst. 2 se slova „do 12 hodin“ nahrazují slovy „do jednoho pracovního dne“. 31. V § 17 odst. 4 se za slovo „státu“ vkládají slova „v souladu s podmínkami uvedenými“. 32. V § 18 odst. 2 písm. c) se slova „procesům nebo“ zrušují. 33. V § 19 odst. 2 se slovo „kódu“ nahrazuje slovem „součtu“. 34. V § 19 odst. 3 se slova „Vzor formuláře“ nahrazují slovem „Formulář“ a slova „příloze č. 10 k této vyhlášce“ se nahrazují slovy „technickém manuálu“. 35. V § 20 odstavce 2 až 4 znějí: „(2) Přístupový dekódovací kód podle § 17 odst. 2 písm. a) je na vzoru formuláře kódů podle odstavce 4 vytištěn ve tvaru řetězce znaků a skládá se z kombinace číslic 0 až 9. Kombinace číslic mohou být pro přehlednost rozděleny do skupin a graficky odděleny mezerou nebo jiným znakem. (3) Heslo pro telefonickou autorizaci podle § 17 odst. 2 písm. e) je na vzoru formuláře kódů podle odstavce 4 vytištěno ve tvaru řetězce znaků a skládá se z kombinace číslic 0 až 9 a písmen A až F. Kombinace znaků mohou být pro přehlednost rozděleny do skupin a graficky odděleny mezerou nebo jiným znakem. (4) Formulář kódů podle odstavců 2 a 3 je uveden v technickém manuálu.“. 36. V § 21 odst. 1 se slovo „vygenerování“ nahrazuje slovy „převzetí a dekódování“ a slova „vybraná účetní jednotka“ se nahrazují slovy „zodpovědná osoba“. 37. V § 21 odst. 2 se slovo „vygenerování“ nahrazuje slovem „dekódování“. 38. V § 21 odst. 4 se slova „provede předání zajišťovacích a identifikačních souborů a osobních přístupových kódů podle § 17 odst. 2 písm. a) až e) zodpovědné osobě nebo náhradní zodpovědné osobě“ nahrazují slovy „předá vybrané účetní jednotce zajišťovací a identifikační soubory a osobní přístupové kódy zodpovědné osoby nebo náhradní zodpovědné osoby podle § 17 odst. 2 písm. a) až e)“. 39. V § 23 odst. 1 se slovo „regionální“ nahrazuje slovem „Regionální“. Poznámka pod čarou č. 2 zní: „2) Vyhláška č. 449/2009 Sb., o způsobu, termínech a rozsahu údajů předkládaných pro hodnocení plnění státního rozpočtu, rozpočtů státních fondů, rozpočtů územních samosprávných celků, rozpočtů dobrovolných svazků obcí a rozpočtů Regionálních rad regionů soudržnosti, ve znění pozdějších předpisů.“. 40. § 25 se včetně nadpisu a odkazu na poznámku pod čarou č. 2 zrušuje. 41. V § 44 odst. 3 se slovo „regionální“ nahrazuje slovem „Regionální“. 42. Příloha č. 2 zní: „Příloha č. 2 k vyhlášce č. 383/2009 Sb. Formáty účetních záznamů v technické formě a výstupní formáty snímacího zařízení pro převod účetních záznamů z listinné formy do technické formy 1. Formáty účetních záznamů v technické formě: a. PDF (Portable Document Format) verze 1.3 a vyšší nebo PDF/A (Portable Dokument Format/Archive), b. XML, c. PNG (Portable Network Graphic) dle standardu ISO/IEC 15948:2004, d. JPEG (Joint Photographic Experts Group). 2. Parametry snímacího zařízení pro převod účetních záznamů z listinné formy do technické formy: a. rozlišení snímání nejméně 300 x 300 dpi, b. barevná hloubka nejméně 24 bitů nebo 256 stupňů šedi, jde-li výlučně o černobílé převádění.“. 43. Za přílohu č. 2 se vkládají nové přílohy č. 2a a č. 2b, které znějí: „Příloha č. 2a k vyhlášce č. 383/2009 Sb. Pomocný analytický přehled 5.5MB 3.3MB 1.7MB 711kB 122kB 260kB 284kB 918kB 127kB 376kB 75kB 75kB 415kB Příloha č. 2b k vyhlášce č. 383/2009 Sb. Termíny pro předávání Pomocného analytického přehledu Číslo výkazu\| Název účetního záznamu\| Četnost předávání účetního záznamu ---\|---\|--- 30\| Část I: Počáteční a koncové stavy a obraty na vybraných rozvahových účtech\| čtvrtletně \\- ve stavu k 31. 3., 30. 6., 30. 9. do 30. dne následujícího měsíce a ročně, tj. ve stavu k 31. 12. do 25. 2. následujícího roku, 31\| Část II: Vybrané náklady od počátku roku za hlavní a hospodářskou činnost\| čtvrtletně \\- ve stavu k 31. 3., 30. 6., 30. 9. do 30. dne následujícího měsíce a ročně, tj. ve stavu k 31. 12. do 25. 2. následujícího roku, 32\| Část III: Vybrané výnosy od počátku roku za hlavní a hospodářskou činnost\| čtvrtletně \\- ve stavu k 31. 3., 30. 6., 30. 9. do 30. dne následujícího měsíce a ročně, tj. ve stavu k 31. 12. do 25. 2. následujícího roku, 33\| Část IV: DNM a DHM - typy změn na straně MD a D vybraných rozvahových účtů\| čtvrtletně \\- ve stavu k 31. 3., 30. 6., 30. 9. do 30. dne následujícího měsíce a ročně, tj. ve stavu k 31. 12. do 25. 2. následujícího roku, 34\| Část V: Zásoby - typy změn na straně MD a D vybraných rozvahových účtů\| čtvrtletně \\- ve stavu k 31. 3., 30. 6., 30. 9. do 30. dne následujícího měsíce a ročně, tj. ve stavu k 31. 12. do 25. 2. následujícího roku, 35\| Část VI: Pohledávky - typy změn na straně MD a D vybraných rozvahových účtů\| čtvrtletně \\- ve stavu k 31. 3., 30. 6., 30. 9. do 30. dne následujícího měsíce a ročně, tj. ve stavu k 31. 12. do 25. 2. následujícího roku, 36\| Část VII: Závazky - typy změn na straně MD a D vybraných rozvahových účtů\| čtvrtletně \\- ve stavu k 31. 3., 30. 6., 30. 9. do 30. dne následujícího měsíce a ročně, tj. ve stavu k 31. 12. do 25. 2. následujícího roku, 37\| Část VIII: Ostatní aktiva - typy změn na straně MD a D vybraných rozvahových účtů\| čtvrtletně \\- ve stavu k 31. 3., 30. 6., 30. 9. do 30. dne následujícího měsíce a ročně, tj. ve stavu k 31. 12. do 25. 2. následujícího roku, 38\| Část IX: Jmění účetní jednotky -typy změn na straně MD a D vybraných rozvahových účtů\| čtvrtletně \\- ve stavu k 31. 3., 30. 6., 30. 9. do 30. dne následujícího měsíce a ročně, tj. ve stavu k 31. 12. do 25. 2. následujícího roku, 39\| Část X: Počáteční a koncové stavy a obraty na vybraných rozvahových účtech v členění podle jednotlivých partnerů aktiva / pasiva\| čtvrtletně \\- ve stavu k 31. 3., 30. 6., 30. 9. do 30. dne následujícího měsíce a ročně, tj. ve stavu k 31. 12. do 25. 2. následujícího roku, 40\| Část XI: Vybrané náklady a výnosy od počátku roku za hlavní a hospodářskou činnost v členění podle jednotlivých partnerů transakce\| čtvrtletně \\- ve stavu k 31. 3., 30. 6., 30. 9. do 30. dne následujícího měsíce a ročně, tj. ve stavu k 31. 12. do 25. 2. následujícího roku 41\| Část XII: Typy změn na straně MD a D vybraných rozvahových účtů v členění podle jednotlivých partnerů transakce\| čtvrtletně \\- ve stavu k 31. 3., 30. 6., 30. 9. do 30. dne následujícího měsíce a ročně, tj. ve stavu k 31. 12. do 25. 2. následujícího roku 42\| Část XIII: Typy změn na straně MD a D vybraných rozvahových účtů v členění podle jednotlivých partnerů aktiva / pasiva a partnerů transakce\| čtvrtletně \\- ve stavu k 31. 3., 30. 6., 30. 9. do 30. dne následujícího měsíce a ročně, tj. ve stavu k 31. 12. do 25. 2. následujícího roku Poznámka: Má-li vybraná účetní jednotka povinnost zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, které jsou požadovány v jednotlivých částech Pomocného analytického přehledu, sestavuje jednotlivé části Pomocného analytického přehledu v agregované podobě způsobem stanoveným v technickém manuálu. Připadne-li termín předání na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejbližší příští pracovní den.“. 44. Příloha č. 3 zní: „Příloha č. 3 k vyhlášce č. 383/2009 Sb. Termíny pro předávání konsolidačních účetních záznamů Číslo výkazu\| Název účetního záznamu\| Četnost předávání účetního záznamu ---\|---\|--- 1\| Rozvaha\| čtvrtletně \\- ve stavu k 31. 3., 30. 6., 30. 9.- mezitímní účetní závěrka, a to do 25. dne následujícího měsíce a ročně, tj. ve stavu k 31. 12. - řádná účetní závěrka, a to do 20. 2. následujícího roku, zdravotní pojišťovny: čtvrtletně \\- ve stavu k 31. 3., 30. 6., 30. 9. - mezitímní účetní závěrka, a to do 60. dne od konce vykazovaného období, a ročně, tj. ve stavu k 31. 12. - řádná účetní závěrka, a to do 28. 2. následujícího roku, vybrané účetní jednotky, které předávají účetní záznamy podle § 3a této vyhlášky: čtvrtletně \\- ve stavu k 31. 3., 30. 6., 30. 9. - mezitímní účetní závěrka, a to do 30. dne následujícího měsíce a ročně, tj. ve stavu k 31. 12. - řádná účetní závěrka, a to do 25. 2. následujícího roku. 2\| Výkaz zisku a ztráty\| čtvrtletně \\- ve stavu k 31. 3., 30. 6., 30. 9.- mezitímní účetní závěrka, a to do 25. dne následujícího měsíce a ročně, tj. ve stavu k 31. 12. - řádná účetní závěrka, a to do 20. 2. následujícího roku, zdravotní pojišťovny: čtvrtletně \\- ve stavu k 31. 3., 30. 6., 30. 9. - mezitímní účetní závěrka, a to do 60. dne od konce vykazovaného období, a ročně, tj. ve stavu k 31. 12. - řádná účetní závěrka, a to do 28. 2. následujícího roku, vybrané účetní jednotky, které předávají účetní záznamy podle § 3a této vyhlášky: čtvrtletně \\- ve stavu k 31. 3., 30. 6., 30. 9. - mezitímní účetní závěrka, a to do 30. dne následujícího měsíce a ročně, tj. ve stavu k 31. 12. - řádná účetní závěrka, a to do 25. 2. následujícího roku. 3\| Přehled o peněžních tocích a o změnách vlastního kapitálu\| ročně, tj. ve stavu k 31. 12. - řádná účetní závěrka, a to do 20. 2. následujícího roku, zdravotní pojišťovny: ročně, tj. ve stavu k 31. 12. - řádná účetní závěrka, a to do 28. 2. následujícího roku, vybrané účetní jednotky, které předávají účetní záznamy podle § 3a této vyhlášky: čtvrtletně \\- ve stavu k 31. 3., 30. 6., 30. 9. - mezitímní účetní závěrka, a to do 30. dne následujícího měsíce a ročně, tj. ve stavu k 31. 12. - řádná účetní závěrka, a to do 25. 2. následujícího roku. 4\| Příloha\| čtvrtletně \\- ve stavu k 31. 3.,30. 6.,30.9. - mezitímní účetní závěrka, a to 25. dne následujícího měsíce a ročně, tj. ve stavu k 31. 12. - řádná účetní závěrka, a to do 20. 2. následujícího roku, zdravotní pojišťovny: čtvrtletně \\- ve stavu k 31. 3., 30. 6., 30. 9. - mezitímní účetní závěrka, a to do 60. dne od konce vykazovaného období, a ročně, tj. ve stavu k 31. 12. - řádná účetní závěrka, a to do 28. 2. následujícího roku, vybrané účetní jednotky, které předávají účetní záznamy podle § 3a této vyhlášky: čtvrtletně \\- ve stavu k 31. 3., 30. 6., 30. 9. - mezitímní účetní závěrka, a to do 30. dne následujícího měsíce a ročně, tj. ve stavu k 31. 12. - řádná účetní závěrka, a to do 25. 2. následujícího roku. 5\| Pomocný konsolidační přehled k účetní závěrce\| ročně, tj. ve stavu k 31. 12., a to do 31. 5. následujícího roku 6\| Výkaz majetku a závazků za dílčí konsolidační celek státu\| ročně, tj. ve stavu k 31. 12., a to do 31. 7. v případě dílčího konsolidačního celku státu v úrovni obce a v případě dílčího konsolidačního celku státu v úrovni správce kapitoly státního rozpočtu, ročně, tj. ve stavu k 31.12., a to do 30. 9. v případě dílčího konsolidačního celku státu v úrovni kraje nebo hlavního města Prahy 7\| Výkaz nákladů a výnosů za dílčí konsolidační celek státu\| ročně, tj. ve stavu k 31. 12., a to do 31. 7. v případě dílčího konsolidačního celku státu v úrovni obce a v případě dílčího konsolidačního celku státu v úrovni správce kapitoly státního rozpočtu, ročně, tj. ve stavu k 31. 12., a to do 30. 9. v případě dílčího konsolidačního celku státu v úrovni kraje nebo hlavního města Prahy 8\| Výkaz peněžních toků za dílčí konsolidační celek státu\| ročně, tj. ve stavu k 31. 12., a to do 31. 7. v případě dílčího konsolidačního celku státu v úrovni obce a v případě dílčího konsolidačního celku státu v úrovni správce kapitoly státního rozpočtu, ročně, tj. ve stavu k 31. 12., a to do 30. 9. v případě dílčího konsolidačního celku státu v úrovni kraje nebo hlavního města Prahy 9\| Příloha účetního výkazu za dílčí konsolidační celek státu\| ročně, tj. ve stavu k 31. 12., a to do 31. 7. v případě dílčího konsolidačního celku státu v úrovni a v případě dílčího konsolidačního celku státu v úrovni správce kapitoly státního rozpočtu, ročně, tj. ve stavu k 31. 12., a to do 30. 9. v případě dílčího konsolidačního celku státu v úrovni kraje nebo hlavního města Prahy 10\| Pomocný konsolidační přehled za dílčí konsolidační celek státu\| ročně, tj. ve stavu k 31. 12., a to do 31. 7. v případě dílčího konsolidačního celku státu v úrovni obce a v případě dílčího konsolidačního celku státu v úrovni správce kapitoly státního rozpočtu, ročně, tj. ve stavu k 31. 12., a to do 30. 9. v případě dílčího konsolidačního celku státu v úrovni kraje nebo hlavního města Prahy 11\| Seznam účetních jednotek v souvislosti s dílčím konsolidačním celkem státu\| ročně, tj. ve stavu k 31. 12. předcházejícího roku, a to do 15. 1. běžného roku Poznámka: Připadne-li termín předání na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejbližší příští pracovní den.“. 45. V příloze č. 4 se na konci přílohy doplňuje poznámka, která zní: „Poznámka: Připadne-li termín předání na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejbližší příští pracovní den.“. 46. V příloze č. 5 se na konci poznámky doplňují věty „Má-li vybraná účetní jednotka povinnost zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, které jsou požadovány v jednotlivých částech soupisu pohledávek, soupisu závazků, soupisu podmíněných pohledávek a soupisu podmíněných závazků, sestavuje tyto operativní účetní záznamy v agregované podobě způsobem stanoveným v technickém manuálu. Pokud k příslušnému poslednímu dni kalendářního měsíce sestavuje vybraná účetní jednotka mezitímní účetní závěrku nebo řádnou účetní závěrku, předává operativní účetní záznamy v termínu pro předávání mezitímní účetní závěrky nebo řádné účetní závěrky. Připadne-li termín předání na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejbližší příští pracovní den.“. 47. V příloze č. 7 se bod 4. zrušuje. Dosavadní body 5. až 8. se označují jako body 4. až 7. 48. V příloze č. 7 v bodě 4. se slova „dle přílohy číslo 10“ zrušují a slova „formulář s vyplněnými údaji dle přílohy číslo 11“ se nahrazují slovy „informace popsané v technickém manuálu“. 49. V příloze č. 7 v bodě 5. se slovo „odpovědná“ nahrazuje slovem „zodpovědná“. 50. Příloha č. 10 a příloha č. 11 se zrušují. 51. V příloze č. 12 v bodě 5) se slovo „dekódování“ nahrazuje slovem „dešifrování“. 52. V příloze č. 13 se slovo „kód“ nahrazuje slovem „součet“. 53. Příloha č. 14 zní: „Příloha č. 14 k vyhlášce č. 383/2009 Sb. Informace požadované po vybrané účetní jednotce v rámci registrace zodpovědných a náhradních zodpovědných osob 1. Identifikace vybrané účetní jednotky: Název účetní jednotky, identifikační číslo, adresa sídla, doručovací adresa, telefon, e-mail, fax, ID datové schránky, jméno a příjmení statutárního zástupce nebo jím pověřené osoby, rozsah vedení účetnictví. 2. Identifikace zodpovědné nebo náhradní zodpovědné osoby (dále jen ZO/NZO): jméno, příjmení, doručovací adresa, telefon, e-mail, registrační číslo ZO/NZO, je-li v CSÚIS přiděleno. 3. Specifikace požadavku vybrané účetní jednotky: a) žádost o registraci zodpovědné nebo náhradní zodpovědné osoby, b) určení rozsahu oprávnění zodpovědné nebo náhradní zodpovědné osoby, včetně případného vymezení oprávnění pro skupinu účetních záznamů, c) zaslání výpisu aktuálních údajů vedených v CSÚIS o vybrané účetní jednotce, d) aktualizace údajů o vybrané účetní jednotce, e) aktualizace údajů o zodpovědné nebo náhradní zodpovědné osobě, f) žádost o vydání nových osobních přístupových kódů zodpovědné nebo náhradní zodpovědné osoby podle § 17, g) žádost o ukončení registrace zodpovědné nebo náhradní zodpovědné osoby.“. Čl. II Přechodná ustanovení 1. Ustanovení vyhlášky č. 383/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky, se použijí poprvé v účetním období počínajícím 1. ledna 2012. 2. První předávání účetních záznamůúčetních záznamů podle § 3a vyhlášky č. 383/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky, provádí vybrané účetní jednotky ve stavu k 30. červnu 2012, a to ve lhůtě do 31. července 2012. 3. V účetním období roku 2012 vybrané účetní jednotkyvybrané účetní jednotky nemusejí vykázat počáteční a koncové stavy v účetních záznamechúčetních záznamech podle § 3a vyhlášky č. 383/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky, sestavovaných k 30. červnu 2012 a k 30. září 2012; počáteční stav nemusejí tyto vybrané účetní jednotky vykázat též k 31. 12. 2012. 4. V účetním období roku 2012 nepředávají účetní záznamyúčetní záznamy podle § 3a vyhlášky č. 383/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky, též obceobce, jejichž počet obyvatel je k 1. lednu 2011 menší než 3 000 a příspěvkové organizace, jejichž aktiva celkemaktiva celkem (netto) nepřesahují k 31. prosinci 2010 nebo k 30. září 2011 výši 100 000 000 Kč. 5. V účetním období roku 2013 nepředávají účetní záznamyúčetní záznamy podle § 3a vyhlášky č. 383/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky, též obceobce, jejichž počet obyvatel je k 1. lednu 2012 menší než 1 500, a příspěvkové organizace, jejichž zřizovatelem je obecobec, kraj nebo dobrovolný svazek obcíobcí a jejichž aktiva celkemaktiva celkem (netto) nepřesahují k 31. prosinci 2011 nebo k 31. prosinci 2012 výši 20 000 000 Kč. 6. Organizační složky státu a státní fondy nesestavují a nepředávají do centrálního systému účetních informací státu operativní účetní záznamyúčetní záznamy ve stavu k 31. prosinci 2011. Čl. III Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2012, s výjimkou bodů 25 a 26, které nabývají účinnosti dnem 1. července 2012. Ministr: Ing. Kalousek v. r.
Vyhláška č. 436/2011 Sb.	Vyhláška č. 436/2011 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 410/2009 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro některé vybrané účetní jednotky, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 28. 12. 2011, datum účinnosti 1. 1. 2012, částka 151/2011 * Čl. I - V § 77 odst. 2 vyhlášky č. 410/2009 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro některé vybrané účetní jednotky, ve znění vyhlášky č. 435/2010 Sb., se za slova „účetních knihách“ vklád * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 1. 1. 2012 436 VYHLÁŠKA ze dne 13. prosince 2011, kterou se mění vyhláška č. 410/2009 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro některé vybrané účetní jednotky, ve znění pozdějších předpisů Ministerstvo financí stanoví podle § 37b odst. 1 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění zákona č. 437/2003 Sb. a zákona č. 304/2008 Sb., k provedení § 4 odst. 8 a § 24 odst. 5: Čl. I V § 77 odst. 2 vyhlášky č. 410/2009 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro některé vybrané účetní jednotky, ve znění vyhlášky č. 435/2010 Sb., se za slova „účetních knihách“ vkládají slova „a informací pro účely monitorování a řízení veřejných financí“. Čl. II Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2012. Ministr: Ing. Kalousek v. r.
Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 435/2011 Sb.	Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 435/2011 Sb. Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí o vyhlášení průměrné mzdy v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí 2011 pro účely zákona o zaměstnanosti Vyhlášeno 28. 12. 2011, částka 150/2011 435 SDĚLENÍ Ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 8. prosince 2011 o vyhlášení průměrné mzdy v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí 2011 pro účely zákona o zaměstnanosti Ministerstvo práce a sociálních věcí podle § 57 odst. 2, § 77 odst. 2, § 82 odst. 1, § 113 odst. 7 a § 122 odst. 5 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, sděluje, že průměrná mzda v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí 2011 činí 23 726 Kč. Ministr: Dr. Ing. Drábek v. r.
Vyhláška č. 430/2011 Sb.	Vyhláška č. 430/2011 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 399/2010 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 28. 12. 2011, datum účinnosti 28. 12. 2011, částka 150/2011 * Čl. I - V čl. III bodu 2 vyhlášky č. 399/2010 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů, se slova „dnem 1. ledna * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 28. 12. 2011 430 VYHLÁŠKA ze dne 15. prosince 2011, kterou se mění vyhláška č. 399/2010 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů Ministerstvo spravedlnosti stanoví po předchozím vyjádření České advokátní komory podle § 22 odst. 3 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění zákona č. 79/2006 Sb., (dále jen „zákon“): Čl. I V čl. III bodu 2 vyhlášky č. 399/2010 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů, se slova „dnem 1. ledna 2012“ nahrazují slovy „dnem 31. prosince 2012“. Čl. II Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem jejího vyhlášení. Ministr: JUDr. Pospíšil v. r.
Zákon č. 428/2011 Sb.	Zákon č. 428/2011 Sb. Zákon, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o důchodovém spoření a zákona o doplňkovém penzijním spoření Vyhlášeno 28. 12. 2011, datum účinnosti 1. 1. 2013, částka 149/2011 * ČÁST PRVNÍ - Změna občanského zákoníku * ČÁST DRUHÁ - Změna živnostenského zákona * ČÁST TŘETÍ - Změna obchodního zákoníku * ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona o účetnictví * ČÁST PÁTÁ - Změna zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení * ČÁST ŠESTÁ - Změna zákona o daních z příjmů * ČÁST SEDMÁ - Změna zákona o bankách * ČÁST DEVÁTÁ - Změna zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti * ČÁST DESÁTÁ - Změna zákona o České národní bance * ČÁST JEDENÁCTÁ - Změna zákona o státní sociální podpoře * ČÁST DVANÁCTÁ - Změna zákona o důchodovém pojištění * ČÁST TŘINÁCTÁ - Změna zákona o dohledu v oblasti kapitálového trhu * ČÁST ČTRNÁCTÁ - Změna zákona o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla) * ČÁST PATNÁCTÁ - Změna zákona o soudních exekutorech a exekuční činnosti * ČÁST ŠESTNÁCTÁ - Změna zákona o kolektivním investování * ČÁST SEDMNÁCTÁ - Změna zákona o omezení plateb v hotovosti * ČÁST OSMNÁCTÁ - Změna zákona o podnikání na kapitálovém trhu * ČÁST DEVATENÁCTÁ - Změna zákona o správních poplatcích * ČÁST DVACÁTÁ - Změna zákona o insolvenčních správcích * ČÁST DVACÁTÁ PRVNÍ - Změna zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu * ČÁST DVACÁTÁ DRUHÁ - Změna zákona o auditorech * ČÁST DVACÁTÁ TŘETÍ - Změna zákona o pojišťovnictví * ČÁST DVACÁTÁ ČTVRTÁ - Změna zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů * ČÁST DVACÁTÁ PÁTÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 1. 2014 (340/2013 Sb., 344/2013 Sb.) 428 ZÁKON ze dne 6. listopadu 2011, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o důchodovém spoření a zákona o doplňkovém penzijním spoření Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna občanského zákoníku Čl. I V § 54a odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění zákona č. 56/2006 Sb. a zákona č. 230/2008 Sb., se za slovo „připojištění,“ vkládají slova „doplňkového penzijního spoření,“ a za slova „investiční fond,“ se vkládají slova „penzijní společnost,“. ČÁST DRUHÁ Změna živnostenského zákona Čl. II V § 3 odst. 3 písm. a) zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění zákona č. 285/2009 Sb. a zákona č. 160/2010 Sb., se za slovo „fondů12a),“ vkládají slova „penzijních společností53),“. Poznámka pod čarou č. 53 zní: „53) Zákon č. 427/2011 Sb., o doplňkovém penzijním spoření.“. ČÁST TŘETÍ Změna obchodního zákoníku Čl. III V § 66b odst. 3 písm. e) zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění zákona č. 88/2003 Sb., se slova „investiční společnost“ nahrazují slovy „penzijní společnost, investiční společnost“. ČÁST ČTVRTÁ Změna zákona o účetnictví Čl. IV V § 24 odst. 8 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění zákona č. 437/2003 Sb. a zákona č. 410/2010 Sb., se za slova „penzijního fondu,20d),“ vkládají slova „povolení k činnosti penzijní společnosti36l),“. Poznámka pod čarou č. 36 zní: „36) Zákon č. 427/2011 Sb., o doplňkovém penzijním spoření.“. ČÁST PÁTÁ Změna zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení Čl. V V § 83 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění zákona č. 590/1992 Sb., zákona č. 37/1993 Sb., zákona č. 160/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 134/1997 Sb., zákona č. 306/1997 Sb., zákona č. 93/1998 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., zákona č. 356/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 133/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 159/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 238/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 411/2000 Sb., zákona č. 116/2001 Sb., zákona č. 353/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 263/2002 Sb., zákona č. 265/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 518/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 425/2003 Sb., zákona č. 453/2003 Sb., zákona č. 53/2004 Sb., zákona č. 167/2004 Sb., zákona č. 281/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 381/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 24/2006 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 81/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 405/2006 Sb., zákona č. 585/2006 Sb., zákona č. 152/2007 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 270/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 479/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 303/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 177/2011 Sb., zákona č. 180/2011 Sb., zákona č. 220/2011 Sb. a zákona č. 263/2011 Sb., se doplňuje odstavec 4, který včetně poznámky pod čarou č. 75 zní: „(4) V žádosti o přiznání starobního důchodu, na který vznikl nárok podle § 29 odst. 5 zákona o důchodovém pojištění, je občan, který byl účastníkem důchodového spoření podle jiného právního předpisu75), povinen uvést způsob stanovení procentní výměry podle § 35 odst. 2 písm. a) nebo b) zákona o důchodovém pojištění. Zvolí-li občan způsob stanovení procentní výměry podle § 35 odst. 2 písm. a) zákona o důchodovém pojištění, je zároveň povinen vyjádřit v žádosti o přiznání tohoto důchodu svůj souhlas s převodem 60 % prostředků naspořených v důchodovém spoření ve prospěch státního rozpočtu; Česká správa sociálního zabezpečení je na základě tohoto souhlasu občana povinna neprodleně vyzvat penzijní společnost, u níž je občan účastníkem důchodového spoření, k tomuto převodu. Obdobnou povinnost mají i orgány sociálního zabezpečení uvedené v § 9. 75) Zákon č. 426/2011 Sb., o důchodovém spoření.“. ČÁST ŠESTÁ Změna zákona o daních z příjmů Čl. VI Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 35/1993 Sb., zákona č. 96/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 196/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 114/1994 Sb., zákona č. 259/1994 Sb., zákona č. 32/1995 Sb., zákona č. 87/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 248/1995 Sb., zákona č. 316/1996 Sb., zákona č. 18/1997 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb., zákona č. 210/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 111/1998 Sb., zákona č. 149/1998 Sb., zákona č. 168/1998 Sb., zákona č. 333/1998 Sb., zákona č. 63/1999 Sb., zákona č. 129/1999 Sb., zákona č. 144/1999 Sb., zákona č. 170/1999 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 3/2000 Sb., zákona č. 17/2000 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 72/2000 Sb., zákona č. 100/2000 Sb., zákona č. 103/2000 Sb., zákona č. 121/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 241/2000 Sb., zákona č. 340/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 117/2001 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 239/2001 Sb., zákona č. 453/2001 Sb., zákona č. 483/2001 Sb., zákona č. 50/2002 Sb., zákona č. 128/2002 Sb., zákona č. 198/2002 Sb., zákona č. 210/2002 Sb., zákona č. 260/2002 Sb., zákona č. 308/2002 Sb., zákona č. 575/2002 Sb., zákona č. 162/2003 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 438/2003 Sb., zákona č. 19/2004 Sb., zákona č. 47/2004 Sb., zákona č. 49/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 280/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 360/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 628/2004 Sb., zákona č. 669/2004 Sb., zákona č. 676/2004 Sb., zákona č. 179/2005 Sb., zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 342/2005 Sb., zákona č. 357/2005 Sb., zákona č. 441/2005 Sb., zákona č. 530/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 552/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 203/2006 Sb., zákona č. 223/2006 Sb., zákona č. 245/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 29/2007 Sb., zákona č. 67/2007 Sb., zákona č. 159/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 362/2007 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 482/2008 Sb., zákona č. 2/2009 Sb., zákona č. 87/2009 Sb., zákona č. 216/2009 Sb., zákona č. 221/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 289/2009 Sb., zákona č. 303/2009 Sb., zákona č. 304/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 199/2010 Sb., zákona č. 346/2010 Sb., zákona č. 348/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 119/2011 Sb. a zákona č. 188/2011 Sb., se mění takto: 1. V § 4 odst. 1 písm. h) se za slova „zdravotního pojištění47),“ vkládají slova „plnění z pojistné smlouvy o pojištění důchodu podle zákona upravujícího důchodové spoření,“. 2. V § 4 odst. 1 písmeno l) zní: „l) příjem z 1. penze vyplácené z penzijního připojištění se státním příspěvkem, penze z penzijního pojištění a důchod z pojištění pro případ dožití s výplatou důchodu, a to z pojištění pro případ dožití, pro případ smrti nebo dožití a z důchodového pojištění, u kterých není vymezeno období jejich pobírání, 2. invalidní penze z penzijního připojištění se státním příspěvkem na dobu určitou, invalidní penze na určenou dobu a jednorázové pojistné pro penzi podle zákona upravujícího doplňkové penzijní spoření, 3. jiná plnění z pojištění osob, s výjimkou jednorázových plnění, odkupného nebo odbytného a penze z penzijního pojištění a z pojištění pro případ dožití, a to z pojištění pro případ dožití, pro případ smrti nebo dožití, z důchodového pojištění a z doplňkového penzijního spoření, u kterých je vymezeno období jejich pobírání, a s výjimkou jiného příjmu z pojištění osob, který není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy,“. 3. V § 6 odst. 9 písm. p) se na konci textu bodu 1 doplňují slova „nebo u penzijní společnosti, příspěvek zaměstnavatele na doplňkové penzijní spoření poukázaný na účet jeho zaměstnance u penzijní společnosti“. 4. V § 8 odst. 1 písm. e) se za slovo „příspěvkem9a)“ vkládají slova „, dávky doplňkového penzijního spoření“. 5. V § 8 odstavec 6 zní: „(6) Dávka penzijního připojištění se státním příspěvkem se považuje za základ daně po snížení o zaplacené příspěvky a o státní příspěvky na penzijní připojištění. Dávka z penzijního pojištění se považuje za základ daně po snížení o zaplacené příspěvky. Dávka z doplňkového penzijního spoření se považuje za základ daně po snížení o zaplacené příspěvky a o státní příspěvky na doplňkové penzijní spoření. Jde-li o penzi, rozloží se příspěvky na penzijní připojištění, státní příspěvky na penzijní připojištění, příspěvky na penzijní pojištění, příspěvky na doplňkové penzijní spoření a státní příspěvky na doplňkové penzijní spoření rovnoměrně na vymezené období pobírání penze. Jednorázové vyrovnání nebo odbytné z penzijního připojištění se státním příspěvkem se pro zjištění základu daně nesnižuje o příspěvky zaplacené penzijnímu fondu nebo penzijní společnosti zaměstnavatelem za zaměstnance po 1. lednu 2000. Jednorázové plnění z penzijního pojištění nebo plnění vyplacené při předčasném zániku penzijního pojištění se pro zjištění základu daně nesnižuje o příspěvky zaplacené instituci penzijního pojištění zaměstnavatelem ve prospěch zaměstnance. Jednorázové vyrovnání nebo odbytné z doplňkového penzijního spoření se pro zjištění základu daně nesnižuje o příspěvky zaplacené penzijní společnosti zaměstnavatelem za zaměstnance.“. 6. V § 8 odst. 7 se věta pátá zrušuje. 7. V § 15 odstavec 5 zní: „(5) Od základu daně ve zdaňovacím období lze odečíst příspěvek v celkovém úhrnu nejvýše 12 000 Kč zaplacený poplatníkem na jeho a) penzijní připojištění se státním příspěvkem podle smlouvy o penzijním připojištění se státním příspěvkem uzavřené mezi poplatníkem a penzijním fondem nebo penzijní společností; částka, kterou lze takto odečíst, se rovná úhrnu příspěvků zaplacených poplatníkem na jeho penzijní připojištění se státním příspěvkem na zdaňovací období sníženému o 12 000 Kč, b) penzijní pojištění podle smlouvy o penzijním pojištění uzavřené mezi poplatníkem a institucí penzijního pojištění nebo na základě jinak sjednané účasti poplatníka na penzijním pojištění u instituce penzijního pojištění, za podmínky, že byla sjednána výplata plnění z penzijního pojištění až po 60 kalendářních měsících a současně nejdříve v roce dosažení věku 60 let; částka, kterou lze takto odečíst, se rovná úhrnu příspěvků zaplacených poplatníkem na jeho penzijní pojištění na zdaňovací období, nebo c) doplňkové penzijní spoření podle smlouvy o doplňkovém penzijním spoření uzavřené mezi poplatníkem a penzijní společností; částka, kterou lze takto odečíst, se rovná úhrnu příspěvků zaplacených poplatníkem na jeho doplňkové penzijní spoření na zdaňovací období sníženému o 12 000 Kč. Pokud poplatníkovi jeho penzijní připojištění se státním příspěvkem, penzijní pojištění nebo doplňkové penzijní spoření zaniklo bez nároku na penzi, jednorázové vyrovnání nebo jednorázové plnění z penzijního pojištění a současně bylo poplatníkovi vyplaceno odbytné nebo jiné plnění související se zánikem penzijního pojištění, nárok na uplatnění odpočtu nezdanitelné části základu daně zaniká a příjmem podle § 10 ve zdaňovacím období, ve kterém k tomuto zániku došlo, jsou částky, o které byl poplatníkovi v příslušných letech z důvodu zaplacených příspěvků na jeho penzijní připojištění se státním příspěvkem nebo penzijní pojištění nebo doplňkové penzijní spoření základ daně snížen.“. 8. V § 17 odstavec 1 zní: „(1) Poplatníky daně z příjmů právnických osob jsou a) osoby, které nejsou fyzickými osobami, b) organizační složky státu, c) podílové fondy, d) fondy obhospodařované penzijní společností a transformovaný fond (dále jen „fond penzijní společnosti“).“. 9. V § 19 odst. 1 písmeno d) zní: „d) příjmy z dividend podle § 36 odst. 1 a 2 plynoucí 1. penzijnímu fondu, 2. fondu penzijní společnosti, 3. instituci penzijního pojištění, která je skutečným vlastníkem zdaňovaných příjmů podle odstavce 6, s výjimkou penzijní společnosti nebo obdobné společnosti obhospodařující fondy obdobné fondům penzijního pojištění,“. 10. V § 19 odst. 1 se na konci textu písmene zo) doplňují slova „, s výjimkou penzijní společnosti nebo obdobné společnosti obhospodařující fondy obdobné fondům penzijního pojištění“. 11. V § 20 se na konci odstavce 3 doplňuje věta „Obdobně se postupuje u penzijní společnosti a fondů, které obhospodařuje.“. 12. V § 20b se na konci textu odstavce 1 doplňují slova „a fondy penzijní společnosti“. 13. V § 21 odst. 3 se věta první nahrazuje větou „Sazba daně činí 5 % u penzijního fondu, fondu penzijní společnosti nebo u instituce penzijního pojištění s výjimkou penzijní společnosti nebo obdobné společnosti obhospodařující fondy obdobné fondům penzijního pojištění.“. 14. V § 23 odst. 4 písm. a) se za slova „penzijních fondů“ vkládají slova „a fondů penzijní společnosti“. 15. V § 23d se doplňuje odstavec 7, který zní: „(7) Ustanovení § 23c a odstavců 1 až 6 se přiměřeně použijí při transformaci penzijního fondu na penzijní společnost a transformační fond.“. 16. V § 35ba odst. 1 písm. b) se za slovo „příspěvkem9a),“ vkládají slova „státní příspěvky na doplňkové penzijní spoření,“. 17. V § 36 odst. 2 písm. n) se za slovo „příspěvkem“ vkládají slova „, z dávek doplňkového penzijního spoření“. 18. V § 38k odst. 5 písm. f) se za slovo „připojištění“ vkládají slova „, doplňkové penzijní spoření“. 19. V § 38l odst. 1 písmeno h) zní: „h) smlouvou o penzijním připojištění se státním příspěvkem, smlouvou o doplňkovém penzijním spoření, smlouvou o penzijním pojištění nebo potvrzením instituce penzijního pojištění o účasti poplatníka na penzijním pojištění a každoročně nejpozději do 15. února potvrzením penzijního fondu, penzijní společnosti nebo instituce penzijního pojištění o příspěvcích zaplacených poplatníkem na jeho penzijní připojištění se státním příspěvkem, doplňkové penzijní spoření nebo penzijní pojištění na uplynulé zdaňovací období, uplatňuje-li nezdanitelnou část základu daně podle § 15 odst. 5,“. 22. V § 38m se na konci odstavce 5 doplňuje věta „Obdobně se postupuje u penzijní společnosti a fondů, které obhospodařuje.“. 23. V § 38m se doplňuje odstavec 10, který zní: „(10) Došlo-li ke splynutí nebo sloučení fondů penzijní společnosti, přechází daňová povinnost za zrušený fond na nově vznikající nebo přejímající fond. Práva a povinnosti zrušeného fondu vykonává nástupnická penzijní společnost. Nástupnickou penzijní společností se pro účely tohoto zákona rozumí penzijní společnost, která obhospodařuje nově vzniklý nebo přejímající fond.“. 24. V § 38n a 38o se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Obdobně se postupuje u penzijní společnosti a fondů, které obhospodařuje.“. 25. V § 38r odst. 2 se za slova „investiční společnosti“ vkládají slova „nebo při slučování fondů penzijní společnosti“. ČÁST SEDMÁ Změna zákona o bankách Čl. VII Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění zákona č. 264/1992 Sb., zákona č. 292/1993 Sb., zákona č. 156/1994 Sb., zákona č. 83/1995 Sb., zákona č. 84/1995 Sb., zákona č. 61/1996 Sb., zákona č. 306/1997 Sb., zákona č. 16/1998 Sb., zákona č. 127/1998 Sb., zákona č. 165/1998 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 239/2001 Sb., zákona č. 319/2001 Sb., zákona č. 126/2002 Sb., zákona č. 453/2003 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 439/2004 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 62/2006 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 159/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 120/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 216/2008 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 433/2008 Sb., zákona č. 215/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 230/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 287/2009 Sb., zákona č. 156/2010 Sb., zákona č. 160/2010 Sb., zákona č. 409/2010 Sb., zákona č. 41/2011 Sb., zákona č. 139/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb. a zákona č. 263/2011 Sb., se mění takto: 1. V § 11a odst. 4 písmeno c) zní: „c) banka je depozitářem fondu kolektivního investování, penzijního fondu, důchodového fondu, účastnického fondu nebo transformovaného fondu, nebo“. 2. V § 17a odst. 2 se za slova „investiční fond“ vkládají slova „, penzijní společnost“. ČÁST DEVÁTÁ Změna zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti Čl. IX Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 160/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 59/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 113/1997 Sb., zákona č. 134/1997 Sb., zákona č. 306/1997 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 118/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 238/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 353/2001 Sb., zákona č. 263/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 425/2003 Sb., zákona č. 437/2003 Sb., zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 281/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 62/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 585/2006 Sb., zákona č. 153/2007 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 2/2009 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 221/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 303/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb. a zákona č. 263/2011 Sb., se mění takto: 1. V § 2 se na konci textu věty první doplňují slova „, pokud se dále nestanoví jinak“. ČÁST DESÁTÁ Změna zákona o České národní bance Čl. X V § 44 odst. 1 písm. c) zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 62/2006 Sb. a zákona č. 136/2011 Sb., se za slovo „fondy“ vkládají slova „, penzijními společnostmi“, za slova „oblasti pojišťovnictví“ se vkládají slova „, doplňkového penzijního spoření, důchodového spoření“ a slova „a penzijní připojištění9c)“ se nahrazují slovy „, penzijní připojištění9c), doplňkové penzijní spoření a důchodové spoření“. ČÁST JEDENÁCTÁ Změna zákona o státní sociální podpoře Čl. XI Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění zákona č. 137/1996 Sb., zákona č. 132/1997 Sb., zákona č. 242/1997 Sb., zákona č. 91/1998 Sb., zákona č. 158/1998 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 118/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 271/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 125/2003 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 438/2003 Sb., zákona č. 453/2003 Sb., zákona č. 53/2004 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 315/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 124/2005 Sb., zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 204/2005 Sb., zákona č. 218/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 381/2005 Sb., zákona č. 552/2005 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 113/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 134/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 585/2006 Sb., zákona č. 213/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 269/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 239/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 414/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 346/2010 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb. a zákona č. 366/2011 Sb., se mění takto: 1. V § 5 odst. 1 písm. b) se za bod 13 vkládá nový bod 14, který zní: „14. příjmy z dávek a plnění z pojistné smlouvy o pojištění důchodu podle zákona upravujícího důchodové spoření,“. 2. V § 68 odst. 2 písm. a) bodě 3 a v § 68 odst. 3 písm. a) bodu 1 se slova „až 13“ nahrazují slovy „až 14“. ČÁST DVANÁCTÁ Změna zákona o důchodovém pojištění Čl. XII Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění zákona č. 134/1997 Sb., zákona č. 289/1997 Sb., zákona č. 224/1999 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 118/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 116/2001 Sb., zákona č. 188/2001 Sb., zákona č. 353/2001 Sb., zákona č. 198/2002 Sb., zákona č. 263/2002 Sb., zákona č. 264/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 425/2003 Sb., zákona č. 85/2004 Sb., zákona č. 281/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 24/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 405/2006 Sb., zákona č. 152/2007 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 218/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 178/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 479/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 108/2009 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 303/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 135/2010 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb. a zákona č. 220/2011 Sb., se mění takto: 1. V § 29 se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který zní: „(5) Pojištěnec má nárok na starobní důchod též, jestliže dosáhl věku 65 let nebo důchodového věku, je-li důchodový věk vyšší než 65 let, pokud mu zanikl nárok na invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně podle § 61b.“. Dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 6. 2. V § 34 odst. 1 se věta první nahrazuje větou „Výše procentní výměry starobního důchodu, na který vznikl nárok podle § 29 odst. 1 až 3, činí za každý celý rok doby pojištění uvedené v § 11 a § 13 odst. 1 a získané do vzniku nároku na tento důchod, která se nekryje s dobou účasti pojištěnce na důchodovém spoření podle jiného právního předpisu37), (dále jen „důchodové spoření“), 1,5 % výpočtového základu měsíčně a za každý celý rok doby pojištění uvedené v § 11 a § 13 odst. 1 a získané do vzniku nároku na tento důchod, která se kryje s dobou účasti pojištěnce na důchodovém spoření, 1,2 % výpočtového základu měsíčně; doba pojištění, která se nekryje s dobou účasti pojištěnce na důchodovém spoření a je kratší než 365 kalendářních dnů, se přitom přičte k době pojištění, která se kryje s dobou účasti pojištěnce na důchodovém spoření, pokud se tak získá celý rok doby pojištění, pokud se nestanoví jinak v odstavci 2 větě druhé.“. Poznámka pod čarou č. 37 zní: „37) Zákon č. 426/2011 Sb., o důchodovém spoření.“. 3. V § 34 odst. 1 se za větu první vkládá věta „Náhradní doby pojištění získané do vzniku nároku na starobní důchod se pro účely stanovení výše procentní výměry starobního důchodu podle věty první přičítají k té době pojištění, která se nekryje s dobou účasti pojištěnce na důchodovém spoření, popřípadě nezískal-li pojištěnec tuto dobu pojištění, se považují za tuto dobu.“. 4. V § 34 odst. 2 větě druhé se slova „na žádost pojištěnce se doba uvedená ve větě první nezvýší podle věty první a přičte se k době pojištění získané do vzniku nároku na tento důchod, a to v rozsahu uvedeném v žádosti pojištěnce“ nahrazují slovy „přitom se tato doba přičte nejprve k době pojištění získané do vzniku nároku na starobní důchod, která se nekryje s dobou účasti pojištěnce na důchodovém spoření“. 5. V § 34 se za odstavec 6 vkládá nový odstavec 7, který zní: „(7) U osob samostatně výdělečně činných se za dobu pojištění, která se v kalendářním roce kryje s dobou účasti pojištěnce na důchodovém spoření, považuje celá doba výkonu samostatné výdělečné činnosti v kalendářním roce, pokud doba účasti na důchodovém spoření trvala aspoň po část doby výkonu samostatné výdělečné činnosti, která založila v tomto kalendářním roce účast osoby samostatně výdělečně činné na důchodovém pojištění.“. Dosavadní odstavec 7 se označuje jako odstavec 8. 6. Na konci textu § 35 se doplňují slova „; stanoví-li se výše procentní výměry tohoto důchodu podle § 41 odst. 2 písm. c), platí přitom § 34 odst. 1 věta první a druhá obdobně“. 7. V § 35 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní: „(2) Výše procentní výměry starobního důchodu, na který vznikl nárok podle § 29 odst. 5, se stanoví a) ve výši procentní výměry invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně, na který zanikl nárok podle § 61b, pokud pojištěnec v žádosti o přiznání starobního důchodu požádal, aby procentní výměra starobního důchodu byla stanovena ve výši procentní výměry invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně, nebo b) podle § 34 odst. 1 věty první, pokud pojištěnec v žádosti o přiznání starobního důchodu nepožádal, aby procentní výměra starobního důchodu byla stanovena podle písmene a).“. 8. V části čtvrté hlavě první nadpis dílu třetího zní: „Výplata starobního důchodu“. 9. Za § 37 se vkládá nový § 37a, který zní: „§ 37a Podmínkou nároku na výplatu starobního důchodu, jehož procentní výměra se stanoví podle § 35 odst. 2 písm. a), je souhlas s převedením částky ve výši 60 % prostředků naspořených pojištěncem v důchodovém spoření ve prospěch státního rozpočtu.“. 10. V § 41 odst. 2 závěrečné části ustanovení se slova „odst. 1 věty druhé“ nahrazují slovy „odst. 1 věty třetí“. 11. V § 51 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Při stanovení starobního důchodu, na který by měl zemřelý manžel (manželka) nárok v době smrti, se nepřihlíží k jeho (její) účasti na důchodovém spoření; pokud zemřelému manželu (manželce) byl již přiznán starobní důchod, který byl podle § 34 odst. 1 věty první stanoven se zřetelem k jeho (její) účasti na důchodovém spoření, stanoví se pro účely stanovení výše procentní výměry vdovského nebo vdoveckého důchodu výše procentní výměry starobního důchodu zemřelého manžela (manželky) v částce, která by náležela, pokud by nebylo přihlédnuto k jeho (její) účasti na důchodovém spoření.“. 12. V § 53 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Ustanovení § 51 odst. 2 věty druhé platí zde obdobně.“. 13. V části čtvrté hlavě šesté nadpise dílu třetího se doplňují slova „a zánik nároku na invalidní důchod“. 14. V § 61a odst. 1 se za slova „invalidní důchod“ vkládají slova „pro invaliditu prvního nebo druhého stupně a nárok na invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně pojištěnce, který nebyl účasten důchodového spoření,“. 15. V § 61a odst. 2 se věta druhá zrušuje. 16. Za § 61a se vkládá nový § 61b, který zní: „§ 61b Nárok na invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně pojištěnce, který byl účasten důchodového spoření, zaniká dnem, kterým jeho poživatel dosáhl věku 65 let nebo důchodového věku, je-li důchodový věk vyšší než 65 let.“. 17. V § 105a odst. 1 se na konci textu věty druhé doplňují slova „; je-li pojištěnec uvedený ve větě první účasten důchodového spoření, zvyšuje se tato finanční částka o jeho prostředky naspořené v důchodovém spoření.“. 18. Za § 106 se vkládá nový § 106a, který včetně nadpisu zní: „§ 106a Hodnocení některých dob za období před rokem 1993 Za doby důchodového zabezpečení získané před 1. lednem 1993 podle československých právních předpisů, které se podle Smlouvy mezi Českou republikou a Slovenskou republikou o sociálním zabezpečení ze dne 29. října 1992 považují za doby důchodového zabezpečení nebo pojištění Slovenské republiky, nelze přiznat ani zvýšit důchod z českého důchodového pojištění (zabezpečení) a ani nelze s přihlédnutím k těmto dobám poskytnout vyrovnání, dorovnání, příplatky a obdobná plnění k důchodu nebo jeho části nebo poskytovaná místo důchodu nebo jeho části; k těmto dobám lze v souladu s čl. 4 ústavního zákona č. 4/1993 Sb., o opatřeních souvisejících se zánikem České a Slovenské Federativní Republiky, přihlédnout pouze za podmínek a v rozsahu stanoveném touto smlouvou nebo tímto zákonem (§ 61). Čl. XIII Přechodné ustanovení Žádosti o poskytnutí vyrovnání, dorovnání, příplatků a obdobných plnění uvedených v § 106a zákona č. 155/1995 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se odloží a řízení o nich se nevede; byly-li tyto žádosti podány přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, řízení o nich se zastaví. Opatření učiněná přede dnem účinnosti tohoto zákona na základě těchto žádostí zůstávají nedotčena s tím, že příslušné plnění náleží po vyúčtování zálohové výplaty za rok 2011 ve výsledné výši beze změny, pokud trvá podle právních předpisů České republiky i Slovenské republiky nárok na důchod, který byl důvodem pro přiznání tohoto plnění; zánikem nároku na důchod podle právních předpisů některého z uvedených států zaniká trvale i nárok na příslušné plnění. ČÁST TŘINÁCTÁ Změna zákona o dohledu v oblasti kapitálového trhu Čl. XIV Zákon č. 15/1998 Sb., o dohledu v oblasti kapitálového trhu a o změně a doplnění dalších zákonů, ve znění zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 362/2000 Sb., zákona č. 370/2000 Sb., zákona č. 308/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 626/2004 Sb., zákona č. 381/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 224/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 104/2008 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 250/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 230/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 160/2010 Sb., zákona č. 139/2011 Sb. a zákona č. 188/2011 Sb., se mění takto: 1. V § 3 písm. a) až c) se za slova „společností“ vkládají slova „, doplňkového penzijního spoření“. 2. V § 8 odst. 6 se za slovo „pověřil“ vkládají slova „nebo kterou pověřila penzijní společnost“ a slova „zvláštního právního předpisu2)“ se nahrazují slovy „zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu nebo doplňkové penzijní spoření“. 3. V § 13 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena zd) až zf), která včetně poznámek pod čarou č. 27 a 28 znějí: „zd) penzijních společností a depozitářů důchodových fondů, účastnických fondů a transformovaných fondů27), ze) mezinárodních finančních institucí, jejichž závazky jsou zaručeny státy, které jsou jejími členy28), zf) renomovaných ratingových agentur27). 27) Zákon č. 426/2011 Sb., o důchodovém spoření. Zákon č. 427/2011 Sb., o doplňkovém penzijním spoření. 28) § 98 až 100 zákona č. 427/2011 Sb., o doplňkovém penzijním spoření.“. ČÁST ČTRNÁCTÁ Změna zákona o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla) Čl. XV Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění zákona č. 493/2000 Sb., zákona č. 141/2001 Sb., zákona č. 187/2001 Sb., zákona č. 320/2001 Sb., zákona č. 450/2001 Sb., zákona č. 202/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 479/2003 Sb., zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 482/2004 Sb., zákona č. 1/2005 Sb., zákona č. 127/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 546/2005 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 130/2006 Sb., zákona č. 138/2006 Sb., zákona č. 140/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 174/2007 Sb., zákona č. 214/2007 Sb., zákona č. 218/2007 Sb., zákona č. 270/2007 Sb., zákona č. 26/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 109/2009 Sb., zákona č. 154/2009 Sb., zákona č. 214/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 417/2009 Sb., zákona č. 421/2009 Sb., zákona č. 139/2010 Sb., zákona č. 199/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 30/2011 Sb. a zákona č. 73/2011 Sb., se mění takto: 1. V § 49 odst. 11 se za slova „penzijní připojištění12a)“ vkládají slova „, nebo doplňkové penzijní spoření34)“. Poznámka pod čarou č. 34 zní: „34) Zákon č. 427/2011 Sb., o doplňkovém penzijním spoření.“. 2. V § 62 odst. 4 se za slova „penzijní připojištění“ vkládají slova „, nebo doplňkové penzijní spoření34)“. ČÁST PATNÁCTÁ Změna zákona o soudních exekutorech a exekuční činnosti Čl. XVI Zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění zákona č. 6/2002 Sb., zákona č. 279/2003 Sb., zákona č. 360/2003 Sb., zákona č. 53/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 284/2004 Sb., zákona č. 499/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 79/2006 Sb., zákona č. 133/2006 Sb., zákona č. 253/2006 Sb., zákona č. 269/2007 Sb., zákona č. 347/2007 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 259/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 301/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 183/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 286/2009 Sb., zákona č. 409/2010 Sb. a zákona č. 188/2011 Sb., se mění takto: 1. V § 33 odst. 4 se za slovo „papíry“ vkládají slova „, penzijní společnosti“. 2. Za § 33c se vkládá nový § 33d, který včetně poznámky pod čarou č. 25 zní: „§ 33d (1) Ministerstvo financí pro potřeby provedení exekuce poskytne prostřednictvím Komory exekutorům v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup údaje z informačního systému o účastnících podle zákona upravujícího doplňkové penzijní spoření25), a to v rozsahu 1. jméno, popřípadě jména, a příjmení, 2. rodné číslo, a pokud nebylo přiděleno, číslo pojištěnce vedené v registru pojištěnců Všeobecné zdravotní pojišťovny7j), 3. číslo smlouvy o doplňkovém penzijním spoření, 4. identifikační číslo penzijní společnosti. (2) Ministerstvo financí eviduje důvod poskytnutí údajů podle odstavce 1. Není-li důvod k žádosti o poskytnutí údajů podle odstavce 1 uveden, Ministerstvo financí poskytnutí údajů odepře. 25) Zákon č. 427/2011 Sb., o doplňkovém penzijním spoření.“. ČÁST ŠESTNÁCTÁ Změna zákona o kolektivním investování Čl. XVII Zákon č. 189/2004 Sb., o kolektivním investování, ve znění zákona č. 337/2005 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 224/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 230/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 409/2010 Sb. a zákona č. 188/2011 Sb., se mění takto: 1. V § 2a se na konci odstavce 3 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se nové písmeno h), které včetně poznámky pod čarou č. 10 zní: „h) penzijními společnostmi v rámci doplňkového penzijního spoření10). 10) Zákon č. 427/2011 Sb., o doplňkovém penzijním spoření.“. 2. V § 56 odst. 1 se za písmeno g) vkládá nové písmeno h), které zní: „h) penzijní společnost,“. Dosavadní písmena h) až p) se označují jako písmena i) až q). 3. V § 56 odst. 1 písm. k) se slovo „i)“ nahrazuje slovem „j)“. ČÁST SEDMNÁCTÁ Změna zákona o omezení plateb v hotovosti Čl. XVIII V § 3 odst. 2 písm. c) zákona č. 254/2004 Sb., o omezení plateb v hotovosti a o změně zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů, se slova „náhrad z penzijních fondů“ nahrazují slovy „dávek z penzijních fondů a účastnických fondů obhospodařovaných penzijní společností“. ČÁST OSMNÁCTÁ Změna zákona o podnikání na kapitálovém trhu Čl. XIX Zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, v znění zákona č. 635/2004 Sb., zákona č. 179/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 62/2006 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 159/2006 Sb., zákona č. 120/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 29/2008 Sb., zákona č. 104/2008 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 216/2008 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 7/2009, zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 230/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 420/2009 Sb., zákona č. 156/2010 Sb., zákona č. 160/2010 Sb., zákona č. 409/2010 Sb., zákona č. 41/2011 Sb., zákona č. 139/2011 Sb. a zákona č. 188/2011 Sb., se mění takto: 1. V § 2a odst. 1 se za písmeno h) vkládá nové písmeno i), které zní: „i) penzijní společnost,“. Dosavadní písmena i) až p) se označují jako písmena j) až q). 2. V § 2a odst. 1 písm. n) se slovo „l)“ nahrazuje slovem „m)“. 3. V § 54 odst. 2 větě poslední se za slova „peněžním trhu,“ vkládají slova „trhu doplňkového penzijního spoření,“. 4. V § 151 odst. 1 písm. j) se za slova „penzijní fond,“ vkládají slova „penzijní společnost,“. ČÁST DEVATENÁCTÁ Změna zákona o správních poplatcích Čl. XX Příloha k zákonu č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 228/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 553/2005 Sb., zákona č. 48/2006 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 81/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 130/2006 Sb., zákona č. 136/2006 Sb., zákona č. 138/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 215/2006 Sb., zákona č. 226/2006 Sb., zákona č. 227/2006 Sb., zákona č. 235/2006 Sb., zákona č. 312/2006 Sb., zákona č. 575/2006 Sb., zákona č. 106/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 269/2007 Sb., zákona č. 374/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 38/2008 Sb., zákona č. 130/2008 Sb., zákona č. 140/2008 Sb., zákona č. 182/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 239/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 296/2008 Sb., zákona č. 297/2008 Sb., zákona č. 301/2008 Sb., zákona č. 309/2008 Sb., zákona č. 312/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 9/2009 Sb., zákona č. 141/2009 Sb., zákona č. 197/2009 Sb., zákona č. 206/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 291/2009 Sb., zákona č. 301/2009 Sb., zákona č. 346/2009 Sb., zákona č. 420/2009 Sb., zákona č. 132/2010 Sb., zákona č. 148/2010 Sb., zákona č. 153/2010 Sb., zákona č. 160/2010 Sb., zákona č. 343/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 30/2011 Sb., zákona č. 105/2011 Sb., zákona č. 133/2011 Sb., zákona č. 134/2011 Sb., zákona č. 152/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 245/2011 Sb., zákona č. 249/2011 Sb., zákona č. 255/2011 Sb. a zákona č. 262/2011 Sb., se mění takto: 1. V položce 65 bodu 2 se za písmeno j) vkládají nová písmena k) a l), která znějí: „k)\| povolení k činnosti penzijní společnosti\| Kč 100 000 ---\|---\|--- l)\| povolení k vytvoření důchodového fondu státních dluhopisů, konzervativního důchodového fondu, vyváženého důchodového fondu a dynamického důchodového fondu\| Kč 100 000“. Dosavadní písmena k) a l) se označují jako písmena m) a n). 2. V položce 65 se doplňuje bod 9, který zní: „9. Přijetí žádosti o a)\| registraci činnosti investičního zprostředkovatele v oblasti zprostředkování doplňkového penzijního spoření podle zákona upravujícího doplňkové penzijní spoření\| Kč 10 000 ---\|---\|--- b)\| zápis činnosti vázaného zástupce investičního zprostředkovatele v oblasti zprostředkování doplňkového penzijního spoření podle zákona upravujícího doplňkové penzijní spoření\| Kč 2 000 c)\| zápis vázaného zástupce penzijní společnosti podle zákona upravujícího doplňkové penzijní spoření\| Kč 2 000 d)\| akreditaci podle zákona upravujícího doplňkové penzijní spoření\| Kč 10 000 e)\| prodloužení akreditace podle zákona upravujícího doplňkové penzijní spoření\| Kč 5 000“. 3. V položce 65 se doplňuje bod 10, který zní: „10. Obnova a)\| zápisu činnosti vázaného zástupce investičního zprostředkovatele podle zákona upravujícího doplňkové penzijní spoření\| Kč 1 000 ---\|---\|--- b)\| zápisu vázaného zástupce penzijní společnosti podle zákona upravujícího doplňkové penzijní spoření\| Kč 1 000 c)\| registrace činnosti investičního zprostředkovatele podle zákona upravujícího doplňkové penzijní spoření\| Kč 5 000“. 4. V položce 66 bodě 1 se za písmeno g) vkládá nové písmeno h), které zní: „h)\| předchozí souhlas k nabytí nebo zvýšení kvalifikované účasti na penzijní společnosti nebo k tomu, aby se staly osobami ovládajícími penzijní společnosti\| Kč 20 000“. ---\|---\|--- Dosavadní písmeno h) se označuje jako písmeno i). 5. V položce 66 bodě 2 se za písmeno g) vkládá nové písmeno h), které zní: „h)\| předchozí souhlas k výkonu funkce vedoucí osoby penzijní společnosti\| Kč 5 000“. ---\|---\|--- Dosavadní písmeno h) se označuje jako písmeno i). 6. V položce 66 bodě 5 se za písmeno b) vkládá nové písmeno c), které zní: „c)\| k fúzi penzijní společnosti\| Kč 20 000“. ---\|---\|--- Dosavadní písmena c) až f) se označují jako písmena d) až g). 7. V položce 66 bodě 7 se za písmeno b) vkládají nová písmena c) až f), která znějí: „c)\| o povolení převést obhospodařování důchodových fondů na jinou penzijní společnost\| Kč 20 000 ---\|---\|--- d)\| o povolení sloučení důchodových fondů\| Kč 20 000 e)\| o povolení převést obhospodařování účastnických fondů na jinou penzijní společnost\| Kč 20 000 f)\| o povolení sloučení účastnických fondů\| Kč 20 000“. Dosavadní písmena c) a d) se označují jako písmena g) a h). 8. V položce 66 bodě 8 se za písmeno c) vkládají nová písmena d) až f), která znějí: „d)\| o povolení k vytvoření účastnického fondu podle zákona upravujícího doplňkové penzijní spoření\| Kč 30 000 ---\|---\|--- e)\| o schválení změny statutu důchodového fondu\| Kč 10 000 f)\| o schválení změny statutu účastnického fondu\| Kč 10 000“. Dosavadní písmena d) až k) se označují jako písmena g) až n). 9. V položce 66 bodě 8 se za písmeno k) vkládají nová písmena l) a m), která znějí: „l)\| o schválení změny depozitáře účastnického fondu podle zákona upravujícího doplňkové penzijní spoření\| Kč 5 000 ---\|---\|--- m)\| o schválení změny depozitáře důchodového fondu podle zákona upravujícího důchodové spoření\| Kč 5 000“. Dosavadní písmena j) až l) se označují jako písmena n) až p). ČÁST DVACÁTÁ Změna zákona o insolvenčních správcích Čl. XXI V § 3 odst. 2, § 17 odst. 3, § 28 odst. 1, § 31 písm. c) a v § 37 odst. 2 zákona č. 312/2006 Sb., o insolvenčních správcích, ve znění zákona č. 296/2007 Sb., se za slova „investičním fondem“ vkládají slova „penzijní společností“. ČÁST DVACÁTÁ PRVNÍ Změna zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu Čl. XXII Zákon č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, ve znění zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 199/2010 Sb. a zákona č. 139/2011 Sb., se mění takto: 1. V § 2 odst. 1 písm. b) bodě 4 se za slova „investiční fond“ vkládají slova „, penzijní společnost“. 2. V § 13 odst. 2 písm. a) se slova „smlouvy o životním pojištění nebo o penzijním připojištění se státním příspěvkem“ nahrazují slovy „smlouvy o životním pojištění, o penzijním připojištění se státním příspěvkem nebo o doplňkovém penzijním spoření“. ČÁST DVACÁTÁ DRUHÁ Změna zákona o auditorech Čl. XXIII Zákon č. 93/2009 Sb., o auditorech a o změně některých zákonů (zákon o auditorech), ve znění zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 139/2011 Sb. a zákona č. 188/2011 Sb., se mění takto: 1. V § 2 písm. m) se za slova „penzijní fondy,“ vkládají slova „penzijní společnosti,“. 2. V § 44 odst. 6 se za slova „penzijní fond,“ vkládají slova „penzijní společnost,“. ČÁST DVACÁTÁ TŘETÍ Změna zákona o pojišťovnictví Čl. XXIV V § 10 odst. 1 písm. c) zákona č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, se za slova „penzijním fondem,“ vkládají slova „penzijní společností,“. ČÁST DVACÁTÁ ČTVRTÁ Změna zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů Čl. XXV Zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 586/2004 Sb., zákona č. 626/2004 Sb., zákona č. 169/2005 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 530/2005 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 531/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb. a zákona č. 326/2009 Sb., se mění takto: 1. § 160 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 74 zní: „§ 160 Souběh výsluhového příspěvku s důchody Při souběhu nároku na výplatu výsluhového příspěvku s nárokem na výplatu starobního důchodu ze základního důchodového pojištění nebo invalidního důchodu74) se výsluhový příspěvek vyplácí pouze tehdy, jestliže je vyšší než některý z uvedených důchodů, a to ve výši rozdílu mezi výsluhovým příspěvkem a důchodem. Rozdíl mezi výsluhovým příspěvkem a důchodem se zjišťuje ke dni přiznání starobního důchodu ze základního důchodového pojištění nebo invalidního důchodu anebo ke dni úpravy invalidního důchodu při změně stupně invalidity. Jde-li o souběh nároku na výplatu výsluhového příspěvku s nárokem na výplatu starobního důchodu ze základního důchodového pojištění, považuje se ode dne přiznání starobního důchodu ze základního důchodového pojištění za výsluhový příspěvek toliko rozdíl mezi náležejícím starobním důchodem ze základního důchodového pojištění a výsluhovým příspěvkem k tomuto dni a nadále se samostatně zvyšuje podle § 159 bez přihlédnutí k výši důchodu. 74) Zákon č. 155/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“. 2. V § 163 odst. 1 se věta druhá nahrazuje větou „Nepožádá-li bývalý příslušník v případě, že se stal invalidním, o přiznání invalidního důchodu anebo nejpozději do 2 let po dosažení věku potřebného pro vznik nároku na starobní důchod ze základního důchodového pojištění o přiznání starobního důchodu ze základního důchodového pojištění, výplata výsluhového příspěvku se zastaví.“. 3. V § 167 se na konci textu odstavce 3 doplňují slova „ze základního důchodového pojištění“. ČÁST DVACÁTÁ PÁTÁ ÚČINNOST Čl. XXVI Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2013, s výjimkou ustanovení části devatenácté, která nabývá účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení a s výjimkou ustanovení čl. XII bodu 18 a čl. XIII, které nabývají účinnosti dnem jeho vyhlášení. Němcová v. r. Nečas v. r.
Zákon č. 427/2011 Sb.	Zákon č. 427/2011 Sb. Zákon o doplňkovém penzijním spoření Vyhlášeno 28. 12. 2011, datum účinnosti 1. 1. 2013, částka 149/2011 * ČÁST PRVNÍ - OBECNÁ USTANOVENÍ (§ 1 — § 3) * ČÁST DRUHÁ - VZNIK A ZÁNIK DOPLŇKOVÉHO PENZIJNÍHO SPOŘENÍ A PŘÍSPĚVKY (§ 4 — § 18b) * ČÁST TŘETÍ - NÁROKY Z DOPLŇKOVÉHO PENZIJNÍHO SPOŘENÍ (§ 19 — § 28) * ČÁST ČTVRTÁ - PENZIJNÍ SPOLEČNOST (§ 29 — § 73) * ČÁST PÁTÁ - DISTRIBUCE DOPLŇKOVÉHO PENZIJNÍHO SPOŘENÍ (§ 74 — § 87) * ČÁST ŠESTÁ - DEPOZITÁŘ ÚČASTNICKÉHO FONDU (§ 88 — § 92) * ČÁST SEDMÁ - ÚČASTNICKÝ FOND (§ 93 — § 119) * ČÁST OSMÁ - EVIDENCE (§ 120 — § 125) * ČÁST DEVÁTÁ - PRAVIDLA JEDNÁNÍ S ÚČASTNÍKY (§ 126 — § 140) * ČÁST DESÁTÁ - DOHLED A STÁTNÍ DOZOR (§ 141 — § 158) * ČÁST JEDENÁCTÁ - PŘESTUPKY (§ 159 — § 164) * ČÁST DVANÁCTÁ - SPOLEČNÁ USTANOVENÍ (§ 165 — § 170) * ČÁST TŘINÁCTÁ - TRANSFORMACE PENZIJNÍHO FONDU (§ 171 — § 196) * ČÁST ČTRNÁCTÁ - PŘECHODNÁ USTANOVENÍ (§ 197 — § 200b) * ČÁST PATNÁCTÁ - ÚČINNOST (§ 201 — § 201) Aktuální znění od 1. 1. 2025 (417/2024 Sb.) 427 ZÁKON ze dne 6. listopadu 2011 o doplňkovém penzijním spoření Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ OBECNÁ USTANOVENÍ § 1 Základní ustanovení (1) Tento zákon upravuje doplňkové penzijní spoření u penzijní společnosti, práva a povinnosti z doplňkového penzijního spoření, nároky z doplňkového penzijního spoření, poskytování státního příspěvku, činnost penzijní společnosti, výkon činností souvisejících s činností penzijní společnosti, transformaci penzijního fondu, výkon dohledu a státního dozoru v oblasti doplňkového penzijního spoření a zároveň navazuje na přímo použitelné předpisy Evropské unie9). (2) Doplňkové penzijní spoření je shromažďování a umísťování příspěvků účastníka doplňkového penzijního spoření (dále jen „účastník“), příspěvků placených za účastníka jeho zaměstnavatelem a státních příspěvků do účastnických fondůúčastnických fondů obhospodařovaných penzijní společností a vyplácení dávek z doplňkového penzijního spoření, jehož účelem je zabezpečit doplňkový příjem účastníka ve stáří nebo invaliditě. (3) Práva a povinnosti vznikající z doplňkového penzijního spoření nesmějí být v rozporu se zásadami rovného zacházení1). § 2 Účastník Účastníkem může být pouze fyzická osoba, která uzavřela s penzijní společností smlouvu o doplňkovém penzijním spoření. § 3 Vymezení pojmů Pro účely tohoto zákona se rozumí a) strategií spoření způsob rozložení prostředků účastníka v účastnických fondechúčastnických fondech, b) spořící dobouspořící dobou doba placení příspěvku účastníka nebo příspěvku placeného za účastníka zaměstnavatelem, c) prostředky účastníka příspěvky účastníka, příspěvky za účastníka placené jeho zaměstnavatelem, státní příspěvky a jejich zhodnocení a znehodnocení, d) příjemcem dávkypříjemcem dávky účastník nebo fyzická osoba určená ve smlouvě o doplňkovém penzijním spoření pro případ smrti účastníka, které vznikl nárok na dávku z doplňkového penzijního spoření, e) číslem pojištěncečíslem pojištěnce číslo, pod kterým je pojištěnec veřejného zdravotního pojištění veden v registru pojištěnců vedeném Ústředím Všeobecné zdravotní pojišťovnypojišťovny, f) identifikačními údaji osobyidentifikačními údaji osoby 1. u právnické osoby obchodní firma nebo název, adresa sídla a identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno, 2. u fyzické osoby jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné číslo, nebo číslo pojištěncečíslo pojištěnce, nebylo-li přiděleno rodné číslo, adresa místa pobytu v České republice nebo bydliště mimo území České republiky, 3. u podnikající fyzické osoby jméno, adresa sídla, datum narození a identifikační číslo osoby, bylo-li jí přiděleno, g) vedoucí osobou člen statutárního orgánu, statutární orgán, výkonný ředitel nebo osoba, která jiným způsobem skutečně řídí činnost penzijní společnosti, samostatného zprostředkovatele nebo vázaného zástupcevázaného zástupce, h) nepřímým podílemnepřímým podílem podíl držený prostřednictvím jiné osoby nebo skupiny osob jednajících ve shodě, i) kvalifikovanou účastíkvalifikovanou účastí přímý nebo nepřímý podílnepřímý podíl na základním kapitálu nebo hlasovacích právech osoby nebo jejich součet, který představuje alespoň 10 % nebo umožňuje uplatňovat významný vliv na její řízení, j) úzkým propojenímúzkým propojením vztah mezi osobami 1. z nichž jedna osoba má přímý nebo nepřímý podílnepřímý podíl na základním kapitálu nebo hlasovacích právech jiné osoby, který představuje alespoň 20 %, 2. z nichž jedna osoba ovládá jinou osobu, nebo 3. ovládanými stejnou osobou, k) členským státemčlenským státem členský státčlenský stát Evropské unie nebo jiný smluvní stát Dohody o Evropském hospodářském prostoru, l) jiným členským státemjiným členským státem členský státčlenský stát jiný než Česká republika, m) pojišťovnoupojišťovnou pojišťovnapojišťovna provozující činnost podle zákona o pojišťovnictví2), n) regulovanou bankouregulovanou bankou 1. bankabanka se sídlem v České republice, 2. zahraniční bankabanka se sídlem v jiném členském státějiném členském státě, 3. zahraniční bankabanka se sídlem ve státě, který není členským státemčlenským státem a který vyžaduje dodržování pravidel obezřetnosti, která Česká národní bankabanka považuje za rovnocenná s pravidly obezřetnosti podle práva Evropské unie, o) finančním derivátemfinančním derivátem 1. opce, futures, swapy, forvardy a jiné nástroje, jejichž hodnota se vztahuje ke kurzu nebo hodnotě cenných papírůcenných papírů, měnovým kurzům, úrokové míře nebo úrokovému výnosu, jakož i jiným derivátům, finančním indexům či finančním kvantitativně vyjádřeným ukazatelům, a ze kterých vyplývá právo na vypořádání v penězích nebo právo na dodání majetkové hodnoty, k níž se jejich hodnota vztahuje, 2. nástroje umožňující přenos úvěrového rizika, 3. finanční rozdílové smlouvy, p) investičním cenným papíreminvestičním cenným papírem investiční cenný papírinvestiční cenný papír obchodovatelný na kapitálovém trhu, a to 1. akcieakcie nebo obdobné cenné papírycenné papíry představující podíl na společnosti nebo jiné právnické osobě, 2. dluhopisy nebo obdobné cenné papírycenné papíry představující právo na splacení dlužné částky, 3. cenné papírycenné papíry opravňující k nabytí nebo zcizení investičních cenných papírůinvestičních cenných papírů uvedených v bodech 1 a 2, q) fondovým vlastním kapitálem rozdíl mezi hodnotou aktiv a hodnotou závazků, přičemž hodnota aktiv se stanoví jako součet reálné hodnoty aktiv, které souvisejí s investiční činností, a hodnoty ostatních aktiv zjištěné podle zákona upravujícího účetnictví; hodnota závazků se stanoví jako součet reálné hodnoty závazků, které souvisejí s investiční činností, a hodnoty ostatních závazků zjištěné podle zákona upravujícího účetnictví, r) zastoupeným penzijní společnost nebo samostatný zprostředkovatel, s nimiž má vázaný zástupce uzavřenou smlouvu, na jejímž základě zprostředkovává doplňkové penzijní spoření, s) komoditou zastupitelná věc, která může být předmětem fyzické dodávky, jejíž hodnota je zjistitelná a se kterou lze obchodovat, t) komoditním derivátem derivát, jehož podkladovým aktivem je komodita, u) nemovitostní společností akciová společnost, společnost s ručením omezeným nebo srovnatelná právnická osoba podle práva cizího státu, jejímž předmětem činnosti je převážně nabývání nemovitostí, správa nemovitostí a úplatný převod vlastnického práva k nemovitostem, a to za účelem dosažení zisku, v) nemovitostí nemovitá věc včetně jejího příslušenství. ČÁST DRUHÁ VZNIK A ZÁNIK DOPLŇKOVÉHO PENZIJNÍHO SPOŘENÍ A PŘÍSPĚVKY HLAVA I VZNIK A ZÁNIK DOPLŇKOVÉHO PENZIJNÍHO SPOŘENÍ § 4 (1) Doplňkové penzijní spoření vzniká na základě smlouvy o doplňkovém penzijním spoření mezi účastníkem a penzijní společností dnem stanoveným v této smlouvě. Datum vzniku doplňkového penzijního spoření nesmí předcházet datu uzavření smlouvy o doplňkovém penzijním spoření. (2) Smlouvu o doplňkovém penzijním spoření před zánikem doplňkového penzijního spoření z jiné smlouvy o doplňkovém penzijním spoření lze uzavřít, pokud a) účastníkovi byla zahájena výplata dávky, a to nejdříve k prvnímu dni kalendářního měsíce bezprostředně následujícího po dni zahájení výplaty dávky ze všech prostředků účastníka, nebo b) účastník přerušil placení příspěvku účastníka na doplňkové penzijní spoření (§ 11 odst. 3 a 4) za podmínky, že před přerušením platil příspěvek na doplňkové penzijní spoření nejméně 36 kalendářních měsíců nebo nejméně 12 kalendářních měsíců po sobě jdoucích od posledního přerušení placení příspěvku u téže penzijní společnosti. (3) S jednou penzijní společností může účastník uzavřít pouze jednu smlouvu o doplňkovém penzijním spoření; to neplatí v případě smlouvy uzavřené podle odstavce 2 písm. a). § 5 Smlouva o doplňkovém penzijním spoření (1) Smlouvou o doplňkovém penzijním spoření se penzijní společnost zavazuje shromažďovat a obhospodařovat prostředky účastníka v účastnickém fonduúčastnickém fondu nebo více účastnických fondechúčastnických fondech podle tohoto zákona a sjednané strategie spoření a vyplácet mu dávky za podmínek a způsobem stanoveným tímto zákonem a touto smlouvou a účastník se zavazuje platit příspěvek účastníka za podmínek, ve výši a způsobem stanoveným zákonem a touto smlouvou. (2) Smlouva o doplňkovém penzijním spoření musí být uzavřena písemně. (3) Smlouva o doplňkovém penzijním spoření nesmí odporovat tomuto zákonu, nesmí být nesrozumitelná, zavádějící, neúplná nebo v rozporu se zájmem účastníka. (4) Ve smlouvě o doplňkovém penzijním spoření může účastník pro případ své smrti určit jednu nebo více fyzických osob (dále jen „určená osoba“), kterým vznikne při splnění podmínek stanovených tímto zákonem nárok na jednorázové vyrovnání (§ 24), nebo odbytné (§ 25). Účastník je ve smlouvě povinen uvést u určené osoby její jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné číslo, bylo-li přiděleno, nebo datum narození, adresu místa jejího pobytu v České republice nebo bydliště mimo území České republiky, je-li mu známa, popřípadě též příbuzenský nebo jiný vztah k němu. (5) Je-li ve smlouvě uvedeno více určených osob, a nebyly-li určeny jejich podíly na jednorázovém vyrovnání nebo odbytném, má každá z nich právo na stejný podíl. (6) Změna určené osoby nebo jejího podílu na jednorázovém vyrovnání nebo odbytném je účinná vůči penzijní společnosti dnem, kdy jí bylo písemné oznámení této změny účastníkem doručeno. (7) Účastník určí ve smlouvě o doplňkovém penzijním spoření strategii spoření. Strategii spoření může účastník měnit. (8) K uzavření nebo změně smlouvy pro nezletilého účastníka nepotřebuje jeho zákonný zástupce souhlas soudu, neboť toto právní jednání se považuje za běžnou záležitost při správě jmění dítěte. § 6 Výpověď smlouvy o doplňkovém penzijním spoření daná účastníkem (1) Účastník může smlouvu o doplňkovém penzijním spoření vypovědět, není-li mu vyplácena dávka uvedená v § 19 písm. a) nebo b) nebo o dávku uvedenou v § 19 písm. a), b), e) nebo f) nepožádal. Smlouva o doplňkovém penzijním spoření nesmí stanovit výpovědní dobu delší než 1 kalendářní měsíc. Výpovědní doba začíná běžet prvním dnem kalendářního měsíce bezprostředně následujícím po dni doručení výpovědi. (2) Penzijní společnost je povinna účastníkovi nejpozději do 15 dnů ode dne doručení výpovědi písemně potvrdit její přijetí a sdělit datum zániku doplňkového penzijního spoření. § 7 Výpověď smlouvy o doplňkovém penzijním spoření daná penzijní společností (1) Penzijní společnost může smlouvu o doplňkovém penzijním spoření vypovědět účastníkovi, který a) po dobu nejméně 6 po sobě jdoucích kalendářních měsíců v rozporu se smlouvou o doplňkovém penzijním spoření nebo tímto zákonem nezaplatil příspěvek účastníka, pokud byl účastník nejméně 30 dnů přede dnem odeslání výpovědi na právo penzijní společnosti vypovědět smlouvu písemně upozorněn, b) porušil povinnost sdělit penzijní společnosti stanovené údaje (§ 13 odst. 2 a 3), c) při uzavírání smlouvy uvedl nepravdivé údaje mající podstatný vliv na vznik nároku na poskytování státního příspěvku nebo na dávky z doplňkového penzijního spoření nebo který zamlčel skutečnosti, které jsou rozhodné pro uzavření smlouvy. (2) Smlouvu o doplňkovém penzijním spoření nemůže penzijní společnost vypovědět podle odstavce 1, jestliže účastník dosáhl věku a délky spořící dobyspořící doby stanovených tímto zákonem pro vznik nároku na dávky z doplňkového penzijního spoření (§ 20 odst. 1), nebo by tyto podmínky splnil do konce výpovědní doby. § 8 Zánik doplňkového penzijního spoření Doplňkové penzijní spoření účastníka zaniká dnem a) ukončení výplaty starobní penze na určenou dobu nebo invalidní penze na určenou dobu ze všech prostředků účastníka, b) výplaty jednorázového vyrovnání ze všech prostředků účastníka, c) úhrady jednorázového pojistného pro doživotní penzi nebo jednorázového pojistného pro penzi na přesně stanovenou dobu s přesně stanovenou výší důchodu ze všech prostředků účastníka, d) na kterém se účastník a penzijní společnost písemně dohodli, e) uplynutí výpovědní doby, f) úmrtí účastníka. HLAVA II PŘÍSPĚVKY § 9 Příspěvek účastníka (1) Účastník nemůže platit příspěvek účastníka současně na doplňkové penzijní spoření u více penzijních společností. Výše příspěvku účastníka se stanoví na kalendářní měsíc a nesmí být nižší než 100 Kč. (2) Příspěvek účastníka je splatný do konce kalendářního měsíce, za který se platí; bylo-li sjednáno placení příspěvku na období delší než jeden měsíc, je takto stanovená výše příspěvku splatná do konce prvního kalendářního měsíce tohoto období. (3) Účastník je oprávněn změnit výši příspěvku účastníka. Změna výše příspěvku účastníka není možná zpětně. Pokud smlouva o doplňkovém penzijním spoření stanoví lhůtu pro nabytí účinnosti změny výše příspěvku účastníka, nesmí tato lhůta přesáhnout 3 kalendářní měsíce ode dne doručení oznámení o změně výše příspěvku účastníka. § 10 Příspěvek účastníka placený zaměstnavatelem za účastníka (1) Za účastníka může platit příspěvek účastníka nebo jeho část zaměstnavatel, pokud s tím účastník souhlasí (dále jen „příspěvek zaměstnavatele“). Účastník je povinen tuto skutečnost předem písemně oznámit penzijní společnosti. V rozporu se zásadou rovného zacházení není poskytování rozdílné výše příspěvku zaměstnavatele v závislosti na rizikovosti, obtížnosti nebo namáhavosti vykonávané práce, pokud je to ujednáno v kolektivní smlouvě nebo stanoveno ve vnitřním předpise zaměstnavatele. (2) K příspěvku zaměstnavatele se neposkytuje státní příspěvek. (3) Zaměstnavatel nesmí ovlivňovat zaměstnance při výběru penzijní společnosti, nesmí přijmout úplatu, odměnu nebo nepeněžitou výhodu v souvislosti s poskytováním příspěvku zaměstnavatele. § 11 Odklad a přerušení placení příspěvku účastníka (1) Účastník je oprávněn odložit placení příspěvku účastníka za podmínek stanovených v odstavci 2 a ve smlouvě o doplňkovém penzijním spoření, která musí stanovit maximální možnou dobu odkladu placení příspěvku účastníka. (2) Odklad placení příspěvku účastníka musí účastník penzijní společnosti oznámit a uvést délku doby odkladu, která započne běžet dnem uvedeným účastníkem v oznámení, nejdříve však prvním dnem kalendářního měsíce bezprostředně následujícího po dni doručení tohoto oznámení penzijní společnosti. Doba odkladu placení příspěvku účastníka, za kterou účastník doplatil příspěvky účastníka, se započítává do spořící dobyspořící doby. (3) Účastník je oprávněn placení příspěvku účastníka na doplňkové penzijní spoření přerušit. (4) Placení příspěvku účastníka na doplňkové penzijní spoření se přerušuje dnem, který uvedl účastník v písemném oznámení o přerušení placení příspěvku účastníka na doplňkové penzijní spoření, nejdříve však prvním dnem kalendářního měsíce bezprostředně následujícího po dni doručení tohoto oznámení penzijní společnosti. Doba přerušení placení příspěvku účastníka na doplňkové penzijní spoření se nezapočítává do spořící dobyspořící doby. § 12 Státní příspěvek (1) Ministerstvo financí (dále jen „ministerstvo“) poskytuje ze státního rozpočtu ve prospěch účastníka, k jím zaplaceným příspěvkům účastníka státní příspěvek. (2) Penzijní společnost je povinna evidovat státní příspěvky poskytnuté ve prospěch jednotlivých účastníků. § 13 Nárok na státní příspěvek (1) Nárok na státní příspěvek má účastník, a) kterému nebyl přiznán starobní důchod z důchodového pojištění a b) který má 1. trvalý pobyt na území České republiky, nebo 2. bydliště na území členského státučlenského státu a je účasten důchodového pojištění podle právních předpisů České republiky3) nebo je účasten veřejného zdravotního pojištění v České republice4). (2) K prokázání splnění podmínek podle odstavce 1 je účastník povinen sdělit penzijní společnosti rodné číslo přidělené příslušným orgánem České republiky5), nebylo-li mu rodné číslo přiděleno, pak číslo pojištěncečíslo pojištěnce vedeného v registru pojištěnců podle zákona upravujícího pojistné na všeobecné zdravotní pojištění6). (3) Účastník je povinen bez zbytečného odkladu písemně oznámit penzijní společnosti všechny změny ve skutečnostech uvedených v odstavcích 1 a 2. § 14 Nárok na státní příspěvek (1) Na každý kalendářní měsíc náleží účastníkovi, který splňuje podmínky stanovené v § 13 odst. 1 a který ve lhůtě uvedené v § 9 odst. 2 zaplatil příspěvek ve výši alespoň 500 Kč, státní příspěvek. Pokud účastník v kalendářním měsíci, v jehož průběhu doplňkové penzijní spoření vzniká nebo zaniká, splňoval alespoň jednu z podmínek stanovených v § 13 odst. 1 po dobu trvání doplňkového penzijního spoření a zaplatil ve lhůtě uvedené v § 9 odst. 2 příspěvek ve výši alespoň 500 Kč, náleží mu státní příspěvek. (2) Je-li výše měsíčního příspěvku účastníka a) 500 až 1 699 Kč, činí výše měsíčního státního příspěvku 20 % z částky měsíčního příspěvku účastníka, b) 1 700 a více Kč, činí výše měsíčního státního příspěvku částku 340 Kč. (3) Pokud účastník platí příspěvek za delší období než za kalendářní měsíc, stanoví se výše měsíčního státního příspěvku podle průměrné výše příspěvku připadající na kalendářní měsíc, za který se poskytuje státní příspěvek. (4) Pro účely stanovení výše státního příspěvku se výše příspěvku účastníka zaokrouhluje na celé koruny dolů. § 15 Informační systém doplňkového penzijního spoření (1) Ministerstvo spravuje a provozuje informační systém doplňkového penzijního spoření jako informační systém veřejné správy, a to pro účely a) výkonu státního dozoru nad dodržováním povinností stanovených tímto zákonem v souvislosti s poskytováním a vracením státního příspěvku, b) zpracování žádosti o poskytnutí státního příspěvku a případné opravy této žádosti, c) zpracování zprávy o vracení státního příspěvku penzijní společností ministerstvu, d) vedení údajů o účastnících, e) statistické. (2) V informačním systému doplňkového penzijního spoření se vedou tyto údaje o účastníkovi: a) jméno, popřípadě jména, a příjmení, b) rodné číslo nebo číslo pojištěncečíslo pojištěnce a datum narození účastníka, c) poštovní směrovací číslo místa trvalého pobytu účastníka na území České republiky, d) název členského státučlenského státu, na jehož území má účastník bydliště, e) obchodní firma penzijní společnosti, se kterou účastník uzavřel smlouvu o doplňkovém penzijním spoření, identifikační číslo penzijní společnosti, f) číslo smlouvy o doplňkovém penzijním spoření, datum jejího uzavření a účinnosti, g) datum a způsob zániku doplňkového penzijního spoření, h) datum úmrtí účastníka, i) datum ukončení trvalého pobytu účastníka, j) druh pobytu účastníka, je-li cizinec, k) datum zániku účasti na veřejném zdravotním pojištění v České republice, l) datum přiznání starobního důchodu, m) sjednaná spořící dobaspořící doba a doba jejího trvání, n) doba odkladu nebo přerušení placení příspěvku účastníka, o) informaci o tom, zda byl poskytnut příspěvek zaměstnavatele, p) výše příspěvku účastníka za kalendářní měsíc, q) výše státního příspěvku za kalendářní měsíc. (3) Ministerstvo zapisuje do informačního systému doplňkového penzijního spoření údaje stanovené v odstavci 2, které obdrží od penzijních společností, Ministerstva vnitra, Ministerstva obrany, Ministerstva spravedlnosti, Policie České republiky, Všeobecné zdravotní pojišťovnypojišťovny České republiky a České správy sociálního zabezpečení. (4) Ministerstvo poskytuje penzijní společnosti na žádost údaje uvedené v odstavci 2 vedené v informačním systému doplňkového penzijního spoření o účastníkovi, který s penzijní společností uzavřel smlouvu o doplňkovém penzijním spoření, v listinné nebo v elektronické podobě. Bez žádosti poskytuje ministerstvo penzijní společnosti tyto údaje pouze v souvislosti se zpracováním žádosti o poskytnutí státního příspěvku nebo zpracováním zprávy o vracení státního příspěvku. Penzijní společnost, která takto získala údaje z informačního systému doplňkového penzijního spoření, je nesmí shromažďovat, předávat jiným osobám nebo je využívat nad rámec stanovený jiným právním předpisem upravujícím ochranu osobních údajůosobních údajů. (5) Účastníkovi na žádost poskytuje ministerstvo údaje uvedené v odstavci 2 vedené v informačním systému doplňkového penzijního spoření k jeho osobě. (6) Ministerstvo poskytuje soudům a soudním exekutorům způsobem umožňujícím dálkový přístup údaje z informačního systému doplňkového penzijního spoření v rozsahu stanoveném zvláštním zákonem. (7) V žádosti podle odstavce 5 účastník uvede nad rámec náležitostí podle správního řádu a) rodné číslo nebo číslo pojištěncečíslo pojištěnce, b) číslo smlouvy o doplňkovém penzijním spoření, datum jejího uzavření, obchodní firmu penzijní společnosti. (8) Údaje vedené v informačním systému doplňkového penzijního spoření se uchovávají po dobu trvání doplňkového penzijního spoření účastníka a 10 let po jeho zániku k zajištění úkolů podle tohoto zákona, pro které jsou údaje shromažďovány a dále zpracovávány. § 16 (1) Penzijní společnost podává ministerstvu žádost o poskytnutí státního příspěvku souhrnně za všechny účastníky, kterým vznikl nárok na poskytnutí státního příspěvku, a to elektronicky dálkovým přístupem. (2) Žádost podle odstavce 1 podává penzijní společnost v kalendářním měsíci bezprostředně následujícím po skončení každého kalendářního čtvrtletí a zpracovává ji za použití údajů z informačního systému doplňkového penzijního spoření. (3) Žádost podle odstavce 1 obsahuje a) obchodní firmu penzijní společnosti, její identifikační číslo, b) kalendářní rok a čtvrtletí, za které se žádost podává, c) seznam účastníků, kterým vznikl nárok na poskytnutí státního příspěvku, který obsahuje tyto údaje o účastníkovi: 1. jméno, popřípadě jména, a příjmení, 2. rodné číslo nebo číslo pojištěncečíslo pojištěnce a datum narození účastníka, 3. poštovní směrovací číslo místa trvalého pobytu účastníka, 4. název členského státučlenského státu, na jehož území má účastník bydliště podle § 13, 5. číslo smlouvy o doplňkovém penzijním spoření, které se nesmí shodovat s číslem jiné smlouvy o doplňkovém penzijním spoření nebo smlouvy o penzijním připojištění podle jiného právního předpisu, datum jejího uzavření a účinnosti, 6. datum a způsob zániku doplňkového penzijního spoření, 7. sjednanou spořící dobuspořící dobu, 8. informaci o tom, zda byl poskytnut příspěvek zaměstnavatele, 9. výši příspěvku účastníka za kalendářní měsíc, 10. výši požadovaného státního příspěvku za kalendářní měsíc, 11. dobu odkladu nebo přerušení placení příspěvku účastníka, 12. údaje o převodu prostředků účastníka k jiné penzijní společnosti (§ 27). (4) Je-li podaná žádost neúplná nebo obsahuje-li nesprávné údaje, provede penzijní společnost její opravu. Opravu žádosti provede penzijní společnost také na základě výzvy ministerstva. Opravenou žádost podává penzijní společnost ministerstvu zároveň se žádostí podle odstavce 1 za kterékoliv kalendářní čtvrtletí následující po zjištění, že podaná žádost je neúplná nebo že obsahuje nesprávné údaje. § 18 (1) Ministerstvo poukáže státní příspěvek za kalendářní čtvrtletí na účet penzijní společnosti vedený u depozitáře účastnických fondůúčastnických fondů pro přijímání a převod prostředků účastníka, vyplácení dávek v případě, že neprobíhá z účtu účastnického fonduúčastnického fondu, a vracení státního příspěvku do konce 2. měsíce bezprostředně následujícího po skončení čtvrtletí, za které o poskytnutí státního příspěvku žádá. Do doby doplnění nebo opravy žádosti tato lhůta neběží ve vztahu k účastníkům, jichž se oprava žádosti týká. (2) Částky státního příspěvku poukázané penzijní společnosti neoprávněně je penzijní společnost povinna vrátit ministerstvu, a to do konce kalendářního měsíce, ve kterém uplyne 1 měsíc ode dne, kdy penzijní společnost zjistila, že částky státního příspěvku byly poukázány neoprávněně, nejpozději do 8 dnů ode dne právní moci rozhodnutí ministerstva o povinnosti vrátit tyto částky. Právo vymáhat neprávem poukázané částky se promlčuje za 10 let ode dne jejich poukázání. (3) Státní příspěvek poukázaný penzijní společnosti nepoužitý ve prospěch účastníků je penzijní společnost povinna ministerstvu vrátit, a to a) do konce kalendářního měsíce, ve kterém uplyne 6 měsíců ode dne zániku doplňkového penzijního spoření v případě vzniku nároku na odbytné (§ 25), b) do konce kalendářního měsíce, ve kterém uplyne 6 měsíců ode dne zániku doplňkového penzijního spoření v případě, kdy účastníkovi nevznikl nárok na odbytné (§ 25) a nepožádal o převedení prostředků účastníka k jiné penzijní společnosti (§ 27), nejpozději do 8 dnů ode dne právní moci rozhodnutí ministerstva o povinnosti vrátit tyto částky; právo vymáhat nevrácené státní příspěvky podle písmene a) nebo b) se promlčuje za 10 let ode dne vzniku povinnosti je vrátit. (4) Penzijní společnost podává ministerstvu do desátého dne každého kalendářního měsíce v elektronické podobě zprávu o vracení státního příspěvku. Zpráva se zpracovává za použití informačního systému doplňkového penzijního spoření. (5) Zpráva o vracení státního příspěvku obsahuje a) obchodní firmu penzijní společnosti, její identifikační číslo a pořadové číslo přidělené penzijní společnosti ministerstvem, b) kalendářní rok a měsíc, za který se zpráva podává, c) seznam účastníků, který obsahuje 1. jméno, popřípadě jména, a příjmení, 2. rodné číslo nebo číslo pojištěncečíslo pojištěnce a datum narození účastníka, 3. poštovní směrovací číslo místa trvalého pobytu účastníka, 4. název členského státučlenského státu, na jehož území má účastník bydliště podle § 13 odst. 1 písm. b), 5. číslo smlouvy o doplňkovém penzijním spoření, které se nesmí shodovat s číslem jiné smlouvy o doplňkovém penzijním spoření nebo smlouvy o penzijním připojištění podle jiného právního předpisu, datum jejího uzavření a účinnosti, 6. datum a způsob zániku doplňkového penzijního spoření účastníka, 7. sjednanou spořící dobuspořící dobu, 8. informaci o tom, zda byl poskytnut příspěvek zaměstnavatele, 9. výši příspěvku účastníka za kalendářní měsíc, 10. výši vraceného státního příspěvku za kalendářní měsíc, 11. údaje o převodu prostředků účastníka k jiné penzijní společnosti (§ 27). (6) Ministerstvo je povinno zpracovat zprávu o vracení státního příspěvku a vracení převedené státní podpory a předat výsledek zpracování penzijní společnosti v elektronické podobě do dvacátého dne kalendářního měsíce, ve kterém penzijní společnost tuto zprávu podala. (7) Penzijní společnost je povinna vrátit ministerstvu státní příspěvek a převedenou státní podporu ve výši podle výsledku zpracování zprávy o vracení státního příspěvku a vracení převedené státní podpory do konce kalendářního měsíce, ve kterém jí ministerstvo předalo výsledek zpracovaní zprávy. Penzijní společnost je povinna podat zprávu o vracení státního příspěvku a vracení převedené státní podpory tak, aby vrátila státní příspěvek a převedenou státní podporu ministerstvu ve lhůtě podle odstavce 2 nebo 3. § 18a (1) Penzijní společnost využívá k plnění svých povinností stanovených právním předpisem údaje a) ze základního registru obyvatel, b) z informačního systému evidence obyvatel a c) z informačního systému cizinců. (2) Využívanými údaji podle odstavce 1 písm. a) jsou a) jméno, popřípadě jména, příjmení, b) adresa místa pobytu, c) datum, místo a okres narození a u subjektu údajů, který se narodil v cizině, datum, místo a stát, kde se narodil, d) datum úmrtí; je-li vydáno rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, den, který je v rozhodnutí uveden jako den smrti nebo den, který subjekt údajů prohlášený za mrtvého nepřežil, e) státní občanství a f) čísla a druhy identifikačních dokladů, g) typ datové schránky a identifikátor datové schránky, je-li tato datová schránka zpřístupněna. (3) Využívanými údaji podle odstavce 1 písm. b) jsou a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení, b) datum narození a rodné číslo, je-li přiděleno, c) pohlaví, d) místo a okres narození a u subjektu údajů, který se narodil v cizině, místo a stát, kde se narodil, e) státní občanství, f) adresa místa trvalého pobytu, g) počátek trvalého pobytu, popřípadě datum zrušení údaje o místu trvalého pobytu nebo datum ukončení trvalého pobytu na území České republiky, h) datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o schválení smlouvy o nápomoci nebo zastoupení členem domácnosti včetně čísla jednacího a označení soudu, který smlouvu nebo zastoupení schválil, datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o omezení svéprávnosti včetně čísla jednacího a označení soudu, který o omezení svéprávnosti rozhodl, jméno, popřípadě jména, příjmení a rodné číslo opatrovníka, datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o zrušení omezení svéprávnosti, datum odvolání podpůrce soudem a datum zániku zastoupení členem domácnosti, i) datum úmrtí a j) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti nebo den, který subjekt údajů prohlášený za mrtvého nepřežil. (4) Využívanými údaji podle odstavce 1 písm. c) jsou a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení, b) datum narození a rodné číslo, je-li přiděleno, c) pohlaví, d) místo a stát, kde se cizinec narodil; v případě, že se narodil na území, místo a okres narození, e) státní občanství, popřípadě státní příslušnost, f) druh a adresa místa pobytu na území, je-li tímto místem sídlo správního orgánu, rovněž údaj o tom, že se jedná o adresu úřadu, popřípadě adresa, na kterou mají být doručovány písemnosti podle jiného právního předpisu, g) počátek pobytu, popřípadě datum ukončení pobytu na území, h) datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o omezení svéprávnosti včetně čísla jednacího a označení soudu, který rozhodl o omezení svéprávnosti, i) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí mimo území, stát, ve kterém k úmrtí došlo, popřípadě datum úmrtí a j) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti nebo den, který subjekt údajů prohlášený za mrtvého nepřežil. § 18b (1) Penzijní společnosti jsou oprávněny zřídit a spravovat informační systém, který jim umožňuje využívat údaje vedené v informačním systému veřejné správy, včetně údajů vedených v základním registru (dále jen „systém pro využívání údajů“). Nezřídila-li penzijní společnost systém pro využívání údajů, může využívat uvedené údaje prostřednictvím systému pro využívání údajů zřízeného a spravovaného v rámci své finanční skupinyskupiny jiným subjektem nebo systému České kanceláře pojistitelů podle jiného právního předpisu21). (2) Systém pro využívání údajů musí umožnit dálkové a nepřetržité vyhodnocování záznamů o poskytnutí a využití údajů pro potřeby evidenční ochrany údajů podle jiných právních předpisů. (3) Ustanovení zákona o základních registrech upravující registraci orgánu veřejné moci pro výkon agendy se pro penzijní společnost nebo jiný subjekt použijí obdobně. ČÁST TŘETÍ NÁROKY Z DOPLŇKOVÉHO PENZIJNÍHO SPOŘENÍ HLAVA I DÁVKY § 19 Prostředky účastníka se použijí na výplatu těchto dávek: a) starobní penze na určenou dobu, b) invalidní penze na určenou dobu, c) jednorázové vyrovnání, d) odbytné, e) úhrada jednorázového pojistného pro doživotní penzi, nebo f) úhrada jednorázového pojistného pro penzi na přesně stanovenou dobu s přesně stanovenou výší důchodu. § 20 Podmínky pro vznik nároku na některé dávky (1) Podmínkou vzniku nároku na dávky uvedené v § 19 písm. a), e) a f) je a) dosažení věku 60 let nebo splnění podmínek uvedených v § 22 odst. 4 nebo § 23 odst. 6 a b) trvání spořící dobyspořící doby v délce nejméně 120 kalendářních měsíců. (2) Podmínkou vzniku nároku na dávku uvedenou v § 19 písm. b) je pobírání invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně z důchodového pojištění3) a trvání spořící dobyspořící doby v délce nejméně 36 kalendářních měsíců; smlouva o doplňkovém penzijním spoření může stanovit delší spořící dobuspořící dobu, která však nesmí přesáhnout 60 kalendářních měsíců. (3) Podmínkou vzniku nároku účastníka na dávku uvedenou v § 19 písm. c) je a) dosažení věku 60 let a b) trvání spořící dobyspořící doby v délce nejméně 120 kalendářních měsíců. (4) Dávky uvedené v § 19 písm. a), b), e) a f) náleží pouze účastníkovi. (5) Při stanovení věku podle § 22 odst. 4 písm. c), § 23 odst. 6 písm. c) a § 114 odst. 1 se u žen postupuje stejně jako u mužů stejného data narození. § 21 (1) Dávky doplňkového penzijního spoření se vyplácejí na základě písemné žádosti účastníka nebo určené osoby nebo dědice. Účastník je oprávněn požádat o výplatu dávky kdykoliv po vzniku nároku na dávku. (2) Dávky uvedené v § 19 písm. a) až d) je penzijní společnost povinna vyplácet ve lhůtách a způsobem dohodnutých s příjemcem dávkypříjemcem dávky, pokud tento zákon nestanoví jinak. (3) Pokud o to účastník nebo určená osoba písemně požádá, vyplácí penzijní společnost účastníkovi nebo určené osobě dávky do ciziny. § 22 Výplata starobní penze na určenou dobu a invalidní penze na určenou dobu (1) Starobní penze na určenou dobu nebo invalidní penze na určenou dobu se vyplácí buď ve splátkách v určené výši, nebo v určeném počtu splátek, do vyčerpání prostředků účastníka, a to pravidelně alespoň čtyřikrát za kalendářní rok, pokud výše splátky činí minimálně 500 Kč. Jinak může penzijní společnost snížit počet splátek na jednu ročně. (2) V žádosti o výplatu těchto dávek účastník určí dobu nebo výši splátek a to tak, aby předpokládaná doba výplaty těchto dávek trvala nejméně 3 roky, nebo nejméně 2 roky v případě dávky splňující podmínky podle odstavce 4. V žádosti o dávku splňující podmínky podle odstavce 4 účastník uvede zdravotní pojišťovnupojišťovnu, u které je pojištěn podle zákona upravujícího veřejné zdravotní pojištění. Účastník sdělí bez zbytečného odkladu penzijní společnosti změnu zdravotní pojišťovnypojišťovny, pokud k ní dojde během doby výplaty dávky podle odstavce 4. Penzijní společnost zahájí výplatu splátek nejpozději do konce kalendářního měsíce bezprostředně následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém byla žádost o výplatu předložena, pokud se účastník a penzijní společnost nedohodnou jinak. Lhůta pro zahájení výplaty splátek se prodlužuje nejdéle o 2 měsíce z důvodu nutnosti ověřit nárok účastníka na zahájení výplaty těchto dávek. Penzijní společnost je povinna informovat účastníka o tomto prodloužení a jeho důvodech v konkrétním případě. (3) Účastník je oprávněn požádat o pozastavení výplaty dávky, a to i opakovaně; to neplatí, jde-li o starobní penzi na určenou dobu podle odstavce 4. V písemné žádosti o pozastavení výplaty dávky musí být stanovena doba, na kterou se výplata dávky pozastavuje, která nesmí být kratší než 3 měsíce. Penzijní společnost může podání žádosti o pozastavení výplaty dávky podmínit zaplacením poplatku stanoveného tímto zákonem (§ 61). (4) Penzijní společnost je povinna oznámit účastníkovi, zdravotní pojišťovněpojišťovně podle odstavce 2 a České správě sociálního zabezpečení nejpozději v den vyplacení první splátky den zahájení vyplácení starobní penze na určenou dobu a nejpozději v den vyplacení poslední splátky den ukončení vyplácení starobní penze na určenou dobu, jestliže v době započetí vyplácení starobní penze na určenou dobu a) splátka činí alespoň 30 % průměrné mzdy v národním hospodářství vyhlašované Ministerstvem práce a sociálních věcí podle zákona upravujícího zaměstnanost za kalendářní rok předcházející kalendářnímu roku, v němž započalo vyplácení starobní penze na určenou dobu, b) je sjednána výplata splátek v neklesající výši, měsíčně, bez možnosti výplatu přerušit nebo pozastavit a c) výplata splátek je rozvržena tak, aby započala nejdříve dosažením věku příjemce, který je o 5 let nižší než věk potřebný pro vznik nároku na starobní důchod stanovený podle § 32 zákona o důchodovém pojištění, a skončila nejdříve dosažením důchodového věku příjemce potřebného pro vznik nároku na starobní důchod stanoveného podle § 32 zákona o důchodovém pojištění sníženého o 3 roky. (5) Penzijní společnost oznámí skutečnost uvedenou v odstavci 4 zdravotní pojišťovněpojišťovně a České správě sociálního zabezpečení elektronicky. (6) V případě, že prostředky účastníka v průběhu vyplácení již nedostačují k výplatě splátky podle odstavce 4, penzijní společnost vyplatí zbývající prostředky účastníka v termínu pro výplatu nejbližší splátky. § 23 Úhrada jednorázového pojistného pro doživotní penzi a pro penzi na přesně stanovenou dobu s přesně stanovenou výší důchodu (1) Penzijní společnost je povinna nejpozději do 7 pracovních dnů ode dne doručení žádosti o úhradu jednorázového pojistného pro doživotní penzi a pro penzi na přesně stanovenou dobu s přesně stanovenou výší důchodu písemně sdělit účastníkovi hodnotu prostředků účastníka ke dni doručení žádosti. (2) Při sjednání doživotní penze musí být výplata důchodu stanovena v pravidelných peněžitých splátkách v neklesající výši, které musí být vypláceny doživotně alespoň čtyřikrát za kalendářní rok. (3) Při sjednání penze na přesně stanovenou dobu s přesně stanovenou výší důchodu musí doba výplaty důchodu v dohodnuté přesně stanovené výši trvat nejméně 3 roky, nebo nejméně 2 roky v případě této penze splňující podmínky podle odstavce 6. (4) Penzijní společnost uhradí jednorázové pojistné na základě předložení uzavřené pojistné smlouvy, která splňuje podmínky stanovené v odstavci 2 nebo 3, na účet pojišťovnypojišťovny uvedený v pojistné smlouvě, a to nejpozději do konce kalendářního měsíce bezprostředně následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém byla pojistná smlouva předložena. Lhůta pro úhradu jednorázového pojistného podle odstavce 4 se prodlužuje nejdéle o 2 měsíce z důvodu nutnosti ověřit nárok účastníka na zahájení výplaty této dávky. Penzijní společnost je povinna informovat účastníka o tomto prodloužení a jeho důvodech v konkrétním případě. V případě, že předložená pojistná smlouva nesplňuje podmínky stanovené v odstavci 2 nebo 3, je penzijní společnost povinna tuto skutečnost oznámit účastníkovi do 5 pracovních dnů ode dne jejího předložení. Případný doplatek státního příspěvku pošle penzijní společnost neprodleně po jeho obdržení účastníkovi způsobem uvedeným v žádosti o dávku podle odstavce 1. (5) Před uzavřením pojistné smlouvy pojišťovnapojišťovna zájemci o uzavření pojistné smlouvy písemně sdělí výši důchodu, který mu v případě uzavření pojistné smlouvy garantuje z hodnoty prostředků podle odstavce 1. Toto sdělení je pro pojišťovnupojišťovnu závazné po dobu 6 měsíců ode dne tohoto sdělení. (6) Penzijní společnost je povinna společně s uhrazením jednorázového pojistného podle odstavce 4 předat pojišťovněpojišťovně informaci o souhrnné výši příspěvků účastníka a státního příspěvku. (6) PojišťovnaPojišťovna je povinna oznámit účastníkovi, zdravotní pojišťovněpojišťovně podle odstavce 8 a České správě sociálního zabezpečení nejpozději v den vyplacení první splátky den zahájení vyplácení doživotní penze nebo penze na přesně stanovenou dobu s přesně stanovenou výší důchodu a nejpozději v den vyplacení poslední splátky den ukončení vyplácení penze na přesně stanovenou dobu s přesně stanovenou výší důchodu, jestliže je doživotní penze nebo penze na přesně stanovenou dobu s přesně stanovenou výší důchodu vyplácena a) tak, že první splátka činí alespoň 30 % průměrné mzdy v národním hospodářství vyhlašované Ministerstvem práce a sociálních věcí podle zákona upravujícího zaměstnanost za kalendářní rok předcházející kalendářnímu roku, v němž započalo vyplácení doživotní penze nebo penze na přesně stanovenou dobu s přesně stanovenou výší důchodu, b) v neklesající výši, měsíčně, bez možnosti výplatu přerušit nebo pozastavit a c) tak, aby výplata splátek, pokud jde o penzi na přesně stanovenou dobu s přesně stanovenou výší důchodu, započala nejdříve dosažením věku příjemce, který je o 5 let nižší než věk potřebný pro vznik nároku na starobní důchod stanovený podle § 32 zákona o důchodovém pojištění, a skončila nejdříve dosažením důchodového věku příjemce potřebného pro vznik nároku na starobní důchod stanoveného podle § 32 zákona o důchodovém pojištění sníženého o 3 roky. (7) PojišťovnaPojišťovna oznámí skutečnost uvedenou v odstavci 6 zdravotní pojišťovněpojišťovně a České správě sociálního zabezpečení elektronicky. (8) Jde-li o penzi splňující podmínky podle odstavce 6, sdělí účastník pojišťovněpojišťovně při uzavření pojistné smlouvy zdravotní pojišťovnupojišťovnu, u které je pojištěn podle zákona upravujícího veřejné zdravotní pojištění. Účastník sdělí bez zbytečného odkladu pojišťovněpojišťovně změnu zdravotní pojišťovnypojišťovny, pokud k ní dojde během doby výplaty dávky podle odstavce 6. (9) Penzijní společnost je povinna společně s uhrazením jednorázového pojistného podle odstavce 4 předat pojišťovněpojišťovně informaci o souhrnné výši příspěvků účastníka a státního příspěvku. § 24 Jednorázové vyrovnání (1) Jednorázové vyrovnání a) náleží účastníkovi za podmínek podle § 20 odst. 3, a pokud mu z určené části prostředků nebyla zahájena výplata dávky uvedené v § 19 písm. a), b), e) nebo f); účastník může zvolit kombinaci výplaty jednorázového vyrovnání a jedné z dávek uvedených v § 19 písm. a), b), e) nebo f), b) náleží určené osobě, pokud účastník zemřel po dni, ke kterému mu vznikl nárok na dávku uvedenou v § 19 písm. a) až c), e) nebo f) a před jejím vyplacením, nebo pokud účastník zemřel a starobní nebo invalidní penze na určenou dobu mu již byla vyplácena; v takovém případě má určená osoba nárok na jednorázové vyrovnání ve výši odpovídající dosud nevyplacené části prostředků účastníka, c) stává se předmětem dědictví, neurčí-li účastník pro případy uvedené v písmeni b) určenou osobu. (2) Prostředky účastníka lze v rámci kombinace dávek podle odstavce 1 dělit pouze jednou, a to při současném vypořádání všech prostředků účastníka splňujícího nárok na jednorázové vyrovnání. (3) Zemřou-li účastník i určená osoba ve stejnou dobu nebo za okolností, které brání zjištění, kdo z nich zemřel jako první, považuje se pro účely posouzení vzniku nároku na jednorázové vyrovnání za zjištěné, že účastník přežil určenou osobu a jednorázové vyrovnání se stává předmětem dědictví. (4) V případě vzniku nároku na jednorázové vyrovnání a po doručení písemné žádosti účastníka o jeho výplatu, penzijní společnost vyplatí jednorázové vyrovnání do konce kalendářního čtvrtletí bezprostředně následujícího po měsíci, na který byl poslední příspěvek účastníka zaplacen. (5) V případě vzniku nároku na jednorázové vyrovnání určené osobě nebo dědici vyplatí penzijní společnost jednorázové vyrovnání do jednoho měsíce ode dne doručení písemné žádosti, pokud je prokázána smrt účastníka. (6) Účastníkovi, kterému vznikl nárok na jednorázové vyrovnání a který před podáním žádosti o jeho výplatu přerušil placení příspěvků účastníka podle § 11, vyplatí penzijní společnost jednorázové vyrovnání do jednoho měsíce ode dne doručení písemné žádosti o jeho výplatu. § 25 Odbytné (1) Odbytné náleží a) účastníkovi v případě zániku doplňkového penzijního spoření podle § 8 písm. d) nebo e), pokud spořící dobaspořící doba trvala alespoň 24 kalendářních měsíců a nedošlo k převodu prostředků účastníka k jiné penzijní společnosti, b) účastníkovi v případě zrušení účastnického fonduúčastnického fondu (§ 110), nedošlo-li k převodu prostředků účastníka do jiného účastnického fonduúčastnického fondu, c) určené osobě, pokud účastník zemřel a nevznikl mu nárok na dávku podle § 19 písm. a) až c), e) nebo f); neurčil-li účastník určenou osobu, stává se odbytné předmětem dědictví. (2) Zemřou-li účastník i určená osoba ve stejnou dobu nebo za okolností, které brání zjištění, kdo z nich zemřel jako první, považuje se pro účely posouzení vzniku nároku na odbytné za zjištěné, že účastník přežil určenou osobu a odbytné se stává předmětem dědictví. (3) Výše odbytného představuje hodnotu prostředků účastníka ke dni zániku závazků ze smlouvy o doplňkovém penzijním spoření určenému v dohodě účastníka a penzijní společnosti, nebo ke dni doručení výpovědi, po odečtení poskytnutých státních příspěvků. (4) Odbytné podle odstavce 1 penzijní společnost vyplatí do jednoho měsíce ode dne doručení žádosti oprávněné osoby o jeho výplatu. (5) Částečné odbytné do výše jedné třetiny hodnoty prostředků účastníka bez příspěvků zaměstnavatele zaplacených za účastníka a bez státních příspěvků náleží účastníkovi, který dosáhl věku 18 let, pokud spořící dobaspořící doba trvala nejméně 120 kalendářních měsíců a během posledních 24 kalendářních měsíců nedošlo k převodu prostředků účastníka k jiné penzijní společnosti. Žádost o částečné odbytné lze podat během 24 kalendářních měsíců bezprostředně následujících po dni, kdy účastník dosáhl věku 18 let. Podáním žádosti ani výplatou částečného odbytného doplňkové penzijní spoření účastníka nezaniká. Není-li stanoveno jinak, platí pro částečné odbytné ustanovení tohoto zákona o odbytném. § 26 Dozví-li se penzijní společnost, že účastník zemřel, informuje nejpozději do 2 měsíců určenou osobu uvedenou ve smlouvě o doplňkovém penzijním spoření o jejím nároku z doplňkového penzijního spoření, pokud účastník uvedl adresu jejího místa pobytu v České republice nebo bydliště mimo území České republiky. V této informaci uvede, zda má určená osoba nárok na jednorázové vyrovnání podle § 24, nebo na odbytné podle § 25. HLAVA II PŘEVOD PROSTŘEDKŮ ÚČASTNÍKA K JINÉ PENZIJNÍ SPOLEČNOSTI § 27 (1) Účastník má nárok na převedení prostředků účastníka k jiné penzijní společnosti v případě, že doplňkové penzijní spoření zaniklo podle § 8 písm. d) nebo e); to neplatí v případě podle odstavce 2. (2) Nárok podle odstavce 1 nemá účastník, kterému před zánikem doplňkového penzijního spoření vznikl nárok na dávku podle § 19 písm. c). (3) Penzijní společnost převede prostředky účastníka na základě jeho žádosti nejpozději do 1 měsíce ode dne zániku doplňkového penzijního spoření podle odstavce 1. Penzijní společnost může podání žádosti o převod prostředků podmínit zaplacením poplatku stanoveného tímto zákonem (§ 61). K žádosti o převod prostředků účastníka je účastník povinen doložit souhlas penzijní společnosti, ke které mají být prostředky účastníka převedeny. (4) Při převodu prostředků účastníka podle odstavce 1 se účastníkovi spořící dobaspořící doba započítává. (5) Státní příspěvek, který nebyl penzijní společnosti poukázán za dobu přede dnem převedení prostředků účastníka, se poukazuje na žádost, podanou penzijní společností ministerstvu, na účet této penzijní společnosti pro přijímání a vracení příspěvků účastníka, příspěvků zaměstnavatele, státních příspěvků a prostředků účastníka převedených z jiného účastnického fonduúčastnického fondu nebo z transformovaného fondu vedený u depozitáře účastnického fonduúčastnického fondu, ke které byly prostředky účastníka převedeny. HLAVA III PROMLČENÍ § 28 (1) Nárok účastníka na převod prostředků k jiné penzijní společnosti, v případě kdy mu nevznikl nárok na odbytné a o převod prostředků podle § 27 odst. 3 nepožádal, se promlčí uplynutím 3 let ode dne zániku doplňkového penzijního spoření. (2) Nárok na výplatu splatné splátky dávky podle § 22 se promlčí uplynutím 5 let ode dne její splatnosti. (3) V případě, že se nárok účastníka promlčí podle odstavce 1 nebo 2, připadají tyto prostředky účastníka ve prospěch majetku v účastnickém fonduúčastnickém fondu. ČÁST ČTVRTÁ PENZIJNÍ SPOLEČNOST HLAVA I ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ § 29 (1) Penzijní společnost je akciová společnostakciová společnost se sídlem na území České republiky, jejímž předmětem podnikání je shromažďování příspěvků účastníka, příspěvků zaměstnavatele a státních příspěvků podle tohoto zákona za účelem jejich umísťování do účastnických fondůúčastnických fondů, obhospodařování majetku v účastnických fondechúčastnických fondech a vyplácení dávek doplňkového penzijního spoření. (2) Činnost podle odstavce 1 může vykonávat jen právnická osoba, které bylo Českou národní bankoubankou uděleno povolení k činnosti penzijní společnosti podle tohoto zákona. (3) Kromě předmětu podnikání podle odstavce 1 může penzijní společnost vykonávat i další činnosti podle § 35, pokud je má zaregistrované, a činnosti podle § 74. § 30 (1) Obchodní firma penzijní společnosti obsahuje označení „penzijní společnost“. (2) Osoba, která nemá povolení k činnosti penzijní společnosti, nesmí v souvislosti se svou činností používat označení „penzijní společnost“ ani jiné s tímto označením zaměnitelné označení. HLAVA II POVOLENÍ K ČINNOSTI PENZIJNÍ SPOLEČNOSTI § 31 (1) Česká národní bankabanka udělí povolení k činnosti penzijní společnosti na žádost zakladatele akciové společnostiakciové společnosti, a to přede dnem jejího zápisu do obchodního rejstříku, pokud a) doloží, že vydává listinné akcieakcie na jméno nebo zaknihované akcieakcie, b) sídlo a skutečné sídlo akciové společnostiakciové společnosti bude na území České republiky, c) doloží průhledný a nezávadný původ svého kapitálu, d) předloží 1. plán obchodní činnosti podložený reálnými ekonomickými propočty, 2. návrh svého organizačního uspořádání a řídícího a kontrolního systému, 3. návrh pravidel obezřetného výkonu činnosti penzijní společnosti a výkonu činností souvisejících s činností penzijní společnosti, která splňují požadavky stanovené tímto zákonem, 4. návrh pravidel jednání penzijní společnosti se zájemci o uzavření smlouvy o doplňkovém penzijním spoření (dále jen „zájemci o doplňkové penzijní spoření“) a s účastníky, která splňují požadavky stanovené tímto zákonem, 5. stanovy, 6. zakladatelskou smlouvu nebo zakladatelskou listinu, e) doloží věcné, personální a organizační předpoklady pro výkon činnosti penzijní společnosti a výkon činností souvisejících s činností penzijní společnosti, f) je splacen základní kapitál, g) doloží, že má nejméně 2 vedoucí osoby a tyto vedoucí osoby splňují podmínky podle § 39 odst. 2, h) kvalifikovanou účastkvalifikovanou účast budou mít pouze osoby vhodné z hlediska řádného a obezřetného vedení penzijní společnosti, i) úzké propojeníúzké propojení s jinou osobou nebrání účinnému výkonu dohledu nad penzijní společností, a pokud při úzkém propojeníúzkém propojení s osobou, která má sídlo nebo skutečné sídlo ve státě, který není členským státem, nebrání právní řád takového státu a způsob jeho uplatňování včetně vymahatelnosti práva účinnému výkonu dohledu nad penzijní společností a j) doloží návrhy nebo základní zásady smluv o výkonu činnosti prostřednictvím jiné osoby, mají-li být takové smlouvy po udělení povolení uzavřeny. (2) Česká národní bankabanka písemně informuje ministerstvo o podání žádosti podle odstavce 1. § 32 Plán obchodní činnosti podle § 31 odst. 1 písm. d) bodu 1 pro první 3 účetní období obsahuje vždy a) předpokládaný počet účastníků v jednotlivých účastnických fondechúčastnických fondech, b) předpokládané náklady na splnění věcných, personálních a organizačních předpokladů a způsob krytí těchto nákladů, c) odhad výnosů a nákladů v členění na náklady spojené se zavedením činnosti a na běžné náklady, zejména režijní náklady a náklady na odměny osobám uvedeným v § 74, zejména 1. podrobný odhad příjmů a výdajů z vykonávané činnosti, 2. odhadované údaje v rozsahu rozvahy a odhadované údaje v rozsahu výkazu zisku a ztráty, 3. odhadovaný výpočet potřebného kapitálu ve vztahu k obhospodařovaným účastnickým fondůmúčastnickým fondům a 4. odhadovanou výši provozních nákladů. § 33 (1) Penzijní společnost nelze založit na základě veřejné nabídky akciíakcií. (2) Povolení k činnosti penzijní společnosti se vydává na dobu neurčitou. (3) Žádost o povolení podle § 31 lze podat pouze na předepsaném tiskopisu, ke kterému žadatel přiloží doklady osvědčující splnění podmínek podle § 31 odst. 1 a § 32. Vzor tiskopisu a obsah jeho příloh stanoví prováděcí právní předpis. § 34 O žádosti o povolení k činnosti penzijní společnosti rozhodne Česká národní bankabanka do 6 měsíců ode dne jejího doručení. § 35 Další činnosti penzijní společnosti (1) Česká národní bankabanka zaregistruje na žádost penzijní společnosti vykonávání další činnosti, která spočívá pouze v poskytování služeb na finančním trhu, a to a) ve zprostředkování uzavírání pojistných smluv pro případ smrti, dožití se určitého věku nebo dne stanoveného v pojistné smlouvě jako konec pojištění, pro případ úrazu, nemoci nebo jiné skutečnosti související se zdravím, splňuje-li penzijní společnost požadavky potřebné pro získání povolení podle jiného právního předpisu7), b) ve vzdělávací činnosti v oblasti doplňkového penzijního spoření, c) v pořádání zkoušek zaměřených na prokázání odborné způsobilosti v oblasti doplňkového penzijního spoření, nebo d) v činnosti související se zajištěním provozu penzijní společnosti nebo jiných penzijních společností nebo jiných finančních institucífinančních institucí. (2) K žádosti o registraci další činnosti penzijní společnost přiloží doklady osvědčující, že další činnost nebude bránit řádnému výkonu činnosti penzijní společnosti a výkonu činností souvisejících s činností penzijní společnosti. (3) V případě, že výkon další činnosti brání řádnému výkonu činnosti penzijní společnosti nebo řádnému výkonu činností souvisejících s činností penzijní společnosti nebo účinnému výkonu dohledu nad těmito činnostmi penzijní společnosti, Česká národní bankabanka může a) žádost o vykonávání další činnosti zamítnout, nebo b) omezit rozsah další podnikatelské činnosti, popřípadě může stanovit podmínky, které musí penzijní společnost splnit před zahájením každé z těchto činností, nebo které musí dodržovat při jejím výkonu. (4) Česká národní bankabanka zúží rozsah registrace k výkonu činnosti penzijní společnosti o výkon další činnosti podle odstavce 1, jestliže o to penzijní společnost Českou národní bankubanku písemně požádá. (5) Žádost o registraci další podnikatelské činnosti lze podat pouze na předepsaném tiskopisu, ke kterému žadatel přiloží doklady prokazující skutečnosti uvedené v odstavci 2. Vzory tiskopisů a obsah jejich příloh stanoví prováděcí právní předpis. (6) K žádosti o registraci další činnosti podle odstavce 1 písm. a) nebo c) penzijní společnost a) přiloží žádost o registraci podle jiného právního předpisu7) nebo žádost o akreditaci podle § 86 odst. 1, nebo b) doloží, že byla provedena registrace podle jiného právního předpisu7) nebo udělena akreditace podle § 86 odst. 2. (7) Česká národní bankabanka rozhodne o žádosti podle odstavce 1 podané před vydáním rozhodnutí o povolení k činnosti penzijní společnosti nejdříve společně s rozhodnutím o povolení k činnosti penzijní společnosti. Při posuzování předpokladů pro registraci další činnosti vychází z podkladů pro rozhodnutí o povolení k činnosti penzijní společnosti. HLAVA III NĚKTERÉ PODMÍNKY VÝKONU ČINNOSTI PENZIJNÍ SPOLEČNOSTI Díl 1 Některé podmínky k výkonu činnosti § 36 (1) Penzijní společnost nesmí ovládat jinou právnickou osobu nebo držet účast na jiné osobě přesahující podíl 3 % na hlasovacích právech nebo na základním kapitálu této osoby, ledaže se jedná o účast drženou na účet účastnického fonduúčastnického fondu, který tato penzijní společnost obhospodařuje. (2) Penzijní společnost vytvoří nejpozději do 1 roku ode dne udělení povolení k činnosti penzijní společnosti povinný konzervativní fond (§ 94 odst. 1). To neplatí pro penzijní společnost, jejímž předmětem činnosti je pouze činnost podle § 29 odst. 1 písm. b). (3) Počet účastníků u penzijní společnosti musí po uplynutí 24 měsíců ode dne udělení povolení k vytvoření povinného konzervativního fondu dosahovat alespoň 10 000. (4) Hodnota majetku v účastnickém fonduúčastnickém fondu obhospodařovaném penzijní společností musí po uplynutí 24 měsíců ode dne udělení povolení k vytvoření účastnického fonduúčastnického fondu dosahovat nejméně 50 000 000 Kč; to neplatí pro povinný konzervativní fond. Díl 2 Požadavky na kapitál § 37 (1) Počáteční kapitálPočáteční kapitál penzijní společnosti činí nejméně 50 000 000 Kč. Počátečním kapitálemPočátečním kapitálem se rozumí součet splaceného základního kapitálu a splaceného emisního ážia. (2) Základní kapitál a emisní ážio lze splatit jen v penězích. § 38 (1) Penzijní společnost průběžně udržuje vlastní kapitál ve výši přiměřené prostředkům účastníků, které obhospodařuje. (2) Vlastní kapitál penzijní společnosti je roven alespoň součtu a) hodnoty 50 000 000 Kč zvýšené o 0,05 % z hodnoty majetku v obhospodařovaných účastnických fondechúčastnických fondech a v transformovaném fondu převyšujícím 5 000 000 000 Kč; tento součet se nezvyšuje, dosáhne-li 500 000 000 Kč, b) 25 % ze součtu nákladů na odpisy hmotného a nehmotného majetku a správních nákladů penzijní společnosti za bezprostředně předcházející účetní období; pokud penzijní společnost vykonává činnost penzijní společnosti po dobu kratší než jeden rok, použije pro výpočet 25 % z hodnoty nákladů na odpisy hmotného a nehmotného majetku a správních nákladů uvedených v obchodním plánu. (3) Do výpočtu podle odstavce 2 písm. a) se zahrne celá hodnota majetku ve všech účastnických fondechúčastnických fondech a v transformovaném fondu obhospodařovaných penzijní společností. Díl 3 Vedoucí osoby penzijní společnosti § 39 (1) K výkonu funkce vedoucí osoby penzijní společnosti je třeba předchozího souhlasu České národní bankybanky. (2) Česká národní bankabanka udělí souhlas podle odstavce 1 osobě, a) která má tyto předpoklady k výkonu své funkce: 1. dosáhla věku 18 let, 2. je svéprávná, 3. nenastala u ní skutečnost, která je překážkou provozování živnostiživnosti podle zákona upravujícího živnostenské podnikání, 4. je důvěryhodná a 5. je odborně způsobilá a b) která je osobou vhodnou z hlediska řádného a obezřetného výkonu činnosti penzijní společnosti a výkonu činností souvisejících s činností penzijní společnosti, u níž má vykonávat funkci vedoucí osoby; Česká národní bankabanka především posoudí, zda řádnému výkonu funkce nebrání její profesní, podnikatelská nebo jiná obdobná činnost, zejména činnost u osoby s podobným předmětem podnikání, c) která má dostatečné zkušenosti s investováním do majetku, na který je zaměřena investiční politika účastnických fondůúčastnických fondů, důchodových fondů a transformovaného fondu nebo s výkonem příslušné funkce ve vztahu k činnostem penzijní společnosti. (3) Při posuzování skutečností uvedených v odstavci 2 vezme Česká národní bankabanka v úvahu zejména rozsah pravomocí spojených s výkonem funkce, organizační uspořádání penzijní společnosti a její celkové personální vybavení. (4) Žádost o souhlas podle odstavce 1 lze podat pouze na předepsaném tiskopisu, ke kterému žadatel přiloží doklady osvědčující splnění podmínek stanovených v odstavci 2. Vzor tiskopisu a obsah jeho příloh stanoví prováděcí právní předpis. § 40 (1) Vedoucí osobaVedoucí osoba, která získala předchozí souhlas k výkonu své funkce, je povinna bez zbytečného odkladu oznámit České národní bancebance každou změnu podmínek uvedených v § 39 odst. 2 a skončení výkonu své funkce. (2) Nezačne-li vedoucí osoba penzijní společnosti vykonávat svou funkci do 6 měsíců ode dne, kdy jí byl předchozí souhlas udělen, nebo nevykonává-li vedoucí osoba penzijní společnosti z jakýchkoli důvodů svou funkci po dobu delší než 6 měsíců, předchozí souhlas zaniká. Díl 4 Nabývání, zvyšování a pozbývání kvalifikované účasti na penzijní společnosti a ovládnutí penzijní společnosti § 41 (1) Osoba nebo osoby jednající ve shodě musejí mít souhlas České národní bankybanky a) k nabytí kvalifikované účastikvalifikované účasti na penzijní společnosti, b) ke zvýšení kvalifikované účastikvalifikované účasti na penzijní společnosti tak, že dosáhne nebo překročí 20 %, 30 % nebo 50 %, nebo c) k tomu, aby se staly osobami ovládajícími penzijní společnost, a to i v případě, že tyto osoby hlasovací práva spojená s takto nabytou účastí na penzijní společnosti nevykonávají nebo významný vliv na jejich řízení neuplatňují; nevykonáváním hlasovacích práv nedochází ke změně podílu na hlasovacích právech těchto ani jiných osob, neuplatňováním vlivu nedochází ke změně na možnosti těchto ani jiných osob jej na řízení penzijní společnosti uplatnit. (2) Pro účely výpočtu účasti podle odstavce 1 se považují za hlasovací práva plynoucí z účasti na penzijní společnosti hlasovací práva uvedená v § 122 odst. 2 zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu; § 122 odst. 7 až 14 zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu platí obdobně. § 42 Souhlas s nabytím nebo zvýšením kvalifikované účasti nebo ovládnutím a jejich oznámení (1) Souhlas podle § 41 odst. 1 musejí osoba nebo osoby jednající ve shodě získat před nabytím nebo zvýšením kvalifikované účastikvalifikované účasti na penzijní společnosti nebo jejím ovládnutím. (2) Osoba, která bez předchozího souhlasu České národní bankybanky nabude nebo zvýší kvalifikovanou účastkvalifikovanou účast na penzijní společnosti nebo ji ovládne, je povinna informovat neprodleně o této skutečnosti Českou národní bankubanku a bez zbytečného odkladu požádat o souhlas podle § 41 odst. 1. (3) Nabytí nebo zvýšení kvalifikované účastikvalifikované účasti na penzijní společnosti nebo její ovládnutí bez předchozího souhlasu České národní bankybanky nemá za následek neplatnost právního úkonu, na základě kterého k těmto změnám v účastech na penzijní společnosti došlo, avšak hlasovací práva spojená s takto nabytou účastí nesmějí být vykonávána, a to do doby udělení tohoto souhlasu Českou národní bankoubankou. § 43 Posuzování kvalifikované účasti (1) Česká národní bankabanka nejpozději do 2 pracovních dnů ode dne přijetí žádosti o souhlas podle § 41 odst. 1 vydá žadateli písemné potvrzení o jejím přijetí a uvědomí jej o dni, na který připadá konec běhu lhůty pro posouzení žádosti stanovené v odstavci 2. Žádost obsahuje identifikační údaje osoby nebo osob hodlajících nabýt nebo zvýšit kvalifikovanou účastkvalifikovanou účast na penzijní společnosti nebo penzijní společnost ovládnout, identifikační údaje penzijní společnosti, na které má být tato účast nabyta, zvýšena nebo která má být ovládnuta, údaj o celkové výši podílu, který žadatel této penzijní společnosti nabytím nebo zvýšením kvalifikované účastikvalifikované účasti dosáhne nebo ovládnutím získá, a identifikační údaje osoby, která podíl na žadatele převádí. K žádosti žadatel přiloží doklady nezbytné pro posouzení žádosti z hlediska splnění podmínek uvedených v § 44 odst. 3. (2) Česká národní bankabanka vydá rozhodnutí o žádosti nejpozději do 60 pracovních dnů ode dne odeslání písemného potvrzení o přijetí žádosti podle odstavce 1. Pokud Česká národní bankabanka v této lhůtě rozhodnutí nevydá, platí, že souhlas byl udělen. To neplatí v případě žádosti o souhlas podané podle § 42 odst. 2. (3) Je-li podaná žádost i přesto neúplná nebo trpí-li jinými vadami, Česká národní bankabanka bez zbytečného odkladu, nejpozději však padesátý den běhu lhůty stanovené v odstavci 2, písemně vyzve žadatele k odstranění nedostatků žádosti, popřípadě k předložení dalších informací nezbytných pro posouzení žádosti, s tím, že přijetí vyžádaných informací Česká národní bankabanka žadateli písemně potvrdí ve lhůtě uvedené v odstavci 1. Dnem odeslání této výzvy se běh lhůty stanovené v odstavci 2 přerušuje, a to nejdéle na dobu 20 pracovních dnů. Běh lhůty stanovené v odstavci 2 se přerušuje nejdéle na dobu 30 pracovních dnů, pokud žadatel a) má bydliště, sídlo nebo místo podnikání ve státě, který není členským státem, nebo b) nepodléhá dohledu orgánu členského státučlenského státu vykonávajícího dohled nad bankamibankami, institucemi elektronických peněz, pojišťovnamipojišťovnami, zajišťovnami, poskytovateli investičních služeb nebo obhospodařovateli zahraničních investičních fondů. § 44 (1) Žádost o udělení souhlasu podle § 43 odst. 1 lze podat pouze na předepsaném tiskopisu, ke kterému žadatel přiloží doklady osvědčující splnění podmínek uvedených v odstavci 3. Vzory tiskopisu a obsah jeho příloh stanoví prováděcí právní předpis. (2) Česká národní bankabanka při posuzování žádosti zkoumá pouze splnění podmínek uvedených v odstavci 3 a nepřihlíží přitom k ekonomickým potřebám trhu. (3) Česká národní bankabanka žádosti vyhoví, pokud z hlediska možného vlivu na výkon činnosti penzijní společnosti jsou splněny tyto podmínky: a) osoby, které žádají o udělení souhlasu, jsou důvěryhodné, b) osoby, které jsou navrhovány za vedoucí osoby penzijní společnosti, splňují podmínky stanovené v § 39 odst. 2, c) žadatel disponuje dostatečným objemem finančních zdrojů průhledného a nezávadného původu ve vztahu k vykonávaným nebo plánovaným činnostem u penzijní společnosti, d) penzijní společnost bude i nadále schopna plnit pravidla obezřetného výkonu činnosti penzijní společnosti (§ 49 až 52), e) struktura konsolidačního celkukonsolidačního celku, do kterého má být penzijní společnost zahrnuta, 1. nebrání účinnému dohledu nad penzijní společností a 2. neznesnadňuje výkon působnosti jednotlivých orgánů dohledu nad tímto konsolidačním celkemkonsolidačním celkem a nad osobami zahrnutými do tohoto konsolidačního celkukonsolidačního celku, f) v souvislosti s navrhovaným nabytím nebo zvýšením kvalifikované účastikvalifikované účasti na penzijní společnosti nebo jejím ovládnutím nevznikají důvodné obavy, že by mohlo dojít k porušení zákona upravujícího opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, nebo že už k takovému porušení došlo, g) jedná se o případ zvláštního zřetele hodný, pokud jde o žádost podle § 42 odst. 2. (4) V rozhodnutí o žádosti Česká národní bankabanka může určit lhůtu pro nabytí účasti penzijní společnosti podle § 41 odst. 1. § 45 Česká národní bankabanka se může domáhat, aby soud vyslovil neplatnost usnesení valné hromady penzijní společnosti, na které byla nabyta nebo zvýšena kvalifikovaná účastkvalifikovaná účast nebo byla ovládnuta osobou nebo osobami jednajícími ve shodě bez předchozího souhlasu České národní bankybanky. Neuplatní-li Česká národní bankabanka toto právo u soudu ve lhůtě do 3 měsíců ode dne konání valné hromady nebo, nebyla-li valná hromada řádně svolána, ve lhůtě do 3 měsíců ode dne, kdy se Česká národní bankabanka mohla dozvědět, že měla být svolána, nejdéle však ve lhůtě do 1 roku ode dne konání valné hromady nebo ode dne, kdy se Česká národní bankabanka mohla dozvědět, že valná hromada měla být svolána, toto právo zaniká. Ustanovení zákona o obchodních korporacích o vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady se použijí obdobně. § 46 Pozbytí nebo snížení kvalifikované účasti Osoba nebo osoby jednající ve shodě bez zbytečného odkladu oznámí České národní bancebance, že a) snižují svoji kvalifikovanou účastkvalifikovanou účast na penzijní společnosti tak, že klesne pod 50 %, 30 % nebo 20 %, nebo ji zcela pozbývají, nebo b) snižují svoji kvalifikovanou účastkvalifikovanou účast na penzijní společnosti tak, že ji přestávají ovládat. § 47 Oznámení obsahuje údaje o osobě nebo osobách snižujících nebo pozbývajících svoji kvalifikovanou účastkvalifikovanou účast na penzijní společnosti nebo o osobě nebo osobách přestávajících ji ovládat, údaje o penzijní společnosti, na které je tato účast snížena nebo pozbyta nebo která přestane být ovládána, údaj o celkové výši podílu na této penzijní společnosti po jejím snížení nebo údaj o rozsahu vlivu na řízení na této penzijní společnosti po jeho snížení a údaje o osobě nebo osobách, které podíl na penzijní společnosti nabývají nebo zvyšují, nebo osobách, které získávají vliv na řízení penzijní společnosti. Díl 5 Ochrana peněžních prostředků neumístěných do účastnických fondů § 47a (1) Peněžní prostředky svěřené penzijní společnosti pro přijímání a převod prostředků účastníka, vyplácení dávek v případě, že neprobíhá z účtu účastnického fonduúčastnického fondu, a vracení státního příspěvku musí být drženy na samostatném účtu u depozitáře odděleně od prostředků určených k jinému účelu. Tyto prostředky nelze použít k účelu jinému, než který je stanoven ve větě první. (2) Prostředky podle odstavce 1 nejsou součástí majetkové podstaty penzijní společnosti podle zákona upravujícího úpadek a způsoby jeho řešení a nelze je postihnout výkonem rozhodnutí a exekucíexekucí. (3) V případě převodu obhospodařování všech účastnických fondůúčastnických fondů podle § 109 je penzijní společnost povinna převést prostředky podle odstavce 1 na účet zřízený u depozitáře schváleného v rozhodnutí České národní bankybanky podle § 109 odst. 5. HLAVA IV PRAVIDLA ČINNOSTI A HOSPODAŘENÍ PENZIJNÍ SPOLEČNOSTI Díl 1 Odborná péče § 48 Penzijní společnost vykonává svoji činnost s odbornou péčí. Díl 2 Obezřetný výkon činnosti penzijní společnosti § 49 K zajištění řádného a obezřetného výkonu činnosti penzijní společnosti a výkonu činností souvisejících s činností penzijní společnosti penzijní společnost zavede a udržuje a) řídicí a kontrolní systém, b) postupy pro zjišťování a řízení střetu zájmů mezi 1. penzijní společností, jejími vedoucími osobami a jejími zaměstnanci a účastnickým fondemúčastnickým fondem a mezi těmito fondy navzájem, účastníky nebo zájemci o doplňkové penzijní spoření, 2. osobou, která ovládá penzijní společnost, nebo osobou ovládanou stejnou osobou jako penzijní společnost a jejich vedoucími osobami a účastnickým fondemúčastnickým fondem, účastníky nebo zájemci o doplňkové penzijní spoření, 3. zájemci o doplňkové penzijní spoření a účastníky navzájem, c) zásady odměňování zaměstnanců, vedoucích osob a jiných osob, pomocí kterých vykonává své činnosti, d) opatření k ochraně vnitřních informací a e) opatření k předcházení manipulace s trhem. § 50 (1) Řídicí a kontrolní systém zahrnuje a) organizační předpoklady a předpoklady řádné správy a řízení společnosti, a to vždy 1. zásady a postupy řízení, 2. organizační uspořádání s řádným, průhledným a uceleným vymezením činností a s nimi spojených působností a rozhodovací pravomoci, v rámci nichž se současně vymezí funkce, jejichž výkon je neslučitelný, 3. řádné administrativní a účetní postupy, 4. pravidla pro účinné vyřizování stížností a reklamací zájemců o doplňkové penzijní spoření a účastníků a 5. systém vnitřní komunikace, b) systém řízení rizik, který vždy zahrnuje 1. pravidla přístupu penzijní společnosti k rizikům, kterým je nebo může být vystavena, včetně rizik vyplývajících z vnějšího prostředí a rizika likvidity, a k rizikům, kterým jsou nebo mohou být vystaveny účastnické fondyúčastnické fondy obhospodařované touto penzijní společností, 2. postupy rozpoznávání, vyhodnocování, měření, sledování a ohlašování rizik a 3. postupy přijímání opatření vedoucích k omezení rizik, c) pravidla vnitřní kontroly, jejichž součástí je vždy 1. vnitřní audit, 2. průběžná kontrola dodržování povinností penzijní společnosti plynoucích z tohoto zákona, jiných právních předpisů a z vnitřních předpisů penzijní společnosti, 3. kontrolní a bezpečnostní opatření při zpracování a evidenci informací a při zohlednění jejich charakteru a 4. pravidla kontroly činnosti osob uvedených v § 51, pomocí nichž penzijní společnost vykonává některé činnosti. (2) Řídicí a kontrolní systém musí být ucelený a přiměřený charakteru, rozsahu a složitosti činností penzijní společnosti a musí zajišťovat řádný a plynulý výkon činnosti penzijní společnosti. (3) Penzijní společnost průběžně ověřuje a pravidelně hodnotí přiměřenost a účinnost řídicího a kontrolního systému. § 51 Činnosti vykonávané prostřednictvím jiné osoby (1) Pokud penzijní společnost pověří jinou osobu výkonem významné provozní činnosti, přijme opatření k vyloučení vzniku nepřiměřeného provozního rizika. (2) Významná provozní činnost, jejímž výkonem byla pověřena jiná osoba, nemůže být vykonávána způsobem, který by podstatně snižoval kvalitu řídicího a kontrolního systému nebo možnost České národní bankybanky vykonávat dohled nad dodržováním povinností penzijní společnosti. Penzijní společnost rovněž zajistí, že osoba pověřená výkonem významné provozní činnosti splňuje požadavky na personální vybavení podle § 53 a 54 a má dostatečné organizační a věcné předpoklady pro řádný výkon této činnosti. Penzijní společnost nesmí pověřit výkonem významné provozní činnosti osobu, jejíž zájmy mohou být ve střetu se zájmy penzijní společnosti nebo účastníků. Výkonem významné provozní činnosti lze pověřit pouze osobu, která má sídlo v členském státu. (3) Provozní činnost penzijní společnosti se považuje za významnou, pokud by nedostatek v jejím výkonu vážně narušil řádný a plynulý výkon činností penzijní činnosti nebo plnění povinností penzijní společnosti, ohrozil její finanční stabilitu nebo finanční stabilitu účastnických fondůúčastnických fondů nebo důchodových fondů, anebo představoval změnu předpokladů, na základě kterých bylo penzijní společnosti uděleno povolení k činnosti penzijní společnosti. (4) Za významnou provozní činnost penzijní společnosti se nepovažuje a) právní nebo jiné poradenství, vzdělávání jejích pracovníků, činnosti spojené s vyúčtováním jí poskytovaných služeb, ochrana jejích prostor a zaměstnanců, b) odebírání standardizovaných služeb, včetně informací o trhu a cenách. (5) Pověřením jiné osoby výkonem činnosti zůstává nedotčena odpovědnost penzijní společnosti vyplývající z tohoto zákona a jiných právních předpisů. (6) Penzijní společnost nesmí pověřit jinou osobu rozhodováním o obchodním vedení penzijní společnosti a kontrolou dodržování způsobu investování účastnických a důchodových fondů. § 52 Prováděcí právní předpis stanoví a) způsob dodržování jednotlivých pravidel obezřetného výkonu činnosti penzijní společnosti podle § 49 a 50 a b) požadavky na pověření k výkonu činností penzijní společnosti jinou osobou a požadavky na výkon činností penzijní společnosti jinou osobou podle § 51. Díl 3 Personální vybavení § 53 (1) Penzijní společnost má personální vybavení pro výkon činnosti penzijní společnosti a výkon činností souvisejících s činností penzijní společnosti, a to přiměřené povaze, složitosti a rozsahu jí vykonávaných činností. (2) U zaměstnanců, vedoucích osob a jiných osob, pomocí kterých vykonává penzijní společnost své činnosti, penzijní společnost zabezpečí, aby se jednalo o osoby důvěryhodné, které mají znalosti a zkušenosti nezbytné pro plnění jim přidělených činností. Důvěryhodnost, znalosti a zkušenosti jsou tyto osoby povinny penzijní společnosti prokázat příslušnými doklady. (3) Penzijní společnost zabezpečí, aby osoby uvedené v odstavci 2 měly znalost postupů a předpisů nezbytných pro plnění jejích povinností souvisejících s činností penzijní společnosti. (4) Penzijní společnost zabezpečí, aby rozsah a povaha činností vykonávaných osobami uvedenými v odstavci 2 nebránily řádnému výkonu jednotlivých činností těchto osob. Díl 4 Pravidla jednání při výkonu činnosti penzijní společnosti § 54 (1) Penzijní společnost při výkonu své činnosti jedná kvalifikovaně, čestně, spravedlivě a v nejlepším zájmu účastníků, zejména plní tyto povinnosti: a) řádně a bez zbytečného odkladu umisťuje příspěvky účastníků, jejich zaměstnavatelů a státní příspěvky do účastnických fondůúčastnických fondů, b) provádí platby bezhotovostně, pokud to nevylučuje povaha věci, c) nemanipuluje s trhem, d) nezneužívá vnitřní informace a zamezuje přístup k vnitřním informacím, e) nešíří nesprávné nebo zavádějící informace, f) nenarušuje celistvost trhu, g) nenabízí výhody, jejichž spolehlivost nelze zaručit, h) provádí obchody za nejlepších podmínek, i) zpracovává obchody spravedlivě a bez zbytečných průtahů, j) dokumentuje způsob provedení obchodu, kontroluje objektivnost evidovaných údajů a předchází riziku finančních ztrát, k) provádí analýzy ekonomické výhodnosti obchodů z veřejně přístupných informací, l) neprovádí nadbytečné obchody bez ohledu na nejlepší zájmy účastníků, m) porovnává kurzy nebo ceny jednotlivých nákupů a prodejů vzájemně mezi sebou a s vývojem kurzů a cen uveřejněných na regulovaných trzíchregulovaných trzích. (2) Prováděcí právní předpis stanoví způsob plnění pravidel jednání penzijní společnosti podle odstavce 1. Díl 5 Uchovávání dokumentů a záznamů § 55 (1) Penzijní společnost uchovává a) dokumenty týkající se doplňkového penzijního spoření, včetně smluv o doplňkovém penzijním spoření a záznamů evidence podle § 120, b) záznamy komunikace se zájemcem o doplňkové penzijní spoření nebo účastníkem týkající se doplňkového penzijního spoření, c) dokumenty a záznamy uvedené v písmenech a) a b), pokud jejím jménem jednal vázaný zástupce penzijní společnosti. (2) Penzijní společnost uchovává dokumenty podle odstavce 1 po celou dobu trvání závazkového vztahu a nejméně po dobu 10 let v případě dokumentů podle odstavce 1 písm. a) a 3 let v případě záznamů komunikace podle odstavce 1 písm. b) od okamžiku zániku závazků založených smlouvou o doplňkovém penzijním spoření nebo od okamžiku poslední komunikace se zájemcem o doplňkové penzijní spoření; to platí i pro osobu, jejíž povolení k činnosti penzijní společnosti bylo odňato, jakož i pro jejího právního nástupce. Díl 6 Oddělené účtování o majetku penzijní společnosti a účastnického fondu § 56 (1) Penzijní společnost účtuje o stavu a pohybu majetku a jiných aktiv, závazků a jiných pasiv, dále o nákladech a výnosech a o výsledku hospodaření s majetkem v účastnickém fonduúčastnickém fondu odděleně od předmětu účetnictví svého a ostatních účastnických fondůúčastnických fondů. (2) Penzijní společnost zajišťuje v souladu s účetními metodami podle zákona upravujícího účetnictví účtování o předmětu účetnictví v účetních knihách vedených odděleně pro jednotlivé účastnické fondyúčastnické fondy, jejichž majetek obhospodařuje, tak, aby jí to umožnilo sestavení účetní závěrky za každý účastnický fondúčastnický fond. Díl 7 Výroční a pololetní zpráva § 57 Výroční zprávy (1) Penzijní společnost nejpozději do 4 měsíců po skončení účetního období zašle České národní bancebance svou výroční zprávu podle zákona upravujícího účetnictví a výroční zprávu za každý obhospodařovaný účastnický fondúčastnický fond a uveřejní je na svých internetových stránkách. Zaslaná výroční zpráva penzijní společnosti a výroční zprávy za každý obhospodařovaný účastnický fondúčastnický fond musí být ověřeny auditorem. (2) Pokud valná hromada penzijní společnosti neschválí ve lhůtě podle odstavce 1 řádnou účetní závěrku, penzijní společnost ji zašle České národní bancebance spolu s důvody, pro které nebyla schválena, a způsobem řešení připomínek valné hromady; tyto údaje současně uveřejní na svých internetových stránkách. (3) Pokud soud rozhodne o neplatnosti usnesení valné hromady, kterým valná hromada penzijní společnosti schválila účetní závěrku, zašle penzijní společnost bez zbytečného odkladu České národní bancebance pravomocný rozsudek v této věci a současně jej uveřejní na svých internetových stránkách. (4) Výroční zprávy podle odstavce 1 za poslední 3 účetní období musí být veřejně přístupné v sídle penzijní společnosti. Penzijní společnost poskytne účastníkovi na jeho žádost bez zbytečného odkladu výroční zprávy za poslední 3 účetní období bezplatně elektronicky nebo v listinné podobě za náhradu účelně vynaložených nákladů. § 58 Pololetní zprávy (1) Penzijní společnost do 2 měsíců po uplynutí prvních 6 měsíců účetního období vypracuje, uveřejní na svých internetových stránkách a zašle České národní bancebance v elektronické podobě svou pololetní zprávu a pololetní zprávu za každý obhospodařovaný účastnický fondúčastnický fond. (2) Pololetní zprávy podle odstavce 1 za poslední 3 účetní období musí být veřejně přístupné v sídle penzijní společnosti. Penzijní společnost poskytne účastníkovi na jeho žádost bez zbytečného odkladu pololetní zprávy za poslední 3 účetní období bezplatně elektronicky nebo v listinné podobě za náhradu účelně vynaložených nákladů. § 59 Prováděcí právní předpis stanoví a) informace, které obsahuje výroční zpráva penzijní společnosti a účastnického fonduúčastnického fondu nad rámec zákona upravujícího účetnictví, b) informace, které obsahuje pololetní zpráva penzijní společnosti a účastnického fonduúčastnického fondu, c) způsob poskytování výroční zprávy a pololetní zprávy účastnického fonduúčastnického fondu a důchodového fondu účastníkům. HLAVA V ÚPLATA PENZIJNÍ SPOLEČNOSTI, POPLATKY A ÚPLATA ZA ZPROSTŘEDKOVÁNÍ § 60 Úplata penzijní společnosti (1) Penzijní společnost má nárok na úplatu hrazenou z majetku v účastnickém fonduúčastnickém fondu, jejíž výše musí být stanovena ve statutu účastnického fonduúčastnického fondu; tato úplata je tvořena a) úplatou za obhospodařování majetku v účastnických fondechúčastnických fondech a b) úplatou za zhodnocení majetku v účastnických fondechúčastnických fondech. (2) Z úplaty se hradí veškeré náklady, které hradí penzijní společnost v souvislosti se svým podnikáním v doplňkovém penzijním spoření třetím osobám, zejména a) úplata za výkon činnosti depozitáře účastnického fonduúčastnického fondu a auditora, b) poplatky hrazené bancebance, c) odměna jiným osobám než penzijní společnosti nabízejícím a zprostředkovávajícím doplňkové penzijní spoření (§ 74) a provádějícím správu smluv o doplňkovém penzijním spoření a související činnosti, d) poplatky hrazené osobě provádějící vypořádání obchodů s investičními nástroji, převodním místům, obchodníkům s cennými papírycennými papíry a e) náklady na propagaci a reklamu. (3) Výše úplaty podle odstavce 1 písm. a) nesmí v případě povinného konzervativního fondu překročit 0,4 % a v případě ostatních účastnických fondůúčastnických fondů 1 % z průměrné roční hodnoty fondového vlastního kapitálufondového vlastního kapitálu v účastnickém fonduúčastnickém fondu. Takto stanovená úplata se sníží o náklady na nákup, prodej a držení cenných papírůcenných papírů vydávaných investičním fondem nebo zahraničním investičním fondem. Průměrná roční hodnota fondového vlastního kapitálufondového vlastního kapitálu v každém účastnickém fonduúčastnickém fondu se stanoví k poslednímu dni příslušného období jako prostý aritmetický průměr hodnot fondového vlastního kapitálufondového vlastního kapitálu účastnického fonduúčastnického fondu za každý den příslušného období. (4) Výše úplaty podle odstavce 1 písm. b) je v případě povinného konzervativního fondu nejvýše 10 % a v případě ostatních účastnických fondůúčastnických fondů nejvýše 15 % z rozdílu průměrné hodnoty penzijní jednotky v příslušném období a nejvyšší průměrné roční hodnoty penzijní jednotky v letech předcházejících příslušnému období od vzniku účastnického fonduúčastnického fondu vynásobeného průměrným počtem penzijních jednotek v příslušném období. (5) Penzijní společnost nemá nárok na úplatu podle odstavce 1 písm. b) v případě, že průměrná roční hodnota penzijní jednotky účastnického fonduúčastnického fondu v příslušném období byla rovna nebo nižší než nejvyšší průměrná roční hodnota penzijní jednotky v letech předcházejících příslušnému období od vzniku účastnického fonduúčastnického fondu. (6) Průměrná hodnota penzijní jednotky účastnického fonduúčastnického fondu se stanoví k poslednímu dni příslušného období jako prostý aritmetický průměr hodnot penzijních jednotek účastnického fonduúčastnického fondu za každý den příslušného období. (7) Pro účely stanovení úplaty podle odstavce 3 se náklady na držení cenných papírůcenných papírů vydávaných fondem kolektivního investovánífondem kolektivního investování rozumí zejména podíl na celkové výši nákladů hrazených z majetku fondu kolektivního investovánífondu kolektivního investování, který odpovídá investici v tomto fondu kolektivního investovánífondu kolektivního investování. § 61 Poplatky (1) Penzijní společnost má kromě úplaty podle § 60 nárok pouze na jednorázové poplatky od účastníka za a) změnu strategie spoření podle § 5 odst. 7, b) převod prostředků k jiné penzijní společnosti podle § 27, c) pozastavení výplaty dávky podle § 22 odst. 3, d) odeslání výpisu doplňkového penzijního spoření častěji než jednou ročně, e) jiný způsob výplaty dávky než vnitrostátním bankovním převodem, f) poskytování informací jiným způsobem než stanoví tento zákon. (2) Výše poplatku podle odstavce 1 písm. a) musí odrážet účelně vynaložené náklady na provedení změny a činí nejvýše 500 Kč. (3) Výše poplatku podle odstavce 1 písm. b) činí nejvýše 800 Kč. (4) Poplatek za převod prostředků podle odstavce 1 písm. b) uhradí účastník při podání žádosti o převod. Tento poplatek není hrazen z prostředků účastníka evidovaných na osobním penzijním účtu. Započtení tohoto poplatku proti převáděným prostředkům účastníka není přípustné. (5) Výše poplatku za úkony uvedené v odstavci 1 písm. c) až f) musí odrážet účelně vynaložené náklady na jejich provedení. Za účelně vynaložený náklad pro úkon podle odstavce 1 písm. e) se považuje rozdíl v nákladech mezi jiným způsobem stanovení vyplácení dávky než vnitrostátním bankovním převodem. § 62 Výjimky z placení poplatků za převod prostředků účastníka (1) Převod prostředků účastníka do jiného účastnického fonduúčastnického fondu obhospodařovaného jednou penzijní společností nebo převod všech jeho prostředků k jiné penzijní společnosti je bezplatný v případě, že účastník měl část nebo všechny své prostředky umístěny a) v účastnickém fonduúčastnickém fondu, v jehož statutu došlo ke změnám ohledně způsobu investování, investičních cílů nebo zvýšení úplaty, b) ve zrušovaném účastnickém fonduúčastnickém fondu (§ 110), c) ve slučovaných účastnických fondechúčastnických fondech (§ 113), d) v účastnickém fonduúčastnickém fondu, jehož obhospodařování bylo převedeno na jinou penzijní společnost (§ 109), e) v účastnickém fonduúčastnickém fondu, o jehož nařízeném převodu rozhodla Česká národní bankabanka (§ 150), nebo f) v účastnickém fonduúčastnickém fondu penzijní společnosti, která se slučuje s jinou penzijní společností (§ 64). (2) Penzijní společnost může zpoplatnit změnu strategie spoření nebo převod prostředků účastníka k jiné penzijní společnosti v případě, že účastník požádá o tyto změny po uplynutí 6 měsíců ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o a) schválení změny statutu účastnického fonduúčastnického fondu, b) zrušení účastnického fonduúčastnického fondu, c) povolení sloučení účastnických fondůúčastnických fondů, d) povolení k převodu obhospodařování všech účastnických fondůúčastnických fondů, e) nařízení převodu obhospodařování účastnického fonduúčastnického fondu, nebo f) schválení sloučení penzijních společností. (3) Pokud účastník požádá o převod po více než 60 měsících trvání spořící dobyspořící doby u téže penzijní společnosti, penzijní společnost poplatek podle § 61 odst. 1 písm. b) neúčtuje. (4) Je-li změna strategie spoření provedena pouze jednou za kalendářní rok, je bezplatná. § 63 Úplata za nabízení a zprostředkování doplňkového penzijního spoření (1) Výše odměny podle § 60 odst. 2 písm. c) nesmí překročit 7 % průměrné mzdy v národním hospodářství vyhlašované Ministerstvem práce a sociálních věcí za první až třetí čtvrtletí předcházejícího kalendářního roku podle zákona o zaměstnanosti za uzavření jedné smlouvy o doplňkovém penzijním spoření. Rozhodným okamžikem pro výpočet odměny je den uzavření smlouvy o doplňkovém penzijním spoření. (2) Ustanovení odstavce 1 platí obdobně i pro změnu smlouvy. HLAVA VI PŘEMĚNA A ZRUŠENÍ PENZIJNÍ SPOLEČNOSTI Díl 1 Fúze penzijních společností § 64 Přeměnu penzijní společnosti lze uskutečnit pouze vnitrostátní fúzí sloučením penzijních společností (dále jen „fúze penzijních společností“) a je k ní třeba předchozího povolení České národní bankybanky. § 65 (1) Žádost o povolení fúze lze podat pouze na předepsaném tiskopisu, ke kterému žadatel přiloží doklady nezbytné pro posouzení důvodu fúze penzijních společností a doklady prokazující splnění podmínek podle odstavce 4. Vzor tiskopisu a obsah jeho příloh stanoví prováděcí právní předpis. (2) K žádosti o povolení fúze penzijních společností žadatel přiloží projekt fúze penzijních společností, který, kromě náležitostí podle zákona upravujícího přeměny obchodních společností a družstev8), obsahuje a) předpokládané změny v organizačním uspořádání a řídicím a kontrolním systému nástupnické penzijní společnosti, b) souhlas penzijních společností zúčastněných na fúzi se záměrem sloučit povinné konzervativní fondy a základní zásady realizace tohoto záměru, c) pro první 3 účetní období po uskutečnění fúze 1. odhad výnosů a nákladů v členění na náklady spojené se zavedením činnosti a na běžné náklady, zejména režijní náklady a náklady na odměny samostatným zprostředkovatelům, 2. podrobný odhad příjmů a výdajů z vykonávané činnosti, 3. odhadovanou rozvahu a výkaz zisků a ztrát a 4. odhadovaný výpočet potřebného kapitálu ve vztahu k obhospodařovaným účastnickým fondůmúčastnickým fondům i důchodovým fondům, v případě že existují. (3) Znalecká zpráva pro fúzi penzijních společností obsahuje rovněž stanovisko znalce k náležitostem projektu fúze penzijních společností podle odstavce 2. (4) Česká národní bankabanka fúzi penzijních společností nepovolí, pokud a) by ohrozila nároky účastníka nebo jeho prostředky nebo by vystavila jeho nároky nebo prostředky nepřiměřenému riziku, b) by nástupnická penzijní společnost nesplňovala požadavky obezřetného výkonu činnosti penzijní společnosti nebo výkonu činností souvisejících s činností penzijní společnosti, nebo c) je osoba zúčastněná na fúzi osobou, které nebylo uděleno povolení k činnosti penzijní společnosti. (5) Penzijní společnost zašle České národní bancebance na vědomí pozvánku na valnou hromadu, na jejíž program je zařazeno jednání o její fúzi. § 66 Účastník se pro účely fúze penzijních společností nepovažuje za věřitele. § 67 Nástupnická penzijní společnost informuje bez zbytečného odkladu po zápisu fúze penzijní společnosti do obchodního rejstříku účastníky o uskutečnění fúze. § 68 Nástupnická penzijní společnost sloučí povinné konzervativní fondy (§ 113) v souladu se záměrem uvedeným v projektu fúze penzijních společností nejpozději do 1 roku od zápisu fúze penzijních společností do obchodního rejstříku tak, aby obhospodařovala jeden povinný konzervativní fond. Díl 2 Zrušení penzijní společnosti § 69 Rozhodnutí o zrušení penzijní společnosti (1) Pokud valná hromada rozhodne o zrušení penzijní společnosti s likvidací, rozhodne současně o návrhu na jmenování likvidátora penzijní společnosti. Rozhodnutí o zrušení penzijní společnosti s likvidací, návrh na jmenování likvidátora a žádost o odnětí povolení k činnosti penzijní společnosti musejí být bez zbytečného odkladu doručeny České národní bancebance. Rozhodnutí valné hromady o zrušení penzijní společnosti s likvidací nabývá účinnosti dnem jmenování likvidátora penzijní společnosti Českou národní bankoubankou. (2) Pokud rozhodne o zrušení penzijní společnosti s likvidací soud, je penzijní společnost povinna bez zbytečného odkladu doručit České národní bancebance žádost o odnětí povolení k činnosti penzijní společnosti. (3) Česká národní bankabanka odejme povolení k činnosti penzijní společnosti, jestliže penzijní společnost neobhospodařuje žádný účastnický fondúčastnický fond, transformovaný fond nebo důchodové fondy a má vypořádané závazky vůči účastníkům. (4) Žádost o odnětí povolení k činnosti penzijní společnosti lze podat pouze na předepsaném tiskopisu. Vzor tiskopisu a obsah jeho příloh stanoví prováděcí právní předpis. (5) Návrh na jmenování likvidátora obsahuje identifikační údaje likvidátora a jeho přílohu tvoří stejnopis notářského zápisu o usnesení valné hromady, jímž se penzijní společnost zrušuje s likvidací a navrhuje se likvidátor. § 70 Likvidátor penzijní společnosti (1) Likvidátora penzijní společnosti jmenuje a odvolává Česká národní bankabanka; to neplatí, pokud o zrušení penzijní společnosti s likvidací rozhodne soud. Soud jmenuje likvidátora na návrh České národní bankybanky. (2) Česká národní bankabanka bez zbytečného odkladu po obdržení návrhu na jmenování likvidátora podle § 69 odst. 1 a 5 a) jmenuje likvidátora, nebo b) návrh zamítne, jestliže shledá u navrženého likvidátora skutečnosti uvedené v odstavcích 4 a 5 nebo jestliže má k navrženému likvidátorovi důvodné výhrady, a současně jmenuje jiného likvidátora; proti zamítnutí návrhu na jmenování likvidátora není přípustný opravný prostředek. (3) Likvidátor se může vzdát funkce písemným oznámením o odstoupení z funkce, které musí být doručeno České národní bancebance. Účinky odstoupení z funkce likvidátora nastávají dnem uvedeným v oznámení o odstoupení z funkce, nejdříve však 30 dnů ode dne doručení oznámení České národní bancebance. (4) Česká národní bankabanka odvolá likvidátora penzijní společnosti, který opakovaně nebo závažným způsobem porušil právní předpis v souvislosti s výkonem funkce likvidátora penzijní společnosti nebo přestal splňovat předpoklady stanovené tímto zákonem pro výkon funkce likvidátora. (5) Jestliže se likvidátor penzijní společnosti vzdá funkce, je odvolán, vyškrtnut ze seznamu likvidátorů nebo z jiných důvodů tuto funkci nevykonává nebo nemůže vykonávat, Česká národní bankabanka jmenuje bez zbytečného odkladu nového likvidátora. (6) Opravný prostředek podaný proti rozhodnutí České národní bankybanky o jmenování nebo odvolání likvidátora nemá odkladný účinek. (7) Návrh na povolení zápisu likvidátora do obchodního rejstříku a návrh na výmaz likvidátora z obchodního rejstříku podává likvidátor jmenovaný Českou národní bankoubankou. (8) Náhrada hotových výdajů likvidátora penzijní společnosti a odměna likvidátora jsou placeny z majetku penzijní společnosti; v případě, že majetek této společnosti nepostačuje na vyplacení náhrady hotových výdajů likvidátora a odměny likvidátora, vyplatí je stát. Způsob stanovení náhrady hotových výdajů a odměny likvidátora, jejich maximální výši hrazenou státem a způsob výplaty stanoví prováděcí právní předpis. (9) Likvidátorovi jmenovanému Českou národní bankoubankou jsou třetí osoby povinny poskytnout součinnost v rozsahu, v jakém jsou povinny ji poskytnout insolvenčnímu správciinsolvenčnímu správci podle jiného právního předpisu. § 71 Společná ustanovení (1) Penzijní společnost v úpadku nebo penzijní společnost, která vstoupila do likvidace, se i nadále řídí tímto zákonem. (2) Penzijní společnost v úpadku nebo penzijní společnost, která vstoupila do likvidace, nesmí uzavírat nové smlouvy o doplňkovém penzijním spoření podle § 5. Díl 3 Zvláštní ustanovení o předmětu podnikání a podniku penzijní společnosti § 72 Změna předmětu podnikání penzijní společnosti není přípustná. § 73 Podnik penzijní společnosti nelze převést, použít k zajištění závazku nebo přenechat do nájmu, a to ani jeho část. ČÁST PÁTÁ DISTRIBUCE DOPLŇKOVÉHO PENZIJNÍHO SPOŘENÍ HLAVA I OBECNÁ USTANOVENÍ § 74 Osoby oprávněné zprostředkovávat doplňkové penzijní spoření (1) Vyvíjet jako podnikatel činnosti směřující k tomu, aby účastník nebo zájemce o doplňkové penzijní spoření měl příležitost s penzijní společností sjednat, změnit nebo ukončit doplňkové penzijní spoření, a sjednávat, měnit nebo ukončovat doplňkové penzijní spoření jménem penzijní společnosti nebo jménem účastníka nebo zájemce o doplňkové penzijní spoření (dále jen „zprostředkování doplňkového penzijního spoření“) je oprávněn pouze a) samostatný zprostředkovatel, nebo b) vázaný zástupcevázaný zástupce. (2) Samostatný zprostředkovatel, který je fyzickou osobou, může zprostředkovávat doplňkové penzijní spoření pouze osobně, prokuristou, pomocí zaměstnanců nebo prostřednictvím vázaného zástupcevázaného zástupce. Samostatný zprostředkovatel, který je právnickou osobou, může zprostředkovávat doplňkové penzijní spoření pouze členem statutárního orgánu, jinou osobou s obdobnou působností, prokuristou, pomocí zaměstnanců nebo prostřednictvím vázaného zástupcevázaného zástupce. (3) Vázaný zástupceVázaný zástupce, který je fyzickou osobou, může zprostředkovávat doplňkové penzijní spoření pouze osobně, prokuristou nebo pomocí zaměstnanců. Vázaný zástupceVázaný zástupce, který je právnickou osobou, může zprostředkovávat doplňkové penzijní spoření pouze členem statutárního orgánu, jinou osobou s obdobnou působností, prokuristou nebo pomocí zaměstnanců. (4) Samostatný zprostředkovatel a vázaný zástupcevázaný zástupce zprostředkovávají doplňkové penzijní spoření pouze tak, že oni sami, jsou-li fyzickou osobou, a osoby, jimiž doplňkové penzijní spoření zprostředkovávají, nebo které jsou za zprostředkování doplňkového penzijního spoření odpovědné, jsou důvěryhodné a odborně způsobilé. § 75 Odborná péče (1) Samostatný zprostředkovatel a vázaný zástupcevázaný zástupce jsou povinni zprostředkovávat doplňkové penzijní spoření s odbornou péčí. (2) Na samostatného zprostředkovatele a vázaného zástupcevázaného zástupce se při zprostředkování doplňkového penzijního spoření použijí obdobně § 126 až 140. § 75a Uchovávání dokumentů a záznamů (1) Samostatný zprostředkovatel při zprostředkování doplňkového penzijního spoření pořizuje dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jeho povinností stanovených tímto zákonem a jinými právními předpisy v rozsahu, v jakém se vztahují k zprostředkování doplňkového penzijního spoření. (2) Samostatný zprostředkovatel uchovává při plnění povinnosti podle odstavce 1 zejména a) vyhotovení smluv o zprostředkování doplňkového penzijního spoření, kopie vyhotovení smluv o doplňkovém penzijním spoření nebo jejich návrhů a kopie dohod o změně nebo zániku doplňkového penzijního spoření nebo jejich návrhů, na jejichž uzavření se samostatný zprostředkovatel nebo jeho vázaný zástupcevázaný zástupce přímo podílel, b) dokumenty a jiné záznamy týkající se zprostředkování doplňkového penzijního spoření, byly-li pořízeny, včetně záznamu z jednání s účastníkem nebo zájemcem o doplňkové penzijní spoření, popřípadě jiné smluvní podmínky, byly-li součástí smluvního vztahu, c) záznamy z jiné komunikace mezi samostatným zprostředkovatelem a účastníkem nebo zájemcem o doplňkové penzijní spoření dokládající zprostředkování doplňkového penzijního spoření, byly-li pořízeny a je-li z této komunikace zřejmá totožnost účastníka nebo zájemce o doplňkové penzijní spoření, a d) dokumenty a jiné záznamy uvedené v písmenech b) a c), pokud jeho jménem jednal jeho vázaný zástupcevázaný zástupce. (3) Samostatný zprostředkovatel uchovává dokumenty a záznamy podle odstavce 1 po dobu a) jednoho kalendářního roku bezprostředně následujícího po roce, v němž došlo k poslední komunikaci s účastníkem nebo zájemcem o doplňkové penzijní spoření, nedošlo-li ke sjednání doplňkového penzijního spoření, nebo b) trvání doplňkového penzijního spoření a do konce desátého kalendářního roku od jeho zániku. (4) Povinnost uvedenou v odstavcích 1 až 3 má i právní nástupce samostatného zprostředkovatele a ten, jehož oprávnění k činnosti zaniklo. (5) Záznam komunikace s účastníkem nebo zájemcem o doplňkové penzijní spoření se pořizuje písemně nebo jiným průkazným způsobem a obsahuje datum komunikace, dostatečnou identifikaci stran komunikace a obsah komunikace. § 76 Vstupní platba a odměna (1) Penzijní společnost, samostatný zprostředkovatel a vázaný zástupcevázaný zástupce nesmí vyžadovat od osoby, která se podílí nebo má podílet na zprostředkování doplňkového penzijního spoření, složení vstupní nebo jiné obdobné platby jako podmínky výplaty příštích odměn za tuto činnost. (2) Penzijní společnost, samostatný zprostředkovatel a vázaný zástupcevázaný zástupce nesmí odměny za zprostředkování doplňkového penzijního spoření odvozovat od získání dalších osob pro tuto činnost odměňovanou osobou. HLAVA II SAMOSTATNÝ ZPROSTŘEDKOVATEL, VÁZANÝ ZÁSTUPCE A JEJICH OPRÁVNĚNÍ Díl 1 Samostatný zprostředkovatel a jeho oprávnění § 77 Samostatný zprostředkovatel (1) Samostatným zprostředkovatelem se pro účely tohoto zákona rozumí ten, kdo je oprávněn zprostředkovávat doplňkové penzijní spoření na základě oprávnění k činnosti samostatného zprostředkovatele uděleného Českou národní bankoubankou. (2) Samostatný zprostředkovatel uzavírá pro zprostředkování doplňkového penzijního spoření s penzijní společností nebo účastníkem anebo zájemcem o doplňkové penzijní spoření smlouvu, která, vyplývá-li z ní pro účastníka nebo zájemce o doplňkové penzijní spoření určitá povinnost, musí mít písemnou formu. § 77a Podmínky pro udělení oprávnění k činnosti Česká národní bankabanka udělí oprávnění k činnosti samostatného zprostředkovatele žadateli, jestliže a) má sídlo nebo pobočku na území České republiky, b) je důvěryhodný; je-li žadatelem právnická osoba, důvěryhodnost prokazuje člen statutárního orgánu nebo jiná osoba s obdobnou působností; podmínku důvěryhodnosti musí splňovat i ovládající osoba žadatele, který je právnickou osobou, c) je odborně způsobilý; je-li žadatelem právnická osoba, odbornou způsobilost prokazuje člen statutárního orgánu nebo jiná osoba s obdobnou působností, pokud tyto osoby skutečně řídí distribuci doplňkového penzijního spoření nebo mají být za tuto činnost odpovědny, d) splňuje podmínky uvedené v § 77f, e) údaje o osobě žadatele uvedené v žádosti umožňují identifikaci žadatele v příslušném základním registru a f) není podle tohoto zákona samostatným zprostředkovatelem nebo vázaným zástupcemvázaným zástupcem. § 77b Řízení o žádosti o udělení oprávnění k činnosti (1) Žádost o udělení oprávnění k činnosti samostatného zprostředkovatele lze podat pouze elektronicky. Žádost obsahuje, vedle náležitostí stanovených správním řádem, též údaje o splnění podmínek pro udělení oprávnění k činnosti samostatného zprostředkovatele stanovených tímto zákonem. K žádosti se připojí doklady osvědčující splnění těchto podmínek. Podrobnosti náležitostí žádosti, včetně příloh osvědčujících splnění podmínek pro udělení oprávnění k činnosti samostatného zprostředkovatele stanovených tímto zákonem, její formáty a další technické náležitosti stanoví prováděcí právní předpis. (2) Vyhoví-li Česká národní bankabanka žádosti v plném rozsahu, zapíše samostatného zprostředkovatele do registru osob oprávněných zprostředkovávat doplňkové penzijní spoření (dále jen „registr“). Rozhodnutí se v takovém případě písemně nevyhotovuje. Rozhodnutí nabývá právní moci okamžikem zápisu samostatného zprostředkovatele do registru. O zápisu samostatného zprostředkovatele do registru Česká národní bankabanka neprodleně elektronicky informuje žadatele. § 77c Trvání a prodloužení oprávnění k činnosti (1) Oprávnění k činnosti samostatného zprostředkovatele trvá do konce kalendářního roku následujícího po kalendářním roce, ve kterém byl samostatný zprostředkovatel zapsán do registru. (2) Česká národní bankabanka samostatnému zprostředkovateli prodlouží oprávnění k činnosti vždy o dalších 12 měsíců po zaplacení správního poplatku. Česká národní bankabanka samostatnému zprostředkovateli zaplacení správního poplatku neprodleně potvrdí. § 77d Oznamování změn (1) Samostatný zprostředkovatel oznámí bez zbytečného odkladu České národní bancebance, že došlo ke změně ve skutečnostech, které jsou podle § 77a podmínkou pro udělení oprávnění k činnosti samostatného zprostředkovatele. (2) Oznámení se podává prostřednictvím elektronické aplikace České národní bankybanky pro registraci subjektů. Oznámení obsahuje, vedle náležitostí podání stanovených správním řádem, údaje a doklady související se změnou údajů. (3) Povinnost podle odstavce 1 se nevztahuje na změny údajů, které jsou vedeny v základních registrech jako referenční údaje. § 77e Zánik oprávnění k činnosti (1) Oprávnění k činnosti samostatného zprostředkovatele zaniká a) smrtí fyzické osoby, b) zánikem právnické osoby, c) oznámením o ukončení činnosti nebo pozdějším dnem, který je v tomto oznámení uveden jako den ukončení činnosti, d) uplynutím doby trvání oprávnění, nedojde-li k prodloužení oprávnění podle § 77c odst. 2, nebo e) odnětím (§ 154). (2) Oznámení podle odstavce 1 písm. c) se podává prostřednictvím elektronické aplikace České národní bankybanky pro registraci subjektů. § 77f Povinné pojištění (1) Samostatný zprostředkovatel musí být pojištěn pro případ povinnosti nahradit účastníkovi nebo zájemci o doplňkové penzijní spoření škodu způsobenou porušením některé z jeho povinností stanovených tímto zákonem nebo jinými právními předpisy v rozsahu, v jakém se vztahují ke zprostředkování doplňkového penzijního spoření, s limitem pojistného plnění nejméně 13 500 000 Kč na jednu pojistnou událost a nejméně 20 250 000 Kč pro případ souběhu více pojistných událostí v jednom roce. (2) Pojištění podle odstavce 1 musí být sjednáno u pojišťovnypojišťovny se sídlem v členském státěčlenském státě nebo u pojišťovnypojišťovny se sídlem v jiném než členském státěčlenském státě, která podléhá dohledu srovnatelnému s dohledem České národní bankybanky, a musí být sjednáno tak, aby spoluúčast, byla-li sjednána, nepřekročila vyšší z limitů 5 000 Kč nebo 1 % z výše pojistného plnění. § 77g Náhrada škody způsobené samostatným zprostředkovatelem Použije-li penzijní společnost při své činnosti samostatného zprostředkovatele, nehradí škodu jím způsobenou; pokud ho však nepečlivě vybrala nebo na něho nedostatečně dohlížela, ručí za splnění jeho povinnosti k náhradě škody. § 77h Pravidla kontroly činnosti a střet zájmů Samostatný zprostředkovatel přiměřeně povaze, rozsahu a složitosti své činnosti zavede, udržuje a uplatňuje a) pravidla kontroly činnosti osob, jimiž zprostředkovává doplňkové penzijní spoření, zejména se zaměřením na kontrolu řádného dodržování pravidel jednání stanovených tímto zákonem a jinými právními předpisy v rozsahu, v jakém se vztahují k distribuci doplňkového penzijního spoření, a kontrolu řádného provozování činnosti, b) pravidla odměňování osob, jimiž zprostředkovává doplňkové penzijní spoření; tato pravidla nesmí motivovat k neplnění povinností podle tohoto zákona a jiných právních předpisů v rozsahu, v jakém se vztahují k zprostředkování doplňkového penzijního spoření, přičemž nesmí motivovat k tomu, aby byly účastníkům nebo zájemcům o doplňkové penzijní spoření doporučovány konkrétní penzijní produkty na úkor jiných produktů, které by lépe odpovídaly potřebám zákazníkazákazníka, c) postupy pro předcházení, zjišťování a řízení střetu zájmů, d) systém vyřizování stížností, který zahrnuje i obecná pravidla pro evidenci a vyřizování stížností a e) evidenci zprostředkovaných smluv o doplňkovém penzijním spoření, přičemž obsah evidence stanoví prováděcí právní předpis. Díl 2 Vázaný zástupce a jeho oprávnění § 78 Vázaný zástupce (1) Vázaným zástupcemVázaným zástupcem se pro účely tohoto zákona rozumí ten, kdo je oprávněn zprostředkovávat doplňkové penzijní spoření na základě zápisu vázaného zástupcevázaného zástupce do registru. (2) Vázaný zástupceVázaný zástupce uzavírá pro výkon činnosti spočívající ve zprostředkování doplňkového penzijního spoření na základě oprávnění podle odstavce 1 se zastoupeným smlouvu, která musí mít písemnou formu. Smlouvu lze uzavřít pouze s jedním zastoupeným. § 78a Zápis do registru (1) Česká národní bankabanka na základě oznámení podle § 78b podaného zastoupeným zapíše do registru vázaného zástupcevázaného zástupce, pokud a) údaje uvedené v oznámení umožňují identifikaci osoby uvedené v oznámení v příslušném základním registru a b) ten, kdo hodlá provozovat činnost vázaného zástupcevázaného zástupce, není podle tohoto zákona samostatným zprostředkovatelem ani vázaným zástupcemvázaným zástupcem. (2) Česká národní bankabanka zapíše vázaného zástupcevázaného zástupce do registru neprodleně, nejpozději však do 5 pracovních dnů ode dne, kdy jí oznámení došlo. (3) O zápisu vázaného zástupcevázaného zástupce do registru nebo neprovedení zápisu a důvodu takového neprovedení zápisu Česká národní bankabanka neprodleně elektronicky informuje zastoupeného. Nesouhlasí-li zastoupený s neprovedením zápisu, vydá Česká národní bankabanka na jeho požádání o neprovedení zápisu rozhodnutí, které je prvním úkonem v řízení. § 78b Oznámení vázaného zástupce (1) Zastoupený může oznámit pouze takového vázaného zástupcevázaného zástupce, který a) má sídlo nebo pobočku na území České republiky a b) splňuje podmínky pro provozování činnosti vázaného zástupcevázaného zástupce stanovené tímto zákonem. (2) Oznámení vázaného zástupcevázaného zástupce podle odstavce 1 se podává prostřednictvím elektronické aplikace České národní bankybanky pro registraci subjektů. (3) Oznámení obsahuje, vedle náležitostí podání stanovených správním řádem, též a) identifikační údaje toho, kdo hodlá provozovat činnost vázaného zástupcevázaného zástupce, a b) prohlášení, že vázaný zástupcevázaný zástupce splňuje podmínky pro výkon činnosti podle tohoto zákona. § 78c Vznik, trvání a prodloužení oprávnění k činnosti (1) Oprávnění k činnosti vázaného zástupcevázaného zástupce vzniká zápisem vázaného zástupcevázaného zástupce do registru. (2) V případě, že bude osoba jako vázaný zástupcevázaný zástupce oznámena více zastoupenými, bude Českou národní bankoubankou zapsána do registru pro zastoupeného, který tuto osobu oznámil jako první. (3) Oprávnění k činnosti vázaného zástupcevázaného zástupce trvá do konce kalendářního roku následujícího po kalendářním roce, ve kterém byl proveden zápis do registru. (4) Česká národní bankabanka oprávnění k činnosti vázanému zástupcivázanému zástupci prodlouží vždy o dalších 12 měsíců po zaplacení správního poplatku. Česká národní bankabanka zastoupenému zaplacení správního poplatku neprodleně potvrdí. (5) Zastoupený současně se zaplacením správního poplatku oznámí České národní bancebance prostřednictvím elektronické aplikace České národní bankybanky pro registraci subjektů, kterým vázaným zástupcůmvázaným zástupcům se má oprávnění na základě zaplaceného správního poplatku prodloužit. § 78d Ukončení zastoupení (1) Zastoupený je povinen bez zbytečného odkladu ukončit závazek ze smlouvy podle § 78 odst. 2, zjistí-li, že vázaný zástupcevázaný zástupce nesplňuje podmínky stanovené tímto zákonem pro oznámení nebo výkon činnosti vázaného zástupcevázaného zástupce; závazek zaniká nejpozději dnem, kdy vázanému zástupcivázanému zástupci dojde projev vůle ukončující závazek, bez ohledu na délku výpovědní doby či ujednání obdobné povahy. (2) Vázaný zástupceVázaný zástupce je povinen bez zbytečného odkladu ukončit závazek ze smlouvy podle § 78 odst. 2, přestane-li splňovat podmínky stanovené tímto zákonem pro oznámení nebo výkon činnosti vázaného zástupcevázaného zástupce; závazek zaniká nejpozději dnem, kdy zastoupenému dojde projev vůle ukončující závazek, bez ohledu na délku výpovědní doby či ujednání obdobné povahy. (3) Zastoupený je povinen oznámit bez zbytečného odkladu České národní bancebance, že závazek ze smlouvy podle § 78 odst. 2 zanikl. Oznámení se podává prostřednictvím elektronické aplikace České národní bankybanky pro registraci subjektů. § 78e Zánik oprávnění k činnosti (1) Oprávnění k činnosti vázaného zástupcevázaného zástupce zaniká a) smrtí fyzické osoby, b) zánikem právnické osoby, c) oznámením o ukončení činnosti, d) zánikem závazku podle § 78 odst. 2 mezi vázaným zástupcemvázaným zástupcem a zastoupeným, e) zánikem oprávnění k činnosti zastoupeného podle tohoto zákona, f) uplynutím doby trvání oprávnění, nedojde-li k prodloužení oprávnění podle § 78c odst. 4, nebo g) odnětím (§ 154). (2) Vázaný zástupceVázaný zástupce podává oznámení podle odstavce 1 písm. c) prostřednictvím zastoupeného. Neposkytne-li mu zastoupený potřebnou součinnost, může vázaný zástupcevázaný zástupce podat oznámení samostatně. (3) Oznámení podle odstavce 1 písm. c) podává a) zastoupený prostřednictvím elektronické aplikace České národní bankybanky pro registraci subjektů, b) vázaný zástupcevázaný zástupce elektronicky. § 78f Uchovávání dokumentů Dokumenty prokazující splnění podmínek důvěryhodnosti a odborné způsobilosti vázaným zástupcemvázaným zástupcem uchovává zastoupený po dobu trvání oprávnění k činnosti vázaného zástupcevázaného zástupce pro tohoto zastoupeného a do konce desátého kalendářního roku od zániku tohoto oprávnění. § 78g Odpovědnost zastoupeného za přestupek Za osobu, jejíž jednání je přičitatelné zastoupenému, se za účelem posuzování odpovědnosti zastoupeného za přestupek považuje také vázaný zástupcevázaný zástupce. § 78h Náhrada škody způsobené vázaným zástupcem Použije-li samostatný zprostředkovatel při své činnosti vázaného zástupcevázaného zástupce, nahradí škodu jím způsobenou, jako by ji způsobil sám. Penzijní společnost takovou škodu nehradí; pokud však samostatného zprostředkovatele nepečlivě vybrala nebo na něho nedostatečně dohlížela, ručí za splnění jeho povinnosti k náhradě škody. HLAVA III REGISTR § 79 Vedení registru (1) Registr je veden v elektronické podobě. (2) Registr spravuje a provozuje Česká národní bankabanka. § 80 Osoby a údaje zapisované do registru (1) Česká národní bankabanka za podmínek stanovených tímto zákonem zapisuje osobu do registru jako a) samostatného zprostředkovatele nebo b) vázaného zástupcevázaného zástupce. (2) Do registru se u samostatného zprostředkovatele a vázaného zástupcevázaného zástupce zapisují tyto údaje včetně jejich změn: a) identifikační údaje, b) osoba oprávněná poskytovat nebo zprostředkovávat doplňkové penzijní spoření, pro kterou je samostatný zprostředkovatel nebo vázaný zástupcevázaný zástupce oprávněn zprostředkovávat doplňkové penzijní spoření, c) datum vzniku oprávnění k činnosti a doba jeho trvání, d) člen statutárního orgánu nebo jiná osoba s obdobnou působností nebo prokurista, kteří jsou odpovědni za zprostředkování doplňkového penzijního spoření nebo toto zprostředkování skutečně řídí, e) datum zániku oprávnění k činnosti a jeho důvod, f) přehled o pravomocně uložených správních trestech a vykonatelných opatřeních k nápravě uložených Českou národní bankoubankou, g) datum nabytí právní moci rozhodnutí o úpadku a h) datum vstupu právnické osoby do likvidace. (3) Česká národní bankabanka u údajů podle odstavce 2 písm. g) a h) uvede, že tyto údaje mají pouze informativní charakter. § 81 Veřejnost registru a zásada materiální publicity údajů v něm uvedených (1) Česká národní bankabanka zpřístupňuje údaje uvedené v § 80 odst. 2 na svých internetových stránkách. Údaje, v případě změn včetně předchozích údajů, zůstávají uveřejněny do konce desátého kalendářního roku od konce roku, v němž osobě zapsané v registru zaniklo oprávnění k činnosti. (2) Proti tomu, kdo jedná v důvěře v zápis do registru, nemůže ten, jehož se zápis týká, namítat, že zápis neodpovídá skutečnosti, s výjimkou údajů uvedených v § 80 odst. 2 písm. g) a h). § 82 Výpis z registru Česká národní bankabanka umožní získat elektronický výpis z registru týkající se údajů o registrované osobě, který obsahuje a) označení registru, b) identifikační údaje, c) předmět činnosti, d) internetovou adresu, na které lze ověřit zápis osoby do registru, a e) datum vystavení výpisu. § 83 Změna údajů zapsaných v registru (1) Samostatný zprostředkovatel a zastoupený ohledně údajů týkajících se jeho vázaného zástupcevázaného zástupce oznámí bez zbytečného odkladu České národní bancebance změnu údajů, které jsou o nich zapsány v registru. (2) Oznámení podle odstavce 1 se podává prostřednictvím elektronické aplikace České národní bankybanky pro registraci subjektů. K oznámení se připojí doklady prokazující skutečnosti v něm obsažené. (3) Změny údajů vedených v registru je Česká národní bankabanka povinna provést do 5 pracovních dnů ode dne, kdy jí bylo doručeno oznámení, pokud změna není důvodem k odnětí oprávnění k činnosti. (4) Odstavce 1 až 3 se nepoužijí na změny údajů, které jsou vedeny v základních registrech jako referenční údaje. HLAVA IV ODBORNÁ ZPŮSOBILOST § 84 Prokázání odborné způsobilosti (1) Osoba uvedená v § 74 odst. 1, osoby, jimiž vykonává činnost a zaměstnanec penzijní společnosti, který se přímo podílí na činnostech uvedených v § 74, jsou povinni prokázat odbornou způsobilost, kterou se rozumí získání všeobecných a odborných znalostí a dovedností nezbytných pro výkon jejich činnosti, a to zejména znalosti v rozsahu odborného minima, znalosti penzijních produktů, schopnost řádně tyto produkty účastníkovi vysvětlit, provést analýzu penzijních produktů a nabídnout účastníkovi nebo zájemci o doplňkové penzijní spoření produkt, který nejlépe vyhovuje jeho potřebám. (2) Všeobecné znalosti se prokazují vysvědčením o maturitní zkoušce nebo dokladem o dosažení vyššího vzdělání. (3) Odborné znalosti a dovednosti se prokazují osvědčením o absolvování odborné zkoušky (§ 87). (4) Osoba uvedená v § 74 odst. 1, která je právnickou osobou, prokáže odbornou způsobilost, pokud požadavky podle odstavce 1 plní osoba odpovědná v rámci této právnické osoby za činnost podle § 74 odst. 1. (5) Rozsah odborných znalostí a dovedností stanoví prováděcí právní předpis. § 85 Akreditovaná osoba (1) Akreditovanou osobouAkreditovanou osobou je osoba, která je na základě povolení od České národní bankybanky (dále jen „akreditace“) oprávněna pořádat odborné zkoušky zaměřené na prokázání odborné způsobilosti podle tohoto zákona. (2) Pořádat odborné zkoušky zaměřené na prokázání odborné způsobilosti podle tohoto zákona může v České republice pouze akreditovaná osobaakreditovaná osoba. § 86 Akreditace (1) O udělení akreditace rozhoduje Česká národní bankabanka na základě žádosti. Česká národní bankabanka žádosti vyhoví, pokud jsou splněny podmínky stanovené tímto zákonem, a to ve lhůtě 60 dnů ode dne, kdy byla žádost doručena České národní bancebance. Žádost o akreditaci lze podat pouze na předepsaném tiskopisu, ke kterému žadatel přiloží doklady osvědčující splnění podmínek pro udělení akreditace stanovené tímto zákonem. Vzor tiskopisu a obsah jeho příloh stanoví prováděcí právní předpis. (2) Akreditace se uděluje na dobu 5 let; platnost akreditace je možné i opakovaně prodloužit vždy o dalších 5 let, a to na základě žádosti podané nejpozději 3 měsíce před uplynutím doby platnosti akreditace. Udělená akreditace je nepřevoditelná na jiné fyzické nebo právnické osoby a nepřechází na právní nástupce. (3) Je-li žadatelem o udělení nebo prodloužení akreditace fyzická osoba, Česká národní bankabanka žádosti vyhoví za předpokladu, že tato osoba a) je plně způsobilá k právnímu jednání, b) je důvěryhodná, c) má věcné, organizační a personální předpoklady pro činnost akreditované osoby, zejména splňuje organizačně-technické požadavky na pořádání odborných zkoušek, a d) předloží zkouškový řád, který poskytuje záruku řádného ověření odborné způsobilosti. (4) Je-li žadatelem o udělení nebo prodloužení akreditace právnická osoba, Česká národní bankabanka žádosti vyhoví za předpokladu, že tato osoba a) je důvěryhodná, b) má věcné, organizační a personální předpoklady pro činnost akreditované osoby, zejména splňuje organizačně-technické požadavky na pořádání odborných zkoušek, a c) předloží zkouškový řád, který poskytuje záruku řádného ověření odborné způsobilosti. (5) Změnu, která se týká údajů o plnění podmínek uvedených v odstavcích 4 a 5, je akreditovaná osobaakreditovaná osoba povinna bez zbytečného odkladu oznámit České národní bancebance. (6) Akreditace zaniká a) smrtí fyzické osoby nebo zánikem právnické osoby, b) nabytím právní moci rozhodnutí o odnětí akreditaceakreditace na vlastní žádost akreditované osoby, nebo c) uplynutím doby, na kterou byla akreditaceakreditace udělena. (7) Minimální rozsah věcných, organizačních a personálních předpokladů a požadavky na zkouškový řád stanoví prováděcí právní předpis. (8) Česká národní bankabanka uveřejní seznam akreditovaných osobakreditovaných osob na svých internetových stránkách. (9) Žádost o udělení nebo prodloužení akreditace podléhá správnímu poplatku. § 87 Odborná zkouška (1) Odborná zkouška se skládá před zkušební komisí, která má lichý počet členů a je nejméně tříčlenná. Při provádění odborné zkoušky postupuje akreditovaná osobaakreditovaná osoba podle zkouškového řádu předloženého České národní bancebance. (2) Konání odborné zkoušky je veřejné. Akreditovaná osobaAkreditovaná osoba uveřejní na svých internetových stránkách termíny konání zkoušek, počet míst, výši poplatku za vykonání zkoušky a zkouškový řád s dostatečným předstihem. (3) O výsledku odborné zkoušky informuje akreditovaná osobaakreditovaná osoba zkoušeného. (4) Akreditovaná osobaAkreditovaná osoba vydá bez zbytečného odkladu osobě, která úspěšně vykonala odbornou zkoušku, osvědčení o absolvování odborné zkoušky. Osvědčení obsahuje a) identifikační údaje osoby, která zkoušku vykonala, b) identifikační údaje akreditované osobyakreditované osoby, c) údaje o rozsahu odborné zkoušky podle druhů činností, d) údaje o datu konání zkoušky, e) podpis oprávněné osoby. (5) Osvědčení se vydává na dobu 5 let od data vykonání odborné zkoušky. (6) Akreditovaná osobaAkreditovaná osoba uchovává dokumenty týkající se provádění odborných zkoušek, záznamy o provedených odborných zkouškách včetně dokumentů o jejich průběhu a výsledcích a záznamy o vydaných osvědčeních o absolvování odborné zkoušky. (7) Akreditovaná osobaAkreditovaná osoba uchovává dokumenty a záznamy podle odstavce 6 nejméně po dobu 10 let od data konání odborné zkoušky, jíž se záznamy týkají; to platí i pro osobu, jejíž akreditace zanikla nebo jí byla odňata. ČÁST ŠESTÁ DEPOZITÁŘ ÚČASTNICKÉHO FONDU § 88 Základní ustanovení (1) Depozitář účastnického fonduúčastnického fondu (dále jen „depozitář“) eviduje majetek v účastnickém fonduúčastnickém fondu a kontroluje, zda penzijní společnost nakládá s majetkem v účastnickém fonduúčastnickém fondu v souladu s tímto zákonem, depozitářskou smlouvou, smlouvami s účastníky a statutem. Depozitář vykonává tyto funkce také ve vztahu k peněžním prostředkům na účtech pro přijímání a převod prostředků účastníka, vyplácení dávek v případě, že neprobíhá z účtu účastnického fonduúčastnického fondu, a vracení státního příspěvku. (2) Depozitářem mohou být pouze bankabanka se sídlem na území České republiky nebo zahraniční bankabanka, která má pobočku umístěnou na území České republiky, které mají v bankovní licenci povolenou činnost depozitáře. Depozitář nemůže být součástí stejného koncernu jako penzijní společnost. Všechny důchodové fondy, účastnické fondyúčastnické fondy a transformované fondy obhospodařované jednou penzijní společností musejí mít stejného depozitáře. (3) Depozitář vykonává svou činnost na základě písemné smlouvy o výkonu činnosti depozitáře, kterou uzavírá s penzijní společností (dále jen „depozitářská smlouva“). (4) V depozitářské smlouvě si depozitář a penzijní společnost sjednají podmínky pro plnění povinností depozitáře. (5) Depozitářská smlouva se uzavírá na dobu neurčitou. Výpovědní lhůta je 6 měsíců. (6) Závazek z depozitářské smlouvy zaniká též nabytím právní moci rozhodnutí, jímž se a) odnímá depozitáři bankovní licence, nebo b) mění depozitáři bankovní licence tak, že je vyloučena nebo omezena činnost depozitáře nebo činnost nezbytná pro výkon činnosti depozitáře. (7) Depozitář neprodleně písemně informuje Českou národní bankubanku a penzijní společnost o právní skutečnosti, jejímž důsledkem je zánik závazku z depozitářské smlouvy. (8) Zanikne-li závazek z depozitářské smlouvy, penzijní společnost neprodleně a) pozastaví nakládání s majetkem v účastnickém fonduúčastnickém fondu a připisování a odepisování penzijních jednotek účastnického fonduúčastnického fondu, s výjimkou úhrady závazků vzniklých před zánikem závazku z depozitářské smlouvy, a to až do doby nabytí účinnosti nové depozitářské smlouvy, a b) informaci o pozastavení nakládání s majetkem v účastnickém fonduúčastnickém fondu a připisování a odepisování penzijních jednotek účastnického fonduúčastnického fondu zašle České národní bancebance a uveřejní na svých internetových stránkách. (9) BankaBanka nebo zahraniční bankabanka, které přestaly pro účastnický fondúčastnický fond vykonávat činnost depozitáře, nesmí umožnit nakládání s peněžními prostředky na účtu tohoto fondu; to neplatí pro úhradu závazků vzniklých před zánikem depozitářské smlouvy, pro úhradu nezbytných provozních a mzdových výdajů, pro výplatu dávek vzniklých ze smluv o doplňkovém penzijním spoření a pro převod prostředků účastníků na základě tohoto zákona. (10) BankaBanka nebo zahraniční bankabanka, které přestaly pro účastnický fondúčastnický fond vykonávat činnost depozitáře, vydá peněžní prostředky a majetek tohoto fondu, které má v úschově nebo v evidenci, pouze novému depozitáři, likvidátorovi nebo insolvenčnímu správciinsolvenčnímu správci penzijní společnosti. § 89 Činnost depozitáře (1) Depozitář a) zajišťuje úschovu majetku v účastnickém fonduúčastnickém fondu nebo, pokud to povaha věci vylučuje, kontroluje stav tohoto majetku, b) eviduje pohyb veškerého majetku v účastnickém fonduúčastnickém fondu, peněžních prostředků účastnického fonduúčastnického fondu a peněžních prostředků na účtech pro přijímání a převod prostředků účastníka, vyplácení dávek v případě, že neprobíhá z účtu účastnického fonduúčastnického fondu, a vracení státního příspěvku, c) kontroluje, zda penzijní jednotky účastnického fonduúčastnického fondu jsou připisovány a odepisovány (§ 124) v souladu s tímto zákonem, statutem účastnického fonduúčastnického fondu a smlouvami s účastníky, a kontroluje také přidělování příspěvků účastníka, příspěvků zaměstnavatele, státních příspěvků a prostředků účastníka převedených z jiného účastnického fonduúčastnického fondu nebo z transformovaného fondu účastnickým fondůmúčastnickým fondům, d) kontroluje, zda aktuální hodnota penzijní jednotky účastnického fonduúčastnického fondu je vypočítána v souladu s tímto zákonem a statutem účastnického fonduúčastnického fondu, e) provádí pokyny penzijní společnosti nebo jiné osoby, která obhospodařuje majetek v účastnickém fonduúčastnickém fondu, které nejsou v rozporu s tímto zákonem, statutem účastnického fonduúčastnického fondu nebo depozitářskou smlouvou, f) zajišťuje vypořádání obchodů s majetkem v účastnickém fonduúčastnickém fondu v obvyklé lhůtě, g) kontroluje, zda výnos z majetku v účastnickém fonduúčastnickém fondu je používán v souladu s tímto zákonem a statutem účastnického fonduúčastnického fondu, h) kontroluje, zda majetek v účastnickém fonduúčastnickém fondu je nabýván a zcizován v souladu s tímto zákonem a statutem účastnického fonduúčastnického fondu, i) kontroluje postup při oceňování majetku v účastnickém fonduúčastnickém fondu a závazků účastnického fonduúčastnického fondu v souladu s tímto zákonem a statutem účastnického fonduúčastnického fondu, j) kontroluje, zda výplata dávek probíhá v souladu s tímto zákonem a s žádostí podle § 21 odst. 1 a s dohodou podle § 21 odst. 2 nebo s pojistnou smlouvou podle § 23 odst. 4 a zda převod prostředků probíhá v souladu s tímto zákonem a žádostí podle § 27 odst. 3, k) kontroluje, zda byla úplata za obhospodařování majetku v účastnickém fonduúčastnickém fondu vypočtena v souladu s tímto zákonem a se statutem účastnického fonduúčastnického fondu. (2) Za peněžní prostředky a investiční nástroje v účastnickém fonduúčastnickém fondu svěřené depozitáři do úschovy podle odstavce 1 písm. a) se neplatí příspěvek do Garančního fondu obchodníků s cennými papírycennými papíry. (3) Rozsah činností depozitáře podle odstavce 1 a případy, kdy může depozitář vykonávat činnost podle odstavce 1 prostřednictvím jiné osoby, stanoví prováděcí právní předpis. (4) Činnosti uvedené v odstavci 1 písm. b) a c) vykonává depozitář také ve vztahu k vracení státního příspěvku. § 90 Povinnosti penzijní společnosti vůči depozitáři Penzijní společnost a) zřídí u depozitáře účty, které potřebuje k uložení veškerých peněžních prostředků v účastnickém fonduúčastnickém fondu a pro přijímání a převod prostředků účastníka, vyplácení dávek v případě, že neprobíhá z účtu účastnického fonduúčastnického fondu, a vracení státního příspěvku, b) předá depozitáři statut účastnického fonduúčastnického fondu, který obhospodařuje, a další dokumenty, které depozitář potřebuje k výkonu své činnosti, c) ukládá získané peněžní prostředky neprodleně na účet u depozitáře nebo na účet zřízený podle písmene e), d) provádí veškeré platby a výběry nebo převody peněžních prostředků prostřednictvím depozitáře nebo prostřednictvím účtu podle písmene e), e) může se souhlasem depozitáře zřídit účet u regulované bankyregulované banky nebo pobočky regulované bankyregulované banky, pokud je zajištěn souhlas depozitáře s nakládáním s peněžními prostředky vedenými na tomto účtu a přehled depozitáře o pohybech těchto peněžních prostředků, f) svěřuje veškerý majetek v účastnických fondechúčastnických fondech, které obhospodařuje, depozitáři do úschovy a v případě, kdy to povaha věci vylučuje, umožňuje depozitáři kontrolovat stav majetku podle § 89 odst. 1 písm. a), g) předkládá depozitáři podklady potřebné k evidenci majetku v účastnických fondechúčastnických fondech a na účtu pro přijímání a převod prostředků účastníka, vyplácení dávek v případě, že neprobíhá z účtu účastnického fonduúčastnického fondu, a vracení státního příspěvku způsobem stanoveným v depozitářské smlouvě nebo na žádost depozitáře, h) umožňuje depozitáři řádné plnění jeho kontrolních povinností, i) prokáže depozitáři na jeho žádost splnění zákonem a statutem účastnického fonduúčastnického fondu stanovených podmínek pro doplňkové penzijní spoření. § 91 Pravidla jednání depozitáře (1) Jestliže depozitář při své činnosti zjistí skutečnost nasvědčující tomu, že penzijní společnost porušila tento zákon, statut účastnického fonduúčastnického fondu, smlouvu s účastníkem nebo depozitářskou smlouvu, neprodleně projedná toto zjištění s penzijní společností, pokud tím nehrozí nebezpečí z prodlení. (2) Pokud depozitář na základě projednání podle odstavce 1 nebo bez tohoto projednání v případě nebezpečí z prodlení dospěje k názoru, že penzijní společnost porušila tento zákon, statut účastnického fonduúčastnického fondu, smlouvu s účastníkem nebo depozitářskou smlouvu, oznámí tuto skutečnost neprodleně České národní bancebance. (3) Pokud depozitář při své činnosti zjistí skutečnost, která může významně ovlivnit hodnotu penzijní jednotky nebo která může vést k podstatnému zhoršení hospodářské situace účastnického fonduúčastnického fondu, oznámí tuto skutečnost neprodleně České národní bancebance a penzijní společnosti. (4) Pokud penzijní společnost na žádost depozitáře neprokáže splnění zákonem, statutem účastnického fonduúčastnického fondu, smlouvami s účastníky nebo depozitářskou smlouvou stanovených podmínek pro provedení investice, depozitář pokyn neprovede. (5) Pokud depozitář při své činnosti zjistí skutečnost nasvědčující tomu, že pokyn penzijní společnosti odporuje tomuto zákonu, statutu účastnického fonduúčastnického fondu, smlouvě s účastníkem nebo depozitářské smlouvě, depozitář jeho provedení pozastaví na dobu nejdéle 3 pracovních dnů a důvody pozastavení projedná neprodleně s penzijní společností. (6) Pokud na základě projednání podle odstavce 5 depozitář dospěje k názoru, že penzijní společnost svým pokynem porušila významně tento zákon, statut účastnického fonduúčastnického fondu, smlouvu s účastníkem nebo depozitářskou smlouvu, pokyn neprovede a tuto skutečnost oznámí neprodleně České národní bancebance. Jednání, která jsou důvodem neprovedení pokynu, stanoví prováděcí právní předpis. § 92 (1) Pokud má depozitář důvodné podezření na možné poškození zájmů účastníků, požádá nejdéle na dobu 3 pracovních dnů a) centrálního depozitáře nebo osobu oprávněnou vést evidenci navazující na centrální evidenci cenných papírůcenných papírů vedenou centrálním depozitářem, osobu oprávněnou vést samostatnou evidenci investičních nástrojů nebo osobu oprávněnou vést evidenci navazující na samostatnou evidenci investičních nástrojů o pozastavení výkonu práva osoby zúčastněné na transakci, která může poškodit zájmy účastníků, nakládat s cennými papírycennými papíry nebo investičními nástroji vedenými na účtu této osoby, b) osobu provádějící vypořádání obchodů s cennými papírycennými papíry o pozastavení vypořádání obchodu, který může poškodit zájmy účastníků. (2) Kopii žádosti podle odstavce 1 depozitář zašle České národní bancebance. (3) Žádosti podle odstavce 1 jsou uvedené osoby povinny vyhovět. (4) Česká národní bankabanka do 3 pracovních dnů ode dne, kdy obdržela kopii žádosti podle odstavce 2, pozastavení zruší nebo rozhodne o předběžném opatření. (5) Depozitář při své činnosti jedná s odbornou péčí a výhradně v zájmu účastníků účastnického fonduúčastnického fondu a v zájmu řádného nakládání se státním příspěvkem. (6) Depozitář odpovídá penzijní společnosti a účastníkům účastnického fonduúčastnického fondu za škodu způsobenou porušením jeho povinnosti vyplývající z právního předpisu, statutu účastnického fonduúčastnického fondu nebo depozitářské smlouvy. Tato odpovědnost depozitáře není dotčena ani tehdy, provádí-li činnost prostřednictvím jiné osoby, ledaže by ke škodě došlo i jinak. Odpovědnost penzijní společnosti za škodu vzniklou při obhospodařování majetku v účastnickém fonduúčastnickém fondu tím není dotčena. (7) Poruší-li depozitář svou povinnost, je povinen nahradit škodu tím způsobenou, ledaže prokáže, že porušení povinností bylo způsobeno okolnostmi vylučujícími odpovědnost. (8) Za okolnosti vylučující odpovědnost se považuje překážka, jež nastala nezávisle na vůli depozitáře a brání mu ve splnění jeho povinnosti, jestliže nelze rozumně předpokládat, že by depozitář tuto překážku nebo její následky odvrátil nebo překonal, a dále, že by v době vzniku závazku tuto překážku předvídal. ČÁST SEDMÁ ÚČASTNICKÝ FOND HLAVA I OBECNÁ USTANOVENÍ § 93 (1) Penzijní společnost shromažďuje peněžní prostředky do účastnického fonduúčastnického fondu z a) příspěvků účastníků, b) příspěvků zaměstnavatelů, c) státních příspěvků, d) prostředků účastníků převedených z jiných účastnických fondůúčastnických fondů a e) prostředků účastníků převedených z transformovaných fondů podle § 176. (2) Účastnický fondÚčastnický fond je souborem majetku, který náleží všem účastníkům a jiným osobám, na které přešlo právo na vyplacení prostředků účastníka, a to v poměru podle počtu penzijních jednotek. Na účastnický fondúčastnický fond, majetek v účastnickém fonduúčastnickém fondu, hospodaření s majetkem v účastnickém fonduúčastnickém fondu a na jiná práva a povinnosti týkající se účastnického fonduúčastnického fondu se nepoužijí ustanovení občanského zákoníku o spoluvlastnictví. Účastník ani jiná osoba nemá právo požadovat rozdělení majetku v účastnickém fonduúčastnickém fondu ani zrušení účastnického fonduúčastnického fondu. (3) Majetek v účastnickém fonduúčastnickém fondu obhospodařuje penzijní společnost svým jménem a na účet účastníků. Majetek v účastnickém fonduúčastnickém fondu není součástí majetku penzijní společnosti, která jej obhospodařuje. (4) Účastnický fondÚčastnický fond nemá právní subjektivitu. Povinnost uložená tímto zákonem účastnickému fonduúčastnickému fondu je povinností penzijní společnosti, která jej obhospodařuje. Právo přiznané tímto zákonem účastnickému fonduúčastnickému fondu je právem penzijní společnosti, která jej obhospodařuje. (5) Z právních úkonů vykonaných v souvislosti s obhospodařováním majetku v účastnickém fonduúčastnickém fondu je oprávněna a zavázána penzijní společnost. Závazek vzniklý z obhospodařování majetku v účastnickém fonduúčastnickém fondu hradí penzijní společnost z majetku v účastnickém fonduúčastnickém fondu; tím není dotčeno ustanovení § 60 odst. 2. (6) Pro účely úpravy investování účastnického fonduúčastnického fondu se rozumí a) renomovanou ratingovou agenturourenomovanou ratingovou agenturou všeobecně známá ratingová agentura, jíž vydávané ratingy se obvykle používají jako reference na mezinárodních finančních trzích a která je vedena na seznamu renomovaných ratingových agenturrenomovaných ratingových agentur, který Česká národní bankabanka uveřejňuje na svých internetových stránkách, b) uznanou ratingovou agenturouuznanou ratingovou agenturou ratingová agentura, která je zapsána do seznamu ratingových agentur uznaných Českou národní bankoubankou12) nebo která má povolení nebo je certifikována podle přímo použitelného předpisu Evropské unie o ratingových agenturách13), c) majetkem pro účely výpočtu limitu stanoveného pro investování účastnického fondumajetkem pro účely výpočtu limitu stanoveného pro investování účastnického fondu aktiva. § 94 (1) Penzijní společnost vždy vytvoří a obhospodařuje 1 povinný účastnický fondúčastnický fond, a to povinný konzervativní fond (§ 98). (2) Vedle povinného konzervativního fondu může penzijní společnost vytvářet a obhospodařovat další účastnické fondyúčastnické fondy. (3) Vytvoří-li a obhospodařuje-li penzijní společnost alternativní účastnický fond, musí mít současně vytvořen a obhospodařovat účastnický fond, který není alternativním účastnickým fondem ani povinným konzervativním fondem; tím není dotčena povinnost podle odstavce 1. § 95 (1) Název účastnického fonduúčastnického fondu obsahuje označení „účastnický fondúčastnický fond“. Název povinného konzervativního fondu obsahuje označení „povinný konzervativní fond“. (2) Osoba, která nemá povolení k vytvoření účastnického fonduúčastnického fondu, nesmí při svém podnikání používat označení „účastnický fondúčastnický fond“, „povinný konzervativní fond“ nebo jiné zaměnitelné označení. (3) Název účastnického fonduúčastnického fondu nesmí být zavádějící a nesmí vyvolávat klamavou představu o míře rizika spojeného s investováním majetku v tomto účastnickém fonduúčastnickém fondu. HLAVA II POVOLENÍ K VYTVOŘENÍ ÚČASTNICKÉHO FONDU § 96 (1) Žádost o povolení k vytvoření účastnického fonduúčastnického fondu může podat pouze penzijní společnost. (2) Česká národní bankabanka udělí povolení k vytvoření účastnického fonduúčastnického fondu, jestliže a) penzijní společnost doloží průhledný a nezávadný původ svého kapitálu ve výši podle tohoto zákona a tento kapitál vytváří podmínky pro řádné obhospodařování účastnického fonduúčastnického fondu a řádný výkon dalších činností penzijní společnosti, b) penzijní společnost předloží plán obchodní činnosti podložený reálnými ekonomickými propočty, c) penzijní společnost má věcné, personální a organizační předpoklady pro obhospodařování účastnického fonduúčastnického fondu, d) vedoucí osoby penzijní společnosti splňují podmínky podle § 39 a 40, e) osoba, která bude depozitářem, má vytvořeny věcné, organizační a personální předpoklady k plnění svých povinností, f) navržený statut účastnického fonduúčastnického fondu má všechny předepsané náležitosti a g) lze předpokládat, že vytvoření účastnického fonduúčastnického fondu, který není konzervativním účastnickým fondemúčastnickým fondem, je v souladu se zájmy účastníků. (3) Povolení k vytvoření účastnického fonduúčastnického fondu se uděluje na dobu neurčitou. (4) Součástí výrokové části rozhodnutí o udělení povolení k vytvoření účastnického fonduúčastnického fondu je schválení depozitáře a statutu účastnického fonduúčastnického fondu. Změna depozitáře podléhá předchozímu souhlasu České národní bankybanky. (5) Žádost o povolení k vytvoření účastnického fonduúčastnického fondu lze podat pouze na předepsaném tiskopisu, ke kterému žadatel přiloží doklady osvědčující splnění podmínek uvedených v odstavci 2. Vzor tiskopisu a obsah jeho příloh stanoví prováděcí právní předpis. (6) O žádosti o povolení k vytvoření účastnického fonduúčastnického fondu rozhodne Česká národní bankabanka do 6 měsíců ode dne jejího doručení. HLAVA III STATUT ÚČASTNICKÉHO FONDU § 97 (1) Statut účastnického fonduúčastnického fondu je dokument, který obsahuje ve srozumitelné formě a) informace o způsobu investování účastnického fonduúčastnického fondu, b) další informace nezbytné pro účastníka k přesnému a správnému posouzení jeho rozhodnutí o umístění prostředků účastníka do tohoto účastnického fonduúčastnického fondu, c) vysvětlení rizik spojených s doplňkovým penzijním spořením, d) lhůty pro oceňování majetku a závazků podle § 115 a e) další informace stanovené prováděcím právním předpisem. (2) Schválený statut účastnického fonduúčastnického fondu je pro penzijní společnost závazný. (3) Údaje uvedené ve statutu účastnického fonduúčastnického fondu musí být průběžně aktualizovány. (4) Penzijní společnost bez zbytečného odkladu uveřejní na svých internetových stránkách schválený statut účastnického fonduúčastnického fondu, který obhospodařuje, a každou jeho změnu. (5) Pravidla pro přijímání statutu účastnického fonduúčastnického fondu a jeho změn určí stanovy penzijní společnosti. S výjimkou změn uvedených v odstavci 6 je třeba ke každé změně statutu účastnického fonduúčastnického fondu předchozí schválení Českou národní bankoubankou, jinak je tato změna neplatná. Schválení změny statutu se provádí schválením jeho nového úplného znění. Česká národní bankabanka neschválí změnu statutu, pokud by jí mohly být ohroženy zájmy účastníků tohoto účastnického fonduúčastnického fondu. (6) Ke změně statutu účastnického fonduúčastnického fondu není třeba její předchozí schválení Českou národní bankoubankou, je-li předmětem této změny a) údaj přímo vyplývající ze změn týkajících se penzijní společnosti, účastnického fonduúčastnického fondu nebo depozitáře, b) informace o výkonnosti či o skutečných nebo předpokládaných výsledcích hospodaření účastnického fonduúčastnického fondu, která vyžaduje pravidelnou aktualizaci, nebo c) jednoduchá změna, která se netýká postavení nebo zájmů účastníků. (7) Žádost o schválení statutu účastnického fonduúčastnického fondu a jeho změn lze podat pouze na předepsaném tiskopisu, ke kterému žadatel přiloží doklady potřebné pro posouzení, zda statut účastnického fonduúčastnického fondu obsahuje všechny předepsané náležitosti a zda by mohly být změnou statutu ohroženy zájmy účastníků tohoto účastnického fonduúčastnického fondu. (8) Prováděcí právní předpis stanoví a) minimální náležitosti statutu účastnického fonduúčastnického fondu podle odstavce 1, b) podrobnosti k charakteru změn statutu účastnického fonduúčastnického fondu, které nepodléhají předcházejícímu schválení Českou národní bankoubankou podle odstavce 6, c) vzor tiskopisu podle odstavce 7 a obsah jeho příloh. HLAVA IV POVINNÝ KONZERVATIVNÍ FOND § 98 (1) Povinný konzervativní fond investuje pouze do a) dluhopisů nebo obdobných cenných papírůcenných papírů představujících právo na splacení dlužné částky, jejichž emitentem je členský stát nebo členský stát Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD) a jejichž rating, popřípadě rating jejich emitenta, patří mezi 5 nejlepších ratingových kategorií dlouhodobých závazků v investičním stupni renomované ratingové agenturyrenomované ratingové agentury nebo mezi srovnatelné ratingové kategorie jiné uznané ratingové agenturyuznané ratingové agentury a je vydán uznanou ratingovou agenturouuznanou ratingovou agenturou, nebo centrální bankabanka takového státu, b) nástrojů peněžního trhu, jejichž emitentem je členský stát nebo členský stát Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD) a jejichž rating, popřípadě rating jejich emitenta, patří mezi ratingové kategorie krátkodobých závazků v investičním stupni s výjimkou dvou nejhorších ratingových kategorií krátkodobých závazků v investičním stupni renomované ratingové agenturyrenomované ratingové agentury nebo mezi srovnatelné ratingové kategorie jiné uznané ratingové agenturyuznané ratingové agentury a je vydán uznanou ratingovou agenturouuznanou ratingovou agenturou, nebo centrální bankabanka takového státu, c) dluhopisů, obdobných cenných papírůcenných papírů představujících právo na splacení dlužné částky nebo nástrojů peněžního trhu, jejichž emitentem je Evropský fond finanční stability, Evropská centrální bankabanka, Evropská investiční bankabanka, Světová bankabanka, Mezinárodní měnový fond nebo jiná mezinárodní finanční institucefinanční instituce, jejíž závazky jsou zaručeny státy, které jsou jejími členy, a kterou Česká národní bankabanka zapíše do seznamu, který vede, d) dluhopisů nebo obdobných cenných papírůcenných papírů představujících právo na splacení dlužné částky jiných než podle písmene a) nebo c), jejichž rating, popřípadě rating jejich emitenta patří mezi 5 nejlepších ratingových kategorií dlouhodobých závazků v investičním stupni renomované ratingové agenturyrenomované ratingové agentury nebo mezi srovnatelné ratingové kategorie jiné uznané ratingové agenturyuznané ratingové agentury a je vydán uznanou ratingovou agenturouuznanou ratingovou agenturou, e) nástrojů peněžního trhu jiných než podle písmene b) nebo c), jejichž rating, popřípadě rating jejich emitenta, patří mezi ratingové kategorie krátkodobých závazků v investičním stupni s výjimkou dvou nejhorších ratingových kategorií krátkodobých závazků v investičním stupni renomované ratingové agenturyrenomované ratingové agentury nebo mezi srovnatelné ratingové kategorie jiné uznané ratingové agenturyuznané ratingové agentury a je vydán uznanou ratingovou agenturouuznanou ratingovou agenturou, f) cenných papírůcenných papírů vydávaných podílovým fondem, který splňuje podmínky podle odstavce 2, g) vkladů, se kterými je možno volně nakládat, nebo termínovaných vkladů se lhůtou splatnosti nejdéle 2 roky u regulované bankybanky. (2) Podílový fond podle odstavce 1 písm. f) musí splňovat následující podmínky: a) podléhá dohledu nebo má povolení k činnosti členského státu, b) jeho hlavním cílem je uchování čisté hodnoty aktiv bez výnosů nebo ve výši investice zvýšené o výnosy; hlavního cíle lze dosáhnout rovněž doplňkovým investováním do vkladů u regulovaných bankbank, c) zajišťuje likviditu vypořádáním téhož nebo následujícího dne, d) v souladu s hlavním cílem investuje výlučně do nástrojů peněžního trhu se splatností nebo zbytkovou splatností nejvýše 397 dnů a s váženou průměrnou splatností nejvýše půl roku a e) investuje pouze do nástrojů peněžního trhu, kterým uznaná ratingová agenturauznaná ratingová agentura přidělila rating, který patří mezi ratingové kategorie krátkodobých závazků v investičním stupni s výjimkou dvou nejhorších ratingových kategorií krátkodobých závazků v investičním stupni renomované ratingové agenturyrenomované ratingové agentury nebo mezi srovnatelné ratingové kategorie jiné uznané ratingové agenturyuznané ratingové agentury; podmínka ratingových kategorií musí být splněna u každé uznané ratingové agenturyuznané ratingové agentury, která tomuto nástroji peněžního trhu rating přidělila. (3) Povinný konzervativní fond investuje nejvýše 30 % hodnoty svého majetku do investičních nástrojů uvedených v odstavci 1 písm. d) až f). (4) Penzijní společnost řídí váženou průměrnou splatnost portfolia v povinném konzervativním fondu prostřednictvím výběru takových investičních nástrojů, jejichž mezním příspěvkem dosáhne vážené průměrné splatnosti portfolia ve fondu v délce nejvýše 5 let. (5) Povinný konzervativní fond využívá techniky a nástroje sloužící k efektivnímu obhospodařování majetku v účastnickém fonduúčastnickém fondu v souladu s § 102 pouze k řízení měnového a úrokového rizika. Majetek, který není zajištěn proti měnovému riziku, může tvořit nejvýše 1 % hodnoty majetku v povinném konzervativním fondu. (6) V případě dluhopisů a nástrojů peněžního trhu uvedených v odstavci 1 písm. a) a b), jejichž emitentem je Česká republika nebo Česká národní bankabanka, se požadavek na rating neuplatní. HLAVA V ZPŮSOB INVESTOVÁNÍ ÚČASTNICKÉHO FONDU § 99 Zásady rozložení rizika upravené v této hlavě se vztahují i na povinný konzervativní fond, nestanoví-li § 98 jinak. § 100 Skladba majetku v účastnickém fondu (1) Účastnický fondÚčastnický fond investuje prostředky účastníka do aktiv uvedených v odstavci 2 při dodržení zásad rozložení rizika spojeného s investováním. (2) Účastnický fondÚčastnický fond investuje pouze do a) investičních cenných papírůinvestičních cenných papírů nebo nástrojů peněžního trhu, které jsou přijaty k obchodování na evropském regulovaném trhuevropském regulovaném trhu nebo v mnohostranném obchodním systémumnohostranném obchodním systému provozovatele se sídlem v členském státě, nebo na trhu obdobném regulovanému trhuregulovanému trhu se sídlem ve státě, který není členským státem, nebo se s nimi obchoduje na trhu obdobném regulovanému trhuregulovanému trhu se sídlem ve státě, který není členským státem, jestliže tyto trhy jsou uvedeny v seznamu zahraničních trhů obdobných regulovanému trhuregulovanému trhu se sídlem ve státě, který není členským státem, vedeném Českou národní bankoubankou, b) investičních cenných papírůinvestičních cenných papírů z nové emise, jestliže emisní podmínky obsahují závazek, že bude podána žádost o jejich přijetí k obchodování na některém z převodních míst uvedených v písmeni a) a tato žádost bude podána tak, aby byly tyto investiční cenné papíryinvestiční cenné papíry přijaty k obchodování nejpozději do 1 roku ode dne emise, c) cenných papírůcenných papírů vydávaných standardním fondem nebo srovnatelným zahraničním investičním fondem, pokud podle statutu tohoto fondu může být investováno nejvýše 10 % hodnoty jeho majetku do cenných papírůcenných papírů vydávaných fondem kolektivního investování nebo srovnatelným zahraničním investičním fondem, který splňuje podmínky uvedené v písmeni d), d) cenných papírůcenných papírů vydávaných speciálním fondem nebo srovnatelným zahraničním investičním fondem, pokud tento fond splňuje tyto podmínky: 1. investuje do stejných druhů aktiv jako standardní fond a rozkládá riziko spojené s investováním, 2. odkupuje cenné papírycenné papíry, které vydal, nebo zajišťuje, že se kurz nebo cena těchto cenných papírůcenných papírů na evropském regulovaném trhuevropském regulovaném trhu nebo na trhu obdobném regulovanému trhuregulovanému trhu uvedenému v § 100 odst. 2 písm. a) významně neliší od jejich aktuální hodnoty, 3. má povolení orgánu dohledu státu, ve kterém má sídlo, podléhá dohledu, který Česká národní bankabanka považuje za rovnocenný dohledu členského státučlenského státu, a je zajištěna spolupráce mezi Českou národní bankoubankou a tímto orgánem dohledu, 4. ochrana vlastníků cenných papírůcenných papírů vydávaných tímto fondem je rovnocenná ochraně poskytované vlastníkům cenných papírůcenných papírů vydávaných standardním standardním fondem; tento speciální fond nebo srovnatelný zahraniční investiční fond musí zejména dodržovat ustanovení o omezení s nakládáním majetkem a jeho majetek musí být účetně oddělen ve smyslu zákona upravujícího investiční společnosti a investiční fondy, 5. vypracovává a uveřejňuje pololetní zprávu a výroční zprávu obdobně jako standardní fond a 6. jeho statut umožňuje investovat nejvýše 10 % hodnoty jeho majetku do cenných papírůcenných papírů vydávaných fondem kolektivního investování nebo srovnatelným zahraničním investičním fondem, který splňuje podmínky uvedené v tomto písmeni, e) vkladů, se kterými je možno volně nakládat, nebo termínovaných vkladů se lhůtou splatnosti nejdéle 2 roky u regulované bankybanky, f) finančních derivátů, které jsou přijaty k obchodování na některém z převodních míst uvedených v písmeni a), g) finančních derivátů, které nejsou přijaty k obchodování na některém z převodních míst uvedených v písmeni a), za předpokladu, že 1. podkladovou hodnotou těchto derivátů jsou investiční nástroje uvedené v písmeni a) až f) nebo h), finanční indexy, úrokové sazby, měnové kurzy nebo měny, 2. je tento derivát sjednán s přípustnou protistranou podle nařízení vlády upravujícího investování investičních fondů a techniky k jejich obhospodařování a tato protistrana podléhá dohledu České národní bankybanky nebo orgánu dohledu jiného státu, a 3. tyto finanční deriváty jsou denně oceňovány spolehlivým a ověřitelným způsobem a účastnický fondúčastnický fond má možnost je kdykoliv zpeněžit nebo uzavřít za částku, které lze dosáhnout mezi informovanými stranami za obvyklých tržních podmínek, h) nástrojů peněžního trhu, které nejsou přijaty k obchodování na některém z převodních míst uvedených v písmeni a), za předpokladu, že regulace jejich emise nebo emitenta zabezpečuje ochranu investorů nebo úspor, a že jejich emitentem je osoba uvedená v § 98 odst. 1 písm. a) nebo b), a jejich rating, popřípadě rating jejich emitenta, byl-li vydán, patří mezi ratingové kategorie krátkodobých závazků v investičním stupni renomované ratingové agenturyrenomované ratingové agentury nebo mezi srovnatelné ratingové kategorie jiné uznané ratingové agenturyuznané ratingové agentury a je vydán uznanou ratingovou agenturouuznanou ratingovou agenturou. (3) Účastnický fondÚčastnický fond může nabýt investiční cenný papírinvestiční cenný papír, cenný papírcenný papír kolektivního investování, finanční derivát nebo nástroj peněžního trhu uvedený v odstavci 2, i když nebyl plně splacen. (4) Hodnota všech cenných papírůcenných papírů uvedených v odstavci 2 písm. b) může tvořit nejvýše 5 % hodnoty majetku v účastnickém fonduúčastnickém fondu. Pokud tyto cenné papírycenné papíry nebyly do jednoho roku ode dne jejich emise přijaty k obchodování na některém z převodních míst uvedených v odstavci 1 písm. a), musí je účastnický fondúčastnický fond do 3 měsíců prodat. (5) Účastnický fondÚčastnický fond nesmí investovat do investičních cenných papírůinvestičních cenných papírů vydaných penzijní společností, která jej obhospodařuje, nebo osobou patřící do stejného koncernu jako tato penzijní společnost. (6) Požadavky na kvalitativní kritéria investičních nástrojů, do kterých může účastnický fondúčastnický fond investovat podle odstavců 2 a 4, stanoví prováděcí právní předpis. § 101 Vnitřní postupy pro kontrolu rizik Účastnický fondÚčastnický fond je povinen a) používat postupy, které mu umožňují kdykoliv sledovat míru rizika pozic a jejich vliv na celkové riziko spojené s investováním, b) používat postupy pro přesné a objektivní hodnocení rizika spojeného s investováním do finančních derivátů podle § 102, c) zohledňovat při sledování míry rizika pozic rozložení rizika zejména z hlediska regionálního, sektorového a měnového. § 102 Podmínky týkající se sjednávání finančních derivátů (1) Účastnický fondÚčastnický fond může používat techniky a nástroje vztahující se k investičním cenným papírůminvestičním cenným papírům a nástrojům peněžního trhu za předpokladu, že slouží k efektivnímu obhospodařování majetku. Používáním těchto technik a nástrojů se účastnický fondúčastnický fond nesmí odchýlit od způsobu investování uvedeného ve svém statutu. (2) Otevřené pozice vztahující se k finančním derivátům nesmí přesáhnout 80 % hodnoty fondového vlastního kapitálu. (3) Pro účely výpočtu limitů podle § 103 vezme účastnický fondúčastnický fond v úvahu podkladová aktiva finančních derivátů. (4) Rizika spojená s finančními deriváty podle odstavců 2 a 3 se počítají s ohledem na současnou hodnotu podkladových aktiv na riziko spojené s druhou smluvní stranou, na předpokládané budoucí pohyby trhu a na dobu, ve které musejí být pozice uzavřeny. (5) Pokud investiční cenný papírinvestiční cenný papír nebo nástroj peněžního trhu obsahuje finanční derivát, účastnický fondúčastnický fond tento finanční derivát zohlední při sledování míry rizika spojeného s finančními deriváty. Při nabývání takových investičních cenných papírůinvestičních cenných papírů a nástrojů peněžního trhu účastnický fondúčastnický fond dodržuje požadavky pro nabývání finančních derivátů stanovené prováděcím právním předpisem vydaným podle odstavce 6. (6) Prováděcí právní předpis stanoví a) druhy, limity, způsob používání a požadavky na kvalitativní kritéria technik a nástrojů, které může účastnický fondúčastnický fond používat k efektivnímu obhospodařování majetku, b) postup pro vyhodnocování míry rizika spojeného s finančními deriváty. § 103 Investiční limity vůči jedné osobě (1) Penzijní společnost může investovat nejvýše 5 % hodnoty majetku v účastnickém fonduúčastnickém fondu do investičních cenných papírůinvestičních cenných papírů a nástrojů peněžního trhu vydaných jednou osobou; to neplatí pro dluhopisy a nástroje peněžního trhu, jejichž emitentem je Česká republika nebo Česká národní bankabanka. (2) Vklady účastnického fonduúčastnického fondu u jedné regulované bankybanky mohou dosáhnout nejvýše 10 % hodnoty majetku v tomto fondu. (3) Riziko spojené s druhou smluvní stranou při operacích s finančními deriváty uvedenými v § 100 odst. 1 písm. g) nesmí překročit a) 10 % hodnoty majetku v účastnickém fonduúčastnickém fondu, pokud je druhou smluvní stranou regulovaná bankabanka, nebo b) 5 % hodnoty majetku v účastnickém fonduúčastnickém fondu, pokud je druhou smluvní stranou jiná osoba. (4) Součet hodnot investic účastnického fonduúčastnického fondu vůči jedné osobě v obchodech podle odstavců 1 až 3 nesmí překročit 10 % hodnoty majetku v účastnickém fonduúčastnickém fondu. (5) Pokud to má účastnický fondúčastnický fond uvedeno ve svém statutu, může investovat do investičních cenných papírůinvestičních cenných papírů a nástrojů peněžního trhu vydaných jednou osobou, která nepatří do stejného koncernu jako penzijní společnost obhospodařující tento účastnický fondúčastnický fond, až 10 % hodnoty majetku v tomto fondu, jestliže součet investic, u nichž účastnický fondúčastnický fond využil tuto výjimku, nepřesáhne 40 % hodnoty majetku v tomto fondu; to neplatí pro dluhopisy a nástroje peněžního trhu, jejichž emitentem je Česká republika nebo Česká národní bankabanka. (6) Pokud to má účastnický fondúčastnický fond uvedeno ve svém statutu, může investovat do dluhopisů nebo obdobných cenných papírůcenných papírů představujících právo na splacení dlužné částky a nástrojů peněžního trhu vydaných jednou osobou až 20 % hodnoty svého majetku, jestliže tyto investiční nástroje vydal nebo za ně převzal záruku emitent uvedený v § 98 odst. 1 písm. a), b) nebo c), kterým není Česká republika nebo Česká národní bankabanka. (7) Součet hodnot investic vůči jedné osobě v obchodech podle odstavců 1 až 6 nesmí překročit 35 % hodnoty majetku v účastnickém fonduúčastnickém fondu. (8) Pro účely odstavců 1 až 7 se za jednu osobu považují i osoby tvořící koncern. § 104 Účastnický fond investující převážně do investičních nástrojů vydaných nebo zaručených státem nebo jinými osobami (1) Pokud to je uvedeno ve statutu účastnického fonduúčastnického fondu, může penzijní společnost investovat až 100 % hodnoty majetku v tomto fondu do investičních cenných papírůinvestičních cenných papírů a nástrojů peněžního trhu, které vydal nebo za které převzal záruku emitent uvedený v § 98 odst. 1 písm. a), b) nebo c). Penzijní společnost uvede srozumitelně a výrazně ve statutu tohoto účastnického fonduúčastnického fondu a v každém propagačním materiálu týkajícím se tohoto účastnického fonduúčastnického fondu, že jí Česká národní bankabanka umožnila investovat podle tohoto ustanovení, a současně uvede osoby, které vydaly nebo převzaly záruku za investiční cenné papíryinvestiční cenné papíry nebo nástroje peněžního trhu, do kterých hodlá investovat více než 35 % hodnoty majetku v tomto účastnickém fonduúčastnickém fondu. (2) V majetku v účastnickém fondu podle odstavce 1 musí být cenné papíry nejméně ze 6 různých emisí, přičemž cenné papíry z jedné emise mohou tvořit nejvýše 30 % hodnoty majetku v tomto účastnickém fondu; to neplatí, jestliže tyto cenné papíry vydala nebo za ně převzala záruku Česká republika nebo Česká národní banka. (3) Česká národní bankabanka schválí statut podle odstavce 1, jestliže penzijní společnost prokáže, že ochrana účastníků tohoto účastnického fonduúčastnického fondu bude rovnocenná ochraně účastníků účastnického fonduúčastnického fondu dodržujícího limity podle § 103. § 105 Investování do cenných papírů kolektivního investování (1) Penzijní společnost může investovat nejvýše 20 % hodnoty majetku v účastnickém fondu do cenných papírů vydávaných jedním fondem kolektivního investování nebo jedním zahraničním investičním fondem srovnatelným s fondem kolektivního investování. (2) Penzijní společnost může investovat celkově nejvýše 80 % hodnoty majetku v účastnickém fondu do cenných papírů vydávaných fondy kolektivního investování nebo srovnatelnými zahraničními investičními fondy kolektivního investování. (3) V rámci limitu podle odstavce 2 může penzijní společnost investovat celkově nejvýše 30 % hodnoty majetku v účastnickém fondu do cenných papírů vydávaných speciálními fondy nebo zahraničními investičními fondy srovnatelnými se speciálním fondem. (4) V rámci limitu podle odstavce 3 nesmí penzijní společnost investovat více než 10 % hodnoty majetku v účastnickém fonduúčastnickém fondu do cenných papírůcenných papírů vydávaných speciálními fondy nebo zahraničními investičními fondy srovnatelnými se speciálním fondem, které nekopírují složení finančního indexu, který může být podkladovou hodnotou finančního derivátufinančního derivátu podle § 100 odst. 2 písm. g). (5) Kopírováním složení finančního indexuKopírováním složení finančního indexu se rozumí kopírování složení majetkových hodnot, ke kterým se tento index vztahuje, bez použití derivátů a technik a nástrojů podle § 102. (6) Součet hodnot investic podle odstavce 2 vůči jedné osobě nesmí překročit 35 % hodnoty majetku v účastnickém fonduúčastnickém fondu. Za jednu osobu se považují i osoby tvořící koncern. § 106 Podíly na jiných osobách a emisích investičních nástrojů (1) Penzijní společnost může do svého majetku a do majetku v obhospodařovaných účastnických fondechúčastnických fondech nabýt celkem akcieakcie nebo obdobné cenné papírycenné papíry představující podíl na právnické osobě, které představují nejvýše 5% podíl na základním kapitálu nebo na hlasovacích právech jejich emitenta. (2) Penzijní společnost může do majetku v účastnickém fonduúčastnickém fondu nabýt nejvýše 10 % z celkové jmenovité hodnoty nebo z celkového počtu a) akciíakcií nebo obdobných cenných papírůcenných papírů představujících podíl na společnosti nebo jiné právnické osobě, které vydal jeden emitent a s nimiž nejsou spojena hlasovací práva, b) dluhopisů nebo obdobných cenných papírůcenných papírů představujících právo na splacení dlužné částky, které vydal jeden emitent, c) cenných papírůcenných papírů vydaných jedním fondem kolektivního investování nebo jedním zahraničním investičním fondem srovnatelným s fondem kolektivního investování, d) nástrojů peněžního trhu vydaných jedním emitentem. § 107 Dočasné výjimky z limitů investování (1) Penzijní společnost nemusí dodržet skladbu majetku v účastnickém fonduúčastnickém fondu podle § 98 až 106 při uplatňování přednostního práva na upisování investičních cenných papírůinvestičních cenných papírů a nástrojů peněžního trhu, které jsou v majetku tohoto účastnického fonduúčastnického fondu. (2) Pokud to je uvedeno ve statutu účastnického fonduúčastnického fondu, může se penzijní společnost při dodržení principu rozložení rizika spojeného s investováním odchýlit od omezení stanovených v § 98 až 106 na dobu nejdéle 24 měsíců ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o udělení povolení k vytvoření tohoto účastnického fonduúčastnického fondu nebo do doby, než hodnota majetku v účastnickém fonduúčastnickém fondu přesáhne 100 000 000 Kč, pokud tato skutečnost nastane dříve. Na počátku tohoto období investuje účastnický fondúčastnický fond pouze do vkladů uvedených v § 100 odst. 2 písm. e) a nástrojů peněžního trhu uvedených § 100 odst. 2 písm. a) a ve svém statutu stanoví postupné přizpůsobování se požadavkům uvedeným v § 98 až 106; v případě povinného konzervativního fondu investuje tento fond na počátku tohoto období pouze do vkladů uvedených v § 98 odst. 1 písm. g), cenných papírůcenných papírů vydávaných podílovým fondem uvedeným § 98 odst. 2 a nástrojů peněžního trhu, jejichž emitentem je osoba uvedená v § 98 odst. 1 písm. b) nebo c). (3) Pokud penzijní společnost nedodrží skladbu majetku v účastnickém fonduúčastnickém fondu podle § 98 až 106 z důvodů, které nemůže ovlivnit, nebo v důsledku uplatnění přednostního práva podle odstavce 1, musí s přihlédnutím k zájmům účastníků v tomto účastnickém fonduúčastnickém fondu zajistit bez zbytečného odkladu soulad skladby majetku tohoto účastnického fonduúčastnického fondu s § 98 až 106. § 108 Omezení nakládání s majetkem v účastnickém fondu (1) Účastnický fondÚčastnický fond může přijmout úvěr nebo půjčku se splatností nejdéle 6 měsíců. Souhrn všech přijatých úvěrů a půjček nesmí překročit 5 % hodnoty majetku v účastnickém fonduúčastnickém fondu. Účastnický fondÚčastnický fond nesmí přijmout úvěr nebo půjčku za účelem umožnění nákupu investičního nástroje; tím nejsou dotčeny § 100 až 102. (2) Majetek v účastnickém fonduúčastnickém fondu nesmí být použit k poskytnutí půjčky nebo úvěru, k poskytnutí daru, zajištění závazku třetí osoby nebo k úhradě závazku, který nesouvisí s jeho obhospodařováním; tím nejsou dotčeny § 100 až 102. (3) Účastnický fondÚčastnický fond nesmí uzavřít smlouvu o prodeji investičního nástroje, který není v majetku tohoto účastnického fonduúčastnického fondu. HLAVA VI ALTERNATIVNÍ ÚČASTNICKÝ FOND § 108a Skladba majetku v alternativním účastnickém fondu (1) Alternativní účastnický fondúčastnický fond investuje prostředky účastníka při dodržení zásad rozložení rizika spojeného s investováním do aktiv podle odstavce 2 a podle § 100 odst. 2. (2) Alternativní účastnický fondúčastnický fond investuje do a) investičních cenných papírůinvestičních cenných papírů, které nejsou uvedeny v § 100 odst. 2 písm. a) a b), b) cenných papírů vydávaných investičním fondem nebo zahraničním investičním fondem, který lze v České republice veřejně nabízet podle zákona upravujícího investiční společnosti a investiční fondy, c) komodit nebo do certifikátů, které je zastupují, d) komoditních derivátůkomoditních derivátů, e) nemovitých věcí, f) podílů na právnické osobě, jejímž předmětem činnosti je převážně nabývání nemovitých věcí, správa nemovitých věcí a úplatný převod vlastnického práva k nemovitým věcem za účelem dosažení zisku, g) veřejné infrastruktury podle stavebního zákona, h) práv duševního vlastnictví, i) plavidel, letadel, drážních vozidel nebo strojů, j) práv na výplatu peněžních prostředků, k) podílů na obchodní společnosti, které nejsou vtěleny do cenného papíru. § 108b Výjimka pro úplatu penzijní společnosti ve vztahu k alternativnímu účastnickému fondu (1) Výše úplaty podle § 60 odst. 1 písm. a) nesmí v případě alternativního účastnického fonduúčastnického fondu překročit 2,5 % z průměrné roční hodnoty fondového vlastního kapitálu v alternativním účastnickém fonduúčastnickém fondu. Průměrná roční hodnota fondového vlastního kapitálu v každém alternativním účastnickém fonduúčastnickém fondu se stanoví k poslednímu dni příslušného období jako prostý aritmetický průměr hodnot fondového vlastního kapitálu alternativního účastnického fonduúčastnického fondu za každý den příslušného období. (2) Výše úplaty podle § 60 odst. 1 písm. b) je v případě alternativního účastnického fonduúčastnického fondu nejvýše 25 % z rozdílu průměrné hodnoty penzijní jednotky v příslušném období a nejvyšší průměrné roční hodnoty penzijní jednotky v letech předcházejících příslušnému období od vzniku alternativního účastnického fonduúčastnického fondu vynásobeného průměrným počtem penzijních jednotek v příslušném období. (3) Pro alternativní účastnický fondúčastnický fond se § 60 odst. 3 a 4 nepoužijí. § 108c Investování alternativního účastnického fondu do cenných papírů kolektivního investování (1) Penzijní společnost může investovat nejvýše 20 % hodnoty majetku v alternativním účastnickém fondu do cenných papírů vydávaných jedním investičním fondem nebo jedním zahraničním investičním fondem. (2) Pro alternativní účastnický fondúčastnický fond se § 105 nepoužije. § 108d Omezení nakládání s majetkem v alternativním účastnickém fondu (1) Alternativní účastnický fond může přijmout úvěr nebo půjčku se splatností nejdéle 12 měsíců. Souhrn všech přijatých úvěrů a půjček nesmí překročit 25 % hodnoty majetku v alternativním účastnickém fondu. Alternativní účastnický fond nesmí přijmout úvěr nebo půjčku za účelem umožnění nákupu investičního nástroje; tím nejsou dotčeny § 100 až 102 a 108a. (2) Majetek v alternativním účastnickém fondu nesmí být použit k poskytnutí daru, zajištění závazku třetí osoby nebo k úhradě závazku, který nesouvisí s jeho obhospodařováním; tím nejsou dotčeny § 100 až 102 a 108a. (3) Z majetku alternativního účastnického fondu lze poskytnout zajištěný úvěr nebo zajištěnou půjčku pouze nemovitostní společnosti, ve které má tento fond účast. V případě pozbytí účasti fondu v nemovitostní společnosti musí být tento úvěr splatný nebo tato půjčka splatná do 6 měsíců ode dne pozbytí této účasti. (4) Součet hodnoty všech úvěrů a půjček poskytnutých z majetku alternativního účastnického fondu jedné nemovitostní společnosti nesmí překročit 50 % hodnoty všech nemovitostí v majetku této nemovitostní společnosti včetně hodnoty nabývaných nemovitostí. (5) Součet hodnoty všech úvěrů a půjček poskytnutých z majetku alternativního účastnického fondu nemovitostním společnostem nesmí překročit 55 % hodnoty jeho majetku. (6) Pro alternativní účastnický fond se § 108 odst. 1 a 2 nepoužijí. § 108e Oceňování majetku v alternativním účastnickém fondu a závazků alternativního účastnického fondu (1) Investiční nástroje v majetku v alternativním účastnickém fondu musí být oceňovány pravidelně, a to ve lhůtě uvedené ve statutu tohoto alternativního účastnického fondu; tato lhůta nesmí být delší než 1 měsíc. (2) Pro alternativní účastnický fond se § 115 odst. 1 nepoužije. § 108f Penzijní jednotka (1) Alternativní účastnický fond je povinen stanovit hodnotu fondového vlastního kapitálu a aktuální hodnotu penzijní jednotky nejméně jednou měsíčně a uveřejnit je nejpozději do 2 pracovních dnů na internetových stránkách penzijní společnosti, která jej obhospodařuje. (2) Pro alternativní účastnický fond se § 123 odst. 3 nepoužije. HLAVA VII PŘEVOD OBHOSPODAŘOVÁNÍ VŠECH ÚČASTNICKÝCH FONDŮ § 109 (1) Penzijní společnost nemůže převést obhospodařování účastnického fonduúčastnického fondu, který obhospodařuje, na jinou penzijní společnost. Penzijní společnost však může s předchozím povolením České národní bankybanky převést obhospodařování všech účastnických fondůúčastnických fondů, které obhospodařuje, na jinou penzijní společnost. (2) Převodem obhospodařování všech účastnických fondůúčastnických fondů není dotčena odpovědnost převádějící penzijní společnosti za porušení povinností při obhospodařování účastnických fondůúčastnických fondů, jejichž obhospodařovaní bylo převedeno (dále jen „převedené účastnické fondyúčastnické fondy“). (3) Žádost o povolení k převodu obhospodařování všech účastnických fondůúčastnických fondů může podat pouze penzijní společnost, která v době podání žádosti obhospodařuje účastnické fondyúčastnické fondy, jejichž obhospodařování má být převedeno (dále jen „převáděné účastnické fondyúčastnické fondy“). (4) Účastníky řízení o žádosti podle odstavce 3 jsou žadatel, penzijní společnost, na kterou má být obhospodařování účastnických fondůúčastnických fondů převedeno, a depozitáři účastnických fondůúčastnických fondů obou penzijních společností. (5) Česká národní bankabanka udělí povolení k převodu obhospodařování všech účastnických fondůúčastnických fondů, neohrozí-li převod zájmy účastníků převáděných účastnických fondůúčastnických fondů. Součástí výroku rozhodnutí o udělení povolení k převodu obhospodařování všech účastnických fondůúčastnických fondů je i schválení změny depozitáře. Statuty převedených účastnických fondůúčastnických fondů jsou od okamžiku nabytí právní moci rozhodnutí o povolení k převodu obhospodařování všech účastnických fondůúčastnických fondů závazné i pro přejímající penzijní společnost. Ke stejnému dni přecházejí i práva a povinnosti plynoucí ze smluv o doplňkovém penzijním spoření uzavřených převádějící penzijní společností. Přejímající penzijní společnost informuje neprodleně po dni nabytí právní moci rozhodnutí o povolení k převodu obhospodařování všech důchodových fondů účastníky těchto důchodových fondů o tomto povolení a jejich právu podle § 62 odst. 2 písm. d). (6) Žádost o povolení k převodu obhospodařování všech účastnických fondůúčastnických fondů lze podat pouze na předepsaném tiskopisu, ke kterému žadatel přiloží doklady nezbytné pro posouzení ochrany zájmů účastníků. Vzor tiskopisu a obsah jeho příloh stanoví prováděcí právní předpis. HLAVA VIII ZRUŠENÍ ÚČASTNICKÉHO FONDU A SLOUČENÍ ÚČASTNICKÝCH FONDŮ § 110 Zrušení účastnického fondu (1) Účastnický fondÚčastnický fond se zrušuje a) odnětím povolení k vytvoření účastnického fonduúčastnického fondu na žádost podle § 111, b) odnětím povolení k vytvoření účastnického fonduúčastnického fondu z moci úřední podle § 153, c) odnětím povolení k činnosti penzijní společnosti podle § 69 a 152, ledaže Česká národní bankabanka povolí převod obhospodařování všech účastnických fondůúčastnických fondů na jinou penzijní společnost podle § 109, nebo d) sloučením účastnických fondůúčastnických fondů podle § 113. (2) Ke dni zrušení účastnického fonduúčastnického fondu je penzijní společnost, která jej obhospodařuje, povinna sestavit mimořádnou účetní závěrku tohoto účastnického fonduúčastnického fondu podle zákona upravujícího účetnictví. § 111 Odnětí povolení k vytvoření účastnického fondu na žádost (1) Česká národní bankabanka odejme penzijní společnosti na její žádost povolení k vytvoření účastnického fonduúčastnického fondu, jestliže a) tím nejsou ohroženy zájmy účastníků tohoto účastnického fonduúčastnického fondu, b) účastnický fondúčastnický fond není vhodné sloučit s jiným účastnickým fondemúčastnickým fondem obhospodařovaným touto penzijní společností a c) nejedná se o povinný konzervativní fond. (2) Žádost o odnětí povolení k vytvoření účastnického fonduúčastnického fondu lze podat pouze na předepsaném tiskopisu, ke kterému žadatel přiloží doklady nezbytné pro posouzení ochrany zájmů účastníků a dalších skutečností podle odstavce 1. Vzor tiskopisu a obsah jeho příloh stanoví prováděcí právní předpis. § 112 Zrušení účastnického fondu s likvidací (1) Pokud byl účastnický fondúčastnický fond zrušen podle § 110 odst. 1 písm. a) nebo b), penzijní společnost prodá majetek v účastnickém fonduúčastnickém fondu a vypořádá jeho pohledávky a závazky do 6 měsíců ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o odnětí povolení k vytvoření účastnického fonduúčastnického fondu. Penzijní společnost převede prostředky účastníka bez zbytečného odkladu z účastnického fonduúčastnického fondu, který se zrušuje, do povinného konzervativního fondu; to neplatí, dohodne-li se penzijní společnost s účastníkem na převodu jeho prostředků do jiného účastnického fonduúčastnického fondu. (2) Pokud byl účastnický fondúčastnický fond zrušen podle § 110 odst. 1 písm. c), likvidátor penzijní společnosti prodá majetek v účastnickém fonduúčastnickém fondu a vypořádá jeho pohledávky a závazky do 6 měsíců ode dne, kdy penzijní společnost vstoupí do likvidace. Likvidátor penzijní společnosti převede prostředky účastníka na žádost účastníka k jiné penzijní společnosti. Prostředky účastníka vyplatí likvidátor penzijní společnosti účastníkovi formou dávky, pokud o to účastník, kterému vznikl nárok na odbytné nebo na jednorázové vyrovnání, požádá. (3) Česká národní bankabanka může v případech zvláštního zřetele hodných prodloužit lhůtu uvedenou v odstavci 1 nebo 2 na žádost penzijní společnosti nejvýše o 6 měsíců, a to i opakovaně. (4) Pokud je penzijní společnost v úpadku, převede obhospodařování všech účastnických fondůúčastnických fondů na jinou penzijní společnost nebo zruší všechny účastnické fondyúčastnické fondy s likvidací insolvenční správceinsolvenční správce penzijní společnosti. V případě zrušení všech účastnických fondůúčastnických fondů s likvidací insolvenční správceinsolvenční správce zajistí prodej majetku v účastnických fondechúčastnických fondech, vypořádání pohledávek a závazků souvisejících s obhospodařováním majetku v účastnickém fonduúčastnickém fondu, převod prostředků účastníka a vyplacení dávek účastníkům, kterým na ně vznikl nárok; odstavce 2 a 3 se použijí obdobně. Insolvenčnímu správciInsolvenčnímu správci přísluší za tuto činnost náhrada hotových výdajů a odměna; pohledávka na jejich vyplacení je pohledávkou za majetkovou podstatou penzijní společnosti. Nepostačuje-li majetková podstata penzijní společnosti k vyplacení náhrady hotových výdajů a odměny insolvenčního správceinsolvenčního správce, vyplatí je stát. Způsob stanovení náhrady hotových výdajů a odměny insolvenčního správceinsolvenčního správce, jejich maximální výši hrazenou státem a způsob výplaty stanoví prováděcí právní předpis. (5) Státní příspěvek, který nebyl penzijní společnosti poukázán za dobu před převedením prostředků účastníka, se poukazuje na účet u depozitáře penzijní společnosti, ke které byly prostředky účastníka převedeny, a to na základě její žádosti podané ministerstvu. § 113 Sloučení účastnických fondů (1) Penzijní společnost může s předchozím povolením České národní bankybanky sloučit některé účastnické fondyúčastnické fondy, které obhospodařuje. (2) Žádost o povolení sloučení účastnických fondůúčastnických fondů může podat pouze penzijní společnost, která tyto účastnické fondyúčastnické fondy obhospodařuje. (3) Účastníky řízení o žádosti podle odstavce 2 jsou žadatel a depozitář slučovaných účastnických fondůúčastnických fondů. (4) Česká národní bankabanka nepovolí sloučení účastnických fondůúčastnických fondů, pokud a) tím jsou ohroženy zájmy účastníků slučovaných účastnických fondůúčastnických fondů, b) je to nevhodné z hlediska složení majetku v účastnických fondechúčastnických fondech navržených ke sloučení, nebo c) je jedním z účastnických fondůúčastnických fondů navržených ke sloučení povinný konzervativní fond, ledaže se jedná o sloučení povinných konzervativních fondů. (5) Účastnický fondÚčastnický fond, který sloučením zaniká, se dnem stanoveným v rozhodnutí České národní bankybanky, kterým povoluje sloučení účastnických fondůúčastnických fondů, zrušuje bez likvidace a majetek v něm obsažený se stává součástí majetku přejímajícího účastnického fonduúčastnického fondu. Pokud v rozhodnutí České národní bankybanky podle věty první není uveden den zániku účastnického fonduúčastnického fondu, zaniká tento účastnický fondúčastnický fond uplynutím 30 dnů ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí. (6) Dnem zániku účastnického fonduúčastnického fondu se jeho účastníci stávají účastníky přejímajícího účastnického fonduúčastnického fondu. (7) Žadatel uveřejní na svých internetových stránkách bez zbytečného odkladu po nabytí právní moci rozhodnutí České národní bankybanky, kterým se povoluje sloučení účastnických fondůúčastnických fondů, toto rozhodnutí a statut přejímajícího účastnického fonduúčastnického fondu. (8) Žádost o povolení sloučení účastnických fondůúčastnických fondů lze podat pouze na předepsaném tiskopisu, ke kterému žadatel přiloží doklady nezbytné pro posouzení důvodu sloučení a ochrany zájmů účastníků. Vzor tiskopisu a obsah jeho příloh stanoví prováděcí právní předpis. HLAVA IX DALŠÍ POVINNOSTI PENZIJNÍ SPOLEČNOSTI PŘI OBHOSPODAŘOVÁNÍ MAJETKU V ÚČASTNICKÉM FONDU § 114 (1) Penzijní společnost převede prostředky účastníka nejpozději 5 let před dosažením věku účastníka, který je potřebný pro vznik nároku na starobní důchod stanovený podle § 32 zákona o důchodovém pojištění do povinného konzervativního fondu nebo účastnického fondu se stejným nebo nižším rizikem, pokud úplata hrazená z majetku tohoto účastnického fondu penzijní společnosti není vyšší než u povinného konzervativního fondu. Po tomto převodu jsou příspěvky účastníka, příspěvky zaměstnavatele a státní příspěvky umísťovány pouze do tohoto fondu. (2) Po dobu výplaty dávky podle § 19 písm. a) nebo b) musí být všechny prostředky účastníka umístěny ve fondu podle odstavce 1. (3) Penzijní společnost informuje písemně účastníka nejpozději 60 dnů přede dnem převodu prostředků tohoto účastníka o skutečnostech podle odstavců 1 a 2 a o možnosti převést jeho prostředky do jiného účastnického fonduúčastnického fondu podle odstavce 4 a o rizicích spojených s takovým rozhodnutím. (4) Účastník může penzijní společnost písemně požádat o to, aby jeho prostředky nebyly převedeny do fondu podle odstavce 1, nebo aby byly převedeny do jiného účastnického fondu. Účastník může penzijní společnost písemně požádat o to, aby jeho prostředky nebyly umístěny ve fondu podle odstavce 2, nebo aby byly umístěny v jiném účastnickém fondu. Penzijní společnost těmto žádostem vždy vyhoví. Penzijní společnost nemůže přijmout žádost účastníka podle věty první dříve než 1 rok přede dnem převodu podle odstavce 1. § 115 Oceňování majetku v účastnickém fondu a závazků účastnického fondu (1) Investiční nástroje v majetku v účastnickém fonduúčastnickém fondu musí být oceňovány pravidelně, a to ve lhůtě uvedené ve statutu tohoto účastnického fonduúčastnického fondu; tato lhůta nesmí být delší než 1 týden. (2) Majetek neuvedený v odstavci 1 a závazky plynoucí ze smluv uzavřených na účet účastnického fonduúčastnického fondu musí být pravidelně oceňovány, a to ve lhůtách uvedených ve statutu, nejméně však jedenkrát ročně. (3) Účastnický fondÚčastnický fond oceňuje v průběhu účetního období svůj majetek a závazky alespoň ke dni stanovení aktuální hodnoty penzijní jednotky, a to bez sestavení účetní závěrky. (4) Majetek a závazky plynoucí z obhospodařování majetku v účastnickém fonduúčastnickém fondu se oceňují podle zákona upravujícího účetnictví. § 116 Obhospodařování majetku v účastnickém fondu za nejlepších podmínek (1) Penzijní společnost je povinna obhospodařovat majetek v účastnickém fonduúčastnickém fondu za nejlepších podmínek, přičemž s přihlédnutím k povaze způsobu investování účastnického fonduúčastnického fondu, povaze a vlastnostem investičního nástroje, který má být předmětem transakce, jakož i k povaze převodních míst, na nichž lze transakci s investičním nástrojem provést, zohlední zejména a) cenu, kterou lze dosáhnout na převodním místě, b) celkový objem poplatků vyúčtovaných třetími osobami, c) rychlost, s jakou lze transakci s investičním nástrojem provést, d) objem transakce, e) podmínky pro vypořádání, f) jakýkoliv jiný faktor mající význam pro provedení transakce za nejlepších podmínek. (2) K zajištění obhospodařování majetku v účastnickém fonduúčastnickém fondu za nejlepších podmínek penzijní společnost zavede a udržuje organizační uspořádání a pravidla pro obhospodařování majetku v účastnickém fonduúčastnickém fondu, která zahrnují alespoň a) určení relativní důležitosti penzijní společností vybraných faktorů uvedených v odstavci 1 nebo alespoň způsob určení jejich relativní důležitosti, b) podstatné informace o převodních místech, na nichž jsou transakce týkající se různých investičních nástrojů prováděny, a popis skutečností, které ovlivnily penzijní společnost při výběru těchto převodních míst. (3) Penzijní společnost je povinna sledovat průběžně účinnost organizačního uspořádání a pravidel pro obhospodařování majetku v účastnickém fonduúčastnickém fondu za účelem zjištění a nápravy případných nedostatků, zejména je povinna ověřovat, zda převodní místa uvedená v pravidlech pro obhospodařování majetku v účastnickém fonduúčastnickém fondu umožňují i nadále v souladu s odstavcem 2 písm. a) obhospodařovat majetek v účastnickém fonduúčastnickém fondu za nejlepších podmínek. Přezkoumání pravidel provádí penzijní společnost neprodleně po významné změně ovlivňující schopnost dosáhnout provedením transakce s investičním nástrojem nejlepší možný výsledek, nejméně však jednou ročně. (4) V případě, že penzijní společnost při obhospodařování majetku v účastnickém fonduúčastnickém fondu předává pokyn jiné osobě, která je povinna dodržovat srovnatelná pravidla pro obhospodařování majetku za nejlepších podmínek s pravidly podle odstavců 1 až 4, není penzijní společnost povinna hodnotit pravidla pro obhospodařování majetku této osoby. (5) Penzijní společnost jedná při obhospodařování majetku v účastnickém fonduúčastnickém fondu s odbornou péčí a v nejlepším zájmu účastníků tohoto účastnického fonduúčastnického fondu. § 117 Je-li v řízení o náhradu škody způsobené porušením povinností při obhospodařování majetku v účastnickém fonduúčastnickém fondu sporné, zda penzijní společnost jednala s odbornou péčí a v nejlepším zájmu účastníků tohoto účastnického fonduúčastnického fondu, nese důkazní břemeno tato penzijní společnost. HLAVA X INFORMAČNÍ POVINNOSTI PŘI OBHOSPODAŘOVÁNÍ ÚČASTNICKÉHO FONDU § 118 Uveřejňování informací (1) Penzijní společnost uveřejňuje ve lhůtách a periodicitě stanovených prováděcím právním předpisem na svých internetových stránkách informace o každém účastnickém fonduúčastnickém fondu, který obhospodařuje, nejméně však a) aktuální hodnotu penzijní jednotky účastnického fonduúčastnického fondu, b) aktuální hodnotu fondového vlastního kapitálu účastnického fonduúčastnického fondu, c) aktuální celkový počet penzijních jednotek evidovaných na osobních penzijních účtech všech účastníků ve vztahu k tomuto účastnickému fonduúčastnickému fondu, d) informaci o skladbě majetku a struktuře investičních nástrojů v majetku v účastnickém fonduúčastnickém fondu a e) informaci o výsledku hospodaření účastnického fonduúčastnického fondu. (2) Informace podle odstavce 1 penzijní společnost také zpřístupní veřejnosti ve svém sídle. (3) Prováděcí právní předpis stanoví periodicitu, lhůty a způsob uveřejňování informací podle odstavce 1 a pro informace uvedené v odstavci 1 písm. d) a e) stanoví také rozsah, strukturu a formu. § 119 Informování České národní banky (1) Penzijní společnost informuje bez zbytečného odkladu Českou národní bankubanku o a) každé změně skutečností, na jejichž základě bylo vydáno povolení k činnosti penzijní společnosti nebo povolení k vytvoření účastnického fonduúčastnického fondu; jedná-li se o změnu statutu účastnického fonduúčastnického fondu, předloží penzijní společnost České národní bancebance jeho nové úplné znění a zvlášť text změny, b) každé skutečnosti, která může významně ovlivnit hodnotu penzijní jednotky, nebo která může významně zhoršit hospodářskou situaci penzijní společnosti, c) překročení investičního limitu stanoveného tímto zákonem nebo o jiném závažném porušení tohoto zákona nebo statutu účastnického fonduúčastnického fondu. (2) Penzijní společnost je povinna předložit České národní bancebance nejpozději do 1 měsíce od konání řádné valné hromady seznam osob, které na ní měly v uplynulém roce kvalifikovanou účastkvalifikovanou účast nebo které s ní byly úzce propojeny. (3) Penzijní společnost zasílá České národní bancebance údaje o své osobě, finanční situaci a výsledcích svého hospodaření, jakož i údaje o finanční situaci a výsledcích hospodaření každého obhospodařovaného účastnického nebo transformovaného fondu a o skladbě a struktuře majetku v tomto účastnickém nebo transformovaném fondu a o skladbě a struktuře jejich závazků. (4) Prováděcí právní předpis stanoví rozsah, strukturu, formu, periodicitu, lhůty a způsob zasílání informací podle odstavce 3. ČÁST OSMÁ EVIDENCE HLAVA I OSOBNÍ PENZIJNÍ ÚČET A PENZIJNÍ JEDNOTKA Díl 1 Osobní penzijní účet § 120 Penzijní společnost vede pro každého účastníka nebo jiného příjemce dávkypříjemce dávky osobní penzijní účet, na kterém eviduje prostředky účastníka a penzijní jednotky účastníka v jednotlivých účastnických fondechúčastnických fondech. § 121 (1) Osobní penzijní účet se skládá z peněžního podúčtu a z majetkového podúčtu. (2) Na peněžním podúčtu eviduje penzijní společnost alespoň a) příspěvek účastníka přijatý penzijní společností a datum jeho přijetí na účet u depozitáře, b) příspěvek zaměstnavatele přijatý penzijní společností a datum jeho přijetí na účet u depozitáře, c) státní příspěvek a datum jeho přijetí na účet u depozitáře, d) hodnotu prostředků účastníka převedených z účastnických fondůúčastnických fondů jiné penzijní společnosti a datum jejich přijetí na účet u depozitáře, e) hodnotu prostředků účastníka převedených z transformovaného fondu a datum jejich převodu, f) hodnotu prostředků účastníka, za které ještě nebyly připsány penzijní jednotky, g) hodnotu prostředků účastníka, které jsou určeny k převedení k jiné penzijní společnosti podle § 27, h) hodnotu prostředků účastníka, které ještě nebyly vyplaceny v podobě dávky nebo splátky dávky podle § 19, i) hodnotu prostředků účastníka, které byly vyplaceny v podobě dávky nebo splátky dávky podle § 19, a datum jejich vyplacení a j) hodnotu prostředků účastníka, které byly převedeny k jiné penzijní společnosti podle § 27, a datum jejich převodu. (3) Na majetkovém podúčtu eviduje penzijní společnost a) počet a hodnotu připsaných penzijních jednotek podle jednotlivých účastnických fondůúčastnických fondů a datum jejich připsání, b) počet a hodnotu odepsaných penzijních jednotek podle jednotlivých účastnických fondůúčastnických fondů a datum jejich odepsání a c) jiné údaje potřebné k řádné evidenci prostředků účastníka. (4) Osobní penzijní účet dále obsahuje a) jeho číselné označení, b) datum jeho zřízení a c) identifikační údaje účastníka nebo jiného příjemce dávkypříjemce dávky. Díl 2 Penzijní jednotka § 122 (1) Penzijní jednotka představuje podíl na majetku v účastnickém fonduúčastnickém fondu. (2) Hodnota penzijní jednotky se vyjadřuje v českých korunách a určuje se s přesností na čtyři desetinná místa. První den, kdy penzijní společnost začne vytvářet účastnický fondúčastnický fond, je počáteční hodnota penzijní jednotky 1 Kč. Po tomto dni stanovuje aktuální hodnotu penzijní jednotky penzijní společnost (§ 123). § 123 (1) Aktuální hodnota penzijní jednotky se stanoví jako hodnota fondového vlastního kapitálufondového vlastního kapitálu účastnického fonduúčastnického fondu, ve které se zohlední odpovídající část standardních nákladů ovlivňujících fondový vlastní kapitál účastnického fondustandardních nákladů ovlivňujících fondový vlastní kapitál účastnického fondu, ke dni stanovení aktuální hodnoty penzijní jednotky dělená počtem všech penzijních jednotek evidovaných na osobních penzijních účtech všech účastníků ve vztahu k tomuto účastnickému fonduúčastnickému fondu ke dni stanovení aktuální hodnoty penzijní jednotky. (2) Standardními náklady ovlivňujícími fondový vlastní kapitál účastnického fonduStandardními náklady ovlivňujícími fondový vlastní kapitál účastnického fondu se pro účely stanovení aktuální hodnoty penzijní jednotky podle odstavce 1 rozumí úplata podle § 60 a očekávaná daňová povinnost ke dni výpočtu reálné hodnoty majetku a závazků. (3) Účastnický fondÚčastnický fond je povinen stanovit hodnotu fondového vlastního kapitálufondového vlastního kapitálu a aktuální hodnotu penzijní jednotky nejméně jednou týdně a uveřejnit je nejpozději do 2 pracovních dnů na internetových stránkách penzijní společnosti, která jej obhospodařuje. § 124 (1) Penzijní společnost ke dni připsání prostředků účastníka na účet účastnického fonduúčastnického fondu připíše na majetkový podúčet počet penzijních jednotek odpovídající podílu hodnoty připsaných prostředků a aktuální hodnoty penzijní jednotky účastnického fonduúčastnického fondu a z peněžního podúčtu odepíše peněžitou částku odpovídající počtu připsaných penzijních jednotek násobenou aktuální hodnotou penzijní jednotky účastnického fonduúčastnického fondu. (2) Penzijní společnost odepíše z majetkového podúčtu penzijní jednotky a na peněžní podúčet účastníka připíše peněžitou částku odpovídající počtu odepsaných penzijních jednotek násobenou aktuální hodnotou penzijní jednotky účastnického fonduúčastnického fondu, a to ke dni a) výplaty splátky starobní penze na určenou dobu nebo invalidní penze na určenou dobu, b) doručení žádosti o výplatu dávky, c) doručení žádosti o převod prostředků účastníka k jinému účastnickému fonduúčastnickému fondu téže penzijní společnosti, d) zániku doplňkového penzijního spoření určeného v dohodě účastníka a penzijní společnosti, e) doručení výpovědi, f) kdy se penzijní společnost dozvěděla o povinnosti vrátit ministerstvu státní příspěvek, g) rozhodnutí penzijní společnosti o výplatě neoprávněně zaslaných peněžních prostředků. HLAVA II VÝPIS DOPLŇKOVÉHO PENZIJNÍHO SPOŘENÍ § 125 (1) Výpis doplňkového penzijního spoření (dále jen „výpis“) účastníka nebo jiného příjemce dávkypříjemce dávky obsahuje a) údaje podle § 121 odst. 4, b) pohyby prostředků účastníka na peněžním podúčtu účastníka podle § 121 odst. 2 za období od posledního výpisu, c) připsané a odepsané penzijní jednotky na majetkovém podúčtu účastníka podle § 121 odst. 3 za období od posledního výpisu, d) hodnotu podílu účastníka v účastnickém fonduúčastnickém fondu, která je součinem aktuální hodnoty penzijní jednotky účastnického fonduúčastnického fondu ke dni vyhotovení výpisu a počtu penzijních jednotek účastnického fonduúčastnického fondu připsaných do tohoto dne na majetkový podúčet, e) hodnotu podílu účastníka v účastnickém fonduúčastnickém fondu podle písmene d) ke dni vyhotovení posledního výpisu, f) stavy položek peněžního podúčtu podle § 121 odst. 2 písm. f) až h) a majetkového podúčtu a hodnoty penzijních jednotek jednotlivých účastnických fondůúčastnických fondů na začátku a na konci období, za které se výpis zasílá, g) hodnotu osobního penzijního účtu ke dni vyhotovení výpisu, jako součet aktuálních hodnot podílů účastníka v účastnických fondechúčastnických fondech podle písmene d) za všechny účastnické fondyúčastnické fondy a hodnot prostředků na peněžním podúčtu podle § 121 odst. 2 písm. f) až h), h) hodnotu osobního penzijního účtu podle písmene g) ke dni vyhotovení posledního výpisu. (2) Výpis dále obsahuje následující informace: a) souhrnné hodnoty položek peněžního podúčtu podle § 121 odst. 2 písm. a) až e), i) a j) za období od posledního výpisu a souhrnný počet a hodnotu připsaných a odepsaných penzijních jednotek jednotlivých účastnických fondůúčastnických fondů na majetkovém podúčtu za období od posledního výpisu, b) souhrnné hodnoty položek peněžního podúčtu podle § 121 odst. 2 písm. a) až c) a i) za spořící dobuspořící dobu na začátku a na konci období, za které se výpis zasílá, c) spořící dobuspořící dobu účastníka, d) součet podílu na výnosech hospodaření penzijního fondu a transformovaného fondu a podílů na výnosech a ztrátách účastnických fondůúčastnických fondů v nominální výši za spořící dobuspořící dobu, e) zhodnocení prostředků účastníka za období od posledního výpisu, vyjádřené jako součet zisků a ztrát připadající na prostředky účastníka umístěné v účastnických fondechúčastnických fondech v procentech, f) roční čistou výkonnost účastnického fonduúčastnického fondu, ve kterém byly prostředky účastníka umístěny za období od posledního výpisu, g) výši úplaty penzijní společnosti v procentech a její hodnotu v rozdělení na úplatu za obhospodařování majetku a úplatu za zhodnocení majetku (§ 60). (3) Na základě dohody účastníka nebo jiného příjemce dávkypříjemce dávky s příslušnou penzijní společností může výpis obsahovat vedle údajů podle odstavců 1 a 2 také další údaje. (4) Výpis musí být přehledný a srozumitelný, údaje v něm obsažené nesmějí být zavádějící a jejich označení musí být jednoznačné. (5) Penzijní společnost je povinna zaslat účastníkovi nebo jinému příjemci dávkypříjemci dávky bezplatně výpis za kalendářní rok do jednoho měsíce po skončení kalendářního roku a v případě převodu prostředků účastníka nebo účastnického fonduúčastnického fondu k jiné penzijní společnosti bez zbytečného odkladu. (6) Penzijní společnost převádějící prostředky účastníka k jiné penzijní společnosti je povinna zaslat ke dni převodu prostředků účastníka způsobem umožňujícím dálkový přenos dat výpis z osobního penzijního účtu účastníka této penzijní společnosti. (7) Penzijní společnost je povinna zaslat výpis účastníkovi nebo jinému příjemci dávkypříjemci dávky na požádání kdykoliv do 15 pracovních dnů od doručení písemné žádosti účastníka nebo jiného příjemce dávkypříjemce dávky. (8) Penzijní společnost je povinna zaslat účastníkovi nebo jinému příjemci dávkypříjemci dávky výpis v elektronické podoběelektronické podobě na elektronickou adresu pro doručování uvedenou ve smlouvě o doplňkovém penzijním spoření, není-li dohodnuto jinak. ČÁST DEVÁTÁ PRAVIDLA JEDNÁNÍ S ÚČASTNÍKY HLAVA I ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ Díl 1 Obecné pravidlo jednání s účastníkem § 126 Penzijní společnost jedná s účastníkem kvalifikovaně, čestně a spravedlivě a v jeho nejlepším zájmu. Díl 2 Přípustnost poplatku, odměny nebo nepeněžité výhody, která může vést k porušení obecného pravidla jednání s účastníkem § 127 Penzijní společnost nesmí v souvislosti se svojí činností nebo zprostředkováním doplňkového penzijního spoření přijmout, nabídnout nebo poskytnout poplatek, odměnu nebo nepeněžitou výhodu (dále jen „pobídka“), která může vést k porušení povinností vyplývajících z § 126. § 128 (1) Pobídka je v mezích § 126 a 127 přípustná, pokud je hrazena a) účastníkem, za účastníka nebo je vyplácena účastníkovi a není v rozporu s § 127, nebo b) třetí straně či pro třetí stranu nebo poskytována třetí stranou či za třetí stranu a 1. účastník byl před zprostředkováním doplňkového penzijního spoření jasně, srozumitelně a úplně písemně informován o existenci a povaze pobídky a výši nebo hodnotě pobídky nebo způsobu jejího výpočtu, pokud ji nelze zjistit předem, 2. pobídka přispívá ke zlepšení kvality doplňkového penzijního spoření nebo jeho zprostředkování a 3. pobídka není v rozporu s povinností podle § 127. (2) Přípustná je pobídka, která umožní doplňkové penzijní spoření nebo jeho zprostředkování nebo je pro tyto účely nutná a jejíž povaha není v rozporu s povinností podle § 126. (3) Penzijní společnost může uveřejnit informace podle odstavce 1 písm. b) i v podobě souhrnného popisu podmínek pobídky. Díl 3 Jednání ve vztahu k zájemci o doplňkové penzijní spoření § 129 Povinnosti ve vztahu k účastníkovi stanovené v části deváté plní penzijní společnost v přiměřeném rozsahu také ve vztahu k zájemci o doplňkové penzijní spoření. HLAVA II KOMUNIKACE S ÚČASTNÍKEM Díl 1 Obecné povinnosti při komunikaci s účastníkem § 130 (1) Penzijní společnost při komunikaci s účastníkem, včetně osobního jednání nebo propagačního sdělení, nesmí používat nejasné, nepravdivé, zavádějící nebo klamavé informaceklamavé informace. Tímto nejsou dotčeny povinnosti stanovené zákonem upravujícím ochranu spotřebitele. (2) Při komunikaci s účastníkem je penzijní společnost dále povinna zajistit, aby a) z obsahu komunikace byly zřejmé identifikační údaje penzijní společnosti, a to alespoň obchodní firma, adresa sídla a identifikační číslo osoby, b) obsah komunikace byl dostačující, přesný a nezdůrazňoval potenciální výnosy či výhody, které jsou spojeny s doplňkovým penzijním spořením ve fondech obhospodařovaných touto penzijní společností, aniž by současně výrazně a objektivně neupozorňoval na všechna podstatná rizika, která jsou nebo mohou být s doplňkovým penzijním spořením ve fondech této penzijní společnosti spojena, c) obsah komunikace nezastíral, nezlehčoval nebo nezamlčoval skutečnosti, informace nebo upozornění důležité pro účastníka. (3) Prováděcí právní předpis stanoví obsah a způsob podání informace účastníkovi, týká-li se a) srovnání penzijních společností a jejich strategií spoření, způsobu investování účastnických fondůúčastnických fondů, jakož i návrhů smluv o doplňkovém penzijním spoření penzijních společností, b) údaje o výnosu doplňkového penzijního spoření u penzijní společnosti dosaženém v minulosti a c) údaje o očekávaném budoucím výnosu. (4) Před uzavřením smlouvy o doplňkovém penzijním spoření a před každou její změnou je penzijní společnost povinna na základě informací poskytnutých účastníkem zaznamenat požadavky a potřeby účastníka související se sjednávanou smlouvou o doplňkovém penzijním spoření a důvody, na kterých penzijní společnost zakládá svá doporučení pro výběr dané strategie spoření, a to v písemné podobě, a jedno vyhotovení předat účastníkovi. (5) Součástí dokumentu podle odstavce 4 je též kontrolní seznam obsahující přehled informací podle odstavce 3 a § 131 až 136, jež penzijní společnost poskytla účastníkovi. § 131 (1) U propagačního sdělení penzijní společnost dále zajistí, aby jeho obsah byl v souladu se všemi informacemi, které účastníkovi při výkonu činnosti poskytla, z jeho obsahu a formy bylo zřejmé, že jde o propagační sdělení, a aby propagační sdělení zachovávalo vyváženost ve zdůraznění nápadnosti a zřetelnosti informací týkajících se výhod a rizik investice v rámci doplňkového penzijního spoření ve fondech obhospodařovaných touto penzijní společností. (2) Pokud propagační sdělení obsahuje návrh na uzavření smlouvy o doplňkovém penzijním spoření, který penzijní společnost činí nebo rozšiřuje, musí toto propagační sdělení obsahovat informace o skutečnostech obsažených v § 133 odst. 1, ledaže je z propagačního sdělení nebo návrhu zřejmé, kde je možno se s informacemi o těchto skutečnostech seznámit. § 132 Penzijní společnost při komunikaci s účastníkem přihlíží k tomu, jak by vysvětlení nebo jinou informaci vnímala osoba s průměrnou rozumovou úrovní, obezřetností a rozpoznávací schopností v postavení účastníka. Díl 2 Informování účastníků § 133 Obsah informací, způsob jejich podávání a lhůty pro jejich podávání (1) Penzijní společnost informuje účastníka o a) svých identifikačních údajích a základních informacích souvisejících s jí vykonávanými činnostmi, b) možných rizicích, která mohou být spojena s požadovaným doplňkovým penzijním spořením, c) celkové úplatě za obhospodařování a dalších poplatcích, včetně případů, kdy se poplatky neplatí, daních placených prostřednictvím penzijní společnosti a jiných souvisejících nákladech, d) pobídkách podle § 128, e) způsobu ochrany majetku účastníka, f) obsahu smlouvy o doplňkovém penzijním spoření a statutu účastnického fonduúčastnického fondu, týkajícího se požadovaného doplňkového penzijního spoření, g) daňovém zvýhodnění souvisejícím s požadovaným doplňkovým penzijním spořením, h) skutečnosti, že dohled v oblasti doplňkového penzijního spoření vykonává Česká národní bankabanka, i) nárocích z doplňkového penzijního spoření, včetně informací o nabídkách pojišťovenpojišťoven nabízejících výplatu dávek uvedených v § 19 písm. e) a f), j) strategii spoření a struktuře majetku v účastnickém fonduúčastnickém fondu, k) každé podstatné změně skutečností uvedených v písmenech a) až j), l) schválení převodu účastnických fondůúčastnických fondů podle § 109, m) schválení sloučení účastnických fondůúčastnických fondů podle § 113, n) nařízení převodu účastnických fondůúčastnických fondů podle § 150. (2) Penzijní společnost informuje účastníka také o možnosti bezplatného převodu prostředků účastníka do jiného účastnického fonduúčastnického fondu nebo převodu prostředků účastníka za podmínek podle § 62. (3) Lhůty, ve kterých je penzijní společnost povinna informovat účastníky o skutečnostech uvedených v odstavci 1, stanoví prováděcí právní předpis. (4) Pokud tento zákon nestanoví jinak, penzijní společnost poskytuje účastníkovi informace na trvalém nosiči informací; poskytnutím na trvalém nosiči informacíposkytnutím na trvalém nosiči informací se rozumí poskytnutí informací v listinné podobě, nebo jakýmkoli způsobem, který umožňuje účastníkovi uchování těchto informací tak, aby mohly být využívány po dobu přiměřenou jejich účelu, a který umožňuje jejich reprodukci v nezměněné podobě, a to pouze, pokud jejich poskytnutí tímto způsobem je přiměřené praxi, kterou mezi sebou penzijní společnosti a účastník zavedli; v případě, že jsou tyto informace poskytovány způsobem umožňujícím dálkový přístup, je podmínka přiměřené praxe splněna, zejména tehdy, pokud účastník může tyto informace tímto způsobem získat, a s jejich poskytnutím takovým způsobem udělil účastník souhlas. Sdělení klíčových informací pro účastníky § 134 (1) Sdělení klíčových informací pro účastníky (dále jen „sdělení klíčových informací“) je dokument obsahující stručné základní charakteristiky systému doplňkového penzijního spoření a stručné základní charakteristiky účastnického fonduúčastnického fondu, nezbytné pro účastníky k odpovědnému posouzení povahy a rizik účastnického fonduúčastnického fondu, který je jim nabízen, zpracované formou srozumitelnou osobě uvedené v § 132. (2) Sdělení klíčových informací účastnického fonduúčastnického fondu vždy obsahuje a) zřetelné označení, z něhož je patrné, že obsahuje klíčové informace pro účastníky, b) označení penzijní společnosti a účastnického fonduúčastnického fondu, ke kterému se vztahuje, c) popis 1. investičních cílů účastnického fonduúčastnického fondu, 2. způsobu investování účastnického fonduúčastnického fondu, 3. historické výkonnosti účastnického fonduúčastnického fondu, popřípadě její kvalifikovaný odhad, 4. nákladů a poplatků souvisejících s investicí do účastnického fonduúčastnického fondu, d) rizikový profil, včetně popisu jednotlivých rizik spojených s účastenstvím v účastnickém fonduúčastnickém fondu, e) upozornění, kde a jak lze na žádost bezplatně získat další informace týkající se daného účastnického fonduúčastnického fondu, včetně statutu, výroční zprávy a pololetní zprávy účastnického fonduúčastnického fondu a sdělení o právu vyžádat si statut důchodového fondu a sdělení klíčových informací v listinné podobě. (3) Sdělení klíčových informací a) nesmí obsahovat nejasné, nepravdivé, neúplné, zavádějící nebo klamavé informaceklamavé informace, b) musí být v souladu s informacemi uvedenými ve statutu účastnického fonduúčastnického fondu a c) musí být srozumitelné bez nutnosti seznámit se s jinými dokumenty uveřejněnými účastnickým fondemúčastnickým fondem. (4) Pravidla pro přijímání sdělení klíčových informací účastnického fonduúčastnického fondu a jeho změn určí stanovy penzijní společnosti. Účastnický fondÚčastnický fond zasílá sdělení klíčových informací a každou jeho změnu bez zbytečného odkladu České národní bancebance. (5) Náležitosti, strukturu, formu a požadavky na jazykové vyjádření sdělení klíčových informací účastnického fonduúčastnického fondu, jakož i podmínky a způsob jeho průběžné aktualizace a lhůty pro jeho uveřejňování stanoví vláda nařízením. § 135 (1) Sdělení klíčových informací musejí být každému účastníkovi poskytnuta na trvalém nosiči informací a uveřejněna ve lhůtách stanovených nařízením vlády na internetových stránkách penzijní společnosti, která účastnický fondúčastnický fond obhospodařuje. (2) Každý účastník má právo si vyžádat statut účastnického fonduúčastnického fondu a sdělení klíčových informací v listinné podobě. Díl 3 Vyžadování informací od účastníka § 136 (1) Před uzavřením smlouvy o doplňkovém penzijním spoření je penzijní společnost povinna získat od účastníka nezbytné informace o jeho a) znalostech a zkušenostech v oblasti financí, b) znalostech a zkušenostech s investičními nástroji, do kterých účastnické fondyúčastnické fondy investují, c) toleranci a preferencích ve vztahu k investičnímu riziku a d) cílech v rámci doplňkového penzijního spoření a preferencích ve vztahu ke strategii spoření. (2) Informace podle odstavce 1 je penzijní společnost povinna získat v rozsahu, který jí umožní vyhodnotit, zda uzavření smlouvy o doplňkovém penzijním spoření a dohodnutá strategie spoření odpovídá cílům účastníka v rámci doplňkového penzijního spoření, jeho odborným znalostem a zkušenostem potřebným pro pochopení souvisejících rizik. (3) V případě, že penzijní společnost vyhodnotí získané informace tak, že uzavření smlouvy o doplňkovém penzijním spoření nebo účastníkem požadovaná strategie spoření neodpovídá informacím poskytnutým podle odstavce 1, cílům účastníka v rámci doplňkového penzijního spoření, jeho odborným znalostem nebo zkušenostem potřebným pro pochopení souvisejících rizik, upozorní účastníka na takové zjištění a doporučí mu pro něj vhodnější strategii spoření. Pokud účastník trvá na volbě jiné strategie spoření, poučí jej penzijní společnost o rizicích spojených s touto jinou volbou a účastníkovi v jeho volbě vyhoví; penzijní společnost volbě účastníka nevyhoví, bude-li se jednat o strategii spoření zahrnující alternativní účastnický fondúčastnický fond. (4) V případě, že účastník odmítne informace uvedené v odstavci 1 poskytnout nebo podá informace zjevně neúplné, nepřesné nebo nepravdivé, penzijní společnost poučí účastníka o tom, že takový postoj jí neumožní vyhodnotit, zda uzavření smlouvy o doplňkovém penzijním spoření nebo jím vybraná strategie spoření odpovídá cílům účastníka v rámci doplňkového penzijního spoření, jeho odborným znalostem nebo zkušenostem potřebným pro pochopení souvisejících rizik, a doporučí mu stát se účastníkem pro něj vhodnějšího účastnického fonduúčastnického fondu, případně mu doporučí smlouvu o doplňkovém penzijním spoření neuzavřít. Pokud účastník trvá na uzavření smlouvy o doplňkovém penzijním spoření a na své volbě strategie spoření, penzijní společnost mu vyhoví; penzijní společnost volbě účastníka nevyhoví, bude-li se jednat o strategii spoření zahrnující alternativní účastnický fondúčastnický fond. § 137 Penzijní společnost je oprávněna vycházet ze spolehlivosti údajů poskytnutých účastníkem podle § 136 odst. 1, ledaže věděla nebo vědět měla, že taková informace je zjevně neúplná, nepřesná nebo nepravdivá. HLAVA III PENZIJNÍ DOPORUČENÍ § 138 Penzijním doporučenímPenzijním doporučením je uveřejněná informace, která přímo či nepřímo doporučuje konkrétní strategii spoření nebo rozhodnutí týkající se doplňkového penzijního spoření účastníkům nebo zájemcům o doplňkové penzijní spoření týkající se konkrétní penzijní společnosti nebo účastnického fonduúčastnického fondu, a kterou mohou adresáti tohoto sdělení vzhledem k okolnostem považovat za objektivní a nezávislé doporučení rozhodnutí týkajícího se doplňkového penzijního spoření nebo strategie spoření. § 139 (1) Každý, kdo vytváří nebo rozšiřuje penzijní doporučenípenzijní doporučení podle § 138, zajistí, aby v penzijním doporučenípenzijním doporučení a) byla fakta jednoznačně odlišena od informací, které fakty nejsou, zejména výkladů, odhadů nebo názorů, b) nebyly uváděny informace, existuje-li pochybnost o jejich úplnosti, přesnosti nebo pravdivosti, c) byly jednoznačně označeny všechny předpovědi a uvedena podstatná východiska pro jeho vytvoření, d) byla jednoznačně a zřetelně uvedena osoba, která penzijní doporučenípenzijní doporučení vytvořila, a to zejména uvedením obchodní firmy nebo názvu právnické osoby nebo jména, popřípadě jmen, a příjmení fyzické osoby, a osoby, která jej připravila, uvedením jména, popřípadě jmen, příjmení a funkce. (2) Osoba uvedená v odstavci 1 je povinna dále a) na žádost České národní bankybanky doložit odůvodněnost penzijního doporučenípenzijního doporučení a b) uveřejnit informace o okolnostech, o kterých lze důvodně předpokládat, že mohou narušit objektivitu penzijního doporučenípenzijního doporučení, zejména v nich uvést informaci o každém svém významném finančním zájmu nebo střetu zájmů týkající se doplňkového penzijního spoření nebo penzijní společnosti, které jsou předmětem penzijního doporučenípenzijního doporučení. (3) Pokud je osobou uvedenou v odstavci 1 právnická osoba, a) uvede informace podle odstavce 2 písm. b) i za všechny osoby podílející se na vytvoření penzijního doporučenípenzijního doporučení, b) obsahuje informace podle odstavce 2 písm. b) alespoň údaje o okolnostech podle informace podle odstavce 2 písm. b) o této právnické osobě a každé propojené osobě, které jsou 1. dostupné, nebo o nichž lze důvodně předpokládat, že jsou dostupné, osobám podílejícím se na vytvoření penzijního doporučenípenzijního doporučení, 2. známé osobám, které se nepodílejí na vytvoření penzijního doporučenípenzijního doporučení, ale mají přístup k penzijnímu doporučenípenzijnímu doporučení dříve, než je penzijní doporučenípenzijní doporučení rozšiřováno mezi účastníky, zájemce o doplňkové penzijní spoření nebo veřejnost; to platí i v případě osob, u kterých lze důvodně předpokládat, že mají přístup k penzijnímu doporučenípenzijnímu doporučení dříve, než je penzijní doporučenípenzijní doporučení takto poskytnuto nebo rozšiřováno. § 140 Penzijní doporučeníPenzijní doporučení obsahuje informace podle § 139 odst. 2 písm. b) a odst. 3 ve svém textu. V případě, kdy by uveřejnění těchto informací bylo nepřiměřené vzhledem k délce penzijního doporučenípenzijního doporučení, postačí uveřejnit tyto informace způsobem umožňujícím dálkový přístup a v penzijním doporučenípenzijním doporučení jasně označit místo, kde lze tyto informace nalézt. ČÁST DESÁTÁ DOHLED A STÁTNÍ DOZOR HLAVA I DOHLED ČESKÉ NÁRODNÍ BANKY Díl 1 Základní ustanovení § 141 Předmět dohledu (1) Dohled nad dodržováním povinností stanovených tímto zákonem, přímo použitelným předpisem Evropské unie, statutem účastnického fonduúčastnického fondu, statutem transformovaného fondu, depozitářskou smlouvou a rozhodnutím vydaným podle tohoto zákona (dále jen „dohled“) vykonává Česká národní bankabanka, s výjimkou státního dozoru ministerstva nad poskytováním a vracením státního příspěvku. Dohled je vykonáván v zájmu ochrany účastníků. (2) Dohledu podle tohoto zákona podléhá a) penzijní společnost, b) pojišťovnapojišťovna, v rozsahu povinností, které jí ukládá tento zákon, c) depozitář, v rozsahu povinností, které mu ukládá tento zákon, d) bankabanka nebo zahraniční bankabanka, které přestaly pro účastnický fondúčastnický fond nebo transformovaný fond vykonávat funkci depozitáře a kterým tento zákon stanoví povinnost, e) nucený správce, f) likvidátor, g) osoba oprávněná vykonávat zprostředkovatelskou a poradenskou činnost podle tohoto zákona, h) osoba tvořící nebo šířící penzijní doporučenípenzijní doporučení, i) vedoucí osoba, j) akreditovaná osobaakreditovaná osoba. (3) Nestanoví-li tento zákon jinak, při výkonu dohledu podle odstavce 1 postupuje Česká národní bankabanka obdobně podle zákona upravujícího dohled v oblasti kapitálového trhu, a v případě dohledu nad pojišťovnoupojišťovnou také podle zákona o pojišťovnictví. Díl 2 Opatření k nápravě, jiná opatření a odnětí povolení, souhlasu, oprávnění k činnosti a akreditace § 142 (1) Česká národní bankabanka může osobě podléhající dohledu, která porušila povinnost stanovenou tímto zákonem, přímo použitelným předpisem Evropské unie, rozsah jí uděleného povolení k výkonu činnosti, statut účastnického fonduúčastnického fondu, smlouvu o doplňkovém penzijním spoření, depozitářskou smlouvu nebo ohrozila zájmy účastníků, uložit opatření k nápravě zjištěného nedostatku odpovídající povaze porušení a jeho závažnosti a stanovit lhůtu k přijetí opatření k nápravě. (2) Česká národní bankabanka může, v závislosti na zjištěných nedostatcích, jako jiné opatření a) nařídit penzijní společnosti provedení mimořádného auditu účetní závěrky penzijní společnosti, účastnického fonduúčastnického fondu nebo transformovaného fondu, b) nařídit penzijní společnosti změnu depozitáře, c) nařídit penzijní společnosti, samostatnému zprostředkovateli nebo vázanému zástupcivázanému zástupci změnu vedoucí osoby, d) nařídit penzijní společnosti změnu auditora penzijní společnosti nebo účastnického fonduúčastnického fondu, e) pozastavit připisování a odepisování penzijních jednotek, f) zavést nucenou správu penzijní společnosti, g) nařídit penzijní společnosti převod obhospodařování účastnických fondůúčastnických fondů na jinou penzijní společnost, h) pozastavit penzijní společnosti, samostatnému zprostředkovateli nebo vázanému zástupcivázanému zástupci výkon činnosti nebo omezit penzijní společnosti rozsah povolené činnosti, i) odejmout povolení nebo souhlas udělené podle tohoto zákona. (3) Osoba, které bylo uloženo některé z opatření k nápravě zjištěných nedostatků, bez zbytečného odkladu oznámí České národní bancebance způsob plnění uloženého opatření. (4) Česká národní bankabanka současně se zahájením správního řízení o uložení opatření k nápravě zjištěného nedostatku může uložit předběžné opatření, jestliže hrozí nebezpečí z prodlení nebo neodstranitelný zásah do práv jiných osob. § 143 Nařízení mimořádného auditu (1) Česká národní bankabanka může nařídit penzijní společnosti provedení mimořádného auditu účetní závěrky penzijní společnosti, účastnického fonduúčastnického fondu nebo transformovaného fondu, zjistí-li závažné nedostatky ve zprávě auditora nebo pokud auditor nebo auditorská společnost nesplní svoji oznamovací povinnost podle zákona upravujícího činnost auditorů. S ohledem na zjištěné skutečnosti Česká národní bankabanka určí podmínky provedení mimořádného auditu účetní závěrky, zejména rozsah a způsob provedení mimořádného auditu. (2) Penzijní společnost zajistí provedení mimořádného auditu a sdělí České národní bancebance do 30 dnů ode dne právní moci rozhodnutí, kterým bylo nařízeno provedení mimořádného auditu, údaje o auditorovi, který mimořádný audit provede. Tento auditor musí být osobou odlišnou od auditora, který provedl ověření účetní závěrky. (3) Česká národní bankabanka může do 30 dnů ode dne sdělení údajů podle odstavce 2 odmítnout auditora, který jí byl penzijní společností oznámen, a určit jiného auditora, který mimořádný audit provede. (4) Náklady mimořádného auditu nese penzijní společnost. Pokud nejsou na základě mimořádného auditu potvrzeny závažné nedostatky ve zprávě auditora nebo nesplnění oznamovací povinnosti podle odstavce 1, uhradí Česká národní bankabanka penzijní společnosti jí účelně vynaložené náklady na provedení mimořádného auditu. § 144 Nařízení změny depozitáře (1) Česká národní bankabanka může nařídit penzijní společnosti změnu depozitáře, jestliže zjistí závažné nedostatky v jeho činnosti, pokud depozitář poruší depozitářskou smlouvu, nedošlo-li k nápravě v jeho činnosti po uložení opatření k nápravě podle § 142 odst. 1 nebo je-li u něj zavedena nucená správa. Rozhodnutí o nařízení změny depozitáře se doručí penzijní společnosti a depozitáři. (2) Depozitářská smlouva a závazky z ní vyplývající zanikají ve lhůtě 30 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o nařízení změny depozitáře. (3) Penzijní společnost je povinna uzavřít ve lhůtě podle odstavce 2 depozitářskou smlouvu s jiným depozitářem. § 145 Nařízení změny vedoucí osoby Česká národní bankabanka může nařídit penzijní společnosti, samostatnému zprostředkovateli nebo vázanému zástupcivázanému zástupci změnu vedoucí osoby, jestliže zjistí závažné nedostatky v její činnosti nebo přestane-li tato osoba splňovat podmínky stanovené jí tímto zákonem a penzijní společnost, samostatný zprostředkovatel nebo vázaný zástupcevázaný zástupce tuto osobu nevyměnili bez zbytečného odkladu potom, co tuto skutečnost zjistili. Rozhodnutí o nařízení změny vedoucí osoby se doručí penzijní společnosti, samostatnému zprostředkovateli nebo vázanému zástupcivázanému zástupci a vedoucí osobě, které se toto rozhodnutí týká. Nucená správa § 146 (1) Česká národní bankabanka může zavést nucenou správu penzijní společnosti, jestliže a) penzijní společnost opakovaně nebo závažně porušila povinnost stanovenou tímto zákonem nebo porušila podmínku nebo povinnost stanovenou ve vykonatelném rozhodnutí vydaném podle tohoto zákona, nebo b) jsou ohroženy zájmy účastníků a hrozí nebezpečí z prodlení. (2) Česká národní bankabanka jmenuje nuceného správce ze seznamu likvidátorů nebo nucených správců vedeného podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu. (3) Rozhodnutí o zavedení nucené správy penzijní společnosti, kromě obecných náležitostí stanovených správním řádem, obsahuje a) důvod zavedení nucené správy, b) jmenování nuceného správce, jeho jméno, popřípadě jména, příjmení a datum jeho narození, c) povinnosti nuceného správce, včetně lhůt pro jejich splnění, a případná omezení nakládání s majetkem penzijní společnosti, d) výši odměny nuceného správce nebo způsob jejího stanovení a termín její splatnosti. (4) Řízení o zavedení nucené správy lze zahájit též vydáním rozhodnutí o zavedení nucené správy. Podání opravného prostředku proti rozhodnutí o zavedení nucené správy nemá odkladný účinek. (5) Rozhodnutí o zavedení nucené správy se doručí penzijní společnosti, u které se nucená správa zavádí, a nucenému správci. Nucená správa je zavedena doručením rozhodnutí nucenému správci. (6) Rozhodnutí o zavedení nucené správy Česká národní bankabanka uveřejní na svých internetových stránkách. § 147 (1) Zavedením nucené správy penzijní společnosti přechází působnost představenstva penzijní společnosti na nuceného správce a pozastavuje se výkon funkcí orgánů penzijní společnosti, s výjimkou oprávnění podat rozklad nebo správní žalobu proti rozhodnutí o zavedení nucené správy. (2) Je-li rozhodnutím o zavedení nucené správy omezeno nakládání s majetkem podle § 146 odst. 3 písm. c), nejsou tím dotčena práva a povinnosti vyplývající z finančního zajištění15) podle jiného právního předpisu16) nebo podle zahraniční právní úpravy, které penzijní společnost poskytla nebo jí bylo poskytnuto. Dotčena není také možnost provést závěrečné vyrovnání podle zákona o podnikání na kapitálovém trhu. (3) Do obchodního rejstříku se zapisuje a) den zavedení a ukončení nucené správy, b) identifikační údaje nuceného správce, popřípadě údaj o jejich změně, c) omezení nakládání s majetkem penzijní společnosti. (4) Návrh na zápis údajů podle odstavce 3 nebo zápis jejich změny podává nucený správce, a to bez zbytečného odkladu po zavedení nucené správy, nebo změně v zapisovaných údajích. (5) Nucená správa končí a) dnem uvedeným v rozhodnutí České národní bankybanky o ukončení nucené správy, b) prohlášením konkursu na majetek penzijní společnosti, u níž je zavedena nucená správa, nebo c) jmenováním likvidátora. (6) Ke zrušení penzijní společnosti v nucené správě s likvidací, o kterém rozhoduje valná hromada této společnosti, se vyžaduje předchozí souhlas České národní bankybanky. (7) Penzijní společnost v nucené správě se zrušuje s likvidací dnem, ke kterému je jmenován likvidátor. § 148 (1) Nucený správce a) přijme neprodleně opatření k nápravě nedostatků v činnosti penzijní společnosti, b) zajistí ochranu práv účastníků a jiných oprávněných osob, c) do 6 měsíců ode dne zavedení nucené správy svolá valnou hromadu penzijní společnosti, které 1. předloží návrh na odvolání dosavadních a volbu nových členů orgánů, které volí valná hromada, a návrh opatření k nápravě nedostatků v činnosti penzijní společnosti, nebo 2. navrhne zrušení penzijní společnosti s likvidací. (2) Lhůtu podle odstavce 1 písm. c) je Česká národní bankabanka oprávněna na návrh nuceného správce z důvodů zvláštního zřetele hodných prodloužit, a to až o 6 měsíců. (3) Nucený správce podá na základě předchozího souhlasu České národní bankybanky insolvenční návrh na majetek penzijní společnosti, zjistí-li, že je předlužená. (4) Odměna a výdaje nuceného správce spojené s výkonem jeho činnosti nuceného správce jsou placeny z majetku penzijní společnosti. Nepostačuje-li majetek penzijní společnosti k úhradě odměny a výdajů nuceného správce, uhradí je stát. Způsob stanovení náhrady hotových výdajů a odměny nuceného správce, jejich maximální výši hrazenou státem a způsob výplaty stanoví prováděcí právní předpis. § 149 (1) Výkon funkce nuceného správce zaniká a) odstoupením nuceného správce, b) odvoláním nuceného správce, c) ukončením nucené správy, d) vyškrtnutím nuceného správce ze seznamu likvidátorů a nucených správců, nebo e) smrtí nuceného správce. (2) Nucený správce oznámí České národní bancebance své odstoupení z funkce nuceného správce nejméně 30 dnů předem. (3) Česká národní bankabanka odvolá nuceného správce, zejména jestliže závažně nebo opakovaně porušil svoji povinnost nebo přestal splňovat tímto zákonem stanovené předpoklady pro výkon této funkce. (4) Opravný prostředek proti rozhodnutí o odvolání nuceného správce nemá odkladný účinek. (5) Jestliže výkon funkce nuceného správce zaniká podle odstavce 1 písm. a), b), d) nebo e), jmenuje Česká národní bankabanka bez zbytečného odkladu jiného nuceného správce. § 150 Nařízení převodu obhospodařování účastnických fondů (1) Česká národní bankabanka může penzijní společnosti nařídit převod obhospodařování všech účastnických fondůúčastnických fondů na jinou penzijní společnost samostatným rozhodnutím, jestliže penzijní společnost není schopna plnit povinnosti vůči účastníkům a určeným osobám, nebo v rámci rozhodnutí o odnětí povolení k činnosti penzijní společnosti. (2) K převodu obhospodařování všech účastnických fondůúčastnických fondů podle odstavce 1 se vyžaduje souhlas penzijní společnosti, na kterou má být obhospodařování účastnických fondůúčastnických fondů převedeno. (3) Přejímající penzijní společnost je povinna ve lhůtě 30 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí podle odstavce 1 sdělit písemně účastníkům, jejichž prostředky jsou předmětem převodu, svoji obchodní firmu a adresu svého sídla, den, kdy došlo k převodu, a další nezbytné informace související s plynulým pokračováním doplňkového penzijního spoření. (4) Účastníky řízení o převodu obhospodařování účastnických fondůúčastnických fondů na jinou penzijní společnost jsou předávající a přejímající penzijní společnosti a jejich depozitáři. Dnem, kdy došlo k převodu podle odstavce 2, vstupuje přejímající penzijní společnost do všech práv a povinností převedených účastnických fondůúčastnických fondů. § 151 Pozastavení činnosti nebo změna rozsahu povolení (1) Česká národní bankabanka může penzijní společnosti, samostatnému zprostředkovateli nebo vázanému zástupcivázanému zástupci rozhodnutím pozastavit výkon činnosti nebo změnit rozsah povolené činnosti, jestliže zjistí závažné nedostatky v jejich činnosti, nebo nedošlo-li k nápravě v jejich činnosti po uložení opatření k nápravě podle § 142 odst. 1. V rozhodnutí o změně rozsahu povolení se uvede nový rozsah povolených činností. (2) Pozastavit penzijní společnosti lze pouze výkon související činnosti, a to nejdéle na dobu 5 let. (3) Změnu rozsahu povolené činnosti penzijní společnosti lze provést pouze zúžením povolení k činnosti penzijní společnosti. (4) Česká národní bankabanka může penzijní společnosti rozhodnutím zrušit registraci další činnosti, jestliže došlo ke změně skutečností, na jejichž základě byla registrace provedena. § 152 Odnětí povolení a souhlasu (1) Česká národní bankabanka odejme penzijní společnosti povolení k činnosti penzijní společnosti, jestliže a) bylo vydáno rozhodnutí o úpadku penzijní společnosti nebo byl insolvenční návrh zamítnut proto, že majetek penzijní společnosti nebude postačovat k úhradě nákladů insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení, b) dalším trváním nucené správy penzijní společnosti nelze dosáhnout jejího účelu, c) zavedení nucené správy nevedlo k obnovení platební schopnosti penzijní společnosti, d) došlo k závažným změnám ve skutečnostech rozhodných pro vydání povolení k činnosti penzijní společnosti, e) již nesplňuje některou z podmínek pro výkon činnosti penzijní společnosti, nebo f) přemístila své sídlo mimo území České republiky. (2) Česká národní bankabanka může penzijní společnosti odejmout povolení k činnosti penzijní společnosti také v případě, že a) opatření k nápravě nebo sankce nevedly k nápravě, b) je to nezbytné v zájmu ochrany účastníků, c) povolení k činnosti penzijní společnosti bylo uděleno na základě nepravdivých nebo neúplných informací, d) penzijní společnost nezahájí svoji činnost do 1 roku ode dne nabytí právní moci rozhodnutí, kterým jí bylo uděleno povolení k činnosti, nebo e) penzijní společnost nevykonává činnost déle než 6 měsíců. (3) Česká národní bankabanka v rozhodnutí odnětí povolení k činnosti penzijní společnosti rozhodne pro všechny obhospodařované účastnické fondyúčastnické fondy též o odnětí povolení k jejich vytvoření nebo o převodu jejich obhospodařování na jinou penzijní společnost. Při rozhodování o převodu obhospodařování účastnického fonduúčastnického fondu Česká národní bankabanka přihlédne k případné dohodě mezi penzijní společností, jíž odnímá povolení k činnosti penzijní společnosti, a penzijní společností, která souhlasí s převzetím obhospodařování účastnického fonduúčastnického fondu. (4) Osoba, které bylo odňato povolení k činnosti penzijní společnosti, se považuje za penzijní společnost až do vyplacení nároků účastníkům zrušených účastnických fondůúčastnických fondů nebo převedení obhospodařování účastnických fondůúčastnických fondů na jinou penzijní společnost. Odejme-li Česká národní bankabanka penzijní společnosti povolení k činnosti penzijní společnosti, je tato osoba povinna se řídit příslušnými ustanoveními tohoto zákona a rozhodnutím České národní bankybanky, kterým jí bylo povolení odňato. Nemůže však uzavírat smlouvy o penzijním spoření ani měnit rozsah závazků z již uzavřených smluv o doplňkovém penzijním spoření. (5) Penzijní společnost, které bylo odňato povolení k činnosti penzijní společnosti, se zrušuje s likvidací. Likvidátora jmenuje Česká národní bankabanka ze seznamu likvidátorů a nucených správců vedeného podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu. (6) Česká národní bankabanka informuje bez zbytečného odkladu ministerstvo o rozhodnutí o odnětí povolení k činnosti penzijní společnosti. (7) Česká národní bankabanka je oprávněna odejmout souhlas udělený podle tohoto zákona, jestliže došlo k závažné změně ve skutečnosti, na jejímž základě byl souhlas udělen. § 153 Odnětí povolení k vytvoření účastnického fondu (1) Česká národní bankabanka může penzijní společnosti odejmout povolení k vytvoření účastnického fonduúčastnického fondu, s výjimkou konzervativního účastnického fonduúčastnického fondu, jestliže do 24 měsíců ode dne udělení povolení k vytvoření účastnického fonduúčastnického fondu nebyly splněny podmínky podle § 36 odst. 4. (2) Česká národní bankabanka může penzijní společnosti odejmout povolení k vytvoření účastnického fonduúčastnického fondu, jestliže a) výše majetku v účastnickém fonduúčastnickém fondu, s výjimkou konzervativního účastnického fonduúčastnického fondu, za posledních 6 kalendářních měsíců je nižší než 50 000 000 Kč, nebo b) došlo k závažné změně ve skutečnosti, na jejímž základě bylo povolení uděleno. § 154 Odnětí oprávnění k činnosti (1) Česká národní bankabanka může odejmout oprávnění k činnosti samostatného zprostředkovatele nebo vázaného zástupcevázaného zástupce, jestliže a) samostatný zprostředkovatel nebo vázaný zástupcevázaný zástupce nesplňuje podmínky pro udělení oprávnění k činnosti, b) uložené opatření k nápravě nevedlo k nápravě, c) samostatný zprostředkovatel nebo vázaný zástupcevázaný zástupce opakovaně nebo závažně poruší povinnost stanovenou tímto zákonem nebo jinými právními předpisy v rozsahu, v jakém se vztahují ke zprostředkování doplňkového penzijního spoření, při zprostředkování doplňkového penzijního spoření, d) samostatný zprostředkovatel nebo vázaný zástupcevázaný zástupce poruší podmínku nebo povinnost stanovenou ve vykonatelném rozhodnutí vydaném podle tohoto zákona, nebo e) oprávnění k činnosti samostatného zprostředkovatele nebo vázaného zástupcevázaného zástupce bylo uděleno na základě nepravdivých nebo zavádějících údajů. (2) Účastníkem řízení o odnětí oprávnění k činnosti vázaného zástupcevázaného zástupce je vázaný zástupcevázaný zástupce a zastoupený. (3) Pravomocné rozhodnutí o odnětí oprávnění k činnosti uveřejní Česká národní bankabanka na svých internetových stránkách. (4) O odnětí oprávnění k činnosti může Česká národní bankabanka vhodným způsobem informovat veřejnost, a to po nabytí právní moci rozhodnutí, kterým bylo oprávnění k činnosti odňato. § 155 Odnětí akreditace (1) Česká národní bankabanka odejme akreditované osoběakreditované osobě akreditaci udělenou podle tohoto zákona, jestliže a) údaje, na jejichž základě byla akreditace udělena, byly nepravdivé nebo zavádějící, b) přestane akreditovaná osobaakreditovaná osoba splňovat podmínky pro udělení akreditace, c) akreditovaná osobaakreditovaná osoba závažným způsobem nebo opakovaně porušila povinnosti stanovené tímto zákonem, d) bylo vydáno rozhodnutí o úpadku akreditované osobyakreditované osoby nebo byl insolvenční návrh zamítnut proto, že majetek akreditované osobyakreditované osoby nebude postačovat k úhradě nákladů insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení. (2) Česká národní bankabanka může akreditované osoběakreditované osobě odejmout akreditaci také v případě, že a) akreditovaná osobaakreditovaná osoba nezahájí svoji činnost do 1 roku ode dne nabytí právní moci rozhodnutí, kterým jí byla udělena akreditace, nebo b) akreditovaná osobaakreditovaná osoba nevykonává činnost déle než 6 měsíců. HLAVA II STÁTNÍ DOZOR § 156 (1) Státní dozor nad dodržováním povinností stanovených tímto zákonem a podmínek stanovených v rozhodnutí vydaném podle tohoto zákona v souvislosti s poskytováním a vracením státního příspěvku (dále jen „státní dozor“) vykonává ministerstvo. (2) Státnímu dozoru podléhá penzijní společnost. (3) Pro účely výkonu státního dozoru je ministerstvo oprávněno a) vyžadovat informace a objasnění skutečností souvisejících s tímto dozorem od osoby, která takové informace shromažďuje nebo k nim má nebo by k nim mohla mít přístup, b) vyžadovat předložení záznamů, zpráv nebo s nimi spojených údajů přenášených prostřednictvím sítě elektronických komunikací od penzijní společnosti, c) vyžadovat poskytnutí provozních a lokalizačních údajů od osoby zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací. (4) Ministerstvo může u penzijní společnosti provést kontrolu na místě podle zákona upravujícího státní kontrolu; ministerstvo je oprávněno k provedení kontroly přizvat auditora, auditorskou společnost nebo znalce. Pokud hrozí nebezpečí z prodlení, může ministerstvo ve vztahu k penzijní společnosti zahájit kontrolu na místě i tím, že při oznámení o zahájení kontroly současně provede první úkon kontroly. (5) Penzijní společnost je povinna za účelem provedení kontroly činnosti penzijní společnosti ministerstvem umožnit na výzvu kontrolou pověřené osoby vstup do všech prostor, které pro výkon své činnosti užívá. Dále je povinna poskytnout potřebnou součinnost k výkonu oprávnění ministerstva podle odstavce 3 písm. a) nebo b). (6) Fyzická nebo právnická osoba je povinna poskytnout ministerstvu za účelem výkonu jeho oprávnění podle odstavce 3 písm. a) a na jeho žádost informace, k nimž má podle zákona přístup nebo které na základě zákona shromažďuje. (7) Fyzická nebo právnická osoba, zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací, je povinna poskytnout ministerstvu za účelem výkonu jeho oprávnění podle odstavce 3 písm. c) a na jeho žádost provozní a lokalizační údaje. § 157 Opatření k nápravě, penále a pořádková pokuta (1) Penzijní společnosti, která porušila tento zákon v souvislosti s poskytováním nebo vracením státního příspěvku, může ministerstvo uložit opatření k nápravě zjištěného nedostatku odpovídající povaze porušení a jeho závažnosti. (2) Ministerstvo je současně se zahájením správního řízení o uložení opatření k nápravě zjištěných nedostatků oprávněno uložit předběžné opatření, jestliže hrozí nebezpečí z prodlení nebo neodstranitelný zásah do práv jiných osob. (3) Osoba, které bylo uloženo opatření k nápravě nebo předběžné opatření, bez zbytečného odkladu oznámí ministerstvu způsob plnění uloženého opatření. (4) Jestliže je penzijní společnost v prodlení s plněním povinnosti vrátit státní příspěvek podle § 18 odst. 2 nebo 3, je povinna platit penále ve výši 1 promile z částky státního příspěvku za každý den prodlení. Penále se stanoví nejvýše do částky rovné částce státního příspěvku, ze které je počítáno. Ministerstvo zcela nebo zčásti penále promine, pokud penzijní společnost prokáže, že prodlení nezavinila. Penále stanoví ministerstvo rozhodnutím. Pokud by vypočtená částka penále byla nižší než 500 Kč, ministerstvo penále nestanoví. Pokud by vypočtené penále přesahovalo částku státního příspěvku, ze které je počítáno, stanoví se nejvýše do této částky. § 158 Penzijní společnosti, která nesplní některou z povinností podle § 156 odst. 5, může ministerstvo uložit pořádkovou pokutu do 5 000 000 Kč. Pořádkovou pokutu podle odstavce 1 lze uložit i opakovaně, není-li povinnost splněna ani po předchozím uložení pořádkové pokuty. Úhrn pokut za porušení téže povinnosti nesmí převyšovat 20 000 000 Kč. Pořádkovou pokutu lze uložit do 1 roku ode dne, kdy k porušení povinnosti došlo. ČÁST JEDENÁCTÁ PŘESTUPKY § 159 Přestupky fyzických osob (1) Fyzická osoba se dopustí přestupkupřestupku tím, že a) zatají nebo uvede nesprávný údaj v žádosti o udělení povolení nebo akreditace, registraci, zápis do seznamu nebo souhlas podle tohoto zákona, b) poruší zákaz používat označení „penzijní společnost“ nebo „účastnický fondúčastnický fond“ nebo jiné zaměnitelné označení podle § 30 nebo § 95, c) vykonává funkci vedoucí osoby bez předchozího souhlasu České národní bankybanky podle § 39, d) samostatně nebo s osobou, s níž jedná ve shodě, v rozporu s § 41 nabude kvalifikovanou účastkvalifikovanou účast, zvýší kvalifikovanou účastkvalifikovanou účast nebo se stane ovládající osobou bez souhlasu České národní bankybanky, e) samostatně nebo s osobou, s níž jedná ve shodě, v rozporu s § 46 neoznámí České národní bancebance snížení nebo pozbytí kvalifikované účastikvalifikované účasti na penzijní společnosti nebo skutečnost, že ji přestává ovládat, f) samostatně nebo s osobu, s níž jedná ve shodě, nesplní oznamovací povinnost podle § 47, nebo g) neposkytne informace podle § 156 odst. 6 nebo 7. (2) Fyzická osoba, která vytváří nebo šíří penzijní doporučenípenzijní doporučení, se dopustí přestupkupřestupku tím, že poruší některou z povinností při tvorbě nebo šíření penzijního doporučenípenzijního doporučení podle § 139 nebo § 140. (3) Likvidátor účastnického fonduúčastnického fondu se dopustí přestupkupřestupku tím, že poruší při zrušení účastnického fonduúčastnického fondu některou z povinností uvedených v § 112 odst. 2. (4) Nucený správce penzijní společnosti se dopustí přestupkupřestupku tím, že a) nepřijme opatření podle § 148 odst. 1 písm. a), b) v rozporu s § 148 odst. 1 písm. b) nezajistí ochranu práv osob, nebo c) poruší povinnost podle § 148 odst. 1 písm. c). (5) Fyzická osoba podléhající dohledu podle tohoto zákona se dopustí přestupkupřestupku tím, že neprovede ve lhůtě stanovené Českou národní bankoubankou opatření k nápravě podle § 142 odst. 1. (6) Fyzická osoba jako osoba uvedená v § 167 se dopustí přestupkupřestupku tím, že nezachová mlčenlivost o skutečnostech týkajících se účastníků doplňkového penzijního spoření. (7) Za přestupekpřestupek podle odstavců 1 až 6 lze uložit pokutu do 10 000 000 Kč. § 160 Přestupky penzijní společnosti (1) Penzijní společnost se dopustí přestupku tím, že a) uzavře smlouvu o doplňkovém penzijním spoření v rozporu s § 2, 4 nebo 5, b) poruší povinnost podle § 6 odst. 2, c) vypoví smlouvu o doplňkovém penzijním spoření v rozporu s § 7, d) neeviduje státní příspěvky podle § 12 odst. 2, e) v rozporu s § 16 nepodá žádost o poskytnutí státního příspěvku, f) nevrátí státní příspěvek ve lhůtách stanovených podle § 18 odst. 2 nebo 3, g) nepodá zprávu o vracení státního příspěvku podle § 18 odst. 4, h) nevyplácí dávky nebo je vyplácí v rozporu s § 20 až 25, i) neinformuje určenou osobu podle § 26, j) nepřevede prostředky účastníka podle § 27 odst. 3, k) jako penzijní společnost, ke které byly převedeny prostředky účastníka od jiné penzijní společnosti, nepodá žádost ministerstvu o poskytnutí státního příspěvku, který nebyl penzijní společnosti poukázán za dobu před převedením prostředků podle § 27 odst. 5, l) vykonává činnost v rozporu s povolením podle § 29, m) vykonává další činnosti penzijní společnosti v rozporu s povolením podle § 35, n) poruší povinnost podle § 36 odst. 1, o) nezamezí poklesu kapitálu pod hodnotu uvedenou v § 38, p) nevykonává svoji činnost s odbornou péčí podle § 48, q) nezavede nebo neudržuje systém, postupy nebo opatření podle § 49, r) průběžně neověřuje a pravidelně nehodnotí přiměřenost a účinnost řídicího a kontrolního systému podle § 50, s) pověří jinou osobu výkonem významné provozní činnosti v rozporu s § 51, t) nezajistí pro výkon činnosti penzijní společnosti a výkon činností souvisejících s činností penzijní společnosti personální vybavení podle § 53, u) nevykonává svoji činnost kvalifikovaně, čestně, spravedlivě a v nejlepším zájmu účastníků podle § 54, v) neuchovává dokumenty a záznamy podle § 55, w) v rozporu s § 57 nepředloží, neuveřejní nebo nezpřístupní svou výroční zprávu nebo výroční zprávu účastnického fonduúčastnického fondu, který obhospodařuje, x) v rozporu s § 58 nepředloží, neuveřejní nebo nezpřístupní svou pololetní zprávu nebo pololetní zprávu účastnického fonduúčastnického fondu, který obhospodařuje, y) stanoví úplatu v rozporu s § 60 nebo 108b, nebo z) účtuje poplatek v rozporu s § 61. (2) Penzijní společnost se dále dopustí přestupku tím, že a) účtuje poplatek v rozporu s výjimkou podle § 62, b) poskytne úplatu v rozporu s § 63, c) uskuteční fúzi penzijních společností bez předchozího povolení České národní bankybanky podle § 64, d) změní předmět podnikání v rozporu s § 72, e) poruší některou povinnost podle § 73, f) poruší některou povinnost vůči depozitáři podle § 90, g) v rozporu s § 97 odst. 2 se neřídí schváleným statutem účastnického fonduúčastnického fondu, h) neuveřejní statut účastnického fonduúčastnického fondu nebo jeho změnu podle § 97 odst. 4, i) nepředloží statut účastnického fonduúčastnického fondu nebo jeho změnu k předchozímu schválení České národní bancebance podle § 97 odst. 5, j) nedodrží skladbu majetku v povinném konzervativním fondu podle § 98 nebo § 99, k) nedodrží skladbu majetku v účastnickém fondu podle § 100 a § 102 až 106 nebo 108a nebo 108c, l) nepoužije vnitřní postupy pro kontrolu rizik podle § 101, m) poruší dočasnou výjimku z limitů investování podle § 107, n) nakládá s majetkem v účastnickém fondu v rozporu s § 108 nebo 108d, o) převede obhospodařování účastnického fonduúčastnického fondu v rozporu s § 109, p) nesestaví mimořádnou účetní závěrku účastnického fonduúčastnického fondu podle § 110 odst. 2, q) neuveřejní informace v rozsahu a způsobem podle § 113 odst. 7, r) nesplní některou z povinností podle § 114, s) nesplní některou z povinností při oceňování majetku a závazků účastnického fondu podle § 108e nebo 115, t) nepostupuje při obhospodařování majetku v účastnickém fonduúčastnickém fondu za nejlepších podmínek podle § 116, u) neuveřejní některou z informací podle § 118, v) nesplní některou z informačních povinností podle § 119, nebo w) nevede osobní penzijní účet podle § 120. (3) Penzijní společnost se dále dopustí přestupku tím, že a) nevede osobní penzijní účet podle § 120, b) poruší některou z povinností podle § 108f nebo § 123 odst. 3, c) neeviduje prostředky účastníka podle § 124, d) poruší některou z povinností podle § 125, e) nepřijme ve stanovené lhůtě opatření podle § 142 odst. 1 nebo 2, f) nepřijme ve stanovené lhůtě opatření podle § 157 odst. 1, g) poruší povinnost podle § 22 odst. 4, nebo h) poruší povinnost podle § 47a odst. 1 a 3. (4) Penzijní společnost nebo samostatný zprostředkovatel se dopustí přestupku tím, že a) jako zastoupený 1. nemá uzavřenou písemnou smlouvu s vázaným zástupcemvázaným zástupcem podle § 78 odst. 2, 2. oznámí vázaného zástupcevázaného zástupce v rozporu s § 78b odst. 1, 3. neukončí bez zbytečného odkladu závazek ze smlouvy o zastoupení podle § 78d odst. 1, 4. neoznámí České národní bancebance bez zbytečného odkladu zánik závazku ze smlouvy o zastoupení podle § 78d odst. 3, nebo 5. neuchovává dokumenty podle § 78f, nebo b) neoznámí bez zbytečného odkladu České národní bancebance změnu některého z údajů podle § 83 odst. 1 nebo v oznámení změny údajů uvede neúplný nebo nepravdivý údaj o skutečnosti zapisované do registru. (5) Penzijní společnost, samostatný zprostředkovatel nebo vázaný zástupcevázaný zástupce se dopustí přestupku tím, že a) v rozporu s § 76 odst. 1 vyžaduje od osoby, která se podílí nebo má podílet na distribuci doplňkového penzijního spoření, složení vstupní nebo jiné obdobné platby jako podmínky výplaty příštích odměn za tuto činnost, b) v rozporu s § 76 odst. 2 odvozuje odměny osoby, která se podílí nebo má podílet na distribuci doplňkového penzijního spoření, od získání dalších osob pro tuto činnost touto osobou, c) nejedná kvalifikovaně, čestně a spravedlivě a v nejlepším zájmu účastníků nebo zájemců o doplňkové penzijní spoření podle § 126, d) přijme, nabídne nebo poskytne pobídku v rozporu s § 127, e) jedná při komunikaci se zájemcem o doplňkové penzijní spoření nebo účastníkem v rozporu s § 130 až 132, f) neinformuje účastníka podle § 133 nebo poruší některou z povinností týkajících se sdělení klíčových informací pro účastníky podle § 134 nebo 135, nebo g) nevyžaduje od zájemce o doplňkové penzijní spoření nebo účastníka informace podle § 136. (6) Akreditovaná osobaAkreditovaná osoba se dopustí přestupku tím, že a) v žádosti o prodloužení akreditace uvede nepravdivý nebo neúplný údaj o skutečnosti, která je podmínkou prodloužení akreditace, nebo takový údaj zatají, b) v rozporu s § 86 odst. 5 neoznámí bez zbytečného odkladu změnu, která se týká podmínek udělení nebo prodloužení akreditace, c) postupuje při provádění odborných zkoušek v rozporu s § 87 odst. 1 a 2, d) neinformuje zkoušeného o výsledku odborné zkoušky podle § 87 odst. 3, e) poruší některou z povinností týkajících se vydání osvědčení o absolvování odborné zkoušky podle § 87 odst. 4, nebo f) poruší některou z povinností týkajících se uchovávání dokumentů nebo záznamů podle § 87 odst. 6 nebo 7. (7) Za přestupek podle odstavce 4 písm. a) bodu 4, odstavce 4 písm. b) nebo podle odstavce 6 písm. d) lze uložit pokutu do 1 000 000 Kč. (8) Za přestupek podle odstavce 4 písm. a) bodu 1, 2, 3 nebo 5 lze uložit pokutu do 5 000 000 Kč. (9) Za přestupek podle odstavce 5 nebo odstavce 6 písm. a), b), c), e) nebo f) lze uložit pokutu do 10 000 000 Kč. (10) Za přestupek podle odstavců 1 až 3 lze uložit pokutu do 20 000 000 Kč. § 161 (1) PojišťovnaPojišťovna se dopustí přestupku tím, že a) uzavře pojistnou smlouvu v rozporu s § 23 odst. 2 nebo 3, b) poruší některou z povinností podle § 23 odst. 5, nebo c) poruší povinnost podle § 23 odst. 6. (2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 20 000 000 Kč. § 162 Přestupky depozitáře (1) Depozitář se dopustí přestupku tím, že a) neinformuje způsobem a ve lhůtě podle § 88 odst. 7, b) nevykonává některou z činností nebo ji vykonává v rozporu s § 89 odst. 1, nebo c) poruší některé z pravidel jednání depozitáře podle § 91. (2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 10 000 000 Kč. § 163 Další přestupky (1) Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že a) v žádosti o povolení, souhlas, udělení oprávnění k činnosti nebo akreditaci uvede nepravdivý nebo neúplný údaj o skutečnosti, která je podmínkou pro povolení, souhlas, udělení oprávnění k činnosti nebo akreditaci nebo takový údaj zatají, b) jako zaměstnavatel poruší zákaz podle § 10 odst. 3, c) poruší zákaz používat označení „penzijní společnost“ nebo „účastnický fondúčastnický fond“ nebo jiné zaměnitelné označení podle § 30 nebo § 95, d) samostatně nebo s osobou, s níž jedná ve shodě, v rozporu s § 41 nabude kvalifikovanou účastkvalifikovanou účast, zvýší kvalifikovanou účastkvalifikovanou účast nebo se stane ovládající osobou bez souhlasu České národní bankybanky, e) samostatně nebo s osobou, s níž jedná ve shodě, v rozporu s § 46 neoznámí České národní bancebance snížení nebo pozbytí kvalifikované účastikvalifikované účasti na penzijní společnosti nebo skutečnost, že ji přestává ovládat, f) samostatně nebo s osobu, s níž jedná ve shodě, nesplní oznamovací povinnost podle § 47, g) zprostředkovává doplňkové penzijní spoření v rozporu s § 74 odst. 1 nebo pořádá odborné zkoušky v rozporu s § 85, h) nepřijme ve stanovené lhůtě opatření k nápravě podle § 142 odst. 1, nebo i) poruší zákaz podle § 200. (2) Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba, která vytváří nebo šíří penzijní doporučenípenzijní doporučení, se dopustí přestupku tím, že poruší některou z povinností při tvorbě nebo šíření penzijního doporučenípenzijního doporučení podle § 139 nebo § 140. (3) Penzijní společnost nebo depozitář se dopustí přestupku tím, že poruší podmínky stanovené v depozitářské smlouvě podle § 88 odst. 4. (4) Penzijní společnost v úpadku nebo penzijní společnost v likvidaci se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 71 odst. 2 uzavře novou smlouvu o doplňkovém penzijním spoření. (5) Samostatný zprostředkovatel se dopustí přestupku tím, že při zprostředkování doplňkového penzijního spoření a) vykonává činnost v rozporu s § 74 odst. 2 nebo 4, b) poruší povinnost vykonávat činnost s odbornou péčí podle § 75 odst. 1, c) poruší povinnost týkající se uchovávání dokumentů a záznamů podle § 75a, d) neoznámí bez zbytečného odkladu změnu některého z údajů podle § 77d odst. 1 nebo v oznámení změny údajů uvede neúplný nebo nepravdivý údaj o skutečnosti, která je podmínkou pro udělení oprávnění k činnosti samostatného zprostředkovatele, e) poruší některou z povinností týkajících se pojištění stanovených v § 77f, nebo f) poruší některou z povinností týkajících se pravidel kontroly činnosti a střetu zájmů podle § 77h. (6) Vázaný zástupceVázaný zástupce se dopustí přestupku tím, že a) vykonává činnost v rozporu s § 74 odst. 3 nebo 4, b) poruší povinnost vykonávat činnost s odbornou péčí podle § 75 odst. 1, nebo c) neukončí bez zbytečného odkladu závazek ze smlouvy o zastoupení podle § 78d odst. 2. (7) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že sama nebo jako osoba jednající ve shodě a) v rozporu s § 41 nabude nebo zvýší svoji kvalifikovanou účastkvalifikovanou účast na penzijní společnosti anebo se stane osobou ovládající penzijní společnost bez souhlasu České národní bankybanky, nebo b) v rozporu s § 46 neoznámí České národní bancebance snížení nebo pozbytí kvalifikované účastikvalifikované účasti na penzijní společnosti nebo skutečnost, že ji přestává ovládat. (8) BankaBanka nebo zahraniční bankabanka, které přestaly pro účastnický fondúčastnický fond vykonávat činnost depozitáře, se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 88 odst. 9 umožní nakládání s peněžními prostředky na účtu účastnického fonduúčastnického fondu nebo v rozporu v § 88 odst. 10 vydá peněžní prostředky nebo majetek účastnického fonduúčastnického fondu. (9) Právnická nebo podnikající fyzická osoba, zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací, se dopustí přestupku tím, že neposkytne provozní nebo lokalizační údaje podle § 156 odst. 7. (10) Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) nebo odstavce 5 písm. d) lze uložit pokutu do 1 000 000 Kč. (11) Za přestupek podle odstavce 1 písm. b) až f), h) nebo i), odstavce 3, odstavce 6 písm. c) nebo podle odstavců 7 až 9 lze uložit pokutu do 5 000 000 Kč. (12) Za přestupek podle odstavce 1 písm. g), odstavců 2, 4, odstavce 5 písm. a), b), c), e) nebo f) nebo podle odstavce 6 písm. a) nebo b) lze uložit pokutu do 10 000 000 Kč. § 164 Společná ustanovení k přestupkům (1) Přestupky podle tohoto zákona projednává Česká národní bankabanka s výjimkou přestupků podle § 160 odst. 1 písm. d) až g) a k), které projednává ministerstvo. (2) Přestupek podle § 160 odst. 1 písm. h) a j) projedná Česká národní bankabanka nebo ministerstvo podle toho, který správní orgán zahájí řízení jako první. Je-li řízení zahájeno u obou orgánů ve stejný den, přestupek projedná Česká národní bankabanka. ČÁST DVANÁCTÁ SPOLEČNÁ USTANOVENÍ § 165 (1) Není-li v tomto zákoně stanoveno jinak, platí pro smluvní vztah mezi účastníkem a penzijní společností ustanovení občanského zákoníku. (2) V souvislosti s plněním svých úkolů podle tohoto zákona jsou ministerstvo a penzijní společnost oprávněny vést evidenci, zpracovávat nebo shromažďovat rodná čísla a čísla pojištěnce podle zákona o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění účastníků a určených osob, případně obdobných identifikačních čísel osoby, pokud nebylo rodné číslo přiděleno. (3) Ministerstvo při zpracování osobních údajů a) nemusí omezit jejich zpracování v případě, že subjekt údajů popírá jejich přesnost nebo vznesl námitku proti tomuto zpracování, a b) může vykonávat svou činnost podle tohoto zákona i výhradně na základě automatizovaného zpracování osobních údajů; popis počítačových algoritmů a výběrová kritéria, na jejichž základě je toto zpracování prováděno, uvede ministerstvo v záznamech o činnosti zpracování osobních údajů a uchovává je nejméně po dobu jednoho roku od jejich posledního použití pro zpracování osobních údajů. (4) Z poskytovaných údajů uvedených v odstavci 2 lze v konkrétním případě použít vždy jen takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu. (5) Kde se v tomto zákoně posuzují zájmy účastníků, bere se v úvahu především jejich zájem na řádném průběhu doplňkového penzijního spoření, řádném uspokojení jejich nároků plynoucích z doplňkového penzijního spoření a omezení vzniku rizik. (6) Účastníkem správního řízení podle tohoto zákona není účastník doplňkového penzijního spoření, účastník penzijního připojištění a účastník důchodového spoření. § 165a (1) Pro účely tohoto zákona se za důvěryhodnou považuje fyzická osoba, která je plně svéprávná a dává předpoklad řádného provozování činnosti podle tohoto zákona. (2) Pro účely tohoto zákona se za důvěryhodnou považuje právnická osoba, jejíž dosavadní činnost dává předpoklad řádného provozování činnosti podle tohoto zákona. § 165b Ustanovení tohoto zákona o cenných papírech se použijí i na zaknihované cenné papíry, ledaže to vylučuje jejich povaha nebo tento zákon. Mlčenlivost § 166 Zaměstnanci ministerstva vykonávající státní dozor podle tohoto zákona jsou povinni zachovávat mlčenlivost o všech informacích získaných v souvislosti s výkonem své činnosti nebo svého zaměstnání. Tyto informace lze použít jen způsobem a v rozsahu nutném pro plnění úkolů osob pověřených výkonem státního dozoru nebo v soudním řízení vedeném v souvislosti s rozhodnutím ministerstva. Porušením povinnosti mlčenlivosti není poskytnutí informace třetí osobě v souhrnné podobě tak, že nelze identifikovat osobu, které se informace týká. Povinnost zachovávat mlčenlivost trvá i po skončení činnosti nebo zaměstnání, které tuto povinnost založily. § 167 (1) Členové statutárního a dozorčího orgánu a zaměstnanci penzijní společnosti nebo depozitáře, likvidátor, nucený správce a osoby činné pro penzijní společnost zachovávají mlčenlivost o skutečnostech týkajících se účastníků doplňkového penzijního spoření. Povinnost zachovávat mlčenlivost mají tyto osoby i po skončení pracovního nebo jiného než pracovního poměru. (2) Osoby podle odstavce 1 zachovávají mlčenlivost o činnosti penzijní společnosti a ve věcech s ní souvisejících, s výjimkou informací podaných v souhrnné nebo celkové podobě, ze které není možno identifikovat jednotlivou penzijní společnost, a to i po skončení pracovního nebo jiného než pracovního poměru, na základě kterého tuto činnost vykonávají. (3) Fyzické osoby, které se při likvidaci penzijní společnosti seznámily s údaji, které jsou předmětem povinnosti zachovávat mlčenlivost podle tohoto zákona, zachovávají o těchto skutečnostech mlčenlivost. § 168 (1) Porušením povinnosti zachovávat mlčenlivost podle § 167 není poskytnutí informací se souhlasem osob, jichž se údaje týkají, a dále poskytnutí informací na písemné vyžádání a) České národní bankybanky při výkonu dohledu podle tohoto zákona, b) ministerstva při výkonu státního dozoru podle tohoto zákona, c) soudu, d) orgánu činného v trestním řízeníorgánu činného v trestním řízení, e) správce daně pro výkon správy daní, f) Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, g) orgánů sociálního zabezpečení ve věci řízení o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, h) Veřejného ochránce práv v souvislosti s šetřením podle zákona upravujícího jeho působnost18), i) Národního bezpečnostního úřadu, zpravodajské služby nebo Ministerstva vnitra při provádění bezpečnostního řízení podle zákona upravujícího bezpečnostní způsobilost19), j) orgánu příslušného rozhodovat o porušení povinnosti veřejných funkcionářů podle zákona upravujícího ochranu utajovaných informacíutajovaných informací a střet zájmů20), k) Úřadu pro ochranu osobních údajůosobních údajů, l) soudního exekutora pověřeného provedením exekuceexekuce. a to za předpokladu, že se tyto požadované informace budou vztahovat ke konkrétní osobě a lze je použít pouze ke splnění povinnosti vyplývající z působnosti orgánu nebo úřadu podle písmen a) až k). (2) Písemné vyžádání podle odstavce 1 musí obsahovat údaje, ze kterých je zřejmý oprávněný důvod tohoto vyžádání. (3) Informace podle odstavce 1 písm. c) a l) se poskytuje za úhradu nákladů s tím spojených. § 169 Výměna informací při výkonu dohledu a státního dozoru Česká národní bankabanka a ministerstvo se vzájemně na žádost bez zbytečného odkladu informují o významných skutečnostech rozhodných pro výkon dohledu a státního dozoru, zejména o a) podaných žádostech o udělení povolení a jeho změny a udělení souhlasu podle tohoto zákona, včetně podstatných údajů z těchto žádostí a podstatných dokladů předložených s těmito žádostmi, b) pravomocných rozhodnutích o udělení povolení a souhlasu, včetně textu těchto rozhodnutí, c) pravomocných rozhodnutích vydaných v rámci výkonu dohledu a státního dozoru, včetně textu těchto rozhodnutí, d) závěrech kontrol, které obsahují alespoň označení kontrolované osoby, popis zjištěných nedostatků a označení ustanovení právních předpisů, jež kontrolovaná osoba porušila. § 170 Zmocňovací ustanovení (1) Česká národní bankabanka vydá vyhlášku podle § 33 odst. 3, § 35 odst. 5, § 39 odst. 4, § 44 odst. 1, § 52, § 54 odst. 2, § 59, § 65 odst. 1, § 69 odst. 4, § 70 odst. 8, § 77b odst. 1, § 77h písm. e), § 84 odst. 4, § 86 odst. 1 a 7, § 89 odst. 3, § 91 odst. 6, § 96 odst. 5, § 97 odst. 8, § 100 odst. 6, § 102 odst. 6, § 109 odst. 6, § 111 odst. 2, § 112 odst. 4, § 113 odst. 8, § 118 odst. 3, § 119 odst. 4, § 130 odst. 3, § 133 odst. 3, § 143 odst. 2, § 148 odst. 4 a § 189. (2) Vláda vydá nařízení podle § 134 odst. 5. ČÁST TŘINÁCTÁ TRANSFORMACE PENZIJNÍHO FONDU HLAVA I TRANSFORMACE Díl 1 Základní ustanovení § 171 Penzijní fond vzniklý podle zákona č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením (dále jen „zákon o penzijním připojištění“), ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, musí získat povolení k činnosti penzijní společnosti nejpozději do 1. 1. 2013, jinak se k tomuto dni zrušuje. § 172 (1) Ke dni právních účinků povolení k činnosti penzijní společnosti penzijní společnost vyčlení aktiva a pasiva související s penzijním připojištěním do transformovaného fondu v souladu s § 182. (2) Tento den je rozhodným dnem a tento proces se nazývá transformací penzijního fondu. (3) Penzijní společnost prostřednictvím transformovaného fondu provozuje penzijní připojištění podle zákona o penzijním připojištění pro účastníky penzijního připojištění a příjemce dávek, vůči nimž byly závazky vyčleněny do transformovaného fondu. (4) Slova „penzijní fond“ nebo „penzijní společnost“ v této části zákona označují akciovou společnostakciovou společnost podstupující transformaci. Díl 2 Příprava transformace § 173 (1) Penzijní fond do 3 měsíců ode dne účinnosti této části zákona písemně informuje účastníka a) o transformaci penzijního fondu, b) o očekávaných změnách vyplývajících z transformace pro účastníka, c) o pravidlech poskytování a výši státního příspěvku podle tohoto zákona, d) o omezeních práv účastníka v souvislosti s transformací, e) o způsobu poskytnutí informace o transformaci penzijního fondu (§ 183), f) o možnostech zachování penzijního připojištění v případě, že penzijní fond ve stanovené lhůtě nepožádal o povolení podle § 175 odst. 1. (2) Pokud nastane následně skutečnost, v důsledku které je zřejmé, že se transformace penzijního fondu neuskuteční, penzijní fond o tom bez zbytečného odkladu písemně informuje účastníka, a) že se jeho transformace neuskuteční a b) o možnostech zachování penzijního připojištění. (3) Penzijní fond dále informace podle odstavců 1 a 2 bez zbytečného odkladu uveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup a zašle České národní bancebance. § 174 (1) Penzijní fond zpracuje transformační projekt, který obsahuje popis přípravy, uskutečnění a ověření transformace, zejména a) identifikační údaje penzijního fondu a penzijní společnosti, b) označení transformovaného fondu, c) předpokládaný rozhodný den, d) podrobná pravidla vyčlenění majetku do transformovaného fondu, včetně pravidel určení jejich pořadí v návaznosti na obecné principy podle tohoto zákona (§ 182) a ocenění, a jejich odůvodnění, e) strategie a pravidla informování účastníků v souvislosti s transformací penzijního fondu, f) strategie činnosti transformovaného fondu, zejména pokud jde o dobrovolný přechod účastníků penzijního připojištění do účastnických fondůúčastnických fondů, g) identifikační údaje depozitáře, popis opatření u depozitáře a o úschovách a evidencích majetku penzijního fondu v souvislosti s transformací, h) harmonogram transformace, i) identifikační údaje auditora podle § 181. (2) Přílohou transformačního projektu jsou a) návrh statutu transformovaného fondu, b) návrh změny stanov penzijního fondu, c) návrh změny penzijního plánu, d) návrh změny depozitářské smlouvy ve vztahu k transformovanému fondu, e) vyjádření depozitáře k transformačnímu projektu, změně statutu a penzijního plánu, f) odhad zahajovací rozvahy transformovaného fondu a penzijní společnosti, g) odhad výčtu majetku penzijního fondu, který bude vyčleněn do transformovaného fondu. (3) Změny statutu a penzijního plánu prováděné v souvislosti s transformací smějí obsahovat jen změny přímo vyvolané transformací; u penzijního plánu také změny vyvolané změnou pravidel pro poskytování státního příspěvku. (4) Změna penzijního plánu v mezích odstavce 3 je účinná i bez souhlasu účastníka. (5) Penzijní fond uveřejní bez zbytečného odkladu po nabytí právní moci povolení k provozování penzijního připojištění prostřednictvím transformovaného fondu přílohy podle odstavce 2 písm. a) až c), způsobem umožňujícím dálkový přístup. Díl 3 Řízení u České národní banky § 175 Žádosti (1) Penzijní fond do 2 měsíců ode dne nabytí účinnosti této části zákona požádá Českou národní bankubanku na předepsaném tiskopisu o povolení k a) činnosti penzijní společnosti podle § 31 a b) provozování penzijního připojištění prostřednictvím transformovaného fondu. (2) Žádost o povolení k provozování penzijního připojištění prostřednictvím transformovaného fondu musí být doložena transformačním projektem. Součástí výroku v povolení provozování penzijního připojištění prostřednictvím transformovaného fondu je schválení transformačního projektu. (3) Česká národní bankabanka zveřejní formou úředního sdělení ve Věstníku České národní bankybanky do 5 dnů od účinnosti této části zákona a) označení dokladů k tiskopisu podle § 33 odst. 3, které s ohledem na zvláštní požadavky této části penzijní společnost nedokládá, b) vzor tiskopisu žádosti o povolení k provozování penzijního připojištění prostřednictvím transformovaného fondu a podrobnější obsah jejich příloh. (4) Účastníkem řízení o povolení podle odstavce 1 je pouze penzijní fond. (5) Správní řízení vedené Českou národní bankoubankou na základě odstavce 1 se nezpoplatňuje. § 176 Rozhodnutí (1) Česká národní bankabanka rozhodne o žádostech podle § 175 odst. 1 společně, a to do 6 měsíců ode dne jejich doručení. (2) Udělení povolení podle § 175 odst. 1 jsou vzájemně podmíněná. Zamítnutí jedné ze žádostí vyžaduje zamítnutí druhé žádosti. (3) Povolení k činnosti penzijní společnosti nabude účinnosti nejdříve k 1. lednu 2013. § 177 V řízení o povolení k činnosti penzijní společnosti podle § 31 se má za to, že a) původ kapitálu penzijního fondu je průhledný a nezávadný, b) vedoucí osoby penzijního fondu splňují předpoklady podle § 39 odst. 2, c) kvalifikovanou účastkvalifikovanou účast na penzijním fondu má osoba vhodná z hlediska řádného a obezřetného vedení penzijní společnosti, pokud je držitelem souhlasu České národní bankybanky s 1. převodem akciíakcií penzijního fondu v rozsahu větším než 10 % základního kapitálu penzijního fondu nebo k nabídce k upsání akciíakcií v rozsahu větším než 10 % základního kapitálu penzijního fondu, nebo 2. srovnatelnou kvalifikovanou účastíkvalifikovanou účastí na finanční institucifinanční instituci, d) úzké propojeníúzké propojení penzijního fondu s jinou osobou nebrání účinnému dohledu nad penzijní společností. § 178 Povolení k provozování penzijního připojištění prostřednictvím transformovaného fondu udělí Česká národní bankabanka penzijnímu fondu, který splní předpoklady pro udělení povolení penzijní společnosti a pokud a) nejsou v řízení zjištěny pochyby o tom, že transformační projekt, včetně příloh, poskytuje záruku zachování práv účastníků penzijního připojištění penzijního fondu v rozsahu zákona o penzijním připojištění a dosavadních smluvních ujednání, b) penzijní společnost má věcné, personální a organizační předpoklady pro obhospodařování transformovaného fondu, c) depozitář má vytvořeny předpoklady pro plnění svých povinností ve vztahu k transformaci a k transformovanému fondu. § 179 Po rozhodném dni nemůže být rozhodnutí o povolení k provozování penzijního připojištění prostřednictvím transformovaného fondu zrušeno. Tím není dotčena možnost odnětí povolení, převedení transformovaného fondu k jiné penzijní společnosti nebo zánik povolení v důsledku zániku transformovaného fondu (§ 194). Díl 4 Pravidla vytvoření transformovaného fondu § 180 Transformace penzijního fondu se provádí podle transformačního projektu a dalších pravidel stanovených tímto zákonem. § 181 (1) Penzijní společnost do 1 měsíce od rozhodného dne sestaví účetní závěrku penzijního fondu ke dni předcházejícímu rozhodnému dni. Účetní závěrku bez zbytečného odkladu ověří auditor. (2) Penzijní společnost do 1 měsíce od rozhodného dne sestaví ke dni transformace penzijního fondu zahajovací rozvahu penzijní společnosti a zahajovací rozvahu transformovaného fondu. Zahajovací rozvahy bez zbytečného odkladu ověří auditor. (3) Dokumenty podle odstavců 1 a 2 zašle penzijní společnost bez zbytečného odkladu České národní bancebance. § 182 Způsob a proces vytvoření transformovaného fondu (1) Při vytváření transformovaného fondu v souladu s § 172 platí, že a) do transformovaného fondu se vyčlení 1. závazky penzijního fondu odpovídající prostředkům evidovaným ve prospěch účastníků z penzijního připojištění a podílům na výsledcích hospodaření za účetní období penzijního fondu, které do rozhodného dne nebyly připsány ve prospěch účastníků penzijního připojištění, 2. ostatní závazky penzijního fondu související s penzijním připojištěním, zejména rezervy na závazky vyplývající ze smluv o penzijním připojištění, 3. část majetku penzijního fondu a souvisejících derivátů alespoň ve výši odpovídající závazkům podle bodů 1 a 2, 4. oceňovací rozdíly vztahující se k majetku podle bodu 3, b) majetek a závazky penzijního fondu se vyčleňují v účetní hodnotě určené ke dni předcházejícímu rozhodnému dni. (2) Do transformovaného fondu se vyčlení majetek, který skladbou odpovídá pravidlům finančního umístění podle § 193 odst. 2. Do transformovaného fondu se přitom vyčleňuje majetek v pořadí od jeho nejvyšší bezpečnosti, kvality, likvidity a rentability. (3) Pokud oceňovací rozdíly podle odstavce 1 písm. a) bodu 4 nabývají ke dni předcházejícímu rozhodnému dni záporné hodnoty, majetek vyčleněný na jejich pokrytí tvoří kapitálový fond transformovaného fondu. (4) Depozitář do 2 měsíců od rozhodného dne ověří, zda vytvoření transformovaného fondu proběhlo v souladu s transformačním projektem, a o výsledku ověření zpracuje zprávu, kterou předá penzijní společnosti, auditorovi a České národní bancebance. Penzijní společnost zprávu uveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup. § 183 Penzijní společnost je povinna do 3 měsíců ode dne transformace, způsobem umožňujícím dálkový přístup, oznámit účastníkům a příjemcům dávek a) vznik transformovaného fondu, b) skutečnost, že se na jejich dosavadních právech, povinnostech a nárocích nic nemění, c) podmínky převodu do jiných účastnických fondůúčastnických fondů u téže penzijní společnosti, d) podmínky výjimečného převodu do transformovaného fondu jiné penzijní společnosti (§ 191 a 195). Díl 5 Penzijní fond v přechodném období § 184 (1) Do rozhodného dne se na penzijní fond a penzijní připojištění vztahuje zákon o penzijním připojištění. (2) Penzijní fond a depozitář smí do doby uplynutí 2 měsíců ode dne účinnosti této části zákona vypovědět depozitářskou smlouvu pouze s předchozím souhlasem České národní bankybanky. Česká národní bankabanka souhlas neudělí, pokud by změnou depozitáře mohlo dojít k ohrožení zájmu účastníků penzijního připojištění v průběhu transformace. (3) Žádost o převod prostředků do penzijního připojištění u jiného penzijního fondu podle ustanovení § 24 zákona o penzijním připojištění lze podat nejpozději do 2 měsíců ode dne nabytí účinnosti této části zákona. To neplatí pro žádosti o převod prostředků ze zrušeného penzijního fondu. (4) Žádost o poskytnutí dávek z penzijního připojištění podaná v období 1 měsíce před rozhodným dnem se považuje za podanou v rozhodný den. (5) Po uplynutí 1 měsíce ode dne nabytí účinnosti této části zákona může penzijní fond poplatek spojený s dosud přijatou žádostí o poskytnutí odbytného nebo převod prostředků do penzijního připojištění u jiného penzijního fondu podle § 24 odst. 4 zákona o penzijním připojištění započítat na vyplácené nebo převáděné prostředky. (6) Smlouvu o penzijním připojištění podle § 12 zákona o penzijním připojištění nelze uzavřít v období 1 měsíce před rozhodným dnem. (7) Do doby zápisu obchodní firmy obsahující označení „penzijní společnost“ do obchodního rejstříku penzijní společnost při své činnosti informuje, že je penzijní společností podle tohoto zákona. § 185 Zrušení a zánik penzijního fondu (1) Rozhodným dnem zaniká povolení ke vzniku a činnosti penzijního fondu udělené podle zákona o penzijním připojištění. (2) Penzijní fond se zrušuje a) marným uplynutím lhůty pro podání žádosti k činnosti penzijní společnosti podle § 175 odst. 1, b) pokud nezíská povolení k činnosti penzijní společnosti nejpozději do 1. ledna 2013, c) dnem právní moci rozhodnutí, kterým se zamítá žádost podle § 175 odst. 1 nebo kterým se řízení o takové žádosti zastavuje, d) do 1. ledna 2013 způsoby uvedenými v § 39 zákona o penzijním připojištění. (3) Zrušený penzijní fond postupuje podle § 39 odst. 4 až 6 a § 41 zákona o penzijním připojištění. Prostředky účastníka mohou být převedeny pouze a) k jinému penzijnímu fondu, který podal žádosti podle § 175 odst. 1, b) do transformovaného fondu jiné penzijní společnosti, nebo c) účastnických fondůúčastnických fondů jiné penzijní společnosti. (4) V případech podle odstavce 3 zůstává zachována spořící doba i nárok na státní příspěvky a poplatek podle § 24 zákona o penzijním připojištění nelze požadovat. (5) Rozhodnutí valné hromady penzijního fondu o zrušení penzijního fondu a jeho vstupu do likvidace nelze zrušit. (6) Přeměna penzijního fondu není ode dne účinnosti této části zákona přípustná. HLAVA II TRANSFORMOVANÝ FOND § 186 (1) Penzijní připojištění vykonává penzijní společnost pomocí majetku v transformovaném fondu. (2) Závazky vyplývající z penzijního připojištění penzijní společnost plní z majetku v transformovaném fondu. Pokud majetek v transformovaném fondu nepostačuje ke splnění závazků, splní je penzijní společnost z ostatního svého majetku. (3) Majetek v transformovaném fondu nelze použít jinak než k plnění závazků souvisejících s penzijním připojištěním, zejména z něj nelze hradit jiné závazky penzijní společnosti, a to ani formou výkonu rozhodnutí. Tím není dotčena možnost převodu majetku v transformovaném fondu do ostatního majetku penzijní společnosti podle § 187 odst. 4. (4) Majetek v transformovaném fondu není součástí majetkové podstaty penzijní společnosti podle zákona upravujícího úpadek a způsoby jeho řešení. (5) Je-li vydáno rozhodnutí o úpadku penzijní společnosti, insolvenční správceinsolvenční správce je povinen majetek v transformovaném fondu bez zbytečného odkladu vydat jiné penzijní společnosti podle rozhodnutí České národní bankybanky, kterým se řeší další provozování penzijního připojištění pro účastníky penzijního připojištění. (6) Povinnost vyrovnat rozdíl podle § 187 odst. 2 má povahu pohledávky za penzijní společností a stojí naroveň pohledávkám za majetkovou podstatou. § 187 (1) Penzijní společnost je povinna zajistit, že hodnota majetku v transformovaném fondu je vždy stejná nebo vyšší než hodnota závazků v transformovaném fondu. (2) Jsou-li závazky transformovaného fondu vyšší než majetek v transformovaném fondu, penzijní společnost je povinna převést do transformovaného fondu majetek nezbytný k vyrovnání tohoto rozdílu nejpozději do 30 dnů po konci čtvrtletí, ve kterém byla zjištěna tato skutečnost; takto převedený majetek tvoří kapitálový fond transformovaného fondu. Penzijní společnost při těchto převodech dodržuje pravidla o skladbě majetku transformovaného fondu. (3) Kapitálový fond se přednostně použije na úhradu ztráty za účetní období nebo na úhradu neuhrazené ztráty z předchozích účetních období. (4) Penzijní společnost může převést do svého ostatního majetku a) majetek do výše kapitálového fondu po úhradě ztrát podle odstavce 3, pokud oceňovací rozdíly nabývají kladných hodnot, b) prostředky, o které kapitálový fond po úhradě ztrát podle odstavce 3 převyšuje absolutní hodnotu záporných oceňovacích rozdílů. (5) Pro účely odstavce 2 vychází penzijní společnost z údajů z účetnictví transformovaného fondu zjištěných ke konci čtvrtletí. Pro účely odstavce 4 vychází penzijní společnost z účetní závěrky transformovaného fondu ověřené auditorem. (6) Pro účely určení povinnosti penzijní společnosti vůči transformovanému fondu se nárok na splnění takové povinnosti nepovažuje za majetek transformovaného fondu. § 188 Účetnictví transformovaného fondu (1) Penzijní společnost účtuje o stavu a pohybu majetku a jiných aktiv, závazků a jiných pasiv, dále o nákladech a výnosech a o výsledku hospodaření s majetkem v transformovaném fondu odděleně od předmětu účetnictví svého a ostatních fondů. (2) Penzijní společnost zajišťuje v souladu s účetními metodami podle zvláštního právního předpisu upravujícího účetnictví účtování o předmětu účetnictví v účetních knihách vedených odděleně pro transformovaný fond tak, aby jí to umožnilo sestavení účetní závěrky pro transformovaný fond. (3) Majetek a jiná aktiva a závazky a jiná pasiva v transformovaném fondu se oceňují podle zákona upravujícího účetnictví. (4) Účetní závěrka transformovaného fondu musí být ověřena auditorem a zveřejněna ve lhůtě stanovené tímto zákonem účastnickému fonduúčastnickému fondu. (5) Pro účely konsolidace se nezohledňují aktiva ani pasiva evidovaná v účetnictví transformovaného fondu. § 189 Kapitál penzijní společnosti Penzijní společnost nad rámec požadavků uvedených v § 38 udržuje kapitál ke krytí rizik spojených s majetkem a závazky transformovaného fondu. Pravidla pro výpočet tohoto kapitálového požadavku stanoví Česká národní bankabanka vyhláškou. Nároky účastníků v transformovaném fondu § 190 (1) Účastníkovi penzijního připojištění může vzniknout doplňkové penzijní spoření nejdříve od prvního dne a) kalendářního měsíce bezprostředně následujícího po dni zahájení výplaty dávky z poslední penze, nebo b) prvního celého kalendářního měsíce, kdy je penzijní připojištění přerušeno. (2) Účastník doplňkového penzijního spoření může platit příspěvky na penzijní připojištění pouze tehdy, pokud má přerušeno placení příspěvku účastníka podle § 11 odst. 3 a 4 a před přerušením platil příspěvek na doplňkové penzijní spoření nejméně 36 kalendářních měsíců nebo nejméně 12 kalendářních měsíců po sobě jdoucích od posledního přerušení placení příspěvku u téže penzijní společnosti, nebo pokud mu byla zahájena výplata dávky ze všech prostředků, nejdříve však od prvního dne a) prvního celého kalendářního měsíce, kdy je placení příspěvku účastníka přerušeno, nebo b) kalendářního měsíce bezprostředně následujícího po dni zahájení výplaty dávky ze všech prostředků. (3) Účastník penzijního připojištění, který je současně účastníkem doplňkového penzijního spoření, může platit příspěvky na doplňkové penzijní spoření pouze tehdy, pokud má přerušeno penzijní připojištění, nebo mu byla zahájena výplata dávky z poslední penze, nejdříve však od prvního dne a) prvního celého kalendářního měsíce, kdy je penzijní připojištění přerušeno, nebo b) kalendářního měsíce bezprostředně následujícího po dni zahájení výplaty dávky z poslední penze. (4) Práva a povinnosti účastníka v transformovaném fondu a příjemce dávky penzijního připojištění z transformovaného fondu se řídí zákonem o penzijním připojištění, sjednaným penzijním plánem a smlouvou o penzijním připojištění. Jejich nároky zůstávají s výjimkou omezení nároku na převod prostředků k jinému fondu zachovány. § 191 (1) Do transformovaného fondu nemohou na základě uzavření smlouvy o penzijním připojištění podle zákona o penzijním připojištění vstupovat noví účastníci, s výjimkou převodu prostředků účastníka a) ze zrušeného penzijního fondu, b) ze zanikajícího transformovaného fondu jiné penzijní společnosti a c) z transformovaného fondu, který se slučuje s jiným transformovaným fondem. (2) Převody prostředků podle odstavce 1 písm. a) a b) jsou bezplatné. Na převod prostředků podle odstavce 1 písm. c) se nevztahuje ustanovení § 24 odst. 4 zákona o penzijním připojištění, pokud je žádost o převod prostředků podána do 6 měsíců ode dne nabytí právní moci rozhodnutí České národní bankybanky o povolení sloučení transformovaných fondů podle § 195 odst. 4. (3) Převést prostředky účastníka z transformovaného fondu do účastnických fondůúčastnických fondů lze na základě uzavření smlouvy o doplňkovém penzijním spoření, a to bezplatně. Do spořící dobyspořící doby se přitom započítá i dosažená pojištěná doba podle zákona o penzijním připojištění. Převést prostředky účastníka mezi transformovanými fondy lze pouze v případě, že účastník uzavřel smlouvu o penzijním připojištění u obou penzijních společností, které provozují penzijní připojištění prostřednictvím transformovaného fondu, již před vznikem transformovaného fondu; tím není dotčen odstavec 1. Nelze převést prostředky z účastnického fonduúčastnického fondu do transformovaného fondu. (4) Při převodu prostředků účastníka z transformovaného fondu do účastnického fonduúčastnického fondu je penzijní společnost povinna zaevidovat převáděné prostředky v rozdělení na příspěvky účastníka, příspěvky poskytnuté zaměstnavatelem, státní příspěvky a podíly na výnosech hospodaření transformovaného fondu v souladu s povinností podle § 121; původně vedené příspěvky třetích osob se zaevidují pod příspěvky účastníka s výjimkou příspěvků zaměstnavatele, které se i nadále vedou odděleně. Při tomto převodu prostředků se do spořící doby započítá dosažená pojištěná doba podle zákona o penzijním připojištění. (5) Do spořící doby se započítává pojištěná doba v penzijním fondu, transformovaném fondu i spořící doba v účastnickém fonduúčastnickém fondu pro účely poplatků účastníka podle § 61. (6) Poskytování státního příspěvku ve prospěch účastníka penzijního připojištění se řídí tímto zákonem. Účastník, jehož příspěvek na penzijní připojištění placený za kalendářní měsíc, ve kterém nabude účinnosti tento zákon, nedosáhne výše nejméně 300 Kč, nemá nárok na státní příspěvek. Tím nejsou dotčeny nároky na státní příspěvky vzniklé podle zákona o penzijním připojištění do nabytí účinnosti tohoto zákona. § 192 Úplata (1) Penzijní společnost má nárok na úplatu za provozování penzijního připojištění prostřednictvím transformovaného fondu; § 60 se použije obdobně. (2) Úplata penzijní společnosti se hradí z majetku v transformovaném fondu. (3) Výše úplaty činí nejvíce a) 0,8 % z průměrné roční hodnoty bilanční sumy v transformovaném fondu a b) 10 % ze zisku vykázaného v účetní závěrce transformovaného fondu; ziskem vykázaným v účetní závěrce transformovaného fondu se rozumí součet zisku za účetní období a nerozděleného zisku z předchozích období snížený o ztrátu za účetní období a o neuhrazenou ztrátu za předchozí období. (4) Způsob úhrady úplaty podle odstavce 3 písm. a) stanoví statut transformovaného fondu. (5) Průměrná roční hodnota bilanční sumy v transformovaném fondu se stanoví k poslednímu dni příslušného období jako prostý aritmetický průměr hodnot bilančních sum transformovaného fondu za každý den příslušného období. § 193 (1) Na transformovaný fond se vztahují ustanovení týkající se účastnického fonduúčastnického fondu a vztahu penzijní společnosti a depozitáře k účastnickému fonduúčastnickému fondu přiměřeně. (2) Pravidla skladby majetku a hospodaření s majetkem v transformovaném fondu se řídí zákonem o penzijním připojištění, pokud tento zákon nestanoví jinak. (3) Do nemovitých věcí lze investovat pouze za předpokladu, že výnos z nich dosahovaný při řádném hospodaření připadá do majetku v transformovaném fondu. (4) Informování účastníků o výši jejich prostředků se řídí zákonem o penzijním připojištění. (5) Na změny penzijního plánu se vztahuje zákon o penzijním připojištění. (6) S výjimkou případů, kdy ustanovení v tomto zákoně odkazují na použití ustanovení zákona o penzijním připojištění, se podle zákona o penzijním připojištění ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona nepostupuje. Při výkonu dohledu nad dodržováním povinností, stanovených v zákoně o penzijním připojištění, jejichž dodržování tento zákon ukládá penzijní společnosti nebo zprostředkovateli penzijního připojištění, postupuje Česká národní bankabanka podle ustanovení zákona o penzijním připojištění upravujících výkon dohledu a přestupky. (7) Na činnost zprostředkovatele penzijního připojištění se vztahují ustanovení zákona o penzijním připojištění. § 194 Zánik transformovaného fondu (1) Povolení k provozování penzijního připojištění prostřednictvím transformovaného fondu lze na žádost odejmout pouze v případě podle § 195. (2) Povolení k provozování penzijního připojištění prostřednictvím transformovaného fondu zaniká a) uspokojením nároků posledního účastníka penzijního připojištění nebo příjemce dávky, b) převodem transformovaného fondu k jiné penzijní společnosti, c) sloučením s nástupnickým transformovaným fondem. (3) Česká národní bankabanka může za přiměřeného použití § 113 povolit sloučení transformovaných fondů jedné nebo více penzijních společností. Přitom se přiměřeně použije § 40 zákona o penzijním připojištění. (4) Česká národní bankabanka může za přiměřeného použití § 109 rozhodnout o převodu transformovaného fondu k jiné penzijní společnosti, která provozuje penzijní připojištění prostřednictvím transformovaného fondu. § 195 (1) Pokud hodnota majetku v transformovaném fondu poklesne pod 50 000 000 Kč, může Česká národní bankabanka povolit výjimku z investičních limitů, pokud to povede k efektivnější správě transformovaného fondu. Účastníci takového transformovaného fondu mohou do 2 měsíců od odeslání informace o udělení povolení výjimky podle předchozí věty požádat o převod prostředků do transformovaného fondu jiné penzijní společnosti, pokud s tím tato penzijní společnost souhlasí. Tuto informaci je penzijní společnost povinna poskytnout účastníkovi nejpozději v pravidelném ročním výpisu. Tento převod je bezplatný. (2) Penzijní společnost, která provozuje penzijní připojištění prostřednictvím transformovaného fondu, jehož hodnota majetku poklesne pod 5 000 000 Kč, může požádat o odejmutí povolení k provozování penzijního připojištění prostřednictvím transformovaného fondu. Penzijní společnost k datu podání žádosti podle věty první informuje o této skutečnosti účastníky. V této informaci také sdělí, že v případě souhlasu České národní bankybanky bude mít právo převést jejich prostředky a nároky vyplývající ze smlouvy o penzijním připojištění do jiného vhodného transformovaného fondu jiné penzijní společnosti bez jejich souhlasu, a to v případě, že účastník sám nepodá žádost o převod prostředků. (3) V případě podání žádosti podle odstavce 2 může Česká národní bankabanka povolit penzijní společnosti převést prostředky a nároky účastníků a příjemců dávek vyplývajících ze smluv o penzijním připojištění do jiného vhodného transformovaného fondu jiné penzijní společnosti bez jejich souhlasu, pokud s tím přebírající penzijní společnost souhlasí. Pokud je žádná z penzijních společností nepřevezme a účastník sám nepožádá o převod prostředků do jiného transformovaného fondu nebo účastnického fonduúčastnického fondu, vyplatí penzijní společnost jednorázové vyrovnání nebo odbytné. (4) Penzijní společnost, která provozuje penzijní připojištění prostřednictvím transformovaného fondu, se může účastnit přeměny, v jejímž důsledku zanikne, pouze pokud Česká národní bankabanka současně rozhodne o převodu transformovaného fondu k jiné penzijní společnosti nebo o sloučení transformovaného fondu s transformovaným fondem jiné penzijní společnosti. § 196 Opatření k nápravě a sankce (1) Opatření k nápravě, jiná opatření a odnětí povolení a souhlasu ve vztahu k transformovanému fondu se obdobně řídí tímto zákonem. (2) Česká národní bankabanka může penzijní společnosti, za přiměřeného použití podmínek § 150, nařídit převod transformovaného fondu k jiné penzijní společnosti obhospodařující transformovaný fond. (3) Povolení k provozování penzijního připojištění prostřednictvím transformovaného fondu lze odejmout, pouze pokud jsou dány předpoklady k nařízení převodu transformovaného fondu podle odstavce 2 a žádná z penzijních společností obhospodařujících transformovaný fond do 3 měsíců od výzvy České národní bankybanky nevyjádřila souhlas s převzetím transformovaného fondu. (4) Penzijní společnost se dopustí přestupku, pokud a) transformaci neprovede v souladu s transformačním projektem a tímto zákonem, b) poruší svou povinnost uloženou tímto zákonem nebo podpůrně použitelným zákonem o penzijním připojištění ve vztahu k transformovanému fondu a jde o přestupek obdobný přestupkům podle § 160. (5) Za přestupek podle odstavce 4 lze uložit pokutu ve výši uvedené v § 160 odst. 5. ČÁST ČTRNÁCTÁ PŘECHODNÁ USTANOVENÍ § 197 Správní řízení zahájená podle zákona o penzijním připojištění, která nebyla dokončena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle zákona o penzijním připojištění. § 198 Žádost o povolení k vytvoření účastnického fonduúčastnického fondu podle tohoto zákona a žádost o povolení k vytvoření důchodového fondu podle zákona o důchodovém spoření může podat pouze takový penzijní fond, který požádal o povolení k provozování penzijního připojištění prostřednictvím transformovaného fondu. Tato povolení mohou nabýt účinnosti nejdříve dnem 1. ledna 2013. § 199 Povolení k činnosti penzijní společnosti a povolení k vytvoření účastnického fonduúčastnického fondu podle tohoto zákona a povolení k vytvoření důchodového fondu podle zákona o důchodovém spoření nabude účinnosti nejdříve dnem 1. ledna 2013. § 200 Činnost směřující k uzavírání smluv o doplňkovém penzijním spoření do nabytí účinnosti tohoto zákona se zakazuje. § 200a Odborné znalosti a dovednosti lze prokázat způsobem podle § 84 odst. 3 i před 1. červnem 2013. § 200b Osvědčení o absolvování odborné zkoušky vydá akreditovaná osobaakreditovaná osoba na základě úspěšně vykonané odborné zkoušky, která byla konaná v souladu s pravidly uvedenými v § 87, i před jeho účinností. ČÁST PATNÁCTÁ ÚČINNOST § 201 Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2013 s výjimkou a) ustanovení § 29 až 73, § 94 až 97, § 170 až 200, která nabývají účinnosti dnem jeho vyhlášení, b) ustanovení § 86, které nabývá účinnosti šest měsíců po dni vyhlášení tohoto zákona, c) ustanovení § 84 odst. 3, které nabývá účinnosti dnem 1. června 2013, d) ustanovení § 74 až 83, § 84 odst. 1, 2 a 4, § 85 a 87, která nabývají účinnosti dnem 1. listopadu 2012. Němcová v. r. Nečas v. r. 1) Zákon č. 198/2009 Sb., o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací a o změně některých zákonů (antidiskriminační zákon). 2) Zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví. 3) Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů. 4) Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 5) Zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění pozdějších předpisů. 6) Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů. 7) Zákon č. 38/2004 Sb., o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných událostí a o změně živnostenského zákona, ve znění pozdějších předpisů. 8) Zákon č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev, ve znění pozdějších předpisů. 9) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2088 ze dne 27. listopadu 2019 o zveřejňování informací souvisejících s udržitelností v odvětví finančních služeb, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 ze dne 18. června 2020 o zřízení rámce pro usnadnění udržitelných investic a o změně nařízení (EU) 2019/2088. 11) § 32 odst. 4 zákona o podnikání na kapitálovém trhu. 12) § 12b zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění zákona č. 120/2007 Sb. 13) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1060/2009 ze dne 16. září 2009 o ratingových agenturách, ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 513/2011 ze dne 11. května 2011, kterým se mění nařízení (ES) č. 1060/2009 o ratingových agenturách. 14) § 13 odst. 1 písm. s) zákona č. 15/1998 Sb., o dohledu v oblasti kapitálového trhu a o změně a doplnění dalších zákonů, ve znění zákona č. 230/2008 Sb. 15) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/47/ES ze dne 6. června 2002 o dohodách o finančním zajištění. 16) Zákon č. 408/2010 Sb., o finančním zajištění. 18) Zákon č. 349/1999 Sb., o Veřejném ochránci práv, ve znění pozdějších předpisů. 19) Zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, ve znění pozdějších předpisů. 20) Zákon č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, ve znění pozdějších předpisů. 21) § 49 zákona č. 30/2024 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 102/2011 Sb. m. s.	Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 102/2011 Sb. m. s. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o Evropské dohodě o mezinárodní přepravě nebezpečných věcí po vnitrozemských vodních cestách Vyhlášeno 27. 12. 2011, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 21. 10. 2011, částka 53/2011 * Díl I * DÍL I - EVROPSKÁ DOHODA O MEZINÁRODNÍ PŘEPRAVĚ NEBEZPEČNÝCH VĚCÍ PO VNITROZEMSKÝCH VODNÍCH CESTÁCH (ADN) * Článek 1 - Oblast použití * Článek 2 - Předpisy přiložené k této Dohodě * Článek 3 - Názvosloví * Článek 4 - Zákazy přepravy, podmínky přepravy, kontrola * Článek 5 - Výjimky * Článek 6 - Právo států * Článek 7 - Zvláštní pravidla, odchylky * Článek 8 - Přechodná ustanovení * Článek 9 - Použití jiných pravidel * Článek 10 - Smluvní strany * Článek 11 - Vstup v platnost * Článek 12 - Výpověď * Článek 13 - Ukončení platnosti * Článek 14 - Prohlášení * Článek 15 - Spory * Článek 16 - Výhrady * Článek 17 - Administrativní výbor * Článek 18 - Výbor pro otázky bezpečnosti * Článek 19 - Postup při provádění změn této Dohody s výjimkou přiložených Předpisů * Článek 20 - Postup při provádění změn přiložených Předpisů * Článek 21 - Žádosti, sdělení a námitky * Článek 22 - Revizní konference * Článek 23 - Depozitář * ČÁST 1 - VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ * ČÁST 2 - KLASIFIKACE * ČÁST 3 - SEZNAMY NEBEZPEČNÝCH VĚCÍ, ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ A * ČÁST 4 - USTANOVENÍ O POUŽÍVÁNÍ OBALŮ, CISTEREN A * ČÁST 5 - POSTUPY PŘI ODESLÁNÍ * ČÁST 6 - POŽADAVKY NA KONSTRUKCI OBALŮ (VČETNĚ IBC A * ČÁST 7 - POŽADAVKY PRO NAKLÁDKU, PŘEPRAVU, VYKLÁDKU * ČÁST 8 - PŘEDPISY PRO POSÁDKY, VYBAVENÍ, * ČÁST 9 - PŘEDPISY PRO STAVBU PLAVIDEL * Díl II * DÍL II * ČÁST 2 - KLASIFIKACE * ČÁST 3 - SEZNAMY NEBEZPEČNÝCH VĚCÍ, ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ A * 1\\. 1.6.7.2.2.2 Tabulka všeobecných přechodných ustanovení: tanková plavidla - Místo 9.3.2.25.2 (g) uvést 9.3.2.25.2 (i) * 2\\. 2.2.9.1.10.4 Klasifikační postupový diagram pro látky ohrožující životní prostředí - Umístit postupový diagram na konec tohoto korigenda * 3\\. 3.2.1, Tabulka A, UN 3468, sloupec (3b) - Místo 2F uvést 1F * 4\\. 3.2.3, Tabulka C, UN 3256, sloupec (5) - Místo 3(???+F) uvést 3+N2+CMR+S * 5\\. 3.2.3, Tabulka C, UN 9001, sloupec (2) - Místo BOD VZPLANUTÍ LÁTEK uvést BOD VZPLANUTÍ NEBO LÁTKY * 6\\. 3.2 za tabulkou C, Schéma B, první řádek, druhý sloupec - Místo Třída 3, bod varu uvést Třída 3, bod vzplanutí * 7\\. 3.2 za tabulkou C, sloupec (10) - Místo PObmax: Nejvyšší absolutní tenze par při teplotě povrchu kapaliny v kPa uvést * 8\\. 3.2 za tabulkou C, Poznámka 7 - Místo bodem vzplanutí uvést bodem tání * 9\\. 3.2 za tabulkou C, Poznámka 38 - Místo bodem tání uvést bodem varu * 10\\. 3.2.4.3, A.3, předposlední řádek - Místo zahřáté na teplotu bodu vzplanutí nebo nižší uvést zahřáté na teplotu bodu vzplanutí nebo vyšší * 11\\. 3.2.4.3, A.10 - Neplatí pro anglickou verzi * 12\\. 3.2.4.3 C - Místo PObmax: Tenze par při nejvyšší absolutní teplotě povrchu kapaliny v kPa uvést * 13\\. 3.2.4.3, Poznámka 7 - Místo bodem vzplanutí uvést bodem tání * 14\\. 3.2.4.3, Poznámka 38 - Místo bodem tání uvést bodem varu * 15\\. 3.3.1 Zvláštní ustanovení 335 - Místo vozidlo nebo kontejner uvést vozidlo, železniční vůz nebo kontejner * 16\\. 5.4.3.4 Písemné pokyny, Dodatečná poučení, toxické látky 6.1 a infekční látky 6.2, druhý sloupec - Místo Nebezpečí pro vodní prostředí uvést Nebezpečí pro vodní prostředí a kanalizační systém * 17\\. 8.6.1.3, první strana Vzoru schvalovacího osvědčení pro tanková plavidla, bod 8, za „Chladicí zařízení“ - Vložit následující novou položku: * 18\\. 8.6.1.4, první strana Vzoru prozatímního schvalovacího osvědčení pro tanková plavidla, bod 8, za „Chladicí zařízení“ - Vložit následující nový řádek: * 19\\. 9.3.1.15.2 - Neplatí pro anglickou verzi * 20\\. 9.3.1.27.6 (a) - Neplatí pro anglickou verzi * 21\\. 9.3.2.11.3 (a), třetí věta - Neplatí pro anglickou verzi * 22\\. 9.3.2.15.2 - Neplatí pro anglickou verzi * 23\\. 9.3.3.11.3 (a), třetí věta - Neplatí pro anglickou verzi * 24\\. 9.3.3.11.4, třetí odstavec - Místo vykládací potrubí uvést nakládací a vykládací potrubí * 25\\. 9.3.3.25.2 (f) - Neplatí pro anglickou verzi Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 21. 10. 2011 102 SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 26. května 2000 byla v Ženevě přijata Evropská dohoda o mezinárodní přepravě nebezpečných věcí po vnitrozemských vodních cestách. Jménem České republiky byla Dohoda podepsána v Ženevě téhož dne. S Dohodou vyslovil souhlas Parlament České republiky a prezident republiky ji ratifikoval. Ratifikační listina České republiky byla uložena u generálního tajemníka Organizace spojených národů, depozitáře Dohody, dne 21. září 2011. Dohoda vstoupila v platnost na základě svého článku 11 odst. 1 dne 29. února 2008. Pro Českou republiku vstoupila v platnost podle odst. 2 téhož článku dne 21. října 2011. Anglické znění Dohody a její překlad do českého jazyka se vyhlašují současně. PŘEKLAD EVROPSKÁ HOSPODÁŘSKÁ KOMISE Výbor pro vnitrozemskou dopravu ADN Evropská dohoda o mezinárodní přepravě nebezpečných věcí po vnitrozemských vodních cestách včetně Příloh, použitelné od 28. února 2009 Díl I 102kB OBSAH DÍL I EVROPSKÁ DOHODA O MEZINÁRODNÍ PŘEPRAVĚ NEBEZPEČNÝCH VĚCÍ PO VNITROZEMSKÝCH VODNÍCH CESTÁCH (ADN) PŘÍLOHY Část 1\| VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ ---\|--- \| Kapitola\| 1.1\| Rozsah a použití \| \| 1.1.1\| Struktura \| \| 1.1.2\| Rozsah platnosti \| \| 1.1.3\| Vynětí z platnosti \| \| 1.1.4\| Použitelnost jiných předpisů \| Kapitola\| 1.2\| Definice a měrové jednotky \| \| 1.2.1\| Definice \| \| 1.2.2\| Měrové jednotky \| Kapitola\| 1.3\| Školení osob podílejících se na přepravě nebezpečných věcí \| \| 1.3.1\| Rozsah a uplatnění \| \| 1.3.2\| Forma školení \| \| 1.3.3\| Dokumentace \| Kapitola\| 1.4\| Povinnosti účastníků přepravy z hlediska bezpečnosti \| \| 1.4.1\| Všeobecná bezpečnostní opatření \| \| 1.4.2\| Povinnosti hlavních účastníků \| \| 1.4.3\| Povinnosti ostatních účastníků \| Kapitola\| 1.5\| Odchylky \| \| 1.5.1\| Dvoustranné a mnohostranné dohody \| \| 1.5.2\| Zvláštní povolení pro přepravu v tankových plavidlech \| \| 1.5.3\| Ekvivalenty a odchylky (článek 7, odstavec 3 ADN) \| Kapitola\| 1.6\| Přechodná ustanovení \| \| 1.6.1\| Všeobecná ustanovení \| \| 1.6.2\| Tlakové nádoby a nádoby pro třídu 2 \| \| 1.6.3\| Nesnímatelné cisterny (cisternová vozidla a cisternové železniční vozy), snímatelné cisterny, bateriová vozidla a bateriové železniční vozy \| \| 1.6.4\| Cisternové kontejnery, přemístitelné cisterny a MEGC \| \| 1.6.5\| Vozidla \| \| 1.6.6\| Třida 7 \| \| 1.6.7\| Přechodná ustanovení týkající se plavidel \| Kapitola\| 1.7\| Všeobecné předpisy pro třídu 7 \| \| 1.7.1\| Rozsah a použití \| \| 1.7.2\| Program ochrany proti záření \| \| 1.7.3\| Zajištění kvality \| \| 1.7.4\| Zvláštní ujednání \| \| 1.7.5\| Radioaktivní látky s dalšími nebezpečnými vlastnostmi \| \| 1.7.6\| Nedodržení limitů \| Kapitola\| 1.8\| Kontroly a jiná podpůrná opatření pro zajištění plnění bezpečnostních požadavků \| \| 1.8.1\| Monitorování dodržování předpisů \| \| 1.8.2\| Úřední podpora během kontroly zahraničního plavidla \| \| 1.8.3\| Bezpečnostní poradce \| \| 1.8.4\| Seznam příslušných orgánů a jimi pověřených organizací \| \| 1.8.5\| Hlášení o nehodách a mimořádných událostech při přepravě nebezpečných věcí \| Kapitola\| 1.9\| Dopravní omezení stanovená příslušnými orgány \| Kapitola\| 1.10\| Bezpečnostní předpisy \| \| 1.10.1\| Všeobecná ustanovení \| \| 1.10.2\| Školení o obecné bezpečnosti \| \| 1.10.3\| Ustanovení pro vysoce rizikové nebezpečné věci \| Kapitola\| 1.11- 1.14\| (Vyhrazeno) \| Kapitola\| 1.15\| Uznávání klasifikačních společností \| \| 1.15.1\| Všeobecně \| \| 1.15.2\| Postup pro uznávání klasifikačních společností \| \| 1.15.3\| Podmínky a kritéria pro uznání klasifikační společnosti žádající o uznání podle této dohody \| \| 1.15.4\| Povinnosti doporučených klasifikačních společností \| Kapitola\| 1.16\| Postup pro vydávání schvalovacího osvědčení \| \| 1.16.1\| Schvalovací osvědčení \| \| 1.16.2\| Vydávání a uznávání schvalovacího osvědčení \| \| 1.16.3\| Inspekční postup \| \| 1.16.4\| Inspekční organizace \| \| 1.16.5\| Žádost o vydání schvalovacího osvědčení \| \| 1.16.6\| Údaje uváděné ve schvalovacím osvědčení a jejich změny \| \| 1.16.7\| Přistavení plavidla k inspekci \| \| 1.16.8\| První inspekce \| \| 1.16.9\| Zvláštní inspekce \| \| 1.16.10\| Periodická inspekce a obnovení platnosti schvalovacího osvědčení \| \| 1.16.11\| Prodloužení platnosti schvalovacího osvědčení bez inspekce \| \| 1.16.12\| Úřední inspekce \| \| 1.16.13\| Odebrání a vrácení schvalovacího osvědčení \| \| 1.16.14\| Duplikát \| \| 1.16.15\| Registr schvalovacího osvědčení Část 2\| KLASIFIKACE\| Viz Díl II Část 3\| SEZNAMY NEBEZPEČNÝCH VĚCÍ, ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ A VYNĚTÍ Z PLATNOSTI PRO OMEZENÁ A VYŇATÁ MNOŽSTVÍ \| Kapitola\| 3.1\| Všeobecně\| Viz Díl II \| Kapitola\| 3.2\| Seznam nebezpečných věcí \| \| 3.2.1\| Tabulka A: Seznam nebezpečných věcí v číselném pořadí\| Viz Díl II \| \| 3.2.2\| Tabulka B: Seznam nebezpečných věcí v abecedním pořadí\| Viz Díl II \| \| 3.2.3\| Tabulka C: Seznam nebezpečných věcí připuštěných k přepravě v tankových plavidlech v číselném pořadí \| \| 3.2.4\| Formy žádosti o zvláštní povolení pro přepravu v tankových plavidlech podle oddílu 1.5.2 \| Kapitola\| 3.3\| Zvláštní ustanovení pro určité látky nebo předměty\| Viz Díl II \| Kapitola\| 3.4\| Vynětí z platnosti předpisů týkající se nebezpečných věcí balených v omezených množstvích\| Viz Díl II \| Kapitola\| 3.5\| Nebezpečné věci balené ve vyňatých množstvích\| Viz Díl II Část 4\| USTANOVENÍ O POUŽÍVÁNÍ OBALŮ, CISTEREN A NÁKLADNÍCH DOPRAVNÍCH JEDNOTEK S VOLNĚ LOŽENÝMI LÁTKAMI \| Kapitola\| 4.1\| Všeobecná ustanovení Část 5\| POSTUPY PŘI ODESÍLÁNÍ \| Kapitola\| 5.1\| VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ \| \| 5.1.1\| Rozsah použití a všeobecná ustanovení \| \| 5.1.2\| Používání přepravních obalových souborů \| \| 5.1.3\| Prázdné nevyčištěné obaly (včetně IBC a velkých obalů), cisterny, vozidla, železniční vozy a kontejnery pro přepravu volně ložených látek \| \| 5.1.4\| Společné balení \| \| 5.1.5\| Všeobecná ustanovení pro třídu 7 \| Kapitola\| 5.2\| Nápisy a bezpečnostní značky \| \| 5.2.1\| Značení kusů \| \| 5.2.2\| Označování kusů \| Kapitola\| 5.3\| Označování kontejnerů, MEGC, cisternových kontejnerů, přemístitelných cisteren, vozidel a železničních vozů velkými bezpečnostními značkami a nápisy \| \| 5.3.1\| Označování velkými bezpečnostními značkami \| \| 5.3.2\| Označování oranžovými tabulkami \| \| 5.3.3\| Značka pro zahřáté látky \| \| 5.3.4\| Označování pro přepravu v přepravním řetězci zahrnujícím námořní dopravu \| \| 5.3.5\| (Vyhrazeno) \| \| 5.3.6\| Značka pro látky ohrožující životní prostředí \| Kapitola\| 5.4\| Průvodní doklady \| \| 5.4.1\| Přepravní doklad pro nebezpečné věci a předepsané údaje \| \| 5.4.2\| Osvědčení o uložení do kontejneru \| \| 5.4.3\| Písemné pokyny \| \| 5.4.4\| Příklad formuláře pro multimodální přepravu nebezpečných věcí \| Kapitola\| 5.5\| Zvláštní ustanovení \| \| 5.5.1\| (Vypuštěno) \| \| 5.5.2\| Zvláštní ustanovení pro zaplynovaná vozidla, železniční vozy, kontejnery a cisterny Část 6\| POŽADAVKY NA KONSTRUKCI OBALŮ (VČETNĚ IBC A VELKÝCH OBALŮ), CISTEREN A NÁKLADNÍCH DOPRAVNÍCH JEDNOTEK PRO VOLNĚ LOŽENÉ LÁTKY A NA JEJICH ZKOUŠENÍ Část 7\| POŽADAVKY PRO NAKLÁDKU, PŘEPRAVU, VYKLÁDKU A OSTATNÍ MANIPULACI S NÁKLADEM \| Kapitola\| 7.1\| Plavidla přepravující suchý náklad \| \| 7.1.0\| Všeobecné předpisy \| \| 7.1.1\| Způsob přepravy \| \| 7.1.2\| Požadavky na plavidla \| \| 7.1.3\| Všeobecné provozní předpisy \| \| 7.1.4\| Doplňkové předpisy pro nakládku, přepravu, vykládku a ostatní manipulaci s nákladem \| \| 7.1.5\| Doplňkové předpisy pro provoz plavidel \| \| 7.1.6\| Doplňkové požadavky \| Kapitola\| 7.2\| Tanková plavidla \| \| 7.2.0\| Všeobecné předpisy \| \| 7.2.1\| Způsob přepravy \| \| 7.2.2\| Požadavky na plavidla \| \| 7.2.3\| Všeobecné provozní předpisy \| \| 7.2.4\| Doplňkové předpisy pro nakládku, přepravu, vykládku a ostatní manipulaci s nákladem \| \| 7.2.5\| Doplňkové předpisy pro provoz plavidel Část 8\| PŘEDPISY PRO POSÁDKY, VYBAVENÍ, PROVOZ PLAVIDEL A DOKUMENTACI \| Kapitola\| 8.1\| Všeobecné předpisy pro plavidla a vybavení \| \| 8.1.1\| (Vyhrazeno) \| \| 8.1.2\| Doklady \| \| 8.1.3\| (Vyhrazeno) \| \| 8.1.4\| Zařízení k hašení požárů \| \| 8.1.5\| Zvláštní vybavení \| \| 8.1.6\| Kontrola a inspekce výbavy \| \| 8.1.7\| Elektrická zařízení \| \| 8.1.8\| Schvalovací osvědčení \| \| 8.1.9\| Prozatímní schvalovací osvědčení \| \| 8.1.10\| Kniha nákladů \| \| 8.1.11\| Deník registrace operací během přepravy, spojených s přepravou nákladu pod č. UN 1203 \| Kapitola\| 8.2\| Předpisy pro výcvik odborníků \| \| 8.2.1\| Všeobecné předpisy pro výcvik odborníků \| \| 8.2.2\| Zvláštní předpisy pro výcvik odborníků \| Kapitola\| 8.3\| Další předpisy, které musí plnit osádka plavidla \| \| 8.3.1\| Osoby na plavidle \| \| 8.3.2\| Přenosné lampy \| \| 8.3.3\| Vstup na plavidlo \| \| 8.3.4\| Zákaz kouření, zákaz ohně a otevřeného světla \| \| 8.3.5\| Druhy nebezpečí, vznikajícími při pracích, prováděných na palubě plavidla \| Kapitola\| 8.4\| (Vyhrazeno) \| Kapitola\| 8.5\| (Vyhrazeno) \| Kapitola\| 8.6\| Doklady \| \| 8.6.1\| Schvalovací osvědčení \| \| 8.6.2\| Osvědčení o zvláštních znalostech ADN podle podle 8.2.1.3, 8.2.1.5 nebo 8.2.1.7 \| \| 8.6.3\| Kontrolní list ADN \| \| 8.6.4\| Výdej zbytkových množství a drenážní zařízení Část 9\| PŘEDPISY PRO STAVBU PLAVIDEL \| Kapitola\| 9.1\| Předpisy pro stavbu plavidel přepravující suchý náklad \| \| 9.1.0\| Předpisy pro stavbu plavidel přepravující suchý náklad \| Kapitola\| 9.2\| Předpisy pro stavbu námořních plavidla, která odpovídají předpisům SOLAS 74 kapitola II-2, pravidlo 19 nebo SOLAS 74, kapitola II-2 pravidlo 54 \| Kapitola\| 9.3\| Předpisy pro stavbu tankových plavidel \| \| 9.3.1\| Předpisy pro stavbu tankových plavidel typu G \| \| 9.3.2\| Předpisy pro stavbu tankových plavidel typu C \| \| 9.3.3\| Předpisy stavbu tankových plavidel typu N \| \| 9.3.4\| Alternativní varianty stavby EVROPSKÁ DOHODA o mezinárodní přepravě nebezpečných věcí po vnitrozemských vodních cestách (ADN) SMLUVNÍ STRANY, USILUJÍ stanovit na základě obecného souhlasu jednotné principy a pravidla s cílem: a) zvýšení bezpečnosti mezinárodních přeprav nebezpečných věcí po vnitrozemských vodních cestách; b) efektivní pomoci při ochraně životního prostředí zamezením znečištění v důsledku havárií a událostí v průběhu takových přeprav; c) ulehčení přeprav a napomáhání rozvoji mezinárodního obchodu, POVAŽUJÍ za nejlepší způsob pro dosažení tohoto cíle uzavření dohody, která nahradí "Evropské předpisy, týkající se mezinárodní přepravy nebezpečných věcí po vnitrozemských vodních cestách“, obsažené v příloze k Rezoluci č. 223 Výboru pro vnitrozemskou dopravu Evropské hospodářské komise včetně změn, DOHODLY se na následujícím: KAPITOLA I OBECNÁ USTANOVENÍ Článek 1 Oblast použití 1. Tato Dohoda se vztahuje na mezinárodní přepravu nebezpečných věcí plavidly po vnitrozemských vodních cestách. 2. Tato Dohoda se nevztahuje na přepravu nebezpečných věcí námořními plavidly po námořních vodních cestách, které jsou součástí vnitrozemských vodních cest. 3. Tato Dohoda se nevztahuje na přepravu nebezpečných věcí, uskutečňovanou vojenskými plavidly nebo vojenskými pomocnými plavidly nebo jinými plavidly, náležejícími státu nebo jím provozovanými v případě, že jsou jím využívána výhradně pro vládní a nevýdělečné cíle. Přitom každá smluvní strana formou přijetí příslušných opatření, která neovlivňují provoz nebo provozní možnosti takových plavidel, jež jí patří nebo je provozuje, zajišťuje, aby tato plavidla byla provozována, pokud je to prakticky možné, v souladu s touto Dohodou. Článek 2 Předpisy přiložené k této Dohodě 1. Předpisy přiložené k této Dohodě jsou její neoddělitelnou částí. Každý odkaz na tuto Dohodu znamená současně odkaz na Předpisy k ní přiložené. 2. Přiložené Předpisy zahrnují: a) ustanovení týkající se mezinárodní přepravy nebezpečných věcí po vnitrozemských vodních cestách; b) požadavky a postupy týkající se inspekcí, vystavování osvědčení o schválení plavidla, uznávání klasifikačních společností, odchylek, zvláštních povolení, kontroly, přípravy a zkoušek znalců; c) všeobecná přechodná ustanovení; d) doplňující přechodná ustanovení používaná na jednotlivých vnitrozemských vodních cestách. Článek 3 Názvosloví Pro účely této Dohody: a) „plavidlo“ znamená plavidlo vnitrozemské plavby nebo námořní plavidlo; b) „nebezpečné věci“ znamenají látky a předměty, jejichž mezinárodní přeprava je podle přiložených Předpisů zakázána nebo se připouští jen za určitých podmínek; c) „mezinárodní přeprava nebezpečných věcí“ znamená každou přepravu nebezpečných věcí uskutečňovanou plavidlem po vnitrozemských vodních cestách po územích nejméně dvou smluvních stran; d) „vnitrozemské vodní cesty“ znamenají všechny vnitrozemské vodní cesty, včetně námořních vodních cest na území smluvní strany, otevřené pro plavbu plavidel v souladu s vnitrostátním právem; e) „námořní vodní cesty“ znamenají vnitrozemské vodní cesty spojené s mořem, využívané především pro provoz námořních plavidel a stanovené jako takové v souladu s vnitrostátním právem; f) „uznaná klasifikační společnost“ znamená klasifikační společnost odpovídající kritériím stanoveným v přiložených Předpisech a uznanou, v souladu s uvedenými přiloženými Předpisy, příslušným orgánem smluvní strany, kde bylo vydáno osvědčení o uznání; g) „příslušný orgán“ znamená orgán jmenovaný nebo uznaný za takový v každé smluvní straně a pro každý konkrétní případ ve spojení s ustanoveními této Dohody; h) „inspekční organizace “ znamená organizaci, určenou nebo uznanou smluvní stranou pro účely provádění inspekcí plavidel v souladu s postupy uvedenými v přiložených Předpisech. KAPITOLA II TECHNICKÁ USTANOVENÍ Článek 4 Zákazy přepravy, podmínky přepravy, kontrola 1. S výhradou ustanovení článků 7 a 8 nesmějí být nebezpečné věci, které nejsou připuštěny k přepravě podle přiložených Předpisů, předmětem mezinárodní přepravy. 2. Nehledě na ustanovení článku 6 je mezinárodní přeprava ostatních nebezpečných věcí dovolena při dodržení podmínek stanovených v přiložených Předpisech. 3. Dodržení zákazů přepravy a podmínek uvedených v odstavcích 1 a 2 výše je kontrolováno smluvními stranami v souladu s ustanoveními přiložených Předpisů. Článek 5 Výjimky Tato Dohoda se nepoužije zčásti nebo zcela pro přepravy nebezpečných věcí, které jsou v přiložených Předpisech uvedeny jako výjimky. Výjimky se mohou používat pouze tehdy, pokud množství věcí, charakter přepravy nebo obaly zaručují bezpečnost přepravy. Článek 6 Právo států Každá smluvní strana si ponechává právo upravit nebo zakázat dovoz nebezpečných věcí na své území z důvodů jiných, než je bezpečnost během přepravy. Článek 7 Zvláštní pravidla, odchylky 1. Smluvní strany si vyhrazují právo sjednávat na omezenou dobu, stanovenou v přiložených Předpisech, formou uzavření zvláštních dvoustranných nebo mnohostranných dohod a bez ohrožení bezpečnosti, následující pravidla: a) nebezpečné věci, jejichž mezinárodní přeprava je touto Dohodou zakázána, mohou být za určitých podmínek připuštěny k mezinárodní přepravě po jejich vnitrozemských vodních cestách; nebo b) nebezpečné věci, jejichž mezinárodní přeprava je touto Dohodou dovolena pouze za stanovených podmínek, mohou být připuštěny k mezinárodní přepravě po jejich vnitrozemských vodních cestách též za podmínek odlišných od těch, jež jsou stanoveny v přiložených Předpisech. Zvláštní dvoustranné nebo mnohostranné dohody uvedené v tomto odstavci se bezodkladně zasílají na vědomí výkonnému tajemníkovi Evropské hospodářské komise, který o nich informuje ty smluvní strany, které nejsou signatáři těchto dohod. 2. Každá smluvní strana si vyhrazuje právo vydávat zvláštní povolení pro mezinárodní přepravu nebezpečných látek tankovými plavidly, jejichž přeprava těmito plavidly není podle ustanovení přiložených Předpisů dovolena, za podmínky dodržení postupů předepsaných v Předpisech, které se týkají zvláštních povolení. 3. Smluvní strany si vyhrazují právo povolovat v následujících případech mezinárodní přepravu nebezpečných věcí na palubě plavidla, které neodpovídá požadavkům stanoveným v přiložených Předpisech, za podmínky dodržení postupu podle těchto přiložených Předpisů: a) v případě použití materiálů, zařízení nebo vybavení na palubě plavidla, nebo použití určitých konstrukčních řešení na palubě plavidla, nebo určitých opatření, jiných než ta, která jsou uvedena v přiložených Předpisech; b) v případě plavidla s technickými novinkami, které představují odchylku od ustanovení přiložených Předpisů. Článek 8 Přechodná ustanovení 1. Osvědčení o schválení plavidla a jiné listiny vystavené v souladu s požadavky Předpisů pro přepravu nebezpečných věcí po Rýně (Předpisy ADNR), Předpisů pro přepravu nebezpečných věcí po Dunaji (Předpisy ADN-D) nebo podle vnitrostátních předpisů, které vycházejí z Evropských předpisů týkajících se mezinárodní přepravy nebezpečných věcí po vnitrozemských vodních cestách, obsažených v příloze k Rezoluci č. 223 Výboru pro vnitrozemskou dopravu Evropské hospodářské komise, nebo podle jejich variant s úpravami, používané ke dni vstupu přiložených Předpisů v platnost podle článku 11 odst. 1 zůstávají v platnosti až do konce své platnosti, jmenovitě ve vztahu k jejich uznávání jinými státy, za stejných podmínek, které existovaly do vstupu přiložených Předpisů v platnost. Při tom taková osvědčení zůstávají v platnosti po dobu jednoho roku od data platnosti přiložených Předpisů, pokud jejich platnost skončí v této době. Avšak lhůta jejich platnosti v žádném případě nepřevýší pět let od data vstupu přiložených Předpisů v platnost. 2. Plavidla, která jsou ke dni vstupu přiložených Předpisů v platnost podle článku 11 odst. 1 schválena pro přepravu nebezpečných věcí po území jedné ze smluvních stran a která odpovídají požadavkům přiložených Předpisů s ohledem, v případě nutnosti, na všeobecná přechodná ustanovení, mohou obdržet osvědčení o schválení plavidla ADN v souladu s postupem stanoveným v přiložených Předpisech. 3. V případě plavidel uvedených v odstavci 2, určených výhradně pro provádění přeprav po těch vnitrozemských vodních cestách, na kterých se v souladu s vnitrostátním právem do dne vstupu přiložených Předpisů v platnost podle článku 11 odst. 1 ustanovení ADNR nepoužívala, se mohou, mimo všeobecných přechodných ustanovení, používat doplňující přechodná ustanovení platná na jednotlivých vnitrozemských vodních cestách. Taková plavidla obdrží osvědčení o schválení plavidla ADN platné pro výše uvedené vnitrozemské vodní cesty nebo jejich úseky. 4. V případě doplnění nových ustanovení do přiložených Předpisů mohou smluvní strany uvažovat s novými všeobecnými přechodnými ustanoveními. V těchto přechodných ustanoveních se uvádějí plavidla, na která se vztahují, a lhůta jejich platnosti. Článek 9 Použití jiných pravidel Na přepravy podléhající této Dohodě y se nadále vztahují místní, regionální nebo mezinárodní předpisy, platné obecně pro přepravu nákladů po vnitrozemských vodních cestách. KAPITOLA III ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ Článek 10 Smluvní strany 1. Členské státy Evropské hospodářské komise, na jejichž území se nacházejí vodní cesty, kromě těch, které jsou tvořeny příbřežními trasami, které tvoří část sítě vodních cest mezinárodního významu, stanovené Evropskou dohodou o hlavních vnitrozemských vodních cestách mezinárodního významu (Dohoda AGN), se mohou stát smluvními stranami této Dohody: a) podpisem bez výhrady ratifikace, přijetí nebo schválení; b) uložením ratifikační listiny, listiny o přijetí nebo schválení po jejím podpisu s výhradou ratifikace, přijetí nebo schválení; c) uložením listiny o přístupu. 2. Tato Dohoda je otevřena k podpisu do 31. května 2001 v Kanceláři Výkonného tajemníka Evropské hospodářské komise v Ženevě. Po tomto dni bude otevřena k přístupu. 3. Ratifikační listiny, listiny o přijetí, schválení nebo přístupu se ukládají u generálního tajemníka Organizace spojených národů. Článek 11 Vstup v platnost 1. Tato Dohoda vstoupí v platnost po uplynutí jednoho měsíce ode dne, kdy počet států, uvedených v článku 10 odst.1, které ji podepsaly bez výhrad nebo uložily své ratifikační listiny, listiny o přijetí, schválení nebo přístupu, dosáhne sedmi. Přitom přiložené Předpisy, s výjimkou ustanovení týkajících se uznání klasifikačních společností, vstoupí v platnost po uplynutí dvanácti měsíců po vstupu této Dohody v platnost. 2. Pro každý stát, který podepíše tuto Dohodu bez výhrad nebo ji ratifikuje, přijme, schválí nebo k ní přistoupí poté, kdy sedm států, uvedených v článku 10 odst.1, ji podepsalo bez výhrad nebo uložilo své ratifikační listiny nebo listiny o přijetí, schválení nebo přístupu, vstoupí tato Dohoda v platnost po uplynutí jednoho měsíce ode dne podpisu bez výhrad tímto státem nebo uložení jeho ratifikační listiny nebo listiny o přijetí, schválení nebo přístupu. Přiložené Předpisy vstoupí v platnost téhož dne. Jestliže lhůta uvedená v odstavci 1 ve vztahu ke vstupu přiložených Předpisů v platnost ještě neuplynula, vstupují v platnost po uplynutí této lhůty. Článek 12 Výpověď 1. Každá smluvní strana může tuto Dohodu vypovědět písemným oznámením, zaslaným generálnímu tajemníkovi Organizace spojených národů. 2. Výpověď nabývá účinnosti po uplynutí dvanácti měsíců ode dne, kdy generální tajemník; obdržel písemné oznámení o výpovědi. Článek 13 Ukončení platnosti 1. Jestliže po vstupu této Dohody v platnost je počet států, které jsou smluvními stranami, v průběhu po sobě následujících dvanácti měsíců menší než pět, pozbude tato Dohoda svou platnost po uplynutí výše uvedené dvanáctiměsíční lhůty. 2. V případě sjednání universální dohody, upravující kombinovanou přepravu nebezpečných věcí, pozbude každé ustanovení této Dohody, kromě těch, která se týkají výlučně vnitrozemské plavby, stavby a vybavení plavidel, přepravy volně ložených látek nebo přepravy tankovými plavidly, které by odporovalo libovolnému ustanovení této universální dohody, automaticky svou platnost ve vztazích mezi těmi smluvními stranami této Dohody, které by se staly smluvními stranami universální dohody, ode dne vstupu posledně jmenované dohody v platnost a nahradí se ipso facto příslušnými ustanoveními universální dohody. Článek 14 Prohlášení 1. Každý stát může při podpisu této Dohody bez výhrad nebo při ukládání své ratifikační listiny, listiny o přijetí, schválení nebo přístupu nebo kdykoli později písemným sdělením zaslaným generálnímu tajemníkovi Organizace spojených národů prohlásit, že tato Dohoda bude uplatňována na všech nebo na některých územích, která zastupuje ve vnějších vztazích. Tato dohoda začne platit na území nebo k územím, uvedených ve sdělení, po uplynutí jednoho měsíce ode dne obdržení tohoto sdělení generálním tajemníkem. 2. Každý stát, který učiní v souladu s odstavcem 1 tohoto článku prohlášení o rozšíření platnosti této Dohody na jakékoliv území, které zastupuje ve vnějších vztazích, může vypovědět tuto Dohodu ve vztahu k tomuto území způsobem uvedeným v článku 12. 3. a) Kromě toho může každý stát při podpisu této Dohody bez výhrad nebo při ukládání své ratifikační listiny, listiny o přijetí, schválení nebo přístupu nebo kdykoli později učinit formou písemného sdělení generálnímu tajemníkovi Organizace spojených národů prohlášení o tom, že se tato Dohoda nebude vztahovat na některé určité vnitrozemské vodní cesty na jeho území, s podmínkou, že tyto vodní cesty nejsou zahrnuty do sítě vodních cest mezinárodního významu podle AGN. Je-li takovéto prohlášení učiněno poté, kdy stát bez výhrady podepsal tuto Dohodu nebo uložil svou ratifikační listinu, listinu o přijetí, schválení nebo přístupu, pozbude Dohoda platnost ve vztahu k příslušným vnitrozemským vodním cestám po uplynutí jednoho měsíce poté, kdy generální tajemník obdržel toto sdělení. b) Spolu s tím každý stát, na jehož území se nacházejí vodní cesty zahrnuté do AGN, na kterých v den přijetí této Dohody platí povinný mezinárodně-právní režim upravující přepravu nebezpečných věcí, může učinit prohlášení o tom, že použití této Dohody na takovýchto vodních cestách podléhá dodržení postupů uvedených v právním instrumentu, který tento režim stanovuje. Takovéto prohlášeni se činí při podpisu této Dohody bez výhrad nebo při ukládání ratifikační listiny, listiny o přijetí, schválení nebo přístupu. 4. Každý stát, který učinil prohlášení podle odstavce 3 a) nebo 3 b) tohoto článku, může následně formou písemného oznámení generálnímu tajemníkovi Organizace spojených národů učinit prohlášení o tom, že se tato Dohoda vztahuje na všechny nebo některé jeho vnitrozemské vodní cesty uvedené v prohlášení, učiněném podle odstavce 3 a) nebo 3 b). Tato Dohoda se bude používat na vnitrozemských vodních cestách uvedených ve sdělení po uplynutí jednoho měsíce od dne, kdy generální tajemník obdržel toto sdělení. Článek 15 Spory 1. Každý spor mezi dvěma nebo několika smluvními stranami týkající se výkladu nebo provádění této Dohody musí být, podle možnosti, řešen jednáním mezi stranami, které jsou účastníky sporu. 2. Každý spor, který nebude vyřešen cestou přímých jednání, může být předán smluvními stranami zúčastněnými ve sporu Administrativnímu výboru, který daný spor projedná a vydá doporučení k jeho řešení. 3. Každý spor, který nebude vyřešen v souladu s ustanoveními odstavce 1 nebo 2, musí být předán na žádost jedné ze smluvních stran ve sporu do rozhodčího řízení a v důsledku toho se předá jednomu nebo několika rozhodcům, zvoleným na základě dohody mezi stranami ve sporu. Jestliže strany ve sporu v průběhu tří měsíců ode dne předání žádosti o rozhodčí řízení nedosáhnou dohody ohledně výběru rozhodce nebo rozhodců, může se každá z těchto stran obrátit na generálního tajemníka Organizace spojených národů se žádostí, aby určil jediného rozhodce, kterému se spor předá k rozhodnutí. 4. Rozhodnutí rozhodce nebo rozhodců určených v souladu s odstavcem 3 tohoto článku je závazné pro smluvní strany zúčastněné ve sporu. Článek 16 Výhrady 1. Každý stát může při podpisu této Dohody bez výhrad nebo při ukládání ratifikační listiny, listiny o přijetí, schválení nebo přístupu k ní učinit prohlášení, že se nepovažuje být vázán článkem 15. Ostatní smluvní strany nejsou vázány článkem 15 ve vztahu ke každé smluvní straně, která takovou výhradu učinila. 2. Každý smluvní stát, který učinil výhradu v souladu s odstavcem 1 tohoto článku, ji může kdykoli vzít zpět písemným oznámením zaslaným generálnímu tajemníkovi Organizace spojených národů. 3. Výhrady, které nejsou předpokládány touto Dohodou, se nepřipouštějí. Článek 17 Administrativní výbor 1. Pro projednávání implementace této Dohody, posouzení jakýchkoliv k ní navržených změn a rovněž opatření k zajištění jednotného výkladu a používání jejích ustanovení se zřizuje Administrativní výbor. 2. Smluvní strany jsou členy tohoto Administrativního výboru. Výbor může rozhodnout, že státy uvedené v článku 10 odst.1 této Dohody, které nejsou smluvními stranami, jakýkoliv jiný členský stát Evropské hospodářské komise nebo Organizace spojených národů nebo představitelé mezinárodních vládních nebo nevládních organizací se mohou účastnit jeho zasedání jako pozorovatelé při projednávání otázek, které je zajímají. 3. Generální tajemník Organizace spojených národů a generální tajemník Ústřední komise pro plavbu na Rýně zajišťují funkci sekretariátu Administrativního výboru. 4. 4\\. Administrativní výbor volí každoročně na svém prvém zasedání předsedu a místopředsedu. 5. Výkonný tajemník Evropské hospodářské komise svolává Administrativní výbor každoročně nebo v jiných intervalech stanovených Výborem a rovněž na základě žádosti nejméně pěti smluvních stran. 6. Pro přijetí rozhodnutí je nutné kvorum, které představuje nejméně jednu polovinu Smluvních stran. 7. O návrzích se hlasuje. Každá smluvní strana přítomná na zasedání má jeden hlas. Platí tato pravidla: a) navrhované změny stávající Dohody a rozhodnutí o nich se přijímají v souladu s ustanoveními článku 19 odst.2; b) navrhované změny přiložených Předpisů a rozhodnutí o nich se přijímají v souladu s ustanoveními článku20 odst. 4; c) návrhy a rozhodnutí, které se týkají doporučení na uznání klasifikačních společností nebo odvolání takových doporučení, se přijímají v souladu s postupem podle článku 20 odst.4; d) každý návrh nebo rozhodnutí, kromě těch, které jsou uvedeny v pododstavcích a) až c) výše, se přijímají většinou hlasů přítomných a hlasujících členů Administrativního výboru. 8. Administrativní výbor může vytvářet pracovní skupiny, které považuje za nutné pro poskytnutí pomoci při plnění svých funkcí. 9. Při neexistenci příslušných ustanovení ve stávající Dohodě se používá jednací řád Evropské hospodářské komise, jestliže Administrativní Výbor nepřijme jiné rozhodnutí. Článek 18 Výbor pro otázky bezpečnosti K projednání jakýchkoliv návrhů na změny přiložených Předpisů, zejména návrhů, které se týkají plavební bezpečnosti, stavby, vybavení a posádek plavidel, se ustanovuje Výbor pro otázky bezpečnosti. Výbor pracuje v rámci činnosti orgánů Evropské hospodářské komise, Ústřední komise pro plavbu na Rýně a Dunajské komise, které jsou kompetentní v oblasti přepravy nebezpečných věcí po vnitrozemských vodních cestách. Článek 19 Postup při provádění změn této Dohody s výjimkou přiložených Předpisů 1. Změny této Dohody, s výjimkou přiložených Předpisů, se mohou provádět na návrh smluvní strany v souladu s postupem stanoveným tímto článkem. 2. Každá navržená změna této Dohody, s výjimkou přiložených Předpisů, se projednává Administrativním výborem. Každou takovou změnu, projednanou nebo připravenou na zasedání Administrativního výboru a přijatou Administrativním výborem dvoutřetinovou většinou přítomných a hlasujících členů, sdělí generální tajemník Organizace spojených národů smluvním stranám za účelem schválení. 3. Každá změna zaslaná ke schválení v souladu s ustanovením odstavce 2, vstupuje v platnost pro všechny smluvní strany po šesti měsících od uplynutí lhůty dvaceti čtyř měsíců od data odeslání sdělení o takovéto změně, jestliže v této lhůtě neobdrží generální tajemník Organizace spojených národů v písemné formě žádné námitky proti navrhované změně od kterékoliv smluvní strany. Článek 20 Postup při provádění změn přiložených Předpisů 1. Změny přiložených Předpisů mohou být prováděny na návrh smluvní strany. 2. Generální tajemník Organizace spojených národů může rovněž navrhovat změny směřující ke sladění přiložených Předpisů s jinými mezinárodními dohodami týkajícími se přepravy nebezpečných věcí nebo s Doporučeními Organizace spojených národů pro přepravu nebezpečných věcí, jakož i změny navrhované pomocným orgánem Evropské hospodářské komise majícím působnost v oblasti přepravy nebezpečných věcí. 3. Každá navrhovaná změna přiložených Předpisů se v zásadě předává k projednání Výboru pro otázky bezpečnosti, který předává přijaté návrhy změn Administrativnímu výboru. 4. Na výslovnou žádost Smluvní strany, nebo jestliže to sekretariát Administrativního výboru považuje za účelné, mohou být navrhované změny rovněž předkládány přímo Administrativnímu výboru. Takové navrhované změny se projednávají na prvním zasedání a, když jsou považovány za přijatelné, znovu na příštím zasedání Výboru spolu s jakýmikoliv jinými, k nim se vztahujícími návrhy, pokud Výbor nepřijme jiné rozhodnutí. 5. Rozhodnutí o návrzích změn a o předkládaných navrhovaných změnách předaných Administrativnímu výboru v souladu s odstavci 2 a 3, se přijímají většinou přítomných a hlasujících členů. Přitom se změna nepovažuje za přijatou, jestliže nejméně pět členů oznámí ihned po hlasování svoji výhradu. Přijaté změny zasílá generální tajemník Organizace spojených národů smluvním stranám ke schválení. 6. Každý návrh změny přiložených Předpisů, zaslaný za účelem schválení v souladu s odstavcem 4, se považuje za schválený, jestliže v průběhu tří měsíců ode dne jeho rozeslání generálním tajemníkem nejméně jedna třetina smluvních stran nebo pět z nich, jestliže jedna třetina převyšuje tento počet, nesdělí písemně generálnímu tajemníkovi svojí výhradu proti navrhované změně. Považuje-li se změna za schválenou, vstupuje v platnost pro všechny smluvní strany po uplynutí další tříměsíční lhůty, s výjimkou následujících případů: a) v případě, kdy obdobné změny k jiným mezinárodním dohodám upravujícím přepravu nebezpečných věcí již vstoupily v platnost, nebo vstoupí v platnost od jiného data, může generální tajemník na základě písemné žádosti výkonného tajemníka Evropské hospodářské komise rozhodnout o tom, že daná změna vstupuje v platnost po uplynutí jiné lhůty tak, aby byl zajištěn současný vstup v platnost těchto změn a změn jiných takových dohod, nebo není-li toto možné, co nejrychlejší vstup v platnost této změny po vstupu v platnost změn v jiných dohodách; takováto lhůta přitom nemůže být kratší než jeden měsíc; b) při přijetí návrhu změny může Administrativní výbor stanovit lhůtu, která přesahuje tři měsíce, s cílem vstupu v platnost změny v případě jejího schválení. Článek 21 Žádosti, sdělení a námitky Generální tajemník Organizace spojených národů informuje všechny smluvní strany a všechny státy uvedené v článku 10 odst. 1 této Dohody, o všech žádostech, sděleních nebo námitkách učiněných v souladu s výše uvedenými články 19 a 20 a rovněž o schválení a o datu vstupu v platnost každé změny. Článek 22 Revizní konference 1. Nehledě na postupy podle článků 19 a 20 se může každá smluvní strana písemným oznámením obrátit na generálního tajemníka Organizace spojených národů se žádostí o svolání konference za účelem revize této Dohody. Revizní konferenci, na kterou jsou pozvány všechny smluvní strany a všechny státy uvedené v článku 10 odst. 1, svolá výkonný tajemník Evropské hospodářské komise, jestliže v průběhu šesti měsíců od data odeslání oznámení generálním tajemníkem Organizace spojených národů mu nejméně čtvrtina smluvních stran sdělí svůj souhlas s touto žádostí. 2. Nehledě na postup podle článků 19 a 20 bude revizní konference, na kterou se pozvou všechny smluvní strany a všechny státy uvedené v článku 10 odst. 1, rovněž svolána výkonným tajemníkem Evropské hospodářské komise po obdržení písemného sdělení o příslušné žádosti Administrativního výboru. Administrativní výbor přijímá rozhodnutí o vyslovení takovéto žádosti většinou přítomných a hlasujících členů Výboru. 3. Je-li v souladu s odstavcem 1 nebo 2 tohoto článku svolána konference, navrhne výkonný tajemník Evropské hospodářské komise smluvním stranám, aby do tří měsíců předaly návrhy, které by chtěly mít projednány na konferenci. 4. Nejpozději šest měsíců před zahájením konference rozešle výkonný tajemník Evropské hospodářské komise všem smluvním stranám a všem státům uvedených v článku 10 odst. 1 předběžný program konference a rovněž texty takovýchto návrhů. Článek 23 Depozitář Depozitářem této Dohody je generální tajemník Organizace spojených národů. NA DŮKAZ TOHO níže podepsaní, náležitě k tomu zmocnění, podepsali tuto Dohodu. DÁNO v Ženevě dne dvacátého šestého května roku dva tisíce vjednom vyhotovení v jazyce anglickém, francouzském, německém a ruském a v případě textu vlastní dohody a ve francouzském jazyce v případě textu přiložených Předpisů, přičemž všechny čtyři texty vlastní dohody mají stejnou platnost. Generálnímu tajemníkovi Organizace spojených národů se navrhuje připravit překlad přiložených Předpisů do anglického a ruského jazyka. Generálnímu tajemníkovi Ústřední Komise pro plavbu na Rýně se navrhuje připravit překlad přiložených Předpisů do německého jazyka. ČÁST 1 VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ KAPITOLA 1.1 ROZSAH A POUŽITÍ 1.1.1 Struktura Pravidla tvořící přílohu k ADN jsou rozdělena do devíti částí. Každá část se dělí do kapitol a každá kapitola do oddílů a pododdílů (viz obsah). Uvnitř každé části je číslo části zahrnuto do čísel kapitol, oddílů a pododdílů, např. část 2, kapitola 2, oddíl 1 je očíslován „2.2.1“. 1.1.2 Rozsah platnosti 1.1.2.1 Pro účely článku 2 odstavce 2 (a) a článku 4 Pravidla přiložená k ADN uvádějí: (a) nebezpečné věci, které jsou z mezinárodní přepravy vyloučeny; (b) nebezpečné věci, které jsou připuštěny k mezinárodní přepravě, a podmínky, které musí být při této přepravě splněny (včetně vynětí z platnosti), zejména: - klasifikace věcí, včetně klasifikačních kritérii a příslušných zkušebních metod; - používání obalů (včetně společného balení); - používání cisteren (včetně jejich plnění); - postupy před odesláním (včetně nápisů a bezpečnostních značek na kusech a označování vozidel a železničních vozů, označování plavidel, jakož i doklady a požadované informace); - ustanovení o konstrukci, zkoušení a schvalování obalů a cisteren; - používání dopravních prostředků (včetně nakládky, společné nakládky a vykládky). 1.1.2.2 Pro účely článku 5 ADN uvádí oddíl 1.1.3 této kapitoly případy, kdy je přeprava nebezpečných věcí částečně nebo úplně vyňata z platnosti podmínek stanovených ADN. 1.1.2.3 Pro účely článku 7 ADN uvádí kapitola 1.5 této části pravidla týkající se odchylek, zvláštních povolení a rovnocenných opatření, které tento článek stanoví. 1.1.2.4 Pro účely článku 8 ADN uvádí kapitola 1.6 této části přechodná opatření týkající se aplikace Pravidel přiložených k ADN. 1.1.2.5 Ustanovení ADN se vztahují také na prázdná plavidla nebo plavidla, která byla vyložena, pokud nákladní prostory, nákladní tanky nebo nádoby nebo cisterny naložené na plavidla nejsou prosty nebezpečných látek nebo plynů, s výjimkou vynětí z platnosti podmínek ADN uvedených v oddílu 1.1.3. 1.1.3 Vynětí z platnosti 1.1.3.1 Vynětí z platnosti vztahující se k druhu přepravy Ustanovení uvedená v ADN se nevztahují na: (a) přepravu nebezpečných věcí soukromými osobami, pokud jsou dotyčné věci baleny pro maloobchodní prodej a jsou určeny pro jejich osobní nebo domácí použití nebo pro jejich aktivity ve volném čase nebo pro sportovní činnost, pokud byla učiněna opatření k zamezení úniku obsahu za normálních přepravních podmínek. Pokud jsou tyto věci hořlavými kapalinami přepravovanými v opakovaně plnitelných nádobách naplněných soukromými osobami nebo pro tyto osoby, nesmí celkové množství překročit 60 litrů na nádobu a 240 litrů na nákladní dopravní jednotku. Nebezpečné věci v IBC, velkých obalech nebo cisternách se nepovažují za věci balené pro maloobchodní prodej; (b) přepravu strojů nebo zařízení nevyjmenovaných v přiložených Pravidlech, které mohou obsahovat nebezpečné věci ve své konstrukci nebo provozní výbavě, pokud byla učiněna opatření k zamezení úniku obsahu za normálních podmínek přepravy; (c) přepravu prováděnou podniky jako vedlejší činnost k jejich hlavní činnosti, jako je zásobování stavenišť pozemních nebo inženýrských staveb nebo zpětné jízdy z nich, nebo přepravy související s měřičskými, opravářskými a údržbářskými pracemi, v množstvích nejvýše 450 litrů v jednom obalu a nepřekračujících nejvyšší celková množství uvedená v pododdílu 1.1.3.6. Musí být učiněna opatření k zamezení úniku obsahu za normálních podmínek přepravy. Tato vynětí se nevztahují na třídu 7. Přepravy prováděné takovými podniky pro jejich zásobování nebo vnější nebo vnitřní distribuci však nespadají do rozsahu tohoto vynětí; (d) přepravu prováděnou zásahovými jednotkami nebo pod jejich dozorem, pokud je taková přeprava nutná ve vztahu k nouzovým opatřením, zejména přepravu prováděnou za účelem sběru nebezpečných věcí, které byly zapleteny do mimořádné události nebo nehody, a jejich přemístění na bezpečné místo. (e) nouzové přepravy prováděné pod dozorem příslušných orgánů, určené pro záchranu lidských životů nebo ochranu životního prostředí, za podmínky, že byla učiněna všechna opatření zajišťující plnou bezpečnost takové přepravy; (f) přepravu nevyčištěných prázdných stabilních nebo skladovacích nádob a cisteren, které obsahovaly plyny třídy 2, skupin A, O nebo F, látky třídy 3 nebo třídy 9 spadající pod obalovou skupinu II nebo III, nebo pesticidy třídy 6.1 spadající pod obalovou skupinu II nebo III, za dodržení následujících podmínek: Všechny otvory, s výjimkou zařízení pro vyrovnávání tlaku (pokud jsou), jsou hermeticky uzavřeny; Byla učiněna opatření k zamezení jakéhokoli úniku obsahu za normálních podmínek přepravy; a Náklad je upevněn v lůžkách nebo latěních nebo jiných manipulačních prostředcích nebo ve vozidle nebo kontejneru takovým způsobem, aby se nemohl uvolnit ani posunout za normálních podmínek přepravy. Toto vynětí se nevztahuje na stabilní nebo skladovací nádoby a cisterny, které obsahovaly znecitlivěné výbušné látky nebo látky, jejichž přeprava je podle ADN zakázána. POZNÁMKA: K radioaktivním látkám viz 1.7.1.4. 1.1.3.2 Vynětí z platnosti pro přepravu plynů Ustanovení uvedená v ADN se nevztahují na přepravu: (a) (Vyhrazeno) (b) (Vyhrazeno) (c) plynů skupin A a O (podle pododdílu 2.2.2.1), jestliže tlak plynu v nádobě nebo cisterně při teplotě 20 °C nepřevyšuje 200 kPa (2 bary) a jestliže plyn není zkapalněným nebo hluboce zchlazeným zkapalněným plynem.To platí pro všechny druhy nádob nebo cisteren, např. rovněž pro různé části strojů a přístrojů; (d) plynů, obsažených v zařízení, používaném k provozu plavidla; např. v hasicích přístrojích), včetně náhradních dílů (e) (Vyhrazeno) (f) plynů obsažených v potravinách nebo nápojích. 1.1.3.3 Vynětí z platnosti pro látky používané k pohonu přepravovaných plavidel, vozidel nebo železničních vozů, k činnosti jejich zvláštní výbavy, k jejich údržbě a bezpečnosti Ustanovení ADN se nevztahují na látky používané k pohonu přepravovaných plavidel, vozidel nebo železničních vozů, k činnosti jejich zvláštní výbavy, k jejich údržbě a zajištění bezpečnosti, které jsou přepravovány na plavidla v obalech, nádobách nebo cisternách určených k použití pro tento účel. 1.1.3.4 Vynětí z platnosti podle zvláštních ustanovení nebo pro nebezpečné věci balené v omezených nebo vyňatých množstvích POZNÁMKA: K radioaktivním látkám viz 1.7.1.4 1.1.3.4.1 Některá zvláštní ustanovení kapitoly 3.3 vyjímají částečně nebo úplně přepravu určitých nebezpečných věcí z platnosti ustanovení ADN. Toto vynětí z platnosti platí pouze tehdy, pokud je ve sloupci (6) tabulky A kapitoly 3.2 uvedeno zvláštní ustanovení u příslušné položky nebezpečných věcí. 1.1.3.4.2 Některé nebezpečné věci mohou podléhat vynětí z platnosti, pokud jsou splněny podmínky uvedené v kapitole 3.4. 1.1.3.4.3 Některé nebezpečné věci mohou podléhat vynětím z platnosti, pokud jsou splněny podmínky kapitoly 3.5. 1.1.3.5 Vynětí z platnosti pro prázdné nevyčištěné obaly Prázdné nevyčištěné obaly (včetně IBC a velkých obalů), které obsahovaly látky tříd 2, 3, 4.1, 5.1, 6.1, 8 a 9, nepodléhají ustanovením ADN, jestliže byla provedena přiměřená opatření vylučující jakékoli nebezpečí. Nebezpečí jsou vyloučena, jestliže byla provedena přiměřená opatření vylučující všechna nebezpečí tříd 1 až 9. 1.1.3.6 Vynětí z platnosti pro množství přepravovaná plavidly 1.1.3.6.1 (a) V případě přepravy nebezpečných věcí vkusech se ustanovení ADN, s výjimkou 1.1.3.6.2, nepoužijí, jestliže brutto hmotnost všech přepravovaných nebezpečných věcí nepřesahuje 3 000 kg. Toto ustanovení se nepoužije pro přepravu: (i) látky a předměty třídy 1; (ii) látky třídy 2, skupin T, F, TF, TC, TO, TFC nebo TOC podle 2.2.2.1.3 a aerosoly skupin C, CO, F, FC, T, TF, TC, TO, TFC a TOC podle 2.2.2.1.6; (iii) látky tříd 4.1 nebo 5.2, pro které se ve sloupci (5) tabulky A kapitoly 3.2 vyžaduje bezpečnostní značka vzoru č. 1; (iv) látky třídy 6.2, kategorie A; (v) látky třídy 7, jiné než UN 2908, 2909, 2910 a 2911; (vi) látky přiřazené k obalové skupině I; (vii) látky přepravované v cisternách; (b) V případě přepravy nebezpečných věcí vkusech, s výjimkou cisteren, ustanovení ADN, s výjimkou ustanovení bodu 1.1.3.6.2 se nepoužívá pro přepravu: - látky třídy 2, skupiny F podle 2.2.2.1.3 nebo aerosoly skupiny F podle 2.2.2.1.6; nebo - látky přiřazené k obalové skupině I, kromě látek třídy 6.1 jestliže celková brutto hmotnost těchto věcí nepřesahuje 300 kg. 1.1.3.6.2 Avšak pro přepravu podle vynětí z platnosti pro množství podle 1.1.3.6.1, se přitom použijí následující požadavky: (a) zůstává v platnosti povinnost hlášení v souladu s 1.8.5; (b) kusy, s výjimkou dopravních prostředků a kontejnerů (včetně snímatelných koreb), musí odpovídat požadavkům pro obaly částí 4 a 6 ADR nebo RID; použijí se ustanovení kapitoly 5.2 pro označování nápisy a bezpečnostními značkami; (c) na palubě se musí nacházet tyto dokumenty: - přepravní doklady (viz. 5.4.1.1); musí být v souladu se všemi nebezpečnými věcmi naloženými na plavidle; - plán uložení nákladu (viz. 7.1.4.11.1); (d) věci musí být uloženy do nákladních prostor. Toto ustanovení se nepoužije pro nebezpečné věci naložené do: - kontejnerů s plně neprosakujícími stěnami; - dopravních prostředků s plně neprosakujícími stěnami; (e) věci různých tříd musí být od sebe horizontálně ukládány na vzdálenost nejméně 3,00 m. Ukládání takových věcí na sebe se nepřipouští. Toto ustanovení se nepoužívá pro: - kontejnery s plně kovovými stěnami; - dopravní prostředky s plně kovovými stěnami; (f) pro námořní plavidla a plavidla vnitrozemské plavby, kde jsou naloženy pouze kontejnery, výše uvedené požadavky pod písmeny (d) a (e) se považují za splněné, pokud jsou dodržena ustanovení IMDG Code o uložení a vzájemném oddělení a je o tom uveden zápis v přepravním dokladu. 1.1.3.7 Vynětí z platnosti pro množství přepravovaná plavidly Ustanovení uvedená v ADN se nevztahují na: (a) Lithiové baterie instalované ve vozidle provádějícím přepravu a určené pro jeho pohon nebo pro provoz kteréhokoli z jeho zařízení; (b) Lithiové baterie obsažené ve výbavě pro provoz tohoto zařízení, používané nebo určené k použití během přepravy (např. laptop). 1.1.4 Použitelnost jiných předpisů 1.1.4.1 Všeobecně Následující požadavky se vztahují na kusy: (a) v případě obalů (včetně velkých obalů a IBC) musí být dodržena příslušná ustanovení jednoho z mezinárodních předpisů (viz též část 4 a část 6); (b) v případě kontejnerů, cisternových kontejnerů, přemístitelných cisteren a vícečlánkových kontejnerů na plyn (MEGC) musí být dodržena příslušná ustanovení ADR, RID nebo IMDG Code (viz též část 4 a část 6); (c) v případě vozidel nebo železničních vozů musí vozidla nebo železniční vozy a jejich náklad splňovat příslušná ustanovení ADR nebo RID. POZNÁMKA: K označování nápisy, bezpečnostními značkami, velkými bezpečnostními značkami a oranžovými tabulkami viz. též kapitoly 5.2 a 5.3. 1.1.4.2 Přeprava v přepravním řetězci zahrnujícím námořní, silniční, železniční nebo leteckou dopravu 1.1.4.2.1 Kusy, kontejnery, přemístitelné cisterny a cisternové kontejnery, které neodpovídají plně ustanovením pro balení, společné balení, nápisy a bezpečnostní značky na kusech nebo označení velkými bezpečnostními značkami a oranžovými tabulkami ADN, ale odpovídají ustanovením IMDG Code (pro námořní dopravu) nebo ICAO Technické pokyny (pro leteckou dopravu) musí být připuštěny k přepravě v přepravním řetězci zahrnujícím námořní nebo leteckou dopravu, pokud splňují následující podmínky: (a) pokud kusy nejsou opatřeny nápisy a bezpečnostními značkami podle ADR, musí být označeny nápisy a bezpečnostními značkami podle IMDG Code pro námořní nebo podle ICAO Technické pokyny pro leteckou přepravu; (b) pro společné balení v jednom kusu platí předpisy IMDG Code nebo ICAO Technické pokyny; (c) jestliže kontejnery, přemístitelné cisterny nebo cisternové kontejnery nejsou pro přepravu v dopravním řetězci zahrnujícím námořní přepravu označeny velkými bezpečnostními značkami a výstražnými oranžovými tabulkami podle kapitoly 5.3 těchto Pravidel, musí být opatřeny velkými bezpečnostními značkami a označením podle kapitoly 5.3 IMDG Code. V tomto případě se vztahují na označení vozidla samého pouze ustanovení uvedená v 5.3.2.1.1 těchto Pravidel. Toto ustanovení se vztahuje i na prázdné nevyčištěné přemístitelné cisterny a cisternové kontejnery a též na jejich následnou přepravu do čisticí stanice. Tato odchylka se nevztahuje na věci, které jsou zařazeny jako nebezpečné věci tříd 1 až 9 ADN, ale nejsou považovány za nebezpečné podle příslušných ustanovení IMDG Code nebo ICAO Technické pokyny. 1.1.4.2.2 Jestliže námořní, silniční, železniční nebo letecká přeprava následuje nebo předchází přepravě vnitrozemskou vodní dopravou může být přepravní doklad používaný nebo vyžadovaný v námořní, silniční, železniční nebo letecké přepravě použit namísto přepravního dokladu předepsaného v oddílu 5.4.1 za předpokladu, že údaje, které obsahuje jsou v souladu s platnými ustanoveními IMDG Code, ADR, RID nebo ICAO Technické pokyny, s výjimkou toho, že když jsou podle ADN vyžadovány dodatečné informace, musí být tyto informace doplněny nebo zapsány na vhodném místě. POZNÁMKA: K přepravě podle 1.1.4.2.1 viz též 5.4.1.1.7. K přepravě v kontejnerech viz též 5.4.2. 1.1.4.3 (Vyhrazeno) 1.1.4.4 (Vyhrazeno) 1.1.4.5 (Vyhrazeno) 1.1.4.6 Jiné předpisy pro přepravu vnitrozemskou vodní dopravou 1.1.4.6.1 V souladu s článkem 9 ADN zůstávají přepravy podrobeny místním, regionálním a mezinárodním předpisům obecně platným pro přepravu věcí vnitrozemskou vodní dopravou. 1.1.4.6.2 Jsou-li ustanovení těchto Pravidel v rozporu s ustanoveními uvedenými v 1.1.4.6.1, ustanovení uvedená v 1.1.4.6.1 se nepoužijí. KAPITOLA 1.2 DEFINICE A MĚROVÉ JEDNOTKY 1.2.1 Definice POZNÁMKA: Tento oddíl obsahuje všechny všeobecné a zvláštní definice. Pro účely těchto pravidel: A ADR Evropská dohoda o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí; Aerosol nebo Aerosolový rozprašovač nádoba pro jedno použití splňující ustanovení oddílu 6.2.6 ADR nebo RID, vyrobená z kovu, skla nebo plastu a obsahující plyn, zkapalněný nebo rozpuštěný pod tlakem, s kapalinou nebo bez kapaliny, pastu nebo prášek, a vybavená rozprašovacím zařízením umožňujícím rozprášení obsahu ve formě tuhých nebo kapalných částic ve směsi s plynem ve formě pěny, pasty nebo prášku nebo v kapalném nebo plynném stavu; ASTM American Society for Testing and Materials (Americká společnost pro zkoušení a materiály) (ASTM International, 100 Barr Barbor Drive,PO Box C700, West Conshohocken, PA, 19428-2959, United States of America); Objem tělesa nebo úseku tělesa s použitím pro cisterny znamená celkový vnitřní objem tělesa nebo úseku tělesa, vyjádřený v litrech nebo kubických metrech. V těch případech, kdy není možné plně naplnit těleso nebo úsek tělesa z hlediska jejich formy nebo konstrukce, pro určení stupně naplnění a označení cisterny se musí použít tento zmenšený objem. B Balič podnik, který balí nebezpečné věci do obalů, včetně velkých obalů a IBC, a, pokud je to nutné, připravuje kusy k přepravě; Bateriové vozidlo vozidlo se souborem článků vzájemně propojených sběrným potrubím, stabilně upevněných na dopravní jednotce. Následující články jsou považovány za články bateriového vozidla: láhve, trubkové nádoby, svazky lahví (známé též jako rámy), tlakové sudy, jakož i cisterny určené pro přepravu plynů třídy 2 s vnitřním objemem větším než 450 litrů; Bateriový vůz železniční vůz se souborem článků vzájemně propojených sběrným potrubím, stabilně upevněných na železničním voze. Následující články jsou považovány za články bateriového vozu: láhve, trubkové nádoby, svazky lahví (známé též jako rámy), tlakové sudy, jakož i cisterny určené pro přepravu plynů třídy 2 s vnitřním objemem větším než 450 litrů; BC Code předpis pro bezpečnou přepravu a manipulaci s tuhými volně loženými náklady Mezinárodní organizace pro námořní dopravu (IMO); Bedna pravoúhlý nebo mnohoúhelníkový plnostěnný obal z kovu, dřeva, překližky, rekonstituovaného dřeva, lepenky, plastu nebo jiného vhodného materiálu. Malé otvory pro usnadnění manipulace nebo otevírání nebo pro splnění klasifikačních požadavků jsou dovoleny, pokud nejsou v rozporu v požadavkem neporušenosti obalu během přepravy; Bezpečnostní plán v případě havárie plán obsahující hranice vodotěsných částí plavidla sloužící jako základ pro výpočet stability v případě vzniku trhliny v plavidla, opatření k vyrovnání náklonu plavidla, který vznikl vniknutím vody, jakož i všechna uzavírací zařízení, která musí být během plavby uzavřena; Bezpečnostní poradce je osoba, která je v podniku, jehož činnosti zahrnují přepravu, nebo sní související operace balení, nakládky, plnění nebo vykládky, nebezpečných věcí vnitrozemskou vodní dopravou, odpovědná za pomoc při zabránění rizikům vlastním přepravě nebezpečných věcí; Biologický/technický název název běžně používaný ve vědeckých a technických příručkách, časopisech a textech. Obchodní název se pro tyto účely nesmí používat; Bod vzplanuti nejnižší teplota kapaliny, při které její páry tvoří se vzduchem hořlavou směs; C CGA Compressed Gas Association (Sdružení rpo stlačené plyny) (4221 Walney Road, 5th Floor, Chantilly VA 20151-2923, United States of America); CEVNI Evropský předpis pro vnitrozemské vodní cesty EHK OSN; Cisterna nádrž včetně své provozní a konstrukční výstroje. Pokud je používán tento pojem samostatně, označuje cisternový kontejner, přemístitelnou cisternu, snímatelnou cisternu, nesnímatelnou cisternu nebo cisternový železniční vůz, jak jsou definovány v této části, včetně cisteren tvořících články bateriových vozidel, bateriových železničních vozů nebo MEGC; POZNÁMKA: K přemístitelným cisternám viz 6.7.4.1. Cisterna nesnímatelná cisterna s vnitřním objemem větším než 1000 litrů, která je konstrukčně trvale připevněna k vozidlu (které se tím stává cisternovým vozidlem nebo k železničnímu vozu (který se tím stává cisternovým železničním vozem)) nebo tvoří nedílnou část rámu takového vozidla nebo železničního vozu; Cisterna pro podtlakové vyčerpávání odpadů nesnímatelná nebo snímatelná cisterna používaná zejména pro přepravu nebezpečných odpadů, se zvláštními konstrukčními vlastnostmi a/nebo zařízením usnadňujícím nakládku (plnění) a vykládku (vyprazdňování) odpadů, jak je uvedeno v kapitole 6.10 ADR. Cisterna, která plně odpovídá požadavkům kapitol 6.7 nebo 6.8 se nepovažuje za cisternu pro podtlakové vyčerpávání odpadů; Cisterna přemístitelná multimodální cisterna mající, je-li použita pro přepravu látek třídy 2, vnitřní objem větší než 450 litrů v souladu s definicemi v kapitole 6.7 ADR nebo IMDG Code a uvedená pokynem pro přemístitelné cisterny (T-kódem) ve sloupci (10) tabulky A kapitoly 3.2 ADR; Cisterna snímatelná cisterna, kromě nesnímatelné cisterny, přemístitelné cisterny, cisternového kontejneru nebo článku bateriového vozidla nebo MEGC, která má vnitřní objem větší než 450 litrů, není konstruována pro přepravu věcí beze změny nákladu a může s ní být normálně manipulováno pouze, když je prázdná; Cisternová výměnná nástavba se považuje za cisternový kontejner; Cisternové vozidlo vozidlo určené pro přepravu kapalin, plynů nebo práškových nebo zrnitých látek a zahrnující jednu nebo více nesnímatelných cisteren. Kromě vlastního vozidla nebo je nahrazujících částí podvozku cisternové vozidlo zahrnuje jednu nebo více nádrží, jejich výstroj a upevňovací prvky pro jejich připevnění na vozidlo nebo na části podvozku; Cisternový kontejner přepravní prostředek odpovídající definici kontejneru a zahrnující nádrž a její výstroj včetně zařízení umožňujícího přemístění cisternového kontejneru bez významné změny rovnovážné polohy, používaný pro přepravu plynů, kapalin, práškových nebo zrnitých látek a, je-li použit pro přepravu látek třídy 2, mající vnitřní objem větší než 0,45 m3 (450 litrů); POZNÁMKA: Velké nádoby pro volně ložené látky (IBC), které odpovídají požadavkům kapitoly 6.5, se nepovažují za cisternové kontejnery. Cisternový železniční vůz vůz určený k přepravě kapalin, plynů, práškových nebo zrnitých látek, zahrnující nástavbu, sestávající z jedné nebo více cisteren a jejich výstroje, a podvozek s jeho vlastními součástmi (pojezdem, pérováním, tažným a narážecím ústrojím, brzdami a nápisy); Cívka (třída 1) zařízení vyrobené z plastu, dřeva, lepenky, kovu nebo jiného vhodného materiálu tvořené centrálním vřetenem s nebo bez postranních stěn na každém konci vřetena. Předměty a látky mohou být navinuty na vřeteno a mohou být zadržovány postranními stěnami; CSC (International Convention for Safe Containers, Ženeva 1972) viz „ KBK“ D Dávková intenzita pro přepravu látek třídy 7 je odpovídající velikost dávky vyjádřená v milisievertech za hodinu; Deflagrace výbuch, který se šíří podzvukovou rychlostí (viz EN 1127-1; 1997); Detektor hořlavých plynů přístroj dovolující měření jakékoli významné koncentrace hořlavých plynu uvolněných z nákladu pod spodní mezí výbušnosti, který jasně ukazuje přítomnost vyšších koncentrací takových plynů. Detektory hořlavých plynů mohou být zkonstruovány jen pro měření hořlavých plynů, ale také pro měření jak hořlavých plynů, tak i kyslíku; Tento přístroj musí být zkonstruován tak, aby umožnil měření bez nutnosti vstupovat do kontrolovaných prostorů; Detektor toxických plynů zařízení dovolující měření významné koncentrace toxických plynů uvolněných nákladem; Toto zařízení musí být zkonstruováno tak, aby umožnilo provádět měření bez nutnosti vstupovat do měřených prostorů; Detonace výbuch, který se šíří nadzvukovou rychlostí a je charakterizován tlakovou vlnou (viz EN 1127-1; 1997); Dokumentace cisterny složka obsahující všechny důležité technické informace týkající se cisterny, bateriového vozidla nebo MEGC, jako jsou osvědčení zmíněná v 6.8.2.3, 6.8.2.4 a 6.8.3.4 ADR; Dopravce podnik, který provádí přepravu podle nebo bez přepravní smlouvy; Dopravní jednotka motorové vozidlo bez přípojného vozidla nebo jízdní souprava tvořená motorovým a přípojným vozidlem; Dopravní prostředek pro přepravu po vnitrozemských vodních cestách je jakékoli plavidlo, nákladní prostor nebo definovaná oblast paluby plavidla; pro silniční nebo železniční přepravu je to vozidlo nebo železniční vůz; Drenážní systém (účinný) systém umožňující vyprázdnit nákladní tanky a potrubí pro nakládku a vykládku, kromě usazenin a zbytků nákladu; Druhy ochrany (viz publikace IEC 79 a EN 50 014:1994) EEx (d): ohnivzdorné zapouzdření (EN 50 018); EEx (e): zvýšená bezpečnost (50 019); EEx (ia) a EEx (ib): samojištěný elektrický okruh_(EN 50 020); EEx (m):zalité zapouzdření (EN 50 028);EEx (p): přetlakový uzávěr (EN 50 016); EEx (q): ochrana naplněním pískem (EN 50 017); Dřevěná IBC viz IBC dřevěná Dřevěný sud obal vyrobený z přírodního dřeva, kruhového průřezu, mající vypouklé stěny, tvořený dužinami a víky a opatřený obručemi; Dýchací přístroj (nezávislý) přístroj, který zásobuje osobu, která přístroj používá při práci v nebezpečné atmosféře, dýchatelným vzduchem pomocí stlačeného vzduchu, který si nese s sebou, nebo pomocí vnějšího přívodu hadicí. K takovým přístrojům viz například Evropská norma EN 137:1993 nebo EN 138:1994; Dýchací přistroj (závislý na vnějším prostředí) přístroj, který chrání osobu při práci v nebezpečné atmosféře vhodným dýchacím filtrem. K takovým přístrojům viz. například Evropská norma EN 136:1998. K používaným dýchacím filtrům viz například Evropská norma EN 371:1992 nebo EN 372:1992; E EHK OSN znamená Evropskou hospodářskou komisi Organizace spojených Národů (UNECE,Calais des Nations, 8-14 avenue de la Paix, CH-1211 Geneva 10, Switzerland; Elektrické zařízení chráněné proti stříkající vodě elektrické zařízení, které zkonstruováno tak, že proud vody tryskající z hubice libovolným směrem nezpůsobí žádnou škodu. Zkušební podmínky jsou stanoveny v publikaci IEC 529, nejnižší stupeň ochrany IP55;. Elektrické zařízení typu „omezené nebezpečí výbuchu“ elektrické zařízení, které během normálního provozu nevyvolá jiskření ani nevykazuje povrchové teploty, které jsou nad požadovanou teplotní třídou. Sem patří např. - třífázové asynchronní motory; - bezkartáčové generátory s bezdotykovým indukčním buzením; - pojistky s uzavřeným tavným prvkem; - bezdotykové elektronické zařízení; nebo elektrické zařízení se zapouzdřením chráněným proti stříkající vodě (stupeň ochrany IP55), které během normálního provozu nevykazuje povrchové teploty, které jsou nad požadovanou teplotní třídou; Elektrické zařízení typu „potvrzená bezpečnost“ elektrické zařízení, které bylo vyzkoušeno a schváleno příslušným orgánem s ohledem na jeho bezpečnost provozu ve výbušné atmosféře, např. - zařízení v samojistícím provedení; - zařízení s ohnivzdorným zapouzdřením; - zařízení chráněné přetlakem; - zařízení s pískovým zapouzdřením; - zařízení se zalitým zapouzdřením; - zařízení se zvýšenou bezpečností. POZNÁMKA: Zařízení typu „omezené nebezpečí výbuchu“ nespadá pod tuto definici. EN (norma) evropská norma uveřejněná Evropským výborem pro normalizaci (CEN) (CEN – 36 rue de Stassart, B-1050 Brusel); F Fixační podložka (třída 1) plát kovu, plastu, lepenky nebo jiného vhodného materiálu, který je uložen ve vnitřním obalu, meziobalu nebo vnějším obalu a dosahuje těsného uložení v takovém obalu. Povrch takové fixační podložky může být vytvarován tak, že obaly nebo předměty mohou být vloženy dovnitř, zajištěny a odděleny od sebe navzájem; Flexibilní IBC viz IBC flexibilní G GHS (Globally Harmonized System of Classification and Labelling of Chemicals) Druhé revidované vydání Globální harmonizovaný systém klasifikace a označování chemických látek, uveřejněný Spojenými národy jako dokument ST/SG/AC.10/30/Rev.2; H Hermeticky uzavřená cisterna cisterna, určená pro přepravu kapalin, s výpočtovým tlakem nejméně 4 bary, nebo cisterna určená pro přepravu tuhých látek (práškových nebo zrnitých) bez ohledu na její výpočtový tlak, jejíž otvory jsou hermeticky uzavřeny a která: - není vybavena pojistnými ventily, průtržnými kotouči, jinými podobnými bezpečnostními zařízeními ani podtlakovými ventily; nebo - není vybavena pojistnými ventily, průtržnými kotouči, jinými podobnými bezpečnostními zařízeními, ale je vybavena podtlakovými ventily, podle požadavků 6.8.2.2.3 ADR; nebo - je vybavena pojistnými ventily s předřazeným průtržným kotoučem podle 6.8.2.2.10 ADR, ale není vybavena podtlakovými ventily; nebo - je vybavena pojistnými ventily s předřazeným průtržným kotoučem podle 6.8.2.2.10 ADR a podtlakovými ventily, podle požadavků 6.8.2.2.3 ADR. Hmotnost kusu Pokud není stanoveno jinak, je to celková (brutto) hmotnost kusu. Hmotnost kontejnerů, cisteren, vozidel a železničních vozů používaných pro přepravu věcí se do celkové (brutto) hmotnosti nezahrnuje; Hořlavá složka (pro aerosoly a kartuše) plyn hořlavý ve vzduchu při normálním tlaku nebo kapalná látka nebo kapalný přípravek, které mají bod vzplanutí menší nebo roven 100 °C; Hromadná položka položka pro přesně definovanou skupinu látek nebo předmětů (viz 2.1.1.2, B, C a D); Hustota se vyjadřuje v kg/m3. V případě opakování se použije jen číslo; CH Chráněná IBC viz IBC chráněná Chráněné oblasti (a) nákladní prostor nebo nákladní prostory (vyžaduje-li se ochrana proti výbuchu, srovnatelná se zónou 1); (b) prostor, který se nachází na palubě (vyžaduje-li se ochrana proti výbuchu, srovnatelná se zónou 2), který je ohraničen: (i) příčně vertikálními rovinami, které sbíhají s boky plavidla; (ii) v podélném směru vertikálními rovinami, které sbíhají s přepážkami nákladních prostorů; (iii) směrem nahoru horizontální rovinou probíhající 2,00 m nad vrchní hranou nákladu, nejméně však horizontální rovinou probíhající 3,00 m nad palubou. I IAEA [International Atomic Energy Agency) Mezinárodní agentura pro atomovou energii (IAEA), (IAEA, P.O. Box 100 – A-1400 Vídeň); IBC (Intermediate bulk Container) tuhý nebo flexibilní přepravní obalový prostředek, který není uveden v kapitole 6.1 ADR a který: (a) má vnitřní objem: (i) nejvýše 3 m3 pro tuhé a kapalné látky obalových skupin II a lIl; (ii) nejvýše 1,5 m3 pro tuhé látky obalové skupiny I, jestliže jsou baleny ve flexibilních IBC, v IBC z tuhého plastu, v kompozitních, lepenkových nebo dřevěných IBC; (iii) nejvýše 3 m3 pro tuhé látky obalové skupiny I, jestliže jsou baleny v kovových IBC; (iv) nejvýše 3 m3 pro radioaktivní látky třídy 7; (b) je zkonstruován pro mechanickou manipulaci; (c) odolává namáháním při manipulaci a přepravě ověřeným zkouškami uvedenými v kapitole 6.5 ADR; POZNÁMKA 1 : Přemístitelné cisterny nebo cisternové kontejnery splňující požadavky kapitoly 6.7 nebo 6.8 se nepovažují za velké nádoby pro volně ložené látky (IBC). POZNÁMKA 2 : Velké nádoby pro volně ložené látky (IBC) splňující požadavky kapitoly 6.5 ADR se nepovažují za kontejnery pro účely ADN. IBC Code je Mezinárodní řád pro stavbu a vybavení plavidel přepravujících nebezpečné chemikálie ve volně loženém stavu, vydaný Mezinárodní námořní organizací (IMO); IBC dřevěná tuhé nebo skládací dřevěné těleso společně s vnitřní vložkou (avšak nikoli s vnitřním obalem) a příslušnou provozní a konstrukční výstrojí; IBC flexibilní těleso nádoby tvořené fólií, tkaninou nebo jiným flexibilním materiálem nebo kombinací těchto materiálů, a v nezbytném případě vnitřním povlakem nebo vložkou, spolu s příslušnou provozní výstrojí a manipulačním zařízením; IBC chráněná (pro kovové IBC) IBC vybavená dodatečnou ochranou proti nárazu mající formu např. vícevrstvé (sendvičové) konstrukce nebo konstrukce s dvojitou stěnou nebo rámu s kovovým mřížovým opláštěním; IBC kompozitní s vnitřní nádobou z plastu IBC sestávající z konstrukční výstroje tvořené tuhým vnějším pláštěm obklopujícím vnitřní plastovou nádobu s jakoukoliv provozní výstrojí nebo další konstrukční výstrojí. Je provedena tak, že vnitřní nádoba a vnější plášť tvoří po sestavení nedělitelnou jednotku, která se jako taková plní, skladuje, přepravuje nebo vyprazdňuje. POZNÁMKA: „Plast“, pokud je použit ve spojení s vnitřními nádobami pro kompozitní IBC, zahrnuje jiné polymerní materiály, takové jako je guma.. IBC kovová kovové těleso společně s příslušnou provozní a konstrukční výstrojí; IBC lepenková lepenkový plášť s nebo bez oddělených horních a dolních vík, popřípadě s vnitřní vložkou (avšak bez vnitřních obalů), a s příslušnou provozní výstrojí a konstrukční výbavou; IBC z tuhého plastu tuhé těleso z plastu, které může mít konstrukční výstroj společně s příslušnou provozní výstrojí; ICAO International Civil Aviation Organization (Mezinárodní organizace pro civilní letectví) (ICAO, 999 University Street, Montreal, Quibec H3C 5H7, Canada); ICAO Technické pokyny Technical Instructions for the Safe Transport of Dangerous Goods by Air, které doplňují Přílohu 18 Chicagské úmluvy o mezinárodním civilním letectví (Chicago 1944), uveřejněné Mezinárodní organizací pro civilní letectví (ICAO) v Montrealu; Identifikační číslo číslo určené k identifikaci látky, které nebylo přiděleno UN číslo nebo která nemůže být přiřazena pod hromadnou položku s UN číslem. Tato čísla mají čtyři číslice začínající číslicí 9; IEC Mezinárodní elektrotechnická komise; IMO International Maritime Oragnization (Mezinárodní námořní organizace) (IMO, 4 Albert Embankment, London SE1 7SR, United Kingdom); Index kritické bezpečnosti (CSI) přidělený kusu, přepravnímu obalovému souboru nebo kontejneru se štěpnými látkami pro přepravu látek třídy 7 je číslo, pomocí kterého se omezuje nahromadění kusů, přepravních obalových souborů nebo kontejnerů obsahujících štěpné látky; Inspekční organizace je nezávislá monitorovací a ověřovací organizace certifikovaná příslušným orgánem; UIC International Union of Railways (Mezinárodní železniční unie) (UIC, 16 rue Jean Rey, F-75015 Paris, France); IMDG Code (International Maritime Dangerous Goods Code) předpisy pro mezinárodní námořní přepravu nebezpečných věcí naplňující kapitolu VII, část A Mezinárodní úmluvy o bezpečnosti života na moři – International Convention for the Safety of Life at Sea, 1974 (SOLAS), vydané Mezinárodní námořní organizací (IMO), Londýn; Instruktáž předávání know-how nebo školení, jak něco dělat nebo jak postupovat. To předávání know-how nebo školení může být zajištěno interně vlastním personálem; ISO (norma) mezinárodní norma uveřejněná Mezinárodní organizací pro standardizaci (ISO) (ISO, 1 rue de Varembé, CH-1204, Geneva 20); J J.N. položka (jinde nejmenovaná položka) hromadná položka, k níž mohou být látky, směsi, roztoky nebo předměty přiřazeny, jestliže: (a) nejsou jmenovitě uvedeny v tabulce A kapitoly 3.2; a (b) vykazují chemické, fyzikální a/nebo nebezpečné vlastnosti odpovídající třídě, klasifikačnímu kódu, obalové skupině a pojmenování a popisu položky j.n.; Jmenovitý (nominální) vnitřní objem nádoby jmenovitý objem nebezpečné látky obsažené v nádobě vyjádřený v litrech. Pro láhve na stlačený plyn musí být jmenovitý vnitřní objem stanoven jako objem vody v láhvi (hydraulický vnitřní objem láhve); K Kalové plavidlo tankové plavidlo typu N, otevřené, s nosností až do 300 tun, zkonstruované a vybavené pro příjem a přepravu lodních provozních odpadů obsahujících oleje a maziva. Plavidla bez nákladních tanků se považují za plavidla podléhající ustanovením kapitol 9.1 nebo 9.2; Kaly zbytky kapalného nákladu, které nemohou být odstraněny z nákladního tanku ani potrubí pro nakládku a vykládku vypuštěním, drenážováním ani vyčerpáním; v širším smyslu je to směs zbytků nákladu s odpadní vodou, rzí atd., která je nebo není vhodná k vypumpování; Kanystr obal z kovu nebo plastu, pravoúhelníkového nebo mnohoúhelníkového průřezu s jedním nebo více otvory; Kapalina látka mající při 50 °C tenzi par nejvýše 300 kPa (3 bary), která není kompletně v plynném stavu při 20 °C a 101,3 kPa a která (a) má bod tání nebo bod počátku tání nejvýše 20 °C při tlaku 101,3 kPa; nebo (b) je kapalná podle zkušební metody ASTM D 4359-90; nebo (c) není kašovitá podle kritérií vztahujících se na zkoušku pro stanovení tekutosti (penetrometrická zkouška) popsanou v 2.3.4; POZNÁMKA: „Přepravou v kapalném stavu“ ve smyslu požadavků na cisterny se rozumí: - přeprava kapalin podle výše uvedené definice, nebo - přeprava tuhých látek podaných k přepravě v roztaveném stavu. Kartuše nádoba pro jedno použití obsahující plyn nebo směs plynů pod tlakem. Může být vybavena ventilem. KBK Mezinárodní úmluva o bezpečných kontejnerech (International Convention for Safe Containers) (Ženeva, 1972) se změnami, uveřejněná Mezinárodní námořní organizací (International Maritime Organization – IMO), Londýn; Klasifikační společnost (uznaná) klasifikační společnost, která je uznána příslušnými orgány podle kapitoly 1.15; Kniha nákladů kniha, do níž se zapisují všechny činnosti týkající se nakládky, vykládky, čištění, odplyňování, dodávky mycí vody a přívodu a odvodu balastní vody (v nákladních tancích); Kofrdam (je-li vyžadována ochrana proti výbuchu, srovnatelná se zónou 1) příčně položený oddíl plavidla, ohraničený vodotěsnými přepážkami, který může být kontrolován. Kofrdam musí pokrývat celou plochu koncových přepážek nákladních tanků. Přepážka odvrácená od oblasti nákladu musí vést od jednoho boku plavidla k druhému a ode dna k palubě v jedné rovině žeber; Kompenzační potrubí potrubí břehového zařízení, které je během vykládky připojeno ke společnému parnímu potrubí plavidla nebo plynovému zpětnému potrubí. Toto potrubí je konstruováno tak, aby chránilo plavidlo proti detonacím nebo prošlehnutí plamenů z pobřežní strany; Kompozitní IBC s vnitřní nádobou z plastu viz IBC kompozitní s vnitřní nádobou z plastu Kompozitní obal viz Obal kompozitní Kompozitní obal (plast) viz Obal kompozitní (plast) Konstrukční tlak tlak, na jehož základě byl nákladní tank nebo zbytkový tank zkonstruován a vyroben. Kontejner přepravní prostředek (výměnná skříň nebo jiná podobná konstrukce): - určený ke stálému používání a dostatečně dimenzovaný pro opakované použití; - speciálně zkonstruovaný pro usnadnění přepravy věcí jedním nebo více druhy dopravy beze změny nákladu; - opatřený zařízením pro usnadnění manipulace, zvláště při jeho překládce z jednoho dopravního prostředku na jiný; - zkonstruovaný tak, aby mohl být lehce naplněn a vyprázdněn. - mající vnitřní objem nejméně 1 m3, s výjimkou kontejnerů pro přepravu radioaktivních látek POZNÁMKA: Kontejner však smí být použit jako obal pro přepravu radioaktivních látek. Výměnná nástavba je kontejner, který má podle Evropské normy EN 283 (vydání 1991) následující charakteristiky: - z hlediska mechanického namáhání je zkonstruován pouze pro pozemní přepravu na železničním voze nebo silničním vozidle nebo na plavidla v systému roll-on roll-of; - nemůže být stohován; - může být přemístěn z vozidla na podpěry a naložen zpět pomocí zařízení vozidla. POZNÁMKA: Pojem „kontejner“ nezahrnuje obvyklé obaly, IBC, cisternové kontejnery vozidla ani železniční vozy. Kontejner malý kontejner, který má buď kterýkoli celkový vnější rozměr (délku, šířku nebo výšku) menší než 1,5 m, nebo vnitřní objem nejvýše 3 m3; Kontejner MEGC viz Vícečlánkový kontejner na plyn (MEGC); Kontejner nekrytý kontejner beze střechy nebo plošinový kontejner; Kontejnery pro volně ložené látky přepravní prostředky (včetně všech vložek nebo vyložení) určené pro přepravu tuhých látek, které jsou v přímém styku s tímto přepravním prostředkem. Tento pojem nezahrnuje obaly, IBC, velké obaly ani cisterny; Kontejnery pro volně ložené látky jsou: - trvalé povahy a dostatečně pevné, aby byly vhodné pro opakované použití; - speciálně zkonstruované pro usnadnění přepravy věcí jedním nebo více druhy dopravy bez překládky nákladu; - opatřené prostředky dovolujícími jejich snadnou manipulaci; - o vnitřním objemu nejméně 1,0 m3. Příklady kontejnerů pro volně ložené látky jsou kontejnery, kontejnery pro přepravu volně ložených látek v systému off shore, skipové nádoby, zásobníky na volně ložené látky, výměnné nástavby, násypné kontejnery, valivé kontejnery, ložné komory vozidel nebo železničních vozů. Kontejner pro přepravu volně ložených látek v systému off shore kontejner pro přepravu volně ložených látek, speciálně zkonstruovaný pro opakované použití k přepravě z příbřežních zařízení, do těchto zařízení a mezi nimi navzájem. Kontejner pro přepravu volně ložených látek je zkonstruován a vyroben podle předpisů pro schvalování kontejnerů manipulovaných na širých mořích vypracovaných Mezinárodní námořní organizací (IMO) v dokumentu MSC/Circ.860; Kontejner s plachtou nekrytý kontejner opatřený plachtou pro ochranu nákladu; Kontejner uzavřený plně uzavřený kontejner s pevnou střechou, pevnými bočními stěnami, pevnými koncovými stěnami a podlahou. Tento pojem zahrnuje kontejner s otevíratelnou střechou, pokud je během přepravy uzavřena; Kontejner velký (a) kontejner, který nesplňuje definici malého kontejneru; (b) ve smyslu dohody KBK (CSC) kontejner s takovými rozměry, že ložná plocha mezi čtyřmi vnějšími dolními rohy je buď (i) nejméně 14 m2 (150 čtverečných stop), nebo (ii) nejméně 7 m2 (75 čtverečných stop), pokud je vybaven horními rohovými prvky; Kontejnmentový systém pro přepravu látek třídy 7 je soubor částí obalu specifikovaný konstruktérem, který má zabránit unikání radioaktivních látek během přepravy; Koš vnější obal s neplnými stěnami; Kovová IBC viz IBC kovová Kritická teplota teplota, nad níž se nemůže látka vyskytovat v kapalném stavu; Kryogenní nádoba viz Nádoba kryogenní Kryt lapače plamenů část lapače plamenů, jejímž hlavním účelem je tvořit vhodný plášť pro pojistku proti prošlehnutí plamene a zajistit mechanické spojení s jinými systémy; Krytý železniční vůz je vůz se stěnami a s pevnou nebo pohyblivou střechou. Kus konečný produkt balení sestávající z obalu nebo velkého obalu nebo IBC a z jejich obsahu, připravený k přepravě. Pojem zahrnuje nádoby na plyny, jak jsou definovány v tomto oddílu, jakož i předměty, které vzhledem k jejich rozměrům, hmotnosti nebo tvaru mohou být přepravovány bez obalu nebo v lůžkách, latěních nebo manipulačních přípravcích. S výjimkou přepravy radioaktivních látek se tento pojem nevztahuje na věci, které se přepravují volně ložené, ani na látky přepravované v cisternách. Na plavidlech tento pojem zahrnuje také vozidla, železniční vozy, kontejnery (včetně výměnných nástaveb), cisternové kontejnery, přemístitelné cisterny, bateriová vozidla, bateriové železniční vozy cisternová vozidla, cisternové železniční vozy a více článkové kontejnery na plyn (MEGC). POZNÁMKA: K radioaktivním látkám viz 2.2.7.2, 4.1.9.1.1 a 6.4 ADR L Láhev přemístitelná tlaková nádoba s hydraulickým vnitřním objemem nejvýše 150 litrů (viz též „Svazek lahví “). Lapač plamenů zařízení namontované do otvoru části instalace nebo do spojovacího potrubí instalačního systému, jehož účelem je dovolit průtok, ale zabránit prošlehnutí plamene. Toto zařízení musí být odzkoušeno podle Evropské normy EN 12 874 (1999); Latění vnější obal s neplnými stěnami; Lepenková IBC viz IBC lepenková M Malá nádobka obsahující plyn viz Kartuše Malý kontejner viz Kontejner malý Manipulační prvky (pro flexibilní IBC) nosné pásy, popruhy, oka, poutka nebo rámy, které jsou připevněny k tělesu nádoby IBC nebo vytvořeny z materiálu tělesa nádoby; Materiál živočišného původu jsou těla mrtvých zvířat (kadávery), části zvířecích těl nebo krmivá pro zvířata; MEGC viz Více článkový kontejner na plyn; Měřicí přístroj kyslíku zařízení dovolující měření významného snížení obsahu kyslíku ve vzduchu. Měřicí přístroj kyslíku může být buď zařízením pouze pro měření kyslíku, nebo součástí kombinovaného zařízení pro měření jak hořlavého plynu, tak i kyslíku. Toto zařízení musí být zkonstruováno tak, aby umožnilo provádět měření bez nutnosti vstupovat do kontrolovaných prostorů; Mezinárodní předpisy jsou ADR, BC Code, ICAO-TI, IMDG Code nebo RID; Meziobal obal umístěný mezi vnitřními obaly nebo předměty a vnějším obalem; Možnost ohřevu nákladu je zařízení pro ohřev nákladu v nákladních tancích za použití tepelného izolátoru. Tepelný izolátor může být vyhříván pomocí kotle tankového plavidla (ohřevné zařízení nákladu podle 9.3.2.42 nebo 9.3.3.42) nebo z břehu; Možnost spojeni pro odběr vzorků je uzavírací spojení pro zařízení pro odběr vzorků uzavřeného typu nebo částečně uzavřeného typu. Toto spojení musí být vybaveno uzavíracím mechanismem odolávajícím vnitřnímu tlaku nákladního tanku. Instalace musí být typu certifikovaného příslušným orgánem pro zamýšlené použití; N Nádoba prostředek pro naplnění a udržení látek nebo předmětů, včetně všech uzávěrů. Tato definice se nevztahuje na nádrže cisteren; Nádoba (třída 1) zahrnuje bedny, láhve, plechovky, sudy, konve nebo pouzdra, včetně jakýchkoli uzávěrů, používané jako vnitřní obal nebo meziobal; Nádoba kryogenní přemístitelná tepelně izolovaná tlaková nádoba pro hluboce zchlazené zkapalněné plyny s hydraulickým vnitřním objemem nejvýše 1000 litrů; Nádoba tlaková společný název, který zahrnuje láhve, trubkové nádoby, tlakové sudy, uzavřené kryogenní nádoby a svazky lahví; Nádoba trubková přepravitelná bezešvá tlaková nádoba s hydraulickým vnitřním objemem větším než 150 litrů, nejvýše však 3.000 litrů; Nádoba tuhá vnitřní (pro kompozitní IBC) nádoba, která zachovává svůj původní tvar, když je prázdná, bez svých uzávěrů a bez podpory vnějšího pouzdra. Jakákoli vnitřní nádoba, která není „tuhá“, je považována za flexibilní; Nádoba vnitřní nádoba vyžadující vnější obal, aby mohla plnit svoji obalovou funkci; Nákladní prostor část plavidla, která je, buď otevřená nebo uzavřená krytem, dopředu a dozadu ohraničená přepážkou a která je určena pro přepravu věcí v kusech nebo ve volně loženém stavu. Horním ohraničením nákladního prostoru je horní hrana jícnu. Náklady přesahující horní hranu jícnu se považují za náklady uložené na palubě; Nákladní potrubí Viz „Nakládací-vykládací potrubí“. Nákladní prostor (podmínka): vyložený: prázdný, ale se zbytky nákladu; prázdný: bez zbytků nákladu, vymetený; Nákladní dopravní jednotka je vozidlo, železniční vůz, kontejner, cisternový kontejner, přemístitelná cisterna nebo MEGC; Nákladní tank (je-li vyžadována ochrana proti výbuchu, odpovídá zóně 0) tank, který je trvale připevněn k plavidla a jehož stěny jsou tvořeny buď vlastním trupem plavidla, nebo stěnami oddělenými od trupu, a který je určen pro přepravu nebezpečných věcí; Nákladní tank (podmínka) vyložený:\| prázdný, ale obsahující zbytkový náklad; ---\|--- prázdný:\| suchý, ale neodplyněný; odplyněný:\| neobsahující žádné změřitelné koncentrace plynů; Nakládce podnik, který nakládá nebezpečné věci do plavidla, vozidla, železničního vozu nebo velkého kontejneru; Nebezpečné reakce jsou - hoření nebo vývin značného tepla; - vývin hořlavých, dusivých, hoření podporujících nebo toxických plynů; - tvoření žíravých látek; - tvoření nestabilních látek; nebo - nebezpečné zvýšení tlaku (pouze pro cisterny a nákladní tanky); Nebezpečné věci látky a předměty, jejichž přeprava je podle ADN zakázána, nebo připuštěna pouze za podmínek v ní stanovených; Nejvyšší čistá (netto) hmotnost nejvyšší čistá hmotnost obsahu v samostatném obalu nebo nejvyšší součtová hmotnost vnitřních obalů a jejich obsahu vyjádřená v kilogramech; Nejvyšší dovolená celková hmotnost (a) (pro všechny kategorie IBC, kromě flexibilních IBC) hmotnost IBC a její provozní a konstrukční výstroje a nejvyšší čistá (netto) hmotnost; (b) (pro cisterny) vlastní hmotnost cisterny a nejvyšší dovolená užitečná hmotnost; POZNÁMKA: K přemístitelným cisternám viz kapitolu 6.7. Nejvyšší dovolená hmotnost nákladu (pro flexibilní IBC) nejvyšší čistá (netto) hmotnost, pro kterou je IBC určena a kterou je dovoleno přepravovat; Nejvyšší normální provozní tlak pro přepravu látek třídy 7 je nejvyšší přetlak při průměrné výšce nad hladinou moře, který může vzniknout v kontejnmentovém systému v průběhu jednoho roku za teplotních podmínek a slunečního záření odpovídajících okolním podmínkám, bez odvětrávání, vnějšího chlazení pomocným systémem nebo provozních kontrol během přepravy; Nejvyšší provozní tlak (přetlak) nejvyšší tlak, který vznikne v nákladním tanku nebo zbytkovém tanku během provozu. Tento tlak se rovná otevíracímu tlaku vysokorychlostních ventilů. Nejvyšší vnitřní objem nejvyšší vnitřní objem nádob nebo obalů včetně IBC a velkých obalů, vyjádřený v krychlových metrech nebo litrech; Nejvyšší třída plavidlo může patřit do nejvyšší třídy, jestliže - trup plavidla, včetně kormidla a manévrovacího zařízení a vybavení kotvami a řetězy, odpovídá pravidlům a předpisům uznané klasifikační společnosti a byl postaven a vyzkoušen pod jejím dohledem; - pohonné zařízení, jakož i pomocné stroje, strojní a elektrická zařízení nutné pro palubní provoz, byly vyrobeny a vyzkoušeny podle pravidel a předpisů této klasifikační společnosti, jejich instalace byla provedena pod jejím dohledem a kompletní zařízení bylo po instalaci přezkoušeno k její spokojenosti; Nekrytě vozidlo vozidlo, jehož ložná plocha je tvořená jen plošinou nebo je opatřena pouze bočnicemi a zadním čelem; Nekrytý kontejner viz Kontejner nekrytý Nesnadno hořlavý je materiál, který sám o sobě není snadno hořlavý nebo alespoň jehož vnější povrch není snadno hořlavý a omezuje šíření ohně na vhodnou miru. Pro určení hořlavosti se uznává postup IMO, Rezoluce A.653(16), nebo jakékoli ekvivalentní předpisy smluvní strany; Nesnímatelná cisterna viz Cisterna nesnímatelná Nezávislý nákladní tank (vyžaduje-li se ochrana proti výbuchu, srovnatelná se zónou 0) nákladní tank, který je nezávislý na konstrukci plavidla, aleje do ní trvale zabudován; Kritická teplota teplota, při níž musí být zavedena nouzová opatření v případě výpadku řízení teploty; O Obal jedna nebo více nádob a všechny jiné součásti nebo materiály nezbytné k tomu, aby nádoby mohly plnit svou obalovou funkci a jiné bezpečnostní funkce; Obal kompozitní (sklo, porcelán nebo kamenina) obal sestávající z vnitřní nádoby ze skla, porcelánu nebo kameniny a z vnějšího obalu (z kovu, dřeva, lepenky, plastu, pěnového plastu atd.). Po sestavení tvoří tento obal nedělitelnou jednotku, která se jako taková plní, skladuje, přepravuje a vyprazdňuje; POZNÁMKA: „Vnitřní část kompozitního obalu“ je běžně nazývána „vnitřní nádobou“. Například „vnitřní část“ 6HA1 (kompozitní obal, plast) je takovou „vnitřní nádobou“, neboť není konstruována, aby plnila obalovou funkci bez svého „vnějšího obalu“, a není proto vnitřním obalem. Obal kompozitní (plast) sestává z vnitřní nádoby z plastu a vnějšího obalu (z kovu, lepenky, překližky atd.). Po sestavení tvoří tento obal nedělitelnou jednotku, která se jako taková plní, skladuje, přepravuje a vyprazdňuje; POZNÁMKA: Viz poznámka u „Kompozitní obal (sklo, porcelán nebo kamenina)“. Obal prachotěsný nepropustný obal pro udržení suchého obsahu včetně jemné tuhé látky (prášku) vznikající během přepravy; Obal skupinový kombinace obalů vytvořená pro účely přepravy, sestávající z jednoho nebo více vnitřních obalů, které jsou vloženy do jednoho vnějšího obalu podle pododdílu 4.1.1.5 ADR; POZNÁMKA: „Vnitřky skupinových obalů“ jsou vždy nazývány „vnitřní obaly“ a nikoli „vnitřní nádoby“. Skleněná láhev je příkladem takového „vnitřního obalu“. Obal velký obal tvořený vnějším obalem, který obsahuje předměty nebo vnitřní obaly a který (a) je zkonstruován pro mechanickou manipulaci; (b) převyšuje 400 kg čisté (netto) hmotnosti nebo 450 litrů vnitřního objemu, ale má objem nejvýše 3 m3; Obal vnější vnější ochrana kompozitního nebo skupinového obalu včetně absorpčních a fixačních materiálů a všech ostatních součástí, které jsou nutné, aby obklopily a chránily vnitřní nádoby nebo vnitřní obaly; Obal vnitřní obal, pro jehož přepravu se vyžaduje vnější obal; Obal z jemného plechu obal s kruhovým, elipsovitým, pravoúhlým nebo mnohoúhelníkovým průřezem (také kónický), jakož i obal s hrdlem kuželového tvaru nebo obal kelímkovitého tvaru z jemného plechu o tloušťce stěny menší než 0,5 mm (např. pocínovaného), s plochým nebo vypouklým dnem, s jedním nebo více otvory, který nespadá pod definici sudu nebo kanystru; Obal záchranný zvláštní obal, do kterého se ukládají poškozené, vadné nebo netěsnící kusy obsahující nebezpečné věcí, nebo nebezpečné věci, které se rozsypaly nebo unikly, za účelem jejich přepravy k obnově nebo likvidaci; Obalová skupina skupina, ke které mohou být pro účely baleni přiřazeny určité látky podle jejich stupně nebezpečností. Obalové skupiny mají následující významy, které jsou podrobně vysvětleny v části 2: Obalová skupina I: látky velmi nebezpečné; Obalová skupina II; látky středně nebezpečné; Obalová skupina III; látky málo nebezpečné. POZNÁMKA: Určité předměty obsahující nebezpečné věcí jsou rovněž přiřazeny k obalové skupině. Oblast nákladu Oblast představující následující prostor (viz. níže uvedený nákres) Oblast nákladu 446kB Oblast nákladu nad palubou pro různá tanková plavidla 328kB Oblast nákladu (část pod palubou) prostor mezi dvěma svislými rovinami, kolmými ke středové vodorovné rovině plavidla, v němž se nacházejí nákladní tanky, úložné prostory, kofrdamy, dvojité boky a dvojitá dna; tyto roviny se normálně shoduji s vnějšími přepážkami kofrdamů nebo s ohraničujícími přepážkami úložných prostorů. Jejich průsečnice s palubou se nazývá „linie ohraničující oblast nákladu pod palubou; Oblast nákladu (doplňující část nad palubou) (vyžaduje-li se ochrana proti výbuchu, odpovídá zóně 1 – viz rozděleni zón) prostory nezahrnuté do hlavní části oblasti nákladu nad palubou, které zahrnuji kulové segmenty o poloměru 1,00 m nad větracími otvory kofrdamů a provozních prostorů umístěných v části oblasti nákladu pod palubou, jakož i kulové segmenty o poloměru 2,00 m nad větracími otvory nákladních tanků a otvory prostorů s čerpadly; Oblast nákladu (hlavni část nad palubou) (vyžaduje-li se ochrana proti výbuchu, odpovídá zóně 1 – viz rozdělení zón) prostor, který je ohraničen: - po stranách prodloužením bočních stěn vzhůru od okrajů paluby; - dopředu a dozadu rovinami skloněnými pod úhlem 45 ° vůči oblasti nákladu, vycházejícími z ohraničení oblasti nákladu pod palubou; - ve svislém směru 3 m nad palubou; Obsah trupu nebo úseku trupu ve vztahu k cisternám znamená celkový vnitřní objem trupu nebo úseku trupu, vyjádřený v litrech nebo kub.metrech. V těch případech kdy není možné zcela naplnit trup nebo úsek trupu s ohledem na jejich formu nebo konstrukci, musí se použít pro určení stupně naplnění a značení cisterny tento snížený objem. Obytné prostory prostory určené pro osoby běžně žijící na plavidla, včetně kuchyní, spíži, WC, umýváren, koupelen, prádelen, jídelen, chodeb atd., s výjimkou kormidelny; Odesilatel podnik, který odesílá nebezpečné věci buď pro sebe, nebo pro třetí stranu. Pokud je přeprava prováděna na základě přepravní smlouvy, odesilatelem je odesilatel uvedený v této smlouvě. V případě tankové plavidla, jestliže jsou nákladní tanky prázdné nebo byly právě vyprázdněny, se pro účely přepravního dokladu považuje za odesilatele velitel plavidla Odpady látky, roztoky, směsí nebo předměty, které nemohou být používány jako takové, které se však přepravují pro další zpracování, uloženi na skládce nebo likvidaci spálením nebo jinými disponibilními metodami; Odvětrávací potrubí potrubí břehového zařízeni, které je během nakládky připojeno ke společnému parnímu potrubí plavidla nebo plynovému zpětnému potrubí. Toto potrubí je konstruováno tak, aby chránilo plavidlo proti detonacím nebo prošlehnutí plamenů z pobřežní strany; Ochranné boty (nebo ochranné holínky) jsou boty nebo holínky, které chrání nohy jejich uživatele během práce v nebezpečné oblasti. Volba vhodných ochranných bot nebo holínek musí odpovídat nebezpečím, která pravděpodobně vzniknou. K ochranným botám nebo holínkám viz například Evropská norma EN 346:1997 Ochranné brýle, ochranné masky jsou brýle nebo ochrana obličeje, které chrání oči nebo obličej jejich uživatele během práce v nebezpečné oblasti. Volba vhodných brýlí nebo masek musí odpovídat nebezpečím, která pravděpodobně vzniknou. K ochranným brýlím nebo maskám viz například Evropská norma EN 166:2001 Ochranné rukavice jsou rukavice, které chrání ruce jejich uživatele během práce v nebezpečné oblasti. Volba vhodných rukavic musí odpovídat nebezpečím, která pravděpodobně vzniknou. K ochranným rukavicím viz například Evropská norma EN 374-1:1994, 374-2:1994 nebo 374-3:1994; Ochranný oblek je oblek, který chrání tělo jejich uživatele během práce v nebezpečné oblasti. Volba vhodného obleku musí odpovídat nebezpečím, která pravděpodobně vzniknou. K ochranným oblekům viz například Evropská norma EN 340:1993; Otevírací tlak tlak uvedený v seznamu látek v kapitole 3.2, tabulce C, při němž se otevírají vysokorychlostní ventily. Pro tlakové tanky se otevírací tlak pojistného ventilu stanoví podle požadavků příslušného orgánu nebo uznávané klasifikační společnosti; Otevřené světlo světelný zdroj používající plamen, který není uzavřen v ohnivzdorném obalu; Otevřený železniční vůz je vůz s bočními a čelními stěnami nebo bez nich, jehož ložná plocha je otevřená. OTIF je Mezivládní organizace pro mezinárodní dopravu po železnici (OTIF, Gryphenhübeliweg 30, CH-3006 Bern); Otvory pro odběr vzorků znamenají otvory o poloměru nejvíce 0,30 m, vybavené plastovým blokem hašení plamenů, způsobilým vydržet trvalé hoření a zařízené takovým způsobem, aby doba času, když jsou otevřeny, byla co nejkratší a aby plastové bloky hasitele požáru nemohly zůstávat otevřenými bez vnějšího úsilí. Plastový blok hasiče plamenů musí být toho typu, který byl schválen pro tyto účely kompetentním orgánem. P Plavidlo vnitrozemské nebo námořní plavidlo; Plnicí tlak nejvyšší tlak skutečně vyvinutý v cisterně při jejím plnění pod tlakem; Plnič jakýkoliv podnik, který (a) plní nebezpečné věci do cisterny (cisternového vozidla, snímatelné cisterny, přemístitelné cisterny nebo cisternového kontejneru) nebo do bateriového vozidla, cisternového železničního vozu nebo MEGC; nebo (b) plní nebezpečné věci do nákladního tanku; nebo (c) plní nebezpečné věci do plavidla, vozidla železničního vozu, velkého kontejneru nebo malého kontejneru pro přepravu ve volně loženém stavu; Plyn látka, která: (a) při 50 °C má tenzi par větší než 300 kPa (3 bary); nebo (b) je kompletně v plynném stavu při 20 °C, při normálním tlaku 101,3 kPa; Jinak pojem Plyny znamená plyny nebo páry; Plynové zpětné potrubí potrubí spojující nákladní tank s břehovým zařízením během nakládky. Toto potrubí je vybaveno pojistnými ventily chránícími nákladní tank proti nepřípustnému vnitřnímu přetlaku nebo vzniku vakua; je určeno pro vyprázdnění plynů do břehového zařízení; Podnik jakákoli fyzická nebo právnické osoba, ať již zisková nebo nezisková, sdružení nebo skupina osob bez právní subjektivity, ať již ziskové nebo neziskové, nebo instituce s vlastní právní subjektivitou nebo závislá na správním orgánu, který má právní subjektivitu; Podtlakový ventil pružinové zařízení, které je uváděno automaticky v činnost tlakem a jehož účelem je ochrana nákladního tanku proti nežádoucímu vnitřnímu podtlaku; Pojistka proti prošlehnutí plamene část lapače plamenů, jejímž hlavním účelem je zabránit prošlehnutí plamene; Pojistný ventil pružinové zařízení automaticky ovládané tlakem, jehož účelem je chránit nákladní tank proti nežádoucímu zvýšení vnitřního tlaku nebo vnitřního podtlaku; Potrubí pro nakládku a vykládku všechna potrubí, která mohou obsahovat kapalný nebo plynný náklad, včetně s nimi spojených čerpadel, filtrů a uzavíracích zařízení; Prachotěsný obal viz Obal prachotěsný Prostor s čerpadly (vyžaduje-li se ochrana proti výbuchu, srovnatelná se zónou 1 – viz Rozdělení zón) provozní prostor, kde jsou instalována čerpadla pro nakládku a vykládku a odčerpávací čerpadla spolu se svým provozním zařízením; Prostory s nebezpečím výbuchu jsou prostory, v nichž se může vytvořit výbušná atmosféra v takovém měřítku, že jsou nezbytná zvláštní ochranná opatření k zajištění bezpečnosti a zdraví dotčených osob (viz Směrnice 1999/92/EC); Provozní odpady (obsahující oleje a maziva) použité oleje, voda z nádní a jiné odpady obsahující oleje a maziva, jako jsou použitá mazadla, použité filtry, použité hadry, jakož i nádoby a obaly na takové odpady; Provozní prostor prostor, který je přístupný během provozu plavidla a který není součástí obytných prostor ani nákladních tanků, s výjimkou předního a zadního kolizního prostoru, pokud v nich nejsou zabudována strojní zařízení; Provozní tlak ustálený tlak stlačeného plynu při vztažné teplotě 15 °C v naplněné tlakové nádobě; POZNÁMKA: K cisternám viz „Nejvyšší provozní tlak “. Provozovatel cisternového kontejneru nebo přemístitelné cisterny podnik, na jehož jméno je registrován nebo připuštěn k provozu cisternový kontejner nebo přemístitelná cisterna; Přemístitelná cisterna viz Cisterna přemístitelná Přepážka kovová stěna, obvykle vertikální, uvnitř plavidla, která je ohraničena dnem, bočními stěnami, palubou, kryty jícnů nebo jinou přepážkou; Přepážka (vodotěsná) - v suchém nákladním plavidle: přepážka konstruovaná tak, aby mohla odolat tlaku vody 1,00 metr nad palubou, avšak nejméně po vrchní hranu otvoru jícnu; - v tankovém plavidle: přepážka konstruovaná tak, aby odolala tlaku vody 1,00 metr nad palubou; Přeprava přemístění nebezpečných věcí, včetně zastávek nezbytných vzhledem k dopravním podmínkám a včetně všech dob, po které jsou nebezpečné věci uloženy v plavidlech, vozidlech, železničních vozech, cisternách nebo v kontejnerech a které jsou nezbytné vzhledem k provozním podmínkám před, během a po přemístění. Tato definice zahrnuje též krátké dočasné skladování nebezpečných věcí za účelem změny druhu dopravy nebo dopravního prostředku (překládky). Toto platí, pokud jsou přepravní doklady, v nichž je uvedeno místo odeslání a místo určení, předloženy na požádání a pokud kusy a cisterny nejsou otevírány během krátkodobého skladování, kromě kontroly provedené příslušnými orgány; Přeprava volně ložených látek přeprava nebalených tuhých látek, které mohou být vyklopeny; POZNÁMKA: Ve smyslu ADN se přeprava volně ložených látek podle ADR nebo RID považuje za přepravu v kusech. Přepravní index (TI) přidělený kusu, přepravnímu obalovému souboru nebo kontejneru, nebo nebalené zásilce LSA-I nebo SCO-I pro přepravu látek třídy 7 je číslo, kterého se používá ke kontrole expozice záření; Přepravní obalový soubor vnější obalový prostředek, který je v případě třídy 7 používaný jedním odesilatelem, obsahující jeden nebo více kusů pevně spojených do jedné manipulační jednotky pro usnadnění manipulace a uložení při přepravě; Příklady přepravních obalových souborů: (a) úložná plošina, jako je paleta, na které je uloženo nebo navrstveno několik kusů a zajištěno plastovou stahovací páskou, smršťovací nebo průtažnou fólií nebo jinými vhodnými prostředky; nebo (b) vnější ochranný obal jako bedna nebo latění; Příjemce příjemce uvedený v přepravní smlouvě. Jestliže příjemce určí třetí osobu v souladu s ustanoveními platnými pro přepravní smlouvu, je tato osoba považována za příjemce ve smyslu ADN. Pokud je přeprava prováděna bez přepravní smlouvy, podnik, který přebírá nebezpečné věci po příjezdu, se považuje za příjemce; Příručka zkoušek a kritérií čtvrté revidované vydání “United Nations Recommendations on the Transport of Dangerous Goods, Manual of Tests and Criteria, publikované Organizací spojených národů dokumentů ST/SG/AC.10/11/Rev.4/Amend.1 a ST/SG/AC.10/11/Rev.4/Amend.2; Příslušný orgán orgán nebo orgány nebo jiné instituce určené v každém státě a pro každý jednotlivý případ v souladu s jeho vnitrostátním právním řádem; Pytel poddajný obal z papíru, plastové fólie, textilu, tkaniny nebo jiného vhodného materiálu; R Radioaktivní obsah pro přepravu látek třídy 7 jsou radioaktivní látky spolu se všemi kontaminovanými nebo aktivovanými tuhými látkami, kapalinami a plyny uvnitř obalu; Rám (třída 2), viz Svazek lahví; Recyklovaný plast materiál získaný z použitých průmyslových obalů, který byl vyčištěn a připraven pro výrobu nových obalů; RID Řád pro mezinárodní železniční přepravu nebezpečných věcí [příloha 1 k přípojku B (Jednotné právní předpisy pro Smlouvu o mezinárodní železniční přepravě zboží - CIM) Úmluvy o mezinárodní železniční přepravě - COTIF]; Rozdělení zón (viz směrnice 1999/92/CE) Zóna 0: oblasti, v nichž nebezpečná výbušná atmosféra plynů, par nebo mlhy existuje trvale nebo po dlouhá období; Zóna 1: oblasti, v nichž se nebezpečná výbušná atmosféra plynů, par nebo mlhy pravděpodobně vyskytne jen příležitostně; Zóna 2: oblasti, v nichž se nebezpečná výbušná atmosféra plynů, par nebo mlhy pravděpodobně vyskytne jen zřídka a pokud se tak stane, tak jen na krátká období; Ř Řízená teplota nejvyšší teplota, při které může být bezpečně přepravován organický peroxid nebo samovolně se rozkládající látka; S SADT viz „Teplota samourychlujícího se rozkladu“; Schválení Vícestranné schválení pro přepravu látek třídy 7 je schválení, které bylo uděleno příslušným orgánem buď země původu vzoru, nebo země odeslání, podle toho, co je relevantní, a také příslušným orgánem každého státu, přes který nebo do kterého má být příslušná zásilka přepravena. Pojem „přes nebo do“ výslovně vylučuje „nad“, tj. schvalovací a oznamovací předpisy se nevztahují na zemi, nad níž jsou radioaktivní látky přepravovány letadlem, pokud není v této zemi podle letového řádu zastávka; Jednostranné schválení pro přepravu látek třídy 7 je schválení vzoru, které uděluje jen příslušný orgán země původu vzoru. Není-li země původu členským státem ADN, musí být toto schválení uznáno příslušným orgánem prvního členského státu ADN, který přijde se zásilkou do styku (viz 6.4.22.6 ADR); Skupina výbušnosti rozdělení hořlavých plynů a par podle jejich nejvyšší průrazové odolnosti spárami a nejnižších zápalných proudů a elektrických zařízení, která mohou být používána v odpovídající potenciálně výbušné atmosféře; (viz publikace IEC 79 a EN 50014:1994) Skupinový obal viz Obal skupinový Směrnice ES rozhodnutí příslušných orgánů Evropského společenství, která jsou závazná, pokud se týče dosažených výsledků, pro všechny členské státy, jimž je adresováno, avšak volba formy a metod je ponechána národním orgánům; Snimatelná cisterna viz Cisterna snímatelná SOLAS Mezinárodní dohoda o ochraně lidského života na moři, 1974, v pozdějším znění; Společné parní potrubí potrubí spojující dva nebo více nákladních tanků. Toto potrubí je vybaveno pojistnými ventily, které chrání nákladní tanky proti nepřípustnému vnitřnímu přetlaku nebo vzniku vakua; je určeno pro vyprázdnění plynů a par do břehového zařízení; Stabilizovaný tlak tlak obsahu tlakové nádoby v tepelné a difúzní rovnováze; Stálé hoření hoření ustálené na neomezeně dlouhou dobu (viz EN 12 874:1999); Stupeň plnění je poměr hmotnosti plynu k hmotnosti vody při 15 °C, která by zcela naplnila tlakovou nádobu připravenou k použití (vnitřní objem); Stupeň plnění (nákladního tanku) je-li udán stupeň plnění nákladní tank, je to procentní podíl z objemu nákladního tanku, který může být zaplněn kapalinou během nakládky. Sud válcovitý obal z kovu, lepenky, plastu, překližky nebo jiných vhodných materiálů s plochými nebo oblými víky a dny (základnami). Pod tento pojem patří též obaly jiných tvarů, např. oblé obaly s hrdlem kuželovitého tvaru nebo obaly kelímkovitého tvaru. Pod tento pojem nepatří dřevěné sudy a kanystry Svazek lahví soubor lahví, které jsou navzájem pevně spojeny a propojeny sběrným potrubím a jsou přepravovány jako jeden celek. Celkový hydraulický vnitřní objem nesmí přesáhnout 3.000 litrů, u svazku lahví určených pro přepravu toxických plynů třídy 2 (skupin začínajících písmenem T podle 2.2.2.1.3) je tento hydraulický vnitřní objem omezen na 1.000 litrů; Š Školeni výuka, kurzy nebo učení poskytované organizátorem schváleným příslušným orgánem; T Tankové plavidlo plavidlo určená pro přepravu látek v nákladních tancích; Technický název uznávaný chemický, popřípadě biologický název nebo jiný název běžně používaný ve vědeckých a technických příručkách, časopisech a textech (viz 3.1.2.8.1.1); Těleso nádoby (pro všechny druhy IBC kromě kompozitních IBC) vlastní nádoba, včetně otvorů a jejich uzávěrů, avšak bez provozní výstroje; Teplota samourychlujícího se rozkladu (SADT) nejnižší teplota, při níž může nastat samourychlující se rozklad látky v obalu použitém při přepravě. Ustanovení pro určení SADT a účinků zahřátí pod uzavřením jsou uvedena v části II Příručky zkoušek a kritérií (Manual of Tests and Criteria); Teplota samovznícení (EN 1127-1; 1997. č. 331) nejnižší teplota, určená za předepsaných zkušebních podmínek, horkého povrchu, na kterém se vznítí hořlavá látka ve formě směsi plyn/vzduch nebo pára/vzduch; Teplotní třída rozdělení hořlavých plynů a par hořlavých kapalin podle jejich zápalné teploty a elektrických zařízení určených k používání v odpovídající potenciálně výbušné atmosféře podle jejich nejvyšší teploty povrchu; (viz publikace IEC 79 a EN 50 014:1994) Tlaková nádoba viz Nádoba tlaková Tlakový sud svařovaná přemístitelná tlaková nádoba s hydraulickým vnitřním objemem větším než 150 litrů, nejvýše však 1000 litrů (např. válcová nádoba vybavená obručemi pro válení, nádoba na lyžinách nebo v rámu); Tlakový tank tank zkonstruovaný a schválený pro provozní tlak ≥ 400 kPa (4 bary); Tlaky pro tanky jsou všechny druhy tlaků (např. provozní tlak, otevírací tlak vysokorychlostních ventilů, zkušební tlak) vyjádřeny jako přetlaky v kPa (barech); tenze par látek se však vyjadřuje jako absolutní tlak v kPa (barech); Tlaková nádoba viz Nádoba trubková Tuhá látka: (a) látky s bodem tání nebo bodem počátku tání vyšším než 20 °C při tlaku 101,3 kPa; nebo (b) látka, která není kapalná podle zkušební metody ASTM D 4359-90 nebo která je pastovitá podle kritérií vztahujících se na zkoušku tekutosti (penetrometrická zkouška) popsanou v oddílu 2.3.4.; Tuhá vnitřní nádoba viz Nádoba tuhá vnitřní Typy plavidel Typ G: tankové plavidlo určené pro přepravu plynů. Může to být přeprava plynů pod tlakem nebo hluboce zchlazených plynů; Typ C: tanková plavidlo určené pro přepravu kapalin. Plavidlo musí být provedeno jako plavidlo s hladkou palubou / dvojitou obšívkou s dvojitými boky a dvojitým dnem bez mezinástavby. Nákladní tanky mohou být tvořeny trupem plavidla nebo mohou být umístěny jako nezávislé tanky v úložných prostorech; Typ N: tankové plavidlo určené pro přepravu kapalin. Typ N, uzavřený: tankové plavidlo určené pro přepravu kapalin v uzavřených nákladních tancích. Typ N, otevřený, s lapačem plamenů: tankové plavidlo určené pro přepravu kapalin v otevřených nákladních tancích, jejichž otvory do ovzduší jsou vybaveny lapačem plamenů schopným odolat trvalému hoření Typ N, otevřený: tankové plavidlo určené pro přepravu kapalin v otevřených nákladních tancích. Nákresy (příklady): Typ G: 360kB Typ C: 315kB Typ N: 523kB U Úložný prostor (vyžaduje-li se ochrana proti výbuchu, srovnatelná se zónou 1) uzavřená část plavidla, která je vpředu a vzadu ohraničena vodotěsnými přepážkami a která je určena jen k uložení nezávislých nákladních tanků; UN číslo čtyřmístné identifikační číslo látky nebo předmětu převzaté ze Vzorových předpisů OSN; UNECE United Nations Economic Commission for Europe (Evropská hospodářská komise OSN) (UNECE, Palais des Nations, 8-14 avenue de la Paix, CH-1211 Geneve 10, Switzerland); Únikový prostředek (vhodný) dýchací ochranný prostředek zkonstruovaný k zakrytí uživatelových úst, nosu a očí, který je možno snadno nasadit a který slouží k úniku z nebezpečné oblasti. K takovým prostředkům viz například Evropská norma EN 400:1993, EN 401:1993, EN 402:1993, EN 403:1993 nebo EN 1146:1997; Uzávěr zařízení uzavírající otvor v nádobě; Uzavírající systém pro přepravu látek třídy 7 je konstruktérem specifikovaný a příslušným orgánem uznaný soubor štěpných látek a částí obalů, který je určen pro udržení kritické bezpečnosti; Uzavřené vozidlo vozidlo s uzavíratelnou nástavbou; Uzavřený kontejner viz Kontejner uzavřený V Velitel plavidla osoba odpovídající definici v článku 1.02 Evropského předpisu pro vnitrozemské vodní cesty (CEVNI); Velká nádoba pro volně ložené látky (IBC) viz IBC Velký obal viz Obal velký Velký kontejner viz Kontejner velký Vícečlánkový kontejner na plyn (MEGC) přepravní prostředek obsahující články, které jsou navzájem propojeny spojovacím potrubím a namontovány na rámu. Následující články se považují za články vícečlánkového kontejneru na plyn: láhve, trubkové nádoby, tlakové sudy a svazky lahví, jakož i cisterny pro přepravu plynů třídy 2 s vnitřním objemem větším než 450 litrů; POZNÁMKA: Pro UN vícečlánkové kontejnery na plyn (MEGC), viz. 6.7 ADR. Vložka hadice nebo pytel vložený do obalu, včetně velkých obalů nebo IBC, které však netvoří jeho nedílnou součást, včetně uzávěrů jeho otvorů; Vnější obal viz Obal vnější Vnitřní nádoba viz Nádoba vnitřní „Vnitřní objem nádrže nebo komory nádrže“ cisterny je celkový vnitřní objem nádrže nebo komory nádrže vyjádřený v litrech nebo kubických metrech. Není-li možno nádrž nebo komoru nádrže z důvodů jejího tvaru nebo konstrukce zcela naplnit, musí se pro určení stupně plnění a pro značení cisterny použít tento snížený vnitřní objem“; Vnitřní obal viz Obal vnitřní Voda z nádní voda z nádní strojovny, kolizního prostoru, kofrdamů a dvojitých boků, obsahující olej; Vozidlo jakékoli vozidlo spadající pod definici pojmu vozidla (viz Bateriové vozidlo, Uzavřené vozidlo, Nekryté vozidlo, Vozidlo s plachtou a Cisternové vozidlo); Vozidlo s plachtou nekryté vozidlo opatřené plachtou pro ochranu nákladu; Vozová zásilka každá zásilka od jednoho odesilatele, pro kterou je výlučně vyhrazeno použití vozidla, železničního vozu nebo velkého kontejneru, přičemž všechny úkony spojené s nakládkou a vykládkou se vykonávají podle příkazů odesilatele nebo příjemce; POZNÁMKA: Odpovídající pojem pro třídu 7 je „výlučné použití“ Výbuch je náhlá reakce oxidace nebo rozkladu s nárůstem teploty nebo tlaku nebo obou současně (viz EN 1127-1; 1997); Výbušná atmosféra je směs vzduchu s plyny, parami nebo mlhami hořlavá za atmosférických podmínek, v níž se proces hoření rozšíří po vznícení na celou nespotřebovanou směs (viz EN 1127-1:1997); Výdejní zařízení (čerpací systém) zařízení pro zásobování (tankování) plavidel kapalnými pohonnými hmotami; Výlučné použiti pro přepravu látek třídy 7 je výhradní použití dopravního prostředku nebo velkého kontejneru jediným odesílatelem, přičemž všechny postupy nakládky a vykládky před přepravou, během přepravy a po přepravě jsou prováděny podle pokynů odesilatele nebo příjemce; Výměnná nástavba viz. Kontejner Výpočetní vakuometrického tlaku znamená vakuometrický tlak, na nějž byla vypočten, projektován a vystavěn nákladní tank nebo cisterna pro zůstatky věcí. Vysokorychlostní ventil tlakový redukční ventil s jmenovitou výtokovou rychlostí větší než je rychlost šíření plamene, čímž zabraňuje prošlehnutí plamene. Taková instalace musí být schválena podle evropské normy EN 12 874:1999; Vzor pro přepravu látek třídy 7 je popis radioaktivní látky zvláštní formy, nízkodisperzní radioaktivní látky, kusu nebo obalu, který umožňuje jejich úplnou identifikaci. Popis může obsahovat specifikace, konstrukční výkresy, zprávy, ze kterých je zřejmý soulad s právními předpisy, a jinou relevantní dokumentaci; „Vzorové předpisy OSN“ vzorové předpisy v příloze k patnáctému revidovanému vydání Doporučení pro přepravu nebezpečných věcí OSN, vydaného Organizací spojených národů (ST/SG/AC.10/1/Rev.15); Z Záchranný obal viz „Obal záchranný“ Záchranný vrátek zařízení pro vyzdvihování osob z prostorů, jako jsou nákladní tanky, kofrdamy a dvojité boky. Zařízení musí být obsluhovatelné jednou osobou. Zajištění kvality systematický program inspekcí a kontrol uplatňovaný jakoukoli organizací nebo institucí, jehož cílem je poskytnout poměřenou záruku, že bezpečnostní požadavky ADN jsou v praxi plněny; Záruka plnění předpisů (radioaktivní látky) systematický program opatření uplatňovaných příslušným orgánem, jehož cílem je zajistit plnění požadavků ADN v praxi; Zařízení pro detekci plynů pevně nainstalované zařízení schopné zjistit včas významné koncentrace hořlavých plynu uvolněných z nákladů v koncentracích pod spodní mezí výbušnosti a schopné uvést do činnosti poplašná zařízení; Zařízení pro odběr vzorků uzavřeného typu znamená zařízení, které prochází stěnou nákladního tanku, ale je součástí uzavřeného systému, zkonstruovaného tak, aby během odběru vzorků nedocházelo k uniku plynu nebo kapaliny z nákladního tanku. Toto zařízení musí být takového typu, který je schválen kompetentním orgánem pro tyto účely. Zařízení pro odběr vzorků částečně uzavřeného typu označuje zařízení, procházející skrz stěnu nákladního tanku, zkonstruovaného tak, aby během odběru vzorku mohl být únik plynu nebo kapaliny z nákladu jen malého množství. Když se zařízení nevyužívá, tak musí být zcela zakryto. Toto zařízení musí být takového typu, který je schválen kompetentním orgánem pro tyto účely. Zařízení pro vyrovnávání tlaku pružinové zařízení, které je uváděno do činnosti automaticky tlakem a jehož účelem je chránit nákladní tank proti nepřípustnému vnitřnímu přetlaku; Zásilka jakýkoli kus nebo více kusů, nebo náklad nebezpečných věcí předaný odesilatelem k přepravě; Zásobovací plavidlo tankové plavidlo typu N, otevřené, o nosnosti do 300 tun, zkonstruované a vybavené pro přepravu a zásobování jiných plavidel produkty určenými pro provoz plavidel; Zbytkový náklad kapalný náklad, který zůstává v nákladním tanku nebo v potrubí pro nakládku a vykládku po vykládce bez použití drenážního systému; Zbytky nákladu, viz Kaly kapalný náklad, který zůstává v nákladním tanku nebo v potrubí pro nakládku a vykládku po vykládce a drenážování; Zkušební tlak tlak, kterým musí být vyzkoušen nákladní tank, zbytkový tank, kofrdam nebo potrubí pro nakládku a vykládku před prvním uvedením do provozu a poté pravidelně v předepsaných lhůtách; POZNÁMKA: K přemístitelným cisternám viz kapitolu 6.7. Ž Železniční vůz drážní vozidlo bez své vlastní pohonné jednotky, které se pohybuje na svých vlastních kolech na železniční dráze a je používáno pro přepravu věcí; Železniční vůz s plachtou otevřený vůz s plachtou k ochraně nákladu. 1.2.2 Měrové jednotky 1.2.2.1 V ADN se používá těchto měrových jednotek a: Veličina\| Jednotka SI b\| Přípustná doplňková (vedlejší) jednotka\| Vztah mezi jednotkami ---\|---\|---\|--- Délka\| m (metr)\| -\| - Plošný obsah\| m2 (čtverečný metr)\| -\| - Objem\| m3 (krychlový metr)\| l c (litr)\| 1 / = 10-3 m3 Čas\| s (sekunda)\| min. (minuta)\| 1 min. = 60 s \| \| h (hodina)\| 1 h = 3 600 s \| \| d (den)\| 1 d = 86 400 s Hmotnost\| kg (kilogram)\| g (gram)\| 1g = 10-3 kg \| \| t (tuna)\| 1 t = 103 kg Hustota\| kg/m3\| kg/l\| 1 kg/l = 103 kg/m3 Teplota\| K (kelvin)\| °C (stupeň Celsia)\| 0°C = 273.15 K Teplotní rozdíl\| K (kelvin)\| °C (stupeň Celsia)\| 1 °C = 1 K Síla\| N (newton)\| -\| 1 N = 1 kg.m/s2 Tlak\| Pa (pascal)\| \| 1 Pa = 1 N/m2 \| \| bar (bar)\| 1 bar = 105 Pa Mechanické napětí\| N/m2\| N/mm2\| 1 N/mm2 = 1 MPa Práce\| \| kWh (kilowatthodina)\| 1 kWh = 3,6 MJ Energie\| J (joule)\| \| 1 J = 1 N.m= 1 W.s Teplo\| \| eV (elektronvolt)\| 1 eV = 0,1602.10-18J Výkon\| W (watt)\| -\| 1 W = 1 J/s = 1 N.m/s Viskozita kinematická\| m2/s\| mm2/s\| 1 mm2/s = 10-6 m2/s Viskozita dynamická\| Pa.s\| mPa.s\| 1 mPa.s = 10-3 Pa.s Aktivita\| Bq (bequerel)\| \| Ekvivalent dávkové intenzity\| Sv (sievert)\| \| a Pro přepočet dosud používaných jednotek na jednotky St platí následující zaokrouhlené hodnoty: Síla\| \| Napětí\| \| ---\|---\|---\|---\|--- 1 kg\| = 9,807 N\| 1 kg/mm2\| = 9,807 N/mm2\| 1N\| = 0,102 kg\| 1 N/mm2\| = 0,102 kg/mm2\| \| \| \| Tlak\| 1 Pa\| = 1 N/m2\| = 105 bar\| =1,02 x 10-5 kg/cm2\| = 0,75 x 10-2 torr 1 bar\| = 105 Pa\| = 1,02 kg/cm2\| = 750 torr\| 1 kg/cm2\| = 9,807 x 104 Pa\| = 0,9807 bar\| = 736 torr\| 1 torr\| = 1,33 x 102 Pa\| = 1,33 x 10-3 bar\| = 1,36 x 10-3 kg/cm2\| \| \| \| \| Práce, energie, teplo\| \| \| 1 J\| = 1 N.m\| = 0,278 x 10-6 kWh\| = 0,102 kgm\| = 0,239 x 10-3 kcal 1 kWh\| = 3,6 x 106 J\| = 367 x 103 kgm\| = 860 kcal\| 1 kgm\| = 9,807 J\| = 2,72 x 106 kWh\| = 2,34 x 10-3 kcal\| 1 kcal\| = 4,19 x 103 J\| = 1,16 x 10-3 kWh\| = 427 kgm\| \| \| \| \| Výkon\| \| \| Kinematická viskozita 1W\| = 0,102 kgm/s\| = 0,86 kcal/h\| 1 m2/s = 104 St (stoků) 1 kgm/s\| = 9,807 W\| = 8,43 kcal/h\| 1 St = 10-4 m2/s\| 1 kcal/h\| = 1,16 W\| = 0,119 kgm/s\| \| \| \| \| \| Dynamická viskozita\| \| \| 1 Pa.s\| = 1 N.s/m2\| = 10 P (poise)\| = 0,102 kg.s/m2\| 1 P\| = 0,1 Pa.s\| = 0,1 N.s/m2\| = 1,02 x 10-2 kg.s/m2\| 1 kg.s/m2\| = 9,807 Pa.s\| = 9,807 N.s/m2\| = 98,07 P\| b Mezinárodni soustava měrových jednotek SI je výsledkem usnesení Generální konference pro míry a váhy (Adresa: Pavillon de Breteuil, Parc de St-Cloud, F-92 310 Sévres). c Namísto zkratky “l“ pro litr při použití psacího stroje, u něhož není rozdíl mezi písmenem “l“ a číslicí „1“, je dovoleno používat zkratky “L“. Desetinné násobky a díly jednotky mohou být tvořeny těmito předponami nebo značkami umístěnými před názvem nebo před značkou jednotky: Činitel\| \| \| Předpona\| Značka ---\|---\|---\|---\|--- 1 000 000 000 000 000 000\| = 1018\| trilion\| exa\| E 1 000 000 000 000 000\| = 1015\| biliarda\| peta\| P 1 000 000 000 000\| = 1012\| bilion\| tera\| T 1 000 000 000\| = 109\| miliarda\| giga\| G 1 000 000\| = 106\| milion\| mega\| M 1 000\| = 103\| tisíc\| kilo\| K 100\| = 102\| sto\| hekto\| H 10\| = 101\| deset\| deka\| da 0.1\| = 10-1\| desetina\| deci\| d 0.01\| = 10-2\| setina\| centi\| c 0.001\| = 10-3\| tisícina\| milli\| m 0.000 001\| = 10-6\| milióntina\| mikro\| μ 0.000 000 001\| = 10-9\| miliardtina\| nano\| n 0.000 000 000 001\| = 10-12\| bilióntina\| piko\| p 0.000 000 000 000 001\| = 10-15\| biliardtina\| femto\| f 0.000 000 000 000 000 001\| = 10-18\| trilióntina\| atto\| a POZNÁMKA: 109 = 1 billion je použití násobku měrových jednotek Spojenými národy v angličtině. Analogicky je pak 109 = 1 biliontina. 1.2.2.2 Není-li výslovně stanoveno jinak, značí znaménko “%“ v ADN: (a) u směsí tuhých nebo kapalných látek, jakož i u roztoků a u tuhých látek zvlhčených kapalinou, část hmotnosti z celkové hmotnosti směsi, roztoku nebo zvlhčené látky vyjádřená v procentech; (b) u směsí stlačených plynů, jsou-li plněny tlakově, část objemu z celkového objemu plynné směsi vyjádřená v procentech, nebo, jsou-li plněny podle hmotnosti, část hmotnosti z celkové hmotnosti plynné směsi vyjádřená v procentech; (c) u směsí zkapalněných plynů a rozpuštěných plynů část hmotnosti z celkové hmotnosti směsi vyjádřená v procentech. 1.2.2.3 Tlaky všeho druhu, týkající se nádob (např. zkušební tlak, vnitřní tlak, tlak, při němž se otevírá pojistný ventil) jsou vždy udány jako přetlak (tlak převyšující atmosférický tlak); naproti tomu tenze par je vždy vyjádřena jako absolutní tlak. 1.2.2.4 Pokud ADN stanoví stupeň plnění nádob, vztahuje se tento stupeň vždy na základní teplotu látek 15 °C, není-li udána jiná teplota. KAPITOLA 1.3 ŠKOLENÍ OSOB PODÍLEJÍCÍCH SE NA PŘEPRAVĚ NEBEZPEČNÝCH VĚCÍ 1.3.1 Rozsah a uplatnění Osoby, které jsou zaměstnanci účastníků přepravy nebezpečných věcí uvedených v kapitole 1.4 a jejichž pracovní povinnosti se týkají přepravy nebezpečných věcí, musí být vyškoleny o předpisech pro dopravu takových věcí podle své odpovědnosti a pracovní náplně. Školení se musí zaměřit také na specifická ustanovení vztahující se na bezpečnost při přepravě nebezpečných věcí, uvedená v kapitole 1.10. POZNÁMKA 1 : O školení bezpečnostního poradce viz oddíl 1.8.3. POZNÁMKA 2 : O školení znalců viz kapitolu 8.2. POZNÁMKA 3 : O školení ke třídě 7, viz též 1.7.2.5. POZNÁMKA 4 : Školení musí být provedeno před převzetím úkolů týkajících se přepravy nebezpečných věcí. 1.3.2 Forma školení Školení musí mít následující obsah odpovídající odpovědnosti a pracovní činnosti dotyčné osoby. 1.3.2.1 Všeobecné bezpečnostní školení Personál musí být dobře seznámen se všeobecnými ustanoveními předpisů o přepravě nebezpečných věcí. 1.3.2.2 Specifické školení 1.3.2.2.1 Personál musí absolvovat podrobné školení odpovídající přesně jeho pracovním úkolům a odpovědnostem o ustanoveních předpisů týkajících se dopravy nebezpečných věcí. Pokud je přeprava nebezpečných věcí prováděna kombinovanou (multimodální) dopravou, personál musí být seznámen s předpisy ostatních druhů dopravy zúčastněných na přepravním procesu. 1.3.2.2.2 Posádka musí být seznámena s ovládáním hasicích systémů a hasicích přístrojů. 1.3.2.2.3 Posádka musí být seznámena s ovládáním zvláštní výbavy uvedené v oddílu 8.1.5. 1.3.2.2.4 Osoby používající dýchací přístroj nezávislý na okolním prostředí musí být fyzicky schopné snášet dodatečnou námahu. Musí být: - v případě přístrojů pracujících se stlačeným vzduchem, vyškoleny v jejich ovládání a údržbě; - v případě přístrojů zásobovaných stlačeným vzduchem hadicí, vyškoleny v jejich ovládání a údržbě. Školení musí být doplněno praktickými cvičeními. 1.3.2.2.5 Velitel plavidla musí seznámit ostatní osoby na palubě s písemnými pokyny uvedenými v 5.4.3 takovým způsobem, aby byly schopny je použít. 1.3.2.3 Bezpečnostní školeni Personál musí být proškolen o rizicích a nebezpečích, které představují nebezpečné věci, přiměřeně stupni rizika zranění nebo expozice při nehodě při přepravě těchto věcí, včetně jejich nakládky a vykládky. Školení musí být provedeno tak, aby se personál seznámil s bezpečnou manipulací a nouzovými postupy. 1.3.3 Dokumentace Podrobný záznam o absolvování každého školení musí být uchováván oběma stranami, tj. zaměstnavatelem a zaměstnancem, a ověřen na počátku každého nového zaměstnání. Školení personálu musí být periodicky doplňováno obnovovacím školením s ohledem na změny předpisů. KAPITOLA 1.4 POVINNOSTI ÚČASTNÍKŮ PŘEPRAVY Z HLEDISKA BEZPEČNOSTI 1.4.1 Všeobecná bezpečnostní opatření 1.4.1.1 Účastníci přepravy nebezpečných věcí musí učinit přiměřená opatření podle povahy a rozsahu předvídatelných nebezpečí tak, aby se zabránilo vzniku škod nebo zranění a, popřípadě, aby se minimalizovaly jejich následky. Musí však ve všech případech splnit požadavky ADN vztahující se na jejich činnost. 1.4.1.2 Pokud se vyskytuje bezprostřední riziko, že může být přímo ohrožena bezpečnost veřejnosti, účastníci přepravy musí neprodleně uvědomit zásahové jednotky a musí jim sdělit všechny informace potřebné pro jejich činnost. 1.4.1.3 ADN může stanovit určité povinnosti různých účastníků. Jestliže smluvní strana usoudí, že to nezpůsobí zhoršení bezpečnosti, může ve své vnitrostátní legislativě přesunout povinnosti týkající se jednoho uvedeného účastníka na jednoho nebo několik jiných účastníků, pokud jsou splněny povinnosti uvedené v oddílech 1.4.2 a 1.4.3. Tyto odchylky musí být sděleny smluvní stranou sekretariátu Evropské hospodářské komise Organizace spojených národů, který je dá na vědomí smluvním stranám. Ustanovení oddílů 1.2.1, 1.4.2 a 1.4.3 týkající se definic účastníků a jejich příslušných povinností se nedotýkají ustanovení vnitrostátních předpisů týkajících se právních důsledků (trestnost, odpovědnost atd.) vznikajících ze skutečnosti, že dotyčný účastník je např. právnická osoba, samostatně výdělečná osoba, zaměstnavatel nebo zaměstnanec. 1.4.2 Povinnosti hlavních účastníků POZNÁMKA: K radioaktivním látkám viz též 1.7.6. 1.4.2.1 Odesilatel 1.4.2.1.1 Odesilatel nebezpečných věcí je povinen předat k přepravě jen zásilky, které odpovídají požadavkům ADN. V rámci oddílu 1.4.1 musí zejména: (a) přesvědčit se, že nebezpečné věci jsou zařazeny a připuštěny k přepravě podle ADN; (b) předat dopravci informace a údaje a popřípadě požadované přepravní a průvodní doklady (povolení, schválení, oznámení, osvědčení atd.), zejména s ohledem na ustanovení kapitoly 5.4 a tabulek v části 3; (c) použít pouze obaly, velké obaly, velké nádoby pro volně ložené látky (IBC) a cisterny (cisternová vozidla, snímatelné cisterny, bateriová vozidla, MEGC, přemístitelné cisterny, cisternové kontejnery, železniční cisternové a bateriové vozy) schválené a vhodné pro přepravu dotyčných látek a označené podle jednoho z mezinárodních předpisů a použít pouze schválená plavidla nebo tanková plavidla vhodná pro přepravu dotyčných věci; (d) splnit požadavky týkající se způsobu odeslání a omezení přepravy; (e) zajistit, aby i prázdné nevyčištěné a neodplyněné cisterny (cisternová vozidla, snímatelné cisterny, bateriová vozidla, MEGC, přemístitelné cisterny, cisternové kontejnery, železniční cisternové a bateriové vozy) nebo prázdná nevyčištěná vozidla, prázdné nevyčištěné železniční vozy a prázdné nevyčištěné velké nebo malé kontejnery pro volně ložené látky byly příslušně označeny a opatřeny bezpečnostními značkami a aby prázdné nevyčištěné cisterny byly uzavřeny a poskytovaly stejné záruky těsnosti, jako kdyby byly plné. 1.4.2.1.2 Jestliže odesilatel používá služeb jiných účastníků (balič, nakládce, plnič atd.), musí učinit přiměřená opatření, aby bylo zajištěno, že zásilka splňuje požadavky ADN. Může se však v případech uvedených v 1.4.2.1.1 a), b), c) a e) spolehnout na informace a údaje poskytnuté mu jinými účastníky. 1.4.2.1.3 Pokud odesilatel jedná z pověření třetí osoby, pak tato osoba musí odesilatele písemně upozornit, že se jedná o nebezpečné věci a poskytnout mu všechny informace a doklady potřebné ke splnění jeho povinností. 1.4.2.2 Dopravce 1.4.2.2.1 V souvislosti s oddílem 1.4.1, kde je to vhodné, dopravce musí zejména: (a) ověřit si, že nebezpečné věci, které se mají přepravovat, je dovoleno přepravovat podle ADN; (b) přesvědčit se, že předepsané doklady jsou na palubě plavidla; (c) vizuálně se přesvědčit, že plavidla a náklad jsou bez viditelných závad, netěsností nebo trhlin, že nechybí výbava atd.; (d) (Vyhrazeno); (e) přesvědčit se, že plavidla nejsou přetížena; (f) (Vyhrazeno); (g) poskytnout veliteli plavidla vyžadované písemné pokyny a ověřit si, že je předepsaná výbava na plavidle; (h) přesvědčit se, že byly splněny požadavky na označení plavidla; (i) přesvědčit se, že byly během nakládky, přepravy, vykládky a jakékoli manipulace s nebezpečnými věcmi v nákladních prostorech nebo nákladních tancích splněny zvláštní požadavky. Pokud je to vhodné, toto všechno musí být provedeno na základě přepravních dokladů a průvodních dokladů vizuální prohlídkou plavidla nebo kontejnerů a popřípadě nákladu. 1.4.2.2.2 Dopravce však se může v případech uvedených v 1.4.2.2.1 (a), (b) a (i) spolehnout na informace a údaje poskytnuté mu jinými účastníky. 1.4.2.2.3 Pokud dopravce zjistí podle 1.4.2.2.1 porušení ustanovení ADN, nesmí přepravit zásilku, pokud nedošlo k odstranění nedostatků. 1.4.2.2.4 (vyhrazeno). 1.4.2.2.5 (vyhrazeno). 1.4.2.3 Příjemce 1.4.2.3.1 Příjemce má povinnost nezdržovat bez pádných důvodů převzetí věcí a ověřit před vykládkou, během ní nebo po vykládce, že ustanovení ADN, které se ho týkají, jsou splněna. V souvislosti s oddílem 1.4.1 musí zejména: (a) provést v případech stanovených ADN předepsané operace pro vykládku plavidel; (b) provést v případech stanovených ADN předepsané čištění a dekontaminaci plavidel; (c) zajistit, aby z kontejnerů, vozidel a železničních vozů bylo poté, co byly zcela vyloženy, vyčištěny a dekontaminovány, odstraněno označení nebezpečnosti podle kapitoly 5.3; (d) ověřit si, že byla učiněna opatření v příďových a záďových sekcích plavidla pro její evakuaci v případě nouze; (e) ověřit si, že je v případech stanovených ADN nainstalován lapač plamenů v plynovém výpustném potrubí nebo kompenzačním potrubí, aby chránil plavidlo proti detonacím a prošlehnutí plamene ze strany země; (f) ověřit si, že těsnění použitá k utěsnění spojení mezi lodními potrubími pro nakládku a vykládku a zemí jsou nepropustná a vyrobená z materiálu, který není napadán nákladem, který nezpůsobí rozklad nákladu a nevyvolá škodlivou nebo nebezpečnou reakci s nákladem; (g) ověřit si, že je po celou dobu trvání nakládky nebo vykládky zajištěn trvalý a vhodný dohled. (h) ověřit si, že je možno během vykládky pomocí čerpadla na plavidle vypnout toto čerpadlo ze zařízení na břehu. 1.4.2.3.2 Jestliže příjemce používá služeb jiných účastníků (provádějících vykládku, čištění, dekontaminaci atd.), musí provést příslušná opatření k tomu, aby bylo zajištěno dodržení ustanovení ADN. 1.4.2.3.3 Pokud se při ověřování zjistí porušení ustanovení ADN, příjemce nesmí vrátit kontejner, vozidlo nebo železniční vůz dopravci, dokud zjištěné závady nebyly odstraněny. 1.4.3 Povinnosti ostatních účastníků Nevyčerpávající seznam ostatních účastníků a jejich příslušných povinností je uveden dále. Povinnosti těchto ostatních účastníků vyplývají z oddílu 1.4.1 uvedeného výše, pokud vědí nebo by měli vědět, že jejich činnost tvoří část přepravního procesu podléhajícího ADN. 1.4.3.1 Nakládce 1.4.3.1.1 V souvislosti s oddílem 1.4.1 nakládce má zejména následující povinnosti: (a) smí předat nebezpečné věci dopravci pouze tehdy, je-li jejich přeprava podle ADN dovolena; (b) musí, pokud předává k přepravě balené nebezpečné věci nebo nevyčištěné prázdné obaly, zkontrolovat, zda obal není poškozen. Nesmí předat k přepravě kus, jehož obal je poškozen, zejména není-li těsný, a jsou úniky nebo možnost úniku nebezpečných látek, dokud závada není odstraněna; tato povinnost se vztahuje též na prázdné nevyčištěné obaly; (c) musí, pokud nakládá nebezpečné věci do plavidla, vozidla, železničního vozu nebo velkého nebo malého kontejneru, splnit zvláštní požadavky pro nakládku a manipulaci; (d) musí po nakládce nebezpečných věcí do kontejneru splnit požadavky týkající se označení nebezpečnosti podle kapitoly 5.3; (e) musí při nakládce kusů dodržet zákazy společné nakládky rovněž s přihlédnutím k nebezpečným věcem, které jsou již v plavidle, vozidle, železničním voze nebo velkém kontejneru, jakož i předpisy týkající se oddělení potravin, poživatin nebo krmiv; (f) musí si ověřit, že byla učiněna opatření v příďových a záďových sekcích plavidla pro její evakuaci v případě nouze; (g) (Vyhrazeno) 1.4.3.1.2 Nakládce se však může v případech uvedených v 1.4.3.1.1 (a), (d) a (e) spolehnout na informace a údaje poskytnuté mu jinými účastníky. 1.4.3.2 Balič V souvislosti s oddílem 1.4.1 balič musí splnit zejména: (a) předpisy týkající se podmínek balení nebo podmínek společného balení; a (b) pokud připravuje kusy pro přepravu, předpisy týkající se nápisů a bezpečnostních značek na kusech. 1.4.3.3 Plnič V souvislosti s oddílem 1.4.1 plnič musí splnit zejména následující povinnosti: Povinnosti týkající se cisteren (cisternová vozidla, bateriová vozidla, snímatelné cisterny, přemístitelné cisterny, cisternové kontejnery, MEGC, železniční cisternové vozy a železniční bateriové vozy) (a) musí ověřit před plněním cisteren, že tyto cisterny a jejich výstroj jsou v dobrém technickém stavu; (b) musí se přesvědčit, že neprošlo datum příští zkoušky cisteren; (c) smí plnit cisterny pouze nebezpečnými věcmi, které je dovoleno v těchto cisternách přepravovat; (d) musí při plnění cisterny dodržet ustanovení týkající se nebezpečných věcí v sousedních komorách; (e) musí během plnění cisterny dodržet nejvyšší dovolený stupeň plnění nebo nejvyšší dovolenou hmotnost obsahu na litr jejího vnitřního objemu pro plněnou látku; (f) musí po naplnění cisterny zkontrolovat těsnost uzavíracích zařízení; (g) musí zajistit, aby žádné nebezpečné zbytky naplněné látky neulpívaly na vnějším povrchu jím naplněných cisteren; (h) musí při přípravě nebezpečných věcí k přepravě zajistit, aby předepsané oranžové tabulky a velké bezpečnostní značky nebo bezpečnostní značky byly umístěny v souladu s příslušnými požadavky kapitoly 5.3 týkajícími se cisteren. Povinnosti týkající se volně ložených tuhých nebezpečných látek ve vozidlech, železničních vozech nebo kontejnerech: (i) musí před nakládkou ověřit, že vozidla, železniční vozy a kontejnery, a pokud je to nutné i jejich výstroj, jsou v dobrém technickém stavu a že přeprava dotyčných nebezpečných věcí ve volně loženém stavu je v těchto vozidlech, železničních vozech nebo kontejnerech dovolena; (j) musí zajistit, aby po nakládce byly umístěny předepsané oranžové tabulky a velké bezpečnostní značky nebo bezpečnostní značky podle požadavků kapitoly 5.3 vztahujících se na taková vozidla, železniční vozy nebo kontejnery. (k) musí zajistit, aby při naplnění vozidel, železničních vozů nebo kontejnerů nebezpečnými věcmi ve volně loženém stavu, byla dodržena příslušná ustanovení kapitoly 7.3 RID nebo ADR. Povinnosti týkající se plnění nákladních tanků (l) (Vyhrazeno); (m) musí před nakládkou nákladních tanků tankového plavidla doplnit svou část kontrolní listiny uvedené v 7.2.4.10; (n) smí plnit nákladní tanky jen nebezpečnými věcmi, dovolenými v takových tancích; (o) je-li to potřebné, musí vydat pokyn pro topení v případě přepravy látek, jejichž bod tání 0°C nebo vyšší; (p) musí se přesvědčit, že během plnění spouštěč automatického zařízení pro zamezení přeplnění vypne elektrické spojení vedené a napájené z břehového zařízení a že může učinit opatření proti přeplnění; (q) musí se přesvědčit, že byla učiněna opatření v příďových a záďových sekcích plavidla k zajištění vhodných prostředků pro její evakuaci v případě nouze; (r) musí se přesvědčit, že pokud je předepsán v 7.2.4.25.5, je v odvětrávacím potrubí nebo kompenzačním potrubí nainstalován lapač plamenů, aby chránil plavidlo proti detonacím a prošlehnutí plamene ze strany země; (s) musí se přesvědčit, že průtočné množství při nakládce odpovídá pokynům pro nakládku uvedeným v 9.3.2.25.9 nebo 9.3.3.25.9 a že tlak v místě přechodu odvětrávacího potrubí nebo kompenzačního potrubí není větší než otevírací tlak vysokorychlostního ventilu; (t) musí se přesvědčit, že těsnění, která poskytl pro utěsnění přípojek nakládacích a vykládacích potrubí plavidlo/břeh, jsou z materiálu, který není náchylný k tomu, aby byl poškozen nákladem nebo aby způsobil rozklad nákladu nebo s ním tvořil škodlivé nebo nebezpečné složky; (u) musí se přesvědčit, že je během celého trvání nakládky nebo vykládky zajištěn trvalý a patřičný dozor. Povinnosti týkající se volně ložených tuhých nebezpečných látek v plavidlech (v) (Vyhrazeno); (w) smí naložit plavidlo jen nebezpečnými věcmi, jejichž přeprava ve volně loženém stavu je v tomto plavidle dovolena; (x) musí se přesvědčit, že byla učiněna opatření v příďových a záďových sekcích plavidla k zajištění vhodných prostředků pro její evakuaci v případě nouze; 1.4.3.4 Provozovatel cisternového kontejneru/přemístitelné cisterny V souvislosti s oddílem 1.4.1 provozovatel cisternového kontejneru nebo přemístitelné cisterny musí zejména: (a) zajistit dodržení předpisů pro konstrukci, výstroj, zkoušky a značení; (b) zajistit, aby údržba nádrží a jejich výstroje byla prováděna způsobem, který zaručí, že cisternový kontejner nebo přemístitelná cisterna bude za normálních provozních podmínek odpovídat předpisům ADR, RID nebo IMDG Code až do své příští inspekce; (c) zajistit provedení mimořádné kontroly, jestliže může být bezpečnost nádrže nebo její výstroje snížena opravou, změnou nebo nehodou. 1.4.3.5 (Vyhrazeno) KAPITOLA 1.5 ODCHYLKY 1.5.1 Dvoustranné a mnohostranné dohody 1.5.1.1 Podle článku 7, odstavce 1 ADN se mohou příslušné orgány smluvních stran dohodnout přímo mezi sebou, že určité přepravy po jejich území se budou dočasně provádět odchylně od ustanovení ADN, za podmínky, že tím není snížena bezpečnost. Orgán, který byl iniciátorem této dočasné odchylky, musí takové odchylky oznámit sekretariátu Evropské hospodářské komise Organizace spojených národů, který je dá na vědomí smluvním stranám. POZNÁMKA: „Zvláštní ujednání“ podle oddílu 1.7.4 se nepovažuje za dočasnou odchylku podle tohoto oddílu. 1.5.1.2 Doba platnosti dočasné odchylky nesmí být delší než pět let od data jejího vstupu v platnost. Dočasná odchylka automaticky pozbývá platnosti datem vstupu v platnost příslušné změny těchto přiložených Pravidel. 1.5.1.3 Přepravy na základě těchto dohod jsou přepravami ve smyslu ADN. 1.5.2 Zvláštní povolení pro přepravu v tankových plavidlech 1.5.2.1 Zvláštní povoleni 1.5.2.1.1 Podle odstavce 2 článku 7 ADN je příslušný orgán oprávněn vydat dopravci nebo odesilateli zvláštní povolení k mezinárodní přepravě v tankových plavidlech těch nebezpečných věcí, včetně směsí, jejichž přeprava v tankových plavidlech není podle těchto pravidel dovolena, a to podle dále uvedeného postupu. 1.5.2.1.2 Zvláštní povolení platí, s omezeními v něm specifikovanými, pro smluvní strany, na jejichž území se přeprava uskutečňuje, po dobu nejvýše dvou let, pokud nebude zrušeno k dřívějšímu datu. Se souhlasem příslušných orgánů těchto smluvních stran může být platnost zvláštního povolení prodloužena na dobu nejvýše jednoho roku. 1.5.2.1.3 Zvláštní povolení musí obsahovat prohlášení týkající se jeho zrušení k dřívějšímu datu a musí odpovídat vzoru obsaženému v pododdílu 3.2.4.1. 1.5.2.2 Postup 1.5.2.2.1 Dopravce nebo odesilatel musí požádat o vydání zvláštního povolení příslušný orgán smluvní strany, na jejímž území se přeprava uskutečňuje. Žádost musí odpovídat vzoru obsaženému v pododdílu 3.2.4.2. Žadatel je zodpovědný za správnost těchto údajů. 1.5.2.2.2 Příslušný orgán musí posoudit žádost z technického a bezpečnostního hlediska. Pokud nemá žádné výhrady, vystaví zvláštní povolení obsaženém v pododdílu 3.2.4.3. a bezodkladně informuje ostatní příslušné orgány zainteresované na dotyčné přepravě. Zvláštní povolení se vydá jen tehdy, pokud s ním dotčené orgány souhlasí, nebo nevyjádřily svůj nesouhlas ve lhůtě do dvou měsíců po obdržení informace. Žadatel obdrží originál zvláštního povolení a jeho kopii bude mít na palubě plavidla (plavidel) provádějící(ch) dotyčnou přepravu. Příslušné orgány oznámí bezodkladně Administrativnímu výboru žádosti o zvláštní povolení, zamítnuté žádosti a udělená zvláštní povolení. 1.5.2.2.3 Jestliže zvláštní povolení nebylo vydáno z důvodů vyjádření pochybností nebo nesouhlasu, může Administrativní výbor rozhodnout o tom, zda vydat nebo nevydat zvláštní povolení. 1.5.2.3 Aktualizace seznamu látek připuštěných k přepravě v tankových plavidlech 1.5.2.3.1 Administrativní výbor posoudí všechna zvláštní povolení a žádosti, které obdržel, a rozhodne, zda má být látka zahrnuta do seznamu látek v těchto pravidlech, které jsou připuštěny k přepravě v tankových plavidlech. 1.5.2.3.2 Jestliže Administrativní výbor vyjádří technické nebo bezpečnostní výhrady k zahrnutí látky do seznamu látek v těchto pravidlech, připuštěných k přepravě v tankových plavidlech, nebo k některým podmínkám, musí o tom být informován příslušný orgán. Příslušný orgán bezodkladně stáhne, nebo, pokud je to nutné, pozmění zvláštní povolení. 1.5.3 Ekvivalenty a odchylky (článek 7, odstavec 3 ADN) 1.5.3.1 Ekvivalentní postup Jestliže ustanovení těchto pravidel předepisují pro plavidlo používání nebo přítomnost na palubě určitých materiálů, zařízení nebo výbavy nebo aplikaci některých konstrukčních opatření nebo některých pevných příslušenství, může příslušný orgán souhlasit s používáním nebo přítomností na palubě jiných materiálů, zařízení nebo výbavy nebo s aplikací jiných konstrukčních opatření nebo jiných pevných příslušenství pro toto plavidlo, jestliže jsou v souladu s doporučeními stanovenými Administrativním výborem přijaty jako rovnocenné. 1.5.3.2 Odchylky na zkoušku Příslušný orgán může na základě doporučení Administrativního výboru vydat pokusné schvalovací osvědčení na omezenou dobu pro určité plavidlo, která má technické charakteristiky odchylné od požadavků těchto pravidel, za podmínky, že jsou tyto charakteristiky dostatečně bezpečné. 1.5.3.3 Záznamy o ekvivalentech a odchylkách Ekvivalenty a odchylky uvedené v 1.5.3.1 a 1.5.3.2 musí být zaznamenány ve schvalovacím osvědčení. KAPITOLA 1.6 PŘECHODNÁ USTANOVENÍ 1.6.1 Všeobecná ustanovení 1.6.1.1 Pokud není stanoveno jinak, látky a předměty ADN mohou být přepravovány do 30. června 2009 podle ustanovení ADN platných do 31. prosince 2008. 1.6.1.2 (a) Bezpečnostní značky a velké bezpečnostní značky, které odpovídaly vzorům č. 7A, 7B, 7C, 7D nebo 7E předepsaným do 31. prosince 2004, mohou být používány až do 31. prosince 2010. (b) Bezpečnostní značky a velké bezpečnostní značky, které odpovídaly vzoru č. 5.2 předepsanému do 31. prosince 2006, mohou být používány až do 31. prosince 2010. 1.6.1.3 Přechodná ustanovení pododdílů 1.6.1.3 a 1.6.1.4 ADR a RID nebo přechodná ustanovení uvedená v 4.1.5.19 IMDG Code, týkající se balení látek a předmětů třídy 1, platí také pro přepravu podléhající ADN. 1.6.1.4 \\- 1.6.1.7 (Vyhrazeno) 1.6.1.8 Stávající oranžové tabulky, které splňují požadavky pododdílů 5.3.2.2 platné do 31. prosince 2004, smějí být dále používány. 1.6.1.9 (Vyhrazeno) 1.6.1.10 Lithiové články a baterie vyrobené před 1. červencem 2003, které byly vyzkoušeny podle předpisů platných do 31. prosince 2002, avšak nebyly vyzkoušeny podle předpisů ADR a RID platných od 1. ledna 2003, jakož i zařízení obsahující takové lithiové články nebo baterie, mohou být dále přepravovány až do 30. června 2013, pokud jsou splněna všechna ostatní platná ustanovení. 1.6.1.11 -12 (Vyhrazeno). 1.6.1.13 Oranžové tabulky, které splňují požadavky 5.3.2.2.1 a 5.3.2.2.2 platné do 31. prosince 2008, mohou být používány až do 31. prosince 2009. 1.6.1.14 IBC vyrobené před 1. lednem 2011 podle předpisů platných do 31. prosince 2010 a odpovídající konstrukčnímu typu, který neprošel vibrační zkouškou podle 6.5.6.13 ADR, smějí být dále používány. 1.6.1.15 IBC vyrobené, rekonstruované nebo opravené před 1. lednem 2011 nemusí být označeny nejvyšším dovoleným stahovacím zatížením podle 6.5.2.2.2 ADR. Takové IBC, které nejsou označeny podle 6.5.2.2.2 ADR, smějí být dále používány po 31. prosinci 2010, avšak musí být označeny podle 6.5.2.2.2 ADR, jsou-li rekonstruovány nebo opraveny po tomto datu. 1.6.1.16 Zvířecí materiál napadený původci nemocí zařazenými do kategorie B, jinými než jsou ti, kteří by byli přiřazeni ke kategorii A, pokud by byli v kulturách (viz 2.2.62.1.12.2), smí být přepravován podle předpisů stanovených příslušným orgánem až do 31. prosince 2014.1 1.6.1.17 Látky tříd 1 až 9, jiné než jsou látky přiřazené k UN číslům 3077 nebo 3082, pro které nebyla použita klasifikační kritéria odstavce 2.2.9.1.10 a které nejsou označeny podle 5.2.1.8 a 5.3.6, smějí být dále přepravovány až do 31. prosince 2010 bez použití ustanovení týkajících se přepravy látek ohrožujících životní prostředí. 1.6.1.18 Ustanovení oddílů 3.4.9 až 3.4.13 nemusí být používána dříve než od 1. ledna 2011. 1.6.2 Tlakové nádoby a nádoby pro třídu 2 Přechodná ustanovení oddílů 1.6.2 ADR a RID platí také pro přepravy podléhající ADN. 1.6.3 Nesnímatelné cisterny (cisternová vozidla a cisternové železniční vozy), snímatelné cisterny, bateriová vozidla a bateriové železniční vozy Přechodná ustanovení oddílů 1.6.3 ADR a RID platí také pro přepravy podléhající ADN. 1.6.4 Cisternové kontejnery, přemístitelné cisterny a MEGC Přechodná ustanovení oddílů 1.6.4 ADR a RID nebo oddílu 4.2.0 IMDG Code platí také pro přepravy podléhající ADN. 1.6.5 Vozidla Přechodná ustanovení oddílu 1.6.5 ADR platí také pro přepravy podléhající ADN. 1.6.6 Třída 7 Přechodná ustanovení oddílů 1.6.6 ADR a RID nebo oddílu 6.4.24 IMDG Code platí také pro přepravy podléhající ADN. 1.6.7 Přechodná ustanovení týkající se plavidel 1.6.7.1 Všeobecně 1.6.7.1.1 Pro účely Článku 8 ADN, oddílu 1.6.7 se stanovují všeobecná přechodná ustanovení v 1.6.7.2 (viz. Článek 8, odstavec 1, 2 a 4) a dodatečná přechodná ustanovení v 1.6.7.3 (viz. Článek 8, odstavec 3) 1.6.7.1.2 V Tomto oddíle: (a) „Plavidlo v provozu“ znamená plavidlo podle Článku 8, odstavec 2 ADN. (b) „N.R.M“ znamená, že požadavky nemusí být aplikovány na plavidla v provozu s výjimkou toho, jestliže díly jsou hodnoceny jako nahrazené nebo modifikované, tzn. aplikujeme pouze na plavidla, která jsou nová (od určitého data) nebo na díly které jsou vyměněné nebo modifikované po datu určení (N.R.M = new replaced modified); kde jsou současné díly vyměněny nebo nahrazeny díly téhož typu a výroby, toto nemusí být považováno za výměnu ’R’ jak je definováno tímto přechodným ustanovením. Modifikace mohou být brány také jako přestavby již existujících typů tankových plavidel, typů nákladních tanků a provozních částí nákladních tanků za jiný typ nebo provozní součást vyššího třídy. (c) „Obnovené schvalovacího osvědčení po...“ znamená že požadavky musí být splněny v příštím obnoveném schvalovacím osvědčení následujícího data určení. Jestliže schvalovacímu osvědčení vyprší platnost během prvního roku po datu uplatnění těchto Pravidel, požadavky musí být závazně splněny až po uplynutí tohoto prvního roku. 1.6.7.2 Všeobecná přechodná ustanovení 1.6.7.2.1 Všeobecná přechodná ustanoveni pro plavidla přepravující suché náklady 1.6.7.2.1.1 Plavidla v provozu musí splňovat: (a) požadavky ustanovení uvedených v tabulce níže včetně časových období v něm stanovených (b) požadavky ustanovení, které nejsou uvedeny v tabulce níže v době používání těchto Pravidel Konstrukce a výbava provozovaných plavidel se musí udržovat minimálně na úrovni předcházejících bezpečnostních norem. 1.6.7.2.1.1 Tabulka všeobecných přechodných ustanovení: přeprava suchého nákladu --- ustanovení\| předmět\| platnost a komentář 9.1.0.12.1\| Větrání nákladních prostorů.\| N.R.M. \| \| Na palubách provozovaných plavidel platí následující požadavky: \| Každý nákladní prostor musí mít dostatečné porozené nebo umělé větrání, pro náklad látek ve třídě 4.3 musí být každý nákladní prostor vybaven nuceným větráním. Zařízení, použitá pro tento účel, musejí být konstruovaná tak, aby do nákladního prostoru nemohla vniknout voda. 9.1.0.12.3\| Větrání servisních prostorů.\| N.R.M. 9.1.0.17.2\| Plynotěsné uzavření otvorů přepravních prostorů.\| N.R.M. \| Na palubách provozovaných plavidel platí následující požadavky: \| Obytné prostory, otvory kormidelny a přepravní prostory musí mít možnost těsného uzavření. 9.1.0.17.3\| Vstupy a otvory v chráněné oblasti.\| N.R.M. \| Na palubách provozovaných plavidel platí následující požadavky: \| Otvory obytných prostorů, kormidelny a přepravních prostorů musí mít kryty s možností těsného uzavření. 9.1.0.31.2\| Vstupy vzduchu pro motory.\| N.R.M. 9.1.0.32.2\| Vzduchové trubky 50 cm nad palubou.\| N.R.M. 9.1.0.34.1\| Umístění výfukových potrubí.\| N.R.M. 9.1.0.35\| Odsávací čerpadla ve chráněném prostoru.\| N.R.M. \| Na palubách provozovaných plavidel platí následující požadavky: \| \| V případě přepravy látek ve třídě 4.1, UN 3175, všech látek ve třídě 4.3 v nákladním prostoru nebo nebalených, a polymerických perel, expandovatelných, ve třídě 9, UN 2211 se musí odsávání nákladníchprostorů realizovat výhradně pomocí odsávací instalace, umístěné ve chráněném prostoru. Odsávací instalace, umístěná nad strojovnou, musí být uzavřená. 9.1.0.40.1\| Protipožární hasicí přístroje, dvě čerpadla, a tak dále.\| \| N.R.M.\| 9.1.0.40.2\| Protipožární hasicí systémy, trvale upevněné v motorovém prostoru.\| \| N.R.M.\| 9.1.0.41\| Oheň a nekryté světlo.\| \| N.R.M.\| v souvislosti s 7.1.3.41\| \| Na palubách provozovaných plavidel platí následující požadavky: \| Výstupy komínů musejí být umístěné nejméně 2,00 metry od nejbližšího bodu na poklopových dveřích nákladního prostoru. Topné a kuchyňské systémy se mohou povolovat pouze v kovových obytných prostorech a kormidelnách. Ovšem: \| Topná zařízení využívající kapalné palivo s bodem vzplanutí nad 55°C mohou být povolena ve strojovnách. Ústřední ohřívací bojlery, vyhřívané tuhými palivy, se mohou povolovat v prostorách položených pod palubou a přístupných pouze z paluby. 9.2.0.31.2\| Vstupy vzduchu pro motory.\| \| N.R.M.\| 9.2.0.34.1\| Umístění výfukových potrubí.\| \| N.R.M.\| 9.2.0.41\| Oheň a nekryté světlo.\| \| N.R.M.\| v souvislosti s 7.1.3.41\| \| Na palubách provozovaných plavidel platí následující požadavky: \| \| Výstupy komínů musejí být umístěné nejméně 2,00 metry od nejbližšího bodu na poklopových dveřích nákladního prostoru. Topné a kuchyňské systémy se mohou povolovat pouze v kovových obytných prostorech a kormidelnách. Ovšem: \| Topná zařízení využívající kapalné palivo s bodem vzplanutí nad 55°C mohou být povolena ve strojovnách. Ústřední ohřívací bojlery, vyhřívané tuhými palivy, se mohou povolovat v prostorách položených pod palubou a přístupných pouze z paluby. 1.6.7.2.1.2 (Vypuštěno) 1.6.7.2.2 Všeobecná přechodná ustanovení pro tanková plavidla. 1.6.7.2.2.1 Provozovaná tanková plavidla musejí splňovat následující požadavky: a) požadavky odstavců uvedených v následujících tabulkách, v rámci zde stanovených termínů b) požadavky odstavců neuvedených v následujících tabulkách, k datu aplikace těchto pravidel. Konstrukce a výbava provozovaných plavidel se musí udržovat minimálně na předcházející úrovni bezpečnosti. 1.6.7.2.2.2 Tabulka všeobecných přechodných ustanovení pro tanková plavidla. 1.6.7.2.2.2 Tabulka všeobecných přechodných ustanovení: tanková plavidla --- ustanovení\| předmět\| platnost a komentář 1.2.1\| Elektrická zařízení s omezeným nebezpečím výbuchu.\| \| N.R.M.\| \| Na palubách provozovaných plavidel platí následující požadavky: \| Elektrická zařízení s omezeným nebezpečím výbuchu jsou následující: \| • elektrická zařízení, která v průběhu normální činnosti nevytvářejí jiskry nebo nevykazují teploty povrchu překračující 200°C, nebo \| • elektrická zařízení s pouzdrem chráněným rozprašovanou vodou, která v průběhu normální činnosti nebo nevykazují teploty povrchu překračující 200°C. 1.2.1\| Volný nákladní prostor.\| Nepoužívá se pro plavidla typu „N otevřená“, jejichž volné nákladní prostory obsahují pomocná zařízení a která vezou pouze látky ve třidě 8 s poznámkou „30“ ve sloupci (20) v tabulce „C“ v odstavci 3.2. 1.2.1\| Zachycovač plamene.\| \| N.R.M.\| \| Vysokorychlostní větrací ventil podle normy EN 12874 (1999).\| Na palubách provozovaných plavidel platí následující požadavky: \| Pojistky proti zpětnému šlehnutí plamene a vysokorychlostní větrací ventily mají být v typu schváleném kompetentním úředním orgánem pro předepsané použití. 7.2.2.6\| Ověřený systém pro detekci plynů.\| \| N.R.M.\| 7.2.2.19.3\| Plavidla používaná pro pohon.\| \| N.R.M.\| 7.2.3.20\| Použití přehradových skříní pro vyvážení balastem.\| Na palubách provozovaných plavidel se mohou přehradové skříně plnit vodou v průběhu vykládání, za účelem vyvážení a pro umožnění bezezbytkového odtoku, pokud to je možné. 7.2.3.20.1\| Balastní voda.\| \| N.R.M.\| \| Ochrana před plnění přehradových skříní vodou.\| Na palubách provozovaných plavidel platí následující požadavky: \| • Přehradové skříně je možné plnit balastní vodou jen v tom případě, pokud jsou nákladní tanky prázdné. 7.2.3.20.1\| Ověření stabilizace případě netěsnosti ve spojení s balastní vodou u plavidel typu „G“\| N.R.M. 7.2.3.25.1 (c)\| Zakázané propojky mezi potrubím pro nakládání a vykládání a potrubím, umístěným mimo nákladový prostor.\| N.R.M. – pro plavidla oddělující olej 7.2.3.31.2\| Motorová vozidla pouze mimo nákladový prostor: Typ plavidla „N otevřená“.\| \| N.R.M.\| Na palubách provozovaných plavidel platí následující požadavky: Vozidla se nesmějí startovat na palubě 7.2.3.42.3\| Použití topného systému nákladu.\| Není možné aplikovat pro plavidla typu „N otevřený“. 7.2.3.51.3\| Živé zásuvky pro plavidla typu „G“ a typu „N“.\| \| N.R.M.\| 7.2.4.16.15\| Začátek nakládacího toku.\| \| N.R.M.\| 7.2.4.22.1\| Otevření otvorů.\| \| N.R.M.\| \| Typ plavidla „N otevřená“.\| Na palubách provozovaných tankových plavidlech se nákladní prostory v průběhu nakládky smějí otevírat pro kontrolu a pro odběr vzorků. 8.1.2.3 (c)\| Poruchový kontrolní plán: Typ plavidla „G“.\| \| N.R.M.\| 8.1.2.3 (c)\| Dokumentace vztažená k narušení stability.\| \| N.R.M.\| 8.1.2.3 (i)\| Pokyny pro nakládku a pro vykládku.\| \| N.R.M.\| 8.1.6.2\| Soulad ohebných hadic a potrubí se směrnicemi EN 12115:1999, EN 13765:2003, EN ISO 10380:2003\| Ohebné hadice a potrubí, nacházející se na palubě od 1. ledna 2007 a neodpovídající předepsaným směrnicím, mohou být použity nejpozději do 31 .prosince 2009. 9.3.2.0.1 (c) 9.3.3.0.1 (c)\| Ochrana parního potrubí proti korozi.\| \| N.R.M.\| 9.3.1.0.3 (d) 9.3.2.0.3 (d) 9.3.3.0.3 (d)\| Materiál odolný proti ohni v ubytovacích prostorech a v kormidelně.\| \| N.R.M.\| 9.3.3.8.1\| Klasifikace plavidel typu „N otevřená“ se zachycovači plamene a plavidel typu „N otevřená“\| \| N.R.M.\| 9.3.3.8.1\| Pokračování třídy pro plavidla typu „N otevřená“ se zachycovači plamene a plavidla typu „N otevřená“\| \| N.R.M.\| Na palubách provozovaných plavidel platí následující požadavky: Pokud není stanoveno jinak, tak typ konstrukce, síla, podřízené dělení, výbava a převody plavidla musejí odpovídat nebo se musejí rovnat konstrukčním požadavkům pro klasifikaci nejvyšší třídy od uznané klasifikační společnosti. 9.3.1.10.2\| Jícnové roubení dveří, a tak dále.\| N.R.M. 9.3.2.10.2 9.3.3.10.2\| Na palubách provozovaných plavidel platí následující požadavky, s výjimkou plavidel typu „N otevřený“: \| Tento požadavek je možné splnit připravením svislých ochranných stěn ve výšce větší nebo rovné 0,50 metru. \| Na palubách provozovaných plavidel o délce pod 50,00 metru je možné výšku 0,50 metru snížit na 0,30 metru u průchodů, vedoucích na palubu. 9.3.1.10.3 9.3.2.10.3 9.3.3.10.3\| Výška rámů otvorů pro vchod a otvorů nad úrovní paluby\| N.R.M. 9.3.1.11.1 (b)\| Poměr délky a průměru u tlakových tankových plavidel.\| Neaplikuje se u plavidel typu „G“, jejichž kýl byl položený před 1. lednem 1977. 9.3.3.11.1 (d)\| Omezení délky tankových plavidel.\| N.R.M. 9.3.1.11.2 (a)\| Uspořádání nákladních tanků.\| \| N.R.M.\| \| Vzdálenost mezi nákladovými nádržemi a bočnicemi.\| Neaplikuje se u plavidel typu „G“, jejichž kýl byl položený před 1. lednem 1977. \| Výška hřbetnic, distančních kusů.\| N.R.M. \| Na palubách provozovaných plavidel platí následující požadavky: \| Pokud je objem nádrže větší než 200 m3, nebo kde je poměr délky k průměru menší než 7 ale větší než 5, tam musí být trup v oblasti nádrže takový, aby v případě kolize zůstala nádrž, pokud to je možné, nepoškozená. Tento požadavek je možné brát jako splněný, pokud plavidlo v prostoru nádrže: \| • Má dvojitý trup s odlehlostí nejméně 80 cm mezi bočním pláštěm a podélným pažením lodního prostoru. \| • Nebo pokud je plavidlo zkonstruované takto: \| a) Mezi průchozí palubou a horní částí podlažních desek jsou v pravidelných intervalech nepřevyšujících 60 cm umístěné boční podélníky. \| b) Boční podélníky musejí být podepřené síťovým rámem, s mezerami nepřevyšujícími 2,00 metru. Výška síťového rámu nesmí být nižší než 10% hloubky a v jakémkoliv případě nesmí být menší než 30 cm. Musejí být vybavené čelní deskou z ploché oceli, která má příčný průřez nejméně 15 cm2. \| c) Boční podélníky podle bodu a) musejí mít stejnou výšku jako síťový rám a musejí být doplněné čelní deskou z ploché oceli, která má příčný průřez nejméně 7,5 cm2. 9.3.1.11.2 (b) 9.3.2.11.2 (b) 9.3.3.11.2 (a)\| Upevnění nákladních tanků.\| \| N.R.M.\| 9.3.1.11.2 (c) 9.3.2.11.2 (c) 9.3.3.11.2 (b)\| Kapacita sacího přítoku.\| \| N.R.M.\| 9.3.1.11.2 (d) 9.3.2.11.2 (d)\| Boční podélníky mezi trupem a nákladovými nádržemi.\| \| N.R.M.\| 9.3.1.11.3 (a)\| Koncová přepážka nákladového prostoru s izolací „A-60“.\| \| N.R.M.\| \| Odlehlost o velikosti 0,50 metru od nákladních tanků ve volném přepravním prostoru.\| \| \| 9.3.2.11.3 (a) 9.3.3.11.3 (a)\| Šířka přehradových skříní 0,60 metru.\| \| N.R.M.\| \| Volné nákladní prostory s přehradovými skříněmi nebo s přepážkami izolovanými izolací „A60“.\| Na palubách provozovaných plavidel platí následující požadavky: • Typ „C“: minimální šířka kofrdamů je 0,50 metru \| Odlehlost o velikosti 0,50 metru od nákladních tanků ve volném přepravním prostoru.\| • Typ „N“: minimální šířka kofrdamů je 0,50 metru, na palubách plavidel s vlastní hmotností do 150 tun je tato hodnota 0,40 metru \| • Typ „N otevřený“: kofrdamy se nemusejí vyžadovat při celkové hmotnosti do 150 tun. Odlehlost mezi nákladovými nádržemi a koncovými přepážkami nákladového prostoru musí být minimálně 0,40 metru. 9.3.3.11.4\| Průchody přes koncové přepážky nákladových prostorů.\| Nemusí se aplikovat u plavidel typu „N otevřená“, kde byl kýl položený před 1. lednem 1977 9.3.3.11.4\| Vzdálenost mezi potrubím a dnem\| \| N.R.M.\| 9.3.3.11.6 (a)\| Tvar přehradové skříně upravený jako prostor čerpadla.\| Nemusí se aplikovat pro plavidla typu „N“, kde byl kýl položený před 1. lednem 1977. 9.3.1.11.7 9.3.3.11.8\| Uspořádání servisních prostorů v nákladovém prostoru pod palubou.\| \| N.R.M.\| 9.3.3.11.7\| Vzdálenost mezi nákladními tanky a vnější stěnou plavidla\| N.R.M. po 1.1.2001 Obnovení schvalovacího osvědčení po 31.12.2038 \| Šířka dvojité obšívky\| N.R.M. po 1.1.2007 Obnovení schvalovacího osvědčení po 31.12.2038 \| Vzdálenost mezi sacím přítokem a spodními prostory\| N.R.M. po 1.1.2003 Obnovení schvalovacího osvědčení po 1.1.2038 9.3.3.11.7\| Nákladové prostory\| N.R.M. po 1 lednu 2007. \| Ve vztahu k plavidlům, které mají certifikaci o ověření s platností do 1 ledna 2007 se používají tato pravidla: \| Pro případ stavby plavidla s nákladovými prostory, některých se nacházejí nákladní tanky, které nejsou součástí konstrukce plavidla, musí vzdálenost mezi stěnou nákladního prostoru a stěnou nákladních tanků být nejméně 0,60 m. \| Vzdálenost mezi dnem nákladního prostoru a dnem nákladních tanků musí být nejméně 0,50 m. \| Pod příjmovými studnami čerpadel tato vzdálenost může být zmenšena na 0,40 m. \| Vzdálenost mezi příjmovými studnami nákladního tanku a konstrukcí dna musí být nejméně 0,10 m. \| Když není dodržení výše uvedených vzdáleností možné, tak musí být zohledněna možnost bezproblémového vyjmutí nákladních tanků pro uskutečnění kontrol. 9.3.1.11.8 9.3.3.11.9\| Rozměry otvorů pro přístup do prostor v rámci nákladové plochy.\| N.R.M. 9.3.1.11.8 9.3.2.11.10 9.3.3.11.9\| Interval mezi zesilujícími prvky.\| \| N.R.M.\| 9.3.2.12.1 9.3.3.12.1\| Větrací otvory v nákladových prostorech.\| \| N.R.M.\| 9.3.1.12.2 9.3.3.12.2\| Větrací systémy ve dvojitých prostorech trupu a ve dvojitých spodních prostorech.\| \| N.R.M.\| 9.3.1.12.3 9.3.2.12.3 9.3.3.12.3\| Výška vzduchových vstupů nad palubou pro servisní prostory, umístěné pod palubou.\| \| N.R.M.\| 9.3.1.12.6 9.3.2.12.6 9.3.3.12.6\| Odlehlost větracích vstupů od nákladového prostoru.\| \| N.R.M.\| 9.3.1.12.6 9.3.2.12.6 9.3.3.12.6\| Trvale nainstalované plamenové ochrany.\| \| N.R.M.\| 9.3.3.12.7\| Ověření zachycovačů plamene.\| Nemusí se aplikovat pro plavidla typu „N“, kde byl kýl položený před 1. lednem 1977. 9.3.1.13 9.3.3.13\| Všeobecná stabilita.\| \| N.R.M.\| 9.3.3.13.3 odstavec 2\| Stabilita (celková)\| N.R.M. po 1 lednu 2007 9.3.1.14 9.3.3.14\| Narušení stability.\| N.R.M. 9.3.2.14.2\| Podélná stabilita (nepoškozeného plavidla)\| \| N.R.M.\| 9.3.3.14.2 (b) a (c)\| Podélná stabilita (nepoškozeného plavidla)\| N.R.M. po 1. lednu 2007 9.3.1.15\| Stabilita (v případě poškození)\| N.R.M 9.3.3.15\| Stabilita po poškození.\| N.R.M. po 1.1.2007 Obnovení schvalovacího osvědčení po 1.1.2038 9.3.1.16.1 9.3.3.16.1\| Odlehlost otvorů motorových prostorů od nákladové plochy.\| \| N.R.M.\| 9.3.3.16.1\| Vnitřní spalovací motory vně nákladové plochy pro plavidla typu „N otevřená“.\| \| N.R.M.\| 9.3.1.16.2 9.3.3.16.2\| Závěsy dveří směřující do nákladové plochy.\| Nemusí se aplikovat pro plavidla typu „N“, kde byl kýl položený před 1. lednem 1977, kde by mohly změny omezovat jiné velké otvory. \| Motorové prostory přístupné z paluby pro plavidla typu „N otevřená“.\| \| N.R.M.\| 9.3.1.17.1 9.3.3.17.1\| Obytné prostory a kormidelna vně nákladového prostoru.\| Nemusí se aplikovat pro plavidla typu „N“, kde byl kýl položený před 1. lednem 1977, za předpokladu, že zde není spojení mezi kormidelnou a ostatními uzavřenými prostory. \| Nemusí se aplikovat pro plavidla o délce do 50 metrů, kde byl kýl položený před 1. lednem 1977, a jejichž kormidelny jsou umístěné v nákladovém prostoru, i když to poskytuje přístup k jiným uzavřeným prostorům, pokud je bezpečnost zajištěná patřičnými servisními požadavky kompetentních úředních míst. \| Typ plavidla „N otevřená“.\| \| N.R.M.\| 9.3.1.17.2 9.3.2.17.2 9.3.3.17.2\| Uspořádání vstupů a otvorů v čelních nadřazených strukturách.\| \| N.R.M.\| \| Vstupy směřující k nákladovému prostoru.\| Nemusí se aplikovat pro plavidla o délce do 50,00 metrů, kde byl kýl položený před 1. lednem 1977, pokud zde byly nainstalované protiplynové ochrany. \| Vstupy a otvory u plavidel typu „N otevřená“.\| \| N.R.M.\| 9.3.3.17.3\| Vstupy a otvory musejí mít možnost uzavření. Typ plavidla „N otevřená“.\| \| N.R.M.\| \| \| \| 9.3.1.17.4 9.3.3.17.4\| Odlehlost otvorů od nákladové plochy.\| \| N.R.M.\| 9.3.3.17.5 (b), (c)\| Ověření průchodek hřídele a zobrazení pokynů. Typ plavidla „N otevřená“.\| \| N.R.M.\| 9.3.1.17.6\| Čerpadlové prostory pod palubou.\| \| N.R.M.\| 9.3.3.17.6\| Na palubách provozovaných plavidel platí následující požadavky: \| Čerpadlové prostory pod palubou musejí splňovat požadavky pro servisní prostory: \| \\- pro plavidla typu G: 9.3.1.12.3 \| pro plavidla typu N: 9.3.312.3; \| \\- být vybaveny systémem plynových detektorů podle bodu 9.3.1.17.6 nebo 9.3.3.17.6. 9.3.2.20.1 9.3.3.20.1\| Přístupové a ventilační otvory 0,50 metru nad palubou.\| \| N.R.M.\| 9.3.2.20.2 9.3.3.20.2\| Nasávací ventil.\| \| N.R.M.\| 9.3.3.20.2\| Plnění přehradových skříní pomocí čerpadla. Typ plavidla „N otevřená“.\| \| N.R.M.\| 9.3.2.20.2 9.3.3.20.2\| Plnění přehradových skříní v době do 30 minut.\| \| N.R.M.\| 9.3.3.21.1 (b)\| Indikátor úrovně kapaliny u typu „N otevřená“ se zachycovačem plamene a typ plavidla „N otevřená“.\| \| N.R.M.\| \| Na palubě plavidel v provozu a vybavených otvory pro měření, tyto otvory musí: \| -být umístěny tak, aby stupeň naplnění mohl být měřen s pomocí měrné tyče; \| -být vybaveny automatickým uzávěrem. 9.3.3.21.1 (c)\| Výstražné zařízení pro úroveň kapaliny.\| Neaplikuje se pro provozovaná plavidla typu „N otevřená“, s povolením pouze pro přepravu SÍRY, ROZTAVENÉ, UN 2448. 9.3.1.21.1 (d) 9.3.2.21.1 (d) 9.3.3.21.1 (d)\| Čidlo pro aktivaci prostředku proti přeplavení.\| Může se aplikovat pouze na plavidla nakládané u smluvní společnosti, u které je patřičně vybavená pobřežní instalace 9.3.2.21.1 (e) 9.3.3.21.1 (e)\| Přístroj pro měření tlaku v nákladním tanku.\| Až do dne 31. prosince 2010 na palubách provozovaných plavidel, které nepřevážejí látky, pro které se zahrnují poznámky 5, 6 nebo 7 ve sloupci (20) v tabulce „C“ v kapitole 3.2, přistroj pro měření tlaku v nákladové nádrži odpovídá požadavkům, pokud je parní trubka vybavená takovým přístrojem na jejím čelním a zadním konci. 9.3.3.21.1 (g)\| Vzorkovací otvor. Typ plavidla „N otevřená“.\| \| N.R.M.\| 9.3.1.21.4 9.3.2.21.4 9.3.3.21.4\| Nezávislé výstražné zařízení pro úroveň kapaliny.\| \| N.R.M.\| 9.3.1.21.5 (a) 9.3.2.21.5 (a) 9.3.3.21.5 (a)\| Zásuvka v blízkosti pobřežních přípojek a odpojení lodního čerpadla.\| \| N.R.M.\| 9.3.1.21.5 (b) 9.3.2.21.5 (b) 9.3.3.21.5 (d)\| Zařízení pro vypnutí lodního čerpadla ze břehu\| Obnovení schvalovacího osvědčení po 1.lednu 2007 9.3.2.21.5 (c)\| Rychlouzavírací zařízení pro přerušení zásobování\| Obnovení schvalovacího osvědčení po 31. prosinci 2008. 9.3.1.21.7 9.3.2.21.7 9.3.3.21.7\| Podtlakové nebo přetlakové výstrahy v nákladních tancích pro přepravu látek, které nemají poznámku „5“ ve sloupci (20) v tabulce „C“ v kapitole 3.2.\| \| N.R.M.\| 9.3.2.21.7 9.3.3.21.7\| Podtlakové nebo přetlakové výstrahy v nákladních tancích pro přepravu látek, které mají poznámku „5“ ve sloupci (20) v tabulce „C“ v kapitole 3.2.\| \| N.R.M.\| Plavidla vybavena schvalovacím osvědčením, platným ke dni 31. prosince 2000, budou splňovat tyto požadavky nejdéle do 31. prosince 2010. 9.3.1.21.7 9.3.2.21.7 9.3.3.21.7\| Teplotní výstraha v nákladních tancích.\| \| N.R.M.\| 9.3.3.21.12\| Automaticky uzavírané okénko.\| \| N.R.M.\| 9.3.1.22.1 b)\| Výška umístění nad palubou otvorů nákladních tanků\| \| N.R.M.\| 9.3.3.22.1 (b)\| Otvory nákladního tanku 0,50 metru nad palubou.\| Nemusí se aplikovat pro plavidla, kde byl kýl položený před 1. lednem 1977. 9.3.1.22.4\| Ochrana proti tvorbě jisker u zavíracích zařízení.\| \| N.R.M.\| 9.3.1.22.3 9.3.2.22.4 (b) 9.3.3.22.4 (b)\| Poloha výstupů ventilů nad palubou.\| \| N.R.M.\| 9.3.2.22.4 (b) 9.3.3.22.4 (b)\| Nastavení tlaku u vysokorychlostních větracích ventilů.\| \| N.R.M.\| 9.3.2.22.5\| Zachycovač plamene nebo ventily nebo samostatná plynová vybíjecí trubka nebo uzavírací zařízení.\| \| N.R.M.\| 9.3.3.22.5\| Plavidla vybavená schvalovacím osvědčením, platným ke dni 31. prosince 2000, budou splňovat tyto požadavky nejdéle do 31. prosince 2010. 9.3.2.22.5 (a)\| Hasicí instalace.\| 31\\. prosinec 2010 9.3.3.23.2\| Tlaková zkouška pro nákladní tank.\| Nemusí se aplikovat pro plavidla, kde byl kýl položený před 1. lednem 1977, pro které se vyžaduje tlaková zkouška s tlakem 15 kPa (0,15 bar). Dostačuje tlaková zkouška s tlakem 10 kPa (0,10 bar). U kalových plavidel v provozu před 1. lednem 1999 je zkušební tlak 5 kPa (0,05 barů) dostačující. 9.3.3.23.3\| Tlaková zkouška potrubí pro nakládání a vykládání.\| Na palubě plavidel s odlučovačem oleje, provozovaných před 1. lednem 1999, dostačuje zkušební tlak 400 kPa. 9.3.2.25.1 9.3.3.25.1\| Rychlé odstavení nákladových čerpadel.\| \| N.R.M.\| 9.3.1.25.1 9.3.2.25.1 9.3.3.25.1\| Odlehlost čerpadel, a tak dále, od ubytovacích prostor, a tak dále.\| \| N.R.M.\| 9.3.3.25.2 (a)\| Potrubí pro nakládku a vykládku jsou umístěná v prostoru pod palubou.\| N.R.M. pro plavidla s odlučovačem oleje 9.3.1.25.2 (d) 9.3.2.25.2 (d)\| Potrubí pro nakládku a vykládku jsou umístěná na palubě.\| \| N.R.M.\| 9.3.1.25.2 (e) 9.3.2.25.2 (e) 9.3.3.25.2 (e)\| Odlehlost pobřežních přípojek od ubytovacích prostor, a tak dále.\| \| N.R.M.\| 9.3.2.25.2 (g)\| Nakládací a vykládací potrubí ani parní potrubí nesmějí mít flexibilní spoje s posuvnými těsněními\| N.R.M. po 31. 12. 2008 \| Na plavidlech v provozu majících spoje s posuvnými těsněními se po obnovení schvalovacího osvědčení po 31.12.2008 již nesmějí přepravovat látky s toxickými nebo žíravými vlastnostmi (viz sloupec (5) tabulky C kapitoly 3.2, nebezpečí 6.1 a 8). 9.3.3.25.2 (h)\| Nakládací a vykládací potrubí ani parní potrubí nesmějí mít flexibilní spoje s posuvnými těsněními, jsou-li přepravovány látky s žíravými vlastnostmi (viz sloupec (5) tabulky C kapitoly 3.2, nebezpečí 8).\| N.R.M. po 31. 12. 2008 \| Na plavidlech v provozu majících spoje s posuvnými těsněními se po obnovení certifikace o ověření po 31.12.2008 již nesmějí přepravovat látky s žíravými vlastnostmi (viz sloupec (5) tabulky C kapitoly 3.2, nebezpečí 8). 9.3.1.25.2 (i) 9.3.2.25.2 (j) 9.3.3.25.2 (k)\| Poloha nákladového potrubí.\| \| N.R.M.\| 9.3.3.25.8 (a)\| Balastové nasávací trubky jsou umístěné v nákladovém prostoru, ale vně nákladního tanku.\| \| N.R.M.\| 9.3.2.25.9\| Nakládací a vykládací proud.\| \| N.R.M.\| 9.3.3.25.9\| Nakládací proudy, uvedené v certifikátu o ověření, musejí podle nezbytnosti kontrolovat při obnově certifikátu o ověření. 9.3.3.25.12\| Ustanovení 9.3.3.25.1 (a) a (c), 9.3.3.25.2 (e), 9.3.3.25.3 a 9.3.3.25.4 se neaplikují s výjimkou plavidla typu „N otevřená“, která veze korozívní látky (viz kapitolu 3.2, tabulku „C“, sloupec 5, nebezpečí 8).\| \| N.R.M.\| \| Tato časová mez se týká pouze plavidla typu „N otevřená“, která veze korozívní látky (viz kapitolu 3.2, tabulku „C“, sloupec 5, nebezpečí 8). 9.3.1.27.2\| Mrazicí systém. Mez 12°namísto 10°.\| \| N.R.M.\| 9.3.2.28\| Instalace vodního rozprašování, požadovaná v tabulce „C“ v kapitole3.2.\| Obnovení schvalovacího osvědčení po 31. prosinci 2004. 9.3.1.31.2 9.3.2.31.2 9.3.3.31.2\| Odlehlost vstupu vzduchu motoru od nákladového prostoru.\| \| N.R.M.\| 9.3.1.31.4 9.3.2.31.4 9.3.3.31.4\| Teplota vnějších částí motorů, a tak dále.\| \| N.R.M.\| Na palubách provozovaných plavidel platí následující požadavky: Teplota vnějších částí nesmí překročit hodnotu 300°C. 9.3.1.31.5\| Teplota v motorovém prostoru.\| \| N.R.M.\| 9.3.2.31.5 9.3.3.31.5\| Na palubách provozovaných plavidel platí následující požadavky: \| Teplota v motorovém prostoru nesmí překročit hodnotu 45°C. 9.3.1.32.2 9.3.2.32.2 9.3.3.32.2\| Otvory vzduchových potrubí 0,50 metru nad palubou.\| \| N.R.M.\| 9.3.3.34.1\| Výfukové potrubí.\| \| N.R.M.\| 9.3.1.35.1 9.3.3.35.1\| Odsávací a balastní čerpadla v nákladovém prostoru.\| \| N.R.M.\| 9.3.3.35.3\| Nasávací potrubí pro balast je umístěné uvnitř nákladového prostoru, ale vně nákladního tanku.\| \| N.R.M.\| 9.3.1.35.4\| Odsávací instalace čerpadlového prostoru je vně čerpadlového prostoru.\| \| N.R.M.\| 9.3.1.40.1 9.3.2.40.1 9.3.3.40.1\| Protipožární hasicí systém, dvě čerpadla, a tak dále.\| \| N.R.M.\| 9.3.1.40.2 9.3.2.40.2 9.3.3.40.2\| Pevný protipožární hasicí systém v motorovém prostoru.\| \| N.R.M.\| 9.3.1.41.1 9.3.3.41.1\| Výstupy výfuků jsou umístěné nejméně 2 metry od nákladového prostoru.\| Nemusí se aplikovat pro plavidla, kde byl kýl položený před 1. lednem 1977. 9.3.3.41.1\| Výstupy komínů.\| N.R.M. pro plavidla s odlučovačem oleje 9.3.1.41.2 9.3.2.41.3 9.3.3.41.2 v souvislosti s 7.2.3.41\| Zařízení pro topení, vaření a chlazení.\| \| N.R.M.\| 9.3.3.42.2\| Systém ohřevu nákladu. Typ plavidla „N otevřená“.\| \| N.R.M.\| \| Na palubách provozovaných plavidel platí následující požadavky: \| To je možné dodržet pomocí odlučovače oleje, namontovaného na zpětnou trubku kondenzované vody. 9.3.1.51.2 9.3.2.51.2 9.3.3.51.2\| Zrakové a sluchové výstražné sděleni.\| \| N.R.M.\| 9.3.1.51.3 9.3.2.51.3 9.3.3.51.3\| Teplotní třída a skupina výbušnosti.\| \| N.R.M.\| 9.3.3.52.1 (b), (c), (d) a (e)\| Elektrická instalace. Typ plavidla „N otevřená“.\| \| N.R.M.\| \| \| 9.3.1.52.1 (e) 9.3.3.52.1 (e)\| Elektrická instalace v provedení „se zajištěnou bezpečností“ v nákladovém prostoru.\| Nemusí se aplikovat pro plavidla, kde byl kýl položený před 1. lednem 1977. Během nakládky, vykládky a při vypouštění plynů na palubě plavidel, které mají plynově těsné otvory kormidelny (tedy dveře, okna, a tak dále), při poskytnutí výbavy nákladového prostoru: \| a) Veškeré elektrické instalace, stanovené k použití, musejí být v provedení snižujícím nebezpečí výbuchu, tedy mají být zkonstruované tak, aby při obvyklých pracovních podmínkách nevytvářely jiskry a aby teplota jejich vnějšího povrchu nevystupovala nad 200°C, nebo musejí být typu odolného proti skrápění vodou, jejichž teplota vnějšího povrchu při obvyklých pracovních teplotách nepřekračuje 200°C. \| b) Elektrické instalace, které nedosahují požadavky podle bodu „a)“, musejí být označené červenou barvou a musí je být možné odpojit pomocí hlavního vypínače. 9.3.3.52.2\| Akumulátory uložené vně nákladového prostoru. Typ N, otevřený\| \| N.R.M.\| 9.3.1.52.3 (a) 9.3.1.52.3 (b) 9.3.3.52.3 (a) 9.3.3.52.3 (b)\| Elektrické instalace používané v průběhu nakládky, vykládky a při vypouštění plynů.\| Nemusí se aplikovat pro plavidla, kde byl kýl položený před 1. lednem 1977. Instalace osvětlení v ubytovacích prostorech, s výjimkou vypínačů umístěných v blízkosti vstupu do ubytovacích prostorů. Radiové telefonní instalace v ubytovacích prostorech a v kormidelnách a zařízení pro řízení spalovacích motorů. Veškeré ostatní elektrické instalace musejí splňovat následující požadavky: a) Generátory, motory, a tak dále - musejí mít režim ochrany IP13. b) Řídicí panely, osvětlení, a tak dále - musejí mít třídu krytí IP23. c) Zařízení, a tak dále – musejí mít třídu krytí IP55. \| Typ plavidla „N otevřená“.\| \| N.R.M.\| 9.3.1.52.3 (b)\| Elektrické instalace používané v průběhu nakládky, vykládky a při vypouštění plynů.\| \| N.R.M.\| 9.3.2.52.3 (b) 9.3.3.52.3 (b) v souvislosti s 3 (a)\| Na palubách provozovaných plavidel se nebude aplikovat paragraf (3) (a) v následujících případech: • Světelné instalace v ubytovacích prostorech, s výjimkou vypínačů umístěných v blízkosti vstupu do ubytovacích prostorů. • Radiové telefonní instalace v ubytovacích prostorech a v kormidelnách. 9.3.1.52.4 9.3.2.52.4 9.3.3.52.4 poslední znění\| Odpojení těchto instalací z centralizovaného místa.\| \| N.R.M.\| 9.3.3.52.4\| Červené označení na elektrických instalacích. Typ plavidla „N otevřená“.\| \| N.R.M.\| 9.3.3.52.5\| Odpojovač pro průběžně poháněný generátor. Typ plavidla „N otevřená".\| \| N.R.M.\| 9.3.3.52.6\| Trvale připevněné zásuvky. Typ plavidla „N otevřená“.\| \| N.R.M.\| 9.3.1.56.1 9.3.3.56.1\| Kovové stínění pro všechny kabely v oblasti nákladu\| Nemusí se aplikovat pro plavidla, kde byl kýl položený před 1. lednem 1977. 9.3.3.56.1\| Kovové stínění.\| N.R.M. pro plavidla s odlučovačem oleje 9.3.1.56.3 9.3.2.56.3 9.3.3.56.3\| Pohyblivé kabely v nákladovém prostoru.\| \| N.R.M.\| 1.6.7.2.2.3 Přechodné ustanovení ve věci aplikace požadavků podle tabulky „C“ v kapitole 3.2, pro přepravu nákladu v tankových plavidlech. 1.6.7.2.2.3.1 Náklady, pro které se v tabulce „C“ v kapitole 3.2 vyžaduje typ „N uzavřený“ s minimálním nastavením ventilu 10 kPa (0,10 bar), se mohou přepravovat v provozovaných tankových plavidlech typu „N uzavřený“ s minimálním nastavením ventilu 6 kPa (0,06 bar), zkušební tlak nádrže je 10 kPa (0,10 bar). 1.6.7.2.2.3.2 (Poznámka 5) Na palubě provozovaných tankových plavidlech je odmontování pláště upevněných deskových šachet zachycovačů plamene povolené v případě přepravy látek, pro které je ve sloupci (20) v tabulce „C“ v kapitole 3.2 vyznačená poznámka 5. Toto přechodné ustanovení je platné do 31. prosince 2010. 1.6.7.2.2.3.3 (Poznámky 6 a 7) Na palubě provozovaných tankových plavidlech není potřeba parní trubice a tlakové / podtlakové ventily vyhřívat v případě přepravy látek, pro které jsou ve sloupci (20) v tabulce „C“ v kapitole 3.2 vyznačené poznámky 6 nebo 7. Toto přechodné ustanovení je platné do 31. prosince 2010. Na palubě provozovaných tankových plavidlech vybavených zachycovači plamene a upevněnými deskovými šachtami je možné v případě přepravy výše uvedených látek provést odmontování pláště těchto šachet. Toto přechodné ustanovení je platné do 31. prosince 2010. 1.6.7.3 Náhradní přechodná ustanovení, platná pro specifické vnitrozemské vodní cesty. Provozovaná plavidla, na které se aplikují přechodná ustanovení v této podkapitole, musejí splňovat následující podmínky: - požadavky odstavců a pododstavců, uvedených v následující tabulce a v tabulce všeobecných přechodných ustanovení (viz 1.6.7.2.1.1 a 1.6.7.2.3.1), v rámci zde stanovených termínů - požadavky odstavců a pododstavců, neuvedených v následující tabulce nebo v tabulce všeobecných přechodných ustanovení k datu zavedení těchto předpisů. Konstrukce a výbava provozovaných plavidel se musí udržovat minimálně na úrovni předcházejících bezpečnostních norem. Tabulka náhradních přechodných ustanovení --- ustanovení\| předmět\| platnost a komentář 9.1.0.11.1 (b)\| Nákladní prostory, společné přepážky s olejovými palivovými nádržemi.\| N.R.M. \| Na palubách provozovaných plavidel platí následující požadavky: \| Nákladní prostory mohou sdílet společné přepážky s olejovými palivovými nádržemi, za předpokladu, že náklad nebo jeho obaly nebudou chemicky reagovat s palivem. 9.1.0.92\| Nouzový východ.\| N.R.M. \| Na palubách provozovaných plavidel platí následující požadavky: \| Prostory, jejichž vchody nebo východy se mohou v případě poškození zčásti nebo úplně ponořit, musejí být opatřené nouzovým východem, který bude nejméně 0,075 metru nad hladinou vody v případě poškození. 9.1.0.95.1 (c)\| Výška východu nad hladinou vody v případě poškození.\| N.R.M. \| Na palubách provozovaných plavidel platí následující požadavky: \| Dolní hrana všech nevodotěsných otvorů (tedy dveří, oken, jícnů) má být, při konečném stavu zaplavení, nejméně 0,075 metru nad hladinou vody v případě poškození. 9.1.0.95.2\| Rozsah diagramu stability (podmínky poškození).\| \| N.R.M.\| 9.3.2.15.2\| Na palubách provozovaných plavidel platí následující požadavky: \| Při konečném zaplavení nesmí úhel zadní části kýlu překročit: \| • 20° před provedením opatření k napravení plavidla, \| • 12° po provedením opatření k napravení plavidla. 9.3.1.11.1 (a)\| Maximální kapacita nákladních tanků.\| \| N.R.M.\| 9.3.2.11.1 (a) 9.3.3.11.1 (a)\| Na palubách provozovaných plavidel platí následující požadavky: \| Maximální povolená kapacita nákladních tanků musí být 760 m3. 9.3.2.11.1 (d)\| Délka nákladních tanků.\| \| N.R.M.\| \| Na palubách provozovaných plavidel platí následující požadavky: \| Délka nákladních tanků může překročit 10 metrů a 0,2 L. 9.3.1.12.3\| Poloha vstupů vzduchu.\| \| N.R.M.\| 9.3.2.12.3 9.3.3.12.3\| Na palubách provozovaných plavidel platí následující požadavky: \| Vstupy vzduchu musejí být umístěné nejméně 5,00 metru od výstupů bezpečnostních ventilů. 9.3.2.15.1 (c)\| Výška východu nad hladinou vody v případě poškození.\| \| N.R.M.\| \| Na palubách provozovaných plavidel platí následující požadavky: \| Dolní hrana všech nevodotěsných otvorů (tedy dveří, oken, jícnů) má být, při konečném stavu zaplavení, nejméně 0,075 metru nad hladinou vody v případě poškození. 9.3.2.20.2\| Plnění přehradových skříní vodou.\| \| N.R.M.\| 9.3.3.20.2\| Na palubách provozovaných plavidel platí následující požadavky: \| Přehradové skříně mají být doplněné systémem pro plnění vodou nebo inertním plynem. 9.3.1.92\| Nouzový východ.\| \| N.R.M.\| 9.3.2.92\| Na palubách provozovaných plavidel platí následující požadavky: \| Prostory, jejichž vchody nebo východy se mohou v případě poškození zčásti nebo úplně ponořit, musejí být opatřené nouzovým východem, který bude nejméně 0,075 metru nad hladinou vody v případě poškození. 1.6.7.4 Přechodná ustanoveni týkající se přepravy látek nebezpečných životnímu prostředí nebo zdraví 1.6.7.4.1 Přechodná ustanovení: plavidla Tanková plavidla s jednoduchou obšívkou v provozu 1. ledna 2009 s nosností 1. ledna 2007 nižší než 1.000 tun smějí nadále přepravovat látky, které jim bylo povoleno přepravovat 31. prosince 2008 až do 31. prosince 2018. Zásobovací plavidla a kalová plavidla v provozu 1. ledna 2009 s nosností 1. ledna 2007 nižší než 300 tun smějí nadále přepravovat látky, které jim bylo povoleno přepravovat 31. prosince 2008 až do 31. prosince 2038. 1.6.7.4.2 Přechodná období platná pro látky Odchylkou od části 3, tabulky C smějí být dále uvedené látky přepravovány podle předpisů zmíněných v následujících tabulkách až do uvedeného data. (1)\| (2)\| (3a)\| (3b)\| (4)\| (5)\| (6)\| (7)\| (8)\| (9)\| (10)\| (11)\| (12)\| (13)\| (14)\| (15)\| (16)\| (17)\| (18)\| (19)\| (20) ---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- UN číslo\| Pojmenování a popis\| Třída\| Klasifi-kační kód\| Oba-lová sku-pina\| Bezpe-čnostní značky\| Typ tank-ového plavi-dla\| Stav náklad-ních tanků\| Typ náklad-ního tanku\| Vyba-vení náklad-ního tanku\| Oteví-rací tlak pojist-ného ventilu kPa\| Maxi-mální dovo-lený stupeň plnění tanků v %\| Husto-ta při 20 °C\| Druh zkuše-bního odbě-rového zaříze-ní\| Povole-ný prostor s čerpa-dly pod palu-bou\| Tepelná třída\| Skupina výbuš-nosti\| Zajištění proti explozi nutné\| Požado-vané vybave-ní\| Počet kuželů/ světel\| Dodate-čné požada-vky, poznám-ky 1145\| CYKLOHEXAN\| 3\| F1\| II\| 3+N1\| C\| 2\| 2\| \| 10\| 97\| 0.78\| 2\| ano\| T3\| II A\| ano\| PP, EX, A\| 1\| 6: +11 °C; 17 1146\| CYKLOPENTAN\| 3\| F1\| II\| 3+N2\| N\| 2\| 2\| \| 10\| 97\| 0.75\| 3\| ano\| T2\| II A\| ano\| PP, EX, A\| 1\| 1157\| DIISOBUTYLKETON\| 3\| F1\| III\| 3+N3+F\| N\| 3\| 2\| \| \| 97\| 0.81\| 3\| ano\| T4 3)\| II B4)\| ano\| PP, EX, A\| 0\| 1159\| DIISOPROPYLETHER\| 3\| F1\| II\| 3+N2\| C\| 2\| 2\| \| 10\| 97\| 0.72\| 2\| ano\| T2\| II A\| ano\| PP, EX, A\| 1\| 1171\| ETHYLENGLYKOLMONOETHYL ETHER\| 3\| F1\| III\| 3+CMR\| N\| 3\| 2\| \| \| 97\| 0.93\| 3\| ano\| T3\| II B\| ano\| PP, EX, A\| 0\| 1172\| ETHYLENGLYKOLMONOETHYL ETHERACETÁT\| 3\| F1\| III\| 3+N3+ CMR\| N\| 3\| 2\| \| \| 97\| 0.98\| 3\| ano\| T2\| II A\| ano\| PP, EX, A\| 0\| 1188\| ETHYLENGLYKOLMONOMETH YLETHER\| 3\| F1\| III\| 3+CMR\| N\| 3\| 2\| \| \| 97\| 0.97\| 3\| ano\| T3\| II B\| ano\| PP, EX, A\| 0\| 1191\| OKTYLALDEHYDY (2-ethylcapronaldehyd)\| 3\| F1\| III\| 3+N3+F\| C\| 3\| 2\| \| \| 97\| 0.82\| 2\| ano\| T3\| II B\| ano\| PP, EX, A\| 0\| 1206\| HEPTANY (n-HEPTAN)\| 3\| F1\| II\| 3+N1\| C\| 2\| 2\| \| 10\| 97\| 0.68\| 2\| ano\| T3\| II A\| ano\| PP, EX, A\| 1\| 1208\| HEXANY (n-EXAN)\| 3\| F1\| II\| 3+N1\| C\| 2\| 2\| \| 10\| 97\| 0.66\| 2\| ano\| T3\| II A\| ano\| PP, EX, A\| 1\| 1216\| ISOOKTENY\| 3\| F1\| II\| 3+N2\| N\| 2\| 2\| \| 10\| 97\| 0.73\| 3\| ano\| T3\| II B4)\| ano\| PP, EX, A\| 1\| 1224\| KETONY, KAPALNÉ, J.N. (tenze par při 50 °C je vyšší než 110 kPa, ale nepřesahuje 175 kPa)\| 3\| F1\| II\| 3+(N1, N2, N3, CMR, F nebo S)\| N\| 2\| 2\| \| 50\| 97\| \| 3\| ano\| T4 3)\| II B4)\| ano\| PP, EX, A\| 1\| 14; 27; 29 1224\| KETONY, KAPALNÉ, J.N. (tenze par při 50 °C je vyšší než 110 kPa, ale nepřesahuje 175 kPa)\| 3\| F1\| II\| 3+(N1, N2, N3, CMR, F nebo S)\| N\| 2\| 2\| 3\| 10\| 97\| \| 3\| ano\| T4 3)\| II B4)\| ano\| PP, EX, A\| 1\| 14; 27; 29 1224\| KETONY, KAPALNÉ, J.N. (tenze par při 50 °C nepřesahuje 110 kPa)\| 3\| F1\| II\| 3+(N1, N2, N3, CMR, F nebo S)\| N\| 2\| 2\| \| 10\| 97\| \| 3\| ano\| T4 3)\| II B4)\| ano\| PP, EX, A\| 1\| 14; 27; 29 1224\| KETONY, KAPALNÉ, J.N.\| 3\| F1\| III\| 3+(N1, N2, N3, CMR, F nebo S)\| N\| 3\| 2\| \| \| 97\| \| 3\| ano\| T4 3)\| II B4)\| ano\| PP, EX, A\| 0\| 14; 27 1262\| OKTANY (n-OKTAN)\| 3\| F1\| II\| 3+N1\| C\| 2\| 2\| \| 10\| 97\| 0.7\| 2\| ano\| T3\| II A\| ano\| PP, EX, A\| 1\| 1265\| PENTANY, kapalné (n-pentan)\| 3\| F1\| II\| 3+N2\| N\| 2\| 2\| \| 50\| 97\| 0.63\| 3\| ano\| T3\| II A\| ano\| PP, EX, A\| 1\| 1265\| PENTANY, kapalné (n-pentan)\| 3\| F1\| II\| 3+N2\| N\| 2\| 2\| 3\| 10\| 97\| 0.63\| 3\| ano\| T3\| II A\| ano\| PP, EX, A\| 1\| 1267\| ROPA SUROVÁ (tenze par při 50 °C je vyšší než 175\| 3\| F1\| I\| 3+(N1, N2, N3, CMR, F nebo S)\| N\| 1\| 1\| \| \| 97\| \| 1\| ano\| T4 3)\| II B4)\| ano\| PP, EX, A\| 1\| 14; 29 1267\| ROPA SUROVÁ (tenze par při 50 °C je vyšší než 175\| 3\| F1\| I\| 3+(N1, N2, N3, CMR, F nebo S)\| N\| 2\| 2\| 1\| 50\| 97\| \| 2\| ano\| T4 3)\| II B4)\| ano\| PP, EX, A\| 1\| 14; 29 1267\| ROPA SUROVÁ (tenze par při 50 °C je vyšší než 110 kPa, ale nepřesahuje 175 kPa)\| 3\| F1\| II\| 3+(N1, N2, N3, CMR, F nebo S)\| N\| 2\| 2\| \| 50\| 97\| \| 3\| ano\| T4 3)\| II B4)\| ano\| PP, EX, A\| 1\| 14; 29 1267\| ROPA SUROVÁ (tenze par při 50 °C je vyšší než 110 kPa, ale nepřesahuje 150 kPa)\| 3\| F1\| II\| 3+(N1, N2, N3, CMR, F nebo S)\| N\| 2\| 2\| 3\| 10\| 97\| \| 3\| ano\| T4 3)\| II B4)\| ano\| PP, EX, A\| 1\| 14; 29 1267\| ROPA SUROVÁ (tenze par při 50 °C nepřesahuje 110 kPa)\| 3\| F1\| I\| 3+(N1, N2, N3, CMR, F nebo S)\| N\| 2\| 2\| \| 10\| 97\| \| 3\| ano\| T43)\| II B4)\| ano\| PP, EX, A\| 1\| 14; 29 1267\| ROPA SUROVÁ (tenze par při 50 °C nepřesahuje 110 kPa)\| 3\| F1\| II\| 3+(N1, N2, N3, CMR, F nebo S)\| N\| 2\| 2\| \| 10\| 97\| \| 3\| ano\| T4 3)\| II B4)\| ano\| PP, EX, A\| 1\| 14; 29 1267\| ROPA SUROVÁ\| 3\| F1\| III\| 3+(N1, N2, N3, CMR, F nebo S)\| N\| 3\| 2\| \| \| 97\| \| 3\| ano\| T4 3)\| II B4)\| ano\| PP, EX, A\| 0\| 14 1307\| XYLENY (o-xylen)\| 3\| F1\| III\| 3+N2\| N\| 3\| 2\| \| \| 97\| 0.88\| 3\| ano\| T1\| II A\| ano\| PP, EX, A\| 0\| 1307\| XYLENY (m-xylen)\| 3\| F1\| III\| 3+N2\| N\| 3\| 2\| \| \| 97\| 0.86\| 3\| ano\| T1\| II A\| ano\| PP, EX, A\| 0\| 1307\| XYLENY (p-xylen)\| 3\| F1\| III\| 3+N2\| N\| 3\| 2\| 2\| \| 97\| 0.86\| 3\| ano\| T1\| II A\| ano\| PP, EX, A\| 0\| 6: +17 °C; 17 1307\| XYLENY (směsi s bodem tání nepřesahující 0°C)\| 3\| F1\| II\| 3+N2\| N\| 3\| 2\| \| \| 97\| \| 3\| ano\| T1\| II A\| ano\| PP, EX, A\| 1\| 1307\| XYLENY (směsi s bodem tání nepřesahující 0°C)\| 3\| F1\| III\| 3+N2\| N\| 3\| 2\| \| \| 97\| \| 3\| ano\| T1\| II A\| ano\| PP, EX, A\| 0\| 1307\| XYLENY (směsi s bodem tání větším než 0°C a nepřesahující 13°C)\| 3\| F1\| I\| 3+N2\| N\| 3\| 2\| 2\| \| 97\| \| 3\| ano\| T1\| IIA\| ano\| PP, EX, A\| 0\| 6: +17 °C; 17 1719\| LÁTKA ŽÍRAVÁ, ALKALICKÁ, KAPALNÁ. J.N.\| 8\| C5\| II\| 8+(N1, N2, N3, CMR, F nebo S)\| N\| 4\| 2\| \| \| 97\| \| 3\| ano\| \| \| ne\| PP, EP\| 0\| 27; 30; 34 1719\| LÁTKA ŽÍRAVÁ, ALKALICKÁ, KAPALNÁ. J.N.\| 8\| C5\| III\| 8+(N1, N2, N3, CMR, F nebo S)\| N\| 4\| 2\| \| \| 97\| \| 3\| ano\| \| \| ne\| PP, EP\| 0\| 27; 30; 34 1760\| LÁTKA ŽÍRAVÁ, KAPALNÁ, J.N.\| 8\| C9\| I\| 8+(N1, N2, N3, CMR, F nebo S)\| N\| 2\| 3\| \| 10\| 97\| \| 3\| ano\| \| \| ne\| PP, EP\| 0\| 27; 34 1760\| LÁTKA ŽÍRAVÁ, KAPALNÁ, J.N.\| 8\| C9\| II\| 8+(N1, N2, N3, CMR, F nebo S)\| N\| 2\| 3\| \| 10\| 97\| \| 3\| ano\| \| \| ne\| PP, EP\| 0\| 27; 34 1760\| LÁTKA ŽÍRAVÁ, KAPALNÁ, J.N.\| 8\| C9\| III\| 8+(N1, N2, N3, CMR, F nebo S)\| N\| 4\| 3\| \| \| 97\| \| 3\| ano\| \| \| ne\| PP, EP\| 0\| 27; 34 1760\| LÁTKA ŽÍRAVÁ, KAPALNÁ, J.N. (merkaptobenzothiazol sodný, 50 %\| 8\| C9\| II\| 8+N+S\| N\| 4\| 2\| \| \| 97\| 1.25\| 3\| ano\| \| \| ne\| PP, EP\| 0\| 34 1760\| LÁTKA ŽÍRAVÁ, KAPALNÁ, J.N. (mastný alkohol C12 - C14)\| 8\| C9\| III\| 8+F\| N\| 4\| 2\| \| \| 97\| 0.89\| 3\| ano\| \| \| ne\| PP, EP\| 0\| 34 1764\| KYSELINA DICHLOROCTOVÁ\| 8\| C3\| II\| 8+N1\| N\| 3\| 3\| \| \| 97\| 1.56\| 3\| ano\| T1\| II A\| ano\| PP, EP, EX, A\| 0\| 17; 34 1918\| ISOPROPYLBENZEN\| 3\| F1\| III\| 3+N2\| N\| 3\| 2\| \| \| 97\| 0.86\| 3\| ano\| T2\| II A8)\| ano\| PP, EX, A\| 0\| 1920\| NONANY\| 3\| F1\| III\| 3+N2+F\| N\| 3\| 2\| \| \| 97\| 0,70- 0,75\| 3\| ano\| T3\| II A\| ano\| PP, EX, A\| 0\| 1987\| ALKOHOLY, J.N. (tenze par při 50 °C je vyšší než 110 kPa, ale nepřesahuje 175 kPa)\| 3\| F1\| II\| 3+(N1, N2, N3, CMR, F nebo S)\| N\| 2\| 2\| \| 50\| 97\| \| 3\| ano\| T4 3)\| II B4)\| ano\| PP, EX, A\| 1\| 14; 27; 29 1987\| ALKOHOLY, J.N. (tenze par při 50 °C je vyšší než 110 kPa, ale nepřesahuje 175 kPal\| 3\| F1\| II\| 3+(N1, N2, N3, CMR, F nebo S)\| N\| 2\| 2\| 3\| 10\| 97\| \| 3\| ano\| T4 3)\| II B4)\| ano\| PP, EX, A\| 1\| 14; 27; 29 1987\| ALKOHOLY, J.N. (tenze par při 50 °C nepřesahuje 110 kPa)\| 3\| F1\| II\| 3+(N1, N2, N3, CMR, F nebo S)\| N\| 2\| 2\| \| 10\| 97\| \| 3\| ano\| T43)\| II B4)\| ano\| PP, EX, A\| 1\| 14; 27; 29 1987\| ALKOHOLY, J.N.\| 3\| F1\| III\| 3+(N1, N2, N3, CMR, F nebo S)\| N\| 3\| 2\| \| \| 97\| \| 3\| ano\| T4 3)\| II B4)\| ano\| PP, EX, A\| 0\| 14; 27 1987\| ALKOHOLY, J.N. (CYKLOHEXANOL)\| 3\| F1\| III\| 3+N3+F\| N\| 3\| 2\| 2\| \| 95\| 0.95\| 3\| ano\| T3\| II A\| ano\| PP, EX, A\| 0\| 7; 17 1989\| ALDEHYDY, J.N. (tenze par při 50 °C je vyšší než 110 kPa, ale nepřesahuje 175 kPa)\| 3\| F1\| II\| 3+(N1, N2, N3, CMR, F nebo S)\| N\| 2\| 2\| \| 50\| 97\| \| 3\| ano\| T43)\| II B4)\| ano\| PP, EX, A\| 1\| 14; 27; 29 1989\| ALDEHYDY, J.N. (tenze par při 50 °C je vyšší než 110 kPa, ale nepřesahuje 175 kPa)\| 3\| F1\| II\| 3+(N1, N2, N3, CMR, F nebo S)\| N\| 2\| 2\| 3\| 10\| 97\| \| 3\| ano\| T4 3)\| II B4)\| ano\| PP, EX, A\| 0\| 14; 27; 29 1989\| ALDEHYDY, J.N. (tenze par při 50 °C nepřesahuje 110 kPa)\| 3\| F1\| II\| 3+(N1, N2, N3, CMR, F nebo S)\| N\| 2\| 2\| \| 10\| 97\| \| 3\| ano\| T4 3)\| II B4)\| ano\| PP, EX, A\| 0\| 14; 27; 29 1989\| ALDEHYDY, J.N. (tenze par při 50 °C je vyšší než 110 kPa, ale nepřesahuje 175 kPa)\| 3\| F1\| III\| 3+(N1, N2, N3, CMR, F nebo S)\| N\| 3\| 2\| \| \| 97\| \| 3\| ano\| T4 3)\| II B4)\| ano\| PP, EX, A\| 0\| 14; 27 1993\| LÁTKA HOŘLAVÁ, KAPALNÁ, J.N. (tenze par při 50 °C je vyšší než 175 kPa)\| 3\| F1\| I\| 3+(N1, N2, N3, CMR, F nebo S)\| N\| 1\| 1\| \| \| 97\| \| 1\| ano\| T4 3)\| II B4)\| ano\| PP, EX, A\| 1\| 14; 27; 29 1993\| LÁTKA HOŘLAVÁ, KAPALNÁ, J.N. (tenze par při 50 °C je vyšší než 175 kPa)\| 3\| F1\| I\| 3+(N1, N2, N3, CMR, F nebo S)\| N\| 2\| 2\| 1\| 50\| 97\| \| 2\| ano\| T4 3)\| II B4)\| ano\| PP, EX, A\| 1\| 14; 27; 29 1993\| LÁTKA HOŘLAVÁ, KAPALNÁ, J.N. (tenze par při 50 °C je vyšší než 110 kPa. ale nepřesahuje 175 kPa)\| 3\| F1\| I\| 3+(N1, N2, N3, CMR, F nebo S)\| N\| 2\| 2\| \| 50\| 97\| \| 3\| ano\| T4 3)\| II B4)\| ano\| PP, EX, A\| 1\| 14; 27; 29 1993\| LÁTKA HOŘLAVÁ, KAPALNÁ, J.N. (tenze par při 50 °C je vyšší než 110 kPa, ale nepřesahuje 175 kPa)\| 3\| F1\| II\| 3+(N1, N2, N3, CMR, F nebo S)\| N\| 2\| 2\| \| 50\| 97\| \| 3\| ano\| T4 3)\| II B4)\| ano\| PP, EX, A\| 1\| 14; 27; 29 1993\| LÁTKA HOŘLAVÁ, KAPALNÁ, J.N. (tenze par při 50 °C je vyšší než 110 kPa, ale nepřesahuje 175 kPa)\| 3\| F1\| I\| 3+(N1, N2, N3, CMR, F nebo S)\| N\| 2\| 2\| 3\| 10\| 97\| \| 3\| ano\| T4 3)\| II B4)\| ano\| PP, EX, A\| 1\| 14; 27; 29 1993\| LÁTKA HOŘLAVÁ, KAPALNÁ, J.N. (tenze par při 50 °C je vyšší než 110 kPa, ale nepřesahuje 175 kPa)\| 3\| F1\| II\| 3+(N1, N2, N3, CMR, F nebo S)\| N\| 2\| 2\| 3\| 10\| 97\| \| 3\| ano\| T4 3)\| II B4)\| ano\| PP, EX, A\| 1\| 14; 27; 29 1993\| LÁTKA HOŘLAVÁ, KAPALNÁ, J.N. (tenze par při 50 °C nepřesahuje 110 kPa)\| 3\| F1\| II\| 3+(N1, N2, N3, CMR, F nebo S)\| N\| 2\| 2\| \| 10\| 97\| \| 3\| ano\| T4 3)\| II B4)\| ano\| PP, EX, A\| 1\| 14; 27; 29 1993\| LÁTKA HOŘLAVÁ, KAPALNÁ, J.N.\| 3\| F1\| III\| 3+(N1, N2, N3, CMR, F nebo S)\| N\| 3\| 2\| \| \| 97\| \| 3\| ano\| T43)\| II B4)\| ano\| PP, EX, A\| 0\| 14; 27 1993\| LÁTKA HOŘLAVÁ, KAPALNÁ, J.N. (CYCLOHEXANON-CYCLOHEXANOL GEMISCH)\| 3\| F1\| III\| 3+F\| N\| 3\| 2\| \| \| 97\| 0.95\| 3\| ano\| T3\| IIA\| ano\| PP, EX, A\| 0\| 1999\| DEHTY, KAPALNÉ, včetně silničního asfaltu a olejů, živice a ředěné živice\| 3\| F1\| III\| 3+S\| N\| 4\| 2\| 2\| \| 97\| \| 3\| ano\| T3\| II A7)\| ano\| PP, EX, A\| 0\| 2046\| ISOPROPYLTOLUENY (CYMENY)\| 3\| F1\| III\| 3+N2+F\| N\| 3\| 2\| \| \| 97\| 0.88\| 3\| ano\| T2\| II A\| ano\| PP, EX, A\| 0\| 2048\| DICYCLOPENTADIEN\| 3\| F1\| III\| 3+N2+F\| N\| 3\| 2\| 2\| \| 95\| 0.94\| 3\| ano\| T1\| II b4)\| ano\| PP, EX, A\| 0\| 7; 17 2050\| DIISOBUTYLEN, ISOMERNÍ SLOUČENINY\| 3\| F1\| II\| 3+N2+F\| N\| 2\| 2\| \| 10\| 97\| 0.72\| 3\| ano\| T32)\| II A7)\| ano\| PP, EX, A\| 1\| 2241\| CYKLOHEPTAN\| 3\| F1\| II\| 3+N2\| N\| 2\| 2\| \| 10\| 97\| 0.81\| 3\| ano\| T4 3)\| II A\| ano\| PP, EX, A\| 1\| 2247\| n-DEKAN\| 3\| F1\| III\| 3+F\| N\| 3\| 2\| \| \| 97\| 0.73\| 3\| ano\| T4\| II A\| ano\| PP, EX, A\| 0\| 2259\| TRIETHYLENTETRAMIN\| 8\| C7\| II\| 8+N2\| N\| 3\| 2\| \| \| 97\| 0.98\| 3\| ano\| T2\| II B4)\| ano\| PP, EP, EX,\| 1\| 34 2264\| N.N-DIMETHYLCYKLOHEXYLAMIN\| 8\| CF1\| II\| 8+3+N2\| N\| 3\| 2\| \| \| 97\| 0.85\| 3\| ano\| T3\| II B4)\| ano\| PP, EP, EX,\| 1\| 34 2265\| N,N-DIMETHYLFORMAMID\| 3\| F1\| III\| 3+CMR\| N\| 3\| 2\| \| \| 97\| 0.95\| 3\| ano\| T2\| II A\| ano\| PP, EX, A\| 0\| 2286\| PENTAMETHYLHEPTAN\| 3\| F1\| III\| 3+F\| N\| 3\| 2\| \| \| 97\| 0.75\| 3\| ano\| T2\| IIA7)\| ano\| PP, EX, A\| 0\| 2289\| ISOFORONDIAMIN\| 8\| C7\| III\| 8+N2\| N\| 3\| 2\| \| \| 97\| 0.92\| 3\| ano\| T2\| II A\| ano\| PP, EP, EX, A\| 0\| 17; 34 2303\| ISOPROPENYLBENZEN\| 3\| F1\| III\| 3+N2+F\| N\| 3\| 2\| \| \| 97\| 0.91\| 3\| ano\| T2\| II B\| ano\| PP, EX, A\| 0\| 2309\| OKTADIENY (1,7-OCTADIEN)\| 3\| F1\| II\| 3+N2\| N\| 2\| 2\| \| 10\| 97\| 0.75\| 3\| ano\| T3\| II B4)\| ano\| PP, EX, A\| 1\| 2320\| TETRAETHYLENPENTAMIN\| 8\| C7\| III\| 8+N2\| N\| 4\| 2\| \| \| 97\| 1\| 3\| ano\| \| \| ne\| PP, EP\| 0\| 34 2324\| TRIISOBUTYLEN\| 3\| F1\| III\| 3+N1+F\| N\| 3\| 2\| \| \| 97\| 0.76\| 3\| ano\| T2\| II B4)\| ano\| PP, EX, A\| 0\| 2325\| 1,3,5-TRIMETHYLBENZEN\| 3\| F1\| III\| 3+N1\| N\| 3\| 2\| \| \| 97\| 0.87\| 3\| ano\| T1\| II A\| ano\| PP, EX, A\| 0\| 2414\| THIOFEN\| 3\| F1\| II\| 3+N3+S\| N\| 2\| 2\| \| 10\| 97\| 1.06\| 3\| ano\| T2\| II A\| ano\| PP, EX, A\| 1\| 2430\| ALKYLFENOLY, TUHÉ, J.N., roztavený (NONYLPHENOL, ISOMERIC MIXTURE, MOLTEN)\| 8\| C4\| II\| 8+N1+F\| N\| 3\| 3\| 2\| \| 95\| 0.95\| 3\| ano\| T2\| II A7)\| ano\| PP, EP, EX, A\| 0\| 17; 17; 34 2564\| KYSELINA TRICHLOROCTOVA, ROZTOK\| 8\| C3\| II\| 8+N1\| N\| 3\| 3\| 2\| \| 95\| 1,62 11)\| 3\| ano\| T1\| II A7)\| ano\| PP, EP, EX, A\| 0\| 17; 17; 22; 34 2564\| KYSELINA TRICHLOROCTOVA, ROZTOK\| 8\| C3\| III\| 8+N1\| N\| 4\| 3\| \| \| 97\| 1,62 11)\| 3\| ano\| TI\| II A7)\| ano\| PP, EP, EX, A\| 0\| 22; 34 2672\| AMONIAK (ČPAVEK), ROZTOK, vodný, s hustotou mezi 0,880 a 0,957 kg/l při 15 °C, s více než 10 %, ale nejvíce 35 % amoniaku (čpavku)\| 8\| C5\| III\| 8+N1\| N\| 2\| 2\| \| 10\| 97\| 0,88 10) 0,96 10)\| 3\| ano\| \| \| ne\| PP, EP\| 0\| 34 2709\| BUTYLBENZENY\| 3\| F1\| III\| 3+N1+F\| N\| 3\| 2\| \| \| 97\| 0.87\| 3\| ano\| T2\| II A\| ano\| PP, EX, A\| 0\| 2735\| AMINY KAPALNÉ, ŽÍRAVÉ, J.N. nebo POLYAMINY KAPALNÉ, ŽÍRAVÉ, J.N.\| 8\| C7\| I\| 8+(N1, N2, N3, CMR, F nebo S)\| N\| 4\| 2\| \| \| 97\| \| 3\| ano\| \| \| ne\| PP, EP\| 0\| 27; 34 2735\| AMINY KAPALNÉ, ŽÍRAVÉ, J.N. nebo POLYAMINY KAPALNÉ, ŽÍRAVÉ, J.N.\| 8\| C7\| II\| 8+(N1, N2, N3, CMR, F nebo S)\| N\| 4\| 2\| \| \| 97\| \| 3\| ano\| \| \| ne\| PP, EP\| 0\| 27; 34 2735\| AMINY KAPALNÉ, ŽÍRAVÉ, J.N. nebo POLYAMINY KAPALNÉ, ŽÍRAVÉ, J.N.\| 8\| C7\| III\| 8+(N1, N2, N3, CMR, F nebo S)\| N\| 4\| 2\| \| \| 97\| \| 3\| ano\| \| \| ne\| PP, EP\| 0\| 27; 34 2815\| N-AMINOETHYLPIPERAZIN\| 8\| C7\| III\| 8+N2\| N\| 4\| 2\| \| \| 97\| 0.98\| 3\| ano\| \| \| ne\| PP, EP\| 0\| 34 2850\| TETRAMER PROPYLENU\| 3\| F1\| III\| 3+N1+F\| N\| 4\| 2\| \| \| 97\| 0.76\| 3\| ano\| \| \| ne\| PP\| 0\| 2924\| LÁTKA HOŘLAVÁ, KAPALNÁ, ŽÍRAVÁ, J.N.\| 3\| FC\| III\| 3+8+(N1, N2, N3, CMR, F nebo S)\| N\| 3\| 2\| \| \| 97\| \| 3\| ano\| T4 3)\| II B4)\| ano\| PP, EP, EX, A\| 0\| 27; 34 3256\| LÁTKA ZAHŘÁTÁ, KAPALNÁ, HOŘLAVÁ, J.N.., s bodem vzplanutí nad 60 °C, při teplotě rovnající se bodu vzplanutí nebo vyšší\| 3\| F2\| III\| 3+8+(N1, N2, N3, CMR, F nebo S)\| N\| 3\| 2\| 2\| \| 95\| \| 3\| ano\| T4 3)\| II B4)\| ano\| PP, EX, A\| 0\| 7; 27 3256\| LÁTKA ZAHŘÁTÁ, KAPALNÁ, HOŘLAVÁ, J.N., s bodem vzplanutí nad 60 °C, při teplotě rovnající se bodu vzplanutí nebo vyšší (CARBON BLACK REEDSTOCK) (PYROLYSIS OIL)\| 3\| F2\| III\| 3+F\| N\| 3\| 2\| 2\| \| 95\| \| 3\| ano\| T 1\| II B\| ano\| PP, EX, A\| 0\| 7 3256\| LÁTKA ZAHŘÁTÁ, KAPALNÁ, HOŘLAVÁ, J.N., s bodem vzplanutí nad 60 °C, při teplotě rovnající se bodu vzplanutí nebo vyšší (PYROLYSIS OIL A)\| 3\| F2\| III\| 3+F\| N\| 3\| 2\| 2\| \| 95\| \| 3\| ano\| T 1\| II B\| ano\| PP, EX, A\| 0\| 7 3256\| LÁTKA ZAHŘÁTÁ, KAPALNÁ, HOŘLAVÁ, J.N., s bodem vzplanutí nad 60 °C, při teplotě rovnající se bodu vzplanutí nebo vyšší (RESIDUAL OIL)\| 3\| F2\| III\| 3+F\| N\| 3\| 2\| 2\| \| 95\| \| 3\| ano\| T 1\| II B\| ano\| PP, EX, A\| 0\| 7 3256\| LÁTKA ZAHŘÁTÁ, KAPALNÁ, HOŘLAVÁ, J.N.., s bodem vzplanutí nad 60 °C, při teplotě rovnající se bodu vzplanutí nebo vyšší (MIXTURE OF CRUDE NAPHTHALINE)\| 3\| F2\| III\| 3+F\| N\| 3\| 2\| 2\| \| 95\| \| 3\| ano\| T 1\| II B\| ano\| PP, EX, A\| 0\| 7 3256\| LÁTKA ZAHŘÁTÁ, KAPALNÁ, HOŘLAVÁ, J.N., s bodem vzplanutí nad 60 °C, při teplotě rovnající se bodu vzplanutí nebo vyšší (CREOSETE OIL)\| 3\| F2\| III\| 3+N21 CMR+5\| N\| 3\| 2\| 2\| \| 95\| \| 3\| ano\| T 2\| II B\| ano\| PP, EX, A\| 0\| 7 3264\| LÁTKA ŽÍRAVÁ, KAPALNÁ, KYSELÁ, ANORGANICKÁ, J.N.\| 8\| C1\| I\| 8+(N1, N2, N3, CMR, F nebo S)\| N\| 2\| 3\| \| 10\| 97\| \| 3\| ano\| \| \| ne\| PP, EP\| 0\| 27; 34 3264\| LÁTKA ŽÍRAVÁ, KAPALNÁ, KYSELÁ, ANORGANICKÁ, J.N.\| 8\| C1\| II\| 8+(N1, N2, N3, CMR, F nebo S)\| N\| 2\| 3\| \| 10\| 97\| \| 3\| ano\| \| \| ne\| PP, EP\| 0\| 27; 34 3264\| LÁTKA ŽÍRAVÁ, KAPALNÁ, KYSELÁ, ANORGANICKÁ, J.N.\| 8\| C1\| III\| 8+(N1, N2, N3, CMR, F nebo S)\| N\| 4\| 3\| \| \| 97\| \| 3\| ano\| \| \| ne\| PP, EP\| 0\| 27; 34 3265\| LÁTKA ŽÍRAVÁ, KAPALNÁ, KYSELÁ, ORGANICKÁ, J.N.\| 8\| C3\| I\| 8+(N1, N2, N3, CMR, F nebo S)\| N\| 2\| 3\| \| 10\| 97\| \| 3\| ano\| \| \| ne\| PP, EP\| 0\| 27; 34 3265\| LÁTKA ŽÍRAVÁ, KAPALNÁ, KYSELÁ, ORGANICKÁ, J.N.\| 8\| C3\| II\| 8+(N1, N2, N3, CMR, F nebo S)\| N\| 2\| 3\| \| 10\| 97\| \| 3\| ano\| \| \| ne\| PP, EP\| 0\| 27; 34 3265\| LÁTKA ŽÍRAVÁ, KAPALNÁ, KYSELÁ, ORGANICKÁ, J.N.\| 8\| C3\| III\| 8+(N1, N2, N3,\| N\| 4\| 3\| \| \| 97\| \| 3\| ano\| \| \| ne\| PP, EP\| 0\| 27; 34 3266\| LÁTKA ŽÍRAVÁ, KAPALNÁ, ALKALICKÁ, ANORGANICKÁ, J.N.\| 8\| C5\| I\| 8+(N1, N2, N3,\| N\| 4\| 2\| \| \| 97\| \| 3\| ano\| \| \| ne\| PP, EP\| 0\| 27; 34 3266\| LÁTKA ŽÍRAVÁ, KAPALNÁ, ALKALICKÁ, ANORGANICKÁ, J.N.\| 8\| C5\| II\| 8+(N1, N2, N3,\| N\| 4\| 2\| \| \| 97\| \| 3\| ano\| \| \| ne\| PP, EP\| 0\| 27; 34 3266\| LÁTKA ŽÍRAVÁ, KAPALNÁ, ALKALICKÁ, ANORGANICKÁ, J.N.\| 8\| C5\| III\| 8+(N1, N2, N3,\| N\| 4\| 2\| \| \| 97\| \| 3\| ano\| \| \| ne\| PP, EP\| 0\| 27; 34 3267\| LÁTKA ŽÍRAVÁ, KAPALNÁ, ALKALICKÁ, ORGANICKÁ, J.N.\| 8\| C7\| I\| 8+(N1, N2, N3,\| N\| 4\| 2\| \| \| 97\| \| 3\| ano\| \| \| ne\| PP, EP\| 0\| 27; 34 3267\| LÁTKA ŽÍRAVÁ, KAPALNÁ, ALKALICKÁ, ORGANICKÁ, J.N.\| 8\| C7\| II\| 8+(N1, N2, N3,\| N\| 4\| 2\| \| \| 97\| \| 3\| ano\| \| \| ne\| PP, EP\| 0\| 27; 34 3267\| LÁTKA ŽÍRAVÁ, KAPALNÁ, ALKALICKÁ, ORGANICKÁ, J.N.\| 8\| C7\| III\| 8+(N1, N2, N3,\| N\| 4\| 2\| \| \| 97\| \| 3\| ano\| \| \| ne\| PP, EP\| 0\| 27; 34 3271\| ETHERY, J.N. (tenze par při 50 °C nepřesahuje 110 kPa)\| 3\| F1\| II\| 3+(N1, N2, N3, CMR, F nebo S)\| N\| 2\| 2\| \| 10\| 97\| \| 3\| ano\| T4 3)\| II B4)\| ano\| PP, EX, A\| 1\| 14; 27; 29 3271\| ETHERY, J.N. (terc-amylmethylether)\| 3\| F1\| II\| 3+N1\| N\| 2\| 2\| \| 10\| 97\| 0.77\| 3\| ano\| T2\| II B4)\| ano\| PP, EX, A\| 1\| 3271\| ETHERY, J.N.\| 3\| F1\| III\| 3+(N1, N2, N3, CMR, F nebo S)\| N\| 3\| 2\| \| \| 97\| \| 3\| ano\| T4 3)\| II B4)\| ano\| PP, EX, A\| 0\| 14; 27 3272\| ESTERY, J.N. (tenze par při 50 °C nepřesahuje 110 kPa)\| 3\| F1\| II\| 3+(N1, N2, N3, CMR, F nebo S)\| N\| 2\| 2\| \| 10\| 97\| 0.77\| 3\| ano\| T2\| II B4)\| ano\| PP, EX, A\| 1\| 14; 27; 29 3272\| ESTERY, J.N.\| 3\| F1\| III\| 3+(N1, N2, N3, CMR, F nebo S)\| N\| 3\| 2\| \| \| 97\| \| 3\| ano\| T4 3)\| II B4)\| ano\| PP, EX, A\| 0\| 14; 27 9001\| LÁTKY S BODEM VZPLANUTÍ NAD 60 °C, které jsou zahřívány na teplotu v rozmezí 15K pod jejich bodem vzplanutí\| 3\| F3\| \| 3+(N1, N2, N3, CMR, F nebo S)\| N\| 3\| 2\| \| \| 97\| \| 3\| ano\| T4 3)\| II B4)\| ano\| PP, EX, A\| 0\| 27 9003\| LÁTKY S BODEM VZPLANUTÍ VYŠŠÍM NEŽ 60°C A NEJVÝŠE 100°C nebo LÁTKY S BODEM VZPLANUTÍ VYŠŠÍM NEŽ 61 °C A NEJVÝŠE 100°C, které nejsou zařazeny jiné třídy\| 9\| \| \| 9+(N3+F)\| N\| 4\| 2\| \| \| 97\| \| 3\| ano\| \| \| ne\| PP\| 0\| 27 9003\| LÁTKY S BODEM VZPLANUTI VYŠŠÍM NEŽ 60°C A NEJVÝŠE 100°C nebo LÁTKY S BODEM VZPLANUTÍ VYŠŠÍM NEŽ 61 °C A NEJVÝŠE 100°C, které nejsou zařazeny jiné třídy (ethylenglykolmonobutylether)\| 9\| \| \| 9+(N3+F)\| N\| 4\| 2\| \| \| 97\| 0.9\| 3\| ano\| \| \| ne\| PP\| 0\| 9003\| LÁTKY S BODEM VZPLANUTÍ VYŠŠÍM NEŽ 60°C A NEJVÝŠE 100°C nebo LÁTKY S BODEM VZPLANUTÍ VYŠŠÍM NEŽ 61 °C A NEJVÝŠE 100°C, které nejsou zařazeny jiné třídy (2- ethylhexylakrylát)\| 9\| \| \| 9+(N3+F)\| N\| 4\| 2\| \| \| 97\| 0.89\| 3\| ano\| \| \| ne\| PP\| 0\| 3; 5; 16 9005\| LÁTKA OHROŽUJÍCÍ ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ, TUHÁ, J.N., roztavená\| 9\| \| \| volně 9006\| LÁTKA OHROŽUJÍCÍ ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ, KAPALNÁ, J.N.\| 9\| \| \| volně
Vyhláška č. 423/2011 Sb.	Vyhláška č. 423/2011 Sb. Vyhláška o způsobu výpočtu nákladů na činnost odborného lesního hospodáře v případech, kdy jeho činnost hradí stát Vyhlášeno 22. 12. 2011, datum účinnosti 1. 1. 2012, částka 146/2011 * § 1 - Způsob výpočtu nákladů * § 2 - Zrušovací ustanovení * § 3 - Přechodné ustanovení * § 4 - Účinnost Aktuální znění od 1. 4. 2020 (58/2020 Sb.) 423 VYHLÁŠKA ze dne 15. prosince 2011 o způsobu výpočtu nákladů na činnost odborného lesního hospodáře v případech, kdy jeho činnost hradí stát Ministerstvo zemědělství stanoví podle § 37 odst. 8 zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon): § 1 Způsob výpočtu nákladů (1) Výše nákladů na činnost odborného lesního hospodáře se stanoví jako součet nákladů za kalendářní dny, kdy odborný lesní hospodář vykonával svou funkci pro vlastníky lesa. Náklady na jeden kalendářní den jsou součinem celkové výměry pozemků určených k plnění funkcí lesafunkcí lesa všech vlastníků a pevně stanovené sazby na hektar a den. (2) Sazba se stanoví podle průměrných nákladů na činnost odborného lesního hospodáře a činí 1,60 Kč na hektar a den. (3) Náklady na výkon funkce odborného lesního hospodáře se vypočítávají za uplynulé kalendářní čtvrtletí. Celkové čtvrtletní náklady se zaokrouhlují na celé koruny dolů. § 2 Zrušovací ustanovení Vyhláška č. 219/1998 Sb., o způsobu výpočtu nákladů na činnost odborného lesního hospodáře v případech, kdy jeho činnost hradí stát, se zrušuje. § 3 Přechodné ustanovení Při výpočtu nákladů za poslední čtvrtletí roku 2011 se postupuje podle právní úpravy a sazby platné do 31. prosince 2011. § 4 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2012. Ministr: Ing. Bendl v. r.
Usnesení Poslanecké sněmovny č. 421/2011 Sb.	Usnesení Poslanecké sněmovny č. 421/2011 Sb. Usnesení Poslanecké sněmovny k zákonu o změně některých zákonů v souvislosti s přijetím zákona o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim, přijatému Parlamentem dne 27. října 2011 a vrácenému prezidentem republiky dne 18. listopadu 2011 Vyhlášeno 22. 12. 2011, částka 146/2011 421 USNESENÍ Poslanecké sněmovny ze dne 6. prosince 2011 Poslanecká sněmovna setrvává na zákonu o změně některých zákonů v souvislosti s přijetím zákona o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim, přijatém Parlamentem dne 27. října 2011 a vráceném prezidentem republiky dne 18. listopadu 2011. Němcová v. r.
Zákon č. 420/2011 Sb.	Zákon č. 420/2011 Sb. Zákon o změně některých zákonů v souvislosti s přijetím zákona o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim Vyhlášeno 22. 12. 2011, datum účinnosti 1. 1. 2012, částka 146/2011 * ČÁST PRVNÍ - Změna občanského soudního řádu * ČÁST DRUHÁ - Změna občanského zákoníku * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o sdružování občanů * ČÁST PÁTÁ - Změna zákona o sdružování v politických stranách a v politických hnutích * ČÁST SEDMÁ - Změna obchodního zákoníku * ČÁST OSMÁ - Změna zákona o bankách * ČÁST DEVÁTÁ - Změna zákona o komoditních burzách * ČÁST DESÁTÁ - Změna zákona o daních z příjmů * ČÁST JEDENÁCTÁ - Změna zákona o penzijním připojištění se státním příspěvkem * ČÁST DVANÁCTÁ - Změna zákona o Rejstříku trestů * ČÁST TŘINÁCTÁ - Změna zákona o spořitelních a úvěrních družstvech * ČÁST PATNÁCTÁ - Změna zákona o vysokých školách * ČÁST ŠESTNÁCTÁ - Změna zákona o sociálně-právní ochraně dětí * ČÁST SEDMNÁCTÁ - Změna autorského zákona * ČÁST OSMNÁCTÁ - Změna zákona o podpoře regionálního rozvoje * ČÁST DEVATENÁCTÁ - Změna energetického zákona * ČÁST DVACÁTÁ - Změna zákona o veřejných sbírkách * ČÁST DVACÁTÁ PRVNÍ - Změna zákona o provozování rozhlasového a televizního vysílání * ČÁST DVACÁTÁ DRUHÁ - Změna zákona o církvích a náboženských společnostech * ČÁST DVACÁTÁ TŘETÍ - Změna zákona o zbraních * ČÁST DVACÁTÁ ČTVRTÁ - Změna zákona o podpoře výzkumu a vývoje * ČÁST DVACÁTÁ PÁTÁ - Změna zákona o dobrovolnické službě * ČÁST DVACÁTÁ ŠESTÁ - Změna zákona o úřednících územních samosprávných celků * ČÁST DVACÁTÁ SEDMÁ - Změna zákona o zoologických zahradách * ČÁST DVACÁTÁ OSMÁ - Změna zákona o výkonu zajištění majetku a věcí v trestním řízení * ČÁST DVACÁTÁ DEVÁTÁ - Změna zákona o spotřebních daních * ČÁST TŘICÁTÁ PRVNÍ - Změna zákona o obchodování s ohroženými druhy * ČÁST TŘICÁTÁ DRUHÁ - Změna zákona o kolektivním investování * ČÁST TŘICÁTÁ TŘETÍ - Změna zákona o podnikání na kapitálovém trhu * ČÁST TŘICÁTÁ ČTVRTÁ - Změna zákona o zaměstnanosti * ČÁST TŘICÁTÁ PÁTÁ - Změna školského zákona * ČÁST TŘICÁTÁ ŠESTÁ - Změna zákona o pedagogických pracovnících * ČÁST TŘICÁTÁ SEDMÁ - Změna zákona o elektronických komunikacích * ČÁST TŘICÁTÁ OSMÁ - Změna zákona o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti * ČÁST TŘICÁTÁ DEVÁTÁ - Změna zákona o sociálních službách * ČÁST ČTYŘICÁTÁ TŘETÍ - Změna zákona o insolvenčních správcích * ČÁST ČTYŘICÁTÁ ČTVRTÁ - Změna zákona o stabilizaci veřejných rozpočtů * ČÁST ČTYŘICÁTÁ PÁTÁ - Změna zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu * ČÁST ČTYŘICÁTÁ ŠESTÁ - Změna trestního zákoníku * ČÁST ČTYŘICÁTÁ SEDMÁ - Změna zákona o auditorech * ČÁST ČTYŘICÁTÁ OSMÁ - Změna zákona o pojišťovnictví * ČÁST PADESÁTÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 1. 2024 (283/2021 Sb.) 420 ZÁKON ze dne 27. října 2011 o změně některých zákonů v souvislosti s přijetím zákona o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna občanského soudního řádu Čl. I Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění zákona č. 36/1967 Sb., zákona č. 158/1969 Sb., zákona č. 49/1973 Sb., zákona č. 20/1975 Sb., zákona č. 133/1982 Sb., zákona č. 180/1990 Sb., zákona č. 328/1991 Sb., zákona č. 519/1991 Sb., zákona č. 263/1992 Sb., zákona č. 24/1993 Sb., zákona č. 171/1993 Sb., zákona č. 117/1994 Sb., zákona č. 152/1994 Sb., zákona č. 216/1994 Sb., zákona č. 84/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 238/1995 Sb., zákona č. 247/1995 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 31/1996 Sb., zákona č. 142/1996 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 269/1996 Sb., zákona č. 202/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 91/1998 Sb., zákona č. 165/1998 Sb., zákona č. 326/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 2/2000 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 46/2000 Sb., zákona č. 105/2000 Sb., zákona č. 130/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 204/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 227/2000 Sb., zákona č. 367/2000 Sb., zákona č. 370/2000 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 137/2001 Sb., zákona č. 231/2001 Sb., zákona č. 271/2001 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 276/2001 Sb., zákona č. 317/2001 Sb., zákona č. 451/2001 Sb., zákona č. 491/2001 Sb., zákona č. 501/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 202/2002 Sb., zákona č. 226/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 476/2002 Sb., zákona č. 88/2003 Sb., zákona č. 120/2004 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 153/2004 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 340/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 554/2004 Sb., zákona č. 555/2004 Sb., zákona č. 628/2004 Sb., zákona č. 59/2005 Sb., zákona č. 170/2005 Sb., zákona č. 205/2005 Sb., zákona č. 216/2005 Sb., zákona č. 342/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 383/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 79/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 113/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 133/2006 Sb., zákona č. 134/2006 Sb., zákona č. 135/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 216/2006 Sb., zákona č. 233/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 308/2006 Sb., zákona č. 315/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 104/2008 Sb., zákona č. 123/2008 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 259/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 295/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 384/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 198/2009 Sb., zákona č. 218/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 286/2009 Sb., zákona č. 420/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 48/2010 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 409/2010 Sb., zákona č. 69/2011 Sb., zákona č. 139/2011 Sb., zákona č. 186/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb. a zákona č. 218/2011 Sb., se mění takto: 1. V § 200d se na konci textu odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno f), které zní: „f) k návrhu na zápis přeměny nebo návrhu na výmaz právnické osoby, proti které je vedeno trestní stíhání nebo která vykonává trest uložený podle zvláštního právního předpisu, nebyla připojena listina dokládající, že soud povolil podle zvláštního právního předpisu přeměnu nebo zánik takové právnické osoby.“. 2. V § 200da se na konci textu odstavce 1 doplňuje věta „Soud také zkoumá, zda provedení zápisu nebrání probíhající trestní stíhání proti právnické osobě nebo výkon trestu, který jí byl uložen podle zvláštního právního předpisu.“. 3. V § 200da odst. 8 se číslo „4“ nahrazuje číslem „5“. 4. V § 200db se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní: „(4) Ustanovení odstavce 3 se neužije, brání-li provedení zápisu probíhající trestní stíhání proti právnické osobě nebo výkon trestu, který jí byl uložen podle zvláštního právního předpisu; v takovém případě soud o návrhu rozhodne bez zbytečného odkladu.“. Dosavadní odstavce 4 až 6 se označují jako odstavce 5 až 7. 5. V § 200db odst. 7 se číslo „4“ nahrazuje číslem „5“. ČÁST DRUHÁ Změna občanského zákoníku Čl. II V § 20j zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění zákona č. 509/1991 Sb., se na konci textu odstavce 2 doplňuje věta „Před provedením výmazu krajský úřad zkoumá, zda jeho provedení nebrání probíhající trestní stíhání proti sdružení nebo výkon trestu, který mu byl uložen podle zvláštního právního předpisu.“. ČÁST TŘETÍ Změna zákona o sdružování občanů Čl. III V § 12 zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve znění zákona č. 68/1993 Sb., se na konci textu odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno c), které včetně poznámky pod čarou č. 8 zní: „c) zrušením podle jiného právního předpisu8). 8) Zákon č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim.“. ČÁST PÁTÁ Změna zákona o sdružování v politických stranách a v politických hnutích Čl. V Zákon č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, ve znění zákona č. 468/1991 Sb., zákona č. 68/1993 Sb., zákona č. 189/1993 Sb., zákona č. 117/1994 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 296/1995 Sb., zákona č. 322/1996 Sb., zákona č. 340/2000 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 98/2001 Sb., zákona č. 104/2001 Sb., zákona č. 170/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 556/2004 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 227/2009 Sb. a zákona č. 345/2010 Sb., se mění takto: 1. V § 12 se na konci textu odstavce 1 doplňuje věta „Před provedením výmazu ministerstvo zkoumá, zda jeho provedení nebrání probíhající trestní stíhání proti straně a hnutí nebo výkon trestu, který jim byl uložen podle jiného právního předpisu.“. 2. V § 12 se na konci textu odstavce 2 doplňuje věta „Je-li proti straně a hnutí vedeno trestní stíhání nebo vykonává-li trest uložený podle jiného právního předpisu, doloží navrhovatel při návrhu na její výmaz, že soud povolil podle jiného právního předpisu zánik takové strany a hnutí.“. ČÁST SEDMÁ Změna obchodního zákoníku Čl. VII Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění zákona č. 264/1992 Sb., zákona č. 591/1992 Sb., zákona č. 600/1992 Sb., zákona č. 286/1993 Sb., zákona č. 156/1994 Sb., zákona č. 84/1995 Sb., zákona č. 94/1996 Sb., zákona č. 142/1996 Sb., zákona č. 77/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 165/1998 Sb., zákona č. 356/1999 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 105/2000 Sb., zákona č. 367/2000 Sb., zákona č. 370/2000 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 239/2001 Sb., zákona č. 353/2001 Sb., zákona č. 501/2001 Sb., zákona č. 15/2002 Sb., zákona č. 125/2002 Sb., zákona č. 126/2002 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 308/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 312/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 476/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 87/2003 Sb., zákona č. 88/2003 Sb., zákona č. 437/2003 Sb., zákona č. 85/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 360/2004 Sb., zákona č. 484/2004 Sb., zákona č. 499/2004 Sb., zákona č. 554/2004 Sb., zákona č. 179/2005 Sb., zákona č. 216/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 79/2006 Sb., zákona č. 81/2006 Sb., zákona č. 308/2006 Sb., zákona č. 269/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 344/2007 Sb., zákona č. 36/2008 Sb., zákona č. 104/2008 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 130/2008 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 215/2009 Sb., zákona č. 217/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 230/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 420/2009 Sb., zákona č. 152/2010 Sb., zákona č. 409/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb. a zákona č. 188/2011 Sb., se mění takto: 1. V § 37 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní: „(4) Je-li proti právnické osobě vedeno trestní stíhání nebo vykonává-li trest uložený podle jiného právního předpisu, doloží navrhovatel při návrhu na zápis její přeměny nebo při návrhu na její výmaz, že soud povolil podle jiného právního předpisu přeměnu nebo zánik takové právnické osoby.“. Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 5. 2. V § 37 odst. 5 se slova „podle odstavců 1 až 3“ nahrazují slovy „podle odstavců 1 až 4“. ČÁST OSMÁ Změna zákona o bankách Čl. VIII Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění zákona č. 264/1992 Sb., zákona č. 292/1993 Sb., zákona č. 156/1994 Sb., zákona č. 83/1995 Sb., zákona č. 84/1995 Sb., zákona č. 61/1996 Sb., zákona č. 306/1997 Sb., zákona č. 16/1998 Sb., zákona č. 127/1998 Sb., zákona č. 165/1998 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 239/2001 Sb., zákona č. 319/2001 Sb., zákona č. 126/2002 Sb., zákona č. 453/2003 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 439/2004 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 62/2006 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 159/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 120/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 216/2008 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 433/2008 Sb., zákona č. 215/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 230/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 287/2009 Sb., zákona č. 156/2010 Sb., zákona č. 160/2010 Sb., zákona č. 409/2010 Sb., zákona č. 41/2011 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 139/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb. a zákona č. 263/2011 Sb., se mění takto: 1. V § 4 odst. 4 se slova „v odstavci 5 písm. c) a d)“ nahrazují slovy „v odstavci 5 písm. d) a e)“. 2. V § 4 odst. 5 se za písmeno b) vkládá nové písmeno c), které zní: „c) důvěryhodnost a odborná způsobilost osoby, které má být licence udělena,“. Dosavadní písmena c) až j) se označují jako písmena d) až k). 3. § 7a zní: „§ 7a (1) Licence zaniká dnem, a) kterým nabývá právní moci rozhodnutí o odnětí licence, b) ke kterému se banka zrušuje, pokud se zrušuje s likvidací, c) od kterého podle rozhodnutí valné hromady dosavadní banka nadále nebude vykonávat činnost, ke které je třeba licence, d) výmazu banky z obchodního rejstříku, pokud zaniká bez likvidace, e) ke kterému nabylo právní moci rozhodnutí o zákazu činnosti banky na území České republiky podle jiného právního předpisu. (2) Licence udělená zahraniční bance pro její pobočku zaniká rovněž dnem, ke kterému a) zahraniční banka ukončí činnost své pobočky na území České republiky, b) zahraniční banka pozbyla ve státě svého sídla oprávnění působit jako banka. (3) Ode dne zániku licence nesmí banka a pobočka zahraniční banky přijímat vklady a poskytovat úvěry a provozovat další činnosti, s výjimkou těch, které jsou nezbytné k vypořádání jejích pohledávek a závazků; do doby, než vypořádá své pohledávky a závazky, se považuje za banku a pobočku zahraniční banky podle tohoto zákona.“. ČÁST DEVÁTÁ Změna zákona o komoditních burzách Čl. IX V § 5a zákona č. 229/1992 Sb., o komoditních burzách, ve znění zákona č. 247/2011 Sb., se doplňují odstavce 4 a 5, které znějí: „(4) Pokud má být zakladatelem nebo členem burzy právnická osoba, musí být bezúhonná. Za bezúhonnou se pro účely tohoto zákona nepovažuje právnická osoba, která byla odsouzena pro úmyslný trestný čin, pokud se na ni nehledí, jako by nebyla odsouzena. (5) Za účelem doložení bezúhonnosti právnické osoby si příslušný orgán státní správy vyžádá podle zvláštního právního předpisu18) výpis z evidence Rejstříku trestů. Žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup. V případě, že právnická osoba nemá sídlo na území České republiky, předloží výpis z evidence Rejstříku trestů nebo odpovídající doklad vydaný příslušným orgánem státu, ve kterém má sídlo.“. ČÁST DESÁTÁ Změna zákona o daních z příjmů Čl. X V § 25 odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 259/1994 Sb., zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 316/1996 Sb., zákona č. 210/1997 Sb., zákona č. 168/1998 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 260/2002 Sb., zákona č. 438/2003 Sb., zákona č. 360/2004 Sb., zákona č. 669/2004 Sb., zákona č. 441/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 2/2009 Sb., zákona č. 87/2009 Sb., zákona č. 304/2009 Sb. a zákona č. 346/2010 Sb., se na konci textu písmene f) doplňují slova „a náklady spojené s trestem uveřejnění rozsudku podle zvláštního právního předpisu“. ČÁST JEDENÁCTÁ Změna zákona o penzijním připojištění se státním příspěvkem Čl. XI Zákon č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění zákona č. 61/1996 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 170/1999 Sb., zákona č. 353/2001 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 36/2004 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 230/2009 Sb., zákona č. 160/2010 Sb., zákona č. 199/2010 Sb., zákona č. 409/2010 Sb. a zákona č. 188/2011 Sb., se mění takto: 1. V § 5 odst. 2 písmeno d) zní: „d) zda jsou splněny podmínky způsobilosti být členem představenstva a dozorčí rady stanovené v § 7 odst. 2 až 4 u navrhovaných osob,“. 2. V § 5 se na konci textu odstavce 3 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena e) a f), která znějí: „e) doklady prokazující důvěryhodnost fyzických nebo právnických osob, které jsou zakladateli penzijního fondu, pokud si je nemůže vyžádat Česká národní banka podle zvláštního právního předpisu, f) doklady prokazující důvěryhodnost navrhovaných členů představenstva, dozorčí rady penzijního fondu a prokuristy, pokud si je nemůže vyžádat Česká národní banka podle zvláštního právního předpisu, a jejich odbornou způsobilost.“. 3. V § 5 odstavce 4 a 5 znějí: „(4) Žádost podle odstavce 1 lze podat pouze na předepsaném tiskopise, ke kterému žadatel přiloží doklady podle odstavce 3 písm. a) až d) a doklady prokazující důvěryhodnost a odbornou způsobilost podle odstavce 3 písm. e) a f). Vzor tiskopisu a obsah jeho příloh stanoví prováděcí právní předpis. (5) Česká národní banka povolení podle odstavce 1 neudělí, jestliže a) návrh statutu nebo penzijního plánu nesplňuje požadavky stanovené tímto zákonem, b) penzijní fond nesplňuje předpoklady pro výplatu navrhovaných dávek penzijního připojištění, c) navrhovaní členové představenstva a dozorčí rady penzijního fondu nejsou způsobilí být členy představenstva a dozorčí rady podle § 7 odst. 2 až 4, prokurista nesplňuje požadavek důvěryhodnosti, nebo d) zakladatelé nesplňují požadavek důvěryhodnosti.“. 4. V § 7 odst. 2 se slovo „bezúhonná“ nahrazuje slovem „důvěryhodná“. 5. V § 7 odst. 3 písm. d) se slova „a osoby, které se nepovažují za bezúhonné“ zrušují. 6. V § 7 se doplňuje odstavec 8, který zní: „(8) Návrh podle odstavce 2 lze podat pouze na předepsaném tiskopise, ke kterému žadatel přiloží doklady osvědčující splnění podmínek stanovených v odstavci 2. Vzor tiskopisu a obsah jeho příloh stanoví prováděcí právní předpis.“. 7. V § 9 odst. 3 se slova „§ 5 odst. 4“ nahrazují slovy „§ 5 odst. 5 písm. a) a b)“. 8. Za § 46 se vkládá nový § 46a, který zní: „§ 46a Česká národní banka vydá vyhlášku podle § 5 odst. 4 a § 7 odst. 8.“. Čl. XII Přechodná ustanovení 1. Povolení udělené Českou národní bankou podle dosavadních právních předpisů se považuje za povolení udělené podle zákona č. 42/1994 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 2. Řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a do tohoto dne neukončená se dokončí a práva a povinnosti s nimi související se posuzují podle dosavadních právních předpisů. ČÁST DVANÁCTÁ Změna zákona o Rejstříku trestů Čl. XIII Zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění zákona č. 126/2003 Sb., zákona č. 253/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 179/2007 Sb., zákona č. 269/2007 Sb., zákona č. 345/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 130/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb. a zákona č. 306/2009 Sb., se mění takto: 1. V § 2 odst. 1 se slovo „osob“ nahrazuje slovy „fyzických a právnických osob (dále jen „osoba“)“. 2. V § 2 se doplňuje odstavec 5, který zní: „(5) Údaje z evidence Rejstříku trestů o právnických osobách, které se uvádějí ve výpisu, jsou veřejně přístupné.“. 3. V § 3 odst. 3 písm. a) se slova „osobě odsouzeného, aby nebyl zaměnitelný“ nahrazují slovy „odsouzené osobě, aby nebyla zaměnitelná“. 4. V § 4 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní: „(3) Nejvyšší soud může na návrh Ministerstva spravedlnosti rozhodnout, že do evidence Rejstříku trestů se zaznamenají údaje o jiném odsouzení cizozemským soudem, které se týká právnické osoby, která má sídlo v České republice nebo má na území České republiky umístěn podnik nebo organizační složku, anebo zde alespoň vykonává svoji činnost nebo zde má svůj majetek, jestliže se týká činu, který je trestným i podle právního řádu České republiky a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.“. Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 4 a 5. 5. V § 4 odst. 4 se za slova „občana České republiky“ vkládají slova „nebo právnické osoby“ a slova „podle odstavce 2“ se nahrazují slovy „podle odstavce 2 nebo 3“. 6. V § 4 odst. 5 se slova „podle odstavce 2“ nahrazují slovy „podle odstavce 2 nebo 3“. 7. § 6 zní: „§ 6 Údaje o osobách pravomocně odsouzených soudy se uchovávají 100 let od a) narození fyzické osoby, které se týkají, b) pravomocného odsouzení právnické osoby, které se týkají, nebo c) právní moci jiné skutečnosti významné pro trestní řízení evidované podle § 2 odst. 1, která se týká právnické osoby.“. 8. V § 10 odstavec 4 zní: „(4) Na písemnou žádost se osobě umožní v sídle Rejstříku trestů nahlédnout do opisu, který se jí týká. Je-li žadatelem fyzická osoba, ověří se její totožnost. Je-li žadatelem právnická osoba, ověří se totožnost osoby, která jménem právnické osoby nebo za ni podává žádost, a její oprávnění jednat jménem právnické osoby nebo za ni.“. 9. V § 10 odst. 5 se za slovo „odsouzení“ vkládají slova „fyzické osoby nebo o zániku účinků odsouzení právnické osoby“. 10. V § 11 odst. 1 se slova „žádost osoby“ nahrazují slovy „žádost fyzické osoby“. 11. V § 11 se na konci textu odstavce 1 doplňuje věta „Výpis týkající se právnické osoby se vydá kterékoli osobě na její písemnou žádost.“. 12. V § 11 odst. 2 a v § 11a odst. 3 a 4 se slovo „žadatele“ nahrazuje slovy „osoby žádající o výpis týkající se fyzické osoby“. 13. V § 11b odst. 1, 2 a 3 větě třetí se za slovo „výpis“ vkládají slova „týkající se fyzické osoby“. 14. V § 11b odst. 3 větě první se za slovo „výpis“ vkládají slova „týkajících se fyzické osoby“. 15. V § 15 se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) Záznam o tom, na čí žádost byl vydán výpis, se v evidenci neuvede, jde-li o vydání výpisu týkajícího se právnické osoby.“. 16. V § 16c odst. 4 se slovo „osoby“ nahrazuje slovy „fyzické osoby“ a na konci textu se doplňují slova „, a 100 let od skutečností uvedených v § 6 písm. b) nebo c), jde-li o právnickou osobu“. ČÁST TŘINÁCTÁ Změna zákona o spořitelních a úvěrních družstvech Čl. XIV Zákon č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 100/2000 Sb., zákona č. 406/2001 Sb., zákona č. 212/2002 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 280/2004 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 120/2007, zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 230/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 156/2010 Sb., zákona č. 160/2010 Sb., zákona č. 409/2010 Sb., zákona č. 41/2011 Sb., zákona č. 73/2011 Sb. a zákona č. 139/2011 Sb., se mění takto: 1. V § 2a odst. 4 se vkládá nové písmeno a), které zní: „a) odborná způsobilost a důvěryhodnost žadatele o povolení podle odstavce 1,“. Dosavadní písmena a) až i) se označují jako písmena b) až j). 2. V § 2a odst. 4 písm. e) se slova „důvěryhodnost a způsobilost“ nahrazují slovy „odborná způsobilost a důvěryhodnost“. 3. V § 2a se zrušují odstavce 5 až 8. Dosavadní odstavce 9 až 11 se označují jako odstavce 5 až 7. 4. V § 2a odstavec 5 zní: „(5) Česká národní banka stanoví vyhláškou seznam listin a jejich náležitosti k prokázání a) odborné způsobilosti a důvěryhodnosti žadatele o povolení podle odstavce 4 písm. a), b) odborné způsobilosti a důvěryhodnosti osob zvolených do funkce členů představenstva, kontrolní komise a úvěrové komise a dalších osob, které jsou navrhovány do řídících funkcí v družstevní záložně podle odstavce 4 písm. b), a c) odborné způsobilosti a důvěryhodnosti fyzických nebo právnických osob s kvalifikovanou účastí na družstevní záložně a členů s dalším členským vkladem k výkonu práv člena v souladu s ustanovením odstavce 4 písm. e).“. 5. V § 2a odst. 6 se slova „podle odstavce 4 písm. e) a f)“ nahrazují slovy „podle odstavce 4 písm. f) a g)“. 6. V § 13 odst. 6 se slova „osoba splňující“ nahrazují slovy „fyzická nebo právnická osoba splňující“ a slova „§ 2a odst. 7 až 10“ se nahrazují slovy „§ 2a odst. 5“. ČÁST PATNÁCTÁ Změna zákona o vysokých školách Čl. XVII Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění zákona č. 210/2000 Sb., zákona č. 147/2001 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 96/2004 Sb., zákona č. 121/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 473/2004 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 342/2005 Sb., zákona č. 552/2005 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 310/2006 Sb., zákona č. 624/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 110/2009 Sb., zákona č. 419/2009 Sb. a zákona č. 159/2010 Sb., se mění takto: 1. V § 39 se na konci textu odstavce 8 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno d), které včetně poznámky pod čarou č. 27 zní: „d) právnická osoba žádající o udělení státního souhlasu byla pravomocně odsouzena za trestný čin, pro který neskýtá záruku řádného působení jako vysoká škola, pokud se na ni podle zákona nehledí, jako by za takový trestný čin odsouzena nebyla; pro účely posouzení, zda je dán tento důvod neudělení akreditace, si ministerstvo vyžádá výpis z evidence Rejstříku trestů podle jiného právního předpisu27); žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup. 27) Zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů.“. 2. V § 42 odst. 1 písmeno f) zní: „f) oznámit ministerstvu, že na soukromou vysokou školu byl prohlášen nebo ukončen konkurs podle předpisů upravujících úpadek a způsoby jeho řešení13) nebo že soukromá vysoká škola byla pravomocně odsouzena za trestný čin,“. 3. V § 79 se na konci textu odstavce 5 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno g), které zní: „g) právnická osoba žádající o udělení akreditace byla pravomocně odsouzena za trestný čin, pro který neskýtá záruku řádného uskutečňování akreditovaného studijního programu, pokud se na ni podle zákona nehledí, jako by za takový trestný čin odsouzena nebyla; pro účely posouzení, zda je dán tento důvod neudělení akreditace, si ministerstvo vyžádá výpis z evidence Rejstříku trestů podle jiného právního předpisu27); žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup.“. 4. V § 82 se na konci textu odstavce 6 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno e), které zní: „e) právnická osoba žádající o udělení akreditace byla pravomocně odsouzena za trestný čin, pro který neskýtá záruku řádného konání habilitačního řízení nebo řízení ke jmenování profesorem, pokud se na ni podle zákona nehledí, jako by za takový trestný čin odsouzena nebyla; pro účely posouzení, zda je dán tento důvod neudělení akreditace, si ministerstvo vyžádá výpis z evidence Rejstříku trestů podle jiného právního předpisu27); žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup.“. ČÁST ŠESTNÁCTÁ Změna zákona o sociálně-právní ochraně dětí Čl. XVIII Zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění zákona č. 257/2000 Sb., zákona č. 272/2001 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 518/2002 Sb., zákona č. 222/2003 Sb., zákona č. 52/2004 Sb., zákona č. 315/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 57/2005 Sb., zákona č. 381/2005 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 134/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 176/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 259/2008 Sb., zákona č. 295/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 414/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb. a zákona č. 73/2011 Sb., se mění takto: 1. V § 49 odst. 2 písmeno c) zní: „c) bezúhonnost 1. všech fyzických osob, které budou přímo sociálně-právní ochranu poskytovat, 2. právnické osoby, která bude sociálně-právní ochranu poskytovat,“. 2. V § 49 odst. 4 písmeno f) zní: „f) výpis z evidence obdobné Rejstříku trestů vedené ve státech, ve kterých 1. se v posledních 3 letech fyzická osoba zdržovala nepřetržitě déle než 3 měsíce, 2. má právnická osoba sídlo nebo v posledních 3 letech alespoň po dobu 3 měsíců vykonávala činnost nebo měla sídlo; tento doklad nesmí být starší než 3 měsíce.“. 3. V § 49 odstavec 6 zní: „(6) Za bezúhonné se pro účely vydání pověření považují fyzická osoba a právnická osoba, které nebyly pravomocně odsouzeny pro úmyslný trestný čin ani nebyly pravomocně odsouzeny pro trestný čin spáchaný z nedbalosti v souvislosti s vykonáváním činností srovnatelných s činnostmi vykonávanými při poskytování sociálně-právní ochrany; je-li proti žadateli nebo fyzickým osobám, které jsou v žádosti o vydání pověření uvedeny jako fyzické osoby, které budou přímo sociálně-právní ochranu poskytovat, vedeno trestní stíhání pro trestný čin uvedený v části věty před středníkem, řízení o vydání pověření se přeruší, a to až do doby vydání konečného rozhodnutí v tomto trestním řízení. Za účelem doložení bezúhonnosti si krajský úřad nebo obecní úřad obce s rozšířenou působností, pokud je k rozhodování o pověření příslušná komise podle § 38 odst. 2 písm. a), vyžádá výpis z evidence Rejstříku trestů podle zvláštního právního předpisu. Žádost o vydání výpisu a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup.“. Čl. XIX Přechodné ustanovení Řízení o žádostech právnických osob o vydání pověření k výkonu sociálně-právní ochrany dětí zahájená a pravomocně neskončená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních právních předpisů. ČÁST SEDMNÁCTÁ Změna autorského zákona Čl. XX Zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění zákona č. 81/2005 Sb., zákona č. 61/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 216/2006 Sb., zákona č. 168/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 153/2010 Sb. a zákona č. 424/2010 Sb., se mění takto: 1. V § 97 odst. 2 se za slovo „pouze“ vkládá slovo „bezúhonná“. 2. V § 97 se na konci textu odstavce 2 doplňuje věta „Za bezúhonnou se pro účely tohoto zákona nepovažuje právnická osoba, která byla odsouzena pro úmyslný trestný čin související s činnostmi kolektivního správce anebo činnostmi podobné povahy, pokud se na ni nehledí, jako by nebyla odsouzena.“. 3. V § 98 se na konci textu odstavce 3 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno h), které zní: „h) v případě, že nemá sídlo na území České republiky, výpis z evidence Rejstříku trestů nebo odpovídající doklad vydaný příslušným orgánem státu, ve kterém má sídlo.“. 4. V § 98 se doplňuje odstavec 10, který včetně poznámky pod čarou č. 12 zní: „(10) Za účelem doložení bezúhonnosti právnické osoby si ministerstvo vyžádá podle zvláštního právního předpisu12) výpis z evidence Rejstříku trestů. Žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup. 12) Zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů.“. 5. V § 103 odst. 2 se za písmeno b) vkládá nové písmeno c), které zní: „c) vyžádat si podle zvláštního právního předpisu12) výpis z evidence Rejstříku trestů kolektivního správce; žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup,“. Dosavadní písmeno c) se označuje jako písmeno d). Čl. XXI Přechodné ustanovení Řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a do tohoto dne neukončená se dokončí a práva a povinnosti s nimi související se posuzují podle dosavadních právních předpisů. ČÁST OSMNÁCTÁ Změna zákona o podpoře regionálního rozvoje Čl. XXII Zákon č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje, ve znění zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 138/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 66/2007 Sb., zákona č. 154/2009 Sb., zákona č. 199/2010 Sb. a zákona č. 253/2011 Sb., se mění takto: 1. V § 18b se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který včetně poznámky pod čarou č. 10 zní: „(3) Při schvalování účasti v seskupení si Ministerstvo vyžádá podle zvláštního právního předpisu10) výpis z evidence Rejstříku trestů. Žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup. 10) Zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů.“. Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4. 2. V § 18c se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní: „(4) Ustanovení § 18b odst. 3 se použije obdobně i při registraci seskupení.“. Dosavadní odstavce 4 až 7 se označují jako odstavce 5 až 8. 3. V § 18c odst. 8 se slova „podle odstavce 5“ nahrazují slovy „podle odstavce 6“ a slova „podle odstavce 4“ se nahrazují slovy „podle odstavce 5“. 4. V § 18d se na konci textu odstavce 1 doplňuje věta „Seskupení může být zrušeno také podle zákona o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim.“. ČÁST DEVATENÁCTÁ Změna energetického zákona Čl. XXIII V § 5 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění zákona č. 670/2004 Sb., zákona č. 296/2007 Sb. a zákona č. 158/2009 Sb., odstavec 4 zní: „(4) Za bezúhonnou se pro účely tohoto zákona nepovažuje osoba, která byla pravomocně odsouzena a) pro trestný čin spáchaný úmyslně k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání alespoň 1 roku, b) pro trestný čin spáchaný úmyslně, jehož skutková podstata souvisí s podnikáním a na který se nevztahuje písmeno a), nebo c) pro trestný čin spáchaný z nedbalosti, jehož skutková podstata souvisí s předmětem podnikání v energetice, pokud se na ni nehledí, jako by nebyla odsouzena.“. ČÁST DVACÁTÁ Změna zákona o veřejných sbírkách Čl. XXIV V zákoně č. 117/2001 Sb., o veřejných sbírkách a o změně některých zákonů (zákon o veřejných sbírkách), ve znění zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb. a zákona č. 281/2009 Sb., § 5a včetně poznámky pod čarou č. 2a zní: „§ 5a (1) Právnické osoby uvedené v § 5 odst. 1 písm. b) bodu 2 a fyzické osoby, oprávněné jednat ve věci sbírky jejich jménem, musí být bezúhonné. (2) Právnická osoba se nepovažuje za bezúhonnou, jestliže byla pravomocně odsouzena za úmyslný trestný čin nebo za trestný čin podílnictví z nedbalosti (§ 215 trestního zákoníku), legalizace výnosů z trestné činnosti z nedbalosti (§ 217 trestního zákoníku) nebo poškození záznamu v počítačovém systému a na nosiči informací a zásah do vybavení počítače z nedbalosti (§ 232 trestního zákoníku), pokud se na ni nehledí, jako by nebyla odsouzena. (3) Fyzická osoba se nepovažuje za bezúhonnou, jestliže byla pravomocně odsouzena a) za úmyslný trestný čin nebo nedbalostní trestný čin proti majetku anebo nedbalostní trestný čin hospodářský, pokud se na ni nehledí, jako by nebyla odsouzena, nebo b) v cizině za čin, jehož znaky jsou obdobné znakům některého z trestných činů uvedených v písmeni a), a ke dni oznámení sbírky nebyl uložený trest vykonán, nebo od nabytí právní moci rozsudku uplynulo méně než pět let nebo méně než pětinásobek doby, na kterou byl uložen trest odnětí svobody. (4) Za účelem prokázání bezúhonnosti si krajský úřad vyžádá podle zvláštního právního předpisu2a) výpis z evidence Rejstříku trestů. Žádost o výpis z evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup. 2a) Zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů.“. ČÁST DVACÁTÁ PRVNÍ Změna zákona o provozování rozhlasového a televizního vysílání Čl. XXV Zákon č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů, ve znění zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 274/2003 Sb., zákona č. 341/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 626/2004 Sb., zákona č. 82/2005 Sb., zákona č. 127/2005 Sb., zákona č. 348/2005 Sb., zákona č. 235/2006 Sb., zákona č. 160/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 304/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 384/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 196/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 132/2010 Sb., zákona č. 153/2010 Sb. a zákona č. 302/2011 Sb., se mění takto: 1. V § 13 odst. 3 písmeno e) zní: „e) je bezúhonný; za bezúhonného se nepovažuje žadatel, který byl pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin, pokud se na něj nehledí, jako by nebyl odsouzen; je-li žadatelem o licenci právnická osoba, vztahuje se tato podmínka i na fyzické osoby, které jsou jejím statutárním orgánem nebo jsou členy jejího statutárního nebo kontrolního orgánu,“. 2. V § 14 odst. 2 se za slova „občanem České republiky“ vkládají slova „nebo žadatel, který je právnickou osobou, nemá sídlo na území České republiky“. 3. V § 17 odst. 3 se slova „a nebo, který byl pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin“ nahrazují slovy „nebo který nesplňuje podmínku bezúhonnosti“. 4. V § 24 písmeno e) zní: „e) dnem nabytí právní moci rozsudku, kterým byl provozovatel vysílání s licencí odsouzen k trestu zrušení právnické osoby nebo trestu zákazu činnosti provozovatele rozhlasového a televizního vysílání,“. 5. V § 27 odst. 3 se za slova „občanem České republiky“ vkládají slova „nebo přihlašovatel, který je právnickou osobou, nemá sídlo na území České republiky“. 6. V § 28 odst. 4 písmeno b) zní: „b) přihlašovatel není bezúhonný. Za bezúhonného se nepovažuje přihlašovatel, který byl pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin, pokud se na něj nehledí, jako by nebyl odsouzen. Je-li přihlašovatelem právnická osoba, vztahuje se tato podmínka i na fyzické osoby, které jsou jejím statutárním orgánem nebo jsou členy jejího statutárního nebo kontrolního orgánu, nebo“. 7. V § 30 odst. 1 písmeno e) zní: „e) dnem nabytí právní moci rozsudku, kterým byl provozovatel převzatého vysílání odsouzen k trestu zrušení právnické osoby nebo trestu zákazu činnosti provozovatele převzatého vysílání.“. 8. V § 63 se na konci textu odstavce 2 tečka nahrazuje slovem „, nebo“ a doplňuje se písmeno d), které zní: „d) byl pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin, pokud se na něj nehledí, jako by nebyl odsouzen.“. 9. V § 64 se na konci textu odstavce 2 tečka nahrazuje slovem „, nebo“ a doplňuje se písmeno c), které zní: „c) byl pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin, pokud se na něj nehledí, jako by nebyl odsouzen.“. Čl. XXVI Přechodná ustanovení 1. Řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a do tohoto dne neukončená se dokončí a práva a povinnosti s nimi související se posuzují podle dosavadních právních předpisů. 2. Provozovatel vysílání, jemuž byla licence udělena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se pro účely udělení této licence považuje za bezúhonného. Účinky pravomocného odsouzení za trestné činy, které tento provozovatel vysílání spáchal přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se posuzují podle zákona č. 231/2001 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 3. Provozovatel převzatého vysílání registrovaný přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se pro účely této registrace považuje za bezúhonného. Účinky pravomocného odsouzení za trestné činy, které tento provozovatel převzatého vysílání spáchal přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se posuzují podle zákona č. 231/2001 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST DVACÁTÁ DRUHÁ Změna zákona o církvích a náboženských společnostech Čl. XXVII Zákon č. 3/2002 Sb., o svobodě náboženského vyznání a postavení církví a náboženských společností a o změně některých zákonů (zákon o církvích a náboženských společnostech), ve znění nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 4/2003 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 495/2005 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb. a zákona č. 227/2009 Sb., se mění takto: 1. V § 11 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno d), které zní: „d) je bezúhonná.“. 2. V § 11 se doplňují odstavce 6 a 7, které včetně poznámky pod čarou č. 20 znějí: „(6) Za bezúhonnou se pro účely tohoto zákona nepovažuje registrovaná církev a náboženská společnost, která byla pravomocně odsouzena pro trestný čin související s výkonem zvláštních práv anebo pro zločin, pokud se na ni nehledí, jako by nebyla odsouzena. (7) Bezúhonnost se prokazuje výpisem z evidence Rejstříku trestů. Ministerstvo si vyžádá výpis z evidence Rejstříku trestů podle zvláštního právního předpisu20). Žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup. 20) Zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů.“. 3. V § 21 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje slovem „, nebo“ a doplňuje se písmeno d), které zní: „d) pokud registrovaná církev a náboženská společnost přestala být bezúhonná.“. 4. V § 22 se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) Je-li proti registrované církvi a náboženské společnosti nebo proti svazu církví a náboženských společností vedeno trestní stíhání nebo vykonávají-li trest uložený podle zvláštního právního předpisu, je přílohou žádosti podle odstavce 1 písm. a) kopie rozhodnutí, kterým soud povolil jejich zrušení podle zvláštního právního předpisu.“. 5. V § 25 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Před provedením výmazu ministerstvo zkoumá, zda jeho provedení nebrání probíhající trestní stíhání proti registrované církvi a náboženské společnosti nebo proti svazu církví a náboženských společností, nebo výkon trestu, který jim byl uložen podle zvláštního právního předpisu.“. 6. V § 26 se doplňuje odstavec 8, který zní: „(8) Je-li proti evidované právnické osobě vedeno trestní stíhání nebo vykonává-li trest uložený podle zvláštního právního předpisu, je přílohou návrhu podle odstavce 1 písm. a) kopie rozhodnutí, kterým soud povolil její zrušení podle zvláštního právního předpisu. Před provedením výmazu z Rejstříku evidovaných právnických osob ministerstvo zkoumá, zda jeho provedení nebrání probíhající trestní stíhání proti evidované právnické osobě nebo výkon trestu, který jí byl uložen podle zvláštního právního předpisu.“. Čl. XXVIII Přechodné ustanovení Řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a do tohoto dne neukončená se dokončí a práva a povinnosti s nimi související se posuzují podle dosavadních právních předpisů. ČÁST DVACÁTÁ TŘETÍ Změna zákona o zbraních Čl. XXIX Zákon č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu a o změně zákona č. 156/2000 Sb., o ověřování střelných zbraní, střeliva a pyrotechnických předmětů a o změně zákona č. 288/1995 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o střelných zbraních), ve znění zákona č. 13/1998 Sb., a zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, (zákon o zbraních), ve znění zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 227/2003 Sb., zákona č. 228/2003 Sb., zákona č. 537/2004 Sb., zákona č. 359/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 310/2006 Sb., zákona č. 170/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 484/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb. a zákona č. 148/2010 Sb., se mění takto: 1. V § 33 odstavce 2 a 3 znějí: „(2) Příslušný útvar policie zbrojní licenci nevydá, jestliže a) právnická osoba není bezúhonná, neboť byla odsouzena pro úmyslný trestný čin, pokud se na ni nehledí, jako by odsouzena nebyla, b) fyzická osoba nebo její odpovědný zástupce, je-li ustanoven, nebo odpovědný zástupce nebo člen statutárního orgánu právnické osoby nesplňují podmínku bezúhonnosti podle § 22 a spolehlivosti podle § 23. (3) Příslušný útvar policie požádá za účelem posouzení bezúhonnosti právnické osoby podle odstavce 2 písm. a) o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů12). Žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup.“. 2. V § 33 se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) Příslušný útvar policie přeruší řízení o vydání zbrojní licence, je-li zahájeno trestní stíhání právnické nebo fyzické osoby pro trestný čin, jehož spáchání vylučuje bezúhonnost právnické osoby podle odstavce 2 písm. a) nebo fyzické osoby podle odstavce 2 písm. b).“. 3. V § 36 odst. 1 písmeno c) zní: „c) nastane skutečnost vylučující vydání zbrojní licence podle § 33 odst. 2.“. Čl. XXX Přechodné ustanovení Řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a do tohoto dne neukončená se dokončí a práva a povinnosti s nimi související se posuzují podle dosavadních právních předpisů. ČÁST DVACÁTÁ ČTVRTÁ Změna zákona o podpoře výzkumu a vývoje Čl. XXXI Zákon č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu a vývoje), ve znění zákona č. 41/2004 Sb., zákona č. 215/2004 Sb., zákona č. 342/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 81/2006 Sb., zákona č. 227/2006 Sb., zákona č. 171/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb. a zákona č. 110/2009 Sb., se mění takto: 1. V § 7 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní: „(3) Podpora nemůže být poskytnuta a) fyzické osobě pravomocně odsouzené pro trestný čin25), jehož skutková podstata souvisí s předmětem podnikání této osoby, nebo pro trestný čin hospodářský nebo trestný čin proti majetku, b) právnické osobě pravomocně odsouzené pro trestný čin25), jehož skutková podstata souvisí s předmětem podnikání (činnosti) této osoby, nebo pro trestný čin hospodářský nebo trestný čin proti majetku, pokud se na tuto osobu podle zákona nehledí, jako by nebyla odsouzena.“. Dosavadní odstavce 3 až 7 se označují jako odstavce 4 až 8. 2. V § 7 odst. 4 se slova „4 a 5“ nahrazují slovy „5 a 6“. 3. V § 9 se doplňuje odstavec 9, který zní: „(9) Příjemce je povinen bez zbytečného odkladu písemně informovat poskytovatele o svém pravomocném odsouzení pro trestný čin dotýkající se splnění podmínek pro poskytnutí podpory. Poskytovatel si také podle jiného právního předpisu27) může ohledně příjemce vyžádat výpis z evidence Rejstříku trestů; žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup.“. 4. Za § 14 se vkládá nový § 14a, který zní: „§ 14a V případě, kdy byl příjemce pravomocně odsouzen pro trestný čin uvedený v § 7 odst. 3 písm. a) nebo b), může poskytovatel zcela nebo zčásti odstoupit od smlouvy o poskytnutí podpory nebo zrušit nebo změnit rozhodnutí o poskytnutí podpory. Odstoupením od smlouvy z tohoto důvodu se smlouva od počátku zcela nebo zčásti ruší a příjemce je povinen vrátit veškerou podporu nebo její část. Pro účinky rozhodnutí platí věta druhá obdobně.“. 5. V § 18 odst. 2 písmeno e) zní: „e) je-li fyzickou osobou, nebyl pravomocně odsouzen pro trestný čin, jehož skutková podstata souvisí s předmětem podnikání uchazeče, nebo pro trestný čin hospodářský nebo trestný čin proti majetku, nebo se na něj tak podle zákona hledí, a je-li právnickou osobou, nebyl pravomocně odsouzen pro trestný čin, jehož skutková podstata souvisí s předmětem podnikání (činnosti) nebo pro trestný čin hospodářský, nebo trestný čin proti majetku, nebo se na něj tak podle zákona hledí,“. 6. V § 18 odst. 4 písmeno b) zní: „b) způsobilost podle odstavce 2 písm. c), d), f) a u fyzických osob také podle odstavce 2 písm. g) čestným prohlášením, přičemž způsobilost podle odstavce 2 písm. f) se v případě právnických osob prokazuje u osob, které vykonávají funkci statutárního orgánu uchazeče nebo jeho člena s výjimkou osob, u kterých jsou pro výkon funkce statutárního orgánu nebo jeho člena stanoveny jiným právním předpisem27a) obdobné podmínky jako podmínky způsobilosti uvedené v odstavci 2 písm. f),“. 7. V § 18 se na konci textu odstavce 4 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno c), které zní: „c) způsobilost podle odstavce 2 písm. e) výpisem z evidence Rejstříku trestů, přičemž v případě právnických osob se prokazuje u těchto osob a současně u osob, které vykonávají funkci statutárního orgánu uchazeče nebo jeho člena s výjimkou osob, u kterých jsou pro výkon funkce statutárního orgánu nebo jeho člena stanoveny jiným právním předpisem27a) obdobné podmínky jako podmínky způsobilosti uvedené v odstavci 2 písm. e).“. 8. V § 18 odstavec 6 zní: „(6) Za účelem doložení bezúhonnosti uchazeče si poskytovatel vyžádá podle jiného právního předpisu27) výpis z evidence Rejstříku trestů. Žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup. U osob, které vykonávají funkci statutárního orgánu nebo jsou členy uchazeče, který je právnickou osobou, se prokazuje bezúhonnost, pokud nejsou pro výkon funkce statutárního orgánu nebo jeho člena stanoveny jiným právním předpisem27a) obdobné podmínky jako podmínky způsobilosti uvedené v odstavci 2 písm. e) a f).“. ČÁST DVACÁTÁ PÁTÁ Změna zákona o dobrovolnické službě Čl. XXXII Zákon č. 198/2002 Sb., o dobrovolnické službě a o změně některých zákonů (zákon o dobrovolnické službě), ve znění zákona č. 436/2004 Sb. a zákona č. 495/2005 Sb., se mění takto: 1. V § 6 odst. 2 se za slova „odstavce 1“ vkládá slovo „vysílající“ a slovo „pokud“ se nahrazuje slovy „je bezúhonná a“. 2. V § 6 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní: „(3) Vysílající organizace uvedená v odstavci 2 se nepovažuje za bezúhonnou, jestliže byla pravomocně odsouzena za úmyslný trestný čin, pokud se na ni nehledí, jako by nebyla odsouzena.“. Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4. ČÁST DVACÁTÁ ŠESTÁ Změna zákona o úřednících územních samosprávných celků Čl. XXXIII Zákon č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 46/2004 Sb., zákona č. 234/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb. a zákona č. 227/2009 Sb., se mění takto: 1. V § 30 se na konci textu odstavce 6 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno e), které zní: „e) není bezúhonná.“. 2. V § 30 se doplňují odstavce 7 až 9, které včetně poznámky pod čarou č. 19 znějí: „(7) Fyzická osoba se nepovažuje za bezúhonnou, jestliže byla pravomocně odsouzena za úmyslný trestný čin, pokud se na ni nehledí, jako by nebyla odsouzena. (8) Právnická osoba se nepovažuje za bezúhonnou, jestliže byla pravomocně odsouzena za úmyslný trestný čin, pokud se na ni nehledí, jako by nebyla odsouzena. (9) Za účelem prokázání bezúhonnosti podle odstavce 7 nebo 8 si ministerstvo vyžádá výpis z evidence Rejstříku trestů podle zvláštního právního předpisu19). Žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup. 19) Zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů.“. ČÁST DVACÁTÁ SEDMÁ Změna zákona o zoologických zahradách Čl. XXXIV Zákon č. 162/2003 Sb., o podmínkách provozování zoologických zahrad a o změně některých zákonů (zákon o zoologických zahradách), ve znění zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 141/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb. a zákona č. 281/2009 Sb., se mění takto: 1. V § 4 odstavec 3 zní: „(3) Ministerstvo si za účelem doložení bezúhonnosti vyžádá podle zvláštního právního předpisu3a) výpis z evidence Rejstříku trestů. Žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup. Fyzická osoba, která není státním občanem České republiky, dokládá bezúhonnost výpisem z evidence obdobné Rejstříku trestů vydaným státem, jehož je fyzická osoba občanem, jakož i doklady vydanými státy, ve kterých se déle než 3 měsíce nepřetržitě zdržovala v posledních 3 letech. Právnická osoba, která má sídlo mimo území České republiky, dokládá bezúhonnost výpisem z evidence obdobné Rejstříku trestů vydaným státem, v němž má sídlo, pokud tento stát takovéto doklady vydává, jakož i doklady vydanými státy, ve kterých podnikala déle než 3 měsíce v posledních 3 letech, pokud tyto státy takovéto doklady vydávají. Výpisy dokladující bezúhonnost nesmí být starší 3 měsíců. Nevydává-li stát výpisy nebo doklady podle věty třetí a čtvrté, předloží ministerstvu fyzická nebo právnická osoba čestné prohlášení o své bezúhonnosti.“. 2. V § 6 odst. 2 písm. b) větě druhé se za slovo „žadatele“ vkládá slovo „i“. ČÁST DVACÁTÁ OSMÁ Změna zákona o výkonu zajištění majetku a věcí v trestním řízení Čl. XXXV Zákon č. 279/2003 Sb., o výkonu zajištění majetku a věcí v trestním řízení a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 113/2006 Sb., zákona č. 253/2006 Sb. a zákona č. 218/2009 Sb., se mění takto: 1. V § 5 odst. 5 větě první se za slova „jiný pobyt“ a za slova „takový pobyt“ vkládají slova „nebo sídlo“. 2. V § 8 odst. 1 větě druhé se za slova „pobyt obviněného“ vkládají slova „, nebo je-li jím právnická osoba, její název, sídlo a identifikační číslo osoby“. 3. V § 8 odst. 3 větě první se za slova „jiný pobyt“ vkládají slova „nebo sídlo“. 4. V § 9 odst. 3 se na konci textu písmene b) doplňují slova „nebo dostatečně odborně způsobilou k výkonu správy daného majetku“. ČÁST DVACÁTÁ DEVÁTÁ Změna zákona o spotřebních daních Čl. XXXVI Zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění zákona č. 479/2003 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 313/2004 Sb., zákona č. 558/2004 Sb., zákona č. 693/2004 Sb., zákona č. 179/2005 Sb., zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 379/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 310/2006 Sb., zákona č. 575/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 270/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 37/2008 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 245/2008 Sb., zákona č. 309/2008 Sb., zákona č. 87/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 292/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 59/2010 Sb., zákona č. 95/2011 Sb. a zákona č. 221/2011 Sb., se mění takto: 1. V § 13 odst. 4 se věta první nahrazuje větou „Celní ředitelství si vyžádá podle zvláštního právního předpisu19a) výpis z evidence Rejstříku trestů týkající se navrhovatele; je-li navrhovatelem právnická osoba, vyžádá si zároveň výpisy z evidence Rejstříku trestů týkající se statutárního orgánu nebo členů statutárních orgánů.“. 2. V § 20 odst. 4 se věta první nahrazuje větou „Celní ředitelství si vyžádá podle zvláštního právního předpisu19a) výpis z evidence Rejstříku trestů týkající se navrhovatele; je-li navrhovatelem právnická osoba, vyžádá si zároveň výpisy z evidence Rejstříku trestů týkající se statutárního orgánu nebo členů statutárních orgánů.“. 3. V § 22 odst. 4 se věta první nahrazuje větou „Celní ředitelství si vyžádá podle zvláštního právního předpisu19a) výpis z evidence Rejstříku trestů týkající se navrhovatele; je-li navrhovatelem právnická osoba, vyžádá si zároveň výpisy z evidence Rejstříku trestů týkající se statutárního orgánu nebo členů statutárních orgánů.“. 4. V § 36 odst. 6 se věta první nahrazuje větou „Celní ředitelství si vyžádá podle zvláštního právního předpisu19a) výpis z evidence Rejstříku trestů týkající se navrhovatele; je-li navrhovatelem právnická osoba, vyžádá si zároveň výpisy z evidence Rejstříku trestů týkající se statutárního orgánu nebo členů statutárních orgánů.“. ČÁST TŘICÁTÁ PRVNÍ Změna zákona o obchodování s ohroženými druhy Čl. XXXIX Zákon č. 100/2004 Sb., o ochraně druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin regulováním obchodu s nimi a dalších opatřeních k ochraně těchto druhů a o změně některých zákonů (zákon o obchodování s ohroženými druhy), ve znění zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 227/2009 Sb. a zákona č. 346/2009 Sb., se mění takto: 1. V § 29b odst. 1 se slova „odstavce 2 až 7“ nahrazují slovy „odstavce 2 až 8“. 2. V § 29b odst. 3 se písmeno b) zrušuje. Dosavadní písmena c) až g) se označují jako písmena b) až f). 3. V § 29b odst. 4 se slova „náležitosti žádosti uvedené v odstavci 3 písm. a) a b)“ nahrazují slovy „náležitost žádosti uvedenou v odstavci 3 písm. a)“. 4. V § 29b se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který včetně poznámky pod čarou č. 65 zní: „(5) Podmínkou k vydání povolení k provozování záchranného centra je bezúhonnost žadatele, je-li jím fyzická osoba; je-li žadatelem právnická osoba, vztahuje se podmínka bezúhonnosti i na všechny členy statutárního orgánu žadatele; za bezúhonnou se považuje osoba, která splňuje podmínky stanovené v § 6 odst. 2 písm. b) zákona o zoologických zahradách. Bezúhonnost se dokládá výpisem z evidence Rejstříku trestů; u zoologických zahrad je dokladem o bezúhonnosti platná licence podle jiného právního předpisu29). Ministerstvo si za účelem doložení bezúhonnosti vyžádá podle zvláštního právního předpisu65) výpis z evidence Rejstříku trestů. Žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup. Fyzická osoba, která není státním občanem České republiky, dokládá bezúhonnost výpisem z evidence obdobné Rejstříku trestů vydaným státem, jehož je fyzická osoba občanem, jakož i doklady vydanými státy, ve kterých se déle než 3 měsíce nepřetržitě zdržovala v posledních 3 letech. Právnická osoba, která má sídlo mimo území České republiky, dokládá bezúhonnost výpisem z evidence obdobné Rejstříku trestů vydaným státem, v němž má sídlo, pokud tento stát takovéto doklady vydává, jakož i doklady vydanými státy, ve kterých podnikala déle než 3 měsíce v posledních 3 letech, pokud tyto státy takovéto doklady vydávají. Výpisy dokladující bezúhonnost nesmí být starší 3 měsíců. Nevydává-li stát výpisy nebo doklady podle věty páté a šesté, předloží ministerstvu fyzická nebo právnická osoba čestné prohlášení o své bezúhonnosti. 65) Zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů.“. Dosavadní odstavce 5 až 7 se označují jako odstavce 6 až 8. ČÁST TŘICÁTÁ DRUHÁ Změna zákona o kolektivním investování Čl. XL V § 60 odst. 1 zákona č. 189/2004 Sb., o kolektivním investování, ve znění zákona č. 57/2006 Sb. a zákona č. 224/2006 Sb., se za písmeno c) vkládá nové písmeno d), které zní: „d) která je důvěryhodná,“. Dosavadní písmena d) až h) se označují jako písmena e) až i). ČÁST TŘICÁTÁ TŘETÍ Změna zákona o podnikání na kapitálovém trhu Čl. XLI Zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění zákona č. 635/2004 Sb., zákona č. 179/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 62/2006 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 159/2006 Sb., zákona č. 120/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 29/2008 Sb., zákona č. 104/2008 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 216/2008 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 230/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 420/2009 Sb., zákona č. 156/2010 Sb., zákona č. 160/2010 Sb., zákona č. 409/2010 Sb., zákona č. 41/2011 Sb., zákona č. 139/2011 Sb. a zákona č. 188/2011 Sb., se mění takto: 1. V § 6 odst. 1 se za písmeno c) vkládá nové písmeno d), které zní: „d) která je důvěryhodná,“. Dosavadní písmena d) až i) se označují jako písmena e) až j). 2. V § 30 odst. 3 se za písmeno c) vkládá nové písmeno d), které zní: „d) která je důvěryhodná,“. Dosavadní písmena d) a e) se označují jako písmena e) a f). 3. V § 38 odst. 1 se za písmeno c) vkládá nové písmeno d), které zní: „d) která je důvěryhodná,“. Dosavadní písmena d) až j) se označují jako písmena e) až k). 4. V § 90a odst. 1 se za písmeno b) vkládá nové písmeno c), které zní: „c) který je důvěryhodný,“. Dosavadní písmena c) až l) se označují jako písmena d) až m). 5. V § 90a odst. 2 se za písmeno b) vkládá nové písmeno c), které zní: „c) který je důvěryhodný,“. Dosavadní písmena c) a d) se označují jako písmena d) a e). 6. V § 103 odst. 2 písm. d) se slova „g) a h)“ nahrazují slovy „d), h) a i)“. ČÁST TŘICÁTÁ ČTVRTÁ Změna zákona o zaměstnanosti Čl. XLII Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 202/2005 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 350/2005 Sb., zákona č. 382/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 428/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 495/2005 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 159/2007 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 213/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 362/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 57/2008 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 479/2008 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 149/2010 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb. a zákona č. 73/2011 Sb., se mění takto: 1. V § 60 odstavec 4 zní: „(4) Za bezúhonné se považují fyzická osoba a právnická osoba, které nebyly pravomocně odsouzeny pro úmyslný trestný čin nebo pro trestný čin proti majetku.“. 2. V § 60 se za odstavec 4 vkládají nové odstavce 5 až 7, které znějí: „(5) Bezúhonnost se dokládá výpisem z evidence Rejstříku trestů, který nesmí být starší 3 měsíců. Za účelem doložení bezúhonnosti si generální ředitelství Úřadu práce vyžádá podle zvláštního právního předpisu výpis z evidence Rejstříku trestů. Žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup. (6) Zahraniční fyzická osoba dokládá bezúhonnost též odpovídajícími doklady vydanými státem, jehož je občanem, jakož i státy, ve kterých se v posledních 3 letech zdržovala nepřetržitě déle než 6 měsíců, nebo v případě, že stát takový doklad nevydává, čestným prohlášením učiněným před příslušným správním nebo soudním orgánem tohoto státu. Doklady nesmí být starší 3 měsíců. (7) Právnická osoba se sídlem mimo území České republiky dokládá bezúhonnost též odpovídajícími doklady vydanými státem, ve kterém má sídlo, jakož i státy, ve kterých v posledních 3 letech působila alespoň po dobu 6 měsíců. Doklady nesmí být starší 3 měsíců.“. Dosavadní odstavce 5 až 9 se označují jako odstavce 8 až 12. 3. V § 60 odstavec 10 zní: „(10) Podmínkou udělení povolení právnické osobě je splňování podmínky její bezúhonnosti podle odstavce 4, jakož i splnění podmínek podle odstavců 2, 4 až 6 a 8 fyzickou osobou, která plní funkci odpovědného zástupce pro účely zprostředkování zaměstnání (dále jen „odpovědný zástupce“). V případě právnické osoby vymezené zákonem o volném pohybu služeb9b) je podmínkou udělení povolení ke zprostředkování zaměstnání splňování podmínek uvedených v odstavcích 3 až 6 a 8 odpovědným zástupcem. Fyzická osoba může být ustanovena do funkce odpovědného zástupce pouze u jedné právnické osoby. Fyzická osoba podle věty třetí nesmí být současně držitelem povolení ke zprostředkování zaměstnání jako fyzická osoba.“. 4. V § 63 odstavec 2 včetně poznámky pod čarou č. 92 zní: „(2) Generální ředitelství Úřadu práce rozhodnutím povolení ke zprostředkování zaměstnání odejme, jestliže a) právnická osoba nebo fyzická osoba přestane splňovat podmínky uvedené v § 60 pro udělení povolení ke zprostředkování zaměstnání, b) právnické osobě je uložen trest zákazu činnosti92), která spočívá ve zprostředkování zaměstnání, c) právnická osoba nebo fyzická osoba zprostředkovává zaměstnání v rozporu s vydaným povolením ke zprostředkování zaměstnání nebo s dobrými mravy, nebo jinak poruší povinnosti vyplývající z tohoto zákona, d) právnická nebo fyzická osoba zprostředkovává zaměstnání bez sjednaného pojištění podle § 58a nebo nedoloží generálnímu ředitelství Úřadu práce do 2 měsíců ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o povolení ke zprostředkování zaměstnání doklad o sjednání tohoto pojištění, e) právnická osoba nebo fyzická osoba poruší povinnost, kterou agenturám práce ukládá § 308 nebo 309 zákoníku práce, f) právnická osoba nebo fyzická osoba opakovaně nesplní oznamovací povinnost uloženou v § 59, g) právnická osoba zprostředkovává zaměstnání v době pozastavení výkonu činnosti podle zvláštního zákona92), nebo h) právnická osoba nebo fyzická osoba o to požádá. 92) Zákon č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim.“. 5. V § 63 odst. 4 se slova „odstavci 2 písm. b), d) a e)“ nahrazují slovy „odstavci 2 písm. a) až g)“. 6. § 65 zní: „§ 65 Evidenci agentur práce, kterým bylo vydáno povolení ke zprostředkování zaměstnání, vede Úřad práce. Evidence obsahuje údaje uvedené v § 62, adresu agentury práce, seznam jejích pracovišť a údaj o tom, zda je agentuře práce, která je právnickou osobou, pozastaven podle zvláštního zákona92) výkon činnosti, která spočívá ve zprostředkování zaměstnání. Veřejně přístupná část evidence obsahuje údaje uvedené v § 61 odst. 1 písm. a) až e) a v § 61 odst. 3 písm. a) až d) kromě rodného čísla, data a místa narození, bydliště a informace o pozastavení výkonu činnosti, která spočívá ve zprostředkování zaměstnání.“. Čl. XLIII Přechodná ustanovení 1. Řízení o žádostech o vydání povolení ke zprostředkování zaměstnání, o nichž nebylo pravomocně rozhodnuto do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle zákona č. 435/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 2. Právnické osoby se sídlem mimo území České republiky, kterým bylo vydáno povolení ke zprostředkování zaměstnání přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jsou povinny do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona doložit generálnímu ředitelství Úřadu práce svou bezúhonnost způsobem uvedeným v § 60 odst. 7 zákona č. 435/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona; jinak generální ředitelství Úřadu práce povolení ke zprostředkování zaměstnání odejme. ČÁST TŘICÁTÁ PÁTÁ Změna školského zákona Čl. XLIV Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění zákona č. 383/2005 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 158/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 624/2006 Sb., zákona č. 217/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 343/2007 Sb., zákona č. 58/2008 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 242/2008 Sb., zákona č. 243/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 384/2008 Sb., zákona č. 49/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 378/2009 Sb., zákona č. 427/2010 Sb. a zákona č. 73/2011 Sb., se mění takto: 1. V § 148 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který včetně poznámky pod čarou č. 53 zní: „(4) Orgán, který vede rejstřík škol a školských zařízení, žádost o zápis školy nebo školského zařízení do rejstříku dále zcela nebo zčásti zamítne také v případě, že ji podala právnická osoba, která byla pravomocně odsouzena pro trestný čin, pokud pro tento trestný čin neskýtá záruku řádného výkonu činnosti školy nebo školského zařízení a pokud se na ni podle zákona nehledí, jako by odsouzena nebyla. Pro účely posouzení, zda je dán důvod zamítnutí žádosti podle věty první, si orgán, který vede rejstřík škol a školských zařízení, vyžádá výpis z evidence Rejstříku trestů podle jiného právního předpisu53). Žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup. 53) Zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů.“. Dosavadní odstavce 4 a 5 se označují jako odstavce 5 a 6. 2. V § 148 odst. 5 se slova „2 a 3“ nahrazují slovy „2 až 4“. 3. V § 148 odst. 6 se slova „2 až 4“ nahrazují slovy „2 až 5“. 4. V § 150 se na konci textu odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno h), které zní: „h) jestliže právnická osoba vykonávající činnost školy nebo školského zařízení byla pravomocně odsouzena k trestu zákazu činnosti této školy nebo tohoto školského zařízení.“. 5. V § 159a se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní: „(2) Právnická osoba, která vykonává činnost školy nebo školského zařízení, je povinna neprodleně oznámit orgánu, který vede školský rejstřík, že byla pravomocně odsouzena pro trestný čin.“. ČÁST TŘICÁTÁ ŠESTÁ Změna zákona o pedagogických pracovnících Čl. XLV Zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 383/2005 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 384/2008 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 422/2009 Sb. a zákona č. 159/2010 Sb., se mění takto: 1. V § 3 se odstavce 2 až 4 zrušují. Dosavadní odstavce 5 a 6 se označují jako odstavce 2 a 3. 2. V § 26 odst. 5 se vkládá nové písmeno a), které zní: „a) není bezúhonná,“. Dosavadní písmena a) až d) se označují jako písmena b) až e). 3. V § 27 odst. 5 se vkládá nové písmeno a), které zní: „a) není bezúhonná,“. Dosavadní písmena a) až d) se označují jako písmena b) až e). 4. Za § 29 se vkládá nový § 29a, který včetně poznámky pod čarou č. 15 zní: „§ 29a (1) Za bezúhonnou se pro účely tohoto zákona nepovažuje a) při posuzování předpokladů pro výkon činnosti pedagogického pracovníka (§ 3) nebo žádosti o udělení akreditace vzdělávací instituce (§ 26) nebo akreditace vzdělávacího programu (§ 27) fyzická osoba, která byla pravomocně odsouzena 1. za trestný čin spáchaný úmyslně, nebo 2. za trestný čin spáchaný z nedbalosti v souvislosti s výkonem činnosti pedagogického pracovníka, pokud se na ni podle zákona nehledí, jako by nebyla odsouzena, b) při posuzování žádosti o udělení akreditace vzdělávací instituce (§ 26) nebo akreditace vzdělávacího programu (§ 27) právnická osoba, která byla pravomocně odsouzena pro trestný čin, pokud pro tento trestný čin neskýtá záruku řádného výkonu akreditované činnosti a pokud se na ni podle zákona nehledí, jako by odsouzena nebyla. (2) Fyzická osoba prokazuje bezúhonnost před vznikem pracovněprávního vztahu nebo při podání žádosti o akreditaci předložením výpisu z evidence Rejstříku trestů; výpis nesmí být starší než 3 měsíce. V průběhu trvání pracovněprávního vztahu je pedagogický pracovník povinen informovat do deseti pracovních dnů ředitele školy nebo ředitele zařízení sociálních služeb o tom, že byl pravomocně odsouzen za trestný čin, jímž by mohl pozbýt předpoklad bezúhonnosti; do jednoho měsíce od nabytí právní moci rozsudku předloží pedagogický pracovník nový výpis z evidence Rejstříku trestů. (3) Bezúhonnost právnické osoby se prokazuje výpisem z evidence Rejstříku trestů. Výpis z evidence Rejstříku trestů si vyžádá ministerstvo podle jiného právního předpisu15). Žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup. 15) Zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů.“. ČÁST TŘICÁTÁ SEDMÁ Změna zákona o elektronických komunikacích Čl. XLVI Zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění zákona č. 290/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 235/2006 Sb., zákona č. 310/2006 Sb., zákona č. 110/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 304/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 177/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 247/2008 Sb., zákona č. 384/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 153/2010 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 94/2011 Sb. a zákona č. 137/2011 Sb., se mění takto: 1. V § 8 odst. 3 písmeno c) zní: „c) bezúhonnost fyzické nebo právnické osoby,“. 2. V § 8 odstavec 4 zní: „(4) Za bezúhonného se pro účely tohoto zákona považuje ten, kdo nebyl pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin související s vykonáváním komunikačních činností podle § 7.“. 3. V § 8 odstavec 6 včetně poznámky pod čarou č. 53 zní: „(6) Bezúhonnost se dokládá výpisem z evidence Rejstříku trestů. Úřad si za účelem doložení bezúhonnosti vyžádá podle zvláštního právního předpisu53) výpis z evidence Rejstříku trestů. Žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů se předává v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup. Fyzická osoba, která není státním občanem České republiky, dokládá bezúhonnost výpisem z evidence obdobné Rejstříku trestů vydaným státem, jehož je fyzická osoba občanem, jakož i doklady vydanými státy, ve kterých se déle než 3 měsíce nepřetržitě zdržovala v posledních 3 letech. Právnická osoba, která má sídlo mimo území České republiky, dokládá bezúhonnost výpisem z evidence obdobné Rejstříku trestů vydaným státem, v němž má sídlo, pokud tento stát takovéto doklady vydává, jakož i doklady vydanými státy, ve kterých podnikala déle než 3 měsíce v posledních 3 letech, pokud tyto státy takovéto doklady vydávají. Výpisy dokladující bezúhonnost nesmí být starší 3 měsíců. Nevydává-li stát výpisy nebo doklady podle věty čtvrté a páté, předloží Úřadu fyzická nebo právnická osoba čestné prohlášení o své bezúhonnosti. 53) Zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů.“. ČÁST TŘICÁTÁ OSMÁ Změna zákona o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti Čl. XLVII Zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, ve znění zákona č. 119/2007 Sb., zákona č. 177/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 32/2008 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 250/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb. a zákona č. 255/2011 Sb., se mění takto: 1. V § 18 odst. 3 se na konci textu písmene h) slovo „nebo“ zrušuje. 2. V § 18 odst. 3 se na konci textu písmene i) doplňuje slovo „, nebo“. 3. V § 18 se na konci textu odstavce 3 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno j), které zní: „j) pravomocné odsouzení podnikatele pro trestný čin.“. 4. V § 68 písm. c) se slova „§ 97 písm. a) a b) a § 98 písm. c)“ nahrazují slovy „§ 97 písm. a), b) nebo p) anebo § 98 písm. c)“. 5. V § 97 písm. n) se slovo „a“ nahrazuje čárkou. 6. V § 97 se na konci textu písmene o) tečka nahrazuje slovem „a“ a doplňuje se písmeno p), které zní: „p) trestní řízení.“. 7. V § 113 odst. 3 se slova „§ 67 odst. 1 písm. g)“ nahrazují slovy „§ 67 odst. 1 písm. f)“. 8. V § 155 odst. 1 písm. c) se slova „§ 97 písm. a) nebo b)“ nahrazují slovy „§ 97 písm. a), b) nebo p)“. ČÁST TŘICÁTÁ DEVÁTÁ Změna zákona o sociálních službách Čl. XLVIII Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění zákona č. 29/2007 Sb., zákona č. 213/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 479/2008 Sb., zákona č. 108/2009 Sb., zákona č. 206/2009 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb. a zákona č. 73/2011 Sb., se mění takto: 1. V § 79 odst. 1 písm. b) se slova „bezúhonnost a“ zrušují. 2. V § 79 odst. 1 se za písmeno b) vkládá nové písmeno c), které zní: „c) bezúhonnost 1. všech fyzických osob, které budou přímo poskytovat sociální služby, 2. právnické osoby, která bude poskytovat sociální služby,“. Dosavadní písmena c) až f) se označují jako písmena d) až g). 3. V § 79 odstavce 2 a 3 znějí: „(2) Za bezúhonné se pro účely tohoto zákona považují fyzická osoba a právnická osoba, které nebyly odsouzeny pro úmyslný trestný čin, ani trestný čin spáchaný z nedbalosti v souvislosti s vykonáváním činností při poskytování sociálních služeb nebo činností s nimi srovnatelných, anebo fyzická osoba a právnická osoba, jejichž odsouzení pro tyto trestné činy bylo zahlazeno nebo se na ně z jiných důvodů hledí, jako by nebyly odsouzeny. (3) Bezúhonnost se dokládá výpisem z evidence Rejstříku trestů a dále doklady prokazujícími splnění podmínky bezúhonnosti vydanými státy, ve kterých se fyzická osoba zdržovala v posledních 3 letech nepřetržitě déle než 3 měsíce nebo právnická osoba vykonávala činnost v posledních 3 letech alespoň po dobu 3 měsíců. Výpis z evidence Rejstříku trestů a další doklady, jimiž se dokládá bezúhonnost, nesmí být starší 3 měsíců. Při uznávání dokladu o bezúhonnosti, který vydal příslušný orgán jiného členského státu Evropské unie, se postupuje podle zvláštního právního předpisu31). Za účelem doložení bezúhonnosti si registrující orgán vyžádá podle zvláštního právního předpisu30a) výpis z evidence Rejstříku trestů. Žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup.“. 4. V § 79 odst. 5 písmeno e) zní: „e) doklad o bezúhonnosti fyzických osob nebo právnické osoby uvedených v odstavci 1 písm. c), s výjimkou výpisu z evidence Rejstříku trestů,“. 5. V § 79 odst. 5 písm. k) se slova „písm. f)“ nahrazují slovy „písm. g)“. Čl. IL Přechodné ustanovení Řízení o žádostech o vydání rozhodnutí o registraci poskytovatelům sociálních služeb zahájená a pravomocně neskončená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních právních předpisů. ČÁST ČTYŘICÁTÁ TŘETÍ Změna zákona o insolvenčních správcích Čl. LIII Zákon č. 312/2006 Sb., o insolvenčních správcích, ve znění zákona č. 108/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 223/2009 Sb. a zákona č. 227/2009 Sb., se mění takto: 1. V § 7 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní: „(2) Podmínku bezúhonnosti podle § 8 odst. 1 písm. d) nesplňuje právnická osoba, která byla pravomocně odsouzena za úmyslný trestný čin nebo za trestný čin spáchaný v souvislosti s výkonem činnosti insolvenčního správce.“. 2. V § 8 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno d), které zní: „d) která je bezúhonná.“. 3. V § 8 se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Za účelem doložení bezúhonnosti právnické osoby si ministerstvo vyžádá podle zvláštního právního předpisu4a) výpis z evidence Rejstříku trestů. Žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup.“. ČÁST ČTYŘICÁTÁ ČTVRTÁ Změna zákona o stabilizaci veřejných rozpočtů Čl. LIV Zákon č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, ve znění zákona č. 2/2009 Sb., zákona č. 206/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 282/2009 Sb., zákona č. 292/2009 Sb. a zákona č. 199/2010 Sb., se mění takto: 1. V části čtyřicáté páté § 10, části čtyřicáté šesté § 10 a v části čtyřicáté sedmé § 10 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „V případě právnické osoby si celní úřad vyžádá současně výpis z evidence Rejstříku trestů.“. 2. V části čtyřicáté páté § 14, části čtyřicáté šesté § 14 a v části čtyřicáté sedmé § 14 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „V případě právnické osoby si celní úřad vyžádá současně výpis z evidence Rejstříku trestů.“. ČÁST ČTYŘICÁTÁ PÁTÁ Změna zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu Čl. LV Zákon č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, ve znění zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 199/2010 Sb. a zákona č. 139/2011 Sb., se mění takto: 1. V § 29 odstavec 4 zní: „(4) Bezúhonnost se prokazuje výpisem z evidence Rejstříku trestů ne starším než 1 měsíc. Dále se bezúhonnost prokazuje a) u fyzické osoby s místem trvalého nebo jiného pobytu mimo území České republiky a u osoby, která se v posledních 5 letech nepřetržitě zdržovala mimo území České republiky po dobu delší než 3 měsíce, dokladem obdobným výpisu z evidence Rejstříku trestů ne starším než 3 měsíce, vydaným k tomu oprávněným orgánem státu trvalého nebo jiného pobytu této osoby a států, ve kterých se tato osoba v posledních 5 letech nepřetržitě zdržovala po dobu delší než 3 měsíce; pokud stát trvalého nebo jiného pobytu této osoby není totožný se státem, jehož je tato osoba občanem, též dokladem vydaným státem, jehož je občanem, b) u právnické osoby se sídlem mimo území České republiky dokladem obdobným výpisu z evidence Rejstříku trestů ne starším než 3 měsíce, vydaným k tomu oprávněným orgánem státu sídla, nebo c) čestným prohlášením o bezúhonnosti ve smyslu odstavce 3 ne starším než 3 měsíce, učiněným před správním nebo soudním orgánem příslušného státu, jestliže tento stát nevydává doklad uvedený v písmenech a) a b).“. 2. V § 44 se odstavec 4 zrušuje. 3. V § 45 se odstavec 4 zrušuje. 4. V § 46 se odstavec 3 zrušuje. 5. V § 47 se odstavec 5 zrušuje. 6. V § 48 se odstavec 8 zrušuje. 7. V § 49 se odstavec 3 zrušuje. Čl. LVI Přechodná ustanovení 1. Osvědčení o způsobilosti vydané Ministerstvem financí podle dosavadních právních předpisů se považuje za osvědčení vydané podle zákona č. 253/2008 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 2. Správní delikty podle § 44 odst. 4, § 45 odst. 4, § 46 odst. 3, § 47 odst. 5, § 48 odst. 8 nebo § 49 odst. 3 zákona č. 253/2008 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, spáchané do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, o kterých nebylo do dne nabytí účinnosti tohoto zákona pravomocně rozhodnuto, se posuzují podle dosavadních právních předpisů. 3. Řízení zahájené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a do tohoto dne neukončené se dokončí a práva a povinnosti s ním související se posuzují podle dosavadních právních předpisů. ČÁST ČTYŘICÁTÁ ŠESTÁ Změna trestního zákoníku Čl. LVII Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění zákona č. 306/2009 Sb., zákona č. 181/2011 Sb. a zákona č. 330/2011 Sb., se mění takto: 1. V § 8 odst. 2 se slova „, anebo fyzické osoby, která je podnikatelem a má na území České republiky podnik, jeho organizační složku nebo místo podnikání“ zrušují. 2. Na konci textu § 110 se doplňují slova „a zákon o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim“. 3. V § 114 odst. 2 písm. b) se slova „její vznik je neplatný“ nahrazují slovy „soud rozhodl o neplatnosti právnické osoby“. 4. V nadpisu § 260, § 260 odst. 1 a 2, § 260 odst. 4 písm. b) a v § 367 odst. 1 se slova „Evropských společenství“ nahrazují slovy „Evropské unie“. 5. V § 260 odst. 1 a 2 se slova „Evropskými společenstvími nebo jejich“ nahrazují slovy „Evropskou unií nebo jejím“. ČÁST ČTYŘICÁTÁ SEDMÁ Změna zákona o auditorech Čl. LVIII Zákon č. 93/2009 Sb., o auditorech a o změně některých zákonů (zákon o auditorech), ve znění zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 139/2011 Sb. a zákona č. 188/2011 Sb., se mění takto: 1. V § 4 odstavec 2 včetně poznámky pod čarou č. 11 zní: „(2) Za bezúhonnou se pro účely tohoto zákona nepovažuje fyzická osoba, která a) byla pravomocně odsouzena pro trestný čin spáchaný úmyslně, nebo b) byla pravomocně odsouzena pro trestný čin spáchaný z nedbalosti v souvislosti s prováděním auditorské činnosti, pokud se na ni nehledí, jako by nebyla odsouzena11). Za bezúhonnou se nepovažuje rovněž fyzická osoba, která nemá z profesního hlediska dobrou pověst. 11) Například § 105 a 106 trestního zákoníku.“. 2. V § 4 odst. 3 se věta poslední zrušuje. 3. V § 4 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní: „(4) Za účelem doložení bezúhonnosti žadatele podle odstavce 1 písm. c) si Komora vyžádá podle zvláštního právního předpisu12) výpis z evidence Rejstříku trestů; žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup. Fyzická osoba s trvalým nebo jiným pobytem na území České republiky, která se zdržovala v posledních 5 letech mimo území České republiky, bezúhonnost prokazuje též čestným prohlášením. Fyzická osoba s trvalým nebo jiným pobytem mimo území České republiky bezúhonnost prokazuje též dokladem obdobným výpisu z evidence Rejstříku trestů vydaným k tomu oprávněným orgánem státu trvalého nebo jiného pobytu této osoby, a zdržovala-li se tato fyzická osoba v posledních 5 letech mimo území státu trvalého nebo jiného pobytu, též čestným prohlášením. Nevydává-li stát trvalého nebo jiného pobytu doklad obdobný výpisu z evidence Rejstříku trestů, považuje se za rovnocenný doklad čestné prohlášení.“. Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 5. 4. V § 5 odst. 1 písm. d) se za slova „§ 4 odst. 2“ vkládají slova „a § 5 odst. 2“. 5. V § 5 odst. 1 písmeno h) zní: „h) je bezúhonná.“. 6. V § 5 se za odstavec 1 vkládají nové odstavce 2 a 3, které včetně poznámky pod čarou č. 23 znějí: „(2) Za bezúhonnou se pro účely tohoto zákona nepovažuje právnická osoba, která a) byla pravomocně odsouzena pro trestný čin spáchaný úmyslně, nebo b) byla pravomocně odsouzena pro trestný čin spáchaný z nedbalosti v souvislosti s prováděním auditorské činnosti, pokud se na ni nehledí, jako by nebyla odsouzena23). Za bezúhonnou se nepovažuje rovněž právnická osoba, která nemá z profesního hlediska dobrou pověst. (3) Za účelem doložení bezúhonnosti právnické osoby podle odstavce 1 písm. h) si Komora vyžádá podle zvláštního právního předpisu výpis z evidence Rejstříku trestů; žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup. Právnická osoba se sídlem mimo území České republiky bezúhonnost též prokazuje dokladem obdobným výpisu z evidence Rejstříku trestů vydaným k tomu oprávněným orgánem státu sídla. Nevydává-li stát sídla doklad obdobný výpisu z evidence Rejstříku trestů, považuje se za rovnocenný doklad čestné prohlášení. 23) Zákon č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim.“. Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 4. 7. V § 6 odst. 3 se za písmeno a) vkládá nové písmeno b), které zní: „b) proti ní bylo zahájeno trestní řízení pro trestné činy vymezené v § 5 odst. 2 vedené podle zákona upravujícího trestní odpovědnost právnických osob ode dne zahájení tohoto řízení do dne, kdy nabude právní moci rozhodnutí, kterým se toto řízení končí,“. Dosavadní písmena b) a c) se označují jako písmena c) a d). 8. V § 7 odst. 2 se za písmeno b) vkládá nové písmeno c), které zní: „c) přestala splňovat požadavky bezúhonnosti podle § 5 odst. 1 písm. h), a to ke dni, kdy nastaly skutečnosti, jež jsou překážkou bezúhonnosti,“. Dosavadní písmena c) a d) se označují jako písmena d) a e). 9. V § 24 odst. 6 se slova „§ 6 odst. 3 písm. c)“ nahrazují slovy „§ 6 odst. 3 písm. d)“ a slova „§ 7 odst. 2 písm. d)“ se nahrazují slovy „§ 7 odst. 2 písm. e)“. 10. V § 28 odst. 3 se slova „odst. 3 věta poslední“ nahrazují slovy „odst. 4“. Čl. LIX Přechodná ustanovení 1. Řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a do tohoto dne neukončená se dokončí a práva a povinnosti s nimi související se posuzují podle dosavadních právních předpisů. 2. Auditorské oprávnění vydané podle předchozích právních předpisů se považuje za auditorské oprávnění vydané podle § 4 a 5 zákona č. 93/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST ČTYŘICÁTÁ OSMÁ Změna zákona o pojišťovnictví Čl. LX Zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění zákona č. 409/2010 Sb. a zákona č. 188/2011 Sb., se mění takto: 1. V § 9 odstavec 1 zní: „(1) Pro účely tohoto zákona se za důvěryhodnou právnickou osobu považuje právnická osoba, a) která nebyla pravomocně odsouzena pro trestný čin, b) splňuje-li podmínku důvěryhodnosti každý člen statutárního orgánu a dozorčího orgánu právnické osoby, c) které nebylo odejmuto povolení k provozování činnosti pro porušení podmínek stanovených tímto nebo jiným právním předpisem, d) ohledně jejíhož majetku nebylo pravomocně rozhodnuto o tom, že je tato právnická osoba v úpadku.“. 2. V § 11 se za odstavec 3 vkládají nové odstavce 4 až 6, které znějí: „(4) Dokladem bezúhonnosti tuzemské právnické osoby a zahraniční právnické osoby je výpis z Rejstříku trestů, jestliže tato osoba v posledních třech letech přede dnem, ke kterému se prokazuje bezúhonnost, působila v České republice tak, že zde měla sídlo anebo alespoň vykonávala svoji činnost nebo měla zde svůj majetek nepřetržitě po dobu více než 3 měsíců. (5) Zahraniční právnická osoba dokládá bezúhonnost též doklady obdobnými výpisu z Rejstříku trestů vydanými státem, ve kterém působí, jakož i státy, ve kterých v posledních 3 letech přede dnem, ke kterému se prokazuje bezúhonnost, působila nepřetržitě po dobu více než 3 měsíců. Tuzemská právnická osoba, která v posledních 3 letech přede dnem, ke kterému se prokazuje bezúhonnost, působila nepřetržitě po dobu více než 3 měsíců v zahraničí, dokládá svoji bezúhonnost také doklady obdobnými výpisu z Rejstříku trestů vydanými státem, ve kterém v uvedené době působila. (6) Jestliže stát podle odstavce 5 nevydává doklad obdobný výpisu z Rejstříku trestů, považuje se za rovnocenný doklad o bezúhonnosti právnické osoby doklad vydaný příslušným soudem nebo správním úřadem státu, ve kterém právnická osoba působí, nebo státu, ve kterém v posledních 3 letech přede dnem, ke kterému se prokazuje bezúhonnost, osoba působila nepřetržitě po dobu více než 3 měsíců. Nevydává-li soud nebo správní úřad podle věty první ani takový doklad, považuje se za rovnocenný doklad místopřísežné prohlášení, ne starší 3 měsíců, učiněné právnickou osobou před příslušným soudem nebo správním úřadem anebo před notářem státu, ve kterém právnická osoba působí, nebo státu, ve kterém v posledních 3 letech přede dnem, ke kterému se prokazuje bezúhonnost, osoba působila nepřetržitě po dobu více než 3 měsíců.“. Dosavadní odstavce 4 až 6 se označují jako odstavce 7 až 9. Čl. LXI Přechodná ustanovení 1. Povolení udělené Českou národní bankou podle dosavadních právních předpisů se považuje za povolení udělené podle zákona č. 277/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 2. Řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a do tohoto dne neukončená se dokončí a práva a povinnosti s nimi související se posuzují podle dosavadních právních předpisů. ČÁST PADESÁTÁ ÚČINNOST Čl. LXIII Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2012. Němcová v. r. Nečas v. r.
Usnesení Poslanecké sněmovny č. 419/2011 Sb.	Usnesení Poslanecké sněmovny č. 419/2011 Sb. Usnesení Poslanecké sněmovny k zákonu o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim, přijatému Parlamentem dne 27. října 2011 a vrácenému prezidentem republiky dne 18. listopadu 2011 Vyhlášeno 22. 12. 2011, částka 146/2011 419 USNESNÍ Poslanecké sněmovny ze dne 6. prosince 2011 Poslanecká sněmovna setrvává na zákonu o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim, přijatém Parlamentem dne 27. října 2011 a vráceném prezidentem republiky dne 18. listopadu 2011. Němcová v. r.
Zákon č. 418/2011 Sb.	Zákon č. 418/2011 Sb. Zákon o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim Vyhlášeno 22. 12. 2011, datum účinnosti 1. 1. 2012, částka 146/2011 * ČÁST PRVNÍ - OBECNÁ USTANOVENÍ (§ 1 — § 6) * ČÁST DRUHÁ - ZÁKLADY TRESTNÍ ODPOVĚDNOSTI PRÁVNICKÝCH OSOB (§ 7 — § 13) * ČÁST TŘETÍ - TRESTY A OCHRANNÁ OPATŘENÍ (§ 14 — § 27) * ČÁST ČTVRTÁ - ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ O ŘÍZENÍ PROTI PRÁVNICKÝM OSOBÁM (§ 29 — § 41) * ČÁST PÁTÁ - ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ O ŘÍZENÍ O MEZINÁRODNÍ JUSTIČNÍ SPOLUPRÁCI VE VĚCECH TRESTNÍCH (§ 42 — § 42) * ČÁST ŠESTÁ - ÚČINNOST (§ 48 — § 48) Aktuální znění od 28. 6. 2022 (130/2022 Sb.) 418 ZÁKON ze dne 27. října 2011 o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ OBECNÁ USTANOVENÍ § 1 Předmět úpravy a její vztah k jiným zákonům (1) Tento zákon upravuje podmínky trestní odpovědnosti právnických osob, tresty a ochranná opatřeníochranná opatření, které lze za spáchání stanovených trestných činůtrestných činů právnickým osobám uložit, a postup v řízení proti právnickým osobám. (2) Nestanoví-li tento zákon jinak, použije se trestní zákoník, v řízení proti právnické osobě trestní řád a v řízení o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních přiměřeně zákon o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních, není-li to z povahy věci vyloučeno. (3) Pro účely jiných právních předpisů se trestním řízenímtrestním řízením rozumí i řízení vedené proti právnické osobě podle tohoto zákona. Místní působnost § 2 (1) Podle zákona České republiky se posuzuje trestnost činu spáchaného na území České republiky právnickou osobou, která má sídlo v České republice nebo má na území České republiky umístěn podnik nebo organizační složku, anebo zde alespoň vykonává svoji činnost nebo zde má svůj majetek. (2) Trestný činTrestný čin se považuje za spáchaný na území České republiky, dopustila-li se právnická osoba jednání a) zcela nebo zčásti na území České republiky, i když porušení nebo ohrožení zájmu chráněného trestním zákonemtrestním zákonem nastalo nebo mělo nastat zcela nebo zčásti v cizině, nebo b) v cizině, pokud porušení nebo ohrožení zájmu chráněného trestním zákonemtrestním zákonem nastalo nebo mělo, byť i jen zčásti, nastat na území České republiky. (3) Na účastenství se užije obdobně § 4 odst. 3 a 4 trestního zákoníku. § 3 Podle zákona České republiky se posuzuje také trestnost činu, pokud jej v cizině spáchala právnická osoba mající sídlo v České republice. § 4 (1) Podle zákona České republiky se posuzuje trestnost činu mučení a jiného nelidského a krutého zacházení (§ 149 trestního zákoníku), padělání a pozměnění peněz (§ 233 trestního zákoníku), udávání padělaných a pozměněných peněz (§ 235 trestního zákoníku), výroby a držení padělatelského náčiní a zařízení určeného k neoprávněnému získání platebního prostředku (§ 236 trestního zákoníku), neoprávněné výroby peněz (§ 237 trestního zákoníku), rozvracení republiky (§ 310 trestního zákoníku), teroristického útoku (§ 311 trestního zákoníku), teroru (§ 312 trestního zákoníku), účasti na teroristické skupiněteroristické skupině (§ 312a trestního zákoníku), financování terorismu (§ 312d trestního zákoníku), podpory a propagace terorismu (§ 312e trestního zákoníku), vyhrožování teroristickým trestným činemtrestným činem (§ 312f trestního zákoníku), sabotáže (§ 314 trestního zákoníku), vyzvědačství (§ 316 trestního zákoníku), násilí proti orgánu veřejné moci (§ 323 trestního zákoníku), násilí proti úřední osobě (§ 325 trestního zákoníku), padělání a pozměnění veřejné listinyveřejné listiny (§ 348 trestního zákoníku), genocidia (§ 400 trestního zákoníku), útoku proti lidskosti (§ 401 trestního zákoníku), apartheidu a diskriminace skupiny lidí (§ 402 trestního zákoníku), přípravy útočné války (§ 406 trestního zákoníku), válečné krutosti (§ 412 trestního zákoníku), perzekuce obyvatelstva (§ 413 trestního zákoníku), plenění v prostoru válečných operací (§ 414 trestního zákoníku), zneužití mezinárodně uznávaných a státních znaků (§ 415 trestního zákoníku), zneužití vlajky a příměří (§ 416 trestního zákoníku) a ublížení parlamentáři (§ 417 trestního zákoníku) i tehdy, spáchala-li takový trestný čintrestný čin v cizině právnická osoba, která nemá sídlo v České republice. (2) Podle zákona České republiky se posuzuje trestnost činu spáchaného v cizině právnickou osobou, která nemá sídlo v České republice, též tehdy, byl-li čin spáchán ve prospěch právnické osoby, která má na území České republiky sídlo. § 5 (1) Podle zákona České republiky se posuzuje také trestnost činu, pokud tak stanoví mezinárodní smlouva, která je součástí právního řádu (dále jen „mezinárodní smlouva“). (2) Ustanovení § 2 až 4 se neužijí, jestliže to mezinárodní smlouva nepřipouští. § 6 Vyloučení odpovědnosti některých právnických osob za trestný čin (1) Podle tohoto zákona nejsou trestně odpovědné a) Česká republika, b) územní samosprávné celky při výkonu veřejné moci. (2) Majetková účast právnických osob uvedených v odstavci 1 na právnické osobě nevylučuje trestní odpovědnost takové právnické osoby podle tohoto zákona. ČÁST DRUHÁ ZÁKLADY TRESTNÍ ODPOVĚDNOSTI PRÁVNICKÝCH OSOB § 7 Trestné činy Trestnými činyTrestnými činy se pro účely tohoto zákona rozumí zločiny nebo přečiny uvedené v trestním zákoníku, s výjimkou trestných činůtrestných činů zabití (§ 141 trestního zákoníku), vraždy novorozeného dítětedítěte matkou (§ 142 trestního zákoníku), účasti na sebevraždě (§ 144 trestního zákoníku), rvačky (§ 158 trestního zákoníku), soulože mezi příbuznými (§ 188 trestního zákoníku), dvojího manželství (§ 194 trestního zákoníku), opuštění dítětedítěte nebo svěřené osoby (§ 195 trestního zákoníku), zanedbání povinné výživy (§ 196 trestního zákoníku), týrání osoby žijící ve společném obydlíobydlí (§ 199 trestního zákoníku), porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže podle § 248 odst. 2 trestního zákoníku, vlastizrady (§ 309 trestního zákoníku), zneužití zastupování státu a mezinárodní organizace (§ 315 trestního zákoníku), spolupráce s nepřítelem (§ 319 trestního zákoníku), válečné zrady (§ 320 trestního zákoníku), služby v cizích ozbrojených silách (§ 321 trestního zákoníku), osvobození vězně (§ 338 trestního zákoníku), násilného překročení státní hranice (§ 339 trestního zákoníku), vzpoury vězňů (§ 344 trestního zákoníku), nebezpečného pronásledování (§ 354 trestního zákoníku), opilství (§ 360 trestního zákoníku), proti branné povinnosti uvedených ve zvláštní části hlavě jedenácté trestního zákoníku, vojenských uvedených ve zvláštní části hlavě dvanácté trestního zákoníku a použití zakázaného bojového prostředku a nedovoleného vedení boje (§ 411 trestního zákoníku). § 8 Trestní odpovědnost právnické osoby (1) Trestným činemTrestným činem spáchaným právnickou osobou je protiprávní čin spáchaný v jejím zájmu nebo v rámci její činnosti, jednal-li tak a) statutární orgán nebo člen statutárního orgánu, anebo jiná osoba ve vedoucím postavení v rámci právnické osoby, která je oprávněna jménem nebo za právnickou osobu jednat, b) osoba ve vedoucím postavení v rámci právnické osoby, která u této právnické osoby vykonává řídící nebo kontrolní činnost, i když není osobou uvedenou v písmenu a), c) ten, kdo vykonává rozhodující vliv na řízení této právnické osoby, jestliže jeho jednání bylo alespoň jednou z podmínek vzniku následku zakládajícího trestní odpovědnost právnické osoby, nebo d) zaměstnanec nebo osoba v obdobném postavení (dále jen „zaměstnanec“) při plnění pracovních úkolů, i když není osobou uvedenou v písmenech a) až c), jestliže jí ho lze přičítat podle odstavce 2. (2) Právnické osobě lze přičítat spáchání trestného činutrestného činu uvedeného v § 7, jestliže byl spáchán a) jednáním orgánů právnické osoby nebo osob uvedených v odstavci 1 písm. a) až c), nebo b) zaměstnancem uvedeným v odstavci 1 písm. d) na podkladě rozhodnutí, schválení nebo pokynu orgánů právnické osoby nebo osob uvedených v odstavci 1 písm. a) až c) anebo proto, že orgány právnické osoby nebo osoby uvedené v odstavci 1 písm. a) až c) neprovedly taková opatření, která měly provést podle jiného právního předpisu nebo která po nich lze spravedlivě požadovat, zejména neprovedly povinnou nebo potřebnou kontrolu nad činností zaměstnanců nebo jiných osob, jimž jsou nadřízeny, anebo neučinily nezbytná opatření k zamezení nebo odvrácení následků spáchaného trestného činutrestného činu. (3) Trestní odpovědnosti právnické osoby nebrání, nepodaří-li se zjistit, která konkrétní fyzická osoba jednala způsobem uvedeným v odstavcích 1 a 2. (4) Ustanovení odstavců 1 a 2 se užijí i tehdy, jestliže a) k jednání uvedenému v odstavcích 1 a 2 došlo před vznikem právnické osoby, b) právnická osoba vznikla, ale soud rozhodl o neplatnosti právnické osoby, c) právní úkon, který měl založit oprávnění k jednání za právnickou osobu, je neplatný nebo neúčinný, nebo d) jednající fyzická osoba není za takový trestný čintrestný čin trestně odpovědná. (5) Právnická osoba se trestní odpovědnosti podle odstavců 1 až 4 zprostí, pokud vynaložila veškeré úsilí, které na ní bylo možno spravedlivě požadovat, aby spáchání protiprávního činu osobami uvedenými v odstavci 1 zabránila. § 9 Pachatel, spolupachatel a účastník (1) Pachatelem trestného činutrestného činu je právnická osoba, které lze přičítat porušení nebo ohrožení zájmu chráněného trestním zákonemtrestním zákonem způsobem uvedeným v tomto zákoně. (2) Pachatelem je i právnická osoba, která k provedení činu užila jiné právnické nebo fyzické osoby. (3) Trestní odpovědností právnické osoby není dotčena trestní odpovědnost fyzických osob uvedených v § 8 odst. 1 a trestní odpovědností těchto fyzických osob není dotčena trestní odpovědnost právnické osoby. Byl-li trestný čintrestný čin spáchán společným jednáním více osob, z nichž alespoň jedna je osoba právnická, odpovídá každá z nich, jako by trestný čintrestný čin spáchala sama. § 10 Trestní odpovědnost právního nástupce právnické osoby (1) Trestní odpovědnost právnické osoby přechází na všechny její právní nástupce. (2) Přešla-li trestní odpovědnost podle odstavce 1 na více právních nástupců právnické osoby, přihlédne soud při rozhodování o druhu a výměře trestu nebo ochranného opatřeníochranného opatření i k tomu, v jakém rozsahu na každého z nich přešly výnosy, užitky a jiné výhody ze spáchaného trestného činutrestného činu, případně i k tomu, v jakém rozsahu kterýkoli z nich pokračuje v činnosti, v souvislosti s níž byl spáchán trestný čintrestný čin. (3) Na ukládání úhrnného, souhrnného a společného trestu právnímu nástupci se obdobně užijí ustanovení trestního zákoníku; nepřichází-li takový postup v úvahu vzhledem k povaze právního nástupnictví nebo z jiných důvodů, soud uloží samostatný trest. (4) Obdobně podle odstavců 1 až 3 bude soud postupovat v případě, že dojde ke zrušení právnické osoby po pravomocném skončení trestního stíhání. § 11 Účinná lítost (1) Trestní odpovědnost právnické osoby zaniká, jestliže dobrovolně upustila od dalšího protiprávního jednání a a) odstranila nebezpečí, které vzniklo zájmu chráněnému trestním zákonemtrestním zákonem, anebo škodlivému následku zamezila nebo škodlivý následek napravila, nebo b) učinila státnímu zástupci nebo policejnímu orgánu o trestném činutrestném činu oznámení v době, kdy nebezpečí, které vzniklo zájmu chráněnému trestním zákonemtrestním zákonem, mohlo být ještě odstraněno nebo škodlivému následku trestného činutrestného činu mohlo být ještě zabráněno. (2) Trestní odpovědnost právnické osoby podle odstavce 1 však nezaniká, spáchala-li trestný čintrestný čin pletich v insolvenčním řízeníinsolvenčním řízení (§ 226 trestního zákoníku), porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže podle § 248 odst. 1 písm. e) trestního zákoníku, zjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě podle § 256 odst. 3 nebo 4 trestního zákoníku, pletich při zadání veřejné zakázky a při veřejné soutěži podle § 257 odst. 1 písm. b) nebo c) trestního zákoníku, pletich při veřejné dražbě podle § 258 odst. 1 písm. b) nebo c) trestního zákoníku, přijetí úplatkuúplatku (§ 331 trestního zákoníku), podplacení (§ 332 trestního zákoníku) nebo nepřímého úplatkářství (§ 333 trestního zákoníku). § 12 Promlčení trestní odpovědnosti Na promlčení trestní odpovědnosti právnických osob platí obdobně § 34 trestního zákoníku. § 13 Vyloučení z promlčení Uplynutím promlčecí doby nezaniká trestní odpovědnost a) za trestné činytrestné činy uvedené ve zvláštní části hlavě třinácté trestního zákoníku, s výjimkou trestných činůtrestných činů založení, podpory a propagace hnutí směřujícího k potlačení práv a svobod člověka (§ 403 trestního zákoníku), projevu sympatií k hnutí směřujícímu k potlačení práv a svobod člověka (§ 404 trestního zákoníku) a popírání, zpochybňování, schvalování a ospravedlňování genocidia (§ 405 trestního zákoníku), b) za trestné činytrestné činy rozvracení republiky (§ 310 trestního zákoníku), teroristického útoku (§ 311 trestního zákoníku) a teroru (§ 312 trestního zákoníku), pokud byly spáchány za takových okolností, že zakládají válečný zločin nebo zločin proti lidskosti podle předpisů mezinárodního práva. ČÁST TŘETÍ TRESTY A OCHRANNÁ OPATŘENÍ HLAVA I OBECNÁ USTANOVENÍ § 14 Přiměřenost trestu a ochranného opatření (1) Při stanovení druhu trestu a jeho výměry přihlédne soud k povaze a závažnosti trestného činutrestného činu, k poměrům právnické osoby, včetně její dosavadní činnosti a jejích majetkových poměrů; přitom přihlédne též k tomu, zda právnická osoba vykonává činnost ve veřejném zájmu, která má strategický nebo obtížně nahraditelný význam pro národní hospodářství, obranu nebo bezpečnost. Dále soud přihlédne k působení právnické osoby po činu, zejména k její případné účinné snaze nahradit škodu nebo odstranit jiné škodlivé následky činu. Přihlédne také k účinkům a důsledkům, které lze očekávat od trestu pro budoucí činnost právnické osoby. (2) Ochranné opatřeníOchranné opatření nelze právnické osobě uložit, není-li přiměřené povaze a závažnosti spáchaného činu, jakož i jejím poměrům. (3) Při ukládání trestních sankcítrestních sankcí soud přihlédne i k důsledkům, které může mít jejich uložení na třetí osoby, zejména přihlédne k právem chráněným zájmům osob poškozených trestným činemtrestným činem a věřitelů právnické osoby, jejichž pohledávky vůči trestně odpovědné právnické osobě vznikly v dobré víře a nemají původ nebo nesouvisí s trestným činemtrestným činem právnické osoby. § 15 Druhy trestů a ochranných opatření (1) Za trestné činytrestné činy spáchané právnickou osobou lze uložit pouze tyto tresty a) zrušení právnické osoby, b) propadnutí majetku, c) peněžitý trest, d) propadnutí věci, e) zákaz činnosti, f) zákaz držení a chovu zvířat, g) zákaz plnění veřejných zakázek nebo účasti ve veřejné soutěži, h) zákaz přijímání dotací a subvencí, i) uveřejnění rozsudku. (2) Za trestné činytrestné činy spáchané právnickou osobou lze uložit jako ochranné opatřeníochranné opatření zabrání věci nebo zabrání části majetku. (3) Právnické osobě lze uložit tresty a ochranná opatřeníochranná opatření uvedená v odstavcích 1 a 2 samostatně nebo vedle sebe. Nelze však uložit peněžitý trest nebo zabrání části majetku vedle propadnutí téže části majetku a trest propadnutí věci vedle zabrání téže věci. HLAVA II UKLÁDÁNÍ JEDNOTLIVÝCH DRUHŮ TRESTŮ § 16 Zrušení právnické osoby (1) Soud může uložit trest zrušení právnické osoby právnické osobě se sídlem v České republice, pokud její činnost spočívala zcela nebo převážně v páchání trestného činutrestného činu nebo trestných činůtrestných činů. Trest zrušení právnické osoby nelze uložit, vylučuje-li to povaha právnické osoby. (2) Je-li právnickou osobou bankabanka, může soud uložit trest zrušení právnické osoby až po vyjádření České národní bankybanky k možnostem a důsledkům jeho uložení; k tomuto vyjádření soud přihlédne. Obdobně se věta první použije ohledně pojišťovny, zajišťovny, penzijního fondu, investiční společnosti, investičního fondu, obchodníka s cennými papírycennými papíry, spořitelního a úvěrního družstva, centrálního depozitáře, instituce elektronických peněz, platební instituce, provozovatele vypořádacího systému a organizátora trhu s investičními nástroji. (3) Je-li právnickou osobou komoditní burza, může soud uložit trest zrušení právnické osoby až po vyjádření příslušného orgánu státní správy, který uděluje státní povolení k provozování burzy podle jiného právního předpisu, k možnostem a důsledkům jeho uložení; k tomuto vyjádření soud přihlédne. (4) Právní mocí rozhodnutí, kterým byl uložen trest zrušení právnické osoby, vstupuje tato právnická osoba do likvidace. (5) Z majetku právnické osoby, které byl uložen trest zrušení právnické osoby, mohou být uspokojeny pohledávky věřitelů, pokud nejde o majetek, u něhož je to vzhledem k jeho povaze nebo charakteru nebo k povaze spáchaného trestného činutrestného činu vyloučeno. § 17 Propadnutí majetku (1) Soud může uložit trest propadnutí majetku, odsuzuje-li právnickou osobu za zvlášť závažný zločin, kterým pro sebe nebo jiného získala nebo se snažila získat majetkový prospěch. (2) Bez podmínek odstavce 1 může soud uložit trest propadnutí majetku pouze v případě, že trestní zákoník uložení tohoto trestu za spáchaný zločin dovoluje. (3) Propadnutí majetku postihuje celý majetek právnické osoby nebo tu jeho část, kterou soud určí. (4) Je-li právnickou osobou bankabanka nebo zahraniční bankabanka, jejíž pobočka vykonává činnost na území České republiky na základě bankovní licence udělené Českou národní bankoubankou nebo na základě principu jednotné licence podle jiného právního předpisu, může soud uložit trest propadnutí majetku až po vyjádření České národní bankybanky k možnostem a důsledkům jeho uložení; k tomuto vyjádření soud přihlédne. Obdobně se věta první použije ohledně pojišťovny, pobočky pojišťovny, zajišťovny, pobočky zajišťovny, penzijního fondu, investiční společnosti, investičního fondu, obchodníka s cennými papírycennými papíry, pobočky obchodníka s cennými papírycennými papíry, spořitelního a úvěrního družstva, centrálního depozitáře, instituce elektronických peněz, pobočky zahraniční instituce elektronických peněz, platební instituce, provozovatele vypořádacího systému a organizátora trhu s investičními nástroji. § 18 Peněžitý trest (1) Soud může uložit právnické osobě peněžitý trest, odsuzuje-li ji za úmyslný trestný čintrestný čin nebo trestný čintrestný čin spáchaný z nedbalosti. Uložení peněžitého trestu nesmí být na újmu práv poškozeného. (2) Denní sazba činí nejméně 1 000 Kč a nejvíce 2 000 000 Kč. Při určení výše denní sazby zohlední soud majetkové poměry právnické osoby. (3) Ustanovení § 17 odst. 4 se užije obdobně. § 19 Propadnutí věci Soud může uložit právnické osobě trest propadnutí věci, včetně propadnutí náhradní hodnoty, za podmínek stanovených trestním zákoníkem. § 20 Zákaz činnosti (1) Soud může uložit právnické osobě trest zákazu činnosti na jeden rok až dvacet let, byl-li trestný čintrestný čin spáchán v souvislosti s touto činností. (2) Ustanovení § 17 odst. 4 se užije obdobně. § 20a Zákaz držení a chovu zvířat Soud může uložit právnické osobě trest zákazu držení a chovu zvířat až na dvacet let, byl-li trestný čintrestný čin spáchán v souvislosti s držením, chovem nebo péčí o zvíře. § 21 Zákaz plnění veřejných zakázek nebo účasti ve veřejné soutěži (1) Soud může uložit trest zákazu plnění veřejných zakázek nebo účasti ve veřejné soutěži právnické osobě na jeden rok až dvacet let, dopustila-li se právnická osoba trestného činutrestného činu v souvislosti s uzavíráním smluv na plnění veřejných zakázek nebo s jejich plněním, s účastí v zadávacím řízení nebo ve veřejné soutěži. (2) Trest zákazu plnění veřejných zakázek nebo účasti ve veřejné soutěži jako trest samostatný může soud uložit, jestliže vzhledem k povaze a závažnosti spáchaného trestného činutrestného činu uložení jiného trestu není třeba. (3) Trest zákazu plnění veřejných zakázek nebo účasti ve veřejné soutěži spočívá v tom, že se právnické osobě po dobu výkonu tohoto trestu zakazuje v soudem stanoveném rozsahu uzavírat smlouvy na plnění veřejných zakázek, účastnit se zadávacího řízení nebo veřejné soutěže podle jiných právních předpisů. § 22 Zákaz přijímání dotací a subvencí (1) Soud může uložit trest zákazu přijímání dotací a subvencí právnické osobě na jeden rok až dvacet let, dopustila-li se právnická osoba trestného činutrestného činu v souvislosti s podáváním nebo vyřizováním žádosti o dotaci, subvenci, návratnou finanční výpomoc nebo příspěvek, s jejich poskytováním nebo využíváním, anebo s poskytováním nebo využíváním jakékoliv jiné veřejné podpory. (2) Trest zákazu přijímání dotací a subvencí jako trest samostatný může soud uložit, jestliže vzhledem k povaze a závažnosti spáchaného trestného činutrestného činu uložení jiného trestu k dosažení účelu trestu není třeba. (3) Trest zákazu přijímání dotací a subvencí spočívá v tom, že se právnické osobě po dobu výkonu tohoto trestu zakazuje v soudem stanoveném rozsahu ucházet se o veškeré dotace, subvence, návratné finanční výpomoci, příspěvky nebo jakékoliv jiné veřejné podpory podle jiných právních předpisů, jakož i takové dotace, subvence, návratné finanční výpomoci, příspěvky nebo jakékoliv jiné veřejné podpory přijímat. § 22a Podmíněné upuštění od výkonu zbytku trestu zákazu činnosti, zákazu držení a chovu zvířat, zákazu plnění veřejných zakázek nebo účasti ve veřejné soutěži a zákazu přijímání dotací a subvencí (1) Po výkonu poloviny trestu zákazu činnosti, zákazu držení a chovu zvířat, zákazu plnění veřejných zakázek nebo účasti ve veřejné soutěži nebo zákazu přijímání dotací a subvencí může soud podmíněně upustit od výkonu jeho zbytku, jestliže odsouzená právnická osoba v době výkonu trestu svou další činností prokázala, že dalšího výkonu tohoto trestu není třeba, zejména pokud doloží účinný soubor opatření zajišťujících dodržování právních norem a směřujících k předcházení trestné činnosti včetně provedených nápravných opatření vedoucích k zamezení rizika opětovného spáchání stejné nebo podobné trestné činnosti, za kterou byla odsouzena. (2) Při podmíněném upuštění od výkonu zbytku trestu zákazu činnosti, zákazu držení a chovu zvířat, zákazu plnění veřejných zakázek nebo účasti ve veřejné soutěži nebo zákazu přijímání dotací a subvencí soud stanoví zkušební dobu na jeden rok až na deset let, nikoliv však na dobu kratší než zbytek trestu; zkušební doba počíná právní mocí rozhodnutí o tomto upuštění. (3) Ustanovení § 91 odst. 1 až 3 trestního zákoníku se použije přiměřeně. § 23 Uveřejnění rozsudku (1) Soud může uložit trest uveřejnění rozsudku, je-li třeba veřejnost seznámit s odsuzujícím rozsudkem, zejména vzhledem k povaze a závažnosti trestného činutrestného činu, anebo vyžaduje-li to zájem na ochraně bezpečnosti lidí nebo majetku, popřípadě společnosti. Přitom soud určí druh veřejného sdělovacího prostředku, ve kterém má být rozsudek uveřejněn, rozsah jeho uveřejnění a lhůtu určenou právnické osobě k uveřejnění rozsudku. (2) Trest uveřejnění rozsudku spočívá v tom, že odsouzená právnická osoba nechá na své náklady pravomocný odsuzující rozsudek nebo jeho vymezené části uveřejnit v soudem určeném druhu veřejného sdělovacího prostředku, a to s uvedením údajů obchodní firmy nebo názvu právnické osoby a jejího sídla. Údaje umožňující identifikaci fyzické osoby nebo právnické osoby, která je odlišná od odsouzené právnické osoby, uvedené ve výroku rozsudku a v jeho odůvodnění musí být před uveřejněním anonymizovány. HLAVA III ZÁNIK VÝKONU TRESTU § 24 Promlčení výkonu trestu Trest uložený právnické osobě nelze vykonat po uplynutí promlčecí doby, jež činí a) třicet let, jde-li o odsouzení k peněžitému trestu uloženému v nejméně 560 denních sazbách, nebo k trestu zákazu činnosti, zákazu držení a chovu zvířat, zákazu plnění veřejných zakázek nebo účasti ve veřejné soutěži, zákazu přijímání dotací a subvencí, pokud jejich délka činí alespoň 15 let, b) dvacet let, jde-li o odsouzení k peněžitému trestu uloženému v nejméně 380 denních sazbách, nebo k trestu zákazu činnosti, zákazu držení a chovu zvířat, zákazu plnění veřejných zakázek nebo účasti ve veřejné soutěži, zákazu přijímání dotací a subvencí, pokud jejich délka činí alespoň 10 let, c) deset let, jde-li o odsouzení k peněžitému trestu uloženému v nejméně 200 denních sazbách, nebo k trestu zákazu činnosti, zákazu držení a chovu zvířat, zákazu plnění veřejných zakázek nebo účasti ve veřejné soutěži, zákazu přijímání dotací a subvencí, pokud jejich délka činí alespoň 5 let, d) pět let při odsouzení k jinému trestu. § 25 Vyloučení z promlčení Výkon trestu uloženého pro trestné činytrestné činy uvedené v § 13 se nepromlčuje. HLAVA IV OCHRANNÁ OPATŘENÍ § 26 Zabrání věci Soud může uložit právnické osobě ochranné opatřeníochranné opatření zabrání věci, včetně zabrání náhradní hodnoty nebo zabrání spisů a zařízení, nebo namísto zabrání věci uložit pozměnění věci, odstranění určitého zařízení, označení nebo provedení jiné změny nebo omezení dispozice s věcí za podmínek stanovených trestním zákoníkem. § 26a Zabrání části majetku Soud může uložit právnické osobě ochranné opatřeníochranné opatření zabrání části majetku za podmínek stanovených trestním zákoníkem. HLAVA V ZÁNIK ÚČINKŮ ODSOUZENÍ § 27 (1) Na odsouzenou právnickou osobu se hledí, jako by nebyla odsouzena, jakmile byl a) trest vykonán, b) trest nebo jeho zbytek prominut, nebo c) výkon trestu promlčen. (2) Na právnickou osobu odsouzenou pro zvlášť závažný zločin k trestu propadnutí majetku nebo k trestu zákazu činnosti, zákazu držení a chovu zvířat, zákazu plnění veřejných zakázek nebo účasti ve veřejné soutěži anebo zákazu přijímání dotací a subvencí, pokud jejich délka činí alespoň pět let, se hledí, jako by nebyla odsouzena, jestliže ode dne uvedeného v odstavci 1 uplynuly tři roky. ČÁST ČTVRTÁ ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ O ŘÍZENÍ PROTI PRÁVNICKÝM OSOBÁM § 29 Místní příslušnost Nelze-li zjistit místo činu nebo byl-li čin spáchán v cizině, koná řízení soud, v jehož obvodu má obviněná právnická osoba sídlo nebo v jehož obvodu má obviněná zahraniční právnická osoba svůj podnik nebo organizační složku; jestliže se nedají tato místa zjistit nebo jsou mimo území České republiky, koná řízení soud, v jehož obvodu čin vyšel najevo. § 30 Vyrozumění o zahájení a skončení trestního stíhání (1) O zahájení trestního stíhání proti právnické osobě vyrozumí orgán činný v trestním řízeníorgán činný v trestním řízení, který trestní stíhání zahájil, příslušný orgán veřejné moci nebo osobu, které podle jiných právních předpisů vedou obchodní rejstřík nebo jiný zákonem určený rejstřík, registr nebo evidenci, orgán udělující licenci nebo povolení k činnosti této právnické osobě a orgán odpovědný za dozor nad takovou právnickou osobou. Tyto orgány nebo osoby vyrozumí předseda senátu a v přípravném řízení státní zástupce také o pravomocném skončení věci. (2) Je-li k zániku nebo přeměněpřeměně právnické osoby nutný zápis do zákonem určeného rejstříku, registru nebo evidence, vyrozumí předseda senátu orgán veřejné moci, který vede takový rejstřík, registr nebo evidenci, o skončení vykonávacího řízení. § 31 Společné řízení (1) Proti obviněné právnické osobě a obviněné fyzické osobě se koná společné řízení, jestliže jejich trestné činytrestné činy spolu souvisejí, pokud tomu nebrání důležité důvody. Společné řízení koná krajský soud, je-li příslušný konat řízení alespoň o jednom z trestných činůtrestných činů. Jsou-li pachateli nejtěžšího trestného činutrestného činu nebo nejtěžších trestných činůtrestných činů obviněná právnická osoba i fyzická osoba, koná společné řízení soud, který je příslušný konat řízení proti obviněné fyzické osobě. (2) Ve společném řízení vedeném proti právnické a fyzické osobě se trestní odpovědnost právnické a fyzické osoby posuzuje samostatně. (3) Pokud mají být v průběhu společného řízení vedeného proti fyzické a právnické osobě prováděny úkony trestního řízenítrestního řízení ve vztahu k oběma těmto osobám, provádějí se zpravidla nejprve ve vztahu k fyzické osobě. § 32 Zrušení, zánik a přeměna právnické osoby (1) Právnická osoba, proti které bylo zahájeno trestní stíhání, je povinna neprodleně písemně oznámit státnímu zástupci a v řízení před soudem předsedovi senátu, že budou prováděny úkony směřující k jejímu zrušení, zániku nebo k přeměněpřeměně, a to před provedením těchto úkonů, jinak jsou tyto úkony neplatné. (2) Právnická osoba, proti které bylo zahájeno trestní stíhání, nemůže být do doby jeho pravomocného skončení zrušena a nemůže dojít k její přeměněpřeměně, ani k jejímu zániku, s výjimkou případu, kdy by důsledky byly nepřiměřené povaze spáchaného trestného činutrestného činu; v takovém případě trestní odpovědnost právnické osoby, proti níž bylo zahájeno trestní stíhání, přechází na právního nástupce této osoby. Byla-li právnická osoba založena na dobu určitou nebo k dosažení určitého účelu, a v době od zahájení jejího trestního stíhání uplynula doba, na níž byla založena, nebo se naplnil účel, pro který byla založena, hledí se na ni od tohoto okamžiku, jako by byla založena na dobu neurčitou. (3) O tom, zda právnická osoba může být zrušena a zda smí dojít k její přeměněpřeměně, popřípadě k jejímu zániku, rozhodne na návrh této právnické osoby nebo jiné oprávněné osoby v přípravném řízení soudce a v řízení před soudem předseda senátu. (4) Pokud státní zástupce a v řízení před soudem předseda senátu nepodá příslušnému soudu návrh na vyslovení neplatnosti úkonů směřujících ke zrušení, zániku nebo přeměněpřeměně právnické osoby, neplatnosti rozhodnutí o schválení přeměnypřeměny právnické osoby nebo neplatnosti projektu přeměnypřeměny za podmínek stanovených jiným právním předpisem, hledí se na tyto úkony jako na platné. (5) Před rozhodnutím podle odstavce 3 může soudce a v řízení před soudem předseda senátu právnické osobě uložit, aby ve stanovené lhůtě složila na určený účet jím stanovenou částku odpovídající výši předpokládaného peněžitého trestu nebo aby poskytla jinou záruku. Na trvání těchto opatření a na nakládání se složenou částkou platí obdobně § 73a odst. 5 věta první a § 73a odst. 6 až 9 trestního řádu. (6) Proti rozhodnutím uvedeným v odstavcích 3 a 5 je přípustná stížnost, která má v případě rozhodnutí podle odstavce 3 odkladný účinek. (7) Omezeními podle odstavců 1 a 2 a rozhodnutím podle odstavce 3 není dotčena pravomoc příslušného orgánu odejmout právnické osobě, proti které je vedeno trestní stíhání, povolení nebo jiné oprávnění k činnosti a navrhnout zrušení této právnické osoby podle jiného právního předpisu. (8) Přiměřeně podle odstavců 1 až 7 se postupuje i v případě, že má dojít k zrušení, zániku nebo přeměněpřeměně právnické osoby ve vykonávacím řízení. (9) Orgán veřejné moci nebo osoba, které vedou podle jiných právních předpisů obchodní rejstřík nebo jiný zákonem určený rejstřík, registr nebo evidenci právnických osob, nezapíší zrušení nebo přeměnupřeměnu právnické osoby do takového rejstříku, registru nebo evidence, ani neprovedou její výmaz bez povolení podle odstavce 3, ledaže se na zrušení nebo přeměnupřeměnu právnické osoby hledí jako na platné podle odstavce 4. (10) Pokud není splněna některá z podmínek umožňujících podle odstavců 1 až 9 zrušení nebo přeměnupřeměnu právnické osoby, právnická osoba nezanikne. (11) PřeměnouPřeměnou se pro účely tohoto zákona rozumí sloučení, splynutí nebo rozdělení právnické osoby, převod jmění na společníka, změna právní formy právnické osoby nebo přemístění sídla právnické osoby do zahraničí. § 33 Zajišťovací opatření (1) Hrozí-li důvodná obava, že obviněná právnická osoba bude postupovat způsobem uvedeným v § 67 písm. c) trestního řádu, může již v přípravném řízení soudce na návrh státního zástupce a v řízení před soudem předseda senátu obviněné právnické osobě dočasně pozastavit výkon jednoho nebo více předmětů činnosti nebo uložit omezení nakládání s majetkem této právnické osoby; přitom přihlédne i k důsledkům, které může mít uložení zajišťovacího opatření na třetí osoby. (2) Z důležitých důvodů může předseda senátu a v přípravném řízení státní zástupce na návrh dotčené právnické osoby povolit provedení úkonu, který se týká majetku, na nějž se vztahuje zajišťovací opatření podle odstavce 1. Nevyhoví-li státní zástupce návrhu právnické osoby podle věty první, je povinen jej nejpozději do 5 pracovních dnů od doručení předložit k rozhodnutí soudci; o tomto postupu vyrozumí dotčenou právnickou osobu. (3) Předseda senátu a v přípravném řízení státní zástupce zajišťovací opatření zruší nebo omezí, jestliže již není pro účely řízení třeba nebo není třeba ve stanoveném rozsahu. (4) Rozhodnutí podle odstavce 1, kterým byl právnické osobě dočasně pozastaven výkon jednoho nebo více předmětů činnosti, jakož i rozhodnutí o zrušení nebo omezení tohoto zajišťovacího opatření, se zašlou bez zbytečného odkladu orgánu udělujícímu povolení nebo jiné oprávnění k činnosti obviněné právnické osobě a v případě právnické osoby uvedené v § 17 odst. 4 také České národní bancebance. (5) Právnická osoba, které bylo uloženo zajišťovací opatření podle odstavce 1, má právo kdykoliv žádat o zrušení nebo omezení zajištění. O takové žádosti se musí neodkladně rozhodnout. Byla-li žádost zamítnuta, může ji právnická osoba, neuvede-li v ní nové důvody, opakovat až po uplynutí 30 dnů od právní moci rozhodnutí. Nevyhoví-li takové žádosti v přípravném řízení státní zástupce, je povinen ji nejpozději do 5 pracovních dnů od doručení předložit k rozhodnutí soudci; o tomto postupu vyrozumí dotčenou právnickou osobu. (6) Proti rozhodnutím uvedeným v odstavcích 1 až 5 je přípustná stížnost, jež má v případě rozhodnutí o zrušení nebo omezení zajišťovacího opatření nebo povolení úkonu podle odstavce 2 odkladný účinek. § 33a Státní zástupce a v řízení před soudem soud může při zvážení všech rozhodných skutečností na odůvodněnou žádost České národní bankybanky přerušit trestní stíhání proti právnické osobě, je-li to zapotřebí pro zajištění účinného uplatnění opatření k řešení krize nebo opatření včasného zásahu uloženého podle zákona upravujícího ozdravné postupy a řešení krize na finančním trhu. § 34 Úkony právnické osoby (1) Za právnickou osobu činí v řízení úkony ten, kdo je k tomu oprávněn v řízení před soudem podle občanského soudního řádu. Tato osoba musí prokázat své oprávnění k činění úkonů za právnickou osobu. (2) Právnická osoba si může zvolit zmocněnce. Zmocnění k zastoupení se prokazuje písemnou plnou mocí. Plnou moc lze udělit i ústně do protokolu. V řízení může mít obviněná právnická osoba současně pouze jednoho zmocněnce. (3) V řízení může za právnickou osobu činit úkony současně jen jedna osoba. (4) Činit úkony v řízení nemůže osoba, která je obviněným, poškozeným nebo svědkem v téže věci. Pokud je v průběhu řízení zjištěna tato skutečnost, předseda senátu a v přípravném řízení státní zástupce vyzve právnickou osobu, aby určila k provádění úkonů v dalším řízení jinou osobu; k určení takové osoby jí stanoví lhůtu zpravidla v délce 7 dnů. (5) Není-li osoba uvedená v odstavci 4 určena ve stanovené lhůtě, nebo právnická osoba nemá osobu způsobilou činit úkony v řízení, popřípadě právnické osobě nebo jejímu zmocněnci prokazatelně nelze doručovat písemnosti, předseda senátu a v přípravném řízení soudce ustanoví právnické osobě opatrovníka. Osobu lze ustanovit opatrovníkem jen s jejím souhlasem. Opatrovníkem nelze ustanovit osobu, o níž lze mít důvodně za to, že má takový zájem na výsledku řízení, který odůvodňuje obavu, že nebude řádně hájit zájmy právnické osoby. Usnesení o ustanovení opatrovníka se oznamuje tomu, kdo je ustanovován opatrovníkem, a nevylučuje-li to povaha věci, též právnické osobě. (6) Osoba uvedená v odstavci 1, zmocněnec a opatrovník mají v řízení stejná práva a povinnosti jako ten, proti němuž se vede trestní řízenítrestní řízení. (7) Nedostaví-li se osoba uvedená v odstavci 1, popřípadě zmocněnec obviněné právnické osoby nebo opatrovník, k hlavnímu líčení bez řádné omluvy, může soud hlavní líčení provést v jejich nepřítomnosti, byla-li obžaloba obviněné právnické osobě řádně doručena, byla-li včas a řádně k hlavnímu líčení předvolána, bylo-li dodrženo ustanovení o zahájení trestního stíhání a obviněná právnická osoba byla upozorněna na možnost prostudovat spis a učinit návrhy na doplnění vyšetřování. (8) Má-li právnická osoba zmocněnce nebo byl-li jí určen opatrovník, písemnosti určené právnické osobě se doručují pouze tomuto zmocněnci nebo opatrovníkovi, pokud trestní řád nestanoví jinak. § 35 Obhájce (1) Ustanovení § 34 nemá vliv na právo obviněné právnické osoby na obhajobu. (2) Pro obviněnou právnickou osobu se nepoužijí ustanovení trestního řádu o nutné obhajobě. § 36 Předvolání, předvedení a pořádková pokuta (1) Jestliže se osoba, která za právnickou osobu činí úkony podle § 34, bez dostatečné omluvy nedostaví, může být předvedena, pokud byla řádně předvolána. (2) Jestliže osoba, která za právnickou osobu činí úkony podle § 34 odst. 1, 2 nebo 4, přes předchozí napomenutí ruší řízení nebo se k soudu, státnímu zástupci nebo policejnímu orgánu chová urážlivě, nebo pokud bez dostatečné omluvy neuposlechne příkazu nebo nevyhoví výzvě, které jí byly dány podle trestního řádu nebo podle tohoto zákona, může být právnické osobě, kterou zastupuje, předsedou senátu a v přípravném řízení státním zástupcem nebo policejním orgánem uložena pořádková pokuta do 500 000 Kč. Dopustí-li se jednání uvedeného ve větě první opatrovník, lze mu uložit pořádkovou pokutu do 50 000 Kč. (3) Proti rozhodnutí podle odstavce 2 je přípustná stížnost, jež má odkladný účinek. Na rozhodování o stížnosti se obdobně použije § 146a trestního řádu. § 37 Výslech a závěrečná řeč v hlavním líčení a ve veřejném zasedání (1) Koná-li se společné řízení proti právnické i fyzické osobě, vyslechne se při hlavním líčení a veřejném zasedání nejprve fyzická osoba a až poté zástupce právnické osoby. (2) Při závěrečných řečech mluví po závěrečné řeči státního zástupce, poškozeného, zúčastněné osoby, popřípadě po jejich zmocněncích, obhájce právnické osoby, poté zástupce právnické osoby, obhájce fyzické osoby a fyzická osoba. Poslední slovo přednese nejprve zástupce právnické osoby a poté fyzická osoba. § 37a Trestní příkaz Trestním příkazem lze právnické osobě uložit tyto tresty: a) peněžitý trest, b) trest propadnutí věci, c) trest zákazu činnosti do pěti let, d) trest zákazu držení a chovu zvířat do pěti let, e) trest zákazu plnění veřejných zakázek nebo účasti ve veřejné soutěži do pěti let, f) trest zákazu přijímání dotací a subvencí do pěti let, g) trest uveřejnění rozsudku. § 38 Výkon trestu zrušení právnické osoby (1) Jakmile nabude právní moci rozsudek, kterým byl uložen trest zrušení právnické osoby, nařídí předseda senátu jeho výkon. V nařízení výkonu trestu jmenuje likvidátora. Právnická osoba vstupuje do likvidace ke dni právní moci odsuzujícího rozsudku, kterým byl uložen trest zrušení právnické osoby. Právnická osoba zapsaná v obchodním rejstříku nebo v jiném zákonem určeném rejstříku, registru nebo evidenci zaniká dnem výmazu z tohoto rejstříku, registru nebo evidence, pokud jiný právní předpis nestanoví jinak. (2) Při likvidaci právnické osoby se při výkonu trestu zrušení právnické osoby postupuje podle jiného právního předpisu upravujícího likvidaci právnické osoby zrušené soudem, nestanoví-li tento zákon jinak. (3) Předseda senátu může na návrh osoby, jež na tom osvědčí právní zájem, nebo i bez návrhu, nestanoví-li jiný právní předpis jinak, odvolat likvidátora, který porušuje své povinnosti, a nahradit ho jinou osobou. § 39 Výkon trestu zákazu plnění veřejných zakázek nebo účasti ve veřejné soutěži Na výkon trestu zákazu plnění veřejných zakázek nebo účasti ve veřejné soutěži se přiměřeně užije ustanovení § 350 trestního řádu o výkonu trestu zákazu činnosti. § 40 Výkon trestu zákazu přijímání dotací a subvencí Na výkon trestu zákazu přijímání dotací a subvencí se přiměřeně užije ustanovení § 350 trestního řádu o výkonu trestu zákazu činnosti. § 41 Výkon trestu uveřejnění rozsudku (1) Jakmile nabude právní moci rozsudek, kterým byl uložen trest uveřejnění rozsudku, vyzve předseda senátu odsouzenou právnickou osobu, aby jej na své náklady a v určené lhůtě a v určeném rozsahu uveřejnila v jím určeném druhu veřejného sdělovacího prostředku. (2) Neuveřejní-li odsouzená právnická osoba rozsudek způsobem uvedeným v odstavci 1, rozhodne předseda senátu o uložení pořádkové pokuty do 500 000 Kč. Tuto pořádkovou pokutu je možno uložit i opakovaně, a to až do doby splnění uložené povinnosti. (3) Proti rozhodnutí podle odstavce 2 je přípustná stížnost, jež má odkladný účinek. ČÁST PÁTÁ ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ O ŘÍZENÍ O MEZINÁRODNÍ JUSTIČNÍ SPOLUPRÁCI VE VĚCECH TRESTNÍCH § 42 (1) Má-li právnická osoba sídlo na území České republiky, pro účely zákona o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních se považuje za osobu, která je občanem České republiky nebo má na jejím území trvalý pobyt. (2) Ustanovení části páté hlavy VI dílu 1 zákona o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních o uznání a výkonu rozhodnutí jiného členského státu ukládajícího peněžitou sankci nebo jiné peněžité plnění v České republice se užijí na rozhodnutí jiného členského státu směřující vůči právnické osobě, která má na území České republiky sídlo nebo majetek. Pravomocné rozhodnutí soudu České republiky ukládající peněžitou sankci nebo jiné peněžité plnění lze při splnění podmínek uvedených v části páté hlavě VI dílu 2 zákona o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních zaslat do jiného členského státu, o němž lze důvodně předpokládat, že na jeho území má tato právnická osoba sídlo nebo majetek. (3) Ustanovení části páté hlavy IX zákona o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních se neužijí. ČÁST ŠESTÁ ÚČINNOST § 48 Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2012. Němcová v. r. Nečas v. r.
Vyhláška č. 417/2011 Sb.	Vyhláška č. 417/2011 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška Ministerstva vnitra č. 207/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 22. 12. 2011, datum účinnosti 1. 1. 2012, částka 145/2011 * Čl. I - Vyhláška č. 207/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění vyhlášky č. 230/2001 Sb., vyhlášky č. 499/2001 Sb., vyhlášky č. 566/2002 Sb., vyhlášky č. 660/2004 Sb., vyhl * Čl. II - Matriční tiskopisy vydané podle dosavadních právních předpisů mohou být ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky používány nejdéle do 31. prosince 2020 za předpokladu, že v nich budou vyznačeny změny uvedené v čl. I v bodech 5, 6 a 7. * Čl. III Aktuální znění od 1. 1. 2012 417 VYHLÁŠKA ze dne 14. prosince 2011, kterou se mění vyhláška Ministerstva vnitra č. 207/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů Ministerstvo vnitra stanoví podle § 96 písm. a) a k) zákona č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů: Čl. I Vyhláška č. 207/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění vyhlášky č. 230/2001 Sb., vyhlášky č. 499/2001 Sb., vyhlášky č. 566/2002 Sb., vyhlášky č. 660/2004 Sb., vyhlášky č. 539/2005 Sb., vyhlášky č. 300/2006 Sb., vyhlášky č. 352/2006 Sb., vyhlášky č. 389/2007 Sb., vyhlášky č. 419/2008 Sb., vyhlášky č. 445/2008 Sb., vyhlášky č. 485/2009 Sb. a vyhlášky č. 315/2010 Sb., se mění takto: 1. V § 1 se písmena b) a c) zrušují. Dosavadní písmena d) až f) se označují jako písmena b) až d). 2. V příloze č. 1 ve sloupci „Seznam obcí, měst, městských částí, městských obvodů a vojenských újezdů správního obvodu matričního úřadu“ se v názvu tohoto sloupce slovo „měst,“ zrušuje. 3. V příloze č. 1 v části Moravskoslezský kraj ve sloupci „Obec s rozšířenou působností“ v bodě 2. „Bohumín“, ve sloupci „Matriční úřad“ se vkládá nový bod 2. „Dolní Lutyně“ a ve sloupci „Seznam obcí, městských částí, městských obvodů a vojenských újezdů správního obvodu matričního úřadu“ se za bod 1. „Bohumín“ vkládá nový bod 1. „Dolní Lutyně“. Ve sloupci „Matriční úřad“ se dosavadní bod 2 označuje jako bod 3. 4. V příloze č. 1 v části Moravskoslezský kraj ve sloupci „Obec s rozšířenou působností“ v bodě 18. „Orlová“, ve sloupci „Matriční úřad“ a ve sloupci „Seznam obcí, městských částí, městských obvodů a vojenských újezdů správního obvodu matričního úřadu“ se bod 1. „Dolní Lutyně“ zrušuje. Ve sloupci „Matriční úřad“ se dosavadní body 2 až 4 označují jako body 1 až 3. 5. V příloze č. 2 vzoru 13 se v prvním odstavci slova „Obecní úřad v (Municipal office at, Das Gemeindeamt in, Myниципалитет в)“ zrušují. 6. V příloze č. 2 vzoru 13 se v části „rodinný stav“ za slova „vdovec-vdova“ vkládají slova „, zaniklé partnerství“, za slovo „widowed“ se vkládají slova „, terminated partnerships“, za slova „Witwer/Witwe“ se vkládají slova „, erloschene Partnerschaft“ a za slova „вдовец-вдова“ se vkládají slova „, партнерство, ставшее недействительньім“. 7. V příloze č. 2 vzoru 14 se v prvním odstavci slova „Obecní úřad v (Municipal office at, Das Gemeindeamt in, Myниципалитет в)“ zrušují. Čl. II Matriční tiskopisy vydané podle dosavadních právních předpisů mohou být ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky používány nejdéle do 31. prosince 2020 za předpokladu, že v nich budou vyznačeny změny uvedené v čl. I v bodech 5, 6 a 7. Čl. III Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2012. Ministr: Kubice v. r.
Vyhláška č. 416/2011 Sb.	Vyhláška č. 416/2011 Sb. Vyhláška o písemnostech, které je česká osoba zúčastněná na přeshraniční přeměně povinna předložit notáři k vydání osvědčení pro přeshraniční přeměnu Vyhlášeno 22. 12. 2011, datum účinnosti 1. 1. 2012, částka 145/2011 * § 1 - Česká osoba zúčastněná na přeshraniční přeměně je povinna předložit notáři před vydáním osvědčení pro přeshraniční přeměnu podle § 59x odst. 5 zákona tyto písemnosti: * § 2 - Má-li česká právnická osoba zúčastněná na přeshraniční přeměně právní formu veřejné obchodní společnosti nebo komanditní společnosti, je povinna předložit notáři též * § 3 - Má-li česká právnická osoba zúčastněná na přeshraniční přeměně právní formu společnosti s ručením omezeným, je povinna předložit notáři též * § 4 - Má-li česká právnická osoba zúčastněná na přeshraniční přeměně právní formu akciové společnosti, je povinna předložit notáři též * § 5 - Má-li česká právnická osoba zúčastněná na přeshraniční přeměně právní formu družstva, je povinna předložit notáři též * § 6 - (1) Česká právnická osoba zúčastněná na přeshraniční přeměně je povinna předložit notáři čestné prohlášení všech členů statutárního orgánu o tom, že nevydala dluhopisy. Jestliže česká právnická osoba zúčastněná na přeshraniční přeměně vydala dluhopisy, je * § 7 - (1) Česká právnická osoba zúčastněná na přeshraniční přeměně je povinna předložit notáři písemnosti, a není-li to možné, čestné prohlášení všech členů statutárního orgánu osvědčující, že veškeré pohledávky a jiná práva všech známých věřitelů byly zajištěny * § 8 - (1) Česká právnická osoba zúčastněná na přeshraniční přeměně je povinna předložit notáři * § 9 - Česká právnická osoba zúčastněná na přeshraniční přeměně je povinna předložit notáři * § 10 - Česká osoba zúčastněná na přeshraniční přeměně je povinna předložit notáři * § 11 - Mají-li akcionáři české akciové společnosti zúčastněné na přeshraniční přeměně právo na vyplacení doplatku na dorovnání, je česká akciová společnost zúčastněná na přeshraniční přeměně povinna předložit notáři potvrzení pověřené osoby, že jí byly předány pe * § 12 - Mají-li se vnitřní poměry nástupnické právnické osoby řídit právním řádem České republiky, je česká právnická osoba zúčastněná na přeshraniční přeměně povinna předložit notáři písemnosti osvědčující, že zabezpečila obchodníka s cennými papíry nebo zahranič * § 13 - Zrušuje se vyhláška č. 206/2008 Sb., o písemnostech, které je česká zúčastněná korporace povinna předložit notáři k vydání osvědčení při přeshraniční fúzi. * § 14 - Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2012. Aktuální znění od 2. 10. 2024 (287/2024 Sb.) 416 VYHLÁŠKA ze dne 9. prosince 2011 o písemnostech, které je česká osoba zúčastněná na přeshraniční přeměně povinna předložit notáři k vydání osvědčení pro přeshraniční přeměnu Ministerstvo spravedlnosti stanoví podle § 388 zákona č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev, ve znění zákona č. 355/2011 Sb., (dále jen „zákon“) k provedení § 59x odst. 3 zákona: § 1 Česká osobaČeská osoba zúčastněná na přeshraniční přeměněpřeměně je povinna předložit notáři před vydáním osvědčení pro přeshraniční přeměnupřeměnu podle § 59x odst. 5 zákona tyto písemnosti: a) neodpovídají-li údaje o české osoběčeské osobě zúčastněné na přeshraniční přeměněpřeměně uvedené v obchodním rejstříku skutečnosti, písemné sdělení, o jaké údaje se jedná, a zda již byl podán návrh na zápis nebo výmaz takových údajů, včetně opisu takového návrhu, b) úplné znění zakladatelských dokumentů české osobyčeské osoby zúčastněné na přeshraniční přeměněpřeměně, nebo čestné prohlášení české osobyčeské osoby zúčastněné na přeshraniční přeměněpřeměně o tom, že aktuální úplné znění bylo založeno do sbírky listinsbírky listin obchodního rejstříku, c) písemnosti osvědčující uveřejnění projektu přeshraniční přeměnypřeměny na internetových stránkáchinternetových stránkách podle § 33a zákona a upozornění pro věřitele, zástupce zaměstnanců, popřípadě zaměstnance a společníky nebo členy na jejich práva podle tohoto zákona na internetových stránkáchinternetových stránkách podle § 33 odst. 3 nebo § 33a zákona, d) čestné prohlášení všech členů statutárního orgánu o tom, že jim není známo, že byl podán návrh na vyslovení neplatnosti rozhodnutí o přeshraniční přeměněpřeměně nebo neplatnosti přeshraniční přeměnypřeměny, nebo že je jim známo, že takový návrh byl podán, doklad o tom, že řízení o tomto návrhu bylo pravomocně zastaveno, popřípadě že návrh byl pravomocně zamítnut nebo odmítnut nebo že řízení probíhá a v jakém je stadiu, pokud byl tento návrh podán, anebo doklad o tom, že se všechny oprávněné osoby vzdaly práva na podání návrhu na vyslovení neplatnosti rozhodnutí o přeshraniční přeměněpřeměně nebo neplatnosti přeshraniční přeměnypřeměny, a e) čestné prohlášení všech členů statutárního orgánu o tom, 1. že byly zaměstnancům nebo jejich zástupcům poskytnuty informace o přeshraniční přeměněpřeměně podle § 59n zákona a 2. zda byli společníci nebo členové upozorněni na případná stanoviska zástupců zaměstnanců nebo není-li jich, přímo zaměstnanců, k projektu přeshraniční přeměnypřeměny nebo ke zprávám o přeshraniční přeměněpřeměně a zda jim bylo umožněno se se stanovisky seznámit před hlasováním o schválení přeshraniční přeměnypřeměny podle § 59o odst. 2 nebo 3 zákona, a f) souhlas či povolení orgánu veřejné moci podle jiného právního předpisu, vyžaduje-li se. § 2 Má-li česká právnická osoba zúčastněná na přeshraniční přeměněpřeměně právní formu veřejné obchodní společnosti nebo komanditní společnosti, je povinna předložit notáři též a) dokumenty uvedené v § 78 odst. 1 nebo § 269 odst. 1 zákona a čestné prohlášení všech členů statutárního orgánu o tom, že byly tyto dokumenty společníkům doručeny v zákonem stanovené lhůtě 2 týdnů před tím, než měli přeshraniční přeměnupřeměnu schválit, b) čestné prohlášení všech členů statutárního orgánu o tom, že byly dokumenty uvedené v písmenu a) uveřejněny v souladu s § 78 odst. 3 nebo § 269 odst. 3 zákona po stanovenou dobu na internetových stránkáchinternetových stránkách společnosti a že tato stránka umožňovala stažení a vytištění těchto dokumentů, c) čestné prohlášení všech členů statutárního orgánu o tom, že dokumenty stanovené v písmenu a) byly uveřejněny na internetových stránkáchinternetových stránkách společnosti v souladu s § 78 odst. 3 nebo § 269 odst. 3 zákona, že internetová stránkainternetová stránka neumožňovala stažení a vytištění těchto dokumentů a že společnost splnila povinnosti uvedené v § 78 odst. 4 nebo § 269 odst. 4 zákona, nebo d) pokud nepodléhá přeshraniční přeměnapřeměna schválení žádného ze společníků, čestné prohlášení všech členů statutárního orgánu o tom, že bylo upozornění uvedené v § 33 odst. 1 písm. b) nebo § 33a odst. 2 písm. b) zákona zveřejněno v souladu s § 77a nebo 268 zákona. § 3 Má-li česká právnická osoba zúčastněná na přeshraniční přeměněpřeměně právní formu společnosti s ručením omezeným, je povinna předložit notáři též a) dokumenty uvedené v § 93 nebo 285 zákona a čestné prohlášení všech členů statutárního orgánu o tom, že byly tyto dokumenty odeslány ve lhůtě podle § 197, 336d nebo 359c zákona všem společníkům společnosti s ručením omezeným, b) úředně ověřený opis vzdání se práva společníka na zaslání dokumentů uvedených v písmenu a), c) čestné prohlášení všech členů statutárního orgánu o tom, že byly dokumenty uvedené v písmenu a) uveřejněny v souladu s § 93a odst. 2 nebo § 285a odst. 2 zákona po stanovenou dobu na internetových stránkáchinternetových stránkách společnosti a že tato stránka umožňovala stažení a vytištění těchto dokumentů, nebo d) čestné prohlášení všech členů statutárního orgánu o tom, že dokumenty stanovené v písmenu a) byly uveřejněny na internetových stránkáchinternetových stránkách společnosti v souladu s § 93a odst. 2 nebo § 285a odst. 2 zákona, že internetová stránkainternetová stránka neumožňovala stažení a vytištění těchto dokumentů a že společnost splnila povinnosti uvedené v § 93a odst. 4 nebo § 285a odst. 4 zákona. § 4 Má-li česká právnická osoba zúčastněná na přeshraniční přeměněpřeměně právní formu akciové společnostiakciové společnosti, je povinna předložit notáři též a) dokumenty uvedené v § 119, 299 nebo 363 zákona a čestné prohlášení všech členů statutárního orgánu o tom, že byly tyto dokumenty k volnému nahlédnutí všem akcionářům v sídle akciové společnostiakciové společnosti a na valné hromadě akciové společnosti, jež schválila projekt přeshraniční přeměnypřeměny, a že byli všichni akcionáři upozorněni na své právo do těchto dokumentů nahlížet a pořizovat si z nich bezplatně opisy a výpisy, b) dokumenty uvedené v § 119, 299 nebo 363 zákona a čestné prohlášení všech členů statutárního orgánu o tom, že dokumenty uvedené v § 119 odst. 4, § 299 odst. 4 nebo § 363 odst. 4 zákona byly zaslány všem akcionářům akciové společnosti a další dokumenty uvedené v § 119 odst. 4, § 299 odst. 4 a § 363 odst. 4 zákona byly k volnému nahlédnutí všem akcionářům v sídle akciové společnosti a že byli všichni akcionáři upozorněni na své právo do dokumentů nahlížet, byla-li přeshraniční přeměnapřeměna schválena akcionáři mimo valnou hromadu, c) čestné prohlášení všech členů statutárního orgánu o tom, že dokumenty uvedené v § 119, 299 nebo 363 zákona byly uveřejněny na internetových stránkáchinternetových stránkách společnosti v souladu s § 119a, 299a nebo 363a zákona a že internetová stránkainternetová stránka umožňovala stažení a vytištění těchto dokumentů, nebo d) čestné prohlášení všech členů statutárního orgánu o tom, že dokumenty uvedené v § 119, 299 nebo 363 zákona byly uveřejněny na internetových stránkáchinternetových stránkách společnosti v souladu s § 119a, 299a nebo 363a zákona, že internetová stránkainternetová stránka neumožňovala stažení a vytištění těchto dokumentů a že společnost splnila povinnosti uvedené v § 119 odst. 2 nebo 3, § 299 odst. 2 nebo 3, nebo § 363 odst. 2 nebo 3 zákona. § 5 Má-li česká právnická osoba zúčastněná na přeshraniční přeměněpřeměně právní formu družstva, je povinna předložit notáři též a) dokumenty uvedené v § 169, 323 nebo 363 zákona, jestliže se vyžadují, a čestné prohlášení všech členů statutárního orgánu o tom, že byly tyto dokumenty k volnému nahlédnutí všem členům v sídle družstva a na členské schůzi družstva, jež schválila projekt přeshraniční fúzepřeshraniční fúze, a že byli všichni členové upozorněni na své právo do těchto dokumentů nahlížet a pořizovat si z nich bezplatně opisy a výpisy, b) dokumenty uvedené v § 169, 323 nebo 363 zákona, jestliže se vyžadují, a čestné prohlášení všech členů statutárního orgánu o tom, že dokumenty uvedené v § 169, 323 nebo 363 zákona byly zaslány všem členům družstva, byla-li přeshraniční přeměna schválena členy družstva mimo členskou schůzi, c) čestné prohlášení všech členů statutárního orgánu o tom, že dokumenty uvedené v § 169, 323 nebo 363 zákona byly uveřejněny na internetových stránkáchinternetových stránkách družstva v souladu s § 169a, 323a nebo 363a zákona a že internetová stránkainternetová stránka umožňovala stažení a vytištění těchto dokumentů, nebo d) čestné prohlášení všech členů statutárního orgánu o tom, že dokumenty uvedené v § 169, 323 nebo 363 zákona byly uveřejněny na internetových stránkáchinternetových stránkách družstva v souladu s § 169a, 323a nebo 363a zákona, že internetová stránkainternetová stránka neumožňovala stažení a vytištění těchto dokumentů a že společnost splnila povinnosti uvedené v § 169 odst. 2 nebo 3, § 323 odst. 2 nebo 3, nebo § 363 odst. 2 nebo 3 zákona. § 6 (1) Česká právnická osoba zúčastněná na přeshraniční přeměněpřeměně je povinna předložit notáři čestné prohlášení všech členů statutárního orgánu o tom, že nevydala dluhopisy. Jestliže česká právnická osoba zúčastněná na přeshraniční přeměněpřeměně vydala dluhopisy, je povinna namísto tohoto prohlášení předložit notáři a) emisní podmínky a prospekt, pokud byl uveřejněn, b) doklad o řádném svolání schůze vlastníků dluhopisů, c) zápis ze schůze vlastníků dluhopisů, d) doklad o uveřejnění notářského zápisu osvědčujícího schůzi vlastníků dluhopisů, pokud byla osvědčena notářským zápisem, a e) čestné prohlášení všech členů statutárního orgánu o tom, že česká právnická osoba zúčastněná na přeshraniční přeměněpřeměně uspokojila veškeré pohledávky vlastníků dluhopisů, kteří požádali o jejich předčasné splacení ve lhůtě a za podmínek stanovených v zákoně o dluhopisech. (2) Jestliže schůze vlastníků dluhopisů neproběhla z důvodů na straně vlastníků dluhopisů, třebaže byla řádně svolána, je česká právnická osoba zúčastněná na přeshraniční přeměněpřeměně povinna předložit notáři namísto písemností uvedených v odstavci 1 písm. c) až e) čestné prohlášení všech členů statutárního orgánu o této skutečnosti včetně podrobného popisu důvodů, pro které schůze vlastníků dluhopisů neproběhla. § 7 (1) Česká právnická osoba zúčastněná na přeshraniční přeměněpřeměně je povinna předložit notáři písemnosti, a není-li to možné, čestné prohlášení všech členů statutárního orgánu osvědčující, že veškeré pohledávky a jiná práva všech známých věřitelů byly zajištěny nebo uspokojeny postupem podle § 35 až 39 zákona nebo že se věřitelé práva na zajištění nebo uspokojení svých pohledávek vzdali nebo jej neuplatnili. (2) Písemnosti nebo čestné prohlášení podle odstavce 1 musí obsahovat i jmenný seznam věřitelů, kteří požádali o poskytnutí dostatečného zajištění, a popis způsobu, jakým byly jejich pohledávky dostatečně zajištěny, popřípadě důvodu, pro který byli žadatelé vyloučeni z okruhu osob oprávněných požadovat poskytnutí dostatečného zajištění. § 8 (1) Česká právnická osoba zúčastněná na přeshraniční přeměněpřeměně je povinna předložit notáři a) smlouvu o rozsahu práva vlivupráva vlivu zaměstnanců nástupnické právnické osoby nebo zápis o usnesení vyjednávacího výboru, b) čestné prohlášení všech členů statutárního orgánu všech českých právnických osob zúčastněných na přeshraniční přeměněpřeměně o tom, že marně uplynula lhůta pro přijetí usnesení vyjednávacího výboru nebo pro uzavření smlouvy o rozsahu práva vlivupráva vlivu zaměstnanců nástupnické právnické osoby, nebo o rozhodnutí všech právnických osob zúčastněných na přeshraniční přeměněpřeměně, že zaměstnanci nástupnické právnické osoby budou mít po zápisu přeshraniční přeměnypřeměny do obchodního rejstříku právo vlivuprávo vlivu, a c) má-li mít nástupnická právnická osoba své sídlo mimo území České republiky, čestné prohlášení všech členů statutárního orgánu o tom, že uzavřená smlouva o rozsahu práva vlivupráva vlivu zaměstnanců nástupnické právnické osoby nebo usnesení vyjednávacího výboru jsou v souladu s právním řádem členského státučlenského státu, ve kterém má mít nástupnická právnická osoba své sídlo. (2) Odstavec 1 se nepoužije, jestliže zaměstnanci nástupnické právnické osoby nemají mít po zápisu přeshraniční přeměnypřeměny do obchodního rejstříku podle § 215, § 336g odst. 2 nebo § 336ga odst. 2 zákona ani podle zákona upravujícího právní poměry obchodních společností a družstev právo vlivuprávo vlivu. V takovém případě česká právnická osoba zúčastněná na přeshraniční přeměněpřeměně o tom předloží notáři čestné prohlášení všech členů statutárního orgánu. (3) Odstavec 1 se nepoužije, jestliže zaměstnanci nástupnické právnické osoby nemají mít po účinnosti přeshraniční přeměnypřeměny podle právního řádu rozhodného pro posouzení práva vlivupráva vlivu právo vlivuprávo vlivu. V takovém případě česká právnická osoba zúčastněná na přeshraniční přeměněpřeměně o tom předloží notáři čestné prohlášení všech členů statutárního orgánu. § 9 Česká právnická osoba zúčastněná na přeshraniční přeměněpřeměně je povinna předložit notáři a) zápisy z usnesení valné hromady nebo členské schůze všech zahraničních osobzahraničních osob zúčastněných na přeshraniční přeměněpřeměně, pokud se konaly před podáním žádosti o vydání osvědčení pro přeshraniční přeměnupřeměnu a má-li je nebo může mít k dispozici, a b) opisy všech žalob na zaplacení dorovnání, které byly proti české právnické osobě zúčastněné na přeshraniční přeměněpřeměně podány, jsou-li české osoběčeské osobě zúčastněné na přeshraniční přeměněpřeměně známy. § 10 Česká osobaČeská osoba zúčastněná na přeshraniční přeměněpřeměně je povinna předložit notáři a) pravomocná rozhodnutí příslušných orgánů veřejné moci, jež jsou podle právního řádu České republiky podmínkou účinnosti projektu přeshraniční přeměnypřeměny, nebo čestné prohlášení všech členů statutárního orgánu o tom, že se žádné takové rozhodnutí nevyžaduje, a b) vykonatelná rozhodnutí orgánů Evropské unie, jež jsou podle přímo použitelných předpisů Evropské unie podmínkou účinnosti projektu přeshraniční přeměnypřeměny, nebo čestné prohlášení všech členů statutárního orgánu o tom, že se žádné takové rozhodnutí nevyžaduje. § 11 Mají-li akcionáři české akciové společnostiakciové společnosti zúčastněné na přeshraniční přeměněpřeměně právo na vyplacení doplatku na dorovnání, je česká akciová společnostakciová společnost zúčastněná na přeshraniční přeměněpřeměně povinna předložit notáři potvrzení pověřené osoby, že jí byly předány peněžní prostředky v potřebné výši. § 12 Mají-li se vnitřní poměry nástupnické právnické osoby řídit právním řádem České republiky, je česká právnická osoba zúčastněná na přeshraniční přeměněpřeměně povinna předložit notáři písemnosti osvědčující, že zabezpečila obchodníka s cennými papírycennými papíry nebo zahraniční osobuzahraniční osobu, která má sídlo v členském státěčlenském státě a jejíž předmět podnikání odpovídá činnosti obchodníka s cennými papírycennými papíry, jehož prostřednictvím se uskuteční výměna listinných akciíakcií přijatých k obchodování na evropském regulovaném trhu, a že mu byly předány všechny potřebné dokumenty. § 13 Zrušuje se vyhláška č. 206/2008 Sb., o písemnostech, které je česká zúčastněná korporace povinna předložit notáři k vydání osvědčení při přeshraniční fúzi. § 14 Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2012. Ministr: JUDr. Pospíšil v. r.
Vyhláška č. 415/2011 Sb.	Vyhláška č. 415/2011 Sb. Vyhláška o písemnostech, které je osoba zúčastněná na přeshraniční přeměně povinna předložit notáři k vydání osvědčení pro zápis do obchodního rejstříku Vyhlášeno 22. 12. 2011, datum účinnosti 1. 1. 2012, částka 145/2011 * § 1 - Osoba zúčastněná na přeshraniční přeměně, která žádá o osvědčení pro zápis do obchodního rejstříku, je povinna předložit notáři před vydáním osvědčení podle § 59z odst. 4 zákona * § 2 - (1) Osoba zúčastněná na přeshraniční přeměně, která žádá o osvědčení pro zápis do obchodního rejstříku, je dále povinna předložit notáři tyto písemnosti * § 4 - Zrušuje se vyhláška č. 207/2008 Sb., o písemnostech, které je česká zúčastněná korporace povinna předložit notáři k vydání osvědčení o zákonnosti dokončení přeshraniční fúze. * § 5 - Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2012. Aktuální znění od 2. 10. 2024 (287/2024 Sb.) 415 VYHLÁŠKA ze dne 9. prosince 2011 o písemnostech, které je osoba zúčastněná na přeshraniční přeměně povinna předložit notáři k vydání osvědčení pro zápis do obchodního rejstříku Ministerstvo spravedlnosti stanoví podle § 388 zákona č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev, ve znění zákona č. 355/2011 Sb., (dále jen „zákon“) k provedení § 59z odst. 3 písm. d) zákona: § 1 Osoba zúčastněná na přeshraniční přeměněpřeměně, která žádá o osvědčení pro zápis do obchodního rejstříku, je povinna předložit notáři před vydáním osvědčení podle § 59z odst. 4 zákona a) výpis ze zahraničního obchodního rejstříkuzahraničního obchodního rejstříku ne starší 2 měsíců, ledaže se do něj nezapisuje nebo jsou odpovídající údaje dostupné prostřednictvím systému propojení rejstříků, b) neodpovídají-li údaje v obchodním rejstříku nebo zahraničním obchodním rejstříkuzahraničním obchodním rejstříku obsažené ve výpisu podle písmene a) nebo dostupné prostřednictvím systému propojení rejstříků skutečnosti, písemné sdělení, o jaké údaje se jedná, a zda již byl podán návrh na zápis nebo výmaz takových údajů, včetně opisu takového návrhu, a c) úplné znění zakladatelských dokumentů osoby zúčastněné na přeshraniční přeměněpřeměně, nebo čestné prohlášení osoby zúčastněné na přeshraniční přeměněpřeměně o tom, že aktuální úplné znění bylo založeno do sbírky listinsbírky listin českého obchodního rejstříku. § 2 (1) Osoba zúčastněná na přeshraniční přeměněpřeměně, která žádá o osvědčení pro zápis do obchodního rejstříku, je dále povinna předložit notáři tyto písemnosti a) smlouvu o rozsahu práva vlivupráva vlivu zaměstnanců nástupnické právnické osoby podle § 233, § 336g odst. 2, § 336ga odst. 2 nebo § 384d odst. 2 zákona nebo zápis o usnesení vyjednávacího výboru podle § 232 odst. 1, § 336g odst. 2, § 336ga odst. 2 nebo § 384d odst. 2 zákona, b) čestné prohlášení všech členů statutárního orgánu nebo jiného obdobného vedoucího orgánu právnické osoby zúčastněné na přeshraniční přeměněpřeměně, o tom, že marně uplynula lhůta pro přijetí usnesení vyjednávacího výboru nebo pro uzavření smlouvy o rozsahu práva vlivupráva vlivu zaměstnanců nástupnické právnické osoby stanovená v § 232 odst. 4, § 336g odst. 2, § 336ga odst. 2 nebo § 384d odst. 2 zákona, nebo c) rozhodnutí všech právnických osob zúčastněných na přeshraniční přeměněpřeměně, že zaměstnanci nástupnické právnické osoby budou mít po zápisu přeshraniční přeměnypřeměny do obchodního rejstříku právo vlivuprávo vlivu podle § 235, § 336g odst. 2, § 336ga odst. 2 nebo § 384d odst. 2 zákona. (2) Ustanovení odstavce 1 se nepoužije, jestliže zaměstnanci nástupnické právnické osoby nemají mít po zápisu přeshraniční přeměnypřeměny do obchodního rejstříku právo vlivuprávo vlivu podle § 215, § 336g odst. 2, § 336ga odst. 2 nebo § 384d odst. 2 zákona ani podle zákona upravujícího právní poměry obchodních společností a družstev. V takovém případě osoba zúčastněná na přeshraniční přeměněpřeměně, která žádá vydání osvědčení pro zápis do obchodního rejstříku, o tom předloží notáři čestné prohlášení. (3) Ustanovení odstavce 1 se rovněž nepoužije, jestliže zaměstnanci nástupnické právnické osoby nemají mít po účinnosti přeshraniční přeměnypřeměny podle právního řádu rozhodného pro posouzení práva vlivupráva vlivu právo vlivuprávo vlivu. V takovém případě osoba zúčastněná na přeshraniční přeměněpřeměně, která žádá vydání osvědčení pro zápis do obchodního rejstříku, o tom předloží notáři čestné prohlášení. (4) Ustanovení odstavce 1 se rovněž nepoužije pro přemístění sídla právnické osoby ze třetího státuprávnické osoby ze třetího státu do České republiky. § 4 Zrušuje se vyhláška č. 207/2008 Sb., o písemnostech, které je česká zúčastněná korporace povinna předložit notáři k vydání osvědčení o zákonnosti dokončení přeshraniční fúze. § 5 Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2012. Ministr: JUDr. Pospíšil v. r.
Vyhláška č. 413/2011 Sb.	Vyhláška č. 413/2011 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 22. 12. 2011, datum účinnosti 1. 1. 2012, částka 145/2011 * Čl. I - Změna vyhlášky * Čl. II - Přechodná ustanovení * Čl. III - Účinnost Aktuální znění od 1. 1. 2012 413 VYHLÁŠKA ze dne 13. prosince 2011, kterou se mění vyhláška č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví, ve znění pozdějších předpisů Ministerstvo financí stanoví podle § 37b odst. 1 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění zákona č. 437/2003 Sb. a zákona č. 304/2008 Sb., k provedení § 4 odst. 8: Čl. I Změna vyhlášky Vyhláška č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví, ve znění vyhlášky č. 472/2003 Sb., vyhlášky č. 397/2005 Sb., vyhlášky č. 349/2007 Sb., vyhlášky č. 469/2008 Sb. a vyhlášky č. 419/2010 Sb., se mění takto: 1. V § 1 se na konci písmene b) tečka nahrazuje středníkem a doplňují se písmena c) až h), která znějí: „c) metodu ocenění při pořízení souboru movitých věcí se samostatným technicko-ekonomickým určením; d) metodu oceňování při přeměně společnosti nebo družstva (dále jen „společnost“) podle zákona upravujícího přeměny obchodních společností a družstev (dále jen „zákon o přeměnách“), včetně úprav prováděných v rámci přeměn společnosti ke dni zápisu do obchodního rejstříku s účinky od rozhodného dne; e) metodu sestavení zahajovací rozvahy při přeměně společnosti; f) úpravy při přeshraniční přeměně nebo převodu podniku; g) metodu ocenění při nabytí více než jedné složky majetku převodem či přechodem, včetně možnosti použití způsobu oceňování podle § 24 odst. 3 písm. a) bodu 1 v případě přeshraniční přeměny, vkladu nebo prodeje podniku; h) ocenění majetku a závazků při přeměně společnosti včetně okamžiku účtování o ocenění reálnou hodnotou.“. 2. V § 6 odst. 3 písm. d) větě první se slova „, s výjimkou změny právní formy,“ zrušují. 3. V § 6 odst. 3 písm. d) větě třetí a čtvrté se slova „nebo od rozhodného dne přeměny“ zrušují a na konci věty třetí se doplňují slova „, v případě přeměny společnosti se tento goodwill odpisuje do nákladů od rozhodného dne přeměny“ a na konci věty čtvrté se doplňují slova „, v případě přeměny společnosti se tento goodwill odpisuje do výnosů od rozhodného dne přeměny“. 4. V § 7 odst. 6 písm. a) se číslo „3“ nahrazuje číslem „4“. 5. V § 7 odst. 10 větě první se slova „, s výjimkou změny právní formy,“ zrušují, ve větě druhé a třetí se slova „nebo od rozhodného dne přeměny“ zrušují a na konci věty druhé se doplňují slova „, v případě přeměny společnosti se tento oceňovací rozdíl k nabytému majetku odpisuje do nákladů od rozhodného dne přeměny“ a na konci věty třetí se doplňují slova „, v případě přeměny společnosti se tento oceňovací rozdíl k nabytému majetku odpisuje do výnosů od rozhodného dne přeměny“. 6. V § 11 se za odstavec 5 vkládá nový odstavec 6, který zní: „(6) Položka „C.III.6. Stát – daňové pohledávky“ obsahuje zejména pohledávky z titulu přímých a nepřímých daní a uhrazených daňových záloh. Pokud účetní jednotka podle § 16 odst. 3 zaúčtuje rezervu na daň z příjmů, nevykáže položku „C.III.6. Stát – daňové pohledávky“ v celkové výši, ale sníženou o předpokládanou daň do výše uhrazených záloh na daň z příjmů. Účetní jednotka popíše tuto skutečnost v příloze v účetní závěrce.“. Dosavadní odstavec 6 se označuje jako odstavec 7. 7. V § 14a odst. 1 větě první se slova „oceňovací rozdíly při uplatnění reálné hodnoty při přeměně účetní jednotky“ nahrazují slovy „rozdíly mezi oceněním majetku a závazků v účetnictví zanikající účetní jednotky nebo části účetní jednotky rozdělované odštěpením a oceněním jmění při přeměně společnosti podle zákona o přeměnách k rozvahovému dni pro ocenění“. 8. V § 14a odst. 1 se za větu první vkládá věta „Pro účely této vyhlášky se rozvahovým dnem pro ocenění rozumí den, k němuž byla sestavena účetní závěrka využitá pro ocenění jmění posudkem znalce pro projekt přeměny společnosti.“ a věty třetí až poslední se zrušují. 9. V § 14a odst. 2 větě první se slova „u nástupnických účetních jednotek“ zrušují a věty třetí až poslední se zrušují. 10. V § 14a se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Položka „A.II.6. Rozdíly z ocenění při přeměnách společností“ obsahuje u majetku a závazků, které byly vykázány v účetní závěrce využité pro ocenění jmění pro projekt přeměny společnosti, oceňovací rozdíly, které se vztahují k úbytkům tohoto majetku a závazků v období ode dne následujícího po rozvahovém dni pro ocenění do rozhodného dne.“. 11. Za § 15 se vkládá nový § 15a, který včetně nadpisu zní: „§ 15a Výsledek hospodaření minulých let Položka „A.IV.3. Jiný výsledek hospodaření minulých let“ obsahuje rozdíly ze změn účetních metod a část odložené daně podle § 59 odst. 6. Dále obsahuje opravy v důsledku nesprávného účtování nebo neúčtování o nákladech a výnosech v minulých účetních obdobích, pokud jsou významné. Účetní jednotka popíše použití položky „A.IV.3. Jiný výsledek hospodaření minulých let“ v příloze v účetní závěrce.“. 12. V § 16 odst. 2 se slova „Rezerva na důchody a podobné závazky“ nahrazuje slovy „Položka „B.I.2. Rezerva na důchody a podobné závazky““. 13. V § 16 odst. 3 se slova „daňové povinnosti“ nahrazují slovem „daně“ a na konci textu odstavce se doplňují slova „a zaúčtuje se ve výši předpokládané daně“. 14. V § 16 se na konci odstavce 3 doplňují věty „Účetní jednotka uvede položku „B.I.3. Rezerva na daň z příjmů“ ve výši vytvořené rezervy snížené o uhrazené zálohy na daň z příjmů, pokud jsou tyto zálohy nižší než předpokládaná daň. Pokud jsou tyto zálohy vyšší nebo rovny předpokládané dani, účetní jednotka položku „B.I.3. Rezerva na daň z příjmů“ neuvede.“. 15. V § 39 odst. 1 větě první se za slovo „které“ vkládají slova „ovládají tuto účetní jednotku nebo v ní“ a slova „nebo rozhodující vliv12a) na této účetní jednotce“ se zrušují. 16. V § 39 odst. 2 větě první se za slova „účetních jednotek,“ vkládají slova „které účetní jednotka ovládá nebo“ a slova „nebo rozhodující vliv12a)“ a slova „těchto obchodních společností nebo družstev“ se zrušují. 17. V § 39 odst. 2 větě druhé se slova „obchodních společností nebo družstev“ nahrazují slovy „účetních jednotek“. 18. V § 39 odst. 2 větě třetí se slovo „účetního“ zrušuje a slova „těchto obchodních společností nebo družstev“ se nahrazují slovy „účetních jednotek, které ovládá nebo v nichž má podstatný vliv“. 19. V § 39 odst. 11 větě poslední se slova „této konsolidující účetní jednotky nebo osoby“ zrušují. 20. V § 39 odst. 12 větě třetí se slovo „položky“ zrušuje a věta poslední včetně poznámky pod čarou č. 14 se zrušuje. 21. V nadpisu § 47 se slova „(K § 4 odst. 8 zákona)“ zrušují. 22. § 54 včetně nadpisu zní: „§ 54 Ocenění majetku a závazků při přeměně společnosti a okamžik účtování (1) Při přeměně společnosti z titulu změny právní formy nebo z titulu převodu jmění na společníka, který nevede ani nepovede účetnictví po zápisu přeměny do obchodního rejstříku, se neúčtuje o oceňování majetku a závazků reálnou hodnotou, a to ani v případě, že zákon o přeměnách ocenění jmění při přeměně společnosti vyžaduje. (2) Pokud zákon o přeměnách vyžaduje u zanikající společnosti nebo u společnosti rozdělované odštěpením, které jsou účetní jednotkou (dále jen „zanikající účetní jednotka“ a „účetní jednotka rozdělovaná odštěpením“), ocenění jmění při přeměně společnosti, použijí tyto účetní jednotky při ocenění majetku a závazků reálnou hodnotou způsob ocenění podle § 24 odst. 3 písm. a) bodu 1 nebo 2 zákona; obdobně postupuje nástupnická společnost, která je účetní jednotkou (dále jen „nástupnická účetní jednotka“), nebo přejímající společník, který je účetní jednotkou, v případě uvedeném v odstavci 7. (3) Účetní jednotka účtuje o ocenění majetku a závazků reálnou hodnotou podle odstavce 2 na základě ocenění jmění posudkem znalce pro projekt přeměny společnosti provedeného k rozvahovému dni pro ocenění. (4) Pokud se rozhodný den shoduje se dnem otevření účetních knih, který následuje po rozvahovém dni pro ocenění, nebo pokud se rozhodný den neshoduje se dnem otevření účetních knih, který následuje po rozvahovém dni pro ocenění a zároveň se neshoduje se dnem zápisu přeměny společnosti do obchodního rejstříku, zanikající účetní jednotka nebo účetní jednotka rozdělovaná odštěpením účtuje k rozhodnému dni o ocenění majetku a závazků reálnou hodnotou, a to po otevření účetních knih. (5) Pokud se rozhodný den neshoduje se dnem otevření účetních knih, který následuje po rozvahovém dni pro ocenění, a zároveň se neshoduje se dnem zápisu přeměny společnosti do obchodního rejstříku, zanikající účetní jednotka nebo účetní jednotka rozdělovaná odštěpením a) účtuje při ocenění majetku a závazků reálnou hodnotou způsobem ocenění podle § 24 odst. 3 písm. a) bodu 2 zákona pouze o reálné hodnotě majetku a závazků, které vykázala v účetní závěrce ke dni předcházejícímu rozhodný den; o oceňovacích rozdílech, které se vztahují k úbytkům majetku a závazků v období mezi rozvahovým dnem pro ocenění a rozhodným dnem, se účtuje prostřednictvím účtu vykazovaného v položce „A.II.6. Rozdíly z ocenění při přeměnách společností“, nebo b) při ocenění majetku a závazků reálnou hodnotou způsobem ocenění podle § 24 odst. 3 písm. a) bodu 1 zákona o položce „A.II.6. Rozdíly z ocenění při přeměnách společností“ neúčtuje; existuje-li ocenění jmění posudkem znalce k rozhodnému dni a došlo-li mezi rozvahovým dnem pro ocenění a rozhodným dnem ke změně položky „B.II.9. Oceňovací rozdíl k nabytému majetku“, účetní jednotka zaúčtuje tuto změnu na příslušný účet vykazovaný v položce „B.II.9. Oceňovací rozdíl k nabytému majetku“ souvztažně s příslušným účtem vykazovaným v položce „A.II.6. Rozdíly z ocenění při přeměnách společností“. (6) V případech uvedených v odstavcích 4 a 5 nástupnická účetní jednotka nebo přejímající společník, který je účetní jednotkou, účtuje o převzetí oceňovacích rozdílů vzniklých z ocenění majetku a závazků reálnou hodnotou při úpravách v souladu s § 54b k datu zápisu přeměny do obchodního rejstříku s účinky od rozhodného dne. (7) Pokud se rozhodný den shoduje se dnem zápisu přeměny společnosti do obchodního rejstříku, nástupnická účetní jednotka nebo přejímající společník, který je účetní jednotkou, účtuje o ocenění majetku a závazků reálnou hodnotou podle odstavce 5 k rozhodnému dni, a to po otevření účetních knih. Zanikající účetní jednotka nebo účetní jednotka rozdělovaná odštěpením o ocenění majetku a závazků reálnou hodnotou neúčtuje.“. 23. Nadpis § 54a zní: „Ocenění majetku a závazků při přeshraniční přeměně společnosti a okamžik účtování“. 24. V § 54a odstavec 1 zní: „(1) Pokud zákon o přeměnách vyžaduje ocenění jmění při přeshraniční přeměně společnosti zanikající zahraniční osoby nebo části zahraniční osoby rozdělované odštěpením a není-li toto ocenění jmění vykázáno v její účetní závěrce sestavené nejpozději ke dni předcházejícímu rozhodný den, nástupnická účetní jednotka, která má nebo má mít sídlo v České republice, nebo přejímající společník, který je nebo bude účetní jednotkou, použije při účtování o ocenění reálnou hodnotou § 54 obdobně, s výjimkou postupu podle § 54 odst. 6, jelikož v tomto případě nástupnická účetní jednotka nebo přejímající společník, který je účetní jednotkou, nepřebírá ocenění majetku a závazků reálnou hodnotou, ale účtuje o tomto ocenění.“. 25. Poznámka pod čarou č. 16a se zrušuje. 26. V § 54a se za odstavec 1 vkládají nové odstavce 2 až 4, které znějí: „(2) Zanikající účetní jednotka nebo účetní jednotka rozdělovaná odštěpením, která je českou právnickou osobou, při přeshraniční přeměně společnosti o ocenění jmění reálnou hodnotou neúčtuje. (3) Pokud je v případě uvedeném v odstavci 2 alespoň jednou z nástupnických účetních jednotek účetní jednotka, která má nebo má mít sídlo v České republice, použijí zanikající účetní jednotka i nástupnická účetní jednotka při účtování o ocenění majetku a závazků reálnou hodnotou § 54 obdobně. (4) Účetní jednotka při přeshraniční přeměně společnosti, z titulu změny právní formy, přeshraničního přemístění sídla nebo z titulu převodu jmění na společníka, který nevede ani nepovede účetnictví po zápisu přeměny do obchodního rejstříku, neúčtuje o oceňování majetku a závazků reálnou hodnotou, a to ani v případě, že zákon o přeměnách ocenění jmění vyžaduje.“. Dosavadní odstavce 2 až 4 se označují jako odstavce 5 až 7. 27. V § 54a odst. 5 větě první se slovo „lze“ nahrazuje slovy „může účetní jednotka“ a za větu první se vkládá věta „V tomto případě účetní jednotka postupuje podle § 54.“. 28. V § 54a se odstavec 7 zrušuje. 29. Za § 54a se vkládá nový § 54b, který včetně nadpisu zní: „§ 54b Úpravy prováděné s účinky od rozhodného dne (1) Při přeměně společnosti, kdy se rozhodný den neshoduje se dnem zápisu přeměny společnosti do obchodního rejstříku, zúčastněná společnost, která je účetní jednotkou (dále jen „zúčastněná účetní jednotka“), přejímající společník, který je účetní jednotkou, nástupnická účetní jednotka, která nebyla zúčastněnou účetní jednotkou, nebo účetní jednotka uvedená v § 17 odst. 5 zákona upraví, za účelem dosažení cíle stanoveného v § 10 zákona o přeměnách, ke dni zápisu přeměny společnosti do obchodního rejstříku účetnictví s účinky od rozhodného dne. (2) Nástupnická účetní jednotka nebo přejímající společník, který je účetní jednotkou, při přeměně společnosti, kdy se rozhodný den neshoduje se dnem zápisu přeměny společnosti do obchodního rejstříku, v souladu s odstavcem 1 účtuje ke dni zápisu přeměny do obchodního rejstříku s účinky od rozhodného dne zejména a) o převzetí nebo úbytku aktiv a pasiv zanikající účetní jednotky nebo účetní jednotky rozdělované odštěpením, b) o převzetí nebo úbytku oceňovacích rozdílů k majetku a závazkům podle § 54 a 54a, c) o dalších skutečnostech podle § 14 odst. 2, d) o použití oceňovacího rozdílu vykázaného v položkách uvedených v § 14a odst. 1 až 3, pokud provádí rozdělení těchto položek, e) o převzetí nebo úbytku nákladů a výnosů zanikající účetní jednotky nebo účetní jednotky rozdělované odštěpením. (3) Při přeshraniční přeměně společnosti nástupnická účetní jednotka nebo přejímající společník, který je účetní jednotkou, provádí úpravy podle odstavců 1 a 2 tak, aby skutečnosti zaúčtované u zahraniční zanikající osoby v období od rozhodného dne do dne zápisu přeměny společnosti do obchodního rejstříku byly v účetnictví nástupnické účetní jednotky nebo přejímajícího společníka, který je účetní jednotkou, zaúčtovány v souladu se zákonem a touto vyhláškou. (4) Nástupnická účetní jednotka nebo přejímající společník, který je účetní jednotkou, může o účetních případech uvedených v odstavci 2 písm. a) až d) účtovat při sestavení zahajovací rozvahy, je-li takovýto postup efektivní. (5) Účetní případy podle odstavce 4 jsou účetními případy běžného účetního období podle § 3 odst. 3 zákona. (6) Ustanovení odstavců 1 až 5 se nepoužijí při změně právní formy a přeshraničním přemístění sídla.“. 30. V § 57 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Účetní jednotka, která využije metodu komponentního odpisování podle § 56a, neúčtuje o rezervě na opravy hmotného majetku.“. 31. V § 58 odst. 2 se slova „a vykázání“ nahrazují slovem „vykázání“ a na konci textu odstavce se doplňují slova „a vykázání rezervy na daň z příjmů a uhrazených záloh na daň z příjmů“. 32. V § 59 odst 6. větě první se slova „V prvním roce“ nahrazují slovy „Při prvním“. 33. V § 63 se doplňuje odstavec 9, který zní: „(9) Pokud konsolidující účetní jednotka zahrne do konsolidované účetní závěrky účetní jednotku s odlišným rozvahovým dnem, který předchází o méně než 3 měsíce rozvahový den, ke kterému se konsolidovaná účetní závěrka sestavuje, zohlední skutečnosti, které nastaly v účetnictví zahrnované účetní jednotky mezi těmito rozvahovými dny, jsou-li významné. Informace o této skutečnosti konsolidující účetní jednotka uvede v příloze v konsolidované účetní závěrce.“. 34. V příloze č. 1 se v „PASIVA CELKEM“ za položku „A.II.5. Rozdíly z přeměn společností“ vkládá položka „A.II.6. Rozdíly z ocenění při přeměnách společností“ a za položku „A.IV.2. Nerozdělená ztráta minulých let“ se vkládá položka „A.IV.3. Jiný výsledek hospodaření minulých let“. Čl. II Přechodná ustanovení 1. Ustanovení vyhlášky č. 500/2002 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky, se použijí poprvé v účetním období, které započne 1. ledna 2012 nebo později, pokud není v bodě 3 stanoveno jinak. 2. V případech, kdy byl projekt přeměny vypracován podle zákona č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev, ve znění účinném do 31. prosince 2011, postupuje se při účtování o přeměně společnosti podle vyhlášky č. 500/2002 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti této vyhlášky. 3. Ustanovení § 15a vyhlášky č. 500/2002 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky, se použije poprvé v účetním období, které započne 1. ledna 2013 nebo později. Čl. III Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2012. Ministr: Ing. Kalousek v. r.
Sdělení Českého statistického úřadu č. 412/2011 Sb.	Sdělení Českého statistického úřadu č. 412/2011 Sb. Sdělení Českého statistického úřadu o aktualizaci Číselníku měn a fondů (ČMF) Vyhlášeno 21. 12. 2011, částka 144/2011 412 SDĚLENÍ Českého statistického úřadu ze dne 12. prosince 2011 o aktualizaci Číselníku měn a fondů (ČMF) Český statistický úřad podle § 19 odst. 2 zákona č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, oznamuje s účinností od 1. ledna 2012 aktualizaci Číselníku měn a fondů (ČMF). Číselník měn a fondů byl zaveden sdělením Českého statistického úřadu č. 525/2002 Sb. ze dne 18. listopadu 2002 a aktualizován sdělením č. 513/2004 Sb. ze dne 17. září 2004. Do aktualizovaného Číselníku měn a fondů jsou promítnuty změny v mezinárodní normě ISO 4217, které na svých internetových stránkách publikuje Mezinárodní organizace pro normalizaci (ISO). Platné znění Číselníku měn a fondů bude uveřejněno na internetových stránkách Českého statistického úřadu na adrese www.czso.cz. Předsedkyně: doc. Ing. Ritschelová, CSc., v. r.
Vyhláška č. 411/2011 Sb.	Vyhláška č. 411/2011 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška Ministerstva zdravotnictví č. 134/1998 Sb., kterou se vydává seznam zdravotních výkonů s bodovými hodnotami, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 21. 12. 2011, datum účinnosti 1. 1. 2012, částka 144/2011 * Čl. I - Vyhláška č. 134/1998 Sb., kterou se vydává seznam zdravotních výkonů s bodovými hodnotami, ve znění vyhlášky č. 55/2000 Sb., vyhlášky č. 135/2000 Sb., vyhlášky č. 449/2000 Sb., vyhlášky č. 101/2002 Sb., vyhlášky č. 291/2002 Sb., vyhlášky č. 493/2005 Sb., v * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 1. 1. 2012 411 VYHLÁŠKA ze dne 14. prosince 2011, kterou se mění vyhláška Ministerstva zdravotnictví č. 134/1998 Sb., kterou se vydává seznam zdravotních výkonů s bodovými hodnotami, ve znění pozdějších předpisů Ministerstvo zdravotnictví stanoví podle § 17 odst. 5 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 245/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb. a zákona č. 298/2011 Sb.: Čl. I Vyhláška č. 134/1998 Sb., kterou se vydává seznam zdravotních výkonů s bodovými hodnotami, ve znění vyhlášky č. 55/2000 Sb., vyhlášky č. 135/2000 Sb., vyhlášky č. 449/2000 Sb., vyhlášky č. 101/2002 Sb., vyhlášky č. 291/2002 Sb., vyhlášky č. 493/2005 Sb., vyhlášky č. 620/2006 Sb., vyhlášky č. 331/2007 Sb., vyhlášky č. 439/2008 Sb., vyhlášky č. 244/2009 Sb., vyhlášky č. 472/2009 Sb. a vyhlášky č. 397/2010 Sb., se mění takto: 1. V příloze se v Kapitole 1 za položku 18 doplňuje položka 19, která zní: „19. E – symbol označuje, že jde o ekonomicky náročnější variantu zdravotní péče podle § 13 odst. 5 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.“. 2. V příloze se v Kapitole 2 v položce 9.2 slova „ústavu sociální péče“ nahrazují slovy „zařízení sociálních služeb“ a slova „tohoto ústavu“ se nahrazují slovy „tohoto zařízení“. 3. V příloze se v Kapitole 2 za položku 10.4 doplňuje položka 10.5, která zní: „10.5 Signální výkon pro vykazování ekonomicky náročnější varianty poskytnuté zdravotní péče se vykáže v případě, kdy si pojištěnec zvolil ekonomicky náročnější variantu a z veřejného zdravotního pojištění je hrazena základní varianta. Signální výkon je proto vykazován souběžně s výkonem, který je označen symbolem „E“ nebo který má symbolem „E“ označen ZUM nebo ZULP.“. 4. V příloze se v Kapitole 4 v položce 20 za výkon č. 44007 doplňuje výkon č. 44211, který zní: „Výkon číslo \| název ---\|--- 44211 \| Manuální lymfodrenáž mohou vykazovat také fyzioterapeuti.“. 5. V příloze se v Kapitole 4 v položce 22.4 za výkon č. 51850 doplňuje výkon č. 51881, který zní: „Výkon číslo \| název ---\|--- 51881 \| Multidisciplinární indikační seminář k určení optimálního způsobu léčby u pacientů se zhoubnými solidními nádory mohou vykazovat také ostatní pracoviště, jejichž ošetřující lékař se účastní tohoto multidisciplinárního semináře.“. 6. V příloze se v Kapitole 4 v položce 24 dosavadní text označuje jako 24.1 a doplňuje se nová položka 24.2., která zní: „24.2. Výkony sdílené jinou odborností Výkony číslo \| název ---\|--- 61123 \| Excize kožní léze od 2 do 10 cm2, bez uzavření vzniklého defektu 61129 \| Excize kožní léze, sutura od 2 do 10 cm2 mohou vykazovat také pracoviště dermatovenerologická.. Výkony číslo \| název ---\|--- 61111 \| Primární ošetření traumatické tetováže à 20 min. 61133 \| Radikální excize maligního melanoblastomu 61169 \| Transpozice muskulárního laloku 61311 \| Velofaryngofixace mohou vykazovat také pracoviště otorinolaryngologická“. 7. V příloze se v Kapitole 4 za položku 34 vkládá nová položka 35, která zní: „35 – 710 - algeziologie - léčba bolesti Výkony číslo \| název ---\|--- 80021 \| Komplexní vyšetření odborníkem pro léčbu bolesti - algeziologem 80022 \| Cílené vyšetření odborníkem pro léčbu bolesti - algeziologem 80023 \| Kontrolní vyšetření odborníkem pro léčbu bolesti - algeziologem 80025 \| Multidisciplinární konference o průběhu léčby 80111 \| Aplikace analgetických směsí do kontinuálních katetrů včetně IP portů jednorázově nebo dávkovací pumpou mohou vykazovat také pracoviště paliativní medicíny.“. Dosavadní položky 35 až 49 se označují jako položky 36 až 50. 8. V příloze se v Kapitole 4 v položce 49.4 na konci textu doplňuje věta „Výkon nelze vykázat při vyšetření prsu.“. 9. V příloze v Kapitole 5 v položce 5.2 řádek 00026 zní: „OD \| body ---\|--- 00026 \| 792.“. 10. V příloze v Kapitole 5 položka 7 zní: „7. PRAVIDLA VYKAZOVÁNÍ OD OD resuscitační a intenzivní péče lze vykazovat pouze na pracovišti, které splňuje minimální personální, technické a věcné vybavení uvedené ve vyhlášce upravující personální, technické a věcné vybavení. Nositel výkonu s vyšší kvalifikací může nahradit nositele výkonu s nižší kvalifikací.“. 11. V příloze se v Kapitole 5 položky 7.1 a 7.2 zrušují. Dosavadní položka 7.3. se označuje jako položka 7.1. Dosavadní položky 7.3.1. až 7.3.6. se označují jako položky 7.1.1. až 7.1.6. 12. V příloze v Kapitole 7 položky 1 a 2 znějí: „1. Minutová režijní sazba přiřazená k výkonu K výkonům autorské odbornosti 001, 002, 101, 102, 103, 104, 105, 106, 107, 108 (s výjimkou nefrologické hemoeliminační metody), 109, 201, 202, 204, 205, 206, 207, 208, 209, 210, 222, 301, 302, 303, 304, 305, 306, 308, 309, 401, 402, 403, 404, 405, 406, 407, 710, 720, 801, 802, 804, 805, 807, 808, 809, 812, 813, 814, 815, 816, 817, 818, 819, 822, 823, 901, 902, 903, 904, 905, 910, 917, 919, 925, 931, 999 je přiřazena minutová režijní sazba ve výši 2,82 bodu za jednu minutu času výkonu. K výkonům autorské odbornosti 115, 117, 215, 312, 413, 697, 806 a 810 je přiřazena minutová režijní sazba ve výši 4,23 bodu za jednu minutu času výkonu. K výkonům autorské odbornosti 108 (pouze nefrologické hemoeliminační metody), 203, 501, 502, 503, 504, 505, 506, 507, 601, 602, 603, 604, 605, 606, 607, 701, 702, 704, 705, 706, 707, 708, 709 je přiřazena minutová režijní sazba ve výši 3,38 bodu za jednu minutu času výkonu. K výkonům autorské odbornosti 511, 512, 513, 514, 515, 516, 517, 611, 612, 613, 614, 615, 616, 711, 714, 715, 716 a 717 je přiřazena minutová režijní sazba ve výši 5,06 bodu za jednu minutu času výkonu. K výkonům autorské odbornosti 521, 522, 523, 524, 525, 526, 527, 621, 622, 623, 624, 625, 626, 721, 724, 725, 726, 727 a 728 je přiřazena minutová režijní sazba ve výši 6,76 bodu za jednu minutu času výkonu. K výkonům autorské odbornosti 531, 532, 533, 534, 535, 536, 537, 631, 632, 633, 634, 635, 636, 731, 734, 735, 736 a 737 je přiřazena minutová režijní sazba ve výši 10,14 bodu za jednu minutu času výkonu. K výkonům autorské odbornosti 911, 913, 914, 916, 921, 927 je přiřazena minutová režijní sazba ve výši 2,05 bodu za jednu minutu času výkonu. K výkonům autorské odbornosti 014, 015 je přiřazena minutová režijní sazba ve výši 3,52 bodu za jednu minutu času výkonu. Minutová režijní sazba za jednu minutu času výkonu přiřazená k výkonům jednotlivých autorských odborností se vypočte vždy k 1. červenci kalendářního roku tak, že se k současné hodnotě přičte průměrná roční míra inflace (měřená indexem spotřebitelských cen) za uplynulý kalendářní rok zveřejněná Českým statistickým úřadem. Takto vypočtené minutové režijní sazby se zaokrouhlují na dvě desetinná místa a použijí se v době od 1. ledna do 31. prosince následujícího kalendářního roku. Ve smlouvě mezi zdravotní pojišťovnou a zdravotnickým zařízením lze na základě ekonomicky zdůvodněných nezbytných nákladů dohodnout vyšší minutovou režijní sazbu, než je stanovena, nejvýše však do výše 300 % uvedené hodnoty. Ve smlouvě mezi zdravotní pojišťovnou a zdravotnickým zařízením lze na základě ekonomicky zdůvodněných nezbytných nákladů dohodnout nižší minutovou režijní sazbu, než je stanovena, nejméně však 30 % uvedené hodnoty. 2. Režie přiřazená k OD Další část režie vyplývající z rozdílných nákladů jednotlivých lůžkových zdravotnických zařízení je hrazena z veřejného zdravotního pojištění ve formě režie přiřazené k výkonu ošetřovacího dne. 2.1. Lůžková zdravotnická zařízení poskytující akutní lůžkovou péči V jednom nebo několika nasmlouvaných oborech nasmlouvávají hodnotu režijních nákladů přiřazenou k ošetřovacímu dni v bodech, a to v rozmezí 28,24 – 91,76 bodu. Režie přiřazená k ošetřovacímu dni se stanovuje jednotně pro celé zdravotnické zařízení. 2.2. Zdravotnické zařízení poskytující jinou lůžkovou zdravotní péči Jde o zdravotnická zařízení, která nevykazují s ošetřovacími dny, kromě příjmového a propouštěcího vyšetření, žádné jiné zdravotní výkony (zejména ošetřovatelská lůžka, odborné léčebné ústavy, léčebny dlouhodobě nemocných a speciální lůžková zařízení hospicového typu). Hodnota režie přiřazená k ošetřovacímu dni je stanovena na 169,38 bodu. Hodnota režie přiřazená touto vyhláškou k ošetřovacímu dni se vypočte vždy k 1. červenci kalendářního roku tak, že se k současné hodnotě přičte průměrná roční míra inflace (měřená indexem spotřebitelských cen) za uplynulý kalendářní rok zveřejněná Českým statistickým úřadem. Takto vypočtené minutové režijní sazby se zaokrouhlují na dvě desetinná místa a použijí se v době od 1. ledna do 31. prosince následujícího kalendářního roku. Ve smlouvě mezi zdravotní pojišťovnou a zdravotnickým zařízením lze na základě ekonomicky zdůvodněných nezbytných nákladů dohodnout vyšší hodnotu režie přiřazené k OD, než je stanovena, nejvýše však do výše 400 %. Ve smlouvě mezi zdravotní pojišťovnou a zdravotnickým zařízením lze na základě ekonomicky zdůvodněných nezbytných nákladů dohodnout nižší hodnotu režie přiřazené k OD, než je stanovena, nejméně však 30 % uvedené hodnoty.“. 13. V příloze název Kapitoly 710 zní: „Kapitola 710 – algeziologie - léčba bolesti.“. 14. V příloze název Kapitoly 697 zní: „Kapitola 697 – algeziologie - léčba bolesti – skupina 1.“. 15. V příloze v Kapitole 002 se ve výkonech č. 02131, 02132, 02133, 02134, 02135, 02138, 02144, 02145, 02146 a 02147 slova „v případech, kdy očkovací látka je hrazena podle předpisů o ochraně veřejného zdraví“ nahrazují slovy „podle předpisů o ochraně veřejného zdraví je hrazeno z veřejného zdravotního pojištění.“. 16. V příloze v Kapitole 002 se výkony č. 02120, 02136, 02141, 02142 a 21043 zrušují. 17. V příloze v Kapitole 002 – praktické lékařství pro děti a dorost výkony č. 02125, 02127, 02129, 02137 a 02148 znějí: „02125 OČKOVÁNÍ VČETNĚ OČKOVACÍ LÁTKY, KTERÁ JE HRAZENA Z VEŘEJNÉHO ZDRAVOTNÍHO POJIŠTĚNÍ Pro případy, kdy zdravotní pojišťovna hradí očkování včetně očkovací látky z veřejného zdravotního pojištění. Do výkonu není zahrnuto klinické vyšetření před provedením očkování k vyloučení případné kontraindikace očkování, je však zahrnuta kontrola zdravotního stavu pacienta po aplikaci očkovací látky. Kategorie: P - hrazen plně OF: 2/1 den OM: A – pouze ambulantně Čas výkonu: 15 Body: 126 Nositel \| INDX \| Čas ---\|---\|--- L3 \| 3 \| 15 ZUM: ne ZULP: ano/E 02127 OČKOVÁNÍ V PŘÍPADECH, KDY OČKOVACÍ LÁTKA JE HRAZENA Z VEŘEJNÉHO ZDRAVOTNÍHO POJIŠTĚNÍ – TETANUS – V INDIKOVANÝCH PŘÍPADECH V PŘEDOPERAČNÍ PŘÍPRAVĚ Jde o očkování podle vyhlášky o očkování proti infekčním nemocem, v indikovaných případech v předoperační přípravě, zejména před operacemi na konečníku nebo na tlustém střevě. Do výkonu není zahrnuto klinické vyšetření před provedením očkování k vyloučení případné kontraindikace očkování, je však zahrnuta kontrola zdravotního stavu pacienta po aplikaci očkovací látky. Kategorie: P - hrazen plně OF: 1/1 den OM: A – pouze ambulantně Čas výkonu: 15 Body: 126 Nositel \| INDX \| Čas ---\|---\|--- L3 \| 3 \| 15 ZUM: ne ZULP: ano – nejlevnější očkovací látka (J07AM01) ZULP: ano/E očkovací látka (J07AM01) 02129 OČKOVÁNÍ VČETNĚ OČKOVACÍ LÁTKY, KTERÁ JE HRAZENA Z VEŘEJNÉHO ZDRAVOTNÍHO POJIŠTĚNÍ – CHŘIPKA – NEPOVINNÉ OČKOVÁNÍ Jde o očkování, které je hrazeno z veřejného zdravotního pojištění, je nepovinné podle zákona o veřejném zdravotním pojištění. Do výkonu není zahrnuto klinické vyšetření před provedením očkování k vyloučení případné kontraindikace očkování, je však zahrnuta kontrola zdravotního stavu pacienta po aplikaci očkovací látky. Kategorie: P - hrazen plně OF: 1/1 den OM: A – pouze ambulantně Čas výkonu: 15 Body: 126 Nositel \| INDX \| Čas ---\|---\|--- L3 \| 3 \| 15 ZUM: ne ZULP: ano – nejlevnější očkovací látka (J07BB02) ZULP: ano/E očkovací látka (J07BB02)“. 18. V příloze v Kapitole 002 – praktické lékařství pro děti a dorost výkon č. 02137 zní: „02137 OČKOVÁNÍ VČETNĚ OČKOVACÍ LÁTKY, KTERÁ JE HRAZENA Z VEŘEJNÉHO ZDRAVOTNÍHO POJIŠTĚNÍ – TETANUS Jde o očkování proti tetanu při poraněních a nehojících se ranách podle zákona o veřejném zdravotním pojištění. Do výkonu není zahrnuto klinické vyšetření před provedením očkování k vyloučení případné kontraindikace očkování, je však zahrnuta kontrola zdravotního stavu pacienta po aplikaci očkovací látky. Kategorie: P - hrazen plně OF: 1/1 den OM: A – pouze ambulantně Čas výkonu: 15 Body: 126 Nositel \| INDX \| Čas ---\|---\|--- L3 \| 3 \| 15 ZUM: ne ZULP: ano – nejlevnější očkovací látka (J07AM01) ZULP: ano/E očkovací látka (J07AM01)“. 19. V příloze v Kapitole 002 – praktické lékařství pro děti a dorost výkon č. 02148 zní: „02148 OČKOVÁNÍ VČETNĚ OČKOVACÍ LÁTKY, KTERÁ JE HRAZENA Z VEŘEJNÉHO ZDRAVOTNÍHO POJIŠTĚNÍ – KONJUGOVANÁ OČKOVACÍ LÁTKA PROTI PNEUMOKOKOVÝM NÁKAZÁM - NEPOVINNÉ OČKOVÁNÍ Jde o očkování, které je hrazeno z veřejného zdravotního pojištění, je nepovinné podle zákona o veřejném zdravotním pojištění. Do výkonu není zahrnuto klinické vyšetření před provedením očkování k vyloučení případné kontraindikace očkování, je však zahrnuta kontrola zdravotního stavu pacienta po aplikaci očkovací látky. Kategorie: P - hrazen plně OF: 1/1 den OM: A – pouze ambulantně Čas výkonu: 15 Body: 126 Nositel \| INDX \| Čas ---\|---\|--- L3 \| 3 \| 15 ZUM: ne ZULP: ano – nejlevnější očkovací látka (J07AL) ZULP: ano/E očkovací látka (J07AL)“. 20. V příloze v Kapitole 002 – praktické lékařství pro děti a dorost se za výkon č. 02034 vkládají nové výkony č. 02100 a 02105, které znějí: „02100 PRAVIDELNÉ OČKOVÁNÍ PODLE PŘEDPISŮ O OCHRANĚ VEŘEJNÉHO ZDAVÍ JE HRAZENO Z VEŘEJNÉHO ZDRAVOTNÍHO POJIŠTĚNÍ - PŘÍPAD, KDY NA ZÁKLADĚ VOLBY HRADÍ POJIŠTĚNEC NEBO JEHO ZÁKONNÝ ZÁSTUPCE ZULP Do výkonu není zahrnuto klinické vyšetření před provedením očkování k vyloučení případné kontraindikace očkování, je však zahrnuta kontrola zdravotního stavu pacienta po aplikaci očkovací látky. Kategorie: P - hrazen plně OF: 1/1 den OM: A – pouze ambulantně Čas výkonu: 15 Body: 126 Nositel \| INDX \| Čas ---\|---\|--- L3 \| 3 \| 15 ZUM: ne ZULP: ne 02105 PRAVIDELNÉ OČKOVÁNÍ PODLE PŘEDPISŮ O OCHRANĚ VEŘEJNÉHO ZDAVÍ JE HRAZENO Z VEŘEJNÉHO ZDRAVOTNÍHO POJIŠTĚNÍ - PŘÍPAD, KDY ZULP HRADÍ PŘÍSLUŠNÁ ZDRAVOTNÍ POJIŠŤOVNA PODLE § 17 ODST. 8 PÍSM. d) ZÁKONA Č. 48/1997 Sb., VE ZNĚNÍ POZDĚJŠÍCH PŘEDPISŮ Jde o očkování vyplývající z vyhlášky o očkování proti infekčním nemocem. Do výkonu není zahrnuto klinické vyšetření před provedením očkování k vyloučení případné kontraindikace očkování, je však zahrnuta kontrola zdravotního stavu pacienta po aplikaci očkovací látky. Vykazuje se ZULP, který byl skutečně aplikován, a to s nulovou hodnotou. Kategorie: P - hrazen plně OF: 1/1 den OM: A – pouze ambulantně Čas výkonu: 15 Body: 126 Nositel \| INDX \| Čas ---\|---\|--- L3 \| 3 \| 15 ZUM: ne ZULP: ano“. 21. V příloze v Kapitole 002 – praktické lékařství pro děti a dorost se za výkon č. 02150 vkládají nové výkony č. 02151 a 02152, které znějí: „02151 OČKOVÁNÍ VČETNĚ OČKOVACÍ LÁTKY, KTERÁ JE HRAZENA Z VEŘEJNÉHO ZDRAVOTNÍHO POJIŠTĚNÍ – OČKOVACÍ LÁTKA PROTI LIDSKÉMU PAPILOMAVIRU – NEPOVINNÉ OČKOVÁNÍ Jde o očkování, které je hrazeno z veřejného zdravotního pojištění, je nepovinné a vyplývá ze zákona o veřejném zdravotním pojištění. Do výkonu není zahrnuto klinické vyšetření před provedením očkování k vyloučení případné kontraindikace očkování, je však zahrnuta kontrola zdravotního stavu pacienta po aplikaci očkovací látky. Kategorie: P - hrazen plně OF: 1/1 den OM: A – pouze ambulantně Čas výkonu: 15 Body: 126 Nositel \| INDX \| Čas ---\|---\|--- L3 \| 3 \| 15 ZUM: ne ZULP: ano – nejlevnější očkovací látka (J07BM) ZULP: ano/E očkovací látka (J07BM) 02152 OČKOVÁNÍ VČETNĚ OČKOVACÍ LÁTKY, KTERÁ JE HRAZENA Z VEŘEJNÉHO ZDRAVOTNÍHO POJIŠTĚNÍ – OČKOVACÍ LÁTKA PROTI TUBERKULÓZE - SELEKTIVNÍ OČKOVÁNÍ Jde o očkování, které je hrazeno z veřejného zdravotního pojištění a vyplývá ze zákona o veřejném zdravotním pojištění. Do výkonu není zahrnuto klinické vyšetření před provedením očkování k vyloučení případné kontraindikace očkování, je však zahrnuta kontrola zdravotního stavu pacienta po aplikaci očkovací látky. Kategorie: P - hrazen plně OF: 1/1 den OM: A – pouze ambulantně Čas výkonu: 15 Body: 126 Nositel \| INDX \| Čas ---\|---\|--- L3 \| 3 \| 15 ZUM: ne ZULP: ano – nejlevnější očkovací látka (J07AN01) ZULP: ano/E očkovací látka (J07AN01) 02153 OČKOVÁNÍ VČETNĚ OČKOVACÍ LÁTKY, KTERÁ JE HRAZENA Z VEŘEJNÉHO ZDRAVOTNÍHO POJIŠTĚNÍ - OČKOVACÍ LÁTKA PROTI VZTEKLINĚ Jde o očkování, které je hrazeno z veřejného zdravotního pojištění a vyplývá z vyhlášky o očkování proti infekčním nemocem. Do výkonu není zahrnuto klinické vyšetření před provedením očkování k vyloučení případné kontraindikace očkování, je však zahrnuta kontrola zdravotního stavu pacienta po aplikaci očkovací látky. Kategorie: P - hrazen plně OF: 1/1 den OM: A – pouze ambulantně Čas výkonu: 15 Body: 126 Nositel \| INDX \| Čas ---\|---\|--- L3 \| 3 \| 15 ZUM: ne ZULP: ano – nejlevnější očkovací látka (J07BG01) ZULP: ano/E očkovací látka (J07BG01) 02154 OČKOVÁNÍ VČETNĚ OČKOVACÍ LÁTKY, KTERÁ JE HRAZENA Z VEŘEJNÉHO ZDRAVOTNÍHO POJIŠTĚNÍ - SPALNIČKY, ZARDĚNKY, PŘÍUŠNICE Jde o očkování, které je hrazeno z veřejného zdravotního pojištění a vyplývá z vyhlášky o očkování proti infekčním nemocem. Do výkonu není zahrnuto klinické vyšetření před provedením očkování k vyloučení případné kontraindikace očkování, je však zahrnuta kontrola zdravotního stavu pacienta po aplikaci očkovací látky. Kategorie: P - hrazen plně OF: 1/1 den OM: A – pouze ambulantně Čas výkonu: 15 Body: 126 Nositel \| INDX \| Čas ---\|---\|--- L3 \| 3 \| 15 ZUM: ne ZULP: ne 02155 OČKOVÁNÍ VČETNĚ OČKOVACÍ LÁTKY, KTERÁ JE HRAZENA Z VEŘEJNÉHO ZDRAVOTNÍHO POJIŠTĚNÍ - TETANUS Jde o očkování, které je hrazeno z veřejného zdravotního pojištění a vyplývá z vyhlášky o očkování proti infekčním nemocem. Do výkonu není zahrnuto klinické vyšetření před provedením očkování k vyloučení případné kontraindikace očkování, je však zahrnuta kontrola zdravotního stavu pacienta po aplikaci očkovací látky. Kategorie: P - hrazen plně OF: 1/1 den OM: A – pouze ambulantně Čas výkonu: 15 Body: 126 Nositel \| INDX \| Čas ---\|---\|--- L3 \| 3 \| 15 ZUM: ne ZULP: ne 02156 OČKOVÁNÍ VČETNĚ OČKOVACÍ LÁTKY, KTERÁ JE HRAZENA Z VEŘEJNÉHO ZDRAVOTNÍHO POJIŠTĚNÍ - HEPATITIDA B (PRO DOSPĚLÉ) Jde o očkování, které je hrazeno z veřejného zdravotního pojištění a vyplývá z vyhlášky o očkování proti infekčním nemocem. Do výkonu není zahrnuto klinické vyšetření před provedením očkování k vyloučení případné kontraindikace očkování, je však zahrnuta kontrola zdravotního stavu pacienta po aplikaci očkovací látky. Kategorie: P - hrazen plně OF: 1/1 den OM: A – pouze ambulantně Čas výkonu: 15 Body: 126 Nositel \| INDX \| Čas ---\|---\|--- L3 \| 3 \| 15 ZUM: ne ZULP: ano 02157 OČKOVÁNÍ VČETNĚ OČKOVACÍ LÁTKY, KTERÁ JE HRAZENA PODLE PŘEDPISŮ O OCHRANĚ VEŘEJNÉHO ZDRAVÍ - HEPATITIDA A (PRO DOSPĚLÉ) Jde o očkování, které vyplývá z vyhlášky o očkování proti infekčním nemocem. Do výkonu není zahrnuto klinické vyšetření před provedením očkování k vyloučení případné kontraindikace očkování, je však zahrnuta kontrola zdravotního stavu pacienta po aplikaci očkovací látky. Kategorie: P - hrazen plně OF: 1/1 den OM: A – pouze ambulantně Čas výkonu: 15 Body: 126 Nositel \| INDX \| Čas ---\|---\|--- L3 \| 3 \| 15 ZUM: ne ZULP: ne“. 22. V příloze v Kapitole 014 – zubní lékař – stomatolog výkon č. 04010 zní: „04010 KOMPLEXNÍ VYŠETŘENÍ STOMATOLOGEM Vyšetření stavu chrupu, parodontu, sliznic a měkkých tkání dutiny ústní, stavu čelistí a mezičelistních vztahů, anamnézy a stanovení léčebného plánu. Motivace k prevenci a ústní hygieně. Výkon bude hrazen pouze při převzetí pojištěnce do péče při registraci pojištěnce. Kategorie: W – hrazen za určitých podmínek OM: A – pouze ambulantně Čas výkonu: 45 Body: 180 Nositel \| INDX \| Čas ---\|---\|--- L2 \| 2 \| 45 ZUM: ne ZULP: ne“. 23. V příloze v Kapitole 305 – psychiatrie se za výkon č. 35117 vkládají nové výkony č. 35201, 35203 a 35205, které znějí: „35201 ZAŘAZENÍ PACIENTA DO PREVENTIVNÍHO TELEMONITORINGU U PSYCHÓZ Výkon zahrnuje screening vhodných pacientů do programu, instruktáž pacienta a rodinného příslušníka a přihlášení nemocného do systému. Tímto výkonem začnou být účastníci automaticky sledováni speciálním programem. Kategorie: P - hrazen plně OF: 1/život OM: A – pouze ambulantně Čas výkonu: 70 Body: 564 Nositel \| INDX \| Čas ---\|---\|--- L3 \| 3 \| 70 ZUM: ne ZULP: ne 35203 PREVENTIVNÍ INTERVENCE A DÁLKOVÁ KONTROLA U PSYCHÓZ Výkon zahrnuje preventivní farmakologickou intervenci na základě prodromů, detekovaných programem prevence relapsu psychotických onemocnění. Systém na základě ověřeného matematického predikčního algoritmu vyhodnocuje výsledky dotazníků zaslaných od pacienta a rodinného příslušníka. Při výskytu prodromů informuje lékaře. Ten kontaktuje telefonicky nemocného a mapuje současný klinický stav. Následně zvyšuje dávku antipsychotické mediace o 20 % nad stávající udržovací dávku. Kategorie: P - hrazen plně OF: 1/1 měsíc OM: A – pouze ambulantně Čas výkonu: 30 Body: 242 Nositel \| INDX \| Čas ---\|---\|--- L3 \| 3 \| 30 ZUM: ne ZULP: ne 35205 ROČNÍ ZHODNOCENÍ PROVOZU PREVENTIVNÍHO TELEMONITORINGU Výkon zahrnuje: a) ověření účinnosti preventivního programu pomocí získaných dat o hospitalizacích, b) kontrolu provedených farmakologických intervencí v uplynulém ročním období. Kategorie: P - hrazen plně OF: 1/rok OM: A – pouze ambulantně Čas výkonu: 70 Body: 564 Nositel \| INDX \| Čas ---\|---\|--- L3 \| 3 \| 70 ZUM: ne ZULP: ne“. 24. V příloze v Kapitole 306 – dětská a dorostová psychiatrie výkony č. 36021, 36022 a 36023 znějí: „36021 KOMPLEXNÍ VYŠETŘENÍ DĚTSKÝM PSYCHIATREM Pozorování a podrobné vyšetření pacienta, kompletní anamnéza s rodiči (jinými zákonnými zástupci pacienta), psychopatologický rozbor, dg., plán léčby, založení dokumentace. Kategorie: P - hrazen plně OF: 1/1 den OM: bez omezení Čas výkonu: 140 Body: 1093 Nositel \| INDX \| Čas ---\|---\|--- L3 \| 3 \| 140 ZUM: ne ZULP: ne 36022 CÍLENÉ VYŠETŘENÍ DĚTSKÝM PSYCHIATREM Pedopsychiatrické vyšetření zaměřené na aktuální psychopatologii pacienta, dif. dg., plán léčby a dalšího postupu, zápis do dokumentace. Kategorie: P - hrazen plně OF: 1/1 den OM: bez omezení Čas výkonu: 60 Body: 473 Nositel \| INDX \| Čas ---\|---\|--- L3 \| 3 \| 60 ZUM: ne ZULP: ne 36023 KONTROLNÍ VYŠETŘENÍ DĚTSKÝM PSYCHIATREM Pedopsychiatrické vyšetření v minimálně nutném rozsahu pro posouzení výsledků léčby a event. úpravy medikace. Kategorie: P - hrazen plně OF: 1/1den, 2/1 den výjimečně se zdůvodněním v zápise OM: bez omezení Čas výkonu: 35 Body: 275 Nositel \| INDX \| Čas ---\|---\|--- L3 \| 3 \| 35 ZUM: ne ZULP: ne“. 25. V příloze v Kapitole 404 – dermatovenerologie se za výkon č. 44283 doplňuje výkon č. 44285, který zní: „44285 FOKUSOVANÁ FOTOTERAPIE CHRONICKÉ LOKALIZOVANÉ PSORIÁZY MONOCHROMATICKÝM EXCIMEROVÝM SVĚTLEM - NA JEDNO LOŽISKO Terapie se provádí excimerovým laserem a lampou emitující ultrafialové záření o vlnové délce 308 nm pro léčbu chronické lokalizované psoriázy. Vzhledem k vyšší odolnosti ložisek psoriázy vůči účinkům ultrafialového záření lze při využití zmiňované metody pracovat se supraerytémovými dávkami. Kategorie: P - hrazen plně OF: 4/1 den, 80/1 rok OM: A – pouze ambulantně Čas výkonu: 10 Body: 91 Nositel \| INDX \| Čas ---\|---\|--- S2 \| 2 \| 10 ZUM: ne ZULP: ne“. 26. V příloze v Kapitole 501 – chirurgie výkony č. 51851, 51853, 51855, 51857, 51859, 51861, 51863 a 51865 znějí: „51851 FIXAČNÍ SÁDROVÁ DLAHA – RUKA, PŘEDLOKTÍ Sádrová dlaha se používá k fixaci u onemocnění či úrazů ruky nebo zápěstí, kde je potřebné znehybnění. Tento druh ošetření je možné použít jako léčbu provizorní nebo trvalou. Předchází-li přiložení sádrového obvazu repozice, vykazuje se samostatným výkonem 53115. Kategorie: P - hrazen plně OF: 1/1 den OM: A – pouze ambulantně Čas výkonu: 10 Body: 52 Nositel \| INDX \| Čas ---\|---\|--- L \| 2 \| 10 ZUM: ano sádrový obvaz v hodnotě 70 Kč ZUM: ano/E obvaz z polymerovaného plastu ZULP: ne 51853 CIRKULÁRNÍ SÁDROVÝ OBVAZ – PRSTY, RUKA, PŘEDLOKTÍ Cirkulární sádrový obvaz se používá ke znehybnění prstů ruky, ruky, zápěstí a předloktí. Předchází-li přiložení sádrového obvazu repozice, vykazuje se samostatným výkonem 53115. Kategorie: P - hrazen plně OF: 2/1 den OM: bez omezení Čas výkonu: 15 Body: 72 Nositel \| INDX \| Čas ---\|---\|--- L2 \| 2 \| 15 ZUM: ano sádrový obvaz v hodnotě 75 Kč ZUM: ano/E obvaz z polymerovaného plastu ZULP: ne 51855 FIXAČNÍ SÁDROVÁ DLAHA CELÉ HORNÍ KONČETINY Sádrová dlaha se používá k fixaci celé horní končetiny. Tento druh ošetření je možné použít jako léčbu provizorní nebo trvalou. Předchází-li přiložení sádrového obvazu repozice, vykazuje se samostatným výkonem. Kategorie: P - hrazen plně OF: 2/1 den OM: bez omezení Čas výkonu: 20 Body: 92 Nositel \| INDX \| Čas ---\|---\|--- L2 \| 2 \| 20 ZUM: ano sádrový obvaz v hodnotě 147 Kč ZUM: ano/E obvaz z polymerovaného plastu ZULP: ne 51857 CIRKULÁRNÍ SÁDROVÝ OBVAZ – CELÁ HORNÍ KONČETINA Cirkulární sádrový obvaz se používá ke znehybnění celé horní končetiny. Předchází-li přiložení sádrového obvazu repozice, vykazuje se samostatným výkonem. Kategorie: P - hrazen plně OF: 2/1 den OM: bez omezení Čas výkonu: 25 Body: 112 Nositel \| INDX \| Čas ---\|---\|--- L2 \| 2 \| 25 ZUM: ano sádrový obvaz v hodnotě 187 Kč ZUM: ano/E obvaz z polymerovaného plastu ZULP: ne 51859 FIXAČNÍ SÁDROVÁ DLAHA – NOHA, BÉREC Sádrová dlaha se používá k fixaci nohy nebo bérce. Zavřená repozice se vykáže samostatným výkonem. Kategorie: P - hrazen plně OF: 2/1 den OM: bez omezení Čas výkonu: 20 Body: 80 Nositel \| INDX \| Čas ---\|---\|--- L2 \| 2 \| 20 ZUM: ano sádrový obvaz v hodnotě 149 Kč ZUM: ano/E obvaz z polymerovaného plastu ZULP: ne 51861 CIRKULÁRNÍ SÁDROVÝ OBVAZ – NOHA, BÉREC Cirkulární sádrový obvaz se používá ke znehybnění hlezenného a kolenního, nebo jen kolenního kloubu. Předchází-li přiložení sádrového obvazu repozice, vykazuje se samostatným výkonem. Kategorie: P - hrazen plně OF: 1/1 den OM: bez omezení Čas výkonu: 25 Body: 100 Nositel \| INDX \| Čas ---\|---\|--- L2 \| 2 \| 25 ZUM: ano sádrový obvaz v hodnotě 194 Kč ZUM: ano/E obvaz z polymerovaného plastu ZULP: ne 51863 FIXAČNÍ SÁDROVÁ DLAHA CELÉ DOLNÍ KONČETINY Sádrová dlaha se používá u onemocnění nebo úrazu celé dolní končetiny, kde je potřebné znehybnění. Tento druh ošetření je možné použít jako léčbu provizorní, nebo trvalou. Předchází-li přiložení sádrového obvazu repozice, vykazuje se samostatným výkonem. Kategorie: P - hrazen plně OF: 2/1 den OM: bez omezení Čas výkonu:30 Body: 121 Nositel \| INDX \| Čas ---\|---\|--- L2 \| 2 \| 30 ZUM: ano sádrový obvaz v hodnotě 247 Kč ZUM: ano/E obvaz z polymerovaného plastu ZULP: ne 51865 CIRKULÁRNÍ SÁDROVÝ OBVAZ NA DOLNÍ KONČETINĚ Cirkulární sádrový obvaz se používá u onemocnění nebo úrazů celé dolní končetiny, kde je potřebné znehybnění. Předchází-li přiložení sádrového obvazu repozice, vykazuje se samostatným výkonem. Kategorie: P - hrazen plně OF: 1/1 den OM: bez omezení Čas výkonu: 40 Body: 160 Nositel \| INDX \| Čas ---\|---\|--- L2 \| 2 \| 40 ZUM: ano sádrový obvaz v hodnotě 290 Kč ZUM: ano/E obvaz z polymerovaného plastu ZULP: ne“. 27. V příloze v Kapitole 501 – chirurgie výkon č. 51871 zní: „51871 FIXACE ZLOMENINY KLÍČKU DELBETOVÝMI KRUHY Kategorie: P - hrazen plně OF: 1/1 den OM: bez omezení Čas výkonu: 15 Body: 60 Nositel \| INDX \| Čas ---\|---\|--- L2 \| 2 \| 15 ZUM: ano sádrový obvaz v hodnotě 112 Kč ZUM: ano/E obvaz z polymerovaného plastu ZULP: ne“. 28. V příloze v Kapitole 501 – chirurgie se za výkon č. 51877 doplňuje výkon č. 51881, který zní: „51881 MULTIDISCIPLINÁRNÍ INDIKAČNÍ SEMINÁŘ K URČENÍ OPTIMÁLNÍHO ZPŮSOBU LÉČBY U NEMOCNÝCH SE ZHOUBNÝMI SOLIDNÍMI NÁDORY Součástí výkonu je zhotovení písemného zápisu, který je podepsán ošetřujícím lékařem, operatérem a onkologem a je uložen v dokumentaci pacienta. Lze vykázat jednou na jeden individuální léčebný postup. Kategorie: P - hrazen plně OF: 3/1 den OM: bez omezení Čas výkonu: 10 Body: 78 Nositel \| INDX \| Čas ---\|---\|--- L3 \| 3 \| 10 ZUM: ne ZULP: ne“. 29. V příloze v Kapitole 611 – plastická chirurgie – skupina 1 se za výkon č. 61255 vkládá nový výkon č. 61391, který zní: „61391 VYTVOŘENÍ NOVÉ PRSNÍ BRADAVKY A PRSNÍHO DVORCE Kategorie: P - hrazen plně OF: 2/1 den OM: bez omezení Čas výkonu: 70 Body: 1759 Nositel \| INDX \| Čas ---\|---\|--- L3 \| 3 \| 70 L2 \| 2 \| 70 ZUM: ne ZULP: ne“. 30. V příloze v Kapitole 611 – plastická chirurgie – skupina 1 se výkon č. 61451 zrušuje. 31. V příloze v Kapitole 621 – plastická chirurgie – skupina 2 se za výkon č. 61365 vkládají nové výkony č. 61395, 61397 a 61399, které znějí: „61395 VYTVOŘENÍ UŠNÍHO BOLTCE PŘI VROZENÉ VÝVOJOVÉ VADĚ NEBO PO TRAUMATICKÉ ZTRÁTĚ POMOCÍ CHRUPAVKY NEBO SYNTETICKÉHO IMPLANTÁTU Kategorie: P - hrazen plně OF: 1/1 den OM: H – pouze při hospitalizaci Čas výkonu: 90 Body: 2376 Nositel \| INDX \| Čas ---\|---\|--- L3 \| 3 \| 90 L2 \| 2 \| 90 ZUM: ano ZULP: ne 61397 POSUN UŠNÍHO RUDIMENTU U VROZENÉ VADY BOLTCE Kategorie: P - hrazen plně OF: 1/1 den OM: H/J – pouze při hospitalizaci - ev. jednodenní Čas výkonu: 50 Body: 1307 Nositel \| INDX \| Čas ---\|---\|--- L3 \| 3 \| 50 L2 \| 2 \| 50 ZUM: ne ZULP: ne 61399 REKONSTRUKCE PROSTORU ZA UŠNÍM BOLTCEM Kategorie: P - hrazen plně OF: 1/1 den OM: H/J – pouze při hospitalizaci – ev. jednodenní Čas výkonu: 60 Body: 1582 Nositel \| INDX \| Čas ---\|---\|--- L3 \| 3 \| 60 L2\| 2\| 60 ZUM: ne ZULP: ne“. 32. V příloze v Kapitole 621 – plastická chirurgie – skupina 2 se výkony č. 61403, 61405 a 61407 zrušují. 33. V příloze v Kapitole 603 – gynekologie a porodnictví výkon č. 63051 zní: „63051 PREVENTIVNÍ PROHLÍDKA Kategorie: P - hrazen plně OF: 1/335dní OM: A – pouze ambulantně Čas výkonu: 5 Body: 14 Nositel \| INDX \| Čas ---\|---\|--- L2 \| 2 \| 2 ZUM: ne ZULP: ne“. 34. V příloze v Kapitole 616 – ortopedie – skupina 1 výkon č. 66039 zní: „66039 SLOŽITÁ OPERAČNÍ ARTROSKOPIE Pomocí endoskopické techniky z miniincizí zavedena optika a pracovní nástroje do kloubu ramenního, loketního, kolenního, hlezenného nebo kyčelního. Po ověření diagnózy jsou ošetřena složitá poškození chrupavek a dalších nitrokloubních struktur s použitím shaveru nebo artroskopické vrtačky. Výkon lze provádět v ortopedickém lůžkovém zařízení nebo ve specializovaném jednodenním stacionáři. Kategorie: P - hrazen plně OF: 1/1 měsíc 4/1 rok OM: Sh – pouze na specializovaném pracovišti Čas výkonu: 105 Body: 4443 Nositel \| INDX \| Čas ---\|---\|--- L3 \| 3 \| 90 ZUM: ano ZULP: ne“. 35. V příloze v Kapitole 711 – otorinolaryngologie – skupina 1 se před výkon č. 71211 vkládá nový výkon č. 71137, který zní: „71137 24HODINOVÁ JÍCNOVÁ IMPEDANCE PH Vyšetřovací metoda slouží k diagnostice etraesofageální refluxní choroby (EERCH). Metoda je omezena dg. J387 – jiné nemoci hrtanu, H654 – jiný chronický nehnisavý zánět středního ucha a J458 – smíšené astma. Kategorie: P - hrazen plně OF: 2/1 rok OM: S – pouze na specializovaném pracovišti Čas výkonu: 40 Body: 393 Nositel \| INDX \| Čas ---\|---\|--- L3 \| 3 \| 40 ZUM: ano ZULP: ne“. 36. V příloze v Kapitole 702 – audiologie a foniatrie výkon č. 73029 zní: „73029 RESCREENING SLUCHU U NOVOROZENCŮ / KOJENCŮ Výkon je součástí systému včasného zachycení vrozené poruchy sluchu u dětí. Navazuje na negativní výsledek novorozeneckého screeningu sluchu a při opakované negativitě je indikováno klinické vyšetření sluchu. Kategorie: P - hrazen plně OF: 1/1 den, 3/1 rok OM: S – pouze na specializovaném pracovišti Čas výkonu: 50 Body: 256 Nositel \| INDX \| Čas ---\|---\|--- L3 \| 3 \| 20 S2 \| 2 \| 30 ZUM: ne ZULP: ano“. 37. V příloze v Kapitole 702 – audiologie a foniatrie se za výkon č. 73027 vkládá nový výkon č. 73028, který zní: „73028 SCREENING SLUCHU U NOVOROZENCŮ Otoakustické emise u novorozenců. Vyšetření se skládá z poučení zákonného zástupce, měření otoakustických emisí (u novorozenců ve spánku, nebo ve stavu klidné bdělosti) – projevu aktivity zevních vláskových buněk, popisu nálezu, archivace nálezu a podání informace zákonným zástupcům novorozenců. Oboustranný výkon. U negativního vyšetření je indikovaný rescreening s časovým odstupem. Kategorie: P - hrazen plně OF: 1/život OM: S – pouze na specializovaném pracovišti Čas výkonu: 30 Body: 106 Nositel \| INDX \| Čas ---\|---\|--- L2 \| 2 \| 10 S2 \| 2 \| 20 ZUM: ne ZULP: ano“. 38. V příloze v Kapitole 705 – oftalmologie výkon č. 75155 zní: „75155 FOTO PŘEDNÍHO SEGMENTU, FOTO FUNDU - 1 OKO Fotodokumentace předního segmentu oka či očního pozadí je nezbytná z důvodů diagnostických, kontrolních v průběhu léčby i forenzně dokumentačních. Kategorie: P - hrazen plně OF: 3/1 čtvrtletí OM: S – pouze na specializovaném pracovišti Čas výkonu: 10 Body: 168 Nositel \| INDX \| Čas ---\|---\|--- L2 \| 2 \| 10 ZUM: ne ZULP: ne“. 39. V příloze v Kapitole 715 – oftalmologie – skupina 1 výkon č. 75213 zní: „75213 TRANSSKLERÁLNÍ EXTRAKCE CIZÍHO TĚLÍSKA Z BULBU MAGNETEM Po lokalizaci tělíska vězícího v sítnici v oblasti ekvátoru kryokoagulace okolí tělíska a jeho transsklerální extrakce magnetem v místě pod oftalmoskopickou kontrolou. Místo extrakce tamponováno plombou z pěnového silikonu. Kategorie: P - hrazen plně OM: S – pouze na specializovaném pracovišti Čas výkonu: 90 Body: 2406 Nositel \| INDX \| Čas ---\|---\|--- L3 \| 3 \| 90 L2 \| 2 \| 90 ZUM: ne ZULP: ne“. 40. V příloze v Kapitole 715 – oftalmologie – skupina 1 výkon č. 75321 zní: „75321 VYNĚTÍ CIZÍHO TĚLÍSKA Z BULBU ZADNÍ CESTOU Po pars plana vitrektomie uvolnění cizího tělíska vězícího v sítnici či sklivci a jeho extrakce.Výkon navazuje na provedenou Pars plana vitrektomii, případně následují další potřebné výkony. Použití operačního mikroskopu přičti. Kategorie: P - hrazen plně OF: 1/1 den OM: S – pouze na specializovaném pracovišti Čas výkonu: 30 Body: 1326 Nositel \| INDX \| Čas ---\|---\|--- L3 \| 3 \| 30 L2 \| 2 \| 30 ZUM: ne ZULP: ne“. 41. V příloze v Kapitole 715 – oftalmologie – skupina 1 výkon č. 75323 zní: „75323 PENETRUJÍCÍ A PERFORUJÍCÍ PORANĚNÍ OKA Výkon v celkové anestézii. Snesení či repozice prolabujících tkání, sutura rohovky nebo duhovky s vytvořením přední komory a/anebo sutura sklery s koagulací nebo plombáží. Případné ošetření poraněné čočky, případná přední či pars plana vitrektomie. Parabulbární aplikace antibiotik a sterioidů. Použití operačního mikroskopu přičti. Kategorie: P - hrazen plně OM: S – pouze na specializovaném pracovišti Čas výkonu: 90 Body: 4643 Nositel \| INDX \| Čas ---\|---\|--- L3 \| 3 \| 90 L2 \| 2 \| 90 ZUM: ne ZULP: ne“. 42. V příloze v Kapitole 715 – oftalmologie – skupina 1 výkony č. 75337 a 75339 znějí: „75337 IRIDEKTOMIE OPERACÍ Chirurgické provedení komunikace mezi zadní a přední komorou oční. Použití operačního mikroskopu přičti. Kategorie: P - hrazen plně OF: 1/1 den OM: S – pouze na specializovaném pracovišti Čas výkonu: 20 Body: 1286 Nositel \| INDX \| Čas ---\|---\|--- L3 \| 3 \| 20 L1\| 1 \| 20 ZUM: ne ZULP: ne 75339 FILTRAČNÍ OPERACE U GLAUKOMU Perforující protiglaukomová operace, eventuálně s použitím speciálních implantátů. Použití operačního mikroskopu přičti. Kategorie: P - hrazen plně OF: 1/1 den OM: S – pouze na specializovaném pracovišti Čas výkonu: 40 Body: 1568 Nositel \| INDX \| Čas ---\|---\|--- L3 \| 3 \| 40 L1\| 1 \| 40 ZUM: ano ZULP: ano“. 43. V příloze v Kapitole 715 – oftalmologie - skupina 1 výkony č. 75347 a 75348 znějí: „75347 IMPLANTACE NITROOČNÍ ČOČKY – PMMA Kategorie: P - hrazen plně OM: S – pouze na specializovaném pracovišti Čas výkonu: 10 Body: 2002 Nositel \| INDX \| Čas ---\|---\|--- L3 \| 3 \| 10 L1\| 1 \| 10 ZUM: ano – implantát oční čočky v hodnotě 2300 Kč ZUM: ano/E implantát oční čočky v hodnotě nad 2300 Kč. ZULP: ne 75348 IMPLANTACE NITROČNÍ ČOČKY – MĚKKÁ (FOLDABLE) Kategorie: P – hrazen plně OM: S – pouze na specializovaném pracovišti Čas výkonu: 10 Body: 1980 Nositel \| INDX \| Čas ---\|---\|--- L3 \| 3 \| 10 ZUM: ano – implantát oční čočky v hodnotě 3000 Kč ZUM: ano/E implantát oční čočky v hodnotě nad 3000 Kč. ZULP: ne“. 44. V příloze v Kapitole 715 – oftalmologie – skupina 1 výkon č. 75359 zní: „75359 ODSTRANĚNÍ EPIRETINÁLNÍCH MEMBRÁN ZADNÍ VITREKTOMIÍ, ENDOKOAGULACE, VNITŘNÍ TAMPONÁDY Navazuje vždy na pars plana vitrektomii. Epiretinální membrány odstraněny sloupnutím, deliminací či segmentací. Použití operačního mikroskopu přičti. Kategorie: P - hrazen plně OM: S – pouze na specializovaném pracovišti Čas výkonu: 60 Body: 7045 Nositel \| INDX \| Čas ---\|---\|--- L3 \| 3 \| 60 L2 \| 2 \| 60 ZUM: ne ZULP: ne“. 45. V příloze v Kapitole 735 – oftalmologie – skupina 3 výkon č. 75449 zní: „75449 PARS PLANA VITREKTOMIE – 1 OKO Odstranění patologicky změněného sklivce vitrektomem jako základní výkon, na který navazují další výkony. Jejich typ a počet je odvislý od charakteru patologických změn oka. Po jejich provedení je dokončena pars plana vitrektomie. Použití operačního mikroskopu přičti. Kategorie: P - hrazen plně OM: S – pouze na specializovaném pracovišti Čas výkonu: 60 Body: 13917 Nositel \| INDX \| Čas ---\|---\|--- L3 \| 3 \| 60 L2 \| 2 \| 60 ZUM: ne ZULP: ne“. 46. V příloze v Kapitole 735 – oftalmologie - skupina 3 se za výkon č. 75449 doplňují výkony č. 75463, 75467, 75469, 75473, 75475, 75477 a 75479, které znějí: „75463 PEROPERAČNÍ TAMPONÁDA TEKUTÝMI PERFLUOROKARBONY Výkon navazuje na pars plana vitrektomii a spočívá v aplikaci tekutých perfluorokarbonů (PFCL) do sklivcového prostoru, která slouží k peroperačnímu přiložení a stabilizaci sítnice. Kategorie: P - hrazen plně OF: 1/1 den OM: S – pouze na specializovaném pracovišti Čas výkonu: 20 Body: 776 Nositel \| INDX \| Čas ---\|---\|--- L3 \| 3 \| 20 L2 \| 2 \| 20 ZUM: ano ZULP: ne 75467 FOTOKOAGULACE SÍTNICE ENDOLASEREM Fotokoagulace sítnice endolaserem za použití laserové sondy. Navazuje na pars plana vitrektomii, použití operačního mikroskopu přičti. Kategorie: P - hrazen plně OF: 1/1 den OM: S – pouze na specializovaném pracovišti Čas výkonu: 20 Body: 6307 Nositel \| INDX \| Čas ---\|---\|--- L3 \| 3 \| 20 L2 \| 2 \| 20 ZUM: ne ZULP: ne 75469 POUŽITÍ ENDOSKOPU PŘI PARS PLANA VITREKTOMII Použití endoskopu umožní odstranění baze sklivce a patologie v retrociliárním prostoru v průběhu pars plana vitrektomie pod kontrolou zraku. Výkon probíhá za pomoci operačního mikroskopu - přičti. Kategorie: P - hrazen plně OF: 1/1 den OM: S – pouze na specializovaném pracovišti Čas výkonu: 45 Body: 850 Nositel \| INDX \| Čas ---\|---\|--- L3 \| 3 \| 45 L2 \| 2 \| 45 ZUM: ne ZULP: ne 75473 EPISKLERÁLNÍ CERKLÁŽ A PLOMBÁŽ Výkon slouží ke stabilizaci baze sklivce a tamponádě sítnicových defektů. Kategorie: P - hrazen plně OF: 1/1 den OM: S – pouze na specializovaném pracovišti Čas výkonu: 20 Body: 579 Nositel \| INDX \| Čas ---\|---\|--- L3 \| 3 \| 20 L2 \| 2 \| 20 ZUM: ano ZULP: ne 75475 TAMPONÁDA SÍTNICE EXPANZIVNÍM PLYNEM Výkon navazuje na pars plana vitrektomii a spočívá v instalaci expanzivního plynu do sklivcového prostoru za současného odsátí BSS roztoku nebo tekutého perfluorokarbonu. Použití mikroskopu přičti. Kategorie: P - hrazen plně OF: 1/1 den OM: S – pouze na specializovaném pracovišti Čas výkonu: 10 Body: 946 Nositel \| INDX\| Čas ---\|---\|--- L3\| 3\| 10 L2 \| 2\| 10 ZUM: ano ZULP: ne 75477 VYNĚTÍ LUXOVANÉ ČOČKY PŘIROZENÉ NEBO JEJICH ČÁSTÍ ČI LUXOVANÉ UMĚLÉ ČOČKY Vynětí luxované čočky přirozené nebo jejich částí či luxované umělé čočky za použití endofakofragmentace a tekutých perfluorokarbonů. Výkon navazuje na pars plana vitrektomii. Kategorie: P - hrazen plně OF: 1/1 den OM: S – pouze na specializovaném pracovišti Čas výkonu: 30 Body: 1905 Nositel \| INDX \| Čas ---\|---\|--- L3 \| 3 \| 30 L2 \| 2 \| 30 ZUM: ano ZULP: ne 75479 TAMPONÁDA SÍTNICE SILIKONOVÝM OLEJEM Výkon navazuje na pars plana vitrektomii a spočívá v instalaci silikonového oleje do sklivcového prostoru za současného odsátí BSS roztoku nebo tekutého perfluorokarbonu. Použití mikroskopu přičti. Kategorie: P - hrazen plně OF: 1/1 den OM: S – pouze na specializovaném pracovišti Čas výkonu: 15 Body: 530 Nositel \| INDX \| Čas ---\|---\|--- L3 \| 3 \| 15 L2 \| 2 \| 15 ZUM: ano ZULP: ne“. 47. V příloze v Kapitole 709 výkony č. 06713 a 79111 znějí: „06713 PŘEDNEMOCNIČNÍ NEODKLADNÁ PÉČE, SLEDOVÁNÍ EV. TRANSPORT PACIENTA ZDRAVOTNICKÝM ZÁCHRANÁŘEM NEBO VŠEOBECNOU SESTROU SE SPECIALIZACÍ V ARIP Á 15 MIN. Výkon nelze vykázat současně s výkonem 79111. Kategorie: P - hrazen plně OF: bez omezení OM: bez omezení Čas výkonu: 15 Body: 142 Nositel \| INDX \| Čas ---\|---\|--- S3 \| 3 \| 15 ZUM: ano ZULP: ano 79111 LÉKAŘSKÉ VYŠETŘENÍ A ODBORNÁ PŘEDNEMOCNIČNÍ NEODKLADNÁ PÉČE Á 15 MIN. POSKYTOVANÉ LÉKAŘEM RLP Kategorie: P - hrazen plně OF: bez omezení OM: bez omezení Čas výkonu: 15 Body: 255 Nositel \| INDX \| Čas ---\|---\|--- L3 \| 3 \| 15 ZUM: ano ZULP: ano“. 48. V příloze v Kapitole 709 výkon č. 79205 zní: „79205 SIGNÁLNÍ VÝKON PRO SEKUNDÁRNÍ PŘEVOZY Signální výkon pro sekundární převozy pacientů. Výkon má pouze informativní charakter bez bodového ohodnocení. Výkon vykazován souběžně s výkonem 79111 příp. 06713. Kategorie: P – hrazen plně OM: A – pouze ambulantně Čas výkonu: 0 Body: 0 ZUM: ne ZULP: ne“. 49. V příloze se za Kapitolu 710 – algeziologie – léčba bolesti vkládá nová Kapitola 720, která zní: „Kapitola 720 – paliativní medicína 80051 PRVNÍ VYŠETŘENÍ A ZAVEDENÍ PALIATIVNÍ PÉČE LÉKAŘEM U PACIENTA V TERMINÁLNÍM STAVU V DOMÁCÍM PROSTŘEDÍ Výkon je určený pro první vyšetření a zavedení paliativní péče lékaře specialisty v domácím prostředí pacienta. Kategorie: P - hrazen plně OF: 1/život OM: A – pouze ambulantně Čas výkonu: 60 Body: 473 Nositel \| INDX \| Čas ---\|---\|--- L3 \| 3 \| 60 ZUM: ne ZULP: ne 80052 VYŠETŘENÍ PACIENTA LÉKAŘEM SPECIALISTOU V OBORU PALIATIVNÍ MEDICÍNY V DOMÁCÍM PROSTŘEDÍ Kategorie: P - hrazen plně OF: 1/1 den OM: A – pouze ambulantně Čas výkonu: 30 Body: 241 Nositel \| INDX \| Čas ---\|---\|--- L3 \| 3 \| 30 ZUM: ne ZULP: ne“. 50. V příloze v Kapitole 801 – klinická biochemie se za výkon č. 81733 vkládá nový výkon č. 81737, který zní: „81737 STANOVENÍ HER-2/NEU V SÉRU Kvantitativní stanovení HER-2/neu v séru slouží ke stanovení koncentrace HER-2/neu proteinu v séru pacienta. Hodnoty mohou být použity při sledování pacientů s metastazující rakovinou prsu, u kterých je výchozí koncentrace HER-2/neu v séru vyšší než 15 ng/ml, kdy zvyšující se hodnoty upozorní na progresi choroby. Využije se při optimalizaci léčby rakoviny prsu. Kategorie: P - hrazen plně OF: 1/1 den OM: A – pouze ambulantně Čas výkonu: 5 Body: 1893 Nositel \| INDX \| Čas ---\|---\|--- J2 \| 2 \| 4 ZUM: ne ZULP: ne“. 51. V příloze se za Kapitolu 805 – lékařská virologie vkládá nová Kapitola 806, která zní: „Kapitola 806 – mamografický screening 89221 SCREENINGOVÁ MAMOGRAFIE (OBĚ STRANY, KAŽDÁ VE DVOU PROJEKCÍCH) Vyhledávací mamografické vyšetření asymptomatických žen v rámci screeningu. Kategorie: P - hrazen plně OF: 1/2 roky OM: S – pouze na specializovaném pracovišti Čas výkonu: 30 Body: 521 Nositel \| INDX \| Čas ---\|---\|--- L3 \| 3 \| 20 ZUM: ne ZULP: ne 89222 DOPLŇUJÍCÍ MAMOGRAFIE KE SCREENINGOVÉ MAMOGRAFII Doplnění screeningové mamografie dalšími snímky při nejednoznačném nálezu. Kategorie: P - hrazen plně OF: 2/1 rok OM: S – pouze na specializovaném pracovišti Čas výkonu: 15 Body: 261 Nositel \| INDX \| Čas ---\|---\|--- L3 \| 3 \| 10 ZUM: ne ZULP: ne 89314 PERKUTÁNNÍ PUNKCE NEBO BIOPSIE PRSU ŘÍZENÁ RDG METODOU (MR NEBO UZ) Invazívní diagnostický výkon na prsu řízený ultrasonografií nebo mamografií, související výkony přičti. Doplněk ke screeningové mamografii do 6 měsíců od provedení screeningové mamografie. Kategorie: P - hrazen plně OF: 1/1 rok OM: S – pouze na specializovaném pracovišti Čas výkonu: 30 Body: 336 Nositel \| INDX \| Čas ---\|---\|--- L3 \| 3 \| 25 ZUM: ano ZULP: ano 89510 UZ PRSŮ JAKO DOPLNĚK SCREENINGOVÉ MAMOGRAFIE (VČETNĚ SPÁDOVÝCH UZLIN) UZ prsů v návaznosti na screeningovou mamografii při nejednoznačném či pozitivním nálezu, nejpozději do 6 měsíců po provedení mamografie, zahrnuje i vyšetření axil, v případě podezření na dg. C50 i nadklíčkových uzlin. Vykazuje se i u perkutánní punkce nebo biopsie řízené UZ. Kategorie: P - hrazen plně OF: 1/1 den OM: S – pouze na specializovaném pracovišti Čas výkonu: 15 Body: 201 Nositel \| INDX \| Čas ---\|---\|--- L3 \| 3 \| 15 ZUM: ne ZULP: ne 89814 DRUHÉ ČTENÍ MAMOGRAFICKÝCH SNÍMKŮ VE SCREENINGU Nezávislé hodnocení snímků druhým lékařem v mamografickém screeningu ke zvýšení záchytu zhoubných novotvarů, není obsahem vyšetření screeningové mamografie. Kategorie: P - hrazen plně OF: 1/2 roky OM: S – pouze na specializovaném pracovišti Čas výkonu: 10 Body: 78 Nositel \| INDX \| Čas ---\|---\|--- L3 \| 3 \| 10 ZUM: ne ZULP: ne“. 52. V příloze v Kapitole 809 – radiologie a zobrazovací metody výkon č. 89179 zní: „89179 DIAGNOSTICKÁ MAMOGRAFIE NEBO DUKTOGRAFIE Vyšetření pacientů s příznaky zhoubného nádoru nebo pacientů s již diagnostikovaným zhoubným nádorem. Jedna strana. Kategorie: P - hrazen plně OF: 2/1 den OM: S – pouze na specializovaném pracovišti Čas výkonu: 15 Body: 269 Nositel \| INDX \| Čas ---\|---\|--- L3 \| 3 \| 10 ZUM: ne ZULP: ne“. 53. V příloze v Kapitole 809 – radiologie a zobrazovací metody se za výkon č. 89511 vkládá nový výkon č. 89512, který zní: „89512 UZ PRSŮ VČETNĚ SPÁDOVÝCH UZLIN UZ prsu, zahrnuje i vyšetření axil, u pacientů s dg. C50 i nadklíčků, hrazeno v případě klinických příznaků choroby prsů nebo při vysokém riziku vzniku karcinomu. Kategorie: P - hrazen plně OF: 1/1 den OM: SA – pouze na spec. prac. ambulantně, ag. do OD Čas výkonu: 15 Body: 201 Nositel \| INDX \| Čas ---\|---\|--- L3 \| 3 \| 10 ZUM: ne ZULP: ne“. 54. V příloze v Kapitole 817 – laboratoř klinické cytologie výkony č. 95198 a 95199 znějí: „95198 CERVIKOVAGINÁLNÍ CYTOLOGIE – SCREENING KARCINOMU DĚLOŽNÍHO HRDLA – NEGATIVNÍ NÁLEZ Komplexní agregovaný kód, který představuje veškerou péči v průběhu jednoho roku v rámci screeningu karcinomu hrdla děložního v laboratoři klinické cytologie, která splňuje podmínky dané Věstníkem č. 7/2007 MZ ČR pro výkon gynekologické cytologie. Kategorie: P - hrazen plně OF: 1/335 dní OM: A – pouze ambulantně Čas výkonu: 15 Body: 165 Nositel \| INDX \| Čas ---\|---\|--- L3 \| 3 \| 12 ZUM: ne ZULP: ne 95199 CERVIKOVAGINÁLNÍ CYTOLOGIE – SCREENING KARCINOMU DĚLOŽNÍHO HRDLA – ABNORMÁLNÍ NÁLEZ Komplexní agregovaný kód, který představuje veškerou péči v průběhu jednoho roku v rámci screeningu karcinomu hrdla děložního v laboratoři klinické cytologie, která splňuje podmínky dané Věstníkem č. 7/2007 MZ ČR pro výkon gynekologické cytologie. Kategorie: P - hrazen plně OF: 1/335 dní OM: A – pouze ambulantně Čas výkonu: 15 Body: 165 Nositel \| INDX \| Čas ---\|---\|--- L3 \| 3 \| 12 ZUM: ne ZULP: ne“. 55. V příloze se za Kapitolu 904 – jiný zdravotnický pracovník vkládá nová Kapitola 905, která zní: „905 – zrakový terapeut 75171 FUNKČNÍ VYŠETŘENÍ ZRAKU U PACIENTŮ V PREVERBÁLNÍM OBDOBÍ VE VĚKU OD 0-3 LET A U PACIENTŮ S KOMBINOVANÝM POSTIŽENÍM Využití metod subjektivního vyšetření zraku bez přímé spolupráce pacienta: využití metody preferenčního vidění pomocí testového materiálu TAC, Cardiff test, LEA Gratings a dále Hiding Heidi, Vision Efficiency test N. Baraga, LH Symbol tests, sledování spontánních projevů dítěte v reakci na zrakový podnět. Kategorie: P - hrazen plně OF: 1/1 den OM: SA – pouze na specializovaném pracovišti ambulantně Čas výkonu: 50 Body: 419 Nositel \| INDX \| Čas ---\|---\|--- K2 \| 2 \| 50 ZUM: ne ZULP: ne 75173 NÁCVIK KOMPENZAČNÍCH TECHNIK PRO VYUŽITÍ ZBYTKŮ ZRAKU, ZÁCVIK VE VYUŽÍVÁNÍ SPECIÁLNÍCH OPTICKÝCH POMŮCEK, NÁVRHY ÚPRAVY PROSTŘEDÍ Nácvik využívání postiženého zraku, kde nelze pomoci běžnou optikou, udržení aktivního využívání zbylého vidění při využití excentrické fixace, používání speciálních zvětšujících optických a elektronických pomůcek a úprav prostředí. Kategorie: P - hrazen plně OF: 1/1 den OM: SA – pouze na specializovaném pracovišti ambulantně Čas výkonu: 60 Body: 544 Nositel \| INDX \| Čas ---\|---\|--- K2 \| 2 \| 60 ZUM: ne ZULP: ne“. 56. V příloze v Kapitole 913 – všeobecná sestra v sociálních službách výkon č. 06623 zní: „06623 APLIKACE LÉČEBNÉ TERAPIE I. M., S. C., I. V. Výkon bude hrazen po předchozí indikaci ošetřujícího lékaře, která může být jednorázová nebo vyjadřující konkrétní frekvenci výkonů na určité období, jen materiálové náklady výkonu. Přičti k výkonu ošetřovatelská intervence - časová dispozice. Kategorie: P - hrazen plně OF: 4/1 den OM: A – pouze ambulantně Čas výkonu: 0 Body: 5 Nositel \| INDX \| Čas ---\|---\|--- S2 \| 2 \| 0 ZUM: ne ZULP: ano“. 57. V příloze v Kapitole 999 – univerzální mezioborové výkony výkony č. 09135, 09137 a 09139 znějí: „09135 UZ VYŠETŘENÍ POUZE JEDNOHO ORGÁNU V NĚKOLIKA ROVINÁCH Při funkční diagnostice, i když se daný orgán vyšetřuje vícekrát, počítá se pouze jednou. Podmínkou výkonu je obrazová dokumentace. Výkon nelze vykázat při vyšetření prsu. Kategorie: P - hrazen plně OF: 1/1den OM: SA – pouze na spec. pracovišti – ag. do OD Čas výkonu: 15 Body: 125 Nositel \| INDX \| Čas ---\|---\|--- L2 \| 2 \| 15 ZUM: ne ZULP: ne 09137 UZ VYŠETŘENÍ DVOU ORGÁNŮ V NĚKOLIKA ROVINÁCH U párového orgánu jde o vyšetření dvou orgánů. Podmínkou výkonu je obrazová dokumentace. Výkon nelze vykázat při vyšetření prsu. Kategorie: P - hrazen plně OF: 1/1den OM: SA – pouze na spec. pracovišti – ag. do OD Čas výkonu: 20 Body: 159 Nositel \| INDX \| Čas ---\|---\|--- L2 \| 2 \| 20 ZUM: ne ZULP: ne 09139 UZ VYŠETŘENÍ TŘÍ A VÍCE ORGÁNŮ V NĚKOLIKA ROVINÁCH U párového orgánu jde o vyšetření dvou orgánů. Podmínkou výkonu je obrazová dokumentace. Výkon nelze vykázat při vyšetření prsu. Kategorie: P - hrazen plně OF: 1/1den OM: SA – pouze na spec. pracovišti – ag. do OD Čas výkonu: 30 Body: 227 Nositel \| INDX \| Čas ---\|---\|--- L2 \| 2 \| 30 ZUM: ne ZULP: ne“ 58. V příloze v Kapitole 999 – univerzální mezioborové výkony se za výkon č. 09551 vkládá nový výkon č. 09553, který zní: „09553 SIGNÁLNÍ VÝKON PRO VYKAZOVÁNÍ EKONOMICKY NÁROČNĚJŠÍ VARIANTY POSKYTNUTÉ ZDRAVOTNÍ PÉČE Výkon se vykáže v případě, že si pojištěnec zvolil ekonomicky náročnější variantu poskytnuté zdravotní péče, a vykazuje se spolu s výkonem, který představuje variantu základní. OM: bez omezení Čas výkonu: 0 Body: 0 ZUM: ne ZULP: ne“. Čl. II Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2012. Ministr: doc. MUDr. Heger, CSc., v. r.
Nařízení vlády č. 410/2011 Sb.	Nařízení vlády č. 410/2011 Sb. Nařízení vlády o zvýšení částky rozhodné pro účast zaměstnanců na nemocenském pojištění Vyhlášeno 21. 12. 2011, datum účinnosti 21. 12. 2011, částka 144/2011 * § 1 - Částka rozhodná pro účast zaměstnanců na nemocenském pojištění od 1. ledna 2012 činí 2 500 Kč. * § 2 - Toto nařízení nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení. Aktuální znění od 21. 12. 2011 410 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 7. prosince 2011 o zvýšení částky rozhodné pro účast zaměstnanců na nemocenském pojištění Vláda nařizuje podle § 6 odst. 5 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění: § 1 Částka rozhodná pro účast zaměstnanců na nemocenském pojištění od 1. ledna 2012 činí 2 500 Kč. § 2 Toto nařízení nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení. Předseda vlády: RNDr. Nečas v. r. Ministr práce a sociálních věcí: Dr. Ing. Drábek v. r.
Nařízení vlády č. 409/2011 Sb.	Nařízení vlády č. 409/2011 Sb. Nařízení vlády o zvýšení částek životního minima a existenčního minima Vyhlášeno 21. 12. 2011, datum účinnosti 1. 1. 2012, částka 144/2011 * § 1 - Částka životního minima jednotlivce činí měsíčně 3 410 Kč. * § 2 - (1) Částka životního minima osoby, která je posuzována jako první v pořadí, činí měsíčně 3 140 Kč. * § 3 - Částka existenčního minima osoby činí měsíčně 2 200 Kč. * § 4 - Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2012. Aktuální znění od 1. 1. 2012 409 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 7. prosince 2011 o zvýšení částek životního minima a existenčního minima Vláda nařizuje podle § 9 odst. 1 zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, ve znění zákona č. 261/2007 Sb.: § 1 Částka životního minima jednotlivce činí měsíčně 3 410 Kč. § 2 (1) Částka životního minima osoby, která je posuzována jako první v pořadí, činí měsíčně 3 140 Kč. (2) Částka životního minima osoby, která je posuzována jako druhá nebo další v pořadí, činí měsíčně a) 2 830 Kč u osoby od 15 let věku, která není nezaopatřeným dítětem, b) 2 450 Kč u nezaopatřeného dítěte od 15 do 26 let věku, c) 2 140 Kč u nezaopatřeného dítěte od 6 do 15 let věku, d) 1 740 Kč u nezaopatřeného dítěte do 6 let věku. § 3 Částka existenčního minima osoby činí měsíčně 2 200 Kč. § 4 Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2012. Předseda vlády: RNDr. Nečas v. r. Ministr práce a sociálních věcí: Dr. Ing. Drábek v. r.
Nařízení vlády č. 408/2011 Sb.	Nařízení vlády č. 408/2011 Sb. Nařízení vlády, kterým se pro účely příspěvku na bydlení ze státní sociální podpory pro rok 2012 stanoví výše nákladů srovnatelných s nájemným, částek, které se započítávají za pevná paliva, a částek normativních nákladů na bydlení Vyhlášeno 21. 12. 2011, datum účinnosti 1. 1. 2012, částka 144/2011 * § 1 - (1) Výše nákladů srovnatelných s nájemným podle § 25 odst. 1 písm. b) zákona činí pro období od 1. ledna 2012 do 31. prosince 2012 za kalendářní měsíc částku: * § 2 - Výše částek normativních nákladů na bydlení podle § 26 odst. 1 písm. a) a b) zákona činí pro období od 1. ledna 2012 do 31. prosince 2012 pro * § 3 - Ustanovení § 1 a 2 se použijí poprvé pro stanovení příspěvku na bydlení za leden 2012. * § 4 - Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2012. Aktuální znění od 1. 1. 2012 408 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 7. prosince 2011, kterým se pro účely příspěvku na bydlení ze státní sociální podpory pro rok 2012 stanoví výše nákladů srovnatelných s nájemným, částek, které se započítávají za pevná paliva, a částek normativních nákladů na bydlení Vláda nařizuje podle § 28 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění zákona č. 112/2006 Sb., (dále jen „zákon“): § 1 (1) Výše nákladů srovnatelných s nájemným podle § 25 odst. 1 písm. b) zákona činí pro období od 1. ledna 2012 do 31. prosince 2012 za kalendářní měsíc částku: Počet osob v rodině podle § 7 odst. 5 zákona\| Kč ---\|--- jedna \| 1 710 dvě \| 2 340 tři \| 3 060 čtyři a více \| 3 690 (2) Výše částek, které se započítávají za pevná paliva podle § 25 odst. 1 písm. c) zákona, činí pro období od 1. ledna 2012 do 31. prosince 2012 za kalendářní měsíc: Počet osob v rodině podle § 7 odst. 5 zákona\| Kč ---\|--- jedna \| 666 dvě \| 911 tři \| 1 192 čtyři a více \| 1 472 § 2 Výše částek normativních nákladů na bydlení podle § 26 odst. 1 písm. a) a b) zákona činí pro období od 1. ledna 2012 do 31. prosince 2012 pro a) bydlení v bytech užívaných na základě nájemní smlouvy Počet osob v rodině podle § 7 odst. 5 zákona\| Měsíční náklady na bydlení podle počtu obyvatel obceobce v Kč ---\|--- Praha \| více než 100 000 \| 50 000 – 99 999 \| 10 000 – 49 999 \| do 9 999 jedna \| 7 068 \| 5 616 \| 5 352 \| 4 563 \| 4 379 dvě \| 10 144 \| 8 157 \| 7 796 \| 6 715 \| 6 464 tři \| 13 813 \| 11 214 \| 10 742 \| 9 330 \| 9 001 čtyři a více \| 17 269 \| 14 135 \| 13 565 \| 11 862 \| 11 466 b) bydlení v družstevních bytech a bytech vlastníků Počet osob v rodině podle § 7 odst. 5 zákona\| Měsíční náklady na bydlení podle počtu obyvatel obceobce v Kč ---\|--- Praha \| více než 100 000 \| 50 000 – 99 999 \| 10 000 – 49 999 \| do 9 999 jedna \| 4 053 \| 4 053 \| 4 053 \| 4 053 \| 4 053 dvě \| 6 042 \| 6 042 \| 6 042 \| 6 042 \| 6 042 tři \| 8 421 \| 8 421 \| 8 421 \| 8 421 \| 8 421 čtyři a více \| 10 699 \| 10 699 \| 10 699 \| 10 699 \| 10 699 § 3 Ustanovení § 1 a 2 se použijí poprvé pro stanovení příspěvku na bydlení za leden 2012. § 4 Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2012. Předseda vlády: RNDr. Nečas v. r. Ministr práce a sociálních věcí: Dr. Ing. Drábek v. r.
Nařízení vlády č. 407/2011 Sb.	Nařízení vlády č. 407/2011 Sb. Nařízení vlády k provedení zákona o Generální inspekci bezpečnostních sborů Vyhlášeno 19. 12. 2011, datum účinnosti 1. 1. 2012, částka 143/2011 * § 1 - Služební průkaz a odznak Generální inspekce bezpečnostních sborů * § 1a - Průkaz zaměstnance inspekce * § 2 - Způsob vnějšího označení inspekce * § 3 - Způsob prokazování příslušnosti k inspekci * § 4 - Zvláštní označení služebních vozidel inspekce * § 5 - Pás s označením „Generální inspekce bezpečnostních sborů“ * § 6 - Zrušovací ustanovení * § 7 - Účinnost č. 1 č. 2 k nařízení vlády č. 407/2011 Sb. č. 3 č. 4 k nařízení vlády č. 407/2011 Sb. č. 5 k nařízení vlády č. 407/2011 Sb. č. 6 k nařízení vlády č. 407/2011 Sb. Aktuální znění od 1. 1. 2025 (404/2024 Sb.) 407 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 7. prosince 2011 k provedení zákona o Generální inspekci bezpečnostních sborů Vláda nařizuje podle § 60 odst. 4 zákona č. 341/2011 Sb., o Generální inspekci bezpečnostních sborů a o změně souvisejících zákonů: § 1 Služební průkaz a odznak Generální inspekce bezpečnostních sborů (1) Vzor a popis služebního průkazu Generální inspekce bezpečnostních sborů (dále jen „inspekce“) je uveden v příloze č. 1 k tomuto nařízení. (2) Vzor a popis odznaku inspekce je uveden v příloze č. 2 k tomuto nařízení. § 1a Průkaz zaměstnance inspekce Vzor a popis průkazu zaměstnance inspekce je uveden v příloze č. 3 k tomuto nařízení. § 2 Způsob vnějšího označení inspekce (1) Vnějším označením inspekce je nápis „GENERÁLNÍ INSPEKCE“, který tvoří a) žlutá písmena na černém podkladu, umístěný vpředu vlevo na prsou a na zádech občanského oděvu či služební vesty, doplněný vpředu osobním evidenčním číslem, nebo b) černá písmena, umístěný na modré rukávové pásce. (2) Vzory nápisů, služební vesty a rukávové pásky s nápisy podle odstavce 1 jsou uvedeny v příloze č. 4 k tomuto nařízení. § 3 Způsob prokazování příslušnosti k inspekci (1) Při prokazování příslušnosti k inspekci služebním průkazem inspekce se předkládá k nahlédnutí přední strana služebního průkazu inspekce s fotografií, aniž se služební průkaz inspekce vydá z ruky. (2) Při prokazování příslušnosti k inspekci odznakem inspekce se předkládá k nahlédnutí přední strana odznaku inspekce s identifikačním číslem, aniž se odznak inspekce vydá z ruky. (3) Při prokazování příslušnosti k inspekci vnějším označením musí být nápisy uvedené v § 2 odst. 1 umístěny tak, aby byly zřetelně viditelné. (4) Při prokazování příslušnosti k inspekci průkazem zaměstnance inspekce se postupuje obdobně podle odstavce 1. § 4 Zvláštní označení služebních vozidel inspekce (1) Služební vozidlo inspekce lze označit na přední části a na bočních stranách nápisem „GENERÁLNÍ INSPEKCE“, který tvoří černá písmena na bílém podkladu. (2) U zaparkovaného služebního vozidla inspekce postačí k jeho označení evidenční karta umístěná za čelním sklem. (3) Vzory nápisů na služebním vozidle inspekce a evidenční karty služebního vozidla jsou uvedeny v příloze č. 5 k tomuto nařízení. § 5 Pás s označením „Generální inspekce bezpečnostních sborů“ Vzor a popis pásu s označením „GENERÁLNÍ INSPEKCE BEZPEČNOSTNÍCH SBORŮ“ sloužícího k vyznačení nebo ohraničení určeného místa je uveden v příloze č. 6 k tomuto nařízení. § 6 Zrušovací ustanovení Vyhláška č. 441/2008 Sb., o způsobu vnějšího označení inspektora, vzoru služebního průkazu inspekce, vzoru označení vozidel inspekce a způsobu prokazování příslušnosti k inspekci, se zrušuje. § 7 Účinnost Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2012. Předseda vlády: RNDr. Nečas v. r. Ministr vnitra: Kubice v. r. Příloha č. 1 Vzor služebního průkazu inspekce 1.4MB Popis Služební průkaz inspekce je 56 mm vysoký a 86 mm široký a je vytištěn na bílé plastikové kartě. Přední strana služebního průkazu inspekce je provedena v modré a bílé barvě s rastrovým tiskem s bílými obrazci vzoru labyrint a se 4 obdélníkovými bílými poli. V horním bílém poli je uveden nápis „GENERÁLNÍ INSPEKCE BEZPEČNOSTNÍCH SBORŮ“, levé bílé pole je určeno pro elektronické vytištění fotografie příslušníka inspekce, která odpovídá jeho současné podobě, zobrazuje jej v předním čelném pohledu v občanském oděvu, bez brýlí s tmavými skly a bez pokrývky hlavy, a dvě pravá bílá pole jsou určena pro osobní evidenční číslo příslušníka inspekce a datum vydání služebního průkazu inspekce a jsou nadepsána slovy „OSOBNÍ EVIDENČNÍ ČÍSLO“ a „DATUM“. V dolní části služebního průkazu inspekce je ve zvlněné řádce uveden nápis „GENERÁLNÍ INSPEKCE BEZPEČNOSTNÍCH SBORŮ“. V pravém dolním rohu je uvedeno označení funkce ředitele inspekce, ke kterému se elektronicky vytiskne jeho vlastnoruční podpis. Uprostřed přední strany služebního průkazu inspekce je nalepena čtvercová holografická lesklá fólie stříbrné barvy s bezpečnostními prvky. Celá přední strana je pokryta průhlednou holografickou laminační fólií, na jejíž ploše se vyskytují nápisy „GENERÁLNÍ INSPEKCE BEZPEČNOSTNÍCH SBORŮ“ a znaky inspekce. Zadní strana služebního průkazu inspekce je provedena v bílé barvě a neobsahuje žádné údaje. Příloha č. 2 k nařízení vlády č. 407/2011 Sb. Vzor odznaku inspekce a jeho popis 3.9MB Odznak inspekce je tvořen kovovým kruhem žluté barvy o průměru 45 mm s orámováním, na jehož obvodovém okraji jsou slova „GENERÁLNÍ INSPEKCE BEZPEČNOSTNÍCH SBORŮ“. Ve středu odznaku je umístěna růžice v plastickém provedení se čtyřmi vrcholy směřujícími do čtyř světových stran. Tyto strany růžice jsou souměrně rozděleny na shodné poloviny. Ve středu růžice je umístěn gotický štít posetý vzorem pravoúhlého labyrintu, v jehož středu je vyobrazen ostříž v letu, překryt tvrzenou glazurou. V dolní části odznaku jsou 2 obdélníková bílá pole pro umístění šestimístného identifikačního čísla, které je uprostřed rozděleno jedním vrcholem růžice. Na zadní ploše odznaku je mírný dezén se sponou na uchycení. Příloha č. 3 Vzor průkazu zaměstnance inspekce 1.3MB Popis Průkaz zaměstnance inspekce je 56 mm vysoký a 86 mm široký a je vytištěn na bílé plastikové kartě. Přední strana průkazu zaměstnance inspekce je provedena ve světle hnědé a bílé barvě s rastrovým tiskem s bílými obrazci vzoru labyrint a se 4 obdélníkovými bílými poli. V horním bílém poli je uveden nápis „ZAMĚSTNANEC GENERÁLNÍ INSPEKCE BEZPEČNOSTNÍCH SBORŮ“, levé bílé pole je určeno pro elektronické vytištění fotografie zaměstnance inspekce, která odpovídá jeho současné podobě, zobrazuje jej v předním čelném pohledu v občanském oděvu, bez brýlí s tmavými skly a bez pokrývky hlavy, a dvě pravá bílá pole jsou určena pro osobní evidenční číslo zaměstnance inspekce a datum vydání průkazu zaměstnance inspekce a jsou nadepsána slovy „OSOBNÍ EVIDENČNÍ ČÍSLO“ a „DATUM“. V dolní části průkazu zaměstnance inspekce je ve zvlněné řádce uveden nápis „GENERÁLNÍ INSPEKCE BEZPEČNOSTNÍCH SBORŮ“. V pravém dolním rohu je uvedeno označení funkce ředitele inspekce, ke kterému se elektronicky vytiskne jeho vlastnoruční podpis. Uprostřed přední strany průkazu zaměstnance inspekce je nalepena čtvercová holografická lesklá fólie stříbrné barvy s bezpečnostními prvky. Celá přední strana je pokryta průhlednou holografickou laminační fólií, na jejíž ploše se vyskytují nápisy „GENERÁLNÍ INSPEKCE BEZPEČNOSTNÍCH SBORŮ“ a znaky inspekce. Zadní strana průkazu zaměstnance inspekce je provedena v bílé barvě a neobsahuje žádné údaje. Příloha č. 4 k nařízení vlády č. 407/2011 Sb. Vzor služební vesty a rukávové pásky Přední strana služební vesty 3MB Zadní strana služební vesty 2.9MB Nápisy na přední stranu 547kB Nápisy na zadní stranu 867kB Rukávová páska s nápisy 606kB Příloha č. 5 k nařízení vlády č. 407/2011 Sb. Vzor nápisu na služebním vozidle 8MB Vzor evidenční karty služebního vozidla 936kB Příloha č. 6 k nařízení vlády č. 407/2011 Sb. Vzor pásu s označením „GENERÁLNÍ INSPEKCE BEZPEČNOSTNÍCH SBORŮ“ 934kB Popis Pás s označením „GENERÁLNÍ INSPEKCE BEZPEČNOSTNÍCH SBORŮ“ tvoří střídavě bílá pole s modrým nápisem „GENERÁLNÍ INSPEKCE BEZPEČNOSTNÍCH SBORŮ“ a červená pole s černým nápisem „VSTUP ZAKÁZÁN“.
Sdělení Energetického regulačního úřadu č. 406/2011 Sb.	Sdělení Energetického regulačního úřadu č. 406/2011 Sb. Sdělení Energetického regulačního úřadu o celkovém množství elektřiny a plynu spotřebovaném v České republice v roce 2010 Vyhlášeno 19. 12. 2011, částka 142/2011 406 SDĚLENÍ Energetického regulačního úřadu ze dne 12. prosince 2011 o celkovém množství elektřiny a plynu spotřebovaném v České republice v roce 2010 Energetický regulační úřad podle § 17d odst. 4 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění zákona č. 211/2011 Sb., ve smyslu čl. II bodu 17 zákona č. 211/2011 Sb., vyhlašuje pro účely stanovení roční výše zvláštního poplatku na činnost Energetického regulačního úřadu celkové množství elektřiny a plynuplynu spotřebovaných v České republice v roce 2010, za které účastníci trhu s elektřinou a účastníci trhu s plynemplynem v souladu s cenovými předpisy hradí cenu za zúčtování operátora trhu: 1. Celkové množství elektřiny, za které účastníci trhu s elektřinou hradili v souladu s cenovými předpisy cenu za zúčtování operátora trhu, spotřebované v České republice v roce 2010, činilo 57 322 416 MWh. 2. Celkové množství plynuplynu, za které účastníci trhu s plynemplynem hradili v souladu s cenovými předpisy cenu za zúčtování operátora trhu, spotřebované v České republice v roce 2010, činilo 96 182 559 MWh. Předsedkyně: Ing. Vitásková v. r.
Vyhláška č. 403/2011 Sb.	Vyhláška č. 403/2011 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 410/2009 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro některé vybrané účetní jednotky, ve znění vyhlášky č. 435/2010 Sb. Vyhlášeno 19. 12. 2011, datum účinnosti 1. 1. 2012, částka 141/2011 * Čl. I - Vyhláška č. 410/2009 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro některé vybrané účetní jednotky, ve znění vyhlášky č. 435/2010 Sb., se mění takto: * Čl. II - Přechodná ustanovení * Čl. III - Účinnost Aktuální znění od 1. 1. 2012 403 VYHLÁŠKA ze dne 6. prosince 2011, kterou se mění vyhláška č. 410/2009 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro některé vybrané účetní jednotky, ve znění vyhlášky č. 435/2010 Sb. Ministerstvo financí stanoví podle § 37b odst. 1 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění zákona č. 437/2003 Sb. a zákona č. 304/2008 Sb., k provedení § 4 odst. 8 a § 24 odst. 5: Čl. I Vyhláška č. 410/2009 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro některé vybrané účetní jednotky, ve znění vyhlášky č. 435/2010 Sb., se mění takto: 1. V § 4 odst. 1 úvodní části ustanovení se za slova „položek rozvahy“ vkládají slova „včetně výpočtů součtových položek“. 2. V § 4 odst. 1 se na konci textu písmene d) doplňují slova „Pozemkový fond České republiky.“. 3. V § 4 odst. 1 se písmeno e) zrušuje. 4. V § 4 odst. 2 se za slova „k rozvahovému dni“ vkládají slova „běžného účetního období“ a slovo „Brutto“ se nahrazuje slovy „dále jen „Brutto““. 5. V § 4 odst. 3 se za slova „k rozvahovému dni“ vkládají slova „běžného účetního období“, slovo „Korekce“ se nahrazuje slovy „dále jen „Korekce““ a na konci textu odstavce 3 se doplňují slova „, a to vždy s kladným znaménkem“. 6. V § 4 odst. 4 se za slova „k rozvahovému dni“ vkládají slova „běžného účetního období“ a slovo „Netto“ se nahrazuje slovy „dále jen „Netto““. 7. V § 4 odst. 5 se za slova „o jejím stavu“ vkládají slova „ve sloupci Netto“, za slova „jen „minulé“ se vkládá slovo „účetní“ a slova „, upravená o výši oprávek a opravných položek, které se vztahují k dané položce (Netto minulé období)“ se zrušují. 8. V § 4 odst. 7 se za slovo „minulého“ vkládá slovo „účetního“. 9. V § 4 odstavec 8 zní: „(8) Hodnoty položek rozvahy ve všech sloupcích se k okamžiku sestavení mezitímní účetní závěrky vykazují podle zůstatků zjištěných na jednotlivých syntetických účtech směrné účtové osnovy buď s kladným, nebo se záporným znaménkem. Hodnoty položek rozvahy ve všech sloupcích se k rozvahovému dni vykazují podle zůstatků zjištěných na jednotlivých syntetických účtech směrné účtové osnovy s kladným znaménkem, s výjimkou syntetických účtů 227, 345, 346, 347, 348, 349, 371, 372, 373, 374, 401, 405, 406, 407, 408, 458, 468, 471, 472 a syntetických účtů účtových skupin 43 a 49, které se vykazují buď s kladným, nebo se záporným znaménkem. K okamžiku sestavení mezitímní účetní závěrky nebo k rozvahovému dni dochází u syntetických účtů 336, 341, 342, 343, 344 a 363 k porovnávání zůstatků stran MÁ DÁTI a DAL, a výsledný rozdíl vstupuje: a) do aktiv kladně, jestliže zůstatek syntetického účtu je na straně MÁ DÁTI, b) do pasiv kladně, jestliže zůstatek syntetického účtu je na straně DAL.“. 10. V § 4 se za odstavec 8 vkládá nový odstavec 9, který zní: „(9) Zůstatek syntetického účtu 222 se vykazuje se záporným znaménkem v položce „C.IV.1. Příjmový účet organizačních složek státu“.“. Dosavadní odstavec 9 se označuje jako odstavec 10. 11. V § 4 odst. 10 se za slova „„AKTIVA CELKEM““ vkládají slova „ve sloupci Netto“. 12. V § 5 odst. 1 úvodní části ustanovení se za slova „položek výkazu zisku a ztráty“ vkládají slova „včetně výpočtů součtových a rozdílových položek“. 13. V § 5 odst. 1 se na konci textu písmene d) doplňují slova „Pozemkový fond České republiky.“. 14. V § 5 odst. 1 se písmeno e) zrušuje. 15. V § 5 odst. 2 úvodní části ustanovení se slova „po zdanění za účetní jednotku“ nahrazují slovy „výsledek hospodaření běžného účetního období účetní jednotky“. 16. V § 5 odst. 2 písm. b) se za slovo „minulé“ vkládá slovo „účetní“. 17. V § 5 se za odstavec 4 vkládají nové odstavce 5 až 7, které znějí: „(5) Hodnoty položek výkazu zisku a ztráty se vykazují podle konečných zůstatků zjištěných na jednotlivých syntetických účtech buď s kladným, nebo se záporným znaménkem. (6) Hodnota položky „C.1. Výsledek hospodaření před zdaněním“ se vykazuje s kladným znaménkem, jestliže hodnota položky „B. VÝNOSY CELKEM“ je vyšší než součet položek „A.I. Náklady z činnosti“, „A.II. Finanční náklady“, „A.III. Náklady na transfery“ a „A.IV. Náklady ze sdílených daní a poplatků“. Hodnota položky „C.1. Výsledek hospodaření před zdaněním“ se vykazuje se záporným znaménkem, jestliže hodnota položky „B. VÝNOSY CELKEM“ je nižší než součet položek „A.I. Náklady z činnosti“, „A.II. Finanční náklady“, „A.III. Náklady na transfery“ a „A.IV. Náklady ze sdílených daní a poplatků“. (7) Hodnota položky „C.2. Výsledek hospodaření běžného účetního období“ se vykazuje s kladným znaménkem, jestliže hodnota položky „B. VÝNOSY CELKEM“ je vyšší než hodnota položky „A. NÁKLADY CELKEM“. Hodnota položky „C.2. Výsledek hospodaření běžného účetního období“ se vykazuje se záporným znaménkem, jestliže hodnota položky „B. VÝNOSY CELKEM“ je nižší než hodnota položky „A. NÁKLADY CELKEM“.“. Dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 8. 18. V § 5 odst. 8 se slova „Výsledek hospodaření po zdanění“ nahrazují slovy „C.2. Výsledek hospodaření běžného účetního období“ a slova „Výsledek hospodaření běžného účetního období“ se nahrazují slovy „C.III.1. Výsledek hospodaření běžného účetního období“. 19. V § 6 odst. 1 se za slova „prostředků za“ vkládá slovo „běžné“. 20. V § 6 se na konci textu odstavce 2 doplňují slova „běžného účetního období“. 21. V § 7 odst. 1 se za slova „změnu za“ vkládá slovo „běžné“. 22. V § 7 se odstavce 2 až 5 zrušují a zároveň se zrušuje označení odstavce 1. 23. V § 11 odst. 2 úvodní části ustanovení se slova „v rámci jednoho účetního období“ zrušují a za slova „v odstavci 1,“ se vkládají slova „k jehož účtování a odpisování je oprávněn nabyvatel užívacího práva k dlouhodobému nehmotnému majetku, o kterém neúčtuje jako o majetku, nebo technické zhodnocení drobného dlouhodobého majetku.“. 24. V § 11 odst. 2 se písmena a) a b) zrušují. 25. V § 11 se na konci odstavce 5 doplňuje věta „Toto ustanovení se nepoužije v případě drobného dlouhodobého nehmotného majetku.“. 26. V § 11 odst. 6 se na konci textu písmene b) doplňují slova „a technické zhodnocení dlouhodobého nehmotného majetku nevykazovaného v položkách „A.I.1. Nehmotné výsledky výzkumu a vývoje“ až „A.I.3. Ocenitelná práva“,“. 27. V § 11 odst. 6 písmeno d) zní: „d) „A.I.8. Uspořádací účet technického zhodnocení dlouhodobého nehmotného majetku“ obsahuje v průběhu běžného účetního období ocenění plnění, jejichž jednotlivé ocenění je nižší než částka stanovená v odstavci 2 a které mohou splnit podmínky pro technické zhodnocení dlouhodobého nehmotného majetku podle odstavce 2. Pokud jsou splněny podmínky podle odstavců 2 a 5, uvede účetní jednotka nejpozději k rozvahovému dni technické zhodnocení v příslušné položce majetku. Nejsou-li splněny podmínky podle odstavců 2 a 5, uvede účetní jednotka výši tohoto plnění v příslušné položce nákladů. V případě, že je zde předpoklad splnění podmínek podle odstavců 2 a 5 v následujících účetních obdobích, uvede účetní jednotka nejpozději k rozvahovému dni technické zhodnocení v položce „A.I.7. Nedokončený dlouhodobý nehmotný majetek“.“. 28. V § 12 odst. 1 se slovo „Položky“ nahrazuje slovy „Není-li dále stanoveno jinak, položky“ a slova „, a které současně vstupuje do nákladů účetní jednotky prostřednictvím odpisů“ se zrušují. 29. V § 12 odst. 3 písm. d) se za slovo „obsahuje“ vkládá slovo „zjednodušené“ a slova „za dobu jeho používání“ se zrušují. 30. V § 14 odst. 2 se za slovo „zejména“ vkládá slovo „movité“. 31. V § 14 odst. 3 písm. a) se slova „právních předpisů21)“ nahrazují slovy „právních předpisů15)“. 32. Poznámka pod čarou č. 21 se zrušuje. 33. V § 14 odst. 3 písm. e) se slova „oceněné pořizovací nebo reprodukční pořizovací cenou“ zrušují. 34. V § 14 odst. 7 se slova „, například plemenná zvířata kategorií skotu, koní, prasat, ovcí, koz a hus, zvířata základního stáda jiných hospodářsky využívaných chovů, například muflonů, daňků, jelenů a pštrosů, a dále koně, osly, muly a mezky, a to“ zrušují a slova „majetku oceněného podle § 25 odst. 1 písm. k) zákona s výjimkou technického zhodnocení, které je uvedeno v položce „A.II.3. Stavby“. Neobsahuje majetek uvedený v položce „B.I. Zásoby““ se nahrazují slovy „dlouhodobého hmotného majetku nevykazovaného v položkách „A.II.2. Kulturní předměty“ až „A.II.5. Pěstitelské celky trvalých porostů““. 35. V § 14 odst. 8 se za slovo „obsahuje“ vkládá slovo „zejména“. 36. V § 14 odst. 9 se slova „v rámci jednoho účetního období“ zrušují. 37. V § 14 odstavec 10 zní: „(10) Položka „A.II.9. Uspořádací účet technického zhodnocení dlouhodobého hmotného majetku“ obsahuje v průběhu běžného účetního období ocenění plnění, jejichž jednotlivé ocenění je nižší než částka stanovená v odstavci 9 a která mohou splnit podmínky pro technické zhodnocení dlouhodobého hmotného majetku nebo drobného dlouhodobého hmotného majetku podle odstavce 9. Pokud jsou splněny podmínky podle odstavců 9 a 11, uvede účetní jednotka nejpozději k rozvahovému dni technické zhodnocení v příslušné položce majetku. Nejsou-li splněny podmínky podle odstavců 9 a 11, uvede účetní jednotka výši tohoto plnění v příslušné položce nákladů. V případě, že je zde předpoklad splnění podmínek podle odstavců 9 a 11 v následujících účetních obdobích, uvede účetní jednotka nejpozději k rozvahovému dni běžného účetního období technické zhodnocení v položce „A.II.8. Nedokončený dlouhodobý hmotný majetek“.“. 38. V § 14 odst. 11 se slova „nabytých věcí, které před nabytím byly uvedeny do stavu způsobilého k užívání a nevyžadují montáž u nabyvatele“ nahrazují slovy „drobného dlouhodobého hmotného majetku“. 39. V § 15 odst. 1 se slovo „Položky“ nahrazuje slovy „Není-li dále stanoveno jinak, položky“ a slova „, a které současně vstupuje do nákladů účetní jednotky prostřednictvím odpisů“ se zrušují. 40. V § 15 odst. 3 písm. d) se za slovo „obsahuje“ vkládá slovo „zjednodušené“ a slova „za dobu jeho používání“ se zrušují. 41. V § 17 odst. 1 písm. a) se slova „v osobách s rozhodujícím vlivem24) pořízené za účelem držení a výkonu majetkových práv po dobu delší než jeden rok“ nahrazují slovy „v osobách s rozhodujícím vlivem24), které účetní jednotka určila k držení a k výkonu majetkových práv“. Poznámka pod čarou č. 24 zní: „24) § 66a zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů.“. 42. V § 17 odst. 1 písm. b) se slova „v osobách s podstatným vlivem25) v držení účetní jednotky po dobu delší než jeden rok“ nahrazují slovy „v osobách s podstatným vlivem25), které účetní jednotka určila k držení a k výkonu majetkových práv“. Poznámka pod čarou č. 25 zní: „25) § 22 odst. 5 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění zákona č. 410/2010 Sb.“. 43. V § 17 odst. 1 písm. c) se slova „s dobou splatnosti delší než jeden rok“ nahrazují slovy „u nichž má účetní jednotka záměr a předpoklad držet je do splatnosti“. 44. V § 17 odst. 1 písmeno d) zní: „d) „A.III.5. Termínované vklady dlouhodobé“ obsahuje zejména termínované vklady u bank s dobou splatnosti delší než jeden rok, vkladové listy a depozitní certifikáty,“. 45. V § 17 odst. 1 se písmena e) a f) zrušují. Dosavadní písmeno g) se označuje jako písmeno e). 46. V § 17 odst. 1 písm. e) se číslo „7“ nahrazuje číslem „6“ a číslo „6“ se nahrazuje číslem „5“. 47. V § 17 odst. 2 se číslo „8“ nahrazuje číslem „7“. 48. V § 18 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní: „(2) Opravná položka se netvoří k položce „A.III.5. Termínované vklady dlouhodobé“.“. 49. V § 20 odst. 3 písm. a) se slovo „spotřeby“ nahrazuje slovy „převodu na sklad“. 50. V § 20 odst. 3 písm. c) se za slova „nejsou již“ vkládá slovo „zejména“. 51. V § 20 odst. 3 písmeno f) zní: „f) „B.I.7. Pořízení zboží“ obsahuje částky pořízeného zboží do okamžiku převodu na sklad,“. 52. V § 20 odst. 3 se za písmeno f) vkládá nové písmeno g), které zní: „g) „B.I.8. Zboží na skladě“ obsahuje nemovité a movité věci nabyté za účelem prodeje,“. Dosavadní písmeno g) se označuje jako písmeno h). 53. V § 20 odst. 3 písm. h) se slova „, a zejména mladá chovná zvířata neuvedená v položce, zvířata ve výkrmu a dále například kožešinová zvířata, ryby, včelstva, drůbež (hejna slepic, kachen, krůt, perliček, hus na výkrm), psy, služební koně, veškerá zvířata v zoologických zahradách bez ohledu na jejich pořizovací cenu“ nahrazují slovy „a zvířata, která neobsahuje položka A.II.7.“. 54. V § 22 odst. 1 písm. f) se slova „územními samosprávnými celky, státními fondy a organizačními složkami státu“ zrušují. 55. V § 22 odst. 3 písm. c) se za slova „správcem daně“ vkládá slovo „zejména“. 56. V § 22 odst. 3 písm. d) se za slovo „obsahuje“ vkládá slovo „zejména“. 57. V § 22 odst. 4 písm. a) se slova „ústředními rozpočty“ nahrazují slovy „vybranými ústředními vládními institucemi“. 58. V § 22 odst. 4 písm. b) se slova „územními rozpočty“ nahrazují slovy „vybranými místními vládními institucemi“. 59. V § 22 odst. 5 písm. a) se slova „u organizačních složek státu a územních samosprávných celků“ zrušují. 60. V § 22 odst. 6 písm. a) se slova „se vztahují k nákladům v příštích“ nahrazují slovy „budou nákladem v následujících účetních“. 61. V § 22 odst. 6 písm. c) se slova „Dále obsahuje pohledávky za rozpočty a z jiných vztahů, pokud“ nahrazují slovy „Dále obsahuje ostatní pohledávky, na základě kterých“, slova „výše plnění“ se zrušují a za slovo „skutečnostech“ se vkládá slovo „nelze“. 62. V § 23 odst. 1 se slovo „dlouhodobým“ zrušuje, slovo „dlouhodobých“ se zrušuje a slova „, s výjimkou položek „A.IV.1. Poskytnuté návratné finanční výpomoci dlouhodobé“, „A.IV.3. Dlouhodobé poskytnuté zálohy“, v jejichž případě se opravné položky netvoří“ se zrušují. 63. V § 23 odst. 2 se slova „ke krátkodobým pohledávkám se uvádějí v rozvaze ve sloupci „Korekce“ u příslušné položky krátkodobých pohledávek, s výjimkou položek „B.II.2. Směnky k inkasu““ nahrazují slovy „se netvoří k položkám pohledávek „A.IV.3. Dlouhodobé poskytnuté zálohy“, „A.IV.5. Dlouhodobé pohledávky z nástrojů spolufinancovaných ze zahraničí“, „A.IV.7. Dlouhodobé poskytnuté zálohy na transfery““, slova „„B.II.5. Jiné pohledávky z hlavní činnosti“, „B.II.6. Poskytnuté návratné finanční výpomoci krátkodobé“,“ se zrušují, slova „státním rozpočtem“ se nahrazují slovy „vybranými ústředními vládními institucemi“, slova „rozpočtem územních samosprávných celků“ se nahrazují slovy „vybranými místními vládními institucemi“ a slovo „Poskytnuté“ se nahrazuje slovy „Krátkodobé poskytnuté“. 64. § 24 se včetně nadpisu zrušuje. 65. § 25 včetně nadpisu zní: „§ 25 Krátkodobý finanční majetek (1) Položka a) „B.III.1. Majetkové cenné papíry k obchodování“ obsahuje cenné papíry a podíly majetkové povahy, které účetní jednotka určila k obchodování, zejména akcie a podílové listy investičních společností, b) „B.III.2. Dluhové cenné papíry k obchodování“ obsahuje dluhové cenné papíry, které účetní jednotka určila k obchodování. (2) Položka a) „B.III.5. Jiné běžné účty“ obsahuje u organizačních složek státu a územních samosprávných celků cizí prostředky, peněžní prostředky určené na mzdy převedené na konci účetního období, u příspěvkových organizací, státních fondů a Pozemkového fondu České republiky obsahuje cizí prostředky a u Ministerstva financí (dále jen „ministerstvo“) zejména prostředky Evropské unie a Národního fondu, b) „B.III.6. Účty spravovaných prostředků“ obsahuje u ministerstva prostředky na účtech státních finančních aktiv a účtu řízení likvidity státní pokladny, c) „B.III.7. Souhrnné účty“ obsahuje u ministerstva zejména prostředky na bankovních účtech spravovaných v rámci státního dluhu, d) „B.III.8. Účty pro sdílení daní a pro dělenou správu“ obsahuje prostředky na bankovních účtech užívaných v souvislosti s rozpočtovým určením daní včetně prostředků na bankovních účtech organizační složky státu a Pozemkového fondu České republiky, které spravují tyto prostředky a plní povinnosti vůči státnímu rozpočtu podle jiného právního předpisu, e) „B.III.9. Běžný účet“ obsahuje prostředky příspěvkových organizací za hlavní i hospodářskou činnost, u územních samosprávných celků a organizačních složek státu prostředky podle jiných právních předpisů a za hospodářskou činnost, a prostředky Pozemkového fondu České republiky s výjimkou prostředků obsažených v položce „B.III.8. Účty pro sdílení daní a pro dělenou správu“, f) „B.III.10. Běžný účet FKSP“ obsahuje u organizačních složek státu, příspěvkových organizací a státních fondů podle jiného právního předpisu prostředky fondu kulturních a sociálních potřeb. (3) Položka a) „B.III.11. Základní běžný účet územních samosprávných celků“ obsahuje prostředky na základním běžném účtu územních samosprávných celků, b) „B.III.12. Běžné účty fondů územních samosprávných celků“ obsahuje prostředky finančních a peněžních fondů územních samosprávných celků, c) „B.III.13. Běžné účty státních fondů“ obsahuje u státních fondů prostředky na bankovním účtu, s výjimkou prostředků obsažených v položkách „B.III.5. Jiné běžné účty“ a „B.III.10. Běžný účet FKSP“, d) „B.III.14. Běžné účty fondů organizačních složek státu“ obsahuje prostředky fondů organizačních složek státu, e) „B.III.16. Peníze na cestě“ obsahuje prostředky převáděné mezi bankovními účty, případně mezi bankovním účtem a pokladnou.“. 66. V § 26 se odstavec 1 zrušuje. Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 1 a 2. 67. V § 26 odst. 1 písm. a) se slova „, s výjimkou úbytků darovaného dlouhodobého majetku,“ zrušují a za slova „z důvodu svěření“ se vkládají slova „majetku do správy nebo bezúplatného převodu od zřizovatele“. 68. V § 26 odst. 1 písm. b) se slova „zdroje privatizace podle zákona“ nahrazují slovy „zdroj krytí aktiv podle zákona“ a slova „ve znění pozdějších předpisů,“ se zrušují. 69. V § 26 odst. 1 se na konci písmene c) čárka nahrazuje tečkou a písmeno d) se zrušuje. 70. V § 26 odst. 2 písm. a) se číslo „5“ nahrazuje číslem „4“ a slovo „nerealizované“ se nahrazuje slovy „podle § 70 odst. 3 v případě cenných papírů nebo podílů, které nejsou oceněny reálnou hodnotou nebo ekvivalencí“. 71. V § 26 odst. 2 písmena b) a c) znějí: „b) „C.I.5. Oceňovací rozdíly při prvotním použití metody“ obsahuje oceňovací rozdíly z prvotního použití a změny účetní metody v důsledku změny právních předpisů, c) „C.I.6. Jiné oceňovací rozdíly“ obsahuje oceňovací rozdíly zejména z přecenění majetku podle § 59 a 64,“. 72. V § 26 se na konci odstavce 2 doplňuje písmeno d), které zní: „d) „C.I.7. Opravy minulých období“ obsahuje opravy minulých účetních období, které jsou významné a ovlivnily by v minulých účetních obdobích výši výsledku hospodaření; za významnou se považuje každá jednotlivá oprava, jejíž výše dosahuje alespoň 0,3 % hodnoty aktiv netto za minulé účetní období nebo částky 260 000 Kč.“. 73. § 28 a 29 včetně nadpisů znějí: „§ 28 Výsledek hospodaření (1) Položka „C.III.1. Výsledek hospodaření běžného účetního období“ obsahuje součet výsledků hospodaření z hlavní a z hospodářské činnosti vykázaných v položce „C.2. Výsledek hospodaření běžného účetního období“ ve výkazu zisku a ztráty. (2) Položka „C.III.2. Výsledek hospodaření ve schvalovacím řízení“ obsahuje výsledek hospodaření minulého účetního období do okamžiku rozhodnutí příslušného orgánu. (3) Položka „C.III.3. Nerozdělený zisk, neuhrazená ztráta minulých let“ obsahuje nerozdělené zisky a neuhrazené ztráty minulých účetních období. § 29 Příjmový a výdajový účet rozpočtového hospodaření (1) Položka „C.IV.1. Příjmový účet organizačních složek státu“ obsahuje stav příjmů organizačních složek státu. (2) Položka „C.IV.2. Zvláštní výdajový účet“ obsahuje u organizačních složek státu uskutečněné výdaje. (3) Položka „C.IV.3. Účet hospodaření státního rozpočtu“ obsahuje u ministerstva konečný zůstatek účtu, na kterém je zobrazen schodek nebo přebytek státního rozpočtu. (4) Položka „C.IV.4. Agregované příjmy a výdaje minulých období“ obsahuje u organizačních složek státu při otevření účetních knih kumulované příjmy a výdaje rozpočtového hospodaření minulých účetních období a u ministerstva také konečný zůstatek účtu, na kterém je zobrazen schodek nebo přebytek státního rozpočtu minulých období.“. 74. V § 30 se číslo „II“ nahrazuje číslem „I“. 75. V § 31 písm. a) se číslo „III“ nahrazuje číslem „II“ a slova „u ministerstva a územních samosprávných celků“ se zrušují. 76. V § 31 písm. b) se číslo „III“ nahrazuje číslem „II“, slova „Vydané dluhopisy“ se nahrazují slovy „Dlouhodobé závazky z vydaných dluhopisů“, slova „u ministerstva a územních samosprávných celků“ se zrušují a slovo „(hodnoty)“ se zrušuje. 77. V § 31 písm. c) se číslo „III“ nahrazuje číslem „II“, číslo „6“ se nahrazuje číslem „5“ a slova „u ministerstva, územních samosprávných celků a organizačních složek státu“ se zrušují. 78. V § 31 písm. d) se číslo „III“ nahrazuje číslem „II“, číslo „7“ se nahrazuje číslem „6“ a slova „u organizačních složek státu a územních samosprávných celků“ se zrušují. 79. V § 32 odst. 1 písm. a) a b) se číslo „IV“ nahrazuje číslem „III“. 80. V § 32 odst. 1 písm. c) se číslo „IV“ nahrazuje číslem „III“, slova „Vydané krátkodobé dluhopisy“ se nahrazují slovy „Krátkodobé závazky z vydaných dluhopisů“ a slova „u ministerstva a územních samosprávných celků“ se zrušují. 81. V § 32 odst. 2 písm. a), § 32 odst. 6, § 32 odst. 7 písm. c) a d) a § 32 odst. 8 se číslo „IV“ nahrazuje číslem „III“. 82. V § 32 odst. 2 písm. b) se číslo „IV“ nahrazuje číslem „III“ a slova „u ministerstva a územních samosprávných celků“ se zrušují. 83. V § 32 odst. 2 písm. c) se číslo „IV“ nahrazuje číslem „III“ a číslo „8“ se nahrazuje číslem „7“. 84. V § 32 odst. 2 písm. d) se číslo „IV“ nahrazuje číslem „III“ a číslo „12“ se nahrazuje číslem „11“. 85. V § 32 odst. 2 písm. e) se číslo „IV“ nahrazuje číslem „III“ a číslo „13“ se nahrazuje číslem „12“. 86. V § 32 odst. 3 písm. a) se číslo „IV“ nahrazuje číslem „III“ a číslo „14“ se nahrazuje číslem „13“. 87. V § 32 odst. 3 písm. b) se číslo „IV“ nahrazuje číslem „III“ a číslo „15“ se nahrazuje číslem „14“. 88. V § 32 odst. 4 písm. a) se číslo „IV“ nahrazuje číslem „III“ a číslo „17“ se nahrazuje číslem „16“. 89. V § 32 odst. 4 písm. b) se číslo „IV“ nahrazuje číslem „III“ a číslo „18“ se nahrazuje číslem „17“. 90. V § 32 odst. 4 písm. c) se číslo „IV“ nahrazuje číslem „III“ a číslo „19“ se nahrazuje číslem „18“. 91. V § 32 odst. 5 se vkládá nové písmeno a), které zní: „a) „D.III.20. Závazky k osobám mimo vybrané vládní instituce“ obsahuje závazky vůči osobám, které nejsou vybranými účetními jednotkami, a to z titulu dotací, grantů, příspěvků, subvencí, dávek, nenávratných finančních výpomocí, podpor či peněžitých darů,“. Dosavadní písmena a) a b) se označují jako písmena b) a c). 92. V § 32 odst. 5 písm. b) se číslo „IV“ nahrazuje číslem „III“ a slova „ústředním rozpočtům“ se nahrazují slovy „vybraným ústředním vládním institucím“. 93. V § 32 odst. 5 písm. c) se číslo „IV“ nahrazuje číslem „III“ a slova „územním rozpočtům“ se nahrazují slovy „vybraným místním vládním institucím“. 94. V § 32 odst. 7 písm. a) se číslo „IV“ nahrazuje číslem „III“ a slova „u organizačních složek státu a územních samosprávných celků“ se zrušují. 95. V § 32 odst. 7 písm. b) se číslo „IV“ nahrazuje číslem „III“ a slova „u ministerstva a územních samosprávných celků“ se zrušují. 96. V § 32 odst. 9 písm. a) se číslo „IV“ nahrazuje číslem „III“ a za slovo „běžným“ se vkládá slovo „účetním“. 97. V § 32 odst. 9 písm. b) se číslo „IV“ nahrazuje číslem „III“ a slova „v příštích“ se nahrazují slovy „v následujících účetních“. 98. V § 32 odst. 9 písm. c) se číslo „IV“ nahrazuje číslem „III“, za slova „Dále obsahuje“ se vkládá slovo „ostatní“, slova „za rozpočty a z jiných vztahů“ se zrušují a číslo „III“ se nahrazuje číslem „II“. 99. V § 33 odst. 1 písm. a) se čárka nahrazuje slovem „a“ a slova „a pořizovací ceny drobného dlouhodobého hmotného majetku nakoupeného nebo vytvořeného vlastní činností“ se zrušují. 100. V § 33 odst. 1 písm. b) se za slova „prodané zboží“ vkládá čárka a slova „při prodeji ve vlastních prodejnách;“ se zrušují. 101. V § 33 odst. 1 se za písmeno b) vkládají nová písmena c) až e), která znějí: „c) „A.I.5. Aktivace dlouhodobého majetku“ obsahuje snížení nákladů účetní jednotky z titulu výroby nebo pořízení dlouhodobého majetku ve vlastní režii účetní jednotky, d) „A.I.6. Aktivace oběžného majetku“ obsahuje snížení nákladů účetní jednotky z titulu výroby nebo pořízení oběžného majetku ve vlastní režii účetní jednotky, e) „A.I.7. Změna stavu zásob vlastní výroby“ obsahuje náklady či snížení nákladů z titulu přírůstku nebo úbytku zásob vlastní výroby v průběhu běžného účetního období,“. Dosavadní písmeno c) se označuje jako písmeno f). 102. V § 33 odst. 1 písm. f) se číslo „7“ nahrazuje číslem „10“. 103. V § 33 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena g) a h), která znějí: „g) „A.I.11. Aktivace vnitroorganizačních služeb“ obsahuje snížení nákladů účetní jednotky z titulu zejména vnitroorganizační přepravy a jiných výkonů provedených pro vlastní potřebu účetní jednotky, h) „A.I.12. Ostatní služby“ obsahuje zejména náklady na poplatky za bankovní služby a další služby, které nemají charakter finančních nákladů, neuvedené v položkách „A.I.8. Opravy a udržování“ až „A.I.11. Aktivace vnitroorganizačních služeb“.“. 104. V § 33 odst. 2 písm. a) se číslo „9“ nahrazuje číslem „13“ a na konci textu písmene se doplňují slova „a náhrady mzdy za dočasnou pracovní neschopnost“. 105. V § 33 odst. 2 písm. b) se číslo „11“ nahrazuje číslem „14“. 106. V § 33 odst. 2 se za písmeno b) vkládá nové písmeno c), které včetně poznámky pod čarou č. 36 zní: „c) „A.I.15. Jiné sociální pojištění“ obsahuje zejména náklady na povinné úrazové pojištění zaměstnanců podle jiného právního předpisu36) a náklady z titulu dobrovolného plnění sociálního pojištění, 36) Zákon č. 266/2006 Sb., o úrazovém pojištění zaměstnanců, ve znění pozdějších předpisů.“. Dosavadní písmena c) a d) se označují jako písmena d) a e). 107. V § 33 odst. 2 písm. d) se číslo „13“ nahrazuje číslem „16“. 108. V § 33 odst. 2 se na konci písmene d) čárka nahrazuje tečkou a písmeno e) se zrušuje. 109. V § 33 odst. 3 písm. a) se číslo „17“ nahrazuje číslem „20“, za slovo „obsahuje“ se vkládá slovo „zejména“ a na konci textu písmene se doplňují slova „a náklady na soudní poplatky“. 110. V § 33 odst. 3 písm. b) se číslo „18“ nahrazuje číslem „21“. 111. V § 33 odst. 4 písm. a) se číslo „19“ nahrazuje číslem „22“. 112. V § 33 odst. 4 písm. b) se číslo „20“ nahrazuje číslem „23“ a číslo „19“ se nahrazuje číslem „22“. 113. V § 33 odst. 4 písm. c) se číslo „21“ nahrazuje číslem „24“, slova „titulu bezúplatného předání“ se nahrazují slovem „vyřazení“, za slova „peněžních prostředků“ se vkládají slova „z titulu bezúplatného předání“ a na konci textu písmene se doplňují slova „, a to subjektům, které nejsou vybranými účetními jednotkami, včetně nákladů z titulu věcné humanitární pomoci“. 114. V § 33 odst. 5 se číslo „23“ nahrazuje číslem „26“. 115. V § 33 odst. 6 písm. a) se číslo „25“ nahrazuje číslem „28“, za slovo „průběhu“ se vkládá slovo „běžného“ a slova „s výjimkou prodeje“ se nahrazují slovy „zejména z důvodu úplného opotřebení; neobsahuje zůstatkovou cenu dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku v případě jeho prodeje, darování, manka, škody, předání nebo přechodu podle § 26 odst. 1 písm. a)“. 116. V § 33 odst. 6 písmena b) až d) znějí: „b) „A.I.29. Prodaný dlouhodobý nehmotný majetek“ obsahuje náklady ve výši ocenění prodaného dlouhodobého nehmotného majetku k okamžiku jeho prodeje, c) „A.I.30. Prodaný dlouhodobý hmotný majetek“ obsahuje náklady ve výši ocenění prodaného dlouhodobého hmotného majetku k okamžiku jeho prodeje, d) „A.I.34. Náklady z vyřazených pohledávek“ obsahuje výši ocenění vyřazených pohledávek z jiných důvodů, než je inkaso pohledávky, započtení pohledávky a splynutí osoby dlužníka a věřitele, a výši ocenění postoupených pohledávek,“. 117. V § 33 se na konci odstavce 6 doplňují písmena e) a f), která znějí: „e) „A.I.35. Náklady z drobného dlouhodobého majetku“ obsahuje náklady ve výši ocenění drobného dlouhodobého nehmotného majetku a drobného dlouhodobého hmotného majetku nakoupeného, vytvořeného vlastní činností nebo bezúplatně nabytého od subjektů, které nejsou vybranými účetními jednotkami, f) „A.I.36. Ostatní náklady z činnosti“ obsahuje zejména náklady na pojistné na neživotní pojištění a další náklady z činnosti neuvedené v položkách „A.I.1. Spotřeba materiálu“ až „A.I.35. Náklady z drobného dlouhodobého majetku“.“. 118. V § 34 písm. a) se za slovo „obsahuje“ vkládá slovo „zejména“ a slova „a půjček“ se nahrazují slovy „, půjček a vydaných dluhových cenných papírů“. 119. V § 34 písm. c) se slova „ze změny reálných hodnot majetku a závazků“ nahrazují slovy „z přecenění majetku a závazků na reálnou hodnotu, včetně nákladů vyplývajících z přecenění majetku určeného k prodeji na reálnou hodnotu podle § 64 k okamžiku jeho prodeje“. 120. V § 34 se na konci písmene c) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno d), které zní: „d) „A.II.5. Ostatní finanční náklady“ obsahuje finanční náklady neuvedené v položkách „A.II.1. Prodané cenné papíry a podíly“ až „A.II.4. Náklady z přecenění reálnou hodnotou“.“. 121. V § 35 písm. a) se slova „ústředních rozpočtů“ nahrazují slovy „vybraných ústředních vládních institucí“. 122. V § 35 písm. b) se slova „územních rozpočtů“ nahrazují slovy „vybraných místních vládních institucí“. 123. V nadpise § 36 a nadpise § 41 se doplňují slova „a poplatků“. 124. V § 36 písmeno e) včetně poznámky pod čarou č. 37 zní: „e) „A.IV.5. Náklady z ostatních sdílených daní a poplatků“ obsahuje náklady z ostatních sdílených daní a poplatků podle jiného právního předpisu37). 37) Např. zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů.“. 125. V § 36 se písmeno f) zrušuje. 126. V § 37 se odstavce 2 a 3 zrušují. Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 2. 127. V § 37 odst. 2 písm. a) se číslo „17“ nahrazuje číslem „9“. 128. V § 37 odst. 2 písm. b) se číslo „18“ nahrazuje číslem „10“ a číslo „17“ se nahrazuje číslem „9“. 129. V § 37 odst. 2 písm. c) se číslo „19“ nahrazuje číslem „11“, slovo „odepsaných“ se nahrazuje slovem „vyřazených“ a slova „odepsány na vrub nákladů“ se nahrazují slovem „vyřazeny“. 130. V § 37 odst. 2 písm. d) se číslo „25“ nahrazuje číslem „17“ a slova „, ostatní výnosy, které neobsahují položky B.I.1. až B.I.24., a opravy výnosů minulých účetních období, pokud se jedná o nevýznamné položky“ se nahrazují slovy „a ostatní výnosy neuvedené v položkách „B.I.1. Výnosy z prodeje vlastních výrobků“ až „B.I.16. Čerpání fondů““. 131. § 38 včetně nadpisu zní: „§ 38 Finanční výnosy Položka a) „B.II.2. Úroky“ obsahuje výnosy z úroků včetně úroků z dluhových cenných papírů a poskytnutých půjček, b) „B.II.3. Kurzové zisky“ obsahuje výnosy vznikající při ocenění majetku a závazků uvedených v § 4 odst. 12 zákona k okamžiku uskutečnění účetního případu a k rozvahovému dni, c) „B.II.4. Výnosy z přecenění reálnou hodnotou“ obsahuje výnosy vyplývající z přecenění majetku a závazků na reálnou hodnotu včetně výnosů z přecenění majetku určeného k prodeji na reálnou hodnotu podle § 64 k okamžiku jeho prodeje, d) „B.II.5. Výnosy z dlouhodobého finančního majetku“ obsahuje výnosy z dividend a podílů na zisku, e) „B.II.6. Ostatní finanční výnosy“ obsahuje finanční výnosy neuvedené v položkách „B.II.1. Výnosy z prodeje cenných papírů a podílů“ až „B.II.5. Výnosy z dlouhodobého finančního majetku“.“. 132. V § 40 písm. a) se slova „ústředních rozpočtů“ nahrazují slovy „vybraných ústředních vládních institucí“ a slova „, a to bez ohledu na účel jejich poskytnutí“ se zrušují. 133. V § 40 písm. b) se slova „územních rozpočtů“ nahrazují slovy „vybraných místních vládních institucí“ a slova „, a to bez ohledu na účel jejich poskytnutí“ se zrušují. 134. V § 41 písmeno f) zní: „f) „B.V.6. Výnosy z ostatních sdílených daní a poplatků“ obsahuje výnosy z ostatních sdílených daní a poplatků podle jiného právního předpisu37).“. 135. § 42 včetně nadpisu zní: „§ 42 Výsledek hospodaření Položka a) „C.1. Výsledek hospodaření před zdaněním“ obsahuje hodnotu položky „B. VÝNOSY CELKEM“ sníženou o součet položek „A.I. Náklady z činnosti“ až „A.IV. Náklady ze sdílených daní a poplatků“, b) „C.2. Výsledek hospodaření běžného účetního období“ obsahuje hodnotu položky „B. VÝNOSY CELKEM“ sníženou o hodnotu položky „A. NÁKLADY CELKEM“.“. 136. V nadpisu hlavy IV se za slova „VYMEZENÍ“ vkládají slova „NĚKTERÝCH POLOŽEK“. 137. V § 43 odst. 1 se za slovo „počátku“ vkládá slovo „běžného“, za slovo „průběhu“ se vkládá slovo „běžného“, slova „k okamžiku sestavení mezitímní účetní závěrky nebo“ se zrušují a za slovo „dni“ se vkládá slovo „běžného“. 138. V § 43 odst. 2 písm. a) se za slova „stav položky rozvahy“ vkládají slova „„A.III.5. Termínované vklady dlouhodobé“ a“, číslo „IV“ se nahrazuje číslem „III“ a za slovo „lednu“ se vkládá slovo „běžného“. 139. V § 43 odst. 2 písm. c) se slova „výsledek hospodaření účetní jednotky před zdaněním“ nahrazují slovy „hodnotu položky „C.1. Výsledek hospodaření před zdaněním“ výkazu zisku a ztráty“. 140. V § 43 odst. 3 písmena c) až f) znějí: „c) „A.I.2. Změna stavu opravných položek“ obsahuje zvýšení či snížení stavu opravných položek podle § 13, 16, 18, 21 a 23 v průběhu běžného účetního období upravené o oceňovací rozdíly při prvotním použití metody, d) „A.I.3. Změna stavu rezerv“ obsahuje zvýšení či snížení stavu rezerv podle § 30 v průběhu běžného účetního období, e) „A.I.4. Zisk (ztráta) z prodeje dlouhodobého majetku“ obsahuje částku ve výši výnosů z prodeje dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku sníženou o náklady na prodaný dlouhodobý nehmotný a hmotný majetek upravenou o výši nákladů nebo výnosů z přecenění reálnou hodnotou majetku určeného k prodeji podle § 64, f) „A.I.6. Ostatní úpravy o nepeněžní operace“ obsahuje úpravy o ostatní transakce, které nebyly uvedeny v položkách „A.I.1. Odpisy dlouhodobého majetku“ až „A.I.5. Výnosy z dividend a podílů na zisku“, pokud neovlivnily výši zůstatků položek rozvahy „A.I. Dlouhodobý nehmotný majetek“, „A.II. Dlouhodobý hmotný majetek“ nebo „A.III. Dlouhodobý finanční majetek“, a úpravy o zisky a ztráty z přecenění finančního majetku“. 141. V § 43 odst. 4 písmena b) až e) znějí: „b) „A.II.1. Změna stavu krátkodobých pohledávek“ obsahuje zvýšení či snížení stavu krátkodobých pohledávek včetně aktivních syntetických účtů časového rozlišení neupravené o opravné položky k těmto pohledávkám a upravené o pohledávky z prodeje dlouhodobých aktiv, c) „A.II.2. Změna stavu krátkodobých závazků“ obsahuje zvýšení či snížení stavu krátkodobých závazků včetně pasivních syntetických účtů časového rozlišení upravené o závazky z pořízení dlouhodobých aktiv, d) „A.II.3. Změna stavu zásob“ obsahuje zvýšení či snížení stavu zásob upravené o ocenění bezúplatně přešlých nebo předaných zásob, e) „A.II.4. Změna stavu krátkodobého finančního majetku“ obsahuje zvýšení či snížení stavu položek rozvahy „B.III.1. Majetkové cenné papíry k obchodování“, „B.III.2. Dluhové cenné papíry k obchodování“ upravené o ocenění bezúplatně přešlého nebo předaného krátkodobého finančního majetku.“. 142. V § 43 odst. 5 se na konci textu písmene a) doplňují slova „, s výjimkou drobného dlouhodobého majetku“. 143. V § 43 odst. 5 se písmeno c) zrušuje. Dosavadní písmena d) až j) se označují jako písmena c) až i). 144. V § 43 odst. 5 písm. c) až g) se číslo „III“ nahrazuje číslem „II“. 145. V § 43 odst. 5 se písmeno h) zrušuje. Dosavadní písmeno i) se označuje jako písmeno h). 146. V § 43 odst. 5 písm. h) se číslo „V“ nahrazuje číslem „III“ a slova „B.I. až B.III., B.III.1. až B.III.4. a B.IV“ se nahrazují slovy „„B.I. Výdaje na pořízení dlouhodobých aktiv“ a „B.II. Příjmy z prodeje dlouhodobých aktiv““. 147. V § 43 odst. 7 písm. a) se za slovo „průběhu“ vkládá slovo „běžného“. 148. V § 43 odst. 7 se za písmeno a) vkládá nové písmeno b), které zní: „b) „H. Příjmové a výdajové účty rozpočtového hospodaření“ obsahuje u organizačních složek státu součet zůstatků položek rozvahy „C.IV.1. Příjmový účet organizačních složek státu“, „C.IV.2. Zvláštní výdajový účet“ a u ministerstva také položky „C.IV.3. Účet hospodaření státního rozpočtu“ k rozvahovému dni,“. Dosavadní písmeno b) se označuje jako písmeno c). 149. V § 43 odst. 7 písmeno c) zní: „c) „R. Stav peněžních prostředků k rozvahovému dni“ obsahuje stav položky „P. Stav peněžních prostředků k 1. lednu“ zvýšený o stav položek „F. Celková změna stavu peněžních prostředků“ a „H. Příjmové a výdajové účty rozpočtového hospodaření“.“. 150. Hlava V včetně nadpisu zní: „HLAVA V OBSAHOVÉ VYMEZENÍ NĚKTERÝCH POLOŽEK PŘEHLEDU O ZMĚNÁCH VLASTNÍHO KAPITÁLU § 44 (1) Přehled o změnách vlastního kapitálu zobrazuje stav vlastního kapitálu účetní jednotky a jeho jednotlivých složek k rozvahovému dni minulého účetního období, jeho zvýšení a snížení v průběhu běžného účetního období a stav k rozvahovému dni běžného účetního období. (2) Součet položek „A. Jmění účetní jednotky a upravující položky“, „B. Fondy účetní jednotky“, „C. Výsledek hospodaření“ a „D. Příjmový a výdajový účet rozpočtového hospodaření“ se musí rovnat položce rozvahy „C. Vlastní kapitál“. (3) Položky označené kombinací velkých písmen latinské abecedy a římských číslic obsahují v prvním sloupci stav příslušné položky k rozvahovému dni minulého účetního období, v druhém sloupci zvýšení stavu příslušné položky v průběhu běžného účetního období, ve třetím sloupci snížení stavu příslušné položky v průběhu běžného účetního období a ve čtvrtém sloupci stav příslušné položky k rozvahovému dni běžného účetního období jako součet vykázaných hodnot prvního a druhého sloupce snížený o vykázanou hodnotu ve třetím sloupci. (4) U položek označených kombinací velkých písmen latinské abecedy, římských číslic a arabských číslic se v prvním a čtvrtém sloupci hodnoty nevykazují. Druhý sloupec těchto položek obsahuje zvýšení stavu příslušné položky v průběhu běžného účetního období a třetí sloupec těchto položek obsahuje snížení stavu příslušné položky v průběhu běžného účetního období. U položky „A.III.5. Snížení investičních transferů ve věcné a časové souvislosti“ se v druhém sloupci hodnota nevykazuje. (5) Položka „A. Jmění účetní jednotky a upravující položky“ obsahuje informaci o výši zvýšení či snížení a stavech položky rozvahy „C.I. Jmění účetní jednotky a upravující položky“. (6) Položka a) „A.I.1. Změna, vznik nebo zánik příslušnosti hospodařit s majetkem státu“ obsahuje u dotčených účetních jednotek informaci o výši zvýšení či snížení položky rozvahy „C.I.1. Jmění účetní jednotky“ z titulu změny příslušnosti hospodařit s majetkem státu a z titulu vzniku nebo zániku vlastnického práva státu podle zákona o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích nebo podle jiného právního předpisu, s výjimkou darů, b) „A.I.2. Svěření majetku příspěvkové organizaci“ obsahuje u dotčených účetních jednotek informaci o výši zvýšení či snížení položky rozvahy „C.I.1. Jmění účetní jednotky“ z titulu svěření majetku do správy příspěvkové organizaci podle zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, c) „A.I.3. Bezúplatné převody“ obsahuje u dotčených účetních jednotek informaci o výši zvýšení či snížení položky rozvahy „C.I.1. Jmění účetní jednotky“ z titulu bezúplatného převodu majetku, s výjimkou případů podle písmen a), b), d) a e), d) „A.I.4. Investiční transfery“ obsahuje v případě organizačních složek státu informaci o výši zvýšení položky rozvahy „C.I.1. Jmění účetní jednotky“ z titulu přijetí dotace, grantu, příspěvku, subvence, dávky, nenávratné finanční výpomoci, podpory či peněžního daru určeného na pořízení dlouhodobého majetku, e) „A.I.5. Dary“ obsahuje u dotčených účetních jednotek informaci o výši zvýšení či snížení položky rozvahy „C.I.1. Jmění účetní jednotky“ z titulu darovací smlouvy, f) „A.I.6. Ostatní“ obsahuje u dotčených účetních jednotek informaci o výši zvýšení či snížení položky rozvahy „C.I.1. Jmění účetní jednotky“ z ostatních titulů neuvedených v položkách A.I.1. až A.I.5. (7) Položka „A.II. Fond privatizace“ obsahuje u ministerstva informaci o výši zvýšení či snížení položky rozvahy „C.I.2. Fond privatizace“ podle § 26 odst. 1 písm. b). (8) Položka a) „A.III.1. Svěření majetku příspěvkové organizaci“ obsahuje u dotčených účetních jednotek informaci o výši zvýšení či snížení položky rozvahy „C.I.3. Transfery na pořízení dlouhodobého majetku“ z titulu svěření majetku do správy příspěvkové organizaci podle zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, b) „A.III.2. Bezúplatné převody“ obsahuje u dotčených účetních jednotek informaci o výši zvýšení či snížení položky rozvahy „C.I.3. Transfery na pořízení dlouhodobého majetku“ z titulu bezúplatného převodu majetku, s výjimkou případů podle písmen a), c) a d), c) „A.III.3. Investiční transfery“ obsahuje u dotčených účetních jednotek informaci o výši zvýšení či snížení položky rozvahy „C.I.3. Transfery na pořízení dlouhodobého majetku“ z titulu přijetí dotace, grantu, příspěvku, subvence, dávky, nenávratné finanční výpomoci, podpory či peněžního daru určeného na pořízení dlouhodobého majetku, d) „A.III.4. Dary“ obsahuje u dotčených účetních jednotek informaci o výši zvýšení či snížení položky rozvahy „C.I.3. Transfery na pořízení dlouhodobého majetku“ z titulu darovací smlouvy, e) „A.III.5. Snížení investičních transferů ve věcné a časové souvislosti“ obsahuje u dotčených účetních jednotek informaci o výši snížení položky rozvahy „C.I.3. Transfery na pořízení dlouhodobého majetku“ ve věcné a časové souvislosti s odpisováním příslušného dlouhodobého majetku, f) „A.III.6. Ostatní“ obsahuje u dotčených účetních jednotek informaci o výši zvýšení či snížení položky rozvahy „C.I.3. Transfery na pořízení dlouhodobého majetku“ z ostatních titulů neuvedených v položkách A.III.1. až A.III.5. (9) Položka „A.IV. Kurzové rozdíly“ obsahuje u dotčených účetních jednotek informaci o výši zvýšení či snížení položky rozvahy „C.I.4. Kurzové rozdíly“ podle § 26 odst. 2 písm. a). (10) Položka a) „A.V.1. Opravné položky k pohledávkám“ obsahuje informaci o výši zvýšení či snížení položky rozvahy „C.I.5. Oceňovací rozdíly při prvotním použití metody“ z titulu prvotního použití a změny účetní metody postup tvorby a použití opravných položek v případě pohledávek v důsledku změny právních předpisů, b) „A.V.2. Odpisy“ obsahuje informaci o výši zvýšení či snížení položky rozvahy „C.I.5. Oceňovací rozdíly při prvotním použití metody“ z titulu prvotního použití a změny účetní metody odpisy majetku v důsledku změny právních předpisů, c) „A.V.3. Ostatní“ obsahuje informaci o výši zvýšení či snížení položky rozvahy „C.I.5. Oceňovací rozdíly při prvotním použití metody“ z ostatních titulů neuvedených v položkách „A.V.1. Opravné položky k pohledávkám“ a „A.V.2. Odpisy“, d) „A.VI.1. Oceňovací rozdíly u cenných papírů a podílů“ obsahuje informaci o výši zvýšení či snížení položky rozvahy „C.I.6. Jiné oceňovací rozdíly“ z titulu oceňovacích rozdílů podle § 59, e) „A.VI.2. Oceňovací rozdíly u majetku určeného k prodeji“ obsahuje informaci o výši zvýšení či snížení položky rozvahy „C.I.6. Jiné oceňovací rozdíly“ z titulu oceňovacích rozdílů podle § 64, f) „A.VI.3. Ostatní“ obsahuje informaci o výši zvýšení či snížení položky rozvahy „C.I.6. Jiné oceňovací rozdíly“ z ostatních titulů neuvedených v položkách „A.VI.1. Oceňovací rozdíly u cenných papírů a podílů“ a „A.VI.2. Oceňovací rozdíly u majetku určeného k prodeji“, g) „A.VII.1. Opravy minulého účetního období“ obsahuje informaci o výši zvýšení či snížení položky rozvahy „C.I.7. Opravy minulých období“ z titulu oprav, které by v minulém účetním období ovlivnily výši výsledku hospodaření účetní jednotky, h) „A.VII.2. Opravy předchozích účetních období“ obsahuje informaci o výši zvýšení či snížení položky rozvahy „C.I.7. Opravy minulých období“ z titulu oprav, které by v účetních obdobích předcházejících minulému účetnímu období ovlivnily výši výsledku hospodaření účetní jednotky. (11) Položka „B. Fondy účetní jednotky“ obsahuje informace o výši zvýšení či snížení a stavech položky rozvahy „C.II. Fondy účetní jednotky“ podle § 27. Položka „C. Výsledek hospodaření“ obsahuje informace o výši zvýšení či snížení a stavech položky rozvahy „C.III. Výsledek hospodaření“ podle § 28. Položka „D. Příjmový a výdajový účet rozpočtového hospodaření“ obsahuje informace o výši zvýšení či snížení a stavech položky rozvahy „C.IV. Příjmový a výdajový účet rozpočtového hospodaření“ podle § 29.“. 151. V § 45 odst. 1 písm. a) se bod 10 zrušuje. 152. V § 45 odst. 1 písmeno c) zní: „c) doplňující informace k položkám rozvahy „C.I.1. Jmění účetní jednotky“ a „C.I.3. Transfery na pořízení dlouhodobého majetku“, a to v členění: 1. „C.1. Zvýšení stavu transferů na pořízení dlouhodobého majetku za běžné účetní období“, 2. „C.2. Snížení stavu transferů na pořízení dlouhodobého majetku ve věcné a časové souvislosti“, a to u vybraných účetních jednotek s výjimkou organizačních složek státu,“. 153. V § 45 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena i) až k), která znějí: „i) doplňující informace k položce „A.II.4. Náklady z přecenění reálnou hodnotou“ výkazu zisku a ztráty v tomto členění: 1. „I.1. Náklady z přecenění reálnou hodnotou majetku určeného k prodeji podle § 64“, 2. „I.2. Ostatní náklady z přecenění reálnou hodnotou“, j) doplňující informace k položce „B.II.4. Výnosy z přecenění reálnou hodnotou“ výkazu zisku a ztráty v tomto členění: 1. „J.1. Výnosy z přecenění reálnou hodnotou majetku určeného k prodeji podle § 64“, 2. „J.2. Ostatní výnosy z přecenění reálnou hodnotou“, k) doplňující informace k položce „A. Stálá aktiva“ rozvahy v tomto členění: 1. „K.1. Ocenění dlouhodobého nehmotného majetku určeného k prodeji podle § 64“, 2. „K.2. Ocenění dlouhodobého hmotného majetku určeného k prodeji podle § 64“.“. 154. V § 45 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní: „(3) Účetní jednotky uvádějí v příloze č. 5 k této vyhlášce ve sloupcích týkajících se minulého účetního období informace o stavu příslušné položky vykázané k rozvahovému dni minulého účetního období.“. Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4. 155. V § 46 se za odstavec 2 doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Položka a) „H.I. Počáteční zůstatek“ obsahuje počáteční zůstatek fondu privatizace k prvnímu dni běžného účetního období, b) „H.II.1. Výsledek hospodaření (zisk) běžného účetního období“ obsahuje kladný výsledek hospodaření fondu privatizace za běžné účetní období, c) „H.II.2. Výsledek hospodaření (zisk) minulých období“ obsahuje kladný výsledek hospodaření fondu privatizace za minulá účetní období, d) „H.II.3. Bezúplatné převody dlouhodobého majetku od vybraných účetních jednotek“ obsahuje bezúplatně převedený dlouhodobý majetek do fondu privatizace od vybraných účetních jednotek, e) „H.III.1. Výsledek hospodaření (ztráta) běžného účetního období“ obsahuje záporný výsledek hospodaření fondu privatizace za běžné účetní období, f) „H.III.2. Výsledek hospodaření (ztráta) minulých období“ obsahuje záporný výsledek hospodaření fondu privatizace za minulá účetní období, g) „H.III.3. Bezúplatné převody dlouhodobého majetku vybraným účetním jednotkám“ obsahuje bezúplatně převedený dlouhodobý majetek z fondu privatizace vybraným účetním jednotkám, h) „H.IV. Konečný zůstatek“ obsahuje konečný zůstatek fondu privatizace k rozvahovému dni běžného účetního období, i) „H.V.1. Převody do státního rozpočtu“ obsahuje náklady z titulu převodu peněžních prostředků zejména organizačním složkám státu a státním fondům na účely stanovené zákonem o zrušení Fondu národního majetku, j) „H.V.2. Bezúplatné převody dlouhodobého majetku“ obsahuje náklady na bezúplatně převedený dlouhodobý majetek fondu privatizace s výjimkou převodů vybraným účetním jednotkám.“. 156. V § 48 se doplňují odstavce 3 až 6, které znějí: „(3) Součet obratů na straně MÁ DÁTI a součet obratů na straně DAL podrozvahových účtů se musí rovnat. (4) Hodnoty položek přílohy části „A.4. Informace podle § 7 odst. 5 zákona o stavu účtů v knize podrozvahových účtů“ se vykazují s kladným znaménkem podle zůstatků zjištěných na jednotlivých podrozvahových účtech, s výjimkou položky „P.VII.1. Vyrovnávací účet k podrozvahovým účtům“. (5) Hodnota položky „P.VII.1. Vyrovnávací účet k podrozvahovým účtům“ se stanoví jako součet položek „P.I. Majetek účetní jednotky“, „P.II.1. Vyřazené pohledávky“, „P.III. Podmíněné pohledávky z důvodu užívání majetku jinou osobou“, „P.IV. Další podmíněné pohledávky a ostatní podmíněná aktiva“ snížený o součet položek „P.II.2. Vyřazené závazky“, „P.V. Podmíněné závazky z důvodu užívání cizího majetku“ a „P.VI. Další podmíněné závazky a ostatní podmíněná pasiva“. (6) Není-li dále stanoveno jinak, za krátkodobé se pro účely této vyhlášky považují takové podmíněné pohledávky a podmíněné závazky, u nichž účetní jednotka předpokládá, že splnění všech podmínek pro provedení účetního zápisu v hlavní knize nastane v období do jednoho roku včetně, ostatní podmíněné pohledávky a podmíněné závazky se považují za dlouhodobé.“. 157. V nadpisu a textu § 50 se slovo „Odepsané“ nahrazuje slovem „Vyřazené“. 158. V § 51 písm. a), c) a e) se za slovo „obsahuje“ vkládá slovo „krátkodobé“ a slova „, které mohou vzniknout do konce účetního období“ se zrušují. 159. V § 51 písm. b), d) a f) se za slovo „obsahuje“ vkládá slovo „dlouhodobé“ a slova „, které mohou vzniknout v následujících účetních obdobích“ se zrušují. 160. V § 52 písm. a), c) a e) se za slovo „obsahuje“ vkládá slovo „krátkodobé“ a slova „, které mají vzniknout do konce účetního období“ se zrušují. 161. V § 52 písm. b), d), f) a l) se za slovo „obsahuje“ vkládá slovo „dlouhodobé“ a slova „, které mají vzniknout v následujících účetních obdobích“ se zrušují. 162. V § 52 písm. g) se za slovo „obsahuje“ vkládá slovo „krátkodobé“ a slova „mají vzniknout do konce účetního období a“ se zrušují. 163. V § 52 písm. h) se za slovo „obsahuje“ vkládá slovo „dlouhodobé“ a slova „mají vzniknout v následujících účetních obdobích a“ se zrušují. 164. V § 52 písm. i) se za slovo „výši“ vkládá slovo „krátkodobých“ a slova „ke kterým může dojít do konce účetního období a“ se zrušují. 165. V § 52 písm. j) se za slovo „výši“ vkládá slovo „dlouhodobých“ a slova „ke kterým může dojít v následujících účetních obdobích a“ se zrušují. 166. V § 52 písm. k) se za slovo „obsahuje“ vkládá slovo „krátkodobé“ a slova „, která mají vzniknout do konce účetního období“ se zrušují. 167. V § 52 písm. m) se za slovo „obsahuje“ vkládá slovo „krátkodobé“ a slova „, ke kterému může dojít do konce účetního období“ se zrušují. 168. V § 52 písm. n) se za slovo „obsahuje“ vkládá slovo „dlouhodobé“ a slova „, ke kterému může dojít v následujících účetních obdobích“ se zrušují. 169. V § 53 písm. a) se za slovo „jednotka“ vkládá slovo „krátkodobě“ a slova „do konce účetního období“ se zrušují. 170. V § 53 písm. b) se za slovo „jednotka“ vkládá slovo „dlouhodobě“ a slova „v následujících účetních obdobích“ se zrušují. 171. V § 53 písm. c), e) a g) se za slovo „obsahuje“ vkládá slovo „krátkodobé“ a slova „, které mohou vzniknout do konce účetního období“ se zrušují. 172. V § 53 písm. d), f) a h) se za slovo „obsahuje“ vkládá slovo „dlouhodobé“ a slova „, které mohou vzniknout v následujících účetních obdobích“ se zrušují. 173. V § 54 písm. a), c), g) a k) se za slovo „obsahuje“ vkládá slovo „krátkodobé“ a slova „, které mají vzniknout do konce účetního období“ se zrušují. 174. V § 54 písm. b), d), h) a l) se za slovo „obsahuje“ vkládá slovo „dlouhodobé“ a slova „, které mají vzniknout v následujících účetních obdobích“ se zrušují. 175. V § 54 písm. e) se slova „ze vztahu k prostředkům EU“ nahrazují slovy „z nástrojů spolufinancovaných ze zahraničí“, za slovo „obsahuje“ se vkládá slovo „krátkodobé“ a slova „, které mají vzniknout do konce účetního období“ se zrušují. 176. V § 54 písm. f) se slova „ze vztahu k prostředkům EU“ nahrazují slovy „z nástrojů spolufinancovaných ze zahraničí“, za slovo „obsahuje“ se vkládá slovo „dlouhodobé“ a slova „, které mají vzniknout v následujících účetních obdobích“ se zrušují. 177. V § 54 se na konci textu písmene g) doplňují slova „s výjimkou případů vykazovaných v položce „P.VI.12. Dlouhodobé podmíněné závazky ze soudních sporů, správních řízení a jiných řízení““. 178. V § 54 se na konci textu písmene h) doplňují slova „s výjimkou případů vykazovaných v položce „P. VI.11. Krátkodobé podmíněné závazky ze soudních sporů, správních řízení a jiných řízení““. 179. V § 54 písm. i) se za slovo „plnění“ vkládá slovo „krátkodobých“ a slova „ke kterým může dojít do konce účetního období a“ se zrušují. 180. V § 54 písm. j) se za slovo „plnění“ vkládá slovo „dlouhodobých“ a slova „ke kterým může dojít v následujících účetních obdobích a“ se zrušují. 181. V § 54 písm. m) se za slovo „obsahuje“ vkládá slovo „krátkodobé“ a slova „, ke kterému může dojít do konce účetního období“ se zrušují. 182. V § 54 písm. n) se za slovo „obsahuje“ vkládá slovo „dlouhodobé“ a slova „, ke kterému může dojít v následujících účetních obdobích“ se zrušují. 183. V § 55 odst. 1 písmeno i) zní: „i) zkoušky před uvedením majetku do stavu způsobilého k užívání; vzniknou-li při zkouškách tohoto majetku použitelné výrobky nebo výkony, snižuje ocenění těchto výrobků nebo výkonů náklady související s pořízením tohoto majetku; další náklady na tyto výrobky a výkony nejsou součástí nákladů souvisejících s pořízením tohoto majetku, nýbrž nákladem z činnosti účetní jednotky,“. 184. V § 55 odst. 3 se slova „, pokud náklady na něj v úhrnu za účetní období převýší částku 60 000 Kč a technické zhodnocení je v tomto účetním období uvedeno do užívání“ nahrazují slovy „v souladu s § 11 odst. 2“ a slova „, pokud náklady na něj v úhrnu za účetní období převýší částku 40 000 Kč a technické zhodnocení je v tomto účetním období uvedeno do užívání“ se nahrazují slovy „v souladu s § 14 odst. 9“. 185. V § 55 odst. 7 se věty druhá až čtvrtá zrušují. 186. V § 56 se za slovo „papíru“ vkládají slova „a podílu“, za slovo „papírů“ se vkládají slova „a podílů“, slova „, pokud je účetní jednotka oprávněna přijímat úvěry na pořízení cenného papíru,“ se zrušují. 187. V § 59 odst. 1 se za slovo „papírů“ vkládají slova „a podílů“, slova „v krátkodobém horizontu“ se zrušují a za slovo „příslušných“ se vkládá slovo „syntetických“. 188. V § 59 odst. 2 se slovo „ostatních“ zrušuje, za slovo „papírů“ se vkládají slova „a podílů, které nejsou účetní jednotkou určeny k obchodování,“, za slovo „papíru“ se vkládají slova „a podílu“ a za slovo „příslušných“ se vkládá slovo „syntetických“. 189. V § 59 odst. 3 se věta první zrušuje, slovo „těchto“ se zrušuje, za slovo „papírů“ se vkládají slova „a podílů“ a za slovo „příslušných“ se vkládá slovo „syntetických“. 190. V § 59 odst. 4 se za slovo „papírů“ vkládají slova „a podílů“. 191. V § 59 odst. 5 se za slovo „příslušných“ vkládá slovo „syntetických“. 192. V § 60 odst. 2 se za slovo „stejných“ vkládá slovo „účetních“. 193. V nadpisu § 64 se slovo „ostatního“ zrušuje. 194. V § 64 odstavec 1 zní: „(1) S výjimkou aktiv uvedených v § 59 až 62 se změna reálné hodnoty u majetku určeného k prodeji vykazuje v položce rozvahy „C.I.6. Jiné oceňovací rozdíly“ a k okamžiku jeho prodeje je tato změna zachycena výsledkově.“. 195. V § 65 odst. 1 se za slovo „vyjadřují“ vkládá slovo „významné“ a za slova „vytvářejí se“ se vkládá slovo „zejména“. 196. V § 65 odst. 2 se číslo „10“ nahrazuje číslem „20“. 197. V § 65 odst. 3 se za slova „dlouhodobého majetku“ vkládají slova „, u krátkodobého finančního majetku“. 198. V § 65 odst. 6 se slovo „tvoří“ nahrazuje slovy „považuje za významnou a tvoří se“. 199. V § 65 odst. 7 se za slovo „příslušného“ vkládá slovo „syntetického“. 200. V § 65 odst. 8 se za slova „ocenění majetku“ vkládají slova „upravenou o výši oprávek k tomuto majetku“. 201. V § 66 odstavec 6 zní: „(6) Při převodu vlastnictví k nemovitostem, které podléhají zápisu do katastru nemovitostí a jsou zařazeny do užívání, se zahajuje odpisování prvním dnem měsíce, který následuje po měsíci, ve kterém byl doručen návrh na vklad katastrálnímu úřadu. Podmíněnost nabytí právních účinků vkladu do katastru nemovitostí se uvede na analytických účtech, v inventurních soupisech a v příloze v účetní závěrce.“. 202. V § 66 se na konci odstavce 7 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena j) a k), která znějí: „j) drobný dlouhodobý majetek, k) pozemky.“. 203. V § 66 odst. 8 se za slova „o tento rozdíl“ vkládají slova „snížený o výši výnosů z titulu časového rozlišení přijatých investičních transferů“. 204. V § 67 odst. 2 se za slovo „příslušného“ vkládá slovo „syntetického“. 205. V § 67 se odstavec 3 zrušuje. Dosavadní odstavce 4 a 5 se označují jako odstavce 3 a 4. 206. V § 69 odst. 1 písm. b) se za slovo „minulých“ vkládá slovo „účetních“ a za slovo „období“ se vkládají slova „, které nejsou významné v souladu s § 26 odst. 2 písm. d),“. 207. V § 69 odst. 1 písm. c) se za slovo „minulých“ vkládá slovo „účetních“. 208. V § 69 odst. 1 písm. d) a e) úvodních částech ustanovení se slovo „budoucích“ nahrazuje slovy „následujících účetních“. 209. V § 71 odst. 1 se za slova „věcmi a“ vkládá slovo „zpravidla“. 210. V § 71 se na konci odstavce 3 doplňuje věta „Soubor majetku oceněný podle odstavce 2 písm. a) nelze rozšiřovat o kulturní památky nebo předměty kulturní hodnoty, u nichž je známa pořizovací cena.“. 211. V § 71 odstavec 4 zní: „(4) Sbírka muzejní povahy, u které není známé ocenění, se oceňuje 1 Kč. Pokud dochází ke změnám v jejím rozsahu, ocenění této sbírky muzejní povahy se nemění.“. 212. V § 71 se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který zní: „(5) Pokud dochází ke změně rozsahu sbírky muzejní povahy, u které je známé její ocenění, a to o věc, která je oceněna jinak než 1 Kč, ocenění této sbírky muzejní povahy se upraví o ocenění věci, které se příslušná změna týká.“. Dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 6. 213. V § 72 odst. 1 a 3 se slova „do konce účetního období“ nahrazují slovy „krátkodobosti v souladu s § 48 odst. 6“. 214. V § 72 odst. 2 a 4 se slova „po konci účetního období“ nahrazují slovy „dlouhodobosti v souladu s § 48 odst. 6“. 215. Přílohy č. 1 až 7 znějí: „Příloha č. 1 k vyhlášce č. 410/2009 Sb. Rozvaha --- ZÁKLADNÍ Název, sídlo, právní forma a předmět činnosti účetní jednotky, IČ sestavená k ... (v Kč, s přesností na dvě desetinná místa) okamžik sestavení: \| 1\| 2\| 3 \| 4 Číslo položky\| Název položky\| Syntetický účet\| ÚČETNÍ OBDOBÍ BĚŽNÉ\| MINULÉ BRUTTO\| KOREKCE \| NETTO AKTIVA CELKEM \| \| \| součet A. a B.\| součet A. a B. \| součet A. a B. \| součet A. a B. A. \| Stálá aktiva \| \| součet A.I. až A.IV. \| součet A.I. až A.IV. \| součet A.I. až A.IV. \| součet A.I. až A.IV. I. \| Dlouhodobý nehmotný majetek \| \| součet A.I.1. až A.I.9. \| součet A.I.1. až A.I.9. \| součet A.I.1. až A.I.9. \| součet A.I.1. až A.I.9. 1\\. \| Nehmotné výsledky výzkumu a vývoje \| 012 \| \| \| \| 2\\. \| Software \| 013 3\\. \| Ocenitelná práva \| 014 4\\. \| Povolenky na emise a preferenční limity \| 015 5\\. \| Drobný dlouhodobý nehmotný majetek \| 018 6\\. \| Ostatní dlouhodobý nehmotný majetek \| 019 7\\. \| Nedokončený dlouhodobý nehmotný majetek \| 041 8\\. \| Uspořádací účet technického zhodnocení dlouhodobého nehmotného majetku \| 044 9\\. \| Poskytnuté zálohy na dlouhodobý nehmotný majetek\| 051 II.\| Dlouhodobý hmotný majetek \| \| součet A.II.1.až A.II.10. \| součet A.II.1. až A.II.10. \| součet A.II.1. až A.II.10. \| součet A.II.1. až A.II.10. 1\\. \| Pozemky \| 031 \| \| \| \| 2\\. \| Kulturní předměty \| 032 3\\. \| Stavby \| 021 4\\. \| Samostatné movité věci a soubory movitých věcí \| 022 5\\. \| Pěstitelské celky trvalých porostů \| 025 6\\. \| Drobný dlouhodobý hmotný majetek \| 028 7\\. \| Ostatní dlouhodobý hmotný majetek \| 029 8\\. \| Nedokončený dlouhodobý hmotný majetek \| 042 9\\. \| Uspořádací účet technického zhodnocení dlouhodobého hmotného majetku \| 045 10\\. \| Poskytnuté zálohy na dlouhodobý hmotný majetek \| 052 III. \| Dlouhodobý finanční majetek\| \| součet A.III.1. až A.III.8.\| součet A.III.1. až A.III.8.\| součet A.III.1. až A.III.8.\| součet A.III.1. až A.III.8. 1\\. \| Majetkové účasti v osobách s rozhodujícím vlivem \| 061 \| \| \| \| 2\\. \| Majetkové účasti v osobách s podstatným vlivem \| 062 3\\. \| Dluhové cenné papíry držené do splatnosti \| 063 4\\. \| Dlouhodobé půjčky \| 067 5\\. \| Termínované vklady dlouhodobé \| 068 6\\. \| Ostatní dlouhodobý finančni majetek \| 069 7\\. \| Pořizovaný dlouhodobý finanční majetek \| 043 8\\. \| Poskytnuté zálohy na dlouhodobý finanční majetek\| 053 IV.\| Dlouhodobé pohledávky\| \| součet A.IV.1. až A.IV.7.\| součet A.IV.1. až A.IV.7.\| součet A.IV.1. až A.IV.7.\| součet A.IV.1. až A.IV.7. 1\\. \| Poskytnuté návratné finanční výpomoci dlouhodobé \| 462 \| \| \| \| 2\\. \| Dlouhodobé pohledávky z postoupených úvěrů \| 464 3\\. \| Dlouhodobé poskytnuté zálohy \| 465 4\\. \| Dlouhodobé pohledávky z ručení \| 466 5\\. \| Dlouhodobé pohledávky z nástrojů spolufinancovaných ze zahraničí \| 468 6\\. \| Ostatní dlouhodobé pohledávky \| 469 7\\. \| Dlouhodobé poskytnuté zálohy na trasfery\| 471 B. \| Oběžná aktiva \| \| součet B.I. až B.III. \| součet B.I. až B.III.\| součet B.I. až B.III. \| součet B.I. až B.III. I.\| Zásoby \| \| součet B.I.1. až B.I.10. \| součet B.I.1. až B.I.10. \| součet B.I.1. až B.I.10. \| součet B.I.1. až B.I.10. 1\\. \| Pořízení materiálu \| 111\| \| \| \| 2\\. \| Materiál na skladě \| 112 3\\. \| Materiál na cestě \| 119 4\\. \| Nedokončená výroba \| 121 5\\. \| Polotovary vlastní výroby \| 122 6\\. \| Výrobky \| 123 7\\. \| Pořízeni zboži\| 131 8\\. \| Zboží na skladě \| 132 9\\. \| Zboží na cestě \| 138 10\\. \| Ostatní zásoby \| 139 II.\| Krátkodobé pohledávky\| \| součet B.II.1. až B.II.28.\| součet B.II.1. až B.II.28.\| součet B.II.1. až B.II.28.\| součet B.II.1. až B.II.28. 1\\. \| Odběratelé \| 311\| \| \| \| 2\\. \| Směnky k inkasu \| 312 3\\. \| Pohledávky za eskontované cenné papíry \| 313 4\\. \| Krátkodobé poskytnuté zálohy \| 314 5\\. \| Jiné pohledávky z hlavní činnosti \| 315 6\\. \| Poskytnuté návratné finanční výpomoci krátkodobé \| 316 7\\. \| Krátkodobé pohledávky z postoupených úvěrů \| 317 8\\. \| Pohledávky z titulu daní a obdobných dávek \| 318 9\\. \| Pohledávky ze sdílených daní \| 319 10\\. \| Pohledávky za zaměstnanci \| 335 11\\. \| Zúčtování s institucemi sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění \| 336 12\\. \| Daň z příjmů \| 341 13\\. \| Jiné přímé daně \| 342 14\\. \| Daň z přidané hodnoty \| 343 15\\. \| Jiné daně a poplatky \| 344 16\\. \| Pohledávky za vybranými ústředními vládními institucemi \| 346 17\\. \| Pohledávky za vybranými místními vládními institucemi \| 348 18\\. \| Pohledávky za účastníky sdružení \| 351 19\\. \| Krátkodobé pohledávky z ručení \| 361 20\\. \| Pevné termínové operace a opce \| 363 21\\. \| Pohledávky z finančního zajištění \| 365 22\\. \| Pohledávky z vydaných dluhopisu\| 367 23\\. \| Krátkodobé pohledávky z nástrojů spolufinancovaných ze zahraničí \| 371 24\\. \| Krátkodobé poskytnuté zálohy na transfery \| 373 25\\. \| Náklady příštích období \| 381 26\\. \| Příjmy příštích období \| 385 27\\. \| Dohadné účty aktivní \| 388 28\\. \| Ostatní krátkodobé pohledávky \| 377 III.\| Krátkodobý finanční majetek\| \| součet B.III.1. až B.III.17.\| součet B.III.1. až B.III.17.\| součet B.III.1. až B.III.17.\| součet B.III.1. až B.III.17. 1\\. \| Majetkové cenné papíry k obchodování \| 251 \| \| \| \| 2\\. \| Dluhové cenné papíry k obchodování \| 253 3\\. \| Jiné cenné papíry \| 256 4\\. \| Termínované vklady krátkodobé \| 244 5\\. \| Jiné běžné účty \| 245 6\\. \| Účty spravovaných prostředků \| 247 7\\. \| Souhrnné účty \| 248 8\\. \| Účty pro sdílení daní a pro dělenou správu \| 249 9\\. \| Běžný účet \| 241 10\\. \| Běžný účet FKSP \| 243 11\\. \| Základní běžný účet územních samosprávných celků \| 231 12\\. \| Běžné účty fondů územních samosprávných celků \| 236 13\\. \| Běžné účty státních fondů \| 224 14\\. \| Běžné účty fondů organizačních složek státu \| 225 15\\. \| Ceniny \| 263 16\\. \| Peníze na cestě \| 262 17\\. \| Pokladna \| 261 Rozvaha --- ZÁKLADNÍ Název, sídlo, právní forma a předmět činnosti účetní jednotky, IČ sestavená k ... (v Kč, s přesností na dvě desetinná místa) okamžik sestavení: \| 1\| 2 Číslo položky \| Název položky \| Syntetický účet \| ÚČETNÍ OBDOBÍ BĚŽNÉ \| MINULÉ PASIVA CELKEM \| \| \| součet C. a D. \| součet C. a D. C. \| Vlastní kapitál \| \| součet C.I. až C.IV. \| součet C.I. až C.IV. I. \| Jmění účetní jednotky a upravující položky \| \| součet C.I.1. až C.I.7. \| součet C.I.1. až C.I.7. 1\\. \| Jmění účetní jednotky \| 401 \| \| 2\\. \| Fond privatizace \| 402 3\\. \| Transfery na pořízeni dlouhodobého majetku \| 403 4\\. \| Kurzové rozdíly \| 405 5\\. \| Oceňovací rozdíly při prvotním použití metody \| 406 6\\. \| Jiné oceňovací rozdíly \| 407 7\\. \| Opravy minulých období\| 408 II.\| Fondy účetní jednotky \| \| součet C.II.1. až C.II.6. \| součet C.II.1. až C.II.6. 1\\. \| Fond odměn \| 411\| \| 2\\. \| Fond kulturních a sociálních potřeb \| 412 3\\. \| Rezervní fond tvořený ze zlepšeného výsledku hospodaření \| 413 4\\. \| Rezervní fond z ostatních titulů \| 414 5\\. \| Fond reprodukce majetku, investiční fond \| 416 6\\. \| Ostatní fondy \| 419 III.\| Výsledek hospodařeni\| \| součet C.III.1. až C.III.3. \| součet C.III.1. až C.III.3. 1\\. \| Výsledek hospodaření běžného účetního období \| 493 \| \| 2\\. \| Výsledek hospodaření ve schvalovacím řízení \| 431 3\\. \| Nerozdělený zisk, neuhrazená ztráta minulých let\| 432 IV.\| Příjmový a výdajový účet rozpočtového hospodaření\| \| součet C.IV.1. až C.IV.4.\| součet C.IV.1. až C.IV.4. 1\\. \| Příjmový účet organizačních složek státu \| 222 \| \| 2\\. \| Zvláštní výdajový účet \| 223 3\\. \| Účet hospodaření státního rozpočtu \| 227 4\\. \| Agregované příjmy a výdaje minulých období\| 404 D. \| Cizí zdroje \| \| součet D.I. až D.III. \| součet D.I. až D.III. I.\| Rezervy\| \| = D.I.1.\| = D.I.1. 1\\. \| Rezervy \| 441 \| \| II.\| Dlouhodobé závazky \| \| součet D.II.1. až D.II.9. \| součet D.II.1. až D.II.9. 1\\. \| Dlouhodobé úvěry \| 451 \| \| 2.\| Přijaté návratné finanční výpomoci dlouhodobé \| 452 3.\| Dlouhodobé závazky z vydaných dluhopisů \| 453 4.\| Dlouhodobé přijaté zálohy \| 455 5.\| Dlouhodobé závazky z ručení \| 456 6.\| Dlouhodobé směnky k úhradě \| 457 7.\| Dlouhodobé závazky z nástrojů spolufinancovaných ze zahraničí \| 458 8.\| Ostatní dlouhodobé závazky \| 459 9.\| Dlouhodobé přijaté zálohy na transfery\| 472 III.\| Krátkodobé závazky \| \| součet D.III.1. až D.III.34.\| součet D.III.1. až D.III.34. 1.\| Krátkodobé úvěry \| 281 \| \| 2.\| Eskontované krátkodobé dluhopisy (směnky) \| 282 3.\| Krátkodobé závazky z vydaných dluhopisů \| 283 4.\| Jiné krátkodobé půjčky \| 289 5.\| Dodavatelé \| 321 6.\| Směnky k úhradě \| 322 7.\| Krátkodobé přijaté zálohy \| 324 8.\| Závazky z dělené správy a kaucí \| 325 9.\| Přijaté návratné finanční výpomoci krátkodobé \| 326 10\\. \| Přijaté zálohy daní \| 327 11\\. \| Závazky z výběru daní \| 328 12\\. \| Závazky ze sdílených daní \| 329 13\\. \| Zaměstnanci \| 331 14\\. \| Jiné závazky vůči zaměstnancům \| 333 15\\. \| Zúčtování s institucemi sociálního zabezpečení a zdravotního pojištěni\| 336 16\\. \| Daň z příjmů \| 341 17\\. \| Jiné přímé daně \| 342 18\\. \| Daň z přidané hodnoty \| 343 19\\. \| Jiné daně a poplatky \| 344 20\\. \| Závazky k osobám mimo vybrané vládní instituce \| 345 21\\. \| Závazky k vybraným ústředním vládním institucím \| 347 22\\. \| Závazky k vybraným místním vládním institucím \| 349 23\\. \| Závazky k účastníkům sdružení \| 352 24\\. \| Krátkodobé závazky z ručení \| 362 25\\. \| Pevné termínové operace a opce \| 363 26\\. \| Závazky z neukončených finančních operací \| 364 27\\. \| Závazky z finančního zajištění \| 366 28\\. \| Závazky z upsaných nesplacených cenných papírů a podílů \| 368 29\\. \| Krátkodobé závazky z nástrojů spolufinancovaných ze zahraniči\| 372 30\\. \| Krátkodobé přijaté zálohy na transfery \| 374 31\\. \| Výdaje příštích období \| 383 32\\. \| Výnosy příštích období \| 384 33\\. \| Dohadné účty pasivní \| 389 34\\. \| Ostatní krátkodobé závazky\| 378 Rozvaha --- ORGANIZAČNÍ SLOŽKY STÁTU Název, sídlo, právní forma a předmět činnosti účetní jednotky, IČ sestavená k ... (v Kč, s přesností na dvě desetinná místa) okamžik sestavení: \| 1\| 2\| 3\| 4 Číslo položky\| Název položky\| Syntetický účet\| ÚČETNÍ OBDOBÍ BĚŽNÉ \| MINULÉ BRUTTO\| KOREKCE \| NETTO AKTIVA CELKEM \| \| \| součet A. a B. \| součet A. a B. \| součet A. a B. \| součet A. a B. A.\| Stálá aktiva \| \| součet A.I. až A.IV. \| součet A.I. až A.IV. \| součet A.I. až A.IV. \| součet A.I. až A.IV. I.\| Dlouhodobý nehmotný majetek\| \| součet A.I.1. až A.I.9. \| součet A.I.1. až A.I.9. \| součet A.I.1. až A.I.9. \| součet A.I.1. až A.I.9. 1\\. \| Nehmotné výsledky výzkumu a vývoje \| 012 \| \| \| \| 2\\. \| Software \| 013 3\\. \| Ocenitelná práva \| 014 4\\. \| Povolenky na emise a preferenční limity \| 015 5\\. \| Drobný dlouhodobý nehmotný majetek \| 018 6\\. \| Ostatní dlouhodobý nehmotný majetek \| 019 7\\. \| Nedokončený dlouhodobý nehmotný majetek \| 041 8\\. \| Uspořádací účet technického zhodnocení dlouhodobého nehmotného majetku \| 044 9\\. \| Poskytnuté zálohy na dlouhodobý nehmotný majetek \| 051 II.\| Dlouhodobý hmotný majetek \| \| součet A.II.1. až A.II.10 \| součet A.II.1. až A.II.10 \| součet A.II.1. až A.II.10\| součet A.II.1. až A.II.10 1\\. \| Pozemky \| 031 \| \| \| \| 2\\. \| Kulturní předměty \| 032 3\\. \| Stavby \| 021 4\\. \| Samostatné movité věci a soubory movitých věcí \| 022 5\\. \| Pěstitelské celky trvalých porostů \| 025 6\\. \| Drobný dlouhodobý hmotný majetek \| 028 7\\. \| Ostatní dlouhodobý hmotný majetek \| 029 8\\. \| Nedokončený dlouhodobý hmotný majetek \| 042 9\\. \| Uspořádací účet technického zhodnocení dlouhodobého hmotného majetku \| 045 10\\. \| Poskytnuté zálohy na dlouhodobý hmotný majetek\| 052 III. \| Dlouhodobý finanční majetek \| \| součet A.III.l. až A.III.8. \| součet A.III.l. až A.III.8. \| součet A.III.1. až A.III.8. \| součet A.III.1. až A.III.8. 1\\. \| Majetkové účasti v osobách s rozhodujícím vlivem \| 061 \| \| \| \| 2\\. \| Majetkové účasti v osobách s podstatným vlivem \| 062 3\\. \| Dluhové cenné papíry držené do splatnosti \| 063 4\\. \| Dlouhodobé půjčky \| 067 5\\. \| Termínované vklady dlouhodobé \| 068 6\\. \| Ostatní dlouhodobý finančni majetek \| 069 7\\. \| Pořizovaný dlouhodobý finanční majetek \| 043 8\\. \| Poskytnuté zálohy na dlouhodobý finanční majetek\| 053 IV. \| Dlouhodobé pohledávky\| \| součet A.IV.1. až A.IV.7.\| součet A.IV.1. až A.IV.7.\| součet A.IV.1. až A.IV.7.\| součet A.IV.1. až A.IV.7. 1\\. \| Poskytnuté návratné finanční výpomoci dlouhodobé \| 462 \| \| \| \| 2\\. \| Dlouhodobé pohledávky z postoupených úvěrů \| 464 3\\. \| Dlouhodobé poskytnuté zálohy \| 465 4\\. \| Dlouhodobé pohledávky z ručení \| 466 5\\. \| Dlouhodobé pohledávky z nástrojů spolufinancovaných ze zahraničí \| 468 6\\. \| Ostatní dlouhodobé pohledávky \| 469 7\\. \| Dlouhodobé poskytnuté zálohy na trasfery\| 471 B. \| Oběžná aktiva \| \| součet B.I. až B.III. \| součet B.I. až B.III. \| součet B.I. až B.III. \| součet B.I. až B.III. I.\| Zásoby \| \| součet B.I.1. až B.I.10. \| součet B.I.1. až B.I.10. \| součet B.I.1. až B.I.10. \| součet B.I.1. až B.I.10. 1\\. \| Pořízení materiálu \| 111\| \| \| \| 2\\. \| Materiál na skladě \| 112 3\\. \| Materiál na cestě \| 119 4\\. \| Nedokončená výroba \| 121 5\\. \| Polotovary vlastní výroby \| 122 6\\. \| Výrobky \| 123 7\\. \| Pořízeni zboži\| 131 8\\. \| Zboží na skladě \| 132 9\\. \| Zboží na cestě \| 138 10\\. \| Ostatní zásoby\| 139 II.\| Krátkodobé pohledávky \| \| součet B.II.1. až B.II.28.\| součet B.II.1. až B.II.28.\| součet B.II.1. až B.II.28.\| součet B.II.1. až B.II.28. 1\\. \| Odběratelé \| 311\| \| \| \| 2\\. \| Směnky k inkasu \| 312 3\\. \| Pohledávky za eskontované cenné papíry \| 313 4\\. \| Krátkodobé poskytnuté zálohy \| 314 5\\. \| Jiné pohledávky z hlavní činnosti \| 315 6\\. \| Poskytnuté návratné finanční výpomoci krátkodobé \| 316 7\\. \| Krátkodobé pohledávky z postoupených úvěrů \| 317 8\\. \| Pohledávky z titulu daní a obdobných dávek \| 318 9\\. \| Pohledávky ze sdílených daní \| 319 10\\. \| Pohledávky za zaměstnanci \| 335 11\\. \| Zúčtování s institucemi sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění \| 336 12\\. \| Daň z příjmů \| 341 13\\. \| Jiné přímé daně \| 342 14\\. \| Daň z přidané hodnoty \| 343 15\\. \| Jiné daně a poplatky \| 344 16\\. \| Pohledávky za vybranými ústředními vládními institucemi \| 346 17\\. \| Pohledávky za vybranými místními vládními institucemi \| 348 18\\. \| Pohledávky za účastníky sdružení \| 351 19\\. \| Krátkodobé pohledávky z ručení \| 361 20\\. \| Pevné termínové operace a opce \| 363 21\\. \| Pohledávky z finančního zajištění \| 365 22\\. \| Pohledávky z vydaných dluhopisů \| 367 23\\. \| Krátkodobé pohledávky z nástrojů spolufinancovaných ze zahraničí \| 371 24\\. \| Krátkodobé poskytnuté zálohy na transfery \| 373 25\\. \| Náklady příštích období \| 381 26\\. \| Příjmy příštích období \| 385 27\\. \| Dohadné účty aktivni\| 388 28\\. \| Ostatní krátkodobé pohledávky \| 377 III.\| Krátkodobý finanční majetek \| \| součet B.III.1. až B.III.17.\| součet B.III.1. až B.III.17. \| součet B.III.1. až B.III.17.\| součet B.III.1. až B.III.17. 1\\. \| Majetkové cenné papíry k obchodování \| 251 \| \| \| \| 2\\. \| Dluhové cenné papíry k obchodování \| 253 3\\. \| Jiné cenné papíry \| 256 4\\. \| Termínované vklady krátkodobé \| 244 5\\. \| Jiné běžné účty \| 245 6\\. \| Účty spravovaných prostředků \| 247 7\\. \| Souhrnné účty \| 248 8\\. \| Účty pro sdílení daní a pro dělenou správu \| 249 9\\. \| Běžný účet \| 241 10\\. \| Běžný účet FKSP \| 243 14\\. \| Běžné účty fondů organizačních složek státu \| 225 15\\. \| Ceniny \| 263 16\\. \| Peníze na cestě \| 262 17\\. \| Pokladna\| 261 Rozvaha --- ORGANIZAČNÍ SLOŽKY STÁTU Název, sídlo, právní forma a předmět činnosti účetní jednotky, IČ sestavená k ... (v Kč, s přesností na dvě desetinná místa) okamžik sestavení: \| 1\| 2 Číslo položky\| Název položky\| Syntetický účet\| ÚČETNÍ OBDOBÍ BĚŽNÉ\| MINULÉ PASIVA CELKEM \| \| \| součet C. a D. \| součet C. a D. C. \| Vlastní kapitál\| \| součet C.I. až C.IV. \| součet C.I. až C.IV. I. \| Jmění účetní jednotky a upravující položky\| \| součet C.I.1. až C.I.7. \| součet C.I.1. až C.I.7. 1\\. \| Jmění účetní jednotky \| 401 \| \| 2\\. \| Fond privatizace \| 402 4\\. \| Kurzové rozdíly \| 405 5\\. \| Oceňovací rozdíly při prvotním použití metody \| 406 6\\. \| Jiné oceňovací rozdíly \| 407 7\\. \| Opravy minulých období \| 408 II. \| Fondy účetní jednotky\| \| součet C.II.1. až C.II.6. \| součet C.II.1. až C.II.6. 2\\. \| Fond kulturních a sociálních potřeb \| 412 \| \| 3\\. \| Rezervní fond tvořený ze zlepšeného výsledku hospodaření \| 413 4\\. \| Rezervní fond z ostatních titulů \| 414 6\\. \| Ostatní fondy \| 419 III.\| Výsledek hospodaření\| \| součet C.III.1. až C.III.3. \| součet C.III.1. až C.III.3. 1\\. \| Výsledek hospodaření běžného účetního období \| 493 \| \| 2\\. \| Výsledek hospodaření ve schvalovacím řizení \| 431 3\\. \| Nerozdělený zisk, neuhrazená ztráta minulých let \| 432 IV.\| Příjmový a výdajový účet rozpočtového hospodaření\| \| součet C.IV.1. až C.IV.4.\| součet C.IV.1. až C.IV.4. 1\\. \| Příjmový účet organizačních složek státu \| 222 \| \| 2\\. \| Zvláštní výdajový účet \| 223 3\\. \| Účet hospodaření státního rozpočtu \| 227 4\\. \| Agregované příjmy a výdaje minulých období \| 404 D. \| Cizí zdroje\| \| součet D.I. až D.III. \| součet D.I. až D.III. I.\| Rezervy\| \| = D.I.1. \| = D.I.1. 1\\. \| Rezervy \| 441 \| \| II. \| Dlouhodobé závazky\| \| součet D.II.1. až D.II.9.\| součet D.II.1. až D.II.9. 1\\. \| Dlouhodobé úvěry \| 451 \| \| 2\\. \| Přijaté návratné finanční výpomoci dlouhodobé \| 452 3\\. \| Dlouhodobé závazky z vydaných dluhopisů \| 453 4\\. \| Dlouhodobé přijaté zálohy \| 455 5\\. \| Dlouhodobé závazky z ručení \| 456 6\\. \| Dlouhodobé směnky k úhradě \| 457 7\\. \| Dlouhodobé závazky z nástrojů spolufinancovaných ze zahraničí \| 458 8\\. \| Ostatní dlouhodobé závazky \| 459 9\\. \| Dlouhodobé přijaté zálohy na transfery\| 472 III. \| Krátkodobé závazky \| \| součet D.III.1. až D.III.34. \| součet D.III.1. až D.III.34. 1\\. \| Krátkodobé úvěry \| 281 \| \| 2\\. \| Eskontované krátkodobé dluhopisy (směnky) \| 282 3\\. \| Krátkodobé závazky z vydaných dluhopisů \| 283 4\\. \| Jiné krátkodobé půjčky \| 289 5\\. \| Dodavatelé \| 321 6\\. \| Směnky k úhradě \| 322 7\\. \| Krátkodobé přijaté zálohy \| 324 8\\. \| Závazky z dělené správy a kaucí \| 325 9\\. \| Přijaté návratné finanční výpomoci krátkodobé \| 326 10\\. \| Přijaté zálohy daní \| 327 11\\. \| Závazky z výběru daní \| 328 12\\. \| Závazky ze sdílených daní \| 329 13\\. \| Zaměstnanci \| 331 14\\. \| Jiné závazky vůči zaměstnancům \| 333 15\\. \| Zúčtování s institucemi sociálního zabezpečení a zdravotního pojištěni\| 336 16\\. \| Daň z příjmů \| 341 17\\. \| Jiné přímé daně \| 342 18\\. \| Daň z přidané hodnoty \| 343 19\\. \| Jiné daně a poplatky \| 344 20\\. \| Závazky k osobám mimo vybrané vládní instituce \| 345 21\\. \| Závazky k vybraným ústředním vládním institucím \| 347 22\\. \| Závazky k vybraným místním vládním institucím \| 349 23\\. \| Závazky k účastníkům sdružení \| 352 24\\. \| Krátkodobé závazky z ručení \| 362 25\\. \| Pevné termínové operace a opce \| 363 26\\. \| Závazky z neukončených finančních operací \| 364 27\\. \| Závazky z finančního zajištění \| 366 28\\. \| Závazky z upsaných nesplacených cenných papírů a podílů \| 368 29\\. \| Krátkodobé závazky z nástrojů spolufinancovaných ze zahraničí \| 372 30\\. \| Krátkodobé přijaté zálohy na transfery \| 374 31\\. \| Výdaje příštích období \| 383 32\\. \| Výnosy příštích období \| 384 33\\. \| Dohadné účty pasivní \| 389 34\\. \| Ostatní krátkodobé závazky \| 378 Rozvaha --- ÚZEMNÍ SAMOSPRÁVNÉ CELKY, SVAZKY OBCÍ, REGIONÁLNÍ RADY REGIONŮ SOUDRŽNOSTI Název, sídlo, právní forma a předmět činnosti účetní jednotky, IČ sestavená k ... (v Kč, s přesností na dvě desetinná místa) okamžik sestavení: \| \| \| \| \| 1\| 2\| 3\| 4 Číslo položky\| Název položky\| Syntetický účet\| ÚČETNÍ OBDOBÍ BĚŽNÉ \| MINULÉ BRUTTO\| KOREKCE \| NETTO AKTIVA CELKEM \| \| \| součet A. a B. \| součet A. a B. \| součet A. a B. \| součet A. a B. A. \| Stálá aktiva \| \| součet A.I. až A.IV. \| součet A.I. až A.IV. \| součet A.I. až A.IV. \| součet A.I. až A.IV. I. \| Dlouhodobý nehmotný majetek\| \| součet A.I.1. až A.I.9. \| součet A.I.1. až A.I.9. \| součet A.I.1. až A.I.9. \| součet A.I.1. až A.I.9. 1\\. \| Nehmotné výsledky výzkumu a vývoje \| 012 \| \| \| \| 2\\. \| Software \| 013 3\\. \| Ocenitelná práva \| 014 4\\. \| Povolenky na emise a preferenční limity \| 015 5\\. \| Drobný dlouhodobý nehmotný majetek \| 018 6\\. \| Ostatní dlouhodobý nehmotný majetek \| 019 7\\. \| Nedokončený dlouhodobý nehmotný majetek \| 041 8\\. \| Uspořádací účet technického zhodnocení dlouhodobého nehmotného majetku \| 044 9\\. \| Poskytnuté zálohy na dlouhodobý nehmotný majetek \| 051 II.\| Dlouhodobý hmotný majetek\| \| součet A.II.1. až A.II.10.\| součet A.II.1. až A.II.10.\| součet A.II.1. až A.II.10.\| součet A.II.1. až A.II.10. 1\\. \| Pozemky \| 031 \| \| \| \| 2\\. \| Kulturní předměty \| 032 3\\. \| Stavby \| 021 4\\. \| Samostatné movité věci a soubory movitých věcí \| 022 5\\. \| Pěstitelské celky trvalých porostů \| 025 6\\. \| Drobný dlouhodobý hmotný majetek \| 028 7\\. \| Ostatní dlouhodobý hmotný majetek \| 029 8\\. \| Nedokončený dlouhodobý hmotný majetek \| 042 9\\. \| Uspořádací účet technického zhodnocení dlouhodobého hmotného majetku \| 045 10\\. \| Poskytnuté zálohy na dlouhodobý hmotný majetek\| 052 III. \| Dlouhodobý finanční majetek\| \| součet A.III.1. až A.III.8. \| součet A.III.1. až A.III.8. \| součet A.III.1. až A.III.8.\| součet A.III.1. až A.III.8. 1\\. \| Majetkové účasti v osobách s rozhodujícím vlivem \| 061 \| \| \| \| 2\\. \| Majetkové účasti v osobách s podstatným vlivem \| 062 3\\. \| Dluhové cenné papíry držené do splatnosti \| 063 4\\. \| Dlouhodobé půjčky \| 067 5\\. \| Termínované vklady dlouhodobé \| 068 6\\. \| Ostatní dlouhodobý finančni majetek \| 069 7\\. \| Pořizovaný dlouhodobý finanční majetek \| 043 8\\. \| Poskytnuté zálohy na dlouhodobý finanční majetek\| 053 IV. \| Dlouhodobé pohledávky \| \| součet A.IV.1. až A.IV.7.\| součet A.IV.1. až A.IV.7.\| součet A.IV.1. až A.IV.7.\| součet A.IV.1. až A.IV.7. 1\\. \| Poskytnuté návratné finanční výpomoci dlouhodobé \| 462 \| \| \| \| 2\\. \| Dlouhodobé pohledávky z postoupených úvěrů \| 464 3\\. \| Dlouhodobé poskytnuté zálohy \| 465 4\\. \| Dlouhodobé pohledávky z ručení \| 466 5\\. \| Dlouhodobé pohledávky z nástrojů spolufinancovaných ze zahraničí \| 468 6\\. \| Ostatní dlouhodobé pohledávky \| 469 7\\. \| Dlouhodobé poskytnuté zálohy na trasfery\| 471 B. \| Oběžná aktiva \| \| součet B.I. až B.III. \| součet B.I. až B.III. \| součet B.I. až B.III. \| součet B.I. až B.III. I.\| Zásoby \| \| součet B.I.1. až B.I.10. \| součet B.I.1. až B.I.10. \| součet B.I.1. až B.I.10. \| součet B.I.1. až B.I.10. 1\\. \| Pořízení materiálu \| 111 \| \| \| \| 2\\. \| Materiál na skladě \| 112 3\\. \| Materiál na cestě \| 119 4\\. \| Nedokončená výroba \| 121 5\\. \| Polotovary vlastní výroby \| 122 6\\. \| Výrobky \| 123 7\\. \| Pořízeni zboži\| 131 8\\. \| Zboží na skladě \| 132 9\\. \| Zboží na cestě \| 138 10\\. \| Ostatní zásoby \| 139 II. \| Krátkodobé pohledávky\| \| součet B.II.1. až B.II.28.\| součet B.II.1. až B.II.28.\| součet B.II.1. až B.II.28.\| součet B.II.1. až B.II.28. 1\\. \| Odběratelé \| 311\| \| \| \| 2\\. \| Směnky k inkasu \| 312 3\\. \| Pohledávky za eskontované cenné papíry \| 313 4\\. \| Krátkodobé poskytnuté zálohy \| 314 5\\. \| Jiné pohledávky z hlavní činnosti \| 315 6\\. \| Poskytnuté návratné finanční výpomoci krátkodobé \| 316 7\\. \| Krátkodobé pohledávky z postoupených úvěrů \| 317 8\\. \| Pohledávky z titulu daní a obdobných dávek \| 318 9\\. \| Pohledávky ze sdílených daní \| 319 10\\. \| Pohledávky za zaměstnanci \| 335 11\\. \| Zúčtování s institucemi sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění \| 336 12\\. \| Daň z příjmů \| 341 13\\. \| Jiné přímé daně \| 342 14\\. \| Daň z přidané hodnoty \| 343 15\\. \| Jiné daně a poplatky \| 344 16\\. \| Pohledávky za vybranými ústředními vládními institucemi \| 346 17\\. \| Pohledávky za vybranými místními vládními institucemi \| 348 18\\. \| Pohledávky za účastníky sdružení \| 351 19\\. \| Krátkodobé pohledávky z ručení \| 361 20\\. \| Pevné termínové operace a opce \| 363 21\\. \| Pohledávky z finančního zajištění \| 365 22\\. \| Pohledávky z vydaných dluhopisů \| 367 23\\. \| Krátkodobé pohledávky z nástrojů spolufinancovaných ze zahraničí \| 371 24\\. \| Krátkodobé poskytnuté zálohy na transfery \| 373 25\\. \| Náklady příštích období \| 381 26\\. \| Příjmy příštích období \| 385 27\\. \| Dohadné účty aktivni\| 388 28\\. \| Ostatní krátkodobé pohledávky \| 377 III. \| Krátkodobý finanční majetek \| \| součet B.III.1. až B.III.17.\| součet B.III.1. až B.III.17.\| součet B.III.1. až B.III.17.\| součet B.III.1. až B.III.17. 1\\. \| Majetkové cenné papíry k obchodování \| 251 \| \| \| \| 2\\. \| Dluhové cenné papíry k obchodování \| 253 3\\. \| Jiné cenné papíry \| 256 4\\. \| Termínované vklady krátkodobé \| 244 5\\. \| Jiné běžné účty \| 245 9\\. \| Běžný účet \| 241 11\\. \| Základní běžný účet územních samosprávných celků \| 231 12\\. \| Běžné účty fondů územních samosprávných celků \| 236 15\\. \| Ceniny \| 263 16\\. \| Peníze na cestě \| 262 17\\. \| Pokladna \| 261 Rozvaha --- ÚZEMNÍ SAMOSPRÁVNÉ CELKY, SVAZKY OBCÍ, REGIONÁLNÍ RADY REGIONŮ SOUDRŽNOSTI Název, sídlo, právní forma a předmět činnosti účetní jednotky, IČ sestavená k ... (v Kč, s přesností na dvě desetinná místa) okamžik sestavení: \| 1\| 2 Číslo položky \| Název položky \| Syntetický účet \| ÚČETNÍ OBDOBÍ BĚŽNÉ\| MINULÉ PASIVA CELKEM \| \| \| součet C. a D. \| součet C. a D. C. \| Vlastní kapitál \| \| součet C.I. až C.IV. \| součet C.I. až C.IV. I. \| Jmění účetní jednotky a upravující položky \| \| součet C.I.1. až C.I.7. \| součet C.I.1. až C.I.7. 1\\. \| Jmění účetní jednotky \| 401 \| \| 3\\. \| Transfery na pořízení dlouhodobého majetku \| 403 4\\. \| Kurzové rozdíly \| 405 5\\. \| Oceňovací rozdíly při prvotním použití metody \| 406 6\\. \| Jiné oceňovací rozdíly \| 407 7\\. \| Opravy minulých období\| 408 II. \| Fondy účetní jednotky\| \| součet C.II.1. až C.II.6. \| součet C.II.1. až C.II.6. 6\\. \| Ostatní fondy \| 419 \| \| III.\| Výsledek hospodaření\| \| součet C.III.1. až C.III.3.\| součet C.III.1. až C.III.3. 1\\. \| Výsledek hospodaření běžného účetního období \| 493 \| \| 2\\. \| Výsledek hospodaření ve schvalovacím řízení \| 431 3\\. \| Nerozdělený zisk, neuhrazená ztráta minulých let\| 432 D. \| Cizí zdroje\| \| součet D.I. až D.III. \| součet D.I. až D.III. I. \| Rezervy \| \| = D.I.1. \| = D.I.1. 1\\. \| Rezervy \| 441 \| \| II. \| Dlouhodobé závazky\| \| součet D.II.1. až D.II.9. \| součet D.II.1. až D.II.9. 1\\. \| Dlouhodobé úvěry \| 451 \| \| 2.\| Přijaté návratné finanční výpomoci dlouhodobé \| 452 3.\| Dlouhodobé závazky z vydaných dluhopisů \| 453 4.\| Dlouhodobé přijaté zálohy \| 455 5.\| Dlouhodobé závazky z ručení \| 456 6.\| Dlouhodobé směnky k úhradě \| 457 7.\| Dlouhodobé závazky z nástrojů spolufinancovaných ze zahraničí \| 458 8.\| Ostatní dlouhodobé závazky \| 459 9.\| Dlouhodobé přijaté zálohy na transfery\| 472 III.\| Krátkodobé závazky\| \| součet D.III.1. až D.III.34. \| součet D.III.1. až D.III.34. 1.\| Krátkodobé úvěry \| 281 \| \| 2.\| Eskontované krátkodobé dluhopisy (směnky) \| 282 3.\| Krátkodobé závazky z vydaných dluhopisů \| 283 4.\| Jiné krátkodobé půjčky \| 289 5.\| Dodavatelé \| 321 6.\| Směnky k úhradě \| 322 7.\| Krátkodobé přijaté zálohy \| 324 8.\| Závazky z dělené správy a kaucí \| 325 9.\| Přijaté návratné finanční výpomoci krátkodobé \| 326 10\\. \| Přijaté zálohy daní \| 327 13\\. \| Zaměstnanci \| 331 14\\. \| Jiné závazky vůči zaměstnancům \| 333 15\\. \| Zúčtování s institucemi sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění \| 336 16\\. \| Daň z příjmů \| 341 17\\. \| Jiné přímé daně \| 342 18\\. \| Daň z přidané hodnoty \| 343 19\\. \| Jiné daně a poplatky \| 344 20\\. \| Závazky k osobám mimo vybrané vládní instituce \| 345 21\\. \| Závazky k vybraným ústředním vládním institucím \| 347 22\\. \| Závazky k vybraným místním vládním institucím \| 349 23\\. \| Závazky k účastníkům sdružení \| 352 24\\. \| Krátkodobé závazky z ručení \| 362 25\\. \| Pevné termínové operace a opce \| 363 27\\. \| Závazky z finančního zajištění \| 366 28\\. \| Závazky z upsaných nesplacených cenných papírů a podílů \| 368 29\\. \| Krátkodobé závazky z nástrojů spolufinancovaných ze zahraničí \| 372 30\\. \| Krátkodobé přijaté zálohy na transfery \| 374 31\\. \| Výdaje příštích období \| 383 32\\. \| Výnosy příštích období \| 384 33\\. \| Dohadné účty pasivní \| 389 34\\. \| Ostatní krátkodobé závazky \| 378 Rozvaha --- PŘÍSPĚVKOVÉ ORGANIZACE Název, sídlo, právní forma a předmět činnosti účetní jednotky, IČ sestavená k ... (v Kč, s přesností na dvě desetinná místa) okamžik sestavení: \| 1\| 2\| 3\| 4 Číslo položky\| Název položky\| Syntetický účet\| ÚČETNÍ OBDOBÍ BĚŽNÉ\| MINULÉ BRUTTO\| KOREKCE\| NETTO AKTIVA CELKEM \| \| \| součet A. a B. \| součet A. a B. \| součet A. a B. \| součet A. a B. A. \| Stálá aktiva \| \| součet A.I. až A.IV. \| součet A.I. až A.IV. \| součet A.I. až A.IV. \| součet A.I. až A.IV. I. \| Dlouhodobý nehmotný majetek\| \| součet A.I.1. až A.I.9. \| součet A.I.1. až A.I.9. \| součet A.I.1. až A.I.9. \| součet A.I.1. až A.I.9. 1\\. \| Nehmotné výsledky výzkumu a vývoje \| 012 \| \| \| \| 2\\. \| Software \| 013 3\\. \| Ocenitelná práva \| 014 4\\. \| Povolenky na emise a preferenční limity \| 015 5\\. \| Drobný dlouhodobý nehmotný majetek \| 018 6\\. \| Ostatní dlouhodobý nehmotný majetek \| 019 7\\. \| Nedokončený dlouhodobý nehmotný majetek \| 041 8\\. \| Uspořádací účet technického zhodnocení dlouhodobého nehmotného majetku \| 044 9\\. \| Poskytnuté zálohy na dlouhodobý nehmotný majetek \| 051 II. \| Dlouhodobý hmotný majetek \| \| součet A.II.1. až A.II.10. \| součet A.II.1. až A.II.10.\| součet A.II.1. až A.II.10. \| součet A.II.1. až A.II.10. 1\\. \| Pozemky \| 031 \| \| \| \| 2\\. \| Kulturní předměty \| 032 3\\. \| Stavby \| 021 4\\. \| Samostatné movité věci a soubory movitých věcí \| 022 5\\. \| Pěstitelské celky trvalých porostů \| 025 6\\. \| Drobný dlouhodobý hmotný majetek \| 028 7\\. \| Ostatní dlouhodobý hmotný majetek \| 029 8\\. \| Nedokončený dlouhodobý hmotný majetek \| 042 9\\. \| Uspořádací účet technického zhodnocení dlouhodobého hmotného majetku \| 045 10\\. \| Poskytnuté zálohy na dlouhodobý hmotný majetek \| 052 III. \| Dlouhodobý finanční majetek\| \| součet A.III.1. až A.III.8. \| součet A.III.1. až A.III.8. \| součet A.III.1. až A.III.8. \| součet A.III.1. až A.III.8. 1\\. \| Majetkové účasti v osobách s rozhodujícím vlivem \| 051 \| \| \| \| 2\\. \| Majetkové účasti v osobách s podstatným vlivem \| 062 3\\. \| Dluhové cenné papíry držené do splatnosti \| 063 5\\. \| Termínované vklady dlouhodobé \| 068 6\\. \| Ostatní dlouhodobý finanční majetek\| 069 IV. \| Dlouhodobé pohledávky\| \| součet A.IV.1. až A.IV.7. \| součet A.IV.1. až A.IV.7. \| součet A.IV.1. až A.IV.7. \| součet A.IV.1. až A.IV.7. 1\\. \| Poskytnuté návratné finanční výpomoci dlouhodobé \| 462 \| \| \| \| 2\\. \| Dlouhodobé pohledávky z postoupených úvěrů \| 464 3\\. \| Dlouhodobé poskytnuté zálohy \| 465 5\\. \| Dlouhodobé pohledávky z nástrojů spolufinancovaných ze zahraničí \| 468 6\\. \| Ostatní dlouhodobé pohledávky \| 469 7\\. \| Dlouhodobé poskytnuté zálohy na trasfery\| 471 B. \| Oběžná aktiva \| \| součet B.I. až B.III. \| součet B.I. až B.III. \| součet B.I. až B.III. \| součet B.I. až B.III. I. \| Zásoby\| \| součet B.I.1. až B.I.10. \| součet B.I.1. až B.I.10. \| součet B.I.1. až B.I.10. \| součet B.I.1. až B.I.10. 1\\. \| Pořízení materiálu \| 111\| \| \| \| 2\\. \| Materiál na skladě \| 112 3\\. \| Materiál na cestě \| 119 4\\. \| Nedokončená výroba \| 121 5\\. \| Polotovary vlastní výroby \| 122 6\\. \| Výrobky \| 123 7\\. \| Pořízení zboží \| 131 8\\. \| Zboží na skladě \| 132 9\\. \| Zboží na cestě \| 138 10\\. \| Ostatní zásoby \| 139 II. \| Krátkodobé pohledávky\| \| součet B.II.1. až B.II.28.\| součet B.II.1. až B.II.28.\| součet B.II.1. až B.II.28.\| součet B.II.1. až B.II.28. 1\\. \| Odběratelé \| 311 \| \| \| \| 4\\. \| Krátkodobé poskytnuté zálohy \| 314 5\\. \| Jiné pohledávky z hlavní činnosti \| 315 6\\. \| Poskytnuté návratné finanční výpomoci krátkodobé \| 316 10\\. \| Pohledávky za zaměstnanci \| 335 11\\. \| Zúčtování s institucemi sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění \| 336 12\\. \| Daň z příjmů \| 341 13\\. \| Jiné přímé daně \| 342 14\\. \| Daň z přidané hodnoty \| 343 15\\. \| Jiné daně a poplatky \| 344 16\\. \| Pohledávky za vybranými ústředními vládními institucemi \| 346 17\\. \| Pohledávky za vybranými místními vládními institucemi \| 348 18\\. \| Pohledávky za účastníky sdružení \| 351 23\\. \| Krátkodobé pohledávky z nástrojů spolufinancovaných ze zahraničí \| 371 24\\. \| Krátkodobé poskytnuté zálohy na transfery \| 373 25\\. \| Náklady příštích období \| 381 26\\. \| Příjmy příštích období \| 385 27\\. \| Dohadné účty aktivní \| 388 28\\. \| Ostatní krátkodobé pohledávky \| 377 III. \| Krátkodobý finanční majetek\| \| součet B.III.1. až B.III.17.\| součet B.III.1. až B.III.17.\| součet B.III.1. až B.III.17.\| součet B.III.1. až B.III.17. 1\\. \| Majetkové cenné papíry k obchodování \| 251 \| \| \| \| 2\\. \| Dluhové cenné papíry k obchodování \| 253 3\\. \| Jiné cenné papíry \| 256 4\\. \| Termínované vklady krátkodobé \| 244 5\\. \| Jiné běžné účty \| 245 9\\. \| Běžný účet \| 241 10\\. \| Běžný účet FKSP \| 243 15\\. \| Ceniny \| 263 16\\. \| Peníze na cestě \| 262 17\\. \| Pokladna \| 261 Rozvaha --- PŘÍSPĚVKOVÉ ORGANIZACE Název, sídlo, právní forma a předmět činnosti účetní jednotky, IČ sestavená k ... (v Kč, s přesností na dvě desetinná místa) okamžik sestavení: \| 1\| 2 Číslo položky\| Název položky\| Syntetický účet\| ÚČETNÍ OBDOBÍ BĚŽNÉ\| MINULÉ PASIVA CELKEM \| \| \| součet C. a D. \| součet C. a D. C. \| Vlastní kapitál \| \| součet C.I. až C.IV. \| součet C.I. až C.IV. I. \| Jmění účetní jednotky a upravující položky \| \| součet C.I.1. až C.I.7. \| součet C.I.1. až C.I.7. 1\\. \| Jmění účetní jednotky \| 401 \| \| 3\\. \| Transfery na pořízení dlouhodobého majetku \| 403 4\\. \| Kurzové rozdíly \| 405 5.\| Oceňovací rozdíly při prvotním použití metody \| 406 6\\. \| Jiné oceňovací rozdíly \| 407 7\\. \| Opravy minulých období \| 408 II. \| Fondy účetní jednotky \| \| součet C.II.1. až C.II.6. \| součet C.II.1. až C.II.6. 1\\. \| Fond odměn \| 411 \| \| 2\\. \| Fond kulturních a sociálních potřeb \| 412 3\\. \| Rezervní fond tvořený ze zlepšeného výsledku hospodaření \| 413 4\\. \| Rezervní fond z ostatních titulů \| 414 5\\. \| Fond reprodukce majetku, investiční fond \| 416 6\\. \| Ostatní fondy \| 419 III. \| Výsledek hospodaření\| \| součet C.III.1. až C.III.3. \| součet C.III.1. až C.III.3. 1\\. \| Výsledek hospodaření běžného účetního období \| 493 \| \| 2\\. \| Výsledek hospodaření ve schvalovacím řízení \| 431 3\\. \| Nerozdělený zisk, neuhrazená ztráta minulých let \| 432 D. \| Cizí zdroje \| \| součet D.I. až D.III. \| součet D.I. až D.III. I. \| Rezervy \| \| = D.I.1. \| = D.I.1. 1\\. \| Rezervy \| 441 \| \| II. \| Dlouhodobé závazky \| \| součet D.II.1. až D.II.9. \| součet D.II.1. až D.II.9. 1\\. \| Dlouhodobé úvěry \| 451 \| \| 2\\. \| Přijaté návratné finanční výpomoci dlouhodobé \| 452 4\\. \| Dlouhodobé přijaté zálohy \| 455 7\\. \| Dlouhodobé závazky z nástrojů spolufinancovaných ze zahraničí \| 458 8\\. \| Ostatní dlouhodobé závazky \| 459 9\\. \| Dlouhodobé přijaté zálohy na transfery \| 472 III. \| Krátkodobě závazky \| \| součet D.III.1. až D.III.34. \| součet D.III.1. až D.III.34. 1\\. \| Krátkodobé úvěry \| 281 \| \| 4\\. \| Jiné krátkodobé půjčky \| 289 5\\. \| Dodavatelé \| 321 7\\. \| Krátkodobé přijaté zálohy \| 324 9\\. \| Přijaté návratné finanční výpomoci krátkodobé \| 326 13\\. \| Zaměstnanci \| 331 14\\. \| Jiné závazky vůči zaměstnancům \| 333 15\\. \| Zúčtování s institucemi sociálního zabezpečení a zdravotního pojištěni\| 336 16\\. \| Daň z příjmů \| 341 17\\. \| Jiné přímé daně \| 342 18\\. \| Daň z přidané hodnoty \| 343 19\\. \| Jiné daně a poplatky \| 344 20\\. \| Závazky k osobám mimo vybrané vládní instituce \| 345 21\\. \| Závazky k vybraným ústředním vládním institucím \| 347 22\\. \| Závazky k vybraným místním vládním institucím \| 349 23\\. \| Závazky k účastníkům sdružení \| 352 29\\. \| Krátkodobé závazky z nástrojů spolufinancovaných ze zahraniči\| 372 30\\. \| Krátkodobé přijaté zálohy na transfery \| 374 31\\. \| Výdaje příštích období \| 383 32\\. \| Výnosy příštích období \| 384 33\\. \| Dohadné účty pasivní \| 389 34\\. \| Ostatní krátkodobé závazky \| 378 Rozvaha --- STÁTNÍ FONDY, POZEMKOVÝ FOND ČESKÉ REPUBLIKY Název, sídlo, právní forma a předmět činnosti účetní jednotky, IČ sestavená k ... (v Kč, s přesností na dvě desetinná místa) okamžik sestavení: \| 1\| 2\| 3\| 4 Číslo položky\| Název položky\| Syntetický účet\| ÚČETNÍ OBDOBÍ BĚŽNÉ \| MINULÉ BRUTTO\| KOREKCE \| NETTO AKTIVA CELKEM \| \| \| součet A. a B. \| součet A. a B. \| součet A. a B. \| součet A. a B. A. \| Stálá aktiva \| \| součet A.I. až A.IV. \| součet A.I. až A.IV. \| součet A.I. až A.IV. \| součet AI. až A.IV. I. \| Dlouhodobý nehmotný majetek\| \| součet A.I.1. až A.I.9. \| součet A.I.1. až A.I.9. \| součet A.I.1. až A.I.9. \| součet A.I.1. až A.I.9. 1\\. \| Nehmotné výsledky výzkumu a vývoje \| 012 \| \| \| \| 2\\. \| Software \| 013 3\\. \| Ocenitelná práva \| 014 4\\. \| Povolenky na emise a preferenční limity \| 015 5\\. \| Drobný dlouhodobý nehmotný majetek \| 018 6\\. \| Ostatní dlouhodobý nehmotný majetek \| 019 7\\. \| Nedokončený dlouhodobý nehmotný majetek \| 041 8\\. \| Uspořádací účet technického zhodnocení dlouhodobého nehmotného majetku \| 044 9\\. \| Poskytnuté zálohy na dlouhodobý nehmotný majetek\| 051 II. \| Dlouhodobý hmotný majetek \| \| součet A.II.1. až A.II.10.\| součet A.II.1. až A.II.10.\| součet A.II.1. až A.II.10.\| součet A.II.1. až A.II.10. 1\\. \| Pozemky \| 031 \| \| \| \| 2\\. \| Kulturní předměty \| 032 3\\. \| Stavby \| 021 4\\. \| Samostatné movité věci a soubory movitých věcí \| 022 5\\. \| Pěstitelské celky trvalých porostů \| 025 6\\. \| Drobný dlouhodobý hmotný majetek \| 028 7\\. \| Ostatní dlouhodobý hmotný majetek \| 029 8\\. \| Nedokončený dlouhodobý hmotný majetek \| 042 9\\. \| Uspořádací účet technického zhodnocení dlouhodobého hmotného majetku \| 045 10\\. \| Poskytnuté zálohy na dlouhodobý hmotný majetek\| 052 III. \| Dlouhodobý finanční majetek\| \| součet A.III.1. až A.III.8. \| součet A.III.1. až A.III.8. \| součet A.III.1. až A.III.8. \| součet A.III.1. až A.III.8. 4\\. \| Dlouhodobé půjčky \| 067 \| \| \| \| 5\\. \| Termínované vklady dlouhodobé\| 068 IV. \| Dlouhodobé pohledávky\| \| součet A.IV.1. až A.IV.7.\| součet A.IV.1. až A.IV.7.\| součet A.IV.1. až A.IV.7.\| součet A.IV.1. až A.IV.7. 1\\. \| Poskytnuté návratné finanční výpomoci dlouhodobé \| 462 \| \| \| \| 2\\. \| Dlouhodobé pohledávky z postoupených úvěrů \| 464 3\\. \| Dlouhodobé poskytnuté zálohy \| 465 5\\. \| Dlouhodobé pohledávky z nástrojů spolufinancovaných ze zahraničí \| 468 6\\. \| Ostatní dlouhodobé pohledávky \| 469 7\\. \| Dlouhodobé poskytnuté zálohy na trasfery\| 471 B. \| Oběžná aktiva \| \| součet B.I. až B.III. \| součet B.I. až B.III. \| součet B.I. až B.III. \| součet B.I. až B.III. I. \| Zásoby\| \| součet B.I.1. až B.I.10. \| součet B.I.1. až B.I.10. \| součet B.I.1. až B.I.10. \| součet B.I.1. až B.I.10. 1\\. \| Pořízení materiálu \| 111\| \| \| \| 2\\. \| Materiál na skladě \| 112 3\\. \| Materiál na cestě \| 119 4\\. \| Nedokončená výroba \| 121 5\\. \| Polotovary vlastní výroby \| 122 6\\. \| Výrobky \| 123 7\\. \| Pořízení zboží \| 131 8\\. \| Zboží na skladě \| 132 9\\. \| Zboží na cestě \| 138 10\\. \| Ostatní zásoby\| 139 II. \| Krátkodobé pohledávky\| \| součet B.II.1. až B.II.28. \| součet B.II.1. až B.II.28. \| součet B.II.1. až B.II.28. \| součet B.II.1. až B.II.28. 1\\. \| Odběratelé \| 311\| \| \| \| 4\\. \| Krátkodobé poskytnuté zálohy \| 314 5\\. \| Jiné pohledávky z hlavní činnosti \| 315 6\\. \| Poskytnuté návratné finanční výpomoci krátkodobé \| 316 7\\. \| Krátkodobé pohledávky z postoupených úvěru\| 317 9\\. \| Pohledávky ze sdílených daní \| 319 10\\. \| Pohledávky za zaměstnanci \| 335 11\\. \| Zúčtování s institucemi sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění \| 336 12\\. \| Daň z příjmů \| 341 13\\. \| Jiné přímé daně \| 342 14\\. \| Daň z přidané hodnoty \| 343 15\\. \| Jiné daně a poplatky \| 344 16\\. \| Pohledávky za vybranými ústředními vládními institucemi \| 346 17\\. \| Pohledávky za vybranými místními vládními institucemi \| 348 19\\. \| Krátkodobé pohledávky z ručení \| 361 23\\. \| Krátkodobé pohledávky z nástrojů spolufinancovaných ze zahraničí \| 371 24\\. \| Krátkodobé poskytnuté zálohy na transfery \| 373 25\\. \| Náklady příštích období \| 381 26\\. \| Příjmy příštích období \| 385 27\\. \| Dohadné účty aktivní \| 388 28\\. \| Ostatní krátkodobé pohledávky\| 377 III. \| Krátkodobý finanční majetek\| \| součet B.III.1. až B.III.17.\| součet B.III.1. až B.III.17.\| součet B.III.1. až B.III.17.\| součet B.III.1. až B.III.17. 1\\. \| Majetkové cenné papíry k obchodování \| 251 \| \| \| \| 4\\. \| Termínované vklady krátkodobé \| 244 5\\. \| Jiné běžné účty \| 245 9\\. \| Běžný účet \| 241 10\\. \| Běžný účet FKSP \| 243 13\\. \| Běžné účty státních fondů \| 224 15\\. \| Ceniny \| 263 16\\. \| Peníze na cestě \| 262 17\\. \| Pokladna \| 261 Rozvaha --- STÁTNÍ FONDY, POZEMKOVÝ FOND ČESKÉ REPUBLIKY Název, sídlo, právní forma a předmět činnosti účetní jednotky, IČ sestavená k ... (v Kč, s přesností na dvě desetinná místa) okamžik sestavení: \| 1\| 2 Číslo položky\| Název položky\| Syntetický účet\| ÚČETNÍ OBDOBÍ BĚŽNÉ\| MINULÉ PASIVA CELKEM \| \| \| součet C. a D. \| součet C. a D. C. \| Vlastní kapitál \| \| součet C.I. až C.IV. \| součet C.I. až C.IV. I. \| Jmění účetní jednotky a upravující položky \| \| součet C.I.1. až C.I.7. \| součet C.I.1. až C.I.7. 1\\. \| Jmění účetní jednotky \| 401 \| \| 3\\. \| Transfery na pořízení dlouhodobého majetku \| 403 4\\. \| Kurzové rozdíly \| 405 5\\. \| Oceňovací rozdíly při prvotnim použití metody \| 406 6\\. \| Jiné oceňovací rozdíly \| 407 7\\. \| Opravy minulých období \| 408 II. \| Fondy účetní jednotky \| \| součet C.II.1. až C.II.6. \| součet C.II.1. až C.II.6. 2\\. \| Fond kulturních a sociálních potřeb \| 412 \| \| 6\\. \| Ostatní fondy \| 419 III. \| Výsledek hospodaření\| \| součet C.III.1. až C.III.3. \| součet C.III.1. až C.III.3. 1\\. \| Výsledek hospodaření běžného účetního období \| 493 \| \| 2\\. \| Výsledek hospodaření ve schvalovacím řízení \| 431 3\\. \| Nerozdělený zisk, neuhrazená ztráta minulých let \| 432 D. \| Cizí zdroje \| \| součet D.I. až D.III. \| součet D.I. až D.III. I. \| Rezervy \| \| = D.I.1. \| = D.I.1. 1\\. \| Rezervy \| 441 \| \| II. \| Dlouhodobé závazky \| \| součet D.II.1. až D.II.9. \| součet D.II.1. až D.II.9. 1\\. \| Dlouhodobé úvěry \| 451 \| \| 2\\. \| Přijaté návratné finanční výpomoci dlouhodobé \| 452 4\\. \| Dlouhodobé přijaté zálohy \| 455 7\\. \| Dlouhodobé závazky z nástrojů spolufinancovaných ze zahraničí \| 458 8\\. \| Ostatní dlouhodobé závazky \| 459 9\\. \| Dlouhodobé přijaté zálohy na transfery \| 472 III. \| Krátkodobé závazky \| \| součet D.III.1. až D.III.34. \| součet D.III.1. až D.III.34. 1\\. \| Krátkodobé úvěry \| 281 \| \| 4\\. \| Jiné krátkodobé půjčky \| 289 5\\. \| Dodavatelé \| 321 7\\. \| Krátkodobé přijaté zálohy \| 324 9\\. \| Přijaté návratné finanční výpomoci krátkodobé \| 326 13\\. \| Zaměstnanci \| 331 14\\. \| Jiné závazky vůči zaměstnancům \| 333 15\\. \| Zúčtování s institucemi sociálního zabezpečení a zdravotního pojištěni \| 336 16\\. \| Daň z příjmů \| 341 17\\. \| Jiné přímé daně \| 342 18\\. \| Daň z přidané hodnoty \| 343 19\\. \| Jiné daně a poplatky \| 344 20\\. \| Závazky k osobám mimo vybrané vládní instituce \| 345 21\\. \| Závazky k vybraným ústředním vládním institucím \| 347 22\\. \| Závazky k vybraným místním vládním institucím \| 349 29\\. \| Krátkodobé závazky z nástrojů spolufinancovaných ze zahraničí \| 372 30\\. \| Krátkodobé přijaté zálohy na transfery \| 374 31\\. \| Výdaje příštích období \| 383 32\\. \| Výnosy příštích období \| 384 33\\. \| Dohadné účty pasivní \| 389 34\\. \| Ostatní krátkodobé závazky \| 378 Příloha č. 2 k vyhlášce č. 410/2009 Sb. Výkaz zisku a ztráty --- ZÁKLADNÍ Název, sídlo, právní forma a předmět činnosti účetní jednotky, IČ sestavený k ... (v Kč, s přesností na dvě desetinná místa) okamžik sestavení: \| 1\| 2\| 3 \| 4 Číslo položky\| Název položky\| Syntetický účet\| ÚČETNÍ OBDOBÍ BĚŽNÉ\| MINULÉ Hlavní činnost \| Hospodářská činnost \| Hlavní činnost \| Hospodářská činnost A. \| NÁKLADY CELKEM \| \| součet A.I. až A.V. \| součet A.I. až A.V. \| součet A.I. až A.V. \| součet A.I. až A.V. I. \| Náklady z činnosti \| \| součet A.I.1. až A.I.36. \| součet A.I.1. až A.I.36. \| součet A.I.1. až A.I.36. \| součet A.I.1. až A.I.36. 1\\. \| Spotřeba materiálu \| 501 \| \| \| \| 2\\. \| Spotřeba energie \| 502 3\\. \| Spotřeba jiných neskladovatelných dodávek \| 503 4\\. \| Prodané zboží \| 504 5\\. \| Aktivace dlouhodobého majetku \| 506 6\\. \| Aktivace oběžného majetku \| 507 7\\. \| Změna stavu zásob vlastní výroby \| 508 8\\. \| Opravy a udržování \| 511 9\\. \| Cestovné \| 512 10\\. \| Náklady na reprezentaci \| 513 11\\. \| Aktivace vnitroorganizačnich služeb \| 516 12\\. \| Ostatní služby \| 518 13\\. \| Mzdové náklady \| 521 14\\. \| Zákonné sociální pojištění \| 524 15\\. \| Jiné sociální pojištění \| 525 16\\. \| Zákonné sociálni náklady \| 527 17\\. \| Jiné sociální náklady \| 528 18\\. \| Daň silniční \| 531 19\\. \| Daň z nemovitostí \| 532 20\\. \| Jiné daně a poplatky \| 538 21\\. \| Vratky daní z nadměrných odpočtů \| 539 22\\. \| Smluvní pokuty a úroky z prodlení \| 541 23\\. \| Jiné pokuty a penále \| 542 24\\. \| Dary \| 543 25\\. \| Prodaný materiál \| 544 26\\. \| Manka a škody \| 547 27\\. \| Tvorba fondů \| 548 28\\. \| Odpisy dlouhodobého majetku \| 551 29\\. \| Prodaný dlouhodobý nehmotný majetek \| 552 30\\. \| Prodaný dlouhodobý hmotný majetek \| 553 31\\. \| Prodané pozemky \| 554 32\\. \| Tvorba a zúčtování rezerv \| 555 33\\. \| Tvorba a zúčtování opravných položek \| 556 34\\. \| Náklady z vyřazených pohledávek \| 557 35\\. \| Náklady z drobného dlouhodobého majetku \| 558 36\\. \| Ostatní náklady z činnosti \| 549 II. \| Finanční náklady \| \| součet A.II.1. až A.II.5. \| součet A.II.1. až A.II.5. \| součet A.II.1. až A.II.5. \| součet A.II.1. až A.II.5. 1\\. \| Prodané cenné papíry a podíly \| 561 \| \| \| \| 2\\. \| Úroky \| 562 3\\. \| Kurzové ztráty \| 563 4\\. \| Náklady z přecenění reálnou hodnotou \| 564 5\\. \| Ostatní finanční náklady \| 569 III. \| Náklady na transfery \| \| součet A.III.1. až A.III.2. \| součet A.III.1. až A.III.2. \| součet A.III.1. až A.III.2. \| součet A.III.1. až A.III.2. 1\\. \| Náklady vybraných ústředních vládních institucí na transfery \| 571 \| \| \| \| 2\\. \| Náklady vybraných místních vládních institucí na transfery \| 572 IV. \| Náklady ze sdílených daní a poplatků \| \| součet A.IV.1. až A.IV.5. \| součet A.IV.1. až A.IV.5. \| součet A.IV.1. až A.IV.5. \| součet A.IV.1. až A.IV.5. 1\\. \| Náklady ze sdílené daně z příjmů fyzických osob \| 581 \| \| \| \| 2\\. \| Náklady ze sdílené daně z příjmů právnických osob \| 582 3\\. \| Náklady ze sdílené daně z přidané hodnoty \| 584 4\\. \| Náklady ze sdílených spotřebních daní \| 585 5\\. \| Náklady z ostatních sdílených daní a poplatků \| 586 V. \| Daň z příjmů \| \| součet A.V.1. až A.V.2. \| součet A.V.1. až A.V.2. \| součet A.V.1. až A.V.2. \| součet A.V.1. až A.V.2. 1\\. \| Daň z příjmu\| 591 \| 2\\. \| Dodatečné odvody daně z příjmů \| 595 \| 1 \| 2\| 3 \| 4 Číslo položky \| Název položky \| Syntetický účet \| ÚČETNÍ OBDOBÍ BĚŽNĚ \| MINULÉ Hlavní činnost \| Hospodářská činnost \| Hlavní činnost \| Hospodářská činnost B. \| VÝNOSY CELKEM \| \| součet B.I. až B.V. \| součet B.I. až B.V. \| součet B.I. až B.V.\| součet B.I. až B.V. I. \| Výnosy z činnosti \| \| součet B.I.1. až B.I.17. \| součet B.I.1. až B.I.17. \| součet B.I.1. až B.I.17. \| součet B.I.1. až B.I.17. 1\\. \| Výnosy z prodeje vlastních výrobků \| 601 \| \| \| \| 2\\. \| Výnosy z prodeje služeb \| 602 3\\. \| Výnosy z pronájmu \| 603 4\\. \| Výnosy z prodaného zboži\| 604 5\\. \| Výnosy ze správních poplatků \| 605 6\\. \| Výnosy z místních poplatků \| 606 7\\. \| Výnosy ze soudních poplatků \| 607 8\\. \| Jiné výnosy z vlastních výkonů \| 609 9\\. \| Smluvní pokuty a úroky z prodlení \| 641 10\\. \| Jiné pokuty a penále \| 642 11\\. \| Výnosy z vyřazených pohledávek \| 643 12\\. \| Výnosy z prodeje materiálu \| 644 13\\. \| Výnosy z prodeje dlouhodobého nehmotného majetku \| 645 14\\. \| Výnosy z prodeje dlouhodobého hmotného majetku kromě pozemků \| 646 15\\. \| Výnosy z prodeje pozemků \| 647 16\\. \| Čerpání fondů \| 648 17\\. \| Ostatní výnosy z činnosti \| 649 II. \| Finanční výnosy \| \| součet B.II.1. až B.II.6. \| součet B.II.1. až B.II.6. \| součet B.II.1. až B.II.6. \| součet B.II.1. až B.II.6. 1\\. \| Výnosy z prodeje cenných papírů a podílů \| 661 \| \| \| \| 2\\. \| Úroky \| 662 3\\. \| Kurzové zisky \| 663 4\\. \| Výnosy z přecenění reálnou hodnotou \| 664 5\\. \| Výnosy z dlouhodobého finančního majetku \| 665 6\\. \| Ostatní finanční výnosy \| 669 III. \| Výnosy z daní a poplatků \| \| součet B.III.1. až B.III.9. \| součet B.III.1. až B.III.9. \| součet B.III.1. až B.III.9. \| součet B.III.1. až B.III.9. 1\\. \| Výnosy z daně z příjmu fyzických osob \| 631 \| \| \| \| 2\\. \| Výnosy z daně z příjmů právnických osob \| 632 3\\. \| Výnosy ze sociálního pojištění \| 633 4\\. \| Výnosy z daně z přidané hodnoty \| 634 5\\. \| Výnosy ze spotřebních daní \| 635 6\\. \| Výnosy z majetkových daní \| 636 7\\. \| Výnosy z energetických daní \| 637 8\\. \| Výnosy z daně silniční \| 638 9\\. \| Výnosy z ostatních daní a poplatků \| 639 IV. \| Výnosy z transferů \| \| součet B.IV.1. až B.IV.2. \| součet B.IV.1. až B.IV.2. \| součet B.IV.1. až B.IV.2. \| součet B.IV.1. až B.IV.2. 1\\. \| Výnosy vybraných ústředních vládních institucí z transferů \| 671 \| \| \| \| 2\\. \| Výnosy vybraných místních vládních institucí z transferů \| 672 V. \| Výnosy ze sdílených daní a poplatků \| \| součet B.V.1. až B.V.6. \| součet B.V.1. až B.V.6. \| součet B.V.1. až B.V.6. \| součet B.V.1. až B.V.6. 1\\. \| Výnosy ze sdílené daně z příjmů fyzických osob \| 681 \| \| \| \| 2\\. \| Výnosy ze sdílené daně z příjmů právnických osob \| 682 3\\. \| Výnosy ze sdílené daně z přidané hodnoty \| 684 4\\. \| Výnosy ze sdílených spotřebních daní\| 685 5\\. \| Výnosy ze sdílených majetkových daní \| 686 6\\. \| Výnosy z ostatních sdílených daní a poplatků \| 688 C. \| VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ\| \| -\| \\- \| -\| \\- 1\\. \| Výsledek hospodaření před zdaněním \| -\| B. - (součet A.I. až A.IV.) \| B. - (součet A.I. až A.IV.) \| B. - (součet A.I. až A.IV.) \| B. - (součet A.I. až A.IV.) 2\\. \| Výsledek hospodaření běžného účetního období \| -\| B. - A. \| B. - A. \| B. - A. \| B. - A. Výkaz zisku a ztráty --- ORGANIZAČNÍ SLOŽKY STÁTU Název, sídlo, právní forma a předmět činnosti účetní jednotky, IČ sestavený k ... (v Kč, s přesností na dvě desetinná místa) okamžik sestavení: \| 1\| 2\| 3 \| 4 Číslo položky\| Název položky\| Syntetický účet\| ÚČTOVNÍ OBDOBÍ BĚŽNÉ\| MINULÉ Hlavní činnost \| Hospodářská činnost \| Hlavní činnost \| Hospodářská činnost A. \| NÁKLADY CELKEM \| \| součet A.I. až A.V. \| součet A.I. až A.V. \| součet A.I. až A.V. \| součet A.l.až A.V. I. \| Náklady z činnosti \| \| součet A.I.1. až A.I.36. \| součet A.I.1. až A.I.36. \| součet A.I.1. až A.I.36. \| součet A.I.1. až A.I.36. 1\\. \| Spotřeba materiálu \| 501 \| \| \| \| 2\\. \| Spotřeba energie \| 502 3\\. \| Spotřeba jiných neskladovatelných dodávek \| 503 4\\. \| Prodané zboží \| 504 5\\. \| Aktivace dlouhodobého majetku \| 506 6\\. \| Aktivace oběžného majetku \| 507 7\\. \| Změna stavu zásob vlastní výroby \| 508 8\\. \| Opravy a udržování \| 511 9\\. \| Cestovné \| 512 10\\. \| Náklady na reprezentaci \| 513 11\\. \| Aktivace vnitroorganizačních služeb \| 516 12\\. \| Ostatní služby \| 518 13\\. \| Mzdové náklady \| 521 14\\. \| Zákonné sociální pojištění \| 524 15\\. \| Jiné sociální pojištění \| 525 16\\. \| Zákonné sociální náklady \| 527 17\\. \| Jiné sociální náklady \| 528 18\\. \| Daň silniční \| 531 19\\. \| Daň z nemovitostí \| 532 20\\. \| Jiné daně a poplatky \| 538 21\\. \| Vratky daní z nadměrných odpočtů \| 539 22\\. \| Smluvní pokuty a úroky z prodlení \| 541 23\\. \| Jiné pokuty a penále \| 542 24\\. \| Dary \| 543 25\\. \| Prodaný materiál \| 544 26\\. \| Manka a škody \| 547 27\\. \| Tvorba fondů \| 548 28\\. \| Odpisy dlouhodobého majetku \| 551 29\\. \| Prodaný dlouhodobý nehmotný majetek \| 552 30\\. \| Prodaný dlouhodobý hmotný majetek \| 553 31\\. \| Prodané pozemky \| 554 32\\. \| Tvorba a zúčtování rezerv \| 555 33\\. \| Tvorba a zúčtování opravných položek \| 556 34\\. \| Náklady z vyřazených pohledávek \| 557 35\\. \| Náklady z drobného dlouhodobého majetku \| 558 36\\. \| Ostatní náklady z činnosti \| 549 II. \| Finanční náklady \| \| součet A.II.1. až A.II.5. \| součet A.II.1. až A.II.5. \| součet A.II.1. až A.II.5. \| součet A.II.1. až A.II.5. 1\\. \| Prodané cenné papíry a podíly \| 561 \| \| \| \| 2\\. \| Úroky \| 562 3\\. \| Kurzové ztráty \| 563 4\\. \| Náklady z přecenění reálnou hodnotou \| 564 5\\. \| Ostatní finanční náklady \| 569 III. \| Náklady na transfery \| \| součet A.III.1. až A.III.2. \| součet A.III.1. až A.III.2. \| součet A.III.1. až A.III.2. \| součet A.III.1. až A.III.2. 1\\. \| Náklady vybraných ústředních vládních institucí na transfery \| 571 \| \| \| \| IV. \| Náklady ze sdílených daní a poplatků \| \| součet A.IV.1. až A.IV.5. \| součet A.IV.1. až A.IV.5. \| součet A.IV.1. až A.IV.5. \| součet A.IV.1. až A.IV.5. 1\\. \| Náklady ze sdílené daně z příjmů fyzických osob \| 581 \| \| \| \| 2\\. \| Náklady ze sdílené daně z příjmů právnických osob \| 582 3\\. \| Náklady ze sdílené daně z přidané hodnoty \| 584 4\\. \| Náklady ze sdílených spotřebních daní \| 585 5\\. \| Náklady z ostatních sdílených daní a poplatků \| 586 V. \| Daň z příjmů \| \| součet A.V.1. až A.V.2. \| součet A.V.1. až A.V.2. \| součet A.V.1. až A.V.2. \| součet A.V.1. až A.V.2. 1\\. \| Daň z příjmů \| 591 \| 2\\. \| Dodatečné odvody daně z příjmů \| 595 \| 1\| 2\| 3 \| 4 Číslo položky \| Název položky \| Syntetický účet \| ÚČETNÍ OBDOBÍ BĚŽNÉ \| MINULÉ Hlavní činnost \| Hospodářská činnost \| Hlavní činnost \| Hospodářská činnost B. \| VÝNOSY CELKEM \| \| součet B.I. až B.V. \| součet B.I. až B.V.\| součet B.I. až B.V.\| součet B.I. až B.V. I. \| Výnosy z činnosti \| \| součet B.I.1. až B.I.17. \| součet B.I.1. až B.I.17. \| součet B.I.1. až B.I.17. \| součet B.I.1. až B.I.17. 1\\. \| Výnosy z prodeje vlastních výrobků \| 601 \| \| \| \| 2\\. \| Výnosy z prodeje služeb \| 602 3\\. \| Výnosy z pronájmu \| 603 4\\. \| Výnosy z prodaného zboží \| 604 5\\. \| Výnosy ze správních poplatků \| 605 7\\. \| Výnosy ze soudních poplatků \| 607 8\\. \| Jiné výnosy z vlastních výkonů \| 609 9\\. \| Smluvní pokuty a úroky z prodlení \| 641 10\\. \| Jiné pokuty a penále \| 642 11\\. \| Výnosy z vyřazených pohledávek \| 643 12\\. \| Výnosy z prodeje materiálu \| 644 13\\. \| Výnosy z prodeje dlouhodobého nehmotného majetku \| 645 14\\. \| Výnosy z prodeje dlouhodobého hmotného majetku kromě pozemků \| 646 15\\. \| Výnosy z prodeje pozemků \| 647 16\\. \| Čerpání fondů \| 648 17\\. \| Ostatní výnosy z činnosti \| 649 II. \| Finanční výnosy \| \| součet B.II.1. až B.II.6. \| součet B.II.1. až B.II.6. \| součet B.II.1. až B.II.6. \| součet B.II.1. až B.II.6. 1\\. \| Výnosy z prodeje cenných papírů a podílů \| 661 \| \| \| \| 2\\. \| Úroky \| 662 3\\. \| Kurzové zisky \| 663 4\\. \| Výnosy z přecenění reálnou hodnotou \| 664 5\\. \| Výnosy z dlouhodobého finančního majetku \| 665 6\\. \| Ostatní finanční výnosy \| 669 III. \| Výnosy z daní a poplatků \| \| součet B.III.1. až B.III.9. \| součet B.III.1. až B.III.9. \| součet B.III.1. až B.III.9. \| součet B.III.1. až B.III.9. 1\\. \| Výnosy z daně z příjmů fyzických osob \| 631 \| \| \| \| 2\\. \| Výnosy z daně z příjmů právnických osob \| 632 3\\. \| Výnosy ze sociálního pojištění \| 633 4\\. \| Výnosy z daně z přidané hodnoty \| 634 5\\. \| Výnosy ze spotřebních daní \| 635 6\\. \| Výnosy z majetkových daní \| 636 7\\. \| Výnosy z energetických dani\| 637 9\\. \| Výnosy z ostatních daní a poplatků \| 639 IV. \| Výnosy z transferů \| \| součet B.IV.1. až B.IV.2. \| součet B.IV.1. až B.IV.2. \| součet B.IV.1. až B.IV.2. \| součet B.IV.1. až B.IV.2. 1\\. \| Výnosy vybraných ústředních vládních institucí z transferů \| 671 \| \| \| \| V. \| Výnosy ze sdílených daní a poplatků \| \| součet B.V.1. až B.V.6. \| součet B.V.1. až B.V.6. \| součet B.V.1. až B.V.6. \| součet B.V.1. až B.V.6. 1\\. \| Výnosy ze sdílené daně z příjmu fyzických osob \| 681 \| \| \| \| 2\\. \| Výnosy ze sdílené daně z příjmů právnických osob \| 682 3\\. \| Výnosy ze sdílené daně z přidané hodnoty \| 684 4\\. \| Výnosy ze sdílených spotřebních dani\| 685 5\\. \| Výnosy ze sdílených majetkových daní \| 686 6\\. \| Výnosy z ostatních sdílených daní a poplatků \| 688 C. \| VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ\| \| -\| \\- \| -\| \\- 1\\. \| Výsledek hospodaření před zdaněním \| -\| B. - (součet A.I. až A.IV.) \| B. - (součet A.I. až A.IV.) \| B. - (součet A.I. až A.IV.) \| B. - (součet A.I. až A.IV.) 2\\. \| Výsledek hospodaření běžného účetního období \| -\| B. - A. \| B. - A. \| B. - A. \| B. - A. Výkaz zisku a ztráty --- ÚZEMNÍ SAMOSPRÁVNÉ CELKY, SVAZKY OBCÍ, REGIONÁLNÍ RADY REGIONŮ SOUDRŽNOSTI Název, sídlo, právní forma a předmět činnosti účetní jednotky, IČ sestavený k ... (v Kč, s přesností na dvě desetinná místa) okamžik sestavení: \| 1\| 2\| 3\| 4 Číslo položky\| Název položky\| Syntetický účet\| ÚČETNÍ OBDOBÍ BĚŽNÉ\| MINULÉ Hlavní činnost \| Hospodářská činnost \| Hlavní činnost \| Hospodářská činnost A. \| NÁKLADY CELKEM \| \| součet A.I. až A.V.\| součet A.I. až A.V. \| součet A.I. až A.V. \| součet A.I. až A.V. I. \| Náklady z činnosti \| \| součet A.I.1. až A.I.36. \| součet A.I.1. až A.I.36. \| součet A.I.1. až A.I.36. \| součet A.I.1. až A.I.36. 1\\. \| Spotřeba materiálu \| 501 \| \| \| \| 2\\. \| Spotřeba energie \| 502 3\\. \| Spotřeba jiných neskladovatelných dodávek \| 503 4\\. \| Prodané zboží \| 504 5\\. \| Aktivace dlouhodobého majetku \| 506 6\\. \| Aktivace oběžného majetku \| 507 7\\. \| Změna stavu zásob vlastní výroby \| 508 8\\. \| Opravy a udržování \| 511 9\\. \| Cestovné \| 512 10\\. \| Náklady na reprezentaci \| 513 11\\. \| Aktivace vnitroorganizačních služeb \| 516 12\\. \| Ostatní služby \| 518 13\\. \| Mzdové náklady \| 521 14\\. \| Zákonné sociální pojištění \| 524 15\\. \| Jiné sociální pojištění \| 525 16\\. \| Zákonné sociální náklady \| 527 17\\. \| Jiné sociální náklady \| 528 18\\. \| Daň silniční \| 531 19\\. \| Daň z nemovitostí \| 532 20\\. \| Jiné daně a poplatky \| 538 22\\. \| Smluvní pokuty a úroky z prodlení \| 541 23\\. \| Jiné pokuty a penále \| 542 24\\. \| Dary \| 543 25\\. \| Prodaný materiál \| 544 26\\. \| Manka a škody \| 547 27\\. \| Tvorba fondů \| 548 28\\. \| Odpisy dlouhodobého majetku \| 551 29\\. \| Prodaný dlouhodobý nehmotný majetek \| 552 30\\. \| Prodaný dlouhodobý hmotný majetek \| 553 31\\. \| Prodané pozemky \| 554 32\\. \| Tvorba a zúčtování rezerv \| 555 33\\. \| Tvorba a zúčtování opravných položek \| 556 34\\. \| Náklady z vyřazených pohledávek \| 557 35\\. \| Náklady z drobného dlouhodobého majetku \| 558 36\\. \| Ostatní náklady z činnosti \| 549 II. \| Finanční náklady \| \| součet A.II.1. až A.II.5. \| součet A.II.1. až A.II.5. \| součet A.II.1. až A.II.5. \| součet A.II.1. až A.II.5. 1\\. \| Prodané cenné papíry a podíly \| 561 \| \| \| \| 2\\. \| Úroky \| 562 3\\. \| Kurzové ztráty \| 563 4\\. \| Náklady z přecenění reálnou hodnotou \| 564 5\\. \| Ostatní finanční náklady \| 569 III. \| Náklady na transfery \| \| součet A.III.1. až A.III.2. \| součet A.III.1. až A.III.2. \| součet A.III.1. až A.III.2. \| součet A.III.1. až A.III.2. 2\\. \| Náklady vybraných místních vládních institucí na transfery \| 572 \| \| \| \| V. \| Daň z příjmů \| \| součet A.V.1. až A.V.2. \| součet A.V.1. až A.V.2. \| součet A.V.1. až A.V.2. \| součet A.V.1. až A.V.2. 1\\. \| Daň z příjmů \| 591 \| 2\\. \| Dodatečné odvody daně z příjmů \| 595 \| 1\| 2\| 3\| 4 Číslo položky \| Název položky \| Syntetický účet \| ÚČETNÍ OBDOBÍ BĚŽNÉ \| MINULÉ Hlavní činnost \| Hospodářská činnost \| Hlavní činnost \| Hospodářská činnost B. \| VÝNOSY CELKEM \| \| součet B.I. až B.V. \| součet B.I. až B.V. \| součet B.I. až B.V. \| součet B.I. až B.V. I. \| Výnosy z činnosti \| \| součet B.I.1. až B.I.17. \| součet B.I.1. až B.I.17. \| součet B.I.1. až B.I.17. \| součet B.I.1. až B.I.17. 1\\. \| Výnosy z prodeje vlastních výrobků \| 601 \| \| \| \| 2\\. \| Výnosy z prodeje služeb \| 602 3\\. \| Výnosy z pronájmu \| 603 4\\. \| Výnosy z prodaného zboží \| 604 5\\. \| Výnosy ze správních poplatků \| 605 6\\. \| Výnosy z místních poplatků \| 606 8\\. \| Jiné výnosy z vlastních výkonů \| 609 9\\. \| Smluvní pokuty a úroky z prodlení \| 641 10\\. \| Jiné pokuty a penále \| 642 11\\. \| Výnosy z vyřazených pohledávek \| 643 12\\. \| Výnosy z prodeje materiálu \| 644 13\\. \| Výnosy z prodeje dlouhodobého nehmotného majetku \| 645 14\\. \| Výnosy z prodeje dlouhodobého hmotného majetku kromě pozemků \| 646 15\\. \| Výnosy z prodeje pozemků \| 647 16\\. \| Čerpání fondů \| 648 17\\. \| Ostatní výnosy z činnosti \| 649 II. \| Finanční výnosy \| \| součet B.II.1. až B.II.6. \| součet B.II.1. až B.II.6. \| součet B.II.1. až B.II.6. \| součet B.II.1. až B.II.6. 1\\. \| Výnosy z prodeje cenných papírů a podílů \| 661 \| \| \| \| 2\\. \| Úroky \| 662 3\\. \| Kurzové zisky \| 663 4\\. \| Výnosy z přecenění reálnou hodnotou \| 664 5\\. \| Výnosy z dlouhodobého finančního majetku \| 665 6\\. \| Ostatní finanční výnosy \| 669 IV. \| Výnosy z transferů \| \| součet B.IV.1. až B.IV.2. \| součet B.IV.1. až B.IV.2. \| součet B.IV.1. až B.IV.2. \| součet B.IV.1. až B.IV.2. 2\\. \| Výnosy vybraných místních vládních institucí z transferů \| 672 \| \| \| \| V. \| Výnosy ze sdílených dani a poplatků \| \| součet B.V.1. až B.V.6. \| součet B.V.1. až B.V.6. \| součet B.V.1. až B.V.6. \| součet B.V.1. až B.V.6. 1\\. \| Výnosy ze sdílené daně z příjmů fyzických osob \| 681 \| \| \| \| 2\\. \| Výnosy ze sdílené daně z příjmů právnických osob \| 682 3\\. \| Výnosy ze sdílené daně z přidané hodnoty \| 684 4\\. \| Výnosy ze sdílených spotřebních daní \| 685 5\\. \| Výnosy ze sdílených majetkových daní \| 686 6\\. \| Výnosy z ostatních sdílených daní a poplatků \| 688 C. \| VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ\| \| -\| \\- \| -\| \\- 1\\. \| Výsledek hospodaření před zdaněním \| \\- \| B. - (součet A.I. až A.IV.) \| B. - (součet A.I. až A.IV.) \| B. - (součet A.I. až A.IV.) \| B. - (součet A.I. až A.IV.) 2\\. \| Výsledek hospodaření běžného účetního období \| -\| B. - A. \| B. - A. \| B. - A. \| B. - A. Výkaz zisku a ztráty --- PŘÍSPĚVKOVÉ ORGANIZACE Název, sídlo, právní forma a předmět činnosti účetní jednotky, IČ sestavený k ... (v Kč, s přesností na dvě desetinná místa) okamžik sestavení: \| 1\| 2\| 3\| 4 Číslo položky\| Název položky\| Syntetický účet\| ÚČTOVNÍ OBDOBÍ BĚŽNÉ \| MINULÉ Hlavní činnost \| Hospodářská činnost \| Hlavní činnost \| Hospodářská činnost A. \| NÁKLADY CELKEM \| \| součet A.I. až A.V. \| součet A.I. až A.V. \| součet A.I. až A.V. \| součet A.I. až A.V. I. \| Náklady z činnosti \| \| součet A.I.1. až A.I.36. \| součet A.I.1. až A.I.36. \| součet A.I.1. až A.I.36. \| součet A.I.1. až A.I.36. 1\\. \| Spotřeba materiálu \| 501 \| \| \| \| 2\\. \| Spotřeba energie \| 502 3\\. \| Spotřeba jiných neskladovatelných dodávek \| 503 4\\. \| Prodané zboží \| 504 5\\. \| Aktivace dlouhodobého majetku \| 506 6\\. \| Aktivace oběžného majetku \| 507 7\\. \| Změna stavu zásob vlastní výroby \| 508 8\\. \| Opravy a udržování \| 511 9\\. \| Cestovné \| 512 10\\. \| Náklady na reprezentaci \| 513 11\\. \| Aktivace vnitroorganizačních služeb \| 516 12\\. \| Ostatní služby \| 518 13\\. \| Mzdové náklady \| 521 14\\. \| Zákonné sociální pojištění \| 524 15\\. \| Jiné sociální pojištění \| 525 16\\. \| Zákonné sociální náklady \| 527 17\\. \| Jiné sociální náklady \| 528 18\\. \| Daň silniční \| 531 19\\. \| Daň z nemovitostí \| 532 20\\. \| Jiné daně a poplatky \| 538 22\\. \| Smluvní pokuty a úroky z prodlení \| 541 23\\. \| Jiné pokuty a penále \| 542 24\\. \| Dary \| 543 25\\. \| Prodaný materiál \| 544 26\\. \| Manka a škody \| 547 27\\. \| Tvorba fondů \| 548 28\\. \| Odpisy dlouhodobého majetku \| 551 29\\. \| Prodaný dlouhodobý nehmotný majetek \| 552 30\\. \| Prodaný dlouhodobý hmotný majetek \| 553 31\\. \| Prodané pozemky \| 554 32\\. \| Tvorba a zúčtování rezerv \| 555 33\\. \| Tvorba a zúčtování opravných položek \| 556 34\\. \| Náklady z vyřazených pohledávek \| 557 35\\. \| Náklady z drobného dlouhodobého majetku \| 558 36\\. \| Ostatní náklady z činnosti \| 549 II. \| Finanční náklady \| \| součet A.II.1. až A.II.5. \| součet A.II.1. až A.II.5. \| součet A.II.1. až A.II.5. \| součet A.II.1. až A.II.5. 1\\. \| Prodané cenné papíry a podíly \| 561 \| \| \| \| 2\\. \| Úroky \| 562 3\\. \| Kurzové ztráty \| 563 4\\. \| Náklady z přecenění reálnou hodnotou \| 564 5\\. \| Ostatní finanční náklady \| 569 III. \| Náklady na transfery \| \| součet A.III.1. až A.III.2. \| součet A.III.1. až A.III.2. \| součet A.III.1. až A.III.2. \| součet A.III.1. až A.III.2. 1\\. \| Náklady vybraných ústředních vládních institucí na transfery \| 571 \| \| \| \| 2\\. \| Náklady vybraných místních vládních institucí na transfery \| 572 V. \| Daň z příjmů \| \| součet A.V.1. až A.V.2. \| součet A.V.1. až A.V.2. \| součet A.V.1. až A.V.2. \| součet A.V.1. až A.V.2. 1\\. \| Daň z příjmů \| 591 \| \| \| \| 2\\. \| Dodatečné odvody daně z příjmů \| 595 \| 1\| 2\| 3\| 4 Číslo položky \| Název položky \| Syntetický účet \| ÚČETNÍ OBDOBÍ BĚŽNÉ \| MINULÉ Hlavní činnost \| Hospodářská činnost \| Hlavní činnost \| Hospodářská činnost B. \| VÝNOSY CELKEM \| \| součet B.I. až B.V. \| součet B.I. až B.V. \| součet B.I. až B.V. \| součet B.I. až B.V. I. \| Výnosy z činnosti \| \| součet B.I.1. až B.I.17. \| součet B.I.1. až B.I.17. \| součet B.I.1. až B.I.17. \| součet B.I.1. až B.I.17. 1\\. \| Výnosy z prodeje vlastních výrobků \| 601 \| \| \| \| 2\\. \| Výnosy z prodeje služeb \| 602 3\\. \| Výnosy z pronájmu \| 603 4\\. \| Výnosy z prodaného zboží \| 604 8\\. \| Jiné výnosy z vlastních výkonů \| 609 9\\. \| Smluvní pokuty a úroky z prodlení \| 641 10\\. \| Jiné pokuty a penále \| 642 11\\. \| Výnosy z vyřazených pohledávek \| 643 12\\. \| Výnosy z prodeje materiálu \| 644 13\\. \| Výnosy z prodeje dlouhodobého nehmotného majetku \| 645 14\\. \| Výnosy z prodeje dlouhodobého hmotného majetku kromě pozemků \| 646 15\\. \| Výnosy z prodeje pozemků \| 647 16\\. \| Čerpáni fondů \| 648 17\\. \| Ostatní výnosy z činnosti \| 649 II. \| Finanční výnosy \| \| součet B.II.1. až B.II.6. \| součet B.II.1. až B.II.6. \| součet B.II.1. až B.II.6. \| součet B.II.1. až B.II.6. 1\\. \| Výnosy z prodeje cenných papírů a podílů \| 661 \| \| \| \| 2\\. \| Úroky \| 662 3\\. \| Kurzové zisky \| 663 4\\. \| Výnosy z přecenění reálnou hodnotou \| 664 6\\. \| Ostatní finanční výnosy \| 669 IV. \| Výnosy z transferů \| \| součet B.IV.1. až B.IV.2. \| součet B.IV.1. až B.IV.2. \| součet B.IV.1. až B.IV.2. \| součet B.IV.1. až B.IV.2. 1\\. \| Výnosy vybraných ústředních vládních institucí z transferů \| 671 \| \| \| \| 2\\. \| Výnosy vybraných místních vládních institucí z transferů \| 672 C. \| VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ\| \| -\| \\- \| -\| \\- 1\\. \| Výsledek hospodaření před zdaněním \| -\| B. - (součet A.I. až A.IV.) \| B. - (součet A.I. až A.IV.) \| B. - (součet A.I. až A.IV.) \| B. - (součet A.I. až A.IV.) 2\\. \| Výsledek hospodaření běžného účetního období \| -\| B. - A. \| B. - A. \| B. - A. \| B. - A. Výkaz zisku a ztráty --- STÁTNÍ FONDY, POZEMKOVÝ FOND ČESKÉ REPUBLIKY Název, sídlo, právní forma a předmět činnosti účetní jednotky, IČ sestavený k ... (v Kč, s přesností na dvě desetinná místa) okamžik sestavení: \| 1\| 2\| 3 \| 4 Číslo položky\| Název položky\| Syntetický účet\| ÚČETNÍ OBDOBÍ BĚŽNÉ\| MINULÉ Hlavní činnost \| Hospodářská činnost \| Hlavní činnost \| Hospodářská činnost A. \| NÁKLADY CELKEM \| \| součet A.I. až A.V. \| součet A.I. až A.V. \| součet A.I. až A.V. \| součet A.I. až A.V. I. \| Náklady z činnosti \| \| součet A.I.1. až A.I.36. \| součet A.I.1. až A.I.36. \| součet A.I.1. až A.I.36. \| součet A.I.1. až A.I.36. 1\\. \| Spotřeba materiálu \| 501 \| \| \| \| 2\\. \| Spotřeba energie \| 502 3\\. \| Spotřeba jiných neskladovatelných dodávek \| 503 4\\. \| Prodané zboží \| 504 5\\. \| Aktivace dlouhodobého majetku \| 506 6\\. \| Aktivace oběžného majetku \| 507 7\\. \| Změna stavu zásob vlastní výroby \| 508 8\\. \| Opravy a udržování \| 511 9\\. \| Cestovné \| 512 10\\. \| Náklady na reprezentaci \| 513 11\\. \| Aktivace vnitroorganizačních služeb \| 516 12\\. \| Ostatní služby \| 518 13\\. \| Mzdové náklady \| 521 14\\. \| Zákonné sociální pojištění \| 524 15\\. \| Jiné sociální pojištění \| 525 16\\. \| Zákonné sociální náklady \| 527 17\\. \| Jiné sociální náklady \| 528 18\\. \| Daň silniční \| 531 19\\. \| Daň z nemovitostí \| 532 20\\. \| Jiné daně a poplatky \| 538 22\\. \| Smluvní pokuty a úroky z prodlení \| 541 23\\. \| Jiné pokuty a penále \| 542 24\\. \| Dary \| 543 25\\. \| Prodaný materiál \| 544 26\\. \| Manka a škody \| 547 27\\. \| Tvorba fondů \| 548 28\\. \| Odpisy dlouhodobého majetku \| 551 29\\. \| Prodaný dlouhodobý nehmotný majetek \| 552 30\\. \| Prodaný dlouhodobý hmotný majetek \| 553 31\\. \| Prodané pozemky \| 554 32\\. \| Tvorba a zúčtování rezerv \| 555 33\\. \| Tvorba a zúčtování opravných položek \| 556 34\\. \| Náklady z vyřazených pohledávek \| 557 35\\. \| Náklady z drobného dlouhodobého majetku \| 558 36\\. \| Ostatní náklady z činnosti \| 549 II. \| Finanční náklady \| \| součet A.II.1. až A.II.5. \| součet A.II.1. až A.II.5. \| součet A.II.1. až A.II.5. \| součet A.II.1. až A.II.5. 1\\. \| Prodané cenné papíry a podíly \| 561 \| \| \| \| 2\\. \| Úroky \| 562 3\\. \| Kurzové ztráty \| 563 4\\. \| Náklady z přecenění reálnou hodnotou \| 564 5\\. \| Ostatní finanční náklady \| 569 III. \| Náklady na transfery \| \| součet A.III.1. až A.III.2. \| součet A.III.1. až A.III.2. \| součet A.III.1. až A.III.2. \| součet A.III.1. až A.III.2. 1\\. \| Náklady vybraných ústředních vládních institucí na transfery\| 571 \| \| \| \| V. \| Daň z příjmů \| \| součet A.V.1. až A.V.2. \| součet A.V.1. až A.V.2. \| součet A.V.1. až A.V.2. \| součet A.V.1. až A.V.2. 1\\. \| Daň z příjmů \| 591 \| \| \| \| 2\\. \| Dodatečné odvody daně z příjmů \| 595 \| 1\| 2\| 3 \| 4 Číslo položky \| Název položky \| Syntetický účet \| ÚČETNÍ OBDOBÍ BĚŽNÉ \| MINULÉ Hlavní činnost \| Hospodářská činnost \| Hlavní činnost \| Hospodářská činnost B. \| VÝNOSY CELKEM \| \| součet B.I. až B.V. \| součet B.I. až B.V. \| součet B.I. až B.V. \| součet B.I. až B.V. I. \| Výnosy z činnosti \| \| součet B.I.1. až B.I.17. \| součet B.I.1. až B.I.17. \| součet B.I.1. až B.I.17. \| součet B.I.1. až B.I.17. 1\\. \| Výnosy z prodeje vlastních výrobků \| 601 \| \| \| \| 2\\. \| Výnosy z prodeje služeb \| 602 3\\. \| Výnosy z pronájmu \| 603 4\\. \| Výnosy z prodaného zboží \| 604 8\\. \| Jiné výnosy z vlastních výkonů \| 609 9\\. \| Smluvní pokuty a úroky z prodlení \| 641 10\\. \| Jiné pokuty a penále \| 642 11\\. \| Výnosy z vyřazených pohledávek \| 643 12\\. \| Výnosy z prodeje materiálu \| 644 13\\. \| Výnosy z prodeje dlouhodobého nehmotného majetku \| 645 14\\. \| Výnosy z prodeje dlouhodobého hmotného majetku kromě pozemků \| 646 15\\. \| Výnosy z prodeje pozemků \| 647 16\\. \| Čerpáni fondů \| 648 17\\. \| Ostatní výnosy z činnosti \| 649 II. \| Finanční výnosy \| \| součet B.II.1. až B.II.6. \| součet B.II.1. až B.II.6. \| součet B.II.1. až B.II.6. \| součet B.II.1. až B.II.6. 1\\. \| Výnosy z prodeje cenných papírů a podílů \| 661 \| \| \| \| 2\\. \| Úroky \| 662 3\\. \| Kurzové zisky \| 663 4\\. \| Výnosy z přecenění reálnou hodnotou \| 664 5\\. \| Výnosy z dlouhodobého finančního majetku \| 665 6\\. \| Ostatní finanční výnosy \| 669 III. \| Výnosy z daní a poplatků \| \| součet B.III.1. až B.III.9. \| součet B.III.1. až B.III.9. \| součet B.III.1. až B.III.9. \| součet B.III.1. až B.III.9. 5\\. \| Výnosy ze spotřebnich daní \| 635 \| \| \| \| 7\\. \| Výnosy z energetických daní \| 637 8\\. \| Výnosy z daně silniční \| 638 9\\. \| Výnosy z ostatních daní a poplatků \| 639 IV. \| Výnosy z transferů \| \| součet B.IV.1. až B.IV.2. \| součet B.IV.1. až B.IV.2. \| součet B.IV.1. až B.IV.2. \| součet B.IV.1. až B.IV.2. 1\\. \| Výnosy vybraných ústředních vládních institucí z transferů \| 671 \| \| \| \| V. \| Výnosy ze sdílených daní a poplatků \| \| součet B.V.1. až B.V.6. \| součet B.V.1. až B.V.6. \| součet B.V.1. až B.V.6. \| součet B.V.1. až B.V.6. 1\\. \| Výnosy ze sdílené daně z příjmů fyzických osob \| 681 \| \| \| \| 2\\. \| Výnosy ze sdílené daně z příjmů právnických osob \| 682 3\\. \| Výnosy ze sdílené daně z přidané hodnoty \| 684 4\\. \| Výnosy ze sdílených spotřebních daní \| 685 5\\. \| Výnosy ze sdílených majetkových daní \| 686 6\\. \| Výnosy z ostatních sdílených daní a poplatků \| 688 C. \| VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ\| \| -\| \\- \| -\| \\- 1\\. \| Výsledek hospodaření před zdaněním \| -\| B. - (součet A.I. až A.IV.) \| B. - (součet A.I. až A.IV.) \| B. - (součet A.I. až A.IV.) \| B. - (součet A.I. až A.IV.) 2\\. \| Výsledek hospodaření běžného účetního období \| -\| B. - A. \| B. - A. \| B. - A. \| B. - A. Příloha č. 3 k vyhlášce č. 410/2009 Sb. Přehled o peněžních tocích --- ZÁKLADNÍ Název, sídlo, právní forma a předmět činnosti účetní jednotky, IČ sestavený k .... (v Kč, s přesností na dvě desetinná místa) okamžik sestavení: Číslo položky \| Název položky \| Běžné účetní období P. \| Stav peněžních prostředků k 1. lednu \| A. \| Peněžní toky z provozní činnosti \| součet Z. + A.I. + A.II. + A.III. + A.IV. Z. \| Výsledek hospodaření před zdaněním \| A.I. \| Úpravy o nepeněžní operace ( + / - ) \| součet A.I.1. až A.I.6. A.I.1. \| Odpisy dlouhodobého majetku \| A.I.2. \| Změna stavu opravných položek A.I.3. \| Změna stavu rezerv A.I.4. \| Zisk (ztráta) z prodeje dlouhodobého majetku A.I.5. \| Výnosy z dividend a podílů na zisku A.I.6. \| Ostatní úpravy o nepeněžní operace A.II. \| Peněžní toky ze změny oběžných aktiv a krátkodobých závazků ( + / - ) \| součet A.II.1. až A.II.4. A.II.1. \| Změna stavu krátkodobých pohledávek \| A.II.2. \| Změna stavu krátkodobých závazků A.II.3. \| Změna stavu zásob A.II.4. \| Změna stavu krátkodobého finančního majetku A.III. \| Zaplacená daň z příjmů včetně doměrků ( - ) \| A. IV. \| Přijaté dividendy a podíly na zisku \| B. \| Peněžní toky z dlouhodobých aktiv \| součet B.I. + B.II. + B.III. B.I. \| Výdaje na pořízení dlouhodobých aktiv \| B.II. \| Příjmy z prodeje dlouhodobých aktiv \| součet B.II.1. až B.II.4. B.II.1. \| Příjmy z privatizace státního majetku \| B.II.2. \| Příjmy z prodeje majetku Pozemkového fondu České republiky B.II.3. \| Příjmy z prodeje dlouhodobého majetku určeného k prodeji B.II.4. \| Ostatní příjmy z prodeje dlouhodobých aktiv B.III. \| Ostatní peněžní toky z dlouhodobých aktiv ( + / - ) \| C. \| Peněžní toky z vlastního kapitálu, dlouhodobých závazků a dlouhodobých pohledávek \| součet C.I. + C.II. + C.III. C.I. \| Peněžní toky vyplývající ze změny vlastního kapitálu ( + / - ) \| C.II. \| Změna stavu dlouhodobých závazků ( + / - ) \| C.III. \| Změna stavu dlouhodobých pohledávek ( + / - ) \| F. \| Celková změna stavu peněžních prostředků \| součet A. + B. + C. H. \| Příjmové a výdajové účty rozpočtového hospodaření ( + / - ) \| R. \| Stav peněžních prostředků k rozvahovému dni \| součet P. + F. + H. Příloha č. 4 k vyhlášce č. 410/2009 Sb. Přehled o změnách vlastního kapitálu --- ZÁKLADNÍ Název, sídlo, právní forma a předmět činnosti účetní jednotky, IČ sestavená k .... (v Kč, s přesností na dvě desetinná místa) okamžik sestavení: \| 1 \| 2 \| 3 \| 4 Číslo položky\| Název položky\| Minulé účetní období \| Zvýšení stavu \| Snížení stavu \| Běžné účetní období VLASTNÍ KAPITÁL CELKEM \| \| A. + B. + C. + D. \| A. + B. + C. + D. \| A. + B. + C. + D. \| A. + B. + C. + D. A. \| Jmění účetní jednotky a upravující položky \| součet A.I. až A.VII. \| součet A.I. až A.VII. \| součet A.I. až A.VII. \| součet A.I. až A.VII. I. \| Jmění účetní jednotky \| \| součet A.I.1. až A.I.6. \| součet A.I.1. až A.I.6. \| 1\\. \| Změna, vznik nebo zánik příslušnosti hospodařit s majetkem státu \| \\- \| \| \| \\- 2\\. \| Svěření majetku příspěvkové organizaci \| \\- \| \\- 3\\. \| Bezúplatné převody \| \\- \| \\- 4\\. \| Investiční transfery \| \\- \| \\- 5\\. \| Dary \| \\- \| \\- 6\\. \| Ostatní \| \\- \| \\- II. \| Fond privatizace \| \| \| \| III. \| Transfery na pořízení dlouhodobého majetku \| \| součet A.III.1. až A.III.6. \| součet A.III.1. až A.III.6. \| 1\\. \| Svěření majetku příspěvkové organizaci \| \\- \| \| \| \\- 2\\. \| Bezúplatné převody \| \\- \| - 3\\. \| Investiční transfery \| \\- \| \\- 4\\. \| Dary \| \\- \| \\- 5\\. \| Snížení investičních transferů ve věcné a časové souvislosti \| \\- \| \\- \| \\- 6\\. \| Ostatní \| -\| \| \\- IV. \| Kurzové rozdíly \| \| \| \| V. \| Oceňovací rozdíly při prvotním použití metody \| \| součet A.V.1. až A.V.3. \| součet A.V.1. až A.V.3. \| 1\\. \| Opravné položky k pohledávkám \| \\- \| \| \| \\- 2\\. \| Odpisy \| \\- \| \\- 3\\. \| Ostatní \| \\- \| \\- VI. \| Jiné oceňovací rozdíly \| \| součet A.VI.1. až A.VI.3. \| součet A.VI.1. až A.VI.3. \| 1\\. \| Oceňovací rozdíly u cenných papírů a podílů \| \\- \| \| \| \\- 2\\. \| Oceňovací rozdíly u majetku určeného k prodeji \| \\- \| \\- 3\\. \| Ostatní \| \\- \| \\- VII. \| Opravy minulých období \| \| součet A.VII.1. až A.VII.2. \| součet A.VII.1. až A.VII.2. \| 1\\. \| Opravy minulého účetního období \| \\- \| \| \| \\- 2\\. \| Opravy předchozích účetních období \| \\- \| - B. \| Fondy účetní jednotky \| \| \| \| C. \| Výsledek hospodaření \| \| \| \| D. \| Příjmový a výdajový účet rozpočtového hospodaření \| \| \| \| Příloha č. 5 k vyhlášce č. 410/2009 Sb. Příloha --- ZÁKLADNÍ Název, sídlo, právní forma a předmět činnosti účetní jednotky, IČ sestavená k .... (v Kč, s přesností na dvě desetinná místa) okamžik sestavení: A.1. \| Informace podle § 7 odst. 3 zákona (TEXT) A.2. \| Informace podle § 7 odst. 4 zákona (TEXT) A.3. \| Informace podle § 7 odst. 5 zákona (TEXT) Příloha --- ZÁKLADNÍ Název, sídlo, právní forma a předmět činnosti účetní jednotky, IČ sestavená k .... (v Kč, s přesností na dvě desetinná místa) okamžik sestavení: A.4. Informace podle § 7 odst. 5 zákona o stavu účtů v knize podrozvahových účtů Číslo položky \| Název položky \| Podrozvahový účet \| ÚČETNÍ OBDOBÍ BĚŽNÉ \| MINULÉ P.I. \| Majetek účetní jednotky \| \| součet P.I.1. až P.I.3. \| součet P.I.1. až P.I.3. 1\\. \| Jiný drobný dlouhodobý nehmotný majetek \| 901 \| \| 2\\. \| Jiný drobný dlouhodobý hmotný majetek \| 902 3\\. \| Ostatní majetek \| 903 P.II. \| Vyřazené pohledávky a závazky \| \| součet P.II.1. až P.II.2. \| součet P.II.1. až P.II.2. 1\\. \| Vyřazené pohledávky \| 911 \| \| 2\\. \| Vyřazené závazky \| 912 P.III. \| Podmíněné pohledávky z důvodu užívání majetku jinou osobou \| \| součet P.III.1. až P.III.6. \| součet P.III.1. až P.III.6. 1\\. \| Krátkodobé podmíněné pohledávky z důvodu úplatného užívání majetku jinou osobou \| 921 \| \| 2\\. \| Dlouhodobé podmíněné pohledávky z důvodou úplatného užívání majetku jinou osobou \| 922 3\\. \| Krátkodobé podmíněné pohledávky z důvodu užívání majetku jinou osobou na základě smlouvy o výpůjčce \| 923 4\\. \| Dlouhodobé podmíněné pohledávky z důvodu užívání majetku jinou osobou na základě smlouvy o výpůjčce \| 924 5\\. \| Krátkodobé podmíněné pohledávky z důvodu užívání majetku jinou osobou z jiných důvodů \| 925 6\\. \| Dlouhodobé podmíněné pohledávky z důvodu užívání majetku jinou osobou z jiných důvodů \| 926 P.IV. \| Další podmíněné pohledávky a ostatní podmíněná aktiva \| \| součet P.IV.1. až P.IV.14. \| součet P.IV.1. až P.IV.14. 1\\. \| Krátkodobé podmíněné pohledávky ze smluv o prodeji dlouhodobého majetku \| 931 \| \| 2\\. \| Dlouhodobé podmíněné pohledávky ze smluv o prodeji dlouhodobého majetku \| 932 3\\. \| Krátkodobé podmíněné pohledávky z jiných smluv \| 933 4\\. \| Dlouhodobé podmíněné pohledávky z jiných smluv \| 934 5\\. \| Krátkodobé podmíněné pohledávky z nástrojů spolufinancovaných ze zahraničí \| 939 6\\. \| Dlouhodobé podmíněné pohledávky z nástrojů spolufinancovaných ze zahraničí \| 941 7\\. \| Krátkodobé podmíněné pohledávky ze vztahu k jiným zdrojům \| 942 8\\. \| Dlouhodobé podmíněné pohledávky ze vztahu k jiným zdrojům \| 943 9\\. \| Krátkodobé podmíněné úhrady pohledávek z přijatých zajištění \| 944 10\\. \| Dlouhodobé podmíněné úhrady pohledávek z přijatých zajištění \| 945 11\\. \| Krátkodobé podmíněné pohledávky ze soudních sporů, správních řízení a jiných řízení \| 947 12\\. \| Dlouhodobé podmíněné pohledávky ze soudních sporů, správních řízení a jiných řízení \| 948 13\\. \| Ostatní krátkodobá podmíněná aktiva \| 949 14\\. \| Ostatní dlouhodobá podmíněná aktiva \| 951 P.V. \| Podmíněné závazky z důvodu užívání cizího majetku \| \| součet P.V.1. až P.V.8. \| součet P.V.1. až P.V.8. 1\\. \| Krátkodobé podmíněné závazky z leasingových smluv \| 961 \| \| 2.\| Dlouhodobé podmíněné závazky z leasingových smluv \| 962 3.\| Krátkodobé podmíněné závazky z důvodu úplatného užívání cizího majetku na základě jiného důvodu \| 963 4.\| Dlouhodobé podmíněné závazky z důvodu úplatného užívání cizího majetku na základě jiného důvodu \| 964 5.\| Krátkodobé podmíněné závazky z důvodu užívání cizího majetku na základě smlouvy o výpůjčce \| 965 6.\| Dlouhodobé podmíněné závazky z důvodu užívání cizího majetku na základě smlouvy o výpůjčce \| 966 7.\| Krátkodobé podmíněné závazky z důvodu užívání cizího majetku nebo jeho převzetí z jiných důvodů \| 967 8.\| Dlouhodobé podmíněné závazky z důvodu uživání cizího majetku nebo jeho převzetí z jiných důvodů \| 968 P.VI.\| Další podmíněné závazky a ostatní podmíněná pasiva \| \| součet P.VI.1. až P.VI.14. \| součet P.VI.1. až P.VI.14. 1.\| Krátkodobé podmíněné závazky ze smluv o pořízení dlouhodobého majetku \| 971 \| \| 2.\| Dlouhodobé podmíněné závazky ze smluv o pořízení dlouhodobého majetku \| 972 3.\| Krátkodobé podmíněné závazky z jiných smluv \| 973 4.\| Dlouhodobé podmíněné závazky z jiných smluv \| 974 5.\| Krátkodobé podmíněné závazky z nástrojů spolufinancovaných ze zahraničí \| 975 6.\| Dlouhodobé podmíněné závazky z nástrojů spolufinancovaných ze zahraničí \| 976 7.\| Krátkodobé podmíněné závazky vyplývající z právních předpisů a další činnosti moci zákonodárné, výkonné nebo soudní \| 978 8.\| Dlouhodobé podmíněné závazky vyplývající z právních předpisů a dalši činnosti moci zákonodárné, výkonné nebo soudní \| 979 9.\| Krátkodobé podmíněné závazky z poskytnutých zajištění \| 981 10\\. \| Dlouhodobé podmíněné závazky z poskytnutých zajištění \| 982 11\\. \| Krátkodobé podmíněné závazky ze soudnich sporů, správnich řizeni a jiných řízení \| 983 12\\. \| Dlouhodobé podmíněné závazky ze soudních sporů, správních řízení a jiných řízení \| 984 13\\. \| Ostatní krátkodobá podmíněná pasiva \| 985 14\\. \| Ostatní dlouhodobá podmíněná pasiva \| 986 P.VII. \| Vyrovnávací účty \| \| = P.VII.1. \| = P.VII.1. 1\\. \| Vyrovnávací účet k podrozvahovým účtům \| 999 \| \| Příloha --- ZÁKLADNÍ Název, sídlo, právní forma a předmět činnosti účetní jednotky, IČ sestavená k .... (v Kč, s přesností na dvě desetinná místa) okamžik sestavení: A.5. Informace podle § 18 odst. 1 písm. c) zákona Číslo položky \| Název položky \| ÚČETNÍ OBDOBÍ BĚŽNÉ\| MINULÉ 1\\. \| Splatné závazky pojistného na sociálním zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti \| \| 2\\. \| Splatné závazky veřejného zdravotního pojištění 3\\. \| Evidované daňové nedoplatky u místně příslušných finančních orgánů Příloha --- ZÁKLADNÍ Název, sídlo, právní forma a předmět činnosti účetní jednotky, IČ sestavená k .... (v Kč, s přesností na dvě desetinná místa) okamžik sestavení: A.6. \| Informace podle § 19 odst. 5 písm. a) zákona (TEXT) A.7. \| Informace podle § 19 odst. 5 písm. b) zákona (TEXT) A.8. \| Informace podle § 66 odst. 6 (TEXT) A.9. \| Informace podle § 66 odst. 8 (TEXT) Příloha --- ZÁKLADNÍ Název, sídlo, právní forma a předmět činnosti účetní jednotky, IČ sestavená k .... (v Kč, s přesností na dvě desetinná místa) okamžik sestavení: Číslo položky \| Název položky \| Syntetický účet \| ÚČETNÍ OBDOBÍ BĚŽNÉ \| MINULÉ B.1. \| Poskytnutí úvěru zajištěné zajišťovacím převodem aktiva \| 364 \| \| B.2. \| Půjčky cenných papírů zajištěné převodem peněžních prostředků \| 364 B.3. \| Prodej aktiva se současně sjednaným zpětným nákupem \| 364 B.4. \| Nákup aktiva se současně sjednaným zpětným prodejem \| 364 Příloha --- ZÁKLADNÍ Název, sídlo, právní forma a předmět činnosti účetní jednotky, IČ sestavená k .... (v Kč, s přesností na dvě desetinná místa) okamžik sestavení: C. Doplňující informace k položkám rozvahy „C.I.1. Jmění účetní jednotky“ a „C.I.3. Transfery na pořízení dlouhodobého majetku“ Číslo položky \| Název položky \| ÚČETNÍ OBDOBÍ BĚŽNÉ \| MINULÉ C.1. \| Zvýšení stavu transferů na pořízení dlouhodobého majetku za běžné účetní období \| \| C.2. \| Snížení stavu transferů na pořízení dlouhodobého majetku ve věcné a časové souvislosti Příloha --- ZÁKLADNÍ Název, sídlo, právní forma a předmět činnosti účetní jednotky, IČ sestavená k .... (v Kč, s přesností na dvě desetinná místa) okamžik sestavení: D.1. \| Informace o individuálním referenčním množství mléka (ČÍSLO A TEXT) D.2. \| Informace o individuální produkční kvótě (ČÍSLO A TEXT) D.3. \| Informace o individuálním limitu prémiových práv (ČÍSLO A TEXT) D.4. \| Informace o jiných obdobných kvótách a limitech (ČÍSLO A TEXT) D.5. \| Počet jednotlivých věcí a souborů majetku nebo seznam tohoto majetku (ČÍSLO A TEXT) D.6. \| Celková výměra lesních pozemků s lesním porostem (ČÍSLO A TEXT) D.7. \| Výše ocenění lesních porostů (ČÍSLO) D.8. \| Ocenění lesních porostů jiným způsobem (ČÍSLO A TEXT) Příloha --- ZÁKLADNÍ Název, sídlo, právní forma a předmět činnosti účetní jednotky, IČ sestavená k .... (v Kč, s přesností na dvě desetinná místa) okamžik sestavení: E.1. \| Doplňující informace k položkám rozvahy K položce \| Doplňující informace \| Částka \| \| Příloha --- ZÁKLADNÍ Název, sídlo, právní forma a předmět činnosti účetní jednotky, IČ sestavená k .... (v Kč, s přesností na dvě desetinná místa) okamžik sestavení: E.2. \| Doplňující informace k položkám výkazu zisku a ztráty K položce \| Doplňující informace \| Částka \| \| Příloha --- ZÁKLADNÍ Název, sídlo, právní forma a předmět činnosti účetní jednotky, IČ sestavená k .... (v Kč, s přesností na dvě desetinná místa) okamžik sestavení: E.3. \| Doplňující informace k položkám přehledu o peněžních tocích K položce \| Doplňující informace \| Částka \| \| Příloha --- ZÁKLADNÍ Název, sídlo, právní forma a předmět činnosti účetní jednotky, IČ sestavená k .... (v Kč, s přesností na dvě desetinná místa) okamžik sestavení: E.4. \| Doplňující informace k položkám přehledu o změnách vlastního kapitálu K položce \| Doplňující informace \| Částka \| \| Příloha --- Fond kulturních asociálních potřeb ZÁKLADNÍ Název, sídlo, právní forma a předmět činnosti účetní jednotky, IČ sestavená k .... (v Kč, s přesností na dvě desetinná místa) okamžik sestavení: F. Doplňující informace k fondům účetní jednotky Položka \| BĚŽNÉ ÚČETNÍ OBDOBÍ Číslo \| \| Název A.I. \| \| Počáteční stav fondu k 1. 1. \| A.II. \| \| Tvorba fondu \| součet A.II.1. až A.II.5. \| 1.\| Základní příděl \| \| 2.\| Splátky půjček na bytové účely poskytnutých do konce roku 1992 \| 3.\| Náhrady škod a pojistná plnění od pojišťovny vztahující se k majetku pořízenému z fondu \| 4.\| Peněžní a jiné dary určené do fondu \| 5.\| Ostatní tvorba fondu A.III. \| \| Čerpání fondu \| součet A.III.1. až A.III.9. \| 1.\| Půjčky na bytové účely \| \| 2.\| Stravování \| 3.\| Rekreace \| 4.\| Kultura, tělovýchova a sport \| 5.\| Sociální výpomoci a půjčky \| 6.\| Poskytnuté peněžní dary \| 7.\| Úhrada příspěvku na penzijní připojištění \| 8.\| Úhrada části pojistného na soukromé životní pojištění \| 9.\| Ostatní užití fondu A.IV. \| \| Konečný stav fondu \| A.I. + A.II. - A.III. Příloha --- Rezervní fond ORGANIZAČNÍ SLOŽKY STÁTU Název, sídlo, právní forma a předmět činnosti účetní jednotky, IČ sestavená k .... (v Kč, s přesností na dvě desetinná místa) okamžik sestavení: F. Doplňující informace k fondům účetní jednotky Položka \| BĚŽNÉ ÚČETNÍ OBDOBÍ Číslo \| \| Název B.I. \| \| Počáteční stav fondu k 1. 1. \| B.II. \| \| Tvorba fondu \| součet B.II.1. až B.II.7. \| 1.\| Prostředky poskytnuté ze zahraničí - účelové \| \| 2.\| Peněžní dary - účelové \| 3.\| Prostředky poskytnuté ze zahraničí - neúčelové \| 4.\| Peněžní dary - neúčelové \| 5.\| Odvody neoprávněně použitých nebo zadržených peněžncíh prostředků \| 6.\| Příjmy z prodeje majetku, který organizační složka státu nabyla darem nebo děděním \| 7.\| Příjmy z prodeje majetku státu, s kterým je příslušné hospodařit Ministerstvo obrany B.III. \| \| Čerpání fondu \| součet B.III.1. až B.III.7. \| 1.\| Prostředky poskytnuté ze zahraničí - účelové \| \| 2.\| Peněžní dary - účelové \| 3.\| Prostředky poskytnuté ze zahraničí - neúčelové \| 4.\| Peněžní dary - neúčelové \| 5.\| Výdaje na reprodukci majetku \| 6.\| Výdaje na reprodukci majetku Ministerstva obrany \| 7.\| Ostatní čerpání B.IV. \| \| Konečný stav fondu \| B.I. + B.II. - B.III. Příloha --- Rezervní fond STÁTNÍ PŘÍSPĚVKOVÉ ORGANIZACE Název, sídlo, právní forma a předmět činnosti účetní jednotky, IČ sestavená k .... (v Kč, s přesností na dvě desetinná místa) okamžik sestavení: Položka \| BĚŽNÉ ÚČETNÍ OBDOBÍ Číslo \| \| Název C.I. \| \| Počáteční stav fondu k 1. 1. \| C.II. \| \| Tvorba fondu \| součet C.II.1. až C.II.8. \| 1.\| Zlepšený výsledek hospodaření \| \| 2.\| Nespotřebované dotace z rozpočtu Evropské unie \| 3.\| Nespotřebované dotace z mezinárodních smluv \| 4.\| Peněžní prostředky poskytnuté ze zahraničí - účelové \| 5.\| Peněžní prostředky poskytnuté ze zahraničí - neúčelové \| 6.\| Peněžní dary - účelové \| 7.\| Peněžní dary - neúčelové \| 8.\| Ostatní tvorba C.III. \| \| Čerpání fondu \| součet C.III.1. až C.III.7. \| 1.\| Úhrada zhoršeného výsledku hospodaření \| \| 2.\| Úhrada sankcí \| 3.\| Doplnění fondu reprodukce majetku se souhlasem zřizovatele \| 4.\| Překlenutí časového nesouladu mezi výnosy a náklady \| 5.\| Peněžní prostředky poskytnuté ze zahraničí - účelové \| 6.\| Peněžní dary - účelové \| 7.\| Ostatní čerpání C.IV. \| \| Konečný stav fondu \| C.I. + C.II. - C.III. Příloha --- Rezervní fond PŘÍSPĚVKOVÉ ORGANIZACE ZŘIZOVANÉ ÚZEMNÍMI SAMOSPRÁVNÝMI CELKY A SVAZKY OBCÍ Název, sídlo, právní forma a předmět činnosti účetní jednotky, IČ sestavená k ... (v Kč, s přesností na dvě desetinná místa) okamžik sestavení: Položka \| BĚŽNÉ ÚČETNÍ OBDOBÍ Číslo \| \| Název D.I. \| \| Počáteční stav fondu k 1. 1. \| D.II. \| \| Tvorba fondu \| součet D.II.1. až D.II.6. \| 1.\| Zlepšený výsledek hospodaření \| \| 2.\| Nespotřebované dotace z rozpočtu Evropské unie \| 3.\| Nespotřebované dotace z mezinárodních smluv \| 4.\| Peněžní dary - účelové \| 5.\| Peněžní dary - neúčelové \| 6.\| Ostatní tvorba D.III. \| \| Čerpání fondu \| součet D.III.1. až D.III.5. \| 1.\| Úhrada zhoršeného výsledku hospodaření \| \| 2.\| Úhrada sankcí \| 3.\| Posílení investičního fondu se souhlasem zřizovatele \| 4.\| Časové překlenutí dočasného nesouladu mezi výnosy a náklady \| 5.\| Ostatní čerpání D.IV.\| \| Konečný stav fondu \| D.I. + D.II. - D.III. Příloha --- Fond reprodukce majetku STÁTNÍ PŘÍSPĚVKOVÉ ORGANIZACE Název, sídlo, právní forma a předmět činnosti účetní jednotky, IČ sestavená k .... (v Kč, s přesností na dvě desetinná místa) okamžik sestavení: F. Doplňující informace k fondům účetní jednotky Položka \| BĚŽNÉ ÚČETNÍ OBDOBÍ Číslo \| \| Název E.I. \| \| Počáteční stav fondu k 1. 1. \| E.II. \| \| Tvorba fondu \| součet E.II.1. až E.II.8. \| 1.\| Zlepšený hospodářský výsledek\| \| 2.\| Ve výši odpisů dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku \| 3.\| Ve výši výnosů z prodeje dlouhodobého movitého nehmotného a hmotného majetku \| 4.\| Peněžní dary \| 5.\| Ve výši výnosů povolených veřejných sbírek určených na pořízení a technické zhodnocení nehmotného a hmotného dlouhodobého majetku \| 6.\| Ve výši výnosů z prodeje nemovitého majetku, který příspěvková organizace nabyla ve prospěch státu darem nebo děděním \| 7.\| Prostředky poskytnuté ze zahraničí určené účelově na pořízení a technické zhodnocení nehmotného a hmotného dlouhodobého majetku \| 8.\| Ostatní E.III. \| \| Čerpání fondu \| součet E.III.1. až E.III.4. \| 1.\| Financování pořízení a technického zhodnocení hmotného a nehmotného dlouhodobého majetku\| \| 2.\| Financování oprav a udržování hmotného a nehmotného dlouhodobého i krátkodobého majetku \| 3.\| Pořízení hmotného a nehmotného krátkodobého majetku \| 4.\| Úhrada přijatých úvěrů E.IV. \| \| Konečný stav fondu \| E.I. + E.II. - E.III. Příloha --- Investiční fond PŘÍSPĚVKOVÉ ORGANIZACE ZŘIZOVANÉ ÚZEMNÍMI SAMOSPRÁVNÝMI CELKY A SVAZKY OBCÍ Název, sídlo, právní forma a předmět činnosti účetní jednotky, IČ sestavená k .... (v Kč, s přesností na dvě desetinná místa) okamžik sestavení: Položka \| BĚŽNÉ ÚČETNÍ OBDOBÍ Číslo \| \| Název F.I. \| \| Počáteční stav fondu k 1.1. \| F.II. \| \| Tvorba fondu \| součet F.II.1. až F.II.7. \| 1.\| Ve výši odpisů dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku \| \| 2.\| Investiční dotace z rozpočtu zřizovatele \| 3.\| Investiční příspěvky ze státních fondů \| 4.\| Ve výši výnosů z prodeje svěřeného dlouhodobého hmotného majetku \| 5.\| Dary a příspěvky od jiných subjektů \| 6.\| Ve výši výnosů z prodeje majetku ve vlastnictví příspěvkové organizace \| 7.\| Převody z rezervního fondu F.III. \| \| Čerpání fondu \| součet F.III.1. až F.III.4. \| 1.\| Financování investičních výdajů \| \| 2.\| Úhrada investičních úvěrů nebo půjček \| 3.\| Odvod do rozpočtu zřizovatele \| 4.\| Posílení zdrojů určených k financování údržby a oprav majetku F.IV. \| \| Konečný stav fondu \| F.I. + F.II. - F.III. Příloha --- Ostatní fondy ÚZEMNÍ SAMOSPRÁVNÉ CELKY Název, sídlo, právní forma a předmět činnosti účetní jednotky, IČ sestavená k .... (v Kč, s přesností na dvě desetinná místa) okamžik sestavení: F. Doplňující informace k fondům účetní jednotky Položka \| BĚŽNÉ ÚČETNÍ OBDOBÍ Číslo \| \| Název G.I. \| \| Počáteční stav fondu k 1.1. \| G.II. \| \| Tvorba fondu \| součet G.II.1. až G.II.4. \| 1.\| Přebytky hospodaření z minulých let \| \| 2.\| Příjmy běžného roku, které nejsou určeny k využití v běžném roce \| 3.\| Převody prostředků z rozpočtu během roku do účelových peněžních fondů \| 4.\| Ostatní tvorba fondu G.III. \| \| Čerpání fondu \| = G.III. G.IV. \| \| Konečný stav fondu \| G.I. + G.II. - G.III. Příloha --- Stavby ZÁKLADNÍ Název, sídlo, právní forma a předmět činnosti účetní jednotky, IČ sestavená k .... (v Kč, s přesností na dvě desetinná místa) okamžik sestavení: Číslo položky \| Název položky \| ÚČETNÍ OBDOBÍ BĚŽNÉ \| MINULÉ BRUTTO \| KOREKCE \| NETTO G. \| Stavby \| součet G.1. až G.6. \| součet G.1. až G.6. \| součet G.1. až G.6. \| součet G.1. až G.6. G.1. \| Bytové domy a bytové jednotky \| \| \| \| G.2. \| Budovy pro služby obyvatelstvu G.3. \| Jiné nebytové domy a nebytové jednotky G.4. \| Komunikace a veřejné osvětlení G.5. \| Jiné inženýrské sítě G.6. \| Ostatní stavby Příloha --- Pozemky ZÁKLADNÍ Název, sídlo, právní forma a předmět činnosti účetní jednotky, IČ sestavená k .... (v Kč, s přesností na dvě desetinná místa) okamžik sestavení: Číslo položky \| Název položky \| ÚČETNÍ OBDOBÍ BĚŽNÉ \| MINULÉ BRUTTO \| KOREKCE \| NETTO H. \| Pozemky \| součet H.1. až H.5. \| součet H.1. až H.5. \| součet H.1. až H.5. \| součet H.1. až H.5. H.1. \| Stavební pozemky \| \| \| \| H.2. \| Lesní pozemky H.3. \| Zahrady, pastviny, louky, rybníky H.4. \| Zastavěná plocha H.5. \| Ostatní pozemky Příloha --- ZÁKLADNÍ Název, sídlo, právní forma a předmět činnosti účetní jednotky, IČ sestavená k .... (v Kč, s přesností na dvě desetinná místa) okamžik sestavení: I. Doplňující informace k položce „ A.II.4. Náklady z přecenění reálnou hodnotou“ výkazu zisku a ztráty Číslo položky \| Název položky \| ÚČETNÍ OBDOBÍ BĚŽNÉ \| MINULÉ I. \| Náklady z přecenění reálnou hodnotou \| součet I.1. až I.2. \| součet I.1. až I.2. I.1. \| Náklady z přecenění reálnou hodnotou majetku určeného k prodeji podle § 64\| \| I.2. \| Ostatní náklady z přecenění reálnou hodnotou Příloha --- ZÁKLADNÍ Název, sídlo, právní forma a předmět činnosti účetní jednotky, IČ sestavená k .... (v Kč, s přesností na dvě desetinná místa) okamžik sestavení: J. Doplňující informace k položce „B.II.4. Výnosy z přecenění reálnou hodnotou“ výkazu zisku a ztráty Číslo položky \| Název položky \| ÚČETNÍ OBDOBÍ BĚŽNÉ \| MINULÉ J. \| Výnosy z přecenění reálnou hodnotou \| součet J.1. až J.2. \| součet J.1. až J.2. J.1. \| Výnosy z přecenění reálnou hodnotou majetku určeného k prodeji podle § 64\| \| J.2. \| Ostatní výnosy z přecenění reálnou hodnotou Příloha --- ZÁKLADNÍ Název, sídlo, právní forma a předmět činnosti účetní jednotky, IČ sestavená k .... (v Kč, s přesností na dvě desetinná místa) okamžik sestavení: K. Doplňující informace k položce “A. Stálá aktiva“ rozvahy Číslo položky \| Název položky \| ÚČETNÍ OBDOBÍ BĚŽNÉ \| MINULÉ K. \| Ocenění dlouhodobého majetku určeného k prodeji\| součet K.1. až K.2. \| součet K.1. až K.2. K.1. \| Ocenění dlouhodobého nehmotného majetku určeného k prodeji podle § 64\| \| K.2. \| Ocenění dlouhodobého hmotného majetku určeného k prodeji podle § 64 Příloha č. 6 k vyhlášce č. 410/2009 Sb. Přehled tvorby a použití fondu privatizace --- ZÁKLADNÍ Název, sídlo, právní forma a předmět činnosti účetní jednotky, IČ sestavený k ... (v Kč, s přesností na dvě desetinná místa) okamžik sestavení: Číslo položky \| Název položky \| BĚŽNÉ ÚČETNÍ OBDOBÍ H.I. \| Počáteční zůstatek \| H.II. \| Tvorba \| součet H.II.1. až H.II.6. 1\\. \| Výsledek hospodaření (zisk) běžného účetního období \| 2\\. \| Výsledek hospodaření (zisk) minulých období 3\\. \| Bezúplatné převody dlouhodobého majetku od vybraných účetních jednotek 4\\. \| Dary 5\\. \| Oceňovací rozdíly 6\\. \| Ostatní H.III. \| Použití \| součet H.III.1. až H.III.5. 1\\. \| Výsledek hospodaření (ztráta) běžného účetního období \| 2\\. \| Výsledek hospodaření (ztráta) minulých období 3\\. \| Bezúplatné převody dlouhodobého majetku vybraným účetním jednotkám 4\\. \| Oceňovací rozdíly 5\\. \| Ostatní H.IV. \| Konečný zůstatek \| H.I. + H.II. - H.III. H.V. \| Další informace z výsledku hospodaření běžného účetního období \| \\- 1\\. \| Převody do státního rozpočtu \| 2\\. \| Bezúplatné převody dlouhodobého majetku Příloha č. 7 k vyhlášce č. 410/2009 Sb. Směrná účtová osnova Účtová třída 0 - Dlouhodobý majetek Účtová skupina 01 - Dlouhodobý nehmotný majetek 012 - Nehmotné výsledky výzkumu a vývoje 013 - Software 014 - Ocenitelná práva 015 - Povolenky na emise a preferenční limity 018 - Drobný dlouhodobý nehmotný majetek 019 - Ostatní dlouhodobý nehmotný majetek Účtová skupina 02 - Dlouhodobý hmotný majetek odpisovaný 021 - Stavby 022 - Samostatné movité věci a soubory movitých věcí 025 - Pěstitelské celky trvalých porostů 028 - Drobný dlouhodobý hmotný majetek 029 - Ostatní dlouhodobý hmotný majetek Účtová skupina 03 - Dlouhodobý hmotný majetek neodpisovaný 031 - Pozemky 032 - Kulturní předměty Účtová skupina 04 - Nedokončený a pořizovaný dlouhodobý majetek 041 - Nedokončený dlouhodobý nehmotný majetek 042 - Nedokončený dlouhodobý hmotný majetek 043 - Pořizovaný dlouhodobý finanční majetek 044 - Uspořádací účet technického zhodnocení dlouhodobého nehmotného majetku 045 - Uspořádací účet technického zhodnocení dlouhodobého hmotného majetku Účtová skupina 05 - Poskytnuté zálohy na dlouhodobý nehmotný a hmotný majetek 051 - Poskytnuté zálohy na dlouhodobý nehmotný majetek 052 - Poskytnuté zálohy na dlouhodobý hmotný majetek 053 - Poskytnuté zálohy na dlouhodobý finanční majetek Účtová skupina 06 - Dlouhodobý finanční majetek 061 - Majetkové účasti v osobách s rozhodujícím vlivem 062 - Majetkové účasti v osobách s podstatným vlivem 063 - Dluhové cenné papíry držené do splatnosti 067 - Dlouhodobé půjčky 068 - Termínované vklady dlouhodobé 069 - Ostatní dlouhodobý finanční majetek Účtová skupina 07 - Oprávky k dlouhodobému nehmotnému majetku 072 - Oprávky k nehmotným výsledkům výzkumu a vývoje 073 - Oprávky k software 074 - Oprávky k ocenitelným právům 078 - Oprávky k drobnému dlouhodobému nehmotnému majetku 079 - Oprávky k ostatnímu dlouhodobému nehmotnému majetku Účtová skupina 08 - Oprávky k dlouhodobému hmotnému majetku 081 - Oprávky ke stavbám 082 - Oprávky k samostatným movitým věcem a souborům movitých věcí 085 - Oprávky k pěstitelským celkům trvalých porostů 088 - Oprávky k drobnému dlouhodobému hmotnému majetku 089 - Oprávky k ostatnímu dlouhodobému hmotnému majetku Účtová třída 1 - Zásoby a opravné položky Účtová skupina 11 - Materiál 111 - Pořízení materiálu 112 - Materiál na skladě 119 - Materiál na cestě Účtová skupina 12 - Zásoby vlastní výroby 121 - Nedokončená výroba 122 - Polotovary vlastní výroby 123 - Výrobky Účtová skupina 13 - Zboží a ostatní zásoby 131 - Pořízení zboží 132 - Zboží na skladě 138 - Zboží na cestě 139 - Ostatní zásoby Účtová skupina 14 - Opravné položky k dlouhodobým pohledávkám 142 - Opravné položky k poskytnutým návratným finančním výpomocem dlouhodobým 144 - Opravné položky k dlouhodobým pohledávkám z postoupených úvěrů 146 - Opravné položky k dlouhodobým pohledávkám z ručení 149 - Opravné položky k ostatním dlouhodobým pohledávkám Účtová skupina 15 - Opravné položky k dlouhodobému nehmotnému majetku 151 - Opravné položky k nehmotným výsledkům výzkumu a vývoje 152 - Opravné položky k software 153 - Opravné položky k ocenitelným právům 154 - Opravné položky k povolenkám na emise a preferenčním limitům 156 - Opravné položky k ostatnímu dlouhodobému nehmotnému majetku 157 - Opravné položky k nedokončenému dlouhodobému nehmotnému majetku Účtová skupina 16 - Opravné položky k dlouhodobému hmotnému majetku 161 - Opravné položky k pozemkům 162 - Opravné položky ke kulturním předmětům 163 - Opravné položky ke stavbám 164 - Opravné položky k samostatným movitým věcem a souborům movitých věcí 165 - Opravné položky k pěstitelským celkům trvalých porostů 167 - Opravné položky k ostatnímu dlouhodobému hmotnému majetku 168 - Opravné položky k nedokončenému dlouhodobému hmotnému majetku Účtová skupina 17 - Opravné položky k dlouhodobému finančnímu majetku 171 - Opravné položky k majetkovým účastem v osobách s rozhodujícím vlivem 172 - Opravné položky k majetkovým účastem v osobách s podstatným vlivem 173 - Opravné položky k dluhovým cenným papírům drženým do splatnosti 175 - Opravné položky k dlouhodobým půjčkám 176 - Opravné položky k ostatnímu dlouhodobému finančnímu majetku 177 - Opravné položky k pořizovanému dlouhodobému finančnímu majetku Účtová skupina 18 - Opravné položky k zásobám 181 - Opravné položky k materiálu 182 - Opravné položky k nedokončené výrobě 183 - Opravné položky k polotovarům vlastní výroby 184 - Opravné položky k výrobkům 185 - Opravné položky ke zboží 186 - Opravné položky k ostatním zásobám Účtová skupina 19 - Opravné položky ke krátkodobým pohledávkám 191 - Opravné položky ke směnkám k inkasu 192 - Opravné položky k jiným pohledávkám z hlavní činnosti 193 - Opravné položky k poskytnutým návratným finančním výpomocem krátkodobým 194 - Opravné položky k odběratelům 195 - Opravné položky ke krátkodobým pohledávkám z postoupených úvěrů 196 - Opravné položky k pohledávkám z titulu daní a obdobných dávek 197 - Opravné položky k pohledávkám za účastníky sdružení 198 - Opravné položky ke krátkodobým pohledávkám z ručení 199 - Opravné položky k ostatním krátkodobým pohledávkám Účtová třída 2 - Účty rozpočtového hospodaření, krátkodobý finanční majetek a krátkodobé úvěry a půjčky Účtová skupina 22 - Bankovní účty organizačních složek státu a běžné účty státních fondů 222 - Příjmový účet organizačních složek státu 223 - Zvláštní výdajový účet 224 - Běžné účty státních fondů 225 - Běžné účty fondů organizačních složek státu 227 - Účet hospodaření státního rozpočtu Účtová skupina 23 - Bankovní účty územních samosprávných celků 231 - Základní běžný účet územních samosprávných celků 236 - Běžné účty fondů územních samosprávných celků Účtová skupina 24 - Ostatní bankovní účty 241 - Běžný účet 243 - Běžný účet FKSP 244 - Termínované vklady krátkodobé 245 - Jiné běžné účty 247 - Účty spravovaných prostředků 248 - Souhrnné účty 249 - Účty pro sdílení daní a pro dělenou správu Účtová skupina 25 - Krátkodobý finanční majetek 251 - Majetkové cenné papíry k obchodování 253 - Dluhové cenné papíry k obchodování 256 - Jiné cenné papíry Účtová skupina 26 - Peníze 261 - Pokladna 262 - Peníze na cestě 263 - Ceniny Účtová skupina 28 - Krátkodobé úvěry a půjčky 281 - Krátkodobé úvěry 282 - Eskontované krátkodobé dluhopisy (směnky) 283 - Krátkodobé závazky z vydaných dluhopisů 289 - Jiné krátkodobé půjčky Účtová třída 3 - Zúčtovací vztahy Účtová skupina 31 - Krátkodobé pohledávky 311 - Odběratelé 312 - Směnky k inkasu 313 - Pohledávky za eskontované cenné papíry 314 - Krátkodobé poskytnuté zálohy 315 - Jiné pohledávky z hlavní činnosti 316 - Poskytnuté návratné finanční výpomoci krátkodobé 317 - Krátkodobé pohledávky z postoupených úvěrů 318 - Pohledávky z titulu daní a obdobných dávek 319 - Pohledávky ze sdílených daní Účtová skupina 32 - Krátkodobé závazky 321 - Dodavatelé 322 - Směnky k úhradě 323 - Závazky z dávek sociálního zabezpečení 324 - Krátkodobé přijaté zálohy 325 - Závazky z dělené správy a kaucí 326 - Přijaté návratné finanční výpomoci krátkodobé 327 - Přijaté zálohy daní 328 - Závazky z výběru daní 329 - Závazky ze sdílených daní Účtová skupina 33 - Zúčtování se zaměstnanci a institucemi 331 - Zaměstnanci 333 - Jiné závazky vůči zaměstnancům 335 - Pohledávky za zaměstnanci 336 - Zúčtování s institucemi sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění Účtová skupina 34 - Zúčtování daní, dotací a ostatní zúčtování 341 - Daň z příjmů 342 - Jiné přímé daně 343 - Daň z přidané hodnoty 344 - Jiné daně a poplatky 345 - Závazky k osobám mimo vybrané vládní instituce 346 - Pohledávky za vybranými ústředními vládními institucemi 347 - Závazky k vybraným ústředním vládním institucím 348 - Pohledávky za vybranými místními vládními institucemi 349 - Závazky k vybraným místním vládním institucím Účtová skupina 35 - Pohledávky a závazky k účastníkům sdružení 351 - Pohledávky za účastníky sdružení 352 - Závazky k účastníkům sdružení Účtová skupina 36 - Pohledávky a závazky z ručení a finančních operací 361 - Krátkodobé pohledávky z ručení 362 - Krátkodobé závazky z ručení 363 - Pevné termínové operace a opce 364 - Závazky z neukončených finančních operací 365 - Pohledávky z finančního zajištění 366 - Závazky z finančního zajištění 367 - Pohledávky z vydaných dluhopisů 368 - Závazky z upsaných nesplacených cenných papírů a podílů Účtová skupina 37 - Jiné krátkodobé pohledávky a závazky 371 - Krátkodobé pohledávky z nástrojů spolufinancovaných ze zahraničí 372 - Krátkodobé závazky z nástrojů spolufinancovaných ze zahraničí 373 - Krátkodobé poskytnuté zálohy na transfery 374 - Krátkodobé přijaté zálohy na transfery 377 - Ostatní krátkodobé pohledávky 378 - Ostatní krátkodobé závazky Účtová skupina 38 - Přechodné účty aktiv a pasiv 381 - Náklady příštích období 383 - Výdaje příštích období 384 - Výnosy příštích období 385 - Příjmy příštích období 388 - Dohadné účty aktivní 389 - Dohadné účty pasivní Účtová skupina 39 - Vnitřní zúčtování a vyrovnávací účty 395 - Vnitřní zúčtování 396 - Spojovací účet při sdružení Účtová třída 4 - Jmění, fondy, výsledek hospodaření, rezervy, dlouhodobé závazky a pohledávky, závěrečné účty a zvláštní zúčtování Účtová skupina 40 - Jmění účetní jednotky a upravující položky 401 - Jmění účetní jednotky 402 - Fond privatizace 403 - Transfery na pořízení dlouhodobého majetku 404 - Agregované příjmy a výdaje minulých období 405 - Kurzové rozdíly 406 - Oceňovací rozdíly při prvotním použití metody 407 - Jiné oceňovací rozdíly 408 - Opravy minulých období Účtová skupina 41 - Fondy účetní jednotky 411 - Fond odměn 412 - Fond kulturních a sociálních potřeb 413 - Rezervní fond tvořený ze zlepšeného výsledku hospodaření 414 - Rezervní fond z ostatních titulů 416 - Fond reprodukce majetku, investiční fond 419 - Ostatní fondy Účtová skupina 43 - Výsledky hospodaření 431 - Výsledek hospodaření ve schvalovacím řízení 432 - Nerozdělený zisk, neuhrazená ztráta minulých let Účtová skupina 44 - Rezervy 441 - Rezervy Účtová skupina 45 - Dlouhodobé závazky 451 - Dlouhodobé úvěry 452 - Přijaté návratné finanční výpomoci dlouhodobé 453 - Dlouhodobé závazky z vydaných dluhopisů 455 - Dlouhodobé přijaté zálohy 456 - Dlouhodobé závazky z ručení 457 - Dlouhodobé směnky k úhradě 458 - Dlouhodobé závazky z nástrojů spolufinancovaných ze zahraničí 459 - Ostatní dlouhodobé závazky Účtová skupina 46 - Dlouhodobé pohledávky 462 - Poskytnuté návratné finanční výpomoci dlouhodobé 464 - Dlouhodobé pohledávky z postoupených úvěrů 465 - Dlouhodobé poskytnuté zálohy 466 - Dlouhodobé pohledávky z ručení 468 - Dlouhodobé pohledávky z nástrojů spolufinancovaných ze zahraničí 469 - Ostatní dlouhodobé pohledávky Účtová skupina 47 - Dlouhodobé zálohy na transfery 471 - Dlouhodobé poskytnuté zálohy na transfery 472 - Dlouhodobé přijaté zálohy na transfery Účtová skupina 49 - Závěrkové účty a zvláštní zúčtování 491 - Počáteční účet rozvažný 492 - Konečný účet rozvažný 493 - Výsledek hospodaření běžného účetního období 499 - Zúčtování na základě zvláštních předpisů Účtová třída 5 - Náklady Účtová skupina 50 - Spotřebované nákupy 501 - Spotřeba materiálu 502 - Spotřeba energie 503 - Spotřeba jiných neskladovatelných dodávek 504 - Prodané zboží 506 - Aktivace dlouhodobého majetku 507 - Aktivace oběžného majetku 508 - Změna stavu zásob vlastní výroby Účtová skupina 51 - Služby 511 - Opravy a udržování 512 - Cestovné 513 - Náklady na reprezentaci 516 - Aktivace vnitroorganizačních služeb 518 - Ostatní služby Účtová skupina 52 - Osobní náklady 521 - Mzdové náklady 524 - Zákonné sociální pojištění 525 - Jiné sociální pojištění 527 - Zákonné sociální náklady 528 - Jiné sociální náklady Účtová skupina 53 - Daně a poplatky 531 - Daň silniční 532 - Daň z nemovitostí 538 - Jiné daně a poplatky 539 - Vratky daní z nadměrných odpočtů Účtová skupina 54 - Ostatní náklady 541 - Smluvní pokuty a úroky z prodlení 542 - Jiné pokuty a penále 543 - Dary 544 - Prodaný materiál 547 - Manka a škody 548 - Tvorba fondů 549 - Ostatní náklady z činnosti Účtová skupina 55 - Odpisy, rezervy a opravné položky 551 - Odpisy dlouhodobého majetku 552 - Prodaný dlouhodobý nehmotný majetek 553 - Prodaný dlouhodobý hmotný majetek 554 - Prodané pozemky 555 - Tvorba a zúčtování rezerv 556 - Tvorba a zúčtování opravných položek 557 - Náklady z vyřazených pohledávek 558 - Náklady z drobného dlouhodobého majetku Účtová skupina 56 - Finanční náklady 561 - Prodané cenné papíry a podíly 562 - Úroky 563 - Kurzové ztráty 564 - Náklady z přecenění reálnou hodnotou 569 - Ostatní finanční náklady Účtová skupina 57 - Náklady na transfery 571 - Náklady vybraných ústředních vládních institucí na transfery 572 - Náklady vybraných místních vládních institucí na transfery Účtová skupina 58 - Náklady ze sdílených daní a poplatků 581 - Náklady ze sdílené daně z příjmů fyzických osob 582 - Náklady ze sdílené daně z příjmů právnických osob 584 - Náklady ze sdílené daně z přidané hodnoty 585 - Náklady ze sdílených spotřebních daní 586 - Náklady z ostatních sdílených daní a poplatků Účtová skupina 59 - Daň z příjmů 591 - Daň z příjmů 595 - Dodatečné odvody daně z příjmů Účtová třída 6 - Výnosy Účtová skupina 60 - Výnosy z vlastních výkonů a zboží 601 - Výnosy z prodeje vlastních výrobků 602 - Výnosy z prodeje služeb 603 - Výnosy z pronájmu 604 - Výnosy z prodaného zboží 605 - Výnosy ze správních poplatků 606 - Výnosy z místních poplatků 607 - Výnosy ze soudních poplatků 609 - Jiné výnosy z vlastních výkonů Účtová skupina 63 - Výnosy z daní a poplatků 631 - Výnosy z daně z příjmů fyzických osob 632 - Výnosy z daně z příjmů právnických osob 633 - Výnosy ze sociálního pojištění 634 - Výnosy z daně z přidané hodnoty 635 - Výnosy ze spotřebních daní 636 - Výnosy z majetkových daní 637 - Výnosy z energetických daní 638 - Výnosy z daně silniční 639 - Výnosy z ostatních daní a poplatků Účtová skupina 64 - Ostatní výnosy 641 - Smluvní pokuty a úroky z prodlení 642 - Jiné pokuty a penále 643 - Výnosy z vyřazených pohledávek 644 - Výnosy z prodeje materiálu 645 - Výnosy z prodeje dlouhodobého nehmotného majetku 646 - Výnosy z prodeje dlouhodobého hmotného majetku kromě pozemků 647 - Výnosy z prodeje pozemků 648 - Čerpání fondů 649 - Ostatní výnosy z činnosti Účtová skupina 66 - Finanční výnosy 661 - Výnosy z prodeje cenných papírů a podílů 662 - Úroky 663 - Kurzové zisky 664 - Výnosy z přecenění reálnou hodnotou 665 - Výnosy z dlouhodobého finančního majetku 669 - Ostatní finanční výnosy Účtová skupina 67 - Výnosy z transferů 671 - Výnosy vybraných ústředních vládních institucí z transferů 672 - Výnosy vybraných místních vládních institucí z transferů Účtová skupina 68 - Výnosy ze sdílených daní a poplatků 681 - Výnosy ze sdílené daně z příjmů fyzických osob 682 - Výnosy ze sdílené daně z příjmů právnických osob 684 - Výnosy ze sdílené daně z přidané hodnoty 685 - Výnosy ze sdílených spotřebních daní 686 - Výnosy ze sdílených majetkových daní 688 - Výnosy z ostatních sdílených daní a poplatků Účtová třída 7 a 8 - Vnitroorganizační účetnictví Obsah těchto účtových tříd si určí sama účetní jednotka. Účtová třída 9 - Podrozvahové účty Účtová skupina 90 - Majetek účetní jednotky 901 - Jiný drobný dlouhodobý nehmotný majetek 902 - Jiný drobný dlouhodobý hmotný majetek 903 - Ostatní majetek Účtová skupina 91 - Vyřazené pohledávky a závazky 911 - Vyřazené pohledávky 912 - Vyřazené závazky Účtová skupina 92 - Podmíněné pohledávky z důvodu užívání majetku jinou osobou 921 - Krátkodobé podmíněné pohledávky z důvodu úplatného užívání majetku jinou osobou 922 - Dlouhodobé podmíněné pohledávky z důvodu úplatného užívání majetku jinou osobou 923 - Krátkodobé podmíněné pohledávky z důvodu užívání majetku jinou osobou na základě smlouvy o výpůjčce 924 - Dlouhodobé podmíněné pohledávky z důvodu užívání majetku jinou osobou na základě smlouvy o výpůjčce 925 - Krátkodobé podmíněné pohledávky z důvodu užívání majetku jinou osobou z jiných důvodů 926 - Dlouhodobé podmíněné pohledávky z důvodu užívání majetku jinou osobou z jiných důvodů Účtová skupina 93, 94 a 95 - Další podmíněné pohledávky a ostatní podmíněná aktiva 931 - Krátkodobé podmíněné pohledávky ze smluv o prodeji dlouhodobého majetku 932 - Dlouhodobé podmíněné pohledávky ze smluv o prodeji dlouhodobého majetku 933 - Krátkodobé podmíněné pohledávky z jiných smluv 934 - Dlouhodobé podmíněné pohledávky z jiných smluv 939 - Krátkodobé podmíněné pohledávky z nástrojů spolufinancovaných ze zahraničí 941 - Dlouhodobé podmíněné pohledávky z nástrojů spolufinancovaných ze zahraničí 942 - Krátkodobé podmíněné pohledávky ze vztahu k jiným zdrojům 943 - Dlouhodobé podmíněné pohledávky ze vztahu k jiným zdrojům 944 - Krátkodobé podmíněné úhrady pohledávek z přijatých zajištění 945 - Dlouhodobé podmíněné úhrady pohledávek z přijatých zajištění 947 - Krátkodobé podmíněné pohledávky ze soudních sporů, správních řízení a jiných řízení 948 - Dlouhodobé podmíněné pohledávky ze soudních sporů, správních řízení a jiných řízení 949 - Ostatní krátkodobá podmíněná aktiva 951 - Ostatní dlouhodobá podmíněná aktiva Účtová skupina 96 - Podmíněné závazky z důvodu užívání cizího majetku 961 - Krátkodobé podmíněné závazky z leasingových smluv 962 - Dlouhodobé podmíněné závazky z leasingových smluv 963 - Krátkodobé podmíněné závazky z důvodu úplatného užívání cizího majetku na základě jiného důvodu 964 - Dlouhodobé podmíněné závazky z důvodu úplatného užívání cizího majetku na základě jiného důvodu 965 - Krátkodobé podmíněné závazky z důvodu užívání cizího majetku na základě smlouvy o výpůjčce 966 - Dlouhodobé podmíněné závazky z důvodu užívání cizího majetku na základě smlouvy o výpůjčce 967 - Krátkodobé podmíněné závazky z důvodu užívání cizího majetku nebo jeho převzetí z jiných důvodů 968 - Dlouhodobé podmíněné závazky z důvodu užívání cizího majetku nebo jeho převzetí z jiných důvodů Účtová skupina 97 a 98 - Další podmíněné závazky a ostatní podmíněná pasiva 971 - Krátkodobé podmíněné závazky ze smluv o pořízení dlouhodobého majetku 972 - Dlouhodobé podmíněné závazky ze smluv o pořízení dlouhodobého majetku 973 - Krátkodobé podmíněné závazky z jiných smluv 974 - Dlouhodobé podmíněné závazky z jiných smluv 975 - Krátkodobé podmíněné závazky z nástrojů spolufinancovaných ze zahraničí 976 - Dlouhodobé podmíněné závazky z nástrojů spolufinancovaných ze zahraničí 978 - Krátkodobé podmíněné závazky vyplývající z právních předpisů a další činnosti moci zákonodárné, výkonné nebo soudní 979 - Dlouhodobé podmíněné závazky vyplývající z právních předpisů a další činnosti moci zákonodárné, výkonné nebo soudní 981 - Krátkodobé podmíněné závazky z poskytnutých zajištění 982 - Dlouhodobé podmíněné závazky z poskytnutých zajištění 983 - Krátkodobé podmíněné závazky ze soudních sporů, správních řízení a jiných řízení 984 - Dlouhodobé podmíněné závazky ze soudních sporů, správních řízení a jiných řízení 985 - Ostatní krátkodobá podmíněná pasiva 986 - Ostatní dlouhodobá podmíněná pasiva Účtová skupina 99 - Vyrovnávací účty 999 - Vyrovnávací účet k podrozvahovým účtům“. Čl. II Přechodná ustanovení 1. Ustanovení této vyhlášky použijí účetní jednotky poprvé v účetním období započatém 1. ledna 2012 a později, pokud není v bodech 2 až 12 stanoveno jinak. 2. Stav položky rozvahy „D.III.4. Závazky z pronájmu“ vykázaný k 31. prosinci 2011 se od 1. ledna 2012 vykazuje v položce rozvahy „D.II.8. Ostatní dlouhodobé závazky“. 3. Stav položky rozvahy „A.III.4. Půjčky osobám ve skupině“ vykázaný k 31. prosinci 2011 se od 1. ledna 2012 vykazuje v položce rozvahy „A.III.4. Dlouhodobé půjčky“. 4. Kurzové rozdíly převedené k 1. lednu 2010 v souladu s přílohou Českého účetního standardu č. 702 - Otevírání a uzavírání účetních knih z účtu 386 – Kursové rozdíly aktivní a 387 – Kursové rozdíly pasivní na účet 405 – Kurzové rozdíly se od 1. ledna 2012 vykazují v položce rozvahy „C.I.5. Oceňovací rozdíly při prvotním použití metody“. 5. Stav položky rozvahy „D.III.20. Jiné daně a poplatky“ vykázaný k 31. prosinci 2011 se od 1. ledna 2012 vykazuje v položce rozvahy „D.III.19. Jiné daně a poplatky“. 6. Stav položky rozvahy „D.III.7. Závazky z dávek sociálního zabezpečení“ vykázaný k 31. prosinci 2011 se od 1. ledna 2012 vykazuje v položce rozvahy „D.III.20. Závazky k osobám mimo vybrané vládní instituce“. 7. Stav položky rozvahy „B.II.24. Poskytnuté zálohy na transfery“ vykázaný k 31. prosinci 2011 může účetní jednotka od 1. ledna 2012 vykázat buď v položce rozvahy „B.II.24. Krátkodobé poskytnuté zálohy na transfery“, nebo v položce rozvahy „A.IV.7. Dlouhodobé poskytnuté zálohy na transfery“, nevykáže-li část výše stavu položky rozvahy „B.II.24. Poskytnuté zálohy na transfery“ k 31. prosinci 2011 od 1. ledna 2012 v souladu s obsahovým vymezením položek rozvahy „B.II.24. Krátkodobé poskytnuté zálohy na transfery“ nebo „A.IV.7. Dlouhodobé poskytnuté zálohy na transfery“. 8. Stav položky rozvahy „D.IV.30. Přijaté zálohy na transfery“ vykázaný k 31. prosinci 2011 může účetní jednotka od 1. ledna 2012 vykázat buď v položce rozvahy „D.III.31. Krátkodobé přijaté zálohy na transfery“, nebo v položce rozvahy „D.II.9. Dlouhodobé přijaté zálohy na transfery“, nevykáže-li část výše stavu položky rozvahy „D.IV.30. Přijaté zálohy na transfery“ k 31. prosinci 2011 od 1. ledna 2012 v souladu s obsahovým vymezením položek rozvahy „D.III.31. Krátkodobé přijaté zálohy na transfery“ nebo „D.II.9. Dlouhodobé přijaté zálohy na transfery“. 9. Stav položek výkazu zisku a ztráty „B.I.9. Změna stavu nedokončené výroby“, „B.I.10. Změna stavu polotovarů“, „B.I.11. Změna stavu výrobků“ a „B.I.12. Změna stavu ostatních zásob“ vykázaný k 31. prosinci 2011 ve sloupci „Běžné účetní období“ se v účetním období roku 2012 vykazuje v položce výkazu zisku a ztráty „A.I.7. Změna stavu zásob vlastní výroby“ ve sloupci „Minulé účetní období“, a to s opačným znaménkem, než které bylo vykázáno k 31. prosinci 2011. 10. Stav položky výkazu zisku a ztráty „B.I.13. Aktivace materiálu a zboží“ vykázaný k 31. prosinci 2011 ve sloupci „Běžné účetní období“ se v účetním období roku 2012 vykazuje v položce výkazu zisku a ztráty „A.I.6. Aktivace oběžného majetku“ ve sloupci „Minulé účetní období“, a to se záporným znaménkem. 11. Stav položky výkazu zisku a ztráty „B.I.14. Aktivace vnitroorganizačních služeb“ vykázaný k 31. prosinci 2011 ve sloupci „Běžné účetní období“ se v účetním období roku 2012 vykazuje v položce výkazu zisku a ztráty „A.I.11. Aktivace vnitroorganizačních služeb“ ve sloupci „Minulé účetní období“, a to se záporným znaménkem. 12. Stav položek výkazu zisku a ztráty „B.I.15. Aktivace dlouhodobého nehmotného majetku“ a „B.I.16. Aktivace dlouhodobého hmotného majetku“ vykázaný k 31. prosinci 2011 ve sloupci „Běžné účetní období“ se v účetním období roku 2012 vykazuje v položce výkazu zisku a ztráty „A.I.5. Aktivace dlouhodobého majetku“ ve sloupci „Minulé účetní období“, a to se záporným znaménkem. Čl. III Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2012. Ministr: Ing. Kalousek v. r.
Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 398/2011 Sb.	Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 398/2011 Sb. Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí o vyhlášení výše platové základny pro určení platu státních zástupců podle zákona č. 201/1997 Sb., o platu a některých dalších náležitostech státních zástupců a o změně a doplnění zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů, v roce 2012 Vyhlášeno 12. 12. 2011, částka 138/2011 398 SDĚLENÍ Ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 2. prosince 2011 o vyhlášení výše platové základny pro určení platu státních zástupců podle zákona č. 201/1997 Sb., o platu a některých dalších náležitostech státních zástupců a o změně a doplnění zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů, v roce 2012 Ministerstvo práce a sociálních věcí vyhlašuje podle § 3 odst. 3 zákona č. 201/1997 Sb., o platu a některých dalších náležitostech státních zástupců a o změně a doplnění zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 425/2010 Sb. a zákona č. 347/2011 Sb., pro rok 2012 platovou základnu ve výši 51 164,10 Kč. Ministr: Dr. Ing. Drábek v. r.
Sdělení Ministerstva financí č. 397/2011 Sb.	Sdělení Ministerstva financí č. 397/2011 Sb. Sdělení Ministerstva financí o vydání výměru MF č. 01/2012, kterým se vydává seznam zboží s regulovanými cenami Vyhlášeno 12. 12. 2011, částka 138/2011 397 SDĚLENÍ Ministerstva financí ze dne 2. prosince 2011 o vydání výměru MF č. 01/2012, kterým se vydává seznam zboží s regulovanými cenami Ministerstvo financí podle ustanovení § 10 zákona č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů, sděluje, že dne 28. listopadu 2011 vydalo výměr MF č. 01/2012, kterým se vydává seznam zboží s regulovanými cenami. Výměr je publikován v Cenovém věstníku částka 13/2011 ze dne 5. prosince 2011 a nabývá účinnosti dne 1. ledna 2012. Ministr: Ing. Kalousek v. r.
Vyhláška č. 396/2011 Sb.	Vyhláška č. 396/2011 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 545/2006 Sb., o kvalitě dodávek plynu a souvisejících služeb v plynárenství Vyhlášeno 12. 12. 2011, datum účinnosti 1. 1. 2012, částka 138/2011 * Čl. I - Vyhláška č. 545/2006 Sb., o kvalitě dodávek plynu a souvisejících služeb v plynárenství, se mění takto: * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 1. 1. 2012 396 VYHLÁŠKA ze dne 5. prosince 2011, kterou se mění vyhláška č. 545/2006 Sb., o kvalitě dodávek plynu a souvisejících služeb v plynárenství Energetický regulační úřad stanoví podle § 98a odst. 2 písm. c) zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění zákona č. 158/2009 Sb.: Čl. I Vyhláška č. 545/2006 Sb., o kvalitě dodávek plynu a souvisejících služeb v plynárenství, se mění takto: 1. V úvodní větě se slova „§ 98 odst. 7“ nahrazují slovy „§ 98a odst. 2 písm. c)“, číslo „670/2004“ se nahrazuje číslem „158/2009“ a slova „, k provedení § 17 odst. 7 písm. a) energetického zákona“ se zrušují. 2. V § 1 se slovo „lhůt“ nahrazuje slovy „postupy a lhůty“. 3. V § 2 odst. 1, § 2 odst. 2, § 14 odst. 1 a 2 se slovo „podzemního“ zrušuje. 4. V § 2 odst. 2 se slova „ke konečnému“ nahrazují slovem „k“. 5. V § 2 odst. 2, § 4 odst. 1, § 6 odst. 1 a 2, § 10 odst. 2, § 11 včetně nadpisu a odst. 1, § 11 odst. 2, § 12 odst. 1, § 13 odst. 1 písm. a), § 13 odst. 1 písm. b), § 13 odst. 1 písm. c), § 14 odst. 1 písm. a), § 14 odst. 1 písm. b), § 15 včetně nadpisu a odst. 1, § 15 odst. 2, § 16 odst. 1 písm. a), § 16 odst. 1 písm. b) se slovo „konečného“ zrušuje. 6. § 3 včetně nadpisu zní: „§ 3 Uplatnění náhrad (1) Zákazník nebo obchodník s plynem, který na základě smlouvy o sdružených službách dodávky plynu dodává plyn zákazníkovi (dále jen „dodavatel sdružené služby“), nebo dodavatel uplatňují nárok na náhradu a) při nedodržení standardu podle § 8 do 60 kalendářních dnů ode dne následujícího po dni, ve kterém mělo být podle standardu omezení nebo přerušení přepravy, distribuce nebo uskladňování plynu započato nebo ukončeno u provozovatele přepravní nebo distribuční soustavy, k jehož plynovému zařízení je zařízení zákazníka připojeno, b) při nedodržení standardů podle § 4, 6 a 7, § 9 až 11, § 13 až 16 do 60 kalendářních dnů ode dne následujícího po dni, ve kterém uplynula lhůta podle standardů, a to u 1. provozovatele přepravní nebo distribuční soustavy, k jehož plynovému zařízení je zařízení zákazníka připojeno, 2. provozovatele zásobníku plynu, se kterým má uzavřenou smlouvu o uskladňování plynu, 3. provozovatele přepravní nebo distribuční soustavy, u kterého žádá o připojení, nebo 4. dodavatele nebo dodavatele sdružené služby, který na základě příslušné smlouvy dodává zákazníkovi plyn. (2) Sjedná-li zákazník s dodavatelem sdružené služby smlouvu o sdružených službách dodávky plynu, může uplatnit standardy podle § 4, 6, 7, 8, 11 a § 13 až 15 a náhrady za jejich nedodržení u dodavatele sdružené služby, který postoupí žádost zákazníka o poskytnutí náhrady provozovateli příslušného plynárenského zařízení. V takovém případě hradí provozovatel plynárenského zařízení náhradu zákazníkovi prostřednictvím dodavatele sdružené služby a lhůty pro splnění standardů se prodlužují o 2 pracovní dny pro dodavatele sdružené služby, které slouží pro zajištění přenosu informací mezi dodavatelem sdružené služby a provozovatelem příslušného plynárenského zařízení.“. 7. V § 4 odst. 1 se slova „nebo předávacího“ a „, provozovatele lokální distribuční soustavy nebo provozovatele podzemního zásobníku plynu“ zrušují. 8. V § 4 odst. 4, § 8 odst. 2 a § 10 odst. 3 písmena a) až c) znějí: „a) 1 500 Kč pro kategorii maloodběratel a domácnost; celkový úhrn náhrad činí nejvýše 15 000 Kč, b) 6 200 Kč pro kategorii střední odběratel; celkový úhrn náhrad činí nejvýše 124 000 Kč, c) 10 500 Kč pro kategorii velkoodběratel; celkový úhrn náhrad činí nejvýše 210 000 Kč.“. 9. V § 4 odst. 4, § 6 odst. 2 a 3, § 7 odst. 1 písm. a), b) a c), § 7 odst. 2, § 8 odst. 1 a 2, § 10 odst. 3, § 11 odst. 2, § 13 odst. 2, § 14 odst. 2, § 15 odst. 2 a § 16 odst. 2 se slovo „konečnému“ zrušuje. 10. V § 5 se slovo „konečným“ zrušuje. 11. V § 6 odst. 3, § 11 odst. 2 a § 15 odst. 2 písmena a) až c) znějí: „a) 375 Kč pro kategorii maloodběratel a domácnost; celkový úhrn náhrad činí nejvýše 3 750 Kč, b) 1 250 Kč pro kategorii střední odběratel; celkový úhrn náhrad činí nejvýše 25 000 Kč, c) 2 200 Kč pro kategorii velkoodběratel; celkový úhrn náhrad činí nejvýše 44 000 Kč.“. 12. V § 7 odst. 2, § 13 odst. 2, § 14 odst. 2 a § 16 odst. 2 písmena a) až c) znějí: „a) 750 Kč pro kategorii maloodběratel a domácnost; celkový úhrn náhrad činí nejvýše 7 500 Kč, b) 3 100 Kč pro kategorii střední odběratel; celkový úhrn náhrad činí nejvýše 62 000 Kč, c) 7 900 Kč pro kategorii velkoodběratel; celkový úhrn náhrad činí nejvýše 158 000 Kč.“. 13. V § 8 včetně nadpisu se slova „, distribuce nebo uskladňování“ nahrazují slovy „nebo distribuce“. 14. V § 8 odst. 1 a 2 se slova „, distribuci nebo uskladňování“ nahrazují slovy „nebo distribuci“. 15. V § 8 odst. 1 a 2 se slova „nebo podzemního zásobníku plynu“ zrušují. 16. § 9 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 1 zní: „§ 9 Standard lhůty pro posouzení žádosti o připojení zařízení zákazníka k přepravní nebo distribuční soustavě (1) Standardem lhůty pro posouzení žádosti o připojení zařízení zákazníka k přepravní nebo distribuční soustavě je posouzení žádosti o připojení zařízení zákazníka k přepravní nebo distribuční soustavě ve lhůtě stanovené jiným právním předpisem1). (2) Za nedodržení standardu lhůty pro posouzení žádosti o připojení zařízení zákazníka k přepravní nebo distribuční soustavě poskytne provozovatel přepravní nebo distribuční soustavy zákazníkovi za každý i započatý den prodlení náhradu ve výši a) 1 500 Kč pro kategorii maloodběratel a domácnost; celkový úhrn náhrad činí nejvýše 15 000 Kč, b) 6 200 Kč pro kategorii střední odběratel; celkový úhrn náhrad činí nejvýše 124 000 Kč, c) 10 500 Kč pro kategorii velkoodběratel; celkový úhrn náhrad činí nejvýše 210 000 Kč. 1) Vyhláška č. 62/2011 Sb., o podmínkách připojení k plynárenské soustavě a o změně vyhlášky Ministerstva průmyslu a obchodu č. 251/2001 Sb., kterou se stanoví Pravidla provozu přepravní soustavy a distribučních soustav v plynárenství.“. 17. V § 10 odstavec 1 zní: „(1) Standardem umožnění přepravy nebo distribuce plynu je možnost uskutečnění přepravy nebo distribuce plynu ve lhůtě 5 pracovních dnů ode dne, kdy zákazník splnil technické podmínky připojení a kdy zákazník nebo dodavatel sdružené služby požádal provozovatele přepravní nebo distribuční soustavy o umožnění přepravy nebo distribuce plynu do odběrného místa.“. 18. V § 10 odst. 2 se slova „plynu podle zvláštního právního předpisu2),“ včetně poznámky pod čarou č. 2 zrušují. 19. V § 10 odst. 2, § 11 odst. 1, § 13 odst. 1 písm. b) a § 15 odst. 1 se slovo „konečný“ zrušuje. 20. V § 11 odst. 1, § 12 odst. 1 a § 15 odst. 1 se slova „7 kalendářních“ nahrazují slovy „5 pracovních“. 21. V § 11 odst. 1 se slova „, včetně nákladů spojených s přerušením a obnovením přepravy nebo distribuce,“ a slova „, včetně nákladů spojených s přerušením a obnovením přepravy nebo distribuce plynu“ zrušují. 22. V § 11 odst. 1 se slova „s konečným“ nahrazují slovem „se“. 23. V § 11 odst. 1 se slova „předávacího nebo“ zrušují. 24. V § 12 se odstavec 2 zrušuje a zároveň se zrušuje označení odstavce 1. 25. V § 13 odst. 1 písm. b) se slova „předávacího nebo“ zrušují. 26. V § 13 odst. 1 se na konci písmene b), § 14 odst. 1 na konci písmene a) a § 16 odst. 1 na konci písmene a) slovo „a“ nahrazuje slovem „nebo“. 27. V § 13 odst. 1 písm. b) se číslo „80“ nahrazuje číslem „90“. 28. V § 14 odst. 1 písm. b) se za slovo „soustavy“ vkládají slova „nebo zásobníku plynu“. 29. V § 15 odst. 1 se slova „, včetně nákladů spojených s přerušením a obnovením dodávky,“ a slova „, včetně nákladů spojených s přerušením a obnovením dodávky plynu“ zrušují. 30. V § 15 odst. 1 se za slovo „dodavatelem“ vkládají slova „nebo s dodavatelem sdružené služby“. 31. V § 16 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Spočívá-li důvod reklamace vyúčtování dodávky plynu ve vyúčtování přepravy, distribuce nebo uskladňování plynu a dodavatel nebo dodavatel sdružené služby ve lhůtě podle odstavce 1 písm. a) reklamuje vyúčtování přepravy, distribuce nebo uskladňování plynu podle § 14, lhůty podle odstavce 1 po dobu vyřizování reklamace podle § 14 neběží.“. Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3. 32. Příloha k vyhlášce zní: „Příloha k vyhlášce č. 545/2006 Sb. VZOR Souhrnný výkaz dodržování standardů za rok ........... Číslo paragrafu standardu \| Standard \| Počet případů vyplacených náhrad \| Vyplacené náhrady celkem v tis. Kč \| Průměrná náhrada v tis. Kč ---\|---\|---\|---\|--- 4 \| obnovy přepravy nebo distribuce plynu po poruše \| \| \| 6 \| lhůty pro vyřízení reklamace na kvalitu plynu \| \| \| 7 \| lhůty pro odstranění příčin snížené kvality plynu \| \| \| 8 \| dodržení plánovaného omezení nebo přerušení přepravy nebo distribuce plynu \| \| \| 9 \| lhůty pro posouzení žádosti o připojení zařízení zákazníka k přepravní nebo distribuční soustavě \| \| \| 10 \| umožnění přepravy nebo distribuce plynu \| \| \| 11 \| obnovy přepravy nebo distribuce plynu po přerušení přepravy nebo distribuce z důvodu prodlení zákazníka nebo dodavatele sdružené služby s úhradou plateb za poskytnutou přepravu nebo distribuci plynu \| \| \| 13 \| lhůty pro vyřízení reklamace měření dodávky plynu \| \| \| 14 \| lhůty pro vyřízení reklamace vyúčtování přepravy, distribuce nebo uskladňování plynu \| \| \| 15 \| obnovy dodávky plynu po přerušení z důvodu prodlení zákazníka s úhradou plateb za odebraný plyn \| \| \| 16 \| lhůty pro vyřízení reklamace vyúčtování dodávky plynu \| \| \| Celkem: \| \| \| “. Čl. II Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2012. Předsedkyně: Ing. Vitásková v. r.
Vyhláška č. 395/2011 Sb.	Vyhláška č. 395/2011 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška Českého báňského úřadu č. 51/1989 Sb., o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při úpravě a zušlechťování nerostů, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 12. 12. 2011, datum účinnosti 1. 1. 2012, částka 138/2011 * Čl. I - Vyhláška č. 51/1989 Sb., o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při úpravě a zušlechťování nerostů, ve znění vyhlášky č. 340/1992 Sb., vyhlášky č. 9/1994 Sb., vyhlášky č. 237/1998 Sb., vyhlášky č. 434/2000 Sb., vyhlášky č. 143/2004 * Čl. II - Tato vyhláška byla oznámena v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 98/34/ES ze dne 22. června 1998 o postupu při poskytování informací v oblasti norem a technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti, ve znění směrnice 98/48/ * Čl. III - S výjimkou bodu 6 musí být požadavky uvedené v čl. I plněny nejpozději od 1. dubna 2012. * Čl. IV Aktuální znění od 1. 1. 2012 395 VYHLÁŠKA ze dne 5. prosince 2011, kterou se mění vyhláška Českého báňského úřadu č. 51/1989 Sb., o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při úpravě a zušlechťování nerostů, ve znění pozdějších předpisů Český báňský úřad stanoví podle § 6 odst. 6 písm. a) zákona České národní rady č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě: Čl. I Vyhláška č. 51/1989 Sb., o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při úpravě a zušlechťování nerostů, ve znění vyhlášky č. 340/1992 Sb., vyhlášky č. 9/1994 Sb., vyhlášky č. 237/1998 Sb., vyhlášky č. 434/2000 Sb., vyhlášky č. 143/2004 Sb. a vyhlášky č. 298/2005 Sb., se mění takto: 1. V § 2 se na konci písmene n) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno o), které zní: „o) mimořádnou událost závažný pracovní úraz, závažná událost, závažná provozní nehoda a nebezpečný stav.“. 2. V § 4 odstavec 2 zní: „(2) Otvory, prohlubně, propadliny a jiná místa, kde hrozí nebezpečí pádu osob, musí být zakryty nebo zasypány, anebo k nim musí být zamezen přístup. Poklopy a kryty musí mít potřebnou nosnost a musí být osazeny tak, aby se nemohly samovolně odsunout nebo uvolnit.“. 3. V § 4 odst. 4 se slova „v odstavci 1“ nahrazují slovy „v odstavcích 1 a 2“. 4. V § 5 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Pro zajištění bezpečného a odborného řízení hornické činnosti nebo činnosti prováděné hornickým způsobem schvaluje provozní dokumentaci závodní dolu nebo závodní lomu nebo závodní.“. 5. V § 5 odst. 8 se slovo „těžkému“ nahrazuje slovem „závažnému“. 6. V § 6 nadpis zní: „Provoz a používání objektů, pracovišť a zařízení“. 7. V § 6 odst. 2 se za slovo „návody“ vkládají slova „k použití50)“. Poznámka pod čarou č. 50 zní: „50) Bod 1.7.4 přílohy č. 1 nařízení vlády č. 176/2008 Sb., o technických požadavcích na strojní zařízení. Bod 1.0.6 přílohy č. 2 nařízení vlády č. 23/2003 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na zařízení a ochranné systémy určené pro použití v prostředí s nebezpečím výbuchu.“. 8. V § 6 se doplňují odstavce 6 a 7, které znějí: „(6) Při prohlídce podle odstavce 5 se též zjišťuje, zda krycí plechy nebo mřížové rošty podlah plošin jsou zajištěny proti nahodilému posunutí, překlopení a šikmé poloze a zda krycí plechy nebo mřížové rošty jsou nášlapně pevné. U plošin se vnější vady zjišťují vizuálně a poklepem. U plošin, které mají svařovanou konstrukci, se při vizuální prohlídce zjišťuje poklepem také stav svarů jejich nosných částí na vnější vady. Při zjištění vnějších vad svarů se provede jejich kontrola pomocí defektoskopie, například kapilární metodou, zda svary nevykazují trhliny. (7) Povrch plechů musí být rýhovaný nebo jinak zdrsněný. Stav opotřebení krycích plechů a mřížových roštů musí být kontrolován v rozsahu požadavků stanovených v ČSN ISO 13822. Kontrolovaný prvek se vymění, jestliže jeho tloušťka je menší, než stanovuje pevnostní výpočet uvedený v projektu nebo ve znaleckém posudku.“. 9. V § 18b se na konci textu odstavce 4 doplňují slova „nebo k objektům“. 10. V § 18b odst. 5 se věta poslední nahrazuje větou „V mapové dokumentaci musí být zakresleny únikové cesty a umístění prostředků k záchraně osob, jejich ošetření a transportu zraněných osob.“. 11. § 19 a 20 včetně nadpisů a poznámky pod čarou č. 11 znějí: „§ 19 Postup organizace při mimořádných událostech (1) Organizace ohlašuje závažné pracovní úrazy, kterými jsou a) smrtelný úraz, b) úraz životu nebezpečný, kterým je úraz s následnou ztrátou orgánu, anatomickou nebo funkční, životu nebezpečné poškození zdraví včetně průmyslových otrav a úraz s takovým charakterem úrazového děje, který nastal v důsledku porušení bezpečnostních předpisů, který zároveň nasvědčuje závažnému ohrožení bezpečnosti provozu a ochrany zdraví při práci, c) hromadný úraz, kterým je úraz, při kterém byly zraněny nejméně 3 osoby, z nichž alespoň jedna utrpěla úraz smrtelný, nebo kdy bylo zraněno více než 10 osob. (2) Organizace ohlašuje závažné události, závažné provozní nehody a nebezpečné stavy, kterými jsou a) skluzy nebo sesuvy hmot a materiálů, zřícení konstrukcí staveb nebo zařízení, výrony plynů, průvaly vod nebo zvodněných hornin, při nichž došlo k 1. ohrožení života a zdraví osob, 2. ohrožení bezpečnosti provozu včetně provozovaných zařízení, 3. ohrožení veřejných a jiných právem chráněných zájmů, nebo 4. vynucené změně technologie provozu, b) nežádoucí únik plynu nebo kapaliny, které jsou škodlivé nebo nebezpečné, c) hledání pohřešované osoby, d) úmrtí osoby v objektu nebo na pracovišti organizace, e) únik radioaktivních a jiných nebezpečných látek, ztráta radioaktivního zářiče a prokazatelná netěsnost uzavřeného zářiče, f) požár nebo výbuch na pracovišti. (3) Organizace dále ohlašuje závažnou událost, závažnou provozní nehodu a nebezpečný stav, pokud k nim dojde při používání vyhrazených technických zařízení nebo nakládání s výbušninami. (4) Mimořádné události uvedené v odstavcích 1 až 3 je organizace povinna bezodkladně ohlásit příslušnému obvodnímu báňskému úřadu. Tím není dotčena ohlašovací povinnost uložená jiným právním předpisem11). (5) Mimořádné události je organizace povinna vyhodnocovat a evidovat. § 20 Zachování stavu místa mimořádné události (1) Na místě, kde došlo k mimořádné události, se nesmí nic měnit, dokud obvodní báňský úřad neprovedl ohledání místa nebo nerozhodl jinak, kromě případů, kdy jde o záchranu postižených, případně o další záchranné práce nebo bezpečnost provozu. Změny nutné z jiných závažných důvodů mohou být provedeny pouze se souhlasem obvodního báňského úřadu. (2) O místě mimořádné události podle odstavce 1 pořídí organizace dokumentaci, zejména náčrtek, plánek, fotografie, svědecké výpovědi nebo jiné textové nebo audiovizuální záznamy. 11) § 6 odst. 3 písm. b) až d) zákona č. 61/1988 Sb. Vyhláška č. 447/2002 Sb., o hlášení závažných událostí a nebezpečných stavů, závažných provozních nehod (havárií), závažných pracovních úrazů a poruch technických zařízení. § 105 odst. 2 zákoníku práce. Nařízení vlády č. 201/2010 Sb., o způsobu evidence úrazů, hlášení a zasílání záznamu o úrazu.“. 12. V § 21 odst. 1 písmeno c) včetně poznámky pod čarou č. 51 zní: „c) kniha mimořádných událostí, která je zároveň knihou úrazů podle jiných právních předpisů51), 51) § 105 odstavec 2 zákoníku práce. § 2 nařízení vlády č. 201/2010 Sb.“. 13. V § 35 odstavec 2 včetně poznámky pod čarou č. 52 zní: „(2) Dokumentace zařízení musí řešit zajištění bezpečného provozu52) a údržby zařízení a musí také obsahovat nejvýše přípustné provozní hodnoty zařízení. 52) § 3 nařízení vlády č. 378/2001 Sb., kterým se stanoví bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí.“. 14. V § 35 odstavec 5 zní: „(5) Pro všechny části zařízení, které neumožňují ruční manipulaci a mají se přepravovat, musí být v dokumentaci udána jejich hmotnost. U částí, které mají být zdvihány zdvihacím zařízením a které nejsou konstrukčně připraveny pro připevnění vázacího nebo zdvihacího prostředku, musí být určeno vázací schéma.“. 15. V § 37 se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) Je-li automatické, dálkově ovládané nebo programově řízené zařízení vybaveno záznamovým zařízením, musí být údaje o provozu a stavech zařízení uchovávány nejméně po dobu 72 hodin.“. 16. V § 46 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Části zařízení, které je možno dle výrobce čistit a mazat za chodu, vyznačí organizace v provozní dokumentaci, včetně vyznačení místa a určení nářadí a pomůcek k provádění těchto činností.“. 17. V § 47 odst. 4 se věta druhá nahrazuje větou „Po ukončení těchto prací a po odjištění zařízení zkontroluje pracovník, určený provozní dokumentací, správnou funkci zařízení.“. 18. V § 63 odstavec 7 zní: „(7) Stroj musí být vybaven nejméně dvěma podkládacími klíny proti ujetí, pokud není zajištěn proti ujetí svou konstrukcí.“. 19. V § 69 odstavce 2 a 3 znějí: „(2) Mezi kompresorem a vzdušníkem, pokud není kompresor přímo spojen se vzdušníkem, nebo mezi kompresorem a tlakovzdušným rozvodem musí být uzavírací armatura. (3) Mezi uzavírací armaturou a pístovým nebo šroubovým kompresorem musí být pojistný ventil a u turbokompresoru a rotačního kompresoru zpětná klapka a přepouštěcí ventil, pokud soustrojí není řešeno jako kompaktní.“. 20. V § 80 odst. 3 se slova v závorce „§ 81 odst. 3“ nahrazují slovy „§ 81 odst. 4“. 21. V § 81 se vkládá nový odstavec 1, který včetně poznámky pod čarou č. 53 zní: „(1) Cesty pro chůzi včetně schodišť, šikmých ramp, pevně zabudovaných žebříků a nakládacích a vykládacích prostorů a ramp musí být voleny a umístěny tak, aby zajišťovaly snadný a bezpečný přístup a aby nedocházelo k ohrožení osob zdržujících se na nich nebo v jejich blízkosti. Cesty pro chůzi musí být označeny podle přílohy k nařízení vlády53), které upravuje vzhled a umístění bezpečnostních značek a zavedení signálů. 53) Nařízení vlády č. 11/2002 Sb., kterým se stanoví vzhled a umístění bezpečnostních značek a zavedení signálů, ve znění nařízení vlády č. 405/2004 Sb.“. Dosavadní odstavce 1 až 5 se označují jako odstavce 2 až 6. 22. V § 82 odstavec 2 zní: „(2) Mosty, rampy, ochozy a lešení musí být zkontrolovány v určených lhůtách, přičemž lhůty pro kontrolu a odpovědnou osobu stanoví organizace. Lešení musí prohlédnout předák určený k prohlídkám pracoviště, a to vždy před prvním použitím lešení po nepracovní směně.“. 23. V § 87 odstavec 3 zní: „(3) Výsypná místa musí být za tmy nebo snížené viditelnosti osvětlena a plocha okolo výsypného místa nesmí mít spád k tomuto místu. Dopravní řád (§ 92) určí způsob zajištění proti přejetí stroje do výsypného místa.“. 24. V § 92 se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Součástí dopravního řádu je schéma zakreslených dopravních cest s vyznačeným směrem jízdy.“. Čl. II Tato vyhláška byla oznámena v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 98/34/ES ze dne 22. června 1998 o postupu při poskytování informací v oblasti norem a technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti, ve znění směrnice 98/48/ES. Čl. III S výjimkou bodu 6 musí být požadavky uvedené v čl. I plněny nejpozději od 1. dubna 2012. Čl. IV Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2012. Předseda: Ing. Pěgřímek v. r.
Vyhláška č. 394/2011 Sb.	Vyhláška č. 394/2011 Sb. Vyhláška o sídlech obvodních báňských úřadů Vyhlášeno 12. 12. 2011, datum účinnosti 1. 1. 2012, částka 138/2011 * § 1 - Sídla obvodních báňských úřadů se stanovují takto: * § 2 - Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2012. Aktuální znění od 20. 9. 2023 (279/2023 Sb.) 394 VYHLÁŠKA ze dne 5. prosince 2011 o sídlech obvodních báňských úřadů Český báňský úřad stanoví podle § 38 odst. 2 zákona č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění zákona č. 542/1991 Sb., zákona č. 376/2007 Sb. a zákona č. 184/2011 Sb.: § 1 Sídla obvodních báňských úřadů se stanovují takto: a) sídlem Obvodního báňského úřadu pro území Hlavního města Prahy a kraje Středočeského je Praha, b) sídlem Obvodního báňského úřadu pro území krajůúzemí krajů Plzeňského a Jihočeského je Plzeň, c) sídlem Obvodního báňského úřadu pro území krajeúzemí kraje Karlovarského je Sokolov, d) sídlem Obvodního báňského úřadu pro území krajeúzemí kraje Ústeckého je Most, e) sídlem Obvodního báňského úřadu pro území krajů Královéhradeckého, Pardubického, Libereckého a Vysočina je Hradec Králové, f) sídlem Obvodního báňského úřadu pro území krajůúzemí krajů Jihomoravského a Zlínského je Brno, g) sídlem Obvodního báňského úřadu pro území krajů Moravskoslezského a Olomouckého je Ostrava. § 2 Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2012. Předseda: Ing. Pěgřímek v. r.
Vyhláška č. 391/2011 Sb.	Vyhláška č. 391/2011 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 505/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 12. 12. 2011, datum účinnosti 1. 1. 2012, částka 136/2011 * Čl. I - Vyhláška č. 505/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách, ve znění vyhlášky č. 166/2007 Sb., vyhlášky č. 340/2007 Sb., vyhlášky č. 239/2009 Sb. a vyhlášky č. 162/2010 Sb., se mění takto: * Čl. II Aktuální znění od 1. 1. 2012 391 VYHLÁŠKA ze dne 30. listopadu 2011, kterou se mění vyhláška č. 505/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů Ministerstvo práce a sociálních věcí stanoví podle § 119 odst. 2 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 206/2009 Sb. a zákona č. 366/2011 Sb.: Čl. I Vyhláška č. 505/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách, ve znění vyhlášky č. 166/2007 Sb., vyhlášky č. 340/2007 Sb., vyhlášky č. 239/2009 Sb. a vyhlášky č. 162/2010 Sb., se mění takto: 1. Nadpis části první zní: „ZPŮSOB HODNOCENÍ SCHOPNOSTI ZVLÁDAT ZÁKLADNÍ ŽIVOTNÍ POTŘEBY“. 2. § 1 a 2 znějí: „§ 1 (1) Schopnost osoby zvládat základní životní potřeby se pro účely stanovení stupně závislosti hodnotí podle aktivit, které jsou pro jednotlivé základní životní potřeby vymezeny v příloze č. 1 k této vyhlášce. (2) Schopnost osoby zvládat základní životní potřeby pro účely stanovení stupně závislosti se hodnotí v přirozeném sociálním prostředí a s ohledem na věk fyzické osoby. (3) Při hodnocení schopnosti osoby zvládat základní životní potřeby se hodnotí a) tělesné struktury a b) tělesné funkce duševní, mentální, smyslové, oběhové, dechové, hematologické, imunologické, endokrinologické, metabolické, zažívací, vylučovací, neuromuskuloskeletální, včetně hrubé a jemné motoriky, a funkce hlasu, řeči a kůže, a to ve vztahu k rozsahu a tíži poruchy funkčních schopností. (4) Za neschopnost zvládání základní životní potřeby se považuje stav, kdy porucha funkčních schopností dosahuje úrovně úplné poruchy nebo poruchy těžké, kdy i přes využívání zachovaných potenciálů a kompetencí fyzické osoby a využívání běžně dostupných pomůcek, prostředků, předmětů denní potřeby nebo vybavení domácnosti, veřejných prostor nebo s využitím zdravotnického prostředku nelze zvládnout životní potřebu v přijatelném standardu. Za neschopnost zvládání základní životní potřeby se považuje rovněž stav, kdy režim nařízený odborným lékařem poskytujícím specializované zdravotnické služby neumožňuje provádění základní životní potřeby v přijatelném standardu. § 2 (1) Při hodnocení schopnosti osoby zvládat základní životní potřeby se posuzuje, zda z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je rozsah duševních, mentálních, tělesných a smyslových funkčních schopností dostatečný k pravidelnému zvládání základní životní potřeby a zda je fyzická osoba schopna rozpoznat, provést a zkontrolovat správnost zvládnutí základní životní potřeby. Přitom se přihlíží k tomu, zda dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav trvale ovlivňuje funkční schopnosti, k výsledku rehabilitace a k adaptaci na zdravotní postižení. (2) U osob, u nichž průběžně dochází ke zhoršování a zlepšování zdravotního stavu, trvá sledované období rozhodné pro posouzení závislosti zpravidla jeden rok; funkční schopnost zvládat základní životní potřebu se v takovém případě stanoví tak, aby odpovídala převažujícímu rozsahu schopnosti ve sledovaném období.“. 3. Za § 2 se vkládají nové § 2a až 2c, které znějí: „§ 2a Pokud osoba není schopna z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu zvládat alespoň jednu z aktivit, která je pro schopnost zvládat základní životní potřebu vymezena v příloze č. 1 k této vyhlášce, není schopna základní životní potřebu zvládat, a to bez ohledu na příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. § 2b Pokud osoba do 18 let věku nemá z důvodu nízkého věku a tomu odpovídajícímu stupni biopsychosociálního vývoje ještě vyvinutou schopnost zvládat některou ze základních životních potřeb nebo některou aktivitu, které jsou vymezeny v příloze č. 1 k této vyhlášce, není pro účely posuzování stupně závislosti považována za osobu, která je neschopna základní životní potřebu zvládat. To neplatí, pokud osoba z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu při zvládání základní životní potřeby nebo některé aktivity, které jsou vymezeny v příloze č. 1 k této vyhlášce, vyžaduje každodenní mimořádnou péči jiné fyzické osoby. § 2c Při hodnocení základních životních potřeb pro účely stanovení stupně závislosti se základní životní potřeby, u nichž bylo zjištěno, že je osoba z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu není schopna zvládat, sčítají.“. 4. V § 5 odst. 2, § 6 odst. 2 písm. a), § 8 odst. 2, § 9 odst. 2, § 10 odst. 2 písm. a), § 11 odst. 2 písm. a), § 12 odst. 2 písm. a), § 22 odst. 2 písm. b) bodě 1, § 23 odst. 2 a § 35 odst. 2 písm. c) se částka „100 Kč“ nahrazuje částkou „120 Kč“. 5. V § 6 odst. 2 písm. b) bodě 1, § 10 odst. 2 písm. b) bodě 1, § 11 odst. 2 písm. b) bodě 1, § 12 odst. 2 písm. b) bodě 1, § 13 odst. 2 písm. b) bodě 1, § 14 odst. 2 písm. b) bodě 1, § 15 odst. 2 písm. b) bodě 1, § 16 odst. 2 písm. b) bodě 1, § 17 odst. 2 písm. a) bodě 1, § 18 odst. 2 písm. b) bodě 1, § 22 odst. 2 písm. a) bodě 1, § 29 odst. 2 písm. b) bodě 1, § 32 odst. 2 bodě 1, § 33 odst. 2 písm. a) bodě 1 a § 35 odst. 2 písm. b) bodě 1 se částka „150 Kč“ nahrazuje částkou „160 Kč“. 6. V § 6 odst. 2 písm. c) se částka „20 Kč“ nahrazuje částkou „25 Kč“. 7. V § 6 odst. 2 písm. d) se částka „100 Kč“ nahrazuje částkou „110 Kč“. 8. V § 6 odst. 2 písm. e) se částka „50 Kč“ nahrazuje částkou „60 Kč“. 9. V § 10 odst. 2 písm. c), § 13 odst. 2 písm. a), § 14 odst. 2 písm. a), § 15 odst. 2 písm. a), § 16 odst. 2 písm. a), § 17 odst. 2 písm. b), § 18 odst. 2 písm. a) a § 35 odst. 2 písm. a) se částka „180 Kč“ nahrazuje částkou „200 Kč“. 10. V § 17 odst. 2 písm. c) se částka „100 Kč“ nahrazuje částkou „120 Kč“ a slova „písm. c), e) a g)“ se nahrazují slovy „písm. c) až g)“. 11. V § 22 odst. 2 písm. b) bodě 2 se částka „70 Kč“ nahrazuje částkou „90 Kč“ a částka „40 Kč“ se nahrazuje částkou „60 Kč“. 12. V § 29 odst. 2 písm. a) a § 33 odst. 2 písm. b) se částka „150 Kč“ nahrazuje částkou „170 Kč“. 13. V § 38 se odstavec 3 zrušuje. 14. Část šestá včetně nadpisu zní: „ČÁST ŠESTÁ NÁLEŽITOSTI PRŮKAZU ZAMĚSTNANCE OBCE A ZAMĚSTNANCE KRAJE OPRÁVNĚNÉHO K VÝKONU ČINNOSTÍ SOCIÁLNÍ PRÁCE § 39 Průkaz zaměstnance obce zařazeného do obecního úřadu obce s rozšířenou působností jako sociální pracovník a zaměstnance kraje zařazeného do krajského úřadu jako sociální pracovník, kterým se prokazuje při vstupu do obydlí za účelem vykonávání činností sociální práce, obsahuje tyto náležitosti: a) jméno, popřípadě jména, příjmení a titul zaměstnance, c) fotografii zaměstnance, d) označení „sociální pracovník“, d) označení příslušného úřadu, který průkaz vydal, otisk úředního razítka a podpis vedoucího zaměstnance, e) dobu platnosti průkazu.“. 15. Příloha č. 1 zní: „Příloha č. 1 k vyhlášce č. 505/2006 Sb. Vymezení schopností zvládat základní životní potřeby a) Mobilita: Za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna zvládat vstávání a usedání, stoj, zaujímat polohy, pohybovat se chůzí krok za krokem, popřípadě i s přerušováním zastávkami, v dosahu alespoň 200 m, a to i po nerovném povrchu, chůzi po schodech v rozsahu jednoho patra směrem nahoru i dolů, používat dopravní prostředky včetně bariérových. b) Orientace: Za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna poznávat a rozeznávat zrakem a sluchem, mít přiměřené duševní kompetence, orientovat se časem, místem a osobou, orientovat se v obvyklém prostředí a situacích a přiměřeně v nich reagovat. c) Komunikace: Za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna dorozumět se a porozumět, a to mluvenou srozumitelnou řečí a psanou zprávou, porozumět všeobecně používaným základním obrazovým symbolům nebo zvukovým signálům, používat běžné komunikační prostředky. d) Stravování: Za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna vybrat si ke konzumaci hotový nápoj a potraviny, nápoj nalít, stravu naporcovat, naservírovat, najíst se a napít, dodržovat stanovený dietní režim. e) Oblékání a obouvání: Za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna vybrat si oblečení a obutí přiměřené okolnostem, oblékat se a obouvat se, svlékat se a zouvat se, manipulovat s oblečením v souvislosti s denním režimem. f) Tělesná hygiena: Za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna použít hygienické zařízení, mýt si a osušovat si jednotlivé části těla, provádět celkovou hygienu, česat se, provádět ústní hygienu, holit se. g) Výkon fyziologické potřeby: Za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna včas používat WC, vyprázdnit se, provést očistu, používat hygienické pomůcky. h) Péče o zdraví: Za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna dodržovat stanovený léčebný režim, provádět stanovená léčebná a ošetřovatelská opatření a používat k tomu potřebné léky, pomůcky. i) Osobní aktivity: Za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna vstupovat do vztahů s jinými osobami, stanovit si a dodržet denní program, vykonávat aktivity obvyklé věku a prostředí jako např. vzdělávání, zaměstnání, volnočasové aktivity, vyřizovat své záležitosti. j) Péče o domácnost: Za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna nakládat s penězi v rámci osobních příjmů a domácnosti, manipulovat s předměty denní potřeby, obstarat si běžný nákup, ovládat běžné domácí spotřebiče, uvařit si teplé jídlo a nápoj, vykonávat běžné domácí práce, obsluhovat topení a udržovat pořádek.“. 16. V příloze č. 2 bodech 1 až 15 se sloupec „Zásadní“ zrušuje. 17. Příloha č. 3 se zrušuje. Čl. II Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2012. Ministr: Dr. Ing. Drábek v. r.
Vyhláška č. 390/2011 Sb.	Vyhláška č. 390/2011 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 518/2004 Sb., kterou se provádí zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 12. 12. 2011, datum účinnosti 1. 1. 2012, částka 136/2011 * Čl. I - Vyhláška č. 518/2004 Sb., kterou se provádí zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění vyhlášky č. 507/2005 Sb. a vyhlášky č. 452/2008 Sb., se mění takto: * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 1. 1. 2012 390 VYHLÁŠKA ze dne 29. listopadu 2011, kterou se mění vyhláška č. 518/2004 Sb., kterou se provádí zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů Ministerstvo práce a sociálních věcí stanoví podle § 77 odst. 1, § 78 odst. 12, § 81 odst. 5, § 119a odst. 8 a § 130 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění zákona č. 367/2011 Sb.: Čl. I Vyhláška č. 518/2004 Sb., kterou se provádí zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění vyhlášky č. 507/2005 Sb. a vyhlášky č. 452/2008 Sb., se mění takto: 1. V nadpisu nad § 2 se slova „úřadem práce“ nahrazují slovy „Úřadem práce“. 2. Poznámka pod čarou č. 3 zní: „3) § 104 zákoníku práce.“. 3. Poznámka pod čarou č. 4 zní: „4) § 163 a 176 zákoníku práce.“. 4. V § 5 odst. 1 se slova „úřad práce“ nahrazují slovy „Úřad práce“. 5. V nadpisu části druhé se slova „a chráněná pracovní dílna“ zrušují. 6. V nadpisu § 6 se slova „a pracovního místa v chráněné pracovní dílně“ zrušují. 7. V § 6 se slova „a pracovního místa v chráněné pracovní dílně“ zrušují. 8. V § 6 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňují se odstavce 2 a 3, které znějí: „(2) Při projednávání žádosti o uzavření dohody o zřízení nebo vymezení chráněného pracovního místa Úřad práce přihlíží k tomu, zda zaměstnavatel a) neuzavřel v období 12 měsíců přede dnem podání žádosti se zaměstnancem, který je osobou se zdravotním postižením, smlouvu, na jejímž základě by mu byl tento zaměstnanec povinen poskytovat finanční prostředky v rozporu s dobrými mravy, b) v den podání žádosti vyplácí nejméně 80 % zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením, na které může uplatnit nárok na příspěvek podle § 78 zákona, mzdu nebo plat bezhotovostně převodem na účet vedený u peněžního ústavu, nebo poštovní poukázkou, c) v den podání žádosti zaměstnává nadpoloviční většinu zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením, na svém pracovišti, d) přiděluje zaměstnancům, kteří jsou osobami se zdravotním postižením, práci vhodnou z hlediska pozitivních efektů na sociální integraci těchto osob, nebo z hlediska poměru finančních prostředků vynaložených ze státního rozpočtu na zaměstnávání osob se zdravotním postižením a tržeb získaných prodejem výrobků a služeb, které souvisí se zaměstnáváním těchto osob. (3) Dohodu o zřízení nebo vymezení chráněného pracovního místa lze uzavřít se zaměstnavatelem, který splňuje kritéria podle odstavce 2 písm. a), b) a d), nebo kritéria podle odstavce 2 písm. a) až c).“. 9. § 7 se zrušuje. 10. § 8 a 9 včetně nadpisu znějí: „§ 8 Druhy provozních nákladů chráněného pracovního místa (1) Za provozní náklady chráněného pracovního místa, na které lze zaměstnavateli podle § 76 zákona poskytnout příspěvek, se považují a) zvýšené správní náklady ve výši 7 % průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí předcházejícího kalendářního roku, kterými jsou náklady na 1. vedení personální, mzdové nebo sociální agendy zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením, 2. komunikaci se státními orgány a dalšími subjekty v souvislosti se zaměstnáváním osob se zdravotním postižením, 3. nájemné za plochy pracovních, skladových nebo manipulačních prostor spojených se zaměstnáváním osob se zdravotním postižením, 4. povinné revize zařízení, bez nichž nemohou být osoby se zdravotním postižením zaměstnávány, 5. povinné revize objektu sloužícího k zaměstnávání osob se zdravotním postižením, pokud je objekt ve vlastnictví zaměstnavatele, 6. služby spojené s užíváním objektu, zejména revize komínů, hromosvodů, elektroinstalace, jejichž cena je zahrnována do nájemného, 7. zvýšenou spotřebu energie a paliv spojenou se zaměstnáváním osob se zdravotním postižením, nebo 8. vodné a stočné spojené se zaměstnáváním osob se zdravotním postižením, b) náklady provozních zaměstnanců a pracovních asistentů, kterými jsou 1. mzdové náklady provozních zaměstnanců a pracovních asistentů v základním pracovněprávním vztahu k zaměstnavateli, a to v rozsahu odpovídajícím počtu hodin odpracovaných provozními zaměstnanci nebo pracovními asistenty při pomoci zaměstnancům, kteří jsou osobami se zdravotním postižením, nebo 2. náklady na zajištění pracovních asistentů v případě, že se nejedná o zaměstnance téhož zaměstnavatele, c) náklady na dopravu v souvislosti se zaměstnáváním osob se zdravotním postižením, kterými jsou náklady na 1. dopravu zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením, na pracoviště a z pracoviště, nebo 2. dopravu materiálu a hotových výrobků, d) náklady na přizpůsobení provozovny, kterými jsou náklady na 1. pořízení a ověření počítačového programového vybavení pro zaměstnávání osob se zdravotním postižením, 2. pořízení a přizpůsobení pomocných technologických zařízení používaných zaměstnanci, kteří jsou osobami se zdravotním postižením, 3. pořízení komunikačních a orientačních pomůcek, 4. přizpůsobení hygienických, tepelných, světelných nebo hlukových podmínek osobám se zdravotním postižením, nebo 5. výstavbu nebo rozšíření provozů potřebných pro zaměstnávání osob se zdravotním postižením, včetně nákladů na počítačové vybavení. (2) Pro účely odstavce 1 písm. b) se za provozního zaměstnance a pracovního asistenta nepovažuje zaměstnanec, na jehož zaměstnávání se poskytuje příspěvek podle § 78 zákona, nebo zaměstnanec, jehož mzdové náklady jsou hrazeny podle § 3 odst. 1 písm. a). (3) Je-li součástí nákladů uvedených v odstavci 1 i daň z přidané hodnoty a zaměstnavatel není plátcem této daně, považuje se daň z přidané hodnoty za provozní náklad chráněného pracovního místa. § 9 Druhy provozních nákladů chráněného pracovního místa osoby samostatně výdělečně činné (1) Za provozní náklady chráněného pracovního místa osoby samostatně výdělečně činné, na které lze podle § 76 zákona poskytnout příspěvek, se považují a) zvýšené správní náklady ve výši 7 % průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí předcházejícího kalendářního roku, kterými jsou náklady na 1. nájemné za plochy pracovních, skladových nebo manipulačních prostor, souvisejících s výkonem samostatné výdělečné činnosti, s výjimkou nájemného za prostory určené k bydlení, 2. povinné revize zařízení, bez nichž by osoba se zdravotním postižením nemohla samostatnou výdělečnou činnost vykonávat, 3. povinné revize objektu sloužícího k výkonu samostatné výdělečné činnosti, pokud je objekt ve vlastnictví osoby se zdravotním postižením a není určen k bydlení, 4. služby spojené s užíváním objektu, zejména revize komínů, hromosvodů, elektroinstalace, jejichž cena je zahrnována do nájemného, s výjimkou služeb za prostory určené k bydlení, 5. energie a palivo související s výkonem samostatné výdělečné činnosti, nebo 6. vodné a stočné související s výkonem samostatné výdělečné činnosti, b) náklady na dopravu, zejména materiálu a hotových výrobků, c) náklady na přizpůsobení provozovny sloužící k výkonu samostatné výdělečné činnosti, a to zejména náklady na 1. pořízení a ověření počítačového programového vybavení, 2. přizpůsobení a pořízení pomocných technologických zařízení, 3. přizpůsobení hygienických, tepelných, světelných nebo hlukových podmínek, nebo 4. výstavbu nebo rozšíření provozu, včetně nákladů na počítačové vybavení. (2) Je-li součástí nákladů uvedených v odstavci 1 i daň z přidané hodnoty a osoba samostatně výdělečně činná není plátcem této daně, považuje se daň z přidané hodnoty za provozní náklad chráněného pracovního místa osoby samostatně výdělečně činné.“. 11. V § 10 se věta první nahrazuje větou „Příspěvek podle § 76 zákona se poskytuje zálohově čtvrtletně nebo v jiném dohodnutém období10).“. 12. Nadpis části třetí zní: „PŘÍSPĚVEK NA PODPORU ZAMĚSTNÁVÁNÍ OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM NA CHRÁNĚNÉM PRACOVNÍM MÍSTĚ (K § 78 odst. 12 zákona)“. 13. Nadpis § 11 zní: „Výpočet průměrného čtvrtletního přepočteného počtu zaměstnanců a zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením“. 14. Poznámka pod čarou č. 8 zní: „8) § 79 zákoníku práce, ve znění zákona č. 362/2007 Sb.“. 15. V § 12 se slova „těžším zdravotním postižením“ nahrazují slovy „těžším zdravotním postižením9)“. 16. Za § 14 se vkládá nový § 14a, který včetně nadpisu zní: „§ 14a Druhy dalších nákladů, o které lze zvýšit příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením (1) Za další náklady, o které lze zvýšit příspěvek podle § 78 odst. 3 zákona, se považují a) zvýšené správní náklady ve výši 4 % průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí předcházejícího kalendářního roku, kterými jsou náklady na 1. vedení personální, mzdové nebo sociální agendy zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením, 2. komunikaci se státními orgány a dalšími subjekty v souvislosti se zaměstnáváním osob se zdravotním postižením, 3. nájemné za plochy pracovních, skladových nebo manipulačních prostor spojených se zaměstnáváním osob se zdravotním postižením, 4. povinné revize zařízení, bez nichž nemohou být osoby se zdravotním postižením zaměstnávány, 5. povinné revize objektu sloužícího k zaměstnávání osob se zdravotním postižením, pokud je objekt ve vlastnictví zaměstnavatele, 6. služby spojené s užíváním objektu, zejména revize komínů, hromosvodů, elektroinstalace, jejichž cena je zahrnována do nájemného, 7. zvýšenou spotřebu energie a paliv spojenou se zaměstnáváním osob se zdravotním postižením, nebo 8. vodné a stočné spojené se zaměstnáváním osob se zdravotním postižením, b) náklady provozních zaměstnanců a pracovních asistentů, kterými jsou 1. mzdové náklady provozních zaměstnanců a pracovních asistentů v základním pracovněprávním vztahu k zaměstnavateli, a to v rozsahu odpovídajícím počtu hodin odpracovaných provozními zaměstnanci nebo pracovními asistenty při pomoci zaměstnancům, kteří jsou osobami se zdravotním postižením, nebo 2. náklady na zajištění pracovních asistentů v případě, že se nejedná o zaměstnance téhož zaměstnavatele, c) náklady na dopravu spojené se zaměstnáváním osob se zdravotním postižením, kterými jsou náklady na 1. dopravu zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením, na pracoviště a z pracoviště, nebo 2. dopravu materiálu a hotových výrobků, d) náklady na přizpůsobení provozovny, kterými jsou náklady na 1. pořízení a ověření počítačového programového vybavení pro zaměstnávání osob se zdravotním postižením, 2. přizpůsobení a pořízení pomocných technologických zařízení používaných zaměstnanci, kteří jsou osobami se zdravotním postižením, 3. pořízení komunikačních a orientačních pomůcek, 4. přizpůsobení hygienických, tepelných, světelných nebo hlukových podmínek osobám se zdravotním postižením, nebo 5. výstavbu nebo rozšíření provozů potřebných pro zaměstnávání osob se zdravotním postižením, včetně nákladů na počítačové vybavení. (2) Pro účely odstavce 1 písm. b) se za provozního zaměstnance a pracovního asistenta nepovažuje zaměstnanec, na jehož zaměstnávání se poskytuje příspěvek podle § 78 zákona, nebo zaměstnanec, jehož mzdové náklady jsou hrazeny podle § 3 odst. 1 písm. a). (3) Je-li součástí nákladů uvedených v odstavci 1 i daň z přidané hodnoty a zaměstnavatel není plátcem této daně, považuje se daň z přidané hodnoty za provozní náklad chráněného pracovního místa.“. 17. V § 18 odstavec 2 zní: „(2) V případě, že počet osob se zdravotním postižením vypočtený podle odstavce 1 je větší než průměrný přepočtený počet zaměstnanců dodavatele, kteří jsou osobami se zdravotním postižením, potvrzený za kalendářní čtvrtletí, může si zaměstnavatel do plnění povinného podílu za sledovaný kalendářní rok započítat osoby se zdravotním postižením jen v počtu, který byl v jednotlivých kalendářních čtvrtletích potvrzen jako nejvyšší; při zjišťování tohoto počtu postupuje dodavatel podle § 11. Kalendářním čtvrtletím pro tyto účely je kalendářní čtvrtletí předcházející zdanitelnému plnění za dodání výrobků nebo služeb nebo zadání zakázek.“. 18. Za § 18 se vkládá nový § 18a, který zní: „§ 18a Zaměstnavatelé a osoby samostatně výdělečně činné podle § 81 odst. 2 písm. b) zákona mohou do celkové výše stanovené v § 81 odst. 3 zákona započítávat cenu bez daně z přidané hodnoty, a to za výrobky a služby poskytnuté v daném kalendářním roce, nebo za zadané zakázky splněné v daném kalendářním roce.“. 19. V nadpisu § 23 se slova „úřadem práce“ nahrazují slovy „Úřadem práce“. 20. V § 31 se za číslo „30“ vkládají slova „a podle § 114 zákona“. 21. Za § 31 se vkládá nová část sedmá, která včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 14 zní: „ČÁST SEDMÁ SDÍLENÉ ZPROSTŘEDKOVÁNÍ ZAMĚSTNÁNÍ (K § 119a odst. 8 zákona) § 31a (1) Informace o průběhu zprostředkování zaměstnání a o spolupráci uchazeče o zaměstnání s agenturou práce poskytuje agentura práce krajské pobočce Úřadu práce způsobem umožňujícím dálkový přístup. (2) Příspěvek na sdílené zprostředkování zaměstnání za každého uchazeče o zaměstnání, kterému agentura práce zprostředkovává zaměstnání na základě dohody s Úřadem práce, je splatný do 30 kalendářních dnů ode dne uzavření dohody podle § 119a zákona. (3) Příspěvek za umístění uchazeče o zaměstnání do pracovního poměru na dobu neurčitou je splatný do 30 kalendářních dnů ode dne vzniku pracovního poměru uchazeče o zaměstnání. (4) Příspěvek za setrvání umístěného uchazeče o zaměstnání v pracovním poměru na dobu neurčitou po dobu nejméně 6 měsíců je splatný do 30 kalendářních dnů ode dne, kdy agentura práce tuto skutečnost oznámila krajské pobočce Úřadu práce. (5) Příspěvky se poskytují bezhotovostně převodem na účet agentury práce. § 31b Pro účely sdíleného zprostředkování zaměstnání se výběr agentury práce vykoná v zadávacím řízení podle zvláštního právního předpisu14). 14) Zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů.“. Dosavadní části sedmá a osmá se označují jako části osmá a devátá. 22. V § 32 písm. h) se slova „Ministerstva práce a sociálních věcí“ nahrazují slovy „Úřadu práce“. 23. V příloze k vyhlášce č. 518/2004 Sb. se v nadpisu slova „úřadech práce a zaměstnanců v Ministerstvu práce a sociálních věcí“ nahrazují slovy „Úřadu práce a krajských pobočkách Úřadu práce“. 24. V příloze k vyhlášce č. 518/2004 Sb. se na přední straně služebního průkazu slova „razítko MPSV“ nahrazují slovy „razítko Úřadu práce ČR“. Čl. II Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2012. Ministr: Dr. Ing. Drábek v. r.
Vyhláška č. 389/2011 Sb.	Vyhláška č. 389/2011 Sb. Vyhláška o provedení některých ustanovení zákona o pomoci v hmotné nouzi Vyhlášeno 12. 12. 2011, datum účinnosti 1. 1. 2012, částka 136/2011 * § 1 - Zvýšení částky živobytí osoby z důvodu dietního stravování * § 1a - Specifikace komunikace mezi orgány pomoci v hmotné nouzi a peněžním ústavem a formát, obsah a struktura datové zprávy * § 1b - Specifikace komunikace mezi orgánem pomoci v hmotné nouzi a zaměstnavatelem a formát, obsah a struktura datové zprávy * § 1c - Specifikace komunikace mezi orgánem pomoci v hmotné nouzi a dodavatelem plynu nebo elektřiny a formát, obsah a struktura datové zprávy * § 2 - Náležitosti průkazu zaměstnance oprávněného k vykonávání činností sociální práce * § 3 - Zrušovací ustanovení * § 4 - Účinnost č. 1 č. 2 č. 3 Aktuální znění od 1. 7. 2024 (192/2024 Sb.) 389 VYHLÁŠKA ze dne 29. listopadu 2011 o provedení některých ustanovení zákona o pomoci v hmotné nouzi Ministerstvo práce a sociálních věcí stanoví podle § 80 zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění zákona č. 382/2008 Sb. a zákona č. 366/2011 Sb., (dále jen „zákon“): § 1 Zvýšení částky živobytí osoby z důvodu dietního stravování (K § 29 zákona) (1) Částka živobytí osoby, jejíž zdravotní stav podle doporučení příslušného odborného lékaře vyžaduje zvýšené náklady na dietní stravování, se zvyšuje měsíčně a) u diety nízkobílkovinné \| o 1 511 Kč, ---\|--- b) u diety při dialýze \| o 1 095 Kč, c) u diety nízkocholesterolové při hypercholesterolemii nebo hyperlipoproteinemii \| o 1 150 Kč, d) u diety diabetické \| o 1 238 Kč, e) u diety při onemocnění fenylketonurií \| o 2 431 Kč, f) u diety při onemocnění celiakií \| o 3 066 Kč, g) u diety při osteoporóze, pokud celotělová kostní densita poklesla o více než o 25 %, tj. T-skóre je horší než -2,5 \| o 1 194 Kč, h) u diety při laktózové intoleranci \| o 1 172 Kč, i) u diety v těhotenství a při kojení do 1 roku věku dítěte \| o 1 205 Kč. (2) Pokud zdravotní stav osoby vyžaduje více typů dietního stravování, zvyšuje se částka živobytí osoby pouze jednou, a to o částku odpovídající té z diet, která je nejvyšší. (3) Odborným lékařem příslušným k potvrzení potřeby příslušného typu dietyOdborným lékařem příslušným k potvrzení potřeby příslušného typu diety se rozumí pro dietu a) nízkobílkovinnou lékař poskytující osobě specializovanou ambulantní péči v oboru vnitřní lékařství nebo nefrologie, b) při dialýze lékař příslušného oddělení zdravotnického zařízení, kde je osoba v dialyzačním programu, c) nízkocholesterolovou, při hypercholesterolemii nebo hyperlipoproteinemii, lékař poskytující osobě specializovanou ambulantní péči v oboru vnitřní lékařství nebo endokrinologie, d) diabetickou lékař poskytující osobě specializovanou ambulantní péči v oboru diabetologie nebo registrující praktický lékař, který má osobu s ohledem na tuto diagnózu v dispenzární péči, e) při onemocnění fenylketonurií lékař poskytující osobě specializovanou ambulantní péči v oboru vnitřní lékařství nebo gastroenterologie, u dětí a mládeže lékař poskytující osobě specializovanou ambulantní péči v oboru dětská gastroenterologie a hepatologie, nebo registrující praktický lékař pro děti a dorost, který má osobu s ohledem na tuto diagnózu v dispenzární péči, f) při onemocnění celiakií lékař poskytující osobě specializovanou ambulantní péči v oboru vnitřní lékařství nebo gastroenterologie, u dětí a mládeže lékař poskytující osobě specializovanou ambulantní péči v oboru dětská gastroenterologie a hepatologie, nebo registrující praktický lékař pro děti a dorost, který má osobu s ohledem na tuto diagnózu v dispenzární péči, g) při osteoporóze lékař poskytující osobě specializovanou ambulantní péči v oboru vnitřní lékařství, endokrinologie, revmatologie, ortopedie nebo gynekologie a porodnictví, h) při laktózové intoleranci lékař poskytující osobě specializovanou ambulantní péči v oboru gastroenterologie, i) v těhotenství lékař poskytující osobě specializovanou ambulantní péči v oboru gynekologie a porodnictví, j) při kojení do 1 roku věku dítěte jeho registrující praktický lékař pro děti a dorost. § 1a Specifikace komunikace mezi orgány pomoci v hmotné nouzi a peněžním ústavem a formát, obsah a struktura datové zprávy (K § 50a odst. 2 zákona) Specifikace komunikace mezi orgánem pomoci v hmotné nouzi a bankoubankou, pobočkou zahraniční bankybanky, spořitelním a úvěrním družstvem, institucí elektronických peněz, pobočkou zahraniční instituce elektronických peněz, vydavatelem elektronických peněz malého rozsahu, platební institucí, pobočkou zahraniční platební instituce nebo poskytovatelem platebních služeb malého rozsahu (dále jen „peněžní ústavpeněžní ústav“) a formát, obsah a struktura datové zprávy jsou stanoveny v příloze č. 1 k této vyhlášce. Veškeré vyměňované XML soubory jsou zapečetěny kvalifikovanou elektronickou pečetípečetí (dále jen „pečeťpečeť“). § 1b Specifikace komunikace mezi orgánem pomoci v hmotné nouzi a zaměstnavatelem a formát, obsah a struktura datové zprávy (K § 50b odst. 1 zákona) Specifikace komunikace mezi orgánem pomoci v hmotné nouzi a zaměstnavatelem a formát, obsah a struktura datové zprávy jsou stanoveny v příloze č. 2 k této vyhlášce. § 1c Specifikace komunikace mezi orgánem pomoci v hmotné nouzi a dodavatelem plynu nebo elektřiny a formát, obsah a struktura datové zprávy (K § 50b odst. 1 zákona) Specifikace komunikace mezi orgánem pomoci v hmotné nouzi a dodavatelem plynu nebo elektřiny a formát, obsah a struktura datové zprávy jsou stanoveny v příloze č. 3 k této vyhlášce. § 2 Náležitosti průkazu zaměstnance oprávněného k vykonávání činností sociální práce (K § 63 odst. 3 zákona) Průkaz zaměstnance obceobce zařazeného do pověřeného obecního úřadu nebo obecního úřadu obceobce s rozšířenou působností jako sociálního pracovníka a zaměstnance státu zařazeného k výkonu práce v újezdním úřadu jako sociálního pracovníka, kterým se prokazuje při vstupu do obydlí za účelem vykonávání činností sociální práce, obsahuje tyto náležitosti: a) jméno, popřípadě jména, příjmení a titul zaměstnance, b) fotografii zaměstnance, c) označení „sociální pracovník“, d) označení příslušného úřadu, který průkaz vydal, otisk úředního razítka a podpis vedoucího zaměstnance, e) dobu platnosti průkazu. § 3 Zrušovací ustanovení Zrušuje se: 1. Vyhláška č. 504/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o pomoci v hmotné nouzi. 2. Vyhláška č. 626/2006 Sb., kterou se mění vyhláška č. 504/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o pomoci v hmotné nouzi. § 4 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2012. Ministr: Dr. Ing. Drábek v. r. Příloha č. 1 Specifikace komunikace mezi orgány pomoci v hmotné nouzi a peněžním ústavem a formát, obsah a struktura datové zprávy A) Specifikace komunikace mezi peněžním ústavempeněžním ústavem a orgánem pomoci v hmotné nouzi 1) Orgán pomoci v hmotné nouzi odešle písemnou žádost jako zprávu obsahující dokument výzvy a XML soubor z datové schránky orgánu pomoci v hmotné nouzi do datové schránky peněžního ústavupeněžního ústavu. Orgán pomoci v hmotné nouzi do předmětu datové zprávy vloží pouze text “XMLOPHNSOUC”. 2) Peněžní ústavPeněžní ústav na písemnou žádost orgánu pomoci v hmotné nouzi odešle zprávu s XML souborem s požadovanými daty do datové schránky orgánu pomoci v hmotné nouzi z datové schránky peněžního ústavupeněžního ústavu. Pro vytvoření XML souboru odpovědi peněžní ústavpeněžní ústav využije vlastní technické prostředky. Peněžní ústavPeněžní ústav do předmětu datové zprávy vloží pouze text “XMLOPHNSOUC”. B) Formát a struktura datové zprávy Datová zpráva pro komunikaci mezi orgánem pomoci v hmotné nouzi a peněžním ústavempeněžním ústavem je výhradně ve formátu XML. XML soubor je kódován v UTF-8. Jméno souboru je tvořeno kódem orgánu pomoci v hmotné nouzi, kódem peněžního ústavupeněžního ústavu a unikátním identifikátorem vytvořeným orgánem pomoci v hmotné nouzi při vytváření dotazu, a to podle následujících pravidel: Pořadí\| Část\| Délka\| Popis ---\|---\|---\|--- 1\| KodOPHN\| 3\| Kód dotazujícího se orgánu pomoci v hmotné nouzi. 2\| „-„\| 1\| Oddělovač. 3\| KodBanky\| 4\| Kód dotazovaného peněžního ústavupeněžního ústavu. 4\| -\| 1\| Oddělovač. 5\| CisloDavky\| 10\| Jednoznačné identifikační číslo dávky. 6\| „-„\| 1\| Oddělovač. 7\| „dot“ nebo „odp“\| 3\| Identifikace, zda se jedná o dotaz („dot“) nebo odpověď („odp“). 8\| „.xml“\| 4\| Přípona indikující typ souboru. 1) Dotaz je zabalen do SOAP obálky s hlavičkou, která obsahuje metadata zprávy a pečeťpečeť. Má následující strukturu: • SOAP-Envelope ○ SOAP-Header ■ Zprava ■ Signature ○ SOAP-Body ■ Davka • Dotaz (kolekce) ○ Dotazujici ○ DSubjekt 2) Odpověď je zabalena do SOAP obálky s hlavičkou, která obsahuje metadata zprávy a pečeťpečeť. Na každý dotaz je vytvořena právě jedna odpověď. Odpověď obsahuje tělo dotazu. Odpověď má následující strukturu: • SOAP-Envelope ○ SOAP-Header ■ Zprava ■ Signature ○ SOAP-Body ■ Davka • Odpoved (kolekce) o Dotaz ■ Dotazujici ■ Dsubjekt o Odpovidajici o DSubjekt o Ucet (0..n) o Chyba (místo DSubjekt a Ucet) C) Obsah datové zprávy 1) Dotaz obsahuje prvky Davka, Dotaz, Dotazujici a DSubjekt ve struktuře podle části B. Každý prvek se skládá z atributů. a) Prvek Davka Jeden soubor může obsahovat dotaz na více subjektů. Prvek Davka obsahuje dotazy na jednotlivé subjekty. Prvek\| Atribut\| Popis ---\|---\|--- Davka\| \| identifikace dávky \| Id\| Identifikátor pro podpis – musí být „Davka“ \| CisloDavky\| číslo dávky (dotazu) \| Pocet\| počet dotazů/odpovědí v dávce \| KodFU\| kód dotazujícího se orgánu pomoci v hmotné nouzi \| JmenoFU\| název dotazujícího se orgánu pomoci v hmotné nouzi \| KodBanky\| identifikační kód dotazovaného peněžního ústavupeněžního ústavu \| JmenoBanky\| název dotazovaného peněžního ústavupeněžního ústavu \| DatumCasDotazu\| datum a čas generování dotazu \| CisloDavkyOdpovedi\| číslo odpovědi (pouze v odpovědi) \| DatumCasOdpovedi\| datum a čas generování odpovědi (pouze v odpovědi) b) Prvek Dotaz Prvek Dotaz obsahuje identifikaci osoby a identifikaci dotazujícího se. Identifikace dotazu Prvek\| Atribut\| Popis ---\|---\|--- Dotaz\| \| \| TypDotazu\| Uvede se "02" \| KodDotazu\| Kód dotazu c) Prvek Dotazujici Identifikace dotazující se osoby. Prvek\| Atribut\| Popis ---\|---\|--- Dotazujici\| \| \| Jmeno\| Odpovědná osoba, jméno \| Cislo\| Odpovědná osoba, identifikační číslo d) Prvek DSubjekt Identifikace osoby, které se dotaz týká. Prvek\| Atribut\| Popis ---\|---\|--- DSubjekt\| \| \| RC\| rodné číslo klienta \| Typ\| Typ klienta \| Jmeno\| Jméno \| Ulice\| Ulice \| ObecObec\| ObecObec \| PSC\| Poštovní směrovací číslo 2) Odpověď obsahuje prvky Davka, Odpoved, Dotaz, Dotazujici, DSubjekt, Odpovidajici, Ucet a Chyba. Prvky Davka, Dotaz, Dotazujici a DSubjekt jsou stejné jako v dotazu. Prvek Dotaz je kopií přijatého dotazu. Prvek DSubjekt v prvku Odpoved je tvořen z dat peněžního ústavupeněžního ústavu, ne kopií dotazu. a) Prvek Odpoved Prvek Odpoved obsahuje data o účtech osoby, které se dotaz týká, případně chybu, pokud peněžní ústavpeněžní ústav danou osobu nerozpozná. Prvek\| Atribut\| Popis ---\|---\|--- Odpoved\| \| Identifikace odpovědi \| KodDotazu\| Kód dotazu b) Prvek Odpovidajici Identifikace pracovníka odpovědného za správnost a úplnost odpovědi na straně peněžního ústavupeněžního ústavu. Prvek\| Atribut\| Popis ---\|---\|--- Odpovidajici\| \| \| Jmeno\| Jméno \| Cislo\| Číslo pracovníka c) Prvek Ucet Identifikace účtu. Jeden záznam pro každý jeden nalezený účet. Prvek\| Atribut\| Popis ---\|---\|--- Ucet\| \| \| CisloUctu1\| 1\\. část čísla účtu \| CisloUctu2\| 2\\. část čísla účtu \| KodBanky\| Kód peněžního ústavupeněžního ústavu \| SpecSymbolICS\| Specifický symbol \| TypUctu\| Typ účtu \| KodMeny\| Měna \| Zustatek\| Zůstatek \| Datum\| Den stanoveného zůstatku d) Prvek Chyba Prvek Chyba se vytváří v případě chyby vzniklé při zpracování odpovědi. Prvek\| Atribut\| Popis ---\|---\|--- Chyba\| \| \| Kod\| Chybový kód (následující tabulka) \| Popis\| Text chyby V komunikaci mezi orgánem pomoci v hmotné nouzi a peněžním ústavempeněžním ústavem jsou rozpoznávány tyto chyby s těmito kódy: Chybový kód\| Chybová zpráva\| Komentář ---\|---\|--- -100\| Chybný kód bankybanky\| V headeru dotazu je chybný kód peněžního ústavupeněžního ústavu, který dotaz přijal. -101\| Chybný autentikační kód\| Došlo k chybě při kontrole autentikačního kódu, resp. podpisu. -200\| Chybný typ dotazu\| Typ dotazu je jiný než 01 / 02 / 03 / 04. -201\| Chybí identifikace dotazujícího se subjektu\| XML element dot:Dotazujici chybí nebo obsahuje některé prázdné atributy. -300\| Chybí identifikace klienta\| U dotazů typu 01 a 02 chybí element dot:DSubjekt nebo obsahuje pouze prázdné atributy. -303\| Chybná identifikace klienta pomocí RČ\| U dotazů typu 01 a 02 element dot:DSubjekt obsahuje chybnou hodnotu atributu rodného čísla. -304\| Nejednoznačná identifikace klienta prostřednictvím RČ\| U dotazů typu 01 a 02 je při generování odpovědi nalezeno více vlastníků (klientů) evidovaných pod jedním rodným číslem. 3) Atributy prvků dotazu a odpovědi jsou vyplněny podle následujících pravidel: Prvek\| Atribut\| Max. počet znaků\| Popis pole ---\|---\|---\|--- Dotaz\| TypDotazu\| 2\| Typ dotazu, vždy vyplněno hodnotou “02”. Dotaz\| KodDotazu\| 10\| Jedinečný kód dotazu generovaný dotazujícím se orgánem pomoci v hmotné nouzi. Dotazujici, Odpovidajici\| Cislo\| 8\| Identifikace odpovědné osoby, v dotazu číslo pracovníka orgánu pomoci v hmotné nouzi, v odpovědi identifikace pracovníka peněžního ústavupeněžního ústavu. Dotazujici, Odpovidajici\| Jmeno\| 40\| Titul, jméno a příjmení dotazujícího se nebo odpovídajícího pracovníka. DSubjekt\| Typ\| 1\| Vždy vyplněno jako “F”, fyzická osoba. Dsubjekt\| ICO\| 10\| Není využíváno. Dsubjekt\| RC\| 10\| Rodné číslo bez lomítka, devítimístné rodné číslo zůstává na 9 znaků. Dsubjekt\| Jmeno\| 40\| Vyplněno pouze v odpovědi. Dsubjekt\| Ulice\| 50\| Vyplněno pouze v odpovědi. Dsubjekt\| ObecObec\| 50\| Vyplněno pouze v odpovědi. Dsubjekt\| PSC\| 5\| Vyplněno pouze v odpovědi. Ucet\| CisloUctu1\| 6\| Nepovinné pole, je-li předčíslí rovno nule, není nutno jej uvádět. V předčíslí mohou být uvedeny úvodní nuly. Úvodní nuly jsou nevýznamové. Pole je variabilní délky. Ucet\| CisloUctu2\| 10\| Základní části čísla účtu. Mohou být uvedeny úvodní nuly. Úvodní nuly jsou nevýznamové. Pole je variabilní délky. Ucet\| KodBanky\| 4\| Kód peněžního ústavupeněžního ústavu podle číselníku ČNB AP – 0001 s úvodními nulami. Ucet\| SpecSymbolCS\| max. 10 znaků\| Není využíváno. Ucet\| TypUctu\| 1\| Vyplní se hodnotou “B” pro běžný účet, “V” pro vkladový účet, “J” pro jiný účet a “X” pro chráněný účet. Ucet\| KodMeny\| 3\| ISO kód měny, ve které je veden účet. Ucet\| Zustatek\| 15\| V jednotkách dané měny, přičemž poslední 2 místa oddělená desetinnou čárkou jsou desetinná místa příslušné měnové jednotky; bez úvodních nul, záporný zůstatek se znaménkem minus. Ucet\| Datum\| 10\| Datum zůstatku na účtu. Příloha č. 2 Specifikace komunikace mezi orgánem pomoci v hmotné nouzi a zaměstnavatelem a formát, obsah a struktura datové zprávy A) Specifikace způsobů odpovědi zaměstnavatele na výzvu orgánu pomoci v hmotné nouzi 1) Zaměstnavatel využívá pro odpověď na výzvu orgánu pomoci v hmotné nouzi tyto způsoby: a) odeslání odpovědi doplněného XML souboru z datové schránky zaměstnavatele, b) odeslání odpovědi prostřednictvím webového formuláře, nebo c) odeslání odpovědi prostřednictvím přímého volání služby založené na standardu GovTalk. 2) Specifikace způsobu odpovědi zaměstnavatele na výzvu orgánu pomoci v hmotné nouzi s využitím odeslání doplněného XML souboru z datové schránky zaměstnavatele: a) Pro odeslání doplněného XML souboru se využije datová schránka zaměstnavatele nebo datová schránka osoby, kterou zaměstnavatel zmocní prostřednictvím elektronické služby „Správa plných mocí“ ePortálu České správy sociálního zabezpečení, a doplněný XML soubor se adresuje do datové schránky určené orgánem pomoci v hmotné nouzi ve výzvě. b) Pro doplnění XML souboru je možné využít vlastní technické prostředky nebo volně dostupný online editor orgánu pomoci v hmotné nouzi. 3) Specifikace způsobu odpovědi zaměstnavatele na výzvu orgánu pomoci v hmotné nouzi prostřednictvím webového formuláře, dostupného v odkazu uvedeném ve výzvě při využití webového formuláře vyžaduje autentizaci zaměstnavatele prostřednictvím Informačního systému datových schránek, nebo datovou schránkou osoby, kterou zaměstnavatel zmocní prostřednictvím elektronické služby „Správa plných mocí“ ePortálu České správy sociálního zabezpečení. 4) Specifikace způsobu odpovědi zaměstnavatele na výzvu orgánu pomoci v hmotné nouzi prostřednictvím přímého volání služby založené na standardu GovTalk: a) Autentizace a elektronický podpis dat pro službu je prováděn výhradně kvalifikovaným certifikátem registrovaným u České správy sociálního zabezpečení. b) Pro podání prostřednictvím přímého volání služby se datová věta vloží do obálky ve formátu GovTalk verze 2. c) Datová věta je součástí elementu Body ve formátu XML. d) Struktura obálky, která je zveřejněna na internetových stránkách www.mpsv.cz ke dni odeslání odpovědi zaměstnavatele na výzvu orgánu pomoci v hmotné nouzi. B) Formát Odpověď zaměstnavatele je orgánem pomoci v hmotné nouzi přijímána výhradně ve formátu XML. C) Obsah a struktura datové zprávy 1) Obsah datové věty Atribut\| Typ\| Popis ---\|---\|--- UUID\| string\| Unikátní identifikátor výzvy. cisloJednaci\| string\| Číslo jednací výzvy k poskytnutí příjmů. rodneCislo\| string\| Rodné číslo zaměstnance. Jmeno, prijmeni\| string\| Jméno a příjmení zaměstnance. datumNarozeni\| Datum\| Datum narození zaměstnance. ikMPSV\| string\| Unikátní identifikátor zaměstnance. Prijmy\| kolekce\| Kolekce příjmů po jednotlivých měsících. vysePrijmuKodA1\| int\| Příjmy ze závislé činnosti vykonávané v České republice (Příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky uvedené v zákoně o daních z příjmů). vysePrijmuKodAB\| int\| Příjmy získané z náhrady mzdy (platu, odměny) za dobu prvních 14 dnů dočasné pracovní neschopnostidočasné pracovní neschopnosti (karantény) podle § 192 odst. 2 zákoníku práce (kód ab). vysePrijmuKodA1Mena, vysePrijmuKodABMena\| Měny, číselník\| Číselník měn, kódy podle normy ISO 4217. rok, mesic\| int\| Rok a měsíc, za který daný příjem náleží, podle výzvy. prijemOd, prijemDo\| Datum\| Data období, za které v daném roce a daném měsíci příjem náleží. bylZamestnancem\| boolean\| TRUE pokud byl alespoň část dotazovaného období zaměstnancem, jinak FALSE. 2) Datové typy Datum\| Textový řetězec data ve formátu RFC 3339, section 5.6, YYYY-MM-DD. ---\|--- 3) Číselníky Měny – jako klíč číselníku Měny je využíván kód měny podle normy ISO 4217. Příloha č. 3 Specifikace komunikace mezi orgánem pomoci v hmotné nouzi a dodavatelem plynu nebo elektřiny a formát, obsah a struktura datové zprávy A) Specifikace způsobů odpovědi dodavatele plynu nebo elektřiny na výzvu orgánu pomoci v hmotné nouzi 1) Dodavatel plynu nebo elektřiny odešle odpověď na výzvu orgánu pomoci v hmotné nouzi jako JSON soubor ve formátu podle části B z datové schránky dodavatele plynu nebo elektřiny. 2) Specifikace způsobu odpovědi dodavatele plynu nebo elektřiny na výzvu orgánu pomoci v hmotné nouzi s využitím odeslání JSON souboru ve formátu podle části B z datové schránky dodavatele plynu nebo elektřiny: a) Pro odeslání JSON souboru se využije datová schránka dodavatele plynu nebo elektřiny. b) Pro vytvoření JSON souboru dodavatel plynu nebo elektřiny využije vlastní technické prostředky. B) Formát Odpověď dodavatele plynu nebo elektřiny je orgánem pomoci v hmotné nouzi přijímána výhradně ve formátu JSON. C) Obsah a struktura datové zprávy 1) Obsah datové věty Pole\| Typ\| Popis ---\|---\|--- id\| string\| Id výzvy, na niž je odpovídáno. supplierId\| string\| Každý dodavatel plynu nebo elektřiny obdrží jednoznačný identifikátor od Ministerstva práce a sociálních věcí. Data\| array\| Pole záznamů s daty, 1 záznam obsahuje data pro 1 odběratele a 1 odběrné místo. Data/id\| string\| Bezvýznamový unikátní identifikátor záznamu, který byl součástí výzvy se žádostí o data. Musí být vrácen jako součást dat s náklady pro daného odběratele a odběrné místo. Data/client\| object\| Data odběratele. Data/client/clientId\| string\| Unikátní identifikátor odběratele v rámci systémů dodavatele plynu nebo elektřiny. Slouží hlavně pro případné řešení nestandardních situací, ve standardním procesu není nijak využito. Data/client/firstName\| string\| Jméno odběratele. Data/client/lastName\| string\| Příjmení odběratele. Data/client/dateOfBirth\| string\| Datum narození odběratele. Data/pointOfDelivery\| object\| Data odběrného místa. Data/pointOfDelivery/ean\| string\| Číslo odběrného místa elektřiny, pokud jde o elektřinu, jinak neuvedeno. Data/pointOfDelivery/eic\| string\| Číslo odběrného místa plynu, pokud jde o plyn, jinak neuvedeno. Data/pointOfDelivery/ruianId\| string\| Identifikátor adresy v RUIAN. Data/pointOfDelivery/commodity\| string, enum\| Komodita. Typ komodity podle číselníku uvedeného v bodu 3. data/transactions\| array\| Částky pro požadované období podle výzvy. Typ částky podle číselníku uvedeného v bodu 3. data/transactions/month\| string\| Měsíc a rok, podle formátu ISO 8061 (YYYY-MM). Data/transactions /trType\| string, enum\| Typ částky. Typ částky podle číselníku uvedeného v bodu 3. data/transactions/amount\| number\| Výše částky. Status\| string\| Dle číselníku Status uvedeného v bodu 3. Pokud je uveden status NOT_CLIENT, celá část “data” není uvedena. 2) Datové typy month\| Textový řetězec data ve formátu ISO 8061 YYYY-MM. ---\|--- 3) Číselníky Typ částek: Kód\| Typ částky\| Popis ---\|---\|--- P\| platba\| Platby od odběratele přijaté v daném měsíci. Pokud je více plateb v daném měsíci, je uveden součet. Nezapočítávají se platby nebo části plateb použité na pokuty nebo jiné sankce, případně na jiné další účely, jako je například pronájem LED žárovek (tyto částky se odečtou od částky, kterou odběratel v daném měsíci poslal). Z\| záloha (od zákazníka)\| Zálohy nebo jejich část vyrovnané platbou vykázané v měsíci původní zálohy. ZZ\| předepsaná záloha\| Záloha předepsaná odběrateli bez ohledu na to, jaké jsou jeho skutečné uhrazené zálohy. PV\| vyúčtovaný přeplatek vrácený odběrateli\| Přeplatek z vyúčtování vrácený odběrateli. Je uveden v měsíci, kdy došlo k vrácení, to znamená odeslání platby. PZ\| přeplatek použitý na zálohu\| Přeplatek z vyúčtování použitý na úhradu zálohy. Je uveden v měsíci splatnosti zálohy. NZ\| zaplacený nedoplatek faktury nebo jeho část\| Platba od odběratele přijatá v daném měsíci na úhradu nedoplatku z vyúčtování. Podle data přijetí platby (ne podle data splatnosti). Pokud má odběratel splátkový kalendář, uvede se příslušná částka též jako NZ v daném měsíci (NZ se tak rozloží do více měsíců). Typ komodity: Kód\| Typ komodity ---\|--- E\| elektřina G\| plyn Status: Kód\| Popis ---\|--- OK\| Nemusí být uveden, vše v pořádku. NOT_CLIENT\| Klient v žádné části požadovaného období nebyl majitelem daného odběrného místa. NOT_CLIENT_FULL_TIME\| Klient je/byl majitelem tohoto odběrného místa, ale ne pro celé požadované období – pro dané odběrné místo tedy mohou být data vrácena jen pro část požadovaného období.
Vyhláška č. 388/2011 Sb.	Vyhláška č. 388/2011 Sb. Vyhláška o provedení některých ustanovení zákona o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením Vyhlášeno 12. 12. 2011, datum účinnosti 1. 1. 2012, částka 136/2011 * § 1 - Seznam druhů a typů zvláštních pomůcek určených osobám se zdravotním postižením charakteru dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, na jejichž pořízení se poskytuje příspěvek na zvláštní pomůcku, je uveden v příloze č. 1 k této vyhlášce. * § 2 - Dovednosti vodicího psa, které musí splňovat, jsou uvedeny v příloze č. 2 k této vyhlášce. * § 2a - (1) Dočasný průkaz osoby se zdravotním postižením (dále jen „dočasný průkaz“) je vydáván jako papírová karta o rozměrech 54 x 86 mm, která je zatavena do průhledné laminační folie. * § 2b - Zdravotní stavy, které lze považovat za podstatné omezení schopnosti pohyblivosti a orientace pro účely přiznání průkazu osoby se zdravotním postižením, jsou uvedeny v příloze č. 4 k této vyhlášce. * § 2c - (1) Průkaz osoby se zdravotním postižením (dále jen „průkaz“) je vydáván jako polykarbonátová karta o rozměrech 54 x 86 mm. * § 3 - Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2012. č. 1 k vyhlášce č. 388/2011 Sb. č. 2 k vyhlášce č. 388/2011 Sb. č. 3 k vyhlášce č. 388/2011 Sb. č. 4 k vyhlášce č. 388/2011 Sb. č. 5 k vyhlášce č. 388/2011 Sb. Aktuální znění od 1. 1. 2022 (442/2021 Sb.) 388 VYHLÁŠKA ze dne 29. listopadu 2011 o provedení některých ustanovení zákona o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením Ministerstvo práce a sociálních věcí stanoví podle § 37 zákona č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů, (dále jen „zákon“): § 1 Seznam druhů a typů zvláštních pomůcek určených osobám se zdravotním postižením charakteru dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, na jejichž pořízení se poskytuje příspěvek na zvláštní pomůcku, je uveden v příloze č. 1 k této vyhlášce. § 2 Dovednosti vodicího psa, které musí splňovat, jsou uvedeny v příloze č. 2 k této vyhlášce. § 2a (1) Dočasný průkaz osoby se zdravotním postižením (dále jen „dočasný průkaz“) je vydáván jako papírová karta o rozměrech 54 x 86 mm, která je zatavena do průhledné laminační folie. (2) Na přední straně dočasného průkazu jsou uvedeny tyto údaje: a) označení druhu dočasného průkazu (TP, ZTP nebo ZTP/P), popřípadě doplněné o symbol označení osoby s úplnou nebo praktickou hluchotou nebo osoby hluchoslepé anebo osoby úplně nebo prakticky nevidomé, b) jméno, popřípadě jména a příjmení držitele dočasného průkazu, c) doba platnosti dočasného průkazu, d) fotografie držitele dočasného průkazu o rozměrech 23 x 30 mm. (3) Na zadní straně dočasného průkazu jsou uvedeny tyto údaje: a) označení krajské pobočky Úřadu práce, která dočasný průkaz vydala, b) datum vydání dočasného průkazu ve formátu den, měsíc, rok, c) datum narození držitele dočasného průkazu, d) podpis držitele dočasného průkazu, e) číslo dočasného průkazu, f) otisk úředního razítka a podpis oprávněné úřední osoby. (4) Vzor dočasného průkazu a symboly označení osoby s úplnou nebo praktickou hluchotou nebo osoby hluchoslepé anebo osoby úplně nebo prakticky nevidomé jsou uvedeny v příloze č. 3 k této vyhlášce. § 2b Zdravotní stavy, které lze považovat za podstatné omezení schopnosti pohyblivosti a orientace pro účely přiznání průkazu osoby se zdravotním postižením, jsou uvedeny v příloze č. 4 k této vyhlášce. § 2c (1) Průkaz osoby se zdravotním postižením (dále jen „průkaz“) je vydáván jako polykarbonátová karta o rozměrech 54 x 86 mm. (2) Na přední straně průkazu jsou uvedeny tyto údaje: a) označení druhu průkazu (TP, ZTP nebo ZTP/P), popřípadě doplněné o symbol označení osoby s úplnou nebo praktickou hluchotou nebo osoby hluchoslepé anebo osoby úplně nebo prakticky nevidomé, b) jméno, popřípadě jména a příjmení držitele průkazu, c) datum narození držitele průkazu, d) doba platnosti průkazu, e) fotografie držitele průkazu, f) číslo průkazu. (3) Na zadní straně průkazu jsou uvedeny tyto údaje: a) označení krajské pobočky Úřadu práce, která průkaz vydala, b) datum vydání průkazu ve formátu den, měsíc, rok, c) podpis držitele průkazu; jestliže podpis nebyl podle § 34a odst. 1 písm. d) zákona vyžádán, je místo podpisu uvedeno „Podpis nebyl vyžádán.“. (4) Fotografie předložená pro vydání průkazu musí odpovídat požadavkům na technické provedení fotografie pro vydání občanského průkazu1). (5) Vzor průkazu a symboly označení osoby s úplnou nebo praktickou hluchotou nebo osoby hluchoslepé anebo osoby úplně nebo prakticky nevidomé jsou uvedeny v příloze č. 5 k této vyhlášce. § 3 Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2012. Ministr: Dr. Ing. Drábek v. r. Příloha č. 1 k vyhlášce č. 388/2011 Sb. Seznam druhů a typů zvláštních pomůcek určených osobám se zdravotním postižením, na jejichž pořízení se poskytuje příspěvek na zvláštní pomůcku I. Zvláštní pomůcky určené osobám s těžkou vadou nosného nebo pohybového ústrojí 1. Osobám se zdravotním postižením, které je uvedeno v části I bodě 1 přílohy k zákonu, jsou určeny tyto zvláštní pomůcky: a) dodatečná úprava motorového vozidla; jedná se o úpravy vyžadující montáž, například ruční ovládání, usnadňování nastupování, nakládání vozíku, b) stavební práce spojené s uzpůsobením koupelny a WC, a to včetně stavebních prací spojených s rozšířením dveří v rámci uzpůsobení koupelny a WC; jedná se o stavební práce a s nimi nezbytně související materiál na úpravu, nikoli však o obklady, podlahové krytiny, sanitu apod. 2. Osobám se zdravotním postižením, které je uvedeno v části I bodě 1 písm. c), d), g), j) a k) přílohy k zákonu, jsou určeny tyto zvláštní pomůcky: speciální komponenty osobního počítače, například uzpůsobená klávesnice, myš, speciální programové vybavení umožňující ovládání počítače ústy, pohybem očí nebo pohybem hlavy. 3. Osobám se zdravotním postižením, které je uvedeno v části I bodě 1 písm. a), b), d) až i) a n) přílohy k zákonu, jsou určeny tyto zvláštní pomůcky: a) nájezdové ližiny, b) přenosná rampa, c) schodolez, d) svislá zdvihací plošina, včetně instalace, e) šikmá zvedací plošina, včetně instalace, f) stropní zvedací systém, včetně instalace, g) roštová rampa, včetně instalace. 4. Osobám se zdravotním postižením, které je uvedeno v části I bodě 1 písm. a) až g), i), j) a n) přílohy k zákonu, jsou určeny tyto zvláštní pomůcky: stavební práce spojené s rozšířením dveří v bytě. 5. Osobám se zdravotním postižením, které je uvedeno v části I bodě 1 písm. a), b), d) až i), l) a n) přílohy k zákonu, je určena tato zvláštní pomůcka: schodišťová sedačka, včetně instalace. II. Zvláštní pomůcky určené těžce zrakově postiženým osobám 1. Osobám se zdravotním postižením, které je uvedeno v části I bodě 2 přílohy k zákonu, jsou určeny tyto zvláštní pomůcky: a) kalkulátor s hlasovým výstupem, b) digitální zápisník pro zrakově postižené s hlasovým výstupem nebo braillským displejem, c) speciální programové vybavení pro zrakově postižené, d) elektronická orientační pomůcka pro zrakově postižené a hluchoslepé; jedná se o akustické orientační majáky, vysílačky pro ovládání akustických orientačních majáků, pomůcky na zachytávání vysokých překážek, e) multifunkční elektronická komunikační pomůcka pro zrakově postižené a hluchoslepé; jedná se o stolní nebo mobilní telefony se zvětšenou a kontrastní klávesnicí, ozvučené mobilní telefony nebo tablety se speciálními funkcemi či příslušenstvím pro zrakově postižené, f) měřící přístroje pro domácnost s hlasovým nebo hmatovým výstupem. 2. Osobám se zdravotním postižením, které je uvedeno v části I bodě 2 písm. a) a b) přílohy k zákonu, jsou určeny tyto zvláštní pomůcky: a) vodicí pes, b) psací stroj pro nevidomé, c) popisovací kleště pro nevidomé, d) indikátor barev pro nevidomé, e) braillský displej pro nevidomé, f) tiskárna reliéfních znaků pro nevidomé, g) hlasové popisovače pro nevidomé a hluchoslepé, h) digitální čtecí přístroj pro nevidomé s hlasovým výstupem. 3. Osobám se zdravotním postižením, které je uvedeno v části I bodě 2 písm. a) až c) přílohy k zákonu, jsou určeny tyto zvláštní pomůcky: a) diktafon, b) kamera s hlasovým výstupem. 4. Osobám se zdravotním postižením, které je uvedeno v části I bodě 2 písm. b) až d) přílohy k zákonu, jsou určeny tyto zvláštní pomůcky: a) kamerová zvětšovací lupa, b) digitální zvětšovací lupa. III. Zvláštní pomůcky určené těžce sluchově postiženým osobám 1. Osobám se zdravotním postižením, které je uvedeno v části I bodě 3 přílohy k zákonu, jsou určeny tyto zvláštní pomůcky: a) signalizační systémy nahrazující zvukové signály světelnou či vibrační signalizací, včetně instalace; jedná se například o signalizaci pláče dítěte, bytového zvonku, domovního zvonku, telefonního zvonění či výstražných jevů, b) speciální programové vybavení pro edukaci a reedukaci sluchu umožňující nácvik mluvení, odezírání nebo znakového jazyka; jedná se o aplikace do telefonu a programy do osobního počítače. 2. Osobám se zdravotním postižením, které je uvedeno v části I bodě 3 písm. b) přílohy k zákonu, je určena tato zvláštní pomůcka: individuální indukční smyčka. 3. Osobám se zdravotním postižením, které je uvedeno v části I bodě 3 písm. c) přílohy k zákonu, jsou určeny tyto zvláštní pomůcky: a) elektronická orientační pomůcka pro zrakově postižené a hluchoslepé; jedná se o akustické orientační majáky, vysílačky pro ovládání akustických orientačních majáků, pomůcky na zachytávání vysokých překážek, b) multifunkční elektronická komunikační pomůcka pro zrakově postižené a hluchoslepé; jedná se o stolní nebo mobilní telefony se zvětšenou a kontrastní klávesnicí, ozvučené mobilní telefony nebo tablety se speciálními funkcemi či příslušenstvím pro zrakově postižené. 4. Osobám se zdravotním postižením, které je uvedeno v části I bodě 3 písm. b) a c) přílohy k zákonu, jsou určeny tyto zvláštní pomůcky: a) pomůcka pro poslech zařízení způsobilého k reprodukci rozhlasového nebo televizního vysílání nebo pomůcka pro poslech zařízení k reprodukci zvukových nebo zvukově obrazových záznamů, b) telefonní zesilovač, c) pomůcka pro přenos zvuku; jedná se o mikrofon nebo přijímač, případně o jejich kombinaci. 5. Osobám se zdravotním postižením, které je uvedeno v části I bodě 3 písm. a) a b) přílohy k zákonu, je určena tato zvláštní pomůcka: zařízení umožňující komunikaci; jedná se o zařízení s podporou minimálně 4G LTE internetu, předním fotoaparátem minimálně 2 Mpx, displejem minimálně 5,8“, a optickou stabilizací obrazu. IV. Zvláštní pomůcky určené osobám se zdravotním postižením interní povahy způsobující těžké omezení pohyblivosti Osobám se zdravotním postižením, které je uvedeno v části I. bodě 4 přílohy k zákonu, jsou určeny tyto zvláštní pomůcky: a) nájezdové ližiny, b) přenosná rampa, c) schodolez, d) svislá zdvihací plošina, včetně instalace, e) šikmá zvedací plošina, včetně instalace, f) roštová rampa, včetně instalace, g) schodišťová sedačka, včetně instalace, h) dodatečná úprava motorového vozidla; jedná se o úpravy vyžadující montáž, například ruční ovládání, usnadňování nastupování, nakládání vozíku, i) stavební práce spojené s rozšířením dveří v bytě, j) stavební práce spojené s uzpůsobením koupelny a WC, a to včetně stavebních prací spojených s rozšířením dveří v rámci uzpůsobení koupelny a WC; jedná se o stavební práce a s nimi nezbytně související materiál na úpravu, nikoli však o obklady, podlahové krytiny, sanitu apod. V. Zvláštní pomůcky určené osobám se zdravotním postižením, které je uvedeno v části I bodě 5 přílohy k zákonu Osobám se zdravotním postižením, které je uvedeno v části I bodě 5 přílohy k zákonu, jsou určeny tyto zvláštní pomůcky: a) motorové vozidlo, b) speciální zádržné systémy, nikoli však běžné dětské autosedačky. Příloha č. 2 k vyhlášce č. 388/2011 Sb. Dovednosti vodicího psa Poslušnost, ovladatelnost a chování 1. Ovladatelnost na vodítku za klidu, na místě. Cílem dovednosti je, aby pes následoval osobu se zrakovým postižením při obratech a změně směru za klidu, na místě. 2. Ovladatelnost psa na vodítku za pohybu. Cílem dovednosti je, aby při chůzi pes zvládal chůzi na vodítku u nohy osoby se zrakovým postižením a kopíroval její pohyb. 3. Polohy psa v klidu vedle osoby se zrakovým postižením. Dovednost obsahuje zvládání cviků sedni, lehni, vstaň u nohy osoby se zrakovým postižením. 4. Aport. Cílem dovednosti je, aby se upuštěný nebo odhozený předmět dostal zpět do ruky osoby se zrakovým postižením; pes usedne nebo zůstane v klidu před osobou se zrakovým postižením, popřípadě u její nohy. 5. Odložení a ponechání psa o samotě se provádí v místech s pohybem osob tak, že osoba se zrakovým postižením se od psa vzdálí do takového místa, aby na ni pes neviděl. Odložený pes se musí chovat klidně, neopouštět místo odložení, nesmí štěkat na kolemjdoucí a ani je nijak obtěžovat. 6. Přivolání. Pes se musí okamžitě vrátit a s osobou se zrakovým postižením navázat tělesný kontakt jako reakci na své jméno s povelem „ke mně“ (popřípadě jiný povel, píšťalka podle verbálních možností osoby). Cílem dovednosti je, aby pes na povel osoby se zrakovým postižením zanechal dosavadní činnosti a okamžitě přiběhl na zavolání. Přivolání musí být pes schopen bez ohledu na rušivé vjemy (např. jiný pes, jakékoli jiné zvíře, hračky, děti, odhozená potrava, exkrementy). Pes je přivoláván z klidu (odložení) i z volného pohybu. 7. Chování psa na veřejných prostranstvíchveřejných prostranstvích. Pes se musí umět chovat na veřejných prostranstvíchveřejných prostranstvích, i když nevede osobu se zdravotním postižením. Nesmí obtěžovat kolemjdoucí, projevovat známky strachu nebo agresivního chování. Musí být čistotný, dobře ovladatelný, klidný v různorodých prostředích. Při odpočinku osoby se zrakovým postižením, v restauraci, čekárně, apod. musí pes zůstat v bezprostřední blízkosti osoby se zrakovým postižením. Není přípustné na žádost osoby se zrakovým postižením učit psa dovednosti sloužící k obraně nebo ochraně osoby (osob) nebo majetku, lovecké a slídičské dovednosti. 8. Chování psa při průchodu skupinou osob. Cílem dovednosti je, že se pes nechová ke skupině osob bázlivě nebo agresivně, neobtěžuje skupinu a ochotně vede osobu se zrakovým postižením. 9. Lhostejnost psa vůči zvukovým vjemům. Tímto se rozumí lhostejnost ke hlukům z pneumatických kladiv, kompresorů, těžkých nákladních aut, střelby apod. Pes by na tyto zvuky neměl reagovat vůbec nebo jen tak, aby jeho úlek nebo strach neohrozil bezpečnost osoby se zrakovým postižením. 10. Lhostejnost psa vůči pachovým a zrakovým vjemům. Pes by měl vést osobu se zrakovým postižením lhostejně kolem osob, vozidel, psů i jiných zvířat, kolem obchodů s potravinami, nádob s odpadky, pohozené potravy, apod. Pokud psa určité podněty ze soustředění vyruší, musí se na povel neprodleně soustředit na výkon své činnosti. Dovednosti potřebné k vodění osoby se zrakovým postižením 11. Zahájení a udržení směru a tempa chůze. Na povel „vpřed“ se dá pes do pohybu tak, aby vodič byl napnut. Pes jde po levé straně osoby se zrakovým postižením, musí jít před ní, aby jí mohl označit případné překážky. Pes v postroji má pravidelný krok, musí být při obvyklé chůzi uvolněný, nesmí příliš táhnout a bezdůvodně uhýbat ze směru chůze a musí se soustředit na cestu. Pes se musí pohybovat ve stálém tempu, nesmí chůzi zrychlovat ani zpomalovat, nemá-li k tomu závažný důvod (vyhýbání se překážkám apod.), musí umožňovat bezpečný a plynulý pohyb s ohledem na podmínky prostředí. 12. Změna směru chůze. Pes musí podle pokynů změnit směr chůze (odbočit do levé a pravé strany). Na povel „doleva“ nebo „vpravo“ odbočí buď ihned nebo, pokud to vyžaduje situace, vyhledá nejbližší možné a bezpečné místo pro odbočení do požadovaného směru a pokračuje plynule v chůzi. Na povel „zpět“ udělá pes s osobou se zrakovým postižením obrat na pravou ruku o 180 stupňů, vrací se po stejné trase a čeká na další povel. 13. Změna tempa a přerušení chůze. Chce-li osoba se zrakovým postižením chůzi zrychlit, dá psovi opakovaný povel „vpřed“ a sama chůzi zrychlí. Pes musí povel uposlechnout a chůzi zrychlit, aby byl vodič stále napnut. Na povel „pomalu“ musí pes zpomalit. Současně zpomaluje chůzi i osoba se zrakovým postižením, může psa ovlivnit i mírným škubnutím vodiče. Přerušení chůze – na povel „stůj“ se pes okamžitě zastaví a čeká na další povel. 14. Označení chodníku. Před vstupem do vozovky pes musí signalizovat okraj chodníku tak, že se zastaví co nejblíže u jeho hrany. Pes zastavuje vždy, i když se jedná o chodník se sníženým nájezdem pro vozíčkáře. Pes stojí a čeká až na povel k převedení přes vozovku. Při vstupu z vozovky na chodník je žádoucí, aby pes zastavil s předníma nohama na chodníku, aby se osoba se zrakovým postižením co nejméně zdržovala ve vozovce. Není chybou, pokud pes označí vstup z vozovky na chodník pouze krátkým zastavením nebo zpomalením chůze. 15. Převádění přes vozovku. Vozovku musí pes přecházet na povel „převeď“ přímo, pokud není ve směru přecházení překážka, kterou je třeba obejít. Pes přechází vozovku kolmo na chodník, vyrovnaným tempem chůze, nesmí během přecházení bezdůvodně zpomalit nebo zastavit, aby se v jízdní dráze zdržoval co nejméně a co nejkratší dobu. 16. Chůze po schodech. Schody směrem dolů pes označí tak, že zůstane stát na kraji prvního schodu a čeká na další povel. Není chybou, když před schody zpomalí tempo chůze. Před schody směrem nahoru se zastaví s předníma nohama na prvním schodu a vyčká na další povel. Po schodech vyjde až na povel „vpřed“, zpomalením nebo zastavením označí poslední schod. Pes musí po schodech jít plynule, přiměřenou rychlostí, podle potřeb osoby se zrakovým postižením, která jde vedle psa nebo za ním. 17. Vyhýbání překážkám po pravé straně. Pokud se na trase nachází překážka na pravé straně, pes tuto překážku obchází se zrakově postiženou osobou po její levé straně tak, že musí nechat volný prostor, aby jím osoba se zrakovým postižením mohla bezpečně projít a překážku minout. Není chybou, jestliže pes při míjení překážky zvolní rytmus chůze a tím upozorní osobu se zrakovým postižením, že míjí nějaké nebezpečné místo. 18. Vyhýbání překážkám po levé straně, průchod zúženým prostorem. Vyhýbání překážkám po levé straně je obdobné jako v předchozím bodu, jen s tím rozdílem, že pes s osobou se zrakovým postižením obchází překážku z její pravé strany. Pokud se při průchodu okolo překážky prostor zúží tak, že by pes s osobou se zrakovým postižením bezpečně neprošel, pes výrazně zpomalí tempo. 19. Vyhýbání vysokým překážkám. Pes musí umět řešit i vysoké překážky, pod kterými by sám podešel. Pes tyto překážky obchází nebo označuje zastavením, není-li možno se jim vyhnout. Tyto zvýšené překážky se často vyskytují při opravách střech domů, při označení výkopů, lešení, závory apod. Může se jednat i o větve stromů. 20. Překážky pod úrovní terénu, terénní nerovnosti. Pes musí označit a bezpečně se vyhnout překážkám pod úrovní terénu (díry v chodníku, nechráněné výkopy, velké louže). 21. Pohyblivé překážky na trase jsou chodci, kočárky, děti apod., které osoba se zrakovým postižením se psem míjí nebo předchází. V těchto případech se pes samostatně rozhoduje, z které strany překážku obejde tak, aby do ní osoba se zrakovým postižením nenarazila. 22. Jízda na eskalátoru nebo travelátoru. Pes dovede osobu se zrakovým postižením k eskalátoru nebo travelátoru, který jede správným směrem, a zastaví tak, aby si mohla rukou ověřit směr pohybu madla. Na povel „vpřed“ nastoupí pes na eskalátor nebo travelátor zároveň s osobou se zrakovým postižením. Během jízdy pes v klidu stojí, neotáčí se, nesmí projevovat strach. Při vystupování pes v klidu, plynule z eskalátoru nebo travelátoru vystoupí. 23. Vyvedení z nepřehledné situace. Jestliže překážka zabírá celou šíři chodníku, musí ji pes označit zastavením, na další povel se jí samostatně a bezpečně vyhnout a pokračovat ve směru chůze. Pes musí být schopen zhodnotit nepřehlednou situaci, kdy nelze dále pokračovat v chůzi. Je to tzv. „slepá trasa“, kdy je bezpečnost osoby se zrakovým postižením ohrožena. Osoba se zrakovým postižením dává psovi povel „vyveď“. Pes se musí umět zorientovat a samostatně situaci vyřešit, obejít překážku a vrátit se zpět na původní trasu. Pes na známé trase najde cestu zpět z interiéru (obchodní domy, nádraží) ke vchodovým dveřím a najde trasu domů, jestliže osoba se zrakovým postižením ztratí orientaci. 24. Schopnost chůze mimo chodníky a na venkově. Pes musí umět pracovat v situaci, kdy po straně vozovky nejsou žádné vymezené chodníky. Podle pravidel silničního provozu musí jít chodec po levém okraji. Na povel „kraj“ se musí pes držet levé krajnice tak těsně, jak to dovolují terénní nerovnosti. V relevantním případě lze na trase použít i chůzi po pravé krajnici. Pes musí umět udržovat bezpečnou vzdálenost od okraje (krajnice) vozovky na levé, popřípadě i na pravé straně. Pes musí být schopen pracovat i na venkově, kde za ploty štěkají psi, krajnice jsou nerovné, chodníky rozbité. Vyhledávací dovednosti 25. Nalezení přechodu pro chodce. Pes musí nalézt správné místo pro přejití vozovky, přechod pro chodce – na povel „přechod“ nebo „zebra“ anebo v relevantním případě najít světelný přechod pro chodce. Pes při označení obrubníku zůstává stát, dokud nedostane povel k převedení přes vozovku. 26. Nalezení schodů, eskalátoru nebo travelátoru. Na povel „schody“ pes musí umět nalézt schody a dovést k nim osobu se zrakovým postižením. Na povel pes rozliší směr schodů „nahoru“, „dolů“. Na povel „schody“ pes vyhledává schody v exteriéru i interiéru, při nástupu do dopravních prostředků a při výstupu z dopravních prostředků. Po nalezení schodů je musí pes správně označit a bezpečně vést (bod 16). Na stejný povel pes vyhledává eskalátor i travelátor. Po nalezení eskalátoru nebo travelátoru, který jede správným směrem, jej musí pes bezpečně označit a nastoupit (bod 22). 27. Nalezení dveří. Na povel „dveře“ pes musí umět nalézt nejbližší dveře, dovést osobu se zrakovým postižením do jejich těsné blízkosti a vyčkat na další povel. Je žádoucí, aby pes zastavil s hlavou pod klikou dveří. Po otevření dveří jimi pes s osobou bezpečně projde, zastaví a počká, až osoba se zrakovým postižením dveře zavře. Na další povel pokračují ve směru chůze. Pokud jsou dveře otevřené, pes zpomalí tempo chůze a plynule projde dveřmi tak, aby měla osoba dostatek místa na bezpečné projití. Pes na povel „dveře“ nalézá dveře v exteriéru i interiéru, dveře do i z dopravních prostředků, dveře do výtahu i samootvírací dveře. Pro nalezení správných dveří se používá přídavný povel „doleva“ nebo „vpravo dveře“. 28. Nalezení zastávky hromadné dopravy. Na povel „zastávka“ musí pes umět nalézt zastávku veřejné hromadné dopravy. Pes nesmí vykazovat známky nedůvěry nebo stresu při příjezdu prostředku veřejné hromadné dopravy. 29. Nalezení chodníku. Na povel „chodník“ pes musí umět nalézt a označit okraj chodníku. 30. Nalezení výtahu. Pes vyhledá a označí dveře výtahu. Osoba se zrakovým postižením po otevření dveří dá povel „vpřed“ pes vstoupí do výtahu a na povel „místo“ zaujme místo u stěny, nevstává, nepobíhá, vstane až po zastavení výtahu na povel osoby. Dovednosti při cestování v dopravních prostředcích 31. Nástup do dopravních prostředků. Při nástupu do tramvaje, autobusu a trolejbusu pes na povel „dveře“ vyhledá a označí dveře (obvykle první) vozidla. Následuje povel „vpřed“ a po nastoupení zaujme pes na povel „místo“ místo za řidičem nebo jiné vhodné místo podle konkrétního dopravního prostředku. Při nástupu do metra pes na povel „dveře“ vyhledá a označí kterékoliv dveře a na povel „vpřed“ a „místo“ zaujme místo vlevo, popřípadě vpravo u protilehlých dveří. Při nástupu do vlaku pes na povel „dveře“ vyhledá dveře, osoba se zrakovým postižením pustí vodič postroje a drží psa na vodítku, na povel „hop“ vyskočí pes do vlaku na plošinu a čeká. Osoba nastoupí samostatně za psem. Pes musí nastupovat klidně, v relevantním případě najít volné sedadlo a zaujmout určené místo. Pes musí být schopen na povel nastoupit do auta na určené místo podle typu vozidla. 32. Výstup z dopravních prostředků. Při vystupování z tramvaje, autobusu, trolejbusu, metra na povel „dveře“ musí pes najít východ, počkat u prvního schodu, u nízkopodlažních dopravních prostředků u hrany vozidla a poté jít na pokyn za osobou se zrakovým postižením (náležitým způsobem) rychlostí podle potřeby osoby a s ohledem na situaci. Z metra vystupuje pes co nejplynuleji. Při výstupu z vlaku pes dovede osobu ke dveřím vagonu, na plošině před schody osoba psa odloží na povel „zůstaň“ a z vlaku vystupuje sama. Poté psa k sobě přivolá. Při výstupu z auta smí pes opustit auto až na pokyn, při otevření dveří zůstává v klidu a čeká na povel. 33. Cestování. Při cestování nesmí pes projevovat známky strachu nebo kinetózy. V metru a na vlakových nástupištích se pes musí pohybovat v dostatečné vzdálenosti od kraje nástupiště, aby nebyla osoba se zrakovým postižením ohrožena pádem do kolejiště. Na tramvajových ostrůvcích se pes musí chovat klidně, pohybovat se tak, aby neohrozil bezpečnost osoby a na pokyn osoby opustit ostrůvek požadovaným směrem (nalezení přechodu pro chodce, nástup do tramvaje). Dovednosti v místě bydliště 34. Obchody, lavičky v místě bydliště, cesta domů. V místě bydliště se pes musí naučit potřebné trasy pro osobu se zrakovým postižením. Základní je trasa domů (obvykle na povel „domů“), dále do obchodu, včetně nalezení prodejního pultu, do parku, včetně nalezení lavičky, k lékaři, na poštu apod. podle potřeb osoby. Příloha č. 3 k vyhlášce č. 388/2011 Sb. Vzor dočasného průkazu a symboly označení osoby se zdravotním postižením A. Vzor dočasného průkazu 1. Vzor dočasného průkazu TP Přední strana 938kB Zadní strana 1.1MB 2. Vzor dočasného průkazu ZTP Přední strana 912kB Zadní strana 1.1MB 3. Vzor dočasného průkazu ZTP/P Přední strana 912kB Zadní strana 1.1MB B. Symboly označení osoby se zdravotním postižením 1. Symbol označení osoby s úplnou nebo praktickou hluchotou 199kB 2. Symbol označení osoby hluchoslepé 347kB 3. Symbol označení osoby úplně nebo prakticky nevidomé 189kB Příloha č. 4 k vyhlášce č. 388/2011 Sb. Zdravotní stavy, které lze považovat za podstatné omezení schopnosti pohyblivosti a orientace pro účely přiznání průkazu osoby se zdravotním postižením 1. Za podstatné omezení schopnosti pohyblivosti a orientace na úrovni středně těžkého funkčního postižení pohyblivostistředně těžkého funkčního postižení pohyblivosti a orientace lze považovat tyto zdravotní stavy: a) ztráta úchopové schopnosti nebo podstatné omezení funkce horní končetiny, b) anatomická ztráta několika prstů nohou nebo ztráta nohy v nártu a výše až po bérec včetně, c) podstatné omezení funkce dolní končetiny, d) středně těžké omezení funkce dvou končetin, e) zkrácení dolní končetiny přesahující 5 cm, f) postižení pánve s poruchou pánevního prstence a závažnou neurologickou symptomatologií, g) postižení páteře s často recidivujícími projevy nervosvalového dráždění a poruchou svalového korzetu nebo se ztuhnutím dvou úseků páteře, h) stavy spojené s často se opakujícími poruchami vědomí nebo závrativými stavy, i) omezení pohyblivosti a celkové výkonnosti při běžném zatížení při interních a onkologických postiženích, j) psychické postižení s opakujícími se poruchami komunikace a orientace v exteriéru; u mírného stupně autistické poruchy se zachovanou přiměřenou komunikací a chováním v obvyklých situacích, s obtížným navazováním sociálních kontaktů, s projevy zvláštních nebo neadekvátních odpovědí na sociální stimulaci okolí, k) neurodegenerativní postižení s pohybovou chudostí, poruchou posturální stability, slabostí dvou končetin a podstatným snížením dosahu chůze. 2. Za podstatné omezení schopnosti pohyblivosti a orientace na úrovni těžkého funkčního postižení pohyblivostitěžkého funkčního postižení pohyblivosti a orientace lze považovat tyto zdravotní stavy: a) anatomická ztráta dolní končetiny v kolenním kloubu nebo výše, exteriérový uživatel protézy, b) anatomická ztráta dolních končetin v nártech nebo v nártu a bérci, c) funkční ztráta dolní končetiny se ztrátou opěrné funkce, d) anatomická ztráta dolní a horní končetiny v úrovni bérce a předloktí, e) anatomická ztráta horních končetin v úrovni předloktí, f) těžké omezení funkce dvou končetin, g) postižení pánve provázené těžkými parézami dolních končetin nebo závažnou nestabilitou pánevního prstence, h) postižení páteře provázené těžkými parézami končetin nebo ztuhnutím tří úseků páteře nebo závažné deformity páteře s omezením exkurzí hrudníku, i) těžké postižení pohyblivosti a celkové výkonnosti již při lehkém zatížení při interních a onkologických postiženích, j) celková ztráta sluchu podle Fowlera 85% a více s neschopností slyšet zvuky a rozumět řeči i přes nejlepší korekci (oboustranná praktická nebo úplná hluchota) u osoby starší 18 let věku, k) kombinované postižení sluchu a zraku (hluchoslepota) funkčně v rozsahu oboustranné středně těžké nedoslýchavosti, kterou se rozumí ztráta sluchu podle Fowlera 40 až 65%, a oboustranné silné slabozrakosti, kterou se rozumí zraková ostrost s nejlepší možnou korekcí na lepším oku, kdy maximum je menší než 6/60 a minimum rovné nebo lepší než 3/60, nebo oboustranné koncentrické zúžení zorného pole v rozsahu 30 až 10 stupňů, i když centrální ostrost není postižena, l) oboustranná těžká ztráta zraku, kterou se rozumí zraková ostrost s korekcí, kdy maximum je menší než 3/60, minimum lepší než 1/60, m) psychické postižení s často se opakujícími závažnými poruchami komunikace a orientace v exteriéru; u středně těžkého stupně autistické poruchy s nápadnými deficity ve verbální a nonverbální komunikaci, značně abnormálním nebo rušivým chováním, s výrazně redukovanou nebo výrazně abnormální reakcí na sociální stimulaci okolí, n) neurodegenerativní postižení s mnohočetnými hybnými komplikacemi typu rigidity, hypokinézy, tremoru, ataxie, mimovolných pohybů. 3. Za podstatné omezení schopnosti pohyblivosti a orientace na úrovni zvlášť těžkého funkčního postižení nebo úplného postižení pohyblivosti a orientace lze považovat tyto zdravotní stavy: a) anatomická ztráta dolní končetiny v kolenním kloubu nebo výše, interiérový uživatel protézy nebo odkázanost na invalidní vozík z uvedeného důvodu, b) anatomická ztráta dolních končetin v bércích nebo výše, c) anatomická ztráta horních končetin v úrovni lokte nebo výše nebo anatomická ztráta horní a dolní končetiny v úrovni paže a stehna, d) funkční ztráta dolní končetiny se ztrátou opěrné funkce a současná funkční ztráta horní končetiny, e) funkční ztráta dolních končetin se ztrátou opěrných funkcí, f) zvlášť těžká porucha pohyblivosti na základě závažného postižení tří a více funkčních celků pohybového ústrojí; funkčním celkem se rozumí hrudník, páteř, pánev, končetina, g) disproporční poruchy růstu provázené závažnými deformitami končetin a hrudníku, pokud tělesná výška nepřesahuje po ukončení růstu 120 cm, h) multiorgánové selhávání dvou a více orgánů nebo ztráta imunity spojené se zvlášť těžkým postižením orientace nebo pohyblivosti, i) celková ztráta sluchu podle Fowlera 85% a více s neschopností slyšet zvuky a rozumět řeči i přes nejlepší korekci (oboustranná praktická nebo úplná hluchota) u osoby mladší 18 let věku, j) neúplná (praktická) nevidomost obou očí, kterou se rozumí zraková ostrost s nejlepší možnou korekcí 1/60, 1/50 až světlocit se správnou světelnou projekcí nebo omezení zorného pole do 5 stupňů kolem centrální fixace, i když centrální zraková ostrost není postižena, nebo úplná nevidomost obou očí, kterou se rozumí ztráta zraku zahrnující stavy od naprosté ztráty světlocitu až po zachování světlocitu s chybnou světelnou projekcí, k) kombinované těžké postižení sluchu a zraku (těžká hluchoslepota) funkčně v rozsahu oboustranné těžké nedoslýchavosti až hluchoty, kterou se rozumí ztráta sluchu podle Fowlera horší než 65%, a oboustranná těžká ztráta zraku, kterou se rozumí zraková ostrost s korekcí, kdy maximum je menší než 3/60, minimum lepší než 1/60, l) střední, těžká nebo hluboká mentální retardace nebo demence, je-li IQ nižší než 50, m) psychické postižení se ztrátou duševních kompetencí, s neschopností komunikace a orientace; u těžkého stupně autistické poruchy s těžkou poruchou verbální a nonverbální komunikace, těžce abnormálním nebo rušivým chováním, s minimální odpovědí nebo těžce abnormální reakcí na sociální stimulaci okolí, n) neurodegenerativní postižení s akinézou, mnohočetnými velmi těžkými hybnými komplikacemi a těžkými neuropsychickými projevy. Příloha č. 5 k vyhlášce č. 388/2011 Sb. Vzor průkazu a symboly označení osoby se zdravotním postižením A. Vzor průkazu 1. Vzor průkazu TP Přední strana 1.4MB Zadní strana 1.3MB 2. Vzor průkazu ZTP Přední strana 1.4MB Zadní strana 1.3MB 3. Vzor průkazu ZTP/P Přední strana 1.4MB Zadní strana 1.3MB B. Symboly označení osoby se zdravotním postižením 1. Symbol označení osoby s úplnou nebo praktickou hluchotou 210kB 2. Symbol označení osoby hluchoslepé 352kB 3. Symbol označení osoby úplně nebo prakticky nevidomé 185kB 1) § 7 vyhlášky č. 400/2011 Sb., kterou se provádí zákon o občanských průkazech a zákon o cestovních dokladech.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 107/2011 Sb. m. s.	Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 107/2011 Sb. m. s. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Dohody mezi vládou České republiky a vládou Černé Hory o hospodářské a průmyslové spolupráci Vyhlášeno 12. 12. 2011, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 22. 9. 2011, částka 56/2011 * Článek 1 - Smluvní strany budou, na základě této Dohody a v souladu s právními předpisy platnými na území států Smluvních stran, podporovat rozvoj dvoustranných hospodářských vztahů a podněcovat hospodářskou a průmyslovou spolupráci. * Článek 2 - Smluvní strany souhlasí s podporou hospodářské spolupráce v následujících oblastech, které budou podrobněji upraveny vzájemnou dohodou: * Článek 3 - 1. Tato Dohoda se může vztahovat mimo jiné na podporu následujících činností: * Článek 4 - 1. Činnosti uvedené ve článku 3, odstavec 1, písmeno a) a b) mohou být prováděny prostřednictvím uzavření finančních nebo obchodních smluv, programů nebo projektů, vytvořených kompetentními subjekty a institucemi obou zemí, které upřesní práci, plán, finan * Článek 5 - 1. V souladu s právem platným na území přijímajícího státu posuzují výběr subjektů států Smluvních stran, které mají provádět činnosti uváděné v článku 4 této Dohody v České republice, příslušné orgány České republiky, a to na základě návrhu černohorské st * Článek 6 - 1. Smluvní strany, s cílem usnadnit provádění této Dohody a vedeny úsilím rozšířit a rozvinout vzájemné hospodářské vztahy, tímto zřizují Smíšený výbor pro dvoustrannou hospodářskou spolupráci, dále jen „Smíšený výbor“. * Článek 7 - Smíšený výbor vykonává především následující činnosti: * Článek 8 - 1. Smíšenému výboru předsedají společně zástupci příslušných ministerstev zodpovědní za hospodářskou a průmyslovou spolupráci obou stran, na úrovni státního tajemníka nebo náměstka ministra, nebo zástupce, který byl jimi k tomuto účelu zplnomocněn. * Článek 9 - Smluvní strany se mohou na požádání kterékoli z nich učiněné přímo nebo prostřednictvím Smíšeného výboru zapojit do konzultací týkajících se otázek, které se jich týkají nebo se mohou dotknout výkladu nebo provádění této Dohody. * Článek 10 - 1. Spolupráce mezi Smluvními stranami podle této Dohody bude probíhat v souladu s mezinárodními závazky Smluvních stran, včetně závazků vyplývajících z mezinárodních smluv uzavřených Evropskými společenstvími nebo mezi Evropskými společenstvími a členskými * Článek 11 - Tato Dohoda vstoupí v platnost datem přijetí pozdější nóty, v níž si Strany vzájemně oznámí, že všechny vnitrostátní právní postupy nezbytné pro její vstup v platnost v daných zemích byly splněny. * Článek 12 - 1. Tato Dohoda je uzavřená na dobu neurčitou. Každá ze Smluvních stran může Dohodu ukončit písemným oznámením druhé Smluvní straně učiněným diplomatickou cestou. Oznámení o ukončení vstoupí v platnost 6 (šest) měsíců poté, co bylo doručeno druhé Smluvní st Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 22. 9. 2011 107 SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 27. dubna 2011 byla v Cetyni podepsána Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Černé Hory o hospodářské a průmyslové spolupráci. Dohoda vstoupila v platnost na základě svého článku 11 dne 22. září 2011. České znění Dohody a anglické znění, jež je pro její výklad rozhodné, se vyhlašují současně. Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Černé Hory o hospodářské a průmyslové spolupráci Vláda České republiky a vláda Černé Hory (dále jen „Smluvní strany“); S přáním vytvořit vhodný rámec pro trvalý dialog mezi Smluvními stranami, který umožní analyzovat a přijmout opatření nezbytná k podpoře a rozvoji dvoustranných hospodářských vztahů, ze kterých budou mít prospěch obě země; S vědomím závazků vyplývajících z členství České republiky v Evropské unii a přihlášky Černé Hory ke členství v Evropské unii; se dohodly na následujícím: Článek 1 Smluvní strany budou, na základě této Dohody a v souladu s právními předpisy platnými na území států Smluvních stran, podporovat rozvoj dvoustranných hospodářských vztahů a podněcovat hospodářskou a průmyslovou spolupráci. Článek 2 Smluvní strany souhlasí s podporou hospodářské spolupráce v následujících oblastech, které budou podrobněji upraveny vzájemnou dohodou: a) energetický sektor; b) průmysl; c) přírodní zdroje; d) technologie ochrany životního prostředí; e) infrastruktura; f) dopravní systémy; g) stavebnictví a společné projekty na třetích trzích; h) technické standardy, certifikace a metrologie; i) cestovní ruch a ochrana životního prostředí; j) spolupráce mezi malými a středními podniky; k) doprava, námořní záležitosti a telekomunikace; l) podpora investic; m) průmyslový výzkum a rozvoj; n) jiné oblasti společného zájmu. Článek 3 1. Tato Dohoda se může vztahovat mimo jiné na podporu následujících činností: a) rozvoj průmyslové, technické a technologické spolupráce včetně výměny informací v těchto oblastech, stejně jako podporu vypracovávání studií k investičním projektům, podporu rozvoje a provádění infrastrukturních projektů prováděných subjekty obou států, které mohou zahrnovat dodávky a/nebo nákup strojního zařízení, vybavení a materiálů, poskytování služeb nezbytných pro vybudování a údržbu infrastrukturních projektů; b) vypracování studií a implementace společných projektů zaměřených na rozvoj průmyslu, průmyslové výroby a zpracování nerostných surovin a energetických zdrojů, dopravy, telekomunikací a všech ostatních oblastí společného zájmu; příprava studií a projektů na modernizaci, rozšiřování a výstavbu nové infrastruktury, stejně tak jako výstavby a renovace infrastruktury, dle dohody Smluvních stran; c) technická pomoc expertů, odborníků na oblast školení státních zaměstnanců ohledně vytváření rozvojových plánů a jiných oblastí vztahujících se k infrastrukturním projektům; d) spolupráce umožňující transfer technologií, technickou podporu, školení expertů a vytváření společných dokumentů, včetně těch vztahujících se ke třetím zemím; e) organizování podnikatelských misí, účast na mezinárodních veletrzích a výstavách, organizování veletrhů, sympozií, konferencí a jiných událostí prospěšných pro rozvoj vzájemných obchodních vztahů a nových podnikatelských příležitostí; f) zakládání joint-ventures, založení vědecké a technologické spolupráce a vyhledávání nových investičních příležitostí; g) hledání výhodných podmínek pro financování projektů spolupráce dohodnutých podle této Dohody; h) posílení hospodářské spolupráce vládních orgánů, profesních organizací a podnikatelských kruhů, komor a asociací, regionálních a místních orgánů, včetně výměny hospodářských informací společného zájmu, stejně jako vzájemné návštěvy představitelů vládních orgánů a podnikatelské sféry Smluvních stran; i) podpora zřízení nových a prohloubení stávajících podnikatelských kontaktů, podpora vzájemných kontaktů a návštěv soukromých osob a podnikatelů; j) výměna obchodních informací, účast na mezinárodních veletrzích a výstavách, poskytování pomoci při organizování událostí pro zástupce podnikatelů, seminářů, konferencí a sympozií; k) posílení role malých a středních podniků v dvoustranných hospodářských vztazích; l) spolupráce v oblasti marketingu, konzultace a odborné služby v oblasti vzájemného zájmu; m) rozvoj užších vztahů a spolupráce finančních a bankovních institucí; n) pomoc rozvoji dvoustranných investičních aktivit; o) vyhledávání vhodných podmínek k otevření nových zastoupení a poboček společností obou stran; p) posílení spolupráce subjektů obou států na trzích třetích zemí; q) výměna informací o programech a projektech vzájemného zájmu, podpora zapojení podnikatelů při jejich provádění. 2. Tento seznam není vyčerpávající a nevylučuje jiné formy spolupráce, které Smluvní strany mohou dle svého uvážení stanovit za společný zájem. Článek 4 1. Činnosti uvedené ve článku 3, odstavec 1, písmeno a) a b) mohou být prováděny prostřednictvím uzavření finančních nebo obchodních smluv, programů nebo projektů, vytvořených kompetentními subjekty a institucemi obou zemí, které upřesní práci, plán, finanční rozpis a zabývají se jinými záležitostmi, jak je dohodnuto v této Dohodě v souladu s právním řádem platným na území daného státu. 2. Programy a projekty a zvláštní smlouvy uvedené ve článku 4, odstavci 1 této Dohody se posoudí v souladu s právním řádem platným na území přijímajícího státu, berouce při tom v úvahu mimo jiné jejich konkurenceschopnost na mezinárodním trhu, obzvláště, co se týče ceny, platby, podmínek plnění a dodání, stejně jako úrovně a kvality a původu vybavení, zboží a služeb a/nebo jiných kritérií stanovených kompetentním orgánem přijímajícího státu. Článek 5 1. V souladu s právem platným na území přijímajícího státu posuzují výběr subjektů států Smluvních stran, které mají provádět činnosti uváděné v článku 4 této Dohody v České republice, příslušné orgány České republiky, a to na základě návrhu černohorské strany Smíšeného výboru. 2. V souladu s právem platným na území přijímajícího státu posuzují výběr subjektů státu Smluvních stran, které mají provádět činnosti uváděné v článku 4 této Dohody v Černé Hoře, příslušné orgány Černé Hory, a to na základě návrhu české strany Smíšeného výboru. Článek 6 1. Smluvní strany, s cílem usnadnit provádění této Dohody a vedeny úsilím rozšířit a rozvinout vzájemné hospodářské vztahy, tímto zřizují Smíšený výbor pro dvoustrannou hospodářskou spolupráci, dále jen „Smíšený výbor“. 2. Úkoly Smíšeného výboru zahrnují: - projednávání dvoustranných hospodářských rozvojových témat; - identifikování nových rozvojových příležitostí pro dvoustranné hospodářské vztahy; - rozvoj návrhů na zlepšení prostředí pro hospodářskou spolupráci organizací Smluvních stran; - předkládání návrhů ohledně provádění této Dohody. Článek 7 Smíšený výbor vykonává především následující činnosti: a) slouží jako poradní orgán Smluvních stran v oblastech hospodářské, průmyslové a investiční podpory, b) vyměňuje informace o hospodářském rozvoji a o rozvojových programech v obou zemích a usnadňuje vyhledávání příležitostí pro intenzivnější dvoustrannou hospodářskou, obchodní, investiční a průmyslovou spolupráci, c) navrhuje, posuzuje, vyhodnocuje a stanovuje prioritní oblasti, ve kterých by bylo možné provádět specifické projekty hospodářské a obchodní spolupráce a definuje předpoklady pro jejich provádění, a také spolupráci projektů a programů zahrnujících stanovení strategických cílů a forem činnosti; Smíšený výbor se může dohodnout ohledně prioritních projektů, d) co se týče prioritních projektů zmiňovaných v odstavci c) tohoto článku, příslušná strana zřídí útvar na provádění projektu složený ze zástupců kompetentních orgánů, který bude rozhodovat o podmínkách zmiňovaných v článku 4 této Dohody, e) věnuje zvláštní pozornost rozvoji spolupráce mezi malými a středními podniky obou zemí, f) v rámci svých kompetencí a v souladu s právními řády platnými na území států Smluvních stran usiluje o dosažení vzájemně uspokojivých řešení jakýchkoli rozporů, které mohou vyvstat v souvislosti s prováděním této Dohody. Článek 8 1. Smíšenému výboru předsedají společně zástupci příslušných ministerstev zodpovědní za hospodářskou a průmyslovou spolupráci obou stran, na úrovni státního tajemníka nebo náměstka ministra, nebo zástupce, který byl jimi k tomuto účelu zplnomocněn. 2. Smíšený výbor se skládá ze zástupců příslušných veřejných orgánů a institucí obou zemí. Smíšený výbor může pozvat zástupce jiných veřejných orgánů a institucí obou zemí stejně jako zástupce ze soukromého sektoru, kteří budou mít o rozvoj vzájemné spolupráce zájem, k účasti na své práci. 3. Smíšený výbor může zřídit ad hoc nebo stálé expertní skupiny a může delegovat některé ze svých povinností na tyto skupiny. Zprávy a doporučení těchto skupin a jiných subjektů zmiňovaných v odstavci 2 tohoto článku se předkládají Smíšenému výboru ke zvážení. 4. Smíšený výbor se schází tak, jak Smluvní strany uznají za vhodné, střídavě v České republice a v Černé Hoře v dohodnutých datech, pod podmínkou, že tato setkání se mohou také uskutečnit formou video konference. 5. Pracovním jazykem Smíšeného výboru je angličtina. 6. Zápis se provádí z každého zasedání a diskusí na něm konaných a je učiněn v angličtině. Článek 9 Smluvní strany se mohou na požádání kterékoli z nich učiněné přímo nebo prostřednictvím Smíšeného výboru zapojit do konzultací týkajících se otázek, které se jich týkají nebo se mohou dotknout výkladu nebo provádění této Dohody. Článek 10 1. Spolupráce mezi Smluvními stranami podle této Dohody bude probíhat v souladu s mezinárodními závazky Smluvních stran, včetně závazků vyplývajících z mezinárodních smluv uzavřených Evropskými společenstvími nebo mezi Evropskými společenstvími a členskými státy Evropské unie, na jedné straně, a Černou Horou na druhé straně. 2. Spolupráce mezi Smluvními stranami podle této Dohody neovlivní práva a závazky kterékoliv Smluvní strany vyplývající z jiných mezinárodních smluv, které uzavřela, a z členství České republiky v Evropské unii a členství Černé Hory v mezinárodních uskupeních. Článek 11 Tato Dohoda vstoupí v platnost datem přijetí pozdější nóty, v níž si Strany vzájemně oznámí, že všechny vnitrostátní právní postupy nezbytné pro její vstup v platnost v daných zemích byly splněny. Článek 12 1. Tato Dohoda je uzavřená na dobu neurčitou. Každá ze Smluvních stran může Dohodu ukončit písemným oznámením druhé Smluvní straně učiněným diplomatickou cestou. Oznámení o ukončení vstoupí v platnost 6 (šest) měsíců poté, co bylo doručeno druhé Smluvní straně. 2. Pokud není dohodnuto jinak Smluvními stranami, ukončení Dohody neovlivní provádění činností, které probíhají. 3. Tato Dohoda může být změněna vzájemnou písemnou dohodou Smluvních stran. Jakékoliv takové změny vstoupí v platnost v souladu s postupem stanoveným v článku 11. Dáno v Cetyni dne 27. dubna 2011, ve dvou původních vyhotoveních, každé v jazyce českém, černohorském a anglickém, přičemž všechna znění jsou stejně autentická. V případě rozdílného výkladu je rozhodující anglické znění. Za vládu České republiky Ing. Milan Hovorka v. r. náměstek ministra průmyslu a obchodu Za vládu Černé Hory Vladimir Kavarić v. r. ministr hospodářství
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 106/2011 Sb. m. s.	Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 106/2011 Sb. m. s. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o přístupu České republiky k Meziamerické úmluvě o výkonu trestních rozsudků v cizině Vyhlášeno 12. 12. 2011, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 12. 11. 2011, částka 56/2011 * ČLÁNEK I - DEFINICE * ČLÁNEK II - OBECNÉ ZÁSADY * ČLÁNEK III - PODMÍNKY PRO POUŽITÍ TÉTO ÚMLUVY * ČLÁNEK IV - INFORMOVÁNÍ * ČLÁNEK V - POSTUP PŘI PŘEDÁNÍ * ČLÁNEK VI - ZAMÍTNUTÍ ŽÁDOSTI O PŘEDÁNÍ * ČLÁNEK VII - PRÁVA ODSOUZENÉ OSOBY, KTERÁ BYLA PŘEDÁNA, A ZPŮSOB VÝKONU TRESTU * ČLÁNEK VIII - PŘEZKOUMÁNÍ ROZSUDKU A DŮSLEDKY V PŘIJÍMAJÍCÍM STÁTĚ * ČLÁNEK IX - POUŽITÍ ÚMLUVY VE ZVLÁŠTNÍCH PŘÍPADECH * ČLÁNEK X - PRŮVOZ * ČLÁNEK XI - ÚSTŘEDNÍ ORGÁN * ČLÁNEK XII - VZTAH K JINÝM DOHODÁM * ČLÁNEK XIII - Tato úmluva je otevřena k podpisu členským státům Organizace amerických států. * ČLÁNEK XIV - Tato úmluva podléhá ratifikaci. Ratifikační listiny se ukládají u Generálního sekretariátu Organizace amerických států. * ČLÁNEK XV - Tato úmluva zůstane otevřena k přístupu kterémukoli jinému státu. Listiny o přístupu se ukládají u Generálního sekretariátu Organizace amerických států. * ČLÁNEK XVI - Učinit výhrady k této úmluvě mohou státy při schválení, podpisu, ratifikaci nebo přístupu k ní, nejsou-li tyto výhrady neslučitelné s cílem a účelem této úmluvy a vztahují-li se k jednomu nebo více konkrétním ustanovením. * ČLÁNEK XVII - Tato úmluva vstoupí v platnost pro státy, které ji ratifikují, třicátý den ode dne, kdy byla uložena druhá ratifikační listina. * ČLÁNEK XVIII - Tato úmluva zůstane v platnosti na dobu neurčitou, ale kterákoli smluvní strana ji může vypovědět. Výpověď se uloží u Generálního sekretariátu Organizace amerických států. Tato úmluva přestane platit pro vypovídající stát uplynutím jednoho roku ode dne výp * ČLÁNEK XIX - Originál této úmluvy, jejíž anglické, francouzské, portugalské a španělské znění mají stejnou platnost, je uložen u Generálního sekretariátu Organizace amerických států, který zašle ověřenou kopii k zaregistrování a zveřejnění Sekretariátu Organizace spoje Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 12. 11. 2011 106 SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 9. června 1993 byla v Managui přijata Meziamerická úmluva o výkonu trestních rozsudků v cizině. S Úmluvou vyslovil souhlas Parlament České republiky. Listina o přístupu České republiky k Úmluvě, podepsaná prezidentem republiky dne 3. srpna 2011, byla uložena u Generálního sekretariátu Organizace amerických států, depozitáře Úmluvy, dne 13. října 2011. Při uložení listiny o přístupu k Úmluvě byla učiněna následující výhrada: V souladu s čl. XVI Meziamerické úmluvy o výkonu trestních rozsudků v cizině (Managua, 9. června 1993) si Česká republika vyhrazuje právo jako přijímající stát přebírat a jako odsuzující stát předávat výkon rozhodnutí ukládajících podmíněné tresty a rozhodnutí o podmíněném propuštění, pouze pokud spočívá jen v převzetí dohledu a kontroly nad odsouzenou osobou, která je na svobodě, aniž by Česká republika současně přebírala nebo předávala závazek zajistit výkon uloženého trestu nebo jeho zbytku. Současně bylo učiněno toto prohlášení: Česká republika v zájmu jednoznačné interpretace čl. VII odst. 1, 2 a čl. VIII Meziamerické úmluvy o výkonu trestních rozsudků v cizině (Managua, 9. června 1993) prohlašuje, že jako přijímající stát v případech, kdy druh a délka trvání trestu nebo opatření, k jehož výkonu má být odsouzená osoba předána, je neslučitelná s právním řádem České republiky, přizpůsobí trest nebo opatření druhu a délce trestu nebo opatření stanovenému právním řádem České republiky za obdobný trestný čintrestný čin. Pokud jde o druh, bude trest nebo opatření odpovídat co nejvíce trestu nebo opatření, uloženému rozsudkem, který má být vykonán. Přizpůsobený trest nebo opatření nezhorší co do svého druhu nebo délky trest uložený v odsuzujícím státě a nepřekročí horní hranici stanovenou v právním řádu České republiky. Česká republika se zavazuje informovat odsuzující stát o přizpůsobení trestu a jeho výsledku před obdržením konečného souhlasu odsuzujícího státu s předáním a jeho provedením. Při uložení listiny o přístupu bylo rovněž učiněno následující oznámení: V souladu s čl. XI Meziamerické úmluvy o výkonu trestních rozsudků v cizině (Managua, 9. června 1993) Česká republika oznamuje, že orgánem České republiky příslušným pro provádění funkcí ústředního orgánu stanovených v Úmluvě je Ministerstvo spravedlnosti České republiky. Úmluva vstoupila v platnost na základě svého čl. XVII dne 12. dubna 1996. Pro Českou republiku vstoupila Úmluva v platnost v souladu s ustanovením téhož článku dne 12. listopadu 2011. Anglické znění Úmluvy a její překlad do českého jazyka se vyhlašují současně. PŘEKLAD MEZIAMERICKÁ ÚMLUVA O VÝKONU TRESTNÍCH ROZSUDKŮ V CIZINĚ ČLENSKÉ STÁTY ORGANIZACE AMERICKÝCH STÁTŮ, BEROUCE V ÚVAHU, že v souladu s čl. 2 písm. e) Charty OAS je jedním ze základních cílů Organizace amerických států „hledat řešení politických, právních a ekonomických problémů, které mohou mezi nimi vyvstat“; PODNÍCENY PŘÁNÍM spolupracovat, aby zajistily zlepšený výkon spravedlnosti prostřednictvím resocializace odsouzených osob; DOSPĚVŠE K NÁZORU, že k dosažení těchto cílů je žádoucí, aby odsouzené osobě byla dána možnost vykonat trest ve státě, jehož je odsouzená osoba občanem; a PŘESVĚDČENY, že cestou k uskutečnění tohoto výsledku je předání odsouzené osoby, ROZHODLY SE přijmout následující Meziamerickou úmluvu o výkonu trestních rozsudků v cizině: ČLÁNEK I DEFINICE Pro účely této úmluvy: 1. Odsuzující stát: znamená smluvní stranu, ze které bude odsouzená osoba předána. 2. Přijímající stát: znamená smluvní stranu, do které bude odsouzená osoba předána. 3. Trest: znamená konečné soudní rozhodnutí, ukládající jako sankci za spáchání trestného činutrestného činu odnětí svobody nebo podmíněné propuštění, podmíněné odsouzení nebo jinou formu dohledu bez odnětí svobody. Trest se považuje za konečný, pokud v odsuzujícím státě nejsou projednávány žádné řádné opravné prostředky proti rozhodnutí o vině nebo o trestu a lhůta pro podání opravného prostředku proti němu uplynula. 4. Odsouzená osoba: znamená osobu, která má vykonat nebo vykonává trest na území smluvní strany. ČLÁNEK II OBECNÉ ZÁSADY V souladu s ustanoveními této úmluvy a. trest uložený v jedné smluvní straně občanovi jiné smluvní strany může být odsouzenou osobou vykonán ve státě, kterého je tato osoba občanem; a b. smluvní strany se zavazují, že si vzájemně poskytnou co nejúplnější spolupráci v souvislosti s předáváním odsouzených osob. ČLÁNEK III PODMÍNKY PRO POUŽITÍ TÉTO ÚMLUVY Tato úmluva se použije pouze za následujících podmínek: 1. Trest musí být konečný, ve smyslu čl. I odst. 3 této úmluvy; 2. Odsouzená osoba musí po předchozím poučení o jeho právních důsledcích souhlasit s předáním. 3. Skutek, pro který byla osoba odsouzena, musí zakládat trestný čintrestný čin i v přijímajícím státě. Pro tento účel nebude brán zřetel na odlišnosti v terminologii nebo na takové, které nemají vliv na povahu trestného činutrestného činu. 4. Odsouzená osoba musí být občanem přijímajícího státu. 5. Trest, který má být vykonán, nesmí být trestem smrti. 6. V době, kdy je podána žádost, musí zbývat k vykonání nejméně šest měsíců trestu. 7. Výkon trestu nesmí být v rozporu s vnitrostátním právem přijímajícího státu. ČLÁNEK IV INFORMOVÁNÍ 1. Každá smluvní strana informuje kteroukoli odsouzenou osobu, které se ustanovení této úmluvy týkají, o jejím obsahu. 2. Smluvní strany informují odsouzenou osobu o vyřizování předání. ČLÁNEK V POSTUP PŘI PŘEDÁNÍ Předání odsouzené osoby z jednoho státu do jiného podléhá následujícímu postupu: 1. Žádost o použití této úmluvy může být podána odsuzujícím státem, přijímajícím státem nebo odsouzenou osobou. Postup k předání může být zahájen odsuzujícím státem nebo přijímajícím státem. V těchto případech se vyžaduje, aby odsouzená osoba vyjádřila souhlas s předáním. 2. Žádost o předání se vyřizuje prostřednictvím ústředních orgánů určených podle čl. XI této úmluvy, anebo konzulární nebo diplomatickou cestou, nejsou-li určeny. V souladu se svým vnitrostátním právem každá smluvní strana informuje ty orgány, u kterých to považuje za nezbytné, o obsahu této úmluvy. Vyvine rovněž úsilí k zavedení mechanismů pro spolupráci mezi ústředním orgánem a ostatními orgány, které se mají podílet na předání odsouzené osoby. 3. Pokud byl trest vynesen státem nebo provincií s trestní pravomocí nezávislou na té, kterou má federální vláda, vyžaduje se pro použití tohoto postupu předání souhlas orgánů tohoto státu nebo provincie. 4. Žádost o předání musí poskytovat příslušné informace prokazující, že podmínky čl. III byly splněny. 5. Před provedením předání odsuzující stát přijímajícímu státu umožní, aby ověřil, pokud si to bude přát, prostřednictvím úředníka určeného přijímajícím státem, že odsouzená osoba dala souhlas s předáním při plné znalosti jeho právních důsledků. 6. Při přijímání rozhodnutí o předání odsouzené osoby smluvní strany mohou vzít v úvahu, mezi jinými okolnostmi, možnost přispění k resocializaci osoby; závažnost trestného činutrestného činu; případný trestní rejstřík odsouzené osoby; zdravotní stav odsouzené osoby; a rodinná, sociální nebo jiná pouta, která odsouzená osoba může mít v odsuzujícím státě a přijímajícím státě. 7. Odsuzující stát poskytne přijímajícímu státu ověřenou kopii rozsudku, včetně informace o době již vykonané odsouzenou osobou a o době, o kterou může být trest snížen z důvodů, jako jsou práce, dobré chování nebo vyšetřovací vazba. Přijímající stát může žádat o takové další informace, které považuje za nezbytné. 8. Předání odsouzené osoby odsuzujícím státem přijímajícímu státu se provede na místě dohodnutém ústředními orgány. Přijímající stát je odpovědný za omezení osobní svobody odsouzené osoby od okamžiku předání. 9. Všechny náklady, které vzniknou v souvislosti s předáním odsouzené osoby do doby, než je tato osoba předána do péče přijímajícího státu, ponese odsuzující stát. 10. Přijímající stát je odpovědný za všechny náklady vzniklé z předání odsouzené osoby od okamžiku, kdy je tato osoba předána do péče přijímajícího státu. ČLÁNEK VI ZAMÍTNUTÍ ŽÁDOSTI O PŘEDÁNÍ Nesouhlasí-li smluvní strana s předáním odsouzené osoby, informuje o svém zamítnutí neprodleně dožadující stát a vysvětlí své důvody pro zamítnutí, pokud je to možné a vhodné. ČLÁNEK VII PRÁVA ODSOUZENÉ OSOBY, KTERÁ BYLA PŘEDÁNA, A ZPŮSOB VÝKONU TRESTU 1. Odsouzená osoba, která byla předána podle ustanovení této úmluvy, nebude znovu zatčena, souzena ani odsouzena v přijímajícím státě pro stejný trestný čintrestný čin, na kterém je založen trest, který má být vykonán. 2. S výjimkou ustanovení čl. VIII této úmluvy se trest odsouzené osoby, která byla předána, vykonává v souladu s právním řádem a postupy přijímajícího státu, včetně použití jakýchkoli ustanovení týkajících se snížení doby odnětí svobody nebo alternativního výkonu trestu. Žádný trest nemůže být vykonán přijímajícím státem takovým způsobem, kterým by došlo k prodloužení trestu za den, na který by byl stanoven konec jeho výkonu podle rozsudku soudu v odsuzujícím státu. 3. Orgány odsuzujícího státu mohou cestou ústředních orgánů žádat o zprávy o stavu výkonu trestu jakékoli odsouzené osoby, která byla předána do přijímajícího státu v souladu s touto úmluvou. ČLÁNEK VIII PŘEZKOUMÁNÍ ROZSUDKU A DŮSLEDKY V PŘIJÍMAJÍCÍM STÁTĚ Odsuzující stát si ponechává plnou pravomoc k přezkoumávání rozsudků vydaných jeho soudy. Rovněž si ponechává pravomoc udělovat milost, amnestii nebo zmírnění trestu odsouzené osobě. Přijímající stát po obdržení informace o jakémkoli rozhodnutí v tomto ohledu musí neprodleně přijmout odpovídající opatření. ČLÁNEK IX POUŽITÍ ÚMLUVY VE ZVLÁŠTNÍCH PŘÍPADECH Tato Úmluva se může použít rovněž na osoby, kterým byl uložen dohled nebo jiná opatření podle zákonů některé ze smluvních stran, které se týkají mladých pachatelů. Souhlas s předáním se získává od osoby, která je podle zákona oprávněna jej udělit. Dohodou mezi stranami se může tato úmluva použít na osoby, které příslušný orgán prohlásil za trestně neodpovědné, pro účely léčení takových osob v přijímajícím státě. Strany se v souladu se svými právními řády dohodnou na druhu léčení, které se poskytne takovým osobám po předání. Pro předání musí být získán souhlas od osoby, která je podle zákona oprávněna jej udělit. ČLÁNEK X PRŮVOZ Pokud odsouzená osoba při předání musí překročit území jiné smluvní strany této úmluvy, informuje se tato smluvní strana formou zaslání rozhodnutí povolující předání státem, v jehož péči se má předání uskutečnit. V takových případech stát průvozu může nebo nemusí souhlasit s průvozem odsouzené osoby přes své území. Takové oznámení není zapotřebí, používá-li se letecká doprava a není-li na území smluvní strany, přes které se má let uskutečnit, plánováno řádné přistání. ČLÁNEK XI ÚSTŘEDNÍ ORGÁN Při podpisu, ratifikaci nebo přístupu k této úmluvě smluvní strany informují Generální sekretariát Organizace amerických států o ústředním orgánu určeném k výkonu funkcí v ní stanovených. Generální sekretariát zašle smluvním stranám této úmluvy seznam oznámení, která obdržel. ČLÁNEK XII VZTAH K JINÝM DOHODÁM Žádné z ustanovení této úmluvy nebude vykládáno tak, že omezuje jiné dvoustranné nebo mnohostranné smlouvy nebo jiné dohody mezi stranami. ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ ČLÁNEK XIII Tato úmluva je otevřena k podpisu členským státům Organizace amerických států. ČLÁNEK XIV Tato úmluva podléhá ratifikaci. Ratifikační listiny se ukládají u Generálního sekretariátu Organizace amerických států. ČLÁNEK XV Tato úmluva zůstane otevřena k přístupu kterémukoli jinému státu. Listiny o přístupu se ukládají u Generálního sekretariátu Organizace amerických států. ČLÁNEK XVI Učinit výhrady k této úmluvě mohou státy při schválení, podpisu, ratifikaci nebo přístupu k ní, nejsou-li tyto výhrady neslučitelné s cílem a účelem této úmluvy a vztahují-li se k jednomu nebo více konkrétním ustanovením. ČLÁNEK XVII Tato úmluva vstoupí v platnost pro státy, které ji ratifikují, třicátý den ode dne, kdy byla uložena druhá ratifikační listina. Pro každý stát, který úmluvu ratifikuje, nebo k ní přistoupí po uložení druhé ratifikační listiny úmluva vstoupí v platnost třicátý den ode dne, kdy takové státy uložily svou ratifikační listinu nebo listinu o přístupu. ČLÁNEK XVIII Tato úmluva zůstane v platnosti na dobu neurčitou, ale kterákoli smluvní strana ji může vypovědět. Výpověď se uloží u Generálního sekretariátu Organizace amerických států. Tato úmluva přestane platit pro vypovídající stát uplynutím jednoho roku ode dne výpovědi. Její ustanovení však zůstanou v platnosti pro vypovídající stát, pokud jde o odsouzené osoby předané v souladu s touto úmluvou, dokud příslušné tresty nejsou vykonány. Žádosti o předání, vyřizované v době učinění výpovědi této úmluvy, budou i nadále vyřizovány a vykonány, ledaže se strany dohodnou jinak. ČLÁNEK XIX Originál této úmluvy, jejíž anglické, francouzské, portugalské a španělské znění mají stejnou platnost, je uložen u Generálního sekretariátu Organizace amerických států, který zašle ověřenou kopii k zaregistrování a zveřejnění Sekretariátu Organizace spojených národů podle čl. 102 Charty Organizace spojených národů. Generální sekretariát Organizace amerických států informuje členské státy této Organizace a státy, které přistoupily k úmluvě, o podpisech, uložených ratifikačních listinách, listinách o přístupu nebo výpovědích a případných učiněných výhradách. NA DŮKAZ TOHO níže podepsaní zplnomocnění zástupci, jsouce k tomu řádně zmocněni svými příslušnými vládami, podepsali tuto Úmluvu, která se bude nazývat „Meziamerická úmluva o výkonu trestních rozsudků v cizině“. DÁNO VE MĚSTĚ MANAGUA, NIKARAGUA, devátého června roku jeden tisíc devět set devadesát tři.
Vyhláška č. 386/2011 Sb.	Vyhláška č. 386/2011 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 384/2007 Sb., o seznamu referenčních skupin, ve znění vyhlášky č. 114/2009 Sb. Vyhlášeno 9. 12. 2011, datum účinnosti 1. 1. 2012, částka 134/2011 * Čl. I - Příloha k vyhlášce č. 384/2007 Sb., o seznamu referenčních skupin, ve znění vyhlášky č. 114/2009 Sb., zní: * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 1. 1. 2012 386 VYHLÁŠKA ze dne 30. listopadu 2011, kterou se mění vyhláška č. 384/2007 Sb., o seznamu referenčních skupin, ve znění vyhlášky č. 114/2009 Sb. Ministerstvo zdravotnictví stanoví podle § 39c odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 261/2007 Sb. a zákona č. 298/2011 Sb.: Čl. I Příloha k vyhlášce č. 384/2007 Sb., o seznamu referenčních skupin, ve znění vyhlášky č. 114/2009 Sb., zní: „Příloha k vyhlášce č. 384/2007 Sb. Seznam referenčních skupin Číslo terapeutické skupiny \| Terapeutická skupina \| Číslo referenční skupiny \| Referenční skupina )\| Léčivé látky v referenční skupině převažující ---\|---\|---\|---\|--- 1 \| Léčiva k terapii gastroduodenální vředové choroby a refluxní choroby jícnu \| 1/1 \| léčiva k terapii gastroduodenální vředové choroby a refluxní choroby jícnu, perorální - antagonisté H2 receptorů \| A02BA01 cimetidin, A02BA02 ranitidin, A02BA03 famotidin \| \| 1/2 \| léčiva k terapii gastroduodenální vředové choroby a refluxní choroby jícnu, parenterální -antagonisté H2 receptorů \| A02BA01 cimetidin, A02BA02 ranitidin, A02BA03 famotidin \| \| 1/3 \| léčiva k terapii gastroduodenální vředové choroby a refluxní choroby jícnu, p.o. - inhibitory protonové pumpy a jiná léčiva \| A02BC01 omeprazol nad 10 mg v jedné tob., A02BC02 pantoprazol, A02BC03 lansoprazol, A02BC04 rabeprazol, A02BC05 esomeprazol \| \| 1/4 \| léčiva k terapii gastroduodenální vředové choroby a refluxní choroby jícnu, parenterální -inhibitory protonové pumpy \| A02BC01 omeprazol, A02BC02 pantoprazol, A02BC05 esomeprazol 2 \| Spasmolytika \| 2/1 \| spasmolytika, p.o. \| A03AA04 mebeverin, A03AB06 otilonium bromid, A03AD02 drotaverin, A03BB01 butylskopolamin 3 \| Prokinetika \| 3/1 \| prokinetika, p.o. \| A03FA itoprid, A03FA01 metoklopramid, A03FA03 domperidon 4 \| Antiemetika \| 4/1 \| antiemetika, p.o. -setrony, p.o. \| A04AA01 ondansetron, A04AA02 granisetron, A04AA05 palonosetron \| \| 4/2 \| antiemetika, setrony, parenterální a rekt. aplikace - \| A04AA01 ondansetron, A04AA02 granisetron, A04AA05 palonosetron 5 \| Léčiva k terapii zánětlivých střevních onemocnění \| 5/1 \| léčiva k terapii zánětlivých střevních onemocnění, p.o. - kyselina aminosalicylová a jí látky podobné \| A07EC01 sulfasalazin, A07EC02 mesalazin 7 \| Multienzymové přípravky \| 7/1 \| multienzymové přípravky, p.o. - mikronizované lékové formy \| A09AA02 multienzymové přípravky - mikronizované lékové formy nad 20 000 U v jedné tabletě 8 \| Léčiva v terapii diabetu - inzuliny \| 8/1 \| krátkodobě působící inzuliny, cartridge \| A10AB01 inzulin lidský, A10AB04 inzulin lispro A10AB05 inzulin aspart A10AB06 inzulin glulisin \| \| 8/2 \| dlouhodobě působící inzuliny \| A10AE04 inzulin glargin A10AE05 inzulin detemir \| \| 8/3 \| inzuliny, lahvičky \| A10AB01 inzulin lidský A10AB04 inzulin lispro A10AB05 inzulin aspart A10AB06 inzulin glulisin 9 \| Léčiva k terapii diabetu \| 9/2 \| léčiva k terapii diabetu, p.o. - deriváty sulfonylurey II. generace \| A10BB07 glipizid, A10BB08 gliquidon, A10BB09 gliklazid, A10BB12 glimepirid \| \| 9/4 \| léčiva k terapii diabetu, p.o. - glinidy \| A10BX02 repaglinid, A10BX03 nateglinid \| \| 9/5 \| léčiva k terapii diabetu, léčiva ovlivňující inkretinový systém \| A10BH01 sitagliptin, A10BH02 vildagliptin, A10BH03 saxagliptin, A10BX04 exenatid, A10BX07 liraglutid 10 \| Léčiva k terapii deficitu minerálů, p.o. \| 10/1 \| léčiva k terapii deficitu minerálů, p.o. - soli vápníku \| A12AA04 uhličitan vápenatý, A12AA07 chlorid vápenatý \| \| 10/2 \| léčiva k terapii deficitu minerálů, p.o. - soli hořčíku \| A12CC06 mléčnan horečnatý, A12CC30 hořčík, různé soli v kombinaci 11 \| Enzymy k dlouhodobé substituční terapii dědičných poruch lipidového metabolismu \| 11/1 \| enzymy k dlouhodobé substituční terapii dědičných poruch lipidového metabolismu \| A16AB03 agalsidáza alfa, A16AB04 agalsidáza beta 12 \| Léčiva k terapii nebo k profylaxi tromboembolických onemocnění \| 12/1 \| léčiva k terapii nebo k profylaxi tromboembolických onemocnění, parenterální - nízkomolekulární hepariny - nižší síly určené především k profylaxi TEN \| B01AB04 dalteparin, B01AB05 enoxaparin, B01AB06 nadroparin, B01AB08 reviparin, B01AB12 bemiparin \| \| 12/2 \| léčiva k terapii nebo k profylaxi tromboembolických onemocnění, parenterální - nízkomolekulární hepariny - vyšší síly určené především k terapii TEN \| B01AB04 dalteparin, B01AB05 enoxaparin, B01AB06 nadroparin, B01AB08 reviparin, B01AB12 bemiparin \| \| 12/3 \| léčiva k terapii nebo k profylaxi tromboembolických onemocnění, parenterální - přímé inhibitory faktoru Xa a trombinu \| B01AE01 desirudin, B01AE02 lepirudin, B01AE06 bivalirudin 13 \| Léčiva k terapii nebo k profylaxi tromboembolických onemocnění \| 13/1 \| léčiva k terapii nebo k profylaxi tromboembolických onemocnění, p.o. -antagonisté vazby ADP na receptor \| B01AC04 klopidogrel, B01AC22 prasugrel \| \| 13/2 \| léčiva k terapii nebo k profylaxi tromboembolických onemocnění, p.o. - přímé inhibitory faktoru Xa a trombinu \| B01AE07 dabigatran, B01AX06 rivaroxaban, B01A apixaban 14 \| Specifická léčiva k terapii plicní arteriální hypertenze (PAH) \| 14/2 \| specifická léčiva k terapii plicní arteriální hypertenze (PAH), p.o. \| C02KX01 bosentan, C02KX02 ambrisentan 15 \| Fibrinolytika, parenterální \| 15/1 \| fibrinolytika, parenterální - enzymy \| B01AD02 altepláza, B01AD04 urokináza, B01AD11 tenektepláza 16 \| Antifibrinolytika -aminokyseliny \| 16/1 \| antifibrinolytika, p.o. -aminokyseliny \| B02AA02 kyselina tranexámová, B02AA03 kyselina aminomethylbenzoová \| \| 16/2 \| antifibrinolytika, parenterální -aminokyseliny \| B02AA02 kyselina tranexámová, B02AA03 kyselina aminomethylbenzoová 17 \| Léčiva k terapii anémií (soli železa) \| 17/1 \| léčiva k terapii anémií, p.o. - dvoj. nebo trojmocné železo \| B03AA02 fumarát železnatý, B03AA07 síran železnatý, B03AB02 komplex železa s isomaltosou \| \| 17/2 \| léčiva k terapii anémií, parenterální - trojmocné železo \| B03AC02 komplex železa s isomaltosou, B03AC07 glukonan sodno-železitý, B03AC carboxymaltosum ferricum 18 \| Faktory stimulující erytropoézu působením na receptor erythropoetinu \| 18/1 \| faktory stimulující erytropoézu, parenterální \| B03XA01 erythropoetin (epoetin alfa), B03XA02 darbepoetin alfa, B03XA03 pegepoetin (Metoxy-polyetylenglykol-epoetin beta) epoetin beta, epoetin delta, epoetin zeta 20 \| Donátory NO k terapii anginy pectoris \| 20/1 \| donátory NO k terapii anginy pectoris - terapie akutního záchvatu, subling. \| C01DA02 glycerol tri nitrát, C01DA08 isosorbid dinitrát \| \| 20/2 \| donátory NO k terapii anginy pectoris -dlouhodobé terapie, p.o. \| C01DA08 isosorbid dinitrát, C01DA14 isosorbid mononitrát, C01DX12 molsidomin 21 \| Antihypertenziva \| 21/1 \| antiadrenergní látky působící centrálně i periferně kromě prazosinu, p.o. \| C02AC05 moxonidin, C02AC06 rilmenidin, C02CA06 urapidil 22 \| Diuretika \| 22/1 \| diuretika, p.o. \| C03AA03 hydrochlorothiazid, C03BA metipamid, C03BA04 chlortalidon, C03BA11 indapamid 23 \| Antihypertenziva (beta-blokátory) \| 23/1 \| antihypertenziva, beta-blokátory kardioselektivní - neratardované, a krátkodobě působící, p.o. \| C07AB02 metoprolol (neretardované lékové formy), C07AB03 atenolol, C07AA17 bopindolol \| \| 23/2 \| antihypertenziva, beta-blokátory kardioselektivní - retardované, a dlouhodobě působící, p.o. \| C07AB02 metoprolol (retardované lékové formy), C07AB04 acebutol, C07AB05 betaxolol, C07AB07 bisoprolol, C07AB08 celiprolol, C07AB12 nebivolol, C07AG02 karvedilol 24 \| Antihypertenziva -blokátory kalciových kanálů \| 24/1 \| antihypertenziva, blokátory kalciových kanálů dihydropyridinového typu, dlouhodobě působící, p.o. \| C08CA01 amlodipin, C08CA02 felodipin (retardované lékové formy), C08CA03 isradipin (retardované lékové formy), C08CA08 nitrendipin, C08CA09 lacidipin, C08CA10 nilvadipin, C08CA12 barnidipin, C08CA12 lercanidipin \| \| 24/2 \| antihypertenziva, blokátory kalciových kanálů fenylalkylaminového a benzothiazepinového typu, p.o., retardované formy \| C08DA01 verapamil, C08DB01 diltiazem \| \| 24/3 \| antihypertenziva, blokátory kalciových kanálů fenylalkylaminového a benzothiazepinového typu, p.o., krátkodobě působící \| C08DA01 verapamil, C08DB01 diltiazem 25 \| Antihypertenziva-léčiva působící na systém renin-angiotenzin-aldosteron \| 25/1 \| antihypertenziva, inhibitory ACE -krátkodobě a střednědobě působící, p.o. \| C09AA01 kaptopril, C09AA02 enalapril, C09AA06 quinapril \| \| 25/2 \| antihypertenziva, inhibitory ACE dlouhodobě působící, p.o. \| C09AA03 lisinopril, C09AA04 perindopril, C09AA05 ramipril, C09AA08 cilazapril, C09AA09 fosinopril, C09AA10 trandolapril, C09AA11 spirapril, C09AA13 moexipril, C09AA16 imidapril \| \| 25/3 \| antihypertenziva, antagonisté angiotenzinu II samotné, p.o. \| C09CA01 losartan, C09CA02 eprosartan, C09CA03 valsartan, C09CA04 ibersartan, C09CA06 kandesartan, C09CA07 telmisartan, C09CA08 olmesartan \| \| 25/4 \| antihypertenziva, antagonisté aldosteronu, p.o. \| C03DA01 spironolakton, C03DA04 eplerenon 26 \| Periferní vazodilatancia \| 26/2 \| periferní vazodilatancia, parenterální \| C04AB02 tolazolin, C04AD etofylin, C04AD03 pentoxifylin 28 \| Hypolipidemika \| 28/1 \| hypolipidemika, statiny, p.o. \| C10AA01 simvastatin, C10AA02 lovastatin, C10AA03 pravastatin, C10AA04 fluvastatin, C10AA05 atorvastatin, C10AA07 rosuvastatin \| \| 28/2 \| hypolipidemika – fibráty, p.o. \| C10AB02 bezafibrát, C10AB05 fenofibrát, C10AB08 ciprofibrát 29 \| Antimykotika používaná v dermatologii \| 29/1 \| antimykotika používaná v dermatologii k lokální terapii, (kromě trolamini dodecylbenzensulfonas a tridecanamini undecylenas) \| D01AA01 nystatin, D01AA02 natamycin, D01AC01 klotrimazol, D01AC03 ekonazol, D01AC10 bifonazol, D01AC11 oxikonazol, D01AC16 flutrimazol, D01AE14 ciklopirox, D01AE15 terbinafin, D01AE22 naftifin 30 \| Antipsoriatika používaná v dermatologii \| 30/1 \| antipsoriatika používaná v dermatologii k lokální terapii, dehty \| D05AA dehty, D05AA dehty (odbarvený dehet) \| \| 30/2 \| antipsoriatika používaná v dermatologii k lokální terapii, jiná léčiva než dehty \| D05AX02 calcipotriol, D05AX03 calcitriol, D05AX04 tacalcitol, D05AX05 tazaroten 31 \| Antibiotika používaná k lokální terapii \| 31/1 \| antibiotika používaná k lokální terapii \| D06AX01 kyselina fusidová, D06AX13 retapamulin 32 \| Kortikosteroidy používané k lokální terapii - slabé a středně silné \| 32/1 \| kortikosteroidy používané k lokální terapii - slabé a středně silné 1. a 2. generace \| D07AB19 dexamethason acetát (0,01%), D07AC04 fluocinolon aceton id (0,01%), D07AA02 hydrokortison acetát (1,0%), D07AA03 prednisolon (0,4%), D07AB09 triamcinolon aceton id (0,1%) D07AB19 dexamethason acetát 0,025%, D07AC04 fluocinolon-acetonid 0,025% \| \| 32/2 \| kortikosteroidy používané k lokální terapii - slabé a středně silné 3. a 4. generace \| D07AB10 alclomethason (0,05%), D07AB08 desonid, D07AB02 hydrokortison butyrát (0,1%) 33 \| Kortikosteroidy používané k lokální terapii - silné a velmi silné \| 33/1 \| kortikosteroidy používané k lokální terapii - silné a velmi silné 1. a 2. generace \| D07AC04 fluocinolon aceton id (0,05%-0,2%), D07AC03 desoximethason (0,25) \| \| 33/2 \| kortikosteroidy používané k lokální terapii - silné a velmi silné 3. a 4. generace \| D07AC01 betamethason valerát (0,1%), D07AC01 betamethason dipropionát (0,05%), D07AC17 flutikason propionát (0,05%), D07AC12 Halometason propionát (0,05%), D07AD02 Halcinonid (0,1%), D07AD01 klobetasol propionát (0,05%), D07AC14 methylprednisolon aceponát (0,1%), D07AC13 mometazon furoát (0,1%), D07AC18 prednikarbat 35 \| Léčiva používaná k lokální terapii acne vulgaris \| 35/1 \| léčiva používaná k lokální terapii acne vulgaris - retinoidy \| D10AD01 tretinoin, D10AD03 adapalen, D10AD04 isotretinoin \| \| 35/2 \| léčiva používaná k lokální terapii acne vulgaris – ostatní látky \| D10AE01 benzoyl peroxid, D10AX03 kyselina azelaová \| \| 35/3 \| léčiva používaná k lokální terapii acne vulgaris – antibiotické látky \| D10AF01 klindamycin, D10AF02 erythromycin 36 \| Imunomodulancia používaná k lokální terapii atopické dermatitidy \| 36/1 \| imunomodulancia používaná k lokální terapii atopické dermatitidy \| D11AX14 takrolimus, D11AX15 pimekrolimus 37 \| Gynekologická antimykotika \| 37/1 \| gynekologická antimykotika, lokální nebo vaginální aplikace \| G01AF02 klotrimazol, G01AF05 ekonazol, G01AF12 fentikonazol 38 \| Androgeny \| 38/1 \| androgeny k substituční terapii \| G03BA03 testosteron, G03BB01 mesterolon 39 \| Gynekologická antibiotika používaná k lokální terapii \| 39/1 \| gynekologická antibiotika, lokální nebo vaginální aplikace \| G01AA02 natamycin, G01AA10 klindamycin, G01AX12 ciklopirox 40 \| Prostaglandiny \| 40/1 \| prostaglandiny, parenterální \| G02AD01 dinoprost, G02AD04 karboprost 41 \| Inhibitory prolaktinu \| 41/2 \| inhibitory prolaktinu, dopaminergní agonisté II. generace \| G02CB03 kabergolin, G02CB04 quinagolid 42 \| Estrogeny \| 42/1 \| estrogeny, p.o. \| G03CA03 estradiol, G03CA04 estriol, G03DC05 tibolon \| \| 42/2 \| estrogeny, lokální nebo vaginální aplikace \| G03CA03 estradiol, G03CA04 estriol 43 \| Progestiny \| 43/1 \| progestiny I. generace, p.o. \| G03DA02 medroxyprogesteron, G03DC02 norethisteron, G03DC03 lynestrenol \| \| 43/2 \| progestiny II. generace, p.o. \| G03DA04 progesteron, G03DB01 dihydrogesteron \| \| 43/3 \| progestiny, parenterální \| G03DA03 hydroxyprogesteron, G03DA04 progesteron (depotní lékové formy) 44 \| Gonadotropiny \| 44/1 \| gonadotropiny choriové, parenterální \| G03GA01 choriový gonadotropin, G03GA08 rekombinantní choriový gonadotropin \| \| 44/2 \| gonadotropiny ostatní, parenterální \| G03GA02 gonadotropin lidský, gonadotropin lidský vysoce čištěný, G03GA04 urofolitropin, G03GA04 urofolitropin vysoce čištěný, G03GA05folitropin alfa, G03GA06 folitropin beta, G03FA07 lutropin alfa 45 \| Močová spasmolytika \| 45/1 \| močová spasmolytika, neretardované formy, p.o. \| G04BD04 oxybutinin, G04BD06 propiverin, G04BD07 tolterodin, G06BD09 trospium chlorid \| \| 45/2 \| močová spasmolytika, retardované formy, p.o. a transdermální aplikace \| G04BD04 oxybutinin, G04BD07 tolterodin, G04BD08 solifenacin, G04BD10 darifenacin, G04BD11 fesoterodin 46 \| Léčiva k terapii benigní hyperplazie prostaty \| 46/1 \| léčiva k terapii benigní hyperplazie prostaty, antagonisté alfa adrenergních receptorů, p.o. \| C02CA04 doxazosin, G04CA01 alfuzosin, G04CA02 tamsulosin, G04CA03 terazosin \| \| 46/2 \| léčiva k terapii benigní hyperplazie prostaty, ostatní, p.o. \| G04CB01 finasterid, G04CB02 dutasterid, G04CX03 mepartricin 47 \| Antagonisté růstového hormonu \| 47/2 \| antagonisté růstového hormonu, dlouhodobě působící, parenterální \| HB1CB02 oktreotid, H01CB03 lanreotid 48 \| Antagonisté gonadotropin uvolňujícího hormonu \| 48/1 \| antagonisté gonadotropin - uvolňujícího hormonu, parenterální \| H01CC01 ganirelix, H01CC02 cetrorelix 49 \| Kortikosteroidy k systémové terapii \| 49/1 \| kortikosteroidy s převažujícím glukokortikoidním účinkem, p.o. \| H02BA04 methylprednisolon, H02AB07 prednison, H02AB08 triamcinolon \| \| 49/2 \| kortikosteroidy s převažujícím glukokortikoidním účinkem, parenterální - depotní \| H02AB01 betamethason (depotní lékové formy), H02AB04 methylprednisolon (depotní lékové formy) 50 \| Antityreoidální léčiva \| 50/1 \| antityreoidální léčiva, p.o. \| H03BA02 propylthiouracil, H03BB02 thiamazol 51 \| Tetracykliny \| 51/1 \| tetracykliny, p.o. \| J01AA02 doxycyklin, J01AA08 minocyklin 52 \| Peniciliny s úzkým spektrem \| 52/1 \| peniciliny s úzkým spektrem, p.o. \| J01CE02 fenoxymethylpenicilin, J01CE06 penamecilin, J01CE10 benzathin fenoxymethylpenicilin 53 \| Cefalosporiny \| 53/1 \| cefalosporiny I. generace, p.o. \| J01DB01 cefalexin, J01DB05 cefadroxil, J01DC04 cefaklor \| \| 53/2 \| cefalosporiny II. generace, p.o. \| J01DC02 cefuroxim axetil, J01DC10 cefprozil \| \| 53/3 \| cefalosporiny I. generace, parenterální \| J01DB03 cefalotin, J01DB04 cefazolin \| \| 53/4 \| cefalosporiny III. generace (kromě cefoperazonu), parenterální \| J01DD01 cefotaxim, J01DD04 ceftriaxon 54 \| Karbapenemy \| 54/1 \| karbapenemy, parent, \| J01DH02 meropenem, J01DH04 doripenem, J01DH51 imipenem a enzymový inhibitor 55 \| Makrolidová, azalidová, ketolidová a linkosamidová antibiotika \| 55/1 \| makrolidy, p.o. \| J01FA01 erythromycin, J01FA02 spiramycin, J01FA06 roxithromycin, J01FA09 klarithromycin, J01FA10 azithromycin \| \| 55/2 \| linkosamidy, p.o. \| J01FF01 klindamycin, J01FF02 linkomycin 56 \| Chinolony \| 56/1 \| chinolony, p.o. (kromě moxifloxacinu a norfloxacinu) \| J01MA01 ofloxacin, J01MA02 ciprofloxacin, J01MA03 pefloxacin, J01MA12 levofloxacin 57 \| Imidazolové deriváty \| 57/1 \| imidazolové deriváty, p.o. \| J01XD01 metronidazol, J01XD03 ornidazol 58 \| Antimykotika k systémové terapii \| 58/1 \| antimykotika k systémové terapii, p.o. - triazolové deriváty \| J02AC03 vorikonazol, J02AC04 posakonazol 59 \| Systémová antivirotika proti infekcím vyvolaným herpesvirus hominis \| 59/1 \| systémová antivirotika proti infekcím vyvolaným herpesvirus hominis, p.o. \| J05AB01 aciklovir, J05AB09 famciklovir, J05AB11 valaciklovir, J05AB15 brivudin 60 \| Antiretrovirotika \| 60/2 \| antiretrovirotika nukleosidové a nukleotidové inhibitory reverzní trankriptázy, pouze pro HBV infekce, p.o. \| J05AF08 adefovir, J05AF10 entecavir 61 \| Inhibitory neuraminidázy \| 61/1 \| inhibitory neuraminidázy, p.o. a inhalační aplikace \| J05AH01 zanamivir, J05AH02 oseltamivir 62 \| Imunoglobuliny normální lidské \| 62/1 \| imunoglobuliny normální lidské, i.m. \| J06BA01 imunoglobuliny normální lidské pro intramuskulární aplikaci \| \| 62/2 \| imunoglobuliny normální lidské, s.c. \| J06BA01 imunoglobuliny normální lidské pro subkutánní aplikaci \| \| 62/3 \| imunoglobuliny normální lidské, i.v. \| J06BA02 imunoglobuliny normální lidské pro intravenózní aplikaci 63 \| Taxany \| 63/1 \| taxany, parenterální \| L01CD01 paklitaxel, L01CD02 docetaxel 65 \| Superaktivní analoga gonadotropin-releasing hormonu \| 65/1 \| superaktivní analoga gonadotropin-releasing hormonu, parenterální \| L02AE02 leuprorelin, L02AE03 goserelin, L02AE04 triptorelin 66 \| Antiestrogeny a inhibitory aromatáz \| 66/1 \| antiestrogeny, p.o. \| L02BA01 tamoxifen, L02AB02 toremifen \| \| 66/2 \| inhibitory aromatáz, p.o. \| L02BG03 anastrozol, L02BG04 letrozol, L02BG06 exemestan 67 \| Antiandrogeny \| 67/1 \| antiandrogeny (kromě bicalutamidu 150mg), p.o. \| L02BB01 flutamid, L02BB03 bikalutamid 69 \| Interferony a jiná léčiva \| 69/1 \| interferony alfa určené k terapii vybraných onkologických onemocnění, parenterální -nepegylované formy \| L03AB01 interferon alfa natural, L03AB04 interferon alfa-2a, L03AB05 interferon alfa-2b \| \| 69/2 \| interferony alfa-2-pegylované formy, parenterální \| L03AB11 peginterferon alfa-2a, L03AB10 peginterferon alfa-2b \| \| 69/3 \| interferony a ostatní léčiva k terapii roztroušené sklerózy, parenterální \| L03AB07 interferon beta-1a, L03AB08 interferon beta-1b, L03AX13 glatiramer acetat, 70 \| Imunosupresiva \| 70/1 \| imunosupresiva – mTOR inhibitory, p.o. \| L04AA10 sirolimus, L04AA18 everolimus \| \| 70/2 \| imunosupresiva - biologická léčiva k terapii revmatických, kožních nebo střevních onemocnění, parenterální \| L04AA11 etanercept, L04AA12 infliximab, L04AA17 adalimumab, L04AB05 certolizumab-pegol L04AB06 golimumab \| \| 70/3 \| Imunosupresiva - biologická léčiva k terapii revmatických, kožních nebo střevních onemocnění, speciální, parenterální \| L04AA24 abatacept, L04AC07 tocilizumab 71 \| Nesteroidní protizánětlivá léčiva \| 71/1 \| nesteroidní protizánětlivá léčiva – neselektivní, p.o. \| M01AB05 diklofenak, M01AC05 lornoxikam, M01AC06 meloxikam, M01AE01 ibuprofen, M01AE02 naproxen, M01AE03 ketoprofen, M01AE11 kyselina tiaprofenová, M01AE12 oxaprozin, M01AE17 dexketoprofen, M01AG02 kyselina tolfenamová, M01AX01 nabumeton, M01AX17 nimesulid \| \| 71/2 \| nesteroidní antiflogistika, rekt. aplikace \| M01AB01 indometacin, M01AB05 diklofenak, M01AC06 meloxikam, M01AE01 ibuprofen, M01AE03 ketoprofen \| \| 71/3 \| nesteroidní antiflogistika, parenterální \| M01AB05 diklofenak, M01AC01 piroxikam, M01AC05 lornoxikam, M01AC06 meloxikam, M01AE03 ketoprofen, M01AH04 parekoxib \| \| 71/4 \| nesteroidní protizánětlivá léčiva COX 2 selektivní (koxiby), p.o. \| M01AH01 celekoxib, M01AH03 valdekoxib, M01AH05 etorikoxib 73 \| Centrálně působící myorelaxancia \| 73/1 \| centrálně působící myorelaxancia, p.o. \| M03BX04 tolperison, M03BX05 thiokolchikosid, N05BX01 mefenoxalon, M03BX01 baklofen, M03BX02 tizanidin, M03BX07 tetrazepam \| \| 73/2 \| centrálně působící myorelaxancia, parenterální \| M03BX04 tolperison, M03BX05 thiocolchicosid 74 \| Léčiva k terapii a profylaxi osteoporózy \| 74/1 \| léčiva k terapii a profylaxi osteoporózy - vitamin D, p.o. \| A11CC01 ergokalciferol, A11CC05 cholekalciferol \| \| 74/2 \| léčiva k terapii a profylaxi osteoporózy - metabolity vitaminu D, p.o. \| A11CC03 alfakalcidol, A11CC04 kalcitriol \| \| 74/3 \| léčiva k terapii a profylaxi osteoporózy, p.o. - bisfosfonáty \| M05BA04 kyselina alendronová, M05BA06 kyselina ibandronová, M05BA07 kyselina risedronová, M05BB03 kyselina aledronová s vit. D3 \| \| 74/4 \| léčiva k terapii a profylaxi osteoporózy – hormony příštitných tělísek a analoga, parenterální \| H05AA02 teriparatid, H05AA03 parathormon 75 \| Léčiva k terapii hyperkalcémie a/nebo osteolýzy u maligních onemocnění \| 75/1 \| léčiva k terapii hyperkalcémie a/nebo osteolýzy u maligních onemocnění, parenterální \| M05BA02 kyselina klodronová, M05BA03 kyselina pamidronová, M05BA06 kyselina ibandronová, M05BA08 kyselina zoledronová 76 \| Antineuropatická léčiva \| 76/1 \| antineuropatická léčiva pro lokální léčbu periferní neuropatické bolesti \| N01BB02 lidokain, N01BX04 kapsaicin 77 \| Anestetika lokální \| 77/1 \| anestetika lokální, parenterální aplikace \| N01BB trimekain, N01BB01 bupivakain, N01BB09 ropivakain, N01BB10 levobupivakain 78 \| Opioidy \| 78/1 \| silné opioidy, p.o. \| N02AA03 hydromorfon, N02AA05 oxykodon \| \| 78/2 \| silné opioidy, transderm. aplikace \| N02AB03 fentanyl, N02AE01 buprenorfin \| \| 78/3 \| slabé opioidy, p.o. \| N02AA08 dihydrokodein, N02AX02 tramadol \| \| 78/4 \| silné opioidy pro léčbu průlomové bolesti \| N02AA01 morfin, N01AH01 fentanyl \| \| 78/5 \| silné opioidy pro anestezii, parenterální \| N01AH01 fentanyl, N01AH02 alfentanyl, N01AH03 sufentanyl, N01AH06 remifentanyl 79 \| Analgetika-antipyretika \| 79/1 \| analgetika-antipyretika, p.o. \| N02BA01 kyselina acetylsalicylová, N02BA02 aloxiprin, N02BE01 paracetamol \| \| 79/2 \| analgetika-antipyretika, parenterální \| N02BB02 metamizol, N02BE01 paracetamol 80 \| Antimigrenika k terapii akutního záchvatu \| 80/1 \| antimigrenika k terapii akutního záchvatu, p.o. –selektivní agonisté serotoninu \| N02CC01 sumatriptan, N02CC02 naratriptan, N02CC03 zolmitriptan, N02CC06 eletriptan, N02CC07 frovatriptan \| \| 80/2 \| antimigrenika k terapii akutního záchvatu, nasal. Aplikace – selektivní agonisté serotoninu \| N02CC01 sumatriptan, N02CC03 zolmitriptan 82 \| Antiparkinsonika \| 82/1 \| antiparkinsonika-anticholinergika, p.o. \| N04AA02 biperiden, N04AA04 procyklidin, N04AC01 benzatropin \| \| 82/2 \| antiparkinsonika, agonisté dopaminu, p.o. \| N04BC04 ropinirol, N04BC05 pramipexol \| \| 82/3 \| antiparkinsonika, inhibitory COMT, p.o. \| N04BX01 tolkapon, N04BX02 entakapon \| \| 82/4 \| antiparkinsonika, inhibitory MAO, p.o. \| N04BD01 selegilin, N04BD02 rasagilin 83 \| Antipsychotika -neuroleptika \| 83/1 \| antipsychotika -neuroleptika klasická, I třídy, p.o. \| N05AA01 chlorpromazin, N05AF03 chlorprotixen, N05AF05 zuklopentixol \| \| 83/2 \| antipsychotika -neuroleptika klasická, II. třídy, p.o. \| N05AD01 haloperidol, N05AF01 flupentixol \| \| 83/3 \| antipsychotika-neuroleptika, parenterální – nedepotní \| N05AA01 chlorpromazin, N05AA02 levomepromazin, N05AD01 haloperidol, N05AF05 zuklopentixol \| \| 83/5 \| antipsychotika – neuroleptika II. třídy, parenterální – depotní \| N05AD01 haloperidol, N05AF01 flupentixol, N05AF05 zuklopentixol \| \| 83/6 \| antipsychotika s nízkým antipsychotickým potenciálem, p.o. \| N05AD03 melperon, N05AL03 tiaprid 84 \| Antipsychotika- II. generace \| 84/1 \| antipsychotika – antagonisté serotoninových a dopaminových receptorů \| N05AX08 risperidon, N05AX13 paliperidon, N05AE03 sertindol, N05AE04 ziprasidon \| \| 84/2 \| antipsychotika –multireceptoroví antagonisté \| N05AH03 olanzapin, N05AH04 quetiapin, N05AX11 zotepin 85 \| Anxiolytika \| 85/1 \| anxiolytika, p.o. –benzodiazepinová \| N05BA01 diazepam, N05BA02 chlordiazepoxid, N05BA03 medazepam, N05BA04 oxazepam, N05BA08 bromazepam, N05BA12 alprazolam, N05BA23 tofisopam 86 \| Antidepresiva \| 86/1 \| antidepresiva, p.o. – neselektivně působící inhibitory reuptake monoaminů \| N06AA02 imipramin, N06AA04 klomipramin, N06AA08 dibenzepin, N06AA09 amitriptilin, N06AA10 nortriptylin, N06AA16 dosulepin, N06AA21 maprotilin, N06AX03 mianserin \| \| 86/2 \| antidepresiva, p.o. – selektivní inhibitory reuptake monoaminů působící na jeden transmiterový systém (SSRI, NARI, SARI); -reverzibilní inhibitory monoaminooxidázy (RIMA); - enhancery reuptake serotoninu (SRE)\| N06AB03 fluoxetin, N06AB04 citalopram, N06AB05 paroxetin, N06AB06 sertralin, N06AB08 fluvoxamin, N06AB10 escitalopram, N06AX05 trazodon, N06AX14 tianeptin \| \| 86/3 \| antidepresiva, p.o. – selektivní inhibitory reuptake monoaminů působící na dva transmiterové systémy (SNRI, NaSSA, DNRI)\| N06AX16 venlafaxin, N06AX17 milnacipran, N06AX11 mirtazapin 87 \| Léčiva k terapii demence Alzheimerova typu \| 87/1 \| léčiva k terapii Alzheimerovy choroby, p.o. a transdermální aplikace \| N06DA02 donepezil, N06DA03 rivastigmin, N06DA04 galantamin, N06DX01 memantin 88 \| Nootropika \| 88/2 \| nootropika, parenterální \| N06BX03 piracetam, N06BX18 vinpocetin 89 \| Parasympatomim etika \| 89/1 \| parasympatomimetika, p.o. (kromě distigminu) \| N07AA01 neostigmin, N07AA30 ambenonium 90 \| Léčiva k lokální terapii a profylaxi alergické rhinitidy \| 90/1 \| léčiva používaná k lokální terapii a profylaxi alergické rhinitidy – kortikosteroidy intranasalní aplikace\| R01AD01 beklometason, R01AD05 budesonid, R01AD06 mometason, R01AD08 flutikason, R01AD12 flutikason-furoát \| \| 90/2 \| léčiva používaná k lokální terapii a profylaxi alergické rhinitidy – antihistaminika intranasalní aplikace\| R01AC02 levokabastin, R01AC03 azelastin 91 \| Úlevová léčiva k terapii astmatu \| 91/1 \| léčiva používaná k úlevové terapii astmatu, p.o. \| R03CC02 salbutamol, R03CC08 prokaterol, R03CC13 klenbuterol \| \| 91/2 \| léčiva používaná k úlevové terapii astmatu, inhalační aplikace \| R03AC02 salbutamol, R03AC03 terbutalin, R03AC04 fenoterol 92 \| Preventivní antiastmatika - kortikosteroidy \| 92/1 \| preventivní antiastmatika-kortikosteroidy, ve formě aerosolu, suspense a roztoky k inhalační aplikaci \| R03BA02 budesonid, R03BA05 flutikason, R03BA08 ciklesonid \| \| 92/2 \| preventivní antiastmatika – kortikosteroidy, prášky, inhalační aplikace\| R03BA02 budesonid, R03BA05 flutikason 93 \| Preventivní antiastmatika \| 93/1 \| preventivní antiastmatika ze skupiny dlouhodobě působící betamimetika, inhalační aplikace \| R03AC12 salmeterol, R03AC13 formoterol \| \| 93/2 \| preventivní antiastmatika, p.o. – xantiny\| R03DA04 teofylin (retardované lékové formy), R03DA05 aminofylin (retardované lékové formy) \| \| 93/3 \| preventivní antiastmatika, p.o. – antileukotrieny\| R03DC01 zafirlukast, R03DC03 montelukast 94 \| Expektorancia \| 94/2 \| expektorancia, parenterální a inhalační aplikace \| R05CB01 acetylcystein, R05CB02 bromhexin, R05CB03 karbocystein, R05CB05 mesna, R05CB06 ambroxol 95 \| Antitusika \| 95/1 \| antitusika, p.o. (kromě kodeinu) \| R05DA01 ethylmorfin, R05DB13 butamirát, R05DB19 dropropizin, R05DB27 levodropropizin 96 \| Antihistaminika pro systémovou aplikaci \| 96/1 \| antihistaminika sedativní, p.o. \| R06AA04 klemastin, R06AB03 dimetinden, R06AX bisulepin, R06AX02 cyproheptadin, RR06AX17 ketotifen \| \| 96/2 \| antihistaminika nesedativní, p.o. \| R06AE07 cetirizin, R06AE09 levocetirizin, R06AX13 loratadin, R06AX26 fexofenadin, R06AX27 desloratadin, R06AX29 bilastin 97 \| Oftalmologika –antiinfektiva\| 97/1 \| oftalmologika, antiinfektiva – chinolony, lokální\| S01AX11 ofloxacin, S01AX13 ciprofloxacin, S01AX17 lomefloxacin, S01AX19 levofloxacin, S01AX22 moxifloxacin \| \| 97/2 \| oftalmologika, antiinfektiva – antibiotika ostatní, lokální\| S01AA01 chloramfenikol, S01AA11 gentamicin, S01AA12 tobramycin, S01AA13 acidum fusidicum, S01AA23 netilmicin S01AA24 kanamycin, S01AA30 kombinace různých antibiotik-neomycin/bacitracin, S01AB04 sulfacetamid \| \| 97/3 \| oftalmologika – antiinfektiva – virostatika, lokální\| S01AD03 aciklovir, S01AD09 ganciklovir 98 \| Oftalmologika –kortikosteroidy\| 98/1 \| oftalmologika – kortikosteroidy prvé řady, lokální\| S01BA01 dexamethason, S01BA02 hydrokortison \| \| 98/2 \| oftalmologika -kortikosteroidy druhé řady, lokální \| S01BA03 kortison, S01BA04 prednisolon, S01BA07 fluorometholon 99 \| Oftalmologika – protizánětlivá léčiva\| 99/1 \| oftalmologika – protizánětlivá léčiva, lokální \| S01BC01 indometacin, S01BC03 diklofenak 100 \| Oftalmologika používaná k terapii glaukomu \| 100/1 \| oftalmologika používaná k terapii glaukomu –sympatomimetika nebo parasympatomimetika, lokální \| S01EA04 klonidin, S01EA05 brimonidin, S01EB01 pilokarpin \| \| 100/2 \| oftalmologika používaná k terapii glaukomu – inhibitory karboanhydrázy, lokální \| S01EC03 dorzolamid, S01EC04 brinzolamid \| \| 100/3 \| oftalmologika k terapii glaukomu – betablokátory, lokální \| S01ED01 timolol, S01ED02 betaxolol, S01ED03 levobunolol, S01ED05 karteolol \| \| 100/4 \| oftalmologika používaná k terapii glaukomu –prostaglandiny nebo jejich deriváty, lokální \| S01EE01 latanoprost, S01EE02 unoproston, S01EE03 bimatoprost, S01EE04 travoprost, S01EE05 tafluprost 101 \| Ophtalmologika -ostatní \| 101/1 \| ophtalmologika - jodidy \| S01XA jodid draselný+sodný, S01XA04 jodid draselný 102 \| Oftalmologika – antialergika (kromě kortikosteroidů) \| 102/1 \| oftalmologika – antialergika \| S01GA52 tetryzolin kombinace, S01GX01 kyselina kromoglyková, S01GX02 levokabastin, S01GX03 kyselina spaglumová, S01GX05 lodoxamid, S01GX06 emedastin, S01GX07 azelastin, S01GX08 ketotifen, S01GX09 olopatadin, S01GX10 epinastin 103 \| Protilátky anti-VEGF v oftalmologii \| 103/1 \| protilátky anti-VEGF v oftalmologii \| S01LA03 pegaptanib, S01LA04 ranibizumab 104 \| Terapeutické extrakty alergenů \| 104/2 \| terapeutické extrakty alergenů – standardizované, neinjekční, perorální \| V01AA extrakty alergenů \| \| 104/3 \| terapeutické extrakty alergenů – standardizované, neinjekční, sublinguální \| V01AA extrakty alergenů \| \| 104/6 \| terapeutické extrakty alergenů – standardizované, injekční, vodné \| V01AA extrakty alergenů \| \| 104/7 \| terapeutické extrakty alergenů – standardizované, injekční, depotní \| V01AA extrakty alergenů 105 \| Testy pro alergické choroby \| 105/1 \| testy pro alergické choroby – intradermální \| V04CL testy pro alergické choroby \| \| 105/2 \| testy pro alergické choroby – prick testy \| V04CL testy pro alergické choroby 106 \| Léčiva používaná k terapii hyperkalemie a hyperfosfatemie \| 106/1 \| léčiva k terapii hyperkalemie a hyperfosfatemie, p.o. \| V03AE02 sevelamer, V03AE03 lanthankarbonát 107 \| Výživy pro vrozené poruchy metabolismu \| 107/1 \| definované směsi aminokyselin bez fenylalaninu (práškové formy na obsah aminokyselin) \| V06CA1 \| \| 107/2 \| definované směsi aminikyselin bez fenylalaninu s obsahem sacharidů a tuků pro pacienty do 1 roku věku (práškové formy na obsah aminokyselin) \| V06CA2 \| \| 107/3 \| definované směsi aminokyselin bez fenylalaninu pro těhotné (práškové formy na obsah aminokyselin) \| V06CA4 \| \| 107/4 \| definované směsi aminokyselin bez fenylalaninu (dávkované formy na obsah aminokyselin) \| V06CA5 \| \| 107/5 \| definované směsi aminokyselin bez fenylalaninu (dávkované formy tekuté na obsah aminokyselin) \| V06DD11 \| \| 107/6 \| definované směsi esenciálních aminokyselin pro pacienty do 1 roku věku s poruchou metabolismu cyklu močoviny (práškové formy na obsah aminokyselin) \| V06DD12 \| \| 107/7 \| definované směsi esenciálních aminokyselin pro pacienty nad 1 rok věku s poruchou metabolismu cyklu močoviny (práškové formy na obsah aminokyselin) \| V06DD13 \| \| 107/8 \| definované směsi aminokyselin bez isoleucinu, leucinu a valinu se sacharidy a tuky pro pacienty do 1 roku věku - kompletní kojenecká výživa (práškové formy na obsah aminokyselin) \| V06DD14 \| \| 107/9 \| definované směsi aminokyselin bez isoleucinu, leucinu a valinu pro pacienty do 1 roku věku (práškové formy na obsah aminokyselin) \| V06DD15 \| \| 107/10 \| definované směsi aminokyselin bez isoleucinu, leucinu a valinu pro pacienty nad 1 rok věku (práškové formy na obsah aminokyselin) \| V06DD16 \| \| 107/11 \| definované směsi aminokyselin bez isoleucinu, methioninu, threoninu a valinu pro pacienty s metylmalonovou a propionovou acidémií do 1 roku věku (práškové formy na obsah aminokyselin) \| V06DD17 \| \| 107/12 \| definované směsi aminokyselin bez isoleucinu, methioninu, threoninu a valinu pro pacienty s metylmalonovou a propionovou acidémií nad 1 rok věku (práškové formy na obsah aminokyselin) \| V06DD18 \| \| 107/13 \| definované směsi aminokyselin bez leucinu pro pacienty do 1 roku věku (práškové formy na obsah aminokyselin) \| V06DD19 \| \| 107/14 \| definované směsi aminokyselin bez leucinu pro pacienty nad 1 rok věku (práškové formy na obsah aminokyselin) \| V06DD20 \| \| 107/15 \| definované směsi aminokyselin bez lysinu a se sníženým množstvím tryptofanu pro pacienty s glutarovou acidémií do 1 roku věku (práškové formy na obsah aminokyselin) \| V06DD21 \| \| 107/16 \| definované směsi aminokyselin bez lysinu a se sníženým množstvím tryptofanu pro pacienty s glatarovou acidémií nad 1 rok věku (práškové formy na obsah aminokyselin) \| V06DD22 \| \| 107/17 \| definované směsi aminokyselin bez methioninu obohacené L-cystinem pro pacienty s homocystinurií do 1 roku věku (práškové formy na obsah aminokyselin) \| V06DD23 \| \| 107/18 \| definované směsi aminokyselin bez methioninu obohacené L-cystine pro pacienty s homocystinurií nad 1 rok věku (práškové formy na obsah aminokyselin) \| V06DD26 \| \| 107/19 \| definované směsi aminokyselin bez tyrosinu a fenylalaninu se sacharidy a tuky pro pacienty do 1 roku věku - kompletní kojenecká výživa (práškové formy na obsah aminokyselin) \| V06DD27 \| \| 107/20 \| definované směsi aminokyselin bez tyrosinu a fenylalaninu pro pacienty do 1 roku věku (práškové formy na obsah aminokyselin) \| V06DD29 \| \| 107/21 \| definované směsi aminokyselin bez tyrosinu a fenylalaninu pro pacienty nad 1 rok věku (práškové formy na obsah aminokyselin) \| V06DD27 \| \| 107/22 \| definované směsi aminokyselin včetně kombinací s peptidy s nízkým obsahem fenylalaninu (práškové formy na obsah aminokyselin) \| V06DD29 108 \| Výživy – enterální výživy \| 108/1 \| polymerní výživa standardní – v tekuté formě \| V06EA1 \| \| 108/2 \| polymerní výživa standardní -hyperkalorická \| V06EB01 \| \| 108/3 \| polymerní výživa standardní – s doplňkem vlákniny isokalorická \| V06EB02, V06EB04 \| \| 108/4 \| polymerní výživa standardní – s doplňkem vlákniny hyperkalorická \| V06EB02, V06EB04 \| \| 108/5 \| polymerní výživa speciální – hyperkalorická bez tuku \| V06EB03 \| \| 108/6 \| polymerní výživa speciální – hyperkalorická s doplňkem proteinu anebo proteinu a vlákniny \| V06EB05, V06EB06 \| \| 108/7 \| polymerní výživa speciální – určená pro léčbu jaterního selhání \| V06EB10 \| \| 108/8 \| polymerní výživa speciální – s doplňkem proteinu, argininu a zinku \| V06EB11 \| \| 108/10 \| polymerní výživa speciální – diabetická \| V06EB08 \| \| 108/11 \| polymerní výživa speciální – s doplňkem MCT olejů \| V06EB09 \| \| 108/12 \| oligopeptidická výživa tekutá \| V06EC1 \| \| 108/13 \| zahušťovadla \| V06EE1 109 \| výživy – náhrady mléka \| 109/1 \| náhrady mléka s obsahem bílkoviny kravského mléka \| V06DF1 \| \| 109/2 \| náhrady mléka s mléčným proteinovým hydrolyzátem \| V06DF2 \| \| 109/3 \| náhrady mléka s nízkým obsahem laktózy a mléčným proteinovým hydrolyzátem \| V06DF4 \| \| 109/4 \| speciální kojenecká výživa s obsahem jednotlivých aminokyselin \| V06DE 110 \| RTG vodorozpustné nízkoosmolární nefrotropní rtg-kontrastní látky – neionické \| 110/1 \| RTG vodorozpustné nízkoosmolární nefrotropní rtg-kontrastní látky – neionické – koncentrace jodu 150 mg/ml, parenterální\| V08AB09 iodixanol, V08AB10 iomeprol \| \| 110/2 \| RTG vodorozpustné nízkoosmolární nefrotropní rtg-kontrastní látky – neionické – koncentrace jodu 200 mg/ml, parenterální\| V08AB04 iopamidol, V08AB10 iomeprol \| \| 110/3 \| RTG vodorozpustné nízkoosmolární nefrotropní rtg-kontrastní látky – neionické – koncentrace jodu 240 mg/ml, parenterální \| V08AB02 iohexol, V08AB05 iopromid, V08AB07 ioversol \| \| 110/4 \| RTG vodorozpustné nízkoosmolární nefrotropní rtg-kontrastní látky – neionické – koncentrace jodu 300 mg/ml, parenterální \| V08AB02 iohexol, V08AB04 iopamidol, V08AB05 iopromid, V08AB07 ioversol, V08AB10 iomeprol, V08AB11 iobitrodol \| \| 110/5 \| RTG vodorozpustné nízkoosmolární nefrotropní rtg-kontrastní látky – neionické – koncentrace jodu 320 mg/ml, parenterální \| V08AB03 kyselina ioxagliková, V08AB07 ioversol, V08AB09 iodixanol \| \| 110/6 \| RTG vodorozpustné nízkoosmolární nefrotropní rtg-kontrastní látky – neionické – koncentrace jodu 350 mg/ml, parenterální \| V08AB02 iohexol, V08AB07 ioversol, V08AB10 iomeprol, V08AB11 iobitridol \| \| 110/7 \| RTG vodorozpustné nízkoosmolární nefrotropní rtg-kontrastní látky – neionické – koncentrace jodu 370 mg/ml, parenterální \| V08AB04 lopamidol, V08AB05 iopromid 111 \| Kontrastní látky pro vyšetření ultrazvukem \| 111/1 \| kontrastní látky pro vyšetření ultrazvukem, parenterální \| V08DA01 mikročástice s albuminem, V08DA05 sulfur hexafluorid 114 \| Paramagnetické látky \| 114/1 \| paramagnetické látky s obsahem gadolinia \| V08CA01 kyselina gadopentetová, V08CA02 kyselina gadoterová, V08CA03 gadodiamid, V08CA04 gadoteridol ) Není-li uvedena u příslušné referenční skupiny cesta podání, pak do takové referenční skupiny náleží všechny v zásadě terapeuticky zaměnitelné léčivé přípravky s obdobnou nebo blízkou účinností a bezpečností a obdobným klinickým využitím, bez rozdílu jejich cesty podání.“. Čl. II Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2012. Ministr: doc. MUDr. Heger, CSc., v. r.
Sdělení Energetického regulačního úřadu č. 385/2011 Sb.	Sdělení Energetického regulačního úřadu č. 385/2011 Sb. Sdělení Energetického regulačního úřadu o vydání cenových rozhodnutí Vyhlášeno 9. 12. 2011, částka 133/2011 385 SDĚLENÍ Energetického regulačního úřadu ze dne 30. listopadu 2011 o vydání cenových rozhodnutí Energetický regulační úřad v souladu s § 10 odst. 2 zákona č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů, sděluje, že podle § 17 odst. 6 písm. d) zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, vydal cenové rozhodnutí č. 4/2011 ze dne 21. listopadu 2011, o cenách regulovaných služeb souvisejících s dodávkou plynuplynu, cenové rozhodnutí č. 5/2011 ze dne 21. listopadu 2011, kterým se stanovují ceny regulovaných služeb souvisejících s dodávkou elektřiny, cenové rozhodnutí č. 6/2011 ze dne 21. listopadu 2011, kterým se stanovují ceny regulovaných služeb souvisejících s dodávkou elektřiny odběratelům ze sítí nízkého napětí, a cenové rozhodnutí č. 7/2011 ze dne 23. listopadu 2011, kterým se stanovuje podpora pro výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů energie, kombinované výroby elektřiny a teplakombinované výroby elektřiny a tepla a druhotných energetických zdrojůdruhotných energetických zdrojů. Podle § 17 odst. 9 energetického zákona uveřejnil Energetický regulační úřad cenové rozhodnutí č. 4/2011 v Energetickém regulačním věstníku ze dne 23. listopadu 2011, v částce 6. Uvedeným dnem nabylo cenové rozhodnutí platnosti. Účinnosti nabývá cenové rozhodnutí dnem 1. ledna 2012. Cenová rozhodnutí č. 5/2011 a č. 6/2011 uveřejnil Energetický regulační úřad v Energetickém regulačním věstníku ze dne 24. listopadu 2011, v částce 7. Účinnosti nabývají obě cenová rozhodnutí dnem 1. ledna 2012. Cenové rozhodnutí č. 7/2011 Energetický regulační úřad uveřejnil v Energetickém regulačním věstníku ze dne 25. listopadu 2011, v částce 8. Účinnosti nabývá cenové rozhodnutí dnem 1. ledna 2012. Předsedkyně: Ing. Vitásková v. r.
Nařízení vlády č. 377/2011 Sb.	Nařízení vlády č. 377/2011 Sb. Nařízení vlády o úpravě náhrady za ztrátu na služebním příjmu po skončení neschopnosti ke službě vzniklé služebním úrazem nebo nemocí z povolání a o úpravě náhrady nákladů na výživu pozůstalých Vyhlášeno 9. 12. 2011, datum účinnosti 9. 12. 2011, částka 133/2011 * § 1 - Náhrada za ztrátu na služebním příjmu po skončení neschopnosti ke službě vzniklé služebním úrazem nebo nemocí z povolání (dále jen „náhrada za ztrátu na služebním příjmu“) a náhrada nákladů na výživu pozůstalých náležející příslušníkům nebo pozůstalým podl * § 2 - Vznikne-li nárok na náhradu za ztrátu na služebním příjmu a na náhradu nákladů na výživu pozůstalých po 31. prosinci 2011, průměrný služební příjem rozhodný pro výpočet náhrad podle § 1 se nezvyšuje. * § 3 - Úprava podle § 1 přísluší od 1. ledna 2012 a provede se bez žádosti příslušníka nebo pozůstalých a na žádost příslušníka se provede v případě, že mu náhrada za ztrátu na služebním příjmu nenáležela z důvodu zvýšení invalidního důchodu podle právních předpi * § 4 - Účinnost Aktuální znění od 9. 12. 2011 377 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 30. listopadu 2011 o úpravě náhrady za ztrátu na služebním příjmu po skončení neschopnosti ke službě vzniklé služebním úrazem nebo nemocí z povolání a o úpravě náhrady nákladů na výživu pozůstalých Vláda nařizuje k provedení zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 586/2004 Sb., zákona č. 626/2004 Sb., zákona č. 169/2005 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 530/2005 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 531/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb. a zákona č. 326/2009 Sb.: § 1 Náhrada za ztrátu na služebním příjmu po skončení neschopnosti ke službě vzniklé služebním úrazem nebo nemocí z povolání (dále jen „náhrada za ztrátu na služebním příjmu“) a náhrada nákladů na výživu pozůstalých náležející příslušníkům nebo pozůstalým podle zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů, popřípadě podle dřívějších právních předpisů1), se upravuje tak, že průměrný služební příjem rozhodný pro výpočet náhrady za ztrátu na služebním příjmu a pro výpočet náhrady nákladů na výživu pozůstalých, popřípadě zvýšený podle dřívějších právních předpisů2), se zvyšuje o 1,6 %. § 2 Vznikne-li nárok na náhradu za ztrátu na služebním příjmu a na náhradu nákladů na výživu pozůstalých po 31. prosinci 2011, průměrný služební příjem rozhodný pro výpočet náhrad podle § 1 se nezvyšuje. § 3 Úprava podle § 1 přísluší od 1. ledna 2012 a provede se bez žádosti příslušníka nebo pozůstalých a na žádost příslušníka se provede v případě, že mu náhrada za ztrátu na služebním příjmu nenáležela z důvodu zvýšení invalidního důchodu podle právních předpisů o sociálním zabezpečení nebo o důchodovém pojištění. § 4 Účinnost Toto nařízení nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení. Předseda vlády: RNDr. Nečas v. r. Ministr vnitra: Kubice v. r. 1) Zákon č. 100/1970 Sb., o služebním poměru příslušníků Sboru národní bezpečnosti, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 334/1991 Sb., o služebním poměru policistů zařazených ve Federálním policejním sboru a Sboru hradní policie, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 154/1994 Sb., o Bezpečnostní informační službě, ve znění pozdějších předpisů. 2) Nařízení vlády č. 368/2007 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na služebním příjmu po skončení neschopnosti ke službě vzniklé služebním úrazem nebo nemocí z povolání. Nařízení vlády č. 347/2008 Sb., o úpravě náhrady nákladů na výživu pozůstalých po příslušnících bezpečnostních sborů. Nařízení vlády č. 466/2008 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na služebním příjmu po skončení neschopnosti ke službě vzniklé služebním úrazem nebo nemocí z povolání a o úpravě náhrady nákladů na výživu pozůstalých. Nařízení vlády č. 412/2010 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na služebním příjmu po skončení neschopnosti ke službě vzniklé služebním úrazem nebo nemocí z povolání a o úpravě náhrady nákladů na výživu pozůstalých.
Zákon č. 375/2011 Sb.	Zákon č. 375/2011 Sb. Zákon, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o zdravotních službách, zákona o specifických zdravotních službách a zákona o zdravotnické záchranné službě Vyhlášeno 8. 12. 2011, datum účinnosti 1. 4. 2012, částka 131/2011 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona č. 210/1990 Sb. * ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona o České lékařské komoře, České stomatologické komoře a České lékárnické komoře * ČÁST PÁTÁ - Změna živnostenského zákona * ČÁST ŠESTÁ - Změna zákona o obecní policii * ČÁST SEDMÁ - Změna zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení * ČÁST OSMÁ - Změna zákona o ochraně znaku a názvu Červeného kříže a o Československém červeném kříži * ČÁST DEVÁTÁ - Změna zákona o soudních poplatcích za řízení u Nejvyššího soudu České a Slovenské Federativní Republiky a u vojenských soudů * ČÁST DESÁTÁ - Změna zákona o ochraně zemědělského půdního fondu * ČÁST JEDENÁCTÁ - Změna zákona o dani z nemovitostí * ČÁST TŘINÁCTÁ - Změna zákona o Vězeňské službě a justiční stráži České republiky * ČÁST ČTRNÁCTÁ - Změna zákona o daních z příjmů * ČÁST PATNÁCTÁ - Změna zákona č. 590/1992 Sb. * ČÁST ŠESTNÁCTÁ - Změna zákona o Armádě České republiky * ČÁST SEDMNÁCTÁ - Změna zákona o dani silniční * ČÁST OSMNÁCTÁ - Změna zákona č. 161/1993 Sb. * ČÁST DEVATENÁCTÁ - Změna zákona o výkonu vazby * ČÁST DVACÁTÁ - Změna zákona č. 307/1993 Sb. * ČÁST DVACÁTÁ PRVNÍ - Změna zákona o regulaci reklamy * ČÁST DVACÁTÁ DRUHÁ - Změna zákona č. 60/1995 Sb. * ČÁST DVACÁTÁ TŘETÍ - Změna zákona o státní statistické službě * ČÁST DVACÁTÁ ČTVRTÁ - Změna zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny * ČÁST DVACÁTÁ PÁTÁ - Změna zákona o státní sociální podpoře * ČÁST DVACÁTÁ ŠESTÁ - Změna zákona o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu * ČÁST DVACÁTÁ SEDMÁ - Změna zákona o pozemních komunikacích * ČÁST DVACÁTÁ OSMÁ - Změna zákona č. 14/1997 Sb. * ČÁST DVACÁTÁ DEVÁTÁ - Změna atomového zákona * ČÁST TŘICÁTÁ - Změna zákona o civilním letectví * ČÁST TŘICÁTÁ PRVNÍ - Změna zákona o lihu * ČÁST TŘICÁTÁ DRUHÁ - Změna zákona o potravinách a tabákových výrobcích * ČÁST TŘICÁTÁ TŘETÍ - Změna zákona č. 83/1998 Sb. * ČÁST TŘICÁTÁ ČTVRTÁ - Změna zákona o návykových látkách * ČÁST TŘICÁTÁ PÁTÁ - Změna zákona o svobodném přístupu k informacím * ČÁST TŘICÁTÁ ŠESTÁ - Změna zákona o výkonu trestu odnětí svobody * ČÁST TŘICÁTÁ SEDMÁ - Změna zákona o ozbrojených silách České republiky * ČÁST TŘICÁTÁ OSMÁ - Změna zákona o vojácích z povolání * ČÁST TŘICÁTÁ DEVÁTÁ - Změna zákona o zajišťování obrany České republiky * ČÁST ČTYŘICÁTÁ - Změna zákona o pobytu ozbrojených sil jiných států na území České republiky * ČÁST ČTYŘICÁTÁ PRVNÍ - Změna zákona o azylu * ČÁST ČTYŘICÁTÁ DRUHÁ - Změna zákona o pobytu cizinců na území České republiky * ČÁST ČTYŘICÁTÁ TŘETÍ - Změna zákona o sociálně-právní ochraně dětí * ČÁST ČTYŘICÁTÁ ČTVRTÁ - Změna zákona o námořní plavbě * ČÁST ČTYŘICÁTÁ PÁTÁ - Změna zákona č. 71/2000 Sb. * ČÁST ČTYŘICÁTÁ SEDMÁ - Změna autorského zákona * ČÁST ČTYŘICÁTÁ DEVÁTÁ - Změna zákona č. 132/2000 Sb. * ČÁST PADESÁTÁ - Změna zákona č. 149/2000 Sb. * ČÁST PADESÁTÁ PRVNÍ - Změna zákona o integrovaném záchranném systému * ČÁST PADESÁTÁ DRUHÁ - Změna krizového zákona * ČÁST PADESÁTÁ TŘETÍ - Změna zákona o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel * ČÁST PADESÁTÁ ČTVRTÁ - Změna zákona o Probační a mediační službě * ČÁST PADESÁTÁ PÁTÁ - Změna zákona o ochraně veřejného zdraví * ČÁST PADESÁTÁ ŠESTÁ - Změna zákona o matrikách, jménu a příjmení * ČÁST PADESÁTÁ SEDMÁ - Změna zákona o silničním provozu * ČÁST PADESÁTÁ OSMÁ - Změna zákona o podpoře sportu * ČÁST PADESÁTÁ DEVÁTÁ - Změna lázeňského zákona * ČÁST ŠEDESÁTÁ - Změna zákona o pohřebnictví * ČÁST ŠEDESÁTÁ PRVNÍ - Změna zákona o církvích a náboženských společnostech * ČÁST ŠEDESÁTÁ TŘETÍ - Změna zákona o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních * ČÁST ŠEDESÁTÁ ČTVRTÁ - Změna zákona o zbraních * ČÁST ŠEDESÁTÁ ŠESTÁ - Změna zákona o válečných veteránech * ČÁST ŠEDESÁTÁ OSMÁ - Změna transplantačního zákona * ČÁST ŠEDESÁTÁ DEVÁTÁ - Změna zákona č. 290/2002 Sb. * ČÁST SEDMDESÁTÁ - Změna zákona č. 320/2002 Sb. * ČÁST SEDMDESÁTÁ PRVNÍ - Změna zákona č. 130/2003 Sb. * ČÁST SEDMDESÁTÁ DRUHÁ - Změna zákona o soudnictví ve věcech mládeže * ČÁST SEDMDESÁTÁ TŘETÍ - Změna zákona o dočasné ochraně cizinců * ČÁST SEDMDESÁTÁ ČTVRTÁ - Změna zákona č. 274/2003 Sb. * ČÁST SEDMDESÁTÁ PÁTÁ - Změna zákona o chemických látkách a chemických přípravcích * ČÁST SEDMDESÁTÁ ŠESTÁ - Změna zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů * ČÁST SEDMDESÁTÁ SEDMÁ - Změna zákona o pojistné smlouvě * ČÁST SEDMDESÁTÁ OSMÁ - Změna zákona č. 53/2004 Sb. * ČÁST SEDMDESÁTÁ DEVÁTÁ - Změna zákona o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta * ČÁST OSMDESÁTÁ - Změna zákona o nelékařských zdravotnických povoláních * ČÁST OSMDESÁTÁ PRVNÍ - Změna zákona o rybářství * ČÁST OSMDESÁTÁ DRUHÁ - Změna zákona č. 121/2004 Sb. * ČÁST OSMDESÁTÁ TŘETÍ - Změna zákona o Celní správě České republiky * ČÁST OSMDESÁTÁ ČTVRTÁ - Změna zákona o dani z přidané hodnoty * ČÁST OSMDESÁTÁ PÁTÁ - Změna zákona č. 422/2004 Sb. * ČÁST OSMDESÁTÁ ŠESTÁ - Změna zákona o zaměstnanosti * ČÁST OSMDESÁTÁ SEDMÁ - Změna zákona č. 436/2004 Sb. * ČÁST OSMDESÁTÁ OSMÁ - Změna zákona o některých službách informační společnosti * ČÁST OSMDESÁTÁ DEVÁTÁ - Změna školského zákona * ČÁST DEVADESÁTÁ - Změna branného zákona * ČÁST DEVADESÁTÁ PRVNÍ - Změna zákona o správních poplatcích * ČÁST DEVADESÁTÁ DRUHÁ - Změna zákona o elektronických komunikacích * ČÁST DEVADESÁTÁ ČTVRTÁ - Změna zákona č. 381/2005 Sb. * ČÁST DEVADESÁTÁ PÁTÁ - Změna zákona o sociálních službách * ČÁST DEVADESÁTÁ ŠESTÁ - Změna zákona č. 109/2006 Sb. * ČÁST DEVADESÁTÁ SEDMÁ - Změna zákona o pomoci v hmotné nouzi * ČÁST DEVADESÁTÁ OSMÁ - Změna zákona o registrovaném partnerství * ČÁST DEVADESÁTÁ DEVÁTÁ - Změna zákona o uznávání výsledků dalšího vzdělávání * ČÁST STÁ - Změna zákona o nemocenském pojištění * ČÁST STO PRVNÍ - Změna zákona č. 189/2006 Sb. * ČÁST STO DRUHÁ - Změna zákona č. 225/2006 Sb. * ČÁST STO TŘETÍ - Změna zákona o výzkumu na lidských embryonálních kmenových buňkách a souvisejících činnostech * ČÁST STO ČTVRTÁ - Změna zákoníku práce * ČÁST STO SEDMÁ - Změna zákona o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci * ČÁST STO OSMÁ - Změna zákona č. 342/2006 Sb. * ČÁST STO DEVÁTÁ - Změna zákona č. 111/2007 Sb. * ČÁST STO DESÁTÁ - Změna zákona o léčivech * ČÁST STO JEDENÁCTÁ - Změna zákona č. 124/2008 Sb. * ČÁST STO DVANÁCTÁ - Změna zákona o výkonu zabezpečovací detence * ČÁST STO TŘINÁCTÁ - Změna zákona č. 189/2008 Sb. * ČÁST STO ČTRNÁCTÁ - Změna zákona o Policii České republiky * ČÁST STO PATNÁCTÁ - Změna zákona č. 274/2008 Sb. * ČÁST STO ŠESTNÁCTÁ - Změna zákona o lidských tkáních a buňkách * ČÁST STO SEDMNÁCTÁ - Změna zákona č. 479/2008 Sb. * ČÁST STO OSMNÁCTÁ - Změna trestního zákoníku * ČÁST STO DEVATENÁCTÁ - Změna zákona č. 227/2009 Sb. * ČÁST STO DVACÁTÁ - Změna zákona č. 73/2011 Sb. * ČÁST STO DVACÁTÁ PRVNÍ - ÚČINNOST Aktuální znění od 24. 4. 2019 (110/2019 Sb.) 375 ZÁKON ze dne 6. listopadu 2011, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o zdravotních službách, zákona o specifických zdravotních službách a zákona o zdravotnické záchranné službě Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky Čl. I V § 10 odst. 1 zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění zákona č. 474/1992 Sb., zákona č. 272/1996 Sb., zákona č. 362/2004 Sb. a zákona č. 297/2008 Sb., se slova „zdravotní péči“ nahrazují slovy „zdravotní služby“ a slova „zdravotnická zařízení“ se nahrazují slovy „poskytovatele zdravotních služeb“. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě Čl. II V § 34 zákona č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění zákona č. 376/2007 Sb. a zákona č. 124/2008 Sb., odstavec 5 včetně poznámek pod čarou č. 18a a 18b zní: „(5) Zdravotní způsobilost osoby k nakládání s výbušninami posuzuje a lékařský posudek vydává v případě zaměstnance poskytovatel pracovnělékařských služeb18a), v ostatních případech registrující poskytovatel poskytující zdravotní služby v oboru všeobecné praktické lékařství18b). 18a) Zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách. 18b) Zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách).“. ČÁST TŘETÍ Změna zákona č. 210/1990 Sb. Čl. III V zákoně č. 210/1990 Sb., o změnách v působnosti orgánů České republiky o sociálním zabezpečení a o změně zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, se čl. II zrušuje. ČÁST ČTVRTÁ Změna zákona o České lékařské komoře, České stomatologické komoře a České lékárnické komoře Čl. IV Zákon č. 220/1991 Sb., o České lékařské komoře, České stomatologické komoře a České lékárnické komoře, ve znění zákona č. 160/1992 Sb., zákona č. 285/2002 Sb., zákona č. 111/2007 Sb. a zákona č. 189/2008 Sb., se mění takto: 1. V § 2 odst. 2 písm. c) se slova „v nestátních zdravotnických zařízeních“ nahrazují slovy „u poskytovatelů zdravotních služeb“. 2. V § 2 odst. 2 písm. i) se slova „zdravotní péče“ nahrazují slovy „zdravotních služeb“. 3. V § 3 odst. 1 se slova „v léčebné a preventivní péči“ zrušují. 4. V § 3 odst. 3 se slovo „lékárenském“ zrušuje a za slovo „zařízení“ se vkládají slova „poskytujícím lékárenskou péči“. 5. V § 6a odst. 3 se slova „adresu zdravotnického zařízení, ve kterém hodlá vykonávat zdravotnické povolání, druh zdravotnické služby,“ nahrazují slovy „identifikační údaje poskytovatele zdravotních služeb a adresu zdravotnického zařízení tohoto poskytovatele, v němž hodlá zdravotnické povolání vykonávat, formu a druh zdravotní služby“. ČÁST PÁTÁ Změna živnostenského zákona Čl. V Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění zákona č. 231/1992 Sb., zákona č. 591/1992 Sb., zákona č. 600/1992 Sb., zákona č. 273/1993 Sb., zákona č. 303/1993 Sb., zákona č. 38/1994 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 136/1994 Sb., zákona č. 200/1994 Sb., zákona č. 237/1995 Sb., zákona č. 286/1995 Sb., zákona č. 94/1996 Sb., zákona č. 95/1996 Sb., zákona č. 147/1996 Sb., zákona č. 19/1997 Sb., zákona č. 49/1997 Sb., zákona č. 61/1997 Sb., zákona č. 79/1997 Sb., zákona č. 217/1997 Sb., zákona č. 280/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 83/1998 Sb., zákona č. 157/1998 Sb., zákona č. 167/1998 Sb., zákona č. 159/1999 Sb., zákona č. 356/1999 Sb., zákona č. 358/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 363/1999 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 121/2000 Sb., zákona č. 122/2000 Sb., zákona č. 123/2000 Sb., zákona č. 124/2000 Sb., zákona č. 149/2000 Sb., zákona č. 151/2000 Sb., zákona č. 158/2000 Sb., zákona č. 247/2000 Sb., zákona č. 249/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 309/2000 Sb., zákona č. 362/2000 Sb., zákona č. 409/2000 Sb., zákona č. 458/2000 Sb., zákona č. 61/2001 Sb., zákona č. 100/2001 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 164/2001 Sb., zákona č. 256/2001 Sb., zákona č. 274/2001 Sb., zákona č. 477/2001 Sb., zákona č. 478/2001 Sb., zákona č. 501/2001 Sb., zákona č. 86/2002 Sb., zákona č. 119/2002 Sb., zákona č. 174/2002 Sb., zákona č. 281/2002 Sb., zákona č. 308/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 476/2002 Sb., zákona č. 88/2003 Sb., zákona č. 130/2003 Sb., zákona č. 162/2003 Sb., zákona č. 224/2003 Sb., zákona č. 228/2003 Sb., zákona č. 274/2003 Sb., zákona č. 354/2003 Sb., zákona č. 438/2003 Sb., zákona č. 38/2004 Sb., zákona č. 119/2004 Sb., zákona č. 167/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 326/2004 Sb., zákona č. 499/2004 Sb., zákona č. 695/2004 Sb., zákona č. 58/2005 Sb., zákona č. 95/2005 Sb., zákona č. 127/2005 Sb., zákona č. 215/2005 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 358/2005 Sb., zákona č. 428/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 62/2006 Sb., zákona č. 76/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 131/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 191/2006 Sb., zákona č. 212/2006 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 225/2006 Sb., zákona č. 310/2006 Sb., zákona č. 315/2006 Sb., zákona č. 160/2007 Sb., zákona č. 269/2007 Sb., zákona č. 270/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 130/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 145/2010 Sb., zákona č. 155/2010 Sb., zákona č. 160/2010 Sb., zákona č. 424/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb. a zákona č. 152/2011 Sb., se mění takto: 1. V § 3 odst. 2 písm. a) se slova „zdravotní péče“ nahrazují slovy „zdravotních služeb“. 2. V § 3 se na konci odstavce 3 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno ai), které včetně poznámky pod čarou č. 53 zní: „ai) poskytování zdravotních služeb53). 53) Zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách).“. ČÁST ŠESTÁ Změna zákona o obecní policii Čl. VI V § 4c odst. 1 zákona č. 553/1991 Sb., o obecní policii, ve znění zákona č. 274/2008 Sb., se slova „lékař závodní preventivní péče“ nahrazují slovy „poskytovatel pracovnělékařských služeb“. ČÁST SEDMÁ Změna zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení Čl. VII Zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění zákona č. 590/1992 Sb., zákona č. 37/1993 Sb., zákona č. 160/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 134/1997 Sb., zákona č. 306/1997 Sb., zákona č. 93/1998 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., zákona č. 356/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 133/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 159/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 238/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 411/2000 Sb., zákona č. 116/2001 Sb., zákona č. 353/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 263/2002 Sb., zákona č. 265/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 518/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 425/2003 Sb., zákona č. 453/2003 Sb., zákona č. 53/2004 Sb., zákona č. 167/2004 Sb., zákona č. 281/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 381/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 24/2006 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 81/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 405/2006 Sb., zákona č. 585/2006 Sb., zákona č. 152/2007 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 270/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 479/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 303/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 177/2011 Sb., zákona č. 180/2011 Sb., zákona č. 220/2011 Sb., zákona č. 263/2011 Sb. a zákona č. 329/2011 Sb., se mění takto: 1. V § 8 odst. 6 se slova „v ústavní péči zdravotnického zařízení“ nahrazují slovy „hospitalizována ve zdravotnickém zařízení lůžkové péče“, slova „je zdravotnické zařízení, ve kterém je posuzované osobě poskytována zdravotní péče“ se nahrazují slovy „se nachází zdravotnické zařízení poskytovatele, který posuzované osobě poskytuje zdravotní služby“ a slova „zdravotnickým zařízením“ se nahrazují slovy „poskytovatelem zdravotních služeb“. 2. V § 11 odst. 1 se slova „zdravotnických zařízení“ nahrazují slovy „poskytovatelů zdravotních služeb“ a slova „zdravotnická zařízení“ se nahrazují slovy „poskytovatelé zdravotních služeb“. 3. Nadpis § 16 zní „Součinnost orgánů sociálního zabezpečení a poskytovatelů zdravotních služeb“. 4. V § 16 odst. 1 a 2 se slova „Zdravotnická zařízení jsou povinna“ nahrazují slovy „Poskytovatelé zdravotních služeb jsou povinni“. 5. V § 16 odst. 1 písmeno b) zní: „b) zpracovat bez souhlasu posuzované fyzické osoby lékařské podklady ve vyžádaném rozsahu, jichž je třeba k posouzení jejího zdravotního stavu“. 6. V § 16 odst. 2 písmena a) a b) znějí: „a) sdělit bez souhlasu posuzované fyzické osoby informace ze zdravotnické dokumentace vedené o posuzované osobě, které jsou potřebné pro posouzení jejího zdravotního stavu, b) umožnit bez souhlasu posuzované fyzické osoby nahlížení do zdravotnické dokumentace, která je o ní vedena, a na nezbytně nutnou dobu zapůjčit tuto zdravotnickou dokumentaci v rozsahu potřebném pro posouzení jejího zdravotního stavu.“. 7. V § 16 odst. 3 se slova „Zdravotnické zařízení“ nahrazují slovy „Poskytovatelé zdravotních služeb“. 8. V § 16 odst. 4 se slova „zdravotnickým zařízením“ nahrazují slovy „poskytovatelem zdravotních služeb“. 9. V § 16 odst. 6 se slova „určená zdravotnická zařízení;“ nahrazují slovy „poskytovatelé pracovnělékařských služeb určení podle zákona o specifických zdravotních službách76);“. Poznámka pod čarou č. 76 zní: „76) Zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách.“. 10. V § 16a odst. 4 písm. b) se slova „v určeném zdravotnickém zařízení“ nahrazují slovy „u určeného poskytovatele zdravotních služeb“. 11. V § 16a odst. 4 písm. c) a v § 54 odst. 3 se slova „zdravotnickému zařízení“ nahrazují slovy „poskytovateli zdravotních služeb“. 12. Nadpis § 116d zní: „Výplata důchodů ve zdravotnickém zařízení lůžkové péče“. 13. V § 116d odst. 1 se slova „v ústavní péči ve zdravotnickém zařízení“ nahrazují slovy „ve zdravotnickém zařízení poskytovatele lůžkové péče“. 14. V § 116d odstavec 2 zní: „(2) Poživatel důchodu zasílá písemnou žádost o výplatu důchodu do zdravotnického zařízení lůžkové péče prostřednictvím poskytovatele zdravotních služeb kterékoli provozovně držitele poštovní licence. V žádosti musí být uvedeno jméno a příjmení poživatele důchodu, jeho rodné číslo, místo trvalého pobytu, adresa poskytovatele zdravotních služeb uvedeného ve větě první a adresa zdravotnického zařízení, do kterého bude výplata důchodu zasílána, jestliže není totožná s adresou poskytovatele; poskytovatel zdravotních služeb potvrzuje na této žádosti, že pobyt poživatele důchodu ve zdravotnickém zařízení lůžkové péče trvá nebo bude trvat déle než 1 kalendářní měsíc, a správnost adresy, na kterou má být výplata důchodu poukazována. Žádost se podává na tiskopisu vydaném držitelem poštovní licence. Na základě této žádosti vyplácí provozovna držitele poštovní licence důchod na adresu uvedenou v žádosti.“. 15. V § 116d odst. 3 úvodní části ustanovení se slova „Zdravotnické zařízení je povinno“ nahrazují slovy „Poskytovatel zdravotních služeb je povinen“. 16. V § 116d odst. 3 písm. a) se slova „ústavní péče“ nahrazují slovy „hospitalizace“ a slovo „tohoto“ se nahrazuje slovem „zdravotnického“. 17. V § 116d odst. 3 písm. d) se slova „v ústavní péči zdravotnického zařízení“ nahrazují slovy „ve zdravotnickém zařízení lůžkové péče“ a slova „je zdravotnické zařízení povinno“ se nahrazují slovy „je poskytovatel zdravotních služeb povinen“. 18. V § 116d odstavec 4 zní: „(4) Za škodu na částkách důchodu, který byl pro poživatele důchodu vyplacen a poskytovatelem zdravotních služeb převzat k předání poživateli důchodu nebo k uložení, odpovídá poživateli důchodu poskytovatel zdravotních služeb podle občanského zákoníku34a).“. ČÁST OSMÁ Změna zákona o ochraně znaku a názvu Červeného kříže a o Československém červeném kříži Čl. VIII V § 4 zákona č. 126/1992 Sb., o ochraně znaku a názvu Červeného kříže a o Československém červeném kříži, ve znění nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 261/2000 Sb., se doplňuje písmeno e), které zní: „e) vychovává občany k účasti na plnění zdravotnických úkolů a jeho složky úzce spolupracují s poskytovateli zdravotních služeb.“. ČÁST DEVÁTÁ Změna zákona o soudních poplatcích za řízení u Nejvyššího soudu České a Slovenské Federativní Republiky a u vojenských soudů Čl. IX V § 4 odst. 2 písm. a) zákona č. 257/1992 Sb., o soudních poplatcích za řízení u Nejvyššího soudu České a Slovenské Federativní Republiky a u vojenských soudů, se slova „zdravotní péče“ nahrazují slovy „zdravotních služeb“. ČÁST DESÁTÁ Změna zákona o ochraně zemědělského půdního fondu Čl. X V § 11 odst. 7 zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění zákona č. 98/1999 Sb., se slova „nemocnice, polikliniky, zdravotní zařízení a střediska“ nahrazují slovy „zdravotnická zařízení“. ČÁST JEDENÁCTÁ Změna zákona o dani z nemovitostí Čl. XI Zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, ve znění zákona č. 315/1993 Sb., zákona č. 242/1994 Sb., zákona č. 248/1995 Sb., zákona č. 65/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 239/2001 Sb., zákona č. 483/2001 Sb., zákona č. 576/2002 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 669/2004 Sb., zákona č. 179/2005 Sb., zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 342/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 1/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 199/2010 Sb., zákona č. 30/2011 Sb. a zákona č. 212/2011 Sb., se mění takto: 1. V § 4 odst. 1 písm. g) se za slova „školským zařízením,“ vkládají slova „poskytování péče o děti do 3 let věku na základě živnostenského oprávnění,“ a za slova „zdravotnickým zařízením“ se vkládají slova „uvedeným v rozhodnutí o udělení oprávnění k poskytování zdravotních služeb“. 2. V § 9 odst. 1 písmeno k) zní: „k) stavby památkových veřejně přístupných objektů stanovených vyhláškou Ministerstva financí České republiky a Ministerstva kultury České republiky, a dále stavby sloužící 1. školám a školským zařízením, 2. poskytování péče o děti do 3 let věku na základě živnostenského oprávnění, 3. muzeím a galeriím, budou-li tato muzea a galerie vymezeny zvláštním právním předpisem, 4. státním archivům, knihovnám, 5. zdravotnickým zařízením uvedeným v rozhodnutí o udělení oprávnění k poskytování zdravotních služeb, 6. zařízením sociální péče, 7. nadacím, občanským sdružením zdravotně postižených občanů,“. ČÁST TŘINÁCTÁ Změna zákona o Vězeňské službě a justiční stráži České republiky Čl. XIII V § 2 odst. 1 písm. l) zákona č. 555/1992 Sb., o Vězeňské službě a justiční stráži České republiky, ve znění zákona č. 129/2008 Sb., se slova „zdravotní péči“ nahrazují slovy „zdravotní služby“ a slova „specializovanou zdravotní péči v mimovězeňských zdravotnických zařízení“ se nahrazují slovy „zdravotní služby u mimovězeňských poskytovatelů zdravotních služeb“. ČÁST ČTRNÁCTÁ Změna zákona o daních z příjmů Čl. XIV Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 35/1993 Sb., zákona č. 96/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 196/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 114/1994 Sb., zákona č. 259/1994 Sb., zákona č. 32/1995 Sb., zákona č. 87/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 248/1995 Sb., zákona č. 316/1996 Sb., zákona č. 18/1997 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb., zákona č. 210/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 111/1998 Sb., zákona č. 149/1998 Sb., zákona č. 168/1998 Sb., zákona č. 333/1998 Sb., zákona č. 63/1999 Sb., zákona č. 129/1999 Sb., zákona č. 144/1999 Sb., zákona č. 170/1999 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 3/2000 Sb., zákona č. 17/2000 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 72/2000 Sb., zákona č. 100/2000 Sb., zákona č. 103/2000 Sb., zákona č. 121/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 241/2000 Sb., zákona č. 340/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 117/2001 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 239/2001 Sb., zákona č. 453/2001 Sb., zákona č. 483/2001 Sb., zákona č. 50/2002 Sb., zákona č. 128/2002 Sb., zákona č. 198/2002 Sb., zákona č. 210/2002 Sb., zákona č. 260/2002 Sb., zákona č. 308/2002 Sb., zákona č. 575/2002 Sb., zákona č. 162/2003 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 438/2003 Sb., zákona č. 19/2004 Sb., zákona č. 47/2004 Sb., zákona č. 49/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 280/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 360/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 628/2004 Sb., zákona č. 669/2004 Sb., zákona č. 676/2004 Sb., zákona č. 179/2005 Sb., zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 342/2005 Sb., zákona č. 357/2005 Sb., zákona č. 441/2005 Sb., zákona č. 530/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 552/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 203/2006 Sb., zákona č. 223/2006 Sb., zákona č. 245/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 29/2007 Sb., zákona č. 67/2007 Sb., zákona č. 159/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 362/2007 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 482/2008 Sb., zákona č. 2/2009 Sb., zákona č. 87/2009 Sb., zákona č. 216/2009 Sb., zákona č. 221/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 289/2009 Sb., zákona č. 303/2009 Sb., zákona č. 304/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 199/2010 Sb., zákona č. 346/2010 Sb., zákona č. 348/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 119/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb. a zákona č. 329/2011 Sb., se mění takto: 1. V § 3 odst. 4 písm. a) se část věty za středníkem nahrazuje slovy „předmětem daně u fyzických osob, provozujících školy a školská zařízení a zařízení na ochranu opuštěných zvířat, nebo ohrožených druhů zvířat, a u fyzických osob, které jsou poskytovateli zdravotních služeb, není příjem získaný nabytím daru v souvislosti s provozováním těchto činností,“. 2. V § 15 odst. 1 se slova „provozujícím školská a zdravotnická zařízení“ nahrazují slovy „, které jsou poskytovateli zdravotních služeb nebo provozují školy a školská zařízení“. 3. V § 18 odst. 13 písm. f) se slova „závodní preventivní péče“ nahrazují slovy „pracovnělékařských služeb“. 4. V § 18 odst. 15 se slova „kteří provozují zdravotnické zařízení podle zvláštního právního předpisu17p),“ nahrazují slovy „kteří jsou poskytovateli zdravotních služeb“. 5. Poznámka pod čarou č. 17p se zrušuje. 6. V § 20 odst. 7 se slova „provozujících zdravotnické zařízení“ nahrazují slovy „, kteří jsou poskytovateli zdravotních služeb,“ a slova „zdravotní péče“ se nahrazují slovy „zdravotních služeb“. 7. V § 20 odst. 8 větě první se slova „provozující školská a zdravotnická zařízení“ nahrazují slovy „, které jsou poskytovateli zdravotních služeb nebo které provozují školy a školská zařízení“. 8. V § 24 odst. 2 písm. j) bodě 2 se slova „závodní preventivní péči poskytovanou zařízením závodní preventivní péče“ nahrazují slovy „pracovnělékařské služby poskytované poskytovatelem těchto služeb“. 9. V § 34 odst. 3 se slova „provozují zdravotnické zařízení“ nahrazují slovy „poskytovateli zdravotních služeb“. ČÁST PATNÁCTÁ Změna zákona č. 590/1992 Sb. Čl. XV V zákoně č. 590/1992 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, a některé další zákony, ve znění zákona č. 362/2003 Sb. a zákona č. 264/2006 Sb., se čl. II zrušuje. ČÁST ŠESTNÁCTÁ Změna zákona o Armádě České republiky Čl. XVI V zákoně č. 15/1993 Sb., o Armádě České republiky a o změnách a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 224/1999 Sb., se část třetí zrušuje. ČÁST SEDMNÁCTÁ Změna zákona o dani silniční Čl. XVII V zákoně č. 16/1993 Sb., o dani silniční, ve znění zákona č. 302/1993 Sb., zákona č. 243/1994 Sb., zákona č. 303/2000 Sb., zákona č. 207/2002 Sb., zákona č. 102/2004 Sb. a zákona č. 246/2008 Sb., § 3 písmeno d) zní: „d) vozidla provozovaná ozbrojenými silami, vozidla civilní obrany, vozidla, která jsou mobilizační rezervou nebo pohotovostní zásobou, s výjimkou vozidel uvedených v § 4 odst. 2 písm. b), vozidla bezpečnostních sborů2a), obecní policie, sboru dobrovolných hasičů, vozidla poskytovatele zdravotních služeb, vozidla důlní a horské záchranné služby a poruchové služby plynárenských a energetických zařízení; vozidla musí být vybavena zvláštním zvukovým výstražným zařízením a zvláštním výstražným světlem modré barvy3c) zapsanými v technickém průkazu k vozidlu. Pro vozidla poskytovatele zdravotních služeb a vozidla důlní a horské záchranné služby nevybavená zvláštním zvukovým výstražným zařízením a zvláštním výstražným světlem modré barvy3c) je rozhodné jejich označení v technickém průkazu vozidla (sanitní, záchranářská),“. ČÁST OSMNÁCTÁ Změna zákona č. 161/1993 Sb. Čl. XVIII V zákoně č. 161/1993 Sb., o změnách ve všeobecném zdravotním pojištění a o změnách a doplnění některých dalších zákonů, se čl. III, IV a V zrušují. ČÁST DEVATENÁCTÁ Změna zákona o výkonu vazby Čl. XIX Zákon č. 293/1993 Sb., o výkonu vazby, ve znění zákona č. 208/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 3/2002 Sb., zákona č. 218/2003 Sb., zákona č. 52/2004 Sb., zákona č. 539/2004 Sb., zákona č. 7/2009 Sb. a zákona č. 41/2009 Sb., se mění takto: 1. V § 18 odst. 3 se slova „zdravotní péči“ nahrazují slovy „zdravotní služby“. 2. V § 18 odst. 5 se slova „zdravotní péči, kterou není možno“ nahrazují slovy „poskytnutí zdravotních služeb, které nelze“ a slova „poskytne se mu ve zdravotnickém zařízení“ se nahrazují slovy „poskytnou se mu u poskytovatele zdravotních služeb“. 3. V § 18 odst. 6 úvodní části ustanovení se slova „do zdravotnického zařízení“ nahrazují slovy „k poskytovateli zdravotních služeb“. 4. V § 18 odst. 6 písm. b) se slova „zdravotní péče“ nahrazují slovy „zdravotní služby“. 5. V § 21 odst. 4 písm. g) se slova „zdravotní péče provedené“ nahrazují slovy „zdravotních služeb poskytnutých“ a slova „péče hrazené“ nahrazují slovy „zdravotních služeb hrazených“. ČÁST DVACÁTÁ Změna zákona č. 307/1993 Sb. Čl. XX V zákoně č. 307/1993 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, ve znění zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 112/2006 Sb. a zákona č. 189/2006 Sb., se čl. VII zrušuje. ČÁST DVACÁTÁ PRVNÍ Změna zákona o regulaci reklamy Čl. XXI Zákon č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy a o změně a doplnění zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 231/2001 Sb., zákona č. 256/2001 Sb., zákona č. 138/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 132/2003 Sb., zákona č. 217/2004 Sb., zákona č. 326/2004 Sb., zákona č. 480/2004 Sb., zákona č. 384/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 25/2006 Sb., zákona č. 109/2007 Sb., zákona č. 160/2007 Sb., zákona č. 36/2008 Sb., zákona č. 296/2008 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 132/2010 Sb., zákona č. 28/2011 Sb. a zákona č. 245/2011 Sb., se mění takto: 1. V § 2a se slova „zdravotní péči“ nahrazují slovy „zdravotní služby“ a slova „tuto zdravotní péči“ se nahrazují slovy „tyto zdravotní služby“. 2. Poznámka pod čarou č. 8 se zrušuje, včetně odkazů na poznámku pod čarou. 3. V § 7 odst. 1 písm. c) se slova „zdravotní péči“ nahrazují slovy „zdravotní služby“. ČÁST DVACÁTÁ DRUHÁ Změna zákona č. 60/1995 Sb. Čl. XXII V zákoně č. 60/1995 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 185/1991 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů, se čl. III zrušuje. ČÁST DVACÁTÁ TŘETÍ Změna zákona o státní statistické službě Čl. XXIII V § 12 zákona č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění zákona č. 356/1999 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 256/2000 Sb., zákona č. 411/2000 Sb., zákona č. 202/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 81/2004 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 342/2005 Sb., zákona č. 230/2006 Sb., zákona č. 245/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb. a zákona č. 239/2008 Sb., se slova „zdravotnická zařízení podle povahy své činnosti povinny“ nahrazují slovy „poskytovatelé zdravotních služeb podle povahy své činnosti povinni“. ČÁST DVACÁTÁ ČTVRTÁ Změna zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny Čl. XXIV V čl. 27 přílohy č. 1 k zákonu č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, odstavec 4 zní: „(4) Hospitalizovaná osoba se předvolává prostřednictvím poskytovatele zdravotních služeb, který také zajistí její předvedení. Vyžaduje-li to bezpečnost zaměstnanců poskytovatele, učiní poskytovatel sám opatření, aby byla při předvedení hospitalizované osoby zajištěna bezpečnost jeho zaměstnanců.“. ČÁST DVACÁTÁ PÁTÁ Změna zákona o státní sociální podpoře Čl. XXV Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění zákona č. 137/1996 Sb., zákona č. 132/1997 Sb., zákona č. 242/1997 Sb., zákona č. 91/1998 Sb., zákona č. 158/1998 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 118/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 271/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 125/2003 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 438/2003 Sb., zákona č. 453/2003 Sb., zákona č. 53/2004 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 315/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 124/2005 Sb., zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 204/2005 Sb., zákona č. 218/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 381/2005 Sb., zákona č. 552/2005 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 113/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 134/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 585/2006 Sb., zákona č. 213/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 269/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 414/2008 Sb., zákona č. 449/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 461/2009 Sb., zákona č. 346/2010 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 414/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb. a zákona č. 73/2011 Sb., se mění takto: 1. V § 30b odst. 1 písm. f) se slova „zdravotnického zařízení“ nahrazují slovy „poskytovatele zdravotních služeb“. 2. V § 30b odst. 3 větě první a třetí se slova „v ústavní péči zdravotnického zařízení“ nahrazují slovy „ve zdravotnickém zařízení lůžkové péče“ a slova „trvání této ústavní péče“ se nahrazují slovy „poskytování lůžkové péče“. 3. V § 63 odst. 1 se slova „ve zdravotnickém zařízení“ nahrazují slovy „poskytovaných poskytovateli zdravotních služeb“. ČÁST DVACÁTÁ ŠESTÁ Změna zákona o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu Čl. XXVI V § 6 odst. 1 písm. h) zákona č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu, se slova „zdravotní péče“ nahrazují slovy „zdravotních služeb“. ČÁST DVACÁTÁ SEDMÁ Změna zákona o pozemních komunikacích Čl. XXVII V § 20a odst. 1 písm. a) zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění zákona č. 80/2006 Sb., bod 2 zní: „2. poskytovatele zdravotnické záchranné služby, přepravy pacientů neodkladné péče a zdravotnické dopravní služby,“. ČÁST DVACÁTÁ OSMÁ Změna zákona č. 14/1997 Sb. Čl. XXVIII V zákoně č. 14/1997 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 36/1975 Sb., o pokutách za porušování právních předpisů o vytváření a ochraně zdravých životních podmínek, ve znění zákona č. 137/1982 Sb., se čl. I zrušuje. ČÁST DVACÁTÁ DEVÁTÁ Změna atomového zákona Čl. XXIX Zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění zákona č. 83/1998 Sb., zákona č. 71/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 13/2002 Sb., zákona č. 310/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 279/2003 Sb., zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 1/2005 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 249/2011 Sb. a zákona č. 250/2011 Sb., se mění takto: 1. V § 2 písm. x) bod 2 včetně poznámky pod čarou č. 1 zní: „2. lékařské ozáření v rámci aa) lékařského vyšetření nebo léčby, bb) pracovnělékařských služeb a preventivních zdravotních služeb, cc) dobrovolné účasti zdravých osob nebo pacientů na lékařském nebo biolékařském, diagnostickém nebo terapeutickém výzkumném programu při ověřování nezavedených metod, dd) lékařsko-právních postupů1), 1) Zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách.“. 2. V § 4 odst. 7 písm. a) se slovo „Úřad“ nahrazuje slovy „prováděcí právní předpis“. 3. V § 7 odst. 1 se věta první včetně poznámek pod čarou č. 4 a 4a zrušuje. 4. V § 7 se odstavec 2 včetně poznámky pod čarou č. 4b zrušuje. Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 2. 5. V § 7 odstavec 2 zní: „(2) Podmínky lékařského ozáření a pravidla pro ozáření fyzických osob dobrovolně pomáhajících osobám podstupujícím lékařské ozáření, včetně prokazatelného poučení a písemného souhlasu těchto fyzických osob, stanoví prováděcí právní předpis.“. 6. V § 18 odst. 1 písm. j) se slova „zdravotnické zařízení zajišťující závodní preventivní péči“ nahrazují slovy „poskytovatele pracovnělékařských služeb“. ČÁST TŘICÁTÁ Změna zákona o civilním letectví Čl. XXX Zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 189/1999 Sb., zákona č. 146/2000 Sb., zákona č. 258/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 167/2004 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 225/2006 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 301/2009 Sb., zákona č. 417/2010 Sb. a zákona č. 137/2011 Sb., se mění takto: 1. V § 22 odstavce 2 až 4 včetně poznámek pod čarou č. 1n a 15 znějí: „(2) Lékařský posudek1n) o zdravotní způsobilosti vydává na základě lékařské prohlídky podle zvláštního právního předpisu a) určený poskytovatel zdravotních služeb prostřednictvím lékaře pověřeného Úřadem, b) poskytovatel zdravotních služeb prostřednictvím lékaře pověřeného Úřadem. (3) Posuzujícím lékařem se pro účely tohoto zákona rozumí lékař pověřený Úřadem, pokud tento zákon nebo na něj navazující prováděcí právní předpis nebo přímo použitelný předpis Evropských společenství nestanoví, že je posuzujícím lékařem lékař se způsobilostí v oboru všeobecné praktické lékařství. Náklady spojené s posouzením zdravotní způsobilosti a vydáním lékařského posudku podle odstavce 2 hradí zaměstnavatel v tom rozsahu, v jakém nejsou kryty z veřejného zdravotního pojištění. (4) Úřad určuje poskytovatele zdravotních služeb na základě jeho písemné žádosti a po prokázání způsobilosti k samostatnému výkonu povolání podle zvláštního zákona15) jeho lékařů a po dohodě s Ministerstvem obrany a Ministerstvem zdravotnictví a pověřuje lékaře uvedeného v odstavci 3 na základě jeho písemné žádosti a po prokázání jeho způsobilosti k samostatnému výkonu povolání podle zvláštního zákona15). 1n) Zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách. 15) Zákon č. 95/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta, ve znění pozdějších předpisů.“. 2. V § 22 odst. 5 se slova „závodní preventivní péči ve zdravotnickém zařízení“ nahrazují slovy „pracovnělékařské služby u poskytovatele těchto služeb1n)“. 3. V § 22 odst. 6 se za slova „k držení průkazu způsobilosti, je“ vkládají slova „poskytovatel zdravotních služeb“. 4. V § 84c odst. 3 se věta první nahrazuje větou „Lékařský posudek1n) o zdravotní způsobilosti uchazečů a pilotů sportovních létajících zařízení vydává na základě lékařské prohlídky a dalších potřebných odborných vyšetření poskytovatel zdravotních služeb prostřednictvím posuzujícího lékaře pověřeného Úřadem.“. 5. V § 84c odst. 3 písm. a) se za slovo „lékař“ vkládají slova „poskytovatele zdravotních služeb“. 6. V § 84c odst. 3 písm. b) se slovo „praktický“ zrušuje a za slovo „lékař“ se vkládají slova „který je registrujícím poskytovatelem zdravotních služeb v oboru všeobecné praktické lékařství“. 7. V § 89 odst. 1 písm. c) bodě 3 se slova „provozovatele zdravotnického zařízení“ nahrazují slovy „lékaře poskytovatele zdravotních služeb“ a slova „provozovatele pověřeného zdravotnického zařízení“ se nahrazují slovy „poskytovatele zdravotních služeb“. ČÁST TŘICÁTÁ PRVNÍ Změna zákona o lihu Čl. XXXI Zákon č. 61/1997 Sb., o lihu a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákona České národní rady č. 587/1992 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o lihu), ve znění zákona č. 129/1999 Sb., zákona č. 22/2000 Sb., zákona č. 354/2003 Sb., zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 75/2006 Sb., zákona č. 37/2008 Sb., zákona č. 281/2009 Sb. a zákona č. 95/2011 Sb., se mění takto: 1. V § 12 odst. 2 se slova „zdravotnická zařízení a lékárny“ nahrazují slovy „poskytovatele zdravotních služeb, který tento líh prokazatelně potřebuje pro poskytování zdravotních služeb“. 2. V § 21 odst. 2 písm. j) se slova „zdravotnická zařízení a lékárny“ nahrazují slovy „poskytovatele zdravotních služeb“. ČÁST TŘICÁTÁ DRUHÁ Změna zákona o potravinách a tabákových výrobcích Čl. XXXII V zákoně č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 119/2000 Sb., zákona č. 306/2000 Sb., zákona č. 146/2002 Sb., zákona č. 131/2003 Sb., zákona č. 274/2003 Sb., zákona č. 94/2004 Sb., zákona č. 316/2004 Sb., zákona č. 558/2004 Sb., zákona č. 392/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 229/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 120/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb. a zákona č. 281/2009 Sb., se část třetí zrušuje. ČÁST TŘICÁTÁ TŘETÍ Změna zákona č. 83/1998 Sb. Čl. XXXIII V zákoně č. 83/1998 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, a o změně a doplnění některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 458/2000 Sb. a zákona č. 186/2006 Sb., se čl. IV zrušuje. ČÁST TŘICÁTÁ ČTVRTÁ Změna zákona o návykových látkách Čl. XXXIV Zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 354/1999 Sb., zákona č. 117/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 57/2001 Sb., zákona č. 185/2001 Sb., zákona č. 407/2001 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 223/2003 Sb., zákona č. 362/2004 Sb., zákona č. 228/2005 Sb., zákona č. 74/2006 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 141/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 291/2009 Sb. a zákona č. 106/2011 Sb., se mění takto: 1. V § 5 odst. 1 písm. a) se slova „provozující lékárnu2e)“ nahrazují slovy „poskytující lékárenskou péči2e)“. Poznámka pod čarou č. 2e zní: „2e) Zákon č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů (zákon o léčivech), ve znění pozdějších předpisů.“. 2. V § 5 odst. 2 písm. a) se slova „zdravotní péče“ nahrazují slovy „zdravotních služeb“ a slova „osoby provozující zdravotnické zařízení nebo“ se nahrazují slovy „poskytovatelé zdravotních služeb nebo osoby provozující“. 3. V § 5 odst. 2 písm. c) se slova „zdravotní péče“ nahrazují slovy „zdravotních služeb“. 4. V § 5 odst. 2 písm. d) se slova „v lůžkových a ambulantních zdravotnických zařízeních,“ nahrazují slovy „ve zdravotnických zařízeních lůžkové a ambulantní péče.“. 5. V § 5 odst. 2 písm. f) se slova „fyzických a právnických osob oprávněných poskytovat zdravotní péči nebo veterinární péči“ nahrazují slovy „poskytovatelů zdravotních služeb nebo fyzických a právnických osob oprávněných poskytovat veterinární péči“. 6. V § 9 odst. 4 se slova „zařízení zajišťující závodní preventivní péči, v ostatních případech registrující praktický lékař“ nahrazují slovy „poskytovatele pracovnělékařských služeb, v ostatních případech registrující poskytovatel zdravotních služeb v oboru všeobecné praktické lékařství“. 7. Část čtvrtá se zrušuje. ČÁST TŘICÁTÁ PÁTÁ Změna zákona o svobodném přístupu k informacím Čl. XXXV V § 8b odst. 2 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění zákona č. 61/2006 Sb., se slova „zdravotní péče“ nahrazují slovy „zdravotních služeb“. ČÁST TŘICÁTÁ ŠESTÁ Změna zákona o výkonu trestu odnětí svobody Čl. XXXVI Zákon č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 359/1999 Sb., zákona č. 3/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 218/2003 Sb., zákona č. 52/2004 Sb., zákona č. 539/2004 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 346/2007 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 341/2010 Sb. a zákona č. 181/2011 Sb., se mění takto: 1. V § 5 odst. 2 se slova „zdravotní péči, kterou“ nahrazují slovy „poskytnutí zdravotních služeb, které“ a slova „ve zdravotnickém zařízení“ se nahrazují slovy „poskytovateli zdravotních služeb“. 2. Nadpis § 16 zní: „Sociální podmínky odsouzených a poskytování zdravotních služeb“. 3. V § 16 odst. 5 se slova „zdravotní péči“ nahrazují slovy „zdravotní služby“. 4. V § 19 odst. 2 větě třetí se slova „ve zdravotnickém zařízení,“ nahrazují slovy „u poskytovatele zdravotních služeb“ a slova „se zdravotnickým zařízením“ se nahrazují slovy „s poskytovatelem zdravotních služeb“. 5. V § 25 odst. 4 větě první se slova „nadstandardní zdravotní péče,“ nahrazují slovy „zdravotních služeb provedených v zájmu zachování nebo zlepšení jeho zdravotního stavu nad rámec péče hrazené z veřejného zdravotního pojištění nebo ze státního rozpočtu nad rámec mezinárodních dohod, kterými je Česká republika vázána“. 6. V § 27 odst. 3 větě první se slova „volby lékaře“ nahrazují slovy „volby poskytovatele zdravotních služeb“. 7. V § 28 odst. 2 písm. k) se slova „náklady zdravotní péče provedené“ nahrazují slovy „náklady na zdravotní služby poskytnuté“ a slova „péče hrazené“ se nahrazují slovy „zdravotních služeb hrazených“. 8. V § 36 odst. 1 úvodní části ustanovení se za slova „do zdravotnického zařízení“ vkládají slova „poskytovatele zdravotních služeb mimo objekty spravované Vězeňskou službou“. 9. V § 36 odst. 1 písm. b) se slova „zdravotní péče“ nahrazují slovy „poskytnutí zdravotních služeb“. 10. V § 36 odst. 1 písm. c) se slova „lékařského zákroku, ke kterému dal předchozí souhlas, nebo o který požádal“ nahrazují slovy „poskytnuté zdravotní službě, k níž dal předchozí souhlas nebo o kterou požádal“. 11. V § 36 odst. 3 se za slova „do zdravotnického zařízení“ vkládají slova „poskytovatele zdravotních služeb mimo objekty spravované Vězeňskou službou“. 12. V § 49 odst. 2 větě druhé se slova „poskytnutí zdravotní péče“ nahrazují slovy „poskytování zdravotních služeb“. 13. V § 56 odst. 3 se slova „zdravotní péči, kterou“ nahrazují slovy „zdravotní službu, kterou“. 14. V § 57 odst. 2 se slova „v ambulantní formě“ nahrazují slovy „ve formě ambulantní zdravotní péče“. 15. V § 57 odstavec 4 zní: „(4) Pokud je třeba ve výkonu ochranného léčení v ústavní formě pokračovat i po propuštění z výkonu trestu za současného omezení na svobodě, nebo nebylo-li ve výkonu trestu ochranné léčení zahájeno, věznice poskytne včas potřebné informace poskytovateli lůžkové péče, u kterého se má ochranné léčení vykonávat. Je-li zajištěno zahájení nebo pokračování ve výkonu ochranného léčení bezprostředně po výkonu trestu, předá dnem ukončení výkonu trestu Vězeňská služba odsouzeného do zdravotnického zařízení příslušného poskytovatele lůžkové péče.“. 16. V § 57 odst. 5 se slova „ve zdravotnickém zařízení“ nahrazují slovy „u příslušného poskytovatele zdravotních služeb“. 17. § 79 včetně nadpisu zní: „§ 79 Úhrada zdravotních služeb ve zvláštních případech Zdravotní služby poskytnuté odsouzenému, který není pojištěncem podle zákona o veřejném zdravotním pojištění23), hradí Vězeňská služba.“. ČÁST TŘICÁTÁ SEDMÁ Změna zákona o ozbrojených silách České republiky Čl. XXXVII § 21 zákona č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky, včetně nadpisu zní: „§ 21 Zabezpečení letecké zdravotnické dopravy Hrozí-li nebezpečí z prodlení a nestačí-li síly a prostředky pro zajištění letadel pro zdravotnickou záchrannou službu, podílí se armáda na zajištění letadel včetně vojenského zdravotnického personálu leteckých výjezdových skupin, pro zdravotnickou záchrannou službu a na letecké dopravě transplantátů nebo lékařů a zdravotnického personálu na základě dohody ministerstva s Ministerstvem zdravotnictví.“. ČÁST TŘICÁTÁ OSMÁ Změna zákona o vojácích z povolání Čl. XXXVIII Zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 129/2002 Sb., zákona č. 254/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 546/2005 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 479/2008 Sb., zákona č. 272/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb. a zákona č. 147/2010 Sb., se mění takto: 1. V § 59 odst. 2 písm. a) se slova „zdravotní péči“ nahrazují slovy „zdravotní služby“. 2. V části páté nadpis hlavy V zní: „ZDRAVOTNÍ PÉČE, ZDRAVOTNÍ SLUŽBY, ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ A NEMOCENSKÉ POJIŠTĚNÍ“. 3. V § 94 nadpis zní: „Zdravotní péče a zdravotní služby“. 4. V § 94 odst. 1 se slova „Zdravotní péči vojáků“ nahrazují slovy „Zdravotní péči a zdravotní služby vojákům“. 5. V § 94 odstavec 2 zní: „(2) Zdravotní služby poskytuje vojákům stát zpravidla ve zdravotnických zařízeních poskytovatelů zdravotních služeb zřízených ministerstvem (dále jen „zdravotnická zařízení vojenského poskytovatele“), a nejsou-li zřízena, ve zdravotnických zařízeních jiných poskytovatelů zdravotních služeb na základě smlouvy o poskytování zdravotních služeb vojákům uzavřené se zdravotní pojišťovnou stanovenou zákonem o veřejném zdravotním pojištění26). Registrujícím poskytovatelem zdravotních služeb je vojenský poskytovatel, a není-li zřízen, jiný poskytovatel zdravotních služeb, se kterým Vojenská zdravotní pojišťovna uzavřela smlouvu o zajišťování zdravotních služeb. Ambulantní nebo lůžkovou zdravotní péči poskytuje poskytovatel zdravotních služeb, kterého určí poskytovatel zdravotních služeb, který poskytl zdravotní služby podle věty první. Poskytovatele zdravotních služeb lze volit jen z poskytovatelů zdravotních služeb uvedených ve větě první nebo druhé; to se nevztahuje na případy poskytnutí neodkladné péče a na volbu poskytovatele zdravotních služeb v oboru gynekologie-porodnictví.“. 6. V § 94 odst. 3 se za slovo „péče“ vkládají slova „v působnosti ministerstva a zdravotních služeb“. 7. V § 97 odst. 2 se slova „ošetřujícího lékaře“ nahrazují slovy „poskytovatele zdravotních služeb“, slova „lázeňského léčení spojeného“ se nahrazují slovy „lázeňské léčebně rehabilitační péče spojené“ a slova „lázeňského léčení“ se nahrazují slovy „lázeňské léčebně rehabilitační péče“. ČÁST TŘICÁTÁ DEVÁTÁ Změna zákona o zajišťování obrany České republiky Čl. XXXIX Zákon č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky, ve znění zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 281/2009 Sb. a zákona č. 73/2011 Sb., se mění takto: 1. V § 19 odst. 1 větě první se slova „zdravotnická záchranná služba“ nahrazují slovy „poskytovatelé zdravotnické záchranné služby, poskytovatelé lůžkové péče, poskytovatelé přepravy pacientů neodkladné péče a poskytovatelé zdravotnické dopravní služby“. 2. V § 22 se slova „ke zdravotnickým záchranným službám“ nahrazují slovy „k poskytovatelům zdravotnické záchranné služby“. 3. V § 23 odst. 1 se slova „zdravotnického zařízení, které“ nahrazují slovy „poskytovatele zdravotních služeb, který“. 4. V § 23 odst. 2 větě první se slova „do určeného zdravotnického zařízení“ nahrazují slovy „k určenému poskytovateli zdravotních služeb“ a ve větě druhé se slova „Toto zdravotnické zařízení je povinno“ nahrazují slovy „Tento poskytovatel zdravotních služeb je povinen“. 5. V § 37 odst. 2 písm. a) se slovo „zdravotní“ nahrazuje slovy „zdravotních služeb“. ČÁST ČTYŘICÁTÁ Změna zákona o pobytu ozbrojených sil jiných států na území České republiky Čl. XL V § 8 odst. 3 větě druhé zákona č. 310/1999 Sb., o pobytu ozbrojených sil jiných států na území České republiky, se slova „v jiných zdravotnických zařízeních“ nahrazují slovy „poskytnuté jinými poskytovateli zdravotních služeb“. ČÁST ČTYŘICÁTÁ PRVNÍ Změna zákona o azylu Čl. XLI Zákon č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o azylu), ve znění zákona č. 2/2002 Sb., zákona č. 217/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 519/2002 Sb., zákona č. 222/2003 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 539/2004 Sb., zákona č. 57/2005 Sb., zákona č. 350/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 136/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 170/2007 Sb., zákona č. 343/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 140/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 197/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 9/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb. a zákona č. 303/2011 Sb., se mění takto: 1. V § 3a písm. b) se slova „ve zdravotnickém zařízení“ nahrazují slovy „u poskytovatele lůžkové péče“. 2. V § 3f odst. 1, § 43 odst. 1, § 53c, § 54a odst. 2, § 83 odst. 2 písm. c) a v § 87a odst. 1, 3 a 4 se slova „zdravotní péče“ nahrazují slovy „zdravotních služeb“. 3. V § 56b větě první se slova „Zdravotnické zařízení, ve kterém je hospitalizován cizinec, je povinno“ nahrazují slovy „Poskytovatel lůžkové péče, u kterého je hospitalizován cizinec, je povinen“ a větě druhé se slova „zdravotnickému zařízení“ nahrazují slovy „poskytovateli zdravotních služeb“. 4. V § 87a odst. 2 se slova „péči a“ zrušují. 5. Nadpis § 88 zní: „Zdravotní služby“. 6. V § 88 odst. 1 se slovo „poskytuje“ nahrazuje slovem „poskytují“, slova „bezplatná zdravotní péče v rozsahu péče hrazené ze zdravotního pojištění stanoveném zvláštním právním předpisem12a) a dále zdravotní péče“ se nahrazují slovy „bezplatné zdravotní služby v rozsahu služeb hrazených ze zdravotního pojištění podle zákona o veřejném zdravotním pojištění12a) a dále zdravotní služby“ a slova „je zdravotní péče zajištěna“ se nahrazují slovy „jsou zdravotní služby zajištěny“. 7. V § 88 odst. 2 se slova „zdravotní péče“ nahrazují slovy „zdravotních služeb“ a slova „zdravotnickému zařízení“ se nahrazují slovy „poskytovateli zdravotních služeb“. 8. V § 88 odst. 4 se slova „zdravotní péče o žadatele o udělení mezinárodní ochrany, jeho dítě narozené na území, cizince, jemuž bylo uděleno vízum za účelem strpění pobytu nebo jeho dítě narozené na území“ nahrazují slovy „zdravotních služeb žadateli o udělení mezinárodní ochrany, jeho dítěti narozenému na území, cizinci, jemuž bylo uděleno vízum za účelem strpění pobytu, nebo jeho dítěti narozenému na území“ a slova „provozování zdravotnického zařízení“ se nahrazují slovy „poskytování zdravotních služeb“. 9. V § 93a odst. 1 se slova „Zdravotnické zařízení“ nahrazují slovy „Poskytovatel zdravotních služeb“. ČÁST ČTYŘICÁTÁ DRUHÁ Změna zákona o pobytu cizinců na území České republiky Čl. XLII Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 140/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 217/2002 Sb., zákona č. 222/2003 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 539/2004 Sb., zákona č. 559/2004 Sb., zákona č. 428/2005 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 136/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 230/2006 Sb., zákona č. 170/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 140/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 47/2009 Sb., zákona č. 197/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 278/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 424/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 303/2011 Sb. a zákona č. 329/2011 Sb., se mění takto: 1. V § 10 odst. 2 a 3, § 164 odst. 1 písm. x) a v § 176 odst. 4 se slova „do zdravotnického zařízení“ nahrazují slovy „k poskytovateli zdravotních služeb“. 2. V § 15 odst. 2 písm. c), § 42f odst. 5, § 48, § 89 odst. 1 písm. c), § 126b odst. 2, § 153 odst. 5 a v § 176a odst. 1 písm. a) bodě 3 se slova „zdravotní péče“ nahrazují slovy „zdravotních služeb“. 3. V § 92 písm. b) se slova „zdravotnického zařízení“ nahrazují slovy „poskytovatele zdravotních služeb“. 4. V § 103 písm. p) se slova „zdravotnické zařízení“ nahrazují slovy „poskytovatele zdravotních služeb“. 5. V § 104 odst. 3 poslední větě se slova „ve zdravotnickém zařízení“ nahrazují slovy „u poskytovatele zdravotních služeb“. 6. V § 107 odst. 8 se slova „zdravotní péče poskytnuté“ nahrazují slovy „spojené s poskytnutím zdravotních služeb“. 7. V § 107 odst. 10 se slova „Zdravotnické zařízení je povinno“ nahrazují slovy „Poskytovatel zdravotních služeb je povinen“. 8. V § 126b odst. 1 se slova „poskytujícího ústavní péči k poskytnutí zdravotní“ nahrazují slovem „lůžkové“. 9. V § 126b odst. 2 se za slova „zdravotnickém zařízení“ vkládají slova „podle odstavce 1“. 10. V § 138 odst. 1 písm. a) se slova „poskytované zdravotní,“ nahrazují slovy „poskytovaných zdravotních služeb a poskytované“. 11. V § 153 odst. 6 se slova „zdravotní péče poskytnuté“ nahrazují slovy „zdravotních služeb poskytnutých“. 12. V § 156 odst. 1 písm. k) se slova „zdravotnické zařízení poskytující ústavní péči“ nahrazují slovy „zdravotnické zařízení lůžkové péče“. 13. V § 163 odst. 2 písmeno d) zní: „d) zajišťuje dopravu a střežení cizince, kterému byl odepřen vstup na území, pokud jeho zdravotní stav vyžaduje bezodkladný převoz k poskytovateli zdravotních služeb, a od něj zpět na hraniční přechod,“. 14. V § 164 odst. 1 písmeno u) zní: „u) zajišťuje dopravu a střežení cizince, kterému byl odepřen vstup na území, pokud jeho zdravotní stav vyžaduje bezodkladný převoz k poskytovateli zdravotních služeb, a od něj zpět na hraniční přechod,“. 15. Nadpis § 176 zní: „Zdravotní služby po dobu zajištění cizince“. 16. V § 176 odstavec 1 zní: „(1) Cizinci se po dobu zajištění na území poskytnou zdravotní služby a) neodkladná péče při stavech, které 1. bezprostředně ohrožují život, 2. mohou vést prohlubováním chorobných změn k náhlému úmrtí, 3. způsobí bez rychlého poskytnutí zdravotních služeb trvalé chorobné změny, 4. působí náhlé utrpení a bolest, 5. způsobují změny chování a jednání postiženého, ohrožují jeho samého nebo jeho okolí, nebo 6. se týkají těhotenství a porodu, s výjimkou umělého přerušení těhotenství na žádost cizince, b) v souvislosti s nařízenou karanténou nebo jiným opatřením v souvislosti s ochranou veřejného zdraví.“. 17. V § 176 odst. 2 se slova „na zdravotní péči poskytnutou“ nahrazují slovy „na zdravotní služby poskytnuté“. 18. V § 176 odstavec 3 zní: „(3) Nelze-li zdravotní služby poskytnout v zařízení, zajistí ministerstvo poskytnutí těchto služeb u poskytovatele zdravotních služeb mimo zařízení.“. 19. V § 176 odst. 5 se slova „poskytnuté zdravotní péče“ nahrazují slovy „poskytnutých zdravotních služeb“. 20. V § 176 odstavec 6 zní: „(6) Zdravotní služby se cizinci ve výkonu zabezpečovací detence, vazby nebo ve výkonu trestu odnětí svobody poskytují v rozsahu uvedeném v odstavci 1 a v § 134 odst. 2. Náklady za poskytnuté zdravotní služby podle věty první, které nejsou hrazeny podle zvláštního právního předpisu nebo mezinárodní smlouvy, hradí stát. Zdravotní služby poskytnuté cizinci na jeho žádost nad rámec vymezený ve větě první hradí cizinec z vlastních prostředků.“. 21. Nadpis § 176a zní: „Zdravotní služby ve zvláštních případech“. 22. V § 176a odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „poskytne zdravotní péče“ nahrazují slovy „poskytnou zdravotní služby“. 23. V § 176a odst. 2 se slovo „péči“ nahrazuje slovem „služby“ a slova „zdravotní péče“ se nahrazují slovy „zdravotních služeb“. 24. V § 176a odst. 3 se slova „poskytnuté zdravotní péče“ nahrazují slovy „za poskytnuté zdravotní služby“. 25. V § 176b odst. 2 se slova „poskytne zdravotní péče“ nahrazují slovy „poskytnou zdravotní služby“ a slova „zdravotní péče“ se nahrazují slovy „zdravotních služeb“. 26. V § 180i odst. 2 větě první a v § 180j odst. 4 se slova „náklady zdravotní péče hrazeny na základě mezinárodní smlouvy nebo pokud cizinec prokáže, že je zdravotní péče hrazena jiným způsobem“ nahrazují slovy „náklady spojené s poskytnutím zdravotních služeb hrazeny na základě mezinárodní smlouvy nebo pokud cizinec prokáže, že jsou tyto služby hrazeny jiným způsobem“. 27. V § 180j odst. 7 se slova „ve smluvních zdravotnických zařízeních“ nahrazují slovy „smluvními poskytovateli zdravotních služeb“. ČÁST ČTYŘICÁTÁ TŘETÍ Změna zákona o sociálně-právní ochraně dětí Čl. XLIII Zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění zákona č. 257/2000 Sb., zákona č. 272/2001 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 518/2002 Sb., zákona č. 222/2003 Sb., zákona č. 52/2004 Sb., zákona č. 315/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 57/2005 Sb., zákona č. 381/2005 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 134/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 176/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 259/2008 Sb., zákona č. 295/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb. a zákona č. 73/2011 Sb., se mění takto: 1. V § 8 odst. 1 větě první se slova „zdravotnická zařízení“ nahrazují slovy „poskytovatele zdravotních služeb“. 2. V § 10 odst. 4 větě první se slova „zdravotnická zařízení“ nahrazují slovy „poskytovatelé zdravotních služeb“. 3. V § 10 odst. 5 větě první se slova „Zdravotnické zařízení je povinno“ nahrazují slovy „Poskytovatel zdravotních služeb je povinen“ a ve větě čtvrté a páté se slova „zdravotnické zařízení“ nahrazují slovy „poskytovatel zdravotních služeb“. 4. V § 10 odst. 6 se slova „povinno zdravotnické zařízení“ nahrazují slovy „povinen poskytovatel zdravotních služeb“. 5. V § 10 odst. 7 větě první se slova „zdravotnického zařízení“ nahrazují slovy „poskytovatele zdravotních služeb“. 6. V § 10a odstavec 1 zní: „(1) Poskytovatel zdravotních služeb je povinen neprodleně oznámit obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností, že matka po narození dítěte dítě opustila a zanechala je v jeho zdravotnickém zařízení.“. 7. V § 15 odst. 1 větě první se slova „pobytu ve zdravotnickém zařízení“ nahrazují slovem „hospitalizace“. 8. V § 27 odst. 4 větě druhé se slova „zdravotnickými“ nahrazují slovy „poskytovateli zdravotních služeb“. 9. V § 29 odst. 1 se slova „ve zvláštních dětských zdravotnických zařízeních28)“ nahrazují slovy „v dětských domovech pro děti do 3 let věku28)“. Poznámka pod čarou č. 28 zní: „28) Zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách).“. 10. V § 37 odst. 1 se slova „zdravotní péče36)“ nahrazují slovy „zdravotních služeb28)“. 11. Poznámka pod čarou č. 36 se zrušuje. 12. V § 38 odst. 5 písm. c) bodě 1 se slova „školy, kterou dítě navštěvuje, školského, zdravotnického“ nahrazuje slovy „poskytovatele zdravotních služeb, školy, kterou dítě navštěvuje, školského“. 13. V § 38a odstavec 3 zní: „(3) Poradní sbor tvoří odborníci působící v oblasti sociálně-právní ochrany. Zejména jde o odborníky z oboru pediatrie, psychologie, pedagogiky, zástupce školských nebo sociálních zařízení pro výkon ústavní výchovy nebo zástupce poskytovatele zdravotních služeb, zaměstnance krajského úřadu a obecního úřadu obcí s rozšířenou působností zařazené na úseku sociálně-právní ochrany. Poradní sbor má nejméně 5 členů. Pro jednání poradního sboru a způsob usnášení platí § 38 odst. 4 a 5 obdobně.“. 14. V § 42 odst. 1 větě druhé se slova „zdravotní péče zdravotnickým zařízením“ nahrazují slovy „zdravotních služeb“. 15. V § 42 odst. 5 písm. d) se slova „lékařské péče zdravotnickým zařízením“ nahrazují slovy „zdravotních služeb“. 16. V § 42a odst. 1 písmeno c) zní: „c) zajišťuje poskytnutí zdravotních služeb39c),“. 17. V § 52 odst. 1 se slova „ve zdravotnickém zařízení“ nahrazují slovy „v zařízení poskytovatele zdravotních služeb“. 18. V § 53 odst. 1 písm. c) se slova „školy, školská, zdravotnická“ nahrazují slovy „poskytovatelé zdravotních služeb, školy, školská“. 19. V § 53 odst. 1 písmeno d) zní: „d) fyzické osoby, pokud jsou poskytovateli zdravotních služeb nebo zřizovateli škol a dalších zařízení uvedených v písmenu c),“. 20. V § 53 odst. 1 se slova „zdravotních výkonů ve zdravotnickém zařízení“ nahrazují slovy „zdravotních služeb“. 21. V § 53 odst. 4 se slova „jméno, příjmení a adresu svého ošetřujícího lékaře a název a adresu zdravotnického zařízení, v němž se léčí“ nahrazují slovy „název a adresu poskytovatele zdravotních služeb, v jehož péči jsou“. 22. V § 59d odst. 1 se za slovo „jako“ vkládají slova „poskytovatel zdravotních služeb,“ a slovo „zdravotnického“ se zrušuje. 23. V § 59i odst. 1 se slova „školské, zdravotnické nebo jiné obdobné zařízení“ nahrazují slovy „školské nebo jiné obdobné zařízení, poskytovatel zdravotních služeb“. 24. V § 59j odst. 1 se slova „Zdravotnické zařízení“ nahrazují slovy „Poskytovatel zdravotních služeb“. 25. V § 59k odst. 1 se slova „škola, školské zařízení nebo zdravotnické zařízení anebo jiné zařízení“ nahrazují slovy „škola, školské zařízení nebo jiné obdobné zařízení anebo poskytovatel zdravotních služeb“. 26. V § 61 odst. 3 písm. d) se slova „místem sídla zdravotnického zařízení“ nahrazují slovy „místem poskytování zdravotních služeb“. ČÁST ČTYŘICÁTÁ ČTVRTÁ Změna zákona o námořní plavbě Čl. XLIV Zákon č. 61/2000 Sb., o námořní plavbě, ve znění zákona č. 136/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 310/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb. a zákona č. 261/2011 Sb., se mění takto: 1. V § 59 odst. 4 se slova „ve zdravotnickém zařízení“ nahrazují slovy „poskytovatelem zdravotních služeb“. 2. V § 65 odst. 5 se slova „zdravotní péče“ nahrazují slovy „zdravotních služeb“. 3. V § 66 odst. 1 se slova „bezprostřední a“ zrušují. 4. Nadpis § 67 zní: „Zdravotní služby poskytované členům posádky lodě“. 5. V § 67 odst. 1 písm. a) se slova „zdravotní péče“ nahrazují slovy „poskytování zdravotních služeb“. ČÁST ČTYŘICÁTÁ PÁTÁ Změna zákona č. 71/2000 Sb. Čl. XLV V zákoně č. 71/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, a některé další zákony, ve znění zákona č. 86/2002 Sb., se část druhá zrušuje. ČÁST ČTYŘICÁTÁ SEDMÁ Změna autorského zákona Čl. XLVII Zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění zákona č. 81/2005 Sb., zákona č. 61/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 216/2006 Sb., zákona č. 168/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 153/2010 Sb. a zákona č. 424/2010 Sb., se mění takto: 1. V § 23 větě třetí se slova „zdravotní péče“ nahrazují slovy „zdravotních služeb“. 2. V § 38e se slova „zdravotnické nebo sociální zařízení, které nebylo zřízeno nebo založeno“ nahrazují slovy „poskytovatel zdravotních služeb nebo sociální zařízení, kteří nebyli zřízeni nebo založeni“. ČÁST ČTYŘICÁTÁ DEVÁTÁ Změna zákona č. 132/2000 Sb. Čl. XLIX V zákoně č. 132/2000 Sb., o změně a zrušení některých zákonů souvisejících se zákonem o krajích, zákonem o obcích, zákonem o okresních úřadech a zákonem o hlavním městě Praze, ve znění zákona č. 217/2000 Sb., zákona č. 143/2001 Sb., zákona č. 86/2002 Sb., zákona č. 356/2003 Sb., zákona č. 22/2004 Sb., zákona č. 93/2004 Sb., zákona č. 99/2004 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 587/2004 Sb., zákona č. 379/2005 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb. a zákona č. 264/2006 Sb., se část třicátá čtvrtá zrušuje. ČÁST PADESÁTÁ Změna zákona č. 149/2000 Sb. Čl. L V zákoně č. 149/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 79/1997 Sb., o léčivech a o změnách a doplnění některých souvisejících zákonů, zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 378/2007 Sb., se část druhá zrušuje. ČÁST PADESÁTÁ PRVNÍ Změna zákona o integrovaném záchranném systému Čl. LI Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 20/2004 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 306/2008 Sb. a zákona č. 151/2010 Sb., se mění takto: 1. V § 4 odst. 1 se slova „zdravotnická záchranná služba“ nahrazují slovy „poskytovatelé zdravotnické záchranné služby“. 2. V § 4 odstavec 3 včetně poznámky pod čarou č. 27 zní: „(3) V době krizových stavů se stávají ostatními složkami integrovaného záchranného systému také poskytovatelé akutní lůžkové péče, kteří mají zřízen urgentní příjem27). Pokud poskytovatelé zdravotních služeb uvedení ve větě první uzavřou s místně příslušným poskytovatelem zdravotnické záchranné služby nebo krajským úřadem dohodu o plánované pomoci na vyžádání (§ 21), začlení je hasičský záchranný sbor kraje do poplachového plánu integrovaného záchranného systému kraje a stanou se ostatními složkami integrovaného záchranného systému i pro období mimo krizový stav. 27) § 17 zákona č. 374/2011 Sb., o zdravotnické záchranné službě.“. 3. § 8 včetně nadpisu zní: „§ 8 Ministerstvo zdravotnictví (1) Přesahuje-li mimořádná událost územní obvod kraje, který poskytovatele zdravotnické záchranné služby zřídil, nebo je-li to nutné z odborných nebo kapacitních důvodů, a nedohodnou-li se kraje na řešení situace, koordinuje činnost poskytovatele zdravotnické záchranné služby a poskytovatele zdravotnické dopravní služby a přepravy pacientů neodkladné péče na vyžádání kraje Ministerstvo zdravotnictví. (2) Při koordinaci podle odstavce 1 je poskytovatel zdravotnické záchranné služby, poskytovatel zdravotnické dopravní služby a přepravy pacientů neodkladné péče povinen uposlechnout pokynů Ministerstva zdravotnictví. (3) Ministerstvo zdravotnictví odpovídá v okruhu své působnosti za výběr a metodické řízení přípravy zdravotnických pracovníků a za výběr prostředků pro mezinárodní záchranné operace a poskytování humanitární pomoci do zahraničí.“. 4. V § 21 odst. 2 písmeno c) zní: „c) poskytovatelé akutní lůžkové péče, kteří mají zřízen urgentní příjem27),“. 5. V § 23 odst. 2 písm. e) se slova „školská, zdravotnická, sociální nebo obdobná zařízení, vytvořit v nich podmínky“ nahrazují slovy „školská, sociální nebo obdobná zařízení nebo jsou poskytovateli zdravotních služeb, vytvořit podmínky“. ČÁST PADESÁTÁ DRUHÁ Změna krizového zákona Čl. LII Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 127/2005 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 110/2007 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 153/2010 Sb. a zákona č. 430/2010 Sb., se mění takto: 1. V § 11 písmena b) a c) znějí: „b) koordinovat na vyžádání kraje činnost poskytovatelů zdravotnické záchranné služby a poskytovatelů akutní lůžkové péče, kteří mají zřízen urgentní příjem anebo statut specializovaného centra, při poskytování neodkladné péče, c) rozhodnout o rozsahu poskytovaných zdravotních služeb poskytovateli akutní lůžkové péče v případě zavádění regulačních opatření podle zákona o hospodářských opatřeních pro krizové stavy39).“. 2. V § 14 odst. 3 písm. a) se slova „zdravotnické pomoci“ nahrazují slovy „zdravotních služeb“. 3. V § 31 odst. 7 větě první se slova „zdravotnické zařízení určené orgánem“ nahrazují slovy „poskytovatel zdravotních služeb určený orgánem“ a ve větě druhé se slova „Toto zdravotnické zařízení je povinno“ nahrazují slovy „Tento poskytovatel je povinen“. ČÁST PADESÁTÁ TŘETÍ Změna zákona o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel Čl. LIII V § 46 odst. 3 písm. c) zákona č. 247/2000 Sb., o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel a o změnách některých zákonů, ve znění zákona č. 374/2007 Sb., se za slovo „hasičů,“ vkládá slovo „poskytovatele“. ČÁST PADESÁTÁ ČTVRTÁ Změna zákona o Probační a mediační službě Čl. LIV V § 5 odst. 1 zákona č. 257/2000 Sb., o Probační a mediační službě a o změně zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů a zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí (zákon o Probační a mediační službě), se slova „zdravotnickými zařízeními“ nahrazují slovy „poskytovateli zdravotních služeb“. ČÁST PADESÁTÁ PÁTÁ Změna zákona o ochraně veřejného zdraví Čl. LV Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 254/2001 Sb., zákona č. 274/2001 Sb., zákona č. 13/2002 Sb., zákona č. 76/2002 Sb., zákona č. 86/2002 Sb., zákona č. 120/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 274/2003 Sb., zákona č. 356/2003 Sb., zákona č. 167/2004 Sb., zákona č. 326/2004 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 125/2005 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 381/2005 Sb., zákona č. 392/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 9/2006 Sb., zákona č. 74/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 222/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 110/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 378/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 130/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 301/2009 Sb. a zákona č. 151/2011 Sb., se mění takto: 1. V § 2 odst. 6 písm. b) se slova „zdravotnického zařízení státu3), osoby provozující nestátní zdravotnické zařízení4)“ nahrazují slovy „poskytovatele zdravotních služeb“. 2. Poznámky pod čarou č. 3 a 4 se zrušují. 3. V § 9 odst. 3 větě první se slova „praktický lékař pro děti a dorost, který dítě registruje11).“ nahrazují slovy „registrující poskytovatel zdravotních služeb v oboru praktické lékařství pro děti a dorost11).“ a ve větě druhé se slova „Praktický lékař pro děti a dorost, který dítě registruje,“ nahrazují slovy „Tento poskytovatel zdravotních služeb“. Poznámka pod čarou č. 11 zní: „11) Zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách).“. 4. V § 10 odst. 2 se slova „praktický lékař, který fyzickou osobu registruje11)“ nahrazují slovy „registrující poskytovatel zdravotních služeb v oboru všeobecné praktické lékařství11)“. 5. V § 11 odst. 1 písm. b) se slova „které zdravotnické zařízení posudek vydalo“ nahrazují slovy „který poskytovatel zdravotních služeb posudek vydal“. 6. V § 15 odst. 1 větě první se slova „Osoba provozující nestátní zdravotnické zařízení nebo ústav sociální péče,17) zdravotnické zařízení státu nebo ústav sociální péče státu“ nahrazují slovy „Poskytovatel zdravotních služeb nebo osoba provozující ústav sociální péče17) nebo ústav sociální péče státu“. 7. V § 15 odst. 2 větě druhé se slova „Osoby provozující nestátní zvláštní dětská zařízení a zvláštní dětská zařízení státu3) jsou povinny“ nahrazují slovy „Poskytovatelé zdravotních služeb, jejichž součástí je dětský domov pro děti do 3 let věku jsou povinni“ a na konci odstavce 2 se doplňuje věta „U poskytovatelů zdravotních služeb příslušný orgán ochrany veřejného zdraví v rozhodnutí uvede, pro jakou formu, popřípadě druh zdravotní péče, obor zdravotní péče a místo poskytování je provozní řád vydáván“. 8. V § 17 odst. 1 se slova „do zdravotnického zařízení“ nahrazují slovy „do péče poskytovatele zdravotních služeb“. 9. V § 19 odst. 2 se věta druhá nahrazuje větou „Zdravotní průkaz před zahájením činnosti podle věty první vydává registrující poskytovatel zdravotních služeb v oboru všeobecné praktické lékařství nebo v oboru praktický lékař pro děti a dorost11) nebo poskytovatel pracovnělékařských služeb61).“. Poznámka pod čarou č. 61 zní: „61) Zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách.“. 10. V § 39 odst. 2 písm. a), § 82 odst. 2 písm. o) a p), § 82 odst. 4, § 86 odst. 1, § 88 odst. 3 písm. d) a v § 88a odst. 1 písm. d) se slova „závodní preventivní péči“ nahrazují slovy „pracovnělékařské služby“. 11. V § 39 odst. 3 se slova „závodní preventivní péči“ nahrazují slovy „pracovnělékařské služby“ a slova „zdravotnické zařízení“ se nahrazují slovy „poskytovatel zdravotních služeb“. 12. V § 45 odst. 1 větě první se slova „zdravotnická zařízení státu a osoby provozující nestátní zdravotnické zařízení (dále jen „zdravotnické zařízení“)“ nahrazují slovy „poskytovatelé zdravotních služeb“. 13. V § 45 odst. 2 se slova „Zdravotnická zařízení jsou povinna“ nahrazují slovy „Poskytovatelé zdravotních služeb jsou povinni“. 14. V § 45 odst. 3 větě první se slova „zdravotnická zařízení povinna“ nahrazují slovy „poskytovatelé zdravotních služeb povinni“. 15. V § 45 odst. 3 se věta druhá nahrazuje větou „Nemá-li poskytovatel zdravotních služeb zřízeno takové oddělení, je povinen zajistit zdravotní služby fyzické osobě u jiného poskytovatele zdravotních služeb a převoz pacienta k tomuto poskytovateli.“. 16. V § 45 odst. 3 větě třetí se slova „zdravotnického zařízení“ nahrazují slovy „poskytovatele zdravotních služeb“ a slova „ve zdravotnickém zařízení“ se nahrazují slovy „u poskytovatele zdravotních služeb“. 17. V § 46 odst. 2, § 47 odst. 1, § 47 odst. 2, § 72 odst. 1 a 3 a v § 73 odst. 2 písm. a) a b) se slova „zdravotnické zařízení“ nahrazují slovy „poskytovatel zdravotních služeb“. 18. V § 46 odst. 3 se slova „v určeném zdravotnickém zařízení“ nahrazují slovy „u určeného poskytovatele zdravotních služeb“. 19. V § 46 odst. 5 větě první se slova „určené zdravotnické zařízení“ nahrazují slovy „určeného poskytovatele zdravotních služeb“ a ve větě druhé se slova „Určené zdravotnické zařízení je povinno“ nahrazují slovy „Určený poskytovatel zdravotních služeb je povinen“. 20. V § 47a odst. 1 a v § 68 odst. 3 se slova „ve zdravotnických zařízeních“ nahrazují slovy „u poskytovatelů zdravotních služeb“. 21. V § 47a odst. 2 a 3 a v § 92 odst. 1 se slova „závodní preventivní péče“ nahrazují slovy „pracovnělékařské služby“. 22. V § 47b odst. 1 se slova „zdravotnickým zařízením“ nahrazují slovy „poskytovatelům zdravotních služeb“. 23. V § 50 se slovo „Jesle“ nahrazuje slovy „Zařízení poskytující péči o dítě do 3 let věku v denním režimu“. 24. V § 51 odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „Zdravotnické zařízení je povinno“ nahrazují slovy „Poskytovatel zdravotních služeb je povinen“. 25. V § 53 odst. 3 se slova „které zdravotnické zařízení“ nahrazují slovy „který poskytovatel zdravotních služeb“. 26. V § 53 odst. 4 větě první se slova „určené zdravotnické zařízení“ nahrazují slovy „určeného poskytovatele zdravotních služeb“ a ve větě druhé se slova „Určené zdravotnické zařízení je povinno“ nahrazují slovy „Určený poskytovatel zdravotních služeb je povinen“. 27. V § 54 odst. 1 se slova „Zdravotnické zařízení ošetřující nosiče je povinno“ nahrazují slovy „Poskytovatel zdravotních služeb ošetřující nosiče je povinen“. 28. V § 54 odst. 2 se slova „z ústavní péče“ nahrazují slovy „ze zařízení poskytujícího lůžkovou zdravotní péči“ a slova „zdravotnické zařízení“ se nahrazují slovy „poskytovatel zdravotních služeb“. 29. V § 58 odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „zdravotnickým zařízením“ nahrazují slovy „poskytovatelem zdravotních služeb“. 30. V § 67 odst. 2 větě první se slova „Zdravotnické zařízení“ nahrazují slovy „Poskytovatel zdravotních služeb“, ve větě třetí se slova „Zdravotnické zařízení, které“ nahrazují slovy „Poskytovatel zdravotních služeb, který“ a ve větě osmé se slova „zdravotnické zařízení“ nahrazují slovy „poskytovatel zdravotních služeb“. 31. V § 67 odst. 2 se věta šestá včetně poznámky pod čarou č. 38 zrušuje. 32. V § 67 odst. 3 větě první a v § 70 odst. 2 se slova „zdravotnické zařízení, které“ nahrazují slovy „poskytovatele zdravotních služeb, který“. 33. V § 67 odst. 4 větě první se slova „určené zdravotnické zařízení, aby protiepidemické opatření podle § 64 písm. a) provedlo“ nahrazují slovy „určeného poskytovatele zdravotních služeb, aby protiepidemické opatření podle § 64 písm. a) provedl“ a ve větě druhé se slova „Určené zdravotnické zařízení je povinno“ nahrazují slovy „Určený poskytovatel zdravotních služeb je povinen“. 34. V § 68 odst. 2 větě první se slova „zdravotnická zařízení, která“ nahrazují slovy „poskytovatele zdravotních služeb, kteří“ a ve větě druhé se slova „zdravotnického zařízení“ nahrazují slovy „poskytovatele zdravotních služeb“. 35. V § 69 odst. 1 písm. b) se slova „lůžkových zdravotnických zařízení“ nahrazují slovy „zdravotnických zařízení jednodenní nebo lůžkové péče“. 36. V § 70 odst. 4 větě první se slova „určené zdravotnické zařízení“ nahrazují slovy „určeného poskytovatele zdravotních služeb“ a ve větě druhé se slova „Určené zdravotnické zařízení je povinno“ nahrazují slovy „Určený poskytovatel zdravotních služeb je povinen“. 37. V § 72 odst. 2 se slova „zdravotnickému zařízení, které“ nahrazují slovy „poskytovateli zdravotních služeb, který“. 38. V § 73 odst. 1 větě první se slova „zdravotnické zařízení, kterému bylo vydáno povolení (§ 72 odst. 1), povinno“ nahrazují slovy „poskytovatel zdravotních služeb, kterému bylo vydáno povolení (§ 72 odst. 1), povinen“ a ve větě druhé se slova „zdravotnické zařízení“ nahrazují slovy „poskytovatel zdravotních služeb“. 39. V § 74 odst. 1 větě první se slova „zdravotnické zařízení vždy povinno“ nahrazují slovy „poskytovatel zdravotních služeb vždy povinen“. 40. V § 74 odst. 3 větě první se slova „Zdravotnické zařízení, které bylo informováno“ nahrazují slovy „Poskytovatel zdravotních služeb, který byl informován“. 41. V § 74 odst. 4 větě první se slova „Zdravotnické zařízení“ nahrazují slovy „Poskytovatel zdravotních služeb“, slovo „povinno“ se nahrazuje slovem „povinen“ a ve větě třetí se slova „zdravotnické zařízení“ nahrazují slovy „poskytovatel zdravotních služeb“. 42. V § 75 se slova „zdravotnické zařízení, které“ nahrazují slovy „poskytovatel zdravotních služeb, který“. 43. V § 75a odst. 4 větě druhé se slova „jsou zdravotnická zařízení povinna“ nahrazují slovy „je poskytovatel zdravotních služeb povinen“. 44. V § 82 odst. 2 písm. l) se slova „zdravotnických zařízení“ nahrazují slovy „poskytovatelů zdravotních služeb“ a slova „zdravotnická zařízení, která“ se nahrazují slovy „poskytovatelé zdravotních služeb, kteří“. 45. V § 88 odst. 3 písm. d) se slova „zdravotnickými zařízeními“ nahrazují slovy „poskytovatelem zdravotních služeb“. 46. V § 88a odst. 1 písm. a) se slova „zdravotnickými zařízeními“ nahrazují slovy „poskytovateli zdravotních služeb“. 47. V § 88a odst. 1 písm. d) se slova „zdravotnických zařízení“ nahrazují slovy „poskytovatelů zdravotních služeb“. 48. V § 89 odst. 1 písm. c) se slova „návazné zdravotní péče“ nahrazují slovy „poskytování dalších potřebných zdravotních služeb“. 49. V § 89 odst. 1 písm. f) se slova „zdravotnickému zařízení“ nahrazují slovy „poskytovateli zdravotních služeb“. 50. V § 98 se slova „zdravotnickým zařízením“ nahrazují slovy „poskytovatelům zdravotních služeb“ a slovo „jeslím“ se nahrazuje slovy „zařízením poskytujícím péči o dítě do 3 let věku v denním režimu“. 51. Části čtvrtá a šestá se zrušují. ČÁST PADESÁTÁ ŠESTÁ Změna zákona o matrikách, jménu a příjmení Čl. LVI Zákon č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 578/2002 Sb., zákona č. 165/2004 Sb., zákona č. 422/2004 Sb., zákona č. 499/2004 Sb., zákona č. 21/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 239/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 190/2009 Sb. a zákona č. 227/2009 Sb., se mění takto: 1. V § 14 odst. 3 písm. b) se slova „nebyla-li jeho matce ani následně poskytnuta zdravotní péče;“ nahrazují slovy „nebyly-li jeho matce ani následně poskytnuty zdravotní služby;“. 2. V § 15 odst. 1 se slova „je povinno oznámit matričnímu úřadu zdravotnické zařízení v němž;“ se nahrazují slovy „je povinen oznámit matričnímu úřadu poskytovatel zdravotních služeb, v jehož zdravotnickém zařízení;“ a slova „zdravotní péči“ se nahrazují slovy „zdravotní služby“. 3. V § 17 odst. 1 se slova „zdravotnického zařízení, v němž,“ nahrazují slovy „poskytovatele zdravotních služeb, v jehož zdravotnickém zařízení,“. 4. V § 18 odst. 3 se slova „ve zdravotnickém zařízení“ nahrazují slovy „u poskytovatele zdravotních služeb“. 5. V § 72 odst. 5 se slova „zdravotnického zařízení, u něhož“ nahrazují slovy „poskytovatele zdravotních služeb, v jehož zdravotnickém zařízení“. ČÁST PADESÁTÁ SEDMÁ Změna zákona o silničním provozu Čl. LVII Zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění zákona č. 60/2001 Sb., zákona č. 478/2001 Sb., zákona č. 62/2002 Sb., zákona č. 311/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 436/2003 Sb., zákona č. 53/2004 Sb., zákona č. 229/2005 Sb., zákona č. 411/2005 Sb., zákona č. 76/2006 Sb., zákona č. 226/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 170/2007 Sb., zákona č. 215/2007 Sb., zákona č. 374/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 480/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 424/2010 Sb., zákona č. 133/2011 Sb., zákona č. 297/2011 Sb. a zákona č. 329/2011 Sb., se mění takto: 1. V § 6 odst. 2 písm. c) se za slova „a řidiče vozidla“ vkládá slovo „poskytovatele“. 2. V § 6 odst. 3 písm. b) se za slova „a ve vozidle“ vkládá slovo „poskytovatele“ a slova „zdravotní péče“ se nahrazují slovy „zdravotních služeb“. 3. V § 7 odst. 5 se za slova „ochrany a“ vkládá slovo „poskytovatele“. 4. V § 9 odst. 3 se za slovo „pracovníka“ vkládá slovo „poskytovatele“ a slova „zdravotní péči“ se nahrazují slovy „zdravotní služby“. 5. V § 41 odst. 2 písmeno h) zní: „h) poskytovatele zdravotnické záchranné služby, poskytovatele zdravotnické dopravní služby a poskytovatele přepravy pacientů neodkladné péče,“. 6. V § 47 odst. 3 písm. b) se slova „zdravotnickou záchrannou službu“ nahrazují slovy „poskytovatele zdravotnické záchranné služby“. 7. V § 84 odstavec 4 zní: „(4) Posuzujícím lékařem se pro účely tohoto zákona rozumí a) lékař se způsobilostí v oboru všeobecné praktické lékařství nebo v oboru praktický lékař pro děti a dorost registrujícího poskytovatele ambulantní zdravotní péče (dále jen „registrující poskytovatel“), b) lékař poskytovatele pracovnělékařských služeb, c) lékař uvedený v písmenu a) kteréhokoliv poskytovatele této ambulantní zdravotní péče, jde-li o posuzovanou osobu, která nemá registrujícího poskytovatele nebo poskytovatele pracovnělékařských služeb.“. 8. V § 84 odst. 5 se slova „Registrující praktický lékař“ nahrazují slovy „Lékař registrujícího poskytovatele“ a slova „zařízení závodní preventivní péče“ se nahrazují slovy „poskytovatele pracovnělékařských služeb“. 9. V § 84 odst. 6 se slova „nemá registrujícího praktického lékaře“ nahrazují slovy „nemá registrujícího poskytovatele“. ČÁST PADESÁTÁ OSMÁ Změna zákona o podpoře sportu Čl. LVIII V § 4 odst. 2 zákona č. 115/2001 Sb., o podpoře sportu, se slova „organizuje zdravotní péči o státní sportovní reprezentanty a sportovní talenty“ nahrazují slovy „organizuje zdravotní služby poskytované státním sportovním reprezentantům a sportovním talentům“. ČÁST PADESÁTÁ DEVÁTÁ Změna lázeňského zákona Čl. LIX Zákon č. 164/2001 Sb., o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích přírodních minerálních vod, přírodních léčebných lázních a lázeňských místech a o změně některých souvisejících zákonů (lázeňský zákon), ve znění zákona č. 76/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 222/2006 Sb., zákona č. 167/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb. a zákona č. 281/2009 Sb., se mění takto: 1. V § 2 odst. 3 se slova „lázeňské péče2)“ nahrazují slovy „lázeňské léčebně rehabilitační péče, (dále jen „lázeňská péče“)2)“. Poznámka pod čarou č. 2 zní: „2) Zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a jejich poskytování (zákon o zdravotních službách).“. 2. V § 18 odst. 3 se slova „zdravotnických zařízení lázeňské péče“ nahrazují slovy „poskytovatelů zdravotních služeb, kteří poskytují lázeňskou péči“. 3. V § 27 větě první se slova „Zdravotnická zařízení, která poskytují lázeňskou péči, jsou povinna“ nahrazují slovy „Poskytovatelé zdravotních služeb, kteří poskytují lázeňskou péči, jsou povinni“ a ve větě poslední se slova „více zdravotnických zařízení poskytujících lázeňskou péči“ nahrazují slovy „více poskytovatelů zdravotních služeb, kteří poskytují lázeňskou péči“. 4. V § 41 odst. 1 písm. d) se slova „zdravotnickému zařízení“ nahrazují slovem „poskytovateli zdravotních služeb“. 5. Část čtvrtá se zrušuje. ČÁST ŠEDESÁTÁ Změna zákona o pohřebnictví Čl. LX Zákon č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 479/2001 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 274/2003 Sb., zákona č. 122/2004 Sb., zákona č. 67/2006 Sb., zákona č. 41/2009 Sb. a zákona č. 227/2009 Sb., se mění takto: 1. V § 2 písm. a) a v § 6 odst. 1 se slova „zdravotnického zařízení“ nahrazují slovy „poskytovatele zdravotních služeb“. 2. V § 4 odst. 3 úvodní část ustanovení zní: „Poskytovatel zdravotních služeb nebo ústav sociální péče, kteří“. 3. V § 4 odst. 4 větě první se slova „toto zdravotnické zařízení“ nahrazují slovy „tento poskytovatel zdravotních služeb“, ve větě třetí se slova „zdravotnické zařízení“ nahrazují slovy „poskytovatel zdravotních služeb“ a slova „nemohou samy“ se nahrazují slovy „nemůže sám“. 4. V § 5 odst. 1 větě první se slova „žádné zdravotnické zařízení“ nahrazují slovy „žádný poskytovatel zdravotních služeb“ a slovo „neprojevilo“ se nahrazuje slovem „neprojevil“. 5. V § 8 odst. 4 se slova „zdravotní péče“ nahrazují slovy „zdravotních služeb“ a slova „zdravotnické zařízení“ se nahrazují slovy „poskytovatel zdravotních služeb“. ČÁST ŠEDESÁTÁ PRVNÍ Změna zákona o církvích a náboženských společnostech Čl. LXI V § 5 písm. c) zákona č. 3/2002 Sb., o svobodě náboženského vyznání a postavení církví a náboženských společností a o změně některých zákonů (zákon o církvích a náboženských společnostech), se slova „zdravotní péči“ nahrazují slovy „zdravotní služby“. ČÁST ŠEDESÁTÁ TŘETÍ Změna zákona o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních Čl. LXIII Zákon č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních a o změně dalších zákonů, ve znění nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 476/2004 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 563/2004 Sb., zákona č. 383/2005 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 41/2009 Sb. a zákona č. 281/2009 Sb., se mění takto: 1. V § 2 odst. 5 se slova „zdravotnického zařízení“ nahrazují slovy „poskytovatele zdravotních služeb“. 2. V § 2 odst. 7 písm. d) se slova „zdravotní péči“ nahrazují slovy „zdravotní služby“ a slova „nebyla péče vyžádána“ se nahrazují slovy „nebyly zdravotní služby vyžádány“. 3. V § 2 odst. 12 větě druhé se slova „praktický lékař pro děti a dorost, s nímž zařízení uzavřelo smlouvu o poskytování zdravotní péče,6)“ nahrazují slovy „poskytovatel zdravotních služeb v oboru praktické lékařství pro děti a dorost, s nímž zařízení uzavřelo smlouvu o poskytování zdravotních služeb6)“ a ve větě třetí se slova „prostřednictvím příslušného zdravotnického zařízení i specializovanou zdravotní péči“ nahrazují slovy „prostřednictvím příslušného poskytovatele zdravotních služeb i specializovanou péči“. 4. V § 24 odst. 3 písm. a) se slova „na zdravotní péči“ nahrazují slovy „za zdravotní služby“ a slova „pokud byla péče vyžádána“ se nahrazují slovy „pokud byly zdravotní služby vyžádány“. 5. V § 26 odst. 2 písm. f) se slova „zdravotní péči“ nahrazují slovy „zdravotní služby“. 6. V § 38 odst. 2 se slova „Zdravotnické zařízení je povinno“ nahrazují slovy „Poskytovatel zdravotních služeb je povinen“. ČÁST ŠEDESÁTÁ ČTVRTÁ Změna zákona o zbraních Čl. LXIV V § 20 odst. 1 větě druhé zákona č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu a o změně zákona č. 156/2000 Sb., o ověřování střelných zbraní, střeliva a pyrotechnických předmětů a o změně zákona č. 288/1995 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o střelných zbraních), ve znění zákona č. 13/1998 Sb. a zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, (zákon o zbraních), se slova „praktický lékař“ nahrazují slovy „poskytovatel zdravotních služeb v oboru všeobecné praktické lékařství“ a slova „zařízení poskytujícího zaměstnavateli závodní preventivní péči“ se nahrazují slovy „poskytovatele poskytujícího zaměstnavateli pracovnělékařské služby“. ČÁST ŠEDESÁTÁ ŠESTÁ Změna zákona o válečných veteránech Čl. LXVI Zákon č. 170/2002 Sb., o válečných veteránech, ve znění zákona č. 190/2005 Sb., zákona č. 70/2007 Sb. a zákona č. 308/2008 Sb., se mění takto: 1. V § 4 písm. f) se slova „lázeňskou péči“ nahrazují slovy „lázeňskou léčebně rehabilitační péči“. 2. V § 7 odst. 2 větě druhé se slova „zdravotnické zařízení“ nahrazují slovy „poskytovatel zdravotních služeb“. ČÁST ŠEDESÁTÁ OSMÁ Změna transplantačního zákona Čl. LXVIII Zákon č. 285/2002 Sb., o darování, odběrech a transplantacích tkání a orgánů a o změně některých zákonů (transplantační zákon), ve znění zákona č. 228/2005 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 296/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb. a zákona č. 281/2009 Sb., se mění takto: 1. V § 2 písm. i) se slova „zdravotní péče poskytované“ nahrazují slovy „zdravotních služeb poskytovaných“. 2. V § 5 odst. 1, 2, 5 a 9, § 15 odst. 2 a v § 24 odst. 2 se slova „zdravotnického zařízení“ nahrazují slovy „poskytovatele zdravotních služeb“. 3. V § 5 odst. 2 větě druhé se slova „ke zdravotnickému zařízení“ nahrazují slovy „k poskytovateli zdravotních služeb“. 4. V § 5 odst. 3 větě třetí se slova „zdravotní péče“ nahrazují slovy „zdravotních služeb“. 5. V § 5 odst. 9 větě první se slova „ve zdravotnickém zařízení, ve kterém je ustavena“ nahrazují slovy „u poskytovatele zdravotních služeb, u kterého je ustavena“. 6. V § 6 odst. 2 se slova „je odpovědno zdravotnické zařízení, které“ nahrazují slovy „je odpovědný poskytovatel zdravotních služeb, který“. 7. V § 6 odstavec 4 zní: „(4) Poskytovatel zdravotních služeb, který provedl odběr, zajistí dárci poskytnutí preventivní zdravotní péče.“. 8. Poznámka pod čarou č. 8 se zrušuje. 9. V § 11 odst. 1 písm. b) se slova „zdravotnické zařízení“ nahrazují slovy „poskytovatel zdravotních služeb“. 10. V § 16 odst. 2 větě poslední se slova „zdravotnické zařízení povinno“ nahrazují slovy „poskytovatel zdravotních služeb povinen“. 11. V části první nadpis hlavy V zní: „POVINNOSTI POSKYTOVATELŮ ZDRAVOTNÍCH SLUŽEB PŘI POSKYTOVÁNÍ ZDRAVOTNÍCH SLUŽEB V SOUVISLOSTI S DAROVÁNÍM A TRANSPLANTACEMI TKÁNÍ A ORGÁNŮ“. 12. V § 19 odst. 1 větě první se slova „Při převzetí pacienta do péče si zdravotnické zařízení“ nahrazují slovy „Při přijetí pacienta do péče si poskytovatel zdravotních služeb“. 13. Nadpis § 20 zní: „Respektování anonymity mezi dárci a příjemci a informační povinnost poskytovatelů zdravotních služeb“. 14. V § 20 odst. 1 a 2 se slova „Zdravotnická zařízení jsou povinna“ nahrazují slovy „Poskytovatelé zdravotních služeb jsou povinni“. 15. Nadpis § 21 zní: „Poskytovatelé zdravotních služeb provádějící odběry a transplantace“. 16. V § 21 odst. 1 úvodní části ustanovení větě první se slova „Zdravotnická zařízení, která nejsou“ nahrazují slovy „Poskytovatelé zdravotních služeb, kteří nejsou“, slova „o oprávnění zdravotnického zařízení“ se nahrazují slovy „o oprávnění k poskytování zdravotních služeb“, ve větě druhé se slova „Tato zdravotnická zařízení“ nahrazují slovy „Tito poskytovatelé zdravotních služeb“ a slovo „povinna“ se nahrazuje slovem „povinni“. 17. V § 22 odst. 1 větě druhé se slova „o oprávnění zdravotnického zařízení“ nahrazují slovy „o oprávnění k poskytování zdravotních služeb“. 18. V § 23 odst. 2 písm. a) se slova „zdravotnických zařízení“ nahrazují slovy „poskytovatelů zdravotních služeb“ a slova „se zdravotnickými zařízeními“ se nahrazují slovy „s poskytovateli zdravotních služeb“. 19. V § 26 odst. 4 větě první se slova „zdravotnickým zařízením“ nahrazují slovy „poskytovatelem zdravotních služeb“. 20. V § 26a odst. 1 větě druhé se slova „zdravotnické zařízení, které“ nahrazují slovy „poskytovatel zdravotních služeb, který“. 21. V § 26a odst. 3 písm. c) se slova „o zdravotnické zařízení oprávněné“ nahrazují slovy „o poskytovatele zdravotních služeb oprávněného“. 22. V § 26b odst. 1 písm. j) se slova „zdravotnického zařízení, které provedlo“ nahrazují slovy „poskytovatele zdravotních služeb, který provedl“. 23. V § 26e větě druhé se slova „Zdravotnické zařízení“ nahrazují slovy „Poskytovatel zdravotních služeb“ a slovo „povinno“ se nahrazuje slovem „povinen“. 24. V § 27 větě druhé se slova „zdravotnickými zařízeními“ nahrazují slovy „poskytovateli zdravotních služeb“. 25. V § 29 odst. 1 a v § 29 odst. 2 písm. a) se slova „zdravotnickému zařízení“ nahrazují slovy „poskytovateli zdravotních služeb“. 26. V § 29 odst. 1 větě třetí se slova „které nejsou zdravotnickým zařízením“ nahrazují slovy „které nejsou poskytovateli zdravotních služeb“. 27. V § 29 odst. 2 písm. a) bodech 3 a 4 se slovo „které“ nahrazuje slovem „který“. 28. V § 29 odst. 3 se slova „zdravotnické zařízení“ nahrazují slovy „poskytovatel zdravotních služeb“, slovo „dopustila“ se nahrazuje slovem „dopustil“ a slovo „jí“ se nahrazuje slovem „mu“. 29. V § 30 odst. 1 se slova „zdravotnickému zařízení“ nahrazují slovy „poskytovateli zdravotních služeb“ a slova „zdravotnické zařízení uzavřenu smlouvu o poskytování zdravotní péče“ se nahrazují slovy „poskytovatel zdravotních služeb uzavřenu smlouvu o poskytování zdravotních služeb“. 30. Části čtvrtá až šestá se zrušují. ČÁST ŠEDESÁTÁ DEVÁTÁ Změna zákona č. 290/2002 Sb. Čl. LXIX Zákon č. 290/2002 Sb., o přechodu některých dalších věcí, práv a závazků České republiky na kraje a obce, občanská sdružení působící v oblasti tělovýchovy a sportu a o souvisejících změnách a o změně zákona č. 157/2000 Sb., o přechodu některých věcí, práv a závazků z majetku České republiky, ve znění zákona č. 10/2001 Sb. a zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 150/2003 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 211/2003 Sb., zákona č. 485/2004 Sb., zákona č. 1/2005 Sb., zákona č. 317/2006 Sb., zákona č. 485/2008 Sb. a zákona č. 183/2010 Sb., se mění takto: 1. V § 3a odst. 6 se slovo „nebude“ nahrazuje slovem „nebudou“, slovo „poskytována“ se nahrazuje slovem „poskytovány“ a slova „zdravotní péče“ se nahrazují slovy „zdravotní služby“. 2. Část třetí se zrušuje. ČÁST SEDMDESÁTÁ Změna zákona č. 320/2002 Sb. Čl. LXX V zákoně č. 320/2002 Sb., o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů, ve znění zákona č. 426/2002 Sb., zákona č. 518/2002 Sb., zákona č. 354/2003 Sb., zákona č. 356/2003 Sb., zákona č. 22/2004 Sb., zákona č. 41/2004 Sb., zákona č. 99/2004 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 326/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 499/2004 Sb., zákona č. 586/2004 Sb., zákona č. 587/2004 Sb., zákona č. 179/2005 Sb., zákona č. 379/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 21/2006 Sb., zákona č. 22/2006 Sb., zákona č. 59/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 378/2007 Sb. a zákona č. 281/2009 Sb., se části třicátá první a třicátá třetí zrušují. ČÁST SEDMDESÁTÁ PRVNÍ Změna zákona č. 130/2003 Sb. Čl. LXXI V zákoně č. 130/2003 Sb., kterým se mění zákon č. 123/2000 Sb., o zdravotnických prostředcích a o změně některých souvisejících zákonů, a některé další zákony, ve znění zákona č. 274/2003 Sb., se část třetí zrušuje. ČÁST SEDMDESÁTÁ DRUHÁ Změna zákona o soudnictví ve věcech mládeže Čl. LXXII V § 82 odst. 1 zákona č. 218/2003 Sb., o odpovědnosti mládeže za protiprávní činy a o soudnictví ve věcech mládeže a o změně některých zákonů (zákon o soudnictví ve věcech mládeže), se slova „jeho umístění do zdravotnického zařízení“ nahrazují slovy „jeho přijetí do péče poskytovatele zdravotních služeb“. ČÁST SEDMDESÁTÁ TŘETÍ Změna zákona o dočasné ochraně cizinců Čl. LXXIII Zákon č. 221/2003 Sb., o dočasné ochraně cizinců, ve znění zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 343/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb. a zákona č. 427/2010 Sb., se mění takto: 1. Nadpis § 28 zní: „Zdravotní služby“. 2. V § 28 odst. 1 se slova „poskytuje na území bezplatná zdravotní péče v rozsahu péče hrazené ze zdravotního pojištění stanoveném zvláštním právním předpisem12) a dále zdravotní péče“ nahrazují slovy „poskytují na území bezplatné zdravotní služby v rozsahu hrazeném z veřejného zdravotního pojištění12) a dále zdravotní služby“. 3. V § 28 odst. 2 se slova „zdravotní péče“ nahrazují slovy „zdravotních služeb“ a slova „a zdravotnickému zařízení“ se nahrazují slovy „a poskytovateli zdravotních služeb“. 4. V § 28 odst. 3 se slova „se poskytuje na území bezplatná zdravotní péče“ nahrazují slovy „se poskytují na území bezplatné zdravotní služby“. 5. V § 32 odst. 2 se slova „zdravotní péče“ nahrazují slovy „zdravotních služeb“. ČÁST SEDMDESÁTÁ ČTVRTÁ Změna zákona č. 274/2003 Sb. Čl. LXXIV V zákoně č. 274/2003 Sb., kterým se mění některé zákony na úseku ochrany veřejného zdraví, ve znění zákona č. 426/2003 Sb., zákona č. 316/2004 Sb., zákona č. 626/2004 Sb., zákona č. 264/2006 Sb. a zákona č. 378/2007 Sb., se část třináctá zrušuje. ČÁST SEDMDESÁTÁ PÁTÁ Změna zákona o chemických látkách a chemických přípravcích Čl. LXXV V zákoně č. 356/2003 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 125/2005 Sb., zákona č. 345/2005 Sb., zákona č. 222/2006 Sb., zákona č. 371/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb. a zákona č. 281/2009 Sb., se část desátá zrušuje. ČÁST SEDMDESÁTÁ ŠESTÁ Změna zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů Čl. LXXVI Zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 586/2004 Sb., zákona č. 626/2004 Sb., zákona č. 169/2005 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 530/2005 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 531/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb. a zákona č. 326/2009 Sb., se mění takto: 1. V § 15 odst. 1 se slova „zařízení závodní preventivní péče13)“ nahrazují slovy „poskytovatel pracovnělékařských služeb13)“, slova „registrujícího lékaře“ se nahrazují slovy „vedené registrujícím poskytovatelem zdravotních služeb v oboru všeobecné praktické lékařství“ a slova „vedoucímu zdravotnického zařízení14)“ se nahrazují slovy „poskytovateli pracovnělékařských služeb13), který posudek vydal“. Poznámka pod čarou č. 13 zní: „13) Zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách.“. 2. Poznámka pod čarou č. 14 se zrušuje. 3. V § 42 odst. 1 písm. h) se slova „zdravotnického zařízení“ nahrazují slovy „poskytovatele pracovnělékařských služeb“. 4. V § 71 odst. 1 se slova „zařízení, které poskytuje zdravotní péči,“ nahrazují slovy „zdravotnického zařízení“. 5. V § 77 odst. 11 písm. k) se slova „zdravotní péči36),“ nahrazují slovy „zdravotní služby36),“. Poznámka pod čarou č. 36 zní: „36) Zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách).“. 6. V § 79 odst. 1 se slova „zařízení závodní preventivní péče13)“ nahrazují slovy „poskytovatel pracovnělékařských služeb13)“ a slova „vedoucímu zdravotnického zařízení14)“ se nahrazují slovy „poskytovateli pracovnělékařských služeb, který posudek vydal“. 7. V § 80 odst. 3 a 4 se slova „lázeňské péče“ nahrazují slovy „lázeňské léčebně rehabilitační péče“. 8. V § 80 odst. 4 se slova „zdravotnického zařízení“ nahrazují slovy „poskytovatele zdravotních služeb“. 9. V § 84 odst. 2 se slova „jiného zařízení, které poskytuje zdravotní péči“ nahrazují slovy „jiného zařízení, v němž se poskytují zdravotní služby“. 10. V § 91 písm. e) se slova „zdravotnickým zařízením“ nahrazují slovy „poskytovatelem zdravotních služeb“. ČÁST SEDMDESÁTÁ SEDMÁ Změna zákona o pojistné smlouvě Čl. LXXVII Zákon č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě a o změně souvisejících zákonů (zákon o pojistné smlouvě), ve znění zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 198/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb. a zákona č. 278/2009 Sb., se mění takto: 1. V § 50 odst. 1 se věta druhá nahrazuje větou „Zjišťování zdravotního stavu nebo příčiny smrti se provádí na základě zpráv a výpisů nebo kopií zdravotnické dokumentace vyžádaných poskytovatelem zdravotních služeb, kterého pověřil pojistitel, od jiných poskytovatelů zdravotních služeb, a v případě potřeby i prohlídkou nebo vyšetřením provedeným poskytovatelem zdravotních služeb, kterého pověřil pojistitel.“. 2. V § 62 odst. 1 se slova „zdravotní péči“ nahrazují slovy „zdravotní služby“. 3. Část pátá se zrušuje. ČÁST SEDMDESÁTÁ OSMÁ Změna zákona č. 53/2004 Sb. Čl. LXXVIII V zákoně č. 53/2004 Sb., kterým se mění některé zákony související s oblastí evidence obyvatel, ve znění zákona č. 127/2005 Sb., se část čtvrtá zrušuje. ČÁST SEDMDESÁTÁ DEVÁTÁ Změna zákona o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta Čl. LXXIX Zákon č. 95/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta, ve znění zákona č. 125/2005 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb. a zákona č. 227/2009 Sb., se mění takto: 1. V § 1 odst. 4 se slova „zdravotní péče“ nahrazují slovy „zdravotních služeb“. 2. V § 2 se na konci písmene l) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno m), které zní: „m) akreditovaným zařízením poskytovatel zdravotních služeb, jiná právnická nebo fyzická osoba, které Ministerstvo zdravotnictví udělilo akreditaci podle části páté.“. 3. V § 3 odst. 2 úvodní části ustanovení se slova „praktický lékař“ nahrazují slovy „poskytovatel zdravotních služeb v oboru všeobecné praktické lékařství“. 4. V § 3 odst. 2 písm. b) bodě 1 se slova „oprávnění k provozování zdravotnického zařízení podle zvláštního právního předpisu3)“ nahrazují slovy „oprávnění k poskytování zdravotních služeb podle zákona o zdravotních službách“ a slova „zdravotní péči vlastním jménem“ nahrazují slovy „zdravotní služby“. 5. V § 3 odst. 2 písm. b) bodě 2 se slova „lékaře zařízení závodní preventivní péče“ nahrazují slovy „poskytovatele pracovnělékařských služeb“. 6. V § 3 odstavec 3 včetně poznámky pod čarou č. 4 zní: „(3) Za bezúhonného se pro účely tohoto zákona považuje ten, kdo nebyl pravomocně odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody pro úmyslný trestný čin spáchaný v souvislosti s poskytováním zdravotních služeb, nebo se na něho hledí, jako by nebyl odsouzen4). 4) Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů.“. 7. V § 3 se doplňují nové odstavce 4 až 6, které včetně poznámky pod čarou č. 26 znějí: „(4) Doklad o bezúhonnosti a) se vyžaduje vždy před zahájením výkonu zdravotnického povolání nebo též v jiných odůvodněných případech; v průběhu výkonu zdravotnického povolání v odůvodněných případech též na vyžádání zaměstnavatele, jde-li o zaměstnance, nebo na vyžádání správního úřadu, který lékaři, zubnímu lékaři nebo farmaceutovi vydal oprávnění k poskytování zdravotních služeb podle zákona o zdravotních službách, b) si vyžádá ministerstvo pro účely správního řízení vedeného podle tohoto zákona. (5) Bezúhonnost se dokládá výpisem z evidence Rejstříku trestů26) nebo obdobné evidence trestů členského státu původu nebo odpovídajícím dokladem vydaným příslušným orgánem členského státu původu; tento výpis nebo doklad nesmí být starší než 3 měsíce. (6) Fyzické osoby, kterým byla uznána bezúhonnost podle části sedmé, dokládají bezúhonnost rozhodnutím ministerstva před prvním zahájením výkonu povolání. Hostující osoby dokládají bezúhonnost dokladem požadovaným v členském státě původu. 26) Zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů.“. 8. V § 5 odst. 3 větě třetí se slova „jako odborného zástupce zdravotnického zařízení podle jiného právního předpisu o nestátních zdravotnických zařízeních6),“ nahrazují slovy „jako odborného zástupce poskytovatele zdravotních služeb podle zákona o zdravotních službách“. 9. V § 7 odst. 2 se slova „preventivní, protetická, diagnostická, léčebná, dispenzární, vzdělávací, výzkumná, vývojová, revizní a posudková péče v oblasti péče o zuby, ústa, čelisti a související tkáně“ nahrazují slovy „preventivní, diagnostická, léčebná, posudková, protetická a dispenzární péče a vzdělávací, výzkumná, vývojová a revizní činnost v oblasti péče o zuby, ústa, čelisti a související tkáně“. 10. V § 10 odst. 2 větě druhé se slova „výdeji léčiv v lékárnách a v lůžkových zdravotnických zařízeních“ nahrazují slovy „výdeji léčiv v rámci poskytování lékárenské péče a u poskytovatelů lůžkové péče“ a ve větě poslední se slova „které nejsou zdravotní péčí“ nahrazují slovy „které nejsou poskytováním zdravotních služeb“. 11. V § 13 odst. 2 se věta druhá zrušuje. 12. V § 14 odst. 1 větě první a poslední se slova „zdravotnické zařízení“ nahrazují slovy „poskytovatel zdravotních služeb“. 13. V § 14 odst. 2 písm. d) se slova „zdravotní péče poskytované“ nahrazují slovy „zdravotních služeb poskytovaných“ a slova „zdravotnickým zařízením“ se nahrazují slovy „poskytovatelem zdravotních služeb“. 14. V § 17 odst. 6 písm. c) a v § 27a odst. 2 se slova „zdravotní péči“ nahrazují slovy „zdravotní služby“. 15. V § 19 odst. 4 větě poslední se slova „na základě registrace nestátního zdravotnického zařízení jsou i údaje obsažené v rozhodnutí o registraci nestátního zdravotnického zařízení podle zvláštního právního předpisu3).“ nahrazují slovy „na základě oprávnění k poskytování zdravotních služeb jsou i údaje obsažené v rozhodnutí o udělení oprávnění k poskytování zdravotních služeb podle zákona o zdravotních službách.“. 16. V § 21e odst. 3 větě druhé se slova „zdravotní péče“ nahrazují slovy „zdravotních služeb“. 17. V § 22 odst. 4 větě první se slova „zdravotnickými zařízeními“ nahrazují slovy „poskytovateli zdravotních služeb“. 18. V § 23 odst. 2 písm. f) se slova „zdravotnické zařízení, v němž“ nahrazují slovy „poskytovatel zdravotních služeb, u něhož“. 19. V § 27a odst. 1 a 6 se slova „zdravotnické služby“ nahrazují slovy „zdravotní služby“. 20. V § 27a odst. 1 písm. g) se slova „za podmínek odpovídajících zákonu upravujícímu zdravotnická zařízení3)“ nahrazují slovy „za podmínek odpovídajících zákonu o zdravotních službách“. 21. V § 27b odst. 1 písm. b) a v § 36 písm. b) se slova „zdravotnickým zařízením“ nahrazují slovy „poskytovatelem zdravotních služeb“. 22. V § 38a odst. 4 se slova „a závodní preventivní péči po dobu stáže zaměstnanci poskytuje zařízení závodní preventivní péče jiné osoby“ nahrazují slovy „a pracovnělékařské služby po dobu stáže zaměstnanci poskytuje poskytovatel pracovnělékařských služeb jiné osoby“. ČÁST OSMDESÁTÁ Změna zákona o nelékařských zdravotnických povoláních Čl. LXXX Zákon č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních), ve znění zákona č. 125/2005 Sb., zákona č. 111/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb. a zákona č. 105/2011 Sb., se mění takto: 1. V § 2 se na konci písmene a) doplňují slova „, zejména ošetřovatelské péče, péče v porodní asistenci, preventivní péče, diagnostické péče, léčebné péče, léčebně rehabilitační péče, neodkladné péče, anesteziologicko-resuscitační péče, posudkové péče a dispenzární péče“. 2. V § 2 písm. m), § 22 odst. 2, § 23 odst. 2, § 23a odst. 2, § 24 odst. 2, § 25 odst. 2, § 26 odst. 2, § 27 odst. 2 a v § 28 odst. 2 se slova „ve zdravotnickém zařízení“ nahrazují slovy „u poskytovatele zdravotních služeb“. 3. V § 3 odst. 2 větě druhé se slova „praktický lékař“ nahrazují slovy „poskytovatel zdravotních služeb v oboru všeobecné praktické lékařství“. 4. V § 3 odst. 2 písm. b) bodě 1 se slova „oprávnění k provozování zdravotnického zařízení podle zvláštního právního předpisu4)“ nahrazují slovy „oprávnění k poskytování zdravotních služeb podle zákona o zdravotních službách“ a slova „zdravotní péči vlastním jménem“ nahrazují slovy „zdravotní služby“. 5. V § 3 odst. 2 písm. b) bodě 2 se slova „lékaře zařízení závodní preventivní péče“ nahrazují slovy „poskytovatele pracovnělékařských služeb“. 6. V § 3 odstavec 3 včetně poznámky pod čarou č. 5 zní: „(3) Za bezúhonného se pro účely tohoto zákona považuje ten, kdo nebyl pravomocně odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody pro úmyslný trestný čin spáchaný v souvislosti s poskytováním zdravotních služeb, nebo se na něho hledí, jako by nebyl odsouzen5). 5) Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů.“. 7. V § 3 se doplňují odstavce 4 až 6, které včetně poznámky pod čarou č. 24 znějí: „(4) Doklad o bezúhonnosti a) se vyžaduje vždy před zahájením výkonu zdravotnického povolání zdravotnického pracovníka nebo jiného odborného pracovníka nebo též v jiných odůvodněných případech; v průběhu výkonu zdravotnického povolání v odůvodněných případech též na vyžádání zaměstnavatele, jde-li o zaměstnance, nebo na vyžádání správního úřadu, který zdravotnickému pracovníku nebo jinému odbornému pracovníku, který poskytuje zdravotní služby, vydal oprávnění k poskytování zdravotních služeb podle zákona o zdravotních službách, b) si vyžádá ministerstvo pro účely správního řízení vedeného podle tohoto zákona. (5) Bezúhonnost se dokládá výpisem z evidence z Rejstříku trestů24) nebo obdobné evidence trestů členského státu původu nebo odpovídajícím dokladem vydaným příslušným orgánem členského státu původu; tento výpis nebo doklad nesmí být starší než 3 měsíce. (6) Fyzické osoby, kterým byla uznána bezúhonnost podle hlavy VII, dokládají bezúhonnost rozhodnutím ministerstva před prvním zahájením výkonu povolání. Hostující osoby dokládají bezúhonnost dokladem požadovaným v členském státě původu. 24) Zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů.“. 8. V § 4 odst. 1 větě první, § 43 odst. 1 větě druhé a v § 48 odst. 1 písm. e) se slova „zdravotnického zařízení“ nahrazují slovy „poskytovatele zdravotních služeb“. 9. V § 4 odst. 1 písm. a) a v § 26 odst. 3 písm. b) se slova „zdravotnických zařízení“ nahrazují slovy „poskytovatelů zdravotních služeb“. 10. V § 22 odst. 5 se slova „činnost preventivní, diagnostická, léčebná, neodkladná, rehabilitační a dispenzární“ nahrazují slovy „činnost v rámci preventivní, diagnostické, léčebné, neodkladné, léčebně rehabilitační a dispenzární péče“. 11. V § 34 odst. 2, § 76b odst. 1 písm. b) a v § 89 písm. b) se slova „zdravotnickým zařízením“ nahrazují slovy „poskytovatelem zdravotních služeb“. 12. V § 35 odst. 2 se slova „činnost v rámci neodkladné péče a zdravotnické dopravy“ nahrazují slovy „činnost v rámci přednemocniční neodkladné péče, zdravotnické dopravní služby a přepravy pacientů neodkladné péče“. 13. V § 40 odst. 2 se slova „zdravotnické dopravy“ nahrazují slovy „zdravotnických dopravních služeb“. 14. V § 42 odst. 3 se slova „zdravotní péče“ nahrazují slovy „zdravotních služeb“. 15. V § 45 odst. 2, § 46 odst. 1 větě první, § 60a odst. 6, § 60b odst. 1 větě třetí a v § 60b odst. 2 větě první a druhé se slova „zdravotnické zařízení“ nahrazují slovy „poskytovatel zdravotních služeb“. 16. V § 46 odst. 1 větě druhé se slova „předkládá zdravotnické zařízení“ nahrazují slovy „předkládá poskytovatel zdravotních služeb v působnosti“ a slova „prostřednictvím toho resortu, do jehož působnosti zdravotnické zařízení náleží“ se nahrazují slovy „prostřednictvím tohoto resortu“. 17. V § 46 odst. 3 písm. h) se slova „zdravotní péče zajišťované žadatelem“ nahrazují slovy „zdravotních služeb poskytovaných žadatelem“. 18. V § 49 odst. 5 písm. c) se slova „zařízení neposkytuje zdravotní péči“ nahrazují slovy „poskytovatel zdravotních služeb neposkytuje zdravotní služby“. 19. V § 51 odst. 4 písm. a) se slova „zdravotnického zařízení“ nahrazují slovy „poskytovatele zdravotních služeb“ a slova „jiného zařízení, které“ se nahrazují slovy „jiného poskytovatele zdravotních služeb, který“. 20. V § 54 odst. 1 písm. c) se slova „zdravotnická zařízení, která“ nahrazují slovy „poskytovatelé zdravotních služeb, kteří“. 21. V § 54 odst. 4 se slova „zdravotnická zařízení“ nahrazují slovy „poskytovatelé zdravotních služeb“. 22. V § 60a odst. 14 se slova „zdravotnického zařízení“ nahrazují slovy „poskytovatele zdravotních služeb“ a slova „v jiném zdravotnickém zařízení“ se nahrazují slovy „u jiného poskytovatele zdravotních služeb“. 23. V § 60b odst. 1 větě první a v § 60b odst. 3 se slova „Zdravotnické zařízení“ nahrazují slovy „Poskytovatel zdravotních služeb“. 24. V § 60b odst. 1 větě druhé se slova „toto zařízení“ nahrazují slovy „tento poskytovatel“. 25. Nadpis § 60d zní: „Povinnosti poskytovatele zdravotních služeb s rezidenčním místem“. 26. V § 60d úvodní části ustanovení se slova „Zdravotnické zařízení s rezidenčním místem je povinno“ nahrazují slovy „Poskytovatel zdravotních služeb s rezidenčním místem je povinen“. 27. V § 60d písm. e) v části věty za středníkem se slova „zdravotnické zařízení, aniž by splnilo povinnost uvedenou ve větě první“ nahrazují slovy „oprávnění k poskytování zdravotních služeb, aniž by poskytovatel splnil povinnost ve větě první“. 28. V § 76a odst. 1 úvodní části ustanovení se za slova „adresu zdravotnického zařízení“ doplňují slova „, v němž jsou poskytovány zdravotní služby“. 29. V § 76a odst. 1 písm. f) se slova „upravujícímu zdravotnická zařízení4)“ nahrazují slovy „o zdravotních službách4)“. 30. V § 76a odst. 1 a 6 se slova „zdravotnické služby“ nahrazují slovy „zdravotní služby“. 31. V § 76b odst. 6 písm. b) se slova „poskytovatele služeb“ nahrazují slovy „hostující osoby“. 32. V § 91a odst. 4 se slova „a závodní preventivní péči po dobu stáže zaměstnanci poskytuje zařízení závodní preventivní péče jiné osoby“ nahrazují slovy „a pracovnělékařské služby po dobu stáže zaměstnanci poskytuje poskytovatel pracovnělékařských služeb jiné osoby“. 33. Část čtvrtá se zrušuje. ČÁST OSMDESÁTÁ PRVNÍ Změna zákona o rybářství Čl. LXXXI Zákon č. 99/2004 Sb., o rybářství, výkonu rybářského práva, rybářské stráži, ochraně mořských rybolovných zdrojů a o změně některých zákonů (zákon o rybářství), ve znění zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb. a zákona č. 104/2011 Sb., se mění takto: 1. V § 14 odstavec 4 včetně poznámek pod čarou č. 13 a 35 zní: „(4) Zdravotní způsobilost rybářské stráže zjišťuje a posudek o zdravotní způsobilosti vydává registrující poskytovatel zdravotních služeb13) v oboru všeobecné praktické lékařství; pokud má tato stráž postavení zaměstnance, pak poskytovatel pracovnělékařských služeb35). 13) Zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách). 35) Zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách.“. 2. V § 14 odst. 5 se slova „posuzujícím lékařem“ nahrazují slovy „registrujícím poskytovatelem zdravotních služeb13) v oboru všeobecné praktické lékařství“. ČÁST OSMDESÁTÁ DRUHÁ Změna zákona č. 121/2004 Sb. Čl. LXXXII V zákoně č. 121/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 160/1992 Sb., o zdravotní péči v nestátních zdravotnických zařízeních, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, se části první a druhá zrušují. ČÁST OSMDESÁTÁ TŘETÍ Změna zákona o Celní správě České republiky Čl. LXXXIII V § 3 odst. 4 písm. m) zákona č. 185/2004 Sb., o Celní správě České republiky, se slova „závodní zdravotní preventivní péče“ nahrazují slovy „pracovnělékařských služeb“. ČÁST OSMDESÁTÁ ČTVRTÁ Změna zákona o dani z přidané hodnoty Čl. LXXXIV Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění zákona č. 635/2004 Sb., zákona č. 669/2004 Sb., zákona č. 124/2005 Sb., zákona č. 215/2005 Sb., zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 441/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 230/2006 Sb., zákona č. 319/2006 Sb., zákona č. 172/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 270/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 302/2008 Sb., zákona č. 87/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 489/2009 Sb., zákona č. 120/2010 Sb., zákona č. 199/2010 Sb., zákona č. 47/2011 Sb. a zákona č. 370/2011 Sb., se mění takto: 1. V § 48a odst. 4 písmeno h) zní: „h) dětské domovy pro děti do 3 let věku,“. Poznámka pod čarou č. 27e se zrušuje. 2. V § 51 odst. 1 písmeno g) zní: „g) zdravotní služby a dodání zdravotního zboží (§ 58),“. 3. § 58 včetně nadpisu zní: „§ 58 Zdravotní služby a dodání zdravotního zboží (1) Zdravotní službou se pro účely tohoto zákona rozumí zdravotní služba podle zákona upravujícího zdravotní služby poskytovaná poskytovatelem zdravotních služeb uvedená v oprávnění k poskytování zdravotních služeb, pokud se jedná o činnost s léčebným cílem nebo chránící lidské zdraví, a služba s ní úzce související. (2) Dodáním zdravotního zboží se pro účely tohoto zákona rozumí dodání a) lidské krve a jejích složek, lidských orgánů, tkání a mateřského mléka, nebo b) stomatologických výrobků, které jsou zdravotnickými prostředky podle zákona upravujícího zdravotnické prostředky, stomatologickými laboratořemi a oprav těchto výrobků. (3) Dodáním zdravotního zboží pro účely tohoto zákona není výdej nebo prodej a) léčiv, b) potravin pro zvláštní výživu, nebo c) zdravotnických prostředků na lékařský předpis i bez lékařského předpisu. (4) Od daně je osvobozeno zdravotní pojištění podle zákona o veřejném zdravotním pojištění46).“. Poznámka pod čarou č. 45 se zrušuje. 4. V příloze č. 1 se slova „farmaceutické výrobky – jen používané pro zdravotní péči“ nahrazují slovy „farmaceutické výrobky – jen používané pro zdravotní služby“. 5. V příloze č. 2 se slova „Zdravotní péče, pokud není osvobozena od daně podle § 58.“ nahrazují slovy „Zdravotní péče vymezená číselným kódem klasifikace produkce CZ-CPA 86, pokud není jako zdravotní služba osvobozena od daně podle § 58.“. ČÁST OSMDESÁTÁ PÁTÁ Změna zákona č. 422/2004 Sb. Čl. LXXXV V zákoně č. 422/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů, se část první zrušuje. ČÁST OSMDESÁTÁ ŠESTÁ Změna zákona o zaměstnanosti Čl. LXXXVI Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 202/2005 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 350/2005 Sb., zákona č. 382/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 428/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 495/2005 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 159/2007 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 213/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 362/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 57/2008 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 306/2008, zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 479/2008 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 149/2010 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb. a zákona č. 73/2011 Sb., se mění takto: 1. V části první nadpisu hlavy V se slova „ZDRAVOTNICKÝCH ZAŘÍZENÍ“ nahrazují slovy „POSKYTOVATELŮ ZDRAVOTNÍCH SLUŽEB“. 2. V § 9 odst. 1 se slova „Zdravotnická zařízení jsou povinna“ nahrazují slovy „Poskytovatelé zdravotních služeb jsou povinni“ a slova „obdržela“ se nahrazují slovy „obdrželi“. 3. V § 9 odst. 2 větě druhé se slova „zdravotnickým zařízením“ nahrazují slovy „poskytovatelem zdravotních služeb“. 4. V § 21 odst. 1 se věta druhá nahrazuje větou „Uplatňuje-li fyzická osoba pracovní omezení ze zdravotních důvodů, je povinna je doložit lékařským posudkem23) registrujícího poskytovatele zdravotních služeb v oboru všeobecné praktické lékařství nebo v oboru praktické lékařství pro děti a dorost, nebo v případě, že registrujícího poskytovatele zdravotních služeb nemá, posudkem jiného poskytovatele zdravotních služeb24) (dále jen „registrující poskytovatel“).“. Poznámky pod čarou č. 23 a 24 znějí: „23) Zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách. 24) Zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách).“. 5. V § 21 odst. 2 písm. a) úvodní část ustanovení zní: „u smluvního poskytovatele zdravotních služeb určeného krajskou pobočkou Úřadu práce23), pokud“. 6. Poznámka pod čarou č. 25 se zrušuje. 7. V § 21 odst. 2 písm. b) se slova „závodní preventivní péče,26)“ nahrazují slovy „poskytovatele pracovnělékařských služeb23),“ a slova „k provádění závodní preventivní péče, ošetřujícím lékařem“ se nahrazují slovy „k poskytování pracovnělékařských služeb, registrujícím poskytovatelem24)“. 8. Poznámka pod čarou č. 26 se zrušuje. 9. V § 69 odst. 5 se slova „zdravotnického zařízení“ nahrazují slovy „poskytovatele zdravotních služeb“. 10. V § 80 písm. a) se slova „závodní preventivní péče“ nahrazují slovy „poskytovatele pracovnělékařských služeb“. 11. V § 122 odst. 3 písm. d) se slova „praktického lékaře pro děti a dorost“ nahrazují slovy „poskytovatele zdravotních služeb v oboru praktické lékařství pro děti a dorost“. 12. V § 140 odst. 3 se slova „Zdravotnické zařízení“ nahrazují slovy „Poskytovatel zdravotních služeb“. 13. Na konci § 147 se doplňuje věta „Ustanovení § 80 a 81 se nevztahují na poskytovatele zdravotnické záchranné služby, pokud jde o zaměstnávání členů výjezdových skupin.“. ČÁST OSMDESÁTÁ SEDMÁ Změna zákona č. 436/2004 Sb. Čl. LXXXVII V zákoně č. 436/2004 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o zaměstnanosti, ve znění zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 138/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb. a zákona č. 281/2009 Sb., se část čtvrtá zrušuje. ČÁST OSMDESÁTÁ OSMÁ Změna zákona o některých službách informační společnosti Čl. LXXXVIII V zákoně č. 480/2004 Sb., o některých službách informační společnosti a o změně některých zákonů (zákon o některých službách informační společnosti), ve znění zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 160/2007 Sb. a zákona č. 281/2009 Sb., se část pátá zrušuje. ČÁST OSMDESÁTÁ DEVÁTÁ Změna školského zákona Čl. LXXXIX Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění zákona č. 383/2005 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 158/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 624/2006 Sb., zákona č. 217/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 343/2007 Sb., zákona č. 58/2008 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 242/2008 Sb., zákona č. 243/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 384/2008 Sb., zákona č. 49/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 378/2009 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb. a zákona č. 331/2011 Sb., se mění takto: 1. V § 17 odst. 3 větě druhé se slova „registrujícího praktického lékaře pro děti a dorost“ nahrazují slovy „registrujícího poskytovatele zdravotních služeb v oboru praktické lékařství pro děti a dorost (dále jen „registrující lékař“)“. 2. V § 34 odst. 6 a v § 50 odst. 2 se slova „registrujícího praktického lékaře pro děti a dorost“ nahrazují slovy „registrujícího lékaře“. 3. V § 67 odst. 2 se slova „registrujícího praktického lékaře“ nahrazují slovy „registrujícího lékaře“. 4. V § 116 větě druhé se slova „zdravotnickými zařízeními“ nahrazují slovy „poskytovateli zdravotních služeb“. ČÁST DEVADESÁTÁ Změna branného zákona Čl. XC Zákon č. 585/2004 Sb., o branné povinnosti a jejím zajišťování (branný zákon), ve znění zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 318/2006 Sb. a zákona č. 227/2009 Sb., se mění takto: 1. V § 17 odst. 2 písm. a) se slova „zdravotnických záchranných služeb“ nahrazují slovy „poskytovatelů zdravotnické záchranné služby“. 2. V § 19 odst. 1 se slova „registrujícím lékařem7)“ nahrazují slovy „registrujícím poskytovatelem zdravotních služeb v oboru všeobecné praktické lékařství7) (dále jen „registrující lékař“)“. 3. V § 21 odst. 3 větě třetí se slova „do zdravotnického zařízení, které určí“ nahrazují slovy „k poskytovateli zdravotních služeb, kterého určí“. 4. V § 37 odst. 2 se slova „Zdravotnické zařízení je povinno“ nahrazují slovy „Poskytovatel zdravotních služeb je povinen“. ČÁST DEVADESÁTÁ PRVNÍ Změna zákona o správních poplatcích Čl. XCI Příloha k zákonu č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 228/2005 Sb., zákona č. 357/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 553/2005 Sb., zákona č. 48/2006 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 81/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 130/2006 Sb., zákona č. 136/2006 Sb., zákona č. 138/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 215/2006 Sb., zákona č. 226/2006 Sb., zákona č. 227/2006 Sb., zákona č. 235/2006 Sb., zákona č. 312/2006 Sb., zákona č. 575/2006 Sb., zákona č. 106/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 269/2007 Sb., zákona č. 374/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 38/2008 Sb., zákona č. 130/2008 Sb., zákona č. 140/2008 Sb., zákona č. 182/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 239/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 296/2008 Sb., zákona č. 297/2008 Sb., zákona č. 301/2008 Sb., zákona č. 309/2008 Sb., zákona č. 312/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 9/2009 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 141/2009 Sb., zákona č. 197/2009 Sb., zákona č. 206/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 291/2009 Sb., zákona č. 301/2009 Sb., zákona č. 306/2009 Sb., zákona č. 346/2009 Sb., zákona č. 420/2009 Sb., zákona č. 132/2010 Sb., zákona č. 148/2010 Sb., zákona č. 153/2010 Sb., zákona č. 160/2010 Sb., zákona č. 343/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 30/2011 Sb., zákona č. 105/2011 Sb., zákona č. 133/2011 Sb., zákona č. 134/2011 Sb., zákona č. 152/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 245/2011 Sb., zákona č. 249/2011 Sb., zákona č. 255/2011 Sb., zákona č. 262/2011 Sb., zákona č. 300/2011 Sb., zákona č. 308/2011 Sb. a zákona č. 329/2011 Sb., se mění takto: 1. V části I položka 25 včetně poznámky pod čarou č. 75 zní: „Položka 25 a) Vydání rozhodnutí o udělení oprávnění k poskytování zdravotních služeb75) Kč 1 000 b) Změna rozhodnutí o udělení oprávnění k poskytování zdravotních služeb75) Kč 500 c) Změna osobních údajů (jméno, příjmení, trvalý pobyt, bydliště) poskytovatele zdravotních služeb v rozhodnutí o udělení oprávnění k poskytování zdravotních služeb včetně promítnutí těchto změn do dalších údajů v tomto rozhodnutí Kč 100 d) Vydání rozhodnutí o odnětí oprávnění k poskytování zdravotních služeb Kč 150 e) Vydání úředního výpisu z Národního registru poskytovatelů75) Kč 100 Předmětem poplatku není Vydání nebo změna rozhodnutí o udělení oprávnění k poskytování zdravotních služeb nebo vydání rozhodnutí o odnětí oprávnění k poskytování zdravotních služeb, jsou-li provedené z podnětu správního úřadu. Poznámka Správní úřad vybírá poplatek jen podle písmene b) této položky, provádí-li současně změny zpoplatňované podle písmen b) a c) této položky. 75) Zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách).“. 2. V části III položce 45 v části „Osvobození“ se slova „a Leteckou záchrannou službu“ zrušují. ČÁST DEVADESÁTÁ DRUHÁ Změna zákona o elektronických komunikacích Čl. XCII Zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění zákona č. 290/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 235/2006 Sb., zákona č. 310/2006 Sb., zákona č. 110/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 304/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 177/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 247/2008 Sb., zákona č. 384/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 153/2010 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 94/2011 Sb. a zákona č. 137/2011 Sb., se mění takto: 1. V § 17 odst. 9 se slova „záchranné zdravotní služby“ nahrazují slovy „poskytovatelů zdravotnické záchranné služby“. 2. V § 100 odst. 8 se za slova „Hasičského záchranného sboru České republiky,“ vkládá slovo „poskytovatelů“. ČÁST DEVADESÁTÁ ČTVRTÁ Změna zákona č. 381/2005 Sb. Čl. XCIV V zákoně č. 381/2005 Sb., kterým se mění zákon č. 349/1999 Sb., o Veřejném ochránci práv, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, se část třetí zrušuje. ČÁST DEVADESÁTÁ PÁTÁ Změna zákona o sociálních službách Čl. XCV Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění zákona č. 29/2007 Sb., zákona č. 213/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 479/2008 Sb., zákona č. 108/2009 Sb., zákona č. 206/2009 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb. a zákona č. 73/2011 Sb., se mění takto: 1. V § 1 odst. 2 se slova „ve zdravotnických zařízeních“ nahrazují slovy „u poskytovatelů zdravotních služeb“. 2. V § 7 odst. 2 a v § 16 odst. 1 a 2 se slova „formou ústavní péče v nemocnici nebo odborném léčebném ústavu“ nahrazují slovy „v průběhu hospitalizace“. 3. V § 14a odstavec 1 včetně poznámky pod čarou č. 7c zní: „(1) Příspěvek se nevyplácí, jestliže je oprávněné osobě po celý kalendářní měsíc poskytována zdravotní péče v průběhu hospitalizace, nejde-li o poskytování sociálních služeb podle § 52; to neplatí v případě, kdy je s oprávněnou osobou k hospitalizaci přijata podle jiného právního předpisu7c) jako průvodce fyzická osoba, která byla uvedena v žádosti o příspěvek, popřípadě ohlášena podle § 21 odst. 1 písm. d) nebo § 21 odst. 2 písm. c) jako osoba poskytující pomoc. Podmínka celého kalendářního měsíce není splněna, pokud k hospitalizaci došlo první den v kalendářním měsíci nebo k propuštění z tohoto zařízení došlo poslední den v kalendářním měsíci. Výplata příspěvku se zastaví od prvního dne kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém byla oprávněná osoba k hospitalizaci přijata, není-li podle § 21a odst. 1 ohlášeno propuštění ze zdravotnického zařízení. Výplata příspěvku se obnoví od prvního dne kalendářního měsíce, ve kterém hospitalizace netrvala po celý kalendářní měsíc. 7c) § 25 zákona č. 48/1997 Sb.“. 4. V § 20 odst. 2 a 4 se slova „ošetřujícího lékaře“ nahrazují slovy „poskytovatele zdravotních služeb“. 5. V § 21 odst. 1 písm. b) se slova „ve zdravotnickém zařízení určeném“ nahrazují slovy „u poskytovatele zdravotních služeb určeného“ a slova „zdravotnickému zařízení“ se nahrazují slovy „poskytovateli zdravotních služeb“. 6. V § 21a odst. 1 se slova „do ústavní péče v nemocnici nebo odborném léčebném ústavu a propuštění z tohoto zařízení“ nahrazují slovy „k hospitalizaci a propuštění z hospitalizace“. 7. V § 23 odst. 5 a v § 91 odst. 6 se slova „ošetřujícího lékaře“ nahrazují slovy „vydaného poskytovatelem zdravotních služeb“. 8. V § 25 odst. 3 a v § 29 odst. 1 písm. e) se slova „ošetřujícího lékaře“ nahrazují slovy „vydaným poskytovatelem zdravotních služeb“. 9. § 26 zní: „§ 26 Obecní úřad obce s rozšířenou působností přeruší řízení o příspěvku na dobu, po kterou okresní správa sociálního zabezpečení posuzuje stupeň závislosti osoby. Obecní úřad obce s rozšířenou působností přeruší řízení o příspěvku také na dobu, po kterou je osobě poskytována zdravotní péče v průběhu hospitalizace, pokud nebylo do dne přijetí osoby k hospitalizaci provedeno sociální šetření.“. 10. V nadpisu § 52 se slova „ústavní péče“ nahrazují slovy „lůžkové péče“. 11. V § 52 odst. 1 se slova „ústavní péče“ nahrazují slovy „lůžkové péče“, slova „ústavní zdravotní péči“ se nahrazují slovy „lůžkovou péči“ a slova „ústavní péče25)“ se nahrazují slovy „lůžkové péče25)“. Poznámka pod čarou č. 25 zní: „25) Zákon č. 372/ 2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách).“. 12. V § 64 odst. 1 se slova „ústavní léčbu“ nahrazují slovy „lůžkovou péči“. 13. V § 73 odst. 1 písm. e), § 101 odst. 5 písm. e) a v § 110 odst. 5 se slova „ústavní péče“ nahrazují slovy „lůžkové péče“. 14. V § 84 odst. 5 se slova „ústavní péče“ nahrazují slovy „lůžkové péče“ a slova „jsou tato zdravotnická zařízení povinna“ se nahrazují slovy „jsou tito poskytovatelé lůžkové péče povinni“. 15. V § 91 odst. 4 se slova „registrujícího praktického lékaře“ nahrazují slovy „registrujícího poskytovatele zdravotních služeb v oboru všeobecné praktické lékařství“. 16. V § 92 písm. c) se slova „zdravotnického zařízení podle zvláštního právního předpisu25)“ nahrazují slovy „poskytovatele zdravotních služeb25)“ a slova „zdravotnickému zařízení, ve kterém je osoba umístěna“ se nahrazují slovy „poskytovateli zdravotních služeb, v jehož zdravotnickém zařízení je osoba umístěna“. 17. V § 110 odstavec 3 zní: „(3) Zdravotní způsobilost zjišťuje a lékařský posudek o zdravotní způsobilosti vydává registrující poskytovatel zdravotních služeb v oboru všeobecné praktické lékařství nebo v oboru praktický lékař pro děti a dorost a u zaměstnanců poskytovatel pracovnělékařských služeb.“. 18. V § 116 odstavec 4 zní: „(4) Zdravotní způsobilost zjišťuje a lékařský posudek o zdravotní způsobilosti vydává registrující poskytovatel zdravotních služeb v oboru všeobecné praktické lékařství a u zaměstnanců poskytovatel pracovnělékařských služeb.“. ČÁST DEVADESÁTÁ ŠESTÁ Změna zákona č. 109/2006 Sb. Čl. XCVI V zákoně č. 109/2006 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o sociálních službách, se část devátá zrušuje. ČÁST DEVADESÁTÁ SEDMÁ Změna zákona o pomoci v hmotné nouzi Čl. XCVII Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 585/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 239/2008 Sb., zákona č. 259/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 479/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 206/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 141/2010 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb. a zákona č. 329/2011 Sb., se mění takto: 1. V § 2 odst. 6 písm. b) se za slova „zdravotnického zařízení“ vkládají slova „poskytovatele zdravotních služeb“. 2. V § 49 odst. 1 písm. b) se slova „ve zdravotnickém zařízení“ nahrazují slovy „poskytovatelem zdravotních služeb“ a slova „zdravotnickému zařízení“ se nahrazují slovy „poskytovateli zdravotních služeb“. 3. V § 50 větě první se slova „výkonů ve zdravotnickém zařízení“ nahrazují slovy „služeb poskytnutých poskytovateli zdravotních služeb“. ČÁST DEVADESÁTÁ OSMÁ Změna zákona o registrovaném partnerství Čl. XCVIII V zákoně č. 115/2006 Sb., o registrovaném partnerství a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 362/2007 Sb., zákona č. 239/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb. a zákona č. 427/2010 Sb., se část sedmnáctá zrušuje. ČÁST DEVADESÁTÁ DEVÁTÁ Změna zákona o uznávání výsledků dalšího vzdělávání Čl. XCIX V příloze zákona č. 179/2006 Sb., o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání a o změně některých zákonů (zákon o uznávání výsledků dalšího vzdělávání), ve znění zákona č. 110/2007 Sb., se slova „zdravotní péče“ nahrazují slovy „zdravotní služby“. ČÁST STÁ Změna zákona o nemocenském pojištění Čl. C Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění zákona č. 585/2006 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 239/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 2/2009 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 302/2009 Sb., zákona č. 303/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 157/2010 Sb., zákona č. 166/2010 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 180/2011 Sb. a zákona č. 263/2011 Sb., se mění takto: 1. V § 17 odst. 3 a v § 36 odst. 1 písm. b) se slova „do ústavní péče zdravotnického zařízení“ nahrazují slovy „do zdravotnického zařízení lůžkové péče“. 2. V § 36 odst. 1 písm. d) se slova „do ústavní péče“ nahrazují slovy „do lůžkové péče u poskytovatele zdravotních služeb nebo do zařízení poskytujícího nepřetržitou péči o tyto děti“. 3. V § 36 odst. 1 písm. e) se slova „v ústavní péči“ nahrazují slovy „v zařízení poskytujícím nepřetržitou péči o tyto děti“. 4. V § 40 odst. 3 větě první se slova „po dobu ústavní péče ošetřované osoby ve zdravotnickém zařízení“ nahrazují slovy „po dobu poskytování zdravotních služeb ošetřované osobě u poskytovatele lůžkové péče“. 5. V § 54 odstavec 1 včetně poznámky pod čarou č. 34 zní: „(1) Ošetřujícím lékařem se pro účely tohoto zákona rozumí poskytovatel zdravotních služeb, který svými lékaři poskytuje pojištěnci nebo jiné posuzované osobě ambulantní, lůžkovou, lázeňskou léčebně rehabilitační péči, s výjimkou poskytovatele zdravotnické záchranné služby, lékařské pohotovostní služby a poskytovatele pracovnělékařských služeb při ošetřování pojištěnce v rámci první pomoci, pokud získal oprávnění k poskytování zdravotních služeb. Ošetřujícím lékařem se pro účely nemocenského pojištění u vojáků z povolání rozumí resortní poskytovatel zdravotních služeb podle zvláštního právního předpisu34). 34) Zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších předpisů.“. 6. V § 56 odst. 2 písm. a) se slova „léčebného režimu“ nahrazují slovy „individuálního léčebného postupu“. 7. V § 56 odst. 2 písm. c) a d) se slova „léčebný režim“ nahrazují slovy „individuální léčebný postup“. 8. V § 56 odst. 4 větě poslední, § 57 odst. 4, § 59 odst. 3, § 68 odst. 5 a v § 73 odst. 2 se slova „předpis38) o rozhodování při výkonu zdravotní péče“ nahrazují slovy „předpis38) o poskytování zdravotních služeb“. Poznámka pod čarou č. 38 zní: „38) Zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách).“. 9. V § 56 odst. 5 větě první a druhé se slova „ústavní péče nebo lázeňské péče“ nahrazují slovy „lůžkové nebo lázeňské léčebně rehabilitační péče“. 10. V § 57 odst. 1 písmeno b) včetně poznámky pod čarou č. 39 zní: „b) pojištěnce, který byl přijat k poskytnutí lůžkové péče nebo kterému byla na základě veřejného zdravotního pojištění poskytnuta lázeňská léčebně rehabilitační péče39), 39) § 33 odst. 3 zákona č. 48/1997 Sb., ve znění zákona č. 369/2011 Sb.“. 11. V § 59 odst. 1 písm. c) a v § 64 odst. 1 písm. g) se slova „ústavní péče nebo komplexní lázeňské péče“ nahrazují slovy „poskytování lůžkové nebo lázeňské léčebně rehabilitační péče“. 12. V § 59 odst. 1 písmeno d) zní: „d) pojištěnce, který byl přijat do zdravotnického zařízení jako průvodce nezletilého dítěte přijatého k poskytnutí lůžkové péče, při propuštění tohoto dítěte z lůžkové péče nebo při ukončení pobytu tohoto pojištěnce v zařízení, do jehož lůžkové péče bylo toto dítě přijato,“. 13. V § 61 písm. d) a i) se slova „z ústavní péče“ nahrazují slovy „ze zdravotnického zařízení, v němž byla poskytnuta lůžková péče“. 14. V § 61 písm. k) se slova „do ústavní péče a den ukončení ústavní péče“ nahrazují slovy „k poskytování lůžkové péče a den ukončení poskytování lůžkové péče“, slova „při propuštění z ústavní péče nebo komplexní lázeňské péče“ se nahrazují slovy „při propuštění ze zdravotnického zařízení, v němž byla poskytována lůžková nebo lázeňská léčebně rehabilitační péče“ a slova „ústavní péče nebo komplexní lázeňské péče“ se nahrazují slovy „poskytování lůžkové nebo lázeňské léčebně rehabilitační péče“. 15. V § 61 písm. l) se slova „registrující lékař“ nahrazují slovy „registrující poskytovatel zdravotních služeb v oboru všeobecné praktické lékařství (dále jen „registrující lékař“)“. 16. V § 61 písm. r) se slova „zdravotnického zařízení“ nahrazují slovy „poskytovatele zdravotních služeb“. 17. V § 61 písm. s) větě první a druhé se slova „zařízení závodní preventivní péče“ nahrazují slovy „poskytovateli pracovnělékařských služeb“. 18. V nadpisech § 62 a 63 se slova „zařízení závodní preventivní péče“ nahrazují slovy „poskytovatele pracovnělékařských služeb“. 19. V § 62 se slova „Zařízení závodní preventivní péče je povinno“ nahrazují slovy „Poskytovatel pracovnělékařských služeb je povinen“. 20. V § 63 odst. 1 písm. c) se slova „o zařízení závodní preventivní péče“ nahrazují slovy „o poskytovateli pracovnělékařských služeb“. 21. V § 63 odst. 1 písm. e) se slova „zařízení závodní preventivní péče“ nahrazují slovy „poskytovatele pracovnělékařských služeb“. 22. V § 63 odst. 2 se slova „Zařízení závodní preventivní péče je oprávněno“ nahrazují slovy „Poskytovatel pracovnělékařských služeb je oprávněn“. 23. V § 64 odst. 1 písm. e) se slova „ve zdravotnickém zařízení, které určí“ nahrazují slovy „u poskytovatele zdravotních služeb, kterého určí“. 24. V § 65 odst. 1 písmeno a) zní: „a) poskytovateli pracovnělékařských služeb,“. 25. Nadpis § 70 zní: „Povinnosti poskytovatele zdravotních služeb“. 26. V § 70 se slova „Zdravotnické zařízení je povinno“ nahrazují slovy „Poskytovatel zdravotních služeb je povinen“ a slova „do ústavní péče ve zdravotnickém zařízení“ se nahrazují slovy „k poskytnutí lůžkové péče ve zdravotnickém zařízení u tohoto poskytovatele“. 27. V § 73 odst. 1 a v § 139 odst. 1 se slova „Zařízení závodní preventivní péče“ nahrazují slovy „Poskytovatel pracovnělékařských služeb“. 28. V § 73 odst. 2 se slova „zařízení závodní preventivní péče“ nahrazují slovy „poskytovatel pracovnělékařských služeb“. 29. V části čtvrté nadpis hlavy VII zní: „SOUČINNOST POSKYTOVATELŮ ZDRAVOTNÍCH SLUŽEB A FYZICKÝCH A PRÁVNICKÝCH OSOB“. 30. V § 77 odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „Zdravotnická zařízení jsou povinna“ nahrazují slovy „Poskytovatelé zdravotních služeb jsou povinni“. 31. V § 77 odst. 1 písm. b) se za slovo „zpracovat“ vkládají slova „bez souhlasu osoby uvedené v písmenu a)“. 32. V § 77 odst. 2 se slova „Zdravotnická zařízení jsou povinna“ nahrazují slovy „Poskytovatelé zdravotních služeb jsou povinni“ a za slova „na jeho žádost“ se vkládají slova „a bez souhlasu osoby uvedené v odstavci 1 písm. a)“. 33. V § 77 odst. 3 se slova „Zdravotnické zařízení“ nahrazují slovy „Poskytovatel zdravotních služeb“ a slovo „obdrželo“ se nahrazuje slovem „obdržel“. 34. V § 77 odst. 4 se slova „zdravotnickým zařízením“ nahrazují slovy „poskytovatelem zdravotních služeb“. 35. V § 79 odst. 1 písm. a) se slova „zdravotnického zařízení nebo orgán, který rozhodl o registraci zdravotnického zařízení“ nahrazují slovy „poskytovatele zdravotních služeb nebo orgán, který rozhodl o oprávnění k poskytování zdravotních služeb“. 36. V § 80 odst. 1 větě druhé se slova „zařízení závodní preventivní péče“ nahrazují slovy „poskytovateli pracovnělékařských služeb“. 37. V § 83 odst. 4 písmeno d) zní: „d) sídlem poskytovatele zdravotních služeb, jde-li o správní delikt spáchaný poskytovatelem zdravotních služeb“. 38. V § 84 odst. 3 písm. g) a v § 116 odst. 2 písm. c) se slova „zdravotnickému zařízení“ nahrazují slovy „poskytovateli zdravotních služeb“. 39. V § 84 odst. 3 písm. h) se slova „ve zdravotnickém zařízení“ nahrazují slovy „u poskytovatele zdravotních služeb“. 40. V § 90 písm. e) se slova „zařízení závodní preventivní péče“ nahrazují slovy „poskytovatelů pracovnělékařských služeb“ a slova „tato zařízení“ se nahrazují slovy „poskytovatelé pracovnělékařských služeb“. 41. V § 109 odst. 5 písm. a) větě třetí se slova „potvrzením zdravotnického zařízení o přijetí do ústavní péče a o propuštění z této péče“ nahrazují slovy „potvrzením poskytovatele zdravotních služeb o přijetí k poskytování lůžkové péče a o ukončení hospitalizace“. 42. V § 117 odst. 3 písm. b) se slova „se zdravotnickým zařízením“ nahrazují slovy „s poskytovatelem zdravotních služeb“. 43. V § 117 odst. 4 se slova „Zdravotnická zařízení jsou povinna“ nahrazují slovy „Poskytovatelé zdravotních služeb jsou povinni“ a slovo „poskytla“ se nahrazuje slovem „poskytli“. 44. V § 138 odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „Zdravotnické zařízení uvedené“ nahrazují slovy „Poskytovatel zdravotních služeb uvedený“. 45. V § 138 odst. 1 písm. e) se slova „sídla zdravotnického zařízení“ nahrazují slovy „svého sídla“. 46. V § 138 odst. 1 písm. p) se slova „z ústavní péče“ nahrazují slovy „z lůžkové péče“. 47. V § 138 odst. 1 písm. q) se slova „do ústavní péče a den ukončení ústavní péče“ nahrazují slovy „do lůžkové péče a den ukončení lůžkové péče“, slova „z ústavní péče nebo komplexní lázeňské péče“ se nahrazují slovy „z lůžkové nebo komplexní lázeňské léčebně rehabilitační péče“ a slova „ode dne ukončení ústavní péče nebo komplexní lázeňské péče“ se nahrazují slovy „ode dne ukončení lůžkové a komplexní lázeňské léčebně rehabilitační péče“. 48. V § 138 odst. 2 úvodní části ustanovení se slova „Zdravotnické zařízení“ nahrazují slovy „Poskytovatel zdravotních služeb“. 49. V § 138 odst. 2 písm. d) se slova „do ústavní péče ve zdravotnickém zařízení“ nahrazují slovy „k poskytování lůžkové péče“. 50. V § 147 se slova „zdravotnické zařízení“ nahrazují slovy „poskytovatel zdravotních služeb“. ČÁST STO PRVNÍ Změna zákona č. 189/2006 Sb. Čl. CI V zákoně č. 189/2006 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o nemocenském pojištění, ve znění zákona č. 585/2006 Sb., zákona č. 152/2007 Sb., zákona č. 153/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 305/2008 Sb. a zákona č. 306/2008 Sb., se část třetí zrušuje. ČÁST STO DRUHÁ Změna zákona č. 225/2006 Sb. Čl. CII V zákoně č. 225/2006 Sb., kterým se mění zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, se část čtvrtá zrušuje. ČÁST STO TŘETÍ Změna zákona o výzkumu na lidských embryonálních kmenových buňkách a souvisejících činnostech Čl. CIII Zákon č. 227/2006 Sb., o výzkumu na lidských embryonálních kmenových buňkách a souvisejících činnostech a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 41/2009 Sb. a zákona č. 227/2009 Sb., se mění takto: 1. V § 3 odst. 2 písm. b) se slova „ve zdravotnických zařízeních“ nahrazují slovy „u poskytovatelů zdravotních služeb“. 2. V § 19 odst. 2 písm. b) se slova „zdravotnického zařízení“ nahrazují slovy „poskytovatele zdravotních služeb“. 3. Části třetí a šestá se zrušují. ČÁST STO ČTVRTÁ Změna zákoníku práce Čl. CIV Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění zákona č. 585/2006 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 362/2007 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 116/2008 Sb., zákona č. 121/2008 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 294/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 286/2009 Sb., zákona č. 320/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 180/2011 Sb. a zákona č. 185/2011 Sb., se mění takto: 1. V § 41 odst. 1 písm. a), b), d) a f), § 52 písm. d) a e), § 53 odst. 1 písm. e), § 56 písm. a), § 67 odst. 1 větě třetí, § 139 odst. 1 písm. b), § 235 odst. 3 písm. c), § 245 odst. 2 a v § 247 odst. 3 se slova „zařízením závodní preventivní péče“ nahrazují slovy „poskytovatelem pracovnělékařských služeb“. 2. V § 45 se slova „lékaře zařízení závodní preventivní péče“ nahrazují slovy „poskytovatele pracovnělékařských služeb“. 3. V § 52 písm. e) se slova „dlouhodobě způsobilosti konat dále dosavadní práci“ nahrazují slovy „dlouhodobě zdravotní způsobilost“. 4. V § 93a odst. 3 se za slova „v případě zaměstnanců“ vkládá slovo „poskytovatele“. 5. V § 94 odst. 2 se slova „lékařem závodní preventivní péče“ nahrazují slovy „poskytovatelem pracovnělékařských služeb“ a slova „poskytnuté zdravotní péče“ se nahrazují slovy „poskytnutých zdravotních služeb“. 6. V § 102 odst. 6 větě první a třetí se slova „se zařízením poskytujícím závodní preventivní péči“ nahrazují slovy „s poskytovatelem pracovnělékařských služeb“ a ve větě druhé se za slovo „zejména“ vkládá slovo „poskytovatele“. 7. V § 103 odst. 1 písm. d) se slova „které zařízení závodní preventivní péče jim poskytuje závodní preventivní péči“ nahrazují slovy „u kterého poskytovatele pracovnělékařských služeb jim budou poskytnuty pracovnělékařské služby“. 8. V § 108 odst. 3 písm. b) se slova „zajišťování závodní preventivní péče“ nahrazují slovy „poskytování pracovnělékařských služeb“. 9. V § 191, § 274 odst. 1 větě první a druhé a v § 363 odst. 1 se slova „ve zdravotnickém zařízení“ nahrazují slovy „u poskytovatele zdravotních služeb“. 10. V § 203 odst. 2 písm. k) se slova „při výkonu zdravotnických služeb“ nahrazují slovy „při zajišťování zdravotního dozoru“. 11. V § 215 odst. 2 písm. a) se slova „ve zdravotnických zařízeních“ nahrazují slovy „u poskytovatelů zdravotních služeb“. 12. V § 224 odst. 1 písmeno d) zní: „d) pracovnělékařské služby.“. 13. V § 247 odst. 1 se slova „lékařem závodní preventivní péče“ nahrazují slovy „poskytovatelem pracovnělékařských služeb“. 14. V § 274 odst. 1 větě první a druhé se slova „k nim“ nahrazují slovy „k němu“. 15. V § 342 odst. 1 se za slovo „zákona“ vkládají slova „nebo pokračování v poskytování zdravotních služeb podle zákona o zdravotních službách“. 16. V § 347 odst. 1 větě druhé se slova „zdravotnické zařízení příslušné“ nahrazují slovy „poskytovatel zdravotních služeb příslušný“. ČÁST STO SEDMÁ Změna zákona o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci Čl. CVII V § 2 odst. 1 písm. f) zákona č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci), ve znění zákona č. 362/2007 Sb., se slova „zařízením závodní preventivní péče“ nahrazují slovy „poskytovatelem pracovnělékařských služeb“ a za slovo „přivolání“ se vkládá slovo „poskytovatele“. ČÁST STO OSMÁ Změna zákona č. 342/2006 Sb. Čl. CVIII V zákoně č. 342/2006 Sb., kterým se mění některé zákony související s oblastí evidence obyvatel a některé další zákony, ve znění zákona č. 274/2008 Sb., se část třetí zrušuje. ČÁST STO DEVÁTÁ Změna zákona č. 111/2007 Sb. Čl. CIX V zákoně č. 111/2007 Sb., kterým se mění zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, se část první zrušuje. ČÁST STO DESÁTÁ Změna zákona o léčivech Čl. CX Zákon č. 378/2007 Sb., o léčivech, ve znění zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 296/2008 Sb., zákona č. 141/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 291/2009 Sb. a zákona č. 75/2011 Sb., se mění takto: 1. V § 4 odst. 6 se slova „zdravotnické zařízení, ve kterém“ nahrazují slovy „poskytovatel zdravotních služeb, u kterého“. 2. V § 4 odst. 7 se slova „zdravotnického zařízení“ nahrazují slovy „poskytovatele zdravotních služeb“ a slova „ve zdravotnickém zařízení“ se nahrazují slovy „u poskytovatele zdravotních služeb“. 3. V § 5 odst. 1, § 5 odst. 4 písm. a), § 5 odst. 5, § 5 odst. 9, § 8 odst. 1 a 2, § 11 písm. h), § 21 odst. 3, § 23 odst. 2, § 24 odst. 5 písm. c), § 35 odst. 8, § 36 odst. 4, § 67 odst. 4 písm. g), § 67 odst. 5 písm. c), § 67 odst. 10, § 70 odst. 4, § 75 odst. 2, § 77 odst. 1 písm. c) bod 14, § 77 odst. 4, § 82 odst. 2, § 90 odst. 2, § 99 odst. 1 písm. h), § 103 odst. 5 písm. b), § 103 odst. 6 písm. d), § 105 odst. 1 písm. c) a v § 108 odst. 2 písm. b) se slova „zdravotní péče“ nahrazují slovy „zdravotních služeb“. 4. V § 5 odst. 6 se slova „zdravotnickému zařízení“ nahrazují slovy „poskytovateli zdravotních služeb“. 5. V § 5 odst. 8 písmeno a) zní: „a) při poskytování zdravotních služeb se rozumí 1. jejich podávání pacientovi při poskytování těchto služeb, nebo 2. vybavení pacienta podle § 8 odst. 1 potřebným množstvím léčivých přípravků při ukončení hospitalizace nebo při přeložení pacienta k jinému poskytovateli zdravotních služeb, anebo 3. vybavení pacienta podle § 8 odst. 1 potřebným množstvím léčivých přípravků poskytovatelem zdravotních služeb v oboru všeobecné praktické lékařství, v oboru praktický lékař pro děti a dorost a poskytovatelem zdravotnické záchranné služby.“. 6. V § 6 odst. 1 písm. c) se slova „zdravotní péče podle právních předpisů9) (dále jen „zdravotnické zařízení“),“ nahrazují slovy „zdravotních služeb podle zákona o zdravotních službách9) (dále jen „poskytovatel zdravotních služeb“),“. Poznámka pod čarou č. 9 zní: „9) Zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách).“. 7. V části první hlavě I nadpis dílu 3 zní: „Používání léčivých přípravků při poskytování zdravotních služeb a veterinární péče“. 8. Nadpis § 8 zní: „Používání léčivých přípravků při poskytování zdravotních služeb“. 9. V § 8 odst. 3 se slova „zdravotní péče“ nahrazují slovy „zdravotních služeb“ a slova „optimální zdravotní péče“ se nahrazují slovy „optimálních zdravotních služeb“. 10. V § 8 odst. 5, § 68 odst. 1, § 79 odst. 4, § 103 odst. 9 a v § 104 odst. 9 se slova „Provozovatel zdravotnického zařízení“ nahrazují slovy „Poskytovatel zdravotních služeb“. 11. V § 9 odst. 1 písm. d) a v § 53 odst. 7 písm. f) se slova „zdravotnického zařízení“ nahrazují slovy „poskytovatele zdravotních služeb“. 12. V § 12 se slova „ve zdravotnických zařízeních“ nahrazují slovy „u poskytovatele zdravotních služeb“. 13. V § 13 odst. 2 písm. a) bod 8 zní: „8. závazné stanovisko k technickému a věcnému vybavení zdravotnického zařízení, v němž bude poskytována lékárenská péče podle zákona o zdravotních službách9),“. 14. V § 22 odst. 2 se slova „zdravotnických zařízení“ nahrazují slovy „poskytovatelů zdravotních služeb“. 15. V § 24 odst. 2 a v § 80 větě první se slova „zdravotní péči“ nahrazují slovy „zdravotní služby“. 16. V § 24 odst. 8 se slova „zdravotnické zařízení“ nahrazují slovy „poskytovatel zdravotních služeb“, slova „zdravotní péče“ se nahrazují slovy „zdravotních služeb“ a slova „zdravotnické zařízení, které jej zajistilo“ se nahrazují slovy „poskytovatel zdravotních služeb, který jej zajistil“. 17. V § 25 odst. 2 písm. a) bodě 2 se slova „ve zdravotnickém zařízení, pro které“ nahrazují slovy „u poskytovatele zdravotních služeb, pro něhož“. 18. V § 25 odst. 2 písm. h) se slova „zdravotnických zařízení“ nahrazují slovy „poskytovatelů zdravotních služeb“. 19. V § 39 odst. 5 písm. c) se slova „ve zdravotnických zařízeních lůžkové péče, nebo ve zdravotnických zařízeních“ nahrazují slovy „u poskytovatele lůžkové péče nebo u poskytovatele zdravotních služeb“. 20. V § 39 odst. 5 písm. d) se slova „v ambulantní péči“ nahrazují slovy „v ambulantních zdravotních službách“. 21. V § 52 odst. 2 písm. c) bodě 2 se slova „je poskytována zdravotní péče“ nahrazují slovy „jsou poskytovány zdravotní služby“. 22. V § 53 odst. 1 větě druhé se slova „oprávněno ustavit zdravotnické zařízení“ nahrazují slovy „oprávněn ustavit poskytovatel zdravotních služeb“, ve větě třetí se slova „se zdravotnickým zařízením, které ji neustavilo“ nahrazují slovy „s poskytovatelem zdravotních služeb, který ji neustavil“ a slova „toto zdravotnické zařízení“ se nahrazují slovy „tohoto poskytovatele zdravotních služeb“. 23. V § 53 odst. 2 se slova „ke zdravotnickému zařízení“ nahrazují slovy „k poskytovateli zdravotních služeb“. 24. V § 53 odst. 12 větě první se slova „ve zdravotnickém zařízení“ nahrazují slovy „u poskytovatele zdravotních služeb“ a slova „která další zdravotnická zařízení“ se nahrazují slovy „které další poskytovatele zdravotních služeb“. 25. V § 54 odst. 1 se slova „zdravotnickými zařízeními“ nahrazují slovy „poskytovateli zdravotních služeb“. 26. V § 55 odst. 1 se na konci textu písmene b) doplňují slova „, anebo oznámil zadavateli, že proti ohlašovanému klinickému hodnocení nemá námitky“. 27. V § 55 se na konci odstavce 5 doplňuje věta „Ohlášené klinické hodnocení je povoleno rovněž tehdy, oznámí-li Ústav zadavateli před uplynutím lhůt uvedených ve větě druhé a třetí, že proti ohlašovanému klinickému hodnocení nemá námitky.“. 28. V § 55 odst. 9 a v § 56 odst. 11 se slova „zdravotnické zařízení“ nahrazují slovy „poskytovatel zdravotních služeb“. 29. V § 57 odst. 1 se slova „ve zdravotnickém zařízení“ nahrazují slovy „u poskytovatele zdravotních služeb“ a slova „v daném zdravotnickém zařízení“ se nahrazují slovy „u daného poskytovatele zdravotních služeb“. 30. V § 67 odst. 2 se slova „oprávněna vyrábět pouze zdravotnická zařízení“ nahrazují slovy „oprávněni vyrábět pouze poskytovatelé zdravotních služeb“. 31. Nadpis § 68 zní: „Poskytovatel zdravotních služeb s krevní bankou“. 32. V § 77 odst. 1 písm. c) bodě 3 se slova „zdravotní péči“ nahrazují slovy „zdravotní služby“ a slova „zdravotní péče“ se nahrazují slovy „zdravotních služeb“. 33. V § 77 odst. 1 písm. c) bodě 4 a v § 98 odst. 1 se slova „zdravotnickým zařízením“ nahrazují slovy „poskytovatelům zdravotních služeb“. 34. V § 77 odst. 1 písm. f) se slova „dalších zdravotnických zařízení“ nahrazují slovy „dalším poskytovatelům zdravotních služeb“. 35. V § 77 odst. 1 písm. i) se slova „zdravotnickém zařízení“ nahrazují slovy „poskytovateli zdravotních služeb“. 36. V § 79 odst. 2 písm. b) a v § 82 odst. 2 písm. f) a g) se slova „zdravotnického zařízení“ nahrazují slovy „poskytovatele zdravotních služeb“. 37. V § 79 odst. 2 písm. c) se slova „zdravotnického zařízení“ nahrazují slovy „poskytovatele zdravotních služeb“ a slova „ve zdravotnickém zařízení“ se nahrazují slovy „u poskytovatele zdravotních služeb“. 38. V § 79 odst. 3 se slova „Provozovatel zdravotnického zařízení, které“ nahrazují slovy „Poskytovatel zdravotních služeb, který“. 39. V § 79 odstavec 6 zní: „(6) Poskytovatel lékárenských zdravotních služeb musí mít pro každou lékárnu ustanovenu nejméně 1 osobu se specializovanou způsobilostí farmaceuta31) (dále jen „vedoucí lékárník“) odpovědnou za to, že zacházení s léčivy v lékárně odpovídá tomuto zákonu. Vedoucím lékárníkem může být poskytovatel lékárenských zdravotních služeb, pokud splňuje kvalifikační požadavky podle věty první. V lékárně po dobu jejího provozu musí být vždy přítomen vedoucí lékárník nebo jím pověřený farmaceut.“. 40. V § 79 odst. 7 se slova „Provozovatel zdravotnického zařízení“ nahrazují slovy „Poskytovatel zdravotních služeb“ a slova „zdravotnického zařízení“ se nahrazují slovy „poskytovatele zdravotních služeb“. 41. V § 79 odst. 10 se slova „zdravotní péče“ nahrazují slovy „zdravotních služeb“ a slova „zdravotnickým zařízením“ se nahrazují slovy „poskytovatelem zdravotních služeb“. 42. V § 82 odst. 3 písm. c) se slova „zdravotnické zařízení“ nahrazují slovy „poskytovatele zdravotních služeb“. 43. V § 82 odst. 4 se slova „zdravotnickým zařízením lůžkové péče“ nahrazují slovy „poskytovatelům lůžkové péče“. 44. V § 82 odst. 5 se slova „zdravotnického zařízení“ nahrazují slovy „poskytovatele zdravotních služeb“ a slova „zdravotnická zařízení“ se nahrazují slovy „poskytovatele zdravotních služeb“. 45. V § 98 odst. 2 se slova „zdravotnická zařízení“ nahrazují slovy „poskytovatele zdravotních služeb“ a slovo „zdravotnickým“ se nahrazuje slovy „poskytovatelům zdravotních služeb“. 46. V § 99 odst. 2 písm. e) se slova „do zdravotnických zařízení“ nahrazují slovy „poskytovatelům zdravotních služeb“. 47. V § 103 odst. 7 a 8 se slova „Provozovatel zdravotnického zařízení, ve kterém“ nahrazují slovy „Poskytovatel zdravotních služeb, u něhož“. 48. V § 103 odst. 10 se na konci textu písmene g) doplňují slova „nezajistí poskytnutí stanovených údajů Národnímu registru sledování výdejů léčivých přípravků s obsahem návykové látky podle § 83 odst. 5 písm. d), nebo“. 49. V § 104 odst. 6 se slova „Provozovatel zdravotnického zařízení“ nahrazují slovy „Poskytovatel zdravotních služeb“ a slova „provozovatel zařízení“ se nahrazují slovy „poskytovatel zdravotních služeb poskytující“. 50. V § 109 odst. 4 písm. e) se slova „provozovatelů zdravotnických zařízení“ nahrazují slovy „poskytovatelů zdravotních služeb“. ČÁST STO JEDENÁCTÁ Změna zákona č. 124/2008 Sb. Čl. CXI V zákoně č. 124/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, ve znění zákona č. 278/2009 Sb., se části padesátá třetí, padesátá pátá a padesátá šestá zrušují. ČÁST STO DVANÁCTÁ Změna zákona o výkonu zabezpečovací detence Čl. CXII Zákon č. 129/2008 Sb., o výkonu zabezpečovací detence a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 7/2009 Sb. a zákona č. 41/2009 Sb., se mění takto: 1. V § 2 odst. 3 se slova „zdravotní péče“ nahrazují slovy „zdravotních služeb“. 2. V § 16 odst. 2 písm. d) se slova „volby lékaře“ nahrazují slovy „volby poskytovatele zdravotních služeb“. 3. V § 17 odst. 2 písm. k) se slova „zdravotní péče provedené“ nahrazují slovy „zdravotních služeb poskytnutých“ a slova „péče hrazené“ se nahrazují slovy „zdravotních služeb hrazených“. 4. Nadpis hlavy III zní: „ZDRAVOTNÍ SLUŽBY A SOCIÁLNÍ PODMÍNKY“. 5. Nadpis § 19 zní: „Zdravotní služby“. 6. V § 19 odstavec 1 zní: „(1) Zdravotní služby v ústavu se zajišťují na základě smluvního vztahu s poskytovatelem zdravotních služeb nebo je poskytuje Vězeňská služba podle zvláštního právního předpisu2).“. 7. V § 19 odst. 2 se slova „zdravotní péči“ nahrazují slovy „zdravotní služby“. 8. Poznámka pod čarou č. 4 zní: „4) Zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách).“. 9. V § 25 odst. 2 větě poslední se slova „se zdravotnickým zařízením“ nahrazují slovy „s poskytovatelem zdravotních služeb“. 10. Nadpis § 42 zní: „Úhrada zdravotních služeb ve zvláštních případech“. 11. V § 42 se slova „Zdravotní péči poskytovanou“ nahrazují slovy „Zdravotní služby poskytnuté“. 12. Část devátá se zrušuje. ČÁST STO TŘINÁCTÁ Změna zákona č. 189/2008 Sb. Čl. CXIII V zákoně č. 189/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie a o změně některých zákonů (zákon o uznávání odborné kvalifikace), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, se část dvacátá pátá zrušuje. ČÁST STO ČTRNÁCTÁ Změna zákona o Policii České republiky Čl. CXIV Zákon č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, ve znění zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 153/2010 Sb., zákona č. 150/2011 Sb. a zákona č. 341/2011 Sb., se mění takto: 1. V § 68 odst. 3 písm. b) a v § 71 písm. c) se slova „zdravotnického zařízení“ nahrazují slovy „poskytovatele zdravotních služeb“ a slova „zdravotní péče“ se nahrazují slovy „zdravotních služeb“. 2. V § 116 odstavec 4 zní: „(4) Hrozí-li nebezpečí z prodlení a nestačí-li síly a prostředky k zajištění letadel pro zdravotnickou záchrannou službu, může se policie podílet na zabezpečování letadel pro zdravotnickou záchrannou službu.“. ČÁST STO PATNÁCTÁ Změna zákona č. 274/2008 Sb. Čl. CXV V zákoně č. 274/2008 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o Policii České republiky, ve znění zákona č. 480/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 292/2009 Sb. a zákona č. 427/2010 Sb., se část dvacátá osmá zrušuje. ČÁST STO ŠESTNÁCTÁ Změna zákona o lidských tkáních a buňkách Čl. CXVI Zákon č. 296/2008 Sb., o zajištění jakosti a bezpečnosti lidských tkání a buněk určených k použití u člověka a o změně souvisejících zákonů (zákon o lidských tkáních a buňkách), ve znění zákona č. 41/2009 Sb. a zákona č. 281/2009 Sb., se mění takto: 1. V § 2 písm. f) se slova „ve zdravotnickém zařízení“ zrušují a za slovo „příjemce“ se vkládají slova „poskytovatelem zdravotních služeb (dále jen „poskytovatel“)“. 2. V § 2 písm. g) bodě 3 se slova „zdravotnické zařízení, které“ nahrazují slovy „poskytovatele, který“. 3. V § 2 písm. k) a l) se slova „zdravotnické zařízení nebo jeho pracoviště“ nahrazují slovem „poskytovatel“ a na konci textu se doplňuje věta „; tuto činnost může provádět i jedno pracoviště poskytovatele“. 4. V § 3 odst. 1 se slova „jejich provozovateli“ nahrazují slovem „poskytovateli“ a slovo „provozovatele“ se zrušuje. 5. V § 3 odst. 3 úvodní části ustanovení se slova „Provozovatelé zdravotnických zařízení zacházejících“ nahrazují slovy „Poskytovatelé zacházející“. 6. V § 3 odst. 3 písm. c) se slova „jeho provozovatel“ nahrazují slovem „poskytovatel“. 7. V § 3 odst. 4 se slova „Provozovatelé tkáňových zařízení, odběrových zařízení a diagnostických laboratoří“ nahrazují slovy „Tkáňové zařízení, odběrové zařízení a provozovatel diagnostické laboratoře“. 8. V § 3 odst. 5 se slova „Provozovatelé zdravotnických zařízení“ nahrazují slovem „Poskytovatelé“ a slova „zdravotnické zařízení, které provedlo“ se nahrazují slovy „poskytovatele, v jehož zdravotnickém zařízení bylo provedeno“. 9. V § 4 odst. 1 se slova „Provozovatel tkáňového“ nahrazují slovem „Tkáňové“. 10. V § 4 odst. 2 a v § 7 odst. 2 se slova „jeho provozovatel“ nahrazují slovem „poskytovatel“ a slovo „Provozovatel“ se nahrazuje slovem „Poskytovatel“. 11. V § 5 úvodní části ustanovení odst. 1, 2 a 3, § 6 odst. 1 a v § 10 odst. 1 a 5 se slova „Provozovatel tkáňového“ nahrazují slovem „Tkáňové“. 12. V § 5 odst. 1 písm. i) se slova „zdravotnické zařízení“ nahrazují slovy „poskytovatele, do jehož zdravotnického zařízení se tkáně a buňky poskytují“ a slova „provozovatel zdravotnického zařízení“ se nahrazují slovem „poskytovatel“. 13. V § 5 odst. 3 písm. b) úvodní části ustanovení se slova „zdravotnickému zařízení, které“ nahrazují slovy „poskytovateli, který“. 14. V § 6 odst. 4 se slova „provozovateli tkáňového“ nahrazují slovem „tkáňovému“. 15. V § 7 odst. 1 úvodní části ustanovení a v § 8 odst. 1 se slova „Provozovatel odběrového“ nahrazují slovem „Odběrové“. 16. V § 7 odst. 1 písm. c) bodě 2 se slova „zdravotní péči8)“ nahrazují slovy „poskytování zdravotních služeb8)“. Poznámka pod čarou č. 8 zní: „8) Zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách).“. 17. V § 10 odst. 2 úvodní části ustanovení se slova „Provozovatel tkáňového“ nahrazují slovem „Tkáňové“ a slovo „provozovatelem“ se zrušuje. 18. V § 10 odst. 2 písm. a) se slova „tkáňového zařízení, odběrového zařízení nebo diagnostické laboratoře, který má“ nahrazují slovy „tkáňovým zařízením, odběrovým zařízením nebo provozovatelem diagnostické laboratoře, pokud mají“. 19. V § 10 odst. 2 písm. b) se slova „odběrového zařízení“ nahrazují slovy „odběrovým zařízením“. 20. V § 10 odst. 2 se na začátek písmene c) vkládá slovo „poskytovatelem,“. 21. V § 10 odst. 3 se slova „Provozovatel tkáňového“ nahrazují slovem „Tkáňové“ a slovo „provozovatelem“ se nahrazuje slovem „poskytovatelem“. 22. V § 10 odst. 4 se slova „Provozovatel tkáňového zařízení uvedený“ nahrazují slovy „Tkáňové zařízení uvedené“. 23. V § 10 odst. 6 se slovo „provozovatele“ zrušuje. 24. V § 11 úvodní části ustanovení odst. 1 a 2 se slova „oprávněn zajistit provozovatel tkáňového zařízení“ nahrazují slovy „oprávněno zajistit tkáňové zařízení“. 25. V § 11 odst. 4 písm. b) se slova „provozovatel tkáňového zařízení propouštějícího“ nahrazují slovy „tkáňové zařízení propouštějící“ a slovo „provozovatele“ se nahrazuje slovy „tkáňového zařízení“. 26. V § 13 odst. 1 se slova „provozovatel tkáňového zařízení, který“ nahrazují slovy „tkáňové zařízení, které“. 27. V § 13 odst. 2 se slova „provozovatel tkáňového“ nahrazují slovem „tkáňové“ a slova „zdravotnickému zařízení“ se nahrazují slovem „poskytovateli“. 28. V § 17 odst. 1 písm. a) se slova „zdravotnické zařízení“ nahrazují slovem „poskytovatele“. 29. V § 20 se slova „Provozovatel tkáňového zařízení, odběrového zařízení nebo“ nahrazují slovy „Tkáňové zařízení, odběrové zařízení nebo provozovatel“. 30. V § 21 písm. a) se slova „která zacházejí“ nahrazují slovy „v nichž se zachází“. 31. V § 22 odst. 4 se slova „provozovatelé zdravotnických zařízení“ nahrazují slovem „poskytovatelé“. 32. V § 25 odst. 2 a 3 se slova „Provozovatel tkáňového zařízení, odběrového zařízení nebo jiného zdravotnického zařízení zacházejícího“ nahrazují slovy „Tkáňové zařízení, odběrové zařízení nebo jiný poskytovatel zacházející“. 33. V § 25 odst. 4 se slova „Provozovatel tkáňového zařízení, odběrového zařízení nebo diagnostické laboratoře“ nahrazují slovy „Tkáňové zařízení, odběrové zařízení nebo provozovatel diagnostické laboratoře“. 34. V § 25 odst. 5 se slova „Provozovatel tkáňového zařízení nebo odběrového zařízení“ nahrazují slovy „Tkáňové zařízení nebo odběrové zařízení“. 35. V § 25 odst. 6, 7 a 8 se slova „Provozovatel tkáňového zařízení“ nahrazují slovy „Tkáňové zařízení“. 36. V § 25 odst. 6 se písmeno b) zrušuje. Dosavadní písmena c) až e) se označují jako písmena b) až d). 37. V § 25 odst. 9 se slova „Provozovatel odběrového zařízení“ nahrazují slovy „Odběrové zařízení“. 38. V § 25 se za odstavec 9 vkládá nový odstavec 10, který zní: „(10) Poskytovatel se dopustí správního deliktu tím, že v případě ukončení činnosti tkáňového zařízení nezajistí v rozporu s § 4 odst. 2 splnění požadavků na uchování dokumentace nebo sledovatelnost nebo dostupnost uskladněných tkání a buněk pro účel použití.“. Dosavadní odstavec 10 se označuje jako odstavec 11. 39. V § 25 odstavec 11 zní: „(11) Za správní delikt se uloží pokuta a) do 500 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 2 písm. a), odstavce 4 písm. b), odstavce 5 písm. a), odstavce 6 písm. a) a d) a odstavce 8, b) do 1 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 2 písm. b) a c), odstavce 3, odstavce 4 písm. a), c) a d), odstavce 5 písm. b), c) a e), odstavce 6 písm. b), odstavce 7 písm. a) a c), odstavce 9 a odstavce 10, c) do 3 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1, odstavce 5 písm. d), odstavce 6 písm. c) a odstavce 7 písm. b).“. 40. V § 26 odst. 4 se slova „§ 25 odst. 6 písm. d)“ nahrazují slovy „§ 25 odst. 6 písm. c)“ a slova „§ 25 odst. 6 písm. e)“ se nahrazují slovy „§ 25 odst. 6 písm. d)“. 41. V § 28 se slova „Provozovatel tkáňového nebo odběrového zařízení je oprávněn“ nahrazují slovy „Tkáňové zařízení nebo odběrové zařízení je oprávněno“. 42. Části třetí a čtvrtá se zrušují. ČÁST STO SEDMNÁCTÁ Změna zákona č. 479/2008 Sb. Čl. CXVII V zákoně č. 479/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, se část třetí zrušuje. ČÁST STO OSMNÁCTÁ Změna trestního zákoníku Čl. CXVIII V § 60 odst. 3 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění zákona č. 330/2011 Sb., se slova „zdravotní péče ve zdravotnickém zařízení“ nahrazují slovy „zdravotních služeb u poskytovatele zdravotních služeb“ a slova „zdravotnické zařízení je povinno“ se nahrazují slovy „poskytovatel zdravotních služeb je povinen“. ČÁST STO DEVATENÁCTÁ Změna zákona č. 227/2009 Sb. Čl. CXIX V zákoně č. 227/2009 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o základních registrech, ve znění zákona č. 291/2009 Sb., zákona č. 306/2009 Sb., zákona č. 101/2010 Sb., zákona č. 159/2010 Sb. a zákona č. 424/2010 Sb., se části čtvrtá a dvacátá osmá zrušují. ČÁST STO DVACÁTÁ Změna zákona č. 73/2011 Sb. Čl. CXX V zákoně č. 73/2011 Sb., o Úřadu práce České republiky a o změně souvisejících zákonů, se část pátá zrušuje. ČÁST STO DVACÁTÁ PRVNÍ ÚČINNOST Čl. CXXI Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem čtvrtého kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení. Němcová v. r. Klaus v. r. Nečas v. r.
Zákon č. 374/2011 Sb.	Zákon č. 374/2011 Sb. Zákon o zdravotnické záchranné službě Vyhlášeno 8. 12. 2011, datum účinnosti 1. 4. 2012, částka 131/2011 * § 1 - Předmět úpravy * § 2 - Základní ustanovení * § 3 - Vymezení některých pojmů * § 4 - Vymezení zdravotnické záchranné služby * § 5 - Dostupnost zdravotnické záchranné služby * § 6 - Součinnost poskytovatelů akutní lůžkové péče při poskytovaní zdravotnické záchranné služby * § 7 - Traumatologický plán poskytovatele zdravotnické záchranné služby * § 8 - Poskytovatel zdravotnické záchranné služby * § 9 - Organizace zdravotnického zařízení poskytovatele zdravotnické záchranné služby * § 10 - Ředitelství * § 11 - Zdravotnické operační středisko a pomocné operační středisko * § 12 - Výjezdové základny * Výjezdové skupiny * § 13 - (1) Výjezdovou skupinu tvoří zdravotničtí pracovníci vykonávající činnosti zdravotnické záchranné služby uvedené v § 4 písm. d) a f) až j). Výjezdová skupina má nejméně 2 členy; z členů výjezdové skupiny určí poskytovatel zdravotnické záchranné služby její * § 14 - (1) Poskytovatel zdravotnické záchranné služby může zajistit činnost pozemních výjezdových skupin také prostřednictvím poskytovatele zdravotních služeb, který má oprávnění k poskytování přepravy pacientů neodkladné péče podle zákona o zdravotních službách, * § 15 - (1) Činnost leteckých výjezdových skupin může být zajištěna také prostřednictvím Armády České republiky na základě dohody mezi ministerstvem a Ministerstvem obrany. Na tyto letecké výjezdové skupiny a jejich členy se tento zákon vztahuje obdobně, není-li d * § 16 - Pracoviště krizové připravenosti * § 17 - Název poskytovatele zdravotnické záchranné služby a označení zařízení zdravotnické záchranné služby, dopravních prostředků a pracovních oděvů členů výjezdových skupin * Oprávnění a povinnosti členů výjezdových skupin * § 18 - (1) Členové výjezdových skupin jsou oprávněni vstupovat za účelem poskytnutí přednemocniční neodkladné péče do cizích objektů, obydlí a na cizí pozemky, pokud se tam podle dostupných informací nachází osoba, které má být přednemocniční neodkladná péče posk * § 19 - (1) Členové výjezdové skupiny jsou povinni splnit pokyn operátora zdravotnického operačního střediska nebo pomocného operačního střediska k výjezdu, a to do 2 minut od obdržení pokynu; tím není v případě letecké výjezdové skupiny dotčeno právo velitele let * § 20 - Činnosti k připravenosti poskytovatele zdravotnické záchranné služby na řešení mimořádných událostí a krizových situací * § 21 - Zajištění letadel pro zdravotnickou záchrannou službu * § 22 - Financování činnosti poskytovatele zdravotnické záchranné služby * Působnost ministerstva a kraje * § 23 - Působnost ministerstva * § 24 - Působnost kraje * Přestupky * § 25 - Přestupky fyzických osob * § 26 - Přestupky právnických osob a podnikajících fyzických osob * § 27 - Společná ustanovení k přestupkům * Ustanovení společná, přechodná a závěrečná * § 28 - Další činnosti poskytovatele zdravotnické záchranné služby * § 28a - Odchodné * § 30 - Zmocňovací ustanovení * § 31 - Přechodná ustanovení * § 32 - Účinnost Aktuální znění od 1. 1. 2024 (409/2023 Sb.) 374 ZÁKON ze dne 6. listopadu 2011 o zdravotnické záchranné službě Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: § 1 Předmět úpravy Tento zákon upravuje podmínky poskytování zdravotnické záchranné službyzdravotnické záchranné služby, práva a povinnosti poskytovatele zdravotnické záchranné službyzdravotnické záchranné služby, povinnosti poskytovatelů akutní lůžkové péče k zajištění návaznosti jimi poskytovaných zdravotních služeb na zdravotnickou záchrannou službuzdravotnickou záchrannou službu, podmínky pro zajištění připravenosti poskytovatele zdravotnické záchranné službyzdravotnické záchranné služby na řešení mimořádných událostí1) a krizových situací2) a výkon veřejné správy v oblasti zdravotnické záchranné službyzdravotnické záchranné služby. § 2 Základní ustanovení (1) Zdravotnická záchranná službaZdravotnická záchranná služba je zdravotní službou3), v jejímž rámci je na základě tísňové výzvytísňové výzvy, není-li dále stanoveno jinak, poskytována zejména přednemocniční neodkladná péčepřednemocniční neodkladná péče osobám se závažným postižením zdravízávažným postižením zdraví nebo v přímém ohrožení životapřímém ohrožení života. Součástí zdravotnické záchranné službyzdravotnické záchranné služby jsou další činnosti stanovené tímto zákonem. (2) Na poskytování zdravotnické záchranné službyzdravotnické záchranné služby se použijí ustanovení zákona o zdravotních službách, nestanoví-li tento zákon jinak. § 3 Vymezení některých pojmů Pro účely tohoto zákona se rozumí a) závažným postižením zdravízávažným postižením zdraví náhle vzniklé onemocnění, úraz nebo jiné zhoršení zdravotního stavu, které působí prohlubování chorobných změn, jež mohou vést bez neprodleného poskytnutí zdravotnické záchranné službyzdravotnické záchranné služby ke vzniku dlouhodobých nebo trvalých následků, případně až k náhlé smrti, nebo náhle vzniklá intenzivní bolest nebo náhle vzniklé změny chování a jednání postiženého ohrožující zdraví nebo život jeho samého nebo jiných osob, b) přímým ohrožením životapřímým ohrožením života náhle vzniklé onemocnění, úraz nebo jiné zhoršení zdravotního stavu, které vede nebo bez neprodleného poskytnutí zdravotnické záchranné službyzdravotnické záchranné služby by mohlo vést k náhlému selhání některé ze základních životních funkcí lidského organismu, c) tísňovou výzvou vyhodnocená tísňová komunikace na národní tísňové číslo 155 nebo výzva předaná operačním střediskem jiné složky integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému, d) cílovým poskytovatelem akutní lůžkové péčecílovým poskytovatelem akutní lůžkové péče nejblíže dostupný poskytovatel akutní lůžkové péče, který je způsobilý odborně zajistit pokračování poskytování zdravotní péče pacientovi, odpovídající závažnosti postižení zdraví nebo přímému ohrožení životapřímému ohrožení života, e) přednemocniční neodkladnou péčípřednemocniční neodkladnou péčí neodkladná péče poskytovaná pacientovi na místě vzniku závažného postižení zdravízávažného postižení zdraví nebo přímého ohrožení životapřímého ohrožení života (dále jen „místo události“) a během jeho přepravy k cílovému poskytovateli akutní lůžkové péčecílovému poskytovateli akutní lůžkové péče. § 4 Vymezení zdravotnické záchranné služby Zdravotnická záchranná službaZdravotnická záchranná služba zahrnuje tyto činnosti: a) nepřetržitý kvalifikovaný bezodkladný příjem tísňové komunikace na národní tísňové číslo 155 a výzev předaných operačním střediskem jiné základní složky integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému operátorem zdravotnického operačního střediskazdravotnického operačního střediska nebo pomocného operačního střediskapomocného operačního střediska, b) vyhodnocování stupně naléhavosti tísňové komunikace, rozhodování o nejvhodnějším okamžitém řešení tísňové výzvy podle zdravotního stavu pacienta, rozhodování o vyslání výjezdové skupiny, rozhodování o přesměrování výjezdové skupiny a operační řízení výjezdových skupin, c) řízení a organizaci přednemocniční neodkladné péčepřednemocniční neodkladné péče na místě události a spolupráci s velitelem zásahu složek integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému, d) spolupráci s cílovým poskytovatelem akutní lůžkové péčecílovým poskytovatelem akutní lůžkové péče, e) poskytování instrukcí k zajištění první pomoci prostřednictvím sítě elektronických komunikací v případě, že je nezbytné poskytnout první pomoc do příjezdu výjezdové skupiny na místo události, f) vyšetření pacienta a poskytnutí zdravotní péče, včetně případných neodkladných výkonů k záchraně života, provedené na místě události, které směřují k obnovení nebo stabilizaci základních životních funkcí pacienta, g) soustavnou zdravotní péči a nepřetržité sledování ukazatelů základních životních funkcí pacienta během jeho přepravy k cílovému poskytovateli akutní lůžkové péčecílovému poskytovateli akutní lůžkové péče, a to až do okamžiku osobního předání pacienta zdravotnickému pracovníkovi cílového poskytovatele akutní lůžkové péčecílového poskytovatele akutní lůžkové péče, h) přepravu pacienta letadlem mezi poskytovateli akutní lůžkové péče za podmínek soustavného poskytování neodkladné péče během přepravy, hrozí-li nebezpečí z prodlení a nelze-li přepravu zajistit jinak, i) přepravu tkání a orgánů k transplantaci letadlem, hrozí-li nebezpečí z prodlení a nelze-li přepravu zajistit jinak, j) třídění osob postižených na zdraví podle odborných hledisek urgentní medicíny při hromadném postižení osob v důsledku mimořádných událostí nebo krizových situací. § 5 Dostupnost zdravotnické záchranné služby (1) Dostupnost zdravotnické záchranné službyzdravotnické záchranné služby je dána zejména plánem pokrytí území krajeúzemí kraje výjezdovými základnamivýjezdovými základnami zdravotnické záchranné službyzdravotnické záchranné služby (dále jen „výjezdová základnavýjezdová základna“). (2) Plán pokrytí území krajeúzemí kraje výjezdovými základnamivýjezdovými základnami stanoví počet a rozmístění výjezdových základenvýjezdových základen v závislosti na demografických, topografických a rizikových parametrech území jednotlivých obcíobcí a městských částí hlavního města Prahy tak, aby místo události na území jednotlivých obcíobcí a městských částí bylo dosažitelné z nejbližší výjezdové základnyvýjezdové základny v dojezdové době do 20 minut. Při stanovení počtu a rozmístění výjezdových základenvýjezdových základen se zohlední případné poskytování zdravotnické záchranné službyzdravotnické záchranné služby na území krajeúzemí kraje také poskytovatelem zdravotnické záchranné službyzdravotnické záchranné služby zřízeným jiným krajem podle odstavce 5. (3) Dojezdová doba se počítá od okamžiku převzetí pokynu k výjezdu výjezdovou skupinou od operátora zdravotnického operačního střediskazdravotnického operačního střediska nebo pomocného operačního střediskapomocného operačního střediska. Dojezdová doba musí být dodržena s výjimkou případů nenadálých nepříznivých dopravních nebo povětrnostních podmínek nebo jiných případů hodných zvláštního zřetele; v těchto případech si poskytovatel zdravotnické záchranné službyzdravotnické záchranné služby vyžádá pomoc od ostatních složek integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému podle § 11 odst. 4, je-li podle okolností tato pomoc možná a účelná. (4) Výjezdovou základnuVýjezdovou základnu leteckých výjezdových skupin lze zřídit, jsou-li pro tuto základnu zajištěna letadla podle § 21. (5) Na poskytování zdravotnické záchranné službyzdravotnické záchranné služby na území krajeúzemí kraje se může podílet také poskytovatel zdravotnické záchranné službyzdravotnické záchranné služby zřízený jiným krajem, a to na základě písemné smlouvy uzavřené kraji. (6) Plán pokrytí území krajeúzemí kraje výjezdovými základnamivýjezdovými základnami vydává kraj; plán musí být krajem aktualizován nejméně jednou za 2 roky. Před vydáním plánu pokrytí území krajeúzemí kraje výjezdovými základnamivýjezdovými základnami a před jeho aktualizací kraj projedná návrh plánu a návrh jeho aktualizace s bezpečnostní radou kraje a vyžádá si k návrhu stanovisko Ministerstva zdravotnictví (dále jen „ministerstvo“). Podklady pro plán pokrytí území krajeúzemí kraje výjezdovými základnamivýjezdovými základnami a pro jeho aktualizaci zpracovává poskytovatel zdravotnické záchranné službyzdravotnické záchranné služby. § 6 Součinnost poskytovatelů akutní lůžkové péče při poskytovaní zdravotnické záchranné služby (1) K zajištění plynulé návaznosti zdravotních služeb na zdravotnickou záchrannou službuzdravotnickou záchrannou službu je poskytovatel akutní lůžkové péče povinen a) zřídit kontaktní místo pro spolupráci s poskytovatelem zdravotnické záchranné službyzdravotnické záchranné služby za účelem zajištění příjmu pacienta a neodkladného pokračování v poskytování zdravotních služeb; zřídí-li poskytovatel akutní lůžkové péče urgentní příjem, je kontaktní místo jeho součástí, b) zajistit nepřetržité předávání informací o počtu volných akutních lůžek svému kontaktnímu místu, c) nepřetržitě spolupracovat prostřednictvím kontaktního místa se zdravotnickým operačním střediskemzdravotnickým operačním střediskem nebo pomocným operačním střediskempomocným operačním střediskem, d) bezodkladně informovat zdravotnické operační střediskozdravotnické operační středisko nebo pomocné operační střediskopomocné operační středisko o provozních závadách a jiných skutečnostech, které podstatně omezují poskytování neodkladné péče, e) poskytnout na výzvu poskytovatele zdravotnické záchranné službyzdravotnické záchranné služby součinnost při záchranných a likvidačních pracích při řešení mimořádných událostí a krizových situací. (2) Cílový poskytovatel akutní lůžkové péčeCílový poskytovatel akutní lůžkové péče je povinen převzít pacienta do své péče, pokud jeho kontaktním místem byla možnost přijmout pacienta potvrzena zdravotnickému operačnímu střediskuzdravotnickému operačnímu středisku nebo pomocnému operačnímu střediskupomocnému operačnímu středisku. Cílový poskytovatel akutní lůžkové péčeCílový poskytovatel akutní lůžkové péče je povinen na výzvu zdravotnického operačního střediskazdravotnického operačního střediska nebo pomocného operačního střediskapomocného operačního střediska převzít pacienta do své péče vždy, je-li pacient v přímém ohrožení životapřímém ohrožení života. Převzetí pacienta do své péče je cílový poskytovatel akutní lůžkové péčecílový poskytovatel akutní lůžkové péče povinen písemně potvrdit vedoucímu výjezdové skupiny. (3) Kontaktní místo je pracoviště poskytovatele akutní lůžkové péče s nepřetržitým provozem, které přijímá výzvy od zdravotnického operačního střediskazdravotnického operačního střediska nebo pomocného operačního střediskapomocného operačního střediska k přijetí pacienta, trvale eviduje počet volných akutních lůžek poskytovatele akutní lůžkové péče a koordinuje převzetí pacienta mezi poskytovatelem zdravotnické záchranné službyzdravotnické záchranné služby a cílovým poskytovatelem akutní lůžkové péčecílovým poskytovatelem akutní lůžkové péče. (4) Ustanovení odstavců 1 a 2 se nevztahují na poskytovatele akutní lůžkové péče ve zdravotnických zařízeních Vězeňské službyVězeňské služby České republiky. § 7 Traumatologický plán poskytovatele zdravotnické záchranné služby (1) Traumatologický plán poskytovatele zdravotnické záchranné službyzdravotnické záchranné služby (dále jen „traumatologický plán“) stanoví opatření a postupy uplatňované poskytovatelem zdravotnické záchranné službyzdravotnické záchranné služby při zajišťování a poskytování přednemocniční neodkladné péčepřednemocniční neodkladné péče v případě hromadných neštěstí. Součástí traumatologického plánu je přehled a hodnocení možných zdrojů rizik ohrožení života a zdraví osob. Traumatologický plán vychází z místních podmínek a možností a ze závěrů projednání návrhu plánu podle odstavce 2. (2) Poskytovatel zdravotnické záchranné službyzdravotnické záchranné služby je povinen zpracovat traumatologický plán, aktualizovat jej nejméně jednou za 2 roky a jedno vyhotovení plánu předat do 30 dnů ode dne jeho zpracování nebo aktualizace krajskému úřadu kraje, na jehož území poskytuje zdravotnickou záchrannou službuzdravotnickou záchrannou službu. Návrh traumatologického plánu a návrh jeho změny je poskytovatel zdravotnické záchranné službyzdravotnické záchranné služby povinen projednat s krajským úřadem. (3) Prováděcí právní předpis stanoví podrobnosti o obsahu traumatologického plánu a o postupu při jeho zpracování a projednání s krajským úřadem. § 8 Poskytovatel zdravotnické záchranné služby (1) Poskytovatelem zdravotnické záchranné službyzdravotnické záchranné služby je příspěvková organizace zřízená krajem4), která má oprávnění k poskytování zdravotnické záchranné službyzdravotnické záchranné služby podle zákona o zdravotních službách. (2) Zdravotnická záchranná službaZdravotnická záchranná služba je na území krajeúzemí kraje poskytována jedním poskytovatelem zdravotnické záchranné službyzdravotnické záchranné služby s výjimkou případu, kdy se na poskytování zdravotnické záchranné službyzdravotnické záchranné služby podílí podle § 5 odst. 5 také poskytovatel zdravotnické záchranné službyzdravotnické záchranné služby zřízený jiným krajem. (3) Poskytovatel zdravotnické záchranné službyzdravotnické záchranné služby je povinen poskytovat zdravotnickou záchrannou službuzdravotnickou záchrannou službu nepřetržitě. (4) Poskytovatel zdravotnické záchranné službyzdravotnické záchranné služby je základní složkou integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému1). § 9 Organizace zdravotnického zařízení poskytovatele zdravotnické záchranné služby (1) Zdravotnickým zařízením poskytovatele zdravotnické záchranné službyZdravotnickým zařízením poskytovatele zdravotnické záchranné služby se rozumí prostory a mobilní prostředky určené pro poskytování zdravotnické záchranné službyzdravotnické záchranné služby (dále jen „zařízení zdravotnické záchranné službyzdravotnické záchranné služby“). (2) Zařízení zdravotnické záchranné službyzdravotnické záchranné služby vždy tvoří a) ředitelství, b) zdravotnické operační střediskozdravotnické operační středisko, c) výjezdové základnyvýjezdové základny s výjezdovými skupinami, d) pracoviště krizové připravenosti, e) vzdělávací a výcvikové středisko. (3) Součástí zařízení zdravotnické záchranné službyzdravotnické záchranné služby jsou i pomocná operační střediskapomocná operační střediska a pracoviště pro poskytování jiných zdravotních služeb, jsou-li zřízena. § 10 Ředitelství Ředitelství je centrálním řídícím a koordinačním pracovištěm pro poskytování zdravotnické záchranné službyzdravotnické záchranné služby a pro činnosti k připravenosti poskytovatele zdravotnické záchranné službyzdravotnické záchranné služby na řešení mimořádných událostí a krizových situací na území krajeúzemí kraje, které zajišťuje zejména činnosti ekonomického, organizačního a technického charakteru. Ředitelství musí být umístěno v sídle poskytovatele zdravotnické záchranné službyzdravotnické záchranné služby. § 11 Zdravotnické operační středisko a pomocné operační středisko (1) Zdravotnické operační střediskoZdravotnické operační středisko je centrálním pracovištěm operačního řízení, které pracuje v nepřetržitém režimu. Zdravotnické operační střediskoZdravotnické operační středisko je centrem tísňové komunikace na národní tísňové číslo 155. (2) Operačním řízenímOperačním řízením se pro účely tohoto zákona rozumí zejména a) příjem a vyhodnocení tísňové komunikace, b) převzetí a vyhodnocení výzev a vyrozumění přijatých od základních složek integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému a od orgánů krizového řízení2), c) vydávání pokynů výjezdovým skupinám na základě přijatých tísňových výzevtísňových výzev, d) poskytování instrukcí k zajištění první pomoci prostřednictvím sítě elektronických komunikací, je-li nezbytné poskytnout první pomoc do příjezdu výjezdové skupiny na místo události, e) spolupráce s ostatními zdravotnickými operačními střediskyzdravotnickými operačními středisky, pomocnými operačními střediskypomocnými operačními středisky a operačními a informačními středisky integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému, f) koordinace činnosti pomocných operačních středisekpomocných operačních středisek, g) zajišťování komunikace mezi poskytovatelem zdravotnické záchranné službyzdravotnické záchranné služby a poskytovateli akutní lůžkové péče, h) koordinace předávání pacientů cílovým poskytovatelům akutní lůžkové péčecílovým poskytovatelům akutní lůžkové péče, i) koordinace přepravy pacientů neodkladné péče mezi poskytovateli zdravotních služeb podle zákona o zdravotních službách. (3) Pomocné operační střediskoPomocné operační středisko je pracovištěm operačního řízeníoperačního řízení v rozsahu uvedeném v odstavci 2 písm. a) až e) a g) a h) a je podřízeno zdravotnickému operačnímu střediskuzdravotnickému operačnímu středisku. (4) Poskytovatel zdravotnické záchranné službyzdravotnické záchranné služby si může v rámci operačního řízeníoperačního řízení vyžádat pomoc na vyžádání od ostatních složek integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému, a to na základě předem písemně dohodnutého způsobu poskytnutí pomoci. (5) Poskytovatel zdravotnické záchranné službyzdravotnické záchranné služby stanoví organizačně provozním řádem zdravotnického operačního střediskazdravotnického operačního střediska činnosti, pracovní postupy a organizační a provozní podmínky práce zaměstnanců ve zdravotnickém operačním střediskuzdravotnickém operačním středisku a v pomocném operačním střediskupomocném operačním středisku a vymezí území pro operační řízeníoperační řízení pomocným operačním střediskempomocným operačním střediskem, pokud je pomocné operační střediskopomocné operační středisko zřízeno. (6) Prováděcí právní předpis stanoví a) obsah činností operačního řízení podle odstavce 2 a stupně naléhavosti tísňové komunikace, b) podrobnosti o obsahu organizačně provozního řádu zdravotnického operačního střediskazdravotnického operačního střediska, c) komunikační řád poskytovatele zdravotnické záchranné službyzdravotnické záchranné služby, obsahující minimální požadavky na vybavení zdravotnického operačního střediskazdravotnického operačního střediska, pomocného operačního střediskapomocného operačního střediska, výjezdové základnyvýjezdové základny a výjezdových skupin komunikačními prostředky a pravidla jejich používání. § 12 Výjezdové základny Výjezdovou základnouVýjezdovou základnou je pracoviště, odkud je na pokyn operátora zdravotnického operačního střediskazdravotnického operačního střediska nebo pomocného operačního střediskapomocného operačního střediska zpravidla vysílána výjezdová skupina. Výjezdové skupiny § 13 (1) Výjezdovou skupinu tvoří zdravotničtí pracovníci vykonávající činnosti zdravotnické záchranné službyzdravotnické záchranné služby uvedené v § 4 písm. d) a f) až j). Výjezdová skupina má nejméně 2 členy; z členů výjezdové skupiny určí poskytovatel zdravotnické záchranné službyzdravotnické záchranné služby jejího vedoucího. (2) Podle složení a povahy činnosti se výjezdové skupiny člení na a) výjezdové skupiny rychlé lékařské pomoci, jejichž členem je lékař, b) výjezdové skupiny rychlé zdravotnické pomoci, jejichž členy jsou zdravotničtí pracovníci nelékařského zdravotnického povolání. (3) Podle typu dopravních prostředků, které využívají ke své činnosti, se výjezdové skupiny člení na pozemní, letecké a vodní. (4) Výjezdové skupiny mohou vykonávat činnost též v rámci setkávacího systému, kdy operátor zdravotnického operačního střediskazdravotnického operačního střediska nebo pomocného operačního střediskapomocného operačního střediska vysílá na místo události jednu nebo více výjezdových skupin rychlé lékařské pomoci a jednu nebo více výjezdových skupin rychlé zdravotnické pomoci, kde se setkají. Výjezdové skupiny vykonávají činnost na místě události podle situace samostatně nebo společně. (5) Podrobnosti o činnosti výjezdových skupin a označení jejich členů v místě mimořádné události s hromadným postižením osob stanoví prováděcí právní předpis. § 14 (1) Poskytovatel zdravotnické záchranné službyzdravotnické záchranné služby může zajistit činnost pozemních výjezdových skupin také prostřednictvím poskytovatele zdravotních služeb, který má oprávnění k poskytování přepravy pacientů neodkladné péče podle zákona o zdravotních službách, a to na základě dohody s tímto poskytovatelem zdravotních služeb. Na pozemní výjezdové skupiny zřízené za účelem uvedeným ve větě první poskytovatelem zdravotních služeb oprávněným k poskytování přepravy pacientů neodkladné péče a na jejich členy se tento zákon vztahuje obdobně, není-li dále stanoveno jinak. (2) Dohoda podle odstavce 1 obsahuje zejména složení pozemních výjezdových skupin, podmínky začlenění pozemních výjezdových skupin do výjezdových základenvýjezdových základen poskytovatele zdravotnické záchranné službyzdravotnické záchranné služby a rozsah a podmínky činnosti těchto výjezdových skupin. Dohoda může být uzavřena pouze s předchozím souhlasem kraje, který je zřizovatelem poskytovatele zdravotnické záchranné službyzdravotnické záchranné služby, jinak je neplatná. (3) Poskytovatel zdravotnické záchranné službyzdravotnické záchranné služby začlení pozemní výjezdové skupiny uvedené v odstavci 1 do výjezdových základenvýjezdových základen v souladu s plánem pokrytí území krajeúzemí kraje výjezdovými základnamivýjezdovými základnami. Vedoucího pozemní výjezdové skupiny určí poskytovatel zdravotních služeb, který výjezdovou skupinu zřídil. § 15 (1) Činnost leteckých výjezdových skupin může být zajištěna také prostřednictvím ArmádyArmády České republiky na základě dohody mezi ministerstvem a Ministerstvem obrany. Na tyto letecké výjezdové skupiny a jejich členy se tento zákon vztahuje obdobně, není-li dále stanoveno jinak. (2) Ministerstvo a Ministerstvo obrany dohodnou zejména podmínky začlenění leteckých výjezdových skupin uvedených v odstavci 1 do výjezdových základenvýjezdových základen poskytovatelů zdravotnické záchranné službyzdravotnické záchranné služby a rozsah a podmínky činnosti těchto leteckých výjezdových skupin. (3) Ministerstvo informuje kraje a poskytovatele zdravotnické záchranné službyzdravotnické záchranné služby o podmínkách pro využití leteckých výjezdových skupin uvedených v odstavci 1 poskytovateli zdravotnické záchranné službyzdravotnické záchranné služby. Poskytovatelé zdravotnické záchranné službyzdravotnické záchranné služby začlení tyto letecké výjezdové skupiny do výjezdových základenvýjezdových základen v souladu s plánem pokrytí území krajeúzemí kraje výjezdovými základnamivýjezdovými základnami. Vedoucího letecké výjezdové skupiny uvedené v odstavci 1 určí náčelník příslušného vojenského zdravotnického zařízení. § 16 Pracoviště krizové připravenosti (1) Pracoviště krizové připravenosti je určeno pro koordinaci a) úkolů vyplývajících pro poskytovatele zdravotnické záchranné službyzdravotnické záchranné služby z krizového plánu kraje, havarijního plánování a dokumentace integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému, b) psychosociálních intervenčních služeb pro zaměstnance poskytovatele zdravotnické záchranné službyzdravotnické záchranné služby a další zdravotnické pracovníky v případě mimořádné události nebo krizové situace při provádění záchranných a likvidačních prací, c) vzdělávání a výcviku pro plnění úkolů poskytovatele zdravotnické záchranné službyzdravotnické záchranné služby v oblasti krizového řízení, urgentní medicíny a medicíny katastrof, d) vzdělávání a výcviku složek integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému k poskytování neodkladné resuscitace, e) komunikačních prostředků pro plnění úkolů poskytovatele zdravotnické záchranné službyzdravotnické záchranné služby v integrovaném záchranném systémuintegrovaném záchranném systému a v krizovém řízení. (2) Pracoviště krizové připravenosti zpracovává návrh traumatologického plánu a návrh jeho změny. § 17 Název poskytovatele zdravotnické záchranné služby a označení zařízení zdravotnické záchranné služby, dopravních prostředků a pracovních oděvů členů výjezdových skupin (1) Název poskytovatele zdravotnické záchranné službyzdravotnické záchranné služby tvoří slova „Zdravotnická záchranná službaZdravotnická záchranná služba“, za která se v příslušném slovním tvaru doplní název kraje, který poskytovatele zdravotnické záchranné službyzdravotnické záchranné služby zřídil. V názvu nebo obchodní firmě jiné právnické nebo podnikající fyzické osoby, než je poskytovatel zdravotnické záchranné službyzdravotnické záchranné služby, nesmí být obsaženo slovní spojení „zdravotnická záchranná službazdravotnická záchranná služba“ včetně tvarů z něho odvozených, nejde-li o profesní sdružení poskytovatelů zdravotnické záchranné službyzdravotnické záchranné služby nebo jejich zaměstnanců. (2) Poskytovatel zdravotnické záchranné službyzdravotnické záchranné služby je povinen označit zařízení zdravotnické záchranné službyzdravotnické záchranné služby, dopravní prostředky využívané k poskytování zdravotnické záchranné službyzdravotnické záchranné služby a pracovní oděvy členů výjezdových skupin svým názvem. Označení podle věty první se nevyžaduje u letadel; pracovní oděvy členů leteckých výjezdových skupin uvedených v § 15 se označí pouze slovy „zdravotnická záchranná službazdravotnická záchranná služba“. (3) Slovní spojení „zdravotnická záchranná službazdravotnická záchranná služba“ včetně tvarů z něho odvozených smí k označení objektů, dopravních prostředků nebo oděvů užít na místě veřejnosti přístupném pouze poskytovatel zdravotnické záchranné službyzdravotnické záchranné služby. (4) Prováděcí právní předpis stanoví způsob označení zařízení zdravotnické záchranné službyzdravotnické záchranné služby a pracovních oděvů členů výjezdových skupin podle odstavce 2. Oprávnění a povinnosti členů výjezdových skupin § 18 (1) Členové výjezdových skupin jsou oprávněni vstupovat za účelem poskytnutí přednemocniční neodkladné péčepřednemocniční neodkladné péče do cizích objektů, obydlí a na cizí pozemky, pokud se tam podle dostupných informací nachází osoba, které má být přednemocniční neodkladná péčepřednemocniční neodkladná péče poskytnuta. (2) Členové výjezdových skupin jsou oprávněni, vyžaduje-li to účinná ochrana lidského života a zdraví, požadovat od fyzických osob, které se zdržují na místě události nebo v jeho blízkosti, osobní nebo věcnou pomoc nezbytně a bezprostředně nutnou k poskytnutí zdravotnické záchranné službyzdravotnické záchranné služby, a to v nezbytné míře a pokud tím tyto nebo jiné osoby nebudou vystaveny ohrožení života nebo zdraví. (3) Členové výjezdových skupin jsou oprávněni, vyžaduje-li to účinná ochrana lidského života a zdraví, požadovat od fyzických a právnických osob informace nezbytné k poskytnutí zdravotnické záchranné službyzdravotnické záchranné služby. (4) Pokud při poskytování osobní nebo věcné pomoci podle odstavce 2 vznikne osobám, které pomoc poskytly, prokazatelná škoda, odpovídá za škodu poskytovatel zdravotnické záchranné službyzdravotnické záchranné služby, ledaže by ke škodě došlo i jinak nebo pokud byla škoda způsobena zaviněným jednáním poškozeného. § 19 (1) Členové výjezdové skupiny jsou povinni splnit pokyn operátora zdravotnického operačního střediskazdravotnického operačního střediska nebo pomocného operačního střediskapomocného operačního střediska k výjezdu, a to do 2 minut od obdržení pokynu; tím není v případě letecké výjezdové skupiny dotčeno právo velitele letadla rozhodovat o provedení letu podle jiného právního předpisu5). (2) Členové výjezdové skupiny jsou povinni poskytnout přednemocniční neodkladnou péčipřednemocniční neodkladnou péči i bez tísňové výzvytísňové výzvy. V tomto případě je vedoucí výjezdové skupiny povinen bezodkladně nahlásit čas zahájení poskytování přednemocniční neodkladné péčepřednemocniční neodkladné péče a místo události zdravotnickému operačnímu střediskuzdravotnickému operačnímu středisku nebo pomocnému operačnímu střediskupomocnému operačnímu středisku. (3) Vedoucí výjezdové skupiny je oprávněn rozhodnout o neposkytnutí přednemocniční neodkladné péčepřednemocniční neodkladné péče v místě události v případě, pokud by a) při poskytování přednemocniční neodkladné péčepřednemocniční neodkladné péče byly bezprostředně ohroženy životy nebo zdraví členů výjezdové skupiny, nebo b) měla být přednemocniční neodkladná péčepřednemocniční neodkladná péče poskytnuta za podmínek, pro jejichž zvládnutí nebyli členové výjezdové skupiny vycvičeni, vyškoleni nebo vybaveni vhodnými technickými či osobními ochrannými prostředky a poskytnutí přednemocniční neodkladné péčepřednemocniční neodkladné péče toto vyžaduje. (4) Rozhodne-li vedoucí výjezdové skupiny o neposkytnutí přednemocniční neodkladné péčepřednemocniční neodkladné péče podle odstavce 3, je povinen neprodleně oznámit tuto skutečnost zdravotnickému operačnímu střediskuzdravotnickému operačnímu středisku nebo pomocnému operačnímu střediskupomocnému operačnímu středisku, včetně důvodu tohoto rozhodnutí. (5) V případě poskytování přednemocniční neodkladné péčepřednemocniční neodkladné péče několika výjezdovými skupinami na jednom místě události koordinuje jejich činnost vedoucí výjezdové skupiny, kterého určí zdravotnické operační střediskozdravotnické operační středisko nebo pomocné operační střediskopomocné operační středisko. § 20 Činnosti k připravenosti poskytovatele zdravotnické záchranné služby na řešení mimořádných událostí a krizových situací (1) Činnostmi k připravenosti poskytovatele zdravotnické záchranné službyzdravotnické záchranné služby na řešení mimořádných událostí a krizových situací jsou činnosti, kterými jsou zajišťovány úkoly a) k přípravě na řešení mimořádných událostí a krizových situací pro oblast poskytování zdravotnické záchranné službyzdravotnické záchranné služby, b) k přípravě na společné zásahy složek integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému, c) vyplývající z dokumentace integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému. (2) Poskytovatel zdravotnické záchranné službyzdravotnické záchranné služby je povinen a) nepřetržitě zajišťovat činnosti k připravenosti na mimořádné události a krizové situace, b) zpracovat podklady k dokumentaci integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému. (3) Činnosti k připravenosti na řešení mimořádných událostí a krizových situací zajišťuje poskytovatel zdravotnické záchranné službyzdravotnické záchranné služby prostřednictvím pracoviště krizové připravenosti. Úkoly pro zajištění činností k připravenosti na řešení mimořádných událostí a krizových situací je poskytovatel zdravotnické záchranné službyzdravotnické záchranné služby povinen plnit podle postupů stanovených v rámci plánovacích dokumentů orgánů krizového řízení, havarijního plánování a dokumentace integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému. § 21 Zajištění letadel pro zdravotnickou záchrannou službu (1) Letadla pro zdravotnickou záchrannou službuzdravotnickou záchrannou službu smluvně zajišťuje ministerstvo s provozovateli letadel. (2) Ministerstvo informuje kraje a poskytovatele zdravotnické záchranné službyzdravotnické záchranné služby o podmínkách pro využití letadel poskytovateli zdravotnické záchranné službyzdravotnické záchranné služby podle smluv uzavřených ministerstvem s provozovateli letadel. (3) Poskytovatel zdravotnické záchranné službyzdravotnické záchranné služby je povinen spolupracovat s provozovatelem letadla uvedeným v odstavci 2 při poskytování zdravotnické záchranné službyzdravotnické záchranné služby. (4) Poskytovatel zdravotnické záchranné službyzdravotnické záchranné služby neodpovídá za škodu způsobenou při poskytování zdravotnické záchranné službyzdravotnické záchranné služby provozem letadla, pokud není jeho provozovatelem. § 22 Financování činnosti poskytovatele zdravotnické záchranné služby Činnosti poskytovatele zdravotnické záchranné službyzdravotnické záchranné služby při poskytování zdravotnické záchranné službyzdravotnické záchranné služby a činnosti k připravenosti poskytovatele zdravotnické záchranné službyzdravotnické záchranné služby na řešení mimořádných událostí a krizových situací jsou financovány a) z veřejného zdravotního pojištění, jde-li o hrazené zdravotní služby, b) ze státního rozpočtu, ze kterého se hradí náklady na 1. připravenost na řešení mimořádných událostí a krizových situací; výši úhrady stanoví vláda nařízením v závislosti na počtu osob s trvalým nebo hlášeným pobytem na území příslušného kraje, 2. provoz letadel pro zdravotnickou záchrannou službuzdravotnickou záchrannou službu, včetně nákladů na zajištění provozu a užívání jednotného informačního systému v letecké záchranné službě, c) z rozpočtů krajů, ze kterých jsou hrazeny náklady nehrazené podle písmen a) a b), a to odděleně od jiných zdravotních služeb a dalších činností. Působnost ministerstva a kraje § 23 Působnost ministerstva Ministerstvo a) metodicky řídí činnost poskytovatelů zdravotnické záchranné službyzdravotnické záchranné služby, b) metodicky řídí spolupráci poskytovatelů zdravotnické záchranné službyzdravotnické záchranné služby se složkami integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému a orgány krizového řízení podle zákona o integrovaném záchranném systémuintegrovaném záchranném systému a zákona o krizovém řízení, c) koordinuje přípravu a plánování zdravotnické záchranné službyzdravotnické záchranné služby v rámci činností k připravenosti na řešení mimořádných událostí a krizových situací, d) ve spolupráci s Ministerstvem vnitra organizuje a koordinuje ve vztahu k poskytovatelům zdravotnické záchranné službyzdravotnické záchranné služby a Českému telekomunikačnímu úřadu jednotný systém rádiového spojení poskytovatelů zdravotnické záchranné službyzdravotnické záchranné služby a využívání národního tísňového čísla 155, a to zejména k zajištění jejich úkolů v integrovaném záchranném systémuintegrovaném záchranném systému a jejich napojení na kontaktní místa, e) koordinuje součinnost poskytovatelů zdravotnické záchranné službyzdravotnické záchranné služby při přípravě na řešení mimořádných událostí a krizových situací s ostatními ministerstvy a krajskými úřady, f) metodicky usměrňuje realizaci celostátních projektů pro sjednocování a zkvalitňování poskytování zdravotnické záchranné službyzdravotnické záchranné služby, g) metodicky usměrňuje zaměření preventivně výchovné, propagační a ediční činnosti na úseku poskytování zdravotnické záchranné službyzdravotnické záchranné služby a podílí se na jejím zabezpečování, h) financuje náklady podle § 22 písm. b). § 24 Působnost kraje (1) Kraj je povinen zajistit nepřetržitou dostupnost zdravotnické záchranné službyzdravotnické záchranné služby v rozsahu stanoveném plánem pokrytí území krajeúzemí kraje výjezdovými základnamivýjezdovými základnami; tuto povinnost kraj plní prostřednictvím poskytovatelů zdravotnické záchranné službyzdravotnické záchranné služby. (2) Kraj kontroluje plnění povinností stanovených tímto zákonem poskytovatelům zdravotnické záchranné službyzdravotnické záchranné služby, poskytovatelům akutní lůžkové péče a ostatním fyzickým a právnickým osobám. (3) Působnost stanovená tímto zákonem kraji je samostatnou působností. Přestupky § 25 Přestupky fyzických osob (1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že úmyslně v rozporu s § 17 odst. 3 užije na objektu, dopravním prostředku nebo oděvu na místě veřejnosti přístupném slovní spojení „zdravotnická záchranná službazdravotnická záchranná služba“ včetně tvarů z něho odvozených. (2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 250 000 Kč. § 26 Přestupky právnických osob a podnikajících fyzických osob (1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že a) v rozporu s § 17 odst. 3 užije na objektu, dopravním prostředku nebo oděvu na místě veřejnosti přístupném slovní spojení „zdravotnická záchranná službazdravotnická záchranná služba“ včetně tvarů z něho odvozených, nebo b) v rozporu s § 17 odst. 1 užije pro svůj název nebo svoji obchodní firmu slovní spojení „zdravotnická záchranná službazdravotnická záchranná služba“ včetně tvarů z něho odvozených. (2) Poskytovatel akutní lůžkové péče se dopustí přestupku tím, že nesplní některou z povinností podle § 6 odst. 1 nebo 2. (3) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 250 000 Kč a za přestupek podle odstavce 2 lze uložit pokutu do 1 000 000 Kč. § 27 Společná ustanovení k přestupkům (1) Přestupky podle tohoto zákona projednává krajský úřad v přenesené působnosti. (2) Pokuty vybírá a vymáhá krajský úřad. Ustanovení společná, přechodná a závěrečná § 28 Další činnosti poskytovatele zdravotnické záchranné služby Poskytovatel zdravotnické záchranné službyzdravotnické záchranné služby může poskytovat i jiné zdravotní služby a provozovat další činnosti podle jiného právního předpisu, pokud tím nebude ohroženo poskytování zdravotnické záchranné službyzdravotnické záchranné služby nebo nebudou ohroženy činnosti k připravenosti na mimořádné události nebo krizové situace. § 28a Odchodné (1) Zdravotnickému pracovníkovi, který vykonával činnosti při poskytování zdravotnické záchranné službyzdravotnické záchranné služby v rozsahu nejméně poloviny stanovené týdenní pracovní doby po dobu 15 let a dosáhl věku 50 let, přísluší odchodné při skončení pracovního poměru u zaměstnavatele, u něhož tyto činnosti vykonával; to neplatí, jestliže jeho pracovní poměr rozvázal zaměstnavatel okamžitým zrušením nebo výpovědí z důvodů, pro které by s ním mohl pracovní poměr okamžitě zrušit. Pro účely odchodného se sčítají veškeré předchozí doby, kdy zdravotnický pracovník vykonával činnosti při poskytování zdravotnické záchranné službyzdravotnické záchranné služby v rozsahu nejméně poloviny stanovené týdenní pracovní doby; tyto doby lze započíst pro účely odchodného pouze jednou. (2) Pro účely odchodného se do doby výkonu činností při poskytování zdravotnické záchranné službyzdravotnické záchranné služby započte též doba, po kterou zdravotnický pracovník vykonával zdravotnické povolání v rozsahu nejméně poloviny stanovené týdenní pracovní doby na pracovišti zdravotnického operačního střediskazdravotnického operačního střediska nebo jako člen výjezdové skupiny zdravotnické záchranné službyzdravotnické záchranné služby po 6. září 1992. (3) Základní výše odchodného činí jeden průměrný měsíční výdělek zaměstnance, který vykonával činnosti podle odstavce 1. Za každý ukončený rok výkonu činností podle odstavce 1 nad dobu 15 let se odchodné zvyšuje o jednu třetinu průměrného měsíčního výdělku zaměstnance; celková výše odchodného nesmí překročit šestinásobek jeho průměrného měsíčního výdělku. (4) Odchodné vyplatí zaměstnavatel po skončení pracovního poměru v nejbližším výplatním termínu určeném u zaměstnavatele pro výplatu mzdy nebo platu, pokud se se zdravotnickým pracovníkem nedohodne na výplatě v den skončení pracovního poměru nebo na pozdějším termínu výplaty. (5) Pro účely odchodného se průměrným měsíčním výdělkem rozumí průměrný měsíční výdělek zjištěný podle zákoníku práce. (6) Odchodné není složkou platu nebo mzdy a nezapočítává se pro účely zjišťování průměrného výdělku podle zákoníku práce. § 30 Zmocňovací ustanovení Ministerstvo vydá vyhlášku k provedení § 7 odst. 3, § 11 odst. 6, § 13 odst. 5 a § 17 odst. 4. § 31 Přechodná ustanovení (1) Kraj je povinen vydat plán pokrytí území krajeúzemí kraje výjezdovými základnamivýjezdovými základnami do 12 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Do doby vydání plánu pokrytí území krajeúzemí kraje výjezdovými základnamivýjezdovými základnami je kraj povinen zajistit nepřetržitou dostupnost zdravotnické záchranné službyzdravotnické záchranné služby v rozsahu daném sítí zařízení zdravotnické záchranné službyzdravotnické záchranné služby podle dosavadních právních předpisů s dojezdovou dobou výjezdové skupiny na místo události do 20 minut. (2) Kraj je dále povinen přizpůsobit název poskytovatele zdravotnické záchranné službyzdravotnické záchranné služby, jehož je zřizovatelem, tomuto zákonu do 10 měsíců ode dne nabytí jeho účinnosti. (3) Poskytovatel zdravotnické záchranné službyzdravotnické záchranné služby je povinen přizpůsobit vnitřní organizaci a označení zařízení zdravotnické záchranné službyzdravotnické záchranné služby a označení dopravních prostředků a pracovních oděvů členů výjezdových skupin tomuto zákonu a zpracovat traumatologický plán do 12 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. (4) Poskytovatel zdravotnické záchranné službyzdravotnické záchranné služby je dále povinen ukončit činnost pomocného operačního střediskapomocného operačního střediska do 36 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. (5) Poskytovatel akutní lůžkové péče je povinen zřídit kontaktní místo do 12 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. (6) Právnická nebo fyzická osoba, která nesplňuje omezení podle § 17 odst. 1 věty druhé nebo § 17 odst. 3, je povinna uvést svůj název nebo obchodní firmu a označení objektů, dopravních prostředků a oděvů do souladu s tímto zákonem do 6 měsíců ode dne nabytí jeho účinnosti. § 32 Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem čtvrtého kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení. Němcová v. r. Klaus v. r. Nečas v. r. 1) Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 2) Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů. 3) Zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách). 4) § 23 odst. 1 písm. b) zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů. 5) § 54 zákona č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 373/2011 Sb.	Zákon č. 373/2011 Sb. Zákon o specifických zdravotních službách Vyhlášeno 8. 12. 2011, datum účinnosti 1. 4. 2012, částka 131/2011 * HLAVA I - OBECNÁ USTANOVENÍ (§ 1 — § 2) * HLAVA II - ZDRAVOTNÍ SLUŽBY POSKYTOVANÉ ZA ZVLÁŠTNÍCH PODMÍNEK (§ 3 — § 32) * HLAVA III - OVĚŘOVÁNÍ NOVÝCH POSTUPŮ POUŽITÍM METODY, KTERÁ DOSUD NEBYLA V KLINICKÉ PRAXI NA ŽIVÉM ČLOVĚKU ZAVEDENA (§ 33 — § 40) * HLAVA IV - POSUDKOVÁ PÉČE A LÉKAŘSKÉ POSUDKY, PRACOVNĚLÉKAŘSKÉ SLUŽBY, POSUZOVÁNÍ NEMOCÍ Z POVOLÁNÍ (§ 41 — § 69a) * HLAVA V - LÉKAŘSKÉ OZÁŘENÍ A KLINICKÉ AUDITY (§ 70 — § 82) * HLAVA VI - OCHRANNÉ LÉČENÍ (§ 83 — § 89) * HLAVA VII - PROTIALKOHOLNÍ A PROTITOXIKOMANICKÁ ZÁCHYTNÁ SLUŽBA (§ 89a — § 89e) * HLAVA VIII - PŘESTUPKY (§ 90 — § 92a) * HLAVA IX - SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ (§ 93 — § 100) Aktuální znění od 1. 1. 2024 (277/2019 Sb., 412/2023 Sb.) 373 ZÁKON ze dne 6. listopadu 2011 o specifických zdravotních službách Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: HLAVA I OBECNÁ USTANOVENÍ Základní ustanovení § 1 Tento zákon a) upravuje poskytování specifických zdravotních služebspecifických zdravotních služeb a s tím spojený výkon státní správy, práva a povinnosti pacientů a poskytovatelů zdravotních služeb (dále jen „poskytovatel“) a práva a povinnosti dalších právnických a fyzických osob v souvislosti s poskytováním specifických zdravotních služebspecifických zdravotních služeb, b) zapracovává příslušné předpisy Evropské unie1), stanoví obecné zásady radiační ochrany osob v souvislosti s lékařským ozářením, režim provádění radiologických postupů a činností zahrnujících lékařské ozáření a míru odpovědnosti poskytovatelů a zdravotnických pracovníků v souvislosti s těmito postupy a činnostmi a stanoví opatření pro zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. § 2 (1) Specifickými zdravotními službamiSpecifickými zdravotními službami se rozumí zdravotní služby poskytované podle tohoto zákona. (2) Ustanovení zákona o zdravotních službách se v souvislosti s poskytováním specifických zdravotních služeb použijí, pokud tento zákon nestanoví jinak. HLAVA II ZDRAVOTNÍ SLUŽBY POSKYTOVANÉ ZA ZVLÁŠTNÍCH PODMÍNEK Díl 1 Asistovaná reprodukce § 3 (1) Asistovanou reprodukcíAsistovanou reprodukcí se rozumí metody a postupy, při kterých dochází k odběru zárodečných buněk, k manipulaci s nimi, ke vzniku lidského embrya oplodněním vajíčka spermií mimo tělo ženy, k manipulaci s lidskými embryi, včetně jejich uchovávání, a to za účelem umělého oplodnění ženy a) ze zdravotních důvodůzdravotních důvodů při léčbě její neplodnosti nebo neplodnosti muže, jestliže 1. je málo pravděpodobné nebo zcela vyloučené, aby žena otěhotněla přirozeným způsobem nebo aby donosila životaschopný plod, a 2. jiné způsoby léčby její neplodnosti nebo neplodnosti muže nevedly nebo s vysokou mírou pravděpodobnosti nepovedou k jejímu otěhotnění, nebo b) pokud jde o potřebu časného genetického vyšetření lidského embrya, je-li zdraví budoucího dítěte ohroženo z důvodu prokazatelného rizika přenosu geneticky podmíněných nemocí nebo vad, jejichž nositelem je tato žena nebo muž. (2) Zárodečnými buňkami se pro účely asistované reprodukceasistované reprodukce rozumí vajíčka a spermie. (3) Umělým oplodněním ženy se rozumí a) zavedení spermií do pohlavních orgánů ženy, nebo b) přenos lidského embrya vzniklého oplodněním vajíčka spermií mimo tělo ženy do pohlavních orgánů ženy. (4) Pro umělé oplodnění ženy lze použít a) vajíčka získaná od této ženy2), b) spermie získané od muže2), který se ženou podstupuje léčbu neplodnosti společně, c) zárodečné buňky darované jinou osobou2), než která je uvedena v písmenech a) a b) (dále jen „anonymní dárce“); anonymním dárcem může být pouze žena, která dovršila věk 18 let a nepřekročila věk 35 let, nebo muž, který dovršil věk 18 let a nepřekročil věk 40 let. (5) Zárodečné buňky a lidská embrya mohou být použita pouze pro umělé oplodnění. To neplatí, jde-li o lidská embrya nevyužitá pro umělé oplodnění, která lze použít pro výzkum na lidských kmenových embryonálních buňkách za podmínek a pro účely stanovené zákonem upravujícím výzkum na lidských kmenových embryonálních buňkách3). § 4 Léčbu metodami asistované reprodukceasistované reprodukce může provádět pouze poskytovatel, kterému bylo uděleno oprávnění k poskytování zdravotních služeb v oboru reprodukční medicína nebo v případě umělého oplodnění podle § 3 odst. 3 písm. a) v oboru gynekologie a porodnictví. § 5 (1) Metody a postupy asistované reprodukceasistované reprodukce lze provádět, jestliže byly splněny požadavky stanovené zákonem o lidských tkáních a buňkách2). (2) Použití metod a postupů asistované reprodukceasistované reprodukce není dovoleno pro účely volby pohlaví budoucího dítěte, s výjimkou případů, kdy použitím metod a postupů asistované reprodukceasistované reprodukce lze předejít vážným geneticky podmíněným nemocem s vazbou na pohlaví. § 6 (1) Umělé oplodnění lze provést ženě v jejím plodném věku, pokud její věk nepřekročil 49 let, a to na základě písemné žádosti ženy a muže, kteří tuto zdravotní službu hodlají podstoupit společně (dále jen „neplodný pár“). Žádost neplodného páru žádajícího o umělé oplodnění nesmí být starší než 6 měsíců; je součástí zdravotnické dokumentace vedené o ženě. (2) Umělé oplodnění nelze provést ženě, která má k muži, s nímž předložila žádost podle odstavce 1, příbuzenský vztah vylučující podle jiného právního předpisu uzavření manželství. § 7 (1) Zárodečné buňky lze odebrat a použít pro metody a postupy asistované reprodukceasistované reprodukce, jestliže byla posouzena zdravotní způsobilost a) osob, kterým mají být zárodečné buňky odebrány, a b) ženy, které má být umělé oplodnění provedeno (dále jen „příjemkyně“). (2) Příjemkyní nesmí být osoba, jejíž svéprávnost je omezena tak, že není způsobilá posoudit poskytnutí zdravotních služeb, popřípadě důsledky jejich poskytnutí, nebo k rodičovské zodpovědnosti, a to i částečně. Příjemkyní nesmí být rovněž osoba umístěná v policejní cele, ve výkonu vazby, trestu odnětí svobody nebo zabezpečovací detence. (3) Anonymním dárcem nesmí být osoba, a) jejíž svéprávnost je omezena tak, že není způsobilá posoudit poskytnutí zdravotních služeb, popřípadě důsledky jejich poskytnutí, b) jež je umístěna v policejní cele, ve výkonu vazby, trestu odnětí svobody nebo zabezpečovací detence anebo v zařízení pro zajištění cizinců nebo v azylovém zařízení, c) jíž byla nařízena izolace, karanténní opatření nebo je ve výkonu lůžkového ochranného léčení, nebo d) jež je hospitalizovaná bez souhlasu. § 8 (1) Před zahájením metod a postupů asistované reprodukceasistované reprodukce je poskytovatel povinen podat neplodnému páru informaci o povaze navrhovaných metod a postupů, jejich trvalých následcích a možných rizicích a o způsobu, jakým může být naloženo s nadbytečnými lidskými embryi, včetně předpokládané výše finančních nákladů na jejich uskladnění a dobu jejich uskladnění. Součástí poučení neplodného páru jsou rovněž informace o určování rodičovství k dítěti podle občanského zákoníku, bylo-li dítě počato umělým oplodněním. Neplodný pár může požadovat, aby při podání informace byl přítomen svědek podle jeho výběru. Záznam o podání informace podepíše neplodný pár, ošetřující lékař, popřípadě svědek; záznam je součástí zdravotnické dokumentace vedené o příjemkyni. (2) Na základě informace podle odstavce 1 neplodný pár udělí písemný souhlas s provedením asistované reprodukceasistované reprodukce; písemný souhlas musí být opakovaně udělen před každým provedením umělého oplodnění. Souhlas je součástí zdravotnické dokumentace vedené o příjemkyni. (3) Jednotlivé výkony asistované reprodukceasistované reprodukce lze příjemkyni provést, jestliže před jejich započetím k nim udělila souhlas. Udělení souhlasu zaznamená do zdravotnické dokumentace vedené o příjemkyni ošetřující lékař, který záznam podepíše; záznam rovněž podepíše příjemkyně. § 9 (1) Pokud při umělém oplodnění příjemkyně nebyla použita všechna lidská embrya vytvořená ve prospěch neplodného páru, lze je uchovat a použít pro další umělé oplodnění této příjemkyně. To neplatí, jestliže neplodný pár písemně prohlásí, že tato embrya nehodlá použít pro své další umělé oplodnění a zároveň udělí souhlas s jejich použitím pro jiný anonymní neplodný pár, nebo udělí souhlas s použitím nadbytečných embryí k výzkumu podle zákona o výzkumu na lidských embryonálních kmenových buňkách nebo s jejich likvidací. Prohlášení může neplodný pár kdykoliv odvolat; to neplatí, pokud byla lidská embrya použita u jiného neplodného páru nebo v souladu s prohlášením zlikvidována. Lidské embryo vzniklé na základě vajíčka příjemkyně nebo spermie muže z neplodného páru lze použít pro umělé oplodnění jiné příjemkyně, pokud byla posouzena zdravotní způsobilost neplodného páru v rozsahu stanoveném pro anonymní dárce. (2) Pokud lidská embrya nebyla použita nebo neplodný pár neučinil písemné prohlášení o jejich likvidaci podle odstavce 1, může poskytovatel po 10 letech uchovávání těchto embryí opakovaně prokazatelně písemně vyzvat neplodný pár o vyjádření k dalšímu uchovávání těchto embryí, včetně udělení souhlasu s jejich zlikvidováním. Pokud neplodný pár nereaguje na opakovanou prokazatelně zaslanou písemnou výzvu poskytovatele, lze i bez vyjádření neplodného páru lidská embrya zlikvidovat. (3) Opakovanou písemnou výzvou podle odstavce 2 se rozumí její prokazatelné zaslání prostřednictvím provozovatele poštovních služeb na adresu neplodného páru, která je poskytovateli známa, a to nejméně dvakrát s časovým odstupem nejméně 60 dnů. Lhůta pro vyjádření neplodného páru na základě druhé výzvy činí 30 dnů ode dne jejího doručení. (4) Výzva je doručena dnem, kdy si ji adresát převezme, jinak se považuje za doručenou uplynutím lhůty 10 dnů ode dne oznámení o jejím uložení u provozovatele poštovních služeb. Jestliže je výzva s ohledem na změnu adresy neplodného páru nedoručitelná nebo bylo odmítnuto její převzetí, považuje se výzva za doručenou dnem jejího vrácení poskytovateli. Obdobně se postupuje, je-li výzva nedoručitelná jen jedné osobě z neplodného páru. (5) Na základě písemného prohlášení podle odstavce 1 nebo písemného souhlasu učiněného na základě výzvy podle odstavce 2 poskytovatel zajistí likvidaci uchovaných zmrazených lidských embryí, a to za přítomnosti nejméně 2 zdravotnických pracovníků. Součástí zdravotnické dokumentace vedené o příjemkyni je písemné prohlášení nebo písemný souhlas, popřípadě doručenka nebo jiný dokument osvědčující prokazatelné odeslání písemné výzvy neplodnému páru, a záznam o zlikvidování lidských embryí; záznam podepíší zdravotničtí pracovníci, kteří byli likvidaci lidských embryí přítomni. § 10 (1) Poskytovatel, který je oprávněn provádět metody a postupy asistované reprodukceasistované reprodukce, je povinen zajistit zachování vzájemné anonymity anonymního dárce a neplodného páru a anonymity anonymního dárce a dítěte narozeného z asistované reprodukceasistované reprodukce. (2) Poskytovatel, který provedl posouzení zdravotní způsobilosti anonymního dárce a ženy nebo muže z neplodného páru, je povinen údaje o jejich zdravotním stavu potřebné pro umělé oplodnění předat poskytovateli, který provádí umělé oplodnění; tento poskytovatel je povinen údaje o zdravotním stavu anonymního dárce uchovat po dobu 30 let od provedení umělého oplodnění a na základě písemné žádosti předat neplodnému páru nebo zletilé osobě narozené z asistované reprodukceasistované reprodukce informaci o zdravotním stavu anonymního dárce. § 11 Za odběr zárodečných buněk nevzniká osobě, které byly odebrány, nárok na finanční ani jinou úhradu. Poskytovatel, který odběr provedl, hradí anonymnímu dárci na základě jeho žádosti účelně, hospodárně a prokazatelně vynaložené výdaje spojené s darováním zárodečných buněk. Jejich náhradu může požadovat na příjemkyni, které má být provedeno umělé oplodnění, nebo na poskytovateli, kterému byly zárodečné buňky nebo lidská embrya k provedení asistované reprodukceasistované reprodukce předány. Poskytovatel, který převzal zárodečné buňky nebo lidská embrya k provedení asistované reprodukceasistované reprodukce a který uhradil výdaje podle věty druhé, může náhradu těchto výdajů požadovat na příjemkyni, které má být provedeno umělé oplodnění. Díl 2 Sterilizace § 12 SterilizacíSterilizací se rozumí zdravotní výkon zabraňující plodnosti bez odstranění nebo poškození pohlavních žláz. SterilizaciSterilizaci lze provést ze zdravotních důvodůzdravotních důvodů nebo z jiných než zdravotních důvodůzdravotních důvodů. Zdravotními důvodyZdravotními důvody se rozumí takové nemoci nebo vady, u nichž existuje vysoká míra pravděpodobnosti vážného ohrožení zdraví nebo života v důsledku těhotenství nebo porodu nebo zdravého vývoje plodu nebo zdraví nebo života budoucího dítěte. § 13 (1) SterilizaceSterilizace ze zdravotních důvodůzdravotních důvodů se provede pacientovi, který dovršil věk 18 let, pokud k provedení sterilizacesterilizace udělí písemný souhlas. (2) Pacientovi, jehož svéprávnost je omezena tak, že není způsobilý posoudit poskytnutí zdravotních služeb, popřípadě důsledky jejich poskytnutí (dále jen „pacient s omezenou svéprávností“), nebo nezletilému pacientovi lze provést pouze sterilizacisterilizaci ze zdravotních důvodůzdravotních důvodů, a to na základě a) písemného souhlasu opatrovníka pacienta s omezenou svéprávností (dále jen „opatrovník pacienta“) nebo zákonného zástupce nezletilého pacienta (dále jen „zákonný zástupce pacienta“); tím není dotčeno ustanovení § 35 zákona o zdravotních službách, b) kladného stanoviska odborné komise a c) souhlasu soudu22a). (3) Odbornou komisi ustavuje poskytovatel. Členy odborné komise jsou a) 3 lékaři se specializovanou způsobilostí v oboru urologie, jde-li o sterilizacisterilizaci u muže, b) 3 lékaři se specializovanou způsobilostí v oboru gynekologie a porodnictví, jde-li o sterilizacisterilizaci u ženy, c) klinický psycholog a d) osoba určená poskytovatelem, která získala vysokoškolské vzdělání v magisterském studijním programu v oblasti právo (dále jen „právník“). (4) Nejméně 4 členové odborné komise nesmí být v pracovněprávním nebo obdobném vztahu k poskytovateli, členem kontrolního orgánu poskytovatele nebo statutárním orgánem, členem statutárního orgánu nebo společníkem poskytovatele. (5) K jednání odborné komise je vždy přizván ošetřující lékař pacienta, který provedení zdravotního výkonu doporučil, avšak během rozhovoru členů komise s pacientem nesmí být ošetřující lékař přítomen. (6) Pacient a zákonný zástupce pacienta nebo opatrovník pacienta je vždy přizván k jednání odborné komise; jednání odborné komise musí být započato tak, aby nedošlo k ohrožení života nebo zdraví pacienta. Odborná komise podá pacientovi a jeho zákonnému zástupci nebo opatrovníkovi pacienta informaci o povaze zdravotního výkonu, jeho trvalých následcích a možných rizicích a ověří, zda pacient a zákonný zástupce pacienta nebo opatrovník pacienta této informaci plně porozuměli. U pacienta přihlédne k jeho rozumové vyspělosti. Záznam o podání informace podepíší členové odborné komise, pacient a zákonný zástupce pacienta nebo opatrovník pacienta. Součástí záznamu je názor pacienta. Není-li pacient s ohledem na svou rozumovou vyspělost schopen informaci pochopit nebo záznam podepsat, uvede se tato skutečnost v záznamu. Záznam je součástí zdravotnické dokumentace vedené o pacientovi. (7) Odborná komise vypracuje písemné odborné stanovisko, ve kterém zhodnotí, zda jsou splněny veškeré podmínky k provedení sterilizacesterilizace; zároveň uvede dobu platnosti stanoviska a přitom zohlední naléhavost provedení zdravotního výkonu. Ke kladnému stanovisku s provedením sterilizacesterilizace je zapotřebí souhlasu všech členů odborné komise. V případě, že se souhlasu všech členů nepodaří dosáhnout, odborná komise ve svém stanovisku popíše důvody, které k tomu vedly. Poskytovatel předá kopii stanoviska odborné komise zákonnému zástupci pacienta nebo opatrovníkovi pacienta. (8) Návrh na udělení souhlasu s provedením sterilizacesterilizace podává soudu poskytovatel. Poskytovatel k návrhu připojí písemný souhlas zákonného zástupce pacienta nebo opatrovníka pacienta, kopii záznamu o podání informace podle odstavce 6 a stanovisko odborné komise. Není-li pacient s ohledem na svou rozumovou vyspělost schopen vyjádřit názor podle odstavce 6, poskytovatel uvede tuto skutečnost s jejím odůvodněním v návrhu. § 14 SterilizaciSterilizaci z jiných než zdravotních důvodůzdravotních důvodů lze provést pacientovi, který dovršil věk 21 let, nebrání-li jejímu provedení závažné zdravotní důvodyzdravotní důvody, a to na základě jeho písemné žádosti. Žádost je součástí zdravotnické dokumentace vedené o pacientovi. § 15 (1) Před provedením sterilizacesterilizace ze zdravotních nebo jiných než zdravotních důvodůzdravotních důvodů je ošetřující lékař povinen podat pacientovi informaci o povaze zdravotního výkonu, jeho trvalých následcích a možných rizicích. Informace musí být podána před svědkem, kterým je zdravotnický pracovník. Jestliže pacient požaduje přítomnost dalšího svědka podle vlastního výběru, poskytovatel to umožní. Záznam o podání informace podepíše ošetřující lékař, pacient, svědek, popřípadě svědci; záznam je součástí zdravotnické dokumentace vedené o pacientovi. Mezi podáním informace a udělením souhlasu musí být přiměřená lhůta; jde-li o sterilizacisterilizaci ze zdravotních důvodůzdravotních důvodů, lhůta musí být nejméně 7 dnů; jde-li o sterilizacisterilizaci z jiných než zdravotních důvodůzdravotních důvodů, lhůta musí být nejméně 14 dnů. (2) Provádění sterilizacesterilizace lze započít, jestliže k tomu pacient nebo zákonný zástupce pacienta nebo opatrovník pacienta bezprostředně před jejím započetím udělili písemný souhlas. § 16 SterilizaceSterilizace nelze provádět ve zdravotnických zařízeních Vězeňské službyVězeňské služby České republiky (dále jen „Vězeňská službaVězeňská služba“). Díl 3 Terapeutická kastrace, testikulární pulpektomie § 17 (1) Terapeutickou kastrací nebo testikulární pulpektomiíTerapeutickou kastrací nebo testikulární pulpektomií (dále jen „kastrace“) se rozumí zdravotní výkony odstraňující hormonálně aktivní část pohlavních žláz u muže s cílem potlačit jeho sexualitu. (2) Kastraci lze provést pacientovi, který dovršil věk 21 let, u kterého a) odborné lékařské vyšetření prokázalo specifickou parafilní poruchu, b) se prokázaná specifická parafilní porucha projevila spácháním sexuálně motivovaného trestného činusexuálně motivovaného trestného činu; sexuálně motivovaným trestným činemsexuálně motivovaným trestným činem se pro účely tohoto zákona rozumí násilný sexuálně motivovaný trestný činsexuálně motivovaný trestný čin a trestný čintrestný čin pohlavního zneužití, c) odborné lékařské vyšetření prokázalo vysokou míru pravděpodobnosti, že v budoucnosti spáchá sexuálně motivovaný trestný činsexuálně motivovaný trestný čin, a d) jiné léčebné metody nebyly úspěšné nebo ze zdravotních důvodůzdravotních důvodů nelze jiné léčebné metody použít; skutečnost, že u pacienta nelze ze zdravotních důvodůzdravotních důvodů účinně použít jiné léčebné metody, musí být prokázána výsledky odborných vyšetření. (3) Kastraci lze též provést ve zvlášť odůvodněných případech, pokud jsou splněny podmínky podle odstavce 2 písm. a), c) a d), dovršení věku 21 let pacienta a prokázaná parafilní porucha má závažný negativní dopad na kvalitu života pacienta. (4) Kastrace se pacientovi provede na základě a) jeho písemné žádosti a b) kladného stanoviska odborné komise. (5) Pacientovi, který je v ochranném léčení nebo výkonu zabezpečovací detence, se kastrace podle odstavce 2 provede pouze ve zvlášť odůvodněných případech, kdy má u něho prokázaná parafilní porucha závažný negativní dopad na kvalitu jeho života, a to na základě a) jeho písemné žádosti, b) kladného stanoviska odborné komise a c) souhlasu soudu. § 18 (1) Odbornou komisi ustavuje Ministerstvo zdravotnictví (dále jen „ministerstvo“). Členy odborné komise jsou a) zdravotnický pracovník, který je zaměstnancem státu zařazeným na ministerstvo, b) lékař se specializovanou způsobilostí v oboru sexuologie nebo se zvláštní odbornou způsobilostí v oboru sexuologie, c) lékař se specializovanou způsobilostí v oboru psychiatrie, d) klinický psycholog, e) lékař se specializovanou způsobilostí v oboru urologie, f) právník se znalostmi v oblasti zdravotnického práva. (2) Člen odborné komise nesmí být v pracovněprávním nebo obdobném vztahu k poskytovateli, nesmí být členem kontrolního orgánu poskytovatele nebo statutárním orgánem, členem statutárního orgánu nebo společníkem poskytovatele. (3) Žádost pacienta předá poskytovatel neprodleně ministerstvu; k žádosti připojí a) souhlasné stanovisko s kastrací zpracované ošetřujícím lékařem se specializovanou způsobilostí v oboru sexuologie nebo se zvláštní odbornou způsobilostí v oboru sexuologie; součástí souhlasného stanoviska je diagnóza a popis dosavadní léčby, včetně lékařské zprávy, z níž je jednoznačně zřejmé, že k léčbě pacienta nelze ze zdravotních důvodůzdravotních důvodů účinně použít jiné léčebné metody, a jde-li o provedení kastrace podle § 17 odst. 3 nebo 5, vyhodnocení závažnosti dopadu parafilní poruchy na kvalitu života pacienta, b) lékařskou zprávu prokazující vysokou míru pravděpodobnosti, že pacient v budoucnosti spáchá sexuálně motivovaný trestný činsexuálně motivovaný trestný čin, zpracovanou lékařem se specializovanou způsobilostí v oboru sexuologie nebo se zvláštní odbornou způsobilostí v oboru sexuologie, který není ošetřujícím lékařem uvedeným v písmenu a) a ani zaměstnancem poskytovatele, který žádost pacienta předává. Ministerstvo může požádat za účelem ověření splnění podmínky spáchání trestného činutrestného činu podle § 17 odst. 2 písm. b) o opis z evidence Rejstříku trestů; žádost o vydání opisu z evidence Rejstříku trestů a opis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup. (4) Pacient je vždy přizván k jednání odborné komise, které se koná nejpozději do 3 měsíců ode dne podání žádosti pacienta. Odborná komise podá pacientovi informaci o povaze zdravotního výkonu, jeho trvalých následcích a možných rizicích a ověří, zda pacient této informaci plně porozuměl a zda k podání žádosti dospěl pacient zcela dobrovolně. Pacienta, který je v ochranném léčení nebo výkonu zabezpečovací detence, poučí o tom, že kastrace nezakládá nárok na jeho propuštění. (5) Záznam o podání informace podepíší členové odborné komise a pacient. (6) Odborná komise po projednání žádosti vypracuje písemné odborné stanovisko, ve kterém zhodnotí, zda jsou splněny veškeré podmínky k provedení kastrace; zároveň uvede dobu platnosti stanoviska a přitom zohlední naléhavost provedení zdravotního výkonu. Ke kladnému stanovisku s provedením kastrace je zapotřebí souhlasu všech členů odborné komise. V případě, že se souhlasu všech členů nepodaří dosáhnout, odborná komise ve svém stanovisku popíše důvody, které k tomu vedly. Odborná komise předá ministerstvu odborné stanovisko ve 3 vyhotoveních a kopii záznamu z jednání. (7) K jednání odborné komise je vždy přizván ošetřující lékař pacienta, který provedení zdravotního výkonu doporučil, avšak během rozhovoru členů komise s pacientem nesmí být ošetřující lékař přítomen. (8) Součástí zdravotnické dokumentace vedené o pacientovi je a) písemná žádost pacienta, b) kopie souhlasného stanoviska ošetřujícího lékaře se specializovanou způsobilostí v oboru sexuologie nebo se zvláštní odbornou způsobilostí v oboru sexuologie, c) lékařská zpráva podle odstavce 3, d) záznam z jednání odborné komise a e) stanovisko odborné komise. (9) Ministerstvo předá a) kopii stanoviska odborné komise a kopii záznamu z jednání odborné komise pacientovi, b) 2 vyhotovení stanoviska odborné komise poskytovateli pro založení do zdravotnické dokumentace podle odstavce 8 a předání soudu podle odstavce 10 a kopii záznamu z jednání odborné komise. (10) Návrh na udělení souhlasu s provedením kastrace podává soudu poskytovatel. Poskytovatel k návrhu připojí písemnou žádost pacienta a stanovisko odborné komise. § 19 Provádění kastrace lze započít, jestliže k tomu pacient bezprostředně před jejím započetím udělil písemný souhlas. § 20 Kastrace nelze provádět ve zdravotnických zařízeních Vězeňské službyVězeňské služby a osobám ve výkonu vazby a trestu odnětí svobody. Kastraci rovněž nelze provést pacientovi s omezenou svéprávností. Díl 4 Změna pohlaví transsexuálních pacientů § 21 (1) Změnou pohlaví transsexuálních pacientůZměnou pohlaví transsexuálních pacientů se pro účely tohoto zákona rozumí provedení zdravotních výkonů, jejichž účelem je provedení změny pohlaví chirurgickým zákrokem při současném znemožnění reprodukční funkce. Transsexuálním pacientemTranssexuálním pacientem se rozumí osoba, u níž je trvalý nesoulad mezi psychickým a tělesným pohlavím (dále jen „porucha sexuální identifikace“). (2) Chirurgické výkony směřující ke změně pohlaví lze provést pacientovi, a) u něhož byla jednoznačně stanovena porucha sexuální identifikace a prokázána schopnost žít trvale jako osoba opačného pohlaví a b) který neuzavřel manželství nebo který nevstoupil do registrovaného partnerství anebo do obdobného svazku osob stejného pohlaví v cizině, popřípadě prokáže, že jeho manželství nebo registrované partnerství anebo obdobný svazek zaniklo. (3) Chirurgické výkony směřující ke změně pohlaví se provedou pacientovi, který dovršil věk 18 let, a to na základě a) jeho písemné žádosti a b) kladného stanoviska odborné komise. (4) Chirurgické výkony směřující ke změně pohlaví se provedou pacientovi s omezenou svéprávností, a to na základě a) písemné žádosti opatrovníka pacienta; tím není dotčeno ustanovení § 35 zákona o zdravotních službách, b) kladného stanoviska odborné komise a c) souhlasu soudu. § 22 (1) Odbornou komisi ustavuje ministerstvo. Členy odborné komise jsou a) zdravotnický pracovník, který je zaměstnancem státu zařazeným na ministerstvo, b) lékař se specializovanou způsobilostí v oboru sexuologie nebo se zvláštní odbornou způsobilostí v oboru sexuologie, c) lékař se specializovanou způsobilostí v oboru psychiatrie, d) klinický psycholog, e) lékař se specializovanou způsobilostí v oboru endokrinologie a diabetologie, f) lékař se specializovanou způsobilostí v oboru urologie nebo gynekologie a porodnictví, g) právník se znalostmi v oblasti zdravotnického práva. (2) Člen odborné komise nesmí být v pracovněprávním nebo obdobném vztahu k poskytovateli, nesmí být členem kontrolního orgánu poskytovatele nebo statutárním orgánem, členem statutárního orgánu nebo společníkem poskytovatele. (3) Žádost pacienta nebo opatrovníka pacienta předá poskytovatel neprodleně ministerstvu; k žádosti připojí souhlasné stanovisko ošetřujícího lékaře se specializovanou způsobilostí v oboru sexuologie nebo se zvláštní odbornou způsobilostí v oboru sexuologie s provedením změny pohlaví. (4) Pacient a opatrovník pacienta je vždy přizván k jednání odborné komise, které se koná nejpozději do 3 měsíců ode dne podání žádosti pacienta nebo opatrovníka pacienta. Odborná komise podá pacientovi a opatrovníkovi pacienta informaci o povaze zdravotního výkonu, jeho trvalých následcích a možných rizicích a ověří, zda pacient a opatrovník pacienta této informaci plně porozuměl a zda k podání žádosti dospěl pacient a opatrovník pacienta zcela dobrovolně. Jde-li o pacienta uvedeného v § 21 odst. 4, přihlédne k jeho rozumové vyspělosti. (5) Záznam o podání informace podepíší členové odborné komise, pacient a opatrovník pacienta. Součástí záznamu je též názor pacienta s omezenou svéprávností. Není-li pacient s ohledem na svou rozumovou vyspělost schopen názor vyslovit nebo záznam podepsat, uvede se tato skutečnost v záznamu. (6) Odborná komise po projednání žádosti vypracuje písemné odborné stanovisko, ve kterém zhodnotí, zda jsou splněny veškeré podmínky k provedení změny pohlaví; zároveň uvede dobu platnosti stanoviska a přitom zohlední naléhavost provedení zdravotního výkonu. Ke kladnému stanovisku s provedením změny pohlaví je zapotřebí souhlasu všech členů odborné komise. V případě, že se souhlasu všech členů nepodaří dosáhnout, odborná komise ve svém stanovisku popíše důvody, které k tomu vedly. Odborná komise předá ministerstvu odborné stanovisko ve 3 vyhotoveních a kopii záznamu z jednání. (7) Ošetřující lékař pacienta, který provedení zdravotního výkonu doporučil, je vždy k jednání odborné komise přizván, avšak během rozhovoru členů komise s pacientem nesmí být ošetřující lékař přítomen. (8) Součástí zdravotnické dokumentace vedené o pacientovi je a) písemná žádost pacienta nebo opatrovníka pacienta, b) kopie souhlasného stanoviska ošetřujícího lékaře se specializovanou způsobilostí v oboru sexuologie nebo se zvláštní odbornou způsobilostí v oboru sexuologie, c) záznam z jednání odborné komise a d) stanovisko odborné komise. (9) Ministerstvo předá a) kopii stanoviska odborné komise a kopii záznamu z jednání odborné komise pacientovi nebo opatrovníkovi pacienta, b) 2 vyhotovení stanoviska odborné komise poskytovateli pro založení do zdravotnické dokumentace podle odstavce 8 a předání soudu podle odstavce 10 a kopii záznamu z jednání odborné komise. (10) Návrh na udělení souhlasu s provedením změny pohlaví podává soudu poskytovatel. Poskytovatel k návrhu připojí písemnou žádost pacienta nebo písemnou žádost opatrovníka pacienta, vyjádření pacienta s omezenou svéprávností a stanovisko odborné komise. Není-li pacient s ohledem na svou rozumovou vyspělost schopen vyjádření učinit, poskytovatel uvede tuto skutečnost s jejím odůvodněním v návrhu. § 23 (1) Provádění změny pohlaví lze započít, jestliže k tomu pacient nebo opatrovník pacienta bezprostředně před jejím započetím udělil písemný souhlas. (2) O provedení změny pohlaví vydá poskytovatel pacientovi a opatrovníkovi pacienta potvrzení. Díl 5 Psychochirurgické výkony § 24 (1) Psychochirurgickým výkonem se rozumí neurochirurgický výkon, který se provádí k odstranění nebo zmírnění příznaků duševních nemocí v případě, kdy jsou již jiné léčebné metody vyčerpány a pokud existuje vysoká míra pravděpodobnosti, že výkon bude účinný. (2) Psychochirurgický výkon se provede pacientovi, který dovršil věk 18 let, na základě a) písemného souhlasu pacienta a b) kladného stanoviska odborné komise. (3) Pacientovi, který dovršil věk 18 let a který je ve výkonu vazby, trestu odnětí svobody, zabezpečovací detence nebo v ochranném léčení, se psychochirurgický výkonpsychochirurgický výkon provede pouze ve zvlášť odůvodněných případech, a to na základě a) jeho písemného souhlasu, b) kladného stanoviska odborné komise a c) souhlasu soudu. (4) Nezletilému pacientovi nebo pacientovi s omezenou svéprávností se psychochirurgický výkonpsychochirurgický výkon provede pouze ve zvlášť odůvodněných případech, a to na základě a) písemného souhlasu zákonného zástupce pacienta nebo opatrovníka pacienta; tím není dotčeno ustanovení § 35 zákona o zdravotních službách, b) kladného stanoviska odborné komise a c) souhlasu soudu. § 25 (1) Odbornou komisi ustavuje ministerstvo. Členy odborné komise jsou a) zdravotnický pracovník, který je zaměstnancem státu zařazeným na ministerstvo, b) lékař se specializovanou způsobilostí v oboru psychiatrie, c) lékař se specializovanou způsobilostí v oboru neurologie, d) lékař se specializovanou způsobilostí v oboru neurochirurgie, e) klinický psycholog, f) právník se znalostmi v oblasti zdravotnického práva. (2) Člen odborné komise nesmí být v pracovněprávním nebo obdobném vztahu k poskytovateli, nesmí být členem kontrolního orgánu poskytovatele nebo statutárním orgánem, členem statutárního orgánu nebo společníkem poskytovatele. (3) Souhlas pacienta nebo zákonného zástupce pacienta nebo opatrovníka pacienta předá poskytovatel neprodleně ministerstvu; k souhlasu připojí souhlasné stanovisko ošetřujícího lékaře se specializovanou způsobilostí v oboru psychiatrie s provedením psychochirurgického výkonupsychochirurgického výkonu. (4) Pacient a zákonný zástupce pacienta nebo opatrovník pacienta je vždy přizván k jednání odborné komise, které se koná nejpozději do 3 měsíců ode dne podání žádosti pacienta nebo zákonného zástupce pacienta nebo opatrovníka pacienta. Odborná komise podá pacientovi a zákonnému zástupci pacienta nebo opatrovníkovi pacienta informaci o povaze zdravotního výkonu, jeho trvalých následcích a možných rizicích a ověří, zda pacient a zákonný zástupce pacienta nebo opatrovník pacienta této informaci plně porozuměl. Jde-li o pacienta uvedeného v § 24 odst. 4, přihlédne k jeho rozumové vyspělosti. (5) Záznam o podání informace podepíší členové odborné komise, pacient a zákonný zástupce pacienta nebo opatrovník pacienta. Součástí záznamu je též názor nezletilého pacienta nebo pacienta s omezenou svéprávností. Není-li pacient s ohledem na svou rozumovou vyspělost schopen názor vyslovit nebo záznam podepsat, uvede se tato skutečnost v záznamu. (6) Odborná komise po projednání žádosti vypracuje písemné odborné stanovisko, ve kterém zhodnotí, zda jsou splněny veškeré podmínky k provedení psychochirurgického výkonupsychochirurgického výkonu; zároveň uvede dobu platnosti stanoviska a přitom zohlední naléhavost provedení zdravotního výkonu. Ke kladnému stanovisku s provedením psychochirurgického výkonupsychochirurgického výkonu je zapotřebí souhlasu všech členů odborné komise. V případě, že se souhlasu všech členů nepodaří dosáhnout, odborná komise ve svém stanovisku popíše důvody, které k tomu vedly. Odborná komise předá ministerstvu odborné stanovisko ve 3 vyhotoveních a kopii záznamu z jednání. (7) Ošetřující lékař pacienta, který provedení zdravotního výkonu doporučil, je vždy k jednání odborné komise přizván, avšak během rozhovoru členů komise s pacientem nesmí být ošetřující lékař přítomen. (8) Součástí zdravotnické dokumentace vedené o pacientovi je a) písemný souhlas pacienta nebo zákonného zástupce pacienta nebo opatrovníka pacienta, b) kopie souhlasného stanoviska ošetřujícího lékaře se specializovanou způsobilostí v oboru psychiatrie, c) záznam z jednání odborné komise a d) stanovisko odborné komise. (9) Ministerstvo předá a) kopii stanoviska odborné komise a kopii záznamu z jednání odborné komise pacientovi nebo zákonnému zástupci pacienta nebo opatrovníkovi pacienta, b) 2 vyhotovení stanoviska odborné komise poskytovateli pro založení do zdravotnické dokumentace podle odstavce 8 a předání soudu podle odstavce 10 a kopii záznamu z jednání odborné komise. (10) Návrh na udělení souhlasu s provedením psychochirurgického výkonupsychochirurgického výkonu podává soudu poskytovatel. Poskytovatel k návrhu připojí písemný souhlas pacienta nebo písemný souhlas zákonného zástupce pacienta nebo opatrovníka pacienta a vyjádření nezletilého pacienta nebo pacienta s omezenou svéprávností a stanovisko odborné komise. Není-li pacient s ohledem na svou rozumovou vyspělost schopen vyjádření učinit, poskytovatel uvede tuto skutečnost s jejím odůvodněním v návrhu. § 26 Provádění psychochirurgického výkonupsychochirurgického výkonu lze započít, jestliže k tomu pacient nebo zákonný zástupce pacienta nebo opatrovník pacienta bezprostředně před jeho započetím udělili písemný souhlas. § 27 Psychochirurgické výkony nelze provádět ve zdravotnických zařízeních Vězeňské službyVězeňské služby. Díl 6 Genetická vyšetření § 28 (1) Genetické vyšetření zahrnuje klinické a genetické laboratorní vyšetřenígenetické laboratorní vyšetření; slouží ke stanovení podílu variant v lidském genomulidském genomu na rozvoj nemoci u vyšetřované osoby nebo jejích potomků. Lidským genomemLidským genomem se rozumí souhrn dědičných informací, které byly zděděny od předků nebo nově vznikly u vyšetřované osoby a mohou být předávány budoucím generacím. Genetickým laboratorním vyšetřenímGenetickým laboratorním vyšetřením se rozumí laboratorní analýza struktury a funkce lidského genomulidského genomu nebo jeho částí, která musí být indikována na základě jeho klinické oprávněnosti a užitečnosti pro vyšetřovanou osobu nebo budoucí generace. Provedení genetického laboratorního vyšetřenígenetického laboratorního vyšetření musí být podrobně odůvodněno ve zdravotnické dokumentaci. (2) Za genetické laboratorní vyšetřenígenetické laboratorní vyšetření podle tohoto zákona se nepovažují vyšetření prováděná a) za účelem posouzení vhodného dárce pro příjemce krve, krevních složek, buněk, tkání nebo orgánů, b) za účelem zjištění patogenních organismů vyskytujících se u člověka, c) za účelem analýzy částí lidského genomulidského genomu prováděné ke snížení falešné pozitivity novorozeneckého laboratorního screeningu, d) za účelem posouzení účinku genotoxických faktorů životního a pracovního prostředí, e) za účelem novorozeneckého laboratorního screeningu vrozených a dědičných onemocnění, nebo f) výhradně za účelem určení totožnosti jedince. (3) Genetická laboratorní vyšetřeníGenetická laboratorní vyšetření může provádět pouze poskytovatel, který má v oprávnění k poskytování zdravotních služeb obor lékařská genetika nebo klinická genetika anebo laboratoř klinické genetiky (dále jen „poskytovatel v oboru lékařská genetika“), a to v laboratoři, která je jeho pracovištěm a která je podle příslušné harmonizované normy5) k provádění těchto vyšetření akreditována akreditačním orgánem podle zákona upravujícího posuzování shody6). (4) Poskytovatel v oboru lékařská genetika, který nesplňuje podmínku akreditované laboratoře podle odstavce 3 a který hodlá provádět genetická laboratorní vyšetřenígenetická laboratorní vyšetření v laboratoři, která je jeho pracovištěm, je povinen a) do 60 dnů ode dne zahájení provádění těchto vyšetření podat žádost akreditačnímu orgánu nebo s ním uzavřít veřejnoprávní smlouvu o udělení akreditace pro tuto laboratoř a b) oznámit nejpozději do 14 dnů před zahájením provádění genetických laboratorních vyšetřenígenetických laboratorních vyšetření správnímu orgánu, který poskytovateli udělil podle zákona o zdravotních službách oprávnění k poskytování zdravotních služeb (dále jen „příslušný správní orgán“), datum, od něhož hodlá zahájit provádění těchto vyšetření. (5) Poskytovatel v oboru lékařská genetika, který nesplňuje podmínku akreditované laboratoře podle odstavce 3 a který zahájil provádění genetických laboratorních vyšetřenígenetických laboratorních vyšetření podle odstavce 4, a) může tato genetická laboratorní vyšetřenígenetická laboratorní vyšetření provádět do udělení akreditace nebo do dne nabytí právní moci rozhodnutí o zamítnutí žádosti o udělení akreditace nebo usnesení o zastavení řízení nebo do dne udělení akreditace nebo odmítnutí udělení akreditace na základě veřejnoprávní smlouvy, nejdéle však 12 kalendářních měsíců ode dne zahájení provádění těchto vyšetření, b) uveřejní informaci o provádění genetických laboratorních vyšetřenígenetických laboratorních vyšetření v laboratoři, která se nachází v režimu posuzování splnění akreditačních požadavků za účelem udělení akreditace k provádění těchto vyšetření podle příslušné harmonizované normy5), na místě přístupném pacientům a též na svých internetových stránkách, jestliže je má zřízeny. (6) Poskytovatel v oboru lékařská genetika, který nesplňuje podmínku akreditované laboratoře podle odstavce 3 a který zahájil provádění genetických laboratorních vyšetřenígenetických laboratorních vyšetření podle odstavce 4, jejich provádění zastaví, jestliže nepodá ve lhůtě podle odstavce 4 písm. a) žádost akreditačnímu orgánu nebo s ním neuzavře veřejnoprávní smlouvu o udělení akreditace, a to dnem následujícím po dni uplynutí této lhůty. (7) Poskytovatel v oboru lékařská genetika, který nesplňuje podmínku akreditované laboratoře podle odstavce 3, může též zajistit provádění laboratorních vyšetření v laboratoři, která je podle příslušné harmonizované normy5) k provádění těchto vyšetření akreditována akreditačním orgánem podle zákona upravujícího posuzování shody6) a která je pracovištěm jiného poskytovatele v oboru lékařská genetika, a to na základě smlouvy s tímto poskytovatelem. (8) Jestliže poskytovatel v oboru lékařská genetika, který nesplňuje podmínku akreditované laboratoře podle odstavce 3 a který zahájil provádění genetických laboratorních vyšetřenígenetických laboratorních vyšetření podle odstavce 4, a) nepodal žádost nebo neuzavřel veřejnoprávní smlouvu o udělení akreditace ve lhůtě podle odstavce 4 písm. a), může podle odstavce 4 opětovně postupovat nejdříve po uplynutí 12 kalendářních měsíců ode dne následujícího po dni uplynutí lhůty podle odstavce 4 písm. a), nebo b) nezískal akreditaci k provádění těchto vyšetření, může podle odstavce 4 opětovně postupovat nejdříve po uplynutí 12 kalendářních měsíců ode dne 1. nabytí právní moci rozhodnutí, kterým byla žádost o udělení akreditace zamítnuta, 2. nabytí právní moci usnesení, kterým bylo řízení o žádosti o udělení akreditace zastaveno, nebo 3. odmítnutí udělení akreditace na základě veřejnoprávní smlouvy. (9) Genetická vyšetření v oblasti zdravotnictví lze nabízet nebo provádět pouze pro účely a) zdravotních služeb, a to 1. k preimplantační diagnostice v rámci asistované reprodukceasistované reprodukce, 2. k diagnostice geneticky podmíněných onemocnění, vrozených vad a získaných genetických změn, 3. ke stanovení míry predispozice ke vzniku onemocnění a vrozených vad, 4. ke stanovení bezpříznakového přenašečství variant lidského genomulidského genomu způsobujícího onemocnění nebo vrozené vady, 5. k optimalizaci léčby a sledování její efektivity a b) biomedicínského výzkumu spojeného se zdravím a jeho poruchami. (10) Genetické laboratorní vyšetřeníGenetické laboratorní vyšetření lze nabízet nebo provést vyšetřované osobě pouze a) po podání informace o jeho účelu, povaze a dopadu na její zdraví, o rizicích neočekávaných nálezů pro ni a geneticky příbuzné osoby, včetně dopadu tohoto vyšetření na zdraví budoucích generací a závažnosti jeho výsledků pro partnera vyšetřované osoby, a b) na základě jejího písemného souhlasu nebo písemného souhlasu zákonného zástupce nebo opatrovníka vyšetřované osoby. (11) Za geneticky příbuzné osoby vyšetřované osoby se pro účely genetických vyšetření podle tohoto zákona považují příbuzné osoby s medicínsky závažným genetickým rizikem, a to příbuzní v linii a) přímé, kterými jsou prarodiče, rodiče a jejich děti, a b) vedlejší, kdy se míra tohoto rizika určuje podle stupně příbuzenství a typu geneticky podmíněného onemocnění. (12) Pokud lze z genetického laboratorního vyšetřenígenetického laboratorního vyšetření předpokládat diagnostický závěr, podle něhož lze očekávat závažný medicínský dopad na zdraví embrya, plodu nebo vyšetřované osoby, včetně budoucích generací, nebo na zdraví jejich geneticky příbuzných osob, poskytovatel vždy doporučí genetické poradenství lékařem se specializovanou způsobilostí v oboru lékařská genetika, a to před a po vyšetření. Genetické poradenství podle věty první poskytovatel doporučí rodičům embrya nebo plodu, zákonnému zástupci nebo opatrovníkovi vyšetřované osoby, vyšetřované osobě a dotčeným geneticky příbuzným osobám. Pokud je cílem genetického laboratorního vyšetřenígenetického laboratorního vyšetření analýza získaných somatických změn v lidském genomulidském genomu, není nutné provádět genetické poradenství lékařem se specializovanou způsobilostí v oboru lékařská genetika. § 29 (1) Biologický materiál odebraný vyšetřované osobě při poskytování zdravotních služeb nebo v souvislosti s pitvou z těla zemřelého lze použít pro genetické laboratorní vyšetřenígenetické laboratorní vyšetření pouze na základě prokazatelného souhlasu vysloveného vyšetřovanou osobou, jejím zákonným zástupcem nebo opatrovníkem nebo zemřelým za jeho života nebo osobou blízkou zemřelému. Bez souhlasu lze genetické laboratorní vyšetřenígenetické laboratorní vyšetření biologického materiálu podle věty první a) provést, jestliže je třeba bezodkladně zjistit nebo ověřit závažné informace o změnách v lidském genomulidském genomu potřebné pro zajištění ochrany zdraví geneticky příbuzných osob a nebylo možné po vynaložení přiměřeného úsilí získat souhlas vyšetřované osoby, nebo jejího zákonného zástupce nebo opatrovníka; toto vyšetření lze provést pouze v rozsahu nutném pro zajištění ochrany zdraví geneticky příbuzných osob a za předpokladu, že přínosu vyšetření pro tyto osoby nelze docílit jinak, b) provést pro potřeby výuky, vědy nebo výzkumu, pokud u biologického materiálu nebo v souvislosti s jeho používáním pro tyto účely nebudou uvedeny takové údaje, z nichž by bylo možné identifikovat vyšetřovanou nebo zemřelou osobu. (2) Za podstoupení genetického vyšetření podle § 28 odst. 9 písm. a) nesmí být vyšetřované osobě nabídnuta nebo poskytnuta finanční odměna nebo jiný prospěch. S odmítnutím genetického vyšetření nesmí být spojena žádná újma, ani vyšetřovaná osoba nesmí být vystavena psychickému nátlaku. Výsledky genetických vyšetření nesmějí být bez písemného souhlasu vyšetřované osoby poskytnuty třetím osobám. Prodej nebo darování výsledků genetických vyšetření třetím osobám bez písemného souhlasu vyšetřované osoby, včetně písemného souhlasu dotčené geneticky příbuzné osoby, je zakázán. Výsledky genetického vyšetření nesmějí být použity k jakékoli diskriminaci vyšetřované osoby a geneticky příbuzných osob. (3) Genetické laboratorní vyšetřeníGenetické laboratorní vyšetření lidského embrya nebo plodu, včetně stanovení jeho pohlaví před dokončeným dvanáctým týdnem těhotenství, nesmí být prováděno z jiných důvodů než pro účely podle § 28 odst. 9 písm. a) bodů 1 až 3 a 5. § 30 (1) Zásah směřující ke změně lidského genomulidského genomu lze provádět u vyšetřované osoby pouze pro preventivní nebo léčebné účely u závažných geneticky podmíněných nemocí za podmínky zachování jeho přirozené biologické integrity v zárodečných buňkách. Tyto zásahy se nesmějí provádět, pokud by mohly vést k trvalým změnám v genetické výbavě zárodečných buněk. (2) Každý postup, jehož účelem je vytvořit lidskou bytost, která má shodný lidský genom s jinou lidskou bytostí, a to živou nebo mrtvou, je zakázán. (3) Je zakázáno přenášet a) celý lidský genom do buněk jiného živočišného druhu a naopak, b) lidské embryo do pohlavních orgánů jiného živočišného druhu. Díl 7 Odběry lidské krve a jejích složek, léčba krví nebo jejími složkami § 31 Odběry lidské krve a jejích složek (1) Odběry lidské krve a jejích složek (dále jen „krev“) pro výrobu transfuzních přípravků a krevních derivátů a pro použití u člověka může provádět jen poskytovatel oprávněný k takové výrobě podle zákona o léčivech. (2) Krev pro potřeby uvedené v odstavci 1 nelze odebrat osobám a) nezletilým; to neplatí v případech, kdy nelze odběr krve od nezletilého nahradit odběrem krve od osoby zletilé; v takovém případě musí k odběru udělit písemný souhlas zákonný zástupce nezletilé osoby, které je krev odebírána, a schválit jej pověřený zdravotnický pracovník poskytovatele uvedeného v odstavci 1, b) umístěným v policejní cele, ve výkonu vazby, trestu odnětí svobody nebo zabezpečovací detence, c) umístěným ve školském zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy nebo v zařízení sociálních služeb, byla-li nařízena ústavní výchova, popřípadě uložena ochranná výchova, d) při nařízené izolaci, karanténním opatření nebo v rámci výkonu lůžkového ochranného léčení, nebo e) hospitalizovaným bez jejich souhlasu. Zákaz odběru krve podle písmen b) až e) se nepoužije pro přímé dárcovství mezi přímými příbuznými navzájem, které nelze nahradit odběrem krve od jiné osoby, a pro odběry pro potřebu zdravotních služeb osobě, které je krev odebrána, například autotransfuze. (3) Krev pro účely uvedené v odstavci 1 lze odebrat pouze osobě, která k tomu udělila písemný souhlas. Jde-li o osobu nezletilou nebo s omezenou svéprávností, písemný souhlas uděluje její zákonný zástupce nebo opatrovník; tím není dotčeno ustanovení § 35 zákona o zdravotních službách. § 32 Léčba krví nebo jejími složkami (1) Léčbou krvíLéčbou krví se rozumí podání transfuzních přípravků pacientovi transfuzí a krevních derivátů a dalších léčivých přípravků pocházejících z lidské krve pacientovi v rámci preventivní nebo léčebné péče. Před podáním transfuzního přípravku transfuzí se posuzuje slučitelnost transfuzního přípravku s krví příjemce transfuzního přípravku. Za posouzení slučitelnosti transfuzního přípravku s krví příjemce odpovídá poskytovatel, který provádí transfuzi. Záznam o slučitelnosti transfuzního přípravku s krví pacienta je součástí zdravotnické dokumentace vedené o pacientovi; záznam podepíše zdravotnický pracovník, který slučitelnost transfuzního přípravku s krví příjemce ověřil. (2) Za krev odebranou pro výrobu krevních derivátů a pro použití u člověka podle jiných právních předpisů a za její odběr nevzniká osobě, které byla krev odebrána, nárok na finanční ani jinou úhradu, s výjimkou účelně, hospodárně a prokazatelně vynaložených výdajů spojených s odběrem její krve, o které tato osoba požádá, a to celkem do maximální výše 5 % minimální mzdy. (3) Poskytovatel může úhradu výdajů stanovených podle odstavce 2 přiměřeně zvýšit, pokud jde o odběr krve a) za účelem výroby jednotlivého transfuzního přípravku pro poskytnutí zdravotní péče konkrétnímu pacientovi a nemůže-li být použita krev od jiného dárce, b) vyžadující speciální přípravu dárce nebo výběr dárce podle tkáňových znaků a krevních skupin příjemce. HLAVA III OVĚŘOVÁNÍ NOVÝCH POSTUPŮ POUŽITÍM METODY, KTERÁ DOSUD NEBYLA V KLINICKÉ PRAXI NA ŽIVÉM ČLOVĚKU ZAVEDENA § 33 (1) Na živém člověku lze provádět ověřování nových postupů v oblasti preventivní, diagnostické a léčebné péče nebo biomedicínského výzkumu spojeného se zdravím a jeho poruchami použitím metody, která dosud nebyla v klinické praxi zavedena (dále jen „nezavedená metoda“), pouze za podmínek stanovených tímto zákonem. (2) Za nezavedené metody se nepovažují a) metody zavedené do klinické praxe v některém ze států Evropské unie, Evropského hospodářského prostoru nebo Švýcarské konfederaci, b) modifikace již zavedených metod, jejichž použití nemá nepříznivé účinky na zdravotní stav pacienta. (3) V případě pochybností, zda jde o metodu podle odstavce 2 písm. b), rozhodne ministerstvo, a to z moci úřední nebo na žádost poskytovatele, který hodlá modifikaci metod použít při poskytování zdravotních služeb. Podání rozkladu proti rozhodnutí ministerstva nemá odkladný účinek. Účastníky řízení jsou pouze poskytovatelé, kteří hodlají modifikaci již zavedených metod použít při poskytování zdravotních služeb. (4) Ověřování nezavedené metody lze provádět pouze za předpokladu, že a) pacient, na němž má být nezavedená metoda ověřována, udělil na základě informace podle § 34 odst. 1 písemný souhlas s ověřováním nezavedené metody, b) lze očekávat, že nezavedená metoda přinese příznivé výsledky ve prospěch pacienta, na němž má být ověřována, a lze důvodně předpokládat, že se po úspěšném ověření stane novým způsobem prevence, diagnostiky nebo léčení, c) ověření nezavedené metody nelze dosáhnout se srovnatelnou účinností jiným způsobem a d) nehrozí opodstatněné nebezpečí, že následkem ověřování nezavedené metody dojde k dlouhodobému nebo vážnému poškození zdraví pacienta, na němž má být nezavedená metoda ověřována. (5) Ověřování nezavedené metody lze na nezletilém pacientovi nebo pacientovi s omezenou svéprávností provádět pouze na základě písemného souhlasu zákonného zástupce pacienta nebo opatrovníka pacienta po podání informace podle § 34, pokud a) jsou splněny podmínky stanovené v odstavci 4 písm. b) až d), b) ověření nezavedené metody se srovnatelnou účinností nelze provádět na pacientech schopných udělit souhlas a c) tito pacienti s ohledem na svou rozumovou vyspělost nebo schopnost informaci pochopit udělili k ověřování souhlas; nesouhlas pacientů s ověřováním není třeba respektovat, je-li takové ověření jedinou možnou alternativou léčby u jinak neléčitelného onemocnění; tím není dotčeno ustanovení § 35 zákona o zdravotních službách. (6) Ověřování nezavedených metod nelze provádět na osobách ve výkonu vazby, trestu odnětí svobody nebo zabezpečovací detence, pokud takové ověření není jedinou možnou alternativou léčby u jinak neléčitelného onemocnění. § 34 (1) Informace o nezavedené metodě podaná pacientovi nebo zákonnému zástupci pacienta nebo opatrovníkovi pacienta, na němž má být tato metoda ověřována, musí být prokazatelná a srozumitelná a obsahuje a) údaje o ověřované metodě včetně účelu, pro který je ověřována, b) konkrétní postup, který se bude týkat pacienta, c) možný přínos ověřované metody pro pacienta, d) předvídatelná rizika a možné obtíže nebo omezení spojená s ověřováním metody a předpokládaná rizika spojená s předčasným odvoláním souhlasu, e) údaje o jiných možnostech léčby, f) údaje o způsobu ochrany údajů získaných o pacientovi a o způsobu uveřejňování informací a údajů zjištěných v souvislosti s ověřováním metody rozhodných pro vyhodnocení a zavedení ověřované metody a g) požadavky na spolupráci a léčebný režim pacienta; tím není dotčeno ustanovení § 35 zákona o zdravotních službách. (2) Souhlas pacienta nebo zákonného zástupce pacienta nebo opatrovníka pacienta s ověřováním nezavedené metody musí trvat po celou dobu jejího ověřování. V případě odvolání souhlasu pacientem nebo zákonným zástupcem pacienta nebo opatrovníkem pacienta nelze v ověřování metody pokračovat. § 35 Ověřování nezavedené metody může provádět poskytovatel, kterému ministerstvo udělilo povolení k ověřování nezavedené metody. Žádost o udělení povolení kromě náležitostí stanovených správním řádem obsahuje a) popis nezavedené metody, b) zdůvodnění účelnosti ověřování nezavedené metody, c) zprávu o výsledcích získaných laboratorním výzkumem, pokusy na zvířatech nebo jiným předklinickým výzkumem, d) přehled současných poznatků vztahujících se k ověřovaným postupům, včetně poznatků získaných ze zahraničí, e) podrobný plán ověřování nezavedené metody, f) pracoviště, kde má být nezavedená metoda ověřována, s uvedením jména, popřípadě jmen, příjmení zdravotnických pracovníků, kteří ji budou ověřovat, včetně označení těch, kteří budou ověřování řídit, a jejich kvalifikace, g) posouzení zdravotních rizik při zohlednění všech dostupných informací k dané metodě, která by mohla vzniknout při ověřování nezavedené metody, h) informativní údaje o okruhu pacientů, na nichž má být nezavedená metoda ověřována, i) závazné stanovisko Státního úřadu pro jadernou bezpečnost k ověřování nezavedené metody lékařského ozáření. § 36 (1) Ministerstvo udělí poskytovateli povolení k ověřování nezavedené metody, jestliže učiní závěr, že a) předmětem ověřování nezavedené metody jsou nové postupy podle § 33 odst. 1, b) ověřování nezavedené metody je účelné a c) poskytovatel je k ověřování nezavedené metody způsobilý. (2) Státní úřad pro jadernou bezpečnost vydá závazné stanovisko k ověřování nezavedené metody lékařského ozáření na základě písemné žádosti poskytovatele do 60 dnů ode dne jejího doručení. Žádost musí obsahovat údaje podle § 35 v rozsahu potřebném k posouzení nezavedené metody ve vztahu k lékařskému ozáření a radiační ochraně. (3) Ministerstvo rozhodne o žádosti podle § 35 do 90 dnů ode dne jejího doručení. Jde-li o ověřování nezavedené metody lékařského ozáření, může ministerstvo rozhodnout o udělení povolení pouze na základě závazného stanoviska Státního úřadu pro jadernou bezpečnost. (4) Rozhodnutí o udělení povolení k ověřování nezavedené metody vedle náležitostí stanovených správním řádem obsahuje a) vymezení nezavedené metody, b) vymezení podmínek, za nichž lze nezavedenou metodu ověřovat, c) lhůty pro podávání zpráv o jednotlivých etapách ověřování. (5) Ministerstvo může povolení k ověřování nezavedené metody odejmout, jestliže a) poskytovatel porušil podmínky stanovené k ověřování nezavedené metody tímto zákonem nebo v povolení k ověřování nezavedené metody, a to na základě výsledků vlastních zjištění nebo podnětu etické komiseetické komise ustavené poskytovatelem pro ověřování nezavedené metody (dále jen „etická komiseetická komise“), nebo b) k odejmutí povolení dal podnět příslušný správní orgán, který v rámci kontrolní činnosti zjistil porušení podmínek pro poskytování zdravotních služeb podle tohoto zákona nebo jiného právního předpisu. (6) Poskytovatel, kterému bylo odejmuto povolení k ověřování nezavedené metody, je povinen ověřování neprodleně ukončit a provést takové úkony, aby v souvislosti s ukončením ověřování nebylo ohroženo zdraví nebo život pacientů. (7) Účastníkem řízení o udělení povolení k ověřování nezavedené metody je poskytovatel, který předložil žádost podle § 35. § 37 Poskytovatel před zahájením ověřování nezavedené metody a) ustaví etickou komisietickou komisi, b) uzavře pojištění odpovědnosti za škodu na zdraví způsobenou pacientům v souvislosti s ověřováním nezavedené metody, a to s pojišťovnou, které bylo uděleno povolení k provozování pojišťovací činnosti podle zákona upravujícího pojišťovnictví7); rozsah pojištění musí odpovídat rizikům spojeným s konkrétní ověřovanou nezavedenou metodou. § 38 (1) Etická komiseEtická komise je nezávislou komisí, jejímž úkolem je a) posuzovat z etického hlediska ověřování nezavedené metody, b) vykonávat dohled nad průběhem ověřování nezavedené metody z hlediska bezpečnosti a zachovávání práv pacientů, na nichž je nezavedená metoda ověřována. (2) Členy etické komiseetické komise jsou zdravotničtí pracovníci a další osoby, z nichž nejméně dvě třetiny nesmějí být v pracovněprávním nebo obdobném vztahu k poskytovateli, který ji ustavil, členem kontrolního orgánu, statutárním orgánem, členem statutárního orgánu nebo společníkem tohoto poskytovatele. Etická komiseEtická komise musí mít nejméně 5 členů. Předsedu a členy etické komiseetické komise jmenuje a odvolává poskytovatel. Členy etické komiseetické komise mohou být pouze osoby bez osobního zájmu na ověřování nezavedené metody; člen etické komiseetické komise předloží o této skutečnosti čestné prohlášení. (3) Pokud etická komiseetická komise zjistí při své činnosti skutečnosti, které nasvědčují tomu, že nejsou dodržovány podmínky, za nichž lze nezavedenou metodu ověřovat, neprodleně tyto skutečnosti sdělí poskytovateli a ministerstvu. § 39 (1) Poskytovatel ověřující nezavedenou metodu je povinen a) podávat ministerstvu ve lhůtách stanovených v povolení k ověřování nezavedené metody zprávy o jednotlivých etapách ověřování, b) neprodleně přerušit nebo zastavit ověřování nezavedené metody, vznikne-li opodstatněná pochybnost, že nezavedená metoda nepřinese předpokládaný výsledek, nebo že její ověřování by mohlo vést k dlouhodobému nebo vážnému poškození zdraví pacienta, na němž je ověřována; tuto skutečnost je povinen neprodleně oznámit ministerstvu, c) neprodleně oznámit ministerstvu a Státnímu úřadu pro jadernou bezpečnost, pokud vydal souhlasné závazné stanovisko, vzniklou nežádoucí příhodunežádoucí příhodu; nežádoucí příhodounežádoucí příhodou se rozumí nepříznivá změna zdravotního stavu pacienta vzniklá v důsledku ověřování nezavedené metody, d) umožnit kontrolu v průběhu ověřování nezavedené metody osobám pověřeným ministerstvem, Státním úřadem pro jadernou bezpečnost, pokud vydal souhlasné závazné stanovisko, nebo členům etické komiseetické komise. (2) Poskytovatel předloží do 30 dnů po ukončení ověřování nezavedené metody ministerstvu závěrečnou zprávu o výsledku ověřování, ve které zároveň posoudí nezavedenou metodu z hlediska možnosti jejího využití při poskytování zdravotních služeb. Pokud bylo pro udělení povolení k ověřování nezavedené metody vydáno souhlasné závazné stanovisko Státním úřadem pro jadernou bezpečnost, předloží poskytovatel do 30 dnů po ukončení ověřování Státnímu úřadu pro jadernou bezpečnost zprávu o průběhu lékařského ozáření a skutečnostech důležitých z hlediska radiační ochrany. § 40 (1) Ministerstvo na základě závěrečné zprávy o výsledku ověřování nezavedené metody, z níž vyplývá možnost jejího využití při poskytování zdravotních služeb, posoudí, zda nezavedená metoda splňuje podmínky pro zavedení do klinické praxe. Při posuzování výsledků ověřování nezavedené metody přihlíží k přínosům této metody pro zlepšení zdravotního stavu pacientů. (2) Ministerstvo vydá rozhodnutí, jímž nezavedenou metodu a) uzná jako standardní metodu, pokud na základě posouzení podle odstavce 1 učiní závěr, že byly splněny podmínky pro její zavedení do klinické praxe a nová standardní metoda přispěje ke zlepšení zdravotního stavu pacientů, nebo b) neuzná jako standardní metodu, pokud na základě posouzení nezavedené metody učiní závěr, že nebyly splněny podmínky pro její zavedení do klinické praxe. (3) Účastníkem řízení podle odstavce 2 je pouze poskytovatel, který nezavedenou metodu ověřoval. (4) Ministerstvo uveřejní ve Věstníku Ministerstva zdravotnictví a způsobem umožňujícím dálkový přístup a) uznanou standardní metodu, b) neuznanou nezavedenou metodu, včetně důvodů, které vedly k jejímu neuznání. HLAVA IV POSUDKOVÁ PÉČE A LÉKAŘSKÉ POSUDKY, PRACOVNĚLÉKAŘSKÉ SLUŽBY, POSUZOVÁNÍ NEMOCÍ Z POVOLÁNÍ Díl 1 Posudková péče a lékařské posudky § 41 Součástí posudkové péče je posuzování a) zdravotní způsobilosti ke vzdělávání a v průběhu vzdělávání (dále jen „vzdělávání“) pro potřeby škol a školských zařízení nebo k tělesné výchově a sportu nebo k jiným činnostem podle tohoto zákona nebo jiných právních předpisů, b) zdravotní způsobilosti pro potřebu a na žádost správních orgánů nebo jiných orgánů v případech stanovených jinými právními předpisy, c) zdravotní způsobilosti na vyžádání pacientem nebo zákonným zástupcem pacienta nebo opatrovníkem pacienta nebo s jejich souhlasem na vyžádání právnickou osobou, d) zdravotní způsobilosti k práci na základě pracovnělékařské prohlídky; součástí posuzování zdravotní způsobilosti k práci je zejména posuzování zdravotní způsobilosti zaměstnanců nebo osob ucházejících se o zaměstnání, e) zdravotního stavu v souvislosti s nemocí z povolání nebo ohrožením nemocí z povolání (dále jen „nemoc z povolání“), f) zdravotního stavu pro účely nemocenského pojištění a pro potřeby úřadu práce, g) zdravotního stavu pacienta pro jiné účely. § 42 (1) Lékařský posudek o zdravotní způsobilosti nebo o zdravotním stavu (dále jen „lékařský posudek“) vydává poskytovatel na žádost pacienta, který je posuzovanou osobou, nebo jiné k tomu oprávněné osoby po posouzení zdravotní způsobilosti, popřípadě zdravotního stavu posuzované osoby, posuzujícím lékařemposuzujícím lékařem, a to na základě zhodnocení a) výsledků lékařské prohlídky a dalších potřebných odborných vyšetření (dále jen „lékařská prohlídka“), b) výpisu ze zdravotnické dokumentace vedené o posuzované osobě jejím registrujícím poskytovatelem v oboru všeobecné praktické lékařství nebo v oboru praktické lékařství pro děti a dorost (dále jen „registrující poskytovatel“), je-li posuzovaná osoba u takového poskytovatele registrována, nebo jde-li o posuzovanou osobu, o jejímž zdravotním stavu je vedena zdravotnická dokumentace na území jiného státu, též na základě výpisu z této dokumentace, ke kterému je přiložen úředně ověřený překlad do českého jazyka; úředně ověřený překlad se nepředkládá k výpisu ze zdravotnické dokumentace vedené ve slovenském jazyce, c) zdravotní náročnosti pro výkon práce, povolání, vzdělávání, sportu, tělesné výchovy nebo jiné činnosti (dále jen „činnost“), pro které je osoba posuzována, a podmínek, za kterých je činnost vykonávána, nebo nároků činnosti na zdraví posuzované osoby. (2) Lékařský posudek vydává, pokud tento zákon nebo jiný právní předpis nestanoví jinak, a) registrující poskytovatel posuzované osoby, nebo b) poskytovatel v oboru všeobecné praktické lékařství nebo praktické lékařství pro děti a dorost, nemá-li posuzovaná osoba registrujícího poskytovatele; tato skutečnost se zaznamená do zdravotnické dokumentace vedené posuzujícím lékařemposuzujícím lékařem o posuzované osobě; záznam podepíše posuzující lékařposuzující lékař a posuzovaná osoba. Posuzujícím lékařemPosuzujícím lékařem je lékař se specializovanou způsobilostí v oboru všeobecné praktické lékařství nebo v oboru praktické lékařství pro děti a dorost, pokud tento zákon nebo jiný právní předpis nestanoví jinak. (3) Jestliže posuzovaná osoba nemá registrujícího poskytovatele, použije se při posouzení zdravotní způsobilosti, popřípadě zdravotního stavu posuzované osoby odstavec 1 písm. a) a c). § 42a (1) Výpis ze zdravotnické dokumentace podle § 42 odst. 1 písm. b) lze pro posouzení zdravotního stavu nebo zdravotní způsobilosti posuzované osoby pro stejný účel nahradit potvrzením o tom, že nebyla od posledního vydání výpisu ze zdravotnické dokumentace zjištěna změna zdravotního stavu (dále jen „potvrzení o nezměněném zdravotním stavu“), pokud a) o výpis požádá stejný poskytovatel, který již dříve vydal lékařský posudek, a b) nedojde od dříve vydaného výpisu ze zdravotnické dokumentace ke změně zdravotního stavu nebo zdravotní způsobilosti posuzované osoby. (2) Registrující poskytovatel výpis, popřípadě potvrzení o nezměněném zdravotním stavu, vydá nejdéle do 10 pracovních dnů ode dne obdržení žádosti. Výpis nebo potvrzení lze použít pro posouzení zdravotního stavu nebo zdravotní způsobilosti posuzované osoby v době nejdéle 90 dnů ode dne jeho vydání registrujícím poskytovatelem. (3) Výpis ze zdravotnické dokumentace podle § 42 odst. 1 písm. b), popřípadě potvrzení o nezměněném zdravotním stavu, není třeba požadovat, pokud to s ohledem na důvody posouzení zdravotního stavu nebo zdravotní způsobilosti posuzované osoby nebo jiné předložené podklady není nezbytné. Důvody, kdy není třeba požadovat výpis ze zdravotnické dokumentace, popřípadě potvrzení o nezměněném zdravotním stavu, stanoví prováděcí právní předpis podle § 60. (4) Výpis ze zdravotnické dokumentace, popřípadě potvrzení o nezměněném zdravotním stavu, si může posuzující lékařposuzující lékař vyžádat prostřednictvím posuzované osoby. § 43 (1) Lékařský posudek musí být vydán, nestanoví-li tento zákon nebo jiný právní předpis jinak, nejdéle a) do 10 pracovních dnů ode dne obdržení nebo ústního podání žádosti podle § 42 odst. 1, b) do 45 pracovních dnů ode dne obdržení nebo ústního podání žádosti podle § 42 odst. 1, jde-li o lékařský posudek o nemoci z povolání, nebo c) do 45 pracovních dnů ode dne obdržení nebo ústního podání žádosti podle § 42 odst. 1, jde-li o lékařský posudek pro účely pracovněprávních vztahů a je-li nutné, aby posuzující lékařposuzující lékař posoudil, zda dlouhodobé pozbytí zdravotní způsobilosti k práci bylo způsobeno pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, přičemž účelem posudku není posouzení zdravotní způsobilosti k práci. Lhůty uvedené v písmenech a) až c) do obdržení posledního potřebného podkladu pro posouzení zdravotní způsobilosti nebo zdravotního stavu podle § 42 odst. 1 neběží. Písemná žádost uvedená v písmenech a) až c) nebo záznam o jejím ústním podání je součástí zdravotnické dokumentace vedené o posuzované osobě. Záznam podepíše posuzující lékařposuzující lékař a osoba, která ústní žádost podala. (2) Pro účely posouzení dalšího trvání zdravotní způsobilosti lze lékařskou prohlídku posuzované osoby provést nejdříve 90 dnů před koncem platnosti dosavadního lékařského posudku, jehož časová platnost se nemění, pokud posuzující lékařposuzující lékař nezjistí změnu zdravotního stavu vedoucí k vydání lékařského posudku se závěrem podle § 44 odst. 4 písm. a). Jde-li o pravidelně se opakující lékařské prohlídky, lhůty k jejich provedení stanovené prováděcím právním předpisem podle § 52 nebo 60 nebo jiným právním předpisem, a platnost lékařského posudku se provedením lékařské prohlídky podle věty první nemění, nezjistí-li posuzující lékařposuzující lékař změnu zdravotního stavu vedoucí k vydání lékařského posudku se závěrem podle § 44 odst. 4 písm. a). Tím není dotčena možnost provedení lékařské prohlídky při změně zdravotní způsobilosti nebo zdravotního stavu nebo podezření na tyto změny. (3) Lékařský posudek musí mít náležitosti stanovené právním předpisem upravujícím zdravotnickou dokumentaci23) a podle účelu jeho vydání též náležitosti stanovené prováděcím právním předpisem podle § 52, 60 nebo 65, popřípadě jinými právními předpisy. Ze závěru lékařského posudku musí být zřejmé, zda je posuzovaná osoba pro účel, pro který je posuzována, zdravotně způsobilá, zdravotně nezpůsobilá nebo zdravotně způsobilá s podmínkou, případně pozbyla dlouhodobě zdravotní způsobilost, anebo zda její zdravotní stav splňuje předpoklady nebo požadavky, ke kterým byla posuzována. Součástí lékařského posudku musí být poučení o možnosti podat podle § 46 odst. 1 návrh na jeho přezkoumání poskytovateli, který posudek vydal, a poučení o možnosti vzdání se práva na přezkoumání lékařského posudku podle § 46 odst. 1. V poučení se dále uvede, v jaké lhůtě je možno návrh na přezkoumání podat, od kterého dne se tato lhůta počítá a zda má nebo nemá návrh na přezkoumání podle tohoto zákona nebo jiných právních předpisů odkladný účinek. (4) Jde-li o lékařský posudek o zdravotní způsobilosti k práci, lze posudkový závěr, že je posuzovaná osoba zdravotně nezpůsobilá, uvést v lékařském posudku pouze v případě vstupní lékařské prohlídky; v ostatních případech se uvede závěr, že posuzovaná osoba pozbyla dlouhodobě zdravotní způsobilost vykonávat dosavadní práci. Dlouhodobým pozbytím zdravotní způsobilosti vykonávat dosavadní práciDlouhodobým pozbytím zdravotní způsobilosti vykonávat dosavadní práci se rozumí stabilizovaný zdravotní stav, který omezuje tělesné, smyslové nebo duševní schopnosti zaměstnance významné pro jeho schopnost vykonávat dosavadní práci, pokud tento zdravotní stav trvá déle než 180 dnů nebo lze předpokládat, že tento zdravotní stav bude trvat déle než 180 dnů, a výkon této práce by vážně ohrozil jeho zdraví. Tím není dotčeno vymezení dlouhodobého pozbytí způsobilosti vykonávat dosavadní službu podle zákona o státní službě. (5) Je-li lékařský posudek vydáván pro účely pracovněprávních vztahů, avšak nikoliv za účelem posouzení zdravotní způsobilosti k práci, ale pro určení, zda je onemocnění způsobené pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, v posudkovém závěru o dlouhodobém pozbytí zdravotní způsobilosti se uvede, zda posuzovaná osoba smí, nebo nesmí nadále konat dosavadní práci pro pracovní úraz nebo nemoc z povolání. Tento posudkový závěr může být uveden již v lékařském posudku podle odstavce 4, je-li v době jeho vydání zřejmé, že důvodem dlouhodobého pozbytí zdravotní způsobilosti konat dosavadní práci je pracovní úraz nebo nemoc z povolání. (6) Stejnopis lékařského posudku je součástí zdravotnické dokumentace vedené o posuzované osobě. Posouzení zdravotní způsobilosti nebo zdravotního stavu pro potřeby vydání lékařského posudku hradí ten, kdo o něj žádá, pokud z tohoto zákona nebo jiného právního předpisu nevyplývá jinak. V písemném vyhotovení lékařského posudku lze provádět opravy zřejmých nesprávností, které nemají vliv na jeho závěr podle odstavce 3, 4 nebo 5. Opravy provede poskytovatel z podnětu osoby uvedené v § 44 odst. 1 nebo z vlastního podnětu. O opravě posudku uvědomí osobu uvedenou v § 44 odst. 1. (7) Lékařský posudek se nevydá, jestliže se posuzovaná osoba odmítne podrobit lékařské prohlídce nebo vyšetření, které je její součástí; posuzující lékař tuto skutečnost zaznamená do zdravotnické dokumentace vedené o této osobě. (8) Jestliže nebyl lékařský posudek vydán z důvodu uvedeného v odstavci 7 nebo jestliže se posuzovaná osoba nepodrobila lékařské prohlídce za účelem dalšího posouzení zdravotní způsobilosti nebo zdravotního stavu ve stanoveném termínu bez uvedení vážného důvodu, hledí se na ni pro činnost, pro kterou měla být zdravotně posouzena, jako na zdravotně nezpůsobilou, nebo jako na osobu, která pozbyla dlouhodobě zdravotní způsobilost vykonávat dosavadní práci, anebo jako na osobu, jejíž zdravotní stav nesplňuje předpoklady nebo požadavky, ke kterým byl posuzován. V případě, kdy jde o pravidelně se opakující lékařskou prohlídku a posuzovaná osoba se jí nepodrobila, hledí se na ni jako na osobu zdravotně nezpůsobilou podle věty první ode dne, kdy končí platnost předchozího lékařského posudku. (9) Jestliže o lékařský posudek za účelem posouzení zdravotní způsobilosti nebo zdravotního stavu požádala k tomu oprávněná osoba a na posuzovanou osobu se podle odstavce 7 hledí jako na zdravotně nezpůsobilou, nebo jako na osobu, která pozbyla dlouhodobě zdravotní způsobilost vykonávat dosavadní práci, anebo jako na osobu, jejíž zdravotní stav nesplňuje předpoklady nebo požadavky, ke kterým byla posuzována, poskytovatel tuto skutečnost písemně sdělí oprávněné osobě. § 44 (1) Poskytovatel, který lékařský posudek vydal, zajistí neprodleně jeho prokazatelné předání a) posuzované osobě a b) osobě, která o posouzení zdravotní způsobilosti posuzované osoby za účelem vydání posudku oprávněně požádala, není-li posuzovanou osobou. (2) Prokazatelným předáním lékařského posudku podle odstavce 1 se rozumí jeho převzetí a) osobou uvedenou v odstavci 1 stvrzené podpisem této osoby, s uvedením data převzetí, a jde-li o osobu uvedenou v odstavci 1 písm. b) nebo pověřenou osobu této osoby, uvede se též číslo občanského průkazu nebo jiného dokladu totožnosti a důvod vydání posudku; potvrzení o převzetí lékařského posudku je součástí zdravotnické dokumentace vedené o posuzované osobě, b) na základě doručení provozovatelem poštovních služeb; doručení musí být doloženo doručenkou, nebo c) na základě elektronického doručení podepsaného způsobem, se kterým jiný právní předpis spojuje při právním jednání vůči státu v souvislosti s výkonem jeho působnosti účinky vlastnoručního podpisu22), do schránky uvedené posuzovanou osobou a osobou, která o posouzení zdravotní způsobilosti požádala. Lékařský posudek se též považuje za prokazatelně předaný, jestliže osoba oprávněná k převzetí posudku odmítne posudek převzít nebo jeho převzetí stvrdit podpisem; tuto skutečnost zaznamená posuzující lékařposuzující lékař do zdravotnické dokumentace vedené o posuzované osobě; záznam podepíše posuzující lékařposuzující lékař a další zdravotnický pracovník přítomný převzetí posudku. V případě odmítnutí převzetí lékařského posudku doručovaného prostřednictvím provozovatele poštovní služby se použije obdobně ustanovení § 9 odst. 4. (3) Osobě, která není osobou uvedenou v odstavci 1 písm. b) a které uplatněním lékařského posudku vznikají práva nebo povinnosti, předává lékařský posudek posuzovaná osoba, pokud tento zákon nebo jiný právní předpis nestanoví jinak. (4) Právní účinky lékařského posudku a) se závěrem o zdravotní nezpůsobilosti, dlouhodobém pozbytí zdravotní způsobilosti posuzované osoby nebo zdravotní způsobilosti s podmínkou, která je stanovena poprvé, nastávají pro osobu, které byl předán, dnem jeho prokazatelného předání, b) se závěrem o zdravotní způsobilosti posuzované osoby nebo zdravotní způsobilosti s podmínkou, která je v lékařském posudku vydaném pro stejný účel uvedena opakovaně a spočívá v užívání určitého kompenzačně upraveného zařízení nebo zdravotnického prostředku, nastávají pro osobu, které byl předán, dnem, kdy končí platnost předcházejícího posudku, nejdříve však dnem uplynutí lhůty pro podání návrhu na jeho přezkoumání nebo dnem prokazatelného doručení rozhodnutí o potvrzení posudku správním úřadem, který poskytovateli udělil oprávnění k poskytování zdravotních služeb, c) o zdravotním stavu nastávají pro osobu, které byl předán, dnem uplynutí lhůty pro podání návrhu na jeho přezkoumání nebo dnem prokazatelného doručení rozhodnutí o potvrzení posudku správním úřadem, který poskytovateli udělil oprávnění k poskytování zdravotních služeb. V případě, kdy se oprávněná osoba vzdá podle § 46 odst. 1 práva na přezkoumání lékařského posudku se závěrem podle písmene b) nebo c), nastávají právní účinky tohoto posudku prvním pracovním dnem následujícím po dni, kdy tak učinila poslední z nich. (5) Lékařský posudek lze uplatnit pro účely, pro které byl vydán, do 90 dnů ode dne jeho vydání, není-li v něm nebo jiném právním předpise stanovena kratší lhůta. Jestliže správní úřad, který poskytovateli udělil oprávnění k poskytování zdravotních služeb, napadený lékařský posudek podle § 47 odst. 2 písm. a) potvrdí, může tento posudek k tomu oprávněná osoba použít pro účely, pro které byl vydán, do 10 pracovních dnů ode dne prokazatelného doručení potvrzeného posudku. Věty první a druhá se nepoužijí, jde-li o posudek o zdravotní způsobilosti posuzované osoby pro účast na škole v přírodě nebo na zotavovací akci podle zákona o ochraně veřejného zdraví. (6) Lékařský posudek pozbývá platnost a) uplynutím doby, na kterou byl vydán, b) je-li vydán v rámci pravidelně se opakujících lékařských prohlídek prováděných za účelem nového posouzení zdravotní způsobilosti posuzované osoby ve lhůtách stanovených prováděcím právním předpisem podle § 52 nebo 60, popřípadě jiným právním předpisem, dnem, kdy měla být podle těchto právních předpisů tato prohlídka provedena; to neplatí, jde-li o lékařský posudek vydaný podle § 43 odst. 2, c) dnem, kterým nastaly právní účinky lékařského posudku vydaného pro stejný účel, pokud z tohoto zákona nebo jiných právních předpisů nevyplývá jinak, d) ukončením pracovněprávního vztahu, jde-li o posudek podle § 41 písm. d), pokud dále není stanoveno jinak. (7) Lékařský posudek ukončením pracovněprávního vztahu nepozbývá podle odstavce 6 písm. d) platnosti, je-li a) posuzovanou osobou nejdéle do 3 měsíců ode dne ukončení pracovněprávního vztahu uzavřen nový pracovněprávní vztah se stejným zaměstnavatelem, a to se stejným výkonem práce a za stejných pracovních podmínek, nebo b) dosavadním zaměstnancem agentury práce uzavřen pracovněprávní vztah se zaměstnavatelem, ke kterému byl dříve přidělen jako k uživateli, a to se stejným výkonem práce a za stejných pracovních podmínek, ke kterým byl posouzen poskytovatelem pracovnělékařských služeb uživatele nebo poskytovatelem podle § 54 odst. 2 písm. b), pokud nedošlo ke změně jeho zdravotního stavu; zaměstnavatel může požadovat před uzavřením pracovněprávního vztahu provedení vstupní lékařské prohlídky. (8) Jestliže je lékařský posudek neplatný, považuje se posuzovaná osoba pro účel, pro který měla být zdravotně posouzena, za zdravotně nezpůsobilou nebo za osobu, jejíž zdravotní stav nesplňuje předpoklady nebo požadavky, ke kterým byl posuzován. § 45 (1) Posuzující lékařPosuzující lékař, který zjistí, že posuzovaná osoba není nadále zdravotně způsobilá k výkonu činnosti nebo k výkonu činnosti s podmínkou, anebo že její zdravotní stav nesplňuje předpoklady nebo požadavky, ke kterým byla posuzována, oznámí tuto skutečnost posuzované osobě a bezodkladně též osobě, které uplatněním lékařského posudku vznikají práva nebo povinnosti, je-li mu tato osoba známa. Posuzovaná osoba se pro tuto činnost považuje za zdravotně nezpůsobilou, popřípadě zdravotně způsobilou s podmínkou, nebo za osobu, jejíž zdravotní stav nesplňuje předpoklady nebo požadavky, ke kterým byla posuzována, a to do doby, než nastanou právní účinky nového lékařského posudku. (2) Ošetřující lékař, který má důvodné podezření, že změnou zdravotního stavu pacienta došlo ke změně zdravotní způsobilosti k činnosti nebo k výkonu činnosti s podmínkou, anebo že pacientův zdravotní stav nesplňuje předpoklady nebo požadavky, ke kterým byl posuzován, je povinen o této skutečnosti informovat pacienta a poskytovatele příslušného k vydání lékařského posudku, je-li mu poskytovatel znám nebo jestliže mu jeho adresu pacient sdělil. Součástí informace jsou údaje o zdravotním stavu pacienta, které vedly k podezření, že došlo ke změně zdravotní způsobilosti nebo zdravotního stavu. Nezná-li ošetřující lékař poskytovatele příslušného k vydání lékařského posudku, je povinen oznámit své důvodné podezření též osobě, které uplatněním lékařského posudku vznikají práva nebo povinnosti, je-li mu tato osoba známa nebo jestliže mu její adresu pacient sdělil. (3) Za účelem zjištění zdravotní způsobilosti nebo zdravotního stavu a vydání lékařského posudku na základě informace podle odstavce 2 je posuzovaná osoba povinna dostavit se na vyzvání poskytovatele příslušného k vydání lékařského posudku nebo jiné k tomu oprávněné osoby v určeném termínu k lékařské prohlídce. § 46 (1) Má-li posuzovaná osoba nebo osoba, které uplatněním lékařského posudku vznikají práva nebo povinnosti, za to, že lékařský posudek je nesprávný, může do 10 pracovních dnů ode dne jeho prokazatelného předání podat návrh na jeho přezkoumání poskytovateli, který posudek vydal. Osoba, které uplatněním posudku vznikají práva nebo povinnosti a které byl posudek předán posuzovanou osobou, může návrh na přezkoumání lékařského posudku podat do 10 pracovních dnů ode dne jeho předání, a to poskytovateli uvedenému ve větě první. Práva na přezkoumání lékařského posudku se lze vzdát. Písemné prohlášení o vzdání se práva na přezkoumání lékařského posudku nebo záznam o ústním sdělení o vzdání se práva na přezkoumání lékařského posudku je součástí zdravotnické dokumentace; záznam stvrdí svým podpisem osoba, která se práva na přezkoumání lékařského posudku vzdala, a zdravotnický pracovník, který tento záznam provedl. (2) Jestliže byl návrh na přezkoumání lékařského posudku podán po uplynutí lhůty podle odstavce 1, poskytovatel návrh odloží. Tuto skutečnost písemně sdělí osobě, která návrh na přezkoumání lékařského posudku podala, a osobě, které uplatněním lékařského posudku vznikají práva nebo povinnosti, pokud je mu známa, a posuzované osobě, nejde-li o osoby, které návrh podaly. Při prokázání závažných důvodů, které posuzované osobě nebo jiné osobě oprávněné k podání návrhu na přezkoumání objektivně bránily v podání návrhu ve stanovené lhůtě, poskytovatel zmeškání lhůty pro podání návrhu promine. Požádat o prominutí zmeškání lhůty pro podání návrhu na přezkoumání lze do 10 pracovních dnů ode dne, kdy pominul důvod, který bránil osobě uvedené ve větě druhé toto právní jednání učinit. K žádosti o prominutí lhůty se připojí návrh na přezkoumání, jinak se jí poskytovatel nezabývá. Zmeškání lhůty nelze prominout, jestliže ode dne, kdy měl být podán návrh na přezkoumání, uplynulo 60 dnů. Prominutím zmeškání lhůty nejsou dotčeny lhůty stanovené pro uplatnění lékařského posudku. Poskytovatel odložení návrhu na přezkoumání lékařského posudku anebo prominutí lhůty k podání návrhu na přezkoumání nebo neprominutí této lhůty včetně důvodů bezodkladně písemně sdělí osobě, která návrh na přezkoumání lékařského posudku podala, a dále osobě, které uplatněním lékařského posudku vznikají práva nebo povinnosti, pokud je mu známa, a posuzované osobě, nejde-li o osoby, které návrh podaly. (3) Návrh na přezkoumání lékařského posudku nemá odkladný účinek, jestliže z jeho závěru vyplývá, že posuzovaná osoba je pro účel, pro nějž byla posuzována, zdravotně nezpůsobilá, zdravotně způsobilá s podmínkou nebo pozbyla dlouhodobě zdravotní způsobilost, nejde-li o podmínku, která je v lékařském posudku vydaném pro stejný účel uvedena opakovaně a spočívá v užívání určitého kompenzačně upraveného zařízení nebo zdravotnického prostředku. (4) Vyhoví-li poskytovatel návrhu na přezkoumání v plném rozsahu, napadený lékařský posudek bezodkladně zruší a na základě zjištěných skutečností, popřípadě nového posouzení zdravotní způsobilosti, vydá posudek nový, a to ve lhůtách podle § 43 odst. 1 s tím, že lhůta počíná běžet dnem, kdy byl návrh na přezkoumání podán. Doklad o zrušení posudku je součástí zdravotnické dokumentace vedené o pacientovi. (5) Pokud poskytovatel návrhu na přezkoumání lékařského posudku nevyhoví v plném rozsahu, postoupí spis s tímto návrhem, včetně příslušné části zdravotnické dokumentace nebo její kopie, a dalších podkladů potřebných pro přezkoumání lékařského posudku a svého stanoviska, příslušnému správnímu orgánu a) do 10 pracovních dnů, jde-li o lékařský posudek o zdravotní způsobilosti, b) do 45 pracovních dnů, jde-li o lékařský posudek o 1. nemoci z povolání, nebo 2. podle § 43 odst. 1 písm. c), c) do 30 pracovních dnů, jde-li o lékařský posudek v ostatních případech, ode dne doručení návrhu na přezkoumání. Jestliže je třeba provést došetření zdravotního stavu posuzované osoby nebo ověřit podmínky vzniku nemoci z povolání, lze lhůty podle písmene b) nebo c) prodloužit o dalších 30 pracovních dnů. (6) Návrh na přezkoumání nového lékařského posudku vydaného podle odstavce 4, který podala k tomu oprávněná osoba, postoupí poskytovatel společně se spisem příslušnému správnímu orgánu, a to ve lhůtách stanovených v odstavci 5. (7) Poskytovatel bezodkladně písemně oznámí skutečnost, že mu byl návrh na přezkoumání lékařského posudku podán, osobě, které uplatněním lékařského posudku vznikají práva nebo povinnosti, pokud je mu známa, a posuzované osobě, nejde-li o osoby, které návrh podaly. Obdobně postupuje, vyhoví-li návrhu na přezkoumání lékařského posudku v plném rozsahu nebo postoupí-li návrh na přezkoumání příslušnému správnímu orgánu. Pokud poskytovatel vyhoví návrhu na přezkoumání posudku v plném rozsahu, uvede ve sdělení podle věty první skutečnosti, které ho k tomu vedly. § 47 (1) Příslušný správní orgán při přezkoumání lékařského posudku vychází z podkladů předaných poskytovatelem a zjišťuje, zda a) bylo posouzení zdravotní způsobilosti nebo zdravotního stavu posuzované osoby provedeno a lékařský posudek vydán k tomu oprávněným poskytovatelem a vypracován posuzujícím lékařemposuzujícím lékařem s příslušnou specializovanou způsobilostí, b) byly provedeny lékařské prohlídky, které stanoví právní předpisy nebo které indikoval posuzující lékařposuzující lékař, c) byl zdravotní stav posuzované osoby pro účely zdravotního posouzení zjištěn úplně v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem podle § 52, 60 nebo 65 nebo jinými právními předpisy24), d) při ověření podmínek vzniku nemoci z povolání bylo postupováno v souladu s jinými právními předpisy25) a e) závěr o posouzení zdravotní způsobilosti nebo zdravotního stavu odpovídá zdravotnímu stavu posuzované osoby aktuálně zjištěnému v době vydání lékařského posudku. (2) Příslušný správní orgán do 30 pracovních dnů ode dne doručení spisu s návrhem na přezkoumání lékařského posudku a) tento návrh zamítne a napadený lékařský posudek potvrdí, nebo b) napadený lékařský posudek zruší a vrátí věc poskytovateli k vydání nového lékařského posudku, nebo c) napadený lékařský posudek zruší. Lhůtu podle věty první může správní orgán ve zvlášť odůvodněných případech prodloužit o dalších 15 pracovních dnů. (3) Příslušný správní orgán může v rozsahu potřebném pro přezkoumání lékařského posudku podle odstavce 1 a) vyzvat poskytovatele k doplnění jím předaných podkladů, včetně smlouvy uzavřené podle § 54 odst. 2 písm. a) a § 57a, a zároveň určit lhůtu, v níž je poskytovatel povinen podklady předložit; poskytovatel je povinen poskytnout potřebnou součinnost, b) požadovat odborné stanovisko od odborně způsobilých osob podle jiného právního předpisu, je-li to nezbytné pro správné posouzení postupu při vydávání lékařského posudku ke zdravotní způsobilosti nebo zdravotního stavu posuzované osoby; v těchto případech se běh lhůty podle odstavce 2 přeruší. (4) Proti rozhodnutí správního orgánu vydanému podle odstavce 2 se nelze odvolat. Pokud tento zákon nestanoví jinak, vztahují se na postupy podle odstavce 2 ustanovení správního řádu. (5) Jestliže příslušný správní orgán potvrdí lékařský posudek, lze provést nové posouzení zdravotní způsobilosti nebo zdravotního stavu posuzované osoby pouze v tom případě, jestliže je z lékařské prohlídky zřejmé, že posouzení její zdravotní způsobilosti nebo zdravotního stavu povede pravděpodobně k jinému závěru, než je uveden v dosavadním lékařském posudku. § 48 (1) Při posuzování zdravotní způsobilosti a vydávání lékařského posudku podle § 46 a 47 se postupuje obdobně s tím, že je-li poskytovatelem a) Vězeňská službaVězeňská služba, návrh na přezkoumání lékařského posudku předá posuzující lékařposuzující lékař řediteli organizační jednotky Vězeňské službyVězeňské služby, v nichž jsou poskytovány zdravotní služby, který podle § 46 lékařský posudek přezkoumá; pokud ředitel organizační jednotky Vězeňské službyVězeňské služby návrhu na přezkoumání nevyhoví v plném rozsahu, předá ho Generálnímu ředitelství Vězeňské službyVězeňské služby, které postupuje podle § 47, b) Bezpečnostní informační služba, návrh na přezkoumání lékařského posudku podle § 46 přezkoumá posuzující lékařposuzující lékař; pokud návrhu na přezkoumání nevyhoví v plném rozsahu, předá ho řediteli Bezpečnostní informační služby, který postupuje podle § 47, c) Úřad pro zahraniční styky a informace, návrh na přezkoumání lékařského posudku podle § 46 přezkoumá posuzující lékařposuzující lékař; pokud návrhu na přezkoumání nevyhoví v plném rozsahu, předá ho řediteli Úřadu pro zahraniční styky a informace, který postupuje podle § 47, d) Generální ředitelství cel, návrh na přezkoumání lékařského posudku podle § 46 přezkoumá posuzující lékařposuzující lékař; pokud návrhu na přezkoumání nevyhoví v plném rozsahu, předá ho generálnímu řediteli Generálního ředitelství cel, který postupuje podle § 47, e) Ministerstvo vnitra, návrh na přezkoumání lékařského posudku předá posuzující lékařposuzující lékař určenému zdravotnickému pracovníkovi ve zdravotnickém zařízení v oboru působnosti Ministerstva vnitra, popřípadě organizační složky státu jím zřízené, v nichž jsou poskytovány zdravotní služby, který podle § 46 lékařský posudek přezkoumá; pokud určený zdravotnický pracovník návrhu na přezkoumání nevyhoví v plném rozsahu, předá ho Ministerstvu vnitra, které postupuje podle § 47, f) Ministerstvo obrany, návrh na přezkoumání lékařského posudku předá posuzující lékařposuzující lékař řediteli nebo vedoucímu zdravotnickému pracovníkovi poskytovatele zdravotních služeb v působnosti Ministerstva obrany, který podle § 46 lékařský posudek přezkoumá; pokud návrhu na přezkoumání nevyhoví v plném rozsahu, předá ho Ministerstvu obrany, které postupuje podle § 47. (2) Jde-li o přezkoumání lékařského posudku o zdravotní způsobilosti leteckého personálu, postupuje se podle zákona o civilním letectví. Společná ustanovení pro posudkovou péči a lékařské posudky § 49 (1) Při posuzování zdravotního stavu pro účely nemocenského pojištění se použijí ustanovení § 41 až 48 obdobně s tím, že a) dokladem o prokazatelném předání rozhodnutí ve věcech dočasné pracovní neschopnostidočasné pracovní neschopnosti posuzované osobě a ve věcech potřeby ošetřování a péče nebo potřeby dlouhodobé péče osobě, která o posouzení zdravotního stavu požádala, je záznam ve zdravotnické dokumentaci, který posuzovaná osoba podepíše, nebo v případě zaslání prostřednictvím držitele poštovní licence vyznačení doručení na doručence; v případě využití elektronické komunikace je dokladem o odeslání rozhodnutí ve věcech dočasné pracovní neschopnostidočasné pracovní neschopnosti posuzované osobě rovněž doklad o odeslání prostřednictvím datové schránky nebo záznam uložený v počítači v elektronické formě ve formátech stanovených právním předpisem s funkcí ověřování autenticity uložených dat a časovým razítkem získaným prostřednictvím státem uznané autority, b) lhůta pro podání návrhu na přezkoumání podle § 46 odst. 1 činí 3 pracovní dny; tento návrh nemá odkladný účinek, c) lhůta pro postoupení návrhu na přezkoumání podle § 46 odst. 5 činí 5 pracovních dnů, d) účastníkem řízení o přezkoumání rozhodnutí je poskytovatel, který rozhodnutí vydal, a osoba, jejíž zdravotní stav je posuzován; návrh na přezkoumání rozhodnutí může podat tato osoba nebo osoba, které uplatněním rozhodnutí vznikají práva nebo povinnosti. (2) Nemůže-li se pacient s ohledem na svůj zdravotní stav podepsat nebo odmítá-li pacient záznam podle odstavce 1 písm. a) podepsat, zdravotnický pracovník tuto skutečnost zaznamená do zdravotnické dokumentace a zároveň uvede důvody, které pacientovi brání v podepsání; záznam podepíše zdravotnický pracovník a svědek. (3) Právní úprava posuzování zdravotního stavu pro účely důchodového pojištění, nemocenského pojištění, státní sociální podpory, pomoci v hmotné nouzi a dávek pro osoby se zdravotním postižením není ustanoveními tohoto zákona dotčena. (4) Ustanovení o povinnosti zachovávat mlčenlivost podle jiného právního předpisu se ve věcech posudkové péče a lékařských posudků použijí tak, aby nebyla zkrácena procesní práva posuzované osoby a osob, kterým jeho uplatněním vznikají práva a povinnosti. Tím nejsou dotčeny jiné právní předpisy, které stanoví povinnost sdělovat určité skutečnosti, popřípadě povinnost zachovávat o určitých skutečnostech mlčenlivost. § 50 Při rozhodování orgánu nemocenského pojištění o zdravotním stavu pro účely nemocenského pojištění podle jiného právního předpisu8) se ustanovení § 41 až 48 nepoužijí. § 51 Posuzování zdravotní způsobilosti ke vzdělávání, k tělesné výchově a sportu (1) Zdravotní způsobilost ke vzdělávání posuzuje a lékařský posudek o zdravotní způsobilosti vydává registrující poskytovatel. Posuzujícím lékařemPosuzujícím lékařem je lékař se specializovanou způsobilostí v oboru praktický lékař pro děti a dorost nebo v oboru všeobecné praktické lékařství, pokud tento zákon nebo jiný právní předpis nestanoví jinak. V případě uchazečů o vzdělávání ve školách a školských zařízeních zřizovaných Ministerstvem obrany zdravotní způsobilost ke vzdělávání posuzuje a lékařský posudek o zdravotní způsobilosti vydává poskytovatel zdravotních služeb, kterému Ministerstvo obrany udělilo oprávnění k poskytování zdravotních služeb ve zdravotnických zařízeních jím zřízených; posuzujícím lékařemposuzujícím lékařem je lékař se specializovanou způsobilostí v oboru všeobecné praktické lékařství. (2) Jestliže se praktické vyučování nebo praktická příprava uskutečňuje a) na pracovištích právnických nebo fyzických osob, vydává lékařský posudek o zdravotní způsobilosti osoby připravující se na povolání před jejím prvním zařazením na praktické vyučování nebo praktickou přípravu a v jejich průběhu poskytovatel pracovnělékařských služeb této osoby, b) na pracovišti fyzické osoby, která je samostatně výdělečně činná, vydává lékařský posudek o zdravotní způsobilosti osoby připravující se na povolání před jejím prvním zařazením na praktické vyučování nebo praktickou přípravu a v jejich průběhu registrující poskytovatel této osoby, a pokud tato osoba nemá registrujícího poskytovatele, poskytovatel pracovnělékařských služeb školy, c) pouze ve škole nebo školském zařízení, vydává lékařský posudek o zdravotní způsobilosti osoby připravující se na povolání před jejím prvním zařazením na praktické vyučování nebo praktickou přípravu a v jejich průběhu registrující poskytovatel této osoby, a pokud tato osoba registrujícího poskytovatele nemá, poskytovatel pracovnělékařských služeb školy, d) na pracovištích osob uvedených v písmenu a) nebo b) a ve škole nebo školském zařízení, vydává lékařský posudek o zdravotní způsobilosti osoby připravující se na povolání před jejím prvním zařazením na praktické vyučování nebo praktickou přípravu a v jejich průběhu, zahajuje-li se praktické vyučování nebo praktická příprava 1. ve škole, poskytovatel uvedený v písmenu c), 2. na pracovištích fyzických nebo právnických osob, poskytovatel uvedený v písmenu a) nebo b). Posuzujícím lékařemPosuzujícím lékařem podle písmene a) je lékař se specializovanou způsobilostí v oboru všeobecné praktické lékařství nebo se specializovanou nebo zvláštní odbornou způsobilostí v oboru pracovní lékařství, posuzujícím lékařemposuzujícím lékařem podle písmen b) až d) je lékař se specializovanou způsobilostí v oboru všeobecné praktické lékařství, v oboru praktické lékařství pro děti a dorost nebo se specializovanou nebo zvláštní odbornou způsobilostí v oboru pracovní lékařství. (3) Posouzení zdravotní způsobilosti osoby připravující se na výkon povolání před jejím zařazením na praktické vyučování nebo praktickou přípravu se neprovede, a) je-li v rámci praktické přípravy nebo praktického vyučování vykonávána činnost za podmínek obdobných výkonu práce zařazené do kategorie první a není-li součástí této práce činnost, pro jejíž výkon jsou podmínky zdravotní způsobilosti stanoveny jiným právním předpisem21), b) jestliže tato příprava nebo vyučování začíná v době kratší než 12 kalendářních měsíců ode dne vydání lékařského posudku podle odstavce 1 a pokud nedošlo během této doby ke změně zdravotního stavu; posouzení zdravotní způsobilosti se v tomto případě provede nejdéle do 12 kalendářních měsíců ode dne zařazení osoby na praktické vyučování nebo praktickou přípravu, nebo c) jestliže jiný právní předpis upravující soustavu oborů vzdělání ve středním a vyšším odborném vzdělávání nestanoví podmínky zdravotní způsobilosti ke vzdělávání. (4) Lékařský posudek o zdravotní způsobilosti a) k tělesné výchově v rámci vzdělávacích programů pro uvolnění z vyučování v předmětu tělesná výchova na dobu nejméně celého jednoho pololetí školního roku vydává registrující poskytovatel, b) k organizovanému a neorganizovanému sportu a pohybové rekreaci určené širokým vrstvám obyvatelstva9), přípravě na výkonnostní sportvýkonnostní sport a výkonnostnímu sportuvýkonnostnímu sportu vydává registrující poskytovatel nebo poskytovatel v oboru tělovýchovné lékařství; výkonnostním sportemvýkonnostním sportem se pro účely tohoto zákona rozumí sportovní činnost, jejímž hlavním cílem je pravidelná a systematická účast sportovce v organizovaných sportovních soutěžích, c) k vrcholovému sportuvrcholovému sportu vydává poskytovatel v oboru tělovýchovné lékařství; vrcholovým sportemvrcholovým sportem pro účely tohoto zákona se rozumí oblast sportu, která zahrnuje státní sportovní reprezentaci včetně přípravy talentovaných sportovců k této reprezentaci, kterými jsou členové resortních sportovních center nebo sportovních center mládeže a obdobných zařízení pro přípravu těchto sportovců, d) ke vzdělávání ve třídách základních škol zaměřených na sport a tělesnou výchovu a v průběhu výuky vydává registrující poskytovatel nebo poskytovatel v oboru tělovýchovné lékařství, ve třídách středních škol zaměřených na sport a tělesnou výchovu a v průběhu výuky vydává poskytovatel v oboru tělovýchovné lékařství, e) ke studiu ve studijním programu uskutečňovaném vysokou školou nebo její fakultou zaměřeném na sport a tělesnou výchovu a v průběhu studia vydává poskytovatel v oboru tělovýchovné lékařství. (5) V případě lékařského posudku vydaného registrujícím poskytovatelem je posuzujícím lékařemposuzujícím lékařem lékař se specializovanou způsobilostí v oboru praktické lékařství pro děti a dorost nebo všeobecné praktické lékařství. V případě lékařského posudku vydaného poskytovatelem v oboru tělovýchovné lékařství je posuzujícím lékařemposuzujícím lékařem lékař se zvláštní odbornou způsobilostí v oboru tělovýchovné lékařství. (6) Právnická osoba vykonávající činnost školy nebo školského zařízení, kde se uskutečňuje vzdělávání, jehož součástí je praktické vyučování nebo praktická příprava, hradí posuzování zdravotní způsobilosti žáků střední školy nebo studentů vyšší odborné školy, včetně lékařských prohlídek. § 52 Prováděcí právní předpis stanoví a) postupy při zajišťování lékařských prohlídek, druhy, četnost a obsah lékařských prohlídek nezbytných pro zjištění zdravotního stavu posuzované osoby a posuzování zdravotní způsobilosti včetně rozsahu odborných vyšetření, b) seznam nemocí, stavů nebo vad, které vylučují nebo omezují zdravotní způsobilost k vzdělávání nebo v průběhu vzdělávání, ke sportu, tělesné výchově nebo jiné činnosti, c) náležitosti lékařského posudku ve vztahu k posuzované činnosti, d) náležitosti žádosti o provedení lékařské prohlídky a posouzení zdravotní způsobilosti ke vzdělávání. Díl 2 Pracovnělékařské služby a posuzování zdravotní způsobilosti osoby ucházející se o zaměstnání Pracovnělékařské služby § 53 (1) Pracovnělékařské služby jsou zdravotní služby preventivní, jejichž součástí je hodnocení vlivu pracovní činnosti, pracovního prostředí a pracovních podmínek na zdraví, provádění pracovnělékařských prohlídek, které jsou preventivními prohlídkami, a hodnocení zdravotního stavu za účelem posuzování zdravotní způsobilosti k práci, poradenství zaměřené na ochranu zdraví při práci a ochranu před pracovními úrazy, nemocemi z povolání a nemocemi souvisejícími s prací, školení v poskytování první pomoci a pravidelný dohled na pracovištích a nad výkonem práce. (2) Pracovnělékařské služby pro zaměstnance a osoby ucházející se o zaměstnání zajišťuje zaměstnavatel za podmínek stanovených tímto zákonem a jinými právními předpisy. § 54 (1) Poskytovatelem pracovnělékařských služeb je a) poskytovatel v oboru všeobecné praktické lékařství, nebo b) poskytovatel v oboru pracovní lékařství. (2) Zaměstnavatel pro výkon práce na svých pracovištích, pokud dále není stanoveno jinak, a) je povinen, jde-li o práce, které jsou zařazené podle zákona o ochraně veřejného zdraví10) do kategorie první, druhé, druhé rizikové, třetí nebo čtvrté anebo je součástí práce činnost, pro jejíž výkon jsou podmínky stanoveny jinými právními předpisy, uzavřít písemnou smlouvu o poskytování pracovnělékařských služeb s poskytovatelem uvedeným v odstavci 1, b) může, jde-li o práce zařazené do kategorie první podle zákona o ochraně veřejného zdraví a není-li součástí této práce činnost, pro jejíž výkon jsou podmínky zdravotní způsobilosti stanoveny prováděcím právním předpisem podle § 60 nebo jinými právními předpisy, zajišťovat provádění pracovnělékařských prohlídek, posuzování zdravotní způsobilosti k práci a vydávání lékařských posudků o zdravotní způsobilosti k práci na základě písemné žádosti u poskytovatele, který je registrujícím poskytovatelem zaměstnance nebo osoby ucházející se o zaměstnání, pokud jiný právní předpis nestanoví jinak20); ostatní součásti pracovnělékařských služeb podle § 53 odst. 1 zaměstnavatel zajišťuje, je-li to důvodné pro ochranu zdraví zaměstnanců, prostřednictvím poskytovatele pracovnělékařských služeb, se kterým pro zajištění konkrétní služby uzavře smlouvu, c) je povinen, dojde-li ke změně zařazení práce do kategorie vyšší než kategorie první podle zákona o ochraně veřejného zdraví nebo ke změně činnosti, pro jejíž výkon jsou podmínky stanoveny prováděcím právním předpisem podle § 60 nebo jinými právními předpisy, uzavřít novou nebo doplnit dosavadní písemnou smlouvu s poskytovatelem podle odstavce 1 o ty pracovnělékařské služby, které doposud nepožadoval, a to nejpozději do 3 měsíců ode dne, kdy k této změně došlo. (3) Registrující poskytovatel zaměstnance nebo osoby ucházející se o zaměstnání, pokud jiný právní předpis nestanoví jinak20), je povinen na základě žádosti zaměstnavatele podle odstavce 2 písm. b) provést pracovnělékařskou prohlídku, posouzení zdravotní způsobilosti k práci a vydat lékařský posudek o zdravotní způsobilosti k práci; pro tuto činnost se považuje za poskytovatele pracovnělékařských služeb26). Povinnosti stanovené v § 57 se na tohoto poskytovatele pracovnělékařských služeb nevztahují, s výjimkou povinnosti podle § 57 odst. 1 písm. j). (4) Posuzování zdravotní způsobilosti a pracovnělékařské prohlídky, s výjimkou vstupní lékařské prohlídky, pro práce, které dosud nejsou zařazeny do kategorie podle zákona o ochraně veřejného zdraví, nebo pro práce, které jsou nebo budou vykonávány ve zkušebním provozu podle jiného právního předpisu, který nepřekročí 1 rok, zaměstnavatel zajišťuje u poskytovatele podle odstavce 2 písm. a), se kterým uzavřel písemnou smlouvu, nebo podle odstavce 2 písm. b), a to na základě výsledků hodnocení rizik podle jiného právního předpisu. Vstupní lékařskou prohlídku zaměstnavatel zajišťuje na základě údajů o předpokládaném pracovním zařazení osoby ucházející se o zaměstnání a dále údajů o druhu práce, režimu práce, o rizikových faktorech pracovních podmínek ve vztahu ke konkrétní práci a míře předpokládané expozice rizikovým faktorům pracovních podmínek zhodnocené zaměstnavatelem po projednání s poskytovatelem pracovnělékařských služeb. (5) Agentura práce zajišťuje pracovnělékařské služby pro své zaměstnance, které dočasně přiděluje k uživateli, se kterým uzavřela dohodu podle zákoníku práce o dočasném přidělení zaměstnance agentury práce k výkonu práce u uživatele, a to prostřednictvím a) poskytovatele pracovnělékařských služeb, se kterým uzavřela písemnou smlouvu podle odstavce 2 písm. a), b) registrujícího poskytovatele zaměstnance na základě písemné žádosti podle odstavce 2 písm. b), nebo c) poskytovatele pracovnělékařských služeb uživatele. § 55 (1) Zaměstnavatel je povinen a) umožnit osobám pověřeným poskytovatelem pracovnělékařských služeb, včetně pověřených osob poskytovatele pracovnělékařských služeb agentury práce, jejíž zaměstnanci jsou zařazeni na tato pracoviště, vstup na každé své pracoviště a sdělit jim informace potřebné k hodnocení a prevenci rizik možného ohrožení života nebo zdraví na pracovišti, včetně výsledků měření faktorů pracovních podmínek, předložit jim technickou dokumentaci strojů a zařízení, sdělit jim informace rozhodné pro ochranu zdraví při práci, včetně údajů zjištěných při ověřování podmínek vzniku nemocí z povolání, popřípadě pracovních úrazů; v případě pracovišť, která podléhají z důvodu státního nebo jiného zákonem chráněného tajemství zvláštnímu režimu, vstupují na tato pracoviště pouze určení zaměstnanci poskytovatele pracovnělékařských služeb, kteří jsou v tomto případě povinni dodržet zvláštní režim, b) vést dokumentaci o pracovnělékařských službách, která se nevztahuje ke konkrétním zaměstnancům, jejíž obsah stanoví prováděcí právní předpis podle § 60, c) při zařazování zaměstnanců k práci postupovat podle závěrů lékařských posudků o jejich zdravotní způsobilosti, d) při odeslání zaměstnance k pracovnělékařské prohlídce, vybavit jej žádostí o provedení této prohlídky; žádost obsahuje údaje stanovené prováděcím právním předpisem podle § 60 a další údaje, pokud je stanoví jiné právní přepisy upravující požadavky na zdravotní způsobilost nebo zjištění zdravotního stavu, e) odeslat zaměstnance na mimořádnou pracovnělékařskou prohlídku, pokud o to zaměstnanec požádal anebo pokud obdržel podnět podle § 45 odst. 2 nebo § 57 odst. 1 písm. j), f) informovat poskytovatele pracovnělékařských služeb, že u zaměstnance nastaly skutečnosti stanovené prováděcím právním předpisem podle § 60 pro provádění lékařských prohlídek po skončení rizikové práce. (2) Zaměstnavatel má právo vyslat zaměstnance na mimořádnou pracovnělékařskou prohlídku, má-li pochybnosti o zdravotní způsobilosti zaměstnance k práci. § 56 Zaměstnanec je povinen a) podrobit se 1. pracovnělékařským službám u poskytovatele pracovnělékařských služeb, se kterým zaměstnavatel uzavřel písemnou smlouvu podle § 54 odst. 2 písm. a), popřípadě u poskytovatele pracovnělékařských služeb poskytujícího pracovnělékařské služby na základě smlouvy podle § 57a, nebo 2. pracovnělékařským prohlídkám a posuzování zdravotní způsobilosti u poskytovatele pracovnělékařských služeb podle § 54 odst. 2 písm. b) nebo § 58a odst. 1 písm. a), a 3. dalším zdravotním službám indikovaným poskytovatelem pracovnělékařských služeb uvedeným v bodě 1 nebo 2 pro hodnocení zdravotního stavu; poskytovatele dalších zdravotních služeb určí zaměstnanci poskytovatel pracovnělékařských služeb; další zdravotní služby jsou součástí pracovnělékařských služeb, b) podrobit se pracovnělékařským službám nařízeným podle jiného právního předpisu, c) sdělit poskytovateli pracovnělékařských služeb jméno a adresu registrujícího poskytovatele a dalších poskytovatelů, kteří ho přijali do péče, d) sdělit poskytovateli pracovnělékařských služeb na jeho žádost nebo z vlastního podnětu všechny jemu známé nebo podezřelé skutečnosti související s ochranou zdraví při práci. § 57 (1) Poskytovatel pracovnělékařských služeb je povinen a) informovat zaměstnance o možném vlivu faktorů pracovních podmínek na jeho zdraví, a to se znalostí vývoje jeho zdravotního stavu, b) informovat zaměstnavatele o možném vlivu faktorů pracovních podmínek na zdravotní stav jeho zaměstnanců, c) provádět v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem podle § 60 a jinými právními předpisy 1. pracovnělékařské prohlídky, 2. pravidelný dohled na pracovištích zaměstnavatele a nad pracemi vykonávanými zaměstnanci; je-li zaměstnavatelem agentura práce, pravidelný dohled provádí na pracovištích uživatele, d) spolupracovat se zaměstnavatelem, zaměstnanci, zástupcem pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a s odborně způsobilými osobami podle zákona upravujícího zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci11), odborovou organizací a kontrolními orgány v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci12), e) neprodleně oznamovat zaměstnavateli zjištění závažných nebo opakujících se skutečností negativně ovlivňujících bezpečnost a ochranu zdraví při práci, f) podat podnět kontrolním orgánům v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci12), je-li ohroženo zdraví zaměstnanců, k vykonání dozoru na pracovišti zaměstnavatele při zajišťování bezpečnosti a ochrany zdraví při práci13), v případě, že zjistí, že zaměstnavatel nepostupuje v souladu s lékařskými posudky nebo přes opakované upozornění neplní povinnosti v bezpečnosti a ochraně zdraví při práci stanovené jinými právními předpisy, g) vést dokumentaci o pracovnělékařských službách prováděných pro zaměstnavatele, která se nevztahuje ke konkrétním zaměstnancům, jejíž obsah stanoví prováděcí právní předpis podle § 60, odděleně od zdravotnické dokumentace vedené o konkrétních zaměstnancích, h) vést odděleně zdravotnickou dokumentaci vedenou o pacientovi od zdravotnické dokumentace vedené o zaměstnanci při poskytování pracovnělékařských služeb, jestliže je registrujícím poskytovatelem pacienta a zároveň poskytovatelem pracovnělékařských služeb, i) zajistit nebo provádět odběry biologického materiálu pro stanovení hodnot biologických expozičních testů stanovených jinými právními předpisy27) nebo orgánem ochrany veřejného zdraví podle zákona o ochraně veřejného zdraví nebo jiným právním předpisem27), včetně vyhodnocení výsledků biologických expozičních testů a při překračování jejich hodnot informovat orgán ochrany veřejného zdraví, j) dát bezodkladně zaměstnavateli podnět k vyžádání mimořádné pracovnělékařské prohlídky, jestliže obdrží informaci od ošetřujícího lékaře podle § 45 odst. 2, k) informovat zaměstnance při lékařské prohlídce prováděné v souvislosti s ukončením výkonu rizikové práce (dále jen „výstupní lékařská prohlídka“) o jeho nároku na následné prohlídky podle zákona o ochraně veřejného zdraví10) zajišťované nebo prováděné 1. registrujícím poskytovatelem, 2. poskytovatelem, kterému je uděleno povolení k uznávání nemocí z povolání, nebo 3. poskytovatelem pracovnělékařských služeb zaměstnavatele v případě trvání pracovněprávního vztahu k tomuto zaměstnavateli, a to na základě informace od zaměstnavatele podle § 55 odst. 1 písm. f); poskytovatel pracovnělékařských služeb současně předá informaci o zdravotním stavu zaměstnance v rozsahu nezbytném pro zajištění návaznosti potřebných zdravotních služeb registrujícímu poskytovateli, je-li mu znám, a zaměstnanci; tuto skutečnost poskytovatel pracovnělékařských služeb zaznamená do zdravotnické dokumentace, l) vydávat lékařské posudky na základě posouzení zdravotní způsobilosti posuzujícím lékařemposuzujícím lékařem se specializovanou způsobilostí v oboru všeobecné praktické lékařství nebo se specializovanou nebo se zvláštní odbornou způsobilostí v oboru pracovní lékařství. (2) Poskytovatel pracovnělékařských služeb je oprávněn požadovat po zaměstnavateli zajištění měření, popřípadě expertizy, a to za účelem analýzy pracovních podmínek, pracovního prostředí a odezvy organismu zaměstnanců, včetně výsledků kategorizace zdravotních rizik, pokud má podezření, že došlo k takové změně pracovních podmínek, která negativně ovlivňuje nebo by mohla ovlivnit zdraví zaměstnanců. Zaměstnavatel je povinen měření nebo expertizy požadované poskytovatelem podle věty první zajistit. Jestliže s požadavkem na zajištění těchto měření nebo expertiz nesouhlasí, požádá o stanovisko příslušný orgán ochrany veřejného zdraví podle zákona o ochraně veřejného zdraví nebo Státní úřad pro jadernou bezpečnost, jde-li o práci v prostředí ionizujícího záření14). V žádosti nesouhlas se zajištěním měření nebo expertiz podle požadavku poskytovatele pracovnělékařských služeb odůvodní. (3) Příslušný orgán ochrany veřejného zdraví podle zákona o ochraně veřejného zdraví nebo Státní úřad pro jadernou bezpečnost přezkoumá důvod žádosti zaměstnavatele a své stanovisko písemně sdělí do 15 dnů od obdržení žádosti zaměstnavateli. § 57a (1) Poskytovatel pracovnělékařských služeb, který má uzavřenou smlouvu se zaměstnavatelem podle § 54 odst. 2 písm. a), může některou součást pracovnělékařských služeb uvedených v § 53 odst. 1 zajišťovat prostřednictvím jiného poskytovatele pracovnělékařských služeb (dále jen „pověřený poskytovatel“) na základě písemné smlouvy s ním uzavřené, pokud je takový postup dohodnut v písemné smlouvě se zaměstnavatelem; tím nesmí být dotčen postup podle § 42 odst. 1. (2) Ve smlouvě uzavřené mezi poskytovateli pracovnělékařských služeb podle odstavce 1 se stanoví zejména a) součást pracovnělékařských služeb, kterou bude jiný poskytovatel provádět, b) místo poskytování pracovnělékařských služeb, c) způsob vzájemného předávání informací o poskytovaných pracovnělékařských službách, d) způsob, jakým bude poskytovatel pracovnělékařských služeb, jehož prostřednictvím se součást pracovnělékařské služby zajišťuje, seznámen s pracovními podmínkami a riziky na pracovišti před zahájením poskytování pracovnělékařských služeb a vždy při změně pracovních podmínek nebo rizik na pracovišti. (3) Pověřený poskytovatel provádějící na základě smlouvy podle odstavce 1 posuzování zdravotní způsobilosti, vydává v rámci této činnosti lékařský posudek svým jménem. § 58 Zaměstnavatel hradí pracovnělékařské služby poskytované podle tohoto zákona, s výjimkou a) posuzování nemocí z povolání, b) sledování vývoje zdravotního stavu při lékařských preventivních prohlídkách u nemocí z povolání a c) vývoje zdravotního stavu při lékařských preventivních prohlídkách po skončení rizikové práce. § 58a Zajišťování pracovnělékařských služeb zaměstnavatelem na základě pracovněprávního nebo obdobného vztahu (1) Zaměstnavatel, který získal oprávnění k poskytování zdravotních služeb podle zákona o zdravotních službách v oboru podle § 54 odst. 1 písm. a) nebo b), může pro výkon práce na svých pracovištích poskytovat pracovnělékařské služby prostřednictvím a) lékaře se specializovanou způsobilostí anebo se zvláštní odbornou způsobilostí v oboru pracovní lékařství anebo se specializovanou způsobilostí v oboru všeobecné praktické lékařství a b) dalších zdravotnických pracovníků podílejících se na poskytování pracovnělékařských služeb, se kterými uzavřel pracovněprávní nebo obdobný vztah. Zaměstnavatel je povinen zajistit odbornou nezávislost zaměstnanců uvedených v písmenech a) a b). (2) Při zajišťování pracovnělékařských služeb podle odstavce 1 a) se rozumí osobou pověřenou poskytovatelem podle § 55 odst. 1 písm. a) zdravotnický pracovník uvedený v odstavci 1, b) je zaměstnanec povinen podrobit se pracovnělékařským službám u lékaře uvedeného v odstavci 1 písm. a); skutečnosti podle § 56 písm. c) a d) sděluje tomuto lékaři, c) lékařský posudek může podle § 46 přezkoumat pouze zaměstnanec, který je lékařem uvedeným v odstavci 1 písm. a), d) je zaměstnavatel povinen 1. plnit povinnosti podle § 57 prostřednictvím zdravotnických pracovníků uvedených v odstavci 1, 2. zajistit plnění dalších povinností a úkolů, které jsou tímto zákonem nebo jinými právními předpisy stanoveny poskytovateli zdravotních služeb, pouze prostřednictvím zdravotnických pracovníků uvedených v odstavci 1. § 59 Posuzování zdravotní způsobilosti osoby ucházející se o zaměstnání (1) Jde-li o osobu ucházející se o zaměstnání, postupuje se při posuzování její zdravotní způsobilosti k práci obdobně jako při posuzování zdravotní způsobilosti zaměstnanců v rámci pracovnělékařských služeb s tím, že a) vstupní lékařskou prohlídku provádí 1. poskytovatel pracovnělékařských služeb, s nímž má zaměstnavatel uzavřenou písemnou smlouvu, nebo poskytovatel pracovnělékařských služeb, který pracovnělékařské prohlídky provádí na základě smlouvy podle § 57a, 2. registrující poskytovatel, ke kterému vyslal zaměstnavatel osobu ucházející se o zaměstnání, nestanoví-li jiný právní předpis20) jinak a jde-li o práce uvedené v § 54 odst. 2 písm. b), nebo 3. lékař zaměstnavatele uvedený v § 58a odst. 1 písm. a), b) zaměstnavatel vstupní lékařskou prohlídku zajistí vždy před vznikem 1. pracovního poměru, 2. právního vztahu založeného dohodou o pracích konaných mimo pracovní poměr, má-li být osoba ucházející se o zaměstnání zařazena k práci, která je podle zákona o ochraně veřejného zdraví prací rizikovou nebo je součástí této práce činnost, pro jejíž výkon jsou podmínky zdravotní způsobilosti stanoveny prováděcím právním předpisem podle § 60 nebo jinými právními předpisy; zaměstnavatel může vstupní lékařskou prohlídku vyžadovat též, má-li pochybnosti o zdravotní způsobilosti osoby ucházející se o práci, která není prací rizikovou a která má být vykonávána na základě právního vztahu založeného dohodou o pracích konaných mimo pracovní poměr, nebo 3. vztahu obdobného vztahu pracovněprávnímu. Osoba ucházející se o zaměstnání se považuje za zdravotně nezpůsobilou k výkonu práce, k níž má být zařazena, pokud se nepodrobí vstupní lékařské prohlídce podle bodu 1, 2 nebo 3. (2) Vstupní lékařskou prohlídku hradí osoba ucházející se o zaměstnání. Zaměstnavatel osobě ucházející se o zaměstnání vstupní lékařskou prohlídku uhradí, jestliže s ní uzavře pracovněprávní nebo obdobný vztah. Věta první a druhá se nepoužije, jestliže osoba ucházející se o zaměstnání se s případným zaměstnavatelem dohodne o úhradě vstupní lékařské prohlídky i v případě neuzavření pracovněprávního nebo obdobného vztahu, anebo stanoví-li právní předpis jinak. Vstupní lékařskou prohlídku, jde-li o posouzení zdravotní způsobilosti osoby ucházející se o zaměstnání k práci v noci, hradí případný zaměstnavatel vždy. § 60 Prováděcí právní předpis, nestanoví-li jiný právní předpis15) jinak, stanoví a) postupy při zajišťování a provádění lékařských prohlídek, druhy, četnost a obsah lékařských prohlídek nezbytných pro zjištění zdravotního stavu posuzované osoby a posuzování zdravotní způsobilosti včetně rozsahu odborných vyšetření, b) organizaci, obsah a rozsah pracovnělékařských služeb a obsah dokumentace o pracovnělékařských službách, která se nevztahuje ke konkrétnímu zaměstnanci, vedené poskytovatelem pracovnělékařských služeb a zaměstnavatelem, c) podmínky zdravotní způsobilosti k práci nebo službě a činnosti, včetně rizikových faktorů pracovního prostředí a nemocí, stavů a vad, které při výskytu těchto faktorů vylučují nebo omezují zdravotní způsobilost k práci nebo službě, d) náležitosti žádosti o provedení pracovnělékařské prohlídky a posouzení zdravotní způsobilosti k práci, e) náležitosti lékařského posudku ve vztahu k posuzované činnosti a náležitosti potvrzení o provedené výstupní prohlídce, f) důvody, kdy není třeba požadovat výpis ze zdravotnické dokumentace registrujícího poskytovatele, popřípadě potvrzení o nezměněném zdravotním stavu, pro potřeby posouzení zdravotní způsobilosti nebo zdravotního stavu. Díl 3 Nemoci z povolání Oddíl 1 Posuzování a uznávání nemocí z povolání § 61 (1) Zdravotní stav osoby v souvislosti s nemocí z povolání zjišťují a posuzují poskytovatelé pracovnělékařských služeb. (2) Nemoci z povolání posuzují, uznávají a vývoj zdravotního stavu osoby s uznanou nemocí z povolání sledují poskytovatelé v oboru pracovní lékařství, kteří získali povolení ministerstva k uznávání nemocí z povolání, pokud dále není uvedeno jinak; pro tyto účely mohou též provádět, je-li to účelné, vyšetření pro zjištění zdravotního stavu. Posuzujícím lékařemPosuzujícím lékařem je lékař se specializovanou způsobilostí nebo se zvláštní odbornou způsobilostí v oboru pracovní lékařství. § 62 (1) Poskytovatel uvedený v § 61 odst. 2 nemoci z povolání uznává na základě a) zjištění zdravotního stavu poskytovatelem uvedeným v § 61 odst. 1, a to včetně zjištění zdravotního stavu před vznikem onemocnění a výsledků jím vyžádaných odborných vyšetření a jeho stanoviska, b) výsledků dalších odborných vyšetření, pokud je to důvodné, vyžádaných nebo provedených poskytovatelem uvedeným v § 61 odst. 2 a c) ověření podmínek vzniku nemocí z povolání podle odstavce 3. (2) Poskytovatel uvedený v § 61 odst. 1 a registrující poskytovatel za účelem posouzení a uznání nemoci z povolání předá poskytovateli uvedenému v § 61 odst. 2 kopii zdravotnické dokumentace v rozsahu potřebném k posouzení nemoci. Obdobně se postupuje, nesplňuje-li nemoc posuzované osoby nadále podmínky pro trvání nemoci z povolání stanovené prováděcím právním předpisem podle § 65. (3) Ověřování podmínek vzniku nemocí z povolání16) provádí a) příslušné orgány ochrany veřejného zdraví podle zákona o ochraně veřejného zdraví, b) Státní úřad pro jadernou bezpečnost, jde-li o podezření na vznik nemoci z povolání v souvislosti s prací v podmínkách ionizujícího záření, c) poskytovatel pracovnělékařských služeb uvedený v § 61 odst. 2, jde-li o podezření na vznik nemoci z povolání při výkonu práce v zahraničí, k níž byl zaměstnanec vyslán zaměstnavatelem se sídlem v České republice, a to na základě sdělení posuzovanou osobou a podrobného písemného vyjádření vysílajícího zaměstnavatele o podmínkách, za kterých byla práce v zahraničí vykonávána, popřípadě dalších zjištění z místa výkonu práce. Výsledky ověření podmínek vzniku nemoci z povolání jsou pro poskytovatele posuzujícího nemoc z povolání závazné. (4) V případě osob trvale žijících v zahraničí se při posuzování a uznávání nemocí z povolání vychází z lékařské zprávy vydané v zemi pobytu posuzované osoby a ověřené k tomu příslušným orgánem země, pokud z vyhlášených mezinárodních smluv, jimiž je Česká republika vázána, nevyplývá jinak; k lékařské zprávě musí být připojen její úředně ověřený překlad do českého jazyka; překlad se nevyžaduje, jde-li o lékařskou zprávu ve slovenském jazyce. (5) Ze závěru lékařského posudku musí být zřejmé, zda se nemoc posuzované osoby uznává nebo neuznává jako nemoc z povolání, nebo zda nemoc posuzované osoby již nadále nesplňuje podmínky pro uznání nemoci z povolání stanovené prováděcím právním předpisem podle § 65. Poskytovatel uvedený v § 61 odst. 2, který vydal lékařský posudek, zajistí neprodleně jeho prokazatelné předání osobám podle § 44 odst. 1 a dalším osobám, kterým uplatněním lékařského posudku vznikají práva nebo povinnosti, jejichž okruh je vymezen prováděcím právním předpisem podle § 65. § 63 (1) Ošetřující lékař je povinen odeslat k poskytovateli uvedenému v § 61 odst. 1 nebo 2 osobu, u níž na základě odborného vyšetření vzniklo důvodné podezření na nemoc z povolání, nebo k poskytovateli uvedenému v § 61 odst. 2, je-li podezření, že nemoc již nadále nesplňuje podmínky pro uznání nemoci z povolání. Povinnost odeslat zaměstnance k poskytovateli uvedenému v § 61 odst. 1 nebo 2 má též zaměstnavatel, má-li důvodné podezření na vznik nemoci z povolání, nebo k poskytovateli uvedenému v § 61 odst. 2, má-li podezření, že nemoc již nadále nesplňuje podmínky pro uznání nemoci z povolání. (2) V případě, že poskytovatel uvedený v § 61 odst. 2 zjistí, že vycházel při posuzování nemoci z povolání z nesprávných údajů, vyrozumí o této skutečnosti posuzovanou osobu a osoby, kterým v souvislosti s uplatněním lékařského posudku vznikají práva a povinnosti, jsou-li mu tyto osoby známy, a provede z vlastního podnětu nové posouzení zdravotního stavu posuzované osoby; na základě nového posouzení vydá nový lékařský posudek a zajistí neprodleně jeho předání osobám podle § 44 odst. 1 a dalším osobám, jejichž okruh je vymezen prováděcím právním předpisem podle § 65. (3) V případě podezření na vznik nemoci z povolání nebo podezření, že nemoc již nadále nesplňuje podmínky pro uznání nemoci z povolání, je posuzovaná osoba povinna podrobit se odbornému vyšetření indikovanému poskytovatelem uvedeným v § 61 odst. 1 nebo 2, a to u poskytovatele, kterého mu tento poskytovatel určí. Poskytovatel uvedený v § 61 odst. 1 nebo 2 určenému poskytovateli sdělí skutečnosti, které vedly k podezření podle věty první. Určený poskytovatel je povinen provést odborné vyšetření v termínu dohodnutém s posuzovanou osobou, nejdéle však do 30 dnů od dne sdělení poskytovatelem pracovnělékařských služeb. (4) Jestliže se posuzovaná osoba odmítne podrobit odbornému vyšetření, nahlíží se na ni jako na osobu, která nemocí z povolání netrpí. Uvedenou skutečnost musí poskytovatel sdělit prokazatelným způsobem osobě povinné k náhradě újmy na zdraví a jiné nemajetkové újmy, pokud je mu známa. Lékařský posudek se nevydá. § 64 Zaměstnavatel je povinen umožnit pověřeným zaměstnancům poskytovatele uvedeného v § 61 odst. 1 nebo 2 vstup na pracoviště, kde zaměstnanec nebo bývalý zaměstnanec pracuje nebo pracoval za podmínek, jejichž vlivem posuzovaná nemoc z povolání vznikla, a to za účelem zjištění dalších skutečností nebo provedení klinického testu, popřípadě odebrání vzorku materiálu nebo pořízení audiovizuálního záznamu potřebného k posouzení nemoci z povolání. Zaměstnavatel je též povinen pro zajištění objektivity šetření a ověření podmínek vzniku nemoci z povolání umožnit vstup na pracoviště bývalému zaměstnanci. Zaměstnavatel je rovněž povinen umožnit pro účely ověřování podmínek vzniku nemocí z povolání vstup na pracoviště pověřeným zaměstnancům orgánu ochrany veřejného zdraví podle § 62 odst. 3 písm. a) a Státního úřadu pro jadernou bezpečnost podle § 62 odst. 3 písm. b). § 65 Prováděcí právní předpis stanoví a) bližší požadavky na postup při posuzování a uznávání nemoci z povolání, b) bližší požadavky na postup při posuzování nemoci z povolání v případech, kdy nemoc nadále nesplňuje podmínky nemoci z povolání, c) okruh osob, kterým poskytovatelé uvedení v § 61 odst. 2 předávají lékařský posudek o nemoci z povolání, d) podmínky, za nichž nelze nemoc nadále uznat za nemoc z povolání, e) náležitosti lékařského posudku, kterým se uznává nemoc z povolání nebo kterým se nemoc neuznává jako nemoc z povolání. Oddíl 2 Povolení k uznávání nemocí z povolání § 66 (1) Ministerstvo udělí povolení k uznávání nemocí z povolání poskytovateli v oboru pracovní lékařství, na základě jeho žádosti, která obsahuje a) identifikační údaje poskytovatele, b) kopii oprávnění k poskytování zdravotních služeb v oboru pracovní lékařství, c) rozsah a objem zdravotních služeb, které je schopen zajistit, a jejich minimální personální zabezpečení, d) dobu poskytování pracovnělékařských služeb, která musí trvat nejméně 5 let, e) technické a věcné vybavení zdravotnického zařízení, f) počet provedených jednotlivých odborných vyšetření a počet posuzovaných osob ve vztahu k nemocem z povolání za poslední 3 roky před podáním žádosti, pokud tuto činnost v minulosti vykonával. (2) Poskytovatel může podat žádost na základě výzvy zveřejněné ministerstvem. Výzva ministerstva obsahuje a) místo, kam se žádosti předkládají, b) lhůtu pro předložení žádostí, c) území, pro které mají být zdravotní služby poskytovány, d) požadavky na rozsah a objem požadovaných zdravotních služeb. (3) Ministerstvo po posouzení podkladů v žádostech jednotlivých žadatelů a skutečností v nich uvedených vyřadí poskytovatele, kteří nevyhověli podmínkám vymezeným ve výzvě, a u ostatních určí pořadí ve vztahu k území, pro které mají být zdravotní služby poskytovány. Kritérii pro určování pořadí žadatelů jsou kvalifikační předpoklad, doba a rozsah praxe a rozsah služeb, které jsou nabízeny. Povolení k uznávání nemocí z povolání lze udělit poskytovatelům v pořadí určeném podle věty první. Povolení se uděluje na dobu 10 let. (4) Ministerstvo může udělit povolení k uznávání nemocí z povolání na základě určeného pořadí pouze poskytovateli, a) který poskytuje pracovnělékařské služby po dobu nejméně 5 let a b) u něhož posuzování a uznávání nemocí z povolání provádějí nejméně 2 lékaři se specializovanou způsobilostí nebo se zvláštní odbornou způsobilostí v oboru pracovní lékařství, a to každý v rozsahu stanovené týdenní pracovní doby. (5) Povolení k uznávání nemocí z povolání obsahuje a) údaje podle odstavce 1 písm. a), b) vymezení území, pro které mají být zdravotní služby poskytovány, c) rozsah a objem zajišťovaných zdravotních služeb. (6) Ministerstvo zveřejní seznam poskytovatelů, kterým udělilo povolení k uznávání nemocí z povolání, způsobem umožňujícím dálkový přístup. § 66a (1) Ministerstvo z moci úřední rozhodne, který z poskytovatelů v oboru pracovní lékařství, jenž je držitelem povolení k uznávání nemocí z povolání, zajistí pro dané území, se zohledněním jeho dostupnosti pro pacienty, posuzování a uznávání nemocí z povolání, jestliže a) žádný poskytovatel pracovnělékařských služeb na základě výzvy ministerstva podle § 66 odst. 2 nepředloží žádost o povolení k uznávání nemocí z povolání podle § 66 odst. 1, b) není žadatelem o povolení k uznávání nemocí z povolání splněna podmínka posuzování nemocí z povolání alespoň 2 lékaři se specializovanou způsobilostí nebo se zvláštní odbornou způsobilostí v oboru pracovní lékařství, a to každým z nich v rozsahu stanovené týdenní pracovní doby, nebo c) povolení k uznávání nemocí z povolání zanikne podle § 68 odst. 1. (2) Ministerstvo a) může rozhodnutím podle odstavce 1 určit pouze poskytovatele pracovnělékařských služeb, který poskytuje pracovnělékařské služby po dobu nejméně 5 let a u něhož posuzování a uznávání nemocí z povolání provádějí nejméně 2 lékaři se specializovanou způsobilostí nebo se zvláštní odbornou způsobilostí v oboru pracovní lékařství, a to každý v rozsahu stanovené týdenní pracovní doby, b) v rozhodnutí podle odstavce 1 vymezí území, pro které mají být zdravotní služby poskytovány, rozsah a objem zajišťovaných zdravotních služeb a dobu, po kterou má být posuzování a uznávání nemoci z povolání zajišťováno. § 67 Poskytovatel je povinen písemně oznámit ministerstvu změny všech údajů a podmínek, za nichž bylo povolení k uznávání nemocí z povolání uděleno, a to do 15 dnů ode dne jejich vzniku. § 68 (1) Povolení k uznávání nemocí z povolání zaniká a) dnem zániku oprávnění k poskytování zdravotních služeb v oboru pracovní lékařství, b) odejmutím povolení ministerstvem. (2) Ministerstvo povolení k uznávání nemocí z povolání a) odejme, jestliže o to poskytovatel požádá nebo nezajišťuje zdravotní službu pro území uvedené v povolení, b) může odejmout, jestliže poskytovatel 1. přestal splňovat některou z podmínek podle § 66 odst. 1 písm. e) nebo § 66 odst. 5 písm. c), 2. závažným způsobem nebo opakovaně porušil povinnost stanovenou pro uznávání nemocí z povolání tímto zákonem nebo jiným právním předpisem. (3) Jde-li o poskytovatele, kterému po skončení období, na něž mu bylo vydáno povolení k uznávání nemocí z povolání, nebylo podle § 66 uděleno nové povolení k uznávání nemocí z povolání, použijí se pro nakládání se zdravotnickou dokumentací obdobně ustanovení zákona o zdravotních službách upravující nakládání se zdravotnickou dokumentací při zániku poskytovatele s tím, že zdravotnickou dokumentaci do doby jejího předání novému poskytovateli příslušnému k uznávání nemocí z povolání přebírá ministerstvo. Díl 4 Společná ustanovení pro posuzování zdravotní způsobilosti k práci, výkonu státní služby, pracovnělékařské služby a posuzování a uznávání nemocí z povolání u příslušníků bezpečnostních sborů a ozbrojených sil a u vězněných osob § 69 (1) Zaměstnavatelem se rozumí též a) bezpečnostní sbor, který vykonává práva a povinnosti podle jiného právního předpisu vůči fyzické osobě, která v bezpečnostním sboru vykonává službu (dále jen „příslušník bezpečnostního sboru“), b) ozbrojené síly České republiky, které vykonávají práva a povinnosti podle jiného právního předpisu vůči příslušníkovi ve služebním poměru, který v nich vykonává službu, c) věznice a ústavy pro výkon zabezpečovací detence, jde-li o osoby ve výkonu trestu odnětí svobody, vazby nebo zabezpečovací detence, d) služební orgán podle zákona o státní službě. (2) Pokud je Vězeňská službaVězeňská služba zaměstnavatelem, poskytuje pracovnělékařské služby zaměstnancům a osobám ve výkonu vazby, trestu odnětí svobody nebo zabezpečovací detence zařazeným do práce ve svých zdravotnických zařízeních. (3) Zaměstnancem se rozumí též příslušník bezpečnostního sboru nebo příslušník ozbrojených sil České republiky ve služebním poměru nebo státní zaměstnanec podle jiného právního předpisu. Zaměstnancem se rovněž rozumí osoby ve výkonu vazby, trestu odnětí svobody nebo zabezpečovací detence, pokud jsou zařazeny do práce. (4) Místem výkonu práce se rozumí též místo stanovené jiným právním předpisem. (5) Povolení k uznávání nemocí z povolání u zaměstnanců Ministerstva obrany a ArmádyArmády České republiky, žáků vojenských škol a zaměstnanců ostatních rozpočtových a příspěvkových organizací, jejichž zřizovatelem je Ministerstvo obrany, je udělováno poskytovateli v oboru pracovní lékařství v působnosti Ministerstva obrany; ustanovení § 66 až 69 se nepoužije. § 69a Při posuzování zdravotní způsobilosti příslušníka k výkonu služby v bezpečnostním sboru nebo v ozbrojených silách České republiky anebo občana, který se uchází o přijetí do služebního poměru k bezpečnostnímu sboru, nebo uchazeče o povolání do služebního poměru v ozbrojených silách, anebo státního zaměstnance k výkonu státní služby nebo žadatele o přijetí do služebního poměru ve státní službě, se postupuje podle tohoto zákona, pokud jiný právní předpis nestanoví jinak. HLAVA V LÉKAŘSKÉ OZÁŘENÍ A KLINICKÉ AUDITY Díl 1 Lékařské ozáření § 70 (1) Lékařským ozářením se rozumí ozáření fyzických osob podle jiného právního předpisu. (2) Klinickou odpovědností za lékařské ozářeníKlinickou odpovědností za lékařské ozáření se rozumí odpovědnost za jednotlivé části lékařského ozáření, kterými jsou a) odůvodnění lékařského ozáření, b) praktická část lékařského ozáření, c) hodnocení kvality lékařského ozáření, d) klinické hodnocení lékařského ozáření a e) fyzikálně-technická část lékařského ozáření. Nositelem klinické odpovědnosti za jednotlivé části lékařského ozáření je aplikující odborníkaplikující odborník v rozsahu své způsobilosti k výkonu povolání. (3) Indikujícím lékařemIndikujícím lékařem se rozumí každý ošetřující lékař nebo zubní lékař, který doporučuje se svým písemným odůvodněním pacienta k lékařskému ozáření aplikujícímu odborníkoviaplikujícímu odborníkovi; doporučení s písemným odůvodněním se nevyžaduje, jestliže indikující lékařindikující lékař a aplikující odborníkaplikující odborník je tatáž osoba. Indikující lékařIndikující lékař je povinen posoudit veškeré informace o zdravotním stavu pacienta významné pro lékařské ozáření, které jsou mu známy, tak, aby vyloučil zbytečné ozáření pacienta. (4) Aplikujícím odborníkemAplikujícím odborníkem se rozumí lékař, zubní lékař nebo jiný zdravotnický pracovník oprávněný provádět činnosti v rámci lékařského ozáření podle jiného právního předpisu, a který je oprávněn převzít za jednotlivé části lékařského ozáření klinickou odpovědnost. (5) Národními radiologickými standardyNárodními radiologickými standardy se rozumí postupy při poskytování zdravotních služeb, jejichž součástí je lékařské ozáření, které odpovídají současným poznatkům vědy a klinické medicíny (dále jen „národní radiologické standardynárodní radiologické standardy“). Národní radiologické standardyNárodní radiologické standardy vydává ministerstvo; zveřejňuje je, včetně jejich aktualizace, nejméně jednou za 5 let, ve Věstníku Ministerstva zdravotnictví a způsobem umožňujícím dálkový přístup. (6) Vyhledávacím vyšetřením s využitím ionizujícího zářenívyšetřením s využitím ionizujícího záření se rozumí postup, při němž se využívají lékařská radiologická zařízení pro stanovení včasné diagnózy u rizikových skupin obyvatelstva. § 71 (1) Poskytovatel poskytující zdravotní služby, jejichž součástí je lékařské ozáření, je povinen a) provést lékařské ozáření jen v případě, že prokáže jeho čistý přínos při zvážení celkového možného diagnostického nebo léčebného přínosu, včetně přímého přínosu pro zdraví osoby nebo přínosu pro společnost, ve srovnání s újmou, kterou může ozáření způsobit; do procesu odůvodnění lékařského ozáření musí být zapojen indikující lékařindikující lékař i aplikující odborníkaplikující odborník s klinickou odpovědností za odůvodnění lékařského ozáření; indikační kritéria pro odůvodnění lékařského ozáření v případě radiodiagnostiky a nukleární medicíny zveřejňuje a aktualizuje ministerstvo ve Věstníku Ministerstva zdravotnictví a způsobem umožňujícím dálkový přístup, b) vypracovat místní radiologické standardy pro všechny výkony, které standardně provádí, a zajistit jejich dodržování; při vypracování místních radiologických standardů vychází z národních radiologických standardůnárodních radiologických standardů, jsou-li k dispozici, konkrétních podmínek na pracovišti zdravotnického zařízení a rozsahu poskytovaných zdravotních služeb; v případě, že zavede novou metodu lékařského ozáření a národní radiologické standardynárodní radiologické standardy nejsou dosud vypracovány, poskytne svůj místní radiologický standard a případně další potřebné informace ministerstvu jako podklad pro vypracování národního radiologického standardunárodního radiologického standardu, který bude zpracovaný a uveřejněný do 1 roku od zavedení této metody, c) provádět interní klinický audit, vyhodnotit zjištění učiněná na jeho základě, navrhnout řešení zjištěných nedostatků, určit termín k jejich odstranění a odstranit je, d) zajistit provedení externího klinického auditu k tomu oprávněnými osobami, vyhodnotit zjištění učiněná na jeho základě, navrhnout řešení zjištěných nedostatků a nesouladů s národními radiologickými standardynárodními radiologickými standardy, určit termín k jejich odstranění a odstranit je; externí klinický audit se neprovádí na radiologických pracovištích zdravotnických zařízení vybavených pouze zubními rentgeny nebo kostními denzitometry, e) zajistit dodržování pravidel radiační ochrany, včetně pravidel radiační ochrany, při vyhledávacích vyšetřeních s využitím ionizujícího zářenívyšetřeních s využitím ionizujícího záření, při užití lékařského ozáření v rámci ověřování nezavedené metody a u pacientek, které by mohly být nebo byly ozářeny v průběhu těhotenství a kojení. (2) Poskytovatel je dále povinen zajistit, aby a) byly místní radiologické standardy k dispozici všem zdravotnickým pracovníkům provádějícím lékařské ozáření, b) při poskytování zdravotních služeb, jejichž součástí je lékařské ozáření, s výjimkou poskytování těchto služeb na radiologických pracovištích zdravotnických zařízení vybavených pouze zubními rentgeny nebo kostními denzitometry, příslušné činnosti související s lékařským ozářením vykonával zdravotnický pracovník, kterým je lékař radiologický fyzik se specializovanou způsobilostí, radiologický fyzik, radiologický technik, radiologický asistent se specializovanou způsobilostí, radiologický asistent nebo sestra pro nukleární medicínu, a aby byl tento zdravotnický pracovník dostupný na pracovišti poskytovatele; způsob zajištění dostupnosti tohoto zdravotnického pracovníka a rozsah a způsob zajištění činností jím vykonávaných při lékařském ozáření stanoví prováděcí právní předpis, c) při poskytovaní zdravotních služeb, jejichž součástí je lékařské ozáření, byla provedena optimalizace radiační ochrany, d) byla prováděna navazující teoretická a praktická odborná příprava zdravotnických pracovníků, podílejících se na lékařském ozáření, zohledňující nové poznatky v oblasti radiační ochrany, e) byla přijata opatření k předcházení vzniku radiační mimořádné události a radiologické události. (3) Registrující poskytovatel pacienta je povinen na základě žádosti poskytovatele poskytujícího zdravotní služby, jejichž součástí je lékařské ozáření, předat písemné informace o zdravotním stavu pacienta významné pro lékařské ozáření. Tím není dotčena povinnost podle zákona o zdravotních službách poskytovat informace potřebné k zajištění návaznosti zdravotních služeb. § 72 (1) Lékařské ozáření užité v rámci ověřování nezavedené metody lze provádět jen ve zvlášť odůvodněných případech a za použití přiměřených technik tak, aby byly používány pouze postupy odpovídající národním radiologickým standardůmnárodním radiologickým standardům. (2) Ustanovení o ověřování nezavedených metod se obdobně použijí na ozáření zdravých osob nebo pacientů v rámci dobrovolné účasti na biomedicínském výzkumném programu, včetně těch ozáření, která nemají mít přímý zdravotní přínos pro osoby podstupující ozáření, nebylo-li lékařské ozáření již posouzeno etickou komisíetickou komisí podle jiného právního předpisu. (3) Prováděcí právní předpis stanoví a) pravidla a postupy při radiační ochraně osob v rámci jejich lékařského vyšetření nebo léčby, obsah činností indikujícího lékařeindikujícího lékaře, aplikujícího odborníkaaplikujícího odborníka a dalších pracovníků, kteří se podílí na lékařském ozáření, b) pravidla a postupy při radiační ochraně v rámci pracovnělékařských služeb a preventivní zdravotní péče, c) pravidla a postupy při radiační ochraně osob v rámci dobrovolné účasti zdravých osob nebo pacientů na lékařském ověřování nezavedené metody spojené s lékařským ozářením, d) pravidla a postupy radiační ochrany pacientek ozařovaných v průběhu těhotenství a kojení, e) pravidla a postupy hodnocení místních radiologických standardů a jejich souladu s národními radiologickými standardynárodními radiologickými standardy, f) minimální požadavky na personální zabezpečení externího klinického auditu, g) rozsah a způsob provedení optimalizace radiační ochrany při lékařském ozáření. § 73 Národní radiologické standardyNárodní radiologické standardy obsahují zejména a) požadavky na odbornou, zvláštní odbornou a specializovanou způsobilost zdravotnických pracovníků, b) technické parametry radiologických přístrojů, na kterých se provádí lékařské ozáření, minimální vybavení pro jejich kontrolu a nastavování, c) způsob stanovení zátěže pacientů; požadavky na podklady nutné pro odhad dávky, na způsob jejich hodnocení a na jejich evidenci, d) radiologické postupy, e) požadavky na přípravu pacienta k vyšetření a léčbě a na průběh vlastní metody. Díl 2 Klinické audity § 74 (1) Cílem interního klinického auditu je ověřit a zhodnotit, zda zdravotní služby, jejichž součástí je lékařské ozáření, jsou prováděny v souladu s místními radiologickými standardy a zda je dodržován systém jakosti lékařského ozáření. (2) Interní klinický audit se provádí jedenkrát za rok, a to prostřednictvím osob, které mají k poskytovateli pracovněprávní nebo obdobný vztah a jsou odborně způsobilé v oblasti, ve které má být audit proveden. (3) Poskytovatel vede evidenci provedených interních klinických auditů, ve které zaznamenává termín provedení auditu, zjištění učiněná na jeho základě ve vztahu k cíli stanovenému v odstavci 1 a jméno, popřípadě jména, příjmení osob, které interní klinický audit provedly, a jejich vztah k poskytovateli. § 75 (1) Cílem externího klinického auditu je ověřování a hodnocení dodržování místních radiologických standardů při poskytování zdravotních služeb, jejichž součástí je lékařské ozáření, a to za účelem zlepšení kvality a výsledků poskytované zdravotní péče pacientovi. Lékařské radiologické činnosti, postupy a výsledky jsou srovnávány s národními radiologickými standardynárodními radiologickými standardy, a je-li to žádoucí, jsou tyto činnosti modifikovány, nebo je-li to nezbytné, jsou zavedeny nové standardy. Externí klinický audit se provádí nejméně jedenkrát za 5 let. (2) Externí klinický audit může provádět právnická osoba, které bylo ministerstvem uděleno oprávnění k této činnosti na základě souhlasného závazného stanoviska Státního úřadu pro jadernou bezpečnost; ministerstvo si vyžádá závazné stanovisko před vydáním rozhodnutí o udělení oprávnění k provádění externího klinického auditu. Oprávnění k provádění externího klinického auditu nelze převést ani nepřechází na jinou právnickou osobu. (3) Právnické osobě udělí ministerstvo oprávnění k provádění externího klinického auditu na její písemnou žádost, jestliže a) není poskytovatelem nebo společníkem právnické osoby, která je poskytovatelem, b) její statutární orgán nebo jeho člen nebo člen jejího kontrolního orgánu není současně statutárním orgánem nebo jeho členem nebo členem kontrolního orgánu jiného poskytovatele a není ani poskytovatelem, c) má vypracována pravidla procesu hodnocení místních radiologických standardů a jejich souladu s národními radiologickými standardynárodními radiologickými standardy (dále jen „pravidla procesu hodnocení“) pro jednotlivé oblasti lékařského ozáření; oblastmi lékařského ozáření se rozumí 1. radiodiagnostika, včetně intervenční radiologie a kardiologie, 2. radiační onkologie, 3. nukleární medicína a d) je personálně zabezpečena pro provádění externího klinického auditu v rozsahu, pro něž je žádáno o udělení oprávnění. § 76 (1) Žádost o udělení oprávnění k provádění externího klinického auditu kromě náležitostí stanovených správním řádem musí dále obsahovat a) obchodní firmu nebo název a adresu sídla žadatele, b) identifikační číslo, bylo-li přiděleno, c) jméno, popřípadě jména, příjmení, státní občanství, adresu místa trvalého pobytu na území České republiky nebo v případě osoby bez trvalého pobytu na území České republiky adresu bydliště mimo území České republiky a popřípadě místo hlášeného pobytu na území České republiky a datum narození osob, které jsou statutárním orgánem žadatele nebo jeho členy nebo které jednají jménem právnické osoby zapisované do obchodního nebo obdobného rejstříku před jejím vznikem, d) datum, od kterého hodlá externí klinický audit provádět, e) oblast lékařského ozáření, pro kterou má být oprávnění uděleno. (2) Žadatel k žádosti o udělení oprávnění k provádění externího klinického auditu připojí a) prohlášení, že není poskytovatelem a ani společníkem právnické osoby, která je poskytovatelem, b) prohlášení statutárního orgánu nebo jeho členů nebo členů kontrolního orgánu, že nejsou současně statutárním orgánem nebo jeho členy nebo členy kontrolního orgánu jiného poskytovatele a ani jiným poskytovatelem, c) doklad o tom, že právnická osoba byla zřízena nebo založena, pokud se nezapisuje do obchodního nebo obdobného rejstříku nebo pokud zápis ještě nebyl proveden, nebo doklad o tom, že právnická osoba je zapsána do obchodního nebo obdobného rejstříku; je-li žadatelem právnická osoba se sídlem mimo území České republiky, připojí výpis z obchodního nebo obdobného rejstříku vedeného ve státě sídla a doklad o tom, že právnická osoba, popřípadě organizační složka podniku právnické osoby na území České republiky byly zapsány do obchodního rejstříku, pokud zápis již byl proveden; doklad o zápisu do obchodního nebo obdobného rejstříku nebo výpis z těchto rejstříků nesmí být starší 3 měsíců, d) seznam osob, jejichž prostřednictvím bude externí klinický audit prováděn, s uvedením jména, popřípadě jmen, příjmení; u zdravotnických pracovníků se dále uvede jejich odborná nebo specializovaná způsobilost k výkonu zdravotnického povolání a u ostatních osob jejich vzdělání s uvedením studijního programu a oboru, ve kterém bylo získáno; v seznamu se dále uvede, které osoby budou odpovídat žadateli za externí klinický audit jednotlivých oblastí lékařského ozáření, e) pravidla procesu hodnocení pro jednotlivé oblasti lékařského ozáření. § 77 (1) Rozhodnutí o udělení oprávnění k provádění externího klinického auditu kromě náležitostí stanovených správním řádem dále obsahuje a) datum, od kterého lze externí klinický audit provádět, b) oblasti lékařského ozáření, pro které se oprávnění uděluje. (2) Ministerstvo zašle stejnopis písemného vyhotovení rozhodnutí o udělení oprávnění k provádění externího klinického auditu do 30 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí místně příslušnému správci daně vykonávajícímu správu daně z příjmů, místně příslušné územní správě sociálního zabezpečení a Státnímu úřadu pro jadernou bezpečnost. (3) Ministerstvo zveřejňuje seznam osob oprávněných k provádění externího klinického auditu s uvedením údajů podle odstavce 1 způsobem umožňujícím dálkový přístup. § 78 (1) Právnická osoba, které bylo uděleno oprávnění k provádění externího klinického auditu, je povinna zveřejnit pravidla procesu hodnocení způsobem umožňujícím dálkový přístup. (2) Právnická osoba, které bylo uděleno oprávnění k provádění externího klinického auditu, je povinna písemně oznámit ministerstvu všechny změny týkající se údajů obsažených v rozhodnutí o udělení oprávnění, v žádosti o udělení oprávnění a v dokladech předkládaných s touto žádostí a doložit tyto změny příslušnými doklady. Změny údajů podle věty první musí být oznámeny do 15 dnů ode dne, kdy k nim došlo. (3) Týká-li se změna údaje, který není uveden v rozhodnutí o udělení oprávnění k provádění externího klinického auditu, a jsou-li nadále splněny podmínky stanovené pro provádění hodnocení, provede ministerstvo o této změně záznam do spisu; v ostatních případech rozhodne ministerstvo podle okolností o změně oprávnění nebo o jeho odejmutí. § 79 (1) Oprávnění k provádění externího klinického auditu zaniká a) zánikem právnické osoby, která získala toto oprávnění, b) výmazem právnické osoby se sídlem mimo území České republiky z obchodního rejstříku, c) rozhodnutím ministerstva o odejmutí oprávnění. (2) Ministerstvo odejme oprávnění k provádění externího klinického auditu, jestliže právnická osoba, které bylo uděleno, a) přestala splňovat některou z podmínek stanovených v § 75 odst. 3, nebo b) o odejmutí oprávnění požádala. (3) Ministerstvo může odejmout oprávnění k provádění externího klinického auditu, jestliže právnická osoba závažným způsobem nebo opakovaně porušila některou z povinností uvedených v § 78 odst. 1 nebo 2 nebo v § 81 odst. 2 nebo externí klinický audit provedla prostřednictvím osoby vyloučené z provádění externího klinického auditu podle § 81 odst. 3. § 80 Ministerstvo zašle stejnopis písemného vyhotovení rozhodnutí o změně nebo odejmutí oprávnění k provádění externího klinického auditu do 30 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí orgánům uvedeným v § 77 odst. 2. § 81 (1) Právnická osoba, které bylo uděleno oprávnění k provádění externího klinického auditu, provede hodnocení na základě smlouvy uzavřené mezi poskytovatelem a touto osobou. (2) Právnická osoba provádějící externí klinický audit je při provádění hodnocení povinna a) postupovat nestranně, b) dodržovat pravidla procesu hodnocení. (3) Z provádění externího klinického auditu je vyloučena osoba, která je v pracovněprávním nebo obdobném vztahu k poskytovateli, u něhož má být audit proveden, nebo vykonává pro tohoto poskytovatele funkci odborného zástupce nebo je společníkem tohoto poskytovatele, jeho statutárním orgánem nebo členem statutárního orgánu nebo členem jeho kontrolního orgánu. § 82 (1) Právnická osoba, která provedla externí klinický audit, vydá poskytovateli zprávu o provedení externího klinického auditu (dále jen „zpráva“). (2) Zpráva obsahuje a) údaje o právnické osobě, která provedla externí klinický audit, a to obchodní firmu nebo název a adresu sídla a identifikační číslo, bylo-li přiděleno, b) údaje o poskytovateli, jimiž jsou 1. v případě fyzické osoby jméno, popřípadě jména, příjmení a adresa místa trvalého pobytu na území České republiky nebo v případě fyzické osoby bez trvalého pobytu na území České republiky adresa bydliště mimo území České republiky a popřípadě místo hlášeného pobytu na území České republiky, identifikační číslo, bylo-li přiděleno, a datum narození, 2. v případě právnické osoby obchodní firma nebo název, adresa sídla a identifikační číslo, bylo-li přiděleno, c) oblasti lékařského ozáření, pro které byl externí klinický audit proveden, a místo nebo místa poskytování zdravotních služeb, d) popis průběhu a zjištění externího klinického auditu s ohledem na cíle stanovené v § 75 odst. 1, e) datum vydání zprávy. (3) Právnická osoba, která provedla externí klinický audit, vydá poskytovateli na jeho žádost potvrzení o provedení externího klinického auditu. Potvrzení obsahuje údaje uvedené v odstavci 2 písm. a) až c) a e). (4) Právnická osoba provádějící externí klinický audit vede evidenci poskytovatelů, u kterých provedla externí klinický audit. HLAVA VI OCHRANNÉ LÉČENÍ § 83 (1) Ochranné léčení se vykonává na základě pravomocného rozhodnutí soudu o uložení ochranného léčení (dále jen „rozhodnutí soudu“) jako ochranné léčení ústavní vykonávané formou lůžkové péče nebo jako ochranné léčení ambulantní vykonávané formou specializované ambulantní péče. (2) Ochranné léčení uložené soudem lze též vykonávat během výkonu trestu odnětí svobody ve zdravotnických zařízeních Vězeňské službyVězeňské služby, a to ochranné léčení ústavní vykonávané formou stacionární péče a ochranné léčení ambulantní vykonávané formou specializované ambulantní péče. Podmínky výkonu ochranného léčení nesmí ovlivnit podmínky výkonu trestu odnětí svobody. (3) Při výkonu ochranného léčení dochází jen k takovým omezením lidských práv, která stanoví zákon, a v takové míře, která je nezbytná k dosažení účelu ochranného léčení, pokud tohoto účelu nelze dosáhnout jinak. § 84 (1) Poskytovatelé jsou povinni, pokud dále není stanoveno jinak, zajistit ochranné léčení mimo výkon trestu odnětí svobody, pokud jsou oprávněni poskytovat zdravotní služby v oboru, do jehož náplně tyto činnosti patří. (2) Poskytovatel zajišťující ochranné léčení mimo výkon trestu odnětí svobody formou lůžkové nebo ambulantní péče je vedle práv stanovených zákonem o zdravotních službách oprávněn odmítnout přijetí pacienta k výkonu ochranného léčení, jestliže by přijetím pacienta bylo překročeno únosné pracovní zatížení. (3) Ochranné léčení vedle výkonu trestu odnětí svobody vykonává poskytovatel ve zdravotnických zařízeních Vězeňské službyVězeňské služby, jsou-li pro poskytování zdravotních služeb splněny podmínky stanovené zákonem o zdravotních službách. Zdravotnické zařízení Vězeňské služby je součástí věznice. § 85 (1) Poskytovatel zajišťující ochranné léčení mimo výkon trestu odnětí svobody formou lůžkové péče může a) výjimečně zakázat 1. konkrétní návštěvu u pacienta, 2. použití telefonu pacientem, nebo 3. předávání korespondence pacientovi, jestliže je důvodné podezření, že by závažným způsobem narušovaly individuální léčebný postup; z tohoto důvodu může rovněž kontrolovat balíky pacienta; důvody, které k zákazu nebo ke kontrole balíků vedly, zaznamená do zdravotnické dokumentace vedené o pacientovi; pacientovi nelze zakázat návštěvy jeho právního zástupce nebo zástupce organizace poskytující poradenství pacientům a používání telefonu a písemný styk při komunikaci s těmito zástupci, b) nepovolit pacientovi krátkodobé opuštění zdravotnického zařízení, c) požadovat doprovod orgány PoliciePolicie České republiky, jde-li o pacienta, jehož účast u soudu poskytovatel zajišťuje a který by mohl být nebezpečný sobě nebo okolí, popřípadě hrozí-li nebezpečí jeho útěku. (2) Omezení korespondence nebo kontrola korespondence mezi pacientem a soudem ustanoveným opatrovníkem, mezi pacientem a právním zástupcem nebo zástupcem organizace poskytující poradenství pacientům, mezi pacientem a orgány veřejné moci, Veřejným ochráncem práv nebo diplomatickou misí nebo konzulárním úřadem cizího státu, anebo mezi pacientem a mezinárodní organizací, která podle mezinárodní úmluvy, jíž je Česká republika vázána, je příslušná k projednávání podnětů týkajících se ochrany lidských práv, je nepřípustná. Tato korespondence se adresátu odesílá a pacientovi doručuje neprodleně. (3) Poskytovatel zajišťující ochranné léčení mimo výkon trestu odnětí svobody je povinen zajistit, aby byl pacient při přijetí do ochranného léčení prokazatelně seznámen se svými právy a povinnostmi souvisejícími s poskytováním zdravotních služeb ve zdravotnickém zařízení při výkonu ochranného léčení, s předpokládanou dobou léčení a možností změny formy zdravotní péče podle § 83 odst. 1, v níž je ochranné léčení vykonáváno, dále s individuálním léčebným postupem, s vnitřním řádem zdravotnického zařízení lůžkové péče (dále jen „vnitřní řád“), pokud podání těchto informací nevylučuje jeho zdravotní stav. Záznam o seznámení pacienta s jeho právy a povinnostmi je součástí zdravotnické dokumentace vedené o pacientovi. Záznam podepíše pacient, zdravotnický pracovník a svědek, který byl přítomen podání informace. Povinnost podávat pacientovi informace o jeho zdravotním stavu a navržených zdravotních službách podle zákona o zdravotních službách není postupem podle věty první dotčena. Do zdravotnické dokumentace se rovněž zaznamená případný nesouhlas pacienta s navrženým individuálním léčebným postupem. (4) Ustanovení odstavců 1 až 3 se vztahuje též na ochranné léčení poskytované vedle výkonu trestu odnětí svobody, pokud jiný právní předpis nestanoví jinak. § 86 (1) Poskytovatel zajišťující ochranné léčení mimo výkon trestu odnětí svobody formou lůžkové péče může pacientovi na základě jeho žádosti povolit krátkodobé opuštění zdravotnického zařízení, a to po posouzení zdravotního stavu pacienta; za tím účelem mu vystaví propustku. (2) Propustku lze vystavit, je-li zdravotní stav pacienta stabilizovaný a lze-li důvodně předpokládat, že v průběhu krátkodobého opuštění zdravotnického zařízení nedojde k jeho změně, která by vedla k poruše chování, v jejíž souvislosti bylo ochranné léčení nařízeno. Povolení krátkodobého opuštění zdravotnického zařízení nesmí být v rozporu s účelem ochranného léčení a nesmí narušit individuální léčebný postup. (3) Žádost pacienta podle odstavce 1 obsahuje důvody pro krátkodobé opuštění zdravotnického zařízení, dobu, na kterou se povolení žádá, a adresu místa, na němž se bude pacient zdržovat. Propustka obsahuje jméno, popřípadě jména, příjmení pacienta, datum jeho narození, dobu, na niž je vystavena, a adresu místa, na němž se pacient bude zdržovat. Písemná žádost nebo záznam o jejím ústním podání a kopie propustky je součástí zdravotnické dokumentace vedené o pacientovi. Jestliže poskytovatel odmítne propustku vystavit, je součástí zdravotnické dokumentace záznam o odmítnutí, v němž se uvedou důvody odmítnutí. (4) Pokud poskytovatel odmítne vystavit propustku, může pacient podat novou žádost nejdříve za 7 dní ode dne odmítnutí původní žádosti. § 87 (1) Poskytovatel zajišťující ochranné léčení mimo výkon trestu odnětí svobody může v případě, porušuje-li pacient závažným způsobem individuální léčebný postup ochranného léčení, podat soudu, který ochranné léčení nařídil, návrh na změnu způsobu jeho výkonu. Pokud je ochranné léčení poskytováno vedle výkonu trestu odnětí svobody, podává soudu návrh na změnu způsobu výkonu ochranného léčení ředitel organizační jednotky Vězeňské službyVězeňské služby. (2) Poskytovatel zajišťující ochranné léčení mimo výkon trestu odnětí svobody je povinen oznámit soudu, který ochranné léčení nařídil, že a) nemůže zajistit přijetí pacienta do ochranného léčení z důvodu uvedeného v § 84 odst. 2; součástí tohoto oznámení je odůvodnění odmítnutí přijetí pacienta a sdělení předpokládaného termínu jeho možného přijetí, b) pacient, kterému bylo nařízeno ochranné léčení vykonávané formou 1. lůžkové nebo ambulantní péče, v termínu stanoveném soudem nenastoupil k výkonu ochranného léčení, 2. lůžkové péče, se v rozporu s podmínkami nařízeného ochranného léčení ze zdravotnického zařízení vzdálil, 3. ambulantní péče, se nedostavuje k lékařským prohlídkám ve stanoveném termínu, c) pacient byl na základě náhlé změny zdravotního stavu, která nesouvisí s ochranným léčením vykonávaným formou lůžkové péče, přeložen na jiné pracoviště poskytovatele vykonávajícího ochranné léčení nebo do zdravotnického zařízení jiného poskytovatele; byl-li pacientovi ustanoven soudem opatrovník, poskytovatel mu tuto skutečnost rovněž oznámí. (3) Poskytovatel zajišťující ochranné léčení mimo výkon trestu odnětí svobody je rovněž povinen oznámit skutečnosti podle odstavce 2 písm. b) Policii České republiky. (4) Poskytovatel učiní oznámení podle odstavce 2 a 3 do 24 hodin od okamžiku, kdy skutečnost uvedená v odstavci 2 nastala. § 87a Poskytovatel zajišťující ochranné léčení ústavní nezletilého pacienta formou lůžkové péče oznamuje příslušnému orgánu sociálně-právní ochrany dětí skutečnosti uvedené v § 87 odst. 2 a nadcházející propuštění nezletilého pacienta z ochranného léčení ústavního. Poskytovatel tomuto orgánu umožňuje sledování dodržování práv nezletilého pacienta při výkonu ochranného léčení ústavního podle § 85 a 86. § 88 (1) Pacient je vedle povinností stanovených zákonem o zdravotních službách při výkonu ochranného léčení povinen a) podrobit se individuálnímu léčebnému postupu stanovenému pro ochranné léčení, včetně všech zdravotních výkonů, které jsou součástí individuálního léčebného postupu; tím není dotčeno právo pacienta vybrat si z možných alternativ léčby nebo jeho právo na souhlas podle zákona o zdravotních službách pro jednotlivé zdravotní výkony, které bezprostředně nesouvisí s naplněním účelu ochranného léčení, b) podrobit se na základě odůvodněného požadavku ošetřujícího lékaře osobní prohlídce v zájmu zajišťování vnitřního řádu a vyloučení toho, aby u sebe neměl věc, kterou by narušoval individuální léčebný postup; prohlídku vykonává osoba stejného pohlaví, c) umožnit zaměstnancům určeným poskytovatelem kontrolu svých osobních věcí, d) oznámit v případě krátkodobého opuštění zdravotnického zařízení adresu, na které se bude zdržovat, a toto místo pobytu dodržet; pokud odmítne sdělit tuto skutečnost, poskytovatel propustku nevystaví. (2) O postupu podle odstavce 1 písm. b) nebo c) a o případných následných opatřeních učiní poskytovatel záznam do zdravotnické dokumentace vedené o pacientovi. § 89 (1) Náklady související s výkonem ochranného léčení u osob, které nejsou účastníky veřejného zdravotního pojištění v České republice, hradí stát z kapitoly státního rozpočtu ministerstva. (2) Vyúčtování podle odstavce 1 zašle poskytovatel ministerstvu nejpozději do patnáctého dne následujícího kalendářního měsíce po kalendářním čtvrtletí, v němž byly zdravotní služby poskytnuty. (3) Stát je oprávněn vymáhat od pacienta náklady uhrazené podle odstavce 1 nebo jejich část, a to prostřednictvím ministerstva. HLAVA VII PROTIALKOHOLNÍ A PROTITOXIKOMANICKÁ ZÁCHYTNÁ SLUŽBA § 89a Vymezení protialkoholní a protitoxikomanické záchytné služby (1) Protialkoholní a protitoxikomanická záchytná služba (dále jen „záchytná služba“) je zdravotní službou poskytovanou osobě, která pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky nekontroluje své chování a tím bezprostředně ohrožuje sebe nebo jinou osobu, majetek nebo veřejný pořádek. (2) Záchytná služba se poskytuje v protialkoholní a protitoxikomanické záchytné stanici (dále jen „záchytná stanice“). Záchytná stanice je zdravotnické zařízení. (3) Záchytná služba zahrnuje vyšetření osoby za účelem zjištění, zda její umístění do záchytné stanice není vyloučeno z důvodů uvedených v § 89b odst. 2 písm. a), a pobyt v záchytné stanici, včetně nezbytné péče směřující k zabránění ohrožení zdraví bezprostředně souvisejícího s akutní intoxikací. (4) Záchytnou službu zajišťuje na svém území kraj v samostatné působnosti. § 89b Umístění v záchytné stanici (1) Osoba, která pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky nekontroluje své chování a tím bezprostředně ohrožuje sebe nebo jinou osobu, majetek nebo veřejný pořádek a tuto hrozbu nelze odvrátit jinak, je povinna se podrobit vyšetření a pobytu v záchytné stanici, včetně nezbytné péče směřující k zabránění ohrožení zdraví bezprostředně souvisejícího s akutní intoxikací, po dobu nezbytně nutnou, avšak kratší než 24 hodin. (2) Do záchytné stanice nelze umístit osobu a) ohroženou na životě selháním základních životních funkcí, v bezvědomí, s neošetřeným zraněním, s masivním krvácením nebo osobu jevící známky onemocnění bezprostředně vyžadující péči, kterou nelze poskytnout v záchytné stanici, nebo b) mladší 15 let. (3) Osobu lze umístit do záchytné stanice pouze se souhlasem lékaře určeného poskytovatelem záchytné služby a za splnění podmínek podle odstavců 1 a 2. (4) Pokud osoba, které je poskytována záchytná služba, bezprostředně ohrožuje sebe nebo jinou osobu nebo poškozuje majetek poskytovatele záchytné služby a poskytovatel záchytné služby tomu nemůže zabránit vlastními silami, může tento poskytovatel požádat o nezbytnou součinnost Policii České republiky, Vojenskou policii, jde-li o osobu vyzvanou k orientačnímu vyšetření nebo odbornému lékařskému vyšetření podle zákona o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek22) vojenským policistou, obecní policii a v případě osob ve výkonu vazby, zabezpečovací detence nebo trestu odnětí svobody Vězeňskou službuVězeňskou službu. (5) Osobě umístěné v záchytné stanici poskytovatel záchytné služby doporučí odbornou péči. § 89c Doprava do záchytné stanice (1) Dopravu osoby do záchytné stanice zajistí ten, kdo tuto osobu vyzval k orientačnímu vyšetření nebo odbornému lékařskému vyšetření podle zákona o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek. (2) Pokud osoba, která je do záchytné stanice dopravována při poskytnutí zdravotnické záchranné služby nebo zdravotnické dopravní služby, bezprostředně ohrožuje sebe nebo jinou osobu nebo poškozuje majetek poskytovatele zdravotnické záchranné služby nebo poskytovatele zdravotnické dopravní služby a poskytovatel zdravotnické záchranné služby nebo poskytovatel zdravotnické dopravní služby nemůže tomu zabránit vlastními silami, může tento poskytovatel požádat o nezbytnou součinnost Policii České republiky, Vojenskou policii, jde-li o osobu vyzvanou k orientačnímu vyšetření nebo odbornému lékařskému vyšetření podle zákona o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek vojenským policistou, obecní policii a v případě osob ve výkonu vazby, zabezpečovací detence nebo trestu odnětí svobody Vězeňskou službuVězeňskou službu. § 89d Oznamovací povinnost (1) Vyšetření a pobyt osoby v záchytné stanici oznamuje poskytovatel záchytné služby jejímu registrujícímu poskytovateli, je-li mu tento poskytovatel znám. (2) Vyšetření a pobyt nezletilé osoby v záchytné stanici oznamuje poskytovatel záchytné služby též a) jejímu zákonnému zástupci, popřípadě jiné osobě odpovědné za její výchovu, a b) orgánu sociálně-právní ochrany dětí. (3) Jde-li o osobu s omezenou svéprávností, oznamuje se její vyšetření a pobyt v záchytné stanici též jejímu opatrovníkovi. § 89e Úhrada nákladů za poskytnutou záchytnou službu a za dopravu do záchytné stanice (1) Prokáže-li se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, hradí poskytovateli záchytné služby náklady na poskytnutou záchytnou službu osoba, které byla záchytná služba poskytnuta; tato osoba hradí i náklady na dopravu do záchytné stanice tomu, komu tyto náklady vznikly. Pokud byla záchytná služba poskytnuta nezletilé osobě, která není plně svéprávná, hradí náklady její zákonný zástupce. (2) Neprokáže-li se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, hradí poskytovateli záchytné služby náklady na poskytnutou záchytnou službu Policie České republiky, Vojenská policie, obecní policie, Vězeňská službaVězeňská služba, Probační a mediační služba, zařízení pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy a pro preventivně výchovnou péči28), zaměstnavatel, kontrolní orgán nebo poskytovatel zdravotních služeb, v rámci jejichž působnosti byla učiněna výzva k orientačnímu vyšetření nebo odbornému lékařskému vyšetření podle zákona o ochraně zdraví před návykovými látkami. Kdo hradí náklady, nese též náklady na dopravu do záchytné stanice. (3) Pokud je v souvislosti s poskytnutím záchytné služby nezbytné s osobou, které je záchytná služba poskytována, komunikovat způsobem založeným na tlumočení druhou osobou a prokáže-li se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, hradí náklady na tlumočení osoba, které byla záchytná služba poskytnuta. Pokud byla záchytná služba poskytnuta nezletilé osobě, která není plně svéprávná, hradí náklady na tlumočení její zákonný zástupce. Neprokáže-li se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, hradí náklady na tlumočení ten, kdo nese náklady podle odstavce 2. HLAVA VIII PŘESTUPKY § 90 (1) Poskytovatel se dopustí přestupku tím, že a) nezajistí, aby před provedením sterilizacesterilizace byl pacient informován podle § 15 odst. 2, b) ustaví odbornou komisi, jejíž složení nebo vztah jejího člena k poskytovateli je v rozporu s § 13 odst. 3 nebo 4, jde-li o sterilizacisterilizaci, c) provede 1. v rozporu s § 14 bez písemného souhlasu pacienta sterilizacisterilizaci ze zdravotních důvodůzdravotních důvodů, 2. bez písemné žádosti pacienta podle § 17 odst. 4 písm. a) nebo kladného stanoviska odborné komise podle § 17 odst. 4 písm. b) anebo bez písemné žádosti pacienta podle § 17 odst. 5 písm. a) nebo kladného stanoviska odborné komise podle § 17 odst. 5 písm. b) nebo souhlasu soudu podle § 17 odst. 5 písm. c) kastraci podle § 17 odst. 2 nebo odst. 3, 3. bez písemné žádosti pacienta podle § 21 odst. 3 písm. a) nebo kladného stanoviska odborné komise podle § 21 odst. 3 písm. b) změnu pohlaví transsexuálního pacientazměnu pohlaví transsexuálního pacienta podle § 21 odst. 2, nebo 4. bez písemného souhlasu pacienta podle § 24 odst. 2 písm. a) nebo kladného stanoviska odborné komise podle § 24 odst. 2 písm. b) anebo bez písemného souhlasu pacienta podle § 24 odst. 3 písm. a) nebo kladného stanoviska odborné komise podle § 24 odst. 3 písm. b) nebo souhlasu soudu podle § 24 odst. 3 písm. c) psychochirurgický výkonpsychochirurgický výkon podle § 24 odst. 1, d) provede 1. bez písemného souhlasu zákonného zástupce pacienta nebo opatrovníka pacienta podle § 13 odst. 2 písm. a), kladného stanoviska odborné komise podle § 13 odst. 2 písm. b) nebo souhlasu soudu podle § 13 odst. 2 písm. c) sterilizacisterilizaci ze zdravotních důvodůzdravotních důvodů, 2. bez písemné žádosti zákonného zástupce pacienta nebo opatrovníka pacienta podle § 21 odst. 4 písm. a) nebo kladného stanoviska odborné komise podle § 21 odst. 4 písm. b) nebo souhlasu soudu podle § 21 odst. 4 písm. c) změnu pohlaví transsexuálních pacientůzměnu pohlaví transsexuálních pacientů podle § 21 odst. 2, nebo 3. bez písemného souhlasu zákonného zástupce pacienta nebo opatrovníka pacienta podle § 24 odst. 4 písm. a) nebo kladného stanoviska odborné komise podle § 24 odst. 4 písm. b) nebo souhlasu soudu podle § 24 odst. 4 písm. c) psychochirurgický výkonpsychochirurgický výkon, e) provede sterilizacisterilizaci, kastraci nebo psychochirurgický výkonpsychochirurgický výkon z jiných důvodů nebo jiné osobě, než je stanoveno v § 13 odst. 1 nebo 2, jde-li o sterilizacisterilizaci, nebo § 17 odst. 2, 3 nebo 5, jde-li o kastraci, nebo v § 21 odst. 2, 3 nebo 4, jde-li o změnu pohlaví transsexuálního pacientazměnu pohlaví transsexuálního pacienta, nebo § 24 odst. 2, 3 nebo 4, jde-li o psychochirurgický výkonpsychochirurgický výkon, f) poskytne, prodá nebo daruje v rozporu s § 29 odst. 2 výsledky genetického vyšetření pacienta třetím osobám, g) umožní provedení zásahu do lidského genomu z jiných důvodů, než je stanoveno v § 30 odst. 1, nebo vytvoří podmínky pro provádění takového zásahu, h) v rozporu s § 30 odst. 2 umožní provedení postupů, jejichž účelem je vytvořit lidskou bytost, nebo vytvoří podmínky pro provádění takových postupů nebo umožní vytvoření nové lidské bytosti, i) umožní postupy v rozporu s § 30 odst. 3 nebo vytvoří podmínky pro provádění takových postupů, j) odebere krev v rozporu s § 31 odst. 2, k) vydá lékařský posudek, k jehož vydání není oprávněn podle § 42 odst. 2, nebo přezkoumá lékařský posudek, k jehož přezkoumání není oprávněn podle § 46 odst. 1 nebo § 47 odst. 1, l) nevydá posudek ve lhůtě stanovené v § 43 odst. 1, m) nepostoupí návrh na přezkoumání lékařského posudku ve lhůtě stanovené v § 46 odst. 5, n) v rozporu s § 47 odst. 3 písm. a) nepředloží příslušnému správnímu orgánu na základě jeho výzvy doplněné podklady nebo nedodrží určenou lhůtu, o) uzná nemoc z povolání, i když není oprávněn nemoci z povolání podle § 61 odst. 2 uznávat, nebo p) neodešle podle § 63 odst. 1 osobu, u níž na základě odborného vyšetření vzniklo důvodné podezření na nemoc z povolání, nebo je-li podezření, že nemoc již nadále nesplňuje podmínky pro uznání nemoci z povolání, k příslušnému poskytovateli. (2) Poskytovatel provádějící metody asistované reprodukceasistované reprodukce se dopustí přestupku tím, že a) provede likvidaci lidských embryí v rozporu s § 9, b) v rozporu s § 10 odst. 1 nezajistí zachování vzájemné anonymity anonymního dárce a neplodného páru a anonymity anonymního dárce a dítěte narozeného z asistované reprodukceasistované reprodukce, c) v rozporu s § 10 odst. 2 neuchová údaje o zdravotním stavu anonymního dárce po dobu 30 let od provedení umělého oplodnění. (3) Poskytovatel ověřující nezavedené metody se dopustí přestupku tím, že a) provádí ověření nezavedené metody, i když mu k jejímu provádění nebylo ministerstvem uděleno povolení, b) provádí ověřování nezavedené metody v rozporu s § 33 odst. 4 nebo 5, c) neukončí ověřování nezavedené metody, jestliže mu bylo podle § 36 odst. 5 odejmuto povolení k ověřování, d) v rozporu s § 37 písm. a) neustaví etickou komisietickou komisi nebo ji ustaví ve složení, které je v rozporu s § 38 odst. 2, e) v rozporu s § 37 písm. b) neuzavře pojistnou smlouvu, f) v rozporu s § 39 odst. 1 písm. a) nepodá zprávu o etapě ověřování nezavedené metody, g) v rozporu s § 39 odst. 1 písm. b) neprodleně nepřeruší nebo nezastaví ověřování nezavedené metody, h) nesplní oznamovací povinnost podle § 39 odst. 1 písm. c), i) v rozporu s § 39 odst. 1 písm. d) neumožní osobám pověřeným ministerstvem, Státním ústavem pro jadernou bezpečnost nebo členům etické komiseetické komise provádění kontroly, nebo j) v rozporu s § 39 odst. 2 nepředloží závěrečnou zprávu o výsledku ověřování nezavedené metody. (4) Poskytovatel pracovnělékařských služeb se dopustí přestupku tím, že a) nesplní oznamovací povinnost podle § 57 odst. 1 písm. e), b) nepodá podle § 57 odst. 1 písm. f) podnět kontrolním orgánům v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, c) v rozporu s § 57 odst. 1 písm. i) 1. nezajistí nebo neprovádí odběry biologického materiálu pro stanovení hodnot biologických expozičních testů, 2. neprovádí vyhodnocení výsledků biologických expozičních testů nebo 3. nesplní informační povinnost, d) nedá zaměstnavateli podnět k vyžádání mimořádné pracovnělékařské prohlídky podle § 57 odst. 1 písm. j), nebo e) v rozporu s § 54 odst. 3 neprovede pracovnělékařskou prohlídku, posouzení zdravotní způsobilosti k práci nebo nevydá lékařský posudek o zdravotní způsobilosti k práci. (5) Poskytovatel poskytující zdravotní služby, jejichž součástí je lékařské ozáření, se dopustí přestupku tím, že a) v rozporu s § 71 odst. 1 písm. b) nevypracuje místní radiologické standardy nebo nezajistí jejich dodržování anebo neposkytne ministerstvu podklad pro vypracování národního radiologického standardunárodního radiologického standardu, b) v rozporu s § 71 odst. 1 písm. c) neprovede interní klinický audit nebo nevyhodnotí zjištění učiněná na jeho základě anebo nenavrhne řešení zjištěných nedostatků nebo neurčí termín k jejich odstranění nebo je neodstraní, c) v rozporu s § 71 odst. 1 písm. d) nezajistí provedení externího klinického auditu nebo nevyhodnotí zjištění učiněná na jeho základě anebo nenavrhne řešení zjištěných nedostatků a nesouladů s národními radiologickými standardynárodními radiologickými standardy nebo neurčí termín k jejich odstranění nebo je neodstraní, d) v rozporu s § 71 odst. 2 písm. a) nezajistí, aby byly místní radiologické standardy k dispozici všem zdravotnickým pracovníkům provádějícím lékařské ozáření, nebo e) v rozporu s § 71 odst. 2 písm. c) neprovede optimalizaci radiační ochrany. (6) Poskytovatel zajišťující ochranné léčení se dopustí přestupku tím, že a) nezajistí ochranné léčení mimo výkon trestu odnětí svobody, i když jsou splněny podmínky podle § 84 odst. 1 a nejde-li o postup podle § 84 odst. 2, b) v rozporu s § 85 odst. 1 písm. a) nezaznamená do zdravotnické dokumentace vedené o pacientovi důvody, které vedly k zákazu nebo ke kontrole balíků, c) nezajistí podání informace pacientovi podle § 85 odst. 3, nebo d) nesplní oznamovací povinnost podle § 87 odst. 2. (7) Za přestupek lze uložit pokutu do a) 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. g), h) nebo i), b) 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. f) nebo o), odstavce 2 písm. a) nebo odstavce 3 písm. a), c), e) nebo g), c) 300 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), c), d), e), k) nebo p), odstavce 3 písm. b), d) nebo j), odstavce 5 písm. a), b) nebo c) nebo odstavce 6 písm. a), d) 200 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b), j), l), m) nebo n), odstavce 3 písm. f), h) nebo i), odstavce 4 písm. a), b), c) nebo d) nebo odstavce 6 písm. d), nebo e) 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. b) nebo c), odstavce 4 písm. e), odstavce 5 písm. d) nebo e) nebo odstavce 6 písm. b) nebo c). § 91 (1) Právnická osoba se dopustí přestupku tím, že provádí externí klinický audit, i když nemá k jeho provádění uděleno oprávnění podle § 75 odst. 2. (2) Právnická osoba, která má oprávnění k provádění externího klinického auditu, se dopustí přestupku tím, že a) v rozporu s § 78 odst. 1 nezveřejní pravidla procesu hodnocení, b) nesplní oznamovací povinnost podle § 78 odst. 2, c) v rozporu s § 81 odst. 2 písm. b) při provádění externího klinického auditu nedodrží pravidla procesu hodnocení, nebo d) v rozporu s § 81 odst. 3 provede externí klinický audit osobou vyloučenou z tohoto hodnocení. (3) Za přestupek lze uložit pokutu do a) 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1, b) 300 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. a), b) nebo c), nebo c) 200 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. d). § 92 Přestupky podle tohoto zákona projednává a) příslušný správní orgán, jde-li o přestupky podle § 90 odst. 1, 2, 4 a 6, b) ministerstvo, jde-li o přestupky podle § 90 odst. 3 a § 91, c) Státní úřad pro jadernou bezpečnost, jde-li o přestupky podle § 90 odst. 5. § 92a (1) Fyzická osoba se dopustí přestupkupřestupku tím, že v rozporu s § 89b odst. 1 se nepodrobí vyšetření, pobytu nebo nezbytné péči v záchytné stanici. (2) Za přestupekpřestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 10 000 Kč. (3) Přestupek podle odstavce 1 projednává obecobec v přenesené působnosti. Příkazem na místě může přestupek projednat též orgán Policie České republiky nebo obecní policie. (4) Pokutu vybírá orgán, který ji uložil. HLAVA IX SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ Společná ustanovení § 93 Působnost stanovená tímto zákonem krajským úřadům je výkonem přenesené působnosti. § 94 Činnost členů odborných komisí ustavených podle tohoto zákona je jiným úkonem v obecném zájmu18), při němž jim náleží náhrada platu nebo mzdy. Členům odborných komisí, kteří nejsou v pracovním poměru nebo obdobném pracovním vztahu, avšak jsou výdělečně činní, přísluší náhrada ušlého výdělku za dobu, po kterou se účastnili na činnosti komise, v jimi prokázané výši, nejvýše však ve výši průměrné mzdy v národním hospodářství vyhlášené a zveřejněné Ministerstvem práce a sociálních věcí ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv pro účely zaměstnanosti19). Členům odborných komisí přísluší též náhrada prokázaných jízdních výdajů. Zmocňovací ustanovení § 95 (1) Ministerstvo vydá vyhlášku k provedení § 52 písm. a), c) a d) a § 60. (2) Ministerstvo vydá v dohodě s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy vyhlášku k provedení § 52 písm. b). (3) Ministerstvo vydá v dohodě s Ministerstvem práce a sociálních věcí vyhlášku k provedení § 65. (4) Ministerstvo vydá v dohodě se Státním úřadem pro jadernou bezpečnost vyhlášku k provedení § 71 odst. 2 písm. b) a § 72 odst. 3. Přechodná ustanovení § 96 (1) Pokud byla přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona předložena žádost o provedení zdravotního výkonu, který je upraven tímto zákonem, dokončí se posouzení této žádosti podle dosavadních právních předpisů. Pokud bylo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona již započato se zdravotním výkonem, který je upraven tímto zákonem, postupuje se ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona podle tohoto zákona, je-li to ve prospěch pacienta. (2) Poskytovatelé ověřující nezavedenou metodu podle dosavadních právních předpisů jsou povinni žádost o souhlas s ověřováním nezavedené metody podle tohoto zákona předložit ministerstvu do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Nezavedenou metodu mohou poskytovatelé ověřovat do doby rozhodnutí o žádosti. (3) Poskytovatel může při dodržení postupu podle § 9 odst. 2 zajistit likvidaci zmrazených lidských embryí vzniklých přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud již uplynula lhůta nejméně 10 let od jejich vytvoření. § 97 (1) Ministerstvo uveřejní národní radiologické standardynárodní radiologické standardy podle § 70 odst. 5 do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. (2) Poskytovatel poskytující zdravotní služby, jejichž součástí je lékařské ozáření, je povinen a) místní radiologické standardy podle § 71 odst. 1 písm. b) vypracovat do 1 roku ode dne uveřejnění Národních radiologických standardůNárodních radiologických standardů, b) provést první interní klinický audit podle § 74 odst. 2 do 2 let ode dne uveřejnění Národních radiologických standardůNárodních radiologických standardů, c) uzavřít smlouvu podle § 81 odst. 1 na provedení externího klinického auditu na všech svých pracovištích poskytujících lékařské ozáření do 1 roku ode dne uveřejnění seznamu podle § 77 odst. 3. § 98 (1) Pracovnělékařské služby lze poskytovat podle dosavadních právních předpisů upravujících poskytování závodní preventivní péče nejdéle po dobu 1 roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Tím není dotčena povinnost zaměstnavatele hradit závodní preventivní péči v rozsahu stanoveném pro pracovnělékařské služby podle tohoto zákona, a to ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. (2) Pokud přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona bylo zažádáno o vydání lékařského posudku a nebyl dosud vydán, postupuje se při jeho vydání podle tohoto zákona. (3) Lékařské posudky vydané přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se přezkoumají podle dosavadních právních předpisů. § 99 (1) Ministerstvo zveřejní první výzvu pro podání žádosti o vydání povolení k uznávání nemocí z povolání do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. (2) Posuzování nemocí z povolání započaté před vydáním povolení k uznávání nemocí z povolání podle tohoto zákona se dokončí podle dosavadních právních předpisů. (3) Poskytovatelé pracovnělékařských služeb, kteří jsou uvedeni v příloze k vyhlášce č. 342/1997 Sb., kterou se stanoví postup při uznávání nemocí z povolání a vydává seznam zdravotnických zařízení, která tyto nemoci uznávají, ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, tyto nemoci uznávají do zveřejnění seznamu podle § 66 odst. 6. Ministerstvo jim termín zveřejnění seznamu sdělí nejméně 30 dnů před zveřejněním seznamu podle § 66 odst. 6. (4) Poskytovatelé uvedení v odstavci 3 dokončí uznání nemocí z povolání v případech, které započali přede dnem oznámení podle odstavce 3. Účinnost § 100 Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem čtvrtého kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení. Němcová v. r. Klaus v. r. Nečas v. r. 1) Směrnice Rady 2013/59/Euratom ze dne 5. prosince 2013, kterou se stanoví základní bezpečnostní standardy ochrany před nebezpečím vystavení ionizujícímu záření a zrušují se směrnice 89/618/Euratom, 90/641/Euratom, 96/29/Euratom, 97/43/Euratom a 2003/122/Euratom. Směrnice Rady 89/391/EHS ze dne 12. června 1989 o zavádění opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců při práci. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/88/ES ze dne 4. listopadu 2003 o některých aspektech úpravy pracovní doby. 2) Zákon č. 296/2008 Sb., o zajištění jakosti a bezpečnosti lidských tkání a buněk určených k použití u člověka a o změně souvisejících zákonů (zákon o lidských tkáních a buňkách), ve znění pozdějších předpisů. 3) Zákon č. 227/2006 Sb., o výzkumu na lidských embryonálních kmenových buňkách a souvisejících činnostech a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 5) ČSN EN ISO 15189 Zdravotnické laboratoře - Požadavky na kvalitu a způsobilost. 6) Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 7) Zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů. 8) Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů. 9) Zákon č. 115/2001 Sb., o podpoře sportu, ve znění pozdějších předpisů. 10) Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 11) Zákon č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci), ve znění pozdějších předpisů. 12) Například zákon č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 258/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů. 13) Například zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 309/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, nařízení vlády č. 361/2007 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 14) Zákon č. 18/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 15) Zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška č. 393/2006 Sb., o zdravotní způsobilosti, ve znění vyhlášky č. 407/2008 Sb. Zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 585/2004 Sb., o branné povinnosti a jejím zajišťování (branný zákon), ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška č. 103/2005 Sb., o zdravotní způsobilosti k vojenské činné službě. 16) Nařízení vlády č. 290/1995 Sb., kterým se vydává seznam nemocí z povolání, ve znění nařízení vlády č. 114/2011 Sb. 18) § 200 a násl. zákoníku práce. 19) Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. 20) Například § 247 zákoníku práce. 21) Například zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 585/2004 Sb., o branné povinnosti a jejím zajišťování (branný zákon), ve znění pozdějších předpisů, nařízení vlády č. 211/2010 Sb., o soustavě oborů vzdělání v základním, středním a vyšším odborném vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů, vyhláška č. 101/1995 Sb., kterou se vydává Řád pro zdravotní a odbornou způsobilost osob při provozování dráhy a drážní dopravy, ve znění pozdějších předpisů, vyhláška č. 493/2002 Sb., o posuzování zdravotní způsobilosti k vydání nebo platnosti zbrojního průkazu a o obsahu lékárničky první pomoci provozovatele střelnice, ve znění vyhlášky č. 254/2007 Sb., a vyhláška č. 352/2003 Sb., o posuzování zdravotní způsobilosti zaměstnanců jednotek hasičských záchranných sborů podniků a členů jednotek sborů dobrovolných hasičů obcí nebo podniků. 22) § 18 odst. 2 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů. § 6 odst. 1 zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce. 22) § 21 zákona č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek. 22a) Zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních. 23) Vyhláška č. 98/2012 Sb., o zdravotnické dokumentaci, ve znění pozdějších předpisů. 24) Například vyhláška č. 277/2004 Sb., o zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel, ve znění pozdějších předpisů, vyhláška č. 101/1995 Sb., kterou se vydává Řád pro zdravotní způsobilost osob při provozování dráhy a drážní dopravy, ve znění pozdějších předpisů, a vyhláška č. 393/2006 Sb., o zdravotní způsobilosti, ve znění pozdějších předpisů. 25) Například nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů, nařízení vlády č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, a nařízení vlády č. 291/2015 Sb., o ochraně zdraví před neionizujícím zářením. 26) § 103 odst. 1 písm. d) zákoníku práce. 27) Například nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů, nebo vyhláška č. 432/2003 Sb., kterou se stanoví podmínky pro zařazování prací do kategorií, limitní hodnoty ukazatelů biologických expozičních testů, podmínky odběru biologického materiálu pro provádění biologických expozičních testů a náležitosti hlášení prací s azbestem a biologickými činiteli, ve znění pozdějších předpisů. 28) Zákon č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 372/2011 Sb.	Zákon č. 372/2011 Sb. Zákon o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách) Vyhlášeno 8. 12. 2011, datum účinnosti 1. 4. 2012, částka 131/2011 * ČÁST PRVNÍ - ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ (§ 1 — § 4) * ČÁST DRUHÁ - ZDRAVOTNÍ SLUŽBY A ZDRAVOTNÍ PÉČE (§ 5 — § 14) * ČÁST TŘETÍ - OPRÁVNĚNÍ K POSKYTOVÁNÍ ZDRAVOTNÍCH SLUŽEB (§ 15 — § 27) * ČÁST ČTVRTÁ - POSTAVENÍ PACIENTA A JINÝCH OSOB V SOUVISLOSTI S POSKYTOVÁNÍM ZDRAVOTNÍCH SLUŽEB (§ 28 — § 44e) * ČÁST PÁTÁ - POSTAVENÍ POSKYTOVATELE, ZDRAVOTNICKÝCH PRACOVNÍKŮ A JINÝCH ODBORNÝCH PRACOVNÍKŮ V SOUVISLOSTI S POSKYTOVÁNÍM ZDRAVOTNÍCH SLUŽEB (§ 45 — § 51) * ČÁST ŠESTÁ - ZDRAVOTNICKÁ DOKUMENTACE A NÁRODNÍ ZDRAVOTNICKÝ INFORMAČNÍ SYSTÉM (§ 53 — § 78) * ČÁST SEDMÁ - NAKLÁDÁNÍ S ODEJMUTÝMI ČÁSTMI LIDSKÉHO TĚLA, TĚLEM ZEMŘELÉHO, POSTUP PŘI ÚMRTÍ A PITVY (§ 79 — § 92) * ČÁST OSMÁ - STÍŽNOSTI (§ 93 — § 97) * ČÁST DEVÁTÁ - HODNOCENÍ KVALITY A BEZPEČÍ ZDRAVOTNÍCH SLUŽEB (§ 98 — § 106) * ČÁST DESÁTÁ - KONTROLNÍ ČINNOST (§ 107 — § 109) * ČÁST JEDENÁCTÁ - KRAJE (§ 110 — § 110) * ČÁST DVANÁCTÁ - FAKULTNÍ NEMOCNICE A CENTRA VYSOCE SPECIALIZOVANÉ ZDRAVOTNÍ PÉČE (§ 111 — § 113e) * ČÁST TŘINÁCTÁ - PACIENTSKÁ ORGANIZACE (§ 113f — § 113f) * ČÁST ČTRNÁCTÁ - PŘESTUPKY (§ 114 — § 118) * ČÁST PATNÁCTÁ - SPOLEČNÁ, ZMOCŇOVACÍ, PŘECHODNÁ A ZRUŠOVACÍ USTANOVENÍ (§ 119 — § 128) * ČÁST ŠESTNÁCTÁ - ÚČINNOST (§ 129 — § 129) k zákonu č. 372/2011 Sb. Aktuální znění od 1. 1. 2025 (371/2021 Sb., 240/2024 Sb., 242/2024 Sb.) 372 ZÁKON ze dne 6. listopadu 2011 o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách) Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ § 1 Tento zákon upravuje zdravotní služby a podmínky jejich poskytování a s tím spojený výkon státní správy, druhy a formy zdravotní péčepéče, práva a povinnosti pacientůpacientů a osob pacientůmpacientům blízkých, poskytovatelů zdravotních služebposkytovatelů zdravotních služeb, zdravotnických pracovníků1),2), jiných odborných pracovníků2) a dalších osob v souvislosti s poskytováním zdravotních služeb, podmínky hodnocení kvality a bezpečí zdravotních služeb, další činnosti související s poskytováním zdravotních služeb a zapracovává příslušné předpisy Evropské unie3). § 2 (1) Poskytovatelem zdravotních služebPoskytovatelem zdravotních služeb se rozumí fyzická nebo právnická osoba, která má oprávnění k poskytování zdravotních služeb podle tohoto zákona. (2) Zdravotními službami se rozumí a) poskytování zdravotní péčepéče podle tohoto zákona zdravotnickými pracovníky1),2), a dále činnosti vykonávané jinými odbornými pracovníky2), jsou-li tyto činnosti vykonávány v přímé souvislosti s poskytováním zdravotní péčepéče, b) konzultační služby, jejichž účelem je posouzení individuálního léčebného postupuindividuálního léčebného postupu, popřípadě navržení jeho změny nebo doplnění, a další konzultace podporující rozhodování pacientapacienta ve věci poskytnutí zdravotních služeb prováděné dalším poskytovatelem zdravotních služebposkytovatelem zdravotních služeb (dále jen „poskytovatel“) nebo zdravotnickým pracovníkem, kterého si pacientpacient zvolil, c) nakládání s tělem zemřelého v rozsahu stanoveném tímto zákonem, včetně převozu těla zemřelého na patologicko-anatomickou pitvu nebo zdravotní pitvu a z patologicko-anatomické pitvy nebo ze zdravotní pitvy prováděné poskytovatelem podle zákona o pohřebnictví4), d) zdravotnická záchranná služba5), e) zdravotnická dopravní služba, jejímž účelem je 1. přeprava pacientůpacientů mezi poskytovateli nebo k poskytovateli a zpět do vlastního sociálního prostředí, je-li to nezbytné k zajištění poskytnutí zdravotních služeb, 2. rychlá přeprava zdravotnických pracovníků k zabezpečení neodkladné péčepéče u poskytovatele, 3. přeprava osob včetně zemřelého pacientapacienta související s prováděním transplantací, neodkladná přeprava tkání a buněk určených k použití u člověka, přeprava léčivých přípravků, krve a jejích složek a dále zdravotnických prostředkůzdravotnických prostředků a diagnostických zdravotnických prostředkůzdravotnických prostředků in vitro (dále jen „zdravotnický prostředekzdravotnický prostředek“) nezbytných pro poskytnutí neodkladné péčepéče nebo přeprava dalšího biologického materiálu, f) přeprava pacientůpacientů neodkladné péčepéče, kterou se rozumí jejich přeprava mezi poskytovateli výhradně za podmínek soustavného poskytování neodkladné péčepéče během přepravy, g) zdravotní služby v rozsahu činnosti odběrových zařízení nebo tkáňových zařízení podle jiných právních předpisů upravujících postupy pro zajištění jakosti a bezpečnosti lidských orgánů, tkání a buněk6), h) zdravotní služby v rozsahu činnosti zařízení transfuzní služby nebo krevní bankybanky podle právního předpisu upravujícího výrobu transfuzních přípravků, jejich skladování a výdej7), i) protialkoholní a protitoxikomanická záchytná službazáchytná služba52) (dále jen „záchytná službazáchytná služba“). (3) Zdravotními službami se rovněž rozumí specifické zdravotní služby podle zákona o specifických zdravotních službách, zdravotní služby podle zákona upravujícího transplantace nebo zákona upravujícího umělé přerušení těhotenství8). (4) Zdravotní péčípéčí se rozumí a) soubor činností a opatření prováděných u fyzických osob za účelem 1. předcházení, odhalení a odstranění nemoci, vady nebo zdravotního stavu (dále jen „nemoc“), 2. udržení, obnovení nebo zlepšení zdravotního a funkčního stavu, 3. udržení a prodloužení života a zmírnění utrpení, 4. pomoci při reprodukci a porodu, 5. posuzování zdravotního stavu, b) preventivní, diagnostické, léčebné, léčebně rehabilitační, ošetřovatelské nebo jiné zdravotní výkony prováděné zdravotnickými pracovníky (dále jen „zdravotní výkon“) za účelem podle písmene a), c) odborné lékařské vyšetření podle zákona o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek53). § 3 (1) PacientemPacientem se rozumí fyzická osoba, které jsou poskytovány zdravotní služby. (2) Ošetřujícím zdravotnickým pracovníkemOšetřujícím zdravotnickým pracovníkem se rozumí zdravotnický pracovník, který navrhuje, koordinuje, poskytuje a vyhodnocuje individuální léčebný postupindividuální léčebný postup u konkrétního pacientapacienta a koordinuje poskytování dalších potřebných zdravotních služeb. (3) Individuálním léčebným postupemIndividuálním léčebným postupem se rozumí poskytování zdravotních služeb, včetně jednotlivých zdravotních výkonů, v logické a časové posloupnosti konkrétnímu pacientovipacientovi, včetně jejich možných variant a metod. Součástí individuálního léčebného postupuindividuálního léčebného postupu je zejména diagnostická rozvaha, návrh léčby, včetně léčebně rehabilitační péčepéče a doporučení dalšího postupu při poskytování zdravotních služeb. Součástí individuálního léčebného postupuindividuálního léčebného postupu je i léčebný režim, kterým se rozumí soubor opatření, která podporují léčbu a minimalizují její možná rizika, včetně doporučení úpravy životního stylu. (4) HospitalizacíHospitalizací se rozumí doba zpravidla delší než 24 hodin, po kterou je pacientovipacientovi přijatému na lůžko ve zdravotnickém zařízenízdravotnickém zařízení poskytovatele lůžkové péčelůžkové péče poskytována lůžková péčelůžková péče. (5) Registrujícím poskytovatelemRegistrujícím poskytovatelem se rozumí poskytovatel ambulantní péčeambulantní péče v oboru všeobecné praktické lékařství, v oboru praktické lékařství pro děti a dorost, v oboru zubní lékařství nebo v oboru gynekologie a porodnictví, který přijal pacientapacienta do péčepéče za účelem poskytnutí primární ambulantní péčeambulantní péče; registrující poskytovatelregistrující poskytovatel je povinen při přijetí pacientapacienta do péčepéče vyplnit registrační list, který pacientpacient podepíše. V případě, že u poskytovatele uvedeného ve větě první poskytuje zdravotní služby více lékařů, je pacientpacient zaregistrován ke konkrétnímu lékaři. § 4 (1) Zdravotnickým zařízenímZdravotnickým zařízením se rozumí prostory určené pro poskytování zdravotních služeb. (2) Návštěvní službouNávštěvní službou se rozumí poskytování zdravotní péčepéče ve vlastním sociálním prostředí pacientavlastním sociálním prostředí pacienta, a to zejména v případech, kdy se pacientpacient s ohledem na svůj zdravotní stav nemůže dostavit do zdravotnického zařízenízdravotnického zařízení poskytovatele a poskytnutí zdravotní péčepéče tímto způsobem je s ohledem na její charakter možné. (3) Vlastním sociálním prostředím pacientaVlastním sociálním prostředím pacienta se pro účely tohoto zákona rozumí domácí prostředí pacientapacienta nebo prostředí nahrazující domácí prostředí pacientapacienta, například zařízení sociálních služebsociálních služeb9), zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, školy a školská zařízení zapsaná do rejstříku škol a školských zařízení, s výjimkou zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků, školských poradenských zařízení a zařízení školního stravování, nebo jiná obdobná zařízení, věznice pro výkon vazby a výkon trestu odnětí svobody, ústavy pro výkon zabezpečovací detence, zařízení pro zajištění cizinců10) a azylové zařízení11). (4) Oborem zdravotní péčepéče se pro účely tohoto zákona rozumí a) zubní lékařství, farmacie, obory specializačního vzdělávání nebo obory certifikovaných kurzů lékařů, zubních lékařů nebo farmaceutů podle jiného právního předpisu1), b) odbornosti nelékařských zdravotnických pracovníků nebo obory specializačního vzdělávání nebo obory certifikovaných kurzů nelékařských zdravotnických pracovníků podle jiného právního předpisu2). (5) Náležitou odbornou úrovníNáležitou odbornou úrovní se rozumí poskytování zdravotních služeb podle pravidel vědy a uznávaných medicínských postupů, při respektování individuality pacientapacienta, s ohledem na konkrétní podmínky a objektivní možnosti. ČÁST DRUHÁ ZDRAVOTNÍ SLUŽBY A ZDRAVOTNÍ PÉČE HLAVA I DRUHY A FORMY ZDRAVOTNÍ PÉČE § 5 Druhy zdravotní péče (1) Druhy zdravotní péčepéče podle časové naléhavosti jejího poskytnutí jsou a) neodkladná péčepéče, jejímž účelem je zamezit nebo omezit vznik náhlých stavů, které bezprostředně ohrožují život nebo by mohly vést k náhlé smrti nebo vážnému ohrožení zdraví, nebo způsobují náhlou nebo intenzivní bolest nebo náhlé změny chování pacientapacienta, který ohrožuje sebe nebo své okolí, b) akutní péčepéče, jejímž účelem je odvrácení vážného zhoršení zdravotního stavu nebo snížení rizika vážného zhoršení zdravotního stavu tak, aby byly včas zjištěny skutečnosti nutné pro stanovení nebo změnu individuálního léčebného postupuindividuálního léčebného postupu nebo aby se pacientpacient nedostal do stavu, ve kterém by ohrozil sebe nebo své okolí, c) nezbytná péčepéče, kterou z lékařského hlediska vyžaduje zdravotní stav pacientapacienta, který je zahraničním pojištěncem, s přihlédnutím k povaze dávek a k délce pobytu na území České republiky; v případě zahraničních pojištěnců z členského státu Evropské unie, Evropského hospodářského prostoru nebo Švýcarské konfederace musí být zdravotní péčepéče poskytnuta v takovém rozsahu, aby zahraniční pojištěnec nemusel vycestovat do země pojištění dříve, než původně zamýšlel, d) plánovaná péčepéče, která není zdravotní péčípéčí uvedenou v písmenech a), b) nebo c). (2) Druhy zdravotní péčepéče podle účelu jejího poskytnutí jsou a) preventivní péčepéče, jejímž účelem je včasné vyhledávání faktorů, které jsou v příčinné souvislosti se vznikem nemoci nebo zhoršením zdravotního stavu, a provádění opatření směřujících k odstraňování nebo minimalizaci vlivu těchto faktorů a předcházení jejich vzniku, b) diagnostická péčepéče, jejímž účelem je zjišťování zdravotního stavu pacientapacienta a okolností, jež mají na zdravotní stav pacientapacienta vliv, informací nutných ke zjištění nemoci, jejího stavu a závažnosti, dalších informací potřebných ke stanovení diagnózy, individuálního léčebného postupuindividuálního léčebného postupu a informací o účinku léčby, c) dispenzární péčepéče, jejímž účelem je aktivní a dlouhodobé sledování zdravotního stavu pacientapacienta ohroženého nebo trpícího nemocí nebo zhoršením zdravotního stavu, u kterého lze podle vývoje nemoci důvodně předpokládat takovou změnu zdravotního stavu, jejíž včasné zjištění může zásadním způsobem ovlivnit další léčbu a vývoj nemoci, d) léčebná péčepéče, jejímž účelem je příznivé ovlivnění zdravotního stavu na základě realizace individuálního léčebného postupuindividuálního léčebného postupu, s cílem vyléčení nebo zmírnění důsledků nemoci a zabránění vzniku invalidity nebo nesoběstačnosti nebo zmírnění jejich rozsahu, e) posudková péčepéče, jejímž účelem je zjištění, zda 1. nebude stabilizovaný zdravotní stav pacientapacienta negativně ovlivněn nároky, které na něho klade výkon práce, služby, povolání nebo jiných činností v konkrétních podmínkách, nebo 2. zdravotní stav pacientapacienta je v souladu s předpoklady nebo požadavky stanovenými pro výkon práce, služby, povolání, jiných činností nebo pro jiné účely, f) léčebně rehabilitační péčepéče, jejímž účelem je maximální možné obnovení fyzických, poznávacích, řečových, smyslových a psychických funkcí pacientapacienta cestou odstranění vzniklých funkčních poruch nebo náhradou některé funkce jeho organismu, popřípadě zpomalení nebo zastavení nemoci a stabilizace jeho zdravotního stavu; v případě, že jsou při jejím poskytování využívány přírodní léčivé zdroje nebo klimatické podmínky příznivé k léčení podle lázeňského zákona12), jde o lázeňskou léčebně rehabilitační péčipéči, g) ošetřovatelská péčeošetřovatelská péče, jejímž účelem je udržení, podpora a navrácení zdraví a uspokojování biologických, psychických a sociálních potřeb změněných nebo vzniklých v souvislosti s poruchou zdravotního stavu jednotlivců nebo skupin nebo v souvislosti s těhotenstvím a porodem, a dále rozvoj, zachování nebo navrácení soběstačnosti; její součástí je péčepéče o nevyléčitelně nemocné, zmírňování jejich utrpení a zajištění klidného umírání a důstojné přirozené smrti, h) paliativní péčepéče, jejímž účelem je zmírnění utrpení a zachování kvality života pacientapacienta, který trpí nevyléčitelnou nemocí, i) lékárenská péčepéče a klinickofarmaceutická péčepéče (dále jen „lékárenská péčepéče“), jejímž účelem je zajišťování, příprava, úprava, uchovávání, kontrola a výdej léčiv, s výjimkou transfuzních přípravků a surovin pro výrobu krevních derivátů podle zákona o léčivech, laboratorních chemikálií, zkoumadel, dezinfekčních přípravků, a dále zajišťování, uchovávání, výdej a prodej zdravotnických prostředkůzdravotnických prostředků podle zákona o zdravotnických prostředcíchzdravotnických prostředcích a diagnostických zdravotnických prostředcíchzdravotnických prostředcích in vitro13), zajišťování, uchovávání, výdej a prodej potravin pro zvláštní lékařské účely; v rámci této péčepéče je dále poskytováno poradenství, konzultační služby a další služby v oblasti prevence a včasného rozpoznávání onemocnění, podpory zdraví a posuzování a kontrola účelného, bezpečného a hospodárného užívání léčivých přípravků a postupů s tím spojených. (3) Prováděcí právní předpis stanoví a) druhy, obsah a časové rozmezí preventivních prohlídek, okruhy osob, kterým jsou jednotlivé druhy preventivních prohlídek poskytovány, a okruhy poskytovatelů, kteří preventivní prohlídky provádějí, b) nemoci, u nichž se poskytuje dispenzární péčepéče, časové rozmezí prováděných prohlídek a okruhy poskytovatelů provádějících dispenzární péčipéči. § 6 Formy zdravotní péče Formami zdravotní péčepéče jsou ambulantní péčeambulantní péče, jednodenní péčejednodenní péče, lůžková péčelůžková péče a zdravotní péčepéče poskytovaná ve vlastním sociálním prostředí pacientavlastním sociálním prostředí pacienta. § 7 Ambulantní péče (1) Ambulantní péčeAmbulantní péče je zdravotní péčípéčí, při níž se nevyžaduje hospitalizacehospitalizace pacientapacienta nebo přijetí pacientapacienta na lůžko do zdravotnického zařízenízdravotnického zařízení poskytovatele jednodenní péčejednodenní péče. (2) Ambulantní péčeAmbulantní péče je poskytována jako a) primární ambulantní péčeambulantní péče, jejímž účelem je poskytování preventivní, diagnostické, léčebné a posudkové péčepéče a konzultací, dále koordinace a návaznost poskytovaných zdravotních služeb jinými poskytovateli; tuto zdravotní péčipéči pacientovipacientovi poskytuje registrující poskytovatelregistrující poskytovatel, b) specializovaná ambulantní péčeambulantní péče, která je poskytovaná v rámci jednotlivých oborů zdravotní péčepéče podle § 4 odst. 4, c) stacionární péčepéče, jejímž účelem je poskytování zdravotní péčepéče pacientůmpacientům, jejichž zdravotní stav vyžaduje opakované denní poskytování ambulantní péčeambulantní péče. (3) Součástí primární ambulantní péčeambulantní péče poskytované registrujícími poskytovateliregistrujícími poskytovateli v oboru všeobecné praktické lékařství a praktické lékařství pro děti a dorost je vždy návštěvní službanávštěvní služba. § 8 Jednodenní péče Jednodenní péčeJednodenní péče je zdravotní péčípéčí, při jejímž poskytnutí se vyžaduje pobyt pacientapacienta na lůžku po dobu kratší než 24 hodin, a to s ohledem na charakter a délku poskytovaných zdravotních výkonů. Při poskytování jednodenní péčejednodenní péče musí být zajištěna nepřetržitá dostupnost akutní lůžkové péčelůžkové péče intenzivní. § 9 Lůžková péče (1) Lůžková péčeLůžková péče je zdravotní péčípéčí, kterou nelze poskytnout ambulantně a pro její poskytnutí je nezbytná hospitalizacehospitalizace pacientapacienta. Lůžková péčeLůžková péče musí být poskytována v rámci nepřetržitého provozu. (2) Lůžkovou péčíLůžkovou péčí je a) akutní lůžková péčelůžková péče intenzivní, která je poskytována pacientovipacientovi v případech náhlého selhávání nebo náhlého ohrožení základních životních funkcí nebo v případech, kdy lze tyto stavy důvodně předpokládat, b) akutní lůžková péčelůžková péče standardní, která je poskytována pacientovipacientovi 1. s náhlým onemocněním nebo náhlým zhoršením chronické nemoci, které vážně ohrožují jeho zdraví, ale nevedou bezprostředně k selhávání životních funkcí, nebo 2. za účelem provedení zdravotních výkonů, které nelze provést ambulantně; v rámci akutní lůžkové péčelůžkové péče je poskytována též včasná léčebná rehabilitace, c) následná lůžková péčelůžková péče, která je poskytována pacientovipacientovi, u kterého byla stanovena základní diagnóza a došlo ke stabilizaci jeho zdravotního stavu, zvládnutí náhlé nemoci nebo náhlého zhoršení chronické nemoci, a jehož zdravotní stav vyžaduje doléčení nebo poskytnutí zejména léčebně rehabilitační péčepéče; v rámci této lůžkové péčelůžkové péče může být poskytována též následná intenzivní péčepéče pacientůmpacientům, kteří jsou částečně nebo úplně závislí na podpoře základních životních funkcí, d) dlouhodobá lůžková péčelůžková péče, která je poskytována pacientovipacientovi, jehož zdravotní stav nelze léčebnou péčípéčí podstatně zlepšit a bez soustavného poskytování ošetřovatelské péčeošetřovatelské péče se zhoršuje; v rámci této lůžkové péčelůžkové péče může být poskytována též intenzivní ošetřovatelská péčeošetřovatelská péče pacientůmpacientům s poruchou základních životních funkcí. § 10 Zdravotní péče poskytovaná ve vlastním sociálním prostředí pacienta (1) Zdravotní péčípéčí poskytovanou ve vlastním sociálním prostředí pacientavlastním sociálním prostředí pacienta jsou a) návštěvní službanávštěvní služba, b) domácí péčepéče, kterou je ošetřovatelská péčeošetřovatelská péče, léčebně rehabilitační péčepéče nebo paliativní péčepéče. (2) Ve vlastním sociálním prostředí pacientavlastním sociálním prostředí pacienta lze kromě zdravotní péčepéče podle odstavce 1 poskytovat umělou plicní ventilaci a dialýzu. (3) V rámci zdravotní péčepéče podle odstavce 1 lze vykonávat pouze takové zdravotní výkony, jejichž poskytnutí není podmíněno technickým a věcným vybavením nutným k jejich provedení ve zdravotnickém zařízenízdravotnickém zařízení. HLAVA II OBECNÉ PODMÍNKY POSKYTOVÁNÍ ZDRAVOTNÍCH SLUŽEB § 11 Poskytování zdravotních služeb (1) Poskytovatel může poskytovat pouze zdravotní služby uvedené v oprávnění k poskytování zdravotních služeb. (2) Bez získání oprávnění k poskytování zdravotních služeb je možné a) poskytovat odbornou první pomoc, b) poskytovat zdravotní služby v zařízeních sociálních služebsociálních služeb podle zákona o sociálních službách, c) zajistit převoz osoby, jejíž zdravotní stav to vyžaduje, ze zahraničí do České republiky nebo z České republiky do zahraničí osobou oprávněnou k této činnosti podle právních předpisů jiného státu, z jehož území nebo na jehož území se převoz uskutečňuje a jde-li o činnost na území České republiky dočasnou, d) poskytovat zdravotní služby podle § 20. (3) Zdravotní služby lze poskytovat pouze prostřednictvím osob způsobilých k výkonu zdravotnického povolání nebo k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotních služeb. (4) Personální zabezpečení zdravotních služeb musí odpovídat oborům, druhu a formě poskytované zdravotní péčepéče a zdravotním službám podle § 2 odst. 2 písm. d) až f) a i). Požadavky na minimální personální zabezpečení zdravotních služeb, týkající se odborné, specializované, popřípadě zvláštní odborné způsobilosti zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků a jejich počtu stanoví prováděcí právní předpis. (5) Zdravotní služby mohou být poskytovány pouze ve zdravotnických zařízeníchzdravotnických zařízeních v místech uvedených v oprávnění k poskytování zdravotních služeb, pokud dále není stanoveno jinak. Mimo zdravotnické zařízenízdravotnické zařízení lze poskytovat a) konzultační služby, b) zdravotní služby poskytované centrem duševního zdraví podle § 44b, c) preventivní péčipéči podle § 11a, d) zdravotní péčipéči poskytovanou ve vlastním sociálním prostředí pacientavlastním sociálním prostředí pacienta, e) zdravotnickou dopravní službu a přepravu pacientůpacientů neodkladné péčepéče, f) přednemocniční neodkladnou péčipéči poskytovanou v rámci zdravotnické záchranné služby, g) zdravotní služby poskytované za krizových situací a při zdravotnickém zabezpečení vojenského výcviku v mobilních zařízeních ozbrojených sil určených k poskytování zdravotních služeb za takových situací, h) prohlídku těla zemřelého mimo zdravotnická zařízenízdravotnická zařízení podle § 84 odst. 2 písm. a) nebo b), i) převoz těla zemřelého na pitvu a z pitvy podle zákona o pohřebnictví, nebo j) telemedicínské zdravotní služby podle § 11c odst. 2. Konzultační služby mimo zdravotnické zařízenízdravotnické zařízení lze poskytovat prostřednictvím dálkového přístupu nebo ve vlastním sociálním prostředí pacientavlastním sociálním prostředí pacienta, popřípadě v jiném místě jeho aktuálního výskytu. Poskytovatel, který poskytuje pouze domácí péčipéči nebo pouze prohlídky těl zemřelých mimo zdravotnické zařízenízdravotnické zařízení, musí mít kontaktní pracoviště. (6) Zdravotnické zařízeníZdravotnické zařízení musí být pro poskytování zdravotních služeb technicky a věcně vybaveno. Technické a věcné vybavení zdravotnických zařízenízdravotnických zařízení musí odpovídat oborům, druhu a formě poskytované zdravotní péčepéče a zdravotním službám podle § 2 odst. 2 písm. d) až f) a i). Požadavky na minimální technické a věcné vybavení zdravotnických zařízenízdravotnických zařízení, týkající se stavebně technického, funkčního a dispozičního uspořádání prostor a vybavení vybranými zdravotnickými prostředky, jinými přístroji a zařízením, na vybavení kontaktního pracoviště, a v případě lékárenské péčepéče poskytované v odloučeném oddělení výdeje léčiv i na místo poskytování péčepéče, stanoví prováděcí právní předpis. Tímto nejsou dotčeny požadavky na zdravotnická zařízenízdravotnická zařízení podle jiných právních předpisů. (7) Poskytovatel zdravotnické záchranné služby, poskytovatel zdravotnické dopravní služby a poskytovatel přepravy pacientůpacientů neodkladné péčepéče musí být pro poskytovanou zdravotní službu vybaven odpovídajícími dopravními prostředky. Požadavky na vybavení poskytovatele dopravními prostředky a požadavky na technické a věcné vybavení těchto dopravních prostředků a na jejich označení a barevné provedení stanoví prováděcí právní předpis. Tímto nejsou dotčeny požadavky na dopravní prostředky stanovené jinými právními předpisy. (8) Poskytování zdravotních služeb v zařízeních sociálních služebsociálních služeb podle odstavce 2 písm. b) je poskytovatel sociálních služebsociálních služeb povinen před jejich započetím oznámit krajskému úřadu příslušnému podle místa jejich poskytování. Při poskytování zdravotních služeb je poskytovatel sociálních služebsociálních služeb povinen dodržovat povinnosti stanovené poskytovateli v § 45 odst. 1, odst. 2 písm. n), § 51 odst. 1 a § 54. Poskytování preventivní péče mimo zdravotnické zařízení § 11a (1) Mimo zdravotnické zařízenízdravotnické zařízení mohou být poskytovány zdravotní výkony v rámci preventivní péčepéče zaměřené na předcházení onemocnění a jeho včasné rozpoznání, a to na základě povolení uděleného krajským úřadem. (2) Povolení se udělí poskytovateli, který je oprávněn poskytovat zdravotní služby, v jejichž rámci budou zdravotní výkony podle odstavce 1 poskytovány mimo zdravotnické zařízenízdravotnické zařízení. Mimo zdravotnické zařízenízdravotnické zařízení lze poskytovat jen takové zdravotní výkony v rámci preventivní péčepéče, jejichž poskytnutí není podmíněno technickým a věcným vybavením nutným k jejich provedení ve zdravotnickém zařízenízdravotnickém zařízení. (3) O udělení povolení a době trvání jeho platnosti rozhoduje krajský úřad, v jehož správním obvodu budou zdravotní výkony poskytovány mimo zdravotnické zařízenízdravotnické zařízení. (4) Povolení lze udělit jen na základě souhlasného závazného stanoviska krajské hygienické stanice, v jejímž správním obvodu budou zdravotní výkony poskytovány mimo zdravotnické zařízenízdravotnické zařízení. Žádost poskytovatele o vydání závazného stanoviska musí obsahovat náležitosti uvedené v odstavci 5. V žádosti musí být dále uvedena hygienická a protiepidemická opatření k předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění při činnostech podle věty první. (5) Žádost o udělení povolení kromě náležitostí stanovených správním řádem obsahuje a) identifikační údaje poskytovatele v rozsahu uvedeném v rozhodnutí o udělení oprávnění k poskytování zdravotních služeb, b) vymezení činností, které budou poskytovány mimo zdravotnické zařízenízdravotnické zařízení, c) místo, kde budou zdravotní výkony poskytovány mimo zdravotnické zařízenízdravotnické zařízení, d) dobu, na kterou má být povolení uděleno, určenou konkrétním datem. (6) Žadatel k žádosti o udělení povolení předloží a) kopii rozhodnutí o udělení oprávnění k poskytování zdravotních služeb, pokud rozhodnutí nevydal krajský úřad příslušný k udělení povolení, b) závazné stanovisko krajské hygienické stanice. (7) Rozhodnutí o udělení povolení kromě náležitostí stanovených správním řádem obsahuje údaje uvedené v odstavci 5. Krajský úřad zašle kopii pravomocného rozhodnutí neprodleně krajské hygienické stanici, která vydala závazné stanovisko podle odstavce 4. § 11b (1) Povolení zaniká a) zánikem oprávnění k poskytování zdravotních služeb, b) uplynutím doby, na kterou bylo uděleno, nebo c) odejmutím povolení rozhodnutím krajského úřadu, který povolení vydal. (2) Krajský úřad odejme povolení, jestliže poskytovatel a) přestal splňovat některou z podmínek podle § 11a, b) závažným způsobem nebo opakovaně porušil povinnost vztahující se k poskytovaným zdravotním výkonům mimo zdravotnické zařízenízdravotnické zařízení stanovenou tímto zákonem nebo jiným právním předpisem, nebo c) poskytoval zdravotní výkony mimo zdravotnické zařízenízdravotnické zařízení v rozporu s povolením. (3) Krajský úřad zašle kopii rozhodnutí o odejmutí povolení neprodleně krajské hygienické stanici, která vydala závazné stanovisko podle § 11a odst. 4. (4) Odvolání proti rozhodnutí o odejmutí povolení nemá odkladný účinek. § 11c Telemedicínské zdravotní služby (1) Telemedicínskými zdravotními službami se rozumí zdravotní služby, které jsou poskytovány na dálku za použití informačních a telekomunikačních technologií nebo zdravotnického prostředkuzdravotnického prostředku. Telemedicínské zdravotní služby mohou být poskytovány pouze tehdy, jsou-li splněny technické požadavky na kvalitu a bezpečnost komunikace, komunikační kanál je šifrovaný a je zajištěno prokázání identity komunikujících stran. Záznam komunikace může být poskytovatelem nahráván jen se souhlasem pacientapacienta. (2) Telemedicínské zdravotní služby lze poskytovat i mimo zdravotnické zařízenízdravotnické zařízení, pokud a) jejich poskytování bez přítomnosti pacientapacienta spočívá pouze v použití informačních a telekomunikačních technologií, případně i za pomoci vzdáleného přístupu nebo zdravotnického prostředkuzdravotnického prostředku, nebo b) jejich poskytování spočívá pouze v tom, že jsou vzdáleně nebo za pomoci zdravotnického prostředkuzdravotnického prostředku získány informace podle § 53 odst. 1 a tyto informace jsou automaticky zasílány poskytovateli. (3) Prováděcí právní předpis stanoví a) technické požadavky na kvalitu a bezpečnost komunikace a šifrování komunikačního kanálu, b) způsob prokázání identity komunikujících stran, c) způsob projevení a záznamu souhlasu nebo nesouhlasu pacientapacienta s nahráváním záznamu komunikace mezi poskytovatelem a pacientempacientem. § 12 Způsobilost k samostatnému výkonu zdravotnického povolání (1) Způsobilostí k samostatnému výkonu zdravotnického povoláníZpůsobilostí k samostatnému výkonu zdravotnického povolání se pro účely tohoto zákona rozumí způsobilost k samostatnému výkonu povolání lékaře, zubního lékaře nebo farmaceuta nebo způsobilost k výkonu povolání zdravotnického pracovníka nelékařského povolání bez přímého vedení a odborného dohledu podle jiných právních předpisů1),2). (2) Poskytovatel, který je fyzickou osobou, musí být způsobilý k samostatnému výkonu zdravotnického povolání podle odstavce 3 anebo je povinen ustanovit odborného zástupce s touto způsobilostí; ustanovení odborného zástupce se nepřipouští, jde-li o poskytování zdravotních služeb na základě oprávnění podle § 16 odst. 2. Poskytovatel, který je právnickou osobou, je povinen ustanovit odborného zástupce se způsobilostí k samostatnému výkonu zdravotnického povolánízpůsobilostí k samostatnému výkonu zdravotnického povolání podle odstavce 3 vždy. (3) Jsou-li poskytovány zdravotní služby a) v oborech specializačního vzdělávání lékařů, vyžaduje se způsobilost k samostatnému výkonu povolání lékaře alespoň v jednom z těchto oborů, b) v oboru zubní lékař nebo v oborech specializačního vzdělávání zubních lékařů, vyžaduje se způsobilost k samostatnému výkonu povolání zubního lékaře alespoň v jednom z těchto oborů, c) v oboru farmaceut nebo v oborech specializačního vzdělávání farmaceutů, vyžaduje se způsobilost k samostatnému výkonu povolání farmaceuta alespoň v jednom z oborů specializačního vzdělávání farmaceutů, d) pouze v oborech vzdělávání zdravotnických pracovníků nelékařského povolání nebo jiných odborných pracovníků, vyžaduje se způsobilost k samostatnému výkonu zdravotnického povolánízpůsobilost k samostatnému výkonu zdravotnického povolání alespoň v jednom z těchto oborů; odborným zástupcem může být též lékař, zubní lékař nebo farmaceut, pokud je způsobilý vykonávat alespoň v jednom z těchto oborů přímé vedení nebo odborný dohled vůči těmto pracovníkům podle jiného právního předpisu. § 13 Bezúhonnost (1) Za bezúhonného se pro účely tohoto zákona považuje ten, kdo nebyl pravomocně odsouzen a) za úmyslný trestný čintrestný čin k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání alespoň 1 roku, nebo b) za trestný čintrestný čin spáchaný při poskytování zdravotních služeb, anebo se na něho hledí, jako by nebyl odsouzen. (2) BezúhonnostBezúhonnost se dokládá výpisem z evidence Rejstříku trestů a dále dokladem prokazujícím splnění podmínky bezúhonnostibezúhonnosti vydaným státem, jehož je fyzická osoba občanem, a doklady vydanými státy, ve kterých se fyzická osoba zdržovala v posledních 3 letech nepřetržitě déle než 6 měsíců; tyto doklady nesmí být starší 3 měsíců. Při uznávání dokladů o bezúhonnostibezúhonnosti, které vydal příslušný orgán jiného členského státu Evropské unie, Evropského hospodářského prostoru nebo Švýcarské konfederace se postupuje podle zákona o uznávání odborné kvalifikace14). Nevydává-li stát uvedený ve větě první výpis z evidence trestů nebo rovnocenný doklad, nebo nelze-li jej získat, předloží fyzická osoba čestné prohlášení o bezúhonnostibezúhonnosti, které učinila před notářem nebo příslušným orgánem tohoto státu. (3) Vyžaduje-li se pro účely řízení podle tohoto zákona doložení bezúhonnostibezúhonnosti výpisem z evidence Rejstříku trestů, požádá o vydání výpisu správní orgán příslušný k udělení oprávnění k poskytování zdravotních služeb; žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku restů a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup. § 14 Odborný zástupce (1) Odborný zástupce odborně řídí poskytování zdravotních služeb. Odborným zástupcem může být ustanovena fyzická osoba, která je a) způsobilá k samostatnému výkonu zdravotnického povolání podle § 12 a je členem České lékařské komory, České stomatologické komory nebo České lékárnické komory (dále jen „komora“), jestliže členství v komoře je podmínkou pro výkon tohoto povolání, b) plně svéprávná, c) bezúhonná, d) držitelem povolení k pobytu na území České republiky, pokud má povinnost takové povolení mít. Odborným zástupcem nemůže být ustanovena fyzická osoba, u níž trvá některá z překážek pro udělení oprávnění uvedených v § 17. (2) Funkce odborného zástupce musí být vykonávána v pracovněprávním nebo obdobném vztahu k poskytovateli. Tato podmínka neplatí, je-li odborný zástupce statutárním orgánem nebo členem statutárního orgánu poskytovatele nebo je-li odborný zástupce manželem nebo registrovaným partnerem poskytovatele; i v tomto případě musí být odborný zástupce k poskytovateli ve smluvním vztahu. (3) Odborný zástupce musí vykonávat svou funkci v rozsahu nezbytném pro řádné odborné řízení poskytovaných zdravotních služeb. Stejná osoba nemůže vykonávat funkci odborného zástupce pro více než 2 poskytovatele. (4) Odborný zástupce je povinen písemně oznámit poskytovateli všechny změny údajů uvedených o něm v rozhodnutí o udělení oprávnění k poskytování zdravotních služeb, v žádosti o udělení tohoto oprávnění a v dokladech předkládaných s touto žádostí a změny a doplnění údajů týkajících se podmínek pro výkon funkce odborného zástupce a předložit doklady o nich. Změny a doplnění údajů podle věty první musí odborný zástupce oznámit do 10 dnů ode dne, kdy k nim došlo. (5) Přestane-li odborný zástupce vykonávat svou funkci nebo přestane-li splňovat podmínky pro výkon této funkce, je poskytovatel povinen ustanovit nového odborného zástupce nejpozději do 10 dnů ode dne, kdy se o některé z těchto skutečností dozvěděl. Poskytovatel je povinen bez zbytečného odkladu požádat o změnu oprávnění k poskytování zdravotních služeb. ČÁST TŘETÍ OPRÁVNĚNÍ K POSKYTOVÁNÍ ZDRAVOTNÍCH SLUŽEB § 15 Působnost správních orgánů (1) O udělení oprávnění k poskytování zdravotních služeb rozhoduje a) krajský úřad, v jehož správním obvodu je zdravotnické zařízenízdravotnické zařízení, v němž budou zdravotní služby poskytovány, b) Ministerstvo obrany nebo Ministerstvo spravedlnosti, pokud je žadatelem právnická osoba zřízená těmito ministerstvy nebo jde-li o zdravotní služby poskytované ve zdravotnických zařízeníchzdravotnických zařízeních zřízených těmito ministerstvy, s výjimkou oprávnění podle § 16 odst. 2, nebo c) Ministerstvo vnitra, pokud je žadatelem právnická osoba zřízená tímto ministerstvem nebo jde-li o zdravotní služby poskytované ve zdravotnických zařízeníchzdravotnických zařízeních zřízených tímto ministerstvem nebo ve zdravotnických zařízeníchzdravotnických zařízeních zřízených Úřadem pro zahraniční styky a informace nebo Bezpečnostní informační službou, s výjimkou oprávnění podle § 16 odst. 2, (dále jen „příslušný správní orgán“). (2) Oprávnění k poskytování lékárenské péčepéče lze udělit jen na základě souhlasného závazného stanoviska Státního ústavu pro kontrolu léčiv k technickému a věcnému vybavení zdravotnického zařízenízdravotnického zařízení, v němž bude tato péčepéče poskytována. Státní ústav pro kontrolu léčiv vydá závazné stanovisko na základě písemné žádosti do 30 dnů ode dne jejího doručení. Žádost o vydání závazného stanoviska musí obsahovat náležitosti uvedené v § 18 odst. 1. § 16 Podmínky udělení oprávnění k poskytování zdravotních služeb (1) Fyzické osobě se udělí oprávnění k poskytování zdravotních služeb na její písemnou žádost, jestliže a) dosáhla věku 18 let, b) je plně svéprávná, c) je bezúhonná, d) je držitelem povolení k pobytu na území České republiky, pokud má povinnost takové povolení mít, e) je způsobilá k samostatnému výkonu zdravotnického povolání v oboru zdravotní péčepéče, kterou bude poskytovat jako zdravotní službu a je členem komory, jestliže členství v komoře je podmínkou pro výkon tohoto povolání, nebo ustanovila odborného zástupce, f) je oprávněna užívat k poskytování zdravotních služeb zdravotnické zařízenízdravotnické zařízení, které splňuje požadavky na technické a věcné vybavení, g) jsou splněny požadavky na personální zabezpečení poskytovaných zdravotních služeb, h) Státní ústav pro kontrolu léčiv vydal souhlasné závazné stanovisko podle § 15 odst. 2, jde-li o poskytování lékárenské péčepéče, i) orgán ochrany veřejného zdraví schválil provozní řád zdravotnického zařízenízdravotnického zařízení podle zákona o ochraně veřejného zdraví16), j) Ministerstvo zdravotnictví (dále jen „ministerstvo“) vydalo souhlas s poskytováním lázeňské léčebně rehabilitační péčepéče, jde-li o poskytování této péčepéče, k) netrvá žádná z překážek pro udělení oprávnění uvedených v § 17. (2) Fyzické osobě, která bude poskytovat zdravotní služby pouze ve zdravotnickém zařízenízdravotnickém zařízení provozovaném jiným poskytovatelem, se udělí oprávnění k poskytování zdravotních služeb na její písemnou žádost, jestliže a) je způsobilá k samostatnému výkonu zdravotnického povolání v oboru zdravotní péčepéče, kterou bude poskytovat jako zdravotní službu, a je členem komory, jestliže členství v komoře je podmínkou pro výkon tohoto povolání, a splňuje podmínky uvedené v odstavci 1 písm. a) až d) a k), b) je oprávněna užívat k poskytování zdravotních služeb zdravotnické zařízenízdravotnické zařízení užívané jiným poskytovatelem, které splňuje požadavky na technické a věcné vybavení, c) jsou splněny podmínky uvedené v odstavci 1 písm. g) až j). Oprávnění podle věty první nelze udělit pro poskytování zdravotní péčepéče v oboru všeobecné praktické lékařství, praktické lékařství pro děti a dorost, zubní lékařství a gynekologie a porodnictví, jde-li o výkon činnosti registrujícího poskytovatele. (3) Právnické osobě se udělí oprávnění k poskytování zdravotních služeb na její písemnou žádost, jestliže a) statutární orgán právnické osoby nebo jeho členové nebo vedoucí organizační složky státu nebo organizační složky územního samosprávného celku, bude-li poskytování zdravotních služeb zajišťováno touto organizační složkou, jsou bezúhonní, b) ustanovila odborného zástupce, který splňuje podmínky v § 14 odst. 1 až 3, c) jsou splněny podmínky uvedené v odstavci 1 písm. f) až j), d) netrvá žádná z překážek pro udělení oprávnění uvedených v § 17 písm. b) až e), e) byla zřízena krajem jako příspěvková organizace podle zákona o zdravotnické záchranné službě a je oprávněna využívat linku národního tísňového čísla 155, jde-li o poskytování zdravotnické záchranné služby. (4) Oprávnění k poskytování zdravotních služeb nelze převést ani nepřechází na jinou osobu. Jiná osoba může na základě oprávnění poskytovat zdravotní služby, jen pokračuje-li v poskytování zdravotních služeb podle § 27. § 17 Překážky udělení oprávnění k poskytování zdravotních služeb Oprávnění k poskytování zdravotních služeb nelze udělit a) fyzické osobě, které byl uložen soudem nebo správním orgánem zákaz činnosti spočívající v poskytování zdravotních služeb, a to po dobu trvání tohoto zákazu, b) fyzické nebo právnické osobě, které bylo odňato oprávnění podle § 24 odst. 2 písm. b), odst. 3 písm. a), b), c) nebo d) nebo odst. 4 písm. a), b), c), d) nebo e), a to po dobu 3 let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o odnětí oprávnění, c) fyzické nebo právnické osobě po dobu 3 let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o zamítnutí insolvenčního návrhu proto, že majetek dlužníka nepostačuje k úhradě nákladů insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení nebo po dobu 3 let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o zrušení konkursu proto, že majetek dlužníka je zcela nepostačující pro uspokojení věřitelů, d) fyzické nebo právnické osobě, jestliže soud v insolvenčním řízeníinsolvenčním řízení nařídil předběžné opatření, jímž tuto osobu, jejíž úpadek nebo hrozící úpadek se v tomto řízení řeší, omezil v nakládání s majetkovou podstatou a předběžný insolvenční správceinsolvenční správce nedal k úkonům této osoby souvisejícím se vznikem oprávnění písemný souhlas, nebo e) fyzické nebo právnické osobě v průběhu insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení, na jejíž majetek byl prohlášen konkurs, a insolvenční správceinsolvenční správce nedal k úkonům této osoby souvisejícím se vznikem oprávnění písemný souhlas. § 18 Žádost o udělení oprávnění k poskytování zdravotních služeb (1) Žádost o udělení oprávnění k poskytování zdravotních služeb kromě náležitostí stanovených správním řádem obsahuje, a) je-li žadatelem fyzická osoba 1. jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení, státní občanství, adresu místa trvalého pobytu na území České republiky nebo v případě osoby bez trvalého pobytu na území České republiky adresu bydliště mimo území České republiky a popřípadě adresu místa hlášeného pobytu na území České republiky a datum a místo narození žadatele, 2. identifikační číslo osoby17) (dále jen „identifikační číslo“), bylo-li přiděleno, 3. jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení, státní občanství, adresu místa trvalého pobytu na území České republiky nebo v případě osoby bez trvalého pobytu na území České republiky adresu bydliště mimo území České republiky a popřípadě adresu místa hlášeného pobytu na území České republiky a datum a místo narození odborného zástupce, jestliže musí být ustanoven, 4. formu zdravotní péčepéče, obory zdravotní péčepéče, popřípadě druh zdravotní péčepéče podle § 5 odst. 2 písm. f) až i) nebo název zdravotní služby podle § 2 odst. 2 písm. d) až f) a i), a to pro každé místo poskytování zdravotních služeb; jde-li pouze o provádění prohlídek těl zemřelých mimo zdravotnické zařízenízdravotnické zařízení nebo jde-li o hospichospic, uvede se tato skutečnost, 5. adresu sídla a místa, popřípadě míst poskytování zdravotních služeb, v případě zdravotnické dopravní služby nebo přepravy pacientůpacientů neodkladné péčepéče adresu sídla a místa jednotlivých pracovišť; jde-li o poskytovatele, který je povinen podle § 11 odst. 5 mít kontaktní pracoviště, adresu sídla a místa kontaktního pracoviště, 6. datum, k němuž žadatel hodlá zahájit poskytování zdravotních služeb, 7. dobu, po kterou žadatel hodlá zdravotní služby poskytovat, pokud žádá o udělení oprávnění na dobu určitou, b) je-li žadatelem právnická osoba 1. obchodní firmu nebo název, adresu sídla, v případě právnické osoby se sídlem mimo území České republiky též místo usazení závodu nebo organizační složky závodu právnické osoby na území České republiky, 2. bude-li poskytování zdravotních služeb zajišťováno organizační složkou státu nebo organizační složkou územního samosprávného celku její název, adresu sídla a identifikační číslo a název jejího zřizovatele, a dále jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení, státní občanství, adresu místa trvalého pobytu na území České republiky nebo v případě osoby bez trvalého pobytu na území České republiky adresu bydliště mimo území České republiky a popřípadě adresu místa hlášeného pobytu na území České republiky a datum narození vedoucího organizační složky státu; údaje o vedoucím organizační složky státu se neuvádějí v případě Bezpečnostní informační služby a Úřadu pro zahraniční styky a informace, 3. údaje uvedené v písmenu a) bodě 3 o odborném zástupci a osobách, které jsou statutárním orgánem žadatele nebo jeho členy nebo které jednají jménem právnické osoby zapisované do obchodního rejstříku nebo obdobného rejstříku před jejím vznikem, 4. adresu sídla a místa, popřípadě míst poskytování zdravotních služeb, v případě zdravotnické záchranné služby, zdravotnické dopravní služby nebo přepravy pacientůpacientů neodkladné péčepéče adresu sídla a místa jednotlivých pracovišť; jde-li o poskytovatele, který je povinen podle § 11 odst. 5 mít kontaktní pracoviště, adresu sídla a místa kontaktního pracoviště, 5. údaje uvedené v písmenu a) bodech 2, 4, 6 a 7. (2) Žadatel k žádosti o udělení oprávnění k poskytování zdravotních služeb předloží, a) je-li žadatelem fyzická osoba uvedená v § 16 odst. 1 1. doklady o způsobilosti k samostatnému výkonu zdravotnického povolánízpůsobilosti k samostatnému výkonu zdravotnického povolání, má-li tuto způsobilost, 2. doklad o bezúhonnostibezúhonnosti, 3. v případě ustanovení odborného zástupce doklady o způsobilosti odborného zástupce k samostatnému výkonu zdravotnického povolání, doklad o bezúhonnostibezúhonnosti a prohlášení odborného zástupce, že souhlasí s ustanovením do funkce odborného zástupce a že u něj netrvá žádný z důvodů uvedených v § 14 odst. 1 a 3, pro který by nemohl funkci odborného zástupce vykonávat, 4. seznam zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků, kteří budou vykonávat zdravotnické povolání v pracovněprávním nebo obdobném vztahu k žadateli, a to v rozsahu požadavků na minimální personální zabezpečení zdravotních služeb. U lékařů, zubních lékařů a farmaceutů způsobilých k samostatnému výkonu zdravotnického povolání se v seznamu uvede jméno, popřípadě jména, příjmení, obor, v němž mají způsobilost k samostatnému výkonu zdravotnického povolánízpůsobilost k samostatnému výkonu zdravotnického povolání a jejich týdenní pracovní doba; u vedoucích zaměstnanců se uvede též jejich pracovní zařazení. U ostatních zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků se v seznamu uvede pouze jejich počet v členění podle odborné způsobilosti. Seznam se člení podle zařazení pracovníků k jednotlivým formám a oborům zdravotní péčepéče, popřípadě druhům zdravotní péčepéče podle § 5 odst. 2 písm. f) až i) nebo zdravotním službám podle § 2 odst. 2 písm. d) až f) a i); v případě více míst poskytování zdravotních služeb se seznam člení též podle těchto míst, 5. prohlášení, že zdravotnické zařízenízdravotnické zařízení je pro poskytování zdravotních služeb technicky a věcně vybaveno podle tohoto zákona, 6. souhlasné závazné stanovisko vydané Státním ústavem pro kontrolu léčiv k technickému a věcnému vybavení zdravotnického zařízenízdravotnického zařízení, jde-li o poskytování lékárenské péčepéče, 7. souhlas ministerstva s poskytováním lázeňské léčebně rehabilitační péčepéče, jde-li o poskytování této péčepéče, 8. rozhodnutí o schválení provozního řádu zdravotnického zařízenízdravotnického zařízení vydané orgánem ochrany veřejného zdraví a provozní řád, 9. doklad, z něhož vyplývá oprávnění žadatele užívat prostory k poskytování zdravotních služeb, 10. doklad prokazující povolení k pobytu na území České republiky žadatele a odborného zástupce, byl-li ustanoven, pokud mají povinnost takové povolení mít, 11. prohlášení, že u žadatele netrvá žádná z překážek pro udělení oprávnění uvedených v § 17 písm. a) až c) a písemný souhlas předběžného insolvenčního správceinsolvenčního správce nebo insolvenčního správceinsolvenčního správce v případě, kdy nevydání tohoto souhlasu by bylo překážkou pro udělení oprávnění uvedenou v § 17 písm. d) nebo e), b) je-li žadatelem fyzická osoba uvedená v § 16 odst. 2 1. doklady o způsobilosti k samostatnému výkonu zdravotnického povolánízpůsobilosti k samostatnému výkonu zdravotnického povolání a doklady uvedené v písmenu a) bodech 2, 10 a 11, 2. smlouvu s poskytovatelem, který provozuje zdravotnické zařízenízdravotnické zařízení v němž bude žadatel zdravotní služby poskytovat, opravňující žadatele využívat technické a věcné vybavení zdravotnického zařízenízdravotnického zařízení a personální zabezpečení zdravotních služeb tohoto poskytovatele k poskytování zdravotních služeb; pokud smlouvou není zajištěno nebo ze smlouvy nevyplývá splnění všech požadavků na technické a věcné vybavení zdravotnického zařízenízdravotnického zařízení a personální zabezpečení zdravotních služeb, které hodlá žadatel poskytovat, je žadatel povinen prokázat splnění požadavků nezajištěných smlouvou doklady uvedenými v písmenu a) v bodech 4 až 8, c) je-li žadatelem právnická osoba 1. doklad o tom, že právnická osoba byla zřízena nebo založena, pokud se nezapisuje do obchodního nebo obdobného rejstříku nebo pokud zápis ještě nebyl proveden; je-li žadatelem právnická osoba se sídlem mimo území České republiky, předloží se výpis z obchodního nebo obdobného rejstříku vedeného ve státě sídla a doklad o tom, že právnická osoba, popřípadě závod nebo organizační složka závodu právnické osoby na území České republiky byly zapsány do obchodního rejstříku, pokud zápis již byl proveden; doklad o zápisu do obchodního nebo obdobného rejstříku nebo výpis z těchto rejstříků nesmí být starší 3 měsíců; doklady uvedené v tomto bodě se k žádosti nepřikládají, jde-li o právnickou osobu zřízenou na území České republiky zákonem nebo bude-li poskytování zdravotních služeb zajišťováno organizační složkou státu nebo územního samosprávného celku, 2. doklad o bezúhonnostibezúhonnosti osob, které jsou statutárním orgánem žadatele nebo jeho členy, 3. doklad o bezúhonnostibezúhonnosti vedoucího organizační složky státu nebo organizační složky územního samosprávného celku, bude-li poskytování zdravotních služeb zajišťováno touto organizační složkou, 4. doklady uvedené v písmenu a) bodech 3 až 10, 5. v případě poskytování zdravotnické záchranné služby doklad o tom, že žadatel byl zřízen krajem jako příspěvková organizace podle zákona o zdravotnické záchranné službě a doklad, z něhož vyplývá oprávnění žadatele využívat linku národního tísňového čísla 155, 6. prohlášení, že u žadatele netrvá žádná z překážek pro udělení oprávnění uvedených v § 17 písm. b) a c) a písemný souhlas předběžného insolvenčního správceinsolvenčního správce nebo insolvenčního správceinsolvenčního správce v případě, kdy nevydání tohoto souhlasu by bylo překážkou pro udělení oprávnění uvedenou v § 17 písm. d) nebo e). (3) Je-li žadatelem o udělení oprávnění k poskytování zdravotních služeb osoba, která je nabyvatelem majetkových práv vztahujících se k poskytování zdravotních služeb dosavadním poskytovatelem, připojí k žádosti též doklady prokazující převod nebo přechod majetkových práv na žadatele. Předložení dokladu uvedeného v odstavci 2 písm. a) bodu 4 lze nahradit prohlášením žadatele o tom, že nedošlo ke změnám údajů v těchto dokladech předložených dosavadním poskytovatelem; v tomto případě se rovněž nepředkládá doklad uvedený v odstavci 2 písm. a) bodě 6. Je-li žadatelem o udělení oprávnění k poskytování zdravotních služeb osoba, která pokračuje v poskytování zdravotních služeb podle § 27, platí pro předložení dokladů věty první a druhá obdobně. (4) V případě poskytování pouze dlouhodobé lůžkové péčelůžkové péče jen zdravotnickými pracovníky nelékařského povolání žadatel k žádosti o udělení oprávnění k poskytování zdravotních služeb předloží smlouvu s poskytovatelem ambulantní péčeambulantní péče v oboru všeobecné praktické lékařství nebo v oboru praktické lékařství pro děti a dorost o zajištění akutní zdravotní péčepéče pacientůmpacientům. § 19 Rozhodnutí o udělení oprávnění k poskytování zdravotních služeb (1) Rozhodnutí o udělení oprávnění k poskytování zdravotních služeb fyzické osobě kromě náležitostí stanovených správním řádem obsahuje a) jméno, popřípadě jména, příjmení poskytovatele a odborného zástupce, musí-li být ustanoven, a adresu místa jejich trvalého pobytu na území České republiky nebo v případě fyzické osoby bez trvalého pobytu na území České republiky adresu bydliště mimo území České republiky a popřípadě adresu místa hlášeného pobytu na území České republiky, identifikační číslo poskytovatele, bylo-li přiděleno, a datum jejich narození, b) formu zdravotní péčepéče, obory zdravotní péčepéče, popřípadě druh zdravotní péčepéče podle § 5 odst. 2 písm. f) až i) nebo název zdravotní služby podle § 2 odst. 2 písm. d) až f) a i), a to pro každé místo poskytování zdravotních služeb; jde-li pouze o provádění prohlídek těl zemřelých mimo zdravotnické zařízenízdravotnické zařízení, uvede se tato skutečnost; jde-li o hospichospic, uvádí se rovněž tato skutečnost, c) adresu sídla a místa, popřípadě míst poskytování zdravotních služeb, v případě poskytovatele zdravotnické záchranné služby, zdravotnické dopravní služby nebo přepravy pacientůpacientů neodkladné péčepéče adresy míst jednotlivých pracovišť; jde-li o poskytovatele, který je povinen podle § 11 odst. 5 mít kontaktní pracoviště, adresu sídla a místa kontaktního pracoviště, d) dobu, na kterou se oprávnění uděluje, žádá-li žadatel o udělení oprávnění na dobu určitou, e) datum zahájení poskytování zdravotních služeb. (2) Rozhodnutí o udělení oprávnění k poskytování zdravotních služeb právnické osobě kromě náležitostí stanovených správním řádem obsahuje a) obchodní firmu nebo název poskytovatele, adresu jeho sídla, v případě právnické osoby se sídlem mimo území České republiky též adresu místa usazení závodu nebo organizační složky závodu právnické osoby na území České republiky, a identifikační číslo, bylo-li přiděleno, b) jméno, popřípadě jména, příjmení, adresu místa trvalého pobytu na území České republiky nebo v případě osoby bez trvalého pobytu na území České republiky adresu bydliště mimo území České republiky a popřípadě adresu místa hlášeného pobytu na území České republiky a datum narození osob, které jsou statutárním orgánem poskytovatele nebo jeho členy, c) jméno, popřípadě jména, příjmení, adresu místa trvalého pobytu na území České republiky nebo v případě osoby bez trvalého pobytu na území České republiky adresu bydliště mimo území České republiky a adresu místa hlášeného pobytu na území České republiky a datum narození odborného zástupce, d) náležitosti uvedené v odstavci 1 písm. b) až e). (3) Rozhodnutí o udělení oprávnění k poskytování zdravotních služeb, bude-li poskytování zdravotních služeb zajišťováno organizační složkou státu nebo organizační složkou územního samosprávného celku, kromě náležitostí stanovených správním řádem obsahuje a) název, adresu sídla organizační složky státu nebo organizační složky územního samosprávného celku a identifikační číslo, bylo-li přiděleno, b) název zřizovatele organizační složky státu nebo organizační složky územního samosprávného celku, c) jméno, popřípadě jména, příjmení, adresu místa trvalého pobytu na území České republiky nebo v případě osoby bez trvalého pobytu na území České republiky adresu bydliště mimo území České republiky a popřípadě adresu místa hlášeného pobytu na území České republiky a datum narození vedoucího organizační složky státu nebo územního samosprávného celku; údaje o vedoucím organizační složky státu se neuvádějí v případě Bezpečnostní informační služby a Úřadu pro zahraniční styky a informace, d) jméno, popřípadě jména, příjmení, adresu místa trvalého pobytu na území České republiky nebo v případě osoby bez trvalého pobytu na území České republiky adresu bydliště mimo území České republiky a adresu místa hlášeného pobytu na území České republiky a datum narození odborného zástupce, e) náležitosti uvedené v odstavci 1 písm. b) až e). (4) Příslušný správní orgán zašle stejnopis písemného vyhotovení rozhodnutí o udělení oprávnění k poskytování zdravotních služeb do 15 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí místně příslušnému správci daně vykonávajícímu správu daně z příjmů a místně příslušné územní správě sociálního zabezpečení, příslušné komoře; jde-li o oprávnění k poskytování lékárenské péčepéče, zašle stejnopis rozhodnutí též Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv. Příslušný správní orgán zaznamená udělení oprávnění k poskytování zdravotních služeb do 3 pracovních dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí do Národního registru poskytovatelů zdravotních služebposkytovatelů zdravotních služeb (dále jen „Národní registr poskytovatelů“) a prostřednictvím tohoto registru zapíše příslušné referenční údaje nebo změny příslušných referenčních údajů do základního registru právnických osob, podnikajících fyzických osob a orgánů veřejné moci18) (dále jen „registr osob“). (5) Pokud bylo právnické osobě, která vzniká dnem zápisu do obchodního nebo jiného zákonem určeného rejstříku, vydáno rozhodnutí o udělení oprávnění k poskytování zdravotních služeb před zápisem do rejstříku, vznikne této právnické osobě právo poskytovat zdravotní služby dnem zápisu do rejstříku. Pokud bylo právnické osobě se sídlem mimo území České republiky, která se zapisuje do obchodního rejstříku, vydáno rozhodnutí o udělení oprávnění k poskytování zdravotních služeb před zápisem do obchodního rejstříku, vznikne této právnické osobě právo poskytovat zdravotní služby dnem zápisu do obchodního rejstříku. Nepodá-li právnická osoba uvedená ve větě první nebo druhé návrh na zápis do rejstříku ve lhůtě 90 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o udělení oprávnění nebo nebyl-li zápis proveden do 90 dnů ode dne podání návrhu na zápis, oprávnění zaniká uplynutím této lhůty. Právnická osoba je povinna zaslat příslušnému správnímu orgánu doklad prokazující podání návrhu na zápis do rejstříku do 15 dnů ode dne podání návrhu a dále doklad o tom, že právnická osoba byla zapsána do rejstříku, a to do 15 dnů ode dne provedení zápisu. § 20 Poskytování zdravotních služeb osobami usazenými nebo se sídlem v jiném členském státě Evropské unie, Evropského hospodářského prostoru nebo Švýcarské konfederaci (1) Oprávnění k poskytování zdravotních služeb se nevyžaduje u a) fyzické osoby, která je usazena v jiném členském státě Evropské unie, Evropského hospodářského prostoru nebo Švýcarské konfederaci, jestliže poskytuje návštěvní službunávštěvní službu nebo domácí péčipéči jako osoba hostující podle jiného právního předpisu a je podle právních předpisů státu svého usazení oprávněna poskytovat zdravotní služby, v jejichž rámci jsou návštěvní službanávštěvní služba nebo domácí péčepéče poskytovány, b) právnické osoby, která má adresu sídla v jiném členském státě Evropské unie, Evropského hospodářského prostoru nebo Švýcarské konfederaci a je podle právních předpisů státu svého usazení oprávněna poskytovat zdravotní služby, v jejichž rámci jsou poskytovány návštěvní službanávštěvní služba nebo domácí péčepéče, a osoby, jejichž prostřednictvím návštěvní službunávštěvní službu nebo domácí péčipéči poskytuje, splňují podmínky stanovené pro hostující osoby podle jiného právního předpisu. (2) Osoba uvedená v odstavci 1 je povinna písemně oznámit úmysl poskytovat návštěvní službunávštěvní službu nebo domácí péčipéči krajskému úřadu, v jehož správním obvodu bude tyto služby poskytovat, a to nejpozději 7 dnů přede dnem zahájení jejich poskytování. Součástí oznámení je doklad prokazující oprávnění poskytovat příslušné zdravotní služby v jiném státě Evropské unie, Evropském hospodářském prostoru nebo Švýcarské konfederaci, kde je fyzická osoba usazena nebo kde má právnická osoba sídlo, a jeho úředně ověřený překlad do českého jazyka, pokud nejde o doklad v jazyce slovenském. (3) Na osobu poskytující návštěvní službunávštěvní službu nebo domácí péčipéči podle odstavce 1 se vztahují povinnosti uvedené v § 45 odst. 1, § 51 odst. 1 a § 54. Pozbude-li osoba uvedená v odstavci 1 podle právních předpisů státu svého usazení oprávnění poskytovat zdravotní služby, v jejichž rámci návštěvní službunávštěvní službu nebo domácí péčipéči poskytovala, je povinna tuto skutečnost bezodkladně písemně oznámit krajskému úřadu, v jehož správním obvodu tyto služby poskytovala. (4) V případě, že krajský úřad zjistí závažné porušení povinností podle tohoto zákona osobou uvedenou v odstavci 1, oznámí tuto skutečnost ministerstvu, které ji oznámí příslušnému členskému státu Evropské unie, Evropského hospodářského prostoru nebo Švýcarské konfederaci. (5) V případě, že krajský úřad zjistí závažné porušení povinností podle tohoto nebo jiného zákona osobou uvedenou v odstavci 1, rozhodnutím může zakázat této osobě poskytování zdravotních služeb na území České republiky, a to na dobu nejdéle 3 let. Odvolání proti rozhodnutí nemá odkladný účinek. Krajský úřad zašle stejnopis písemného vyhotovení rozhodnutí do 15 dnů ode dne nabytí právní moci ministerstvu, které o zákazu poskytování zdravotních služeb informuje příslušný členský stát Evropské unie, Evropského hospodářského prostoru nebo Švýcarskou konfederaci. § 20a (1) Žádost o změnu rozhodnutí o udělení oprávnění k poskytování zdravotních služeb podá příslušnému správnímu orgánu poskytovatel v případě zamýšlené změny a) rozsahu zdravotních služeb týkající se formy, oboru, druhu nebo názvu zdravotní péčepéče nebo zdravotní služby, včetně provádění pouze prohlídek těl zemřelých mimo zdravotnické zařízenízdravotnické zařízení, uvedeným v oprávnění k poskytování zdravotních služeb podle § 19 odst. 1 písm. b), b) adresy sídla a místa, popřípadě míst poskytování zdravotních služeb, adresy místa pracoviště poskytovatele zdravotnické záchranné služby, zdravotnické dopravní služby nebo přepravy pacientůpacientů neodkladné péčepéče nebo adresy místa kontaktního pracoviště uvedené v oprávnění k poskytování zdravotních služeb podle § 19 odst. 1 písm. c), nebo c) doby platnosti oprávnění k poskytování zdravotních služeb uvedené v oprávnění k poskytování zdravotních služeb podle § 19 odst. 1 písm. d). (2) Žádost podle odstavce 1 poskytovatel příslušnému správnímu orgánu rovněž podá v případě, kdy a) dojde ke změně v osobě odborného zástupce uvedeného v oprávnění k poskytování zdravotních služeb podle § 19 odst. 1 písm. a), odst. 2 písm. c) nebo odst. 3 písm. d), nebo b) se stane centrem duševního zdraví podle § 44d. § 20b Žádost podle § 20a kromě náležitostí stanovených správním řádem obsahuje údaj o požadované změně oprávnění a doklady podle § 18 odst. 2 prokazující splnění podmínek pro poskytování zdravotních služeb po změně oprávnění, a to v rozsahu odpovídajícím požadované změně. Jde-li o centrum duševního zdraví, poskytovatel k žádosti rovněž přiloží rozhodnutí o registraci centra duševního zdraví podle zákona o sociálních službách. § 21 Oznamování změn poskytovatelem (1) Poskytovatel je povinen, nejde-li o postup podle § 20a, písemně oznámit příslušnému správnímu orgánu změny týkající se údajů uvedených v rozhodnutí o udělení oprávnění k poskytování zdravotních služeb a dále všechny změny týkající se údajů v dokladech předkládaných se žádostí o udělení oprávnění a předložit o těchto změnách doklady, pokud mohou být důvodem pro pozastavení, změnu, zrušení nebo zánik oprávnění. Poskytovatel je dále povinen písemně oznámit správnímu orgánu, který vydal souhlas, povolení nebo jiné rozhodnutí nebo závazné stanovisko jako podklad pro rozhodnutí o udělení oprávnění k poskytování zdravotních služeb, všechny změny týkající se těchto rozhodnutí nebo závazného stanoviska, pokud mohou být důvodem pro jejich změnu, zrušení nebo odejmutí. Správní orgán, který vydal souhlas, povolení nebo jiné rozhodnutí nebo závazné stanovisko jako podklad pro rozhodnutí o udělení oprávnění k poskytování zdravotních služeb, neprodleně oznámí příslušnému správnímu orgánu jejich změnu, odnětí nebo zrušení. (2) Poskytovatel je povinen změny podle odstavce 1 oznámit do 15 dnů ode dne, kdy se o nich dozvěděl. (3) Týká-li se změna údaje, který není uveden v rozhodnutí o udělení oprávnění k poskytování zdravotních služeb a jsou-li nadále splněny podmínky pro poskytování zdravotních služeb, provede příslušný správní orgán o této změně záznam do spisu. V ostatních případech rozhodne příslušný správní orgán podle okolností o změně, pozastavení nebo o odejmutí oprávnění k poskytování zdravotních služeb. Rozhodnutí o změně oprávnění k poskytování zdravotních služeb podle věty druhé může být prvním úkonem v řízení. § 22 Zánik oprávnění k poskytování zdravotních služeb Oprávnění k poskytování zdravotních služeb zaniká a) smrtí poskytovatele, nepostupuje-li se podle § 27, b) zánikem poskytovatele, c) výmazem organizační složky závodu právnické osoby se sídlem mimo území České republiky z obchodního rejstříku, d) zrušením organizační složky státu nebo organizační složky územního samosprávného celku, bylo-li poskytování zdravotních služeb zajišťováno touto organizační složkou, e) uplynutím doby, pokud bylo oprávnění uděleno na dobu určitou, f) rozhodnutím příslušného správního orgánu o odejmutí oprávnění, nebo g) v dalších případech stanovených tímto zákonem. Odejmutí, pozastavení a změna oprávnění § 23 (1) Příslušný správní orgán odejme oprávnění k poskytování zdravotních služeb, jestliže a) poskytovatel přestal splňovat některou z podmínek uvedených v § 16 odst. 1 písm. b) nebo c) nebo odst. 2 písm. a), b) nastala překážka poskytování zdravotních služeb podle § 17 písm. a) nebo c), nebo c) poskytovatel o to požádal. (2) Příslušný správní orgán odejme oprávnění k poskytování zdravotních služeb podle odstavce 1 písm. c) na písemnou žádost poskytovatele. Žádost o odnětí oprávnění k poskytování zdravotních služeb musí být podána nejpozději 60 dnů přede dnem, k němuž poskytovatel požaduje oprávnění odejmout; tato lhůta neplatí, požaduje-li poskytovatel odejmout oprávnění z důvodu, pro který se oprávnění odjímá z moci úřední. Není-li dodržena lhůta pro podání žádosti, příslušný správní orgán odejme oprávnění k poskytování zdravotních služeb nejpozději k šedesátému dni ode dne podání žádosti. (3) Poskytovatel, který žádá o odnětí oprávnění k poskytování zdravotních služeb a hodlá převést majetková práva vztahující se k poskytování zdravotních služeb na jinou osobu, oznámí tuto skutečnost příslušnému správnímu orgánu současně s podáním žádosti o odejmutí oprávnění. Pokud nabyvatel majetkových práv vztahujících se k poskytování zdravotních služeb hodlá zahájit poskytování zdravotních služeb dnem odejmutí oprávnění dosavadnímu poskytovateli, uvede tuto skutečnost v žádosti o udělení oprávnění k poskytování zdravotních služeb. Je-li podána žádost o udělení oprávnění k poskytování zdravotních služeb nejpozději v den podání žádosti o odejmutí oprávnění dosavadním poskytovatelem a jsou splněny podmínky pro udělení oprávnění, rozhodne příslušný správní orgán o odejmutí oprávnění a o udělení oprávnění ke stejnému dni; odvolání proti rozhodnutí nemá odkladný účinek. § 24 (1) Příslušný správní orgán změní, pozastaví nebo odejme oprávnění k poskytování zdravotních služeb, jestliže a) poskytovatel přestal splňovat některou z podmínek uvedených v § 16 odst. 1 písm. f) nebo g) a odst. 2 písm. b), nebo b) byl zrušen souhlas, povolení nebo jiné rozhodnutí nebo závazné stanovisko, které bylo podkladem pro rozhodnutí o udělení oprávnění. (2) Příslušný správní orgán pozastaví nebo odejme oprávnění k poskytování zdravotních služeb, jestliže poskytovatel a) přestal splňovat některou z podmínek uvedených v § 16 odst. 1 písm. d) nebo e) a odst. 3 písm. a) nebo b), nebo b) není pojištěn pro případ odpovědnosti za škodu způsobenou v souvislosti s poskytováním zdravotních služeb. (3) Příslušný správní orgán může pozastavit nebo odejmout oprávnění k poskytování zdravotních služeb, jestliže a) poskytovatel závažným způsobem nebo opakovaně porušil povinnost stanovenou pro poskytování zdravotních služeb tímto zákonem nebo jiným právním předpisem, b) poskytovatel nesplnil povinnost odstranit zjištěné nedostatky ve stanovené lhůtě, c) poskytovatel nevede zdravotnickou dokumentaci nebo ji vede v rozporu s tímto zákonem nebo jiným právním předpisem, nebo d) poskytovatel neplní povinnost platit pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. (4) Příslušný správní orgán může odejmout oprávnění k poskytování zdravotních služeb, jestliže a) poskytovatel poskytoval zdravotní služby pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky, b) poskytovatel opakovaně poskytoval zdravotní služby prostřednictvím osoby, která byla pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky, a neučinil nápravná opatření, c) poskytovatel poskytoval zdravotní služby prostřednictvím osoby, která není způsobilá k výkonu zdravotnického povolání podle jiného právního předpisu, d) poskytovatel závažným způsobem nebo opakovaně porušil povinnosti vyplývající pro něj ze zákona o veřejném zdravotním pojištění, e) poskytovatel opakovaně požadoval od pacientůpacientů úhradu za zdravotní služby v rozporu se zákonem o veřejném zdravotním pojištění, nebo f) zdravotní služby nejsou poskytovány po dobu delší než 1 rok. (5) Před zahájením řízení o změně nebo o odejmutí oprávnění k poskytování zdravotních služeb podle odstavců 1, 2 nebo 3 písm. a), c) nebo d) poskytne příslušný správní orgán poskytovateli přiměřenou lhůtu k zjednání nápravy, jedná-li se o nedostatky, které lze odstranit. (6) V rozhodnutí o pozastavení oprávnění k poskytování zdravotních služeb příslušný správní orgán stanoví dobu pozastavení oprávnění a určí zdravotní služby, které po tuto dobu nelze poskytovat. Doba pozastavení oprávnění k poskytování zdravotních služeb nesmí být delší než 1 rok. § 25 Oznamování změny, zániku a pozastavení oprávnění k poskytování zdravotních služeb (1) Příslušný správní orgán zašle stejnopis písemného vyhotovení rozhodnutí o změně, odejmutí nebo pozastavení oprávnění k poskytování zdravotních služeb do 15 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí subjektům uvedeným v § 19 odst. 4 a zdravotním pojišťovnám, se kterými měl poskytovatel ke dni nabytí právní moci rozhodnutí uzavřeny smlouvy podle zákona o veřejném zdravotním pojištění. (2) Příslušný správní orgán zašle stejnopis písemného vyhotovení rozhodnutí o pozastavení nebo odejmutí oprávnění k poskytování zdravotních služeb podle § 16 odst. 1 písm. b) nebo c) nebo odst. 2 písm. a) nebo podle § 17 písm. a), do 15 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí uznávacímu orgánu pro uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání, podle jiného právního předpisu. (3) Zánik oprávnění k poskytování zdravotních služeb uděleného na dobu určitou oznámí příslušný správní orgán subjektům uvedeným v § 19 odst. 4 a zdravotním pojišťovnám, se kterými měl poskytovatel uzavřeny smlouvy podle zákona o veřejném zdravotním pojištění, a to do 30 dnů ode dne, kdy k zániku oprávnění došlo; v ostatních případech zániku oprávnění, na které se nevztahuje odstavec 1, tak učiní do 30 dnů ode dne, kdy se o zániku oprávnění dozvěděl. (4) Příslušný správní orgán zaznamená změnu, odejmutí nebo pozastavení oprávnění k poskytování zdravotních služeb do 3 pracovních dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí do Národního registru poskytovatelů a též do registru osob. Zánik oprávnění k poskytování zdravotních služeb uděleného na dobu určitou zaznamená příslušný správní orgán do 3 pracovních dnů ode dne, kdy k zániku oprávnění došlo, do Národního registru poskytovatelů a prostřednictvím tohoto registru zapíše příslušné referenční údaje nebo změny příslušných referenčních údajů do registru osob; v ostatních případech zániku oprávnění, na které se nevztahuje věta první, tak učiní do 3 pracovních dnů ode dne, kdy se o zániku oprávnění dozvěděl. § 26 Přerušení poskytování zdravotních služeb (1) Poskytovatel může poskytování zdravotních služeb přerušit nejdéle na dobu 1 roku. PřerušenímPřerušením se rozumí neposkytování zdravotních služeb nepřetržitě po dobu delší než 1 měsíc. (2) Poskytovatel je povinen přerušenípřerušení poskytování zdravotních služeb písemně oznámit nejpozději 60 dnů přede dnem, k němuž hodlá poskytování zdravotních služeb přerušit, příslušnému správnímu orgánu, který o této skutečnosti provede záznam do spisu, do Národního registru poskytovatelů a prostřednictvím tohoto registru zapíše příslušné referenční údaje nebo změny příslušných referenčních údajů do registru osob, a dále zdravotním pojišťovnám, se kterými má uzavřeny smlouvy podle zákona o veřejném zdravotním pojištění; současně je poskytovatel povinen informaci o přerušenípřerušení poskytování zdravotních služeb uveřejnit tak, aby byla přístupná pacientůmpacientům. Pokud důvod přerušenípřerušení poskytování zdravotních služeb neumožní poskytovateli splnit povinnosti uvedené ve větě první ve stanovené lhůtě, je povinen učinit tak bez zbytečného odkladu. (3) Poskytovatel je po dobu přerušenípřerušení poskytování zdravotních služeb povinen zajistit, aby v případě pacientapacienta, kterému poskytoval zdravotní služby a který si v době přerušenípřerušení zvolí k poskytování zdravotních služeb jiného poskytovatele, nebo je to nezbytné k zajištění návaznosti zdravotních služeb pro tohoto pacientapacienta, byla předána kopie zdravotnické dokumentace vedené o pacientovipacientovi nebo výpis z této zdravotnické dokumentace poskytovateli, který má zdravotní služby poskytnout nebo má převzít pacientapacienta do péčepéče. (4) Pokračování v poskytování zdravotních služeb po přerušenípřerušení je poskytovatel povinen písemně oznámit příslušnému správnímu orgánu, který o této skutečnosti provede záznam do spisu, do Národního registru poskytovatelů a prostřednictvím tohoto registru zapíše příslušné referenční údaje nebo změny příslušných referenčních údajů do registru osob, a dále zdravotním pojišťovnám, se kterými má uzavřeny smlouvy podle zákona o veřejném zdravotním pojištění, a to nejpozději 15 dnů přede dnem, k němuž hodlá pokračovat v poskytování zdravotních služeb. (5) Poskytování zdravotních služeb lze opakovaně přerušit po uplynutí 5 let ode dne uvedeného v oznámení o pokračování v poskytování zdravotních služeb po předchozím přerušenípřerušení jejich poskytování. (6) Příslušný správní orgán přerušenípřerušení a pokračování v poskytování zdravotních služeb oznámí místně příslušné územní správě sociálního zabezpečení do 15 dnů ode dne, kdy mu tato skutečnost byla poskytovatelem oznámena. § 27 Pokračování v poskytování zdravotních služeb (1) Zemře-li poskytovatel a nejde-li o osobu uvedenou v § 16 odst. 2, může na základě jeho oprávnění k poskytování zdravotních služeb pokračovat v poskytování zdravotních služeb jiná fyzická osoba nebo právnická osoba, jestliže a) je oprávněna užívat zdravotnické zařízenízdravotnické zařízení, v němž poskytoval zdravotní služby zemřelý poskytovatel, b) jsou splněny podmínky uvedené v § 16 odst. 1, jde-li o fyzickou osobu, nebo podmínky uvedené v § 16 odst. 3 písm. a) až d), jde-li o právnickou osobu, c) do 15 dnů ode dne úmrtí poskytovatele písemně oznámí příslušnému správnímu orgánu úmysl pokračovat v poskytování zdravotních služeb. Osoba, která pokračuje v poskytování zdravotních služeb, má práva a povinnosti poskytovatele. (2) Úmysl pokračovat v poskytování zdravotních služeb je osoba uvedená v odstavci 1 povinna písemně oznámit do 15 dnů ode dne úmrtí poskytovatele též zdravotním pojišťovnám, se kterými měl zemřelý poskytovatel ke dni úmrtí uzavřeny smlouvy podle zákona o veřejném zdravotním pojištění. Oznámí-li úmysl pokračovat v poskytování zdravotních služeb více osob, může v poskytování zdravotních služeb pokračovat ta z nich, na které se písemně dohodly; podpisy na dohodě musí být úředně ověřeny. K uzavření dohody vyzve osoby, které oznámily úmysl pokračovat v poskytování zdravotních služeb, příslušný správní orgán, jenž současně stanoví lhůtu, ve které mu má být dohoda předložena. (3) V poskytování zdravotních služeb musí být pokračováno nejpozději do 60 dnů ode dne úmrtí poskytovatele. Osoba uvedená v odstavci 1 je povinna písemně oznámit příslušnému správnímu orgánu datum, od kterého pokračuje v poskytování zdravotních služeb, a to nejpozději do 10 dnů od tohoto data. Součástí oznámení jsou doklady prokazující splnění podmínek uvedených v § 16 odst. 1 písm. a) až e), jde-li o fyzickou osobu, nebo v § 16 odst. 3 písm. a) a b), jde-li o právnickou osobu, a dále prohlášení, že oznamovatel je oprávněn užívat k poskytování zdravotních služeb zdravotnické zařízenízdravotnické zařízení, v němž poskytoval zdravotní služby zemřelý poskytovatel, prohlášení o splnění podmínky uvedené § 16 odst. 1 písm. k), jde-li o fyzickou osobu, nebo v § 16 odst. 3 písm. d), jde-li o právnickou osobu, a prohlášení, že jsou nadále splněny podmínky podle § 16 odst. 1 písm. f) až j). Došlo-li ke změně technického nebo věcného vybavení zdravotnického zařízenízdravotnického zařízení nebo ke změně personálního zabezpečení zdravotních služeb, jsou součástí oznámení též doklady prokazující splnění podmínek uvedených v § 16 odst. 1 písm. f) a g). Došlo-li ke změně podmínek, za kterých bylo vydáno závazné stanovisko uvedené v § 16 odst. 1 písm. h) nebo schválen provozní řád uvedený v § 16 odst. 1 písm. i), jsou součástí oznámení též nové doklady uvedené v § 18 odst. 2 písm. a) bodě 6 nebo 8. (4) Jsou-li splněny podmínky pro pokračování v poskytování zdravotních služeb, vydá příslušný správní orgán na základě oznámení podle odstavce 3 oznamovateli osvědčení o splnění těchto podmínek. Příslušný správní orgán zašle stejnopis písemného vyhotovení osvědčení do 10 dnů ode dne jeho vydání zdravotním pojišťovnám uvedeným v odstavci 2 a subjektům uvedeným v § 19 odst. 4. Příslušný správní orgán vydání osvědčení zaznamená do 3 pracovních dnů ode dne jeho vydání do Národního registru poskytovatelů a prostřednictvím tohoto registru zapíše příslušné referenční údaje nebo změny příslušných referenčních údajů do registru osob. Jestliže nejsou splněny podmínky pro postup podle věty první, příslušný správní orgán rozhodne o tom, že oznamovatel nesplnil podmínky pro pokračování v poskytování zdravotních služeb. Odvolání proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek. (5) Dnem zániku oprávnění k poskytování zdravotních služeb zemřelého poskytovatele zaniká též právo pokračovat v poskytování zdravotních služeb; poté může poskytovatel poskytovat zdravotní služby ve zdravotnickém zařízenízdravotnickém zařízení, v němž poskytoval zdravotní služby zemřelý poskytovatel, pouze na základě vlastního oprávnění k poskytování zdravotních služeb. Oprávnění k poskytování zdravotních služeb zemřelého poskytovatele zanikne marným uplynutím lhůty pro oznámení úmyslu pokračovat v poskytování zdravotních služeb podle odstavce 1 písm. c), marným uplynutím lhůty pro předložení dohody příslušnému správnímu orgánu podle odstavce 2, marným uplynutím lhůty pro pokračování v poskytování zdravotních služeb podle odstavce 3 nebo dnem nabytí právní moci rozhodnutí o tom, že nebyly splněny podmínky pro pokračování v poskytování zdravotních služeb. Oprávnění k poskytování zdravotních služeb zemřelého poskytovatele zanikne též uplynutím lhůty 90 dnů ode dne pokračování v poskytování zdravotních služeb uvedeného v oznámení podle odstavce 3; požádá-li však osoba pokračující v poskytování zdravotních služeb o udělení oprávnění k poskytování zdravotních služeb do 90 dnů ode dne pokračování v poskytování zdravotních služeb, oprávnění k poskytování zdravotních služeb zemřelého poskytovatele zanikne dnem nabytí právní moci rozhodnutí o žádosti. ČÁST ČTVRTÁ POSTAVENÍ PACIENTA A JINÝCH OSOB V SOUVISLOSTI S POSKYTOVÁNÍM ZDRAVOTNÍCH SLUŽEB HLAVA I PRÁVA A POVINNOSTI PACIENTA A JINÝCH OSOB Práva pacienta § 28 (1) Zdravotní služby lze pacientovipacientovi poskytnout pouze s jeho svobodným a informovaným souhlaseminformovaným souhlasem, nestanoví-li tento zákon jinak. (2) PacientPacient má právo na poskytování zdravotních služeb na náležité odborné úrovnináležité odborné úrovni. (3) PacientPacient má při poskytování zdravotních služeb dále právo a) na úctu, důstojné zacházení, na ohleduplnost a respektování soukromí při poskytování zdravotních služeb v souladu s charakterem poskytovaných zdravotních služeb, b) zvolit si poskytovatele oprávněného k poskytnutí zdravotních služeb, které odpovídají zdravotním potřebám pacientapacienta, a zdravotnické zařízenízdravotnické zařízení, pokud tento zákon nebo jiné právní předpisy nestanoví jinak, c) vyžádat si konzultační služby od jiného poskytovatele, popřípadě zdravotnického pracovníka, než který mu poskytuje zdravotní služby; to neplatí, jde-li o poskytování neodkladné péčepéče nebo o osoby ve výkonu vazby, trestu odnětí svobody nebo zabezpečovací detence, d) být seznámen s vnitřním řádem zdravotnického zařízenízdravotnického zařízení lůžkové nebo jednodenní péčejednodenní péče (dále jen „vnitřní řád“), e) na 1. nepřetržitou přítomnost zákonného zástupce, popřípadě osoby určené zákonným zástupcem, pěstouna nebo jiné osoby, do jejíž péčepéče byl pacientpacient na základě rozhodnutí soudu nebo jiného orgánu svěřen, je-li nezletilou osobou, 2. nepřetržitou přítomnost opatrovníka, popřípadě osoby určené opatrovníkem, je-li osobou, jejíž svéprávnost je omezena tak, že není způsobilá posoudit poskytnutí zdravotních služeb, popřípadě důsledky jejich poskytnutí (dále jen „pacientpacient s omezenou svéprávností“), 3. přítomnost osoby blízké nebo osoby určené pacientempacientem, a to v souladu s jinými právními předpisy a vnitřním řádem, a nenaruší-li přítomnost těchto osob poskytnutí zdravotních služeb; to neplatí, jde-li o osoby ve výkonu vazby, trestu odnětí svobody nebo zabezpečovací detence; tím není dotčen § 47 odst. 1 písm. b), f) být předem informován o ceně poskytovaných zdravotních služeb nehrazených nebo částečně hrazených z veřejného zdravotního pojištění a o způsobu jejich úhrady, pokud to jeho zdravotní stav umožňuje, g) znát jméno, popřípadě jména, a příjmení zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků přímo zúčastněných na poskytování zdravotních služeb a osob připravujících se u poskytovatele na výkon zdravotnického povolání, které jsou při poskytování zdravotních služeb přítomny, popřípadě provádějí činnosti, které jsou součástí výuky, h) odmítnout přítomnost osob, které nejsou na poskytování zdravotních služeb přímo zúčastněny, a osob připravujících se na výkon povolání zdravotnického pracovníka, i) přijímat návštěvy ve zdravotnickém zařízenízdravotnickém zařízení lůžkové nebo jednodenní péčejednodenní péče, a to s ohledem na svůj zdravotní stav a v souladu s vnitřním řádem a způsobem, který neporušuje práva ostatních pacientůpacientů, pokud tento zákon nebo jiný právní předpis nestanoví jinak, j) přijímat ve zdravotnickém zařízenízdravotnickém zařízení lůžkové nebo jednodenní péčejednodenní péče duchovní péčipéči a duchovní podporu od duchovních církví a náboženských společností registrovaných v České republice nebo od osob pověřených výkonem duchovenské činnosti (dále jen „duchovní“) v souladu s vnitřním řádem a způsobem, který neporušuje práva ostatních pacientůpacientů, a s ohledem na svůj zdravotní stav, nestanoví-li jiný právní předpis jinak; návštěvu duchovního nelze pacientovipacientovi odepřít v případech ohrožení jeho života nebo vážného poškození zdraví, nestanoví-li jiný právní předpis jinak, k) na poskytování zdravotních služeb v co nejméně omezujícím prostředí při zajištění kvality a bezpečí poskytovaných zdravotních služeb. (4) PacientPacient s omezenou svéprávností nebo který je nezletilý, může požadovat, aby při poskytování zdravotních služeb nebyla přítomna osoba podle odstavce 3 písm. e), uvádí-li, že jde o osobu, která ho týrá nebo jinak zneužívá či zanedbává. V tomto případě se postupuje podle § 35 odst. 5. (5) Práva pacientapacienta uvedená v odstavci 3 písm. c), e), i) a j) nemůže uplatnit pacientpacient, kterému je poskytována záchytná službazáchytná služba nebo který je povinen se podrobit odbornému lékařskému vyšetření podle zákona o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek. Tento pacientpacient rovněž nemůže při uplatňování práva podle odstavce 3 písm. h) odmítnout přítomnost příslušníka Policie České republiky, příslušníka Vojenské policie, strážníka obecní policie nebo příslušníka Vězeňské službyVězeňské služby České republiky (dále jen „Vězeňská službaVězeňská služba“), který na žádost poskytovatele poskytuje součinnost při poskytování záchytné službyzáchytné služby nebo při vyšetření podle věty první. § 29 (1) Volba poskytovatele a zdravotnického zařízenízdravotnického zařízení v případě nezletilých pacientůpacientů a) umístěných do školských zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy, do zařízení sociálních služebsociálních služeb poskytujících pobytové službypobytové služby, byla-li soudem nařízena ústavní nebo uložena ochranná výchova, nebo dětí svěřených do péčepéče zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc na základě rozhodnutí soudu náleží statutárnímu orgánu tohoto zařízení, b) svěřených do pěstounské péčepéče nebo do výchovy jiných osob náleží pěstounovi nebo jiné osobě, do jejíž péčepéče byl pacientpacient na základě rozhodnutí soudu nebo jiného orgánu svěřen (dále jen „pěstoun nebo jiná pečující osoba“), c) umístěných společně s matkou ve výkonu vazby nebo trestu odnětí svobody náleží Vězeňské služběVězeňské službě. (2) Možnost volby poskytovatele a zdravotnického zařízenízdravotnického zařízení se nevztahuje na a) zdravotnickou záchrannou službu a poskytovatele, ke kterému poskytovatel zdravotnické záchranné služby pacientapacienta převáží, b) pracovnělékařské služby, c) nařízenou izolaci, karanténu nebo ochranné léčení, d) osoby umístěné v policejních celách zřízených u útvarů PoliciePolicie České republiky; tyto osoby si mohou na své vlastní náklady přizvat k poskytnutí zdravotních služeb zvoleného zdravotnického pracovníka, e) osoby ve výkonu vazby, trestu odnětí svobody, zabezpečovací detence, v zařízení pro zajištění cizinců nebo v přijímacím středisku, f) osoby, jejichž zdravotní stav je posuzován pro účely poskytování služeb v oblasti zaměstnanosti19) a pro účely sociálního zabezpečení20), g) vojáky v činné službě a vojáky v záloze zařazené v aktivní záloze za podmínek stanovených zákonem o vojácích z povolání, h) případy, kdy jiný právní předpis stanoví posuzujícího poskytovatele, nebo jde-li o určení poskytovatele osobou k tomu oprávněnou na základě jiného právního předpisu, i) záchytnou službuzáchytnou službu. § 30 (1) PacientPacient se smyslovým postižením nebo s těžkými komunikačními problémy zapříčiněnými zdravotními důvody má při komunikaci související s poskytováním zdravotních služeb právo dorozumívat se způsobem pro něj srozumitelným a dorozumívacími prostředky, které si sám zvolí, včetně způsobů založených na tlumočení druhou osobou. V případě osob ve výkonu vazby, trestu odnětí svobody nebo zabezpečovací detence ustanoví tlumočníka Vězeňská službaVězeňská služba. (2) Odstavec 1 věta druhá se použije obdobně, jde-li o tlumočení z cizího jazyka, s výjimkou slovenštiny. (3) PacientPacient se smyslovým nebo tělesným postižením, který využívá psa se speciálním výcvikempsa se speciálním výcvikem, má právo s ohledem na svůj aktuální zdravotní stav na doprovod a přítomnost psa u sebe ve zdravotnickém zařízenízdravotnickém zařízení, a to způsobem stanoveným vnitřním řádem tak, aby nebyla porušována práva ostatních pacientůpacientů, nestanoví-li jiný právní předpis jinak; to neplatí, jde-li o osoby ve výkonu vazby, trestu odnětí svobody nebo zabezpečovací detence. Psem se speciálním výcvikem se pro potřeby věty první rozumí vodicí pes nebo asistenční pes. Informace o zdravotním stavu pacienta a o navržených zdravotních službách § 31 (1) Poskytovatel je povinen a) zajistit, aby byl pacientpacient srozumitelným způsobem v dostatečném rozsahu informován o svém zdravotním stavu a o navrženém individuálním léčebném postupuindividuálním léčebném postupu a všech jeho změnách (dále jen „informace o zdravotním stavu“), b) umožnit pacientovipacientovi nebo osobě určené pacientempacientem klást doplňující otázky vztahující se k jeho zdravotnímu stavu a navrhovaným zdravotním službám, které musí být srozumitelně zodpovězeny. (2) Informace o zdravotním stavu podle odstavce 1 obsahuje údaje o a) příčině a původu nemoci, jsou-li známy, jejím stadiu a předpokládaném vývoji, b) účelu, povaze, předpokládaném přínosu, možných důsledcích a rizicích navrhovaných zdravotních služeb, včetně jednotlivých zdravotních výkonů, c) jiných možnostech poskytnutí zdravotních služeb, jejich vhodnosti, přínosech a rizicích pro pacientapacienta, d) další potřebné léčbě, e) omezeních a doporučeních ve způsobu života s ohledem na zdravotní stav a f) možnosti 1. vzdát se podání informace o zdravotním stavu podle § 32 a 2. určit osoby podle § 32 a 33 nebo vyslovit zákaz o podávání informací o zdravotním stavu podle § 33. Informace o zdravotním stavu je pacientovipacientovi sdělena při přijetí do péčepéče a dále vždy, je-li to s ohledem na poskytované zdravotní služby nebo zdravotní stav pacientapacienta účelné. (3) Informaci o zdravotním stavu podává ošetřující zdravotnický pracovníkošetřující zdravotnický pracovník způsobilý k poskytování zdravotních služeb, kterých se podání informace týká; ošetřující zdravotnický pracovníkošetřující zdravotnický pracovník provede do zdravotnické dokumentace záznam o tom, že byla informace podána. (4) Informace o zdravotním stavu se nepodá pacientovipacientovi, který v důsledku svého zdravotního stavu není schopen poskytované informace vůbec vnímat. (5) Jde-li o nezletilého pacientapacienta nebo pacientapacienta s omezenou svéprávností, právo na informace o zdravotním stavu a právo klást otázky náleží zákonnému zástupci nebo opatrovníkovi pacientapacienta a pacientovipacientovi, je-li k takovému úkonu přiměřeně rozumově a volně vyspělý. (6) Jestliže to zdravotní stav nebo povaha onemocnění pacientapacienta vyžadují, je poskytovatel oprávněn sdělit osobám, které budou o pacientapacienta osobně pečovat, informace, které jsou nezbytné k zajištění této péčepéče nebo pro ochranu jejich zdraví. § 32 (1) PacientPacient se může vzdát podání informace o svém zdravotním stavu, popřípadě může určit, které osobě má být podána. Záznam o vzdání se podání informace o zdravotním stavu a určení osoby, které má být informace o zdravotním stavu podána, je součástí zdravotnické dokumentace vedené o pacientovipacientovi; záznam podepíše pacientpacient a zdravotnický pracovník. K vzdání se podání informace o zdravotním stavu se nepřihlíží, jde-li o informaci, že pacientpacient trpí infekční nemocí nebo jinou nemocí, v souvislosti s níž může ohrozit zdraví nebo život jiných osob. (2) Informace o nepříznivé diagnóze nebo prognóze zdravotního stavu pacientapacienta může být v nezbytně nutném rozsahu a po dobu nezbytně nutnou zadržena, lze-li důvodně předpokládat, že by její podání mohlo pacientovipacientovi způsobit závažnou újmu na zdraví. Podle věty první nelze postupovat v případě, kdy a) informace o určité nemoci nebo predispozici k ní je jediným způsobem, jak pacientovipacientovi umožnit podniknout preventivní opatření nebo podstoupit včasnou léčbu, b) zdravotní stav pacientapacienta představuje riziko pro jeho okolí, c) pacientpacient žádá výslovně o přesnou a pravdivou informaci, aby si mohl zajistit osobní záležitosti. (3) Poskytovatel může v nezbytném rozsahu zadržet informaci o zdravotním stavu nezletilého pacientapacienta jeho zákonnému zástupci, pěstounovi nebo jiné pečující osobě v případě podezření, že se tato osoba podílí na zneužívání nebo týrání nebo ohrožování zdravého vývoje tohoto nezletilého pacientapacienta, lze-li předpokládat, že poskytnutím této informace by mohlo dojít k ohrožení pacientapacienta. Obdobně se postupuje, jde-li o pacientapacienta s omezenou svéprávností. § 33 (1) PacientPacient může při přijetí do péčepéče určit osoby, které mohou být informovány o jeho zdravotním stavu, a současně může určit, zda tyto osoby mohou nahlížet do zdravotnické dokumentace o něm vedené nebo do jiných zápisů vztahujících se k jeho zdravotnímu stavu, pořizovat si výpisy nebo kopie těchto dokumentů a zda mohou v případech podle § 34 odst. 7 vyslovit souhlas nebo nesouhlas s poskytnutím zdravotních služeb. PacientPacient může určit osoby nebo vyslovit zákaz poskytovat informace o zdravotním stavu kterékoliv osobě kdykoliv po přijetí do péčepéče, rovněž může určení osoby nebo vyslovení zákazu poskytovat informace o zdravotním stavu kdykoliv odvolat. Záznam o vyjádření pacientapacienta je součástí zdravotnické dokumentace o něm vedené; záznam podepíše pacientpacient a zdravotnický pracovník. Součástí záznamu je rovněž sdělení pacientapacienta, jakým způsobem mohou být informace o jeho zdravotním stavu sdělovány. (2) Zákaz podávání informací o zdravotním stavu vyslovený pacientempacientem se nepoužije na podávání informací, popřípadě na sdělování údajů, které mohou být sděleny bez souhlasu pacientapacienta podle tohoto zákona nebo jiných právních předpisů. (3) Jde-li o pacientapacienta, který nemůže s ohledem na svůj zdravotní stav určit osoby podle odstavce 1, mají právo na informace o jeho aktuálním zdravotním stavu a na pořízení výpisů a kopií zdravotnické dokumentace vedené o pacientovipacientovi osoby blízké. Pokud pacientpacient dříve vyslovil zákaz sdělovat informace o svém zdravotním stavu určitým osobám blízkým, lze informaci těmto osobám podat pouze v případě, že je to v zájmu ochrany jejich zdraví nebo ochrany zdraví další osoby, a to pouze v nezbytném rozsahu. (4) Osoby blízké zemřelému pacientovipacientovi, popřípadě další osoby určené pacientempacientem, mají právo na informace o zdravotním stavu pacientapacienta, který zemřel, a informace o výsledku pitvy, byla-li provedena, včetně práva nahlížet do zdravotnické dokumentace vedené o jeho osobě nebo do jiných zápisů vztahujících se k jeho zdravotnímu stavu a pořizovat z nich výpisy nebo jejich kopie. Pokud zemřelý pacientpacient za svého života vyslovil zákaz sdělovat informace o svém zdravotním stavu určitým osobám blízkým, lze informaci těmto osobám podat pouze v případě, že je to v zájmu ochrany jejich zdraví nebo ochrany zdraví další osoby, a to pouze v nezbytném rozsahu. (5) Právo na informace o zdravotním stavu pacientapacienta, a to pouze v nezbytném rozsahu, mají rovněž osoby, které s pacientempacientem přišly do styku a tyto informace jsou rozhodné pro ochranu jejich zdraví. Poskytování zdravotních služeb se souhlasem § 34 (1) Souhlas s poskytnutím zdravotních služeb (dále jen „souhlas“) se pokládá za a) svobodný, je-li dán bez jakéhokoliv nátlaku, b) informovaný, je-li pacientovipacientovi před vyslovením souhlasu podána informace podle § 31; souhlas se pokládá za informovaný také v případě, že se pacientpacient podle § 32 odst. 1 podání informace vzdal. (2) Písemná forma souhlasu se vyžaduje, pokud tak stanoví jiný právní předpis21) nebo pokud tak s ohledem na charakter poskytovaných zdravotních služeb určí poskytovatel. Souhlas s hospitalizacíhospitalizací musí být vždy v písemné formě. Na vyžádání je pacientovipacientovi poskytnuta kopie písemné formy souhlasu. (3) PacientoviPacientovi, kterému byla podána informace o zdravotním stavu nebo se podání informace podle § 32 odst. 1 vzdal a který odmítá vyslovit souhlas s poskytnutím zdravotních služeb, nejde-li o případ, kdy lze zdravotní služby poskytnout bez souhlasu, je opakovaně podána informace o jeho zdravotním stavu v rozsahu a způsobem, ze kterého je zřejmé, že neposkytnutí zdravotních služeb může vážně poškodit jeho zdraví nebo ohrozit život. Jestliže pacientpacient i nadále odmítá vyslovit souhlas, učiní o tom písemné prohlášení (revers). (4) PacientPacient může svůj souhlas s poskytnutím zdravotních služeb odvolat. Odvolání souhlasu není účinné, pokud již bylo započato provádění zdravotního výkonu, jehož přerušenípřerušení může způsobit vážné poškození zdraví nebo ohrožení života pacientapacienta. (5) Písemný souhlas, písemné odvolání souhlasu, popřípadě záznam o odvolání tohoto souhlasu, pokud pacientpacient souhlas odvolal bez písemného vyjádření, písemné prohlášení o nesouhlasu s poskytnutím zdravotních služeb, popřípadě záznam o tomto nesouhlasu, pokud pacientpacient odmítá učinit písemné prohlášení, je součástí zdravotnické dokumentace vedené o pacientovipacientovi; podepíše je pacientpacient a zdravotnický pracovník. Odmítá-li pacientpacient záznam podle věty první podepsat, zdravotnický pracovník tuto skutečnost do záznamu doplní; záznam podepíše zdravotnický pracovník a svědek. (6) Jestliže zdravotní stav pacientapacienta nedovoluje vyjádření souhlasu, odvolání souhlasu nebo vyslovení nesouhlasu s poskytnutím zdravotních služeb požadovaným způsobem, zdravotnický pracovník zaznamená nepochybný projev vůle pacientapacienta do zdravotnické dokumentace o něm vedené, uvede způsob, jakým pacientpacient svou vůli projevil, a zdravotní důvody bránící pacientovipacientovi ve vyjádření požadovaným způsobem; záznam podepíše zdravotnický pracovník a svědek. (7) Jestliže pacientpacient nemůže s ohledem na svůj zdravotní stav vyslovit souhlas s poskytováním zdravotních služeb, a nejde-li o zdravotní služby, které lze poskytnout bez souhlasu, vyžaduje se souhlas osoby určené pacientempacientem podle § 33 odst. 1, není-li takové osoby nebo není-li dosažitelná, manžela nebo registrovaného partnera, není-li takové osoby nebo není-li dosažitelná, vyžaduje se souhlas rodiče, není-li takové osoby nebo není-li dosažitelná, vyžaduje se souhlas jiné svéprávné osoby blízké, pokud je známa. § 35 (1) Při poskytování zdravotních služeb nezletilému pacientovipacientovi je třeba zjistit jeho názor na poskytnutí zamýšlených zdravotních služeb, jestliže je to přiměřené rozumové a volní vyspělosti jeho věku. Tento názor musí být zohledněn jako faktor, jehož závažnost narůstá úměrně s věkem a stupněm rozumové a volní vyspělosti nezletilého pacientapacienta. Pro vyslovení souhlasu s poskytnutím zdravotních služeb nezletilému pacientovipacientovi se použijí právní předpisy upravující svéprávnost fyzických osob49) s tím, že nezletilému pacientovipacientovi lze zamýšlené zdravotní služby poskytnout na základě jeho souhlasu, jestliže je provedení takového úkonu přiměřené jeho rozumové a volní vyspělosti odpovídající jeho věku. Tím není dotčena možnost poskytování zdravotních služeb bez souhlasu. (2) Poskytnutí zdravotních služeb na základě souhlasu nezletilého pacientapacienta nebrání tomu, aby ošetřující zdravotnický pracovníkošetřující zdravotnický pracovník podal zákonnému zástupci informaci o poskytnutých zdravotních službách nebo zdravotním stavu nezletilého pacientapacienta. (3) Jde-li o zdravotní služby, které spočívají v poskytnutí a) neodkladné péčepéče, která není péčípéčí podle § 38 odst. 4, nebo b) akutní péčepéče, a souhlas zákonného zástupce nelze získat bez zbytečného odkladu, rozhodne o jejich poskytnutí ošetřující zdravotnický pracovníkošetřující zdravotnický pracovník. To neplatí, lze-li zdravotní služby poskytnout podle odstavce 1 na základě souhlasu nezletilého pacientapacienta. (4) Jde-li o pacientapacienta s omezenou svéprávností, odstavce 1 až 3 se použijí obdobně s tím, že věk pacientapacienta se nezohledňuje. (5) Jde-li o pacientapacienta uvedeného v § 28 odst. 4, poskytovatel vyloučí, má-li podezření, že je tento pacientpacient zneužíván nebo týrán, popřípadě, že je ohrožován jeho zdravý vývoj, přítomnost osob uvedených v § 28 odst. 3 písm. e) při poskytování zdravotních služeb, pokud jde o vyšetření za účelem vyloučení známek uvedených skutečností. § 36 Dříve vyslovené přání (1) PacientPacient může pro případ, kdy by se dostal do takového zdravotního stavu, ve kterém nebude schopen vyslovit souhlas nebo nesouhlas s poskytnutím zdravotních služeb a způsobem jejich poskytnutí, tento souhlas nebo nesouhlas předem vyslovit (dále jen „dříve vyslovené přání“). (2) Poskytovatel bude brát zřetel na dříve vyslovené přání pacientapacienta, má-li ho k dispozici, a to za podmínky, že v době poskytování zdravotních služeb nastala předvídatelná situace, k níž se dříve vyslovené přání vztahuje, a pacientpacient je v takovém zdravotním stavu, kdy není schopen vyslovit nový souhlas nebo nesouhlas. Bude respektováno jen takové dříve vyslovené přání, které bylo učiněno na základě písemného poučení pacientapacienta o důsledcích jeho rozhodnutí, a to lékařem v oboru všeobecné praktické lékařství, u něhož je pacientpacient registrován, nebo jiným ošetřujícím lékařem v oboru zdravotní péčepéče, s níž dříve vyslovené přání souvisí. (3) Dříve vyslovené přání musí mít písemnou formu a musí být opatřeno úředně ověřeným podpisem pacientapacienta. Součástí dříve vysloveného přání je písemné poučení podle odstavce 2. (4) PacientPacient může učinit dříve vyslovené přání též při přijetí do péčepéče poskytovatelem nebo kdykoliv v průběhu hospitalizacehospitalizace, a to pro poskytování zdravotních služeb zajišťovaných tímto poskytovatelem. Takto vyslovené přání se zaznamená do zdravotnické dokumentace vedené o pacientovipacientovi; záznam podepíše pacientpacient, zdravotnický pracovník a svědek; v tomto případě se nepostupuje podle odstavce 3. (5) Dříve vyslovené přání a) není třeba respektovat, pokud od doby jeho vyslovení došlo v poskytování zdravotních služeb, k nimž se toto přání vztahuje, k takovému vývoji, že lze důvodně předpokládat, že by pacientpacient vyslovil souhlas s jejich poskytnutím; rozhodnutí o nerespektování dříve vysloveného přání pacientapacienta a důvody, které k němu vedly, se zaznamenají do zdravotnické dokumentace vedené o pacientovipacientovi, b) nelze respektovat, pokud nabádá k takovým postupům, jejichž výsledkem je aktivní způsobení smrti, c) nelze respektovat, pokud by jeho splnění mohlo ohrozit jiné osoby, d) nelze respektovat, pokud byly v době, kdy poskytovatel neměl k dispozici dříve vyslovené přání, započaty takové zdravotní výkony, jejichž přerušenípřerušení by vedlo k aktivnímu způsobení smrti. (6) Dříve vyslovené přání nelze uplatnit, jde-li o nezletilé pacientypacienty nebo pacientypacienty s omezenou svéprávností. § 37 Utajený porod (1) Žena s trvalým pobytem na území České republiky, nejedná-li se o ženu, jejímuž manželu svědčí domněnka otcovství22), má právo na utajení své osoby v souvislosti s porodem. (2) Žena uvedená v odstavci 1, jestliže hodlá v souvislosti s porodem utajit svou totožnost, předloží poskytovateli poskytujícímu příslušné zdravotní služby písemnou žádost o utajení své totožnosti při porodu (dále jen „utajený porod“); součástí žádosti je prohlášení ženy, že nehodlá o dítě pečovat. (3) Provedením utajeného poroduProvedením utajeného porodu se rozumí takové postupy při poskytování zdravotních služeb ženě uvedené v odstavci 1 v souvislosti s těhotenstvím a porodem, které zachovají její anonymitu, s výjimkou postupů, které jsou potřebné k zajištění úhrady zdravotních služeb z veřejného zdravotního pojištění. Hospitalizace pacienta a poskytování zdravotních služeb bez souhlasu a použití omezovacích prostředků § 38 (1) PacientaPacienta lze bez souhlasu hospitalizovat, jestliže a) mu 1. bylo pravomocným rozhodnutím soudu uloženo ochranné léčení formou lůžkové péčelůžkové péče, 2. je nařízena izolace, karanténa nebo léčení podle zákona o ochraně veřejného zdraví, 3. je podle trestního řádu nebo zákona o zvláštních řízeních soudních nařízeno vyšetření zdravotního stavu, b) ohrožuje bezprostředně a závažným způsobem sebe nebo své okolí a jeví známky duševní poruchy nebo touto poruchou trpí nebo je pod vlivem návykové látky, pokud hrozbu pro pacientapacienta nebo jeho okolí nelze odvrátit jinak, nebo c) jeho zdravotní stav vyžaduje poskytnutí neodkladné péčepéče a zároveň neumožňuje, aby vyslovil souhlas. (2) Nezletilého pacientapacienta nebo pacientapacienta s omezenou svéprávností lze bez souhlasu zákonného zástupce nebo opatrovníka hospitalizovat též v případě, jde-li o podezření na týrání, zneužívání nebo zanedbávání. (3) PacientoviPacientovi lze bez jeho souhlasu poskytnout pouze neodkladnou péčipéči, a to v případě a) kdy zdravotní stav neumožňuje pacientovipacientovi tento souhlas vyslovit; tím není dotčeno dříve vyslovené přání podle § 36, nebo b) léčby vážné duševní poruchy, pokud by v důsledku jejího neléčení došlo se vší pravděpodobností k vážnému poškození zdraví pacientapacienta. (4) Nezletilému pacientovipacientovi nebo pacientovipacientovi s omezenou svéprávností lze bez souhlasu poskytnout neodkladnou péčipéči, jde-li o a) případy podle odstavce 3 písm. b), nebo b) zdravotní služby nezbytné k záchraně života nebo zamezení vážného poškození zdraví. (5) Nezletilému pacientovipacientovi nebo pacientovipacientovi s omezenou svéprávností lze poskytnout neodkladnou péčipéči bez souhlasu zákonného zástupce, pokud je u něj podezření na týrání, zneužívání nebo zanedbávání. (6) Poskytovatel je povinen o hospitalizacihospitalizaci podle odstavce 1 písm. b) nebo c) informovat osobu určenou podle § 33, není-li taková osoba, některou z osob blízkých, popřípadě osobu ze společné domácnosti, nebo zákonného zástupce pacientapacienta, pokud jsou mu známy. Není-li mu žádná osoba podle věty první známa nebo ji nelze zastihnout, informuje PoliciiPolicii České republiky. (7) Bez souhlasu lze poskytnout též jiné zdravotní služby, stanoví-li tak zákon o ochraně veřejného zdraví, a záchytnou službuzáchytnou službu. § 39 (1) K omezení volného pohybu pacientapacienta při poskytování zdravotních služeb lze použít a) úchop pacientapacienta zdravotnickými pracovníky nebo jinými osobami k tomu určenými poskytovatelem, b) omezení pacientapacienta v pohybu ochrannými pásy nebo kurty, c) umístění pacientapacienta v místnosti určené k bezpečnému pohybu, d) ochranný kabátek nebo vestu zamezující pohybu horních končetin pacientapacienta, e) psychofarmaka, popřípadě jiné léčivé přípravky, které jsou podány pacientovipacientovi silou za účelem zvládnutí chování pacientapacienta, nebo f) kombinaci prostředků uvedených v písmenech a) až e), (dále jen „omezovací prostředky“). (2) Omezovací prostředky lze použít a) pouze tehdy, je-li účelem jejich použití odvrácení bezprostředního ohrožení života, zdraví nebo bezpečnosti pacientapacienta nebo jiných osob, b) pouze po dobu, po kterou trvají důvody jejich použití podle písmene a) a c) poté, co byl neúspěšně použit mírnější postup, než je použití omezovacích prostředků, s výjimkou případu, kdy použití mírnějšího postupu by zjevně nevedlo k dosažení účelu podle písmene a), přičemž musí být zvolen nejméně omezující prostředek odpovídající účelu jeho použití. (3) Poskytovatel je povinen zajistit, aby a) pacientpacient, u kterého je omezovací prostředek použit, byl s ohledem na jeho zdravotní stav srozumitelně informován o důvodech použití omezovacího prostředku, b) zákonný zástupce nebo opatrovník pacientapacienta byl o použití omezovacích prostředků uvedených v odstavci 1 písm. b), c), d) nebo e) bez zbytečného odkladu informován; sdělení zákonnému zástupci pacientapacienta se zaznamená do zdravotnické dokumentace vedené o pacientovipacientovi, záznam podepíše zdravotnický pracovník a zákonný zástupce nebo opatrovník, c) pacientpacient po dobu použití omezovacího prostředku byl pod dohledem zdravotnických pracovníků; dohled musí odpovídat závažnosti zdravotního stavu pacientapacienta a zároveň musí být přijata taková opatření, která zabrání poškození zdraví pacientapacienta, d) použití omezovacího prostředku indikoval vždy lékař; ve výjimečných případech, vyžadujících neodkladné řešení, může použití omezovacích prostředků indikovat i jiný zdravotnický pracovník nelékařského povolání, který je přítomen; lékař musí být o takovém použití omezovacího prostředku neprodleně informován a musí potvrdit odůvodněnost omezení, e) každé použití omezovacího prostředku, včetně důvodu jeho použití, bylo zaznamenáno do zdravotnické dokumentace vedené o pacientovipacientovi. (4) Poskytovatel je povinen vést centrální evidenci použití omezovacích prostředků, která obsahuje souhrnné údaje o počtech případů použití omezovacích prostředků za kalendářní rok, a to pro každý omezovací prostředek zvlášť; identifikační údaje pacientůpacientů, u kterých byly omezovací prostředky použity, se v centrální evidenci neuvádějí. Použití omezovacího prostředku se zaznamená do centrální evidence nejpozději do 60 dnů ode dne jeho použití. § 40 (1) Poskytovatel oznámí soudu do 24 hodin a) hospitalizacihospitalizaci pacientapacienta podle § 38 odst. 1 písm. b) a c); obdobně se postupuje, jestliže pacientpacient, zákonný zástupce nebo opatrovník pacientapacienta souhlas odvolal a nadále existují důvody pro hospitalizacihospitalizaci bez souhlasu, b) dodatečné omezení pacientapacienta, který byl hospitalizován na základě souhlasu, ve volném pohybu podle § 39 odst. 1 písm. b) až f) nebo styku s vnějším světem až v průběhu léčení. (2) HospitalizaceHospitalizace a dodatečné omezení pacientapacienta se soudu neoznamuje, jestliže byl souhlas ve lhůtě do 24 hodin prokazatelným způsobem dodatečně vysloven. Povinnosti pacienta a jiných osob § 41 (1) PacientPacient je při poskytování zdravotních služeb povinen a) dodržovat navržený individuální léčebný postupindividuální léčebný postup, pokud s poskytováním zdravotních služeb vyslovil souhlas, b) řídit se vnitřním řádem, c) uhradit poskytovateli cenu poskytnutých zdravotních služeb nehrazených nebo částečně hrazených z veřejného zdravotního pojištění nebo jiných zdrojů, které mu byly poskytnuty s jeho souhlasem, d) pravdivě informovat ošetřujícího zdravotnického pracovníkaošetřujícího zdravotnického pracovníka o dosavadním vývoji zdravotního stavu, včetně informací o infekčních nemocech16), o zdravotních službách poskytovaných jinými poskytovateli, o užívání léčivých přípravků, včetně užívání návykových látek, a dalších skutečnostech podstatných pro poskytování zdravotních služeb, e) nepožívat během hospitalizacehospitalizace alkohol nebo jiné návykové látky a podrobit se na základě rozhodnutí ošetřujícího lékaře v odůvodněných případech vyšetřením za účelem prokázání, zda je nebo není pod vlivem alkoholu nebo jiných návykových látek. (2) Povinnosti podle odstavce 1 písm. c) a d) náleží zákonnému zástupci pacientapacienta nebo opatrovníkovi. Zákonný zástupce nebo opatrovník pacientapacienta je povinen vytvořit podmínky pro splnění povinností pacientempacientem podle odstavce 1 písm. a), b) a e). Povinnosti podle odstavce 1 písm. a) a d), je-li pacientpacient hospitalizován, se pro zákonného zástupce pacientapacienta použijí přiměřeně; povinnost podle odstavce 1 písm. b), c) a e) platí i pro zákonného zástupce. (3) PacientPacient, zákonný zástupce nebo opatrovník pacientapacienta, osoba určená pacientempacientem, osoba blízká pacientovipacientovi nebo osoba ze společné domácnosti jsou povinni prokázat svou totožnost občanským průkazem, jestliže o to poskytovatel nebo zdravotnický pracovník, jehož prostřednictvím poskytovatel poskytuje pacientovipacientovi zdravotní služby, požádá. Povinnost prokázat se občanským průkazem má rovněž osoba, která uplatňuje podle tohoto zákona nebo jiného právního předpisu právo na informace o zdravotním stavu pacientapacienta, a osoba, která hodlá hospitalizovaného pacientapacienta navštívit a není osobou podle věty první. Jde-li o cizince, totožnost se prokazuje cestovním dokladem nebo jiným průkazem totožnosti. Má-li zdravotnický pracovník pochybnost, zda jde o osobu blízkou, osvědčí osoba blízká tuto skutečnost čestným prohlášením, ve kterém uvede své kontaktní údaje a číslo průkazu totožnosti; čestné prohlášení je součástí zdravotnické dokumentace vedené o pacientovipacientovi. (4) Jestliže pacientpacient, zákonný zástupce nebo opatrovník pacientapacienta odmítne prokázání totožnosti podle odstavce 3, může poskytovatel nebo zdravotnický pracovník odmítnout poskytnutí zdravotní služby, nejde-li o pacientapacienta, kterému je třeba poskytnout neodkladnou péčipéči. Odmítne-li prokázání totožnosti jiná osoba uvedená v odstavci 3, může poskytovatel nebo zdravotnický pracovník odmítnout této osobě poskytnutí požadované součinnosti nebo jí neumožnit návštěvu hospitalizovaného pacientapacienta. To neplatí, potvrdí-li pacientpacient totožnost osoby. O odmítnutí návštěvy poskytovatel nebo zdravotnický pracovník ihned informuje hospitalizovaného pacientapacienta, popřípadě ihned po té, co sdělení této informace umožní zdravotní stav pacientapacienta. § 42 Práva a povinnosti zákonného zástupce podle a) § 31 odst. 5, b) jde-li o poskytnutí zdravotních služeb se souhlasem zákonného zástupce, jestliže hrozí nebezpečí z prodlení a nelze bez zbytečného odkladu získat vyjádření zákonného zástupce; do zdravotnické dokumentace vedené o pacientovipacientovi se zaznamenají důvody, pro které nebyl souhlas zákonného zástupce získán, c) § 38 odst. 2, 5 a 6, d) § 39 odst. 3 písm. b), e) § 41 odst. 2 a 3, f) § 47 odst. 1 písm. b) a g) § 93 odst. 1 náleží též pěstounovi nebo jiné pečující osoběpečující osobě, statutárnímu orgánu nebo jím pověřené osobě školského zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy nebo zařízení sociálních služebsociálních služeb poskytujících pobytové službypobytové služby, byla-li soudem nařízena ústavní nebo uložena ochranná výchova, nebo zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, jde-li o děti svěřené do péčepéče tohoto zařízení na základě rozhodnutí soudu. HLAVA II HOSPIC § 44a (1) HospicemHospicem se rozumí poskytovatel, který poskytuje zdravotní služby nevyléčitelně nemocným pacientůmpacientům v terminálním stavu ve speciálních lůžkových zdravotnických zařízeníchzdravotnických zařízeních hospicového typu nebo ve vlastním sociálním prostředí pacientavlastním sociálním prostředí pacienta. (2) HospicHospic pacientůmpacientům a jejich osobám blízkým zpravidla poskytuje i další navazující služby podle jiných právních předpisů. HLAVA III CENTRUM DUŠEVNÍHO ZDRAVÍ § 44b (1) Centrum duševního zdraví poskytuje pacientůmpacientům s duševní poruchou nebo poruchou chování a osobám s prokazatelným rizikem rozvoje duševní poruchy nebo poruchy chování (dále jen „pacientpacient s duševní poruchou nebo poruchou chování“) zdravotní služby podle § 44c a sociální službysociální služby v rozsahu a za podmínek stanovených zákonem o sociálních službách (dále jen „služby centra duševního zdraví“). (2) Služby centra duševního zdraví jsou poskytovány prostřednictvím zdravotnických pracovníků a pracovníků vykonávajících odbornou činnost v sociálních službáchsociálních službách podle zákona o sociálních službách62) a v jejich úzké součinnosti. (3) Centrum duševního zdraví poskytuje pomoc a podporu i osobám blízkým pacientapacienta s duševní poruchou nebo poruchou chování. § 44c (1) Centrum duševního zdraví poskytuje zdravotní služby formou ambulantní péčeambulantní péče a péčepéče poskytované ve vlastním sociálním prostředí pacientavlastním sociálním prostředí pacienta, popřípadě též formou jednodenní péčejednodenní péče nebo lůžkové péčelůžkové péče. Součástí zdravotních služeb poskytovaných centrem duševního zdraví je vždy dispenzární péčepéče. (2) Centrum duševního zdraví rovněž poskytuje zdravotní služby v místě aktuálního výskytu pacientapacienta s duševní poruchou nebo poruchou chování nebo při podezření na tuto poruchu, a to v případě, kdy pacientpacient není vzhledem ke svému zdravotnímu stavu schopen přijmout zdravotní služby ve zdravotnickém zařízenízdravotnickém zařízení nebo ve svém vlastním sociálním prostředí anebo nemá-li takové prostředí. Zdravotní služby v místě aktuálního výskytu pacientapacienta se poskytují zejména za účelem ovlivnění zdravotního stavu pacientapacienta a jeho funkčních schopností tak, aby byl schopen přijmout zdravotní služby ve zdravotnickém zařízenízdravotnickém zařízení nebo ve vlastním sociálním prostředí, má-li takové prostředí. (3) Centrum duševního zdraví poskytuje zdravotní služby v oborech a) psychiatrie, dětská a dorostová psychiatrie, gerontopsychiatrie nebo návykové nemoci, b) ošetřovatelská péčeošetřovatelská péče v psychiatrii nebo ošetřovatelská péčeošetřovatelská péče v dětské a dorostové psychiatrii, a c) klinická psychologie, psychoterapie nebo adiktologie. Centrum duševního zdraví může poskytovat zdravotní služby i v dalších oborech. § 44d Centrem duševního zdraví může být pouze poskytovatel, který je držitelem oprávnění k poskytování zdravotních služeb nejméně v oborech uvedených v § 44c odst. 3 a zároveň je držitelem registrace k poskytování sociálních služebsociálních služeb centra duševního zdraví podle zákona o sociálních službách. Poskytovatel se stává centrem duševního zdraví dnem nabytí právní moci rozhodnutí o registraci centra duševního zdraví podle zákona o sociálních službách. § 44e Za porušení povinné mlčenlivosti podle tohoto zákona se nepovažuje sdílení údajů o zdravotním stavu pacientapacienta s duševní poruchou nebo poruchou chování zdravotnickými pracovníky se sociálními pracovníky, v jejichž úzké součinnosti je poskytována péčepéče centra duševního zdraví, a to v nezbytném rozsahu pro poskytnutí této péčepéče. Za sdílení údajů podle věty první se nepovažuje nahlížení do zdravotnické dokumentacezdravotnické dokumentace vedené o pacientovipacientovi s duševní poruchou nebo poruchou chování. ČÁST PÁTÁ POSTAVENÍ POSKYTOVATELE, ZDRAVOTNICKÝCH PRACOVNÍKŮ A JINÝCH ODBORNÝCH PRACOVNÍKŮ V SOUVISLOSTI S POSKYTOVÁNÍM ZDRAVOTNÍCH SLUŽEB Práva a povinnosti poskytovatele § 45 (1) Poskytovatel je povinen poskytovat zdravotní služby na náležité odborné úrovnináležité odborné úrovni, vytvořit podmínky a opatření k zajištění uplatňování práv a povinností pacientůpacientů a dalších oprávněných osob, zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků při poskytování zdravotních služeb. (2) Poskytovatel je povinen a) informovat pacientapacienta o ceně poskytovaných zdravotních služeb nehrazených nebo částečně hrazených z veřejného zdravotního pojištění, a to před jejich poskytnutím, a vystavit účet za uhrazené zdravotní služby, nestanoví-li jiný právní předpis jinak, b) zpracovat seznam cen poskytovaných zdravotních služeb nehrazených a částečně hrazených z veřejného zdravotního pojištění a umístit ho tak, aby byl seznam přístupný pacientůmpacientům; to neplatí pro poskytovatele lékárenské péčepéče, c) vymezit provozní a ordinační dobu a údaj o ní umístit tak, aby tato informace byla přístupná pacientůmpacientům, d) opatřit zdravotnické zařízenízdravotnické zařízení viditelným označením, které musí obsahovat obchodní firmu, název nebo jméno, popřípadě jména a příjmení poskytovatele, a identifikační číslo, bylo-li přiděleno, e) v době nepřítomnosti nebo dočasného přerušenípřerušení poskytování zdravotních služeb zpřístupnit pacientůmpacientům informaci o poskytnutí neodkladné péčepéče jiným poskytovatelem v rámci jeho ordinační doby, f) předat zprávu o poskytnutých zdravotních službách registrujícímu poskytovateliregistrujícímu poskytovateli v oboru všeobecné praktické lékařství nebo v oboru praktické lékařství pro děti a dorost, je-li mu tento poskytovatel znám, a na vyžádání též poskytovateli zdravotnické záchranné služby nebo pacientovipacientovi; registrující poskytovatelregistrující poskytovatel v oboru zubní lékařství nebo v oboru gynekologie a porodnictví má povinnost předat zprávu jen v případě, kdy poskytnutí zdravotních služeb indikoval registrující poskytovatelregistrující poskytovatel v oboru všeobecné praktické lékařství nebo v oboru praktické lékařství pro děti a dorost, g) předat jiným poskytovatelům zdravotních služebposkytovatelům zdravotních služeb nebo poskytovatelům sociálních služebsociálních služeb potřebné informace o zdravotním stavu pacientapacienta nezbytné k zajištění návaznosti dalších zdravotních a sociálních služebsociálních služeb poskytovaných pacientovipacientovi, h) zpracovat seznam zdravotních služeb, k jejichž poskytnutí je vyžadován písemný souhlas; to neplatí pro poskytovatele zdravotnické záchranné služby, zdravotnické dopravní služby, přepravy pacientůpacientů neodkladné péčepéče, záchytné službyzáchytné služby a lékárenské péčepéče, i) informovat pacientapacienta o tom, že se na poskytování zdravotních služeb mohou podílet osoby získávající způsobilost k výkonu povolání zdravotnického pracovníka nebo jiného odborného pracovníka, a to včetně nahlížení do zdravotnické dokumentace, a že pacientpacient může přítomnost těchto osob při poskytování zdravotních služeb a nahlížení do zdravotnické dokumentace zakázat, j) přijmout pacientapacienta k 1. izolaci, karanténě, léčení nebo lékařskému dohledu stanovenému podle zákona o ochraně veřejného zdraví, pokud je oprávněn požadované zdravotní služby zajišťovat, 2. ochrannému léčení nařízenému soudem, jde-li o poskytovatele zajišťujícího tuto službu podle zákona o specifických zdravotních službách, k) poskytnout zdravotní služby indikované lékařem Vězeňské službyVězeňské služby osobě obviněné nebo odsouzené nebo umístěné v ústavu pro výkon zabezpečovací detence v termínu předem dohodnutém s Vězeňskou službouVězeňskou službou; to neplatí v případě poskytnutí neodkladné péčepéče, l) podílet se na žádost kraje, jehož krajský úřad mu udělil oprávnění, na zajištění lékařské pohotovostní službylékařské pohotovostní služby, lékárenské pohotovostní služby a pohotovostní služby zubních lékařů; to neplatí, jde-li o Vězeňskou službuVězeňskou službu, m) předávat údaje do Národního zdravotnického informačního systému, n) uzavřít pojistnou smlouvu o pojištění své odpovědnosti za škodu způsobenou v souvislosti s poskytováním zdravotních služeb, a to v rozsahu, v jakém lze rozumně předpokládat, že by jej mohla taková odpovědnost postihnout; toto pojištění musí trvat po celou dobu poskytování zdravotních služeb; kopii pojistné smlouvy je poskytovatel povinen zaslat příslušnému správnímu orgánu nejpozději do 15 dnů ode dne zahájení poskytování zdravotních služeb, o) poskytovat informace vnitrostátnímu kontaktnímu místu na jeho žádost podle zákona o veřejném zdravotním pojištění50). (3) Poskytovatel je dále povinen a) předat pacientovipacientovi lékařský posudek nebo potvrzení pro Úřad práce České republiky – krajskou pobočku a na území hlavního města Prahy pro pobočku pro hlavní město Prahu v případě, že pacientpacient není vzhledem ke svému zdravotnímu stavu schopen plnit povinnost součinnosti s krajskou pobočkou Úřadu práce nebo pobočkou pro hlavní město Prahu při zprostředkování zaměstnání24), b) umožnit vstup osobám pověřeným příslušným správním orgánem, orgánem ochrany veřejného zdraví, Státním ústavem pro kontrolu léčiv, smluvní zdravotní pojišťovnou, komorou, pověřeným lékařům Institutu posuzování zdravotního stavu, zaměstnancům územních správ sociálního zabezpečení a Institutu posuzování zdravotního stavu pověřených provedením kontroly, Veřejnému ochránci práv a pověřeným zaměstnancům Kanceláře veřejného ochránce práv za účelem zjišťování podkladů potřebných k plnění úkolů podle tohoto zákona nebo jiných právních předpisů upravujících činnost a úkoly uvedených subjektů a poskytnout jim potřebnou součinnost a předložit doklady nezbytné k provedení kontroly a plnění jejich úkolů; vstupem pověřených osob nesmí být narušeno poskytování zdravotních služeb, c) umožnit vstup lékařům a zaměstnancům služebních orgánů pověřených kontrolou podle zákona o nemocenském pojištění25) a orgánů Ministerstva obrany, Ministerstva vnitra nebo Ministerstva spravedlnosti podle zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení26) za účelem zjišťování podkladů potřebných pro plnění úkolů podle tohoto zákona, zákona o nemocenském pojištění nebo zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení v souvislosti s plněním úkolů v důchodovém pojištění; vstupem těchto osob nesmí být narušeno poskytování zdravotních služeb, d) poskytovat příslušnému správnímu orgánu, ministerstvu a Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv na jeho žádost podklady a údaje potřebné pro přípravu na řešení mimořádných událostí a krizových situací, e) zajistit součinnost členům mezinárodních orgánů při plnění jejich úkolů, vyplývá-li tato povinnost z mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána, f) zajistit splnění oznamovací povinnosti a sdělování údajů podle zákona upravujícího sociálně-právní ochranu dětí, g) na žádost pacientapacienta, kterému poskytuje následnou nebo dlouhodobou lůžkovou péčilůžkovou péči pro tutéž nemoc nebo úraz trvající, včetně následné nebo dlouhodobé lůžkové péčelůžkové péče poskytované předchozími poskytovateli, nepřetržitě déle než 60 dnů, vydat písemné potvrzení o této skutečnosti, a to pro účely řízení o příspěvku na péčipéči podle zákona o sociálních službách, h) umožnit sociálním pracovníkům Úřadu práce České republiky – krajských poboček a pobočky pro hlavní město Prahu a sociálním pracovníkům Ministerstva práce a sociálních věcí provést u pacientapacienta uvedeného v písmenu g) sociální šetření pro účely řízení o příspěvku na péčipéči podle zákona o sociálních službách a sdělit těmto pracovníkům informace nezbytné pro toto šetření; tím nesmí být narušeno poskytování zdravotních služeb. (4) Poskytovatel je povinen informovat a) osobu určenou pacientempacientem podle § 33 odst. 1, není-li takové osoby, nebo není-li dosažitelná, manžela nebo registrovaného partnera, není-li takové osoby nebo není-li dosažitelná, rodiče, není-li takové osoby nebo není-li dosažitelná, tak jinou svéprávnou osobou blízkou, je-li mu známa, že pacientpacient svévolně opustil zdravotnické zařízenízdravotnické zařízení lůžkové péčelůžkové péče, a b) PoliciiPolicii České republiky, a to v případech, kdy přerušenímpřerušením poskytování zdravotních služeb je vážně ohroženo zdraví nebo život pacientapacienta nebo třetích osob. § 46 (1) Poskytovatel je povinen zajistit a) aby byl pacientpacient seznámen se svými právy a povinnostmi při poskytování zdravotních služeb a vnitřním řádem; vnitřní řád nesmí zasahovat do práv pacientapacienta nad míru, která je nezbytně nutná zejména pro řádný chod zdravotnického zařízenízdravotnického zařízení a respektování práv ostatních pacientůpacientů, b) sestavení, koordinaci a realizaci individuálního léčebného postupuindividuálního léčebného postupu a komplexnost, návaznost a koordinovanost poskytovaných zdravotních služeb, c) aby byl pacientpacient informován o dalších zdravotních službách a dalších možných sociálních službáchsociálních službách, které mohou zlepšit jeho zdravotní stav, zejména o možnostech sociální, pracovní a pedagogické rehabilitace, d) aby jinému poskytovateli nebo jinému zdravotnickému pracovníkovi, od nichž si pacientpacient vyžádal konzultační služby, byly zpřístupněny informace vedené o zdravotním stavu pacientapacienta ve zdravotnické dokumentaci, které jsou pro poskytnutí konzultačních služeb nezbytně nutné, e) na výzvu poskytovatele zdravotnické záchranné služby bezodkladně spolupráci při poskytování zdravotních služeb při mimořádných událostech, hromadných nehodách nebo otravách, průmyslových haváriích nebo přírodních katastrofách, včetně zajištění bezprostředně navazující lůžkové péčelůžkové péče; to neplatí, jde-li o Vězeňskou službuVězeňskou službu, f) na výzvu nebo na základě opatření nařízeného příslušným orgánem ochrany veřejného zdraví bezodkladně účast zdravotnických pracovníků při poskytování zdravotních služeb při epidemiích nebo při nebezpečí jejich vzniku; to neplatí, jde-li o Vězeňskou službuVězeňskou službu, g) aby zdravotní služby byly osobám ve výkonu vazby, trestu odnětí svobody nebo zabezpečovací detence poskytovány za přítomnosti příslušníka Vězeňské službyVězeňské služby, a to pouze na dohled, mimo jeho doslech, s výjimkou případů ohrožení života, zdraví nebo bezpečnosti zdravotnického pracovníka nebo jiného odborného pracovníka nebo majetku, kdy je příslušník oprávněn být přítomen výkonu zdravotní služby též na doslech. (2) Poskytovatel je dále povinen zajistit, aby osoby připravující se na výkon zdravotnického povolání prováděly při klinické a praktické výuce, praktickém vyučování a odborné praxi, která se uskutečňuje na jeho pracovištích, jen činnosti, včetně zdravotních výkonů, které jsou součástí výuky nebo praxe, a to pod přímým vedením zdravotnického pracovníka, který má způsobilost k samostatnému výkonu zdravotnického povolánízpůsobilost k samostatnému výkonu zdravotnického povolání a je v pracovněprávním nebo obdobném vztahu k tomuto poskytovateli. Uskutečňují-li se klinická a praktická výuka nebo praktické vyučování a odborná praxe za přítomnosti zdravotnického pracovníka, který není v pracovněprávním nebo obdobném vztahu k poskytovateli uvedenému ve větě první a který je a) učitelem praktického vyučování a odborné praxe zdravotnických oborů vzdělávání27), nebo b) akademickým pracovníkem, který je učitelem zdravotnického oboru28), je poskytovatel povinen zajistit, aby tento zdravotnický pracovník neposkytoval na jeho pracovišti zdravotní služby a postupoval v součinnosti se zdravotnickým pracovníkem uvedeným ve větě první. § 47 (1) Poskytovatel jednodenní nebo lůžkové péčelůžkové péče je povinen a) zajistit hospitalizacihospitalizaci 1. nezletilých pacientůpacientů odděleně od dospělých pacientůpacientů, alespoň v samostatných pokojích, a to do dne, kdy dovrší 15 let věku, 2. žen odděleně od mužů v samostatných pokojích, a to s výjimkou poskytování akutní lůžkové péčelůžkové péče intenzivní, b) umožnit pobyt zákonného zástupce nebo opatrovníka, nebo osoby jimi pověřené společně s hospitalizovaným nezletilým pacientempacientem nebo pacientempacientem s omezenou svéprávností, pokud to umožňuje vybavení zdravotnického zařízenízdravotnického zařízení nebo nebude narušeno poskytování zdravotních služeb anebo takový pobyt není na základě jiného právního předpisu vyloučen; to neplatí v případě poskytování záchytné službyzáchytné služby, c) včas informovat zákonného zástupce pacientapacienta o propuštění z jednodenní nebo lůžkové péčelůžkové péče, d) zpracovat traumatologický plán, v němž upraví soubor opatření, která se uplatňují při hromadných neštěstích, a nejméně jednou za 2 roky ho aktualizovat; jedno vyhotovení plánu předat příslušnému správnímu orgánu do 30 dnů ode dne jeho zpracování nebo aktualizace; při jeho zpracování vychází z místních podmínek a možností a z výsledků jeho projednání podle písmene e); traumatologický plán se nezpracovává pro poskytování záchytné službyzáchytné služby, e) návrh traumatologického plánu podle písmene d) a návrh jeho aktualizace projednat s příslušným správním orgánem, jde-li o fakultní nemocnici, s ministerstvem; podrobnosti o obsahu traumatologického plánu a postup při jeho zpracování a projednání s příslušným správním orgánem nebo ministerstvem stanoví prováděcí právní předpis, f) pacientapacienta vybavit při propuštění léčivými přípravky a zdravotnickými prostředky na 3 dny nebo v odůvodněných případech i na další nezbytně nutnou dobu; to neplatí v případě poskytování záchytné službyzáchytné služby. (2) Pokud není pacientpacient vzhledem ke svému zdravotnímu stavu schopen obejít se bez pomoci další osoby, může být propuštěn z jednodenní nebo lůžkové péčelůžkové péče až po předchozím včasném vyrozumění osoby, která tuto péčipéči zajistí. Má-li být propuštěn pacientpacient, u něhož není zajištěna další péčepéče, poskytovatel o tom včas informuje obecní úřad obceobce s rozšířenou působností příslušný podle adresy místa trvalého pobytu pacientapacienta, a má-li pacientpacient trvalý pobyt na území hlavního města Prahy, informuje Magistrát hlavního města Prahy; obdobně postupuje u nezletilých pacientůpacientů se závažnou sociální problematikou v rodině. (3) Poskytovatel je rovněž povinen v rámci zajištění kvality a bezpečí poskytovaných zdravotních služeb a) odůvodnit ve zdravotnické dokumentaci případy, kdy se při poskytování zdravotních služeb odchýlí od uznávaného medicínského postupu, b) zavést interní systém hodnocení kvality a bezpečí poskytovaných zdravotních služeb; minimální požadavky pro zavedení interního systému hodnocení uveřejní ministerstvo ve Věstníku Ministerstva zdravotnictví a na svých internetových stránkách, c) dbát na takové používání antibiotik u konkrétního pacientapacienta, aby došlo k omezování rizika vzestupu antibiotické rezistence. (4) Poskytovatel lůžkové péčelůžkové péče je povinen v rámci prevence a kontroly infekcí zpracovat program pro prevenci a kontrolu infekcí spojených se zdravotní péčípéčí a zajistit jeho činnost. Zaměření tohoto programu musí odpovídat charakteru poskytované zdravotní péčepéče a musí vycházet z průběhu hodnocení rizika vzniku infekcí spojených se zdravotní péčípéčí v konkrétních podmínkách daného poskytovatele. (5) Registrující poskytovatelRegistrující poskytovatel nebo jiný poskytovatel, který pacientapacienta přijal do péčepéče, je povinen, vyžaduje-li to zdravotní stav pacientapacienta, předat mu písemné doporučení k poskytnutí příslušné specializované ambulantní péčeambulantní péče, jednodenní péčejednodenní péče nebo lůžkové péčelůžkové péče. Součástí doporučení je písemné odůvodnění a důležité informace týkající se zdravotního stavu pacientapacienta, včetně výsledků provedených vyšetření a informace o dosud provedené léčbě. § 48 (1) Poskytovatel, kterého si pacientpacient zvolil, může odmítnout přijetí pacientapacienta do péčepéče, pokud a) by přijetím pacientapacienta bylo překročeno únosné pracovní zatížení nebo jeho přijetí brání provozní důvody, personální zabezpečení nebo technické a věcné vybavení zdravotnického zařízenízdravotnického zařízení; překročením únosného pracovního zatíženípřekročením únosného pracovního zatížení se rozumí stav, kdy by zajištěním zdravotních služeb o tohoto pacientapacienta došlo ke snížení úrovně kvality a bezpečnosti zdravotních služeb poskytovaných pacientůmpacientům již přijatým, b) by vzdálenost místa pobytu pacientapacienta neumožňovala v případě poskytování zdravotních služeb v oboru všeobecné praktické lékařství a praktické lékařství pro děti a dorost výkon návštěvní službynávštěvní služby, nebo c) není pojištěncem zdravotní pojišťovny, se kterou má poskytovatel uzavřenu smlouvu podle zákona o veřejném zdravotním pojištění; toto právo se nevztahuje na pojištěnce z jiných států Evropské unie, Evropského hospodářského prostoru, Švýcarské konfederace, či ze států, se kterými má Česká republika uzavřenu smlouvu o sociálním zabezpečení, zahrnující ve věcném rozsahu nároky na zdravotní péčipéči. (2) Poskytovatel může ukončit péčipéči o pacientapacienta v případě, že a) prokazatelně předá pacientapacienta s jeho souhlasem do péčepéče jiného poskytovatele, b) pominou důvody pro poskytování zdravotních služeb; to neplatí, jde-li o registrujícího poskytovateleregistrujícího poskytovatele; ustanovení § 47 odst. 2 není dotčeno, c) pacientpacient vysloví nesouhlas s poskytováním veškerých zdravotních služeb, d) pacientpacient závažným způsobem omezuje práva ostatních pacientůpacientů, úmyslně a soustavně nedodržuje navržený individuální léčebný postupindividuální léčebný postup, pokud s poskytováním zdravotních služeb vyslovil souhlas, nebo se neřídí vnitřním řádem a jeho chování není způsobeno zdravotním stavem, e) přestal poskytovat součinnost nezbytnou pro další poskytování zdravotních služeb; to neplatí, jestliže neposkytování součinnosti souvisí se zdravotním stavem pacientapacienta; ukončením péčepéče nesmí dojít k bezprostřednímu ohrožení života nebo vážnému poškození zdraví pacientapacienta. (3) Poskytovatel nesmí odmítnout přijetí pacientapacienta do péčepéče podle odstavce 1 nebo ukončit péčipéči o něj podle odstavce 2 písm. d) nebo e), jde-li o pacientapacienta, kterému je třeba poskytnout neodkladnou péčipéči, jde-li o porod nebo jde o zdravotní služby, které jsou nezbytné z hlediska ochrany veřejného zdraví nebo ochrany zdraví při práci, dále jde-li o krizové situace nebo výkon ochranného léčení nařízeného soudem, pokud jiný právní předpis nestanoví jinak. (4) Poskytovatel dále nesmí odmítnout přijetí pacientapacienta do péčepéče podle odstavce 1, jde-li o pacientapacienta a) u kterého bylo poskytování zdravotní péčepéče Vězeňskou službouVězeňskou službou přerušeno z důvodu ukončení nebo přerušenípřerušení výkonu vazby, trestu odnětí svobody nebo umístění v ústavu pro výkon zabezpečovací detence, pokud se jedná o zajištění návaznosti při poskytování zdravotních služeb započaté v průběhu výkonu vazby nebo trestu odnětí svobody nebo umístění v ústavu pro výkon zabezpečovací detence; Vězeňská službaVězeňská služba, v jejímž zdravotnickém zařízenízdravotnickém zařízení byly pacientovipacientovi poskytovány zdravotní služby, jestliže ji není znám poskytovatel, který převezme pacientapacienta do péčepéče, vybaví tohoto pacientapacienta informací podle § 45 odst. 2 písm. g), b) ve výkonu vazby, výkonu trestu odnětí svobody nebo umístěného v ústavu pro výkon zabezpečovací detence, jde-li o zdravotní služby, které Vězeňská službaVězeňská služba neposkytuje, a to po předchozí domluvě s Vězeňskou službouVězeňskou službou; to neplatí, jde-li o důvody poskytnutí zdravotních služeb podle odstavce 3. (5) Důvody odmítnutí přijetí pacientapacienta do péčepéče podle odstavce 1 nebo ukončení péčepéče podle odstavce 2 posuzuje poskytovatel. Poskytovatel o odmítnutí přijetí do péčepéče podle odstavce 1 nebo o ukončení péčepéče podle odstavce 2 písm. d) a e) nebo o odmítnutí poskytnutí zdravotních služeb podle § 50 odst. 2 vydá pacientovipacientovi písemnou zprávu, ve které je uveden důvod odmítnutí nebo ukončení. § 49 Povinnosti zdravotnického pracovníka (1) Zdravotnický pracovník je povinen a) poskytovat zdravotní služby, ke kterým získal odbornou nebo specializovanou způsobilost podle jiných právních předpisů, v rozsahu odpovídajícím jeho způsobilosti, zdravotnímu stavu pacientapacienta, na náležité odborné úrovnináležité odborné úrovni a řídit se etickými principy, b) poskytovat neprodleně odbornou první pomoc každému, jestliže by bez této pomoci byl ohrožen jeho život nebo vážně ohroženo zdraví a není-li pomoc včas dosažitelná obvyklým způsobem, a zajistit mu podle potřeby poskytnutí zdravotních služeb, c) plnit další povinnosti stanovené tímto zákonem nebo jinými právními předpisy. (2) Povinnosti podle odstavce 1 a) písm. a) a c) se vztahují i na jiné odborné pracovníky, kteří se podílejí na poskytování zdravotních služeb, b) písm. c) se vztahují i na jiné odborné pracovníky vykonávající činnosti v přímé souvislosti s poskytováním zdravotních služeb. § 50 Práva zdravotnického pracovníka (1) Zdravotnický pracovník má právo a) získat od pacienta informace o tom, že pacient, kterému má poskytovat zdravotní služby, je nosičem infekční nemoci podle zákona o ochraně veřejného zdraví, a o dalších závažných skutečnostech týkajících se pacientova zdravotního stavu, b) neposkytnout zdravotní služby v případě, že by došlo při jejich poskytování k přímému ohrožení jeho života nebo k vážnému ohrožení jeho zdraví. (2) Zdravotnický pracovník může odmítnout poskytnutí zdravotních služeb pacientovipacientovi v případě, že by jejich poskytnutí odporovalo jeho svědomí nebo náboženskému vyznání. O této skutečnosti je povinen ihned informovat poskytovatele, který zajistí pacientovipacientovi jiného zdravotnického pracovníka. Nemůže-li poskytovatel zajistit jiného zdravotnického pracovníka, zajistí pacientovipacientovi jiného poskytovatele, který mu zdravotní služby poskytne, pokud pacientpacient zajištění jiného poskytovatele neodmítne. Záznam o odmítnutí zajištění jiného zdravotnického pracovníka nebo poskytovatele je součástí zdravotnické dokumentace; záznam podepíše pacientpacient a zdravotnický pracovník. Zdravotnický pracovník nemůže odmítnout poskytnutí zdravotních služeb pacientovipacientovi z důvodu uvedeného ve větě první, pokud by odmítnutím došlo k ohrožení života pacientapacienta nebo k vážnému ohrožení jeho zdraví a poskytovatel není schopen zajistit poskytnutí zdravotních služeb jiným zdravotnickým pracovníkem. Podle věty první až čtvrté se obdobně postupuje, odmítne-li poskytnutí zdravotních služeb poskytovatel. (3) Ustanovení odstavců 1 a 2 se použijí obdobně i pro jiné odborné pracovníky vykonávající činnosti v přímé souvislosti s poskytováním zdravotních služeb. § 51 Zachování mlčenlivosti v souvislosti se zdravotními službami (1) Poskytovatel je povinen zachovat mlčenlivost o všech skutečnostech, o kterých se dozvěděl v souvislosti s poskytováním zdravotních služeb. (2) Za porušení povinné mlčenlivosti se nepovažuje a) předávání informací nezbytných pro zajištění návaznosti poskytovaných zdravotních služeb, b) sdělování údajů nebo jiných skutečností, je-li poskytovatel zproštěn pacientempacientem, popřípadě zákonným zástupcem pacientapacienta, mlčenlivosti a sděluje-li údaje nebo tyto skutečnosti v rozsahu zproštění, c) sdělování, popřípadě oznamování údajů nebo jiných skutečností podle tohoto zákona nebo jiných právních předpisů, pokud z tohoto zákona nebo jiných právních předpisů vyplývá, že údaje nebo skutečnosti lze sdělit bez souhlasu pacienta, d) sdělování údajů nebo jiných skutečností pro potřeby trestního řízenítrestního řízení způsobem stanoveným právními předpisy upravujícími trestní řízenítrestní řízení; za porušení povinné mlčenlivosti se rovněž nepovažuje sdělování údajů nebo jiných skutečností při plnění zákonem uložené povinnosti překazit nebo oznámit spáchání trestného činutrestného činu. (3) Za porušení povinné mlčenlivosti se dále nepovažuje sdělování údajů nebo jiných skutečností poskytovatelem v nezbytném rozsahu pro ochranu vlastních práv v trestním řízenítrestním řízení, občanskoprávním řízení, rozhodčím řízení a ve správním řízení nebo sdělování skutečností soudu nebo jinému orgánu, je-li předmětem řízení před soudem nebo jiným orgánem spor mezi poskytovatelem, popřípadě jeho zaměstnancem, a pacientempacientem nebo jinou osobou uplatňující práva na náhradu škody nebo ochranu osobnosti v souvislosti s poskytováním zdravotních služeb; v této souvislosti je poskytovatel oprávněn předat soudnímu znalci, znalecké kanceláři, znaleckému ústavu, komoře nebo odborníkovi, kterého si zvolí, též kopii zdravotnické dokumentacezdravotnické dokumentace vedené o pacientovipacientovi za účelem vypracování znaleckého nebo odborného posudku vyžádaného obhajobou, nebo účastníkem v občanském soudním řízení. To platí obdobně pro sdělování údajů nebo jiných skutečností pro osobu uvedenou v § 64 odst. 1. (4) Za porušení povinné mlčenlivosti se též nepovažuje sdělování údajů nebo jiných skutečností zdravotnickým pracovníkem, který je členem komory, v nezbytném rozsahu pro účely řízení prováděných orgány komory. (5) Povinná mlčenlivost podle odstavce 1 platí též pro a) zdravotnické pracovníky a jiné odborné pracovníky, a to v souvislosti s výkonem jejich povolání, b) zdravotnické pracovníky nebo jiné odborné pracovníky, kteří již nevykonávají své povolání, a informace získali v souvislosti s bývalým výkonem povolání zdravotnického pracovníka nebo jiného odborného pracovníka nebo zaměstnání při poskytování zdravotních služeb, c) osoby získávající způsobilost k výkonu povolání zdravotnického pracovníka nebo jiného odborného pracovníka, d) osoby uvedené v § 65 odst. 2 nahlížející bez souhlasu pacientapacienta do zdravotnické dokumentace o něm vedené, e) členy odborných komisí podle zákona o specifických zdravotních službách, f) osoby uvedené v § 46 odst. 1 písm. g), g) další osoby, které v souvislosti se svou činností vykonávanou na základě jiných právních předpisů zjistí informace o zdravotním stavu pacientapacienta nebo informace s tím související. ČÁST ŠESTÁ ZDRAVOTNICKÁ DOKUMENTACE A NÁRODNÍ ZDRAVOTNICKÝ INFORMAČNÍ SYSTÉM HLAVA I ZDRAVOTNICKÁ DOKUMENTACE Vedení zdravotnické dokumentace § 53 (1) Zdravotnická dokumentaceZdravotnická dokumentace je soubor informací vedených, zpracovávaných a uchovávaných poskytovatelem za účelem poskytování zdravotních služeb konkrétnímu pacientovipacientovi, a to bez ohledu na to, zda byly získány od pacientapacienta, od jiného poskytovatele nebo jiných osob nebo vlastní činností poskytovatele. (2) Za zdravotnickou dokumentacizdravotnickou dokumentaci se nepovažují informace, které poskytovatel získal v souvislosti s poskytováním zdravotních služeb, a to i ze zdravotnické dokumentacezdravotnické dokumentace jím zpracovávané, pokud účelem jejich zpracování není poskytování zdravotních služeb konkrétnímu pacientovipacientovi, ale výhradně jiný účel. (3) V rámci zpracování osobních údajů ve zdravotnické dokumentacizdravotnické dokumentaci lze využívat rodné číslo pacientapacienta. § 54 Poskytovatel je povinen vést, zpracovávat a uchovávat zdravotnickou dokumentacizdravotnickou dokumentaci, nejde-li o a) poskytování lékárenské péčepéče v lékárně, b) poskytování zdravotních výkonů v rámci preventivní péčepéče mimo zdravotnické zařízenízdravotnické zařízení podle § 11a s výjimkou 1. očkování, 2. zdravotních služeb alespoň částečně hrazených z veřejného zdravotního pojištění. § 55 (1) Zdravotnická dokumentaceZdravotnická dokumentace je vedena v podobě listinné, elektronické nebo v kombinaci obou těchto podob. (2) Zdravotnická dokumentaceZdravotnická dokumentace musí být vedena a zpracovávána průkazně, pravdivě, srozumitelně a čitelně. § 55a (1) Každý záznam do zdravotnické dokumentacezdravotnické dokumentace vedené v elektronické podobě musí být opatřen identifikátorem záznamu, který je vždy unikátní a je ve formátu stanoveném standardem elektronického zdravotnictví vydaným podle zákona o elektronizaci zdravotnictví. (2) Poskytovatel jednotlivé záznamy ve zdravotnické dokumentacizdravotnické dokumentaci autorizuje. (3) Poskytovatel záznamy ve zdravotnické dokumentacizdravotnické dokumentaci vedené v listinné podobě nebo její části vedené v listinné podobě autorizuje tak, že je opatří uvedením data a času provedení záznamu, podpisem zdravotnického pracovníka nebo jiného odborného pracovníka, který zdravotní službu poskytl a svým podpisem potvrdil správnost záznamu, a uvedením jeho jména, popřípadě jmen, a příjmení. (4) Poskytovatel záznamy ve zdravotnické dokumentacizdravotnické dokumentaci vedené v elektronické podobě nebo její části vedené v elektronické podobě, které předává jiné osobě, autorizuje tak, že je opatří a) resortním elektronickým časovým razítkem nebo kvalifikovaným časovým elektronickým razítkem a zaručenou elektronickou pečetí založenou na certifikátu pro elektronickou pečeť vydaném ministerstvem nebo uznávanou elektronickou pečetí poskytovatele, nebo b) resortním elektronickým časovým razítkem nebo kvalifikovaným elektronickým časovým razítkem a 1. zaručeným elektronickým podpisem zdravotnického pracovníka, který je vyhotovil, založeným na certifikátu pro elektronický podpis vydaném ministerstvem obsahujícím identifikaci poskytovatele, nebo 2. uznávaným elektronickým podpisem zdravotnického pracovníka, který je vyhotovil, pokud je podpis založen na kvalifikovaném certifikátu pro elektronický podpis obsahujícím identifikaci poskytovatele. (5) Poskytovatel záznamy ve zdravotnické dokumentacizdravotnické dokumentaci vedené v elektronické podobě nebo její části vedené v elektronické podobě, které nepředává jiné osobě, autorizuje způsobem určeným tímto poskytovatelem, který zajišťuje, že z autorizace lze určit, která osoba potvrdila jeho správnost, a to s uvedením data a času provedení tohoto záznamu. (6) Poskytovatel není povinen autorizovat záznam ve zdravotnické dokumentacizdravotnické dokumentaci, který je vytvořen automatizovaně zdravotnickým prostředkemzdravotnickým prostředkem nebo jiným přístrojem, pokud z takového záznamu nebo k němu připojené informace je zřejmé, že byl vytvořen zdravotnickým prostředkemzdravotnickým prostředkem nebo jiným přístrojem a v jakém datu a čase byl vytvořen. (7) Opravy a doplnění autorizovaného záznamu se provádí novým záznamem a musí se provádět tak, aby bylo možné zjistit obsah záznamu před opravou nebo doplněním. V doplnění nebo opravě záznamu ve zdravotnické dokumentacizdravotnické dokumentaci na žádost pacientapacienta se uvede poznámka, že jde o opravu nebo doplnění na žádost pacientapacienta. § 55b Zpracovává-li poskytovatel údaje ze zdravotnické dokumentacezdravotnické dokumentace pro účely vědy a výzkumu, anonymizuje je tak, aby nebyla seznatelná identita pacientapacienta. Takto vzniklé informace se nepovažují za zdravotnickou dokumentacizdravotnickou dokumentaci. § 55c Informační systém, ve kterém je vedena zdravotnická dokumentacezdravotnická dokumentace v elektronické podobě, musí umožnit převedení zdravotnické dokumentacezdravotnické dokumentace do výstupního datového formátu stanoveného standardem elektronického zdravotnictví podle zákona o elektronizaci zdravotnictví. § 56 Vedení zdravotnické dokumentace v případě utajeného porodu (1) Zdravotnická dokumentaceZdravotnická dokumentace o utajeném porodu podle § 37 je vedena v rozsahu zdravotních služeb souvisejících s těhotenstvím a utajeným porodem. Odděleně od zdravotnické dokumentacezdravotnické dokumentace je vedeno jméno, popřípadě jména, příjmení ženy, které jsou poskytovány v souvislosti s těhotenstvím a utajeným porodem zdravotní služby, písemná žádost o utajení porodu, datum narození ženy a datum porodu. (2) Po ukončení hospitalizacehospitalizace ženy, která utajeně porodila, poskytovatel doplní zdravotnickou dokumentacizdravotnickou dokumentaci o údaje uvedené v odstavci 1, vloží ji do vhodného obalu, který zapečetí a označí bezpečnostním kódem, který bude předán též pacientce. Otevření takto zapečetěné zdravotnické dokumentacezdravotnické dokumentace je možné jedině na základě rozhodnutí soudu; to neplatí, požádá-li o otevření zdravotnické dokumentacezdravotnické dokumentace žena, která utajeně porodila. (3) V případě zdravotnické dokumentacezdravotnické dokumentace vedené v elektronické podobě se zdravotnická dokumentacezdravotnická dokumentace převede do listinné podoby a postupuje se podle odstavce 2; současně se elektronická podoba zdravotnické dokumentacezdravotnické dokumentace odstraní z informačního systému. Pacientský souhrn a komunikace prostřednictvím Národního kontaktního místa § 56a (1) Pacientský souhrnPacientský souhrn je samostatnou částí zdravotnické dokumentacezdravotnické dokumentace vedené o pacientovipacientovi, ve kterém se zaznamenávají základní údaje vedené ve zdravotnické dokumentacizdravotnické dokumentaci o zdravotním stavu pacientapacienta a jemu poskytnutých zdravotních službách Účelem vedení pacientského souhrnupacientského souhrnu je poskytnutí základních údajů o zdravotním stavu pacientapacienta v rozsahu vymezeném podle prováděcího právního předpisu podle § 69, a to pro potřeby poskytnutí zdravotních služeb podle odstavce 3. O vedení pacientského souhrnupacientského souhrnu rozhoduje poskytovatel. (2) Poskytovatel, který vede pacientský souhrnpacientský souhrn, zajistí a) zpracování pacientského souhrnupacientského souhrnu a jeho vložení do zdravotnické dokumentacezdravotnické dokumentace vedené o pacientovipacientovi, jde-li o 1. lůžkovou péčilůžkovou péči, při příjmu pacientapacienta do lůžkové péčelůžkové péče; pacientský souhrnpacientský souhrn se aktualizuje při ukončení hospitalizacehospitalizace, 2. ambulantní péčiambulantní péči, při příjmu pacientapacienta do ambulantní péčeambulantní péče; pacientský souhrnpacientský souhrn se aktualizuje při každém dalším poskytnutí zdravotní péčepéče, pokud došlo ke změně základních údajů vedených v pacientském souhrnupacientském souhrnu, b) ohlášení vedení pacientského souhrnupacientského souhrnu v souladu s § 69c Národnímu kontaktnímu místuNárodnímu kontaktnímu místu pro elektronické zdravotnictví (dále jen „Národní kontaktní místoNárodní kontaktní místo“), c) předání pacientského souhrnupacientského souhrnu k zajištění postupu podle odstavce 3 Národnímu kontaktnímu místuNárodnímu kontaktnímu místu, na základě požadavku jiného poskytovatele nebo právnické nebo fyzické osoby uvedené v odstavci 3. (3) Pacientský souhrnPacientský souhrn lze předat k poskytnutí zdravotních služeb a) poskytovateli, v jehož péčipéči se pacientpacient, o němž je pacientský souhrnpacientský souhrn veden, nachází a který prostřednictvím Národního kontaktního místaNárodního kontaktního místa o pacientský souhrnpacientský souhrn požádá, nebo b) právnické nebo fyzické osobě, která má v jiném členském státě Evropské unie, Evropského hospodářského prostoru nebo Švýcarské konfederaci obdobné postavení poskytovatele (dále jen „poskytovatel jiného státu Evropské unie“), v jejíž péčipéči se pacientpacient, o němž je pacientský souhrnpacientský souhrn veden, nachází a která o pacientský souhrnpacientský souhrn prostřednictvím příslušného národního kontaktního místanárodního kontaktního místa jiného členského státu Evropské unie, Evropského hospodářského prostoru nebo Švýcarské konfederace (dále jen „národní kontaktní místonárodní kontaktní místo státu Evropské unie“) požádá. § 56b Komunikace prostřednictvím Národního kontaktního místa (1) Poskytovatel, který vede zdravotnickou dokumentacizdravotnickou dokumentaci o pacientovipacientovi v elektronické podobě, může za účelem zajištění návaznosti zdravotní péčepéče prostřednictvím Národního kontaktního místaNárodního kontaktního místa předat a) poskytovateli, v jehož péčipéči se pacientpacient, o němž je zdravotnická dokumentacezdravotnická dokumentace vedena, nachází, 1. tuto zdravotnickou dokumentacizdravotnickou dokumentaci nebo 2. její část jinou než pacientský souhrnpacientský souhrn, nebo b) poskytovateli jiného státu Evropské unie, v jehož péčipéči se pacientpacient, o němž je tato zdravotnická dokumentacezdravotnická dokumentace vedena, nachází, její jinou část než pacientský souhrnpacientský souhrn, o níž tak stanoví prováděcí právní předpis podle § 69, pokud o to poskytovatel uvedený v písmenu a) prostřednictvím Národního kontaktního místaNárodního kontaktního místa nebo v písmenu b) prostřednictvím národního kontaktního místanárodního kontaktního místa státu Evropské unie požádá. (2) Při ohlášení vedení zdravotnické dokumentacezdravotnické dokumentace o pacientovipacientovi v elektronické podobě nebo její části jiné než pacientský souhrnpacientský souhrn za účelem postupu podle odstavce 1 a při předávání Národnímu kontaktnímu místuNárodnímu kontaktnímu místu se postupuje podle § 56a odst. 2 písm. b) a c) obdobně. § 56c (1) Vedením pacientského souhrnupacientského souhrnu, jeho předáváním a předáváním zdravotnické dokumentacezdravotnické dokumentace vedené o pacientovipacientovi v elektronické podobě nebo její části jiné než pacientský souhrnpacientský souhrn Národnímu kontaktnímu místuNárodnímu kontaktnímu místu nejsou dotčeny povinnosti poskytovatele podle § 45 odst. 2 písm. f) nebo g). (2) PacientPacient nebo jiná k tomu oprávněná osoba může s předáváním pacientského souhrnupacientského souhrnu podle § 56a odst. 3 písm. b) nebo části zdravotnické dokumentacezdravotnické dokumentace jiné než pacientský souhrnpacientský souhrn podle § 56b odst. 1 písm. b) při přijetí do péčepéče nebo kdykoliv během péčepéče vyslovit nesouhlas. Vyslovení nesouhlasu podle věty první lze kdykoliv odvolat. Vyslovení nesouhlasu nebo jeho odvolání se zaznamená do zdravotnické dokumentacezdravotnické dokumentace vedené o pacientovipacientovi. (3) PacientPacient nebo jiná k tomu oprávněná osoba může rovněž nesouhlas s předáváním pacientského souhrnupacientského souhrnu podle § 56a odst. 3 písm. b) nebo části zdravotnické dokumentacezdravotnické dokumentace jiné než pacientský souhrnpacientský souhrn podle § 56b odst. 1 písm. b) vyslovit prostřednictvím Systému správy souhlasů podle zákona o elektronizaci zdravotnictví. § 56d (1) Z požadavku o pacientský souhrnpacientský souhrn, zdravotnickou dokumentacizdravotnickou dokumentaci vedenou o pacientovipacientovi v elektronické podobě nebo její část jinou než pacientský souhrnpacientský souhrn podaného prostřednictvím Národního kontaktního místaNárodního kontaktního místa musí být zřejmé, který poskytovatel nebo poskytovatel jiného státu Evropské unie a který jejich zdravotnický pracovník o příslušný dokument vedený o pacientovipacientovi nacházejícím se v jeho péčipéči, žádá. Požadavek podle věty první musí dále obsahovat takové údaje pacientapacienta, na základě kterých ho lze jednoznačně identifikovat. (2) Pokud z požadavku podle odstavce 1 není možné jednoznačně identifikovat pacientapacienta nebo není zřejmé, který poskytovatel nebo poskytovatel jiného státu Evropské unie anebo který jejich zdravotnický pracovník o příslušný dokument vedený o pacientovipacientovi nacházejícím se v jeho péčipéči, žádá, Národní kontaktní místoNárodní kontaktní místo požadavek nepřijme. Nakládání se zdravotnickou dokumentací v případě zániku oprávnění k poskytování zdravotních služeb § 57 (1) Pokud oprávnění k poskytování zdravotních služeb zaniklo úmrtím poskytovatele a nepostupuje-li se podle § 27, je ten, kdo žil se zemřelým ve společné domácnosti, nebo osoba mu blízká, nebo vlastník objektu, ve kterém byly zdravotní služby poskytovány, je-li mu úmrtí známo, nebo jiná osoba, která přišla jako první do styku se zdravotnickou dokumentacízdravotnickou dokumentací, povinen oznámit neprodleně úmrtí poskytovatele příslušnému správnímu orgánu a zajistit zdravotnickou dokumentacizdravotnickou dokumentaci tak, aby byla chráněna před nahlížením nebo jiným nakládáním neoprávněnými osobami nebo ztrátou. (2) Osobám uvedeným v odstavci 1 je zakázáno nahlížet do zdravotnické dokumentacezdravotnické dokumentace. Tyto osoby jsou povinny a) zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech, které se dozvěděly o pacientechpacientech, o jejichž zdravotním stavu je vedena zdravotnická dokumentacezdravotnická dokumentace, a jiných skutečnostech souvisejících s poskytováním zdravotních služeb, b) umožnit vstup do objektu, v němž se nacházelo zdravotnické zařízenízdravotnické zařízení, osobě pověřené příslušným správním orgánem za účelem převzetí, popřípadě provedení soupisu zdravotnické dokumentacezdravotnické dokumentace. (3) Příslušný správní orgán po oznámení učiněném podle odstavce 1 a) neprodleně zabezpečí zdravotnickou dokumentacizdravotnickou dokumentaci tak, aby byla chráněna před nahlížením nebo jiným nakládáním neoprávněnými osobami nebo ztrátou, na dobu, než si pacientpacient zvolí nového poskytovatele, b) oznámí převzetí zdravotnické dokumentacezdravotnické dokumentace nebo její předání podle § 63 odst. 2 jinému poskytovateli způsobem v místě obvyklém tak, aby byla zajištěna v co možná nejširším rozsahu informovanost pacientůpacientů, o nichž je zdravotnická dokumentacezdravotnická dokumentace vedena; v oznámení uvede adresu místa, kam lze předkládat žádosti o předání zdravotnické dokumentacezdravotnické dokumentace poskytovateli zvolenému pacientempacientem, popřípadě též adresu místa poskytování zdravotních služeb poskytovatelem, jemuž zdravotnickou dokumentacizdravotnickou dokumentaci předal, c) zajišťuje pro pacientypacienty do doby, než si zvolí nového poskytovatele nebo než bude zdravotnická dokumentacezdravotnická dokumentace týkající se pracovnělékařských služeb předána příslušnému poskytovateli určenému zaměstnavatelem, výpisy nebo kopie zdravotnické dokumentacezdravotnické dokumentace, a to v rozsahu potřebném pro zajištění návaznosti poskytnutí zdravotních služeb nebo je-li to nezbytné k posouzení zdravotního stavu nebo zdravotní způsobilosti, d) neprodleně prokazatelně zajistí předání zdravotnické dokumentacezdravotnické dokumentace poskytovateli zvolenému pacientempacientem, a to na základě písemné žádosti pacientapacienta nebo zvoleného poskytovatele; poskytovatel zvolený pacientempacientem ke své žádosti připojí písemné vyjádření pacientapacienta o provedené volbě; součástí žádosti je jméno, popřípadě jména, příjmení pacientapacienta, jeho rodné číslo, je-li přiděleno, nebo datum narození, adresa místa trvalého pobytu pacientapacienta nebo místo hlášeného pobytu na území České republiky, popřípadě adresa bydliště mimo území České republiky, je-li pacientempacientem cizinec, a identifikační údaje zvoleného poskytovatele. (4) Pokud zemřelý poskytovatel zajišťoval pracovnělékařské služby pro zaměstnavatele, příslušný správní orgán oznámí převzetí zdravotnické dokumentacezdravotnické dokumentace zaměstnanců tomuto zaměstnavateli, je-li mu znám. Příslušný správní orgán na základě sdělení zaměstnavatele předá tuto zdravotnickou dokumentacizdravotnickou dokumentaci jinému poskytovateli určenému zaměstnavatelem. (5) V případě zániku oprávnění k poskytování zdravotních služeb úmrtím poskytovatele, který vedl zdravotnickou dokumentacizdravotnickou dokumentaci pouze v elektronické formě, umožní ten, kdo žil se zemřelým ve společné domácnosti, nebo osoba mu blízká, nebo vlastník objektu, ve kterém byly zdravotní služby poskytovány, příslušnému správnímu orgánu přístup k informačnímu systému, ve kterém je vedena zdravotnická dokumentacezdravotnická dokumentace pacientůpacientů. § 58 Fyzická nebo právnická osoba uvedená v § 27 odst. 1, která hodlá na základě oprávnění k poskytování zdravotních služeb zemřelého poskytovatele pokračovat podle § 27 v poskytování zdravotních služeb, postupuje podle § 57 odst. 3 písm. a), c) a d) a odst. 4 obdobně. Tato osoba do doby zahájení poskytování zdravotních služeb oznámí způsobem v místě obvyklém adresu místa, kam lze předkládat žádosti k zajištění postupu podle § 57 odst. 3 písm. c) a d). § 59 (1) Poskytovatel, který hodlá ukončit poskytování zdravotních služeb, je povinen informaci o ukončení své činnosti zveřejnit alespoň 60 dnů přede dnem zamýšleného ukončení, a to ve zdravotnickém zařízenízdravotnickém zařízení na veřejně přístupném místě, popřípadě na svých internetových stránkách. Poskytovatel současně požádá příslušný správní orgán a obecobec, na jejímž území poskytuje zdravotní služby, o uveřejnění uvedené informace na jejich úřední desce; příslušný správní orgán a obecobec jsou povinny tuto informaci uveřejnit. V informaci uvede datum zamýšleného ukončení činnosti, datum, do kterého lze předložit žádost o předání zdravotnické dokumentacezdravotnické dokumentace poskytovateli zvolenému pacientempacientem, a adresu místa pro předložení žádosti. Jde-li o postup podle § 23 odst. 3, poskytovatel v informaci uvede, která osoba hodlá pokračovat v poskytování zdravotních služeb. (2) Poskytovatel uvedený v odstavci 1 při předání zdravotnické dokumentacezdravotnické dokumentace poskytovateli zvolenému pacientempacientem postupuje podle § 57 odst. 3 písm. d) obdobně. Zdravotnickou dokumentaciZdravotnickou dokumentaci vedenou o pacientechpacientech, kteří včas nepředložili žádost o předání zdravotnické dokumentacezdravotnické dokumentace jinému poskytovateli, a její soupis předá osobě pokračující v poskytování zdravotních služeb. Pokud taková osoba není, předá zdravotnickou dokumentacizdravotnickou dokumentaci a její soupis příslušnému správnímu orgánu. (3) Poskytovatel, který zajišťoval pracovnělékařské služby, oznámí záměr ukončit poskytování zdravotních služeb alespoň 60 dnů přede dnem zamýšleného ukončení zaměstnavateli zaměstnance, o němž je v souvislosti s pracovnělékařskými službami zdravotnická dokumentacezdravotnická dokumentace vedena. V oznámení zároveň uvede lhůtu, do které je třeba, aby mu zaměstnavatel sdělil identifikační údaje nového poskytovatele. Poskytovatel na základě sdělení zaměstnavatele předá zdravotnickou dokumentacizdravotnickou dokumentaci poskytovateli určenému zaměstnavatelem. Pokud poskytovatel neobdrží sdělení podle věty druhé v určené lhůtě, předá zdravotnickou dokumentacizdravotnickou dokumentaci a její soupis příslušnému správnímu orgánu. (4) Podle odstavců 1 až 3 se postupuje obdobně, má-li zaniknout oprávnění k poskytování zdravotních služeb z jiných důvodů, než je uvedeno v odstavci 1, a poskytovateli je zánik oprávnění předem znám. § 60 (1) Fyzická nebo právnická osoba, jejíž oprávnění k poskytování zdravotních služeb zaniklo na základě rozhodnutí příslušného správního orgánu, je povinna zajistit předání zdravotnické dokumentacezdravotnické dokumentace a její soupis příslušnému správnímu orgánu, a to do 10 pracovních dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí. (2) Jestliže nastaly skutečnosti, podle nichž fyzická nebo právnická osoba uvedená v § 58 nemůže pokračovat v poskytování zdravotních služeb, předá neprodleně zdravotnickou dokumentacizdravotnickou dokumentaci a její soupis příslušnému správnímu orgánu. § 61 (1) Jde-li o zánik oprávnění k poskytování zdravotních služeb v souvislosti se zrušením organizační složky státu nebo organizační složky územního samosprávného celku a v poskytování zdravotních služeb a) pokračuje jiný poskytovatel, je zanikající organizační složka povinna zajistit předání zdravotnické dokumentacezdravotnické dokumentace a její soupis pokračujícímu poskytovateli, b) nepokračuje jiný poskytovatel, použije se ustanovení § 57 odst. 3 a 4 obdobně s tím, že zdravotnickou dokumentacizdravotnickou dokumentaci a její soupis předá příslušnému správnímu orgánu tento poskytovatel. (2) Informaci o ukončení činnosti zveřejní zřizovatel organizační složky alespoň 60 dnů přede dnem zamýšleného ukončení, a to ve zdravotnickém zařízenízdravotnickém zařízení na veřejně přístupném místě a způsobem umožňujícím dálkový přístup. Poskytovatel současně požádá příslušný správní orgán a obecobec, na jejímž území poskytuje zdravotní služby, o uveřejnění uvedené informace na jejich úřední desce; příslušný správní orgán a obecobec jsou povinny tuto informaci uveřejnit. V informaci uvede datum zamýšleného ukončení činnosti, datum, do kterého lze předložit žádost o předání zdravotnické dokumentacezdravotnické dokumentace poskytovateli zvolenému pacientempacientem, a adresu místa pro předložení žádosti; v informaci dále uvede, že zdravotnická dokumentacezdravotnická dokumentace nepředaná poskytovateli zvolenému pacientempacientem nebo určeném zaměstnavatelem bude předána příslušnému správnímu orgánu a adresu jeho sídla. Jde-li o ukončení činnosti poskytovatele, který na základě smlouvy se zaměstnavatelem zajišťoval pracovnělékařské služby, oznámení podle § 59 odst. 3 učiní poskytovatel. § 62 Jestliže poskytovatel předal zdravotnickou dokumentacizdravotnickou dokumentaci právnické nebo fyzické osobě, která hodlá pokračovat v poskytování zdravotních služeb, a dosud nenastaly skutečnosti rozhodné pro pokračování v poskytování zdravotních služeb, postupuje tato osoba podle § 57 odst. 3 písm. a), c) a d) obdobně. Jde-li o zdravotnickou dokumentacizdravotnickou dokumentaci týkající se pracovnělékařských služeb, zajistí její předání na základě sdělení zaměstnavatele zaměstnance, o němž je v souvislosti s pracovnělékařskými službami zdravotnická dokumentacezdravotnická dokumentace vedena, poskytovateli určenému tímto zaměstnavatelem. § 63 (1) Příslušný správní orgán při převzetí zdravotnické dokumentacezdravotnické dokumentace podle a) § 59 odst. 2 postupuje obdobně podle § 57 odst. 3 písm. c) a d), b) § 59 odst. 3 postupuje obdobně podle § 57 odst. 4, nebo c) § 60 nebo § 61 odst. 1 písm. b) postupuje obdobně podle § 57 odst. 3, popřípadě podle § 57 odst. 4. (2) Příslušný správní orgán může pro zajištění úkolů podle § 57 odst. 3 písm. c) a d) předat zdravotnickou dokumentacizdravotnickou dokumentaci jinému poskytovateli, pokud s tím tento poskytovatel souhlasí, a to na dobu, než si pacientpacient zvolí jiného poskytovatele. (3) Příslušný správní orgán předá zdravotnickou dokumentacizdravotnickou dokumentaci poskytovateli podle odstavce 2 na základě předávacího protokolu, ve kterém bude uveden soupis zdravotnické dokumentacezdravotnické dokumentace, identifikační údaje přebírajícího poskytovatele, datum a účel převzetí. Obdobně se postupuje, předává-li zdravotnickou dokumentacizdravotnickou dokumentaci jiný poskytovatel nově zvolenému poskytovateli. (4) V soupisu zdravotnické dokumentacezdravotnické dokumentace podle § 59 nebo 60 příslušný správní orgán, poskytovatel nebo fyzická nebo právnická osoba uvede jméno, popřípadě jména, příjmení pacientapacienta a jeho datum narození. (5) Zdravotnická dokumentaceZdravotnická dokumentace a její soupis musí být předány příslušnému správnímu orgánu nebo poskytovateli nebo oprávněné fyzické nebo právnické osobě do 10 pracovních dnů ode dne, kdy nastala skutečnost rozhodná pro její předání, pokud tento zákon nestanoví jinak. § 64 (1) Příslušný správní orgán nebo poskytovatel, který převzal zdravotnickou dokumentacizdravotnickou dokumentaci, je povinen umožnit přístup do zdravotnické dokumentacezdravotnické dokumentace fyzické osobě, která byla poskytovatelem, nebo právnímu nástupci právnické osoby, která byla poskytovatelem, zdravotnickému pracovníkovi nebo jinému odbornému pracovníkovi, který byl v pracovněprávním nebo obdobném vztahu k poskytovateli, který zdravotnickou dokumentacizdravotnickou dokumentaci vedl, a to pro potřeby a) řízení před správními orgány, b) trestního řízenítrestního řízení nebo řízení před soudem nebo jiným orgánem, je-li předmětem řízení spor mezi bývalým poskytovatelem nebo zdravotnickým pracovníkem, popřípadě jiným odborným pracovníkem, a pacientempacientem nebo jinou osobou uplatňující práva na náhradu škody nebo ochranu osobnosti v souvislosti s poskytováním zdravotních služeb, popřípadě je-li předmětem řízení spor mezi bývalým poskytovatelem a zdravotnickým pracovníkem nebo jiným odborným pracovníkem, c) řešení sporu s bývalým pacientempacientem, d) řešení sporu se zdravotní pojišťovnou. Obdobně se postupuje, jde-li o fyzickou osobu, která pozbyla způsobilost k výkonu zdravotnického povolání. (2) Osoby, jimž byl podle odstavce 1 umožněn přístup do zdravotnické dokumentacezdravotnické dokumentace, a) nemají přístup k údajům, které nesouvisí s účelem, pro který byl přístup umožněn, b) jsou povinny zachovávat mlčenlivost o všech údajích, o nichž se v souvislosti s přístupem do zdravotnické dokumentacezdravotnické dokumentace dozvěděly o pacientechpacientech, zdravotnických pracovnících, popřípadě jiných odborných pracovnících, nebo poskytovateli, s výjimkou údajů sdělovaných příslušným orgánům v trestním řízenítrestním řízení, soudům nebo jiným orgánům při řízeních uvedených v odstavci 1. (3) Příslušný správní orgán nebo poskytovatel poučí osoby, jimž byl podle odstavce 1 umožněn přístup do zdravotnické dokumentacezdravotnické dokumentace, o povinnosti podle odstavce 2 písm. b). Nahlížení do zdravotnické dokumentace, pořizování jejích výpisů nebo kopií § 65 (1) Do zdravotnické dokumentacezdravotnické dokumentace vedené o pacientovipacientovi mohou v přítomnosti zaměstnance pověřeného poskytovatelem nahlížet, pořizovat si její výpisy nebo kopie a) pacientpacient, zákonný zástupce nebo opatrovník pacientapacienta; do záznamů autorizovaných psychologických metod a popisu léčby psychoterapeutickými prostředky může pacientpacient, zákonný zástupce nebo opatrovník pacientapacienta nahlížet nebo si pořizovat výpisy nebo kopie pouze v rozsahu záznamu popisu příznaků onemocnění, diagnózy, popisu terapeutického přístupu a interpretace výsledků testů, b) osoby určené pacientempacientem, zákonným zástupcem nebo opatrovníkem pacientapacienta, pěstoun nebo jiná pečující osoba; v případě záznamů autorizovaných psychologických metod a popisu léčby psychoterapeutickými prostředky se postupuje podle písmene a), c) osoby blízké zemřelému pacientovipacientovi v rozsahu stanoveném v § 33 odst. 4; postupy podle písmene a), b) nebo c) nesmí narušit poskytování zdravotních služeb. (2) Do zdravotnické dokumentacezdravotnické dokumentace vedené o pacientovipacientovi mohou bez jeho souhlasu nahlížet, jestliže je to v zájmu pacientapacienta nebo jestliže je to potřebné k naplnění účelů plynoucích z jejich pověření nebo k výkonu působnosti svěřené podle tohoto zákona nebo jiných právních předpisů, a to v nezbytném rozsahu, a) pracovník poskytovatele a osoba v obdobném postavení k poskytovateli, jsou-li 1. osobou se způsobilostí k výkonu zdravotnického povolání nebo jiným odborným pracovníkem a podílí-li se na poskytování zdravotních služeb pacientovipacientovi, nebo 2. osobou plnící další úkoly podle tohoto zákona nebo jiných právních předpisů64), b) osoby podílející se na výkonu působnosti příslušného správního orgánu v souvislosti s přezkoumáním lékařského posudku podle jiného právního předpisu, c) osoby se způsobilostí k výkonu zdravotnického povolání pověřené příslušným správním orgánem vypracováním odborného stanoviska k návrhu na přezkoumání lékařského posudku, d) osoby, které se podílejí na výkonu působnosti správních orgánů a které jsou 1. oprávněné k výkonu kontroly v rozsahu jejich pověření podle tohoto zákona nebo jiných právních předpisů, 2. osobami se způsobilostí k výkonu zdravotnického povolání pověřenými a přizvanými ke kontrole v rozsahu jejich pověření podle tohoto zákona nebo jiných právních předpisů, 3. pověřené k vyřízení stížnosti podle části osmé tohoto zákona v souvislosti s touto stížností, 4. ustavené jako nezávislý odborník nebo jmenované členem nezávislé odborné komise podle § 94 odst. 3, nebo 5. pověřené příslušným správním orgánem, který převzal podle tohoto zákona zdravotnickou dokumentacizdravotnickou dokumentaci, pořizováním výpisů nebo kopií zdravotnické dokumentacezdravotnické dokumentace pro zajištění návaznosti zdravotních služeb o pacientapacienta, e) osoby se způsobilostí k výkonu zdravotnického povolání pověřené zdravotními pojišťovnami k provádění činností v rozsahu stanoveném zákonem o veřejném zdravotním pojištění, f) zdravotničtí pracovníci příslušní podle jiných právních předpisů k posuzování zdravotního stavu pro účely sociálního zabezpečení, zejména nemocenského nebo důchodového pojištění, státní sociální podpory, zaměstnanosti, sociálně-právní ochrany dětí, sociálních služebsociálních služeb, dávek pro osoby se zdravotním postiženímzdravotním postižením a pomoci v hmotné nouzi, g) osoby pověřené Státním ústavem pro kontrolu léčiv, oprávněné k výkonu kontroly podle tohoto zákona nebo jiných právních předpisů v rozsahu stanoveném těmito právními předpisy, h) osoby podílející se na evidenci údajů nebo na kontrole sdělování údajů do Národního zdravotnického informačního systému podle tohoto zákona, i) soudní znalci ve zdravotnických oborech a osoby se způsobilostí k výkonu zdravotnického povolání, které byly pověřeny vypracováním znaleckého posudku znaleckým ústavem nebo znaleckou kanceláří30), poskytovatelem nebo zdravotnickým pracovníkem, v rozsahu nezbytném pro vypracování znaleckého posudku zadaného orgánem činným v trestním řízeníorgánem činným v trestním řízení nebo soudem, j) lékaři Státního úřadu pro jadernou bezpečnost v rozsahu stanoveném jiným právním předpisem, k) osoby se způsobilostí k výkonu zdravotnického povolání, které jsou zaměstnanci orgánů ochrany veřejného zdraví, při výkonu státního zdravotního dozoru, l) osoby se způsobilostí k výkonu zdravotnického povolání provádějící hodnocení kvality a bezpečí podle tohoto zákona a osoby se způsobilostí k výkonu zdravotnického povolání provádějící externí klinické audity lékařského ozáření podle zákona o specifických zdravotních službách, m) Veřejný ochránce práv a na základě jeho pověření zaměstnanci Kanceláře Veřejného ochránce práv v souvislosti s výkonem působnosti podle jiného zákona31) tak, aby byla zajištěna ochrana citlivých údajů třetích osob, n) členové delegace Evropského výboru pro zabránění mučení a nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání nebo členové delegace Podvýboru pro prevenci mučení a jiného krutého, nelidského či ponižujícího zacházení nebo trestání, a to v rozsahu nezbytném pro splnění úkolu vyplývajícího z mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána a které upravují činnost výboru nebo podvýboru32), o) inspektoři oprávnění k provádění inspekcí souvisejících s klinickým hodnocením humánních léčivých přípravků v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím podrobná pravidla pro provádění inspekčních postupů správné klinické praxe55), p) jde-li o pacientský souhrnpacientský souhrn nebo část zdravotnické dokumentacezdravotnické dokumentace jinou než pacientský souhrnpacientský souhrn, pracovníci poskytovatele jiného státu Evropské unie prostřednictvím příslušného národního kontaktního místanárodního kontaktního místa státu Evropské unie, a to za účelem poskytnutí zdravotních služeb pacientovipacientovi, který se nachází v péčipéči poskytovatele jiného státu Evropské unie a o němž jsou pacientský souhrnpacientský souhrn nebo část zdravotnické dokumentacezdravotnické dokumentace jiná než pacientský souhrnpacientský souhrn, vedeny, pokud pacientpacient, popřípadě jiná k tomu oprávněná osoba, nevyslovil nesouhlas podle § 56c odst. 2 nebo 3, q) pracovník příslušného archivu, který po vyřazení zdravotnické dokumentacezdravotnické dokumentace poskytovatelem provádí výběr archiválií ze zdravotnické dokumentacezdravotnické dokumentace podle § 68a, r) pověřený člen nebo zaměstnanec komory v rámci výkonu disciplinární pravomoci podle zákona o České lékařské komoře, České stomatologické komoře a České lékárnické komoře. Osoby uvedené v písmenech b) až n) a r) si mohou pořizovat výpisy nebo kopie zdravotnické dokumentacezdravotnické dokumentace v rozsahu nezbytném pro splnění účelu nahlížení. (3) Osoby získávající způsobilost k výkonu povolání zdravotnického pracovníka nebo jiného odborného pracovníka a zdravotničtí pracovníci uvedení v § 46 odst. 2 mohou do zdravotnické dokumentacezdravotnické dokumentace vedené o pacientovipacientovi nahlížet v rozsahu nezbytně nutném pro zajištění výuky; to neplatí, jestliže pacientpacient nahlížení prokazatelně zakázal. § 66 (1) Pokud si osoba, která je podle § 65 odst. 1 nebo odst. 2 písm. b) až k) oprávněná k pořízení výpisu nebo kopie zdravotnické dokumentacezdravotnické dokumentace, nepořídí výpis nebo kopii vlastními prostředky na místě, pořídí kopii zdravotnické dokumentacezdravotnické dokumentace poskytovatel. Výpis zdravotnické dokumentacezdravotnické dokumentace pro osoby uvedené ve větě první poskytovatel pořídí pouze v případě, je-li to účelnější než pořízení kopie, a to po dohodě s oprávněnou osobou. Poskytovatel pořídí výpis nebo kopii zdravotnické dokumentacezdravotnické dokumentace a) pro osoby uvedené v § 65 odst. 1 do 30 dnů od obdržení žádosti pacientapacienta nebo jiné k tomu oprávněné osoby, b) pro osoby uvedené v § 65 odst. 2 písm. b) až k) v rozsahu nezbytném pro splnění účelu nahlížení do 15 dnů od obdržení písemné žádosti, pokud z jiného právního předpisu nevyplývá jiný postup nebo pokud nebyla dohodnuta jiná lhůta. (2) Pokud poskytovatel není schopen osobám uvedeným v § 65 odst. 1 zajistit nahlížení do zdravotnické dokumentacezdravotnické dokumentace, pořídí pro ně kopii zdravotnické dokumentacezdravotnické dokumentace do 5 dnů ode dne, kdy oprávněné osobě sdělil, že nahlížení do zdravotnické dokumentacezdravotnické dokumentace nelze zajistit, jestliže nebyla dohodnuta lhůta jiná. Za pořízení kopie nelze požadovat úhradu. (3) Poskytovatel nemůže po osobě uvedené v § 65 odst. 1 písm. a) v souvislosti s pořízením výpisu nebo kopie zdravotnické dokumentacezdravotnické dokumentace na její žádost požadovat úhradu; to neplatí, žádá-li tato osoba o pořízení výpisu nebo kopie zdravotnické dokumentacezdravotnické dokumentace opakovaně. V případě opakované žádosti podle věty první nebo žádosti osoby uvedené v § 65 odst. 1 písm. b) nebo c) může poskytovatel požadovat úhradu ve výši, která nesmí přesáhnout součet účelně vynaložených nákladů na pořízení výpisu nebo kopie zdravotnické dokumentacezdravotnické dokumentace a za jejich odeslání. Poskytovatel nemůže poskytnutí výpisu nebo kopie ze zdravotnické dokumentacezdravotnické dokumentace podmínit předchozím poskytnutím úhrady podle věty druhé. (4) V případě, že je zdravotnická dokumentacezdravotnická dokumentace vedena v elektronické podobě, má pacientpacient nebo jiná osoba oprávněná podle § 65 právo nahlížet dálkovým přístupem nebo na pořízení její kopie na technickém nosiči dat, který si určí, nebrání-li tomu technické možnosti poskytovatele; to neplatí, požaduje-li listinnou podobu. (5) Osoby uvedené v § 65 odst. 2 písm. b) až n) jsou povinny před nahlédnutím do zdravotnické dokumentacezdravotnické dokumentace prokázat svou totožnost průkazem totožnosti nebo jiným dokladem obsahujícím fotografii a příslušnost ke správnímu orgánu nebo instituci nebo předložit písemné pověření. Jde-li o osoby uvedené v § 65 odst. 1 použije se obdobně § 41 odst. 3 a 4. (6) Každé nahlédnutí do zdravotnické dokumentacezdravotnické dokumentace nebo pořízení jejích výpisů nebo kopií podle tohoto zákona nebo jiných právních předpisů, s výjimkou nahlédnutí podle § 65 odst. 2 písm. a) a odst. 3, se do zdravotnické dokumentacezdravotnické dokumentace vedené o pacientovipacientovi zaznamená. Podle věty první se postupuje obdobně, jestliže byly oprávněnému subjektu poskytnuty podle tohoto zákona nebo jiných právních předpisů bez souhlasu pacientapacienta údaje nebo jiné informace vztahující se k osobě pacientapacienta. § 67 Jestliže jsou ve zdravotnické dokumentaci vedené o nezletilém pacientovipacientovi zaznamenány takové údaje o jeho zákonném zástupci, pěstounovi nebo jiné pečující osobě, o kterých se zdravotnický pracovník dozvěděl při poskytování zdravotních služeb a z nichž lze vyvodit podezření na zneužívání nebo týrání pacientapacienta nebo ohrožování jeho zdravého vývoje, může poskytovatel omezit zpřístupnění zdravotnické dokumentace tomuto zákonnému zástupci, popřípadě oběma zákonným zástupcům, pěstounovi nebo jiné pečující osobě, pokud uzná, že toto omezení je v zájmu pacientapacienta. Přístup do zdravotnické dokumentace lze omezit pouze ve vztahu k údajům, z nichž vyplývají skutečnosti uvedené ve větě první. Obdobně se postupuje, má-li zdravotnický pracovník podezření na zneužívání nebo týrání pacientapacienta s omezenou svéprávností, nebo jiného pacientapacienta, který není nezletilým pacientempacientem nebo pacientempacientem s omezenou svéprávností. § 68 Jestliže příslušný správní orgán převzal zdravotnickou dokumentacizdravotnickou dokumentaci, použijí se ustanovení § 66 a 67 obdobně. § 68a Výběr archiválií ze zdravotnické dokumentace (1) Poskytovatel, jehož zřizovatelem je ministerstvo, umožní po uplynutí doby uchovávání zdravotnické dokumentacezdravotnické dokumentace příslušnému archivu výběr archiválií ze zdravotnické dokumentacezdravotnické dokumentace. Ostatní poskytovatelé mohou po uplynutí doby uchovávání zdravotnické dokumentacezdravotnické dokumentace umožnit příslušnému archivu výběr archiválií ze zdravotnické dokumentacezdravotnické dokumentace. Za tím účelem předá poskytovatel příslušnému archivu seznam zdravotnické dokumentacezdravotnické dokumentace navržené pro výběr archiválií s uvedením doby jejího vzniku. (2) Po ukončení výběru archiválií vyhotoví příslušný archiv protokol o provedeném výběru archiválií a určí, do čí péčepéče budou dokumenty vybrané jako archiválie náležet. § 69 Prováděcí právní předpis stanoví a) obsah a náležitosti zdravotnické dokumentacezdravotnické dokumentace a jejích jednotlivých částí, včetně způsobu tvorby, obsahu a struktury pacientského souhrnupacientského souhrnu, b) náležitosti požadavku o pacientský souhrnpacientský souhrn nebo části zdravotnické dokumentacezdravotnické dokumentace jiné než pacientský souhrnpacientský souhrn podaného prostřednictvím Národního kontaktního místaNárodního kontaktního místa, včetně způsobu jeho vyžádání u poskytovatele a jeho předání poskytovateli jiného státu Evropské unie prostřednictvím Národního kontaktního místaNárodního kontaktního místa, c) části zdravotnické dokumentacezdravotnické dokumentace jiné než pacientský souhrnpacientský souhrn, které lze prostřednictvím Národního kontaktního místaNárodního kontaktního místa předat národnímu kontaktnímu místunárodnímu kontaktnímu místu státu Evropské unie, d) podrobnosti způsobu vedení a zpracovávání zdravotnické dokumentacezdravotnické dokumentace v jednotlivých jejich podobách, včetně požadavků na technické prostředky pro vedení a zpracování zdravotnické dokumentacezdravotnické dokumentace v elektronické podobě, e) lhůty pro provádění záznamů a autorizaci zdravotnické dokumentacezdravotnické dokumentace v návaznosti na druhy a formy zdravotní péčepéče, f) dobu uchování zdravotnické dokumentacezdravotnické dokumentace, postup při vyřazování zdravotnické dokumentacezdravotnické dokumentace a způsob jejího zničení po uplynutí doby uchování a podrobnosti postupu při výběru archiválií ze zdravotnické dokumentacezdravotnické dokumentace, g) formu a způsob podepisování pacientapacienta v případě záznamu do zdravotnické dokumentacezdravotnické dokumentace. § 69a Národní kontaktní místo (1) Národní kontaktní místoNárodní kontaktní místo je centrální službou Integrovaného datového rozhraní zdravotnictví podle zákona o elektronizaci zdravotnictví. Národní kontaktní místoNárodní kontaktní místo komunikuje s národními kontaktními místynárodními kontaktními místy států Evropské unie, umožňuje poskytovatelům a poskytovatelům jiných států Evropské unie předávání pacientského souhrnupacientského souhrnu podle § 56a odst. 3 nebo zdravotnické dokumentacezdravotnické dokumentace vedené o pacientovipacientovi v elektronické podobě nebo její části jiné než pacientský souhrnpacientský souhrn podle § 56b odst. 1. (2) Služby Národního kontaktního místaNárodního kontaktního místa podle odstavce 1 jsou oprávněny využívat poskytovatelé a poskytovatelé jiného státu Evropské unie. (3) Národní kontaktní místoNárodní kontaktní místo dále slouží pro zajištění komunikace s národními kontaktními místynárodními kontaktními místy států Evropské unie při předávání informací nutných pro výdej léčivého přípravku a) v České republice na základě elektronického receptu vystaveného v jiném členském státě Evropské unie, Evropského hospodářského prostoru nebo Švýcarské konfederaci a b) v jiném členském státě Evropské unie, Evropského hospodářského prostoru nebo Švýcarské konfederaci na základě elektronického receptu vystaveného v České republice. Při předávání informací prostřednictvím Národního kontaktního místaNárodního kontaktního místa při výdeji léčivých přípravků se postupuje podle zákona o léčivech. (4) Správcem Národního kontaktního místaNárodního kontaktního místa je ministerstvo. § 69c (1) Správce Národního kontaktního místaNárodního kontaktního místa zajistí pro poskytovatele uvedeného v § 56a odst. 2 přístup do Národního kontaktního místaNárodního kontaktního místa za účelem ohlášení vedení a poskytování pacientských souhrnůpacientských souhrnů o pacientechpacientech, jejichž zdravotnickou dokumentacizdravotnickou dokumentaci vede. Přístup do Národního kontaktního místaNárodního kontaktního místa správce rovněž zajistí poskytovateli uvedenému v § 56b odst. 1, jde-li o poskytování zdravotnické dokumentacezdravotnické dokumentace vedené o pacientovipacientovi v elektronické podobě nebo její části jiné než pacientský souhrnpacientský souhrn prostřednictvím Národního kontaktního místaNárodního kontaktního místa. (2) Prováděcí právní předpis stanoví a) způsob, formu, náležitosti a postup ohlášení vedení a poskytování pacientského souhrnupacientského souhrnu poskytovatelem prostřednictvím Národního kontaktního místaNárodního kontaktního místa a b) způsob, formu, náležitosti a postup ohlášení vedení zdravotnické dokumentacezdravotnické dokumentace v elektronické podobě nebo její části jiné než pacientský souhrnpacientský souhrn za účelem jejich poskytování prostřednictvím Národního kontaktního místaNárodního kontaktního místa. HLAVA II NÁRODNÍ ZDRAVOTNICKÝ INFORMAČNÍ SYSTÉM § 70 (1) Národní zdravotnický informační systém je jednotný celostátní informační systém veřejné správy určený a) ke zpracování údajů o zdravotním stavu obyvatelstva, o činnosti poskytovatelů a jejich ekonomice, o zdravotnických pracovnících a jiných odborných pracovnících ve zdravotnictví a o úhradách zdravotních služeb hrazených z veřejného zdravotního pojištění, a to za účelem získání informací o rozsahu a kvalitě poskytovaných zdravotních služeb, pro řízení zdravotnictví a tvorbu zdravotní politiky, včetně zajištění transparentnosti poskytování a financování zdravotních služeb, zajištění rovného přístupu k zdravotním službám a hodnocení indikátorů kvality, klinických doporučených postupů a bezpečnosti zdravotních služeb, b) k vedení Národních zdravotních registrů a zpracování údajů v nich vedených, c) k vedení Národního registru poskytovatelů, Národního registru zdravotnických pracovníků a Národního registru hrazených zdravotních služeb a zpracování údajů v nich vedených, d) k realizaci a zpracování výběrových šetření o zdravotním stavu obyvatel, o determinantách zdraví, o efektivitě a výkonnosti screeningových programů, o potřebě a spotřebě zdravotních služeb a spokojenosti s nimi a o výdajích na zdravotní služby, e) pro potřeby vědy a výzkumu v oblasti zdravotnictví, a f) ke zpracování údajů podle písmen a) a d) jakož i v registrech podle písmen b) a c) pro statistické účely a k poskytování údajů a statistických informací v rozsahu určeném tímto nebo jinými právními předpisy, včetně poskytování informací pro mezinárodní instituce, a dále ke zpracování národních statistických ukazatelů o resortu zdravotnictví (dále jen „resortní referenční statistiky“), g) k vývoji a optimalizaci klasifikačního systému pro nastavení systému úhrad akutní lůžkové péčelůžkové péče. (2) Pro zpracování osobních údajů v Národním zdravotnickém informačním systému podle odstavce 1 písm. b) až d) se předávají bez souhlasu subjektu údajů33), pokud dále není stanoveno jinak, údaje, kterými jsou, je-li subjektem údajů a) pacientpacient, 1. údaje potřebné k jeho identifikaci, a to číslo pojištěnce, je-li přiděleno, nebo rodné číslo, identifikátor pacientapacienta, není-li tímto číslem číslo pojištěnce, anebo datum narození, není-li přiděleno rodné číslo, identifikátor pacientapacienta, dále název obceobce a popřípadě název městské části nebo městského obvodu, adresa místa trvalého pobytu, a jde-li o cizince, adresa místa hlášeného pobytu a státní občanství, 2. údaje související s jeho zdravotním stavem ve vztahu k onemocnění a jeho léčbě, a to zejména údaje socio-demografické a diagnostické, osobní, rodinná a pracovní anamnéza pacientapacienta související s onemocněním včetně posouzení jeho aktuálního zdravotního stavu, údaje o poskytovaných zdravotních službách pacientovipacientovi, dále údaje o výkonu povolání nebo zaměstnání, popřípadě o výkonu služebního poměru, potřebné pro posouzení zdravotního stavu pacientapacienta, 3. identifikační údaje poskytovatele, který zdravotní služby poskytoval, včetně oddělení a pracoviště, 4. identifikační údaje posledního zaměstnavatele, u kterého pacientpacient, u něhož nemoc z povolání vznikla, naposledy pracoval za podmínek, za kterých nemoc z povolání vzniká, b) poskytovatel, údaje uvedené v § 74 odst. 1, c) zdravotnický pracovník, údaje uvedené v § 76 odst. 1, d) poskytovatel sociálních služebsociálních služeb, který poskytuje zdravotní služby, a osoba poskytující zdravotní služby podle § 20, údaje uvedené v § 74 odst. 2. (3) Ministerstvo zřizuje Ústav zdravotnických informací a statistiky České republiky (dále jen „statistický ústav“) jako organizační složku státu k plnění svých úkolů v oblasti zajištění Národního zdravotnického informačního systému podle tohoto zákona a zákona o státní statistické službě. V čele statistického ústavu je ředitel, kterého jmenuje a odvolává ministr zdravotnictví. Statistický ústav je správcem Národního zdravotnického informačního systému. (4) Údaje podle odstavce 2 předávají do Národního zdravotnického informačního systému, pokud je neposkytují podle jiného právního předpisu34), a) poskytovatelé a poskytovatelé sociálních služebsociálních služeb, v případě, že poskytují zdravotní služby; poskytovatelé, kteří jsou zároveň zpravodajskou službou, údaje do Národního zdravotnického informačního systému nepředávají, b) zdravotní pojišťovny, c) příslušní správci nebo jimi pověření zpracovatelé těchto údajů, pokud se jedná o údaje shromažďované podle tohoto zákona nebo jiných zákonů, d) v případě Národního registru poskytovatelů podle § 74 též příslušné správní orgány, krajské úřady a osoba pověřená správcem Národního zdravotnického informačního systému, e) v případě Národního registru zdravotnických pracovníků podle § 76 též 1. školy poskytující střední vzdělávání ve skupině oborů zdravotnického vzdělávání, vyšší odborné a vysoké školy, které mají akreditovaný vzdělávací nebo studijní program, jejichž absolvováním získává absolvent odbornou způsobilost k výkonu zdravotnického povolání podle jiných právních předpisů (dále jen „vzdělávací zařízení“), 2. akreditovaná zařízení podle zákonů upravujících způsobilost k výkonu zdravotnických povolání (dále jen „akreditovaná zařízení“), 3. právnické osoby, které jsou pověřenými organizacemi podle zákonů upravujících způsobilost k výkonu zdravotnických povolání (dále jen „pověřená organizace“), 4. komory, 5. zdravotnický pracovník, 6. ministerstvo, 7. Ministerstvo práce a sociálních věcí, 8. Česká správa sociálního zabezpečení, f) v případě Národního registru léčby uživatelů drog též zařízení služeb sociální péčepéče, zařízení poskytující služby sociální prevence a programy sociálního poradenství poskytované podle zákona upravujícího poskytování sociálních služebsociálních služeb, jejichž cílovou skupinou jsou osoby ohrožené závislostí nebo závislé na návykových látkách, g) v případě příjemců příspěvku na péčipéči35) Ministerstvo práce a sociálních věcí. (5) Osoby uvedené v odstavci 4 a) nemají nárok na úhradu nákladů, které jsou spojené s poskytováním údajů do Národního zdravotnického informačního systému, b) jsou povinny umožnit statistickému ústavu a ministerstvu kontrolu správnosti a úplnosti sdělování údajů do Národního zdravotnického informačního systému, c) jsou povinny zajistit správnost údajů předávaných do Národního zdravotnického informačního systému. (6) Údaje do Národního zdravotnického informačního systému se předávají pouze v elektronické podobě přímým zápisem nebo na technických nosičích způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem a ve struktuře podle datového rozhraní. Datové rozhraní zveřejní statistický ústav na svých internetových stránkách. (7) V Národním zdravotnickém informačním systému se v případech stanovených tímto zákonem vede za účelem identifikace subjektu údajů a) identifikátor pacientapacienta, b) identifikátor zdravotnického pracovníka přidělený podle zákona o elektronizaci zdravotnictví (dále jen „identifikátor zdravotnického pracovníka“), a c) agendový identifikátor fyzické osoby přidělený podle zákona upravujícího informační systém základních registrů18); agendový identifikátor fyzické osoby předává, pokud tento zákon nestanoví jinak, do Národního informačního systému, statistický ústav. (8) Pokud statistický ústav zjistí při kontrole podle odstavce 5 písm. b) nebo při plnění úkolů v oblasti zajištění Národního zdravotnického informačního systému nesprávné nebo neúplné údaje, tyto údaje v Národním zdravotnickém informačním systému označí za nesprávné nebo neúplné a informaci o tom předá bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 3 pracovních dnů ode dne, kdy nesprávnost nebo neúplnost údaje zjistí, osobě, která tyto údaje do Národního zdravotnického informačního systému předala, k prověření a nápravě, anebo v uvedené lhůtě neúplný údaj doplní nebo nesprávný údaj opraví, pokud je schopen jej ověřit z jiných zdrojů podle tohoto zákona. Osoba, které byla předána informace podle věty první, údaj označený za neúplný doplní nebo údaj označený za nesprávný opraví bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 3 pracovních dnů ode dne, kdy jí byla informace předána. (9) V rámci zpracování osobních údajů v Národním zdravotnickém informačním systému lze využívat rodné číslo pacientapacienta. § 71 (1) Statistický ústav pro účely plnění jeho úkolů podle tohoto zákona v oblasti zajištění Národního zdravotnického informačního systému využívá a) referenční údaje ze základního registru obyvatel, b) údaje z agendového informačního systému evidence obyvatel, c) údaje z agendového informačního systému cizinců, d) údaje z registru rodných čísel o fyzických osobách, kterým bylo přiděleno rodné číslo, avšak nejsou vedeny v informačních systémech uvedených v písmenu b) nebo c). (2) Údaji využívanými podle odstavce 1 písm. a) jsou a) příjmení, b) jméno, popřípadě jména, c) adresa místa pobytu, popřípadě též adresa, na kterou mají být doručovány písemnosti podle jiného právního předpisu, d) datum, místo a okres narození; u subjektu údajů, který se narodil v cizině, datum, místo a stát, kde se narodil, e) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí subjektu údajů mimo území České republiky, datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo; je-li vydáno rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, den, který je v rozhodnutí uveden jako den smrti, nebo den, který subjekt údajů prohlášený za mrtvého nepřežil, a datum nabytí právní moci tohoto rozhodnutí, f) státní občanství, popřípadě více státních občanství, g) čísla a druhy elektronicky čitelných identifikačních dokladů, h) typ datové schránky a identifikátor datové schránky, je-li tato datová schránka zpřístupněna. (3) Údaji využívanými podle odstavce 1 písm. b) jsou a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení, b) datum narození, c) pohlaví, d) místo a okres narození; u státního občana České republiky, který se narodil v cizině, místo a stát, kde se narodil, e) rodné číslo, f) státní občanství, popřípadě více státních občanství, g) adresa místa trvalého pobytu, včetně předchozích adres místa trvalého pobytu, popřípadě též adresa, na kterou mají být doručovány písemnosti podle jiného právního předpisu, h) počátek trvalého pobytu, popřípadě datum zrušení údaje o místu trvalého pobytu nebo datum ukončení trvalého pobytu na území České republiky, i) omezení svéprávnosti, j) jméno, popřípadě jména, příjmení a rodné číslo otce, matky, popřípadě jiného zákonného zástupce; v případě, že jeden z rodičů nebo jiný zákonný zástupce nemá rodné číslo, jeho jméno, popřípadě jména, příjmení a datum narození, k) rodinný stav, datum jeho změny a místo uzavření manželství, l) datum a místo vzniku registrovaného partnerství, m) jméno, popřípadě jména, příjmení a rodné číslo manžela nebo registrovaného partnera; je-li manželem nebo registrovaným partnerem fyzická osoba, která nemá přiděleno rodné číslo, jméno, popřípadě jména, příjmení manžela nebo registrovaného partnera a datum jeho narození, n) jméno, popřípadě jména, příjmení a rodné číslo dítěte; je-li dítě cizinec, který nemá přiděleno rodné číslo, jméno, popřípadě jména, příjmení a datum narození dítěte, o) údaje o osvojenci v rozsahu, 1. stupeň osvojení, 2. původní a nové jméno, popřípadě jména, příjmení osvojence, 3. původní a nové rodné číslo osvojence, 4. datum, místo a okres narození a u osvojence, který se narodil v cizině, místo a stát, kde se narodil, 5. jméno, popřípadě jména, příjmení a rodná čísla osvojitelů, v případě, že osvojiteli nebylo přiděleno rodné číslo, údaje o jménu, popřípadě jménech, příjmení a datu narození osvojitele, 6. jméno, popřípadě jména, příjmení a rodná čísla otce a matky; pokud jim nebylo přiděleno, jejich jméno, popřípadě jména, příjmení a datum narození, 7. datum nabytí právní moci rozhodnutí o osvojení nebo rozhodnutí o zrušení osvojení, p) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí státního občana České republiky mimo území České republiky, datum, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo, q) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti, nebo den, který prohlášený za mrtvého nepřežil, a datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého. (4) Údaji využívanými podle odstavce 1 písm. c) jsou a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení, b) datum narození, c) pohlaví, d) místo a stát, kde se cizinec narodil; v případě že se narodil na území České republiky, místo a okres narození, e) rodné číslo, f) státní občanství, popřípadě státní příslušnost, g) druh a adresa místa pobytu, popřípadě adresa, na kterou mají být doručovány písemnosti podle jiného právního předpisu, h) číslo a platnost oprávnění k pobytu, i) počátek pobytu, popřípadě datum ukončení pobytu na území České republiky, j) omezení svéprávnosti, k) správní nebo soudní vyhoštění a doba, po kterou není cizinci umožněn vstup na území České republiky, l) rodinný stav, datum a místo uzavření manželství, m) datum a místo vzniku registrovaného partnerství, n) jméno, popřípadě jména, příjmení, státní občanství, popřípadě státní příslušnost manžela nebo registrovaného partnera a jeho rodné číslo; je-li manželem nebo registrovaným partnerem cizinec, který nemá přiděleno rodné číslo, jeho jméno, popřípadě jména, příjmení manžela a datum jeho narození, o) jméno, popřípadě jména, příjmení, státní občanství, popřípadě státní příslušnost dítěte, pokud je cizincem, a jeho rodné číslo; v případě, že dítěti nebylo rodné číslo přiděleno, jméno, popřípadě jména, příjmení a datum jeho narození, p) údaje o osvojenci v rozsahu 1. stupeň osvojení, 2. původní a nové jméno, popřípadě jména, příjmení osvojence, 3. původní a nové rodné číslo osvojence, 4. datum a místo narození, státní občanství, popřípadě státní příslušnost, 5. rodná čísla osvojitelů; v případě, že osvojiteli nebylo přiděleno rodné číslo, údaje o jménu, popřípadě jménech, příjmení a datu narození osvojitele, 6. rodná čísla otce a matky; pokud jim nebylo přiděleno, údaje o jejich jménu, popřípadě jménech, příjmení a datu narození, 7. datum nabytí právní moci rozhodnutí o osvojení nebo rozhodnutí o zrušení osvojení, q) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí cizince mimo území České republiky, datum, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo, r) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti nebo den, který cizinec prohlášený za mrtvého nepřežil. (5) Využívanými údaji podle odstavce 1 písm. d) jsou a) jméno, popřípadě jména, příjmení, popřípadě rodné příjmení, b) rodné číslo, c) v případě změny rodného čísla původní rodné číslo, d) den, měsíc a rok narození, e) místo a okres narození, u fyzické osoby narozené v cizině stát, na jehož území se narodila. (6) Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru obyvatel, se využijí z agendového informačního systému evidence obyvatel nebo z agendového informačního systému cizinců, pouze pokud jsou ve tvaru předcházejícím současný stav. (7) Policie České republiky poskytne poskytovateli na základě jeho písemné žádosti následující údaje a) adresu místa pobytu zemřelého pacientapacienta, b) adresu místa pobytu pacientapacienta, u něhož sdělení tohoto údaje neumožňuje jeho zdravotní stav, c) adresu místa pobytu pacientapacienta, kterému je nutné poskytnout informaci týkající se jeho zdravotního stavu, jejímž včasným neposkytnutím může dojít k ohrožení nebo poškození zdraví pacientapacienta nebo ohrožení zdraví jiných osob, d) adresu místa pobytu, jméno, popřípadě jména, a příjmení žijícího manžela nebo žijícího dítěte pacientapacienta uvedeného v písmenu b), e) adresu místa pobytu, jméno, popřípadě jména, a příjmení zákonného zástupce pacientapacienta, který je nezletilou osobou, nebo opatrovníka pacientapacienta s omezenou svéprávností, který s ohledem na svůj zdravotní stav nebo věk není schopen sdělit údaje potřebné k vyhledání zákonného zástupce nebo opatrovníka, anebo zemřelého pacientapacienta, který byl nezletilou osobou nebo osobou s omezenou svéprávností. pokud tyto údaje poskytovatel nemůže jiným způsobem zjistit a pokud jsou nezbytné k zajištění podmínek pro poskytování zdravotních služeb. (8) Žádost podle odstavce 7 obsahuje a) identifikační údaje poskytovatele, b) identifikační údaje zdravotnického pracovníka, a to jméno, popřípadě jména, příjmení a jeho pracovní zařazení u poskytovatele, c) účel, ke kterému jsou údaje požadovány, d) rodné číslo pacientapacienta nebo zemřelého pacientapacienta, a není-li poskytovateli známo, jiné identifikační údaje, zejména jméno, popřípadě jména, příjmení a datum narození, e) rodné číslo manžela, dětí nebo zákonných zástupců pacientapacienta nebo zemřelého pacientapacienta, a není-li poskytovateli známo, jiné identifikační údaje těchto osob, zejména jméno, popřípadě jména, příjmení a datum narození. (9) Správce registru osob poskytuje statistickému ústavu pro účely zabezpečení poskytování zdravotních služeb a pro výkon státní správy v oblasti zajištění Národního zdravotnického informačního systému ze základního registru osob o subjektu vedeném v registru osob údaje v rozsahu a) obchodní firma nebo název nebo jméno, popřípadě jména, a příjmení, pokud není podnikající fyzická osoba zapsána do obchodního rejstříku, b) jméno, popřípadě jména, a příjmení podnikající fyzické osoby nebo zahraniční osoby, c) datum vzniku nebo datum zápisu do evidence podle jiných právních předpisů, d) datum zániku nebo datum výmazu z evidence podle jiných právních předpisů, e) právní forma, f) záznam o zřízení datové schránky a identifikátor datové schránky, je-li tato datová schránka zpřístupněna, g) statutární orgán, jméno, popřípadě jména, příjmení a bydliště u fyzické osoby nebo název a sídlo právnické osoby, h) právní stav, i) adresa sídla subjektu vedeného v registru osob nebo adresa místa podnikání fyzické osoby, j) datum zahájení provozování činnosti v provozovně, k) datum ukončení provozování činnosti v provozovně, l) adresa místa provozovny, m) kód agendy, n) datum prvotního zápisu do registru osob, o) datum poslední změny údaje vedeného v registru osob, p) identifikační číslo osoby, q) identifikační číslo provozovny. (10) V konkrétním případě lze z využívaných údajů podle odstavců 2 až 5 nebo z poskytovaných údajů podle odstavců 7 a 9 použít vždy jen takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu. (11) Statistický ústav předává údaje jím využívané podle odstavců 2 až 5 nebo jemu poskytnuté podle odstavce 9 poskytovatelům a zdravotním pojišťovnám k plnění jejich úkolů na základě jejich žádosti. Žádost poskytovatele nebo zdravotní pojišťovny a údaje předávané statistickým ústavem na základě této žádosti jsou předávány způsobem umožňujícím dálkový přístup. (12) Žádost podle odstavce 11 obsahuje a) identifikační údaje poskytovatele nebo zdravotní pojišťovny, b) základní identifikaci subjektu údajů, o kterém mají být údaje předány, c) požadovaný rozsah údajů o subjektu údajů podle písmene b), d) účel, ke kterému jsou údaje požadovány, e) další informace potřebné k vyhledání požadovaných údajů, pokud nebyl subjekt údajů označen jednoznačným způsobem; žádost se podepíše způsobem, se kterým jiný právní předpis spojuje účinky vlastnoručního podpisu51). (13) Statistický ústav ověří identitu žadatele, jde-li o poskytovatele, v Národním registru poskytovatelů, a jde-li o zdravotní pojišťovnu, která získala povolení k provádění veřejného zdravotního pojištění podle zákona o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, v obchodním rejstříku. Statistický ústav dále posoudí podle sděleného účelu oprávněnost žádosti a odůvodněnost požadovaného rozsahu údajů a v případě kladného vyhodnocení předá požadované údaje. Pokud statistický ústav žádost vyhodnotí jako nedůvodnou nebo omezí rozsah požadovaných údajů, sdělí tuto skutečnost poskytovateli nebo zdravotní pojišťovně. (14) Statistický ústav předá na žádost ministerstvu údaje získané podle odstavců 2 až 5 a 9, které ministerstvo potřebuje pro plnění svých úkolů podle tohoto nebo jiných zákonů. § 71a (1) Ministerstvo poskytuje statistickému ústavu na základě jeho žádosti pro výkon státní správy v oblasti zajištění Národního zdravotnického informačního systému údaje z evidence o lékařích, zubních lékařích a farmaceutech zařazených do specializačního vzdělávání nebo doplňující odborné praxe, z evidence o lékařích, zubních lékařích a farmaceutech, kteří získali specializovanou způsobilost, a z evidence uchazečů o vykonání aprobační zkoušky a o vykonaných aprobačních zkouškách1) údaje o osobách vedených v těchto evidencích v rozsahu podle § 76 odst. 1 písm. a) až g). (2) Statistickému ústavu na základě jeho žádosti poskytují pro účel uvedený v odstavci 1 údaje rovněž Ministerstvo práce a sociálních věcí a Česká správa sociálního zabezpečení, a to údaje o ošetřujících lékařích evidovaných v informačních systémech pojištění podle zákona o nemocenském pojištění25) v rozsahu podle § 76 odst. 1, pokud jsou dostupné. § 71b Žádost podle § 71a odst. 1 nebo 2 musí obsahovat časové období, za něž se údaje požadují, a další informace potřebné k vyhledání požadovaných údajů, pokud nebyl subjekt údajů označen jednoznačným způsobem. Žádost se podepíše způsobem, se kterým jiný právní předpis spojuje účinky vlastnoručního podpisu51). Národní zdravotní registry, Národní registr poskytovatelů, Národní registr zdravotnických pracovníků a Národní registr hrazených zdravotních služeb § 72 (1) Součástí Národního zdravotnického informačního systému jsou a) data z rezortního Programu statistických zjišťování a ze statistických zjišťování prováděných ministerstvem mimo program statistických zjišťování sbíraná podle zákona o státní statistické službě, b) národní zdravotní registry, které jsou uvedeny v příloze tohoto zákona, c) Národní registr poskytovatelů, d) Národní registr zdravotnických pracovníků, e) data přebíraná z národních zdravotních registrů vedených podle zákona upravujícího transplantace, f) data přebíraná z informačních systémů vedených podle zákona o ochraně veřejného zdraví, g) Národní registr hrazených zdravotních služeb, h) data z Listů o prohlídce zemřelého, i) data o nákladovosti hospitalizacíhospitalizací předaná poskytovateli z referenční sítě poskytovatelů podle zákona o veřejném zdravotním pojištění60), j) data ze statistických zjišťování prováděných statistickým ústavem, (dále jen „zdravotnické registry“). (2) V Národním zdravotnickém informačním systému zdravotnické registry vytvářejí vzájemně propojenou soustavu a pro účely uvedené v § 73 je možné sdružovat údaje v nich vedené. Pro vedení těchto zdravotnických registrů lze využívat údaje získané z informačních systémů veřejné správy a zdravotních pojišťoven. (3) Zdravotní registry uvedené v odstavci 1 písm. b) vždy obsahují a) identifikátor pacientapacienta a b) agendový identifikátor fyzické osoby přidělený k pacientovipacientovi podle zákona upravujícího informační systémy základních registrů18). § 73 (1) Účelem zdravotnických registrů je a) sběr informací k hodnocení zdravotního stavu obyvatelstva a jeho vývoje, ke sledování incidence, okolností vzniku a šíření společensky závažných nemocí a jejich důsledků; zároveň slouží jako podklad pro hodnocení kvality, účelnosti a efektivity diagnostických a léčebných postupů, včetně klinických doporučených postupů, a podporu nebo usměrnění jejich rozvoje s návazně možnou podporou vybavenosti zdravotnických zařízenízdravotnických zařízení přístrojovou technikou, b) sledovat vývoj, příčiny a důsledky nejenom závažných onemocnění, a to včetně důsledků ekonomických, a jejich dopady do sociální sféry a ekonomiky sociálního systému, c) evidence a sledování pacientůpacientů, včetně zemřelých, s vybranými společensky závažnými nemocemi, sledování výskytu, vývoje, příčin a důsledků těchto nemocí a návaznosti další péčepéče, a evidence a sledování pacientůpacientů s úrazy, a dále statistická a vědecká zpracování dat registrů zaměřená zejména na analýzy zdravotního stavu obyvatel a kvalitu a využívání zdravotní péčepéče s cílem zlepšovat zdraví populace, d) evidence poskytovatelů, poskytovatelů sociálních služebsociálních služeb, kteří poskytují zdravotní služby, a osob poskytujících zdravotní služby podle § 20, personálního zabezpečení poskytovaných zdravotních služeb a technického a věcného vybavení, e) evidence zdravotnických pracovníků z hlediska jejich oprávnění k výkonu zdravotnického povolání, věku, pohlaví a dosaženého vzdělání, f) získávání potřebných údajů pro resortní referenční statistiky, statistické účely a poskytování informací, g) sběr informací k hodnocení indikátorů kvality, klinických doporučených postupů a bezpečnosti zdravotních služeb, h) sběr informací k zajištění kvality a udržitelnosti systému úhrad zdravotních služeb hrazených z veřejného zdravotního pojištění, i) sběr informací ke sledování demografického vývoje, reprodukčního zdraví a důsledků stárnutí obyvatelstva na poskytování zdravotních služeb, j) evidence zemřelých na základě Listu o prohlídce zemřelého. (2) Přístup k osobním údajůmosobním údajům a dalším údajům vedeným ve zdravotnických registrech má, nestanoví-li tento zákon jinak, a) oprávněný pracovník správce nebo provozovateleprovozovatele zdravotnického registru, b) oprávněný zdravotnický pracovník poskytovatele, který 1. poskytuje pacientovipacientovi zdravotní služby, které jsou sledovány ve zdravotnickém registru, jde-li o registry uvedené v § 72 odst. 1 písm. b), e) nebo f), 2. je zdravotnickou záchrannou službou, jde-li o registr uvedený v § 72 odst. 1 písm. c), a to pro účely plnění úkolů podle tohoto zákona a zákona o zdravotnické záchranné službě, 3. je registrujícím poskytovatelemregistrujícím poskytovatelem v oboru všeobecné praktické lékařství nebo praktické lékařství pro děti a dorost, jde-li o údaje o poskytnutých zdravotních službách v souvislosti se screeningovým programem, 4. je registrujícím poskytovatelemregistrujícím poskytovatelem v oboru gynekologie a porodnictví, jde-li o údaje o poskytnutých zdravotních službách v souvislosti se screeningovým programem, který je oprávněn indikovat, c) oprávněný zaměstnanec osoby poskytující do zdravotnického registru údaje, jde-li o registr uvedený v § 72 odst. 1 písm. c), a zdravotnický pracovník poskytující do zdravotnického registru údaje o své osobě, jde-li o registr uvedený v § 72 odst. 1 písm. d), a to v rozsahu jimi poskytovaných údajů; tím není dotčen přístup k veřejným částem zdravotnických registrů, d) oprávněný pracovník Koordinačního střediska transplantací pro potřeby využití anamnestických dat vedených ve zdravotnických registrech o zemřelém pacientovipacientovi, u něhož byla prokázána mozková smrt a který je potenciálním dárcem, a to pro účely transplantací, e) oprávněný pracovník instituce, která má ze zákona právo využívat data určeného zdravotnického registru pro svoji činnost, f) oprávněný pracovník orgánu ochrany veřejného zdraví, jde-li o registr uvedený v § 72 odst. 1 písm. c) a d), a to pro účely plnění úkolů podle zákona o ochraně veřejného zdraví, (dále jen „oprávněný pracovník“); oprávněného pracovníka určují a žádost podle odstavce 2 předkládají subjekty uvedené v písmenech a) až e). Subjektem oprávněným podat žádost podle odstavce 3 se též rozumí zdravotnický pracovník podle písmene c), který poskytuje do zdravotnického registru údaje o své osobě. (3) Přístup k osobním údajůmosobním údajům a dalším údajům vedeným ve zdravotnických registrech zajistí oprávněnému pracovníkovi statistický ústav, a to na základě žádosti předložené k tomu oprávněným subjektem podle odstavce 2. Žádost se překládá způsobem umožňujícím dálkový přístup. V žádosti musí být uvedeny identifikační údaje subjektu, který předkládá žádost, a oprávněného pracovníka, účel, pro který jsou údaje, k nimž má být v rámci příslušného zdravotnického registru umožněn přístup, požadovány, a rozsah požadovaných přístupových práv. Statistický ústav sdělí oprávněnému subjektu rozsah přístupových práv k osobním a dalším údajům vedeným v příslušném zdravotnickém registru. Jestliže statistický ústav přístup k osobním údajůmosobním údajům a dalším údajům vedeným v příslušném zdravotnickém registru nezajistí, sdělí subjektu, který žádost podal, důvody, které ho k tomu vedly. (4) Subjekt podle odstavce 2 je povinen bez zbytečného odkladu oznámit statistickému ústavu změny skutečností, na základě kterých byl zajištěn oprávněnému pracovníkovi přístup k osobním a dalším údajům vedeným ve zdravotnickém registru. Statistický ústav podle závažnosti změn přístup zruší nebo změní. Statistický ústav přístup zruší též na základě žádosti oprávněného subjektu. (5) Statistický ústav poskytne na základě žádosti poskytovatele nebo poskytovatele sociálních služebsociálních služeb, který poskytuje zdravotní služby, informaci o úmrtí pacientapacienta a skutečnostech s tím souvisejících. Žádost podle věty první obsahuje a) základní identifikační údaje poskytovatele nebo poskytovatele sociálních služebsociálních služeb poskytujícího též zdravotní služby, b) základní identifikaci subjektu údajů, o kterém mají být údaje předány, c) požadovaný rozsah údajů o subjektu údajů, d) účel, ke kterému je informace o úmrtí pacientapacienta a skutečnostech s tím souvisejících požadována, e) další informace potřebné k vyhledání požadovaných údajů, pokud nebyl subjekt údajů označen jednoznačným způsobem. Žádost podepíše statutární orgán způsobem, se kterým jiný právní předpis spojuje účinky vlastnoručního podpisu51). (6) Statistický ústav ověří identitu žadatele uvedeného v odstavci 5 v Národním registru poskytovatelů. Statistický ústav dále posoudí podle sděleného účelu, ke kterému jsou údaje požadovány, oprávněnost žádosti a odůvodněnost požadovaného rozsahu údajů a v případě kladného vyhodnocení předá žadateli požadované údaje. Pokud statistický ústav žádost vyhodnotí jako nedůvodnou nebo omezí rozsah požadovaných údajů, sdělí tuto skutečnost žadateli. (7) Statistický ústav poskytne na základě žádosti podle zákona o svobodném přístupu k informacím61), pokud se jedná o údaje v Národním zdravotnickém informačním systému, pouze informace o struktuře dat. (8) Pro statistické a vědecké účely poskytuje statistický ústav z národních zdravotních registrů údaje pouze v podobě, ze které nelze určit konkrétní fyzickou nebo právnickou osobu. Statistický ústav je oprávněn žádat za poskytnutí těchto údajů úhradu ve výši, která nesmí přesáhnout náklady spojené s pořízením výpisů, kopií, s opatřením technických nosičů dat a s odesláním údajů oprávněnému subjektu podle odstavce 2. Statistický ústav si může vyžádat i úhradu za mimořádně rozsáhlé vyhledávání údajů. (9) V případě, že bude statistický ústav za poskytnutí údajů podle odstavce 8 požadovat úhradu, písemně oznámí tuto skutečnost spolu s výší úhrady oprávněnému subjektu, který předložil žádost podle odstavce 3, před poskytnutím údajů podle odstavce 8. Z oznámení musí být zřejmé, na základě jakých skutečností a jakým způsobem byla výše úhrady statistickým ústavem vyčíslena. (10) Nesplní-li statistický ústav vůči oprávněnému subjektu, který předložil žádost podle odstavce 3, oznamovací povinnost podle odstavce 9, ztrácí nárok na úhradu nákladů. (11) Poskytnutí údajů podle odstavce 8 je podmíněno zaplacením požadované úhrady. Pokud oprávněný subjekt, který předložil žádost podle odstavce 3, do 60 dnů ode dne oznámení výše požadované úhrady úhradu nezaplatí, statistický ústav žádost odloží. Po dobu vyřizování stížnosti proti výši požadované úhrady lhůta podle věty druhé neběží. (12) Úhrada je příjmem statistického ústavu. § 73a (1) Statistický ústav zpracovává a zveřejňuje resortní referenční statistiky v oblastech, kterými jsou a) makroekonomické charakteristiky zdravotnictví, b) místní, časová a kapacitní dostupnost zdravotních služeb, jejich personální zabezpečení a technické a věcné vybavení, c) ukazatele kvality zdravotních služeb, d) ukazatele výkonnosti poskytovatelů, e) ukazatele zdravotního stavu obyvatel a f) ukazatele kvality a výkonnosti preventivních programů. (2) Statistický ústav zpracovává referenční statistiky podle odstavce 1 v rozsahu seznamu konkrétních referenčních statistik stanoveného prováděcím právním předpisem podle § 78 písm. f). Statistický ústav ke konkrétním referenčním statistikám zveřejní metodiku výpočtu, včetně určení zdroje údajů a základní interpretace konkrétní resortní referenční statistiky. (3) Statistický ústav zveřejňuje resortní referenční statistiky, včetně metodiky podle odstavce 2, a podmínky použití datových sad na svých internetových stránkách. Národní registr poskytovatelů § 74 (1) Národní registr poskytovatelů obsahuje strukturované údaje o poskytovatelích, a to a) identifikační údaje poskytovatele v rozsahu uvedeném v rozhodnutí o oprávnění k poskytování zdravotních služeb, b) údaje o odborném zástupci v rozsahu uvedeném v rozhodnutí o oprávnění k poskytování zdravotních služeb, c) adresu místa nebo míst poskytování zdravotních služeb a další kontaktní údaje poskytovatele, například telefon, fax, adresu elektronické pošty, adresu internetových stránek a identifikátor datové schránky, d) formu zdravotní péčepéče, obory zdravotní péčepéče, popřípadě druh zdravotní péčepéče podle § 5 odst. 2 písm. f) až i), nebo název zdravotní služby podle § 2 odst. 2 písm. d) až i), a to pro každé místo poskytování, e) datum zahájení poskytování zdravotních služeb, f) údaj o přerušenípřerušení poskytování zdravotních služeb, g) údaj o pozastavení poskytování zdravotních služeb, h) údaj o zániku oprávnění k poskytování zdravotních služeb, i) údaj o pokračování v poskytování zdravotních služeb podle § 27, j) provozní a ordinační dobu, k) seznam zdravotních pojišťoven, s nimiž má uzavřenu smlouvu podle zákona o veřejném zdravotním pojištění, l) údaj o získání potvrzení o splnění podmínek hodnocení kvality a bezpečí poskytovaných zdravotních služeb podle tohoto zákona, m) počet lůžek podle formy a oboru zdravotní péčepéče, popřípadě druhu zdravotní péčepéče podle § 5 odst. 2 písm. f) až i), a údaje o obsazenosti lůžek vymezených pro každé místo poskytování zdravotních služeb podle formy nebo oboru zdravotní péčepéče, popřípadě též podle jejich vybavení, stanovených prováděcím právním předpisem podle § 78, n) přepočtený počet zdravotnických pracovníků v členění podle odborné způsobilosti, specializované způsobilosti, zvláštní odborné a zvláštní specializované způsobilosti, o) zdravotnické prostředky, které jsou přístrojem, používané poskytovatelem při poskytování zdravotních služeb a jsou významné pro dostupnost zdravotních služeb, včetně adresy zdravotnického zařízenízdravotnického zařízení, ve kterém jsou umístěny; seznam skupin takových zdravotnických prostředků a rozsah údajů o nich předávaných do Národního registru poskytovatelů stanoví prováděcí právní předpis, p) stejnopis 1. rozhodnutí o udělení oprávnění k poskytování zdravotních služeb podle § 19 odst. 4 a rozhodnutí týkající se jeho změn, odejmutí, pozastavení nebo zániku podle § 25 odst. 4, 2. osvědčení o pokračování zdravotních služeb podle § 27 odst. 4, q) technické údaje pro komunikaci podle zákona o elektronizaci zdravotnictví, r) údaj o udělení statutu centra vysoce specializované zdravotní péčepéče podle § 112, centra vysoce specializované zdravotní péčepéče pro pacientypacienty se vzácným onemocněním podle § 113a a screeningového pracoviště podle § 113c, s) informace o přerušenípřerušení poskytování zdravotních služeb podle § 26 odst. 2 včetně uvedení dne, od kterého dojde k přerušenípřerušení, a informace o pokračování v poskytování zdravotních služeb po tomto přerušenípřerušení podle § 26 odst. 4 včetně uvedení dne, od kterého dojde k pokračování. (2) Do Národního registru poskytovatelů se zaznamenávají též údaje a) o poskytovatelích sociálních služebsociálních služeb, kteří poskytují zdravotní služby v rozsahu podle odstavce 1 písm. a), c), d) a e), b) o osobách poskytujících zdravotní služby podle § 20, a to údaje uvedené v dokladu prokazujícím jejich oprávnění poskytovat zdravotní služby v jiném členském státě Evropské unie, Evropského hospodářského prostoru nebo Švýcarské konfederaci, kontaktní adresa a další kontaktní údaje podle odstavce 1 písm. c), datum zahájení a ukončení poskytování zdravotních služeb na území České republiky, zákaz poskytování zdravotních služeb na území České republiky a doba jeho trvání. (3) Obsah Národního registru poskytovatelů je a) veřejně přístupný na internetových stránkách ministerstva, s výjimkou 1. adresy místa trvalého nebo hlášeného pobytu a datu narození fyzické osoby, 2. stejnopisů dokumentů uvedených v odstavci 1 písm. p), 3. údajů o poskytovateli, o jehož oprávnění k poskytování zdravotních služeb rozhodlo Ministerstvo obrany a zároveň je jeho provozovatelem, Ministerstvo spravedlnosti nebo Ministerstvo vnitra, 4. údajů o obsazenosti lůžek podle odstavce 1 písm. m), b) přístupný oprávněnému pracovníkovi poskytovatele, poskytovatele sociálních služebsociálních služeb a osobě poskytující zdravotní služby podle § 20, a to v rozsahu údajů o nich zpracovávaných, c) přístupný oprávněným zaměstnancům příslušného správního úřadu a dále krajského úřadu, jemuž bylo oznámeno poskytování zdravotních služeb podle § 11 odst. 8 a § 20 odst. 2, v rozsahu všech údajů zpracovávaných v registru, a to za účelem výkonu státní správy v oblasti zdravotnictví, d) přístupný oprávněným zaměstnancům právnických osob zajišťujícím sběr dat do Národního zdravotnického informačního systému s výjimkou údajů o obsazenosti lůžek podle odstavce 1 písm. m), e) přístupný oprávněným zaměstnancům zdravotních pojišťoven v rozsahu všech údajů zpracovávaných v registru, a to za účelem provádění veřejného zdravotního pojištění, f) přístupný oprávněnému pracovníkovi komory, jde-li o člena komory, který je poskytovatelem nebo odborným zástupcem, a to v rozsahu údajů o nich vedených, g) přístupný oprávněnému zaměstnanci ministerstva za účelem výkonu státní správy, h) přístupný oprávněnému zaměstnanci Státního ústavu pro kontrolu léčiv, a to za účelem plnění úkolů Státního ústavu pro kontrolu léčiv podle zákona o léčivech s výjimkou údajů o obsazenosti lůžek podle odstavce 1 písm. m), i) přístupný oprávněnému zaměstnanci České správy sociálního zabezpečení nebo služebním orgánům nemocenského pojištění, a to za účelem výkonu státní správy v oblasti nemocenského pojištění, j) přístupný oprávněnému pracovníkovi zdravotnické záchranné služby, a to za účelem plnění úkolů zdravotnické záchranné služby podle tohoto zákona a zákona o zdravotnické záchranné službě, k) přístupný oprávněnému pracovníkovi orgánu ochrany veřejného zdraví, a to za účelem plnění úkolů orgánu ochrany veřejného zdraví podle zákona o ochraně veřejného zdraví. § 75 (1) Do Národního registru poskytovatelů předává údaje nebo jejich změnu podle a) § 74 odst. 1 písm. a) až i), p) a s) příslušný správní orgán s tím, že další kontaktní údaje podle § 74 odst. 1 písm. c) předává, pokud jsou mu známé, b) § 74 odst. 2 krajský úřad, jemuž bylo oznámeno poskytování zdravotních služeb podle § 11 odst. 8 nebo podle § 20 odst. 2, s tím, že další kontaktní údaje podle § 74 odst. 1 písm. c) předává, pokud jsou mu známé, c) § 74 odst. 1 písm. c), jde-li o kontaktní údaje, a podle § 74 odst. 1 písm. j) až o) a q) poskytovatel, d) § 74 odst. 1 písm. c), j) až n) a q) poskytovatel sociálních služebsociálních služeb, e) § 74 odst. 1 písm. r) ministerstvo. (2) Správní orgány a osoby uvedené v odstavci 1 předávají údaje do Národního registru poskytovatelů nebo jejich změny, s výjimkou údajů podle § 74 odst. 1 písm. o), bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 3 pracovních dnů ode dne, kdy se o vzniku údaje nebo jeho změně dozví. Tím není dotčen postup podle § 26 odst. 2 nebo 4. Národní registr zdravotnických pracovníků § 76 (1) Národní registr zdravotnických pracovníků způsobilých k výkonu zdravotnického povolání obsahuje údaje o zdravotnických pracovnících, včetně hostujících osob a osob, které způsobilost k výkonu zdravotnického povolání získaly mimo území České republiky, a to a) jméno, popřípadě jména, a příjmení zdravotnického pracovníka a jeho akademický titul, vědecká hodnost a vědecko-pedagogický titul, b) datum a místo narození, c) pohlaví, d) rodné číslo, bylo-li přiděleno, v případě cizinců číslo cestovního dokladu nebo jiného průkazu totožnosti, e) státní občanství, f) údaj o zařazení zdravotnického pracovníka do specializačního vzdělávání ve specializačním oboru nebo v nástavbovém oboru s uvedením oboru, data zařazení a vzdělávacího zařízení, které o zařazení rozhodlo, g) údaj o absolvování základního kmene specializačního vzdělávání s uvedením oboru, data ukončení, čísla certifikátu a vzdělávacího zařízení, které certifikát vydalo, h) označení odborné způsobilosti, specializované způsobilosti a zvláštní odborné nebo zvláštní specializované způsobilosti, číslo diplomu a datum jejího získání podle jiných právních předpisů, v případě uznání způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání podle jiných právních předpisů označení způsobilosti a datum jejího uznání, i) identifikační údaje vzdělávacího zařízení, akreditovaného zařízení nebo pověřené organizace, ve kterých zdravotnický pracovník získal odbornou, specializovanou nebo zvláštní odbornou způsobilost, v případě uznání způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání podle jiných právních předpisů identifikační údaj uznávajícího orgánu, j) údaj, zda se jedná o hostující nebo usazenou osobu, k) v případě hostující osoby datum oznámení, na základě kterého může podle jiného právního předpisu vykonávat zdravotnické povolání, l) v případě zdravotnických pracovníků, kterých se týká specializační příprava nebo kteří jsou v průběhu aprobačního řízení, údaj, zda se jedná o zdravotnického pracovníka zařazeného do specializačního vzdělávání nebo přípravy k aprobační zkoušce, a obor specializačního vzdělávání nebo aprobační zkoušky, m) identifikační údaje poskytovatele nebo poskytovatele sociálních služebsociálních služeb, u kterého zdravotnický pracovník vykonává zdravotnické povolání, obor, druh a forma zdravotní péčepéče, ve kterém zdravotnické povolání vykonává, druh pracovněprávního vztahu a rozsah stanovené týdenní pracovní doby v případě, že vykonává zdravotnické povolání na základě pracovního poměru, n) adresu místa trvalého pobytu zdravotnického pracovníka, jde-li o cizince, adresu hlášeného pobytu, a další kontaktní údaje, například telefonní číslo, adresu elektronické pošty nebo identifikátor datové schránky, pokud adresu a další kontaktní údaje zdravotnický pracovník sdělil, o) záznamy o 1. pravomocných rozhodnutích o zákazu výkonu zdravotnického povolání, 2. zápisu do seznamu členů komory a vyloučení z komory, p) identifikátor zdravotnického pracovníka. (2) Obsah Národního registru zdravotnických pracovníků je přístupný a) vzdělávacímu zařízení, akreditovanému zařízení, ministerstvu nebo pověřené organizaci, které jsou editorem údajů o zdravotnickém pracovníkovi v rozsahu odstavce 1 písm. f) až k) a p), b) poskytovateli nebo poskytovateli sociálních služebsociálních služeb v rozsahu údajů o jeho zaměstnancích, včetně hostujících osob, podle odstavce 1 písm. a) až l) a n) až p), a to za účelem zajištění poskytování zdravotních služeb a ověřování plnění požadavků na personální zabezpečení poskytovaných zdravotních služeb, c) komoře v rozsahu údajů podle odstavce 1 vedených o jejích členech, za účelem výkonu její činnosti, d) zdravotní pojišťovně v rozsahu údajů podle odstavce 1 písm. a), b), d, f) až i), k) až p), a to za účelem provádění veřejného zdravotního pojištění, e) ministerstvu v rozsahu údajů podle odstavce 1, a to za účelem výkonu státní správy, f) příslušnému správnímu orgánu v rozsahu údajů podle odstavce 1 písm. a), b), f) až p), a to za účelem výkonu jeho činnosti, g) Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv v rozsahu údajů o lékařích, zubních lékařích a farmaceutech podle odstavce 1 písm. a), b), h) až j), l), n) a p), a to za účelem výkonu státní správy v oblasti lékové politiky, h) zdravotnickému pracovníkovi v rozsahu údajů o něm vedených, i) osobám uvedeným v § 77 odst. 1 k údajům, které do Národního registru zdravotnických pracovníků předávají, j) Ministerstvu práce a sociálních věcí, České správě sociálního zabezpečení a služebním orgánům nemocenského pojištění v rozsahu údajů podle odstavce 1, a to za účelem výkonu státní správy v oblasti nemocenského pojištění. § 77 (1) Do Národního registru zdravotnických pracovníků předávají údaje podle § 76 odst. 1 a) písm. a) až j) a l) vzdělávací zařízení, akreditovaná zařízení a pověřené organizace, které tímto provádějí prvotní zápis zdravotnického pracovníka do registru, b) písm. a) až e) Ministerstvo vnitra a Policie České republiky v souladu s § 71, c) písm. a) až e) a h) až k) ministerstvo a pověřené organizace, d) písm. a) až e), l) a m) poskytovatel a poskytovatel sociálních služebsociálních služeb, e) písm. n) zdravotnický pracovník dobrovolně, f) písm. o) bodu 1 soud, g) písm. o) bodu 2 komora, h) písm. p) statistický ústav. (2) V případě chybějících údajů v Národním registru zdravotnických pracovníků je statistický ústav oprávněn je doplnit z údajů, které získá podle § 71a. (3) Zdravotnický pracovník vedený v Národním registru zdravotnických pracovníků je povinen bez zbytečného odkladu oznámit statistickému ústavu, zjistí-li, že jsou v tomto registru o něm vedené chybné údaje. Statistický ústav předá takovou informaci osobě uvedené v § 77 odst. 1, která údaje označené za chybné do Národního registru zdravotnických pracovníků předala, k prověření a zjednání nápravy. (4) Osoby uvedené v odstavci 1 písm. a) až d), f) a g) předávají údaje do Národního registru zdravotnických pracovníků nebo jejich změnu bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 3 pracovních dnů ode dne, kdy se o vzniku údaje nebo o jeho změně dozví. § 77a Národní registr hrazených zdravotních služeb (1) Národní registr hrazených zdravotních služeb obsahuje údaje o obsahu, datu a čase poskytnutí zdravotní služby, o fyzické nebo právnické osobě, která zdravotní službu poskytla, pojištěnci, kterému byla zdravotní služba poskytnuta, a o provedených úhradách zdravotních služeb z veřejného zdravotního pojištění. (2) Do Národního registru hrazených zdravotních služeb předává údaje podle odstavce 1 zdravotní pojišťovna, která zdravotní službu uhradila, a to a) identifikační údaje zdravotní pojišťovny, která úhradu zdravotních služeb provedla, b) identifikační údaje 1. poskytovatele, včetně identifikace pracoviště, 2. poskytovatele sociálních služebsociálních služeb, který poskytuje zdravotní služby podle § 11 odst. 2 písm. b), 3. v rozsahu identifikátor zdravotnického pracovníka uvedeného ve smlouvě o poskytování a úhradě hrazených zdravotních služeb uzavřené mezi poskytovatelem a zdravotní pojišťovnou podle zákona o veřejném zdravotním pojištění, c) rozsah zdravotních služeb, o jejichž poskytování a úhradě uzavřela zdravotní pojišťovna s poskytovatelem nebo poskytovatelem sociálních služebsociálních služeb uvedeným v písmenu b) bodu 2 smlouvu podle zákona o veřejném zdravotním pojištění, d) údaje o personálním zabezpečení včetně identifikátorů zdravotnických pracovníků, prostřednictvím kterých poskytovatel poskytuje zdravotní služby, a uvedených ve smlouvě o poskytování a úhradě hrazených zdravotních služeb uzavřené mezi poskytovatelem a zdravotní pojišťovnou podle zákona o veřejném zdravotním pojištění, a pokud je nemá k dispozici, tak včetně jejich rodných čísel, a věcném a technickém vybavení poskytovatele, k jejichž zajištění se zavázal zdravotní pojišťovně ve smlouvě o poskytování a úhradě zdravotních služeb uzavřené podle zákona o veřejném zdravotním pojištění, e) vymezení zdravotních služeb, za které byla úhrada provedena, f) výši úhrady za zdravotní služby vymezené podle písmene e), poskytnuté zdravotní pojišťovnou, g) typ úhrady a h) období, v němž byly poskytnuty zdravotní služby vymezené podle písmene e), za které zdravotní pojišťovna poskytla úhradu ve výši uvedené podle písmene f). (3) Do Národního registru hrazených zdravotních služeb dále zdravotní pojišťovna uvedená v odstavci 2 předává a) agendový identifikátor fyzické osoby přidělený podle zákona upravujícího informační systém základních registrů18) k pojištěnci, kterému byla poskytnuta zdravotní služba specifikovaná podle písmene d) a uhrazená zdravotní pojišťovnou poskytovateli nebo poskytovateli sociálních služebsociálních služeb; pokud agendový identifikátor fyzické osoby nebyl přidělen, identifikační číslo tohoto pojištěnce, b) údaj o pohlaví pojištěnce uvedeného v písmenu a) a rok jeho narození, c) kód obceobce adresy místa pobytu pojištěnce uvedeného v písmenu a) ze základního registru územní identifikace, adres a nemovitostí54) a d) specifikaci zdravotní služby poskytnuté pojištěnci, včetně uvedení data poskytnutí zdravotní služby. (4) Do Národního registru hrazených zdravotních služeb rovněž předává údaje poskytovatel, který provedl vyžádaná laboratorní vyšetření a tuto zdravotní službu vykázal zdravotní pojišťovně, a to a) výsledky laboratorních odborných hematologických, odborných biochemických nebo mikrobiologických vyšetření, b) výsledky jiných laboratorních odborných vyšetření než uvedených v písmenu a), pokud si takové laboratorní vyšetření vyžádalo centrum vysoce specializované zdravotní péčepéče, c) identifikační údaje zdravotní pojišťovny, které byla úhrada zdravotních služeb podle písmene a) nebo b) vykázána, d) identifikační údaje poskytovatele, včetně identifikace pracoviště, který laboratorní vyšetření podle písmene a) nebo b) provedl, e) číslo pojištěnce nebo identifikátor pacientapacienta. (5) Obsah Národního registru hrazených zdravotních služeb je přístupný zdravotní pojišťovně v rozsahu údajů o zdravotních službách, které uhradila, a to za účelem provádění veřejného zdravotního pojištění. (6) Osobní údaje vedené v Národním registru hrazených zdravotních služeb se po uplynutí 50 let od roku úmrtí subjektu údajů nebo jeho prohlášení za mrtvého anonymizují. (7) Statistický ústav je povinen předat Ministerstvu financí nebo ministerstvu na základě jeho žádosti informace podle odstavce 2 v anonymizované podobě, které si Ministerstvo financí nebo ministerstvo vyžádá pro účely výkonu veřejnosprávní kontroly zdravotních pojišťoven. § 77b Lhůta pro zápis údaje, popřípadě jeho změny, který vyplývá z rozhodnutí, do příslušného zdravotnického registru, počíná běžet dnem následujícím po dni nabytí právní moci tohoto rozhodnutí. § 78 Prováděcí právní předpis stanoví a) okruh poskytovatelů a dalších osob předávajících osobní a další údaje do zdravotnických registrů, b) postup, způsob, strukturu a formu předávání požadovaných osobních a dalších údajů do zdravotnických registrů, a dále vymezení lůžek podle formy nebo oboru poskytované zdravotní péčepéče, popřípadě též podle jejich vybavení, u nichž se oznamuje do Národního registru poskytovatelů údaj o jejich obsazenosti, c) periodicitu a lhůty předávání požadovaných osobních a dalších údajů do zdravotnických registrů, pokud tento zákon nestanoví jinak, d) náležitosti žádosti o oprávnění k přístupu k osobním údajůmosobním údajům a dalším údajům vedeným ve zdravotnických registrech a o zrušení tohoto oprávnění, e) způsob vymezení a způsob specifikace zdravotních služeb, za které byla úhrada provedena, a typ úhrady pro účely předávání údajů do Národního registru hrazených zdravotních služeb, f) seznam konkrétních resortních referenčních statistik, lhůty jejich zveřejnění a případy, kdy lze v dané referenční statistice označit konkrétního poskytovatele nebo zdravotní pojišťovnu. ČÁST SEDMÁ NAKLÁDÁNÍ S ODEJMUTÝMI ČÁSTMI LIDSKÉHO TĚLA, TĚLEM ZEMŘELÉHO, POSTUP PŘI ÚMRTÍ A PITVY § 79 Úkony na těle zemřelého (1) Na těle zemřelého lze provádět pouze tyto úkony a) prohlídku těla zemřelého, b) pitvu, včetně odběru biologického materiáluodběru biologického materiálu pro diagnostické účely, c) odběr orgánů pro transplantace podle transplantačního zákona, d) odběr tkání a buněk určených k použití u člověka, a to 1. při léčbě příjemce lidských tkání a buněk podle transplantačního zákona a podle zákona o lidských tkáních a buňkách, 2. pro výrobu léčiv podle zákona o léčivech a zákona o lidských tkáních a buňkách, e) odběr částí lidského těla, včetně tkání a buněk za účelem jejich použití pro lékařskou vědu, výzkum nebo k výukovým účelům, a dalším účelům, stanoví-li tak jiný právní předpis, f) vyjmutí implantabilních zdravotnických prostředků a aktivních implantabilních zdravotnických prostředků, je-li to účelné; vyjímání stomatologických pevných protetických výrobků je zakázáno, g) další úkony stanovené zákonem o pohřebnictví. (2) Úkony na těle zemřelého, s výjimkou prohlídky těla zemřelého, postupů podle transplantačního zákona a případů nařízení pitvy orgány činnými v trestním řízeníorgány činnými v trestním řízení podle jiného právního předpisu37), mohou být provedeny nejdříve za 2 hodiny poté, kdy k úmrtí došlo. (3) Odběr biologického materiáluOdběr biologického materiálu z těla zemřelého lze provést pouze v souvislosti s pitvou, a to i mimo zdravotnické zařízenízdravotnické zařízení; to neplatí při postupu podle jiných právních předpisů upravujících transplantace a upravujících postupy pro zajištění jakosti a bezpečnosti lidských orgánů, tkání a buněk. Nakládání s částmi lidského těla odebranými pacientovi při poskytování zdravotní péče a nakládání s tělem zemřelého a částmi odebranými z těla zemřelého § 80 (1) Odběr části lidského těla, včetně orgánů, tkání nebo buněk (dále jen „část těla“), lze provádět pouze pro účely zdravotní péčepéče nebo pro potřeby vědy, výzkumu nebo k výukovým účelům ve zdravotnictví, nebo pokud tak stanoví jiný právní předpis, a to poskytovatelem ve zdravotnickém zařízenízdravotnickém zařízení. (2) Při odběru částí těla a použití těla zemřelého a nakládání s nimi se podle účelu použití postupuje podle tohoto zákona nebo jiných právních předpisů upravujících nakládání s lidskými orgány, tkáněmi nebo buňkami. § 81 (1) Část těla odebranou pacientovipacientovi při poskytování zdravotní péčepéče nebo tělo zemřelého, včetně odebraných částí z těla zemřelého, lze uchovat a použít a) pro potřeby vědy, výzkumu nebo k výukovým účelům ve zdravotnictví, b) pro použití při léčbě příjemce lidských tkání a buněk podle zákona o lidských tkáních a buňkách, c) pro potřeby transplantací podle zákona upravujícího transplantace, d) k použití pro výrobu léčiv podle zákona o léčivech a podle zákona o lidských tkáních a buňkách, e) pro potřeby stanovené jiným právním předpisem. (2) Pro potřeby podle a) odstavce 1 písm. a), b), d) nebo e) lze část těla odebranou pacientovipacientovi při poskytování zdravotní péčepéče použít, pokud 1. byla pacientovipacientovi o možnosti jejího uchování, darování a použití podána poskytovatelem informace a pacientpacient s tím vyslovil podle tohoto zákona prokazatelný souhlas a 2. v případě použití pro potřeby podle odstavce 1 písm. b) nebo d) byly splněny podmínky podle zákona o lidských tkáních a buňkách, b) odstavce 1 písm. a), b), d) nebo e) lze tělo zemřelého, včetně odebraných částí z těla zemřelého použít, pokud 1. s tím zemřelý za svého života vyslovil podle tohoto zákona prokazatelný souhlas, 2. v případě použití pro potřeby podle odstavce 1 písm. b) nebo d) byla zemřelému za jeho života podána informace o možnosti darování tkání nebo buněk pro tyto účely, jejich odběru, uchování a použití a byly splněny podmínky podle zákona o lidských tkáních a buňkách a 3. nebude zmařen účel pitvy, a to zejména v případech, kdy vzniklo podezření, že příčinou úmrtí je trestný čintrestný čin nebo sebevražda; jestliže zemřelý za svého života nevyjádřil prokazatelný souhlas, může prokazatelný souhlas vyslovit osoba blízká zemřelému. (3) Na základě žádosti ošetřujícího lékaře nebo zákonného zástupce nebo opatrovníka pacientapacienta poskytne poskytovatel provádějící patologicko-anatomickou pitvu odebraný biologický materiál k poskytnutí konzultační služby podle § 2 odst. 2 písm. b) jinému poskytovateli v oboru patologická anatomie. (4) Souhlas se nevyžaduje, jde-li o a) použití biologického materiálu pro potřeby výuky, vědy nebo výzkumu odebraného pacientovipacientovi při poskytování zdravotní péčepéče nebo v souvislosti s pitvou z těla zemřelého, pokud u biologického materiálu nebo v souvislosti s jeho používáním ve výuce, vědě nebo výzkumu nebudou uvedeny takové údaje, z nichž by bylo možné identifikovat pacientapacienta nebo zemřelou osobu; jde-li o použití biologického materiálu pro výuku, vědu nebo výzkum v oblasti genetiky, postupuje se podle jiného právního předpisu upravujícího specifické zdravotní služby, b) nácvik život zachraňujícího zdravotního výkonu koniotomie nebo punkce tenzního pneumotoraxu, přičemž nácvik lze provádět pouze v rámci patologicko-anatomické pitvy nebo zdravotní pitvy a za podmínky, že nebude zmařen účel této pitvy, a to zejména v případech, kdy vzniklo podezření, že příčinou úmrtí je trestný čintrestný čin nebo sebevražda. (5) Prokazatelným vyslovením souhlasu s uchováním a použitím části těla pacientapacienta nebo těla zemřelého, včetně odebraných částí z těla zemřelého, se rozumí a) písemný souhlas pacientapacienta nebo zemřelého vyslovený za jeho života nebo osoby blízké zemřelému s jejich úředně ověřeným podpisem, nebo b) záznam o souhlasu pacientapacienta vysloveného ve zdravotnickém zařízenízdravotnickém zařízení; záznam podepíše pacientpacient a zdravotnický pracovník; pokud pacientpacient s ohledem na svůj zdravotní stav nemůže záznam podepsat, stvrdí jeho nepochybný projev vůle svým podpisem zdravotnický pracovník a osoba blízká pacientovipacientovi, a není-li přítomna, svědek; v záznamu se uvede způsob, jakým pacientpacient svou vůli projevil a zdravotní důvody bránící podpisu pacientapacienta. Písemný souhlas nebo záznam o vyslovení souhlasu a záznam o podání informace podle odstavce 2 písm. a) bodu 1 nebo odstavce 2 písm. b) bodu 2 je součástí zdravotnické dokumentace vedené o pacientovipacientovi; součástí souhlasu je určení účelu použití. (6) Část těla pacientapacienta nebo tělo zemřelého, včetně odebraných částí z těla zemřelého, lze uchovat a použít, pouze pokud nedojde k ohrožení zdraví jiného člověka. Za tím účelem se posoudí zdravotní způsobilost pacientapacienta nebo zemřelého. Za posouzení zdravotní způsobilosti, pokud z jiných právních předpisů nevyplývá jinak, odpovídá poskytovatel, který poskytuje zdravotní služby, v rámci kterých byl proveden odběr. (7) Použití části těla pacientapacienta nebo tělo zemřelého, včetně odebraných částí z těla zemřelého, nemůže být pro nikoho zdrojem finanční ani jiné náhrady, popřípadě jiných výhod. To nebrání poskytnutí úhrady účelně, hospodárně a prokazatelně vynaložených výdajů vzniklých v přímé souvislosti s nakládáním s částí těla pacientapacienta nebo tělem zemřelého, včetně částí z těla zemřelého, to je s jejich opatřováním, vyšetřením, skladováním a zpracováním. § 82 (1) Při nakládání s plodem po potratuplodem po potratu, který nebyl jako jiný lidský pozůstatek vydán k pohřbení postupem podle zákona o pohřebnictví, a dále s plodovým vejcem bez plodu, plodovým lůžkem (placentou) nebo těhotenskou sliznicí, které byly vyňaty nebo vypuzeny z těla ženy, se obdobně použijí ustanovení § 81 s tím, že plod po potratuplod po potratu lze použít pouze pro potřeby vědy, výzkumu nebo k výukovým účelům. (2) Plodem po potratuPlodem po potratu se rozumí plod, který po úplném vypuzení nebo vynětí z těla matčina neprojevuje ani jednu ze známek života a současně jeho porodní hmotnost je nižší než 500 g, a pokud ji nelze zjistit, jestliže je těhotenství kratší než 22 týdny. Biologickými zbytky potratu se především rozumí placenta a těhotenská sliznice. Postup při úmrtí § 83 (1) Úmrtí osoby nebo nález těla zemřelého mimo zdravotnické zařízenízdravotnické zařízení poskytovatele se oznamuje poskytovateli nebo lékaři uvedenému v § 84 odst. 2 písm. a) nebo b). Nejsou-li poskytovatelé nebo lékaři podle věty první známi, oznámí se úmrtí nebo nález těla zemřelého na jednotné evropské tísňové číslo 112. Nález části těla zemřelého mimo zdravotnické zařízenízdravotnické zařízení poskytovatele se oznamuje na jednotné evropské tísňové číslo 112. (2) Oznamovací povinnost podle odstavce 1 má každý, kdo se o úmrtí dozvěděl nebo nalezl tělo zemřelého nebo jeho část a neví, zda úmrtí nebo nález těla nebo jeho části již bylo oznámeno. § 84 (1) Prohlídku těla zemřelého je třeba provést vždy; jejím účelem je zjistit smrt osoby, pravděpodobné datum a čas úmrtí, pravděpodobnou příčinu smrti a dále určit, zda bude provedena pitva. V rámci provedení prohlídky těla zemřelého je provedeno označení těla zemřelého. (2) Prohlídky těl zemřelých jsou povinni zajišťovat a) poskytovatelé v oboru všeobecné praktické lékařství a v oboru praktické lékařství pro děti a dorost u svých registrovaných pacientůpacientů v rámci provozní doby a v rozsahu provádění návštěvních služebnávštěvních služeb; provedení prohlídky nesmí vést k narušení poskytování zdravotních služeb, b) nejde-li o postup podle písmene a), lékař vykonávající lékařskou pohotovostní službulékařskou pohotovostní službu nebo poskytovatel, se kterým kraj uzavřel za účelem zajišťování prohlídky těl zemřelých smlouvu, c) poskytovatel, v jehož zdravotnickém zařízenízdravotnickém zařízení došlo k úmrtí, d) poskytovatel zdravotnické záchranné služby v případě, kdy k úmrtí došlo při poskytování přednemocniční neodkladné péčepéče. § 85 Prohlídky osob, které zemřely ve výcvikovém prostoru nebo zařízení ozbrojených sil nebo při výkonu služby, provádějí lékaři ozbrojených sil. Prohlídku osob, které zemřely ve výkonu vazby, trestu odnětí svobody nebo zabezpečovací detence, provádí lékař Vězeňské službyVězeňské služby, je-li k dispozici, popřípadě jiný poskytovatel podle § 84 odst. 2. § 86 (1) Lékař provádějící prohlídku těla zemřelého a) vyplní příslušné části Listu o prohlídce zemřelého a zajistí předání jeho jednotlivých částí subjektům stanoveným prováděcím právním předpisem, b) určí, zda bude provedena patologicko-anatomická nebo zdravotní pitva podle tohoto zákona, c) o úmrtí nebo nálezu těla zemřelého informuje osobu blízkou zemřelému, je-li mu tato osoba známa; součástí informace je sdělení o určení provedení pitvy a identifikační údaje poskytovatele, který pitvu provede, d) vyznačí v Listu o prohlídce zemřelého provedení patologicko-anatomické nebo zdravotní pitvy určené podle písmene b), e) v případech, kdy určil provedení pitvy, zajistí převoz těla zemřelého k pitvě, f) v případech, kdy neurčil provedení pitvy, předá zprávu o úmrtí registrujícímu poskytovateliregistrujícímu poskytovateli v oboru všeobecné praktické lékařství nebo v oboru praktické lékařství pro děti a dorost, je-li mu znám, pokud lékař provádějící prohlídku těla zemřelého není současně tímto registrujícím poskytovatelem, g) neprodleně informuje PoliciiPolicii České republiky, jde-li o 1. podezření, že úmrtí bylo způsobeno trestným činemtrestným činem nebo sebevraždou, 2. zemřelého neznámé totožnosti, 3. úmrtí, ke kterému došlo za nejasných okolností; lékař provádějící prohlídku těla zemřelého provede jen nezbytné úkony tak, aby nedošlo ke zničení nebo poškození možných důkazů nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čintrestný čin, nebo že jde o sebevraždu, h) informuje PoliciiPolicii České republiky, jestliže mu není známa osoba blízká zemřelému nebo ji nebylo možné o úmrtí vyrozumět, a to za účelem vyhledání osoby blízké zemřelému a předání informace o úmrtí. (2) Prostřednictvím Listu o prohlídce zemřelého je rodné číslo zemřelého pacientapacienta předáváno matrice ve lhůtě podle jiného právního předpisu38), statistickému ústavu, Českému statistickému úřadu a provozovateliprovozovateli pohřební služby. (3) Má-li lékař provádějící prohlídku těla zemřelého podezření, že příčinou úmrtí je nebezpečná infekční nemoc nebo že jde o pacienta s touto nemocí, byla-li příčinou úmrtí taková nemoc, nebo jde-li o úmrtí pacienta s touto nemocí, neprodleně oznámí tuto skutečnost příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví. Orgán ochrany veřejného zdraví neprodleně stanoví podmínky pro přepravu zemřelého, provedení pitvy a pro pohřbení; do doby stanovení těchto podmínek nesmí být tělo pohřební službě vydáno. (4) Má-li lékař provádějící prohlídku těla zemřelého podezření na kontaminaci zemřelého radioaktivní látkou, nebo v případě, že má podezření, že byla příčinou úmrtí pacientapacienta kontaminace radioaktivní látkou, nebo jde-li o úmrtí pacientapacienta kontaminovaného radioaktivní látkou, neprodleně oznámí tuto skutečnost Státnímu úřadu pro jadernou bezpečnost a orgánu ochrany veřejného zdraví. Státní úřad pro jadernou bezpečnost neprodleně stanoví podmínky pro přepravu zemřelého, provedení pitvy a pro pohřbení; do doby stanovení těchto podmínek nesmí být tělo pohřební službě vydáno. § 87 Postup při mimořádné události s hromadným úmrtím (1) Mimořádná událost s hromadným úmrtím je událost, při níž zemře zpravidla více než 10 osob. Lékaři poskytovatele zdravotnické záchranné služby, kteří se dostaví k místu nálezu obětíobětí, zasahují a) v místě nálezu těl, nebo b) ve vnější zóně39), kde 1. třídí obětioběti podle stupně postižení, nebo 2. konstatují smrt. (2) Policie České republiky provede identifikaci zemřelých, zajištění místa jejich nálezu nebo místa shromáždění těl zemřelých. Velitel složky Policie České republiky40) zajistí přivolání lékaře se způsobilostí v oboru soudní lékařství a lékaře podle § 84 odst. 2 písm. b), který zajistí prohlídky těl zemřelých. V případě, že je důvodné podezření, že těla zemřelých jsou kontaminována chemickými, radioaktivními nebo nebezpečnými biologickými materiály, zajistí přivolání policejního nebo armádního specialisty na danou problematiku. Pitvy § 88 (1) Pitvy jsou a) patologicko-anatomické, které se provádějí za účelem zjištění základní nemoci a dalších nemocí, komplikací zjištěných nemocí a k ověření klinické diagnózy a léčebného postupu u osob zemřelých ve zdravotnickém zařízenízdravotnickém zařízení smrtí z chorobných příčin, b) zdravotní, které se provádějí za účelem zjištění příčiny smrti a objasnění dalších ze zdravotního hlediska závažných okolností a mechanismu úmrtí u osob, které zemřely mimo zdravotnické zařízenízdravotnické zařízení nebo v něm náhlým, neočekávaným nebo násilným úmrtím, včetně sebevraždy, c) soudní, které se provádějí při podezření, že úmrtí bylo způsobeno trestným činemtrestným činem, a to podle jiného právního předpisu37), d) anatomické, které se provádějí k výukovým účelům nebo pro účely vědy a výzkumu v oblasti zdravotnictví. (2) Patologicko-anatomické pitvy provádí poskytovatelé v oboru patologická anatomie. Nestanoví-li tento zákon jinak, patologicko-anatomická pitva se vždy provádí a) u žen, které zemřely v souvislosti s těhotenstvím, porodem, potratem, umělým přerušenímpřerušením těhotenství nebo v šestinedělí, b) u plodů z uměle přerušených těhotenství provedených z důvodů genetické indikace nebo indikace vrozené vývojové vady plodu, c) u dětí mrtvě narozených a u dětí zemřelých do 18 let věku, d) u pacientůpacientů, kteří zemřeli při operaci, při nechirurgickém intervenčním výkonu, v souvislosti s komplikací navazující na operaci nebo nechirurgický intervenční výkon nebo při úvodu do anestézie, e) jestliže byl z těla zemřelého proveden odběr orgánu pro účely transplantací, tkání nebo buněk pro použití u člověka nebo odebrána část těla pro výzkum nebo k výukovým účelům; v případech, kdy transplantační zákon stanoví provádění pitev jinak, postupuje se podle transplantačního zákona, f) v případě, že k úmrtí došlo v souvislosti se závažnou nežádoucí příhodou při klinickém hodnocení humánního léčivého přípravku nebo s nežádoucí příhodou při klinických zkouškách zdravotnického prostředkuzdravotnického prostředku nebo při studiích funkční způsobilosti diagnostického zdravotnického prostředkuzdravotnického prostředku in vitro nebo v souvislosti s ověřováním nových poznatků použitím metod, které dosud nebyly v klinické praxi na živém člověku zavedeny, nebo v případě podezření na tyto skutečnosti, g) v případě podezření, že k úmrtí došlo v souvislosti s odběrem orgánu za účelem transplantace nebo tkání nebo buněk pro použití u člověka, h) v případě, kdy není dostatečně objasněna příčina smrti, základní nemoci, dalších nemocí nebo jejich komplikací nebo klinická diagnóza. (3) Zdravotní pitvy provádí poskytovatelé v oboru soudní lékařství. Nestanoví-li tento zákon jinak, zdravotní pitva se vždy provádí a) při náhlých a neočekávaných úmrtích, jestliže při prohlídce těla zemřelého nedošlo ke stanovení příčiny smrti nebo nebyla příčina smrti dostatečně objasněna, b) při všech násilných úmrtích včetně sebevraždy, c) při podezření, že úmrtí může být v příčinné souvislosti s nesprávným postupem při poskytování zdravotních služeb, které vyslovil zdravotnický pracovník zúčastněný na poskytování zdravotních služeb, lékař, který provedl prohlídku těla zemřelého, nebo osoba blízká zemřelému, d) při podezření, že úmrtí mohlo být způsobeno v souvislosti se zneužíváním návykových látek, e) u osob, které zemřely ve výkonu vazby, trestu odnětí svobody nebo zabezpečovací detence. (4) Patologicko-anatomické pitvy podle odstavce 2 a zdravotní pitvy podle odstavce 3 se provádějí i bez souhlasu zemřelého51). Jde-li současně o povinnou pitvu patologicko-anatomickou a zdravotní, provede se pitva zdravotní. (5) Soudní pitvy provádí poskytovatelé v oboru soudní lékařství. Převoz těla zemřelého k soudní pitvě a zpět zabezpečuje a hradí orgán činný v trestním řízení, který ji nařídil. Rovněž hradí i veškeré další náklady s pitvou spojené. (6) Anatomické pitvy mohou provádět pouze univerzitní vysoké školy, které mají akreditovaný bakalářský nebo magisterský studijní program, jehož absolvováním se získává odborná způsobilost k výkonu zdravotnického povolání, na k tomu určených pracovištích; lze je provádět, pokud byly splněny podmínky pro použití těla zemřelého podle tohoto zákona. Převoz těla zemřelého k anatomické pitvě a zpět, provedení této pitvy a uložení těla zabezpečuje a náklady hradí univerzitní vysoká škola. (7) Pokud v rámci pitvy prováděné podle odstavce 2, 3 nebo 6 nastane podezření, že úmrtí bylo způsobeno trestným činemtrestným činem, nebo že okolnosti úmrtí jsou nejasné, pitva se přeruší. Tuto skutečnost oznámí poskytovatel neprodleně PoliciiPolicii České republiky; pokud orgán činný v trestním řízeníorgán činný v trestním řízení nenařídí do 2 hodin od tohoto oznámení pitvu podle jiného právního předpisu, může poskytovatel přerušenou pitvu dokončit. § 88a (1) Lékař provádějící prohlídku těla zemřelého může rozhodnout, že se neprovede patologicko-anatomická pitva v případech podle § 88 odst. 2 písm. a), b) nebo c) nebo zdravotní pitva v případech podle § 88 odst. 3 písm. b) nebo d), jestliže jde o úmrtí, jehož příčina je zřejmá, a zemřelý pacientpacient za svého života vyslovil prokazatelný nesouhlas s provedením pitvy nebo zákonný zástupce nebo opatrovník zemřelého pacientapacienta anebo osoba pacientovipacientovi blízká požádali o neprovedení pitvy. Pro způsob vyslovení prokazatelného nesouhlasu pacientempacientem s provedením pitvy se použije obdobně § 81 odst. 5. (2) Poskytovatel provádějící pitvu může rozhodnout, že se a) neprovede patologicko-anatomická pitva v případech podle § 88 odst. 2 písm. a), b) nebo c) nebo zdravotní pitva v případech podle § 88 odst. 3 písm. b) nebo d), jestliže jde o úmrtí, jehož příčina je zřejmá, a zemřelý pacientpacient za svého života vyslovil prokazatelný nesouhlas s provedením nebo zákonný zástupce nebo opatrovník zemřelého pacientapacienta anebo osoba pacientovipacientovi blízká požádali o neprovedení pitvy, b) neprovede patologicko-anatomická pitva v případech podle § 88 odst. 2 písm. a), b), c) nebo h) nebo zdravotní pitva v případech podle § 88 odst. 3 písm. a), b) nebo d), pokud při dodatečně provedeném odborném posouzení je příčina úmrtí zřejmá, c) provede patologicko-anatomická nebo zdravotní pitva v případech podle § 88 odst. 2 nebo 3, i když nebyla určena lékařem provádějícím prohlídku těla zemřelého. (3) Pro způsob vyslovení prokazatelného nesouhlasu pacientempacientem s provedením pitvy podle odstavce 1 nebo odstavce 2 písm. a) se použije obdobně § 81 odst. 5. Prokazatelný nesouhlas pacientapacienta s provedením pitvy, písemná žádost zákonného zástupce nebo opatrovníka zemřelého pacientapacienta anebo osoby pacientovipacientovi blízké o neprovedení pitvy podle odstavce 1 nebo odstavce 2 písm. a) nebo záznam o ní je součástí zdravotnické dokumentace vedené o zemřelém; v případě mrtvě narozeného dítěte je součástí zdravotnické dokumentace vedené o matce. (4) O rozhodnutí o neprovedení zdravotní pitvy podle odstavce 2 písm. a) nebo b) je poskytovatel v oboru soudní lékařství povinen informovat Policii České republiky. § 89 (1) Poskytovatel, který provedl pitvu, zajistí vyplnění příslušných částí Listu o prohlídce zemřelého a předání těchto částí místům jejich určení stanoveným prováděcím právním předpisem. (2) Poskytovatel, který provedl pitvu, je povinen písemně informovat o jejím výsledku a) poskytovatele, v jehož zdravotnickém zařízenízdravotnickém zařízení došlo k úmrtí pacientapacienta, b) registrujícího poskytovateleregistrujícího poskytovatele v oboru všeobecné praktické lékařství nebo v oboru praktické lékařství pro děti a dorost, je-li mu znám. § 90 Tělo zemřelého musí být ve zdravotnickém zařízenízdravotnickém zařízení v době, kdy na něm nejsou prováděny žádné úkony, uloženo v chladicím zařízení zajišťujícím trvalé udržení teploty v rozmezí 0 °C až +5 °C. V případě, kdy doba uložení těla ve zdravotnickém zařízenízdravotnickém zařízení od zjištění úmrtí přesáhne 1 týden nebo kdy to vyžaduje stav těla zemřelého, musí být tělo zemřelého uloženo v chladicím zařízení zajišťujícím trvalé udržení teploty nižší než –10 °C. § 91 Části těla odebrané v souvislosti s poskytováním zdravotních služeb, plodové vejce, plodové lůžko (placenta) nebo těhotenská sliznice, odebrané části těla zemřelého nebo tkáně a buňky, které byly určeny pro výrobu léčiv, k vědeckým, výzkumným nebo výukovým účelům, nebo orgány, tkáně a buňky určené pro použití podle zákonů upravujících nakládání s lidskými orgány, tkáněmi nebo buňkami a nebyly pro tyto účely použity (dále jen „anatomicko-patologický odpad“), se spalují ve spalovně poskytovatele, nemá-li poskytovatel vlastní spalovnu, ve spalovně jiného poskytovatele nebo v krematoriu, a to na základě smlouvy uzavřené s jiným poskytovatelem nebo provozovatelem krematoria. Obdobně se postupuje, jde-li o odebrané části těla zemřelého, které byly použity k vědeckým, výzkumným nebo výukovým účelům s tím, že jejich spálení zajišťuje a hradí ten, kdo je použil. Plody po potratuPlody po potratu, které nebyly jako jiné lidské pozůstatky vydány k pohřbení postupem podle zákona o pohřebnictví, se zpopelňují v krematoriu odděleně od anatomicko-patologického odpadu, a to na základě smlouvy uzavřené mezi poskytovatelem a provozovatelem krematoria. § 92 Prováděcí právní předpis stanoví náležitosti Listu o prohlídce zemřelého, způsob jeho vyplňování, místa určení jeho jednotlivých částí, postup při jejich předávání místu určení a náležitosti hlášení o ukončení těhotenství, úmrtí dítěte a úmrtí matky. ČÁST OSMÁ STÍŽNOSTI § 93 (1) Proti postupu poskytovatele při poskytování zdravotních služeb nebo proti činnostem souvisejícím se zdravotními službami může podat stížnost a) pacientpacient, b) zákonný zástupce nebo opatrovník pacientapacienta, c) osoba blízká v případě, že pacientpacient tak nemůže učinit s ohledem na svůj zdravotní stav nebo pokud zemřel, nebo d) osoba zmocněná pacientempacientem. Stížnost se podává poskytovateli, proti kterému směřuje; tím není dotčena možnost podat stížnost podle jiných právních předpisů. Podání stížnosti nesmí být osobě, která ji podala, nebo pacientovipacientovi, jehož se stížnost týká, na újmu. (2) Pokud osoba, která podala poskytovateli stížnost (dále jen „stěžovatel“), s jejím vyřízením nesouhlasí, může podat stížnost příslušnému správnímu orgánu, který tomuto poskytovateli udělil oprávnění k poskytování zdravotních služeb. Zároveň uvede důvody nesouhlasu s vyřízením stížnosti poskytovatelem. (3) Poskytovatel je povinen a) navrhnout stěžovateli ústní projednání stížnosti, pokud je to s ohledem na charakter stížnosti vhodné, b) vyřídit stížnost do 30 dnů ode dne jejího obdržení; tuto lhůtu může odůvodněně prodloužit o dalších 30 dnů; jde-li o stížnost, k jejímuž vyřízení je nepříslušný, je povinen ji do 5 dnů ode dne jejího obdržení prokazatelně postoupit věcně příslušnému subjektu; o prodloužení lhůty a postoupení stížnosti je povinen informovat stěžovatele, c) vést evidenci o podání stížností a o způsobu jejich vyřízení, d) umožnit stěžovateli nahlížet do konkrétního stížnostního spisu a pořizovat z něj kopie, e) jde-li o šetření stížnosti příslušným správním orgánem, poskytnout mu na jeho vyžádání včasnou a nutnou součinnost; to platí i pro poskytovatele, který poskytl související zdravotní služby. (4) Poskytovatel lůžkové nebo jednodenní péčejednodenní péče je dále povinen a) vypracovat postup pro vyřizování stížností, b) postup podle písmene a) a informaci o možnosti podat stížnost subjektům uvedeným v odstavci 2 uveřejnit ve zdravotnickém zařízenízdravotnickém zařízení na veřejně přístupném místě a na svých internetových stránkách. (5) K šetření stížností osob proti postupu při poskytování zdravotních služeb, jejichž poskytovatelem je Vězeňská službaVězeňská služba, je příslušný ředitel organizační jednotky Vězeňské službyVězeňské služby, pokud generální ředitel Vězeňské službyVězeňské služby nepověří šetřením stížnosti jinou osobu. § 94 (1) Příslušný správní orgán je povinen a) vyřídit stížnost 1. do 30 dnů ode dne jejího obdržení, 2. do 90 dnů ode dne jejího obdržení, jestliže jde o stížnost, k jejímuž vyřízení je třeba ustavit nezávislého odborníka, 3. do 120 dnů ode dne jejího obdržení, jestliže jde o stížnost, k jejímuž vyřízení je třeba ustavit nezávislou odbornou komisi; lhůta pro vyřízení stížnosti podle bodu 2 nebo 3 počíná běžet dnem, kdy příslušný správní orgán ustavil nezávislého odborníka nebo nezávislou odbornou komisi; lhůtu podle bodu 1 může příslušný správní orgán odůvodněně prodloužit o dalších 30 dnů a lhůtu podle bodu 2 nebo 3 o dalších 60 dnů; příslušný správní orgán ustaví nezávislého odborníka nebo nezávislou odbornou komisi bez zbytečného odkladu; jde-li o stížnost, k jejímuž vyřízení je nepříslušný, je povinen ji do 5 pracovních dnů ode dne jejího obdržení prokazatelně postoupit věcně příslušnému subjektu; o prodloužení lhůty a postoupení stížnosti je povinen informovat stěžovatele, b) vypracovat postup pro vyřizování stížností a určit pracoviště krajského úřadu k přijímání stížností, c) uveřejnit postup podle písmene b) a adresu určeného pracoviště, úřední hodiny a kontakt na toto pracoviště na úřední desce, d) vést evidenci o podání stížností a o způsobu jejich vyřízení, e) umožnit stěžovateli nahlížet do konkrétního stížnostního spisu a pořizovat z něj kopie. (2) Stížnost, kterou podala osoba, která není uvedena v § 93 odst. 1, příslušný správní orgán posoudí jako podnět k provedení kontroly. Ve lhůtě 30 dnů ode dne jejího doručení písemně vyrozumí osobu uvedenou ve větě první o tom, jak se stížností bylo naloženo. (3) Příslušný správní orgán může na základě stížnosti nebo z moci úřední nebo jiného podnětu, a to zejména pro posouzení případů, u nichž vznikly pochybnosti, zda byl při poskytování zdravotních služeb dodržen správný postup, popřípadě k vyloučení příčinné souvislosti mezi nesprávným postupem a újmou na zdraví pacientovipacientovi při poskytování zdravotních služeb, ustavit a) nezávislého odborníka; odborníka ustaví vždy, směřuje-li stížnost nebo podnět proti správnému postupu při poskytování zdravotních služeb, popřípadě je namítáno ublížení na zdraví pacientovipacientovi při poskytování zdravotních služeb a stížnost nebo podnět není zjevně nedůvodný, b) nezávislou odbornou komisi; komisi ustaví vždy, jestliže 1. nezávislý odborník na základě posouzení zdravotnické dokumentacezdravotnické dokumentace její ustavení navrhne, nebo 2. podle jeho uvážení jde o případ, kdy posouzení nezávislým odborníkem je odborně nedostačující nebo je třeba posoudit případné ublížení na zdraví při poskytování zdravotních služeb s důsledkem smrti pacientapacienta a stížnost nebo jiný podnět není zjevně nedůvodný. § 95 (1) Členy nezávislé odborné komise, které jmenuje a odvolává příslušný správní orgán, jsou vždy a) zástupce příslušného správního orgánu; zástupce příslušného správního orgánu, který je vždy zdravotnickým pracovníkem, je současně předsedou komise a řídí její činnost, b) nejméně 2 zdravotničtí pracovníci se způsobilostí k samostatnému výkonu zdravotnického povolánízpůsobilostí k samostatnému výkonu zdravotnického povolání v příslušném oboru zdravotní péčepéče, c) lékař se specializovanou způsobilostí v oboru patologická anatomie nebo soudní lékařství, jde-li o úmrtí pacientapacienta, d) zástupce příslušné komory nebo příslušné profesní organizace. (2) K jednání komise a) je vždy přizvána osoba, která získala vysokoškolské vzdělání v magisterském studijním programu v oblasti práva, b) může být přizván poskytovatel, proti kterému stížnost směřuje, a stěžovatel za účelem podání vysvětlení skutečností uvedených ve stížnosti, a to na dobu nezbytně nutnou; stěžovatel je na základě své žádosti přizván k jednání vždy. (3) Členy nezávislé odborné komise nemohou být osoby, u nichž se zřetelem na jejich vztah k poskytovateli, ke stěžovateli nebo k pacientovipacientovi, kterého se stížnost týká, nebo k předmětu projednávané stížnosti jsou důvodné pochybnosti o jejich nepodjatosti. (4) Nezávislá odborná komise projedná případ za účasti nejméně nadpoloviční většiny všech členů, přičemž jeden z nich musí být vždy zdravotnický pracovník podle odstavce 1 písm. b). (5) Nezávislá odborná komise případ posoudí na základě zdravotnické dokumentace vedené o pacientovipacientovi a dalších skutečností zjištěných pro účely posouzení případu a vypracuje zápis, který je bezodkladně předán příslušnému správnímu orgánu prostřednictvím předsedy komise. Zápis obsahuje a) souhrn podstatných údajů ze zdravotnické dokumentace, b) závěr projednání případu 1. s jednoznačným konstatováním, zda byl nebo nebyl při poskytování zdravotních služeb dodržen náležitý odborný postup; v případě nedodržení náležitého odborného postupu se uvede jeho popis, 2. v případě, že nebyl dodržen náležitý odborný postup, s konstatováním, zda je nebo není dána příčinná souvislost mezi takovým postupem a újmou na zdraví nebo poškozením zdraví s následkem smrti; to neplatí, pokud na základě zjištěných skutečností nelze takové konstatování učinit, c) návrh opatření směřujících k nápravě. § 96 (1) Jestliže příslušný správní orgán při šetření stížnosti zjistí porušení práv nebo povinností při poskytování zdravotních služeb nebo činnostech s tím souvisejících stanovených tímto zákonem nebo jinými právními předpisy anebo jiná pochybení dotýkající se práv a zájmů pacientůpacientů, a) uloží poskytovateli nápravná opatření s uvedením lhůty pro jejich splnění, popřípadě b) podá podnět 1. orgánu příslušnému podle jiných právních předpisů41), 2. příslušné komoře, jestliže zjistí takové pochybení zdravotnickým pracovníkem, který je členem komory, které přísluší šetřit komoře podle zákona upravujícího činnost komor; obdobně postupuje poskytovatel. (2) O uložených nápravných opatřeních nebo o podání podnětu zašle příslušný správní orgán informaci zdravotní pojišťovně, u které byl pacientpacient v době porušení práv nebo povinností při poskytování zdravotních služeb pojištěn. § 97 Jednání nezávislé odborné komise je neveřejné. Příslušný správní orgán, pokud ustavil nezávislého odborníka nebo nezávislou odbornou komisi, sdělí pacientovipacientovi, jehož se stížnost týká, a stěžovateli, pokud jím není pacientpacient, jméno, popřípadě jména, a příjmení nezávislého odborníka nebo členů nezávislé odborné komise a osob přizvaných podle § 95 odst. 2. ČÁST DEVÁTÁ HODNOCENÍ KVALITY A BEZPEČÍ ZDRAVOTNÍCH SLUŽEB § 98 (1) Hodnocení kvality a bezpečí poskytovaných zdravotních služeb (dále jen „hodnocení kvality a bezpečí“) je dobrovolný proces, jehož účelem je posoudit podle hodnotících standardůhodnotících standardů organizační úroveň poskytování zdravotních služeb, a to z hlediska jejich kvality a bezpečí. (2) Hodnotící standardyHodnotící standardy jsou souborem požadavků na vybrané procesy a ukazatele posuzované ve zdravotnickém zařízenízdravotnickém zařízení z hlediska zajištění kvality a bezpečí poskytovaných zdravotních služeb. (3) Hodnocení kvality a bezpečí může provádět fyzická nebo právnická osoba, které bylo uděleno oprávnění k provádění této činnosti podle tohoto zákona. (4) O udělení oprávnění k provádění hodnocení kvality a bezpečí rozhoduje ministerstvo. Toto oprávnění nelze převést ani nepřechází na jinou fyzickou nebo právnickou osobu. (5) Fyzické osobě se udělí oprávnění k provádění hodnocení kvality a bezpečí na její písemnou žádost, jestliže a) není poskytovatelem nebo společníkem právnické osoby, která je poskytovatelem, b) nejedná ve shodě s poskytovatelem nebo zdravotní pojišťovnou42), c) má vypracovány hodnotící standardyhodnotící standardy kvality a bezpečí pro jednotlivé formy zdravotní péčepéče, popřípadě druhy zdravotní péčepéče podle § 5 odst. 2 písm. f) až i), pro jejichž hodnocení má být oprávnění uděleno, a pravidla procesu hodnocení kvality a bezpečí, d) splňuje požadavky na personální zabezpečení provádění hodnocení kvality a bezpečí v návaznosti na formy zdravotní péčepéče, popřípadě druhy zdravotní péčepéče podle § 5 odst. 2 písm. f) až i), pro jejichž hodnocení má být oprávnění uděleno. (6) Právnické osobě se udělí oprávnění k provádění hodnocení kvality a bezpečí na její písemnou žádost, jestliže a) není poskytovatelem nebo společníkem právnické osoby, která je poskytovatelem, nebo zdravotní pojišťovnou, b) její statutární orgán nebo jeho člen nebo člen jejího kontrolního orgánu není současně statutárním orgánem nebo jeho členem nebo členem kontrolního orgánu poskytovatele nebo zdravotní pojišťovny a není ani poskytovatelem, c) nejedná ve shodě s poskytovatelem nebo zdravotní pojišťovnou42) a ani jinak nejednají ve shodě s poskytovatelem nebo zdravotní pojišťovnou její statutární orgán nebo jeho člen nebo člen jejího kontrolního orgánu, d) má vypracovány hodnotící standardyhodnotící standardy pro jednotlivé formy zdravotní péčepéče, popřípadě druhy zdravotní péčepéče podle § 5 odst. 2 písm. f) až i), pro jejichž hodnocení má být oprávnění uděleno, a pravidla procesu hodnocení kvality a bezpečí, e) splňuje požadavky na personální zabezpečení provádění hodnocení kvality a bezpečí v návaznosti na formy zdravotní péčepéče, popřípadě druhy zdravotní péčepéče podle § 5 odst. 2 písm. f) až i), pro jejichž hodnocení má být oprávnění uděleno. (7) Prováděcí právní předpis stanoví a) minimální hodnotící standardyhodnotící standardy kvality a bezpečí pro jednotlivé formy zdravotní péčepéče, popřípadě druhy zdravotní péčepéče podle § 5 odst. 2 písm. f) až i), b) ukazatele kvality a bezpečí zdravotních služeb, způsob jejich tvorby a sledování, c) rozsah procesů posuzovaných ve zdravotnickém zařízenízdravotnickém zařízení a požadavků na tyto procesy, d) požadavky na způsob a postupy hodnocení kvality a bezpečí, e) požadavky na personální zabezpečení provádění hodnocení kvality a bezpečí týkající se odborné způsobilosti osob, jejichž prostřednictvím bude hodnocení kvality a bezpečí prováděno, a počet těchto osob. § 99 (1) Žádost o udělení oprávnění k provádění hodnocení kvality a bezpečí kromě náležitostí stanovených správním řádem obsahuje, a) je-li žadatelem fyzická osoba 1. jméno, popřípadě jména, příjmení, státní občanství, adresu místa trvalého pobytu na území České republiky nebo v případě osoby bez trvalého pobytu na území České republiky adresu bydliště mimo území České republiky a popřípadě adresu místa hlášeného pobytu na území České republiky a datum narození žadatele, 2. identifikační číslo17), bylo-li přiděleno, 3. formy, popřípadě druhy zdravotní péčepéče podle § 5 odst. 2 písm. f) až i), pro jejichž hodnocení má být oprávnění uděleno, 4. datum, od něhož žadatel hodlá zahájit provádění hodnocení kvality a bezpečí, b) je-li žadatelem právnická osoba 1. obchodní firmu nebo název a adresu sídla žadatele, 2. jméno, popřípadě jména, příjmení, státní občanství, adresu místa trvalého pobytu na území České republiky nebo v případě osoby bez trvalého pobytu na území České republiky adresu bydliště mimo území České republiky a popřípadě adresu místa hlášeného pobytu na území České republiky a datum narození osob, které jsou statutárním orgánem žadatele nebo jeho členy nebo které jednají jménem právnické osoby zapisované do obchodního nebo obdobného rejstříku před jejím vznikem, 3. údaje uvedené v písmenu a) bodech 2 až 4. (2) Žadatel k žádosti o udělení oprávnění k provádění hodnocení kvality a bezpečí předloží, a) jde-li o fyzickou osobu 1. prohlášení, že splňuje podmínky podle § 98 odst. 5 písm. a) a b), 2. seznam osob, jejichž prostřednictvím bude hodnocení kvality a bezpečí prováděno, s uvedením jména, popřípadě jmen a příjmení; u zdravotnických pracovníků se dále uvede jejich odborná nebo specializovaná způsobilost k výkonu zdravotnického povolání a u ostatních osob jejich vzdělání s uvedením studijního programu a oboru, ve kterém bylo získáno; v seznamu se dále uvede, které osoby budou odpovídat žadateli za hodnocení kvality a bezpečí jednotlivých forem, popřípadě druhů zdravotní péčepéče, 3. hodnotící standardyhodnotící standardy kvality a bezpečí a pravidla procesu hodnocení kvality a bezpečí pro jednotlivé formy zdravotní péčepéče, popřípadě druhy zdravotní péčepéče podle § 5 odst. 2 písm. f) až i), pro jejichž hodnocení má být oprávnění uděleno, b) jde-li o právnickou osobu 1. doklad o tom, že právnická osoba byla zřízena nebo založena, pokud se nezapisuje do obchodního nebo obdobného rejstříku nebo pokud zápis ještě nebyl proveden; je-li žadatelem právnická osoba se sídlem mimo území České republiky, předloží výpis z obchodního nebo obdobného rejstříku vedeného ve státě sídla, který nesmí být starší 3 měsíců, 2. prohlášení, že splňuje podmínky podle § 98 odst. 6 písm. a) a c), 3. prohlášení statutárního orgánu nebo jeho členů a členů kontrolního orgánu, že splňují podmínky podle § 98 odst. 6 písm. b) a c), 4. údaje uvedené v písmenu a) bodech 2 a 3. § 100 (1) Rozhodnutí o udělení oprávnění k provádění hodnocení kvality a bezpečí kromě náležitostí stanovených správním řádem obsahuje a) v případě fyzické osoby jméno, popřípadě jména, příjmení, státní občanství, adresu místa trvalého pobytu na území České republiky nebo v případě osoby bez trvalého pobytu na území České republiky adresu bydliště mimo území České republiky a popřípadě adresu místa hlášeného pobytu na území České republiky, datum narození a identifikační číslo, bylo-li přiděleno, b) v případě právnické osoby obchodní firmu nebo název, adresu sídla a identifikační číslo, bylo-li přiděleno, c) formy zdravotní péčepéče, popřípadě druhy zdravotní péčepéče podle § 5 odst. 2 písm. f) až i), pro jejichž hodnocení se oprávnění uděluje, d) datum, od kterého lze hodnocení kvality a bezpečí provádět. (2) Ministerstvo zašle stejnopis písemného vyhotovení rozhodnutí o udělení oprávnění k provádění hodnocení kvality a bezpečí do 30 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí místně příslušnému správci daně vykonávajícímu správu daně z příjmů a místně příslušné územní správě sociálního zabezpečení. (3) Ministerstvo zveřejní seznam osob oprávněných k provádění hodnocení kvality a bezpečí, s uvedením údajů uvedených v odstavci 1, na svých internetových stránkách. § 101 (1) Osoba oprávněná provádět hodnocení kvality a bezpečí je povinna zveřejnit hodnotící standardyhodnotící standardy a pravidla procesu hodnocení kvality a bezpečí na svých internetových stránkách. (2) Osoba oprávněná provádět hodnocení kvality a bezpečí je povinna písemně oznámit ministerstvu všechny změny týkající se údajů obsažených v rozhodnutí o udělení oprávnění k provádění hodnocení kvality a bezpečí, v žádosti o udělení oprávnění a v dokladech předkládaných s touto žádostí a doložit tyto změny příslušnými doklady. V případě změn údajů uvedených v seznamu osob uvedeného v § 99 odst. 2 písm. a) bodě 2 se oznamují pouze změny týkající se osob, které odpovídají za hodnocení kvality a bezpečí jednotlivých forem zdravotní péčepéče, popřípadě druhů zdravotní péčepéče. (3) Týká-li se změna údaje, který není uveden v rozhodnutí o udělení oprávnění k provádění hodnocení kvality a bezpečí a jsou-li nadále splněny podmínky stanovené pro provádění hodnocení, provede ministerstvo o této změně záznam do spisu; v ostatních případech rozhodne ministerstvo podle okolností o změně oprávnění nebo o jeho odejmutí. § 102 (1) Oprávnění k provádění hodnocení kvality a bezpečí zaniká a) smrtí držitele oprávnění, b) zánikem držitele oprávnění, nebo c) rozhodnutím ministerstva o odejmutí oprávnění. (2) Ministerstvo odejme oprávnění k provádění hodnocení kvality a bezpečí, jestliže držitel oprávnění a) přestal splňovat některou z podmínek uvedených v § 98 odst. 5 nebo 6, nebo b) o odejmutí oprávnění požádal. (3) Ministerstvo může odejmout oprávnění k provádění hodnocení kvality a bezpečí, jestliže držitel oprávnění závažným způsobem nebo opakovaně porušil některou z povinností uvedených v § 101 odst. 1 nebo 2 nebo v § 104 odst. 2. Ministerstvo může odejmout oprávnění k provádění hodnocení kvality a bezpečí rovněž v případě, že držitel oprávnění provedl hodnocení kvality a bezpečí prostřednictvím osoby vyloučené z hodnocení podle § 104 odst. 3. § 103 Ministerstvo zašle stejnopis písemného vyhotovení rozhodnutí o změně nebo odejmutí oprávnění k provádění hodnocení kvality a bezpečí do 30 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí subjektům uvedeným v § 100 odst. 2. § 104 (1) Hodnocení kvality a bezpečí se provádí na základě smlouvy uzavřené mezi osobou oprávněnou provádět hodnocení kvality a bezpečí a poskytovatelem; součástí smlouvy je i sjednaná úplata za provedené hodnocení. Hodnocení kvality a bezpečí musí být provedeno do 12 měsíců ode dne uzavření smlouvy. (2) Osoba oprávněná provádět hodnocení kvality a bezpečí je při hodnocení povinna a) postupovat nestranně, b) dodržovat hodnotící standardyhodnotící standardy kvality a bezpečí a pravidla procesu hodnocení kvality a bezpečí. (3) Z provádění hodnocení kvality a bezpečí je vyloučena osoba, která je v pracovněprávním nebo obdobném vztahu k poskytovateli, u něhož má být hodnocení provedeno, nebo vykonává pro tohoto poskytovatele funkci odborného zástupce nebo, je-li tímto poskytovatelem právnická osoba, je společníkem této právnické osoby, jejím statutárním orgánem nebo členem statutárního orgánu nebo členem jejího kontrolního orgánu. § 105 (1) Osoba oprávněná provádět hodnocení kvality a bezpečí vydá v případě, že vyhovuje úroveň poskytovaných zdravotních služeb u hodnoceného poskytovatele hodnotícím standardůmhodnotícím standardům, certifikát kvality a bezpečí (dále jen „certifikát“) s platností 3 roky. (2) Certifikát obsahuje a) údaje o osobě, která vydala certifikát, jimiž jsou 1. v případě fyzické osoby jméno, popřípadě jména, příjmení, adresa místa trvalého pobytu na území České republiky nebo v případě osoby bez trvalého pobytu na území České republiky adresa bydliště mimo území České republiky a popřípadě adresa místa hlášeného pobytu na území České republiky a identifikační číslo, 2. v případě právnické osoby obchodní firma nebo název, adresa sídla a identifikační číslo, b) údaje o poskytovateli, jimiž jsou 1. v případě fyzické osoby jméno, popřípadě jména, příjmení a adresa místa jejího trvalého pobytu na území České republiky nebo v případě fyzické osoby bez trvalého pobytu na území České republiky adresa bydliště mimo území České republiky a popřípadě adresa místa hlášeného pobytu na území České republiky a identifikační číslo, 2. v případě právnické osoby obchodní firma nebo název, adresa sídla, v případě právnické osoby se sídlem mimo území České republiky též adresa místa usazení závodu nebo organizační složky závodu právnické osoby na území České republiky a identifikační číslo, c) formy zdravotní péčepéče, popřípadě druhy zdravotní péčepéče podle § 5 odst. 2 písm. f) až i), pro které byl certifikát vydán, a adresu místa jejich poskytování, d) datum vydání certifikátu. (3) Pokud nejsou splněny podmínky pro vydání certifikátu, oznámí osoba, která provedla hodnocení kvality a bezpečí, tuto skutečnost písemně poskytovateli; v oznámení uvede, které podmínky poskytovatel nesplnil. § 106 Osoby oprávněné provádět hodnocení kvality a bezpečí vedou evidenci poskytovatelů, kterým vydaly certifikát. ČÁST DESÁTÁ KONTROLNÍ ČINNOST § 107 (1) Kontrolu poskytovatelů v souvislosti s poskytováním zdravotních služeb nebo kontrolu poskytovatelů nebo jiných právnických nebo podnikajících fyzických osob v souvislosti s prováděním činností, k nimž je třeba udělení souhlasu, oprávnění k činnosti nebo jiného obdobného povolení podle tohoto zákona nebo jiných zákonů upravujících zdravotní služby, kontrolu poskytovatelů sociálních služebsociálních služeb uvedených v Národním registru poskytovatelů a osob poskytujících zdravotní služby podle § 20 (dále jen „kontrolované osoby“) provádí a) ministerstvo, b) příslušný správní orgán, c) krajský úřad, který zaznamenal poskytovatele sociálních služebsociálních služeb nebo osobu poskytující zdravotní služby podle § 20 do Národního registru poskytovatelů, d) Státní ústav pro kontrolu léčiv, e) Státní úřad pro jadernou bezpečnost, jde-li o poskytovatele poskytující zdravotní služby, jejichž součástí je lékařské ozáření; tím není dotčena kontrolní činnost Státního úřadu pro jadernou bezpečnost podle jiných právních předpisů, f) generální ředitelství Vězeňské službyVězeňské služby, jde-li o zdravotní služby poskytované v jejím zdravotnickém zařízenízdravotnickém zařízení, g) komory, v rozsahu stanoveném jiným právním předpisem43), (dále jen „kontrolní orgány“). (2) Kontrolu dodržování podmínek poskytování zdravotních služeb ve zdravotnických zařízeníchzdravotnických zařízeních ozbrojených sil České republiky umístěných v zahraničí provádí Ministerstvo obrany. § 108 (1) Při výkonu kontrolní činnosti kontrolní orgány podle § 107 písm. a), b) nebo c) kontrolují plnění povinností a podmínek stanovených tímto zákonem nebo jinými právními předpisy upravujícími zdravotní služby nebo činnosti související se zdravotními službami. (2) V rámci prováděné kontroly personálního zabezpečení poskytování zdravotních služeb jsou zaměstnanci krajů zařazení do krajských úřadů oprávněni v odůvodněných případech nahlížet do pracovních smluv zaměstnanců poskytovatele. (3) Státní ústav pro kontrolu léčiv kontroluje technické a věcné vybavení zdravotnického zařízenízdravotnického zařízení v případě poskytování lékárenské péčepéče, zacházení s léčivými přípravky a zdravotnickými prostředky při poskytování zdravotní péčepéče a provádí kontrolu jakosti a bezpečnosti při poskytování zdravotních služeb v zařízeních transfuzní služby a v tkáňových zařízeních podle jiných právních předpisů. (4) Státní úřad pro jadernou bezpečnost kontroluje dodržování pravidel lékařského ozáření poskytovatelem. § 109 Kontrolní orgány jsou oprávněny a) ukládat k odstranění zjištěných nedostatků nápravná opatření, b) stanovit lhůty, v nichž je třeba nápravné opatření splnit, c) kontrolovat splnění nápravných opatření, d) požadovat na kontrolovaných osobách písemné zprávy o splnění nápravných opatření. ČÁST JEDENÁCTÁ KRAJE § 110 (1) Kraj odpovídá za organizaci a zajištění a) lékařské pohotovostní službylékařské pohotovostní služby, lékárenské pohotovostní služby a pohotovostní služby v oboru zubní lékařství a b) prohlídek těl zemřelých mimo zdravotnické zařízenízdravotnické zařízení na svém území; seznam poskytovatelů zajišťujících prohlídky těl zemřelých, s nimiž kraj uzavřel smlouvu podle § 84 odst. 2 písm. b), a poskytovatelů zajišťujících v rámci lékařské pohotovostní službylékařské pohotovostní služby prohlídky těl zemřelých, včetně časového rozpisu a vymezení územního obvodu poskytování této zdravotní služby, kraj zveřejní na svých internetových stránkách a předá jej centru tísňové komunikace pro jednotné evropské tísňové číslo 112. (2) Lékařskou pohotovostní službouLékařskou pohotovostní službou se rozumí ambulantní péčeambulantní péče poskytovaná pacientůmpacientům v případech náhlé změny zdravotního stavu nebo zhoršení průběhu onemocnění. O pohotovostní služby nejde v případě poskytnutí ambulantní péčeambulantní péče v rámci pravidelné ordinační doby poskytovatele. Podle věty první a druhé se postupuje i v případě poskytování pohotovostní služby v oboru zubní lékařství a lékárenské pohotovostní služby. ČÁST DVANÁCTÁ FAKULTNÍ NEMOCNICE A CENTRA VYSOCE SPECIALIZOVANÉ ZDRAVOTNÍ PÉČE § 111 Fakultní nemocnice (1) Fakultní nemocnice je státní příspěvkovou organizací. Zřizovatelskou funkci vůči fakultní nemocnici vykonává ministerstvo; jde-li o poskytovatele, jemuž udělilo oprávnění Ministerstvo obrany, vykonává zřizovatelskou funkci Ministerstvo obrany. (2) Fakultní nemocnice poskytuje zdravotní služby a uskutečňuje související výzkumnou nebo vývojovou činnost. Na odborných pracovištích fakultní nemocnice se také uskutečňuje klinická a praktická výuka podle odstavce 4. (3) Společná pracoviště fakultní nemocnice a lékařské fakulty vysoké školy jsou kliniky a ústavy; společná pracoviště zřizuje, mění a ruší ředitel fakultní nemocnice po dohodě s děkanem lékařské fakulty. V čele kliniky a v čele ústavu je přednosta, kterého jmenuje nebo odvolává ředitel fakultní nemocnice po dohodě s děkanem lékařské fakulty. Nedojde-li ke jmenování nebo odvolání přednosty podle věty druhé, jmenuje nebo odvolá přednostu ministr zdravotnictví po dohodě s rektorem příslušné vysoké školy. (4) Na společných pracovištích fakultní nemocnice a lékařské fakulty se na základě požadavku vysoké školy uskutečňuje klinická a praktická výuka v akreditovaných studijních programech všeobecné lékařství, zubní lékařství a farmacie a v akreditovaných studijních programech a vzdělávacích programech nelékařských zdravotnických oborů a související výzkumná a vývojová činnost podle jiných právních předpisů44). (5) Za účelem zajištění klinické a praktické výuky a výzkumné a vývojové činnosti uzavírá fakultní nemocnice s vysokou školou smlouvu, která upravuje zejména rozsah, strukturu a personální zajištění klinické a praktické výuky ve fakultní nemocnici, podmínky využití majetku fakultní nemocnice při výuce, podmínky využití majetku vysoké školy při poskytování zdravotních služeb, vzájemnou spolupráci na výzkumné a vývojové činnosti a úhradu nákladů s tím spojených. Tím nejsou dotčeny dohody uzavřené podle dosavadních právních předpisů. (6) V případě vzdělávání uskutečňovaného jinými školami nebo školskými zařízeními platí pro zajištění klinické a praktické výuky a výzkumné a vývojové činnosti na odborných pracovištích fakultní nemocnice odstavce 4 a 5 obdobně. § 112 Centrum vysoce specializované zdravotní péče (1) Ministerstvo může poskytovateli, který poskytuje zdravotní péčipéči v daných oborech, udělit na jeho žádost podanou na základě výzvy ministerstva statut centra vysoce specializované zdravotní péčepéče (dále jen „centrum“), pokud tento poskytovatel splňuje požadavky na technické a věcné vybavení zdravotnického zařízenízdravotnického zařízení a požadavky na personální zabezpečení vysoce specializované zdravotní péčepéče a je schopen pro vymezené území tuto zdravotní péčipéči zajistit. Statut centra lze udělit též v rámci jednoho nebo více oborů nebo jejich částí, popřípadě pro vysoce náročnou diagnostiku, léčbu nebo sledování určité nemoci. (2) Ministerstvo zveřejní na svých internetových stránkách a ve Věstníku Ministerstva zdravotnictví požadavky kladené na poskytovatele ucházející se o statut centra (dále jen „uchazeč o statut centra“). Výzva ministerstva k podání žádosti o udělení statutu centra obsahuje a) místo, kam se žádosti předkládají, b) lhůtu pro předložení žádostí, c) vymezení oboru zdravotní péčepéče nebo jeho části, popřípadě nemoci, pro jejíž diagnostiku, léčbu nebo sledování se statut centra uděluje, d) požadavky na technické a věcné vybavení zdravotnického zařízenízdravotnického zařízení pro poskytování vysoce specializované zdravotní péčepéče a lhůtu pro jejich splnění, e) požadavky na personální zabezpečení vysoce specializované zdravotní péčepéče, včetně kvalifikačních požadavků, a lhůtu pro jejich splnění, f) území, pro které má být vysoce specializovaná zdravotní péčepéče poskytována, g) dobu, na kterou se statut centra uděluje, a h) další nezbytné požadavky potřebné k posouzení zajištění poskytování vysoce specializované zdravotní péčepéče, například údaje o počtu léčených pacientůpacientů a o provedených zdravotních výkonech ve vymezeném časovém období ve zdravotnickém zařízenízdravotnickém zařízení uchazeče o statut centra. (3) Žádost o udělení statutu centra obsahuje a) identifikační údaje uchazeče o statut centra, b) kopii oprávnění k poskytování zdravotních služeb, c) údaje o rozsahu a objemu vysoce specializované zdravotní péčepéče, kterou je uchazeč o statut centra schopen zajistit, d) údaje o technickém a věcném vybavení zdravotnického zařízenízdravotnického zařízení uchazeče o statut centra, v němž má být vysoce specializovaná zdravotní péčepéče poskytována, a o jejím personálním zabezpečení, e) prohlášení uchazeče o statut centra, že je schopen splnit požadavky na technické a věcné vybavení zdravotnického zařízenízdravotnického zařízení pro poskytování vysoce specializované zdravotní péčepéče a požadavky na personální zabezpečení této zdravotní péčepéče v rozsahu a ve lhůtě uvedených ve výzvě, f) další údaje a doklady uvedené ve výzvě podle odstavce 2. (4) Ministerstvo po posouzení žádostí jednotlivých uchazečů o statut centra vyřadí uchazeče, kteří nevyhověli podmínkám vymezeným ve výzvě, a u ostatních uchazečů určí jejich pořadí. Ministerstvo při určování pořadí uchazečů o statut centra zejména přihlédne ke kvalifikačním předpokladům jejich zdravotnických pracovníků pro poskytování vysoce specializované zdravotní péčepéče, době a rozsahu poskytování této zdravotní péčepéče a její dostupnosti, a je-li to předmětem výzvy, též k údajům o počtu léčených pacientůpacientů, provedených zdravotních výkonech ve vymezeném časovém období a k dalším požadavkům stanoveným ve výzvě. Při rozhodování o udělení statutu centra ministerstvo přihlédne k určenému pořadí uchazečů o statut centra; na udělení statutu centra není právní nárok. (5) Ministerstvo zveřejní seznam center na svých internetových stránkách a ve Věstníku Ministerstva zdravotnictví; v seznamu uvede identifikační údaje poskytovatele, jemuž byl udělen statut centra, a údaje podle odstavce 2 písm. c), f) a g). (6) Poskytovatel je povinen písemně oznámit ministerstvu změny všech údajů a podmínek, za nichž mu byl statut centra udělen, a to nejpozději do 15 dnů ode dne jejich vzniku. § 113 (1) Statut centra zaniká a) dnem zániku oprávnění poskytovat zdravotní služby, pro které byl statut centra udělen, nebo b) odejmutím statutu centra. (2) Ministerstvo odejme statut centra, jestliže o to poskytovatel požádá. (3) Ministerstvo může odejmout statut centra, jestliže a) poskytovatel přestal splňovat některou z podmínek pro udělení statutu centra, nebo b) další činnost centra není pro zajištění vysoce specializované zdravotní péčepéče potřebná v důsledku snížení potřeby poskytování této zdravotní péčepéče. § 113a Centrum vysoce specializované zdravotní péče pro pacienty se vzácným onemocněním (1) Poskytovatel získává statut centra vysoce specializované zdravotní péčepéče pro pacientypacienty se vzácným onemocněním (dále jen „centrum pro vzácná onemocnění“) získáním plného členství v Evropské referenční síti63) příslušné pro dané vzácné onemocnění. Tento statut má centrum pro vzácná onemocnění po dobu plného členství v síti podle věty první. Poskytovatel uvedený ve větě první získání členství v síti podle věty první a jeho zrušení oznámí ministerstvu bez zbytečného odkladu. (2) Centra pro vzácná onemocnění tvoří Národní síť center vysoce specializované zdravotní péčepéče pro pacientypacienty se vzácným onemocněním. (3) Činnost Národní sítě center pro vzácná onemocnění koordinuje ministerstvo. (4) Ministerstvo uveřejňuje na svých internetových stránkách a ve Věstníku Ministerstva zdravotnictví seznam poskytovatelů tvořících Národní síť center vysoce specializované zdravotní péčepéče o pacientypacienty se vzácným onemocněním. § 113b Urgentní příjem (1) Urgentní příjem je specializované pracoviště s nepřetržitým provozem, které zajišťuje příjem a poskytování intenzivní akutní lůžkové péčelůžkové péče a specializované ambulantní péčeambulantní péče pacientůmpacientům s náhle vzniklým závažným postižením zdraví, pacientůmpacientům v přímém ohrožení života a pacientůmpacientům s náhlou změnou zdravotního stavu nebo zhoršením průběhu onemocnění. (2) Urgentní příjem zřizuje poskytovatel akutní lůžkové péčelůžkové péče se statutem centra vysoce specializované traumatologické zdravotní péčepéče, nebo se statutem centra vysoce specializované zdravotní péčepéče v jiném oboru péčepéče, a to jako urgentní příjem typu I. (3) Urgentní příjem může dále zřídit poskytovatel akutní lůžkové péčelůžkové péče, který nemá statut centra vysoce specializované zdravotní péčepéče, ale poskytuje zdravotní péčipéči alespoň v oborech interní lékařství, chirurgie, gynekologie a porodnictví a anesteziologie a resuscitace, a dále má zajištěn nepřetržitý provoz v oboru klinická biochemie a radiologie a zobrazovací metody, a to jako urgentní příjem typu II. Screeningové pracoviště § 113c (1) Screening v rámci screeningového programu může provádět pouze poskytovatel, kterému byl udělen statut screeningového pracoviště. Screeningové programy za účelem předcházení závažných onemocnění vyhlašuje ministerstvo. Screeningové programy a jejich případné zrušení ministerstvo zveřejňuje na svých internetových stránkách a ve Věstníku Ministerstva zdravotnictví. (2) Ministerstvo může statut screeningového pracoviště udělit poskytovateli na jeho žádost podanou na základě výzvy ministerstva podle § 113d odst. 1, pokud tento poskytovatel splňuje požadavky na technické a věcné vybavení a na personální zabezpečení screeningového pracoviště a je schopen daný screening v rámci screeningového programu provádět v rozsahu stanoveném ve výzvě. § 113d (1) Ministerstvo zveřejní na svých internetových stránkách a ve Věstníku Ministerstva zdravotnictví výzvu s požadavky na poskytovatele ucházející se o statut screeningového pracoviště pro daný screening. Výzva ministerstva pro podání žádosti o udělení statutu screeningového pracoviště obsahuje a) místo, kam se žádosti předkládají, b) lhůtu pro předložení žádostí, c) název screeningového programu, v jehož rámci se daný screening provádí, d) požadavky na technické a věcné vybavení screeningového pracoviště, e) požadavky na personální zabezpečení screeningového pracoviště, včetně kvalifikačních požadavků, f) dobu, na kterou se statut screeningového pracoviště uděluje, g) další nezbytné údaje potřebné k posouzení zajištění poskytování screeningových vyšetření, například údaje o počtu léčených pacientůpacientů a o provedených zdravotních výkonech ve vymezeném časovém období na screeningovém pracovišti. (2) Žádost o udělení statutu screeningového pracoviště obsahuje a) identifikační údaje uchazeče o udělení statutu, b) údaje o technickém a věcném vybavení pracoviště uchazeče, v němž má být screening prováděn, a o personálním zabezpečení tohoto pracoviště, c) další údaje a doklady uvedené ve výzvě. (3) Ministerstvo po posouzení žádostí jednotlivých uchazečů o statut screeningového pracoviště vyřadí ty uchazeče, kteří nevyhověli požadavkům uvedeným ve výzvě. O této skutečnosti uchazeče uvědomí bez zbytečného odkladu. (4) Ministerstvo zveřejní seznam screeningových pracovišť na svých internetových stránkách a ve Věstníku Ministerstva zdravotnictví; v seznamu uvede identifikační údaje poskytovatele, jemuž byl udělen statut screeningového pracoviště, prováděný screening a dobu platnosti statutu. (5) Poskytovatel je povinen písemně oznámit ministerstvu změny všech údajů a podmínek, za nichž mu byl statut screeningového pracoviště udělen, a to nejpozději do 15 dnů ode dne jejich vzniku. § 113e (1) Statut screeningového pracoviště zaniká a) zrušením screeningového programu, b) uplynutím doby, na kterou byl screeningový program vyhlášen, c) odejmutím statutu nebo d) dnem zániku oprávnění k poskytování zdravotních služeb. (2) Ministerstvo odejme statut, jestliže poskytovatel a) o to požádal, nebo b) přestal splňovat některou z podmínek pro udělení statutu. ČÁST TŘINÁCTÁ PACIENTSKÁ ORGANIZACE § 113f (1) Pacientskou organizací se rozumí zapsaný spolek, jehož hlavní činnost spočívá v pomoci pacientůmpacientům a ochraně jejich práv a zájmů a jehož členy jsou zpravidla osoby s určitým onemocněním nebo zdravotním postiženímzdravotním postižením, jejich osoby blízké nebo jejich zástupci podle občanského zákoníku, přičemž tyto osoby mají zásadní vliv na činnost spolku. Pacientskou organizací se rozumí též spolek, jehož členy jsou spolky, které splňují podmínky podle věty první a které volí členy jeho statutárního orgánu. (2) Pacientské organizacePacientské organizace, které jsou zapsány v seznamu pacientských organizacípacientských organizací podle odstavce 3, mohou zastupovat za podmínek stanovených tímto zákonem v řízeních a procesech pacientskou veřejnostpacientskou veřejnost, pokud tak stanoví zákon nebo pokud je orgán veřejné moci, který vede řízení, přizve. Pacientskou veřejnostíPacientskou veřejností se rozumí osoby, které mohou být v rámci daného řízení nebo procesu dotčeny ve svých právech nebo povinnostech souvisejících s jejich zdravotním stavem nebo poskytováním zdravotních služeb. (3) Ministerstvo zapíše pacientskou organizacipacientskou organizaci do seznamu pacientských organizacípacientských organizací do 30 dnů ode dne obdržení její žádosti podle odstavce 4, jestliže a) splňuje podmínky uvedené v odstavci 1, b) členové statutárního a nejvyššího orgánu, není-li tento orgán členskou schůzí, jsou voleni členy spolku, kterými jsou zpravidla osoby s určitým onemocněním nebo zdravotním postiženímzdravotním postižením, jejich osoby blízké nebo jejich zástupci podle občanského zákoníku, anebo spolky podle odstavce 1 věty druhé, c) zveřejňuje na svých internetových stránkách svou účetní závěrku a zdroje financování a d) provozuje činnost v oblasti pomoci pacientské veřejnostipacientské veřejnosti a ochrany jejich práv a zájmů po dobu nejméně 12 měsíců bezprostředně předcházejících datu podání žádosti. (4) Pacientská organizacePacientská organizace v písemné žádosti uvede svůj název, identifikační číslo a adresu sídla, popřípadě jinou adresu pro doručování. K žádosti přiloží čestné prohlášení o počtu členů spolku a v jakém poměru se jedná o pacientypacienty, osoby blízké nebo jiné osoby, stanovy spolku, výroční zprávu za předchozí kalendářní rok s účetní závěrkou, nejsou-li tyto dokumenty vedeny v základním registru nebo agendovém informačním systému a nejsou-li ministerstvu zpřístupněné pro výkon agendy. (5) Ministerstvo vydá pacientské organizacipacientské organizaci o jejím zapsání do seznamu pacientských organizacípacientských organizací osvědčení, a to do 7 pracovních dnů ode dne jejího zapsání. V případě nesplnění podmínek uvedených v odstavci 3 vydá ministerstvo do 30 dnů ode dne obdržení žádosti podle odstavce 4 rozhodnutí o zamítnutí žádosti. (6) Přestane-li pacientská organizacepacientská organizace splňovat podmínky uvedené v odstavci 3, ministerstvo rozhodne o vyřazení organizace ze seznamu pacientských organizacípacientských organizací. (7) Pacientskou organizací může být rovněž ústav či obecně prospěšná společnost, jejichž hlavní činnost spočívá v pomoci pacientůmpacientům a ochraně jejich práv a zájmů, a kde pacientipacienti, osoby jim blízké nebo jejich zástupci podle občanského zákoníku mají prokazatelně zásadní vliv na činnost takového ústavu nebo obecně prospěšné společnosti. Ustanovení odstavců 3 a 4 se použijí přiměřeně. (8) Ministerstvo vede seznam pacientských organizacípacientských organizací podle odstavce 3 a uveřejňuje ho na svých internetových stránkách. ČÁST ČTRNÁCTÁ PŘESTUPKY § 114 (1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že a) v rozporu s § 11 odst. 2 poskytuje zdravotní služby bez oprávnění k poskytování zdravotních služeb, b) jako osoba uvedená v § 20 odst. 1 nesplní oznamovací povinnost podle § 20 odst. 2, c) jako osoba uvedená v § 57 odst. 1 poruší povinnost mlčenlivosti podle § 57 odst. 2 písm. a), d) jako osoba uvedená v § 57 odst. 1 v rozporu s § 57 odst. 2 písm. b) neumožní vstup do objektu osobě pověřené příslušným správním orgánem, e) jako osoba uvedená v § 27 odst. 1, která hodlá na základě oprávnění k poskytování zdravotních služeb zemřelého poskytovatele pokračovat v poskytování zdravotních služeb, v rozporu s § 58 nesplní některou z povinností ohledně zdravotnické dokumentacezdravotnické dokumentace pacientůpacientů zemřelého poskytovatele podle § 57 odst. 3 písm. a), c) nebo d) nebo odst. 4, jejichž plnění by v případě nezájmu o pokračování v poskytování zdravotních služeb spadalo do působnosti příslušného správního orgánu, jemuž bylo úmrtí poskytovatele oznámeno, anebo neoznámí adresu místa, kam lze předkládat žádosti k zajištění postupu podle § 57 odst. 3 písm. c) nebo d), f) jako osoba, jejíž oprávnění k poskytování zdravotních služeb zaniklo na základě rozhodnutí příslušného správního orgánu, v rozporu s § 60 odst. 1 nebo 2 nezajistí předání zdravotnické dokumentacezdravotnické dokumentace nebo jejího soupisu nebo nepředá zdravotnickou dokumentacizdravotnickou dokumentaci nebo její soupis příslušnému správnímu orgánu, g) jako zdravotnický pracovník v rozporu s § 70 odst. 4 písm. e) bodem 5 nepředá údaje do Národního zdravotnického informačního systému, h) část těla odebranou pacientovipacientovi, tělo zemřelého nebo odebranou část z těla zemřelého uchovává nebo použije v rozporu s § 81 odst. 1 nebo 2, i) nesplní oznamovací povinnost podle § 83, j) provede hodnocení kvality a bezpečí poskytovaných zdravotních služeb bez oprávnění podle § 98 odst. 3 na základě smlouvy s poskytovatelem podle § 104 odst. 1, nebo k) padělá nebo úmyslně neoprávněně změní lékařskou zprávu nebo lékařský posudek nebo zneužije zdravotnickou dokumentaci. (2) Za přestupek lze uložit pokutu do a) 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) nebo c), b) 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. h) nebo j), c) 200 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. d), d) 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b), e), f), g) nebo i), nebo e) 15 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. k). § 115 (1) Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že a) v rozporu s § 11 odst. 2 poskytuje zdravotní služby bez oprávnění k poskytování zdravotních služeb, b) jako osoba, které bylo uděleno oprávnění k poskytování zdravotních služeb před zápisem do obchodního nebo jiného zákonem určeného rejstříku s účinkem jejího vzniku, nebo jako osoba se sídlem mimo území České republiky, které bylo uděleno oprávnění k poskytování zdravotních služeb před zápisem do obchodního rejstříku, do něhož se zapisuje, nezašle příslušnému správnímu orgánu doklad prokazující podání návrhu na zápis do rejstříku nebo doklad prokazující zápis do rejstříku podle § 19 odst. 5, c) jako osoba uvedená v § 20 odst. 1 nesplní oznamovací povinnost podle § 20 odst. 2, d) jako osoba uvedená v § 27 odst. 1, která hodlá na základě oprávnění k poskytování zdravotních služeb zemřelého poskytovatele pokračovat v poskytování zdravotních služeb, v rozporu s § 58 nesplní některou z povinností ohledně zdravotnické dokumentace pacientůpacientů zemřelého poskytovatele podle § 57 odst. 3 písm. a), c) nebo d) nebo odst. 4, jejichž plnění by v případě nezájmu o pokračování v poskytování zdravotních služeb spadalo do působnosti příslušného správního orgánu, jemuž bylo úmrtí poskytovatele oznámeno, anebo neoznámí adresu místa, kam lze předkládat žádosti k zajištění postupu podle § 57 odst. 3 písm. c) nebo d), e) jako osoba, jejíž oprávnění k poskytování zdravotních služeb zaniklo na základě rozhodnutí příslušného správního orgánu, v rozporu s § 60 odst. 1 nebo 2 nezajistí předání zdravotnické dokumentace nebo jejího soupisu nebo nepředá zdravotnickou dokumentaci nebo její soupis příslušnému správnímu orgánu, f) jako osoba uvedená v § 70 odst. 4 písm. b), c) nebo d), nejde-li o krajský úřad, nebo v § 70 odst. 4 písm. e) bodech 1, 2, 3 nebo 4 nepředá údaje do Národního zdravotnického informačního systému, g) část těla odebranou pacientovipacientovi, tělo zemřelého nebo odebranou část z těla zemřelého uchovává nebo použije v rozporu s § 81 odst. 1 nebo 2, h) provede hodnocení kvality a bezpečí poskytovaných zdravotních služeb bez oprávnění podle § 98 odst. 3 na základě smlouvy s poskytovatelem podle § 104 odst. 1, nebo i) padělá nebo neoprávněně změní lékařskou zprávu nebo lékařský posudek nebo zneužije zdravotnickou dokumentaci. (2) Univerzitní vysoká škola se dopustí přestupku tím, že provede anatomickou pitvu v rozporu s § 88 odst. 6. (3) Za přestupek lze uložit pokutu do a) 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), b) 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. g) nebo h) nebo odstavce 2, nebo c) 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b), c), d), e), f) nebo i). § 116 (1) Osoba oprávněná provádět hodnocení kvality a bezpečí se dopustí přestupku tím, že a) nezveřejní hodnotící standardyhodnotící standardy nebo pravidla procesu hodnocení kvality a bezpečí podle § 101 odst. 1, b) nesplní oznamovací povinnost podle § 101 odst. 2, c) při hodnocení kvality a bezpečí postupuje v rozporu s § 104 odst. 2 písm. b), nebo d) provede hodnocení kvality a bezpečí osobou vyloučenou z tohoto hodnocení podle § 104 odst. 3. (2) Za přestupek lze uložit pokutu do a) 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. c) nebo d), b) 200 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), nebo c) 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b). § 117 (1) Poskytovatel se dopustí přestupku tím, že a) v rozporu s § 11 odst. 1 poskytuje zdravotní služby neuvedené v oprávnění k poskytování zdravotních služeb, b) v rozporu s § 11 odst. 3 poskytuje zdravotní služby prostřednictvím osoby, která není způsobilá k výkonu zdravotnického povolání nebo k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotních služeb, c) v rozporu s § 11 odst. 6 poskytuje zdravotní služby ve zdravotnickém zařízenízdravotnickém zařízení, které není pro poskytování zdravotních služeb technicky nebo věcně vybaveno, d) neustanoví odborného zástupce podle § 12 odst. 2 nebo § 14 odst. 5, e) nesplní oznamovací povinnost podle § 21 odst. 1 a 2 nebo § 27 odst. 1 písm. c), f) nesplní oznamovací povinnost nebo nezveřejní informaci podle § 26 odst. 2 nebo 4, g) v rozporu s § 26 odst. 3 nezajistí předání kopie zdravotnické dokumentace nebo výpisu ze zdravotnické dokumentace jinému poskytovateli, h) v rozporu s § 28 odst. 3 písm. e) bodem 1, 2 nebo 3 neumožní při poskytování zdravotních služeb přítomnost jiných osob, i) umožní přítomnost jiných osob při poskytování zdravotních služeb, i když pacientpacient jejich přítomnost odmítl podle § 28 odst. 3 písm. h), j) v rozporu s § 28 odst. 3 písm. i) neumožní pacientovipacientovi přijímat návštěvy ve zdravotnickém zařízenízdravotnickém zařízení, k) v rozporu s § 28 odst. 3 písm. j) neumožní pacientovipacientovi přijímat duchovní péčipéči nebo duchovní podporu ve zdravotnickém zařízenízdravotnickém zařízení, l) neumožní pacientovipacientovi se smyslovým postižením nebo s těžkými komunikačními problémy dorozumívat se způsobem pro něj srozumitelným nebo dorozumívacími prostředky, které si sám zvolí, podle § 30 odst. 1, m) v rozporu s § 30 odst. 3 neumožní, aby měl pacientpacient u sebe ve zdravotnickém zařízenízdravotnickém zařízení vodicího nebo asistenčního psa, n) v rozporu s § 28 odst. 1 poskytne pacientovipacientovi zdravotní služby bez jeho souhlasu, o) neinformuje pacientapacienta o ceně poskytovaných zdravotních služeb nebo nevystaví účet za uhrazené zdravotní služby podle § 45 odst. 2 písm. a), p) v rozporu s § 45 odst. 2 písm. b) neumístí seznam cen poskytovaných zdravotních služeb tak, aby byl přístupný pacientůmpacientům, q) neumístí údaj o provozní nebo ordinační době tak, aby byla tato informace přístupná pacientůmpacientům podle § 45 odst. 2 písm. c), r) neopatří zdravotnické zařízenízdravotnické zařízení označením podle § 45 odst. 2 písm. d), s) nezpřístupní pacientůmpacientům v době nepřítomnosti nebo dočasného přerušenípřerušení poskytování zdravotních služeb informaci o poskytování neodkladné péčepéče jiným poskytovatelem podle § 45 odst. 2 písm. e), t) v rozporu s § 45 odst. 2 písm. f) nepředá zprávu o poskytnutých zdravotních službách, u) nepředá potřebné informace o zdravotním stavu pacientapacienta podle § 45 odst. 2 písm. g), v) v rozporu s § 40 neoznámí soudu hospitalizacihospitalizaci pacientapacienta nebo dodatečné omezení pacientapacienta ve volném pohybu nebo styku s vnějším světem, nebo w) nepředá uchazeči o zaměstnání lékařský posudek nebo potvrzení podle § 45 odst. 3 písm. a). (2) Poskytovatel se dopustí přestupku dále tím, že a) nezpracuje traumatologický plán podle § 47 odst. 1 písm. d), b) v rozporu s § 45 odst. 2 písm. h) nezpracuje seznam zdravotních služeb, k jejichž poskytnutí je vyžadován písemný souhlas, c) v rozporu s § 45 odst. 2 písm. j) bodem 1 nepřijme pacientapacienta k nařízené izolaci, karanténě, léčení nebo lékařskému dohledu, d) nepředá údaje do Národního zdravotnického informačního systému podle § 45 odst. 2 písm. m), e) v rozporu s § 45 odst. 3 písm. b) nebo c) neumožní vstup do prostor zdravotnického zařízenízdravotnického zařízení pověřeným osobám, f) neposkytne podklady nebo údaje krajskému úřadu nebo ministerstvu podle § 45 odst. 3 písm. d), g) neinformuje pacientapacienta podle § 45 odst. 2 písm. i), h) neposkytne zdravotní služby indikované lékařem Vězeňské službyVězeňské služby osobě obviněné, odsouzené nebo umístěné do výkonu zabezpečovací detence podle § 45 odst. 2 písm. k), i) poruší povinnost podílet se na zajištění lékařské pohotovostní službylékařské pohotovostní služby nebo pohotovostní služby poskytované zubními lékaři nebo lékárníky podle § 45 odst. 2 písm. l), j) neinformuje ve stanovených případech osobu uvedenou v § 45 odst. 4 písm. a) nebo Policii České republiky o tom, že pacientpacient svévolně opustil zdravotnické zařízenízdravotnické zařízení lůžkové péčelůžkové péče, k) nezajistí zpřístupnění informací o zdravotním stavu pacientapacienta nezbytně nutných pro poskytnutí konzultačních služeb podle § 46 odst. 1 písm. d), l) nezajistí na výzvu poskytovatele zdravotnické záchranné služby spolupráci při poskytování zdravotních služeb podle § 46 odst. 1 písm. e), m) nezajistí na výzvu nebo na základě opatření orgánu ochrany veřejného zdraví účast zdravotnických pracovníků na poskytování zdravotních služeb podle § 46 odst. 1 písm. f), n) nezajistí hospitalizacihospitalizaci dětí odděleně od dospělých podle § 47 odst. 1 písm. a) bodu 1, o) nezajistí hospitalizacihospitalizaci žen odděleně od mužů podle § 47 odst. 1 písm. a) bodu 2, nebo p) použije při poskytování zdravotních služeb zubní amalgám v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie o rtuti56). (3) Poskytovatel se dopustí přestupku též tím, že a) v rozporu s § 48 odst. 1, 3 nebo 4 odmítne přijetí pacientapacienta do péčepéče, b) v rozporu s § 48 odst. 2 nebo 3 ukončí péčipéči o pacientapacienta, c) nevydá pacientovipacientovi zprávu podle § 48 odst. 5, d) poruší povinnost mlčenlivosti podle § 51, e) poruší povinnost vést, zpracovávat nebo uchovávat zdravotnickou dokumentacizdravotnickou dokumentaci podle § 54, f) neumožní přístup do zdravotnické dokumentace podle § 64 odst. 1, g) neumožní nahlížení do zdravotnické dokumentace podle § 65, h) umožní nahlížet do zdravotnické dokumentace v rozporu s § 65, i) nepořídí výpis nebo kopii zdravotnické dokumentacezdravotnické dokumentace podle § 66 odst. 1 nebo 2 nebo bude požadovat úhradu za pořízení výpisu nebo kopie ze zdravotnické dokumentacezdravotnické dokumentace v rozporu s § 66 odst. 3, j) neprovede záznam do zdravotnické dokumentace podle § 66 odst. 6, k) část těla odebranou pacientovipacientovi, tělo zemřelého nebo odebranou část z těla zemřelého uchovává nebo použije v rozporu s § 81 odst. 1 nebo 2, l) slíbí nebo poskytne jinému finanční nebo jinou náhradu, popřípadě výhodu v souvislosti s použitím části těla pacientapacienta, těla zemřelého nebo odebrané části z těla zemřelého, m) nezajistí prohlídku těla zemřelého podle § 84 odst. 2 písm. a), c) nebo d), n) nesplní oznamovací povinnost podle § 88 odst. 7, o) nesplní informační povinnost podle § 89 odst. 2, p) nezajistí uložení těla zemřelého v chladicím zařízení podle § 90, q) nevede evidenci o podání stížností nebo o způsobu jejich vyřízení podle § 93 odst. 3 písm. c), r) neumožní stěžovateli nahlédnout do stížnostního spisu nebo pořídit kopii ze stížnostního spisu podle § 93 odst. 3 písm. d), s) neposkytne součinnost příslušnému správnímu orgánu při šetření stížnosti podle § 93 odst. 3 písm. e), nebo t) nevypracuje postup pro vyřizování stížností podle § 93 odst. 4 písm. a). (4) Za přestupek lze uložit pokutu do a) 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) nebo odstavce 3 písm. d), b) 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b), c), d) nebo n) nebo odstavce 3 písm. e), f), g), h), i) nebo k), c) 300 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. e), f) nebo g), odstavce 2 písm. c), l) nebo m) nebo odstavce 3 písm. a), b), l) nebo m), d) 200 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. r) nebo v), odstavce 2 písm. h) nebo p) nebo odstavce 3 písm. n) nebo p), e) 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. h), i), j), k), l), m), q), s), t), u) nebo w), odstavce 2 písm. a), b), d), e), f) nebo i) nebo odstavce 3 písm. c), j), o) nebo s), nebo f) 50 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. o) nebo p), odstavce 2 písm. g), j), k), n) nebo o) nebo odstavce 3 písm. q), r) nebo t). § 118 Přestupky podle tohoto zákona projednává a) krajský úřad, jde-li o přestupky podle § 114 odst. 1 nebo § 115 odst. 1, b) správní orgán příslušný k udělení oprávnění k poskytování zdravotních služeb, jde-li o přestupky podle § 117 odst. 1, 2 nebo 3, c) ministerstvo, jde-li o přestupky podle § 115 odst. 2 nebo § 116 odst. 1. ČÁST PATNÁCTÁ SPOLEČNÁ, ZMOCŇOVACÍ, PŘECHODNÁ A ZRUŠOVACÍ USTANOVENÍ Společná ustanovení § 119 (1) Působnost stanovená tímto zákonem krajským úřadům, krajům, obecním úřadům nebo obcímobcím s rozšířenou působností je výkonem přenesené působnosti, s výjimkou působnosti podle § 44 odst. 5. Ustanovení tohoto zákona se použijí na poskytování zdravotnické záchranné služby, na poskytování specifických zdravotních služeb a na poskytování zdravotních služeb podle transplantačního zákona, nestanoví-li zákon o zdravotnické záchranné službě, zákon o specifických zdravotních službách a transplantační zákon jinak. (2) Činnost nezávislých odborníků a členů nezávislých odborných komisí ustavených podle tohoto zákona je jiným úkonem v obecném zájmu45), při němž těmto odborníkům náleží náhrada platu nebo mzdy. Odborníkům, kteří nejsou v pracovním poměru nebo obdobném pracovním vztahu, avšak jsou výdělečně činní, přísluší náhrada ušlého výdělku za dobu, po kterou se účastnili na činnosti komise, v jimi prokázané výši, nejvýše však ve výši průměrné mzdy v národním hospodářství vyhlášené a zveřejněné Ministerstvem práce a sociálních věcí ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv pro účely zaměstnanosti46). Nezávislým odborníkům, členům komisí i přizvané osobě podle § 95 odst. 2 písm. a) přísluší náhrada prokázaných jízdních výdajů. § 119a Zvláštní postupy k utajení a zajištění bezpečnosti (1) Pro účely utajení činnosti zpravodajských služeb České republiky, Policie České republiky, Vojenské policie, Celní správy České republiky, Generální inspekce bezpečnostních sborů a ozbrojených sil České republiky a zajištění bezpečnosti jejich příslušníků a vojáků v činné službě lze použít zvláštní postupy při plnění úkolů souvisejících a) s předáváním údajů do zdravotnických registrů podle § 72 odst. 1 a jejich zpracováním v těchto registrech, včetně přístupu k nim, b) s vedením, zpracováním, ohlášením a předáváním pacientského souhrnupacientského souhrnu podle § 56a a zdravotnické dokumentacezdravotnické dokumentace nebo jejich částí podle § 56b. (2) Zvláštní postupy podle odstavce 1 mohou použít a) příslušníci 1. zpravodajské služby České republiky, 2. Policie České republiky, 3. Celní správy České republiky, 4. Generální inspekce bezpečnostních sborů, 5. Hasičského záchranného sboru České republiky, 6. Vojenské policie a 7. ozbrojených sil České republiky, b) zpravodajské služby České republiky, Policie České republiky, Vojenská policie, Celní správa České republiky, Generální inspekce bezpečnostních sborů, Hasičský záchranný sbor České republiky, Ministerstvo zdravotnictví, Ministerstvo vnitra, Ministerstvo obrany a ozbrojené síly České republiky, c) poskytovatelé zdravotních služebposkytovatelé zdravotních služeb zřizovaní orgány uvedenými v písmenu b) a d) zdravotní pojišťovny ve smluvním vztahu s poskytovateli zdravotních služebposkytovateli zdravotních služeb zřizovanými orgány uvedenými v písmenu b). (3) Zvláštní postupy podle odstavce 1 stanoví vláda usnesením. § 120 Zmocňovací ustanovení Ministerstvo vydá vyhlášku k provedení § 5 odst. 3, § 11 odst. 4, 6 a 7, § 11c odst. 3, § 44 odst. 4, § 47 odst. 1 písm. e), § 69, § 69c odst. 2, § 70 odst. 6, § 74 odst. 1 písm. o), § 75 odst. 2, § 77 odst. 3, § 78, 92 a § 98 odst. 7. Přechodná ustanovení § 121 (1) Osoba, která je oprávněna provozovat nestátní zdravotnické zařízenízdravotnické zařízení na základě rozhodnutí o registraci podle dosavadního zákona o zdravotní péčipéči v nestátních zdravotnických zařízeníchzdravotnických zařízeních (dále jen „registrace“), může na základě registrace poskytovat zdravotní služby, které odpovídají druhu a rozsahu zdravotní péčepéče uvedené v registraci; tato osoba se považuje za poskytovatele. Držitelé registrace podle dosavadních právních předpisů mají právo na vydání oprávnění k poskytování zdravotních služeb podle tohoto zákona za předpokladu, že doloží náležitosti nutné k udělení registrace podle tohoto zákona. (2) Osoba, která je na základě registrace oprávněna provozovat zařízení zdravotnické záchranné služby a nesplňuje požadavky pro udělení oprávnění k poskytování zdravotnické záchranné služby podle tohoto zákona a zákona o zdravotnické záchranné službě, může na základě registrace poskytovat zdravotnickou záchrannou službu v rozsahu odpovídajícím druhu a rozsahu zdravotní péčepéče uvedené v registraci, a to po dobu nejdéle 12 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona; tato osoba se považuje za poskytovatele. (3) Příslušný správní orgán může registraci změnit nebo zrušit, přestane-li poskytovatel splňovat podmínky, za nichž byla registrace vydána. Příslušný správní orgán též může registraci změnit, zrušit nebo pozastavit z důvodu, pro který lze změnit, odejmout nebo pozastavit oprávnění k poskytování zdravotních služeb podle tohoto zákona; ustanovení upravující důvody a další podmínky pro změnu, odejmutí nebo pozastavení oprávnění se použijí přiměřeně. (4) Registrace pozbývá platnosti dnem nabytí právní moci rozhodnutí o udělení oprávnění k poskytování zdravotních služeb. Registrace opravňující provozovat zařízení zdravotnické záchranné služby poskytovatelem uvedeným v odstavci 2 pozbývá platnosti uplynutím 12 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. (6) Řízení zahájená podle dosavadního zákona o zdravotní péčipéči v nestátních zdravotnických zařízeníchzdravotnických zařízeních, která nebyla pravomocně skončena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle dosavadních právních předpisů, s výjimkou řízení o registraci zařízení zdravotnické záchranné služby nebo o její změně, která se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona zastavují. § 122 (1) Osoba, která je oprávněna provozovat zdravotnické zařízenízdravotnické zařízení státu, může bez oprávnění k poskytování zdravotních služeb poskytovat zdravotní služby odpovídající druhu a rozsahu zdravotní péčepéče, kterou poskytovala ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona, a to po dobu nejdéle 12 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, není-li dále stanoveno jinak; tato osoba se považuje za poskytovatele. (2) Pokud poskytovatel uvedený v odstavci 1 hodlá poskytovat zdravotní služby po uplynutí 12 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, požádá do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona o udělení oprávnění k poskytování zdravotních služeb; v tomto případě může poskytovat zdravotní služby bez oprávnění do doby nabytí právní moci rozhodnutí o žádosti. Žádost o udělení oprávnění k poskytování zdravotních služeb obsahuje náležitosti uvedené v § 18 odst. 1, 2 a 4. Příslušný správní orgán je povinen vydat rozhodnutí o žádosti nejpozději do 12 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. § 123 (1) Činnost územních a ústředních znaleckých komisí započatá přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních právních předpisů. (2) Pro účely posouzení bezúhonnosti podle § 13 se poskytováním zdravotních služeb rozumí též poskytování zdravotní péčepéče podle dosavadních právních předpisů. § 124 (1) Provozování jeslí jako zdravotnických zařízenízdravotnických zařízení podle dosavadních právních předpisů se ukončí nejpozději do 31. prosince 2013; do té doby není dotčeno právo provozovat tato zdravotnická zařízenízdravotnická zařízení ve stejném rozsahu, v jakém byla provozována ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona. (2) Kojenecké ústavy provozované ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona podle dosavadních právních předpisů se považují za dětské domovy pro děti do 3 let věku podle tohoto zákona. § 125 (1) Poskytovatelé jednodenní a lůžkové péčelůžkové péče jsou povinni zpracovat traumatologický plán podle § 47 odst. 1 písm. d) do 12 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. (2) Poskytovatelé lůžkové péčelůžkové péče jsou povinni zpracovat program pro prevenci a kontrolu infekcí spojených se zdravotní péčípéčí podle § 47 odst. 4 do 12 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. § 126 (1) Poskytovatel, kterému byl přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona přiznán statut centra, hodlá-li v činnosti centra nadále pokračovat, je povinen to oznámit ministerstvu nejpozději do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, jinak uplynutím této lhůty jeho statut centra zaniká. (2) Poskytovatel, který splní podmínku podle odstavce 1, může vykonávat činnosti centra podle tohoto zákona po dobu, na kterou mu byl statut centra přiznán, nezanikne-li statut centra podle § 113 odst. 1 písm. a) nebo b). § 127 (1) Ministerstvo zřídí a) Národní registr poskytovatelů a Národní registr zdravotnických pracovníků do 24 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, b) Národní registr úrazů, Národní registr osob trvale vyloučených z dárcovství krve, Národní registr pitev a toxikologických vyšetření prováděných na oddělení soudního lékařství do 24 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. (2) Údaje vedené v registru zdravotnických zařízenízdravotnických zařízení Ústavem zdravotnických informací a statistiky České republiky podle zákona o státní statistické službě ústav převede nejpozději ke dni zřízení Národního registru poskytovatelů do tohoto registru. (3) Údaje vedené v registru lékařů, zubních lékařů a farmaceutů Ústavem zdravotnických informací a statistiky České republiky podle zákona o péčipéči o zdraví lidu ústav převede nejpozději ke dni zřízení Národního registru zdravotnických pracovníků do tohoto registru. (4) Do 180 dnů ode dne zřízení Národního registru poskytovatelů předají subjekty uvedené v § 75 do registru potřebné údaje. Poskytovatelé, kteří jsou ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona oprávněni k provozování nestátního zdravotnického zařízenízdravotnického zařízení, předávají do Národního registru poskytovatelů údaje podle § 74 odst. 1 písm. d). (5) Do 180 dnů ode dne zřízení Národního registru zdravotnických pracovníků je fyzická osoba, která vykonává zdravotnické povolání na území České republiky, povinna přihlásit se do Národního registru zdravotnických pracovníků a poskytnout ministerstvu, popřípadě pověřené právnické osobě, údaje podle § 76. (6) Údaje vedené podle právních předpisů ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona v Národním registru rodiček, Národním registru novorozenců, Národním registru vrozených vývojových vad, Národním registru potratů a Národním registru asistované reprodukceasistované reprodukce vedené Ústavem zdravotnických informací a statistiky České republiky podle zákona o péčipéči o zdraví lidu ústav převede nejpozději ke dni zřízení Národního registru reprodukčního zdraví do tohoto registru. (7) Údaje vedené v Národním kardiochirurgickém registru a Národním registru kardiovaskulárních intervencí Ústavem zdravotnických informací a statistiky České republiky podle zákona o péčipéči o zdraví lidu ústav převede nejpozději ke dni zřízení Národního registru kardiovaskulárních operací a intervencí do tohoto registru. (8) Údaje vedené v Národním registru uživatelů lékařsky indikovaných substitučních látek Ústavem zdravotnických informací a statistiky České republiky podle zákona o péčipéči o zdraví lidu ústav převede nejpozději ke dni zřízení Národního registru léčby uživatelů drog do tohoto registru. (9) Při vedení registrů uvedených v odstavcích 2, 3 a 6 až 8 a poskytování údajů povinnými subjekty do těchto registrů se postupuje do doby zřízení registrů uvedených v odstavci 1 podle dosavadních právních předpisů ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona. (10) Správce Národního zdravotnického informačního systému zajistí do 30 dnů od nabytí účinnosti tohoto zákona anonymizaci a archivaci historických údajů vedených v Národním registru cévní chirurgie. § 128 Zrušovací ustanovení Zrušuje se: 1. Zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu. 2. Zákon č. 548/1991 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění zákona České národní rady č. 210/1990 Sb. a zákona České národní rady č. 425/1990 Sb. 3. Zákon č. 160/1992 Sb., o zdravotní péči v nestátních zdravotnických zařízeních. 4. Zákon č. 260/2001 Sb., kterým se mění zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů. 5. Zákon č. 156/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů. 6. Zákon č. 28/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů. 7. Vyhláška č. 62/1968 Sb., o poskytování léčebně preventivní péče v ozbrojených silách a Sboru národní bezpečnosti a o součinnosti orgánů státní zdravotní správy při poskytování této péče (léčebný řád). 8. Vyhláška č. 242/1991 Sb., o soustavě zdravotnických zařízení zřizovaných okresními úřady a obcemi. 9. Vyhláška č. 11/1988 Sb., o povinném hlášení ukončení těhotenství, úmrtí dítěte a úmrtí matky. 10. Vyhláška č. 19/1988 Sb., o postupu při úmrtí a o pohřebnictví. 11. Vyhláška č. 61/1990 Sb., o hospodaření s léky a zdravotnickými potřebami. 12. Vyhláška č. 394/1991 Sb., o postavení, organizaci a činnosti fakultních nemocnic a dalších nemocnic, vybraných odborných léčebných ústavů a krajských hygienických stanic v řídící působnosti ministerstva zdravotnictví České republiky. 13. Vyhláška. č. 427/1992 Sb., kterou se mění a doplňuje vyhláška č. 61/1990 Sb., o hospodaření s léky a zdravotnickými potřebami. 14. Vyhláška č. 434/1992 Sb., o zdravotnické záchranné službě. 15. Vyhláška č. 139/1993 Sb., kterou se zrušuje výnos ministerstva zdravotnictví a sociálních věcí ČSR o hospodaření s drahými kovy ve stomatologické péči v ústavech národního zdraví a dalších zdravotnických organizacích. 16. Vyhláška Ministerstva zdravotnictví č. 247/1993 Sb., o výběrovém řízení na vedoucí funkce ve zdravotnických organizacích a zařízeních v působnosti Ministerstva zdravotnictví, okresních úřadů a obcí. 17. Vyhláška č. 51/1995 Sb., kterou se mění a doplňuje vyhláška Ministerstva zdravotnictví ČR č. 49/1993 Sb., o technických a věcných požadavcích na vybavení zdravotnických zařízení, a mění vyhláška Ministerstva zdravotnictví č. 434/1992 Sb., o zdravotnické záchranné službě. 18. Vyhláška č. 221/1995 Sb., o znaleckých komisích. 19. Vyhláška č. 105/2002 Sb., kterou se mění vyhláška č. 221/1995 Sb., o znaleckých komisích. 20. Vyhláška č. 552/2004 Sb., o předávání osobních a dalších údajů do Národního zdravotnického informačního systému pro potřeby vedení národních zdravotních registrů. 21. Vyhláška č. 259/2006 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva zdravotnictví ČR č. 394/1991 Sb., o postavení, organizaci a činnosti fakultních nemocnic a dalších nemocnic, vybraných odborných léčebných ústavů a krajských hygienických stanic v řídící působnosti Ministerstva zdravotnictví České republiky. 22. Vyhláška č. 385/2006 Sb., o zdravotnické dokumentaci. 23. Vyhláška č. 479/2006 Sb., kterou se mění vyhláška č. 385/2006 Sb., o zdravotnické dokumentaci. 24. Vyhláška č. 64/2007 Sb., kterou se mění vyhláška č. 385/2006 Sb., o zdravotnické dokumentaci, ve znění vyhlášky č. 479/2006 Sb. 25. Vyhláška č. 187/2008 Sb., kterou se mění vyhláška č. 385/2006 Sb., o zdravotnické dokumentaci, ve znění pozdějších předpisů. 26. Vyhláška č. 232/2008 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva zdravotnictví č. 247/1993 Sb., o výběrovém řízení na vedoucí funkce ve zdravotnických organizacích a zařízeních v působnosti Ministerstva zdravotnictví, okresních úřadů a obcí. 27. Vyhláška č. 221/2010 Sb., o požadavcích na věcné a technické vybavení zdravotnických zařízení a o změně vyhlášky Ministerstva zdravotnictví č. 51/1995 Sb., kterou se mění a doplňuje vyhláška Ministerstva zdravotnictví České republiky č. 49/1993 Sb., o technických a věcných požadavcích na vybavení zdravotnických zařízení, a mění vyhláška Ministerstva zdravotnictví České republiky č. 434/1992 Sb., o zdravotnické záchranné službě (vyhláška o požadavcích na věcné a technické vybavení zdravotnických zařízení). 28. Vyhláška č. 234/2011 Sb., kterou se mění vyhláška č. 221/2010 Sb., o požadavcích na věcné a technické vybavení zdravotnických zařízení a o změně vyhlášky Ministerstva zdravotnictví č. 51/1995 Sb., kterou se mění a doplňuje vyhláška Ministerstva zdravotnictví České republiky č. 49/1993 Sb., o technických a věcných požadavcích na vybavení zdravotnických zařízení, a mění vyhláška Ministerstva zdravotnictví České republiky č. 434/1992 Sb., o zdravotnické záchranné službě (vyhláška o požadavcích na věcné a technické vybavení zdravotnických zařízení). ČÁST ŠESTNÁCTÁ ÚČINNOST § 129 Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem čtvrtého kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení. Němcová v. r. Klaus v. r. Nečas v. r. Příloha k zákonu č. 372/2011 Sb. Národní zdravotní registry 1. Národní onkologický registr V registru jsou zpracovávány osobní údajeosobní údaje potřebné pro identifikaci pacientapacienta; sociodemografické údaje (věk, pohlaví, zaměstnání) ovlivňující zdravotní stav pacientapacienta, údaje vztahující se k onemocnění a jeho léčbě, osobní a rodinná anamnéza pacientapacienta související s onemocněním, včetně klasifikace novotvaru, údaje o léčbě (operace, radioterapie, chemoterapie, hormonální, jiná), poskytování dispenzární péčepéče a o úmrtí pacientapacienta; údaje potřebné pro identifikaci poskytovatele diagnostikujícího, léčícího a poskytujícího dispenzární péčipéči. Po uplynutí 25 let od roku úmrtí pacientapacienta jsou osobní údajeosobní údaje anonymizovány. 2. Národní registr hospitalizovaných V registru jsou zpracovávány osobní údajeosobní údaje potřebné pro identifikaci pacientapacienta; sociodemografické údaje (věk, pohlaví, zaměstnání) ovlivňující zdravotní stav pacientapacienta, údaje vztahující se k hospitalizacihospitalizaci, o přijetí, diagnostické údaje o průběhu a léčbě nemoci (operace, komplikace, nákazy), osobní anamnéza, stav pacientapacienta při propuštění a potřeba dalších zdravotních služeb; údaje potřebné pro identifikaci poskytovatele poskytujícího lůžkovou péčilůžkovou péči. Po uplynutí 25 let od roku ukončení lůžkové péčelůžkové péče jsou osobní údajeosobní údaje anonymizovány. 3. Národní registr reprodukčního zdraví V registru jsou zpracovávány osobní údaje potřebné pro identifikaci těhotné ženy, rodičky a narozeného dítěte, osobní údaje o osobách, u nichž se provádí umělé oplodnění a odběr gamet, o ženách, kterým bylo provedeno umělé přerušenípřerušení těhotenství, byl vyvolán potrat nebo došlo k samovolnému potratu; sociodemografické údaje (věk, pohlaví, zaměstnání, nejvyšší dosažené vzdělání) ovlivňující zdravotní stav těhotné ženy, rodičky a narozeného dítěte a ženy a muže, který se ženou společně podstupuje asistovanou reprodukciasistovanou reprodukci (dále jen „neplodný pár“), údaje (osobní a rodinná anamnéza, diagnostické údaje, údaje o průběhu těhotenství a porodu, údaje o léčbě, provedených výkonech, včetně jejich výsledků a komplikacích) související se zdravotním stavem těhotné ženy a průběhem těhotenství, rodičky a porodem a zdravotním stavem narozeného dítěte, údaje o zdravotním stavu neplodného páru a jemu poskytnutých metodách a postupech asistované reprodukceasistované reprodukce, včetně vyloučení z dárcovství gamet. Dále jsou v registru zpracovávány údaje o preimplantačních a prenatálních vyšetřeních, údaje o umělém přerušenípřerušení těhotenství, samovolných nebo vyvolaných potratech, o způsobu provedení umělého přerušenípřerušení těhotenství, způsobu vyvolání potratu, důvodu ukončení umělého přerušenípřerušení těhotenství a o potracených plodech, dále údaje o zjištěných vrozených a vývojových vadách a geneticky podmíněných nemocech u plodů a osob, údaje potřebné k identifikaci poskytovatele, v jehož zdravotnickém zařízenízdravotnickém zařízení došlo k porodu nebo k poporodnímu ošetření rodičky, ve kterém byla diagnostikována vrozená vada, bylo provedeno umělé přerušenípřerušení těhotenství nebo vyvolán potrat nebo poskytnuto ošetření po potratu nebo ve kterém byla provedena asistovaná reprodukceasistovaná reprodukce nebo některý z postupů a metod asistované reprodukceasistované reprodukce. V registru nejsou zpracovávány osobní údajeosobní údaje rodičky, která požádala o utajení své totožnosti při porodu podle § 37. Po uplynutí 30 let od roku nahlášení údajů nebo 5 let po úmrtí jsou osobní údajeosobní údaje anonymizovány. 4. Národní registr kardiovaskulárních operací a intervencí V registru jsou zpracovávány osobní údajeosobní údaje potřebné pro identifikaci pacientapacienta; údaje související se zdravotním stavem pacientapacienta ve vztahu k onemocnění, předoperační informace (osobní a rodinná anamnéza, diagnostické údaje o léčbě a průběhu nemoci, důvod, typ a plán předpokládané operace), operační informace (datum operace, identifikace zdravotnického pracovníka provádějícího operaci, odborné údaje o provedené operaci) a pooperační informace (odborné údaje o pobytu na jednotce intenzivní péčepéče zdravotnického zařízenízdravotnického zařízení, popřípadě o úmrtí pacientapacienta); datum provedení kardiovaskulární intervence koronárních cév katetrizací (indikace, průběh obtíží, osobní anamnéza, výsledky angiografie, popis výkonu včetně procedur, přidružených výkonů a status), údaje o případných nekoronárních cévních intervencích (končetin); údaje potřebné k identifikaci poskytovatele, v jehož zdravotnickém zařízenízdravotnickém zařízení byly provedeny kardiovaskulární operace a intervence. Po uplynutí 5 let od roku úmrtí jsou osobní údajeosobní údaje anonymizovány. 5. Národní registr kloubních náhrad V registru jsou zpracovávány osobní údajeosobní údaje potřebné pro identifikaci pacientapacienta; údaje související se zdravotním stavem pacientapacienta ve vztahu k onemocnění, předoperační informace (osobní a rodinná anamnéza, diagnostické údaje o léčbě a průběhu nemoci, důvod, typ a plán předpokládané operace), operační informace (datum operace, identifikace zdravotnického pracovníka provádějícího operaci, odborné údaje o provedené operaci včetně identifikace kloubu a podrobné identifikace všech komponent použité umělé kloubní náhrady); údaje potřebné k identifikaci poskytovatele, v jehož zdravotnickém zařízenízdravotnickém zařízení byla implantace provedena. Po uplynutí 5 let od roku úmrtí jsou osobní údajeosobní údaje anonymizovány. 6. Národní registr nemocí z povolání V registru jsou zpracovávány osobní údajeosobní údaje potřebné pro identifikaci pacientapacienta; sociodemografické údaje související se zdravotním stavem pacientapacienta, údaje o nemoci z povolání (datum zjištění nemoci z povolání, diagnóza nemoci, odpovídající položka seznamu nemocí z povolání uvedená v jiném právním předpise, datum, od kterého nemoc již není nemocí z povolání); údaje potřebné pro charakterizaci rizika onemocnění nemocí z povolání (zaměstnání, při jehož výkonu nemoc z povolání vznikla, rizikový faktor pracovních podmínek, který nemoc z povolání způsobil, expozice tomuto faktoru, kategorie práce), identifikace zaměstnavatele (adresa sídla, identifikační číslo organizace, odvětvová klasifikace ekonomické činnosti); identifikace poskytovatele a datum vyhotovení hlášení. Po uplynutí 40 let od roku nahlášení nebo 5 let po úmrtí jsou osobní údajeosobní údaje anonymizovány. 7. Národní registr léčby uživatelů drog V registru jsou zpracovávány osobní údajeosobní údaje potřebné k identifikaci vícečetných záznamů o tomtéž pacientovipacientovi podstupujícímu odbornou péčipéči podle zákona o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek, u různých poskytovatelů v jednom kalendářním roce (rodné číslo - pokud se jedná o substituční nebo detoxifikační léčbu, u jiných forem poskytované péčepéče se uvádí identifikátor konstruovaný podle předem definovaných pravidel, který definuje správce registru) a další údaje: kód a název obceobce bydliště, okres a kraj místa bydliště, státní příslušnost, národnost, věk, pohlaví, rodinný stav, datum, okolnosti a charakter kontaktu s poskytovatelem, informace o předchozí léčbě, zaměstnání, nejvyšší dosažené vzdělání, charakter bydlení (stálé, přechodné bydliště, v zařízení, bezdomovec, neznámé), informace o užívání drog v současnosti a v minulosti, rizikové faktory aplikace drog(y), vyšetření na HIV a další infekce (virové hepatitidy) a jejich výsledky, typ léčby, průběžný závěr léčby, informace o ukončení léčby; údaje potřebné pro identifikaci hlásícího poskytovatele. Dále jsou sledovány specifické informace o substituční léčbě (substituční látka/léčivý přípravek, datum první aplikace substituční látky, informace o přerušenípřerušení léčby z režimových důvodů, předání pacientapacienta do péčepéče jiného poskytovatele). V případě substituční léčby jsou osobní údajeosobní údaje po uplynutí 5 let od roku úmrtí anonymizovány. V případě ostatních drogových léčeb se zpracovávají pouze anonymizovaná data. 8. Národní registr úrazů V registru jsou zpracovávány osobní údajeosobní údaje potřebné pro identifikaci pacientapacienta, údaje týkající se úrazů ošetřených při hospitalizacihospitalizaci, údaje související se zdravotním stavem pacientapacienta ve vztahu k úrazu a jeho diagnostice a léčbě, okolností, za kterých se úraz stal, jeho příčiny, podrobný popis místa a času úrazu, rychlost zásahu poskytovatele zdravotnické záchranné služby, údaje o primárním transportu, podrobný záznam o péčipéči na urgentním příjmu a následném poskytování zdravotních služeb, a údaje potřebné pro identifikaci poskytovatele lůžkové zdravotní péčepéče, v jehož zdravotnickém zařízenízdravotnickém zařízení byl pacientpacient hospitalizován. Po uplynutí 25 let od roku úrazu nebo 5 let od úmrtí jsou osobní údajeosobní údaje anonymizovány. 9. Národní registr osob trvale vyloučených z dárcovství krve V registru jsou zpracovávány osobní údaje potřebné k identifikaci osoby trvale vyloučené z dárcovství krve47). Údaje identifikující dárce vkládá do registru zařízení transfúzní služby, které dárce z dárcovství trvale vyloučilo, spolu s kódovaným důvodem vyloučení z dárcovství a identifikačním kódem tohoto zařízení48). Po uplynutí 5 let po úmrtí jsou osobní údaje anonymizovány. 10. Národní registr pitev a toxikologických vyšetření prováděných na oddělení soudního lékařství V registru jsou zpracovávány osobní údajeosobní údaje potřebné pro identifikaci zemřelého; údaje související se stavem zemřelého ve vztahu k příčině smrti, a to osobní anamnéza, údaje o zaměstnání, údaje o hodině, datu, místu a dalších okolnostech smrti, informace získané pitvou (datum pitvy, číslo pitevního protokolu, odborné údaje o provedené pitvě včetně diagnozy základní, zprostředkující i bezprostřední příčiny smrti a vedlejších onemocněních, které přispěly ke smrti, mechanismu smrti a toxikologického vyšetření); údaje potřebné pro identifikaci poskytovatele provádějícího pitvu a údaje potřebné pro identifikaci lékaře, který provedl pitvu (jméno, popřípadě jména a příjmení). Po uplynutí 5 let po úmrtí jsou osobní údajeosobní údaje anonymizovány. 11. Národní diabetologický registr V registru jsou zpracovávány osobní údajeosobní údaje potřebné pro identifikaci pacientapacienta; sociodemografické údaje (věk, pohlaví, zaměstnání) ovlivňující zdravotní stav pacientapacienta, rizikové a prognostické faktory onemocnění, údaje vztahující se k onemocnění a jeho léčbě, osobní a rodinná anamnéza pacientapacienta související s onemocněním, včetně klasifikace typu a stavu diabetu a laboratorních hodnot, poskytování dispenzární péčepéče a o úmrtí pacientapacienta; údaje potřebné pro identifikaci poskytovatele diagnostikujícího, léčícího a poskytujícího dispenzární péčipéči. Po uplynutí 25 let po úmrtí jsou osobní údajeosobní údaje anonymizovány. 12. Národní registr intenzivní péčepéče V registru jsou zpracovávány osobní údajeosobní údaje potřebné pro identifikaci pacientapacienta; sociodemografické údaje (věk, pohlaví, zaměstnání) ovlivňující zdravotní stav pacientapacienta, rizikové a prognostické faktory onemocnění, údaje vztahující se k onemocnění a jeho léčbě, osobní a rodinná anamnéza pacientapacienta související s onemocněním, diagnóza onemocnění včetně laboratorních hodnot, poskytování dispenzární péčepéče a o úmrtí pacientapacienta; údaje potřebné pro identifikaci poskytovatele diagnostikujícího a poskytujícího akutní lůžkovou péčilůžkovou péči intenzivní a následnou intenzivní péčipéči. Po uplynutí 5 let po úmrtí jsou osobní údajeosobní údaje anonymizovány. Poznámka: Osobními údajiOsobními údaji vedenými v národních zdravotních registrech podle této přílohy, které jsou po uplynutí lhůty od úmrtí anonymizovány, se rozumí osobní údajeosobní údaje vedené v příslušném registru o pacientovipacientovi, popřípadě jiné osobě, který zemřel a kterému byla poskytnuta zdravotní služba v registru sledovaná. 1) Zákon č. 95/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta, ve znění pozdějších předpisů. 2) Zákon č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních), ve znění pozdějších předpisů. 3) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/24/EU ze dne 9. března 2011 o uplatňování práv pacientů v přeshraniční zdravotní péči. 4) Zákon č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 5) Zákon č. 374/2011 Sb., o zdravotnické záchranné službě. 6) Zákon č. 285/2002 Sb., o darování, odběrech a transplantacích tkání a orgánů a o změně některých zákonů (transplantační zákon), ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 296/2008 Sb., o zajištění jakosti a bezpečnosti lidských tkání a buněk určených k použití u člověka a o změně souvisejících zákonů (zákon o lidských tkáních a buňkách), ve znění pozdějších předpisů. 7) Zákon č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů (zákon o léčivech), ve znění pozdějších předpisů. 8) Zákon č. 285/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 66/1986 Sb., o umělém přerušení těhotenství. 9) § 48 až 51 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů. 10) § 18 písm. d) bod 2 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 11) § 2 odst. 12 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o azylu), ve znění pozdějších předpisů. 12) Zákon č. 164/2001 Sb., o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích přírodních minerálních vod, přírodních léčebných lázních a lázeňských místech a o změně některých souvisejících zákonů (lázeňský zákon), ve znění pozdějších předpisů. 13) Zákon č. 375/2022 Sb., o zdravotnických prostředcích a diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro. 14) Zákon č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie a některých příslušníků jiných států a o změně některých zákonů (zákon o uznávání odborné kvalifikace), ve znění pozdějších předpisů. 16) Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 17) § 24 písm. c) zákona č. 111/2009 Sb., o základních registrech. 18) Zákon č. 111/2009 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 19) § 21 odst. 2 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. 20) Například zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů. 21) Například zákon č. 285/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách. 22) Zákon o rodině. 24) Zákon č. 435/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 25) Zákon č. 187/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 26) Zákon č. 582/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 27) Zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 28) Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů. 29) Zákon č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění pozdějších předpisů. 30) § 2 odst. 1 zákona č. 254/2019 Sb., o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech. 31) Zákon č. 349/1999 Sb., o Veřejném ochránci práv, ve znění pozdějších předpisů. 32) Evropská úmluva o zabránění mučení a nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání vyhlášená sdělením Ministerstva zahraničních věcí pod č. 9/1996 Sb. Opční protokol k Úmluvě proti mučení a jinému krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání vyhlášený sdělením Ministerstva zahraničních věcí pod č. 78/2006 Sb. m. s. 33) § 4 písm. d) zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů. 34) Například zákon č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění pozdějších předpisů. 35) Zákon č. 108/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 36) Zákon č. 585/2004 Sb., o branné povinnosti a jejím zajišťování (branný zákon), ve znění pozdějších předpisů. 37) Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů. 38) Zákon č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 39) Vyhláška č. 328/2001 Sb., o některých podrobnostech zabezpečení integrovaného záchranného systému, ve znění vyhlášky č. 429/2003 Sb. 40) Zákon č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů. 41) Například zákon č. 258/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 378/2007 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 296/2008 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 42) § 66b obchodního zákoníku. 43) Zákon č. 220/1991 Sb., o České lékařské komoře, České stomatologické komoře a České lékárnické komoře, ve znění pozdějších předpisů. 44) Například zákon č. 111/1998 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 45) § 200 a násl. zákoníku práce. 46) Zákon č. 435/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 47) Část B bod 1. přílohy č. 3 vyhlášky č. 143/2008 Sb., o stanovení bližších požadavků pro zajištění jakosti a bezpečnosti lidské krve a jejích složek (vyhláška o lidské krvi). 48) Bod 7.1.4. písm. a) přílohy č. 1 vyhlášky č. 143/2008 Sb. 49) Občanský zákoník. Zákon č. 94/1963 Sb., o rodině, ve znění pozdějších předpisů. 50) § 14c zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 51) § 113 odst. 2 občanského zákoníku. 51) § 18 odst. 2 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů. § 6 odst. 1 zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce. 52) Zákon č. 373/2011 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 53) Zákon č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek. 54) Vyhláška č. 359/2011 Sb., o základním registru územní identifikace, adres a nemovitostí, ve znění vyhlášky č. 415/2016 Sb. 55) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/556 ze dne 24. března 2017 o podrobných pravidlech pro provádění inspekčních postupů správné klinické praxe podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 536/2014. 56) Čl. 10 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/852 ze dne 17. května 2017 o rtuti a o zrušení nařízení (ES) č. 1102/2008. 57) § 20 zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 58) § 20 zákona č. 250/2017 Sb., o elektronické identifikaci. 60) Zákon č. 48/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 61) Zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů. 62) § 70a zákona č. 108/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 63) Čl. 12 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/24/EU ze dne 9. března 2011 o uplatňování práv pacientů v přeshraniční zdravotní péči. 64) Například zákon č. 48/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 105/2011 Sb. m. s.	Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 105/2011 Sb. m. s. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Dohody mezi Českou republikou a Irskem o změnách a ukončení platnosti Dohody mezi Českou republikou a Irskem o podpoře a vzájemné ochraně investic, podepsané dne 28. června 1996 v Dublinu Vyhlášeno 8. 12. 2011, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 1. 12. 2011, částka 55/2011 Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 1. 12. 2011 105 SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že výměnou nót ze dne 6. ledna 2009 a 16. února 2011 byla sjednána Dohoda mezi Českou republikou a Irskem o změnách a ukončení platnosti Dohody mezi Českou republikou a Irskem o podpoře a vzájemné ochraně investic, podepsané dne 28. června 1996 v Dublinu1). S Dohodou vyslovil souhlas Parlament České republiky a prezident republiky ji ratifikoval. Na základě ustanovení uvedených v nótách vstoupila Dohoda v platnost dne 1. prosince 2011. Anglické znění české nóty a její překlad do českého jazyka a anglické znění irské nóty a její překlad do českého jazyka, jež tvoří Dohodu, se vyhlašují současně. PŘEKLAD Č.: 2/2009 Velvyslanectví České republiky v Dublinu projevuje úctu Ministerstvu zahraničních věcí Irska a, s ohledem na doporučení obsažená ve Výroční zprávě Rady ECOFIN za rok 2006 a s přáním zajistit, aby všem investorům všech členských zemí Evropské unie bylo na základě legislativy EU poskytováno rovné zacházení, má tu čest přednést váženému Ministerstvu následující: Česká republika navrhuje ukončit platnost Dohody mezi Českou republikou a Irskem o podpoře a vzájemné ochraně investic, podepsané dne 28. června 1996 v Dublinu. Nadto Česká republika navrhuje, aby ustanovení článku 13 odstavce 3 této dohody nebylo nadále použitelné. Za předpokladu, že irská strana bude souhlasit s tímto návrhem, česká strana navrhuje, aby tato nóta a odpovědní nóta irské strany vytvořily Dohodu mezi Českou republikou a Irskem o změnách a ukončení platnosti Dohody mezi Českou republikou a Irskem o podpoře a vzájemné ochraně investic, podepsané dne 28. června 1996 v Dublinu. Tato dohoda je na obou stranách předmětem vnitrostátního schvalovacího procesu a Česká republika a Irsko si navzájem oznámí splnění příslušných vnitrostátních právních procedur nezbytných pro vstup této dohody v platnost. Tato dohoda vstoupí v platnost 30tým dnem následujícím po datu pozdější notifikace. Velvyslanectví České republiky v Dublinu využívá této příležitosti, aby znovu ujistilo Ministerstvo zahraničních věcí Irska o své hluboké úctě. V Dublinu 6. ledna 2009 Razítko Ministerstvo zahraničních věcí Irska Odbor protokolu Dublin PŘEKLAD AN ROINN GNOTHAI EACHTRACHA Ministerstvo zahraničních věcí BAILE ÁTHA CLIATH 2 Dublin 2 Čj.: 55/11 Ministerstvo zahraničních věcí projevuje úctu Velvyslanectví České republiky a má tu čest odkázat na verbální nótu velvyslanectví č. 2/2009, navrhující ukončení Dohody mezi Irskem a Českou republikou o podpoře a vzájemné ochraně investic, podepsané dne 28. června 1996 v Dublinu, která vstoupila v platnost dne 1. srpna 1997, a navrhující, aby ustanovení článku 13 odst. 3 této Dohody nebyla nadále použitelná. Ministerstvo by rádo informovalo Velvyslanectví, že Irsko souhlasí s návrhem, tudíž Nóta velvyslanectví č. 2/2009 a tato Nóta tvoří Dohodu mezi Irskem a Českou republikou o změnách a ukončení platnosti Dohody mezi Irskem a Českou republikou o podpoře a vzájemné ochraně investic, podepsané dne 28. června 1996. Irsko oznamuje, že článek 13 odst. 3 původní Dohody nebude na základě nové Dohody mezi Irskem a Českou republikou o změnách a ukončení platností Dohody mezi Irskem a Českou republikou o podpoře a vzájemné ochraně investic, podepsané dne 28. června 1996 v Dublinu, nadále použitelný. Ministerstvo tímto informuje Velvyslanectví, že Irsko dokončilo své vnitrostátní právní procedury nezbytné pro vstup nové Dohody v platnost a oznamuje, že v souladu s podmínkami uvedené Dohody, tato vstoupí v platnost 30tým dnem následujícím po dni, kdy bude Irsku notifikováno dokončení vnitrostátních právních procedur České republiky nezbytných pro vstup Dohody v platnost. Ministerstvo zahraničních věcí využívá této příležitosti, aby znovu ujistilo Velvyslanectví České republiky o své hluboké úctě. Ministerstvo zahraničních věcí Dublin 16\\. února 2011 Razítko Ambasáda České republiky 57 Northumberland Road, Ballsbridge, Dublin 4 1) Dohoda mezi Českou republikou a Irskem o podpoře a vzájemné ochraně investic podepsaná dne 28. června 1996 v Dublinu byla vyhlášena pod č. 226/1997 Sb.
Vyhláška č. 376/2011 Sb.	Vyhláška č. 376/2011 Sb. Vyhláška, kterou se provádějí některá ustanovení zákona o veřejném zdravotním pojištění Vyhlášeno 6. 12. 2011, datum účinnosti 7. 12. 2011, částka 132/2011 * ČÁST PRVNÍ - ÚVODNÍ USTANOVENÍ (§ 1 — § 2) * ČÁST DRUHÁ - PRAVIDLA PRO MAXIMÁLNÍ CENY PŘÍPRAVKŮ (§ 3 — § 10) * ČÁST TŘETÍ - PRAVIDLA PRO ZÁKLADNÍ ÚHRADU (§ 11 — § 17) * ČÁST ČTVRTÁ - PRAVIDLA PRO ÚHRADY PŘÍPRAVKŮ (§ 18 — § 39) * ČÁST PÁTÁ - ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ O VYSOCE INOVATIVNÍCH PŘÍPRAVCÍCH (§ 42 — § 43) * ČÁST ŠESTÁ - STRUKTURA ÚDAJŮ A NÁLEŽITOSTI ŽÁDOSTI O STANOVENÍ MAXIMÁLNÍ CENY A VÝŠE A PODMÍNEK ÚHRADY (§ 45 — § 45) * ČÁST SEDMÁ - POSKYTOVÁNÍ ÚDAJŮ O OBJEMU POTRAVIN PRO ZVLÁŠTNÍ LÉKAŘSKÉ ÚČELY UVÁDĚNÝCH NA ČESKÝ TRH (§ 45a — § 45a) * ČÁST OSMÁ - ZRUŠOVACÍ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ (§ 46 — § 47) Aktuální znění od 1. 7. 2024 (199/2024 Sb.) 376 VYHLÁŠKA ze dne 1. prosince 2011, kterou se provádějí některá ustanovení zákona o veřejném zdravotním pojištění Ministerstvo zdravotnictví stanoví podle § 39a odst. 3, § 39b odst. 14, § 39c odst. 11, § 39d odst. 6 a 7 a § 39f odst. 7 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 261/2007 Sb. a zákona č. 298/2011 Sb., (dále jen „zákon“): ČÁST PRVNÍ ÚVODNÍ USTANOVENÍ § 1 Předmět úpravy Tato vyhláška stanoví a) pravidla pro výběr rozhodného období pro přepočet zahraničních cen léčivého přípravku nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely (dále jen „přípravek“) z cizí měny, b) rozhodné období a pravidla pro zjištění ceny výrobce a pro posuzování dostupnosti přípravku, c) způsob přepočtu výše maximální ceny podobného přípravkupodobného přípravku podle § 39a odst. 4 až 6 zákona, d) pravidla pro vyloučení zahraniční ceny výrobce zjištěné podle § 39a odst. 2 zákona z použití pro stanovení maximální ceny, e) přípustnou odchylku v počtu jednotek lékové formy v balení přípravku (dále jen „velikost balení“) při hledání zahraniční ceny výrobce podle § 39a odst. 2 zákona, f) pravidla pro zvýšení maximální ceny ve veřejném zájmu podle § 17 odst. 2 zákona, g) pravidla pro oznamování nejvyšší ceny, za kterou hodlá držitel rozhodnutí o registraci léčivého přípravku, dovozce nebo tuzemský výrobce potraviny pro zvláštní lékařské účely nebo neregistrovaného léčivého přípravku používaného v rámci specifického léčebného programu uvádět přípravek na trh, u přípravků, které nepodléhají regulaci ceny výrobce stanovením maximální ceny, h) pravidla a limity pro zvýšení nebo snížení úhrady oproti stanovené základní úhradě s ohledem na vlastnosti posuzovaného přípravku ve srovnání s ostatními v zásadě terapeuticky zaměnitelnými přípravky, i) způsob přepočtu výše úhrady podobného přípravkupodobného přípravku podle § 39b odst. 5 až 7 zákona, j) použití postupů podle § 39b až 39i zákona pro stanovení nebo změnu výše a podmínek úhrady léčivých přípravků složených ze 2 a více léčivých látek, k) použití postupů podle § 39b až 39i zákona pro stanovení nebo změnu výše a podmínek úhrady přípravků v podobě tekutých nedělených lékových forem, l) způsob stanovení úhrady u léčivých přípravků, u kterých je podána žádost o stanovení úhrady ve stejné výši bez ohledu na obsah léčivé látky v jednotce lékové formy (dále jen „síla“), m) pravidla pro stanovování podmínek úhrady v podobě preskripčních a indikačních omezení a způsobů úhrady, n) postup pro vypočtení nejnižší ceny výrobce podle § 39c odst. 2 písm. a) zákona, o) podrobnosti stanovení základní úhrady, p) rozhodné období pro posouzení dostupnosti a zjištění ceny výrobce podle § 39b a 39c zákona, q) pravidla pro posuzování přítomnosti přípravku na trhu, r) pravidla pro zvýšení a snížení základní úhrady ve veřejném zájmu, s) kritéria posuzování přípravků, jejichž terapeutická účinnostterapeutická účinnost je nízká, nepoužívají se k příčinné léčbě onemocněnípříčinné léčbě onemocnění, nebo se používají k léčbě nezávažných onemocněnínezávažných onemocnění, t) způsob stanovení obvyklé denní terapeutické dávkyobvyklé denní terapeutické dávky, u) postup pro stanovení základní úhrady podle § 39c odst. 5 zákona, v) základní strukturu údajů poskytovaných specializovaným pracovištěm podle § 39d odst. 4 zákona v souvislosti s používáním vysoce inovativního léčivého přípravku a výsledcích této léčby, w) strukturu údajů a náležitosti dokumentace podle § 39f odst. 5 a 6 zákona, x) strukturu, způsob, formu a časový interval hlášení podle § 39m odst. 2 zákona. § 2 Pojmy Pro účely této vyhlášky se dále rozumí a) referenčním přípravkemreferenčním přípravkem, podle jehož ceny výrobce je stanovena základní úhrada, přípravek s nejnižší zahraniční nebo českou cenou výrobce za obvyklou denní terapeutickou dávkuobvyklou denní terapeutickou dávku, b) referenční indikacíreferenční indikací indikace, která je společná pro všechny přípravky zařazené do referenční skupinyreferenční skupiny a od které se odvíjí stanovení základní úhrady dané referenční skupinyreferenční skupiny, c) upotřebitelným množstvímupotřebitelným množstvím množství přípravku vyjádřené počtem jednotek lékové formy, které lze spotřebovat, pokud bude přípravek užíván v nejvyšším možném dávkování s ohledem na dobu použitelnosti od prvního otevření, nejvýše však skutečné množství přípravku, d) výchozí dávkou výše obvyklé denní terapeutické dávkyvýchozí dávkou výše obvyklé denní terapeutické dávky vydělená počtem jednotlivých dávek za den, e) oznámenou cenouoznámenou cenou nejvyšší tržní cena, za kterou hodlá držitel rozhodnutí o registraci léčivého přípravku, dovozce nebo tuzemský výrobce potraviny pro zvláštní lékařské účely nebo neregistrovaného léčivého přípravku používaného v rámci specifického léčebného programu uvádět na trh přípravek, který nepodléhá regulaci ceny výrobce stanovením maximální ceny, f) nezávažným onemocněním onemocnění, které způsobuje jen krátkodobou mírnou poruchu zdraví, g) příčinnou léčbou onemocnění jakákoliv terapie vedoucí k nápravě, zastavení rozvoje nebo zmírnění patologických procesů zodpovědných za rozvoj onemocnění, zlepšení měřitelného parametru, který je obecně považován za významný v patogenezi příslušného onemocnění nebo vzniku případných komplikací, ke stabilizaci zdravotního stavu pacienta nebo k odstranění nebo zmírnění klinicky významných projevů onemocnění. ČÁST DRUHÁ PRAVIDLA PRO MAXIMÁLNÍ CENY PŘÍPRAVKŮ HLAVA I ROZHODNÁ OBDOBÍ § 3 Přepočet zahraničních cen z cizí měny (1) Ceny přípravků v cizí měně jsou přepočítávány na českou měnu čtvrtletním průměrem kurzu devizového trhu vyhlášeným Českou národní bankoubankou za kalendářní čtvrtletí předcházející kalendářnímu čtvrtletí, ve kterém bylo zahájeno správní řízení. (2) Každým uplynutím celých 3 kalendářních čtvrtletí po kalendářním čtvrtletí, ve kterém bylo zahájeno správní řízení, přepočítá Státní ústav pro kontrolu léčiv (dále jen „Ústav“) ceny přípravků v cizí měně na českou měnu znovu, a to podle odstavce 1 obdobně, vždy za tomu předcházející kalendářní čtvrtletí. (3) V případě vydání rozhodnutí v hloubkové nebo zkrácené revizi, rozhodnutí o stanovení maximální ceny nebo rozhodnutí o stanovení výše a podmínek úhrady, jakož i o jejich změně nebo zrušení (dále jen „rozhodnutí“), nebo rozsudku soudu, kterým je zrušeno rozhodnutí Ústavu a věc vrácena k novému projednání, se použijí kurzy obdobně podle odstavce 1, a to za kalendářní čtvrtletí předcházející kalendářnímu čtvrtletí, ve kterém bylo zahájeno nové projednání. § 4 Zjištění ceny výrobce (1) Rozhodným obdobím pro zjištění cen výrobce je 21 dnů ode dne zahájení správního řízení. (2) V případě postupu podle § 39a odst. 2 písm. b) zákona se odstavec 1 nepoužije; písemné ujednání o nejvyšší ceně výrobce podle § 39a odst. 2 písm. b) zákona lze předložit ve lhůtě k vyjádření se k podkladům pro rozhodnutí podle § 39g odst. 5 zákona. (3) Každým uplynutím celých 3 kalendářních čtvrtletí po kalendářním čtvrtletí, ve kterém bylo zahájeno správní řízení, Ústav zjistí ceny výrobce znovu, a to ve lhůtě 21 dnů. (4) V případě vydání rozhodnutí nebo rozsudku soudu, kterým je zrušeno rozhodnutí Ústavu a věc vrácena k novému projednání, se zjistí ceny výrobce znovu, a to ve lhůtě 21 dnů ode dne zahájení nového projednání. § 5 Posuzování dostupnosti přípravku (1) Rozhodným obdobím pro posuzování dostupnosti přípravku je kalendářní čtvrtletí předcházející kalendářnímu čtvrtletí, ve kterém bylo zahájeno správní řízení. (2) Každým uplynutím celých 3 kalendářních čtvrtletí po kalendářním čtvrtletí, ve kterém bylo zahájeno správní řízení, Ústav zjistí dostupnost přípravku znovu, vždy za tomu předcházející kalendářní čtvrtletí. (3) V případě vydání rozhodnutí nebo rozsudku soudu, kterým je rozhodnutí Ústavu zrušeno a věc vrácena k novému projednání, se zjistí dostupnost přípravku znovu, a to za kalendářní čtvrtletí předcházející kalendářnímu čtvrtletí, ve kterém bylo zahájeno nové projednání. HLAVA II ZPŮSOB PŘEPOČTU MAXIMÁLNÍ CENY PODOBNÉHO PŘÍPRAVKU § 6 Maximální cena posuzovaného přípravku podle § 39a odst. 4 až 6 zákona se stanoví podle balení podobného přípravkupodobného přípravku podle § 39b odst. 4 zákona s nejbližším počtem jednotek lékové formy tak, že maximální cena tohoto podobného přípravkupodobného přípravku se vydělí počtem obvyklých denních terapeutických dávekobvyklých denních terapeutických dávek v jeho balení a vynásobí počtem obvyklých denních terapeutických dávekobvyklých denních terapeutických dávek v balení posuzovaného přípravku. HLAVA III PRAVIDLA PRO VÝPOČET MAXIMÁLNÍ CENY § 7 Vyloučení zahraniční ceny výrobce Pokud nejnižší cena výrobce posuzovaného přípravku zjištěná v zemi referenčního koše je nižší o více než 20 % než průměr druhé a třetí nejnižší ceny výrobce tohoto přípravku v ostatních zemích referenčního koše, použije se pro stanovení maximální ceny výrobce tento průměr nebo nejvyšší cena výrobce na základě písemného ujednání podle § 39a odst. 2 písm. b) zákona, je-li nižší než tento průměr. § 8 Odchylka ve velikosti balení (1) Jestliže je posuzovaný přípravek dodáván na trh v zemi referenčního koše pouze v odlišné velikosti balení, než je balení určené pro český trh, a odchylka ve velikosti balení přípravku není větší než 10 % jednotek lékové formy, přepočte se zahraniční cena výrobce přímo úměrně na počet jednotek lékové formy posuzovaného přípravku určeného pro český trh. (2) V případě, že na trhu v zemi referenčního koše není posuzovaný přípravek ani s odchylkou ve velikosti balení přípravku nejvýše 10 % jednotek lékové formy, lze použít i přípravek v odlišné velikosti balení od balení určeného pro český trh s odchylkou větší. (3) Odstavec 2 se nepoužije, jestliže držitel rozhodnutí o registraci posuzovaného přípravku vysloví nesouhlas s použitím tohoto postupu, a to nejpozději ve lhůtě k vyjádření se k podkladům pro rozhodnutí. HLAVA IV ÚPRAVA MAXIMÁLNÍ CENY § 9 Zvýšení maximální ceny ve veřejném zájmu Maximální cenu výrobce lze na žádost účastníka správního řízení zvýšit ve veřejném zájmu podle § 17 odst. 2 zákona se souhlasem všech zdravotních pojišťoven uděleným nejpozději ve lhůtě k vyjádření se k podkladům pro rozhodnutí. HLAVA V PRAVIDLA PRO OZNAMOVÁNÍ NEJVYŠŠÍ CENY § 10 (1) Po stanovení výše a podmínek úhrady přípravku oznamuje osoba uvedená v § 39f odst. 2 písm. a) nebo b) zákona a) do patnáctého dne měsíce předcházejícího kalendářnímu čtvrtletí zvýšení oznámené cenyoznámené ceny, za kterou bude přípravek uváděn na český trh od kalendářního čtvrtletí následujícího po oznámení zvýšení ceny, b) do patnáctého dne předcházejícího kalendářního měsíce snížení oznámené cenyoznámené ceny, za kterou bude přípravek uváděn na český trh od kalendářního měsíce následujícího po oznámení snížení ceny. (2) Oznámit snížení ceny podle odstavce 1 písm. b) může osoba uvedená v § 39f odst. 2 písm. a) nebo b) zákona v případě, že přípravek v následujícím období bude skutečně uváděn na český trh. (3) Za oznámenou cenuoznámenou cenu se považuje maximální cena přípravku platná do dne účinnosti cenového rozhodnutí, kterým se posuzovaný přípravek stal neregulovaný maximální cenou výrobce, pokud nebylo oznámeno ve lhůtě podle odstavce 1 jinak. ČÁST TŘETÍ PRAVIDLA PRO ZÁKLADNÍ ÚHRADU HLAVA I ROZHODNÁ OBDOBÍ § 11 Přepočet zahraničních cen z cizí měny (1) Ceny přípravků v cizí měně jsou přepočítávány na českou měnu čtvrtletním průměrem kurzu devizového trhu vyhlášeným Českou národní bankoubankou za kalendářní čtvrtletí předcházející kalendářnímu čtvrtletí, ve kterém bylo zahájeno správní řízení. (2) Každým uplynutím celých 3 kalendářních čtvrtletí po kalendářním čtvrtletí, ve kterém bylo zahájeno správní řízení, přepočítá Ústav ceny přípravků v cizí měně na českou měnu znovu, a to podle odstavce 1 obdobně, vždy za tomu předcházející kalendářní čtvrtletí. (3) V případě vydání rozhodnutí nebo rozsudku soudu, kterým je zrušeno rozhodnutí Ústavu a věc vrácena k novému projednání, se použijí kurzy obdobně podle odstavce 1, a to za kalendářní čtvrtletí předcházející kalendářnímu čtvrtletí, ve kterém bylo zahájeno nové projednání. § 12 Zjištění ceny výrobce (1) Rozhodným obdobím pro zjištění cen výrobce je 21 dnů ode dne zahájení správního řízení. (2) V případě postupu podle § 39c odst. 2 písm. c) nebo d) zákona se odstavec 1 nepoužije; písemné ujednání o nejvyšší ceně výrobce podle § 39a odst. 2 písm. b) zákona a dohodu o úhradě lze předložit ve lhůtě k vyjádření se k podkladům pro rozhodnutí podle § 39g odst. 5 zákona. (3) Každým uplynutím celých 3 kalendářních čtvrtletí po kalendářním čtvrtletí, ve kterém bylo zahájeno správní řízení, Ústav zjistí ceny výrobce znovu, a to ve lhůtě 21 dnů. (4) V případě vydání rozhodnutí nebo rozsudku soudu, kterým je zrušeno rozhodnutí Ústavu a věc vrácena k novému projednání, se zjistí ceny výrobce znovu, a to ve lhůtě 21 dnů ode dne zahájení nového projednání. § 13 Posuzování dostupnosti přípravku (1) Rozhodným obdobím pro posuzování dostupnosti přípravku je kalendářní čtvrtletí předcházející kalendářnímu čtvrtletí, ve kterém bylo zahájeno správní řízení. (2) Každým uplynutím celých 3 kalendářních čtvrtletí po kalendářním čtvrtletí, ve kterém bylo zahájeno správní řízení, Ústav zjistí dostupnost přípravku znovu, vždy za tomu předcházející kalendářní čtvrtletí. (3) V případě vydání rozhodnutí nebo rozsudku soudu, kterým je rozhodnutí Ústavu zrušeno a věc vrácena k novému projednání, se zjistí dostupnost přípravku znovu, a to za kalendářní čtvrtletí předcházející kalendářnímu čtvrtletí, ve kterém bylo zahájeno nové projednání. HLAVA II POSTUP A PODROBNOSTI STANOVENÍ ZÁKLADNÍ ÚHRADY § 14 Výpočet základní úhrady (1) Výpočet základní úhrady podle § 39c odst. 2 zákona se provede porovnáním cen výrobce přípravků o síle v intervalu ohraničeném spodní mezí představující polovinu výchozí dávky a horní mezí představující dvojnásobek výchozí dávky (dále jen „interval“). (2) Ceny výrobce všech přípravků v rámci referenční skupinyreferenční skupiny, které náleží do intervalu, se vydělí počtem obvyklých denních terapeutických dávekobvyklých denních terapeutických dávek v nich obsažených. (3) Hodnoty získané při výpočtu základní úhrady se zaokrouhlují na 8 desetinných míst. Základní úhrada za obvyklou denní terapeutickou dávkuobvyklou denní terapeutickou dávku se zaokrouhluje na 4 desetinná místa. HLAVA III ZPŮSOB STANOVENÍ OBVYKLÉ DENNÍ TERAPEUTICKÉ DÁVKY § 15 (1) Obvyklá denní terapeutická dávkaObvyklá denní terapeutická dávka je standardní udržovací dávkou se srovnatelnou účinností pro běžného pacienta v referenční indikacireferenční indikaci. Obvyklá denní terapeutická dávkaObvyklá denní terapeutická dávka je vyjádřena množstvím léčivé látky na jeden den terapie. (2) Obvyklá denní terapeutická dávkaObvyklá denní terapeutická dávka se stanoví a) podle definované denní dávky doporučené Světovou zdravotnickou organizací, není-li dále stanoveno jinak, b) podle doporučeného dávkování uvedeného v souhrnu údajů o přípravku, je-li odlišné od dávkování uvedeného v písmenu a), c) podle ve správním řízení prokázaného obvyklého dávkování v běžné klinické praxi, je-li odlišné od dávkování uvedeného v písmenech a) a b). (3) Pokud je přípravek dávkován intervalově, přepočítává se dávkování pro potřeby stanovení obvyklé denní terapeutické dávkyobvyklé denní terapeutické dávky na průměrnou denní dávku. Pokud je přípravek dávkován podle tělesné hmotnosti pacienta, přepočítává se dávkování s ohledem na průměrnou hmotnost. Pokud je přípravek dávkován podle tělesného povrchu pacienta, přepočítává se dávkování s ohledem na ideální tělesný povrch. (4) Pokud nelze obvyklou denní terapeutickou dávkuobvyklou denní terapeutickou dávku stanovit vzhledem k charakteru přípravku a různému rozsahu dávkování s ohledem na individualizaci použití, použije se pro stanovení obvyklé denní terapeutické dávkyobvyklé denní terapeutické dávky jedna dávka přípravku nebo, není-li to možné, vhodná jednotka hmotnosti přípravku. (5) Potravinám pro zvláštní lékařské účely, jejichž primárním cílem je substituce stravy, se výše obvyklé denní terapeutické dávkyobvyklé denní terapeutické dávky stanoví na základě množství potraviny se stejným počtem kalorií (isokalorický ekvivalent). (6) U přípravků určených k léčbě akutních onemocnění, vyplývá-li to z terapeutického užití a charakteru posuzovaného přípravku, při porovnávání nahraditelnosti takového přípravku s jinými v referenční skupiněreferenční skupině, se při stanovení obvyklé denní terapeutické dávkyobvyklé denní terapeutické dávky zohlední nezbytná délka léčby, pokud se mezi porovnávanými přípravky odlišuje. Výsledná úhrada se poté upraví s ohledem na rozdíly v nezbytné délce léčby pro srovnávané přípravky. (7) Obvyklá denní terapeutická dávkaObvyklá denní terapeutická dávka stanovená podle odstavců 2 až 6 v rámci revize úhrad podle § 39l zákona se použije až do změny v následující revizi úhrad. (8) Obvyklá denní terapeutická dávkaObvyklá denní terapeutická dávka se v rámci revize úhrad změní pouze, je-li ve správním řízení prokázáno, že obvyklé dávkování v běžné klinické praxi je odlišné od obvyklé denní terapeutické dávkyobvyklé denní terapeutické dávky stanovené v předchozí revizi úhrad. HLAVA IV ÚPRAVA ZÁKLADNÍ ÚHRADY § 16 Zvýšení základní úhrady ve veřejném zájmu (1) Ve veřejném zájmu podle § 17 odst. 2 zákona může Ústav se souhlasem všech zdravotních pojišťoven zvýšit základní úhradu, jestliže jsou současně splněny tyto podmínky: a) jde o referenční skupinureferenční skupinu, ve které jsou přípravky ověřeny užíváním v praxi a jsou nezbytné při poskytování zdravotní péče, b) jde o referenční skupinureferenční skupinu, ve které by přípravky bez zvýšení základní úhrady ve veřejném zájmu mohly být nahrazeny pouze přípravky nákladnějšími, a c) zvýšení základní úhrady je nezbytné pro setrvání přípravků na trhu. (2) Ve veřejném zájmu podle § 17 odst. 2 zákona může Ústav zvýšit základní úhradu, jestliže je základní úhrada vypočtena podle § 39c odst. 2 písm. a) zákona a cena referenčního přípravkureferenčního přípravku je nižší o více než 20 % než průměr druhé a třetí nejnižší ceny referenčního přípravkureferenčního přípravku zjištěných v ostatních členských státech Evropské unie. Je-li splněna podmínka podle věty první, pak je základní úhrada zvýšena na úroveň průměru druhé a třetí nejnižší ceny výrobce referenčního přípravkureferenčního přípravku, nejvýše však na úroveň zajišťující plnou úhradu alespoň jednoho přípravku v dané referenční skupiněreferenční skupině. (3) Ústav nemůže zvýšit základní úhradu podle odstavců 1 a 2 současně. (4) Základní úhrada zvýšená podle odstavců 1 a 2 nesmí v přepočtu překročit denní náklady srovnatelně účinné zdravotní péče. § 17 Úprava základní úhrady podle § 39c odst. 5 zákona (1) Pokud přípravky v referenční skupiněreferenční skupině náleží do skupiny přílohy č. 2 zákona, a v této není zajištěn žádný plně hrazený přípravek, a plná úhrada alespoň jednoho přípravku není zajištěna postupem podle § 39c odst. 2 zákona ani se zvýšením této úhrady podle § 16 v posuzované referenční skupiněreferenční skupině, pak ve správním řízení o revizi úhrady posuzované referenční skupinyreferenční skupiny Ústav stanoví základní úhradu tak, aby byl v posuzované referenční skupiněreferenční skupině nejméně nákladný přípravek plně hrazen. (2) Nejméně nákladný přípravek je přípravek s nejnižší cenou výrobce, za niž je obchodován v České republice; pro zjištění nejméně nákladného přípravku se použije § 14 obdobně. ČÁST ČTVRTÁ PRAVIDLA PRO ÚHRADY PŘÍPRAVKŮ HLAVA I ZPŮSOB VÝPOČTU ÚHRADY PŘÍPRAVKU § 18 Úhrada výchozí dávky a úhrady přípravků v rámci intervalu (1) Úhrada výchozí dávky se vypočte jako podíl základní úhrady za obvyklou denní terapeutickou dávkuobvyklou denní terapeutickou dávku a počtu jednotlivých dávek za den. (2) Úhrada za jednotku lékové formy o síle odlišné od výchozí dávky se v rámci intervalu vypočte přímo úměrně z úhrady výchozí dávky. (3) Úhrada za balení přípravku se silou v rámci intervalu se vypočte jako součin úhrady za jednotku lékové formy tohoto přípravku podle odstavce 2 a velikosti balení. § 19 Úhrada přípravků mimo interval (1) Úhrada za jednotku lékové formy o síle pod spodní mezí intervalu se vypočte podle vzorce US1=USI1×SSI10,621488, kde US1 znamená úhradu za jednotku lékové formy o síle pod spodní mezí intervalu, USI1 znamená úhradu za jednotku lékové formy o síle odpovídající spodní mezi intervalu, S znamená posuzovanou sílu a SI1 znamená sílu odpovídající spodní mezi intervalu. (2) Úhrada za jednotku lékové formy o síle nad horní mezí intervalu se vypočte podle vzorce US2=USI2×SSI20,621488, kde US2 znamená úhradu za jednotku lékové formy o síle nad horní mezí intervalu, USI2 znamená úhradu za jednotku lékové formy o síle odpovídající horní mezi intervalu, S znamená posuzovanou sílu a SI2 znamená sílu odpovídající horní mezi intervalu. (3) Přípravkům mimo interval se úhrada za balení vypočte jako součin úhrady za jednotku lékové formy podle odstavce 1 nebo 2 a velikosti balení. (4) Při postupu podle odstavce 1 nebo 2 se použijí hodnoty pro síly přípravku odpovídající spodní nebo horní mezi intervalu i v případě, že přípravky s těmito silami nejsou na trhu obchodovány nebo samostatně hrazeny. § 20 (1) Ustanovení § 19 se nepoužije a úhrada se vypočte podle § 18 i mimo interval u přípravků, které a) jsou používány při zahájení terapie titrací dávek, pokud tato titrace trvá nejvýše po dobu 60 dnů, b) mají injekční lékovou formu, kdy k řádnému dávkování je třeba užít více než jednu jednotku lékové formy nebo kdy lze jednotku lékové formy rozdělit mezi více pacientů, c) jsou dávkovány podle tělesných parametrů, nebo d) jsou potravinami pro zvláštní lékařské účely. (2) Postup podle § 18 a 19 se dále nepoužije u přípravků nezařazených do referenční skupinyreferenční skupiny, jejichž cena výrobce podléhá regulaci stanovením maximální ceny a je stejná za jednotku lékové formy pro všechny síly přípravku hrazené ze zdravotního pojištění. V takovém případě se úhrada stanoví ve stejné výši pro všechny síly posuzovaného přípravku tak, aby poměr úhrady k ceně přípravku byl konstantní. (3) Postup podle § 18 a 19 se dále nepoužije u tekutých perorálních přípravků, pokud není uvedeno jinak. § 21 Úhrada podobných přípravků Úhrada posuzovaného přípravku podle § 39b odst. 5 a 6 zákona se stanoví podle úhrady podobného přípravkupodobného přípravku podle § 39b odst. 4 zákona navrženého žadatelem; § 18, 19 a 20 se použijí obdobně. HLAVA II ÚHRADA TEKUTÝCH NEDĚLENÝCH PŘÍPRAVKŮ § 22 Úhrada tekutých perorálních přípravků (1) Počet výchozích dávek v balení se vypočte jako podíl celkového množství léčivé látky v balení a výchozí dávky. (2) Úhrada za výchozí dávku se vypočte jako podíl základní úhrady a počtu jednotlivých dávek za den. (3) Úhrada za balení tekutých perorálních přípravků se vypočte jako součin počtu výchozích dávek v balení a úhrady za výchozí dávku. § 23 Úhrada topických oftalmologických léčivých přípravků k dlouhodobé terapii (1) Základní úhrada u topických oftalmologických léčivých přípravků určených k dlouhodobé terapii se stanoví ve výši nejnižší zahraniční nebo české ceny výrobce všech léčivých přípravků v rámci referenční skupinyreferenční skupiny, jejichž síla náleží do intervalu, připadající na počet obvyklých denních terapeutických dávekobvyklých denních terapeutických dávek v upotřebitelném množstvíupotřebitelném množství. (2) Úhrada jednotky lékové formy se vypočte jako podíl základní úhrady podle odstavce 1 a počtu jednotek lékové formy v obvyklé denní terapeutické dávceobvyklé denní terapeutické dávce. (3) Úhrada za balení s množstvím léčivé látky v jednotce objemu přípravku (dále jen „koncentrace“) v rámci intervalu se vypočte podle § 18 odst. 3 obdobně s použitím počtu jednotek lékové formy v upotřebitelném množstvíupotřebitelném množství. (4) Úhrada za balení s koncentrací mimo interval se vypočte podle § 19 odst. 3 obdobně s použitím počtu jednotek lékové formy v upotřebitelném množstvíupotřebitelném množství. § 24 Úhrada oftalmologických topických léčivých přípravků ke krátkodobé terapii Úhrada za balení topických léčivých přípravků převážně určených ke krátkodobé terapii onemocnění se stanoví ve výši nejnižší zahraniční nebo české ceny výrobce všech léčivých přípravků v rámci referenční skupinyreferenční skupiny za jedno balení bez ohledu na sílu a velikost balení léčivého přípravku. HLAVA III ÚPRAVA ÚHRADY § 25 (1) Úhradu přípravku nebo skupině přípravků může Ústav zvýšit (dále jen „bonifikace“) nebo snížit (dále jen „malifikace“) oproti základní úhradě, pokud budou předloženy důkazy odůvodňující úpravu úhrady. Bonifikace nebo malifikace úhrady se uplatní pro všechny přípravky, které svými vlastnostmi splňují podmínky pro tuto úpravu. (2) Bonifikace nebo malifikace úhrady se provádí na návrh po předložení příslušných důkazů, především komplexního farmakoekonomického hodnocení včetně hodnocení nákladové efektivitynákladové efektivity a dopadu do rozpočtu předloženého osobou, která o bonifikaci nebo malifikaci požádala. Předložené hodnocení musí zahrnovat veškeré podstatné vlastnosti hodnocené farmakoterapie, zejména náklady a přínosy s ní spojené. Přípravek musí být nákladově efektivní i po bonifikaci. (3) Při bonifikaci nebo malifikaci úhrady přípravku oproti základní úhradě se kritéria uvedená v § 39b odst. 2 zákona hodnotí oproti referenčnímu přípravkureferenčnímu přípravku nebo přípravku podle § 16 odst. 2 nebo § 17 odst. 2, pokud byl použit pro stanovení základní úhrady, nebo, je-li to možné, s přípravky v téže referenční skupiněreferenční skupině, které takovému přípravku svými vlastnostmi odpovídají. § 26 Limitace bonifikace úhrady (1) Bonifikace úhrady přípravku se sčítají. (2) Výsledná úhrada přípravku s bonifikací podle ustanovení § 27 až 30 nesmí být vyšší než 130 % úhrady takového přípravku vypočtené ze základní úhrady. (3) Bonifikovat lze úhradu přípravku nebo skupiny přípravků nejvýše o takovou procentní výši, která zajistí, že ve skupině přípravků s bonifikací za stejné vlastnosti bude zajištěn alespoň jeden plně hrazený přípravek. To neplatí u bonifikace podle § 30. § 27 Bonifikace a malifikace s ohledem na účinnost (1) Při hodnocení účinnosti se posuzují klinicky významné a) snížení úmrtnosti pacientů, b) prodloužení střední doby přežití pacientů, c) prodloužení doby do nezbytné hospitalizace, d) snížení nemocnosti a výskyt závažných komplikací onemocnění, nebo e) změny měřitelného parametru, který je obecně považován za významný v patogenezi příslušného onemocnění a vzniku případných komplikací. (2) Za přípravek s vyšší účinností se považuje přípravek, u kterého se při posuzování podle odstavce 1 prokáže klinicky významné a) snížení úmrtnosti pacientů alespoň o 20 %, b) prodloužení předpokládané doby života alespoň o 40 % u pacientů, u nichž je předpokládané přežití kratší než 24 měsíců, c) prodloužení doby do nezbytné hospitalizace alespoň o 30 %, nebo d) snížení závažných klinicky významných projevů onemocnění alespoň o 30 %. (3) Bonifikovat úhradu přípravku z důvodu vyšší účinnosti lze nejvýše o 15 %. (4) V případě, že referenční přípravekreferenční přípravek nebo přípravek podle § 16 odst. 2 nebo § 17 odst. 2, pokud byl použit pro stanovení základní úhrady, má v porovnání s ostatními přípravky vyšší účinnost, malifikuje se úhrada ostatních přípravků, které nedisponují bonifikovanou vlastností, podle odstavců 2 a 3 obdobně. (5) V případě, že hlavním kritériem stanovení obvyklé denní terapeutické dávkyobvyklé denní terapeutické dávky v referenční skupiněreferenční skupině s více léčivými látkami je srovnatelná účinnost těchto léčivých látek, nelze bonifikovat úhradu přípravků za účinnost, která spočívá pouze ve vlastnostech léčivých látek v rámci referenční skupinyreferenční skupiny. § 28 Bonifikace a malifikace s ohledem na bezpečnost (1) Při hodnocení bezpečnosti se posuzuje klinicky významný a) rozdíl ve výskytu závažných nežádoucích účinků, b) rozdíl v podílu pacientů, kteří z důvodu nežádoucích účinků musí ukončit terapii, c) výskyt závažných lékových interakcí. (2) Za přípravek s vyšší bezpečností se považuje přípravek, u kterého se při posuzování podle odstavce 1 prokáže klinicky významný a) výskyt závažných nežádoucích účinků nižší alespoň o 30 %, b) podíl pacientů, kteří museli z důvodů nežádoucích účinků ukončit terapii, nižší alespoň o 30 %, nebo c) vznik závažných lékových interakcí nižší alespoň o 30 %. (3) Bonifikovat úhradu přípravku z důvodu vyšší bezpečnosti lze nejvýše o 15 %. (4) V případě, že referenční přípravekreferenční přípravek nebo přípravek podle § 16 odst. 2 nebo § 17 odst. 2, pokud byl použit pro stanovení základní úhrady, má v porovnání s ostatními přípravky vyšší bezpečnost, malifikuje se úhrada ostatních přípravků, které nedisponují bonifikovanou vlastností, podle odstavců 2 a 3 obdobně. § 29 Bonifikace s ohledem na součinnost (1) Při posuzování míry součinnosti osoby, které je podáván příslušný přípravek, jsou hodnoceny a) jednoduchost a srozumitelnost dávkovacího schématu, s přihlédnutím k nezbytnému počtu podávaných denních dávek, nebo jejich četnosti v měsíčním intervalu a předpokládané celkové délce terapie, b) snadnost podávání nebo aplikace ve vztahu k současnému podání jídla nebo nápojů, nebo c) další omezení vyplývající z užívání přípravku, jako je nutnost současného podávání dalších přípravků nebo dodržování dalších podmínek, které jsou pro zajištění účinku přípravku nezbytné. (2) Bonifikovat úhradu přípravku z důvodu klinicky významné vyšší míry součinnosti podle odstavce 1 lze nejvýše o 10 %. (3) V případě, že referenční přípravekreferenční přípravek nebo přípravek podle § 16 odst. 2 nebo § 17 odst. 2, pokud byl použit pro stanovení základní úhrady, má v porovnání s ostatními přípravky vyšší míru součinnosti, malifikuje se úhrada ostatních přípravků, které nedisponují bonifikovanou vlastností, podle odstavce 2 obdobně. (4) Bonifikovat lze úhradu přípravku s vyšší mírou součinnosti pouze v případě, že vlastnosti podle odstavce 1 mají pozitivní vliv na účinnost nebo bezpečnost přípravku. § 30 Bonifikace s ohledem na lékovou formu Bonifikovat lze oproti úhradě tuhého perorálního referenčního přípravkureferenčního přípravku úhradu tekutého přípravku pro vnitřní užití nebo úhradu polotuhého přípravku umožňujícího obejít enterohepatální oběh, jestliže tyto přípravky jsou určeny pro pacienty mladší 12 let nebo pacienty bez možnosti přijímat tuhé perorální lékové formy. Takto lze bonifikovat úhradu přípravku nejvýše o 10 %. § 31 Bonifikace ve veřejném zájmu Ve veřejném zájmu podle § 17 odst. 2 zákona může Ústav na návrh a se souhlasem všech zdravotních pojišťoven bonifikovat úhradu přípravku, jestliže jde o přípravek, který a) je ověřen užíváním v praxi a je nezbytný pro zdravotní péči a b) je v terapii nenahraditelný nebo nahraditelný pouze přípravky nákladnějšími a bonifikace je nezbytná pro setrvání přípravku na trhu. HLAVA IV PODMÍNKY ÚHRADY § 32 (1) Při stanovení podmínek úhrady podle § 39b odst. 10 zákona Ústav v rozhodnutí stanoví omezení a způsob vykazování přípravků, které v rozhodnutí označí symboly stanovenými v § 33 až 39. (2) Ústav může v rozhodnutí přípravku stanovit současně omezení uvedená v § 33 a 34 a způsob vykazování úhrady podle § 36 až 39. Díl 1 Preskripční a indikační omezení § 33 Preskripční omezení (1) Je-li to s ohledem na účinnost a bezpečnost přípravku nebo s ohledem na veřejný zájem účelné, úhrada přípravku se omezí pro předepisování takového přípravku lékařem se specializovanou způsobilostí s označením odbornosti uvedené v rozhodnutí (dále jen „preskripční omezení“). Ústav přípravek s preskripčním omezením v rozhodnutí označí symbolem „L“. (2) Přípravek s preskripčním omezením podle odstavce 1 věty druhé je oprávněn předepsat k úhradě zdravotní pojišťovnou pouze lékař se specializovanou způsobilostí s označením odbornosti uvedené v preskripčním omezení, který má pro tuto specializovanou způsobilost uzavřenu se zdravotní pojišťovnou smlouvu o poskytování předmětné zdravotní péče, nebo jím písemně pověřený jiný lékař, nebo v případě léčivých přípravků, které nemají omezení používání upraveno v souhrnu údajů o přípravku nebo v příloze rozhodnutí o registraci v případě léčivých přípravků registrovaných postupem podle přímo použitelného předpisu Evropské unie o registraci léčivých přípravků, lékař se specializovanou způsobilostí v oboru všeobecné praktické lékařství, praktické lékařství pro děti a dorost nebo pediatrie, který má pro tuto specializovanou způsobilost uzavřenu smlouvu se zdravotní pojišťovnou. (3) Není-li s ohledem na účinnost a bezpečnost přípravku předepisování přípravku vhodné přenést na jiného lékaře než lékaře se specializovanou způsobilostí s označením odbornosti uvedené v preskripčním omezení podle odstavce 1 věty první, Ústav tento přípravek v rozhodnutí označí symbolem „E“. (4) Je-li s ohledem na účinnost a bezpečnost přípravku nebo s ohledem na veřejný zájem účelné podmínit úhradu přípravku schválením revizním lékařem zdravotní pojišťovny, popřípadě jím pověřeným lékařem s příslušnou specializovanou způsobilostí s označením odbornosti uvedenou v rozhodnutí, Ústav v rozhodnutí označí tento přípravek symbolem „W“. Rozhodne-li Ústav podle věty první, rozhodne zároveň o omezení podle § 34. § 34 Indikační omezení (1) Je-li to s ohledem na účinnost a bezpečnost přípravku nebo s ohledem na veřejný zájem účelné, Ústav úhradu přípravku podmíní a) přesně uvedenou indikací včetně zahájení a ukončení léčby, popřípadě blíže určenou klinickým stavem pacienta; pokud nelze zahájení a ukončení léčby přesně vymezit, stanoví se pravidelný interval přehodnocení úspěšnosti léčby, b) použitím pro vyjmenované skupiny pacientů, charakterizované konkrétním onemocněním nebo klinickým stavem, nebo c) selháním, kontraindikací nebo nedostatečnou účinností předchozí linie terapie. (2) Přípravek podle odstavce 1 Ústav v rozhodnutí označí symbolem „P“ (dále jen „indikační omezení“). Přípravek s indikačním omezením je oprávněn předepsat k úhradě zdravotní pojišťovnou lékař smluvního zdravotnického zařízení pouze v souladu s indikačním omezením. Díl 2 Symboly a způsoby vykazování úhrady § 35 Zvýšená úhrada Zvýšenou úhradu podle § 39b odst. 11 zákona Ústav v rozhodnutí označí symbolem „V“. Rozhodne-li Ústav o stanovení zvýšené úhrady podle § 39b odst. 11 zákona, rozhodne zároveň o omezení podle § 34. § 36 Ambulantní péče (1) Přípravek, který lékař vzhledem k jeho charakteru podává při výkonu ambulantní péče, Ústav v rozhodnutí označí symbolem „A“. Takový přípravek se účtuje zdravotní pojišťovně spolu s příslušným výkonem jako zvlášť účtovaný přípravek. (2) Je-li to s ohledem na účinnost a bezpečnost přípravku nebo s ohledem na veřejný zájem účelné, vykazování přípravku se symbolem „A“ se omezí na lékaře se specializovanou způsobilostí s označením odbornosti uvedené v rozhodnutí. (3) Přípravek s omezením podle odstavce 2 je oprávněn vykazovat k úhradě zdravotní pojišťovnou pouze lékař se specializovanou způsobilostí s označením odbornosti uvedené v omezení, který má pro tuto specializovanou způsobilost uzavřenu se zdravotní pojišťovnou smlouvu o poskytování předmětné zdravotní péče, nebo jím písemně pověřený jiný lékař. (4) Není-li s ohledem na účinnost a bezpečnost přípravku podávání přípravku vhodné přenést na jiného lékaře podle odstavce 3, Ústav v rozhodnutí označí tento přípravek symbolem „A, E“. § 37 Zvláštní ambulantní zdravotní péče (1) Přípravek, který je poskytován při odborné přednemocniční neodkladné péči v rámci zdravotnické záchranné služby, Ústav v rozhodnutí označí symbolem „C1“. (2) Přípravek, který je součástí zdravotní péče ve stacionářích, pokud je poskytována na základě doporučení ošetřujícího lékaře, Ústav v rozhodnutí označí symbolem „C2“. (3) Přípravek, který je podáván při chirurgickém výkonu v lokální nebo celkové anestesii bez nutnosti hospitalizace pacienta, Ústav v rozhodnutí označí symbolem „C3“. (4) Přípravky podle odstavců 1 až 3 jsou příslušnému smluvnímu zdravotnickému zařízení hrazeny na základě smlouvy se zdravotní pojišťovnou o poskytování předmětné zdravotní péče a účtovány zdravotní pojišťovně v souvislosti s příslušným výkonem jako zvlášť účtovaný přípravek. § 38 Přípravky pro použití při diagnostickém výkonu Je-li přípravek určen pro podání v rámci diagnostického výkonu provedeného při výkonu ambulantní zdravotní péče, Ústav tento přípravek v rozhodnutí označí symbolem „D“. Takový přípravek se účtuje zdravotní pojišťovně v rámci diagnostického výkonu, a není-li započten do hodnoty výkonu, spolu s příslušným diagnostickým výkonem jako zvlášť účtovaný přípravek. § 39 Přípravky specializované péče (1) Ústav v rozhodnutí označí přípravek, jehož použití je s ohledem na veřejný zájem účelné soustředit do specializovaných pracovišť podle § 15 odst. 10 zákona, symbolem „S“. (2) Takový přípravek účtuje jako zvlášť účtovaný přípravek zdravotní pojišťovně pouze specializované pracoviště, a to na základě smlouvy uzavřené mezi ním a zdravotní pojišťovnou. (3) U vysoce inovativního přípravku, kterému je stanovena dočasná úhrada podle § 39d zákona, postupuje Ústav vždy podle odstavce 1. ČÁST PÁTÁ ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ O VYSOCE INOVATIVNÍCH PŘÍPRAVCÍCH § 42 Podmínky, za kterých mohou specializovaná pracoviště podávat vysoce inovativní přípravek Pojištěnec musí být před léčbou vysoce inovativním přípravkem specializovaným pracovištěm náležitě poučen a informován. Provedení poučení se zaznamená do zdravotnické dokumentace vedené o pojištěnci; záznam podepíše lékař, který poučení provedl, a pojištěnec. Součástí poučení musí být především informace a) o názvu vysoce inovativního přípravku, b) o době trvání dočasné úhrady, c) o dopadech uplynutí dočasné úhrady na další léčbu pacienta, d) o výši nejvyšší ceny pro konečného spotřebitelespotřebitele, e) o výši dočasné úhrady a f) o tom, že se jedná o vysoce inovativní přípravek. § 43 Základní struktura údajů poskytovaných specializovaným pracovištěm podle § 39d odst. 4 zákona Specializované pracoviště předává osobám uvedeným v § 39d odst. 4 zákona údaje podle § 39d odst. 4 zákona v této struktuře: a) informace o pacientovi, a to věk, pohlaví, základní diagnóza, současný výskyt více nemocí, b) diagnostické údaje o průběhu a léčbě nemoci, c) informace o předchozí léčbě (operace, radioterapie, chemoterapie, hormonální, jiná), d) identifikační údaje specializovaného pracoviště, e) informace o léčbě vysoce inovativním přípravkem: 1. datum zahájení terapie, 2. název použitého vysoce inovativního přípravku a kód přidělený Ústavem, 3. vstupní hodnoty sledovaných parametrů v době zahájení terapie, 4. dávkování, změny v dávkování v průběhu terapie a důvody těchto změn, 5. nežádoucí účinky, jejich závažnost a zhodnocení jejich dopadu na pokračování léčby, 6. datum ukončení terapie, důvod ukončení, 7. způsob a období následného sledování po ukončení terapie. ČÁST ŠESTÁ STRUKTURA ÚDAJŮ A NÁLEŽITOSTI ŽÁDOSTI O STANOVENÍ MAXIMÁLNÍ CENY A VÝŠE A PODMÍNEK ÚHRADY § 45 (1) Žádost o stanovení maximální ceny nebo výše a podmínek úhrady a přiloženou dokumentaci lze podat i v elektronické podobě ve formátu zveřejněném Ústavem způsobem umožňujícím dálkový přístup. (2) Rozsah dokumentace předkládané s žádostí o stanovení výše a podmínek úhrady přípravku musí odpovídat současným poznatkům o přípravku a obsahovat veškeré informace týkající se přípravku bez ohledu na to, zda jsou pro něj příznivé, nebo nepříznivé. Zejména musí být uvedeny všechny významné podrobnosti týkající se účinnosti, bezpečnosti a porovnání nákladů a přínosů spojených s použitím přípravku v běžné klinické praxi. V případě žádosti podané podle § 39da zákona předkládá žadatel též údaje nezbytné pro provedení posouzení podle § 39da odst. 3 zákona. (3) Strukturou dostupných klinických hodnoceníStrukturou dostupných klinických hodnocení podle § 39f odst. 6 písm. a) zákona se rozumí zejména a) systematické přehledy, b) výsledky metaanalýz kontrolovaných randomizovaných klinických studií, c) výsledky kontrolovaných randomizovaných klinických studií, d) výsledky žadateli dostupných srovnávacích klinických studií, přednostně s jinými, v klinické praxi užívanými přípravky pro léčbu posuzovaných indikací, a není-li takových, proti placebu, e) sledování výsledků péče s použitím příslušného přípravku v podmínkách běžné klinické praxe nejlépe v České republice, f) výsledky dosud veřejně nepublikovaných studií, které jsou uvedeny v platném souhrnu údajů o přípravku a jsou hodnotitelné. (4) Žadatel předloží informace podle odstavce 3 v plném znění a též jejich stručný souhrn s uvedením základních vstupních parametrů, zjištěných výsledků a jejich statistického vyhodnocení. (5) Je-li součástí dokumentace expertní posudek znalce nebo vyžádá-li si takový expertní posudek Ústav nebo Ministerstvo zdravotnictví, k posudku jeho autorautor současně připojí čestné prohlášení, že prostudoval veškeré veřejně dostupné informace týkající se účinnosti a bezpečnosti příslušného přípravku a léčivé látky v něm obsažené a že se vyjádřil ke všem podstatným informacím, které by mohly hodnocené vlastnosti přípravku ovlivnit. ČÁST SEDMÁ POSKYTOVÁNÍ ÚDAJŮ O OBJEMU POTRAVIN PRO ZVLÁŠTNÍ LÉKAŘSKÉ ÚČELY UVÁDĚNÝCH NA ČESKÝ TRH § 45a (1) Dovozce nebo tuzemský výrobce potraviny pro zvláštní lékařské účely poskytuje Ústavu údaje podle § 39m odst. 2 zákona formou elektronického hlášení vždy za uplynulý kalendářní měsíc, a to nejpozději do desátého dne následujícího kalendářního měsíce. (2) Dovozce nebo tuzemský výrobce potraviny pro zvláštní lékařské účely poskytuje hlášení podle odstavce 1 přes komunikační rozhraní Ústavu. Přístupové údaje a jednoznačný identifikační kód dovozce nebo tuzemského výrobce potraviny pro zvláštní lékařské účely přidělí Ústav dovozci nebo tuzemskému výrobci potraviny pro zvláštní lékařské účely na základě jeho žádosti. Komunikační rozhraní je vytvořeno v podobě webového aplikačního rozhraní a je zveřejněno Ústavem na internetových stránkách Ústavu, a to včetně jeho technické dokumentace. (3) Aktualizaci již poskytnutého hlášení podle odstavce 1 dovozce nebo tuzemský výrobce potraviny pro zvláštní lékařské účely může provést v době od desátého do dvacátého dne kalendářního měsíce. Po uplynutí dvacátého dne v měsíci již nelze obsah hlášení změnit. V případě, že dovozce nebo tuzemský výrobce potraviny pro zvláštní lékařské účely dodatečně po dvacátém dni v kalendářním měsíci zjistí, že uvedl v hlášení neúplné nebo nesprávné údaje, neprodleně zašle Ústavu opravné hlášení. (4) Hlášení podle odstavce 1 a opravné hlášení podle odstavce 3 obsahuje a) identifikační kód dovozce nebo tuzemského výrobce potraviny pro zvláštní lékařské účely přidělený Ústavem, b) kalendářní měsíc a rok, za který je hlášení zasláno, c) jednoznačný identifikátor hlášení přidělený Ústavem, d) identifikátor označující hlášení dodávek potravin pro zvláštní lékařské účely, e) identifikaci osoby, které byla potravina pro zvláštní lékařské účely dodána, a to v souladu s § 39m odst. 2 zákona, f) kód potraviny pro zvláštní lékařské účely přidělený Ústavem, g) počet balení potraviny pro zvláštní lékařské účely. ČÁST OSMÁ ZRUŠOVACÍ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ § 46 Vyhláška č. 92/2008 Sb., o stanovení seznamu zemí referenčního koše, způsobu hodnocení výše, podmínek a formy úhrady léčivých přípravků a potravin pro zvláštní lékařské účely a náležitostech žádosti o stanovení výše úhrady, se zrušuje. § 47 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem následujícím po dni jejího vyhlášení. Ministr: doc. MUDr. Heger, CSc., v. r.
Zákon č. 370/2011 Sb.	Zákon č. 370/2011 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Vyhlášeno 6. 12. 2011, datum účinnosti 1. 1. 2012, částka 129/2011 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o dani z přidané hodnoty * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o daních z příjmů * ČÁST TŘETÍ - Změna rozpočtových pravidel * ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona o rozpočtovém určení daní * ČÁST ŠESTÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 1. 2015 (262/2014 Sb.) 370 ZÁKON ze dne 6. listopadu 2011, kterým se mění zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o dani z přidané hodnoty Čl. I Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění zákona č. 635/2004 Sb., zákona č. 669/2004 Sb., zákona č. 124/2005 Sb., zákona č. 215/2005 Sb., zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 441/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 230/2006 Sb., zákona č. 319/2006 Sb., zákona č. 172/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 270/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 302/2008 Sb., zákona č. 87/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 489/2009 Sb., zákona č. 120/2010 Sb., zákona č. 199/2010 Sb. a zákona č. 47/2011 Sb., se mění takto: 1. V § 4 odst. 3 písm. d) se doplňuje bod 4, který zní: „4. technickým zhodnocením podle zákona upravujícího daně z příjmů,“. 6. V § 36a odst. 1 písm. b) a § 36a odst. 2 se slova „§ 72 odst. 4“ nahrazují slovy „§ 76 odst. 1“. 7. V § 37 odst. 1 a 2, § 38 odst. 4 a v § 47 odst. 1 písm. b) se číslo „10“ nahrazuje číslem „14“. 9. V § 42 odstavec 4 zní: „(4) V případě opravy základu daně a výše daně se uplatní sazba daně platná ke dni povinnosti přiznat daň u původního zdanitelného plnění. Pro přepočet cizí měny na českou měnu se použije kurz devizového trhu vyhlášený Českou národní bankou a platný pro osobu provádějící přepočet ke dni povinnosti přiznat daň u původního zdanitelného plnění. V případě opravy základu daně a výše daně podle § 42 odst. 1 písm. b), kdy je zároveň vystaven opravný daňový doklad podle § 45 odst. 2, lze použít i kurz platný první pracovní den kalendářního roku, ve kterém vznikl důvod opravy.“. 10. V § 45 odstavec 1 zní: „(1) Opravný daňový doklad o opravě základu daně a výše daně nebo o opravě výše daně v jiných případech obsahuje a) obchodní firmu nebo jméno a příjmení, popřípadě název, dodatek ke jménu a příjmení nebo názvu, sídlo nebo místo podnikání plátce, který uskutečňuje plnění, b) daňové identifikační číslo plátce, který uskutečňuje plnění, c) obchodní firmu nebo jméno a příjmení, popřípadě název, dodatek ke jménu a příjmení nebo názvu, sídlo nebo místo podnikání osoby, pro kterou se uskutečňuje plnění, d) daňové identifikační číslo, pokud je osoba, pro kterou se uskutečňuje plnění, plátcem, e) evidenční číslo původního daňového dokladu, f) evidenční číslo opravného daňového dokladu, g) důvod opravy, h) rozdíl mezi opraveným a původním základem daně, i) rozdíl mezi opravenou a původní daní, j) rozdíl mezi opravenou a původní úplatou.“. 11. V § 45 odst. 2 se věta druhá nahrazuje větami „V případě, že na opravném daňovém dokladu nejsou uvedena evidenční čísla původních daňových dokladů, musí být na opravném daňovém dokladu ve vazbě na původní uskutečněná zdanitelná plnění uvedeno takové vymezení těchto plnění, aby souvislost mezi původním a opraveným zdanitelným plněním byla jednoznačně určitelná. Dále plátce na opravném daňovém dokladu uvede souhrnně rozdíly mezi opravenými a původními základy daně a tomu odpovídající částky daně za veškerá opravovaná zdanitelná plnění.“. 12. V § 45 odst. 3 písm. a) zní: „a) náležitosti podle odstavce 1 písm. a), b), f) a g),“. 16. V § 73 odst. 1 písm. c) se slovo „nebo“ zrušuje. 17. V § 73 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje slovem „, nebo“ a doplňuje se písmeno e), které zní: „e) při odpočtu daně, kterou plátce uplatnil v případě plnění podle § 13 odst. 4 písm. b), daň přiznat a mít daňový doklad; nemá-li plátce daňový doklad, lze nárok prokázat jiným způsobem.“. 18. V § 73 odst. 5 se věta druhá zrušuje. 19. V § 75 odst. 4 se věta druhá nahrazuje větou „Po skončení kalendářního roku, ve kterém po uskutečnění zdanitelného plnění plátce byl oprávněn uplatnit nárok na odpočet daně a tento nárok uplatnil, plátce do hodnoty poměrného koeficientu zohlední skutečný podíl použití tohoto zdanitelného plnění pro své ekonomické činnosti v příslušném roce.“ a věta poslední se nahrazuje větou „Opravu plátce uvede v daňovém přiznání za poslední zdaňovací období kalendářního roku, ve kterém po uskutečnění zdanitelného plnění je oprávněn uplatnit nárok na odpočet daně, jehož se oprava týká.“. 20. V § 77 odst. 1 se za slova „obchodního majetku“ vkládají slova „před jeho použitím“. 21. V § 77 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Použitím pro jiné účely se rozumí případy, kdy plátce uplatnil původní odpočet daně v a) plné výši a následně tento majetek použije pro účely, pro které má nárok na odpočet daně v krácené výši nebo nárok na odpočet daně nemá, nebo b) krácené výši a následně tento majetek použije pro účely, pro které nárok na odpočet daně nemá, nebo pro účely, pro které má nárok na odpočet daně v plné výši.“. 22. V § 78 se na konci textu odstavce 1 doplňují slova „, protože daný majetek byl původně určený k použití v rámci ekonomických činností plátce pro účely, které nezakládají nárok na odpočet daně“. 23. V § 78 odst. 3 a § 78a odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „pozemků, staveb, bytů a nebytových prostor“ nahrazují slovy „staveb, bytů, nebytových prostor a jejich technického zhodnocení73) a v případě pozemků“. 24. V § 78a odst. 1 písm. b) se slova „k okamžiku provedení úpravy odpočtu daně“ nahrazují slovy „ke kalendářnímu roku, v němž se provádí úprava odpočtu daně,“. 25. V § 78a odstavec 5 zní: „(5) Používá-li plátce majetek pro změněné účely podle § 78 odst. 4 písm. a) až c) pouze po část příslušného kalendářního roku, zohlední se tato skutečnost v částce úpravy odpočtu daně vypočtené podle odstavce 1 nebo 4.“. 26. V § 78a se odstavec 6 zrušuje. 27. Za § 78c se vkládá nový § 78d, který zní: „§ 78d (1) Dojde-li u dlouhodobého majetku ve lhůtě pro úpravu odpočtu daně k uskutečnění plnění dodání zboží, převodu nemovitosti nebo poskytnutí služby, použijí se obdobně ustanovení § 78 až 78c s tím, že úprava odpočtu daně se provede jednorázově. (2) Částka jednorázové úpravy odpočtu daně za kalendářní rok, ve kterém došlo k uskutečnění plnění podle odstavce 1, se stanoví jako součin částky vypočtené podle § 78a odst. 1 nebo 4 a počtu roků zbývajících do konce lhůty pro úpravu odpočtu daně. Do počtu roků se započítává také rok, ve kterém je úprava odpočtu daně prováděna. Ukazatelem nároku na odpočet daně je 0 %, je-li dané plnění osvobozené od daně bez nároku na odpočet daně, nebo 100 %, je-li zdanitelné. (3) Úpravě odpočtu daně podléhá rovněž odpočet daně, který plátce u dlouhodobého majetku uplatnil v témže kalendářním roce, ve kterém uskutečnil plnění podle odstavce 1. (4) Jestliže plátce ve lhůtě pro úpravu odpočtu daně dodá, převede nebo poskytne dlouhodobý majetek, u kterého byl oprávněn uplatnit původní nárok na odpočet daně v poměrné výši, jde o dodání zboží, převod nemovitosti nebo poskytnutí služby v rámci uskutečňování jeho ekonomických činností rovněž v případě části tohoto majetku původně určené pro použití pro účely nesouvisející s jeho ekonomickými činnostmi.“. 28. V § 79 odst. 2 se slovo „78c“ nahrazuje slovem „78d“. 29. V § 79 odst. 2 a 5 se slova „§ 78a odst. 6“ nahrazují slovy „§ 78d odst. 2“. 38. § 103 včetně nadpisu zní: „§ 103 Zvláštní ustanovení o zajištění úhrady na nesplatnou nebo dosud nestanovenou daň Hrozí-li nebezpečí z prodlení, je zajišťovací příkaz účinný a vykonatelný okamžikem jeho vydání. Správce daně současně s vydáním zajišťovacího příkazu učiní pokus vyrozumět vhodným způsobem daňový subjekt o vydání zajišťovacího příkazu a sepíše o tom úřední záznam.“. 39. V § 109 odstavec 2 zní: „(2) Příjemce zdanitelného plnění ručí také za nezaplacenou daň z tohoto plnění, pokud je úplata za toto plnění a) bez ekonomického opodstatnění zcela zjevně odchylná od obvyklé ceny25), nebo b) poskytnuta zcela nebo zčásti bezhotovostním převodem na účet vedený poskytovatelem platebních služeb mimo tuzemsko.“. Čl. II Přechodná ustanovení 1. Pro daňové povinnosti u daně z přidané hodnoty za zdaňovací období předcházející dni nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i pro práva a povinnosti s tím související, se použije zákon č. 235/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 3. Při dodání vody, při poskytnutí služby spojené s odváděním a čištěním, případně zneškodňováním odpadních vod a při dodání tepla nebo chladu je plátce, který uskutečnil zdanitelné plnění se dnem uskutečnění zdanitelného plnění ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, oprávněn stanovit spotřebu samostatně za období přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a samostatně za období ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona na základě odečtu z měřicích zařízení ke dni předcházejícímu dni nabytí účinnosti tohoto zákona nebo na základě propočtu, je-li odečet z měřicích zařízení proveden až po tomto dni. V těchto případech pak u spotřeby za období přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona plátce uplatní sníženou sazbu daně platnou v tomto období a u spotřeby za období ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona sníženou sazbu daně platnou od tohoto dne; v případě přijetí úplaty přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, ze které vznikla povinnost přiznat daň, se uplatní tyto sazby ze základu daně stanoveného pro každé období podle § 37 odst. 3 zákona č. 235/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Plátce je oprávněn u dodání vody, poskytnutí služby spojené s odváděním a čištěním, případně zneškodňováním odpadních vod a za dodání tepla nebo chladu vztahujícím se výhradně k období přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, uplatnit sníženou sazbu daně platnou v tomto období, a to i v případě, kdy ke zjištění skutečné spotřeby dojde v období ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 6. Vznikla-li plátci přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona povinnost přiznat daň na výstupu při přijetí úplaty přede dnem uskutečnění zdanitelného plnění a nastane-li den uskutečnění zdanitelného plnění ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, použije plátce pro přiznání daně a pro výpočet daně podle § 37 odst. 1 nebo 2 zákona č. 235/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů, sazbu daně platnou ke dni uskutečnění zdanitelného plnění, a to pouze ze základu daně stanoveného podle § 37 odst. 3 zákona č. 235/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 9. V případě odpočtu daně uplatněného u technického zhodnocení pořízeného přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona při úpravě odpočtu daně postupuje podle § 78 odst. 3 a § 78a odst. 1 zákona č. 235/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 10. Pokud plátce uskutečňuje ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona zdanitelné plnění, u kterého je povinen použít režim přenesení daňové povinnosti podle § 92e zákona č. 235/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a vznikla mu přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona povinnost přiznat daň ke dni přijetí úplaty, stanoví u tohoto zdanitelného plnění základ daně z rozdílu mezi základem daně podle § 36 odst. 1 zákona č. 235/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a souhrnem základů daně podle § 36 odst. 2 zákona č. 235/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o daních z příjmů Čl. III Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 35/1993 Sb., zákona č. 96/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 196/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 114/1994 Sb., zákona č. 259/1994 Sb., zákona č. 32/1995 Sb., zákona č. 87/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 248/1995 Sb., zákona č. 316/1996 Sb., zákona č. 18/1997 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb., zákona č. 210/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 111/1998 Sb., zákona č. 149/1998 Sb., zákona č. 168/1998 Sb., zákona č. 333/1998 Sb., zákona č. 63/1999 Sb., zákona č. 129/1999 Sb., zákona č. 144/1999 Sb., zákona č. 170/1999 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 3/2000 Sb., zákona č. 17/2000 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 72/2000 Sb., zákona č. 100/2000 Sb., zákona č. 103/2000 Sb., zákona č. 121/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 241/2000 Sb., zákona č. 340/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 117/2001 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 239/2001 Sb., zákona č. 453/2001 Sb., zákona č. 483/2001 Sb., zákona č. 50/2002 Sb., zákona č. 128/2002 Sb., zákona č. 198/2002 Sb., zákona č. 210/2002 Sb., zákona č. 260/2002 Sb., zákona č. 308/2002 Sb., zákona č. 575/2002 Sb., zákona č. 162/2003 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 438/2003 Sb., zákona č. 19/2004 Sb., zákona č. 47/2004 Sb., zákona č. 49/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 280/2004 Sb., zákona č. 359/2004, zákona č. 360/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 628/2004 Sb., zákona č. 669/2004 Sb., zákona č. 676/2004 Sb., zákona č. 179/2005 Sb., zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 342/2005 Sb., zákona č. 357/2005 Sb., zákona č. 441/2005 Sb., zákona č. 530/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 552/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 203/2006 Sb., zákona č. 223/2006 Sb., zákona č. 245/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 29/2007 Sb., zákona č. 67/2007 Sb., zákona č. 159/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 362/2007 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 482/2008 Sb., zákona č. 2/2009 Sb., zákona č. 87/2009 Sb., zákona č. 216/2009 Sb., zákona č. 221/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 289/2009 Sb., zákona č. 303/2009 Sb., zákona č. 304/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 199/2010 Sb., zákona č. 346/2010 Sb., zákona č. 348/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb. a zákona č. 188/2011 Sb., se mění takto: 1. V § 35c odst. 1 se číslo „11 604“ nahrazuje číslem „13 404“. 2. V § 35c odst. 3 se číslo „52 200“ nahrazuje číslem „60 300“. 3. V § 35d odst. 4 se číslo „4 350“ nahrazuje číslem „5 025“. Čl. IV Přechodné ustanovení Ustanovení § 35c odst. 1 a 3 a § 35d odst. 4 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použijí poprvé pro zdaňovací období kalendářního roku 2012. ČÁST TŘETÍ Změna rozpočtových pravidel Čl. V V § 36 odst. 3 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění zákona č. 26/2008 Sb., se za slova „připadajících na důchodové pojištění“ vkládají slova „spolu s částkou ve výši 7,2 % výnosu daně z přidané hodnoty připadajícího na státní rozpočet“. ČÁST ČTVRTÁ Změna zákona o rozpočtovém určení daní Čl. VI Zákon č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosu některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům (zákon o rozpočtovém určení daní), ve znění zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 483/2001 Sb., zákona č. 387/2004 Sb., zákona č. 1/2005 Sb. a zákona č. 377/2007 Sb., se mění takto: 1. V § 3 odst. 1 písm. b) se číslo „8,92“ nahrazuje číslem „8,29“. 3. V § 4 odst. 1 písm. b) se číslo „21,4“ nahrazuje číslem „19,93“. Čl. VII Přechodná ustanovení 1. Při stanovení podílů obcí a krajů na daňových příjmech, na které vznikl obcím a krajům nárok přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a které nebyly převedeny do rozpočtů obcí a krajů přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se postupuje podle zákona č. 243/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST ŠESTÁ ÚČINNOST Čl. X Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2012. Němcová v. r. Klaus v. r. Nečas v. r.
Zákon č. 369/2011 Sb.	Zákon č. 369/2011 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony Vyhlášeno 6. 12. 2011, datum účinnosti 1. 4. 2012, částka 129/2011 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o veřejném zdravotním pojištění * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky * ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách * ČÁST PÁTÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 4. 2012 369 ZÁKON ze dne 6. listopadu 2011, kterým se mění zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o veřejném zdravotním pojištění Čl. I Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 242/1997 Sb., zákona č. 2/1998 Sb., zákona č. 127/1998 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., zákona č. 363/1999 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 167/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 459/2000 Sb., zákona č. 176/2002 Sb., zákona č. 198/2002 Sb., zákona č. 285/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 222/2003 Sb., zákona č. 274/2003 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 425/2003 Sb., zákona č. 455/2003 Sb., zákona č. 85/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 422/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 438/2004 Sb., zákona č. 123/2005 Sb., zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 350/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 47/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 117/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 245/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 340/2006 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 57/2007 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 137/2008 Sb., zákona č. 270/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 59/2009 Sb., zákona č. 158/2009, zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb. a zákona č. 298/2011 Sb., se mění takto: 1. V § 1 písm. b) se slova „je na základě tohoto zákona poskytována zdravotní péče“ nahrazují slovy „jsou na základě tohoto zákona ze zdravotního pojištění hrazeny zdravotní služby (dále jen „hrazené služby“)“. 2. V § 1 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který včetně poznámky pod čarou č. 49 zní: „(2) Tento zákon se použije, nestanoví-li přímo použitelné předpisy Evropské unie v oblasti koordinace systémů sociálního zabezpečení jinak49). 49) Například nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení, ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 988/2009 a nařízení Komise (EU) č. 1244/2010, nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 987/2009, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení (ES) č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení, ve znění nařízení Komise (EU) č. 1244/2010, nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1231/2010, kterým se rozšiřuje působnost nařízení (ES) č. 883/2004 a nařízení (ES) č. 987/2009 na státní příslušníky třetích zemí, na které se tato nařízení dosud nevztahují pouze z důvodu jejich státní příslušnosti a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 492/2011 ze dne 5. dubna 2011 o volném pohybu pracovníků uvnitř Unie.“. 3. V § 7 odst. 1 písm. d) se za slova „mateřské a“ vkládají slova „osoby na“. 4. V § 8 odst. 1 písm. f) bodě 2 se slova „nebyla poskytnuta zdravotní péče hrazená ze zdravotního pojištění“ nahrazují slovy „nebyly poskytnuty hrazené služby“. 5. V § 8 odst. 4 větě třetí se slova „úhradu péče hrazené zdravotním pojištěním“ nahrazují slovy „poskytování hrazených služeb“. 6. V § 11 odst. 1 písmena a) až d) znějí: „a) na výběr zdravotní pojišťovny, nestanoví-li tento zákon jinak. Zdravotní pojišťovnu lze změnit jednou za 12 měsíců, a to vždy jen k 1. lednu následujícího kalendářního roku; přihlášku je pojištěnec nebo jeho zákonný zástupce povinen podat vybrané zdravotní pojišťovně nejpozději 6 měsíců před požadovaným dnem změny. Přihlášku ke změně zdravotní pojišťovny k 1. lednu kalendářního roku lze podat pouze jednu; k případným dalším přihláškám se již nepřihlíží, a to ani tehdy, jsou-li podány ve stanovené lhůtě. Ode dne vstupu zdravotní pojišťovny do likvidace nebo ode dne zavedení nucené správy nad zdravotní pojišťovnou nebo ode dne, který Ministerstvo zdravotnictví na základě zjištění nerovnováhy v hospodaření zdravotní pojišťovny19) vyhlásí ve sdělovacích prostředcích, jsou pojištěnci takové zdravotní pojišťovny oprávněni změnit zdravotní pojišťovnu i ve lhůtě kratší, a to vždy k prvnímu dni kalendářního měsíce, nejdříve však k 1. dni následujícího kalendářního měsíce. Změnu zdravotní pojišťovny provádí za osoby nezletilé a osoby bez způsobilosti k právním úkonům jejich zákonný zástupce. Při narození dítěte se právo na výběr zdravotní pojišťovny nepoužije. Dnem narození se dítě stává pojištěncem zdravotní pojišťovny, u které je pojištěna matka dítěte v den jeho narození. Změnu zdravotní pojišťovny dítěte může jeho zákonný zástupce provést až po přidělení rodného čísla dítěti, a to ke dni stanovenému v tomto ustanovení. Žádá-li pojištěnec nebo zákonný zástupce pojištěnce zdravotní pojišťovnu v souladu s tímto ustanovením, je zdravotní pojišťovna povinna jeho žádosti vyhovět bez průtahů. Zdravotní pojišťovna není oprávněna stanovit pojištěnci dobu, po kterou u ní bude pojištěn, nebo vztah pojištěnce ke zdravotní pojišťovně sama ukončit. Zdravotní pojišťovna není oprávněna přijmout pojištěnce v jiných lhůtách, než je uvedeno v tomto ustanovení, b) na výběr poskytovatele zdravotních služeb (dále jen „poskytovatel“), který je ve smluvním vztahu k příslušné zdravotní pojišťovně, a na výběr zdravotnického zařízení tohoto poskytovatele; v případě registrujícího poskytovatele může toto právo uplatnit jednou za 3 měsíce, c) na časovou a místní dostupnost hrazených služeb poskytovaných smluvními poskytovateli příslušné zdravotní pojišťovny, d) na poskytnutí hrazených služeb v rozsahu a za podmínek stanovených tímto zákonem, přičemž poskytovatel nesmí za tyto hrazené služby přijmout od pojištěnce žádnou úhradu,“. 7. V § 11 odst. 1 písm. e) se slovo „zařízení“ nahrazuje slovem „poskytovatel“. 8. V § 11 odst. 1 písm. f) se slova „zdravotní péče“ nahrazují slovy „zdravotních služeb“. 9. V § 11 odst. 1 se za písmeno f) vkládá nové písmeno g), které zní: „g) na poskytnutí informací od zdravotní pojišťovny o jemu poskytnutých hrazených službách,“. Dosavadní písmena g) až k) se označují jako písmena h) až l). 10. V § 11 odst. 1 písm. i) se slova „zdravotnické zařízení je povinno“ nahrazují slovy „poskytovatel je povinen“. 11. V § 11 odst. 1 písm. j) se slovo „zařízením“ nahrazuje slovem „poskytovatelem“, slovo „zařízení“ se nahrazuje slovem „poskytovatel“ a slovo „povinno“ se nahrazuje slovem „povinen“. 12. V § 11 odst. 1 se čárka na konci písmene k) nahrazuje tečkou a písmeno l) se zrušuje. 13. V § 11 odstavec 2 zní: „(2) Má-li pojištěnec za to, že mu nejsou poskytovány hrazené služby v souladu s tímto zákonem, může podat stížnost podle zákona o zdravotních službách.“. 14. Poznámky pod čarou č. 22 a 23 se zrušují. 15. V § 11 odst. 3 se věty druhá až čtvrtá zrušují. 16. V § 11 odst. 3 písm. a) se slova „zdravotní péče poskytnuté či předepsané lékařem nebo zdravotnickým zařízením uvedeným ve větě druhé a třetí, která je částečně hrazena“ nahrazují slovy „hrazených služeb poskytnutých poskytovatelem stanoveným zvláštním právním předpisem upravujícím služební poměr vojáků z povolání, které jsou částečně hrazeny“. 17. V § 11 odst. 3 písm. b) se slova „preventivní péče hrazené ze zdravotního pojištění“ nahrazují slovy „hrazených služeb“. 18. V § 11 odst. 5 se slovo „lékaře“ nahrazuje slovem „poskytovatele“ a slovo „dopravní“ se nahrazuje slovy „zdravotnické dopravní“. 19. V § 12 písmeno d) zní: „d) poskytnout součinnost při poskytování zdravotních služeb a kontrole průběhu individuálního léčebného postupu a dodržovat poskytovatelem stanovený léčebný režim,“. 20. V § 12 písm. h) se slova „zdravotní péče“ nahrazují slovy „zdravotních služeb“ a slova „a prostředků zdravotnické techniky“ se nahrazují slovy „, potravin pro zvláštní lékařské účely a zdravotnických prostředků“. 21. V § 12 se na konci textu písmene k) doplňují slova „; pokud se pojištěnec v místě trvalého pobytu nezdržuje, je povinen příslušné zdravotní pojišťovně oznámit také adresu místa pobytu na území České republiky, kde se převážně zdržuje (dále jen „bydliště“),“. 22. V § 12 písm. m) se slova „zdravotnickému zařízení“ nahrazují slovem „poskytovateli“. 23. V § 12 písm. n) se slova „zdravotnickému zařízení“ nahrazují slovem „poskytovateli“, slovo „péči“ se nahrazuje slovem „služby“ a slova „poskytnuté zdravotní péče a výší úhrady“ se nahrazují slovy „poskytnutých zdravotních služeb a výší úhrady“. 24. Nadpis části páté zní: „PODMÍNKY POSKYTOVÁNÍ HRAZENÝCH SLUŽEB“. 25. Nadpis § 13 zní: „Hrazené služby“. 26. V § 13 odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „péče poskytnutá“ nahrazují slovy „služby poskytnuté“. 27. V § 13 odst. 1 písm. a) se slovo „odpovídá“ nahrazuje slovem „odpovídají“, slovo „jejím“ se nahrazuje slovem „jejich“ a slovo „bezpečná“ se nahrazuje slovem „bezpečné“. 28. V § 13 odst. 1 písm. a) a b) se slovo „je“ nahrazuje slovem „jsou“. 29. V § 13 odst. 1 písm. c) se slovo „její“ nahrazuje slovy „o jejich“ a slovo „jejího“ se nahrazuje slovem „jejich“. 30. V § 13 odstavec 2 zní: „(2) Hrazenými službami jsou v rozsahu a za podmínek stanovených tímto zákonem a) zdravotní péče preventivní, dispenzární, diagnostická, léčebná, léčebně rehabilitační, lázeňská léčebně rehabilitační, posudková, ošetřovatelská, paliativní a zdravotní péče o dárce krve, tkání a buněk nebo orgánů související s jejich odběrem, a to ve všech formách jejího poskytování podle zákona o zdravotních službách, b) poskytování léčivých přípravků, potravin pro zvláštní lékařské účely, zdravotnických prostředků a stomatologických výrobků, c) přeprava pojištěnců a náhrada cestovních nákladů, d) odběr krve a odběr tkání, buněk a orgánů určených k transplantaci a nezbytné nakládání s nimi (uchovávání, skladování, zpracování a vyšetření), e) přeprava žijícího dárce do místa odběru a z tohoto místa do místa poskytnutí zdravotní péče související s odběrem a z tohoto místa a náhradu cestovních nákladů, f) přeprava zemřelého dárce do místa odběru a z tohoto místa, g) přeprava odebraných tkání, buněk a orgánů, h) prohlídka zemřelého pojištěnce a pitva včetně přepravy, i) pobyt průvodce pojištěnce ve zdravotnickém zařízení lůžkové péče, j) zdravotní péče související s těhotenstvím a porodem dítěte, jehož matka požádala o utajení své osoby v souvislosti s porodem; tuto péči hradí zdravotní pojišťovna, kterou na základě identifikačních údajů pojištěnce o úhradu požádá příslušný poskytovatel.“. 31. V § 13 se odstavec 3 zrušuje. Dosavadní odstavce 4 až 9 se označují jako odstavce 3 až 8. 32. V § 13 odst. 3 až 8 se slova „zdravotní péče“ nahrazují slovy „zdravotních služeb“. 33. V § 13 odst. 3 ve větě první se slova „péči uvedenou“ nahrazují slovy „služby uvedené“ a ve větě druhé slovo „takové“ se nahrazuje slovem „takových“. 34. V § 13 odst. 4 se slova „péči, která je takto označena“ nahrazují slovy „služby, které jsou takto označeny“ a slova „péči, kterou“ se nahrazují slovy „služby, které“. 35. V § 13 odst. 5 se slovo „kterou“ nahrazuje slovem „které“, slova „zdravotnické zařízení povinno“ se nahrazují slovy „poskytovatel povinen“, slova „zdravotnického zařízení“ se nahrazují slovem „poskytovatele“, slova „zveřejněn ve zdravotnickém“ se nahrazují slovy „poskytovatelem zveřejněn v prostorách zdravotnického“ a za slovy „přístupném místě a“ se vkládá slovo „dále“. 36. V § 13 odst. 6 až 8 se slova „Zdravotnické zařízení“ nahrazují slovem „Poskytovatel“. 37. V § 13 odst. 6 větě první se číslo „6“ nahrazuje číslem „5“ a slovo „povinno“ se nahrazuje slovem „povinen“. 38. V § 13 odst. 8 se číslo „8“ nahrazuje číslem „7“, slova „zdravotnickému zařízení“ se nahrazují slovem „poskytovateli“, slova „odst. 3“ se nahrazují slovy „odst. 2“, slovo „vynaložilo“ se nahrazuje slovem „vynaložil“ a slovo „zabránilo“ slovem „zabránil“. 39. V § 14 se slova „péče poskytnutá“ nahrazují slovy „služby poskytnuté“ a slova „nutné a neodkladné léčení, jehož“ se nahrazují slovy „neodkladnou zdravotní péči, jejíž“. 40. V § 15 odst. 2 se za slova „pojištění se“ vkládá slovo „dále“. 41. V § 15 odst. 3 úvodní část ustanovení zní: „(3) Hrazené služby zahrnují zdravotní péči poskytnutou na základě doporučení registrujícího poskytovatele v oboru gynekologie a porodnictví v souvislosti s umělým oplodněním, a to nejvíce třikrát za život, nebo bylo-li v prvních dvou případech přeneseno do pohlavních orgánů ženy pouze 1 lidské embryo vzniklé oplodněním vajíčka spermií mimo tělo ženy, čtyřikrát za život“. 42. V § 15 odst. 5 větě čtvrté, § 16a odst. 2 písm. b) a f), § 16a odst. 4 a v § 22 písm. c) se slovo „ústavní“ nahrazuje slovem „lůžkové“. 43. V § 15 odst. 6 písmeno f) zní: „f) které mohou být vydávány i bez lékařského předpisu.“. 44. V § 15 odst. 7 se slova „zdravotní péče poskytovaná“ nahrazují slovy „zdravotní služby poskytované“. 45. V § 15 odst. 10 se slova „zdravotnickému zařízení“ nahrazují slovem „poskytovateli“ a na konci textu odstavce se doplňuje slovo „poskytovatele“. 46. V § 15 odst. 14 větě druhé se slova „Hrazená péče dále nezahrnuje“ nahrazují slovy „Hrazené služby dále nezahrnují“ a ve větě třetí se slovo „výkonů“ nahrazuje slovem „služeb“, slovo „výkony“ se nahrazuje slovem „služby“, slovo „financí26)“ se nahrazuje slovem „zdravotnictví“ a na konci textu odstavce se doplňují slova „; jde-li o úhradu na dožádání orgánů Policie České republiky, zašle poskytovatel vyúčtování Ministerstvu vnitra, a to nejpozději do 15. dne kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, v němž byly zdravotní služby poskytnuty“. 47. Poznámka pod čarou č. 26 se zrušuje, a to včetně odkazů na poznámku pod čarou. 48. V § 15 odstavec 15 zní: „(15) Zdravotní služby poskytované v dětských domovech pro děti do 3 let věku zdravotnickými pracovníky, kteří jsou zaměstnanci poskytovatele zdravotních služeb v tomto zdravotnickém zařízení, se hradí z rozpočtu zřizovatele. Z rozpočtu zřizovatele se hradí též zdravotnická záchranná služba, s výjimkou zdravotních výkonů podle § 28.“. 49. V § 16 odstavec 1 zní: „(1) Příslušná zdravotní pojišťovna hradí ve výjimečných případech zdravotní služby jinak zdravotní pojišťovnou nehrazené, je-li poskytnutí takových zdravotních služeb jedinou možností z hlediska zdravotního stavu pojištěnce.“. 50. V § 16 odst. 2 se slova „zdravotní péče“ nahrazují slovy „zdravotních služeb“. 51. V § 16a odst. 1 úvodní část ustanovení zní: „Pojištěnec, anebo za něj jeho zákonný zástupce, je povinen v souvislosti s poskytováním hrazených služeb hradit poskytovateli, který hrazené služby poskytl, regulační poplatek ve výši“. 52. V § 16a odst. 1 písm. a) bodě 1 se slova „u praktického lékaře, praktického lékaře pro děti a dorost, ženského lékaře, nebo za návštěvu, při které bylo provedeno vyšetření u zubního lékaře“ nahrazují slovy „u lékaře poskytovatele v oboru všeobecné praktické lékařství, praktické lékařství pro děti a dorost, gynekologie a porodnictví, nebo za návštěvu, při které bylo provedeno vyšetření u lékaře poskytovatele v oboru zubní lékařství“. 53. V § 16a odst. 1 písm. a) bodě 2 se slova „poskytujícího specializovanou ambulantní péči“ nahrazují slovy „poskytovatele specializované ambulantní péče“. 54. V § 16a odst. 1 písm. a) bod 3 zní: „3. návštěvní službu poskytnutou lékařem poskytovatele v oboru všeobecné praktické lékařství a praktické lékařství pro děti a dorost,“. 55. V § 16a odst. 1 písmeno e) zní: „e) 90 Kč za využití lékařské pohotovostní služby nebo pohotovostní služby v oboru zubní lékařství (dále jen „pohotovostní služba“) v pracovní dny v době od 17 do 7 hodin a v sobotu, neděli a ve svátek, není-li tato doba pravidelnou ordinační dobou poskytovatele zajišťujícího pohotovostní službu; regulační poplatek za využití pohotovostní služby se neplatí, pokud dojde k následnému přijetí pojištěnce do lůžkové péče,“. 56. V § 16a odst. 1 písm. f) se slova „ústavní péče (§ 23), komplexní lázeňská péče nebo ústavní péče v dětských odborných léčebnách a ozdravovnách (§ 34)“ nahrazují slovy „lůžková péče včetně lůžkové lázeňské léčebně rehabilitační péče“. 57. V § 16a odst. 3 písm. e) se za slovo „lékařem“ vkládá slovo „poskytovatele“. 58. V § 16a odst. 5 se slova „příjmem zdravotnického zařízení, které“ nahrazují slovy „příjmem poskytovatele, který“, slovo „vybralo“ se nahrazuje slovem „vybral“ a slova „Zdravotnické zařízení je povinno“ se nahrazují slovy „Poskytovatel je povinen“. 59. V § 16a odstavec 6 zní: „(6) Regulační poplatek podle odstavce 1 písm. a) až e) se platí poskytovateli v souvislosti s poskytováním hrazených služeb. Regulační poplatek podle odstavce 1 písm. f) se platí poskytovateli nejdéle do 8 kalendářních dnů po ukončení hospitalizace, s výjimkou případů, kdy je pojištěnec hospitalizován po dobu delší než 30 dní; v takovém případě se regulační poplatek hradí vždy k poslednímu dni kalendářního měsíce. Poskytovatel je povinen vystavit pojištěnci nebo jeho zákonnému zástupci na jeho žádost doklad o zaplacení regulačního poplatku, s uvedením čísla pojištěnce, výše regulačního poplatku, otiskem razítka poskytovatele a podpisem osoby, která regulační poplatek přijala, a jde-li o poskytovatele lékárenské péče, též s uvedením názvu léčivého přípravku nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely a výše doplatku, který se započítává do limitu podle § 16b odst. 1.“. 60. V § 16a odst. 7 se slova „Zdravotnické zařízení je povinno“ nahrazují slovy „Poskytovatel je povinen“ a slova „poskytnuté zdravotní péče“ se nahrazují slovy „poskytnutých hrazených služeb“. 61. V § 16a odst. 8 se slova „Zařízení lékárenské péče je povinno“ nahrazují slovy „Poskytovatel lékárenské péče je povinen“ a slova „limitu podle odstavce 1“ se nahrazují slovy „limitu podle § 16b odst. 1“. 62. V § 16a odst. 9 větě první se slova „Zdravotnické zařízení je povinno“ nahrazují slovy „Poskytovatel je povinen“, slova „nebo 3“ se nahrazují slovy „až 4“ a ve větě druhé se slova „zdravotnickému zařízení“ nahrazují slovem „poskytovateli“. 63. V § 16a odst. 10 se slova „Zdravotnické zařízení“ nahrazují slovem „Poskytovatel“, slova „hrazené péče, která“ se nahrazují slovy „hrazených služeb, které“, slovo „nepodléhá“ se nahrazuje slovem „nepodléhají“, slova „porušování tohoto zákona“ se nahrazují slovy „porušování této povinnosti“ a slova „zdravotnickému zařízení“ se nahrazují slovem „poskytovateli“. 64. V § 16a odst. 11 se slova „zdravotnickému zařízení“ nahrazují slovem „poskytovateli“ a slova „zdravotní péče“ se nahrazují slovy „hrazených služeb“. 65. V § 16a odst. 11, § 39a odst. 2 písm. b), § 39a odst. 3 písm f), § 39b odst. 2 písm. d), § 39d odst. 1, § 39f odst. 6 písm. f) se slova „odst. 3“ nahrazují slovy „odst. 2“. 66. V § 16b odst. 2 větě první a druhé se za slovo „doplatků“ vkládají slova „započitatelných do limitu“ a slova „zdravotnickými zařízeními“ se nahrazují slovem „poskytovateli“. 67. V § 17 odstavec 1 zní: „(1) Za účelem zajištění věcného plnění při poskytování hrazených služeb pojištěncům uzavírají Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky a ostatní zdravotní pojišťovny, zřízené podle jiného právního předpisu28), smlouvy s poskytovateli o poskytování a úhradě hrazených služeb. Smlouvu o poskytování a úhradě hrazených služeb lze uzavřít pouze pro zdravotní služby, které je poskytovatel oprávněn poskytovat. Smlouvy se nevyžadují při poskytování a) neodkladné péče pojištěnci, b) zdravotních služeb pojištěncům ve výkonu vazby nebo výkonu trestu odnětí svobody nebo výkonu zabezpečovací detence poskytovatelem určeným Vězeňskou službou, c) zdravotních služeb pojištěnci, který je ve výkonu ochranného léčení nařízeného soudem, jde-li o zdravotní služby poskytované v souvislosti s onemocněním, pro které je pojištěnec povinen se léčení podrobit.“. 68. V § 17 se odstavec 2 zrušuje. Dosavadní odstavce 3 až 8 se označují jako odstavce 2 až 7. 69. V § 17 odst. 2 větě první se slova „zdravotnickým zařízením“ nahrazují slovem „poskytovatelem“ a slova „zdravotnických zařízení“ se nahrazují slovem „poskytovatelů“, ve větě druhé se slova „zdravotní péče“ nahrazují slovy „hrazených služeb“ a ve větě poslední se slova „poskytované zdravotní péče“ nahrazují slovy „poskytovaných hrazených služeb“, slova „zdravotní péče“ se nahrazují slovy „hrazených služeb“, slova „poskytované péče“ se nahrazují slovy „poskytovaných hrazených služeb“ a slova „poskytování zdravotní péče“ se nahrazují slovy „poskytování a úhradě hrazených služeb“. 70. V § 17 odst. 2 se věta třetí zrušuje. 71. V § 17 odstavec 3 zní: „(3) Poskytovatelé a další subjekty poskytující hrazené služby jsou povinni ve vyúčtováních zdravotním pojišťovnám uvádět čísla pojištěnců, kterým hrazené služby poskytli.“. 72. V § 17 odst. 5 větě první se slova „Hodnoty bodu, výše úhrad zdravotní péče hrazené ze zdravotního pojištění“ nahrazují slovy „Nestanoví-li tento zákon jinak, hodnoty bodu, výše úhrad hrazených služeb“, slova „zdravotnických zařízení“ se nahrazují slovem „poskytovatelů“, ve větě páté se slovo „výsledku“ nahrazuje slovem „dohodě“, slova „zdravotní péče hrazené ze zdravotního pojištění a regulační omezení objemu poskytnuté zdravotní péče hrazené z veřejného zdravotního pojištění“ se nahrazují slovy „hrazených služeb a regulační omezení“, ve větě poslední se slova „zdravotnické zařízení“ nahrazují slovem „poskytovatel“. 73. V § 17 odst. 6 se slova „zdravotnickým zařízením“ nahrazují slovem „poskytovatelům“ a slovo „zařízení“ se nahrazuje slovem „poskytovatelů“. 74. V § 17 odst. 7 písm. a) úvodní části ustanovení se slova „zdravotnickým zařízením“ nahrazují slovem „poskytovatelem“ a slova „zdravotní péči“ se nahrazují slovy „hrazené služby“. 75. V § 17 odst. 7 písm. a) bodě 1 se slovo „zařízením“ nahrazuje slovem „poskytovatelům“, slova „prostředky zdravotnické techniky“ se nahrazují slovy „zdravotnické prostředky“ a slova „se zařízením“ se nahrazují slovy „s poskytovatelem“. 76. V § 17 odst. 7 písm. a) bodech 2 a 3 se slovo „zařízením“ nahrazuje slovem „poskytovatelům“. 77. V § 17 odst. 7 písm. b) se slova „zdravotnickým zařízením“ nahrazují slovem „poskytovatelům“. 78. V § 17 odst. 7 písm. c) se slova „zdravotnickým zařízením“ nahrazují slovem „poskytovatelům“ a slova „prostředky zdravotnické techniky“ se nahrazují slovy „zdravotnické prostředky“. 79. V § 17 se na konci odstavce 7 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno e), které zní: „e) předloženého účtu v souladu s prováděcím právním předpisem a cenovým předpisem osobám oprávněným přepravovat lidské pozůstatky podle zákona o pohřebnictví, přepravu těla zemřelého pojištěnce k pitvě a z pitvy.“. 80. V § 17 se doplňuje odstavec 8, který zní: „(8) Fyzická nebo právnická osoba, které bylo podle zákona o zdravotních službách vydáno osvědčení o splnění podmínek pro pokračování v poskytování zdravotních služeb na základě oprávnění zemřelého poskytovatele, má po dobu 90 dnů ode dne vydání tohoto osvědčení právo na úhradu poskytnutých zdravotních služeb v rozsahu vyplývajícím ze smlouvy o poskytování a úhradě hrazených služeb uzavřené mezi zemřelým poskytovatelem a zdravotní pojišťovnou.“. 81. V § 17a větě první se slova „a rehabilitační zdravotní“ zrušují, slova „s pobytovými službami“ se nahrazují slovy „poskytujících pobytové sociální služby“, slova „s těmito zařízeními“ se nahrazují slovy „s poskytovateli“ a ve větě druhé se slova „o to zařízení“ nahrazují slovy „o to poskytovatel“, slova „a rehabilitační zdravotní“ se zrušují a slovo „zařízení“ se nahrazuje slovem „poskytovatele“. 82. § 18 včetně nadpisu zní: „§ 18 Podmínky poskytování hrazených služeb (1) Nestanoví-li tento zákon jinak, poskytují hrazené služby jiní zdravotničtí pracovníci než lékaři, s výjimkou klinických psychologů, pouze na základě indikace ošetřujícího lékaře pojištěnce (dále jen „ošetřující lékař“). (2) Ošetřujícím lékařem se pro účely zdravotního pojištění rozumí a) lékař registrujícího poskytovatele, b) lékař poskytovatele specializované ambulantní péče, c) lékař poskytovatele jednodenní péče, nebo d) lékař se specializovanou způsobilostí poskytovatele lůžkové péče.“. 83. § 19 až 21 se včetně nadpisů zrušují. 84. V § 22 úvodní části ustanovení se slova „Hrazenou péčí“ nahrazují slovy „Hrazenými službami“. 85. V § 22 písm. a) se slova „registrujícího praktického lékaře, registrujícího praktického lékaře pro děti a dorost“ nahrazují slovy „registrujícího poskytovatele ambulantní péče v oboru všeobecné praktické lékařství nebo v oboru praktické lékařství pro děti a dorost“. 86. V § 22 písm. e) se slova „a rehabilitační zdravotní“ zrušují, za slovo „zařízeních“ se vkládá slovo „pobytových“ a slova „tato zařízení“ se nahrazují slovy „poskytovatelé pobytových sociálních služeb“. 87. Nadpis § 22a zní: „Zvláštní lůžková péče“. 88. V § 22a se slovo „Léčba“ nahrazuje slovy „Hrazenými službami je i léčba“. 89. § 23 a 24 se včetně nadpisů zrušují. 90. § 25 a 26 včetně nadpisů znějí: „§ 25 Pobyt průvodce pojištěnce v lůžkové péči (1) Je-li při hospitalizaci pojištěnce ve zdravotnickém zařízení lůžkové péče nutná celodenní přítomnost průvodce vzhledem a) ke zdravotnímu stavu pojištěnce, nebo b) k nutnosti zaškolení průvodce pojištěnce v ošetřování a léčebné rehabilitaci doprovázeného pojištěnce, je pobyt průvodce pojištěnce do dovršení šestého roku věku doprovázeného pojištěnce včetně hrazenou službou; pobyt průvodce pojištěnce staršího 6 let je hrazenou službou jen se souhlasem revizního lékaře. (2) Pobyt průvodce hradí zdravotní pojišťovna, u které je pojištěn doprovázený pojištěnec. § 26 Vybavení pojištěnce po ukončení hospitalizace (1) Hrazenými službami je i vybavení pojištěnce léčivými přípravky, potravinami pro zvláštní lékařské účely a zdravotnickými prostředky po ukončení hospitalizace na 3 dny nebo v odůvodněných případech i na další, nezbytně nutnou dobu. (2) Pokud je pojištěnec propuštěn do domácího ošetření na propustku, není poskytovatel po dobu trvání propustky oprávněn účtovat zdravotní pojišťovně náklady za lůžkovou péči, s výjimkou léčivých přípravků a zdravotnických prostředků, kterými pojištěnce na dobu trvání propustky vybaví.“. 91. § 27 se včetně poznámek pod čarou č. 32 a 33 zrušuje. 92. § 28 včetně nadpisu zní: „§ 28 Zdravotnická záchranná služba a pohotovostní služby (1) Hrazené služby zahrnují zdravotní výkony provedené v rámci zdravotnické záchranné služby. (2) Hrazené služby zahrnují zdravotní výkony provedené v rámci pohotovostních služeb, a to i tehdy, pokud byly neodkladné zdravotní výkony provedeny lékařem mimo jeho odbornost.“. 93. V § 29 se odstavec 1 zrušuje. Dosavadní odstavce 2 až 5 se označují jako odstavce 1 až 4. 94. V § 29 odst. 1 úvodní část ustanovení zní: „Hrazenými službami jsou také preventivní prohlídky, které se provádějí“. 95. V § 29 odst. 1 se na konci textu písmene c) doplňují slova „, nejdříve však 18 měsíců po provedení poslední preventivní prohlídky“. 96. V § 29 odst. 2 úvodní části ustanovení se slovo „stomatologie“ nahrazuje slovy „zubní lékařství“. 97. V § 29 odst. 3 se za slovo „gynekologie“ vkládají slova „a porodnictví“. 98. V § 29 se odstavec 4 zrušuje. 99. V § 30 odst. 1 se slova „Hrazená péče zahrnuje:“ nahrazují slovy „Hrazenými službami jsou“ a slova „hrazené péče“ se nahrazují slovy „hrazených služeb“. 100. V § 30 odst. 2 úvodní část ustanovení zní: „Hrazenými službami dále jsou“. 101. V § 30 odst. 2 písm. a) a b) se slovo „úhradu“ nahrazuje slovem „úhrada“. 102. V § 30 odst. 2 písm. b) bod 3 zní: „3. proti tuberkulóze u pojištěnců, kteří splňují indikace k očkování stanovené právním předpisem upravujícím očkování proti infekčním nemocem, včetně tuberkulinového testu prováděného v případech, kdy je třeba očkovat dítě starší 6 týdnů; očkování se v takovém případě provádí jen tehdy, je-li tuberkulinový test negativní,“. 103. V § 30 odst. 2 písm. b) bodě 4 se slova „v léčebnách dlouhodobě nemocných“ nahrazují slovy „ve zdravotnických zařízeních poskytovatele dlouhodobé lůžkové péče“. 104. V § 30 odst. 2 písm. b) bod 5 zní: „5. proti pneumokokovým infekcím, pokud 3 dávky očkovací látky byly aplikovány do sedmého měsíce věku pojištěnce; hrazenou službou je též přeočkování provedené do patnáctého měsíce věku pojištěnce; hrazenou službou je dále i očkování provedené po uplynutí lhůt stanovených v tomto ustanovení, pokud došlo k odložení aplikace jedné nebo více dávek očkovacích látek z důvodu zdravotního stavu pojištěnce,“. 105. V § 30 odst. 2 písm. b) se závěrečná část ustanovení zrušuje. 106. V § 30 odst. 2 se na konci písmene b) doplňuje bod 6, který zní: „6. proti lidskému papilomaviru třemi dávkami očkovací látky, a to pro dívky, je-li očkování zahájeno od dovršení třináctého do dovršení čtrnáctého roku věku.“. 107. V § 30 odst. 2 písm. c) se slova „v zařízeních“ nahrazují slovy „ve zdravotnických zařízeních poskytovatele“. 108. V § 30 odst. 2 písm. d) se slova „zdravotnických zařízení“ nahrazují slovem „poskytovatelů“. 109. V § 30 odst. 2 písm. e) úvodní části ustanovení se slovo „diagnostiku“ nahrazuje slovem „diagnostika“ a slova „v zařízeních léčebně“ se nahrazují slovy „ve zdravotnických zařízeních poskytovatelů“. 110. V § 30 odst. 3 úvodní část ustanovení zní: „Hrazenými službami nejsou“. 111. V § 30 odst. 3 písm. c) se slovo „diagnostiku“ nahrazuje slovem „diagnostika“. 112. V § 31 odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „hrazené péče“ nahrazují slovy „hrazených služeb“. 113. V § 31 odst. 2 se slova „jeho registrující lékař“ nahrazují slovy „lékař registrujícího poskytovatele“. 114. V § 31 se odstavec 3 zrušuje. 115. Nadpis § 32 zní: „Poskytování léčivých přípravků a zdravotnických prostředků“. 116. V § 32 odst. 1 a 3 se slova „prostředků zdravotnické techniky“ nahrazují slovy „zdravotnických prostředků“. 117. V § 32 odst. 3 se slova „prostředky zdravotnické techniky“ nahrazují slovy „zdravotnické prostředky“ a slova „zdravotní dokumentace“ se nahrazují slovy „zdravotnické dokumentace“. 118. V § 32 odst. 4 se slova „Zdravotnické zařízení oprávněné“ nahrazují slovy „Poskytovatel oprávněný“. 119. V § 32 odst. 5 se slova „zdravotnickému zařízení“ nahrazují slovem „poskytovateli“. 120. V § 32 se doplňuje odstavec 6, který zní: „(6) Za porušení povinností podle odstavce 4 se nepovažuje poskytnutí, nabídnutí nebo slíbení peněžního či nepeněžního plnění, výhody nebo daru majetkové či nemajetkové povahy, které poskytne poskytovatel oprávněný vydávat léčivé přípravky současně se snížením nároku ze zdravotního pojištění poskytovatele oprávněného vydávat léčivé přípravky, které vyplývá z platné úhrady léčivého přípravku příslušné zdravotní pojišťovně. Uvedené se však nevztahuje na případy, kdy ke snížení ceny léčivého přípravku dojde tím, že poskytovatel oprávněný vydávat léčivé přípravky neuplatní plnou výši regulované ceny a obchodních výkonů, tedy v případě snížení prodejní ceny léčivého přípravku.“. 121. Nadpis § 33 zní: „Léčebně rehabilitační péče“. 122. V § 33 odstavec 1 zní: „(1) Hrazenou službou je dále léčebně rehabilitační péče, poskytovaná jako nezbytná součást léčebného procesu, jejíž poskytnutí doporučil ošetřující lékař a potvrdil revizní lékař. Návrh na léčebně rehabilitační péči podává na formuláři zdravotní pojišťovny lékař registrujícího poskytovatele nebo ošetřující lékař při hospitalizaci; jde-li o poskytnutí lázeňské léčebně rehabilitační péče, návrh obsahuje též určení stupně naléhavosti.“. 123. V § 33 odst. 2 se za slovo „lázeňskou“ a za slovo „lázeňské“ vkládají slova „léčebně rehabilitační“. 124. V § 33 odst. 3 až 7 se za slovo „lázeňská“ vkládají slova „léčebně rehabilitační“. 125. V § 33 odst. 4 větě první se slovo „ústavní“ nahrazuje slovem „lůžkovou“, ve větě třetí se za slovo „lázeňské“ vkládají slova „léčebně rehabilitační“, ve větě čtvrté se slovo „Pacient“ nahrazuje slovem „Pojištěnec“, za slovo „lázeňskou“ se vkládají slova „léčebně rehabilitační“, slova „zařízení lázeňské péče“ se nahrazují slovy „zdravotnického zařízení poskytovatele lázeňské léčebně rehabilitační péče“ a slova „zařízení ústavní péče“ se nahrazují slovy „zdravotnického zařízení poskytovatele lůžkové péče“. 126. V § 33 odst. 5 větě druhé se slova „Zdravotní pojišťovna hradí“ nahrazují slovy „Hrazenými službami jsou“. 127. V § 33 odst. 6 se věta druhá nahrazuje větou „Přeložení pojištěnce mladšího 18 let ze zdravotnického zařízení poskytovatele lůžkové péče do zdravotnického zařízení poskytovatele lázeňské léčebně rehabilitační péče revizní lékař neposuzuje.“. 128. V § 34 odst. 1 větě druhé se slovo „předtištěném“ zrušuje a ve větě třetí se slova „z nemocnice“ nahrazují slovy „z hospitalizace“. 129. V § 34 odst. 2 větě druhé se slova „v lázeňských léčebnách“ nahrazují slovy „ve zdravotnických zařízeních poskytovatele lázeňské léčebně rehabilitační péče“ a slova „v lázeňském zařízení“ se nahrazují slovy „ve zdravotnickém zařízení poskytovatele lázeňské léčebně rehabilitační péče“. 130. V § 34 odst. 3 se slova „v dětské lázeňské“ nahrazují slovy „ve zdravotnickém zařízení lázeňské léčebně rehabilitační péče“. 131. § 35 se včetně nadpisu zrušuje. 132. V § 35a se za slova „Odběr tkání“ vkládají slova „, buněk a“, za slovo „tkáněmi“ se vkládá slovo „, buňkami“ a slova „, jejímž pojištěncem je příjemce“ se nahrazují slovem „dárce“. 133. V nadpise § 36 se slovo „Doprava“ nahrazuje slovem „Přeprava“. 134. V § 36 odstavec 1 zní: „(1) Hrazenou službou je přeprava pojištěnce na území České republiky ke smluvnímu poskytovateli, od smluvního poskytovatele do místa trvalého pobytu nebo do místa bydliště nebo do zařízení pobytových sociálních služeb, mezi smluvními poskytovateli a v rámci smluvního poskytovatele, a to v případě, že zdravotní stav pojištěnce neumožňuje přepravu běžným způsobem bez použití zdravotnické dopravní služby. Pokud k onemocnění pojištěnce došlo v místě bydliště, je přeprava do místa trvalého pobytu, které je vzdálenější než místo bydliště, hrazena jen tehdy, pokud to podle vyjádření ošetřujícího lékaře nezbytně vyžaduje zdravotní stav pojištěnce. Přeprava se provádí vozidly smluvní zdravotnické dopravní služby. Je-li ošetřujícím lékařem indikován doprovod pojištěnce, hradí zdravotní pojišťovna, která hradí přepravu pojištěnce, i přepravu doprovázející osoby, a to ve stejném rozsahu jako přepravu pojištěnce.“. 135. V § 36 odst. 2 se slovo „Dopravu“ nahrazuje slovem „Přepravu“, slova „zdravotnického zařízení, které je schopno“ se nahrazují slovy „poskytovatele, který je schopen“ a slova „zdravotní péči“ se nahrazují slovy „zdravotnickou dopravní službu“. 136. V § 36 odst. 3 písm. b) se slovo „dopravci“ nahrazuje slovy „poskytovateli zdravotních služeb“ a slovo „dopravě“ se nahrazuje slovem „přepravě“. 137. V § 36 odst. 3 písm. c) se slovo „doprava“ nahrazuje slovem „přeprava“, slovo „dopravu“ se nahrazuje slovem „přepravu“ a slovo „dopravě“ se nahrazuje slovem „přepravě“. 138. V § 36 odst. 4 se slovo „dopravu“ nahrazuje slovem „přepravu“ a za slovo „tkání“ se vkládá slovo „, buněk“. 139. V § 37 odst. 1 se slovo „doprava“ nahrazuje slovem „přeprava“. 140. V § 37 odst. 2 se slovo „dopravu“ nahrazuje slovem „přepravu“, za slovo „vozidlem“ se vkládají slova „řízeným jinou osobou“ a na konci textu odstavce se doplňují slova „ve výši odpovídající vzdálenosti nejbližšího smluvního poskytovatele, který je schopen požadované zdravotní služby poskytnout“. 141. V § 38 se slova „Hrazená péče zahrnuje“ nahrazují slovy „Hrazenou službou je i“. 142. § 39 včetně nadpisu zní: „§ 39 Prohlídka zemřelého pojištěnce a pitva Hrazenou službou je i prohlídka zemřelého pojištěnce, pitva, přeprava k pitvě a přeprava z pitvy do místa, kde k úmrtí došlo, popřípadě do místa pohřbu, je-li toto místo stejně vzdálené nebo bližší než místo, kde osoba zemřela. Hrazenou službou není anatomická pitva a soudní pitva a přeprava k takovýmto pitvám a z nich.“. 143. Poznámky pod čarou č. 41 a 42 se zrušují. 144. V § 39a odst. 2 písmeno a) zní: „a) průměru cen výrobce posuzovaného léčivého přípravku nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely ze 3 členských států Evropské unie, s výjimkou Bulharska, České republiky, Estonska, Lucemburska, Německa, Rakouska, Rumunska, Kypru a Malty (dále jen „země referenčního koše“), které mají nejnižší cenu posuzovaného léčivého přípravku nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely, je-li posuzovaný léčivý přípravek nebo potravina pro zvláštní lékařské účely na trhu nejméně ve 3 zemích referenčního koše,“. 145. V § 39b se na konci odstavce 12 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno d), které zní: „d) ve výši ceny výrobce zjištěné v kterékoli zemi Evropské unie pro každý jednotlivý léčivý přípravek se stejnou kombinací léčivých látek a jejich obsahu, je-li tato cena nižší, než je úhrada vypočtená podle písmen a), b) a c)“. 146. V § 39b odst. 13 písmeno a) zní: „a) ve výši ceny výrobce zjištěné v kterékoli zemi Evropské unie pro každý jednotlivý léčivý přípravek se stejnou kombinací léčivých látek a jejich obsahu,“. 147. V § 39b odst. 14 písm. d) se slova „použití postupů podle § 39b až 39i pro stanovení nebo změnu“ nahrazují slovy „postup při stanovení nebo změně“. 148. V § 39b odst. 14 písm. e) se slova „u vysoce inovativních léčivých přípravků“ nahrazují slovy „léčivým přípravkům“. 149. V § 39b se na konci odstavce 14 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno g), které zní: „g) postup při stanovení úhrady léčivých přípravků včetně vysoce inovativních přípravků.“. 150. V § 39c odst. 11 písmeno a) zní: „a) požadované vlastnosti léčivého přípravku pro postup podle odstavce 2 písm. a),“. 151. V § 39c odst. 11 se na konci textu písmene h) doplňují slova „včetně požadovaných vlastností nejméně nákladného léčivého přípravku“. 152. V § 39d odstavec 1 zní: „(1) Je-li to ve veřejném zájmu (§ 17 odst. 2), Ústav rozhodne o výši a podmínkách dočasné úhrady vysoce inovativního přípravku, u něhož není znám dostatek údajů o nákladové efektivitě nebo výsledcích léčby při použití v klinické praxi, a to pouze tehdy, odůvodňují-li dostupné údaje dostatečně průkazně přínos vysoce inovativního přípravku pro léčbu a splňuje-li vysoce inovativní přípravek ostatní podmínky pro stanovení úhrady a je-li hrazen z veřejných prostředků alespoň ve 2 zemích referenčního koše. Při stanovení základní úhrady Ústav postupuje podle § 39c obdobně.“. 153. V § 39f se doplňuje odstavec 12, který zní: „(12) Za předmět obchodního tajemství lze u vysoce inovativních přípravků označit vybrané části smluvních ujednání uzavřených mezi osobami podle odstavce 2, které upravují limitaci dopadu úhrady na finanční prostředky zdravotního pojištění nebo které mohou mít vliv na nákladovou efektivitu, včetně údajů uvedených v odstavci 11 písm. c), f) a i).“. 154. V § 39g se doplňuje odstavec 12, který zní: „(12) Odvolací orgán není vázán důvody odvolání v případě, že napadené rozhodnutí ruší z důvodu jeho nesouladu s právními předpisy. V takovém případě se odvolací orgán dalšími námitkami účastníků řízení nezabývá.“. 155. V § 40 odstavec 2 zní: „(2) Zdravotní pojišťovny jsou povinny uhradit poskytovatelům, popřípadě jiným subjektům uvedeným v § 17 odst. 7, kteří v souladu s tímto zákonem poskytli hrazené služby pojištěncům, tyto poskytnuté služby ve lhůtách sjednaných ve smlouvě podle § 17 odst. 1. Pokud není mezi zdravotní pojišťovnou a poskytovatelem smlouva sjednána, a jsou-li zdravotní pojišťovny podle tohoto zákona povinny poskytnuté zdravotní služby uhradit, uhradí je ve stejných lhůtách jako poskytovatelům, se kterými zdravotní pojišťovna uzavřela smlouvu podle § 17 odst. 1.“. 156. V § 40 odst. 3 písm. a) se slova „hrazené péče“ nahrazují slovy „hrazených služeb“, slova „zdravotní péče“ se nahrazují slovy „hrazených služeb“, slova „nebo hlášeného pobytu“ se nahrazují slovy „pobytu nebo k místu bydliště“, slova „jiný právní předpis“ se nahrazují slovem „zákon“ a slova „doporučenou rychlostí. Doporučenou rychlostí se pro účely tohoto zákona rozumí rychlost,“ se nahrazují slovem „rychlostí“. 157. V § 40 odst. 3 písm. b) se slova „hrazené péče“ nahrazují slovy „hrazených služeb“, slova „poskytnutí hrazené péče“ se nahrazují slovy „poskytnutí neodkladných a akutních hrazených služeb“, slovo „její“ se nahrazuje slovem „jejich“, slova „u neodkladné a akutní zdravotní péče“ se zrušují a slova „plánované hrazené péče“ se nahrazují slovy „plánovaných hrazených služeb“. 158. V § 40 odstavec 6 zní: „(6) Zdravotní pojišťovny vedou a) seznam smluvních poskytovatelů; tento seznam, který neobsahuje údaje uvedené v písmenu b), je každá zdravotní pojišťovna povinna zveřejnit způsobem umožňujícím dálkový přístup, b) přehled zdravotnických pracovníků poskytujících hrazené služby u jednotlivých smluvních poskytovatelů v členění lékař, zubní lékař a zdravotnický pracovník vykonávající nelékařské zdravotnické povolání podle zákona o nelékařských zdravotnických povoláních, kteří vykazují zdravotní pojišťovně provedené zdravotní výkony podle seznamu zdravotních výkonů s bodovými hodnotami (dále jen „nositel výkonu“); za tímto účelem jsou poskytovatelé povinni sdělovat zdravotním pojišťovnám za uplynulé čtvrtletí, a to nejpozději do 30 dnů, seznam jednotlivých nositelů výkonů k poslednímu dni daného čtvrtletí, s uvedením jména, příjmení, titulu, rodného čísla a kategorie nositele výkonu podle seznamu zdravotních výkonů s bodovými hodnotami; poskytovatel tuto povinnost splní i tehdy, pokud zdravotním pojišťovnám sdělí pouze ty změny, k nimž došlo od předchozího hlášení.“. 159. V § 42 odstavec 1 zní: „(1) Zdravotní pojišťovny kontrolují využívání a poskytování hrazených služeb a jejich vyúčtování zdravotní pojišťovně, a to z hlediska objemu a kvality, včetně dodržování cen u poskytovatelů a pojištěnců.“. 160. V § 42 odst. 3 úvodní části ustanovení se slova „prostředků zdravotnické techniky“ nahrazují slovy „, potravin pro zvláštní lékařské účely a zdravotnických prostředků“ a slova „lázeňského pobytu“ se nahrazují slovy „lázeňské léčebně rehabilitační péče“. 161. V § 42 odst. 3 písmeno a) zní: „a) poskytnuté hrazené služby odpovídají hrazeným službám vyúčtovaným zdravotní pojišťovně,“. 162. V § 42 odst. 3 písm. b) se slova „prostředky zdravotnické techniky“ nahrazují slovy „, potraviny pro zvláštní lékařské účely a zdravotnické prostředky“. 163. V § 42 odst. 3 písm. c), § 46 odst. 2 úvodní části ustanovení a v § 46 odst. 2 písm. d) se slova „zdravotní péče“ nahrazují slovy „hrazených služeb“. 164. V § 42 odst. 3 závěrečné části ustanovení se slova „zdravotní péče“ nahrazují slovy „hrazených služeb“, slova „takovou péči“ se nahrazují slovy „takové služby“, slovo „zařízení“ se nahrazuje slovem „poskytovateli“ a slova „zdravotnickým zařízením“ se nahrazují slovem „poskytovatelem“. 165. V § 42 odst. 4 větě třetí se slova „Zdravotnické zařízení“ nahrazují slovem „Poskytovatel“. 166. V § 42 odst. 7 se slova „ve zdravotnickém zařízení“ nahrazují slovy „u poskytovatele“. 167. V § 43 odst. 2 větě první se slova „zdravotní péči poskytnutou“ nahrazují slovy „hrazené služby poskytnuté“ a ve větě druhé se slova „zdravotní péči uhrazené“ nahrazují slovy „hrazených službách uhrazených“. 168. V § 44 odst. 4 se slovo „ústavní“ nahrazuje slovem „lůžkové“, slova „domácího řádu ústavního zdravotnického zařízení“ se nahrazují slovy „vnitřního řádu poskytovatele lůžkové péče“ a slova „zdravotní péče“ se nahrazují slovy „hrazených služeb“. 169. V § 44 se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který zní: „(5) Za opakované porušení povinnosti stanovené pro poskytovatele v § 11 odst. 1 písm. d) uloží příslušná zdravotní pojišťovna poskytovateli pokutu až do výše 1 000 000 Kč; při určení výše pokuty se přihlédne k závažnosti porušení povinnosti, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž bylo spácháno; pokutu lze uložit do 1 roku ode dne, kdy příslušná zdravotní pojišťovna zjistila porušení povinnosti, nejdéle však do 3 let ode dne, kdy k porušení povinnosti došlo; opakované uložení pokuty je důvodem pro ukončení smlouvy o poskytování a úhradě hrazených služeb bez uplatnění výpovědní lhůty podle § 17 odst. 2.“. Dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 6. 170. V § 44 odst. 6 se za slovo „Pokuta“ vkládají slova „uložená podle odstavců 1 až 5“. 171. V § 45 odst. 1 se slovo „péči“ nahrazuje slovem „služby“. 172. V § 45 odst. 5 se slova „Zdravotnická zařízení, která jsou oprávněna“ nahrazují slovy „Poskytovatelé, kteří jsou oprávněni“ a slovo „povinna“ se nahrazuje slovem „povinni“. 173. V § 45a odstavec 1 zní: „(1) Zdravotní pojišťovně, která nepostupuje v souladu s § 17 odst. 1, 2, 5 až 7, § 46 odst. 1 a § 52 odst. 2, může Ministerstvo zdravotnictví uložit pokutu až do výše 10 000 000 Kč. Pokuta je příjmem státního rozpočtu. Zdravotní pojišťovna je povinna hradit pokutu z jejího provozního fondu.“. 174. § 45b se zrušuje. 175. Nadpis části deváté zní: „SÍŤ POSKYTOVATELŮ ZDRAVOTNÍCH SLUŽEB“. 176. V § 46 odstavec 1 zní: „(1) Zdravotní pojišťovna je povinna zajistit poskytování hrazených služeb svým pojištěncům, včetně jejich místní a časové dostupnosti. Tuto povinnost plní prostřednictvím poskytovatelů, se kterými uzavřela smlouvu o poskytování a úhradě hrazených služeb. Tito poskytovatelé tvoří síť smluvních poskytovatelů zdravotní pojišťovny (dále jen „síť“).“. 177. V § 46 odst. 2 písm. a) se slova „zdravotnická zařízení“ nahrazují slovem „poskytovatele“. 178. V § 46 odst. 2 písmeno b) zní: „b) je-li poskytovatelem hrazených služeb Vězeňská služba,“. 179. V § 46 odst. 2 písm. c) se slova „zdravotnického zařízení“ nahrazují slovem „poskytovatele“. 180. V § 46 odst. 2 písm. d) se slova „poskytované zdravotní péče.“ nahrazují slovy „poskytovaných hrazených služeb.“. 181. V § 46 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno e), které zní: „e) jde-li o vysoce specializovanou péči zajišťovanou poskytovatelem, kterému byl na poskytování takové zdravotní péče udělen podle zákona o zdravotních službách statut centra vysoce specializované zdravotní péče.“. 182. V § 46 odstavce 3 a 4 znějí: „(3) V případě změny právní formy poskytovatele, který má uzavřenu smlouvu o poskytování a úhradě hrazených služeb, a v případě, je-li zakladatelem společnosti s ručením omezeným fyzická osoba, která má uzavřenu smlouvu o poskytování a úhradě hrazených služeb, jejíž oprávnění k poskytování zdravotních služeb jako fyzické osoby zanikne při udělení oprávnění k poskytování těchto zdravotních služeb jako společnosti s ručením omezeným, se výběrové řízení koná pouze tehdy, dochází-li k rozšíření rozsahu poskytovaných hrazených služeb. (4) Konání výběrového řízení může navrhnout zdravotní pojišťovna nebo uchazeč. Uchazečem se rozumí poskytovatel oprávněný poskytovat zdravotní péči v příslušném oboru, nebo fyzická nebo právnická osoba, která hodlá poskytovat zdravotní služby a je schopna ve lhůtě stanovené ve vyhlášení výběrového řízení splnit předpoklady k poskytování zdravotních služeb v příslušném oboru zdravotní péče.“. 183. V § 47 odst. 1 se slova „místem provozování zdravotnického zařízení“ nahrazují slovy „místem poskytování zdravotních služeb“ a slova „ústavní a lázeňské zdravotní“ se nahrazují slovy „lůžkové a lázeňské léčebně rehabilitační“. 184. V § 47 odst. 2 písm. a) se slova „rozsah zdravotní péče“ nahrazují slovy „rozsah hrazených služeb“ a slova „má být poskytována“ se nahrazují slovy „mají být poskytovány“. 185. V § 47 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno d), které zní: „d) lhůtu, od které je třeba zajistit poskytování zdravotních služeb, které jsou předmětem výběrového řízení.“. 186. V § 48 odst. 1 písm. d) se slova „zdravotnickým zařízením“ nahrazují slovem „uchazečem“. 187. V § 48 odst. 3 se slova „zdravotnických zařízeních, účastnících se výběrového řízení,“ nahrazují slovy „tom, které osoby se zúčastnily výběrového řízení“. 188. V § 50 odst. 1 se slova „je oprávněn poskytovat zdravotní péči v příslušném oboru“ nahrazují slovy „splňuje, nebo je ve lhůtě stanovené ve výběrovém řízení schopen splnit, předpoklady pro poskytování hrazených služeb v příslušném oboru zdravotní péče, který je předmětem výběrového řízení“. 189. V § 51 odstavec 1 zní: „(1) Při posuzování přihlášek členové komise přihlížejí zejména k dobré pověsti uchazeče, k praxi uchazeče v příslušném oboru, k disciplinárním opatřením uloženým podle zákona o České lékařské komoře, České stomatologické komoře a České lékárnické komoře, k etickému přístupu k pacientům, ke stížnostem na poskytování zdravotních služeb. Členové komise dále posuzují záměr uchazeče na zajišťování hrazených služeb v oboru zdravotní péče, který je předmětem výběrového řízení, a jeho možnostem splnit předpoklady pro zajištění hrazených služeb ve lhůtě stanovené ve vyhlášení výběrového řízení.“. 190. V § 52 odstavec 2 zní: „(2) Zdravotní pojišťovna přihlíží k výsledkům výběrového řízení při uzavírání smluv o poskytování a úhradě hrazených služeb. Výsledek výběrového řízení nezakládá právo na uzavření smlouvy se zdravotní pojišťovnou. Zdravotní pojišťovna je oprávněna uzavřít smlouvu s uchazečem pouze tehdy, bylo-li uzavření takové smlouvy ve výběrovém řízení doporučeno.“. 191. § 54 se včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 48 zrušuje. 192. Nadpis § 55 zní: „Náhrada nákladů na hrazené služby vynaložených v důsledku protiprávního jednání vůči pojištěnci“. 193. V § 55 odst. 1 až 5 se slova „péči hrazenou ze zdravotního pojištění“ nahrazují slovy „hrazené služby“. 194. V § 55 odst. 2 větě první se slova „zdravotnická zařízení povinna“ nahrazují slovy „poskytovatelé povinni“ a slova „poskytla zdravotní péči“ se nahrazují slovy „poskytli hrazené služby“. 195. Příloha č. 1 zní: „Příloha č. 1 k zákonu č. 48/1997 Sb. SEZNAM ZDRAVOTNÍCH VÝKONŮ ZE ZDRAVOTNÍHO POJIŠTĚNÍ NEHRAZENÝCH NEBO HRAZENÝCH JEN ZA URČITÝCH PODMÍNEK Seznam použitých zkratek a symbolů Označení, symbol\| Vysvětlení ---\|--- ODB\| odbornost KAT\| kategorie zdravotního výkonu z hlediska úhrady ze zdravotního pojištění – symboly N, Z, W – viz dále N\| výkon označený ve sloupci KAT symbolem “N“ - zdravotní výkon zásadně nehrazený ze zdravotního pojištění, výjimkou může být předchozí povolení revizním lékařem pro konkrétního pojištěnce, vzhledem k jeho závažnému zdravotnímu stavu (nebo k jeho zvláštní zdravotní potřebě) W\| výkon označený ve sloupci KAT symbolem “W - zdravotní výkon plně hrazený ze zdravotního pojištění jen při splnění určitých podmínek nebo limitovaný maximální hrazenou frekvencí, není nutné schválení revizním lékařem Z\| výkon označený ve sloupci KAT symbolem “Z“ - zdravotní výkon plně hrazený zdravotní pojišťovnou jen za určitých podmínek a po schválení revizním lékařem dg.\| diagnóza poř. č.\| pořadové číslo výkonu ODB\| Název ---\|--- 001\| Všeobecné praktické lékařství 002\| Praktické lékařství pro děti a dorost 014\| Stomatologie všeobecná – praktický zubní lékař – stomatolog 015\| Ortodoncie 201\| Rehabilitační a fyzikální medicína 401\| Pracovní lékařství 404\| Dermatovenerologie 504\| Cévní chirurgie 601\| Plastická chirurgie 603\| Gynekologie a porodnictví 605\| Orální a maxilofaciální chirurgie 606\| Ortopedie 701\| Otorinolaryngologie 705\| Oftalmologie 706\| Urologie 808\| Soudní lékařství 809\| Radiologie a zobrazovací metody 903\| Klinická logopedie 911\| Všeobecná sestra 999\| Universální lékařské výkony – bez vazby na odbornost Seznam zdravotních výkonů z veřejného zdravotního pojištění nehrazených nebo hrazených jen za určitých podmínek Poř.č.\| ODB\| Název zdravotního výkonu\| KAT\| Podmínka úhrady ---\|---\|---\|---\|--- 1.\| 001\| Zdravotně výchovná činnost\| N\| 2.\| 002\| Zdravotně výchovná činnost\| N\| 3.\| 014\| Pečetění fisury - zub\| N\| 4.\| 014\| Koferdam – jedna čelist\| N\| 5.\| 014\| Trepanace alveolu\| N\| 6.\| 014\| Augmentace, řízená tkáňová regenerace a implantace v zubním lékařství\| N\| 7.\| 014\| Provizorní můstek zhotovený v ordinaci\| N\| 8.\| 014\| Oprava fixní náhrady v ordinaci\| N\| 9.\| 015\| Odborná ortodontická konzultace na žádost pacienta\| N\| 10.\| 504\| Rekonstrukce a. iliaca int. a další výkony pro vaskulární impotenci\| N\| 11.\| 603\| Rekanalizace vejcovodu po předchozí sterilizaci\| N\| 12.\| 701\| Nepřímá laryngoskopie s instilací léku do hrtanu\| N\| 13.\| 706\| Implantace penilních protéz\| N\| 14.\| 706\| Penis - kavernosometrie\| N\| 15.\| 706\| Kavernosografie\| N\| 16.\| 903\| Logopedické preventivní vyšetření – depistáž v terénu\| N\| 17.\| 001\| Šetření na pracovišti prováděné závodním lékařem\| W\| Výkon bude hrazen, pokud je nezbytný ke zjištění epidemiologické situace na pracovišti 18.\| 014\| Injekční anestézie\| W\| Výkon bude hrazen s výjimkou intraligamentární anestezie 19.\| 014\| Komplexní vyšetření lékařem poskytovatele v oboru zubní lékař\| W\| Výkon bude hrazen pouze při převzetí pojištěnce do péče při registraci pojištěnce 20.\| 014\| Kontrola ústní hygieny - profylaktická\| W\| Hrazeno dvakrát ročně 21.\| 014\| Odstranění zubního kamene - profylaktické\| W\| Hrazeno jedenkrát ročně 22.\| 014\| Lokální fluoridace s vysušením\| W\| Hrazeno při použití přípravku s aminofluoridem bez nosiče 23.\| 014\| Výplň stálého zubu (bez ohledu na počet plošek, včetně rekonstrukce růžku)\| W\| Hrazeno pouze při použití nedózovaného amalgámu v rozsahu celého chrupu, při použití samopolymerujícího kompozita pouze v rozsahu špičáků včetně 24.\| 014\| Fotokompozitní výplň stálého zubu (bez ohledu na počet plošek, včetně rekonstrukce růžku a dostavby plastické)\| W\| Hrazeno u dětí do dovršení 18 let v rozsahu špičáků včetně 25.\| 014\| Endodontické ošetření\| W\| Hrazeno při použití registrovaného materiálu metodou centrálního čepu 26.\| 014\| Přechodná dlaha bez preparace – na zub\| W\| Hrazeno při použití samopolymerující kompozitní pryskyřice 27.\| 014\| Přechodná dlaha s preparací – na zub\| W\| Hrazeno při použití samopolymerující kompozitní pryskyřice 28.\| 201\| Stanovení dlouhodobého rehabilitačního plánu na základě proběhlé rehabilitační konference\| W\| Hrazen jedenkrát během léčby 29.\| 401\| Šetření na pracovišti pojištěnce z hlediska rizika profesionálního poškození\| W\| Výkon bude hrazen jen v indikaci vyšetření pro hrozící, suspektní nebo nastalé profesionální postižení 30.\| 601\| Modelace a přitažení odstálého boltce\| W\| Plná úhrada do 10 let věku dítěte, nad 10 let zdravotní pojišťovna nehradí 31.\| 701\| Testy na agravaci a simulaci\| W\| V případě prokázané simulace nehrazen 32.\| 705\| Aplikace kontaktní čočky\| W\| Výkon bude hrazen po operaci katarakty 33.\| 808\| Konzultace nálezu soudním lékařem\| W\| Výkon bude hrazen, pokud je na žádost ošetřujícího lékaře nutný k vysvětlení nálezu u konkrétního případu 34.\| 911\| Komplexní posouzení zdravotního stavu pojištěnce v jeho prostředí\| W\| Výkon bude hrazen jen na doporučení praktického lékaře při převzetí pojištěnce do lékařem indikované dočasné nebo dlouhodobé ošetřovatelské péče v domácnosti 35.\| 911\| Cílená kontrola pojištěnce v domácím prostředí\| W\| Výkon bude hrazen po předchozí indikaci praktického lékaře, která může být jednorázová nebo vyjadřující konkrétní frekvenci návštěv na určité období 36.\| 911\| Ošetřovatelská intervence jednoduchá v domácím prostředí\| W\| Výkon bude hrazen po předchozí indikaci praktického lékaře, která může být jednorázová nebo vyjadřující konkrétní frekvenci návštěv na určité období 37.\| 911\| Komplexní péče o ošetřovatelsky náročné nebo nepohyblivé pojištěnce v domácím prostředí\| W\| Výkon bude hrazen po předchozí indikaci praktického lékaře, která může být jednorázová nebo vyjadřující konkrétní frekvenci návštěv na určité období 38.\| 999\| Psychoterapie podpůrná – prováděná lékařem nepsychiatrem\| W\| Výkon bude hrazen jen na jednoho pojištěnce jedenkrát ročně v jednom oboru po podrobném zápisu ve zdravotnické dokumentaci 39.\| 999\| Rozhovor lékaře s rodinou\| W\| Výkon bude hrazen na jednoho pojištěnce ve věku do 15 let maximálně dvakrát ročně, u dospělého jedenkrát ročně po podrobném zápisu ve zdravotnické dokumentaci 40.\| 999\| Edukační pohovor lékaře s nemocným či rodinou\| W\| Hrazeno pouze při zdravotní indikaci zdůvodněné písemně ve zdravotnické dokumentaci a stvrzené podpisem edukovaného nebo jeho zákonného zástupce 41.\| 999\| Konzilium lékařem poskytovatele specializované ambulantní péče\| W\| Výkon hrazen jen pokud je na žádost praktického lékaře 42.\| 404\| Epilace á 30 minut\| Z\| Výkon bude hrazen pouze u dg. E00 – E07 (poruchy štítné žlázy, hormonální poruchy), E 10 – E 14 (diabetes mellitus), E 20 – E 35 (diencefalo- hypofyzární poruchy) 43.\| 601\| Korekce malé vrozené anomálie boltce a okolí (výrůstky před boltcem)\| Z\| 44.\| 601\| Xanthelasma\| Z\| 45.\| 601\| Operace ptózy obličeje – horní, dolní\| Z\| 46.\| 601\| Operace ptózy obličeje – celková (smas lifting)\| Z\| 47.\| 601\| Operace tvrdého a měkkého nosu pro funkční poruchu\| Z\| 48.\| 601\| Rinoplastika – měkký nos\| Z\| 49.\| 601\| Rinoplastika – sedlovitý nos (L-štěp, včetně odběru)\| Z\| 50.\| 601\| Rinofyma\| Z\| 51.\| 601\| Operace gigantomastie\| Z\| 52.\| 601\| Ablace prsu se zachováním dvorce\| Z\| 53.\| 601\| Rekonstrukce areomamilárního komplexu\| Z\| 54.\| 601\| Kapsulotomie pouzdra implantátu\| Z\| 55.\| 601\| Odstranění implantátu prsu s kapsulektomií\| Z\| 56.\| 601\| Implantace tkáňového expanderu\| Z\| 57.\| 605\| Zvětšení brady kostí, chrupavkou nebo protézou\| Z\| 60.\| 605\| Subperiostální implantát – jedna čelist\| Z\| 61.\| 605\| Korekce brady\| Z\| 62.\| 606\| Osteotomie proximálního femuru\| Z\| 63.\| 606\| Prodloužení, zkrácení dlouhé kosti\| Z\| 64.\| 701\| Septoplastika\| Z\| 65.\| 705\| Laserová iridotomie\| Z\| Výkon je hrazen při provedení na 1 oku nejvíce třikrát, při dalším provedení je k úhradě třeba souhlasu revizního lékaře 66.\| 705\| Dermatoplastika jednoho víčka nebo blepharochalasis – exize z jednoho víčka + odstranění tuku a záhybu\| Z\| 67.\| 705\| Laserová koagulace sítnice\| Z\| Výkon je hrazen při provedení na 1 oku nejvíce pětkrát, při dalším provedení je k úhradě třeba souhlasu revizního lékaře 68.\| 705\| Plastická operace kůže víčka otočným lalokem nebo posunem\| Z\| 69.\| 706\| Transuretrální termoterapie prostaty\| Z\| 70.\| 706\| Penis – intrakavernózní injekce vazoaktivních látek\| Z\| 71.\| 706\| Ligatura vas deferens - vazektomie\| Z\| 72.\| 999\| Vybavení pacienta pro péči mimo zdravotnické zařízení\| Z\| “. 196. Přílohy č. 2 a 3 znějí: „Příloha č. 2 k zákonu č. 48/1997 Sb. SEZNAM SKUPIN LÉČIVÝCH LÁTEK Číslo skupiny\| Název skupiny léčivých látek ---\|--- 1\| protivředová léčiva ze skupiny inhibitorů protonové pumpy, perorální podání 2\| prokinetika, perorální podání 3\| antiemetika ze skupiny setronů 4\| protizánětlivá léčiva u nespecifických střevních zánětů, perorální podání 5\| protizánětlivá léčiva u nespecifických střevních zánětů, rektální aplikace 6\| mikronizované multienzymové pankreatické přípravky 7\| insuliny krátkodobě působící 8\| insuliny střednědobě působící 9\| insuliny dlouhodobě působící 10\| perorální antidiabetika ze skupiny biguanidů 11\| perorální antidiabetika ze skupiny sulfonylurey 12\| vitamin D a jeho analoga, perorální podání 13\| vitamin D a jeho analoga, parenterální podání 14\| soli vápníku, perorální podání 15\| soli draslíku, perorální podání 16\| antithrombotika ze skupiny antagonistů vitaminu K 17\| antithrombotika ze skupiny heparinu 18\| antithrombotika působící prostřednictvím anti-Xa (nízkomolekulární hepariny a obdobná léčiva) 19\| antiagregancia - kromě kyseliny acetylsalicylové 20\| antifibrinolytika, perorální podání 21\| antifibrinolytika, parenterální aplikace 22\| hemostatika (vitamin K), perorální podání 23\| koagulační faktor VIII 24\| koagulační faktor IX 25\| soli železa, perorální podání 26\| soli železa v kombinaci s kyselinou listovou, perorální podání 27\| soli železa, parenterální aplikace 28\| erytropoetin a ostatní léčiva s obdobným mechanizmem účinku 29\| substituenty plazmy a plazmatické proteiny (albumin) 30\| substituenty plazmy a plazmatické proteiny (ostatní) 31\| úplná parenterální výživa (složky pro systémy all in one) 32\| intravenozní roztoky fysiologického roztoku 33\| intravenozní roztoky glukózy 34\| roztoky k peritoneální dialýze 35\| roztoky k hemodialýze 36\| srdeční glykosidy, perorální podání 37\| antiarytmika třída I a III, perorální podání 38\| adrenalin 39\| nitráty a molsidomin pro chronické perorální podání 40\| nitráty pro akutní léčbu 41\| antihypertenziva - antiadrenergní látky, perorální podání 42\| léčiva pro plicní hypertenzi 43\| diuretika s nižším diuretickým účinkem, perorální podání 44\| diuretika s vysokým účinkem, perorální podání 45\| diuretika s vysokým účinkem, parenterální aplikace 46\| diuretika šetřící draslík, perorální podání 47\| selektivní beta-blokátory, perorální podání 48\| blokátory vápníkového kanálu ze skupiny dihydropyridinů působící déle než 24 hodin, perorální podání 49\| blokátory vápníkových kanálů ostatních skupin, perorální podání, působící méně než 24 hodin 50\| blokátory vápníkových kanálů ostatních skupin, perorální podání, působící déle než 24 hodin 51\| ACE-inhibitory působící déle než 24 hodin 52\| léčiva ovlivňující systém renin-angiotenzin s výjimkou ACE-inibitorů 53\| hypolipidemika ze skupiny statinů 54\| hypolipidemika ze skupiny fibrátů 55\| antimykotika k lokálnímu použití 56\| antipsoriatika k lokálnímu použití 57\| antibiotika k lokálnímu použití 58\| kortikosteroidy používané k lokální terapii - slabé a středně silné 1. a 2. generace 59\| kortikosteroidy používané k lokální terapii - slabé a středně silné 3. a 4. generace 60\| kortikosteroidy používané k lokální terapii - silné a velmi silné 1. a 2. generace 61\| kortikosteroidy používané k lokální terapii - silné a velmi silné 3. a 4. generace 62\| léčivé látky proti akné k lokálnímu použití 63\| gynekologická antimykotika, antibiotika a chemoterapeutika k lokálnímu použití 64\| léčiva zvyšující tonus dělohy 65\| léčiva snižující tonus dělohy 66\| inhibitory prolaktinu 67\| mužské pohlavní hormony 68\| ženské pohlavní hormony ze skupiny estrogenů, perorální podání 69\| ženské pohlavní hormony ze skupiny estrogenů, parenterální aplikace 70\| ženské pohlavní hormony ze skupiny progestinů 71\| gonadotropiny a jiná stimulancia ovulace 72\| ostatní pohlavní hormony, androgeny a modulátory hormonů 73\| močová spasmolytika 74\| léčiva používaná při benigní hyperplasii prostaty 75\| hormony předního laloku hypofýzy a jejich analoga 76\| hormony zadního laloku hypofýzy a jejich analoga 77\| hormony hypotalamu a jejich analoga 78\| kortikosteroidy pro celkové použití, perorální podání 79\| kortikosteroidy pro celkové použití, parenterální aplikace 80\| hormony štítné žlázy 81\| tyreostatika 82\| glukagon 83\| homeostatika vápníku 84\| tetracyklinová antibiotika, perorální podání 85\| peniciliny se širokým spektrem a kombinace penicilinů včetně inhibitorů betalaktamáz, perorální podání 86\| peniciliny citlivé k betalaktamáze, perorální podání 87\| jiná betalaktamová antibiotika, perorální podání 88\| sulfonamidy a trimetoprim, perorální podání 89\| makrolidová antibiotika, perorální podání 90\| linkosamidová antibiotika, perorální podání 91\| aminoglykosidová antibiotika 92\| chinolonová chemoterapeutika, perorální podání 93\| imidazolová a nitrofuranová chemoterapeutika, perorální podání 94\| antimykotika pro systémové užití, perorální podání 95\| antimykobakteriální látky 96\| systémová antivirotika pro léčbu herpetických, cytomegalovirových infekcí a některých dalších virových infekcí, perorální podání 97\| antiretrovirotika 98\| imunoglobuliny, normální lidské 99\| lidské imunoglobuliny proti tetanu 100\| lidské imunoglobuliny proti hepatitidě 101\| ostatní lidské specifické imunoglobuliny 102\| cytostatika ze skupiny alkylačních látek, perorální podání 103\| cytostatika ze skupiny alkylačních látek, parenterální aplikace 104\| antimetabolity - analoga listové kyseliny, perorální podání 105\| antimetabolity - analoga listové kyseliny, parenterální aplikace 106\| antimetabolity - analoga purinů a pyrimidinů, perorální podání 107\| antimetabolity - analoga purinů, parenterální aplikace 108\| antimetabolity - analoga pyrimidinů, ostatní cesty aplikace 109\| alkaloidy z rodu vinca a analoga 110\| deriváty podofylotoxinu, perorální podání 111\| deriváty podofylotoxinu, ostatní cesty aplikace 112\| taxany 113\| antracykliny a jejich deriváty 114\| cytotoxická antibiotika 115\| platinová cytostatika 116\| cytostatika - inhibitory tyrozinkinázy, perorální podání 117\| cytostatika - monoklonální protilátky 118\| hormonální léčiva s cytostatickým účinkem, parenterální podání 119\| antagonisté hormonů - antiestrogeny, perorální podání 120\| antagonisté hormonů - antiandrogeny, perorální podání 121\| inhibitory aromatáz 122\| interferony používané v onkologii 123\| interferony a glatiramer acetát používané v neurologii 124\| interferony používané v hepatologii 125\| imunosupresivní léčiva - inhibitory m-TOR, perorální podání 126\| imunosupresivní léčiva - inhibitory kalcineurinu, perorální podání 127\| imunosupresivní léčiva, inhibitory TNF alfa 128\| nesteroidní protizánětlivá léčiva, perorální podání 129\| nesteroidní protizánětlivá léčiva, rektální podání 130\| centrální svalová relaxancia, perorální podání 131\| antiuratika, perorální podání 132\| léčiva působící na mineralizaci kostí - bisfosfonáty, perorální podání 133\| lokální anestetika ze skupiny amidů 134\| analgetika - silné opioidy, perorální podání 135\| analgetika - silné opioidy, transdermální aplikace 136\| analgetika - morfin, parenterální podání 137\| analgetika - slabé opioidy, perorální podání 138\| analgetika - silné opioidy pro léčbu průlomové bolesti 139\| analgetika - antipyretika, perorální podání 140\| antimigrenika 141\| antiepileptika ze skupiny barbiturátů 142\| antiepileptika ze skupiny hydantoinátů, oxazolidinů a sukcinimidů 143\| antiepileptika ze skupiny benzodiazepinů a karboxamidů 144\| antiepileptika ze skupiny derivátů mastných kyselin 145\| anticholinergní antiparkinsonika 146\| dopaminergní antiparkinsonika ze skupiny levodopy a jejich derivátů 147\| antiparkinsonika ze skupiny agonistů dopaminu 148\| antiparkinsonika působící na MAO nebo COMT 149\| antipsychotika – neuroleptika klasická, I. třídy, perorální podání 150\| antipsychotika – neuroleptika klasická, II. třídy, perorální podání 151\| antipsychotika s nízkým antipsychotickým potenciálem, perorální podání 152\| Antipsychotika – antagonisté serotoninových a dopaminových receptorů 153\| Antipsychotika – multireceptoroví antagonisté 154\| lithium 155\| antipsychotika, neuroleptika parenterální aplikace - depotní přípravky 156\| anxiolytika, perorální podání 157\| anxiolytika, rektální podání 158\| antidepresiva neselektivně inhibující zpětné vychytávání monoaminů, perorální podání 159\| antidepresiva - selektivní inhibitory působící na jeden transmiterový systém, perorální podání 160\| antidepresiva - selektivní inhibitory působící na dva transmiterové systémy, perorální podání 161\| centrální stimulancia - perorální podání 162\| léčiva k terapii Alzheimerovy choroby (inhibitory cholinesterázy) 163\| parasympatomimetika, perorální podání 164\| léčiva používaná při léčbě závratí, perorální podání 165\| antimalarika 166\| anthelmintika 167\| nosní protialergická léčiva včetně kortikoidů 168\| inhalační sympatomimetika 169\| inhalační kortikosteroidy 170\| inhalační anticholinergika 171\| antileukotrieny, perorální podání 172\| nesedativní antihistaminika 173\| oftalmologika - antibiotika 174\| oftalmologika - chemoterapeutika 175\| oftalmologika - antivirotika 176\| oftalmologika - kortikosteroidy 177\| oftalmologika - nesteroidní protizánětlivá léčiva 178\| antiglaukomatika ze skupiny sympatomimetik a parasympatomimetik 179\| antiglaukomatika ze skupiny beta-blokátorů 180\| antiglaukomatika ze skupiny prostaglandinů a prostanoidů 181\| mydriatika a cykloplegika 182\| oftalmologika - antialergika 183\| terapeutické extrakty alergenů standardizované, neinjekční podání 184\| terapeutické extrakty alergenů standardizované, injekční podání 185\| základní antidota 186\| antidota používaná při léčbě cytostatiky, perorální podání 187\| antidota používaná při léčbě cytostatiky, parenterální podání 188\| definované směsi aminokyselin bez fenylalaninu 189\| definované směsi aminokyselin bez vybraných aminokyselin (kromě fenylalaninu) pro další poruchy metabolismu 190\| individuálně připravovaná radiofarmaka pro diagnostiku 191\| individuálně připravovaná radiofarmaka pro terapii 192\| erytrocytární přípravky 193\| trombocytární přípravky 194\| přípravky z plazmy 195\| leukocytární přípravky Příloha č. 3 k zákonu č. 48/1997 Sb. SEZNAM ZDRAVOTNICKÝCH PROSTŘEDKŮ ODDÍL A Seznam použitých zkratek a symbolů V seznamu zdravotnických prostředků nehrazených z prostředků zdravotního pojištění a v seznamu zdravotnických prostředků hrazených z prostředků zdravotního pojištění při poskytování ambulantních zdravotních služeb mají použité zkratky a symboly tento význam: a) skupina 1 obvazový materiál, náplasti 2 pomůcky pro inkontinentní 3 pomůcky stomické 4 ortopedicko protetické pomůcky sériově vyráběné 5 ortopedicko protetické pomůcky individuálně zhotovené 6 kompresní punčochy a návleky 7 vozíky invalidní včetně příslušenství 8 sluchadla včetně příslušenství 9 brýle a optické pomůcky 10 pomůcky respirační a inhalační 11 pomůcky pro diabetiky 12 kompenzační pomůcky pro tělesně postižené 13 dále nespecifikované pomůcky 14 kompenzační pomůcky pro zrakově postižené 15 kompenzační pomůcky pro sluchově postižené 16 obuv ortopedická 17 pomůcky pro laryngektomované b) zkratka dB decibel DPT dioptrie K. T. kompresní třída PVC polyvinylchlorid SRT práh slovní srozumitelnosti c) zkratky specializací a označení speciálních zaměření pracovišť ALG alergologie a klinická imunologie CHR chirurgie DIA endokrinologie a diabetologie DRV dermatovenerologie FON foniatrie GER geriatrie J16 odborná pracoviště s činností angiologickou a lymfologickou NEU neurologie, dětská neurologie OHM onkologie a hematologie OPH oftalmologie ORP ortopedická protetika ORT ortopedie OTO otorinolaryngologie PED dětské lékařství, praktické lékařství pro děti a dorost PRL všeobecné praktické lékařství REH rehabilitační a fyzikální medicína S3 lékař vlastnící osvědčení Společnosti ORL opravňující jej k předpisu a vydávání sluchadel hrazených z prostředků veřejného zdravotního pojištění S4 odborná pracoviště oftalmologická pro výdej speciálních optických pomůcek S5 zvláštní režim zdravotní pojišťovny, pro schválení revizním lékařem TRA traumatologie TRN pneumologie a ftizeologie TVL tělovýchovné lékařství URL urologie a nefrologie ODDÍL B Seznam zdravotnických prostředků nehrazených z veřejného zdravotního pojištění při poskytování ambulantních zdravotních služeb Položka\| Skupina\| Název druhu (typu) zdravotnického prostředku\| Poznámka ---\|---\|---\|--- 1\| 1\| náplasti\| s výjimkou hypoalergických náplastí 2\| 1\| náplasti na kuří oka\| 3\| 2\| plena PVC\| 4\| 2\| podložky PVC\| 5\| 4\| návlek tenisový\| 6\| 4\| ortézy sportovní\| 7\| 7\| příslušenství ke kočárku – pracovní deska\| 8\| 7\| příslušenství ke kočárku – odkládací košík\| 9\| 7\| příslušenství ke kočárku – pláštěnka\| 10\| 7\| příslušenství k vozíku – pracovní deska\| 11\| 7\| příslušenství k vozíku – pláštěnka\| 12\| 7\| příslušenství k elektrickým vozíkům – ovládání pro doprovod\| 13\| 11\| proužky diagnostické na stanovení cholesterolu\| 14\| 12\| příslušenství k chodítkům, která jsou nad rámec jejich funkce\| 15\| 13\| kapátko oční\| 16\| 13\| tyčinka oční\| 17\| 13\| odsávačka mateřského mléka\| 18\| 13\| prst technický pryžový\| 19\| 13\| lůžko zdravotní\| 20\| 13\| nitroděložní tělísko\| 21\| 13\| polštář včetně povlaku\| 22\| 16\| neortopedické vložky do bot\| 23\| \| opravy zdravotnických prostředků kromě vozíků a kočárků a individuálně vyráběných ortopedicko protetických výrobků a oprav zvedáků a polohovacích postelí\| ODDÍL C Seznam zdravotnických prostředků hrazených z veřejného zdravotního pojištění při poskytování ambulantních služeb Položka\| Skupina\| Název druhu (typu) zdravotnického prostředku\| Omezení\| Limitace výše úhrady ---\|---\|---\|---\|--- 1\| 1\| prostředky pro klasické hojení ran\| max. rozměr 10 x 10 cm\| 100 %; max. 4 Kč za 1 ks; A 2\| 1\| netkaná textilie\| max. rozměr 10 x 10 cm; max. 100 ks za měsíc; pouze pro stomiky\| 100 %; max. 50 Kč za 100 ks; A 3\| 1\| prostředky pro vlhké hojení ran\| max. rozměr 20 x 20 cm; po předepsání CHR, DRV, J16; při léčbě delší než 9 měsíců po schválení revizním lékařem\| 100 %; max. 200 Kč za 1 ks; A 4\| 1\| náplasti hypoalergické\| do 18 let, pouze pro stomiky a diabetiky\| 100 %; max. 30 Kč za balení; A 5\| 1\| obinadlo elastické\| max. rozměr 14 cm x 5 m\| 100 %; max. 50 Kč za 1 ks; A 6\| 1\| obinadlo hydrofilní sterilní\| max. rozměr 12 cm x 5 m\| 100 %; max. 15 Kč za 1 ks; A 7\| 1\| obinadlo pružné hadicové\| \| 100 %; max. 30 Kč za 1 ks; A 8\| 1\| tampóny vinuté\| max. 1.000 ks za rok; po předepsání DIA\| 100 %; max. 70 Kč za 1.000 ks; A 9\| 1\| vata buničitá\| max. 500 g\| 100 %; max. 50 Kč za 500 g; A 10\| 2\| absorpční prostředky pro inkontinentní – vložky pro lehkou inkontinenci\| max. 150 ks za měsíc\| 100 %; max. 450 Kč za 150 ks; A 11\| 2\| absorpční prostředky pro střední inkontinenci – vložné pleny\| max. 150 ks za měsíc\| 100 %; max. 900 Kč za 150 ks; A 12\| 2\| absorpční prostředky pro těžkou inkontinenci – plenkové kalhotky\| max. 150 ks za měsíc\| 100 %; max. 1.700 Kč za 150 ks; A 13\| 2\| fixace absorpčních prostředků pro vložné pleny\| max. 24 ks za rok\| 100 %; max. 190 Kč za 24 ks; A 14\| 2\| kondomy urinální\| max. 30 ks za měsíc\| 100 %; max. 700 Kč za 30 ks; A 15\| 2\| sáčky sběrné urinální\| max. 10 ks za měsíc\| 100 %; max. 500 Kč za 10 ks; A 16\| 3\| podložky kolostomické\| max. 10 ks za měsíc\| 100 %; max. 3.000 Kč za 10 ks; B 17\| 3\| podložky ileostomické\| max. 15 ks za měsíc\| 100 %; max. 4.500 Kč za 15 ks; B 18\| 3\| podložky urostomické\| max. 15 ks za měsíc\| 100 %; max. 4.500 Kč za 15 ks; B 19\| 3\| krytky stomické\| max. 30 ks za měsíc; po schválení revizním lékařem\| 100 %; max. 3.100 Kč za 30 ks; B 20\| 3\| zátky stomické\| max. 30 ks za měsíc; po schválení revizním lékařem\| 100 %; max. 3.100 Kč za 30 ks; A 21\| 3\| systémy kolostomické dvoudílné uzavřené – sáčky\| max. 60 ks za měsíc\| 100 %; max. 4.000 Kč za 60 ks; B 22\| 3\| systémy kolostomické jednodílné uzavřené – sáčky (včetně podložky)\| max. 60 ks za měsíc\| 100 %; max. 7.500 Kč za 60 ks; B 23\| 3\| systémy ileostomické dvoudílné výpustné – sáčky\| max. 30 ks za měsíc\| 100 %; max. 9.000 Kč za 30 ks; B 24\| 3\| systémy ileostomické jednodílné výpustné – sáčky (včetně podložky)\| max. 30 ks za měsíc\| 100 %; max. 8.500 Kč za 30 ks; B 25\| 3\| systémy urostomické dvoudílné – sáčky\| max. 30 ks za měsíc\| 100 %; max. 5.500 Kč za 30 ks; B 26\| 3\| systémy urostomické jednodílné – sáčky (včetně podložky)\| max. 30 ks za měsíc\| 100 %; max. 9.000 Kč za 30 ks; B 27\| 3\| pásy a přídržné prostředky pro stomiky\| max. 2 ks za rok; po schválení revizním lékařem\| 100 %; max. 600 Kč za 2 ks; A 28\| 3\| systémy stomické irigační – sety a příslušenství\| max. 2 sety včetně příslušenství za rok; po schválení revizním lékařem\| 100 %; max. 2.800 Kč za 2 sety; A 29\| 3\| systémy stomické – na dočasnou kontinenci stomie\| max. 1 systém (10 ks podložek, 60 ks uzavřených sáčků a 15 ks zařízení na dočasnou kontinenci stomie) za měsíc; po schválení revizním lékařem\| 100 %; max. 13.000 Kč za 1 systém; A 30\| 3\| podložky stomické – drenážní\| max. 10 ks za měsíc; po schválení revizním lékařem\| 100 %; max. 3.000 Kč za 10 ks; B 31\| 3\| systémy stomické – drenážní jednodílné – sáčky (včetně podložky)\| max. 30 ks za měsíc; po schválení revizním lékařem\| 100 %; max. 8.500 Kč za 30 ks; B 32\| 3\| systémy stomické – drenážní dvoudílné – sáčky\| max. 30 ks za měsíc; po schválení revizním lékařem\| 100 %; max. 7.000 Kč za 30 ks; B 33\| 3\| prostředky stomické – vyplňovaní a vyrovnávací\| \| 100 %; A 34\| 3\| prostředky stomické – zahušťovací\| max. 30 ks za měsíc; pro ileostomiky\| 100 %; max. 360 Kč za 30 ks; A 35\| 3\| prostředky stomické – čistící\| \| 100 %; max. 350 Kč za měsíc; A 36\| 3\| odstraňovače stomické podložky\| \| 100 %; max. 300 Kč za měsíc; A 37\| 3\| prostředky stomické – ochranné\| \| 100 %; max. 1.000 Kč za měsíc; A 38\| 3\| prostředky stomické – deodorační\| po schválení revizním lékařem\| 100 %; max. 350 Kč za měsíc; A 39\| 4\| ortéza sériově vyráběná\| max. 1 ks za rok; po předepsání ORT,ORP REH, CHR, NEU, TRA, TVL\| 100 %; A 40\| 4\| návlek pahýlový\| max. 8 ks za rok\| 100 %; A 41\| 4\| suspenzor\| max. 2 ks za rok\| 100 %; max. 130 Kč za 2 ks; A 42\| 4\| epitéza mamární\| max. 1 ks za 2 roky; po předepsání CHR, OHM, PRL\| 100 %; max. 1.800 Kč za 1 ks; A 43\| 4\| epitéza mamární samolepicí\| max. 1 ks za 2 roky; při lymfatickém otoku; po předepsání OHM, J16\| 100 %; max. 3.000 Kč za 1 ks; A 44\| 4\| epitéza mamární pooperační\| max. 1 ks v rámci 1 operace; po předepsání CHR, OHM\| 100 %; max. 500 Kč za 1 ks; A 45\| 4\| kompresivní podprsenka\| max. 1 ks za rok; při lymfatickém otoku; po předepsání CHR, OHM\| 100 %; max. 1.300 Kč za 1 ks; A 46\| i\| ortéza individuálně zhotovená\| po předepsání ORP, ORT, REH, CHR, NEU a po schválení revizním lékařem\| 100 %; A 47\| 5\| epitéza individuálně zhotovená\| max. 1 ks za 2 roky; po předepsání CHR, ORP, ORT a po schválení revizním lékařem\| 100 %; A 48\| 5\| protézy horních a dolních končetin – základní provedení\| max. 1 ks za 2 roky; po předepsání ORP, REH, ORT\| 100 %; A 49\| 5\| protézy modulární horních a dolních končetin, které jsou zhotoveny ze stavebnicových polotovarů a sestav, včetně tahových protéz horních končetin\| max. 1 ks za 2 roky; po předepsání ORP, REH, ORT a po schválení revizním lékařem\| 100 %; A 50\| 5\| protézy myoelektrické, ztráta obou horních končetin, nebo jednostranná amputace s funkčním postižením druhé horní končetiny\| max. 1 ks za 5 let (v případě postižení obou končetin 1 pár za 5 let); po předepsání ORP, REH, ORT a po schválení revizním lékařem S5\| 100 %; A 51\| 6\| kompresní elastické punčochy lýtkové II. K. T\| max. 2 páry za rok; po předepsání PRL, CHR, INT, DRV, J16\| 100 %; max. 820 Kč za 2 páry; A 52\| 6\| kompresní elastické punčochy lýtkové III. K. T\| max. 2 páry za rok; po předepsání CHR, INT, DRV,J16\| 100 %; max. 900 Kč za 2 páry; A 53\| 6\| kompresní elastické punčochy lýtkové IV. K. T\| max. 2 páry za rok; po předepsání CHR, INT, DRV,J16\| 100 %; max. 2.000 Kč za 2 páry; A 54\| 6\| kompresní elastické punčochy polostehenní II. K. T\| max. 2 páry za rok; po předepsání PRL, CHR, INT, DRV, J16\| 100 %; max. 1.050 Kč za 2 páry; A 55\| 6\| kompresní elastické punčochy polostehenní III. K. T\| max. 2 páry za rok; po předepsání CHR, INT, DRV,J16\| 100 %; max. 1.200 Kč za 2 páry; A 56\| 6\| kompresní elastické punčochy polostehenní IV. K. T\| max. 2 páry za rok; po předepsání CHR, INT, DRV,J16\| 100 %; max. 2.600 Kč za 2 páry; A 57\| 6\| kompresní elastické punčochy stehenní II. K. T\| max. 2 páry za rok; po předepsání PRL, CHR, INT, DRV, J16\| 100 %; max. 1.200 Kč za 2 páry; A 58\| 6\| kompresní elastické punčochy stehenní III. K. T\| max. 2 páry za rok; po předepsání CHR, INT, DRV,J16\| 100 %; max. 1.200 Kč za 2 páry; A 59\| 6\| kompresní elastické punčochy stehenní IV. K. T\| max. 2 páry za rok; po předepsání CHR, INT, DRV, J16\| 100 %; max. 3.000 Kč za 2 páry; A 60\| 6\| kompresní elastické punčochy stehenní s uchycením v pase II. K. T\| max. 2 ks za rok; po předepsání PRL, CHR, INT, DRV, J16\| 100 %; max. 700 Kč za 2 ks; A 61\| 6\| kompresní elastické punčochy stehenní s uchycením v pase III. K. T\| max. 2 ks za rok; po předepsání CHR, INT, DRV,J16\| 100 %; max. 750 Kč za 2 ks; A 62\| 6\| kompresní elastické punčochy stehenní s uchycením v pase IV. K. T\| max. 2 ks za rok; po předepsání CHR, INT, DRV,J16\| 100 %; max. 800 Kč za 2 ks; A 63\| 6\| kompresní elastické punčochové kalhoty dámské, pánské II. K. T.\| max. 2 ks za rok; po předepsání PRL, CHR, INT, DRV, J16 a po schválení revizním lékařem\| 100 %; max. 1.900 Kč za 2 ks; A 64\| 6\| kompresní elastické punčochové kalhoty dámské, pánské III. K. T.\| max. 2 ks za rok; po předepsání CHR, INT, DRV, J16 a po schválení revizním lékařem\| 100 %; max. 2.000 Kč za 2 ks; A 65\| 6\| kompresní elastické punčochové kalhoty dámské, pánské IV. K. T.\| max. 2 ks za rok; po předepsání CHR, INT, DRV, J16 a po schválení revizním lékařem\| 100 %; max. 2.000 Kč za 2 ks; A 66\| 6\| kompresní elastické punčochové kalhoty těhotenské II. K. T.\| max. 1 ks za rok; po předepsání CHR, INT, DRV, J16 a po schválení revizním lékařem\| 100 %; max. 950 Kč za 1 ks; A 67\| 6\| kompresní elastické punčochové kalhoty těhotenské III. a IV. K. T.\| max. 1 ks za rok; po předepsání CHR, INT, DRV, J16 a po schválení revizním lékařem\| 100 %; max. 1.300 Kč za 1 ks; A 68\| 6\| pažní návlek komplet II. K. T.\| max. 2 ks za rok; po předepsání CHR, INT, DRV, J16, OHM a po schválení revizním lékařem\| 100 %; max. 1.000 Kč za 2 ks; A 69\| 6\| pažní návlek komplet III. a IV. K. T.\| max. 2 ks za rok; po předepsání CHR, INT, DRV,J16, OHM\| 100 %; max. 1.000 Kč za 2 ks; A 70\| 6\| kompresní elastické punčochy a návleky II., III. a IV. K. T. – individuálně zhotovené technologií kruhového pletení\| max. 2 ks za rok; po předepsání CHR, INT, DRV, J16 a po schválení revizním lékařem\| 100 %; max. 4.000 Kč za 2 ks; A 71\| 6\| kompresní elastické punčochy a návleky II., III. a IV. K. T. – individuálně zhotovené technologií plochého pletení\| max. 2 ks za rok; po předepsání J16 a po schválení revizním lékařem S5\| 100 %; max. 15.000 Kč za 2 ks; A 72\| 6\| kotníkový díl a kolenní díl II. a III. K. T.\| max. 2 ks za rok; po předepsání CHR, ORT, REH, PRL, DRV, J16\| 100 %; max. 260 Kč za 2 ks; A 73\| 6\| pomůcka pro navlékání kompresivních elastických punčoch II., III. a IV. K. T.\| max. 1 ks za rok; po předepsání PRL, CHR, INT, DRV, J16\| 100 %; max. 300 Kč za 1 ks; A 74\| 7\| kočárek zdravotní\| max. 1 ks za 3 roky; po předepsání REH, ORT, NEU a po schválení revizním lékařem\| 100 %; max. 21.000 Kč za 1 ks; A 75\| 7\| kočárek zdravotní – příslušenství\| max. 1 ks za 3 roky; po předepsání REH, ORT, NEU a po schválení revizním lékařem\| 100 %; max. 5.000 Kč za 1 ks; A 76\| 7\| vozík mechanický – základní\| max. 1 ks za 5 let; po předepsání REH, ORT, NEU, INT a po schválení revizním lékařem\| 100 %; max. 9.000 Kč za 1 ks; A 77\| 7\| vozík mechanický – odlehčený\| max. 1 ks za 5 let; po předepsání REH, ORT, NEU, INT a po schválení revizním lékařem\| 100 %; max. 19.000 Kč za 1 ks; A 78\| 7\| vozík mechanický – aktivní\| max. 1 ks za 5 let; po předepsání REH, ORT, NEU, INT a po schválení revizním lékařem\| 100 %; max. 21.000 Kč za 1 ks; A 79\| 7\| vozík mechanický – dětský\| max. 1 ks za 5 let; po předepsání REH, ORT, NEU a po schválení revizním lékařem\| 100 %; max. 21.000 Kč za 1 ks; A 80\| 7\| vozík mechanický – speciální s ohledem na míru a závažnost zdravotního postižení\| max. 1 ks za 5 let; po předepsání REH, ORT, NEU a po schválení revizním lékařem\| 100 %; max. 55.000 Kč za 1 ks; A 81\| 7\| vozík mechanický – příslušenství\| max. 1 ks za 5 let; po předepsání REH, ORT, NEU, INT a po schválení revizním lékařem\| 100 %; A 82\| 7\| rukavice kožené pro vozíčkáře (k mechanickému vozíku)\| max. 2 páry za rok\| 100 %; max. 300 Kč za 2 páry; A 83\| 7\| vozík s elektrickým pohonem – pro provoz obvykle v exteriéru\| max. 1 ks za 7 let; po předepsání REH, ORT, NEU, INT a po schválení revizním lékařem S5\| 100 %; max. 136.000 Kč za 1 ks; A 84\| 7\| vozík s elektrickým pohonem – standardní pro lehký provoz obvykle v interiéru\| max. 1 ks za 7 let; po předepsání REH, ORT, NEU, INT a po schválení revizním lékařem S5\| 100 %; max. 115.000 Kč za 1 ks; A 85\| 7\| vozík elektrický – příslušenství\| max. 1 ks za 7 let; po předepsání REH, ORT, NEU, INT a po schválení revizním lékařem\| 100 %; A 86\| 7\| opravy vozíku mechanického, elektrického a zdravotního kočárku\| po schválení revizním lékařem\| 90% 87\| 8\| sluchadlo pro vzdušné vedení – pro středně těžkou nedoslýchavost od 30 dB do 59 dB SRT\| max. 2 ks za 5 let; od 0 do 7 let; po předepsání FON\| 100 %; max. 10.600 Kč za 2 ks; A 88\| 8\| sluchadlo pro vzdušné vedení – pro těžkou a velmi těžkou nedoslýchavost od 60 dB SRT výše, zbytky sluchu, hluchota\| max. 2 ks za 5 let; od 0 do 7 let; po předepsání FON\| 100 %; max. 11.600 Kč za 2 ks; A 89\| 8\| sluchadlo na kostní vedení – ztráta sluchu při oboustranné anomálii zvukovodu a středouší s těžkou převodní nedoslýchavostí, chronický výtok ze středouší, stavy po kofochirugických operacích, neřešitelná alergie na tvarovku, špatný efekt sluchadla na vzdušné vedení\| max. 2 ks za 5 let; od 0 do 7 let; po předepsání FON a po schválení revizním lékařem\| 100 %; max. 22.000 Kč za 2 ks; A 90\| 8\| sluchadlo pro vzdušné vedení – pro středně těžkou nedoslýchavost od 30 dB do 59 dB SRT\| max. 2 ks za 5 let; od 7 do 18 let; po předepsání FON, OTO S3\| 100 %; max. 10.600 Kč za 2 ks; A 91\| 8\| sluchadlo pro vzdušné vedení – pro těžkou a velmi těžkou nedoslýchavost od 60 dB SRT, zbytky sluchu, hluchota\| max. 2 ks za 5 let; od 7 do 18 let; po předepsání FON, OTO S3\| 100 %; max. 5.800 Kč za 2 ks; A 92\| 8\| sluchadlo na kostní vedení – ztráta sluchu při oboustranné anomálii zvukovodu a středouší s těžkou převodní nedoslýchavostí, chronickém výtoku ze středouší, stavech po kofochirugických operacích, neřešitelných alergiích na tvarovku, špatném efektu sluchadla na vzdušné vedení\| max. 2 ks za 5 let; od 7 do 18 let; po předepsání FON a po schválení revizním lékařem\| 100 %; max. 6.800 Kč za 2 ks; A 93\| 8\| sluchadlo pro vzdušné vedení – pro středně těžkou nedoslýchavost od 40 dB do 59 dB SRT\| max. 1 ks za 5 let; od 18 let; po předepsání FON, OTO S3\| 100 %; max. 2.700 Kč za 1 ks; A 94\| 8\| sluchadlo pro vzdušné vedení – pro těžkou nedoslýchavost od 60 dB do 79 dB SRT\| max. 1 ks za 5 let; od 18 let; po předepsání FON, OTO S3\| 100 %; max. 3.900 Kč za 1 ks; A 95\| 8\| sluchadlo pro vzdušné vedení – pro velmi těžkou nedoslýchavost, ztráty od 80 dB SRT, zbytky sluchu, hluchota\| max. 1 ks za 5 let; od 18 let; po předepsání FON, OTO S3\| 100 %; max. 5.100 Kč za 1 ks; A 96\| 8\| sluchadlo na kostní vedení – ztráta sluchu při oboustranné anomálii zvukovodu a středouší s těžkou převodní nedoslýchavostí, chronickém výtoku ze středouší, stavech po kofochirugických operacích, neřešitelných alergiích na tvarovku, špatném efektu sluchadla\| max. 1 ks za 5 let; od 18 let; po předepsání FON, OTO S3 a po schválení revizním lékařem\| 100 %; max. 6.800 Kč za 1 ks; A 97\| 8\| baterie ke sluchadlu\| max. 4 ks za 5 let; po předepsání FON, OTO S3\| 100 %; max. 80 Kč za 4 ks; A 98\| 8\| brýlový adaptér k závěsnému sluchadlu\| max. 1 ks za 5 let; po předepsání FON, OTO S3\| 100 %; max. 90 Kč za 1 ks; A 99\| 8\| ušní tvarovka – individuálně zhotovená\| max. 2 ks za 1 rok; do 18 let; po předepsání FON, OTO S3\| 100 %; max. 700 Kč za 2 ks; A 100\| 8\| ušní tvarovka – individuálně zhotovená\| max. 1 ks za 5 let; od 18 let; max. 2 ks za 5 let – pouze pro hluchoslepé; po předepsání FON, OTO S3\| 100 %; max. 350 Kč za 1 ks; A 101\| 8\| ušní tvarovka ochranná – individuálně zhotovená\| max. 1 ks za 2 roky; od 18 let; stavy s otevřeným středouším; po předepsání OTO a po schválení revizním lékařem\| 100 %; max. 250 Kč za 1 ks; A 102\| 8\| ušní tvarovka – sériově vyráběná\| max. 1 ks za 5 let; po předepsání FON, OTO S3\| 100 %; max. 20 Kč za 1 ks; A 103\| 9\| obruba brýlová\| max. 3 ks za rok – do 6 let; max. 1 ks za rok – od 6 do 15 let; dvoje brýle při refrakční vadě +-3 DPT do dálky; po předepsání OPH\| 100 %; max. 300 Kč za 1 ks 104\| 9\| obruba brýlová\| max. 1 ks za 3 roky – od 15 let; dvoje brýle při refrakční vadě +-3 DPT do dálky; po předepsání OPH\| 100 %; max. 150 Kč za 1 ks 105\| 9\| čočka brýlová sférická, torická\| max. 3x za rok – do 6 let; max. 1x za rok – od 6 do 15 let; max. 1x za 3 roky – od 15 let; bez změny korekce; epileptikům, jednookým – vždy tvrzená úprava; po předepsání OPH\| 100 %; A 106\| 9\| čočka brýlová lentikulární\| max. 3x za rok – do 6 let; max. 1x za rok –od 6 do 15 let; max. 1x za 3 roky – od 15 let; bez změny korekce; nad +-10 DPT; do 3 let u afakie; po předepsání OPH\| 100 %; A 107\| 9\| čočka brýlová vysokoindexová\| max. 3x za rok – do 6 let; max. 1x za rok – od 6 do 15 let; max. 1x za 3 roky – od 15 let; bez změny korekce; myopie nad – 10 DPT; poruchy centrálního zorného pole; po předepsání OPH a po schválení revizním lékařem\| 100 %; A 108\| 9\| čočka brýlová bifokální, franklinova, zatavovaná, vybrušovaná, silikát, plast\| max. 2x za rok – do 6 let; max. 1x za rok – od 6 do 18 let; bez změny korekce; strabismus; afakie; po předepsání OPH; od 18 let nehrazeno\| 100 %; A 109\| 9\| čočka brýlová prismatická\| max. 3x za rok – do 6 let; max. 1x za rok – od 6 do 15 let; max. 1x za 3 roky – od 15 let; bez změny korekce; diplopie; strabismus; po předepsání OPH\| 100 %; A 110\| 9\| prismatické folie – měkké, tvrdé\| max. 3x za rok – do 6 let; max. 1x za rok – od 6 do 15 let; max. 1x za 3 roky – od 15 let; bez změny korekce; diplopie; strabismus; po předepsání OPH\| 100 %; A 111\| 9\| čočka brýlová plastová – sférická, torická\| max. 2x za rok – do 6 let; max. 1x za rok – od 6 do 15 let; max. 1x za 3 roky – od 15 let; bez změny korekce; od 15 let nad +-10 DPT; do 15 let nad +-3 DPT; po předepsání OPH\| 100 %; A 112\| 9\| absorpční vrstvy na brýlové čočky\| max. 3x za rok – do 6 let; max. 1x za rok – od 6 do 15 let; max. 1x za 3 roky – od 15 let; bez změny korekce; afakie, pseudoafakie, choroby a vady provázené světloplachostí; po předepsání OPH\| 100 %; A 113\| 9\| čočka brýlová hyperokulární\| max. 2x za rok – do 18 let; max. 1x za 3 roky – od 18 let; bez změny korekce; po předepsání OPH a po schválení revizním lékařem\| 100 %; A 114\| 9\| čočka kontaktní měkká\| max. 2x za rok – do 15 let; max. 1x za rok – od 15 let; bez změny korekce; refrakce; nad +-10 DPT; afakie alespoň u jednoho oka, astigmatismus irregularis, anisometropie 3 DPT a více; po předepsání OPH\| 100 %; A 115\| 9\| čočka kontaktní tvrdá\| max. 2x za rok – do 15 let; max. 1x za 2 roky – od 15 let; bez změny korekce; keratokonus, astigmatismus irregularis, do 15 let u afakie; po předepsání OPH a po schválení revizním lékařem\| 100 %; A 116\| 9\| čočka kontaktní tvrdá – individuálně zhotovená\| max. 2x za rok – do 15 let; max. 1x za 2 roky – od 15 let; bez změny korekce; keratokonus, astigmatismus irregularis, do 15 let u afakie; po předepsání OPH a po schválení revizním lékařem\| 100 %; A 117\| 9\| čočka kontaktní stenopeutická, barevná, terapeutická\| max. 2x za rok – do 15 let; max. 1x za rok – od 15 let; bez změny korekce; pouze závažné choroby rohovky, duhovky nebo kombinace; po předepsání OPH a po schválení revizním lékařem\| 100 %; A 118\| 9\| okluzor gelový, náplasťový, plastový\| po předepsání OPH\| 100 %; A 119\| 9\| dalekohledový systém na dálku i na blízko, s příslušenstvím\| max. 1 ks za 7 let; po předepsání OPH S4 a po schválení revizním lékařem\| 100 %; max. 8.000 Kč za 1 ks; A 120\| 9\| lupa asferická zvětšující 4x a více\| max. 1 ks za 5 let; po předepsání OPH S4 a po schválení revizním lékařem\| 100 %; max. 1.500 Kč za 1 ks; A 121\| 9\| lupa sférická zvětšující do 4x\| max. 1 ks za 5 let; po předepsání OPH\| 100 %; max. 100 Kč za 1 ks; A 122\| 9\| protéza oční skleněná\| max. 2 ks za rok; po předepsání OPH\| 100 %; max. 800 Kč za 1 ks; A 123\| 9\| protéza oční akrylátová – individuálně zhotovená\| max. 2 ks za 3 roky; po předepsání OPH a po schválení revizním lékařem\| 100 %; max. 2.000 Kč za 1 ks; A 124\| 10\| aplikátory aerosolových přípravků\| po předepsání TRN, ALG, OTO, PED; od 18 let po schválení revizním lékařem\| 100 %; max. 500 Kč za 1 ks; A 125\| 10\| inhalátor kompresorový\| max. 1 ks za 5 let; po předepsání TRN, ALG, OTO a po schválení revizním lékařem\| 100 %; max. 4.500 Kč za 1 ks; A 126\| 10\| inhalátor ultrazvukový\| max. 1 ks za 10 let; po předepsání TRN, ALG, OTO a po schválení revizním lékařem\| 100 %; max. 4.500 Kč za 1 ks; A 127\| 10\| koncentrátor kyslíku\| po předepsání TRN a po schválení revizním lékařem S5\| 100 %; A 128\| 10\| prostředky pro aplikaci práškových inhalačních forem léčiv\| max. 1 ks za 2 roky; po předepsání dle preskripčního omezení léčiva\| 100 %; max. 300 Kč za 1 ks; A 129\| 10\| přístroj CPAP\| po předepsání TRN, NEU a po schválení revizním lékařem S5\| 100 %; max. 40.000 Kč za 1 ks; A 130\| 10\| přístroj BPAP\| po předepsání TRN, NEU a po schválení revizním lékařem S5\| 100 %; max. 60.000 Kč za 1 ks; A 131\| 10\| spirometr osobní\| po předepsání TRN, ALG a po schválení revizním lékařem\| 100 %; max. 300 Kč za 1 ks; A 132\| 10\| nebulizátor k inhalátoru (nástavec)\| max. 1 ks za 2 roky; po předepsání TRN, ALG, OTO a po schválení revizním lékařem\| 100 %; max. 600 Kč za 1 ks; A 133\| 11\| aplikátor inzulínu – inzulínové pero\| max. 1 ks za 3 roky; max. 2 ks za 3 roky při souběžné aplikaci dvou druhů inzulínu; po předepsání DIA\| 100 %; max. 1.500 Kč za 1 ks; A 134\| 11\| aplikátor inzulínu k aplikaci injekční stříkačkou\| max. 1 ks za 3 roky; po předepsání DIA\| 100 %; max. 1.200 Kč za 1 ks; A 135\| 11\| aplikátor odběru krve pomocí lancet\| max. 1 ks za 5 let; po předepsání DIA\| 100 %; max. 250 Kč za 1 ks; A 136\| 11\| glukometr – pro diabetiky léčené intenzifikovaným inzulínovým režimem (3 dávky denně nebo inzulínová pumpa), pro labilní diabetiky se 2 dávkami inzulínu denně\| max. 1 ks za 10 let; po předepsání DIA a po schválení revizním lékařem\| 100 %; max. 1.000 Kč za 1 ks; A 137\| 11\| jehly k injekčním stříkačkám k aplikaci inzulínu\| po předepsání DIA\| 100 %; max. 120 Kč za 100 ks; A 138\| 11\| jehly k inzulínovým perům\| max. 200 ks za rok; po předepsání DIA\| 100 %; max. 530 Kč za 200 ks; A 139\| 11\| jehly k neinzulínovým perům\| max. 100 ks za rok; po předepsání DIA\| 100 %; max. 270 Kč za 100 ks; A 140\| 11\| komplet k aplikaci (stříkačka s fixovanou jehlou)\| po předepsání DIA\| 100 %; max. 370 Kč za 100 ks; A 141\| 11\| lancety pro odběr krve\| max. 100 ks za rok; po předepsání DIA\| 100 %; max. 300 Kč za 100 ks; A 142\| 11\| proužky diagnostické na stanovení glukózy\| max. 400 ks za rok; po předepsání DIA\| 100 %; max. 3.200 Kč za 400 ks; A max. 1.000 ks za rok; pro pacienty léčené intenzifikovaným inzulínovým režimem nebo inzulínovou pumpou; po předepsání DIA a po schválení revizním lékařem\| 100 %; max. 8.000 Kč za 1.000 ks; A max. 1.800 ks za rok – do 18 let a pro těhotné diabetičky; po předepsání DIA a po schválení revizním lékařem,\| 100 %; max. 14.400 Kč za 1.800 ks; A 143\| 11\| pumpa inzulínová\| max. 1 ks nebo sada 2 ks za 4 roky; po předepsání DIA a po schválení revizním lékařem S5\| 100 %; max. 100.000 Kč za 1 ks nebo 1 sadu; A 144\| 11\| sety infusní kovové k inzulínové pumpě\| po předepsání DIA\| 100 %; max. 160 Kč za 1 set; A 145\| 11\| sety infusní teflonové k inzulínové pumpě\| po předepsání DIA a po schválení revizním lékařem\| 100 %; max. 300 Kč za 1 set; A 146\| 11\| stříkačka injekční k aplikaci inzulínu\| po předepsání DIA\| 100 %; max. 230 Kč za 100 ks; A 147\| 12\| berle podpažní\| max. 1 pár za 2 roky\| 100 %; max. 400 Kč za 1 pár; A 148\| 12\| berle předloketní\| max. 1 pár nebo 1 ks za 2 roky\| 100 %; max. 300 Kč za 1 ks; A 149\| 12\| chodítko\| max. 1 ks za 5 let; po předepsání REH, NEU, ORP a po schválení revizním lékařem\| 100 %; max. 7.000 Kč za 1 ks; A 150\| 12\| hůl\| max. 1 ks za 3 roky\| 100 %; max. 130 Kč za 1 ks; A 151\| 12\| lůžko polohovací s možností elektrického nastavení\| max. 1 ks za 10 let; po předepsání REH, ORT, NEU a po schválení revizním lékařem S5\| 100 %; max. 30.000 Kč za 1 ks; A 152\| 12\| křeslo klozetové\| max. 1 ks za 5 let; po předepsání REH, ORT, NEU, PRL, GER\| 100 %; max. 4.000 Kč za 1 ks; A 153\| 12\| nástavec na WC\| max. 1 ks za 3 roky; po předepsání REH, ORT, NEU, PRL, GER\| 100 %; max. 1.200 Kč za 1 ks; A 154\| 12\| sedačka do vany a pod sprchu\| max. 1 ks za 5 let; po předepsání REH, ORT, NEU, PRL, GER\| 100 %; max. 2.000 Kč za 1 ks; A 155\| 12\| zařízení polohovací\| max. 1 ks za 10 let; po předepsání REH, ORT, NEU a po schválení revizním lékařem\| 100 %; max. 60.000 Kč za 1 ks; A 156\| 12\| příslušenství k polohovacímu zařízení\| max. 1 ks za 10 let; po předepsání REH, ORT, NEU a po schválení revizním lékařem\| 100 %; max. 10.000 Kč za 1 ks; A 157\| 12\| zvedák mechanický, elektrický, hydraulický\| max. 1 ks za 10 let; po předepsání REH, ORT, NEU a po schválení revizním lékařem\| 100 %; max. 30.000 Kč za 1 ks; A 158\| 12\| lůžko polohovací s možností mechanického nastavení\| max. 1 ks za 10 let; po předepsání REH, ORT, NEU a po schválení revizním lékařem\| 100 %; max. 15.000 Kč za 1 ks; A 159\| 13\| paruka\| max. 1 ks za rok; po předepsání OHM, DRV, INT\| 100 %; max. 1.000 Kč za 1 ks 160\| 13\| podložka antidekubitní\| max. 1 ks za 3 roky; po předepsání REH, ORT, NEU a po schválení revizním lékařem\| 100 %; A 161\| 13\| přilba ochranná\| max. 1 ks za 2 roky; po předepsání REH, NEU, PSY a po schválení revizním lékařem\| 100 %; max. 2.500 Kč za 1 ks; A 162\| 13\| katetr pro intermitentní katetrizaci – potahovaný\| max. 150 ks za měsíc; po předepsání URL a po schválení revizním lékařem\| 100 %; max. 7.500 Kč za 150 ks; A 163\| 13\| katetr pro intermitentní katetrizaci – nepotahovaný\| max. 150 ks za měsíc; po předepsání URL a po schválení revizním lékařem\| 100 %; max. 2.300 Kč za 150 ks 164\| 14\| hůl bílá slepecká\| max. 3 ks za rok; po předepsání OPH, PRL\| 100 %; A 165\| 14\| kompenzační pomůcky pro nevidomé\| max. 1 ks za 7 let; po předepsání OPH, PRL a po schválení revizním lékařem\| 100 %; max. 2.000 Kč za 1 ks; A 166\| 15\| indukční set zesilovače\| max. 1 ks za 7 let; po předepsání FON, OTO S3\| 100 %; max. 1.000 Kč za 1 ks; A 167\| 15\| kompenzační pomůcky pro sluchově postižené\| max. 1 ks za 7 let; po předepsání FON, OTO S3 a po schválení revizním lékařem\| 100 %; max. 2.000 Kč za 1 ks; A 168\| 16\| obuv ortopedická dětská – individuálně zhotovená\| max. 3 páry za rok; po předepsání REH, ORT,ORP a po schválení revizním lékařem\| 100 %; max. 6.000 Kč za 3 páry 169\| 16\| obuv ortopedická dětská – sériově vyráběná\| max. 3 páry za rok; po předepsání REH, ORT,ORP a po schválení revizním lékařem\| 100 %; max. 3.000 Kč za 3 páry 170\| 16\| obuv ortopedická – individuálně zhotovená – jednoduchá\| max. 1 pár za 2 roky; po předepsání REH, ORT, ORP\| 50% 171\| 16\| obuv ortopedická – individuálně zhotovená – složitější a velmi složitá\| max. 1 pár za 2 roky; po předepsání REH, ORT, ORP\| 90% 172\| 16\| obuv pro diabetiky\| max. 1 pár za 2 roky; po předepsání DIA a po schválení revizním lékařem\| 100 %; max. 1.000 Kč za 1 pár 173\| 16\| vložka ortopedická – individuálně zhotovená\| max. 1 pár za rok; po předepsání REH, ORT, ORP\| 100 %; max. 100 Kč za 1 pár 174\| 16\| vložka ortopedická – individuálně zhotovená – dětská\| max. 2 páry za rok; po předepsání REH, ORT, ORP\| 100 %; max. 600 Kč za 2 páry 175\| 16\| vložka ortopedická – speciální\| max. 2 páry za rok; po předepsání REH, ORT, ORP\| 80 % 176\| 17\| tracheostomická kanyla z ušlechtilého kovu\| max. 3 ks za rok; do 18 let; po předepsání OTO, FON a po schválení revizním lékařem\| 100 %; max. 10.500 Kč za 3 ks; A 177\| 17\| tracheostomická kanyla z ušlechtilého kovu\| max. 2 ks za 5 let; od 18 let; po předepsání OTO, FON\| 100 %; max. 4.000 Kč za 2 ks; A 178\| 17\| tracheostomická kanyla silikonová pediatrická\| max. 3 ks za rok; do 18 let; po předepsání OTO, FON a po schválení revizním lékařem\| 100 %; max. 10.500 Kč za 3 ks; A 179\| 17\| tracheostomická kanyla silikonová\| max. 2 ks za rok; od 18 let; po předepsání OTO, FON a po schválení revizním lékařem\| 100 %; max. 4.000 Kč za 2 ks; A 180\| 17\| odsávačka elektrická, mechanická\| max. 1 ks za 5 let; po předepsání OTO, TRN a po schválení revizním lékařem\| 100 %; max. 4.000 Kč za 1 ks; A 181\| 17\| příslušenství k odsávačce – cévky odsávací\| max. 150 ks za rok; po předepsání OTO, TRN a po schválení revizním lékařem\| 100 %; max. 1.000 Kč za 150 ks; A 182\| 17\| příslušenství ke kanyle tracheostomické\| max. 1 x za rok; po předepsání OTO, FON\| 100 %; max. 2.000 Kč za 1 balení kompletního příslušenství; A 183\| 17\| příslušenství k hlasové protéze\| max. 1 x za rok; po předepsání OTO, FON a schválení revizním lékařem\| 100 %; max. 12.500 Kč za 1 balení kompletního příslušenství; A 184\| 17\| elektrolaryng\| max. 1 ks za 10 let; po předepsání FON a po schválení revizním lékařem\| 100 %; max. 15.500 Kč za 1 ks; A 185\| 17\| akumulátor k elektrolaryngu\| max. 1 ks za 2 roky; po předepsání FON a po schválení revizním lékařem\| 100 %; max. 700 Kč za 1 ks; A Symboly úhradových limitů A - Úhrada ve výši ceny pro konečného spotřebitele zdravotnického prostředku v provedení nejméně ekonomicky náročném v závislosti na míře a závažnosti zdravotního postižení (dále jen „ekonomicky nejméně náročná varianta“); cenu ekonomicky nejméně náročné varianty zdravotnického prostředku zjišťuje zdravotní pojišťovna průzkumem trhu. B - Úhrada ve výši ceny ekonomicky nejméně náročné varianty celého systému složeného ze zdravotnických prostředků skupiny č. 3 tohoto oddílu.“. 197. V příloze č. 4 Oddílu A v části „Dentální slitiny pro zhotovování stomatologických výrobků v základním provedení“ se v tabulce slova „Wiron 99“ nahrazují slovy „chromniklová slitina pro keramické a pryskyřičné fasety“, slova „Koldan, Konstrulit“ se nahrazují slovy „stříbrocínová, stříbroměděná náhradní slitina“ a slova „Oralium, Kdynium (K1)“ se nahrazují slovy „chromkobaltová, chromkobaltmolybdenová slitina pro skelety“. 198. V příloze č. 4 Oddílu A v části „Dentální slitiny pro zhotovování stomatologických výrobků v základním provedení“ se text „Zdravotní pojišťovna hradí zhotovení lité výztuže k částečným snímatelným náhradám s jednoduchými retenčními prvky (výrobky s kódy 82001, 82002, 72001, 72002). Cena lité výztuže se připočítává k ceně stomatologického výrobku. Ve výrobku „oprava snímacího aparátu s otiskem“ (kód 86081 a 76081) není zahrnuta cena ortodontického šroubu. V případě použití šroubu se jeho cena připočítává k ceně stomatologického výrobku.“ nahrazuje textem „Zdravotní pojišťovna hradí zhotovení lité výztuže k částečným snímatelným náhradám s jednoduchými retenčními prvky (výrobky s kódy 82001, 82002, 72001, 72002). Cena lité výztuže se připočítává k ceně stomatologického výrobku. Ve výrobku „oprava nebo úprava snímacího aparátu s otiskem“ (kód 86081 a 76081) není zahrnuta cena ortodontického šroubu. V případě použití šroubu se jeho cena připočítává k ceně stomatologického výrobku.“. 199. V příloze č. 4 Oddílu A v odstavci „Zdravotní pojišťovna nehradí“ se slova „odstranění závad v zákonné záruční lhůtě“ nahrazují slovy „odstranění vad, na které se vztahuje zákonná záruka“. 200. V příloze č. 4 Oddílu C se nadpis nad tabulkou „Opravy snímacích náhrad, rebaze“ nahrazuje nadpisem „Opravy a úpravy snímacích náhrad, rebaze“. 201. V příloze č. 4 Oddílu C se u kódů 72320, 76080, 76081, 82320, 86080 a 86081 ve sloupci „Název stomatologického výrobku“ za slovo „Oprava“ vkládají slova „nebo úprava“. 202. V příloze č. 4 Oddílu C se u kódů 72331, 72332, 82331 a 82332 ve sloupci „Název stomatologického výrobku“ slovo „Oprava“ nahrazuje slovem „Úprava“. 203. V příloze č. 4 Oddílu C se u kódů 72351, 72352, 72353, 72354, 82351, 82352, 82353 a 82354 ve sloupci „Název stomatologického výrobku“ slovo „Rebaze“ nahrazuje slovy „Úprava - rebaze“. 204. V příloze č. 4 Oddílu C v části „Ortodontické výrobky“ se text „76036\| \| Clony, skluzná stříška\| \| b\| P\| 965,- ---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- 76037\| \| Clony, skluzná stříška\| \| c\| P\| 603,-“ nahrazuje textem „76037\| \| Clony, skluzná stříška\| \| b\| P\| 965,- ---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- 76038\| \| Clony, skluzná stříška\| \| c\| P\| 603,-“. Čl. II Přechodná ustanovení 1. Změnu zdravotní pojišťovny k 1. dni kalendářního čtvrtletí lze po dni nabytí účinnosti tohoto zákona provést pouze tehdy, pokud přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona byla podána žádost o změnu zdravotní pojišťovny k 1. dni kalendářního čtvrtletí, následujícího po dni podání žádosti. 2. Při poskytování zdravotní péče podle § 15 odst. 3 zákona č. 48/1997 Sb., které započalo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se postupuje podle § 15 odst. 3 zákona č. 48/1997 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud jsou splněny podmínky v něm stanovené. 3. Dnem nabytí účinnosti tohoto zákona dosud platné a účinné úhrady těch léčivých přípravků, které mohou být vydávány i bez lékařského předpisu, zanikají. Řízení o nepřiznání úhrady těmto léčivým přípravkům se nevede, a je-li vedeno, dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se takové řízení zastavuje. 4. Řízení o zrušení úhrady léčivým přípravkům a potravinám pro zvláštní lékařské účely, jejichž cena pro konečného spotřebitele je nižší nebo rovna 50 Kč se nevede, a je-li vedeno, dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se takové řízení zastavuje. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění Čl. III Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 15/1993 Sb., zákona č. 161/1993 Sb., zákona č. 324/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 59/1995 Sb., zákona č. 149/1996 Sb., zákona č. 48/1997 Sb., zákona č. 127/1998 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 118/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 138/2001 Sb., zákona č. 49/2002 Sb., zákona č. 176/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 437/2003 Sb., zákona č. 455/2003 Sb., zákona č. 53/2004 Sb., zákona č. 438/2004 Sb., zákona č. 123/2005 Sb., zákona č. 381/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 62/2006 Sb., zákona č. 117/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 138/2011 Sb., zákona č. 298/2011 Sb. a zákona č. 329/2011 Sb., se mění takto: 1. V § 12 odst. 2 se slova „poskytovanou zdravotní péči“ nahrazují slovy „poskytované zdravotní služby hrazené z veřejného zdravotního pojištění podle zákona o veřejném zdravotním pojištění (dále jen „hrazené služby“)“. 2. V § 20 odst. 1 se slova „zdravotní péče plně nebo částečně hrazené zdravotním pojištěním“ nahrazují slovy „hrazených služeb“. 3. V § 21a odst. 1 se slovo „byla“ nahrazuje slovem „byly“ a slova „uhrazena zvlášť nákladná zdravotní péče (dále jen „nákladná péče“)“ se nahrazují slovy „uhrazeny zvlášť nákladné hrazené služby (dále jen „nákladné hrazené služby“)“. 4. V § 21a odst. 2 se slova „Nákladnou péčí se rozumí zdravotní péče hrazená veřejným zdravotním pojištěním poskytnutá“ nahrazují slovy „Nákladnými hrazenými službami se rozumí hrazené služby poskytnuté“ a slovo „níž“ se nahrazuje slovem „nichž“. 5. V § 21a odst. 3 se slova „nákladná péče“ nahrazují slovy „nákladné hrazené služby“. 6. V § 21a odst. 4, 6, 7 a 11 se slova „nákladné péče“ nahrazují slovy „nákladných hrazených služeb“. 7. V § 21a odst. 5 se slova „nákladnou péči“ nahrazují slovy „nákladné hrazené služby“. 8. V § 21a odst. 11 větě poslední se slova „se zdravotnickými zařízeními, která nákladnou péči poskytla“ nahrazují slovy „s poskytovateli zdravotních služeb podle zákona o zdravotních službách (dále jen „poskytovatel“), kteří nákladné hrazené služby poskytli“ a slova „zdravotnická zařízení jsou povinna“ se nahrazují slovy „poskytovatelé jsou povinni“. 9. V § 21a odstavec 12 zní: „(12) Příslušná zdravotní pojišťovna je povinna sdělit správci účtu neprodleně případy, kdy na základě kontroly snížila poskytovateli úhradu nákladných hrazených služeb a výši tohoto snížení. V případech, kdy má zdravotní pojišťovna podle zákona o veřejném zdravotním pojištění právo na náhradu nákladů za hrazené služby, které vynaložila v důsledku zaviněného protiprávního jednání třetí osoby vůči pojištěnci, je oprávněna uplatnit nárok podle odstavce 3 až po vyřešení náhrady nákladů, a to pouze u nákladů, které touto náhradou nebyly pokryty.“. 10. Poznámka pod čarou č. 40b se zrušuje. ČÁST TŘETÍ Změna zákona o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky Čl. IV Zákon č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky, ve znění zákona č. 592/1992 Sb., zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 60/1995 Sb., zákona č. 149/1996 Sb., zákona č. 48/1997 Sb., zákona č. 305/1997 Sb., zákona č. 93/1998 Sb., zákona č. 127/1998 Sb., zákona č. 69/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 49/2002 Sb., zákona č. 420/2003 Sb., zákona č. 455/2003 Sb., zákona č. 438/2004 Sb., zákona č. 117/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 188/2011 Sb. a zákona č. 298/2011 Sb., se mění takto: 1. V § 2 se odstavec 2 zrušuje. Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 2 a 3. 2. V § 4 se na konci písmene d) čárka nahrazuje tečkou a písmeno e) se zrušuje. 3. V § 5 písmeno a) zní: „a) platby za poskytované zdravotní služby hrazené z veřejného zdravotního pojištění (dále jen „hrazené služby“) podle smluv uzavřených s osobami oprávněnými poskytovat zdravotní služby podle zákona o zdravotních službách (dále jen „poskytovatel“),“. 4. V § 5 písm. b) se slovo „zdravotní “ nahrazuje slovem „hrazené“. 5. V § 5 se písmeno e) zrušuje. Dosavadní písmeno f) se označuje jako písmeno e). 6. V § 6 odst. 6 se slova „zdravotní péče hrazené“ nahrazují slovy „hrazených služeb hrazených“, slova „zdravotnických zařízení“ se nahrazují slovem „poskytovatelů“ a slova „úhradě zdravotní péče“ se nahrazují slovy „poskytování a úhradě hrazených služeb“. 7. V § 7 odst. 1 písm. a) se slova „zdravotní péče hrazené z veřejného zdravotního pojištění“ nahrazují slovy „hrazených služeb“. 8. V § 7 odst. 1 písm. b) se slova „zdravotní péče“ nahrazují slovy „hrazených služeb“. 9. V § 7 odstavec 2 zní: „(2) Pojišťovna může vytvářet fond prevence. Z fondu prevence lze nad rámec hrazených služeb hradit zdravotní služby s prokazatelným preventivním, diagnostickým nebo léčebným efektem, jsou-li poskytovány pojištěncům v souvislosti s jejich existujícím nebo hrozícím onemocněním. Prostředky fondu prevence lze využít také k realizaci preventivních zdravotnických programů sloužících k odhalování závažných onemocnění, na podporu rehabilitačně rekondičních aktivit vedoucích k prokazatelnému zlepšení zdravotního stavu pojištěnců a dále na podporu projektů podporujících zvýšení kvality zdravotní péče, zdravý způsob života a zdraví pojištěnců. Zdrojem fondu jsou finanční prostředky z podílu na výsledku hospodaření po zdanění stanoveného statutárními orgány Pojišťovny z činností, které nad rámec provádění veřejného zdravotního pojištění Pojišťovna provádí v souladu se zákony a statutem Pojišťovny, a finanční prostředky podle § 6 odst. 7.“. 10. Poznámka pod čarou č. 9 se zrušuje. 11. V § 7 odst. 6 se slova „zdravotnické zařízení5)“ nahrazují slovem „poskytovatele“. 12. Poznámka pod čarou č. 5 se zrušuje. 13. V § 8 odst. 2 se slova „poskytnuté zdravotní péče“ nahrazují slovy „poskytnutých hrazených služeb“. 14. V § 8 odst. 3 se slovo „zdravotnických“ nahrazuje slovem „hrazených“. 15. V § 20 odst. 1 písm. c) se slova „zdravotnickým zařízením“ nahrazují slovem „poskytovatelům“. 16. V § 24 odstavec 3 zní: „(3) Pojišťovna je povinna ze svého informačního systému podávat na základě písemné žádosti registrujícího poskytovatele ambulantní péče v oboru všeobecné praktické lékařství nebo v oboru praktické lékařství pro děti a dorost informace o hrazených službách, které byly poskytnuty jejím pojištěncům, kteří jsou u takového poskytovatele registrováni, jinými poskytovateli včetně předpisu léčivých přípravků a zdravotnických prostředků; tyto informace Pojišťovna poskytuje bezplatně.“. 17. V § 24b odst. 1 se slova „odst. 4“ nahrazují slovy „odst. 3“. 18. Poznámka pod čarou č. 8b se zrušuje. ČÁST ČTVRTÁ Změna zákona o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách Čl. V Zákon č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, ve znění zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 15/1993 Sb., zákona č. 60/1995 Sb., zákona č. 149/1996 Sb., zákona č. 48/1997 Sb., zákona č. 93/1998 Sb., zákona č. 127/1998 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 49/2002 Sb., zákona č. 420/2003 Sb., zákona č. 438/2004 Sb., zákona č. 117/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 351/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 188/2011 Sb. a zákona č. 298/2011 Sb., se mění takto: 1. V § 4 odst. 1 písmeno a) zní: „a) osobou oprávněnou poskytovat zdravotní služby podle zákona o zdravotních službách (dále jen „poskytovatel“),“. 2. V § 4 odst. 1 písm. b) a c) a § 22b odst. 3 se slova „zdravotnického zařízení“ nahrazují slovem „poskytovatele“. 3. V § 6 odst. 4 větě poslední se slova „zdravotnickým zařízením“ nahrazují slovem „poskytovatelům“. 4. V § 6a odst. 3 se věta druhá nahrazuje větou „Při výkonu této působnosti provádí zejména úhrady poskytovatelům, popřípadě dalším subjektům, které poskytly pojištěncům likvidované zdravotní pojišťovny zdravotní služby hrazené z veřejného zdravotního pojištění podle zákona o veřejném zdravotním pojištění (dále jen „hrazené služby“).“. 5. V § 6a odst. 3 větě třetí se slova „zdravotní péče“ nahrazují slovy „poskytnutých hrazených služeb“. 6. V § 8 odstavec 1 zní: „(1) Zaměstnanecká pojišťovna provádí veřejné zdravotní pojištění.“. 7. V § 8 se odstavec 2 zrušuje. Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 2. 8. V § 8 odst. 2 se slova „zdravotní péče hrazené“ nahrazují slovy „zdravotních služeb hrazených“. 9. V § 10 odst. 12 větě druhé se slova „úhradě zdravotní péče“ nahrazují slovy „poskytování a úhradě hrazených služeb“ a slova „poskytování zdravotní péče“ se nahrazují slovy „poskytování hrazených služeb“. 10. V § 12 odst. 2 se písmeno a) zrušuje. Dosavadní písmena b) až d) se označují jako písmena a) až c). 11. V § 13 písmeno a) zní: „a) platby za hrazené služby podle smluv uzavřených s poskytovateli,“. 12. V § 13 písm. b) se slovo „zdravotní“ nahrazuje slovem „hrazené“. 13. V § 13 se písmeno e) zrušuje. Dosavadní písmeno f) se označuje jako písmeno e). 14. V § 15 odst. 3 se slova „zdravotní péče hrazené“ nahrazují slovy „hrazených služeb poskytovaných“, slova „zdravotnických zařízení“ se nahrazují slovem „poskytovatelů“ a slova „úhradě zdravotní péče“ se nahrazují slovy „poskytování a úhradě hrazených služeb“. 15. V § 16 odst. 2 se slova „zdravotní péče hrazené“ nahrazují slovy „zdravotních služeb hrazených“. 16. V § 16 odst. 3 se slova „preventivní péče hrazené ze zdravotního pojištění“ nahrazují slovy „hrazených služeb“. 17. V § 16 odstavec 4 zní: „(4) Zaměstnanecká pojišťovna může vytvářet fond prevence. Z fondu prevence lze nad rámec hrazených služeb hradit zdravotní služby, u nichž je prokazatelný preventivní, diagnostický nebo léčebný efekt a které jsou poskytovány pojištěncům v souvislosti s jejich existujícím nebo hrozícím onemocněním. Prostředky fondu prevence lze využít k realizaci preventivních zdravotnických programů sloužících k odhalování závažných onemocnění, na podporu rehabilitačně rekondičních aktivit vedoucích k prokazatelnému zlepšení zdravotního stavu pojištěnců a dále na podporu projektů podporujících zvýšení kvality zdravotní péče, zdravý způsob života a zdraví pojištěnců. Zdrojem fondu jsou finanční prostředky z podílu kladného hospodářského výsledku po zdanění stanoveného statutárním orgánem zaměstnanecké pojišťovny z činností, které nad rámec provádění veřejného zdravotního pojištění zaměstnanecká pojišťovna provádí v souladu se zákony a statutem zaměstnanecké pojišťovny, a příjmy podle § 19 odst. 1.“. 18. Poznámka pod čarou č. 17 se zrušuje. 19. V § 17 odst. 1 se slova „zdravotní péče hrazené z veřejného zdravotního pojištění“ nahrazují slovy „poskytnutých hrazených služeb“. 20. V § 18 odst. 1 větě čtvrté se slova „zdravotní péče“ nahrazují slovy „hrazených služeb“. 21. V § 19 odst. 3 se slova „zdravotnické zařízení13)“ nahrazují slovem „poskytovatele“. 22. Poznámka pod čarou č. 13 se zrušuje. 23. V § 21 odstavec 3 zní: „(3) Zaměstnanecká pojišťovna je povinna ze svého informačního systému podávat na základě písemné žádosti registrujícího poskytovatele ambulantní péče v oboru všeobecné praktické lékařství nebo v oboru praktické lékařství pro děti a dorost informace o hrazených službách, které byly poskytnuty jejím pojištěncům, kteří jsou u takového poskytovatele registrováni, jinými poskytovateli včetně předpisu léčivých přípravků a zdravotnických prostředků; tyto informace zaměstnanecká pojišťovna poskytuje bezplatně.“. 24. Poznámka pod čarou č. 21 se zrušuje. 25. V § 22a odst. 2 se slova „zdravotní péče poskytnuté zdravotnickými zařízeními“ nahrazují slovy „hrazených služeb poskytnutých poskytovateli“ a slova „zdravotnických zařízení“ se nahrazují slovem „poskytovatelů“. 26. V § 22b odst. 1 se slova „zdravotnickému zařízení“ nahrazují slovem „poskytovateli“ a slova „zdravotní péče, kterou“ se nahrazují slovy „hrazených služeb, které“. 27. V § 22b odst. 2 písm. a) se slova „zdravotní péče praktickým lékařem a praktickým lékařem pro děti a dorost“ nahrazují slovy „hrazených služeb registrujícím poskytovatelem v oboru všeobecné praktické lékařství nebo praktické lékařství pro děti a dorost“. 28. V § 22b odst. 2 písm. b) se slova „ambulantní zdravotní péče odbornými lékaři“ nahrazují slovy „hrazených služeb poskytovatelem v jiném oboru, než je uvedeno v písmenu a)“. 29. V § 22b odst. 2 písm. c) se slovo „ústavní“ nahrazuje slovem „lůžkové“. 30. V § 22c se slova „zdravotnických zařízení“ nahrazují slovem „poskytovatelů“. 31. V § 23 odst. 1 se slova „je poskytována zdravotní péče na základě zákona o všeobecném zdravotním pojištění,8)“ nahrazují slovy „jsou poskytovány hrazené služby,“. 32. Poznámka pod čarou č. 8 se zrušuje. Čl. VI Přechodné ustanovení Zůstatky fondů pro úhradu závodní preventivní péče a specifické zdravotní péče zdravotní pojišťovny převedou do 30 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona jako mimořádný příděl základního fondu zdravotního pojištění. ČÁST PÁTÁ ÚČINNOST Čl. VII Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem čtvrtého kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení. Němcová v. r. Klaus v. r. Nečas v. r.
Sdělení Ústavního soudu č. 368/2011 Sb.	Sdělení Ústavního soudu č. 368/2011 Sb. Sdělení Ústavního soudu o přijetí stanoviska pléna Ústavního soudu ze dne 8. listopadu 2011 sp. zn. Pl. ÚS-st. 33/11 přijatého podle § 23 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve věci ústavně konformní interpretace § 16 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 6. 12. 2011, částka 128/2011 * Odůvodnění * I. - 1. Ústavní stížností sp. zn. II. ÚS 431/11 (zatím nevyřízeno) se stěžovatel domáhal zrušení rozsudku Nejvyššího správního soudu a Krajského soudu v Plzni pro tvrzený zásah do základního práva na soudní ochranu garantovaného čl. 36 odst. 1 a 2 Listiny zákla * II. - 3. Nálezem sp. zn. I. ÚS 1835/07 ze dne 18. 11. 2008 (N 196/51 SbNU 375) byl zrušen rozsudek Nejvyššího správního soudu pro nerespektování principů garantovaných čl. 2 odst. 2 Listiny a čl. 4 Ústavy České republiky (dále jen „Ústava“), čímž bylo porušeno z * III. - 6. II. senát Ústavního soudu se většinově neztotožnil s obecně formulovanými právními závěry přijatými I. senátem ve věci sp. zn. I. ÚS 1835/07 a akceptoval názory vyslovené v odlišném stanovisku soudkyně Ivany Janů (uvedené v bodu 5), na něž II. senát v n 368 SDĚLENÍ Ústavního soudu Plénum Ústavního soudu ve složení Stanislav Balík, František Duchoň, Vlasta Formánková, Vojen Güttler, Pavel Holländer, Ivana Janů, Vladimír Kůrka, Dagmar Lastovecká (soudce zpravodaj), Jiří Mucha, Jan Musil, Jiří Nykodým, Pavel Rychetský, Miloslav Výborný, Eliška Wagnerová a Michaela Židlická přijalo pod sp. zn. Pl. ÚS-st. 33/11 dne 8. listopadu 2011 na návrh II. senátu Ústavního soudu podle § 23 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve věci právního názoru II. senátu Ústavního soudu pro řízení vedené pod sp. zn. II. ÚS 431/11 k ústavně konformní interpretaci § 16 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů, který se odchyluje od právních názorů Ústavního soudu vyslovených v nálezu sp. zn. I. ÚS 1835/07 ze dne 18. 11. 2008 (N 196/51 SbNU 375), toto stanovisko: Daňové řízení a jednotlivá dílčí oprávnění svěřená správci daně v průběhu daňového řízení se ocitají mezi veřejným zájmem na stanovení a výběru daní na straně jedné a ochranou autonomní sféry jednotlivce na straně druhé. Je povinností správce daně při uplatňování jednotlivých procesních institutů, tedy i při provádění daňové kontroly, postupovat v souladu s principem proporcionality a minimalizovat zásahy tak, aby se konkrétní procesní postup nestal vůči jednotlivci nepřiměřeným a v důsledku porušujícím právo na informační autonomii jednotlivce. Za porušení těchto principů a realizaci pravomoci v rozporu s čl. 2 odst. 2 Listiny základních práv a svobod nelze považovat bez dalšího postup správce daně, který zahájí daňovou kontrolu ve smyslu § 16 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů, bez konkrétními skutečnostmi podloženého podezření, že daňový subjekt nesplnil řádně daňovou povinnost. Odůvodnění I. 1. Ústavní stížností sp. zn. II. ÚS 431/11 (zatím nevyřízeno) se stěžovatel domáhal zrušení rozsudku Nejvyššího správního soudu a Krajského soudu v Plzni pro tvrzený zásah do základního práva na soudní ochranu garantovaného čl. 36 odst. 1 a 2 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“). 2. U stěžovatele jako daňového subjektu byla zahájena finančním úřadem daňová kontrola k prověření daňového základu a daně ve smyslu § 16 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů, protokolem ze dne 10. 5. 2006, přičemž daňová kontrola nebyla v protokolu nijak zdůvodněna (ze spisového materiálu vyplývá, že podnětem pro zahájení daňové kontroly byl významný pokles výkonnosti daňového subjektu, promítající se do výše daně). Dne 24. 10. 2008 podal stěžovatel žalobu proti rozhodnutí finančního úřadu, v níž zpochybňoval doručení výzvy správce daně k projednání výsledků daňové kontroly a zprávy o daňové kontrole. Dne 10. 8. 2009 ve „vyjádření žalobce“ vznesl stěžovatel [s odkazem na závěry nálezu sp. zn. I. ÚS 1835/07 ze dne 18. 11. 2008 (N 196/51 SbNU 375)] námitku stran nezákonnosti provedené daňové kontroly, neboť mu při zahájení ani v dalším průběhu nebyl sdělen její důvod. Žaloba byla krajským soudem zamítnuta, neboť námitka týkající se doručování nebyla shledána důvodnou a námitka stran nezákonnosti daňové kontroly byla považována za uplatněnou po lhůtě podle § 71 odst. 2 věty třetí soudního řádu správního, a proto se jí krajský soud nezabýval. Kasační stížnostKasační stížnost byla zamítnuta napadeným rozsudkem Nejvyššího správního soudu, který se ztotožnil se závěry krajského soudu učiněnými jak ve vztahu k doručování písemností (stěžovateli se nepodařilo doručení zpochybnit), tak ve vztahu k opožděnému uplatnění námitky nezákonnosti daňové kontroly (nejednalo se o námitku, k níž by musel soud přihlížet z úřední povinnosti). Nad rámec Nejvyšší správní soud uvedl důvody, proč se lze dle jeho názoru odchýlit od právního názoru vyjádřeného v nálezu Ústavního souduÚstavního soudu, a odkázal na rozsudky č. j. 2 Aps 2/2009-52 a č. j. 8 Afs 46/2009-46. II. 3. Nálezem sp. zn. I. ÚS 1835/07 ze dne 18. 11. 2008 (N 196/51 SbNU 375) byl zrušen rozsudek Nejvyššího správního soudu pro nerespektování principů garantovaných čl. 2 odst. 2 Listiny a čl. 4 Ústavy České republiky (dále jen „Ústava“), čímž bylo porušeno základní právo stěžovatele garantované čl. 11 odst. 1 Listiny. Ústavní soud dospěl k závěru, že v projednávané věci byla stěžovateli neústavním způsobem stanovena daňová povinnost (v důsledku šikanózní daňové kontroly) zatěžující jeho majetek, a došlo tak v konečném důsledku k porušení jeho vlastnického práva, které požívá ústavní ochrany podle čl. 11 odst. 1 Listiny. Pokud správní soudy, na které se stěžovatel obrátil s žalobou, resp. kasační stížnostíkasační stížností, takový postup správce daně akceptovaly, pokračovaly v porušení stěžovatelových základních práv, a tedy nedostály své povinnosti poskytovat jednotlivci ochranu práv (čl. 90 Ústavy), resp. základních práv (čl. 4 Ústavy). 4. Ústavní soudÚstavní soud přijal i obecné závěry týkající se daňové kontroly prováděné ve smyslu § 16 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů, přičemž konstatoval, že „má-li však daňová kontrola být skutečně úkonem ve smyslu § 47 odst. 2 zákona o správě daní a poplatků, je nezbytné ji vázat na existenci jednoznačně formulovaných důvodů pro její použití. V podmínkách materiálního právního státu je nezbytné trvat na požadavku, aby omezení či narušení autonomní sféry jednotlivce daňovou kontrolou mělo jasný a předem seznatelný důvod legitimující použití takového omezení, a takový důvod musí spočívat v konkrétních skutečnostech. Takovým důvodem nemůže být obecně formulovaný zájem státu na výběru daní, který je účelem zákona o správě daní a poplatků, nýbrž musí existovat konkrétními skutečnostmi podložené podezření, že konkrétní daňový subjekt, u něhož je daňová kontrola zahajována, zřejmě svou daňovou povinnost nesplnil nebo splnil, avšak v míře menší, než by měl. Šlo by o realizaci svévole, pokud by správce daně mohl provádět daňovou kontrolu kdykoliv a bezdůvodně u libovolných daňových subjektů, respektive v případech, kdy sám uzná za vhodné“. 5. K nálezu bylo zaujato odlišné stanovisko soudkyní Ivanou Janů vycházející zejména z odlišení daňové kontroly podle § 16 odst. 1 a vytýkacího řízení podle § 43 odst. 1 zákona o správě daní a poplatků, přičemž nález stírá rozdíly mezi oběma instituty a požadavky kladené na vytýkací řízení vztahuje nesprávně i na daňovou kontrolu. Daňová kontrola slouží ke zjištění nebo prověření daňového základu nebo jiných okolností rozhodných pro správné stanovení daně. Zjištění nebo prověření rozhodných okolností přitom vůbec neznamená, že správce daně má podezření o zkrácení daňové povinnosti; může jít o nahodilé prověření toho, zda daň byla stanovena správně, či nikoliv. Předpokladem daňové kontroly není existence pochybností o správném stanovení daně; jde pouze o zjištění nebo prověření toho, zda byla stanovena správně. Vzhledem k tomu, že zákonným předpokladem daňové kontroly není existence pochybností o správnosti stanovení daně, nelze po správci daně ani požadovat, aby v protokolu o zahájení daňové kontroly jakékoliv pochybnosti uváděl. Možnost takové kontroly je přitom nutno chápat v souvislosti s celkovou koncepcí daňového řízení, jež je založeno na tom, že je to daňový subjekt, kdo daň sám přiznává. Proto také musí správce daně být oprávněn v rámci daňové kontroly prověřit, zda daňový subjekt sám svou daň stanovil správně, či nikoliv. Přitom je nutno si uvědomit, že je prakticky nereálné, aby každé daňové přiznání bylo ihned prověřeno; i z tohoto hlediska lze bezpochyby usuzovat, že nahodilá daňová kontrola ve veřejném zájmu přispívá k řádnému daňovému odvodu, a tím i k naplnění příjmů státního rozpočtu (§ 1 zákona o správě daní a poplatků), ze kterého jsou financovány potřeby sociálního státu, jímž Česká republika jako právní a demokratický stát ve své podstatě nepochybně je (i když se takto explicitně v Ústavě nedeklaruje). Ve stejném pohledu je nutno vyvažovat i „svobodnou sféru jednotlivce“, kterou většinové stanovisko správně zmiňuje, s „veřejným zájmem“ na shromáždění dostatečných prostředků nutných k přerozdělování v rámci solidarity se sociálně potřebnými, jakož i k financování dalších potřebných funkcí státu. III. 6. II. senát Ústavního souduÚstavního soudu se většinově neztotožnil s obecně formulovanými právními závěry přijatými I. senátem ve věci sp. zn. I. ÚS 1835/07 a akceptoval názory vyslovené v odlišném stanovisku soudkyně Ivany Janů (uvedené v bodu 5), na něž II. senát v návrhu stanoviska pléna odkázal. Plénum Ústavního souduÚstavního soudu návrh II. senátu na přijetí stanoviska přijalo. 7. K otázce střetu zájmů na stanovení a výběru daní a na ochraně autonomní sféry jednotlivce se Ústavní soudÚstavní soud vyjádřil ve své předchozí judikatuře, v níž dovodil, že se „daňové řízení a jednotlivá dílčí oprávnění svěřená správci daně v průběhu daňového řízení ocitají mezi veřejným zájmem na stanovení a výběru daní na straně jedné a ochranou autonomní sféry jednotlivce na straně druhé. Tento ústavněprávní rozměr má ostatně svůj odraz přímo v normách jednoduchého práva, a to v § 2 odst. 1 daňového řádu (pozn. red.: zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků), podle něhož jednají správci daně v řízení o daních tak, že chrání zájmy státu, avšak dbají přitom na zachování práv a právem chráněných zájmů daňových subjektů a ostatních osob zúčastněných na daňovém řízení. Je přesto povinností správce daně při uplatňování jednotlivých procesních institutů postupovat v souladu s principem proporcionality a minimalizovat zásahy tak, aby se konkrétní procesní postup nestal vůči jednotlivci nepřiměřeným a v důsledku porušujícím právo na informační autonomii jednotlivce. Pokud správce daně tyto ústavněprávní a vlastně též zákonné mantinely nerespektuje, je ústavní povinností správních soudů, aby jednotlivci poskytly ochranu jeho základnímu právu (čl. 4 Ústavy)“ (např. nález sp. zn. II. ÚS 703/06 ze dne 21. 4. 2009 (N 92/53 SbNU 181)]. 8. Daňová kontrola je institutem upraveným v části první zákona o správě daní a poplatků, tedy institutem obecným, který může najít svého uplatnění v různých fázích daňového řízení. Z ustálené rozhodovací praxe soudů přitom plyne, že daňová kontrola není samostatným řízením ani samostatnou fází daňového řízení (např. nález sp. zn. II. ÚS 334/02 ze dne 13. 5. 2003, N 63/30 SbNU 129). Jedná se o úkon správce daně, resp. soubor úkonů, jímž podle § 16 odst. 1 zákona o správě daní a poplatků pracovník správce daně zjišťuje nebo prověřuje daňový základ nebo jiné okolnosti rozhodné pro správné stanovení daně u daňového subjektu nebo na místě, kde je to vzhledem k účelu kontroly nejvhodnější. Daňová kontrola se provádí v rozsahu nezbytně nutném pro dosažení účelu podle tohoto zákona. Tímto účelem je podle § 2 odst. 2 zákona o správě daní a poplatků stanovení a vybrání daně tak, aby nebyly zkráceny daňové příjmy. 9. Výklad pojmu daňové kontroly musí být v souladu s obecným významem termínu kontroly. Ten v teorii správního práva označuje postup orgánu veřejné moci, který zjišťuje a eventuálně posuzuje plnění povinností adresáty veřejné správy. Pojmovými znaky takových kontrol bývá možnost zahájení na základě podnětu či ex officio, zákonem upravený postup zahájení, regulace práv a povinností kontrolujících pracovníků i kontrolovaných subjektů, stanovení sankcí pro porušení takových povinností, oprávnění kontrolovaného subjektu podat námitky proti kontrole apod. Podstatným znakem takové kontroly je mj. možnost jejího namátkového provedení, tedy provedení za situace, kdy kontrolující osoba a priori nedisponuje (konkrétním) podezřením, že kontrolovaný subjekt neplní řádně své povinnosti (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 2 Aps 2/2009-52). 10. Daňová kontrola je tedy institutem s preventivním významem, je nedílnou součástí správy daní, jejímž cílem je na místě ověřit údaje rozhodné pro stanovení daňové povinnosti ve správné výši. Jde o jeden z rozhodujících právních institutů k dosažení cíle řízení a k omezení daňových úniků (viz důvodová zpráva k zákonu o správě daní a poplatků). 11. Legitimním cílem v případě daňové kontroly prováděné podle § 16 zákona o správě daní a poplatků je veřejný zájem státu na řádném stanovení a výběru daní zakotvený v § 2 odst. 2 zákona o správě daní a poplatků. Omezení osobní sféry jednotlivce při realizaci daňové kontroly správcem daně je nutno posuzovat z hlediska principu přiměřenosti v každém konkrétním případě tak, aby byl vyloučen svévolný postup správce daně (jako např. šikanózní postup zvolený ve věci sp. zn. I. ÚS 1835/07 - viz výše). Za takovýto postup však nelze bez dalšího považovat, s ohledem na účel daňové kontroly, postup, při němž při zahájení či průběhu daňové kontroly neexistuje důvodné podezření řádného neplnění povinností daňového subjektu. Předseda Ústavního soudu: JUDr. Rychetský v. r. Odlišná stanoviska podle § 14 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, zaujali ke stanovisku pléna soudci František Duchoň, Pavel Holländer a Eliška Wagnerová. pozn. red.: Sbírka nálezů a usnesení Ústavního soudu, svazek 51, nález č. 196, str. 375
Zákon č. 367/2011 Sb.	Zákon č. 367/2011 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Vyhlášeno 6. 12. 2011, datum účinnosti 1. 1. 2012, částka 128/2011 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o zaměstnanosti * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele * ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona o správních poplatcích * ČÁST PÁTÁ - Změna zákona o inspekci práce * ČÁST SEDMÁ - Změna zákoníku práce * ČÁST OSMÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 10. 2016 (134/2016 Sb.) 367 ZÁKON ze dne 6. listopadu 2011, kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o zaměstnanosti Čl. I Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 202/2005 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 350/2005 Sb., zákona č. 382/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 428/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 495/2005 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 159/2007 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 213/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 362/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 57/2008 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 479/2008 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 149/2010 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb. a zákona č. 73/2011 Sb., se mění takto: 1. § 4 včetně poznámky pod čarou č. 80 zní: „§ 4 Rovné zacházení a zákaz diskriminace při uplatňování práva na zaměstnání (1) Účastníci právních vztahů podle § 3 odst. 1 písm. a), c) a d) jsou povinni zajišťovat rovné zacházení se všemi fyzickými osobami uplatňujícími právo na zaměstnání. (2) Při uplatňování práva na zaměstnání je zakázána jakákoliv diskriminace80). 80) Zákon č. 198/2009 Sb., o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací a o změně některých zákonů (antidiskriminační zákon).“. 2. V § 5 písm. e) bod 1 včetně poznámek pod čarou č. 81 a 82 zní: „1. výkon závislé práce81) fyzickou osobou mimo pracovněprávní vztah82), nebo 81) § 2 zákoníku práce. 82) § 3 zákoníku práce.“. 3. V § 6 odst. 1 písm. g) se za slova „zelené karty,“ vkládají slova „volných pracovních míst obsaditelných držiteli modré karty,“. 4. V § 8a písm. k) se slova „zajišťuje posuzování“ nahrazují slovem „rozhoduje“. 5. V § 8a písm. m) bod 7 zní: „7. o tom, zda s uchazečem o zaměstnání byl v posledních 6 měsících před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání skončen pracovněprávní vztah z důvodu porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem33), nebo s ním byl skončen jiný pracovní vztah z obdobného důvodu,“. 6. V § 8a se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní: „(2) Místní působnost krajské pobočky Úřadu práce se řídí místem, ve kterém je nebo má být zaměstnávání vykonáváno, pokud tento zákon nebo jiné právní předpisy nestanoví jinak.“. 7. V § 9 odst. 2 se slova „příslušná krajská pobočka Úřadu práce, která si provedení výkonu vyžádala“ nahrazují slovy „Úřad práce“. 8. V § 12 odst. 2 větě první se slova „s § 4 odst. 3 a 4“ nahrazují slovy „se zvláštním právním předpisem80)“ a ve větě čtvrté se slova „odst. 3“ zrušují. 9. V § 14 odst. 6 se za slovo „spolupracují“ vkládají slova „při zprostředkovatelské činnosti podle odstavce 1 písm. a) a c)“ a na konci odstavce se doplňuje věta „Agentury práce mohou zprostředkovatelskou činnost podle odstavce 1 písm. a) a c) vykonávat i na základě dohody s Úřadem práce (§ 119a).“. 10. V § 20 se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Pro uchazeče o zaměstnání, který má být umístěn na výkon veřejně prospěšných prací, je vhodným zaměstnáním i takové zaměstnání, jehož délka pracovní doby činí nejvýše polovinu délky stanovené týdenní pracovní doby podle § 79 zákoníku práce a které odpovídá jeho zdravotní způsobilosti.“. 11. V § 24 se slova „Úřadem práce“ nahrazují slovy „krajskou pobočkou Úřadu práce“. 12. V § 25 odst. 1 se na konci textu písmene r) doplňují slova „, s výjimkou uvedenou v odstavci 4“. 13. V § 25 odst. 1 písm. a), § 44 odst. 1 písm. b) a § 56 odst. 1 písm. d) a v § 56 odst. 2 písm. a) a d) se číslo „5“ nahrazuje číslem „6“. 14. V § 25 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní: „(4) Zařazení a vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání nebrání, pokud fyzická osoba soustavně se připravující na budoucí povolání získala v rozhodném období (§ 41) zaměstnáním nebo jinou výdělečnou činností dobu důchodového pojištění podle jiného právního předpisu32g) v délce alespoň 12 měsíců. Skutečnost, že se soustavně připravuje na budoucí povolání, je fyzická osoba povinna krajské pobočce Úřadu práce oznámit při podání žádosti o zprostředkování zaměstnání, nebo osobně anebo písemně do 8 dnů ode dne zahájení soustavné přípravy na budoucí povolání.“. Dosavadní odstavce 4 až 6 se označují jako odstavce 5 až 7. 15. V § 25 se doplňuje odstavec 8, který zní: „(8) Překážkou pro zařazení a vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání je, pokud a) fyzická osoba bez vážného důvodu ukončí sama nebo na základě dohody se zaměstnavatelem vhodné zaměstnání (§ 20) zprostředkované krajskou pobočkou Úřadu práce, nebo b) zaměstnavatel s fyzickou osobou ukončí vhodné zaměstnání (§ 20) zprostředkované krajskou pobočkou Úřadu práce z důvodu porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jí vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem33). V případech podle písmene a) nebo b) může být fyzická osoba zařazena na základě nové písemné žádosti do evidence uchazečů o zaměstnání po uplynutí 6 měsíců ode dne sjednaného jako den nástupu do zaměstnání, zprostředkovaného krajskou pobočkou Úřadu práce.“. 16. V § 29 v úvodní části ustanovení se slova „Úřad práce“ nahrazují slovy „krajská pobočka Úřadu práce“ a písmeno a) zní: „a) kdy nastala některá ze skutečností bránících zařazení nebo vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání, které jsou uvedeny v § 25, s výjimkou skutečností uvedených v § 25 odst. 2 písm. a) a c), a to na základě osobního nebo písemného oznámení uchazeče o zaměstnání,“. 17. V § 30 odst. 2 se za písmeno c) vkládá nové písmeno d), které zní: „d) odmítne nabídku vykonávat veřejnou službu v rozsahu nejvýše 20 hodin týdně v případě, že je veden v evidenci uchazečů o zaměstnání nepřetržitě déle než 2 měsíce,“. Dosavadní písmena d) a e) se označují jako písmena e) a f). 18. V § 30 odst. 4 se na konci textu písmene a) doplňují slova „, pokud tento zákon nestanoví jinak,“. 19. V § 33 odst. 1 se věta druhá zrušuje. 20. V § 33 odst. 2 se za větu čtvrtou vkládá věta „Uchazeč o zaměstnání může požádat o vypracování individuálního akčního plánu kdykoliv v průběhu vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání.“. 21. V § 35 odst. 1 větě první se slova „je povinen do 10 kalendářních dnů“ nahrazují slovem „může“ a slova „a neprodleně, nejpozději do 10 kalendářních dnů, oznámit obsazení těchto míst“ se zrušují. 22. V § 35 odst. 1 se věta třetí zrušuje. 23. § 36 se zrušuje. 24. V § 37b odst. 2 se slova „úřadu práce“ nahrazují slovy „krajské pobočce Úřadu práce“. 25. V § 38 větě třetí se slova „vyplývající z právních“ nahrazují slovy „vyplývající ze zvláštních právních“. 26. V § 39 odst. 2 se písmeno c) zrušuje. Dosavadní písmena d) a e) se označují jako písmena c) a d). 27. V § 41 odst. 1 a v § 49 odst. 1 se číslo „3“ nahrazuje číslem „2“. 28. V § 48 větě první se slova „3 letech“ nahrazují slovy „2 letech“. 29. V § 53 se vkládá nový odstavec 1, který včetně poznámky pod čarou č. 83 zní: „(1) Podpora v nezaměstnanosti a podpora při rekvalifikaci se vyplácí v české měně, převodem na platební účet určený uchazečem o zaměstnání, nebo v hotovosti, anebo využitím platební funkce karty sociálních systémů, a to podle rozhodnutí uchazeče o zaměstnání83). Způsob výplaty určuje příjemce dávky. 83) § 4b zákona č. 73/2011 Sb., o Úřadu práce České republiky a o změně souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 366/2011 Sb.“. Dosavadní odstavce 1 a 2 se označují jako odstavce 2 a 3. 30. § 58a včetně poznámek pod čarou č. 84 až 87 zní: „§ 58a (1) Agentura práce, které bylo uděleno povolení ke zprostředkování zaměstnání podle § 14 odst. 1 písm. b), je povinna sjednat pojištění záruky pro případ svého úpadku84) (dále jen „pojištění“), na základě něhož vzniká dočasně přidělenému zaměstnanci právo na plnění v případě, kdy mu agentura práce z důvodu svého úpadku nevyplatila mzdu. (2) Agentura práce podle odstavce 1 je povinna sjednat pojištění ve výši zajišťující výplatu mzdy nejméně do výše trojnásobku průměrného měsíčního čistého výdělku85) všech svých zaměstnanců, které dočasně přiděluje nebo které bude dočasně přidělovat k výkonu práce u uživatele. Sjednání pojištění je agentura práce povinna doložit generálnímu ředitelství Úřadu práce do 2 měsíců ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o povolení ke zprostředkování zaměstnání. (3) Pojištění lze sjednat pouze u pojišťovny, která je podle zákona o pojišťovnictví84) oprávněna provozovat pojištění záruky. (4) Povinné pojištění záruky se řídí zákonem o pojistné smlouvě86), pokud tento zákon nestanoví jinak. (5) Úpadek agentury práce musí být osvědčen nebo zjištěn dokazováním podle insolvenčního zákona87). (6) Agentura práce je povinna před uzavřením pojistné smlouvy a kdykoli v průběhu trvání pojištění umožnit pojišťovně na její žádost přístup ke všem dokladům, které souvisejí s pojištěním podle odstavce 1, a podat k nim vysvětlení. (7) Nároky dočasně přiděleného zaměstnance, které mu vznikly vůči agentuře práce podle odstavce 1 nebo 2, přecházejí na pojišťovnu, a to až do výše trojnásobku průměrného měsíčního čistého výdělku. (8) Agentura práce je povinna neprodleně informovat generální ředitelství Úřadu práce o poskytnutém pojistném plnění a o zániku pojištění. 84) Zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění zákona č. 409/2010 Sb. 85) § 356 zákoníku práce. 86) Zákon č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě a o změně souvisejících zákonů (zákon o pojistné smlouvě), ve znění pozdějších předpisů. 87) § 136 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů.“. 31. V § 59 odst. 2 se na konci textu písmene b) doplňují slova „z toho počet uchazečů o zaměstnání umístěných na základě dohody s Úřadem práce podle § 119a,“. 32. V § 60 odst. 8 větě druhé se slovo „ministerstvo“ nahrazuje slovy „Úřad práce“. 33. V § 61 odst. 6 se slovo „ministerstvu“ nahrazuje slovy „Úřadu práce“. 34. V § 65 větě první se slovo „ministerstvo“ nahrazuje slovy „Úřad práce“ a ve větě třetí se slova „§ 61 odst. 1 písm. a) až d)“ nahrazují slovy „§ 61 odst. 1 písm. a) až e)“. 35. V § 66 větě třetí se slova „nebo modrá karta“ nahrazují slovy „, modrá karta, nebo kterému bylo vydáno povolení k zaměstnání, anebo je osobou se zdravotním postižením“. 36. § 67 včetně poznámky pod čarou č. 88 zní: „§ 67 (1) Fyzickým osobám se zdravotním postižením (dále jen „osoby se zdravotním postižením“) se poskytuje zvýšená ochrana na trhu práce. (2) Osobami se zdravotním postižením jsou fyzické osoby, které jsou orgánem sociálního zabezpečení uznány invalidními a) ve třetím stupni32a) (dále jen „osoby s těžším zdravotním postižením“), nebo b) v prvním nebo druhém stupni88). (3) Skutečnost, že je osobou se zdravotním postižením podle odstavce 2, dokládá fyzická osoba posudkem nebo potvrzením orgánu sociálního zabezpečení. (4) Za osoby se zdravotním postižením podle odstavce 2 písm. b) se považují i fyzické osoby, které byly orgánem sociálního zabezpečení posouzeny, že již nejsou invalidní, a to po dobu 12 měsíců ode dne tohoto posouzení. 88) § 39 odst. 2 písm. a) a b) zákona č. 155/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“. 37. V § 72 odst. 2 písm. b) se slova „v chráněných pracovních dílnách a“ zrušují. 38. V nadpisu § 75 se slova „a chráněná pracovní dílna“ zrušují. 39. § 75 a 76 včetně poznámky pod čarou č. 46 znějí: „§ 75 (1) Chráněné pracovní místo je pracovní místo zřízené zaměstnavatelem pro osobu se zdravotním postižením na základě písemné dohody s Úřadem práce. Na zřízení chráněného pracovního místa poskytuje Úřad práce zaměstnavateli příspěvek. Chráněné pracovní místo musí být obsazeno po dobu 3 let. Chráněným pracovním místem může být i pracovní místo, které je obsazeno osobou se zdravotním postižením, pokud je vymezeno v písemné dohodě mezi zaměstnavatelem a Úřadem práce. Dohoda se uzavírá na dobu 3 let. (2) Dohodu podle odstavce 1 věty první nebo čtvrté nelze uzavřít se zaměstnavatelem, pokud v období 12 měsíců přede dnem podání žádosti podle odstavce 6 a) provedl zaměstnanci srážky ze mzdy nebo z platu podle § 78 odst. 2 písm. b) nebo c), b) bylo vůči němu zahájeno trestní stíhání jako obviněnému z trestného činu podvodu podle jiného právního předpisu v souvislosti s poskytováním příspěvku na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením podle § 78, c) mu byla pravomocně uložena pokuta za správní delikt nebo přestupek na úseku zaměstnanosti nebo inspekce práce, nebo d) na něj byla opakovaně podána oprávněná stížnost pro porušení povinnosti podle zákoníku práce. (3) Dohodu podle odstavce 1 věty první nebo čtvrté nelze dále uzavřít se zaměstnavatelem, pokud z jeho předchozí činnosti nevyplývá přínos pro zaměstnávání osob z hlediska druhu jejich zdravotního postižení na trhu práce. (4) Příspěvek na zřízení chráněného pracovního místa pro osobu se zdravotním postižením může činit maximálně osminásobek a pro osobu s těžším zdravotním postižením maximálně dvanáctinásobek průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí předchozího kalendářního roku. Zřizuje-li zaměstnavatel na základě jedné dohody s Úřadem práce 10 a více chráněných pracovních míst, může příspěvek na zřízení jednoho chráněného pracovního místa pro osobu se zdravotním postižením činit maximálně desetinásobek a pro osobu s těžším zdravotním postižením maximálně čtrnáctinásobek výše uvedené průměrné mzdy. (5) Příspěvek se poskytuje za podmínky, že zaměstnavatel nemá ke dni podání žádosti v evidenci daní zachyceny daňové nedoplatky vedené finančním nebo celním úřadem, nemá nedoplatek na pojistném a na penále na veřejné zdravotní pojištění nebo na pojistném a na penále na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, s výjimkou případů, kdy bylo povoleno splácení ve splátkách a není v prodlení se splácením splátek nebo povoleno posečkání daně. (6) Žádost o zřízení chráněného pracovního místa nebo žádost o vymezení chráněného pracovního místa obsahuje a) identifikační údaje zaměstnavatele, b) místo a předmět podnikání a c) charakteristiku chráněných pracovních míst a jejich počet. (7) K žádosti o zřízení chráněného pracovního místa je nutné přiložit doklad o zřízení účtu u peněžního ústavu a potvrzení o splnění podmínky uvedené v odstavci 5, pokud zaměstnavatel nedá souhlas k tomu, aby si údaje o splnění této podmínky zjistil podle § 147b Úřad práce sám a pokud za tímto účelem nezprostí příslušný finanční nebo celní úřad mlčenlivosti vůči Úřadu práce. Úřad práce může požadovat předložení i jiných dokladů, pokud jsou potřebné k posouzení žádosti. Při posuzování žádosti vychází Úřad práce i z dalších skutečností, zejména situace na trhu práce a struktury dalších příspěvků a dotací poskytovaných zaměstnavateli z veřejných rozpočtů, s cílem zamezit souběhu příspěvků a dotací poskytnutých pro stejný účel. (8) Dohoda o zřízení chráněného pracovního místa obsahuje a) identifikační údaje účastníků dohody, b) charakteristiku chráněného pracovního místa, c) závazek zaměstnavatele, že chráněné pracovní místo bude obsazováno pouze osobami se zdravotním postižením, d) den, od kterého bude chráněné pracovní místo obsazeno osobou se zdravotním postižením, e) dobu, po kterou bude chráněné pracovní místo obsazeno osobou se zdravotním postižením, včetně dne, do kterého musí být doba obsazení tohoto pracovního místa splněna, f) výši příspěvku, jeho specifikaci a způsob úhrady, g) podmínky, za kterých bude příspěvek poskytován, h) způsob prokazování, jak jsou sjednané podmínky plněny, i) podmínky a termín zúčtování poskytnutého příspěvku, j) závazek zaměstnavatele vrátit příspěvek nebo jeho poměrnou část, pokud mu byl jeho zaviněním poskytnut neprávem nebo v částce vyšší, než náležel, a lhůtu pro vrácení příspěvku a k) ujednání o vypovězení dohody. V závislosti na charakteristice zřizovaného chráněného pracovního místa lze v dohodě sjednat i další ujednání, na kterých mají účastníci zájem. (9) Úřad práce je povinen v dohodě rozlišit podmínky pro poskytnutí příspěvku, jejichž nesplnění není porušením rozpočtové kázně, a podmínky, jejichž nesplnění bude postihováno odvodem podle zvláštního právního předpisu46). (10) Nevrácení příspěvku ve stanoveném termínu je porušením rozpočtové kázně46). (11) Úřad práce může uzavřít dohodu o zřízení chráněného pracovního místa i s osobou se zdravotním postižením, která se rozhodne vykonávat samostatnou výdělečnou činnost. Pro poskytnutí tohoto příspěvku platí odstavce 1 až 9 obdobně s tím, že vrácení příspěvku nelze požadovat, pokud tato osoba přestane vykonávat samostatnou výdělečnou činnost ze zdravotních důvodů, nebo v případě jejího úmrtí. (12) Dohodu o vymezení chráněného pracovního místa může Úřad práce uzavřít se zaměstnavatelem nebo s osobou se zdravotním postižením, která vykonává samostatnou výdělečnou činnost. Dohoda mezi Úřadem práce a zaměstnavatelem obsahuje údaje uvedené v odstavci 8 písm. a) až c), e), h) a k), dohoda mezi Úřadem práce a osobou samostatně výdělečně činnou obsahuje údaje podle odstavce 8 písm. a) a b), e), h) a k). § 76 (1) Úřad práce může na zřízené nebo vymezené chráněné pracovní místo poskytnout na základě dohody se zaměstnavatelem nebo osobou samostatně výdělečně činnou, která je osobou se zdravotním postižením, i příspěvek na částečnou úhradu provozních nákladů chráněného pracovního místa. Dohodu je možno uzavřít nejdříve po uplynutí 12 měsíců ode dne obsazení zřízeného chráněného pracovního místa nebo ode dne vymezení chráněného pracovního místa. (2) Příspěvek na částečnou úhradu provozních nákladů chráněného pracovního místa se poskytne za předpokladu splnění podmínky podle § 75 odst. 5 ke dni podání žádosti o příspěvek. Roční výše příspěvku může činit nejvíce 48 000 Kč. (3) Příspěvek na částečnou úhradu provozních nákladů chráněného pracovního místa se neposkytne na pracovní místo zřízené nebo vymezené mimo pracoviště zaměstnavatele (4) Žádost o příspěvek na částečnou úhradu provozních nákladů chráněného pracovního místa obsahuje a) identifikační údaje zaměstnavatele, b) místo a předmět podnikání a c) seznam chráněných pracovních míst a jejich počet. (5) K žádosti o příspěvek na částečnou úhradu provozních nákladů chráněného pracovního místa je nutné přiložit doklad o zřízení účtu u peněžního ústavu a potvrzení o splnění podmínky podle § 75 odst. 5, pokud zaměstnavatel nedá souhlas k tomu, aby si údaje o splnění této podmínky zjistil podle § 147b Úřad práce sám a pokud za tímto účelem nezprostí příslušný finanční nebo celní úřad mlčenlivosti vůči Úřadu práce. Úřad práce může požadovat předložení i jiných dokladů, pokud jsou potřebné k posouzení žádosti. (6) Dohoda o poskytnutí příspěvku obsahuje údaje podle § 75 odst. 8 písm. a), f) až k) a odst. 9. 46) Zákon č. 218/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“. 40. V § 77 odstavec 1 zní: „(1) Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem charakteristiku chráněného pracovního místa, druhy provozních nákladů chráněného pracovního místa nezbytných k provozování chráněného pracovního místa, na které lze poskytnout příspěvek podle § 76, a způsob poskytování příspěvku a další skutečnosti rozhodné pro uzavření dohody o zřízení nebo vymezení chráněného pracovního místa.“. 41. § 78 včetně nadpisu zní: „§ 78 Příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na chráněném pracovním místě (1) Zaměstnavateli zaměstnávajícímu na chráněných pracovních místech (§ 75) více než 50 % osob se zdravotním postižením z celkového počtu svých zaměstnanců se poskytuje příspěvek na podporu zaměstnávání těchto osob formou částečné úhrady vynaložených prostředků na mzdy nebo platy a dalších nákladů. Příslušnou krajskou pobočkou Úřadu práce pro poskytování příspěvku je krajská pobočka Úřadu práce, v jejímž obvodu má sídlo zaměstnavatel, který je právnickou osobou, nebo v jejímž obvodu má bydliště zaměstnavatel, který je fyzickou osobou. (2) Příspěvkem jsou nahrazovány skutečně vynaložené prostředky na mzdy nebo platy v měsíční výši 75 % skutečně vynaložených prostředků na mzdy nebo platy na zaměstnance v pracovním poměru, který je osobou se zdravotním postižením, včetně pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění, které zaměstnavatel za sebe odvedl z vyměřovacího základu tohoto zaměstnance, nejvýše však 8 000 Kč. Pro účely stanovení výše příspěvku se skutečně vynaložené prostředky na mzdy nebo platy snižují o částku odpovídající výši a) poskytnuté naturální mzdy, b) srážek ze mzdy nebo platu určených k uspokojení plnění zaměstnavatele podle § 327 zákoníku práce, s výjimkou srážek provedených k uhrazení škody, za kterou zaměstnanec odpovídá, nebo příspěvku zaměstnance na závodní stravování podle § 236 zákoníku práce, c) srážek ze mzdy nebo platu určených k uspokojení závazků zaměstnance podle § 146 písm. b) zákoníku práce, je-li srážka ze mzdy v rozporu s dobrými mravy, nebo d) náhrady mzdy nebo platu poskytnuté zaměstnanci při překážkách v práci na straně zaměstnavatele. (3) Po uplynutí 12 kalendářních měsíců ode dne obsazení zřízeného chráněného pracovního místa nebo ode dne vymezení chráněného pracovního místa může zaměstnavatel v žádosti o příspěvek za následující kalendářní čtvrtletí uplatnit nárok na zvýšení příspěvku o částku odpovídající prokázaným dalším nákladům vynaloženým zaměstnavatelem na zaměstnávání osob se zdravotním postižením v kalendářním čtvrtletí, za které o příspěvek žádá, nejvýše však o 2 000 Kč měsíčně na jednoho zaměstnance, který je osobou se zdravotním postižením. Zvýšení příspěvku podle věty první nelze uplatnit pro chráněné pracovní místo zřízené nebo vymezené mimo pracoviště zaměstnavatele. (4) Příspěvek se poskytuje čtvrtletně zpětně na základě písemné žádosti zaměstnavatele, která musí být krajské pobočce Úřadu práce doručena nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po uplynutí příslušného kalendářního čtvrtletí. Příspěvek se poskytuje za podmínky, že k poslednímu dni příslušného kalendářního čtvrtletí zaměstnavatel nemá v evidenci daní zachyceny daňové nedoplatky vedené příslušným finančním nebo celním úřadem, nemá nedoplatek na pojistném a na penále na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a na pojistném a na penále na veřejné zdravotní pojištění, s výjimkou případů, kdy a) bylo povoleno splácení ve splátkách a zaměstnavatel není v prodlení se splácením splátek nebo bylo povoleno posečkání daně, nebo b) součet všech splatných nedoplatků zaměstnavatele k poslednímu dni příslušného kalendářního čtvrtletí nepřesáhl 10 000 Kč a zaměstnavatel tyto nedoplatky uhradil do 15. dne kalendářního měsíce následujícího po kalendářním čtvrtletí, za které o příspěvek žádá, nebo je uhradil do 5 pracovních dnů ode dne, kdy se o těchto nedoplatcích od krajské pobočky Úřadu práce dozvěděl v případě, že si údaje o nedoplatcích podle § 147b zjistil Úřad práce sám, pokud mu k tomu dal zaměstnavatel souhlas a za tímto účelem zprostil příslušný finanční nebo celní úřad povinnosti mlčenlivosti vůči Úřadu práce; uhrazení nedoplatku je zaměstnavatel povinen krajské pobočce Úřadu práce doložit. (5) Součástí žádosti je a) doložení celkového průměrného přepočteného počtu všech zaměstnanců, zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením, a zaměstnanců, kteří jsou osobami s těžším zdravotním postižením, b) jmenný seznam zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením, a zaměstnanců, kteří jsou osobami s těžším zdravotním postižením, s uvedením rodného čísla, data vzniku a skončení pracovního poměru, kódu zdravotní pojišťovny, vynaložených prostředků na mzdy nebo platy, včetně odvedeného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění, a c) doložení skutečnosti, že zaměstnanec, na kterého je příspěvek požadován, je osobou se zdravotním postižením (§ 67). Při opakovaném poskytování příspěvku je toto doložení součástí žádosti pouze v případě změny této skutečnosti. (6) Požádá-li o příspěvek více zaměstnavatelů, příspěvek se poskytne tomu zaměstnavateli, u něhož vznikl zaměstnanci, který je osobou se zdravotním postižením, pracovní poměr nejdříve. Skončí-li tento pracovní poměr v průběhu kalendářního čtvrtletí, poskytne se příspěvek v poměrné části dalšímu zaměstnavateli, který o něj požádal; v případě, že o příspěvek požádalo více zaměstnavatelů, postupuje se podle věty první. Vznikne-li zaměstnanci, který je osobou se zdravotním postižením, ve stejný den pracovní poměr u více zaměstnavatelů, kteří o příspěvek žádají, příspěvek na tohoto zaměstnance nelze poskytnout žádnému z nich. Vznikne-li zaměstnanci, který je osobou se zdravotním postižením, více pracovních poměrů u téhož zaměstnavatele, náleží příspěvek měsíčně ve výši uvedené v odstavci 2. Pro účely stanovení výše příspěvku se skutečně vynaložené prostředky na mzdy nebo platy, včetně pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění, které zaměstnavatel za sebe odvedl z vyměřovacího základu tohoto zaměstnance, ve všech pracovních poměrech tohoto zaměstnance sčítají. (7) Příspěvek nelze poskytovat na zaměstnance se zdravotním postižením a) za čtvrtletí, ve kterém je na tohoto zaměstnance Úřadem práce poskytován jiný příspěvek, jehož výše se stanoví na základě skutečně vynaložených prostředků na mzdy nebo platy na zaměstnance, včetně pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění, které zaměstnavatel za sebe odvedl z vyměřovacího základu tohoto zaměstnance, nebo příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program (§ 117), b) za čtvrtletí, ve kterém byl zaměstnanec, který je osobou se zdravotním postižením, poživatelem starobního důchodu, c) za čtvrtletí, ve kterém byl zaměstnanec zaměstnán na chráněném pracovním místě, na které je poskytován příspěvek na částečnou úhradu provozních nákladů chráněného pracovního místa, nebo d) za čtvrtletí, ve kterém zaměstnanec, s nímž nebylo v pracovní smlouvě sjednáno jako místo výkonu práce pracoviště zaměstnavatele, nesouhlasil s provedením kontroly v místě výkonu jeho práce (§ 126 odst. 3). (8) Krajská pobočka Úřadu práce vydá rozhodnutí o a) poskytnutí příspěvku, pokud zaměstnavatel splňuje podmínky pro poskytnutí příspěvku uvedené v odstavcích 1 a 4, b) neposkytnutí příspěvku, pokud nejsou splněny podmínky uvedené v písmenu a), c) neposkytnutí části příspěvku ve výši odpovídající vynaloženým prostředkům na mzdy nebo platy, včetně pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění těch zaměstnanců, u kterých zaměstnavatel nedoloží, že jsou osobami se zdravotním postižením, nebo na které nelze podle odstavce 6 nebo 7 příspěvek poskytnout; současně musí být splněny podmínky uvedené v písmenu a), d) neposkytnutí příspěvku nebo jeho části ve výši odpovídající nevyplacené mzdě nebo platu a neodvedenému pojistnému ke dni podání žádosti, nebo e) neposkytnutí zvýšeného příspěvku podle odstavce 3 nebo jeho části v případě, že další náklady nebudou prokazatelně souviset se zaměstnáváním osob se zdravotním postižením. (9) Příspěvek je splatný nejpozději do 14 kalendářních dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí. (10) Poskytnutý příspěvek nebo jeho poměrnou část je zaměstnavatel povinen prostřednictvím Úřadu práce ve stanovené lhůtě odvést do státního rozpočtu, jestliže mu byl na základě nesprávných údajů vyplacen neprávem nebo v nesprávné výši; nesplnění této povinnosti je porušením rozpočtové kázně46). (11) Pro zjištění splnění podmínky zaměstnávání více než 50 % osob se zdravotním postižením na celkovém počtu zaměstnanců podle odstavce 1 je rozhodný průměrný přepočtený počet zaměstnanců za kalendářní čtvrtletí. (12) Způsob výpočtu průměrného přepočteného počtu zaměstnanců a zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením, za kalendářní čtvrtletí a druhy dalších nákladů, o které se příspěvek podle odstavce 3 zvyšuje, stanoví ministerstvo prováděcím právním předpisem. (13) Ministerstvo může na základě písemné a odůvodněné žádosti zaměstnavatele ve výjimečných případech hodných zvláštního zřetele prominout splnění podmínky uvedené v odstavci 4 písm. b), pokud jde o výši součtu všech splatných nedoplatků zaměstnavatele. Žádost musí být ministerstvu doručena nejpozději do konce druhého kalendářního měsíce následujícího po uplynutí kalendářního čtvrtletí, za které je o příspěvek žádáno.“. 42. V § 80 písm. c) se slova „písm. a) až c)“ zrušují a hranaté závorky se nahrazují kulatými závorkami. 43. V § 81 odst. 2 písm. b) se slova „nebo odebíráním výrobků nebo služeb chráněných pracovních dílen provozovaných občanským sdružením47), státem registrovanou církví nebo náboženskou společností nebo právnickou osobou evidovanou podle zákona upravujícího postavení církví a náboženských společností48) nebo obecně prospěšnou společností,49) nebo zadáváním zakázek těmto subjektům“ včetně poznámek pod čarou č. 47 až 49 zrušují. 44. V § 81 odstavec 3 zní: „(3) Zaměstnavatelé a osoby samostatně výdělečně činné uvedení v odstavci 2 písm. b) mohou pro účely splnění povinnosti uvedené v odstavci 1 poskytnout v kalendářním roce své výrobky a služby nebo splnit zadané zakázky pouze do výše odpovídající 36násobku průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí předcházejícího kalendářního roku za každého přepočteného zaměstnance se zdravotním postižením zaměstnaného v předchozím kalendářním roce. O poskytnutém plnění jsou zaměstnavatelé povinni vést evidenci, která obsahuje identifikační údaje odběratele a cenu dodaných výrobků, služeb nebo zadaných zakázek bez daně z přidané hodnoty.“. 45. V § 81 odst. 5 se slova „a výpočtu plnění povinného podílu“ nahrazují slovy „, způsob naplnění celkové výše poskytovaných výrobků a služeb nebo poskytovaných zakázek a způsob výpočtu plnění povinného podílu“. 46. V § 82 odst. 4 se slova „příslušný správce daně“ nahrazují slovy „místně příslušný celní úřad“. 47. V § 86 odst. 1 se slova „úřadu práce“ nahrazují slovy „krajské pobočce Úřadu práce“ a slova „s ním“ se nahrazují slovy „s ní“. 48. V § 87 odst. 1 a 2 se slova „ke které jsou tyto osoby svým zahraničním zaměstnavatelem na základě smlouvy vyslány k výkonu práce“ nahrazují slovy „která uzavřela smlouvu se zahraničním zaměstnavatelem, na jejímž základě byly tyto osoby vyslány na území České republiky k plnění úkolů vyplývajících z této smlouvy“. 49. V § 87 odst. 3 se slova „ke které byly osoby uvedené v odstavci 1 svým zahraničním zaměstnavatelem na základě smlouvy vyslány k výkonu práce“ nahrazují slovy „která uzavřela smlouvu se zahraničním zaměstnavatelem, na jejímž základě byly osoby uvedené v odstavci 1 vyslány na území České republiky k plnění úkolů vyplývajících z této smlouvy“. 50. V § 90 se slova „nebo ke kterému bude vyslán svým zahraničním zaměstnavatelem k výkonu práce“ nahrazují slovy „, nebo prostřednictvím právnické nebo fyzické osoby, která uzavřela smlouvu se zahraničním zaměstnavatelem, na jejímž základě mají být osoby uvedené v § 87 odst. 1 vyslány na území České republiky k plnění úkolů vyplývajících z této smlouvy“. 51. V § 92 odst. 1 se slova „úřadem práce“ nahrazují slovy „krajskou pobočkou Úřadu práce“. 52. V § 95 odst. 1 a 2 se za slova „České republiky“ vkládají slova „k plnění úkolů vyplývajících z této smlouvy“. 53. V § 95 odst. 3 se slova „k níž bude cizinec vyslán k výkonu práce na území České republiky“ nahrazují slovy „která uzavřela smlouvu se zahraničním zaměstnavatelem, na jejímž základě budou cizinci vysláni na území České republiky k plnění úkolů vyplývajících z této smlouvy“. 54. V § 102 odst. 2 větě první se slova „nebo kteří jsou k němu vysláni k výkonu práce zahraničním zaměstnavatelem“ zrušují, za větu první se vkládá věta „Stejnou povinnost má právnická nebo fyzická osoba, která uzavřela smlouvu se zahraničním zaměstnavatelem, na jejímž základě byly osoby uvedené v § 87 odst. 1 vyslány na území České republiky k plnění úkolů vyplývajících z této smlouvy.“ a ve větě třetí se slova „k výkonu práce“ zrušují. 55. V § 105 odst. 1 se za písmeno b) vkládá nové písmeno c), které zní: „c) sdílené zprostředkování zaměstnání (§ 119a),“. Dosavadní písmeno c) se označuje jako písmeno d). 56. V § 109 odst. 2 se za písmeno f) vkládá nové písmeno g), které zní: „g) závazek uchazeče o zaměstnání nebo zájemce o zaměstnání uhradit poměrnou část ceny rekvalifikace, pokud v průběhu rekvalifikace přestane být uchazečem o zaměstnání nebo zájemcem o zaměstnání,“. Dosavadní písmeno g) se označuje jako písmeno h). 57. V § 109 odstavec 3 zní: „(3) Úřad práce je povinen v dohodě rozlišit podmínky pro poskytnutí příspěvku, jejichž nesplnění není porušením rozpočtové kázně, a podmínky, jejichž nesplnění bude postihováno odvodem podle zvláštního právního předpisu46).“. 58. V § 109 odstavec 4 zní: „(4) Porušení povinnosti vrácení příspěvku na úhradu prokázaných nutných nákladů spojených s rekvalifikací je porušením rozpočtové kázně46).“. 59. Za § 109 se vkládá nový § 109a, který zní: „§ 109a (1) Uchazeč o zaměstnání nebo zájemce o zaměstnání si může zabezpečit rekvalifikaci sám a za tím účelem si zvolit a) druh pracovní činnosti, na kterou se chce rekvalifikovat, b) rekvalifikační zařízení, které má rekvalifikaci provést (§ 108 odst. 2). (2) Uchazeč o zaměstnání nebo zájemce o zaměstnání je povinen doložit krajské pobočce Úřadu práce příslušné podle místa bydliště uchazeče o zaměstnání nebo zájemce o zaměstnání cenu zvolené rekvalifikace. (3) V případě, že zvolená rekvalifikace přispěje k uplatnění uchazeče o zaměstnání nebo zájemce o zaměstnání na trhu práce a je pro něj vzhledem k jeho zdravotnímu stavu vhodná, může Úřad práce po jejím úspěšném absolvování uhradit cenu rekvalifikace rekvalifikačnímu zařízení. (4) V případě, že bude Úřad práce cenu rekvalifikace hradit, vydá uchazeči o zaměstnání nebo zájemci o zaměstnání před zahájením rekvalifikace potvrzení o tom, že po předložení dokladu o úspěšném absolvování této rekvalifikace uhradí rekvalifikačnímu zařízení cenu rekvalifikace. Úřad práce může hradit cenu rekvalifikace pouze po dobu, po kterou je uchazeč o zaměstnání nebo zájemce o zaměstnání veden v evidenci uchazečů o zaměstnání nebo zájemců o zaměstnání. (5) Úřad práce uhradí rekvalifikačnímu zařízení cenu rekvalifikace nebo její poměrnou část, pokud uchazeč o zaměstnání nebo zájemce o zaměstnání z vážných důvodů nedokončí rekvalifikaci. (6) Úřad práce uhradí rekvalifikačnímu zařízení cenu rekvalifikace podle odstavce 4 do 30 kalendářních dnů po předložení dokladu o úspěšném absolvování rekvalifikace. (7) Rekvalifikační zařízení je povinno neprodleně oznámit krajské pobočce Úřadu práce, že uchazeč o zaměstnání nebo zájemce o zaměstnání neplní studijní nebo výcvikové povinnosti stanovené rekvalifikačním zařízením. (8) Uchazeč o zaměstnání nebo zájemce o zaměstnání je povinen uhradit Úřadu práce cenu rekvalifikace, pokud bez vážných důvodů odmítne nastoupit do zaměstnání, odpovídajícího nově získané kvalifikaci. (9) Celková finanční částka, kterou může Úřad práce vynaložit na zvolenou rekvalifikaci jednoho uchazeče o zaměstnání nebo zájemce o zaměstnání, nesmí v období 3 po sobě následujících kalendářních let ode dne prvního nástupu na zvolenou rekvalifikaci přesáhnout částku 50 000 Kč.“. 60. V § 111 odst. 12 se za slovo „ukazateli,“ vkládají slova „okruh osob, které mohou být umístěny na podpořených nových pracovních místech,“. 61. V § 112 odst. 2 a v § 113 odst. 5 se slova „vyplacených mzdových nákladů“ nahrazují slovy „vynaložených prostředků na mzdy nebo platy“. 62. V § 113 odst. 5 se číslo „6“ nahrazuje číslem „12“ a věta třetí se zrušuje. 63. V § 118 odst. 2 písm. b) se za slova „daňové nedoplatky“ vkládají slova „vedené příslušným finančním nebo celním úřadem“ a na konci textu písmene b) se doplňují slova „, pokud žadatel nedá souhlas k tomu, aby si tyto údaje zjistil podle § 147b Úřad práce sám a pokud za tímto účelem nezprostí příslušný finanční nebo celní úřad mlčenlivosti vůči Úřadu práce,“. 64. V § 119 odstavec 4 zní: „(4) Úřad práce je povinen v dohodě rozlišit podmínky pro poskytnutí příspěvku, jejichž nesplnění není porušením rozpočtové kázně, a podmínky, jejichž nesplnění bude postihováno odvodem podle zvláštního právního předpisu46).“. 65. V § 119 odstavec 5 zní: „(5) Nevrácení příspěvku ve stanoveném termínu je porušením rozpočtové kázně46).“. 66. V části páté se za hlavu IV vkládá nová hlava V, která včetně nadpisu zní: „HLAVA V SDÍLENÉ ZPROSTŘEDKOVÁNÍ ZAMĚSTNÁNÍ § 119a (1) Krajská pobočka Úřadu práce může zprostředkovávat zaměstnání uchazečům o zaměstnání prostřednictvím agentury práce (dále jen „sdílené zprostředkování zaměstnání“). (2) Do sdíleného zprostředkování zaměstnání může krajská pobočka Úřadu práce zařadit uchazeče o zaměstnání na základě individuálního akčního plánu (§ 33 odst. 2) a s jeho předchozím písemným souhlasem. Při výběru uchazečů o zaměstnání přihlíží zejména k situaci na trhu práce. (3) O sdíleném zprostředkování zaměstnání uzavírá Úřad práce s agenturou práce písemnou dohodu, na jejímž základě může agentuře práce poskytnout příspěvek a) na sdílené zprostředkování zaměstnání ve výši 5 000 Kč na každého uchazeče o zaměstnání, kterému bude agentura práce zprostředkovávat zaměstnání, b) za umístění uchazeče o zaměstnání do pracovního poměru na dobu neurčitou ve výši 1 250 Kč a c) za setrvání umístěného uchazeče o zaměstnání v pracovním poměru na dobu neurčitou po dobu nejméně 6 měsíců ve výši 500 Kč. (4) Za zprostředkování zaměstnání se nepovažuje, pokud agentura práce přijme do pracovněprávního vztahu uchazeče o zaměstnání, kterému zprostředkovává zaměstnání podle této dohody. (5) Dohoda o sdíleném zprostředkování zaměstnání obsahuje a) identifikační údaje účastníků dohody, b) počet uchazečů o zaměstnání, kterým bude agenturou práce zprostředkováváno zaměstnání, c) dobu, po kterou bude agentura práce zprostředkovávat zaměstnání uchazečům o zaměstnání; tato doba nesmí překročit 6 měsíců, d) počet uchazečů o zaměstnání, kterým agentura práce zprostředkuje zaměstnání v době sjednané podle písmene c), e) závazek agentury práce informovat krajskou pobočku Úřadu práce ve sjednaných termínech o průběhu zprostředkování zaměstnání, f) závazek agentury práce neprodleně informovat krajskou pobočku Úřadu práce o tom, že uchazeč o zaměstnání 1. se nedostavil ve sjednaném termínu na jednání s agenturou práce nebo k zaměstnavateli k projednání možného nástupu do zaměstnání, 2. odmítl zprostředkované zaměstnání, 3. bude přijat do zprostředkovaného zaměstnání, včetně dne nástupu do zaměstnání, g) způsob ověření zprostředkování zaměstnání krajskou pobočkou Úřadu práce, h) druh příspěvku, který bude agentuře práce poskytnut, i) výši, termín a způsob poskytnutí příspěvku, j) závazek agentury práce vrátit příspěvek nebo jeho poměrnou část, pokud agentura práce nesplní závazky sjednané podle písmen b) až d), nebo pokud jí byl jejím zaviněním příspěvek poskytnut neprávem nebo ve vyšší částce, než náležel, lhůtu pro vrácení a podmínky vrácení tohoto příspěvku a k) ujednání o vypovězení dohody. (6) V závislosti na druhu příspěvků poskytovaných podle odstavce 3 lze v dohodě sjednat i další ujednání, na kterých mají účastníci zájem. Součástí dohody je jmenný seznam uchazečů o zaměstnání, kterým je agentura práce povinna zprostředkovávat zaměstnání. (7) Nevrácení příspěvku ve stanovené lhůtě je porušením rozpočtové kázně46). (8) Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem a) způsob předávání informací o průběhu zprostředkování zaměstnání a o spolupráci uchazeče o zaměstnání s agenturou práce, b) termín a způsob úhrady příspěvků podle odstavce 2 a c) způsob výběru agentury práce, se kterou bude uzavřena dohoda o sdíleném zprostředkování zaměstnání.“. Dosavadní hlava V se označuje jako hlava VI. 67. V § 125 se slova „Úřad práce, ministerstvo a“ nahrazují slovy „Státní úřad inspekce práce, oblastní inspektoráty práce,“ a za slova „celní úřady“ se vkládají slova „a v rozsahu uvedeném v § 127 generální ředitelství Úřadu práce a krajské pobočky Úřadu práce“. 68. V § 126 odst. 1 se slova „Úřad práce kontroluje“ nahrazují slovy „Státní úřad inspekce práce nebo oblastní inspektoráty práce kontrolují“. 69. V § 126 odstavec 3 zní: „(3) Státní úřad inspekce práce nebo oblastní inspektoráty práce jsou oprávněny kontrolovat, zda a v jakém rozsahu zaměstnavatel přiděluje práci svým zaměstnancům, na které je zaměstnavateli poskytován příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením podle § 78 a s nimiž nebylo v pracovní smlouvě sjednáno jako místo výkonu práce pracoviště zaměstnavatele. Za tím účelem jsou Státní úřad inspekce práce nebo oblastní inspektoráty práce oprávněny vstupovat se souhlasem zaměstnance do míst výkonu práce.“. 70. V § 126 odst. 4 větě třetí se za slova „cizinců,“ vkládají slova „občanů Evropské unie a jejich rodinných příslušníků (§ 3 odst. 2) a rodinných příslušníků občanů České republiky uvedených v § 3 odst. 3,“. 71. V § 126 odst. 4 větě čtvrté se slova „příslušnou krajskou pobočku Úřadu práce“ nahrazují slovy „příslušný oblastní inspektorát práce“ a slova „této pobočce“ se nahrazují slovy „tomuto oblastnímu inspektorátu“. 72. V § 127 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní: „(2) Krajská pobočka Úřadu práce je oprávněna kontrolovat výši průměrného měsíčního čistého výdělku, a to v rozsahu potřebném pro stanovení výše podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci.“. 73. V § 130 větě první se za slovo „zaměstnanců“ vkládají slova „Státního úřadu inspekce práce a“ a slova „generální ředitelství Úřadu práce“ se nahrazují slovem „ministerstvo“. 74. V § 130 větě druhé se za slovo „Zaměstnanci“ vkládají slova „Státního úřadu inspekce práce a“ a poznámka pod čarou č. 65 zní: „65) Zákon č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 185/2004 Sb., o Celní správě České republiky, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění pozdějších předpisů.“. 75. V § 132 odst. 3 se částka „5 000 Kč“ nahrazuje částkou „10 000 Kč“ a částka „50 000 Kč“ se nahrazuje částkou „100 000 Kč“. 76. V § 139 odst. 1 písm. c) se slovo „nebo“ zrušuje. 77. V § 139 odst. 1 na konci textu písmene d) se doplňuje slovo „nebo“. 78. V § 139 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno e), které zní: „e) nesplní oznamovací povinnost podle § 87.“. 79. V § 139 odst. 3 písm. c) se za slova „písm. c)“ vkládají slova „, e) a odstavce 2 písm. d)“ a částka „10 000 Kč“ se nahrazuje částkou „100 000 Kč“. 80. V § 139 odst. 3 písm. d) se slova „a d)“ zrušují. 81. V § 140 odst. 1 písm. b) se slovo „nebo“ zrušuje. 82. V § 140 odst. 1 na konci textu písmene c) a v § 140 odst. 2 na konci textu písmene b) se doplňují slova „nebo“. 83. V § 140 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno d), které zní: „d) nesplní oznamovací povinnost podle tohoto zákona nebo nevede evidenci v tomto zákoně stanovenou.“. 84. V § 140 odst. 2 písm. c) se čárka za slovem „zákonů“ nahrazuje tečkou a slovo „nebo“ a písmeno d) se zrušují. 85. V § 140 odst. 4 písm. c) se slova „a d)“ zrušují a za písmeno c) se vkládá nové písmeno d), které zní: „d) 100 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. d),“. Dosavadní písmena d) a e) se označují jako písmena e) a f). 86. V § 140 odst. 4 písmeno f) zní: „f) 10 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. c), nejméně však ve výši 250 000 Kč.“. 87. V § 141 odst. 4 se slova „projednává Úřad práce“ nahrazují slovy „projednávají Státní úřad inspekce práce nebo oblastní inspektoráty práce“. 88. V § 145 se slovo „Povolení“ nahrazuje slovy „Záměr zaměstnávat cizince na více místech výkonu práce projedná a povolení“. 89. V § 147 větě první se číslo „35“ a čárka za ním zrušují, slova „povinnosti uvedené v § 35 a 81 se nevztahují“ se nahrazují slovy „povinnost uvedená v § 81 se nevztahuje“ a věta druhá včetně poznámky pod čarou č. 71 se zrušuje. 90. V § 147a odst. 2 se za slova „celních úřadech“ vkládají slova „nebo ve Státním úřadu inspekce práce“ a na konci textu odstavce se doplňují slova „nebo generální inspektor Státního úřadu inspekce práce“. 91. Za § 147c se vkládá nový § 147d, který včetně poznámky pod čarou č. 89 zní: „§ 147d (1) Údaje z evidencí podle § 6 odst. 1 písm. g) jsou vedeny v informačním systému v oblasti státní politiky zaměstnanosti, jehož správcem je ministerstvo. (2) Úřad práce je povinen zajistit uchování všech údajů jednotného informačního systému v oblasti státní politiky zaměstnanosti, které byly získány na základě zpracování údajů podle odstavce 1, jakož i všech dokumentů a spisů týkajících se pravomocně ukončených správních řízení o podporách a dokumentů a spisů o příspěvcích po dobu 15 kalendářních let následujících po kalendářním roce, v němž došlo k pravomocnému ukončení tohoto správního řízení nebo k poslednímu zápisu údajů do informačního systému. (3) Všechny údaje, které jsou uvedeny v informačním systému v oblasti státní politiky zaměstnanosti, jsou součástí jednotného informačního systému práce a sociálních věcí89). 89) § 4a zákona č. 73/2011 Sb., ve znění zákona č. 366/2011 Sb.“. Čl. II Přechodná ustanovení 1. Při posuzování překážky pro zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání podle § 25 odst. 8 zákona č. 435/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se nepřihlíží k ukončení zaměstnání zprostředkovaných krajskou pobočkou Úřadu práce do dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 2. Pojistné smlouvy podle § 58a zákona č. 435/2004 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, platí po dobu, na kterou byly sjednané. 3. Řízení o uznání osobou zdravotně znevýhodněnou, která nebyla pravomocně ukončena do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí a práva a povinnosti s nimi související se posuzují podle zákona č. 435/2004 Sb., ve znění účinném v době podání žádosti o uznání osobou zdravotně znevýhodněnou. 4. Rozhodnutí o uznání osobou zdravotně znevýhodněnou, vydaná do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, platí po dobu, na kterou byla vydána, nejdéle však do 1. ledna 2015. Po dobu platnosti těchto rozhodnutí jsou osoby zdravotně znevýhodněné považovány pro účely zaměstnanosti za osoby se zdravotním postižením podle § 67 odst. 2 písm. b) zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění účinném od 1. ledna 2012. 5. Práva a povinnosti vzniklé z dohod o poskytnutí příspěvku na vytvoření chráněné pracovní dílny a z dohod o poskytnutí příspěvku na částečnou úhradu provozních nákladů chráněné pracovní dílny, uzavřených do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se posuzují podle zákona č. 435/2004 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 6. Pracovní místa pro osoby se zdravotním postižením v chráněné pracovní dílně, vytvořené nebo vymezené na základě dohody mezi zaměstnavatelem a Úřadem práce, se ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona považují za chráněná pracovní místa. 7. Doba 12 měsíců podle § 76 odst. 1 zákona č. 435/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se nevztahuje na zaměstnavatele, kteří provozovali chráněné pracovní místo nebo pracovní místa nepřetržitě nejméně 12 měsíců do dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 8. Poskytování příspěvku na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením za poslední kalendářní čtvrtletí předcházející dni nabytí účinnosti tohoto zákona a dvě kalendářní čtvrtletí následující po dni nabytí účinnosti tohoto zákona se řídí podle zákona č. 435/2004 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 9. Řízení o poskytnutí příspěvku na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením, která nebyla pravomocně ukončena do posledního dne druhého kalendářního čtvrtletí následujícího po dni nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle zákona č. 435/2004 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 10. Pro vznik nároku a výši příspěvku podle § 78 odst. 2 zákona č. 435/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a poskytovaného za třetí kalendářní čtvrtletí následující po dni nabytí účinnosti tohoto zákona je rozhodné uzavření dohod o vymezení chráněných pracovních míst v průběhu prvního a druhého kalendářního čtvrtletí následujícího po dni nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud charakter chráněného pracovního místa již nemají na základě dříve uzavřené dohody o vytvoření chráněného pracovního místa nebo dohody o vytvoření nebo vymezení chráněné pracovní dílny. 11. Doba 12 měsíců podle § 78 odst. 3 zákona č. 435/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se nevztahuje na zaměstnavatele, kteří v posledních 2 kalendářních čtvrtletích do dne nabytí účinnosti tohoto zákona a v prvních dvou kalendářních čtvrtletích po nabytí účinnosti tohoto zákona zaměstnávali v průměrném přepočteném počtu více než 50 % osob se zdravotním postižením. 12. Práva a povinnosti z dohod podle § 308 zákoníku práce o dočasném přidělení zaměstnanců agentury práce k výkonu práce u uživatele, uzavřených do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se posuzují podle zákona č. 435/2004 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 13. Plnění povinného podílu za rok předcházející dni nabytí účinnosti tohoto zákona se řídí podle zákona č. 435/2004 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 14. Odvody do státního rozpočtu podle § 82 odst. 4 zákona č. 435/2004 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a nevymožené do dne nabytí účinnosti tohoto zákona se dále vymáhají podle zákona č. 435/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 15. Kontroly a správní řízení ve věci uložení pokut za přestupky a správní delikty, zahájené do dne nabytí účinnosti tohoto zákona krajskými pobočkami Úřadu práce dokončí podle dosavadních právních předpisů příslušné oblastní inspektoráty práce. Správní řízení zahájená nebo vedená ministerstvem do dne nabytí účinnosti tohoto zákona dokončí podle dosavadních právních předpisů Státní úřad inspekce práce. Lhůty pro vydání rozhodnutí podle věty první a druhé se prodlužují o 30 dnů. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení Čl. III V § 8 odst. 1 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění zákona č. 590/1992 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 134/1997 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 152/2007 Sb., zákona č. 305/2008 Sb. a zákona č. 479/2008 Sb., se písmeno c) zrušuje. Čl. IV Přechodné ustanovení Řízení o uznání osobou zdravotně znevýhodněnou, která nebyla pravomocně ukončena do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí a práva a povinnosti s nimi související se posuzují podle zákona č. 582/1991 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST TŘETÍ Změna zákona o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele Čl. V V § 2 zákona č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 73/2006 Sb. a zákona č. 217/2009 Sb., se doplňuje odstavec 5, který zní: „(5) Zákon se nevztahuje na zaměstnance agentur práce, kterým je zprostředkováno zaměstnání podle § 14 odst. 1 písm. b) a § 66 zákona o zaměstnanosti a kteří byli uspokojeni z pojištění agentury práce sjednaného podle § 58a zákona o zaměstnanosti.“. Čl. VI Přechodné ustanovení Řízení o uspokojení nevyplacených splatných mzdových nároků, která nebyla pravomocně ukončena do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle zákona č. 118/2000 Sb., ve znění účinném v době podání žádosti o uspokojení nevyplacených splatných mzdových nároků. ČÁST ČTVRTÁ Změna zákona o správních poplatcích Čl. VII V § 8 odst. 2 písm. a) zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona č. 357/2005 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb. a zákona č. 206/2009 Sb., se za slova „zdravotní pojištění,“ vkládají slova „o zaměstnanosti,“. ČÁST PÁTÁ Změna zákona o inspekci práce Čl. VIII Zákon č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění zákona č. 230/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 213/2007 Sb., zákona č. 362/2007 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 294/2008 Sb., zákona č. 281/2009 Sb. a zákona č. 73/2011 Sb., se mění takto: 1. V § 3 odst. 1 písm. a) se slova „s výjimkou právních předpisů o zaměstnanosti a právních předpisů o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatelů,“ zrušují. 2. § 12 zní: „§ 12 Přestupky na úseku pracovního poměru nebo dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr (1) Fyzická osoba se dopustí přestupku na úseku pracovního poměru nebo dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr tím, že a) poruší stanovené povinnosti při vzniku, změnách, skončení pracovního poměru, dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti, nebo b) neuzavře písemně pracovní smlouvu, dohodu o provedení práce nebo dohodu o pracovní činnosti. (2) Za přestupek podle odstavce 1 a) písm. a) lze uložit pokutu až do výše 300 000 Kč, b) písm. b) lze uložit pokutu až do výše 10 000 000 Kč.“. 3. § 25 zní: „§ 25 Správní delikty právnických osob na úseku pracovního poměru nebo dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr (1) Právnická osoba se dopustí správního deliktu na úseku pracovního poměru nebo dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr tím, že a) poruší stanovené povinnosti při vzniku, změnách, skončení pracovního poměru, dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti, nebo b) neuzavře písemně pracovní smlouvu, dohodu o provedení práce nebo dohodu o pracovní činnosti. (2) Za správní delikt podle odstavce 1 a) písm. a) lze uložit pokutu až do výše 300 000 Kč, b) písm. b) lze uložit pokutu až do výše 10 000 000 Kč.“. ČÁST SEDMÁ Změna zákoníku práce Čl. X Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění zákona č. 585/2006 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 362/2007 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 116/2008 Sb., zákona č. 121/2008 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 294/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 286/2009 Sb., zákona č. 320/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 180/2011 Sb. a zákona č. 185/2011 Sb., se mění takto: 1. V § 48 se odstavec 5 zrušuje. 2. V § 103 odst. 5 se slova „a dílen“ zrušují. ČÁST OSMÁ ÚČINNOST Čl. XI Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2012. Němcová v. r. Klaus v. r. Nečas v. r.
Zákon č. 366/2011 Sb.	Zákon č. 366/2011 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Vyhlášeno 6. 12. 2011, datum účinnosti 1. 1. 2012, částka 128/2011 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o pomoci v hmotné nouzi * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o sociálních službách * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o státní sociální podpoře * ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona o Úřadu práce České republiky a o změně souvisejících zákonů * ČÁST PÁTÁ - Změna zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení * ČÁST ŠESTÁ - Změna zákona o rozpočtových pravidlech * ČÁST SEDMÁ - Změna zákona o životním a existenčním minimu * ČÁST OSMÁ - Změna zákona o stabilizaci veřejných rozpočtů * ČÁST DEVÁTÁ - Změna zákona, kterým se mění zákon č. 108/2006 Sb. * ČÁST JEDENÁCTÁ - Zrušovací ustanovení * ČÁST DVANÁCTÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 7. 2017 (250/2016 Sb.) 366 ZÁKON ze dne 6. listopadu 2011, kterým se mění zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o pomoci v hmotné nouzi Čl. I Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 585/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 239/2008 Sb., zákona č. 259/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 479/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 206/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 141/2010 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb. a zákona č. 329/201, se mění takto: 1. V § 2 odst. 5 písmeno b) zní: „b) na úhradu nákladů spojených s pořízením nebo opravou nezbytných základních předmětů dlouhodobé potřeby, nebo“. 2. V § 2 odst. 5 se doplňuje písmeno c), které včetně poznámky pod čarou č. 59 zní: „c) na úhradu odůvodněných nákladů souvisejících se vzděláním nebo zájmovou činností nezaopatřeného dítěte a na zajištění nezbytných činností souvisejících se sociálně-právní ochranou dětí59). 59) § 1 zákona č. 359/1999 Sb.“. 3. V § 3 odst. 1 písmeno a) zní: „a) není v pracovním nebo obdobném vztahu ani nevykonává samostatnou výdělečnou činnost a není vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání, s výjimkou osoby, která je 1. starší 68 let, 2. poživatelem starobního důchodu, 3. invalidní ve třetím stupni, 4. osobou pobírající peněžité dávky nemocenského pojištění z důvodu těhotenství a mateřství nebo rodičem celodenně, osobně a řádně pečujícím alespoň o 1 dítě a z důvodu této péče pobírajícím rodičovský příspěvek, a to po dobu trvání nároku na rodičovský příspěvek a po této době takto pečujícím o dítě, které z vážných důvodů nemůže být umístěno v jeslích nebo v mateřské škole nebo obdobném zařízení, 5. osobou osobně pečující o dítě ve věku do 10 let závislé na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni I nebo osobou osobně pečující o osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni II (středně těžká závislost), nebo ve stupni III (těžká závislost) anebo ve stupni IV (úplná závislost), a to za předpokladu, že v žádosti o příspěvek na péči pro osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby byla uvedena nebo po přiznání příspěvku na péči příslušnému orgánu ohlášena jako osoba poskytující pomoc17a); je-li pečujících osob více, lze toto ustanovení použít pouze u jedné z nich, a to té, která byla určena jejich písemnou dohodou, a nedohodnou-li se, nelze toto ustanovení použít vůbec, 6. poživatelem příspěvku na péči ve stupni II (středně těžká závislost), nebo ve stupni III (těžká závislost) anebo ve stupni IV (úplná závislost), 7. nezaopatřeným dítětem, 8. uznána dočasně práce neschopnou, 9. práce neschopná z důvodu, který by byl u pojištěnce pojištěného podle zákona o nemocenském pojištění důvodem pro rozhodnutí ošetřujícího lékaře o vzniku dočasné pracovní neschopnosti,“. 4. V § 3 odst. 1 písm. d) se slova „nebo spolupracující osobou“ zrušují a na konci se doplňují slova „; za osobu samostatně výdělečně činnou se považuje osoba, která se za osobu samostatně výdělečně činnou považuje podle zákona o důchodovém pojištění60)“. Poznámka pod čarou č. 60 zní: „60) § 9 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“. 5. V § 3 odst. 1 písm. f) se slova „a tato skutečnost trvala po celý kalendářní měsíc“ nahrazují slovy „, a to počínaje prvním dnem kalendářního měsíce, následujícím po kalendářním měsíci, ve kterém tato skutečnost nastala, za předpokladu že uvedená skutečnost k tomuto dni nadále trvá“. 6. V § 3 odst. 1 se písmeno g) zrušuje. Dosavadní písmeno h) se označuje jako písmeno g). 7. V § 3 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno h), které zní: „h) je osobou, které byla dávka odejmuta podle § 45 odst. 2 nebo § 49 odst. 5, nebo s ní společně posuzovanou osobou, a to po dobu 3 kalendářních měsíců následujících po kalendářním měsíci, ve kterém byla dávka odejmuta.“. 8. V § 3 odstavce 2 a 3 znějí: „(2) Je-li osoba uvedená v odstavci 1 písm. a) až e), g) nebo h) osobou společně posuzovanou podle § 2 odst. 1, posuzuje se pro účely zjištění nároku na dávku společně; k této osobě se přihlíží též při stanovení výše dávky, s výjimkou stanovení výše příspěvku na živobytí podle § 23 písm. b). Za společně posuzovanou osobu podle věty první se pro účely zjištění nároku na dávku považuje též osoba, která není oprávněnou osobou. (3) Orgán pomoci v hmotné nouzi může v odůvodněných případech určit, že osobu uvedenou v odstavci 1 písm. a) až e), g) a h), a dále nezaopatřené dítě umístěné na základě rozhodnutí příslušného orgánu v plném přímém zaopatření v pobytovém zařízení sociálních služeb podle ustanovení § 48 zákona o sociálních službách, bude považovat za osobu v hmotné nouzi.“. 9. V § 3 odst. 4 se slova „a toto zajištění lze na ní spravedlivě žádat“ zrušují. 10. V § 4 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Příspěvek na živobytí a doplatek na bydlení jsou dávky měsíčně se opakující. Mimořádná okamžitá pomoc je dávkou jednorázovou.“. Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3. 11. V § 4 odst. 3 se slova „, a to z finančních prostředků získaných příslušným orgánem pomoci v hmotné nouzi formou dotace poskytované podle zvláštního právního předpisu6)“ včetně poznámky pod čarou č. 6 zrušují. 12. V § 5 odst. 1 na konci textu písmen a) až e) a v § 5 odst. 2 na konci textu písmene b) se doplňují slova „, a to pokud má bydliště na území České republiky“. 13. V § 5 se na konci odstavce 3 doplňuje věta „V případech poskytování mimořádné okamžité pomoci podle § 2 odst. 5 písm. a) se podmínka bydliště na území České republiky nezjišťuje.“. 14. V § 5 se doplňuje odstavec 6, který zní: „(6) Osoba má bydliště na území České republiky, zejména pokud se zde dlouhodobě zdržuje, vykonává zde výdělečnou činnost, žije zde s rodinou, plní zde povinnou školní docházku nebo se zde soustavně připravuje na budoucí povolání, popřípadě existují jiné významné důvody, zájmy či aktivity, jejichž vzájemná souvislost dokládá sepětí této osoby s Českou republikou.“. 15. § 6 včetně nadpisu zní: „§ 6 Orgány pomoci v hmotné nouzi Orgány pomoci v hmotné nouzi jsou a) Úřad práce České republiky - krajské pobočky a pobočka pro hlavní město Prahu (dále jen „krajská pobočka Úřadu práce“), b) Ministerstvo práce a sociálních věcí (dále jen „ministerstvo“).“. 16. § 7 včetně nadpisu zní: „§ 7 Pověřené obecní úřady, obecní úřady obcí s rozšířenou působností a újezdní úřady V oblasti pomoci v hmotné nouzi plní některé úkoly rovněž pověřené obecní úřady, obecní úřady obcí s rozšířenou působností a újezdní úřady. Výkon působnosti stanovené pověřeným obecním úřadům a obecním úřadům obcí s rozšířenou působností je výkonem přenesené působnosti.“. 17. V § 8 se odstavec 1 zrušuje. Dosavadní odstavce 2 až 4 se označují jako odstavce 1 až 3. 18. V § 8 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „K prokázání skutečnosti uvedené ve větě první přitom nestačí jen písemné prohlášení žadatele o dávku.“. 19. V § 9 odst. 1 písm. a) se slova „Úřadem práce České republiky - krajskou pobočkou, popřípadě pobočkou pro hlavní město Prahu (dále jen „krajská pobočka Úřadu práce“)“ nahrazují slovy „krajskou pobočkou Úřadu práce“. 20. V § 9 odst. 3 písm. a) se slova „sociálního příplatku a“ zrušují. 21. Poznámka pod čarou č. 17 zní: „17) § 36 a násl. zákona č. 117/1995 Sb.“. 22. § 10 včetně nadpisu zní: „§ 10 Aktuální kalendářní měsíc a rozhodné období (1) Aktuálním kalendářním měsícem se rozumí v případě podání žádosti o dávku kalendářní měsíc, ve kterém byla podána žádost o dávku, a v průběhu poskytování dávky kalendářní měsíc, pro který je posuzováno splnění podmínek nároku na dávku a stanovuje se výše dávky. (2) Rozhodným obdobím, za které se zjišťuje příjem v případě podání žádosti o dávku, je a) u opakujících se dávek období 3 kalendářních měsíců předcházejících aktuálnímu kalendářnímu měsíci; pokud však došlo u osoby nebo alespoň u jedné ze společně posuzovaných osob k podstatnému poklesu příjmu, a podstatný pokles příjmu v aktuálním kalendářním měsíci nadále trvá, rozhodné období počíná kalendářním měsícem, ve kterém k podstatnému poklesu příjmu došlo, nejdříve však kalendářním měsícem, který o 2 kalendářní měsíce předchází aktuálnímu kalendářnímu měsíci a končí aktuálním kalendářním měsícem; za podstatný pokles příjmu se považuje zejména ztráta příjmu z výdělečné činnosti, ukončení výplaty podpory v nezaměstnanosti nebo podpory při rekvalifikaci a ukončení výplaty rodičovského příspěvku, b) u jednorázové dávky období kalendářního měsíce předcházejícího aktuálnímu kalendářnímu měsíci. (3) Rozhodným obdobím, za které se zjišťuje příjem v průběhu poskytování opakující se dávky, je období kalendářního měsíce předcházejícího aktuálnímu kalendářnímu měsíci. (4) Rozhodným obdobím, za které se zjišťuje, zda občan členského státu Evropské unie nebo jeho rodinný příslušník není neodůvodnitelnou zátěží systému pomoci v hmotné nouzi, je aktuální kalendářní měsíc. (5) Rozhodným obdobím, za které se zjišťuje plnění ostatních podmínek v případě podání žádosti o opakující se dávku a v průběhu poskytování opakující se dávky, je kalendářní měsíc předcházející aktuálnímu kalendářnímu měsíci. Věta první neplatí v případech, kdy se při podání žádosti o dávku posuzuje, zda a) osoba není v pracovním nebo obdobném vztahu, popřípadě není osobou samostatně výdělečně činnou, b) osoba není vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání, c) osoba se jako osoba samostatně výdělečně činná nepřihlásila k nemocenskému pojištění, d) osobě nevznikl nárok na nemocenské podle jiného právního předpisu5c) jejím vlastním zaviněním, e) osoba nevyužívá majetek, který jí umožňuje uspokojování jejích základních životních potřeb, f) osoba neuplatnila nároky a pohledávky, g) osoba nemá nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo při rekvalifikaci, h) zdravotní stav osoby nevyžaduje dietní stravování; v těchto případech je rozhodným obdobím aktuální kalendářní měsíc. (6) Pokud v případě podání žádosti o dávku dochází k podstatnému poklesu příjmů alespoň u jedné ze společně posuzovaných osob, má se za to, že se jedná o podstatný pokles příjmů všech společně posuzovaných osob.“. 23. V § 11 odst. 1 se slova „3 až 7“ nahrazují slovy „4 až 6“. 24. V § 11 odst. 2 se písmeno a) zrušuje. Dosavadní písmena b) a c) se označují jako písmena a) a b). 25. V § 11 se odstavec 3 zrušuje. 26. V § 11 odst. 6 větě první se za slova „jiného využití“ vkládají slova „movitého nebo“ a věta druhá se zrušuje. 27. V § 11 se odstavec 7 zrušuje. 28. V § 11 odst. 8 se za slova „částky životního minima“ vkládají slova „osoby nebo“. 29. § 12 a 17 se včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 21a zrušují. 30. V § 16 odst. 2 písm. f) až h) se slova „nebo b)“ zrušují. 31. § 18a včetně nadpisu zní: „§ 18a Veřejná služba (1) Veřejnou službou se rozumí pomoc obcím nebo dalším subjektům zejména v oblastech zlepšování životního prostředí, udržování čistoty ulic a jiných veřejných prostranství, pomoci v oblasti kulturního a sportovního rozvoje a sociální péče. Veřejná služba je vykonávána osobami v hmotné nouzi a osobami vedenými v evidenci uchazečů o zaměstnání54) na základě písemné smlouvy, která obsahuje základní údaje o těchto osobách (jméno, popřípadě jména, příjmení, den, měsíc a rok narození a trvalý pobyt), místo, předmět a dobu výkonu veřejné služby, uzavřené s krajskou pobočkou Úřadu práce po dohodě s obcí nebo dalším subjektem. Za výkon veřejné služby nenáleží odměna. (2) Při sjednání rozsahu pracovní doby, doby odpočinku, podmínek pro zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci se pro výkon veřejné služby použijí pracovněprávní předpisy. Pro výkon veřejné služby osobou mladší 18 let se použijí pracovněprávní předpisy upravující pracovní podmínky mladistvých zaměstnanců. V případě uzavření smlouvy o výkonu veřejné služby je krajská pobočka Úřadu práce povinna uzavřít pojistnou smlouvu kryjící odpovědnost za škodu na majetku nebo na zdraví, kterou osoba vykonávající veřejnou službu způsobí nebo která jí bude způsobena, pokud se s obcemi nebo dalšími subjekty nedohodne jinak. (3) Krajská pobočka Úřadu práce se může dohodnout s obcemi nebo dalšími subjekty na organizování veřejné služby. Písemná smlouva uzavřená podle věty první obsahuje podmínky vedení evidence osob vykonávajících veřejnou službu (evidence obsahuje základní údaje o těchto osobách, včetně informací o zahájení výkonu veřejné služby, o jejím ukončení a její hodnocení), udělování závazných pokynů při výkonu veřejné služby a zabezpečování kontroly výkonu veřejné služby. Krajská pobočka Úřadu práce poskytne osobám vykonávajícím veřejnou službu ochranné pomůcky a pracovní prostředky, pokud se s obcemi nebo dalšími subjekty nedohodne jinak.“. 32. V § 21 se odstavec 2 zrušuje. Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 2. 33. V § 22 odst. 1 větě druhé se slovo „příjem“ nahrazuje slovem „důchod“ a slova „a v rozsahu přesahujícím v měsíčním vyjádření výši poskytnutého příspěvku“ se zrušují. 34. V § 22 odstavec 3 zní: „(3) Příjemce příspěvku na živobytí uvedený v odstavci 1, který obdrží očekávaný důchod, je povinen vrátit příspěvek na živobytí nebo jeho část na základě rozhodnutí orgánu pomoci v hmotné nouzi, který mu dávku vyplatil, tomuto orgánu. Tato povinnost se vztahuje rovněž na osobu, která byla s příjemcem osobou společně posuzovanou. Pokud skutečný získaný důchod bude nižší než příspěvek na živobytí nebo jeho část, povinnost vracet příspěvek na živobytí nebo jeho část zaniká.“. 35. V § 23 písm. b) se slova „§ 24 odst. 3“ nahrazují slovy „§ 24 odst. 2“ a na konci textu se doplňují slova „; pokud však v rámci společně posuzovaných osob, které jsou posuzovány pro účely pomoci v hmotné nouzi, není některá z osob považována za osobu v hmotné nouzi nebo není oprávněnou osobou, stanoví se výše příspěvku na živobytí bez poměrné části příspěvku na živobytí připadající na osobu, která není považována za osobu v hmotné nouzi nebo není oprávněnou osobou“. 36. § 24 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 61 zní: „§ 24 Částka živobytí osoby a částka živobytí společně posuzovaných osob (1) Částka živobytí osoby činí a) u nezaopatřeného dítěte částku životního minima, popřípadě zvýšenou podle § 29, b) u osoby, která je vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání a v posledních 6 kalendářních měsících před podáním žádosti o dávku pomoci v hmotné nouzi jí byl skončen základní pracovněprávní vztah z důvodu porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jí vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem61) nebo s ní byl skončen jiný pracovní vztah z obdobného důvodu, částku existenčního minima; zvýšení částky živobytí podle § 26 až 28 této osobě nenáleží, c) u osoby, která není uvedena v písmenech a), b), d) nebo e) částku existenčního minima, popřípadě zvýšenou o částky uvedené v § 26 až 29, d) u osoby, která není uvedena v písmenu a) nebo v § 3 odst. 1 písm. a) bodech 1 až 9 a dluží na výživném pro nezletilé dítě částku vyšší než trojnásobek měsíční splátky stanovené rozhodnutím soudu, nebo vyšší než částku, která by připadala na 3 měsíce, je-li plnění vyživovací povinnosti stanoveno jiným způsobem, částku existenčního minima, nejde-li o osobu, které vznikl dluh na výživném až po podání žádosti o příspěvek na živobytí a která z důvodu nedostatečného příjmu podala soudu návrh na zrušení nebo snížení výživného; zvýšení částky živobytí podle § 26 až 28 této osobě nenáleží, e) u osoby, které je poskytována zdravotní péče ve zdravotnickém zařízení po celý kalendářní měsíc, částku existenčního minima; zvýšení částky živobytí podle § 26 až 28 této osobě nenáleží. (2) Částka živobytí společně posuzovaných osob činí součet částek živobytí osob, které jsou osobami společně posuzovanými. 61) § 55 odst. 1 písm. b) a § 52 písm. g) zákoníku práce.“. Poznámka pod čarou č. 21 se zrušuje. 37. § 25 se včetně nadpisu zrušuje. 38. V § 26 odstavec 1 zní: „(1) Nárok na zvýšení částky živobytí o polovinu částky rozdílu mezi životním minimem osoby31) a existenčním minimem má osoba, která majetek a) nemá, b) má, ale nelze jej využít ke zvýšení příjmu, c) má a využívá jej ke zvýšení příjmu.“. 39. V § 26 odst. 2 se slovo „nemovitého“ zrušuje, číslo „6“ se nahrazuje číslem „3“ a slova „, nejde-li o osobu uvedenou v odstavci 1 písm. b)“ se zrušují. 40. V § 26 odstavec 3 zní: „(3) Pokud je osoba vyloučena z okruhu osob v hmotné nouzi z důvodu nevyužití majetku ke zvýšení příjmu a pokud znovu o dávku požádá do 3 kalendářních měsíců ode dne odejmutí dávky, považuje se za osobu uvedenou v § 3 odst. 4. Pokud osoba má majetek, který nevyužívá ke zvýšení příjmu, a dojde u ní k přerušení pobírání dávky pomoci v hmotné nouzi před uplynutím 3 kalendářních měsíců ode dne přiznání dávky a tato osoba znovu požádá o dávku do 3 kalendářních měsíců ode dne odejmutí dávky, započítají se do doby potřebné pro hodnocení majetku podle odstavce 2 i doby, které proběhly u předchozího pobírání dávky.“. 41. V § 27 odstavec 1 zní: „(1) Nárok na zvýšení částky živobytí o polovinu částky rozdílu mezi životním minimem osoby31) a existenčním minimem má osoba, která a) nemá nároky ani pohledávky, b) prokazatelně všechny své nároky a pohledávky uplatnila.“. 42. V § 27 odst. 2 se číslo „6“ nahrazuje číslem „3“. 43. V § 28 se slova „nezaopatřeného dítěte“ nahrazují slovy „nezletilého dítěte“ a slova včetně slov v nadpisu „nezaopatřených dětí“ se nahrazují slovy „nezletilých dětí“. 44. Na konci § 28 se doplňuje věta „Pokud nedojde k využití majetku nezletilého dítěte, přestože by mohl být ve prospěch ostatních společně posuzovaných osob využíván, a to na základě vyjádření příslušného orgánu sociálně-právní ochrany dětí, popřípadě nejsou-li řádně uplatněny nároky a pohledávky tohoto dítěte po uplynutí 3 kalendářních měsíců, za které je pobírán příspěvek na živobytí, má se za to, že jde v případě rodiče (zákonného zástupce) tohoto dítěte o osobu uvedenou v § 3 odst. 1 písm. c).“. 45. § 30 se včetně nadpisu zrušuje. 46. § 32 se zrušuje. 47. V § 33 odst. 1 úvodní části ustanovení se za slova „nákladů na bydlení“ vkládají slova „snížených o příspěvek na bydlení podle jiného právního předpisu12)“. 48. V § 33 odstavec 3 zní: „(3) Podmínkou nároku na doplatek na bydlení je získání nároku na příspěvek na živobytí. Doplatek na bydlení lze přiznat s přihlédnutím k jejím celkovým sociálním a majetkovým poměrům také osobě, které příspěvek na živobytí nebyl přiznán z důvodu, že příjem osoby a společně posuzovaných osob přesáhl částku živobytí osoby a společně posuzovaných osob, ale nepřesáhl 1,3násobek částky živobytí osoby a společně posuzovaných osob.“. 49. V § 33 odst. 5 větě první se slovo „dlouhodobě“ zrušuje. 50. V § 33 odst. 5 se za větu první vkládá věta „Za případ hodný zvláštního zřetele se považuje též ubytování osob v domovech pro seniory, domovech pro osoby se zdravotním postižením, domovech se zvláštním režimem a v chráněném bydlení podle zákona o sociálních službách62).“. Poznámka pod čarou č. 62 zní: „62) Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů.“. 51. V § 33 odst. 5 větě třetí se slova „a třetí“ zrušují a slova „v tomto případě“ se nahrazují slovy „v těchto případech“. 52. V § 33 se na konci odstavce 8 doplňuje věta „V případech hodných zvláštního zřetele může orgán pomoci v hmotné nouzi určit, že doplatek na bydlení se poskytne i v případě, že podmínka hlášení k pobytu podle věty první není splněna.“. 53. § 34 včetně poznámek pod čarou č. 34, 63 a 64 zní: „§ 34 (1) Do odůvodněných nákladů na bydlení se započítává a) nájemné, popřípadě obdobné náklady spojené s družstevní a vlastnickou formou bydlení, a pravidelné úhrady za služby spojené s užíváním bytu; nájemným se rozumí nájemné hrazené v nájemních bytech, a to až do výše, která je v místě obvyklá, popřípadě nájemné až do výše cílového nájemného podle zákona o jednostranném zvyšování nájemného z bytu34); obdobnými náklady spojenými s družstevní formou bydlení se rozumí výše prokazatelných nákladů, maximálně však do výše nákladů uvedených pro tuto formu bydlení v zákoně o státní sociální podpoře63); úhradou služeb bezprostředně spojených s užíváním bytu, případně obdobnou vlastnickou formou bydlení, se rozumí úhrada za ústřední (dálkové) vytápění a za dodávku teplé vody, za úklid společných prostor v domě, za užívání výtahu, za dodávku vody z vodovodů a vodáren, za odvádění odpadních vod kanalizacemi, za osvětlení společných prostor v domě, za odvoz tuhého komunálního odpadu, za vybavení bytu společnou televizní a rozhlasovou anténou, popřípadě další prokazatelné a nezbytné služby související s bydlením, b) úhrada prokazatelné nezbytné spotřeby energií; úhradou prokazatelné nezbytné spotřeby energií se rozumí úhrada dodávky a spotřeby elektrické energie, plynu, případně výdaje na další druhy paliv, a to ve výši, která je v místě obvyklá, a c) v případech hodných zvláštního zřetele při užívání jiné než nájemní nebo vlastnické formy bydlení úhrada nákladů uvedená v písmenech a) a b), maximálně však do výše normativních nákladů podle zákona o státní sociální podpoře64). (2) Výše úhrady za prokazatelnou nezbytnou spotřebu energií se stanoví jako průměrná cena za dodávku energií pro bytovou jednotku určité velikosti podle sdělení příslušných dodavatelů těchto energií, nejvýše však ve výši skutečných úhrad. (3) V odůvodněných případech lze navýšit částky zjištěné podle odstavce 2 až o 10 %. Za odůvodněný případ se považuje zejména dlouhodobá nemoc osoby a vyšší spotřeba energií z důvodu těžkého zdravotního postižení. 34) Zákon č. 107/2006 Sb., o jednostranném zvyšování nájemného z bytu a o změně zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. 63) § 25 odst. 1 písm. b) zákona č. 117/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 64) § 26 odst. 1 písm. a) zákona č. 117/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“. 54. § 35 včetně nadpisu zní: „§ 35 Výše doplatku na bydlení Výše doplatku na bydlení za kalendářní měsíc činí rozdíl mezi částkou odůvodněných nákladů na bydlení připadajících na aktuální kalendářní měsíc, sníženou o příspěvek na bydlení12) vyplacený v měsíci bezprostředně předcházejícím aktuálnímu kalendářnímu měsíci, a částkou, o kterou příjem a) osoby (§ 9 odst. 1) zvýšený o vyplacený příspěvek na živobytí převyšuje částku živobytí osoby, nebo b) osoby a společně posuzovaných osob (§ 9 odst. 1) zvýšený o vyplacený příspěvek na živobytí převyšuje částku živobytí společně posuzovaných osob; pokud však v rámci společně posuzovaných osob, které jsou posuzovány pro účely pomoci v hmotné nouzi, není některá z osob považována za osobu v hmotné nouzi nebo není oprávněnou osobou, stanoví se výše doplatku na bydlení s poměrnou částí příspěvku na živobytí připadající na osobu, která není považována za osobu v hmotné nouzi nebo není oprávněnou osobou.“. 55. Za § 35 se vkládá nový § 35a, který včetně nadpisu zní: „§ 35a Doba poskytování doplatku na bydlení (1) Doplatek na bydlení náleží nejdéle po dobu 84 kalendářních měsíců v období 10 kalendářních let. Sčítají se všechny doby pobírání doplatku na bydlení v posledních 10 letech před kalendářním měsícem, na který oprávněná osoba žádá o tento doplatek, a to i při změně bytu u téže oprávněné osoby. (2) Nejvýše přípustná doba pobírání doplatku na bydlení 84 kalendářních měsíců podle odstavce 1 neplatí, jde-li o byt, a) který užívá osoba, které byl poskytnut příspěvek na úpravu tohoto bytu podle zvláštního právního předpisu19), b) zvláštního určení podle občanského zákoníku, pokud je užívaný osobou, jejíž zdravotní stav zvláštní úpravu vyžaduje, c) kde žijí výlučně osoba nebo společně posuzované osoby starší 70 let.“. 56. V § 37 písm. d) se za slova „v § 2 odst. 5 písm. b)“ vkládají slova „nebo c)“ a slovo „tohoto“ se nahrazuje slovy „každého z těchto“. 57. V § 38 odst. 3 se slova „ode dne, kdy splnila všechny podmínky nároku na dávku, nejdříve však“ zrušují, za slova „prvního dne“ se vkládá slovo „kalendářního“ a na konci textu odstavce se doplňují slova „, pokud v něm osoba zároveň splnila všechny podmínky pro přiznání nároku na dávku, jinak od prvního dne kalendářního měsíce, kdy výše uvedené podmínky splnila“. 58. § 41 se včetně nadpisu zrušuje. 59. V § 43 odst. 1 větě první se slovo „pravidelných“ zrušuje. 60. V § 43 odst. 2 se věta první nahrazuje větou „Doplatek na bydlení se vyplácí v kalendářním měsíci, za který náleží, v měsíčních lhůtách určených plátcem doplatku.“. 61. V § 43 odstavec 4 včetně poznámky pod čarou č. 65 zní: „(4) Dávka se vyplácí v české měně prostřednictvím karty sociálních systémů65) (dále jen „karta“), a to převodem na platební účet určený žadatelem, v hotovosti, využitím platební funkce karty, prostřednictvím poukázky na hmotnou pomoc v zařízení poskytujícím sociální služby, prostřednictvím poukázky opravňující k nákupu zboží ve stanovené hodnotě nebo poukázky na přímý odběr zboží ve stanovené hodnotě nebo přímou úhradou částek, k jejichž úhradě je příjemce nebo osoba společně posuzovaná v hmotné nouzi zavázána. 65) § 4b zákona č. 73/2011 Sb., o Úřadu práce České republiky a o změně souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 366/2011 Sb.“. 62. V § 43 odstavec 5 zní: „(5) Způsob výplaty určuje plátce dávky tak, že bere v úvahu schopnosti a možnosti osoby v hmotné nouzi s dávkou v hmotné nouzi hospodařit a využít dávku k účelu, ke kterému je určena. Způsob výplaty a) příspěvku na živobytí může určit plátce dávky tak, že nejméně 35 % a nejvýše 65 % přiznané dávky bude poskytnuto využitím platební funkce karty nebo poukázky opravňující k nákupu zboží ve stanovené hodnotě, b) mimořádné okamžité pomoci přiznané z důvodu uvedeného v § 2 odst. 3 může určit plátce dávky tak, že nejméně 35 % a nejvýše 65 % přiznané dávky bude poskytnuto využitím platební funkce karty nebo využitím poukázky opravňující k nákupu zboží ve stanovené hodnotě, c) mimořádné okamžité pomoci přiznané z důvodu uvedeného v § 2 odst. 5 určí plátce dávky jako způsob výplaty využitím platební funkce karty, využitím přímé úhrady výdaje nebo nákladu, který je důvodem pro přiznání mimořádné okamžité pomoci, nebo využitím poukázky na přímý odběr zboží ve stanovené hodnotě; hotovostní způsob výplaty prostřednictvím karty může u mimořádné okamžité pomoci přiznané z důvodu uvedeného v § 2 odst. 5 určit plátce dávky pouze v případě, nelze-li využít těchto způsobů výplaty, nebo pokud plátce dávky dospěje v odůvodněném případě k závěru, že je důvodné poskytnutí dávky tímto způsobem.“. 63. V § 43 odst. 6 se slova „nebo mimořádná okamžitá pomoc, která není jednorázová“ zrušují. 64. V § 44 odstavce 1 až 5 znějí: „(1) Změní-li se skutečnosti rozhodné pro nárok na dávku nebo její výplatu tak, že nárok na dávku nebo na její výplatu zanikne, dávka se odejme nebo její výplata zastaví od prvního dne kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém tato změna nastala. (2) Změní-li se skutečnosti rozhodné pro výši dávky tak, že dávka má být zvýšena, provede se zvýšení dávky od prvního dne kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém tato změna nastala. (3) Změní-li se skutečnosti rozhodné pro výši dávky tak, že dávka má být snížena, provede se snížení dávky od prvního dne kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém tato změna nastala. (4) Pokud má dojít ke zvýšení nebo snížení opakující se dávky o částku nižší než 50 Kč, nemění se výše dosud vyplácené dávky. Jestliže suma částek, o které se měla zvýšit nebo snížit výše opakující se dávky za aktuální kalendářní měsíc a kalendářní měsíce předchozího období, v němž nedošlo k úpravě výše dávky z důvodu uvedeného ve větě první, dosáhne 50 Kč, výše opakující se dávky se stanoví nově. (5) Změní-li se v období, na něž byla dávka přiznána, okruh společně posuzovaných osob nebo jiné skutečnosti rozhodné pro nárok na dávku nebo její výši, posoudí se nově nárok na dávku a její výši od prvního dne kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém tato změna nastala.“. 65. V § 47 se odstavec 3 zrušuje. 66. V § 49 odst. 1 písm. a) se slova „, dát písemně souhlas k ověření těchto skutečností“ zrušují. 67. V § 49 odst. 1 písm. b) se slova „nebo posouzení, zda si nemůže zvýšit příjem vlastní prací vzhledem ke svému zdravotnímu stavu“ zrušují. 68. V § 49 odst. 3 se na konci textu písmene b) čárka nahrazuje tečkou a písmeno c) se zrušuje a v § 49 odst. 4 se slova „a c)“ zrušují. 69. V § 49 odst. 6 větě první se slova „nebo krajský úřad“ zrušují, slova „jsou příslušní“ se nahrazují slovy „je příslušný“ a slovo „mohou“ se nahrazuje slovem „může“ a ve větě třetí se slova „a 6“ zrušují. 70. V § 50 se odstavec 2 zrušuje a zároveň se zrušuje označení odstavce 1. 71. V § 51 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní: „(3) Jestliže osoba nevyužije mimořádnou okamžitou pomoc k účelu, pro který byla určena, popřípadě využije pouze její část, jedná se o přeplatek a osoba je povinna mimořádnou okamžitou pomoc, popřípadě její část, vrátit orgánu pomoci v hmotné nouzi.“. Dosavadní odstavce 3 až 6 se označují jako odstavce 4 až 7. 72. V § 51 odst. 4 se slova „1 a 2“ nahrazují slovy „1 až 3“. 73. V § 51 odst. 6 větě první se slova „1 až 3“ nahrazují slovy „1 až 4“ a věta druhá se nahrazuje větou „Částky neprávem přijaté mohou být sráženy též z běžně vyplácené nebo později přiznané opakující se dávky; po provedení srážky musí povinné osobě zůstat nejméně částka ve výši existenčního minima, a v případě dalších povinných společně posuzovaných osob, nejméně částka ve výši existenčního minima, a jsou-li mezi společně posuzovanými osobami též nezaopatřené děti, nejméně částka ve výši jejich životního minima, a to každé z těchto osob.“. 74. V § 52 se doplňuje odstavec 5, který včetně poznámky pod čarou č. 66 zní: „(5) Veškeré údaje, které jsou vedeny v informačním systému pomoci v hmotné nouzi, jsou součástí Jednotného informačního systému práce a sociálních věcí66). 66) § 4a zákona č. 73/2011 Sb., o Úřadu práce České republiky a o změně souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 366/2011 Sb.“. 75. V § 53 odst. 3 až 5 se na konci textu písmene d) doplňují slova „a jeho změny“. 76. § 54 zní: „§ 54 (1) Krajské pobočky Úřadu práce vybírají neprávem poskytnuté dávky a dávky poskytnuté v nesprávné výši a v individuálních případech rozhodují o prominutí povinnosti vrátit tyto dávky. Rozhodnout o prominutí povinnosti vrátit částky vyšší než 10 000 Kč však mohou jen s předchozím souhlasem ministerstva. (2) Vrácené prostředky podle odstavce 1 jsou příjmem státního rozpočtu v případě jejich vrácení v jiném roce, než v roce poskytnutí. Tyto prostředky je povinen orgán, který je vybral, bezodkladně odvést do státního rozpočtu. Vrácené prostředky, k jejichž vrácení došlo v roce jejich poskytnutí ze státního rozpočtu, se použijí ke stejnému účelu v tomtéž roce, popřípadě se stávají předmětem finančního vypořádání vztahů se státním rozpočtem. (3) Vymáhání neoprávněně vyplacených dávek provádí příslušný celní úřad. Částky vymožené podle věty první jsou příjmem státního rozpočtu.“. 77. V § 55 odst. 3 písmena a) a b) včetně poznámek pod čarou č. 41, 42, 67 a 68 znějí: „a) orgánům sociálního zabezpečení41) údaje potřebné pro provádění důchodového pojištění, orgánům nemocenského pojištění67) údaje potřebné pro provádění nemocenského pojištění a orgánům úrazového pojištění68) údaje potřebné pro provádění úrazového pojištění; těmto orgánům sdělují rovněž údaje potřebné pro plnění úkolů vyplývajících z práva Evropských společenství a plnění úkolů vyplývajících z mezinárodních smluv v oblasti důchodového pojištění, nemocenského pojištění či úrazového pojištění, b) ministerstvu, krajským pobočkám Úřadu práce, obecním úřadům, krajským úřadům a Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětí údaje potřebné pro účely sociálně-právní ochrany dětí42), 41) § 3 odst. 3 zákona č. 582/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 42) Zákon č. 359/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 67) § 81 odst. 2 a 3 zákona č. 187/2006 Sb. 68) Zákon č. 266/2006 Sb., o úrazovém pojištění zaměstnanců, ve znění pozdějších předpisů.“. 78. V § 55 odst. 3 se písmeno c) zrušuje. Dosavadní písmena d) až j) se označují jako písmena c) až i). 79. V § 55 odst. 4 se slova „Pověřené obecní úřady, obecní úřady obcí s rozšířenou působností a krajské úřady“ nahrazují slovy „Krajské pobočky Úřadu práce“. 80. V § 55 odst. 4 se na konci písmene c) čárka nahrazuje tečkou a písmeno d) se zrušuje. 81. V § 55 odstavec 5 zní: „(5) Povinnost mlčenlivosti stanovená v odstavcích 1 a 2 platí obdobně pro zaměstnance obcí zařazené do pověřených obecních úřadů a obecních úřadů obcí s rozšířenou působností a pro zaměstnance státu zařazené k výkonu práce v újezdních úřadech, jde-li o skutečnosti, s kterými se seznámili při výkonu činností sociální práce podle § 64 odst. 3. Pověřené obecní úřady, obecní úřady obcí s rozšířenou působností a újezdní úřady jsou povinny na žádost poskytovat orgánům pomoci v hmotné nouzi potřebné údaje pro účely rozhodování o dávkách a pro účely odvolacího řízení.“. 82. V § 57 odst. 1 se za slova „§ 55 odst. 1“ vkládají slova „nebo § 55 odst. 5“. 83. V § 57 odst. 2 a v § 58 odst. 1 se slova „odst. 1“ zrušují. 84. V § 59 odstavec 5 zní: „(5) Příjem z pokut je příjmem státního rozpočtu.“. 85. V § 59 se odstavec 6 zrušuje. 86. V § 60 se na konci písmene f) čárka nahrazuje tečkou a písmeno g) se zrušuje. 87. § 61 včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 49a, 57 a 58 zní: „§ 61 Krajská pobočka Úřadu práce (1) Krajská pobočka Úřadu práce a) rozhoduje o přiznání příspěvku na živobytí, mimořádné okamžité pomoci a doplatku na bydlení a o jejich výši a provádí jejich výplatu, b) poskytuje osobám informace vedoucí k řešení hmotné nouze nebo k jejímu předcházení; tyto informace cizinci s povoleným dlouhodobým pobytem na území České republiky za účelem výkonu zaměstnání vyžadujícího vysokou kvalifikaci podle jiného právního předpisu57) sdělí písemně, c) posuzuje, zda se osoba uvedená v § 16 odst. 1 nestala neodůvodnitelnou zátěží systému, d) písemně sděluje Ministerstvu vnitra28) zjištění, že osoba uvedená v § 16 odst. 1 se stala neodůvodnitelnou zátěží systému, e) písemně sděluje Ministerstvu vnitra49a), že úhrnný měsíční příjem osoby uvedené v § 5 odst. 1 písm. f), a společně s ní posuzovaných osob, zjištěný při rozhodování o příspěvku na živobytí, nedosahuje částky živobytí společně posuzovaných osob, f) spolupracuje zejména s orgány sociálně-právní ochrany dětí, povinnými osobami, orgány činnými v trestním řízení a soudy při uplatňování nároku dítěte na výživné a při vymáhání plnění vyživovací povinnosti, g) písemně sděluje Ministerstvu vnitra58), že cizinec, kterému bylo vydáno povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky za účelem výkonu zaměstnání vyžadujícího vysokou kvalifikaci podle jiného právního předpisu57), podal žádost o příspěvek na živobytí, doplatek na bydlení nebo mimořádnou okamžitou pomoc. (2) Krajská pobočka Úřadu práce je oprávněna provést posouzení a oznámení podle odstavce 1 písm. c) a d) v odůvodněných případech též opětovně. (3) Krajská pobočka Úřadu práce dále a) vede evidenci osob vykonávajících veřejnou službu, která obsahuje jméno, popřípadě jména, příjmení, den, měsíc a rok narození a trvalý pobyt těchto osob, včetně informací o zahájení výkonu veřejné služby, o jejím ukončení a hodnocení, b) uděluje závazné pokyny při výkonu veřejné služby a zabezpečuje kontrolu výkonu veřejné služby, c) uzavírá smlouvu o výkonu veřejné služby, d) uzavírá pojistnou smlouvu kryjící odpovědnost za škodu na majetku nebo na zdraví, kterou osoba vykonávající veřejnou službu způsobí nebo která jí bude způsobena, pokud se s obcemi nebo dalšími subjekty nedohodne jinak, e) uzavírá dohodu s obcí, že na jejím území může být veřejná služba vykonávána. (4) Krajská pobočka Úřadu práce může s obcí nebo dalšími subjekty uzavřít písemnou smlouvu o organizaci a výkonu veřejné služby obcí nebo dalšími subjekty. 49a) § 106 odst. 4 zákona č. 326/1999 Sb., ve znění zákona č. 379/2007 Sb. 57) § 42i zákona č. 326/1999 Sb., ve znění zákona č. 427/2010 Sb. 58) § 106 odst. 3 zákona č. 326/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“. 88. § 62, 62a a 62b se zrušují. 89. V nadpisu hlavy II v části páté se za slova „HMOTNÉ NOUZI“ vkládají slova „, POVĚŘENÝCH OBECNÍCH ÚŘADŮ, OBECNÍCH ÚŘADŮ OBCÍ S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ A ÚJEZDNÍCH ÚŘADŮ“. 90. V § 63 odst. 1 se věty druhá a třetí nahrazují větami „Oprávnění k této činnosti jsou povinni prokázat služebním průkazem společně se zvláštním oprávněním vydaným příslušným orgánem pomoci v hmotné nouzi jako doložkou služebního průkazu. Toto zvláštní oprávnění obsahuje označení účelu vydání, číslo služebního průkazu, jméno, popřípadě jména, a příjmení zaměstnance a identifikační údaje vydávajícího orgánu pomoci v hmotné nouzi.“. 91. V § 63 se doplňuje odstavec 3, který včetně poznámky pod čarou č. 69 zní: „(3) Zaměstnanci obcí zařazení do pověřených obecních úřadů nebo obecních úřadů obcí s rozšířenou působností jako sociální pracovníci69) a zaměstnanci státu zařazení k výkonu práce v újezdních úřadech jako sociální pracovníci69) jsou na základě souhlasu osoby v hmotné nouzi a osob společně posuzovaných oprávněni v souvislosti s plněním úkolů podle tohoto zákona vstupovat do obydlí, v němž tyto osoby žijí, a to s cílem vykonávat činnosti sociální práce. Oprávnění k této činnosti jsou povinni prokázat průkazem vydaným příslušným úřadem; náležitosti průkazu stanoví prováděcí právní předpis. 69) § 109 a násl. zákona č. 108/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“. 92. V § 64 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňují se odstavce 2 a 3, které znějí: „(2) Zaměstnanci orgánů pomoci v hmotné nouzi, kteří jsou zařazeni jako sociální pracovníci69), jsou dále povinni v souvislosti s posuzováním stavu hmotné nouze příjemců příspěvku na živobytí a společně posuzovaných osob, které se nacházejí ve stavu hmotné nouze déle než tři kalendářní měsíce, s výjimkou nezaopatřených dětí, a) shromažďovat a analyzovat údaje o osobách v hmotné nouzi, potřebné pro posouzení jejich situace, b) dohodnout ve spolupráci s osobami v hmotné nouzi postup řešení jejich situace hmotné nouze, c) používat při řešení situace hmotné nouze osoby metody a postupy, které jsou vhodné pro tyto osoby, d) vést nezbytnou dokumentaci o metodách a postupech řešení situace hmotné nouze osob včetně zhodnocení při ukončení spolupráce s osobami v hmotné nouzi, e) spolupracovat s dalšími zaměstnanci orgánu pomoci v hmotné nouzi při řešení situace osob v hmotné nouzi a umožňovat kontrolu použitých metod a postupů, f) spolupracovat při řešení situace hmotné nouze osob s provozovateli sociálních služeb, s poradenskými zařízeními a organizacemi, které osobám v hmotné nouzi v obci pomáhají. (3) Povinnosti stanovené v odstavcích 1 a 2 platí obdobně pro zaměstnance obcí, kteří jsou zařazeni do pověřených obecních úřadů a obecních úřadů obcí s rozšířenou působností jako sociální pracovníci69), a zaměstnance státu, kteří jsou zařazeni k výkonu práce v újezdních úřadech jako sociální pracovníci69), při řešení situace osob v hmotné nouzi, a to bez ohledu na dobu, po kterou se tyto osoby ve stavu hmotné nouze nacházejí; přitom tito zaměstnanci spolupracují s příslušnou krajskou pobočkou Úřadu práce. Tito zaměstnanci jsou dále povinni v souvislosti s výkonem činností sociální práce vést Standardizovaný záznam sociálního pracovníka, který je součástí Jednotného informačního systému práce a sociálních věcí.“. 93. V § 65 úvodní části ustanovení se za slova „hmotné nouzi“ vkládají slova „, pověřené obecní úřady, obecní úřady obcí s rozšířenou působností a újezdní úřady“. 94. § 66 se zrušuje. 95. V § 67 odst. 1 a v § 67 odst. 2 se slova „pověřeného obecního úřadu“ nahrazují slovy „krajské pobočky Úřadu práce“. 96. V § 67 odst. 3 větě první se slova „pověřeného obecního úřadu a obecního úřadu obce s rozšířenou působností“ nahrazují slovy „krajské pobočky Úřadu práce“ a ve větě druhé se slova „pověřeného obecního úřadu nebo obecního úřadu obce s rozšířenou působností“ nahrazují slovy „krajské pobočky Úřadu práce“ a slova „místně příslušným ten pověřený obecní úřad nebo obecní úřad obce s rozšířenou působností, v jehož“ se nahrazují slovy „místně příslušnou ta krajská pobočka Úřadu práce, v jejímž“. 97. V § 70 odst. 2 se slova „pověřeného obecního úřadu“ nahrazují slovy „krajské pobočky Úřadu práce“. 98. V § 72 odst. 1 úvodní části ustanovení se za slovo „obsahuje“ vkládají slova „kromě náležitostí stanovených správním řádem“. 99. § 72 odst. 1 se písmeno a) zrušuje. Dosavadní písmena b) až d) se označují jako písmena a) až c). 100. V § 72 odst. 1 písmeno b) zní: „b) prohlášení žadatele, že jeho celkové sociální a majetkové poměry jsou takové, že mu neumožňují překonat nepříznivou situaci vlastními silami,“. 101. V § 72 odst. 2 písmeno c) zní: „c) prohlášení společně s ním posuzovaných osob, že jejich celkové sociální a majetkové poměry jsou takové, že jim neumožňují překonat nepříznivou situaci vlastními silami.“. 102. V § 72 odst. 3 písm. b) se za slova „doklad o výši“ vkládají slova „a úhradě“. 103. V § 72 odst. 4 písm. b) se slova „, popřípadě sdělení, že na příspěvek na bydlení nevzniká žadateli nárok (§ 33 odst. 2)“ zrušují. 104. V § 72 odst. 4 písm. c) se za slova „doklad o výši“ vkládají slova „a úhradě“. 105. V § 72 odst. 4 písm. e) se slova „odst. 4“ nahrazují slovy „odst. 3“. 106. V § 72 odst. 4 písm. f) se slova „; ustanovení odstavce 1 písm. c) v tomto případě neplatí“ zrušují. 107. V § 72 odst. 5 se slova „, jde-li o žádost osoby uvedené v § 2 odst. 4“ a slova „, jde-li o žádost osoby uvedené v § 2 odst. 6“ zrušují. 108. V § 74 se slova „, nebo o údaje, k jejichž sdělení dal písemný souhlas (§ 41)“ zrušují. 109. V § 76 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „K námitkám, které byly podány opožděně, se nepřihlíží.“. 110. V § 77 odstavec 1 zní: „(1) O odvolání proti rozhodnutí krajské pobočky Úřadu práce rozhoduje ministerstvo.“. 111. V § 79 odst. 2 se za slova „Orgány pomoci v hmotné nouzi“ vkládají slova „, účastníci řízení a osoby společně posuzované,“. 112. V § 80 se slova „§ 63 odst. 1“ nahrazují slovy „§ 63 odst. 3“. Čl. II Přechodná ustanovení 1. Podmínka bydliště na území České republiky podle § 5 odst. 1 písm. a) až e), § 5 odst. 2 písm. b) a § 5 odst. 6 zákona č. 111/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, pro nárok na dávky pomoci v hmotné nouzi se vztahuje na nároky, které vzniknou po 31. prosinci 2011. 2. Rozhodné období, za které se zjišťuje příjem pro účely vzniku nároku na dávku, se pro účely řízení, které bylo zahájeno a nebylo pravomocně skončeno přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, posuzuje podle § 10 zákona č. 111/2006 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 3. Výkon veřejné služby, který byl organizován obcí do 31. prosince 2011, pokračuje po dohodě s krajskou pobočkou Úřadu práce i po 31. prosinci 2011. Práva a povinnosti vyplývající z pojistné smlouvy kryjící odpovědnost za škodu na majetku nebo na zdraví, kterou osoba vykonávající veřejnou službu způsobí nebo která jí bude způsobena, která byla uzavřena do 31. prosince 2011 na období po 31. prosinci 2011, převezme po dohodě s obcí krajská pobočka Úřadu práce. Náklady na pojistné z této smlouvy na období po 31. prosinci 2011 nese krajská pobočka Úřadu práce. Spisy týkající se výkonu veřejné služby jsou obce povinny bezúplatně předat příslušné krajské pobočce Úřadu práce bezodkladně po dni nabytí účinnosti tohoto zákona. Krajská pobočka Úřadu práce od 1. ledna 2012 zajistí ochranné pomůcky a pracovní předměty, pokud se s obcí nedohodne jinak. 4. Ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona se nevymožené částky nahrazující neplacené výživné, o němž se nevede řízení o výkonu rozhodnutí, přestávají vymáhat a tyto pohledávky zanikají. V případě, kdy příjemce dávky ještě nepřijal dlužné výživné a pobíral příspěvek na živobytí s částkami nahrazující neplacené výživné podle § 32, zaniká ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona povinnost vrátit tyto částky. 5. Řízení o dávkách pomoci v hmotné nouzi zahájená a pravomocně neskončená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle právních předpisů účinných do dne nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o sociálních službách Čl. III Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění zákona č. 29/2007 Sb., zákona č. 213/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 479/2008 Sb., zákona č. 108/2009 Sb., zákona č. 206/2009 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb. a zákona č. 73/2011 Sb., se mění takto: 1. V § 3 písmeno c) zní: „c) dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem zdravotní stav, který podle poznatků lékařské vědy trvá nebo má trvat déle než 1 rok, a který omezuje funkční schopnosti nutné pro zvládání základních životních potřeb,“. 2. V § 5 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno e), které zní: „e) Úřad práce České republiky - krajské pobočky a pobočka pro hlavní město Prahu (dále jen „krajská pobočka Úřadu práce“).“. 3. V § 7 odstavec 1 zní: „(1) Příspěvek na péči (dále jen „příspěvek“) se poskytuje osobám závislým na pomoci jiné fyzické osoby. Tímto příspěvkem se stát podílí na zajištění sociálních služeb nebo jiných forem pomoci podle tohoto zákona při zvládání základních životních potřeb osob. Náklady na příspěvek se hradí ze státního rozpočtu.“. 4. V § 7 odst. 2 se slova „při péči o vlastní osobu a při zajištění soběstačnosti“ nahrazují slovy „při zvládání základních životních potřeb“, slova „jiná fyzická osoba uvedená“ se nahrazují slovy „asistent sociální péče uvedený“ a za slova „podle § 85 odst. 1,“ se vkládají slova „nebo dětský domov52),“. Poznámka pod čarou č. 52 zní: „52) Zákon č. 109/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“. 5. V § 7 odst. 4, § 14a odst. 2, § 23 odst. 3 a 5, § 26a odst. 1 větě první, § 29 odst. 4, 5 a 6 a v § 108 odst. 4 se slova „obecní úřad obce s rozšířenou působností“ nahrazují slovy „krajská pobočka Úřadu práce“. 6. § 8 až 10 znějí: „§ 8 (1) Osoba do 18 let věku se považuje za závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve a) stupni I (lehká závislost), jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu není schopna zvládat tři základní životní potřeby, b) stupni II (středně těžká závislost), jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu není schopna zvládat čtyři nebo pět základních životních potřeb, c) stupni III (těžká závislost), jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu není schopna zvládat šest nebo sedm základních životních potřeb, d) stupni IV (úplná závislost), jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu není schopna zvládat osm nebo devět základních životních potřeb, a vyžaduje každodenní mimořádnou péči jiné fyzické osoby. (2) Osoba starší 18 let věku se považuje za závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve a) stupni I (lehká závislost), jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu není schopna zvládat tři nebo čtyři základní životní potřeby, b) stupni II (středně těžká závislost), jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu není schopna zvládat pět nebo šest základních životních potřeb, c) stupni III (těžká závislost), jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu není schopna zvládat sedm nebo osm základních životních potřeb, d) stupni IV (úplná závislost), jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu není schopna zvládat devět nebo deset základních životních potřeb, a vyžaduje každodenní pomoc, dohled nebo péči jiné fyzické osoby. § 9 (1) Při posuzování stupně závislosti se hodnotí schopnost zvládat tyto základní životní potřeby: a) mobilita, b) orientace, c) komunikace, d) stravování, e) oblékání a obouvání, f) tělesná hygiena, g) výkon fyziologické potřeby, h) péče o zdraví, i) osobní aktivity, j) péče o domácnost. (2) Schopnost zvládat základní životní potřebu uvedenou v odstavci 1 písm. h) se hodnotí ve vztahu ke konkrétnímu zdravotnímu postižení a režimu stanovenému ošetřujícím lékařem. (3) Schopnost zvládat základní životní potřebu uvedenou v odstavci 1 písm. j) se nehodnotí u osob do 18 let věku. (4) Při hodnocení schopnosti zvládat základní životní potřeby se hodnotí funkční dopad dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu na schopnost zvládat základní životní potřeby; přitom se nepřihlíží k pomoci, dohledu nebo péči, která nevyplývá z funkčního dopadu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. (5) Pro uznání závislosti v příslušné základní životní potřebě musí existovat příčinná souvislost mezi poruchou funkčních schopností z důvodu nepříznivého zdravotního stavu a pozbytím schopnosti zvládat základní životní potřebu v přijatelném standardu. Funkční schopnosti se hodnotí s využíváním zachovaných potenciálů a kompetencí fyzické osoby a využíváním běžně dostupných pomůcek, prostředků, předmětů denní potřeby nebo vybavení v domácnosti, veřejných prostor nebo s využitím zdravotnického prostředku. (6) Bližší vymezení schopností zvládat základní životní potřeby a způsob jejich hodnocení stanoví prováděcí právní předpis. § 10 U osoby do 18 let věku se při hodnocení schopnosti zvládat základní životní potřeby podle § 9 odst. 1 a při hodnocení potřeby mimořádné péče porovnává rozsah, intenzita a náročnost péče, kterou je třeba věnovat posuzované osobě se zdravotním postižením, s péčí, kterou je třeba věnovat zdravé fyzické osobě téhož věku. Při stanovení stupně závislosti u osoby do 18 let věku se nepřihlíží k potřebě péče, která vyplývá z věku osoby a tomu odpovídajícímu stupni biopsychosociálního vývoje. Mimořádnou péčí se rozumí péče, která svým rozsahem, intenzitou nebo náročností podstatně přesahuje péči poskytovanou osobě téhož věku.“. 7. V § 11 odstavec 1 zní: „(1) Výše příspěvku pro osoby do 18 let věku činí za kalendářní měsíc a) 3 000 Kč, jde-li o stupeň I (lehká závislost), b) 6 000 Kč, jde-li o stupeň II (středně těžká závislost), c) 9 000 Kč, jde-li o stupeň III (těžká závislost), d) 12 000 Kč, jde-li o stupeň IV (úplná závislost).“. 8. V § 11 se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Částky příspěvku uvedené v odstavcích 1 a 2 se podle § 12 zvyšují o 2 000 Kč za kalendářní měsíc.“. 9. V části druhé hlava III včetně nadpisu zní: „HLAVA III ZVÝŠENÍ PŘÍSPĚVKU § 12 (1) Zvýšení příspěvku podle § 11 odst. 3 náleží a) nezaopatřenému dítěti22) do 18 let věku, kterému náleží příspěvek, s výjimkou 1. dítěte, kterému náleží příspěvek na úhradu potřeb dítěte ze systému dávek pěstounské péče podle zákona o státní sociální podpoře, 2. dítěte, jemuž nenáleží příspěvek na úhradu potřeb dítěte ze systému dávek pěstounské péče proto, že požívá důchod z důchodového pojištění, který je stejný nebo vyšší než tento příspěvek, 3. dítěte, které je v plném přímém zaopatření zařízení pro péči o děti nebo mládež, a b) rodiči, kterému náleží příspěvek, a který pečuje o nezaopatřené dítě do 18 let věku, jestliže rozhodný příjem oprávněné osoby a osob s ní společně posuzovaných je nižší než dvojnásobek částky životního minima oprávněné osoby a osob s ní společně posuzovaných podle zákona o životním a existenčním minimu27). (2) Zvýšení příspěvku náleží v kalendářním měsíci, v němž se vyplácí příspěvek. (3) Plné přímé zaopatření v zařízení pro péči o děti nebo mládež se posuzuje podle § 7 odst. 4 zákona o státní sociální podpoře. Pro účely nároku na zvýšení příspěvku se příjmem oprávněné osoby nebo společně posuzovaných osob rozumí příjmy podle § 5 zákona o státní sociální podpoře. Rozhodným obdobím, za které se zjišťuje příjem, je období kalendářního čtvrtletí, předcházejícího kalendářnímu čtvrtletí, na které se nárok na výplatu zvýšení příspěvku prokazuje, popřípadě nárok na zvýšení příspěvku uplatňuje. Okruh společně posuzovaných osob se posuzuje podle § 7 zákona o státní sociální podpoře. (4) Neprokáže-li oprávněná osoba rozhodný příjem, zastaví se výplata zvýšení příspěvku od splátky náležející za kalendářní měsíc, do jehož konce je třeba prokázat výši příjmů pro výplatu zvýšení příspěvku na následující kalendářní čtvrtletí. Neprokáže-li se rozhodný příjem ani do konce kalendářního čtvrtletí, za které by se mělo uvedené zvýšení příspěvku vyplácet, nárok na zvýšení příspěvku zaniká.“. 10. V § 16 odst. 1 větě první se slova „jiná fyzická osoba uvedená“ nahrazují slovy „asistent sociální péče uvedený“ a za slova „zdravotnické zařízení poskytující sociální služby podle § 52“ se vkládají slova „, dětský domov“. 11. V § 16 odst. 1 a 2 se slova „příslušnému obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností“ nahrazují slovy „příslušné krajské pobočce Úřadu práce“. 12. § 18 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 53 zní: „§ 18 Způsob výplaty příspěvku (1) Příspěvek se vyplácí měsíčně, a to v kalendářním měsíci, za který náleží. (2) Příspěvek vyplácí krajská pobočka Úřadu práce, která je příslušná k rozhodnutí o příspěvku. (3) Příspěvek se vyplácí v české měně prostřednictvím karty sociálních systémů53), a to využitím platební funkce karty nebo převodem na platební účet určený příjemcem příspěvku anebo v hotovosti. Požádá-li příjemce příspěvku o změnu způsobu výplaty příspěvku, je krajská pobočka Úřadu práce povinna provést změnu způsobu výplaty od kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, v němž byla taková žádost doručena. (4) Výši úhrady potřebné pomoci poskytnuté v kalendářním měsíci je poskytovatel sociálních služeb, který poskytuje sociální služby na základě oprávnění k jejich poskytování podle § 78 odst. 1, povinen příjemci příspěvku písemně vyúčtovat nejpozději do 15 kalendářních dnů po uplynutí kalendářního měsíce, v němž byla pomoc poskytnuta. (5) Podle odstavců 3 a 4 se nepostupuje, jde-li o výplatu příspěvku z důvodu přechodu nároku na jeho výplatu podle § 16, a je-li příspěvek vyplácen do ciziny; v těchto případech způsob výplaty určí plátce příspěvku, a to buď v hotovosti, nebo poukazem na platební účet. (6) Dojde-li v době, ve které je příspěvek vyplácen, ke změně místa trvalého nebo hlášeného pobytu oprávněné osoby, zastaví krajská pobočka Úřadu práce, která byla před touto změnou k výplatě příspěvku příslušná, výplatu příspěvku, a to nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, v němž se o změně trvalého nebo hlášeného pobytu oprávněné osoby dozvěděla. Krajská pobočka Úřadu práce uvedená ve větě první předá krajské pobočce Úřadu práce příslušné podle místa trvalého nebo hlášeného pobytu oprávněné osoby podklady, na jejichž základě byl příspěvek přiznán. Příslušná krajská pobočka Úřadu práce vyplácí příspěvek od měsíční splátky následující po kalendářním měsíci, v němž byla výplata příspěvku zastavena. 53) § 4b zákona č. 73/2011 Sb., o Úřadu práce České republiky a o změně souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 366/2011 Sb.“. 13. V § 20 odst. 1, 3 a 5, § 22 odst. 5, § 23 odst. 5, § 25 odst. 1, 2 a 5, § 26 větě první a druhé a v § 29 odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „Obecní úřad obce s rozšířenou působností“ nahrazují slovy „Krajská pobočka Úřadu práce“. 14. V § 20 odst. 4 se slova „obecního úřadu obce s rozšířenou působností“ nahrazují slovy „krajské pobočky Úřadu práce“. 15. V § 21 odst. 1 písm. c) se slova „a dát písemný souhlas k ověření těchto skutečností“ zrušují. 16. V § 21 odst. 1 písm. d) a odst. 2 písm. a) a c) se slova „příslušnému obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností“ nahrazují slovy „příslušné krajské pobočce Úřadu práce“. 17. V § 21 odst. 2 písm. b) se slova „příslušného obecního úřadu obce s rozšířenou působností“ nahrazují slovy „příslušné krajské pobočky Úřadu práce“ a slova „neurčil-li obecní úřad obce s rozšířenou působností“ se nahrazují slovy „neurčila-li krajská pobočka Úřadu práce“. 18. V § 21 odst. 2 písm. d) se slova „jinou fyzickou osobou uvedenou“ nahrazují slovy „asistentem sociální péče uvedeným“ a za slova „podle § 85 odst. 1,“ se vkládají slova „nebo dětským domovem“. 19. V § 21 na konci textu odstavce 2 se tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno e), které zní: „e) písemně ohlásit příslušné krajské pobočce Úřadu práce do konce kalendářního měsíce následujícího po uplynutí kalendářního čtvrtletí výši příjmu rozhodnou pro zvýšení příspěvku podle § 12.“. 20. V § 21 odst. 4 větě první se slova „obecního úřadu obce s rozšířenou působností“ nahrazují slovy „krajské pobočky Úřadu práce“ a věta třetí se zrušuje. 21. V § 21 se doplňuje odstavec 5, který zní: „(5) Jestliže byla výplata příspěvku zastavena z důvodu nesplnění některé z povinností uvedených v odstavcích 1 a 2, výplata příspěvku se obnoví od třetího kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém byla povinnost opět splněna.“. 22. V § 21a odst. 1 se slova „jiná fyzická osoba uvedená v § 83, která poskytuje oprávněné osobě pomoc, je povinna“ nahrazují slovy „asistent sociální péče uvedený v § 83, který poskytuje oprávněné osobě pomoc, jsou povinni“, slova „příslušnému obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností“ se nahrazují slovy „příslušné krajské pobočce Úřadu práce“ a na konci textu odstavce se doplňují slova „, a dětský domov“. 23. V § 21a odst. 2 se slova „jiná fyzická osoba uvedená“ nahrazují slovy „asistent sociální péče uvedený“, za slova „hospicového typu“ se vkládají slova „a dětský domov“ a slova „příslušnému obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností“ se nahrazují slovy „příslušné krajské pobočce Úřadu práce“. 24. V § 22 odst. 3 se slova „obecní úřad obce s rozšířenou působností, který příspěvek vyplácí nebo naposledy vyplácel“ nahrazují slovy „krajská pobočka Úřadu práce, která příspěvek vyplácí nebo naposledy vyplácela“ a na konci odstavce se doplňuje věta „Přeplatky vybírá krajská pobočka Úřadu práce, která o povinnosti vrátit přeplatek rozhodla.“. 25. V § 22 odst. 6 větě první se slova „a vymožené“ a slova „nebo vymožení“ zrušují a slovo „vymohl“ se nahrazuje slovem „vybral“ a ve větě druhé se slova „nebo vymožené“ a slova „nebo vymožení“ zrušují. 26. § 24 zní: „§ 24 Žádost o příspěvek musí kromě náležitostí stanovených správním řádem dále obsahovat a) označení fyzické nebo právnické osoby, která osobě poskytuje nebo bude poskytovat pomoc, rozsah pomoci a písemný souhlas fyzické nebo právnické osoby s jejím poskytováním, b) určení, jakým způsobem má být příspěvek vyplácen, c) doklad o výši příjmu oprávněné osoby a společně posuzovaných osob v rozhodném období v případech, kdy má být podle § 12 příspěvek zvýšen.“. 27. V § 25 odst. 4 se věta první nahrazuje větou „Okresní správa sociálního zabezpečení zašle příslušné krajské pobočce Úřadu práce stejnopis posudku vydaného podle zvláštního právního předpisu51) s uvedením základních životních potřeb, které osoba není schopna zvládat, a dále s uvedením, zda jde o osobu s úplnou nebo praktickou hluchotou nebo hluchoslepou, jestliže tato osoba nezvládá základní životní potřeby v oblasti orientace.“. 28. V § 26 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní: „(2) Krajská pobočka Úřadu práce zastaví řízení o příspěvku, jestliže žadatel o příspěvek zemřel před provedením sociálního šetření podle § 25 odst. 1.“. 29. V § 26a odst. 1 větě první se slova „§ 18 odst. 4“ nahrazují slovy „§ 18 odst. 6“ a ve větě druhé se slova „obecní úřad obce s rozšířenou působností povinen“ nahrazují slovy „krajská pobočka Úřadu práce povinna“. 30. V § 26a odst. 3 větě první se slova „příslušného obecního úřadu obce s rozšířenou působností“ nahrazují slovy „příslušné krajské pobočky Úřadu práce“ a ve větě druhé se slova „Tento obecní úřad“ nahrazují slovy „Tato krajská pobočka Úřadu práce“ a slovo „mu“ se nahrazuje slovem „jí“. 31. § 27 se zrušuje. 32. V § 28 odstavec 1 zní: „(1) O odvolání proti rozhodnutí krajské pobočky Úřadu práce rozhoduje ministerstvo.“. 33. V § 28 odst. 2 se slova „na žádost krajského úřadu“ zrušují. 34. V § 29 odst. 1 písm. b) se slova „jinou fyzickou osobou uvedenou“ nahrazují slovy „asistentem sociální péče uvedeným“ a za slova „podle § 85 odst. 1,“ se vkládají slova „nebo dětským domovem“. 35. V § 29 odst. 1 písm. d) se slovo „úkony“ nahrazuje slovy „základní životní potřeby“. 36. V § 29 odst. 1 písm. e) se slova „jinou fyzickou osobou uvedenou“ nahrazují slovy „asistentem sociální péče uvedeným“. 37. V § 29 odstavec 2 zní: „(2) Zaměstnanci státu zařazení k výkonu práce v krajské pobočce Úřadu práce a zaměstnanci státu zařazení k výkonu práce v ministerstvu jsou na základě souhlasu osoby oprávněni vstupovat do obydlí, v němž osoba žije, za účelem provedení sociálního šetření a kontroly využívání příspěvku. Oprávnění k této činnosti jsou povinni prokázat služebním průkazem společně se zvláštním oprávněním vydaným příslušnou krajskou pobočkou Úřadu práce nebo ministerstvem jako doložkou služebního průkazu. Toto zvláštní oprávnění obsahuje označení účelu vydání, číslo služebního průkazu, jméno, popřípadě jména, a příjmení zaměstnance a identifikační údaje vydávající krajské pobočky Úřadu práce nebo ministerstva.“. 38. V § 29 odst. 5 se slova „je povinen“ nahrazují slovy „je povinna“. 39. V § 29 odst. 6 se slova „jiná fyzická osoba“ nahrazují slovy „asistent sociální péče“ a na konci odstavce se doplňuje věta „Pro účely důchodového pojištění se v potvrzení uvede též údaj o výši příspěvku, která oprávněné osobě v době poskytování pomoci náležela.“. 40. V § 29 odstavec 7 zní: „(7) Příjemce příspěvku je povinen na vyžádání správního orgánu, který provádí kontrolu využívání příspěvku prokázat, že byl příspěvek využit k zajištění pomoci, a to způsobem, který osvědčí využití příspěvku, nebo dokladem o vyplacení příspěvku fyzickým nebo právnickým osobám, které poskytují pomoc při zvládání základních životních potřeb, uvedeným v žádosti o příspěvek, popřípadě ohlášeným podle § 21 odst. 1 písm. d) nebo § 21 odst. 2 písm. c), a to nejvýše 1 rok zpětně, anebo využitím platební funkce karty sociálních systémů.“. 41. V § 30 odst. 1 se věta první nahrazuje větou „Údaje o žadatelích o příspěvek, o příjemcích příspěvku, výši příspěvku a o fyzických a právnických osobách, které poskytují pomoc, jsou vedeny v informačním systému o příspěvku na péči, který je součástí Jednotného informačního systému práce a sociálních věcí, jehož správcem je ministerstvo.“ a ve větě druhé se slova „Obecní úřady obcí s rozšířenou působností“ nahrazují slovy „Krajské pobočky Úřadu práce“. 42. V § 30 odst. 2 větě první se slova „obecním úřadům obcí s rozšířenou působností“ nahrazují slovy „krajským pobočkám Úřadu práce“ a věty druhá a třetí se zrušují. 43. V § 30 odst. 3 úvodní části ustanovení se slova „, obecním úřadům obcí s rozšířenou působností a krajským úřadům“ nahrazují slovy „a krajským pobočkám Úřadu práce“. 44. V § 30 odst. 5 až 7 se na konci textu písmene d) doplňují slova „a jeho změny“. 45. V § 30 odst. 10 se slova „Obecní úřady obcí s rozšířenou působností“ nahrazují slovy „Krajské pobočky Úřadu práce“ a číslo „10“ se nahrazuje číslem „15“. 46. Na konci § 38 se doplňuje věta „Každý má právo na poskytování služeb sociální péče v nejméně omezujícím prostředí.“. 47. V § 75 odst. 2 se na konci písmene d) čárka nahrazuje tečkou a písmeno e) se zrušuje. 48. V § 79 odst. 5 písm. a) se za slova „(dále jen „identifikační číslo“)“ vkládají slova „, číslo platebního účtu“. 49. V § 79 odst. 5 písm. b) se za slova „hlášeného pobytu“ vkládají slova „, číslo platebního účtu“. 50. V § 79 odst. 5 se na konci textu písmene c) doplňují slova „a číslo platebního účtu“. 51. § 83 včetně poznámky pod čarou č. 32 zní: „§ 83 (1) Registrace podle § 79 se nevyžaduje, poskytuje-li osobě pomoc osoba blízká nebo asistent sociální péče, který tuto činnost nevykonává jako podnikatel32). (2) Asistentem sociální péče podle odstavce 2 může být pouze fyzická osoba, která je starší 18 let věku a zdravotně způsobilá. Zdravotní způsobilost se posuzuje podle § 29 odst. 1 písm. e). (3) Asistent sociální péče je povinen s osobou, které poskytuje pomoc, uzavřít písemnou smlouvu o poskytnutí pomoci. Náležitostmi smlouvy je označení smluvních stran, rozsah pomoci, místo a čas poskytování pomoci a výše úhrady za pomoc. 32) § 2 odst. 2 obchodního zákoníku.“. 52. V § 85 odst. 1 větě první se slova „uvedené v § 84“ nahrazují slovy „uvedené v § 84 odst. 1“ a za větu první se vkládá věta „Do registru jsou povinni se na žádost zapsat také poskytovatelé sociálních služeb ve zdravotnickém zařízení ústavní péče podle § 52, speciální lůžková zdravotnická zařízení hospicového typu a dětský domov.“. 53. V § 85 odst. 4 se na konci textu věty první doplňují slova „, včetně hodnocení plnění standardů kvality sociálních služeb, a informaci o výsledku kontroly plnění podmínek stanovených pro registraci“. 54. V § 85 odst. 5 se věta první nahrazuje větou „Registr v elektronické podobě dále obsahuje údaje o kapacitě, materiálním, technickém a personálním zabezpečení, poskytování základních a fakultativních činností a financování jednotlivých sociálních služeb, a zobecněné údaje o žadatelích, osobách, kterým je sociální služba poskytována, a o osobách, se kterými nemohla být uzavřena smlouva o poskytnutí sociální služby z důvodů uvedených v § 91 odst. 3, a to pro účely analytické a koncepční činnosti ministerstva.“. 55. V § 85 odst. 5 se ve větě druhé za slova „v odstavci 1“ vkládají slova „prostřednictvím elektronického systému“. 56. V § 92 se na konci písmene c) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno d), které zní: „d) na území svého správního obvodu koordinuje poskytování sociálních služeb a realizuje činnosti sociální práce vedoucí k řešení nepříznivé sociální situace a k sociálnímu začleňování osob; přitom spolupracuje s krajskou pobočkou Úřadu práce a krajským úřadem.“. 57. V § 93 se na konci písmene b) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno c), které zní: „c) na území svého správního obvodu koordinuje poskytování sociálních služeb a realizuje a koordinuje činnosti sociální práce vedoucí k řešení nepříznivé sociální situace a k sociálnímu začleňování osob.“. 58. Za § 93 se vkládá nový § 93a, který zní: „§ 93a (1) Zaměstnanci obce zařazení do obecního úřadu obce s rozšířenou působností jako sociální pracovníci a zaměstnanci kraje zařazení do krajského úřadu jako sociální pracovníci jsou na základě souhlasu osoby, která se nachází v nepříznivé sociální situaci nebo je ohrožena sociálním vyloučením anebo se v tomto stavu nachází, oprávněni v souvislosti s plněním úkolů podle § 92 písm. d) a § 93 písm. c) vstupovat do obydlí, v němž tato osoba žije, a to s cílem vykonávat činnosti sociální práce. Oprávnění k této činnosti jsou povinni prokázat průkazem vydaným příslušným úřadem; náležitosti průkazu stanoví prováděcí právní předpis. (2) Zaměstnanci uvedení v odstavci 1 jsou v souvislosti s výkonem činností sociální práce povinni vést Standardizovaný záznam sociálního pracovníka, který je součástí Jednotného informačního systému práce a sociálních věcí.“. 59. V § 97 odstavec 1 zní: „(1) Inspekci poskytování sociálních služeb (dále jen „inspekce“) provádí u poskytovatelů, kterým bylo vydáno rozhodnutí o registraci, a u poskytovatelů sociálních služeb uvedených v § 84 krajská pobočka Úřadu práce; místní příslušnost se řídí podle místa trvalého nebo hlášeného pobytu fyzické osoby nebo sídla právnické osoby, popřípadě podle umístění organizační složky zahraniční právnické osoby na území České republiky.“. 60. V § 97 se doplňují odstavce 3 a 4, které znějí: „(3) Při plnění povinnosti poskytovatelů sociálních služeb podle § 88 písm. i) je předmětem inspekce také posouzení, zda smlouva o poskytnutí sociální služby obsahuje náležitosti smlouvy podle § 91 odst. 2, a zda je výše úhrady sjednána v rámci výše úhrady stanovené v § 73 až 77. (4) Členové inspekčního týmu jsou povinni v případě zjištěných nedostatků informovat o výsledku inspekce podle odstavce 3 osobu, která uzavřela smlouvu o poskytnutí sociální služby, nebo zákonného zástupce, popřípadě zástupce podle § 91 odst. 6, pokud uzavřeli smlouvu o poskytnutí sociální služby za osobu, která není schopna sama jednat.“. 61. V § 98 odst. 3 se věta druhá nahrazuje větami „Alespoň 1 člen inspekčního týmu musí být zaměstnancem státu zařazeným k výkonu práce v krajské pobočce Úřadu práce. Kraj může do inspekčního týmu vyslat svého zaměstnance; krajská pobočka Úřadu práce zařadí tohoto zaměstnance do inspekčního týmu.“. 62. V § 98 odst. 8 se slova „Krajský úřad a ministerstvo jsou oprávněny“ nahrazují slovy „Krajská pobočka Úřadu práce je oprávněna“, slova „krajským úřadem nebo ministerstvem“ se nahrazují slovy „krajskou pobočkou Úřadu práce“ a slova „krajský úřad nebo ministerstvo“ se nahrazují slovy „krajská pobočka Úřadu práce“. 63. V § 101 odst. 8 se slova „31. prosince 2011“ nahrazují slovy „31. prosince 2013“. 64. V § 106 odst. 3 se slova „jiná fyzická osoba uvedená v § 83, která poskytovala“ nahrazují slovy „asistent sociální péče uvedený v § 83, kteří poskytovali“. 65. V § 107 odst. 2 písm. m) se slova „krajským úřadem nebo ministerstvem“ nahrazují slovy „krajskou pobočkou Úřadu práce“. 66. V § 107 odst. 2 se na konci písmene n) zrušuje slovo „nebo“ a na konci písmene o) se tečka nahrazuje čárkou. 67. V § 107 se na konci odstavce 2 doplňuje písmeno p), které zní: „p) uzavře smlouvu, která neobsahuje náležitosti smlouvy podle § 91 odst. 2.“. 68. V § 107 odst. 4 se za slova „podle § 52,“ vkládají slova „dětský domov“. 69. V § 107 odst. 5 písm. b) se slova „a h) a odstavce 4“ nahrazují slovy „, h), p) a odstavce 4“. 70. V § 108 se doplňuje odstavec 6, který zní: „(6) Příjem z pokut je příjmem státního rozpočtu.“. 71. Na konci textu § 109 se doplňují slova „, zjišťuje potřeby obyvatel obce a kraje a koordinuje poskytování sociálních služeb“. 72. § 111 včetně poznámky pod čarou č. 43 zní: „§ 111 (1) Zaměstnavatel je povinen zabezpečit sociálnímu pracovníku další vzdělávání v rozsahu nejméně 24 hodin za kalendářní rok, kterým si obnovuje, upevňuje a doplňuje kvalifikaci. Pokud pracovní poměr sociálního pracovníka u téhož zaměstnavatele netrvá celý kalendářní rok, činí rozsah dalšího vzdělávání jednu dvanáctinu částky rozsahu uvedeného ve větě první za každý kalendářní měsíc trvání pracovního poměru. V případě nepřítomnosti v práci v rozsahu delším než jeden kalendářní měsíc se rozsah dalšího vzdělávání krátí o jednu dvanáctinu celkové částky rozsahu. Povinnost zabezpečení dalšího vzdělávání se nevztahuje na zaměstnance ve zkušební době. (2) Formy dalšího vzdělávání jsou a) specializační vzdělávání zajišťované vysokými školami a vyššími odbornými školami navazující na získanou odbornou způsobilost k výkonu povolání sociálního pracovníka, b) účast v kurzech s akreditovaným programem, c) odborné stáže, d) účast na školicích akcích. (3) Další vzdělávání podle odstavce 2 písm. b) se uskutečňuje na základě akreditace vzdělávacích zařízení a vzdělávacích programů udělené ministerstvem na vysokých školách, vyšších odborných školách a ve vzdělávacích zařízeních právnických a fyzických osob (dále jen „vzdělávací zařízení“). (4) Dalším vzděláváním podle odstavce 2 písm. c) se rozumí výkon odborné činnosti na základě písemné smlouvy mezi zaměstnavatelem a zařízením zajišťujícím odbornou stáž. (5) Dalším vzděláváním podle odstavce 2 písm. d) se rozumí vzdělávací akce v maximálním rozsahu 8 hodin organizovaná zaměstnavatelem nebo odbornou organizací, jejíž je zaměstnavatel členem, a která je vzdělávacím zařízením akreditovaným ministerstvem. (6) Účast na dalším vzdělávání podle odstavce 2 se považuje za prohlubování kvalifikace podle zvláštního právního předpisu43). (7) Dokladem o absolvování dalšího vzdělávání podle odstavce 2 písm. a) a b) je osvědčení vydané vzdělávacím zařízením, které další vzdělávání pořádalo. Dokladem o absolvování dalšího vzdělávání podle odstavce 2 písm. c) a d) je potvrzení vydané zařízením, ve kterém byla zajišťována odborná stáž, nebo zaměstnavatelem jako organizátorem odborné stáže nebo školicí akce. 43) § 230 zákoníku práce.“. 73. V § 116 odst. 9 větě třetí se slova „§ 111 odst. 3“ nahrazují slovy „§ 111 odst. 2“ a na konci odstavce se doplňují věty „Ustanovení § 111 odst. 1 věta druhá až čtvrtá a odst. 3 až 5 a 7 platí obdobně. Povinnost účasti na dalším vzdělávání podle věty první se nevyžaduje za kalendářní rok, v němž pracovník v sociálních službách absolvoval akreditovaný kvalifikační kurz.“. 74. § 118 se zrušuje. 75. V § 119 odst. 2 se slova „§ 9 odst. 5“ nahrazují slovy „§ 9 odst. 6“, slova „§ 29 odst. 7“ se zrušují a za slova „§ 91 odst. 3 písm. c)“ se vkládají slova „§ 93a odst. 1“. Čl. IV Přechodná ustanovení 1. Řízení o příspěvku na péči zahájená a pravomocně neskončená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle předpisů účinných do dne nabytí účinnosti tohoto zákona. V řízení o příspěvku na péči zahájeném a pravomocně neskončeném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se provede posouzení stupně závislosti za období do 31. prosince 2011 podle zákona č. 108/2006 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a za období ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona podle zákona č. 108/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 2. Příspěvek na péči náležející ke dni účinnosti tohoto zákona osobám do 18 let věku ve výši podle § 11 odst. 1 písm. b) zákona č. 108/2006 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, náleží naposledy za měsíc prosinec 2011. Příslušná krajská pobočka Úřadu práce doručí nejpozději do dne výplaty příspěvku na péči za měsíc leden 2012 těmto osobám písemné sdělení o změně výše tohoto příspěvku podle § 11 odst. 1 písm. b) zákona č. 108/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 3. Děti starší 1 roku věku, které podle § 30 odst. 1 písm. e) zákona č. 117/1995 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, zakládaly ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona nárok na rodičovský příspěvek z důvodu zdravotního postižení, a kterým nenáležel k tomuto dni příspěvek na péči, se ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona považují za osoby závislé na pomoci jiné fyzické osoby a) ve stupni I (lehká závislost), jde-li o děti dlouhodobě zdravotně postižené, b) ve stupni II (středně těžká závislost), jde-li o děti dlouhodobě těžce zdravotně postižené. Těmto osobám náleží ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona příspěvek na péči ve výši podle § 11 zákona č. 108/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud si nezvolí rodičovský příspěvek nejpozději do 31. ledna 2012, a to po dobu, než je na základě nového posouzení zdravotního stavu vydáno rozhodnutí o příspěvku na péči, nejdéle však do 31. prosince 2012. 4. Příslušný orgán, který vydal rozhodnutí o registraci podle § 78 odst. 2 zákona č. 108/2006 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, vyzve nejpozději do 31. ledna 2012 písemným sdělením poskytovatele sociálních služeb, kteří jsou zapsáni v registru poskytovatelů sociálních služeb podle § 85 odst. 1 zákona č. 108/2006 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, aby ve lhůtě do 1 měsíce od doručení výzvy na tiskopisu předepsaném Ministerstvem práce a sociálních věcí sdělili číslo platebního účtu, na který bude vyplácena úhrada za potřebnou pomoc z příspěvku na péči podle § 18 zákona č. 108/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 5. Poskytovatelé pomoci osobám závislým na pomoci jiné osoby ve zdravotnických zařízeních ústavní péče podle § 52, speciálních lůžkových zdravotnických zařízeních hospicového typu a v dětských domovech, kteří poskytují pomoc podle zákona č. 108/2006 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a tuto pomoc poskytují i po dni nabytí účinnosti tohoto zákona, jsou povinni podat žádost o zapsání do registru poskytovatelů podle § 85 ve lhůtě nejpozději do 31. března 2012. ČÁST TŘETÍ Změna zákona o státní sociální podpoře Čl. V Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění zákona č. 137/1996 Sb., zákona č. 132/1997 Sb., zákona č. 242/1997 Sb., zákona č. 91/1998 Sb., zákona č. 158/1998 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 118/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 271/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 125/2003 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 438/2003 Sb., zákona č. 453/2003 Sb., zákona č. 53/2004 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 315/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 124/2005 Sb., zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 204/2005 Sb., zákona č. 218/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 381/2005 Sb., zákona č. 552/2005 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 113/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 134/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 585/2006 Sb., zákona č. 213/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 269/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 239/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 414/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 346/2010 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb. a zákona č. 73/2011 Sb., se mění takto: 1. § 2a zní: „§ 2a Orgány státní sociální podpory, které vykonávají státní správu podle tohoto zákona, jsou a) Úřad práce České republiky - krajské pobočky a pobočka pro hlavní město Prahu (dále jen „krajská pobočka Úřadu práce“), b) Ministerstvo práce a sociálních věcí.“. 2. V § 3 se na konci odstavců 1 a 2 doplňuje závěrečná část ustanovení „, podmínkou je, že mají na území České republiky bydliště“. 3. V § 3 odst. 2 se na konci textu písmen d) a e) slova „pokud mají na území České republiky bydliště,“ zrušují. 4. V § 3 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který včetně poznámky pod čarou č. 57 zní: „(3) Co se rozumí bydlištěm, stanoví zákon o pomoci v hmotné nouzi57).“. 57) § 5 odst. 6 zákona č. 111/2006 Sb., ve znění zákona č. 366/2011 Sb.“. Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4. 5. V § 3 odst. 4 se slova „Krajský úřad příslušný podle místa pobytu osoby“ nahrazují slovy „Ministerstvo práce a sociálních věcí“. 6. V § 5 odst. 1 písm. b) bodě 4 se slova „měsíční přídavek na bydlení a“ zrušují. 7. § 9 se včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 9 zrušuje. 8. V § 11 odst. 1 se na konci písmene c) doplňuje věta „Posuzování zdravotního stavu pro účely tohoto zákona upravuje zákon upravující organizaci a provádění sociálního zabezpečení58).“. Poznámka pod čarou č. 58 zní: „58) § 8 zákona č. 582/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“. 9. V § 19 odst. 2 se věta třetí zrušuje. 10. Za § 27 se vkládá nový § 27a, který včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 59 zní: „§ 27a Doba poskytování příspěvku na bydlení (1) Příspěvek na bydlení náleží nejdéle po dobu 84 kalendářních měsíců v období 10 kalendářních let. Sčítají se všechny doby pobírání příspěvku na bydlení v posledních 10 letech před kalendářním měsícem, na který oprávněná osoba žádá o tento příspěvek, a to i při změně bytu u téže oprávněné osoby. (2) Nejvýše přípustná doba pobírání příspěvku na bydlení 84 kalendářních měsíců podle odstavce 1 neplatí, jde-li o byt, a) který užívá osoba, které byl poskytnut příspěvek na úpravu tohoto bytu podle zákona upravujícího poskytování dávek osobám se zdravotním postižením59), b) zvláštního určení podle občanského zákoníku, pokud je užívaný osobou, jejíž zdravotní stav zvláštní úpravu vyžaduje, c) kde rodinu tvoří výlučně osoby starší 70 let. 59) Zákon č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících předpisů.“. 11. Nadpis nad § 30 se zrušuje. 12. § 30 včetně nadpisu zní: „§ 30 Podmínky nároku na rodičovský příspěvek a jeho výše (1) Rodič, který po celý kalendářní měsíc osobně celodenně a řádně pečuje o dítě, které je nejmladší v rodině, má nárok na rodičovský příspěvek nejdéle do 4 let věku tohoto dítěte, a to nejdéle do doby, kdy byla na rodičovském příspěvku vyplacena z důvodu péče o totéž nejmladší dítě v rodině celková částka 220 000 Kč, není-li dále stanoveno jinak. (2) Pro stanovení nároku a výše rodičovského příspěvku podle odstavců 3 a 4 je rozhodující výše denního vyměřovacího základu pro stanovení peněžité pomoci v mateřství nebo nemocenského v souvislosti s porodem nebo převzetím dítěte podle zákona o nemocenském pojištění. (3) Rodič může volit výši rodičovského příspěvku, jestliže lze aspoň jednomu z rodičů v rodině stanovit k datu narození nejmladšího dítěte v rodině 70 % 30násobku denního vyměřovacího základu v částce převyšující 7 600 Kč až do částky 11 500 Kč měsíčně, s tím, že zvolená výše rodičovského příspěvku nesmí přesáhnout 70 % 30násobku denního vyměřovacího základu. V případě, že u každého z rodičů lze stanovit ke dni narození dítěte uvedený vyměřovací základ podle věty první, vychází se při stanovení výše rodičovského příspěvku z toho vyměřovacího základu, který je vyšší. (4) Rodič může volit výši rodičovského příspěvku až do částky 7 600 Kč měsíčně, jestliže a) lze alespoň jednomu z rodičů v rodině stanovit k datu narození nejmladšího dítěte 70 % 30násobku denního vyměřovacího základu v částce nepřevyšující 7 600 Kč, b) ke dni narození nejmladšího dítěte, které zakládá nárok na rodičovský příspěvek, nelze stanovit denní vyměřovací základ jen proto, že v průběhu pobírání rodičovského příspěvku poskytovaného z důvodu péče o dříve narozené dítě v rodině uplynula podpůrčí doba pro nárok na peněžitou pomoc v mateřství a nárok na rodičovský příspěvek na nejmladší dítě v rodině vzniká bezprostředně po nároku na rodičovský příspěvek náležející na starší dítě; odstavec 3 věta druhá platí i zde. (5) Nelze-li stanovit žádnému z rodičů v rodině k datu narození nejmladšího dítěte v rodině denní vyměřovací základ podle odstavců 3 a 4, náleží rodičovský příspěvek ve výši 7 600 Kč měsíčně do konce devátého měsíce věku nejmladšího dítěte a od desátého měsíce věku ve výši 3 800 Kč měsíčně do 4 let věku dítěte. (6) Dojde-li v rodině ke změně osob, které jsou pro stanovení výše rodičovského příspěvku posuzovány jako rodiče, a v souvislosti s tím a) dojde ke změně výše vyměřovacího základu podle odstavce 3 nebo 4, nebo b) dojde k takové změně, že lze rodičovský příspěvek stanovený podle odstavce 4 stanovit podle odstavce 3, stanoví se rodičovský příspěvek podle nově splněných podmínek, a to od kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž ke změně podmínek došlo. (7) Volbu výše rodičovského příspěvku je oprávněn provést jen rodič, který uplatnil nárok na rodičovský příspěvek. Volbu výše rodičovského příspěvku lze měnit, nejdříve však po uplynutí 3 celých kalendářních měsíců po sobě jdoucích, po které byl rodičovský příspěvek vyplácen, a to i v případě, že došlo u rodičovského příspěvku ke změně oprávněné osoby nebo ke změně podle odstavce 5. Volbu výše rodičovského příspěvku nelze provést zpětně. Volba výše rodičovského příspěvku se provádí na základě písemné žádosti oprávněné osoby, která se podává u krajské pobočky Úřadu práce, která o rodičovském příspěvku rozhoduje. (8) Jestliže po odpočtu všech vyplacených částek rodičovského příspěvku od celkové částky 220 000 Kč zbývá částka, která je nižší než částka, která byla naposledy na rodičovském příspěvku vyplacena, vyplatí se tento rozdíl ve splátce rodičovského příspěvku náležejícího za poslední kalendářní měsíc.“. 13. V § 30a se odstavce 1 až 3 zrušují. Dosavadní odstavce 4 a 5 se označují jako odstavce 1 a 2. 14. V § 30a odst. 1 se slova „nejde-li o nárok na rodičovský příspěvek podle § 30 odst. 4“ nahrazují slovy „a to i v případě, že nebyla vyplacena celková částka rodičovského příspěvku“. 15. V § 30a se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Zanikl-li nárok na rodičovský příspěvek proto, že se nejmladším dítětem v rodině stalo jiné dítě, náleží rodičovský příspěvek v kalendářním měsíci, v němž vznikl nárok, ve výši, která náleží z důvodu péče o dítě, které se stalo nejmladším dítětem v rodině.“. 16. Pod § 30b se vkládá nadpis „Podmínka osobní celodenní péče o dítě“. 17. V § 30b odst. 1 písm. b) se slova „, peněžitou pomoc“ zrušují. 18. V § 30b odst. 1 písm. d) se slova „2, 3, 4, 7, 10 nebo 15“ nahrazují slovy „4 let“ a v § 30b odst. 1 se na konci písmene f) čárka nahrazuje tečkou a písmeno g) se zrušuje. 19. V § 30b se odstavec 2 zrušuje. Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 2 a 3. 20. V § 30b odst. 2 se slova „odst. 1“ nahrazují slovy „odst. 3 nebo 4“. 21. V § 30b se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) Rodičovský příspěvek nenáleží, jestliže nejmladšímu dítěti v rodině, které zakládá nebo by zakládalo nárok na rodičovský příspěvek, náleží příspěvek na péči.“. 22. V § 31 odst. 1 se věta druhá nahrazuje větou „Pro nárok na rodičovský příspěvek musí podmínka bydliště na území České republiky být splněna u oprávněné osoby i u dítěte zakládajícího nárok na rodičovský příspěvek.“. 23. V § 31 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Je-li rodičem dítěte zakládajícího nárok na rodičovský příspěvek nezletilá osoba, lze ji přiznat rodičovský příspěvek, jen jestliže soud této osobě, která dosáhla věku 16 let, přiznal rodičovskou zodpovědnost podle zákona o rodině.“. 24. V § 31 odstavec 3 zní: „(3) Podmínka osobní celodenní péče se též považuje za splněnou a rodičovský příspěvek náleží, jestliže a) dítě, které nedosáhlo 2 let věku, navštěvuje jesle, mateřskou školu nebo jiné obdobné zařízení pro děti v rozsahu nepřevyšujícím 46 hodin v kalendářním měsíci, b) dítě pravidelně navštěvuje léčebně rehabilitační zařízení nebo mateřskou školu nebo její třídu zařízenou pro zdravotně postižené děti nebo jesle se zaměřením na vady zraku, sluchu, řeči a na děti tělesně postižené a mentálně retardované v rozsahu nepřevyšujícím 4 hodiny denně, c) dítě zdravotně postižené pravidelně navštěvuje jesle, mateřskou školu nebo jiné obdobné zařízení pro děti předškolního věku v rozsahu nepřevyšujícím 6 hodin denně, d) dítě navštěvuje jesle, mateřskou školu nebo jiné obdobné zařízení pro děti předškolního věku v rozsahu nepřevyšujícím 4 hodiny denně a jestliže oba rodiče nebo osamělý rodič je osobou závislou na pomoci jiné osoby ve stupni III (těžká závislost) nebo stupni IV (úplná závislost) podle zákona o sociálních službách, e) rodič zajistí péči o dítě jinou zletilou osobou, nejde-li o případy uvedené v písmenu a), v době, kdy je výdělečně činný nebo je žákem nebo studentem soustavně se připravujícím na budoucí povolání (§ 12 až 15), s výjimkou studia za trvání služebního poměru příslušníků ozbrojených sil; docházka do uvedených zařízení se nesleduje u dětí starších 2 let.“. 25. § 32 se zrušuje. 26. V § 37 odstavec 3 zní: „(3) Při stanovení výše příspěvku na úhradu potřeb dítěte podle odstavce 2 se částka životního minima dítěte násobí, jde-li o dítě, které je osobou závislou na pomoci jiné fyzické osoby a) ve stupni I (lehká závislost), koeficientem 2,35, b) ve stupni II (středně těžká závislost), koeficientem 2,90, c) ve stupni III (těžká závislost) nebo ve stupni IV (úplná závislost), koeficientem 3,10.“. 27. V § 47 se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Podmínka trvalého pobytu a bydliště podle § 3 se nezjišťuje pro nárok na pohřebné, jestliže jde o dítě mrtvě narozené.“. 28. V § 50 se slova „a Ministerstvu práce a sociálních věcí“ zrušují. 29. Za § 54 se vkládá nový § 54a, který včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 62 zní: „§ 54a Zvláštní ustanovení o důsledcích neplnění povinné školní docházky dítěte (1) Jestliže byla alespoň jednomu z rodičů pravomocně uložena sankce podle zvláštního právního předpisu62) za neplnění povinností souvisejících s řádným plněním povinné školní docházky staršího dítěte v rodině, tak se z celkové částky 220 000 Kč rodičovského příspěvku, který náleží rodiči z titulu péče o nejmladší dítě v rodině, odečítá částka 22 800 Kč. Jestliže počínaje kalendářním měsícem následujícím po kalendářním měsíci, ve kterém nabylo právní moci rozhodnutí o uložení sankce uvedené ve větě první, již je nárok na částku rodičovského příspěvku nižší než 22 800 Kč, odečte se tato zbývající částka od celkové částky rodičovského příspěvku. Rozdíl mezi částkou 22 800 Kč a zbývající částkou rodičovského příspěvku podle věty druhé je přeplatkem na rodičovském příspěvku, který je rodič povinen vrátit. (2) Odstavec 1 neplatí v případech, kdy rodiči náleží rodičovský příspěvek podle ustanovení § 30 odst. 5. V případech uvedených ve větě první platí, že nárok na výplatu rodičovského příspěvku nemá rodič, kterému byla uložena sankce podle zvláštního právního předpisu62) za neplnění povinností souvisejících s řádným plněním povinné školní docházky dítěte v rodině, a to po dobu 3 kalendářních měsíců následujících po kalendářním měsíci, ve kterém rozhodnutí o uložení sankce nabylo právní moci. Nárok na rodičovský příspěvek za toto období nemůže uplatnit ani druhý z rodičů. (3) Nárok na výplatu odměny pěstouna nebo odměny pěstouna ve zvláštních případech vůči dítěti, které řádně neplní povinnou školní docházku, nemá pěstoun, kterému byla pravomocně uložena sankce podle zvláštního právního předpisu62) za neplnění povinností souvisejících s řádným plněním povinné školní docházky dítěte svěřeného do pěstounské péče, a to po dobu 3 kalendářních měsíců následujících po kalendářním měsíci, ve kterém rozhodnutí o uložení sankce nabylo právní moci. (4) Rodič pobírající rodičovský příspěvek v případech, kdy jemu nebo druhému z rodičů byla pravomocným rozhodnutím uložena sankce podle zvláštního právního předpisu62), je povinen písemně oznámit orgánu státní sociální podpory, který mu vyplácí rodičovský příspěvek, že jemu nebo druhému z rodičů byla pravomocným rozhodnutím uložena sankce za neplnění povinností souvisejících s plněním povinné školní docházky dítěte v rodině, a to do 8 dnů po nabytí právní moci tohoto rozhodnutí. (5) Orgán, který pravomocně rozhodl o uložení sankce rodiči nebo pěstounovi za neplnění povinností souvisejících s plněním povinné školní docházky dítěte podle zvláštního právního předpisu62), je povinen písemně oznámit orgánu státní sociální podpory, který uvedeným osobám vyplácí rodičovský příspěvek nebo odměnu pěstouna (odměnu pěstouna ve zvláštních případech), že tuto sankci uložil, a to do 8 dnů po nabytí právní moci tohoto rozhodnutí. 62) Zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů.“. 30. V § 58 odst. 3 se věta první nahrazuje větou „Dávka se vyplácí v české měně prostřednictvím karty sociálních systémů63), a to převodem na platební účet příjemce, v hotovosti, nebo využitím platební funkce karty sociálních systémů63).“. Poznámka pod čarou č. 63 zní: „63) § 4b zákona č. 73/2011 Sb., o Úřadu práce České republiky a o změně souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 366/2011 Sb.“. 31. V § 59 odst. 3 se slova „podle sdělení orgánu pomoci v hmotné nouzi48e)“ včetně poznámky pod čarou č. 48e zrušují. 32. V § 59 se doplňuje odstavec 7, který zní: „(7) Příspěvek na bydlení lze použít bez souhlasu příjemce k přímé úhradě nájemného nebo služeb spojených s bydlením, a to tak, že plátce příspěvku jej poukazuje pronajímateli nebo poskytovateli služeb.“. 33. V § 61 odst. 3 se na konci písmene b) čárka nahrazuje tečkou a písmeno c) se zrušuje a v § 61 odst. 4 se slova „písm. a) a c)“ nahrazují slovy „písm. a)“. 34. V § 62 se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který zní: „(5) Přeplatek na rodičovském příspěvku nevzniká za dobu, po kterou byl rodiči vyplacen rodičovský příspěvek z důvodu péče o dítě, které přestalo být nejmladším dítětem v rodině, pokud na tuto dobu rodiči náležel rodičovský příspěvek z důvodu péče o později narozené dítě, které se stalo nejmladším dítětem v rodině. Částka rodičovského příspěvku, která nenáležela proto, že dítě přestalo být nejmladším dítětem v rodině, a částka rodičovského příspěvku, která náležela z důvodu péče o dítě, které se později stalo nejmladším dítětem v rodině, se zúčtují; uvedená zúčtovaná částka se započte do celkové částky náležející z důvodu péče o dítě v rodině, které se stalo později nejmladším dítětem v rodině.“. Dosavadní odstavce 5 a 6 se označují jako odstavce 6 a 7. 35. V § 62 se na konci odstavce 7 doplňuje věta „Přeplatky vybírá krajská pobočka Úřadu práce, která o povinnosti vrátit přeplatek rozhodla.“. 36. V § 63 odst. 1 se slova „uvedené v § 9“ nahrazují slovy „posouzení dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu podle zákona upravujícího organizaci a provádění sociálního zabezpečení58)“. 37. V § 63 odst. 3 se slova „ostatním orgánům státní sociální podpory“ nahrazují slovy „krajským pobočkám Úřadu práce“. 38. V § 63 odst. 3 se na konci textu věty třetí doplňují slova „a orgánům zeměměřickým a katastrálním60) údaje nezbytné pro ověření totožnosti osoby, která činí podání v elektronické podobě ve věcech patřících do působnosti těchto orgánů“. Poznámka pod čarou č. 60 zní: „60) Zákon č. 359/1992 Sb., o zeměměřických a katastrálních orgánech, ve znění pozdějších předpisů.“. 39. V § 63 se na konci odstavce 3 doplňuje věta „Veškeré údaje, které jsou vedeny v informačním systému o dávkách státní sociální podpory, jsou součástí Jednotného informačního systému práce a sociálních věcí61).“. Poznámka pod čarou č. 61 zní: „61) § 4a zákona č. 73/2011 Sb., ve znění zákona č. 366/2011 Sb.“. 40. V § 63 odst. 7 písm. e), odst. 8 písm. e) a odst. 9 písm. d) se za slova „rodné číslo“ doplňují slova „a jeho změny“. 41. V § 63 odst. 12 se slova „Ministerstvo práce a sociálních věcí a orgány“ nahrazují slovem „Orgány“. 42. V § 63a odst. 1 se slova „§ 62 odst. 4 a 5 a odst. 6“ nahrazují slovy „§ 62 odst. 4 a 6 a odst. 7“ a v odstavci 2 se slova „odst. 4 a 5“ nahrazují slovy „odst. 4 a 6“. 43. V § 64 odst. 1 se slova „a zaměstnanci kraje zařazení do krajského úřadu“ zrušují. 44. V § 64 odst. 3 písm. a) se slova „§ 9 odst. 2 písm. a) a b)“ nahrazují slovy „podle zvláštního právního předpisu58)“ a slova „orgánům pomoci v hmotné nouzi údaje potřebné pro rozhodování o pomoci v hmotné nouzi49a), obecním úřadům a krajským úřadům údaje potřebné při rozhodování o dávkách sociální péče“, včetně poznámky pod čarou č. 49a se zrušují. 45. V § 64 odst. 3 se písmeno d) zrušuje. Dosavadní písmena e) až h) se označují jako písmena d) až g). 46. V § 64 odst. 4 se písmeno a) zrušuje. Dosavadní písmena b) a c) se označují jako písmena a) a b). 47. V § 64 se odstavec 5 zrušuje. Dosavadní odstavce 6 až 8 se označují jako odstavce 5 až 7. 48. V § 64 odst. 5 se slova „Ministerstvo práce a sociálních věcí a“ zrušují. 49. V § 64a odst. 1 větě první se slova „Ministerstvo práce a sociálních věcí a orgány“ nahrazují slovem „Orgány“ a věta druhá se zrušuje. 50. V § 64a odst. 1 se za slova „o dávkách státní sociální podpory“ vkládají slova „a obdobných dávkách v cizině“. 51. V § 64a odst. 2 se za slova „sdělovat Ministerstvu práce a sociálních věcí“ vkládají slova „a příslušným institucím v cizině“ a za slova „vyplývajících pro Ministerstvo práce a sociálních věcí“ vkládají slova „a pro tyto instituce“. 52. V § 64a odst. 3 se za slovo „získané“ vkládají slova „orgány státní sociální podpory“ a slova „Ministerstvem práce a sociálních věcí“ se zrušují. 53. V § 65 odst. 4 větě první se slova „a vymáhá“ zrušují a věta druhá se nahrazuje větou „Příjem z pokut je příjmem státního rozpočtu.“. 54. V § 65c odst. 6 se věta druhá nahrazuje větou „Příjem z pokut je příjmem státního rozpočtu.“. 55. V § 68 odst. 1 úvodní části ustanovení se za slovo „obsahovat“ vkládají slova „kromě náležitostí stanovených správním řádem“. 56. V § 68 odst. 1 se písmena a) a b) zrušují. Dosavadní písmena c) až k) se označují jako písmena a) až i). 57. V § 68 odst. 1 písm. c) bodu 1 se slova „jejich výši“ nahrazují slovy „výši jejich vyměřovacího základu“. 58. V § 68 odst. 1 písm. c) bod 2 zní: „2. jméno, příjmení, rodné číslo, místo pobytu nejmladšího dítěte v rodině, které zakládá nárok na rodičovský příspěvek, a dalších dětí v rodině mladších 4 let, které by s ohledem na věk mohly zakládat nárok na rodičovský příspěvek,“. 59. V § 68 odst. 1 písm. c) bod 4 zní: „4. potvrzení o pobytu dítěte uvedeného v bodě 2 v jeslích, mateřské škole nebo jiném zařízení pro děti předškolního věku, nebo v léčebně rehabilitačním zařízení,“. 60. V § 68 odst. 1 písm. c) bodu 5 se za slova „na rodičovský příspěvek“ vkládají slova „a jeho výši“. 61. V § 68 odst. 1 písm. e) se za slovo „bydlení“ doplňují slova „; žádost o příspěvek na bydlení musí obsahovat také doklady o skutečnostech rozhodných pro nárok na příspěvek na bydlení podle § 27a odst. 2 a prohlášení oprávněné osoby, že jeho celkové sociální a majetkové poměry mu neumožňují řešit problém bydlení jinak, než podáním žádosti o příspěvek na bydlení,“. 62. V § 68 se odstavec 6 zrušuje. Dosavadní odstavec 7 se označuje jako odstavec 6. 63. V § 69 odst. 1 písm. b) se na konci doplňují slova „nejde-li o případ uvedený v § 51 odst. 1 a 2,“. 64. V § 69 odst. 1 písm. d) se slova „odst. 5“ nahrazují slovy „odst. 6“ a v písmenu f) se slova „odst. 3“ nahrazují slovy „odst. 4“. 65. V § 69 odst. 2 se slova „odst. 3“ nahrazují slovy „odst. 4“. 66. V § 69 se odstavec 3 zrušuje. 67. V § 70 se na konci odstavce 3 doplňuje věta „K námitkám, které byly podány opožděně, se nepřihlíží.“. 68. V § 71 odst. 1 se slova „krajský úřad“ nahrazují slovy „Ministerstvo práce a sociálních věcí“. 69. § 73 a 73b se zrušují. 70. V § 73a se slova „odst. 3“ nahrazují slovy „odst. 4“. Čl. VI Přechodná ustanovení 1. Podmínka bydliště na území České republiky podle § 3 odst. 2 až 4 zákona č. 117/1995 Sb., ve znění tohoto zákona, pro nárok na dávky státní sociální podpory se vztahuje na nároky, které vzniknou po 31. prosinci 2011; jde-li o nároky na dávky státní sociální podpory, které vznikly před 1. lednem 2012 podle zákona č. 117/1995 Sb., ve znění účinném ke dni účinnosti tohoto zákona, uvedená podmínka bydliště na území České republiky se vztahuje na nároky na dávky státní sociální podpory od 1. října 2012. 2. Nárok na rodičovský příspěvek, který ke dni 31. prosince 2011 náležel podle zákona č. 117/1995 Sb., ve znění účinném ke dni účinnosti tohoto zákona, z důvodu péče o dítě dlouhodobě zdravotně postižené nebo dlouhodobě těžce zdravotně postižené, jde-li o dítě, které je ke dni účinnosti tohoto zákona mladší 3 let, bude náležet i po 31. prosinci 2011, nejdéle však do 3 let věku tohoto dítěte, ve výši 7 600 Kč měsíčně s tím, že úprava výše rodičovského příspěvku při jeho souběhu s peněžitou pomocí v mateřství nebo nemocenským poskytovaným v souvislosti s porodem platí i zde. Rodičovský příspěvek bude po 31. prosinci 2011 vyplácet příslušný orgán státní sociální podpory bez žádosti v případě, že dítě zakládající nárok na rodičovský příspěvek nemá zároveň nárok na příspěvek na péči. Má-li toto dítě nárok na příspěvek na péči, musí rodič nejpozději do 31. ledna 2012 písemně provést volbu pouze jedné dávky, protože § 30b odst. 4 zákona č. 117/1995 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona platí i pro tyto případy. Po provedené volbě krajská pobočka Úřadu práce odejme druhou dávku. 3. Nejde-li o nárok na rodičovský příspěvek podle bodu 2, nárok na rodičovský příspěvek podle § 30 odst. 1 písm. e) a odst. 4 zákona č. 117/1995 Sb., ve znění účinném do dne 31. prosince 2011, náleží naposledy za měsíc prosinec 2011. Rodičovský příspěvek, který náleží podle věty první do dne účinnosti tohoto zákona, se vyplatí naposledy za prosinec 2011. O zániku nároku na rodičovský příspěvek zašle orgán státní sociální podpory jeho poživateli sdělení, v němž současně informuje o nárocích dítěte po 31. prosinci 2011. 4. Jde-li o nárok na rodičovský příspěvek, na který vznikl nárok přede dnem účinnosti tohoto zákona a který bude náležet i po 31. prosinci 2011, může rodič a) čerpat rodičovský příspěvek po 31. prosinci 2011 podle právní úpravy platné přede dnem účinnosti tohoto zákona, nebo b) nejdříve 1. ledna 2012 požádat o změnu rodičovského příspěvku podle právní úpravy platné ode dne 1. ledna 2012, přičemž částky rodičovského příspěvku vyplacené před 1. lednem 2012 se započtou do celkové částky rodičovského příspěvku podle § 30a odst. 1 zákona č. 117/1995 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Změna rodičovského příspěvku se provede na základě písemné žádosti podané rodičem. 5. Dítě, kterému ke dni účinnosti tohoto zákona náleží z dávek pěstounské péče příspěvek na úhradu potřeb dítěte podle zákona č. 117/1995 Sb., ve znění účinném ke dni účinnosti tohoto zákona, se považuje pro účely tohoto příspěvku nejdéle do 31. prosince 2012 a) za dítě, které je osobou závislou na péči jiné fyzické osoby ve stupni I (lehká závislost), bylo-li před 1. lednem 2012 dlouhodobě nemocné, b) za dítě, které je osobou závislou na péči jiné fyzické osoby ve stupni II (středně těžká závislost), bylo-li před 1. lednem 2012 dlouhodobě zdravotně postižené, c) za dítě, které je osobou závislou na péči jiné fyzické osoby ve stupni III (těžká závislost) nebo ve stupni IV (úplná závislost), bylo-li před 1. lednem 2012 dlouhodobě těžce zdravotně postižené, pokud dítě nebylo posouzeno podle zákona o sociálních službách pro účely příspěvku na péči. 6. Nárok na sociální příplatek podle čl. VIII bodu 2 zákona č. 347/2010 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s úspornými opatřeními v působnosti Ministerstva práce a sociálních věcí, zaniká dnem 31. prosince 2011. O zániku nároku na sociální příplatek zašle orgán státní sociální podpory jeho poživateli sdělení, které se nedoručuje do vlastních rukou. 7. Řízení o dávkách státní sociální podpory zahájená a pravomocně neskončená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle právních předpisů účinných do dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 8. Ustanovení § 54a zákona o státní sociální podpoře, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije vůči rodičům nebo pěstounovi, kterým byla uložena sankce podle zvláštního právního předpisu za neplnění povinností souvisejících s řádným plněním povinné školní docházky dítěte v rodině nebo v pěstounské péči, pokud tato sankce nabyla právní moci nejdříve počínaje dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 9. V případech, kdy rodiči vznikl nárok na rodičovský příspěvek přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se na základě uložení pravomocné sankce podle zvláštního právního předpisu za neplnění povinností souvisejících s řádným plněním povinné školní docházky dítěte v rodině postupuje ohledně nároku na výplatu rodičovského příspěvku podle ustanovení § 54a odst. 2 zákona o státní sociální podpoře, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST ČTVRTÁ Změna zákona o Úřadu práce České republiky a o změně souvisejících zákonů Čl. VII Zákon č. 73/2011 Sb., o Úřadu práce České republiky a o změně souvisejících zákonů, se mění takto: 1. V § 2 se odstavec 3 zrušuje. Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 3. 2. § 4 včetně poznámek pod čarou č. 3 až 5 a č. 8 až 10 zní: „§ 4 (1) Úřad práce plní úkoly v oblastech a) zaměstnanosti, b) ochrany zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele, c) státní sociální podpory, d) dávek pro osoby se zdravotním postižením, e) příspěvku na péči a inspekce poskytování sociálních služeb a f) pomoci v hmotné nouzi, v rozsahu a za podmínek stanovených zákonem o zaměstnanosti3), zákonem o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů4), zákonem o státní sociální podpoře5), zákonem o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů8), zákonem o sociálních službách9) a zákonem o pomoci v hmotné nouzi10). (2) Úřad práce je přístupovým místem pro zajištění elektronické komunikace v oblasti sociálního zabezpečení a zaměstnanosti mezi členskými státy Evropské unie. 3) Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. 4) Zákon č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 5) Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů. 8) Zákon č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů. 9) Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů. 10) Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů.“. 3. Poznámka pod čarou č. 6 se zrušuje. 4. Za § 4 se vkládají nové § 4a a 4b, které včetně nadpisu znějí: „Jednotný informační systém práce a sociálních věcí § 4a (1) Ministerstvo je správcem Jednotného informačního systému práce a sociálních věcí, jehož součástí jsou veškeré údaje z informačních systémů o dávkách státní sociální podpory, pomoci v hmotné nouzi, o příspěvku na péči, o dávkách pro osoby se zdravotním postižením a v oblasti státní politiky zaměstnanosti. Správou evidence údajů o výplatách dávek uvedených v předchozí větě může správce Jednotného informačního systému práce a sociálních věcí pověřit Českou správu sociálního zabezpečení. Součástí Jednotného informačního systému práce a sociálních věcí je rovněž Standardizovaný záznam sociálního pracovníka vedený podle zákona o pomoci v hmotné nouzi a zákona o sociálních službách; vzor Standardizovaného záznamu sociálního pracovníka stanoví ministerstvo vyhláškou. (2) Ministerstvo zřídí na žádost pověřeného obecního úřadu, obecního úřadu obce s rozšířenou působností nebo újezdního úřadu zaměstnancům těchto úřadů oprávnění k přístupu k údajům Jednotného informačního systému práce a sociálních věcí a tento přístup eviduje. Zpřístupněnými údaji jsou údaje o podaných žádostech o dávku, nároku na dávku a na její výplatu, výši dávky a formě její výplaty a údaje o stanovených sankcích spojených s porušením podmínek nároku na dávku a na její výplatu. Přístup zaměstnance k údajům o osobách hlášených k trvalému nebo hlášenému místu pobytu v obvodu územní působnosti pověřeného obecního úřadu, obecního úřadu obce s rozšířenou působností nebo újezdního úřadu se zřizuje za účelem výkonu povinností podle § 92 písm. d) zákona o sociálních službách a podle § 64 odst. 3 zákona o pomoci v hmotné nouzi. (3) Ministerstvo zřídí na žádost krajského úřadu zaměstnanci krajského úřadu oprávnění k přístupu k údajům Jednotného informačního systému práce a sociálních věcí a tento přístup eviduje. Zpřístupněnými údaji jsou údaje uvedené v odstavci 2 větě druhé. Přístup zaměstnance k údajům o osobách hlášených k trvalému nebo hlášenému místu pobytu v územním obvodu kraje se zřizuje za účelem výkonu povinností podle § 93 písm. c) zákona o sociálních službách. (4) Ministerstvo zřídí na žádost krajské pobočky Úřadu práce zaměstnanci krajské pobočky Úřadu práce oprávnění k přístupu k údajům vedeným ve Standardizovaném záznamu sociálního pracovníka a tento přístup eviduje. § 4b (1) V rámci Jednotného informačního systému práce a sociálních věcí náleží oprávněným osobám a příjemcům dávek vedeným v tomto systému karta sociálních systémů. Krajská pobočka místně příslušná podle místa bydliště osoby zabezpečí vydání karty sociálních systémů. V odůvodněných případech může krajská pobočka vydat kartu sociálních systémů i jiným osobám. (2) Karta sociálních systémů je veřejnou listinou. (3) Karta sociálních systémů slouží k identifikaci osob uvedených v odstavci 1 pro účely informačních systémů o dávkách státní sociální podpory, pomoci v hmotné nouzi, o příspěvku na péči, o dávkách pro osoby se zdravotním postižením a v oblasti státní politiky zaměstnanosti. Karta sociálních systémů může mít dále následující funkce: a) elektronicky čitelného identifikačního dokladu ve vztahu k Jednotnému informačnímu systému práce a sociálních věcí, b) průkazu osoby se zdravotním postižením podle zákona o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů, c) platební. (4) Ztrátu, odcizení, poškození nebo zničení karty sociálních systémů je držitel povinen bez zbytečného odkladu ohlásit příslušné krajské pobočce a uhradit náklady spojené s vydáním nové karty sociálních systémů. Příslušná krajská pobočka vydá novou kartu, a to do 30 dnů ode dne zaplacení úhrady nákladů spojených s vydáním nové karty sociálních systémů, popřípadě do 15 dnů, požádá-li osoba o zkrácení lhůty. Příslušná krajská pobočka bez zbytečného odkladu po ohlášení vydá osobě potvrzení o ztrátě, odcizení, poškození nebo zničení karty sociálních systémů. Toto potvrzení nahrazuje kartu sociálních systémů pro účely identifikace osob pro účely sociálního systému a pro účely uvedené v odstavci 3 písm. b) a jeho platnost je omezena na dobu 60 dnů ode dne jeho vydání. (5) Změnu údajů uvedených v kartě sociálních systémů je držitel karty povinen bez zbytečného odkladu ohlásit příslušné krajské pobočce. Na základě ohlášení zabezpečí příslušná krajská pobočka vydání nové karty sociálních systémů. (6) Při převzetí nové karty sociálních systémů podle odstavců 4 a 5 je její držitel povinen odevzdat příslušné krajské pobočce dosavadní kartu sociálních systémů nebo potvrzení o ztrátě, odcizení, poškození nebo zničení. (7) Vzor, náležitosti a provedení karty sociálních systémů a vzor, náležitosti a provedení potvrzení o ztrátě, odcizení, poškození nebo zničení karty sociálních systémů a podrobnosti související s vydáváním karty sociálních systémů stanoví ministerstvo vyhláškou.“. 5. V § 5 se na konci textu odstavce 1 doplňují slova „prostřednictvím krajských poboček a generálního ředitelství“. 6. V § 5 odst. 2 se slova „, nestanoví-li jiný zákon jinak5)“ zrušují. Čl. VIII Přechodná ustanovení 1. Česká republika - Ministerstvo práce a sociálních věcí (dále jen „ministerstvo“) a Česká republika - Úřad práce České republiky (dále jen „Úřad práce“) dohodnou s územními samosprávnými celky jmenný seznam úředníků a dalších zaměstnanců územních samosprávných celků zařazených k výkonu práce do pověřených obecních úřadů, obecních úřadů obcí s rozšířenou působností, úřadů městských částí hlavního města Prahy určených Statutem hlavního města Prahy, krajských úřadů a Magistrátu hlavního města Prahy, u nichž dojde dnem 1. ledna 2012 k přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů podle bodů 4 až 6 na Úřad práce nebo ministerstvo. 2. Nedojde-li k dohodě podle bodu 1, stanoví jmenný seznam úředníků a dalších zaměstnanců dotčených přechodem práv a povinností z pracovněprávních vztahů v případech podle bodů 4 až 6 ministerstvo. Takto provedená delimitace je závazná. 3. Územní samosprávné celky dohodnou s úředníky a dalšími zaměstnanci uvedenými ve jmenném seznamu podle bodů 1 a 2, v součinnosti s Úřadem práce, popřípadě s ministerstvem, podmínky, za nichž dochází k přechodu práv a povinností z jejich pracovněprávních vztahů. Nedojde-li k dohodě se zaměstnancem podle předchozí věty v případě, kdy v důsledku přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů by měla u něho nastat změna pracovních podmínek sjednaných v dosavadní pracovní smlouvě, je v takovém případě přechod práv a povinností z jeho pracovněprávního vztahu vyloučen. 4. Na Úřad práce přecházejí dnem 1. ledna 2012 práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů úředníků územních samosprávných celků a zaměstnanců územních samosprávných celků určených postupem podle bodů 1 až 3 a zařazených k výkonu práce a) do pověřených obecních úřadů, kteří ke dni 31. prosince 2011 plnili úkoly v oblasti dávek pomoci v hmotné nouzi a dávek sociální péče pro těžce zdravotně postižené občany, b) do obecních úřadů obcí s rozšířenou působností a do úřadů městských částí hlavního města Prahy určených Statutem hlavního města Prahy, kteří ke dni 31. prosince 2011 plnili úkoly v oblasti dávek pomoci v hmotné nouzi, dávek sociální péče pro těžce zdravotně postižené občany a příspěvku na péči. 5. Na Úřad práce přecházejí dnem 1. ledna 2012 práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů úředníků územních samosprávných celků a zaměstnanců územních samosprávných celků určených postupem podle bodů 1 až 3 a zařazených k výkonu práce do krajských úřadů a Magistrátu hlavního města Prahy, kteří ke dni 31. prosince 2011 plní úkoly v oblasti inspekce poskytování sociálních služeb. 6. Na ministerstvo přecházejí dnem 1. ledna 2012 práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů úředníků územních samosprávných celků a zaměstnanců územních samosprávných celků určených postupem podle bodů 1 až 3 a zařazených k výkonu práce do krajských úřadů, Magistrátu hlavního města Prahy, Magistrátu města Brna, Magistrátu města Ostravy a Magistrátu města Plzně, kteří ke dni 31. prosince 2011 plní úkoly v oblasti dávek státní sociální podpory, dávek pomoci v hmotné nouzi, dávek sociální péče pro těžce zdravotně postižené občany a příspěvku na péči. 7. Výkon práv a povinností z pracovněprávních vztahů zaměstnanců zařazených k výkonu práce v ministerstvu, kteří ke dni 31. prosince 2011 plní úkoly v oblasti inspekce poskytování sociálních služeb, přechází dnem 1. ledna 2012 na Úřad práce. 8. Územní samosprávné celky, které do dne nabytí úplné účinnosti tohoto zákona vykonávají působnost v oblasti dávek pomoci v hmotné nouzi, dávek sociální péče pro osoby těžce zdravotně postižené a příspěvku na péči, jsou povinny strpět umístění zaměstnanců převedených podle bodů 4 až 6 v dosavadních prostorách, včetně obslužných prostor, a umožnit využívání zařízení a vybavení těchto prostor, a to za úplatu nejvýše ve výši v místě obvyklé a za úhradu prokázaných provozních nákladů po dobu nejdéle 24 měsíců ode dne nabytí úplné účinnosti tohoto zákona. 9. Řízení zahájená pověřenými obecními úřady, obecními úřady obcí s rozšířenou působností nebo úřady městských částí hlavního města Prahy do dne nabytí úplné účinnosti tohoto zákona a pravomocně neskončená nebo přerušená v oblastech dávek pomoci v hmotné nouzi a příspěvku na péči dokončí Úřad práce. 10. Řízení o odvolání v oblastech dávek státní sociální podpory, dávek pomoci v hmotné nouzi a příspěvku na péči, o kterých nebylo do dne nabytí úplné účinnosti tohoto zákona pravomocně rozhodnuto, dokončí ministerstvo. 11. O nároku na dávky pomoci v hmotné nouzi a příspěvek na péči za dobu přede dnem nabytí úplné účinnosti tohoto zákona uplatněném ode dne nabytí úplné účinnosti tohoto zákona rozhoduje Úřad práce. 12. Dávky pomoci v hmotné nouzi a příspěvek na péči náležející za období přede dnem nabytí úplné účinnosti tohoto zákona, u nichž vznikl nárok na výplatu, a do dne nabytí úplné účinnosti tohoto zákona nebyly vyplaceny, vyplatí Úřad práce. 13. Lhůty pro vydání rozhodnutí podle bodů 9 a 10 se prodlužují o 30 dnů; to však neplatí, jde-li o dávky mimořádné okamžité pomoci. 14. Výkon rozhodnutí v oblasti dávek pomoci v hmotné nouzi a příspěvku na péči zahájený pověřenými obecními úřady, obecními úřady obcí s rozšířenou působností nebo úřady městských částí hlavního města Prahy přede dnem nabytí úplné účinnosti tohoto zákona nebo výkon rozhodnutí, který nebyl přede dnem nabytí úplné účinnosti tohoto zákona zahájen, dokončí nebo provede příslušný pověřený obecní úřad, obecní úřad obcí s rozšířenou působností nebo úřad městské části hlavního města Prahy; výnosy z výkonu těchto rozhodnutí jsou jejich příjmem. 15. Výkon rozhodnutí v oblasti dávek pomoci v hmotné nouzi, a příspěvku na péči, který nebude možné zahájit přede dnem nabytí úplné účinnosti tohoto zákona, provede Úřad práce. 16. Příslušné pověřené obecní úřady, obecní úřady obcí s rozšířenou působností, úřady městských částí hlavního města Prahy, krajské úřady a Magistrát hlavního města Prahy provedou skartační řízení u všech spisů a dokumentů, jimž do 31. prosince 2011 projde skartační lhůta; tyto orgány předají bezodkladně ode dne nabytí úplné účinnosti tohoto zákona spisy a dokumenty a) v řízeních podle bodu 9 Úřadu práce a podle bodu 10 ministerstvu, b) na základě kterých je plněno Úřadu práce. Ostatní spisy a dokumenty předají pověřené obecní úřady, obecní úřady obcí s rozšířenou působností, úřady městských částí hlavního města Prahy, krajské úřady a Magistrát hlavního města Prahy do 12 měsíců ode dne nabytí úplné účinnosti tohoto zákona; jestliže o to budou Úřadem práce nebo ministerstvem požádány, jsou povinny jednotlivé spisy a dokumenty předat bez zbytečného odkladu. 17. Inspekce poskytování sociálních služeb podle zákona o sociálních službách započaté přede dnem úplné účinnosti tohoto zákona dokončí Úřad práce. 18. Příslušné krajské úřady, Magistrát hlavního města Prahy a ministerstvo, které do dne nabytí účinnosti tohoto zákona plnily úkoly v oblasti inspekce poskytování sociálních služeb, předají bezodkladně ode dne nabytí úplné účinnosti tohoto zákona Úřadu práce spisy a dokumenty související s výkonem inspekce poskytování sociálních služeb. 19. Pohledávky, které vznikly pověřeným obecním úřadům, obecním úřadům obcí s rozšířenou působností nebo úřadům městských částí hlavního města Prahy přede dnem nabytí úplné účinnosti tohoto zákona v oblasti dávek pomoci v hmotné nouzi a příspěvku na péči přecházejí na Úřad práce dnem nabytí úplné účinnosti tohoto zákona. Pohledávky vůči právnickým osobám nebo fyzickým osobám, které přede dnem nabytí úplné účinnosti tohoto zákona zanikly bez právního nástupce, se dále neevidují. ČÁST PÁTÁ Změna zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení Čl. IX Zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění zákona č. 590/1992 Sb., zákona č. 37/1993 Sb., zákona č. 160/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 134/1997 Sb., zákona č. 306/1997 Sb., zákona č. 93/1998 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., zákona č. 356/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 133/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 159/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 238/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 411/2000 Sb., zákona č. 116/2001 Sb., zákona č. 353/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 263/2002 Sb., zákona č. 265/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 518/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 425/2003 Sb., zákona č. 453/2003 Sb., zákona č. 53/2004 Sb., zákona č. 167/2004 Sb., zákona č. 281/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 381/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 24/2006 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 81/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 405/2006 Sb., zákona č. 585/2006 Sb., zákona č. 152/2007 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 270/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 479/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 303/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 177/2011 Sb., zákona č. 180/2011 Sb., zákona č. 220/2011 Sb., zákona č. 263/2011 Sb. a zákona č. 329/2011 Sb., se mění takto: 1. V § 8 odst. 1 se písmena d) a f) zrušují. 2. V § 37 odst. 5 větě druhé se slova „Úřadu práce České republiky - generálního ředitelství“ nahrazují slovem „ministerstva“. ČÁST ŠESTÁ Změna zákona o rozpočtových pravidlech Čl. X Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění zákona č. 493/2000 Sb., zákona č. 141/2001 Sb., zákona č. 187/2001 Sb., zákona č. 320/2001 Sb., zákona č. 450/2001 Sb., zákona č. 202/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 479/2003 Sb., zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 482/2004 Sb., zákona č. 1/2005 Sb., zákona č. 127/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 546/2005 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 130/2006 Sb., zákona č. 138/2006 Sb., zákona č. 140/2006 Sb., zákona č. 230/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 174/2007 Sb., zákona č. 218/2007 Sb., zákona č. 270/2007 Sb., zákona č. 26/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 109/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 30/2011 Sb. a zákona č. 73/2011 Sb., se mění takto: 1. V § 7 odst. 1 se písmeno c) zrušuje. Dosavadní písmena d) až z) se označují jako písmena c) až y). 2. V § 7 odst. 2 se slova „písm. m) až o)“ nahrazují slovy „písm. l) až n)“. ČÁST SEDMÁ Změna zákona o životním a existenčním minimu Čl. XI Zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, ve znění zákona č. 218/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 239/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 85/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb. a zákona č. 329/2011 Sb., se mění takto: 1. V § 4 odst. 8 se slova „v kalendářním měsíci“ zrušují a slova „pokud tato skutečnost trvala po celý kalendářní měsíc“ se nahrazují slovy „a to počínaje prvním dnem kalendářního měsíce, následujícím po kalendářním měsíci, ve kterém tato skutečnost nastala, za předpokladu že uvedená skutečnost k tomuto dni nadále trvá“. 2. Poznámka pod čarou č. 17 zní: „17) § 10 odst. 1 a § 10 odst. 9 písm. a) zákona č. 586/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“. 3. V § 7 odst. 5 se slova „část sociálního příplatku a příspěvku na úhradu potřeb dítěte náležející ze zdravotních důvodů26)“ nahrazují slovy „část příspěvku na úhradu potřeb dítěte náležející z důvodu závislosti na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni I až IV26)“. Poznámka pod čarou č. 26 zní: „26) § 37 odst. 3 zákona č. 117/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“. ČÁST OSMÁ Změna zákona o stabilizaci veřejných rozpočtů Čl. XII V čl. LXXXI bodě 1 písm. d) zákona č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, ve znění zákona č. 206/2009 Sb., se slova „1. ledna 2012“ nahrazují slovy „1. ledna 2014“. ČÁST DEVÁTÁ Změna zákona, kterým se mění zákon č. 108/2006 Sb. Čl. XIII V čl. VI písm. b) zákona č. 206/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, ve znění zákona č. 347/2010 Sb., se slova „1. ledna 2012“ nahrazují slovy „1. ledna 2014“. ČÁST JEDENÁCTÁ Zrušovací ustanovení Čl. XV Zrušuje se: 1. Vyhláška č. 207/1995 Sb., kterou se stanoví stupně zdravotního postižení a způsob jejich posuzování pro účely dávek státní sociální podpory. 2. Vyhláška č. 156/1997 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí č. 207/1995 Sb., kterou se stanoví stupně zdravotního postižení a způsob jejich posuzování pro účely dávek státní sociální podpory. 3. Vyhláška č. 62/2008 Sb., kterou se mění vyhláška č. 207/1995 Sb., kterou se stanoví stupně zdravotního postižení a způsob jejich posuzování pro účely dávek státní sociální podpory, ve znění vyhlášky č. 156/1997 Sb. ČÁST DVANÁCTÁ ÚČINNOST Čl. XVI Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2012, s výjimkou čl. VIII bodů 1 až 3, které nabývají účinnosti dnem jeho vyhlášení, a s výjimkou čl. III bodu 47, který nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2014. Němcová v. r. Klaus v. r. Nečas v. r.
Zákon č. 365/2011 Sb.	Zákon č. 365/2011 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Vyhlášeno 6. 12. 2011, datum účinnosti 1. 1. 2012, částka 128/2011 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákoníku práce * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti * ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona o důchodovém pojištění * ČÁST PÁTÁ - Změna zákona o veřejném zdravotním pojištění * ČÁST ŠESTÁ - Změna zákona o vysokých školách * ČÁST SEDMÁ - Změna zákona o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele * ČÁST OSMÁ - Změna zákona o úřednících územních samosprávných celků * ČÁST DEVÁTÁ - Změna zákona o zaměstnanosti * ČÁST DESÁTÁ - Změna zákona o inspekci práce * ČÁST JEDENÁCTÁ - Změna zákona o nemocenském pojištění * ČÁST DVANÁCTÁ - Změna zákona o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci * ČÁST TŘINÁCTÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 1. 2012 365 ZÁKON ze dne 6. listopadu 2011, kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákoníku práce Čl. I Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění zákona č. 585/2006 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 362/2007 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 116/2008 Sb., zákona č. 121/2008 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 294/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 286/2009 Sb., zákona č. 320/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 180/2011 Sb., zákona č. 185/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb. a zákona č. 367/2011 Sb., se mění takto: 1. Poznámka pod čarou č. 1 zní: „1) Směrnice Rady ze dne 14. října 1991 o povinnosti zaměstnavatele informovat zaměstnance o podmínkách pracovní smlouvy nebo pracovního poměru (91/533/EHS). Směrnice Rady 98/59/ES ze dne 20. července 1998 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se hromadného propouštění. Směrnice Rady 99/70/ES ze dne 28. června 1999 o rámcové dohodě o pracovních poměrech na dobu určitou uzavřené mezi organizacemi UNICE, CEEP a EKOS. Směrnice Rady 97/81/ES ze dne 15. prosince 1997 o rámcové dohodě o částečném pracovním úvazku uzavřené mezi organizacemi UNICE, CEEP a EKOS. Směrnice Rady 2004/113/ES ze dne 13. prosince 2004, kterou se zavádí zásada rovného zacházení s muži a ženami v přístupu ke zboží a službám a jejich poskytování. Směrnice Rady 94/45/ES ze dne 22. září 1994 o zřízení evropské rady zaměstnanců nebo vytvoření postupu pro informování zaměstnanců a projednání se zaměstnanci v podnicích působících na území Společenství a skupinách podniků působících na území Společenství. Směrnice Rady 97/74/ES ze dne 15. prosince 1997, kterou se oblast působnosti směrnice 94/45/ES o zřízení evropské rady zaměstnanců nebo vytvoření postupu pro informování zaměstnanců a projednávání se zaměstnanci v podnicích působících na území Společenství a skupinách podniků působících na území Společenství rozšiřuje na Spojené království Velké Británie a Severního Irska. Směrnice Rady 2006/109/ES ze dne 20. listopadu 2006, kterou se z důvodu přistoupení Bulharska a Rumunska upravuje směrnice 94/45/ES o zřízení evropské rady zaměstnanců nebo vytvoření postupu pro informování zaměstnanců a projednání se zaměstnanci v podnicích působících na území Společenství a skupinách podniků působících na území Společenství. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/14/ES ze dne 11. března 2002, kterou se stanoví obecný rámec pro informování zaměstnanců a projednávání se zaměstnanci v Evropském společenství. Čl. 13 směrnice Rady 2001/86/ES ze dne 8. října 2001, kterou se doplňuje statut evropské společnosti s ohledem na zapojení zaměstnanců. Směrnice Rady 2001/23/ES ze dne 12. března 2001 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se zachování práv zaměstnanců v případě převodů podniků, závodů nebo částí podniků nebo závodů. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 96/71/ES ze dne 16. prosince 1996 o vysílání pracovníků v rámci poskytování služeb. Směrnice Rady 96/34/ES ze dne 3. června 1996 o rámcové dohodě o rodičovské dovolené uzavřené mezi organizacemi UNICE, CEEP a EKOS. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/88/ES ze dne 4. listopadu 2003 o některých aspektech úpravy pracovní doby. Směrnice Rady 94/33/ES ze dne 22. června 1994 o ochraně mladistvých pracovníků. Směrnice Rady ze dne 25. června 1991, kterou se doplňují opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci zaměstnanců v pracovním poměru na dobu určitou nebo v dočasném pracovním poměru (91/383/EHS). Směrnice Rady ze dne 12. června 1989 o zavádění opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců při práci (89/391/EHS). Směrnice Rady ze dne 30. listopadu 1989 o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví pro používání osobních ochranných prostředků zaměstnanci při práci (třetí samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS) (89/656/EHS). Směrnice Rady 92/85/EHS ze dne 19. října 1992 o zavádění opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci těhotných zaměstnankyň a zaměstnankyň krátce po porodu nebo kojících zaměstnankyň (desátá samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS). Směrnice Rady 2010/18/EU ze dne 8. března 2010, kterou se provádí revidovaná rámcová dohoda o rodičovské dovolené uzavřená mezi organizacemi BUSINESSEUROPE, UEAPME, CEEP a EKOS a zrušuje se směrnice 96/34/ES. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/54/ES ze dne 5. července 2006 o zavedení zásady rovných příležitostí a rovného zacházení pro muže a ženy v oblasti zaměstnání a povolání. Směrnice Rady 2000/43/ES ze dne 29. června 2000, kterou se zavádí zásada rovného zacházení s osobami bez ohledu na jejich rasu nebo etnický původ. Směrnice Rady 2000/78/ES ze dne 27. listopadu 2000, kterou se stanoví obecný rámec pro rovné zacházení v zaměstnání a povolání. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/15/ES ze dne 11. března 2002 o úpravě pracovní doby osob vykonávajících mobilní činnosti v silniční dopravě. Směrnice Rady 2005/47/ES ze dne 18. července 2005 o dohodě mezi Společenstvím evropských železnic (CER) a Evropskou federací pracovníků v dopravě (ETF) o některých aspektech pracovních podmínek mobilních pracovníků poskytujících interoperabilní přeshraniční služby v železniční dopravě. Čl. 15 směrnice Rady 2003/72/ES ze dne 22. července 2003, kterou se doplňuje statut evropské družstevní společnosti s ohledem na zapojení zaměstnanců. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/38/ES ze dne 6. května 2009 o zřízení evropské rady zaměstnanců nebo vytvoření postupu pro informování zaměstnanců a projednání se zaměstnanci v podnicích působících na úrovni Společenství a skupinách podniků působících na úrovni Společenství (přepracované znění).“. 2. V § 1 se na konci tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno e), které včetně poznámky pod čarou č. 107 zní: „e) upravuje některá práva a povinnosti zaměstnavatelů a zaměstnanců při dodržování režimu dočasně práce neschopného pojištěnce podle zákona o nemocenském pojištění107) a některé sankce za jeho porušení. 107) § 56 odst. 2 písm. b) zákona č. 187/2006 Sb., ve znění zákona č. 305/2008 Sb.“. 3. Za § 1 se vkládá nový § 1a, který včetně nadpisu zní: „§ 1a Základní zásady pracovněprávních vztahů V pracovněprávních vztazích se uplatňují zejména tyto základní zásady a) zvláštní zákonná ochrana postavení zaměstnance, b) uspokojivé a bezpečné pracovní podmínky pro výkon práce, c) spravedlivé odměňování zaměstnance, d) řádný výkon práce zaměstnancem v souladu s oprávněnými zájmy zaměstnavatele, e) rovné zacházení se zaměstnanci a zákaz jejich diskriminace.“. 4. § 2 zní: „§ 2 (1) Závislou prací je práce, která je vykonávána ve vztahu nadřízenosti zaměstnavatele a podřízenosti zaměstnance, jménem zaměstnavatele, podle pokynů zaměstnavatele a zaměstnanec ji pro zaměstnavatele vykonává osobně. (2) Závislá práce musí být vykonávána za mzdu, plat nebo odměnu za práci, na náklady a odpovědnost zaměstnavatele, v pracovní době na pracovišti zaměstnavatele, popřípadě na jiném dohodnutém místě.“. 5. V § 3 se za slova „výlučně v“ vkládá slovo „základním“ a slova „podle tohoto zákona“ se zrušují. 6. § 4 zní: „§ 4 Pracovněprávní vztahy se řídí tímto zákonem; nelze-li použít tento zákon, řídí se občanským zákoníkem, a to vždy v souladu se základními zásadami pracovněprávních vztahů.“. 7. Za § 4 se vkládají nové § 4a a 4b, které znějí: „§ 4a (1) Pro pracovněprávní vztahy se nepoužijí ustanovení občanského zákoníku o smlouvě ve prospěch třetí osoby, o zadržovacím právu, o vymíněném odstoupení od smlouvy, o společných závazcích a právech, o smlouvě s přesnou dobou plnění a o postoupení pohledávky. (2) Smluvní pokuta smí být dohodnuta jen, stanoví-li to tento zákon. § 4b (1) Práva nebo povinnosti v pracovněprávních vztazích mohou být upravena odchylně od tohoto zákona, jestliže to tento zákon výslovně nezakazuje nebo z povahy jeho ustanovení nevyplývá, že se od něj není možné odchýlit. Od ustanovení uvedených v § 363 je možné se odchýlit jen ve prospěch zaměstnance. (2) Podle odstavce 1 může dojít k odchylné úpravě smlouvou, jakož i vnitřním předpisem; k úpravě povinností zaměstnance však smí dojít jen smlouvou mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem. (3) Odchylná úprava práv v pracovněprávních vztazích (§ 307) nesmí být nižší nebo vyšší, než je právo, které stanoví tento zákon nebo kolektivní smlouva jako nejméně nebo nejvýše přípustné, není-li v § 116, § 118 odst. 1 a § 122 odst. 2 stanoveno jinak.“. 8. V § 5 se odstavce 4 a 5 včetně poznámek pod čarou č. 4, 4a, 4b, 4c, 4d, 4e, 4f, 4g, 4h a 5 zrušují. 9. V části první nadpis hlavy II zní: „SMLUVNÍ STRANY ZÁKLADNÍCH PRACOVNĚPRÁVNÍCH VZTAHŮ“. 10. V § 6 se odstavec 2 zrušuje a zároveň se zrušuje označení odstavce 1. 11. V § 7 se odstavec 2 zrušuje a zároveň se zrušuje označení odstavce 1. 12. § 8 se zrušuje. 13. § 9 včetně poznámek pod čarou č. 6 a 7 zní: „§ 9 Za Českou republiku (dále jen „stát“)6) v pracovněprávních vztazích jedná a práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů vykonává organizační složka státu7), která jménem státu v základním pracovněprávním vztahu (§ 3) zaměstnance zaměstnává. 6) § 6 a 7 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích. 7) § 3 a 51 zákona č. 219/2000 Sb.“. 14. V § 10 se odstavec 2 zrušuje a zároveň se zrušuje označení odstavce 1. 15. § 11 zní: „§ 11 Vedoucími zaměstnanci zaměstnavatele se rozumějí zaměstnanci, kteří jsou na jednotlivých stupních řízení zaměstnavatele oprávněni stanovit a ukládat podřízeným zaměstnancům pracovní úkoly, organizovat, řídit a kontrolovat jejich práci a dávat jim k tomu účelu závazné pokyny. Vedoucím zaměstnancem je nebo se za vedoucího zaměstnance považuje rovněž vedoucí organizační složky státu.“. 16. V části první hlavě II se díl 3 včetně nadpisu zrušuje. 17. V části první se hlava III včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 8 zrušuje. 18. V části první nadpis hlavy IV zní: „ROVNÉ ZACHÁZENÍ A ZÁKAZ DISKRIMINACE“. 19. V § 16 odst. 2 se slovo „zákon“ nahrazuje slovem „zákon108)“. Poznámka pod čarou č. 108 zní: „108) Zákon č. 198/2009 Sb., o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací a o změně některých zákonů (antidiskriminační zákon).“. 20. § 18 zní: „§ 18 (1) Právní úkon se i přes vady jeho obsahu považuje za platný, pokud se ten, kdo je takovým úkonem dotčen, neplatnosti nedovolá, není-li v § 19 stanoveno jinak. (2) Neplatnosti právního úkonu pro vady jeho obsahu se nemůže dovolat ten, kdo ji sám způsobil. Neplatnost právního úkonu nemůže být zaměstnanci na újmu, pokud neplatnost nezpůsobil výlučně sám.“. 21. Nadpis nad § 19 se zrušuje. 22. § 19 až 21 znějí: „§ 19 Soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního úkonu, a) který nebyl učiněn svobodně a vážně, určitě a srozumitelně, b) který byl učiněn osobou nezpůsobilou k právním úkonům nebo osobou jednající v duševní poruše, která ji činí k tomuto úkonu neschopnou, c) který zavazuje k plnění od počátku nemožnému, d) který odporuje zákonu nebo jej obchází a zároveň nejsou naplněny základní zásady pracovněprávních vztahů, e) který odporuje dobrým mravům, f) kterým se zaměstnanec předem vzdává svých práv, g) k němuž nebyl udělen předepsaný souhlas příslušného orgánu v případech, kdy to stanoví výslovně tento zákon anebo zvláštní zákon; požaduje-li zákon, aby právní úkon byl s příslušným orgánem pouze projednán, není právní úkon neplatný, i když k tomuto projednání nedošlo. § 20 (1) Nebyl-li právní úkon učiněn ve formě, kterou vyžaduje zákon nebo dohoda smluvních stran, je neplatný, ledaže smluvní strany tuto vadu dodatečně odstraní. (2) Nebyl-li právní úkon, jímž vzniká nebo se mění základní pracovněprávní vztah (§ 3), učiněn ve formě, kterou vyžaduje zákon, je možné se neplatnosti dovolat, jen nebylo-li již započato s plněním. (3) Jednostranné právní úkony a kolektivní smlouva jsou pro vadu formy právního úkonu vždy neplatné. § 21 Vznikne-li pro neplatnost právního úkonu škoda, odpovídá se za ni podle tohoto zákona.“. 23. Nadpis nad § 22 se zrušuje. 24. § 22 zní: „§ 22 Kolektivní smlouvu smí za zaměstnance uzavřít pouze odborová organizace.“. 25. V § 23 odstavce 1 a 2 znějí: „(1) V kolektivní smlouvě je možné upravit mzdová nebo platová práva a ostatní práva zaměstnanců v pracovněprávních vztazích, jakož i práva nebo povinnosti smluvních stran této smlouvy. (2) Kolektivní smlouvu mohou uzavřít zaměstnavatel nebo více zaměstnavatelů, nebo jedna nebo více organizací zaměstnavatelů na straně jedné a jedna nebo více odborových organizací na straně druhé.“. 26. V § 23 se odstavec 3 zrušuje. Dosavadní odstavce 4 a 5 se označují jako odstavce 3 a 4. 27. V § 23 odst. 4 se slovo „účastníky“ nahrazuje slovy „smluvními stranami“. 28. V § 24 odst. 2 se slova „jedná zaměstnavatel o uzavření“ nahrazují slovy „musí zaměstnavatel jednat o uzavření“. 29. V § 25 odst. 1 se slovo „účastníky“ nahrazuje slovy „smluvní strany“. 30. V § 25 odst. 3 se za slovo „předkládat“ vkládají slova „smluvním stranám kolektivní smlouvy“. 31. V § 26 odstavec 1 zní: „(1) Kolektivní smlouva může být uzavřena na dobu určitou nebo na dobu neurčitou. Je-li uplynutí doby podle věty první vázáno na splnění podmínky, musí kolektivní smlouva obsahovat nejzazší dobu její účinnosti. Kolektivní smlouvu je možné písemně vypovědět nejdříve po uplynutí 6 měsíců od data její účinnosti. Výpovědní doba činí nejméně 6 měsíců a začíná prvním dnem měsíce následujícího po doručení výpovědi druhé smluvní straně.“. 32. V § 26 se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Při zániku smluvní strany kolektivní smlouvy jednající za zaměstnance skončí účinnost kolektivní smlouvy nejpozději posledním dnem následujícího kalendářního roku.“. 33. § 27 až 29 znějí: „§ 27 (1) Podniková kolektivní smlouva nesmí upravovat práva z pracovněprávních vztahů zaměstnanců v menším rozsahu než kolektivní smlouva vyššího stupně, jinak je v této části neplatná. (2) Kolektivní smlouva musí být uzavřena písemně a podepsána smluvními stranami na téže listině. § 28 Kolektivní smlouvu je zakázáno nahrazovat zvláště neupravenou smlouvou; dále je zakázáno pro kolektivní smlouvu použít úpravu občanského zákoníku o zastřeném právním úkonu, o odporovatelnosti, o přijetí, zrušení a odvolání návrhu na uzavření smlouvy, o zániku návrhu na uzavření smlouvy, o včasném a pozdním přijetí návrhu na uzavření smlouvy, o okamžiku uzavření smlouvy a o odstoupení od smlouvy. § 29 Smluvní strany kolektivní smlouvy jsou povinny s obsahem kolektivní smlouvy seznámit zaměstnance nejpozději do 15 dnů od jejího uzavření. Zaměstnavatel je povinen zajistit, aby byla kolektivní smlouva přístupná všem jeho zaměstnancům.“. 34. V § 33 odst. 2 se za slova „nebo stanovy“ vkládají slova „sdružení občanů podle zvláštního právního předpisu109)“. Poznámka pod čarou č. 109 zní: „109) Zákon č. 83/1990 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“. 35. V § 34 odstavce 2 až 4 znějí: „(2) Od pracovní smlouvy je možné odstoupit, jen dokud zaměstnanec nenastoupil do práce. (3) Nenastoupí-li zaměstnanec ve sjednaný den do práce, aniž mu v tom bránila překážka v práci, nebo se zaměstnavatel do týdne (§ 350a) nedozví o této překážce, může zaměstnavatel od pracovní smlouvy odstoupit. (4) Pracovní smlouva musí být uzavřena písemně; totéž platí o změně pracovní smlouvy a o odstoupení od ní.“. 36. V § 34 se doplňuje odstavec 5, který zní: „(5) Každá smluvní strana musí obdržet jedno vyhotovení pracovní smlouvy.“. 37. Za § 34 se vkládají nové § 34a a 34b, které znějí: „§ 34a Není-li v pracovní smlouvě sjednáno pravidelné pracoviště pro účely cestovních náhrad, platí, že pravidelným pracovištěm je místo výkonu práce sjednané v pracovní smlouvě. Jestliže je však místo výkonu práce sjednáno šířeji než jedna obec, považuje se za pravidelné pracoviště obec, ve které nejčastěji začínají cesty zaměstnance za účelem výkonu práce. Pravidelné pracoviště pro účely cestovních náhrad nesmí být sjednáno šířeji než jedna obec. § 34b (1) Zaměstnanci v pracovním poměru musí být přidělována práce v rozsahu stanovené týdenní pracovní doby, s výjimkou konta pracovní doby (§ 86 a 87). (2) Zaměstnanec v dalším základním pracovněprávním vztahu u téhož zaměstnavatele nesmí vykonávat práce, které jsou stejně druhově vymezeny. U zaměstnavatele, jímž je stát, platí věta první jen tehdy, jedná-li se o výkon práce v téže organizační složce státu.“. 38. § 35 včetně nadpisu zní: „§ 35 Zkušební doba (1) Je-li sjednána zkušební doba, nesmí být delší než a) 3 měsíce po sobě jdoucí ode dne vzniku pracovního poměru (§ 36), b) 6 měsíců po sobě jdoucích ode dne vzniku pracovního poměru (§ 36) u vedoucího zaměstnance. (2) Zkušební dobu je možné sjednat rovněž v souvislosti se jmenováním na vedoucí pracovní místo (§ 33 odst. 3). (3) Zkušební dobu je možné sjednat nejpozději v den, který byl sjednán jako den nástupu do práce, nebo v den, který byl uveden jako den jmenování na pracovní místo vedoucího zaměstnance. (4) Sjednaná zkušební doba nesmí být dodatečně prodlužována. O dobu celodenních překážek v práci, pro které zaměstnanec nekoná práci v průběhu zkušební doby, a o dobu celodenní dovolené se však zkušební doba prodlužuje. (5) Zkušební doba nesmí být sjednána delší, než je polovina sjednané doby trvání pracovního poměru. (6) Zkušební doba musí být sjednána písemně.“. 39. V § 36 odst. 1 se slovo „, popřípadě“ nahrazuje slovem „nebo“. 40. V § 36 se odstavec 2 zrušuje a zároveň se zrušuje označení odstavce 1. 41. V § 37 odst. 1 písm. g) a v § 76 odst. 5 se slovo „účastníků“ nahrazuje slovy „smluvních stran“. 42. § 39 včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 17 a 18 zní: „§ 39 Pracovní poměr na dobu určitou (1) Pracovní poměr trvá po dobu neurčitou, nebyla-li výslovně sjednána doba jeho trvání. (2) Doba trvání pracovního poměru na dobu určitou mezi týmiž smluvními stranami nesmí přesáhnout 3 roky a ode dne vzniku prvního pracovního poměru na dobu určitou může být opakována nejvýše dvakrát. Za opakování pracovního poměru na dobu určitou se považuje rovněž i jeho prodloužení. Jestliže od skončení předchozího pracovního poměru na dobu určitou uplynula doba 3 let, k předchozímu pracovnímu poměru na dobu určitou mezi týmiž smluvními stranami se nepřihlíží. (3) Ustanovením odstavce 2 není dotčen postup podle zvláštních právních předpisů, kdy se předpokládá, že pracovní poměr může trvat jen po určitou dobu17). (4) Sjedná-li zaměstnavatel se zaměstnancem trvání pracovního poměru na dobu určitou v rozporu s odstavcem 2, a oznámil-li zaměstnanec před uplynutím sjednané doby písemně zaměstnavateli, že trvá na tom, aby ho dále zaměstnával, platí, že se jedná o pracovní poměr na dobu neurčitou. Návrh na určení, zda byly splněny podmínky uvedené v odstavci 2, mohou zaměstnavatel i zaměstnanec uplatnit u soudu nejpozději do 2 měsíců ode dne, kdy měl pracovní poměr skončit uplynutím sjednané doby. (5) Ustanovení odstavce 2 se nevztahují na pracovní smlouvu zakládající pracovní poměr na dobu určitou sjednanou mezi agenturou práce18) a zaměstnancem za účelem výkonu práce u jiného zaměstnavatele (§ 307a, 308 a 309). 17) § 92 odst. 2 zákona č. 435/2004 Sb., ve znění zákona č. 347/2010 Sb. 18) § 66 zákona č. 435/2004 Sb.“. 43. V § 40 odst. 1 se věta druhá zrušuje. 44. V § 41 odst. 1 písm. a) a b), § 52 písm. d) a e), v § 56 odst. 1 písm. a) a v § 235 odst. 3 písm. c) se slova „příslušného správního úřadu“ nahrazují slovy „příslušného správního orgánu“. 45. V § 41 odst. 1 písm. d) a v § 139 odst. 1 písm. b) se slova „správního úřadu“ nahrazují slovy „orgánu ochrany veřejného zdraví“. 46. Za § 43 se vkládá nový § 43a, který včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 110 zní: „§ 43a Dočasné přidělení (1) Dohodu o dočasném přidělení zaměstnance k jinému zaměstnavateli smí zaměstnavatel s tímto zaměstnancem uzavřít nejdříve po uplynutí 6 měsíců ode dne vzniku pracovního poměru. (2) Za dočasné přidělení zaměstnance k jinému zaměstnavateli nesmí být poskytována úplata; to neplatí, pokud jde o úhradu nákladů, které byly vynaloženy podle odstavce 5. (3) V dohodě musí být uveden název zaměstnavatele, je-li právnickou osobou, nebo jméno, popřípadě jména a příjmení zaměstnavatele, je-li fyzickou osobou, k níž se zaměstnanec dočasně přiděluje, den, kdy dočasné přidělení vznikne, druh a místo výkonu práce a doba, na kterou se dočasné přidělení sjednává. V dohodě může být sjednáno pravidelné pracoviště pro účely cestovních náhrad; ustanovení § 34a tím není dotčeno. Dohoda musí být uzavřena písemně. (4) Po dobu dočasného přidělení zaměstnance k výkonu práce k jinému zaměstnavateli ukládá zaměstnanci jménem zaměstnavatele, který zaměstnance dočasně přidělil, pracovní úkoly, organizuje, řídí a kontroluje jeho práci, dává mu k tomu účelu závazné pokyny, vytváří příznivé pracovní podmínky a zajišťuje bezpečnost a ochranu zdraví při práci zaměstnavatel, ke kterému byl zaměstnanec dočasně přidělen. Tento zaměstnavatel nesmí vůči dočasně přidělenému zaměstnanci činit právní úkony jménem zaměstnavatele, který zaměstnance dočasně přidělí. (5) Po dobu dočasného přidělení poskytuje zaměstnanci mzdu nebo plat, popřípadě též cestovní náhrady zaměstnavatel, který zaměstnance dočasně přidělil. (6) Pracovní a mzdové nebo platové podmínky zaměstnance dočasně přiděleného k jinému zaměstnavateli nesmějí být horší, než jsou nebo by byly podmínky srovnatelného zaměstnance zaměstnavatele, k němuž je zaměstnanec dočasně přidělen. (7) Dočasné přidělení podle odstavců 1 až 5 končí uplynutím doby, na kterou bylo sjednáno. Před uplynutím této doby končí dočasné přidělení dohodou smluvních stran pracovní smlouvy nebo výpovědí dohody o dočasném přidělení z jakéhokoliv důvodu nebo bez uvedení důvodu s patnáctidenní výpovědní dobou, která začíná dnem, v němž byla výpověď doručena druhé smluvní straně. Dohoda o ukončení dočasného přidělení nebo výpověď této dohody musí být písemná. (8) Úpravu dočasného přidělení je zakázáno použít na agenturní zaměstnávání. (9) Úprava dočasného přidělení se nepoužije v případech prohlubování nebo zvyšování kvalifikace110). 110) Například § 24 odst. 2 zákona č. 563/2004 Sb., § 22 zákona č. 95/2004 Sb., § 51 a 54 zákona č. 96/2004 Sb.“. 47. V § 44 se slovo „zařadí“ nahrazuje slovy „je povinen zařadit“. 48. V § 45 větě první se slova „mu to umožní“ nahrazují slovy „je povinen mu to umožnit“ a věta druhá se nahrazuje větou „Práce a pracoviště, na které zaměstnance převádí, musí být pro zaměstnance vhodné.“. 49. V § 47 se slova „zařadí je zaměstnavatel“ nahrazují slovy „je zaměstnavatel povinen zařadit je“. 50. V § 49 odstavce 2 a 3 znějí: „(2) Dohoda o rozvázání pracovního poměru musí být písemná. (3) Každá smluvní strana musí obdržet jedno vyhotovení dohody o rozvázání pracovního poměru.“. 51. V § 50 odstavec 1 zní: „(1) Výpověď z pracovního poměru musí být písemná.“. 52. V § 50 odst. 4 se slova „, jinak je výpověď neplatná“ zrušují. 53. V § 50 odstavec 5 zní: „(5) Výpověď může být odvolána pouze se souhlasem druhé smluvní strany; odvolání výpovědi i souhlas s jejím odvoláním musí být písemné.“. 54. V § 51 odstavec 1 zní: „(1) Byla-li dána výpověď, skončí pracovní poměr uplynutím výpovědní doby. Výpovědní doba musí být stejná pro zaměstnavatele i zaměstnance a činí nejméně 2 měsíce, s výjimkou vyplývající z § 51a. Výpovědní doba smí být prodloužena jen smlouvou mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem; tato smlouva musí být písemná.“. 55. V § 51 odst. 2 se za slova „vyplývajícími z“ vkládají slova „§ 51a,“ a slova „§ 54 písm. b)“ se nahrazují slovy „§ 54 písm. c)“. 56. Za § 51 se vkládá nový § 51a, který zní: „§ 51a Byla-li výpověď ze strany zaměstnance dána v souvislosti s přechodem práv a povinností z pracovněprávních vztahů nebo přechodem výkonu práv a povinností z pracovněprávních vztahů, platí, že pracovní poměr skončí nejpozději dnem, který předchází dni nabytí účinnosti přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů nebo dni nabytí účinnosti přechodu výkonu práv a povinností z pracovněprávních vztahů.“. 57. V § 52 se tečka na konci písmene g) nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno h), které zní: „h) poruší-li zaměstnanec zvlášť hrubým způsobem jinou povinnost zaměstnance stanovenou v § 301a.“. 58. V § 53 odst. 1 úvodní část ustanovení zní: „Zakazuje se dát zaměstnanci výpověď v ochranné době, to je“. 59. V § 54 se za písmeno a) vkládá nové písmeno b), které zní: „b) pro organizační změny uvedené v § 52 písm. b); to neplatí v případě těhotné zaměstnankyně, zaměstnankyně, která čerpá mateřskou dovolenou, nebo zaměstnance v době, kdy čerpá rodičovskou dovolenou do doby, po kterou je žena oprávněna čerpat mateřskou dovolenou,“. Dosavadní písmena b) a c) se označují jako písmena c) a d). 60. V § 54 písmeno d) zní: „d) pro jiné porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci [§ 52 písm. g)] nebo porušení jiné povinnosti zaměstnance stanovené v § 301a zvlášť hrubým způsobem [§ 52 písm. h)]; to neplatí, jde-li o těhotnou zaměstnankyni, zaměstnankyni čerpající mateřskou dovolenou, nebo o zaměstnance anebo zaměstnankyni, kteří čerpají rodičovskou dovolenou.“. 61. V § 56 písm. b) se slovo „termínu“ nahrazuje slovem „období“. 62. V § 56 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní: „(2) Zaměstnanci, který okamžitě zrušil pracovní poměr, přísluší od zaměstnavatele náhrada mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku za dobu, která odpovídá délce výpovědní doby. Pro účely náhrady mzdy nebo platu se použije § 67 odst. 3.“. 63. § 57 zní: „§ 57 (1) Pro porušení jiné povinnosti zaměstnance stanovené v § 301a zvlášť hrubým způsobem [§ 52 písm. h)] může dát zaměstnavatel zaměstnanci výpověď pouze do 1 měsíce ode dne, kdy se o tomto důvodu k výpovědi dověděl, nejpozději však do 1 roku ode dne, kdy takový důvod k výpovědi vznikl. (2) Stane-li se v průběhu 1 měsíce podle odstavce 1 jednání zaměstnance, v němž lze spatřovat porušení režimu dočasně práce neschopného pojištěnce, předmětem šetření jiného orgánu, je možné dát výpověď ještě do 1 měsíce ode dne, kdy se zaměstnavatel dověděl o výsledku tohoto šetření.“. 64. § 60 zní: „§ 60 V okamžitém zrušení pracovního poměru musí zaměstnavatel i zaměstnanec skutkově vymezit jeho důvod tak, aby jej nebylo možno zaměnit s jiným. Uvedený důvod nesmí být dodatečně měněn. Okamžité zrušení pracovního poměru musí být písemné.“. 65. V § 65 odst. 1 se slova „upozorní zaměstnavatel“ nahrazují slovy „je zaměstnavatel povinen upozornit“. 66. V § 66 odst. 1 větě druhé se slova „Zaměstnavatel však nemůže“ nahrazují slovy „Zaměstnavatel nesmí“. 67. V § 66 odstavec 2 zní: „(2) Zrušení pracovního poměru ve zkušební době musí být provedeno písemně; pracovní poměr skončí dnem doručení zrušení, není-li v něm uveden den pozdější.“. 68. § 67 zní: „§ 67 (1) Zaměstnanci, u něhož dochází k rozvázání pracovního poměru výpovědí danou zaměstnavatelem z důvodů uvedených v § 52 písm. a) až c) nebo dohodou z týchž důvodů, přísluší od zaměstnavatele při skončení pracovního poměru odstupné ve výši nejméně a) jednonásobku jeho průměrného výdělku, jestliže jeho pracovní poměr u zaměstnavatele trval méně než 1 rok, b) dvojnásobku jeho průměrného výdělku, jestliže jeho pracovní poměr u zaměstnavatele trval alespoň 1 rok a méně než 2 roky, c) trojnásobku jeho průměrného výdělku, jestliže jeho pracovní poměr u zaměstnavatele trval alespoň 2 roky, d) součtu trojnásobku jeho průměrného výdělku a částek uvedených v písmenech a) až c), jestliže dochází k rozvázání pracovního poměru v době, kdy se na zaměstnance vztahuje v kontu pracovní doby postup podle § 86 odst. 4. Za dobu trvání pracovního poměru se považuje i doba trvání předchozího pracovního poměru u téhož zaměstnavatele, pokud doba od jeho skončení do vzniku následujícího pracovního poměru nepřesáhla dobu 6 měsíců. (2) Zaměstnanci, u něhož dochází k rozvázání pracovního poměru výpovědí danou zaměstnavatelem z důvodů uvedených v § 52 písm. d) nebo dohodou z týchž důvodů, přísluší od zaměstnavatele při skončení pracovního poměru odstupné ve výši nejméně dvanáctinásobku průměrného výdělku. Byl-li se zaměstnancem rozvázán pracovní poměr, protože nesmí podle lékařského posudku vydaného zařízením závodní preventivní péče nebo rozhodnutím příslušného správního orgánu, který lékařský posudek přezkoumává, dále konat dosavadní práci pro pracovní úraz nebo pro onemocnění nemocí z povolání, a zaměstnavatel se zcela zprostí své odpovědnosti podle § 367 odst. 1, odstupné podle věty druhé zaměstnanci nepřísluší. (3) Pro účely odstupného se průměrným výdělkem rozumí průměrný měsíční výdělek. (4) Odstupné je zaměstnavatel povinen zaměstnanci vyplatit po skončení pracovního poměru v nejbližším výplatním termínu určeném u zaměstnavatele pro výplatu mzdy nebo platu, pokud se písemně nedohodne se zaměstnancem na výplatě odstupného v den skončení pracovního poměru nebo na pozdějším termínu výplaty.“. 69. V § 69 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Přesahuje-li celková doba, za kterou by měla zaměstnanci příslušet náhrada mzdy nebo platu, 6 měsíců, může soud na návrh zaměstnavatele jeho povinnost k náhradě mzdy nebo platu za další dobu přiměřeně snížit; soud při svém rozhodování přihlédne zejména k tomu, zda byl zaměstnanec mezitím jinde zaměstnán, jakou práci tam konal a jakého výdělku dosáhl nebo z jakého důvodu se do práce nezapojil.“. Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3. 70. V § 69 odst. 3 se slova „, pokud se se zaměstnavatelem nedohodne písemně jinak,“ nahrazují slovy „, pokud se se zaměstnavatelem nedohodne písemně na jiném dnu skončení,“. 71. V § 70 odst. 2 se slova „, pokud se se zaměstnancem nedohodne jinak,“ nahrazují slovy „, pokud se se zaměstnancem nedohodne písemně na jiném dnu skončení,“. 72. V § 71 větě druhé se slovo „nemůže“ nahrazuje slovem „nesmí“. 73. § 73 zní: „§ 73 (1) V případech uvedených v § 33 odst. 3 může ten, kdo je příslušný ke jmenování (§ 33 odst. 4), vedoucího zaměstnance z pracovního místa odvolat; vedoucí zaměstnanec se může tohoto místa rovněž vzdát. (2) Jestliže je zaměstnavatelem jiná právnická osoba než uvedená v § 33 odst. 3 nebo fyzická osoba, může být s vedoucím zaměstnancem dohodnuta možnost odvolání z pracovního místa, je-li zároveň dohodnuto, že se vedoucí zaměstnanec může tohoto místa vzdát. (3) Vedoucími místy podle odstavce 2 jsou místa a) v přímé řídící působnosti 1. statutárního orgánu, je-li zaměstnavatelem právnická osoba, 2. zaměstnavatele, je-li zaměstnavatelem fyzická osoba, b) v přímé řídící působnosti vedoucího zaměstnance přímo podřízeného 1. statutárnímu orgánu, je-li zaměstnavatelem právnická osoba, 2. zaměstnavateli, je-li zaměstnavatelem fyzická osoba, za podmínky, že tomuto vedoucímu zaměstnanci je podřízen další vedoucí zaměstnanec. (4) Odvolání vedoucího zaměstnance podle odstavce 2 může provádět u zaměstnavatele, který je právnickou osobou, její statutární orgán a u zaměstnavatele, který je fyzickou osobou, tento zaměstnavatel.“. 74. Za § 73 se vkládá nový § 73a, který zní: „§ 73a (1) Odvolání nebo vzdání se pracovního místa vedoucího zaměstnance musí být provedeno písemně. Výkon práce na pracovním místě vedoucího zaměstnance končí dnem následujícím po doručení odvolání nebo vzdání se tohoto místa, nebyl-li v odvolání nebo vzdání se pracovního místa uveden den pozdější. (2) Odvoláním nebo vzdáním se pracovního místa vedoucího zaměstnance pracovní poměr nekončí; zaměstnavatel je povinen tomuto zaměstnanci navrhnout změnu jeho dalšího pracovního zařazení u zaměstnavatele na jinou práci odpovídající jeho zdravotnímu stavu a kvalifikaci. Jestliže zaměstnavatel nemá pro zaměstnance takovou práci, nebo ji zaměstnanec odmítne, jde o překážku v práci na straně zaměstnavatele a současně platí, že je dán výpovědní důvod podle § 52 písm. c); odstupné poskytované zaměstnanci při organizačních změnách náleží jen v případě rozvázání pracovního poměru po odvolání z místa vedoucího zaměstnance v souvislosti se zrušením tohoto místa v důsledku organizační změny. (3) Byl-li pracovní poměr vedoucího zaměstnance jmenováním založen nebo změněn na dobu určitou, neskončí-li jeho pracovní poměr dříve, skončí uplynutím doby (§ 48 odst. 2).“. 75. V § 75 a § 76 odst. 1 se číslo „150“ nahrazuje číslem „300“. 76. Na konci § 75 se doplňuje věta „V dohodě o provedení práce musí být uvedena doba, na kterou se tato dohoda uzavírá.“. 77. V § 76 odst. 5 se slova „druhému účastníku“ nahrazují slovy „druhé smluvní straně“. 78. V § 77 odst. 1 část věty před středníkem zní: „Dohoda o provedení práce a dohoda o pracovní činnosti musí být uzavřena písemně“. 79. V § 77 odstavec 2 zní: „(2) Není-li v tomto zákoně dále stanoveno jinak, vztahuje se na práci konanou na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr úprava pro výkon práce v pracovním poměru; to však neplatí, pokud jde o a) převedení na jinou práci a přeložení, b) dočasné přidělení, c) odstupné, d) pracovní dobu a dobu odpočinku; výkon práce však nesmí přesáhnout 12 hodin během 24 hodin po sobě jdoucích, e) překážky v práci na straně zaměstnance, f) dovolenou, g) skončení pracovního poměru, h) odměňování (dále jen „odměna z dohody“), s výjimkou minimální mzdy, a i) cestovní náhrady.“. 80. V § 77 odst. 3 větě druhé se za slova „dohody o“ vkládají slova „provedení práce a u dohody o“. 81. V § 78 odst. 1 se písmeno j) zrušuje. Dosavadní písmena k) a l) se označují jako písmena j) a k). 82. V § 78 odst. 1 písmeno k) zní: „k) zaměstnancem pracujícím v noci zaměstnanec, který odpracuje během noční doby nejméně 3 hodiny ze své pracovní doby v rámci 24 hodin po sobě jdoucích v průměru alespoň jednou týdně v období, uvedeném v § 94 odst. 1,“. 83. V § 78 se na konci odstavce 1 doplňují písmena l) a m), která znějí: „l) rovnoměrným rozvržením pracovní doby rozvržení, při kterém zaměstnavatel rozvrhuje na jednotlivé týdny stanovenou týdenní pracovní dobu, popřípadě kratší pracovní dobu, m) nerovnoměrným rozvržením pracovní doby rozvržení, při kterém zaměstnavatel nerozvrhuje rovnoměrně na jednotlivé týdny stanovenou týdenní pracovní dobu, popřípadě kratší pracovní dobu, s tím, že průměrná týdenní pracovní doba nesmí přesáhnout stanovenou týdenní pracovní dobu, popřípadě kratší pracovní dobu, za období nejvýše 26 týdnů po sobě jdoucích. Jen kolektivní smlouva může toto období vymezit nejvýše na 52 týdnů po sobě jdoucích.“. 84. V § 79 odst. 1 a 2 se slova „nesmí překročit“ nahrazují slovem „činí“. 85. V § 79a se za slova „ve více“ vkládá slovo „základních“ a slova „věty druhé“ se zrušují. 86. § 80 včetně nadpisu zní: „§ 80 Kratší pracovní doba Kratší pracovní doba pod rozsah stanovený v § 79 může být sjednána pouze mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem. Zaměstnanci přísluší mzda nebo plat, které odpovídají sjednané kratší pracovní době.“. 87. V části čtvrté hlavě II se označení dílu 2 včetně nadpisu zrušuje a dosavadní díly 3 a 4 se označují jako díly 2 a 3. 88. § 82 se zrušuje. 89. § 83 a 84 znějí: „§ 83 Délka směny nesmí přesáhnout 12 hodin. § 84 Zaměstnavatel je povinen vypracovat písemný rozvrh týdenní pracovní doby a seznámit s ním nebo s jeho změnou zaměstnance nejpozději 2 týdny a v případě konta pracovní doby 1 týden před začátkem období, na něž je pracovní doba rozvržena, pokud se nedohodne se zaměstnancem na jiné době seznámení.“. 90. § 84a se zrušuje. 91. § 85 zní: „§ 85 (1) Pružné rozvržení pracovní doby zahrnuje časové úseky základní a volitelné pracovní doby, jejichž začátek a konec určuje zaměstnavatel. (2) V základní pracovní době je zaměstnanec povinen být na pracovišti. (3) V rámci volitelné pracovní doby si zaměstnanec sám volí začátek a konec pracovní doby. Celková délka směny nesmí přesáhnout 12 hodin. (4) Při pružném rozvržení pracovní doby musí být průměrná týdenní pracovní doba naplněna ve vyrovnávacím období určeném zaměstnavatelem, nejdéle však v období uvedeném v § 78 odst. 1 písm. m). (5) Pružné rozvržení pracovní doby se neuplatní a) při pracovní cestě zaměstnance, b) při nutnosti zabezpečení naléhavého pracovního úkolu ve směně, jejíž začátek a konec je pevně stanoven, nebo brání-li jejímu uplatnění provozní důvody, a v době důležitých osobních překážek v práci, po kterou zaměstnanci přísluší náhrada mzdy nebo platu podle § 192 nebo dávky podle předpisů o nemocenském pojištění, a c) v dalších případech určených zaměstnavatelem. (6) V případech uvedených v odstavci 5 platí pro zaměstnance předem stanovené rozvržení týdenní pracovní doby do směn, které je zaměstnavatel pro tento účel povinen určit.“. 92. V § 86 odstavec 1 zní: „(1) Konto pracovní doby je způsob rozvržení pracovní doby, který smí zavést jen kolektivní smlouva nebo vnitřní předpis u zaměstnavatele, u kterého nepůsobí odborová organizace.“. 93. V § 86 se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) Jen bude-li to sjednáno v kolektivní smlouvě, může být práce přesčas odpracovaná v kontu pracovní doby ve vyrovnávacím období sjednaném v kolektivní smlouvě, které nepřesáhne nejvýše 52 týdnů po sobě jdoucích, v rozsahu nejvýše 120 hodin započtena do pracovní doby jen v bezprostředně následujícím vyrovnávacím období.“. 94. V § 87 se odstavec 3 zrušuje. Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 3. 95. V § 87 odst. 3 se slova „posuzuje se“ nahrazují slovy „musí být posuzován“. 96. V § 91 se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který zní: „(5) Ve dnech pracovního klidu může zaměstnavatel nařídit jen výkon prací uvedených v odstavcích 3 a 4 nejvýše dvakrát v průběhu období 4 týdnů po sobě jdoucích, uplatní-li se v kontu pracovní doby postup podle § 86 odst. 4.“. Dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 6. 97. V § 92 odst. 1 se slova „během každého období 7 po sobě jdoucích kalendářních dnů“ zrušují. 98. V § 93a odst. 4 písm. a) se slova „jinak je neplatná,“ zrušují. 99. V § 93a odst. 4 písm. d) se slova „a doručeno druhému účastníku“ zrušují. 100. V § 93a odst. 4 písm. e) se slova „a doručena druhému účastníku“ zrušují. 101. V § 96 odst. 1 úvodní část ustanovení zní: „Zaměstnavatel je povinen vést u jednotlivých zaměstnanců evidenci s vyznačením začátku a konce“. 102. V § 96 odst. 1 písm. a) bod 1 zní: „1. směny [§ 78 odst. 1 písm. c)],“. 103. V § 98 odst. 2, § 120 odst. 1 a v § 121 odst. 1 se slova „§ 87 odst. 4“ nahrazují slovy „§ 87 odst. 3“. 104. V § 101 odst. 6 se slovo „hradí“ nahrazuje slovy „je povinen hradit“. 105. V § 102 odst. 4 větě třetí se slova „vede zaměstnavatel“ nahrazují slovy „je zaměstnavatel povinen vést“. 106. V § 102 odst. 5 úvodní části ustanovení se slova „vychází zaměstnavatel“ nahrazují slovy „je zaměstnavatel povinen vycházet“. 107. V § 102 odst. 6 větě první se slovo „přijímá“ nahrazuje slovy „je povinen přijmout“ a ve větě třetí se slovo „zajistí“ nahrazuje slovy „je povinen zajistit“. 108. V § 103 odst. 1 závěrečné části ustanovení se slova „je třeba zajistit“ nahrazují slovy „musí být zajištěny“. 109. V § 103 odst. 2 větě druhé úvodní části ustanovení se slova „zaměstnavatel zajistí“ nahrazují slovy „je zaměstnavatel povinen zajistit“. 110. V § 103 odst. 3 se slovo „určí“ nahrazuje slovy „je povinen určit“. 111. V § 104 odst. 2 se slova „poskytuje zaměstnavatel“ nahrazují slovy „přísluší zaměstnanci od zaměstnavatele“. 112. V § 104 odst. 5 větě první se slova „poskytne zaměstnavatel zaměstnanci“ nahrazují slovy „přísluší zaměstnanci od zaměstnavatele“. 113. V § 105 odst. 1 se věta druhá nahrazuje větou „O pracovním úrazu zaměstnance jiného zaměstnavatele je zaměstnavatel podle věty první povinen bez zbytečného odkladu uvědomit zaměstnavatele úrazem postiženého zaměstnance, umožnit mu účast na objasnění příčin a okolností vzniku pracovního úrazu a seznámit ho s výsledky tohoto objasnění.“. 114. V § 105 odst. 2 a v § 105 odst. 6 se slovo „vede“ nahrazuje slovy „je povinen vést“. 115. V § 105 odst. 3 v úvodní části ustanovení se slova „Zaměstnavatel vyhotovuje záznamy a vede“ nahrazují slovy „Zaměstnavatel je povinen vyhotovovat záznamy a vést“ a ve větě druhé se slova „předá zaměstnavatel“ nahrazují slovy „je povinen zaměstnavatel předat“. 116. V § 105 odstavec 7 zní: „(7) Vláda stanoví nařízením a) způsob vedení evidence úrazů v knize úrazů, b) ohlašování úrazů, c) vyhotovování a zasílání záznamu o úrazu a záznamu o úrazu - hlášení změn, d) okruh orgánů a institucí, kterým se ohlašuje pracovní úraz, zasílá záznam o úrazu a záznam o úrazu - hlášení změn, e) co se rozumí smrtelným pracovním úrazem pro statistické účely, f) vzor záznamu o úrazu a vzor záznamu o úrazu - hlášení změn.“. 117. V § 108 odst. 1 se slova „mají právo se účastnit“ nahrazují slovy „nesmějí být zbaveni práva účastnit se“. 118. V § 108 odst. 5 se za slova „v dohodě s odborovou organizací a“ vkládají slova „se souhlasem“ a slovo „zástupcem“ se nahrazuje slovem „zástupce“. 119. Nadpis části šesté zní: „ODMĚŇOVÁNÍ ZA PRÁCI, ODMĚNA ZA PRACOVNÍ POHOTOVOST A SRÁŽKY Z PŘÍJMŮ ZE ZÁKLADNÍHO PRACOVNĚPRÁVNÍHO VZTAHU“. 120. V § 111 odst. 1 se slova „pracovněprávním vztahu uvedeném v § 3 větě druhé“ nahrazují slovy „základním pracovněprávním vztahu podle § 3“. 121. V § 113 odstavec 1 zní: „(1) Mzda se sjednává ve smlouvě nebo ji zaměstnavatel stanoví vnitřním předpisem anebo určuje mzdovým výměrem, není-li v odstavci 2 stanoveno jinak.“. 122. V § 114 odstavec 3 zní: „(3) Dosažená mzda a příplatek ani náhradní volno podle odstavců 1 a 2 nepřísluší, je-li mzda sjednána (§ 113) již s přihlédnutím k případné práci přesčas. Mzdu s přihlédnutím k případné práci přesčas je možné takto sjednat, je-li současně sjednán rozsah práce přesčas, k níž bylo při sjednání mzdy přihlédnuto. Mzdu s přihlédnutím k případné práci přesčas je možné sjednat nejvýše v rozsahu 150 hodin práce přesčas za kalendářní rok a u vedoucích zaměstnanců (§ 11) v mezích celkového rozsahu práce přesčas (§ 93 odst. 4).“. 123. V § 116 a § 118 odst. 1 se věta druhá nahrazuje větou „Je však možné sjednat jinou minimální výši a způsob určení příplatku.“. 124. V § 120 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Uplatní-li se v kontu pracovní doby postup podle § 86 odst. 4, přísluší zaměstnanci za jednotlivé kalendářní měsíce mzda ve stálé měsíční výši, která nesmí být nižší než 85 % jeho průměrného výdělku.“. Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3. 125. Nadpis § 122 zní: „Určení a sjednání platu“. 126. V § 122 odst. 1 se slova „zaměstnavatel zaměstnanci“ nahrazují slovy „zaměstnanci zaměstnavatel, není-li v odstavci 2 stanoveno jinak, a to“. 127. V § 122 se vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Se zaměstnancem zařazeným do třinácté a vyšší platové třídy může zaměstnavatel sjednat plat pevnou měsíční částkou, ve které budou zohledněna všechna hlediska, podle nichž jsou stanoveny jednotlivé složky platu podle tohoto zákona, na které by jinak zaměstnanci vzniklo právo, nebo které by mu mohl zaměstnavatel poskytnout (dále jen „smluvní plat“). Vedle smluvního platu zaměstnanci nepřísluší žádné složky platu. Poskytování odměny a cílové odměny (§ 134 a 134a) není dotčeno. Smlouva o smluvním platu musí být uzavřena písemně; pro obsah smlouvy se použije přiměřeně § 136.“. Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3. 128. V § 122 odst. 3 se za slova „určuje plat“ vkládají slova „, nebo s ním sjednává smluvní plat“. 129. V § 123 se na konci odstavce 5 doplňuje věta „Platové tarify se zaokrouhlují na celé desetikoruny nahoru.“. 130. V § 123 odst. 6 se písmeno a) zrušuje. Dosavadní písmena b) až g) se označují jako písmena a) až f). 131. V § 123 odst. 6 písm. e) se slova „nebo se kterými může zaměstnavatel sjednat smluvní plat,“ zrušují. 132. V § 123 odst. 6 písmeno f) zní: „f) stupnice platových tarifů pro příslušný kalendářní rok podle odstavce 5, a to zpravidla s účinností od počátku kalendářního roku, tak, aby platové tarify v jednotlivých platových třídách činily nejméně platová třída\| platový tarif v Kč měsíčně ---\|--- 1\| 6500 2\| 7110 3\| 7710 4\| 8350 5\| 9060 6\| 9830 7\| 10660 8\| 11570 9\| 12550 10\| 13620 11\| 14780 12\| 16020 13\| 17370 14\| 18850 15\| 20470 16\| 22200.“. 133. V § 127 odst. 2 se za slovo „osobního“ vkládá slovo „příplatku“, slovo „a“ se nahrazuje čárkou a za slova „zvláštního příplatku“ se vkládají slova „, příplatku za práci ve ztíženém pracovním prostředí“. 134. V § 127 se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Zaměstnanci, kterému přísluší příplatek za vedení podle § 124, je plat stanoven s přihlédnutím k případné práci přesčas v rozsahu 150 hodin v kalendářním roce. To neplatí o práci přesčas konané v noci, v den pracovního klidu nebo v době pracovní pohotovosti. V platu vedoucího zaměstnance, který je statutárním orgánem nebo vedoucím organizační složky, je vždy přihlédnuto k veškeré práci přesčas.“. 135. Za § 134 se vkládá nový § 134a, který včetně nadpisu zní: „§ 134a Cílová odměna Za splnění předem stanoveného mimořádně náročného úkolu, jehož příprava, postupné zajišťování a konečná realizace bude z hlediska působnosti zaměstnavatele zvlášť významná, může zaměstnavatel zaměstnanci, který se na jeho splnění bezprostředně nebo významně podílí, poskytnout cílovou odměnu. Výši odměny oznámí zaměstnavatel společně s hodnotitelnými nebo měřitelnými ukazateli před započetím plnění úkolu. Cílová odměna přísluší zaměstnanci ve výši určené zaměstnavatelem v závislosti na plnění ukazatelů, neskončí-li jeho pracovní poměr před splněním stanoveného úkolu.“. 136. V § 136 odst. 1 se na konci textu odstavce 1 doplňují slova „; tuto povinnost nemá zaměstnavatel vůči zaměstnanci, se kterým sjednal smluvní plat“. 137. V § 136 odst. 3 se slova „(§ 122 odst. 2)“ nahrazují slovy „(§ 122 odst. 3)“. 138. V § 141 odstavce 3 až 5 znějí: „(3) Pravidelný termín výplaty mzdy nebo platu musí být sjednán, stanoven nebo určen v rámci období uvedeného v odstavci 1. (4) Zaměstnavatel je povinen vyplatit zaměstnanci před nastoupením dovolené mzdu nebo plat splatný během dovolené, připadne-li termín výplaty na období dovolené, pokud se se zaměstnancem nedohodne na jiném dnu výplaty. Jestliže to neumožňuje technika výpočtu mezd nebo platů, je povinen vyplatit mu přiměřenou zálohu a zbývající část mzdy nebo platu je povinen mu vyplatit nejpozději v nejbližším pravidelném termínu výplaty mzdy nebo platu následujícím po dovolené. (5) Při skončení pracovního poměru je zaměstnavatel povinen vyplatit zaměstnanci na jeho žádost mzdu nebo plat za měsíční období, na které mu vzniklo právo, v den skončení pracovního poměru. Jestliže to neumožňuje technika výpočtu mezd nebo platů, je zaměstnavatel povinen mu vyplatit mzdu nebo plat nejpozději v nejbližším pravidelném termínu výplaty mzdy nebo platu následujícím po dni skončení pracovního poměru.“. 139. V § 142 odstavec 1 včetně poznámky pod čarou č. 50 zní: „(1) Mzdu nebo plat je zaměstnavatel povinen zaměstnanci vyplácet v zákonných penězích50). 50) § 16 odst. 1 zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance.“. 140. V § 142 odst. 3 se na konci textu věty první doplňují slova „nebo není-li v tomto zákoně dále stanoveno jinak“. 141. V § 142 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní: „(4) Zaměstnavatel se složitými provozními podmínkami pro výplatu mzdy nebo platu, pokud by byla výplata obtížná nebo neproveditelná, může zaměstnanci zaslat mzdu nebo plat na své náklady a nebezpečí, a to tak, aby je měl zaměstnanec k dispozici nejpozději v termínu určeném pro jejich výplatu.“. Dosavadní odstavce 4 a 5 se označují jako odstavce 5 a 6. 142. V § 143 odst. 1 se slova „Na žádost zaměstnance“ nahrazují slovy „Na základě dohody se zaměstnancem“ a slova „poukázat částku určenou zaměstnancem na svůj náklad a nebezpečí na jeden účet zaměstnance u banky nebo spořitelního či úvěrního družstva“ slovy „zaplatit částku určenou zaměstnancem na svůj náklad a nebezpečí na jeden platební účet určený zaměstnancem“. 143. V § 144 se slova „a 142“ nahrazují slovy „, 142 a 143“. 144. V § 145 odst. 1 se slova „zaměstnance z“ nahrazují slovy „zaměstnance ze základního“ a slova „věty druhé“ se zrušují. 145. V § 145 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno f), které zní: „f) odměny podle § 224 odst. 2.“. 146. V § 146 úvodní části ustanovení se slovo „mohou“ nahrazuje slovem „smějí“. 147. V § 147 odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „je oprávněn“ nahrazují slovem „smí“ a na konci se doplňuje slovo „jen“. 148. V § 148 odst. 1 se za slovo „provedou“ vkládá slovo „jen“. 149. V § 148 odst. 2 se slova „je možné provést“ nahrazující slovy „smějí být provedeny“. 150. Nadpis části sedmé zní: „NÁHRADA VÝDAJŮ V SOUVISLOSTI S VÝKONEM PRÁCE“. 151. V § 152 se na začátek písmene c) vkládá slovo „mimořádné“ a slovo „mimořádným“ se zrušuje. 152. V § 152 se za písmeno d) vkládá nové písmeno e), které zní: „e) dočasném přidělení (§ 43a),“. Dosavadní písmena e) a f) se označují jako písmena f) a g). 153. V § 154 větě druhé se za slovo „odletu“ vkládají slova „z České republiky“, za slovo „příletu“ se vkládají slova „do České republiky“ a slovo „letadla“ se zrušuje. 154. V § 157 odst. 1 se slovo „Náhradu“ nahrazuje slovem „Náhrada“ a slova „poskytne zaměstnavatel“ se nahrazují slovem „přísluší“. 155. V § 157 odstavec 5 zní: „(5) Základní náhrada u nákladních automobilů, autobusů nebo traktorů přísluší zaměstnanci nejméně ve výši dvojnásobku sazby stanovené v odstavci 4 písm. b).“. 156. V § 159 odst. 1 se slovo „Náhradu“ nahrazuje slovem „Náhrada“ a slova „poskytuje zaměstnavatel“ se nahrazují slovy „přísluší zaměstnanci“. 157. V § 159 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Náhrada jízdních výdajů zaměstnanci nepřísluší, pokud zaměstnavatel zajistí zaměstnanci použití místní hromadné dopravy způsobem, na který zaměstnanec finančně nepřispívá.“. 158. V § 161 odstavec 1 zní: „(1) Trvá-li pracovní cesta déle než 7 kalendářních dnů, přísluší zaměstnanci náhrada jízdních výdajů k návštěvě člena rodiny do jeho bydliště nebo do jiného předem dohodnutého místa pobytu člena rodiny a zpět ve výši a za shodných podmínek jako v § 157 až 160 s tím, že zaměstnavatel poskytne zaměstnanci náhradu jízdních výdajů nejvýše v částce odpovídající jízdním výdajům do místa výkonu práce nebo pravidelného pracoviště anebo bydliště na území České republiky. Za limitující se přitom považuje částka, která je pro zaměstnance nejvýhodnější.“. 159. V § 162 odst. 1 se slova „Zaměstnavatel poskytne zaměstnanci náhradu“ nahrazují slovy „Zaměstnanci přísluší náhrada“. 160. V § 163 odst. 1 se slova „poskytne zaměstnavatel“ nahrazují slovem „přísluší“. 161. V § 163 odst. 2 úvodní části ustanovení se za slova „finančně nepřispívá“ vkládají slova „(dále jen „bezplatné jídlo“)“ a slova „je zaměstnavatel oprávněn za každé uvedené jídlo stravné krátit až o hodnotu“ se nahrazují slovy „přísluší zaměstnanci stravné snížené za každé bezplatné jídlo až o hodnotu“. 162. V § 163 odst. 3 se slova „nebo míru jeho krácení podle odstavce 2,“ zrušují a na konci odstavce 3 se doplňuje věta „Nesjedná-li zaměstnavatel nebo neurčí před vysláním zaměstnance nižší hodnotu snížení stravného, přísluší zaměstnanci stravné snížené o nejvyšší hodnotu stanovenou v odstavci 2.“. 163. V § 163 odst. 7 a v § 170 odst. 8 se slova „nemohou účastníci“ nahrazují slovy „je zakázáno“. 164. V § 164 větě první se slova „Zaměstnavatel poskytne zaměstnanci náhradu“ nahrazují slovy „Zaměstnanci přísluší náhrada“ a ve větě druhé se slova „poskytne mu zaměstnavatel náhradu“ nahrazují slovy „přísluší mu náhrada“. 165. V části sedmé hlavě II nadpis dílu 2 zní: „Náhrady při přeložení a dočasném přidělení“. 166. V § 165 odst. 1 větě první se za slovo „přeložen“ vkládají slova „nebo dočasně přidělen k jinému zaměstnavateli“ a slova „poskytne mu zaměstnavatel“ se nahrazují slovy „přísluší mu“. 167. V § 165 odst. 2 větě první se za slovo „přeložení“ vkládají slova „nebo dočasného přidělení“ a slova „poskytne zaměstnavatel“ se nahrazují slovem „přísluší“ a ve větě druhé se slova „poskytuje zaměstnavatel“ nahrazují slovy „přísluší zaměstnanci“. 168. V § 166 odst. 1 úvodní části ustanovení se za slova „v § 163“ vkládají slova „, s výjimkou odstavce 4,“. 169. V § 167 se slova „Náhradu jízdních výdajů poskytuje zaměstnavatel“ nahrazují slovy „Náhrada jízdních výdajů přísluší“. 170. V § 168 větě první se slova „poskytuje zaměstnavatel zaměstnanci náhradu“ nahrazují slovy „přísluší zaměstnanci náhrada“. 171. V § 169 se slova „Zaměstnavatel poskytne zaměstnanci náhradu“ nahrazují slovy „Zaměstnanci přísluší náhrada“. 172. V § 170 odst. 1 se slova „Zaměstnavatel poskytne zaměstnanci“ nahrazují slovy „Zaměstnanci přísluší“. 173. V § 170 odst. 3 větě první se slova „Zaměstnavatel poskytne zaměstnanci“ nahrazují slovy „Zaměstnanci přísluší“ a číslo „12“ se nahrazuje číslem „18“, ve větě druhé se číslo „6“ nahrazuje číslem „12“ a číslo „12“ se nahrazuje číslem „18“, slova „v poloviční výši“ se nahrazují slovy „ve výši dvou třetin“, slovo „čtvrtinové“ se zrušuje, za slovo „výši“ se vkládají slova „jedné třetiny“ a na konci se doplňují slova „, nebo déle než 5 hodin, pokud zaměstnanci vznikne za cestu na území České republiky právo na stravné podle § 163 nebo § 176“. 174. V § 170 odstavec 5 zní: „(5) Bylo-li zaměstnanci během zahraniční pracovní cesty poskytnuto bezplatné jídlo, přísluší zaměstnanci zahraniční stravné ve výši základní sazby snížené za každé bezplatné jídlo až o hodnotu a) 70 % zahraničního stravného, jde-li o zahraniční stravné v třetinové výši základní sazby, b) 35 % zahraničního stravného, jde-li o zahraniční stravné ve dvoutřetinové výši základní sazby, c) 25 % zahraničního stravného, jde-li o zahraniční stravné ve výši základní sazby. Nesjedná-li zaměstnavatel nižší hodnotu snížení zahraničního stravného, nebo ji neurčí před vysláním zaměstnance na zahraniční pracovní cestu, přísluší zaměstnanci zahraniční stravné snížené o nejvyšší hodnotu stanovenou ve větě první.“. 175. V § 171 se slova „Zaměstnavatel poskytne zaměstnanci náhradu“ nahrazují slovy „Zaměstnanci přísluší náhrada“. 176. V § 172 větě první se slova „poskytne zaměstnavatel“ nahrazují slovem „přísluší“ a za slovo „dny“ se vkládá slovo „první“ a ve větě druhé se slova „poskytne zaměstnavatel zaměstnanci i náhradu“ nahrazují slovy „přísluší zaměstnanci i náhrada“. 177. V § 176 odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „odst. 1 nepoužije“ nahrazují slovy „odst. 1 až 3 nepoužijí“ a ve větě druhé se slova „Zaměstnavatel poskytne zaměstnanci“ nahrazují slovy „Zaměstnanci přísluší“. 178. V § 176 odstavec 3 zní: „(3) Bylo-li zaměstnanci během pracovní cesty poskytnuto bezplatné jídlo, přísluší zaměstnanci stravné snížené za každé bezplatné jídlo o hodnotu a) 70 % stravného, trvá-li pracovní cesta 5 až 12 hodin, b) 35 % stravného, trvá-li pracovní cesta déle než 12 hodin, nejdéle však 18 hodin, c) 25 % stravného, trvá-li pracovní cesta déle než 18 hodin.“. 179. V § 176 se doplňují odstavce 4 a 5, které znějí: „(4) Stravné zaměstnanci nepřísluší, pokud mu během pracovní cesty, která trvá a) 5 až 12 hodin, byla poskytnuta 2 bezplatná jídla, b) 12 až 18 hodin, byla poskytnuta 3 bezplatná jídla. (5) Nesjedná-li zaměstnavatel nebo neurčí před vysláním zaměstnance na pracovní cestu výši stravného, přísluší zaměstnanci stravné ve výši dolní sazby rozpětí podle odstavce 1.“. 180. V § 177 odst. 2 se věta druhá a v § 187 se věta třetí zrušují. 181. V § 179 odst. 1 větě první se za slova „věty první“ vkládají slova „a odstavce 5“ a ve větě druhé se slova „Zaměstnavatel poskytuje zaměstnanci“ nahrazují slovy „Zaměstnanci přísluší“. 182. V § 179 se doplňují odstavce 3 a 4, které znějí: „(3) Bylo-li zaměstnanci během zahraniční pracovní cesty v zahraničí poskytnuto bezplatné jídlo, přísluší zaměstnanci zahraniční stravné snížené za každé bezplatné jídlo o hodnotu a) 70 % zahraničního stravného, jde-li o zahraniční stravné v třetinové výši základní sazby, b) 35 % zahraničního stravného, jde-li o zahraniční stravné ve dvoutřetinové výši základní sazby, c) 25 % zahraničního stravného, jde-li o zahraniční stravné ve výši základní sazby. (4) Zahraniční stravné zaměstnanci nepřísluší, pokud mu během zahraniční pracovní cesty, která trvá a) 5 až 12 hodin, byla poskytnuta 2 bezplatná jídla, b) 12 až 18 hodin, byla poskytnuta 3 bezplatná jídla.“. 183. V § 181 větě první se slova „poskytuje zaměstnavatel“ nahrazují slovem „přísluší“. 184. V § 183 odst. 3 větě první a v § 183 odst. 5 větě první se slovo „jinak“ nahrazuje slovy „na jiné době“. 185. V § 183 odst. 5 se slovo „účastníci“ nahrazuje slovy „smluvní strany“. 186. V § 191 se slovo „omluví“ nahrazuje slovy „je povinen omluvit“, slova „podle § 115 občanského zákoníku“, slova „podle § 25 zákona o nemocenském pojištění zaměstnanců nebo“ a slova „v § 25 zákona o nemocenském pojištění zaměstnanců nebo“ se zrušují. 187. Poznámka pod čarou č. 58 zní: „58) Zákon č. 187/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“. 188. Poznámka pod čarou č. 60 se zrušuje, a to včetně odkazů na poznámku pod čarou. 189. V nadpisu nad § 192 se slova „dohody o pracovní činnosti“ nahrazují slovy „dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr“. 190. V § 192 odst. 2 větě druhé se slovo „stejným“ nahrazuje slovem „obdobným“ a ve větě třetí se slovo „náleží“ nahrazuje slovem „přísluší“. 191. V § 192 odst. 4 se slova „se snižuje“ nahrazují slovy „musí být snížena“. 192. V § 192 se na konci odstavce 5 doplňuje věta „Náhrada mzdy nebo platu nesmí být snížena nebo neposkytnuta, jestliže byla pro totéž porušení režimu dočasně práce neschopného pojištěnce dána zaměstnanci výpověď podle § 52 písm. h).“. 193. V § 193 větě první se slova „se poskytuje“ nahrazují slovem „přísluší“, slova „, a to“ se nahrazují slovy „a musí být vyplacena“, ve větě druhé se slovo „vyhlásit“ nahrazuje slovem „určit“ a slova „je třeba předložit“ se nahrazují slovy „musí být předloženy“. 194. V § 194 větě první a druhé se za slova „dohody o“ vkládají slova „provedení práce nebo dohody o“. 195. V § 195 odst. 3 větě druhé se slova „poskytne se“ nahrazují slovem „přísluší“. 196. V § 196 větě druhé a v § 197 odst. 2 a 3 se slova „se poskytuje“ nahrazují slovem „přísluší“. 197. V § 197 odst. 3 větě první a třetí se slova „se rodičovská dovolená poskytuje“ nahrazují slovy „rodičovská dovolená přísluší“. 198. V § 198 odst. 2 a v § 199 odst. 1 větě druhé se slova „se poskytne“ nahrazují slovem „přísluší“. 199. V § 198 odst. 4 se slova „poskytuje se“ nahrazují slovem „přísluší“. 200. V § 199 odst. 2 se slova „se poskytuje“ nahrazují slovem „přísluší“. 201. V § 200 větě první se slova „Zaměstnavatel poskytne zaměstnanci“ nahrazují slovy „Zaměstnanci od zaměstnavatele přísluší“. 202. V § 203 odst. 2 písm. d) větě druhé a třetí a v § 203 odst. 2 písm. e) větě třetí se slova „poskytuje se“ nahrazují slovem „přísluší“. 203. V § 204 odst. 1 a 2 se slova „Zaměstnavatel omluví nepřítomnost zaměstnance v práci“ nahrazují slovy „Zaměstnanci přísluší od zaměstnavatele pracovní volno“. 204. V § 206 odst. 1 větě druhé se slova „zaměstnanec uvědomí“ nahrazují slovy „je zaměstnanec povinen uvědomit“. 205. V § 206 se odstavec 3 zrušuje. Dosavadní odstavce 4 a 5 se označují jako odstavce 3 a 4. 206. V § 206 odst. 4 se slova „odstavce 4“ nahrazují slovy „odstavce 3“. 207. V § 208 se slova „poskytne mu zaměstnavatel náhradu“ nahrazují slovy „přísluší mu náhrada“. 208. V § 209 odst. 2 se slovo „může“ nahrazuje slovem „musí“ a na konci odstavce se doplňují slova „; nepůsobí-li u zaměstnavatele odborová organizace, může být dohoda nahrazena vnitřním předpisem“. 209. V § 209 se odstavec 3 zrušuje. 210. V § 210 odst. 1 větě druhé se slova „poskytne mu zaměstnavatel náhradu“ nahrazují slovy „přísluší mu náhrada“. 211. V § 212 odstavec 4 zní: „(4) Byl-li zaměstnanec dlouhodobě plně uvolněn pro výkon veřejné funkce, je povinna mu dovolenou nebo její část poskytnout právnická nebo fyzická osoba, pro kterou je uvolněný zaměstnanec činný; tato právnická nebo fyzická osoba je povinna mu poskytnout též tu část dovolené, kterou nevyčerpal před uvolněním. Nevyčerpal-li zaměstnanec dovolenou před uplynutím doby uvolnění, je povinen mu ji poskytnout uvolňující zaměstnavatel. Splnění podmínek pro vznik práva na dovolenou se přitom posuzuje vcelku za dobu před i po uvolnění.“. 212. V § 214 se slovo „náleží“ nahrazuje slovem „přísluší“. 213. V § 216 se odstavec 1 zrušuje. Dosavadní odstavce 2 až 5 se označují jako odstavce 1 až 4. 214. V § 216 odst. 2 se slova „se jako výkon práce neposuzuje“ nahrazují slovy „se za výkon práce nepovažuje“. 215. V § 217 odst. 1 se věta první nahrazuje větou „Dobu čerpání dovolené je povinen zaměstnavatel určit podle písemného rozvrhu čerpání dovolené vydaného s předchozím souhlasem odborové organizace a rady zaměstnanců tak, aby dovolená mohla být vyčerpána zpravidla vcelku a do konce kalendářního roku, ve kterém právo na dovolenou vzniklo, pokud v tomto zákoně není dále stanoveno jinak.“ a ve větě druhé se slovo „stanovení“ nahrazuje slovem „určení“. 216. § 218 zní: „§ 218 (1) Čerpání dovolené podle § 211 je zaměstnavatel povinen zaměstnanci určit tak, aby dovolenou vyčerpal v kalendářním roce, ve kterém zaměstnanci právo na dovolenou vzniklo, ledaže v tom zaměstnavateli brání překážky v práci na straně zaměstnance nebo naléhavé provozní důvody. (2) Nemůže-li být dovolená vyčerpána podle odstavce 1, je zaměstnavatel povinen určit ji zaměstnanci tak, aby byla vyčerpána nejpozději do konce následujícího kalendářního roku, není-li v odstavci 4 stanoveno jinak. (3) Není-li čerpání dovolené určeno nejpozději do 30. června následujícího kalendářního roku, má právo určit čerpání dovolené rovněž zaměstnanec. Čerpání dovolené je zaměstnanec povinen písemně oznámit zaměstnavateli alespoň 14 dnů předem, pokud se nedohodne se zaměstnavatelem na jiné době oznámení. (4) Nemůže-li být dovolená vyčerpána ani do konce následujícího kalendářního roku proto, že zaměstnanec byl uznán dočasně práce neschopným nebo z důvodu čerpání mateřské anebo rodičovské dovolené, je zaměstnavatel povinen určit dobu čerpání této dovolené po skončení těchto překážek v práci.“. 217. § 220 zní: „§ 220 Zaměstnavatel může v dohodě s odborovou organizací a se souhlasem rady zaměstnanců určit hromadné čerpání dovolené, jen jestliže je to nezbytné z provozních důvodů; hromadné čerpání dovolené nesmí činit více než 2 týdny a u uměleckých souborů 4 týdny.“. 218. V § 222 odstavec 2 zní: „(2) Zaměstnanci přísluší náhrada mzdy nebo platu za nevyčerpanou dovolenou pouze v případě skončení pracovního poměru.“. 219. V § 222 se odstavec 4 zrušuje. Dosavadní odstavce 5 a 6 se označují jako odstavce 4 a 5. 220. V § 224 odstavec 1 zní: „(1) Zaměstnavatelé jsou povinni vytvářet zaměstnancům pracovní podmínky, které umožňují bezpečný výkon práce, a v souladu se zvláštními právními předpisy zajišťovat pro zaměstnance závodní preventivní péči.“. 221. V § 224 odst. 2 písm. a) se slova „při dovršení 50 let věku“ nahrazují slovy „při životním nebo pracovním jubileu“. 222. § 225 včetně poznámky pod čarou č. 73 zní: „§ 225 Zaměstnavatel, který podle zvláštního právního předpisu73) vytváří fond kulturních a sociálních potřeb, spolurozhoduje s odborovou organizací o přídělu do tohoto fondu a o jeho čerpání. 73) Vyhláška č. 114/2002 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb, ve znění pozdějších předpisů.“. 223. V § 227 úvodní část ustanovení zní: „Odborný rozvoj zaměstnanců zahrnuje zejména“. 224. V § 229 odst. 1 se slovo „zabezpečují“ nahrazuje slovy „jsou povinni zabezpečit“. 225. V § 230 odst. 4 se slovo „hradí“ nahrazuje slovy „je povinen hradit“. 226. V § 230 odst. 5 a v § 231 odst. 3 se slova „Zvláštní právní předpisy74)“ nahrazují slovy „Zvláštní právní předpisy110)“. 227. Poznámka pod čarou č. 74 se zrušuje. 228. V § 233 úvodní části ustanovení se slovo „sleduje“ nahrazuje slovy „je oprávněn sledovat“. 229. V § 234 odst. 4, § 252 odst. 3, § 255 odst. 4, § 263 odst. 2 a v § 308 odst. 2 se slova „, jinak je neplatná“ zrušují. 230. V § 235 odst. 3 písm. c) se slovo „orgánu“ nahrazuje slovy „příslušného orgánu“. 231. V § 238 se odstavec 1 zrušuje. Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 1 a 2. 232. V § 238 odst. 1 se slova „Zaměstnankyně nesmějí být zaměstnávány“ nahrazují slovy „Zaměstnankyně je zakázáno zaměstnávat“. 233. V § 238 odstavec 2 zní: „(2) Je zakázáno zaměstnávat těhotnou zaměstnankyni, zaměstnankyni, která kojí, a zaměstnankyni-matku do konce devátého měsíce po porodu pracemi, pro které nejsou podle lékařského posudku zdravotně způsobilé.“. 234. V § 241 odst. 3 větě první se slova „Zaměstnavatel nesmí“ nahrazují slovy „Zakazuje se“. 235. V § 242 odst. 3 se slova „poskytuje se“ nahrazují slovem „přísluší“. 236. V § 245 odst. 1 se slova „Zaměstnavatel nesmí mladistvé zaměstnance zaměstnávat“ nahrazují slovy „Zakazuje se zaměstnávat mladistvé zaměstnance“. 237. V § 245 odst. 2 se slova „Nesmí-li zaměstnavatel“ nahrazují slovy „Jestliže je zakázáno“. 238. V § 246 odstavec 1 zní: „(1) Zakazuje se zaměstnávat mladistvé zaměstnance pracemi pod zemí při těžbě nerostů nebo při ražení tunelů a štol.“. 239. V § 246 odst. 2 se slova „Mladiství zaměstnanci nesmějí být zaměstnáváni“ nahrazují slovy „Zakazuje se zaměstnávat mladistvé zaměstnance“. 240. V § 246 odst. 3 se slova „Zaměstnavatelé nesmějí“ nahrazují slovy „Zakazuje se“. 241. V § 247 odst. 3 se slova „se zaměstnavatel řídí“ nahrazují slovy „je zaměstnavatel povinen řídit se“. 242. V § 248 odst. 2 se slova „podle § 11 občanského zákoníku“ zrušují. 243. V § 249 odst. 2 a v § 376 odst. 2 se slova „podle § 116 občanského zákoníku“ zrušují. 244. V části jedenácté hlavě II v nadpisu dílu 3 a v nadpisu oddílu 2 se slovo „předmětů“ nahrazuje slovem „věcí“. 245. V § 252 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní: „(3) Byla-li způsobilost zaměstnance k právním úkonům omezena nebo byl-li jí zbaven, nesmí za něj zástupce uzavřít dohodu o odpovědnosti.“. Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 4 a 5. 246. V § 253 odst. 1 se věta třetí a v § 256 odst. 1 se věta druhá nahrazují větou „Odstoupení podle věty první musí být provedeno písemně.“. 247. V § 254 odst. 1 se slova „Inventarizace se provádí“ nahrazují slovy „Inventarizaci je zaměstnavatel povinen provést“. 248. V § 254 odst. 2 se slova „se inventarizace provádí“ nahrazují slovy „je zaměstnavatel povinen inventarizaci provést“. 249. V § 255 odst. 1, 3, 4 a 5, § 256 odst. 1 a 2 a v § 259 se slovo „předmětů“ nahrazuje slovem „věcí“. 250. V § 255 odstavec 2 zní: „(2) Věc podle odstavce 1, jejíž cena přesahuje 50 000 Kč, smí být zaměstnanci svěřena jen na základě dohody o odpovědnosti za ztrátu svěřených věcí.“. 251. V § 255 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní: „(4) Byla-li způsobilost zaměstnance k právním úkonům omezena nebo byl-li jí zbaven, nesmí za něj zástupce uzavřít dohodu o odpovědnosti za ztrátu svěřených věcí.“. Dosavadní odstavce 4 až 6 se označují jako odstavce 5 až 7. 252. V § 268 odst. 2 ve větě druhé se slova „uhradí zaměstnavatel“ nahrazují slovy „je zaměstnavatel povinen uhradit“. 253. Nadpis části dvanácté zní: „INFORMOVÁNÍ A PROJEDNÁNÍ, PŮSOBNOST ODBOROVÉ ORGANIZACE, RADA ZAMĚSTNANCŮ A ZÁSTUPCE PRO OBLAST BEZPEČNOSTI A OCHRANY ZDRAVÍ PŘI PRÁCI“. 254. V § 276 odst. 1 se za slova „Zaměstnanci v“ vkládá slovo „základním“ a slova „větě druhé“ se zrušují. 255. V § 276 se doplňuje odstavec 9, který zní: „(9) Zaměstnavatel je povinen projednat se zaměstnancem nebo na jeho žádost s odborovou organizací nebo radou zaměstnanců anebo zástupcem pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci stížnost zaměstnance na výkon práv a povinností vyplývajících z pracovněprávních vztahů.“. 256. V § 279 odst. 1 písm. c) se za slovo „vztazích,“ vkládají slova „o převažující činnosti zaměstnavatele označené kódem Klasifikace ekonomické činnosti111)“. Poznámka pod čarou č. 111 zní: „111) § 7 odst. 1 zákona č. 2/1991 Sb., ve znění zákona č. 225/2005 Sb. § 18 odst. 1 a § 19 zákona č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění zákona č. 220/2000 Sb. a zákona č. 411/2000 Sb.“. 257. V § 279 odst. 3 se slova „(§ 2 odst. 5)“ nahrazují slovy „(§ 307a)“. 258. V § 281 odst. 1 větě třetí se slovo „je“ nahrazuje slovy „musí být“. 259. V § 281 odst. 3 se slova „rady zaměstnanců, popřípadě“ zrušují. 260. V § 283 odst. 3 písm. a) se slovo „stanoví“ nahrazuje slovem „určí“. 261. V části dvanácté nadpis hlavy IV zní: „PŮSOBNOST ODBOROVÉ ORGANIZACE“. 262. V § 286 se vkládají nové odstavce 1 až 4, které včetně poznámky pod čarou č. 112 znějí: „(1) Odborové organizace jsou oprávněny jednat v pracovněprávních vztazích, včetně kolektivního vyjednávání podle tohoto zákona, za podmínek stanovených zákonem nebo sjednaných v kolektivní smlouvě. (2) Za odborovou organizaci jedná orgán určený jejími stanovami112). (3) Odborová organizace působí u zaměstnavatele a má právo jednat, jen jestliže je k tomu oprávněna podle stanov a alespoň 3 její členové jsou u zaměstnavatele v pracovním poměru; kolektivně vyjednávat a uzavírat kolektivní smlouvy může za těchto podmínek jen odborová organizace nebo její organizační složka, která má právo jednat jménem odborové organizace. (4) Oprávnění odborové organizace u zaměstnavatele vznikají dnem následujícím po dni, kdy zaměstnavateli oznámila, že splňuje podmínky podle odstavce 3; přestane-li odborová organizace tyto podmínky splňovat, je povinna to zaměstnavateli bez zbytečného odkladu oznámit. 112) § 6 odst. 2 písm. d) zákona č. 83/1990 Sb.“. Dosavadní odstavce 1 a 2 se označují jako odstavce 5 a 6. 263. V § 297 odst. 1 se slova „§ 286 odst. 2“ nahrazují slovy „§ 286 odst. 6“. 264. V části třinácté nadpis hlavy II zní: „ZÁKLADNÍ POVINNOSTI ZAMĚSTNANCŮ A VEDOUCÍCH ZAMĚSTNANCŮ VYPLÝVAJÍCÍ Z PRACOVNÍHO POMĚRU NEBO DOHOD O PRACÍCH KONANÝCH MIMO PRACOVNÍ POMĚR, JINÉ POVINNOSTI ZAMĚSTNANCŮ, ZVLÁŠTNÍ POVINNOSTI NĚKTERÝCH ZAMĚSTNANCŮ A VÝKON JINÉ VÝDĚLEČNÉ ČINNOSTI“. 265. Za § 301 se vkládá nový § 301a, který včetně nadpisu zní: „§ 301a Jiné povinnosti zaměstnanců Zaměstnanci jsou v době prvních 14 kalendářních dnů a v období od 1. ledna 2011 do 31. prosince 2013 v době prvních 21 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti povinni dodržovat stanovený režim dočasně práce neschopného pojištěnce, pokud jde o povinnost zdržovat se v době dočasné pracovní neschopnosti v místě pobytu a dodržovat dobu a rozsah povolených vycházek podle zákona o nemocenském pojištění107).“. 266. V § 304 odst. 1 se za slova „vykonávaného v“ vkládá slovo „základním“. 267. V § 305 odst. 1 se věta druhá zrušuje. 268. V § 305 odst. 5 se slova „právo z“ nahrazují slovy „právo ze základního“ a slova „větě druhé“ se zrušují. 269. V § 306 odst. 1 se věta druhá zrušuje. 270. V části třinácté nadpis hlavy IV zní: „MZDOVÁ, PLATOVÁ A OSTATNÍ PRÁVA“. 271. V § 307 odst. 1 se slovo „, popřípadě“ nahrazuje slovem „nebo“. 272. V části třinácté se v hlavě V vkládá nový § 307a, který zní: „§ 307a Za závislou práci podle § 2 se považují také případy, kdy zaměstnavatel na základě povolení podle zvláštního právního předpisu (dále jen „agentura práce“) dočasně přiděluje svého zaměstnance k výkonu práce k jinému zaměstnavateli na základě ujednání v pracovní smlouvě nebo dohodě o pracovní činnosti, kterým se agentura práce zaváže zajistit svému zaměstnanci dočasný výkon práce podle pracovní smlouvy nebo dohody o pracovní činnosti u uživatele a zaměstnanec se zaváže tuto práci konat podle pokynů uživatele a na základě dohody o dočasném přidělení zaměstnance agentury práce, uzavřené mezi agenturou práce a uživatelem.“. 273. V § 308 odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „(§ 2 odst. 5)“ zrušují. 274. § 310 zní: „§ 310 (1) Byla-li sjednána konkurenční doložka, kterou se zaměstnanec zavazuje, že se po určitou dobu po skončení zaměstnání, nejdéle však po dobu 1 roku, zdrží výkonu výdělečné činnosti, která by byla shodná s předmětem činnosti zaměstnavatele nebo která by měla vůči němu soutěžní povahu, je součástí konkurenční doložky závazek zaměstnavatele, že zaměstnanci poskytne přiměřené peněžité vyrovnání, nejméně však ve výši jedné poloviny průměrného měsíčního výdělku, za každý měsíc plnění závazku. Peněžité vyrovnání je splatné pozadu za měsíční období, pokud se smluvní strany nedohodly na jiné době splatnosti. (2) Konkurenční doložku může zaměstnavatel se zaměstnancem sjednat, jestliže to je možné od zaměstnance spravedlivě požadovat s ohledem na povahu informací, poznatků, znalostí pracovních a technologických postupů, které získal v zaměstnání u zaměstnavatele a jejichž využití při činnosti uvedené v odstavci 1 by mohlo zaměstnavateli závažným způsobem ztížit jeho činnost. (3) Byla-li v konkurenční doložce sjednána smluvní pokuta, kterou je zaměstnanec zaměstnavateli povinen zaplatit, jestliže závazek poruší, zanikne závazek zaměstnance z konkurenční doložky zaplacením smluvní pokuty. Výše smluvní pokuty musí být přiměřená povaze a významu podmínek uvedených v odstavci 1. (4) Zaměstnavatel může od konkurenční doložky odstoupit pouze po dobu trvání pracovního poměru zaměstnance. (5) Zaměstnanec může konkurenční doložku vypovědět, jestliže mu zaměstnavatel nevyplatil peněžité vyrovnání nebo jeho část do 15 dnů po jeho splatnosti; konkurenční doložka zaniká prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi. (6) Konkurenční doložka musí být uzavřena písemně; to platí obdobně pro odstoupení od konkurenční doložky a pro její výpověď.“. 275. V § 312 odst. 1 se za slova „práce v“ vkládá slovo „základním“ a slova „větě druhé“ se zrušují. 276. V § 312 odstavci 2 větě druhé se za slova „Úřad práce České republiky,“ vkládají slova „Úřad pro ochranu osobních údajů,“ a na konci odstavce 2 se doplňuje věta „Za nahlížení do osobního spisu se nepovažuje předložení jednotlivé písemnosti zaměstnavatelem z tohoto spisu vnějšímu kontrolnímu orgánu, který provádí kontrolu u zaměstnavatele a který si tuto písemnost vyžádal v souvislosti s předmětem kontroly prováděné u zaměstnavatele.“. 277. V § 313 odst. 1 úvodní části ustanovení se za slova „pracovního poměru“ vkládají slova „, dohody o provedení práce“. 278. V § 313 odst. 1 písm. a) se za slova „pracovní poměr“ vkládají slova „, dohodu o provedení práce“. 279. V § 313 odst. 1 se písmeno d) zrušuje. Dosavadní písmena e) až g) se označují jako písmena d) až f). 280. V § 313 odstavec 2 včetně poznámky pod čarou č. 90 zní: „(2) Údaje o výši průměrného výdělku, o tom, zda pracovní poměr, dohoda o provedení práce nebo dohoda o pracovní činnosti byly zaměstnavatelem rozvázány z důvodu porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem nebo z důvodu porušení jiné povinnosti zaměstnance podle § 301a zvlášť hrubým způsobem, a o dalších skutečnostech rozhodných pro posouzení nároku na podporu v nezaměstnanosti90) je zaměstnavatel povinen uvést na žádost zaměstnance v odděleném potvrzení. 90) § 39 až 57 zákona o zaměstnanosti.“. 281. V § 316 odst. 4 úvodní části ustanovení se slova „s pracovněprávním“ nahrazují slovy „se základním pracovněprávním“ a slova „větě druhé“ se zrušují. 282. V § 318 se slovo „Pracovněprávní“ nahrazuje slovy „Základní pracovněprávní“ a slova „větě druhé“ se zrušují. 283. V § 321 se zrušuje označení odstavce 1. 284. V § 322 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Náklady vzniklé výkonem kontroly nad bezpečností a ochranou zdraví při práci hradí stát na základě dohody s odborovou organizací.“. 285. V § 322 se odstavec 4 zrušuje. 286. V části třinácté se hlava XI včetně nadpisu zrušuje. 287. V části třinácté nadpis hlavy XII zní: „ZAJIŠTĚNÍ ZÁVAZKŮ A SMRT ZAMĚSTNANCE“. 288. § 325 a 326 se zrušují. 289. § 327 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 93 zní: „§ 327 Dohoda o srážkách ze mzdy Dluh zaměstnance vůči zaměstnavateli je možné zajistit dohodou o srážkách ze mzdy mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem; srážky ze mzdy nesmějí činit více, než by činily srážky při výkonu rozhodnutí93). Dohoda podle věty první musí být uzavřena písemně. 93) § 278 občanského soudního řádu.“. 290. V části třinácté nadpis hlavy XIII zní: „ZÁNIK PRÁVA, VRÁCENÍ NEPRÁVEM VYPLACENÝCH ČÁSTEK A UPLYNUTÍ DOBY“. 291. § 329 se zrušuje. 292. V § 330 větě první se slovo „době“ nahrazuje slovem „lhůtě“, slova „§ 39 odst. 5“ nahrazují slovy „§ 39 odst. 4“, za slova „§ 39 odst. 4“ se vkládají slova „§ 57,“, slova „§ 218 odst. 4 větě druhé,“ se zrušují a slova „a § 315“ se nahrazují slovy „, § 315 a § 339a odst. 1“. 293. § 331 zní: „§ 331 Vrácení neprávem vyplacených částek může zaměstnavatel na zaměstnanci požadovat, jen jestliže zaměstnanec věděl nebo musel z okolností předpokládat, že jde o částky nesprávně určené nebo omylem vyplacené, a to do 3 let ode dne jejich výplaty.“. 294. § 332 se zrušuje. 295. § 333 zní: „§ 333 Práva i povinnosti zaniknou uplynutím doby, na kterou byly omezeny. Doby počínají prvním dnem a končí uplynutím posledního dne stanovené nebo sjednané doby; to platí také v případě, kdy je uplynutím doby podmíněn vznik nebo zánik práva.“. 296. V nadpisu hlavy XV v části třinácté se slova „, je-li zaměstnavatel fyzická osoba,“ zrušují. 297. § 338 zní: „§ 338 (1) K přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů může dojít jen v případech stanovených tímto zákonem nebo zvláštním právním předpisem. (2) Dochází-li k převodu činnosti zaměstnavatele nebo části činnosti zaměstnavatele nebo k převodu úkolů zaměstnavatele anebo jejich části k jinému zaměstnavateli, přecházejí práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů v plném rozsahu na přejímajícího zaměstnavatele; práva a povinnosti z kolektivní smlouvy přecházejí na přejímajícího zaměstnavatele na dobu účinnosti kolektivní smlouvy, nejdéle však do konce následujícího kalendářního roku. (3) Za úkoly nebo činnost zaměstnavatele se pro tyto účely považují zejména úkoly související se zajištěním výroby nebo poskytováním služeb a obdobná činnost podle zvláštních právních předpisů, které právnická nebo fyzická osoba provádí v zařízeních určených pro tyto činnosti nebo na místech obvyklých pro jejich výkon pod vlastním jménem a na vlastní odpovědnost. Za přejímajícího zaměstnavatele se bez ohledu na právní důvod převodu a na to, zda dochází k převodu vlastnických práv, považuje právnická nebo fyzická osoba, která je způsobilá jako zaměstnavatel pokračovat v plnění úkolů nebo činností dosavadního zaměstnavatele nebo v činnosti obdobného druhu. (4) Práva a povinnosti dosavadního zaměstnavatele vůči zaměstnancům, jejichž pracovněprávní vztahy do dne převodu zanikly, zůstávají nedotčeny, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak21a).“. 298. V § 339 odst. 1 úvodní část ustanovení zní: „Přede dnem nabytí účinnosti přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů k jinému zaměstnavateli jsou dosavadní zaměstnavatel a přejímající zaměstnavatel povinni v dostatečném časovém předstihu, nejpozději 30 dnů před přechodem práv a povinností k jinému zaměstnavateli, informovat odborovou organizaci a radu zaměstnanců o této skutečnosti a projednat s nimi za účelem dosažení shody“. 299. V § 339 odstavec 2 zní: „(2) Nepůsobí-li u zaměstnavatele odborová organizace ani rada zaměstnanců, je dosavadní a přejímající zaměstnavatel povinen předem informovat zaměstnance, kteří budou převodem přímo dotčeni, o skutečnostech uvedených v odstavci 1 nejpozději 30 dnů přede dnem nabytí účinnosti přechodu práv a povinností k jinému zaměstnavateli.“. 300. Za § 339 se vkládá nový § 339a, který zní: „§ 339a (1) Byla-li výpověď zaměstnance podána ve lhůtě 2 měsíců ode dne nabytí účinnosti přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů nebo nabytí účinnosti přechodu výkonu práv a povinností z pracovněprávních vztahů, nebo byl-li pracovní poměr zaměstnance v téže lhůtě rozvázán dohodou, může se zaměstnanec u soudu domáhat určení, že k rozvázání pracovního poměru došlo z důvodu podstatného zhoršení pracovních podmínek v souvislosti s přechodem práv a povinností z pracovněprávních vztahů nebo přechodem výkonu práv a povinností z pracovněprávních vztahů. (2) Došlo-li k rozvázání pracovního poměru z důvodů uvedených v odstavci 1, má zaměstnanec právo na odstupné (§ 67 odst. 1).“. 301. V § 341 odstavec 1 zní: „(1) Dochází-li ke zrušení zaměstnavatele rozdělením, orgán, který rozhodl o rozdělení zaměstnavatele, určí, který z nově vzniklých zaměstnavatelů přejímá od dosavadního zaměstnavatele práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů. Ustanovení § 338 odst. 2 část věty za středníkem platí obdobně.“. 302. V § 342 odstavec 1 zní: „(1) Smrtí fyzické osoby, která je zaměstnavatelem, základní pracovněprávní vztah zaniká (§ 48 odst. 4); to neplatí při pokračování v živnosti. Nehodlá-li oprávněná osoba v živnosti podle § 13 odst. 1 písm. b), c) a e) živnostenského zákona pokračovat, zaniká základní pracovněprávní vztah marným uplynutím lhůty 3 měsíců ode dne smrti zaměstnavatele.“. 303. V § 344 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Ustanovení § 338 odst. 2 část věty za středníkem platí obdobně.“. 304. Za § 345 se vkládá nový § 345a, který zní: „§ 345a Ustanovení § 339 a 339a platí obdobně.“. 305. V části třinácté nadpis hlavy XVII zní: „ZVLÁŠTNÍ ZÁKAZY A VÝKLAD NĚKTERÝCH POJMŮ“. 306. V části třinácté se v hlavě XVII vkládají nové § 346a, 346b a 346c, které znějí: „§ 346a Práce fyzických osob ve věku do 15 let nebo starších 15 let do skončení povinné školní docházky je zakázána. Tyto osoby smějí vykonávat jen uměleckou, kulturní, reklamní nebo sportovní činnost za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem. § 346b (1) Zaměstnavatel nesmí zaměstnanci za porušení povinnosti vyplývající mu ze základního pracovněprávního vztahu ukládat peněžní postihy ani je od něho požadovat; to se nevztahuje na škodu, za kterou zaměstnanec odpovídá. (2) Zaměstnavatel nesmí přenášet riziko z výkonu závislé práce na zaměstnance. (3) Zaměstnavatel nesmí od zaměstnance v souvislosti s výkonem závislé práce požadovat peněžitou záruku. (4) Zaměstnavatel nesmí zaměstnance jakýmkoliv způsobem postihovat nebo znevýhodňovat proto, že se zákonným způsobem domáhá svých práv vyplývajících z pracovněprávních vztahů. § 346c Zaměstnanec nemůže zaměstnavatele zprostit povinnosti poskytnout mu mzdu, plat, odměnu z dohody a jejich náhrady, odstupné, odměnu za pracovní pohotovost a náhradu výdajů příslušejících zaměstnanci v souvislosti s výkonem práce.“. 307. V § 348 odst. 1 úvodní část ustanovení zní: „Za výkon práce se považuje doba“. 308. V § 348 odst. 1 písm. d) se slovo „měsíční“ zrušuje. 309. V § 348 odst. 2 se slova „§ 216 odst. 3 a 4“ nahrazují slovy „§ 216 odst. 2 a 3“ a slova „ani na zjišťování průměrného výdělku“ se zrušují. 310. V § 348 odst. 3 se slova „v dohodě“ nahrazují slovy „po projednání“. 311. V § 349 odst. 3 se slova „§ 122 odst. 2“ nahrazují slovy „§ 122 odst. 3“. 312. Za § 350 se vkládá nový § 350a, který zní: „§ 350a Týdnem se pro účely tohoto zákona rozumí 7 po sobě následujících kalendářních dnů.“. 313. V § 351 se za slova „být v“ vkládá slovo „základních“, slova „větě druhé“ se zrušují, slova „postupuje se“ se nahrazují slovy „musí se postupovat“ a za slovo „zjištění“ se vkládá slovo „jen“. 314. V § 362 odst. 2 se za slovo „více“ vkládá slovo „základních“, za slova „v každém“ se vkládá slovo „základním“ a slova „větě druhé“ se zrušují. 315. § 363 zní: „§ 363 Ustanoveními, kterými se zapracovávají předpisy Evropské unie, jsou nadpis hlavy IV v části první, § 16 odst. 2 a 3, § 30 odst. 2, § 37 odst. 1 až 4, § 39 odst. 2 až 5, § 40 odst. 3, § 41 odst. 1 v úvodní části ustanovení a písmena c), d), f) a g), § 47 spočívající ve slovech „nastoupí-li zaměstnankyně po skončení mateřské dovolené nebo zaměstnanec po skončení rodičovské dovolené v rozsahu doby, po kterou je zaměstnankyně oprávněna čerpat mateřskou dovolenou, do práce, je zaměstnavatel povinen zařadit je na jejich původní práci a pracoviště“, § 51a, § 53 odst. 1 spočívající ve slovech „Zakazuje se dát zaměstnanci výpověď“ a písm. d), § 54 písm. b) spočívající ve slovech „to neplatí v případě těhotné zaměstnankyně, zaměstnankyně, která čerpá mateřskou dovolenou, zaměstnance v době, kdy čerpá rodičovskou dovolenou do doby, po kterou je žena oprávněna čerpat mateřskou dovolenou“, § 54 písm. c) spočívající ve slovech „nejde o zaměstnankyni na mateřské dovolené nebo o zaměstnance v době čerpání rodičovské dovolené do doby, po kterou je žena oprávněna čerpat mateřskou dovolenou“, § 54 písm. d) „o těhotnou zaměstnankyni, zaměstnankyni čerpající mateřskou dovolenou, nebo o zaměstnance anebo zaměstnankyni, kteří čerpají rodičovskou dovolenou“, § 62 až 64, § 78 odst. 1 písm. a) až f), j), k) a m) spočívající ve slovech „průměrná týdenní pracovní doba nesmí přesáhnout stanovenou týdenní pracovní dobu“, ve slovech „za období nejvýše 26 týdnů po sobě jdoucích“ a ve větě „Jen kolektivní smlouva může toto období vymezit nejvýše na 52 týdnů po sobě jdoucích.“, § 79 odst. 1, § 79a, § 85 odst. 4 spočívající ve slovech „průměrná týdenní pracovní doba naplněna ve vyrovnávacím období určeném zaměstnavatelem, nejdéle však v období uvedeném v § 78 odst. 1 písm. m)“, § 86 odst. 3 a 4, § 88 odst. 1 a 2, § 90, 90a, § 92 odst. 1, 3 a 4, § 93 odst. 2 věta druhá a odst. 4, § 93a odst. 1 až 3 a odst. 5, § 94, § 96 odst. 1 písm. a) body 1 a 3 a odst. 2, § 101, 102, § 103 odst. 1 písm. a) až h), j) a k) až do konce odstavce 1, odst. 2 až 5, § 104, § 105 odst. 1 spočívající ve slovech „Zaměstnavatel, u něhož k pracovnímu úrazu došlo, je povinen objasnit příčiny a okolnosti vzniku tohoto úrazu“, odst. 3 písm. a), 4 a 7, § 106 odst. 1 až 4 písm. a), c), d), f) a g), § 108 odst. 2, 3, 6 a 7, § 110 odst. 1, § 113 odst. 4, § 136 odst. 2, § 191 spočívající ve slovech „Zaměstnavatel je povinen omluvit nepřítomnost zaměstnance v práci po dobu ošetřování dítěte mladšího než 10 let nebo jiného člena domácnosti v případech podle § 39 zákona o nemocenském pojištění a po dobu péče o dítě mladší než 10 let z důvodů stanovených v § 39 zákona o nemocenském pojištění nebo z důvodu, kdy se fyzická osoba, která o dítě jinak pečuje, podrobila vyšetření nebo ošetření ve zdravotnickém zařízení, které nebylo možno zabezpečit mimo pracovní dobu zaměstnance, a proto nemůže o dítě pečovat“, § 195, 196, § 197 odst. 3 spočívající ve slovech „Rodičovská dovolená podle odstavce 1 přísluší ode dne převzetí dítěte až do dne, kdy dítě dosáhne věku 3 let“, spočívající ve slovech „rodičovská dovolená přísluší“, § 197 odst. 3 věta druhá a třetí, § 198 odst. 1 až 4, pokud jde o rodičovskou dovolenou, § 199 odst. 1, § 203 odst. 2 písm. a), § 213 odst. 1, § 217 odst. 4, pokud jde o rodičovskou dovolenou, § 218 odst. 1, § 222 odst. 2, § 229 odst. 1 spočívající ve slovech „odborná praxe se považuje za výkon práce, za který přísluší zaměstnanci mzda nebo plat“, § 238 odst. 1 a 2, § 239, § 240 odst. 1, § 241 odst. 1 a 2, § 245 odst. 1, § 246 odst. 2 věta první, § 276 odst. 1 věta první a odst. 2 až 6 a 8, § 277 spočívající ve slovech „Zaměstnavatel je povinen na svůj náklad vytvořit zástupcům zaměstnanců podmínky pro řádný výkon jejich činnosti“, § 278 odst. 1 až 3, odst. 4 věta druhá a třetí, § 279 odst. 1 písm. a), b), e) až h) a odst. 3, § 280 odst. 1 písm. a) až f), § 281 odst. 5, § 288 až 299, § 308 odst. 1 v úvodní části ustanovení a písmeno b), § 309 odst. 4 a 5, § 316 odst. 4 spočívající ve slovech „Zaměstnavatel nesmí vyžadovat od zaměstnance informace zejména o“ a písm. a), c), d), e), g) a h) a dále ve slovech „to neplatí, jestliže je pro to dán věcný důvod spočívající v povaze práce, která má být vykonávána, a je-li tento požadavek přiměřený“, § 319, § 338 odst. 2 a 3, § 339 odst. 1 v úvodní části ustanovení, § 339 odst. 2, 339a, 340, 345a, § 346b odst. 4 a § 350 odst. 2 (§ 4b odst. 1 věta druhá).“. 316. V § 365 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní: „(2) Náklady správní režie pojišťoven v zákonném pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání činí 9 % z celkového objemu přijatého pojistného zaplaceného zaměstnavateli v daném kalendářním roce.“. 317. V § 367 odst. 3 se slovo „určí“ nahrazuje slovy „je povinen určit“ a slova „uhradí však“ se nahrazují slovy „je však povinen uhradit“. 318. V § 376 odst. 2 se za slovo „výše“ vkládá slovo „nejméně“. 319. V § 378 odst. 1 ve větě první a druhé se za slova „ve výši“ vkládá slovo „nejméně“. 320. V § 382 odst. 2 se slova „vyplácí zaměstnavatel“ nahrazují slovy „je zaměstnavatel povinen vyplácet“. 321. V § 393 odst. 1 větě první se slova „dobrovolných požárních sborů“ nahrazují slovy „jednotek sborů dobrovolných hasičů obce“. 322. V § 393 odst. 2 se slova „živelní události“ nahrazují slovy „mimořádné události“. 323. V § 394 odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „§ 123 odst. 6 písm. a)“ zrušují. Čl. II Přechodná ustanovení 1. Zákonem č. 262/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se řídí také pracovněprávní vztahy vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; právní úkony učiněné přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však řídí dosavadními právními předpisy, i když jejich účinky nastanou až po dni nabytí účinnosti tohoto zákona. 2. Výpověď kolektivní smlouvy uzavřené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se řídí dosavadními právními předpisy. 3. Doba překážek v práci podle § 35 odst. 2 zákona č. 262/2006 Sb., ve znění do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, pro které zaměstnanec nekoná ve zkušební době práci a o které se zkušební doba prodlužuje, se řídí dosavadními právními předpisy. 4. Podle písemné dohody uzavřené podle § 39 odst. 4 zákona č. 262/2006 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nebo vnitřního předpisu vydaného k provedení § 39 odst. 4 zákona č. 262/2006 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, je možné postupovat nejdéle po dobu 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 5. Výpovědní důvod uvedený v § 52 písm. h) zákona č. 262/2006 Sb., ve znění tohoto zákona, není možné použít, došlo-li k porušení režimu dočasně práce neschopného pojištěnce přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 6. Odstupné, na které vzniklo právo zaměstnanci, jemuž byla dána výpověď podle § 52 písm. a) až c) zákona č. 262/2006 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nebo s nímž byla uzavřena dohoda o rozvázání pracovního poměru z týchž důvodů, jakož i odstupné, na které vzniklo právo zaměstnanci, který okamžitě zrušil pracovní poměr podle § 56 zákona č. 262/2006 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se řídí dosavadními právními předpisy. 7. Právo soudu podle § 69 odst. 2 zákona č. 262/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, je možné uplatnit až na případy neplatného rozvázání pracovního poměru na základě právního úkonu, který byl učiněn nejdříve v den účinnosti tohoto zákona. 8. Ustanovení § 209 odst. 2 zákona č. 262/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, je možné uplatnit až na případy částečné nezaměstnanosti, které nastaly nejdříve v den účinnosti tohoto zákona. 9. Případy částečné nezaměstnanosti, které nastaly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, o kterých bylo třeba rozhodovat ve správním řízení podle § 209 odst. 3 zákona č. 262/2006 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, o kterých nebylo pravomocně rozhodnuto, nebo kdy bylo řízení přerušeno, se řídí dosavadními právními předpisy. 10. Ustanovení § 330 zákona č. 262/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije na případy zániku práva ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 11. Ustanovení § 333 zákona č. 262/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije na doby, které začaly plynout nejdříve ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 12. Přechod práv a povinností z pracovněprávních vztahů a přechod výkonu práv a povinností z pracovněprávních vztahů, jehož účinnost nastala přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se řídí dosavadními právními předpisy. Čl. III Zrušovací ustanovení Ustanovení § 16 vyhlášky č. 125/1993 Sb., kterou se stanoví podmínky a sazby zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání, ve znění vyhlášky č. 43/1995 Sb. a vyhlášky č. 487/2001 Sb., se zrušuje. Čl. IV Zmocnění k vydání úplného znění zákoníku práce Předseda vlády se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásil úplné znění zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, jak vyplývá z pozdějších zákonů a nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 116/2008 Sb. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení Čl. V Zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění zákona č. 590/1992 Sb., zákona č. 37/1993 Sb., zákona č. 160/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 134/1997 Sb., zákona č. 306/1997 Sb., zákona č. 93/1998 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., zákona č. 356/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 133/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 159/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 238/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 411/2000 Sb., zákona č. 116/2001 Sb., zákona č. 353/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 263/2002 Sb., zákona č. 265/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 518/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 425/2003 Sb., zákona č. 453/2003 Sb., zákona č. 53/2004 Sb., zákona č. 167/2004 Sb., zákona č. 281/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 381/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 24/2006 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 81/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 405/2006 Sb., zákona č. 585/2006 Sb., zákona č. 152/2007 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 270/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 479/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 303/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 177/2011 Sb., zákona č. 180/2011 Sb., zákona č. 220/2011 Sb., zákona č. 263/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb. a zákona č. 366/2011 Sb., se mění takto: 1. V § 35a odst. 1 větě druhé se za slovo „činnosti“ vkládají slova „nebo dohody o provedení práce“. 2. V § 36 písm. f) se za slovo „činnosti“ vkládají slova „nebo na základě dohody o provedení práce“. ČÁST TŘETÍ Změna zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti Čl. VI Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 160/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 59/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 113/1997 Sb., zákona č. 134/1997 Sb., zákona č. 306/1997 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 118/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 238/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 353/2001 Sb., zákona č. 263/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 425/2003 Sb., zákona č. 437/2003 Sb., zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 281/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 62/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 585/2006 Sb., zákona č. 153/2007 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 2/2009 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 221/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 303/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 263/2011 Sb. a zákona č. 364/2011 Sb., se mění takto: 1. V § 3 odst. 1 písm. a) se za slovo „činnosti“ vkládají slova „nebo dohody o provedení práce“. 2. V § 3 odst. 1 písm. b) se na konci textu bodu 2 doplňují slova „a zaměstnanci činní na základě dohody o provedení práce“. 3. V § 8 odst. 3 se za slova „malého rozsahu58b)“ a za slova „trvalo zaměstnání malého rozsahu“ vkládají slova „nebo zaměstnání vykonávané na základě dohody o provedení práce“. ČÁST ČTVRTÁ Změna zákona o důchodovém pojištění Čl. VII V § 5 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb. zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 303/2009 Sb. a zákona č. 73/2011 Sb., se na konci textu písmene f) doplňují slova „a zaměstnanci činní na základě dohody o provedení práce“. ČÁST PÁTÁ Změna zákona o veřejném zdravotním pojištění Čl. VIII Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 242/1997 Sb., zákona č. 2/1998 Sb., zákona č. 127/1998 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., zákona č. 363/1999 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 167/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 459/2000 Sb., zákona č. 176/2002 Sb., zákona č. 198/2002 Sb., zákona č. 285/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 222/2003 Sb., zákona č. 274/2003 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 425/2003 Sb., zákona č. 455/2003 Sb., zákona č. 85/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 422/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 438/2004 Sb., zákona č. 123/2005 Sb., zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 350/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 47/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 117/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 245/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 340/2006 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 57/2007 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 137/2008 Sb., zákona č. 270/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 59/2009 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., a zákona č. 298/2011 Sb., se mění takto: 1. V § 5 písm. a) se na konci textu bodu 3 doplňují slova „, která v kalendářním měsíci nedosáhla příjmu ve výši částky, jež je podmínkou pro účast takové osoby na nemocenském pojištění podle zákona upravujícího nemocenské pojištění (dále jen „započitatelný příjem“)“. 2. V § 5 písm. a) se bod 4 zrušuje. Dosavadní body 5 až 8 se označují jako body 4 až 7. 3. V § 8 odst. 2 se na konci textu písmene d) doplňují slova „, u zaměstnanců činných na základě dohody o provedení práce se postupuje obdobně“. ČÁST ŠESTÁ Změna zákona o vysokých školách Čl. IX V § 70 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 110/2009 Sb. a zákona č. 159/2010 Sb., se odstavec 4 zrušuje. Dosavadní odstavce 5 až 7 se označují jako odstavce 4 až 6. Čl. X Přechodné ustanovení Pracovní poměry na dobu určitou podle § 70 odst. 4 zákona č. 111/1998 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se až do jejich skončení řídí dosavadními právními předpisy. ČÁST SEDMÁ Změna zákona o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele Čl. XI Zákon č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 73/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 217/2009 Sb. a zákona č. 73/2011 Sb., se mění takto: 1. V § 3 písm. a) se za slova „pracovní poměr“ vkládají slova „, dohodu o provedení práce za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem20)“. Poznámka pod čarou č. 20 zní: „20) Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.“. 2. V § 3 písm. b) se za slovo „podle“ vkládají slova „dohody o provedení práce za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem20) nebo“. 3. V § 6 větě čtvrté se za slova „pracovního poměru“ vkládají slova „, dohody o provedení práce20)“. ČÁST OSMÁ Změna zákona o úřednících územních samosprávných celků Čl. XII V § 10 zákona č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 264/2006 Sb., se odstavec 3 včetně poznámky pod čarou č. 7a zrušuje. ČÁST DEVÁTÁ Změna zákona o zaměstnanosti Čl. XIII Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 202/2005 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 350/2005 Sb., zákona č. 382/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 428/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 495/2005 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 159/2007 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 213/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 362/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 57/2008 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 479/2008 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009, zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 362/2009, zákona č. 149/2010 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb. a zákona č. 73/2011 Sb., se mění takto: 1. V § 39 odst. 2 se za písmeno a) vkládá nové písmeno b), které včetně poznámky pod čarou č. 79 zní: „b) se kterým byl v době posledních 6 měsíců před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání zaměstnavatelem skončen pracovněprávní vztah z důvodu porušení jiné povinnosti zaměstnance podle § 301a zákoníku práce zvlášť hrubým způsobem79), 79) § 52 písm. h) zákoníku práce.“. Dosavadní písmena b) až d) se označují jako písmena c) až e). 2. V § 54 odst. 1 větě druhé se za slova „písm. a)“ vkládají slova „a b)“. ČÁST DESÁTÁ Změna zákona o inspekci práce Čl. XIV Zákon č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění zákona č. 230/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 213/2007 Sb., zákona č. 362/2007 Sb., zákona č. 294/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 281/2009 Sb. a zákona č. 73/2011 Sb., se mění takto: 1. V § 3 odst. 1 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno g), které včetně poznámky pod čarou č. 75 zní: „g) právního předpisu, který stanoví povinnost uskutečnit veřejnou výzvu nebo výběrové řízení na obsazení místa úředníka nebo na obsazení místa vedoucího úředníka územního samosprávného celku, jakož i to, zda veřejná výzva nebo výběrové řízení byly provedeny včetně jejich průběhu75). 75) § 6 až 9 zákona č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 46/2006 Sb.“. 2. V § 13 odst. 1 písm. b) a v § 26 odst. 1 písm. b) se slova „minimálního mzdového tarifu41)“ nahrazují slovy „nejnižší úrovně zaručené mzdy“. Poznámka pod čarou č. 41 se zrušuje včetně odkazů na poznámku pod čarou. 3. V § 15 odst. 1 písm. b) a v § 28 odst. 1 písm. b) se slovo „nerovnoměrném“ zrušuje. 4. V § 15 odst. 1 a v § 28 odst. 1 se písmeno c) včetně poznámky pod čarou č. 47 zrušuje. Dosavadní písmena d) až x) se označují jako písmena c) až w). 5. V § 15 odst. 1 písm. g) a v § 28 odst. 1 písm. g) se za slovo „doby“ vkládá slovo „přiměřenou“. 6. V § 15 odst. 2 písm. a) a v § 28 odst. 2 písm. a) se slova „c), d), f) a w)“ nahrazují slovy „c), e) a v)“. 7. V § 15 odst. 2 písm. b) a v § 28 odst. 2 písm. b) se slova „m), n), u) a x)“ nahrazují slovy „l), m), t) a w)“. 8. V § 15 odst. 2 písm. c) a v § 28 odst. 2 písm. c) se slova „g), i), j), k), l), q), r), t) a v)“ nahrazují slovy „f), h), i), j), k), p), q), s) a u)“. 9. V § 15 odst. 2 písm. d) a v § 28 odst. 2 písm. d) se slova „e), h), o), p) a s)“ nahrazují slovy „d), g), n), o) a r)“. ČÁST JEDENÁCTÁ Změna zákona o nemocenském pojištění Čl. XV Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění zákona č. 585/2006 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 239/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 479/2008 Sb., zákona č. 2/2009 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 302/2009 Sb., zákona č. 303/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 157/2010 Sb., zákona č. 166/2010 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 180/2011 Sb., zákona č. 263/2011 Sb. a zákona č. 364/2011 Sb., se mění takto: 1. V § 3 písm. b) se za slovo „činnosti“ vkládají slova „nebo dohody o provedení práce“. 2. V § 5 písm. a) se na konci textu bodu 5 doplňují slova „a zaměstnanci činní na základě dohody o provedení práce“. 3. V § 6 se doplňuje odstavec 7, který zní: „(7) Ustanovení odstavců 1 až 6 se nevztahují na zaměstnance činné na základě dohody o provedení práce.“. 4. Za § 7 se vkládá nový § 7a, který včetně nadpisu zní: „§ 7a Pojištění zaměstnanců činných na základě dohody o provedení práce (1) Zaměstnanci činní na základě dohody o provedení práce jsou účastni pojištění, jestliže splňují podmínku uvedenou v § 6 odst. 1 písm. a) a byl jim zúčtován započitatelný příjem v částce vyšší než 10 000 Kč. (2) Zaměstnanci činní na základě dohody o provedení práce jsou účastni pojištění jen v těch kalendářních měsících po dobu trvání této dohody, do nichž jim byl zúčtován započitatelný příjem z dohody o provedení práce ve výši uvedené v odstavci 1; ustanovení § 7 odst. 3 platí zde obdobně. Pojištění vzniká zaměstnanci činnému na základě dohody o provedení práce dnem, ve kterém poprvé po uzavření dohody o provedení práce začal konat sjednanou práci, a zaniká dnem, jímž uplynula doba, na kterou byla tato dohoda sjednána. (3) Zaměstnanec činný na základě dohody o provedení práce je účasten pojištění též, jestliže vykonával v kalendářním měsíci u téhož zaměstnavatele více dohod o provedení práce a úhrn započitatelných příjmů z těchto dohod podle odstavce 2 dosáhl v kalendářním měsíci aspoň částku uvedenou v odstavci 1; zaměstnanec je účasten pojištění nejvýše po dobu trvání takových zaměstnání v tomto kalendářním měsíci. Za téhož zaměstnavatele se přitom považuje též právní nástupce zaměstnavatele.“. 5. V § 10 odst. 1 písm. e) se za slova „bodě 5“ vkládají slova „, jde-li o zaměstnance činného na základě dohody o pracovní činnosti,“. 6. V § 15 odst. 4 se na konci písmene f) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno g), které zní: „g) ze zaměstnání zaměstnance činného na základě dohody o provedení práce.“. 7. V § 19 odst. 1 písm. a) se za slova „(§ 7 odst. 2)“ vkládají slova „nebo zaměstnání na základě dohody o provedení práce (§ 7a odst. 2)“. 8. V § 39 odst. 5 se na konci textu písmene b) doplňují slova „a zaměstnanci činní na základě dohody o provedení práce“. 9. V § 42 odst. 4 se na konci textu písmene a) doplňují slova „nebo na základě dohody o provedení práce“. 10. V § 92 odst. 2 písm. d) se za slovo „činnosti“ vkládají slova „nebo dohody o provedení práce“. 11. V § 93 odst. 1 větě třetí se za slovo „rozsahu“ vkládají slova „nebo zaměstnáním na základě dohody o provedení práce“. 12. V § 94 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Ustanovení předchozí věty platí obdobně, jde-li o zaměstnance činného na základě dohody o provedení práce.“. 13. V § 122 odst. 3 písm. h) se za slovo „rozsahu“ vkládají slova „, zaměstnání na základě dohody o provedení práce“. Čl. XVI Přechodná ustanovení 1. Jestliže činnost zaměstnanců činných na základě dohody o provedení práce byla vykonávána ke dni 31. prosince 2011 a je nadále vykonávána po tomto dni, považuje se 1. leden 2012 za den nástupu těchto zaměstnanců do zaměstnání. 2. U zaměstnanců uvedených v bodě 1 se pro účely stanovení rozhodného období považuje 1. leden 2012 za den vzniku nemocenského pojištění. ČÁST DVANÁCTÁ Změna zákona o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci Čl. XVII V zákoně č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci), ve znění zákona č. 362/2007 Sb., zákona č. 189/2008 Sb. a zákona č. 223/2009 Sb., se za § 10 vkládá nový § 10a, který zní: „§ 10a Dokladem o úspěšném vykonání zkoušky z odborné způsobilosti je osvědčení. Osvědčení se vydává na dobu 5 let.“. Čl. XVIII Přechodné ustanovení Odborná způsobilost fyzické osoby k plnění úkolů v prevenci rizik a odborná způsobilost fyzické osoby k činnosti koordinátora bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi, která byla získána do 30. června 2008 podle zákona č. 309/2006 Sb. na dobu neurčitou, se považuje za splněnou nejdéle do 1. ledna 2014. ČÁST TŘINÁCTÁ ÚČINNOST Čl. XIX Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2012. Němcová v. r. Klaus v. r. Nečas v. r.
Zákon č. 364/2011 Sb.	Zákon č. 364/2011 Sb. Zákon, kterým se mění některé zákony v souvislosti s úspornými opatřeními v působnosti Ministerstva práce a sociálních věcí Vyhlášeno 6. 12. 2011, datum účinnosti 1. 1. 2012, částka 128/2011 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o nemocenském pojištění * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti * ČÁST TŘETÍ - Změna zákoníku práce * ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona o státní sociální podpoře * ČÁST PÁTÁ - Změna zákona o zaměstnanosti * ČÁST ŠESTÁ - Změna zákona o sociálních službách * ČÁST SEDMÁ - Změna občanského soudního řádu * ČÁST OSMÁ - Změna zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení * ČÁST DEVÁTÁ - Změna zákona o důchodovém pojištění * ČÁST DESÁTÁ - Změna zákona o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu * ČÁST JEDENÁCTÁ - Změna zákona o obcích * ČÁST DVANÁCTÁ - Změna zákona o krajích * ČÁST TŘINÁCTÁ - Změna zákona o hlavním městě Praze * ČÁST PATNÁCTÁ - Změna zákona o pomoci v hmotné nouzi * ČÁST ŠESTNÁCTÁ - Změna zákona, kterým se mění zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony * ČÁST SEDMNÁCTÁ - Změna zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s návrhem zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2010 * ČÁST OSMNÁCTÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 6. 11. 2014 (234/2014 Sb.) 364 ZÁKON ze dne 6. listopadu 2011, kterým se mění některé zákony v souvislosti s úspornými opatřeními v působnosti Ministerstva práce a sociálních věcí Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o nemocenském pojištění Čl. I Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění zákona č. 585/2006 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 239/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 479/2008 Sb., zákona č. 2/2009 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 302/2009 Sb., zákona č. 303/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 157/2010 Sb., zákona č. 166/2010 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 180/2011 Sb. a zákona č. 263/2011 Sb., se mění takto: 1. V § 13 odst. 1 se věta druhá zrušuje. 2. V § 18 odst. 1 části věty první za středníkem se číslo „8“ nahrazuje číslem „7“. 3. V § 18 se odstavec 7 zrušuje. Dosavadní odstavec 8 se označuje jako odstavec 7. 4. V § 18 odst. 7 se na konci textu písmene b) doplňují slova „; v období od 1. ledna 2012 do 31. prosince 2013 se těmito vyloučenými dny rozumí období prvních 21 kalendářních dní dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény“. 5. V § 18 odst. 7 písm. e) se slova „, a kalendářní dny před zahájením samostatné výdělečné činnosti, pokud se nejedná o kalendářní dny spadající do kalendářního měsíce, v němž byla zahájena samostatná výdělečná činnost a v němž byla osoba samostatně výdělečně činná účastna pojištění“ zrušují. 6. V § 19 se odstavec 3 zrušuje. Dosavadní odstavce 4 až 12 se označují jako odstavce 3 až 11. 7. V § 19 se za odstavec 8 vkládá nový odstavec 9, který zní: „(9) Jestliže v rozhodném období stanoveném podle § 18 odst. 3 nemá osoba samostatně výdělečně činná žádný měsíční základ, považuje se za denní vyměřovací základ denní vyměřovací základ zjištěný pro výpočet předchozí dávky z pojištění osoby samostatně výdělečně činné.“. Dosavadní odstavce 9 až 11 se označují jako odstavce 10 až 12. 8. Na konci textu § 23 se doplňují slova „a v období od 1. ledna 2012 do 31. prosince 2013 déle než 21 kalendářních dní“. 9. V § 24 se část věty první za středníkem včetně středníku zrušuje. 10. V § 24 větě druhé se slova „části věty první před středníkem“ nahrazují slovy „věty první“. 11. V § 26 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „V období od 1. ledna 2012 do 31. prosince 2013 podpůrčí doba začíná 22. kalendářním dnem trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo 22. kalendářním dnem nařízené karantény.“. 12. V § 28 odst. 1 se na konci textu věty první doplňují slova „; v období od 1. ledna 2012 do 31. prosince 2013 se nemocenské poživatelům těchto důchodů vyplácí od 22. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo od 22. kalendářního dne nařízené karantény po dobu nejvýše 63 kalendářních dnů, nejdéle však do dne, jímž skončilo zaměstnání, jde-li o zaměstnance, popřípadě skončilo pojištění, jde-li o osobu samostatně výdělečně činnou nebo o zahraničního zaměstnance“. 13. § 29 zní: „§ 29 Výše nemocenského za kalendářní den činí 60 % denního vyměřovacího základu.“. 14. § 29a se zrušuje. 15. Na konci textu § 30 se doplňují slova „a v období od 1. ledna 2012 do 31. prosince 2013 kalendářní dny připadající na období prvních 21 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény“. 16. V § 34 odst. 1 písm. a) se slova „začíná podpůrčí doba od počátku“ nahrazují slovy „nastává nástup na peněžitou pomoc v mateřství počátkem“. 17. V § 56 odst. 3 větě druhé se za slova „14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti“ vkládají slova „a v období od 1. ledna 2012 do 31. prosince 2013 v období prvních 21 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti“. 18. V § 61 písm. j) se za slova „14 kalendářních dnů“ vkládají slova „a v období od 1. ledna 2012 do 31. prosince 2013 déle než 21 kalendářních dnů“ a za slova „14. kalendářnímu dni“ se vkládají slova „a v období od 1. ledna 2012 do 31. prosince 2013 k 21. kalendářnímu dni“. 19. V § 64 odst. 1 písm. p) se za slova „14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti“ vkládají slova „a od 1. ledna 2012 do 31. prosince 2013 v období prvních 21 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti“. 20. V § 65 odst. 2 písm. c) se za slova „14 kalendářních dnů“ vkládají slova „a od 1. ledna 2012 do 31. prosince 2013 v období prvních 21 kalendářních dnů“. 21. V § 84 odst. 2 písm. m) se slova „do konce“ nahrazují slovy „do osmého dne druhého“. 22. V § 97 odst. 1 větě druhé a v § 185 odst. 1 se slova „§ 18 odst. 8“ nahrazují slovy „§ 18 odst. 7“. 23. V § 105 větě první se za slova „prvních 14 kalendářních dnů“ vkládají slova „a od 1. ledna 2012 do 31. prosince 2013 po dobu prvních 21 kalendářních dnů“, za slova „než 14 kalendářních dnů“ se vkládají slova „a od 1. ledna 2012 do 31. prosince 2013 déle než 21 kalendářních dnů“ a za slova „14. kalendářnímu dni“ se vkládají slova „a od 1. ledna 2012 do 31. prosince 2013 vždy k 21. kalendářnímu dni“. Čl. II Přechodné ustanovení Jestliže dočasná pracovní neschopnost vznikla nebo karanténa byla nařízena před 1. lednem 2014 a trvá ještě v roce 2014, a) vyplácí se nemocenské za podmínek a po dobu podle zákona č. 187/2006 Sb., ve znění účinném ke dni 31. prosince 2013, a b) období 21 kalendářních dnů uvedené v § 18 odst. 8 písm. b), § 56 odst. 3 větě druhé, § 61 písm. j), § 64 odst. 1 písm. p), § 65 odst. 2 písm. c) a § 105 větě první zákona č. 187/2006 Sb., ve znění účinném ke dni 31. prosince 2013, zůstává zachováno. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti Čl. III Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 160/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 59/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 113/1997 Sb., zákona č. 134/1997 Sb., zákona č. 306/1997 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 118/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 238/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 353/2001 Sb., zákona č. 263/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 425/2003 Sb., zákona č. 437/2003 Sb., zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 281/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 62/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 585/2006 Sb., zákona č. 153/2007 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 2/2009 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 221/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 303/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb. a zákona č. 263/2011 Sb., se mění takto: 1. V § 5b se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní: „(3) Vyměřovací základ osoby samostatně výdělečně činné pro pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, která byla aspoň po část kalendářního roku účastna nemocenského pojištění a zaplatila alespoň za jeden kalendářní měsíc tohoto roku pojistné na nemocenské pojištění z měsíčního základu vyššího, než kolik činí nejnižší měsíční vyměřovací základ za tento měsíc stanovený podle § 14 odst. 2 věty druhé, § 14 odst. 5 nebo podle § 14 odst. 6 věty první, činí nejméně úhrn měsíčních vyměřovacích základů určených podle § 14 odst. 2 věty první; k části určeného měsíčního vyměřovacího základu, který je vyšší než tento nejnižší měsíční vyměřovací základ jen v důsledku platby zálohy na pojistné zaokrouhlené až do výše celé stokoruny směrem nahoru, se přitom nepřihlíží.“. Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4. 2. V § 5b se na konci textu odstavce 4 doplňují slova „a vyšší než měsíční vyměřovací základ stanovený podle § 14. Měsíční základ v případě, že osoba samostatně výdělečně činná není povinna platit zálohy na pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti podle § 15a odst. 7, nemůže být vyšší než jedna dvanáctina maximálního vyměřovacího základu.“. 3. V § 5c odst. 1 se věta druhá zrušuje. 4. V § 5c odst. 2 se slova „odst. 3 věty druhé“ nahrazují slovy „odst. 4 věty druhé, pokud jde o nejnižší měsíční základ, a § 5b odst. 4 věty třetí, pokud jde o nejvyšší měsíční základ,“. 5. V § 7 odst. 1 písmeno a) zní: „a) u zaměstnavatele 1. 25 % z vyměřovacího základu uvedeného v § 5a písm. a), z toho 2,3 % na nemocenské pojištění, 21,5 % na důchodové pojištění a 1,2 % na státní politiku zaměstnanosti, 2. 26 % z vyměřovacího základu uvedeného v § 5a písm. a), z toho 3,3 % na nemocenské pojištění, 21,5 % na důchodové pojištění a 1,2 % na státní politiku zaměstnanosti, jde-li o zaměstnavatele s průměrným měsíčním počtem zaměstnanců nižším než 26 zaměstnanců, pokud si tuto sazbu sám pro kalendářní rok stanoví podle odstavce 2, 3. 21,5 % z vyměřovacího základu uvedeného v § 5a písm. b),“. 6. V § 7 odst. 1 písm. c) bodě 1 a v § 15 odst. 5 větě druhé se slova „a 2“ nahrazují slovy „až 3“. 7. V § 7 odst. 1 písm. c) bodě 2 a písm. e) se číslo „1,4 %“ nahrazuje číslem „2,3 %“. 8. V § 7 odst. 1 písm. c) bodě 2 se slova „odst. 3“ nahrazují slovy „odst. 4“. 9. V § 7 se odstavec 2 zrušuje. Dosavadní odstavce 3 až 6 se označují jako odstavce 2 až 5. 10. V § 7 odst. 3 se ve větě druhé slova „odstavci 3“ nahrazují slovy „odstavci 2“ a ve větě třetí se slovo „nezjišťuje“ nahrazuje slovy „zjišťuje ke dni podání oznámení podle odstavce 2“. 11. V § 9 se odstavce 2 a 3 zrušují. Dosavadní odstavce 4 až 8 se označují jako odstavce 2 až 6. 12. V § 9 odst. 2 větě první se slova „počínaje rokem 2011“ zrušují a slova „mzdy za dobu dočasné pracovní neschopnosti“ se nahrazují slovy „mzdy, platu nebo odměny nebo na snížené odměně za dobu dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény (dále jen „náhrada mzdy za dobu dočasné pracovní neschopnosti“)“. 13. V § 9 odst. 2 se věta třetí nahrazuje větou „Do částky zúčtované zaměstnancům na náhradě mzdy za dobu dočasné pracovní neschopnosti se nezahrnuje ta část náhrady mzdy za dobu dočasné pracovní neschopnosti, která byla dohodnuta nebo stanovena nad výši, na kterou zaměstnanci vznikl nárok podle zvláštního právního předpisu66), a ta náhrada mzdy za dobu dočasné pracovní neschopnosti, která nebyla zaměstnanci vyplacena z důvodů na straně zaměstnavatele; náhrada mzdy za dobu dočasné pracovní neschopnosti, která nebyla zaměstnanci vyplacena z důvodů na straně zaměstnavatele, se odečte z částky pojistného za kalendářní měsíc, v němž byla zaměstnanci vyplacena.“. Poznámka pod čarou č. 66 zní: „66) § 192 odst. 2 věta první zákoníku práce.“. 14. V § 9 odst. 3 se středník a část věty za středníkem zrušují. 15. V § 9 odst. 5 větě první se slova „odstavců 2, 3 nebo 4“ nahrazují slovy „odstavce 2“ a slova „odstavce 5 nebo 6“ se nahrazují slovy „odstavce 4“. 16. V § 11 větě třetí se slova „odst. 5 až 7“ nahrazují slovy „odst. 3 až 5“. 17. V § 13a odst. 1 písm. b) se slova „příjmu ze samostatné výdělečné činnosti po odpočtu výdajů vynaložených na jeho dosažení, zajištění a udržení“ nahrazují slovy „daňového základu (§ 5b odst. 1)“. 18. V § 14 se na začátek odstavce 2 vkládá věta „Měsíčním vyměřovacím základem je částka, kterou si osoba samostatně výdělečně činná určí, nejvýše však částka ve výši jedné dvanáctiny maximálního vyměřovacího základu.“. 19. V § 14 odst. 2 větě druhé se za slova „výše měsíčního vyměřovacího základu“ vkládá slovo „nejméně“ a slova „čtyřnásobku průměrné mzdy“ se nahrazují slovy „jedné dvanáctiny maximálního vyměřovacího základu“. 20. V § 14a odst. 2 se věty první a druhá nahrazují větami „Osoba samostatně výdělečně činná může platit v kalendářním roce zálohy na pojistné na delší než měsíční období, avšak vždy jen do budoucna a nejdéle do konce kalendářního roku. Platbu záloh na pojistné podle věty první je osoba samostatně výdělečně činná povinna předem oznámit příslušné okresní správě sociálního zabezpečení.“. 21. V § 14c odst. 2 se věta druhá zrušuje. 22. V § 15 odst. 1 větě druhé se slova „a 15b“ zrušují. 23. § 15b se zrušuje. 24. V § 17 odst. 2 větě poslední se slova „měsíce června následujícího“ zrušují. 25. V § 22 odst. 1 úvodní části ustanovení a v § 22b odst. 1, 3 a 4 se slova „odst. 5 a 6“ nahrazují slovy „odst. 3 a 4“. 26. V § 23b odst. 3 se slova „prvních 14 kalendářních dnů trvání“ zrušují. 27. V § 23b se doplňuje odstavec 4, který zní: (4) Za průměrnou mzdu se pro účely tohoto zákona považuje částka, která se vypočte jako součin všeobecného vyměřovacího základu za kalendářní rok, který o 2 roky předchází kalendářnímu roku, pro který se průměrná mzda zjišťuje, a přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu; vypočtená částka se zaokrouhluje na celé koruny nahoru.“. Čl. IV Přechodné ustanovení Maximální vyměřovací základ zaměstnance a osoby samostatně výdělečně činné za rok 2011 se stanoví podle zákona č. 589/1992 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST TŘETÍ Změna zákoníku práce Čl. V Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění zákona č. 585/2006 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 362/2007 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 116/2008 Sb., zákona č. 121/2008 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 294/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 286/2009 Sb., zákona č. 320/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 180/2011 Sb. a zákona č. 185/2011 Sb., se mění takto: 1. V § 66 odst. 1 se za slova „14 kalendářních dnů“ vkládají slova „a v období od 1. ledna 2012 do 31. prosince 2013 v době prvních 21 kalendářních dnů“. 2. V § 76 se odstavec 4 zrušuje. Dosavadní odstavce 5 a 6 se označují jako odstavce 4 a 5. 3. V § 77 se vkládá nový odstavec 1, který zní: „(1) Dohodu o provedení práce nebo dohodu o pracovní činnosti je zaměstnavatel povinen uzavřít písemně, jinak jsou neplatné; jedno vyhotovení této dohody zaměstnavatel vydá zaměstnanci.“. Dosavadní odstavce 1 a 2 se označují jako odstavce 2 a 3. 4. V § 123 odstavec 5 zní: „(5) Platové tarify se stanoví v 16 platových třídách a v každé z nich v platových stupních.“. 5. V § 123 odst. 6 písmeno f) zní: „f) okruh zaměstnanců, u kterých může zaměstnavatel určit platový tarif v rámci rozpětí platových tarifů stanovených pro nejnižší až nejvyšší platový stupeň příslušné platové třídy nebo se kterými může zaměstnavatel sjednat smluvní plat,“. 6. V § 192 odst. 1 větě první se za slova „14 kalendářních dnů“ vkládají slova „a v období od 1. ledna 2012 do 31. prosince 2013 v době prvních 21 kalendářních dnů“. 7. V § 192 odst. 1 větě druhé se za slovo „plat“ vkládají slova „nebo mzda“. 8. V § 192 odst. 1 větě třetí se za slova „14 kalendářních dnů“ vkládají slova „a v období od 1. ledna 2012 do 31. prosince 2013 období 21 kalendářních dnů“. 9. V § 192 odst. 1 větě čtvrté, odst. 5 a odst. 6 větě první se za slova „14 kalendářních dnů“ vkládají slova „a v období od 1. ledna 2012 do 31. prosince 2013 v období prvních 21 kalendářních dnů“. 10. V § 194 větě první se za slova „14 kalendářních dnů“ vkládají slova „a v období od 1. ledna 2012 do 31. prosince 2013 v době prvních 21 kalendářních dnů“. Čl. VI Přechodné ustanovení Jestliže dočasná pracovní neschopnost vznikla nebo karanténa byla nařízena před 1. lednem 2014 a trvá ještě v roce 2014, a) přísluší náhrada mzdy nebo platu nebo náhrada odměny z dohody o pracovní činnosti podle § 192 nebo 194 zákona č. 262/2006 Sb., ve znění účinném ke dni 31. prosince 2013, a b) délka doby nebo období 21 kalendářních dnů uvedené v § 66 odst. 1 větě druhé a § 192 odst. 1 větě třetí a čtvrté, odst. 5 a odst. 6 větě první zákona č. 262/2006 Sb., ve znění účinném ke dni 31. prosince 2013, zůstává zachována. ČÁST ČTVRTÁ Změna zákona o státní sociální podpoře Čl. VII Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění zákona č. 137/1996 Sb., zákona č. 132/1997 Sb., zákona č. 242/1997 Sb., zákona č. 91/1998 Sb., zákona č. 158/1998 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 118/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 271/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 125/2003 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 438/2003 Sb., zákona č. 453/2003 Sb., zákona č. 53/2004 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 315/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 124/2005 Sb., zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 204/2005 Sb., zákona č. 218/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 381/2005 Sb., zákona č. 552/2005 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 113/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 134/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 585/2006 Sb., zákona č. 213/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 269/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 239/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 414/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 346/2010 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb. a zákona č. 73/2011 Sb., se mění takto: 1. § 2 zní: „§ 2 Dávky státní sociální podpory jsou a) dávky poskytované v závislosti na výši příjmu 1. přídavek na dítě, 2. příspěvek na bydlení, 3. porodné, b) ostatní dávky 1. rodičovský příspěvek, 2. dávky pěstounské péče, 3. pohřebné.“. 2. V § 5 odst. 1 písm. b) bodě 13 se za slovo „čtrnáctého“ vkládají slova „a v období od 1. ledna 2012 do 31. prosince 2013 do dvacátého prvního“. 3. V § 5 odst. 1 písm. f) se slova „, sociální příplatek“ zrušují. 4. V § 5 odst. 1 písm. g) se slova „sociální příplatek a“ zrušují. 5. V § 5 odst. 7 písm. b) se slova „sociální příplatek“ nahrazují slovem „porodné“. 6. V § 5 odst. 7 písm. b) se slova „přiznávají-li se“ nahrazují slovy „přiznává-li se příspěvek na bydlení“. 7. V § 6 písmeno b) zní: „b) jde-li o 1. příspěvek na bydlení, období kalendářního čtvrtletí předcházejícího kalendářnímu čtvrtletí, na které se nárok na výplatu dávky prokazuje, popřípadě nárok na dávku uplatňuje, 2. porodné, kalendářní čtvrtletí předcházející kalendářnímu čtvrtletí, ve kterém se dítě (děti) narodilo.“. 8. V § 7 odst. 1 se slova „sociálního příplatku“ nahrazují slovem „porodného“ a slova „nebo sociálního příplatku“ se nahrazují slovy „nebo porodného“. 9. V § 7 odst. 1 se slova „odstavce 6“ nahrazují slovy „odstavce 5“. 10. V § 7 se odstavec 5 zrušuje. Dosavadní odstavce 6 až 13 se označují jako odstavce 5 až 12. 11. V § 7 odst. 8 se slova „a 6“ nahrazují slovy „a 5“. 12. V § 7 odst. 11 se slova „odstavce 11“ nahrazují slovy „odstavce 10“. 13. V části třetí se hlava druhá včetně nadpisu zrušuje. 14. V § 25 odst. 1 písm. b) a c) a v § 26 odst. 1 písm. a) a b) se v tabulkách slova „odst. 6“ nahrazují slovy „odst. 5“. 15. V § 30 odst. 1 písm. b) až d) a v § 30a odst. 1 se slova „21 měsíců“ nahrazují slovy „9 měsíců“. 16. V § 30b odst. 1 písm. c) se slova „odst. 11 a 12“ nahrazují slovy „odst. 10 a 11“. 17. V § 30b odst. 4 větě první se slova „, peněžitou pomoc“ zrušují. 18. V § 31 odst. 1 se slova „odst. 7 až 12“ nahrazují slovy „odst. 6 až 11“. 19. V § 37 odst. 4 se slova „odst. 11“ nahrazují slovy „odst. 10“ a slova „odst. 12“ slovy „odst. 11“. 20. V § 40b odst. 2 se slova „odst. 11 a 12“ nahrazují slovy „odst. 10 a 11“. 21. V § 43 odst. 1 se věta druhá zrušuje. 22. § 44 včetně nadpisu zní: „§ 44 Podmínky nároku na porodné (1) Nárok na porodné má, nepřevyšuje-li rozhodný příjem v rodině součin částky životního minima rodiny a koeficientu 2,40, žena, a) která porodila své první živé dítě, b) které se současně s prvním živě narozeným dítětem narodilo další živé dítě nebo děti, pokud jí před tímto porodem nevznikl nárok na porodné podle § 45 odst. 1. (2) Nárok na porodné má rovněž otec prvního živě narozeného dítěte nebo dětí, které se narodily současně s prvním dítětem ženy, jestliže žena, která dítě (děti) porodila, zemřela a ke dni porodu splnila podmínky uvedené v odstavci 1 a porodné nebylo vyplaceno jí ani jiné osobě. (3) Nárok na porodné vzniká dnem porodu dítěte, není-li dále stanoveno jinak.“. 23. V § 45 odstavec 1 zní: „(1) Nárok na porodné má také ode dne převzetí dítěte do trvalé péče nahrazující péči rodičů osoba, která převzala dítě do takové péče do 1 roku jeho věku, toto dítě bylo prvním dítětem této osoby, na které z důvodu jeho převzetí vznikl nárok na porodné, a před převzetím tohoto dítěte do péče této osobě nevznikl nárok na porodné podle § 44. Za podmínek uvedených ve větě první má nárok na porodné také osoba, která převzala do trvalé péče nahrazující péči rodičů 2 nebo více současně narozených dětí. Podmínkou je, že rozhodný příjem v rodině této osoby nepřevyšuje součin částky životního minima rodiny a koeficientu 2,40.“. 24. V § 45 odstavec 3 zní: „(3) Za dítě převzaté do trvalé péče nahrazující péči rodičů se považuje dítě převzaté do péče na základě rozhodnutí příslušného orgánu, jde-li o rozhodnutí podle § 7 odst. 10 písm. a) a b).“. 25. V § 46 odstavec 1 zní: „(1) Výše porodného činí 13 000 Kč na první živě narozené dítě; narodí-li se s prvním živě narozeným dítětem další živě narozené dítě nebo děti, činí výše porodného 19 500 Kč. “. 26. V § 51 odstavec 2 zní: „(2) Příspěvek na bydlení se přiznává na období od 1. července do 30. června následujícího kalendářního roku nebo v rámci tohoto období na dobu kratší, jsou-li splněny podmínky nároku na tuto dávku jen po tuto kratší dobu. Příspěvek na bydlení náležející podle věty první se v rámci uvedeného období vyplácí vždy po období kalendářního čtvrtletí nebo v rámci tohoto kalendářního čtvrtletí po dobu kratší, trval-li nárok na tuto dávku jen po kratší dobu, než je kalendářní čtvrtletí. Je-li příspěvek na bydlení vyplácen k poslednímu dni kalendářního čtvrtletí, náleží jeho výplata v bezprostředně následujícím kalendářním čtvrtletí, jen jestliže nejpozději do konce prvního kalendářního měsíce tohoto následujícího kalendářního čtvrtletí se prokáže výše rozhodných příjmů za kalendářní čtvrtletí, k jehož poslednímu dni byla dávka vyplacena. Neprokáže-li se rozhodný příjem podle věty třetí, zastaví se výplata příspěvku na bydlení od splátky náležející za kalendářní měsíc, do jehož konce je třeba prokázat výši příjmů pro výplatu příspěvku na bydlení na následující kalendářní čtvrtletí. Neprokáže-li se rozhodný příjem ani do konce kalendářního čtvrtletí, za které by se měla uvedená dávka vyplácet, nárok na příspěvek na bydlení zaniká. Ustanovení věty třetí až páté neplatí, jde li o příspěvek na bydlení vyplácený k poslednímu dni kalendářního čtvrtletí končícího dnem 30. června. Ustanovení věty třetí až šesté se vztahuje také na prokazování nákladů na bydlení. Prokáže-li se nárok na výplatu příspěvku na bydlení za dobu, za kterou výplata této dávky podle tohoto odstavce nenáležela, nebo prokáže-li se nárok na příspěvek na bydlení za dobu zániku nároku na tuto dávku podle tohoto odstavce, postupuje se obdobně podle odstavce 1 věty páté až sedmé.“. 27. V § 51 odst. 4 a v § 54 odst. 2 se za slova „v § 2 písm. a)“ vkládají slova „bodech 1 a 2“. 28. V § 54 odst. 3 se slova „v § 2 písm. b) bodech 3 a 4“ nahrazují slovy „v § 2 písm. a) bodu 3, § 2 písm. b) bodu 3“. 29. V § 57 odst. 1 se slova „§ 2 písm. a), § 2 písm. b) v bodu 1“ nahrazují slovy „§ 2 písm. a) bodech 1 a 2, § 2 písm. b) bodech 1 a 2“. 30. V § 57 odst. 2 se slova „§ 2 písm. b) bodech 3 a 4“ nahrazují slovy „§ 2 písm. a) bodu 3, § 2 písm. b) bodu 3“. 31. V § 58 odst. 2 se slova „§ 2 písm. a), § 2 písm. b) bodu 1“ nahrazují slovy „§ 2 písm. a) bodech 1 a 2, § 2 písm. b) bodu 1“. 32. V § 68 odst. 1 písm. e) bodu 1 se slova „, peněžité pomoci“ zrušují. 33. V § 68 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno k), které zní: „k) skutečnosti prokazující, že jde o dítě zakládající nárok na porodné.“. 34. V § 69 odst. 1 písm. e) se slova „odst. 7“ nahrazují slovy „odst. 6“. ČÁST PÁTÁ Změna zákona o zaměstnanosti Čl. VIII Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 202/2005 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 350/2005 Sb., zákona č. 382/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 428/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 495/2005 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 159/2007 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 213/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 362/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 57/2008 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 479/2008 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009, zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 149/2010 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb. a zákona č. 73/2011 Sb., se mění takto: 1. V § 5 písm. c) se za bod 4 vkládá nový bod 5, který zní: „5. okamžitém zrušení pracovního poměru zaměstnancem podle § 56 zákoníku práce,“. Dosavadní body 5 a 6 se označují jako body 6 a 7. 2. V § 25 odst. 3 závěrečné části ustanovení se věta první nahrazuje větou „Uchazeč o zaměstnání je povinen krajské pobočce Úřadu práce výkon této činnosti bez ohledu na výši měsíčního výdělku nebo odměny oznámit při podání žádosti o zprostředkování zaměstnání nebo nejpozději v den nástupu k výkonu této činnosti, a ve lhůtě stanovené krajskou pobočkou Úřadu práce dokládat výši měsíčního výdělku nebo odměny.“. 3. V § 30 odst. 1 písmeno b) zní: „b) uchazeč o zaměstnání bez vážných důvodů 1. nesplní povinnost stanovenou v § 25 odst. 3, nebo 2. ve lhůtě stanovené v § 27 odst. 2 neoznámí krajské pobočce Úřadu práce osobně nebo písemně další skutečnosti, které mají vliv na zařazení a vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání, nebo důvody, pro které se nedostavil na krajskou pobočku Úřadu práce nebo kontaktní místo veřejné správy ve stanoveném termínu,“. 4. V § 30 odst. 3 se věta druhá nahrazuje větou „Rozhodnutí o vyřazení nelze vydat po uplynutí 3 let ode dne, kdy nastala skutečnost bránící vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání podle odstavce 1 písm. a), nebo kdy uchazeč o zaměstnání nesplnil povinnost vyplývající z odstavce 1 písm. b).“. 5. V § 39 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno d), které zní: „d) který ke dni, k němuž má být podpora v nezaměstnanosti přiznána, vykonává některou z činností podle § 25 odst. 3.“. 6. V § 44 odst. 3 se za slovo „nezaměstnanosti“ vkládají slova „po dobu trvání právního vztahu, na jehož základě vykonává některou z činností podle § 25 odst. 3, a“. 7. Za § 44 se vkládá nový § 44a, který včetně poznámek pod čarou č. 73 a 74 zní: „§ 44a Uchazeči o zaměstnání, kterému bylo podle jiných právních předpisů z posledního zaměstnání vyplaceno odstupné73), odbytné nebo odchodné74), se podpora v nezaměstnanosti poskytne až po uplynutí doby, která se určí podle počtu násobků průměrného výdělku nebo měsíčního služebního příjmu, ze kterých byla odvozena minimální výše odstupného, odbytného nebo odchodného stanovená jinými právními předpisy. Ustanovením předchozí věty není dotčeno poskytování podpory v nezaměstnanosti po celkovou dobu stanovenou tímto zákonem. 73) § 67 zákoníku práce. 74) § 138 a násl. zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění zákona č. 254/2002 Sb. § 155 a násl. zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění zákona č. 530/2005 Sb.“. 8. Za § 44a se vkládá nový § 44b, který zní: „§ 44b (1) Uchazeči o zaměstnání, kterému vznikl nárok na podporu v nezaměstnanosti, ale odstupné, odbytné nebo odchodné mu nebylo vyplaceno po skončení pracovního nebo služebního poměru v nejbližším výplatním termínu určeném u zaměstnavatele pro výplatu mzdy nebo platu anebo v den skončení pracovního nebo služebního poměru, poskytne Úřad práce kompenzaci za dobu od zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání do uplynutí doby uvedené v § 44a. Podpora v nezaměstnanosti se poskytne uchazeči o zaměstnání až po uplynutí doby, za kterou byla poskytnuta kompenzace podle věty první. (2) Výše kompenzace se stanoví jako násobek doby, za kterou náleží odstupné, odchodné nebo odbytné, a 65 % průměrného měsíčního čistého výdělku15), který byl u uchazeče o zaměstnání zjištěn a naposledy používán pro pracovněprávní účely v jeho posledním ukončeném zaměstnání podle pracovněprávních předpisů15); pokud se u něho tyto pracovněprávní předpisy neuplatňovaly vzhledem k úpravě stanovené zvláštními právními předpisy pro právní vztah, ve kterém vykonával své poslední ukončené zaměstnání, zjistí se pro účely podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci jeho průměrný měsíční čistý výdělek obdobně podle pracovněprávních předpisů15). (3) V případě, že uchazeč o zaměstnání nebude moci průměrný měsíční čistý výdělek doložit, kompenzace se poskytne ve výši násobku doby, za kterou náleží odstupné, odchodné nebo odbytné, a 0,15násobku průměrné mzdy v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém byl uchazeč o zaměstnání zařazen do evidence uchazečů o zaměstnání. (4) Náleží-li kompenzace jen po část kalendářního měsíce, stanoví se její výše v poměrné částce odpovídající počtu kalendářních dnů, za které náleží. Výsledná částka se zaokrouhluje na celé koruny nahoru. (5) O poskytnutí kompenzace vydá krajská pobočka Úřadu práce rozhodnutí. (6) O výši vyplacené kompenzace informuje krajská pobočka Úřadu práce zaměstnavatele do 3 pracovních dnů od nabytí právní moci rozhodnutí. Zaměstnavatel je povinen uvedenou částku Úřadu práce uhradit do 10 pracovních dnů od doručení této informace, a to i v případě, že dlužné odstupné již vyplatil. Nesplnění této povinnosti oznamuje Úřad práce celnímu úřadu příslušnému podle sídla zaměstnavatele, který je právnickou osobou, nebo bydliště zaměstnavatele, který je fyzickou osobou.“. 9. V § 46 se za písmeno a) vkládá nové písmeno b), které zní: „b) po kterou uchazeč o zaměstnání vykonává některou z činností podle § 25 odst. 3 a z tohoto důvodu mu nebyla vyplácena podpora v nezaměstnanosti,“. Dosavadní písmena b) a c) se označují jako písmena c) a d). 10. V § 50 odst. 3 se za větu první vkládají věty „V případě, že uchazeč o zaměstnání před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání bez vážného důvodu ukončil poslední zaměstnání sám nebo dohodou se zaměstnavatelem, činí procentní sazba podpory v nezaměstnanosti 45 % průměrného měsíčního čistého výdělku nebo vyměřovacího základu. Ukončil-li uchazeč o zaměstnání sám nebo dohodou ve stejný den více zaměstnání, z nichž alespoň jedno bylo ukončeno z vážných důvodů, náleží mu podpora v nezaměstnanosti ve výši procentní sazby podpory v nezaměstnanosti podle věty první. Vykonával-li uchazeč o zaměstnání jako poslední před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání samostatnou výdělečnou činnost, ustanovení věty druhé se nepoužije.“. 11. V § 56 odst. 2 písm. a) se slova „3 a“ zrušují. 12. Za § 58 se vkládá nový § 58a, který zní: „§ 58a Agentury práce mohou provádět zprostředkování zaměstnání podle § 14 odst. 1 písm. b) jen za podmínky, že mají sjednáno pojištění pro případ svého úpadku a pro případ úpadku uživatele, a to ve výši zajišťující výplatu mzdy do výše trojnásobku průměrného měsíčního výdělku všech dočasně přidělených zaměstnanců. Doklad o sjednání tohoto pojištění je agentura práce povinna doložit generálnímu ředitelství Úřadu práce do 2 měsíců ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o povolení ke zprostředkování zaměstnání.“. 13. V § 59 odst. 2 se na konci textu písmene c) doplňují slova „, přičemž se uvede zvlášť počet občanů České republiky, počet občanů Evropské unie, počet občanů ostatních členských států Evropského hospodářského prostoru a Švýcarska a počet ostatních cizinců podle státní příslušnosti“. 14. V § 60 odst. 7 větě čtvrté se slovo „druhé“ nahrazuje slovem „třetí“. 15. § 60a zní: „§ 60a (1) Další podmínkou pro udělení povolení ke zprostředkování zaměstnání právnické nebo fyzické osobě je souhlasné závazné stanovisko Ministerstva vnitra, vydané na základě žádosti generálního ředitelství Úřadu práce. V žádosti generální ředitelství Úřadu práce uvede identifikační údaje právnické osoby a jejího odpovědného zástupce, popřípadě odpovědných zástupců, nebo fyzické osoby žádající o povolení ke zprostředkování zaměstnání. Ministerstvo vnitra při zpracování svého závazného stanoviska posoudí udělení povolení ke zprostředkování zaměstnání z hlediska veřejného pořádku, bezpečnosti a dodržování práv třetích osob. (2) Při zajišťování informací potřebných pro vydání závazného stanoviska podle odstavce 1 je Ministerstvo vnitra oprávněno vyžádat si opis z evidence Rejstříku trestů39a) žádající fyzické osoby nebo osoby oprávněné jednat jménem žádající právnické osoby anebo jejího odpovědného zástupce, popřípadě odpovědných zástupců, a požádat o informace k uvedeným osobám Policii České republiky, zpravodajské služby nebo jiné orgány veřejné správy. (3) Ministerstvo vnitra je povinno své závazné stanovisko k udělení povolení ke zprostředkování zaměstnání doručit generálnímu ředitelství Úřadu práce do 15 pracovních dnů ode dne obdržení žádosti o závazné stanovisko. Pokud tak neučiní do konce této lhůty, má se za to, že s udělením povolení ke zprostředkování zaměstnání souhlasí.“. 16. V § 61 odst. 1 se písmeno e) zrušuje. Dosavadní písmeno f) se označuje jako písmeno e). 17. V § 61 odst. 3 se na konci písmene d) čárka nahrazuje tečkou a písmeno e) se zrušuje. 18. V § 61 se na konci odstavce 6 doplňují věty „V případě změny odpovědného zástupce právnické osoby je nezbytné doložit doklady o splnění podmínek stanovených v § 60. Při změnách údajů uvedených v povolení ke zprostředkování zaměstnání podle § 62 odst. 1 písm. a) a b) a podle § 62 odst. 2 písm. a) vydá generální ředitelství Úřadu práce nové rozhodnutí.“. 19. V § 62 odst. 1 se na konci textu písmene a) doplňují slova „právnické osoby“. 20. V § 62 odst. 1 písmeno b) zní: „b) identifikační údaje odpovědného zástupce, s výjimkou rodného čísla a místa narození,“. 21. V § 62 odst. 1 písm. c) se slova „územní obvod,“ zrušují. 22. V § 62 odst. 2 písm. a) se za slova „rodného čísla“ vkládají slova „a místa narození“ a slova „a dále identifikační číslo osoby poskytnuté správcem základního registru osob41a)“ se zrušují. 23. V § 62 odst. 2 písm. b) se slova „územní obvod,“ zrušují. 24. V § 63 odst. 2 se na konci textu písmene a) doplňují slova „pro udělení povolení ke zprostředkování zaměstnání“. 25. V § 63 odst. 2 písmeno b) zní: „b) zprostředkovává zaměstnání v rozporu s vydaným povolením ke zprostředkování zaměstnání nebo s dobrými mravy, nebo jinak poruší povinnosti vyplývající z tohoto zákona,“. 26. V § 63 odst. 2 se za písmeno b) vkládá nové písmeno c), které zní: „c) zprostředkovává zaměstnání bez sjednaného pojištění podle § 58a nebo nedoloží generálnímu ředitelství Úřadu práce do 2 měsíců ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o povolení ke zprostředkování zaměstnání doklad o sjednání tohoto pojištění,“. Dosavadní písmena c) až e) se označují jako písmena d) až f). 27. V § 63 odstavec 3 zní: „(3) Generální ředitelství Úřadu práce na základě podnětu Ministerstva vnitra zahájí řízení o odnětí povolení ke zprostředkování zaměstnání právnické osobě nebo fyzické osobě. V tomto řízení Ministerstvo vnitra vydá nové stanovisko podle § 60a. Generální ředitelství Úřadu práce na základě nesouhlasného stanoviska Ministerstva vnitra povolení ke zprostředkování zaměstnání právnické osobě nebo fyzické osobě rozhodnutím odejme.“. 28. V § 63 odst. 4 se slova „a c)“ nahrazují slovy „, d) a e) a v odstavci 3“. 29. V § 63 se doplňuje odstavec 5, který zní: „(5) Generální ředitelství Úřadu práce v rozhodnutí o odejmutí povolení ke zprostředkování zaměstnání z důvodů uvedených v odstavcích 2 a 3 stanoví den, ke kterému je právnická nebo fyzická osoba povinna zprostředkovatelskou činnost ukončit. Ode dne doručení rozhodnutí o odejmutí povolení ke zprostředkování zaměstnání může právnická nebo fyzická osoba, které bylo povolení ke zprostředkování zaměstnání odňato, vykonávat pouze takové činnosti, které nejsou v rozporu s účelem vydaného rozhodnutí.“. 30. V § 65 se slova „až e)“ nahrazují slovy „až d)“. 31. Poznámka pod čarou č. 41a zní: „41a) § 8 odst. 1 písm. c) zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění zákona č. 479/2008 Sb.“. 32. V § 104 odst. 2 se za písmeno d) vkládá nové písmeno e), které zní: „e) překlenovací příspěvek,“. Dosavadní písmena e) a f) se označují jako písmena f) a g). 33. § 114 včetně nadpisu zní: „§ 114 Překlenovací příspěvek (1) Překlenovací příspěvek může Úřad práce na základě dohody poskytnout osobě samostatně výdělečně činné, která přestala být uchazečem o zaměstnání a které byl poskytnut příspěvek podle § 113 odst. 1. Překlenovací příspěvek se poskytuje na úhradu provozních nákladů, které vznikly a byly uhrazeny v období, na které je překlenovací příspěvek poskytnut. (2) Překlenovací příspěvek se poskytuje nejdéle na dobu 5 měsíců. Měsíční výše příspěvku činí nejvýše 0,25násobku průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém byla uzavřena dohoda o překlenovacím příspěvku. O poskytnutí příspěvku lze požádat nejpozději do 30 kalendářních dnů ode dne uzavření dohody podle § 113 odst. 1. Výši průměrné mzdy za první až třetí čtvrtletí předcházejícího kalendářního roku vyhlásí ministerstvo na základě údajů Českého statistického úřadu sdělením uveřejněným ve Sbírce zákonů. (3) Překlenovací příspěvek se poskytuje jednorázově za celé dohodnuté období a je splatný do 30 kalendářních dnů od uzavření dohody o poskytnutí tohoto příspěvku. (4) Za provozní náklady, na které lze osobě samostatně výdělečně činné poskytnout překlenovací příspěvek, se považují a) nájemné a služby s ním spojené, s výjimkou nájemného za bytovou jednotku a služeb s ním spojených, b) náklady na dopravu materiálu a hotových výrobků, c) náklady na opravu a údržbu objektu, ve kterém je provozována samostatná výdělečná činnost, pokud je tento objekt ve vlastnictví osoby samostatně výdělečně činné a náklady souvisí s provozováním samostatné výdělečné činnosti. (5) Je-li součástí nákladů uvedených v odstavci 4 daň z přidané hodnoty a osoba samostatně výdělečně činná není plátcem této daně, považuje se daň z přidané hodnoty za provozní náklad.“. 34. Na konci textu § 142 se doplňují slova „, s výjimkou správních řízení o odejmutí povolení ke zprostředkování zaměstnání, zahájených podle § 63 odst. 2 písm. a) až e)“. ČÁST ŠESTÁ Změna zákona o sociálních službách Čl. IX Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění zákona č. 29/2007 Sb., zákona č. 213/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 479/2008 Sb., zákona č. 108/2009 Sb., zákona č. 206/2009 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb. a zákona č. 73/2011 Sb., se mění takto: 1. V § 11 odst. 2 písm. a) se částka „2 000 Kč“ nahrazuje částkou „800 Kč“. 2. V § 15 odst. 2 větě první se slova „nebo § 18a odst. 2“ zrušují. 3. V § 18 odst. 1 a 3 se slova „, s výjimkou výplaty části příspěvku ve stupni I (lehká závislost) podle § 18a odst. 1 písm. b)“ zrušují. 4. § 18a se zrušuje. 5. V § 25 odst. 1 se věta první nahrazuje větou „Obecní úřad obce s rozšířenou působností provádí pro účely posuzování stupně závislosti podle odstavce 3 sociální šetření, při kterém se zjišťuje schopnost samostatného života osoby v přirozeném sociálním prostředí.“. 6. V § 25 odst. 4 se ve větě první slova „výsledek posouzení stupně závislosti osoby“ nahrazují slovy „stejnopis posudku vydaného podle zvláštního právního předpisu51)“. Poznámka pod čarou č. 51 zní: „51) § 16a odst. 3 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění zákona č. 347/2010 Sb. a zákona č. 364/2011 Sb.“. 7. V § 29 odst. 1 se na konci písmene f) čárka nahrazuje tečkou a písmena g) a h) se zrušují. 8. V § 82 odst. 3 se na konci písmene d) čárka nahrazuje tečkou a písmeno e) se zrušuje. 9. V § 92 se písmeno b) zrušuje. Dosavadní písmena c) a d) se označují jako písmena b) a c). 10. V § 107 odst. 2 se na konci písmene n) doplňuje slovo „nebo“. 11. V § 107 odst. 2 se na konci písmene o) slovo „, nebo“ nahrazuje tečkou. 12. V § 107 odst. 2 se písmeno p) zrušuje. 13. V § 107 odst. 5 písm. c) se slova „písm. i) až p)“ nahrazují slovy „písm. i) až o)“. ČÁST SEDMÁ Změna občanského soudního řádu Čl. X V § 279 odst. 2 písm. k) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění zákona č. 305/2008 Sb. a zákona č. 347/2010 Sb., se za slova „14 kalendářních dnů“ vkládají slova „a od 1. ledna 2012 do 31. prosince 2013 v období prvních 21 kalendářních dnů“. ČÁST OSMÁ Změna zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení Čl. XI Zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění zákona č. 590/1992 Sb., zákona č. 37/1993 Sb., zákona č. 160/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 134/1997 Sb., zákona č. 306/1997 Sb., zákona č. 93/1998 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., zákona č. 356/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 133/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 159/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 238/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 411/2000 Sb., zákona č. 116/2001 Sb., zákona č. 353/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 263/2002 Sb., zákona č. 265/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 518/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 425/2003 Sb., zákona č. 453/2003 Sb., zákona č. 53/2004 Sb., zákona č. 167/2004 Sb., zákona č. 281/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 381/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 24/2006 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 81/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 405/2006 Sb., zákona č. 585/2006 Sb., zákona č. 152/2007 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 270/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 479/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 303/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 177/2011 Sb., zákona č. 180/2011 Sb., zákona č. 220/2011 Sb. a zákona č. 263/2011 Sb., se mění takto: 1. V § 13 odst. 2 větě druhé se za slova „14 kalendářních dnů“ vkládají slova „a v období od 1. ledna 2012 do 31. prosince 2013 prvních 21 kalendářních dnů“. 2. V § 16a odstavec 3 zní: „(3) Orgán sociálního zabezpečení příslušný k posouzení zdravotního stavu zašle orgánu, který o posouzení požádal, stejnopis posudku vydaného podle § 4 odst. 2 a § 8 odst. 1 a 9.“. 3. V § 83 odst. 2 písm. c) se za slova „14 kalendářních dnů“ vkládají slova „a v období od 1. ledna 2012 do 31. prosince 2013 prvních 21 kalendářních dnů“. ČÁST DEVÁTÁ Změna zákona o důchodovém pojištění Čl. XII Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění zákona č. 134/1997 Sb., zákona č. 289/1997 Sb., zákona č. 224/1999 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 118/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 116/2001 Sb., zákona č. 188/2001 Sb., zákona č. 353/2001 Sb., zákona č. 198/2002 Sb., zákona č. 263/2002 Sb., zákona č. 264/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 425/2003 Sb., zákona č. 85/2004 Sb., zákona č. 281/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 24/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 405/2006 Sb., zákona č. 152/2007 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 218/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 178/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 479/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 108/2009 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 282/2009 Sb., zákona č. 303/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 135/2010 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb. a zákona č. 220/2011 Sb., se mění takto: 1. V § 9 odst. 6 úvodní části ustanovení se za slovo „činná“ vkládají slova „, která není účastna nemocenského pojištění osob samostatně výdělečně činných,“. 2. V § 9 se na konci odstavce 9 doplňuje věta „Pokud byla osoba samostatně výdělečně činná účastna nemocenského pojištění osob samostatně výdělečně činných jen po část kalendářního měsíce, považuje se v tomto kalendářním měsíci samostatná výdělečná činnost vždy za hlavní samostatnou výdělečnou činnost.“. 3. V § 10 odst. 2 větě třetí a odst. 3 větě první se za slova „14 kalendářních dnů“ vkládají slova „a v období od 1. ledna 2012 do 31. prosince 2013 prvních 21 kalendářních dnů“. 4. V § 16 odst. 6 se slova „po odpočtu výdajů vynaložených na jeho dosažení, zajištění a udržení“ zrušují. 5. V § 16 odst. 8 se za větu první vkládá věta „Dosaženým příjmem se rozumí příjem zúčtovaný a u osob samostatně výdělečně činných se jejich příjmem dosaženým v období, které se kryje s vyloučenými dobami, rozumí poměrná část vyměřovacího základu pro pojistné za kalendářní rok, v němž je vyloučená doba podle věty první.“. 6. V § 25 odst. 1 větě první se slova „plné nebo částečné“ zrušují. 7. V § 36 odst. 2 větě druhé se za slova „odst. 2“ vkládají slova „až 4“. 8. V § 65 odst. 1 se ve větě první za slova „snížené odměny“ vkládají slova „anebo služebního příjmu nebo náhrady ve výši platu“ a ve větě druhé se za slova „nemocenské nevyplácí“ vkládají slova „osobě samostatně výdělečně činné, která je účastna nemocenského pojištění, podle § 23 zákona o nemocenském pojištění v prvním období dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény, a dny, po které se nemocenské nevyplácí“. 9. V § 67a větě druhé se slova „, plného invalidního nebo částečného“ nahrazují slovem „nebo“. 10. V příloze se v řádku Rok narození 1946 ve sloupci ženy s počtem vychovaných dětí 4 slova „54r + 8m“ nahrazují slovy „55r + 8m“. Čl. XIII Přechodné ustanovení Jestliže dočasná pracovní neschopnost vznikla nebo karanténa byla nařízena před 1. lednem 2014 a trvá ještě v roce 2014, zůstává období 21 kalendářních dnů uvedené v § 10 odst. 2 větě třetí a odst. 3 větě první zákona č. 155/1995 Sb., ve znění účinném ke dni 31. prosince 2013, zachováno. ČÁST DESÁTÁ Změna zákona o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu Čl. XIV Zákon č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu, ve znění zákona č. 138/1996 Sb., zákona č. 287/1997 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 231/2001 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 420/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 427/2003 Sb., zákona č. 49/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 626/2004 Sb., zákona č. 127/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 388/2005 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 531/2006 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 418/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 269/2010, zákona č. 346/2010 Sb., zákona č. 347/2010 Sb. a zákona č. 425/2010 Sb., se mění takto: 1. V § 34 odst. 4 větě první se za slova „14 kalendářních dnů“ vkládají slova „a od 1. ledna 2012 do 31. prosince 2013 v době prvních 21 kalendářních dnů“ a za slova „ve výši 60 %“ se vkládají slova „průměrného výdělku“. 2. V § 34 odst. 4 větě druhé se za slova „čtrnáctého kalendářního dne“ vkládají slova „a od 1. ledna 2012 do 31. prosince 2013 do dvacátého prvního kalendářního dne“. 3. V § 34 odst. 4 se za větu třetí vkládá věta „Pro účely stanovení sníženého platu podle věty první se zjištěný průměrný výdělek upravuje shodným způsobem jako průměrný výdělek pro stanovení náhrady platu podle § 192 zákoníku práce; pro účely stanovení výše platu ve snížené výši podle věty druhé se jedna třicetina platu upraví stejným způsobem, jakým se upravuje denní vyměřovací základ pro stanovení nemocenského z nemocenského pojištění.“. 4. V § 34 odst. 4 větě poslední se za slova „čtrnáctého kalendářního dne“ vkládají slova „a od 1. ledna 2012 do 31. prosince 2013 do dvacátého prvního kalendářního dne“. Čl. XV Přechodné ustanovení Byl-li představitel uvedený v § 1 písm. a) až f) zákona č. 236/1995 Sb. nebo soudce uznán dočasně neschopným k výkonu funkce nebo mu byla nařízena karanténa před 1. lednem 2014 a dočasná pracovní neschopnost nebo karanténa trvá ještě v roce 2014, poskytuje se mu plat podle § 34 odst. 4 zákona č. 236/1995 Sb., ve znění účinném ke dni 31. prosince 2013. ČÁST JEDENÁCTÁ Změna zákona o obcích Čl. XVI V § 73 odst. 4 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění zákona č. 313/2002 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 326/2009 Sb. a zákona č. 347/2010 Sb., se za slova „čtrnáctého kalendářního dne“ vkládají slova „a v období od 1. ledna 2012 do 31. prosince 2013 do dvacátého prvního kalendářního dne“. Čl. XVII Přechodné ustanovení Jestliže dočasná pracovní neschopnost vznikla nebo karanténa byla nařízena před 1. lednem 2014 a trvá ještě v roce 2014, náleží uvolněnému členu zastupitelstva obce měsíční odměna podle § 73 odst. 4 zákona č. 128/2000 Sb., ve znění účinném ke dni 31. prosince 2013. ČÁST DVANÁCTÁ Změna zákona o krajích Čl. XVIII V § 48 odst. 3 zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění zákona č. 231/2002 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 326/2009 Sb. a zákona č. 347/2010 Sb., se za slova „čtrnáctého kalendářního dne“ vkládají slova „a v období od 1. ledna 2012 do 31. prosince 2013 do dvacátého prvního kalendářního dne“. Čl. XIX Přechodné ustanovení Jestliže dočasná pracovní neschopnost vznikla nebo karanténa byla nařízena před 1. lednem 2014 a trvá ještě v roce 2014, náleží uvolněnému členu zastupitelstva kraje měsíční odměna podle § 48 odst. 3 zákona č. 129/2000 Sb., ve znění účinném ke dni 31. prosince 2013. ČÁST TŘINÁCTÁ Změna zákona o hlavním městě Praze Čl. XX V § 53 odst. 4 zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění zákona č. 145/2001 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 326/2009 Sb. a zákona č. 347/2010 Sb., se za slova „čtrnáctého kalendářního dne“ vkládají slova „a v období od 1. ledna 2012 do 31. prosince 2013 do dvacátého prvního kalendářního dne“. Čl. XXI Přechodné ustanovení Jestliže dočasná pracovní neschopnost vznikla nebo karanténa byla nařízena před 1. lednem 2014 a trvá ještě v roce 2014, náleží uvolněnému členu zastupitelstva hlavního města Prahy nebo uvolněnému členu zastupitelstva městské části hlavního města Prahy měsíční odměna podle § 53 odst. 4 zákona č. 131/2000 Sb., ve znění účinném ke dni 31. prosince 2013. ČÁST PATNÁCTÁ Změna zákona o pomoci v hmotné nouzi Čl. XXIV V § 9 odst. 1 písm. b) bodě 1 zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění zákona č. 585/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb. a zákona č. 347/2010 Sb., se za slova „14 dnů“ vkládají slova „a od 1. ledna 2012 do 31. prosince 2013 po dobu prvních 21 dnů“. ČÁST ŠESTNÁCTÁ Změna zákona, kterým se mění zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony Čl. XXV Zákon č. 206/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, ve znění zákona č. 362/2009 Sb. a zákona č. 347/2010 Sb., se mění takto: 1. V čl. I se body 9, 12 až 14, bod 28, pokud jde o § 29 odst. 1 písm. g) a h), body 55 a 81, bod 98, pokud jde o § 107 odst. 2 písm. p), a bod 101, pokud jde o § 107 odst. 2 písm. p), zrušují. 2. V čl. II se body 3 a 4 zrušují. 3. V čl. VI se písmeno b) zrušuje. Dosavadní písmeno c) se označuje jako písmeno b). ČÁST SEDMNÁCTÁ Změna zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s návrhem zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2010 Čl. XXVI Zákon č. 362/2009 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s návrhem zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2010, ve znění zákona č. 166/2010 Sb. a zákona č. 347/2010 Sb., se mění takto: 1. V čl. XIV se bod 3 zrušuje. 2. Část devátá se zrušuje. ČÁST OSMNÁCTÁ ÚČINNOST Čl. XXVII Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2012. Němcová v. r. Klaus v. r. Nečas v. r.
Sdělení Českého statistického úřadu č. 361/2011 Sb.	Sdělení Českého statistického úřadu č. 361/2011 Sb. Sdělení Českého statistického úřadu o aktualizaci Číselníku zemí (CZEM) Vyhlášeno 2. 12. 2011, částka 126/2011 361 SDĚLENÍ Českého statistického úřadu ze dne 22. listopadu 2011 o aktualizaci Číselníku zemí (CZEM) Český statistický úřad podle § 19 odst. 2 zákona č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, oznamuje s účinností od 1. ledna 2012 aktualizaci Číselníku zemí (dále jen „číselník CZEM“) vydaného sdělením Českého statistického úřadu č. 489/2003 Sb. ze dne 18. prosince 2003 a aktualizovaného sděleními č. 534/2006 Sb. ze dne 27. listopadu 2006, č. 394/2010 Sb. ze dne 14. prosince 2010 a č. 167/2011 ze dne 13. června 2011. Do aktualizovaného číselníku CZEM jsou promítnuty změny k mezinárodní normě ISO 3166-1, které na svých stránkách publikuje Mezinárodní organizace pro normalizaci (ISO). Změny jsou uvedeny v příloze tohoto sdělení. Platné znění aktualizovaného Číselníku zemí (CZEM) bude k dispozici na internetových stránkách Českého statistického úřadu na adrese www.czso.cz. Předsedkyně: doc. Ing. Ritschelová, CSc., v. r. Příloha Tab. č. 1: Aktualizované položky Číselníku zemí (změny jsou vyznačené tučně) Původní znění (účinnost do 31. 12. 2011) \| Nové znění (účinnost od 1. 1. 2012) \| Druh změny ---\|---\|--- Kód země \| Český název země \| Anglický název země \| Kód země \| Český název země \| Anglický název země N-3 \| A-2 \| A-3 \| plný \| zkrácený \| plný \| zkrácený \| N-3 \| A-2 \| A-3 \| plný \| zkrácený \| plný \| zkrácený 535 \| BQ \| BES \| Bonaire, Svatý Eustach a Saba \| Bonaire, Svatý Eustach a Saba \| Bonaire, Saint Eustatius and Saba\| Bonaire, Saint Eustatius and Saba \| 535 \| BQ \| BES \| Bonaire, Svatý Eustach a Saba \| Bonaire, Svatý Eustach a Saba \| Bonaire, Sint Eustatius and Saba\| Bonaire, Sint Eustatius and Saba \| 3, 4 242 \| FJ \| FJI \| Republika Fidžijské ostrovy \| Fidži \| the Republic of the Fiji Island \| Fiji \| 242 \| FJ \| FJI \| Fidžijská republika \| Fidži \| the Republic of Fiji \| Fiji \| 1,3 104 \| MM \| MMR \| Svaz Myanmar \| Myanmar \| the Union of Myanmar \| Myanmar \| 104 \| MM \| MMR \| Republika Myanmarský svaz \| Myanma \| the Republic of the Union of Myanmar \| Myanmar \| 1, 2, 3 570 \| NU \| NIU \| Republika Niue \| Niue \| the Republic of Niue \| Niue \| 570 \| NU \| NIU \| Niue \| Niue \| Niue \| Niue \| 1, 3 736 \| SD \| SDN \| Súdánská republika \| Súdán \| the Republic of the Sudan \| Sudan (the) \| 729 \| SD \| SDN \| Súdánská republika \| Súdán \| the Republic of the Sudan \| Sudan (the) \| 5 Tab. č. 2: Nově vzniklá položka v Číselníku zemí Kód země \| Český název země \| Anglický název země ---\|---\|--- N-3 \| A-2 \| A-3 \| plný \| zkrácený \| plný \| zkrácený 728 \| SS \| SSD \| Jihosúdánská republika \| Jižní Súdán \| the Republic of South Sudan \| South Sudan Vysvětlivky:\| Kód země:\| N-3 \| \| numerický trojmístný kód země ---\|---\|---\|---\|--- \| \| A-2\| \| alfabetický dvoumístný kód země \| \| A-3 \| \| alfabetický trojmístný kód země \| Druh změny: \| 1 \| \| změna českého plného názvu \| \| 2\| \| změna českého zkráceného názvu \| \| 3\| \| změna anglického plného názvu \| \| 4\| \| změna anglického zkráceného názvu \| \| 5\| \| změna numerického kódu
Sdělení Ministerstva vnitra č. 360/2011 Sb.	Sdělení Ministerstva vnitra č. 360/2011 Sb. Sdělení Ministerstva vnitra o vyhlášení nových voleb do zastupitelstva obce Vyhlášeno 2. 12. 2011, částka 126/2011 360 SDĚLENÍ Ministerstva vnitra ze dne 22. listopadu 2011 o vyhlášení nových voleb do zastupitelstva obce Ministr vnitra podle § 58 odst. 4 zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, vyhlašuje na den 7. dubna 2012 nové volby do zastupitelstva obce: obec \| okres \| kraj ---\|---\|--- Alojzov \| Prostějov \| Olomoucký Ministr: Kubice v. r.
Vyhláška č. 359/2011 Sb.	Vyhláška č. 359/2011 Sb. Vyhláška o základním registru územní identifikace, adres a nemovitostí Vyhlášeno 2. 12. 2011, datum účinnosti 1. 1. 2012, částka 126/2011 * § 1 - Úvodní ustanovení * § 2 - Vymezení pojmů * Způsob, forma a náležitosti vyjádření a parametry přesnosti lokalizačních údajů * § 3 - (1) Hranice územního prvku se vyjadřuje hranicí jeho polygonu. Polygon územního prvku se vytváří z údajů souboru geodetických informací katastru nemovitostí, není-li dále stanoveno jinak. * § 4 - Definiční bod územního prvku leží uvnitř tohoto územního prvku; pokud má územní prvek hranici, musí být definiční bod uvnitř polygonu územního prvku, zpravidla v blízkosti jeho těžiště. Pokud hranice územního prvku není spojitá, pak každá plocha územního p * § 5 - (1) Definiční čára ulice se vyjadřuje úsečkou nebo lomenou čárou a umisťuje se tak, aby znázorňovala osu komunikace. Může být složena z více vzájemně nespojitých úseků nebo úseků spojených do uzavřeného obrazce. * § 6 - Způsob zápisu adresy * Postup při zápisu údajů do registru územní identifikace, způsob poskytování lokalizačních údajů obcemi a způsob vedení technickoekonomických atributů o územním prvku stavební objekt * § 7 - (1) Editor při zápisu údaje o územním prvku nebo územně evidenční jednotce uvede k příslušnému návrhu změny v informačním systému územní identifikace údaje o rozhodnutích nebo jiných podkladech, na jejichž základě byl zápis proveden. * § 8 - (1) Při zápisu ulice uvede editor identifikační údaje příslušné obce. * § 9 - (1) Údaje o definiční čáře ulice sdělí obec úřadu bezodkladně po svém rozhodnutí o vzniku ulice nebo o změně jejího průběhu. * § 10 - (1) Identifikačním údajem pro zápis stavebního objektu je * § 11 - (1) Technickoekonomické atributy zapíše editor ke stavebnímu objektu současně se zápisem stavebního objektu. * § 12 - (1) Měsíc a rok dokončení stavebního objektu odpovídá měsíci a roku nabytí právní moci kolaudačního rozhodnutí anebo měsíci a roku vydání kolaudačního souhlasu, kterým bylo povoleno užívání stavebního objektu, nebo měsíci a roku, který odpovídá třicátému d * § 13 - (1) Je-li stavební objekt zapisován obcí6), zjistí obec údaje o definičním bodě v součinnosti s vlastníkem stavebního objektu, například při přidělení čísla popisného nebo evidenčního. * § 14 - (1) Identifikačními údaji pro zápis adresního místa jsou * § 15 - (1) Změnu údajů o části obce sdělí obec Ministerstvu vnitra bezodkladně po vydání příslušného rozhodnutí. Obec vyhotoví sdělení v elektronické podobě a zašle je spolu s usnesením zastupitelstva obce, kterým bylo rozhodnuto o vzniku, změně nebo zániku části * § 16 - (1) Změnu údajů o území městských obvodů nebo městských částí sdělí statutární město úřadu bezodkladně po jejich vzniku, změně nebo zániku. Statutární město vyhotoví sdělení v elektronické podobě a zašle je úřadu prostřednictvím datové schránky. Technické * § 17 - Při změnách správních obvodů v hlavním městě Praze, území obvodů v hlavním městě Praze a území městských částí v hlavním městě Praze postupuje hlavní město Praha obdobně podle § 16. * § 18 - Úplaty za poskytnutí údajů z registru územní identifikace * § 19 - Způsob a náležitosti zápisu identifikátorů územních prvků a územně evidenčních jednotek * § 20 - Účinnost č. 1 k vyhlášce č. 359/2011 Sb. č. 2 k vyhlášce č. 359/2011 Sb. Aktuální znění od 1. 1. 2022 (409/2021 Sb.) 359 VYHLÁŠKA ze dne 24. listopadu 2011 o základním registru územní identifikace, adres a nemovitostí Český úřad zeměměřický a katastrální stanoví podle § 69 odst. 1 písm. a) až g) zákona č. 111/2009 Sb., o základních registrech, ve znění zákona č. 100/2010 Sb.: § 1 Úvodní ustanovení Tato vyhláška stanoví a) způsob, formu a náležitosti vyjádření a parametry přesnosti lokalizačních údajů, b) způsob zápisu adresyadresy, c) postup při zápisu údajů do registru územní identifikace obcemiobcemi a stavebními úřady, d) způsob, jakým obceobce a Ministerstvo vnitra poskytují Českému úřadu zeměměřickému a katastrálnímu (dále jen „úřad“) lokalizační údaje územních prvkůúzemních prvků a územně evidenčních jednotek, e) způsob vedení technickoekonomických atributů o územním prvkuúzemním prvku stavební objektstavební objekt, f) úplaty za poskytnutí údajů z registru územní identifikace tak, aby celkový příjem z jejich poskytování nepřesahoval náklady na shromažďování údajů registru, jejich vytváření, reprodukci a šíření, g) způsob a náležitosti zápisu identifikátorů územních prvkůúzemních prvků a územně evidenčních jednotek. § 2 Vymezení pojmů (1) Pro účely této vyhlášky se rozumí a) polygonem územního prvkupolygonem územního prvku plocha ohraničená lomenou čarou nebo i kruhovými oblouky určující tvar a polohu územního prvkuúzemního prvku v rovině, b) generalizovanou hranicí územního prvkugeneralizovanou hranicí územního prvku zjednodušené zobrazení průběhu hranice územního prvkuúzemního prvku, c) samostatným vchodemsamostatným vchodem část stavebního objektustavebního objektu, která má vlastní přístup z ulice a které je přiděleno jedno číslo popisné nebo evidenční nebo jedno či více čísel orientačních. (2) Zvláštními údaji pro doručování prostřednictvím poštovních služebZvláštními údaji pro doručování prostřednictvím poštovních služeb se rozumí údaje o poštovním směrovacím čísle, které přísluší danému územnímu prvkuúzemnímu prvku. (3) Mluvnickými charakteristikami názvu územního prvkuúzemního prvku nebo územně evidenční jednotky jsou mluvnické tvary názvu ve druhém až sedmém pádu. Způsob, forma a náležitosti vyjádření a parametry přesnosti lokalizačních údajů § 3 (1) Hranice územního prvkuúzemního prvku se vyjadřuje hranicí jeho polygonu. Polygon územního prvkuPolygon územního prvku se vytváří z údajů souboru geodetických informací katastru nemovitostínemovitostí, není-li dále stanoveno jinak. (2) Polohová přesnost lokalizačních údajů o hranici pozemku a stavebního objektustavebního objektu je dána přesností souřadnic podrobných bodů polohopisu katastrální mapykatastrální mapy v digitální formě, ze kterých je vytvořen jeho polygon. (3) Polohová přesnost lokalizačních údajů o hranici katastrálního územíkatastrálního území je dána přesností souřadnic podrobných bodů polohopisu katastrální mapykatastrální mapy v digitální formě, ze kterých je vytvořen jeho polygon. V katastrálních územíchkatastrálních územích, ve kterých není katastrální mapakatastrální mapa v digitální formě, není polohová přesnost hranice katastrálního územíkatastrálního území stanovena. (4) Hranice polygonu území základní sídelní jednotky se vytváří na podkladě mapy základního státního mapového díla v měřítku 1 : 10 000 nebo větším a její polohová přesnost odpovídá polohové přesnosti mapy 1 : 10 000. (5) Hranice polygonu území městské části hlavního města Prahy a hranice polygonu území městského obvodu nebo městské části územně členěného statutárního města, která není totožná s hranicí pozemku, se vytváří na základě příslušného statutu; její polohová přesnost odpovídá polohové přesnosti mapy státního mapového díla v měřítku 1 : 5 000. (6) Hranice polygonu území obceobce, vojenského újezdu a nadřazených prvků vytváří informační systém územní identifikace automatizovaně z hranic jim podřazených územních prvkůúzemních prvků. (7) Hranice polygonu katastrálních územíkatastrálních území a nadřazených územních prvkůúzemních prvků je možno poskytovat generalizované, vždy však s údajem o stupni a mezi generalizace. Při generalizaci hranice se nahrazuje lomená čára úsečkou tak, aby v daném úseku vzdálenost lomových bodů původní hranice od generalizované hranice nepřesáhla zvolenou mez. Velikost této meze stanoví úřad v závislosti na stupni generalizace a zveřejní ji způsobem umožňujícím dálkový přístup. (8) Stupeň generalizace hranice se vyjadřuje hodnotami 1 až 5 pro vztažná měřítka 1 : 10 000, 1 : 25 000, 1 : 50 000, 1 : 200 000 a 1 : 1 000 000. § 4 Definiční bod územního prvkuúzemního prvku leží uvnitř tohoto územního prvkuúzemního prvku; pokud má územní prvekúzemní prvek hranici, musí být definiční bod uvnitř polygonu územního prvkupolygonu územního prvku, zpravidla v blízkosti jeho těžiště. Pokud hranice územního prvkuúzemního prvku není spojitá, pak každá plocha územního prvkuúzemního prvku obsahuje vlastní definiční bod. § 5 (1) Definiční čára ulice se vyjadřuje úsečkou nebo lomenou čárou a umisťuje se tak, aby znázorňovala osu komunikace. Může být složena z více vzájemně nespojitých úseků nebo úseků spojených do uzavřeného obrazce. (2) Polohová přesnost definiční čáry ulice je vyhovující, jestliže vzájemná poloha definiční čáry ulice a hranic stavebních objektůstavebních objektů vedených v informačním systému územní identifikace odpovídá vzájemné poloze ulice a stavebních objektůstavebních objektů v terénu. Vede-li ulice po pozemku se způsobem využití ostatní komunikace, umístí se definiční čára ulice do příslušné parcely. § 6 Způsob zápisu adresy (1) Adresa se v registru územní identifikace vytvoří jako kombinace vybraných údajů o územních prvcíchúzemních prvcích a o územně evidenčních jednotkách, kterými jsou území obceobce nebo území vojenského újezdu, katastrální územíkatastrální území a území obvodu v hlavním městě Praze, stavební objektstavební objekt, adresní místoadresní místo, část obceobce a ulice, a o poštovním směrovacím čísle. (2) AdresaAdresa se ve výstupech z registru územní identifikace sestavuje v řádcích uspořádaných za sebou oddělených čárkou nebo ve sloupci takto: a) v prvním řádku se uvede název ulice, číslo popisné nebo evidenční a číslo orientační včetně dodatku9), přitom číslo orientační se uvede za číslo popisné a oddělí se lomítkem, b) ve druhém řádku se uvede název části obceobce, v Praze název katastrálního územíkatastrálního území, c) ve třetím řádku se uvede poštovní směrovací číslo a název obceobce, v Praze se za názvem obceobce uvede číslo obvodu. (3) Jedná-li se o adresní místoadresní místo v nepojmenované ulici, první řádek podle odstavce 2 písm. a) se neuvádí a za názvem části obceobce se uvede číslo popisné nebo evidenční. (4) Název části obceobce podle odstavce 2 písm. b) se uvede pouze tehdy, není-li totožný s názvem obceobce. Pokud se název části obceobce ani název ulice neuvádí, před číslem popisným se uvádí text „č.p.“. Před číslem evidenčním se text „č.ev.“ uvádí vždy. (5) Vzory sestavení adresyadresy ve výstupech z registru územní identifikace jsou uvedeny v příloze č. 1 k této vyhlášce. (6) Pro území vojenských újezdů se obcíobcí rozumí vojenský újezd. Poštovní směrovací čísla jsou pro sídelní útvary vojenských újezdů určena ve vztahu k nejbližším poštovním úřadům. Postup při zápisu údajů do registru územní identifikace, způsob poskytování lokalizačních údajů obcemi a způsob vedení technickoekonomických atributů o územním prvku stavební objekt § 7 (1) EditorEditor při zápisu údaje o územním prvkuúzemním prvku nebo územně evidenční jednotce uvede k příslušnému návrhu změny v informačním systému územní identifikace údaje o rozhodnutích nebo jiných podkladech, na jejichž základě byl zápis proveden. (2) Při zápisu údaje, který editor sám zjišťuje, editor sepíše stručný záznam o způsobu a výsledku zjištění. § 8 (1) Při zápisu ulice uvede editoreditor identifikační údaje příslušné obceobce. (2) Identifikačními údaji pro zápis ulice jsou a) kód ulice, který přidělí informační systém územní identifikace, a b) název ulice. § 9 (1) Údaje o definiční čáře ulice sdělí obecobec úřadu bezodkladně po svém rozhodnutí o vzniku ulice nebo o změně jejího průběhu. (2) Sdělení podle odstavce 1 obsahuje a) kód a název ulice, b) výkres s vyznačením průběhu definiční čáry ulice na podkladu katastrální mapykatastrální mapy nebo digitální mapy veřejné správy. (3) Sdělení podle odstavců 1 a 2 zašle obecobec úřadu prostřednictvím datové schránky, přednostně ve formě vektorové kresby. Technické požadavky na formu sdělení zveřejní úřad způsobem umožňujícím dálkový přístup. (4) Úřad zakreslí definiční čáru ulice v informačním systému územní identifikace tak, aby ji bylo možno napojit na síť komunikací vedenou v základní bázi geografických dat1). (5) Zpřesnění průběhu definiční čáry ulice, zejména jejím posunem v rámci téže ulice, vložením lomového bodu nebo navázáním na síť komunikací vedenou podle jiného právního předpisu1), se nepovažuje za změnu a úřad je může provádět bez podkladu od obceobce. (6) Při zániku ulice zruší informační systém územní identifikace definiční čáru ulice automatizovaně. § 10 (1) Identifikačním údajem pro zápis stavebního objektustavebního objektu je a) kód stavebního objektustavebního objektu, který přidělí informační systém územní identifikace, b) kód a název katastrálního územíkatastrálního území spolu s parcelním číslem pozemku, na kterém se nachází stavební objektstavební objekt nebo jeho významná část, c) číslo popisné nebo evidenční spolu s údajem o části obceobce, nebo údaj o tom, že se toto číslo nepřiděluje. (2) Ke stavebnímu objektustavebnímu objektu editoreditor zapíše typ stavebního objektustavebního objektu2) a vyznačí vazbu na městský obvod nebo městskou část, pokud existuje. (3) Způsob využití stavebního objektustavebního objektu3) editor zapíše v souladu s účelem užívání, ke kterému je stavební objektstavební objekt určen, zpravidla podle kolaudačního souhlasu, oznámení o záměru užívání stavby nebo dokumentace skutečného provedení stavby. Způsob využití stavebního objektustavebního objektu editoreditor zapíše současně s ostatními referenčními údajireferenčními údaji o stavebním objektustavebním objektu. (4) Údaje o typu a způsobu ochrany stavebního objektustavebního objektu se automatizovaně přebírají z informačního systému katastru nemovitostínemovitostí v rozsahu, ve kterém jsou v katastru nemovitostínemovitostí vedeny. § 11 (1) Technickoekonomické atributy zapíše editoreditor ke stavebnímu objektustavebnímu objektu současně se zápisem stavebního objektustavebního objektu. (2) Pokud má stavební objektstavební objekt více samostatných vchodůsamostatných vchodů, zapíše k němu editoreditor i v podrobnějším členění podle samostatných vchodůsamostatných vchodů tyto technickoekonomické atributy: a) počet bytů u stavebního objektustavebního objektu s byty, b) počet nadzemních a podzemních podlaží, c) druh svislé nosné konstrukce, d) připojení na vodovod, e) připojení na kanalizační síť, f) připojení na rozvod plynu, g) způsob vytápění. § 12 (1) Měsíc a rok dokončení stavebního objektustavebního objektu odpovídá měsíci a roku nabytí právní moci kolaudačního rozhodnutí anebo měsíci a roku vydání kolaudačního souhlasu, kterým bylo povoleno užívání stavebního objektustavebního objektu, nebo měsíci a roku, který odpovídá třicátému dni od podání oznámení záměru o užívání dokončené stavby, pokud do té doby stavební úřad užívání stavebního objektustavebního objektu nezakázal. U stavebního objektustavebního objektu, u kterého se rozhodnutí, kterým bylo povoleno jeho užívání, nezachovalo, zapíše editoreditor poslední měsíc pravděpodobného roku dokončení stavby podle dokumentace skutečného provedení stavby ověřené stavebním úřadem. (2) Údaje o zastavěné ploše4), obestavěném prostoru4), podlahové ploše4), počtu všech nadzemních a podzemních podlaží5) a o druhu svislé nosné konstrukce zapíše editor podle ověřené dokumentace odpovídající skutečnému provedení stavby. (3) Technickoekonomický atribut měsíc a rok odstranění stavebního objektustavebního objektu zapíše editoreditor do 3 pracovních dnů ode dne, kdy se o odstranění stavebního objektustavebního objektu dozví. § 13 (1) Je-li stavební objektstavební objekt zapisován obcíobcí6), zjistí obecobec údaje o definičním bodě v součinnosti s vlastníkem stavebního objektustavebního objektu, například při přidělení čísla popisného nebo evidenčního. (2) Hranice polygonu stavebního objektustavebního objektu se automatizovaně převezmou ze souboru geodetických informací katastru nemovitostínemovitostí. U stavebních objektůstavebních objektů, které se do katastru nemovitostínemovitostí nezapisují, se v registru územní identifikace hranice neevidují. (3) Vznikne-li současně se stavebním objektemstavebním objektem adresní místoadresní místo, zapíše editor adresní místoadresní místo podle § 14. § 14 (1) Identifikačními údaji pro zápis adresního místaadresního místa jsou a) kód adresního místaadresního místa, který přidělí informační systém územní identifikace, b) přidělené číslo popisné nebo evidenční a c) název ulice a číslo orientační včetně dodatku9), pokud existují. (2) Úřad zapíše k adresnímu místuadresnímu místu poštovní směrovací číslo. (3) Nově zapisovaný nebo změněný definiční bod adresního místaadresního místa se umístí uvnitř polygonu stavebního objektustavebního objektu v místě vchodu z ulice. V případě, že přístup z ulice ke stavebnímu objektustavebnímu objektu vhodný pro vjezd vozidel používaných složkami integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému (dále jen „příjezdové místo“) je umístěn odlišně od vchodu z ulice do stavebního objektustavebního objektu, lze uvést k adresnímu místuadresnímu místu také souřadnice příslušného příjezdového místa. Parametry příjezdového místa jsou uvedeny v příloze č. 2 k této vyhlášce. (4) Je-li adresní místoadresní místo zapisováno obcíobcí6), zjistí obecobec údaje o jeho definičním bodě v součinnosti s vlastníkem stavebního objektustavebního objektu, zejména při přidělení čísla popisného nebo evidenčního. § 15 (1) Změnu údajů o části obceobce sdělí obecobec Ministerstvu vnitra bezodkladně po vydání příslušného rozhodnutí. ObecObec vyhotoví sdělení v elektronické podobě a zašle je spolu s usnesením zastupitelstva obceobce, kterým bylo rozhodnuto o vzniku, změně nebo zániku části obceobce, Ministerstvu vnitra. Technické požadavky na formu sdělení zveřejní úřad způsobem umožňujícím dálkový přístup. (2) Při vzniku nové části obceobce sdělí obecobec Ministerstvu vnitra název nové části obceobce, dále kód a název obceobce, o jejíž část se jedná, výčet stavebních objektůstavebních objektů, které k nové části obceobce přísluší, a údaje o definičním bodu části obceobce. Součástí sdělení je grafická příloha s vyznačením souvislého území, ve kterém část obceobce leží, na podkladě mapy základního státního mapového díla v měřítku 1 : 10 000 nebo větším či na podkladě digitální mapy veřejné správy. Dochází-li při vzniku nové části obceobce k přečíslování stavebních objektůstavebních objektů, které dosud tvořily jinou část téže obceobce, zašle obecobec Ministerstvu vnitra též kopii rozhodnutí o jejich přečíslování. Stavební objektyStavební objekty, kterým se přidělují čísla popisná nebo evidenční v rámci nově vznikající části obceobce, musí ležet na území příslušné obceobce. (3) Údaj o definičním bodu části obceobce sdělí obecobec Ministerstvu vnitra ve formě a) souřadnic definičního bodu v souřadnicovém systému Jednotné trigonometrické sítě katastrální (S-JTSK), nebo b) zákresu definičního bodu v mapě státního mapového díla v měřítku 1 : 10 000 nebo větším či v digitální mapě veřejné správy. (4) Při změně názvu části obceobce sdělí obecobec Ministerstvu vnitra tyto údaje: a) původní název části obceobce, b) kód části obceobce, c) nový název části obceobce. (5) Při zániku části obceobce sdělí obecobec Ministerstvu vnitra název a kód zaniklé části obceobce. Dále sdělí, že všechny stavební objektystavební objekty ze zanikající části obceobce již byly přečíslovány v registru územní identifikace do jiné části obceobce, nebo že tato část obceobce žádné očíslované budovy neobsahovala. (6) Ministerstvo vnitra sdělí úřadu změnu údajů o části obceobce bezodkladně po doručení sdělení podle odstavce 1, a to s náležitostmi podle odstavců 1 až 5. (7) Úřad zašle bezodkladně po doručení sdělení podle odstavce 6 Českému statistickému úřadu podklady pro přidělení kódu nové části obceobce s náležitostmi podle odstavců 1 až 3. § 16 (1) Změnu údajů o území městských obvodů nebo městských částí sdělí statutární město úřadu bezodkladně po jejich vzniku, změně nebo zániku. Statutární město vyhotoví sdělení v elektronické podobě a zašle je úřadu prostřednictvím datové schránky. Technické požadavky na formu sdělení zveřejní úřad způsobem umožňujícím dálkový přístup. (2) Při vzniku nového městského obvodu nebo městské části sdělí statutární město úřadu název, údaje o hranicích a definičním bodu nového městského obvodu nebo městské části. (3) Sdělení podle odstavců 1 a 2 obsahuje a) zobrazení původního a nového průběhu hranic ve vektorové podobě na podkladě katastrální mapykatastrální mapy v rozsahu dotčeném změnou; v úsecích, kde je změněná hranice totožná s hranicí katastrálního územíkatastrálního území, je možno nahradit vektorovou kresbu slovním popisem průběhu hranice, b) souřadnice definičních bodů nových a měněných městských obvodů nebo městských částí v souřadnicovém systému Jednotné trigonometrické sítě katastrální (S-JTSK) s kódy těchto územních prvkůúzemních prvků. (4) Polygony území městských obvodů nebo městských částí musí být bezezbytku skladebné do polygonu území obceobce. (5) Při změně názvu městského obvodu nebo městské části sdělí statutární město úřadu tyto údaje: a) původní název městského obvodu nebo městské části, b) kód městského obvodu nebo městské části, c) nový název městského obvodu nebo městské části. (6) Při změně hranice městského obvodu nebo městské části sdělí statutární město úřadu tyto údaje: a) názvy a kódy městských částí nebo městských obvodů dotčených změnou, b) údaje podle odstavce 3 o hranicích městských částí nebo městských obvodů. (7) Při zániku městského obvodu nebo městské části sdělí statutární město úřadu tyto údaje: a) název a kód zaniklého městského obvodu nebo městské části, b) údaje podle odstavce 3 o souvisejících změnách hranic městských částí, do kterých bude rušená městská část nadále včleněna. § 17 Při změnách správních obvodů v hlavním městě Prazesprávních obvodů v hlavním městě Praze, území obvodů v hlavním městě Praze a území městských částí v hlavním městě Praze postupuje hlavní město Praha obdobně podle § 16. § 18 Úplaty za poskytnutí údajů z registru územní identifikace (1) Údaje z registru územní identifikace jsou poskytovány bezúplatně způsobem umožňujícím dálkový přístup. (2) Na nosičích dat se poskytují údaje z registru územní identifikace ve formě exportních datových souborů, a to za úplatu 400 Kč za každý nosič. § 19 Způsob a náležitosti zápisu identifikátorů územních prvků a územně evidenčních jednotek (1) Kódy územních prvkůúzemních prvků jsou číselné údaje v případě a) území státu o nejvýše 2 číslicích, b) území regionu soudržnosti o nejvýše 3 číslicích včetně kontrolní číslice, c) území vyššího územního samosprávného celku o 3 číslicích, d) území okresu o nejvýše 4 číslicích, e) správního obvodu obceobce s rozšířenou působností8) o nejvýše 4 číslicích, f) správního obvodu obceobce s pověřeným obecním úřadem8) o nejvýše 4 číslicích, g) území obceobce o 6 číslicích včetně kontrolní číslice, h) území vojenského újezdu o 6 číslicích včetně kontrolní číslice, i) správního obvodu v hlavním městě Prazesprávního obvodu v hlavním městě Praze8) o nejvýše 3 číslicích, j) území obvodu v hlavním městě Praze o nejvýše 3 číslicích, k) území městské části v hlavním městě Praze o nejvýše 6 číslicích, l) území městského obvodu nebo městské části územně členěného statutárního města o nejvýše 6 číslicích, m) katastrálního územíkatastrálního území o 6 číslicích včetně kontrolní číslice, n) území základní sídelní jednotky o nejvýše 6 číslicích včetně kontrolní číslice, o) stavebního objektustavebního objektu o nejvýše 9 číslicích, p) adresního místaadresního místa o nejvýše 9 číslicích, q) volebního okrsku o nejvýše 5 číslicích10). (2) Kódy územně evidenčních jednotek jsou číselné údaje v případě a) části obceobce o nejvýše 6 číslicích, b) ulice o nejvýše 7 číslicích. (3) Název územního prvkuúzemního prvku nebo územně evidenční jednotky je textový údaj. Jestliže se sdělení podle § 43 zákona o základních registrech týká názvu nebo jeho změny, zahrnuje vždy i mluvnické charakteristiky tohoto názvu, jsou-li u územního prvkuúzemního prvku a územně evidenční jednotky vedeny. § 20 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2012. Předseda: Ing. Večeře v. r. Příloha č. 1 k vyhlášce č. 359/2011 Sb. Vzory sestavení adresy ve výstupech z registru územní identifikace 1. V Praze a) v řádcích uspořádaných ve sloupci Studentská 1903/14a\| ulice, číslo popisné/číslo orientační s dodatkem, pokud byl použit ---\|--- Dejvice\| katastrální územíkatastrální území 16000 Praha 6\| poštovní směrovací číslo, obecobec, číslo obvodu b) v řádcích uspořádaných za sebou Studentská 1903/14a, Dejvice, 16000 Praha 6 2. V územně členěném statutárním městě a) v řádcích uspořádaných ve sloupci Koliště č.ev. 1\| ulice, označení čísla evidenčního, číslo evidenční ---\|--- Brno-město\| část obceobce 60200 Brno\| poštovní směrovací číslo, obecobec b) v řádcích uspořádaných za sebou Koliště č.ev. 1, Brno-město, 60200 Brno 3. V místě, kde se užívá uliční systém a název obceobce není shodný s názvem části obceobce a) v řádcích uspořádaných ve sloupci Lhenická 1120/1\| ulice, číslo popisné/číslo orientační ---\|--- České Budějovice 2\| část obceobce 37005 České Budějovice\| poštovní směrovací číslo, obecobec b) v řádcích uspořádaných za sebou Lhenická 1120/1, České Budějovice 2, 37005 České Budějovice 4. V místě, kde se užívá uliční systém a název obceobce je shodný s názvem části obceobce a) v řádcích uspořádaných ve sloupci Žamberecká 339\| ulice, číslo popisné ---\|--- 51601 Vamberk\| poštovní směrovací číslo, obecobec b) v řádcích uspořádaných za sebou Žamberecká 339, 51601 Vamberk 5. V místě, kde se neužívá uliční systém a název obceobce a její části nejsou shodné a) v řádcích uspořádaných ve sloupci Dolní Adršpach 13\| část obceobce, číslo popisné ---\|--- 54957 Adršpach\| poštovní směrovací číslo, obecobec b) v řádcích uspořádaných za sebou Dolní Adršpach 13, 54957 Adršpach 6. V místě, kde se neužívá uliční systém a název obceobce a její části jsou shodné a) v řádcích uspořádaných ve sloupci č.p. 111\| označení čísla popisného, číslo popisné ---\|--- 50333 Praskačka\| poštovní směrovací číslo, obecobec b) v řádcích uspořádaných za sebou č.p. 111, 50333 Praskačka Příloha č. 2 k vyhlášce č. 359/2011 Sb. Parametry příjezdového místa pro vjezd vozidel integrovaného záchranného systému Složka integrovaného záchranného systému \| Průjezdná šířka \| Průjezdná výška ---\|---\|--- Hasičský záchranný sbor České republiky \| 3,5 m \| 4,1 m zdravotnická záchranná služba a PoliciePolicie České republiky \| 3,0 m \| 3,0 m 1) § 4a odst. 1 písm. b) zákona č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění zákona č. 319/2004 Sb. a zákona č. 380/2009 Sb. 2) Příloha č. 3 vyhlášky č. 26/2007 Sb., kterou se provádí zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů, (katastrální vyhláška), ve znění vyhlášky č. 164/2009 Sb. 3) Příloha č. 4 vyhlášky č. 26/2007 Sb. 4) ČSN 73 4055 Výpočet obestavěného prostoru pozemních stavebních objektů. 5) ČSN 73 4301 Obytné budovy. 6) § 42 odst. 4 zákona č. 111/2009 Sb. 8) Sdělení Českého statistického úřadu č. 471/2002 Sb., o zavedení Číselníku obcí s rozšířenou působností (CISORP), Číselníku obcí s pověřeným obecním úřadem (CISPOU) a Číselníku správních obvodů hl. m. Prahy (CISSOP). 9) § 5 odst. 2 vyhlášky č. 326/2000 Sb., o způsobu označování ulic a ostatních veřejných prostranství názvy, o způsobu použití a umístění čísel k označení budov, o náležitostech ohlášení o přečíslování budov a o postupu a oznamování přidělení čísel a dokladech potřebných k přidělení čísel, ve znění vyhlášky č. 193/2001 Sb. a vyhlášky č. 147/2015 Sb. 10) § 2 odst. 4 vyhlášky č. 59/2002 Sb., o provedení některých ustanovení zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění vyhlášky č. 452/2013 Sb.
Zákon č. 357/2011 Sb.	Zákon č. 357/2011 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony Vyhlášeno 2. 12. 2011, datum účinnosti 1. 1. 2012, částka 126/2011 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o Rejstříku trestů * ČÁST DRUHÁ - Změna trestního řádu * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o České národní bance * ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona o zpravodajských službách České republiky * ČÁST PÁTÁ - Změna zákona o Probační a mediační službě * ČÁST ŠESTÁ - Změna zákona o Vězeňské službě a justiční stráži České republiky * ČÁST SEDMÁ - Změna zákona o správních poplatcích * ČÁST OSMÁ - Změna trestního zákoníku * ČÁST DEVÁTÁ - Změna zákona o soudnictví ve věcech mládeže * ČÁST DESÁTÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 27. 4. 2012 357 ZÁKON ze dne 27. října 2011, kterým se mění zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o Rejstříku trestů Čl. I Zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění zákona č. 126/2003 Sb., zákona č. 253/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 179/2007 Sb., zákona č. 269/2007 Sb., zákona č. 345/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 130/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb. a zákona č. 306/2009 Sb., se mění takto: 1. V § 1 odst. 1 větě druhé se slova „rozpočtovou organizací“ nahrazují slovy „organizační složkou státu a účetní jednotkou“. 2. V § 2 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Pro účely vedení této evidence a vydávání opisů z evidence Rejstříku trestů (dále jen „opis“) a výpisů z evidence Rejstříku trestů (dále jen „výpis“) je Rejstřík trestů oprávněn ověřovat přesnost osobních údajů.“. 3. V § 4 odst. 2 se slovo „cizozemským“ zrušuje a za slovo „soudem“ se vkládají slova „jiného než členského státu Evropské unie“. 4. Za § 4 se vkládá nový § 4a, který zní: „§ 4a (1) Do evidence Rejstříku trestů se zaznamenávají též údaje o pravomocných odsouzeních občanů České republiky soudy jiného členského státu Evropské unie v trestním řízení a údaje navazující na tato odsouzení, a to na základě informací zaslaných jinými členskými státy Evropské unie. (2) Je-li Rejstřík trestů informován jiným členským státem Evropské unie o změně údajů podle odstavce 1, provede tuto změnu v evidenci Rejstříku trestů. (3) Nejvyšší soud může na návrh Ministerstva spravedlnosti rozhodnout, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.“. 5. V § 7 a v § 9a větě první se slova „pro potřebu trestního řízení“ zrušují. 6. V § 10 odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „z evidence Rejstříku trestů (dále jen „opis“)“ zrušují. 7. V § 10 odst. 1 písmena d) a e) znějí: „d) upuštění od výkonu trestu odnětí svobody nebo jeho zbytku v případě, kdy odsouzený má být vydán do cizího státu nebo předán jinému členskému státu Evropské unie na základě evropského zatýkacího rozkazu, e) vydání do cizího státu, nebo“. 8. V § 10 odst. 1 se doplňuje písmeno f), které zní: „f) vyžádání z cizího státu.“. 9. V § 10 odst. 3 větě druhé se za slova „stanoví-li tak“ vkládají slova „tento zákon nebo“. 10. V § 10 odst. 5 se na konci textu věty první doplňují slova „, včetně údajů o cizozemských odsouzeních, na která se hledí jako na odsouzení soudy České republiky“. 11. V § 10 se doplňuje odstavec 6, který zní: „(6) Ve zvláštní části opisu se uvádějí údaje zaznamenané do evidence Rejstříku trestů podle § 4a s výjimkou biometrických údajů. Je-li vydáván opis pro jiné účely než pro trestní řízení, neuvádějí se ve zvláštní části opisu údaje zaznamenané do evidence Rejstříku trestů podle § 4a, jejichž předání pro tyto účely odsuzující členský stát Evropské unie vyloučil. U údajů o odsouzení soudem jiného členského státu Evropské unie zaznamenaného do evidence Rejstříku trestů podle § 4a se ve zvláštní části opisu vyznačí, zda se na toto odsouzení hledí jako na odsouzení soudem České republiky na základě rozhodnutí Nejvyššího soudu nebo v důsledku uznání rozhodnutí2) jiného členského státu Evropské unie vydaného pro čin trestný i podle práva České republiky; u takovéhoto odsouzení se rovněž vyznačí, zda došlo k jeho zahlazení podle zvláštního právního předpisu.“. 12. V § 11 odst. 1 větě první se slova „z evidence Rejstříku trestů (dále jen „výpis“)“ zrušují. 13. V § 11a odst. 3 části věty druhé za středníkem se za slova „v základním registru obyvatel“ vkládají slova „, nebo nemůže-li Rejstřík trestů neprodleně po doručení žádosti vyhotovit přílohu výpisu podle § 13 odst. 2 nebo 3“ a ve větě třetí se slovo „který“ nahrazuje slovem „které“ a slovo „zaslal“ se nahrazuje slovem „zaslalo“. 14. V § 11a odst. 4 větě druhé se za slova „odstavce 3“ vkládají slova „nebo nelze-li neprodleně vyhotovit přílohu výpisu podle § 13 odst. 2 nebo 3“. 15. V § 11a se odstavec 5 zrušuje. 16. V § 12 větě druhé se za slova „stanoví-li tak“ vkládají slova „tento zákon nebo“. 17. § 13 zní: „§ 13 (1) Ve výpisu se uvedou všechna odsouzení včetně údajů o průběhu výkonu uložených trestů a ochranných opatření, pokud se podle zákona na pachatele nehledí, jako by nebyl odsouzen, a to včetně odsouzení cizozemskými soudy, na která se hledí jako na odsouzení soudy České republiky. Ve výpisu se neuvádějí údaje zaznamenané do evidence Rejstříku trestů podle § 4a, na které se nehledí jako na odsouzení soudy České republiky. (2) Přílohou výpisu, který je vydáván na žádost osoby, která je státním příslušníkem jiného členského státu Evropské unie, jsou informace podle § 16g odst. 2. (3) Přílohou výpisu, který je vydáván na žádost osoby, která měla nebo má bydliště v jiném členském státě Evropské unie nebo která byla státním příslušníkem jiného členského státu Evropské unie, jsou informace podle § 16g odst. 3, pokud o ně tato osoba v žádosti o výpis požádala.“. 18. V § 15 se odstavec 1 zrušuje. Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 1 a 2. 19. V § 15 odstavec 2 zní: „(2) V evidenci se provede záznam o datu a času vydání výpisu nebo opisu, jeho obsahu včetně obsahu jeho příloh, záznam o datu a času umožnění nahlédnout do opisu podle § 10, 11, 11a a 12; dále se uvede, na čí žádost se tak stalo.“. 20. Za § 15 se vkládá nový § 15a, který zní: „§ 15a (1) V případech, kdy byly z evidence Rejstříku trestů poskytnuty údaje nezbytné pro zajišťování a) bezpečnosti státu, b) obrany, c) veřejné bezpečnosti, d) předcházení, vyšetřování, odhalování a stíhání trestných činů, e) významného hospodářského nebo finančního zájmu České republiky nebo Evropské unie včetně měnové, rozpočtové a daňové oblasti, nebo f) ochrany subjektů údajů nebo práv a svobod druhých, a orgán, kterému byly tyto údaje poskytnuty, písemně prohlásí, že zpřístupnění záznamu o poskytnutí údajů ohrožuje zajištění některého účelu uvedeného v písmenech a) až f), nelze po dobu trvání tohoto ohrožení zpřístupnit informace o zpracování osobních údajů fyzické osoby podle zvláštního právního předpisu, s výjimkou zpřístupnění tohoto záznamu orgánu činnému v trestním řízení, jde-li o trestný čin související s účelem poskytnutí údajů, nebo orgánu vykonávajícímu dozor nad zpracováním osobních údajů podle zvláštního právního předpisu; Rejstřík trestů má k tomuto záznamu o poskytnutí údajů přístup pouze v rozsahu nezbytně nutném pro účely výkonu činnosti správce informačního systému podle zvláštního právního předpisu. (2) Orgán, kterému mají být údaje z evidence Rejstříku trestů poskytnuty podle odstavce 1, je povinen oznámit Rejstříku trestů údaje umožňující jeho identifikaci a identifikaci fyzické osoby požadující poskytnutí údajů jeho jménem a dále bezodkladně oznámit, že pominulo ohrožení zajištění účelu uvedeného v odstavci 1 písm. a) až f).“. 21. V § 16a odstavce 3 a 4 znějí: „(3) V elektronické podobě opatřené elektronickým podpisem5) mohou být předávány též trestní listy a zprávy soudu nebo státního zastupitelství. (4) Opisy či výpisy určené soudům, orgánům činným v trestním řízení a pro účely správního řízení jiným státním orgánům a dalším orgánům veřejné moci a žádosti o ně se předávají v elektronické podobě opatřené elektronickým podpisem5), a to způsobem umožňujícím dálkový přístup, nestanoví-li zvláštní zákon jinak. Opis nebo výpis vydá Rejstřík trestů bez zbytečného odkladu.“. 22. V § 16a se doplňuje odstavec 5, který zní: „(5) Není-li způsob předávání podle odstavce 3 nebo 4 možný, předávají se opisy nebo výpisy a žádosti o ně jiným způsobem umožňujícím ověřit jejich pravost.“. 23. V § 16b se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní: „(2) Rejstřík trestů předává Ministerstvu spravedlnosti informace o odsouzení občanů jiných než členských států Evropské unie.“. 24. V § 16c odstavce 1 a 2 znějí: „(1) Rejstřík trestů vede úschovnu dokumentace, v níž se ukládají a) údaje o zrušených pravomocných rozhodnutích soudů, vedených podle § 2 a 4a, a údaje vyřazené z evidence podle § 9, b) opisy a překlady odsuzujících rozhodnutí a rozhodnutí navazujících na tato odsouzení. (2) Údaje uvedené v odstavci 1 písm. a) se poskytnou na písemnou žádost osobě, které se týkají, soudu a Ministerstvu spravedlnosti, dokumenty uvedené v odstavci 1 písm. b) se poskytnou na písemnou žádost osobě, které se týkají, soudu, orgánu činnému v trestním řízení a Ministerstvu spravedlnosti. Jinému orgánu se tyto údaje poskytnou, pokud tak stanoví zvláštní právní předpis.“. 25. V § 16d odst. 1 se slova „, nestanoví-li mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána, přímý styk justičních orgánů“ zrušují. 26. V § 16d odstavec 3 zní: „(3) Rejstřík trestů zašle příslušnému orgánu na jeho žádost opis rozhodnutí a dodatečné informace k informacím poskytnutým podle odstavce 1. Pro splnění této povinnosti jsou soudy povinny poskytnout Rejstříku trestů součinnost.“. 27. § 16e včetně poznámky pod čarou č. 7 zní: „§ 16e (1) Na žádost příslušného orgánu zaslanou v českém jazyce na stanoveném formuláři7) podanou pro účely trestního řízení zašle Rejstřík trestů příslušnému orgánu opis včetně všech údajů, které obdržel od jiného členského státu Evropské unie podle § 16f odst. 1; ustanovení § 10 odst. 6 se přitom neužije. (2) Na žádost příslušného orgánu zaslanou v českém jazyce na stanoveném formuláři7) podanou pro jiné účely než pro trestní řízení zašle Rejstřík trestů příslušnému orgánu výpis z evidence Rejstříku trestů včetně všech údajů, které obdržel od jiného členského státu Evropské unie podle § 16f odst. 1; namísto údajů o odsouzení, u kterého odsuzující členský stát Evropské unie vyloučil jeho předávání pro jiné účely než pro trestní řízení, sdělí Rejstřík trestů příslušnému orgánu, že mu tyto údaje nemůže zaslat a který členský stát Evropské unie tyto údaje předal. (3) Opis nebo výpis podle odstavce 1 nebo 2 zašle Rejstřík trestů příslušnému orgánu nejpozději do 10 pracovních dnů od doručení žádosti; zároveň s tímto opisem nebo výpisem zašle na stanoveném formuláři7) v českém jazyce informaci o pravomocných odsouzeních a o navazujících údajích o takových odsouzeních zaznamenaných do evidence Rejstříku trestů. Jsou-li k vyřízení žádosti zapotřebí další informace o osobě, o níž jsou požadovány údaje z evidence Rejstříku trestů, Rejstřík trestů neprodleně požádá příslušný orgán o jejich doplnění. V takovém případě zašle požadované informace příslušnému orgánu do 10 pracovních dnů od doručení těchto dalších informací. 7) Příloha rámcového rozhodnutí Rady 2009/315/SVV ze dne 26. února 2009 o organizaci a obsahu výměny informací z rejstříku trestů mezi členskými státy.“. 28. § 16f zní: „§ 16f (1) Rejstřík trestů přijímá informace o pravomocných odsouzeních občanů České republiky soudy jiného členského státu Evropské unie v trestním řízení a o navazujících údajích zapsaných do evidence jiného členského státu Evropské unie o takových odsouzeních, zaslané jinými členskými státy Evropské unie. Informace o pravomocných odsouzeních občanů České republiky soudy jiného členského státu Evropské unie v trestním řízení zašle Rejstřík trestů Ministerstvu spravedlnosti k postupu podle § 4a odst. 3. (2) Rejstřík trestů požádá příslušný orgán o zaslání opisu rozhodnutí nebo dodatečných informací k informacím poskytnutým podle odstavce 1 na žádost Ministerstva spravedlnosti nebo orgánu činného v trestním řízení anebo, je-li to zapotřebí, i pro vedení evidence Rejstříku trestů. (3) Informace získané podle odstavce 2 lze použít pouze pro účely, pro které byly vyžádány, nebo pro vedení evidence Rejstříku trestů.“. 29. Za § 16f se vkládají nové § 16g a 16h, které včetně poznámky pod čarou č. 8 znějí: „§ 16g (1) Rejstřík trestů požádá příslušný orgán o poskytnutí informací o pravomocných odsouzeních fyzické osoby za trestné činy a o navazujících údajích zapsaných v evidenci tohoto státu o těchto odsouzeních, jsou-li takové informace nutné pro účely trestního řízení. (2) Žádá-li osoba, která je státním příslušníkem jiného členského státu Evropské unie, o výpis podle § 11 nebo 11a, požádá Rejstřík trestů příslušný orgán členského státu, jehož je tato osoba státním příslušníkem, o informace o jejích pravomocných odsouzeních za trestné činy a o navazujících údajích o těchto odsouzeních zapsaných v evidenci tohoto státu. (3) Žádá-li osoba, která měla nebo má bydliště v jiném členském státě Evropské unie nebo která byla státním příslušníkem jiného členského státu Evropské unie, o výpis podle § 11 nebo 11a, požádá Rejstřík trestů na její žádost obsaženou v žádosti o výpis příslušný orgán členského státu Evropské unie, v němž tato osoba měla nebo má bydliště nebo jehož byla tato osoba státním příslušníkem, o informace o jejích pravomocných odsouzeních za trestné činy a o navazujících údajích o těchto odsouzeních zapsaných v evidenci tohoto státu. (4) Žádost podle odstavce 1 až 3 zasílá Rejstřík trestů na stanoveném formuláři7) přeloženém do úředního jazyka nebo jednoho z úředních jazyků dožádaného členského státu Evropské unie. (5) Informace získané podle odstavce 1 lze použít pouze pro účely trestního řízení, pro které byly vyžádány. Toto omezení se neuplatní, je-li to nezbytné k předcházení bezprostředního a vážného ohrožení veřejné bezpečnosti. § 16h Informace a žádosti podle § 16d až 16g se mezi Rejstříkem trestů a příslušným orgánem předávají elektronicky s použitím standardizovaného formátu8). Není-li tento způsob předávání možný, předávají se v listinné podobě nebo jiným způsobem umožňujícím příslušnému orgánu ověřit jejich pravost. 8) Rozhodnutí Rady 2009/316/SVV ze dne 6. dubna 2009, o zřízení Evropského informačního systému rejstříků trestů (ECRIS) podle článku 11 rámcového rozhodnutí 2009/315/SVV.“. ČÁST DRUHÁ Změna trestního řádu Čl. II V § 364a zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění zákona č. 283/2004 Sb., se za slovo „trestů“ vkládají slova „na základě uznání rozhodnutí cizozemského soudu nebo na základě rozhodnutí Nejvyššího soudu podle zvláštního právního předpisu, nebo na které se na základě rozhodnutí Nejvyššího soudu podle zvláštního právního předpisu hledí jako na odsouzení soudem České republiky“. ČÁST TŘETÍ Změna zákona o České národní bance Čl. III § 44b zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění zákona č. 124/2008 Sb., zní: „§ 44b (1) Ministerstvo vnitra nebo Policie České republiky poskytuje České národní bance pro výkon působnosti podle části deváté tohoto zákona a) referenční údaje ze základního registru obyvatel, b) údaje z agendového informačního systému evidence obyvatel, c) údaje z agendového informačního systému cizinců. (2) Poskytovanými údaji podle odstavce 1 písm. a) jsou a) příjmení, b) jméno, popřípadě jména, c) datum, místo a okres narození, u subjektu údajů, který se narodil v cizině, datum, místo a stát, kde se narodil, d) adresa místa pobytu, e) státní občanství, popřípadě více státních občanství. (3) Poskytovanými údaji podle odstavce 1 písm. b) jsou a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení, b) datum, místo a okres narození a u občana, který se narodil v cizině, místo a stát, kde se narodil, c) pohlaví, d) rodné číslo, e) adresa místa trvalého pobytu, f) státní občanství, popřípadě více státních občanství. (4) Poskytovanými údaji podle odstavce 1 písm. c) jsou a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení, b) datum narození, c) státní občanství, popřípadě více státních občanství, d) druh a adresa místa pobytu, e) počátek pobytu, popřípadě datum ukončení pobytu. (5) Z poskytovaných údajů lze v konkrétním případě použít vždy jen takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu. (6) Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru obyvatel, se využijí z agendového informačního systému evidence obyvatel nebo agendového informačního systému cizinců, pouze pokud jsou ve tvaru předcházejícímu současný stav. (7) Za účelem prověření bezúhonnosti či důvěryhodnosti Českou národní bankou v případech stanovených právním předpisem si Česká národní banka vyžádá způsobem podle zvláštního právního předpisu výpis z evidence Rejstříku trestů a v případech stanovených zvláštním právním předpisem opis z evidence Rejstříku trestů. Žádost o vydání výpisu nebo opisu z evidence Rejstříku trestů a výpis nebo opis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup. Česká národní banka je za účelem prověření bezúhonnosti či důvěryhodnosti v případech stanovených právním předpisem dále oprávněna vyžadovat od osob, jejichž bezúhonnost či důvěryhodnost je posuzována, rodné číslo. (8) Česká národní banka je za účelem přístupu do registru podle odstavce 1 písm. a) v případech stanovených právním předpisem oprávněna od subjektů, u kterých provádí registraci podle zvláštních právních předpisů, vyžadovat číslo občanského průkazu nebo obdobného identifikačního dokladu.“. ČÁST ČTVRTÁ Změna zákona o zpravodajských službách České republiky Čl. IV Zákon č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky, ve znění zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 53/2004 Sb., zákona č. 290/2005 Sb., zákona č. 530/2005 Sb., zákona č. 80/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 250/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 218/2009 Sb. a zákona č. 227/2009 Sb., se mění takto: 1. V § 11 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní: „(3) Rejstřík trestů vydá zpravodajské službě na její žádost opis nebo výpis z evidence Rejstříku trestů, informace o vydání výpisu nebo opisu z evidence Rejstříku trestů a o nahlédnutí do opisu z evidence Rejstříku trestů, včetně informace, na čí žádost se tak stalo. Žádost o vydání opisu nebo výpisu z evidence Rejstříku trestů nebo informací podle věty první a opis nebo výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v listinné podobě nebo v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup; jiné informace, než je opis nebo výpis z evidence Rejstříku trestů, předá Rejstřík trestů v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup.“. Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 4 a 5. 2. V § 11 odst. 4 se slova „odstavci 2“ nahrazují slovy „odstavcích 2 a 3“. ČÁST PÁTÁ Změna zákona o Probační a mediační službě Čl. V V § 5 zákona č. 257/2000 Sb., o Probační a mediační službě a o změně zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí (zákon o Probační a mediační službě), ve znění zákona č. 112/2006 Sb., se na konci odstavce 3 doplňuje věta „V souvislosti s výkonem probace a mediace je dále Probační a mediační služba oprávněna vyžádat si opis z evidence Rejstříku trestů podle zvláštního právního předpisu; žádost o vydání opisu z evidence Rejstříku trestů a opis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup.“. ČÁST ŠESTÁ Změna zákona o Vězeňské službě a justiční stráži České republiky Čl. VI V § 23a zákona č. 555/1992 Sb., o Vězeňské službě a justiční stráži České republiky, ve znění zákona č. 460/2000 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 129/2008 Sb. a zákona č. 227/2009 Sb., se za odstavce 7 vkládá nový odstavec 8, který zní: „(8) Vězeňská služba je oprávněna pro účely evidence podle odstavce 1 vyžádat si opis z evidence Rejstříku trestů podle zvláštního právního předpisu. Žádost o vydání opisu z evidence Rejstříku trestů a opis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup.“. Dosavadní odstavce 8 a 9 se označují jako odstavec 9 a 10. ČÁST SEDMÁ Změna zákona o správních poplatcích Čl. VII V položce 10 přílohy k zákonu č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona č. 312/2006 Sb., zákona č. 130/2008 Sb. a zákona č. 254/2008 Sb., se v písmenu a) částka „Kč 50“ nahrazuje částkou „Kč 100“. ČÁST OSMÁ Změna trestního zákoníku Čl. VIII Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění zákona č. 306/2009 Sb., zákona č. 181/2011 Sb., zákona č. 330/2011 Sb., se mění takto: 1. § 11 včetně nadpisu zní: „§ 11 Účinky rozsudku cizího státu (1) Trestní rozsudek cizího státu nemůže být vykonán na území České republiky ani tu mít jiné účinky, nestanoví-li zákon nebo mezinárodní smlouva něco jiného. (2) Na pravomocné odsouzení soudem jiného členského státu Evropské unie v trestním řízení se pro účely trestního řízení hledí jako na odsouzení soudem České republiky, pokud bylo vydáno pro čin trestný i podle práva České republiky.“. 2. V § 43 se na konci textu odstavce 4 doplňují slova „, nebo jestliže byl dřívější odsuzující rozsudek vydán soudem jiného členského státu Evropské unie“. 3. V § 45 se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) Ustanovení o společném trestu za pokračování v trestném činu se neužije, jestliže byl dřívější odsuzující rozsudek vydán soudem jiného členského státu Evropské unie.“. 4. V § 89 odstavec 1 zní: „(1) Při podmíněném propuštění stanoví soud zkušební dobu u odsouzených za přečin až na tři roky a u odsouzených za zločin na jeden rok až sedm let; zkušební doba počíná podmíněným propuštěním odsouzeného na svobodu. Soud může zároveň vyslovit nad pachatelem dohled a současně uložit, aby ve stanovené části zkušební doby, navazující na počátek zkušební doby, se pachatel zdržoval v určené době ve svém obydlí nebo jeho části. Na výkon dohledu se užije obdobně § 49 až 51.“. Čl. IX Přechodná ustanovení 1. Ustanovení § 11 odst. 2 zákona č. 40/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se nevztahuje na odsouzení soudem jiného členského státu Evropské unie pro trestný čin spáchaný přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 2. Ustanovení § 11 odst. 2 zákona č. 40/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se do dne 27. dubna 2012 uplatní pouze ve vztahu k pravomocným odsouzením soudem členského státu Evropské unie zapsaným v evidenci členského státu, jehož je odsouzený občanem nebo na jehož území má obvyklé bydliště. ČÁST DEVÁTÁ Změna zákona o soudnictví ve věcech mládeže Čl. X V § 78 odst. 2 zákona č. 218/2003 Sb., o odpovědnosti mládeže za protiprávní činy a o soudnictví ve věcech mládeže a o změně některých zákonů (zákon o soudnictví ve věcech mládeže), se slova „na jeden rok až“ nahrazují slovy „až na“. ČÁST DESÁTÁ ÚČINNOST Čl. XI Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem prvního kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení, s výjimkou ustanovení části první bodů 3, 4, 9 až 11, 13, 14, 16 až 20, 24 až 29 a části druhé a čtvrté, která nabývají účinnosti dnem 27. dubna 2012. Němcová v. r. Klaus v. r. Nečas v. r.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 104/2011 Sb. m. s.	Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 104/2011 Sb. m. s. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Protokolu mezi Ministerstvem zahraničních věcí České republiky a Ministerstvem zahraničních věcí Slovenské republiky o provádění Dohody mezi Ministerstvem zahraničních věcí České republiky a Ministerstvem zahraničních věcí Slovenské republiky o vzájemném zastupování prostřednictvím diplomatických misí a konzulárních úřadů svých států při výkonu vízové činnosti Vyhlášeno 2. 12. 2011, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 4. 12. 2011, částka 54/2011 * Článek 1 - 1. Česká republika bude zastupovat Slovenskou republiku při udělování letištních tranzitních a krátkodobých víz (dále jen „vízová činnost“) na svých zastupitelských úřadech v: * Článek 2 - 1. Na druhy víz, jejich platnost a poplatky za podání žádosti o vízum se vztahují všeobecně platné předpisy acquis communautaire. * Článek 3 - Ministerstvo zahraničních věcí České republiky, resp. Ministerstvo zahraničních věcí Slovenské republiky v souladu s ustanoveními Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 810/2009 z 13. července 2009 o kodexu Společenství o vízech (vízový kodex), zpln * Článek 4 - V případě pochybností o zvoucí nebo zvané osobě nebo dokladů přiložených k žádosti o vízum zastupitelské úřady uvedené v čl. 1 odst. 1 a 2 mohou požádat o stanovisko příslušný zastupitelský úřad druhé smluvní strany. * Článek 5 - Kontaktními osobami v případě nejasností při provádění Dohody a Protokolu jsou: * Článek 6 - 1. Tento Protokol vstoupí v platnost třicátým (30.) dnem následujícím po dni jeho podpisu. * Článek 7 - V případě pozastavení provádění Dohody dochází též k pozastavení provádění Protokolu. Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 4. 12. 2011 104 SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 4. listopadu 2011 byl v Praze podepsán Protokol mezi Ministerstvem zahraničních věcí České republiky a Ministerstvem zahraničních věcí Slovenské republiky o provádění Dohody mezi Ministerstvem zahraničních věcí České republiky a Ministerstvem zahraničních věcí Slovenské republiky o vzájemném zastupování prostřednictvím diplomatických misí a konzulárních úřadů svých států při výkonu vízové činnosti1). Protokol vstupuje v platnost na základě svého článku 6 odst. 1 dne 4. prosince 2011. České znění Protokolu se vyhlašuje současně. PROTOKOL mezi Ministerstvem zahraničních věcí České republiky a Ministerstvem zahraničních věcí Slovenské republiky o provádění Dohody mezi Ministerstvem zahraničních věcí České republiky a Ministerstvem zahraničních věcí Slovenské republiky o vzájemném zastupování prostřednictvím diplomatických misí a konzulárních úřadů svých států při výkonu vízové činnosti Ministerstvo zahraničních věcí České republiky a Ministerstvo zahraničních věcí Slovenské republiky (dále jen „smluvní strany“), vycházejíc z ustanovení Dohody mezi Ministerstvem zahraničních věcí České republiky a Ministerstvem zahraničních věcí Slovenské republiky o vzájemném zastupování prostřednictvím diplomatických misí a konzulárních úřadů svých států při výkonu vízové činnosti (dále jen „Dohoda“), která byla podepsána v Praze dne 4. 11. 2011, se dohodly takto: Článek 1 1. Česká republika bude zastupovat Slovenskou republiku při udělování letištních tranzitních a krátkodobých víz (dále jen „vízová činnost“) na svých zastupitelských úřadech v: a) Afghánské islámské republice, se sídlem v Kábulu (po otevření vízového úseku) b) Alžírské lidové demokratické republice, se sídlem v Alžíru c) Filipínské republice, se sídlem v Manile d) Ghanské republice, se sídlem v Akkře e) Mongolské republice, se sídlem v Ulánbátaru f) Pákistánské islámské republice, se sídlem v Islámábádu. 2. Slovenská republika bude zastupovat Českou republiku ve vízové činnosti na svém zastupitelském úřadu v Keňské republice, se sídlem v Nairobi. 3. Zastupitelské úřady uvedené v odst. 1 a 2 převezmou zastupování ve vízové činnosti vůči žadatelům s legálním pobytem v zemi působnosti zastupitelského úřadu. 4. Ve vízové činnosti budou zastupitelské úřady uvedené v odst. 1 a 2 postupovat podle platných předpisů EU vztahujících se na vízovou činnost. 5. Zastupitelské úřady uvedené v odst. 1 a 2 budou zasílat podle dohody s příslušným zastupitelským úřadem druhé smluvní strany dvakrát v průběhu jednoho kalendářního roku jmenný seznam osob, kterým bylo v předcházejícím období vydáno vízum v zastoupení druhé smluvní strany. Článek 2 1. Na druhy víz, jejich platnost a poplatky za podání žádosti o vízum se vztahují všeobecně platné předpisy acquis communautaire. 2. Poplatky za podání žádosti o vízum vybrané zastupitelskými úřady uvedenými v čl. 1 odst. 1 a 2 tohoto Protokolu jsou příjmem těchto zastupitelských úřadů. Článek 3 Ministerstvo zahraničních věcí České republiky, resp. Ministerstvo zahraničních věcí Slovenské republiky v souladu s ustanoveními Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 810/2009 z 13. července 2009 o kodexu Společenství o vízech (vízový kodex), zplnomocňuje zastupitelský úřad Slovenské republiky uvedený v čl. 1 odst. 2 tohoto Protokolu, resp. zastupitelské úřady České republiky uvedené v čl. 1 odst. 1 tohoto Protokolu, k zamítnutí žádostí o udělení víza, pokud na základě přezkoumání žádosti o vízum dospějí k takovému rozhodnutí. V případě zamítnutí žádosti o udělení víza se postupuje dle čl. 32 odst. 3 vízového kodexu. Článek 4 V případě pochybností o zvoucí nebo zvané osobě nebo dokladů přiložených k žádosti o vízum zastupitelské úřady uvedené v čl. 1 odst. 1 a 2 mohou požádat o stanovisko příslušný zastupitelský úřad druhé smluvní strany. V takovém případě: 1. zastupitelský úřad, na kterém byla podaná žádost o vízum, zašle zastupovanému zastupitelskému úřadu prostřednictvím faxu nebo e-mailu příslušné podklady, 2. dožádaný zastupitelský úřad odpoví žádajícímu zastupitelskému úřadu nejdéle do 5 dnů ode dne přijetí žádosti. Článek 5 Kontaktními osobami v případě nejasností při provádění Dohody a Protokolu jsou: 1. za českou stranu: ředitel odboru konzulárních koncepcí a metodiky Ministerstva zahraničních věcí České republiky 2. za slovenskou stranu: ředitel odboru konzulárních služeb Ministerstva zahraničních věcí Slovenské republiky. Článek 6 1. Tento Protokol vstoupí v platnost třicátým (30.) dnem následujícím po dni jeho podpisu. 2. Tento Protokol se uzavírá na dobu neurčitou. Každá ze stran může tento Protokol kdykoli vypovědět písemným oznámením podaným diplomatickou cestou. V tomto případě platnost Protokolu skončí devadesátým (90.) dnem následujícím po dni doručení písemného oznámení o výpovědi druhé smluvní straně. Platnost Protokolu skončí též ukončením platnosti Dohody. Článek 7 V případě pozastavení provádění Dohody dochází též k pozastavení provádění Protokolu. Dáno v Praze dne 4. 11. 2011 ve dvou původních vyhotoveních, každé v jazyce českém a slovenském, přičemž obě znění jsou stejně autentická. Za Ministerstvo zahraničních věcí České republiky Karel Schwarzenberg v. r. místopředseda vlády a ministr zahraničních věcí Za Ministerstvo zahraničních věcí Slovenské republiky Mikuláš Dzurinda v. r. ministr zahraničních věcí 1) Dohoda mezi Ministerstvem zahraničních věcí České republiky a Ministerstvem zahraničních věcí Slovenské republiky o vzájemném zastupování prostřednictvím diplomatických misí a konzulárních úřadů svých států při výkonu vízové činnosti podepsaná v Praze dne 4. listopadu 2011 byla vyhlášena pod č. 103/2011 Sb. m. s.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 103/2011 Sb. m. s.	Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 103/2011 Sb. m. s. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Dohody mezi Ministerstvem zahraničních věcí České republiky a Ministerstvem zahraničních věcí Slovenské republiky o vzájemném zastupování prostřednictvím diplomatických misí a konzulárních úřadů svých států při výkonu vízové činnosti Vyhlášeno 2. 12. 2011, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 4. 12. 2011, částka 54/2011 * Článek 1 - 1. Podle ustanovení této dohody se mohou smluvní strany vzájemně zastupovat při zpracování, vydávání a zamítání víz (letištní tranzitní víza, krátkodobá víza), a to v souladu s ustanoveními Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 810/2009 z 13. červe * Článek 2 - Při výkonu činností podle článku 1 této dohody se uplatňují příslušné právní předpisy Evropské unie, včetně směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 95/46/EHS z 24. října 1995 o ochraně fyzických osob při zpracovávání osobních údajů a volném pohybu těchto * Článek 3 - Při výkonu činností podle článku 1 této dohody postupují zastupitelské úřady států smluvních stran stejně důkladně, jako by postupovaly při zpracování víz nebo shromažďování údajů svým jménem. * Článek 4 - Smluvní strany uzavřou prováděcí protokoly, kterými určí zastupitelské úřady, na které se bude vztahovat tato dohoda. Ustanovení prováděcích protokolů též upraví podrobnosti provádění závazků uvedených v článku 1 této dohody. * Článek 5 - Tato dohoda vstoupí v platnost třicátým (30.) dnem následujícím po dni jejího podpisu. * Článek 6 - Tato dohoda se uzavírá na dobu neurčitou. Každá ze stran může tuto dohodu kdykoli vypovědět písemným oznámením podaným diplomatickou cestou. V tomto případě platnost Dohody skončí devadesátým (90.) dnem následujícím po dni doručení písemného oznámení o výp * Článek 7 - Smluvní strany mohou kdykoli pozastavit, zcela nebo zčásti, provádění této dohody. Zavedení nebo zrušení takových opatření, které si smluvní strany oznámí diplomatickou cestou, začne platit třicátým (30.) dnem následujícím po dni doručení písemného oznámen Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 4. 12. 2011 103 SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 4. listopadu 2011 byla v Praze podepsána Dohoda mezi Ministerstvem zahraničních věcí České republiky a Ministerstvem zahraničních věcí Slovenské republiky o vzájemném zastupování prostřednictvím diplomatických misí a konzulárních úřadů svých států při výkonu vízové činnosti. Dohoda vstupuje v platnost na základě svého článku 5 dne 4. prosince 2011. České znění Dohody se vyhlašuje současně. DOHODA mezi Ministerstvem zahraničních věcí České republiky a Ministerstvem zahraničních věcí Slovenské republiky o vzájemném zastupování prostřednictvím diplomatických misí a konzulárních úřadů svých států při výkonu vízové činnosti Ministerstvo zahraničních věcí České republiky a Ministerstvo zahraničních věcí Slovenské republiky (dále jen „smluvní strany“), odvolávajíc se na konzulární spolupráci mezi smluvními stranami, založenou na vzájemné důvěře, uznávajíc, že zjednodušení vízového procesu je ve společném zájmu obou států, s ohledem na dosažené výsledky a návrhy Evropské unie týkající se spolupráce ve vízové činnosti, se dohodly takto: Článek 1 1. Podle ustanovení této dohody se mohou smluvní strany vzájemně zastupovat při zpracování, vydávání a zamítání víz (letištní tranzitní víza, krátkodobá víza), a to v souladu s ustanoveními Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 810/2009 z 13. července 2009 o kodexu Společenství o vízech (vízový kodex), touto dohodou a prováděcími protokoly uzavřenými v souladu s článkem 4 této dohody. 2. Vzájemné zastupování je možné omezit na jednu, resp. některé části procesu udělování víz, a to zejména na poskytování informací o podávání žádostí o víza, dojednávání schůzek, vedení pohovorů, přijímání a zasílání žádostí a souvisejících dokumentů, uchovávání údajů - včetně biometrických - a vybírání administrativních poplatků. 3. Smluvní strany si mohou poskytovat vzájemnou součinnost při odebírání biometrických údajů, které jsou vyžadovány při podávání žádostí o udělení víz. 4. Při výkonu činností podle odst. 1 až 3 si diplomatické mise a konzulární úřady států smluvních stran (dále jen „zastupitelské úřady“) vzájemně poskytují nevyhnutelnou součinnost. 5. Ve státě, kde má svůj zastupitelský úřad jen jeden ze států smluvních stran, tento úřad poskytne v souladu s prováděcími protokoly pomoc zastupitelskému úřadu státu druhé smluvní strany, který je příslušný pro daný stát. Článek 2 Při výkonu činností podle článku 1 této dohody se uplatňují příslušné právní předpisy Evropské unie, včetně směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 95/46/EHS z 24. října 1995 o ochraně fyzických osob při zpracovávání osobních údajůosobních údajů a volném pohybu těchto údajů, a dále vnitrostátní právní předpisy zastupující smluvní strany. Článek 3 Při výkonu činností podle článku 1 této dohody postupují zastupitelské úřady států smluvních stran stejně důkladně, jako by postupovaly při zpracování víz nebo shromažďování údajů svým jménem. Článek 4 Smluvní strany uzavřou prováděcí protokoly, kterými určí zastupitelské úřady, na které se bude vztahovat tato dohoda. Ustanovení prováděcích protokolů též upraví podrobnosti provádění závazků uvedených v článku 1 této dohody. Článek 5 Tato dohoda vstoupí v platnost třicátým (30.) dnem následujícím po dni jejího podpisu. Článek 6 Tato dohoda se uzavírá na dobu neurčitou. Každá ze stran může tuto dohodu kdykoli vypovědět písemným oznámením podaným diplomatickou cestou. V tomto případě platnost Dohody skončí devadesátým (90.) dnem následujícím po dni doručení písemného oznámení o výpovědi druhé smluvní straně. Článek 7 Smluvní strany mohou kdykoli pozastavit, zcela nebo zčásti, provádění této dohody. Zavedení nebo zrušení takových opatření, které si smluvní strany oznámí diplomatickou cestou, začne platit třicátým (30.) dnem následujícím po dni doručení písemného oznámení, pokud se smluvní strany nedohodly jinak. Dáno v Praze dne 4. 11. 2011 ve dvou původních vyhotoveních, každé v jazyce českém a slovenském, přičemž obě znění jsou stejně autentická. Za Ministerstvo zahraničních věcí České republiky Karel Schwarzenberg v. r. místopředseda vlády a ministr zahraničních věcí Za Ministerstvo zahraničních věcí Slovenské republiky Mikuláš Dzurinda v. r. ministr zahraničních věcí
Zákon č. 355/2011 Sb.	Zákon č. 355/2011 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Vyhlášeno 30. 11. 2011, datum účinnosti 1. 1. 2012, částka 124/2011 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o přeměnách obchodních společností a družstev * ČÁST DRUHÁ - Změna občanského soudního řádu * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o živnostenském podnikání * ČÁST ČTVRTÁ - Změna obchodního zákoníku * ČÁST PÁTÁ - Změna zákona o účetnictví * ČÁST ŠESTÁ - Změna zákona o daních z příjmů * ČÁST SEDMÁ - Změna zákona o dluhopisech * ČÁST OSMÁ - Změna zákona o evropské společnosti * ČÁST DEVÁTÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 1. 2012 355 ZÁKON ze dne 27. října 2011, kterým se mění zákon č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o přeměnách obchodních společností a družstev Čl. I Zákon č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev, ve znění zákona č. 215/2009 Sb. a zákona č. 227/2009 Sb., se mění takto: 1. § 1 včetně poznámky pod čarou č. 1 zní: „§ 1 (1) Tento zákon upravuje přeměny obchodních společností (dále jen „společnost“) a družstev a zapracovává příslušné předpisy Evropské unie1). (2) Přeměnou se pro účely tohoto zákona rozumí fúze společnosti nebo družstva, rozdělení společnosti nebo družstva, převod jmění na společníka, změna právní formy a přeshraniční přemístění sídla. (3) Právní případy uvedené v odstavci 2 se řídí ustanoveními tohoto zákona. Nelze-li některé otázky řešit podle těchto ustanovení, řídí se ustanoveními zákona, který upravuje právní poměry obchodních společností a družstev. 1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/35/EU ze dne 5. 4. 2011 o fúzích akciových společností (kodifikované znění). Šestá směrnice Rady 82/891/EHS ze dne 17. prosince 1982, založená na čl. 54 odst. 3 písm. g) Smlouvy, o rozdělení akciových společností. Čl. 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/63/ES ze dne 13. listopadu 2007, kterou se mění směrnice Rady 78/855/EHS a 82/891/EHS, pokud jde o požadavek na zprávu nezávislého znalce v případě fúze nebo rozdělení akciových společností. Čl. 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/109/ES ze dne 16. září 2009, kterou se mění směrnice Rady 77/91/EHS, 78/855/EHS a 82/891/EHS a směrnice 2005/56/ES, pokud jde o požadavky na předkládání zpráv a na dokumentaci v případě fúzí a rozdělení. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/56/ES ze dne 26. 10. 2005 o přeshraničních fúzích kapitálových společností. Čl. 4 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/109/ES ze dne 16. září 2009, kterou se mění směrnice Rady 77/91/EHS, 78/855/EHS a 82/891/EHS a směrnice 2005/56/ES, pokud jde o požadavky na předkládání zpráv a na dokumentaci v případě fúzí a rozdělení. Čl. 2 až 13, čl. 27 odst. 2 a 3 Druhé směrnice Rady 77/91/EHS ze dne 13. prosince 1976 o koordinaci ochranných opatření, která jsou na ochranu zájmů společníků a třetích osob vyžadována v členských státech od společností ve smyslu čl. 58 druhého pododstavce Smlouvy při zakládání akciových společností a při udržování a změně jejich základního kapitálu, za účelem dosažení rovnocennosti těchto opatření. Čl. 1 body 1), 2) a 8) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/68/ES ze dne 6. září 2006, kterou se mění směrnice Rady 77/91/EHS, pokud jde o zakládání akciových společností a udržování a změnu jejich základního kapitálu. Čl. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/109/ES ze dne 16. září 2009, kterou se mění směrnice Rady 77/91/EHS, 78/855/EHS a 82/891/EHS a směrnice 2005/56/ES, pokud jde o požadavky na předkládání zpráv a na dokumentaci v případě fúzí a rozdělení. Čl. 11 a 21 směrnice Rady 2003/109/ES ze dne 25. listopadu 2003 o právním postavení státních příslušníků třetích zemí, kteří jsou dlouhodobě pobývajícími rezidenty. Čl. 24 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/38/ES ze dne 29. dubna 2004 o právu občanů Unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států, o změně nařízení (EHS) č. 1612/68 a o zrušení směrnic 64/221/EHS, 68/360/EHS, 72/194/EHS, 73/148/EHS, 75/34/EHS, 75/35/EHS, 90/364/EHS, 90/365/EHS a 93/96/EHS.“. 2. § 2 zní: „§ 2 (1) Obchodním majetkem podnikatele, který je fyzickou osobou, se pro účely tohoto zákona rozumí majetek (věci, pohledávky a jiná práva a penězi ocenitelné jiné hodnoty), který patří podnikateli a slouží nebo je určen k jeho podnikání. Obchodním majetkem podnikatele, který je právnickou osobou, se rozumí veškerý jeho majetek. (2) Pro účely tohoto zákona se soubor obchodního majetku a závazků vzniklých podnikateli, který je fyzickou osobou, v souvislosti s podnikáním označuje jako obchodní jmění (dále jen „jmění“). Jměním podnikatele, který je právnickou osobou, je soubor jeho veškerého majetku a závazků. (3) Povinnost zveřejnění údajů stanovená tímto zákonem je splněna jejich zveřejněním v Obchodním věstníku.“. 3. V § 3 odstavec 2 zní: „(2) Podnikatelem se pro účely tohoto zákona rozumí a) osoba zapsaná v obchodním rejstříku, b) osoba, která podniká na základě živnostenského oprávnění, c) osoba, která podniká na základě jiného než živnostenského oprávnění podle zvláštních právních předpisů, d) osoba, která provozuje zemědělskou výrobu a je zapsána do evidence podle zvláštního právního předpisu, nebo e) zahraniční osoba (§ 59b), která má právo podnikat v jiném členském státě než České republice.“. 4. V § 3 se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Osobou zúčastněnou na přeměně se pro účely tohoto zákona rozumí a) při fúzi nebo rozdělení zúčastněná společnost nebo zúčastněné družstvo (§ 63 a 245), b) při převodu jmění na společníka zanikající společnost a přejímající společník, c) při změně právní formy společnost nebo družstvo měnící svou právní formu, nebo d) při přeshraničním přemístění sídla zahraniční právnická osoba přemisťující sídlo do České republiky nebo česká společnost nebo družstvo přemisťující sídlo do jiného členského státu než České republiky.“. 5. § 4 zní: „§ 4 (1) Nebylo-li dosud započato s rozdělováním likvidačního zůstatku, je přeměna společnosti nebo družstva přípustná i v případě, že společnost nebo družstvo již vstoupily do likvidace, a) rozhodnutím společníků, valné hromady nebo členské schůze, b) uplynutím doby, na kterou byla založena, c) dosažením účelu, pro který byla založena, nebo d) rozhodnutím soudu o zrušení společnosti nebo družstva s likvidací, jestliže soud zrušil své rozhodnutí o zrušení společnosti nebo družstva. (2) Úkony směřující k přeměně společnosti nebo družstva, které jsou v likvidaci, zabezpečuje statutární orgán této společnosti nebo družstva. (3) Přeměňuje-li se společnost nebo družstvo, které jsou v likvidaci z důvodu uvedeného v odstavci 1 písm. b) nebo c) a které nemají při přeměně zaniknout, musí projekt přeměny obsahovat též změnu společenské smlouvy nebo stanov týkající se doby jejich trvání nebo účelu, pro který byly založeny. (4) Přeměňuje-li se společnost nebo družstvo, které jsou v likvidaci z některého z důvodů uvedených v odstavci 1, likvidace se ukončuje dnem, kdy společníci nebo příslušný orgán společnosti nebo družstva schválili přeměnu. (5) Likvidace se obnovuje dnem právní moci rozhodnutí soudu o neplatnosti a) projektu přeměny, nebo b) usnesení valné hromady o schválení přeměny, usnesení členské schůze o schválení přeměny, usnesení shromáždění delegátů o schválení přeměny, rozhodnutí společníků mimo valnou hromadu o schválení přeměny, rozhodnutí jediného společníka o schválení přeměny, nebo souhlasu společníků veřejné obchodní společnosti nebo komanditní společnosti s přeměnou (dále jen „neplatnost rozhodnutí o schválení přeměny“). (6) Likvidace se obnovuje i a) dnem, kterým uplyne doba 12 měsíců od rozhodného dne fúze, rozdělení nebo převodu jmění na společníka, nebyl-li v této době podán návrh na zápis fúze, rozdělení nebo převodu jmění na společníka do obchodního rejstříku, b) nabytím právní moci rozhodnutí soudu, kterým zamítne návrh na zápis přeměny do obchodního rejstříku, nebo c) dnem, v němž uplyne doba 3 měsíců ode dne nabytí právní moci rozhodnutí soudu, kterým odmítne návrh na zápis přeměněny do obchodního rejstříku, ledaže je v této lhůtě podán návrh na zápis téže přeměny znovu.“. 6. Za § 4 se vkládá nový § 4a, který zní: „§ 4a (1) Soud zruší své rozhodnutí o zrušení společnosti nebo družstva na návrh společnosti nebo družstva, které se má účastnit přeměny, jestliže a) pominul důvod, pro který byla společnost nebo družstvo zrušena, b) společnost nebo družstvo dosud nebyly vymazány z obchodního rejstříku a c) soudu je předložen projekt přeměny vyhotovený osobami zúčastněnými na přeměně. (2) Byl-li likvidátor společnosti nebo družstva jmenován soudem na návrh této společnosti nebo družstva v jiných případech, než v souvislosti s rozhodnutím soudu o zrušení společnosti nebo družstva, může soud na návrh této společnosti nebo družstva zrušit rozhodnutí společníků, valné hromady nebo členské schůze o zrušení společnosti nebo družstva. K návrhu musí být přiložen projekt přeměny vypracovaný osobami zúčastněnými na přeměně. (3) Rozhodne-li soud podle odstavce 1 nebo 2, účinky uvedené v § 4 odst. 4 nenastanou, dokud rozhodnutí nenabude právní moci.“. 7. § 5 zní: „§ 5 Přeměna společnosti nebo družstva je přípustná i v případě, že probíhá insolvenční řízení, jakož i v případě, že bylo vydáno rozhodnutí o úpadku.“. 8. Za § 5 se vkládá nový § 5a, který zní: „§ 5a (1) Jestliže ze zahajovací rozvahy nástupnické společnosti s ručením omezeným nebo akciové společnosti vyplývá, že celková ztráta nástupnické společnosti dosáhne následkem přeměny takové výše, že při jejím uhrazení z disponibilních zdrojů by neuhrazená ztráta dosáhla nejméně poloviny základního kapitálu nebo to lze s ohledem na všechny okolnosti předpokládat, nemůže rozhodný den přeměny následovat po vyhotovení projektu přeměny a přeměna může být zapsána do obchodního rejstříku, jen jestliže osoby zúčastněné na přeměně doloží znalecký posudek, z něhož vyplývá, že přeměna nezpůsobí úpadek nástupnické společnosti. (2) Nejsou-li splněny požadavky stanovené v odstavci 1 a přeměna bude přesto zapsána do obchodního rejstříku, soud i bez návrhu nástupnickou společnost zruší a nařídí její likvidaci, ledaže bude posudek podle odstavce 1 předložen dodatečně, nejpozději však v průběhu řízení.“. 9. V § 6 se slovo „obchodní“ zrušuje. 10. V § 6 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní: „(2) Nejde-li o přeměnu, jíž se účastní pouze jedna osoba, lze rozhodnout o zrušení přeměny, která byla schválena všemi osobami zúčastněnými na přeměně, jen v případě, nastala-li právní skutečnost, s níž je spojen zánik závazků z projektu přeměny.“. 11. § 7 zní: „§ 7 Společník nebo člen osoby zúčastněné na přeměně se může vzdát způsobem uvedeným v § 9 a) práva na dorovnání, b) práva na výměnu podílů při fúzi nebo rozdělení, c) práva na náhradu škody, d) práva na odkup svých akcií při fúzi nebo rozdělení akciové společnosti, e) práva podat návrh na určení neplatnosti projektu přeměny a návrh na vyslovení neplatnosti rozhodnutí o schválení přeměny, f) jedná-li se o společníka společnosti s ručením omezeným, práva na zaslání dokumentů při přeměně společnosti s ručením omezeným; jestliže se společník vzdal svého práva na zaslání dokumentů, má se za to, že se vzdal práva na zaslání všech dokumentů stanovených tímto zákonem, nebo g) jiných práv, a to i těch, která vzniknou v budoucnu, poskytuje-li mu je tento zákon v souvislosti s přeměnou společnosti nebo družstva, pokud tento zákon nestanoví něco jiného.“. 12. Za § 7 se vkládá nový § 7a, který včetně nadpisu zní: „§ 7a Vzdání se práva na výměnu podílu (1) Vzdá-li se společník nebo člen práva na výměnu podílu, zaniká dnem zápisu fúze nebo rozdělení do obchodního rejstříku jeho účast v zanikající společnosti bez práva na vypořádání a nevzniká mu účast na nástupnické společnosti nebo družstvu. Při rozdělení odštěpením zůstává společníkem nebo členem rozdělované společnosti nebo družstva. Tím není dotčeno ustanovení § 249 odst. 2 a 3. (2) Vzdá-li se společník nebo člen práva podle odstavce 1, k jeho účasti na zanikající nebo rozdělované společnosti nebo družstvu se při zpracování projektu fúze nebo rozdělení nepřihlíží ani pro účely stanovení výměnného poměru podílů. (3) Vzdání se práva na výměnu podílů po vyhotovení projektu přeměny se zakazuje. (4) Společník společnosti s ručením omezeným nebo akciové společnosti se nemůže vzdát práva na výměnu podílu, pokud by v každé nástupnické společnosti nezůstal alespoň 1 společník. (5) Společník veřejné obchodní společnosti nebo komanditní společnosti se nemůže vzdát práva na výměnu podílu, pokud by v každé nástupnické společnosti nezůstali alespoň 2 společníci.“. 13. § 8 zní: „§ 8 Společník nebo člen osoby zúčastněné na přeměně může udělit souhlas způsobem stanoveným v § 9 s tím, že jakákoliv zpráva týkající se přeměny, vyžadovaná tímto zákonem, nebude vypracována, ledaže jde o zprávu auditora o ověření účetní závěrky.“. 14. V § 9 odst. 1 se slova „zúčastněné obchodní společnosti nebo člen zúčastněného družstva“ nahrazují slovy „nebo člen osoby zúčastněné na přeměně“. 15. V § 9 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Tím není dotčeno ustanovení § 7a odst. 3 až 5.“. 16. § 10 zní: „§ 10 (1) Rozhodným dnem fúze, rozdělení a převodu jmění na společníka (dále jen „rozhodný den“) se rozumí den, od něhož se jednání zanikající společnosti nebo družstva nebo zanikajících společností nebo družstev nebo rozdělované společnosti nebo družstva považují z účetního hlediska za jednání uskutečněná na účet nástupnické společnosti nebo družstva nebo nástupnických společností nebo družstev nebo přejímajícího společníka. (2) Při rozdělení odštěpením nastávají účinky uvedené v odstavci 1 jen ve vztahu k těm jednáním, která se týkají majetku nebo závazků, jež mají podle projektu rozdělení přejít na nástupnickou společnost nebo družstvo. (3) Rozhodný den přeměny nemůže předcházet o více než 12 měsíců den, v němž bude podán návrh na zápis přeměny do obchodního rejstříku. Jako rozhodný den přeměny může být stanoven nejpozději den zápisu fúze, rozdělení nebo převodu jmění na společníka do obchodního rejstříku.“. 17. V § 11 odst. 2 se za slovo „byla-li“ vkládají slova „poslední řádná nebo mimořádná účetní závěrka, popřípadě“, slovo „převzetí“ se nahrazuje slovem „převodu“ a slovo „vypracování“ se nahrazuje slovem „vyhotovení“. 18. V § 11 se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) Ustanovení odstavců 1 až 3 se nepoužijí při převodu jmění na přejímajícího společníka, který není účetní jednotkou.“. 19. Za § 11 se vkládají nové § 11a a 11b, které znějí: „§ 11a (1) Mezitímní účetní závěrka podle § 11 odst. 2 se nevyžaduje u osob zúčastněných na přeměně, jestliže zveřejňují pololetní finanční zprávu podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu a zpřístupňují-li ji společníkům nebo členům způsobem stanoveným tímto zákonem pro mezitímní účetní závěrku. (2) Mezitímní účetní závěrka podle § 11 odst. 2 se rovněž nevyžaduje, jestliže k tomu všichni společníci nebo členové všech osob zúčastněných na přeměně udělili souhlas. § 11b Jestliže je zahajovací rozvaha sestavována pro účely přeměny společností nebo družstev, musí k ní být připojen komentář, ve kterém je popsáno, do jakých položek zahajovací rozvahy byly převzaty položky vyplývající z konečné účetní závěrky té které osoby zúčastněné na přeměně nebo jak jinak s nimi bylo naloženo.“. 20. § 12 zní: „§ 12 (1) Při přeměně všechny osoby zúčastněné na přeměně ověřují konečnou účetní závěrku, popřípadě mezitímní účetní závěrku auditorem, pokud alespoň jedna z osob zúčastněných na přeměně má povinnost ověřit konečnou účetní závěrku nebo mezitímní účetní závěrku auditorem. (2) Jestliže mají povinnost ověřit konečnou účetní závěrku auditorem všechny osoby zúčastněné na přeměně, které vedou účetnictví, jsou všechny nástupnické společnosti nebo družstva nebo přejímající společník nebo společnost nebo družstvo po změně právní formy povinni nechat ověřit zahajovací rozvahu auditorem.“. 21. V § 13 se slovo „obchodní“ zrušuje. 22. Za § 13 se vkládají nové § 13a a 13b, které znějí: „§ 13a Ukládá-li tento zákon povinnost odkoupit podíl nebo vyplatit podíl na zanikající nebo nástupnické společnosti nebo družstvu, stanoví se jeho cena nebo výše vypořádání ke dni, kdy zanikla účast společníka ve společnosti nebo zaniklo členství člena v družstvu, nestanoví-li tento zákon něco jiného. § 13b Při ocenění pro účely tohoto zákona jsou přípustné pouze obecně uznávané objektivní metody ocenění odpovídající účelu ocenění, pro něž je oceňování prováděno.“. 23. § 14 zní: „§ 14 (1) Přeměna společnosti nebo družstva se provádí podle písemného projektu přeměny. (2) Změna společenské smlouvy, zakladatelské listiny nebo stanov, k níž dochází v důsledku přeměny, nastává na základě jejich změn obsažených v projektu přeměny ke dni zápisu přeměny do obchodního rejstříku. Ustanovení zákona, který upravuje právní poměry obchodních společností a družstev, o změně společenské smlouvy, zakladatelské listiny nebo stanov se v těchto případech nepoužijí. (3) Ustanovení zákona, který upravuje právní poměry obchodních společností a družstev, o postupu při založení a vzniku společnosti nebo družstva se na přeměnu nepoužijí, ledaže tak stanoví tento zákon. Zakladatelské dokumenty jsou nahrazeny projektem přeměny.“. 24. § 15 zní: „§ 15 (1) Projekt přeměny vyhotoví osoby zúčastněné na přeměně. Je-li osobou zúčastněnou na přeměně osoba právnická, zabezpečuje splnění této povinnosti statutární orgán. Projekt přeměny podepisují všechny osoby zúčastněné na přeměně. (2) Dnem vyhotovení projektu přeměny je den, kdy projekt přeměny splňuje všechny náležitosti právního úkonu vyžadované tímto zákonem. (3) Projekt přeměny musí a) být schválen ve stejném znění společníky nebo členy osob zúčastněných na přeměně, jejich valnými hromadami nebo členskými schůzemi způsobem stanoveným tímto zákonem, pokud se takové schválení vyžaduje, b) obsahovat zákonem požadované údaje a c) být schválen ve znění, v jakém byl zveřejněn podle § 33 nebo uveřejněn podle § 33a; ustanovení § 7a, 72, 252 a 362 tím nejsou dotčena; oprava zjevných chyb v psaní a počtech v projektu přeměny se nepovažuje za změnu jeho znění. (4) Projekt přeměny má formu notářského zápisu, a) nevyžaduje-li tento zákon jeho schválení podle odstavce 3 písm. a) všemi osobami zúčastněnými na přeměně, nebo b) jde-li o projekt přeměny veřejné obchodní společnosti nebo komanditní společnosti.“. 25. Za § 15 se vkládají nové § 15a až 15c, které včetně nadpisů znějí: „§ 15a (1) Vyžaduje-li se k přeměně souhlas jednoho nebo více správních orgánů podle zvláštních zákonů nebo podle přímo použitelných předpisů Evropské unie, může být návrh na zápis přeměny do obchodního rejstříku podán až po nabytí právní moci rozhodnutí, jímž udělil souhlas s projektem přeměny poslední z nich. Nabytím právní moci rozhodnutí kteréhokoliv příslušného správního orgánu, jímž se souhlas s přeměnou neuděluje, se projekt přeměny ruší. Právní účinky zrušení projektu přeměny pominou dnem, kdy bylo takové rozhodnutí správního orgánu rozhodnutím soudu pravomocně zrušeno. (2) Uplatní-li se domněnka souhlasu správního orgánu s projektem přeměny podle zvláštních právních předpisů nebo podle přímo použitelného předpisu Evropské unie, je pro vznik práva podat návrh na zápis do obchodního rejstříku podle odstavce 1 rozhodující den, od něhož se domněnka souhlasu uplatní. § 15b Zrušení projektu přeměny (1) Projekt přeměny se zrušuje také dnem a) právní moci rozhodnutí soudu, jímž se zamítá návrh na zápis přeměny do obchodního rejstříku, b) v němž uplyne doba 12 měsíců od rozhodného dne fúze, rozdělení nebo převodu jmění na společníka, nebyl-li v této době podán návrh na zápis fúze, rozdělení nebo převodu jmění na společníka do obchodního rejstříku, nebo c) v němž uplyne doba 3 měsíců ode dne nabytí právní moci rozhodnutí soudu, kterým odmítne návrh na zápis přeměněny do obchodního rejstříku, ledaže je v této lhůtě podán návrh na zápis téže přeměny znovu. (2) Osoba zúčastněná na přeměně, která způsobila zrušení projektu přeměny některým ze způsobů uvedených v odstavci 1, odpovídá za škodu, která tím vznikla. § 15c Změny v osobách společníků uvedených v projektu přeměny (1) Dojde-li v době od zveřejnění projektu přeměny podle § 33 nebo jeho uveřejnění podle § 33a do zápisu přeměny do obchodního rejstříku ke změně v osobě společníka nebo člena osoby zúčastněné na přeměně, který je uveden v projektu přeměny, nepovažuje se taková změna za změnu projektu. (2) Osoby zúčastněné na přeměně jsou povinny změnu v osobě společníka nebo jejího člena bez zbytečného odkladu poté, co se o ní dozvěděly, oznámit stejným způsobem, jakým zveřejnily podle § 33 nebo uveřejnily podle § 33a projekt přeměny. (3) Vyžaduje-li se ke změně v osobě společníka nebo člena osoby zúčastněné na přeměně, o jejíž podíl se jedná, v zanikající společnosti nebo družstvu anebo v nástupnické společnosti nebo družstvu souhlas společníků nebo členů nebo příslušného orgánu společnosti nebo družstva, použije se odstavec 1, jen jestliže a) společníci, členové nebo orgány příslušné ke schválení přeměny ve všech osobách zúčastněných na přeměně budou o změně v osobě společníka nebo člena informováni nejpozději při schvalování projektu přeměny a b) souhlas se změnou v osobě společníka nebo člena udělí k tomu vyžadovanou většinou spolu se schválením projektu přeměny. (4) Souhlas podle odstavce 3 lze udělit i po schválení projektu přeměny, pokud ke změně v osobě společníka nebo člena došlo v době od schválení projektu přeměny do zápisu přeměny do obchodního rejstříku. (5) Nastane-li změna v osobě společníka nebo člena podle odstavců 1 až 4, mění se projekt přeměny tak, že na místo dosavadního společníka nebo člena nastupuje jeho právní nástupce. Statutární orgán zúčastněné společnosti nebo družstva, v němž došlo ke změně v osobě společníka nebo člena, nebo statutární orgán společnosti nebo družstva, jež mění svou právní formu, vyhotoví úplné znění projektu přeměny a doručí jej bez zbytečného odkladu ostatním osobám zúčastněným na přeměně. (6) Úplné znění projektu přeměny a úplné znění společenské smlouvy, zakladatelské listiny nebo stanov spolu s listinami prokazujícími změnu v osobě společníka nebo člena se přiloží k návrhu na zápis přeměny do obchodního rejstříku.“. 26. § 16 zní: „§ 16 (1) Přeměna veřejné obchodní společnosti a komanditní společnosti musí být schválena všemi společníky. Podpis společníka musí být úředně ověřen. (2) Na podpis společníka na projektu přeměny se hledí jako na souhlas podle odstavce 1.“. 27. V § 17 odst. 1 se slova „; ustanovení § 18 a 19 tím nejsou dotčena“ nahrazují slovy „, nestanoví-li tento zákon něco jiného“. 28. V § 17 odst. 2 se slova „; ustanovení § 249 odst. 2 tím není dotčeno“ nahrazují slovy „, nestanoví-li tento zákon něco jiného“. 29. V § 17 se doplňují odstavce 4 a 5, které znějí: „(4) Jestliže valná hromada přeměnu neschválí, v notářském zápisu musí být jmenovitě uvedeni společníci, kteří hlasovali pro schválení přeměny. (5) V notářském zápisu o rozhodnutí valné hromady o schválení fúze nebo rozdělení musí být jmenovitě uvedeny osoby, které hlasovaly proti schválení fúze nebo rozdělení.“. 30. V § 18 odst. 1 se za slova „notářského zápisu“ vkládají slova „o právním úkonu“ a slova „do jejího sídla“ se zrušují. 31. V § 18 odst. 2 se věta druhá zrušuje. 32. V § 18 se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Ustanovení § 19 odst. 2 o nesouhlasu společníka s přeměnou se použije obdobně, pokud oznámí svůj nesouhlas ve lhůtě podle odstavce 1. Součástí oznámení o nesouhlasu s přeměnou může být i vystoupení společníka ze společnosti podle § 376. Není-li součástí oznámení o nesouhlasu společníka s přeměnou i jeho vystoupení ze společnosti, musí být vystoupení podle § 378 doručeno společnosti nejpozději do 30 dnů ode dne, kdy se společník dověděl o tom, že rozhodnutí valné hromady o přeměně bylo přijato, na základě oznámení podle odstavce 2.“. 33. V § 19 odst. 1 se věta druhá zrušuje. 34. V § 19 odst. 2 se slovo „postupem“ zrušuje, za slova „nesouhlas s přeměnou“ se vkládají slova „ve lhůtě podle odstavce 1“ a slova „formu notářského zápisu, jehož přílohou je projekt přeměny, s nímž společník nesouhlasí“ se nahrazují slovy „písemnou formu“. 35. V § 19 se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Součástí oznámení o nesouhlasu s přeměnou může být i vystoupení společníka ze společnosti podle § 377.“. 36. V § 20 odstavec 1 zní: „(1) Jestliže se v důsledku fúze nebo rozdělení má zasáhnout do práv společníků nebo některých z nich nebo jestliže v důsledku fúze nebo rozdělení mají všem nebo některým společníkům vzniknout nové povinnosti, vyžaduje se k fúzi nebo k rozdělení souhlas všech společníků, jejichž právní postavení se takto mění.“. 37. V § 20 se doplňuje odstavec 5, který zní: „(5) Souhlas společníka podle odstavců 1 až 4 může být udělen hlasováním na valné hromadě, která bude rozhodovat o přeměně, nebo mimo valnou hromadu postupem podle § 18 nebo 19.“. 38. V § 21 odst. 2 se slova „; ustanovení § 249 odst. 2 tím není dotčeno“ nahrazují slovy „, nestanoví-li tento zákon něco jiného“. 39. V § 21 se doplňují odstavce 5 a 6, které znějí: „(5) Jestliže valná hromada rozdělení s nerovnoměrným výměnným poměrem podle § 22 odst. 2 neschválí, v notářském zápisu musí být jmenovitě uvedeni akcionáři, kteří hlasovali pro schválení přeměny, s uvedením počtu, popřípadě čísla, druhu, formy a jmenovité hodnoty akcií, s nimiž takto hlasovali. (6) V notářském zápisu o rozhodnutí valné hromady o schválení fúze nebo rozdělení musí být jmenovitě uvedeny osoby, které hlasovaly proti schválení fúze nebo rozdělení, s uvedením počtu, popřípadě čísla, druhu, formy a jmenovité hodnoty akcií, s nimiž takto hlasovaly.“. 40. § 22 zní: „§ 22 (1) Rozdělení akciové společnosti s nerovnoměrným výměnným poměrem akcií musí být schváleno alespoň 90 % hlasů všech akcionářů zanikající nebo rozdělované společnosti. Jestliže zanikající nebo rozdělovaná společnost vydala více druhů akcií, vyžaduje se dosažení této většiny u každého druhu akcií odděleně. Ustanovení zákona, který upravuje právní poměry obchodních společností a družstev, o zákazu výkonu hlasovacích práv se při hlasování o rozdělení s nerovnoměrným výměnným poměrem nepoužijí. (2) Není-li podmínka podle odstavce 1 splněna a valná hromada byla schopná usnášení, mohou akcionáři, kteří nebyli přítomni na valné hromadě, projevit svůj souhlas s rozdělením s nerovnoměrným výměnným poměrem akcií i mimo valnou hromadu. Souhlas akcionáře musí mít formu notářského zápisu o právním úkonu, jehož přílohou je projekt rozdělení, a musí být společnosti doručen ve lhůtě 1 měsíce ode dne, kdy se konala valná hromada o schválení rozdělení s nerovnoměrným výměnným poměrem akcií. (3) Jestliže je usnesení valné hromady přijato dodatečně na základě souhlasu akcionáře uděleného mimo valnou hromadu, oznámí představenstvo jeho přijetí způsobem stanoveným pro svolání valné hromady do 15 dnů od jeho přijetí. (4) Akcionář, který nebyl přítomen na valné hromadě, která rozhodovala o rozdělení s nerovnoměrným výměnným poměrem, má právo vystoupit ze společnosti podle tohoto zákona nebo odprodat akcie nástupnické společnosti podle tohoto zákona, jen pokud vyjádřil svůj nesouhlas s rozdělením ve lhůtě podle odstavce 2; projev vůle nesouhlasícího akcionáře musí mít formu notářského zápisu o právním úkonu. (5) Součástí oznámení o nesouhlasu s rozdělením může být i vystoupení akcionáře ze společnosti podle § 318. Není-li součástí oznámení o nesouhlasu akcionáře s rozdělením i jeho vystoupení, musí být vystoupení ze společnosti podle § 318 doručeno společnosti nejpozději do 30 dnů ode dne, kdy se akcionář dověděl o tom, že usnesení valné hromady o přeměně bylo přijato, na základě oznámení podle odstavce 3.“. 41. V § 23 odst. 2 se slova „; ustanovení § 249 odst. 3 a § 384 tím nejsou dotčena“ nahrazují slovy „, nestanoví-li tento zákon něco jiného“. 42. V části první hlavě III se za díl 5 vkládá nový díl 6, který včetně nadpisu zní: „Díl 6 Některá ustanovení o obsahu notářských zápisů § 23a (1) Pořizuje-li notář notářský zápis o schválení přeměny valnou hromadou, členskou schůzí nebo shromážděním delegátů osoby zúčastněné na přeměně, obsahuje notářský zápis o rozhodnutí orgánu právnické osoby vedle prohlášení notáře podle notářského řádu také a) prohlášení notáře, že projekt přeměny je v souladu s právními předpisy a zakladatelským dokumentem osoby zúčastněné na přeměně, nebo b) prohlášení notáře, že v souladu není. (2) Pořizuje-li notář notářský zápis o právním úkonu o schválení přeměny společníkem nebo jediným společníkem, obsahuje takový notářský zápis prohlášení notáře o tom, že osvědčuje a potvrzuje existenci a soulad s právními předpisy všech právních jednání a formalit, ke kterým je osoba zúčastněná na přeměně povinna pro rozhodování o schválení přeměny, včetně projektu přeměny, a že schválení přeměny je v souladu s právními předpisy a zakladatelským dokumentem osoby zúčastněné na přeměně. Nejsou-li tyto předpoklady splněny a na notáři je sepsání notářského zápisu přesto vyžadováno, notář takový notářský zápis sepíše a uvede v něm také své prohlášení o tom, že předpoklady splněny nejsou. (3) Má-li projekt přeměny mít formu notářského zápisu o právním úkonu, obsahuje takový notářský zápis také prohlášení notáře, že projekt přeměny je v souladu s právními předpisy a zakladatelským dokumentem osoby zúčastněné na přeměně. Je-li na notáři vyžadováno sepsání projektu přeměny, který není v souladu s právními předpisy a zakladatelským dokumentem osoby zúčastněné na přeměně, notář notářský zápis o projektu přeměny sepíše a uvede v něm také své prohlášení o tom, že projekt přeměny v takovém souladu není. 43. Za § 23a se vkládá nový § 23b, který zní: „§ 23b V případech uvedených v § 17 odst. 4 nebo § 21 odst. 5 se pořídí notářský zápis o rozhodnutí orgánu právnické osoby podle ustanovení notářského řádu, i když přeměna schválena nebyla.“. 44. § 24 zní: „§ 24 (1) Statutární orgán každé z právnických osob zúčastněných na přeměně je povinen zpracovat podrobnou písemnou zprávu o přeměně (dále jen „zpráva o přeměně“), ve které vysvětlí projekt přeměny. (2) Zpráva o přeměně musí obsahovat alespoň a) odůvodnění výměnného poměru podílů z právního i ekonomického hlediska, dochází-li k jejich výměně, a objasnění kritéria použitého pro rozdělení podílů v nástupnických společnostech nebo družstvech při rozdělení, b) odůvodnění výše případných doplatků, c) vysvětlení opatření ve prospěch vlastníků jednotlivých druhů cenných papírů emitovaných osobou zúčastněnou na přeměně, d) popis obtíží, které se vyskytly při oceňování, nebo údaj, že se žádné obtíže nevyskytly, e) změny ekonomického a právního postavení společníků nebo členů, včetně změny rozsahu ručení společníků společností nebo členů družstev nebo některých z nich, pokud se rozsah ručení společníků nebo členů nebo některých z nich mění, a f) dopady přeměny na věřitele osoby zúčastněné na přeměně, zejména z hlediska dobytnosti jejich pohledávek.“. 45. § 25 se zrušuje. 46. V § 26 odst. 1 se slova „zúčastněné obchodní společnosti nebo družstvu“ nahrazují slovy „osobě zúčastněné na přeměně“ a slova „zúčastněné obchodní společnosti nebo družstva“ nahrazují slovy „osoby zúčastněné na přeměně“. 47. V § 26 odst. 2 se za slova „statutární orgán“ vkládají slova „právnické osoby zúčastněné na přeměně“. 48. V úvodní části ustanovení § 27 se slova „se nepořizuje“ nahrazují slovy „nemusí být zpracována“. 49. V § 27 písmeno d) zní: „d) k tomu všichni společníci nebo členové všech osob zúčastněných na přeměně udělili souhlas.“. 50. § 28 zní: „§ 28 Znalec musí být jmenován soudem, jestliže tento zákon vyžaduje a) ocenění jmění osoby zúčastněné na přeměně znalcem, a to na návrh této osoby, b) přezkoumání projektu přeměny znalcem, a to na návrh osoby zúčastněné na přeměně, c) přezkoumání výše přiměřeného vypořádání při převodu jmění zanikající společnosti s ručením omezeným nebo akciové společnosti na přejímajícího společníka znalcem, a to na návrh zanikající společnosti, nebo d) přezkoumání přiměřenosti výše kupní ceny akcií nebo přiměřenosti výše vypořádacího podílu poskytovaného akcionáři, jestliže má při fúzi, rozdělení nebo změně právní formy právo na odkup svých akcií nebo právo vystoupit z akciové společnosti postupem podle tohoto zákona, a to na návrh osoby zúčastněné na přeměně, v níž účast akcionáře zaniká.“. 51. § 29 zní: „§ 29 (1) Návrh na jmenování společného znalce pro více osob zúčastněných na přeměně podávají společně všechny tyto osoby. (2) Účastníky řízení o jmenování nebo odvolání znalce jsou navrhovatel a osoba nebo osoby navržené ke jmenování nebo odvolání znalce. Soud není vázán návrhem navrhovatele.“. 52. V § 30 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní: „(2) Soud rovněž odvolá jmenovaného znalce na návrh osoby, která osvědčí naléhavý právní zájem, pokud znalec porušuje závažným způsobem své povinnosti. V takovém případě je účastníkem řízení i ten, kdo jmenování znalce, který má být odvolán, navrhl.“. 53. Za § 32 se vkládá nový § 32a, který zní: „§ 32a Osoba zúčastněná na přeměně je povinna poskytnout znalci pro přezkoumání projektu přeměny všechny informace a doklady, které znalec považuje za nezbytné ke splnění svého úkolu.“. 54. § 33 zní: „§ 33 (1) Je-li osoba zúčastněná na přeměně zapsána do obchodního rejstříku, a) uloží do sbírky listin obchodního rejstříku (dále jen „sbírka listin“) alespoň 1 měsíc přede dnem, kdy má být přeměna schválena způsobem stanoveným tímto zákonem, projekt přeměny a b) zveřejní oznámení o uložení projektu přeměny do sbírky listin a upozornění pro věřitele na jejich práva podle § 35 až 39 alespoň 1 měsíc přede dnem, kdy má být přeměna schválena způsobem stanoveným tímto zákonem. (2) Za zanikající společnost nebo družstvo při fúzi nebo rozdělení může povinnosti podle odstavce 1 splnit nástupnická společnost nebo družstvo. (3) Za porušení povinnosti podle odstavce 1 odpovídají osoby, které jsou statutárním orgánem osoby zúčastněné na přeměně nebo jeho členy, společně a nerozdílně s touto osobou.“. 55. Za § 33 se vkládají nové § 33a až 33c, které znějí: „§ 33a (1) Ustanovení § 33 se nepoužije, pokud osoba zúčastněná na přeměně uveřejní projekt přeměny a upozornění pro věřitele na jejich práva podle § 35 až 39 způsobem umožňujícím dálkový přístup, který je pro veřejnost bezplatný, a to tak, aby informace byly dostupné jednoduchým způsobem po zadání elektronické adresy osoby zúčastněné na přeměně (dále jen „internetová stránka“), po dobu alespoň 1 měsíce přede dnem, kdy má být přeměna schválena způsobem stanoveným tímto zákonem, až do doby 1 měsíce po jejím schválení nebo neschválení. (2) Nebude-li přeměna schválena, oznámí tuto skutečnost osoba zúčastněná na přeměně, která uveřejnila projekt přeměny podle odstavce 1, bez zbytečného odkladu na internetové stránce nejpozději následující den, a to nejméně po dobu 1 měsíce. Totéž platí, dojde-li ke zrušení rozhodnutí o přeměně nebo projektu přeměny. (3) Dojde-li z jakéhokoliv důvodu k souvislému přerušení přístupu na internetovou stránku po dobu delší než 24 hodin, je osoba zúčastněná na přeměně povinna uložit projekt přeměny nejpozději nejbližší příští pracovní den do sbírky listin, a jakmile to bude možné, zveřejní informace podle § 33 odst. 1 písm. b). (4) Osoba zúčastněná na přeměně, která uveřejňuje projekt přeměny, zveřejní alespoň po dobu 1 měsíce přede dnem, kdy má být přeměna schválena způsobem stanoveným tímto zákonem, odkaz umožňující přístup k internetové stránce, na níž je projekt přeměny uveřejněn, a datum uveřejnění projektu přeměny na této internetové stránce. § 33b Využije-li osoba zúčastněná na přeměně postup podle § 33a, dostatečným způsobem zabezpečí internetové stránky a publikované dokumenty opatří zaručeným elektronickým podpisem založeným na kvalifikovaném certifikátu vydaném akreditovaným poskytovatelem certifikačních služeb (dále jen „zaručený elektronický podpis“) nebo elektronickou značkou založenou na kvalifikovaném systémovém certifikátu vydaném akreditovaným poskytovatelem certifikačních služeb (dále jen „uznávaná elektronická značka“). § 33c Za porušení povinnosti zveřejnit projekt přeměny podle § 33 nebo jej uveřejnit podle 33a, za porušení povinností uvedených v § 33b nebo za porušení povinnosti oznámit neschválení přeměny, zrušení rozhodnutí o přeměně nebo projektu přeměny na internetové stránce včas a za pravost a úplnost zpřístupněného dokumentu odpovídají osoby, které jsou statutárním orgánem právnické osoby zúčastněné na přeměně nebo jeho členy, společně a nerozdílně spolu s touto osobou.“. 56. V § 34 odst. 1 větě první se slova „zúčastněných obchodních společností nebo družstev“ nahrazují slovy „osob zúčastněných na přeměně“ a na konci textu věty první se doplňují slova „nebo uveřejnění projektu přeměny způsobem podle § 33a“. 57. V § 34 odstavec 2 zní: „(2) Osoba zúčastněná na přeměně informace neposkytne, pokud a) by poskytnutí těchto informací mohlo způsobit značnou újmu osobě zúčastněné na přeměně nebo jí ovládající nebo jí ovládané osobě, b) tyto informace tvoří předmět obchodního tajemství, nebo c) se jedná o utajovanou informaci podle zákona upravujícího utajované informace.“. 58. § 35 zní: „§ 35 (1) Věřitelé osob zúčastněných na přeměně, kteří přihlásí své nesplatné pohledávky do 6 měsíců ode dne, kdy se zápis přeměny do obchodního rejstříku stal účinným vůči třetím osobám, mohou požadovat poskytnutí dostatečné jistoty, jestliže se v důsledku přeměny zhorší dobytnost jejich pohledávek. Marným uplynutím této lhůty toto právo zaniká. (2) Nedojde-li mezi věřitelem a osobou zúčastněnou na přeměně k dohodě o způsobu zajištění pohledávky, rozhodne o dostatečném zajištění soud s ohledem na druh a výši pohledávky. (3) Jestliže věřitel prokáže, že se v důsledku přeměny podstatným způsobem sníží dobytnost jeho pohledávky a osoba zúčastněná na přeměně neposkytla přiměřené zajištění, může požadovat poskytnutí dostatečné jistoty ještě před zápisem přeměny do obchodního rejstříku. (4) Osoba zúčastněná na přeměně, která je příjemcem veřejné podpory, je povinna nejpozději do dne zveřejnění projektu přeměny podle § 33 nebo jeho uveřejnění podle § 33a oznámit zahájení přípravy přeměny poskytovateli veřejné podpory, nestanoví-li zvláštní právní předpis něco jiného.“. 59. V § 37 odstavec 1 zní: „(1) Vlastníci vyměnitelných a prioritních dluhopisů a vlastníci jiných účastnických cenných papírů než akcií, s nimiž jsou spojena zvláštní práva, získávají nabytím účinnosti přeměny vůči nástupnické společnosti stejná práva, jaká měli vůči emitentovi. Výměnný poměr, kterým se přepočítají dosavadní práva na vydání účastnických cenných papírů na práva na vydání účastnických cenných papírů nástupnické společnosti, musí být uveden v projektu přeměny, musí být vhodný a odůvodněný a musí být přezkoumán stejně jako výměnný poměr akcií nebo podílů. Ustanovení o právu na dorovnání se použijí obdobně.“. 60. V § 37 odst. 2 se slovo „obchodní“ zrušuje a v poslední větě se číslo „151“ nahrazuje číslem „151a“. 61. § 40 zní: „§ 40 (1) Jestliže byly zastaveny obchodní podíly nebo účastnické cenné papíry vydané osobou zúčastněnou na přeměně, která je společností s ručením omezeným nebo akciovou společností, a toto zástavní právo trvá ke dni zápisu fúze, rozdělení nebo změny právní formy do obchodního rejstříku, přechází nebo rozšiřuje se zástavní právo na obchodní podíly nebo účastnické cenné papíry, jež zástavní dlužník nabývá na základě zastavených obchodních podílů nebo účastnických cenných papírů. (2) Jestliže zastavené obchodní podíly nebo účastnické cenné papíry při fúzi zanikají, aniž dochází k jejich výměně, ale zástavní dlužník se již podílí na nástupnické společnosti, přechází zástavní právo na obchodní podíly nebo akcie zástavního dlužníka v nástupnické společnosti. (3) Jestliže zastavené obchodní podíly nebo účastnické cenné papíry při fúzi, rozdělení nebo změně právní formy zanikají a zástavní právo nepřechází ani se nerozšiřuje podle odstavce 1 nebo 2, má zástavní věřitel právo požadovat poskytnutí dostatečné jistoty. Nedojde-li mezi zástavním věřitelem a dlužníkem k dohodě o způsobu zajištění pohledávky, použije se § 35 odst. 2 obdobně.“. 62. § 41 zní: „§ 41 (1) Nástupnická akciová společnost po zápisu fúze nebo rozdělení do obchodního rejstříku nebo akciová společnost, která vznikla změnou právní formy, po zápisu této změny do obchodního rejstříku vyznačí na listinných účastnických cenných papírech na jméno, k nimž přechází nebo vzniká zástavní právo postupem podle § 40, záznamem zástavní právo. Záznam musí mít náležitosti zástavního rubopisu a podepisuje jej osoba nebo osoby oprávněné jednat jménem nástupnické společnosti ke dni vyznačení zástavního práva. Po vyznačení zástavního práva je odevzdá společnost zástavnímu věřiteli, uschovateli nebo opatrovateli. Listinné účastnické cenné papíry na majitele, k nimž přechází nebo vzniká zástavní právo postupem podle § 40, společnost odevzdá zástavnímu věřiteli, uschovateli nebo opatrovateli bez vyznačení zástavního rubopisu. Ustanovení § 138 tím není dotčeno. (2) Nástupnická akciová společnost po zápisu fúze nebo rozdělení do obchodního rejstříku nebo akciová společnost, která změnila právní formu, po zápisu této změny do obchodního rejstříku uloží v příkazu k vydání nebo převodu cenných papírů centrálnímu depozitáři cenných papírů, aby zapsal přechod nebo vznik zástavního práva k zaknihovaným účastnickým cenným papírům na účet vlastníka do centrální evidence cenných papírů. Nevede-li centrální depozitář cenných papírů účet vlastníka, zabezpečí, aby zástavní právo na účet vlastníka zapsala osoba, která vede evidenci navazující na centrální evidenci cenných papírů.“. 63. V § 42 se slova „zástavní právo přešlo na jeden nebo více nově vydaných obchodních podílů“ nahrazují slovy „má zástavní právo přejít nebo vzniknout k jednomu nebo více obchodním podílům“. 64. V § 42 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňují se odstavce 2 a 3, které znějí: „(2) Vyplývá-li existence zástavního práva z údajů zapsaných do obchodního rejstříku, vyznačí rejstříkový soud přechod nebo vznik zástavního práva k obchodnímu podílu při zápisu fúze nebo rozdělení i bez návrhu. (3) Vznik nebo přechod zástavního práva k obchodnímu podílu lze do obchodního rejstříku zapsat i následně, a to i bez návrhu.“. 65. V § 43 se slovo „akcii“ nahrazuje slovy „k účastnickému cennému papíru“ a slova „dnem zápisu změny právní formy do obchodního rejstříku“ se zrušují. 66. V § 44 se slovo „postupem“ zrušuje. 67. V § 44 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňují se odstavce 2 a 3, které znějí: „(2) Stane-li se v důsledku fúze, rozdělení nebo změny právní formy týž obchodní podíl nebo účastnický cenný papír předmětem zástavního práva různých zástavních věřitelů, jejichž pohledávky byly před přeměnou zajištěné samostatně, uspokojí se v případě realizace zástavního práva tito zástavní věřitelé poměrně tak, jako kdyby k přeměně nedošlo. (3) Je-li společnou zástavou podle odstavce 2 listinný cenný papír, odevzdá jej společnost tomu zástavnímu věřiteli, uschovateli nebo opatrovateli, na kterém se dohodnou všichni zástavní věřitelé. Nedojde-li k dohodě zástavních věřitelů ani v přiměřené době po výzvě společnosti, odevzdá společnost cenný papír uschovateli nebo opatrovateli, jehož sama vybere s péčí řádného hospodáře na náklady zástavních věřitelů.“. 68. § 45 zní: „§ 45 (1) Není-li výměnný poměr podílů spolu s případnými doplatky uvedený v projektu fúze nebo projektu rozdělení k rozhodnému dni přiměřený nebo nepřiznává-li projekt fúze sloučením nebo projekt rozdělení sloučením společníkům nástupnické společnosti nebo členům nástupnického družstva, jejichž podíly se nevyměňují, k rozhodnému dni přiměřený doplatek, anebo není-li vypořádání poskytované přejímajícím společníkem při převodu jmění ostatním společníkům přiměřené reálné hodnotě jejich podílu (§ 70 odst. 3) ke dni zápisu převodu jmění do obchodního rejstříku, mají společníci zúčastněné společnosti nebo členové zúčastněného družstva při fúzi nebo rozdělení a ostatní společníci společnosti s ručením omezeným nebo akciové společnosti, která se zrušuje s převodem jmění na přejímajícího společníka (dále jen „oprávněné osoby“), vůči nástupnické společnosti nebo družstvu nebo přejímajícímu společníkovi (dále jen „povinná osoba“) právo na dorovnání v penězích (dále jen „dorovnání“), nestanoví-li tento zákon něco jiného. Na základě dohody mezi oprávněnou a povinnou osobou lze dorovnání poskytnout též nepeněžitou formou, zejména jako podíl v nástupnické společnosti nebo v nástupnickém družstvu. (2) Při rozdělení rozštěpením jsou k zaplacení dorovnání zavázány všechny nástupnické společnosti nebo družstva společně a nerozdílně. Mezi sebou se vypořádají podle poměrů ocenění svých jmění vyplývajících z posudku znalce. (3) Při rozdělení odštěpením jsou k zaplacení dorovnání zavázány všechny nástupnické společnosti nebo družstva a rozdělovaná společnost nebo rozdělované družstvo společně a nerozdílně. Mezi sebou se vypořádají podle poměrů ocenění svých jmění vyplývajících z posudku znalce a vlastního kapitálu rozdělované společnosti nebo rozdělovaného družstva vykázaného v zahajovací rozvaze. (4) Uspokojení, kterého lze dosáhnout uplatněním práva na dorovnání, nelze vůči povinné osobě dosáhnout uplatněním nároku z odpovědnosti za škodu. Tím není dotčena odpovědnost ostatních osob.“. 69. § 46 zní: „§ 46 (1) Právo na dorovnání má oprávněná osoba pouze ve vztahu k podílu, který byl v jejím majetku v den schválení přeměny společníky nebo příslušným orgánem té osoby zúčastněné na přeměně, v níž tento podíl měla. (2) Právo na dorovnání přechází na právního nástupce oprávněné osoby, ledaže nabyl podíl převodem, a ode dne zápisu fúze, rozdělení nebo převodu jmění do obchodního rejstříku je i samostatně převoditelné.“. 70. § 47 zní: „§ 47 (1) Právo na dorovnání musí být uplatněno u povinné osoby alespoň jednou z oprávněných osob nejpozději do 6 měsíců ode dne, kdy se zápis fúze, rozdělení nebo převodu jmění na společníka do obchodního rejstříku stal účinným vůči třetím osobám, jinak toto právo zaniká. (2) Povinná osoba oznámí bez zbytečného odkladu den uplatnění práva podle odstavce 1 způsobem, kterým zveřejnila podle § 33 nebo uveřejnila podle § 33a projekt přeměny. Promlčecí doba běží ode dne, kdy povinná osoba splní oznamovací povinnost. (3) Soudní rozhodnutí, kterým se oprávněné osobě přiznává právo na zaplacení dorovnání, je pro povinnou osobu co do základu přiznaného práva závazné i vůči ostatním oprávněným osobám. (4) Povinná osoba zveřejní podle § 30 nebo uveřejní podle § 33a bez zbytečného odkladu a způsobem, kterým zveřejnila nebo uveřejnila projekt přeměny, výrok pravomocného rozhodnutí soudu, jímž se oprávněné osobě přiznává právo na dorovnání podle odstavce 3.“. 71. § 48 zní: „§ 48 Má-li oprávněná osoba právo na dorovnání, je povinná osoba zavázána platit z dlužné částky úroky ode dne, v němž byla fúze, rozdělení nebo převod jmění zapsán do obchodního rejstříku, a to ve výši průměrné úrokové sazby z úvěrů poskytnutých v roce předcházejícím roku, v němž byla taková přeměna zapsána do obchodního rejstříku, bankami na území České republiky; právo na úroky z prodlení tím není dotčeno.“. 72. § 49 zní: „§ 49 Jestliže byl při fúzi nebo při rozdělení výměnný poměr podílů nepřiměřený, nejsou osoby, které byly v dobré víře, povinny vracet vyplacené doplatky a podíly nástupnické společnosti nebo nástupnického družstva, které jim byly vyměněny na základě výměnného poměru podílů podle projektu přeměny; v pochybnostech se dobrá víra předpokládá. Totéž se týká i právních nástupců osob, které byly v dobré víře při nabytí takových doplatků a podílů, bez ohledu na dobrou víru svých právních předchůdců.“. 73. V části první se za hlavu IX se vkládá nová hlava X, která včetně nadpisu zní: „HLAVA X PRÁVO NA ODKOUPENÍ OBCHODNÍHO PODÍLU NEBO AKCIÍ PŘI ZMĚNĚ JMĚNÍ § 49a (1) Právo odprodat svůj obchodní podíl nebo akcie v nástupnické společnosti této společnosti, jestliže mezi rozhodným dnem fúze nebo rozdělení a zápisem fúze nebo rozdělení společnosti s ručením omezeným nebo akciové společnosti do obchodního rejstříku dojde k podstatné změně nebo změnám týkajícím se jmění kterékoliv ze společností zúčastněných na přeměně, jež by odůvodňovaly jiný výměnný poměr podílů, má osoba, a) která byla společníkem zúčastněné společnosti ke dni schválení fúze nebo rozdělení, b) která hlasovala proti schválení fúze nebo rozdělení, c) v jejíž neprospěch se zhoršil výměnný poměr podílu a d) která od zápisu fúze nebo rozdělení do obchodního rejstříku nevykonávala práva společníka v nástupnické společnosti. (2) Společník je oprávněn uplatnit právo na odkoupení obchodního podílu nebo jen těch akcií nástupnické společnosti, se kterými hlasoval proti schválení fúze nebo rozdělení nebo jež mu byly vyměněny za obchodní podíl nebo akcie zanikající společnosti, s nimiž hlasoval proti schválení fúze nebo rozdělení. § 49b (1) Nástupnická společnost je povinna odkoupit obchodní podíl nebo akcie za cenu odpovídající reálné hodnotě obchodního podílu nebo akcií (§ 70 odst. 3), s nimiž společník hlasoval proti schválení fúze nebo rozdělení zjištěné ke dni předcházejícímu rozhodný den fúze nebo rozdělení. (2) Reálná hodnota musí být stanovena posudkem znalce. Posudek znalce opatří společnost na své náklady. (3) Nástupnická společnost je povinna zabezpečit vyhotovení posudku znalce nejpozději do 3 měsíců ode dne, kdy společník uplatnil právo na odkoupení obchodního podílu nebo akcií a písemně společníkovi oznámit, že posudek byl znalcem vyhotoven a s jakým výsledkem. Oznámení může obsahovat i návrh na uzavření smlouvy nebo vyrozumění o tom, že nástupnická společnost návrh společníka odmítá. (4) Obsahem posudku znalce je kromě náležitostí vyžadovaných zákonem upravujícím činnost znalců též údaj o reálné hodnotě obchodního podílu nebo akcií, jež jsou navrženy k odkoupení podle odstavce 1, uvedení metody nebo metod, na jejichž základě byla reálná hodnota stanovena, a údaj o tom, zda změna nebo změny ve jmění té které zúčastněné společnosti mají vliv na výměnný poměr podílů. (5) Nástupnická společnost má proti společníkovi, který uplatnil právo na odkoupení obchodního podílu nebo akcií, právo na náhradu účelně vynaložených nákladů na zpracování znaleckého posudku podle odstavce 1, pokud z posudku znalce vyplyne, že tvrzená změna nebo změny ve jmění neměly vliv na výměnný poměr podílů. § 49c (1) Společník může uplatnit právo na odkoupení obchodního podílu nebo akcií u nástupnické společnosti do 2 měsíců od zápisu fúze nebo rozdělení do obchodního rejstříku, jinak toto právo zaniká. (2) Společník uplatňuje právo podle odstavce 1 písemnou výzvou adresovanou nástupnické společnosti, která obsahuje údaje, jež umožňují identifikaci obchodního podílu nebo akcií, které nabízí nástupnické společnosti k odkoupení a s uvedením důvodu, proč právo na odkoupení obchodního podílu nebo akcií uplatňuje. (3) Nástupnická společnost zašle bez zbytečného odkladu po vyhotovení znaleckého posudku společníkovi, který uplatnil právo na odkoupení obchodního podílu nebo akcií, písemný návrh smlouvy, jehož obsahem je nabídka na odkoupení obchodního podílu nebo akcií uvedených ve výzvě podle odstavce 2 za reálnou hodnotu stanovenou posudkem znalce s dobou splatnosti do 15 dnů od uzavření smlouvy, nebo jej v téže lhůtě vyrozumí o tom, že jeho návrh odmítá s uvedením důvodu. § 49d (1) Nesouhlasí-li společník s odmítavým stanoviskem nástupnické společnosti nebo se nástupnická společnost ve lhůtě podle § 49c odst. 3 nevyjádří anebo ve lhůtě podle § 49b odst. 3 neopatří znalecký posudek, může se společník do 15 dnů od doručení vyrozumění podle § 49c odst. 3 nebo od marného uplynutí lhůty uvedené v § 49c odst. 3 nebo § 49b odst. 3 domáhat uzavření smlouvy u soudu. (2) S návrhem na uložení povinnosti uzavřít smlouvu jsou ke společnému řízení spojeny návrhy týkající se téže přeměny a podané různými oprávněnými osobami směřující vůči téže nástupnické společnosti.“. Dosavadní hlavy X až XII se označují jako hlavy XI až XIII. 74. V § 50 odstavec 1 zní: „(1) Osoby, které jsou statutárním orgánem nebo jeho členem nebo členem dozorčí rady nebo kontrolní komise osob zúčastněných na přeměně, znalec nebo znalci pro přeměnu, znalec nebo znalci oceňující jmění osoby zúčastněné na přeměně a znalec přezkoumávající přiměřenost vypořádání poskytovaného ostatním společníkům při převodu jmění odpovídají společně a nerozdílně za škodu, která vznikla porušením jejich povinností při přeměně osobě zúčastněné na přeměně, jejím společníkům nebo členům a věřitelům.“. 75. V § 50 odst. 2 se za slova „že jednala s“ vkládají slova „právem předepsanou“ a slova „řádného hospodáře“ se zrušují. 76. V § 50 se doplňují odstavce 5 až 7, které znějí: „(5) Osoba nebo osoby, kterým byla uložena povinnost k náhradě škody, bez zbytečného odkladu zveřejní výrok pravomocného rozhodnutí soudu, jímž se přiznává právo na náhradu škody podle odstavce 3. (6) Od právní moci rozhodnutí soudu, jímž se přiznává právo na náhradu škody, běží nová dvouletá promlčecí doba vůči všem oprávněným osobám, které nebyly účastníky řízení, v němž bylo o náhradě škody rozhodnuto. (7) Škoda na podílu společníků či členů osoby zúčastněné na přeměně, která jen odráží škody způsobené v majetku této osoby zúčastněné na přeměně, se hradí do majetku osoby zúčastněné na přeměně.“. 77. V § 51 se slova „představenstva akciové společnosti“ nahrazují slovy „statutárního nebo kontrolního orgánu osoby zúčastněné na přeměně“. 78. § 52 zní: „§ 52 (1) Neplatnosti projektu přeměny se lze dovolávat pouze zároveň s neplatností alespoň jednoho rozhodnutí o schválení přeměny. Vyslovení neplatnosti rozhodnutí o schválení přeměny se lze dovolávat samostatně, ledaže důvody této neplatnosti mají základ v obsahu projektu přeměny. (2) Nepodléhá-li projekt přeměny schválení, lze se dovolávat pouze neplatnosti projektu přeměny.“. 79. § 53 zní: „§ 53 (1) Pro řízení ve věcech neplatnosti projektu přeměny a neplatnosti rozhodnutí o schválení přeměny se použijí obdobně ustanovení zvláštního zákona upravujícího řízení ve věcech neplatnosti usnesení valné hromady nebo členské schůze, není-li dále stanoveno něco jiného. (2) S návrhem na vyslovení neplatnosti projektu přeměny jsou ke společnému řízení spojeny návrhy ostatních oprávněných osob, týkající se téhož projektu přeměny. S návrhem na vyslovení neplatnosti projektu přeměny jsou ke společnému řízení spojeny návrhy všech oprávněných osob na vyslovení neplatnosti rozhodnutí o schválení přeměny, je-li důvodem neplatnosti rozhodnutí o schválení přeměny neplatnost projektu přeměny. (3) Jsou-li sídla osob zúčastněných na přeměně v obvodech různých věcně a místně příslušných soudů, je k řízení příslušný soud, u kterého byl podán první návrh. (4) Na řízení o samostatném návrhu na vyslovení neplatnosti rozhodnutí o schválení přeměny se použijí ustanovení zákona, který upravuje právní poměry obchodních společností a družstev, o spojování řízení ve věci neplatnosti usnesení valné hromady.“. 80. § 54 zní: „§ 54 (1) Návrh podle § 52 může podat jen a) společník nebo člen osoby zúčastněné na přeměně, b) osoba, která je statutárním orgánem osoby zúčastněné na přeměně nebo jeho členem, nebo c) člen dozorčí rady nebo kontrolní komise osoby zúčastněné na přeměně. (2) Jestliže se na téže přeměně podílí více osob zúčastněných na přeměně, může se neplatnosti rozhodnutí o schválení přeměny v osobě zúčastněné na přeměně dovolávat i společník, člen, statutární orgán nebo jeho člen nebo člen dozorčí rady nebo kontrolní komise jiné osoby zúčastněné na této přeměně, jestliže namítané důvody neplatnosti takového schválení mají základ v obsahu projektu přeměny. (3) Právo podat návrh podle odstavce 1 zaniká, jestliže nebyl podán ve lhůtě 3 měsíců ode dne, kdy a) bylo přijato usnesení valné hromady nebo členské schůze (shromáždění delegátů) o schválení přeměny, b) se osoba uvedená v odstavci 1 dozvěděla, že bylo přijato rozhodnutí jediného společníka společnosti s ručením omezeným nebo akciové společnosti o schválení přeměny nebo že byl udělen souhlas s přeměnou posledním ze společníků veřejné obchodní společnosti nebo komanditní společnosti, c) bylo společníkovi společnosti s ručením omezeným nebo akciové společnosti oznámeno přijetí rozhodnutí o schválení přeměny, byla-li přeměna schválena mimo valnou hromadu, nebo d) bylo zveřejněno oznámení o uložení projektu přeměny do sbírky listin nebo uveřejněn projekt přeměny podle § 33a, pokud tento zákon nevyžaduje jeho schválení podle § 14 odst. 1.“. 81. V § 55 odstavec 1 zní: „(1) Důvodem pro podání návrhu na vyslovení neplatnosti rozhodnutí o schválení přeměny nebo určení neplatnosti projektu přeměny není skutečnost, že výměnný poměr podílů a výše doplatků nebo vypořádání poskytovaného přejímajícím společníkem při převodu jmění není přiměřený, nebo že údaje týkající se výměnného poměru podílů nebo vypořádání poskytovaného přejímajícím společníkem při převodu jmění ve zprávě o přeměně nebo ve znalecké zprávě o přeměně nejsou v souladu s tímto zákonem nebo jinými právními předpisy. Nesprávné určení výměnného poměru podílů a výše doplatků nebo vypořádání poskytovaného přejímajícím společníkem při převodu jmění lze napadnout jen návrhem na dorovnání nebo žalobou na náhradu škody, ledaže právo na dorovnání zákon vylučuje.“. 82. V § 55 odst. 2 se slova „usnesení valné hromady nebo členské schůze, kterým byla schválena přeměna,“ nahrazují slovy „rozhodnutí o schválení přeměny“. 83. § 56 zní: „§ 56 Požádá-li o to osoba zúčastněná na přeměně před rozhodnutím soudu o vyslovení neplatnosti rozhodnutí o schválení přeměny nebo o určení neplatnosti projektu přeměny, poskytne jí tento soud přiměřenou lhůtu k zjednání nápravy, která nesmí být kratší než 60 dnů.“. 84. § 57 zní: „§ 57 (1) Po zápisu přeměny do obchodního rejstříku nelze a) tento zápis zrušit, b) určit neplatnost projektu přeměny nebo vyslovit neplatnost rozhodnutí o schválení přeměny; tím není dotčeno právo společníků nebo členů na dorovnání a na náhradu škody, popřípadě na přiměřené zadostiučinění, nebo c) změnit ani zrušit projekt přeměny. (2) Probíhá-li v době zápisu přeměny do obchodního rejstříku soudní řízení o návrhu na určení neplatnosti projektu přeměny nebo o návrhu na vyslovení neplatnosti rozhodnutí o schválení přeměny, může navrhovatel ve lhůtě určené soudem, která nesmí být kratší než 30 dnů, i bez souhlasu soudu změnit návrh na zahájení řízení tak, že se bude domáhat určení, zda projekt přeměny nebo rozhodnutí o schválení přeměny jsou v rozporu s právními předpisy, společenskou nebo zakladatelskou smlouvou, zakladatelskou listinou nebo se stanovami. Je-li navrhovatelů více, jedná v řízení o takové změně návrhu na zahájení řízení každý z nich sám za sebe. Nelze-li v řízení pokračovat jen proto, že nedošlo v určené lhůtě ke změně návrhu na zahájení řízení, soud řízení o návrhu na určení neplatnosti projektu přeměny nebo o návrhu na vyslovení neplatnosti rozhodnutí o schválení přeměny zastaví; je-li navrhovatelů více, zastaví soud řízení jen ve vztahu k těm z nich, kteří návrh na zahájení řízení nezměnili. (3) Určí-li soud, že projekt přeměny nebo rozhodnutí o schválení přeměny jsou v rozporu s jinými právními předpisy, společenskou nebo zakladatelskou smlouvou, zakladatelskou listinou nebo se stanovami, nebo že jsou neplatné, mají osoby, a) kterým v důsledku takového porušení nebo neplatnosti vznikla škoda, právo na její náhradu a b) do jejichž práv bylo takovým porušením zasaženo, právo na přiměřené zadostiučinění, které může být poskytnuto i v penězích. (4) Osoby uvedené v odstavci 3 mají tam uvedené právo a) vůči všem osobám zúčastněným na přeměně nebo jejich právním nástupcům, má-li takové porušení, důvod neplatnosti projektu přeměny nebo neplatnosti rozhodnutí o přeměně základ v obsahu projektu přeměny, nebo b) vůči osobě zúčastněné na přeměně, jejíž orgán o přeměně rozhodl, nebo jejímu právnímu nástupci, nemá-li toto porušení nebo důvod neplatnosti rozhodnutí o přeměně základ v obsahu projektu přeměny. (5) Právo na přiměřené zadostiučinění musí být uplatněno u soudu nejpozději ve lhůtě 3 měsíců ode dne, kdy rozhodnutí soudu podle odstavce 3 nabylo právní moci.“. 85. V § 58 odstavec 1 zní: „(1) Rozhodne-li soud o vyslovení neplatnosti rozhodnutí o schválení přeměny nebo o určení neplatnosti projektu přeměny, jsou ze závazků, které vznikly od rozhodného dne přeměny do zveřejnění údaje o uložení rozhodnutí soudu do sbírky listin, k tíži a ve prospěch nástupnické společnosti nebo družstva anebo přejímajícího společníka zavázány a oprávněny společně a nerozdílně všechny osoby zúčastněné na přeměně.“. 86. V § 59 odst. 1 se slova „; ustanovení § 213 tím není dotčeno“ nahrazují slovy „, nestanoví-li tento zákon něco jiného“. 87. V § 59 odst. 2 se slova „Zúčastněná obchodní společnost nebo družstvo“ nahrazují slovy „Osoba zúčastněná na přeměně“ a slova „zúčastněné obchodní společnosti nebo družstvu“ se nahrazují slovy „jiné osobě zúčastněné na přeměně“. 88. V části první se za hlavu XIII vkládá nová hlava XIV, která včetně nadpisu zní: „HLAVA XIV PŘESHRANIČNÍ PŘEMĚNY Díl 1 Obecná ustanovení § 59a (1) Přeshraniční přeměnou se rozumí a) přeshraniční fúze, b) přeshraniční rozdělení, c) přeshraniční převod jmění, nebo d) přeshraniční přemístění sídla. (2) Na přeshraniční přeměny se použijí ustanovení tohoto zákona, nestanoví-li tento zákon něco jiného. § 59b (1) Zahraniční osobou se pro účely tohoto zákona rozumí zahraniční fyzická osoba a zahraniční právnická osoba. Českou osobou se pro účely tohoto zákona rozumí česká fyzická osoba a česká právnická osoba. (2) Zahraniční fyzickou osobou se pro účely tohoto zákona rozumí fyzická osoba, která má bydliště mimo území České republiky a a) je státním příslušníkem členského státu, b) je rodinným příslušníkem osoby uvedené v písmeni a), který má v České republice právo pobytu, c) je státním příslušníkem třetího státu, kterému bylo v členském státě přiznáno právní postavení dlouhodobě pobývajícího rezidenta, nebo d) je rodinným příslušníkem osoby uvedené v písmeni c), kterému bylo v České republice vydáno povolení k dlouhodobému pobytu. (3) Zahraniční právnickou osobou se pro účely tohoto zákona rozumí jiná než fyzická osoba, a) jejíž vnitřní poměry se řídí právem jiného členského státu než České republiky a b) jež má sídlo, skutečné sídlo nebo hlavní provozovnu v jiném členském státě než České republice. (4) Českou fyzickou osobou se pro účely tohoto zákona rozumí fyzická osoba, která má bydliště v České republice, a českou právnickou osobou právnická osoba se sídlem v České republice, jejíž vnitřní právní poměry se řídí českým právem. (5) Zahraničním obchodním rejstříkem se pro účely tohoto zákona rozumí obchodní nebo jiný příslušný veřejný rejstřík nebo jemu odpovídající evidence vedená podle právních předpisů jiného členského státu než České republiky, do něhož se zapisují přeshraniční přeměny. § 59c Osobou zúčastněnou na přeshraniční přeměně se rozumí i zahraniční osoba, která hodlá přemístit své sídlo na území České republiky, nebo česká společnost nebo družstvo, která hodlá přemístit své sídlo do zahraničí. Díl 2 Některá ustanovení o rozhodném právu § 59d (1) Nástupnická právnická osoba může při přeshraniční fúzi nebo přeshraničním rozdělení umístit své sídlo do kteréhokoliv členského státu, ledaže to právní předpisy tohoto státu vylučují; tento postup se nepovažuje za přeshraniční přemístění sídla. (2) Pokud se mají vnitřní poměry nástupnické právnické osoby řídit právním řádem jiného členského státu než České republiky, nemusí projekt přeshraniční přeměny obsahovat údaje o členech orgánů nástupnické právnické osoby, pokud to nevyžaduje právní řád státu, kterým se řídí nebo mají řídit vnitřní poměry nástupnické právnické osoby. (3) Pokud se mají vnitřní poměry nástupnické právnické osoby řídit právním řádem jiného členského státu než České republiky, řídí se obsah projektu přeshraniční přeměny, pokud jde o náležitosti zakladatelských dokumentů a jejich změn právním řádem státu, kterým se řídí nebo mají řídit vnitřní poměry nástupnické právnické osoby. § 59e (1) Není-li dále stanoveno něco jiného, použijí se pro přeshraniční přeměny ustanovení tohoto zákona ve vztahu k českým osobám zúčastněným na přeshraniční přeměně. (2) Na zahraniční osoby zúčastněné na přeshraniční přeměně se použijí ustanovení o vydávání osvědčení podle § 59z a ustanovení upravující dokončení přeshraniční přeměny zápisem do obchodního rejstříku. Jiná ustanovení tohoto zákona se při přeshraničních přeměnách vztahují na zahraniční osoby zúčastněné na přeshraniční přeměně, jen stanoví-li tak tento zákon. (3) Povinnost zahraniční osoby zúčastněné na přeshraniční přeměně sestavit konečnou účetní závěrku, mezitímní účetní závěrku a zahajovací rozvahu se řídí právem státu, kterým se řídí její vnitřní poměry, nebo právem státu, v němž má zahraniční fyzická osoba bydliště. Totéž platí ohledně povinnosti nechat ověřit účetní závěrku nebo zahajovací rozvahu auditorem. (4) Povinnost zahraniční právnické osoby sestavit zahajovací rozvahu a nechat ji ověřit auditorem se vztahuje i na případy, a) kdy dochází k přeshraniční fúzi nebo k přeshraničnímu rozdělení, mají-li se vnitřní poměry nástupnické právnické osoby řídit právním řádem České republiky, nebo b) kdy dochází k přemístění sídla zahraniční právnické osoby do České republiky. § 59f (1) Mají-li se vnitřní poměry nástupnické osoby řídit právním řádem České republiky a je-li projekt přeshraniční přeměny vypracován ve více jazykových verzích, které se od sebe vzájemně odlišují, považuje se za rozhodné české znění, ledaže dohoda osob zúčastněných na přeshraniční přeměně stanoví jinak. Tím není dotčeno ustanovení § 15 odst. 3. (2) Pokud ani jeden z projektů přeshraniční přeměny nebyl vypracován v českém jazyce, a z dohod osob zúčastněných na přeshraniční přeměně neplyne jinak, určí se rozhodné znění projektu přeshraniční přeměny podle právního řádu, kterým se řídí projekt přeměny. (3) Pokud se projekt přeshraniční přeměny řídí českým právním řádem a ani jeden z projektů přeshraniční přeměny nebyl vypracován v českém jazyce, mohou se osoby zúčastněné na přeshraniční přeměně dohodnout, která jazyková verze je rozhodná, a nedohodnou-li se ani dodatečně, stanoví tak soud. § 59g (1) Existence a přechod zástavního práva k cenným papírům a k podílům vydaným kteroukoliv z právnických osob zúčastněných na přeshraniční přeměně se řídí a) ustanoveními tohoto zákona, je-li zanikající nebo rozdělovanou právnickou osobou a nástupnickou právnickou osobou česká osoba, b) ustanoveními tohoto zákona, je-li zanikající nebo rozdělovanou právnickou osobou zahraniční právnická osoba a nástupnickou právnickou osobou česká právnická osoba, pokud to nevylučuje právní řád státu, jímž se řídí zástavní právo k cenným papírům nebo k podílu, nebo právní řád státu, kterým se řídí vnitřní poměry zahraniční právnické osoby, nebo c) ustanoveními právních předpisů státu, kterými se budou řídit vnitřní právní poměry nástupnické právnické osoby po zápisu přeshraniční přeměny do zahraničního obchodního rejstříku, je-li nástupnickou právnickou osobou zahraniční právnická osoba, pokud to nevylučuje právní řád státu, jímž se řídí zástavní právo k cenným papírům nebo k podílu, nebo právní řád státu, kterým se řídí vnitřní poměry zahraniční právnické osoby. (2) V případech uvedených v odstavci 1 písm. c) se ustanovení tohoto zákona o přechodu zástavního práva k cenným papírům a podílům použijí na českou právnickou osobu zúčastněnou na přeměně, není-li to v rozporu s donucujícími předpisy právních řádů státu uvedených v odstavci 1 písm. c). § 59h (1) Při přeshraniční fúzi může být jeden znalec jmenován znalcem pro přeshraniční fúzi pro všechny české i zahraniční právnické osoby zúčastněné na dané přeshraniční fúzi. U ostatních přeshraničních přeměn to platí pouze v případě, že to nevylučuje právní řád státu, kterým se řídí vnitřní poměry zahraniční právnické osoby zúčastněné na přeshraniční přeměně, nebo právní řád státu, kterým se mají řídit vnitřní poměry nástupnické právnické osoby. (2) Znalec pro přeshraniční přeměnu je pro každou právnickou osobu zúčastněnou na přeshraniční přeměně jmenován nebo určen postupem podle právního řádu státu, kterým se řídí vnitřní poměry zúčastněné právnické osoby, nebo podle právního řádu, kterým se mají řídit vnitřní poměry nástupnické právnické osoby. (3) Znalec pro přeshraniční přeměnu pro všechny české i zahraniční právnické osoby zúčastněné na přeshraniční přeměně je jmenován nebo určen postupem stanoveným právním řádem státu, v němž byl podán návrh na jmenování nebo určení znalce. (4) Návrh na jmenování nebo určení znalce lze podat v kterémkoliv členském státě, jehož právním řádem se řídí vnitřní poměry kterékoliv z právnických osob zúčastněných na přeshraniční přeměně, nebo kterým se mají řídit vnitřní poměry nástupnické právnické osoby po zápisu přeshraniční přeměny do zahraničního obchodního rejstříku, pokud to nevylučuje právní řád některého z těchto států. § 59i (1) Povinnost zveřejnění projektu přeshraniční přeměny podle § 33 nebo jeho uveřejnění podle § 33a mají jen české osoby zúčastněné na přeshraniční přeměně. Zahraniční osoby zúčastněné na přeshraniční přeměně postupují při publikaci projektu přeshraniční přeměny podle právního řádu, kterým se řídí jejich vnitřní poměry, nebo podle právního řádu státu, v němž mají bydliště. (2) Povinnost poskytnout společníkům nebo členům informace a dokumenty podle tohoto zákona se při přeshraniční přeměně vztahuje pouze na české právnické osoby zúčastněné na přeshraniční přeměně. Zahraniční právnické osoby zúčastněné na přeshraniční přeměně plní tyto povinnosti podle právního řádu, kterým se řídí jejich vnitřní poměry. § 59j (1) Výměna podílů a vyplacení doplatků se při přeshraniční přeměně řídí tímto zákonem a právním řádem státu, jímž se řídí vnitřní právní poměry zahraniční právnické osoby, má-li mít nástupnická právnická osoba po zápisu přeshraniční přeměny své sídlo na území České republiky. (2) Má-li mít nástupnická právnická osoba sídlo v jiném členském státě, použijí se při přeshraniční přeměně na výměnu podílů ustanovení tohoto zákona, jen není-li to v rozporu s donucujícími právními předpisy státu, v němž má nebo bude mít nástupnická právnická osoba sídlo, a donucujícími právními předpisy, jimiž se řídí nebo budou řídit vnitřní právní poměry nástupnické právnické osoby po zápisu přeshraniční přeměny do zahraničního obchodního rejstříku. § 59k Okamžik nabytí účinnosti přeshraniční přeměny se určuje podle práva státu, kterým se řídí vnitřní právní poměry nástupnické osoby po přeshraniční přeměně. Pokud zahraniční právní řád tento okamžik neurčuje, nabývá přeshraniční přeměna pro české osoby zúčastněné na přeshraniční přeměně účinnosti podle českého práva. Díl 3 Některá ustanovení o zveřejnění nebo uveřejňování informací § 59l (1) Oznámení podle § 33 odst. 1 písm. b) nebo informace uveřejněné podle § 33a musí dále obsahovat a) jména a příjmení, bydliště nebo firmy nebo názvy, právní formy a sídla všech osob zúčastněných na přeshraniční přeměně před zápisem přeshraniční přeměny do obchodního rejstříku nebo zahraničního obchodního rejstříku, b) informaci o tom, ve kterém zahraničním obchodním rejstříku nebo rejstřících jsou zapsány údaje a založeny listiny o každé ze zahraničních osob zúčastněných na přeshraniční přeměně, a čísla těchto zápisů, pokud je zahraniční osoba v takovém rejstříku zapsána, a c) informaci o právech, která mohou uplatňovat věřitelé a společníci nebo členové každé ze zahraničních osob zúčastněných na přeshraniční přeměně podle právních předpisů toho státu, jehož právním řádem se řídí vnitřní poměry zahraniční osoby zúčastněné na přeshraniční přeměně, nebo ve kterém má zahraniční osoba své bydliště a zároveň také uvede informace o adrese nebo adresách, na kterých mohou věřitelé a společníci nebo členové osob každé z osob zúčastněných na přeshraniční přeměně bezplatně obdržet úplné informace o svých právech. (2) Česká osoba zúčastněná na přeshraniční přeměně zároveň zveřejní v oznámení podle § 33 odst. 1 písm. b) nebo uveřejní podle § 33a také informace o adrese nebo adresách, na kterých mohou věřitelé a společníci nebo členové každé z osob zúčastněných na přeshraniční přeměně bezplatně obdržet úplné informace o svých právech. § 59m (1) Každá česká právnická osoba zúčastněná na přeshraniční přeměně je povinna bezplatně poskytnout každému společníkovi, členovi nebo věřiteli kterékoliv z osob zúčastněných na přeshraniční přeměně písemnou formou, anebo pokud o to společník, člen nebo věřitel požádá, elektronickou formou, úplnou informaci o všech právech, která náleží společníkům, členům a věřitelům českých osob zúčastněných na přeshraniční přeměně podle tohoto zákona. (2) Ustanovení odstavce 1 se nepoužije, pokud jsou informace uveřejněny na internetové stránce české právnické osoby. Ustanovení o uveřejňování na internetových stránkách podle § 119a se pro účely uveřejňování informací podle odstavce 1 použije obdobně. Díl 4 Právo zaměstnanců na informace § 59n (1) Zaměstnanci české osoby zúčastněné na přeshraniční přeměně mají právo se seznámit s projektem přeshraniční přeměny a se zprávami o přeshraniční přeměně podle § 59p a písemně se k nim vyjádřit; na toto právo musí být upozorněni. (2) Působí-li u české osoby zúčastněné na přeshraniční přeměně odborová organizace, informuje tato osoba odborovou organizaci, popřípadě všechny odborové organizace u ní působící, elektronickým oznámením. Není-li tento způsob informování možný, zašle česká osoba odborové organizaci písemné upozornění. (3) Jiné zástupce zaměstnanců nebo zaměstnance, kteří nemají zástupce, informuje česká osoba zúčastněná na přeshraniční přeměně elektronickým oznámením zaslaným každému z jiných zástupců nebo ze zaměstnanců samostatně. Není-li tento způsob informování možný, tato česká osoba zajistí vyvěšení písemného upozornění na každém pracovišti po dobu alespoň 15 dnů ode dne vyvěšení. (4) Informace musí být zaměstnancům poskytnuty nejpozději do dne zveřejnění projektu přeshraniční přeměny podle § 33 nebo jeho uveřejnění podle § 33a. § 59o (1) Působí-li u české osoby zúčastněné na přeshraniční přeměně odborová organizace, má právo písemně se vyjádřit k projektu přeshraniční přeměny a zprávám o přeshraniční přeměně, pokud se vyžadují. Totéž právo náleží i jiným zástupcům zaměstnanců. Působí-li u české osoby zúčastněné na přeshraniční přeměně více odborových organizací a neshodnou-li se na jednotném stanovisku, má každá z odborových organizací právo se písemně vyjádřit samostatně. (2) Pokud budou stanoviska doručena do sídla české osoby zúčastněné na přeshraniční přeměně, nejpozději do dne konání valné hromady nebo členské schůze, která má schválit přeshraniční přeměnu, musí být přiložena ke zprávě o přeshraniční přeměně, společníci nebo členové musí být na tuto skutečnost upozorněni a musí jim být umožněno seznámit se se stanovisky ještě před hlasováním o schválení přeshraniční přeměny. (3) Pokud je předkládáno více různých stanovisek nebo pokud se všichni nebo někteří ze zástupců zaměstnanců uvedených v § 59n odst. 2 nebo 3 nevyjádřili, musí být na tuto skutečnost společníci nebo členové upozorněni ještě před hlasováním o schválení přeshraniční přeměny. Díl 5 Některá ustanovení o zprávách o přeshraničních přeměnách § 59p (1) Zpráva o přeshraniční přeměně, je-li účastníkem takové přeshraniční přeměny česká právnická osoba, musí být vždy vypracována. (2) Zprávy o přeshraniční přeměně se vypracovávají vždy samostatně za každou právnickou osobu zúčastněnou na přeshraniční přeměně; vypracování zprávy za některé nebo všechny zúčastněné právnické osoby se zakazuje. (3) Zpráva o přeshraniční přeměně české právnické osoby zúčastněné na přeshraniční přeměně musí kromě údajů podle § 24 odst. 2 dále obsahovat pravděpodobné dopady přeshraniční přeměny na společníky nebo členy a na zaměstnance, zejména údaje o plánovaném propouštění zaměstnanců. (4) V sídle každé z českých právnických osob zúčastněných na přeshraniční přeměně musí být vždy k nahlédnutí pro její společníky nebo členy alespoň 1 měsíc před stanoveným dnem konání valné hromady nebo členské schůze, jež má rozhodnout o schválení přeshraniční přeměny, zpráva o přeshraniční přeměně; to neplatí, pokud je zpráva o přeshraniční přeměně uveřejněna podle § 33a na internetových stránkách české právnické osoby zúčastněné na přeshraniční přeměně. (5) Ustanovení odstavců 1 až 4 se nevztahuje na české právnické osoby, které jsou přejímajícím společníkem při přeshraničním převodu jmění, jestliže nemají společníky nebo členy. § 59q (1) Znalecká zpráva o přeshraniční přeměně pro společníky nebo členy české právnické osoby zúčastněné na přeshraniční přeměně, pokud se vyžaduje, musí vždy obsahovat alespoň údaje vyžadované tímto zákonem pro ten který způsob přeměny. (2) Vypracování znalecké zprávy nebo znaleckých zpráv o přeshraniční fúzi nebo přeshraničním rozdělení se vyžaduje vždy; to neplatí, pokud všichni společníci nebo členové všech právnických osob zúčastněných na této přeshraniční přeměně souhlasí s tím, že znalecká zpráva nebo znalecké zprávy o přeshraniční přeměně nebudou vypracovány. (3) Společníci nebo členové zahraničních právnických osob zúčastněných na přeshraniční přeměně udělují svůj souhlas způsobem stanoveným právním řádem státu, jímž se řídí vnitřní právní poměry zahraniční právnické osoby zúčastněné na přeshraniční přeměně. Díl 6 Některá ustanovení o ochraně společníků § 59r (1) Právo na dorovnání má společník nebo člen české právnické osoby zúčastněné na přeshraniční přeměně, pokud všechny právní řády, jimiž se řídí vnitřní právní poměry zahraničních právnických osob zúčastněných na přeshraniční přeměně, přiznávají společníkům nebo členům stejné nebo obsahově podobné právo. (2) Není-li splněna podmínka uvedená v odstavci 1, má společník nebo člen české právnické osoby zúčastněné na přeshraniční přeměně právo na dorovnání jen tehdy, jestliže zahraniční právnické osoby zúčastněné na přeshraniční přeměně, jejichž právní řády neupravují právo společníků nebo členů na zaplacení dorovnání, při schvalování přeshraniční přeměny výslovně rozhodnou, že společníci nebo členové české právnické osoby mohou uplatnit právo na dorovnání za podmínek stanovených tímto zákonem. (3) Rozhodnutí vydané v tomto řízení je závazné pro nástupnickou právnickou osobu a všechny její společníky nebo členy. § 59s (1) Pokud nemají společníci nebo členové české právnické osoby zúčastněné na přeshraniční přeměně právo na dorovnání, může být důvodem pro podání návrhu na neplatnost rozhodnutí o schválení přeshraniční přeměny nebo projektu přeshraniční přeměny také skutečnost, že výměnný poměr není přiměřený. (2) Nabudou-li společníci nebo členové české právnické osoby právo na dorovnání postupem podle § 59r odst. 2 až po zahájení řízení o neplatnosti rozhodnutí o schválení přeshraniční přeměny nebo projektu přeshraniční přeměny a jediným důvodem tohoto návrhu byla nepřiměřenost výměnného poměru, lze v řízení pokračovat, jen dojde-li ke změně předmětu řízení podle § 57 odst. 2. § 59t (1) Jestliže bylo zahájeno řízení, kterým se společník nebo člen domáhá dorovnání podle tohoto zákona, musí česká právnická osoba zúčastněná na přeshraniční přeměně nebo po zápisu přeshraniční přeměny do obchodního rejstříku nebo do zahraničního obchodního rejstříku nástupnická osoba na výzvu soudu sdělit, zda-li zahraniční právnické osoby zúčastněné na přeshraniční přeměně schválily právo na dorovnání společníků nebo členů české právnické osoby. (2) Jestliže společníci nebo členové české právnické osoby zúčastněné na přeshraniční přeměně mají právo na dorovnání nebo právo na odkup akcií i po zápisu přeshraniční přeměny do obchodního rejstříku nebo do zahraničního obchodního rejstříku, jsou k řízení v těchto věcech příslušné i po zápisu přeshraniční přeměny do obchodního rejstříku nebo do zahraničního obchodního rejstříku soudy České republiky. Příslušným v prvém stupni je soud, který byl rejstříkovým soudem české právnické osoby zúčastněné na přeshraniční přeměně, jejíž společníci nebo členové toto právo mají. Díl 7 Některá ustanovení o ochraně věřitelů § 59u Má-li nebo má-li mít nástupnická osoba sídlo nebo bydliště v zahraničí, mohou věřitelé uvedení v § 35 přihlašovat své pohledávky k zajištění pouze ve lhůtě 3 měsíců od zveřejnění projektu přeshraniční přeměny podle § 33 nebo jeho uveřejnění podle § 33a u české osoby zúčastněné na přeshraniční přeměně, která je jejich dlužníkem. § 59v Společníci nebo členové české právnické osoby, kteří ručili za závazky společnosti nebo družstva před přeshraniční přeměnou, ručí za závazky, které vznikly do nabytí účinnosti přeshraniční přeměny, ve stejném rozsahu jako před nabytím účinnosti přeshraniční přeměny. § 59w Pokud má nebo má mít nástupnická právnická osoba sídlo v zahraničí nebo dochází k přemístění sídla do zahraničí, jsou pro spory ve věcech vyplývajících z právních vztahů, které vznikly před nabytím účinnosti přeshraniční přeměny, příslušné české soudy, které by byly pro projednání věci příslušné, kdyby k přeshraniční přeměně nedošlo, pokud jejich účastníkem je česká osoba zúčastněná na přeshraniční přeměně nebo její právní nástupce. Díl 8 Osvědčení přeshraniční přeměny § 59x (1) Splnění zákonem stanovených požadavků českou osobou zúčastněnou na přeshraniční přeměně osvědčuje notář vydáním osvědčení o přeshraniční přeměně (dále jen „osvědčení pro přeshraniční přeměnu“). Osvědčení pro přeshraniční přeměnu je veřejnou listinou. (2) Notář vydá osvědčení pro přeshraniční přeměnu na žádost české osoby zúčastněné na přeshraniční přeměně na základě jemu předložených písemností. Prováděcí právní předpis stanoví, jaké písemnosti dokládající splnění požadovaných formalit, provedení předepsaných úkonů a dodržení předepsaných postupů je česká osoba zúčastněná na přeshraniční přeměně povinna notáři se žádostí o vydání tohoto osvědčení předložit. (3) Osvědčení pro přeshraniční přeměnu obsahuje a) jméno a příjmení notáře a jeho sídlo, b) místo a datum vyhotovení osvědčení pro přeshraniční přeměnu, c) jméno a příjmení, popřípadě firmu a bydliště, je-li žadatelem fyzická osoba nebo název, firmu a sídlo, je-li žadatelem právnická osoba, a jejich identifikační číslo, d) údaje uvedené v písmeni c) o ostatních českých i zahraničních osobách zúčastněných na přeshraniční přeměně, e) údaj, jak byla ověřena existence české osoby, zúčastněné na přeshraniční přeměně, f) osvědčení dodržení zákonem předepsaného postupu při přeshraniční přeměně, provedení úkonů a splnění formalit, které musejí být podle zákona provedeny a splněny, g) seznam písemností, které byly notáři k osvědčení předloženy, h) další údaje, stanoví-li tak zákon, i) otisk úředního razítka notáře a j) podpis notáře. (4) Notář postupem podle notářského řádu odmítne osvědčení pro přeshraniční přeměnu vydat, jestliže mu česká osoba zúčastněná na přeshraniční přeměně nepředloží předepsané písemnosti nebo i jiné písemnosti notářem k vydání tohoto osvědčení důvodně vyžadované. § 59y (1) Notář vydá osvědčení pro přeshraniční přeměnu i tehdy, podal-li některý ze společníků nebo členů české právnické osoby zúčastněné na přeshraniční přeměně návrh na zaplacení dorovnání, nebo obsahuje-li projekt přeshraniční přeměny právo akcionářů české zúčastněné akciové společnosti na odkup akcií, jestliže a) právní řád státu, jímž se řídí vnitřní právní poměry zahraniční právnické osoby zúčastněné na přeměně, neupravuje právo společníků nebo členů na zaplacení dorovnání nebo jimi schválený projekt přeshraniční přeměny obsahuje právo na odkup akcií menšinových nebo nesouhlasících akcionářů při přeshraniční přeměně, a b) tato zahraniční právnická osoba při schvalování přeshraniční přeměny výslovně rozhodne, že společníci nebo členové české právnické osoby zúčastněné na přeshraniční přeměně mají právo na zaplacení dorovnání nebo právo na odkup akcií i po zápisu přeshraniční přeměny do obchodního rejstříku nebo zahraničního obchodního rejstříku. (2) V osvědčení pro přeshraniční přeměnu v případech uvedených v odstavci 1 uvede notář, že byl návrh na dorovnání podán anebo že projekt přeshraniční přeměny obsahuje právo na odkup akcií. (3) Je-li notáři předložena písemnost o rozhodnutí některé ze zahraničních právnických osob zúčastněných na přeshraniční přeměně podle odstavce 1, notář v osvědčení pro přeshraniční přeměnu uvede, že tato právnická osoba takto rozhodla. § 59z (1) Splnění zákonem stanovených požadavků pro zápis přeshraniční přeměny do obchodního rejstříku osvědčuje notář, který vydal osvědčení podle § 59x nebo 59y, nebo jiný notář, a to na žádost osoby, jež má být zapsána do obchodního rejstříku (dále jen „osvědčení pro zápis do obchodního rejstříku“), případně osob zúčastněných na přeshraniční přeměně, pokud osoba, jež má být zapsána do obchodního rejstříku, vznikne zápisem do obchodního rejstříku. Osvědčení pro zápis do obchodního rejstříku je veřejnou listinou. (2) Notář vydá osvědčení pro zápis do obchodního rejstříku na základě jemu předložených písemností. Prováděcí právní předpis stanoví, jaké písemnosti se dokládají. (3) Osvědčení pro zápis do obchodního rejstříku obsahuje a) jméno a příjmení notáře a jeho sídlo, b) místo a datum vyhotovení osvědčení pro zápis do obchodního rejstříku, c) jména a příjmení, popřípadě firmy a bydliště nebo názvy, firmy a sídla českých osob zúčastněných na přeshraniční přeměně, a jejich identifikační číslo, popřípadě jména a příjmení, popřípadě firmy a bydliště a názvy nebo firmy, sídla a právní formy všech zahraničních osob zúčastněných na přeshraniční přeměně, d) seznam písemností, které byly notáři k osvědčení předloženy, e) další údaje, stanoví-li tak zákon, f) otisk úředního razítka notáře a g) podpis notáře. (4) Notář osvědčení pro zápis do obchodního rejstříku postupem podle notářského řádu odmítne vydat, jestliže mu osoby zúčastněné na přeshraniční přeměně nepředloží předepsané písemnosti nebo jiné písemnosti notářem k vydání osvědčení důvodně vyžadované. § 59za Pořizuje-li notář zápis o usnesení valné hromady nebo členské schůze, kterým se schvaluje přeshraniční přeměna, nebo pořizuje-li projekt přeměny ve formě notářského zápisu, neodpovídá za soulad projektu přeshraniční přeměny s právními předpisy jiného členského státu než České republiky, kterým se mají řídit vnitřní právní poměry právnické osoby zúčastněné na přeshraniční přeměně po účinnosti přeshraniční přeměny. Díl 9 Některá ustanovení o ocenění jmění při přeshraniční přeměně § 59zb (1) Ustanovení tohoto zákona o ocenění jmění české zanikající společnosti zúčastněné na přeshraniční přeměně posudkem znalce se nepoužijí, jestliže má nebo má mít nástupnická osoba sídlo na území jiného členského státu než České republiky a právní řád tohoto členského státu takové ocenění jmění nevyžaduje. (2) Pokud tento zákon vyžaduje ocenění jmění zanikající právnické osoby zúčastněné na přeshraniční přeměně, zanikající právnickou osobou je zahraniční osoba a nástupnická právnická osoba má nebo má mít sídlo na území České republiky, musí být jmění zahraniční osoby oceněno posudkem znalce podle tohoto zákona. (3) Ustanovení odstavce 2 se nepoužije, je-li jmění zahraniční zanikající právnické osoby oceněno podle pravidel stanovených právním řádem státu, v němž má zanikající zahraniční právnická osoba sídlo, odpovídá-li toto ocenění požadavkům stanoveným příslušným předpisem Evropské unie pro oceňování nepeněžitých vkladů v akciových společnostech nebo je-li toto ocenění součástí znalecké zprávy o přeshraniční přeměně.“. 89. V § 60 se odstavec 1 zrušuje a zároveň se zrušuje označení odstavce 2. 90. V § 61 odstavec 1 zní: „(1) Fúzí sloučením dochází k zániku společnosti nebo družstva nebo více společností nebo družstev a přechodu jmění zanikající společnosti nebo družstva na nástupnickou společnost nebo družstvo; nástupnická společnost nebo družstvo vstupuje do právního postavení zanikající společnosti nebo družstva, nestanoví-li zvláštní zákon něco jiného.“. 91. § 62 zní: „§ 62 Fúzí splynutím dochází k zániku dvou nebo více společností nebo družstev a přechodu jejich jmění na splynutím vzniklou nástupnickou společnost nebo družstvo; nástupnická společnost nebo družstvo vstupuje do právního postavení zanikajících společností nebo družstev, nestanoví-li zvláštní zákon něco jiného.“. 92. V § 63 se slovo „obchodními“ a slovo „obchodní“ zrušují. 93. V § 64 odst. 1 se slovo „obchodních“ a slovo „obchodní“ zrušují. 94. V § 65 odst. 1 se slovo „obchodní“ zrušuje. 95. V § 65 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní: „(2) Ustanovení zákona, který upravuje právní poměry obchodních společností a družstev, o nejnižším a nejvyšším počtu zakladatelů společnosti nebo družstva se na osoby, které mají právní postavení zakladatelů podle odstavce 1, nepoužijí.“. 96. V § 66 odst. 1 se slovo „obchodní“ zrušuje. 97. § 67 až 69 se zrušují. 98. § 70 včetně poznámky pod čarou č. 2 zní: „§ 70 (1) Projekt fúze obsahuje alespoň a) firmu a sídlo všech zúčastněných a nových společností nebo družstev, jejich právní formu a identifikační číslo všech zúčastněných společností nebo družstev, b) výměnný poměr podílů společníků zanikající společnosti a nebo členů zanikajícího družstva na nástupnické společnosti nebo nástupnickém družstvu, ledaže nedochází k výměně podílů, a případný doplatek s určením jeho výše a lhůty splatnosti, c) rozhodný den fúze, d) práva, jež nástupnická společnost nebo družstvo poskytne vlastníkům dluhopisů, popřípadě opatření, jež jsou pro ně navrhována, e) den, od kterého vzniká právo na podíl na zisku komanditistům nebo společníkům společnosti s ručením omezeným z vyměněných podílů nebo akcionářům z vyměněných akcií, jakož i zvláštní podmínky týkající se tohoto práva, pokud existují, f) všechny zvláštní výhody, které jedna nebo více zúčastněných společností nebo družstev poskytuje statutárnímu orgánu nebo jeho členům, členům dozorčí rady nebo kontrolní komise, pokud se zřizuje, a znalci přezkoumávajícímu projekt fúze; přitom se zvlášť uvede, komu je tato výhoda poskytována a kdo a za jakých podmínek ji poskytuje, g) při fúzi sloučením změny společenské smlouvy nebo stanov nástupnické společnosti nebo družstva; jestliže nejsou v projektu fúze sloučením žádné změny společenské smlouvy nebo stanov nástupnické společnosti nebo družstva uvedeny, má se za to, že se společenská smlouva nebo stanovy nástupnické společnosti nebo družstva nemění, h) při fúzi splynutím 1. společenskou smlouvu nebo stanovy nástupnické společnosti nebo družstva, 2. jména a bydliště nebo firmy nebo názvy, sídla a identifikační čísla členů statutárního orgánu nebo jeho členů nástupnické společnosti nebo družstva a dozorčí rady akciové společnosti, a pokud se zřizují, i dozorčí rady společnosti s ručením omezeným nebo kontrolní komise družstva. (2) Výměnný poměr musí být vhodný a odůvodněný. Není-li výměnný poměr podle věty první přiměřený tržní hodnotě nebo ocenění učiněnému kvalifikovaným odhadem nebo posudkem znalce2) (dále jen „reálná hodnota“) podílu společníka nebo člena na zanikající společnosti nebo družstvu, musí mu být poskytnut doplatek, ledaže se tohoto práva vzdal. (3) Dojde-li v důsledku fúze sloučením ke snížení reálné hodnoty podílu osoby, která je společníkem nástupnické společnosti před zápisem fúze do obchodního rejstříku (dále jen „dosavadní společník“) nebo takového člena nástupnického družstva (dále jen „dosavadní člen“), musí mu být poskytnut doplatek, ledaže se tohoto práva vzdal. (4) Doplatek nesmí být vyplacen před zápisem fúze do obchodního rejstříku a dříve, než budou zajištěny pohledávky věřitelů všech zúčastněných společností nebo družstev podle tohoto zákona. 2) § 27 odst. 4 písm. a) a b) zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění zákona č. 437/2003 Sb.“. 99. § 71 zní: „§ 71 Schválení fúze sloučením má dnem zápisu fúze do obchodního rejstříku právní účinky přistoupení společníků zanikající společnosti nebo členů zanikajícího družstva ke společenské smlouvě, zakladatelské listině nebo stanovám nástupnické společnosti nebo nástupnického družstva, dochází-li k výměně jejich podílů na zanikající společnosti nebo na zanikajícím družstvu a dosud nebyli společníky nebo členy nástupnické společnosti nebo nástupnického družstva.“. 100. § 72 zní: „§ 72 (1) Projekt fúze splynutím společnosti s ručením omezeným nebo akciové společnosti nebo družstva může být zveřejněn podle § 33 nebo uveřejněn podle § 33a bez uvedení údajů podle § 70 odst. 1 písm. h) bodu 2. (2) Při postupu podle odstavce 1 se chybějící údaje do projektu fúze splynutím doplní před schválením fúze, nejde-li o členy dozorčí rady volené zaměstnanci podle § 101a. Ustanovení § 33 a 33a se nepoužijí.“. 101. § 73 zní: „§ 73 (1) Při fúzi sloučením společnosti s ručením omezeným nebo akciové společnosti je zanikající společnost povinna nechat ocenit své jmění posudkem znalce (dále jen „znalec pro ocenění jmění“), dochází-li ke zvýšení základního kapitálu nástupnické společnosti ze jmění zanikající společnosti. (2) Při fúzi splynutím je každá zúčastněná společnost s ručením omezeným nebo akciová společnost povinna nechat ocenit své jmění posudkem znalce. (3) Zanikající společnost je povinna nechat ocenit svoje jmění posudkem znalce pro ocenění jmění ke dni zpracování poslední řádné nebo mimořádné anebo konečné účetní závěrky sestavované zanikající společností před vyhotovením projektu fúze. (4) Zanikající společnost, jejíž jmění bylo oceněno posudkem znalce, je povinna tento posudek poskytnout všem ostatním zúčastněným společnostem.“. 102. V § 74 odstavec 1 zní: „(1) Znalcem pro ocenění jmění může být jmenována stejná osoba, která je pro kteroukoliv zúčastněnou společnost s ručením omezeným nebo akciovou společnost jmenována znalcem pro fúzi. Tatáž osoba může být jmenována znalcem pro ocenění jmění v různých zanikajících společnostech.“. 103. V § 74 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „V takovém případě je zanikající společnost povinna uložit znaleckou zprávu o fúzi do sbírky listin.“. 104. § 75 zní: „§ 75 (1) Posudek znalce pro ocenění jmění musí obsahovat alespoň a) popis jmění zanikající společnosti, b) použité způsoby ocenění, c) částku, na kterou se jmění zanikající společnosti oceňuje, d) při fúzi splynutím i údaj, zda tato částka odpovídá součtu vkladů do základního kapitálu nástupnické společnosti s ručením omezeným, jež se váží k obchodním podílům v nástupnické společnosti, které získají společníci této zanikající společnosti výměnou za obchodní podíly na této zanikající společnosti s ručením omezeným, nebo součtu jmenovitých hodnot akcií nástupnické akciové společnosti, jež mají být vydány pro akcionáře této zanikající akciové společnosti, a e) při fúzi sloučením i údaj o tom, zda tato částka odpovídá alespoň částce zvýšení základního kapitálu, jež připadá na společníky dané zanikající společnosti podle § 73 odst. 1. (2) Do částky uvedené v odstavci 1 písm. c) je znalec povinen promítnout snížení odpovídající a) pořizovací ceně podílu na zanikající společnosti, který vlastnila nástupnická společnost před fúzí, nebo b) reálné hodnotě vlastního podílu ve vlastnictví dané zanikající společnosti a reálné hodnotě obchodního podílu na nástupnické společnosti ve vlastnictví dané zanikající společnosti.“. 105. V nadpisu části druhé hlavy II se slovo „vnitrostátní“ zrušuje. 106. § 76 zní: „§ 76 (1) Projekt fúze veřejné obchodní společnosti při stanovení výměnného poměru obsahuje určení, jaké právní postavení bude mít společník zanikající společnosti v nástupnické společnosti, má-li dojít k výměně jeho podílu, a jaká bude výše vkladu, mají-li společníci nebo někteří z nich vklady mít, a údaj o stavu splácení vkladů, pokud mají společníci vkladovou povinnost. (2) Nemá-li v souladu s tímto zákonem dojít k výměně podílu společníka zanikající společnosti za podíl v nástupnické společnosti nebo má zaniknout podíl dosavadního společníka na nástupnické společnosti, a tato skutečnost je známa v době vyhotovení projektu fúze, obsahuje projekt fúze i odůvodnění, proč k výměně podílu nedojde.“. 107. V § 77 se slovo „konečné“ nahrazuje slovy „poslední řádné nebo mimořádné“ a na konci textu paragrafu se doplňují slova „sestavené před vyhotovením projektu fúze anebo její konečné účetní závěrky, pokud rozhodný den fúze předcházel dni vyhotovení projektu fúze“. 108. Za § 77 se vkládá nový § 77a, který zní: „§ 77a Jestliže nepodléhá fúze schválení žádným ze společníků, musí být údaje uvedené v § 33 odst. 1 písm. b) zveřejněny nebo uveřejněny podle § 33a nejméně 1 měsíc přede dnem, v němž má být podán návrh na zápis fúze do obchodního rejstříku.“. 109. § 78 zní: „§ 78 (1) Společníkovi musí být nejméně 2 týdny přede dnem, v němž má schválit fúzi, doručeny a) projekt fúze, b) účetní závěrky všech zúčastněných veřejných obchodních společností za poslední 3 účetní období, jestliže zúčastněná veřejná obchodní společnost po tuto dobu trvá, popřípadě takové účetní závěrky právního předchůdce, měla-li zúčastněná veřejná obchodní společnost právního předchůdce, a vyžadují-li se, také zprávy auditora o jejich ověření, c) konečné účetní závěrky všech zúčastněných veřejných obchodních společností, zahajovací rozvaha nástupnické veřejné obchodní společnosti, pokud rozhodný den fúze předchází vyhotovení projektu fúze, a vyžadují-li se, také zprávy auditora o jejich ověření, d) mezitímní účetní závěrka a zpráva auditora o jejím ověření, nebo pololetní zpráva podle zákona o podnikání na kapitálovém trhu, pokud se vyžadují, a e) znalecká zpráva o fúzi, pokud se vyžaduje. (2) Jestliže společník souhlasil s tím, že zúčastněná společnost bude k poskytování informací využívat elektronické prostředky, mohou mu být kopie listin uvedených v odstavci 1 zasílány elektronicky. V takovém případě se nepoužije ustanovení odstavce 1. Souhlas lze dát jakýmkoliv způsobem, z něhož plyne tato vůle společníka. (3) Ustanovení odstavců 1 a 2 se nepoužijí, jestliže zúčastněná společnost zpřístupní dokumenty uvedené v odstavci 1 po dobu nejméně 2 týdnů přede dnem, v němž má společník fúzi schválit, na internetové stránce a internetová stránka umožňuje společníkům po celou dobu uvedenou v odstavci 1 stažení a vytištění dokumentů uvedených v odstavci 1. Ustanovení § 33b o zabezpečení internetových stránek se použije obdobně. (4) Dojde-li z jakéhokoliv důvodu k souvislému přerušení přístupu na internetovou stránku po dobu delší než 24 hodin, doručí zúčastněná společnost společníkovi listiny uvedené v odstavci 1 bez zbytečného odkladu, nejpozději však 2 dny před tím, než má společník fúzi schválit.“. 110. § 79 zní: „§ 79 (1) Jestliže o to požádá některý ze společníků, podá zúčastněná společnost bez zbytečného odkladu návrh na jmenování znalce pro fúzi a předloží tomuto společníkovi ke schválení projekt fúze bez zbytečného odkladu poté, co byl přezkoumán znalcem pro fúzi. V takovém případě se provádí přezkoumání fúze znalcem pro fúzi jen u zúčastněné společnosti, jejíž společník o přezkoumání požádal; ustanovení § 113 až 116 se na znalce pro fúzi a znaleckou zprávu o fúzi použijí obdobně. (2) Není-li žádosti společníka podle odstavce 1 vyhověno a fúze byla přesto schválena, nebrání tato skutečnost zápisu fúze do obchodního rejstříku. (3) Zúčastněná společnost není povinna vyhovět žádosti společníka, pokud již vyhověla žádosti jiného společníka.“. 111. § 80 zní: „§ 80 (1) Povinnost splatit vklad nezaniká zápisem fúze do obchodního rejstříku, ledaže z projektu fúze plyne, že vklad společníka se v důsledku fúze snižuje nebo zaniká. V takovém případě musí projekt fúze určit, jak bude naloženo s částkou odpovídající snížení vkladu společníka nebo částkou odpovídající vkladu při jeho zániku. (2) Snižuje-li se výše vkladů společníka nebo zaniká-li vklad podle odstavce 1, přestože byl splacen, a částka snížení vkladu nebo celého vkladu má být podle projektu fúze zaplacena společníkovi, obsahuje projekt přeměny i lhůtu pro zaplacení částky snížení vkladu nebo celého vkladu společníkovi. (3) Částka podle odstavce 2 nesmí být vyplacena před zápisem fúze do obchodního rejstříku a dříve než budou zajištěny pohledávky věřitelů podle tohoto zákona. (4) Pokud nebyl vklad zcela nebo zčásti splacen, lze uzavřít dohodu o prominutí povinnosti splatit nesplacenou část vkladu nebo celého vkladu jen za podmínek uvedených v odstavci 3.“. 112. Za § 80 se vkládá nový § 80a, který zní: „§ 80a (1) Společníci nástupnické společnosti ručí po zápisu fúze do obchodního rejstříku i za závazky, které nástupnické společnosti vznikly před tímto zápisem nebo které na ni tímto zápisem přešly. Společník, který před zápisem fúze do obchodního rejstříku za takový závazek neručil, může však požadovat po osobách, které byly ke dni zápisu fúze do obchodního rejstříku společníky zúčastněné společnosti, o jejíž závazek se jednalo, aby mu v rozsahu jejich podílů na této společnosti poskytli náhradu za poskytnutí takového plnění a nákladů s tím spojených. Práva ručitele vůči dlužníku tím nejsou dotčena. (2) Vzdá-li se společník zanikající společnosti práva na výměnu podílu, ručí jen za závazky, které zápisem fúze do obchodního rejstříku přešly na nástupnickou společnost ze zanikající společnosti, jejímž byl společníkem.“. 113. V nadpisu části druhé hlavy III se slovo „vnitrostátní“ zrušuje. 114. V § 81 se slovo „vnitrostátní“ a slovo „vnitrostátních“ zrušují. 115. V § 82 se slova „Projekt vnitrostátní fúze komanditní společnosti musí dále obsahovat“ nahrazují slovy „Výměnný poměr v projektu fúze komanditní společnosti obsahuje i určení“. 116. V § 82 písm. a) se slovo „zanikající“ nahrazuje slovem „zúčastněné“. 117. § 83 se zrušuje. 118. § 84 zní: „§ 84 (1) Jestliže měl společník zúčastněné společnosti před zápisem fúze do obchodního rejstříku postavení komanditisty a po tomto zápisu má v nástupnické společnosti postavení komplementáře, ručí za závazky všech zúčastněných společností trvající ke dni zápisu fúze do obchodního rejstříku neomezeně a společně a nerozdílně s ostatními komplementáři, může však po zápisu fúze do obchodního rejstříku požadovat na společnících, kteří byli komplementáři zúčastněné společnosti, o jejíž závazky se jedná, i před zápisem fúze do obchodního rejstříku, aby mu nahradili plnění, které z důvodu ručení na tento závazek poskytl, a to v rozsahu jejich podílů na společnosti, ledaže se jedná o závazky, za které ručil neomezeně ještě před zápisem fúze do obchodního rejstříku. Práva ručitele proti dlužníku tím nejsou dotčena. (2) Na ručení komplementářů zúčastněných společností za závazky nástupnické společnosti se obdobně použije § 80a.“. 119. § 85 zní: „§ 85 Měl-li společník zúčastněné společnosti před zápisem fúze do obchodního rejstříku postavení komplementáře a po tomto zápisu má v nástupnické společnosti postavení komanditisty, ručí jen za závazky zúčastněné společnosti, jejímž byl komplementářem, trvající ke dni zápisu fúze do obchodního rejstříku neomezeně a společně a nerozdílně s komplementáři a neomezeně ručícími komanditisty, a to po dobu 5 let ode dne, kdy se zápis fúze do obchodního rejstříku stal účinným vůči třetím osobám; za závazky, které vznikly po zápisu fúze do obchodního rejstříku, ručí jen tehdy, nebyl-li v této době splacen jeho vklad do základního kapitálu společnosti v rozsahu stanoveném zákonem, který upravuje právní poměry obchodních společností a družstev. Práva ručitele proti dlužníku tím nejsou dotčena.“. 120. V nadpisu části druhé hlavy IV se slovo „vnitrostátní“ zrušuje. 121. § 86 zní: „§ 86 (1) Veřejná obchodní společnost se může zúčastnit fúze s komanditní společností do nástupnické veřejné obchodní společnosti. (2) Fúzí splynutím veřejných obchodních společností může vzniknout komanditní společnost. (3) Fúzí sloučením veřejných obchodních společností může nástupnická společnost nabýt formu komanditní společnosti. Projekt fúze musí v takovém případě obsahovat i společenskou smlouvu nástupnické komanditní společnosti.“. 122. § 87 zní: „§ 87 (1) S komanditní společností se může fúzí sloučit veřejná obchodní společnost nebo může komanditní společnost fúzí splynout s veřejnou obchodní společností do nástupnické komanditní společnosti. (2) Fúzí splynutím komanditních společností může vzniknout veřejná obchodní společnost. (3) Fúzí sloučením komanditních společností může nástupnická společnost nabýt formu veřejné obchodní společnosti. Projekt fúze musí v takovém případě obsahovat i společenskou smlouvu nástupnické veřejné obchodní společnosti.“. 123. Za § 87 se vkládá nový § 87a, který zní: „§ 87a (1) Na zúčastněnou veřejnou obchodní společnost se použijí ustanovení tohoto zákona o veřejné obchodní společnosti, na zúčastněnou komanditní společnost se použijí ustanovení tohoto zákona o komanditní společnosti. (2) Na nástupnickou veřejnou obchodní společnost při fúzi sloučením se použijí ustanovení tohoto zákona o nástupnické veřejné obchodní společnosti nebo nástupnické komanditní společnosti podle toho, jakou právní formu má nástupnická společnost získat. (3) Na fúzi podle § 86 odst. 3 a § 87 odst. 3 se nepoužijí ustanovení tohoto zákona o změně právní formy.“. 124. V nadpisu části druhé hlavy V a dílu 1 se slovo „vnitrostátní“ zrušuje. 125. § 88 zní: „§ 88 (1) Projekt fúze společnosti s ručením omezeným při stanovení výměnného poměru obsahuje údaje o a) výši vkladu, rozsahu jeho splacení a výši obchodního podílu každého společníka v zúčastněné společnosti před zápisem fúze do obchodního rejstříku, b) tom, zda obchodní podíl společníka zanikající společnosti podléhá výměně, nebo o tom, že jeho účast zaniká, je-li tato skutečnost známa v době vyhotovení projektu fúze, s uvedením důvodu, c) tom, zda se mění výše vkladu nebo obchodního podílu dosavadního společníka nástupnické společnosti při fúzi sloučením, a d) výši vkladu, rozsahu jeho splacení a výši obchodního podílu každého společníka, jehož obchodní podíl se vyměňuje, v nástupnické společnosti po zápisu fúze do obchodního rejstříku. (2) Je-li nástupnická společnost jediným společníkem zanikající společnosti, neobsahuje projekt fúze náležitosti uvedené v § 70 odst. 1 písm. b) a e) a v odstavci 1.“. 126. Za § 88 se vkládá nový § 88a, který zní: „§ 88a Výše případného doplatku společníkům zúčastněné společnosti nebo zúčastněných společností nesmí překročit 10 % z částky zvýšení základního kapitálu nástupnické společnosti ze jmění zanikající společnosti nebo zanikajících společností při fúzi sloučením nebo základního kapitálu nástupnické společnosti při fúzi splynutím.“. 127. V nadpisu části druhé hlavy V dílu 2 se slovo „vnitrostátní“ zrušuje. 128. § 89 včetně nadpisu zní: „§ 89 Zvýšení základního kapitálu nástupnické společnosti ze jmění zanikající společnosti (1) Ke zvýšení základního kapitálu nástupnické společnosti ze jmění zanikající společnosti může dojít: a) za účelem výměny obchodních podílů přiznáním nových vkladů a obchodních podílů společníkům zanikající společnosti výměnou za zaniklé obchodní podíly na zanikající společnosti, pokud dosud nebyli společníky nástupnické společnosti, b) za účelem výměny obchodních podílů zvýšením vkladů dosavadním společníkům nástupnické společnosti, kteří byli současně společníky zanikající společnosti výměnou za zaniklé obchodní podíly na této zanikající společnosti, nebo c) zvýšením vkladů dosavadních společníků nástupnické společnosti, i když nedochází k výměně obchodních podílů, pokud nedochází ke změnám v osobách společníků nástupnické společnosti. (2) Částka zvýšení základního kapitálu podle odstavce 1 písm. a) a b) připadající na společníky zanikající společnosti nesmí být vyšší než částka ocenění jmění zanikající společnosti zjištěná z posudku znalce. (3) Částka zvýšení základního kapitálu společnosti s ručením omezeným podle odstavce 1 písm. c) nesmí být vyšší než částka ocenění jmění zanikající společnosti zjištěná z posudku znalce nebo součet těchto částek, účastní-li se fúze více zanikajících společností. Částka zvýšení základního kapitálu se rozdělí mezi dosavadní společníky nástupnické společnosti v poměru jejich vkladů do základního kapitálu dané zanikající společnosti. Pokud dosavadní společníci nástupnické společnosti nejsou společníky i zanikající společnosti, rozdělí se částka zvýšení základního kapitálu mezi společníky nástupnické společnosti v poměru jejich vkladů do základního kapitálu nástupnické společnosti. (4) Na zvýšení základního kapitálu ze jmění zanikající společnosti při fúzi sloučením se nepoužijí ustanovení zákona, který upravuje právní poměry obchodních společností a družstev, o zvýšení základního kapitálu.“. 129. § 90 včetně nadpisu zní: „§ 90 Zvýšení základního kapitálu nástupnické společnosti z jejích vlastních zdrojů (1) Jako součást fúze sloučením lze vždy i zvýšit dosavadní základní kapitál nástupnické společnosti z vlastních zdrojů zjištěný z její poslední řádné, mimořádné, konečné nebo mezitímní účetní závěrky sestavené před vyhotovením projektu fúze. Na tomto zvýšení základního kapitálu se podílejí pouze dosavadní společníci nástupnické společnosti. (2) Jestliže se bude zvyšovat základní kapitál nástupnické společnosti podle odstavce 1, použijí se ustanovení zákona, který upravuje právní poměry obchodních společností a družstev, o zvýšení základního kapitálu společnosti s ručením omezeným z vlastních zdrojů s výjimkou ustanovení o obsahu pozvánky na valnou hromadu při zvýšení základního kapitálu, o obsahu usnesení valné hromady a o zápisu zvýšení základního kapitálu do obchodního rejstříku. (3) Usnesení valné hromady nástupnické společnosti o fúzi musí při postupu podle odstavců 1 a 2 obsahovat i a) určení vlastního zdroje nebo zdrojů nástupnické společnosti, z nichž se základní kapitál zvyšuje, v členění podle struktury vlastního kapitálu v dané účetní závěrce, b) částku zvýšení základního kapitálu z vlastních zdrojů a c) částku, o jakou se zvyšuje výše vkladu každého dosavadního společníka nástupnické společnosti.“. 130. § 91 včetně nadpisu zní: „§ 91 Snížení základního kapitálu nástupnické společnosti (1) Jako součást fúze sloučením lze vždy i snížit dosavadní základní kapitál nástupnické společnosti snížením vkladů dosavadních společníků nástupnické společnosti. (2) Jestliže se bude snižovat základní kapitál nástupnické společnosti podle odstavce 1, použijí se ustanovení zákona, který upravuje právní poměry obchodních společností a družstev, o snížení základního kapitálu společnosti s ručením omezeným, při němž dochází ke snížení výše vkladů s výjimkou ustanovení o obsahu pozvánky na valnou hromadu při snížení základního kapitálu, obsahu usnesení valné hromady, o zápisu snížení základního kapitálu do obchodního rejstříku a o ochraně věřitelů při snížení základního kapitálu; ustanovení § 35 až 39 tím nejsou dotčena. (3) Usnesení valné hromady nástupnické společnosti o fúzi musí při postupu podle odstavců 1 a 2 obsahovat i a) částku, o kterou se snižuje základní kapitál, b) údaj, jak se mění výše vkladů dosavadních společníků nástupnické společnosti, a c) údaj o tom, zda částka, o niž se sníží základní kapitál, bude vyplacena dosavadním společníkům nástupnické společnosti, nebo o tom, jak jinak s ní bude naloženo. (4) Má-li být částka snížení základního kapitálu i jen zčásti vyplacena dosavadním společníkům nástupnické společnosti, obsahuje usnesení valné hromady nástupnické společnosti i lhůtu, v níž má být tato částka vyplacena společníkům. (5) Částka snížení základního kapitálu nesmí být společníkům vyplacena před zápisem fúze do obchodního rejstříku a dříve, než budou zajištěny pohledávky věřitelů všech zúčastněných společností podle tohoto zákona. Totéž platí pro uzavření dohody o prominutí povinnosti splatit dosud nesplacenou část vkladu.“. 131. Za § 91 se vkládá nový § 91a, který včetně nadpisu zní: „§ 91a Kombinované zvýšení a snížení základního kapitálu nástupnické společnosti (1) Při fúzi sloučením může být základní kapitál nástupnické společnosti zvýšen současně jak postupem podle § 89, tak podle § 90. (2) Při fúzi sloučením může dojít k souběžnému zvýšení základního kapitálu podle § 89 a 90 a snížení základního kapitálu podle § 91. Při tomto postupu může být základní kapitál snížen i pod částku stanovenou zákonem, který upravuje právní poměry obchodních společností a družstev, bude-li současně zvýšen tak, aby v době zápisu fúze do obchodního rejstříku dosáhl alespoň minimální částky stanovené zákonem, který upravuje právní poměry obchodních společností a družstev.“. 132. V nadpisu části druhé hlavy V dílu 3 se slovo „vnitrostátní“ zrušuje. 133. § 92 zní: „§ 92 (1) Jestliže o to požádá některý ze společníků, podá zúčastněná společnost bez zbytečného odkladu návrh na jmenování znalce pro fúzi a předloží valné hromadě ke schválení nebo tomuto společníkovi ke schválení mimo valnou hromadu projekt fúze bez zbytečného odkladu po jeho přezkoumání znalcem pro fúzi; přezkoumání se provádí jen u zúčastněné společnosti, jejíž společník o přezkoumání požádal; ustanovení § 113 až 116 se na znalce pro fúzi a znaleckou zprávu o fúzi použijí obdobně. (2) Při postupu podle odstavce 1 nelze svolat valnou hromadu za účelem schválení fúze do doby, než bude projekt fúze přezkoumán znalcem pro fúzi, ledaže s tím souhlasí všichni ostatní společníci. (3) Není-li žádosti společníka podle odstavce 1 vyhověno a fúze byla přesto schválena, nebrání tato skutečnost zápisu fúze do obchodního rejstříku. (4) Zúčastněná společnost není povinna vyhovět žádosti společníka, pokud již vyhověla žádosti jiného společníka.“. 134. V nadpisu části druhé hlavy V dílu 4 se slovo „vnitrostátní“ zrušuje. 135. V § 93 odst. 1 a 4 se slovo „vnitrostátní“ zrušuje. 136. V § 93 odst. 1 písm. c) se za slova „společnosti s ručením omezeným“ vkládají slova „, pokud rozhodný den fúze předchází vyhotovení projektu fúze,“. 137. V § 93 odst. 1 písm. d) se za slovo „ověření,“ vkládají slova „anebo pololetní zpráva podle zákona o podnikání na kapitálovém trhu,“. 138. V § 93 odst. 2 se slovo „Společnost“ nahrazuje slovy „Každá zúčastněná společnost“. 139. V § 93 se odstavec 3 zrušuje. Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 3. 140. Za § 93 se vkládá nový § 93a, který zní: „§ 93a (1) Pokud společník souhlasil s tím, že zúčastněná společnost bude k poskytování informací využívat elektronické prostředky, mohou mu být kopie listin uvedených v § 93 odst. 1 a 2 zasílány elektronicky. Souhlas lze dát jakýmkoliv způsobem, z něhož plyne tato vůle. (2) Ustanovení odstavce 1 a § 93 se nepoužijí, jestliže zúčastněná společnost zpřístupní na internetové stránce dokumenty uvedené v § 93 odst. 1 a 2 po dobu nejméně 2 týdnů přede dnem, v němž má o fúzi rozhodovat valná hromada nebo má fúzi schválit společník mimo valnou hromadu, a internetová stránka umožňuje společníkům po celou tuto dobu stažení a vytištění dokumentů uvedených v § 93 odst. 1 a 2. Ustanovení § 33b o zabezpečení internetových stránek se použije obdobně. (3) Pokud zúčastněná společnost na svých internetových stránkách nezpřístupní ve stejné době i posudek znalce pro ocenění jmění uvedený v § 93 odst. 2, musí na internetové stránce uveřejnit i oznámení podle § 93 odst. 2. (4) Dojde-li z jakéhokoliv důvodu k souvislému přerušení přístupu na internetové stránky po dobu delší než 24 hodin, doručí zúčastněná společnost společníkovi listiny uvedené v § 93 odst. 1 bez zbytečného odkladu, nejpozději však 2 dny před tím, než se bude konat valná hromada nebo má společník fúzi schválit.“. 141. V nadpisu části druhé hlavy V dílu 5 se slovo „vnitrostátní“ zrušuje. 142. § 94 zní: „§ 94 (1) Usnesení valné hromady zúčastněné společnosti o schválení fúze musí obsahovat schválení a) projektu fúze a b) konečné účetní závěrky zanikající společnosti a zahajovací rozvahy nástupnické společnosti, pokud rozhodný den fúze předchází vyhotovení projektu fúze, popřípadě mezitímní účetní závěrky zanikající společnosti. (2) Ustanovení zákona, který upravuje právní poměry obchodních společností a družstev, o zákazu výkonu hlasovacího práva v případě nepeněžitých vkladů se nepoužije při hlasování o fúzi.“. 143. § 95 zní: „§ 95 Pokud dochází ke zvýšení nebo snížení základního kapitálu nástupnické společnosti podle tohoto zákona, obsahuje pozvánka na valnou hromadu všech zúčastněných společností i údaj o tom, a) pro společníky kterých zúčastněných společností je základní kapitál nástupnické společnosti zvyšován nebo snižován, b) zda jde o zvýšení základního kapitálu z vlastních zdrojů nástupnické společnosti nebo ze jmění zanikající společnosti a c) zda dochází ke kombinovanému zvýšení základního kapitálu nebo ke kombinaci zvýšení a snížení základního kapitálu.“. 144. Za § 95 se vkládají nové § 95a a 95b, které znějí: „§ 95a (1) Jednatel zúčastněné společnosti seznámí před hlasováním o schválení fúze společníky se znaleckou zprávou o fúzi, pokud se vyžaduje, a se všemi podstatnými změnami týkajícími se jmění, k nimž došlo v období od vyhotovení projektu fúze do dne konání valné hromady, která rozhoduje o fúzi, ve všech zúčastněných společnostech. Správnost oznámení o změnách týkající se jmění musí být potvrzena auditorem, pokud podléhá společnost povinnému auditu, nebo znalcem, který prováděl ocenění jmění. (2) Jednatel zúčastněné společnosti informuje o změnách jmění podle odstavce 1 jednatele ostatních zúčastněných společností tak, aby mohli informovat své valné hromady. (3) Jestliže má být fúze schválena společníky mimo valnou hromadu, je jednatel povinen poskytnout společníkům informace uvedené v odstavci 1 písemně spolu s návrhem na rozhodnutí o fúzi mimo valnou hromadu. (4) Seznámení se změnami jmění se nevyžaduje, pokud s tím předem souhlasili všichni společníci všech zúčastněných společností. § 95b (1) Je-li nástupnická společnost jediným společníkem zanikající společnosti a v důsledku fúze nemá dojít ke změně společenské smlouvy nebo zakladatelské listiny nástupnické společnosti, nevyžaduje se schválení fúze valnou hromadou, jediným společníkem ani společníky zúčastněných společností. (2) Společníci nástupnické společnosti, jejichž vklady dosahují alespoň 5 % základního kapitálu nástupnické společnosti před fúzí, mají právo požadovat svolání valné hromady nástupnické společnosti za účelem schválení fúze do 1 měsíce ode dne, v němž byly zveřejněny podle § 33 nebo uveřejněny podle § 33a údaje podle § 33 odst. 1 písm. b). (3) Údaje uvedené v § 33 odst. 1 písm. b), budou-li zúčastněné společnosti postupovat podle odstavce 1, musí být zveřejněny podle § 33 nebo uveřejněny podle § 33a nejméně 1 měsíc přede dnem, v němž má být podán návrh na zápis fúze do obchodního rejstříku. (4) Pokud poslední řádná účetní závěrka nebo mimořádná účetní závěrka jakékoliv zúčastněné společnosti, popřípadě mezitímní účetní závěrka, pokud se vyžaduje, anebo její konečná účetní závěrka nebyla schválena valnou hromadou, jediným společníkem nebo společníky této zúčastněné společnosti před zápisem fúze do obchodního rejstříku, schvaluje ji valná hromada, jediný akcionář nebo společníci nástupnické společnosti po zápisu fúze do obchodního rejstříku.“. 145. § 96 zní: „§ 96 Při fúzi splynutím společenská smlouva nebo zakladatelská listina nástupnické společnosti neobsahuje údaje o správci vkladů, prvním jednateli nebo jednatelích, případných členech dozorčí rady a o způsobech a lhůtách splácení vkladů při založení společnosti, byly-li splaceny vklady všech společníků.“. 146. Za § 96 se vkládá nový § 96a, který zní: „§ 96a (1) Není-li vklad společníka zanikající společnosti před vyhotovením projektu fúze splacen a nedošlo k prominutí povinnosti splatit vklad, obsahuje společenská smlouva nebo zakladatelská listina nástupnické společnosti způsob a lhůtu pro splacení vkladu tohoto společníka. (2) K prominutí povinnosti splatit vklad při fúzi sloučením u dosavadních společníků nástupnické společnosti může dojít, jen dojde-li ke snížení základního kapitálu nástupnické společnosti postupem podle § 91. Prominout vklad společníkům zanikající společnosti lze pouze v případě, že tak stanoví projekt fúze. (3) Má-li být prominuta společníkovi povinnost splatit dosud nesplacenou část vkladu, nepoužijí se při hlasování na valné hromadě o fúzi ustanovení zákona, který upravuje právní poměry obchodních společností a družstev, o zákazu výkonu hlasovacích práv v případě, že je společník v prodlení se splacením vkladu a má-li mu být prominuto splnění povinnosti.“. 147. V § 97 se slovo „vnitrostátní“ zrušuje. 148. V § 98 odst. 1 se slovo „vnitrostátní“ a věta poslední zrušují. 149. V § 98 se odstavec 2 zrušuje a zároveň se zrušuje označení odstavce 1. 150. V § 99 se slova „anebo na ni přejdou“ nahrazují slovy „anebo by na ni měly přejít“ a slovo „vnitrostátní“ se zrušuje. 151. Za § 99 se vkládají nové § 99a a 99b, které znějí: „§ 99a Při fúzi splynutím nesmí být součet vkladů společníků zanikající společnosti v nástupnické společnosti vyšší než částka ocenění jmění zanikající společnosti zjištěná z posudku znalce. § 99b Ustanovení zákona, který upravuje právní poměry obchodních společností a družstev, o povinnosti doplatit rozdíl mezi částkou, na níž byl oceněn nepeněžitý vklad, a jeho reálnou hodnotou při zakládání společnosti nebo zvýšení jejího základního kapitálu se nepoužije.“. 152. V nadpisu části druhé hlavy VI a dílu 1 se slovo „vnitrostátní“ zrušuje. 153. § 100 zní: „§ 100 (1) Projekt fúze akciové společnosti dále obsahuje a) v souvislosti s výměnným poměrem údaj o tom, kolik akcií nástupnické společnosti bude vyměněno za jednu akcii zanikající společnosti s uvedením jejich podoby, druhu, formy, převoditelnosti, jmenovité hodnoty a případné údaje o jejich přijetí k obchodování na evropském regulovaném trhu, včetně podrobných pravidel postupu při jejich výměně, jež obsahují alespoň způsob a lhůtu pro předložení listinných akcií zanikající společnosti k výměně, pokud se vyměňují, anebo údaj o tom, že akcie nebudou buď všem nebo některým akcionářům vyměňovány s uvedením důvodu, je-li tato skutečnost známa v době vyhotovení projektu fúze, b) určení, jak budou při fúzi sloučením získány akcie nástupnické společnosti potřebné k výměně za akcie akcionářů zanikající společnosti, c) údaj o vlivu fúze sloučením na akcie dosavadních akcionářů nástupnické společnosti, zejména údaj o tom, že jejich akcie nepodléhají výměně, nebo údaj o tom, že se štěpí, že se zvyšuje nebo snižuje jejich jmenovitá hodnota anebo se mění jejich podoba, druh nebo forma, včetně pravidel postupu při jejich výměně nebo předložení k vyznačení změny jmenovité hodnoty, jež obsahují alespoň způsob a lhůtu pro předložení listinných akcií nástupnické společnosti, d) práva, jež nástupnická společnost poskytne vlastníkům jednotlivých druhů akcií, opčních listů nebo jiných cenných papírů, popřípadě opatření, jež jsou pro ně navrhována, e) postup pro případ, že akcionářům zúčastněné společnosti vznikne právo odprodat akcie nástupnické společnosti, zejména údaj o lhůtě a způsobu uveřejnění veřejného návrhu smlouvy, f) údaje o tom, kolik míst v dozorčí radě nástupnické akciové společnosti má být obsazeno osobami volenými zaměstnanci nástupnické akciové společnosti s uvedením, že tato místa se dočasně neobsazují a budou obsazena až po zápisu fúze do obchodního rejstříku. (2) Je-li nástupnická společnost jediným akcionářem zanikající společnosti, neobsahuje projekt fúze sloučením údaje uvedené v odstavci 1 písm. a), b) a e) a v § 70 odst. 1 písm. b) a e). (3) Počátek běhu lhůty pro předložení listinných akcií nemůže předcházet dni zápisu fúze sloučením do obchodního rejstříku.“. 154. § 101 zní: „§ 101 (1) Není-li splacen emisní kurs, je akcionář povinen k jeho splacení i po zápisu fúze do obchodního rejstříku tak, jak k tomu byl zavázán před tímto zápisem, ledaže bude tomuto akcionáři prominuta povinnost splatit nesplacenou část emisního kursu akcií. (2) K prominutí povinnosti splatit nesplacenou část emisního kursu akcií při fúzi sloučením u dosavadních akcionářů nástupnické společnosti může dojít, jen dojde-li ke snížení základního kapitálu nástupnické společnosti postupem podle § 110. (3) Prominout povinnost splatit nesplacenou část emisního kursu lze pouze v případě, že tak stanoví projekt fúze, jen po zápisu fúze do obchodního rejstříku a budou-li zajištěny pohledávky věřitelů podle tohoto zákona. (4) Má-li být akcionáři prominuta povinnost splatit dosud nesplacenou část emisního kursu akcií, nepoužijí se při hlasování na valné hromadě o fúzi ustanovení zákona, který upravuje právní poměry obchodních společností a družstev, o zákazu výkonu hlasovacích práv v případě, že akcionář je v prodlení se splacením vkladu a má-li mu být prominuto splnění povinnosti.“. 155. Za § 101 se vkládá nový § 101a, který zní: „§ 101a (1) Při fúzi se místa v dozorčí radě nástupnické společnosti, která mají být obsazena osobami volenými zaměstnanci nástupnické akciové společnosti, před zápisem fúze do obchodního rejstříku neobsazují. (2) Volba členů dozorčí rady nástupnické společnosti volených zaměstnanci se provede do 90 dnů po zápisu fúze do obchodního rejstříku.“. 156. V nadpisu části druhé hlavy VI dílu 2 se za slovo „akcií“ vkládají slova „a doplatků“. 157. V části druhé hlavě VI dílu 2 se označení oddílů 1 až 3 včetně nadpisů zrušuje. 158. V § 102 se za slova „nástupnickou společností“ vkládají slova „před zápisem fúze do obchodního rejstříku a valná hromada nástupnické společnosti dosud nerozhodla o možnosti nabývat vlastní akcie podle zákona, který upravuje právní poměry obchodních společností a družstev,“. 159. V § 102 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní: „(2) V takovém případě obsahuje rozhodnutí valné hromady nástupnické společnosti o fúzi i pravidla pro nabývání vlastních akcií vyžadovaná zákonem, který upravuje právní poměry obchodních společností a družstev.“. 160. § 103 včetně nadpisu zní: „§ 103 Zvýšení základního kapitálu nástupnické společnosti ze jmění zanikající společnosti pro akcionáře zanikající společnosti (1) Jestliže se má za účelem získání akcií nástupnické společnosti k výměně za akcie zanikající společnosti zvýšit základní kapitál nástupnické společnosti ze jmění zanikající společnosti nebo zanikajících společností vydáním nových akcií nástupnické společnosti, musí usnesení valné hromady nástupnické společnosti o schválení fúze sloučením obsahovat buď pověření pro představenstvo rozhodnout o zvýšení základního kapitálu vydáním nových akcií v rozsahu nezbytném pro výměnu, nebo určení druhu, podoby, formy, počtu a jmenovité hodnoty akcií, jež budou vydány pro akcionáře zanikající společnosti při zvýšení základního kapitálu ze jmění zanikající společnosti. (2) Rozhodnutí představenstva nástupnické společnosti o zvýšení základního kapitálu vydáním nových akcií vydané na základě pověření valné hromady podle odstavce 1 musí obsahovat určení druhu, podoby, formy, počtu a jmenovité hodnoty akcií, jež budou pro akcionáře zanikající společnosti nebo zanikajících společností vydány, a musí o něm být pořízen notářský zápis.“. 161. § 104 zní: „§ 104 Na zvýšení základního kapitálu ze jmění zanikající společnosti pro akcionáře zanikající společnosti se při fúzi sloučením nepoužijí ustanovení zákona, který upravuje právní poměry obchodních společností a družstev, o zvýšení základního kapitálu. Ustanovení § 99b o vyloučení povinnosti doplácet do výše reálné hodnoty předmětu nepeněžitého vkladu se použije obdobně.“. 162. § 105 zní: „§ 105 Pro akcionáře zanikající společnosti lze vydat při fúzi pouze tolik akcií, součet jejichž jmenovitých hodnot nepřesahuje částku ocenění jmění této společnosti vyplývající z posudku znalce pro ocenění jmění.“. 163. § 106 zní: „§ 106 Doplatek nesmí překročit 10 % jmenovité hodnoty akcií, jež mají být vyměněny za akcie zanikající společnosti nebo zanikajících společností.“. 164. § 107 zní: „§ 107 (1) Mají-li se v důsledku fúze vyplatit akcionářům doplatky, pověří společnost, jejímž akcionářům má být doplatek vyplacen, vyplacením doplatků třetí osobu (dále jen „pověřená osoba“). Pověřenou osobou může být pouze a) banka, b) spořitelní a úvěrní družstvo, c) obchodník s cennými papíry, nebo d) zahraniční osoba, jejíž předmět podnikání odpovídá činnosti některé z osob uvedených v písmenech a) až c). (2) Zúčastněná společnost poskytne peněžní prostředky v potřebné výši pověřené osobě ještě před zápisem fúze do obchodního rejstříku. Zúčastněná společnost není oprávněna s těmito prostředky disponovat. (3) Pověřená osoba vrátí nevyplacené peněžní prostředky spolu s úrokem nástupnické společnosti bez zbytečného odkladu poté, co uplynula lhůta pro výplatu doplatků stanovená v projektu fúze. (4) Poskytnuté peněžní prostředky nejsou součástí majetkové podstaty pověřené osoby, pokud dojde k jejímu úpadku podle insolvenčního zákona nebo nastane obdobná situace podle právního řádu jiného členského státu než České republiky.“. 165. V nadpisu části druhé hlavy VI dílu 3 se slovo „vnitrostátní“ zrušuje. 166. § 109 včetně nadpisu zní: „§ 109 Zvýšení základního kapitálu nástupnické společnosti z jejích vlastních zdrojů pro dosavadní akcionáře nástupnické společnosti (1) Jako součást fúze sloučením lze vždy zvýšit dosavadní základní kapitál nástupnické společnosti i z vlastních zdrojů zjištěných z její poslední řádné, mimořádné, konečné nebo mezitímní účetní závěrky sestavené před vyhotovením projektu fúze. Na tomto zvýšení základního kapitálu se podílejí pouze dosavadní akcionáři nástupnické společnosti. (2) Při zvýšení základního kapitálu podle odstavce 1 se použijí ustanovení zákona, který upravuje právní poměry obchodních společností a družstev, o zvýšení základního kapitálu z vlastních zdrojů, při němž dochází ke zvýšení jmenovité hodnoty akcií. (3) Ustanovení zákona, který upravuje právní poměry obchodních společností a družstev, o náležitostech pozvánky na valnou hromadu nebo oznámení o jejím konání při zvýšení základního kapitálu z vlastních zdrojů, o obsahu usnesení valné hromady a o zápisu usnesení valné hromady o zvýšení základního kapitálu a zápisu zvýšení základního kapitálu do obchodního rejstříku se nepoužijí.“. 167. Za § 109 se vkládá nový § 109a, který včetně nadpisu zní: „§ 109a Zvýšení základního kapitálu nástupnické společnosti ze jmění zanikající společnosti pro dosavadní akcionáře nástupnické společnosti (1) Základní kapitál nástupnické společnosti lze při fúzi sloučením zvýšit pro dosavadní akcionáře nástupnické společnosti i zvýšením jmenovité hodnoty jejich akcií ze jmění zanikající společnosti nebo společností, i když nedochází k výměně akcií, pokud nedochází ke změnám v osobách akcionářů nástupnické společnosti. (2) Částka zvýšení základního kapitálu podle odstavce 1 nesmí být vyšší než částka ocenění jmění zanikající společnosti zjištěná z posudku znalce nebo součet těchto částek, účastní-li se fúze více zanikajících společností. (3) Částka zvýšení základního kapitálu podle odstavce 2 se rozdělí mezi dosavadní akcionáře nástupnické společnosti v poměru jmenovitých hodnot jejich akcií v zanikající společnosti. Nejsou-li akcionáři zanikající společnosti současně akcionáři nástupnické společnosti, rozdělí se částka zvýšení základního kapitálu podle odstavce 2 mezi dosavadní akcionáře nástupnické společnosti v poměru jmenovité hodnoty jejich akcií na nástupnické společnosti. (4) Na zvýšení základního kapitálu ze jmění zanikající společnosti pro dosavadní akcionáře nástupnické společnosti při fúzi sloučením se nepoužijí ustanovení zákona, který upravuje právní poměry obchodních společností a družstev, o zvýšení základního kapitálu. Ustanovení § 99b o vyloučení povinnosti doplácet do výše reálné hodnoty předmětu nepeněžitého vkladu se použije obdobně.“. 168. § 110 včetně nadpisu zní: „§ 110 Snížení základního kapitálu nástupnické společnosti snížením jmenovité hodnoty dosavadních akcií (1) Jako součást fúze sloučením lze vždy i snížit dosavadní základní kapitál nástupnické společnosti snížením jmenovité hodnoty akcií, jež vlastní dosavadní akcionáři nástupnické společnosti. (2) Jestliže se snižuje jmenovitá hodnota akcií dosavadních akcionářů nástupnické společnosti, použijí se ustanovení zákona, který upravuje právní poměry obchodních společností a družstev, o snížení základního kapitálu, při němž dochází ke snížení jmenovité hodnoty akcií. (3) Ustanovení zákona, který upravuje právní poměry obchodních společností a družstev, o obsahu pozvánky na valnou hromadu nebo oznámení o jejím konání při snížení základního kapitálu, o obsahu usnesení valné hromady, o zápisu usnesení valné hromady o snížení základního kapitálu a zápisu snížení základního kapitálu do obchodního rejstříku a o ochraně věřitelů při snížení základního kapitálu se nepoužijí; ustanovení § 35 až 39 tím nejsou dotčena. (4) Částka snížení základního kapitálu nesmí být vyplacena před zápisem fúze do obchodního rejstříku a dříve, než budou zajištěny pohledávky věřitelů všech zúčastněných společností podle tohoto zákona. Totéž platí pro uzavření dohody o prominutí povinnosti splatit dosud nesplacenou část emisního kursu akcií.“. 169. § 111 včetně nadpisu zní: „§ 111 Kombinované zvýšení a snížení základního kapitálu nástupnické společnosti (1) Při fúzi sloučením může být základní kapitál nástupnické společnosti zvýšen současně jak postupem podle § 103 nebo 109a, tak podle § 109. (2) Při fúzi sloučením může dojít k souběžnému zvýšení základního kapitálu podle § 103, 109 nebo 109a a ke snížení základního kapitálu podle § 110. Při tomto postupu může být dosavadní základní kapitál nástupnické společnosti snížen i pod částku stanovenou zákonem, který upravuje právní poměry obchodních společností a družstev, bude-li současně zvýšen tak, aby v době zápisu fúze do obchodního rejstříku dosáhl alespoň částky stanovené zákonem, který upravuje právní poměry obchodních společností a družstev.“. 170. V nadpisu části druhé hlavě VI dílu 4 se slovo „vnitrostátní“ zrušuje. 171. § 112 zní: „§ 112 Projekt fúze přezkoumá za každou ze zúčastněných akciových společností znalec pro fúzi jmenovaný pro tu kterou zúčastněnou společnost nebo znalec pro fúzi jmenovaný pro všechny zúčastněné společnosti, a to na základě společné žádosti těchto zúčastněných společností.“. 172. § 113 zní: „§ 113 (1) Znalec pro fúzi zpracuje o výsledku přezkoumání písemnou zprávu o přezkoumání projektu fúze (dále jen „znalecká zpráva o fúzi“) pro akcionáře každé ze zúčastněných společností, pro které byl jmenován. (2) Byl-li znalec pro fúzi jmenován pro všechny zúčastněné společnosti, zpracuje společnou znaleckou zprávu pro všechny zúčastněné společnosti. (3) Znalecká zpráva o fúzi je znaleckým posudkem podle zákona upravujícího činnost znalců.“. 173. V § 114 se slovo „vnitrostátní“, slova „nebo znalců“, slovo „ocenění“ a slova „jmění zúčastněné společnosti“ zrušují. 174. V § 115 se slovo „vnitrostátní“ zrušuje. 175. § 116 zní: „§ 116 (1) Znalec pro fúzi předá znaleckou zprávu o fúzi představenstvům všech zúčastněných společností. (2) Znalecké zprávy o fúzi musí být k nahlédnutí akcionářům přítomným na valné hromadě, jež bude rozhodovat o schválení fúze.“. 176. V § 117 se slovo „vnitrostátní“ zrušuje a za slovo „společností“ se vkládají slova „nebo jestliže se společnost slučuje se svým jediným akcionářem“. 177. V nadpisu části druhé hlavy VI dílu 5 se slovo „vnitrostátní“ zrušuje. 178. § 118 zní: „§ 118 Oznámení podle § 33 odst. 1 písm. b) nebo informace uveřejněné podle § 33a musí dále obsahovat alespoň a) upozornění pro akcionáře na jejich práva podle § 119 nebo 119a, b) nemá-li se konat valná hromada jedné nebo více zúčastněných společností, upozornění pro akcionáře těchto zúčastněných společností na jejich práva podle § 131, popřípadě c) upozornění pro akcionáře zanikající společnosti na závazek nástupnické společnosti odkoupit akcie podle § 144 odst. 1 nebo § 145.“. 179. § 119 zní: „§ 119 (1) V sídle každé ze zúčastněných akciových společností musí být k nahlédnutí pro akcionáře alespoň 1 měsíc před stanoveným dnem konání valné hromady, jež má rozhodnout o schválení fúze, a) projekt fúze, b) účetní závěrky všech zúčastněných společností za poslední 3 účetní období, jestliže zúčastněná společnost po tuto dobu trvá, popřípadě takové účetní závěrky právního předchůdce, měla-li zúčastněná akciová společnost právního předchůdce, a vyžadují-li se, také zprávy auditora o jejich ověření, c) konečné účetní závěrky všech zúčastněných akciových společností, zahajovací rozvaha nástupnické akciové společnosti, pokud rozhodný den fúze předchází vyhotovení projektu fúze, a vyžadují-li se, také zprávy auditora o jejich ověření, d) mezitímní účetní závěrka a zpráva auditora o jejím ověření, anebo pololetní zpráva podle zákona o podnikání na kapitálovém trhu, pokud se vyžadují, e) společná zpráva o fúzi nebo všechny zprávy o fúzi všech zúčastněných společností, pokud se vyžadují, f) znalecká zpráva o fúzi nebo všechny znalecké zprávy o fúzi všech zúčastněných společností, pokud se vyžadují, a g) posudek znalce pro ocenění jmění, pokud se vyžaduje a není-li součástí znalecké zprávy o fúzi. (2) Společnost vydá každému akcionáři, který o to požádá, bez zbytečného odkladu bezplatně opis nebo výpis z listin uvedených v odstavci 1 písm. a) až f), pokud se vyžadují. (3) Pokud akcionář souhlasil s tím, že zúčastněná společnost bude k poskytování informací využívat elektronické prostředky, mohou mu být kopie listin zasílány elektronicky. Souhlas lze dát jakýmkoliv způsobem, z něhož plyne tato vůle akcionáře.“. 180. Za § 119 se vkládá nový § 119a, který zní: „§ 119a (1) Zúčastněná společnost není povinna zpřístupnit dokumenty uvedené v § 119 odst. 1 ve svém sídle, pokud je uveřejní po dobu alespoň 1 měsíce před stanoveným dnem konání valné hromady, jež má rozhodnout o schválení fúze, až do doby 1 měsíce po jejím konání na internetové stránce. Ustanovení § 33b o zabezpečení internetových stránek se použije obdobně. (2) Ustanovení § 119 odst. 2 a 3 se nepoužije, jestliže internetová stránka umožňuje akcionářům po celou dobu uvedenou v odstavci 1 stažení a vytištění dokumentů uvedených v § 119 odst. 1. (3) Dojde-li z jakéhokoliv důvodu k souvislému přerušení přístupu na internetovou stránku po dobu delší než 24 hodin, je zúčastněná společnost povinna plnit povinnosti uvedené v § 119 s tím, že doba pro jejich plnění běží okamžikem uplynutí doby 24 hodin.“. 181. V § 120 odst. 1 se za slova „nástupnické akciové společnosti“ vkládají slova „podle § 129“ a slova „§ 118 a 119“ se nahrazují slovy „§ 118, 119 nebo 119a“. 182. V § 120 odst. 2 se za slova „žádné ze zúčastněných společností“ vkládají slova „podle § 132“, slova „§ 118 a 119“ se nahrazují slovy „§ 118, 119 nebo 119a“ a slova „kdy má být vnitrostátní fúze schválena představenstvem prvé ze zúčastněných společností“ se nahrazují slovy „v němž má být podán návrh na zápis fúze do obchodního rejstříku“. 183. V nadpisu části druhé hlavy VI dílu 6 se slovo „vnitrostátní“ zrušuje. 184. § 121 zní: „§ 121 (1) V pozvánce na valnou hromadu nebo v oznámení o svolání valné hromady, která má schvalovat fúzi, musí být akcionáři upozorněni na jejich práva podle § 119 nebo 119a a pozvánka nebo oznámení musí obsahovat i vybrané údaje z účetní závěrky, jestliže má být valnou hromadou schválena. (2) V pozvánce na valnou hromadu nebo v oznámení o svolání valné hromady nástupnické společnosti, která má schvalovat fúzi sloučením, se dále uvedou i údaje o vlivu fúze sloučením na akcie dosavadních akcionářů nástupnické společnosti, zejména o tom, že akcie dosavadních akcionářů nástupnické společnosti nepodléhají výměně nebo že se štěpí, že se zvyšuje nebo snižuje jejich jmenovitá hodnota s uvedením celkové částky, o niž se zvýší nebo sníží jmenovitá hodnota všech akcií dosavadních akcionářů nástupnické společnosti, anebo že se změní jejich podoba, druh nebo forma. (3) Pokud dochází ke zvýšení nebo snížení základního kapitálu nástupnické společnosti podle tohoto zákona, obsahuje pozvánka na valnou hromadu všech zúčastněných společností nebo oznámení o jejím konání i údaj o tom, pro akcionáře jakých zúčastněných společností je základní kapitál zvyšován nebo snižován, zda se jedná o zvýšení základního kapitálu z vlastních zdrojů nástupnické společnosti nebo ze jmění zanikající společnosti, zda dochází ke kombinovanému zvýšení základního kapitálu nebo ke kombinaci zvýšení a snížení základního kapitálu.“. 185. V § 122 odst. 2 se slovo „vnitrostátní“ zrušuje. 186. V § 122 odstavec 3 zní: „(3) Představenstvo zúčastněné společnosti seznámí před hlasováním o schválení fúze akcionáře se znaleckou zprávou o fúzi, pokud se vyžaduje, a se všemi podstatnými změnami týkajícími se jmění, k nimž došlo v období od vyhotovení projektu fúze do dne konání valné hromady, která rozhoduje o fúzi, ve všech zúčastněných společnostech. Správnost oznámení o změnách týkajících se jmění musí být potvrzena auditorem, pokud podléhá společnost povinnému auditu, nebo znalcem, který prováděl ocenění jmění.“. 187. V § 122 se doplňují odstavce 4 a 5, které znějí: „(4) Představenstvo zúčastněné společnosti informuje o změnách jmění podle odstavce 3 představenstva ostatních zúčastněných společností tak, aby mohla informovat své příslušné valné hromady. (5) Seznámení se změnami jmění podle odstavců 3 a 4 se nevyžaduje, jestliže s tím předem souhlasili všichni akcionáři všech zúčastněných společností.“. 188. § 123 zní: „§ 123 Usnesení valné hromady zanikající společnosti o schválení fúze sloučením musí obsahovat schválení a) projektu fúze sloučením a b) konečné účetní závěrky zanikající společnosti a zahajovací rozvahy nástupnické společnosti, pokud rozhodný den fúze předchází vyhotovení projektu fúze, popřípadě mezitímní účetní závěrky zanikající společnosti.“. 189. § 124 zní: „§ 124 Usnesení valné hromady nástupnické společnosti o schválení fúze sloučením musí obsahovat a) schválení projektu fúze sloučením, b) schválení konečné účetní závěrky a zahajovací rozvahy, pokud rozhodný den fúze předchází vyhotovení projektu fúze, popřípadě mezitímní účetní závěrky, a c) rozhodnutí o vydání nových akcií, popřípadě pověření představenstva k vydání nových akcií nebo o možnosti nabýt vlastní akcie, je-li to třeba k výměně akcií zanikající společnosti za akcie nástupnické společnosti podle § 103.“. 190. § 125 zní: „§ 125 Jestliže budou akcie dosavadních akcionářů nástupnické společnosti vyměňovány za akcie o vyšší jmenovité hodnotě podle § 109, musí usnesení valné hromady nástupnické společnosti o schválení fúze sloučením obsahovat též a) částku zvýšení základního kapitálu z vlastních zdrojů nástupnické společnosti a b) označení vlastního zdroje nebo zdrojů nástupnické společnosti z poslední řádné účetní závěrky, mimořádné účetní závěrky, konečné účetní závěrky nebo mezitímní závěrky sestavené před vyhotovením projektu fúze, z něhož bude základní kapitál zvyšován, v členění podle struktury vlastního kapitálu v účetní závěrce.“. 191. Za § 125 se vkládá nový § 125a, který zní: „§ 125a Jestliže budou akcie dosavadních akcionářů nástupnické společnosti vyměňovány za akcie o vyšší jmenovité hodnotě podle § 109a, musí usnesení valné hromady nástupnické společnosti o schválení fúze sloučením obsahovat též určení částky zvýšení základního kapitálu nástupnické společnosti ze jmění zanikající společnosti nebo zanikajících společností.“. 192. § 126 zní: „§ 126 Budou-li akcie dosavadních akcionářů nástupnické společnosti vyměňovány za akcie o nižší jmenovité hodnotě podle § 110, musí usnesení valné hromady nástupnické společnosti o schválení fúze sloučením obsahovat též a) částku, o niž se snižuje jmenovitá hodnota dosavadní akcie nástupnické společnosti, b) částku, o niž se snižuje dosavadní základní kapitál nástupnické společnosti, a c) údaj o tom, zda částka, o niž se sníží základní kapitál nástupnické společnosti, bude vyplacena dosavadním akcionářům nástupnické společnosti s uvedením lhůty pro její vyplacení, nebo údaj o tom, jak jinak s ní bude naloženo.“. 193. § 127 zní: „§ 127 Mají-li být akcie nástupnické společnosti po zápisu fúze sloučením do obchodního rejstříku přijaty k obchodování na evropském regulovaném trhu, musí usnesení valných hromad všech zúčastněných společností obsahovat souhlas s podáním žádosti o jejich přijetí k obchodování na evropském regulovaném trhu; to neplatí, byly-li akcie nástupnické společnosti přijaty k obchodování na evropském regulovaném trhu.“. 194. § 128 zní: „§ 128 Usnesení valných hromad všech zanikajících společností o schválení fúze splynutím musí obsahovat a) schválení projektu fúze splynutím, b) schválení konečné účetní závěrky zanikající společnosti a zahajovací rozvahy nástupnické společnosti, pokud rozhodný den fúze předchází vyhotovení projektu fúze, popřípadě mezitímní účetní závěrky zanikající společnosti, pokud dosud nebyla schválena, a c) mají-li být akcie nástupnické společnosti přijaty k obchodování na evropském regulovaném trhu, souhlas s podáním žádosti o jejich přijetí k obchodování na evropském regulovaném trhu.“. 195. § 129 zní: „§ 129 Jestliže se nevyměňují dosavadním akcionářům nástupnické akciové společnosti akcie, nevyžaduje se u nástupnické společnosti schválení fúze sloučením podle tohoto zákona, jestliže a) byla splněna povinnost podle § 33 nebo 33a a § 120 odst. 1, b) všichni akcionáři nástupnické společnosti mohli uplatnit práva podle § 119 nebo 119a a c) nástupnická společnost je vlastníkem alespoň 90 % akcií zanikající společnosti s hlasovacími právy.“. 196. § 130 zní: „§ 130 Pokud nebyla dosud schválena poslední řádná nebo mimořádná účetní závěrka jakékoliv zúčastněné společnosti, popřípadě mezitímní účetní závěrka, pokud se vyžaduje, anebo její konečná účetní závěrka valnou hromadou nebo jediným akcionářem této zúčastněné společnosti před zápisem fúze do obchodního rejstříku, schvaluje tyto účetní závěrky valná hromada nebo jediný akcionář nástupnické společnosti po zápisu fúze do obchodního rejstříku. Schválení zahajovací rozvahy se v tomto případě nevyžaduje.“. 197. V § 131 odst. 1 se za slova „alespoň 5%“ vkládá slovo „upsaného“, slovo „vnitrostátní“ se zrušuje a slova „a § 118“ se nahrazují slovy „nebo uveřejněny podle § 33a a 118“. 198. § 132 zní: „§ 132 (1) Je-li nástupnická společnost vlastníkem všech akcií opravňujících hlasovat o projektu fúze zanikající společnosti, nevyžaduje se schválení fúze podle tohoto zákona, jestliže a) byla splněna povinnost podle § 33 nebo 33a a § 120 odst. 2 a b) všichni akcionáři nástupnické společnosti mohli uplatnit práva podle § 119 nebo 119a. (2) Ustanovení § 130 a 131 se použije pro nástupnické i zanikající společnosti.“. 199. § 133 se zrušuje. 200. V § 134 se slovo „vnitrostátní“ zrušuje. 201. V § 135 odst. 1 se slovo „vnitrostátní“ zrušuje a na konci textu věty druhé se doplňují slova „postupem podle § 109a“. 202. V § 135 se odstavec 2 zrušuje a zároveň se zrušuje označení odstavce 1. 203. V § 136 se slova „na ni přejdou“ nahrazují slovy „by na ni měly přejít“ a slovo „vnitrostátní“ se zrušuje. 204. V § 137 odstavec 1 zní: „(1) Výměna akcií stejné podoby se provede ve lhůtě 2 měsíců ode dne zápisu fúze do obchodního rejstříku.“. 205. § 138 zní: „§ 138 Mají-li být v souvislosti s fúzí vyměněny nástupnickou společností listinné akcie, přijaté k obchodování na evropském regulovaném trhu, pověří všechny zúčastněné společnosti, jejichž akcie se vyměňují, obstaráním výměny obchodníka s cennými papíry nebo zahraniční osobu, která má sídlo v členském státě a jejíž předmět podnikání odpovídá činnosti obchodníka s cennými papíry.“. 206. § 139 zní: „§ 139 (1) Akcionáři jsou povinni předložit dosavadní listinné akcie a zatímní listy ve lhůtě a způsobem určeným v projektu fúze. (2) Projekt fúze musí obsahovat upozornění pro akcionáře na možnost, že akcie a zatímní listy nepředložené ve stanovené lhůtě mohou být prohlášeny za neplatné bez poskytnutí dodatečné lhůty k předložení akcií, nemusí-li být poskytnuta.“. 207. § 140 zní: „§ 140 (1) Jestliže jsou akcionáři v prodlení s předložením dosavadních listinných akcií a zatímních listů, i když projekt fúze obsahoval upozornění na možnost neposkytnout dodatečnou lhůtu, může je nástupnická společnost přesto vyzvat, uzná-li to za potřebné a je-li takové jednání v zájmu společnosti, způsobem určeným zákonem a stanovami nástupnické společnosti pro svolání valné hromady, aby listinné akcie a zatímní listy předložili v dodatečné přiměřené lhůtě, kterou jim k tomuto účelu určí, s poučením, že jinak bude postupováno podle § 141. (2) Nebude-li projekt fúze obsahovat upozornění na možnost neposkytnout dodatečnou lhůtu k předložení listinných akcií nebo zatímních listů, vyzve nástupnická společnost akcionáře, kteří jsou v prodlení, způsobem určeným zákonem a stanovami nástupnické společnosti pro svolání valné hromady, aby listinné akcie a zatímní listy předložili v dodatečné přiměřené lhůtě, kterou jim k tomuto účelu určí, s poučením, že jinak bude postupováno podle § 141.“. 208. § 141 zní: „§ 141 (1) Nástupnická společnost prohlásí za neplatné dosavadní listinné akcie a zatímní listy, které nebyly vráceny ve lhůtě podle § 139. Byla-li stanovena dodatečná přiměřená lhůta k vrácení podle § 140, prohlásí nástupnická společnost nevrácené listinné akcie a zatímní listy za neplatné až po marném uplynutí této lhůty. Za neplatné nelze prohlásit akcie, které byly vráceny opožděně, ale před tím, než je nástupnická společnost za neplatné prohlásila. (2) Prohlášení akcií a zatímních listů za neplatné oznámí nástupnická společnost akcionářům, jejichž listinné akcie a zatímní listy byly prohlášeny za neplatné (dále jen „dotčené osoby“), způsobem určeným zákonem a stanovami pro svolání valné hromady nástupnické společnosti a prohlášení listinných akcií a zatímních listů za neplatné bez zbytečného odkladu zveřejní. (3) Akcie a zatímní listy určené k výměně prodá nástupnická společnost prostřednictvím obchodníka s cennými papíry nebo zahraniční osoby, která má sídlo v členském státě a jejíž předmět podnikání odpovídá činnosti obchodníka s cennými papíry, bez zbytečného odkladu po zveřejnění prohlášení listinných akcií a zatímních listů za neplatné na účet dotčené osoby na evropském regulovaném trhu, pokud jsou přijaty k obchodování na evropském regulovaném trhu, nebo ve veřejné dražbě. Místo, dobu a předmět dražby zveřejní nástupnická společnost nejméně 2 týdny před jejím konáním. (4) Výtěžek z prodeje listinných akcií a zatímních listů po započtení pohledávek nástupnické společnosti proti dotčené osobě vzniklých v souvislosti s prohlášením akcií a zatímních listů za neplatné a prodejem akcií a zatímních listů vyplatí nástupnická společnost bez zbytečného odkladu dotčené osobě.“. 209. § 143 zní: „§ 143 (1) Jestliže mají být v souvislosti s fúzí nástupnickou společností vydány zaknihované akcie za zaknihované akcie nebo se mají změnit údaje o zaknihovaných akciích, nástupnická společnost požádá centrálního depozitáře cenných papírů o vydání zaknihovaných akcií nebo jej informuje o požadované změně údajů před zápisem fúze do obchodního rejstříku. (2) Vydání zaknihovaných akcií nebo provedení změn údajů v centrální evidenci cenných papírů zabezpečí nástupnická společnost tak, aby k tomu došlo ve lhůtě 15 dnů po zápisu fúze do obchodního rejstříku.“. 210. § 144 zní: „§ 144 (1) Jestliže je nástupnická společnost vlastníkem alespoň 90 % akcií zanikající společnosti s hlasovacími právy, může projekt fúze sloučením obsahovat závazek nástupnické společnosti odkoupit akcie, jež byly vyměněny za ostatní akcie této zanikající společnosti. (2) Jestliže projekt fúze sloučením obsahuje závazek nástupnické společnosti k odkupu akcií podle odstavce 1, nevyžaduje se pořízení zprávy o fúzi ani znalecké zprávy o fúzi a nepoužije se ustanovení § 118 odst. 1 písm. a), § 119 ani § 119a.“. 211. § 145 zní: „§ 145 (1) Jestliže se v důsledku fúze změní právní postavení akcionářů některé ze zúčastněných společností tak, že dojde k výměně akcií za akcie jiného druhu, ke změně práv spojených s určitým druhem akcií, kterými se zhoršuje právní postavení akcionáře oproti stavu před zápisem fúze do obchodního rejstříku, k výměně akcií přijatých k obchodování na evropském regulovaném trhu za akcie, které nejsou přijaty k obchodování na evropském regulovaném trhu, nebo k výměně akcií, jejichž převoditelnost není omezena, za akcie s omezenou převoditelností, musí projekt fúze obsahovat závazek nástupnické společnosti odkoupit vyměněné akcie od osoby, která a) byla oprávněna vykonávat hlasovací právo na valné hromadě zúčastněné společnosti, která schválila fúzi, b) se zúčastnila valné hromady a c) hlasovala proti schválení fúze. (2) Povinnost nástupnické společnosti odkoupit akcie se vztahuje pouze na akcie nástupnické společnosti, které byly vyměněny za akcie, s nimiž bylo hlasováno proti schválení fúze.“. 212. V § 146 odst. 1 se slovo „vnitrostátní“ zrušuje. 213. V § 147 se odstavec 1 zrušuje a zároveň se zrušuje označení odstavce 2. 214. V § 147 písm. d) se za slova „nebo označení“ vkládá slovo „evropského“. 215. § 148 zní: „§ 148 (1) Veřejný návrh smlouvy se uveřejňuje způsobem, kterým se podle zákona a stanov společnosti svolává její valná hromada, a způsobem, kterým se svolávala valná hromada zanikající společnosti. (2) Veřejný návrh smlouvy je po zveřejnění neodvolatelný a nezměnitelný; to neplatí, pokud nástupnická společnost zvýšila nabídku kupní ceny. Tím dochází ke zvýšení kupní ceny i ve smlouvách, které již byly na základě takového veřejného návrhu smlouvy uzavřeny.“. 216. V § 149 odst. 1 se za slova „je uzavírána na“ vkládá slovo „evropském“. 217. V § 149 odst. 2 se za slova „není uzavírána na“ vkládá slovo „evropském“. 218. V § 149 odstavec 3 zní: „(3) Akcionář je oprávněn přijetí návrhu smlouvy odvolat do doby, než dojde k uzavření smlouvy. Akcionář není oprávněn návrh měnit.“. 219. V § 150 odst. 1 se slova „a dát centrálnímu depozitáři cenných papírů příkaz k převodu vlastnického práva k zaknihovaným akciím do centrální evidence cenných papírů“ nahrazují slovy „nebo zabezpečit převod vlastnického práva k zaknihovaným akciím“. 220. V § 150 odst. 2 se za slovo „přiměřenou“ vkládá slovo „reálné“. 221. V § 150 odst. 3 se slova „uzavření smlouvy“ nahrazují slovy „uplynutí doby závaznosti veřejného návrhu smlouvy“. 222. V § 150 odst. 4 se za slovo „přiměřená“ vkládá slovo „reálné“ a za větu první se doplňuje věta „Ustanovení § 46 odst. 2 a § 47 se na přechod práva na doplacení kupní ceny a na jeho uplatnění použijí obdobně.“. 223. V § 150 se odstavec 5 zrušuje. 224. V § 151 se na konci textu odstavce 1 doplňují slova „, a to za přiměřenou cenu“ a na konci odstavce 1 se doplňuje věta „Akcionář není povinen dokládat přiměřenost ceny posudkem znalce.“. 225. Za § 151 se vkládá nový § 151a, který zní: „§ 151a Při odkupu akcií podle § 146 až 150 se nepoužijí ustanovení stanov o omezení převoditelnosti akcií na jméno.“. 226. V nadpisu části druhé hlavy VI dílu 9 se slovo „vnitrostátní“ zrušuje 227. V § 152 se slovo „vnitrostátní“ a slova „nebo zakladatelská listina“ zrušují. 228. § 153 se zrušuje. 229. V nadpisu části druhé hlavy VII se slovo „vnitrostátní“ zrušuje. 230. § 154 zní: „§ 154 Společnost s ručením omezeným se může zúčastnit fúze s akciovou společností. Nástupnická společnost při fúzi společností s ručením omezeným nebo akciových společností může mít kteroukoliv z těchto forem, byť jde o fúzi sloučením nebo fúzují-li společnosti téže formy. Ustanovení tohoto zákona o změně právní formy se nepoužijí.“. 231. § 155 zní: „§ 155 (1) Projekt fúze společnosti s ručením omezeným s akciovou společností při určení výměnného poměru obsahuje údaje o tom, a) kolik akcií určité podoby, druhu, formy a jmenovité hodnoty obdrží společník zanikající společnosti s ručením omezeným výměnou za svůj obchodní podíl s tím, že výše doplatku nesmí překročit 10 % výše jmenovité hodnoty akcií, jež mají být vyměněny za obchodní podíl zanikající společnosti, nebo b) jaká bude výše vkladu a výše obchodního podílu, který obdrží akcionář zanikající akciové společnosti výměnou za své akcie s tím, že výše doplatku nesmí překročit 10 % základního kapitálu při fúzi splynutím nebo 10 % z částky zvýšení základního kapitálu ze jmění zanikající nebo zanikajících společností podle § 89 písm. a) nebo b) při fúzi sloučením. (2) Projekt fúze zúčastněných společností s ručením omezeným v případě, že nástupnická společnost bude mít formu akciové společnosti, obsahuje při určení výměnného poměru, kolik akcií určité podoby, druhu, formy a jmenovité hodnoty obdrží společník každé zúčastněné společnosti s ručením omezeným výměnou za svůj obchodní podíl s tím, že výše doplatku nesmí překročit 10 % výše jmenovité hodnoty akcií, jež mají být vyměněny za obchodní podíly každé ze zúčastněných společností. (3) Projekt fúze zúčastněných akciových společností v případě, že nástupnická společnost bude mít právní formu společnosti s ručením omezeným, obsahuje při určení výměnného poměru údaje o tom, jaká bude výše vkladu a výše obchodního podílu, který obdrží akcionář zanikající akciové společnosti výměnou za své akcie s tím, že výše doplatku nesmí překročit 10 % základního kapitálu při fúzi splynutím nebo 10 % z částky zvýšení základního kapitálu ze jmění zanikající nebo zanikajících společností podle § 89 písm. a) nebo b) při fúzi sloučením. V tomto případě podléhají výměně i akcie dosavadních akcionářů nástupnické společnosti. (4) Je-li zanikající společností akciová společnost a nástupnickou společností společnost s ručením omezeným, obsahuje projekt fúze i výši náhrady pro vlastníky vyměnitelných nebo prioritních dluhopisů a opčních listů s pravidly pro její výplatu, byly-li vydány. Náhradu nelze vyplatit před zápisem fúze do obchodního rejstříku a dříve, než budou zajištěny pohledávky věřitelů podle tohoto zákona. Ustanovení § 380 a 381 o vyměnitelných a prioritních dluhopisech se použijí obdobně. (5) Nebyl-li splacen vklad nebo emisní kurs akcií, uvede se tato skutečnost v projektu fúze. (6) Pro výměnu obchodních podílů za akcie a pro výměnu akcií za obchodní podíly se ustanovení § 97 až 99b a § 134 až 143 použijí obdobně.“. 232. § 156 zní: „§ 156 Fúze společnosti s ručením omezeným s akciovou společností anebo fúze, při níž dojde ke změně právní formy nástupnické společnosti s ručením omezeným na akciovou společnost při fúzi sloučením, musí být schválena všemi společníky zúčastněné společnosti s ručením omezeným.“. 233. V § 157 se slova „přede dnem zápisu vnitrostátní fúze do obchodního rejstříku“, slovo „vnitrostátní“ a slova „a akcionářů všech“ zrušují. 234. § 158 zní: „§ 158 (1) Dochází-li k fúzi sloučením akciových společností a nástupnická společnost má mít formu společnosti s ručením omezeným nebo k fúzi sloučením společností s ručením omezeným a nástupnická společnost má mít formu akciové společnosti, obsahuje projekt fúze i a) společenskou smlouvu nebo stanovy nástupnické společnosti a b) jména a bydliště osob, které mají být statutárním orgánem nebo jeho členy nebo členy dozorčí rady. (2) Při fúzi sloučením společností s ručením omezeným, má-li mít nástupnická společnost formu akciové společnosti, se pro obsah projektu fúze, splácení emisního kursu a výjimku z povinnosti uzavřít zakladatelskou smlouvu použijí ustanovení § 72, 101 a 152 obdobně. (3) Při fúzi sloučením akciových společností, má-li mít nástupnická společnost formu společnosti s ručením omezeným, se pro obsah projektu fúze a obsah společenské smlouvy nástupnické společnosti použijí ustanovení § 72 a 96 obdobně.“. 235. V § 159 odst. 1 se slovo „vnitrostátní“ zrušuje a slova „s nástupnickou společností“ se nahrazují slovy „do nástupnické společnosti“. 236. V § 159 odstavec 2 zní: „(2) Akcionář je oprávněn vystoupit ze společnosti jen ohledně těch akcií, kterými hlasoval proti schválení fúze.“. 237. V § 160 se slovo „vnitrostátní“ zrušuje. 238. V § 161 odstavec 1 zní: „(1) Jestliže zanikající společnost vydala listinné akcie a zatímní listy, odevzdá vystupující akcionář všechny listinné akcie a zatímní listy, ohledně nichž ze společnosti vystupuje, jinak je jeho vystoupení neúčinné. Odevzdané listinné akcie a zatímní listy nástupnická společnost zničí bez zbytečného odkladu po zápisu fúze do obchodního rejstříku.“. 239. V § 161 odst. 2 se slovo „vnitrostátní“ zrušuje. 240. § 162 zní: „§ 162 Jestliže společnost vydala zaknihované akcie, je vystoupení akcionáře účinné jen ohledně akcií, které byly evidovány v evidenci zaknihovaných cenných papírů jako vlastnictví tohoto akcionáře ke dni zápisu fúze do obchodního rejstříku a se kterými hlasoval proti schválení fúze.“. 241. V § 163 odst. 1 se za slova „zanikající akciové společnosti“ vkládají slova „ohledně akcií, s nimiž hlasoval proti schválení fúze,“ a slovo „vnitrostátní“ se zrušuje. 242. V § 163 odst. 2 se slovo „vnitrostátní“ zrušuje a za slovo „přechází“ se vkládají slova „zcela nebo zčásti“. 243. § 164 zní: „§ 164 (1) Zanikající společnost je povinna poskytnout akcionáři vypořádací podíl odpovídající reálné hodnotě akcií, kterých se týká vystoupení. Výše vypořádacího podílu musí být doložena posudkem znalce. Povinnost zajistit zpracování znaleckého posudku a zaplatit odměnu znalci má zanikající společnost. (2) Vypořádací podíl je splatný uplynutím 1 měsíce ode dne zápisu fúze do obchodního rejstříku. (3) Vypořádací podíl se vyplácí v penězích, pokud se účastníci nedohodnou jinak.“. 244. § 165 zní: „§ 165 (1) Zápisem fúze do obchodního rejstříku se mění společenská smlouva nástupnické společnosti s ručením omezeným tak, že jako společník nastupuje místo vystoupivšího společníka nástupnická společnost. (2) Návrh na zápis fúze do obchodního rejstříku v případě, že zanikající společností je akciová společnost a nástupnická společnost má mít právní formu společnosti s ručením omezeným, lze podat nejdříve po uplynutí lhůty 30 dnů ode dne, kdy byla fúze schválena valnou hromadou zanikající akciové společnosti; to neplatí, není-li zde nikdo, kdo by mohl ze zanikající akciové společnosti vystoupit podle tohoto zákona.“. 245. Za § 165 se vkládá nový § 165a, který zní: „§ 165a Akcionář, který hlasoval proti schválení fúze jen ohledně některých svých akcií, nemůže vystoupit z akciové společnosti, jestliže by v důsledku rozdělení jeho podílu v nástupnické společnosti s ručením omezeným na jeho podíl v této společnosti nepřipadl vklad alespoň v minimální výši stanovené zákonem, který upravuje právní poměry obchodních společností a družstev.“. 246. V nadpisu části druhé hlavy VIII se slovo „vnitrostátní“ zrušuje. 247. § 166 zní: „§ 166 (1) Výměnný poměr v projektu fúze družstva obsahuje určení, jakým způsobem se při fúzi mění výše členských vkladů a další majetkové účasti u členů každého ze zúčastněných družstev, nebo údaj, že se výše členských vkladů a další majetkové účasti u žádného člena zúčastněného družstva nemění. (2) Součet výše členských vkladů členů zúčastněného družstva do základního kapitálu nástupnického družstva nesmí převyšovat výši vlastního kapitálu zúčastněného družstva zjištěné z jeho poslední řádné nebo mimořádné účetní závěrky sestavené před vyhotovením projektu fúze družstva anebo z jeho konečné účetní závěrky, pokud rozhodný den fúze předcházel dni vyhotovení projektu fúze družstva.“. 248. Za § 166 se vkládá nový § 166a, který zní: „§ 166a (1) Povinnost splatit členský vklad nezaniká zápisem fúze družstva do obchodního rejstříku, ledaže z projektu fúze plyne, že členský vklad se v důsledku fúze odpovídajícím způsobem snižuje. V takovém případě musí projekt fúze určit, jak bude naloženo s částkou odpovídající snížení členského vkladu. (2) Snižuje-li se členský vklad, přestože byl splacen, a částka snížení členského vkladu má být podle projektu fúze zaplacena členovi, obsahuje projekt fúze i lhůtu k zaplacení částky snížení členského vkladu. (3) Částka podle odstavce 2 nesmí být vyplacena před zápisem fúze do obchodního rejstříku a dříve, než budou zajištěny pohledávky věřitelů podle tohoto zákona. (4) Pokud nebyl členský vklad zcela splacen, lze uzavřít dohodu o prominutí povinnosti splatit nesplacenou část členského vkladu jen za podmínek uvedených v odstavci 3.“. 249. V § 167 odstavec 1 zní: „(1) Projekt fúze přezkoumá za každé ze zúčastněných družstev znalec pro fúzi, a to před předložením projektu fúze členské schůzi ke schválení, nebo jeden znalec pro fúzi pro některá nebo všechna zúčastněná družstva; ustanovení § 113 až 116 se na znalce pro fúzi a znaleckou zprávu o fúzi použijí obdobně.“. 250. V § 167 odst. 2 se slovo „vnitrostátní“ zrušuje. 251. § 168 zní: „§ 168 Oznámení podle § 33 odst. 1 písm. b) nebo informace uveřejněné podle § 33a musí dále obsahovat alespoň upozornění pro členy na jejich práva podle § 169 a 169a.“. 252. § 169 zní: „§ 169 (1) V sídle každého ze zúčastněných družstev musí být k nahlédnutí pro členy alespoň 1 měsíc před stanoveným dnem konání členské schůze, jež má rozhodnout o schválení fúze, a) projekt fúze, b) účetní závěrky všech zúčastněných družstev za poslední 3 účetní období, jestliže zúčastněné družstvo po tuto dobu trvá, popřípadě takové účetní závěrky právního předchůdce, mělo-li zúčastněné družstvo právního předchůdce, a zprávy auditora o jejich ověření, pokud se vyžadují, c) konečné účetní závěrky všech zúčastněných družstev, zahajovací rozvaha nástupnického družstva, pokud rozhodný den předchází vyhotovení projektu fúze, a zprávy auditora o jejich ověření, pokud se vyžadují, d) mezitímní účetní závěrka a zpráva auditora o jejím ověření, anebo pololetní zpráva podle zákona o podnikání na kapitálovém trhu, pokud se vyžadují, e) společná zpráva o fúzi nebo všechny zprávy o fúzi všech zúčastněných družstev, pokud se vyžadují, a f) znalecká zpráva o fúzi nebo všechny znalecké zprávy o fúzi všech zúčastněných družstev, pokud se vyžadují. (2) Družstvo je povinno vydat každému členovi, který o to požádá, bez zbytečného odkladu bezplatně opis nebo výpis z listin uvedených v odstavci 1, pokud se vyžadují. (3) Pokud člen souhlasil s tím, že zúčastněné družstvo bude k poskytování informací využívat elektronické prostředky, mohou mu být kopie listin uvedených v odstavci 1 zasílány elektronicky. V takovém případě se nepoužije ustanovení odstavce 2. Souhlas lze dát jakýmkoliv způsobem, z něhož plyne tato vůle člena.“. 253. Za § 169 se vkládá nový § 169a, který zní: „§ 169a (1) Zúčastněné družstvo není povinno zpřístupnit dokumenty uvedené v § 169 odst. 1 ve svém sídle, pokud je uveřejní po dobu alespoň 1 měsíce před stanoveným dnem konání členské schůze, jež má rozhodnout o schválení fúze, až do doby 1 měsíce po jejím konání na internetové stránce. Ustanovení § 33b se na zabezpečení internetových stránek použije obdobně. (2) Ustanovení § 169 odst. 2 a 3 se nepoužijí, jestliže internetová stránka umožňuje členům družstva po celou dobu uvedenou v odstavci 1 stažení a vytištění dokumentů uvedených v § 169 odst. 1. (3) Dojde-li z jakéhokoliv důvodu k souvislému přerušení přístupu na internetovou stránku po dobu delší než 24 hodin, je zúčastněné družstvo povinno plnit povinnosti uvedené v § 169, s tím že doba pro jejich plnění běží okamžikem uplynutí uvedené doby.“. 254. § 170 zní: „§ 170 V pozvánce na členskou schůzi nebo v oznámení o svolání členské schůze, která má schvalovat fúzi, musí být členové upozorněni na jejich práva podle § 169 nebo 169a a pozvánka nebo oznámení musí obsahovat i vybrané údaje z účetní závěrky, jestliže má být členskou schůzí schválena.“. 255. V § 171 odst. 2 se slovo „vnitrostátní“ zrušuje. 256. V § 171 odstavec 3 zní: „(3) Představenstvo seznámí před hlasováním o schválení fúze členy se znaleckou zprávou o fúzi, pokud se vyžaduje, a se všemi podstatnými změnami týkajícími se jmění, k nimž došlo v období od vyhotovení projektu fúze do dne konání členské schůze, která rozhoduje o fúzi, ve všech zúčastněných družstvech. Správnost oznámení o změnách týkající se jmění musí být potvrzena auditorem, pokud podléhá družstvo povinnému auditu.“. 257. V § 171 se doplňují odstavce 4 a 5, které znějí: „(4) Představenstvo zúčastněného družstva informuje o změnách jmění podle odstavce 3 představenstva ostatních zúčastněných družstev tak, aby mohla informovat své členské schůze. (5) Ustanovení odstavců 3 a 4 se nepoužijí, pokud s tím souhlasili všichni členové všech zúčastněných družstev.“. 258. § 172 zní: „§ 172 Usnesení členské schůze zúčastněného družstva o schválení fúze sloučením musí obsahovat schválení a) projektu fúze sloučením a b) konečné účetní závěrky zanikajícího družstva a zahajovací rozvahy nástupnického družstva, pokud rozhodný den fúze předchází vyhotovení projektu fúze, popřípadě mezitímní účetní závěrky zanikajícího družstva.“. 259. § 173 se zrušuje. 260. § 174 zní: „§ 174 Usnesení členských schůzí všech zanikajících družstev o schválení fúze splynutím musí obsahovat schválení a) projektu fúze splynutím a b) konečné účetní závěrky zanikajícího družstva a zahajovací rozvahy nástupnického družstva, pokud rozhodný den fúze předchází vyhotovení projektu fúze, popřípadě mezitímní účetní závěrky zanikajícího družstva.“. 261. § 175 až 177 se zrušují. 262. V nadpisu části druhé hlavy VIII dílu 2 se slovo „vnitrostátní“ zrušuje. 263. V § 178 se slovo „vnitrostátní“ zrušuje. 264. § 179 se zrušuje. 265. § 180 zní: „§ 180 Přeshraniční fúzí se pro účely tohoto zákona rozumí fúze a) jedné nebo více českých společností nebo družstev s jednou zahraniční právnickou osobou nebo více zahraničními právnickými osobami, nebo b) mezi zahraničními právnickými osobami, pokud projekt fúze předpokládá, že nástupnická společnost nebo družstvo bude mít sídlo na území České republiky.“. 266. V § 181 písm. b) se slovo „obchodní“ zrušuje a slova „Evropských společenství“ se nahrazují slovy „Evropské unie“. 267. V § 181 písmeno c) zní: „c) korporací česká a zahraniční zúčastněná, zanikající nebo nástupnická korporace.“. 268. V § 181 se písmeno d) zrušuje. 269. § 182 zní: „§ 182 Přeshraniční fúze jsou možné pouze mezi korporacemi takových právních forem, které se mohou účastnit fúze podle vnitrostátního práva členských států, kterým se řídí jejich vnitřní poměry.“. 270. § 183 se zrušuje. 271. § 184 zní: „§ 184 Jestliže má mít při přeshraniční fúzi nástupnická korporace takovou právní formu, kterou nemá žádná ze zúčastněných korporací před zápisem přeshraniční fúze do obchodního rejstříku nebo do zahraničního obchodního rejstříku, nepovažuje se tento postup za změnu právní formy.“. 272. § 185 až 188 se zrušují. 273. V § 189 odst. 2 se slova „§ 180 až 188 a § 213“ nahrazují slovy „§ 182, 184, 210 a 213“. 274. V § 189 odstavec 3 zní: „(3) Ustanovení § 27 písm. a) se nepoužije.“. 275. § 190 zní: „§ 190 Jestliže má mít nástupnická společnost při přeshraniční fúzi, jíž se zúčastnila veřejná obchodní společnost nebo komanditní společnost, své sídlo na území České republiky, musí mít nástupnická společnost právní formu veřejné obchodní společnosti nebo komanditní společnosti.“. 276. V § 191 odst. 2 se slova „§ 70 písm. b) a § 100 písm. b) a f)“ nahrazují slovy „§ 100 odst. 1 písm. b) a f)“. 277. § 192 se zrušuje. 278. V části druhé hlavě IX dílu 1 se oddíly 3 a 4 včetně nadpisů zrušují. 279. § 197 zní: „§ 197 (1) Jestliže se přeshraniční fúze účastní česká společnost s ručením omezeným, musí být dokumenty uvedené v § 93 odeslány společníkům nejméně 1 měsíc přede dnem konání valné hromady, na kterém má být schválena přeshraniční fúze. (2) Budou-li společníci schvalovat přeshraniční fúzi mimo valnou hromadu postupem podle § 19 odst. 1, prodlužuje se lhůta pro vyjádření společníka na dobu 1 měsíce. (3) Lhůta 1 měsíce se vztahuje i na zpřístupnění dokumentů podle § 93a.“. 280. § 198 se zrušuje. 281. V části druhé hlavě IX dílu 1 se oddíl 6 včetně nadpisu zrušuje. 282. V § 201 se slova „Projekt přeshraniční fúze“ nahrazují slovy „Přeshraniční fúzi“. 283. § 204 se zrušuje. 284. V části druhé hlavě IX dílu 1 se oddíly 8 a 9 včetně nadpisů zrušují. 285. § 208 a 209 se zrušují. 286. § 210 zní: „§ 210 (1) Při přeshraniční fúzi obsahuje osvědčení pro zápis do obchodního rejstříku podle § 59z odst. 3 i prohlášení notáře, že a) mu byla předložena všemi českými zúčastněnými společnostmi nebo družstvy osvědčení vydaná podle § 59x, popřípadě § 59y, pokud se vyžadují, a že mu byla předložena všemi zahraničními právnickými osobami zúčastněnými na přeshraniční fúzi osvědčení vydaná k tomu příslušnými orgány členských států, v nichž mají svá sídla zahraniční korporace zúčastněné na přeshraniční fůzi v souladu s právními předpisy upravujícími přeshraniční fúze těchto členských států, a to za každou zúčastněnou zahraniční korporaci jedno osvědčení, a b) na základě těchto a ostatních předložených písemností osvědčuje, že byl projekt přeshraniční fúze schválen všemi zúčastněnými osobami ve stejném znění, pokud se takové schválení vyžaduje, že byl v souladu s tímto zákonem stanoven způsob a rozsah zapojení zaměstnanců nástupnické právnické osoby, pokud se vyžaduje, a že byly splněny požadavky vyžadované českým právním řádem pro zápis přeshraniční fúze do obchodního rejstříku. (2) Pokud právní řád státu, kterým se řídí vnitřní poměry zahraniční právnické osoby zúčastněné na přeshraniční fúzi, ani státu, v němž má tato osoba sídlo, neupravuje vydávání osvědčení podle odstavce 1 písm. a), musí být notáři předložena jiná veřejná listina vydaná příslušným orgánem státu, jehož právním řádem se řídí vnitřní poměry, popřípadě, v němž má zahraniční právnická osoba zúčastněná na přeshraniční fúzi sídlo, je-li odlišný od prvně uvedeného, z níž plyne, že tato zahraniční právnická osoba splnila požadavky stanovené právním řádem tohoto státu vyžadované pro přeshraniční fúzi, nebo listina prokazující zápis přeshraniční fúze do zahraničního obchodního rejstříku. (3) Notář rovněž odmítne vydat osvědčení pro zápis do obchodního rejstříku o zákonnosti dokončení přeshraniční fúze postupem podle notářského řádu, jestliže je některá z písemností uvedených v odstavci 1 písm. a) a podle odstavce 2 v době podání žádosti o vydání osvědčení starší 6 měsíců, anebo mu zúčastněné korporace nepředloží předepsané písemnosti nebo jiné písemnosti notářem k vydání osvědčení důvodně vyžadované. (4) Pokud se vyžaduje schválení projektu přeshraniční fúze jen u některé z právnických osob zúčastněných na přeshraniční fúzi, obsahuje osvědčení pro zápis do obchodního rejstříku místo údaje, že byl projekt přeshraniční fúze schválen všemi zúčastněnými osobami ve stejném znění, prohlášení notáře, že projekty přeshraniční fúze všech osob zúčastněných na přeshraniční fúzi mají stejné znění.“. 287. § 211 zní: „§ 211 (1) Jestliže se při přeshraniční fúzi slučuje zanikající akciová společnost nebo společnost s ručením omezeným do nástupnické korporace, která je vlastníkem všech podílů s hlasovacím právem v této zanikající společnosti, a) nevyžaduje se pořízení znalecké zprávy o přeshraniční fúzi a b) přeshraniční fúze nemusí být schválena valnou hromadou, společníky ani jediným společníkem zanikající zúčastněné korporace. (2) Odstavec 1 platí též v případě, že se slučuje zanikající zahraniční korporace do nástupnické akciové společnosti nebo společnost s ručením omezeným, která je vlastníkem všech podílů s hlasovacím právem v této zanikající zahraniční korporaci.“. 288. § 212 zní: „§ 212 K návrhu na zápis přeshraniční fúze do obchodního rejstříku, jestliže je nebo bude nástupnickou společností česká společnost nebo nástupnickým družstvem české družstvo, se kromě listin uvedených v prováděcím právním předpisu dále přikládá a) osvědčení notáře pro zápis do obchodního rejstříku a b) písemnosti uvedené v § 210 odst. 1 písm. a) nebo § 210 odst. 2.“. 289. § 213 zní: „§ 213 Pokud má nebo má mít nástupnická společnost nebo družstvo sídlo v jiném členském státě, než v České republice, nastávají právní účinky přeshraniční fúze v České republice dnem, kdy nastaly účinky přeshraniční fúze v zahraničí.“. 290. V § 217 odst. 4 se slova „Evropských společenství2)“ nahrazují slovy „Evropské unie“. 291. V § 217 odst. 5 se slova „konkursem, vyrovnáním“ nahrazují slovy „insolvenčním“. 292. V § 220 se na konci textu odstavce 1 doplňují slova „, dotčená dceřiná společnost a organizační složka podniku“. 293. V § 222 se na konci textu odstavce 2 doplňují slova „, a to tak, aby složení vyjednávacího výboru nevedlo ke dvojímu zastoupení dotyčných zaměstnanců“. 294. Za § 223 se vkládá nový § 223a, který zní: „§ 223a Zaměstnanci zúčastněných korporací, dotčených dceřiných společností a dotčených organizačních složek podniku, ve kterých nezávisle na jejich vůli nepůsobí žádní zástupci zaměstnanců, mají právo volit členy vyjednávacího výboru.“. 295. V § 228 odst. 1 se slova „Evropských společenství“ nahrazují slovy „Evropské unie“. 296. V § 230 odst. 1 se slova „orgánem veřejné moci“ nahrazují slovy „správním orgánem“ a na konci textu odstavce 1 se doplňují slova „a uplynutí funkčního období člena vyjednávacího výboru“. 297. V § 231 odst. 2 se slova „který by nastal, kdyby smlouva nebyla uzavřena“ nahrazují slovy „než který dosud představuje nejvyšší vliv existující v jakékoliv ze zúčastněných společností“. 298. V § 242 odst. 1 se slovo „postupem“ zrušuje a na konci odstavce 1 se doplňuje věta „Nástupnická korporace musí mít právní formu, která výkon práva vlivu zaměstnanců umožní.“. 299. § 243 včetně nadpisu zní: „§ 243 Formy rozdělení (1) Rozdělení může mít formu a) rozštěpení, v jehož důsledku rozdělovaná společnost nebo družstvo zaniká a její jmění přechází 1. na více nově vznikajících společností nebo družstev (dále jen „rozštěpení se vznikem nových společností nebo družstev“), 2. na více již existujících společností nebo družstev (dále jen „rozštěpení sloučením“), nebo 3. kombinací forem uvedených v bodech 1 a 2, nebo b) odštěpení, v jehož důsledku rozdělovaná společnost nebo družstvo nezaniká a část jejího jmění přechází 1. na jednu nebo více nově vznikajících společností nebo družstev (dále jen „odštěpení se vznikem nové nebo nových společností nebo družstev“), 2. na jednu nebo více již existujících společností nebo družstev (dále jen „odštěpení sloučením“), nebo 3. kombinací forem uvedených v bodech 1 a 2. (2) Rozdělením se vznikem nových společností nebo družstev se rozumí rozštěpení se vznikem nové nebo nových společností nebo družstev i odštěpení se vznikem nových společností nebo družstev. (3) Rozdělením sloučením se rozumí rozštěpení sloučením i odštěpení sloučením.“. 300. § 244 včetně nadpisu zní: „§ 244 Právní účinky rozdělení (1) Rozštěpením rozdělovaná společnost nebo družstvo zaniká. Jmění zanikající společnosti nebo družstva při rozštěpení včetně práv a povinností z pracovněprávních vztahů přechází na jednu nebo více nástupnických společností nebo družstev podle projektu rozštěpení a její společníci nebo členové se stávají i společníky nebo členy jedné nebo více nástupnických společností nebo družstev, nestanoví-li tento zákon nebo jiný zákon něco jiného. (2) Odštěpením rozdělovaná společnost nebo družstvo nezaniká, ale vyčleněná část jejího jmění včetně případných práv a povinností z pracovněprávních vztahů přechází na existující nebo vznikající jednu nebo více nástupnických společností nebo družstev podle projektu odštěpení a společníci nebo členové rozdělované společnosti nebo družstva se stávají i společníky nebo členy jedné nebo více nástupnických společností nebo družstev, nestanoví-li tento zákon nebo jiný zákon něco jiného. (3) Jestliže jsou všechny podíly zanikající nebo rozdělované společnosti nebo družstva majetkem nástupnických společností nebo družstev, podíly na zanikající nebo rozdělované společnosti nebo družstvu se nevyměňují a společníci nebo členové rozdělované společnosti nebo družstva nenabývají podíl na nástupnických společnostech nebo družstvech.“. 301. § 245 včetně nadpisu zní: „§ 245 Zúčastněné společnosti nebo družstva (1) Při rozdělení se vznikem nových společností nebo družstev je zúčastněnou společností nebo družstvem pouze zanikající nebo rozdělovaná společnost nebo družstvo. (2) Při rozštěpení sloučením jsou zúčastněnými společnostmi nebo družstvy zanikající společnost nebo družstvo a nástupnické společnosti nebo družstva. (3) Při odštěpení sloučením jsou zúčastněnými společnostmi nebo družstvy rozdělovaná společnost nebo družstvo i nástupnická společnost nebo družstvo anebo nástupnické společnosti nebo družstva.“. 302. V § 246 se slovo „obchodní“ zrušuje. 303. § 247 zní: „§ 247 Právní postavení zakladatele nástupnické společnosti nebo družstva anebo nástupnických společností nebo družstev při rozdělení se vznikem nové nebo nových společností nebo družstev má zanikající nebo rozdělovaná společnost nebo družstvo.“. 304. V § 248 se slovo „obchodní“ a slovo „obchodních“ zrušují. 305. § 249 zní: „§ 249 (1) Při rozdělení odštěpením každý společník nebo člen rozdělované společnosti nebo družstva zůstává společníkem nebo členem rozdělované společnosti nebo družstva. Tím není dotčeno ustanovení odstavce 2. (2) Rozdělení odštěpením s ukončením účasti jednoho nebo více společníků v rozdělované společnosti je přípustné, pokud s tím souhlasí všichni společníci rozdělované společnosti. Je-li rozdělovanou společností akciová společnost, je možné ukončit účast akcionáře pouze v případě, že valná hromada rozdělované společnosti rozhodne o nabytí vlastních akcií za podmínek stanovených zákonem, který upravuje právní poměry obchodních společností a družstev. (3) Účast společníka zaniká dnem zápisu rozdělení odštěpením do obchodního rejstříku. (4) Jde-li o veřejnou obchodní společnost nebo komanditní společnost, mění se zápisem rozdělení do obchodního rejstříku společenská smlouva rozdělované společnosti tak, že se zrušují údaje o tomto společníkovi. Společník rozdělované veřejné obchodní společnosti nebo komanditní společnosti, jehož účast zanikla podle odstavce 3, má právo na vypořádací podíl podle společenské smlouvy rozdělované společnosti. (5) Jde-li o společnost s ručením omezeným nebo akciovou společnost, podíl společníka, jehož účast zanikla podle odstavce 3, přechází tímto dnem do majetku rozdělované společnosti. Ustanovení § 165 odst. 1 a § 379 nebo 161, 162 a 164 se použijí přiměřeně na změnu společenské smlouvy rozdělované společnosti s ručením omezeným a výši vypořádacího podílu společníka z rozdělované společnosti s ručením omezeným nebo na vracení listinných akcií akcionářem, který vystoupil z rozdělované akciové společnosti, na posouzení vlivu vystoupení akcionáře na jeho zaknihované akcie a na vypořádací podíl vystoupivšího akcionáře z rozdělované akciové společnosti. (6) Podkladem pro určení výše vypořádacího podílu je ve veřejné obchodní společnosti, komanditní společnosti nebo společnosti s ručením omezeným místo účetní závěrky zahajovací rozvaha rozdělované společnosti, nestanoví-li společenská smlouva něco jiného. (7) Ustanovení o vypořádacím podílu podle odstavců 1 až 6 se nepoužijí, je-li zánik účasti na rozdělované společnosti nebo družstvu vypořádán podle projektu rozdělení jeho podílem na nástupnické společnosti nebo družstvu nebo doplatkem.“. 306. § 250 včetně poznámek pod čarou č. 3 a 4 zní: „§ 250 (1) Projekt rozdělení musí obsahovat alespoň a) firmu a sídlo všech zúčastněných a nových společností nebo družstev a jejich právní formu a identifikační číslo všech zúčastněných společností nebo družstev, b) při rozštěpení výměnný poměr podílů společníků nebo členů zanikající společnosti nebo družstva na jedné nebo více nástupnických společnostech nebo družstvech s uvedením, jak se rozdělují podíly na nástupnických společnostech nebo družstvech mezi společníky nebo členy zanikající společnosti nebo družstva, a kritérium, na němž je toto rozdělení založeno, a případný doplatek s určením jeho výše a lhůty splatnosti, c) při odštěpení výměnný poměr podílů obsahující údaj o tom, kolik a jakých podílů nabude společník nebo člen rozdělované společnosti nebo družstva na nástupnické nebo nástupnických společnostech nebo družstvech, popřípadě údaj o tom, účast jakého společníka na rozdělované společnosti v důsledku odštěpení zanikne, s uvedením, jak se rozdělují podíly na nástupnických společnostech nebo družstvech mezi společníky nebo členy rozdělované společnosti nebo družstva, a kritérium, na němž je toto rozdělení založeno a případný doplatek s určením jeho výše a lhůty splatnosti, d) rozhodný den rozdělení, e) práva, jež nástupnická společnost nebo družstvo poskytne vlastníkům emitovaných dluhopisů, popřípadě opatření, jež jsou pro ně navrhována, f) den, od kterého vzniká právo na podíl na zisku komanditistům nebo společníkům společnosti s ručením omezeným nebo akciové společnosti z vyměněných nebo nových podílů při rozdělení sloučením, jakož i zvláštní podmínky týkající se tohoto práva, pokud existují, g) všechny zvláštní výhody, které jedna nebo více zúčastněných nebo nových společností nebo družstev poskytuje statutárnímu orgánu nebo jeho členům, členům dozorčí rady nebo kontrolní komise, pokud se zřizuje, a znalci přezkoumávajícímu projekt rozdělení; přitom se zvlášť uvede, komu je tato výhoda poskytována a kdo a za jakých podmínek ji poskytuje, h) určení, kteří zaměstnanci zanikající nebo rozdělované společnosti nebo družstva se stávají zaměstnanci nástupnické nebo nástupnických společností nebo družstev nebo zůstávají zaměstnanci rozdělované společnosti nebo družstva při odštěpení, i) určení, jaký majetek a jaké závazky přecházejí na nástupnickou nebo jednotlivé nástupnické společnosti nebo družstva nebo zůstávají rozdělované společnosti nebo družstvu při odštěpení; při tomto určení je možno použít odkazu na poslední řádnou, mimořádnou, konečnou nebo mezitímní účetní závěrku sestavenou před vyhotovením projektu fúze a soupisy jmění z provedené inventarizace, jestliže takové určení umožňují; majetek a práva zapisovaná do katastru nemovitostí se v projektu rozdělení označí podle zákona upravujícího veřejnou evidenci nemovitostí3), j) při rozdělení sloučením změny společenské smlouvy, zakladatelské listiny nebo stanov nástupnické společnosti nebo družstva, má-li k nim v důsledku rozdělení dojít; jestliže nejsou v projektu rozdělení sloučením obsaženy žádné změny společenské smlouvy, zakladatelské listiny nebo stanov nástupnické společnosti nebo družstva uvedeny, platí, že se společenská smlouva, zakladatelská listina nebo stanovy nástupnické společnosti nebo družstva nemění, k) při rozdělení se vznikem nových společností nebo družstev 1. společenskou smlouvu zakladatelskou listinu nebo stanovy všech nástupnických společností nebo družstev, 2. jména a bydliště nebo firmy nebo názvy, sídla a identifikační čísla členů statutárního orgánu nebo jeho členů nástupnické společnosti nebo družstva a členů dozorčí rady akciové společnosti, a pokud se zřizují, i dozorčí rady společnosti s ručením omezeným nebo kontrolní komise družstva, l) při rozštěpení určení, na kterou nástupnickou společnost nebo družstvo přechází daňová povinnost zanikající společnosti nebo družstva4), a m) při odštěpení případné změny společenské smlouvy, zakladatelské listiny nebo stanov rozdělované společnosti nebo družstva. (2) Výměnný poměr může být stanoven buď tak, že podíl společníků nebo členů rozdělované společnosti nebo družstva ve všech nástupnických společnostech nebo družstvech bude stejný, jako byl v rozdělované společnosti nebo družstvu (rovnoměrný výměnný poměr), nebo může být stanoven v různých nástupnických společnostech nebo družstvech různě (nerovnoměrný výměnný poměr); ustanovení § 248 a 249 tím nejsou dotčena. (3) Výměnný poměr musí být vhodný a odůvodněný. Není-li výměnný poměr přiměřený reálné hodnotě podílu společníka nebo člena na zanikající společnosti nebo družstvu, musí mu být poskytnut doplatek, ledaže se tohoto práva vzdal. (4) Dojde-li v důsledku odštěpení k tomu, že snížení reálné hodnoty podílu dosavadního společníka nebo člena nástupnické nebo rozdělované společnosti nebo družstva na rozdělované společnosti nebo družstvu nemá být zcela nahrazeno reálnou hodnotou podílu nebo podílů na nástupnické společnosti nebo nástupnických společnostech nebo nástupnickém družstvu nebo nástupnických družstvech, musí mu být přiznán doplatek, ledaže se tohoto práva vzdal. (5) Doplatek nesmí být vyplacen před zápisem rozdělení do obchodního rejstříku a dříve, než budou zajištěny pohledávky věřitelů všech zúčastněných společností nebo družstev podle tohoto zákona. 3) § 5 odst. 1 zákona č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů. 4) § 240 odst. 2 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění zákona č. 30/2011 Sb.“. 307. § 251 zní: „§ 251 Schválení rozdělení sloučením má dnem zápisu rozdělení do obchodního rejstříku právní účinky přistoupení společníků zanikající nebo rozdělované společnosti nebo členů zanikajícího nebo rozdělovaného družstva ke společenské smlouvě, zakladatelské listině nebo stanovám nástupnické společnosti nebo družstva, dochází-li k výměně jejich podílu na zanikající společnosti nebo zanikajícím družstvu a dosud nebyli společníky nebo členy nástupnické společnosti nebo nástupnického družstva.“. 308. § 252 zní: „§ 252 (1) Jestliže se rozděluje společnost s ručením omezeným, akciová společnost nebo družstvo, projekt rozdělení se vznikem nových společností nebo družstev může být zveřejněn podle § 33 nebo uveřejněn podle § 33a bez uvedení údajů podle § 250 odst. 1 písm. k) bodu 2. (2) Při postupu podle odstavce 1 se chybějící údaje do projektu rozdělení se vznikem nových společností nebo družstev nebo projektu rozdělení odštěpením se vznikem jedné nebo více nových společností nebo družstev doplní před jeho schválením, nejde-li o členy dozorčí rady, kteří mají být voleni zaměstnanci (§ 290b). Ustanovení § 33 a 33a se nepoužijí.“. 309. § 253 zní: „§ 253 (1) Při rozštěpení se vznikem nových společností je zanikající společnost povinna nechat ocenit jmění, jež má přejít podle projektu rozdělení na jednotlivé nástupnické společnosti posudkem znalce pro ocenění jmění, a to odděleně pro jednotlivé nástupnické společnosti. (2) Při odštěpení se vznikem nové společnosti nebo nových společností nechá rozdělovaná společnost ocenit posudkem znalce pro ocenění jmění pouze odštěpovanou část svého jmění, která bude přecházet podle projektu rozdělení na nástupnickou společnost nebo jednotlivé nástupnické společnosti, a to odděleně pro jednotlivé nástupnické společnosti. (3) Při rozdělení sloučením je zanikající nebo rozdělovaná společnost povinna nechat ocenit posudkem znalce pro ocenění jmění pouze to jmění, jež má podle projektu přeměny přejít na tu nástupnickou společnost nebo ty nástupnické společnosti, které budou zvyšovat základní kapitál ze jmění zanikající nebo rozdělované společnosti, a to odděleně pro jednotlivé nástupnické společnosti.“. 310. § 254 zní: „§ 254 Zanikající nebo rozdělovaná společnost je povinna nechat ocenit posudkem znalce pro ocenění jmění části svého jmění, které mají podle projektu rozdělení přejít na tu kterou nástupnickou společnost ke dni zpracování poslední řádné, mimořádné nebo konečné účetní závěrky sestavované zanikající nebo rozdělovanou společností před vyhotovením projektu rozdělení.“. 311. § 255 zní: „§ 255 (1) Znalcem pro ocenění jmění může být jmenována stejná osoba, která je pro kteroukoliv zúčastněnou společnost jmenována znalcem pro rozdělení. (2) Posudek znalce o ocenění jmění může být součástí znalecké zprávy o rozdělení. V takovém případě je zanikající nebo rozdělovaná společnost povinna uložit znaleckou zprávu o rozdělení do sbírky listin.“. 312. § 256 zní: „§ 256 (1) Posudek znalce musí obsahovat alespoň a) popis té části jmění zanikající nebo rozdělované společnosti, jež má přejít na tu kterou nástupnickou společnost, b) použité způsoby ocenění, c) částku, na kterou se oceňuje ta část jmění zanikající společnosti nebo rozdělované společnosti, jež má přejít na tu kterou nástupnickou společnost, d) při rozdělení se vznikem nových společností i údaj, zda tato částka odpovídá alespoň součtu vkladů do základního kapitálu nástupnické společnosti s ručením omezeným, jež se váží k obchodním podílům v nástupnické společnosti, které získají společníci této zanikající společnosti výměnou za obchodní podíly na této zanikající společnosti s ručením omezeným, nebo součtu jmenovitých hodnot akcií nástupnické akciové společnosti, jež mají být vydány pro akcionáře zanikající akciové společnosti, a e) při rozdělení sloučením i údaj o tom, zda tato částka odpovídá alespoň částce zvýšení základního kapitálu, jež připadá na společníky dané zanikající nebo rozdělované společnosti podle § 253 odst. 3. (2) Ustanovení § 75 odst. 2 se pro určení částky ocenění jmění použije obdobně.“. 313. Za § 256 se vkládá nový § 256a, který zní: „§ 256a Jestliže bylo jmění zanikající nebo rozdělované společnosti nebo jeho část oceněno posudkem znalce pro ocenění jmění, obsahuje zpráva o rozdělení podle § 24 odst. 1 i údaj o tom, že jmění nebo jeho část bylo oceněno posudkem znalce pro ocenění jmění, a adresu obchodního rejstříku, v jehož sbírce listin bude tento posudek uložen.“. 314. § 257 zní: „§ 257 (1) Každá z nástupnických společností ručí za závazky, jež přešly v důsledku rozdělení ze zaniklé nebo rozdělované společnosti na ostatní nástupnické společnosti nebo zůstaly rozdělované společnosti při odštěpení, společně a nerozdílně s ostatními nástupnickými společnostmi až do částky ocenění jmění, jež na ni mělo přejít podle projektu rozdělení uvedené v posudku znalce pro ocenění jmění. (2) Nedochází-li k ocenění jmění posudkem znalce, ručí každá z nástupnických společností nebo každé z nástupnických družstev za závazky, jež přešly v důsledku rozdělení ze zaniklé nebo rozdělované společnosti nebo družstva na ostatní nástupnické společnosti nebo družstva nebo zůstaly rozdělované společnosti nebo družstvu při odštěpení, společně a nerozdílně s ostatními nástupnickými společnostmi nebo družstvy až do částky vlastního kapitálu vykázané v zahajovací rozvaze.“. 315. § 258 zní: „§ 258 Rozdělovaná společnost nebo rozdělované družstvo ručí za závazky, jež přešly v důsledku odštěpení na nástupnickou společnost nebo družstvo nebo na více nástupnických společností nebo družstev, do výše svého vlastního kapitálu vykázaného v zahajovací rozvaze.“. 316. § 259 zní: „§ 259 Ustanovení § 35 až 40 nejsou ustanoveními § 257 a 258 dotčena.“. 317. § 260 se zrušuje. 318. V § 261 odst. 1 se slova „sloučením nebo projektu rozdělení se vznikem nových obchodních společností nebo družstev“ zrušují. 319. V § 261 odstavec 2 zní: „(2) Mezi sebou se nástupnické společnosti nebo družstva vypořádají a) v poměru částek ocenění jmění vyplývajících z posudku znalce pro ocenění jmění, byla-li oceněna příslušná část jmění zanikající nebo rozdělované společnosti podle § 253, nebo b) v poměru jejich vlastních kapitálů vykázaných v jejich zahajovacích rozvahách, v ostatních případech.“. 320. V § 261 odst. 3 se slova „rozdělení odštěpením“ nahrazují slovem „odštěpení“. 321. V § 262 odst. 1 se slovo „obchodní“ zrušuje. 322. V § 263 a 264 se slova „i když využil své právo na informace,“ a slovo „obchodních“ zrušují a slova „rozdělované obchodní“ se nahrazují slovem „rozdělené“. 323. § 265 zní: „§ 265 (1) Při rozdělení se vznikem nových společností nesmí být součet vkladů nebo jmenovitých hodnot akcií společníků zanikající nebo rozdělované společnosti v nástupnické společnosti vyšší než částka ocenění té části jmění zanikající nebo rozdělované společnosti, zjištěná z posudku znalce pro ocenění, jež měla podle projektu rozdělení přejít na danou nástupnickou společnost. (2) Při rozdělení sloučením nesmí být částka zvýšení základního kapitálu dané nástupnické společnosti ze jmění zanikající nebo rozdělované společnosti připadající na společníky zanikající nebo rozdělované společnosti vyšší než částka ocenění té části jmění zanikající nebo rozdělované společnosti, zjištěná z posudku znalce pro ocenění jmění, jež měla podle projektu rozdělení přejít na danou nástupnickou společnost.“. 324. § 266 zní: „§ 266 (1) Při rozdělení odštěpením nesmí být vlastní kapitál rozdělované společnosti s ručením omezeným nebo akciové společnosti vykázaný v její zahajovací rozvaze nižší než její základní kapitál, pokud rozhodný den rozdělení předchází dni vypracování projektu rozdělení. (2) Ustanovení odstavce 1 se nepoužije, bude-li v rozhodnutí o schválení odštěpení současně rozhodnuto o snížení základního kapitálu rozdělované společnosti podle § 266a odst. 2, a to nejméně o částku odpovídající vzniklému rozdílu mezi vlastním kapitálem a základním kapitálem, nebo se společníci zaváží k poskytnutí příplatku mimo základní kapitál, a to tak, aby se vlastní kapitál rovnal nejméně základnímu kapitálu. (3) Nebude-li rozhodný den rozdělení předcházet vyhotovení projektu rozdělení a vlastní kapitál vykázaný v zahajovací rozvaze rozdělované společnosti bude nižší než její základní kapitál, je rozdělovaná společnost bez zbytečného odkladu po sestavení zahajovací rozvahy povinna snížit základní kapitál nejméně o částku tohoto rozdílu nebo alespoň o tuto částku zvýšit vlastní kapitál příplatky společníků mimo základní kapitál, jinak rozhodne soud o jejím zrušení a vstupu do likvidace.“. 325. Za § 266 se vkládá nový § 266a, který zní: „§ 266a (1) Jako součást odštěpení může rozdělovaná společnost vždy i snížit dosavadní základní kapitál nebo ho zvýšit z vlastních zdrojů anebo rozhodnout o souběžném zvýšení a snížení základního kapitálu. (2) Má-li rozdělovaná společnost snížit dosavadní základní kapitál v souvislosti s odštěpením, použije se na snížení základního kapitálu rozdělované společnosti ustanovení § 91 nebo § 110 a 126 obdobně. Má-li být základní kapitál snížen z důvodu uvedeného v § 266 odst. 2, nelze vyplatit částku snížení základního kapitálu společníkům. (3) Má-li rozdělovaná společnost rozhodnout o zvýšení základního kapitálu z vlastních zdrojů v souvislosti s odštěpením, použije se na zvýšení základního kapitálu rozdělované společnosti ustanovení § 90 nebo § 109 a 125 obdobně. (4) Má-li rozdělovaná společnost rozhodnout o souběžném zvýšení a snížení základního kapitálu v souvislosti s odštěpením, použije se na souběžné zvýšení a snížení základního kapitálu rozdělované společnosti ustanovení § 91a odst. 2 nebo § 111 odst. 2 obdobně.“. 326. § 267 zní: „§ 267 (1) Projekt rozdělení veřejné obchodní společnosti při stanovení výměnného poměru obsahuje určení, jaké právní postavení bude mít společník zanikající nebo rozdělované společnosti v té které nástupnické společnosti a jaká bude jeho výše vkladu v té které nástupnické společnosti, mají-li mít společníci nebo někteří z nich vklady, a údaj o stavu splácení vkladů, pokud mají společníci vkladovou povinnost. (2) Nemá-li v souladu s tímto zákonem dojít k výměně podílu společníka zanikající nebo rozdělované společnosti za podíl v některé nástupnické společnosti nebo v žádné z nástupnických společností nebo má zaniknout podíl dosavadního společníka na nástupnické společnosti, a tato skutečnost je známa v době vyhotovení projektu rozdělení, musí projekt rozdělení obsahovat i odůvodnění, proč k výměně podílu nedojde.“. 327. § 268 zní: „§ 268 Jestliže nepodléhá rozdělení schválení žádným ze společníků žádné ze zúčastněných společností, musí být údaje uvedené v § 33 odst. 1 písm. b) zveřejněny nebo uveřejněny podle § 33a nejméně 1 měsíc přede dnem, v němž má být podán návrh na zápis rozdělení do obchodního rejstříku.“. 328. § 269 zní: „§ 269 (1) Společníkovi musí být nejméně 2 týdny přede dnem, v němž má schválit rozdělení, doručeny a) projekt rozdělení, b) účetní závěrky všech zúčastněných veřejných obchodních společností za poslední 3 účetní období, jestliže zúčastněná veřejná obchodní společnost po tuto dobu trvá, popřípadě takové účetní závěrky právního předchůdce, měla-li zúčastněná veřejná obchodní společnost právního předchůdce, a vyžadují-li se, také zprávy auditora o jejich ověření, c) konečné účetní závěrky všech zúčastněných veřejných obchodních společností, zahajovací rozvaha rozdělované nebo nástupnické společnosti nebo nástupnických společností, pokud rozhodný den předchází dni, v němž bude společník rozdělení schvalovat, a vyžadují-li se, také zprávy auditora o jejich ověření, d) mezitímní účetní závěrka a zpráva auditora o jejím ověření, anebo pololetní zpráva podle zákona o podnikání na kapitálovém trhu, pokud se vyžadují, a e) znalecká zpráva o rozdělení, pokud se vyžaduje. (2) Pokud společník souhlasil s tím, že zúčastněná společnost bude k poskytování informací využívat elektronické prostředky, mohou mu být kopie listin uvedených v odstavci 1 zasílány elektronicky. Souhlas lze dát jakýmkoliv způsobem, z něhož plyne tato vůle společníka. (3) Ustanovení odstavců 1 a 2 se nepoužijí, jestliže zúčastněná společnost zpřístupní dokumenty uvedené v odstavci 1 po dobu nejméně 2 týdnů přede dnem, v němž má společník schválit rozdělení, na internetové stránce a internetová stránka umožňuje společníkům po celou dobu uvedenou v odstavci 1 stažení a vytištění dokumentů uvedených v odstavci 1. Ustanovení § 33b se na zabezpečení internetových stránek použije obdobně. (4) Dojde-li z jakéhokoliv důvodu k souvislému přerušení přístupu na internetovou stránku po dobu delší než 24 hodin, doručí zúčastněná společnost společníkovi listiny uvedené v odstavci 1 bez zbytečného odkladu, nejpozději však 2 dny před tím, než má společník rozdělení schválit.“. 329. § 270 zní: „§ 270 (1) Jestliže o to požádá některý ze společníků, podá zúčastněná společnost návrh na jmenování znalce pro rozdělení a předloží tomuto společníkovi projekt rozdělení ke schválení bez zbytečného odkladu po jeho přezkoumání znalcem pro rozdělení. V takovém případě se provádí přezkoumání rozdělení jen u zúčastněné společnosti, jejíž společník o přezkoumání požádal; ustanovení § 113 odst. 3 a § 114 až 116 se na znalce pro rozdělení a znaleckou zprávu o rozdělení použijí obdobně. (2) Není-li žádosti společníka podle odstavce 1 vyhověno, nebrání tato skutečnost zápisu rozdělení do obchodního rejstříku, bude-li rozdělení přesto schváleno. (3) Zúčastněná společnost není povinna vyhovět žádosti společníka, pokud již vyhověla žádosti jiného společníka.“. 330. § 271 zní: „§ 271 (1) Nesplnil-li společník zanikající společnosti povinnost splatit vklad před vyhotovením projektu rozštěpení a z projektu rozštěpení neplyne, že jeho vkladová povinnost zaniká, musí projekt rozštěpení určovat, do jaké nástupnické společnosti nebo společností je povinen vklad doplatit a v jaké výši. Při odštěpení splácí společník nesplacený vklad rozdělované společnosti, ledaže projekt odštěpení určí, že má být splacen do některé z nástupnických společností. (2) Jestliže se podle projektu rozdělení snižuje vkladová povinnost společníka nebo zcela zaniká, musí projekt rozdělení určit, jak bude naloženo s částkou odpovídající snížení vkladu společníka nebo částkou odpovídající vkladu při jeho zániku. (3) Snižuje-li se výše vkladů společníka nebo zaniká-li vklad, přestože byl splacen, a částka snížení vkladu nebo celého vkladu má být podle projektu rozdělení zaplacena společníkovi, obsahuje projekt rozdělení i lhůtu pro zaplacení částky snížení vkladu nebo celého vkladu společníkovi. (4) Částka podle odstavce 3 nesmí být vyplacena před zápisem rozdělení do obchodního rejstříku a dříve, než budou zajištěny pohledávky věřitelů podle tohoto zákona. (5) Pokud nebyl vklad zcela nebo zčásti splacen, lze uzavřít dohodu o prominutí povinnosti splatit nesplacenou část vkladu nebo celého vkladu jen za podmínek uvedených v odstavci 4.“. 331. Za § 271 se vkládá nový § 271a, který zní: „§ 271a (1) Společníci nástupnické společnosti ručí po zápisu rozdělení sloučením do obchodního rejstříku i za závazky, které nástupnické společnosti vznikly před tímto zápisem nebo které na ni tímto zápisem přešly. Společník, který před zápisem rozdělení sloučením do obchodního rejstříku za takový závazek neručil, však může požadovat po osobách, které byly ke dni zápisu rozdělení sloučením do obchodního rejstříku společníky zúčastněné společnosti, o jejíž závazek se jednalo, aby mu v rozsahu jejich podílů na této společnosti poskytli náhradu za poskytnutí takového plnění a nákladů s tím spojených. Práva ručitele vůči dlužníku tím nejsou dotčena. (2) Vzdá-li se společník zanikající společnosti práva na výměnu, ručí jen za závazky, které zápisem rozdělení sloučením do obchodního rejstříku přešly na nástupnickou společnost ze zanikající společnosti, jejímž byl společníkem.“. 332. V § 273 úvodní část ustanovení zní: „Výměnný poměr v projektu rozdělení komanditní společnosti dále obsahuje“. 333. V § 273 písm. a) se slova „zanikající nebo rozdělované“ nahrazují slovem „zúčastněné“. 334. V § 273 písm. b) se slova „musí být uvedena výše“ nahrazují slovem „výši“ a slovo „každé“ se zrušuje. 335. § 274 zní: „§ 274 (1) Jestliže měl společník zúčastněné společnosti před zápisem rozdělení do obchodního rejstříku postavení komanditisty a po tomto zápisu má v nástupnické společnosti postavení komplementáře, ručí za závazky všech zúčastněných společností trvající ke dni zápisu rozdělení do obchodního rejstříku neomezeně a společně a nerozdílně s ostatními komplementáři, může však požadovat na společnících, kteří byli komplementáři zúčastněné společnosti, o jejíž závazek se jedná, i před zápisem rozdělení do obchodního rejstříku, aby mu nahradili plnění, které z důvodu ručení na tento závazek poskytl, a to v rozsahu jejich podílů na společnosti, ledaže jde o závazky, za které ručil neomezeně ještě před zápisem fúze do obchodního rejstříku. Práva ručitele proti dlužníku tím nejsou dotčena. (2) Na ručení komplementářů zúčastněných společností za závazky nástupnické společnosti se ustanovení § 271a použije obdobně.“. 336. § 275 zní: „§ 275 Jestliže měl společník zúčastněné společnosti před zápisem rozdělení do obchodního rejstříku postavení komplementáře a po tomto zápisu má v nástupnické společnosti postavení komanditisty, ručí jen za závazky zúčastněné společnosti, jejímž byl komplementářem, trvající ke dni zápisu rozdělení do obchodního rejstříku neomezeně a společně a nerozdílně s komplementáři a neomezeně ručícími komanditisty, a to po dobu 5 let ode dne, kdy se zápis rozdělení do obchodního rejstříku stal účinným vůči třetím osobám; za závazky, které vznikly po zápisu rozdělení do obchodního rejstříku, ručí jen tehdy, nebyl-li v této době splacen jeho vklad do základního kapitálu společnosti v rozsahu stanoveném zákonem, který upravuje právní poměry obchodních společností a družstev. Práva ručitele proti dlužníku tím nejsou dotčena.“. 337. Za § 277 se vkládá nový § 277a, který zní: „§ 277a (1) Jestliže při rozdělení sloučením bude nástupnická společnost měnit současně svou právní formu, obsahuje ve vztahu k ní projekt rozdělení místo změny společenské smlouvy novou společenskou smlouvu vyžadovanou zákonem, který upravuje právní poměry obchodních společností a družstev, pro tu formu společnosti, kterou má nástupnická společnost zápisem rozdělení do obchodního rejstříku nabýt. (2) Na rozdělení sloučením podle odstavce 1 se nepoužijí ustanovení tohoto zákona o změně právní formy.“. 338. V § 278 se slova „ručí za dluhy všech zúčastněných společností trvající ke dni zápisu rozdělení do obchodního rejstříku neomezeně a společně a nerozdílně s ostatními komplementáři nebo s ostatními společníky veřejné obchodní společnosti, může však požadovat na společnících, kteří byli komplementáři nebo společníky veřejné obchodní společnosti i před zápisem rozdělení do obchodního rejstříku, aby mu nahradili plnění, které z důvodu ručení poskytl, a to v rozsahu jejich podílů na společnosti, ledaže jde o dluhy, za které ručil neomezeně ještě před zápisem rozdělení do obchodního rejstříku“ nahrazují slovy „použije se obdobně ustanovení § 274“. 339. V § 279 se slova „ručí za dluhy všech zúčastněných společností trvající ke dni zápisu rozdělení do obchodního rejstříku neomezeně a společně a nerozdílně s komplementáři a neomezeně ručícími komanditisty, a to po dobu 5 let ode dne, kdy se zápis rozdělení do obchodního rejstříku stal účinným vůči třetím osobám; za dluhy, které vznikly po zápisu rozdělení do obchodního rejstříku, ručí jen tehdy, nebyl-li v této době splacen jeho vklad do základního kapitálu společnosti v rozsahu stanoveném zvláštním zákonem“ nahrazují slovy „použije se obdobně ustanovení § 275“. 340. § 280 zní: „§ 280 (1) Projekt rozdělení společnosti s ručením omezeným při stanovení výměnného poměru obsahuje dále údaje o a) výši vkladu, rozsahu jeho splacení a výši obchodního podílu každého společníka v zúčastněné společnosti před zápisem rozdělení do obchodního rejstříku, b) tom, zda obchodní podíl společníka zanikající nebo rozdělované společnosti podléhá výměně nebo že jeho účast zaniká, je-li tato skutečnost známa v době vyhotovení projektu rozdělení, s uvedením důvodu, c) tom, zda se mění výše vkladu nebo obchodního podílu dosavadního společníka nástupnické společnosti při rozdělení sloučením nebo rozdělované společnosti při odštěpení, a d) výši vkladu, rozsahu jeho splacení a výši obchodního podílu každého společníka, jehož obchodní podíl se vyměňuje, v nástupnické společnosti a v rozdělované společnosti po zápisu rozdělení do obchodního rejstříku. (2) Jestliže drží nástupnické společnosti všechny obchodní podíly zanikající nebo rozdělované společnosti, neobsahuje projekt rozdělení údaje uvedené v § 250 písm. b), c) a f) a odstavci 1.“. 341. Za § 280 se vkládá nový § 280a, který zní: „§ 280a Výše případného doplatku společníkům zúčastněné společnosti nebo zúčastněných společností nesmí překročit 10 % ze součtu částky zvýšení základního kapitálu nástupnických společností ze jmění zanikající nebo rozdělované společnosti při rozdělení sloučením nebo součtu základních kapitálů nástupnických společností při rozdělení se vznikem nových společností.“. 342. § 281 včetně nadpisu zní: „§ 281 Zvýšení základního kapitálu nástupnické společnosti ze jmění zanikající nebo rozdělované společnosti (1) Ke zvýšení základního kapitálu nástupnické společnosti ze jmění zanikající nebo rozdělované společnosti při rozdělení může dojít a) za účelem výměny obchodních podílů přiznáním nových vkladů a obchodních podílů společníkům zanikající společnosti výměnou za zaniklé obchodní podíly na zanikající společnosti, pokud dosud nebyli společníky nástupnické společnosti, při rozštěpení nebo za účelem náhrady za snížení reálné hodnoty jejich obchodních podílů při odštěpení, b) za účelem výměny obchodních podílů zvýšením vkladů dosavadním společníkům nástupnické společnosti výměnou za zaniklé obchodní podíly na zanikající společnosti, při rozštěpení nebo za účelem náhrady za snížení reálné hodnoty jejich obchodních podílů při odštěpení, nebo c) zvýšením vkladů dosavadních společníků nástupnické společnosti, i když nedochází k výměně obchodních podílů, pokud nedochází ke změnám v osobách společníků nástupnické společnosti. (2) Na zvýšení základního kapitálu podle odstavce 1 se nepoužijí ustanovení zákona, který upravuje právní poměry obchodních společností a družstev, o zvýšení základního kapitálu. Ustanovení § 89 odst. 3 se použije obdobně na částku zvýšení vkladů společníků nástupnické společnosti podle odstavce 1 písm. c).“. 343. § 282 včetně nadpisu zní: „§ 282 Zvýšení základního kapitálu nástupnické společnosti z jejích vlastních zdrojů (1) Jako součást rozdělení sloučením lze vždy zvýšit dosavadní základní kapitál nástupnické společnosti i z vlastních zdrojů zjištěný z její poslední řádné, mimořádné, konečné nebo mezitímní účetní závěrky sestavené před vyhotovením projektu rozdělení. Na tomto zvýšení základního kapitálu se podílejí pouze dosavadní společníci nástupnické společnosti. (2) Jestliže se zvyšuje základní kapitál nástupnické společnosti podle odstavce 1, použijí se ustanovení zákona, který upravuje právní poměry obchodních společností a družstev, o zvýšení základního kapitálu společnosti s ručením omezeným z vlastních zdrojů s výjimkou ustanovení o obsahu pozvánky na valnou hromadu při zvýšení základního kapitálu, o obsahu usnesení valné hromady a o zápisu zvýšení základního kapitálu do obchodního rejstříku. (3) Usnesení valné hromady nástupnické společnosti o rozdělení musí při postupu podle odstavců 1 a 2 obsahovat i a) určení vlastního zdroje nebo zdrojů nástupnické společnosti, z nichž se základní kapitál zvyšuje, v členění podle struktury vlastního kapitálu v dané účetní závěrce, b) částku zvýšení základního kapitálu z vlastních zdrojů a c) částku, o jakou se zvyšuje výše vkladu každého dosavadního společníka nástupnické společnosti.“. 344. § 283 včetně nadpisu zní: „§ 283 Snížení základního kapitálu nástupnické společnosti (1) Jako součást rozdělení sloučením lze vždy i snížit dosavadní základní kapitál nástupnické společnosti snížením vkladů dosavadních společníků nástupnické společnosti. (2) Jestliže se snižuje základní kapitál nástupnické společnosti podle odstavce 1, použijí se ustanovení zákona, který upravuje právní poměry obchodních společností a družstev, o snížení základního kapitálu společnosti s ručením omezeným, při němž dochází ke snížení výše vkladů s výjimkou ustanovení o obsahu pozvánky na valnou hromadu při snížení základního kapitálu, o obsahu usnesení valné hromady, o zápisu snížení základního kapitálu do obchodního rejstříku a o ochraně věřitelů při snížení základního kapitálu; ustanovení § 35 až 39 tím nejsou dotčena. (3) Usnesení valné hromady nástupnické společnosti o rozdělení musí při postupu podle odstavců 1 a 2 obsahovat i a) částku, o kterou se snižuje základní kapitál, b) údaj, jak se mění výše vkladů dosavadních společníků, a c) údaj o tom, zda částka, o niž se sníží základní kapitál, se vyplácí dosavadním společníkům nástupnické společnosti, nebo údaj o tom, jak jinak s ní bude naloženo. (4) Má-li být částka snížení základního kapitálu i jen zčásti vyplacena dosavadním společníkům nástupnické společnosti, obsahuje usnesení valné hromady nástupnické společnosti i lhůtu, v níž má být tato částka vyplacena společníkům. (5) Částka snížení základního kapitálu nesmí být vyplacena před zápisem rozdělení do obchodního rejstříku a dříve, než budou zajištěny pohledávky věřitelů všech zúčastněných společností podle tohoto zákona. Totéž platí pro uzavření dohody o prominutí povinnosti splatit dosud nesplacenou část vkladu.“. 345. Za § 283 se vkládá nový § 283a, který včetně nadpisu zní: „§ 283a Kombinované zvýšení a snížení základního kapitálu nástupnické společnosti (1) Při rozdělení sloučením může být základní kapitál nástupnické společnosti zvýšen současně jak postupem podle § 281, tak podle § 282. (2) Při rozdělení sloučením může dojít k souběžnému zvýšení základního kapitálu podle § 281 nebo 282 a snížení základního kapitálu podle § 283. Při tomto postupu může být základní kapitál snížen i pod částku stanovenou zákonem, který upravuje právní poměry obchodních společností a družstev, zvyšuje-li se současně tak, aby v době zápisu rozdělení do obchodního rejstříku dosáhl alespoň minimální částky stanovené zákonem, který upravuje právní poměry obchodních společností a družstev.“. 346. § 284 zní: „§ 284 (1) Jestliže o to požádá některý ze společníků, podá zúčastněná společnost bez zbytečného odkladu návrh na jmenování znalce pro rozdělení a předloží valné hromadě ke schválení nebo tomuto společníkovi ke schválení mimo valnou hromadu projekt rozdělení bez zbytečného odkladu po jeho přezkoumání znalcem pro rozdělení; přezkoumání se provádí jen u zúčastněné společnosti, jejíž společník o přezkoumání požádal; ustanovení § 113 odst. 3 a § 114 až 116 se na znalce pro rozdělení a znaleckou zprávu o rozdělení použijí obdobně. (2) Při postupu podle odstavce 1 nelze svolat valnou hromadu za účelem schválení rozdělení do doby, než bude projekt rozdělení přezkoumán znalcem pro rozdělení, ledaže s tím souhlasí všichni ostatní společníci. (3) Není-li žádosti společníka podle odstavce 1 vyhověno a rozdělení bylo přesto schváleno, nebrání tato skutečnost zápisu rozdělení do obchodního rejstříku. (4) Zúčastněná společnost není povinna vyhovět žádosti společníka, pokud již vyhověla žádosti jiného společníka.“. 347. V § 285 odst. 1 písm. b) se za slova „právního předchůdce, a“ vkládají slova „vyžadují-li se, také“ a slova „pokud se vyžadují,“ se zrušují. 348. V § 285 odst. 1 písmeno c) zní: „c) konečné účetní závěrky všech zúčastněných společností s ručením omezeným, zahajovací rozvaha rozdělované nebo nástupnické společnosti s ručením omezeným, pokud rozhodný den rozdělení předchází vyhotovení projektu fúze, a vyžadují-li se, také zprávy auditora o jejich ověření,“. 349. V § 285 odst. 1 písm. d) se za slovo „ověření,“ vkládají slova „anebo pololetní zpráva podle zákona o podnikání na kapitálovém trhu, pokud se vyžadují“. 350. V § 285 odst. 2 se slovo „Společnost“ nahrazuje slovy „Každá zúčastněná společnost“. 351. V § 285 se odstavec 3 zrušuje. Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 3. 352. Za § 285 se vkládá nový § 285a, který zní: „§ 285a (1) Pokud společník souhlasil s tím, že zúčastněná společnost bude k poskytování informací využívat elektronické prostředky, mohou mu být kopie listin uvedených v § 285 odst. 1 a 2 zasílány elektronicky. Souhlas lze dát jakýmkoliv způsobem, z něhož plyne tato vůle společníka. (2) Ustanovení odstavce 1 a § 285 se nepoužijí, jestliže zúčastněná společnost zpřístupní na internetové stránce dokumenty uvedené v § 285 odst. 1 a 2 po dobu nejméně 2 týdnů přede dnem, v němž má o rozdělení rozhodovat valná hromada nebo má rozdělení schválit společník mimo valnou hromadu a internetová stránka umožňuje společníkům po celou tuto dobu stažení a vytištění dokumentů uvedených v § 285 odst. 1 a 2. Ustanovení § 33b se na zabezpečení internetových stránek použije obdobně. (3) Pokud zúčastněná společnost na svých internetových stránkách nezpřístupní ve stejné době i posudek znalce pro ocenění jmění uvedený v § 285 odst. 2, musí na internetové stránce uveřejnit i oznámení podle § 285 odst. 2. (4) Dojde-li z jakéhokoliv důvodu k souvislému přerušení přístupu na internetovou stránku po dobu delší než 24 hodin, doručí zúčastněná společnost společníkovi listiny uvedené v § 285 odst. 1 bez zbytečného odkladu, nejpozději však 2 dny před tím, než se bude konat valná hromada nebo má společník rozdělení schválit.“. 353. § 286 zní: „§ 286 (1) Usnesení valné hromady zúčastněné společnosti o schválení rozdělení musí obsahovat schválení a) projektu rozdělení a b) konečné účetní závěrky zanikající nebo rozdělované společnosti a zahajovací rozvahy nástupnické společnosti nebo společností, pokud rozhodný den rozdělení předchází vyhotovení projektu rozdělení, popřípadě mezitímní účetní závěrky zanikající společnosti. (2) Ustanovení zákona, který upravuje právní poměry obchodních společností a družstev, o zákazu výkonu hlasovacího práva v případě nepeněžitých vkladů se při hlasování o rozdělení nepoužije.“. 354. § 287 zní: „§ 287 Pokud dochází ke zvýšení nebo snížení základního kapitálu nástupnické nebo rozdělované společnosti podle tohoto zákona, obsahuje pozvánka na valnou hromadu všech zúčastněných společností i údaj o tom a) pro společníky jakých zúčastněných společností je základní kapitál nástupnické společnosti zvyšován nebo snižován, b) zda jde o zvýšení základního kapitálu z vlastních zdrojů nástupnické společnosti nebo ze jmění zanikající nebo rozdělované společnosti a c) zda dochází ke kombinovanému zvýšení základního kapitálu nebo ke kombinaci zvýšení a snížení základního kapitálu.“. 355. Za § 287 se vkládají nové § 287a a 287b, které znějí: „§ 287a (1) Jednatel zúčastněné společnosti seznámí před hlasováním o schválení rozdělení společníky se znaleckou zprávou o rozdělení, pokud se vyžaduje, a se všemi podstatnými změnami týkajícími se jmění, k nimž došlo v období od vyhotovení projektu rozdělení do dne konání valné hromady, která rozhoduje o rozdělení, ve všech zúčastněných společnostech. Správnost oznámení o změnách týkajících se jmění musí být potvrzena auditorem, pokud podléhá společnost povinnému auditu, nebo znalcem, který prováděl ocenění jmění. (2) Jednatel zúčastněné společnosti informuje o změnách jmění podle odstavce 1 jednatele ostatních zúčastněných společností tak, aby mohli informovat své příslušné valné hromady. (3) Jestliže má být rozdělení schváleno společníky mimo valnou hromadu, je jednatel povinen poskytnout společníkům informace uvedené v odstavci 1 písemně spolu s návrhem na rozhodnutí o rozdělení mimo valnou hromadu. (4) Seznámení se změnami jmění se nevyžaduje, pokud s tím předem souhlasili všichni společníci všech zúčastněných společností. § 287b (1) Jestliže drží nástupnické společnosti všechny obchodní podíly zanikající nebo rozdělované společnosti, nevyžaduje se schválení rozdělení valnou hromadou, jediným společníkem ani společníky zúčastněných společností, jestliže všechny zúčastněné společnosti splnily povinnosti uvedené v odstavci 3 a v § 33 nebo 33a a v § 285 nebo 285a. (2) Nebude-li se konat valná hromada zanikající nebo rozdělované společnosti, informuje jednatel každé zúčastněné společnosti jednatele ostatních zúčastněných společností o všech podstatných změnách týkajících se jmění, k nimž došlo v období od vyhotovení projektu rozdělení. (3) Údaje uvedené v § 33 odst. 1 písm. b), budou-li zúčastněné společnosti postupovat podle odstavce 1, musí být zveřejněny podle § 33 nebo uveřejněny podle § 33a nejpozději 1 měsíc přede dnem, v němž má být podán návrh na zápis rozdělení do obchodního rejstříku. Toto platí i pro plnění povinností podle § 285 nebo 285a. (4) Pokud poslední řádná nebo mimořádná účetní závěrka jakékoliv zúčastněné společnosti, popřípadě mezitímní účetní závěrka, pokud se vyžaduje, anebo její konečná účetní závěrka nebyla schválena valnou hromadou, jediným společníkem nebo společníky této zúčastněné společnosti před zápisem rozdělení do obchodního rejstříku, schvaluje ji valná hromada, jediný společník nebo společníci nástupnické společnosti po zápisu rozdělení do obchodního rejstříku. Schválení zahajovací rozvahy se v tomto případě nevyžaduje.“. 356. V § 288 se za slova „správci vkladu“ vkládají slova „, prvním jednateli nebo jednatelích, případných členech dozorčí rady“ a na konci textu věty se doplňují slova „, byly-li splaceny vklady všech společníků“. 357. Za § 288 se vkládá nový § 288a, který zní: „§ 288a (1) Není-li vklad společníka zanikající společnosti před vyhotovením projektu rozštěpení splacen, musí projekt rozštěpení určovat, do jaké nástupnické společnosti nebo společností je tento společník povinen vklad doplatit a v jaké výši. Při odštěpení splácí společník nesplacený vklad rozdělované společnosti, ledaže projekt odštěpení určí, že má být splacen do některé z nástupnických společností. V takovém případě obsahuje společenská smlouva nebo zakladatelská listina nástupnické společnosti způsob a lhůtu pro splacení vkladu tohoto společníka. (2) K prominutí povinnosti splatit vklad při rozdělení sloučením u dosavadních společníků nástupnické společnosti nebo u společníků rozdělované společnosti i při odštěpení se vznikem nových společností může dojít, jen dojde-li ke snížení základního kapitálu nástupnické společnosti postupem podle § 283 nebo rozdělované společnosti postupem podle § 266a odst. 2. Prominout povinnost splatit vklad společníkům zanikající společnosti lze pouze v případě, že tak stanoví projekt rozdělení. (3) Má-li být prominuta společníkovi povinnost splatit dosud nesplacenou část vkladu, nepoužijí se při hlasování o rozdělení ustanovení zákona, který upravuje právní poměry obchodních společností a družstev, o zákazu výkonu hlasovacích práv v případě, že je společník v prodlení se splacením vkladu a má-li mu být prominuto splnění povinnosti.“. 358. V § 289 se za slova „ustanovení § 97 až 99“ vkládají slova „a § 99b“. 359. § 290 zní: „§ 290 (1) Projekt rozdělení akciové společnosti dále obsahuje a) v souvislosti s výměnným poměrem při rozštěpení údaj o tom, kolik akcií a jaké nebo jakých nástupnických společností bude vyměněno za jednu akcii zanikající společnosti s uvedením jejich podoby, druhu, formy, převoditelnosti, jmenovité hodnoty a případného údaje o přijetí k obchodování na evropském regulovaném trhu, včetně podrobných pravidel postupu při jejich výměně, jež obsahují alespoň způsob a lhůtu pro předložení listinných akcií zanikající společnosti k výměně, pokud se vyměňují, anebo údaj o tom, že akcie nebudou buď všem nebo některým akcionářům vyměňovány s uvedením důvodu, je-li tato skutečnost známa v době vyhotovení projektu fúze, b) v souvislosti s výměnným poměrem při odštěpení údaj o tom, kolik akcií jaké nebo jakých nástupnických společností bude přiděleno k jedné akcii rozdělované společnosti s uvedením jejich podoby, druhu, formy, převoditelnosti, jmenovité hodnoty a případného údaje o jejich přijetí k obchodování na evropském regulovaném trhu, včetně podrobných pravidel postupu při jejich přidělovaní, jež obsahují alespoň způsob a lhůtu pro převzetí listinných akcií nástupnické společnosti, pokud se přidělují, anebo údaj o tom, že akcie nástupnické společnosti nebudou buď všem nebo některým akcionářům rozdělované společnosti přidělovány s uvedením důvodu, je-li tato skutečnost známa v době vyhotovení projektu fúze, c) určení, jak budou při rozdělení sloučením získány akcie nástupnické společnosti potřebné k výměně, d) údaj o vlivu rozštěpení sloučením nebo odštěpení na akcie dosavadních akcionářů nástupnické nebo rozdělované společnosti, zejména údaj o tom, že jejich akcie nepodléhají výměně, nebo údaj o tom, že se štěpí, že se zvyšuje nebo snižuje jejich jmenovitá hodnota anebo se mění jejich podoba, druh nebo forma, včetně pravidel postupu při jejich výměně nebo předložení k vyznačení změny jmenovité hodnoty, jež obsahují alespoň způsob a lhůtu pro předložení listinných akcií nástupnické nebo rozdělované společnosti, e) práva, jež nástupnická společnost poskytne vlastníkům jednotlivých druhů akcií, opčních listů nebo jiných cenných papírů, popřípadě opatření, jež jsou pro ně navrhována, f) postup pro případ, že akcionářům zúčastněné společnosti vznikne právo odprodat akcie nástupnické společnosti, zejména údaj o lhůtě a způsobu uveřejnění veřejného návrhu smlouvy, g) při nerovnoměrném výměnném poměru nebo při rozdělení se vznikem nástupnické společnosti jiné právní formy, než je akciová společnost, podmínky pro vypořádání, jež má poskytnout některá z nástupnických společností nebo třetí osoba, ledaže se všichni akcionáři práva na vypořádání vzdali, a h) údaje o tom, kolik míst v dozorčí radě nástupnické akciové společnosti má být obsazeno osobami volenými zaměstnanci nástupnické akciové společnosti, s uvedením, že tato místa se neobsazují a budou obsazena až po zápisu rozdělení do obchodního rejstříku. (2) Počátek běhu lhůty pro předložení listinných akcií nemůže předcházet dni zápisu rozdělení do obchodního rejstříku.“. 360. Za § 290 se vkládají nové § 290a a 290b, které znějí: „§ 290a (1) Není-li splacen emisní kurs před vyhotovením projektu rozštěpení a z projektu rozštěpení neplyne, že povinnost splatit nesplacenou část emisního kursu zaniká, musí projekt rozštěpení určovat, do jaké nástupnické společnosti nebo společností je akcionář povinen emisní kurs doplatit a v jaké výši. Při odštěpení splácí akcionář nesplacenou část emisního kursu rozdělované společnosti, ledaže projekt odštěpení určí, že má být splacen do některé z nástupnických společností. (2) K prominutí povinnosti splatit nesplacenou část emisního kursu při rozdělení sloučením u dosavadních společníků nástupnické nebo rozdělované společnosti může dojít, jen dojde-li ke snížení základního kapitálu nástupnické společnosti podle § 296 a 110 nebo rozdělované společnosti podle § 266a odst. 2. (3) Prominout povinnost splatit nesplacenou část emisního kursu akcionářům zanikající společnosti lze pouze v případě, že tak stanoví projekt rozdělení, jen po zápisu rozdělení do obchodního rejstříku a budou-li zajištěny pohledávky věřitelů podle tohoto zákona. (4) Má-li být akcionáři prominuta povinnost splatit nesplacenou část emisního kursu, nepoužijí se při hlasování o rozdělení ustanovení zákona, který upravuje právní poměry obchodních společností a družstev, o zákazu výkonu hlasovacích práv v případě, že je akcionář v prodlení se splacením vkladu nebo má-li mu být prominuto splnění povinnosti. § 290b (1) Při rozdělení se před zápisem rozdělení do obchodního rejstříku neobsazují místa v dozorčí radě nástupnické společnosti, která mají být obsazena osobami volenými zaměstnanci nástupnické akciové společnosti. (2) Volba členů dozorčí rady nástupnické společnosti volených zaměstnanci se provede do 90 dnů po zápisu rozdělení do obchodního rejstříku.“. 361. § 291 zní: „§ 291 Na doplatky při rozdělení se použijí ustanovení § 106 a 107 obdobně, není-li dále stanoveno něco jiného.“. 362. V § 292 se slova „odst. 3“ zrušují. 363. § 294 se zrušuje. 364. V § 295 se slova „nebo k rozdělení odštěpením sloučením“ zrušují. 365. V nadpisu části třetí hlavy VI dílu 3 se slova „a rozdělení odštěpením sloučením“ a slova „emitované nástupnickou společností“ zrušují. 366. § 296 zní: „§ 296 Jestliže dochází k rozdělení sloučením, použijí se pro určení vlivu rozdělení sloučením nebo rozdělení odštěpením sloučením na dosavadní akcie akcionářů nástupnické společnosti ustanovení § 108 až 111 obdobně.“. 367. § 297 zní: „§ 297 Projekt rozdělení přezkoumá za každou ze zúčastněných akciových společností znalec (dále jen „znalec pro rozdělení“) nebo znalec pro rozdělení společný pro všechny zúčastněné společnosti, a to na základě společné žádosti těchto zúčastněných společností; ustanovení § 113 až 117 se použijí obdobně.“. 368. § 298 zní: „§ 298 Oznámení podle § 33 odst. 1 písm. b) nebo informace uveřejněné podle § 33a musí dále obsahovat alespoň a) upozornění pro akcionáře zúčastněných společností na jejich práva podle § 299 nebo 299a a b) upozornění pro akcionáře zanikající společnosti na závazek nástupnické společnosti odkoupit akcie podle § 308.“. 369. V § 299 odst. 1 písm. b) se za slova „právního předchůdce, a“ vkládají slova „vyžadují-li se, také“ a slova „pokud se vyžadují,“ se zrušují. 370. V § 299 odst. 1 písmeno c) zní: „c) konečné účetní závěrky všech zúčastněných společností, zahajovací rozvaha rozdělované nebo nástupnické společnosti, pokud rozhodný den rozdělení předchází vyhotovení projektu rozdělení, a vyžadují-li se, také zprávy auditora o jejich ověření,“. 371. V § 299 odst. 1 písm. d) se za slovo „ověření,“ vkládají slova „anebo pololetní zpráva podle zákona o podnikání na kapitálovém trhu,“. 372. V § 299 se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Pokud akcionář souhlasil s tím, že zúčastněná společnost bude k poskytování informací využívat elektronické prostředky, mohou mu být kopie listin zasílány elektronicky. Souhlas lze dát jakýmkoliv způsobem, z něhož plyne tato vůle akcionáře.“. 373. Za § 299 se vkládá nový § 299a, který zní: „§ 299a (1) Zúčastněná společnost není povinna zpřístupnit dokumenty uvedené v § 299 odst. 1 ve svém sídle, pokud je uveřejní po dobu alespoň 1 měsíce před stanoveným dnem konání valné hromady, jež má rozhodnout o schválení rozdělení, až do doby 1 měsíce po jejím konání na internetové stránce. Ustanovení § 33b se na zabezpečení internetových stránek použije obdobně. (2) Ustanovení § 299 odst. 2 a 3 se nepoužijí, jestliže internetová stránka umožňuje akcionářům po celou dobu uvedenou v odstavci 1 stažení a vytištění dokumentů uvedených v § 299 odst. 1. (3) Dojde-li z jakéhokoliv důvodu k souvislému přerušení přístupu na internetovou stránku po dobu delší než 24 hodin, je zúčastněná společnost povinna plnit povinnosti uvedené v § 299 s tím, že doba pro jejich plnění běží okamžikem uplynutí doby 24 hodin.“. 374. § 300 zní: „§ 300 (1) V pozvánce na valnou hromadu nebo v oznámení o svolání valné hromady, která má schvalovat rozdělení, musí být akcionáři upozorněni na svá práva podle § 299 nebo 299a a pozvánka nebo oznámení musí obsahovat i vybrané údaje z účetní závěrky, která má být valnou hromadou schválena. (2) V pozvánce na valnou hromadu nebo v oznámení o svolání valné hromady, která má schvalovat rozštěpení sloučením nebo odštěpení, se uvedou i údaje o vlivu rozštěpení nebo odštěpení na akcie dosavadních akcionářů nástupnické nebo rozdělované společnosti, zejména o tom, že akcie dosavadních akcionářů nástupnické nebo rozdělované společnosti nepodléhají výměně nebo že se štěpí, že se zvyšuje nebo snižuje jejich jmenovitá hodnota s uvedením celkové částky, o niž se zvýší nebo sníží jmenovitá hodnota všech akcií akcionářů nástupnické společnosti, anebo že se změní jejich podoba, druh nebo forma. (3) Pokud dochází ke zvýšení nebo snížení základního kapitálu nástupnické nebo rozdělované společnosti podle tohoto zákona, obsahuje pozvánka na valnou hromadu všech zúčastněných společností nebo oznámení o jejím konání i údaj o tom, pro akcionáře jakých zúčastněných společností je základní kapitál zvyšován nebo snižován, zda jde o zvýšení základního kapitálu z vlastních zdrojů nástupnické společnosti nebo ze jmění zanikající společnosti, zda dochází ke kombinovanému zvýšení základního kapitálu nebo ke kombinaci zvýšení a snížení základního kapitálu.“. 375. V § 301 odstavec 3 zní: „(3) Představenstvo zúčastněné společnosti seznámí před hlasováním o schválení rozdělení akcionáře se znaleckou zprávou o rozdělení, pokud se vyžaduje, a se všemi podstatnými změnami týkajícími se jmění, k nimž došlo v období od vyhotovení projektu rozdělení do dne konání valné hromady, která rozhoduje o rozdělení, ve všech zúčastněných společnostech. Správnost oznámení o změnách týkající se jmění musí být potvrzena auditorem, pokud podléhá společnost povinnému auditu, nebo znalcem, který prováděl ocenění jmění.“. 376. V § 301 se doplňují odstavce 4 a 5, které znějí: „(4) Představenstvo zúčastněné společnosti informuje o změnách jmění podle odstavce 3 představenstva ostatních zúčastněných společností tak, aby mohla informovat své valné hromady. (5) Seznámení se změnami jmění podle odstavců 3 a 4 se nevyžaduje, pokud s tím předem souhlasili všichni akcionáři všech zúčastněných společností.“. 377. § 302 zní: „§ 302 Usnesení valné hromady zanikající nebo rozdělované společnosti o schválení rozdělení musí obsahovat schválení a) projektu rozdělení a b) konečné účetní závěrky zanikající nebo rozdělované společnosti a zahajovacích rozvah všech nástupnických společností a rozdělované společnosti při odštěpení, pokud rozhodný den rozdělení předchází vyhotovení projektu rozdělení, popřípadě mezitímní účetní závěrky zanikající nebo rozdělované společnosti.“. 378. § 303 zní: „§ 303 Usnesení valné hromady nástupnické společnosti o rozdělení sloučením musí obsahovat a) schválení projektu rozdělení sloučením, b) schválení konečné účetní závěrky a zahajovací rozvahy, pokud rozhodný den rozdělení předchází vyhotovení projektu rozdělení, popřípadě mezitímní účetní závěrky a zahajovací rozvahy nástupnické společnosti a c) rozhodnutí o vydání nových akcií, popřípadě pověření představenstva k vydání nových akcií nebo o možnosti nabýt vlastní akcie, je-li to třeba k výměně akcií zanikající nebo rozdělované společnosti za akcie nástupnické společnosti; ustanovení § 102 a 103 se na nabývání vlastních akcií za účelem výměny a na zvýšení základního kapitálu nástupnické společnosti ze jmění zanikající nebo rozdělované společnosti použijí obdobně.“. 379. § 304 zní: „§ 304 Jestliže budou dosavadní akcie akcionářů nástupnické společnosti vyměňovány za akcie o vyšší jmenovité hodnotě podle § 296 a 109, musí usnesení valné hromady nástupnické společnosti o schválení rozdělení sloučením obsahovat též a) částku zvýšení základního kapitálu z vlastních zdrojů nástupnické společnosti a b) označení vlastního zdroje nebo zdrojů nástupnické společnosti z poslední řádné, mimořádné, konečné nebo mezitímní závěrky sestavené před vyhotovením projektu rozdělení, z něhož bude základní kapitál zvyšován, v členění podle struktury vlastního kapitálu v dané účetní závěrce.“. 380. Za § 304 se vkládá nový § 304a, který zní: „§ 304a Jestliže budou akcie dosavadních akcionářů nástupnické společnosti vyměňovány za akcie o vyšší jmenovité hodnotě podle § 296 a 109a, musí usnesení valné hromady nástupnické společnosti o schválení rozdělení sloučením obsahovat též určení částky zvýšení základního kapitálu nástupnické společnosti ze jmění zanikající nebo rozdělované společnosti.“. 381. § 305 zní: „§ 305 Budou-li akcie akcionářů nástupnické společnosti vyměňovány za akcie o nižší jmenovité hodnotě podle § 296 a 110, musí usnesení valné hromady nástupnické společnosti o schválení rozdělení sloučením obsahovat též a) částku, o niž se snižuje jmenovitá hodnota dosavadní akcie nástupnické společnosti, b) částku, o niž se snižuje dosavadní základní kapitál nástupnické společnosti, a c) údaj o tom, zda částka, o niž se snižuje základní kapitál nástupnické společnosti, se vyplatí dosavadním akcionářům nástupnické společnosti s uvedením lhůty pro její vyplacení, nebo údaj o tom, jak jinak s ní bude naloženo.“. 382. V § 306 se slova „obchodního rejstříku kótované“ nahrazují slovy „obchodního rejstříku přijaty k obchodování na evropském regulovaném trhu“, slova „jejich kótací“ se nahrazují slovy „podáním žádosti o jejich přijetí k obchodování na evropském regulovaném trhu“ a slova „společnosti již kótované“ se nahrazují slovy „společnosti již přijaty k obchodování na kterémkoliv evropském regulovaném trhu“. 383. Za § 306 se vkládá nový § 306a, který zní: „§ 306a (1) Jsou-li nástupnické společnosti vlastníkem všech akcií opravňujících hlasovat o projektu rozdělení, nevyžaduje se schválení rozdělení valnou hromadou, jestliže všechny zúčastněné společnosti splnily povinnosti uvedené v odstavci 3 a v § 33 nebo 33a a v § 299 nebo 299a. (2) Nebude-li se konat valná hromada, seznámí představenstvo každé zúčastněné společnosti představenstva ostatních zúčastněných společností se všemi podstatnými změnami týkajícími se jmění, k nimž došlo v období od vyhotovení projektu rozdělení. Správnost oznámení o změnách týkající se jmění musí být potvrzena auditorem, pokud podléhá společnost povinnému auditu, nebo znalcem, který prováděl ocenění jmění. (3) Údaje uvedené v § 33 odst. 1 písm. b), budou-li zúčastněné společnosti postupovat podle odstavce 1, musí být zveřejněny podle § 33 nebo uveřejněny podle § 33a nejpozději 1 měsíc přede dnem, v němž má být podán návrh na zápis rozdělení do obchodního rejstříku. To platí i pro plnění povinností podle § 299 nebo 299a. (4) Pokud poslední řádná nebo mimořádná účetní závěrka jakékoliv zúčastněné společnosti, popřípadě mezitímní účetní závěrka, pokud se vyžaduje, anebo její konečná účetní závěrka nebyla schválena valnou hromadou nebo jediným akcionářem této zúčastněné společnosti před zápisem rozdělení do obchodního rejstříku, schvaluje ji valná hromada nebo jediný akcionář nástupnické společnosti po zápisu rozdělení do obchodního rejstříku. Schválení zahajovací rozvahy se v tomto případě nevyžaduje.“. 384. V § 308 odst. 1 písm. a) se slovo „akcionářem“ nahrazuje slovy „oprávněna vykonávat hlasovací právo na valné hromadě“. 385. V § 308 odst. 2 písm. b) se slova „kótovaných akcií za nekótované akcie“ nahrazují slovy „akcií přijatých k obchodování na evropském regulovaném trhu za akcie, které nejsou přijaty k obchodování na evropském regulovaném trhu,“. 386. V § 308 odstavec 3 zní: „(3) Povinnost nástupnické společnosti odkoupit akcie se vztahuje pouze na akcie nástupnické společnosti, které byly vyměněny za akcie, s nimiž bylo hlasováno proti schválení rozdělení.“. 387. V § 309 se slovo „akciovou“ nahrazuje slovy „nebo rozdělovanou“ a číslo „151“ se nahrazuje číslem „151a“. 388. V názvu části třetí hlavy VI dílu 9 se slova „nebo při rozdělení odštěpením se vznikem nových akciových společností“ zrušují. 389. V § 310 se slova „nebo při rozdělení odštěpením se vznikem jedné nebo více nových akciových společností“ zrušují. 390. V § 310 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní: „(2) Je-li při rozdělení se vznikem nových akciových společností stanoven rovnoměrný výměnný poměr, nevyžaduje se a) zpráva o rozdělení, b) přezkoumání projektu rozdělení znalcem a c) mezitímní účetní závěrka ani pololetní zpráva podle zákona o podnikání na kapitálovém trhu.“. 391. § 311 se zrušuje. 392. V § 314 odstavec 1 zní: „(1) Projekt rozdělení dále obsahuje v případě, že se rozdělení zúčastní nebo vznikne nástupnická společnost jiné právní formy, než jakou má zanikající nebo rozdělovaná společnost, anebo že nástupnická společnost změní současně svou právní formu při rozdělení sloučením, tyto údaje a) kolik akcií určité podoby, druhu, formy a jmenovité hodnoty obdrží společník zanikající nebo rozdělované společnosti s ručením omezeným výměnou za svůj obchodní podíl při rozštěpení nebo k obchodnímu podílu při odštěpení s tím, že výše doplatku nesmí překročit 10 % výše jmenovité hodnoty nových akcií, jež mají být vyměněny za akcie zanikající nebo rozdělované společnosti s ručením omezeným, nebo b) údaje o tom, jaká bude výše vkladu a výše obchodního podílu, který obdrží akcionář zanikající nebo rozdělované akciové společnosti výměnou za své akcie, s tím, že výše doplatku nesmí překročit 10 % základního kapitálu každé nástupnické společnosti při rozdělení se založením nových společností nebo 10 % z částky zvýšení základního kapitálu každé nástupnické společnosti ze jmění zanikající nebo rozdělované společnosti při rozdělení sloučením.“. 393. V § 314 se za odstavec 1 vkládají nové odstavce 2 a 3, které znějí: „(2) Je-li zanikající společností akciová společnost a nástupnickou společností společnost s ručením omezeným, obsahuje projekt rozdělení i výši náhrady pro vlastníky vyměnitelných nebo prioritních dluhopisů a opčních listů s pravidly pro její výplatu. Náhradu nelze vyplatit před zápisem rozdělení do obchodního rejstříku a dříve, než budou zajištěny pohledávky věřitelů podle tohoto zákona. Ustanovení § 380 a 381 o vyměnitelných a prioritních dluhopisech se použijí obdobně. (3) Nebyl-li splacen vklad nebo emisní kurs akcí, uvede se tato skutečnost v projektu rozdělení.“. Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 4. 394. V § 315 se za slova „rozdělovaná společnost,“ vkládají slova „anebo dojde ke změně právní formy nástupnické společnosti při rozdělení sloučením,“ a část věty za středníkem včetně středníku se zrušuje. 395. § 316 zní: „§ 316 Jestliže v zanikající nebo nástupnické společnosti s ručením omezeným nebyly dosud plně splaceny všechny vklady, anebo jestliže nebyl splacen emisní kurs akcií zúčastněné akciové společnosti, která mění právní formu na společnost s ručením omezeným, vyžaduje se ke schválení rozdělení souhlas všech společníků zúčastněných společností.“. 396. § 317 zní: „§ 317 (1) Dochází-li k rozdělení sloučením a nástupnická společnost mění svou právní formu, obsahuje projekt rozdělení i a) společenskou smlouvu nebo zakladatelskou listinu nástupnické společnosti s ručením omezeným nebo stanovy nástupnické akciové společnosti a b) jména a bydliště osob, které mají být statutárním orgánem nebo jeho členy nebo členy dozorčí rady. (2) Jestliže mění nástupnická společnost právní formu na akciovou společnost, vyměňují se i obchodní podíly dosavadních společníků na nástupnické společnosti. Ustanovení § 252, 290a a 310 se na zveřejnění nebo uveřejnění projektu rozdělení, na splácení emisního kursu, na zakladatelskou listinu a rovnoměrný výměnný poměr použijí obdobně. (3) Jestliže mění nástupnická společnost právní formu na společnost s ručením omezeným, vyměňují se i akcie dosavadních akcionářů nástupnické společnosti. Ustanovení § 252 a 288 se na zveřejnění nebo uveřejnění projektu rozdělení, na obsah společenské smlouvy nástupnické společnosti a zakladatelskou smlouvu použijí obdobně. (4) Při rozdělení sloučením podle odstavce 1 se nepoužijí ustanovení tohoto zákona o změně právní formy.“. 397. V nadpisu části třetí hlavy VII dílu 2 se slova „Zvláštní ustanovení o vystoupení“ nahrazují slovem „Ochrana“. 398. § 318 zní: „§ 318 (1) Akcionář zanikající akciové společnosti, který nesouhlasil s tím, že nástupnická společnost, jejímž společníkem se má stát podle projektu rozdělení po zápisu rozdělení do obchodního rejstříku, má nebo má mít právní formu společnosti s ručením omezeným, má právo ze zanikající akciové společnosti vystoupit, jestliže byl akcionářem zanikající akciové společnosti ke dni konání valné hromady, jež schválila rozštěpení, a hlasoval proti schválení rozštěpení. (2) Akcionář je oprávněn vystoupit ze společnosti jen ohledně těch akcií, kterými hlasoval proti schválení rozdělení. (3) Pro vystoupení akcionáře ze zanikající akciové společnosti se ustanovení § 160 až § 165 odst. 1 a § 165a použijí obdobně.“. 399. Za § 318 se vkládá nový § 318a, který zní: „§ 318a (1) Akcionář rozdělované akciové společnosti, který nesouhlasil s tím, že nástupnická společnost, jejímž společníkem se má stát podle projektu rozdělení po zápisu rozdělení do obchodního rejstříku, má nebo má mít právní formu společnosti s ručením omezeným, má právo oznámit rozdělované společnosti, že se nechce stát společníkem nástupnické společnosti s ručením omezeným, jestliže byl akcionářem zanikající akciové společnosti ke dni konání valné hromady, jež schválila odštěpení, a hlasoval proti schválení odštěpení. (2) Ustanovení § 160 a 163 až § 165 odst. 1 a § 165a se na vystoupení akcionáře ze společnosti použijí obdobně.“. 400. § 320 zní: „§ 320 Výměnný poměr v projektu rozdělení družstva dále obsahuje určení, jakým způsobem se při rozdělení mění výše členských vkladů a další majetkové účasti v rozdělovaném družstvu a všech nástupnických družstvech, nebo údaj, že se výše členských vkladů a další majetkové účasti u žádného člena v rozdělovaném nebo nástupnickém družstvu nemění.“. 401. Za § 320 se vkládají nové § 320a a 320b, které znějí: „§ 320a (1) Není-li členský vklad před vyhotovením projektu rozštěpení splacen, musí projekt rozštěpení určovat, do jakého nástupnického družstva nebo družstev je člen povinen členský vklad doplatit a v jaké výši. Při odštěpení splácí člen nesplacený členský vklad rozdělovanému družstvu, ledaže projekt odštěpení určí, že má být splacen do některého z nástupnických družstev. (2) K prominutí povinnosti splatit členský vklad může dojít, jen dojde-li ke snížení členských vkladů v projektu rozdělení. § 320b (1) Povinnost splatit členský vklad nezaniká zápisem rozdělení družstva do obchodního rejstříku, ledaže z projektu rozdělení plyne, že členský vklad se v důsledku rozdělení snižuje. (2) Snižuje-li se členský vklad, přestože byl splacen, a částka snížení členského vkladu má být podle projektu rozdělení vrácena členovi, obsahuje projekt rozdělení i lhůtu k vrácení částky snížení členského vkladu a určení družstva, které členovi plnění poskytne. (3) Částka podle odstavce 1 nesmí být vyplacena před zápisem rozdělení do obchodního rejstříku a dříve, než budou zajištěny pohledávky věřitelů podle tohoto zákona. (4) Pokud nebyl členský vklad zcela splacen, lze uzavřít dohodu o prominutí povinnosti splatit nesplacenou část členského vkladu jen za podmínek uvedených v odstavci 3. V takovém případě musí projekt rozdělení určit družstvo, které se členem tuto dohodu uzavře.“. 402. V § 321 odst. 1 se za slova „pro rozdělení pro“ vkládají slova „některá nebo“ a slova „, § 114 písm. d) a e), § 115 a“ se nahrazují slovem „až“. 403. § 322 zní: „§ 322 Oznámení podle § 33 odst. 1 písm. b) nebo podle § 33a musí dále obsahovat alespoň upozornění pro členy na jejich práva podle § 323 nebo 323a.“. 404. V § 323 odst. 1 písm. b) se za slova „právního předchůdce, a“ vkládají slova „vyžadují-li se, také“ a slova „pokud se vyžadují,“ se zrušují. 405. V § 323 odst. 1 písmeno c) zní: „c) konečné účetní závěrky všech zúčastněných družstev, zahajovací rozvaha rozdělovaného nebo nástupnického družstva nebo družstev, pokud rozhodný den rozdělení předchází vyhotovení projektu rozdělení, a vyžadují-li se, také zprávy auditora o jejich ověření,“. 406. V § 323 odst. 1 písm. d) se za slovo „ověření,“ vkládají slova „anebo pololetní zpráva podle zákona o podnikání na kapitálovém trhu,“. 407. V § 323 se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Pokud člen souhlasil s tím, že zúčastněné družstvo bude k poskytování informací využívat elektronické prostředky, mohou mu být kopie listin uvedených v odstavci 1 zasílány elektronicky. V takovém případě se nepoužije ustanovení odstavce 2. Souhlas lze dát jakýmkoliv způsobem, z něhož plyne tato vůle člena.“. 408. Za § 323 se vkládá nový § 323a, který zní: „§ 323a (1) Zúčastněné družstvo není povinno zpřístupnit dokumenty uvedené v § 323 odst. 1 ve svém sídle, pokud je uveřejní po dobu alespoň 1 měsíce před stanoveným dnem konání členské schůze, jež má rozhodnout o schválení rozdělení, až do doby 1 měsíce po jejím konání na internetové stránce. Ustanovení § 33b se na zabezpečení internetových stránek použije obdobně. (2) Ustanovení § 323 odst. 2 a 3 se nepoužije, jestliže internetová stránka umožňuje členům družstva po celou dobu uvedenou v odstavci 1 stažení a vytištění dokumentů uvedených v § 323 odst. 1. (3) Dojde-li z jakéhokoliv důvodu k souvislému přerušení přístupu na internetové stránky po dobu delší než 24 hodin, je zúčastněné družstvo povinno plnit povinnosti uvedené v § 323 s tím, že doba pro jejich plnění běží okamžikem uplynutí uvedené doby.“. 409. V § 324 se za slova „§ 323“ vkládají slova „nebo 323a“, slovo „konečné“ se zrušuje a na konci textu paragrafu se doplňují slova „, která má být členskou schůzí schválena“. 410. V § 325 odstavec 3 zní: „(3) Představenstvo seznámí před hlasováním o schválení rozdělení členy se znaleckou zprávou o rozdělení, pokud se vyžaduje, a se všemi podstatnými změnami týkajícími se jmění, k nimž došlo v období od vyhotovení projektu rozdělení do dne konání členské schůze, která rozhoduje o rozdělení, ve všech zúčastněných družstvech. Správnost oznámení o změnách týkající se jmění musí být potvrzena auditorem, pokud podléhá družstvo povinnému auditu.“. 411. V § 325 se doplňují odstavce 4 a 5, které znějí: „(4) Představenstvo zúčastněného družstva informuje o změnách jmění podle odstavce 3 představenstva ostatních zúčastněných družstev tak, aby mohla informovat své členské schůze. (5) Seznámení se změnami jmění se nevyžaduje, pokud s tím předem souhlasili všichni členové všech zúčastněných družstev.“. 412. § 326 zní: „§ 326 Usnesení členské schůze zanikajícího nebo rozdělovaného družstva o schválení rozdělení musí obsahovat schválení a) projektu rozdělení a b) konečné účetní závěrky zanikajícího nebo rozdělovaného družstva a zahajovací rozvahy rozdělovaného nebo nástupnického družstva nebo nástupnických družstev, pokud rozhodný den rozdělení předchází vyhotovení projektu rozdělení, popřípadě mezitímní účetní závěrky těchto družstev.“. 413. § 327 zní: „§ 327 Usnesení členské schůze nástupnického družstva o schválení rozdělení sloučením musí obsahovat schválení a) projektu rozdělení sloučením a b) konečné účetní závěrky zanikajícího družstva a zahajovací rozvahy nástupnického družstva, pokud rozhodný den rozdělení předchází vyhotovení projektu rozdělení, popřípadě mezitímní účetní závěrky zanikajícího družstva.“. 414. § 328 a 329 se zrušují. 415. § 331 se zrušuje. 416. V části třetí se za hlavu VIII vkládá nová hlava IX, která včetně nadpisu zní: „HLAVA IX ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ O PŘESHRANIČNÍM ROZDĚLENÍ Díl 1 Základní ustanovení § 336a Pro účely tohoto zákona se přeshraničním rozdělením rozumí a) rozdělení zahraniční právnické osoby, jestliže se vnitřní poměry alespoň jedné nástupnické právnické osoby řídí nebo mají řídit právním řádem České republiky, nebo b) rozdělení české společnosti nebo družstva, pokud se vnitřní poměry alespoň jedné nástupnické právnické osoby budou řídit právním řádem jiného členského státu než České republiky. § 336b (1) Přeshraničního rozdělení se mohou účastnit pouze právnické osoby takových právních forem, které se mohou účastnit přeshraničního rozdělení podle vnitrostátního práva členských států, jejichž právními řády se řídí nebo se mají řídit vnitřní poměry právnických osob zúčastněných na přeshraničním rozdělení nebo nástupnických právnických osob. (2) Jestliže má mít při přeshraničním rozdělení nástupnická právnická osoba takovou právní formu, kterou nemá žádná z právnických osob zúčastněných na přeshraničním rozdělení před zápisem přeshraničního rozdělení do obchodního rejstříku nebo do zahraničního obchodního rejstříku, nepovažuje se tento postup za změnu právní formy. Ustanovení odstavce 1 tím není dotčeno. Díl 2 Některá ustanovení o projektu přeshraničního rozdělení § 336c (1) Projekt přeshraničního rozdělení musí kromě obecných údajů požadovaných tímto zákonem dále obsahovat a) údaje o postupu, kterým se stanoví zapojení zaměstnanců do záležitostí nástupnické právnické osoby nebo osob, pokud to vyžaduje právní řád státu, jímž se řídí nebo bude řídit osobní statut nástupnické právnické osoby, b) údaje o ocenění aktiv a pasiv převáděných na tu kterou nástupnickou právnickou osobu, c) pravděpodobné dopady přeshraničního rozdělení na zaměstnance, zejména údaje o plánovaném propouštění zaměstnanců, d) den účetních závěrek právnických osob zúčastněných na přeshraničním rozdělení použitý pro stanovení podmínek přeshraničního rozdělení a e) popřípadě další údaje vyžadované právním řádem státu, kterým se řídí vnitřní poměry některé z právnických osob zúčastněných na přeshraničním rozdělení nebo se mají řídit vnitřní poměry nástupnické právnické osoby. (2) Projekt přeshraničního rozdělení neobsahuje údaje podle § 290 písm. c). (3) Projekt přeshraničního rozdělení obsahuje údaje podle § 290 písm. h), jen pokud mají být členy dozorčí rady v nástupnické společnosti i zástupci zaměstnanců. § 336d (1) Jestliže se přeshraničního rozdělení účastní česká společnost s ručením omezeným, musí být dokumenty uvedené v § 285 odeslány společníkům nejméně 1 měsíc přede dnem konání valné hromady, na které má být schváleno přeshraniční rozdělení. (2) Budou-li společníci schvalovat přeshraniční rozdělení mimo valnou hromadu postupem podle § 19 odst. 1, prodlužuje se lhůta pro vyjádření společníka na dobu 1 měsíce. (3) Lhůta 1 měsíce se vztahuje i na zpřístupnění dokumentů podle § 285 a 285a. Díl 3 Některá ustanovení o schvalování přeshraničního rozdělení § 336e Projekt přeshraničního rozdělení schvaluje valná hromada nebo členská schůze české zúčastněné společnosti nebo družstva. § 336f (1) Valná hromada nebo členská schůze každé z českých společností nebo družstev zúčastněných na přeshraničním rozdělení si při schvalování přeshraničního rozdělení může vyhradit, že musí být znovu svolána za účelem schválení způsobu a rozsahu zapojení zaměstnanců české nástupnické společnosti nebo družstva nebo zahraniční nástupnické právnické osoby, pokud se vyžaduje, ledaže je způsob zapojení zaměstnanců již znám; v takovém případě s ním musí být společníci nebo členové seznámeni a schválením přeshraničního rozdělení platí, že byl schválen i způsob zapojení zaměstnanců. (2) Je-li způsob zapojení zaměstnanců schvalován valnou hromadou nebo členskou schůzí později, musí být schválen stejným způsobem a nejméně stejným počtem hlasů jako přeshraniční rozdělení. (3) O rozhodnutí valné hromady nebo členské schůze české zúčastněné společnosti nebo družstva, kterým byl schválen způsob zapojení zaměstnanců nástupnické právnické osoby, musí být pořízen notářský zápis. Díl 4 Některá ustanovení o právu vlivu zaměstnanců při přeshraničním rozdělení § 336g Právo vlivu zaměstnanců v nástupnické právnické osobě se řídí právním řádem státu, kterým se řídí nebo se mají řídit vnitřní poměry nástupnické právnické osoby. Díl 5 Osvědčení přeshraničního rozdělení § 336h Při přeshraničním rozdělení obsahuje osvědčení pro zápis do obchodního rejstříku podle § 59z odst. 3 i prohlášení notáře, že a) mu byla předložena všemi českými zúčastněnými společnostmi nebo družstvy osvědčení vydaná podle § 59x, popřípadě podle § 59y, pokud se vyžadují, a že mu byly předloženy všemi zahraničními právnickými osobami zúčastněnými na přeshraničním rozdělení písemnosti prokazující zápis přeshraničního rozdělení do zahraničního obchodního rejstříku nebo veřejné listiny vydané příslušnými orgány státu jejich sídla, z nichž plyne, že zahraniční právnické osoby splnily požadavky stanovené tímto právním řádem vyžadované pro přeshraniční rozdělení, nebylo-li rozdělení dosud zapsáno do zahraničního obchodního rejstříku nebo se do něj nezapisuje, a b) na základě těchto a ostatních předložených písemností osvědčuje, že byl projekt přeshraničního rozdělení schválen všemi zúčastněnými osobami ve stejném znění, pokud se takové schválení vyžaduje, a že byly splněny požadavky vyžadované českým právním řádem pro zápis přeshraničního rozdělení do obchodního rejstříku. § 336i (1) Notář rovněž odmítne vydat osvědčení pro zápis do obchodního rejstříku podle notářského řádu, jestliže je některá z písemností uvedených v § 336h písm. a) v době podání žádosti o vydání osvědčení starší 6 měsíců. (2) Pokud se vyžaduje schválení projektu přeshraničního rozdělení jen u některé z právnických osob zúčastněných na přeshraničním rozdělení, obsahuje osvědčení pro zápis do obchodního rejstříku místo údaje, že byl projekt přeshraničního rozdělení schválen všemi zúčastněnými osobami ve stejném znění, údaj o tom, že projekty přeshraničního rozdělení všech osob zúčastněných na přeshraničním rozdělení mají stejné znění. Díl 6 Zápis přeshraničního rozdělení do obchodního rejstříku nebo do zahraničního obchodního rejstříku § 336j (1) Zapisuje-li se v České republice do obchodního rejstříku přeshraniční rozdělení pouze u zanikající nebo rozdělované právnické osoby, podá bez zbytečného odkladu poté, co rozdělení nabude účinnosti u všech nástupnických právnických osob, návrh na zápis do obchodního rejstříku a) při rozdělení rozštěpením osoba nebo osoby, které byly statutárním orgánem zaniklé právnické osoby nebo jeho členem, nebo b) při rozdělení odštěpením rozdělovaná právnická osoba. (2) Zapisuje-li se v České republice do obchodního rejstříku přeshraniční rozdělení pouze u nástupnické právnické osoby nebo nástupnických právnických osob, podává návrh na zápis do obchodního rejstříku a) při přeshraničním rozdělení sloučením tato nástupnická právnická osoba nebo společně všechny nástupnické právnické osoby, které mají mít sídlo v České republice, nebo b) při rozdělení se vznikem nových společností nebo družstev osoby, které budou statutárním orgánem nástupnické společnosti nebo družstva nebo jeho členy. (3) Zapisuje-li se v České republice přeshraniční rozdělení jak u nástupnické právnické osoby nebo nástupnických právnických osob, tak u zanikající nebo rozdělované právnické osoby, podají návrh na zápis přeshraničního rozdělení do obchodního rejstříku společně všechny právnické osoby, které mají nebo mají mít sídlo v České republice, popřípadě i osoby, které budou statutárním orgánem nové společnosti nebo družstva nebo jeho členem, jde-li o rozdělení se vznikem nových společností nebo družstev, a to bez zbytečného odkladu poté, co rozdělení nabude účinnosti u nástupnických právnických osob v zahraničí. § 336k K návrhu na zápis přeshraničního rozdělení do obchodního rejstříku, jestliže je nástupnickou, zanikající nebo rozdělovanou společností česká společnost nebo české družstvo, se kromě listin uvedených v prováděcím právním předpisu dále přikládá osvědčení pro zápis do obchodního rejstříku a písemnosti uvedené v § 336h písm. a). § 336l (1) Právní účinky přeshraničního rozdělení, pokud jde o nástupnickou právnickou osobu, nastávají u české nástupnické právnické osoby dnem zápisu přeshraničního rozdělení u nástupnické právnické osoby do obchodního rejstříku. (2) Zápis přeshraničního rozdělení podle odstavce 1 má ve vztahu k české zanikající společnosti nebo družstvu právní účinky odštěpení. Totéž platí, pokud nastaly účinky přeshraničního rozdělení ve vztahu k zahraniční nástupnické právnické osobě. (3) Zápis rozdělení u české zanikající společnosti nebo družstva lze provést až poté, co bude zapsáno rozdělení do obchodního rejstříku nebo zahraničního obchodního rejstříku u všech nástupnických právnických osob. (4) Česká zanikající společnost nebo družstvo zaniká okamžikem, kdy nastanou účinky přeshraničního rozdělení u nástupnické společnosti nebo družstva, popřípadě u poslední nástupnické společnosti nebo družstva, je-li nástupnických společností nebo družstev více.“. 417. V § 337 odst. 1 se slovo „obchodních“ a slovo „obchodní“ zrušují. 418. V § 337 odst. 2 se slova „není dovoleno“ nahrazují slovy „se zakazuje“. 419. § 338 zní: „§ 338 (1) Jestliže je podíl přejímajícího společníka zastaven, lze rozhodnout o převodu jmění, jen je-li zástavnímu věřiteli poskytnuto dostatečné zajištění jeho pohledávky. (2) Je-li zastaven podíl jiného společníka, je ve prospěch zástavního věřitele místo zaniklého podílu zastavena pohledávka na vyplacení vypořádání, na něž má tento společník právo podle tohoto zákona, a to až do výše zajištěné pohledávky s příslušenstvím. Zastavení této pohledávky písemně oznámí zástavce zástavnímu věřiteli bez zbytečného odkladu po zápisu převodu jmění do obchodního rejstříku. Stejnou povinnost má přejímající společník, jestliže mu je nebo může být osoba zástavního věřitele známa. (3) Společník, jehož podíl je zastaven podle odstavce 2, oznámí písemně přejímajícímu společníkovi osobu zástavního věřitele a výši zajišťované pohledávky bez zbytečného odkladu poté, co se dověděl nebo mohl dovědět o svolání valné hromady zanikající společnosti, která má schválit převod jmění na přejímajícího společníka. (4) Vznik zástavního práva podle odstavce 2 je vůči přejímajícímu společníkovi účinný okamžikem zápisu převodu jmění do obchodního rejstříku, pokud věděl nebo mohl vědět již před tímto zápisem, že podíl jiného společníka je zastaven, jinak v okamžiku, kdy se dozvěděl o vzniku zástavního práva způsobem, který stanoví občanský zákoník.“. 420. § 339 zní: „§ 339 Projekt převodu jmění obsahuje alespoň a) firmu, sídlo, identifikační číslo a právní formu zanikající společnosti, b) firmu, sídlo, identifikační číslo a právní formu nebo jméno, příjmení, bydliště a rodné číslo, a nebylo-li přiděleno, datum narození přejímajícího společníka, c) rozhodný den převodu jmění, pokud je přejímající společník účetní jednotkou podle zákona o účetnictví nebo se jí stane zápisem převodu jmění do obchodního rejstříku, a d) nejde-li o převod jmění na jediného společníka, i podrobná pravidla pro určení výše a splatnosti vypořádání poskytovaného ostatním společníkům zanikající společnosti.“. 421. V § 340 se za slova „musí být ke dni“ vkládají slova „vyhotovení projektu převodu jmění i v době“. 422. § 341 zní: „§ 341 (1) Přejímající společník je povinen poskytnout ostatním společníkům zanikající společnosti vypořádání v penězích. (2) Výše vypořádání poskytovaného ostatním společníkům zanikající společnosti musí být přiměřená reálné hodnotě jejich podílů. Přiměřenost výše vypořádání musí být doložena posudkem znalce (dále jen „znalec pro převod jmění“). (3) Posudek znalce pro převod jmění, ve kterém je přezkoumávána výše přiměřenosti vypořádání (dále jen „znalecká zpráva o převodu jmění“), musí obsahovat kromě náležitostí vyžadovaných zákonem upravujícím činnost znalců též a) ocenění jmění zanikající společnosti s uvedením metody nebo metod, podle kterých bylo provedeno ocenění jmění zanikající společnosti, b) zda a jaké zvláštní obtíže se vyskytly při oceňování a c) částku vypořádání připadající na každý obchodní podíl nebo akcii určitého druhu o určité jmenovité hodnotě. (4) Ustanovení § 113 odst. 3, § 115 až 117 se na znalce pro převod jmění a znaleckou zprávu pro převod jmění použijí obdobně.“. 423. Za § 341 se vkládá nový § 341a, který zní: „§ 341a (1) Výplata přiměřeného vypořádání poskytovaného ostatním společníkům se provede ve lhůtě 1 měsíce ode dne zápisu převodu jmění do obchodního rejstříku. (2) Vypořádání se úročí ve výši průměrné úrokové sazby z úvěrů poskytnutých v roce předcházejícím roku, v němž byl převod jmění zapsán do obchodního rejstříku, bankami na území České republiky ode dne zápisu převodu jmění do obchodního rejstříku do zaplacení; právo na úroky z prodlení tím není dotčeno. (3) Právo na úrok podle odstavce 2 nevzniká po dobu, po jakou byl věřitel v prodlení s převzetím plnění nebo poskytnutím potřebné součinnosti.“. 424. V § 342 odst. 1 se slova „§ 92 a 93“ nahrazují slovy „§ 93 a 93a“. 425. V § 342 odst. 2 se slova „§ 112 až 117, § 118 písm. a) a b), § 119, § 121 odst. 1 a § 122“ nahrazují slovy „§ 118 písm. a), § 119, 119a, § 121 odst. 1 a § 122“. 426. V § 342 odst. 3 se číslo „167“ nahrazuje číslem „168“ a slova „a § 175 až 177“ se zrušují. 427. V § 342 se doplňují odstavce 4 a 5, které znějí: „(4) Jestliže je přejímajícím společníkem veřejná obchodní společnost nebo komanditní společnost, ustanovení § 78 se na právo společníků na informace použije obdobně. (5) Místo znalecké zprávy o fúzi vyžadované podle odstavců 1 až 4 se poskytuje společníkům nebo členům znalecká zpráva o převodu jmění.“. 428. Za § 342 se vkládá nový § 342a, který zní: „§ 342a (1) Je-li přejímajícím společníkem jiná česká právnická osoba než společnost nebo družstvo, schvaluje převod jmění na společníka její nejvyšší orgán. Nemá-li právnická osoba nejvyšší orgán, schvaluje projekt převodu jmění její kontrolní orgán. Ustanovení § 343 se na obsah rozhodnutí, jímž se schvaluje převod jmění na společníka, použije obdobně. Nemá-li právnická osoba ani kontrolní orgán, nepodléhá projekt převodu jmění na společníka schválení. (2) Ustanovení § 118 písm. a), § 119 a 119a o informačních povinnostech přejímajícího společníka se použijí přiměřeně na právnickou osobu uvedenou v odstavci 1, má-li společníky nebo členy.“. 429. § 343 zní: „§ 343 Rozhodnutí příslušného orgánu přejímajícího společníka, který je právnickou osobou, obsahuje schválení a) projektu převodu jmění a b) konečné účetní závěrky a zahajovací rozvahy, jestliže se vyžaduje, pokud rozhodný den převodu jmění předchází vyhotovení projektu převodu jmění, popřípadě mezitímní účetní závěrky, pokud se vyžaduje.“. 430. § 344 zní: „§ 344 Zahajovací rozvaha a konečná účetní závěrka se u přejímajícího společníka sestavuje a schvaluje jen tehdy, jestliže je účetní jednotkou podle zákona o účetnictví.“. 431. Za § 344 se vkládá nový § 344a, který zní: „§ 344a (1) Povinnost přejímajícího společníka splatit nesplacený vklad nebo jeho část nebo emisní kurs akcií zanikající společnosti zaniká dnem zápisu převodu jmění do obchodního rejstříku splynutím. (2) Povinnost ostatních společníků splatit nesplacený vklad nebo jeho část nebo emisní kurs akcií zápisem převodu jmění do obchodního rejstříku nezaniká a proti pohledávce na zaplacení vypořádání se započítává pohledávka na splacení vkladu nebo jeho nesplacené části anebo emisního kursu akcií s příslušenstvím.“. 432. V § 345 odst. 1 se slovo „rozhodnout“ nahrazuje slovem „prohlásit“. 433. V § 345 odst. 2 se slovo „Rozhodnutí“ nahrazuje slovem „Prohlášení“, slovo „poslední“ se zrušuje a slovo „přijmout“ se nahrazuje slovy „učinit a doručit jej rejstříkovému soudu“. 434. V § 345 odstavec 3 zní: „(3) Prohlášení podle odstavce 2 má formu notářského zápisu a jeho součástí je projekt převodu jmění.“. 435. V nadpisu části čtvrté hlavy III se slovo „komplementáře“ nahrazuje slovem „společníka“. 436. § 347 zní: „§ 347 Na zrušení komanditní společnosti s převodem jmění na společníka se použije obdobně právní úprava zrušení veřejné obchodní společnosti s převodem jmění na společníka.“. 437. § 348 se zrušuje. 438. V § 349 se na konci textu odstavce 2 doplňují slova „a představuje současně 90 % hlasovacích práv ve společnosti“. 439. § 350 až 352 se zrušují. 440. § 353 zní: „§ 353 Usnesení valné hromady zanikající společnosti s ručením omezeným o schválení převodu jmění musí obsahovat schválení a) projektu převodu jmění, b) konečné účetní závěrky, pokud rozhodný den převodu jmění předchází vyhotovení projektu převodu jmění, a c) zahajovací rozvahy, pokud rozhodný den převodu jmění předchází vyhotovení projektu převodu jmění, a je-li přejímající společník v době rozhodování valné hromady účetní jednotkou.“. 441. V § 354 se na konci textu věty první doplňují slova „, jestliže je s těmito akciemi spojeno i 90 % hlasovacích práv v zanikající společnosti“. 442. § 355 zní: „§ 355 (1) Jestliže zanikající akciová společnost vydala vyměnitelné nebo prioritní dluhopisy nebo poukázky na akcie a přejímajícím společníkem není jiná akciová společnost, obsahuje projekt převodu jmění i výši náhrady pro vlastníky těchto cenných papírů s pravidly pro její výplatu. (2) Náhradu nelze vyplatit před zápisem převodu jmění do obchodního rejstříku a dříve, než budou zajištěny pohledávky věřitelů podle tohoto zákona. Ustanovení § 380 a 381 se na vyměnitelné a prioritní dluhopisy použijí obdobně.“. 443. § 356 se zrušuje. 444. § 357 zní: „§ 357 (1) Přejímající akcionář pověří vyplacením vypořádání pověřenou osobu a poskytne jí za tímto účelem potřebné finanční prostředky před zápisem převodu jmění do obchodního rejstříku. Přejímající společník není oprávněn s poskytnutými prostředky disponovat. (2) Pověřená osoba vystaví přejímajícímu akcionáři pro účely zápisu převodu jmění do obchodního rejstříku doklad, v němž potvrdí, že obdržela finanční prostředky potřebné pro výplatu vypořádání ve výši uvedené v projektu převodu jmění.“. 445. § 358 zní: „§ 358 (1) Přejímající společník není oprávněn s prostředky poskytnutými podle § 357 odst. 2 disponovat. (2) Pověřená osoba vrátí nevyplacené peněžní prostředky spolu s úrokem přejímajícímu společníkovi bez zbytečného odkladu poté, co uplynula lhůta pro výplatu vypořádání stanovená v projektu převodu jmění. Po uplynutí této lhůty vyplácí vypořádání přímo přejímající společník. (3) Předané peněžní prostředky nejsou součástí majetkové podstaty pověřené osoby, pokud dojde k jejímu úpadku podle insolvenčního zákona nebo nastane obdobná situace podle právního řádu jiného členského státu než České republiky.“. 446. § 359 zní: „§ 359 Usnesení valné hromady zanikající akciové společnosti o schválení převodu jmění musí obsahovat schválení a) projektu převodu jmění, b) konečné účetní závěrky, pokud rozhodný den převodu jmění předchází vyhotovení projektu převodu jmění, a c) zahajovací rozvahy, pokud rozhodný den převodu jmění předchází vyhotovení projektu převodu jmění, a je-li přejímající společník v době rozhodování valné hromady účetní jednotkou.“. 447. V části čtvrté se za hlavu V vkládá nová hlava VI, která včetně nadpisu zní: „HLAVA VI ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ O PŘESHRANIČNÍM PŘEVODU JMĚNÍ Díl 1 Základní ustanovení § 359a Pro účely tohoto zákona se přeshraničním převodem jmění rozumí a) zrušení české společnosti bez likvidace, pokud jmění této společnosti, včetně práv a povinností z pracovněprávních vztahů, převezme zahraniční osoba, která je jejím jediným přejímajícím společníkem, nebo b) zrušení zahraniční právnické osoby bez likvidace, pokud jmění této osoby, včetně práv a povinností z pracovněprávních vztahů, převezme česká osoba, která je jejím jediným přejímajícím společníkem. Díl 2 Některá ustanovení o projektu přeshraničního převodu jmění § 359b (1) Jestliže je zanikající společností česká společnost, musí projekt přeshraničního převodu jmění kromě obecných náležitostí vyžadovaných tímto zákonem dále obsahovat a) údaje o postupu, kterým se stanoví zapojení zaměstnanců do záležitostí přejímajícího společníka, pokud se vyžaduje, b) pravděpodobné dopady přeshraničního převodu jmění na zaměstnance, zejména údaje o plánovaném propouštění zaměstnanců, a c) další údaje vyžadované právním řádem státu, jehož právním řádem se řídí vnitřní poměry zahraničního přejímajícího společníka, nebo v němž má zahraniční přejímající společník bydliště. (2) Jestliže je zanikající právnickou osobou zahraniční osoba a přejímajícím společníkem česká osoba, řídí se náležitosti projektu přeshraničního převodu jmění právním řádem státu, v němž má sídlo zanikající právnická osoba. § 359c (1) Jestliže je zanikající společností nebo přejímajícím společníkem česká společnost s ručením omezeným, musí být dokumenty uvedené v § 93 odeslány společníkům nejméně 1 měsíc přede dnem konání valné hromady, na které má být schválen přeshraniční převod jmění. (2) Budou-li společníci schvalovat přeshraniční převod jmění mimo valnou hromadu postupem podle § 19 odst. 1, prodlužuje se lhůta pro vyjádření společníka na dobu 1 měsíce. (3) Lhůta 1 měsíce se vztahuje i na zpřístupnění dokumentů podle § 93a. Díl 3 Některá ustanovení o schvalování přeshraničního převodu jmění § 359d (1) Projekt přeshraničního převodu jmění schvaluje valná hromada, je-li zanikající společností česká společnost s ručením omezeným nebo česká akciová společnost. (2) Projekt přeshraničního převodu jmění schvaluje valná hromada nebo členská schůze, je-li přejímajícím společníkem česká společnost s ručením omezeným, česká akciová společnost nebo české družstvo. (3) Je-li přejímajícím společníkem česká právnická osoba uvedená v § 342a odst. 1, použije se ustanovení § 342a. § 359e (1) Valná hromada české zanikající společnosti nebo valná hromada nebo členská schůze českého přejímajícího společníka si při schvalování přeshraničního převodu jmění může vyhradit, že musí být znovu svolána za účelem schválení způsobu a rozsahu zapojení zaměstnanců, pokud se vyžaduje, ledaže je způsob zapojení zaměstnanců již znám; v takovém případě s ním musí být společníci nebo členové seznámeni a schválením přeshraničního převodu jmění platí, že byl schválen i způsob zapojení zaměstnanců. (2) Je-li způsob zapojení zaměstnanců schvalován valnou hromadou nebo členskou schůzí později, musí být schválen stejným způsobem a nejméně stejným počtem hlasů jako přeshraniční převod jmění. (3) O rozhodnutí valné hromady české zanikající společnosti nebo valné hromady nebo členské schůze českého přejímajícího společníka, kterým byl schválen způsob zapojení zaměstnanců u přejímajícího společníka, musí být pořízen notářský zápis. Díl 4 Některá ustanovení o právu vlivu zaměstnanců při přeshraničním převodu jmění § 359f Právo vlivu zaměstnanců v přejímajícím společníkovi se řídí právním řádem státu, kterým se řídí vnitřní poměry přejímajícího společníka. Díl 5 Některá ustanovení o právu na vypořádání při přeshraničním převodu jmění § 359g (1) Právo na vypořádání se řídí vždy ustanoveními tohoto zákona, je-li zanikající společností česká společnost. (2) Jestliže je zanikající právnickou osobou zahraniční právnická osoba, řídí se právo na vypořádání právním řádem státu, kterým se řídí její vnitřní poměry. § 359h Některá ustanovení o znalecké zprávě o převodu jmění Znalecká zpráva o převodu jmění se vyžaduje vždy, je-li zanikající společností česká společnost. Díl 6 Některá ustanovení o rozhodném dni § 359i Neobsahuje-li projekt přeshraničního převodu jmění rozhodný den a přejímajícím společníkem je česká osoba, která je účetní jednotkou podle zákona o účetnictví, hledí se na den, kdy nabude účinnosti přeshraniční převod jmění jako na rozhodný den. Díl 7 Osvědčení přeshraničního převodu jmění § 359j Při přeshraničním převodu jmění obsahuje osvědčení pro zápis do obchodního rejstříku podle § 59z odst. 3 i prohlášení notáře, že a) mu bylo předloženo českou osobou zúčastněnou na přeshraničním převodu jmění osvědčení vydané podle § 59x, popřípadě podle § 59y, pokud se vyžaduje, a že mu byla předložena zahraniční osobou zúčastněnou na přeshraničním převodu jmění listina prokazující zápis přeshraničního převodu jmění do zahraničního obchodního rejstříku nebo veřejná listina vydaná příslušným orgánem státu, v němž má zahraniční osoba sídlo nebo bydliště, z něhož plyne, že zahraniční osoba splnila požadavky stanovené tímto právním řádem vyžadované pro přeshraniční převod jmění, pokud dosud nebyl přeshraniční převod jmění do zahraničního obchodního rejstříku zapsán nebo se takový zápis nevyžaduje, a b) že na základě těchto a ostatních předložených písemností osvědčuje, že byl projekt přeshraničního převodu jmění schválen oběma zúčastněnými osobami ve stejném znění, pokud se takové schválení vyžaduje, a že byly splněny požadavky vyžadované českým právním řádem pro zápis přeshraničního převodu jmění do obchodního rejstříku. § 359k (1) Notář rovněž odmítne vydat osvědčení pro zápis do obchodního rejstříku postupem podle notářského řádu, jestliže je nějaká písemnost podle § 359j písm. a) při podání žádosti o vydání osvědčení starší 6 měsíců. (2) Pokud se vyžaduje schválení projektu přeshraničního převodu jmění jen u některé z osob zúčastněných na přeshraničním převodu jmění, obsahuje osvědčení pro zápis do obchodního rejstříku místo údaje, že byl projekt přeshraničního převodu jmění schválen oběma zúčastněnými osobami ve stejném znění, prohlášení notáře, že projekt přeshraničního převodu jmění zanikající právnické osoby i přejímajícího společníka mají stejné znění. Díl 8 Zápis přeshraničního převodu jmění do obchodního rejstříku nebo do zahraničního obchodního rejstříku § 359l K návrhu na zápis přeshraničního převodu jmění do obchodního rejstříku, jestliže je zanikající společností česká společnost nebo přejímajícím společníkem česká osoba, se kromě listin uvedených v prováděcím právním předpisu dále přikládá osvědčení pro zápis do obchodního rejstříku a písemnosti uvedené v § 359j písm. a).“. 448. V § 360 odst. 2 se slova „Obchodní společnost“ nahrazují slovem „Společnost“ a slovo „obchodní“ se zrušuje. 449. V § 360 odst. 3 se slovo „obchodní“ zrušuje. 450. V § 361 úvodní části ustanovení se slova „musí obsahovat“ nahrazují slovem „obsahuje“. 451. V § 361 písm. a) až c), e), f) a i) se slovo „obchodní“ zrušuje. 452. V § 361 písm. d) se slovo „zpracován“ nahrazuje slovem „vyhotoven“. 453. V § 361 se na začátek písmene h) vkládají slova „při změně právní formy akciové společnosti“. 454. § 362 zní: „§ 362 (1) Projekt změny právní formy na společnost s ručením omezeným nebo na akciovou společnost nebo na družstvo může být zveřejněn podle § 33 nebo uveřejněn podle § 33a bez uvedení údajů podle § 361 písm. i). (2) Při postupu podle odstavce 1 se chybějící údaje do projektu změny právní formy doplní před jeho schválením, nejde-li o členy dozorčí rady volené zaměstnanci podle § 371. Ustanovení § 33 a 33a se nepoužijí.“. 455. § 363 zní: „§ 363 (1) V sídle akciové společnosti nebo družstva měnící svoji právní formu musí být k nahlédnutí pro akcionáře nebo členy alespoň 1 měsíc před stanoveným dnem konání valné hromady akciové společnosti nebo členské schůze družstva, jež má rozhodnout o schválení změny právní formy a) projekt změny právní formy, b) zpráva o změně právní formy, pokud se vyžaduje, c) posudek znalce pro ocenění jmění, pokud se vyžaduje, a d) řádná, mimořádná nebo mezitímní účetní závěrka uvedená v § 365 a vyžadují-li se, také zprávy auditora o jejich ověření. (2) Akciová společnost nebo družstvo měnící svoji právní formu vydá každému akcionáři nebo členovi, který o to požádá, bez zbytečného odkladu bezplatně opis nebo výpis z listin uvedených v odstavci 1, pokud se vyžadují. (3) Pokud akcionář nebo člen souhlasil s tím, že akciová společnost nebo družstvo měnící právní formu bude k poskytování informací využívat elektronické prostředky, mohou mu být kopie listin zasílány elektronicky. Souhlas lze dát jakýmkoliv způsobem, z něhož plyne tato vůle akcionáře nebo člena.“. 456. Za § 363 se vkládají § 363a a 363b, které znějí: „§ 363a (1) Akciová společnost nebo družstvo měnící právní formu není povinna zpřístupnit dokumenty uvedené v § 363 odst. 1 ve svém sídle, pokud je uveřejní po dobu alespoň 1 měsíce přede dnem, v němž má být přijato rozhodnutí o změně právní formy, až do doby 1 měsíce po tomto rozhodnutí na internetové stránce. Ustanovení § 33b se na zabezpečení internetových stránek použije obdobně. (2) Ustanovení § 363 odst. 2 a 3 se nepoužije, jestliže internetová stránka umožňuje akcionářům nebo členům po celou dobu uvedenou v odstavci 1 stažení a vytištění dokumentů uvedených v § 363 odst. 1. (3) Dojde-li z jakéhokoliv důvodu k souvislému přerušení přístupu na internetovou stránku po dobu delší než 24 hodin, je akciová společnost nebo družstvo měnící právní formu povinno plnit povinnosti uvedené v § 363 s tím, že doba pro jejich plnění běží okamžikem uplynutí doby 24 hodin. § 363b (1) Mění-li právní formu společnost s ručením omezeným, použijí se ve vztahu k právu společníků seznámit se s dokumenty uvedenými v § 363 odst. 1 ustanovení § 93 a 93a obdobně. (2) Mění-li právní formu veřejná obchodní společnost nebo komanditní společnost, použije se ve vztahu k právu společníků seznámit se s dokumenty uvedenými v § 363 odst. 1 ustanovení § 78 obdobně.“. 457. V § 364 odst. 1 se slovo „obchodní“ zrušuje, za slova „neobsahuje údaje o správci vkladu“ se vkládají slova „, prvních jednatelích a členech dozorčí rady“ a na konci textu odstavce 1 se doplňují slova „, pokud jsou vklady zcela splaceny“. 458. V § 364 odst. 2 se slovo „obchodní“ zrušuje. 459. Za § 364 se vkládá nový § 364a, který zní: „§ 364a (1) Nebyl-li v době vyhotovení projektu změny právní formy splacen zcela nebo zčásti vklad, členský vklad nebo emisní kurs akcií, uvede se tato skutečnost v projektu změny právní formy u každého společníka nebo člena s uvedením způsobu a doby splatnosti vkladu, členského vkladu nebo emisního kursu. (2) V případě, že dosavadní lhůta pro splacení vkladu, členského vkladu nebo emisního kursu dosavadním společníkem nebo členem je delší, než lhůta stanovená zákonem pro tu formu společnosti nebo družstvo, jíž má nabýt společnost nebo družstvo měnící právní formu, nesmí být lhůta v projektu změny právní formy stanovena delší, než lhůta stanovená zákonem. Běh zákonné lhůty se počítá ode dne zápisu změny právní formy do obchodního rejstříku.“. 460. § 365 zní: „§ 365 (1) Společnost nebo družstvo je povinno sestavit ke dni, k němuž byl vyhotoven projekt změny právní formy, mezitímní účetní závěrku, není-li den zpracování změny právní formy rozvahovým dnem. (2) Mezitímní, řádná nebo mimořádná účetní závěrka sestavená ke dni, k němuž byl vyhotoven projekt změny právní formy, musí být ověřena auditorem, pokud ověření účetní závěrky auditorem vyžaduje zákon o auditorech. (3) Údaje, z nichž je sestavena účetní závěrka, nesmí být starší než 6 měsíců počítáno ke dni, v němž bude změna právní formy schválena. (4) Jestliže je výše vlastního kapitálu v účetní závěrce sestavené ke dni, k němuž byl vyhotoven projekt právní formy, nižší než základní kapitál, který má mít společnost nebo družstvo podle projektu změny právní formy, není změna právní formy přípustná, ledaže se společníci nebo členové v projektu změny právní formy zaváží k příplatkům mimo základní kapitál v takové výši, aby ke dni zápisu změny právní formy do obchodního rejstříku byl vlastní kapitál stejný nebo vyšší než základní kapitál.“. 461. V § 366 odst. 1 se slova „při změně právní formy“ nahrazují slovy „ke dni předcházejícímu den zápisu změny právní formy do obchodního rejstříku“ a slovo „obchodní“ za slovem „dále“ se zrušuje. 462. V § 366 odst. 2 se za slova „mezitímní účetní závěrka“ vkládají slova „uvedená v odstavci 1“ a na konci textu se doplňují slova „, pokud tak stanoví zvláštní právní předpis“. 463. § 367 včetně poznámky pod čarou č. 5 zní: „§ 367 (1) Dochází-li ke změně právní formy na společnost s ručením omezeným nebo akciovou společnost, je společnost nebo družstvo povinno nechat ocenit své jmění posudkem znalce ke dni, k němuž byl vyhotoven projekt změny právní formy. (2) Ustanovení § 75 odst. 1 písm. a) až c) se na obsah posudku znalce pro ocenění jmění použijí obdobně. V posudku znalec dále uvede, zda ocenění jmění společnosti nebo družstva odpovídá alespoň výši základního kapitálu společnosti podle projektu změny právní formy. Výše základního kapitálu společnosti s ručením omezeným nebo akciové společnosti nemůže být v takovém případě vyšší, než je částka ocenění jmění vyplývající z posudku znalce. (3) Ocenění jmění podle odstavců 1 a 2 lze nahradit postupem podle zákona upravujícího právní poměry obchodních společností a družstev v případech, ve kterých upravuje výjimky z povinnosti oceňovat nepeněžitý vklad posudkem znalce při zvýšení základního kapitálu5). Lhůta 6 měsíců stanovená zákonem, který upravuje právní poměry obchodních společností a družstev, se při ocenění provedeném uznávaným nezávislým odborníkem v tomto případě počítá ke dni zápisu změny právní formy do obchodního rejstříku. 5) § 59a obchodního zákoníku.“. 464. V § 368 odst. 2 se slovo „obchodní“ zrušuje. 465. Za § 369 se vkládá nový § 369a, který zní: „§ 369a Rozhodnutí společnosti nebo družstva o změně právní formy musí obsahovat schválení a) projektu změny právní formy a b) řádné, mimořádné nebo mezitímní účetní závěrky uvedené v § 265, nebyla-li doposud schválena.“. 466. § 370 se zrušuje. 467. V § 371 odst. 1 se slovo „obchodní“ zrušuje. 468. § 372 zní: „§ 372 (1) Návrh na zápis změny právní formy společnosti s ručením omezeným nebo akciové společnosti do obchodního rejstříku lze podat nejdříve po uplynutí lhůty 30 dnů ode dne, kdy byla změna právní formy společnosti s ručením omezeným nebo akciové společnosti schválena valnou hromadou; to neplatí, není-li zde nikdo, kdo by mohl ze společnosti s ručením omezeným nebo z akciové společnosti vystoupit podle tohoto zákona. (2) Pokud mění právní formu společnost s ručením omezeným a o změně právní formy rozhodovali společníci mimo valnou hromadu nebo rozhodnutí o změně právní formy bylo přijato podle § 18 odst. 2, běží lhůta podle odstavce 1 až ode dne, kdy bylo poslednímu ze společníků, který hlasoval proti změně právní formy, doručeno oznámení o přijetí rozhodnutí o změně právní formy, ledaže všichni nesouhlasící společníci vypověděli účast na společnosti s ručením omezeným již v oznámení o nesouhlasu se změnou právní formy. To neplatí, není-li zde nikdo, kdo by mohl ze společnosti s ručením omezeným vystoupit podle tohoto zákona.“. 469. V § 373 odst. 1 se slovo „obchodní“ a slova „a z obchodní společnosti nebo družstva nevystoupily postupem podle tohoto zákona,“ zrušují a slovo „dluhy“ se nahrazuje slovem „závazky“. 470. V § 373 odstavec 2 zní: „(2) Jestliže je ručení společníků nebo členů po zápisu změny právní formy do obchodního rejstříku vyšší, ručí takto společníci nebo členové po zápisu změny právní formy do obchodního rejstříku i za závazky, které existovaly ke dni zápisu změny právní formy společnosti nebo družstva do obchodního rejstříku. To neplatí, pokud nesouhlasící společník vystoupil ze společnosti podle tohoto zákona nebo pro člena vystoupivšího z družstva.“. 471. V části páté se hlava II včetně nadpisu zrušuje. Dosavadní hlavy III až V se označují jako hlavy II až IV. 472. V § 376 odst. 1 se za slova „ze společnosti s ručením omezeným vystoupit“ vkládají slova „ve lhůtě 30 dnů ode dne, kdy byla změna právní formy schválena valnou hromadou“. 473. § 377 zní: „§ 377 Není-li vystoupení společníka ze společnosti podle tohoto zákona součástí oznámení o nesouhlasu společníka se změnou právní formy přeměnou podle § 19 odst. 2 a 3, musí být vystoupení doručeno společnosti nejpozději do 30 dnů ode dne, kdy se společník dověděl o tom, že rozhodnutí o změně právní formy bylo přijato valnou hromadou o přeměně, na základě oznámení o výsledku hlasování podle zákona, který upravuje právní poměry obchodních společností a družstev.“. 474. V § 378 odst. 1 se slova „a musí být společnosti doručeno ve lhůtě 30 dnů ode dne, kdy byla změna právní formy schválena valnou hromadou“ zrušují. 475. V § 379 odst. 1 se slovo „postupem“ zrušuje a za slova „z konečné“ se vkládají slova „, řádné, mimořádné“. 476. V § 381 na konci odstavce 1 se doplňuje věta „Přiměřenost náhrady musí být doložena posudkem znalce.“. 477. V § 381 odst. 2 se část věty za středníkem včetně středníku zrušuje. 478. V § 381 odstavec 3 zní: „(3) Není-li právo podle odstavce 1 uplatněno u společnosti alespoň jednou z oprávněných osob do 6 měsíců ode dne, v němž se zápis změny právní formy do obchodního rejstříku stal účinným vůči třetím osobám, zaniká. Ustanovení § 47 odst. 2 až 4 se na uplatnění práva podle odstavce 1 použije obdobně. Promlčecí doba na zaplacení rozdílu mezi výší náhrady uvedené v projektu změny právní formy a určené soudem běží od nabytí právní moci rozhodnutí soudu podle odstavce 2.“. 479. V § 381 se odstavec 4 zrušuje. 480. § 383 se zrušuje. 481. V části páté se za hlavu IV vkládají nové hlavy V a VI, které včetně nadpisů znějí: „HLAVA V PŘEMÍSTĚNÍ SÍDLA DO ČESKÉ REPUBLIKY Díl 1 Základní ustanovení § 384a Zahraniční právnická osoba může přemístit sídlo do České republiky, aniž by došlo k jejímu zániku a vzniku nové právnické osoby, nezakazují-li to právní předpisy členského státu, v němž má sídlo, ani právní předpisy státu, kterým se řídí její vnitřní právní poměry, pokud při přemístění sídla změní svou právní formu na českou společnost nebo české družstvo a budou-li se po změně právní formy její vnitřní právní poměry řídit českým právním řádem. § 384b (1) Na přemístění sídla do České republiky se použijí ustanovení § 364, 364a, 367, 368 a 371, není-li dále stanoveno něco jiného. (2) Znalcem podle § 367 je znalec jmenovaný soudem v České republice. (3) Ocenění jmění znalcem podle odstavce 2 se nevyžaduje, je-li jmění zahraniční právnické osoby oceněno podle pravidel stanovených příslušným předpisem Evropské unie pro oceňování nepeněžitých vkladů v akciových společnostech. § 384c K přemístění sídla do České republiky nemůže dojít, je-li zahraniční právnická osoba v likvidaci nebo bylo vůči ní zahájeno insolvenční řízení nebo obdobné řízení v jakémkoliv členském státě. Díl 2 Osvědčení pro přemístění sídla do České republiky § 384d (1) Notář vydá osvědčení pro zápis do obchodního rejstříku při přemístění sídla do České republiky podle § 59z, jen je-li mu a) předložena veřejná listina vydaná příslušným orgánem státu, v němž má zahraniční právnická osoba sídlo, a státu, jehož právním řádem se řídí její vnitřní právní poměry, je-li odlišný od státu, v němž má sídlo, prokazující, že zahraniční právnická osoba splnila požadavky vyžadované právním řádem tohoto státu k přemístění sídla do České republiky, b) předložen zakladatelský dokument vyžadovaný českým právním řádem při změně právní formy a c) předložen posudek znalce nebo jiná písemnost podle § 384b osvědčující, že jmění zahraniční právnické osoby odpovídá alespoň výši základního kapitálu uvedeného v zakladatelském dokumentu podle písmene b), jestliže bude zahraniční právnická osoba měnit svou formu na společnost s ručením omezeným, akciovou společnost nebo družstvo. (2) Jde-li o přemístění sídla do České republiky, osvědčení pro zápis do obchodního rejstříku podle § 59z odst. 3 obsahuje i a) prohlášení notáře, že zahraniční právnická osoba splnila požadavky stanovené českým právním řádem pro zápis do obchodního rejstříku, b) prohlášení notáře, že mu byla předložena veřejná listina vydaná příslušným orgánem státu, v němž má zahraniční právnická osoba sídlo, a státu, jímž se řídí její vnitřní právní poměry, osvědčující, že zahraniční právnická osoba splnila požadavky vyžadované tímto právním řádem pro přeshraniční změnu právní formy, c) původní sídlo zahraniční právnické osoby, její název nebo firmu a označení její právní formy a d) označení zahraničního obchodního rejstříku, v němž je zahraniční právnická osoba zapsána, a číslo tohoto zápisu. (3) Notář rovněž odmítne vydat osvědčení pro zápis do obchodního rejstříku podle notářského řádu, jestliže veřejná listina uvedená v odstavci 2 písm. a) a b) je v době podání žádosti o vydání osvědčení starší 6 měsíců. Díl 3 Zápis přemístění sídla do České republiky do obchodního rejstříku § 384e (1) Přemístění sídla do České republiky nabývá účinků dnem zápisu přemístění sídla do obchodního rejstříku nebo dnem výmazu ze zahraničního obchodního rejstříku, pokud s ním zahraniční právní řád, v němž je zahraniční obchodní rejstřík veden, spojuje právní účinky změny právní formy. (2) Při přemístění sídla do České republiky se zapíší do obchodního rejstříku stejné údaje jako při zápisu české společnosti nebo družstva do obchodního rejstříku a dále údaj, že zahraniční osoba přemístila své sídlo ze zahraničí s uvedením názvu nebo firmy, právní formy a sídla zahraniční právnické osoby před přeshraniční změnou právní formy, včetně označení zahraničního obchodního rejstříku, v němž byla dosud zapsána, a čísla tohoto zápisu. HLAVA VI PŘEMÍSTĚNÍ SÍDLA DO ZAHRANIČÍ Díl 1 Základní ustanovení § 384f (1) Česká společnost nebo družstvo může přemístit sídlo do jiného členského státu než České republiky, aniž by došlo k jejímu zániku a vzniku nové právnické osoby. Osobní statut a právní forma společnosti nebo družstva se i po přemístění sídla do zahraničí nadále řídí českým právním řádem, pokud nestanoví něco jiného právní řád státu, do něhož společnost či družstvo přemisťuje své sídlo. (2) Česká společnost nebo družstvo může přemístit sídlo do jiného členského státu než České republiky, aniž by došlo k jejímu zániku a vzniku nové právnické osoby, a změnit při přemístění sídla svou právní formu na takovou, kterou uznávají právní předpisy členského státu, do kterého má česká společnost nebo družstvo přemístit své sídlo, nezakazují-li to právní předpisy tohoto členského státu. § 384g Na přemístění sídla do zahraničí se použijí přiměřeně ustanovení tohoto zákona upravující změnu právní formy, s výjimkou § 360, 361, 362, 364, 364a, § 365 odst. 4, § 367, 368, 371, 372. § 384h Podléhá-li česká společnost nebo družstvo dozoru nebo dohledu správního orgánu nebo České národní banky, je třeba k přeshraničnímu přemístění sídla souhlasu tohoto orgánu, nestanoví-li zvláštní zákon něco jiného. § 384i K přemístění sídla do zahraničí nemůže dojít, je-li česká společnost nebo družstvo v likvidaci nebo bylo vůči ní zahájeno insolvenční řízení. Díl 2 Některá ustanovení o projektu přemístění sídla do zahraničí § 384j Projekt přemístění sídla do zahraničí musí obsahovat a) firmu, sídlo a identifikační číslo české společnosti nebo družstva, jež hodlá přemístit své sídlo do zahraničí, označení rejstříkového soudu, u něhož je tato společnost nebo družstvo zapsána, a spisovou značku, pod kterou je zapsána v obchodním rejstříku, b) zamýšlené nové sídlo, c) zamýšlené změny zakladatelských dokumentů nebo nové znění zakladatelských dokumentů vyžadované právem státu, do něhož zamýšlí přenést sídlo, včetně případné nové firmy nebo jména, d) důsledky přemístění sídla do zahraničí na právo vlivu zaměstnanců, e) zamýšlený harmonogram přemístění sídla do zahraničí, f) práva na ochranu společníků nebo členů nebo věřitelů a jiných oprávněných osob a g) údaj, kterým právním řádem se budou řídit vnitřní poměry české společnosti nebo družstva po nabytí účinnosti přeshraničního přemístění sídla. § 384k Lhůta pro splnění povinností uvedených v § 33 nebo 33a činí při přemístění sídla do zahraničí 2 měsíce. Díl 3 Osvědčení pro přemístění sídla do zahraničí § 384l (1) Dříve, než vydá notář osvědčení pro přemístění sídla do zahraničí podle § 59x, musí česká společnost nebo družstvo prokázat s ohledem na závazky vzniklé před zveřejněním nebo uveřejněním projektu přemístění sídla do zahraničí, že byly splněny povinnosti vyžadované tímto zákonem pro změnu právní formy podle § 384g na ochranu zájmů věřitelů, společníků nebo členů a jiných oprávněných osob vůči této společnosti nebo družstvu. (2) Osvědčení pro přemístění sídla do zahraničí podle § 59x obsahuje i prohlášení notáře, že a) mu byl předložen projekt přemístění sídla do zahraničí a písemnosti, z nichž vyplývá, že projekt přemístění sídla do zahraničí byl zveřejněn podle § 33 nebo uveřejněn podle § 33a a že byl schválen podle tohoto zákona, a b) že na základě těchto a ostatních předložených písemností osvědčuje, že byl projekt přemístění sídla do zahraničí schválen a že byly splněny požadavky stanovené v odstavci 1. § 384m (1) Osvědčení pro zápis přemístění sídla do zahraničí do obchodního rejstříku podle § 59z odst. 3 obsahuje i prohlášení notáře o tom, a) že mu byla předložena veřejná listina vydaná příslušným orgánem státu, do něhož bylo přemístěno sídlo, osvědčující, že došlo k zápisu přemístění sídla do zahraničního obchodního rejstříku, a den, kdy k takovému zápisu došlo, b) jaké je nové sídlo zahraniční právnické osoby, její název nebo firma a její právní forma, c) jaké je označení zahraničního obchodního rejstříku, v němž je zahraniční právnická osoba zapsána, a číslo tohoto zápisu. (2) Notář rovněž odmítne vydat osvědčení podle odstavce 1 podle notářského řádu, jestliže veřejná listina uvedená v odstavci 2 písm. a) je starší 6 měsíců. Díl 4 Zápis přemístění sídla do zahraničí do zahraničního obchodního rejstříku a do obchodního rejstříku § 384n Návrh na zápis přemístění sídla do zahraničního obchodního rejstříku lze podat až poté, co uplynula lhůta uvedená v § 372 a bylo vydáno osvědčení podle § 59x a 384l. § 384o Přemístění sídla české společnosti nebo družstva do zahraničí a související změny jejich zakladatelských dokumentů nabývají účinnosti dnem, ke kterému je přemístění sídla české společnosti nebo družstva zapsáno do příslušného zahraničního obchodního rejstříku, nestanoví-li právo státu, v němž má být nové sídlo zapsáno, něco jiného. V takovém případě nastávají účinky v souladu s tím, co tento právní řád stanoví, jinak výmazem české společnosti nebo družstva z obchodního rejstříku. § 384p (1) Návrh na výmaz české společnosti nebo družstva, jež přemístila sídlo do zahraničí, lze podat až po té, co přemístění sídla do zahraničí nabude účinnosti, ledaže přemístění sídla do zahraničí nabývá účinnosti výmazem české společnosti nebo družstva z obchodního rejstříku. (2) Při výmazu české společnosti nebo družstva se zapíše, že přemístila sídlo do zahraničí, nové sídlo v zahraničí, popřípadě novou firmu nebo název a označení zahraničního obchodního rejstříku, v němž je zapsáno nové sídlo, včetně čísla a dne tohoto zápisu. (3) Rejstříkový soud zveřejní obsah zápisu podle odstavce 2 v plném rozsahu.“. 482. V § 388 se slova „§ 208 odst. 2 a § 210 odst. 2“ nahrazují slovy „§ 59x odst. 2 a § 59z odst. 2“, slova „česká zúčastněná korporace“ se nahrazují slovy „osoba zúčastněná na přeshraniční přeměně“ a slova „§ 208, 209 nebo 210“ se nahrazují slovy „§ 59x, 59y nebo 59z“. Čl. II Přechodná ustanovení 1. Jestliže byl projekt přeměny vypracován podle zákona č. 125/2008 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, dokončí se přeměna podle dosavadní právní úpravy, ledaže společníci nebo orgán společnosti nebo družstva příslušný ke schválení přeměny rozhodne, že se má postupovat podle zákona č. 125/2008 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nebo stanoví tento zákon něco jiného. 2. Ustanovení § 107 odst. 2 až 4 a § 358 zákona č. 125/2008 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použijí i v případech, kdy projekt přeměny byl vypracován přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud to neodporuje obsahu projektu přeměny. 3. Promlčecí doba pro zaplacení doplatku, na který vzniklo právo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud se podle dosavadní právní úpravy toto právo nepromlčovalo, běží od účinnosti tohoto zákona. 4. Ustanovení § 341a odst. 4 zákona č. 125/2008 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije i ve vztahu k právu na vypořádání, na které vzniklo právo i přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 5. Řízení ve věcech podle zákona č. 125/2008 Sb., zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle dosavadních právních předpisů, nestanoví-li tento zákon něco jiného. 6. V řízeních o neplatnosti přeměny zahájených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se použijí ustanovení § 57 odst. 2 až 4 zákona č. 125/2008 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Čl. III Zmocnění k vyhlášení úplného znění zákona Předseda vlády se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásil úplné znění zákona č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev, jak vyplývá ze zákonů jej měnících. ČÁST DRUHÁ Změna občanského soudního řádu Čl. IV Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění zákona č. 36/1967 Sb., zákona č. 158/1969 Sb., zákona č. 49/1973 Sb., zákona č. 20/1975 Sb., zákona č. 133/1982 Sb., zákona č. 180/1990 Sb., zákona č. 328/1991 Sb., zákona č. 519/1991 Sb., zákona č. 263/1992 Sb., zákona č. 24/1993 Sb., zákona č. 171/1993 Sb., zákona č. 117/1994 Sb., zákona č. 152/1994 Sb., zákona č. 216/1994 Sb., zákona č. 84/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 238/1995 Sb., zákona č. 247/1995 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 31/1996 Sb., zákona č. 142/1996 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 269/1996 Sb., zákona č. 202/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 91/1998 Sb., zákona č. 165/1998 Sb., zákona č. 326/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 2/2000 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 46/2000 Sb., zákona č. 105/2000 Sb., zákona č. 130/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 204/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 227/2000 Sb., zákona č. 367/2000 Sb., zákona č. 370/2000 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 137/2001 Sb., zákona č. 231/2001 Sb., zákona č. 271/2001 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 276/2001 Sb., zákona č. 317/2001 Sb., zákona č. 451/2001 Sb., zákona č. 491/2001 Sb., zákona č. 501/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 202/2002 Sb., zákona č. 226/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 476/2002 Sb., zákona č. 88/2003 Sb., zákona č. 120/2004 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 153/2004 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 340/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 554/2004 Sb., zákona č. 555/2004 Sb., zákona č. 628/2004 Sb., zákona č. 59/2005 Sb., zákona č. 170/2005 Sb., zákona č. 205/2005 Sb., zákona č. 216/2005 Sb., zákona č. 342/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 383/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 79/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 113/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 133/2006 Sb., zákona č. 134/2006 Sb., zákona č. 135/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 216/2006 Sb., zákona č. 233/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 308/2006 Sb., zákona č. 315/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 104/2008 Sb., zákona č. 123/2008 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 259/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 295/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 384/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 198/2009 Sb., zákona č. 218/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 286/2009 Sb., zákona č. 420/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 48/2010 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 409/2010 Sb., zákona č. 69/2011 Sb., zákona č. 139/2011 Sb., zákona č. 186/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb. a zákona č. 218/2011 Sb., se mění takto: 1. V § 9 odst. 3 písm. w) se za slova „obchodních společností a družstev“ vkládají slova „, včetně všech řízení o náhradě“. 2. V § 200b se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) Řízení ve věci výmazu společnosti s ručením omezeným, akciové společnosti nebo družstva v důsledku přeshraniční fúze z obchodního nebo jiného příslušného veřejného rejstříku nebo jemu odpovídající evidence vedené podle právních předpisů jiného členského státu Evropské unie než České republiky nebo jiného státu tvořícího Evropský hospodářský prostor (dále jen „zahraniční obchodní rejstřík“) nelze zahájit na návrh, nemá-li nástupnická společnost nebo družstvo sídlo v České republice. Soud provede zápis na základě oznámení orgánu členského státu, který vede zahraniční obchodní rejstřík, do něhož byla přeshraniční fúze zapsána. Odstavce 1 až 3 se nepoužijí.“. 3. V § 200db odstavec 4 zní: „(4) Rejstříkový soud do 3 pracovních dnů ode dne provedení zápisu přeshraniční přeměny do obchodního rejstříku podle zvláštního právního předpisu odešle oznámení o tomto zápisu a informaci o jeho obsahu tomu, kdo vede zahraniční obchodní rejstřík, v němž je zapsána zahraniční právnická osoba zúčastněná na přeshraniční přeměně.“. ČÁST TŘETÍ Změna zákona o živnostenském podnikání Čl. V V § 14 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění zákona č. 286/1995 Sb., zákona č. 167/2004 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 130/2008 Sb. a zákona č. 155/2010 Sb., se za slova „nemá příslušné živnostenské oprávnění,“ vkládají slova „popřípadě přejímající společník, který je fyzickou osobou a nemá dosud příslušné živnostenské oprávnění,“. ČÁST ČTVRTÁ Změna obchodního zákoníku Čl. VI Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění zákona č. 264/1992 Sb., zákona č. 591/1992 Sb., zákona č. 600/1992 Sb., zákona č. 286/1993 Sb., zákona č. 156/1994 Sb., zákona č. 84/1995 Sb., zákona č. 94/1996 Sb., zákona č. 142/1996 Sb., zákona č. 77/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 165/1998 Sb., zákona č. 356/1999 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 105/2000 Sb., zákona č. 367/2000 Sb., zákona č. 370/2000 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 239/2001 Sb., zákona č. 353/2001 Sb., zákona č. 501/2001 Sb., zákona č. 15/2002 Sb., zákona č. 125/2002 Sb., zákona č. 126/2002 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 308/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 312/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 476/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 87/2003 Sb., zákona č. 88/2003 Sb., zákona č. 437/2003 Sb., zákona č. 85/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 360/2004 Sb., zákona č. 484/2004 Sb., zákona č. 499/2004 Sb., zákona č. 554/2004 Sb., zákona č. 179/2005 Sb., zákona č. 216/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 79/2006 Sb., zákona č. 81/2006 Sb., zákona č. 308/2006 Sb., zákona č. 269/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 344/2007 Sb., zákona č. 36/2008 Sb., zákona č. 104/2008 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 130/2008 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 215/2009 Sb., zákona č. 217/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 230/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 420/2009 Sb., zákona č. 152/2010 Sb., zákona č. 409/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb. a zákona č. 188/2011 Sb., se mění takto: 1. V § 26 odst. 1 se za slova „na území České republiky“ vkládají slova „za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem“. 2. V § 26 se odstavce 2 a 3 zrušují. Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 2. 3. V § 38b odstavec 2 zní: „(2) Při rozdělení právnické osoby (dále jen „zápis rozdělení“) se do obchodního rejstříku u zanikající nebo rozdělované právnické osoby zapíše údaj, že zanikla rozštěpením nebo že došlo k odštěpení části jejího jmění, s uvedením firmy, sídla a identifikačního čísla všech nástupnických právnických osob. Při zápisu přeshraničního rozdělení se zapíše i údaj o zápisu zahraniční nástupnické právnické osoby do zahraničního obchodního rejstříku včetně čísla tohoto zápisu.“. 4. V § 38i odst. 1 písm. d) zní: „d) rozhodnutí o zrušení právnické osoby, rozhodnutí, jímž se ruší rozhodnutí o zrušení právnické osoby, rozhodnutí o přeměně obchodní společnosti nebo družstva, rozhodnutí o zrušení rozhodnutí o přeměně obchodní společnosti nebo družstva, rozhodnutí soudu o neplatnosti společnosti (§ 68a), zprávu o průběhu likvidace podle § 75 odst. 1, seznam společníků podle § 75a odst. 1 anebo zprávu o naložení s majetkem podle § 75 odst. 6,“. 5. V § 38i odst. 1 písmeno e) zní: „e) projekt přeměny; byl-li projekt přeměny uveřejněn na internetových stránkách podle zákona o přeměnách obchodních společností a družstev, vzniká povinnost uložit projekt přeměny do sbírky listin až spolu s návrhem na zápis do obchodního rejstříku,“. 6. V § 38i odst. 1 se za písmeno e) vkládá nové písmeno f), které zní: „f) oznámení o zrušení nebo neschválení projektu přeměny, byl-li po jeho založení zrušen nebo neschválen,“. Dosavadní písmena f) až p) se označují jako písmena g) až q). 7. V § 38k odst. 3 se slova „§ 38i odst. 1 písm. h), i), j), k), l) a p),“ nahrazují slovy „§ 38i odst. 1 písm. i) až m) a q), projekt přeshraniční přeměny a listiny podle“. 8. V § 38k odstavec 4 zní: „(4) Listiny ukládané do sbírky listin podle § 38i odst. 1 písm. a) až h), n), o) a p), ledaže jde o projekt přeshraniční přeměny, se vyhotovují a ukládají do sbírky listin v českém jazyce. Ve sbírce listin lze uložit i překlad takové listiny do jakéhokoliv cizího jazyka. Nepůjde-li o překlad listiny do některého z úředních jazyků Evropské unie nebo jiného státu tvořícího Evropský hospodářský prostor, musí být úředně ověřen. Byl-li projekt přeshraniční přeměny v souladu se zákonem o přeměnách obchodních společností a družstev vyhotoven ve více jazykových verzích a rozhodným zněním není česká verze, uloží se do sbírky listin i úředně ověřený překlad rozhodného znění projektu přeshraniční přeměny do českého jazyka.“. 9. V § 68 odst. 2 se slova „přechází-li její jmění na právního nástupce“ nahrazují slovy „nevyplývá-li z tohoto zákona, že k zániku a zrušení společnosti dochází ke stejnému okamžiku“. 10. V § 68 odst. 3 písmeno e) zní: „e) dnem zániku společnosti, pokud dochází k zániku společnosti v důsledku fúze, převodu jmění na společníka nebo v důsledku rozdělení,“. 11. V § 131 odst. 3 se na konci písmene b) doplňuje slovo „nebo“ a písmeno c) se zrušuje. Dosavadní písmeno d) se označuje jako písmeno c). 12. V § 132 odst. 1 se věty druhé a třetí nahrazují větami „Projev vůle společníka při výkonu působnosti valné hromady musí mít písemnou formu (dále jen „rozhodnutí společníka“). Rozhodnutí společníka musí mít formu notářského zápisu o právním úkonu v těch případech, kdy se o rozhodnutí valné hromady pořizuje notářský zápis.“. 13. V § 155 se na konci odstavce 1 doplňují věty „Osoba, která se podílí na základním kapitálu, je při zvýšení základního kapitálu oprávněna vykonávat akcionářská práva v rozsahu upsaných akcií od okamžiku, kdy byly účinně upsány, i když ještě nebylo zvýšení základního kapitálu zapsáno do obchodního rejstříku, ledaže soud návrh na zápis do obchodního rejstříku zamítne nebo bude zrušeno rozhodnutí o zvýšení základního kapitálu. Tím nejsou dotčena až do té doby vykonaná akcionářská práva.“. 14. V § 162 odstavec 1 zní: „(1) Společnost může být založena jedním zakladatelem nebo více zakladateli.“. 15. V § 190 odst. 1 se věty druhá a třetí nahrazují větami „Projev vůle akcionáře při výkonu působnosti valné hromady musí mít písemnou formu (dále jen „rozhodnutí akcionáře“). Rozhodnutí společníka musí mít formu notářského zápisu o právním úkonu v těch případech, kdy se o rozhodnutí valné hromady pořizuje notářský zápis.“. 16. V § 239 odst. 6 se za slova „o zániku družstva“ vkládají slova „, přeměně družstva podle zvláštního právního předpisu“. ČÁST PÁTÁ Změna zákona o účetnictví Čl. VII Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění zákona č. 117/1994 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 353/2001 Sb., zákona č. 575/2002 Sb., zákona č. 437/2003 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 669/2004 Sb., zákona č. 179/2005 Sb., zákona č. 495/2005 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 81/2006 Sb., zákona č. 230/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 69/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 348/2007 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 304/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 230/2009 Sb., zákona č. 410/2010 Sb. a zákona č. 188/2011 Sb., se mění takto: 1. V § 3 odst. 2 se věty pátá až poslední zrušují. 2. V § 3 se za odstavec 2 vkládají nové odstavce 3 a 4, které znějí: „(3) V případech přeměn společností nebo družstev podle zvláštního právního předpisu (dále jen „přeměna společnosti“), s výjimkou změny právní formy a přeshraničního přemístění sídla, účetní období začíná rozhodným dnem a končí posledním dnem účetního období, ve kterém byl proveden zápis uvedených skutečností do obchodního rejstříku, jde-li o nástupnickou účetní jednotku, o účetní jednotku rozdělovanou odštěpením nebo o přejímajícího společníka v případě převodu jmění na společníka. U zúčastněných účetních jednotek končí účetní období dnem předcházejícím rozhodnému dni podle zvláštního právního předpisu. (4) Účetní období může být delší než 12 měsíců též a) při vzniku účetní jednotky v období 3 měsíců před koncem kalendářního roku, b) při zániku účetní jednotky v období 3 měsíců po skončení kalendářního roku nebo hospodářského roku, c) stanoví-li tento zákon nebo zvláštní právní předpis rozvahový den ve lhůtě do 3 měsíců před počátkem běžného účetního období, d) stanoví-li tento zákon nebo zvláštní právní předpis rozvahový den ve lhůtě do 3 měsíců po konci běžného účetního období a neodporuje-li takovéto prodloužení smyslu rozvahového dne běžného účetního období, e) připadne-li rozhodný den u nástupnické účetní jednotky, u účetní jednotky rozdělované odštěpením nebo u přejímajícího společníka v případě převodu jmění na společníka do období 3 měsíců před skončením kalendářního nebo hospodářského roku a dojde-li v tomto období zároveň k zápisu přeměny společnosti do obchodního rejstříku.“. Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 5. 3. V § 3 odst. 5 větě druhé se za slova „změnou účetního období“ vkládají slova „nebo před koncem běžného účetního období, a to podle toho, který z termínů nastává dříve“ a za větu druhou se vkládá věta „Takovouto změnu účetního období může účetní jednotka v běžném účetním období provést pouze jednou.“. 4. V § 3 se doplňuje odstavec 6, který zní: „(6) Uplatnit hospodářský rok za podmínek uvedených v odstavci 5 lze též a) účetní jednotkou do 30 dnů ode dne vzniku účetní jednotky, nebo b) nástupnickou účetní jednotkou, účetní jednotkou rozdělovanou odštěpením nebo přejímajícím společníkem v případě převodu jmění na společníka do 30 dnů ode dne zápisu přeměny společnosti do obchodního rejstříku.“. 5. V § 4 se na konci odstavce 8 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno v), které zní: „v) metodu přeměny společnosti včetně úprav prováděných v rámci přeměn společnosti k datu zápisu do obchodního rejstříku s účinky od rozhodného dne, metodu sestavení zahajovací rozvahy a úpravy při přeshraniční přeměně, vkladu nebo prodeji podniku.“. 6. V § 17 odst. 3 se věta druhá nahrazuje větou „Nástupnická účetní jednotka, která nebyla zúčastněnou účetní jednotkou, otevírá účetní knihy ke dni zápisu přeměny společnosti do obchodního rejstříku s účinky od rozhodného dne v souladu s metodou přeměny společnosti.“, na konci textu věty třetí se doplňují slova „, není-li dále stanoveno jinak“ a věta poslední se zrušuje. 7. V § 17 se za odstavec 3 vkládají nové odstavce 4 až 6, které znějí: „(4) V případě převodu jmění na přejímajícího společníka, který nevede účetnictví, zúčastněná zanikající účetní jednotka uzavírá účetní knihy ke dni předcházejícímu den zápisu přeměny společnosti do obchodního rejstříku. (5) Pokud při přeshraniční přeměně je nástupnickou společností, družstvem nebo přejímajícím společníkem zahraniční osoba a ze zúčastněné zanikající účetní jednotky podle § 1 odst. 2 písm. a) vznikne účetní jednotka podle § 1 odst. 2 písm. b), neotevírá tato účetní jednotka ke dni zahájení své činnosti účetní knihy, ale pokračuje ve vedení účetnictví po úpravách provedených v souladu s metodami přeměny společnosti s účinky od rozhodného dne. Pokud při přeshraniční přeměně je nástupnickou společností, družstvem nebo přejímajícím společníkem zahraniční osoba a ze zúčastněné zanikající účetní jednotky podle § 1 odst. 2 písm. a) nevznikne účetní jednotka podle § 1 odst. 2 písm. b), uzavírá zúčastněná zanikající účetní jednotka podle § 1 odst. 2 písm. a) účetní knihy ke dni zániku. Toto ustanovení se nepoužije pro přeshraniční změnu právní formy a přeshraniční přemístění sídla. (6) Podle odstavců 3 až 5 se nepostupuje, je-li při přeměně společnosti den zápisu přeměny společnosti do obchodního rejstříku shodný s rozhodným dnem. Při této přeměně společnosti uzavírají účetní jednotky zúčastněné na přeměně společnosti účetní knihy ke dni předcházejícímu rozhodný den přeměny společnosti. K rozhodnému dni přeměny společnosti otevírají účetní knihy pouze nástupnické účetní jednotky, účetní jednotka rozdělovaná odštěpením nebo přejímající společník v případě převodu jmění na společníka. V případě přeshraniční přeměny, pokud ze zúčastněné zanikající účetní jednotky podle § 1 odst. 2 písm. a) vznikne účetní jednotka podle § 1 odst. 2 písm. b), i tato účetní jednotka otevírá účetní knihy k rozhodnému dni přeměny společnosti.“. Dosavadní odstavce 4 a 5 se označují jako odstavce 7 a 8. 8. V § 18 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Pokud je den zápisu přeměny společnosti do obchodního rejstříku shodný s rozhodným dnem, u zanikající účetní jednotky se podpisovým záznamem podle věty předchozí rozumí podpisový záznam osoby, která vykonávala funkci statutárního orgánu k rozvahovému dni, neurčí-li nejvyšší orgán účetní jednotky jinak.“. 9. V § 21 odst. 1 se slova „a 3“ zrušují. 10. V § 21a odst. 3 se slova „o auditu“ nahrazují slovem „auditora“. 11. V § 24 se na konci textu odstavce 5 doplňují slova „včetně možností použití způsobu oceňování podle odstavce 3 písm. a) bodu 1 v případě přeshraniční přeměny, vkladu nebo prodeji podniku“. 12. V § 27 odst. 1 písm. a) a § 27 odst. 7 větě poslední se slova „s rozhodujícím nebo“ nahrazují slovy „v ovládané osobě nebo v osobě pod“. 13. V § 27 odstavec 3 zní: „(3) Pokud zákon o přeměnách obchodních společností a družstev ukládá povinnost ocenění jmění při přeměně společnosti, oceňuje se majetek a závazky reálnou hodnotou v případech stanovených prováděcím právním předpisem; prováděcí právní předpis stanoví i okamžik účtování o ocenění reálnou hodnotou.“. Čl. VIII Přechodné ustanovení V případech, kdy byl projekt přeměny nebo projekt převzetí vypracován podle zákona č. 125/2008 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, postupuje se při účtování o přeměně společnosti podle zákona č. 563/1991 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST ŠESTÁ Změna zákona o daních z příjmů Čl. IX Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 35/1993 Sb., zákona č. 96/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 196/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 114/1994 Sb., zákona č. 259/1994 Sb., zákona č. 32/1995 Sb., zákona č. 87/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 248/1995 Sb., zákona č. 316/1996 Sb., zákona č. 18/1997 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb., zákona č. 210/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 111/1998 Sb., zákona č. 149/1998 Sb., zákona č. 168/1998 Sb., zákona č. 333/1998 Sb., zákona č. 63/1999 Sb., zákona č. 129/1999 Sb., zákona č. 144/1999 Sb., zákona č. 170/1999 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 3/2000 Sb., zákona č. 17/2000 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 72/2000 Sb., zákona č. 100/2000 Sb., zákona č. 103/2000 Sb., zákona č. 121/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 241/2000 Sb., zákona č. 340/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 117/2001 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 239/2001 Sb., zákona č. 453/2001 Sb., zákona č. 483/2001 Sb., zákona č. 50/2002 Sb., zákona č. 128/2002 Sb., zákona č. 198/2002 Sb., zákona č. 210/2002 Sb., zákona č. 260/2002 Sb., zákona č. 308/2002 Sb., zákona č. 575/2002 Sb., zákona č. 162/2003 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 438/2003 Sb., zákona č. 19/2004 Sb., zákona č. 47/2004 Sb., zákona č. 49/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 280/2004 Sb., zákona č. 359/2004, zákona č. 360/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 628/2004 Sb., zákona č. 669/2004 Sb., zákona č. 676/2004 Sb., zákona č. 179/2005 Sb., zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 342/2005 Sb., zákona č. 357/2005 Sb., zákona č. 441/2005 Sb., zákona č. 530/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 552/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 203/2006 Sb., zákona č. 223/2006 Sb., zákona č. 245/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 29/2007 Sb., zákona č. 67/2007 Sb., zákona č. 159/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 362/2007 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 482/2008 Sb., zákona č. 2/2009 Sb., zákona č. 87/2009 Sb., zákona č. 216/2009 Sb., zákona č. 221/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 289/2009 Sb., zákona č. 303/2009 Sb., zákona č. 304/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 199/2010 Sb., zákona č. 346/2010 Sb., zákona č. 348/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb. a zákona č. 188/2011 Sb., se mění takto: 1. V § 23 odst. 17 se na konci textu věty druhé doplňují slova „vztahujících se k nabytému majetku a závazkům“. 2. V § 23a odst. 6 písm. b) se slova „a převedený majetek a závazky nejsou po převodu součástí stálé provozovny přijímající společnosti umístěné mimo území České republiky“ zrušují. 3. V § 23c odst. 9 písm. b) se slova „, a pokud majetek a závazky, jež přešly ze zanikající společnosti nebo rozdělované společnosti na nástupnickou existující společnost, nástupnickou založenou společnost, nástupnickou společnost, která je jediným společníkem, nebo nástupnickou společnost při rozdělení v důsledku fúze společností nebo rozdělení společnosti, nejsou součástí stálé provozovny nástupnické existující společnosti, nástupnické založené společnosti, nástupnické společnosti, která je jediným společníkem, nebo nástupnické společnosti při rozdělení mimo území České republiky“ zrušují. 4. V § 23d odst. 1 se slova „nebo před výměnou podílů“ nahrazují slovy „, před výměnou podílů nebo před fúzí nebo rozdělením společností“. 5. V § 24 odst. 7 písm. b) bod 3 zní: „3. poplatníkem uvedeným v § 2 odst. 3 a v § 17 odst. 4, ve výši přepočtené zahraniční ceny,“. 6. V § 24 odst. 2 písm. y) se slova „zároveň se nejedná o pohledávku nabytou bezúplatně nebo o pohledávku vzniklou mezi spojenými osobami“ nahrazují slovy „že lze současně k této pohledávce uplatňovat opravné položky podle písmene i) nebo se jedná o pohledávku, ke které nelze tvořit opravnou položku podle právního předpisu upravujícího tvorbu rezerv a opravných položek pro zjištění základu daně z příjmů pouze proto, že od její splatnosti uplynulo méně než 6 měsíců, nebo o pohledávku, ke které nelze tvořit opravnou položku podle právního předpisu upravujícího tvorbu rezerv a opravných položek pro zjištění základu daně z příjmů pouze proto, že se jedná o pohledávku se jmenovitou hodnotou v okamžiku vzniku vyšší než 200 000 Kč, ohledně které nebylo zahájeno rozhodčí řízení, soudní řízení nebo správní řízení“. 7. V § 29 odst. 9 písm. a) se slova „zanikající nebo rozdělované“ nahrazují slovy „při fúzi nebo rozdělení“. 8. V § 32c odst. 4 se slova „z přepočtené zahraniční ceny stanovené podle § 29 odst. 1 písm. d)“ nahrazují slovy „ze vstupní ceny podle § 29 odst. 1 písm. g)“. 9. V § 38a odst. 10 se slova „s výjimkou přeměny131), u níž je nástupnická společnost poplatníkem uvedeným v § 17 odst. 4, který nemá na území České republiky stálou provozovnu a,“ zrušují. 10. V § 38m odst. 2 písm. d) se na konci věty první tečka nahrazuje středníkem a slovo „Při“ se nahrazuje slovem „při“. 11. V § 38m odst. 2 písmena g) a h) znějí: „g) za období od rozhodného dne přeměny do dne zápisu přeměny do obchodního rejstříku za zanikající nebo rozdělovanou obchodní společnost nebo družstvo nebo za část obchodní společnosti nebo družstva, u které je právním nástupcem poplatník uvedený v § 17 odst. 4, který nemá ke dni zápisu přeměny do obchodního rejstříku stálou provozovnu na území České republiky; při stanovení základu daně se vychází z výsledku hospodaření zjištěného z řádné nebo mimořádné účetní závěrky20), kterou je povinna sestavit obchodní společnost nebo družstvo ke dni předcházejícímu dni zápisu přeměny do obchodního rejstříku, h) za období předcházející dni zápisu přeměny společnosti do obchodního rejstříku přejímajícím společníkem za zanikající obchodní společnost, jedná-li se o převod jmění obchodní společnosti na společníka, který je fyzickou osobou, a nebylo-li dosud za toto období daňové přiznání podáno; při stanovení základu daně se vychází z výsledku hospodaření zjištěného z řádné nebo mimořádné účetní závěrky20), kterou je povinna sestavit obchodní společnost ke dni předcházejícímu dni zápisu přeměny do obchodního rejstříku.“. 12. V § 38m odstavec 3 zní: „(3) Daňové přiznání podle odstavce 2 se podává nejpozději do konce měsíce následujícího po měsíci, do něhož spadá a) u fúze nebo převodu jmění na společníka anebo rozdělení společnosti nebo družstva 1. den rozhodnutí valné hromady nebo společníků anebo členské schůze družstva o fúzi nebo převodu jmění na společníka anebo rozdělení společnosti nebo družstva, pokud rozhodný den předchází nebo se shoduje se dnem rozhodnutí valné hromady nebo společníků anebo členské schůze družstva o fúzi nebo převodu jmění na společníka anebo rozdělení společnosti nebo družstva, není-li rozhodný den fúze nebo převodu jmění na společníka anebo rozdělení společnosti nebo družstva prvním dnem kalendářního roku nebo hospodářského roku, nebo 2. den předcházející rozhodnému dni fúze nebo převodu jmění na společníka anebo rozdělení společnosti nebo družstva, pokud rozhodný den následuje až po rozhodnutí valné hromady nebo společníků anebo členské schůze družstva o fúzi nebo převodu jmění na společníka anebo rozdělení společnosti nebo družstva, není-li rozhodný den fúze nebo převodu jmění na společníka anebo rozdělení společnosti nebo družstva prvním dnem kalendářního roku nebo hospodářského roku, b) den předcházející dni zápisu změny právní formy komanditní společnosti na jinou obchodní společnost nebo družstvo a změny právní formy akciové společnosti nebo společnosti s ručením omezeným anebo družstva na veřejnou obchodní společnost nebo komanditní společnost, c) den předcházející prvnímu dni hospodářského roku nebo kalendářního roku, a to při změně účetního období, d) den předcházející dni přemístění zapsaného sídla evropské společnosti35f) nebo evropské družstevní společnosti35g) z území České republiky, e) den předcházející zápisu přeměny do obchodního rejstříku, pokud právní nástupce obchodní společnosti nebo družstva splňuje podmínky uvedené v odstavci 2 písm. e), f) den předcházející zápisu převodu jmění obchodní společnosti na společníka, který je fyzickou osobou.“. 13. V § 38m odst. 7 se na konci textu písmene c) doplňují slova „, pokud není stanoveno jinak“. ČÁST SEDMÁ Změna zákona o dluhopisech Čl. X Zákon č. 190/2004 Sb., o dluhopisech, ve znění zákona č. 378/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 230/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 160/2010 Sb. a zákona č. 199/2010 Sb., se mění takto: 1. V § 15 se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) Na dluhopisy, které jsou při jejich vydání zapsány nejprve na majetkový účet emitenta v evidenci podle zvláštního právního předpisu, se hledí jako na řádně vydané v okamžiku jejich zápisu na tento účet, jsou-li splněny ostatní náležitosti stanovené tímto zákonem, popřípadě jiným právním předpisem pro vydání dluhopisů.“. 2. V § 26 odst. 4 se věta první nahrazuje větou „Státní dluhopisy se v tuzemsku prodávají prostřednictvím České národní banky nebo, jedná-li se o dluhopisy podle odstavce 6, je prodává též ministerstvo, právnická osoba zřízená ministerstvem podle zvláštního zákona v souvislosti s řízením státního dluhu nebo na základě dohody s ministerstvem tuzemská osoba, která je k výkonu takové činnosti oprávněna.“. 3. V § 26 se doplňuje odstavec 6, který zní: „(6) Převoditelnost státních dluhopisů mohou emisní podmínky vyloučit. Převoditelnost státních dluhopisů mohou emisní podmínky i omezit, pokud současně určí podmínky, za nichž je jejich převoditelnost přípustná. Omezení nebo vyloučení převoditelnosti státního dluhopisu je závazné pro každého.“. Čl. XI Přechodné ustanovení Na dluhopisy, které byly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona při jejich vydání zapsány nejprve na majetkový účet emitenta v evidenci podle jiného právního předpisu, se hledí jako na řádně vydané v okamžiku jejich zápisu na tento účet, byly-li splněny ostatní náležitosti stanovené dosavadními právními předpisy pro vydání dluhopisů. ČÁST OSMÁ Změna zákona o evropské společnosti Čl. XII V § 51 odst. 2 zákona č. 627/2004 Sb., o evropské společnosti, se slova „který by nastal, kdyby dohoda nebyla uzavřena“ nahrazují slovy „než který dosud představuje nejvyšší vliv existující v jakékoliv ze zúčastněných společností“. ČÁST DEVÁTÁ ÚČINNOST Čl. XIII Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2012. Němcová v. r. Klaus v. r. Nečas v. r.
Zákon č. 353/2011 Sb.	Zákon č. 353/2011 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona České národní rady č. 35/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 29. 11. 2011, datum účinnosti 1. 1. 2012, částka 123/2011 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o daních z příjmů * ČÁST TŘETÍ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 1. 2012 353 ZÁKON ze dne 3. listopadu 2011, kterým se mění zákon č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona České národní rady č. 35/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření Čl. I Zákon č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona České národní rady č. 35/1993 Sb., ve znění zákona č. 83/1995 Sb., zákona č. 423/2003 Sb., zákona č. 292/2005 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 348/2010 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 119/2011 Sb. a zákona č. 263/2011 Sb., se mění takto: 1. V § 9 odst. 3 se na konci textu věty první doplňují slova „, v roce 2012 nejvýše 25 %“. 2. V § 9 odst. 3 se na konci textu věty druhé doplňují slova „, v roce 2012 30 % tohoto součtu“. 3. V § 10 odst. 2 se číslo „15“ nahrazuje číslem „10“. Čl. II Přechodné ustanovení Ustanovení § 10 zákona č. 96/1993 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije na smlouvu o stavebním spoření bez ohledu na datum, kdy byla smlouva uzavřena. Tím nejsou dotčeny nároky na státní podporu vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o daních z příjmů Čl. III V § 4 odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 96/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 348/2010 Sb. a nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 119/2011 Sb., písmeno s) zní: „s) příspěvek fyzickým osobám poskytovaný podle zákona upravujícího stavební spoření a státní podporu stavebního spoření4a),“. ČÁST TŘETÍ ÚČINNOST Čl. IV Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2012. Němcová v. r. Klaus v. r. Nečas v. r.
Zákon č. 352/2011 Sb.	Zákon č. 352/2011 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 29. 11. 2011, datum účinnosti 1. 1. 2012, částka 123/2011 * Čl. I - Změna zákona o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních a o změně dalších zákonů * Čl. II - Přechodné ustanovení * Čl. III - Účinnost Aktuální znění od 1. 1. 2012 352 ZÁKON ze dne 27. října 2011, kterým se mění zákon č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Změna zákona o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních a o změně dalších zákonů V § 18 zákona č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních a o změně dalších zákonů, ve znění zákona č. 563/2004 Sb., zákona č. 383/2005 Sb. a zákona č. 189/2008 Sb., odstavce 3 a 4 znějí: „(3) Psychická způsobilost se zjišťuje psychologickým vyšetřením. Psychická způsobilost se prokazuje posudkem o psychologickém vyšetření (dále jen „psychologický posudek“), který se pořizuje vždy před vznikem pracovněprávního vztahu k zařízení nebo středisku. Za trvání pracovněprávního vztahu k zařízení nebo středisku se psychologický posudek pořizuje pouze v případě, že vznikne důvodná pochybnost o tom, zda pedagogický pracovník splňuje podmínku psychické způsobilosti; v takovém případě ředitel zařízení nebo střediska nařídí pedagogickému pracovníkovi podstoupit psychologické vyšetření a k tomu stanoví přiměřenou lhůtu. (4) Psychologický posudek je součástí osobního spisu pedagogického pracovníka8b).“. Čl. II Přechodné ustanovení Na psychologický posudek platný ke dni účinnosti tohoto zákona se nepoužije ustanovení § 18 odst. 4 zákona č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních a o změně dalších zákonů, ve znění účinném do dne účinnosti tohoto zákona, pokud jde o dobu platnosti tohoto psychologického posudku. Čl. III Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2012. Němcová v. r. Klaus v. r. Nečas v. r.
Zákon č. 351/2011 Sb.	Zákon č. 351/2011 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Vyhlášeno 29. 11. 2011, datum účinnosti 1. 1. 2012, částka 123/2011 * ČÁST PRVNÍ - Změna obchodního zákoníku * ČÁST DRUHÁ - Změna živnostenského zákona * ČÁST ČTVRTÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 1. 2014 (340/2013 Sb., 344/2013 Sb.) 351 ZÁKON ze dne 27. října 2011, kterým se mění zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna obchodního zákoníku Čl. I Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění zákona č. 264/1992 Sb., zákona č. 591/1992 Sb., zákona č. 600/1992 Sb., zákona č. 286/1993 Sb., zákona č. 156/1994 Sb., zákona č. 84/1995 Sb., zákona č. 94/1996 Sb., zákona č. 142/1996 Sb., zákona č. 77/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 165/1998 Sb., zákona č. 356/1999 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 105/2000 Sb., zákona č. 367/2000 Sb., zákona č. 370/2000 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 239/2001 Sb., zákona č. 353/2001 Sb., zákona č. 501/2001 Sb., zákona č. 15/2002 Sb., zákona č. 125/2002 Sb., zákona č. 126/2002 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 308/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 312/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 476/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 87/2003 Sb., zákona č. 88/2003 Sb., zákona č. 437/2003 Sb., zákona č. 85/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 360/2004 Sb., zákona č. 484/2004 Sb., zákona č. 499/2004 Sb., zákona č. 554/2004 Sb., zákona č. 179/2005 Sb., zákona č. 216/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 79/2006 Sb., zákona č. 81/2006 Sb., zákona č. 308/2006 Sb., zákona č. 269/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 344/2007 Sb., zákona č. 36/2008 Sb., zákona č. 104/2008 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 130/2008 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 215/2009 Sb., zákona č. 217/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 230/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 420/2009 Sb., zákona č. 152/2010 Sb., zákona č. 409/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb. a zákona č. 188/2011 Sb., se mění takto: 1. V § 2 odst. 3 větě druhé se za slovo „Podnikatel“ vkládají slova „, který je fyzickou osobou,“ a za slova „do obchodního rejstříku“ se vkládají slova „nebo do jiné zákonem upravené evidence“. 2. V § 2 odst. 3 se za větu druhou vkládá věta „Podnikatel je povinen mít k zapsaným prostorám právní důvod jejich užívání po celou dobu, kdy jsou tyto prostory zapsány jako jeho místo podnikání.“. 3. V § 28 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Rodné číslo se zapisuje do obchodního rejstříku, neuvádí se však ve výpisu z obchodního rejstříku ani se nezveřejňuje v Obchodním věstníku. Je-li rodné číslo uvedeno v listinách zakládaných do sbírky listin, zveřejňují se tyto listiny postupem podle tohoto zákona včetně rodného čísla.“. Dosavadní odstavce 2 až 5 se označují jako odstavce 3 až 6. 4. V § 28 odst. 4 větě první se číslo „2“ nahrazuje číslem „3“. 5. V § 32 odst. 4 větě první se slova „závazné formuláře“ nahrazují slovy „náležitosti formulářů“. 6. V § 35 písm. a) se slova „bydliště a místo podnikání, liší-li se od bydliště“ nahrazují slovy „místo podnikání nebo, jde-li o fyzickou osobu, která není podnikatelem, její bydliště“. 7. V § 35 písmeno d) zní: „d) u fyzické osoby datum narození a rodné číslo, bylo-li jí přiděleno,“. 8. V § 37 odst. 2 se věta první nahrazuje větami „Navrhovatel při návrhu na zápis do obchodního rejstříku doloží právní důvod užívání prostor, do nichž umístil sídlo nebo místo podnikání; to neplatí, pokud je právní důvod zjistitelný z informačních systémů veřejné správy nebo jejich částí, které jsou veřejnými evidencemi, rejstříky nebo seznamy. Věta první se použije i v případě návrhu na změnu zápisu v obchodním rejstříku. Podnikatel je povinen mít právní důvod užívání těchto prostor po celou dobu, kdy jsou tyto prostory zapsané v obchodním rejstříku jako jeho sídlo nebo místo podnikání.“. 9. V § 37 na konci odstavce 2 se doplňuje věta „Prohlášení nesmí být starší než 3 měsíce a podpisy na něm musí být úředně ověřeny.“. 10. V § 38i odst. 1 písm. k) se slova „, popřípadě smlouvu o rozdělení příjmů z podnikání podle zvláštního právního předpisu“ zrušují. 11. V § 38i se odstavec 2 zrušuje. Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 2. 12. V § 38j odst. 1 se na konci písmene d) slovo „, a“ nahrazuje tečkou a písmeno e) se zrušuje. 13. Na konci § 38j odst. 2 se slova „v odstavci 1 písm. b), c) a e)“ nahrazují slovy „v odstavci 1 písm. b) a c)“. 14. V § 38k odstavec 1 zní: „(1) Podnikatel zapsaný v obchodním rejstříku předloží bez zbytečného odkladu od vzniku rozhodné skutečnosti rejstříkovému soudu listiny zakládané do sbírky listin.“. 15. V § 38k odst. 3 se slova „, § 38i odst. 2“ zrušují. 16. V § 59a odst. 1 se slovo „splacením“ nahrazuje slovem „splatností“. 17. V § 59a odst. 3 se slovo „cenách“ nahrazuje slovem „hodnotách“ a slovo „cena“ se nahrazuje slovem „hodnota“. 18. V § 59a odst. 4 se slova „statutární orgán společnosti“ nahrazují slovem „společnost“. 19. V § 59a odst. 5 se za slova „splacení nepeněžitého vkladu“ vkládá slovo „významně“ a slova „statutární orgán společnosti“ se nahrazují slovem „společnost“. 20. V § 59b úvodní části ustanovení odstavce 1 se slova „4 a“ zrušují a slova „statutární orgán společnosti“ se nahrazují slovem „společnost“. 21. V § 59b odst. 1 písm. a) a b) se za slova „alespoň 5 %“ vkládá slovo „upsaného“. 22. V § 59b odst. 2 se slova „statutární orgán společnosti“ nahrazují slovem „společnost“ a za slova „společníci nebo akcionáři“ se vkládají slova „, kteří splňují podmínky podle odstavce 1,“. 23. V § 59b odst. 3 se za slova „než původní ocenění,“ vkládají slova „ačkoliv tvrdili, že má být nižší,“. 24. V § 59c odst. 1 se slova „zveřejní společnost před jeho splacením“ nahrazují slovy „uloží společnost před jeho splacením do sbírky listin“. 25. V § 59c odst. 2 písm. d) se slova „velikosti obchodního podílu, který za něj společník ve společnosti získal“ nahrazují slovy „výši převzatého vkladu s případným emisním ážiem“. 26. V § 66 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Pokud působnost valné hromady vykonává jediný společník a ten neschválí na žádost osoby, která je statutárním orgánem nebo jeho členem anebo členem jiného orgánu společnosti, jiný okamžik zániku funkce, končí výkon funkce této osoby uplynutím lhůty 2 měsíců ode dne doručení odstoupení jedinému společníkovi.“. 27. Za § 66c se vkládá nový § 66d, který včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 21 zní: „§ 66d Pověření obchodním vedením (1) Statutární orgán společnosti může pověřit obchodním vedením společnosti zcela nebo zčásti jiného. Tyto činnosti mohou být též vykonávány v pracovněprávním vztahu dle zvláštního právního předpisu21) zaměstnancem společnosti, přičemž tento zaměstnanec může být současně statutárním orgánem společnosti nebo jeho členem. (2) Při pověření obchodním vedením podle odstavce 1 zůstává nedotčena odpovědnost osob, které jsou statutárním orgánem nebo jeho členem, stanovená tímto zákonem za porušení povinnosti vykonávat funkci s péčí řádného hospodáře. (3) Jestliže jsou činnosti spadající pod obchodní vedení vykonávány v pracovněprávním vztahu dle zvláštního právního předpisu21) zaměstnancem společnosti, který je současně statutárním orgánem společnosti nebo jeho členem, mzdu či odměnu z dohody sjednává nebo určuje ten orgán společnosti, do jehož působnosti náleží rozhodovat o odměňování statutárního orgánu nebo jeho členů. (4) Pověření obchodním vedením podle odstavce 1 nezahrnuje účast na zasedání statutárního orgánu, rozhodování o pověření obchodním vedením, rozhodování o základním zaměření obchodního vedení společnosti ani jiné činnosti v rámci obchodního vedení společnosti, které tento zákon nebo jiný právní předpis svěřuje do výlučné působnosti statutárního orgánu. 21) Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů.“. 28. V § 71 se na konci textu odstavce 7 doplňují slova „nebo fyzickou osobu, která splňuje obecné a kvalifikační předpoklady pro zápis do seznamu insolvenčních správců a se svým ustanovením souhlasí“. 29. V § 75 odst. 2 větě druhé se za slova „návrh na rozdělení likvidačního zůstatku projednán“ vkládají slova „nebo zveřejněn v souladu s § 75aa odst. 1“. 30. Za § 75a se vkládá nový § 75aa, který zní: „§ 75aa (1) Pokud o zrušení společnosti a její likvidaci rozhodl soud a likvidátor byl ustanoven podle § 71 odst. 7, nepředkládá společníkům nebo orgánu k tomu příslušnému ke schválení návrh na rozdělení likvidačního zůstatku a zprávu o naložení s majetkem. Musí je však bez zbytečného odkladu po jejich vyhotovení uložit do sbírky listin. (2) Není-li likvidátorovi poskytnuta dostatečná součinnost a likvidátor nemá dostatek podkladů pro plnění svých daňových povinností, oznámí tuto skutečnost soudu a správci daně. V takovém případě poskytne likvidátor správci daně součinnost pro stanovení daně podle pomůcek.“. 31. V § 120a odst. 1 písm. b) se část věty za středníkem včetně středníku nahrazuje slovy „podle zvláštního právního předpisu,“. 32. V § 120a odst. 2 se slovo „jednatel“ nahrazuje slovem „společnost“ a slova „ji vypracuje“ se nahrazují slovy „je vypracována“. 33. V § 120b odst. 2 se slova „§ 161a odst. 1 a 4“ nahrazují slovy „§ 161a odst. 1 písm. a), § 161a odst. 2“. 34. V § 143 odst. 3 písm. c) se slova „na základě znaleckého posudku“ zrušují. 35. V § 161a odst. 1 písm. b) se slova „upsaný základní kapitál zvýšený o fondy, které nelze podle zákona nebo stanov rozdělit, a snížený o výši dosud nesplaceného základního kapitálu“ nahrazují slovy „základní kapitál zvýšený o částky uvedené v § 178 odst. 2 písm. a) a b)“. 36. V § 161e odst. 1 se slova „§ 161a odst. 1 a 4“ nahrazují slovy „§ 161a odst. 1 písm. a) a § 161a odst. 2“. 37. V § 161f odst. 1 písm. c) se slovo „všech“ nahrazuje slovem „přítomných“. 38. V § 161f odst. 1 písm. e) se slovo „spravedlivá“ nahrazuje slovem „přiměřená“. 39. V § 161f odst. 1 písm. f) se slova „fondy, které nelze podle zákona nebo stanov rozdělit mezi akcionáře, a snížený o výši dosud nesplaceného základního kapitálu“ nahrazují slovy „částky uvedené v § 178 odst. 2 písm. a) a b)“. 40. V § 161f odst. 5 se za slova „vlastního kapitálu pod“ vkládá slovo „upsaný“. 41. V § 161g odst. 1 se slova „upisování a nabývání akcií nebo zatímních listů společnosti“ nahrazují slovy „upisování, nabývání a přijímání akcií nebo zatímních listů společnosti do zástavy“. 42. V § 161g odst. 1 se slova „§ 161a odst. 1 a 2“ nahrazují slovy „§ 161a odst. 1 písm. a) a c), § 161 odst. 2“. 43. V § 173 odst. 1 písm. f) se slova „§ 184 odst. 4“ nahrazují slovy „§ 184a odst. 2“. 44. V § 178 odst. 8 se slova „ke dni splatnosti dividendy“ nahrazují slovy „k rozhodnému dni“. 45. V § 178 na konci odstavce 11 se doplňuje věta „Takové rozhodnutí se nepovažuje za rozhodnutí o změně stanov.“. 46. V § 183 odst. 2 se slova „§ 184 odst. 5 písm. c)“ nahrazují slovy „§ 184a odst. 3 písm. c)“. 47. V § 183j odst. 3 se slova „§ 184 odst. 8“ nahrazují slovy „§ 184a odst. 6“. 48. V § 184 odstavec 3 zní: „(3) Stanovy nebo rozhodnutí předcházející konání valné hromady mohou určit den, který je rozhodný k účasti na valné hromadě. Rozhodnutí valné hromady podle věty první se nepovažuje za rozhodnutí o změně stanov. Rozhodný den nemůže předcházet dni konání valné hromady o více než 30 dnů. Jsou-li akcie společnosti přijaty k obchodování na evropském regulovaném trhu, je rozhodným dnem k účasti na valné hromadě vždy sedmý den předcházející konání valné hromady; věta první se nepoužije. Neurčují-li stanovy společnosti, která vydala zaknihované akcie, které nejsou přijaty k obchodování na evropském regulovaném trhu, jiný rozhodný den, platí, že rozhodným dnem k účasti na valné hromadě je sedmý den předcházející konání valné hromady. Společnost, která vydala zaknihované akcie, je povinna si nejpozději do dne konání valné hromady opatřit z evidence zaknihovaných cenných papírů výpis emise k rozhodnému dni.“. 49. V § 194 odst. 1 poslední větě se za slova „podle § 66 odst. 2“ vkládají slova „, odměnu za výkon funkce“. 50. V § 196a odst. 1 se slova „anebo smlouvu, jejímž obsahem je zajištění závazků těchto osob,“ zrušují. 51. V § 196a odst. 2 se slova „anebo zajištění závazků ovládané osoby ovládající osobou“ zrušují. 52. V § 196a odstavec 5 zní: „(5) Společnost může poskytnout zajištění závazků osob uvedených v odstavcích 1 a 2 pouze se souhlasem valné hromady. Souhlas valné hromady není zapotřebí, jde-li o poskytnutí zajištění závazků ovládané osoby ovládající osobou.“. 53. V § 196a se doplňuje odstavec 6, který zní: „(6) Byl-li majetek nabytý v rozporu s odstavci 1 až 3 dále zcizen, použije se ustanovení § 446 přiměřeně.“. 54. V § 202 odst. 2 úvodní části ustanovení a v § 212 se slova „§ 184 odst. 5“ nahrazují slovy „§ 184a odst. 3“. 55. V § 202 odst. 4 se na konci textu písmene b) doplňují slova „nebo jeho hodnota určená podle § 59a“. 56. V § 203 odst. 2 písm. h) se za slova „posudkem znalce nebo znalců“ vkládají slova „nebo jeho hodnotu určenou podle § 59a“. 57. V § 218 a 260 se slova „75b“ nahrazují slovy „75c“. 58. V § 263 odst. 1 se slovo „355,“ zrušuje. 59. V § 386 odst. 1 zní: „(1) Ve vztazích upravených tímto zákonem se lze dohodou vzdát práva na náhradu škody či toto právo omezit i před porušením povinnosti, z něhož může škoda vzniknout. Před porušením povinnosti, z něhož může škoda vzniknout, se však nelze vzdát práva na náhradu škody způsobené úmyslně ani toto právo omezit.“. Čl. II Přechodné ustanovení Rejstříkové soudy na žádost toho, koho se to týká, odstraní ze sbírky listin podpisový vzor osoby oprávněné jednat jménem právnické osoby, podpisový vzor vedoucího organizační složky právnické osoby a smlouvu o rozdělení příjmů z podnikání, pokud byly tyto listiny založeny do sbírky listin přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST DRUHÁ Změna živnostenského zákona Čl. III V § 6 odst. 3 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění zákona č. 286/1995 Sb., zákona č. 356/1999 Sb., zákona č. 167/2004 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 270/2007 Sb. a zákona č. 130/2008 Sb., se věta první nahrazuje větou „Bezúhonnost se prokazuje u občanů České republiky výpisem z evidence Rejstříku trestů, u osob, které jsou občany jiného členského státu Evropské unie, doklady podle § 46 odst. 1 písm. a) a u osob, které nejsou občany České republiky ani jiného členského státu Evropské unie, doklady podle § 46 odst. 1 písm. b) a výpisem z evidence Rejstříku trestů.“. ČÁST ČTVRTÁ ÚČINNOST Čl. V Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2012. Němcová v. r. Klaus v. r. Nečas v. r.
Zákon č. 350/2011 Sb.	Zákon č. 350/2011 Sb. Zákon o chemických látkách a chemických směsích a o změně některých zákonů (chemický zákon) Vyhlášeno 29. 11. 2011, datum účinnosti 1. 1. 2012, částka 122/2011 * ČÁST PRVNÍ - CHEMICKÉ LÁTKY A CHEMICKÉ SMĚSI (§ 1 — § 38) * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o inspekci práce (§ 39 — § 39) * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o požární ochraně (§ 40 — § 40) * ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona o správních poplatcích (§ 41 — § 41) * ČÁST PÁTÁ - Změna živnostenského zákona (§ 42 — § 42) * ČÁST ŠESTÁ - Změna zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o Celní správě České republiky (§ 43 — § 43) * ČÁST SEDMÁ - Změna zákona, kterým se mění zákon č. 120/2002 Sb., o podmínkách uvádění biocidních přípravků a účinných látek na trh a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 186/2004 Sb., a některé další zákony (§ 44 — § 44) * ČÁST OSMÁ - Změna zákona, kterým se mění zákon č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony (§ 45 — § 45) * ČÁST DEVÁTÁ - Změna zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o základních registrech (§ 46 — § 46) * ČÁST DESÁTÁ - Změna zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím daňového řádu (§ 47 — § 47) * ČÁST JEDENÁCTÁ - Změna zákona, kterým se mění zákon č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči a o změně některých souvisejících zákonů (§ 48 — § 48) * ČÁST DVANÁCTÁ - ÚČINNOST (§ 49 — § 49) č. 1 k zákonu č. 350/2011 Sb. č. 2 k zákonu č. 350/2011 Sb. Aktuální znění od 1. 1. 2021 (543/2020 Sb.) 350 ZÁKON ze dne 27. října 2011 o chemických látkách a chemických směsích a o změně některých zákonů (chemický zákon) Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ CHEMICKÉ LÁTKY A CHEMICKÉ SMĚSI HLAVA I ÚVODNÍ USTANOVENÍ § 1 Předmět úpravy Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie1), navazuje na přímo použitelné předpisy Evropské unie2) a upravuje a) práva a povinnosti právnických osob a podnikajících fyzických osob (dále jen „osoba“) při 1. výrobě, klasifikaci, zkoušení nebezpečných vlastností, balení, označování, uvádění na trh, používání, vývozu a dovozu chemických látek3) (dále jen „látka“) nebo látek obsažených ve směsích nebo předmětech, 2. klasifikaci, zkoušení nebezpečných vlastností, balení, označování a uvádění na trh chemických směsí4) (dále jen „směs“) na území České republiky, b) správnou laboratorní praxisprávnou laboratorní praxi, c) působnost správních orgánů při zajišťování ochrany před škodlivými účinky látek a směsí. § 2 Působnost zákona (1) Tento zákon se vztahuje na látky, látky obsažené ve směsi nebo předmětu a směsi. (2) V evidenci látek a směsí vyvezených z území České republiky a dovezených na území České republiky se vedou rovněž přípravky na ochranu rostlin a pomocné prostředky na ochranu rostlin podle právních předpisů upravujících uvádění přípravků na ochranu rostlin a pomocných prostředků na ochranu rostlin na trh5). Oznamovací povinnost podle tohoto zákona se vztahuje rovněž na povolené biocidní přípravky podle zákona upravujícího dodávání biocidních přípravků na trh6). HLAVA III SPRÁVNÁ LABORATORNÍ PRAXE A ZKOUŠENÍ LÁTKY A SMĚSI § 17 Správná laboratorní praxe (1) Správnou laboratorní praxíSprávnou laboratorní praxí se pro účely tohoto zákona rozumí systém zabezpečování jakosti týkající se organizačního procesu a podmínek, za kterých se plánují, provádějí, sledují, zaznamenávají, archivují a oznamují neklinické studie bezpečnosti látky a směsi pro zdraví a životní prostředí. (2) Prováděcí právní předpis stanoví zásady správné laboratorní praxesprávné laboratorní praxe (dále jen „zásady“). Osvědčení o dodržování zásad § 18 (1) Pro účely tohoto zákona a přímo použitelných předpisů Evropské unie20),21) provádí zkoušení nebezpečných vlastností látky nebo směsi v rozsahu nebezpečných vlastností stanovených v částech 3 a 4 přílohy I nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/200821) pouze osoba, která má osvědčení o dodržování zásad (dále jen „osvědčení“). (2) Za rovnocenné se považuje osvědčení udělené členským státem Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj podle předpisů Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj22). (3) Za rovnocenné se považuje osvědčení udělené členským státem Evropské unie. § 19 (1) Osvědčení vydává Ministerstvo životního prostředí na základě žádosti osoby, která hodlá provádět zkoušení nebezpečných vlastností látky nebo směsi. (2) Kromě obecných náležitostí musí žádost o vydání osvědčení obsahovat a) jméno vedoucího testovacího zařízení, b) číslo oprávnění k podnikatelské činnosti a c) prohlášení o zavedení správné laboratorní praxesprávné laboratorní praxe s uvedením jména a příjmení fyzické osoby, která za zavedení odpovídá. (3) Podkladem pro vydání osvědčení je zpráva o průběhu vstupní kontroly testovacího zařízení (dále jen „vstupní kontrola“), kterou provádí Ministerstvem životního prostředí zřízená právnická osoba pro ověřování zásad. (4) V případě, že vstupní kontrola prokáže, že osoba, která hodlá provádět zkoušení nebezpečných vlastností látky nebo směsi, dodržuje zásady, vydá jí Ministerstvo životního prostředí osvědčení. V opačném případě vydá rozhodnutí, kterým žádost zamítne. (5) Pokud budou při vstupní kontrole v dodržování zásad zjištěny závady, které nemají podstatný vliv na kvalitu výsledků zkoušení nebezpečných vlastností látky nebo směsi, Ministerstvo životního prostředí řízení přeruší a stanoví lhůtu k jejich odstranění. § 20 (1) Průběžné ověřování dodržování zásad u držitele osvědčení provádí Ministerstvem životního prostředí zřízená právnická osoba pro ověřování zásad formou periodických kontrol testovacího zařízení (dále jen „periodická kontrola“) nebo auditů studií. (2) Osoba, která požádala o vydání osvědčení, nebo držitel osvědčení umožní Ministerstvem životního prostředí zřízené právnické osobě pro ověřování zásad při vstupní kontrole, periodických kontrolách a auditech studií vstup na pozemky, do objektů a pracovišť užívaných ke zkoušení a poskytne informace o dodržování zásad v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem. (3) Údaje zjištěné při vstupní kontrole a při periodických kontrolách nebo auditech studií, kromě názvu laboratoře, kvality dodržování zásad a data provedené kontroly, se považují za důvěrné a mohou být poskytovány pouze orgánům vykonávajícím kontrolní činnost, Ministerstvem životního prostředí zřízené právnické osobě pro ověřování zásad, laboratoři nebo sponzorovi studie, jichž se konkrétní kontrola nebo audit studie přímo týká. (4) V případě nedodržování zásad zjištěného při periodické kontrole nebo na základě žádosti držitele osvědčení může Ministerstvo životního prostředí rozhodnutím zrušit osvědčení. (5) Osvědčení zaniká a) smrtí nebo prohlášením za mrtvého, b) zánikem právnické osoby, nebo c) rozhodnutím o zrušení osvědčení. (6) Prováděcí právní předpis stanoví rozsah informací o dodržování zásad, které mají být poskytnuty při vstupní a periodické kontrole a auditu studie, vzor osvědčení, průběh vstupní kontroly, periodické kontroly a auditu studie a náležitosti zprávy o jejich průběhu. Zkoušení látky a směsi § 21 (1) Zkoušení nebezpečných vlastností látky nebo směsi se pro účely tohoto zákona provádí u látky a směsi ve stavu, v jakém se vyrábějí nebo uvádějí na trh. (2) Osoba, která provádí zkoušení nebezpečných vlastností látky nebo směsi, je povinna při předkládání výsledků takového zkoušení písemně potvrdit, že zkoušky byly provedeny v souladu se zásadami. HLAVA IV POSKYTOVÁNÍ INFORMACÍ § 22 Oznamovací povinnost (1) Dovozce nebo následný uživatel23), který jako první uvádí na trh Evropské unie na území České republiky směs, která má nebezpečné fyzikálně-chemické vlastnosti nebo nebezpečné vlastnosti ovlivňující zdraví, je povinen před prvním uvedením této směsi na trh poskytnout Ministerstvu zdravotnictví prostřednictvím portálu spravovaného Evropskou agenturou pro chemické látky informace o jejím vlivu na zdraví v rozsahu a způsobem stanoveným v příloze VIII přímo použitelného předpisu Evropské unie o klasifikaci, balení a označování látek a směsí21). (2) Distributor, který na území České republiky uvádí na trh směs, která má nebezpečné fyzikálně-chemické vlastnosti nebo nebezpečné vlastnosti ovlivňující zdraví, je povinen před prvním uvedením této směsi na trh poskytnout Ministerstvu zdravotnictví prostřednictvím portálu spravovaného Evropskou agenturou pro chemické látky informace o jejím vlivu na zdraví v rozsahu a způsobem stanoveným v příloze VIII přímo použitelného předpisu Evropské unie o klasifikaci, balení a označování látek a směsí21), pokud tyto informace nebyly poskytnuty podle odstavce 1 nebo distributor mění označení této směsi. Povinnost podle předchozí věty může za distributora splnit dodavatel, pokud se tak dohodnou; odpovědnost za splnění této povinnosti má nadále distributor. (3) Výrobce, který uvádí na trh Evropské unie na území České republiky detergent, je povinen do 45 dnů ode dne, kdy tento detergent uvedl na trh poprvé, poskytnout Ministerstvu zdravotnictví informace obsažené v datovém listu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie o detergentech24) v elektronické podobě. (4) Distributor, který na území České republiky uvádí na trh detergent z jiného členského státu Evropské unie, je povinen do 45 dnů ode dne, kdy tento detergent poprvé uvedl na trh, poskytnout Ministerstvu zdravotnictví informace zveřejněné výrobcem podle přímo použitelného předpisu Evropské unie o detergentech24) v elektronické podobě. (5) Dovozce, následný uživatel nebo distributor podle odstavců 1 a 2 je v případě, že dojde ke změně podle oddílu 4.1 části B přílohy VIII přímo použitelného předpisu Evropské unie o klasifikaci, balení a označování látek a směsí21), povinen provést před uvedením směsi v pozměněné podobě na trh aktualizaci informací poskytnutých podle odstavce 1 nebo 2 v rozsahu a způsobem stanoveným v této příloze. Výrobce nebo distributor podle odstavců 3 a 4 je povinen každou změnu informací poskytnutých Ministerstvu zdravotnictví oznámit ve lhůtě 45 dnů od změny informací. (6) Prováděcí právní předpis stanoví rozsah informací požadovaných podle odstavců 3 a 4. (7) Dodavatel předmětu je povinen před uvedením předmětu na trh poskytovat informace podle čl. 33 odst. 1 přímo použitelného předpisu Evropské unie o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek29) do databáze vedené Evropskou agenturou pro chemické látky30). HLAVA V VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY § 23 Orgány státní správy Státní správu v oblasti uvádění látek nebo látek obsažených ve směsích a v předmětech na trh nebo jejich používání a v uvádění směsí na trh nebo jejich používání podle tohoto zákona vykonávají a) Ministerstvo životního prostředí, b) Ministerstvo zdravotnictví, c) Ministerstvo průmyslu a obchodu, d) Ministerstvo obrany, e) Česká inspekce životního prostředí, f) krajské hygienické stanice, g) celní úřady, h) Státní úřad inspekce práce, i) Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský. § 24 Ministerstvo životního prostředí (1) Ministerstvo životního prostředí a) je ústředním orgánem státní správy v oblasti ochrany životního prostředí před škodlivými účinky látek, směsí nebo látek obsažených ve směsích a předmětech, b) je ústředním kontaktním místem v souladu s přímo použitelnými předpisy Evropské unie20),21) za účelem poskytování poradenství výrobcům, dovozcům, následným uživatelům a dalším zúčastněným osobám ohledně jejich povinností a odpovědnosti podle těchto nařízení, c) vykonává státní dozor v oblasti ochrany životního prostředí před škodlivými účinky látek, směsí nebo látek obsažených ve směsích nebo předmětech, vyráběných, uváděných na trh nebo používaných, d) vydává a zrušuje osvědčení o dodržování zásad podle § 19 odst. 1 a § 20 odst. 4, e) vede seznam držitelů osvědčení o dodržování zásad a zveřejňuje jej ve Věstníku Ministerstva životního prostředí, f) vykonává funkci příslušného orgánu v souladu s přímo použitelnými předpisy Evropské unie2) a zastupuje Českou republiku v orgánech Evropské agentury pro chemické látky, g) povoluje výjimky podle čl. 2 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/200620) nebo čl. 1 odst. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/200821), h) informuje veřejnost o rizicích látek v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie20). (2) Poskytuje Ministerstvu zdravotnictví informace o udělení výjimky podle § 14 odst. 1 a § 15 odst. 1. (3) Ministerstvo životního prostředí poskytuje příslušným orgánům Evropské unie a Evropské agentuře pro chemické látky v rámci své působnosti zprávy a stanoviska v rozsahu, podobě a časových intervalech v souladu s požadavky předpisů Evropské unie na úseku ochrany životního prostředí před škodlivými účinky látek nebo látek obsažených ve směsích a předmětech a směsí. (4) Ministerstvo životního prostředí spolupracuje s příslušnými orgány Evropské unie, Evropskou agenturou pro chemické látky a příslušnými orgány členských států Evropské unie na úseku ochrany životního prostředí před škodlivými účinky látek nebo látek obsažených ve směsích a předmětech a směsí. (5) Ministerstvo životního prostředí v rámci své působnosti podle odstavce 1 písm. f) přijímá oznámení podle čl. 8 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/852, posuzuje jeho úplnost a provádí hodnocení v něm uvedených informací podle čl. 8 odst. 4 tohoto nařízení; v rámci hodnocení si vyžádá stanovisko Ministerstva zdravotnictví. (6) Zjistí-li Ministerstvo životního prostředí, že oznámení neobsahuje veškeré informace uvedené v čl. 8 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/852, nebo je požádáno o doplňující informace Ministerstvem zdravotnictví podle § 25 odst. 5, vyzve oznamovatele k doplnění oznámení a stanoví mu k tomu přiměřenou lhůtu. Pokud oznamovatel ve stanovené lhůtě oznámení nedoplní, jde-li o informace uvedené v čl. 8 odst. 3 písm. a), b) a d) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/852, hledí se na toto oznámení, jako kdyby nebylo podáno. (7) Ministerstvo životního prostředí ve lhůtě 30 dnů ode dne obdržení stanoviska Ministerstva zdravotnictví předá oznámení Evropské komisi, pokud na základě provedeného hodnocení informací uvedených v oznámení shledá, že byla splněna kritéria podle čl. 8 odst. 6 prvního pododstavce nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/852. V opačném případě Ministerstvo životního prostředí v téže lhůtě sdělí s uvedením důvodů oznamovateli, že tato kritéria splněna nebyla. § 25 Ministerstvo zdravotnictví (1) Ministerstvo zdravotnictví a) je ústředním orgánem státní správy na úseku ochrany veřejného zdraví před škodlivými účinky látek, směsí nebo látek obsažených ve směsích a předmětech, b) přijímá a shromažďuje informace předkládané podle § 22 odst. 1 až 5 a čl. 45 přímo použitelného předpisu Evropské unie o klasifikaci, balení a označování látek a směsí21) a umožňuje dálkový přístup k nim Toxikologickému informačnímu středisku, c) zastupuje Českou republiku v orgánech Evropské agentury pro chemické látky, d) v rámci své působnosti informuje veřejnost o rizicích látek nebo látek obsažených ve směsích a předmětech nebezpečných pro zdraví. (2) Ministerstvo zdravotnictví poskytuje příslušným orgánům Evropské unie a příslušným orgánům členských států Evropské unie zprávy a stanoviska v rozsahu, podobě a časových intervalech v souladu s požadavky právních předpisů Evropské unie na úseku ochrany veřejného zdraví před škodlivými účinky látek, směsí nebo látek obsažených ve směsích a předmětech. (3) Ministerstvo zdravotnictví spolupracuje s příslušnými orgány Evropské unie a příslušnými orgány členských států Evropské unie na úseku ochrany veřejného zdraví před škodlivými účinky látek, směsí nebo látek obsažených ve směsích a předmětech. (4) Ministerstvo zdravotnictví na základě žádosti Ministerstva životního prostředí podle § 24 odst. 5 vydává stanovisko k oznámení podle čl. 8 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/852. Toto stanovisko obsahuje posouzení, zda jsou splněna kritéria stanovená v čl. 8 odst. 6 prvním pododstavci nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/852 z hlediska přínosů nového výrobku s přidanou rtutí či nového výrobního procesu pro lidské zdraví, rizika pro lidské zdraví a existence proveditelných technických alternativ, které by poskytly pro lidské zdraví srovnatelný přínos. Lhůta pro vydání tohoto stanoviska je 4 měsíce a ve zvláště složitých případech 7 měsíců ode dne obdržení žádosti Ministerstva životního prostředí. (5) Zjistí-li Ministerstvo zdravotnictví, že k provedení posouzení podle odstavce 4 je nezbytné si od oznamovatele vyžádat doplňující informace, požádá Ministerstvo životního prostředí, aby si je od oznamovatele vyžádalo. Do doby, než Ministerstvo životního prostředí předá doplňující informace Ministerstvu zdravotnictví, lhůta pro vydání stanoviska podle odstavce 4 neběží. (6) Ministerstvo zdravotnictví vydává národní plán podle čl. 10 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/852. § 26 Ministerstvo průmyslu a obchodu Ministerstvo průmyslu a obchodu a) zastupuje Českou republiku v orgánech Evropské agentury pro chemické látky, b) spolupracuje s Ministerstvem životního prostředí při poskytování poradenství výrobcům, dovozcům, následným uživatelům a dalším zúčastněným osobám ohledně jejich povinností a odpovědnosti podle přímo použitelných předpisů Evropské unie,20),21) c) informuje veřejnost o rizicích látek podle čl. 123 přímo použitelného předpisu Evropské unie o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek20). § 26a Ministerstvo obrany Ministerstvo obrany a) zastupuje Českou republiku v orgánu Evropské obranné agentury pro koordinaci implementace Kodexu chování k povolování výjimek z nařízení Evropského parlamentu a Rady o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek za účelem zajišťování obrany státu, b) spolupracuje s Ministerstvem životního prostředí při poskytování poradenství výrobcům a dovozcům týkajícího se jejich povinností a odpovědnosti vyplývajících z přímo použitelného předpisu Evropské unie o klasifikaci, označování a balení látek a směsí21) a c) vydává na žádost Ministerstva životního prostředí závazné stanovisko pro vydání rozhodnutí o povolení výjimky podle čl. 2 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/200620), a to ve lhůtě 20 dnů ode dne obdržení žádosti; toto závazné stanovisko obsahuje posouzení, zda je požadovaná výjimka nezbytná pro účely zajišťování obrany státu. § 27 Česká inspekce životního prostředí Česká inspekce životního prostředí a) kontroluje, jak jsou výrobci, dovozci, následnými uživateli, distributory a dodavateli předmětů dodržována ustanovení tohoto zákona, právních předpisů vydaných k jeho provedení, přímo použitelných předpisů Evropské unie2) a rozhodnutí správních orgánů podle tohoto zákona, b) ukládá pokuty za porušení povinností podle tohoto zákona, právních předpisů vydaných k jeho provedení, přímo použitelných předpisů Evropské unie2) a rozhodnutí správních orgánů podle tohoto zákona. § 28 Krajská hygienická stanice Krajská hygienická stanice a) kontroluje, jak jsou výrobci, dovozci, následnými uživateli, distributory a dodavateli předmětů dodržována ustanovení tohoto zákona, právních předpisů vydaných k jeho provedení, přímo použitelných předpisů Evropské unie2) a rozhodnutí správních orgánů podle tohoto zákona, z hlediska ochrany zdraví, b) kontroluje, jak jsou dodržována ustanovení tohoto zákona, právních předpisů vydaných k jeho provedení, přímo použitelných předpisů Evropské unie2) a rozhodnutí správních úřadů vydaná podle tohoto zákona, pokud upravují obsah látek v předmětech určených pro styk s potravinami, hračkách, kosmetických prostředcích, výrobcích pro děti ve věku do 3 let a ve výrobcích určených k přímému styku s pitnou, teplou nebo surovou vodou při jejich jímání, odběru, dopravě, úpravě, rozvodu, shromažďování, měření dodávky a dalších obdobných účelech, c) ukládá pokuty za porušení povinností podle tohoto zákona, právních předpisů vydaných k jeho provedení, přímo použitelných předpisů Evropské unie2) a rozhodnutí správních orgánů podle tohoto zákona. § 29 Státní úřad inspekce práce Státní úřad inspekce práce a) kontroluje, jak jsou výrobci, dovozci, následnými uživateli, distributory a dodavateli předmětů dodržována ustanovení tohoto zákona, právních předpisů vydaných k jeho provedení, přímo použitelných předpisů Evropské unie2) a rozhodnutí správních orgánů podle tohoto zákona, z hlediska bezpečnosti práce, b) ukládá pokuty za porušení povinností podle tohoto zákona, právních předpisů vydaných k jeho provedení, přímo použitelných předpisů Evropské unie2) a rozhodnutí správních orgánů podle tohoto zákona. § 30 Celní úřad Celní úřad a) vede evidenci všech látek a směsí vyvezených z území České republiky a dovezených na území České republiky. Do této evidence umožní pracovníkům Ministerstva životního prostředí, Ministerstva zdravotnictví, České inspekce životního prostředí, Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského a krajských hygienických stanic nahlížet, pořizovat si z ní výpisy, popřípadě kopie, b) kontroluje, jak jsou vývozci a dovozci dodržována ustanovení tohoto zákona, právních předpisů vydaných k jeho provedení, přímo použitelných předpisů Evropské unie2) a rozhodnutí správních orgánů podle tohoto zákona, c) ukládá pokuty za porušení povinností podle tohoto zákona, právních předpisů vydaných k jeho provedení, přímo použitelných předpisů Evropské unie2) a rozhodnutí správních orgánů podle tohoto zákona. § 31 Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský a) kontroluje, jak jsou dodavateli látek a směsí dodržována ustanovení tohoto zákona, právních předpisů vydaných k jeho provedení, přímo použitelných předpisů Evropské unie a rozhodnutí správních orgánů podle tohoto zákona, pokud se týkají klasifikace, balení a označování přípravků na ochranu rostlin, b) ukládá pokuty za porušení povinností podle tohoto zákona, právních předpisů vydaných k jeho provedení, přímo použitelných předpisů Evropské unie2) a rozhodnutí správních orgánů podle tohoto zákona a dává Ministerstvu životního prostředí podněty k výkonu státního dozoru před škodlivými účinky vyráběných, uváděných na trh nebo používaných přípravků na ochranu rostlin nebo dalších prostředků na ochranu rostlin. HLAVA VI NÁPRAVNÁ OPATŘENÍ A PŘESTUPKY § 33 Nápravná opatření (1) Příslušné správní orgány podle § 23 písm. e) až i) jsou oprávněny nařídit a) osobě, která uvedla na trh látku nebo směs v rozporu s požadavky na jejich klasifikaci, balení nebo označování stanovenými přímo použitelným předpisem Evropské unie o klasifikaci, balení a označování21), aby pozastavila jejich další uvádění na trh do doby, než uvede jejich klasifikaci, balení a označování do souladu s těmito požadavky, b) osobě, která uvedla látku nebo látku ve směsi nebo předmětu na trh, aniž splnila povinnost registrace podle přímo použitelného předpisu Evropské unie o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek20), její stažení z trhu, c) osobě, která porušila zákaz nebo omezení uvádět na trh látku samotnou nebo obsaženou ve směsi nebo předmětu podle hlav VII a VIII přímo použitelného předpisu Evropské unie o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek20), její stažení z trhu, d) k odstranění protiprávního stavu v oblasti uvádění látek, směsí nebo předmětů na trh zneškodnění nebezpečné látky, směsi nebo předmětu na náklady jejich vlastníka, popřípadě držitele, není-li vlastník znám, jestliže hrozí poškození zdraví nebo ohrožení života člověka, životního prostředí anebo jestliže již k němu došlo, e) k odstranění protiprávního stavu v oblasti dovozu a vývozu látek, směsí nebo předmětů zneškodnění nebezpečné látky, směsi nebo předmětu na náklady jejich vlastníka, popřípadě držitele, není-li vlastník znám, jestliže hrozí poškození zdraví nebo ohrožení života člověka, životního prostředí anebo jestliže již k němu došlo, f) k odstranění protiprávního stavu v oblasti uvádění přípravků na ochranu rostlin nebo dalších prostředků na ochranu rostlin na trh zneškodnění nebezpečného přípravku na ochranu rostlin nebo dalšího prostředku na ochranu rostlin anebo souběžného přípravku na ochranu rostlin na náklady jejich vlastníka, popřípadě držitele, není-li vlastník znám, jestliže hrozí škody na zdraví lidí nebo zvířat nebo poškození životního prostředí anebo jestliže již k němu došlo, g) osobě, která uvedla na trh povrchově aktivní látku nebo detergent obsahující povrchově aktivní látku, které nesplňují kritéria biologické rozložitelnosti stanovená přímo použitelným předpisem Evropské unie o detergentech28), jejich stažení z trhu, h) osobě, která uvedla na trh detergent, který nesplňuje omezení obsahu fosforečnanů a jiných sloučenin fosforu stanovená přímo použitelným předpisem Evropské unie o detergentech28), jeho stažení z trhu, nebo i) osobě, která v rozporu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/852 uvedla na trh nový výrobek s přidanou rtutí, jeho stažení z trhu. (2) Odvolání proti rozhodnutí o stažení látky, směsi nebo předmětu z trhu nebo zneškodnění nebezpečné látky, směsi nebo předmětu nemá odkladný účinek. § 34 Přestupky právnických a podnikajících fyzických osob (1) Osoba, která provádí zkoušení vlastností látek nebo směsí nebezpečných pro zdraví a životní prostředí pro účely tohoto zákona se dopustí přestupku tím, že a) provádí zkoušení nebezpečných vlastností látky nebo směsi pro účely tohoto zákona a přímo použitelných předpisů Evropské unie20),21) bez osvědčení podle § 18 odst. 1, nebo b) v rozporu s § 21 odst. 2 písemně nepotvrdí, že zkoušení nebezpečných vlastností látky nebo směsi bylo provedeno v souladu se zásadami. (2) Výrobce nebo dovozce se dopustí přestupku tím, že a) vyrobí nebo doveze látku anebo látku ve směsi nebo předmětu bez registrace nebo oznámení podle přímo použitelného předpisu Evropské unie o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek20), nebo b) v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie o klasifikaci, označování a balení látek a směsí21) neoznámí údaje o klasifikaci. (3) Výrobce se dopustí přestupku tím, že v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie o detergentech28) uvede na trh na území České republiky a) povrchově aktivní látku nebo detergent obsahující povrchově aktivní látku, které nesplňují kritéria biologické rozložitelnosti stanovená přímo použitelným předpisem Evropské unie o detergentech28), nebo b) prací prostředek pro spotřebitelespotřebitele anebo detergent určený pro automatické myčky nádobí pro spotřebitelespotřebitele. (4) Výrobce, dovozce nebo následný uživatel se dopustí přestupku tím, že a) v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek20) uvede na trh nebo používá látku bez povolení, b) v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie o perzistentních organických znečišťujících látkách25) vyrobí, uvede na trh nebo používá látku, nebo c) v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie o klasifikaci, označování a balení látek a směsí21) neklasifikuje látku nebo směs před jejich uvedením na trh nebo je klasifikuje odlišně, než stanoví tento předpis. (5) Výrobce, dovozce, následný uživatel nebo distributor se dopustí přestupku tím, že a) v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek20) neposkytne informace v dodavatelském řetězci, b) v rozporu s hlavou VIII přímo použitelného předpisu Evropské unie o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek20) vyrobí, uvede na trh nebo použije látku nebo látku ve směsi nebo předmětu, c) uvede na trh látku nebo směs klasifikovanou jako nebezpečná, aniž by zajistil její označení a zabalení podle přímo použitelného předpisu Evropské unie o klasifikaci, označování a balení látek a směsí21), d) v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie o klasifikaci, označování a balení látek a směsí21) neuchovává doklady o splnění požadavků na klasifikaci a označování látky nebo směsi po dobu, po kterou je tato látka nebo směs uváděna na trh, a po dobu 10 let od posledního uvedení na trh nebo je neposkytne na vyžádání příslušným správním orgánům, e) v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie o klasifikaci, označování a balení látek a směsí21) neuvede příslušné třídy nebo kategorie nebezpečnosti v nabídce nebezpečné látky nebo informace o nebezpečnosti v nabídce směsi, která umožňuje uzavření kupní smlouvy bez znalosti informací uvedených na štítku nebo obalu látky nebo směsi, f) v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek20) neuchovává veškeré informace vyžadované pro plnění jeho povinností po dobu, po kterou je látka nebo směs uváděna na trh, a po dobu 10 let od posledního uvedení na trh. (6) Vývozce nebo dovozce se dopustí přestupku tím, že a) v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie o vývozu a dovozu nebezpečných chemických látek26) doveze nebo vyveze látku, nebo b) v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie o vývozu a dovozu nebezpečných chemických látek26) neposkytne Ministerstvu životního prostředí informace o dovozu a vývozu. (7) Vývozce se dopustí přestupku tím, že v rozporu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/852 vyveze rtuť, její sloučeniny nebo směsi nebo vyveze výrobky s přidanou rtutí. (8) Dovozce se dopustí přestupku tím, že v rozporu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/852 doveze rtuť, její sloučeniny nebo směsi nebo doveze výrobky s přidanou rtutí. (9) Osoba se dopustí přestupku tím, že v rozporu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/852 a) vyrobí výrobek s přidanou rtutí, b) použije ve výrobním procesu nebo novém výrobním procesu rtuť nebo její sloučeniny, c) vyrobí nový výrobek s přidanou rtutí nebo jej uvede na trh, nebo d) použije volně balenou rtuť. (10) Následný uživatel se dopustí přestupku tím, že v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek20) a) nevyhotoví zprávu o chemické bezpečnosti nebo neposkytne Evropské agentuře pro chemické látky stanovené informace, nebo b) neurčí nebo neuplatňuje vhodná opatření k náležitému omezení rizik identifikovaných 1. v bezpečnostních listech, které mu byly poskytnuty, 2. ve svém vlastním posouzení chemické bezpečnosti, nebo 3. v jakýchkoli informacích o opatřeních k řízení rizik, které mu byly poskytnuty. (11) Žadatel o registraci se dopustí přestupku tím, že v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek20) a) neposkytne Evropské agentuře pro chemické látky stanovené informace, b) nestanoví nebo neuplatňuje vhodná opatření k náležité kontrole rizik zjištěných při posouzení chemické bezpečnosti nebo je nedoporučí v bezpečnostních listech, c) neuchovává zprávu o chemické bezpečnosti nebo ji neaktualizuje, nebo d) neaktualizuje své registrační údaje doplněním informací, které nově zjistil, nebo je nepředloží Evropské agentuře pro chemické látky. (12) Dovozce, následný uživatel nebo distributor, který jako první uvádí na trh na území České republiky směs, která má nebezpečné fyzikálně-chemické vlastnosti nebo nebezpečné vlastnosti ovlivňující zdraví, se dopustí přestupku tím, že neposkytne ve stanoveném rozsahu a stanoveným způsobem Ministerstvu zdravotnictví informace podle § 22 odst. 1 nebo 2. (13) Výrobce nebo distributor, který uvádí na trh na území České republiky detergent, se dopustí přestupku tím, že a) uvede na trh detergent, aniž by zajistil jeho označení podle přímo použitelného předpisu Evropské unie o detergentech28), b) uvede na trh detergent, který nesplňuje omezení obsahu fosforečnanů a jiných sloučenin fosforu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie o detergentech28), nebo c) neposkytne Ministerstvu zdravotnictví informace podle § 22 odst. 3 nebo 4. (14) Dovozce, následný uživatel, výrobce nebo distributor se dopustí přestupku tím, že neoznámí ve stanoveném rozsahu a stanoveným způsobem změnu informací poskytnutých Ministerstvu zdravotnictví podle § 22 odst. 5. (15) Osoba, která uvedla na trh látku nebo směs, která nesplňuje požadavky na její klasifikaci, balení nebo označování stanovené přímo použitelným předpisem Evropské unie o klasifikaci, označování a balení látek a směsí21), se dopustí přestupku tím, že nepozastaví další uvádění této látky nebo směsi na trh podle § 33 odst. 1 písm. a). (16) Osoba, která uvedla látku nebo látku ve směsi nebo předmětu na trh, aniž splnila povinnost registrace podle přímo použitelného předpisu Evropské unie o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek20), se dopustí přestupku tím, že v rozporu s rozhodnutím příslušného správního úřadu podle § 33 odst. 1 písm. b) nestáhne takovou látku, směs nebo předmět z trhu. (17) Osoba, která porušila zákaz nebo omezení uvádění na trh látky samotné nebo obsažené ve směsi nebo předmětu podle hlav VII a VIII přímo použitelného předpisu Evropské unie o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek20), se dopustí přestupku tím, že v rozporu s rozhodnutím příslušného správního úřadu podle § 33 odst. 1 písm. c) nestáhne takovou látku, směs nebo předmět z trhu. (18) Osoba, která uvedla na trh povrchově aktivní látku nebo detergent obsahující povrchově aktivní látku, které nesplňují kritéria biologické rozložitelnosti stanovená přímo použitelným předpisem Evropské unie o detergentech28), se dopustí přestupku tím, že nestáhne takovou povrchově aktivní látku nebo detergent obsahující povrchově aktivní látku z trhu podle § 33 odst. 1 písm. g). (19) Osoba, která uvedla na trh detergent, který nesplňuje omezení obsahu fosforečnanů a jiných sloučenin fosforu stanovená přímo použitelným předpisem Evropské unie o detergentech28), se dopustí přestupku tím, že nestáhne takový detergent z trhu podle § 33 odst. 1 písm. h). (20) Osoba, která v rozporu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/852 uvedla na trh nový výrobek s přidanou rtutí, se dopustí přestupku tím, že v rozporu s rozhodnutím příslušného správního úřadu podle § 33 odst. 1 písm. i) nestáhla takový výrobek z trhu. (21) Dodavatel předmětu se dopustí přestupku tím, že neposkytne informace do databáze Evropské agentury pro chemické látky podle § 22 odst. 7. (22) Osoba se dopustí přestupku tím, že jako zaměstnavatel v rozporu s čl. 35 přímo použitelného předpisu Evropské unie o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek20) neumožní zaměstnancům a jejich zástupcům přístup ke stanoveným informacím. (23) Osoba se dopustí přestupku tím, že v rozporu s čl. 5 odst. 2 přímo použitelného předpisu Evropské unie o perzistentních organických znečišťujících látkách25) neposkytne Ministerstvu životního prostředí informace o zásobách obsahujících látky uvedené v příloze I nebo II tohoto předpisu. (24) Za přestupky lze uložit pokutu a) do 5 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. a), odstavce 4 písm. a) nebo c), odstavce 5 písm. b) nebo c) nebo odstavců 15 až 17, b) do 3 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 4 písm. b), odstavce 5 písm. a), d) až f), odstavce 6 písm. a), odstavců 7 až 9, odstavce 10 písm. b), odstavce 11 písm. b), odstavce 13 písm. a) nebo b) nebo odstavců 18 až 20, c) do 2 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 11 písm. a) nebo d), d) do 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), odstavce 2 písm. b), odstavce 3, odstavce 6 písm. b), odstavce 10 písm. a), odstavce 11 písm. c), odstavce 12 nebo odstavce 13 písm. c), nebo e) do 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b), odstavce 14 nebo odstavců 21 až 23. § 35 Společná ustanovení k přestupkům (1) Přestupky podle tohoto zákona ze správních orgánů uvedených v § 23 písm. e) až i) projednává ten, který spáchání přestupku zjistil jako první. (2) Příjem z pokut uložených Českou inspekcí životního prostředí je příjmem Státního fondu životního prostředí. HLAVA VII PŘECHODNÁ, ZMOCŇOVACÍ A ZRUŠOVACÍ USTANOVENÍ § 36 Přechodná ustanovení (1) Řízení zahájená a nedokončená do dne nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních právních předpisů. (2) Povolení k použití alternativního názvu v označení směsi, souhlas s výjimkou z požadavků na označování směsí a osvědčení o dodržování zásad vydaná Ministerstvem životního prostředí podle dosavadních právních předpisů zůstávají v platnosti. (3) Informační povinnost podle § 22 odst. 1 až 5 o směsích a detergentech, které jsou v době nabytí účinnosti tohoto zákona na trhu na území České republiky, musí být splněna do 1. prosince 2012. § 37 Zmocnění k vydání prováděcích právních předpisů (1) Ministerstvo průmyslu a obchodu vydá vyhlášku k provedení § 6 odst. 3, § 11 odst. 3 a § 12 odst. 6. (2) Ministerstvo zdravotnictví vydá vyhlášku k provedení § 22 odst. 6. (3) Ministerstvo životního prostředí vydá vyhlášku k provedení § 14 odst. 5, § 17 odst. 2 a § 20 odst. 6. § 38 Zrušovací ustanovení Zrušuje se: 1. Zákon č. 356/2003 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých zákonů. 2. Zákon č. 345/2005 Sb., kterým se mění zákon č. 356/2003 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 3. Zákon č. 371/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 356/2003 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 4. Vyhláška č. 219/2004 Sb., o zásadách správné laboratorní praxe. 5. Vyhláška č. 232/2004 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých zákonů, týkající se klasifikace, balení a označování nebezpečných chemických látek a chemických přípravků. 6. Vyhláška č. 234/2004 Sb., o možném použití alternativního nebo jiného odlišného názvu nebezpečné chemické látky v označení nebezpečného chemického přípravku a udělování výjimek na balení a označování nebezpečných chemických látek a chemických přípravků. 7. Vyhláška č. 279/2005 Sb., kterou se mění vyhláška č. 219/2004 Sb., o zásadách správné laboratorní praxe. 8. Vyhláška č. 369/2005 Sb., kterou se mění vyhláška č. 232/2004 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých zákonů, týkající se klasifikace, balení a označování nebezpečných chemických látek a chemických přípravků. 9. Vyhláška č. 28/2007 Sb., kterou se mění vyhláška č. 232/2004 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých zákonů, týkající se klasifikace, balení a označování nebezpečných chemických látek a chemických přípravků, ve znění vyhlášky č. 369/2005 Sb. 10. Vyhláška č. 389/2008 Sb., kterou se mění vyhláška č. 232/2004 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých zákonů, týkající se klasifikace, balení a označování nebezpečných chemických látek a chemických přípravků, ve znění pozdějších předpisů. 11. Vyhláška č. 139/2009 Sb., o omezení nebezpečných chemických látek a nebezpečných chemických přípravků. 12. Vyhláška č. 265/2010 Sb., o poskytování informací o některých nebezpečných chemických přípravcích. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o inspekci práce § 39 Zákon č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění zákona č. 230/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 213/2007 Sb., zákona č. 362/2007 Sb., zákona č. 294/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 281/2009 Sb. a zákona č. 73/2011 Sb., se mění takto: 1. V § 3 odst. 3 se slova „zvláštním právním předpisem9)“ nahrazují slovy „zvláštními právními předpisy9)“. Poznámka pod čarou č. 9 zní: „9) Zákon č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými přípravky a o změně zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 320/2002 Sb., o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o prevenci závažných havárií), ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 350/2011 Sb., o chemických látkách a chemických směsích a o změně některých zákonů (chemický zákon).“. 2. V § 17 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno zb), které včetně poznámky pod čarou č. 75 zní: „zb) nedodržuje opatření k zamezení rizik na pracovištích, stanovená právními předpisy, které upravují povinnosti právnických osob a podnikajících fyzických osob při používání chemických látek nebo látek obsažených ve směsích75). 75) Zákon č. 350/2011 Sb.“. 3. V § 17 odst. 2 písm. d) se slova „o) a u)“ nahrazují slovy „o), u) a zb)“. 4. V § 30 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno zb), které zní: „zb) nedodržuje opatření k zamezení rizik na pracovištích, stanovená právními předpisy, které upravují povinnosti právnických osob a podnikajících fyzických osob při používání chemických látek nebo látek obsažených ve směsích75).“. 5. V § 30 odst. 2 písm. d) se slova „o) a u)“ nahrazují slovy „o), u) a zb)“. ČÁST TŘETÍ Změna zákona o požární ochraně § 40 Zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění zákona č. 425/1990 Sb., zákona č. 40/1994 Sb., zákona č. 203/1994 Sb., zákona č. 163/1998 Sb., zákona č. 71/2000 Sb., zákona č. 237/2000 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb. a zákona č. 281/2009 Sb., se mění takto: 1. V § 4 odst. 2 písm. a) se slova „nebezpečné látky a přípravky, které jsou klasifikovány jako oxidující, extrémně hořlavé, vysoce hořlavé a hořlavé1b), v celkovém množství převyšujícím 1 000 kg těchto látek a přípravků v pevném stavu nebo 250 litrů těchto látek a přípravků v kapalném stavu“ nahrazují slovy „látky a směsi klasifikované podle zvláštního právního předpisu upravujícího oblast chemických látek1b) jako oxidující, extrémně hořlavé, vysoce hořlavé a hořlavé, nebo látky a směsi, které splňují kritéria tříd a kategorií nebezpečnosti 2.3; 2.6 a 2.7; 2.8 typy A až F; 2.9 až 2.14 a 2.15 typy A až F stanovených v přímo použitelném předpisu Evropské unie13), pokud celkové množství těchto látek a směsí přesahuje 1 000 kg v pevném stavu nebo 250 litrů v kapalném stavu“. Poznámky pod čarou č. 1b a 13 znějí: „1b) Zákon č. 350/2011 Sb., o chemických látkách a chemických směsích a o změně některých zákonů (chemický zákon). 13) Příloha I nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 ze dne 16. prosince 2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí, o změně a zrušení směrnic 67/548/EHS a 1999/45/ES a o změně nařízení (ES) č. 1907/2006, v platném znění.“. 2. V § 4 odst. 3 písm. a) se slova „nebezpečné látky a přípravky, které jsou klasifikovány jako oxidující, extrémně hořlavé, vysoce hořlavé a hořlavé1b), v celkovém množství větším než 5 000 tun“ nahrazují slovy „látky a směsi klasifikované podle zvláštního právního předpisu upravujícího oblast chemických látek1b) jako oxidující, extrémně hořlavé, vysoce hořlavé a hořlavé, nebo látky a směsi, které splňují kritéria tříd a kategorií nebezpečnosti 2.3; 2.6 a 2.7; 2.8 typy A až F; 2.9 až 2.14 a 2.15 typy A až F stanovených v přímo použitelném předpisu Evropské unie13), pokud celkové množství těchto látek a směsí přesahuje 5 000 tun“. 3. V § 4 odst. 3 písm. c) se slova „zabezpečuje přeprava nebezpečných látek a přípravků v kapalném nebo plynném stavu, které jsou klasifikovány jako extrémně hořlavé, vysoce hořlavé a hořlavé, v potrubí o vnitřním průměru 0,8 m a větším“ nahrazují slovy „v potrubí o vnitřním průměru 0,8 m a větším zabezpečuje přeprava kapalných nebo plynných látek a směsí klasifikovaných podle zvláštního právního předpisu upravujícího oblast chemických látek1b) jako extrémně hořlavé, vysoce hořlavé a hořlavé, anebo kapalných nebo plynných látek a směsí, které splňují kritéria tříd a kategorií nebezpečnosti 2.2 až 2.4; 2.6; 2.8 typu A až F; 2.9; 2.11 až 2.13 a 2.15 typu A až F stanovených v přímo použitelném předpisu Evropské unie13)“. ČÁST ČTVRTÁ Změna zákona o správních poplatcích § 41 V příloze k zákonu č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 228/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 553/2005 Sb., zákona č. 48/2006 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 81/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 130/2006 Sb., zákona č. 136/2006 Sb., zákona č. 138/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 215/2006 Sb., zákona č. 226/2006 Sb., zákona č. 227/2006 Sb., zákona č. 235/2006 Sb., zákona č. 312/2006 Sb., zákona č. 575/2006 Sb., zákona č. 106/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 269/2007 Sb., zákona č. 374/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 38/2008 Sb., zákona č. 130/2008 Sb., zákona č. 140/2008 Sb., zákona č. 182/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 239/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 296/2008 Sb., zákona č. 297/2008 Sb., zákona č. 301/2008 Sb., zákona č. 309/2008 Sb., zákona č. 312/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 9/2009 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 141/2009 Sb., zákona č. 197/2009 Sb., zákona č. 206/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 291/2009 Sb., zákona č. 301/2009 Sb., zákona č. 346/2009 Sb., zákona č. 420/2009 Sb., zákona č. 132/2010 Sb., zákona č. 148/2010 Sb., zákona č. 153/2010 Sb., zákona č. 160/2010 Sb., zákona č. 343/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 30/2011 Sb., zákona č. 105/2011 Sb., zákona č. 133/2011 Sb., zákona č. 134/2011 Sb., zákona č. 152/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 245/2011 Sb., zákona č. 249/2011 Sb., zákona č. 255/2011 Sb. a zákona č. 262/2011 Sb., se položka 102 včetně poznámky pod čarou č. 61 zrušuje. ČÁST PÁTÁ Změna živnostenského zákona § 42 V příloze č. 2 ŽIVNOSTI VÁZANÉ v zákonu č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění zákona č. 200/1994 Sb., zákona č. 286/1995 Sb., zákona č. 147/1996 Sb., zákona č. 280/1997 Sb., zákona č. 83/1998 Sb., zákona č. 157/1998 Sb., zákona č. 159/1999 Sb., zákona č. 356/1999 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 124/2000 Sb., zákona č. 151/2000 Sb., zákona č. 247/2000 Sb., zákona č. 249/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 309/2000 Sb., zákona č. 409/2000 Sb., zákona č. 458/2000 Sb., zákona č. 100/2001 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 164/2001 Sb., zákona č. 274/2001 Sb., zákona č. 478/2001 Sb., zákona č. 174/2002 Sb., zákona č. 86/2002 Sb., zákona č. 130/2003 Sb., zákona č. 438/2003 Sb., zákona č. 167/2004 Sb., zákona č. 326/2004 Sb., zákona č. 695/2004 Sb., zákona č. 58/2005 Sb., zákona č. 95/2005 Sb., zákona č. 76/2006 Sb., zákona č. 131/2006 Sb., zákona č. 191/2006 Sb., zákona č. 212/2006 Sb., zákona č. 225/2006 Sb., zákona č. 130/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 145/2010 Sb. a zákona č. 155/2010 Sb., se u předmětu podnikání „Výroba nebezpečných chemických látek a nebezpečných chemických přípravků a prodej chemických látek a chemických přípravků klasifikovaných jako vysoce toxické) a toxické)“ v prvém sloupci slova „chemických přípravků“ nahrazují slovy „chemických směsí“, ve druhém sloupci se slova „chemických přípravků“ nahrazují slovy „chemických směsí“, ve třetím sloupci se slova „§ 2 odst. 2 zákona č. 356/2003 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů“ nahrazují slovy „§ 5 odst. 1 písm. f) a g) zákona č. 350/2011 Sb., o chemických látkách a chemických směsích a o změně některých zákonů (chemický zákon)“, slova „chemického přípravku“ se nahrazují slovy „chemické směsi“ a na konci textu se doplňují slova „, zákona č. 145/2010 Sb. a zákona č. 155/2010 Sb.“. ČÁST ŠESTÁ Změna zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o Celní správě České republiky § 43 V zákoně č. 186/2004 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o Celní správě České republiky, ve znění zákona č. 189/2006 Sb., se část sedmnáctá zrušuje. ČÁST SEDMÁ Změna zákona, kterým se mění zákon č. 120/2002 Sb., o podmínkách uvádění biocidních přípravků a účinných látek na trh a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 186/2004 Sb., a některé další zákony § 44 V zákoně č. 125/2005 Sb., kterým se mění zákon č. 120/2002 Sb., o podmínkách uvádění biocidních přípravků a účinných látek na trh a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 186/2004 Sb., a některé další zákony, se část druhá zrušuje. ČÁST OSMÁ Změna zákona, kterým se mění zákon č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony § 45 V zákoně č. 222/2006 Sb., kterým se mění zákon č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, se část dvanáctá zrušuje. ČÁST DEVÁTÁ Změna zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o základních registrech § 46 V zákoně č. 227/2009 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o základních registrech, se část sto čtyřicátá zrušuje. ČÁST DESÁTÁ Změna zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím daňového řádu § 47 V zákoně č. 281/2009 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím daňového řádu, ve znění zákona č. 153/2010 Sb., se část sto dvacátá čtvrtá zrušuje. ČÁST JEDENÁCTÁ Změna zákona, kterým se mění zákon č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči a o změně některých souvisejících zákonů § 48 V zákoně č. 245/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, se část druhá zrušuje. ČÁST DVANÁCTÁ ÚČINNOST § 49 1. Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem druhého kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení. 2. Ustanovení hlavy II a § 33 odst. 1 písm. g), § 34 odst. 5, § 34 odst. 6 písm. d) až g), § 34 odst. 16, § 34 odst. 19 a § 34 odst. 22 písm. b) a e) pozbývají platnosti uplynutím dne 31. května 2015. Němcová v. r. Klaus v. r. Nečas v. r. Příloha č. 1 k zákonu č. 350/2011 Sb. Minimální koncentrace nebezpečných látek obsažených ve směsi, které se berou v úvahu při klasifikaci směsí Kategorie nebezpečnosti látky \| Koncentrace, která se bere v úvahu pro ---\|--- plynné směsi % objemová\| směsi jiné než plynné % hmotnostní Vysoce toxické\| 0,02\| 0,1 Toxické\| 0,02\| 0,1 Karcinogenní, kategorie 1 nebo 2\| 0,02\| 0,1 Mutagenní, kategorie 1 nebo 2\| 0,02\| 0,1 Toxické pro reprodukci, kategorie 1 nebo 2\| 0,02\| 0,1 Zdraví škodlivé\| 0,2\| 1 Žíravé\| 0,02\| 1 Dráždivé\| 0,2\| 1 Senzibilizující\| 0,2\| 1 Karcinogenní, kategorie 3\| 0,2\| 1 Mutagenní, kategorie 3\| 0,2\| 1 Toxické pro reprodukci, kategorie 3\| 0,2\| 1 Nebezpečné pro životní prostředí s přiřazeným symbolem N\| \| 0,1 Nebezpečné pro ozónovou vrstvu Země\| 0,1\| 0,1 Nebezpečné pro životní prostředí bez přiřazeného symbolu N\| \| 1 Příloha č. 2 k zákonu č. 350/2011 Sb. Limitní koncentrace nebezpečných látek pro změnu klasifikace nebezpečných směsí Výchozí rozmezí koncentrace (c) látky obsažené ve směsi\| Přípustná změna ve výchozí koncentraci látky obsažené ve směsi ---\|--- c ≤ 2,5 %\| ± 30 % 2,5 % < c ≤ 10 %\| ± 20 % 10 % < c ≤ 25 %\| ± 10 % 25 % < c ≤ 100 %\| ± 5 % 1) Směrnice Rady 67/548/EHS o sbližování právních a správních předpisů týkajících se klasifikace, balení a označování nebezpečných látek, v platném znění. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/45/ES o sbližování právních a správních předpisů členských států týkajících se klasifikace, balení a označování nebezpečných přípravků, v platném znění. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/9/ES ze dne 11. února 2004 o inspekci a ověřování správné laboratorní praxe. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/10/ES ze dne 11. února 2004 o harmonizaci právních a správních předpisů týkajících se používání zásad správné laboratorní praxe a ověřování jejich používání při zkouškách chemických látek. 2) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 ze dne 18. prosince 2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek, o zřízení Evropské agentury pro chemické látky, o změně směrnice 1999/45/ES a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 793/93, nařízení Komise (ES) č. 1488/94, směrnice Rady 76/796/EHS a směrnic Komise 91/155/EHS, 93/67/EHS, 93/105/ES a 2000/21/ES, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 649/2012 ze dne 4. července 2012 o vývozu a dovozu nebezpečných chemických látek, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 648/2004 ze dne 31. března 2004 o detergentech, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1021 ze dne 20. června 2019 o perzistentních organických znečišťujících látkách. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 ze dne 16. prosince 2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí, o změně a zrušení směrnic 67/548/EHS a 1999/45/ES a o změně nařízení (ES) č. 1907/2006, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/852 ze dne 17. května 2017 o rtuti a o zrušení nařízení (ES) č. 1102/2008. Nařízení Komise (ES) č. 440/2008 ze dne 30. května 2008, kterým se stanoví zkušební metody podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek, v platném znění. Nařízení Komise (ES) č. 340/2008 ze dne 16. dubna 2008 o poplatcích a platbách Evropské agentuře pro chemické látky podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek (REACH). 3) Čl. 2 odst. 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 ze dne 16. prosince 2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí, o změně a zrušení směrnic 67/548/EHS a 1999/45/ES a o změně nařízení (ES) č. 1907/2006, v platném znění. 4) Čl. 2 odst. 8 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 ze dne 16. prosince 2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí, o změně a zrušení směrnic 67/548/EHS a 1999/45/ES a o změně nařízení (ES) č. 1907/2006, v platném znění. 5) Zákon č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 ze dne 21. října 2009 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh a o zrušení směrnic Rady 79/117/EHS a 91/414/EHS, v platném znění. 6) Zákon č. 324/2016 Sb., o biocidních přípravcích a účinných látkách a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o biocidech), ve znění zákona č. 183/2017 Sb. 7) Čl. 61 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 ze dne 16. prosince 2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí, o změně a zrušení směrnic 67/548/EHS a 1999/45/ES a o změně nařízení (ES) č. 1907/2006, v platném znění. 8) Zákon č. 123/2000 Sb., o zdravotnických prostředcích a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 9) Tabulka 3.2. části 3 přílohy VI nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 ze dne 16. prosince 2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí, o změně a zrušení směrnic 67/548/EHS a 1999/45/ES a o změně nařízení (ES) č. 1907/2006, v platném znění. 10) Nařízení Komise (ES) č. 440/2008 ze dne 30. května 2008, kterým se stanoví zkušební metody podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek, v platném znění. 11) Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Nařízení vlády č. 194/2001 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na aerosolové rozprašovače, ve znění pozdějších předpisů. 12) Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů. 13) Zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů. Úmluva o mezinárodní přepravě (COTIF), vyhlášená pod č. 8/1985 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 14) Například zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů, Evropská dohoda o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí (ADR), vyhlášená pod č. 64/1987 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 15) Zákon č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, ve znění pozdějších předpisů. 16) Vyhláška č. 17/1966 Sb., o leteckém přepravním řádu, ve znění vyhlášky č. 15/1971 Sb. 17) Zákon č. 61/2000 Sb., o námořní plavbě. 18) Nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, ve znění nařízení vlády č. 68/2010 Sb. 19) Čl. 31 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 ze dne 18. prosince 2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek, o zřízení Evropské agentury pro chemické látky, o změně směrnice 1999/45/ES a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 793/93, nařízení Komise (ES) č. 1488/94, směrnice Rady 76/769/EHS a směrnic Komise 91/155/EHS, 93/67/EHS, 93/105/ES a 2000/21/ES, v platném znění. 20) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 ze dne 18. prosince 2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek, o zřízení Evropské agentury pro chemické látky, o změně směrnice 1999/45/ES a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 793/93, nařízení Komise (ES) č. 1488/94, směrnice Rady 76/796/EHS a směrnic Komise 91/155/EHS, 93/67/EHS, 93/105/ES a 2000/21/ES, v platném znění. 21) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 ze dne 16. prosince 2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí, o změně a zrušení směrnic 67/548/EHS a 1999/45/ES a o změně nařízení (ES) č. 1907/2006, v platném znění. 22) Příloha II rozhodnutí Rady OECD o vzájemném uznávání údajů pro hodnocení chemických látek [C(81)30 v konečném znění] ze dne 12. května 1981, ve znění rozhodnutí Rady OECD [C(97)186 v konečném znění] ze dne 26. listopadu 1997. Přílohy I a II rozhodnutí – doporučení Rady OECD o shodě se zásadami správné laboratorní praxe [C(89)87 v konečném znění] ze dne 2. října 1989, ve znění rozhodnutí Rady OECD [C(95)8 v konečném znění] ze dne 9. března 1995. 23) Čl. 45 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 ze dne 16. prosince 2008 o klasifikaci označování a balení látek a směsí, o změně a zrušení směrnic 67/548/EHS a 1999/45/ES a o změně nařízení (ES) č. 1907/2006, v platném znění. 24) Čl. 9 odst. 3 a příloha VII nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 648/2004 ze dne 31. března 2004 o detergentech, v platném znění. 25) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1021 ze dne 20. června 2019 o perzistentních organických znečišťujících látkách. 26) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 689/2008 ze dne 17. června 2008 o vývozu a dovozu nebezpečných chemických látek. 28) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 648/2004 ze dne 31. března 2004 o detergentech, v platném znění. 29) Čl. 33 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 ze dne 18. prosince 2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek, zřízení Evropské agentury pro chemické látky, o změně směrnice 1999/45/ES a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 793/93, nařízení Komise (ES) č. 1488/94, směrnice Rady 76/769/EHS a směrnic Komise 91/155/EHS, 93/67/EHS, 93/105/ES a 2000/21/ES. 30) Čl. 9 odst. 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 98/2008 ze dne 19. listopadu 2008 o odpadech a o zrušení některých směrnic, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/851 ze dne 30. května 2018.
Zákon č. 349/2011 Sb.	Zákon č. 349/2011 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 29. 11. 2011, datum účinnosti 1. 1. 2012, částka 122/2011 * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o správních poplatcích * ČÁST TŘETÍ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 1. 2014 (256/2013 Sb.) 349 ZÁKON ze dne 26. října 2011, kterým se mění zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST DRUHÁ Změna zákona o správních poplatcích Čl. III Položka 120 přílohy k zákonu č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, se mění takto: 1. V písmenu a) se částka „Kč 500“ nahrazuje částkou „Kč 1 000“. 2. V písmenu b) se částka „Kč 500“ nahrazuje částkou „Kč 1 000“ a částka „Kč 5 000“ se nahrazuje částkou „Kč 10 000“. ČÁST TŘETÍ ÚČINNOST Čl. IV Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2012. Němcová v. r. Klaus v. r. Nečas v. r.
Zákon č. 348/2011 Sb.	Zákon č. 348/2011 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 137/2001 Sb., o zvláštní ochraně svědka a dalších osob v souvislosti s trestním řízením a o změně zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony Vyhlášeno 29. 11. 2011, datum účinnosti 1. 1. 2012, částka 122/2011 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o zvláštní ochraně svědka a dalších osob v souvislosti s trestním řízením * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o důchodovém pojištění * ČÁST ČTVRTÁ - Změna trestního řádu * ČÁST PÁTÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 1. 2012 348 ZÁKON ze dne 26. října 2011, kterým se mění zákon č. 137/2001 Sb., o zvláštní ochraně svědka a dalších osob v souvislosti s trestním řízením a o změně zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o zvláštní ochraně svědka a dalších osob v souvislosti s trestním řízením Čl. I Zákon č. 137/2001 Sb., o zvláštní ochraně svědka a dalších osob v souvislosti s trestním řízením a o změně zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 349/2005 Sb. a zákona č. 413/2005 Sb., se mění takto: 1. Poznámka pod čarou č. 1 zní: „1) Například § 50 zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, § 55 odst. 2 a § 209 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů.“. 2. V § 3 odstavec 3 včetně poznámky pod čarou č. 4 zní: „(3) Orgány veřejné správy jsou povinny v rozsahu nezbytném k dosažení účelu tohoto zákona spolupracovat s policií a vězeňskou službou při výkonu opatření uvedených v odstavci 1. K zastírání skutečné totožnosti chráněné osoby je policie oprávněna vytvořit legendu o jiné osobní existenci (dále jen „legenda“) a zajistit v informačních systémech vedených podle zvláštních právních předpisů vložení, změnu, vyjmutí, vymazání nebo blokování údajů vyplývajících z této legendy. Tyto údaje se zvlášť neoznačují a vedou se společně s ostatními osobními údaji4), pokud policie nestanoví jinak. Pro tvorbu legendy lze se souhlasem chráněné osoby využít některé její osobní údaje. 4) § 5 odst. 1 písm. c) zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.“. 3. V § 4 odst. 2 se slovo „skutečnosti“ nahrazuje slovem „informace“. 4. Poznámka pod čarou č. 5 zní: „5) Zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, ve znění pozdějších předpisů.“. 5. V § 7 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Poskytování zvláštní ochrany a pomoci podle § 4 odst. 3 se také ukončí, neschválí-li ministr návrh na její poskytnutí.“. 6. V § 7 odst. 2 a 3 se slova „na návrh policie“ zrušují. 7. V § 7 se odstavec 4 zrušuje. 8. Za § 7 se vkládají nové § 7a a 7b, které včetně nadpisů a poznámky pod čarou č. 11 znějí: „§ 7a Řízení o ukončení poskytování zvláštní ochrany a pomoci (1) Řízení o ukončení poskytování zvláštní ochrany a pomoci podle § 7 odst. 2 a 3 se zahajuje na návrh policie. (2) Účastníkem řízení je chráněná osoba. (3) Písemnosti se účastníkům řízení doručují prostřednictvím policie. § 7b Rozhodnutí o ukončení poskytování zvláštní ochrany a pomoci (1) Stejnopis písemného vyhotovení rozhodnutí o ukončení poskytování zvláštní ochrany a pomoci se bezodkladně doručí policii. (2) Rozhodnutí o ukončení poskytování zvláštní ochrany a pomoci nelze přezkoumat v přezkumném řízení. Proti rozhodnutí o ukončení poskytování zvláštní ochrany a pomoci nelze podat rozklad nebo žádost o obnovu řízení. (3) Proti rozhodnutí o ukončení poskytování zvláštní ochrany a pomoci lze podat do 15 dnů ode dne jeho doručení žalobu podle soudního řádu správního11). Osoba, které bylo poskytování zvláštní ochrany a pomoci ukončeno, je povinna policii bez zbytečného odkladu informovat o podání žaloby. (4) Do doby pravomocného rozhodnutí soudu o žalobě vykonává policie a vězeňská služba nezbytná opatření k ochraně života a zdraví osoby, které byla zvláštní ochrana a pomoc poskytována. 11) Zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů.“. 9. § 13 včetně nadpisu zní: „§ 13 Krycí doklady (1) Krycím dokladem se pro účely tohoto zákona rozumí dokument sloužící k zastírání skutečné totožnosti chráněné osoby nebo policisty, který poskytuje zvláštní ochranu a pomoc, nebo k jiným podobným účelům. (2) Krycí doklad opatřuje nebo vydává policie nebo Ministerstvo vnitra (dále jen „ministerstvo“) se souhlasem ministra. Krycím dokladem smí být i doklad chráněné osoby nebo osoby, jíž bylo poskytování zvláštní ochrany a pomoci ukončeno, udělí-li k tomu svůj souhlas. (3) Krycím dokladem nesmí být průkaz poslance nebo senátora, člena vlády, guvernéra České národní banky, člena Nejvyššího kontrolního úřadu a soudce Ústavního soudu, služební průkaz soudce a státního zástupce a doklad jiné žijící nebo zemřelé osoby. (4) Orgány veřejné správy provedou na žádost policie nebo ministerstva změny v informačních systémech a vydají krycí doklady; při tom postupují tak, aby nedošlo k vyzrazení činnosti policie nebo ministerstva. (5) Ministerstvo vede evidenci krycích dokladů. (6) Policie spravuje vydané krycí doklady chráněných osob i po ukončení poskytování zvláštní ochrany a pomoci.“. 10. V § 17 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňují se odstavce 2 a 3, které znějí: „(2) Jsou-li pro to závažné důvody, je policie se souhlasem ministra a chráněné osoby oprávněna i po ukončení poskytování zvláštní ochrany a pomoci umožnit této osobě zastírat její skutečnou totožnost, využívat vytvořenou legendu a krycí doklady nebo jí poskytnout jinou podobnou pomoc. (3) V případech hodných zvláštního zřetele může policie se souhlasem ministra umožnit chráněné osobě nebo osobě, jíž bylo poskytování zvláštní ochrany a pomoci ukončeno, použití dříve vydaných krycích dokladů nebo dokladů skutečné totožnosti.“. 11. V § 19 odst. 2 se slova „Ministerstvo vnitra“ nahrazují slovem „ministerstvo“. 12. § 20 se zrušuje. 13. Část pátá se včetně nadpisu zrušuje. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení Čl. II Zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění zákona č. 590/1992 Sb., zákona č. 37/1993 Sb., zákona č. 160/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 134/1997 Sb., zákona č. 306/1997 Sb., zákona č. 93/1998 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., zákona č. 356/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 133/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 159/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 238/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 411/2000 Sb., zákona č. 116/2001 Sb., zákona č. 353/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 263/2002 Sb., zákona č. 265/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 518/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 425/2003 Sb., zákona č. 453/2003 Sb., zákona č. 53/2004 Sb., zákona č. 167/2004 Sb., zákona č. 281/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 381/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 24/2006 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 81/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 405/2006 Sb., zákona č. 585/2006 Sb., zákona č. 152/2007 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 270/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 479/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 303/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 177/2011 Sb., zákona č. 180/2011 Sb., zákona č. 220/2011 Sb. a zákona č. 263/2011 Sb., se mění takto: 1. V § 9 odst. 1 písm. b) se slova „a příslušníků“ nahrazují slovem „, příslušníků“ a za slova „Úřadu pro zahraniční styky a informace“ se vkládají slova „a osob, kterým je poskytována zvláštní ochrana a pomoc na základě zvláštního právního předpisu75), a to i po ukončení poskytování zvláštní ochrany a pomoci,“. Poznámka pod čarou č. 75 zní: „75) Zákon č. 137/2001 Sb., o zvláštní ochraně svědka a dalších osob v souvislosti s trestním řízením a o změně zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů.“. 2. V § 9 odst. 2 se slova „a příslušníků“ nahrazují slovem „, příslušníků“ a za slova „(dále jen „příslušník ozbrojených sil“)“ se vkládají slova „a osob, kterým je poskytována zvláštní ochrana a pomoc na základě zvláštního právního předpisu75),“. 3. V § 9 odst. 2 písm. b) se za bod 5 vkládá nový bod 6, který zní: „6. osobu, které je poskytována zvláštní ochrana a pomoc na základě zvláštního právního předpisu75), a to i po ukončení poskytování zvláštní ochrany a pomoci,“. Dosavadní bod 6 se označuje jako bod 7. 4. V § 9 odst. 2 písm. b) bodě 7 se číslo „5“ nahrazuje číslem „6“. ČÁST TŘETÍ Změna zákona o důchodovém pojištění Čl. III Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění zákona č. 134/1997 Sb., zákona č. 289/1997 Sb., zákona č. 224/1999 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 118/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 116/2001 Sb., zákona č. 188/2001 Sb., zákona č. 353/2001 Sb., zákona č. 198/2002 Sb., zákona č. 263/2002 Sb., zákona č. 264/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 425/2003 Sb., zákona č. 85/2004 Sb., zákona č. 281/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 24/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 405/2006 Sb., zákona č. 152/2007 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 218/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 178/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 479/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 108/2009 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 303/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 135/2010 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb. a zákona č. 220/2011 Sb., se mění takto: 1. V § 5 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno y), které včetně poznámky pod čarou č. 37 zní: „y) osoby, kterým je poskytována zvláštní ochrana a pomoc na základě zvláštního právního předpisu37), pokud podle vyjádření orgánu příslušného k poskytování zvláštní ochrany a pomoci nemohou vykonávat výdělečnou činnost. 37) Zákon č. 137/2001 Sb., o zvláštní ochraně svědka a dalších osob v souvislosti s trestním řízením a o změně zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů.“. 2. V § 12 odst. 1 se věta první nahrazuje větou „Náhradní dobou pojištění je po 31. prosinci 1995 doba účasti na pojištění osob uvedených v § 5 odst. 1 písm. m) až u) a y); podmínkou pro to, aby se tato doba účasti na pojištění hodnotila jako náhradní doba pojištění, je, s výjimkou doby účasti na pojištění podle § 5 odst. 1 písm. y), že byla získána na území České republiky a že doba pojištění trvala aspoň jeden rok.“. 3. V § 16 odst. 4 se na konci textu písmene g) doplňují slova „a y)“. ČÁST ČTVRTÁ Změna trestního řádu Čl. IV Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění zákona č. 57/1965 Sb., zákona č. 58/1969 Sb., zákona č. 149/1969 Sb., zákona č. 48/1973 Sb., zákona č. 29/1978 Sb., zákona č. 43/1980 Sb., zákona č. 159/1989 Sb., zákona č. 178/1990 Sb., zákona č. 303/1990 Sb., zákona č. 558/1991 Sb., zákona č. 25/1993 Sb., zákona č. 115/1993 Sb., zákona č. 292/1993 Sb., zákona č. 154/1994 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 214/1994 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 8/1995 Sb., zákona č. 152/1995 Sb., zákona č. 150/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb., zákona č. 148/1998 Sb., zákona č. 166/1998 Sb., zákona č. 191/1999 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 227/2000 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 77/2001 Sb., zákona č. 144/2001 Sb., zákona č. 265/2001 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 424/2001 Sb., zákona č. 200/2002 Sb., zákona č. 226/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 218/2003 Sb., zákona č. 279/2003 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 283/2004 Sb., zákona č. 539/2004 Sb., zákona č. 587/2004 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 45/2005 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 239/2005 Sb., zákona č. 394/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 79/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 113/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 253/2006 Sb., zákona č. 321/2006 Sb., zákona č. 170/2007 Sb., zákona č. 179/2007 Sb., zákona č. 345/2007 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 90/2008 Sb., zákona č. 121/2008 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 135/2008 Sb., zákona č. 177/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 301/2008 Sb., zákona č. 384/2008 Sb., zákona č. 457/2008 Sb., zákona č. 480/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 52/2009 Sb., zákona č. 218/2009 Sb., zákona č. 272/2009 Sb., zákona č. 306/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 163/2010 Sb., zákona č. 197/2010 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 219/2010 Sb., zákona č. 150/2011 Sb., zákona č. 181/2011 Sb., zákona č. 207/2011 Sb. a zákona č. 330/2011 Sb., se mění takto: 1. V § 339 odstavec 3 zní: „(3) Z jiných důležitých důvodů může předseda senátu výkon trestu obecně prospěšných prací odložit na dobu nejvýše tří měsíců ode dne, kdy rozhodnutí, kterým byl tento trest uložen, nabylo právní moci. Je-li důvodem odložení nebo přerušení výkonu trestu obecně prospěšných prací poskytování zvláštní ochrany a pomoci podle zvláštního právního předpisu, předseda senátu odloží nebo přeruší výkon trestu obecně prospěšných prací do doby ukončení poskytování zvláštní ochrany a pomoci. Příslušný orgán poskytující zvláštní ochranu a pomoc neprodleně vyrozumí předsedu senátu o ukončení jejich poskytování.“. 2. V § 350b odstavec 5 zní: „(5) Byla-li odsouzenému k trestu vyhoštění udělena doplňková ochrana podle zvláštního právního předpisu4) nebo zvláštní ochrana a pomoc podle zvláštního právního předpisu, předseda senátu odloží výkon trestu vyhoštění na dobu jejího udělení. O odložení výkonu trestu vyhoštění z tohoto důvodu předseda senátu vyrozumí orgán příslušný k udělení doplňkové ochrany podle zvláštního právního předpisu4) nebo orgán příslušný k poskytování zvláštní ochrany a pomoci podle zvláštního právního předpisu a zároveň je požádá, aby mu neprodleně oznámily skutečnost, že doplňková ochrana odsouzenému zanikla nebo mu byla odňata nebo že poskytování zvláštní ochrany a pomoci bylo ukončeno.“. ČÁST PÁTÁ ÚČINNOST Čl. V Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2012. Němcová v. r. Klaus v. r. Nečas v. r.
Zákon č. 347/2011 Sb.	Zákon č. 347/2011 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 201/1997 Sb., o platu a některých dalších náležitostech státních zástupců a o změně a doplnění zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 29. 11. 2011, datum účinnosti 1. 1. 2012, částka 122/2011 * Čl. I - V § 3 odst. 3 zákona č. 201/1997 Sb., o platu a některých dalších náležitostech státních zástupců a o změně a doplnění zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, ve znění po * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 1. 1. 2012 347 ZÁKON ze dne 26. října 2011, kterým se mění zákon č. 201/1997 Sb., o platu a některých dalších náležitostech státních zástupců a o změně a doplnění zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I V § 3 odst. 3 zákona č. 201/1997 Sb., o platu a některých dalších náležitostech státních zástupců a o změně a doplnění zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 309/2002 Sb. a zákona č. 425/2010 Sb., se věta první nahrazuje větou „Platová základna činí 90 % platové základny stanovené pro soudce v zákoně, kterým se stanoví platy soudcům21).“. Poznámka pod čarou č. 21 zní: „21) § 3 odst. 3 a § 3b odst. 2 zákona č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu, ve znění zákona č. 309/2002 Sb. a zákona č. 425/2010 Sb.“. Čl. II Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2012. Němcová v. r. Klaus v. r. Nečas v. r.
Zákon č. 346/2011 Sb.	Zákon č. 346/2011 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 95/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních), ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 29. 11. 2011, datum účinnosti 29. 11. 2011, částka 122/2011 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o nelékařských zdravotnických povoláních * ČÁST TŘETÍ - ÚČINNOST Aktuální znění od 29. 11. 2011 346 ZÁKON ze dne 26. října 2011, kterým se mění zákon č. 95/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních), ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta Čl. I Zákon č. 95/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta, ve znění zákona č. 125/2005 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb. a zákona č. 227/2009 Sb., se mění takto: 1. V § 2 písm. e) a f) se slova „; tyto činnosti stanoví vláda nařízením“ zrušují. 2. V § 5 odstavec 8 zní: „(8) Do specializačního vzdělávání lékaře se započítá odborná praxe, popřípadě její část, absolvovaná a) v jiném oboru specializace, pokud odpovídá její obsah a rozsah příslušnému vzdělávacímu programu; o započtení odborné praxe rozhodne pověřená organizace; o odvolání proti tomuto rozhodnutí rozhoduje ministerstvo, nebo b) v cizině, pokud odpovídá její obsah a rozsah příslušnému vzdělávacímu programu; žádost o započtení a úředně ověřený doklad v českém jazyce o absolvované odborné praxi v cizině podává lékař ministerstvu, které o započtení rozhodne.“. 3. V § 14 odst. 2 písm. i) se za slovo „počet“ vkládá slovo „školicích“. 4. V § 15 odst. 1 se slova „k posouzení žádosti podle § 14, k posouzení návrhu na odejmutí akreditace a k odbornému hodnocení žádosti o dotaci na rezidenční místo (§ 21a)“ zrušují. 5. V § 15 odst. 2 se slova „a České správy sociálního zabezpečení“ nahrazují slovy „, České správy sociálního zabezpečení a zájmového sdružení poskytovatelů zdravotní péče“. 6. § 16 zní: „§ 16 (1) Akreditační komise pro příslušný obor specializačního vzdělávání nebo pro příslušné zaměření doplňující odborné praxe, popřípadě pro příslušný obor certifikovaného kurzu, a) posuzuje 1. žádosti podle § 14, 2. návrhy na odejmutí akreditace a b) připravuje podklady 1. pro vzdělávací programy jednotlivých specializačních oborů, 2. pro stanovení činností lékařů, zubních lékařů a farmaceutů v prováděcím právním předpisu podle § 4 odst. 2, podle § 5 odst. 2 a § 11 odst. 2 a c) stanoví obsah atestační zkoušky a závěrečné zkoušky certifikovaného kurzu, a to v rozsahu vzdělávacího programu příslušného oboru; akreditační komise si může od pověřené organizace vyžádat návrhy otázek pro atestační zkoušku nebo závěrečnou zkoušku certifikovaného kurzu. (2) Akreditační komise předá ministerstvu podklady podle odstavce 1 písm. b) ve lhůtě určené ministerstvem. (3) Akreditační komise se při své činnosti řídí svým statutem a jednacím řádem, které vydá ministerstvo.“. 7. V § 18 odst. 2 se slova „Držitel akreditace je povinen“ nahrazují slovy „Akreditované zařízení je povinno“ a slova „nebo zemře-li držitel akreditace, aniž by splnil“ se nahrazují slovy „akreditované zařízení, aniž by splnilo“. 8. V § 18 se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Akreditované zařízení je dále povinno na žádost účastníka vzdělávání, který přechází v průběhu specializačního vzdělávání k jinému akreditovanému zařízení, předat kopie dokumentace vedené o tomto účastníkovi tomuto jinému akreditovanému zařízení.“. 9. V § 19 odst. 2 se za větu první vkládá věta „Ministerstvo, popřípadě pověřená organizace, poskytuje poradenskou a konzultační činnost související se zařazením do specializačního vzdělávání a s jeho průběhem.“. 10. V § 21 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Ministerstvo, popřípadě pověřená organizace a) zajišťuje přípravu a průběh atestační zkoušky a b) zajišťuje vypracování posudků atestačních prací.“. Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 3 a 4. 11. § 21a včetně nadpisu zní: „Financování specializačního vzdělávání § 21a (1) Ministerstvo spolufinancuje specializační vzdělávání zdravotnických pracovníků formou dotací na rezidenční místa. Dotace na rezidenční místo je poskytována ze státního rozpočtu prostřednictvím rozpočtové kapitoly ministerstva. Na poskytnutí dotace není právní nárok. Ministerstvo uveřejní ve Věstníku ministerstva a způsobem umožňujícím dálkový přístup do 31. prosince Metodiku dotačního řízení pro následující kalendářní rok. (2) Náklady na zabezpečení dotačního řízení může ministerstvo hradit z prostředků určených na dotace nejvýše v částce, která nepřesáhne 2,5 % celkové výše prostředků ministerstva určených na dotace na financování specializačního vzdělávání v daném kalendářním roce. (3) Výši dotace na rezidenční místo pro následující kalendářní rok ministerstvo stanoví a zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup nejpozději do 31. prosince. (4) Dotace na rezidenční místo se poskytuje na částečnou úhradu nákladů spojených se specializačním vzděláváním rezidenta, včetně prostředků na mzdy nebo platy, a to a) na specializační vzdělávání v základním kmeni u oborů specializačního vzdělávání lékařů, není-li dotace na rezidenční místo poskytována podle písmene b), a to nejdéle po dobu 24 měsíců, nebo b) na celé specializační vzdělávání u vybraných oborů specializačního vzdělávání lékařů; tyto vybrané obory a počet těchto rezidenčních míst ve vybraných oborech stanoví pro následující kalendářní rok ministerstvo do 31. prosince po projednání s Českou lékařskou komorou a odbornými společnostmi s ohledem na nedostatek lékařů s příslušnou specializovanou způsobilostí na pracovním trhu. (5) Doba trvání specializačního vzdělávání podle odstavce 4 písm. b) odpovídá délce specializačního vzdělávání stanovené vzdělávacím programem příslušného oboru uveřejněným ve Věstníku ministerstva. (6) Dotace na rezidenční místo se akreditovanému zařízení poskytuje za celé kalendářní měsíce, kdy jsou splněny podmínky pro její poskytnutí. Dotaci na rezidenční místo nelze poskytnout zpětně za kalendářní měsíce, které předcházely podání žádosti. (7) O dotaci na rezidenční místo podle odstavce 4 písm. a) může akreditované zařízení požádat, pokud účastník specializačního vzdělávání zahájí specializační vzdělávání v tomto akreditovaném zařízení a současně má akreditované zařízení s účastníkem specializačního vzdělávání uzavřenu pracovní smlouvu v rozsahu minimálně poloviny stanovené týdenní pracovní doby2b) a minimálně na dobu délky specializačního vzdělávání stanovené vzdělávacím programem v příslušném oboru. (8) Na žádosti o poskytnutí dotace na rezidenční místo podle odstavce 4 písm. a) podané po 31. říjnu bude poskytnuta dotace na rezidenční místo nejdříve od 1. ledna následujícího kalendářního roku.“. 12. Za § 21a se vkládají nové § 21aa až 21ad, které včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 24 a 25 znějí: „§ 21aa (1) Žádost o poskytnutí dotace na rezidenční místo podává akreditované zařízení ministerstvu, popřípadě pověřené organizaci, na předepsaném formuláři, který ministerstvo uveřejní ve Věstníku ministerstva a způsobem umožňujícím dálkový přístup. (2) Žádost o poskytnutí dotace na rezidenční místo a) podle § 21a odst. 4 písm. a) obsahuje 1. název, adresu a identifikační číslo akreditovaného zařízení, 2. jméno, popřípadě jména a příjmení, datum a místo narození, kontaktní adresu a státní občanství účastníka specializačního vzdělávání, 3. obor specializačního vzdělávání, ve kterém je účastník specializačního vzdělávání zařazen, 4. datum zařazení účastníka do oboru specializačního vzdělávání, 5. kopii pracovní smlouvy uzavřené s účastníkem specializačního vzdělávání, 6. datum zahájení, popřípadě i datum očekávaného ukončení, specializačního vzdělávání účastníka specializačního vzdělávání v akreditovaném zařízení, 7. počet účastníků specializačního vzdělávání, kteří se v akreditovaném zařízení v jednotlivých oborech vzdělávají, a 8. maximální počet školicích míst, pro které má zařízení udělenou akreditaci, nebo b) podle § 21a odst. 4 písm. b) obsahuje 1. název, adresu a identifikační číslo akreditovaného zařízení, 2. obor specializačního vzdělávání, 3. počet účastníků specializačního vzdělávání, kteří se v akreditovaném zařízení v jednotlivých oborech vzdělávají, a 4. maximální počet školicích míst, pro které má zařízení udělenou akreditaci. (3) Maximální počet rezidenčních míst v žádosti o dotaci na rezidenční místa nesmí překročit počet školicích míst schválených v rozhodnutí o akreditaci pro příslušný obor specializačního vzdělávání. § 21ab (1) Ministerstvo rozhodne o poskytnutí dotace na rezidenční místo podle § 21a odst. 4 písm. a) do 60 dnů ode dne obdržení žádosti. Je-li pracovní smlouva mezi akreditovaným zařízením, které žádá o poskytnutí dotace na rezidenční místo podle § 21a odst. 4 písm. a), a účastníkem specializačního vzdělávání uzavřena v rozsahu kratším, než je stanovená týdenní pracovní doba, ministerstvo poskytne dotaci na rezidenční místo v poměrně snížené výši na dobu poměrně delší. (2) O žádostech o poskytnutí dotace na rezidenční místo podle § 21a odst. 4 písm. b) podaných akreditovanými zařízeními do 15. března rozhodne ministerstvo nejpozději do 30. června; rozhodnutí o poskytnutí dotace na rezidenční místo podle § 21a odst. 4 písm. b) ministerstvo zveřejní. (3) V řízení o žádosti o poskytnutí dotace na rezidenční místo podle § 21a odst. 4 písm. b) ministerstvo, popřípadě pověřená organizace, posoudí splnění formálních náležitostí žádosti podle § 21aa odst. 2 písm. b), a pokud žádost o poskytnutí dotace na rezidenční místo podle § 21a odst. 4 písm. b) splňuje formální náležitosti podle § 21aa odst. 2 písm. b), předloží ji k odbornému posouzení akreditační komisi pro příslušný obor specializačního vzdělávání. (4) Akreditační komise posoudí žádost o poskytnutí dotace na rezidenční místo podle § 21a odst. 4 písm. b) zejména z hlediska kvality zajištění průběhu celého vzdělávacího programu, personálního, věcného a technického zajištění každého rezidenčního místa a rovnoměrné regionální dostupnosti rezidenčních míst na území České republiky. (5) Akreditační komise předloží návrh hodnocení žádosti o poskytnutí dotace na rezidenční místo podle § 21a odst. 4 písm. b) včetně návrhu pořadí žádostí ministerstvu, a to nejpozději do 30 dnů od obdržení žádostí. O přidělení dotace na rezidenční místo podle § 21a odst. 4 písm. b) rozhoduje ministerstvo. Neobdrží-li ministerstvo ve stanovené lhůtě návrh akreditační komise, rozhodne bez tohoto návrhu. (6) Kromě údajů stanovených v rozpočtových pravidlech obsahuje rozhodnutí o poskytnutí dotace na rezidenční místo a) podle § 21a odst. 4 písm. a) 1. název, adresu a identifikační číslo akreditovaného zařízení, 2. bankovní spojení akreditovaného zařízení, 3. jméno, popřípadě jména a příjmení a datum narození rezidenta, na jehož specializační vzdělávání je akreditovanému zařízení poskytnuta dotace na rezidenční místo, 4. název specializačního oboru, ve kterém je rezident, na jehož specializační vzdělávání je akreditovanému zařízení poskytnuta dotace na rezidenční místo, zařazen, 5. účel, pro který je dotace poskytována, 6. počet měsíců, na které se dotace poskytuje, 7. výši dotace a 8. podmínky čerpání dotace na rezidenční místo, nebo b) podle § 21a odst. 4 písm. b) 1. název, adresu a identifikační číslo akreditovaného zařízení, 2. bankovní spojení akreditovaného zařízení, 3. účel, pro který je dotace poskytována, 4. počet měsíců, na které se dotace poskytuje, 5. počet rezidenčních míst s uvedením oboru specializačního vzdělávání, na která se dotace poskytuje, 6. výši dotace a 7. podmínky čerpání dotace na rezidenční místo. (7) Pokud ministerstvo dotaci neposkytne, vydá odůvodněné rozhodnutí o zamítnutí žádosti o poskytnutí dotace na rezidenční místo. § 21ac (1) Ministerstvo a) přeruší poskytování dotace na rezidenční místo po dobu přerušení specializačního vzdělávání rezidenta; celková doba přerušení nesmí přesáhnout 5 let, nebo b) zastaví poskytování dotace na rezidenční místo, pokud 1. je ukončeno specializační vzdělávání rezidenta v oboru, pro který je dotace na rezidenční místo poskytována, 2. je skončen pracovní poměr rezidenta v akreditovaném zařízení, kterému je poskytována dotace na rezidenční místo, nebo 3. akreditované zařízení poruší povinnosti podle § 21d. (2) Pokud rezident v průběhu kalendářního roku uzavře pracovní poměr za účelem specializačního vzdělávání, na které se poskytuje dotace na rezidenční místo podle § 21a odst. 4 písm. a), s jiným akreditovaným zařízením, může toto jiné akreditované zařízení požádat o poskytnutí dotace na rezidenční místo podle § 21a odst. 4 písm. a). Ustanovení § 21a až 21ab se použijí obdobně. (3) Pokud rezident, na kterého akreditované zařízení čerpá dotaci na rezidenční místo podle § 21a odst. 4 písm. b), ukončí pracovní poměr k tomuto akreditovanému zařízení dohodou nebo výpovědí, ministerstvo ve spolupráci s akreditační komisí pro příslušný obor specializačního vzdělávání rozhodne o přidělení nového rezidenčního místa podle § 21a odst. 4 písm. b) pro tohoto rezidenta v jiném akreditovaném zařízení. Ustanovení § 21a až 21ab se použijí obdobně. (4) Pokud akreditované zařízení s rezidenčním místem zanikne bez nástupnické právnické osoby, nebo pokud dojde k zániku, odnětí nebo uplynutí platnosti akreditace takového zařízení, ministerstvo ve spolupráci s akreditační komisí pro příslušný obor specializačního vzdělávání rozhodne o přidělení nového rezidenčního místa pro tohoto rezidenta v jiném akreditovaném zařízení. Ustanovení § 21a až 21ab se použijí obdobně. § 21ad Rezident Účastník specializačního vzdělávání a) může být rezidentem 1. je-li zařazen do oboru specializačního vzdělávání, 2. je-li státním občanem České republiky nebo jiného členského státu anebo státním příslušníkem jiného než členského státu, který je rodinným příslušníkem občana členského státu24) nebo mu bylo přiznáno právní postavení dlouhodobě pobývajícího rezidenta v Evropské unii25), a 3. v průběhu specializačního vzdělávání pouze v jednom zvoleném základním kmeni nebo oboru specializačního vzdělávání, na které je poskytnuta dotace na rezidenční místo podle § 21a odst. 4 písm. a) nebo b), b) nemůže být rezidentem 1. na rezidenčním místě, na které je poskytnuta dotace podle § 21a odst. 4 písm. a), jestliže získal certifikát o absolvování základního kmene oboru specializačního vzdělávání, nebo 2. na rezidenčním místě, na které je poskytnuta dotace podle § 21a odst. 4 písm. b), jestliže získal specializovanou způsobilost. 24) Čl. 24 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/38/ES ze dne 29. dubna 2004 o právu občanů Unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států, o změně nařízení (EHS) č. 1612/68 a o zrušení směrnic 64/221/EHS, 68/360/EHS, 72/194/EHS, 73/148/EHS, 75/34/EHS, 75/35/EHS, 90/364/EHS, 90/365/EHS a 93/96/EHS. 25) Čl. 11 a 21 směrnice Rady 2003/109/ES ze dne 25. listopadu 2003 o právním postavení státních příslušníků třetích zemí, kteří jsou dlouhodobě pobývajícími rezidenty.“. 13. V § 21b odst. 1 a 3 se za slovo „místem“ vkládají slova „, na které je poskytnuta dotace podle § 21a odst. 4 písm. b)“. 14. V § 21b odst. 2 větě první se za slovo „místo“ vkládají slova „nebo není-li vybrán“. 15. V § 21b se odstavec 4 zrušuje. 16. § 21c se včetně nadpisu zrušuje. 17. § 21d včetně nadpisu zní: „§ 21d Povinnosti akreditovaného zařízení s rezidenčním místem Akreditované zařízení s rezidenčním místem je kromě povinností stanovených v § 18 dále povinno a) zajistit rezidentovi řádné absolvování všech součástí vzdělávacího programu, b) hlásit ministerstvu nebo pověřené organizaci změny údajů uvedených v žádosti o dotaci na rezidenční místo ovlivňujících čerpání dotace, absolvování základního kmene, skončení pracovního poměru rezidenta a ukončení specializačního vzdělávání rezidenta, a to do 15 kalendářních dnů ode dne, kdy uvedené skutečnosti nastaly, c) nahlásit ministerstvu nebo pověřené organizaci datum zahájení a ukončení přerušení specializačního vzdělávání rezidenta nejpozději do 10 kalendářních dnů ode dne, kdy uvedené skutečnosti nastaly, d) vrátit ministerstvu nebo pověřené organizaci nevyčerpanou část poskytnuté dotace při skončení pracovního poměru rezidenta nebo ukončení specializačního vzdělávání rezidenta do 30 dnů ode dne, kdy uvedené skutečnosti nastaly, e) předkládat ministerstvu nebo pověřené organizaci průběžnou zprávu a závěrečnou zprávu o vynaložení dotace na rezidenční místo a f) podrobit se kontrole dodržování podmínek čerpání dotace na rezidenční místo a účelovosti použití vynaložených finančních prostředků z dotace prováděné ministerstvem a na jeho žádost předložit doklady související se specializačním vzděláváním rezidenta a zabezpečením jeho vzdělávání ke kontrole.“. 18. V § 21f odst. 1 se slova „akreditovanému zařízení“ nahrazují slovy „ministerstvu, popřípadě pověřené organizaci“. 19. V § 21f odstavec 3 zní: „(3) Ministerstvo, popřípadě pověřená organizace, zařadí žadatele do certifikovaného kurzu do 30 dnů ode dne obdržení žádosti. Nedoloží-li žadatel svou způsobilost doklady uvedenými v odstavci 2, ministerstvo ve lhůtě podle věty první rozhode o nezařazení žadatele do certifikovaného kurzu.“. 20. V § 21f se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) Ministerstvo, popřípadě pověřená organizace, vyznačí v evidenci podle § 19 odst. 4 údaje o zařazení žadatele do certifikovaného kurzu a údaje o získání zvláštní odborné způsobilosti žadatelem. Ministerstvo, popřípadě pověřená organizace, poskytuje poradenskou a konzultační činnost související se zařazením do vzdělávání v certifikovaném kurzu a s jeho průběhem.“. 21. V § 21h se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Ministerstvo, popřípadě pověřená organizace a) zajišťuje přípravu a průběh závěrečné zkoušky certifikovaného kurzu a b) zajišťuje vypracování posudků závěrečných prací.“. Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 3 a 4. 22. V § 21h odst. 3 se slova „atestační zkoušky“ nahrazují slovy „závěrečné zkoušky certifikovaného kurzu“. 23. V § 36a odst. 3 se za písmeno f) vkládá nové písmeno g), které zní: „g) v rozporu s § 18 odst. 3 nepředá jinému akreditovanému zařízení kopie veškeré dokumentace vedené o účastníkovi specializačního vzdělávání,“. Dosavadní písmena g) až i) se označují jako písmena h) až j). 24. V § 36a odst. 3 písm. i) se doplňují slova „nenahlásí absolvování základního kmene, skončení pracovního poměru rezidenta nebo ukončení specializačního vzdělávání rezidenta,“. 25. V § 36a se na konci odstavce 3 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena k) a l), která znějí: „k) v rozporu s § 21d písm. e) nepředloží ministerstvu nebo pověřené organizaci průběžnou zprávu a závěrečnou zprávu o účelovosti vynaložení dotace na specializační vzdělávání rezidenta, l) v rozporu s § 21d písm. f) se nepodrobí kontrole dodržování podmínek čerpání dotace a účelovosti použití vynaložené dotace.“. 26. V § 36a odst. 4 písm. a) se slova „h) a i)“ nahrazují slovy „i) až l)“. 27. V § 36a odst. 4 písm. b) se slova „až g)“ nahrazují slovy „až h)“. Čl. II Přechodná ustanovení 1. Práva a povinnosti rezidentů a akreditovaných zařízení s rezidenčním místem, která získala dotaci podle § 21a až 21d zákona č. 95/2004 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona řídí zákonem č. 95/2004 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, s výjimkou § 21a odst. 11 a § 21c; celková doba přerušení poskytování dotace se řídí podle § 21ac odst. 1 písm. a) zákona č. 95/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 2. Rezident není povinen ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona vykonávat povolání na území České republiky, i když se k tomu zavázal ve smlouvě (stabilizační dohodě), uzavřené podle § 21b odst. 4 zákona č. 95/2004 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 3. Výši dotace na rezidenční místo poskytovanou v roce 2011, obory specializačního vzdělávání lékařů, ve kterých bude poskytována dotace na rezidenční místo po celé specializační vzdělávání lékaře, počet rezidenčních míst v těchto oborech specializačního vzdělávání a Metodiku dotačního řízení pro rok 2011 stanoví a zveřejní Ministerstvo zdravotnictví (dále jen ministerstvo) do 2 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 4. Lékaři, kteří získali diplom Institutu postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví v nástavbovém oboru urgentní medicína před 2. dubnem 2004, získávají ke dni účinnosti tohoto zákona specializovanou způsobilost v oboru urgentní medicína. Ministerstvo vydá na základě písemné žádosti lékaře osvědčení o specializované způsobilosti v oboru urgentní medicína. Ministerstvo vydá osvědčení do 30 dnů ode dne podání žádosti. 5. Lékaři, kteří získali podle dřívějších právních předpisů specializaci 1. stupně v základních oborech specializačního vzdělávání a ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona nejméně 5 z posledních 7 let vykonávali pod odborným dohledem zdravotnické povolání lékaře v oboru posudkové lékařství v rozsahu alespoň poloviny stanovené pracovní doby2b), získávají ke dni účinnosti tohoto zákona zvláštní odbornou způsobilost v oboru posudkové lékařství. Ministerstvo vydá na základě písemné žádosti lékaře osvědčení o získané zvláštní odborné způsobilosti v oboru posudkové lékařství do 30 dnů ode dne podání žádosti. 6. Lékaři, kteří získali podle dřívějších právních předpisů specializaci 1. stupně v základních oborech specializačního vzdělávání a kteří do 17. dubna 2004 získali osvědčení České lékařské komory k výkonu soukromé lékařské praxe v jiném specializačním oboru a ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona nejméně 12 z posledních 15 let vykonávali zdravotnické povolání lékaře v tomto jiném specializačním oboru v rozsahu alespoň poloviny stanovené pracovní doby2b), získávají ke dni účinnosti tohoto zákona specializovanou způsobilost v tomto jiném specializačním oboru. Ministerstvo vydá na základě písemné žádosti lékaře rozhodnutí o přiznání specializované způsobilosti v daném oboru do 90 dnů ode dne podání žádosti. V případě oboru diabetologie a endokrinologie se splnění podmínek a přiznání specializované způsobilosti posuzuje samostatně v části oboru diabetologie a samostatně v části oboru endokrinologie. 7. Zubní lékaři, kteří před 1. červencem 2004 získali specializaci II. stupně v základním oboru stomatologie podle dřívějších právních předpisů a ke dni účinnosti tohoto zákona vykonávají povolání zubního lékaře na pracovišti kliniky fakultní nemocnice v České republice, získávají specializovanou způsobilost v oboru klinická stomatologie. Ministerstvo vydá na základě písemné žádosti zubního lékaře osvědčení o získané specializované způsobilosti v oboru klinická stomatologie do 30 dnů ode dne podání žádosti. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o nelékařských zdravotnických povoláních Čl. III Zákon č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních), ve znění zákona č. 125/2005 Sb., zákona č. 111/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb. a zákona č. 105/2011 Sb., se mění takto: 1. V § 2 písm. m) se za slova „ve zdravotnickém zařízení“ vkládají slova „nebo v krajské hygienické stanici“. 2. V § 60a odst. 6 se za slovo „zařízení“ vkládají slova „nebo krajská hygienická stanice“. 3. V § 60a odst. 12 se slova „3 roky“ nahrazují slovy „5 let“. 4. V § 60b odst. 1 a 2 se za slova „zařízení s rezidenčním místem“ vkládají slova „nebo krajská hygienická stanice s rezidenčním místem“. 5. V § 60b odst. 1 se slova „toto zařízení“ nahrazují slovy „zdravotnické zařízení s rezidenčním místem nebo krajská hygienická stanice s rezidenčním místem“. 6. V § 60b odst. 2 se slova „předchozího odstavce“ nahrazují slovy „odstavce 1“. 7. V § 60b odst. 3 se za slova „Zdravotnické zařízení s rezidenčním místem“ vkládají slova „a krajská hygienická stanice s rezidenčním místem“. 8. V § 60b odstavec 4 zní: „(4) Vybraný uchazeč se stává rezidentem okamžikem, kdy a) je zařazen do oboru specializačního vzdělávání v příslušném oboru, b) zahájí specializační vzdělávání na schváleném rezidenčním místě ve zdravotnickém zařízení s rezidenčním místem, c) má uzavřenu pracovní smlouvu v rozsahu minimálně poloviny stanovené týdenní pracovní doby2b) a minimálně na dobu délky specializačního vzdělávání stanovené vzdělávacím programem v příslušném oboru a d) byl vybrán zdravotnickým zařízením s rezidenčním místem podle odstavce 3.“. 9. V § 60b se doplňuje odstavec 5, který zní: „(5) Vybraný uchazeč přestává být rezidentem okamžikem dokončení specializačního vzdělávání úspěšným absolvováním atestační zkoušky nebo okamžikem ukončení specializačního vzdělávání ve zdravotnickém zařízení s rezidenčním místem.“. 10. § 60c se včetně nadpisu zrušuje. 11. V názvu § 60d se doplňují slova „a krajské hygienické stanice s rezidenčním místem“. 12. V § 60d úvodní části ustanovení se slova „je povinno“ nahrazují slovy „a krajská hygienická stanice s rezidenčním místem jsou povinny.“. Čl. IV Přechodná ustanovení 1. Práva a povinnosti rezidentů a akreditovaných zařízení s rezidenčním místem, která získala dotaci podle § 60a až 60d zákona č. 96/2004 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona řídí zákonem č. 96/2004 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, s výjimkou § 60a odst. 12 a § 60c; celková doba přerušení poskytování dotace se řídí podle § 60a odst. 12 zákona č. 96/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 2. Rezident není povinen ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona vykonávat povolání na území České republiky, i když se k tomu zavázal ve smlouvě (stabilizační dohodě), uzavřené podle § 60b odst. 4 zákona č. 96/2004 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST TŘETÍ ÚČINNOST Čl. V Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení. Němcová v. r. Klaus v. r. Nečas v. r.
Zákon č. 344/2011 Sb.	Zákon č. 344/2011 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 242/2000 Sb., o ekologickém zemědělství a o změně zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 29. 11. 2011, datum účinnosti 1. 1. 2012, částka 122/2011 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o ekologickém zemědělství * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o správních poplatcích * ČÁST TŘETÍ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 1. 2012 344 ZÁKON ze dne 26. října 2011, kterým se mění zákon č. 242/2000 Sb., o ekologickém zemědělství a o změně zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o ekologickém zemědělství Čl. I Zákon č. 242/2000 Sb., o ekologickém zemědělství a o změně zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 553/2005 Sb., zákona č. 227/2009 Sb. a zákona č. 281/2009 Sb., se mění takto: 1. V § 1 se slova „Evropských společenství1)“ nahrazují slovy „Evropské unie1)“. Poznámka pod čarou č. 1 zní: „1) Nařízení Rady (ES) č. 834/2007 ze dne 28. června 2007 o ekologické produkci a označování ekologických produktů a o zrušení nařízení (EHS) č. 2092/91, v platném znění. Nařízení Komise (ES) č. 889/2008 ze dne 5. září 2008, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 834/2007 o ekologické produkci a označování ekologických produktů, pokud jde o ekologickou produkci, označování a kontrolu, v platném znění. Nařízení Komise (ES) č. 1235/2008 ze dne 8. prosince 2008, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 834/2007, pokud jde o opatření pro dovoz ekologických produktů ze třetích zemí, v platném znění.“. 2. § 2 zní: „§ 2 (1) Ministerstvo zemědělství (dále jen „ministerstvo“) je příslušným orgánem podle přímo použitelných předpisů Evropské unie upravujících ekologickou produkci a označování ekologických produktů1). (2) Celní úřad je orgánem provádějícím kontrolu dovozu produktů ekologického zemědělství ze třetích zemí podle přímo použitelných předpisů Evropské unie upravujících dovoz ekologických produktů ze třetích zemí1).“. 3. V § 3 odst. 1 písm. a) a b), § 6 odst. 6 písm. c), § 8 odst. 1 písm. b), § 22 odst. 1, § 23 odst. 2 a v § 28 se slova „Evropských společenství“ nahrazují slovy „Evropské unie“. 4. Poznámky pod čarou č. 3 a 4 znějí: „3) Čl. 1 odst. 2 písm. a) nařízení Rady (ES) č. 834/2007. 4) Čl. 1 odst. 2 písm. b) nařízení Rady (ES) č. 834/2007.“. 5. Poznámky pod čarou č. 6 a 7 znějí: „6) Zákon č. 91/1996 Sb., o krmivech, ve znění pozdějších předpisů. Čl. 1 odst. 2 písm. c) nařízení Rady (ES) č. 834/2007. 7) Zákon č. 219/2003 Sb., o uvádění do oběhu osiva a sadby pěstovaných rostlin a o změně některých zákonů (zákon o oběhu osiva a sadby), ve znění pozdějších předpisů. Čl. 1 odst. 2 písm. d) nařízení Rady (ES) č. 834/2007.“. 6. Poznámka pod čarou č. 9 zní: „9) Zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Čl. 1 odst. 2 písm. b) nařízení Rady (ES) č. 834/2007.“. 7. V § 3 odst. 1 písm. g) se číslo „2“ nahrazuje číslem „1“. 8. V § 3 odst. 2 se slova „Evropských společenství“ nahrazují slovy „Evropské unie“ a slova „subjekt trhu“ se nahrazují slovy „hospodářský subjekt“. 9. V § 4 se odstavec 1 zrušuje. Dosavadní odstavce 2 až 4 se označují jako odstavce 1 až 3. 10. V § 4 odst. 2 se číslo „2“ nahrazuje číslem „1“. 11. § 5 se včetně nadpisu zrušuje. 12. V § 6 odstavec 1 včetně poznámek pod čarou č. 10 a 60 zní: „(1) Osoba, která hodlá podnikat v ekologickém zemědělství v souladu s předpisy Evropské unie10) (dále jen „žadatel“), podá ministerstvu žádost o registraci; pro žadatele začíná období přechodu na ekologickou produkci60) dnem, kdy byla jeho žádost o registraci doručena ministerstvu. 10) Čl. 28 odst. 1 nařízení Rady (ES) č. 834/2007. 60) Čl. 17 nařízení Rady (ES) č. 834/2007.“. 13. V § 6 se na konci odstavce 2 doplňují slova „, a na osoby, které poskytují v oblasti ekologického zemědělství své služby přeshraničně61)“. Poznámka pod čarou č. 61 zní: „61) § 5 zákona č. 222/2009 Sb., o volném pohybu služeb.“. 14. V § 6 odst. 3 se za slova „vybranou ministerstvem“ vkládají slova „podle § 29“. 15. V § 6 odst. 4 písm. a) se za slova „identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno,“ vkládají slova „registrační číslo hospodářství, bylo-li přiděleno62),“. Poznámka pod čarou č. 62 zní: „62) § 29 odst. 7 vyhlášky č. 136/2004 Sb., kterou se stanoví podrobnosti označování zvířat a jejich evidence a evidence hospodářství a osob stanovených plemenářským zákonem, ve znění vyhlášky č. 199/2007 Sb.“. 16. V § 6 odst. 4 písm. b) se za slova „uvedené v písmenu a)“ vkládají slova „, registrační číslo hospodářství, bylo-li přiděleno62),“. 17. V § 6 odst. 4 písmeno c) včetně poznámky pod čarou č. 12 zní: „c) další údaje uvedené v předpisech Evropské unie12). 12) Čl. 28 odst. 1 nařízení Rady (ES) č. 834/2007. Čl. 63 odst. 3 nařízení Komise (ES) č. 889/2008.“. 18. V § 6 odst. 5 větě první se slova „Evropských společenství1), a v případě osoby zařazené do přechodného období“ nahrazují slovy „Evropské unie1), a v případě osoby hodlající hospodařit na ekofarmě“ a ve větě druhé se slova „smlouvy o kontrole a osvědčování“ nahrazují slovy „smlouvy o kontrolní činnosti“. 19. V § 6 odst. 6 se slova „Osoba zařazená do přechodného období je povinna“ nahrazují slovy „Žadatel je povinen“. 20. V § 6 odst. 6 písm. b) se slovo „zemědělské“ zrušuje. 21. V § 6 odst. 8 větě první se slova „vedený v souladu s předpisy Evropských společenství15)“ včetně poznámky pod čarou č. 15 zrušují. 22. V § 6 se odstavec 10 zrušuje. Dosavadní odstavec 11 se označuje jako odstavec 10. 23. V § 7 odst. 1 větě první se slova „jsou osoba zařazená do přechodného období nebo ekologický podnikatel povinni“ nahrazují slovy „je ekologický podnikatel povinen“ a ve větě druhé se slovo „zemědělské“ a slova „, popřípadě v evidenci nezemědělské půdy podle údajů v katastru nemovitostí13)“ zrušují. 24. V § 7 odst. 2 se věta druhá zrušuje a na konci odstavce 2 se doplňuje věta „Doba trvání přechodného období není změnou vlastnictví ekofarmy dotčena.“. 25. V § 8 odst. 2 písmeno a) zní: „a) ekologický podnikatel nezíská do 12 měsíců od ukončení období přechodu na ekologickou produkci60) alespoň jedno osvědčení na bioprodukt a v průběhu každého dalšího kalendářního roku vždy alespoň jedno osvědčení na bioprodukt za jeden kalendářní rok; tuto dobu může ministerstvo na žádost ekologického podnikatele v odůvodněných případech prodloužit, a to i opakovaně,“. 26. V § 8 odst. 2 písm. b) se slova „nebo v průběhu“ nahrazují slovy „a v průběhu“. 27. V § 8 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje slovem „, nebo“ a doplňuje se písmeno c), které zní: „c) smlouva o kontrolní činnosti podle § 6 odst. 3 pozbude platnosti a osoba podnikající v ekologickém zemědělství do 30 dnů ode dne pozbytí platnosti smlouvy neuzavře smlouvu s pověřenou osobou.“. 28. § 9 včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 63 až 65 zní: „§ 9 Výjimky z pravidel ekologického hospodaření (1) Výjimky z pravidel ekologického hospodaření podle přímo použitelného předpisu Evropské unie63) povoluje ministerstvo na základě žádosti osoby podnikající v ekologickém zemědělství. (2) Ministerstvo si může před rozhodnutím o žádosti vyžádat odborné stanovisko pověřené osoby. (3) Žádost o povolení výjimky podle odstavce 1 musí kromě obecných náležitostí obsahovat odůvodnění nemožnosti plnit požadavky přímo použitelného předpisu Evropské unie1), popis opatření, která žadatel přijme, aby splnil tyto požadavky, a termín, do kterého tato opatření přijme. (4) Povolení pro používání rozmnožovacího materiálu nezískaného v ekologickém zemědělství podle přímo použitelného předpisu Evropské unie64) vydává Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský na základě žádosti. (5) Žádost o vydání povolení podle odstavce 4 musí kromě obecných náležitostí obsahovat a) botanický název druhu osiva anebo vegetativního rozmnožovacího materiálu, popřípadě název odrůdy, na které má být žadateli vydáno povolení, b) odůvodnění nemožnosti použít osivo nebo vegetativní rozmnožovací materiál pocházející z ekologického zemědělství podle přímo použitelného předpisu Evropské unie1), c) množství osiva anebo vegetativního rozmnožovacího materiálu, na které má být žadateli vydáno povolení. (6) Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský je správcem elektronické databáze obsahující seznam odrůd, k nimž jsou na území České republiky k dispozici osiva nebo sadbové brambory získané ekologickým způsobem produkce podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího ekologickou produkci a označování ekologických produktů65). 63) Čl. 9 odst. 4, čl. 18, čl. 22 odst. 4, čl. 29 odst. 1, čl. 39, 40, 42, 47, 95 a bod I.I písm. a) přílohy VI nařízení Komise (ES) č. 889/2008. 64) Čl. 45 nařízení Komise (ES) č. 889/2008. 65) Čl. 48 nařízení Komise (ES) č. 889/2008. § 13 odst. 4 zákona č. 219/2003 Sb., ve znění zákona č. 178/2006 Sb.“. 29. § 14 včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 16 a 17 zní: „§ 14 Chov hospodářských zvířat v ekologickém zemědělství (1) Omezenou dobou používání ekologické pastviny hospodářskými zvířaty mimo ekologický chov podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího ekologickou produkci a označování ekologických produktů16) se rozumí doba nejvýše 90 dnů během kalendářního roku. (2) Podmínky chovu králíků v ekologickém zemědělství stanoví v souladu s předpisy Evropské unie17) prováděcí právní předpis. 16) Čl. 17 odst. 2 nařízení Komise (ES) č. 889/2008. 17) Čl. 42 nařízení Rady (ES) č. 834/2007.“. 30. V § 22 odst. 1 se slova „v souladu s ČSN EN 45011“ zrušují. 31. V § 22 odst. 2 se slova „originál osvědčení o původu bioproduktu, biopotraviny nebo ostatního bioproduktu předá pověřená osoba osobě podnikající v ekologickém zemědělství“ nahrazují slovy „v případě odepření vydání osvědčení je osoba podnikající v ekologickém zemědělství povinna bez zbytečného odkladu předat pověřené osobě originál původního osvědčení“. 32. V § 22 se odstavec 3 zrušuje. 33. V § 23 odstavec 1 včetně poznámky pod čarou č. 18 zní: „(1) Bioprodukt, biopotravina a ostatní bioprodukt se označí v souladu s předpisy Evropské unie18). Bioprodukt, biopotravina a ostatní bioprodukt se na obale označí také grafickým znakem podle odstavce 2. 18) Čl. 23 až 26 nařízení Rady (ES) č. 834/2007.“. 34. V § 29 odstavec 1 včetně poznámek pod čarou č. 19 až 21 a č. 66 zní: „(1) Ministerstvo může s organizační složkou státu19) uzavřít dohodu20) nebo může na základě výsledků řízení provedeného formou výběru žádosti21) uzavřít s právnickou osobou veřejnoprávní smlouvu, na základě níž je pověřená osoba oprávněna vydávat osvědčení o původu bioproduktu, biopotraviny nebo ostatního bioproduktu a provádět kontroly a další odborné úkony. Pověřená osoba, která je organizační složkou státu, se považuje za kontrolní orgán a pověřená osoba, která je právnickou osobou, se považuje za kontrolní subjekt podle přímo použitelného předpisu Evropské unie66). 19) Zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů. 20) § 160 odst. 3 správního řádu. 21) § 146 správního řádu. 66) Čl. 2 písm. o) a p) nařízení Rady (ES) č. 834/2007.“. 35. V § 29 odst. 2 se slova „Osoba provádějící kontrolu“ nahrazují slovy „Zaměstnanci pověřené osoby a další osoby, které jsou jí pověřeny prováděním kontroly (dále jen „osoba provádějící kontrolu“)“. 36. V § 29 odst. 3 se za slova „Osoba provádějící kontrolu“ vkládá slovo „žadatele,“. 37. V § 29 se odstavec 4 včetně poznámky pod čarou č. 25 zrušuje. Dosavadní odstavce 5 a 6 se označují jako odstavce 4 a 5. 38. V § 29 odst. 4 se část věty za středníkem včetně středníku zrušuje. 39. § 30 včetně poznámky pod čarou č. 27 zní: „§ 30 (1) Smlouvu podle § 29 odst. 1 uzavře ministerstvo na dobu neurčitou. Tato smlouva musí obsahovat výpovědní lhůtu a důvody, za kterých může ministerstvo smlouvu vypovědět, k nimž zejména patří porušení povinnosti pověřené osoby stanovené tímto zákonem. Tím nejsou dotčeny další způsoby ukončení smluvního vztahu s pověřenou osobou podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího ekologickou produkci a označování ekologických produktů27). (2) Osoba provádějící kontrolu prokáže svoji totožnost a předloží pověření k výkonu kontroly od pověřené osoby. 27) Čl. 27 odst. 8 a odst. 9 písm. d) nařízení Rady (ES) č. 834/2007.“. Poznámka pod čarou č. 28 se zrušuje. 40. § 32 se včetně nadpisu zrušuje. 41. § 33 včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 29 až 37 zní: „§ 33 Přestupky (1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že a) použije v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím ekologickou produkci a označování ekologických produktů výrazy odkazující na ekologickou produkci29), b) doveze ze třetí země a uvede na trh jako ekologický takový produkt, který nevyhovuje požadavkům přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího ekologickou produkci a označování ekologických produktů30), c) poruší povinnost uloženou zvláštním opatřením podle § 34 odst. 1, d) použije produkty a látky v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím ekologickou produkci a označování ekologických produktů31), e) nevede záznamy o ekologické produkci podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího ekologickou produkci a označování ekologických produktů32), f) v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím ekologickou produkci a označování ekologických produktů nezpracuje nebo neuchovává popis hospodářské jednotky a záznamy o přijatých opatřeních33), g) v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím ekologickou produkci a označování ekologických produktů chová stejný druh hospodářského zvířete ekologickým i neekologickým způsobem nebo pěstuje ekologickým i neekologickým způsobem odrůdy, které nelze snadno rozlišit34), h) používá v chovu zvířat chemicky syntetizovaná alopatická veterinární léčiva nebo antibiotika v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím ekologickou produkci a označování ekologických produktů35), i) nedodrží pravidla přechodu na ekologickou produkci podle přímo použitelných předpisů Evropské unie upravujících ekologickou produkci a označování ekologických produktů36), j) v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím ekologickou produkci a označování ekologických produktů nerozdělí zřetelně zemědělský podnik na ekofarmu a ostatní provozní jednotky nebo neudržuje pozemky, zvířata a produkty určené ke konvenční produkci odděleně od pozemků, zvířat a produktů využívaných pro ekologickou produkci37), nebo k) nesplní jinou povinnost stanovenou přímo použitelnými předpisy Evropské unie upravujícími ekologickou produkci a označování ekologických produktů1). (2) Za přestupek lze uložit pokutu do a) 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), b), c) nebo d), b) 50 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. h), i) nebo j), c) 20 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. e), f), g) nebo k). 29) Čl. 23 nařízení Rady (ES) č. 834/2007. 30) Čl. 32 odst. 1 nařízení Rady (ES) č. 834/2007. 31) Čl. 16 odst. 1 nařízení Rady (ES) č. 834/2007. 32) Čl. 66, 72 a 76 nařízení Komise (ES) č. 889/2008. 33) Čl. 63 nařízení Komise (ES) č. 889/2008. 34) Čl. 11 nařízení Rady (ES) č. 834/2007. 35) Čl. 23 odst. 1 a čl. 24 odst. 5 nařízení Komise (ES) č. 889/2008. 36) Čl. 17 odst. 1 nařízení Rady (ES) č. 834/2007. Čl. 36 až 38 nařízení Komise (ES) č. 889/2008. 37) Čl. 11 nařízení Rady (ES) č. 834/2007.“. Poznámky pod čarou č. 38 až 59 se zrušují. 42. Za § 33 se vkládají nové § 33a a 33b, které včetně nadpisů a poznámek pod čarou č. 67 až 77 znějí: „§ 33a Správní delikty právnických osob a podnikajících fyzických osob (1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba jako osoba podnikající v ekologickém zemědělství se dopustí správního deliktu tím, že a) v rozporu s přímo použitelnými předpisy Evropské unie upravujícími ekologickou produkci a označování ekologických produktů použije osivo nebo vegetativní rozmnožovací materiál nezískaný ekologickým způsobem produkce67), b) nevede záznamy o ekologické produkci podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího ekologickou produkci a označování ekologických produktů32), c) v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím ekologickou produkci a označování ekologických produktů nezpracuje nebo neuchovává popis hospodářské jednotky a záznamy o přijatých opatřeních33), d) jako ekologický podnikatel neoznámí ministerstvu skutečnost podle § 7 odst. 1, e) používá v chovu zvířat chemicky syntetizovaná alopatická veterinární léčiva nebo antibiotika v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím ekologickou produkci a označování ekologických produktů35), f) používá vazné ustájení zvířat v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím ekologickou produkci a označování ekologických produktů68), g) v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím ekologickou produkci a označování ekologických produktů chová stejný druh hospodářského zvířete ekologickým i neekologickým způsobem nebo pěstuje ekologickým i neekologickým způsobem odrůdy, které nelze snadno rozlišit34), h) nezajistí zvířatům podmínky ustájení podle přímo použitelných předpisů Evropské unie upravujících ekologickou produkci a označování ekologických produktů69), i) v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím ekologickou produkci a označování ekologických produktů nezajistí při skladování jednoznačnou identifikaci bioproduktů, biopotravin nebo ostatních bioproduktů70), j) v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím ekologickou produkci a označování ekologických produktů neoddělí produkci ekologických krmiv nebo potravin od jiných zpracovávaných krmiv nebo potravin71), k) nedodrží pravidla přechodu na ekologickou produkci podle přímo použitelných předpisů Evropské unie upravujících ekologickou produkci a označování ekologických produktů36), l) použije při pěstování rostlin, chovu zvířat a při ekologické produkci potravin produkty a látky v rozporu s přímo použitelnými předpisy Evropské unie upravujícími ekologickou produkci a označování ekologických produktů72), m) v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím ekologickou produkci a označování ekologických produktů nerozdělí zřetelně zemědělský podnik na ekofarmu a ostatní provozní jednotky nebo neudržuje pozemky, zvířata a produkty určené ke konvenční produkci odděleně od pozemků, zvířat a produktů využívaných pro ekologickou produkci37), n) použije geneticky modifikované organismy nebo produkty získané z geneticky modifikovaných organismů v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím ekologickou produkci a označování ekologických produktů73), nebo o) nesplní jinou povinnost stanovenou přímo použitelnými předpisy Evropské unie upravujícími ekologickou produkci a označování ekologických produktů1). (2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že a) použije v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím ekologickou produkci a označování ekologických produktů výrazy odkazující na ekologickou produkci29), b) doveze ze třetí země a uvede na trh jako ekologický takový produkt, který nevyhovuje požadavkům přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího ekologickou produkci a označování ekologických produktů30), nebo c) poruší povinnost uloženou zvláštním opatřením podle § 34 odst. 1. (3) Pověřená osoba se dopustí správního deliktu tím, že a) nesplní informační povinnost podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího ekologickou produkci a označování ekologických produktů74), b) v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím ekologickou produkci a označování ekologických produktů neprovádí kontrolu objektivně, účinně a nezávisle75), c) v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím ekologickou produkci a označování ekologických produktů neposkytuje ministerstvu potřebnou součinnost při výkonu jeho pravomoci76), nebo d) v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím ekologickou produkci a označování ekologických produktů při první kontrole řádně neověří u kontrolované osoby celkový popis jednotky nebo činnosti a všech přijatých opatření77). (4) Za správní delikt se uloží pokuta do a) 1 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 2, b) 250 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. l), m), n) nebo podle odstavce 3, c) 100 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. i), j) nebo k), d) 70 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. e), f), g) nebo h), e) 20 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a), b), c), d) nebo o). § 33b Společná ustanovení ke správním deliktům (1) Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila. (2) Při určení výměry pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání, době trvání, k jeho následkům a okolnostem, za nichž byl spáchán. (3) Odpovědnost za správní delikt zaniká, jestliže správní orgán o něm nezahájil řízení do 1 roku ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 4 let ode dne, kdy byl správní delikt spáchán. (4) Správní delikty podle tohoto zákona v prvním stupni projednává ministerstvo. (5) Na odpovědnost za jednání, k němuž došlo při podnikání fyzické osoby nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení tohoto zákona o odpovědnosti a postihu právnické osoby. (6) Pokuta je splatná do 30 dnů ode dne, kdy rozhodnutí o jejím uložení nabylo právní moci. 67) Čl. 12 odst. 1 písm. i) nařízení Rady (ES) č. 834/2007. Čl. 45 nařízení Komise (ES) č. 889/2008. 68) Čl. 14 odst. 1 písm. b) bod 6 nařízení Rady (ES) č. 834/2007. 69) Čl. 14 odst. 1 písm. b) bod 2 nařízení Rady (ES) č. 834/2007. Čl. 10 až 15 nařízení Komise (ES) č. 889/2008. 70) Čl. 35 odst. 1 nařízení Komise (ES) č. 889/2008. 71) Čl. 18 odst. 1 a čl. 19 odst. 1 nařízení Rady (ES) č. 834/2007. 72) Čl. 16 odst. 1 a čl. 19 odst. 2 písm. b) nařízení Rady (ES) č. 834/2007. Čl. 23 odst. 2 nařízení Komise (ES) č. 889/2008. 73) Čl. 9 nařízení Rady (ES) č. 834/2007. 74) Čl. 27 odst. 5 písm. d) nařízení Rady (ES) č. 834/2007. 75) Čl. 27 odst. 9 nařízení Rady (ES) č. 834/2007. 76) Čl. 27 odst. 11 nařízení Rady (ES) č. 834/2007. 77) Čl. 63 odst. 2 nařízení Komise (ES) č. 889/2008.“. 43. § 34 včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 78 a 79 zní: „§ 34 Zvláštní opatření (1) Ministerstvo uloží rozhodnutím zvláštní opatření podle přímo použitelných předpisů Evropské unie upravujících ekologickou produkci a označování ekologických produktů1) v případě porušení a nesrovnalostí s předpisy78) nebo v případě podezření z porušení a nesrovnalostí s předpisy79). (2) Rozklad proti rozhodnutí o zvláštním opatření nemá odkladný účinek. 78) Čl. 30 nařízení Rady (ES) č. 834/2007. 79) Čl. 91 nařízení Komise (ES) č. 889/2008.“. 44. V § 35 se slova „§ 4 odst. 2, § 6 odst. 11“ nahrazují slovy „§ 4 odst. 1, § 6 odst. 10“. 45. § 37 se včetně nadpisu zrušuje. Čl. II Přechodná ustanovení 1. Správní řízení, která nebyla pravomocně skončena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle dosavadních právních předpisů. 2. Pověřená osoba, se kterou Ministerstvo zemědělství uzavřelo smlouvu podle zákona č. 242/2000 Sb., ve znění účinném do nabytí účinnosti tohoto zákona, na základě níž je tato pověřená osoba oprávněna vydávat osvědčení o původu bioproduktu, biopotraviny nebo ostatního bioproduktu a provádět kontroly a další odborné úkony, se považuje za pověřenou osobu podle zákona č. 242/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o správních poplatcích Čl. III Příloha k zákonu č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 228/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 553/2005 Sb., zákona č. 48/2006 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 81/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 130/2006 Sb., zákona č. 136/2006 Sb., zákona č. 138/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 215/2006 Sb., zákona č. 226/2006 Sb., zákona č. 227/2006 Sb., zákona č. 235/2006 Sb., zákona č. 312/2006 Sb., zákona č. 575/2006 Sb., zákona č. 106/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 269/2007 Sb., zákona č. 374/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 38/2008 Sb., zákona č. 130/2008 Sb., zákona č. 140/2008 Sb., zákona č. 182/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 239/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 296/2008 Sb., zákona č. 297/2008 Sb., zákona č. 301/2008 Sb., zákona č. 309/2008 Sb., zákona č. 312/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 9/2009 Sb., zákona č. 141/2009 Sb., zákona č. 197/2009 Sb., zákona č. 206/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 291/2009 Sb., zákona č. 301/2009 Sb., zákona č. 346/2009 Sb., zákona č. 420/2009 Sb., zákona č. 132/2010 Sb., zákona č. 148/2010 Sb., zákona č. 153/2010 Sb., zákona č. 160/2010 Sb., zákona č. 343/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 30/2011 Sb., zákona č. 105/2011 Sb., zákona č. 133/2011 Sb., zákona č. 134/2011 Sb., zákona č. 152/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 245/2011 Sb., zákona č. 249/2011 Sb., zákona č. 255/2011 Sb., zákona č. 262/2011 Sb., zákona č. 300/2011 Sb. a zákona č. 308/2011 Sb., se mění takto: 1. Položka 76 včetně nadpisu, poznámky pod čarou č. 44 a poznámky zní: „Položka 76 Vydání ověřovací listiny o ověření chmele44)\| Kč \| 100 ---\|---\|--- Poznámka Vystavuje-li se ověřovací listina jako duplikát, vybírá se poplatek podle položky 16 písm. a) tohoto sazebníku. 44) Zákon č. 97/1996 Sb., o ochraně chmele, ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška č. 325/2004 Sb., k provedení zákona o ochraně chmele.“. 2. V položce 94 písmeno c) včetně poznámky pod čarou č. 75 zní: „c) o povolení výjimky z pravidel ekologického hospodaření75)\| Kč \| 1000 ---\|---\|--- 75) § 9 zákona č. 242/2000 Sb., o ekologickém zemědělství a o změně zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 344/2011 Sb.“. 3. Na konci položky 94 se doplňuje ustanovení „Předmětem poplatku není“, které zní: „Předmětem poplatku není Přijetí žádosti uvedené v písmenu c) této položky, jde-li o žádost o povolení výjimky pro používání rozmnožovacího materiálu nezískaného v ekologickém zemědělství nebo o žádost o povolení výjimky v případě katastrofických událostí podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího ekologickou produkci a označování ekologických produktů.“. ČÁST TŘETÍ ÚČINNOST Čl. IV Tento zákon nabývá účinnosti první dnem druhého kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení. Němcová v. r. Klaus v. r. Nečas v. r.
Zákon č. 341/2011 Sb.	Zákon č. 341/2011 Sb. Zákon o Generální inspekci bezpečnostních sborů a o změně souvisejících zákonů Vyhlášeno 23. 11. 2011, datum účinnosti 1. 1. 2012, částka 120/2011 * ČÁST PRVNÍ - GENERÁLNÍ INSPEKCE BEZPEČNOSTNÍCH SBORŮ (§ 1 — § 71) * ČÁST DRUHÁ - Změna trestního řádu (§ 72 — § 72) * ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona o požární ochraně (§ 74 — § 74) * ČÁST PÁTÁ - Změna zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení (§ 75 — § 75) * ČÁST ŠESTÁ - Změna zákona o některých dalších předpokladech pro výkon některých funkcí obsazovaných ustanovením nebo jmenováním příslušníků Policie České republiky a příslušníků Sboru nápravné výchovy České republiky (§ 76 — § 76) * ČÁST SEDMÁ - Změna zákona o Vězeňské službě a justiční stráži České republiky (§ 77 — § 77) * ČÁST OSMÁ - Změna zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti (§ 78 — § 78) * ČÁST DEVÁTÁ - Změna zákona o důchodovém pojištění (§ 79 — § 79) * ČÁST DESÁTÁ - Změna zákona o pozemních komunikacích (§ 80 — § 80) * ČÁST JEDENÁCTÁ - Změna zákona o návykových látkách (§ 81 — § 81) * ČÁST TŘINÁCTÁ - Změna zákona o azylu (§ 83 — § 83) * ČÁST ČTRNÁCTÁ - Změna zákona o pobytu cizinců na území České republiky (§ 84 — § 84) * ČÁST PATNÁCTÁ - Změna zákona o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel (§ 85 — § 85) * ČÁST ŠESTNÁCTÁ - Změna zákona o silničním provozu (§ 86 — § 86) * ČÁST SEDMNÁCTÁ - Změna zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích (§ 87 — § 87) * ČÁST OSMNÁCTÁ - Změna zákona o finanční kontrole (§ 88 — § 88) * ČÁST DEVATENÁCTÁ - Změna služebního zákona (§ 89 — § 89) * ČÁST DVACÁTÁ - Změna zákona o dočasné ochraně cizinců (§ 90 — § 90) * ČÁST DVACÁTÁ PRVNÍ - Změna zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů (§ 91 — § 92) * ČÁST DVACÁTÁ DRUHÁ - Změna zákona o elektronických komunikacích (§ 93 — § 93) * ČÁST DVACÁTÁ TŘETÍ - Změna zákona o inspekci práce (§ 94 — § 94) * ČÁST DVACÁTÁ ČTVRTÁ - Změna zákona o nemocenském pojištění (§ 95 — § 95) * ČÁST DVACÁTÁ PÁTÁ - Změna zákoníku práce (§ 96 — § 96) * ČÁST DVACÁTÁ ŠESTÁ - Změna zákona o Policii České republiky (§ 97 — § 97) * ČÁST DVACÁTÁ SEDMÁ - ÚČINNOST (§ 98 — § 98) Aktuální znění od 1. 1. 2025 (238/2024 Sb.) 341 ZÁKON ze dne 6. listopadu 2011 o Generální inspekci bezpečnostních sborů a o změně souvisejících zákonů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ GENERÁLNÍ INSPEKCE BEZPEČNOSTNÍCH SBORŮ HLAVA I POSTAVENÍ A PŮSOBNOST GENERÁLNÍ INSPEKCE BEZPEČNOSTNÍCH SBORŮ § 1 (1) Zřizuje se Generální inspekce bezpečnostních sborů (dále jen „inspekce“), která je ozbrojeným bezpečnostním sborem. (2) V čele inspekce stojí ředitel inspekce (dále jen „ředitel“), kterého jmenuje a odvolává1) na návrh vlády a po projednání ve výboru Poslanecké sněmovny příslušném ve věcech bezpečnosti předseda vlády, jemuž je ředitel z výkonu své funkce odpovědný. (3) Úkoly inspekce plní příslušníci inspekce vykonávající v inspekci službu podle zákona upravujícího služební poměr příslušníků bezpečnostních sborů1) (dále jen „příslušník inspekce“) a zaměstnanci České republiky zařazení k výkonu práce v inspekci (dále jen „zaměstnanec inspekce“). (4) Inspekce je organizační složkou státu a účetní jednotkou. Její příjmy a výdaje tvoří samostatnou kapitolu státního rozpočtu. Ředitel plní funkci vedoucího organizační složky státu. § 2 (1) Úkolem inspekce je vyhledávat, odhalovat a prověřovat skutečnosti nasvědčující tomu, že byl spáchán trestný čintrestný čin, jehož pachatelem je a) příslušník Policie České republiky, celník nebo příslušník Vězeňské službyVězeňské služby České republiky (dále jen „příslušník bezpečnostního sboru“) nebo příslušník inspekce, b) zaměstnanec České republiky zařazený k výkonu práce v Policii České republiky (dále jen „zaměstnanec policie“) nebo zaměstnanec inspekce, nebo c) zaměstnanec České republiky zařazený k výkonu práce v Celní správě České republiky anebo Vězeňské služběVězeňské službě České republiky (dále jen „zaměstnanec bezpečnostního sboru“), pokud trestný čintrestný čin byl spáchán v souvislosti s plněním jeho pracovních úkolů. (2) Úkolem inspekce je vyšetřovat trestný čintrestný čin a) příslušníka bezpečnostního sboru nebo zaměstnance policie a b) zaměstnance bezpečnostního sboru, pokud trestný čintrestný čin byl spáchán v souvislosti s plněním jeho pracovních úkolů. (3) Úkolem inspekce dále je u osob uvedených v odstavcích 1 a 2 provádět zkoušku spolehlivosti. (4) Úkolem inspekce je sledování a vyhodnocování informací o protiprávní činnosti příslušníků bezpečnostních sborů, příslušníků inspekce, zaměstnanců policie, zaměstnanců inspekce a zaměstnanců bezpečnostních sborů. Inspekce navrhuje opatření pro předcházení této protiprávní činnosti. (5) Úkolem inspekce je vydávat metodická doporučení pro činnost jednotlivých bezpečnostních sborů. HLAVA II ZÁKLADNÍ POVINNOSTI § 3 Zdvořilost Příslušník inspekce a zaměstnanec inspekce jsou při plnění úkolů inspekce povinni dodržovat pravidla zdvořilosti a dbát cti, vážnosti a důstojnosti osob i své vlastní. § 4 Iniciativa (1) Je-li bezprostředně ohrožen život, zdraví, svoboda osob anebo majetek nebo došlo-li k útoku na tyto hodnoty, je příslušník inspekce i v době mimo službu povinen provést úkon v rámci své pravomoci (dále jen „úkon“) nebo přijmout jiné opatření, aby ohrožení nebo porušení odstranil. (2) Příslušník inspekce nemá povinnost provést úkon nebo jiné opatření, jestliže a) provádí jinou činnost, zejména 1. plní úkoly, při nichž používá operativně pátrací prostředky2) nebo podpůrné operativně pátrací prostředky, 2. pronásleduje pachatele trestného činutrestného činu, 3. zakročuje pod jednotným velením, 4. vykonává šifrovou nebo kurýrní službu, při níž by mohlo dojít k ohrožení včasného předání šifrovaných zpráv nebo k ohrožení přepravovaných věcí, 5. zajišťuje bezpečnost osob, 6. provádí výcvik a přípravu k použití operativně pátracího prostředku nebo podpůrného operativně pátracího prostředku, nebo 7. získává poznatky ze zájmového prostředízájmového prostředí podle § 39, jejíž přerušení nebo nedokončení by mělo zřejmě závažnější následky než nesplnění této povinnosti, b) jsou jeho schopnosti sníženy v důsledku jeho zdravotního stavu nebo vlivem léků anebo jiných látek tak, že řádné provedení nebo dokončení úkonu anebo jiného opatření by bylo ohroženo, c) k provedení úkonu nebo jiného opatření nebyl odborně vyškolen nebo vycvičen a povaha úkonu nebo jiného opatření takové vyškolení nebo vycvičení vyžaduje, nebo d) je zřejmé, že nemůže úkon nebo jiné opatření úspěšně dokončit. (3) Pokud to okolnosti dovolují, je příslušník inspekce před provedením úkonu, při němž dochází k přímému vynucování splnění právní povinnosti nebo k přímé ochraně práv za použití síly nebo hrozby jejího použití (dále jen „zákrok“), povinen použít slov „Jménem zákona!“ a odpovídající výzvy. § 5 Přiměřenost postupu Příslušník inspekce a zaměstnanec inspekce jsou povinni a) dbát, aby žádné osobě v důsledku jejich postupu nevznikla bezdůvodná újma, b) dbát, aby jejich rozhodnutím neprovést úkon nevznikla osobě, jejíž bezpečnost je ohrožena, bezdůvodná újma, c) postupovat tak, aby případný zásah do práv a svobod osob, vůči nimž směřuje úkon, nebo osob nezúčastněných nepřekročil míru nezbytnou k dosažení účelu sledovaného úkonem. § 6 Prokazování příslušnosti (1) Při provádění úkonu je příslušník inspekce povinen prokázat svou příslušnost k inspekci služebním průkazem, služebním odznakem inspekce nebo vnějším označením příslušníka inspekce, na kterých musí být zřetelně viditelné identifikační číslo. Zaměstnanec inspekce je při provádění úkonu povinen prokázat svou příslušnost k inspekci průkazem zaměstnance inspekce. (2) Pokud povaha nebo okolnosti úkonu neumožňují prokázat příslušnost způsobem podle odstavce 1, prokáže příslušník inspekce nebo zaměstnanec inspekce svou příslušnost k inspekci ústním prohlášením „generální inspekce“; to neplatí, brání-li povaha nebo okolnosti úkonu také ústnímu prohlášení. Způsobem podle odstavce 1 se příslušník inspekce nebo zaměstnanec inspekce prokáže ihned, jakmile to okolnosti úkonu dovolí. (3) Povinnost prokázat příslušnost k inspekci nemá příslušník inspekce, který tuto příslušnost oprávněně zastírá. § 7 Poučování Příslušník inspekce nebo zaměstnanec inspekce je povinen před provedením úkonu poučit osobu dotčenou úkonem o právních důvodech provedení úkonu, a jde-li o úkon spojený se zásahem do práv nebo svobod osoby, také o jejích právech a povinnostech. Pokud poučení brání povaha a okolnosti úkonu, tuto osobu poučí nebo zajistí její poučení ihned, jakmile to okolnosti dovolí. HLAVA III SPOLUPRÁCE A DALŠÍ VZTAHY INSPEKCE § 8 Inspekce při plnění svých úkolů spolupracuje s ozbrojenými silami, bezpečnostními sbory a dalšími orgány veřejné moci, jakož i s právnickými a fyzickými osobami. § 9 (1) Příslušník inspekce je v rozsahu potřebném pro splnění konkrétního úkolu inspekce oprávněn požadovat od orgánů a osob uvedených v § 8 věcnou a osobní pomoc, zejména potřebné podklady a informace včetně osobních údajůosobních údajů. Tyto orgány a osoby nemusí jeho žádosti vyhovět, brání-li jim v tom zákonná nebo státem uznaná povinnost mlčenlivosti anebo plnění jiné zákonné povinnosti. Fyzická osoba tak nemusí dále učinit, pokud by poskytnutím pomoci vystavila vážnému ohrožení sebe nebo osobu blízkou. (2) Inspekce může od bezpečnostních sborů a jiných státních orgánů požadovat, pokud je to nezbytné pro plnění konkrétního úkolu inspekce a) technické a personální zabezpečení odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu nebo operativně pátracích prostředků2); v žádosti doloží, že použití odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu nebo sledování osob a věcí bylo povoleno podle trestního řádu, b) zajištění znaleckých posudků a odborných vyjádření, stop a dalších úkonů souvisejících s dokazováním v rámci trestního řízenítrestního řízení, c) součinnost při zajištění, zadržení nebo zatčení osoby, umístění osoby do cely nebo jiném omezení na svobodě a eskortování takové osoby, nebo d) jinou součinnost, není-li schopna splnění konkrétního úkolu zajistit jinak. HLAVA IV OMEZENÍ OSOBNÍ SVOBODY § 10 Pro omezení osobní svobody se použije obdobně § 24 zákona o Policii České republiky a pro omezení možnosti volného pohybu osoby připoutáním se použije obdobně § 25 zákona o Policii České republiky; kde se v těchto ustanoveních používá pojmu „policiepolicie“, rozumí se tím pro účely tohoto zákona inspekce, a kde se v těchto ustanoveních používá pojmu „policista“, rozumí se tím pro účely tohoto zákona příslušník inspekce. § 11 Zajištění osoby (1) Příslušník inspekce je oprávněn zajistit osobu, která a) svým jednáním bezprostředně ohrožuje svůj život, život anebo zdraví jiných osob nebo majetek, b) má být předvedena podle trestního řádu, c) při předvedení podle tohoto zákona kladla odpor nebo se pokusila o útěk, nebo d) v prostorech užívaných inspekcí znečišťuje nebo poškozuje majetek nebo slovně uráží nebo fyzicky napadá jinou osobu. (2) Příslušník inspekce po pominutí důvodu zajištění osobu bez zbytečného odkladu propustí. (3) Zajištění může trvat nejdéle 24 hodin od okamžiku omezení osobní svobody. (4) O zajištění sepíše příslušník inspekce úřední záznam. § 12 Cely Pro umístění osoby do cely a pro podmínky pobytu osoby v cele se použijí obdobně § 28 až 33 zákona o Policii České republiky; kde se v těchto ustanoveních používá pojmu „policiepolicie“, rozumí se tím pro účely tohoto zákona inspekce, a kde se v těchto ustanoveních používá pojmu „policista“, rozumí se tím pro účely tohoto zákona příslušník inspekce. HLAVA V POSTUP VE VZTAHU K VĚCEM § 13 Vydání a odebrání zbraně a prohlídka osoby (1) Příslušník inspekce je oprávněn vyzvat osobu k vydání zbranězbraně, hrozí-li nebezpečí, že jí bude neoprávněně užito k násilí nebo pohrůžce násilím. Po předchozí marné výzvě je příslušník inspekce oprávněn zbraňzbraň odebrat. (2) Příslušník inspekce je oprávněn provést prohlídku osoby a odebrat jí zbraňzbraň, pokud a) osobní svoboda osoby má být omezena, b) proti ní směřuje zákrok, nebo c) proti ní směřuje jiný úkon, hrozí nebezpečí, že bude klást odpor, a je podezření, že má u sebe zbraňzbraň. (3) O provedení prohlídky sepíše příslušník inspekce úřední záznam. (4) Osobě, která zbraňzbraň vydala nebo jíž byla odebrána, vystaví příslušník inspekce bez zbytečného odkladu potvrzení o odebrání zbranězbraně. (5) Příslušník inspekce vydanou nebo odebranou zbraňzbraň vrátí, jestliže pominul důvod podle odstavce 1 nebo 2. Osoba je povinna vrácení zbranězbraně potvrdit podpisem. § 13a Odnětí věci (1) Příslušník inspekce je oprávněn vyzvat osobu k vydání věci, jestliže a) lze mít za to, že v řízení o přestupku může být uloženo její propadnutí nebo může být zabrána, nebo b) jde o věc důležitou pro řízení o přestupku. (2) Po předchozí marné výzvě k vydání věci podle odstavce 1 je příslušník inspekce oprávněn tuto věc odejmout. Nelze odejmout věc, jejíž hodnota je v nápadném nepoměru k povaze přestupku. Vyžaduje-li to bezpečnost osob nebo majetku nebo jiný obdobný obecný zájem, věta druhá se nepoužije. (3) O vydání věci nebo jejím odnětí sepíše příslušník inspekce úřední záznam a osobě vystaví potvrzení. Vydanou nebo odňatou věc, je-li jí třeba k dalšímu řízení, příslušník inspekce předá orgánu, který je příslušný rozhodnout o přestupku; jinak ji vydá osobě, o jejímž právu na věc není pochyb, popřípadě se vrátí osobě, která ji vydala nebo které byla odňata. (4) Je-li věcí podle odstavce 1 nebo 2 omamná nebo psychotropní látka nebo prekursor drog nebo jiná chemická látka nebo jiný předmět určený k výrobě omamných nebo psychotropních látek, požádá inspekce Policii České republiky o součinnost při zničení věci podle jiného právního předpisu23). § 14 Držení a používání nebezpečných látek a věcí (1) Inspekce může pro účely výuky, výcviku, zkoušky, expertizní anebo znalecké činnosti, provádění zkoušky spolehlivosti nebo pro výkon jiné činnosti v rámci plněného úkolu nabývat, držet, přechovávat, vyrobit a používat nebezpečné látky a věci. (2) Nebezpečnými látkami a věcmi se pro účely tohoto zákona rozumějí zejména omamné a psychotropní látky, prekursory drog, jiné chemické látky nebo předměty určené k výrobě omamných a psychotropních látek, jedy, padělky platebních prostředků, známek a cenných papírů nebo jiných listin, zboží neoznačené v rozporu s jiným právním předpisem nálepkami, kontrolními páskami nebo jinými předměty k jeho označení pro daňové účely nebo zboží označené v rozporu s jiným právním předpisem ochrannými známkami. (3) Inspekce a) přijme opatření k zamezení neoprávněnému anebo nahodilému přístupu k nebezpečným látkám a věcem nebo jejich neoprávněnému použití, zničení anebo ztrátě, b) zpracuje a vede evidenci nebezpečných látek a věcí, c) vede dokumentaci technicko-organizačních opatření k zajištění ochrany nebezpečných látek a věcí a k eliminaci rizik plynoucích z charakteru tohoto materiálu pro bezpečnost osob a majetku. § 15 Vstup do živnostenské provozovny (1) Příslušník inspekce je při plnění konkrétního úkolu inspekce oprávněn vstupovat v živnostenské provozovně do prostor, u kterých lze mít důvodně za to, že se v nich zdržují fyzické osoby, a to i po skončení prodejní nebo provozní doby. Ustanovení trestního řádu upravující vstup do obydlí, jiného prostoru nebo na pozemek tím nejsou dotčena. (2) Nelze-li jinak dosáhnout splnění konkrétního úkolu inspekce, je příslušník inspekce oprávněn za účelem vstupu do živnostenské provozovny tuto provozovnu otevřít nebo jiným způsobem si do ní zjednat přístup, v případě nutnosti i za použití síly. § 15a Vstup do obydlí, jiného prostoru nebo na pozemek (1) Příslušník inspekce může při plnění konkrétního úkolu inspekce vstoupit bez souhlasu uživatele do obydlí, jiného prostoru nebo na pozemek a provést tam potřebné úkony nebo jiná opatření jen tehdy, jestliže věc nesnese odkladu a vstup tam je nezbytný pro ochranu života nebo zdraví osob. (2) Příslušník inspekce dále může vstoupit bez souhlasu uživatele do obydlí, jiného prostoru nebo na pozemek a provést tam potřebné úkony nebo jiná opatření v případě pronásledování osoby. (3) Příslušník inspekce může za účelem vstupu na místo uvedené v odstavcích 1 a 2 toto místo otevřít nebo jiným způsobem si do něj zjednat přístup, v případě nutnosti i za použití síly. (4) Příslušník inspekce je povinen při vstupu na místo uvedené v odstavcích 1 a 2 a při následných úkonech nebo opatřeních zajistit přítomnost nezúčastněné osoby; nemusí tak učinit, hrozí-li nebezpečí z prodlení nebo by mohlo dojít k ohrožení života nebo zdraví nezúčastněné osoby. (5) Po provedení úkonů nebo jiných opatření je příslušník inspekce povinen bez zbytečného odkladu vyrozumět uživatele obydlí, jiného prostoru nebo pozemku a zajistit zabezpečení tohoto místa, nemůže-li tak učinit uživatel nebo jiná oprávněná osoba. (6) Po vstupu na místo uvedené v odstavci 1 nesmějí být provedeny žádné jiné úkony nebo opatření než takové, které slouží k naplnění účelu uvedeného v odstavcích 1 a 2. § 16 Zastavení a prohlídka dopravního prostředku (1) Příslušník inspekce je oprávněn zastavit dopravní prostředek a provést jeho prohlídku, a) pronásleduje-li pachatele úmyslného trestného činutrestného činu, b) pátrá-li po pachateli úmyslného trestného činutrestného činu nebo po věcech z takového trestného činutrestného činu pocházejících anebo s takovým trestným činemtrestným činem souvisejících, c) pátrá-li po hledané osobě, d) pátrá-li po zbraníchzbraních, střelivu, výbušninách, omamných a psychotropních látkách, prekursorech drog, jiných chemických látkách nebo předmětech určených k výrobě omamných a psychotropních látek nebo jedech, nebo e) pátrá-li po věcech pocházejících z trestné činnosti anebo souvisejících s trestnou činností, má-li důvodné podezření, že se v dopravním prostředku taková osoba nebo věc nachází. (2) Příslušník inspekce je oprávněn zastavit dopravní prostředek a provést jeho prohlídku, má-li důvodné podezření, že používáním dopravního prostředku, na dopravním prostředku nebo v souvislosti s dopravním prostředkem byl spáchán trestný čintrestný čin. (3) Příslušník inspekce je oprávněn za účelem provedení prohlídky dopravní prostředek otevřít nebo jiným způsobem si do něj zjednat přístup, v případě nutnosti i za použití síly. § 16a Vyšetření přítomnosti alkoholu a jiných návykových látek Příslušník inspekce je při plnění konkrétního úkolu inspekce oprávněn vyzvat osobu uvedenou v § 2 odst. 1, aby se podrobila orientačnímu vyšetření nebo odbornému lékařskému vyšetření, je-li důvodné podezření, že je pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky. § 17 (1) Vyžaduje-li to splnění konkrétního úkolu inspekce, je příslušník inspekce oprávněn vyzvat každého, aby a) po nezbytnou dobu nevstupoval na místo určené příslušníkem inspekce (dále jen „určené místo“), b) se po nezbytnou dobu nezdržoval na určeném místě, nebo c) po nezbytnou dobu setrval na určeném místě, hrozí-li závažné ohrožení života nebo zdraví. (2) K vyznačení nebo ohraničení určeného místa může být použito technických prostředků. Je-li jako technický prostředek použit pás s označením „Generální inspekce bezpečnostních sborů“, považuje se za výzvu podle odstavce 1. HLAVA VI KRÁTKODOBÁ OCHRANA OSOBY § 18 (1) Inspekce zajišťuje v souvislosti s plněním svých úkolů krátkodobou ochranu osobykrátkodobou ochranu osoby. (2) Krátkodobou ochranou osobyKrátkodobou ochranou osoby se pro účely tohoto zákona rozumí opatření zahrnující a) fyzickou ochranu, b) dočasnou změnu pobytu osoby, c) použití zabezpečovací techniky, nebo d) poradensko-preventivní činnost. (3) Krátkodobou ochranu osobyKrátkodobou ochranu osoby poskytne inspekce v odůvodněných případech osobě, které zřejmě hrozí újma na zdraví nebo jiné vážné nebezpečí v souvislosti s plněním úkolů inspekce, avšak nelze jí poskytnout zvláštní ochranu a pomoc3); v odůvodněných případech se krátkodobá ochrana osobykrátkodobá ochrana osoby poskytne také osobám blízkým osobě, které zřejmě hrozí újma na zdraví nebo jiné vážné nebezpečí v souvislosti s plněním úkolů inspekce. (4) O poskytnutí krátkodobé ochrany osobykrátkodobé ochrany osoby rozhoduje ředitel. V případě bezprostředně hrozícího útoku na život nebo zdraví osoby poskytne příslušník inspekce této osobě předběžně fyzickou ochranu a informuje o tom svého nadřízeného. (5) Krátkodobou ochranu osobyKrátkodobou ochranu osoby nelze poskytovat bez souhlasu osoby, které má být poskytnuta. § 19 (1) Při zajišťování krátkodobé ochrany osobykrátkodobé ochrany osoby je příslušník inspekce oprávněn provést prohlídku osoby, zavazadla, věci, dopravního prostředku nebo objektu nacházejících se v prostoru, ze kterého by bylo možno ohrozit bezpečnost chráněné osoby, a prohlídku takového prostoru. (2) Prohlídku osoby podle odstavce 1 je příslušník inspekce oprávněn provést, jestliže tato osoba na jeho výzvu ihned neopustí prostor podle odstavce 1 nebo hrozí-li nebezpečí z prodlení. (3) Prohlídku objektu je příslušník inspekce oprávněn provést pouze se svolením vlastníka nebo uživatele. Bez uvedeného svolení je příslušník inspekce oprávněn provést prohlídku, je-li důvodné podezření, že z objektu hrozí útok na bezpečnost chráněné osoby. (4) Prohlídka objektu, zavazadla, věci a dopravního prostředku nesmí sledovat jiný zájem než zajištění bezpečnosti chráněné osoby. HLAVA VII POUŽITÍ DONUCOVACÍCH PROSTŘEDKŮ A ZBRANĚ § 20 Obecné ustanovení Příslušník inspekce je oprávněn použít při zákroku donucovací prostředek a zbraňzbraň, k jejichž používání byl vycvičen. § 21 Donucovací prostředky Donucovacími prostředky jsou a) hmaty, chvaty, údery a kopy, b) slzotvorný, elektrický nebo jiný obdobně dočasně zneschopňující prostředek, c) obušek a jiný úderný prostředek, d) vrhací prostředek mající povahu střelné zbranězbraně podle jiného právního předpisu4) s dočasně zneschopňujícími účinky, e) zastavovací pás, zahrazení cesty vozidlem a jiný prostředek k násilnému zastavení vozidla nebo zabránění odjezdu vozidla, f) úder střelnou zbranízbraní, g) hrozba namířenou střelnou zbranízbraní, h) varovný výstřel, i) pouta, j) prostředek k zamezení prostorové orientace. § 22 Obecné podmínky použití donucovacího prostředku (1) Příslušník inspekce je oprávněn použít donucovací prostředek k ochraně bezpečnosti své osoby, jiné osoby nebo majetku. (2) Před použitím donucovacího prostředku je příslušník inspekce povinen vyzvat osobu, proti které zakročuje, aby upustila od protiprávního jednání, s výstrahou, že bude použito donucovacích prostředků. To neplatí v případě použití prostředku k zabránění odjezdu vozidla. Od výzvy lze upustit v případě, že je ohrožen život nebo zdraví osoby a zákrok nesnese odkladu. (3) Příslušník inspekce je oprávněn použít donucovací prostředek, který a) umožní dosažení účelu sledovaného zákrokem a b) je nezbytný k překonání odporu nebo útoku osoby, proti níž zakročuje. (4) Elektrický donucovací prostředek je příslušník inspekce oprávněn použít pouze, pokud by použití jiného donucovacího prostředku zjevně nebylo dostatečné k dosažení účelu sledovaného zákrokem. (5) Příslušník inspekce při použití donucovacího prostředku dbá na to, aby nezpůsobil osobě újmu zřejmě nepřiměřenou povaze a nebezpečnosti jejího protiprávního jednání. § 23 Použití pout a prostředků k zamezení prostorové orientace Příslušník inspekce je oprávněn použít pouta a prostředek k zamezení prostorové orientace také při spoutání osoby a) zajištěné, b) zadržené2), c) zatčené2), d) dodávané do výkonu trestu odnětí svobody, nebo e) převzaté příslušníkem inspekce k provedení procesních úkonů z vazby nebo výkonu trestu odnětí svobody, je-li důvodná obava, že může být ohrožena bezpečnost osob, majetku anebo ochrana veřejného pořádku nebo že se osoba pokusí o útěk. Příslušník inspekce je oprávněn použít pouta ke vzájemnému připoutání dvou nebo více osob. Prostředek k zamezení prostorové orientace je příslušník inspekce oprávněn použít pouze, nelze-li účelu úkonu dosáhnout jinak. § 24 Použití prostředku k násilnému zastavení vozidla nebo zabránění jeho odjezdu (1) Příslušník inspekce je oprávněn použít prostředek k násilnému zastavení vozidla nebo zabránění jeho odjezdu a) k zastavení vozidla, jehož řidič přes výzvu k zastavení vozidla podle jiného právního předpisu5) vozidlo nezastaví, nebo b) k zabránění odjezdu vozidla v rámci zákroku proti osobě, jejíž osobní svoboda má být omezena, lze-li předpokládat, že se tato osoba pokusí vozidlo použít k útěku. (2) Příslušník inspekce při použití prostředku k násilnému zastavení vozidla dbá, aby nedošlo k ohrožení života nebo zdraví jiných osob a aby život nebo zdraví osoby, proti které směřuje zákrok, byly ohroženy jen v nezbytné míře. § 25 Použití zbraně (1) Příslušník inspekce je oprávněn použít zbraňzbraň a) v nutné obraně nebo v krajní nouzi, b) jestliže se nebezpečný pachatel, proti němuž zakročuje, na jeho výzvu nevzdá nebo se zdráhá opustit svůj úkryt, c) aby zamezil útěku nebezpečného pachatele, jehož nemůže jiným způsobem zadržet, d) nelze-li jinak překonat aktivní odpor směřující ke zmaření jeho závažného zákroku, e) aby odvrátil násilný útok, který ohrožuje střežený nebo chráněný objekt anebo prostor, f) nelze-li jinak zadržet dopravní prostředek, jehož řidič bezohlednou jízdou vážně ohrožuje život nebo zdraví osob a na opětovnou výzvu danou podle jiného právního předpisu5) nezastaví, g) jestliže osoba, proti níž byl použit donucovací prostředek hrozba namířenou střelnou zbranízbraní nebo varovný výstřel, neuposlechne příkazu příslušníka inspekce směřujícího k zajištění bezpečnosti jeho vlastní nebo jiné osoby, nebo h) ke zneškodnění zvířete ohrožujícího život nebo zdraví osoby. (2) Použití zbranězbraně v případech uvedených v odstavci 1 písm. a) až f) je přípustné pouze za podmínky, že užití donucovacího prostředku by bylo zřejmě neúčinné. (3) Před použitím zbranězbraně v případech uvedených v odstavci 1 písm. a) až e) je příslušník inspekce povinen vyzvat osobu, proti které zakročuje, aby upustila od protiprávního jednání, s výstrahou, že bude použito zbranězbraně. Od výzvy lze upustit v případě, že je ohrožen život anebo zdraví příslušníka inspekce nebo jiné osoby a zákrok nesnese odkladu. (4) Při použití zbranězbraně je příslušník inspekce povinen dbát nutné opatrnosti, zejména neohrozit život jiných osob a co nejvíce šetřit život osoby, proti níž zákrok směřuje. (5) ZbraníZbraní podle této hlavy se rozumí zbraňzbraň střelná včetně střeliva a doplňků zbranězbraně, vyjma vrhacího prostředku majícího povahu střelné zbranězbraně podle jiného právního předpisu4) s dočasně zneschopňujícími účinky, zbraňzbraň bodná a sečná. § 26 Povinnosti příslušníka inspekce po použití donucovacího prostředku nebo zbraně (1) Po použití donucovacího prostředku nebo zbranězbraně, při kterém došlo ke zranění osoby, je příslušník inspekce povinen ihned, jakmile to okolnosti dovolí, poskytnout zraněné osobě první pomoc a zajistit lékařské ošetření. Dále je povinen učinit neodkladné úkony nebo jiná opatření, aby mohla být řádně objasněna oprávněnost použití zbranězbraně. (2) Zákrok, při kterém bylo použito donucovacího prostředku nebo zbranězbraně, je příslušník inspekce povinen bezodkladně ohlásit svému nadřízenému a sepsat o něm úřední záznam s uvedením důvodu, průběhu a výsledku jejich použití. Úřední záznam se nesepisuje při použití pout podle § 23. (3) Inspekce vyrozumí bez zbytečného odkladu příslušného státního zástupce o zranění anebo usmrcení osoby nebo o škodě nikoli nepatrné6), způsobených použitím donucovacího prostředku nebo zbranězbraně. § 27 Zvláštní omezení Při zákroku proti zjevně těhotné ženě, osobě zjevně vysokého věku, osobě se zjevnou tělesnou vadou anebo se zjevnou chorobou nebo osobě zjevně mladší 15 let nesmí příslušník inspekce použít údery a kopy, slzotvorný, elektrický ani jiný obdobný dočasně zneschopňující prostředek, obušek ani jiný úderný prostředek, vrhací prostředek mající povahu střelné zbranězbraně podle jiného právního předpisu4) s dočasně zneschopňujícím účinkem, úder střelnou zbranízbraní, hrozbu namířenou střelnou zbranízbraní, varovný výstřel a zbraňzbraň, vyjma případů, kdy útok takové osoby bezprostředně ohrožuje život nebo zdraví příslušníka inspekce anebo jiné osoby nebo hrozí větší škoda6) na majetku a nebezpečí nelze odvrátit jinak. § 28 Zákrok pod jednotným velením (1) Při zákroku pod jednotným velením rozhoduje o použití donucovacího prostředku a zbranězbraně velitel zakročující jednotky. O použití donucovacího prostředku a zbranězbraně může na místě zákroku rozhodnout také nadřízený tohoto velitele, který tímto rozhodnutím přebírá velení do ukončení zákroku. Rozhodnutí velitele zakročující jednotky a jeho nadřízeného o použití donucovacího prostředku nebo zbranězbraně musí být zadokumentováno záznamovou technikou se zvukem nebo v listinné podobě. (2) Rozhodnutím podle odstavce 1 přechází na toho, kdo rozhodnutí učinil, odpovědnost za splnění povinností podle § 26. HLAVA VIII PRÁCE S INFORMACEMI § 29 Obecná ustanovení o zpracovávání informací (1) Inspekce zpracovává v souladu s tímto zákonem a jiným právním předpisem informace včetně osobních údajůosobních údajů v rozsahu nezbytném pro plnění svých úkolů. (2) Zpracovávané informace musí inspekce zabezpečit před neoprávněným přístupem, změnou, zničením, ztrátou anebo odcizením, zneužitím nebo jiným neoprávněným zpracováním. Inspekce dále učiní nezbytná opatření pro zajištění bezpečnosti a spolehlivosti provozovaného informačního systému. Tímto nejsou dotčeny povinnosti podle jiného právního předpisu. § 30 Podání vysvětlení (1) Příslušník inspekce může při plnění svých úkolů požadovat potřebné vysvětlení od osoby, která může přispět k objasnění skutečností důležitých pro a) odhalení trestného činutrestného činu nebo přestupku a jeho pachatele, b) vypátrání hledané osoby anebo věci, nebo c) přípravu a výkon opatření k zajištění bezpečnosti osoby chráněné inspekcí, a v případě potřeby ji vyzvat, aby se ve stanovenou dobu, popřípadě bez zbytečného odkladu, je-li to nezbytné, dostavila na určené místo k sepsání úředního záznamu o podání vysvětlení. (2) Nevyhoví-li osoba bez dostatečné omluvy nebo bez závažných důvodů výzvě podle odstavce 1, může být předvedena. O předvedení sepíše příslušník inspekce úřední záznam. (3) Úřední záznam o podání vysvětlení je příslušník inspekce povinen sepsat bez zbytečného odkladu po dostavení se osoby na výzvu nebo po jejím předvedení; předvedenou osobu po sepsání tohoto záznamu příslušník inspekce propustí. (4) Podání vysvětlení nesmí být od osoby požadováno, pokud by tím porušila zákonem stanovenou nebo státem uznanou povinnost mlčenlivosti, ledaže by byla této povinnosti příslušným orgánem nebo tím, v jehož zájmu tuto povinnost má, zproštěna. (5) Osoba může vysvětlení odepřít, pokud by jím sobě anebo osobě blízké způsobila nebezpečí trestního stíhání nebo nebezpečí postihu za přestupek. (6) Kdo se dostaví na výzvu podle odstavce 1, má nárok na náhradu nutných výdajů a na náhradu ušlého výdělku. Náhradu poskytuje inspekce. Nárok na náhradu nemá ten, kdo se dostavil jen ve vlastním zájmu nebo pro své protiprávní jednání. Nárok na náhradu zaniká, jestliže jej osoba neuplatní do 7 dnů ode dne, kdy se na výzvu podle odstavce 1 dostavila; o tom musí být osoba poučena. § 31 Pořizování záznamů Inspekce může, je-li to nezbytné pro plnění jejích úkolů, pořizovat zvukové, obrazové nebo jiné záznamy osob a věcí nacházejících se na místech veřejně přístupných, a zvukové, obrazové nebo jiné záznamy o průběhu úkonu. § 32 Prokázání totožnosti (1) Prokázáním totožnostiProkázáním totožnosti se rozumí prokázání jména, popřípadě jmen, příjmení, data narození a v případě potřeby také adresy místa trvalého pobytu, adresy místa pobytu nebo adresy bydliště v zahraničí, rodného čísla a státní příslušnosti. Rozsah a způsob zjišťování osobních údajůosobních údajů musí být přiměřené účelu zjišťování totožnosti. (2) Příslušník inspekce je oprávněn při plnění svých úkolů vyzvat k prokázání totožnostiprokázání totožnosti osobu a) podezřelou ze spáchání trestného činutrestného činu nebo přestupku, b) bezdůvodně se zdržující v bezprostřední blízkosti objektu inspekce nebo v místě, z něhož lze tento objekt účinně ohrozit, c) od níž je požadováno podání vysvětlení, d) odpovídající popisu hledané osoby, e) vstupující do místa, kam je příslušníkem inspekce zakázán vstup, nebo z tohoto místa vycházející, f) zdržující se v blízkosti místa, kde došlo ke spáchání trestného činutrestného činu nebo přestupku, g) v souvislosti se zajišťováním krátkodobé ochrany osobykrátkodobé ochrany osoby, h) která má být předvedena na žádost příslušného orgánu podle trestního řádu, i) která je oznamovatelem podezření ze spáchání trestného činutrestného činu nebo přestupku nebo jiné skutečnosti důležité pro plnění úkolů inspekce, nebo j) při plnění jiného úkolu, je-li to nezbytné k vyhledávání, odhalování, prověřování nebo vyšetřování trestné činnosti příslušníků bezpečnostních sborů, příslušníků inspekce, zaměstnanců policie, zaměstnanců inspekce nebo zaměstnanců bezpečnostních sborů. (3) Odmítne-li osoba uvedená v odstavci 2 prokázat svoji totožnost nebo nemůže-li ji prokázat ani po poskytnutí potřebné součinnosti a příslušník inspekce nemůže její totožnost zjistit provedením úkonu na místě, je oprávněn tuto osobu předvést k provedení úkonů směřujících ke zjištění její totožnosti. Potřebnou součinnost k prokázání totožnostiprokázání totožnosti příslušník inspekce poskytne způsobem a v rozsahu, který nezmaří účel úkonu. (4) Nelze-li totožnost předvedené osoby zjistit na základě sdělených údajů ani v dostupných evidencích, je příslušník inspekce oprávněn získat informace potřebné k jejímu ztotožnění snímáním daktyloskopických otisků, zjišťováním tělesných znaků, měřením těla, pořizováním obrazových, zvukových a jiných záznamů a odebíráním biologických vzorků umožňujících získání informací o genetickém vybavení. (5) Nelze-li úkon podle odstavce 4 pro odpor osoby provést, je příslušník inspekce oprávněn tento odpor překonat. Způsob překonání odporu musí být přiměřený intenzitě odporu. Překonat odpor osoby nelze, jde-li o odběr krve nebo jiný obdobný úkon spojený se zásahem do tělesné integrity. (6) Byla-li postupem podle odstavců 2 až 5 zjištěna pohřešovaná osoba nebo hledaná osoba, příslušník inspekce o této skutečnosti vyrozumí PoliciiPolicii České republiky. § 33 (1) Předvedení osoby nesmí překročit dobu nezbytnou pro zjištění její totožnosti. Nezjistí-li příslušník inspekce totožnost osoby do 24 hodin od předvedení, je povinen ji propustit. (2) O úkonech a opatřeních provedených podle § 32 sepíše příslušník inspekce úřední záznam. § 34 Získávání osobních údajů pro účely budoucí identifikace (1) Inspekce může při plnění svých úkolů pro účely budoucí identifikace u osoby obviněné ze spáchání úmyslného trestného činutrestného činu nebo osoby, které bylo sděleno podezření7) pro spáchání úmyslného trestného činutrestného činu, snímat daktyloskopické otisky, zjišťovat tělesné znaky, provádět měření těla, pořizovat obrazové, zvukové a obdobné záznamy a odebírat biologické vzorky umožňující získání informací o genetickém vybavení. (2) Nelze-li úkon podle odstavce 1 pro odpor osoby provést, je příslušník inspekce po předchozí marné výzvě oprávněn tento odpor překonat. Způsob překonání odporu musí být přiměřený intenzitě odporu. Překonat odpor osoby nelze, jde-li o odběr krve nebo jiný obdobný úkon spojený se zásahem do tělesné integrity. (3) Nelze-li úkon podle odstavce 1 provést na místě, je příslušník inspekce oprávněn osobu předvést k jeho provedení. Po provedení úkonu příslušník inspekce osobu propustí. (4) O provedených úkonech sepíše příslušník inspekce úřední záznam. (5) Inspekce osobní údajeosobní údaje získané podle odstavce 1 předá včetně všech souvisejících pravomocných rozhodnutí v trestním řízenítrestním řízení PoliciiPolicii České republiky pro plnění jejích úkolů. Pokud by předání informací ohrozilo plnění úkolů inspekce, předá je až poté, co ohrožení pomine. § 34a Získávání osobních údajů pro účely záznamu v systému pro identifikaci členských států, které mají informace o předchozích odsouzeních státních příslušníků třetích zemí (1) Inspekce sejme pro účely záznamu v systému pro identifikaci členských států, které mají informace o předchozích odsouzeních státních příslušníků třetích zemí, zřízeného podle přímo použitelného předpisu Evropské unie22), daktyloskopické otisky osoby, která není státním příslušníkem žádného členského státu Evropské unie, je osobou bez státní příslušnosti nebo osobou, jejíž státní příslušnost se nepodařilo zjistit, a která byla obviněna ze spáchání trestného činutrestného činu nebo které bylo sděleno podezření ze spáchání trestného činutrestného činu, nebyly-li její daktyloskopické otisky sejmuty podle § 34 odst. 1. Ustanovení § 34 odst. 2 až 5 se použijí obdobně. (2) Inspekce osobní údaje získané podle odstavce 1 vymaže, jakmile nejsou zapotřebí pro účely podle odstavce 1. § 35 Získávání informací z evidencí (1) Inspekce může v rozsahu nezbytném pro plnění konkrétního úkolu žádat od správce evidence nebo zpracovatele poskytnutí informací z evidence provozované na základě jiného právního předpisu. Správce evidence nebo zpracovatel poskytne informace bezplatně a bez zbytečného odkladu; to neplatí, stanoví-li jiný právní předpis pro poskytnutí informací inspekci jiný režim8). (2) Inspekce může v rozsahu nezbytném pro plnění konkrétního úkolu žádat poskytnutí informací z evidence vedené Policií České republiky, Celní správou České republiky nebo Vězeňskou službouVězeňskou službou České republiky, a to i způsobem umožňujícím dálkový a nepřetržitý přístup; tím není dotčena povinnost mlčenlivosti podle daňového řádu. Policie České republiky, Celní správa České republiky a Vězeňská službaVězeňská služba České republiky informace nepředá nebo dálkový a nepřetržitý přístup nezřídí, pokud by to ohrozilo plnění jejich úkolů. (3) Inspekce může v rozsahu potřebném pro plnění konkrétního úkolu žádat od správce evidence nebo zpracovatele poskytnutí informací z databáze účastníků veřejně dostupné telefonní služby8), agendového informačního systému evidence občanských průkazů9), agendového informačního systému evidence cestovních dokladů10), agendového informačního systému evidence diplomatických a služebních pasů10), agendového informačního systému evidence obyvatel11), evidence údajů o mýtném12), katastrukatastru nemovitostí13), základního registru obyvatel14), základního registru právnických osob, podnikajících fyzických osob a orgánů veřejné moci14), základního registru územní identifikace, adres a nemovitostí14), základního registru agend, orgánů veřejné moci, soukromoprávních uživatelů údajů a některých práv a povinností14), informačního systému územní identifikace14), registru silničních vozidel15), centrálního registru silničních vozidel15), registru historických a sportovních vozidel15), registru řidičů5), centrálního registru řidičů5) a registru podnikatelů v silniční dopravě včetně údajů z registru podnikatelů v silniční dopravě z jiných členských států podle přímo použitelného předpisu Evropské unie24) způsobem umožňujícím dálkový a nepřetržitý přístup; v případě agendového informačního systému evidence občanských průkazů a agendového informačního systému evidence cestovních dokladů lze informace poskytnout pouze způsobem umožňujícím nepřetržitý přístup; v případě databáze účastníků veřejně dostupné telefonní služby se informace poskytne ve formě a v rozsahu stanoveném jiným právním předpisem8). (4) Inspekce žádá o poskytnutí informací podle odstavců 1 až 3 a § 36 odst. 3 způsobem, který umožní inspekci uchovávat identifikační údaje o příslušníku inspekce nebo zaměstnanci inspekce, který o poskytnutí informací žádal, a o účelu, k němuž bylo o poskytnutí informací žádáno, nejméně po dobu 5 let. O skutečnostech podle věty první jsou správce evidence nebo zpracovatel povinni zachovávat mlčenlivost. (5) Za účelem zajištění ochrany osoby, o níž lze důvodně předpokládat, že by mohl být ohrožen její život nebo zdraví, za účelem pátrání po hledané osobě nebo za účelem zabránění vyzrazení činnosti inspekce může inspekce nebo na základě její žádosti Ministerstvo vnitra provádět opatření k evidenční ochraně údajů. Zpravodajská služba České republiky může na základě žádosti inspekce provádět opatření k evidenční ochraně údajů vztahujících se ke krycím dokladům. § 36 Pátrání po hledaných osobách a věcech (1) Inspekce může, je-li to nezbytné pro plnění jejích úkolů, zahájit pátrání po hledaných osobách a věcech. (2) Inspekce může pro účely pátrání po hledaných osobách a věcech žádat o a) součinnost PoliciiPolicii České republiky a b) zanesení údajů o těchto osobách a věcech do evidencí vedených PoliciíPolicií České republiky; inspekce je povinna neprodleně informovat PoliciiPolicii České republiky o ukončení pátrání. (3) Inspekce může pro účely zahájeného pátrání po konkrétní hledané osobě nebo za účelem zjištění totožnosti osoby neznámé totožnosti anebo totožnosti nalezené mrtvoly žádat poskytnutí provozních a lokalizačních údajů od právnické nebo fyzické osoby zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací způsobem umožňujícím dálkový a nepřetržitý přístup, nestanoví-li jiný právní předpis8) jinak. (4) Inspekce může pro účely zahájeného pátrání po konkrétní hledané osobě žádat od a) bankybanky předávání dat o době a místě použití elektronického platebního prostředku hledané osoby, b) zdravotní pojišťovny nebo poskytovatele zdravotních nebo sociálních služeb poskytnutí informací o době a místě poskytnutí zdravotních nebo sociálních služeb této osobě. (5) Informace získané podle odstavců 3 a 4 lze použít pouze pro účely zjištění doby a místa pobytu hledané osoby. § 37 Předávání informací (1) Inspekce předává PoliciiPolicii České republiky, Vězeňské služběVězeňské službě České republiky, Celní správě České republiky, zpravodajským službám České republiky, Vojenské policiipolicii a dalším orgánům veřejné správy informace včetně osobních údajůosobních údajů a informací zpracovávaných v evidencích inspekce, které získala při plnění svých úkolů, je-li to nezbytné pro plnění úkolů v rámci jejich působnosti. (2) Inspekce předá bez zbytečného odkladu řediteli bezpečnostního sboru informace o skutečnostech zjištěných při plnění svých úkolů, na jejichž základě lze příslušníka bezpečnostního sboru zprostit výkonu služby1), nebo přijmout jiné rozhodnutí ve věcech služebního poměru; je-li tímto příslušníkem ředitel bezpečnostního sboru, předá inspekce informace jeho nadřízenému služebnímu funkcionáři. (3) Inspekce informace podle odstavců 1 a 2 nepředá, pokud by to ohrozilo plnění jejích úkolů. Získávání poznatků o trestné činnosti § 38 (1) Inspekce před zahájením úkonů trestního řízenítrestního řízení z vlastní iniciativy nebo na základě podnětu jiné osoby anebo orgánu za účelem získání poznatků o trestné činnosti vyhledává, odhaluje, a je-li to třeba, i dokumentuje skutečnosti nasvědčující tomu, že byl spáchán trestný čintrestný čin, jehož vyšetřování spadá do působnosti inspekce nebo státního zástupce. (2) Příslušník inspekce při výkonu činností podle odstavce 1 a) postupuje podle tohoto zákona, za využití oprávnění a prostředků v něm uvedených, b) předchází trestné činnosti. § 39 Zájmové prostředí (1) Zájmovým prostředímZájmovým prostředím se pro účely tohoto zákona rozumí prostředí, v němž lze důvodně předpokládat získání poznatků důležitých pro zamezování, odhalování a dokumentování trestných činůtrestných činů, jejichž vyšetřování spadá do působnosti inspekce nebo státního zástupce, ke zjišťování jejich pachatelů a k předcházení těmto trestným činůmtrestným činům. (2) Získávání poznatků ze zájmového prostředízájmového prostředí je činnost příslušníka inspekce, který aktivně vyhledává, dokumentuje a vyhodnocuje poznatky o zájmovém prostředízájmovém prostředí a osobách v něm se pohybujících. V rámci této činnosti je příslušník inspekce oprávněn zastírat svoji příslušnost k inspekci a skutečný účel své činnosti a využívat podpůrné operativně pátrací prostředky. § 40 Inspekce může pro účely trestního řízenítrestního řízení nebo pro účely zahájení trestního řízenítrestního řízení žádat od správce daně informace získané při správě daní, je-li to nezbytné pro plnění konkrétního úkolu v oblasti boje proti korupci, terorismu, organizovanému zločinu, daňové, finanční a závažné hospodářské kriminalitě a legalizaci výnosů z trestné činnosti. Poskytnutí informací podle tohoto ustanovení není porušením povinnosti mlčenlivosti podle daňového řádu. § 41 Zkouška spolehlivosti (1) Příslušník inspekce je oprávněn k předcházení, zamezování a odhalování protiprávního jednání provést u příslušníka bezpečnostního sboru, příslušníka inspekce, zaměstnance policie, zaměstnance inspekce nebo zaměstnance bezpečnostního sboru (dále jen „zkoušená osoba“) zkoušku spolehlivosti. (2) Zkouška spolehlivosti spočívá v navození situace, kterou je zkoušená osoba povinna řešit. (3) Prováděním zkoušky spolehlivosti nesmí dojít k bezprostřednímu ohrožení nebo poškození života nebo zdraví osob, jejich majetku anebo k omezení svobody osob. Při provádění zkoušky spolehlivosti musí být zachována lidská důstojnost. (4) Na základě žádosti příslušníka inspekce může zkoušku spolehlivosti provést se svým souhlasem i jiná osoba. V takovém případě je tato osoba povinna řídit se pokyny příslušníka inspekce; příslušník inspekce za její činnost odpovídá. V souladu s § 54b odst. 2 písm. f) může zkoušku spolehlivosti provést rovněž příslušník zahraničního bezpečnostního sboru, který je řízen příslušníkem inspekce určeným podle § 54b odst. 4. (5) Příslušník inspekce, příslušník zahraničního bezpečnostního sboru nebo jiná osoba provádějící zkoušku spolehlivosti mohou při zkoušce spolehlivosti sdělovat nepravdivé údaje. (6) Průběh zkoušky spolehlivosti se dokumentuje obrazovým a zvukovým záznamem, je-li to technicky možné. O zkoušce spolehlivosti inspekce pořídí úřední záznam. (7) O provedení zkoušky spolehlivosti, při které se zkoušená osoba dopustila protiprávního jednání, inspekce zkoušenou osobu bez zbytečných průtahů prokazatelně informuje a předá jedno vyhotovení záznamů pořízených podle odstavce 6 příslušnému bezpečnostnímu sboru, který je povinen záznamy založit do osobního spisu zkoušené osoby. Informování a předání záznamů inspekce neprovede, pokud by tím ohrozila plnění úkolů konkrétního trestního řízenítrestního řízení nebo plnění úkolu v oblasti kontroly inspekce. V takovém případě však inspekce zkoušenou osobu informuje a záznamy předá poté, co ohrožení pomine. Zkoušená osoba, která se při zkoušce spolehlivosti dopustila protiprávního jednání, má po informování právo nahlížet do záznamů pořízených podle odstavce 6. (8) Jednání příslušníka inspekce, příslušníka zahraničního bezpečnostního sboru nebo jiné osoby provádějící zkoušku spolehlivosti, které naplňuje znaky přestupku, není přestupkem, pokud je takové jednání nezbytné k dosažení účelu zkoušky spolehlivosti a bezprostředně neohrozí ani nepoškodí zájmy uvedené v odstavci 3. (9) Jednou za půl roku inspekce v souhrnné zprávě sdělí příslušnému bezpečnostnímu sboru jména zkoušených osob, které se při zkoušce spolehlivosti nedopustily protiprávního jednání. § 42 Podpůrné operativně pátrací prostředky (1) Inspekce používá při plnění svých úkolů podpůrné operativně pátrací prostředky podle § 72 zákona o Policii České republiky; pro použití těchto prostředků se použijí obdobně § 72 až 77 zákona o Policii České republiky. Kde se v těchto ustanoveních používá pojmu „policiepolicie“ nebo „ministerstvo“, rozumí se tím pro účely tohoto zákona inspekce, kde se používá pojmu „ministr“, rozumí se tím pro účely tohoto zákona ředitel, a kde se používá pojmu „policista“, rozumí se tím pro účely tohoto zákona příslušník inspekce. (2) Inspekce může požádat Ministerstvo vnitra, Policii České republiky nebo zpravodajské služby České republiky o součinnost při opatření nebo vydání krycího dokladu. § 43 Základní ustanovení o zpracování osobních údajů při plnění některých úkolů inspekce (1) Odstavce 2 až 6, § 44 až 47 a § 48a až 53a se použijí na zpracování osobních údajů za účelem předcházení, vyhledávání a odhalování trestné činnosti, stíhání trestných činůtrestných činů, zajišťování bezpečnosti České republiky nebo zajišťování veřejného pořádku a vnitřní bezpečnosti, včetně pátrání po osobách a věcech. (2) Inspekce může zpracovávat osobní údaje, pokud je to nezbytné pro účely uvedené v odstavci 1. Inspekce může zpracovávat osobní údaje také k ochraně důležitých zájmů subjektu údajů, které souvisí s účely uvedenými v odstavci 1. (3) Shromažďovat údaje o rasovém nebo etnickém původu, náboženském, filosofickém nebo politickém přesvědčení, členství v odborové organizaci, zdravotním stavu, sexuálním chování nebo sexuální orientaci lze pouze tehdy, je-li to nezbytné pro účely šetření konkrétního trestného činutrestného činu nebo přestupku. (4) Inspekce zpracovává osobní údaje pro účely uvedené v odstavci 1 nebo 2 odděleně od osobních údajů zpracovávaných při plnění jiných úkolů inspekce. (5) Osobní údaje zpracovávané pro účely uvedené v odstavci 1 nebo 2 může inspekce zpracovávat v nezbytném rozsahu i pro plnění jiných úkolů inspekce stanovených zákonem. (6) Plněním úkolu podle § 28 odst. 2 písm. a) zákona č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů, se rozumí i provádění zkoušek spolehlivosti. § 44 Obecné podmínky zpřístupňování nebo předávání osobních údajů (1) Inspekce i bez žádosti zpřístupňuje nebo předává osobní údaje zpracovávané pro účely podle § 43 odst. 1, a) stanoví-li tak zákon, mezinárodní smlouva, která je součástí právního řádu (dále jen „mezinárodní smlouva“), nebo přímo použitelný předpis Evropské unie, b) je-li zpřístupnění nebo předání osobních údajů nezbytné k odstranění závažného ohrožení bezpečnosti osob nebo veřejného pořádku, nebo c) je-li to ve prospěch subjektu údajů, který dal k zpřístupnění nebo předání podnět nebo lze-li jeho prospěch na základě okolností důvodně předpokládat. (2) Nepřesné osobní údaje nelze zpřístupňovat nebo předávat; neověřené osobní údaje se při zpřístupnění nebo předání označí a uvede se míra jejich spolehlivosti. Dojde-li k nesprávnému zpřístupnění nebo předání nebo k zpřístupnění nebo předání nepřesných osobních údajů, inspekce o tom bez zbytečného odkladu informuje příjemce těchto údajů a orgán příslušný k plnění účelů uvedených v § 43 odst. 1, který je jejich původcem. (3) Příjemce osobních údajů je oprávněn zpracovávat osobní údaje k jinému účelu, než ke kterému byly zpřístupněny nebo předány, pokud inspekce s tímto zpracováním souhlasí. (4) Inspekce může při zpřístupnění nebo předání osobních údajů stanovit příjemci podmínky vyplývající z tohoto nebo jiného zákona týkající se zpracování zpřístupněných nebo předaných osobních údajů; to neplatí pro zpřístupnění nebo předání orgánu příslušnému pro plnění účelů uvedených v § 43 odst. 1 nebo pro zpřístupnění nebo předání podle § 46 nebo 48. § 45 Vnitrostátní zpřístupňování nebo předávání osobních údajů (1) Inspekce zpřístupňuje nebo předává osobní údaje orgánům příslušným k plnění účelů uvedených v § 43 odst. 1, je-li to nezbytné pro plnění jejich úkolů. (2) Inspekce může zpřístupnit nebo předat osobní údaje, které získala při plnění účelů uvedených v § 43 odst. 1, orgánům veřejné správy pro plnění úkolů v rámci jejich působnosti. § 46 Zpřístupňování nebo předávání osobních údajů v rámci Evropské unie a schengenského prostoru Inspekce může i bez žádosti zpřístupnit nebo předat osobní údaje při předcházení trestné činnosti, prověřování skutečností nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čintrestný čin, odhalování nebo vyšetřování trestných činůtrestných činů nebo při zajišťování veřejného pořádku a vnitřní bezpečnosti, včetně pátrání po osobách a věcech, a) bezpečnostnímu sboru členského státu Evropské unie, jakož i jiného státu, který uplatňuje právní předpisy k provedení směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/68020), b) Evropskému policejnímu úřadu, c) Eurojustu, nebo d) příslušnému orgánu nebo instituci členského státu Evropské unie v rozsahu a za účelem stanoveným mezinárodní smlouvou nebo předpisy Evropské unie o policejní spolupráci. § 47 Zpřístupňování nebo předávání osobních údajů bezpečnostním sborům třetích států a mezinárodním organizacím (1) Inspekce může i bez žádosti zpřístupnit nebo předat osobní údaje mezinárodní organizaci Interpol nebo bezpečnostnímu sboru státu, který neuplatňuje právní předpisy k provedení směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/68020), nebo obdobnému orgánu mezinárodní organizace, pokud je to nezbytné pro předcházení trestné činnosti, prověřování skutečností nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čintrestný čin, odhalování a vyšetřování trestných činůtrestných činů, výkonu trestů a ochranných opatření nebo při zajišťování veřejného pořádku a vnitřní bezpečnosti, včetně pátrání po osobách a věcech. (2) Pokud se na stát nebo mezinárodní organizaci podle odstavce 1 vztahuje rozhodnutí orgánu Evropské unie vyhlášené v Úředním věstníku Evropské unie o zajištění odpovídající úrovně ochrany osobních údajů v oblasti policejní spolupráce, odstavce 3 až 5 se nepoužijí, ledaže orgán Evropské unie rozhodne, že odpovídající úroveň ochrany již není zajištěna. (3) Inspekce může k účelům uvedeným v odstavci 1 provést zpřístupnění nebo předání osobních údajů bezpečnostnímu sboru nebo mezinárodní organizaci podle odstavce 1, pokud přijmou nezbytná opatření pro zajištění ochrany osobních údajů. Inspekce informuje Úřad pro ochranu osobních údajů (dále jen „Úřad“) o kategoriích zpřístupnění nebo předání a uchová informace o čase, příjemci a důvodech zpřístupnění nebo předání, jakož i dotčených osobních údajích; to neplatí, pokud opatření pro zajištění ochrany osobních údajů stanoví pro bezpečnostní sbor nebo mezinárodní organizaci podle odstavce 1 právní předpis nebo mezinárodní smlouva. (4) Není-li splněna podmínka uvedená v odstavci 3 větě první, může inspekce zpřístupnit nebo předat osobní údaje, pokud je to nezbytné pro a) ochranu životně důležitých zájmů subjektu údajů nebo jiné osoby, b) zpřístupnění nebo předání podle § 44 odst. 1 písm. c), c) předejití bezprostředního a závažného ohrožení veřejného pořádku a vnitřní bezpečnosti v zahraničí, d) plnění konkrétního úkolu při plnění účelů uvedených v § 43 odst. 1, nebo e) ochranu konkrétních právních nároků v souvislosti s účely uvedenými v § 43 odst. 1. (5) Inspekce osobní údaje podle odstavce 4 písm. d) nebo e) nezpřístupní nebo nepředá, případně zpřístupní nebo předá pouze částečně, pokud zájem na ochraně základních práv a svobod subjektu údajů převažuje nad veřejným zájmem na jejich zpřístupnění nebo předání. (6) Inspekce při postupu podle odstavce 4 uchová informace o čase, příjemci a důvodech zpřístupnění nebo předání, jakož i dotčených osobních údajích. (7) Inspekce dále může s přihlédnutím k závažnosti případu, účelu původního zpřístupnění nebo předání a úrovni ochrany osobních údajů a) vyslovit souhlas, aby prostřednictvím bezpečnostního sboru nebo mezinárodní organizace podle odstavce 1 byly osobní údaje, které jim inspekce zpřístupnila nebo předala, zpřístupněny nebo předány bezpečnostnímu sboru jiného státu nebo obdobnému orgánu jiné mezinárodní organizace; takový souhlas může být udělen i obecně, nebo b) požadovat od bezpečnostního sboru nebo mezinárodní organizace podle odstavce 1 informace o zpracování předaných osobních údajů. § 48 Zpracování osobních údajů předávaných v rámci Evropské unie (1) Inspekce v souladu s příslušným předpisem Evropské unie o policejní spolupráci zpracovává při plnění svých úkolů osobní údajeosobní údaje zpřístupněné nebo předávané a) členským státem Evropské unie anebo státem přidruženým mezinárodní smlouvou k provádění schengenských předpisů (dále jen „přidružený stát”) nebo zpřístupněné nebo předávané do členského státu Evropské unie nebo přidruženého státu, nebo b) orgánem zřízeným na základě Smlouvy o Evropské unii anebo Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „evropský orgán“) nebo informačním systémem zřízeným na základě Smlouvy o Evropské unii anebo Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „evropský informační systém”) nebo zpřístupněné nebo předávané evropskému orgánu anebo evropskému informačnímu systému, v rozsahu a za podmínek stanovených zákonem. (2) Inspekce při zpracování osobních údajůzpracování osobních údajů zpřístupněných nebo předaných podle odstavce 1 dodržuje podmínky stanovené předávajícím orgánem na základě příslušného předpisu Evropské unie o policejní spolupráci. (3) Je-li k dodržení podmínky stanovené příslušným předpisem Evropské unie o policejní spolupráci třeba souhlas nebo vyjádření členského státu Evropské unie, přidruženého státu nebo evropského orgánu, inspekce stanoví tomuto členskému státu Evropské unie, přidruženému státu nebo evropskému orgánu přiměřenou lhůtu, ve které má zaslat souhlas nebo vyjádření, a upozorní jej, že pokud ve stanovené lhůtě své vyjádření nezašle, má se za to, že s dalším předpokládaným postupem souhlasí. § 48a Zpřístupňování nebo předávání osobních údajů osobám a orgánům ve třetích státech (1) Je-li to nezbytné pro plnění konkrétního úkolu inspekce při plnění účelů uvedených v § 43 odst. 1, může inspekce zpřístupnit nebo předat osobní údaje jakékoli osobě do třetího státu nebo orgánu třetího státu, pokud a) zájem na ochraně základních práv a svobod subjektu údajů nepřevažuje nad veřejným zájmem na splnění takového úkolu a b) zpřístupnění nebo předání bezpečnostnímu sboru třetího státu by nevedlo ke včasnému a řádnému splnění takového úkolu. (2) Inspekce o zpřístupnění nebo předání podle odstavce 1 bez zbytečného odkladu informuje příslušný bezpečnostní sbor třetího státu, ledaže by to vedlo k průtahům nebo obtížím. (3) Inspekce informuje osobu nebo orgán třetího státu, kterému byly osobní údaje zpřístupněny nebo předány, o účelech, pro které lze takové osobní údaje v případě nutnosti zpracovávat. (4) Inspekce o zpřístupnění nebo předání podle odstavce 1 informuje Úřad. O postupu podle odstavců 1 až 3 inspekce pořídí úřední záznam. § 49 Přístup k údajům Schengenského informačního systému a vkládání údajů do tohoto systému (1) Inspekce může v rozsahu nezbytném pro plnění svých úkolů využívat údaje z informačního systému vytvořeného státy, které jsou vázány mezinárodními smlouvami o odstraňování kontrol na společných hranicích a s nimi souvisejícími předpisy Evropské unie, a v těchto údajích vyhledávat. (2) Údaje určené k vložení do informačního systému podle odstavce 1 předává inspekce Policejnímu prezidiu České republiky. § 50 Zveřejňování osobních údajů Inspekce může zveřejňovat osobní údajeosobní údaje v rozsahu nezbytném pro plnění svých úkolů. § 51 Prověřování potřebnosti dalšího zpracovávání osobních údajů (1) Inspekce nejméně jednou za 3 roky prověří, jsou-li osobní údajeosobní údaje zpracovávané pro účely plnění jejích úkolů pro toto plnění nadále potřebné. (2) Orgány činné v trestním řízeníOrgány činné v trestním řízení, Ministerstvo spravedlnosti, Ústavní soudÚstavní soud a Kancelář prezidenta republiky inspekci v mezích své působnosti informují pro účely prověřování podle odstavce 1 o svých pravomocných rozhodnutích, promlčení trestního stíhání, výkonu trestu nebo o rozhodnutích prezidenta republiky týkajících se trestního řízenítrestního řízení, trestů nebo udělené amnestie anebo milosti. § 52 Inspekce osobní údaje nevymaže, jsou-li dále využívány při plnění úkolu podle tohoto zákona nebo jde-li o osobní údaje, které jsou součástí spisového materiálu, bez ohledu na to, zda jsou zpracovány v listinné nebo automatizované podobě. § 53 Při zpracovávání osobních údajůosobních údajů bez vědomí subjektu údajů sdělí inspekce tomuto subjektu v okamžiku, kdy není ohroženo plnění úkolů inspekce, že pro své potřeby zpracovává jeho osobní údajeosobní údaje. Sdělení učinit nemusí, a) jsou-li tyto údaje vymazány bez zbytečného odkladu po zániku uvedeného ohrožení, nebo b) pokud by sdělení těchto údajů bylo spojeno s neúměrným úsilím. § 53a Pověřenec pro ochranu osobních údajů (1) Ředitel jmenuje pověřencem pro ochranu osobních údajů (dále jen „pověřenec“) příslušníka nebo zaměstnance inspekce, který je odborně připraven pro plnění úkolů uvedených v odstavci 2. (2) Pověřenec a) poskytuje v inspekci informace a poradenství o povinnostech v oblasti ochrany osobních údajů, b) kontroluje s přihlédnutím k rizikovosti, povaze a rozsahu činností zpracování plnění povinností v oblasti ochrany osobních údajů a c) je v záležitostech týkajících se zpracování osobních údajů kontaktním místem pro Úřad a spolupracuje s ním. (3) Inspekce zajistí pověřenci odpovídající podmínky k řádnému plnění jeho úkolů, včetně přístupu k osobním údajům a jejich zpracování a možnosti udržovat odborné vědomosti a dovednosti. Inspekce rovněž zajistí, aby byl pověřenec informován o všech připravovaných a prováděných činnostech zpracování. § 53b Zvláštní ustanovení o zpracovávání osobních údajů v jiných oblastech (1) Ustanovení § 28 odst. 2 až 4 a § 29 odst. 3 až 6 zákona č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů, se použijí i na vyřízení žádostí subjektu údajů o přístup, opravu, omezení zpracování nebo výmaz podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/67921). (2) Je-li to nezbytné, lze osobní údaje zpracovávat pro účely uvedené v § 43 odst. 1 i tehdy, pokud byly shromážděny nebo zpracovávány pro jiné účely. HLAVA IX MEZINÁRODNÍ SPOLUPRÁCE § 54 Inspekce při plnění svých úkolů spolupracuje s mezinárodní organizací Interpol, Evropským policejním úřadem, příslušnými orgány a institucemi Evropské unie a jejích členských států a jinými mezinárodními organizacemi, mezinárodními trestními soudy, mezinárodními trestními tribunály, popřípadě obdobnými mezinárodními soudními orgány, které splňují alespoň jednu z podmínek uvedených v § 145 odst. 1 písm. b) a c) zákona o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních, zahraničními bezpečnostními sbory a dalšími příslušnými orgány cizího státu. § 54a Inspekce může na žádost zahraničního bezpečnostního sboru použít podpůrné operativně pátrací prostředky za podmínek stanovených tímto zákonem nebo operativně pátrací prostředky za podmínek stanovených trestním řádem. § 54b (1) Příslušník zahraničního bezpečnostního sboru může za podmínek, v rozsahu a způsobem stanovenými mezinárodní smlouvou vykonávat na území České republiky oprávnění a povinnosti příslušníka inspekce podle tohoto zákona. (2) Se souhlasem ředitele a příslušného orgánu cizího státu lze využít v rozsahu a za podmínek stanovených zákonem příslušníka zahraničního bezpečnostního sboru a) jako agenta, b) k provedení předstíraného převodu, c) ke sledování osob a věcí, d) k použití zabezpečovací techniky, e) k provedení zákroku proti pachatelům závažných trestných činůtrestných činů, nebo f) k provedení zkoušky spolehlivosti. (3) Je-li to třeba k plnění úkolů inspekce, lze se souhlasem ředitele a příslušného orgánu členského státu Evropské unie využít k plnění těchto úkolů v rozsahu a za podmínek stanovených zákonem nebo předpisy Evropské unie o policejní spolupráci příslušníka zahraničního bezpečnostního sboru jiného členského státu Evropské unie. (4) Při provádění úkonů podle odstavců 2 a 3 řídí příslušník inspekce určený ředitelem činnost příslušníka zahraničního bezpečnostního sboru. (5) Pro účely náhrady škody vzniklé v souvislosti s prováděním úkonů podle odstavců 2 a 3 se příslušník zahraničního bezpečnostního sboru považuje za příslušníka inspekce. § 54c Příslušník inspekce je oprávněn působit na území jiného státu a) za podmínek, v rozsahu a způsobem stanovenými mezinárodní smlouvou, b) v rámci mírové nebo jiné operace, které se Česká republika účastní na základě rozhodnutí mezinárodní organizace, jíž je Česká republika členem nebo s níž má uzavřenu mezinárodní smlouvu, nebo na základě rozhodnutí příslušného orgánu nebo instituce Evropské unie, nebo c) je-li vyslán k plnění úkolů inspekce na základě rozhodnutí předsedy vlády se souhlasem příslušného orgánu cizího státu nebo na žádost příslušného orgánu cizího státu. § 54d Inspekce může všem orgánům uvedeným v § 54 poskytovat utajované informaceutajované informace i bez souhlasu Národního bezpečnostního úřadu. Poskytování utajovaných informacíutajovaných informací se neuskutečňuje prostřednictvím ústředního registru utajovaných informacíutajovaných informací podle zákona o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti. HLAVA X NÁHRADA ŠKODY A NÁHRADA ZA POSKYTNUTÍ VĚCNÉ POMOCI § 55 Pro náhradu škody a náhradu za poskytnutí věcné pomoci se použijí obdobně § 95 a 96 zákona o Policii České republiky; kde se v těchto ustanoveních používá pojmu „policiepolicie“ nebo „ministerstvo“, rozumí se tím pro účely tohoto zákona inspekce, a kde se používá pojmu „policista“, rozumí se tím pro účely tohoto zákona příslušník inspekce. HLAVA XI KONTROLA § 56 (1) Každý může upozornit inspekci na a) nedostatky v činnosti inspekce, příslušníka inspekce nebo zaměstnance inspekce, b) skutečnost, že se příslušník inspekce nebo zaměstnanec inspekce dopustil jednání, které naplňuje znaky trestného činutrestného činu, přestupku nebo kázeňského přestupku, nebo c) skutečnost, že se příslušník bezpečnostního sboru, zaměstnanec policie nebo zaměstnanec bezpečnostního sboru dopustil jednání, které naplňuje znaky trestného činutrestného činu. (2) Inspekce musí upozornění přijmout. Inspekce do 30 dnů ode dne přijetí upozornění vyrozumí toho, kdo jej učinil, o přijatých opatřeních, pokud o toto vyrozumění osoba požádá. Oznámení protiprávního jednání podle trestního řádu tímto není dotčeno. (3) Má-li osoba dotčená činností příslušníka inspekce nebo zaměstnance inspekce za to, že její upozornění nebylo řádně vyřízeno, může požádat nadřízeného příslušníka inspekce nebo zaměstnance inspekce, aby přezkoumal způsob vyřízení upozornění. § 57 Kontrola činnosti inspekce (1) Kontrolu činnosti inspekce, včetně kontroly použití odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu a použití sledování osob a věcí podle trestního řádu vykonává Poslanecká sněmovna, která k tomu účelu zřizuje kontrolní orgán. Kontrolní orgán se skládá z poslanců určených Poslaneckou sněmovnou. (2) Podmínkou zahájení kontroly podle odstavce 1 v inspekci je předchozí vyrozumění předsedy vlády a ředitele kontrolním orgánem. (3) Ředitel předkládá kontrolnímu orgánu nejméně dvakrát ročně zprávu o použití prostředků podle odstavce 1 a dále též na jeho žádost informace o použití těchto prostředků. Tím není dotčeno právo kontrolního orgánu požadovat informace a účast na jednání kontrolního orgánu od jiných osob. (4) Ředitel předkládá vládě, výboru Poslanecké sněmovny příslušnému ve věcech bezpečnosti a kontrolnímu orgánu jednou ročně zprávu o činnosti inspekce a analýzu použití úkonů podle odstavce 1. (5) Na kontrolu podle odstavce 1 se kontrolní řád nepoužije. § 57a (1) Kontrolní orgán může při výkonu kontroly činnosti inspekce vstupovat do prostorů užívaných inspekcí v doprovodu ředitele nebo jím pověřeného příslušníka inspekce. (2) Kontrolní orgán je při výkonu kontroly činnosti inspekce oprávněn požadovat od inspekce informace a podklady potřebné k provedení kontroly. Inspekce je povinna požadované informace a podklady poskytnout bez zbytečného odkladu, pokud se na ně nevztahuje mlčenlivost podle jiného právního předpisu25), nebo nejsou-li naplněny důvody uvedené v § 57b. (3) Ředitel předloží kontrolnímu orgánu při výkonu kontroly činnosti inspekce na jeho požádání a) schéma organizační struktury inspekce a informace s tím související, b) návrh rozpočtu inspekce a informace s tím související, c) podklady potřebné ke kontrole rozpočtu inspekce a informace s tím související, d) souhrnnou informaci o činnosti inspekce obsahující počet a zaměření případů a věcí, v nichž je inspekce činná, nebo e) informaci o vyhodnocení zkoušek spolehlivosti. (4) Má-li kontrolní orgán za to, že činnost inspekce nezákonně omezuje nebo poškozuje práva nebo svobody osob, je oprávněn požadovat od ředitele potřebná vysvětlení. (5) Každé důvodné podezření z porušení zákona příslušníky či zaměstnanci inspekce, které kontrolní orgán zjistí při své činnosti, je povinen oznámit řediteli a nejvyššímu státnímu zástupci. § 57b Inspekce není povinna kontrolnímu orgánu předat informaci, která by mohla a) ohrozit nebo zmařit účel probíhajícího úkonu nebo trestního řízenítrestního řízení, b) ohrozit předcházení trestné činnosti, c) odhalit totožnost příslušníků inspekce nebo příslušníků jiných bezpečnostních sborů vykonávajících operativně pátrací činnost, d) odhalit totožnost informátora, nebo e) ohrozit jiné osoby, jejichž bezpečnost je v zájmu inspekce. § 57c Členové kontrolního orgánu jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o nichž se dozvěděli při výkonu své funkce. Povinnost zachovávat mlčenlivost trvá i po ukončení členství v kontrolním orgánu. Povinnost zachovávat mlčenlivost uložená členům kontrolního orgánu se nevztahuje na případy, kdy kontrolní orgán podává oznámení podle § 57a odst. 5. Členové kontrolního orgánu mohou být zbaveni povinnosti zachovávat mlčenlivost pouze usnesením Poslanecké sněmovny. HLAVA XII PŘESTUPKY § 58 (1) Fyzická osoba se dopustí přestupkupřestupku tím, že a) úmyslně na místě veřejnosti přístupném neoprávněně užívá na vozidle zvláštní označení používané na služebních vozidlech inspekce anebo označení s ním zřejmě zaměnitelné, b) v rozporu s § 60 odst. 2 na místě veřejnosti přístupném nosí služební stejnokroj inspekce nebo takové jeho součásti, které jsou s ním zřejmě zaměnitelné, c) v rozporu s § 60 odst. 3 úmyslně na místě veřejnosti přístupném užívá vnější označení inspekce nebo označení s ním zřejmě zaměnitelné, d) vnikne lstí, nedovoleným překonáním uzamčení nebo překonáním jiné jistící překážky s použitím síly do objektu nebo prostoru, v nichž sídlí inspekce, nebo e) poruší povinnost mlčenlivosti podle § 57c nebo § 66. (2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že na místě veřejnosti přístupném neoprávněně užívá na vozidle označení používané na služebních vozidlech inspekce a označení s ním zřejmě zaměnitelné. (3) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 50 000 Kč. Za přestupek podle odstavce 2 lze uložit pokutu do 50 000 Kč. § 59 (1) Přestupky podle tohoto zákona projednává obecní úřad obceobce s rozšířenou působností. (2) Pokuty vybírá a vymáhá orgán, který je uložil. HLAVA XIII SPOLEČNÁ USTANOVENÍ § 60 (1) Příslušník inspekce vykonává službu v občanském oděvu, občanském oděvu s vnějším označením inspekce nebo ve služebním stejnokroji inspekce v závislosti na povaze konkrétní činnosti a potřebě efektivního plnění úkolů inspekce. (2) Služební stejnokroj inspekce je oprávněn nosit jen příslušník inspekce. Bývalý příslušník inspekce je oprávněn nosit služební stejnokroj inspekce s odlišujícím označením při vhodných příležitostech na základě souhlasu ředitele. (3) Vnější označení inspekce je oprávněn užívat jen příslušník inspekce. (4) Zvláštní označení služebních vozidel inspekce a pásů s označením „Generální inspekce bezpečnostních sborů“ podle § 17 odst. 2 je oprávněna užívat pouze inspekce. (5) Vláda stanoví nařízením a) vzor služebního průkazu a odznaku inspekce, b) vzor průkazu zaměstnance inspekce, c) druhy a vzory služebních stejnokrojů inspekce, d) způsob vnějšího označení inspekce, e) způsob prokazování příslušnosti k inspekci, f) vzory zvláštního označení služebních vozidel inspekce a pásů s označením „Generální inspekce bezpečnostních sborů“ a g) podmínky pro udělení souhlasu nosit služební stejnokroj s odlišujícím označením, vzor odlišujícího označení a vhodné příležitosti podle odstavce 2. § 61 Dokumentace (1) Úřední záznam musí být pořízen bez zbytečného odkladu a musí obsahovat uvedení času, důvodu, průběhu a okolností úkonu. Úřední záznam musí být uložen nejméně po dobu 5 let; po stejnou dobu musí být uchovávány i ostatní záznamy pořízené podle tohoto zákona. (2) Příslušník inspekce na žádost osoby vystaví bez zbytečného odkladu písemné potvrzení o provedeném úkonu. § 62 Příslušníci inspekce jsou oprávněni k plnění úkolů inspekce držet, nosit a jinak používat zbranězbraně všech kategorií stanovených jiným právním předpisem4) a bezpečnostní materiál podle jiného právního předpisu17). § 63 Kde se v tomto zákoně mluví o a) trestných činechtrestných činech, rozumí se tím i jednání vykazující znaky trestného činutrestného činu spáchané osobou, která není trestně odpovědná, b) přestupcích, rozumí se tím i jednání, které má znaky přestupku, pokud existuje podezření, že se takového jednání dopustil příslušník inspekce, c) prohlídce osoby, rozumí se tím prohlídka fyzické osoby prováděná osobou stejného pohlaví, a to včetně prohlídky oděvních svršků osoby a věcí, které má tato osoba u sebe v době prohlídky, 1. s využitím přímých fyzických kontaktů, nebo 2. je-li to nezbytné, přímým pozorováním odhaleného těla této osoby, při kterém je příslušník inspekce oprávněn vyzvat osobu k provedení pohybu sloužícího k odhalení zbranězbraně nebo jiné věci způsobilé ohrozit život nebo zdraví, d) hledané osobě, rozumí se jí fyzická osoba, u které je dán některý ze zákonných důvodů omezení její osobní svobody, místo jejího pobytu není známo a Policií České republiky bylo po ní vyhlášeno nebo inspekcí zahájeno pátrání, e) zbranizbrani, rozumí se tím cokoli, čím je možno učinit útok proti tělu důraznějším, nestanoví-li tento zákon jinak, f) sepsání úředního záznamu, rozumí se tím též jeho pořízení za použití audiozáznamu nebo videozáznamu, je-li to s ohledem na povahu úkonu vhodné a účelné. § 64 (1) Zjišťování tělesných znaků a měření těla provádí příslušník inspekce stejného pohlaví nebo odborně způsobilý zdravotnický pracovník. (2) Odběr biologického vzorku, který je spojen se zásahem do tělesné integrity, provádí odborně způsobilý zdravotnický pracovník na žádost příslušníka inspekce. (3) Odběr biologických vzorků se provádí způsobem, který neohrozí zdraví osoby. § 65 Každý je povinen bez zbytečného odkladu a bezplatně uposlechnout výzvy anebo pokynu nebo vyhovět žádosti inspekce nebo příslušníka inspekce podle tohoto zákona; to neplatí, pokud tento zákon nebo jiný právní předpis stanoví jinak. Nelze-li účelu výzvy, pokynu nebo žádosti dosáhnout pro odpor osoby, je příslušník inspekce oprávněn tento odpor překonat. Způsob překonání odporu musí být přiměřený intenzitě odporu. § 66 (1) Příslušník inspekce a zaměstnanec inspekce jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, se kterými se seznámili při plnění úkolů inspekce nebo v souvislosti s nimi a které v zájmu zabezpečení úkolů inspekce nebo v zájmu jiných osob vyžadují, aby zůstaly utajeny před nepovolanými osobami. Tato povinnost trvá i po skončení služebního nebo pracovního poměru. (2) Každý, koho příslušník inspekce požádá o poskytnutí pomoci, je povinen, byl-li řádně poučen, zachovávat mlčenlivost o všem, co se v souvislosti s požadovanou nebo poskytnutou pomocí dozvěděl. (3) Povinnosti mlčenlivosti uložené podle tohoto zákona se nelze dovolávat vůči policejnímu orgánu uvedenému v § 12 odst. 2 písm. i) trestního řádu, státnímu zástupci, soudu a kontrolnímu orgánu podle tohoto zákona, pokud jde o údaje potřebné k plnění jejich působnosti na základě zákona nebo mezinárodní smlouvy. (4) Ředitele zprošťuje povinnosti mlčenlivosti předseda vlády. Ostatní osoby uvedené v odstavci 1 nebo 2 zprošťuje povinnosti mlčenlivosti ředitel. § 67 Zaměstnanec inspekce, zaměstnanec policie a zaměstnanci bezpečnostních sborů a jim nadřízených ministerstev se nemohou vůči inspekci dovolávat povinnosti mlčenlivosti uložené podle § 303 zákoníku práce, pokud jde o údaje potřebné k plnění úkolů inspekce. § 67a Na kontrolní činnost prováděnou inspekcí se kontrolní řád nevztahuje. HLAVA XIV PŘECHODNÁ USTANOVENÍ § 68 (2) Služební poměr prozatímního ředitele vzniká dnem jeho jmenování a končí dnem jmenování ředitele; to neplatí, byl-li prozatímní ředitel ve služebním poměru podle zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů, ke dni předcházejícímu dni nabytí účinnosti odstavce 1. § 69 (1) Příslušník PoliciePolicie České republiky, příslušník Vězeňské službyVězeňské služby České republiky nebo celník mohou do 30. listopadu 2011 doručit prozatímnímu řediteli písemnou žádost o ustanovení na služební místo v inspekci. (2) Prozatímní ředitel žádost podle odstavce 1 nejpozději do 20 pracovních dnů od jejího doručení posoudí a o výsledku žadatele bez zbytečného odkladu písemně vyrozumí. V případě, že žádosti vyhoví, uvědomí o tom i vedoucího organizační části bezpečnostního sboru,1) do které je žadatel zařazen. (3) Žadatel, jehož žádosti podle odstavce 1 bylo vyhověno, bude odvolán z dosavadního služebního místa a dnem nabytí účinnosti tohoto zákona ustanoven na služební místo v inspekci. (4) Příslušník PoliciePolicie České republiky povolaný k plnění úkolů v Ministerstvu vnitra zařazený v Inspekci PoliciePolicie České republiky, kterému ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona prozatímní ředitel písemně nesdělí, že nebude ustanoven na služební místo v inspekci, nebo který nesdělí prozatímnímu řediteli ve stejné lhůtě, že s ustanovením na služební místo v inspekci nesouhlasí, je dnem nabytí účinnosti tohoto zákona odvolán z dosavadního služebního místa a ustanoven na služební místo v inspekci. § 70 (1) S majetkem České republiky, s nímž je příslušná hospodařit organizační složka státu Ministerstvo vnitra nebo jím zřízená státní příspěvková organizace, který užívá Inspekce PoliciePolicie České republiky, je ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona příslušná hospodařit inspekce. Ministerstvo vnitra, Ministerstvo financí a Ministerstvo spravedlnosti vymezí majetek, který bude převeden do příslušnosti hospodaření nově zřízené inspekce. Ke dni zřízení inspekce ministři vnitra, financí a spravedlnosti určí opatřením majetek, s nímž je inspekce příslušná hospodařit; ustanovení jiného právního předpisu18) se užije obdobně. (2) Výkon práv a povinností z pracovněprávních vztahů zaměstnanců České republiky zařazených k výkonu práce v Ministerstvu vnitra – Inspekci PoliciePolicie České republiky přechází ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona na inspekci.19) (3) Ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona přecházejí prostředky účtu rezervního fondu, účtu cizích prostředků, účtu fondu kulturních a sociálních potřeb, které se vztahují k příslušníkům PoliciePolicie České republiky nebo k zaměstnancům České republiky zařazeným k výkonu práce v Ministerstvu vnitra – Inspekci PoliciePolicie České republiky, kteří přecházejí na inspekci, na obdobné účty u inspekce. Obdobně přecházejí i nároky z nespotřebovaných výdajů. § 71 (1) Řízení podle části dvanácté hlavy IV zákona upravujícího služební poměr příslušníků bezpečnostních sborů1), vztahující se k žadateli podle § 69 odst. 3, které nebylo pravomocně ukončeno přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dokončí prozatímní ředitel nebo ředitel. (2) Trestní řízeníTrestní řízení, jehož úkony zahájila Inspekce PoliciePolicie České republiky přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, koná inspekce, jedná-li se o trestný čintrestný čin příslušníka PoliciePolicie České republiky nebo o trestný čintrestný čin zaměstnance České republiky zařazeného k výkonu práce v PoliciiPolicii České republiky. (3) Trestní řízeníTrestní řízení, jehož úkony zahájil pověřený orgán Vězeňské službyVězeňské služby České republiky přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, koná inspekce. (4) Vede-li ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona PoliciePolicie České republiky trestní řízenítrestní řízení o trestném činutrestném činu celníka, příslušníka Vězeňské službyVězeňské služby České republiky, anebo zaměstnance České republiky zařazeného k výkonu práce v Celní správě České republiky, ve Vězeňské služběVězeňské službě České republiky nebo v PoliciiPolicii České republiky, informuje o této skutečnosti inspekci. O tom, který policejní orgán bude v řízení pokračovat, rozhodne státní zástupce. ČÁST DRUHÁ Změna trestního řádu § 72 Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění zákona č. 57/1965 Sb., zákona č. 58/1969 Sb., zákona č. 149/1969 Sb., zákona č. 48/1973 Sb., zákona č. 29/1978 Sb., zákona č. 43/1980 Sb., zákona č. 159/1989 Sb., zákona č. 178/1990 Sb., zákona č. 303/1990 Sb., zákona č. 558/1991 Sb., zákona č. 25/1993 Sb., zákona č. 115/1993 Sb., zákona č. 292/1993 Sb., zákona č. 154/1994 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 214/1994 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 8/1995 Sb., zákona č. 152/1995 Sb., zákona č. 150/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb., zákona č. 148/1998 Sb., zákona č. 166/1998 Sb., zákona č. 191/1999 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 227/2000 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 77/2001 Sb., zákona č. 144/2001 Sb., zákona č. 265/2001 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 424/2001 Sb., zákona č. 200/2002 Sb., zákona č. 226/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 218/2003 Sb., zákona č. 279/2003 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 283/2004 Sb., zákona č. 539/2004 Sb., zákona č. 587/2004 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 45/2005 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 239/2005 Sb., zákona č. 394/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 79/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 113/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 253/2006 Sb., zákona č. 321/2006 Sb., zákona č. 170/2007 Sb., zákona č. 179/2007 Sb., zákona č. 345/2007 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 90/2008 Sb., zákona č. 121/2008 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 135/2008 Sb., zákona č. 177/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 301/2008 Sb., zákona č. 384/2008 Sb., zákona č. 457/2008 Sb., zákona č. 480/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 52/2009 Sb., zákona č. 218/2009 Sb., zákona č. 272/2009 Sb., zákona č. 306/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 163/2010 Sb., zákona č. 197/2010 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 219/2010 Sb., zákona č. 150/2011 Sb., zákona č. 181/2011 Sb. a zákona č. 207/2011 Sb., se mění takto: 1. V § 12 odstavec 2 zní: „(2) Policejními orgány se rozumějí a) útvary Policie České republiky, b) Generální inspekce bezpečnostních sborů v řízení o trestných činech příslušníků Policie České republiky, příslušníků Vězeňské služby České republiky, celníků anebo zaměstnanců České republiky zařazených k výkonu práce v Policii České republiky, nebo o trestných činech zaměstnanců České republiky zařazených k výkonu práce ve Vězeňské službě České republiky anebo v Celní správě České republiky, spáchaných v souvislosti s plněním jejich pracovních úkolů, c) pověřené orgány Vězeňské služby České republiky v řízení o trestných činech osob ve výkonu vazby, trestu odnětí svobody a zabezpečovací detence, spáchaných ve vazební věznici, věznici nebo v ústavu pro výkon zabezpečovací detence, d) pověřené celní orgány v řízení o trestných činech spáchaných porušením celních předpisů a předpisů o dovozu, vývozu nebo průvozu zboží, a to i v případech, kdy se jedná o trestné činy příslušníků ozbrojených sil nebo bezpečnostních sborů, a dále porušením právních předpisů při umístění a pořízení zboží v členských státech Evropských společenství, je-li toto zboží dopravováno přes státní hranice České republiky, a v případech porušení předpisů daňových, jsou-li celní orgány správcem daně podle zvláštních právních předpisů, e) pověřené orgány Vojenské policie v řízení o trestných činech příslušníků ozbrojených sil a osob, které páchají trestnou činnost proti příslušníkům ozbrojených sil ve vojenských objektech, proti vojenským objektům, vojenskému materiálu nebo ostatnímu majetku státu, s nímž je příslušné hospodařit Ministerstvo obrany, f) pověřené orgány Bezpečnostní informační služby v řízení o trestných činech příslušníků Bezpečnostní informační služby, g) pověřené orgány Úřadu pro zahraniční styky a informace v řízení o trestných činech příslušníků Úřadu pro zahraniční styky a informace, h) pověřené orgány Vojenského zpravodajství v řízení o trestných činech příslušníků Vojenského zpravodajství, i) pověřené orgány Generální inspekce bezpečnostních sborů v řízení o trestných činech příslušníků Generální inspekce bezpečnostních sborů nebo o trestných činech zaměstnanců České republiky, zařazených k výkonu práce v Generální inspekci bezpečnostních sborů. Tím není dotčeno oprávnění státního zástupce podle § 157 odst. 2 písm. b). Není-li dále stanoveno jinak, jsou uvedené orgány oprávněny ke všem úkonům trestního řízení patřícím do působnosti policejního orgánu.“. 2. V § 158 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Pověřené orgány Vězeňské služby České republiky neprodleně informují Generální inspekci bezpečnostních sborů, jakmile zahájí takové šetření.“. 3. V § 158 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní: „(4) Jednotlivé úkony trestního řízení k objasnění a prověření skutečností důvodně nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čin, mohou na základě dožádání provést i jiné policejní orgány.“. Dosavadní odstavce 4 až 10 se nově označují jako odstavce 5 až 11. 4. V § 158 se doplňuje odstavec 12, který zní: „(12) Je-li při prověřování skutečností nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čin, zjištěno, že příslušnou k řízení je Generální inspekce bezpečnostních sborů, policejní orgán ji o předmětu šetření neprodleně vyrozumí a věc jí předá. Do doby, než Generální inspekce bezpečnostních sborů věc převezme, je policejní orgán oprávněn provádět pouze neodkladné a neopakovatelné úkony. Vznikne-li mezi policejním orgánem a Generální inspekcí bezpečnostních sborů spor o příslušnost, policejní orgán věc předloží k posouzení příslušnému státnímu zástupci. Jeho stanovisko je závazné. Ustanovení odstavce 11 se nepoužije.“. 5. V § 158b odst. 1 úvodní části ustanovení se za slova „policejním prezidentem,“ vkládají slova „jde-li o Generální inspekci bezpečnostních sborů, jejím ředitelem,“. 6. V § 158e odst. 1 se za slova „, pokud jím je útvar Policie České republiky“ vkládají slova „nebo Generální inspekce bezpečnostních sborů“. 7. V § 158e odst. 2 větě první se za slova „příslušník Policie České republiky“ vkládají slova „nebo Generální inspekce bezpečnostních sborů“. 8. V § 158e odst. 2 písm. c) se za slova „Policii České republiky“ vkládají slova „nebo ke Generální inspekci bezpečnostních sborů“. 9. V § 158e odst. 3 se za slova „Policii České republiky“ vkládají slova „a Generální inspekci bezpečnostních sborů“. 10. V § 158e odst. 6 se za slova „Policie České republiky“ vkládají slova „nebo podle zvláštního zákona upravujícího postavení příslušníků Generální inspekce bezpečnostních sborů“. 11. V § 158e odst. 8 se za slova „policejní prezident“ vkládají slova „a v případě Generální inspekce bezpečnostních sborů její ředitel“. 12. V § 160 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Opis usnesení o zahájení trestního stíhání příslušníka Policie České republiky, příslušníka Vězeňské služby České republiky anebo celníka nebo zaměstnance České republiky, zařazeného k výkonu práce v Policii České republiky, Vězeňské službě České republiky anebo v Celní správě České republiky doručí Generální inspekce bezpečnostních sborů též řediteli příslušného bezpečnostního sboru.“. 13. V § 161 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní: „(3) Vyšetřování o trestných činech spáchaných příslušníky Policie České republiky, příslušníky Vězeňské služby České republiky, celníky anebo zaměstnanci České republiky zařazenými k výkonu práce v Policii České republiky a o trestných činech spáchaných zaměstnanci České republiky zařazenými k výkonu práce ve Vězeňské službě České republiky anebo v Celní správě České republiky v souvislosti s plněním jejich pracovních úkolů, koná Generální inspekce bezpečnostních sborů.“. Dosavadní odstavce 3 až 7 se označují jako odstavce 4 až 8. 14. V § 161 odstavce 4 a 5 znějí: „(4) Vyšetřování o trestných činech spáchaných příslušníky Generální inspekce bezpečnostních sborů, příslušníky Bezpečnostní informační služby, příslušníky Úřadu pro zahraniční styky a informace, příslušníky Vojenského zpravodajství anebo příslušníky Vojenské policie a vyšetřování o trestných činech zaměstnanců České republiky, zařazených k výkonu práce v Generální inspekci bezpečnostních sborů, koná státní zástupce; přitom postupuje přiměřeně podle ustanovení upravujících postup policejního orgánu konajícího vyšetřování. Ustanovení o souhlasu státního zástupce, který je třeba k provedení úkonu policejním orgánem, se neužijí. Při vyšetřování trestných činů spáchaných příslušníky Generální inspekce bezpečnostních sborů, příslušníky Bezpečnostní informační služby, příslušníky Úřadu pro zahraniční styky a informace, příslušníky Vojenského zpravodajství anebo příslušníky Vojenské policie a při vyšetřování trestných činů zaměstnanců České republiky, zařazených k výkonu práce v Generální inspekci bezpečnostních sborů, může státní zástupce požádat orgány uvedené v § 12 odst. 2 v rámci jejich působnosti o opatření jednotlivého důkazu nebo provedení jednotlivého úkonu vyšetřování, o součinnost při opatřování důkazu nebo provádění úkonu vyšetřování, o předvedení osoby nebo za podmínek podle § 62 odst. 1 o doručení písemnosti. Tento orgán je povinen státnímu zástupci urychleně vyhovět. (5) Za splnění podmínek uvedených v § 20 odst. 1 koná a) Generální inspekce bezpečnostních sborů vyšetřování podle odstavce 3 i proti těm spoluobviněným, kteří nejsou příslušníky Policie České republiky, příslušníky Vězeňské služby České republiky anebo celníky nebo zaměstnanci České republiky, zařazenými k výkonu práce v Policii České republiky, Vězeňské službě České republiky anebo v Celní správě České republiky, b) státní zástupce vyšetřování podle odstavce 4 i proti těm spoluobviněným, kteří nejsou příslušníky Generální inspekce bezpečnostních sborů, příslušníky Bezpečnostní informační služby, příslušníky Úřadu pro zahraniční styky a informace anebo příslušníky Vojenského zpravodajství anebo příslušníky Vojenské policie nebo zaměstnanci České republiky, zařazenými k výkonu práce v Generální inspekci bezpečnostních sborů. Ustanovení § 23 tím není dotčeno.“. 15. V § 164 odst. 1 větě druhé se slova „v § 158 odst. 3 a 4“ nahrazují slovy „v § 158 odst. 3 a 5“. 16. V § 164 odst. 4 se slova „podle § 158 odst. 8“ nahrazují slovy „podle § 158 odst. 9“. 17. V § 179a odstavec 3 zní: „(3) O trestných činech příslušníků Generální inspekce bezpečnostních sborů, příslušníků Bezpečnostní informační služby, příslušníků Úřadu pro zahraniční styky a informace a příslušníků Vojenského zpravodajství anebo Vojenské policie nebo o trestných činech zaměstnanců České republiky, zařazených k výkonu práce v Generální inspekci bezpečnostních sborů, koná zkrácené přípravné řízení státní zástupce; ustanovení § 161 odst. 4 a 5 zde platí přiměřeně.“. 18. V § 314d odst. 2 větě třetí se slova „(§ 158 odst. 3 a 5)“ nahrazují slovy „(§ 158 odst. 3 a 6)“. ČÁST ČTVRTÁ Změna zákona o požární ochraně § 74 Zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění zákona č. 425/1990 Sb., zákona č. 40/1994 Sb., zákona č. 203/1994 Sb., zákona č. 163/1998 Sb., zákona č. 71/2000 Sb., zákona č. 237/2000 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb. a zákona č. 281/2009 Sb., se mění takto: 1. V § 20 odst. 1 písm. a) se za slova „Policie České republiky,“ vkládají slova „Generální inspekce bezpečnostních sborů,“. 2. V § 85 písm. a) se za slova „Bezpečnostní informační služby“ vkládají slova „, Generální inspekce bezpečnostních sborů“. ČÁST PÁTÁ Změna zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení § 75 Zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění zákona č. 590/1992 Sb., zákona č. 37/1993 Sb., zákona č. 160/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 134/1997 Sb., zákona č. 306/1997 Sb., zákona č. 93/1998 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., zákona č. 356/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 133/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 159/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 238/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 411/2000 Sb., zákona č. 116/2001 Sb., zákona č. 353/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 263/2002 Sb., zákona č. 265/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 518/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 425/2003 Sb., zákona č. 453/2003 Sb., zákona č. 53/2004 Sb., zákona č. 167/2004 Sb., zákona č. 281/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 381/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 24/2006 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 81/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 405/2006 Sb., zákona č. 585/2006 Sb., zákona č. 152/2007 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 270/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 479/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 303/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 177/2011 Sb., zákona č. 180/2011 Sb., zákona č. 220/2011 Sb. a zákona č. 263/2011 Sb., se mění takto: 1. V § 9 odst. 1 písm. b) se za slova „příslušníků Hasičského záchranného sboru České republiky,“ vkládají slova „příslušníků Generální inspekce bezpečnostních sborů,“. 2. V § 45 se za slova „Hasičského záchranného sboru České republiky,“ vkládají slova „Generální inspekce bezpečnostních sborů,“. 3. V § 110 odst. 1 se za větu první vkládá věta „Příslušník Generální inspekce bezpečnostních sborů a pozůstalý po tomto příslušníku podávají žádost o dávku důchodového pojištění u Generální inspekce bezpečnostních sborů.“. ČÁST ŠESTÁ Změna zákona o některých dalších předpokladech pro výkon některých funkcí obsazovaných ustanovením nebo jmenováním příslušníků Policie České republiky a příslušníků Sboru nápravné výchovy České republiky § 76 Zákon č. 279/1992 Sb., o některých dalších předpokladech pro výkon některých funkcí obsazovaných ustanovením nebo jmenováním příslušníků Policie České republiky a příslušníků Sboru nápravné výchovy České republiky, ve znění zákona č. 555/1992 Sb., zákona č. 256/1995 Sb., zákona č. 424/2000 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 35/2002 Sb. a zákona č. 362/2003 Sb., se mění takto: 1. V § 6 odst. 2 se slova „písm. e) až g), j) a k)“ nahrazují slovy „písm. e) až l)“. 2. Za § 10b se vkládá nový § 10c, který zní: „§ 10c (1) Předpokladem pro výkon funkce v Generální inspekci bezpečnostních sborů je, že u příslušníka bezpečnostního sboru nebo občana nebyly zjištěny skutečnosti uvedené v § 3 odst. 1 a § 5 odst. 1 písm. c) a d). (2) Funkcí se rozumí služební místo podle zvláštního zákona1a). (3) Pro posouzení splnění předpokladů pro výkon funkce v Generální inspekci bezpečnostních sborů se použijí § 6 až 8. (4) Řediteli Generální inspekce bezpečnostních sborů náleží oprávnění podle § 8, jde-li o osvědčení týkající se příslušníka bezpečnostního sboru nebo občana, který má vykonávat funkci v Generální inspekci bezpečnostních sborů. V případě osvědčení týkajícího se toho, kdo má vykonávat funkci ředitele Generální inspekce bezpečnostních sborů, náleží toto oprávnění předsedovi vlády nebo pověřenému členu vlády. (5) Nesplňuje-li příslušník Generální inspekce bezpečnostních sborů předpoklady pro výkon funkce, je tato skutečnost důvodem pro skončení jeho služebního poměru propuštěním. Služební funkcionář1a) rozhodne o propuštění příslušníka Generální inspekce bezpečnostních sborů ze služebního poměru ve lhůtě podle § 9 odst. 1. (6) Služební poměr končí uplynutím 2 kalendářních měsíců následujících po dni doručení rozhodnutí o propuštění, jestliže služební funkcionář1a) nerozhodne na základě žádosti příslušníka Generální inspekce bezpečnostních sborů o době kratší.“. ČÁST SEDMÁ Změna zákona o Vězeňské službě a justiční stráži České republiky § 77 Zákon č. 555/1992 Sb., o Vězeňské službě a justiční stráži České republiky, ve znění zákona č. 293/1993 Sb., zákona č. 169/1999 Sb., zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 460/2000 Sb., zákon č. 362/2003 Sb., zákona č. 436/2003 Sb., zákon č. 413/2005 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb. a zákona č. 227/2009 Sb., se mění takto: 1. V § 2 odst. 1 písmeno m) včetně poznámky pod čarou č. 2 zní: „m) v rozsahu stanoveném zvláštním právním předpisem2) objasňuje a prověřuje vlastními pověřenými orgány (dále jen „pověřené orgány Vězeňské služby“) trestné činy osob ve výkonu vazby, trestu odnětí svobody a zabezpečovací detence; ve spolupráci s Generální inspekcí bezpečnostních sborů se podílí na předcházení a odhalování trestné činnosti příslušníků Vězeňské služby a občanských zaměstnanců zařazených k výkonu práce ve Vězeňské službě spáchané při výkonu služby nebo při plnění pracovních úkolů. 2) § 12 odst. 2 trestního řádu.“. 2. V § 9 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Povinnosti mlčenlivosti se nemůže příslušník dovolávat vůči policejnímu orgánu, státnímu zástupci, soudu, jinému bezpečnostnímu sboru včetně bezpečnostního sboru státu Evropské unie a kontrolním orgánům, pokud jde o údaje potřebné k plnění jejich působnosti na základě zákona nebo mezinárodní smlouvy.“. Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3. ČÁST OSMÁ Změna zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti § 78 Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 160/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 59/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 113/1997 Sb., zákona č. 134/1997 Sb., zákona č. 306/1997 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 118/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 238/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 353/2001 Sb., zákona č. 263/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 425/2003 Sb., zákona č. 437/2003 Sb., zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 281/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 62/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 585/2006 Sb., zákona č. 153/2007 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 2/2009 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 221/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 303/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb. a zákona č. 263/2011 Sb., se mění takto: 1. V § 25 odst. 2 úvodní části ustanovení se za slova „Policie České republiky,“ vkládají slova „Generální inspekce bezpečnostních sborů,“. 2. V § 25 odst. 2 písm. a) se za slova „Ministerstvo vnitra,“ vkládají slova „Generální inspekce bezpečnostních sborů,“. 3. V § 25 odst. 2 písm. b) se za slova „Policie České republiky,“ vkládají slova „Generální inspekce bezpečnostních sborů,“. ČÁST DEVÁTÁ Změna zákona o důchodovém pojištění § 79 V § 5 odst. 1 písm. b) zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění zákona č. 134/1997 Sb. a zákona č. 189/2006 Sb., se za slova „Vězeňské služby České republiky,“ vkládají slova „Generální inspekce bezpečnostních sborů,“. ČÁST DESÁTÁ Změna zákona o pozemních komunikacích § 80 V § 22b odst. 3 větě druhé zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění zákona č. 80/2006 Sb. a zákona č. 347/2009 Sb., se za slova „Bezpečnostní informační službě“ vkládají slova „, Generální inspekci bezpečnostních sborů“. ČÁST JEDENÁCTÁ Změna zákona o návykových látkách § 81 V § 5 odst. 6 zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 407/2001 Sb. a zákona č. 74/2006 Sb., se za slova „Policie České republiky,“ vkládají slova „Generální inspekce bezpečnostních sborů,“. ČÁST TŘINÁCTÁ Změna zákona o azylu § 83 V § 71 odst. 9 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o azylu), ve znění zákona č. 427/2010 Sb., se za slova „Zpravodajské služby České republiky“ vkládají slova „a Generální inspekce bezpečnostních sborů“ a za slova „zpravodajským službám České republiky“ slova „a Generální inspekci bezpečnostních sborů“. ČÁST ČTRNÁCTÁ Změna zákona o pobytu cizinců na území České republiky § 84 Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 140/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 217/2002 Sb., zákona č. 222/2003 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 539/2004 Sb., zákona č. 559/2004 Sb., zákona č. 428/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 136/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 230/2006 Sb., zákona č. 170/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 140/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 47/2009 Sb., zákona č. 197/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 278/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 424/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb. a zákona č. 224/2011 Sb., se mění takto: 1. V § 159 odst. 3 větě druhé se za slovo „služby“ vkládají slova „a Generální inspekce bezpečnostních sborů“. 2. V § 159 odst. 3 větě druhé se slovo „předpisů23a)“ nahrazuje slovem „předpisů46)“ a současně se zrušuje poznámka pod čarou č. 23a. Poznámka pod čarou č. 46 zní: „46) Zákon č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 154/1994 Sb., o Bezpečnostní informační službě, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 289/2005 Sb., o Vojenském zpravodajství, ve znění zákona č. 274/2008 Sb. Zákon č. 341/2011 Sb., o Generální inspekci bezpečnostních sborů a o změně souvisejících zákonů.“. ČÁST PATNÁCTÁ Změna zákona o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel § 85 V § 46 odst. 3 písm. b) zákona č. 247/2000 Sb., o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel a o změnách některých zákonů, ve znění zákona č. 374/2007 Sb., se za slova „Celní správou České republiky“ vkládají slova „, Generální inspekcí bezpečnostních sborů“. ČÁST ŠESTNÁCTÁ Změna zákona o silničním provozu § 86 Zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění zákona č. 60/2001 Sb., zákona č. 478/2001 Sb., zákona č. 62/2002 Sb., zákona č. 311/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 436/2003 Sb., zákona č. 53/2004 Sb., zákona č. 229/2005 Sb., zákona č. 411/2005 Sb., zákona č. 76/2006 Sb., zákona č. 226/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 170/2007 Sb., zákona č. 215/2007 Sb., zákona č. 374/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 480/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 424/2010 Sb. a zákona č. 133/2011 Sb., se mění takto: 1. V § 18 odst. 9 větě první se za slova „zpravodajských služeb15)“ vkládají slova „, Generální inspekce bezpečnostních sborů45)“. Poznámka pod čarou č. 45 zní: „45) Zákon č. 341/2011 Sb., o Generální inspekci bezpečnostních sborů a o změně souvisejících zákonů.“. 2. V § 41 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno k), které zní: „k) Generální inspekce bezpečnostních sborů označená podle zvláštního právního předpisu45).“. 3. V § 79 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno l), které zní: „l) příslušník Generální inspekce bezpečnostních sborů s vnějším označením podle zvláštního právního předpisu45).“. 4. V § 122 odst. 5 se za slova „Ministerstvo vnitra,“ vkládají slova „Generální inspekce bezpečnostních sborů,“. ČÁST SEDMNÁCTÁ Změna zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích § 87 Zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění zákona č. 307/1999 Sb., ve znění zákona č. 478/2001 Sb., zákona č. 175/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 193/2003 Sb., zákona č. 103/2004 Sb., zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 411/2005 Sb., zákona č. 226/2006 Sb., zákona č. 311/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 170/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 137/2008 Sb., zákona č. 383/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 297/2009 Sb., zákona č. 347/2009 Sb., zákona č. 30/2011 Sb. a zákona č. 152/2011 Sb., se mění takto: 1. V § 4 odst. 7 se za slova „Ministerstvo obrany“ vkládají slova „, Generální inspekce bezpečnostních sborů“. 2. V § 5 odst. 3 se za slova „Policii České republiky“ vkládají slova „a Generální inspekci bezpečnostních sborů“. ČÁST OSMNÁCTÁ Změna zákona o finanční kontrole § 88 V § 32a zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole), ve znění zákona č. 123/2003 Sb., se za slova „Vězeňské služby České republiky“ vkládají slova „, Generální inspekce bezpečnostních sborů“. ČÁST DEVATENÁCTÁ Změna služebního zákona § 89 Zákon č. 218/2002 Sb., o službě státních zaměstnanců ve správních úřadech a o odměňování těchto zaměstnanců a ostatních zaměstnanců ve správních úřadech (služební zákon), ve znění zákona č. 131/2003 Sb., zákona č. 281/2003 Sb., zákona č. 426/2003 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 586/2004 Sb., zákona č. 626/2004 Sb., zákona č. 127/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 531/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 362/2007 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 381/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 30/2011 Sb. a zákona č. 73/2011 Sb., se mění takto: 1. V § 35 odst. 2 písmeno d) zní: „d) příslušníkem bezpečnostního sboru,“. 2. V § 35 odst. 2 se písmena e) až h) zrušují. Dosavadní písmena i) a j) se označují jako písmena e) a f). 3. V § 193 odst. 2 větě druhé se slova „příslušný orgán Policie České republiky“ nahrazují slovy „policejní orgán“. ČÁST DVACÁTÁ Změna zákona o dočasné ochraně cizinců § 90 V § 50 odst. 3 zákona č. 221/2003 Sb., o dočasné ochraně cizinců, se za slovo „Policie“ vkládají slova „, Generální inspekce bezpečnostních sborů“. ČÁST DVACÁTÁ PRVNÍ Změna zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů § 91 Zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 586/2004 Sb., zákona č. 626/2004 Sb., zákona č. 169/2005 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 530/2005 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 531/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb. a zákona č. 326/2009 Sb., se mění takto: 1. V § 1 odst. 1 se za slova „Vězeňská služba České republiky,“ vkládají slova „Generální inspekce bezpečnostních sborů,“. 2. V § 1 odst. 2 se za slova „Vězeňské služby České republiky je generální ředitel,“ vkládají slova „Generální inspekce bezpečnostních sborů je ředitel,“. 3. V § 1 se na konci odstavce 2 doplňují věty „Funkční období ředitele bezpečnostního sboru trvá 5 let. Tatáž osoba nemůže být ustanovena na služební místo ředitele bezpečnostního sboru více než dvakrát za sebou.“. 4. V § 2 odst. 2 se slova „a ve věcech“ nahrazují slovy „ve věcech“ a za slovo „jinak“ se vkládají slova „, a ve věcech služebního poměru ředitele Generální inspekce bezpečnostních sborů jedná a rozhoduje předseda vlády“. 5. V § 7 se na konci textu odstavce 5 doplňují slova „a příslušníky Generální inspekce bezpečnostních sborů“. 6. V § 11 odst. 3 se za slova „ředitel zpravodajské služby“ vkládají slova „nebo ředitel Generální inspekce bezpečnostních sborů“. 7. V § 17 odst. 2 se za slova „ředitele zpravodajské služby“ vkládají slova „nebo ředitele Generální inspekce bezpečnostních sborů“. 8. V § 20 odst. 5 se za slova „ve zpravodajské službě“ vkládají slova „a Generální inspekci bezpečnostních sborů“. 9. Za § 20 se vkládá nový § 20a, který zní: „§ 20a (1) Ředitel Generální inspekce bezpečnostních sborů ustanoví na volné služební místo příslušníka Generální inspekce bezpečnostních sborů, který a) byl odvolán z dosavadního služebního místa z důvodů uvedených v § 25 odst. 1 až 3 nebo § 26 odst. 2, b) je zařazen do zálohy pro přechodně nezařazené podle § 32 odst. 1 anebo 3, nebo c) má být vyňat ze zálohy činné, zálohy pro studující nebo zálohy neplacené. (2) Nelze-li volné služební místo obsadit podle odstavce 1, může ředitel Generální inspekce bezpečnostních sborů ustanovit na toto místo a) příslušníka Generální inspekce bezpečnostních sborů, který byl odvolán z dosavadního služebního místa podle § 25 odst. 4 nebo § 26 odst. 4, b) příslušníka jiného bezpečnostního sboru, jestliže byl odvolán z dosavadního služebního místa, nebo c) občana, který splňuje podmínky pro přijetí do služebního poměru. (3) Při obsazování volného služebního místa využívá ředitel Generální inspekce bezpečnostních sborů evidenci ministerstva o příslušnících zařazených v záloze.“. 10. V § 24 se za slovo „službě“ vkládají slova „nebo Generální inspekci bezpečnostních sborů“ a za slovo „služby“ se vkládají slova „nebo ředitel Generální inspekce bezpečnostních sborů“. 11. § 27 včetně nadpisu zní: „§ 27 Převedení na jiné služební místo ve zvláštních případech Ředitel bezpečnostního sboru je po uplynutí funkčního období nebo po odvolání z dosavadního služebního místa ustanoven na jiné služební místo v bezpečnostním sboru, pro které je stanovena stejná služební hodnost, nebo jestliže o to požádá, o stupeň nižší služební hodnost, a to ve stejném místě služebního působiště, nebo jestliže o to požádá, i v jiném místě služebního působiště.“. 12. V § 86 odst. 3 písm. a) se za slova „Hasičského záchranného sboru České republiky,“ vkládají slova „Generální inspekce bezpečnostních sborů,“. 13. V § 186 odst. 9 větě druhé se středník nahrazuje tečkou a slova „do běhu této lhůty“ se nahrazují slovy „Do běhu těchto lhůt“. 14. § 187 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 92 zní: „§ 187 Postoupení věci Služební funkcionář věc bezodkladně postoupí, a to i v průběhu řízení, nasvědčují-li zjištěné skutečnosti tomu, že jde o trestný čin, jehož se dopustil a) příslušník Policie České republiky, příslušník Vězeňské služby České republiky nebo celník, Generální inspekci bezpečnostních sborů, b) příslušník Bezpečnostní informační služby, příslušník Úřadu pro zahraniční styky a informace nebo příslušník Generální inspekce bezpečnostních sborů, pověřeným orgánům příslušného bezpečnostního sboru92), c) příslušník Hasičského záchranného sboru, příslušnému útvaru Policie České republiky. 92) § 12 odst. 2 trestního řádu.“. § 92 Přechodné ustanovení Funkční období ředitele bezpečnostního sboru ustanoveného na služební místo podle zákona č. 361/2003 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, počíná běžet dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST DVACÁTÁ DRUHÁ Změna zákona o elektronických komunikacích § 93 V § 100 odst. 8 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), se za slova „Policie České republiky,“ vkládají slova „Generální inspekce bezpečnostních sborů,“. ČÁST DVACÁTÁ TŘETÍ Změna zákona o inspekci práce § 94 V § 6 odst. 2 zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, se za slova „v zařízeních“ vkládají slova „Generální inspekce bezpečnostních sborů,“. ČÁST DVACÁTÁ ČTVRTÁ Změna zákona o nemocenském pojištění § 95 Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění zákona č. 585/2006 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 239/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 479/2008 Sb., zákona č. 2/2009 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 302/2009 Sb., zákona č. 303/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 157/2010 Sb., zákona č. 166/2010 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 180/2011 Sb. a zákona č. 263/2011 Sb., se mění takto: 1. V § 5 písm. a) bodě 2 se za slova „Vězeňské služby České republiky,“ vkládají slova „Generální inspekce bezpečnostních sborů,“. 2. V § 81 odst. 3 se za písmeno d) vkládá nové písmeno e), které zní: „e) Generální inspekce bezpečnostních sborů,“. Dosavadní písmena e) a f) se označují jako písmena f) a g). 3. V § 82 odst. 1 se za písmeno e) vkládá nové písmeno f), které zní: „f) Generální inspekce bezpečnostních sborů, jde-li o příslušníky Generální inspekce bezpečnostních sborů,“. Dosavadní písmena f) a g) se označují jako písmena g) a h). 4. V § 82 odst. 3 se slova „b) až g)“ nahrazují slovy „b) až h)“. 5. V § 82 odst. 5 větě první se slova „písm. e) nebo f)“ nahrazují slovy „písm. e), f) nebo g)“. 6. V § 88 se za slova „generální ředitel Generálního ředitelství cel,“ vkládají slova „ředitel Generální inspekce bezpečnostních sborů,“. 7. V § 150 se za slova „Generálního ředitelství cel,“ vkládají slova „Generální inspekce bezpečnostních sborů,“. ČÁST DVACÁTÁ PÁTÁ Změna zákoníku práce § 96 Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění zákona č. 585/2006 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 357/2007 Sb., zákona č. 362/2007 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 116/2008 Sb., zákona č. 121/2008 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 294/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 286/2009 Sb., zákona č. 320/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 180/2011 Sb. a zákona č. 185/2011 Sb., se mění takto: 1. V § 303 odst. 1 písm. b) se za bod 2 vkládá nový bod 3, který zní: „3. Generální inspekci bezpečnostních sborů,“. Dosavadní body 3 až 17 se označují jako body 4 až 18. 2. V § 312 odst. 2 se slova „příslušný orgán Policie České republiky“ nahrazují slovy „policejní orgán“. ČÁST DVACÁTÁ ŠESTÁ Změna zákona o Policii České republiky § 97 Zákon č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, ve znění zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 153/2010 Sb. a zákona č. 150/2011 Sb., se mění takto: 1. V § 66 odst. 5 se slova „zdraví, nebo pro účely“ nahrazují slovy „zdraví, za účelem“ a za slova „pohřešované osobě“ se vkládají slova „nebo za účelem zabránění vyzrazení činnosti policie“. 2. V § 68 odst. 3 písm. a) a § 71 písm. b) se slova „způsobem umožňujícím dálkový a nepřetržitý přístup“ zrušují. 3. Za § 71 se vkládá nový § 71a, který zní: „§ 71a Specializovaný útvar policie určený policejním prezidentem může pro účely trestního řízení nebo pro účely zahájení trestního řízení žádat od správce daně informace získané při správě daní, je-li to nezbytné pro plnění konkrétního úkolu v oblasti boje proti korupci, terorismu, organizovanému zločinu, daňové, finanční a závažné hospodářské kriminalitě a legalizaci výnosů z trestné činnosti. Poskytnutí informací podle tohoto ustanovení není porušením povinnosti mlčenlivosti podle daňového řádu.“. 4. V § 83 odstavec 6 zní: „(6) Na postup při vyřizování žádosti se nepoužijí ustanovení správního řádu o správním řízení.“. 5. Nadpis § 98 zní: „Kontrola použití odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu, použití sledování osob a věcí a rušení provozu elektronických komunikací“. 6. V § 98 odst. 1 se slova „, rušení provozu elektronických komunikací a kontrolu činnosti Inspekce policie“ nahrazují slovy „a rušení provozu elektronických komunikací“. 7. V § 101 odst. 3 se částka „5 000 Kč“ nahrazuje částkou „50 000 Kč“. 8. Část druhá se včetně nadpisu zrušuje. 9. V § 114 se slova „, policisty nebo inspektora“ nahrazují slovy „nebo policisty“ a slova „nebo inspektor“ se zrušují. 10. V § 115 odst. 1 se slova „, zaměstnanec policie, inspektor nebo zaměstnanec inspekce“ nahrazují slovy „nebo zaměstnanec policie“ a slovo „, inspekce“ se zrušuje. 11. V § 115 odst. 2 se slova „, policista nebo inspektor“ nahrazují slovy „nebo policista“. 12. V § 115 odst. 3 se slova „, zaměstnanec policie, inspektor nebo zaměstnanec inspekce“ nahrazují slovy „nebo zaměstnanec policie“. ČÁST DVACÁTÁ SEDMÁ ÚČINNOST § 98 (1) Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2012, s výjimkou ustanovení § 1 odst. 1, § 68, 69 a § 70 odst. 1 věty druhé, která nabývají účinnosti dnem jeho vyhlášení. (2) Ustanovení § 68 odst. 1 pozbývá platnosti uplynutím dne 30. června 2012. Němcová v. r. Klaus v. r. Nečas v. r. 1) Zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů. 2) Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů. 3) Zákon č. 137/2001 Sb., o zvláštní ochraně svědka a dalších osob v souvislosti s trestním řízením a o změně zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů. 4) Zákon č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu a o změně zákona č. 156/2000 Sb., o ověřování střelných zbraní, střeliva a pyrotechnických předmětů a o změně zákona č. 288/1995 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o střelných zbraních), ve znění zákona č. 13/1998 Sb., a zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, (zákon o zbraních), ve znění pozdějších předpisů. 5) Zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů. 6) Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů. 7) § 179b odst. 3 trestního řádu, ve znění zákona č. 265/2001 Sb. 8) Například zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění pozdějších předpisů. 9) Zákon č. 328/1999 Sb., o občanských průkazech, ve znění pozdějších předpisů. 10) Zákon č. 329/1999 Sb., o cestovních dokladech a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o cestovních dokladech), ve znění pozdějších předpisů. 11) Zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění pozdějších předpisů. 12) Zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů. 13) Zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění pozdějších předpisů. 14) Zákon č. 111/2009 Sb., o základních registrech, ve znění pozdějších předpisů. 15) Zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění zákona č. 307/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 17) Zákon č. 310/2006 Sb., o nakládání s některými věcmi využitelnými k obranným a bezpečnostním účelům na území České republiky a o změně některých dalších zákonů (zákon o nakládání s bezpečnostním materiálem), ve znění pozdějších předpisů. 18) § 20 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů. 19) § 344 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů. 20) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/680 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů příslušnými orgány za účelem prevence, vyšetřování, odhalování či stíhání trestných činů nebo výkonu trestů, o volném pohybu těchto údajů a o zrušení rámcového rozhodnutí Rady 2008/977/SVV. 21) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů). 22) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/816 ze dne 17. dubna 2019, kterým se zřizuje centralizovaný systém pro identifikaci členských států, jež mají informace o odsouzeních státních příslušníků třetích zemí a osob bez státní příslušnosti (ECRIS-TCN), na doplnění Evropského informačního systému rejstříků trestů, a kterým se mění nařízení (EU) 2018/1726. 23) § 34 odst. 4 zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů. 24) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1071/2009 ze dne 21. října 2009, kterým se zavádějí společná pravidla týkající se závazných podmínek pro výkon povolání podnikatele v silniční dopravě a zrušuje směrnice Rady 96/26/ES, v platném znění. Nařízení Komise (EU) č. 1213/2010 ze dne 16. prosince 2010 o zavedení společných pravidel pro propojení vnitrostátních elektronických rejstříků podniků silniční dopravy. 25) Například § 65 odst. 2 zákona č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, ve znění pozdějších předpisů.
Sdělení Českého statistického úřadu č. 340/2011 Sb.	Sdělení Českého statistického úřadu č. 340/2011 Sb. Sdělení Českého statistického úřadu o aktualizaci Mezinárodní statistické klasifikace nemocí a přidružených zdravotních problémů (MKN-10) Vyhlášeno 23. 11. 2011, částka 119/2011 340 SDĚLENÍ Českého statistického úřadu ze dne 13. listopadu 2011 o aktualizaci Mezinárodní statistické klasifikace nemocí a přidružených zdravotních problémů (MKN-10) Český statistický úřad ve spolupráci s Ministerstvem zdravotnictví podle § 19 odst. 2 zákona č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, oznamuje s účinností od 1. ledna 2012 aktualizaci Mezinárodní statistické klasifikace nemocí a přidružených zdravotních problémů (dále jen „MKN-10“). Aktualizované znění klasifikace MKN-10 nahrazuje dosavadní MKN-10, kterou Český statistický úřad oznámil sdělením č. 430/2008 Sb., o aktualizaci Mezinárodní statistické klasifikace nemocí a přidružených zdravotních problémů (MKN-10), platnou od 1. ledna 2009. MKN-10 je určena zejména pro statistiku příčin smrti, pro sledování zdravotního stavu obyvatel (např. zdravotnické registry, pracovní neschopnost) a pro účely zdravotního a sociálního pojištění. Náležitosti a podrobnosti použití MKN-10 určují metodické pokyny pro jednotlivé agendy a práce, kde je tato klasifikace požadována. Platné znění aktualizované MKN-10 bude k dispozici v elektronické podobě na internetových stránkách Ministerstva zdravotnictví (www.mzcr.cz) a Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky (www.uzis.cz). Předsedkyně: doc. Ing. Ritschelová, CSc., v. r.
Sdělení Českého statistického úřadu č. 339/2011 Sb.	Sdělení Českého statistického úřadu č. 339/2011 Sb. Sdělení Českého statistického úřadu o aktualizaci Klasifikace hospitalizovaných pacientů (IR-DRG) Vyhlášeno 23. 11. 2011, částka 119/2011 339 SDĚLENÍ Českého statistického úřadu ze dne 13. listopadu 2011 o aktualizaci Klasifikace hospitalizovaných pacientů (IR-DRG) Český statistický úřad ve spolupráci s Ministerstvem zdravotnictví podle § 19 odst. 2 zákona č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, oznamuje s účinností od 1. ledna 2012 aktualizaci Klasifikace hospitalizovaných pacientů IR-DRG (dále jen „klasifikace IR-DRG“). Klasifikace IR-DRG (International Refined Diagnosis Related Groups – Mezinárodní zpřesněné skupiny vztažené k diagnóze) umožňuje klasifikovat pacienty v akutní nemocniční péči na základě jejich klinické podobnosti a srovnatelnosti nákladů na jejich nemocniční pobyt. Pro klasifikaci IR-DRG se pro rok 2012 vydává definiční manuál, verze 009.2012 (formát pdf), program pro automatizované zařazování případů do DRG podle této klasifikace (tzv. grouper), česká verze 009.2012 a závazné metodické materiály a číselníky pro použití v rámci klasifikace IR-DRG, verze 009.2012. Za vydání a distribuci výše uvedených materiálů odpovídá Ministerstvo zdravotnictví České republiky, Palackého náměstí 4, 128 01 Praha 2. Definiční manuál a grouper pro klasifikaci IR-DRG lze obdržet v elektronické podobě postupem uvedeným na webových stránkách Ministerstva zdravotnictví (www.mzcr.cz). Závazné metodické materiály a číselníky pro použití v rámci klasifikace IR-DRG jsou rovněž zveřejněné na těchto webových stránkách. Předsedkyně: doc. Ing. Ritschelová, CSc., v. r.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 101/2011 Sb. m. s.	Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 101/2011 Sb. m. s. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí, kterým se vyhlašuje oprava sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 87/2011 Sb. m. s. Vyhlášeno 23. 11. 2011, částka 52/2011 101 SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí, kterým se vyhlašuje oprava sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 87/2011 Sb. m. s Ministerstvo zahraničních věcí vyhlašuje opravu svého sdělení č. 87/2011 Sb. m. s., kterým bylo vyhlášeno přijetí změny harmonogramu Mezinárodní úmluvy o regulaci velrybářství. Ve třetím odstavci v první větě sdělení se datum 13. října 2010 nahrazuje datem 11. ledna 2011.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 100/2011 Sb. m. s.	Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 100/2011 Sb. m. s. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o výpovědi Českou republikou Dohody o spolupráci v oblasti zdravotnictví a lékařských věd mezi vládou České a Slovenské Federativní Republiky a vládou Marockého království Vyhlášeno 23. 11. 2011, částka 52/2011 100 SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 21. července 2011 bylo diplomatickou nótou oznámeno Marockému království rozhodnutí vlády České republiky vypovědět Dohodu o spolupráci v oblasti zdravotnictví a lékařských věd mezi vládou České a Slovenské Federativní Republiky a vládou Marockého království, podepsanou v Bratislavě dne 23. ledna 1992, vyhlášenou pod č. 329/1992 Sb. Dohoda pozbývá platnosti ve vztazích mezi Českou republikou a Marockým královstvím v souladu s ustanovením svého článku 10 dnem 22. ledna 2012.
Vyhláška č. 335/2011 Sb.	Vyhláška č. 335/2011 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 487/2004 Sb., o osobnostní způsobilosti, která je předpokladem pro výkon služby v bezpečnostním sboru, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 14. 11. 2011, datum účinnosti 29. 11. 2011, částka 116/2011 * Čl. I - V § 3 vyhlášky č. 487/2004 Sb., o osobnostní způsobilosti, která je předpokladem pro výkon služby v bezpečnostním sboru, ve znění vyhlášky č. 468/2005 Sb. a vyhlášky č. 199/2008 Sb., se na konci odstavce 3 doplňuje věta „K žádosti podané z důvodu uvedeného * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 29. 11. 2011 335 VYHLÁŠKA ze dne 8. listopadu 2011, kterou se mění vyhláška č. 487/2004 Sb., o osobnostní způsobilosti, která je předpokladem pro výkon služby v bezpečnostním sboru, ve znění pozdějších předpisů Ministerstvo vnitra v dohodě s Ministerstvem financí, Ministerstvem spravedlnosti, Bezpečnostní informační službou a Úřadem pro zahraniční styky a informace stanoví podle § 15 odst. 7 a § 79 odst. 7 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů: Čl. I V § 3 vyhlášky č. 487/2004 Sb., o osobnostní způsobilosti, která je předpokladem pro výkon služby v bezpečnostním sboru, ve znění vyhlášky č. 468/2005 Sb. a vyhlášky č. 199/2008 Sb., se na konci odstavce 3 doplňuje věta „K žádosti podané z důvodu uvedeného v § 2 písm. c) nebo d) se přiloží materiály, které její podání odůvodňují.“. Čl. II Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti patnáctým dnem ode dne jejího vyhlášení. Ministr: Kubice v. r.
Sdělení Ministerstva vnitra č. 333/2011 Sb.	Sdělení Ministerstva vnitra č. 333/2011 Sb. Sdělení Ministerstva vnitra o vyhlášení nových voleb do zastupitelstva obce Vyhlášeno 14. 11. 2011, částka 115/2011 333 SDĚLENÍ Ministerstva vnitra ze dne 4. listopadu 2011 o vyhlášení nových voleb do zastupitelstva obce Ministr vnitra podle § 58 odst. 4 zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, vyhlašuje na den 7. dubna 2012 nové volby do zastupitelstva obce: obec\| okres\| kraj ---\|---\|--- Čečkovice\| Havlíčkův Brod\| Kraj Vysočina Ministr: Kubice v. r.
Sdělení Ministerstva vnitra č. 332/2011 Sb.	Sdělení Ministerstva vnitra č. 332/2011 Sb. Sdělení Ministerstva vnitra o vyhlášení nových voleb do zastupitelstva obce Vyhlášeno 14. 11. 2011, částka 115/2011 332 SDĚLENÍ Ministerstva vnitra ze dne 1. listopadu 2011 o vyhlášení nových voleb do zastupitelstva obce Ministr vnitra podle § 58 odst. 4 zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, vyhlašuje na den 7. dubna 2012 nové volby do zastupitelstva obce: obec\| okres\| kraj ---\|---\|--- Vodranty\| Kutná Hora\| Středočeský Ministr: Kubice v. r.
Zákon č. 331/2011 Sb.	Zákon č. 331/2011 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 14. 11. 2011, datum účinnosti 14. 11. 2011, částka 115/2011 * Čl. I - Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění zákona č. 383/2005 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 158/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 179/20 * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 14. 11. 2011 331 ZÁKON ze dne 13. října 2011, kterým se mění zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění zákona č. 383/2005 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 158/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 624/2006 Sb., zákona č. 217/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 343/2007 Sb., zákona č. 58/2008 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 242/2008 Sb., zákona č. 243/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 384/2008 Sb., zákona č. 49/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 378/2009 Sb., zákona č. 427/2010 Sb. a zákona č. 73/2011 Sb., se mění takto: 1. V § 185 odstavec 9 zní: „(9) Zkoušku podle § 78 odst. 1 písm. c) až e) koná žák poprvé v kalendářním roce 2013, jestliže má řádně ukončit střední vzdělávání maturitní zkouškou ve školním roce 2012/2013, nebo měl řádně ukončit střední vzdělávání maturitní zkouškou ve školním roce 2011/2012, pokud bude poprvé konat společnou část maturitní zkoušky v kalendářním roce 2013.“. 2. V § 185 odstavec 26 zní: „(26) Žák, který má řádně ukončit střední vzdělávání maturitní zkouškou ve školním roce 2011/2012, může konat místo zkoušky z cizího jazyka podle § 78 odst. 1 písm. b) zkoušku z matematiky podle § 78 odst. 1 písm. c).“. Čl. II Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení. Němcová v. r. Klaus v. r. Nečas v. r.
Zákon č. 330/2011 Sb.	Zákon č. 330/2011 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 14. 11. 2011, datum účinnosti 1. 12. 2011, částka 115/2011 * ČÁST PRVNÍ - Změna trestního zákoníku * ČÁST DRUHÁ - Změna trestního řádu * ČÁST TŘETÍ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 12. 2011 330 ZÁKON ze dne 7. října 2011, kterým se mění zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna trestního zákoníku Čl. I Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění zákona č. 306/2009 Sb. a zákona č. 181/2011 Sb., se mění takto: 1. V § 55 odst. 2 se slova „tři léta“ nahrazují slovy „pět let“. 2. V § 60 odstavec 3 zní: „(3) Trest domácího vězení spočívá v povinnosti odsouzeného zdržovat se po dobu výkonu tohoto trestu v určeném obydlí nebo jeho části v soudem stanoveném časovém období, nebrání-li mu v tom důležité důvody, zejména výkon zaměstnání nebo povolání nebo poskytnutí zdravotní péče ve zdravotnickém zařízení v důsledku jeho onemocnění nebo úrazu; zdravotnické zařízení je povinno na vyžádání orgánu činného v trestním řízení mu tuto skutečnost sdělit.“. 3. V § 60 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní: „(4) Soud stanoví časové období, ve kterém je odsouzený povinen se zdržovat v určeném obydlí nebo jeho části, v pracovních dnech, ve dnech pracovního klidu a pracovního volna s přihlédnutím zejména k jeho pracovní době a k času potřebnému k cestě do zaměstnání, k péči o nezletilé děti a k vyřizování nutných osobních a rodinných záležitostí, aby při zajištění všech nezbytných potřeb odsouzeného a jeho rodiny ho přiměřeně postihl na svobodě. Soud může odsouzenému povolit navštěvování pravidelných bohoslužeb nebo náboženských shromáždění i ve dnech pracovního klidu a pracovního volna.“. Dosavadní odstavce 4 a 5 se označují jako odstavce 5 a 6. 4. § 61 včetně nadpisu zní: „§ 61 Přeměna trestu domácího vězení Jestliže se pachatel v době od odsouzení do skončení výkonu trestu domácího vězení vyhýbá nástupu výkonu trestu, bez závažného důvodu poruší sjednané podmínky výkonu trestu domácího vězení, jinak maří výkon tohoto trestu nebo zaviněně nevykonává ve stanovené době uložený trest, může soud přeměnit, a to i během doby stanovené pro jeho výkon, trest domácího vězení nebo jeho zbytek v trest odnětí svobody a rozhodnout zároveň o způsobu jeho výkonu; přitom každý i jen započatý jeden den nevykonaného trestu domácího vězení se počítá za jeden den odnětí svobody.“. 5. V § 65 odst. 1 se slova „jednoho roku“ nahrazují slovy „dvou let“. 6. V § 65 odstavec 2 zní: „(2) Jestliže pachatel v době od odsouzení do skončení výkonu trestu obecně prospěšných prací nevede řádný život, vyhýbá se nástupu výkonu trestu, bez závažného důvodu poruší sjednané podmínky výkonu trestu obecně prospěšných prací, jinak maří výkon tohoto trestu nebo zaviněně tento trest ve stanovené době nevykonává, může soud přeměnit, a to i během doby stanovené pro jeho výkon, trest obecně prospěšných prací nebo jeho zbytek a) za podmínek § 60 odst. 1 v trest domácího vězení a pro případ, že by výkon tohoto trestu byl zmařen, stanovit náhradní trest odnětí svobody, který nesmí být přísnější nežli trest, který by pachateli hrozil v případě přeměny trestu obecně prospěšných prací v trest odnětí svobody; přitom každá i jen započatá jedna hodina nevykonaného trestu obecně prospěšných prací se počítá za jeden den domácího vězení, nebo b) v trest odnětí svobody a rozhodnout zároveň o způsobu jeho výkonu; přitom každá i jen započatá jedna hodina nevykonaného trestu obecně prospěšných prací se počítá za jeden den odnětí svobody.“. 7. V § 89 odst. 1 se věta druhá nahrazuje větou „Soud může zároveň vyslovit nad pachatelem dohled a současně uložit, aby ve stanovené části zkušební doby, navazující na počátek zkušební doby, se pachatel zdržoval v určené době ve svém obydlí nebo jeho části.“. 8. V § 89 odst. 2 se věta druhá nahrazuje větou „Podmíněně propuštěnému podle § 88 odst. 2 soud uloží, aby se ve zkušební době zdržoval ve stanoveném časovém období ve svém obydlí nebo jeho části, nebo aby vykonal práce ve prospěch obcí, státních nebo jiných obecně prospěšných institucí, anebo aby složil určenou peněžní částku na pomoc obětem trestné činnosti na účet soudu.“. 9. V § 89 odst. 3 větě první se slova „odstavce 2“ nahrazují slovy „odstavců 1 a 2“. 10. V § 99 se na konci odstavce 5 doplňuje věta „Bez podmínek § 100 odst. 1 nebo 2 může soud změnit ústavní ochranné léčení na zabezpečovací detenci, jestliže uložené a vykonávané ochranné léčení neplní svůj účel nebo nezajišťuje dostatečnou ochranu společnosti, zejména v případě, že pachatel utekl ze zdravotnického zařízení, užil násilí vůči zaměstnancům zdravotnického zařízení nebo jiným osobám ve výkonu ochranného léčení nebo opakovaně odmítl vyšetřovací nebo léčebné výkony či jinak projevil negativní postoj k ochrannému léčení.“. 11. V § 100 odst. 1 se slova „zvlášť závažného“ zrušují. 12. V § 100 odst. 2 písm. b) se slova „zvlášť závažný“ zrušují. 13. V § 145 odst. 2 písm. g) se za slovo „opětovně“ vkládají slova „nebo poté, co spáchal jiný zvlášť závažný zločin spojený s úmyslným způsobením těžké újmy na zdraví nebo smrti nebo jeho pokus“. 14. V § 146a odst. 4 písm. a) se slova „1 nebo“ zrušují. 15. V § 192 odst. 1 a 2 úvodní části ustanovení se za slovo „dítě“ vkládají slova „nebo osobu, jež se jeví být dítětem“. 16. V § 205 odst. 2 se slova „čin uvedený v odstavci 1“ nahrazují slovy „takový čin“. 17. V § 226 odstavec 4 zní: „(4) Odnětím svobody na šest měsíců až tři léta bude pachatel potrestán, a) způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1, 2 nebo 3 značnou škodu, b) získá-li takovým činem pro sebe nebo pro jiného značný prospěch, nebo c) spáchá-li takový čin jako úřední osoba.“. 18. V § 241 odstavec 1 zní: „(1) Kdo ve větším rozsahu nesplní a) jako zaměstnavatel nebo plátce svoji zákonnou povinnost odvést za zaměstnance nebo jinou osobu daň, pojistné na sociální zabezpečení, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti nebo pojistné na zdravotní pojištění, nebo b) jako zaměstnavatel svoji zákonnou povinnost odvést pojistné na úrazové pojištění zaměstnanců, bude potrestán odnětím svobody až na tři léta nebo zákazem činnosti.“. 19. V § 241 se odstavec 2 zrušuje. Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 2 a 3. 20. V § 241 odst. 2 a 3 se slova „nebo 2“ zrušují. 21. V § 256 se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) Kdo za okolností uvedených v odstavci 1 žádá, přijme nebo si dá slíbit majetkový nebo jiný prospěch a spáchá takový čin jako úřední osoba, bude potrestán odnětím svobody na tři léta až deset let.“. 22. V § 257 odst. 2 úvodní části ustanovení a v § 258 odst. 2 úvodní části ustanovení se slova „jeden rok až pět let nebo peněžitým trestem“ nahrazují slovy „dvě léta až osm let“. 23. V § 257 odst. 3 úvodní části ustanovení, § 258 odst. 3 úvodní části ustanovení a v § 331 odst. 3 úvodní části ustanovení se slova „dvě léta až osm let“ nahrazují slovy „tři léta až deset let“. 24. V § 288 odst. 2 písm. a) se slovo „nebo“ zrušuje. 25. V § 288 odst. 2 písmeno b) zní: „b) spáchá-li takový čin vůči dítěti mladšímu patnácti let, nebo“. 26. V § 288 odst. 2 se doplňuje písmeno c), které zní: „c) spáchá-li takový čin ve značném rozsahu vůči dítěti staršímu patnácti let.“. 27. V § 288 odst. 3 písm. c) se slovo „větším“ nahrazuje slovem „značném“. 28. § 293 a 294 včetně nadpisů znějí: „§ 293 Poškození a ohrožení životního prostředí (1) Kdo v rozporu s jiným právním předpisem úmyslně poškodí nebo ohrozí půdu, vodu, ovzduší nebo jinou složku životního prostředí, a to ve větším rozsahu nebo na větším území, nebo takovým způsobem, že tím může způsobit těžkou újmu na zdraví nebo smrt nebo je-li k odstranění následků takového jednání třeba vynaložit náklady ve značném rozsahu, nebo kdo úmyslně takové poškození nebo ohrožení složky životního prostředí zvýší nebo ztíží jeho odvrácení nebo zmírnění, bude potrestán odnětím svobody až na tři léta nebo zákazem činnosti. (2) Odnětím svobody na jeden rok až pět let bude pachatel potrestán, a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 opětovně, b) spáchá-li takový čin proto, že porušil důležitou povinnost vyplývající z jeho zaměstnání, povolání, postavení nebo funkce nebo uloženou mu podle zákona, c) způsobí-li takovým činem trvalé nebo dlouhodobé poškození složky životního prostředí, d) je-li k odstranění následků takového činu třeba vynaložit náklady ve velkém rozsahu, nebo e) spáchá-li takový čin v úmyslu získat pro sebe nebo pro jiného značný prospěch. (3) Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán, spáchá-li takový čin v úmyslu získat pro sebe nebo pro jiného prospěch velkého rozsahu. § 294 Poškození a ohrožení životního prostředí z nedbalosti (1) Kdo v rozporu s jiným právním předpisem z hrubé nedbalosti poškodí nebo ohrozí půdu, vodu, ovzduší nebo jinou složku životního prostředí, a to ve větším rozsahu nebo na větším území, nebo takovým způsobem, že tím může způsobit těžkou újmu na zdraví nebo smrt anebo je-li k odstranění následků takového jednání třeba vynaložit náklady ve značném rozsahu, nebo kdo z hrubé nedbalosti takové poškození nebo ohrožení složky životního prostředí zvýší nebo ztíží jeho odvrácení nebo zmírnění, bude potrestán odnětím svobody až na šest měsíců nebo zákazem činnosti. (2) Odnětím svobody až na dvě léta nebo zákazem činnosti bude pachatel potrestán, a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 proto, že porušil důležitou povinnost vyplývající z jeho zaměstnání, povolání, postavení nebo funkce nebo uloženou mu podle zákona, b) způsobí-li takovým činem trvalé nebo dlouhodobé poškození složky životního prostředí, nebo c) je-li k odstranění následků takového činu třeba vynaložit náklady ve velkém rozsahu.“. 29. Za § 294 se vkládá nový § 294a, který včetně nadpisu zní: „§ 294a Poškození vodního zdroje Kdo, byť i z hrubé nedbalosti, způsobí poškození vodního zdroje, u něhož je stanoveno ochranné pásmo, tak, že tím zanikne nebo je značně oslaben důvod pro zvláštní ochranu vodního zdroje, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta.“. 30. V § 296 se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Poškozením nebo ohrožením půdy, vody, ovzduší nebo jiné složky životního prostředí se rozumí i provozování zařízení, ve kterém je prováděna nebezpečná činnost nebo v němž se skladují nebo používají nebezpečné látky či směsi, bez povolení podle jiného právního předpisu.“. 31. V § 297 odst. 1 se slovo „hrubé“ zrušuje. 32. Za § 298 se vkládá nový § 298a, který včetně nadpisu zní: „§ 298a Neoprávněná výroba a jiné nakládání s látkami poškozujícími ozonovou vrstvu (1) Kdo v rozporu s jiným právním předpisem v nikoli malém rozsahu vyrobí, doveze, vyveze, uvede na trh látku poškozující ozonovou vrstvu nebo s ní jinak nakládá, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok, zákazem činnosti nebo propadnutím věci nebo jiné majetkové hodnoty. (2) Odnětím svobody na šest měsíců až na tři léta bude pachatel potrestán, a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 opětovně, b) spáchá-li takový čin v úmyslu získat pro sebe nebo pro jiného značný prospěch, nebo c) spáchá takový čin ve značném rozsahu.“. 33. § 299 až 301 včetně nadpisů znějí: „§ 299 Neoprávněné nakládání s chráněnými volně žijícími živočichy a planě rostoucími rostlinami (1) Kdo v rozporu s jiným právním předpisem usmrtí, zničí, poškodí, odejme z přírody, zpracovává, doveze, vyveze, proveze, přechovává, nabízí, zprostředkuje, sobě nebo jinému opatří jedince zvláště chráněného druhu živočicha nebo rostliny nebo exemplář chráněného druhu a spáchá takový čin na více než dvaceti pěti kusech živočichů, rostlin nebo exemplářů, bude potrestán odnětím svobody až na tři léta, zákazem činnosti nebo propadnutím věci nebo jiné majetkové hodnoty. (2) Stejně bude potrestán, kdo v rozporu s jiným právním předpisem usmrtí, zničí, poškodí, odejme z přírody, zpracovává, doveze, vyveze, proveze, přechovává, nabízí, zprostředkuje, sobě nebo jinému opatří jedince silně nebo kriticky ohroženého druhu živočicha nebo rostliny nebo exemplář druhu přímo ohroženého vyhubením nebo vyhynutím. (3) Odnětím svobody na šest měsíců až pět let, zákazem činnosti nebo propadnutím věci nebo jiné majetkové hodnoty bude pachatel potrestán, a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 nebo 2 jako člen organizované skupiny, b) spáchá-li takový čin v úmyslu získat pro sebe nebo pro jiného značný prospěch, nebo c) způsobí-li takovým činem dlouhodobé nebo nevratné poškození populace volně žijícího živočicha nebo planě rostoucí rostliny nebo místní populace nebo biotopu zvláště chráněného druhu živočicha nebo rostliny. (4) Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán, a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 nebo 2 ve spojení s organizovanou skupinou působící ve více státech, b) spáchá-li takový čin v úmyslu získat pro sebe nebo pro jiného prospěch velkého rozsahu, nebo c) způsobí-li takovým činem dlouhodobé nebo nevratné poškození místní populace nebo biotopu kriticky ohroženého druhu živočicha nebo rostliny. § 300 Neoprávněné nakládání s chráněnými volně žijícími živočichy a planě rostoucími rostlinami z nedbalosti Kdo z hrubé nedbalosti poruší jiný právní předpis tím, že usmrtí, zničí, poškodí, odejme z přírody, zpracovává, opakovaně doveze, vyveze nebo proveze, přechovává, nabízí, zprostředkuje nebo sobě nebo jinému opatří jedince zvláště chráněného druhu živočicha nebo rostliny nebo exemplář chráněného druhu ve větším rozsahu než dvaceti pěti kusů nebo jedince kriticky ohroženého druhu živočicha nebo rostliny nebo exemplář druhu přímo ohroženého vyhubením nebo vyhynutím, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok, zákazem činnosti nebo propadnutím věci nebo jiné majetkové hodnoty. § 301 Poškození chráněných částí přírody Kdo, byť i z hrubé nedbalosti, poruší jiný právní předpis tím, že poškodí nebo zničí památný strom, významný krajinný prvek, jeskyni, zvláště chráněné území, evropsky významnou lokalitu nebo ptačí oblast tak, že tím zanikne nebo je značně oslaben důvod pro ochranu takové části přírody, bude potrestán odnětím svobody až na tři léta, zákazem činnosti nebo propadnutím věci nebo jiné majetkové hodnoty.“. 34. V § 304 odst. 1 se slovo „uloví“ nahrazuje slovem „loví“. 35. V § 311 odstavec 2 zní: „(2) Stejně bude potrestán, kdo jednáním uvedeným v odstavci 1 vyhrožuje, kdo k takovému jednání veřejně podněcuje, nebo kdo takové jednání, teroristu nebo člena teroristické skupiny finančně, materiálně nebo jinak podporuje.“. 36. V § 329 odst. 1 závěrečné části ustanovení se slova „šest měsíců až tři léta“ nahrazují slovy „jeden rok až pět let“. 37. V § 329 odst. 2 úvodní části ustanovení se slovo „dvě“ nahrazuje slovem „tři“. 38. V § 331 odst. 1 závěrečné části ustanovení se slovo „tři“ nahrazuje slovem „čtyři“. 39. V § 337 odst. 1 písm. a) se za slovo „předpisu“ vkládají slova „nebo pro kterou takové oprávnění pozbyl“. 40. V § 342 odstavec 1 zní: „(1) Kdo soustavně, opakovaně, za zvlášť vykořisťujících pracovních podmínek nebo ve větším rozsahu neoprávněně zaměstná nebo zprostředkuje zaměstnání cizince, který se zdržuje neoprávněně na území České republiky nebo nemá platné povolení k zaměstnání, pokud je podle jiného právního předpisu vyžadováno, bude potrestán odnětím svobody až na šest měsíců, propadnutím věci nebo jiné majetkové hodnoty nebo zákazem činnosti.“. 41. V § 342 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Stejně bude potrestán, kdo zaměstná nebo zprostředkuje zaměstnání cizince, který je dítětem a zdržuje se neoprávněně na území České republiky nebo nemá platné povolení k zaměstnání podle jiného právního předpisu.“. Dosavadní odstavce 2 až 4 se označují jako odstavce 3 až 5. 42. V § 342 odst. 3 úvodní části ustanovení a v § 342 odst. 4 a 5 se za slova „odstavci 1“ vkládají slova „nebo 2“. 43. V § 351 se za slova „v referendu nutí,“ vkládá nová alinea, která zní: „kdo jinému nebo pro jiného v souvislosti s výkonem volebního práva nebo hlasovacího práva v referendu poskytne, nabídne nebo slíbí finanční, majetkový nebo jiný obdobný prospěch, aby volil nebo hlasoval v rozporu s nezávislým vyjádřením své vůle,“. 44. V § 352 odstavec 3 zní: „(3) Stejně jako v odstavci 2 bude potrestán, a) kdo se spolčí nebo srotí ke spáchání takového činu, nebo b) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 tiskem, filmem, rozhlasem, televizí, veřejně přístupnou počítačovou sítí nebo jiným obdobně účinným způsobem.“. 45. V § 363 odst. 2 se za slova „činnosti (§ 216),“ vkládají slova „pletichy v insolvenčním řízení (§ 226),“. 46. V § 363 odst. 2 se za slova „hry (§ 252),“ vkládají slova „sjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě (§ 256), pletichy při zadání veřejné zakázky a při veřejné soutěži (§ 257), pletichy při veřejné dražbě (§ 258),“. 47. V § 363 odst. 2 se za slova „rostlinami (§ 299),“ vkládají slova „zneužití pravomoci úřední osoby (§ 329),“. 48. V § 363 odst. 2 se za slova „odhalit pachatele trestné činnosti“ vkládají slova „spáchané členy organizované skupiny, ve spojení s organizovanou skupinou nebo“. 49. V § 368 se na konci odstavce 3 doplňuje věta „Oznamovací povinnost trestného činu obchodování s lidmi podle § 168 odst. 2 a zbavení osobní svobody (§ 170) nemá též osoba poskytující pomoc obětem trestných činů.“. ČÁST DRUHÁ Změna trestního řádu Čl. II Zákon č. 141/1961 Sb., o soudním řízení trestním (trestní řád), ve znění zákona č. 57/1965 Sb., zákona č. 58/1969 Sb., zákona č. 149/1969 Sb., zákona č. 48/1973 Sb., zákona č. 29/1978 Sb., zákona č. 43/1980 Sb., zákona č. 159/1989 Sb., zákona č. 178/1990 Sb., zákona č. 303/1990 Sb., zákona č. 558/1991 Sb., zákona č. 25/1993 Sb., zákona č. 115/1993 Sb., zákona č. 292/1993 Sb., zákona č. 154/1994 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 214/1994 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 8/1995 Sb., zákona č. 152/1995 Sb., zákona č. 150/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb., zákona č. 148/1998 Sb., zákona č. 166/1998 Sb., zákona č. 191/1999 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 227/2000 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 77/2001 Sb., zákona č. 144/2001 Sb., zákona č. 265/2001 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 424/2001 Sb., zákona č. 200/2002 Sb., zákona č. 226/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 218/2003 Sb., zákona č. 279/2003 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 283/2004 Sb., zákona č. 539/2004 Sb., zákona č. 587/2004 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 45/2005 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 239/2005 Sb., zákona č. 394/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 79/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 113/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 253/2006 Sb., zákona č. 321/2006 Sb., zákona č. 170/2007 Sb., zákona č. 179/2007 Sb., zákona č. 345/2007 Sb., zákona č. 90/2008 Sb., zákona č. 121/2008 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 135/2008 Sb., zákona č. 177/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 301/2008 Sb., zákona č. 384/2008 Sb., zákona č. 457/2008 Sb., zákona č. 480/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 52/2009 Sb., zákona č. 218/2009 Sb., zákona č. 272/2009 Sb., zákona č. 306/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 163/2010 Sb., zákona č. 197/2010 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 219/2010 Sb., zákona č. 150/2011 Sb., zákona č. 181/2011 Sb. a zákona č. 207/2011 Sb., se mění takto: 1. V § 152 odst. 1 se za písmeno b) vkládá nové písmeno c), které zní: „c) náklady spojené s využitím elektronického kontrolního systému při podmíněném propuštění z výkonu trestu odnětí svobody,“. Dosavadní písmena c) a d) se označují jako písmena d) a e). 2. V § 152 odstavec 2 zní: „(2) Denní sazbu připadající na náklady spojené s výkonem vazby, náklady spojené s využitím elektronického kontrolního systému při podmíněném propuštění z výkonu trestu odnětí svobody a náklady spojené s výkonem trestu domácího vězení a způsob úhrady těchto nákladů stanoví Ministerstvo spravedlnosti obecně závazným právním předpisem.“. 3. V § 152 odst. 3 se slova „písm. d)“ nahrazují slovy „písm. e)“. 4. V § 155 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní: „(3) O povinnosti odsouzeného, který byl podmíněně propuštěn z výkonu trestu odnětí svobody, hradit náklady spojené s využitím elektronického kontrolního systému rozhodne předseda senátu soudu, který odsouzeného z výkonu trestu odnětí svobody propustil. Při tom se přiměřeně použijí zvláštní právní předpisy upravující náhrady nákladů spojené s výkonem trestu domácího vězení a způsob úhrady.“. Dosavadní odstavce 3 až 5 se označují jako odstavce 4 až 6. 5. V § 155 odst. 6 se číslo „4“ nahrazuje číslem „5“. 6. V § 156 se slova „§ 152 odst. 1 písm. d)“ nahrazují slovy „§ 152 odst. 1 písm. e)“. 7. V § 306a se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní: „(3) Doba od právní moci odsuzujícího rozsudku do jeho zrušení podle odstavce 2 se do promlčecí doby nezapočítává.“. Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4. 8. V § 334a odst. 1 úvodní části ustanovení se za slovo „odsouzenému“ vkládají slova „a příslušnému středisku Probační a mediační služby“. 9. V § 334f se na konci odstavce 4 doplňují slova „nebo z jiných obdobně závažných důvodů“. 10. § 334g včetně nadpisu zní: „§ 334g Přeměna trestu domácího vězení v trest odnětí svobody (1) O přeměně trestu domácího vězení v trest odnětí svobody rozhodne předseda senátu na návrh probačního úředníka nebo i bez takového návrhu ve veřejném zasedání. (2) Proti rozhodnutí podle odstavce 1 je přípustná stížnost, jež má odkladný účinek.“. 11. § 340b včetně nadpisu zní: „§ 340b Přeměna trestu obecně prospěšných prací v trest domácího vězení nebo odnětí svobody (1) O přeměně trestu obecně prospěšných prací nebo o přeměně jeho zbytku v trest domácího vězení nebo v trest odnětí svobody, jakož i o ponechání trestu obecně prospěšných prací v platnosti při stanovení dohledu nebo dalších dosud neuložených přiměřených omezení, přiměřených povinností nebo případně výchovných omezení, rozhodne bez zbytečného odkladu předseda senátu na návrh probačního úředníka pověřeného kontrolou nad výkonem tohoto trestu nebo na návrh obecního úřadu nebo instituce, u nichž jsou obecně prospěšné práce vykonávány, podaný prostřednictvím tohoto probačního úředníka, nebo i bez takového návrhu ve veřejném zasedání. O těchto rozhodnutích předseda senátu vyrozumí středisko Probační a mediační služby v obvodu soudu, v němž je trest obecně prospěšných prací vykonáván. (2) Proti rozhodnutí podle odstavce 1 je přípustná stížnost, jež má odkladný účinek.“. 12. V § 351a se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Ústavní ochranné léčení může za podmínek stanovených v trestním zákoníku soud změnit na zabezpečovací detenci, jestliže na základě návrhu nebo zprávy zdravotnického zařízení, ve kterých popíše průběh a výsledky dosavadního léčení, vykonávané ochranné léčení nevedlo ke splnění jeho účelu pro chování osoby, na níž se ochranné léčení vykonává, a tuto přeměnu vyžaduje účinná ochrana společnosti a nutnost působení na osobu, na níž se ochranné léčení vykonává, prostředky zabezpečovací detence.“. ČÁST TŘETÍ ÚČINNOST Čl. III Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení, s výjimkou ustanovení čl. I bodu 43, které nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení. Němcová v. r. Klaus v. r. Nečas v. r.
Zákon č. 329/2011 Sb.	Zákon č. 329/2011 Sb. Zákon o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů Vyhlášeno 14. 11. 2011, datum účinnosti 1. 1. 2012, částka 115/2011 * ČÁST PRVNÍ - DÁVKY PRO OSOBY SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM (§ 1 — § 39) * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o místních poplatcích (§ 40 — § 40) * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení (§ 41 — § 41) * ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona o daních z příjmů (§ 42 — § 42) * ČÁST PÁTÁ - Změna zákona o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění (§ 43 — § 43) * ČÁST ŠESTÁ - Změna zákona o pozemních komunikacích (§ 44 — § 44) * ČÁST SEDMÁ - Změna zákona o komunikačních systémech neslyšících a hluchoslepých osob (§ 45 — § 45) * ČÁST OSMÁ - Změna zákona o pobytu cizinců na území České republiky (§ 46 — § 46) * ČÁST DEVÁTÁ - Změna zákona o silničním provozu (§ 47 — § 47) * ČÁST DESÁTÁ - Změna zákona o správních poplatcích (§ 48 — § 48) * ČÁST JEDENÁCTÁ - Změna zákona o životním a existenčním minimu (§ 49 — § 49) * ČÁST DVANÁCTÁ - Změna zákona o pomoci v hmotné nouzi (§ 50 — § 50) * ČÁST TŘINÁCTÁ - ÚČINNOST (§ 51 — § 51) k zákonu č. 329/2011 Sb. Aktuální znění od 1. 1. 2025 (358/2022 Sb., 461/2024 Sb.) 329 ZÁKON ze dne 13. října 2011 o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ DÁVKY PRO OSOBY SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM HLAVA I ÚVODNÍ USTANOVENÍ § 1 Předmět úpravy Tento zákon upravuje poskytování peněžitých dávek osobám se zdravotním postižením určených ke zmírnění sociálních důsledků jejich zdravotního postižení a k podpoře jejich sociálního začleňování a průkaz osoby se zdravotním postižením. § 2 Druhy dávek Osobám se zdravotním postižením se poskytují tyto dávky: a) příspěvek na mobilitu, b) příspěvek na zvláštní pomůcku. § 3 Okruh oprávněných osob Nárok na příspěvek na mobilitu a na příspěvek na zvláštní pomůcku a na průkaz osoby se zdravotním postižením má při splnění podmínek stanovených v tomto zákoně a) osoba, která je na území České republiky hlášena k trvalému pobytu podle jiného právního předpisu1) nebo která má na území České republiky trvalý pobyt podle jiného právního předpisu2), b) osoba, které byla udělena mezinárodní ochrana formou azylu nebo doplňkové ochrany podle jiného právního předpisu3), c) cizinec bez trvalého pobytu na území České republiky, kterému tento nárok zaručuje mezinárodní smlouva, která je součástí právního řádu, d) občan členského státu Evropské unie, pokud je hlášen na území České republiky k pobytu podle jiného právního předpisu po dobu delší než 3 měsíce, nevyplývá-li mu nárok na sociální výhody z přímo použitelného předpisu Evropské unie4), e) rodinný příslušník občana členského státu Evropské unie, pokud je hlášen na území České republiky k pobytu podle jiného právního předpisu po dobu delší než 3 měsíce, nevyplývá-li mu nárok na sociální výhody z přímo použitelného předpisu Evropské unie4), f) cizinec, který je držitelem povolení k trvalému pobytu s přiznaným právním postavením dlouhodobě pobývajícího rezidenta v Evropském společenství na území jiného členského státu Evropské unie, pokud je hlášen na území České republiky k dlouhodobému pobytu podle jiného právního předpisu2), a to, pokud má bydliště na území České republiky; co se rozumí bydlištěm, stanoví zákon o pomoci v hmotné nouzi5). § 4 Zvláštní ustanovení ve vztahu k dětem (1) Je-li oprávněnou osobou dítě6), je orgán příslušný k rozhodování o dávkách povinen při rozhodování o nároku na dávku a její výši vždy sledovat dosažení nejlepšího zájmu dítěte. (2) Při rozhodování o nároku a výši příspěvku na zvláštní pomůcku podle § 9 až 12 v případě, že je jeho příjemcem nezletilé dítě nebo osoba s omezenou svéprávností, se předchozí souhlas soudu podle občanského zákoníku29) nevyžaduje. Předchozí souhlas soudu se nevyžaduje ani u samotného nákupu zvláštní pomůcky pořízené s využitím příspěvku a všech navazujících a souvisejících řízení před příslušnými úřady. § 5 Příslušnost k rozhodování (1) O dávkách a o průkazu osoby se zdravotním postižením podle tohoto zákona rozhoduje Úřad práce České republiky - krajské pobočky a pobočka pro hlavní město Prahu (dále jen „krajská pobočka Úřadu práce“). Krajská pobočka Úřadu práce je dále příslušná k řízení o přestupcích týkajících se průkazu osoby se zdravotním postižením. (2) O odvolání proti rozhodnutí podle odstavce 1 rozhoduje Ministerstvo práce a sociálních věcí (dále jen „ministerstvo“). HLAVA II PŘÍSPĚVEK NA MOBILITU § 6 Nárok na příspěvek na mobilitu (1) Nárok na příspěvek na mobilitu má osoba starší 1 roku, která má nárok na průkaz osoby se zdravotním postižením označený symbolem „ZTP“ nebo „ZTP/P“, který byl přiznán podle předpisů účinných od 1. ledna 2014, opakovaně se v kalendářním měsíci za úhradu dopravuje nebo je dopravována a nejsou jí poskytovány pobytové sociální služby podle zákona o sociálních službách7) v domově pro osoby se zdravotním postižením, v domově pro seniory, v domově se zvláštním režimem nebo ve zdravotnickém zařízení ústavní péče. (2) Podmínky nároku na příspěvek na mobilitu podle odstavce 1, s výjimkou podmínky opakovaného dopravování za úhradu, musí být splněny po celý kalendářní měsíc. (3) Splnění podmínky opakovaného dopravování za úhradu prokazuje žadatel čestným prohlášením. (4) Z důvodů hodných zvláštního zřetele může být příspěvek na mobilitu přiznán i osobě, které jsou poskytovány pobytové sociální služby uvedené v odstavci 1, pokud splňuje ostatní podmínky uvedené v odstavci 1. Způsob prokazování podmínky opakovaného dopravování podle odstavce 3 se v těchto případech nepoužije a postupuje se podle § 26 odst. 1 písm. b). § 7 Výše příspěvku na mobilitu Výše příspěvku na mobilitu činí, není-li dále stanoveno jinak, za kalendářní měsíc 900 Kč. § 8 Výše příspěvku na mobilitu činí za kalendářní měsíc 2 900 Kč pro osobu, která využívá po celý kalendářní měsíc zdravotnický prostředek pro dlouhodobou domácí oxygenoterapii nebo zdravotnický prostředek pro domácí plicní umělou ventilaci, a tuto skutečnost krajské pobočce Úřadu práce prokázala potvrzením příslušné zdravotní pojišťovny. HLAVA III PŘÍSPĚVEK NA ZVLÁŠTNÍ POMŮCKU § 9 Podmínky nároku na příspěvek na zvláštní pomůcku (1) Nárok na příspěvek na zvláštní pomůcku má osoba se zdravotním postižením charakteru dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu uvedeným v příloze tohoto zákona, a její zdravotní stav nevylučuje přiznání tohoto příspěvku. (2) Nárok na příspěvek na zvláštní pomůcku poskytovaný na pořízení motorového vozidla nebo speciálního zádržního systému má osoba, která má těžkou vadu nosného nebo pohybového ústrojí, autistickou poruchu s těžkým funkčním postižením anebo těžkou nebo hlubokou mentální retardaci charakteru dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, a její zdravotní stav nevylučuje přiznání tohoto příspěvku. (3) Za dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav se pro účely tohoto zákona považuje nepříznivý zdravotní stav, který podle poznatků lékařské vědy trvá nebo má trvat déle než 1 rok. (4) Zdravotní postižení charakteru dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu odůvodňující přiznání příspěvku na zvláštní pomůcku a zdravotní stavy vylučující jeho přiznání jsou uvedeny v příloze k tomuto zákonu. (5) Podmínkou pro poskytnutí příspěvku na zvláštní pomůcku dále je, že a) osoba je starší 1. 3 let, je-li tento příspěvek poskytován na pořízení motorového vozidla, schodolezu, stropního zvedacího systému, svislé zdvihací plošiny, šikmé zvedací plošiny, schodišťové sedačky nebo na úpravu bytu, 2. 15 let, je-li tento příspěvek poskytován na pořízení vodicího psa, nebo 3. 1 roku v ostatních případech, b) zvláštní pomůcka umožní osobě sebeobsluhu nebo ji potřebuje k realizaci pracovního uplatnění, k přípravě na budoucí povolání, k získávání informací, vzdělávání anebo ke styku s okolím; přitom se přihlíží i k dalším pomůckám, zdravotnickým prostředkům, úpravám a předmětům, které osoba využívá, c) osoba může zvláštní pomůcku využívat nebo může zvláštní pomůcku využívat ve svém sociálním prostředí. (6) Je-li příspěvek na zvláštní pomůcku poskytován na pořízení motorového vozidla, je rovněž podmínkou, že se osoba opakovaně v kalendářním měsíci dopravuje a že je schopna řídit motorové vozidlo nebo je schopna být převážena motorovým vozidlem; splnění podmínky opakovaného dopravování prokazuje žadatel čestným prohlášením. (7) Je-li příspěvek na zvláštní pomůcku poskytován na pořízení svislé zdvihací plošiny, šikmé zvedací plošiny, schodišťové sedačky nebo stropního zvedacího systému, je rovněž podmínkou souhlas vlastníka nemovitosti s provedením instalace tohoto zařízení a jeho provozem, není-li vlastníkem nemovitosti osoba, které je tento příspěvek poskytován. Souhlas vlastníka nemovitosti může být nahrazen rozhodnutím soudu. (8) Příspěvek na zvláštní pomůcku nelze poskytnout, jestliže zvláštní pomůcka je zdravotnickým prostředkem, který je plně hrazen z veřejného zdravotního pojištění anebo je osobě zapůjčen příslušnou zdravotní pojišťovnou. Tento příspěvek nelze rovněž poskytnout na pořízení zvláštní pomůcky, která není osobě hrazena z veřejného zdravotního pojištění nebo zapůjčena zdravotní pojišťovnou z důvodu nedostatečné zdravotní indikace. (9) Příspěvek na zvláštní pomůcku nelze poskytnout, jestliže zvláštní pomůcka je zdravotnickým prostředkem, který je částečně hrazen z veřejného zdravotního pojištění. (10) Příspěvek se poskytuje na zvláštní pomůcku v základním provedení, které osobě vzhledem k jejímu zdravotnímu postižení plně vyhovuje a splňuje podmínku nejmenší ekonomické náročnosti. Tato podmínka se nevyžaduje, je-li příspěvek na zvláštní pomůcku poskytován na pořízení motorového vozidla nebo je-li oprávněnou osobou dítě6). Příspěvek na zvláštní pomůcku na pořízení svislé zdvihací plošiny nebo šikmé zvedací plošiny se poskytne, jen jestliže odstranění bariéry nelze dosáhnout prostřednictvím schodolezu. Jde-li o poskytnutí příspěvku na zvláštní pomůcku na pořízení svislé zdvihací plošiny, šikmé zvedací plošiny, schodišťové sedačky nebo stropního zvedacího systému, je osoba povinna pro účely posouzení splnění podmínky uvedené ve větě první předložit na výzvu krajské pobočky Úřadu práce alespoň 2 návrhy řešení odstranění bariéry, včetně ceny. (11) Příspěvek na zvláštní pomůcku, který je poskytován na pořízení motorového vozidla, se opětovně poskytne při splnění podmínek uvedených v odstavcích 2, 5 a 6 nejdříve po uplynutí 84 kalendářních měsíců po sobě jdoucích, počínaje od kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém nabylo právní moci předchozí rozhodnutí o tomto příspěvku; to neplatí, jestliže osoba tento příspěvek nebo jeho poměrnou část vrátila, popřípadě jí jeho vrácení bylo prominuto. (12) Příspěvek na zvláštní pomůcku, který je poskytován na pořízení vodicího psa, se poskytne jen na pořízení psa, který byl vycvičen a předán právnickou nebo fyzickou osobou, která je členem mezinárodní organizace sdružující výcvikové školy. Podmínka členství v mezinárodní organizaci sdružující výcvikové školy se považuje za splněnou, i pokud není právnická nebo fyzická osoba jejím členem, avšak podala přihlášku za člena, nejdéle však po dobu 2 let ode dne podání této přihlášky. Prováděcí právní předpis stanoví dovednosti vodicího psa, které musí splňovat. (13) Seznam druhů a typů zvláštních pomůcek určených osobám se zdravotním postižením uvedeným v příloze tohoto zákona, na jejichž pořízení se poskytuje příspěvek, stanoví prováděcí právní předpis. (14) Při rozhodování o poskytnutí příspěvku na zvláštní pomůcku, která není uvedena v seznamu podle odstavce 13, se posuzuje, zda je tato konkrétní zvláštní pomůcka z hlediska využití srovnatelná s druhy a typy zvláštních pomůcek uvedenými v seznamu podle odstavce 13. § 10 Stanovení výše příspěvku na zvláštní pomůcku (1) Na pořízení zvláštní pomůcky, jejíž cena je nižší než 10 000 Kč, se příspěvek na zvláštní pomůcku poskytne v případě, je-li příjem osoby a příjem osob s ní společně posuzovaných nižší než osminásobek životního minima jednotlivce nebo životního minima společně posuzovaných osob podle zákona o životním a existenčním minimu9). Z důvodů hodných zvláštního zřetele, zejména žádá-li osoba opakovaně o příspěvek na různé zvláštní pomůcky, jejichž cena je nižší než 10 000 Kč, lze tento příspěvek poskytnout, i když příjem osoby a příjem osob s ní společně posuzovaných přesahuje částku životního minima podle věty první. (2) Výše příspěvku na zvláštní pomůcku podle odstavce 1 se stanoví tak, aby spoluúčast osoby činila 1 000 Kč. (3) Výše příspěvku na pořízení zvláštní pomůcky, jejíž cena je vyšší než 10 000 Kč, se stanoví tak, aby spoluúčast osoby činila 10 % z předpokládané nebo již zaplacené ceny zvláštní pomůcky. Maximální výše příspěvku na zvláštní pomůcku činí 350 000 Kč, s výjimkou příspěvku na zvláštní pomůcku poskytovaného na pořízení svislé zdvihací plošiny nebo šikmé zvedací plošiny, jehož maximální výše činí 500 000 Kč. (4) Jestliže osoba nemá dostatek finančních prostředků ke spoluúčasti podle odstavce 3, krajská pobočka Úřadu práce s přihlédnutím k míře využívání zvláštní pomůcky, k příjmu osoby a příjmu osob s ní společně posuzovaných podle zákona o životním a existenčním minimu9) určí nižší výši spoluúčasti, minimálně však 1 000 Kč. (5) Výše příspěvku na zvláštní pomůcku poskytovaného na pořízení motorového vozidla, není-li dále stanoveno jinak, činí a) 285 000 Kč, je-li příjem osoby a příjem osob s ní společně posuzovaných nižší nebo roven šestnáctinásobku částky životního minima jednotlivce nebo životního minima společně posuzovaných osob podle zákona o životním a existenčním minimu9) nebo je-li tento příspěvek poskytován nezletilé osobě, b) 265 000 Kč, je-li příjem osoby a příjem osob s ní společně posuzovaných vyšší než šestnáctinásobek částky životního minima uvedeného v písmenu a), avšak nižší nebo roven sedmnáctinásobku této částky, c) 245 000 Kč, je-li příjem osoby a příjem osob s ní společně posuzovaných vyšší než sedmnáctinásobek částky životního minima uvedeného v písmenu a), avšak nižší nebo roven osmnáctinásobku této částky, d) 225 000 Kč, je-li příjem osoby a příjem osob s ní společně posuzovaných vyšší než osmnáctinásobek částky životního minima uvedeného v písmenu a), avšak nižší nebo roven devatenáctinásobku této částky, e) 205 000 Kč, je-li příjem osoby a příjem osob s ní společně posuzovaných vyšší než devatenáctinásobek částky životního minima uvedeného v písmenu a), avšak nižší nebo roven dvacetinásobku této částky, f) 185 000 Kč, je-li příjem osoby a příjem osob s ní společně posuzovaných vyšší než dvacetinásobek částky životního minima uvedeného v písmenu a). (6) Bylo-li motorové vozidlo zakoupeno před podáním žádosti o příspěvek na zvláštní pomůcku a cena, za kterou bylo zakoupeno, byla nižší, než by byla výše příspěvku na zvláštní pomůcku určená podle odstavce 5, stanoví krajská pobočka Úřadu práce výši příspěvku na zvláštní pomůcku poskytovaného na pořízení motorového vozidla ve výši ceny, za kterou bylo motorové vozidlo zakoupeno. (7) Součet vyplacených příspěvků na zvláštní pomůcku nesmí v 60 kalendářních měsících po sobě jdoucích přesáhnout částku 800 000 Kč nebo 850 000 Kč, jestliže byl v této době poskytnut příspěvek na zvláštní pomůcku na pořízení svislé zdvihací plošiny nebo šikmé zvedací plošiny. Od vyplacených částek se při určování součtu odečítají částky, které osoba v tomto období vrátila nebo jejichž vrácení bylo prominuto. § 11 Příjem (1) Pro účely nároku na příspěvek na zvláštní pomůcku se příjmem osoby nebo společně posuzovaných osob rozumí příjmy podle zákona o životním a existenčním minimu. Okruh společně posuzovaných osob se posuzuje podle zákona o životním a existenčním minimu9). Krajská pobočka Úřadu práce může při rozhodování o příspěvku na zvláštní pomůcku na žádost rozhodnout, že osoby uvedené v § 4 odst. 1 písm. a) až c) zákona o životním a existenčním minimu9) se neposuzují jako osoby společně posuzované, jestliže spolu nejméně po dobu 3 měsíců prokazatelně nežijí. (2) Rozhodným obdobím, za které se zjišťuje příjem, je kalendářní čtvrtletí předcházející kalendářnímu měsíci, ve kterém byla podána žádost o příspěvek na zvláštní pomůcku. (3) Příjem se stanoví jako měsíční průměr příjmů žadatele o příspěvek na zvláštní pomůcku nebo součtu měsíčních příjmů žadatele o příspěvek na zvláštní pomůcku a osob s ním společně posuzovaných. § 12 Povinnost vrátit příspěvek na zvláštní pomůcku (1) Oprávněná osoba je povinna tento příspěvek nebo jeho poměrnou část vrátit, jestliže a) nepoužila tento příspěvek do 3 měsíců ode dne jeho vyplacení nebo ve lhůtě stanovené krajskou pobočkou Úřadu práce na pořízení zvláštní pomůcky, b) nepoužila vyplacený příspěvek v plné výši do 3 měsíců ode dne jeho vyplacení nebo ve lhůtě stanovené krajskou pobočkou Úřadu práce, c) v období před uplynutím 60 kalendářních měsíců po sobě jdoucích ode dne vyplacení příspěvku nebo v období před uplynutím 84 kalendářních měsíců po sobě jdoucích ode dne vyplacení příspěvku poskytnutého na pořízení motorového vozidla pozbyla vlastnické právo ke zvláštní pomůcce, d) v období před uplynutím 60 kalendářních měsíců po sobě jdoucích ode dne vyplacení příspěvku nebo v období před uplynutím 84 kalendářních měsíců po sobě jdoucích ode dne vyplacení příspěvku poskytnutého na pořízení motorového vozidla přestala zvláštní pomůcku užívat, e) se přestala opakovaně dopravovat nebo přestala být schopna převozu motorovým vozidlem, byl-li vyplacen příspěvek na pořízení motorového vozidla, f) použila příspěvek v rozporu s rozhodnutím o jeho přiznání, nebo g) se prokáže, že osoba uvedla v žádosti o příspěvek na zvláštní pomůcku nepravdivé nebo zkreslené údaje. (2) Osoba uvedená v odstavci 1 není povinna vyplacený příspěvek na zvláštní pomůcku nebo jeho poměrnou část vrátit, jestliže a) v období před uplynutím 60 kalendářních měsíců po sobě jdoucích ode dne jeho vyplacení přestala užívat zvláštní pomůcku z důvodu změny zdravotního stavu nebo v období před uplynutím 84 kalendářních měsíců po sobě jdoucích ode dne vyplacení příspěvku poskytnutého na pořízení motorového vozidla se z důvodu změny zdravotního stavu přestala opakovaně dopravovat nebo pozbyla schopnost být převážena motorovým vozidlem, b) byl vyplacen příspěvek na pořízení vodicího psa a tento v období před uplynutím 60 kalendářních měsíců po sobě jdoucích ode dne vyplacení příspěvku zemře nebo ztratí své dovednosti z důvodu onemocnění nebo úrazu, k němuž došlo bez zavinění příjemce dávky, nebo c) osoba zemřela. (3) Povinnost vrátit poměrnou část příspěvku podle odstavce 1 nevzniká, jestliže tato částka nepřesahuje 100 Kč. (4) Krajská pobočka Úřadu práce může z důvodů hodných zvláštního zřetele rozhodnout o prominutí povinnosti vrátit příspěvek na zvláštní pomůcku nebo jeho poměrnou část podle odstavce 1. HLAVA IV SPOLEČNÁ USTANOVENÍ Díl 1 Nárok na dávku a na její výplatu § 14 (1) Nárok na dávku vzniká dnem splnění podmínek stanovených tímto zákonem. (2) Nárok na výplatu dávky vzniká splněním podmínek stanovených tímto zákonem pro vznik nároku na dávku a podáním žádosti o přiznání dávky. (3) Příspěvek na mobilitu může být přiznán a vyplácen nejdříve od počátku kalendářního měsíce, ve kterém bylo zahájeno řízení o přiznání příspěvku na mobilitu. Příspěvek na zvláštní pomůcku lze poskytnout též na zvláštní pomůcku, která byla zakoupena v průběhu 12 kalendářních měsíců předcházejících dni zahájení řízení o poskytnutí příspěvku na zvláštní pomůcku podle tohoto zákona. § 15 Změna nároku na dávku a její výplatu (1) Jestliže dávka byla přiznána nebo je vyplácena v nižší částce, než v jaké náleží, nebo byla neprávem odepřena anebo byla přiznána od pozdějšího data, než od jakého náleží, dávka se zvýší nebo přizná a dlužná částka se doplatí, a to ode dne, od něhož dávka nebo její zvýšení náleží, nejvýše však 3 roky nazpět ode dne zjištění nebo uplatnění nároku na dávku nebo její zvýšení. (2) Jestliže dávka byla přiznána nebo je vyplácena ve vyšší částce, než v jaké náleží, nebo byla přiznána nebo se vyplácí neprávem, dávka se odejme nebo se její výplata zastaví nebo sníží, a to od prvního dne kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, za který dávka již byla vyplacena. (3) Změní-li se skutečnosti rozhodné pro nárok na příspěvek na mobilitu tak, že tento příspěvek nenáleží, odejme se tento příspěvek od prvního dne kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, za který dávka již byla vyplacena. (4) Nárok na výplatu příspěvku na mobilitu nenáleží za kalendářní měsíc, jestliže je oprávněné osobě po celý tento kalendářní měsíc poskytována zdravotní péče v průběhu hospitalizacehospitalizace; krajská pobočka Úřadu práce zastaví výplatu příspěvku na mobilitu za tento kalendářní měsíc. Podmínka celého kalendářního měsíce není splněna, pokud k hospitalizacihospitalizaci došlo první den v kalendářním měsíci nebo k propuštění z tohoto zařízení došlo poslední den v kalendářním měsíci. Výplata příspěvku na mobilitu se opět obnoví od prvního dne kalendářního měsíce, ve kterém hospitalizacehospitalizace netrvala po celý kalendářní měsíc. § 16 Zánik nároku na dávku a její výplatu (1) Nárok na dávku nezaniká. (2) Nárok na výplatu dávky zaniká uplynutím 1 roku ode dne, od kterého dávka náleží, pokud nejde o případy uvedené v § 15 odst. 1. Lhůta neběží po dobu řízení o dávce a po dobu řízení o žalobě u soudů jednajících a rozhodujících ve správním soudnictví. § 17 Přechod nároku na dávku a její výplatu (1) Zemřela-li oprávněná osoba po uplatnění nároku na dávku, nabývají nárok na částky, na něž vznikl nárok do dne smrti oprávněné osoby, postupně manžel, děti a rodiče, jestliže žili s oprávněnou osobou v době její smrti ve společné domácnosti. Podmínka společné domácnosti nemusí být splněna u dětí, které mají nárok na sirotčí důchod po zemřelém. (2) Byla-li dávka přiznána před smrtí oprávněné osoby, vyplatí se splatné částky, které nebyly vyplaceny do dne smrti oprávněné osoby, členům jeho rodiny podle pořadí a za podmínek stanovených v odstavci 1. (3) U příspěvku na zvláštní pomůcku se podle odstavce 1 nebo 2 postupuje jen v případě, jestliže zvláštní pomůcka byla zakoupena před smrtí oprávněné osoby, jinak nárok na tuto dávku a její výplatu zaniká. § 18 Nepřípustnost výkonu rozhodnutí a dohody o srážkách Dávky podle tohoto zákona nepodléhají výkonu rozhodnutí a nemohou být předmětem dohody o srážkách. Díl 2 Výplata dávek § 19 Způsob výplaty dávek (1) Příspěvek na mobilitu se vyplácí do konce kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, za který náleží. Na základě žádosti příjemce příspěvku na mobilitu může být tento příspěvek vyplácen jednou splátkou vždy za 3 kalendářní měsíce, za které náležel. (2) Příspěvek na zvláštní pomůcku se vyplatí do konce kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, v němž rozhodnutí o jeho přiznání nabylo právní moci. (3) Dávky se vyplácejí v české měně převodem na platební účet určený příjemcem dávky uvedeným v § 20 odst. 1 a 2, popřípadě zvláštním příjemcem dávky, nebo poštovním poukazem, a to podle rozhodnutí příjemce dávky uvedeného v § 20 odst. 1 a 2, popřípadě zvláštního příjemce dávky. Požádá-li příjemce příspěvku na mobilitu uvedený v § 20 odst. 1 a 2, popřípadě zvláštní příjemce příspěvku na mobilitu, o změnu způsobu výplaty této dávky, je krajská pobočka Úřadu práce povinna provést změnu způsobu výplaty od kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, v němž byla taková žádost doručena. (4) Dávky se do ciziny nevyplácejí. (5) Dávka se považuje za vyplacenou dnem odepsání příslušné částky z účtu Úřadu práce České republiky. § 20 Příjemce, jiný příjemce a zvláštní příjemce (1) Příjemcem dávky je oprávněná osoba, není-li dále stanoveno jinak. (2) Namísto oprávněné osoby je příjemcem dávky zákonný zástupce nebo pěstoun anebo jiná fyzická osoba, které byla nezletilá oprávněná osoba svěřena do péče na základě rozhodnutí příslušného orgánu (dále jen „jiný příjemce dávky“). (3) Krajská pobočka Úřadu práce rozhodne o ustanovení zvláštního příjemce dávky, jestliže oprávněná osoba nebo jiný příjemce dávky nemůže dávku přijímat. S ustanovením zvláštního příjemce musí oprávněná osoba, popřípadě jiný příjemce dávky souhlasit; to neplatí, jestliže vzhledem ke svému zdravotnímu stavu nemůže tento souhlas dát. Zvláštním příjemcem může být ustanovena jen osoba, která s tímto ustanovením souhlasí. Zvláštní příjemce je povinen používat dávku ve prospěch oprávněné osoby. Zvláštní příjemce používá dávku podle pokynů oprávněné osoby, s výjimkou osoby, která vzhledem ke svému zdravotnímu stavu nemůže tyto pokyny udělovat. Krajská pobočka Úřadu práce zruší rozhodnutí o ustanovení zvláštního příjemce, jestliže odpadly důvody, pro které byl zvláštní příjemce ustanoven. Krajská pobočka Úřadu práce rovněž zruší rozhodnutí o ustanovení zvláštního příjemce, jestliže zvláštní příjemce neplní své povinnosti, a ustanoví zvláštním příjemcem jinou osobu. Díl 3 Řízení o dávkách § 21 Účastníci řízení Účastníkem řízení je pouze žadatel o dávku nebo osoby uvedené v § 17 odst. 1. § 22 Zahájení řízení (1) Řízení o přiznání dávky se zahajuje na základě písemné žádosti podané na tiskopisu předepsaném ministerstvem. (2) Řízení o odnětí příspěvku na mobilitu nebo o zastavení výplaty příspěvku na mobilitu se zahajuje z moci úřední. (3) Krajská pobočka Úřadu práce ustanoví pro řízení o dávce opatrovníka též osobě, která není schopna vzhledem ke svému zdravotnímu stavu jednat samostatně a nemá zástupce; o ustanovení opatrovníka rozhoduje krajská pobočka Úřadu práce na základě lékařského posudku ošetřujícího lékaře. (4) Je-li nezletilá osoba svěřena na základě rozhodnutí příslušného orgánu do péče jiné fyzické osoby, zastupuje ji v řízení o dávce tato fyzická osoba. Je-li nezletilá osoba svěřena na základě rozhodnutí příslušného orgánu do osobní péče pěstouna, zastupuje ji v řízení o dávce pěstoun. (5) Zletilou osobu může v řízení o nároku podle tohoto zákona zastupovat člen domácnosti, který je k tomu oprávněn podle občanského zákoníku. § 22a (1) Je-li podle tohoto zákona pro podání nebo jiný úkon předepsán tiskopis, lze podání nebo jiný úkon učinit a) též na počítačové sestavě zveřejněné v elektronické podobě ministerstvem, nebo b) v elektronické podobě, pokud ministerstvo zveřejnilo příslušný tiskopis v elektronické podobě nebo elektronický formulář. (2) V řízení o dávkách a o průkazu osoby se zdravotním postižením podle tohoto zákona lze jako podklady pro vydání rozhodnutí použít záznamy na technických nosičích dat, mikrografické záznamy, tištěné produkty optického archivačního systému a tištěné nebo fotografické produkty jiné výpočetní techniky místo originálu listiny, podle jehož obsahu byly pořízeny. Krajská pobočka Úřadu práce nebo ministerstvo vyzve osobu, která předložila kopii listiny, k předložení originálu nebo úředně ověřeného opisu nebo kopie listiny, má-li pochybnosti o pravosti předložené kopie. § 23 Náležitosti žádosti Žádost o dávku, kromě náležitostí podání podle správního řádu, dále obsahuje a) jméno, popřípadě jména, příjmení, datum narození, rodné číslo, rodinný stav a adresu místa trvalého pobytu každé společně posuzované osoby, jde-li o žádost o příspěvek na zvláštní pomůcku, b) doklad o výši příjmu žadatele o dávku a společně posuzovaných osob v rozhodném období, jde-li o žádost o příspěvek na zvláštní pomůcku v případech uvedených v § 10 odst. 1, 4 a 5, c) označení praktického lékaře, který registruje žadatele o dávku, d) četnost a důvod dopravy, jde-li o žádost o příspěvek na zvláštní pomůcku na pořízení motorového vozidla a důvod dopravy, jde-li o žádost o příspěvek na mobilitu podle § 6 odst. 4, e) druh zvláštní pomůcky a doklad osvědčující cenu zvláštní pomůcky nebo její předpokládanou cenu, jde-li o žádost o příspěvek na zvláštní pomůcku, f) čestné prohlášení podle § 6 odst. 3, jde-li o žádost o příspěvek na mobilitu, s výjimkou žádosti o příspěvek na mobilitu podle § 6 odst. 4, g) čestné prohlášení podle § 9 odst. 6, jde-li o žádost o příspěvek na zvláštní pomůcku na pořízení motorového vozidla, h) souhlas vlastníka nemovitosti nebo rozhodnutí soudu podle § 9 odst. 7, jde-li o žádost o příspěvek na zvláštní pomůcku na pořízení svislé zdvihací plošiny, šikmé zvedací plošiny, schodišťové sedačky nebo stropního zvedacího systému, i) určení způsobu výplaty dávky. § 24 Přerušení řízení Krajská pobočka Úřadu práce přeruší řízení o příspěvku na zvláštní pomůcku též na dobu, po kterou Institut posuzování zdravotního stavu posuzuje zdravotní stav žadatele o dávku. Ministerstvo přeruší řízení o odvolání proti rozhodnutí o dávce podle věty první též na dobu, po kterou posudková komise ministerstva posuzuje zdravotní stav účastníka řízení. Krajská pobočka Úřadu práce přeruší řízení o příspěvku na zvláštní pomůcku současně s výzvou k předložení alespoň 2 návrhů řešení odstranění bariéry podle § 9 odst. 10. Krajská pobočka Úřadu práce přeruší řízení o příspěvku na mobilitu, pokud probíhá řízení o průkazu osoby se zdravotním postižením. Proti usnesení o přerušení řízení podle věty první, třetí a čtvrté se nelze odvolat; proti usnesení o přerušení řízení podle věty druhé nelze podat rozklad. § 24a Rozhodnutí o zastavení nebo obnovení výplaty příspěvku na mobilitu (1) O rozhodnutí o zastavení nebo obnovení výplaty příspěvku na mobilitu podle § 15 odst. 4 se učiní pouze záznam do spisu a oprávněná osoba se o něm písemně vyrozumí. Rozhodnutí je prvním úkonem v řízení a nabývá vykonatelnosti provedením záznamu do spisu. (2) Rozhodnutí uvedené v odstavci 1 bude vyhotoveno písemně a oznámeno oprávněné osobě, jestliže o to požádá ve lhůtě 15 dnů ode dne, kdy jí bylo doručeno písemné vyrozumění podle odstavce 1. Nepožádá-li oprávněná osoba o vyhotovení písemného rozhodnutí podle věty první, nabývá rozhodnutí právní moci marným uplynutím této lhůty. § 25 Odvolání Odvolání podané proti rozhodnutí o příspěvku na mobilitu nemá odkladný účinek. § 26 Povinnosti žadatele o dávku (1) Žadatel o dávku je povinen a) podrobit se vyšetření zdravotního stavu lékařem plnícím úkoly Institutu posuzování zdravotního stavu, podrobit se vyšetření zdravotního stavu ve zdravotnickém zařízení určeném Institutem posuzování zdravotního stavu anebo jinému odbornému vyšetření, předložit určenému zdravotnickému zařízení lékařské nálezy ošetřujících lékařů, které mu byly vydány, sdělit a doložit další údaje, které jsou významné pro vypracování posudku, nebo poskytnout jinou součinnost, která je potřebná k vypracování posudku, je-li k tomu Institutem posuzování zdravotního stavu vyzván, a to ve lhůtě, kterou Institut posuzování zdravotního stavu určí, b) prokázat skutečnosti rozhodné pro nárok na dávku, její výši nebo výplatu, c) písemně ohlásit krajské pobočce Úřadu práce v průběhu řízení o dávce změny ve skutečnostech, které byly uvedeny v žádosti o dávku, a změny rozhodné pro průběh řízení, a to ve lhůtě do 8 dnů ode dne, kdy taková změna nastala. (2) Je-li žadatelem o dávku občan členského státu Evropské unie, který je hlášen na území České republiky k přechodnému pobytu podle jiného právního předpisu2), nebo je-li žadatelem jeho rodinný příslušník13), který je hlášen na území České republiky k přechodnému pobytu podle jiného právního předpisu2), je povinen poskytnout písemný souhlas s tím, aby krajská pobočka Úřadu práce zjišťovala údaje rozhodné pro posouzení, zda je neodůvodnitelnou zátěží systému dávek pro osoby se zdravotním postižením podle tohoto zákona (dále jen „neodůvodnitelná zátěž systému“). Díl 4 Povinnosti oprávněné osoby a jiného příjemce dávky § 27 (1) Oprávněná osoba nebo jiný příjemce příspěvku na mobilitu, popřípadě zvláštní příjemce je povinen a) písemně ohlásit příslušné krajské pobočce Úřadu práce do 8 dnů změny ve skutečnostech rozhodných pro nárok na příspěvek na mobilitu a jeho výplatu, b) na výzvu příslušné krajské pobočky Úřadu práce prokázat skutečnosti rozhodné pro nárok na příspěvek a jeho výplatu, a to ve lhůtě do 8 dnů ode dne doručení výzvy, není-li v této výzvě určena delší lhůta. (2) Oprávněná osoba nebo jiný příjemce příspěvku na zvláštní pomůcku, popřípadě zvláštní příjemce je povinen a) písemně ohlásit krajské pobočce Úřadu práce skutečnosti rozhodné pro stanovení povinnosti vrátit příspěvek na zvláštní pomůcku nebo jeho poměrnou část podle § 12, a to ve lhůtě 8 dnů ode dne vzniku této skutečnosti, b) na výzvu krajské pobočky Úřadu práce prokázat skutečnosti rozhodné pro posouzení vzniku povinnosti vrátit příspěvek na zvláštní pomůcku nebo jeho poměrnou část podle § 12, a to ve lhůtě do 8 dnů ode dne doručení výzvy, není-li v této výzvě určena delší lhůta. Nebudou-li na základě výzvy tyto skutečnosti prokázány, vzniká povinnost příspěvek na zvláštní pomůcku vrátit; ustanovení § 12 odst. 2 až 4 tím nejsou dotčena. (3) Výplata příspěvku na mobilitu se zastaví od kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém marně uplynula lhůta stanovená ke splnění povinnosti. Výplata příspěvku na mobilitu se obnoví od kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém byla povinnost splněna. § 28 Přeplatky (1) Oprávněná osoba nebo jiný příjemce dávky, který přijal dávku, ačkoliv musel z okolností předpokládat, že byla vyplacena neprávem nebo ve vyšší částce, než náležela, nebo jinak způsobil, že dávka byla vyplacena neprávem nebo v nesprávné výši, je povinen tento přeplatek vrátit. (2) Nárok na vrácení přeplatku zaniká uplynutím 3 let ode dne, kdy byl vyplacen. Tato lhůta neplyne po dobu řízení o opravném prostředku. (3) O povinnosti vrátit přeplatek podle odstavců 1 a 2 rozhoduje krajská pobočka Úřadu práce, která dávku vyplácí nebo naposledy vyplácela. Přeplatky vybírá krajská pobočka Úřadu práce, která o povinnosti vrátit přeplatek rozhodla. (4) Povinnost vrátit přeplatek nevzniká, jestliže tento přeplatek nepřesahuje částku 100 Kč. Díl 5 Posuzování neodůvodnitelné zátěže systému § 29 (1) Požádá-li o poskytnutí příspěvku na mobilitu nebo příspěvku na zvláštní pomůcku občan členského státu Evropské unie, který je hlášen na území České republiky k přechodnému pobytu podle jiného právního předpisu2) po dobu delší než 3 měsíce, nebo jeho rodinný příslušník13), který je hlášen na území České republiky k přechodnému pobytu podle jiného právního předpisu2) po dobu delší než 3 měsíce, krajská pobočka Úřadu práce současně posuzuje, zda se tato osoba nestala neodůvodnitelnou zátěží systému. (2) Osoba uvedená v odstavci 1 se nepovažuje za neodůvodnitelnou zátěž systému, jestliže a) je účastna nemocenského pojištění14), b) je jako osoba samostatně výdělečně činná účastna důchodového pojištění15), c) je osobou, které nárok na sociální výhody vyplývá z přímo použitelného předpisu Evropských společenství4), d) před zahájením řízení o příspěvku na mobilitu nebo příspěvku na zvláštní pomůcku byla v České republice výdělečně činná a v období 10 let předcházejících dni zahájení řízení byla nejméně po dobu 5 let a z toho bezprostředně před zahájením řízení nejméně po dobu 1 roku účastna nemocenského pojištění14), nebo jako osoba samostatně výdělečně činná důchodového pojištění15), a nemá ke dni zahájení řízení nedoplatek na pojistném a na penále na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, e) je osobou, která po skončení základního pracovněprávního vztahu, pokud tento vztah založil účast na nemocenském pojištění, nebo samostatné výdělečné činnosti, pokud tato činnost založila účast na důchodovém pojištění, je dočasně práce neschopná v důsledku nemoci nebo úrazu, f) je osobou, která je vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání a byla bezprostředně před vstupem do evidence uchazečů o zaměstnání zaměstnána více než 1 rok; podmínkou přitom je, že nejde o osobu, která nemá nárok na podporu v nezaměstnanosti podle § 39 odst. 2 písm. a) zákona o zaměstnanosti16), g) je osobou, která je vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání, pokud jí bezprostředně před vstupem do evidence uchazečů o zaměstnání skončil základní pracovněprávní vztah uzavřený na dobu kratší 1 roku, založily-li tyto pracovněprávní vztahy účast na nemocenském pojištění; podmínkou přitom je, že nejde o osobu, která nemá nárok na podporu v nezaměstnanosti podle § 39 odst. 2 písm. a) zákona o zaměstnanosti16); taková osoba se nepovažuje za neodůvodnitelnou zátěž systému pouze po dobu 6 měsíců od vzetí do evidence, h) je osobou, která je vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání a která se stala nezaměstnanou během prvních 12 kalendářních měsíců zaměstnání; podmínkou přitom je, že nejde o osobu, která nemá nárok na podporu v nezaměstnanosti podle § 39 odst. 2 písm. a) nebo b) zákona o zaměstnanosti16); taková osoba se nepovažuje za neodůvodnitelnou zátěž systému pouze po dobu 6 měsíců od vzetí do evidence, nebo i) je osobou, která po skončení základního pracovněprávního vztahu, pokud tento vztah založil účast na nemocenském pojištění, nebo samostatné výdělečné činnosti, pokud tato činnost založila účast na důchodovém pojištění, zahájila odbornou přípravuodbornou přípravu; odbornou přípravouodbornou přípravou se pro účely tohoto zákona rozumí soustavná příprava na budoucí povolání podle zákona o státní sociální podpoře17) a rekvalifikace podle zákona o zaměstnanosti18). (3) Při posuzování neodůvodnitelné zátěže systému se u osoby, která nesplňuje podmínky uvedené v odstavci 2, hodnotí systémem bodů tyto skutečnosti: a) délka pobytu podle jiného právního předpisu2) na území České republiky, b) doba zaměstnání nebo doba výkonu samostatné výdělečné činnosti na území České republiky, c) doba soustavné přípravy na budoucí povolání19) na území České republiky, d) možnost pracovního uplatnění na území České republiky podle získané kvalifikace, nutnosti zvýšené péče při zprostředkování zaměstnání a míry nezaměstnanosti. (4) Při bodovém hodnocení krajská pobočka Úřadu práce postupuje tak, že a) započte v případě osoby, která byla hlášena na území České republiky k pobytu podle jiného právního předpisu2) po dobu 1. od 1 do 3 let, 2 body, 2. od 3 do 6 let, 4 body, 3. od 6 do 8 let, 6 bodů, 4. 8 nebo více let, 8 bodů; b) započte v případě osoby, která byla poplatníkem pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, nebo která se na území České republiky soustavně připravuje na budoucí povolání19), po dobu 1. 12 až 24 měsíců, 4 body, 2. 25 až 36 měsíců, 8 bodů, 3. 37 až 48 měsíců, 12 bodů, 4. 49 až 60 měsíců, 16 bodů; c) započte v případě osoby, která 1. nemá kvalifikaci, 0 bodů, 2. má střední vzdělání, 2 body, 3. má vyšší odborné vzdělání, 4 body, 4. má vysokoškolské vzdělání, 6 bodů; d) započte osobě, které by při zprostředkování zaměstnání nebyla věnována zvýšená péče podle jiného právního předpisu20), 4 body; e) započte osobě, která je hlášena k pobytu podle jiného právního předpisu2) v okrese, v němž míra nezaměstnanosti v kalendářním měsíci předcházejícím dni podání žádosti podle údajů zveřejněných ministerstvem způsobem umožňujícím dálkový přístup 1. přesáhla o více než 10 % průměrnou míru nezaměstnanosti v České republice, 0 bodů, 2. přesáhla o méně než 10 % průměrnou míru nezaměstnanosti v České republice, 2 body, 3. byla vyšší než 50 % průměrné míry nezaměstnanosti v České republice a nepřesáhla hodnotu průměrné míry nezaměstnanosti v České republice, 4 body, 4. byla nižší než 50 % průměrné míry nezaměstnanosti v České republice, 6 bodů. (5) Za neodůvodnitelnou zátěž systému se považuje osoba, jejíž bodové ohodnocení činí 10 nebo méně bodů. Za neodůvodnitelnou zátěž systému se nepovažuje osoba, jejíž bodové ohodnocení činí 20 nebo více bodů. (6) V případě, že bodové ohodnocení osoby činí více než 10 bodů a nedosahuje 20 bodů, krajská pobočka Úřadu práce rozhodne, zda jde o osobu, která je neodůvodnitelnou zátěží systému. Při tomto rozhodování se přihlíží k vazbám této osoby na osoby blízké21), které pobývají v České republice, a dále se přihlíží k tomu, zda se jedná jen o dočasné obtíže a zda poskytnutím příspěvku na mobilitu nebo příspěvku na zvláštní pomůcku dotčené osobě nedojde k zatížení systému. (7) Krajská pobočka Úřadu práce je oprávněna posoudit, zda je osoba neodůvodnitelnou zátěží systému, též opětovně poté, kdy došlo u posuzované osoby ke změně jejích sociálních poměrů. (8) Správní úřady, orgány sociálního zabezpečení, PoliciePolicie České republiky, obceobce, kraje a zaměstnavatelé osob uvedených v odstavci 1 jsou povinni na výzvu krajské pobočky Úřadu práce sdělit údaje potřebné k posouzení, zda osoba je neodůvodnitelnou zátěží systému. Pokud krajská pobočka Úřadu práce oznámí Ministerstvu vnitra, že je osoba neodůvodnitelnou zátěží systému22), je Ministerstvo vnitra povinno informovat příslušnou krajskou pobočku Úřadu práce o ukončení přechodného pobytu této osoby podle jiného právního předpisu2). Ministerstvo vnitra neprodleně sdělí na žádost krajské pobočky Úřadu práce, zda osobě, která žádá o přiznání příspěvku na mobilitu nebo příspěvku na zvláštní pomůcku nebo které je takový příspěvek poskytován, byl ukončen podle jiného právního předpisu2) pobyt na území České republiky. Díl 6 Informační systém § 30 (1) Údaje o příspěvku na mobilitu a příspěvku na zvláštní pomůcku a jejich výši, údaje o žadatelích o tyto dávky, příjemcích těchto dávek a osobách společně posuzovaných a žadatelích o průkaz osoby se zdravotním postižením podle § 34 odst. 2 jsou vedeny v informačním systému o dávkách pro osoby se zdravotním postižením, který je součástí Jednotného informačního systému práce a sociálních věcí23). Krajské pobočky Úřadu práce jsou oprávněny zpracovávat údaje potřebné pro rozhodování o příspěvku na mobilitu a příspěvku na zvláštní pomůcku a o průkazu osoby se zdravotním postižením podle § 34 odst. 2, včetně osobních údajůosobních údajů, v tomto informačním systému, a to v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup a zároveň zajišťujícím ochranu osobních údajůosobních údajů24). (2) Krajské pobočky Úřadu práce jsou povinny zajistit uchování všech údajů z informačního systému, které byly získány na základě zpracování údajů podle odstavce 1, a všech dokumentů týkajících se pravomocně ukončených správních řízení o dávkách pro osoby se zdravotním postižením a o průkazu osoby se zdravotním postižením podle § 34 odst. 2 po dobu 15 kalendářních let následujících po kalendářním roce, v němž došlo k pravomocnému ukončení takového správního řízení nebo k poslednímu zápisu údajů do informačního systému. Díl 7 Povinnosti a oprávnění zaměstnanců státu a povinnosti státních orgánů, obcí, krajů a jiných osob § 31 (1) Zaměstnanci státu zařazení k výkonu práce v krajských pobočkách Úřadu práce a v ministerstvu jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, které se dozvědí při rozhodování o dávkách podle tohoto zákona, není-li dále stanoveno jinak. Tato povinnost trvá i po skončení pracovněprávního vztahu. Povinnosti zachovávat mlčenlivost mohou být zproštěni pouze tím, v jehož zájmu tuto povinnost mají, a to písemně s uvedením rozsahu a účelu. (2) Údaje týkající se příjemců dávek a jiných osob, které se zaměstnanci uvedení v odstavci 1 při své činnosti dozvědí, sdělují jiným subjektům, jen stanoví-li tak tento zákon nebo jiný zákon; jinak mohou tyto údaje sdělit jiným subjektům jen s písemným souhlasem dotčené osoby. (3) Zobecněné informace a souhrnné údaje, které ministerstvo a Úřad práce České republiky získají při své činnosti, mohou být bez uvedení konkrétních jmenných údajů využívány zaměstnanci zařazenými v ministerstvu a v Úřadu práce České republiky při vědecké, publikační a pedagogické činnosti, nebo ministerstvem pro analytickou a koncepční činnost nebo pro účely plnění závazků vyplývajících z mezinárodní smlouvy, která je součástí právního řádu. § 32 Státní orgány, obceobce a kraje a další fyzické a právnické osoby, s výjimkou příjemců dávek a osob společně posuzovaných, jsou povinny sdělit na výzvu příslušného orgánu, který o dávce rozhoduje, bezodkladně a bezplatně údaje rozhodné pro nárok na dávku, její výši nebo výplatu. Jestliže příslušný orgán, který rozhoduje o dávce, písemně státnímu orgánu, obciobci a kraji nebo dalším právnickým a fyzickým osobám sdělil, že osoba, jíž se týkají údaje rozhodné podle tohoto zákona pro nárok na dávku nebo posouzení, zda je osoba neodůvodnitelnou zátěží systému, dala písemný souhlas se sdělováním těchto údajů, mohou státní orgány, obceobce a kraje a další právnické a fyzické osoby tyto údaje příslušnému orgánu sdělovat bez dalšího vyžadování souhlasu osoby, jíž se týkají. § 33 Zaměstnanci státu zařazení k výkonu práce v krajské pobočce Úřadu práce a v ministerstvu jsou na základě souhlasu žadatele o dávku nebo příjemce dávky anebo jiného příjemce dávky oprávněni vstupovat do obydlí, v němž tyto osoby žijí, za účelem ověřování skutečností rozhodných pro nárok na příspěvek na zvláštní pomůcku. Oprávnění k této činnosti jsou povinni prokázat služebním průkazem společně se zvláštním oprávněním vydaným příslušnou krajskou pobočkou Úřadu práce nebo ministerstvem jako doložkou služebního průkazu. Toto zvláštní oprávnění obsahuje označení účelu vydání, číslo služebního průkazu, jméno, popřípadě jména a příjmení zaměstnance a identifikační údaje vydávající krajské pobočky Úřadu práce nebo ministerstva. HLAVA V PRŮKAZ OSOBY SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM § 34 (1) Nárok na průkaz osoby se zdravotním postižením má osoba starší 1 roku s tělesným, smyslovým nebo duševním postižením charakteru dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, které podstatně omezuje její schopnost pohyblivosti nebo orientace, včetně osob s poruchou autistického spektra. Dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav se posuzuje podle § 9 odst. 3. (2) Nárok na průkaz osoby se zdravotním postižením označený symbolem „TP“ (průkaz TP) má osoba se středně těžkým funkčním postižením pohyblivostistředně těžkým funkčním postižením pohyblivosti nebo orientace, včetně osob s poruchou autistického spektra. Středně těžkým funkčním postižením pohyblivostiStředně těžkým funkčním postižením pohyblivosti se rozumí stav, kdy osoba je při dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu schopna samostatné pohyblivosti v domácím prostředí, v exteriéru je schopna chůze se sníženým dosahem a má problémy při chůzi okolo překážek a na nerovném terénu. Středně těžkým funkčním postižením orientaceStředně těžkým funkčním postižením orientace se rozumí stav, kdy osoba je při dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu schopna spolehlivé orientace v domácím prostředí a zhoršenou schopnost orientace má jen v exteriéru. (3) Nárok na průkaz osoby se zdravotním postižením označený symbolem „ZTP“ (průkaz ZTP) má osoba s těžkým funkčním postižením pohyblivostitěžkým funkčním postižením pohyblivosti nebo orientace, včetně osob s poruchou autistického spektra. Těžkým funkčním postižením pohyblivostiTěžkým funkčním postižením pohyblivosti se rozumí stav, kdy osoba je při dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu schopna samostatné pohyblivosti v domácím prostředí a v exteriéru je schopna chůze se značnými obtížemi a jen na krátké vzdálenosti. Těžkým funkčním postižením orientaceTěžkým funkčním postižením orientace se rozumí stav, kdy osoba je při dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu schopna spolehlivé orientace v domácím prostředí a v exteriéru má značné obtíže. (4) Nárok na průkaz osoby se zdravotním postižením označený symbolem „ZTP/P“ (průkaz ZTP/P) má osoba se zvlášť těžkým funkčním postižením nebo úplným postižením pohyblivosti nebo orientace s potřebou průvodce, včetně osob s poruchou autistického spektra. Zvlášť těžkým funkčním postižením pohyblivosti a úplným postižením pohyblivostiZvlášť těžkým funkčním postižením pohyblivosti a úplným postižením pohyblivosti se rozumí stav, kdy osoba je při dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu schopna chůze v domácím prostředí se značnými obtížemi, popřípadě není schopna chůze, v exteriéru není schopna samostatné chůze a pohyb je možný zpravidla jen na invalidním vozíku. Zvlášť těžkým funkčním postižením orientace a úplným postižením orientaceZvlášť těžkým funkčním postižením orientace a úplným postižením orientace se rozumí stav, kdy osoba při dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu není schopna samostatné orientace v exteriéru. (5) Průkaz osoby se zdravotním postižením je veřejnou listinouveřejnou listinou. § 34a (1) Průkaz osoby se zdravotním postižením podle § 34 odst. 1 obsahuje a) jméno, popřípadě jména, a příjmení, b) datum narození, c) fotografii držitele průkazu, d) podpis držitele průkazu; podpis držitele průkazu se nevyžaduje, pokud je jeho opatření spojeno s těžko překonatelnou překážkou, e) datum vydání průkazu, f) označení orgánu, který průkaz vydal, g) dobu platnosti průkazu, h) označení druhu průkazu osoby se zdravotním postižením, popřípadě doplněné o symbol označení osoby s úplnou nebo praktickou hluchotou nebo osoby hluchoslepé anebo osoby úplně nebo prakticky nevidomé, pokud osoba o označení průkazu tímto symbolem požádá při podání žádosti o přiznání průkazu osoby se zdravotním postižením nebo při podání žádosti o změnu nároku na průkaz osoby se zdravotním postižením, i) ochranné prvky. (2) Platnost průkazu osoby se zdravotním postižením jako veřejné listinyveřejné listiny končí a) uplynutím doby na něm vyznačené, b) ohlášením jeho ztráty nebo odcizení, c) smrtí držitele průkazu nebo prohlášením držitele průkazu za mrtvého, nebo d) rozhodnutím krajské pobočky Úřadu práce o neplatnosti průkazu osoby se zdravotním postižením v případě, že 1. průkaz osoby se zdravotním postižením obsahuje neoprávněně provedené změny nebo nesprávné údaje, 2. došlo k podstatné změně podoby držitele průkazu osoby se zdravotním postižením, 3. průkaz osoby se zdravotním postižením je poškozen tak, že zápisy v něm uvedené jsou nečitelné nebo je porušena jeho celistvost, 4. držitel průkazu osoby se zdravotním postižením nesplní povinnost uvedenou v odstavci 3, nebo 5. bylo rozhodnuto o změně nároku na průkaz osoby se zdravotním postižením nebo o zániku nároku na tento průkaz. (3) Žadatel o průkaz osoby se zdravotním postižením a držitel tohoto průkazu je povinen podrobit se vyšetření zdravotního stavu lékařem plnícím úkoly Institutu posuzování zdravotního stavu, podrobit se vyšetření zdravotního stavu u poskytovatele zdravotních služeb určeného Institutem posuzování zdravotního stavu anebo jinému odbornému vyšetření, předložit určenému poskytovateli zdravotních služeb lékařské nálezy ošetřujících lékařů, které mu byly vydány, sdělit a doložit další údaje, které jsou významné pro vypracování posudku, nebo poskytnout jinou součinnost, která je potřebná k vypracování posudku, je-li k tomu Institutem posuzování zdravotního stavu vyzván, a to ve lhůtě, kterou Institut posuzování zdravotního stavu určí. V případě nesplnění této povinnosti může být po předchozím písemném upozornění průkaz osoby se zdravotním postižením nepřiznán nebo může být rozhodnuto o odnětí tohoto průkazu. (4) Držitel průkazu osoby se zdravotním postižením je povinen písemně do 8 dní ohlásit krajské pobočce Úřadu práce, která průkaz vydala, jeho ztrátu, odcizení, poškození nebo zničení, popřípadě změnu údajů uvedených na průkazu. Na základě ohlášení vydá krajská pobočka Úřadu práce nový průkaz osoby se zdravotním postižením. Doba platnosti takto vydaného nového průkazu je totožná s dobou platnosti nahrazovaného průkazu; zdravotní stav se za účelem vydání tohoto průkazu znovu neposuzuje. (5) Každý, kdo nalezne průkaz osoby se zdravotním postižením nebo má v držení takový průkaz osoby zemřelé nebo osoby prohlášené za mrtvou, je povinen jej neprodleně odevzdat kterékoliv krajské pobočce Úřadu práce. Stejnou povinnost má i držitel průkazu osoby se zdravotním postižením, který ohlásil ztrátu svého průkazu, jestliže průkaz nalezne nebo jej jinak získá zpět. Při převzetí nového průkazu osoby se zdravotním postižením je jeho držitel povinen odevzdat příslušné krajské pobočce Úřadu práce dosavadní znovu nalezený nebo jinak získaný průkaz osoby se zdravotním postižením. Krajská pobočka Úřadu práce, které je odevzdán průkaz podle věty první až třetí, je povinna odevzdat průkaz krajské pobočce Úřadu práce, která ho vydala. (6) Držitel průkazu osoby se zdravotním postižením je povinen odevzdat tento průkaz příslušné krajské pobočce Úřadu práce také v případě, kdy je mu podle tohoto zákona vydán nový průkaz osoby se zdravotním postižením. (7) Do doby vydání průkazu osoby se zdravotním postižením podle odstavce 1 vydá krajská pobočka Úřadu práce dočasný průkaz osoby se zdravotním postižením v podobě stanovené vyhláškou. Tento průkaz je obsahově shodný s průkazem podle odstavce 1. Doba platnosti takto vydaného průkazu osoby se zdravotním postižením nemůže být delší než do 31. prosince 2015. (8) Ministerstvo stanoví vyhláškou vzor a způsob provedení průkazu osoby se zdravotním postižením podle odstavců 1 a 7, požadavky na technické provedení fotografie držitele průkazu osoby se zdravotním postižením a vzor symbolů označení osoby s úplnou nebo praktickou hluchotou nebo osoby hluchoslepé anebo osoby úplně nebo prakticky nevidomé. § 34b (1) Při posuzování schopnosti pohyblivosti a orientace pro účely přiznání průkazu osoby se zdravotním postižením se hodnotí a) zdravotní stav a funkční schopnostifunkční schopnosti fyzické osoby, b) zda jde o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, c) zda jde o podstatné omezení schopnosti pohyblivosti nebo orientace a závažnost funkčního postižení. (2) Prováděcí právní předpis stanoví, které zdravotní stavy lze považovat za podstatné omezení schopnosti pohyblivosti a orientace. (3) Při posuzování podstatného omezení schopnosti pohyblivosti a orientace u zdravotního stavu, který není uveden v prováděcím právním předpise, se hodnotí, kterému ze zdravotních stavů v něm uvedených funkční postižení odpovídá nebo je s ním funkčními důsledky srovnatelné. (4) Funkčními schopnostmiFunkčními schopnostmi se rozumí tělesné, smyslové a duševní schopnosti, znalosti a dovednosti nezbytné pro schopnost pohyblivosti a orientace. Při posuzování se funkční schopnostifunkční schopnosti fyzické osoby porovnávají se schopnostmi stejně staré fyzické osoby bez znevýhodnění a hodnotí se s využitím běžně dostupných kompenzačních pomůcek. (5) Při hodnocení závažnosti funkčního postižení pohyblivosti a orientace pro účely nároku na průkaz osoby se zdravotním postižením se vychází z poruchy funkčních schopnostífunkčních schopností s nejvýznamnějším dopadem na schopnost pohyblivosti nebo orientace. § 35 (1) Řízení o přiznání průkazu osoby se zdravotním postižením se zahajuje na základě písemné žádosti podané na tiskopisu předepsaném ministerstvem. Řízení o změně nároku na průkaz osoby se zdravotním postižením se zahajuje též z moci úřední; podnět k řízení z moci úřední může podat také Institut posuzování zdravotního stavu, pokud na základě výsledku posouzení zdravotního stavu zjistí posudkově významné skutečnosti, které jsou rozhodné pro nárok na průkaz osoby se zdravotním postižením. (2) Žádost podle odstavce 1, kromě náležitostí podání podle správního řádu, dále obsahuje označení praktického lékaře, který registruje žadatele o průkaz osoby se zdravotním postižením. (3) Pro účely řízení o přiznání nároku na průkaz osoby se zdravotním postižením požádá krajská pobočka Úřadu práce Institut posuzování zdravotního stavu o posouzení schopnosti pohyblivosti a orientace podle § 34b odst. 1 žadatele o tento průkaz; při rozhodování o přiznání průkazu osoby se zdravotním postižením vychází krajská pobočka Úřadu práce z tohoto posudku. Institut posuzování zdravotního stavu zašle příslušné krajské pobočce Úřadu práce stejnopis posudku; výsledek posouzení je součástí rozhodnutí o přiznání nebo zamítnutí průkazu osoby se zdravotním postižením, které obdrží žadatel. Pro účely vydání průkazu osoby se zdravotním postižením podle odstavce 6, u žadatelů, kterým na něj vznikl trvalý nárok, pouze z důvodu skončení doby jeho platnosti jako veřejné listinyveřejné listiny podle odstavce 7, se posouzení Institutu posuzování zdravotního stavu dle věty první nevyžaduje. (4) Pro řízení o přiznání průkazu osoby se zdravotním postižením dále platí obdobně ustanovení § 22 odst. 3 a § 24, 25 a § 26 odst. 1 písm. b) a c) a odst. 2. (5) Nárok na průkaz osoby se zdravotním postižením vzniká nejdříve od počátku kalendářního měsíce, ve kterém bylo zahájeno řízení o jeho přiznání. Nárok na průkaz osoby se zdravotním postižením trvá po dobu platnosti výsledku posouzení schopnosti pohyblivosti a orientace žadatele o průkaz; platnost tohoto výsledku posouzení může být časově omezena nebo je bez časového omezení. Doba trvání nároku na průkaz osoby se zdravotním postižením je součástí výroku rozhodnutí o přiznání průkazu osoby se zdravotním postižením. Bez časového omezení se u osob starších 18 let věku vydávají rozhodnutí v případech uvedených v příloze č. 4 prováděcího předpisu30), a to v bodě 1 písm. b), v bodě 2 písm. a), b), d), e), j), k) a l) a v bodě 3 písm. a), b), c), e), j), k), l), m) a n). To nevylučuje vydání rozhodnutí bez časového omezení také u jiných zdravotních stavů uvedených v příloze č. 4 prováděcího předpisu30). (6) Krajská pobočka Úřadu práce vydá osobě průkaz osoby se zdravotním postižením po předložení fotografie a zaplacení správního poplatku podle zákona o správních poplatcích28). Za vydání průkazu osoby se zdravotním postižením náhradou za průkaz poškozený, zničený nebo odcizený se správní poplatek podle zákona o správních poplatcích nevybere, jestliže k poškození, zničení nebo odcizení průkazu došlo v souvislosti s násilným činem, je-li tato skutečnost doložena záznamem Policie České republiky. (7) Současně s vydáním průkazu osoby se zdravotním postižením podle odstavce 6 krajská pobočka Úřadu práce určí dobu platnosti tohoto průkazu jako veřejné listinyveřejné listiny. Doba platnosti průkazu osoby se zdravotním postižením jako veřejné listinyveřejné listiny je nejvýše 5 let u osob do 18 let věku a nejvýše 10 let u osob starších 18 let věku; tato doba nemůže být delší, než je doba, po kterou trvá nárok na průkaz osoby se zdravotním postižením podle odstavce 5. Stanovením doby platnosti průkazu osoby se zdravotním postižením jako veřejné listinyveřejné listiny není dotčeno trvání nároku na tento průkaz podle odstavce 5. Doba platnosti průkazu se zaznamená do spisu. Krajská pobočka Úřadu práce 90 dní před koncem platnosti průkazu osoby se zdravotním postižením jako veřejné listinyveřejné listiny písemně informuje jeho držitele o končící platnosti průkazu osoby se zdravotním postižením. (8) Povinnost mlčenlivosti a oprávnění zaměstnanců státu podle § 31 a povinnosti státních orgánů, obcíobcí, krajů a jiných osob podle § 32 platí obdobně i pro údaje týkající se žadatelů o průkaz osoby se zdravotním postižením. § 36 (1) Osoba, která je držitelem průkazu TP, má nárok na a) vyhrazené místo k sedění ve veřejných dopravních prostředcích pro pravidelnou hromadnou dopravu osob, s výjimkou dopravních prostředků, v nichž je místo k sedění vázáno na zakoupení místenky, b) přednost při osobním projednávání své záležitosti, vyžaduje-li toto jednání delší čekání, zejména stání; za osobní projednávání záležitostí se nepovažuje nákup v obchodech ani obstarávání placených služeb ani ošetření a vyšetření ve zdravotnických zařízeních. (2) Osoba, která je držitelem průkazu ZTP, má nárok na a) výhody uvedené v odstavci 1, b) bezplatnou dopravu pravidelnými spoji místní veřejné hromadné dopravy osob (tramvajemi, trolejbusy, autobusy, metrem), c) slevu 75 % jízdného ve druhé vozové třídě osobního vlaku a rychlíku ve vnitrostátní přepravě a slevu 75 % v pravidelných vnitrostátních spojích autobusové dopravy. (3) Osoba, která je držitelem průkazu ZTP/P, má nárok na a) výhody uvedené v odstavcích 1 a 2, b) bezplatnou dopravu průvodce veřejnými hromadnými dopravními prostředky v pravidelné vnitrostátní osobní hromadné dopravě, c) bezplatnou dopravu vodicího psa, je-li úplně nebo prakticky nevidomá, pokud ji nedoprovází průvodce. (4) Osobě, která je držitelem průkazu ZTP nebo průkazu ZTP/P, a průvodci držitele průkazu ZTP/P, může být poskytnuta sleva ze vstupného na divadelní a filmová představení, koncerty a jiné kulturní a sportovní akce. (5) Další nároky osob, které jsou držiteli průkazu TP, ZTP nebo ZTP/P, upravují jiné právní předpisy26). HLAVA VI PŘESTUPKY § 36a (1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že úmyslně zničí, poškodí, pozmění nebo zneužije průkaz osoby se zdravotním postižením. (2) Držitel průkazu osoby se zdravotním postižením se dopustí přestupku tím, že a) nesplní oznamovací povinnost podle § 34a odst. 4, nebo b) neodevzdá dosavadní průkaz osoby se zdravotním postižením při převzetí nového průkazu osoby se zdravotním postižením podle § 34a odst. 5 nebo 6. (3) Za přestupek podle odstavce 1 nebo 2 lze uložit pokutu do 20 000 Kč. HLAVA VII ZMOCŇOVACÍ, PŘECHODNÁ A ZRUŠOVACÍ USTANOVENÍ § 37 Zmocňovací ustanovení Ministerstvo vydá vyhlášku k provedení § 9 odst. 12 a 13, § 34a odst. 8 a § 34b odst. 2. § 38 Přechodná ustanovení (1) Řízení o peněžitých dávkách sociální péče a mimořádných výhodách podle vyhlášky č. 182/1991 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, zahájená a pravomocně neskončená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona pověřenými obecními úřady, obecními úřady obcíobcí s rozšířenou působností a orgány Ministerstva obrany, které jsou příslušné k rozhodování o dávkách důchodového pojištění vojáků z povolání, dokončí krajské pobočky Úřadu práce podle předpisů účinných do dne nabytí účinnosti tohoto zákona. (2) Řízení o odvolání proti rozhodnutí o dávkách sociální péče a mimořádných výhodách podle odstavce 1, zahájená a pravomocně neskončená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona krajskými úřady a Ministerstvem obrany, dokončí ministerstvo podle předpisů účinných do dne nabytí účinnosti tohoto zákona. (3) Řízení o bezúročných půjčkách podle § 57 a 58 vyhlášky č. 182/1991 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, zahájená a pravomocně neskončená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona obecními úřady obcíobcí s rozšířenou působností, dokončí tyto obecní úřady obcíobcí s rozšířenou působností podle předpisů účinných do dne nabytí účinnosti tohoto zákona. (4) Řízení o odvolání proti rozhodnutí o bezúročné půjčce podle odstavce 3, zahájená a pravomocně neskončená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona krajskými úřady, dokončí tyto krajské úřady podle předpisů účinných do dne nabytí účinnosti tohoto zákona. (5) Lhůty pro vydání rozhodnutí podle odstavců 1 až 4 se prodlužují o 30 dnů. (6) Příspěvek na úhradu za užívání bezbariérového bytu a garáže a příspěvek úplně nebo prakticky nevidomým občanům podle předpisů účinných do dne nabytí účinnosti tohoto zákona náleží naposledy za měsíc prosinec 2011. Pověřené obecní úřady a orgány Ministerstva obrany, které jsou příslušné k rozhodování o dávkách důchodového pojištění vojáků z povolání, zašlou příjemcům těchto dávek do 31. prosince 2011 písemné sdělení o zániku nároku na tyto dávky. Toto sdělení se nedoručuje do vlastních rukou. (7) Průkazy mimořádných výhod osvědčující stupeň mimořádných výhod vydané podle předpisů účinných do dne nabytí účinnosti tohoto zákona zůstávají v platnosti i po tomto dni, a to do uplynutí doby platnosti vyznačené v těchto průkazech, nejdéle však do 31. prosince 2015. Příslušný obecní úřad obceobce s rozšířenou působností zašle osobám, kterým byly přiznány mimořádné výhody, do 31. prosince 2011 písemné sdělení obsahující informace o další platnosti průkazu mimořádných výhod a o postupu při jejich nahrazení novými průkazy. Toto sdělení se nedoručuje do vlastních rukou. (8) U osob, kterým byly rozhodnutím obecního úřadu obceobce s rozšířenou působností přiznány mimořádné výhody II. nebo III. stupně podle předpisů účinných do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se po dobu platnosti průkazu osvědčujícího stupeň těchto mimořádných výhod, nejdéle však do 31. prosince 2015, považuje podmínka neschopnosti zvládat základní životní potřeby v oblasti mobility a orientace stanovená v § 6 odst. 1 pro přiznání příspěvku na mobilitu za splněnou. (9) Nárok na dávky sociální péče a mimořádné výhody podle vyhlášky č. 182/1991 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, za dobu do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, zaniká od 1. ledna 2012, nebyl-li do 31. prosince 2011 nárok uplatněn u příslušného orgánu. (10) Pohledávky vzniklé z půjček podle § 57 vyhlášky č. 182/1991 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, zůstávají v platnosti i po dni nabytí účinnosti tohoto zákona. (11) Závazky příjemců dávek vzniklé podle § 33 odst. 8, § 34 odst. 6, § 35 odst. 7, § 36 odst. 1 a § 37 odst. 1 vyhlášky č. 182/1991 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, zůstávají v platnosti i po dni nabytí účinnosti tohoto zákona. Pohledávky z těchto závazků přecházejí ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona na Českou republiku - Úřad práce České republiky. (12) Osobám, kterým byl podle vyhlášky č. 182/1991 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, poskytnut příspěvek na zakoupení motorového vozidla a u nichž běh lhůty podle § 35 odst. 4 vyhlášky č. 182/1991 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, stanovené pro opětovné poskytnutí tohoto příspěvku neskončil před 1. lednem 2012, se příspěvek na zvláštní pomůcku určený na pořízení motorového vozidla poskytne při splnění podmínek stanovených v § 9 tohoto zákona poprvé po uplynutí lhůty uvedené v § 35 odst. 4 vyhlášky č. 182/1991 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona. (13) Výkon rozhodnutí v oblasti dávek sociální péče podle odstavce 1 zahájený pověřenými obecními úřady nebo obecními úřady obcíobcí s rozšířenou působností přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebo výkon rozhodnutí, který nebyl přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona zahájen, dokončí nebo provede příslušný pověřený obecní úřad nebo obecní úřad obceobce s rozšířenou působností; výnosy z výkonu těchto rozhodnutí jsou příjmem obceobce. Výkon rozhodnutí v oblasti dávek sociální péče podle odstavce 1 zahájený orgány Ministerstva obrany, které jsou příslušné k rozhodování o dávkách důchodového pojištění vojáků z povolání, přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebo výkon rozhodnutí, který nebyl přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona zahájen, dokončí nebo provede Úřad práce České republiky. (14) Příslušné pověřené obecní úřady a obecní úřady obcíobcí s rozšířenou působností předají bezodkladně a bezúplatně územně příslušné krajské pobočce Úřadu práce po dni nabytí účinnosti tohoto zákona spisy a dokumenty týkající se odstavců 1, 7 až 9 a 11. Ostatní spisy a dokumenty předají do 12 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona; jestliže o to budou krajskou pobočkou Úřadu práce požádány, jsou povinny jednotlivé spisy a dokumenty předat bezodkladně. U spisů a dokumentů, jimž do 31. prosince 2011 projde skartační lhůta, provedou skartační řízení. Obdobně postupují krajské úřady a Ministerstvo obrany při předání spisů a dokumentů týkajících se odvolacích řízení, s výjimkou odstavce 4, a orgány Ministerstva obrany, které jsou příslušné k rozhodování o dávkách důchodového pojištění vojáků z povolání, při předání spisů a dokumentů týkajících se odstavců 1, 6 a 13. (15) Podle ustanovení § 2 odst. 2 zákona č. 114/1988 Sb., ve znění účinném do 31. prosince 2011, se postupuje i po tomto dni, jde-li o tvrdosti, které by se vyskytly v souvislosti se závazky příjemců dávek vzniklými podle § 33 odst. 8, § 34 odst. 6, § 35 odst. 7, § 36 odst. 1 a § 37 odst. 1 vyhlášky č. 182/1991 Sb., ve znění účinném do 31. prosince 2011. § 39 Zrušovací ustanovení Zrušuje se: 1. Zákon č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení. 2. Zákon č. 110/1990 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, a zákon č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců. 3. Zákon č. 180/1990 Sb., o změnách předpisů o nemocenském a sociálním zabezpečení a mateřském příspěvku a některých dalších předpisů. 4. Zákon č. 306/1991 Sb., o změnách v sociálním zabezpečení. 5. Část osmá zákona č. 578/1991 Sb., o státním rozpočtu federace na rok 1992 a o změně daňových a některých dalších zákonů. 6. Čl. I a čl. VI zákona č. 235/1992 Sb., o zrušení pracovních kategorií a o některých dalších změnách v sociálním zabezpečení. 7. Zákon č. 84/1993 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 482/1991 Sb., o sociální potřebnosti, a některé navazující zákony. 8. Čl. II a čl. VI zákona č. 307/1993 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. 9. Zákon č. 182/1994 Sb., kterým se zvyšuje státní vyrovnávací příspěvek nezaopatřeným dětem a některé další sociální dávky. 10. Čl. II zákona č. 241/1994 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 88/1968 Sb., o prodloužení mateřské dovolené, o dávkách v mateřství a o přídavcích na děti z nemocenského pojištění, ve znění pozdějších předpisů, zákon České národní rady č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, zákon České národní rady č. 550/1991 Sb., o všeobecném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a zákon České národní rady č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů. 11. Čl. VIII a čl. IX zákona č. 118/1995 Sb., kterým se mění a doplňují některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o státní sociální podpoře. 12. Čl. I zákona č. 160/1995 Sb., kterým se mění a doplňují některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o důchodovém pojištění. 13. Zákon č. 133/1997 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, a mění zákon České národní rady č. 482/1991 Sb., o sociální potřebnosti, ve znění pozdějších předpisů. 14. Čl. IV a čl. V zákona č. 91/1998 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 94/1963 Sb., o rodině, ve znění pozdějších předpisů, a o změně a doplnění dalších zákonů. 15. Zákon č. 350/1999 Sb., kterým se mění zákon č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů. 16. Část čtvrtá a pátá zákona č. 360/1999 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o sociálně-právní ochraně dětí. 17. Část jedenáctá zákona č. 29/2000 Sb., o poštovních službách a o změně některých zákonů (zákon o poštovních službách). 18. Část šestnáctá a sedmnáctá zákona č. 151/2002 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím soudního řádu správního. 19. Zákon č. 213/2002 Sb., kterým se mění zákon č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů. 20. Část dvacátá pátá a dvacátá šestá zákona č. 320/2002 Sb., o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů. 21. Zákon č. 426/2002 Sb., kterým se mění zákon č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 320/2002 Sb., o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů. 22. Část osmá zákona č. 436/2004 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o zaměstnanosti. 23. Část sedmá zákona č. 168/2005 Sb., kterým se mění zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. 24. Zákon č. 218/2005 Sb., kterým se mění zákon č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 463/1991 Sb., o životním minimu, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů. 25. Zákon č. 47/2006 Sb., kterým se mění zákon č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 114/1988 Sb., o působnosti orgánů České republiky v sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 26. Část první a druhá zákona č. 109/2006 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o sociálních službách. 27. Část šestá zákona č. 165/2006 Sb., kterým se mění zákon č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o azylu), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. 28. Část šestá zákona č. 189/2006 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o nemocenském pojištění. 29. Část čtvrtá zákona č. 29/2007 Sb., kterým se mění zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, zákon č. 135/2006 Sb., kterým se mění některé zákony v oblasti ochrany před domácím násilím, zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů. 30. Část desátá a dvacátá první zákona č. 427/2010 Sb., kterým se mění zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o azylu), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. 31. Zákon č. 114/1988 Sb., o působnosti orgánů České socialistické republiky v sociálním zabezpečení. 32. Zákon č. 125/1990 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 114/1988 Sb., o působnosti orgánů České socialistické republiky v sociálním zabezpečení. 33. Čl. I zákona č. 210/1990 Sb., o změnách v působnosti orgánů České republiky v sociálním zabezpečení a o změně zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu. 34. Zákon č. 459/1990 Sb., o změnách v působnosti orgánů České republiky v sociálním zabezpečení. 35. Zákon č. 144/1991 Sb., o změnách v působnosti orgánů České republiky a o působnosti obcí v sociálním zabezpečení. 36. Zákon č. 84/1993 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 482/1991 Sb., o sociální potřebnosti, a některé navazující zákony. 37. Čl. IV zákona č. 238/1995 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a zákon České národní rady č. 114/1988 Sb., o působnosti orgánů České socialistické republiky v sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů. 38. Čl. IV zákona č. 289/1997 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění zákona č. 134/1997 Sb., zákon č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 463/1991 Sb., o životním minimu, ve znění pozdějších předpisů, a zákon České národní rady č. 114/1988 Sb., o působnosti orgánů České socialistické republiky v sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů. 39. Část třicátá druhá zákona č. 132/2000 Sb., o změně a zrušení některých zákonů souvisejících se zákonem o krajích, zákonem o obcích, zákonem o okresních úřadech a zákonem o hlavním městě Praze. 40. Část druhá zákona č. 518/2002 Sb., kterým se mění zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 114/1988 Sb., o působnosti orgánů České republiky v sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 320/2002 Sb., o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů, ve znění zákona č. 426/2002 Sb. 41. Část sedmá zákona č. 501/2004 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím správního řádu. 42. Část čtvrtá zákona č. 112/2006 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o životním a existenčním minimu a zákona o pomoci v hmotné nouzi. 43. Část sedmnáctá zákona č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů. 44. Vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí č. 182/1991 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení a zákon České národní rady o působnosti orgánů České republiky v sociálním zabezpečení. 45. Vyhláška č. 28/1993 Sb., kterou se mění a doplňuje vyhláška ministerstva práce a sociálních věcí České republiky č. 182/1991 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení a zákon České národní rady o působnosti orgánů České republiky v sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů. 46. Vyhláška č. 137/1994 Sb., kterou se mění a doplňuje vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí České republiky č. 182/1991 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení a zákon České národní rady o působnosti orgánů České republiky v sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů. 47. Vyhláška č. 206/1995 Sb., kterou se mění a doplňuje vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí České republiky č. 182/1991 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení a zákon České národní rady o působnosti orgánů České republiky v sociálním zabezpečení, a kterou se mění vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí č. 136/1993 Sb., kterou se stanoví odměna pěstouna při výkonu pěstounské péče ve zvláštních zařízeních. 48. Vyhláška č. 264/1996 Sb., kterou se mění a doplňuje vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí České republiky č. 182/1991 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení a zákon České národní rady o působnosti orgánů České republiky v sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů. 49. Vyhláška č. 138/1997 Sb., kterou se mění a doplňuje vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí České republiky č. 182/1991 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení a zákon České národní rady o působnosti orgánů České republiky v sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů. 50. Vyhláška č. 139/1998 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí České republiky č. 182/1991 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení a zákon České národní rady o působnosti orgánů České republiky v sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů. 51. Vyhláška č. 320/1999 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí České republiky č. 182/1991 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení a zákon České národní rady o působnosti orgánů České republiky v sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů. 52. Vyhláška č. 73/2000 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí České republiky č. 182/1991 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení a zákon České národní rady o působnosti orgánů České republiky v sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, a zrušují některé právní předpisy na úseku sociálních věcí. 53. Vyhláška č. 72/2001 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí České republiky č. 182/1991 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení a zákon České národní rady o působnosti orgánů České republiky v sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů. 54. Vyhláška č. 552/2002 Sb., kterou se mění vyhláška č. 182/1991 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení a zákon České národní rady o působnosti orgánů České republiky v sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů. 55. Vyhláška č. 365/2004 Sb., kterou se mění vyhláška č. 182/1991 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení a zákon České národní rady o působnosti orgánů České republiky v sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů. 56. Vyhláška č. 506/2005 Sb., kterou se mění vyhláška č. 182/1991 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení a zákon České národní rady o působnosti orgánů České republiky v sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů. 57. Vyhláška č. 506/2006 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí České republiky č. 182/1991 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení a zákon České národní rady o působnosti orgánů České republiky v sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů. 58. Vyhláška č. 339/2007 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí České republiky č. 182/1991 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení a zákon České národní rady o působnosti orgánů České republiky v sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů. 59. Vyhláška č. 279/2008 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí České republiky č. 182/1991 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení a zákon České národní rady o působnosti orgánů České republiky v sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů. 60. Vyhláška č. 451/2009 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí České republiky č. 182/1991 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení a zákon České národní rady o působnosti orgánů České republiky v sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů. 61. Vyhláška č. 388/2010 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí č. 182/1991 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení a zákon České národní rady o působnosti orgánů České republiky v sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů. 62. Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 149/1988 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení. 63. Vyhláška č. 260/1990 Sb., kterou se mění a doplňuje vyhláška č. 149/1988 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení. 64. Vyhláška č. 313/1990 Sb., kterou se mění a doplňuje vyhláška č. 149/1988 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení, a vyhláška č. 235/1990 Sb., kterou se provádí zákonné opatření předsednictva Federálního shromáždění č. 206/1990 Sb., o státním vyrovnávacím příspěvku. 65. Vyhláška č. 545/1991 Sb., kterou se mění a doplňuje vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 149/1988 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů. 66. Vyhláška č. 177/1993 Sb., kterou se mění a doplňuje vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 149/1988 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení. 67. Vyhláška č. 309/1993 Sb., kterou se mění a doplňuje vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 149/1988 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů. 68. Vyhláška č. 161/1994 Sb., kterou se mění vyhláška Federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 149/1988 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů. 69. Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 128/1975 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení. 70. Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 164/1979 Sb., kterou se mění a doplňuje vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 128/1975 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení. 71. Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 73/1984 Sb., o změnách a doplněních vyhlášky č. 128/1975 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů. 72. Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 57/1987 Sb., o dalších změnách vyhlášky č. 128/1975 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o místních poplatcích § 40 Zákon č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění zákona č. 184/1991 Sb., zákona č. 338/1992 Sb., zákona č. 48/1994 Sb., zákona č. 305/1997 Sb., zákona č. 149/1998 Sb., zákona č. 185/2001 Sb., zákona č. 274/2001 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 229/2003 Sb., zákona č. 270/2007 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 348/2009 Sb., zákona č. 183/2010 Sb. a zákona č. 30/2011 Sb., se mění takto: 1. V § 2 odst. 2 se slova „které byl přiznán III. stupeň mimořádných výhod podle zvláštního právního předpisu,1a)“ nahrazují slovy „která je držitelem průkazu ZTP/P podle zvláštního právního předpisu1a),“. Poznámka pod čarou č. 1a zní: „1a) Zákon č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů.“. 2. V § 3 odst. 2 písm. a) se slova „kterým byl přiznán III. stupeň mimořádných výhod“ nahrazují slovy „které jsou držiteli průkazu ZTP/P“. ČÁST TŘETÍ Změna zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení § 41 Zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění zákona č. 590/1992 Sb., zákona č. 37/1993 Sb., zákona č. 160/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 134/1997 Sb., zákona č. 306/1997 Sb., zákona č. 93/1998 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., zákona č. 356/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 133/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 159/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 238/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 411/2000 Sb., zákona č. 116/2001 Sb., zákona č. 353/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 263/2002 Sb., zákona č. 265/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 518/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 425/2003 Sb., zákona č. 453/2003 Sb., zákona č. 53/2004 Sb., zákona č. 167/2004 Sb., zákona č. 281/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 381/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 24/2006 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 81/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 405/2006 Sb., zákona č. 585/2006 Sb., zákona č. 152/2007 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 270/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 479/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 303/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 177/2011 Sb., zákona č. 180/2011 Sb., zákona č. 220/2011 Sb. a zákona č. 263/2011 Sb., se mění takto: 1. V § 8 odst. 1 písmeno e) zní: „e) schopnost zvládat základní životní potřeby v oblasti mobility nebo orientace pro účely příspěvku na mobilitu a pro účely řízení o přiznání průkazu osoby se zdravotním postižením a zda jde pro účely příspěvku na zvláštní pomůcku o osobu s těžkou vadou nosného nebo pohybového ústrojí nebo s těžkým sluchovým postižením nebo s těžkým zrakovým postižením anebo s těžkou nebo hlubokou mentální retardací a zdravotní stav nevylučuje poskytnutí příspěvku na zvláštní pomůcku,“. 2. V § 8 odst. 1 se na konci textu písmene g) doplňují slova „a pro účely řízení o přiznání průkazu osoby se zdravotním postižením“. 3. § 132 se zrušuje. ČÁST ČTVRTÁ Změna zákona o daních z příjmů § 42 V § 35ba odst. 1 písm. b) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 482/2008 Sb. a zákona č. 2/2009 Sb., se slova „průkazu mimořádných výhod III. stupně (zvlášť těžké postižení s potřebou průvodce) - průkaz ZTP/P (dále jen „průkaz ZTP/P“)“ nahrazují slovy „průkazu ZTP/P“ a slova „dávky sociální péče“ se nahrazují slovy „dávky osobám se zdravotním postižením“. ČÁST PÁTÁ Změna zákona o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění § 43 V § 3 odst. 8 písm. a) zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění zákona č. 59/1995 Sb., se slova „které se poskytují mimořádné výhody II. nebo III. stupně podle předpisů o sociálním zabezpečení;12)“ nahrazují slovy „která je držitelem průkazu ZTP nebo ZTP/P podle zvláštního právního předpisu12);“. Poznámka pod čarou č. 12 zní: „12) Zákon č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů.“. ČÁST ŠESTÁ Změna zákona o pozemních komunikacích § 44 Zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění zákona č. 102/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 489/2001 Sb., zákona č. 256/2002 Sb., zákona č. 259/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 358/2003 Sb., zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 80/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 311/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 97/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 347/2009 Sb., zákona č. 152/2011 Sb. a zákona č. 288/2011 Sb., se mění takto: 1. V § 20a odst. 1 písm. h) se slova „kterým byly podle zvláštního právního předpisu11f) přiznány výhody II. stupně“ nahrazují slovy „kteří jsou podle zvláštního právního předpisu11f) držiteli průkazu ZTP“ a slova „III. stupně“ se nahrazují slovy „průkazu ZTP/P“. Poznámka pod čarou č. 11f zní: „11f) Zákon č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů.“. 2. V § 20a odst. 1 písm. i) se slova „pokud rodiče nebo jim naroveň postavené osoby pobírají příspěvek na provoz silničního motorového vozidla podle zvláštního právního předpisu11f),“ zrušují. ČÁST SEDMÁ Změna zákona o komunikačních systémech neslyšících a hluchoslepých osob § 45 Zákon č. 155/1998 Sb., o komunikačních systémech neslyšících a hluchoslepých osob, ve znění zákona č. 384/2008 Sb., se mění takto: 1. V § 8 odst. 2 se slova „kterým byly z důvodu úplné nebo praktické hluchoty nebo hluchoslepoty přiznány mimořádné výhody II. stupně (průkaz ZTP) nebo III. stupně (průkaz ZTP/P)“ se nahrazují slovy „které jsou z důvodu úplné nebo praktické hluchoty nebo hluchoslepoty držiteli průkazu ZTP nebo ZTP/P“. 2. V § 8 odst. 3 se slova „kterým byly z důvodu úplné nebo praktické hluchoty nebo hluchoslepoty přiznány mimořádné výhody II. stupně (průkaz ZTP) nebo III. stupně (průkaz ZTP/P)“ se nahrazují slovy „které jsou z důvodu úplné nebo praktické hluchoty nebo hluchoslepoty držiteli průkazu ZTP nebo ZTP/P“. ČÁST OSMÁ Změna zákona o pobytu cizinců na území České republiky § 46 Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 140/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 217/2002 Sb., zákona č. 222/2003 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 539/2004 Sb., zákona č. 559/2004 Sb., zákona č. 428/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 136/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 230/2006 Sb., zákona č. 170/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 140/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 47/2009 Sb., zákona č. 197/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 278/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 424/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb. a zákona č. 73/2011 Sb., se mění takto: 1. V § 87d odst. 1 písm. a) se slova „systému sociální péče“ nahrazují slovy „systému dávek pro osoby se zdravotním postižením“. 2. V § 87d odst. 2 písm. a) se slova „systému sociální péče“ nahrazují slovy „systému dávek pro osoby se zdravotním postižením“. 3. V § 106 odst. 3 se slova „systému sociální péče nebo“ zrušují a na konci odstavce se doplňuje věta „Úřad práce České republiky - krajské pobočky a pobočka pro hlavní město Prahu jsou povinny neprodleně písemně oznámit ministerstvu, že se občan Evropské unie nebo jeho rodinný příslušník přechodně pobývající na území stal neodůvodnitelnou zátěží systému dávek pro osoby se zdravotním postižením.“. ČÁST DEVÁTÁ Změna zákona o silničním provozu § 47 Zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění zákona č. 60/2001 Sb., zákona č. 478/2001 Sb., zákona č. 62/2002 Sb., zákona č. 311/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 436/2003 Sb., zákona č. 53/2004 Sb., zákona č. 229/2005 Sb., zákona č. 411/2005 Sb., zákona č. 76/2006 Sb., zákona č. 226/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 170/2007 Sb., zákona č. 215/2007 Sb., zákona č. 374/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 480/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 424/2010 Sb. a zákona č. 133/2011 Sb., se mění takto: 1. V § 67 odst. 2 se slova „které byly přiznány mimořádné výhody II. stupně“ nahrazují slovy „která je držitelem průkazu ZTP“ a slova „III. stupně“ se nahrazují slovy „držitelem průkazu ZTP/P“. Poznámka pod čarou č. 24 zní: „24) Zákon č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů.“. 2. V § 67 odst. 3 se slova „kterému byly přiznány mimořádné výhody II. stupně“ nahrazují slovy „který je držitelem průkazu ZTP“. 3. V § 67 odst. 4 větě druhé se slova „jí byly přiznány mimořádné výhody“ nahrazují slovy „je držitelem průkazu ZTP nebo ZTP/P“ a slova „které ji opravňují“ se nahrazují slovy „který ji opravňuje“. ČÁST DESÁTÁ Změna zákona o správních poplatcích § 48 Zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 228/2005 Sb., zákona č. 357/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 553/2005 Sb., zákona č. 48/2006 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 81/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 130/2006 Sb., zákona č. 136/2006 Sb., zákona č. 138/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 215/2006 Sb., zákona č. 226/2006 Sb., zákona č. 227/2006 Sb., zákona č. 235/2006 Sb., zákona č. 312/2006 Sb., zákona č. 575/2006 Sb., zákona č. 106/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 269/2007 Sb., zákona č. 374/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 38/2008 Sb., zákona č. 130/2008 Sb., zákona č. 140/2008 Sb., zákona č. 182/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 239/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 296/2008 Sb., zákona č. 297/2008 Sb., zákona č. 301/2008 Sb., zákona č. 309/2008 Sb., zákona č. 312/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 9/2009 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 141/2009 Sb., zákona č. 197/2009 Sb., zákona č. 206/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 291/2009 Sb., zákona č. 301/2009 Sb., zákona č. 346/2009 Sb., zákona č. 420/2009 Sb., zákona č. 132/2010 Sb., zákona č. 148/2010 Sb., zákona č. 153/2010 Sb., zákona č. 160/2010 Sb., zákona č. 343/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 30/2011 Sb., zákona č. 105/2011 Sb., zákona č. 133/2011 Sb., zákona č. 134/2011 Sb., zákona č. 152/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 245/2011 Sb., zákona č. 249/2011 Sb., zákona č. 255/2011 Sb. a zákona č. 262/2011 Sb., se mění takto: 1. V § 8 odst. 2 písm. a) se slova „o sociální péči“ nahrazují slovy „o dávkách pro osoby se zdravotním postižením“ a slova „za vydání nebo výměnu průkazu mimořádných výhod pro těžce zdravotně postižené občany“ se zrušují. 2. V příloze v položkách 5, 26, 27 a 36 se slova „kterým byly přiznány mimořádné výhody II. nebo III. stupně (držitelé průkazu ZTP a ZTP/P)“ nahrazují slovy „kteří jsou držiteli průkazu ZTP nebo ZTP/P“. 3. V příloze v položce 17 se slova „kterému byly přiznány mimořádné výhody II. nebo III. stupně (držiteli průkazu ZTP a ZTP/P)“ nahrazují slovy „který je držitelem průkazu ZTP nebo ZTP/P“. ČÁST JEDENÁCTÁ Změna zákona o životním a existenčním minimu § 49 V § 7 odst. 5 zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, ve znění zákona č. 85/2010 Sb., se slova „dávky sociální péče poskytované vzhledem ke zdravotnímu stavu27)“ nahrazují slovy „příspěvek na mobilitu27), příspěvek na zvláštní pomůcku27)“. Poznámka pod čarou č. 27 zní: „27) Zákon č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů.“. ČÁST DVANÁCTÁ Změna zákona o pomoci v hmotné nouzi § 50 Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 585/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 239/2008 Sb., zákona č. 259/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 479/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 206/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 141/2010 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb. a zákona č. 73/2011 Sb., se mění takto: 1. Poznámka pod čarou č. 19 zní: „19) Zákon č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů.“. 2. V § 11 odst. 4 se písmena d) až f) zrušují. Dosavadní písmena g) a h) se označují jako písmena d) a e). ČÁST TŘINÁCTÁ ÚČINNOST § 51 Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2012, s výjimkou § 38 odst. 6 a 7, které nabývají účinnosti dnem jeho vyhlášení, a s výjimkou § 9 odst. 8, který nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2014. Němcová v. r. Klaus v. r. Nečas v. r. Příloha k zákonu č. 329/2011 Sb. Zdravotní postižení odůvodňující přiznání příspěvku na zvláštní pomůcku a zdravotní stavy vylučující jeho přiznání I. Zdravotní postižení odůvodňující přiznání příspěvku na zvláštní pomůcku 1. Těžká vada nosného nebo pohybového ústrojí, za kterou se považuje: a) anatomická ztráta obou dolních končetin v bércích a výše, b) funkční ztráta obou dolních končetin na podkladě úplné obrny (plegie) nebo těžkého ochrnutí, c) anatomická ztráta podstatných částí jedné horní a jedné dolní končetiny v předloktí a výše a v bérci a výše, d) funkční ztráta jedné horní a jedné dolní končetiny na podkladě úplné obrny (plegie) nebo těžkého ochrnutí, e) ankylóza obou kyčelních kloubů nebo obou kolenních kloubů nebo podstatné omezení hybnosti obou kyčelních nebo kolenních kloubů pro těžké kontraktury v okolí, f) ztuhnutí všech úseků páteře s těžkým omezením pohyblivosti alespoň dvou nosných kloubů dolních končetin, g) těžké funkční poruchy pohyblivosti na základě postižení tří a více funkčních celků pohybového ústrojí s případnou odkázaností na vozík pro invalidy; funkčním celkem se přitom rozumí trup, pánev, končetina, h) disproporční poruchy růstu provázené deformitami končetin a hrudníku, pokud tělesná výška postiženého po ukončení růstu nepřesahuje 120 cm, i) anatomická ztráta dolní končetiny ve stehně bez možnosti oprotézování nebo exartikulace v kyčelním kloubu, j) anatomická nebo funkční ztráta končetiny, k) anatomická nebo funkční ztráta obou horních končetin, l) anatomická ztráta dolní končetiny ve stehně s možností oprotézování, m) anatomické ztráty horních končetin na úrovni obou zápěstí a výše nebo vrozené či získané vady obou horních končetin s úplnou ztrátou základní funkce obou rukou (úchopu a přidržování) závažně narušující posturální funkce těla, n) těžká demence s neschopností chůze a odkázaností na mechanický vozík, pokud byl vozík osobě předepsán příslušným lékařem a schválen revizním lékařem zdravotní pojišťovny, nebo těžká demence provázená těžkým syndromem geriatrické křehkosti a imobility prokázané geriatrickým vyšetřením. 2. Těžké zrakové postižení, za které se považuje: a) úplná nevidomost obou očí, ztráta zraku zahrnující stavy od naprosté ztráty světlocitu až po zachování světlocitu s chybnou světelnou projekcí, b) praktická nevidomost obou očí, zraková ostrost s optimální korekcí v intervalu 1/60 (0,02) - světlocit s jistou projekcí nebo omezení zorného pole do 5 - 10 stupňů od bodu fixace, bez omezení zrakové ostrosti, c) těžká slabozrakost obou očí, zraková ostrost s optimální korekcí v intervalu 3/60 (0,05) - lepší než 1/60 (0,02), d) ztráta jednoho oka nebo ztráta visu jednoho oka se závažnější poruchou zrakových funkcí na druhém oku, visus vidoucího oka roven nebo horší než 6/60 (0,10) nebo koncentrické zúžení zorného pole do 45 stupňů od bodu fixace. 3. Těžké sluchové postižení, za které se považuje: a) oboustranná úplná hluchota, neschopnost slyšet zvuky a rozumět řeči ani s nejvýkonnějším sluchadlem nebo přetrvávající neschopnost slyšení po implantaci kochleární nebo kmenové neuroprotézy, b) oboustranná praktická hluchota, ztráta sluchu při tónové audiometrii v rozsahu 70 - 90 dB, zbytkový sluch se ztrátou slyšení 85 - 90 %, sluchově postižený je schopen vnímat zvuk mluvené řeči jen se sluchadlem, ale rozumí jí jen minimálně (z 10 - 15 %), přes používání kompenzační pomůcky nebo po implantaci kochleární nebo kmenové neuroprotézy, c) těžká forma hluchoslepoty, kombinované těžké postižení sluchu a zraku, funkčně v rozsahu oboustranné těžké nedoslýchavosti, kterou se rozumí ztráta sluchu v rozsahu 56 - 69 dB, ztráta slyšení 65 - 84 % až ztráta sluchu v rozsahu oboustranné hluchoty a ztráta zraku v rozsahu těžké slabozrakosti obou očí, kterou se rozumí zraková ostrost s optimální korekcí v intervalu 3/60 (0,05) - lepší než 1/60 (0,02). 4. Zdravotní postižení interní povahy způsobující těžké omezení pohyblivosti, za které se považuje: a) ischemická choroba dolních končetin ve stadiu kritické končetinové ischémie na jedné nebo obou dolních končetinách ohrožující vitalitu končetiny, a to ve stadiu II/IV podle Fontaina, resp. ve stadiu II/4, III/5 nebo III/6 podle Rutherforda, přičemž nebylo možno provést revaskularisaci nebo tato selhala, b) chronická žilní insuficience (CVI) ve stupni postižení C6a/s (CVI s floridním vředem) nebo C5a/s (CVI se zhojeným vředem) nebo skóre žilní disability (VDS) ve stupni 3, c) lymfedém dolní končetiny (primární i sekundární) ve stupni postižení 3 (elefantiáza), d) nezhojený defekt jedné nebo obou dolních končetin léčený adekvátním odlehčením (ortéza, vozík) po dobu nejméně 12 měsíců v certifikované podiatrické ambulanci pro diabetiky, e) Charcotova neuropatická osteoarthropatie jedné nebo obou končetin s nestabilitou nebo funkční deformitou nohy vyžadující trvalé odlehčení končetin pomocí ortézy nebo vozíku, f) srdeční selhání u osob zařazených na čekací listinu k transplantaci srdce, g) implantace dlouhodobých podpor oběhu, h) srdeční selhání s klidovými formami dušnosti ve funkční třídě NYHA IV, i) srdeční selhání ve funkční třídě NYHA III, pro které došlo v posledních 12 měsících alespoň dvakrát k hospitalizacihospitalizaci, kdy i po hospitalizacíchhospitalizacích zůstává funkční třída NYHA III, j) srdeční selhání nejméně ve funkční třídě nejméně NYHA III, je-li objektivně doloženo omezení funkční výkonnosti, za něž je považován výsledek spiroergometrického vyšetření s dokumentovaným VO2max ≤ 14 ml/kg/min, nebo u dítěte < 50 % předpokládaných hodnot pro daný věk dítěte, k) těžká vleklá plicní nemoc vedoucí k respirační insuficienci, pro kterou je poskytována dlouhodobá domácí oxygenoterapie (DDOT), l) těžká vleklá plicní nemoc vedoucí k respirační insuficienci s hyperkapnií, pro kterou je poskytována domácí neinvazivní ventilační podpora (NIV). 5. Zdravotní postižení odůvodňující přiznání příspěvku na zvláštní pomůcku na pořízení motorového vozidla nebo speciálního zádržního systému, za které se považují: a) zdravotní postižení uvedená v bodě 1 písm. a), b), d) až i), l) a m), b) těžká nebo hluboká mentální retardace a stavy na rozhraní těžké mentální retardace, c) autistické poruchy s těžkým funkčním postižením, s opakovanými závažnými a objektivně prokázanými projevy autoagrese nebo heteroagrese přetrvávajícími i přes zavedenou léčbu. II. Zdravotní stav vylučující přiznání příspěvku na zvláštní pomůcku (kontraindikace) a) duševní poruchy, poruchy chování a poruchy intelektu se závažnou poruchou, s narušením rozpoznávacích a ovládacích schopností, stavy závislosti na návykové látce nebo návykových látkách, způsobují-li nemožnost užívání pomůcky, b) hluchoněmost; tato kontraindikace platí jen ve vztahu k vodicímu psovi, c) těžká polyvalentní alergie a alergie na zvířecí srst; tato kontraindikace platí jen ve vztahu k vodicímu psovi. 1) Zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění pozdějších předpisů. 2) Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 3) Zákon č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o azylu), ve znění pozdějších předpisů. 4) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 492/2011 ze dne 5. dubna 2011 o volném pohybu pracovníků uvnitř Unie. 5) Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů. 6) Čl. 1 Úmluvy o právech dítěte, vyhlášené pod č. 104/1991 Sb. 7) § 48 až 50 a § 52 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění zákona č. 206/2009 Sb. 8) § 9 a 10 zákona č. 108/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 9) Zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, ve znění pozdějších předpisů. 13) § 15a zákona č. 326/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 14) Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů. 15) Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů. 16) Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. 17) § 12 až 16 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů. 18) § 108 zákona č. 435/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 19) § 12 zákona č. 117/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 20) § 33 odst. 1 zákona č. 435/2004 Sb. 21) § 116 občanského zákoníku. 22) § 106 odst. 3 zákona č. 326/1999 Sb., ve znění zákona č. 428/2005 Sb. 23) § 4a zákona č. 73/2011 Sb. 24) Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 25) Zákon č. 221/2003 Sb., o dočasné ochraně cizinců, ve znění pozdějších předpisů. 26) Například zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitosti, ve znění pozdějších předpisů. 28) Položka 9 písm. g) přílohy k zákonu č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. 29) § 461 odst. 1 a § 898 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. 30) Vyhláška č. 388/2011 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením, ve znění pozdějších předpisů.
Nález Ústavního soudu č. 328/2011 Sb.	Nález Ústavního soudu č. 328/2011 Sb. Nález Ústavního soudu ze dne 27. září 2011 sp. zn. Pl. ÚS 22/11 ve věci návrhu na zrušení obecně závazné vyhlášky statutárního města Kladna č. 46/10 o určení míst pro provozování jiných technických herních zařízení povolených Ministerstvem financí na území města Kladna Vyhlášeno 11. 11. 2011, částka 114/2011 328 NÁLEZ Ústavního soudu Jménem republiky Ústavní soud rozhodl pod sp. zn. Pl. ÚS 22/11 dne 27. září 2011 v plénu ve složení Vlasta Formánková, Vojen Güttler, Pavel Holländer, Ivana Janů, Dagmar Lastovecká, Jiří Mucha, Jan Musil (soudce zpravodaj), Jiří Nykodým, Pavel Rychetský, Miloslav Výborný a Eliška Wagnerová o návrhu Ministerstva vnitra na zrušení obecně závazné vyhlášky statutárního města Kladna č. 46/10 o určení míst pro provozování jiných technických herních zařízení povolených Ministerstvem financí na území města Kladna, za účasti statutárního města Kladna jako účastníka řízení a veřejného ochránce práv jako vedlejšího účastníka řízení, takto: Návrh se zamítá. Předseda Ústavního soudu: JUDr. Rychetský v. r.
Vyhláška č. 327/2011 Sb.	Vyhláška č. 327/2011 Sb. Vyhláška o údajích poskytovaných v souvislosti s provozem lodě a ve zprávách a oznámeních o námořní nehodě nebo mimořádné události, o minimální výši sjednaného pojištění za škody z provozu lodě a o změně vyhlášky Ministerstva dopravy a spojů č. 278/2000 Sb., o námořním rejstříku a dokladech námořních plavidel Vyhlášeno 11. 11. 2011, datum účinnosti 1. 1. 2012, částka 114/2011 * ČÁST PRVNÍ - ÚDAJE POSKYTOVANÉ V SOUVISLOSTI S PROVOZEM LODĚ, NÁMOŘNÍ NEHODOU NEBO MIMOŘÁDNOU UDÁLOSTÍ A MINIMÁLNÍ VÝŠE POJIŠTĚNÍ ZA ŠKODY Z PROVOZU LODĚ (§ 1 — § 7) * ČÁST DRUHÁ - Změna vyhlášky č. 278/2000 Sb., o námořním rejstříku a dokladech námořních plavidel (§ 8 — § 8) * ČÁST TŘETÍ - ÚČINNOST (§ 9 — § 9) č. 1 k vyhlášce č. 327/2011 Sb. č. 2 k vyhlášce č. 327/2011 Sb. č. 3 k vyhlášce č. 327/2011 Sb. Aktuální znění od 1. 5. 2022 (94/2022 Sb.) 327 VYHLÁŠKA ze dne 3. listopadu 2011 o údajích poskytovaných v souvislosti s provozem lodě a ve zprávách a oznámeních o námořní nehodě nebo mimořádné události, o minimální výši sjednaného pojištění za škody z provozu lodě a o změně vyhlášky Ministerstva dopravy a spojů č. 278/2000 Sb., o námořním rejstříku a dokladech námořních plavidel Ministerstvo dopravy stanoví podle § 85 odst. 1 zákona č. 61/2000 Sb., o námořní plavbě, ve znění zákona č. 136/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 310/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb. a zákona č. 261/2011 Sb., (dále jen „zákon“) k provedení § 23a odst. 7, § 24 odst. 3, § 27 odst. 3, § 33 odst. 1 písm. q), § 55g odst. 5 a § 55h odst. 5 zákona: ČÁST PRVNÍ ÚDAJE POSKYTOVANÉ V SOUVISLOSTI S PROVOZEM LODĚ, NÁMOŘNÍ NEHODOU NEBO MIMOŘÁDNOU UDÁLOSTÍ A MINIMÁLNÍ VÝŠE POJIŠTĚNÍ ZA ŠKODY Z PROVOZU LODĚ § 1 Tato vyhláška zapracovává příslušné předpisy Evropské unie1). § 1a Vzor formuláře podle § 23a odst. 3 zákona je stanoven v příloze č. 1 k této vyhlášce. § 2 Oznámení provozovatele nebo velitele lodi podle § 23a odst. 7 a 8 zákona obsahuje a) identifikaci lodi 1. jméno lodi, 2. volací značku lodi a 3. identifikační číslo lodi přidělené Mezinárodní námořní organizací, 4. údaj o tom, zda loď smí přepravovat ozářené jaderné palivo, plutonium nebo vysoce radioaktivní odpad v obalech, b) přístav určení, c) u lodi opouštějící přístav v členském státě Evropské unie předpokládanou dobu odplutí z přístavu nebo z lodivodské stanice podle požadavků orgánu tohoto členského státu příslušného podle jeho předpisů a předpokládanou dobu příjezdu do následného přístavu určení, d) u lodi přijíždějící z přístavu třetího státu a plující do přístavu v členském státu Evropské unie předpokládanou dobu příjezdu do přístavu určení nebo do lodivodské stanice podle požadavků orgánu tohoto členského státu příslušného podle jeho předpisů, e) celkový počet osob na lodi, f) technické názvy nebezpečných věcí nebo znečišťujících látek, zejména UN číslo2), g) třídu nebezpečí v souladu s Mezinárodním předpisem pro přepravu nebezpečného zboží po moři3), Mezinárodním předpisem pro stavbu a vybavení lodí pro hromadnou přepravu nebezpečných chemikálií3) a Mezinárodním předpisem pro stavbu a vybavení lodí pro hromadnou přepravu zkapalněných plynů3), h) množství nebezpečných věcí nebo znečišťujících látek, i) identifikační číslo přepravní nákladní jednotky, nejsou-li nebezpečné věci nebo znečišťující látky přepravovány v cisternách, j) prohlášení, že na lodi je seznam lodního nákladu nebo nákladový plán uvádějící informace o nebezpečných věcech nebo znečišťujících látkách a jejich přesné umístění na lodi, a k) jméno, případně jména, příjmení nebo obchodní firmu a telefonické, radiotelefonní nebo elektronické spojení osoby, která může sdělit podrobné informace o nákladu. § 3 Oznámení velitele lodi podle § 23a odst. 9 zákona obsahuje a) identifikaci lodi 1. jméno lodi, 2. volací značku lodi a 3. identifikační číslo lodi přidělené Mezinárodní námořní organizací, b) polohu lodi v okamžiku hlášení, c) poslední přístav odplutí a přístav určení, d) jméno, případně jména, příjmení nebo obchodní firmu a telefonické, radiotelefonní nebo elektronické spojení osoby, která může sdělit podrobné informace o nebezpečných věcech a znečišťujících látkách přepravovaných na lodi, e) počet osob na lodi, f) podrobnosti o námořní nehoděnámořní nehodě nebo mimořádné událostimimořádné události a g) informace o přepravovaných nebezpečných věcech či znečišťujících látkách, zejména 1. technické názvy nebezpečných věcí nebo znečišťujících látek, zejména UN číslo2), 2. třídu nebezpečí v souladu s Mezinárodním předpisem pro přepravu nebezpečného zboží po moři3), Mezinárodním předpisem pro stavbu a vybavení lodí pro hromadnou přepravu nebezpečných chemikálií3) a Mezinárodním předpisem pro stavbu a vybavení lodí pro hromadnou přepravu zkapalněných plynů3), 3. informace o druhu obalů a jejich označení, 4. odhad množství a stavu ztracených nebezpečných věcí či uniklých znečišťujících látek, 5. příčinu ztráty nebezpečných věcí či úniku znečišťujících látek. § 4 (1) Minimální limit pojistného plnění pro pojištění odpovědnosti z provozu lodě pro škodu způsobenou na zdraví nebo usmrcením osob jiných než cestujících u lodí o hrubé prostornosti a) 300 až 2 000 tun činí 2 000 000 zvláštních práv čerpání podle definice Mezinárodního měnového fondu (dále jen „zvláštní práva čerpání“), b) 2 001 až 30 000 tun činí 2 000 000 zvláštních práv čerpání a za každou tunu přesahující 2 000 tun 800 zvláštních práv čerpání, c) 30 001 až 70 000 tun činí 2 000 000 zvláštních práv čerpání, za každou tunu přesahující 2 000 tun 800 zvláštních práv čerpání a za každou tunu přesahující 30 000 tun 600 zvláštních práv čerpání, d) přesahující 70 000 tun činí 2 000 000 zvláštních práv čerpání, za každou tunu přesahující 2 000 tun činí 800 zvláštních práv čerpání, za každou tunu přesahující 30 000 tun činí 600 zvláštních práv čerpání a za každou tunu přesahující 70 000 tun činí 400 zvláštních práv čerpání. (2) Minimální limit pojistného plnění pro pojištění odpovědnosti za škody z provozu lodě pro jiné nároky než uvedené v odstavci 1 u lodí o hrubé prostornosti a) 300 až 2 000 tun činí 1 000 000 zvláštních práv čerpání, b) 2 001 až 30 000 tun činí 1 000 000 zvláštních práv čerpání a za každou tunu přesahující 2 000 tun 400 zvláštních práv čerpání, c) 30 001 až 70 000 tun činí 1 000 000 zvláštních práv čerpání, za každou tunu přesahující 2 000 tun činí 400 zvláštních práv čerpání a za každou tunu přesahující 30 000 tun činí 300 zvláštních práv čerpání, d) přesahující 70 000 tun činí 1 000 000 zvláštních práv čerpání, za každou tunu přesahující 2 000 tun činí 400 zvláštních práv čerpání, za každou tunu přesahující 30 000 tun činí 300 zvláštních práv čerpání a za každou tunu přesahující 70 000 tun činí 200 zvláštních práv čerpání. (3) Pojištění odpovědnosti za škody z provozu lodě pro nároky cestujících musí být sjednané s limitem pojistného plnění ve výši zjištěné vynásobením nejvyššího počtu cestujících uvedeného v mezinárodním osvědčení lodě a 175 000 zvláštních práv čerpání. § 5 Údaje podle § 33 odst. 1 písm. p) zákona jsou a) technické názvy nebezpečných věcí nebo znečišťujících látek, zejména UN číslo2), b) třídu nebezpečí v souladu s Mezinárodním předpisem pro přepravu nebezpečného zboží po moři3), Mezinárodním předpisem pro stavbu a vybavení lodí pro hromadnou přepravu nebezpečných chemikálií3) a Mezinárodním předpisem pro stavbu a vybavení lodí pro hromadnou přepravu zkapalněných plynů3), c) údaj o tom, zda nebezpečná věc nebo znečisťující látka smí být přepravována pouze na lodi určené k přepravě ozářeného jaderného paliva, plutonia nebo vysoce radioaktivního odpadu v obalech, d) množství a umístění nebezpečných věcí nebo znečišťujících látek, e) identifikační číslo přepravní nákladní jednotky, nejsou-li nebezpečné věci nebo znečišťující látky přepravovány v cisternách, f) jméno, případně jména, příjmení nebo obchodní firma a telefonické, radiotelefonní nebo elektronické spojení osoby, která může sdělit podrobné informace o nákladu, g) pokud jde o látky uvedené v příloze I úmluvy MARPOL, bezpečnostní list, který případně obsahuje údaje o fyzikálně-chemických vlastnostech produktů včetně jejich viskozity vyjádřené při 50 °C a hustoty při 15 °C a ostatní údaje obsažené v bezpečnostním listu v souladu s rezolucí IMO MSC.286 (86), h) čísla tísňového volání přepravce nebo jakékoli jiné osoby, která má informace o fyzikálně-chemických vlastnostech produktů a o opatřeních, která mají být přijata v případě mimořádné událostimimořádné události. § 6 Rozsah údajů obsažených ve zprávách o výsledcích zjišťování příčin námořní nehodynámořní nehody a mimořádné událostimimořádné události je uveden v příloze č. 2 k této vyhlášce. § 7 Rozsah údajů obsažených v oznámení o námořní nehoděnámořní nehodě a mimořádné událostimimořádné události je uveden v příloze č. 3 k této vyhlášce. ČÁST DRUHÁ Změna vyhlášky č. 278/2000 Sb., o námořním rejstříku a dokladech námořních plavidel § 8 Ve vyhlášce č. 278/2000 Sb., o námořním rejstříku a dokladech námořních plavidel se za § 29 vkládá nový § 29a, který včetně nadpisu zní: „§ 29a Doklad o pojištění odpovědnosti za škody z provozu lodě Doklad o pojištění odpovědnosti za škody z provozu lodě obsahuje a) jméno lodi, identifikační číslo lodi přidělené Mezinárodní námořní organizací a rejstříkový přístav, b) jméno, příjmení a místo podnikání provozovatele lodě, je-li jím fyzická osoba, nebo obchodní firma nebo název a sídlo provozovatele lodě, je-li jím právnická osoba, c) nároky, které pojištění pokrývá a doba trvání pojištění, d) obchodní firma nebo název a sídlo poskytovatele pojištění, případně místo, kde byla pojistná smlouva uzavřena, nebyla-li uzavřena v sídle poskytovatele pojištění.“. ČÁST TŘETÍ ÚČINNOST § 9 Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2012. Ministr: Mgr. Dobeš v. r. Příloha č. 1 k vyhlášce č. 327/2011 Sb. VZOR FORMULÁŘE PODLE § 23a ODST. 3 ZÁKONA 714kB Příloha č. 2 k vyhlášce č. 327/2011 Sb. Obsah zpráv o výsledcích zjišťování příčin námořních nehod a mimořádných událostí Úvod Tato část uvádí cíl zjišťování příčin námořních nehodnámořních nehod a mimořádných událostímimořádných událostí a povahu bezpečnostních doporučení a zpráv v souladu s § 55b odst. 4 zákona. 1. ZÁKLADNÍ INFORMACE Tato část uvádí základní skutečnosti námořní nehodynámořní nehody nebo mimořádné událostimimořádné události: co se stalo, kdy, kde a jak se to stalo; a uvádí, zda v důsledku nehody nebo mimořádné událostimimořádné události došlo ke ztrátám na životech, zraněním, poškození lodi, nákladu, třetích stran nebo životního prostředí. 2. SKUTKOVÉ OKOLNOSTI 2.1 Údaje o lodi - vlajka lodi/ stát registrace lodi, - identifikace lodi, - hlavní technické údaje o lodi - vlastník a provozovatel, - podrobnosti o konstrukci, - stanovená minimální posádka, - pro jaké druhy nákladu je loď určena. 2.2 Údaje o plavbě - přístavy, ve kterých loď kotvila, - druh plavby, - informace o nákladu, - obsazení posádkou. 2.3 Informace o námořní nehoděnámořní nehodě nebo mimořádné událostimimořádné události - druh námořní nehodynámořní nehody nebo mimořádné událostimimořádné události, - datum a čas, - místo námořní nehodynámořní nehody nebo mimořádné událostimimořádné události, - vnější a vnitřní okolnosti námořní nehodynámořní nehody nebo mimořádné událostimimořádné události, - provoz lodi a úsek plavby, - určení místa na lodi, - údaje o lidském faktoru, - důsledky nehody nebo mimořádné událostimimořádné události, zejména pro osoby, loď, náklad, životní prostředí. 2.4 Zapojení pobřežních orgánů a nouzová opatření - určení zapojených pobřežních orgánů, - použité prostředky, - rychlost odezvy, - učiněná opatření, - dosažené výsledky. 3. POPIS Tato část popisuje průběh námořní nehodynámořní nehody nebo mimořádné událostimimořádné události prostřednictvím chronologické posloupnosti událostí, které předcházely nehodě nebo mimořádné událostimimořádné události, nastaly během ní a následovaly po ní, a roli každého činitele (tj. osoby, materiálu, prostředí, vybavení nebo vnějších činitelů). Délka popisovaného období závisí na tom, kdy došlo k oněm konkrétním událostem, které přímo přispěly k námořní nehoděnámořní nehodě nebo mimořádné událostimimořádné události. Tato část zahrnuje i příslušné podrobnosti provedeného zjišťování příčin námořní nehodynámořní nehody nebo mimořádné událostimimořádné události, včetně výsledků zkoumání nebo testů. 4. ANALÝZA Tato část obsahuje řadu samostatných oddílů, které poskytují analýzu každé události související s nehodou, spolu s poznámkami ohledně výsledků všech příslušných přezkoumání nebo testů provedených v průběhu zjišťování příčin námořní nehodynámořní nehody nebo mimořádné událostimimořádné události a ohledně všech bezpečnostních opatření, která již případně byla přijata k předcházení námořním nehodámnámořním nehodám. Tyto oddíly by měly popisovat tyto otázky: - souvislosti a okolnosti nehody nebo mimořádné událostimimořádné události, - chybná jednání osob a jejich opomenutí, dílčí události týkajíc se nebezpečného materiálu, působení prostředí, selhání námořního zařízení a vnější vlivy, - přispívající faktory zahrnující role osob včetně osob vydávajících pokyny ze břehu, provozní operace,, nebo vliv regulace. Analýza a poznámky umožňují ve zprávě odhalit nedostatky ve stávajících opatřeních sloužících k předcházení nehodám či mimořádným událostemmimořádným událostem nebo zaměřených na vyloučení nebo snížení jejich následků. 5. ZÁVĚRY Tato část shrnuje zjištěné přispívající faktory a chybějící nebo nedostatečná bezpečnostní opatření (materiální, funkční, výstražná nebo procesní), která by měla být vypracována. 6. BEZPEČNOSTNÍ DOPORUČENÍ V případě potřeby obsahuje tato část zprávy bezpečnostní doporučení odvozená z analýzy a závěrů a týkající se konkrétních oblastí, jako jsou např. právní předpisy, konstrukce, postupy, inspekce, řízení, ochrana zdraví a bezpečnosti práce, odborná příprava, opravy, údržba, pomoc ze břehu a nouzová opatření. Bezpečnostní doporučení jsou určena těm, kdo je mohou nejlépe provést, jako jsou např. vlastníci lodí, vedoucí pracovníci, uznané klasifikační společnosti, námořní správy, provozovatelé služeb lodního provozu, nehodové/záchranné služby, mezinárodní námořní organizace a evropské instituce, a to s cílem předcházet námořním nehodámnámořním nehodám. Tato část také zahrnuje jakákoli prozatímní bezpečnostní doporučení, která byla případně vydána nebo jakákoli bezpečností opatření přijatá v průběhu zjišťování příčin námořních nehodnámořních nehod a mimořádných událostímimořádných událostí. 7. PŘÍLOHY V případě potřeby jsou k tištěné zprávě nebo ke zprávě v elektronické podobě připojeny například fotografie, filmy nebo videozáznamy, zvukové nahrávky, mapy, nákresy, použitelné normy, použité technické výrazy a zkratky, zvláštní bezpečnostní studie, různé informace. Příloha č. 3 k vyhlášce č. 327/2011 Sb. Oznámení o námořní nehodě a mimořádné události 1. Odpovědný členský stát / kontaktní osoba 2. Vyšetřující členský stát 3. Úloha členského státu 4. Dotčený pobřežní stát 5. Počet států s významným zájmem 6. Státy s významným zájmem 7. Oznamující subjekt 8. Čas oznámení 9. Datum oznámení 10. Název lodi 11. Identifikační číslo lodi přidělené Mezinárodní námořní organizací /volací znak (značka) 12. Vlajka lodi 13. Druh námořní nehodynámořní nehody nebo mimořádné událostimimořádné události 14. Druh lodi 15. Datum námořní nehodynámořní nehody nebo mimořádné událostimimořádné události 16. Čas námořní nehodynámořní nehody nebo mimořádné událostimimořádné události 17. Poloha – zeměpisná šířka 18. Poloha – zeměpisná délka 19. Místo námořní nehodynámořní nehody nebo mimořádné událostimimořádné události 20. Přístav vyplutí 21. Přístav určení 22. Systém rozdělení plavebního provozu 23. Úsek plavby 24. Provoz lodi 25. Místo na lodi 26. Ztráty na životech: – Posádka – Cestující – Ostatní 27. Vážná zranění: – Posádka – Cestující – Ostatní 28. Znečištění 29. Škody na lodi 30. Škody na nákladu 31. Jiné škody 32. Stručný popis námořní nehodynámořní nehody nebo mimořádné událostimimořádné události 33. Stručný popis důvodu pro neprovedení zjišťování příčin námořních nehodnámořních nehod a mimořádných událostímimořádných událostí Týká-li se námořní nehodanámořní nehoda nebo mimořádná událostmimořádná událost více lodí, údaje uvedené pod body 10 až 12, 14, 20 až 30 a 32 je třeba uvést pro každou loď. 1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/59/ES ze dne 27. června 2002, kterou se stanoví kontrolní a informační systém Společenství pro provoz plavidel a kterou se zrušuje směrnice Rady 93/75/EHS. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/17/ES ze dne 23. dubna 2009, kterou se mění směrnice 2002/59/ES, kterou se stanoví kontrolní a informační systém Společenství pro provoz plavidel. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/18/ES ze dne 23. dubna 2009, kterou se stanoví základní zásady pro vyšetřování nehod v odvětví námořní dopravy a kterou se mění směrnice Rady 1999/35/ES a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/59/ES. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/20/ES ze dne 23. dubna 2009 o pojištění majitelů lodí pro námořní nároky. Směrnice Komise 2011/15/EU ze dne 23. února 2011, kterou se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/59/ES, kterou se stanoví kontrolní a informační systém Společenství pro provoz plavidel. Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/883 ze dne 17. dubna 2019 o přístavních zařízeních pro příjem odpadu z lodí, kterou se mění směrnice 2010/65/EU a zrušuje směrnice 2000/59/ES. 2) Doporučení OSN pro přepravu nebezpečných věcí – modelová pravidla. 3) Mezinárodní úmluva o bezpečnosti lidského života na moři (SOLAS), 1974, oznámená pod č. 52/1995 Sb., Protokol 1978 k Mezinárodní úmluvě o bezpečnosti lidského života na moři, 1974, oznámený pod č. 52/1995 Sb.
Vyhláška č. 326/2011 Sb.	Vyhláška č. 326/2011 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 352/2004 Sb., o provozní a technické propojenosti evropského železničního systému, ve znění vyhlášky č. 377/2006 Sb. Vyhlášeno 11. 11. 2011, datum účinnosti 26. 11. 2011, částka 114/2011 * Čl. I - Vyhláška č. 352/2004 Sb., o provozní a technické propojenosti evropského železničního systému, ve znění vyhlášky č. 377/2006 Sb., se mění takto: * Čl. II - Přechodná ustanovení * Čl. III - Účinnost Aktuální znění od 26. 11. 2011 326 VYHLÁŠKA ze dne 3. listopadu 2011, kterou se mění vyhláška č. 352/2004 Sb., o provozní a technické propojenosti evropského železničního systému, ve znění vyhlášky č. 377/2006 Sb. Ministerstvo dopravy stanoví podle § 66 odst. 1 zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění zákona č. 23/2000 Sb., zákona č. 103/2004 Sb., zákona č. 181/2006 Sb., zákona č. 191/2006 Sb. a zákona č. 134/2011 Sb.: Čl. I Vyhláška č. 352/2004 Sb., o provozní a technické propojenosti evropského železničního systému, ve znění vyhlášky č. 377/2006 Sb., se mění takto: 1. V § 1 se slova „Tato vyhláška v souladu s právem Evropských společenství1) stanoví technické požadavky na prvky a součásti evropského železničního systému“ nahrazují slovy „Tato vyhláška zapracovává příslušné předpisy Evropské unie1) a stanoví technické požadavky na součásti interoperability“. Poznámka pod čarou č. 1 zní: „1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/57/ES ze dne 17. června 2008 o interoperabilitě železničního systému ve Společenství. Směrnice Komise 2009/131/ES ze dne 16. října 2009, kterou se mění příloha VII směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/57/ES o interoperabilitě železničního systému ve Společenství. Směrnice Komise 2011/18/EU ze dne 1. března 2011, kterou se mění přílohy II, V a VI směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/57/ES o interoperabilitě železničního systému ve Společenství.“. 2. V § 1 se za slovo „subsystémů“ vkládají slova „drah a kolejových vozidel“. 3. V § 1 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní: „(2) „Kolejovým vozidlem“ se pro účely této vyhlášky rozumí drážní vozidlo způsobilé k provozu na dráhách evropského železničního systému.“. 4. V nadpisu části druhé se slova „PRVKY A SOUČÁSTI PROVOZNÍ A TECHNICKÉ PROPOJENOSTI“ nahrazují slovy „SOUČÁSTI INTEROPERABILITY A SUBSYSTÉMY EVROPSKÉHO ŽELEZNIČNÍHO SYSTÉMU“. 5. V části druhé se označení hlav I a II včetně nadpisů zrušuje. 6. § 2 a 3 včetně nadpisů a poznámky pod čarou č. 15 znějí: „§ 2 Dráhy a kolejová vozidla konvenčního železničního systému (1) Dráhy konvenčního železničního systému tvoří tyto typy drah a jejich strukturální součásti: a) dráhy určené pro osobní dopravu, b) dráhy určené pro nákladní dopravu, c) dráhy určené pro smíšenou dopravu (osobní a nákladní), d) stanice a terminály osobní dopravy, e) terminály nákladní dopravy včetně překladišť mezi jednotlivými druhy dopravy a f) dráhy spojující výše uvedené typy drah navzájem a dráhy spojující výše uvedené typy drah se stanicemi a terminály osobní a nákladní dopravy. (2) Vozidlový park konvenčního železničního systému zahrnuje kolejová vozidla, která jsou způsobilá k provozu na dráhách konvenčního železničního systému, zejména a) motorové nebo elektrické vozy a jednotky s vlastním pohonem, b) motorové nebo elektrické lokomotivy, c) speciální vozidla, konstruovaná pro údržbu, opravy a rekonstrukce dráhy nebo pro kontrolu stavu dráhy a odstraňování následků mimořádných událostí, d) vozy osobní dopravy a e) vozy nákladní dopravy včetně kolejových vozidel určených pro přepravu silničních vozidel. (3) Každý z druhů kolejových vozidel podle odstavce 2 se dále rozděluje na a) kolejová vozidla pro mezinárodní drážní dopravu a b) kolejová vozidla pro vnitrostátní drážní dopravu. § 3 Dráhy a kolejová vozidla vysokorychlostního železničního systému (1) Dráhy vysokorychlostního železničního systému tvoří: a) dráhy vybudované pro provoz dosahující rychlosti alespoň 250 km/h, b) dráhy modernizované pro provoz dosahující rychlosti vyšší než 200 km/h a c) modernizované dráhy napojené na dráhy podle písmen a) a b), na nichž provoz nedosahuje rychlosti 200 km/h, zejména z technických, provozních a geografických důvodů, včetně spojovacích tratí mezi dráhami vysokorychlostního a konvenčního železničního systému, průjezdů stanicemi a přístupu do terminálů. (2) Vozidlový park vysokorychlostního železničního systému zahrnuje kolejová vozidla a) s rychlostí přesahující 300 km/h, jsou-li zkonstruována pro provoz na dráhách podle odstavce 1 písm. a), b) dosahující rychlosti alespoň 200 km/h na dráhách uvedených v odstavci 1 a c) nedosahující rychlosti 200 km/h, pokud splňují požadavky příslušných technických specifikací interoperability15) pro bezpečný provoz kolejových vozidel ve vysokorychlostním železničním systému a jsou provozována na dráhách uvedených v odstavci 1. 15) Rozhodnutí Komise 2002/730/ES ze dne 30. května 2002 o technické specifikaci pro interoperabilitu subsystému „Údržba“ transevropského vysokorychlostního železničního systému podle čl. 6 odst. 1 směrnice 96/48/ES. Nařízení Komise 2006/62/ES ze dne 23. prosince 2005 o technické specifikaci pro interoperabilitu subsystému pro telematické aplikace v nákladní dopravě evropského konvenčního železničního systému. Rozhodnutí Komise 2006/679/ES ze dne 28. března 2006 o technické specifikaci pro interoperabilitu subsystému pro řízení a zabezpečení transevropského konvenčního železničního systému. Rozhodnutí Komise 2006/860/ES ze dne 7. listopadu 2006 o technické specifikaci pro interoperabilitu subsystému „Řízení a zabezpečení“ transevropského vysokorychlostního železničního systému, kterým se mění příloha A rozhodnutí 2006/679/ES o technické specifikaci pro interoperabilitu subsystému „Řízení a zabezpečení“ transevropského konvenčního železničního systému. Rozhodnutí Komise 2006/861/ES ze dne 28. července 2006 o technické specifikaci pro interoperabilitu subsystému „Kolejová vozidla – nákladní vozy“ transevropského konvenčního železničního systému. Rozhodnutí Komise 2006/920/ES ze dne 11. srpna 2006 o technické specifikaci pro interoperabilitu týkající se subsystému „Provoz a řízení dopravy“ transevropského konvenčního železničního systému. Rozhodnutí Komise 2008/163/ES ze dne 20. prosince 2007 o technické specifikaci pro interoperabilitu subsystému „Bezpečnost v železničních tunelech“ v transevropském konvenčním a vysokorychlostním železničním systému. Rozhodnutí Komise 2008/164/ES ze dne 21. prosince 2007 o technické specifikaci pro interoperabilitu týkající se osob s omezenou schopností pohybu a orientace v transevropském konvenčním a vysokorychlostním železničním systému. Rozhodnutí Komise 2008/217/ES ze dne 20. prosince 2007 o technické specifikaci pro interoperabilitu subsystému „Infrastruktura“ transevropského vysokorychlostního železničního systému. Rozhodnutí Komise 2008/231/ES ze dne 1. února 2008 o technické specifikaci pro interoperabilitu subsystému „Provoz“ transevropského vysokorychlostního železničního systému přijaté podle čl. 6 odst. 1 směrnice Rady 96/48/ES, kterým se zrušuje rozhodnutí Komise 2002/734/ES ze dne 30. května 2002. Rozhodnutí Komise 2008/232/ES ze dne 21. února 2008 o technické specifikaci pro interoperabilitu subsystému „Kolejová vozidla“ transevropského vysokorychlostního železničního systému. Rozhodnutí Komise 2008/284/ES ze dne 6. března 2008 o technické specifikaci pro interoperabilitu subsystému „Energie“ transevropského vysokorychlostního železničního systému. Rozhodnutí Komise 2008/386/ES ze dne 23. dubna 2008, kterým se mění příloha A rozhodnutí 2006/679/ES o technické specifikaci pro interoperabilitu subsystému pro řízení a zabezpečení transevropského konvenčního železničního systému a příloha A rozhodnutí 2006/860/ES o technické specifikaci pro interoperabilitu subsystému „Řízení a zabezpečení“ transevropského vysokorychlostního železničního systému. Rozhodnutí Komise 2009/107/ES ze dne 23. ledna 2009, kterým se mění rozhodnutí 2006/861/ES a 2006/920/ES o technické specifikaci pro interoperabilitu subsystémů transevropského konvenčního železničního systému. Rozhodnutí Komise 2009/561/ES ze dne 22. července 2009, kterým se mění rozhodnutí Komise 2006/679/ES, pokud jde o provádění technické specifikace pro interoperabilitu subsystému pro řízení a zabezpečení transevropského konvenčního železničního systému. Rozhodnutí Komise 2010/79/ES ze dne 19. října 2009, kterým se mění rozhodnutí 2006/679/ES a 2006/860/ES, pokud jde o technické specifikace pro interoperabilitu týkající se subsystemů transevropského konvenčního železničního systému a transevropského vysokorychlostního železničního systému. Rozhodnutí Komise 2010/640/EU ze dne 21. října 2010, kterým se mění rozhodnutí 2006/920/ES a 2008/231/ES o technické specifikaci pro interoperabilitu týkající se subsystému „Provoz a řízení dopravy“ transevropského konvenčního a vysokorychlostního železničního systému. Rozhodnutí Komise 2010/691/EU ze dne 15. listopadu 2010, kterým se České republice přiznává odchylka od uplatňování rozhodnutí 2006/679/ES o technické specifikaci pro interoperabilitu subsystému pro řízení a zabezpečení transevropského konvenčního železničního systému na trati Strančice – České Budějovice. Rozhodnutí Komise 2011/229/EU ze dne 4. dubna 2011 o technické specifikaci pro interoperabilitu subsystému „Kolejová vozidla – hluk“ transevropského konvenčního železničního systému. Rozhodnutí Komise 2011/274/EU ze dne 26. dubna 2011 o technické specifikaci pro interoperabilitu subsystému „Energie“ transevropského konvenčního železničního systému. Rozhodnutí Komise 2011/275/EU ze dne 26. dubna 2011 o technické specifikaci pro interoperabilitu subsystému „infrastruktura“ transevropského konvenčního železničního systému. Rozhodnutí Komise 2011/291/EU ze dne 26. dubna 2011 o technické specifikaci pro interoperabilitu subsystému kolejová vozidla – lokomotivy a kolejová vozidla pro přepravu osob transevropského konvenčního železničního systému. Rozhodnutí Komise 2011/314/EU ze dne 12. května 2011 o technické specifikaci pro interoperabilitu týkající se subsystému „provoz a řízení dopravy“ transevropského konvenčního železničního systému. Nařízení Komise EU 2011/454/EU ze dne 5. května 2011 o technické specifikaci pro interoperabilitu týkající se subsystému „využití telematiky v osobní dopravě“ transevropského železničního systému.“. 7. V § 4 odst. 1 úvodní část ustanovení zní: „Technická dokumentace staveb dráhy, technické podmínky technologických zařízení dopravní cesty dráhy nebo technické podmínky kolejových vozidel vymezí základní parametry interoperability. Pokud nestanoví technické specifikace interoperability15) jinak, základními parametry pro dosažení interoperability jsou:“. 8. Poznámka pod čarou č. 3 se včetně odkazů na ni v § 4 odst. 1 a § 15 odst. 1 zrušuje. 9. V § 4 odst. 2 se slovo „prvků“ nahrazuje slovy „součástí interoperability“. 10. V § 5 odst. 1 se věta první zrušuje. 11. V § 5 odst. 2 se slova „prvky součástí dráhy a kolejových vozidel, na kterých přímo či nepřímo závisí interoperabilita evropského železničního systému (dále jen „součásti interoperability“),“ nahrazují slovy „součásti interoperability“. 12. V § 5 se odstavec 3 včetně poznámky pod čarou č. 4 zrušuje. 13. V § 6 odst. 1 písm. a) body 3 a 4 znějí: „3. traťové řízení a zabezpečení, 4. palubní řízení a zabezpečení,“. 14. V § 6 odst. 1 písm. b) se vkládá nový bod 1, který zní: „1. provozování dráhy a organizování drážní dopravy,“. Dosavadní body 1 a 2 se označují jako body 2 a 3. 15. V § 6 odst. 2 se slova „příloze této vyhlášky“ nahrazují slovy „předpisech Evropské unie upravujících technické specifikace interoperability15)“. 16. V § 7 odst. 1 písm. a) se slovo „umělými“ zrušuje. 17. V § 7 odst. 1 písmeno b) zní: „b) energie obsahující elektrická napájecí zařízení včetně trolejového vedení a traťovou část systému měření spotřeby elektrické energie, podmínky napájecích systémů a zásobování elektřinou a jinými energiemi,“. 18. V § 7 odst. 1 se na začátek písmene c) vkládá slovo „traťové“ a za slovo „veškeré“ se vkládá slovo „stabilní“. 19. V § 7 odst. 1 písmeno d) zní: „d) palubní řízení a zabezpečení, tj. všechna zařízení na kolejových vozidlech nezbytná k zajištění bezpečnosti, řízení a kontroly pohybu vozidel oprávněných k jízdě po dráze,“. 20. V § 7 odst. 1 písm. e) se slova „struktura vozidlového parku“ nahrazují slovy „konstrukční uspořádání“. 21. V § 7 odst. 1 písm. e) se za slova „kolejových vozidlech,“ vkládají slova „sběrače proudu,“ a za slova „přeměnu energie,“ slova „palubní vybavení pro měření spotřeby elektrické energie,“. 22. V § 7 odst. 2 písm. a) se za slova „k zajištění“ vkládají slova „provozuschopnosti a“. 23. V § 7 odst. 2 se vkládá nové písmeno a), které zní: „a) provozování dráhy a organizování drážní dopravy, přičemž se tento subsystém skládá ze dvou prvků: 1. postupy a při nich používaná zařízení umožňující nepřetržitou činnost různých strukturálních subsystémů jak během řádného, tak mimořádného provozování systému, zejména při plánování, organizaci a řízení dopravy, 2. odborná způsobilost provozovatele dráhy a odborná způsobilost provozovatele drážní dopravy,“. Dosavadní písmena a) a b) se označují jako písmena b) a c). 24. V § 8 odst. 1 se odkaz na poznámku pod čarou č. 4 nahrazuje odkazem na poznámku pod čarou č. 15. 25. V § 8 odst. 2 se slova „kolejových obvodů“ nahrazují slovy „zabezpečovacího zařízení“. 26. V § 8 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Parametry brzdových zařízení musí umožňovat zastavení vlaku ve stanovené zábrzdné vzdálenosti16) i při nejvyšší povolené rychlosti.“. Poznámka pod čarou č. 16 zní: „16) § 8 a § 37 odst. 8 vyhlášky č. 173/1995 Sb., kterou se vydává dopravní řád drah, ve znění vyhlášky č. 242/1996 Sb. a vyhlášky č. 174/2000 Sb.“. 27. V § 13 odst. 4 se za slova „V tunelech“ vkládají slova „a na mostech“. 28. V § 18 se doplňuje odstavec 6, který zní: „(6) Přehled technických provozních požadavků na konstrukční provedení kolejového vozidla, nezahrnutých v technických specifikacích interoperability, stanoví příloha této vyhlášky.“. 29. V nadpisu části čtvrté se za slovo „SOUČÁSTÍ“ vkládají slova „SUBSYSTÉMŮ DRAH A KOLEJOVÝCH VOZIDEL“. 30. V § 21 odst. 2 se slova „dráhy a registrů“ nahrazují slovy „součástí subsystémů drah a“. 31. V § 21 odstavec 3 včetně poznámky pod čarou č. 17 zní: „(3) Registr kolejových vozidel používaných na dráze celostátní nebo regionální je veden způsobem stanoveným rozhodnutími Evropské unie upravujícími společné specifikace celostátního registru vozidel17) a obsahuje informace v nich uvedené. 17) Rozhodnutí Komise 2007/756/ES ze dne 9. listopadu 2007, kterým se přijímá společná specifikace celostátního registru vozidel stanoveného podle čl. 14 odst. 4 a 5 směrnic 96/48/ES a 2001/16/ES, ve znění rozhodnutí Komise 2011/107/EU ze dne 10. února 2011, kterým se mění rozhodnutí 2007/756/ES, kterým se přijímá společná specifikace celostátního registru vozidel.“. 32. V nadpisu části páté se na začátek vkládají slova „SPOLEČNÁ A“. 33. V § 22 se vkládá nový odstavec 1, který zní: „(1) Součásti interoperability a subsystémy evropského železničního systému musí být v souladu s a) technickými specifikacemi interoperability15), byly-li vydány, b) harmonizovanými českými technickými normami, popřípadě zahraničními technickými normami přejímajícími v členských státech Evropské unie harmonizované evropské normy5), nejsou-li technické specifikace interoperability vydány, nebo c) příslušnými normami5) zahrnujícími české nebo zahraniční technické normy nebo vyhláškami Mezinárodní železniční unie v případě, že v příslušné oblasti technické specifikace interoperability ani harmonizované technické normy neexistují.“. Dosavadní odstavce 1 až 3 se označují jako odstavce 2 až 4. 34. V § 22 odst. 2 se slovo „drážních“ nahrazuje slovem „kolejových“. 35. V § 22 odst. 3 se věta druhá nahrazuje větou „Součásti interoperability a subsystémy evropského železničního systému se uvedou do souladu s ustanoveními technických specifikací interoperability15) v termínech v nich stanovených.“. 36. V § 22 odstavec 4 včetně poznámky pod čarou č. 18 zní: „(4) Do doby účinnosti technických specifikací interoperability stanovujících údaje, které musí být zařazovány do registrů součástí subsystémů drah18) a kolejových vozidel17), se do registru součástí subsystémů drah uvádějí údaje vztahující se k parametrům dopravní cesty dráhy podle § 4 odst. 1 a do registru kolejových vozidel údaje podle § 21 odst. 3. 18) Prováděcí rozhodnutí Komise 2011/633/EU ze dne 15. září 2011 o společných specifikacích registru železniční infrastruktury.“. 37. Příloha zní: „Příloha k vyhlášce č. 352/2004 Sb. Přehled technickoprovozních požadavků na konstrukční provedení kolejového vozidla nezahrnutých v technických specifikacích interoperability 1. Obecná dokumentace Obecná dokumentace (včetně popisu nového, renovovaného nebo modernizovaného kolejového vozidla a jeho plánovaného použití, jakož i dokumentace o vozidle, opravách, provozu a údržbě). 2. Konstrukce a mechanické díly Stav spojení mezi kolejovými vozidly (včetně tažného ústrojí a nárazníků, přechodových můstků), pevnost konstrukce vozidla a vybavení (například sedadel), nosnost, pasivní bezpečnost (včetně vnitřní a vnější odolnosti vůči nárazu). 3. Vzájemné působení s kolejemi a obrys kolejových vozidel Mechanická rozhraní vůči infrastruktuře (včetně statického a dynamického chování, vůlí a uložení, rozchodu a pojezdového ústrojí). 4. Brzdové zařízení Položky související s brzdovým zařízením (včetně zařízení protismyku, ovládání brzd a účinnosti brzd v provozu, nouzových a parkovacích režimů). 5. Položky týkající se cestujících Zařízení pro cestující a prostředí pro cestující (včetně oken a dveří pro cestující, klimatizace, hygienického zařízení a požadavků týkajících se osob s omezenou pohyblivostí). 6. Environmentální podmínky a aerodynamické účinky Vliv okolního prostředí na kolejové vozidlo a vliv vozidla na okolní prostředí (včetně aerodynamických podmínek a rozhraní jak mezi vozidlem a traťovou částí železničního systému, tak rozhraní mezi vozidlem a okolním prostředím). 7. Požadavky na venkovní informační systémy, označení, funkce a integritu softwaru Venkovní informační panely, označení, integrita softwaru a funkce související s bezpečností s dopadem na provoz vlaku včetně komunikačního systému vlaku. 8. Palubní napájení a řídící systémy Palubní pohonné, napájecí a řídící systémy včetně rozhraní mezi kolejovým vozidlem a napájecí infrastrukturou a všech aspektů elektromagnetické kompatibility. 9. Zařízení, rozhraní a prostředí pro zaměstnance Palubní zařízení, rozhraní, pracovní podmínky a prostředí pro zaměstnance (včetně kabin strojvůdce a rozhraní mezi strojvůdcem a strojem). 10. Požární bezpečnost a evakuace 11. Palubní zařízení a rozhraní pro služby (včetně informačních zařízení, klimatizace a audiovizuální techniky) 12. Palubní řízení a zabezpečení Veškeré palubní zařízení nutné pro zajištění bezpečnosti a pro ovládání a řízení pohybu kolejových vozidel a jeho účinky na traťovou část železničního systému. 13. Zvláštní požadavky na provoz Zvláštní požadavky na provoz kolejových vozidel (včetně provozu za zhoršených povětrnostních podmínek a odtahování vozidel). 14. Položky týkající se nákladu Položky týkající se nákladu a životního prostředí (včetně zvláštních zařízení nutných pro přepravu nebezpečných věcí).“. Čl. II Přechodná ustanovení (1) Údaje o kolejových vozidlech uvedených do provozu přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky musí být v registru vozidel vedeny v rozsahu podle § 21 odst. 3 vyhlášky č. 352/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky, nejpozději od 1. ledna 2012. (2) Schvalování kolejového vozidla, jež bylo zahájeno přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky, se dokončí podle dosavadní právní úpravy. Čl. III Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti patnáctým dnem ode dne jejího vyhlášení. Ministr: Mgr. Dobeš v. r.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 99/2011 Sb. m. s.	Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 99/2011 Sb. m. s. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Protokolu ke Smlouvě mezi vládou České republiky a vládou Běloruské republiky o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a z majetku Vyhlášeno 9. 11. 2011, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 31. 5. 2011, částka 51/2011 * ČLÁNEK I - Článek 2 odstavec 3 písmeno b) Smlouvy se mění následovně: * ČLÁNEK II - 1. Článek 3 odstavec 1 písmeno h) Smlouvy se mění následovně: * ČLÁNEK III - Článek 4 odstavec 1 Smlouvy se mění následovně: * ČLÁNEK IV - 1. Článek 5 odstavec 3 Smlouvy se mění následovně: * ČLÁNEK V - 1. Článek 10 odstavec 2 Smlouvy se mění následovně: * ČLÁNEK VI - 1. Článek 11 odstavec 3 Smlouvy se mění následovně: * ČLÁNEK VII - 1. Článek 12 odstavec 2 Smlouvy se mění tak, že se nahrazuje slovní spojení „nepřesáhne 10 %“ slovním spojením „nepřesáhne 5 %“. * ČLÁNEK VIII - 1. Do článku 13 Smlouvy se doplňuje nový odstavec 4, který zní následovně: * ČLÁNEK IX - Článek 24 odstavec 2 Smlouvy se mění následovně: * ČLÁNEK X - Článek 26 Smlouvy se mění následovně: * ČLÁNEK XI - Smluvní státy si vzájemně diplomatickou cestou oznámí splnění postupů, které jsou vyžadovány jejich právními předpisy pro vstup tohoto protokolu v platnost. Tento protokol, který tvoří nedílnou součást Smlouvy, vstoupí v platnost dnem pozdějšího z těchto o Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 31. 5. 2011 99 SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 11. srpna 2010 byl v Minsku podepsán Protokol ke Smlouvě mezi vládou České republiky a vládou Běloruské republiky o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a z majetku1). S Protokolem vyslovil souhlas Parlament České republiky a prezident republiky jej ratifikoval. Protokol vstoupil v platnost na základě svého článku XI dne 31. května 2011 a jeho ustanovení se budou provádět v souladu se zněním článku XI. České znění Protokolu a anglické znění, jež je pro jeho výklad rozhodné, se vyhlašují současně. PROTOKOL ke Smlouvě mezi vládou České republiky a vládou Běloruské republiky o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a z majetku VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY A VLÁDA BĚLORUSKÉ REPUBLIKY, přejíce si uzavřít Protokol ke Smlouvě mezi vládou České republiky a vládou Běloruské republiky o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a z majetku, která byla podepsána v Praze dne 14. října 1996 (v tomto protokolu dále jen „Smlouva“), se dohodly takto: ČLÁNEK I Článek 2 odstavec 3 písmeno b) Smlouvy se mění následovně: „b) v Běloruské republice: (i) daň z příjmů; (ii) daň ze zisků; (iii) daň z příjmů fyzických osob; (iv) daň z nemovitého majetku; (dále nazývané „běloruská daň“).“. ČLÁNEK II 1. Článek 3 odstavec 1 písmeno h) Smlouvy se mění následovně: „h) výraz „mezinárodní doprava“ označuje jakoukoli dopravu lodí, člunem, letadlem, silničním nebo železničním vozidlem provozovanou podnikem jednoho smluvního státu, vyjma případů, kdy je loď provozována, člun provozován nebo letadlo, silniční nebo železniční vozidlo provozováno pouze mezi místy v druhém smluvním státě;“. 2. Rozumí se, že výraz „příslušný úřad“ uváděný ve Smlouvě označuje, v případě Běloruské republiky, Ministerstvo daní a poplatků nebo jeho zmocněného zástupce, pokud souvislost nevyžaduje odlišný výklad. ČLÁNEK III Článek 4 odstavec 1 Smlouvy se mění následovně: „1. Výraz „rezident smluvního státu“ označuje pro účely této smlouvy každou osobu, která je podle právních předpisů tohoto státu podrobena v tomto státě zdanění z důvodu svého bydliště, stálého pobytu, místa založení, místa hlavního vedení nebo jakéhokoli jiného podobného kritéria, a rovněž zahrnuje tento stát a jakýkoli místní úřad tohoto státu. Tento výraz však nezahrnuje žádnou osobu, která je podrobena zdanění v tomto státě pouze z důvodu příjmu ze zdrojů v tomto státě nebo majetku tam umístěného.“. ČLÁNEK IV 1. Článek 5 odstavec 3 Smlouvy se mění následovně: „3. Výraz „stálá provozovna“ rovněž zahrnuje: a) staveniště nebo stavební, montážní nebo instalační projekt nebo dozor s tím spojený, avšak pouze pokud takové staveniště, projekt nebo dozor trvá déle než dvanáct měsíců; b) poskytování služeb, včetně poradenských nebo manažerských služeb, podnikem jednoho smluvního státu prostřednictvím zaměstnanců nebo jiných pracovníků najatých podnikem pro tento účel, avšak pouze pokud činnosti takového charakteru trvají na území druhého smluvního státu po jedno nebo více období přesahující v úhrnu šest měsíců v jakémkoliv dvanáctiměsíčním období.“. 2. Článek 5 odstavec 4 písmeno e) Smlouvy se mění následovně: „e) trvalé místo pro podnikání, které se udržuje pouze za účelem vykonávání jakékoliv jiné činnosti, která má pro podnik přípravný nebo pomocný charakter;“. ČLÁNEK V 1. Článek 10 odstavec 2 Smlouvy se mění následovně: „2. Tyto dividendy však mohou být rovněž zdaněny ve smluvním státě, jehož je společnost, která je vyplácí, rezidentem, a to podle právních předpisů tohoto státu, avšak jestliže skutečný vlastník dividend je rezidentem druhého smluvního státu, daň takto uložená nepřesáhne: a) 5 % hrubé částky dividend, jestliže skutečným vlastníkem je společnost (jiná než osobní společnost), která přímo drží alespoň 25 % kapitálu společnosti, která vyplácí dividendy; b) 10 % hrubé částky dividend ve všech ostatních případech. Příslušné úřady smluvních států upraví vzájemnou dohodou způsob aplikace těchto omezení. Tento odstavec se nedotýká zdanění zisků společnosti, z nichž jsou dividendy vypláceny.“. 2. Článek 10 odstavec 3 Smlouvy se mění následovně: „3. Výraz „dividendy“ použitý v tomto článku označuje příjmy z akciíakcií nebo jiných práv, s výjimkou pohledávek, s podílem na zisku, jakož i jiné příjmy, které jsou podrobeny stejnému daňovému režimu jako příjmy z akciíakcií podle daňových zákonů státu, jehož je společnost, která provádí platbu, rezidentem.“. ČLÁNEK VI 1. Článek 11 odstavec 3 Smlouvy se mění následovně: „3. Bez ohledu na ustanovení odstavce 2, podléhají úroky mající zdroj: a) v Běloruské republice a vyplácené rezidentu České republiky, který je jejich skutečným vlastníkem, zdanění jen v České republice, jestliže tyto úroky jsou vypláceny: (i) z jakékoli půjčky, která byla poskytnuta bankoubankou, nebo z jakéhokoli úvěru, který byl poskytnut bankoubankou; (ii) vládě České republiky nebo jakémukoliv místnímu úřadu České republiky, České národní bancebance, České exportní bancebance nebo Exportní garanční a pojišťovací společnosti nebo jakékoliv jiné instituci, která je zcela nebo převážně vlastněna vládou České republiky a na které se mohou dohodnout vlády smluvních států nebo úřady vládami zmocněné; b) v České republice a vyplácené rezidentu Běloruské republiky, který je jejich skutečným vlastníkem, zdanění jen v Běloruské republice, jestliže tyto úroky jsou vypláceny: (i) z jakékoli půjčky, která byla poskytnuta bankoubankou, nebo z jakéhokoli úvěru, který byl poskytnut bankoubankou; (ii) vládě Běloruské republiky nebo jakémukoliv místnímu úřadu Běloruské republiky, Národní bancebance Běloruské republiky nebo jakékoliv jiné instituci, která je zcela nebo převážně vlastněna vládou Běloruské republiky a na které se mohou dohodnout vlády smluvních států nebo úřady vládami zmocněné. Příslušné úřady smluvních států upraví vzájemnou dohodou způsob aplikace omezení uvedených v odstavcích 2 a 3.“. 2. Do článku 11 odstavce 4 Smlouvy se doplňují dvě věty, které zní následovně: „Penále ukládané za pozdní platbu se nepovažuje za úroky pro účely tohoto článku. Výraz „úroky“ nezahrnuje žádnou část příjmu, která je považována za dividendu podle ustanovení článku 10 odstavce 3.“. 3. Článek 11 odstavec 5 Smlouvy se mění tak, že se nahrazuje slovní spojení „Ustanovení odstavců 1 a 2“ slovním spojením „Ustanovení odstavců 1, 2 a 3“. 4. První věta článku 11 odstavce 6 Smlouvy se mění následovně: „6. Předpokládá se, že úroky mají zdroj ve smluvním státě, jestliže plátcem je rezident tohoto státu.“. ČLÁNEK VII 1. Článek 12 odstavec 2 Smlouvy se mění tak, že se nahrazuje slovní spojení „nepřesáhne 10 %“ slovním spojením „nepřesáhne 5 %“. 2. Článek 12 odstavec 3 Smlouvy se mění tak, že se nahrazuje slovní spojení „průmyslového, obchodního nebo vědeckého zařízení nebo jakéhokoliv dopravního prostředku“ slovním spojením „vědeckého, průmyslového nebo obchodního zařízení (to znamená rovněž jakéhokoliv dopravního prostředku)“. 3. První věta článku 12 odstavce 5 Smlouvy se mění následovně: „5. Předpokládá se, že licenční poplatky mají zdroj ve smluvním státě, jestliže plátcem je rezident tohoto státu.“. ČLÁNEK VIII 1. Do článku 13 Smlouvy se doplňuje nový odstavec 4, který zní následovně: „4. Zisky, které pobírá rezident jednoho smluvního státu ze zcizení akciíakcií nebo jiných podílů na společnosti, která je rezidentem druhého smluvního státu, mohou být zdaněny v tomto druhém státě.“. 2. Stávající odstavec 4 článku 13 Smlouvy se přečíslovává na odstavec 5 článku 13 Smlouvy a mění se následovně: „5. Zisky ze zcizení jakéhokoliv jiného majetku, než který je uveden v odstavcích 1, 2, 3 a 4, podléhají zdanění jen ve smluvním státě, jehož je zcizitel rezidentem.“. ČLÁNEK IX Článek 24 odstavec 2 Smlouvy se mění následovně: „2. Zdanění stálé provozovny, jež má podnik jednoho smluvního státu ve druhém smluvním státě, nebo stálé základny, jež má k dispozici rezident jednoho smluvního státu ve druhém smluvním státě, nebude v tomto druhém státě nepříznivější než zdanění podniků nebo rezidentů tohoto druhého státu, které nebo kteří vykonávají tytéž činnosti. Toto ustanovení nebude vykládáno jako závazek jednoho smluvního státu, aby přiznal rezidentům druhého smluvního státu jakékoliv osobní úlevy, slevy a snížení daně z důvodu osobního stavu nebo povinností k rodině, které přiznává svým vlastním rezidentům.“. ČLÁNEK X Článek 26 Smlouvy se mění následovně: „Článek 26 VÝMĚNA INFORMACÍ 1. Příslušné úřady smluvních států si budou vyměňovat takové informace, u nichž lze předpokládat, že jsou relevantní ve vztahu k provádění ustanovení této smlouvy nebo ve vztahu k provádění nebo vymáhání vnitrostátních právních předpisů, které se vztahují na daně všeho druhu a pojmenování ukládané jménem smluvních států nebo jejich místních úřadů, pokud zdanění, které upravují, není v rozporu se Smlouvou. Výměna informací není omezena články 1 a 2. 2. Veškeré informace obdržené smluvním státem podle odstavce 1 budou udržovány v tajnosti stejným způsobem jako informace získané podle vnitrostátních právních předpisů tohoto státu a budou poskytnuty pouze osobám nebo úřadům (včetně soudů a správních úřadů), které se zabývají vyměřováním nebo vybíráním daní, které jsou uvedeny v odstavci 1, vymáháním nebo trestním stíháním ve věci těchto daní, rozhodováním o opravných prostředcích ve vztahu k těmto daním nebo dozorem výše uvedeného. Tyto osoby nebo úřady použijí tyto informace jen k těmto účelům. Mohou sdělit tyto informace při veřejných soudních řízeních nebo v soudních rozhodnutích. 3. Ustanovení odstavců 1 a 2 nebudou v žádném případě vykládána tak, že ukládají smluvnímu státu povinnost: a) provést správní opatření, která by porušovala právní předpisy a správní praxi tohoto nebo druhého smluvního státu; b) poskytnout informace, které nemohou být získány na základě právních předpisů nebo v běžném správním řízení tohoto nebo druhého smluvního státu; c) poskytnout informace, které by odhalily jakékoliv obchodní, hospodářské, průmyslové, komerční nebo profesní tajemství nebo obchodní postup, nebo informace, jejichž sdělení by bylo v rozporu s veřejným pořádkem. 4. Jestliže jsou v souladu s tímto článkem jedním smluvním státem požadovány informace, druhý smluvní stát použije svých opatření zaměřených na získávání informací, aby získal požadované informace, i když tento druhý stát takové informace nepotřebuje pro své vlastní daňové účely. Povinnost obsažená v předchozí větě podléhá omezením odstavce 3, ale v žádném případě nebudou tato omezení vykládána tak, že umožňují smluvnímu státu odmítnout poskytnout informace pouze z toho důvodu, že nemá domácí zájem na takových informacích. 5. Ustanovení odstavce 3 nebudou v žádném případě vykládána tak, že umožňují smluvnímu státu odmítnout poskytnout informace pouze z toho důvodu, že informacemi disponuje bankabanka, jiná finanční instituce, pověřenec nebo osoba, která jedná v zastoupení nebo jako zmocněnec, nebo proto, že se informace vztahují k vlastnickým podílům na osobě.“. ČLÁNEK XI Smluvní státy si vzájemně diplomatickou cestou oznámí splnění postupů, které jsou vyžadovány jejich právními předpisy pro vstup tohoto protokolu v platnost. Tento protokol, který tvoří nedílnou součást Smlouvy, vstoupí v platnost dnem pozdějšího z těchto oznámení a v obou státech se bude provádět ve vztahu k daňovým obdobím začínajícím 1. ledna kalendářního roku následujícího po roce, ve kterém Protokol vstoupí v platnost, nebo později. Dáno v Minsku dne 11. srpna 2010 ve dvou původních vyhotoveních, v českém, běloruském a anglickém jazyce, přičemž všechny texty jsou autentické. V případě jakéhokoliv rozdílu bude rozhodujícím anglický text. Za vládu České republiky JUDr. Ing. Jiří Karas v. r. mimořádný a zplnomocněný velvyslanec České republiky v Běloruské republice Za vládu Běloruské republiky Vladimir Nikolaevič Polujan v. r. ministr daní a poplatků 1) Smlouva mezi vládou České republiky a vládou Běloruské republiky o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a z majetku podepsaná v Praze dne 14. října 1996 byla vyhlášena pod č. 31/1998 Sb. a opravena pod č. 74/1998 Sb.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 98/2011 Sb. m. s.	Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 98/2011 Sb. m. s. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Ujednání mezi Ministerstvem zdravotnictví České republiky a Ministerstvem zdravotnictví Albánské republiky o spolupráci v oblasti zdravotnictví a lékařské vědy Vyhlášeno 9. 11. 2011, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 16. 9. 2011, částka 51/2011 * Článek 1 - Smluvní strany budou v rozsahu jim svěřené působnosti vymezené platnými právními předpisy obou smluvních stran podporovat vzájemnou spolupráci v oblasti zdravotnictví a lékařské vědy na základě reciprocity a vzájemné výhodnosti s cílem posilovat zdravotnic * Článek 2 - Smluvní strany budou podporovat vzájemnou spolupráci v těchto oblastech: * Článek 3 - Vzájemná spolupráce smluvních stran v oblastech uvedených v článku 2 bude uskutečňována především formou: * Článek 4 - Smluvní strany budou podle svých možností podporovat spolupráci a přímé kontakty mezi zdravotnickými institucemi a organizacemi ve svých státech. * Článek 5 - Toto ujednání bude prováděno v souladu s právními předpisy platnými na území obou smluvních stran. * Článek 6 - 1. Toto ujednání se sjednává na dobu neurčitou a vstupuje v platnost dnem jeho podpisu oběma smluvními stranami. Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 16. 9. 2011 98 SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 16. září 2011 bylo v Praze podepsáno Ujednání mezi Ministerstvem zdravotnictví České republiky a Ministerstvem zdravotnictví Albánské republiky o spolupráci v oblasti zdravotnictví a lékařské vědy. Ujednání vstoupilo v platnost na základě svého článku 6 odst. 1 dnem podpisu. České znění Ujednání a anglické znění, jež je pro jeho výklad rozhodné, se vyhlašují současně. Ujednání mezi Ministerstvem zdravotnictví České republiky a Ministerstvem zdravotnictví Albánské republiky o spolupráci v oblasti zdravotnictví a lékařské vědy Ministerstvo zdravotnictví České republiky a Ministerstvo zdravotnictví Albánské republiky, dále jen „smluvní strany“, vědomy si užitečnosti mezinárodní spolupráce v oblasti zdravotnictví a lékařské vědy a potřeby upevnění vzájemných vztahů, přejíce si vytvořit vhodné podmínky pro rozvoj spolupráce na základě rovnosti a vědomy si potřeby odpovídajícího právního základu vzájemných vztahů, se dohodly takto: Článek 1 Smluvní strany budou v rozsahu jim svěřené působnosti vymezené platnými právními předpisy obou smluvních stran podporovat vzájemnou spolupráci v oblasti zdravotnictví a lékařské vědy na základě reciprocity a vzájemné výhodnosti s cílem posilovat zdravotnické systémy a přispívat ke zlepšení zdravotního stavu obyvatel států obou smluvních stran. Článek 2 Smluvní strany budou podporovat vzájemnou spolupráci v těchto oblastech: - fungování zdravotnických systémů, - ochrana a podpora veřejného zdraví, - zdravotnická vědecko-výzkumná činnost, - léková politika, - další oblasti spolupráce vzájemně dohodnuté smluvními stranami. Článek 3 Vzájemná spolupráce smluvních stran v oblastech uvedených v článku 2 bude uskutečňována především formou: - běžného pracovního styku, - vzájemných návštěv vyšších úředních zástupců, - zasílání odborných materiálů a dokumentů (publikací a studií), - výměny zkušeností, informací a příkladů dobré praxe, - další formou spolupráce vzájemně dohodnutou smluvními stranami. Článek 4 Smluvní strany budou podle svých možností podporovat spolupráci a přímé kontakty mezi zdravotnickými institucemi a organizacemi ve svých státech. Článek 5 Toto ujednání bude prováděno v souladu s právními předpisy platnými na území obou smluvních stran. Článek 6 1. Toto ujednání se sjednává na dobu neurčitou a vstupuje v platnost dnem jeho podpisu oběma smluvními stranami. 2. Toto ujednání může být měněno a doplňováno vzájemnou písemnou dohodou smluvních stran. Změny a doplňky tohoto ujednání vstoupí v platnost v souladu s odstavcem 1 tohoto článku. 3. Každá ze smluvních stran však může ujednání kdykoli písemně vypovědět diplomatickou cestou. Platnost ujednání skončí 6 (šest) měsíců ode dne doručení oznámení o výpovědi druhé smluvní straně. Dáno v Praze dne 16. září 2011 ve dvou původních vyhotoveních, každé v jazyce českém, albánském a anglickém, přičemž všechna znění jsou stejně autentická. V případě rozdílností ve výkladu je rozhodující znění v jazyce anglickém. Za Ministerstvo zdravotnictví České republiky doc. MUDr. Leoš Heger, CSc., v. r. ministr zdravotnictví Za Ministerstvo zdravotnictví Albánské republiky Petrit Vasili v. r. ministr zdravotnictví
Sdělení Ministerstva zdravotnictví č. 325/2011 Sb.	Sdělení Ministerstva zdravotnictví č. 325/2011 Sb. Sdělení Ministerstva zdravotnictví o antigenním složení očkovacích látek pro pravidelná, zvláštní a mimořádná očkování pro rok 2012 Vyhlášeno 9. 11. 2011, částka 113/2011 325 SDĚLENÍ Ministerstva zdravotnictví ze dne 1. listopadu 2011 o antigenním složení očkovacích látek pro pravidelná, zvláštní a mimořádná očkování pro rok 2012 Ministerstvo zdravotnictví podle § 80 odst. 1 písm. e) zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 298/2011 Sb., stanoví na základě doporučení Národní imunizační komise antigenní složení očkovacích látek pro pravidelná, zvláštní a mimořádná očkování pro rok 2012: 1. Antigenní složení očkovacích látek pro pravidelná očkování 1a) kombinovaná očkovací látka proti záškrtu, dávivému kašli (acelulární forma), tetanu, dětské přenosné obrně (inaktivovaná forma), virové hepatitidě B, nákazám vyvolaným Haemophilus influenzae typ b (DTaPHibVHBIPV): Pertussis anatoxinum Pertussis haemagglutinum filamentosum Pertussis membranae externae proteinum Diphtheriae anatoxinum Tetani anatoxinum min. Antigenum tegiminis hepatitidis B biosyntheticum Virus poliomyelitidis inactivatum typus 1 Virus poliomyelitidis inactivatum typus 2 Virus poliomyelitidis inactivatum typus 3 Lyofilizát Hib: Polyribosylribitoli phosphas Haemophilus influenzae b, Tetani anatoxinum 1b) očkovací látka proti záškrtu, dávivému kašli (acelulární forma), tetanu (DTaP): Diphtheriae anatoxinum ≥ 30 mezinárodních jednotek Tetani anatoxinum ≥ 40 mezinárodních jednotek Pertussis anatoxinum (PT) 25 mikrogramů Pertussis haemaglutininum filamentosum (FHA) 25 mikrogramů Pertactinum (69kD) 8 mikrogramů 1c) očkovací látka proti záškrtu, dávivému kašli (acelulární forma), tetanu, nákazám vyvolaným Hemofilem influenzae b (DTaPHib): Diphtheriae anatoxinum \| min. 30 mezinárodních jednotek ---\|--- Tetani anatoxinum \| min. 40 mezinárodních jednotek Pertussis anatoxinum (PT) \| 25 mikrogramů Pertussis haemaglutininum filamentosum \| (FHA) 25 mikrogramů Pertactinum (69kD) \| 8 mikrogramů Haemophilus influenzae B \| 10 mikrogramů cum anatoxino tetanico \| 20-40 mikrogramů 1d) očkovací látka proti záškrtu a tetanu - divakcína: Anatoxinum diphtheriae purificatum\| min. 30 mezinárodních jednotek ---\|--- Anatoxinum tetani purificatum\| min. 40 mezinárodních jednotek 1e) očkovací látka proti nákazám vyvolaným Haemophilus influenzae typ b: 1 dávka lyofilizované vakcíny obsahuje: Polysaccharidum Hib purificatum (10 mikrogramů) cum Anatoxino tetanico (30 mikrogramů). 1f) očkovací látka proti tetanu: Tetani anatoxinum\| min. 40 mezinárodních jednotek ---\|--- 1g) očkovací látka proti virové hepatitidě B v dětské formuli: Antigenum tegiminis hepatitidis B 1h) očkovací látka proti virové hepatitidě B v dospělé formuli: Antigenum tegiminis hepatitidis B 1ch) očkovací látka proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám: Morbillorum virus attenuatum (Schwarz) min. 103,0 infekční dávka pro buněčnou kulturu50 Parotitidis virus attenuatum (RIT 4385) min. 103,7 infekční dávka pro buněčnou kulturu50 Rubeolae virus attenuatum (Wistar RA 27/3) min. 103,0 infekční dávka pro buněčnou kulturu50 1i) očkovací látka proti dětské přenosné obrně v inaktivované formě: Virus poliomyelitis inactivatum typus 1 (Mahoney)\| 40 antigenních D jednotek* ---\|--- Virus poliomyelitis inactivatum typus 2 (MEF-1)\| 8 antigenních D jednotek* Virus poliomyelitis inactivatum typus 3 (Saukett)\| 32 antigenních D jednotek* * nebo množství ekvivalentních antigenů stanovené pomocí vhodné imunochemické metody. 1j) očkovací látka proti nákazám vyvolaným Streptococcus pneumoniae v polysacharidové formuli: Polysaccharidum Streptococci pneumoniae typus: 1, 2, 3, 4, 5, 6B, 7F, 8, 9N, 9V, 10A, 11A, 12F, 14, 15B, 17F, 18C, 19A, 19F, 20, 22F, 23F, 33F\| 25 mikrogramů z každého sérotypu ---\|--- 1k) očkovací látka konjugovaná proti pneumokokovým infekcím: Pneumococcale polysaccharidum sérotypus 1 Pneumococcale polysaccharidum sérotypus 3 Pneumococcale polysaccharidum sérotypus 4 Pneumococcale polysaccharidum sérotypus 5 Pneumococcale polysaccharidum sérotypus 6A Pneumococcale polysaccharidum sérotypus 6B Pneumococcale polysaccharidum sérotypus 7F Pneumococcale polysaccharidum sérotypus 9V Pneumococcale polysaccharidum sérotypus 14 Pneumococcale polysaccharidum sérotypus 18C Pneumococcale polysaccharidum sérotypus 19A Pneumococcale polysaccharidum sérotypus 19F Pneumococcale polysaccharidum sérotypus 23F 1la) očkovací látka proti záškrtu, dávivému kašli (acelulární forma), tetanu, dětské přenosné obrně (inaktivovaná forma): Diphtheriae anatoxinum ne méně než 2 mezinárodní jednotky Tetani anatoxinum ne méně než 20 mezinárodních jednotek Pertusové antigeny: Pertussis anatoxinum 8 mikrogramů Pertussis haemagglutinum filamentosum 8 mikrogramů Pertaktin 2,5 mikrogramů Virus poliomyelitidis inactivatum: typus 1 (kmen Mahoney) 40 D jednotek antigenu typus 2 (kmen MEF-1) 8 D jednotek antigenu typus 3 (kmen Saukett) 32 D jednotek antigenu NEBO 1lb) očkovací látka proti záškrtu, dávivému kašli (acelulární forma), tetanu, dětské přenosné obrně (inaktivovaná forma): Difterický\| toxoid\| více nebo rovno 2 mezinárodní jednotky (2 Lf) ---\|---\|--- Tetanický toxoid\| více nebo rovno 20 mezinárodních jednotek (5 Lf) Pertusové antigeny:\| \| Pertusový toxoid\| 2,5 mikrogramu \| Filamentózní hemaglutinin\| 5 mikrogramů \| Fimbrie typu 2+3\| 5 mikrogramů \| Pertaktin\| 3 mikrogramy Virus poliomyelitis typu 1 (inaktivovaný)\| 40 antigenních D jednotek Virus poliomyelitis typu 2 (inaktivovaný)\| 8 antigenních D jednotek Virus poliomyelitis typu 3 (inaktivovaný)\| 32 antigenních D jednotek 1m) očkovací látka proti tuberkulóze: Bacillus Calmette Guérin (atenuované) 100 000 - 300 000 V.U.* (kmen Copenhagen 1331) *V.U. = živé zárodky 1n) očkovací látka proti virové hepatitidě B pro osoby zařazené do dialyzačního programu: Antigenum tegiminis hepatitidis B biosyntheticum 20 mikrogramů; adjuvans AS04C obsahující 3-O-deacyl-4-monofosforyl-lipid A (MPL) 50 mikrogramů v 1 dávce 2. Antigenní složení očkovacích látek pro zvláštní očkování 2a) očkovací látka proti virové hepatitidě B ve formuli pro dospělé: Antigenum tegiminis hepatitidis B 2b) očkovací látka proti vzteklině Virus rabiei inactivatum (kmen Wistar rabies PM/WI 38 1503-3M více nebo rovno 2,5 mezinárodních jednotek v 1 dávce (0,5 ml) 3. Antigenní složení očkovacích látek pro mimořádná očkování 3a) očkovací látka proti virové hepatitidě A ve formuli pro dospělé: Hepatitis A virus inactivatum 3b) očkovací látka proti virové hepatitidě A ve formuli pro děti: Virus hepatitis A inactivatum Ministr: doc. MUDr. Heger, CSc., v. r.
Vyhláška č. 322/2011 Sb.	Vyhláška č. 322/2011 Sb. Vyhláška o vyhlášení Národní přírodní památky Švařec a stanovení jejích bližších ochranných podmínek Vyhlášeno 9. 11. 2011, datum účinnosti 1. 12. 2011, částka 113/2011 * § 1 - Vymezení národní přírodní památky * § 2 - Předmět ochrany * § 3 - Bližší ochranné podmínky * § 4 - Účinnost č. 1 k vyhlášce č. 322/2011 Sb. č. 2 k vyhlášce č. 322/2011 Sb. Aktuální znění od 1. 12. 2011 322 VYHLÁŠKA ze dne 24. října 2011 o vyhlášení Národní přírodní památky Švařec a stanovení jejích bližších ochranných podmínek Ministerstvo životního prostředí stanoví podle § 79 odst. 4 písm. h) zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění zákona č. 218/2004 Sb., zákona č. 312/2008 Sb. a zákona č. 349/2009 Sb.: § 1 Vymezení národní přírodní památky (1) Vyhlašuje se Národní přírodní památka Švařec (dále jen „národní přírodní památka“). (2) Národní přírodní památka se rozkládá na území krajeúzemí kraje Vysočina, v katastrálních územíchkatastrálních územích Švařec a Koroužné. Hranice národní přírodní památky se stanoví uzavřeným geometrickým obrazcem s přímými stranami, jehož vrcholy jsou určeny souřadnicemi jednotné trigonometrické sítě katastrální1). Seznam souřadnic vrcholů geometrického obrazce tak, jak jdou v obrazci za sebou, je uveden v příloze č. 1 k této vyhlášce. (3) Orientační grafické znázornění území národní přírodní památky a jejího ochranného pásma je uvedeno v příloze č. 2 k této vyhlášce. § 2 Předmět ochrany Předmětem ochrany národní přírodní památky jsou: a) společenstva suchých trávníků s jalovci a vstavačovitými, mezofilních ovsíkových luk a mezofilních bylinných lemů, b) vzácné a ohrožené druhy rostlinrostlin, zejména populace kriticky a silně ohrožených druhů švihlíku krutiklasu (Spiranthes spiralis) a vstavače kukačky (Orchis morio), včetně jejich biotopůbiotopů, c) vzácné a ohrožené druhy živočichů, zejména populace druhu modrásek černoskvrnný (Maculinea arion), včetně jeho biotopubiotopu. § 3 Bližší ochranné podmínky Jen se souhlasem příslušného orgánu ochrany přírody lze v národní přírodní památce: a) provádět změny druhů pozemků nebo způsobů jejich využití2), b) provádět změny dokončených staveb nebo změny staveb před jejich dokončením3), c) zřizovat skládky jakýchkoli materiálů, d) vyznačovat cyklistické trasy nebo trasy pro pěší, e) hnojit pozemky anebo používat chemické prostředky, f) vysazovat nebo vysévat rostlinyrostliny anebo vypouštět živočichy, g) zřizovat přikrmovací zařízení nebo slaniska, h) přikrmovat nebo vnadit zvěř, i) rozdělávat ohně, nebo j) vjíždět vozidly na území národní přírodní památky; souhlas se nevyžaduje u vozidel základních a ostatních složek integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému4), věcně a místně příslušných správních orgánů5), správců vodních toků při provádění správy vodních toků a vozidel potřebných pro zajištění hospodaření na pozemcích a péči o ně. § 4 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. prosince 2011. Ministr: Mgr. Chalupa v. r. Příloha č. 1 k vyhlášce č. 322/2011 Sb. Seznam souřadnic jednotné trigonometrické sítě katastrální (S-JSTK) jednotlivých vrcholů geometrických obrazců, kterými jsou stanoveny hranice Národní přírodní památky Švařec Geometrický obrazec č. 1 číslo bodu\| souřadnice – Y [m] \| souřadnice – X [m] \| pořadí bodu v obrazci ---\|---\|---\|--- 1 \| 612185,85 \| 1122377,08 \| 1 2 \| 612189,92 \| 1122391,84 \| 2 3 \| 612234,25 \| 1122409,04 \| 3 4 \| 612265,72 \| 1122452,82 \| 4 5 \| 612282,51 \| 1122450,30 \| 5 6 \| 612295,29 \| 1122443,56 \| 6 7 \| 612296,20 \| 1122453,21 \| 7 8 \| 612286,34 \| 1122461,02 \| 8 9 \| 612288,32 \| 1122478,72 \| 9 10 \| 612313,88 \| 1122482,71 \| 10 11 \| 612332,74 \| 1122473,68 \| 11 12 \| 612331,08 \| 1122461,01 \| 12 13 \| 612344,83 \| 1122443,80 \| 13 14 \| 612350,65 \| 1122431,24 \| 14 15 \| 612350,95 \| 1122398,92 \| 15 16 \| 612358,83 \| 1122399,84 \| 16 17 \| 612395,90 \| 1122408,70 \| 17 83 \| 612400,44 \| 1122398,88 \| 18 86 \| 612402,28 \| 1122394,92 \| 19 18 \| 612407,05 \| 1122384,62 \| 20 19 \| 612413,96 \| 1122371,90 \| 21 87 \| 612414,85 \| 1122364,40 \| 22 90 \| 612416,32 \| 1122352,03 \| 23 20 \| 612416,86 \| 1122347,40 \| 24 22 \| 612423,61 \| 1122327,42 \| 25 23 \| 612409,53 \| 1122306,90 \| 26 24 \| 612398,52 \| 1122304,76 \| 27 25 \| 612400,05 \| 1122298,48 \| 28 26 \| 612389,80 \| 1122286,45 \| 29 27 \| 612368,37 \| 1122292,58 \| 30 28 \| 612365,62 \| 1122294,72 \| 31 29 \| 612371,74 \| 1122280,17 \| 32 30 \| 612380,89 \| 1122268,20 \| 33 31 \| 612386,89 \| 1122267,18 \| 34 32 \| 612410,36 \| 1122271,14 \| 35 33 \| 612433,82 \| 1122282,18 \| 36 34 \| 612441,76 \| 1122292,16 \| 37 97 \| 612442,83 \| 1122295,01 \| 38 98 \| 612442,76 \| 1122304,11 \| 39 99 \| 612440,62 \| 1122319,07 \| 40 100 \| 612438,66 \| 1122321,98 \| 41 101 \| 612452,67 \| 1122342,30 \| 42 102 \| 612456,33 \| 1122356,37 \| 43 103 \| 612464,04 \| 1122371,54 \| 44 104 \| 612468,02 \| 1122390,41 \| 45 105 \| 612475,34 \| 1122400,88 \| 46 37 \| 612486,34 \| 1122405,05 \| 47 38 \| 612502,68 \| 1122401,27 \| 48 39 \| 612526,65 \| 1122401,91 \| 49 40 \| 612536,20 \| 1122401,09 \| 50 41 \| 612558,60 \| 1122394,81 \| 51 42 \| 612561,96 \| 1122403,95 \| 52 43 \| 612584,76 \| 1122398,94 \| 53 44 \| 612605,22 \| 1122396,66 \| 54 45 \| 612604,59 \| 1122394,13 \| 55 46 \| 612606,48 \| 1122393,88 \| 56 47 \| 612630,04 \| 1122404,98 \| 57 48 \| 612640,40 \| 1122472,91 \| 58 49 \| 612671,28 \| 1122468,47 \| 59 50 \| 612682,55 \| 1122461,60 \| 60 51 \| 612697,44 \| 1122457,74 \| 61 52 \| 612718,63 \| 1122463,44 \| 62 53 \| 612728,80 \| 1122472,98 \| 63 54 \| 612744,53 \| 1122482,33 \| 64 55 \| 612790,80 \| 1122508,47 \| 65 56 \| 612796,92 \| 1122498,91 \| 66 57 \| 612826,54 \| 1122499,23 \| 67 58 \| 612837,01 \| 1122493,66 \| 68 18-56 \| 612831,59 \| 1122469,41 \| 69 55-1166 \| 612843,65 \| 1122470,08 \| 70 63 \| 612833,73 \| 1122444,47 \| 71 55-1296 \| 612829,21 \| 1122432,85 \| 72 55-1301 \| 612859,01 \| 1122411,58 \| 73 55-1913 \| 612873,48 \| 1122401,27 \| 74 55-1302 \| 612883,05 \| 1122394,45 \| 75 55-1304 \| 612898,81 \| 1122383,13 \| 76 55-1912 \| 612901,34 \| 1122381,31 \| 77 55-1305 \| 612914,91 \| 1122371,55 \| 78 55-1911 \| 612928,40 \| 1122361,85 \| 79 64 \| 612968,66 \| 1122301,07 \| 80 65 \| 612930,64 \| 1122294,08 \| 81 66 \| 612895,21 \| 1122286,28 \| 82 67 \| 612851,65 \| 1122279,31 \| 83 68 \| 612823,11 \| 1122271,53 \| 84 69 \| 612781,84 \| 1122256,56 \| 85 70 \| 612760,73 \| 1122247,77 \| 86 71 \| 612716,01 \| 1122246,94 \| 87 72 \| 612677,27 \| 1122238,20 \| 88 73 \| 612619,19 \| 1122212,80 \| 89 74 \| 612536,50 \| 1122183,59 \| 90 75 \| 612522,62 \| 1122180,58 \| 91 1000 \| 612484,22 \| 1122155,79 \| 92 2000 \| 612479,14 \| 1122146,85 \| 93 3000 \| 612424,17 \| 1122067,36 \| 94 4000 \| 612418,75 \| 1122045,34 \| 95 5000 \| 612416,99 \| 1122031,48 \| 96 6000 \| 612409,11 \| 1122019,66 \| 97 7000 \| 612397,34 \| 1122026,71 \| 98 15000 \| 612402,11 \| 1122039,52 \| 99 8000 \| 612408,80 \| 1122057,51 \| 100 9000 \| 612397,46 \| 1122063,69 \| 101 10000 \| 612407,60 \| 1122080,06 \| 102 11000 \| 612402,68 \| 1122082,88 \| 103 12000 \| 612412,68 \| 1122101,37 \| 104 13000 \| 612415,97 \| 1122126,38 \| 105 14000 \| 612436,10 \| 1122151,55 \| 106 76 \| 612434,86 \| 1122155,46 \| 107 77 \| 612442,94 \| 1122157,74 \| 108 78 \| 612439,33 \| 1122198,01 \| 109 79 \| 612379,25 \| 1122195,72 \| 110 80 \| 612366,01 \| 1122194,57 \| 111 81 \| 612348,15 \| 1122200,84 \| 112 82 \| 612360,76 \| 1122209,95 \| 113 85 \| 612332,41 \| 1122272,94 \| 114 88 \| 612283,52 \| 1122251,75 \| 115 91 \| 612282,90 \| 1122252,74 \| 116 89 \| 612254,27 \| 1122298,99 \| 117 92 \| 612250,34 \| 1122303,48 \| 118 93 \| 612246,66 \| 1122307,67 \| 119 106 \| 612259,72 \| 1122314,13 \| 120 107 \| 612248,66 \| 1122342,01 \| 121 108 \| 612239,54 \| 1122356,90 \| 122 109 \| 612226,09 \| 1122366,50 \| 123 110 \| 612199,42 \| 1122375,85 \| 124 Příloha č. 2 k vyhlášce č. 322/2011 Sb. Orientační grafické znázornění Národní přírodní památky Švařec a jejího ochranného pásma 25.9MB 1) Nařízení vlády č. 430/2006 Sb., o stanovení geodetických referenčních systémů a státních mapových děl závazných na území státu a zásadách jejich používání. 2) Například § 80 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), a § 2 odst. 3 a § 6 zákona č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění zákona č. 89/1996 Sb. a zákona č. 120/2000 Sb. 3) § 2 odst. 5 a 6 zákona č. 183/2006 Sb. 4) § 4 zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 320/2002 Sb. 5) § 1 odst. 1, § 10 a 11 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád.
Vyhláška č. 321/2011 Sb.	Vyhláška č. 321/2011 Sb. Vyhláška o vyhlášení Národní přírodní památky Slatinná louka u Velenky a stanovení jejích bližších ochranných podmínek Vyhlášeno 9. 11. 2011, datum účinnosti 1. 12. 2011, částka 113/2011 * § 1 - Vymezení národní přírodní památky * § 2 - Předmět ochrany * § 3 - Bližší ochranné podmínky * § 4 - Účinnost č. 1 k vyhlášce č. 321/2011 Sb. č. 2 k vyhlášce č. 321/2011 Sb. Aktuální znění od 1. 12. 2011 321 VYHLÁŠKA ze dne 24. října 2011 o vyhlášení Národní přírodní památky Slatinná louka u Velenky a stanovení jejích bližších ochranných podmínek Ministerstvo životního prostředí stanoví podle § 79 odst. 4 písm. h) zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění zákona č. 218/2004 Sb., zákona č. 312/2008 Sb. a zákona č. 349/2009 Sb.: § 1 Vymezení národní přírodní památky (1) Vyhlašuje se Národní přírodní památka Slatinná louka u Velenky (dále jen „národní přírodní památka“). (2) Národní přírodní památka se rozkládá na území Středočeského kraje, v katastrálním územíkatastrálním území Hradištko u Sadské. Hranice národní přírodní památky se stanoví uzavřeným geometrickým obrazcem s přímými stranami, jehož vrcholy jsou určeny souřadnicemi jednotné trigonometrické sítě katastrální1). Seznam souřadnic vrcholů geometrického obrazce tak, jak jdou v obrazci za sebou, je uveden v příloze č. 1 k této vyhlášce. (3) Orientační grafické znázornění území národní přírodní památky je uvedeno v příloze č. 2 k této vyhlášce. § 2 Předmět ochrany Předmětem ochrany národní přírodní památky jsou: a) zbytek polabské černavy na podloží sladkovodní křídy s lučními společenstvy střídavě vlhkých bezkolencových luk, b) vzácné a ohrožené druhy rostlinrostlin a živočichů, zejména populace kriticky ohrožených druhů rostlinrostlin lněnky bezlistenné (Thesium ebracteatum) a mečíku bahenního (Gladiolus palustris), včetně jejich biotopůbiotopů. § 3 Bližší ochranné podmínky Jen se souhlasem příslušného orgánu ochrany přírody lze v národní přírodní památce: a) provádět změny druhů pozemků nebo způsobů jejich využití2), b) vysazovat nebo vysévat rostlinyrostliny anebo vypouštět živočichy, c) měnit vodní režim pozemků, d) hnojit pozemky anebo používat chemické prostředky, e) zřizovat nová myslivecká zařízení nebo slaniska, f) přikrmovat zvěř, nebo g) vjíždět vozidly do území národní přírodní památky; souhlas se nevyžaduje u vozidel základních a ostatních složek integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému3), věcně a místně příslušných správních orgánů4), správců vodních toků při provádění správy vodních toků, vozidel potřebných pro zajištění péče o pozemky či porosty. § 4 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. prosince 2011. Ministr: Mgr. Chalupa v. r. Příloha č. 1 k vyhlášce č. 321/2011 Sb. Seznam souřadnic jednotné trigonometrické sítě katastrální (S-JSTK) jednotlivých vrcholů geometrického obrazce, kterým jsou stanoveny hranice Národní přírodní památky Slatinná louka u Velenky Geometrický obrazec Číslo bodu\| souřadnice - Y [m] \| souřadnice - X [m] \| pořadí bodu v obrazci ---\|---\|---\|--- 28008180001 \| 707611,70 \| 1040043,86 \| 1 28008180002 \| 707585,25 \| 1040063,92 \| 2 28008180003 \| 707555,18 \| 1040095,10 \| 3 28008180004 \| 707592,96 \| 1040129,66 \| 4 28008180006 \| 707613,57 \| 1040154,80 \| 5 28008180010 \| 707683,74 \| 1040244,93 \| 6 28008180012 \| 707696,28 \| 1040266,98 \| 7 28008180013 \| 707713,22 \| 1040303,98 \| 8 28008180014 \| 707724,21 \| 1040334,91 \| 9 28008180016 \| 707729,46 \| 1040373,54 \| 10 28008180018 \| 707723,39 \| 1040442,07 \| 11 28008180020 \| 707714,24 \| 1040480,64 \| 12 28008180022 \| 707708,67 \| 1040513,32 \| 13 28008180024 \| 707715,17 \| 1040578,57 \| 14 28008180025 \| 707722,46 \| 1040600,86 \| 15 28004450038 \| 707733,79 \| 1040620,98 \| 16 28004450039 \| 707740,11 \| 1040633,11 \| 17 28004450040 \| 707757,62 \| 1040659,63 \| 18 28004450041 \| 707771,32 \| 1040676,45 \| 19 28004450042 \| 707792,95 \| 1040709,40 \| 20 28004450027 \| 707788,06 \| 1040688,26 \| 21 28008180026 \| 707771,32 \| 1040610,13 \| 22 28008180023 \| 707763,23 \| 1040547,68 \| 23 28008180021 \| 707754,95 \| 1040510,34 \| 24 28008180027 \| 707754,01 \| 1040494,16 \| 25 28008180019 \| 707753,62 \| 1040474,37 \| 26 28008180017 \| 707758,65 \| 1040426,64 \| 27 28008180015 \| 707749,81 \| 1040363,17 \| 28 28008180011 \| 707726,81 \| 1040270,94 \| 29 28008180008 \| 707711,50 \| 1040231,12 \| 30 28008180007 \| 707674,01 \| 1040166,21 \| 31 28000000647 \| 707658,83 \| 1040141,64 \| 32 28008180005 \| 707621,02 \| 1040068,61 \| 33 Příloha č. 2 k vyhlášce č. 321/2011 Sb. Orientační grafické znázornění Národní přírodní památky Slatinná louka u Velenky 10.1MB 1) Nařízení vlády č. 430/2006 Sb., o stanovení geodetických referenčních systémů a státních mapových děl závazných na území státu a zásadách jejich používání. 2) Například § 80 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), a § 2 odst. 3 a § 6 zákona č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění zákona č. 89/1996 Sb. a zákona č. 120/2000 Sb. 3) § 4 zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 320/2002 Sb. 4) § 1 odst. 1, § 10 a 11 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád.
Vyhláška č. 320/2011 Sb.	Vyhláška č. 320/2011 Sb. Vyhláška o vyhlášení Národní přírodní památky Polabská černava a stanovení jejích bližších ochranných podmínek Vyhlášeno 9. 11. 2011, datum účinnosti 1. 12. 2011, částka 113/2011 * § 1 - Vymezení národní přírodní památky * § 2 - Předmět ochrany * § 3 - Bližší ochranné podmínky * § 4 - Účinnost č. 1 k vyhlášce č. 320/2011 Sb. č. 2 k vyhlášce č. 320/2011 Sb. č. 3 k vyhlášce č. 320/2011 Sb. Aktuální znění od 1. 12. 2011 320 VYHLÁŠKA ze dne 24. října 2011 o vyhlášení Národní přírodní památky Polabská černava a stanovení jejích bližších ochranných podmínek Ministerstvo životního prostředí stanoví podle § 79 odst. 4 písm. h) zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění zákona č. 218/2004 Sb., zákona č. 312/2008 Sb. a zákona č. 349/2009 Sb.: § 1 Vymezení národní přírodní památky (1) Vyhlašuje se Národní přírodní památka Polabská černava (dále jen „národní přírodní památka“). (2) Národní přírodní památka se rozkládá na území Středočeského kraje, v katastrálních územíchkatastrálních územích Mělnická Vrutice a Jelenice u Mělníka. Hranice národní přírodní památky se stanoví uzavřeným geometrickým obrazcem s přímými stranami, jehož vrcholy jsou určeny souřadnicemi jednotné trigonometrické sítě katastrální1). Seznam souřadnic vrcholů geometrického obrazce tak, jak jdou v obrazci za sebou, je uveden v příloze č. 1 k této vyhlášce. (3) Ochranné pásmo národní přírodní památky se rozkládá na území Středočeského kraje, v katastrálních územíchkatastrálních územích Mělnická Vrutice a Velký Borek. Hranice ochranného pásma národní přírodní památky se stanoví uzavřenými geometrickými obrazci s přímými stranami, jejichž vrcholy jsou určeny souřadnicemi jednotné trigonometrické sítě katastrální1). Seznamy souřadnic vrcholů geometrických obrazců tak, jak jdou v obrazcích za sebou, jsou uvedeny v příloze č. 2 k této vyhlášce. (4) Orientační grafické znázornění území národní přírodní památky a jejího ochranného pásma je uvedeno v příloze č. 3 k této vyhlášce. § 2 Předmět ochrany Předmětem ochrany národní přírodní památky jsou: a) polabská černava na podloží sladkovodní křídy a vápnitého slatinného ložiska s mokřadními a lučními společenstvy vzácných mokřadních makrofyt, zejména vápnitá slatiniště s mařicí pilovitou asociace Cladietum marisci, slatinná společenstva svazu Caricion davallianae, střídavě vlhké bezkolencové louky, vegetace polopřirozených suchých trávníků a facie křovin na vápnitých podložích, slatinná společenstva asociace Juncetum subnodulosi na přechodu k pcháčovým a bezkolencovým loukám, vegetace vysokých ostřic nebo tužebníkových lad a jasanovo-olšové lužní porosty, b) vzácné a ohrožené druhy rostlinrostlin, zejména populace kriticky a silně ohrožených druhů hořečku nahořklého jazykovitého (Gentianella amarella subsp. lingulata), pětiprstky hustokvěté (Gymnadenia densiflora), mařice pilovité (Cladium mariscus), sítiny slatinné (Juncus subnodulosus), šášiny rezavé (Schoenus ferrugineus), šášiny načernalé (Schoenus nigricans), třtiny pestré (Calamagrostis varia), tučnice obecné (Pinguicula vulgaris) a vstavače vojenského (Orchis militaris), včetně jejich biotopůbiotopů, c) vzácné a ohrožené druhy živočichů, zejména populace druhu vrkoč útlý (Vertigo angustior), včetně jeho biotopubiotopu. § 3 Bližší ochranné podmínky Jen se souhlasem příslušného orgánu ochrany přírody lze v národní přírodní památce: a) provádět změny druhů pozemků nebo způsobů jejich využití2), b) provádět změny dokončených staveb nebo změny staveb před jejich dokončením3), c) zřizovat skládky jakýchkoli materiálů, s výjimkou krátkodobého uložení dřevní hmoty na lesních pozemcích, d) vyznačovat cyklistické trasy nebo trasy pro pěší, e) měnit vodní režim pozemků, f) hnojit pozemky anebo používat chemické prostředky, g) vysazovat nebo vysévat rostlinyrostliny anebo vypouštět živočichy, h) zřizovat přikrmovací zařízení nebo slaniska, i) přikrmovat zvěř, j) rozdělávat ohně, nebo k) vjíždět vozidly na území národní přírodní památky; souhlas se nevyžaduje u vozidel základních a ostatních složek integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému4), věcně a místně příslušných správních orgánů5), správců vodních toků při provádění správy vodních toků, vozidel potřebných pro zajištění hospodaření na pozemcích a péči o ně a vozidel provozovatele regionální dráhy a dopravce na této dráze při provozování dráhy nebo odstraňování následků mimořádných událostí. § 4 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. prosince 2011. Ministr: Mgr. Chalupa v. r. Příloha č. 1 k vyhlášce č. 320/2011 Sb. Seznam souřadnic jednotné trigonometrické sítě katastrální (S-JSTK) jednotlivých vrcholů geometrických obrazců, kterými jsou stanoveny hranice Národní přírodní památky Polabská černava Geometrický obrazec č. 1 číslo bodu\| souřadnice - Y [m] \| souřadnice - X [m] \| pořadí bodu v obrazci ---\|---\|---\|--- 074000640039 \| 730642,29 \| 1016080,36 \| 1 074001790242 \| 730522,89 \| 1016052,12 \| 2 074001790245 \| 730521,74 \| 1016037,00 \| 3 032004784004 \| 730510,09 \| 1016037,82 \| 4 074000650211 \| 730505,33 \| 1015986,47 \| 5 074001790300 \| 730481,79 \| 1015982,89 \| 6 074000590226 \| 730445,40 \| 1015977,35 \| 7 074000590191 \| 730346,65 \| 1015962,22 \| 8 074000590173 \| 730288,86 \| 1015954,21 \| 9 074000590172 \| 730286,59 \| 1015953,53 \| 10 074000590354 \| 730285,11 \| 1015953,44 \| 11 074000590353 \| 730278,12 \| 1015953,02 \| 12 074000590153 \| 730277,44 \| 1015962,00 \| 13 074000590149 \| 730275,14 \| 1015977,15 \| 14 074000590148 \| 730272,41 \| 1015974,47 \| 15 074000590155 \| 730273,73 \| 1015960,68 \| 16 074000590147 \| 730274,09 \| 1015953,04 \| 17 074000590142 \| 730212,41 \| 1015944,53 \| 18 074000590356 \| 730105,80 \| 1015930,01 \| 19 074000590043 \| 730087,28 \| 1015927,49 \| 20 074000590042 \| 730084,46 \| 1015928,14 \| 21 074000600008 \| 730001,87 \| 1015915,40 \| 22 074000590041 \| 729994,45 \| 1015912,25 \| 23 074000600047 \| 729897,49 \| 1015894,83 \| 24 074000600868 \| 729836,39 \| 1015886,34 \| 25 074000600102 \| 729802,78 \| 1015881,66 \| 26 074000600101 \| 729799,51 \| 1015878,29 \| 27 074000600094 \| 729762,38 \| 1015872,60 \| 28 074000600092 \| 729765,69 \| 1015875,26 \| 29 074000600078 \| 729762,19 \| 1015881,65 \| 30 074000600080 \| 729784,34 \| 1015892,12 \| 31 074000600081 \| 729796,60 \| 1015903,19 \| 32 074000600030 \| 729826,52 \| 1015926,94 \| 33 074000600870 \| 729834,83 \| 1015931,22 \| 34 074000600027 \| 729843,92 \| 1015942,05 \| 35 074000600025 \| 729855,34 \| 1015949,61 \| 36 074000600024 \| 729862,05 \| 1015962,63 \| 37 074000600021 \| 729888,68 \| 1015987,88 \| 38 074000600020 \| 729902,16 \| 1015996,98 \| 39 074000650006 \| 729931,11 \| 1016003,46 \| 40 074000660141 \| 729959,22 \| 1016025,88 \| 41 032004780081 \| 729964,02 \| 1016029,47 \| 42 032004780080 \| 729978,95 \| 1016033,12 \| 43 032004780123 \| 729990,72 \| 1016035,17 \| 44 032004780122 \| 730006,93 \| 1016041,48 \| 45 032004780072 \| 730021,02 \| 1016052,90 \| 46 032004780074 \| 730043,96 \| 1016064,44 \| 47 032004780121 \| 730055,18 \| 1016070,11 \| 48 032004780120 \| 730088,33 \| 1016072,93 \| 49 032004780091 \| 730104,81 \| 1016059,14 \| 50 032004780003 \| 730139,06 \| 1016075,77 \| 51 032004780119 \| 730145,56 \| 1016076,20 \| 52 032004780004 \| 730162,67 \| 1016083,23 \| 53 032004780118 \| 730171,47 \| 1016094,20 \| 54 032004780006 \| 730170,42 \| 1016110,73 \| 55 032004780117 \| 730195,52 \| 1016121,01 \| 56 032004780116 \| 730194,00 \| 1016130,33 \| 57 032004780009 \| 730198,26 \| 1016144,56 \| 58 032004780115 \| 730206,17 \| 1016155,00 \| 59 032004780114 \| 730224,07 \| 1016162,33 \| 60 032004780113 \| 730235,26 \| 1016156,37 \| 61 032004780112 \| 730239,83 \| 1016158,91 \| 62 032004780015 \| 730242,54 \| 1016170,68 \| 63 032004780111 \| 730258,50 \| 1016182,54 \| 64 032004780110 \| 730270,74 \| 1016182,36 \| 65 032004780109 \| 730282,46 \| 1016199,48 \| 66 032004780108 \| 730282,83 \| 1016223,55 \| 67 032004780107 \| 730289,33 \| 1016235,31 \| 68 032004780023 \| 730303,18 \| 1016232,34 \| 69 032004780106 \| 730312,18 \| 1016233,92 \| 70 032004780105 \| 730316,39 \| 1016241,21 \| 71 032004780104 \| 730313,17 \| 1016251,08 \| 72 032004550001 \| 730315,61 \| 1016264,42 \| 73 032004780033 \| 730320,38 \| 1016292,13 \| 74 032004780034 \| 730324,25 \| 1016298,57 \| 75 032004780035 \| 730340,86 \| 1016314,06 \| 76 032004780036 \| 730354,13 \| 1016312,66 \| 77 032004780039 \| 730368,76 \| 1016316,00 \| 78 032004780038 \| 730379,23 \| 1016330,48 \| 79 032004780040 \| 730389,57 \| 1016342,65 \| 80 032004780042 \| 730408,25 \| 1016357,78 \| 81 032004780047 \| 730432,49 \| 1016361,08 \| 82 032004780103 \| 730452,64 \| 1016371,43 \| 83 032004780054 \| 730468,32 \| 1016383,73 \| 84 032004780102 \| 730485,30 \| 1016396,53 \| 85 032004780058 \| 730497,49 \| 1016391,47 \| 86 032004780101 \| 730511,52 \| 1016395,84 \| 87 032004780063 \| 730535,48 \| 1016418,68 \| 88 032004780083 \| 730538,08 \| 1016421,22 \| 89 032004780065 \| 730543,79 \| 1016422,01 \| 90 032004780066 \| 730549,52 \| 1016423,42 \| 91 032004780064 \| 730553,23 \| 1016432,38 \| 92 032004780067 \| 730563,50 \| 1016440,18 \| 93 074000650166 \| 730573,85 \| 1016441,30 \| 94 074000650168 \| 730579,81 \| 1016436,71 \| 95 074000650169 \| 730584,98 \| 1016436,15 \| 96 074000650178 \| 730587,78 \| 1016437,60 \| 97 074000650181 \| 730594,01 \| 1016442,01 \| 98 074000650183 \| 730608,38 \| 1016448,66 \| 99 074000650194 \| 730621,45 \| 1016451,11 \| 100 074000650185 \| 730629,38 \| 1016452,60 \| 101 074001790160 \| 730632,56 \| 1016453,25 \| 102 074001790149 \| 730650,12 \| 1016456,81 \| 103 074000640008 \| 730651,91 \| 1016457,17 \| 104 074000640041 \| 730661,38 \| 1016452,74 \| 105 074000640011 \| 730667,32 \| 1016449,97 \| 106 074000640013 \| 730683,45 \| 1016445,89 \| 107 074000640015 \| 730694,60 \| 1016441,91 \| 108 074001790126 \| 730696,96 \| 1016441,22 \| 109 074000640035 \| 730720,76 \| 1016434,25 \| 110 074000640033 \| 730738,38 \| 1016430,50 \| 111 074000640031 \| 730743,58 \| 1016426,05 \| 112 074000640028 \| 730746,47 \| 1016414,47 \| 113 074000640027 \| 730753,45 \| 1016412,09 \| 114 074000640026 \| 730753,45 \| 1016409,06 \| 115 074001793067 \| 730744,60 \| 1016326,06 \| 116 074001790108 \| 730743,83 \| 1016321,35 \| 117 074001793068 \| 730739,55 \| 1016294,96 \| 118 074001793070 \| 730733,36 \| 1016257,58 \| 119 074001793069 \| 730729,14 \| 1016230,11 \| 120 074001793215 \| 730728,04 \| 1016223,94 \| 121 074000640042 \| 730702,77 \| 1016230,59 \| 122 074001793077 \| 730664,40 \| 1016240,70 \| 123 074000640040 \| 730663,80 \| 1016238,20 \| 124 074001793012 \| 730663,47 \| 1016234,47 \| 125 113002952374 \| 730660,51 \| 1016214,64 \| 126 074001793212 \| 730656,30 \| 1016186,40 \| 127 113002952390 \| 730645,38 \| 1016103,46 \| 128 074001793216 \| 730645,06 \| 1016101,01 \| 129 074001790154 \| 730642,78 \| 1016084,01 \| 130 Příloha č. 2 k vyhlášce č. 320/2011 Sb. Seznam souřadnic jednotné trigonometrické sítě katastrální (S-JSTK) jednotlivých vrcholů geometrických obrazců, kterými jsou stanoveny hranice ochranného pásma Národní přírodní památky Polabská černava Geometrický obrazec č. 2 číslo bodu\| souřadnice - Y [m] \| souřadnice - X [m] \| pořadí bodu v obrazci ---\|---\|---\|--- 074001793216 \| 730645,06 \| 1016101,01 \| 1 113002952390 \| 730645,38 \| 1016103,46 \| 2 074001793212 \| 730656,30 \| 1016186,40 \| 3 113002952374 \| 730660,51 \| 1016214,64 \| 4 074001793012 \| 730663,47 \| 1016234,47 \| 5 074000640040 \| 730663,80 \| 1016238,20 \| 6 074001793077 \| 730664,40 \| 1016240,70 \| 7 074000640042 \| 730702,77 \| 1016230,59 \| 8 074001793215 \| 730728,04 \| 1016223,94 \| 9 113002770016 \| 730738,08 \| 1016220,27 \| 10 113000910146 \| 730740,45 \| 1016219,40 \| 11 113002952304 \| 730735,14 \| 1016198,02 \| 12 113000910135 \| 730734,65 \| 1016196,05 \| 13 113002952305 \| 730734,87 \| 1016195,99 \| 14 113000910136 \| 730744,66 \| 1016193,22 \| 15 113000910359 \| 730735,08 \| 1016138,08 \| 16 113000910357 \| 730729,17 \| 1016113,74 \| 17 113000910351 \| 730724,24 \| 1016091,17 \| 18 113002770003 \| 730723,25 \| 1016091,30 \| 19 113002770002 \| 730718,91 \| 1016091,89 \| 20 113000910513 \| 730698,15 \| 1016094,69 \| 21 113002952359 \| 730681,63 \| 1016096,66 \| 22 Geometrický obrazec č. 3 číslo bodu\| souřadnice - Y [m] \| souřadnice - X [m] \| pořadí bodu v obrazci ---\|---\|---\|--- 074000660141 \| 729959,22 \| 1016025,88 \| 1 074000650006 \| 729931,11 \| 1016003,46 \| 2 074000600020 \| 729902,16 \| 1015996,98 \| 3 074000600021 \| 729888,68 \| 1015987,88 \| 4 074000600024 \| 729862,05 \| 1015962,63 \| 5 074000600025 \| 729855,34 \| 1015949,61 \| 6 074000600027 \| 729843,92 \| 1015942,05 \| 7 074000600870 \| 729834,83 \| 1015931,22 \| 8 074000600030 \| 729826,52 \| 1015926,94 \| 9 074000600081 \| 729796,60 \| 1015903,19 \| 10 074000600080 \| 729784,34 \| 1015892,12 \| 11 074000600078 \| 729762,19 \| 1015881,65 \| 12 074000600077 \| 729755,68 \| 1015875,82 \| 13 074000600189 \| 729654,05 \| 1015857,49 \| 14 074000600220 \| 729568,74 \| 1015845,17 \| 15 074000600265 \| 729543,77 \| 1015839,48 \| 16 074000600264 \| 729516,10 \| 1015830,45 \| 17 074000600263 \| 729485,10 \| 1015817,11 \| 18 074000600292 \| 729462,05 \| 1015803,82 \| 19 074000600318 \| 729454,85 \| 1015800,95 \| 20 074000600293 \| 729449,46 \| 1015796,65 \| 21 074000600296 \| 729441,84 \| 1015801,70 \| 22 074000600306 \| 729432,40 \| 1015835,76 \| 23 074000600307 \| 729432,67 \| 1015837,11 \| 24 074000600426 \| 729435,93 \| 1015838,38 \| 25 074000600425 \| 729433,70 \| 1015842,16 \| 26 074000600309 \| 729431,41 \| 1015840,81 \| 27 074000600310 \| 729430,76 \| 1015841,15 \| 28 074000600427 \| 729430,29 \| 1015846,01 \| 29 074000600421 \| 729412,01 \| 1015928,18 \| 30 074000600561 \| 729408,49 \| 1015938,87 \| 31 074000600462 \| 729407,84 \| 1015940,00 \| 32 074000600463 \| 729406,91 \| 1015941,96 \| 33 074000600564 \| 729406,26 \| 1015943,44 \| 34 074000600572 \| 729403,57 \| 1015948,57 \| 35 074000600573 \| 729397,57 \| 1015955,59 \| 36 074000600467 \| 729398,98 \| 1015955,95 \| 37 074000600468 \| 729404,64 \| 1015971,07 \| 38 074000600474 \| 729420,50 \| 1015985,10 \| 39 074000600857 \| 729433,60 \| 1015986,11 \| 40 074000600856 \| 729434,87 \| 1015976,64 \| 41 074000600855 \| 729450,71 \| 1015978,40 \| 42 074000600477 \| 729449,64 \| 1015987,52 \| 43 074000600495 \| 729492,38 \| 1015988,35 \| 44 074000600508 \| 729537,91 \| 1015991,64 \| 45 074000660007 \| 729584,14 \| 1016000,16 \| 46 074000660017 \| 729654,45 \| 1016015,63 \| 47 074000660138 \| 729684,24 \| 1016019,34 \| 48 074000660018 \| 729699,29 \| 1016016,98 \| 49 074000660019 \| 729702,29 \| 1016016,51 \| 50 074000660151 \| 729720,88 \| 1016018,17 \| 51 074000660137 \| 729729,07 \| 1016018,90 \| 52 074000660024 \| 729732,49 \| 1016010,78 \| 53 074000660023 \| 729756,29 \| 1016013,94 \| 54 074001790841 \| 729758,02 \| 1016019,95 \| 55 074000660136 \| 729758,47 \| 1016021,52 \| 56 074000660135 \| 729795,32 \| 1016024,80 \| 57 074000660030 \| 729804,83 \| 1016027,57 \| 58 074000660150 \| 729847,49 \| 1016040,01 \| 59 074000660039 \| 729863,64 \| 1016045,73 \| 60 074000660146 \| 729893,94 \| 1016058,46 \| 61 074000980004 \| 729898,09 \| 1016060,20 \| 62 074000980001 \| 729900,36 \| 1016054,87 \| 63 074001790731 \| 729918,73 \| 1016011,67 \| 64 074000980006 \| 729922,08 \| 1016003,78 \| 65 074001790727 \| 729926,96 \| 1016006,86 \| 66 074001790722 \| 729934,32 \| 1016015,85 \| 67 074001790713 \| 729944,44 \| 1016019,64 \| 68 074001790709 \| 729947,78 \| 1016018,70 \| 69 Příloha č. 3 k vyhlášce č. 320/2011 Sb. Orientační grafické znázornění Národní přírodní památky Polabská černava a jejího ochranného pásma 17.4MB 1) Nařízení vlády č. 430/2006 Sb., o stanovení geodetických referenčních systémů a státních mapových děl závazných na území státu a zásadách jejich používání. 2) Například § 80 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), a § 2 odst. 3 a § 6 zákona č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění zákona č. 89/1996 Sb. a zákona č. 120/2000 Sb. 3) § 2 odst. 5 a 6 zákona č. 183/2006 Sb. 4) § 4 zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 320/2002 Sb. 5) § 1 odst. 1, § 10 a 11 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 97/2011 Sb. m. s.	Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 97/2011 Sb. m. s. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí, kterým se nahrazuje sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 38/2011 Sb. m. s. o skutečnostech k provádění Dohody mezi Českou republikou a Kanadou o usnadňování dočasných pracovních pobytů mládeže Vyhlášeno 3. 11. 2011, částka 50/2011 97 SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí, kterým se nahrazuje sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 38/2011 Sb. m. s. o skutečnostech k provádění Dohody mezi Českou republikou a Kanadou o usnadňování dočasných pracovních pobytů mládeže Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že na základě výměty nót ze dne 21. září 2011 a 27. září 2011 byl podle článku 9 odst. 1 Dohody mezi Českou republikou a Kanadou o usnadňování dočasných pracovních pobytů mládeže1) stanoven počet občanů, kteří budou moci využít Dohodu v kalendářním roce 2011, na 1050 občanů z každého státu. 1) Dohoda mezi Českou republikou a Kanadou o usnadňování dočasných pracovních pobytů mládeže, podepsaná dne 23. listopadu 2006 v Ottawě, byla vyhlášena pod č. 74/2007 Sb. m. s.; skutečnosti důležité k provádění Dohody byly oznámeny pod č. 84/2007 Sb. m. s.

Subsets and Splits

No community queries yet

The top public SQL queries from the community will appear here once available.