law_id stringlengths 11 2.15k | law_text stringlengths 14 1.92M |
|---|---|
Úplné znění zákona č. 118/2011 Sb. | Úplné znění zákona č. 118/2011 Sb.
Úplné znění zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), jak vyplývá z pozdějších změn
Vyhlášeno 6. 5. 2011, částka 44/2011
* ČÁST PRVNÍ - HLAVA I (§ 1 — § 40)
* ČÁST DRUHÁ - § 41 (§ 41 — § 41)
* ČÁST TŘETÍ - ÚČINNOST (§ 42 — § 42)
118
PŘEDSEDA VLÁDY
vyhlašuje úplné znění zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), jak vyplývá ze změn provedených zákonem č. 320/2002 Sb., zákonem č. 127/2005 Sb., zákonem č. 112/2006 Sb., zákonem č. 267/2006 Sb., zákonem č. 110/2007 Sb., zákonem č. 306/2008 Sb., zákonem č. 153/2010 Sb. a zákonem č. 430/2010 Sb.
KRIZOVÝ ZÁKON
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
HLAVA I
ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ
§ 1
Předmět úpravy
(1)
Tento zákon stanoví působnost a pravomoc státních orgánů a orgánů územních samosprávných celků a práva a povinnosti právnických a fyzických osob při přípravě na krizové situace, které nesouvisejí se zajišťováním obrany České republiky před vnějším napadením1), a při jejich řešení a při ochraně kritické infrastruktury34) a odpovědnost za porušení těchto povinností.
(2)
Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie34) a upravuje určování a ochranu evropské kritické infrastruktury.
§ 2
Vymezení pojmů
Pro účely tohoto zákona se rozumí
a)
krizovým řízením souhrn řídících činností orgánů krizového řízení zaměřených na analýzu a vyhodnocení bezpečnostních rizik a plánování, organizování, realizaci a kontrolu činností prováděných v souvislosti s
1.
přípravou na krizové situace a jejich řešením, nebo
2.
ochranou kritické infrastruktury,
b)
krizovou situací mimořádná událost podle zákona o integrovaném záchranném systémuintegrovaném záchranném systému2), narušení kritické infrastruktury nebo jiné nebezpečí, při nichž je vyhlášen stav nebezpečí, nouzový stav nebo stav ohrožení státu (dále jen „krizový stav“),
c)
krizovým opatřením organizační nebo technické opatření určené k řešení krizové situace a odstranění jejích následků, včetně opatření, jimiž se zasahuje do práv a povinností osob,
d)
pracovní povinností povinnost fyzické osoby vykonávat po nezbytně nutnou dobu určenou práci, která je nutná pro řešení krizové situace a kterou je tato osoba povinna konat v místě určeném orgánem krizového řízení,
e)
pracovní výpomocí povinnost fyzických osob vykonávat jednorázové a mimořádné úkoly nezbytné pro řešení krizové situace, které jsou povinny konat v místě určeném orgánem krizového řízení,
f)
věcným prostředkem movitá nebo nemovitá věc nebo poskytovaná služba, pokud tuto věc nebo službu lze využít při řešení krizové situace,
g)
kritickou infrastrukturou prvek kritické infrastruktury nebo systém prvků kritické infrastruktury, narušení jehož funkce by mělo závažný dopad na bezpečnost státu35), zabezpečení základních životních potřeb obyvatelstva, zdraví osob nebo ekonomiku státu,
h)
evropskou kritickou infrastrukturou kritická infrastruktura na území České republiky, jejíž narušení by mělo závažný dopad i na další členský stát Evropské unie,
i)
prvkem kritické infrastruktury zejména stavba, zařízení, prostředek nebo veřejná infrastruktura36), určené podle průřezových a odvětvových kritérií; je-li prvek kritické infrastruktury součástí evropské kritické infrastruktury, považuje se za prvek evropské kritické infrastruktury,
j)
ochranou kritické infrastruktury opatření zaměřená na snížení rizika narušení funkce prvku kritické infrastruktury,
k)
subjektem kritické infrastruktury provozovatel prvku kritické infrastruktury; jde-li o provozovatele prvku evropské kritické infrastruktury, považuje se tento za subjekt evropské kritické infrastruktury,
l)
průřezovými kritérii soubor hledisek pro posuzování závažnosti vlivu narušení funkce prvku kritické infrastruktury s mezními hodnotami, které zahrnují rozsah ztrát na životě, dopad na zdraví osob, mimořádně vážný ekonomický dopad nebo dopad na veřejnost v důsledku rozsáhlého omezení poskytování nezbytných služeb nebo jiného závažného zásahu do každodenního života,
m)
odvětvovými kritérii technické nebo provozní hodnoty k určování prvku kritické infrastruktury v odvětvích energetika, vodní hospodářství, potravinářství a zemědělství, zdravotnictví, doprava, komunikační a informační systémy, finanční trh a měna, nouzové služby a veřejná správa.
§ 3
Stav nebezpečí
(1)
Stav nebezpečí se jako bezodkladné opatření může vyhlásit, jsou-li ohroženy životy, zdraví, majetek, životní prostředí, pokud nedosahuje intenzita ohrožení značného rozsahu4), a není možné odvrátit ohrožení běžnou činností správních úřadů, orgánů krajů a obcíobcí, složek integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému nebo subjektů kritické infrastruktury.
(2)
Stav nebezpečí lze vyhlásit jen s uvedením důvodů, na nezbytně nutnou dobu a pro celé území krajeúzemí kraje nebo pro jeho část. Rozhodnutí o vyhlášení stavu nebezpečí musí obsahovat krizová opatření a jejich rozsah. Změna krizových opatření musí být rovněž vyhlášena. V části rozhodnutí obsahující důvod vyhlášení stavu nebezpečí se také uvede, zda je stav nebezpečí vyhlášen na základě mimořádné události podle zákona o integrovaném záchranném systémuintegrovaném záchranném systému2).
(3)
Stav nebezpečí pro území krajeúzemí kraje nebo jeho část vyhlašuje hejtman kraje, v Praze primátor hlavního města Prahy (dále jen „hejtman“). Hejtman, který stav nebezpečí vyhlásil, o tom neprodleně informuje vládu, Ministerstvo vnitra, sousední kraje a pokud mohou být krizovou situací dotčeny, též další kraje.
(4)
Stav nebezpečí lze vyhlásit na dobu nejvýše 30 dnů. Tuto dobu může hejtman prodloužit jen se souhlasem vlády.
(5)
Není-li možné účelně odvrátit vzniklé ohrožení v rámci stavu nebezpečí, hejtman neprodleně požádá vládu o vyhlášení nouzového stavu. Platnost krizových opatření vyhlášených hejtmanem končí dnem vyhlášení nouzového stavu35), pokud vláda nerozhodne jinak. Krizová opatření, jejichž platnost zůstane zachována, se dále považují za krizová opatření nařízená vládou.
(6)
Rozhodnutí o stavu nebezpečí se vyhlašuje ve Věstníku právních předpisů kraje5). Rozhodnutí nabývá účinnosti okamžikem, který se v něm stanoví. Rozhodnutí se zveřejňuje na úřední desce krajského úřadu a na úředních deskách obecních úřadů na území, kde je stav nebezpečí vyhlášen. Krajský úřad zveřejní rozhodnutí též dalšími způsoby v místě obvyklými, zejména prostřednictvím hromadných informačních prostředků a místního rozhlasu.
(7)
Stav nebezpečí nelze vyhlásit z důvodu stávky vedené na ochranu práv a oprávněných hospodářských a sociálních zájmů.
(8)
Stav nebezpečí končí uplynutím doby, na kterou byl vyhlášen, pokud hejtman nebo vláda nerozhodnou o jeho zrušení před uplynutím této doby. Vláda stav nebezpečí zruší též, pokud nejsou splněny podmínky pro jeho vyhlášení.
(9)
Rozhodnutí vlády o zrušení stavu nebezpečí se zveřejní na úřední desce krajského úřadu a na úředních deskách obecních úřadů na území, kde byl stav nebezpečí vyhlášen, zveřejní se v hromadných informačních prostředcích a vyhlásí se ve Sbírce zákonů. Účinnosti nabývá okamžikem, který se v rozhodnutí stanoví.
HLAVA II
ORGÁNY KRIZOVÉHO ŘÍZENÍ
Díl 1
Vláda
§ 4
(1)
Vláda při zajišťování připravenosti České republiky na krizové situace, při jejich řešení nebo k ochraně kritické infrastruktury
a)
ukládá úkoly ostatním orgánům krizového řízení, řídí a kontroluje jejich činnost,
b)
určuje ministerstvo nebo jiný ústřední správní úřad pro koordinaci přípravy na řešení konkrétní krizové situace v případě, kdy příslušnost ke koordinující funkci nevyplývá z působností stanovených ve zvláštním právním předpisu7),
c)
zřizuje Ústřední krizový štáb jako svůj pracovní orgán k řešení krizových situací,
d)
stanoví průřezová a odvětvová kritéria pro určení prvku kritické infrastruktury,
e)
rozhoduje na základě seznamu předloženého Ministerstvem vnitra o prvcích kritické infrastruktury a prvcích evropské kritické infrastruktury, jejichž provozovatelem je organizační složka státu.
(2)
Vláda při přípravě na krizové situace a při jejich řešení projednává s Českou národní bankoubankou opatření, která se týkají působnosti této bankybanky.
§ 5
Za nouzového stavu nebo za stavu ohrožení státu lze na nezbytně nutnou dobu a v nezbytně nutném rozsahu omezit8)
a)
právo na nedotknutelnost osoby a nedotknutelnost obydlí při evakuaci osoby z místa, na kterém je bezprostředně ohrožena na životě nebo zdraví,
b)
vlastnické a užívací právo právnických a fyzických osob k majetku (§ 29 a 31), pokud jde o nucené omezení práva vlastníka nebo uživatele z důvodu ochrany života, zdraví, majetku nebo životního prostředí, které jsou ohroženy krizovou situací, přičemž je za toto omezení poskytnuta přiměřená náhrada,
c)
svobodu pohybu a pobytu ve vymezeném prostoru území ohroženého nebo postiženého krizovou situací,
d)
právo pokojně se shromažďovat ve vymezeném prostoru území ohroženého nebo postiženého krizovou situací,
e)
právo provozovat podnikatelskou činnost, která by ohrožovala prováděná krizová opatření nebo narušovala, popřípadě znemožňovala jejich provádění,
f)
právo na stávku, pokud by tato stávka vedla k narušení, případně znemožnění záchranných a likvidačních prací.
§ 6
(1)
Vláda je oprávněna v době trvání nouzového stavu na nezbytně nutnou dobu a v nezbytně nutném rozsahu nařídit
a)
evakuaci osob a majetku z vymezeného území,
b)
zákaz vstupu, pobytu a pohybu osob na vymezených místech nebo území,
c)
ukládání pracovní povinnosti, pracovní výpomoci nebo povinnosti poskytnout věcné prostředky37),
d)
bezodkladné provádění staveb, stavebních prací, terénních úprav nebo odstraňování staveb anebo porostů za účelem zmírnění nebo odvrácení ohrožení vyplývajícího z krizové situace.
(2)
Vláda v době trvání nouzového stavu je dále oprávněna
a)
nařídit povinné hlášení přechodné změny pobytu osob, kterou se rozumí opuštění místa trvalého pobytu osoby, k němuž je hlášena v místě, ze kterého byla organizovaně evakuována nebo které o své vůli opustila z důvodu ohrožení svého života nebo zdraví, pokud tato změna pobytu bude delší než 3 dny,
b)
přijmout opatření k ochraně státních hranic, k pobytu cizinců nebo osob bez státní příslušnosti, v oblasti zbraní, výbušnin, nebezpečných chemických látek a přípravků, jaderných zařízení a zdrojů ionizujícího záření,
c)
nařídit přemístění osob ve vazbě nebo ve výkonu trestu odnětí svobody do jiné věznice nebo vyloučit volný pohyb těchto osob mimo věznici,
d)
nařídit nasazení vojáků v činné službě a jednotek požární ochrany k provádění krizových opatření,
e)
nařídit vykonávání péče o děti a mládež, pokud tuto péči nemohou v krizové situaci vykonávat rodiče nebo jiný zákonný zástupce,
f)
nařídit přednostní zásobování
1.
dětských, zdravotnických nebo sociálních zařízení,
2.
ozbrojených sil, bezpečnostních sborů a složek integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému, pokud se podílejí na plnění krizových opatření,
3.
prvku kritické infrastruktury, a to v nezbytném rozsahu,
g)
zabezpečit náhradní způsob rozhodování o dávkách sociálního zabezpečení (péče), kterými se rozumí dávky nemocenského pojištění, důchodového pojištění, důchodového zabezpečení, státní sociální podpory, dávky pomoci v hmotné nouzi a dávky sociální péče9), a o jejich výplatě.
(3)
Povinnosti uvedené v odstavci 1 písm. c) lze uložit pouze tehdy, pokud nelze tyto činnosti a věci zajistit smluvně, subjekt plnění klade zjevně finančně a časově nevýhodné podmínky nebo plnění odmítne a přitom hrozí nebezpečí z prodlení.
§ 7
Vláda v době trvání stavu ohrožení státu je vedle opatření uvedených v § 6 odst. 1 a 2 oprávněna nařídit
a)
omezení vstupu na území České republiky osobám, které nejsou občany České republiky,
b)
omezení držení a nošení střelných zbraní a střeliva,
c)
zvýšenou kontrolní činnost na úseku zabezpečení skladovaných střelných zbraní, střeliva, munice, výbušnin, jaderných materiálů a zdrojů ionizujícího záření, nebezpečných chemických látek, biologických agens a geneticky modifikovaných organismů38).
§ 8
Rozhodnutí o krizových opatřeních uvedených v § 6 odst. 1 a 2 a v § 7 se zveřejňují v hromadných informačních prostředcích a vyhlašují se stejně jako zákon. Účinnosti nabývají okamžikem, který se v rozhodnutí stanoví.
Díl 2
Ministerstva a jiné ústřední správní úřady
§ 9
(1)
Ministerstva a jiné ústřední správní úřady zajišťují připravenost na řešení krizových situací v jejich působnosti.
(2)
Ministerstva a jiné ústřední správní úřady k zajištění připravenosti na řešení krizových situací v jejich působnosti
a)
zřizují pracoviště krizového řízení,
b)
zpracovávají plán, který obsahuje souhrn krizových opatření a postupů k řešení krizových situací, (dále jen „krizový plán“); krizový plán schvaluje ministr nebo vedoucí jiného ústředního správního úřadu,
c)
zřizují krizový štáb jako pracovní orgán k přípravě na krizové situace a k jejich řešení, jehož složení a úkoly určí a věcné, organizační a administrativní podmínky pro jeho činnost zajistí ministr nebo vedoucí jiného ústředního správního úřadu,
d)
zajišťují na základě vyžádání jiného ministerstva nebo jiného ústředního správního úřadu provedení odborných prací vyplývajících z jejich působnosti,
e)
poskytují na požádání podklady ministerstvům, krajským úřadům a obecním úřadům obcíobcí s rozšířenou působností,
f)
vyžadují potřebné podklady od krajských úřadů a obecních úřadů obcíobcí s rozšířenou působností, s výjimkou údajů podle § 15 odst. 3, které vyžadují prostřednictvím Ministerstva vnitra,
g)
stanovují podřízeným územním správním úřadům povinnost poskytovat na vyžádání podklady pro zpracování krizových plánů krajů.
(3)
Ministerstva a jiné ústřední správní úřady k ochraně kritické infrastruktury náležející do jejich působnosti
a)
navrhují odvětvová kritéria a předkládají je Ministerstvu vnitra,
b)
vyžadují od právnické nebo podnikající fyzické osoby, jako provozovatele stavby, zařízení, prostředku nebo veřejné infrastruktury, o kterých lze oprávněně předpokládat, že splňují kritéria pro určení prvku kritické infrastruktury nebo prvku evropské kritické infrastruktury, informace nezbytné k určení těchto prvků včetně údajů, u kterých je nutné zachovat mlčenlivost, pokud požadované informace nelze získat jiným způsobem,
c)
určí opatřením obecné povahy prvky kritické infrastruktury a prvky evropské kritické infrastruktury, nejde-li o prvky určované podle § 4 odst. 1 písm. e), a o tomto určení informují bez zbytečného odkladu Ministerstvo vnitra včetně uvedení údaje o počtu členských států, které jsou závislé na takto určených prvcích evropské kritické infrastruktury,
d)
zašlou návrhy prvků kritické infrastruktury a prvků evropské kritické infrastruktury Ministerstvu vnitra k zařazení do seznamu podle § 10 odst. 1 písm. f); návrhy prvků evropské kritické infrastruktury obsahují též informaci o počtu členských států, které jsou závislé na jednotlivých prvcích evropské kritické infrastruktury,
e)
kontrolují plány krizové připravenosti subjektů kritické infrastruktury a ochranu prvků kritické infrastruktury a ukládají opatření k nápravě nedostatků zjištěných při kontrole,
f)
poskytují Ministerstvu vnitra jednou ročně informaci o ochraně evropské kritické infrastruktury včetně údajů o typech zranitelnosti, hrozbách a zjištěných rizicích,
g)
poskytují Ministerstvu vnitra každé dva roky informaci o provedených kontrolách subjektů evropské kritické infrastruktury včetně informací o závažných zjištěních a nařízených opatřeních.
(4)
Ministerstva a jiné ústřední správní úřady
a)
vedou přehled možných zdrojů rizik, provádějí analýzy ohrožení a v rámci prevence podle zvláštních právních předpisů10) odstraňují nedostatky, které by mohly vést ke vzniku krizové situace,
b)
rozhodují o činnostech k řešení krizových situací a ke zmírnění jejich následků, pokud zvláštní právní předpis11) nestanoví jinak,
c)
organizují okamžité opravy nezbytných veřejných zařízení pro přežití obyvatelstva a k zajištění funkčnosti veřejné správy,
d)
vytvářejí podmínky pro nouzovou komunikaci ve vztahu k jiným správním úřadům, obcímobcím, právnickým a fyzickým osobám,
e)
poskytují si bezplatně a bez zbytečného odkladu údaje z informačních systémů veřejné správy, které spravují, a to v rozsahu nezbytném pro zajišťování připravenosti na krizové situace a při jejich řešení, nebrání-li tomuto poskytnutí zvláštní právní předpis.
(5)
Pro přípravu na krizové situace a jejich řešení prováděcí právní předpis stanoví
a)
podmínky a způsob vykonávání péče o děti v mateřských školách, žáky plnící ve školách povinnou školní docházku, osoby umístěné ve školských zařízeních pro výkon ústavní výchovy a ochranné výchovy a osoby ve školských zařízeních pro preventivně výchovnou péči, pokud tuto péči nemohou za krizové situace vykonávat rodiče nebo jiný zákonný zástupce,
b)
báňsko technické podmínky pro zřizování, využití a ochranu důlních děl, uplatňování preventivních, technických a bezpečnostních opatření a provádění kontrol.
§ 10
Ministerstvo vnitra
(1)
Ministerstvo vnitra za účelem koordinace výkonu státní správy v oblasti krizového řízení12)
a)
sjednocuje postupy v oblasti krizového řízení,
b)
organizuje instruktáže a školení a podílí se na přípravě k získání zvláštní odborné způsobilosti13) zaměstnanců orgánů krizového řízení,
c)
provádí kontrolu zajištění připravenosti ostatních ministerstev a jiných ústředních správních úřadů na řešení krizových situací a ve spolupráci s příslušným ministerstvem provádí kontrolu krizových plánů krajů,
d)
v době nouzového stavu nebo stavu ohrožení státu vede ústřední evidenci údajů o přechodných změnách pobytu osob,
e)
navrhuje průřezová kritéria,
f)
zpracovává seznam, který je podkladem pro určení prvků kritické infrastruktury a prvků evropské kritické infrastruktury podle § 4 odst. 1 písm. e),
g)
plní úkoly v oblasti kritické infrastruktury vyplývající z členství České republiky v Evropské unii, zabezpečuje mezinárodní výměnu informací v této oblasti, plní funkci kontaktního místa České republiky v rámci evropské kritické infrastruktury a podává Evropské komisi zprávy o plnění úkolů vyplývajících z právních předpisů Evropské unie v této oblasti,
h)
každoročně informuje Evropskou komisi o počtu prvků evropské kritické infrastruktury podle odvětví a o počtu členských států Evropské unie, které jsou závislé na jednotlivých prvcích evropské kritické infrastruktury,
i)
každé dva roky předkládá Evropské komisi souhrnnou zprávu se všeobecnými údaji o typech zranitelnosti, hrozbách a rizicích zjištěných v jednotlivých odvětvích evropské kritické infrastruktury,
j)
zpracovává ve spolupráci s jiným ústředním správním úřadem plán cvičení orgánů krizového řízení,
k)
předává ministerstvům a jiným ústředním správním úřadům na jejich žádost údaje podle § 15 odst. 3,
l)
v rozsahu potřebném pro zajištění připravenosti na řešení krizových situací koordinuje další úkoly.
(2)
Ministerstvo vnitra odpovídá za přípravu a řešení krizových situací souvisejících s vnitřní bezpečností a veřejným pořádkem a přitom určuje a kontroluje postupy PoliciePolicie České republiky13a).
(3)
Ministerstvo vnitra řeší rozpory v oblasti krizového řízení.
§ 11
Ministerstvo zdravotnictví
Ministerstvo zdravotnictví je v době krizového stavu oprávněno
a)
zajistit nákup a distribuci potřebných léčivých přípravků, a to i neregistrovaných podle zvláštního právního předpisu15); v tomto případě neplatí povinnost oznámení a zveřejnění výjimky podle tohoto zvláštního právního předpisu,
b)
koordinovat na vyžádání kraje činnost zdravotnických záchranných služeb a zdravotnických zařízení, která mají urgentní příjem anebo statut specializovaného centra, při poskytování neodkladné zdravotní péče,
c)
rozhodnout o rozsahu poskytované zdravotní péče v lůžkových zdravotnických zařízeních v případě zavádění regulačních opatření podle zákona o hospodářských opatřeních pro krizové stavy39).
§ 12
Ministerstvo dopravy
(1)
Ministerstvo dopravy v době krizového stavu je oprávněno uložit provozovateli dráhy, drážní dopravy, silniční dopravy, letadel, letišť, vnitrozemské vodní dopravy a veřejných přístavů, jakož i vlastníku a provozovateli ostatních objektů, zařízení a dopravních cest sloužících dopravě povinnosti k zabezpečování dopravních potřeb.
(2)
V případě nebezpečí z prodlení může být tato povinnost uložena rozhodnutím jiného správního úřadu podle zvláštního právního předpisu. V rozhodnutí se stanoví povinný provozovatel, předmět a rozsah veřejného závazku, způsob jeho plnění, doba platnosti rozhodnutí a poučení o následcích jeho neplnění.
§ 12a
Ministerstvo průmyslu a obchodu
(1)
Ministerstvo průmyslu a obchodu je v době krizového stavu oprávněno
a)
přijímat opatření k zachování celistvosti energetických soustav s cílem urychleného obnovení všech důležitých funkcí kritické infrastruktury v energetice,
b)
uložit provozovateli přepravní soustavy, přenosové soustavy a distribučních soustav plynu, ropy, elektřiny a rozvodu tepelné energie, výrobci elektrické energie a tepla, výrobci primárních energetických zdrojů, jakož i vlastníku a provozovateli ostatních objektů a zařízení sloužících k zajištění energetických potřeb státu povinnosti k zabezpečování těchto energetických potřeb; jsou-li subjektem kritické infrastruktury, ukládá jim úkoly k ochraně a k neodkladné obnově kritické infrastruktury v energetice.
(2)
Ministerstvo průmyslu a obchodu plní úkoly v oblasti kritické infrastruktury a evropské kritické infrastruktury v energetice, poskytuje vládě a Ministerstvu vnitra součinnost pro národní meziresortní i mezinárodní výměnu informací v této oblasti, pro plnění funkce kontaktního místa České republiky v rámci evropské kritické infrastruktury a pro podání zprávy Evropské komisi o plnění úkolů vyplývajících z právních předpisů Evropské unie.
Díl 3
Česká národní banka
§ 13
(1)
Česká národní bankabanka při přípravě na krizové situace a jejich řešení
a)
zřizuje krizový štáb,
b)
vede přehled možných zdrojů rizik, provádí analýzy ohrožení a v rámci prevence podle zvláštních právních předpisů10) odstraňuje nedostatky, které by mohly vést ke vzniku krizové situace,
c)
vytváří podmínky pro nouzovou komunikaci ve vztahu k jiným správním úřadům, krajům, obcímobcím, právnickým a fyzickým osobám,
d)
projednává s vládou krizová opatření, která se dotýkají České národní bankybanky.
(2)
Česká národní bankabanka zpracovává krizový plán, který obsahuje souhrn krizových opatření a postupů k řešení krizových situací v oblasti její působnosti40) a spolupracuje s ministerstvy a jinými ústředními správními úřady při zpracovávání jejich krizových plánů.
(3)
Krizový plán schvaluje guvernér České národní bankybanky.
(4)
Česká národní bankabanka k ochraně kritické infrastruktury náležející do její působnosti
a)
navrhuje odvětvová kritéria a předkládá je Ministerstvu vnitra,
b)
vyžaduje od právnické nebo podnikající fyzické osoby informace nezbytné k určení prvku kritické infrastruktury včetně údajů, u kterých je nutné zachovat mlčenlivost, pokud požadované informace nelze získat jiným způsobem,
c)
určí opatřením obecné povahy prvky kritické infrastruktury a prvky evropské kritické infrastruktury a o tomto určení informuje bez zbytečného odkladu Ministerstvo vnitra včetně uvedení údaje o počtu členských států, které jsou závislé na určených prvcích evropské kritické infrastruktury, nebo zašle návrhy prvků kritické infrastruktury a prvků evropské kritické infrastruktury Ministerstvu vnitra k zařazení do seznamu podle § 10 odst. 1 písm. f); návrhy prvků evropské kritické infrastruktury obsahují též informaci o počtu členských států, které jsou závislé na jednotlivých prvcích evropské kritické infrastruktury,
d)
kontroluje plány krizové připravenosti subjektů kritické infrastruktury a ochranu prvků kritické infrastruktury a ukládá opatření k nápravě nedostatků zjištěných při kontrole.
Díl 4
Orgány kraje a další orgány s působností na území kraje
§ 14
(1)
Hejtman zajišťuje připravenost kraje na řešení krizových situací; ostatní orgány kraje se na této připravenosti podílejí.
(2)
Hejtman řídí a kontroluje přípravná opatření, činnosti k řešení krizových situací a činnosti ke zmírnění jejich následků prováděná územními správními úřady s působností na území krajeúzemí kraje, orgány obcíobcí s rozšířenou působností, orgány obcíobcí nebo právnickými osobami a fyzickými osobami. Za tímto účelem
a)
zřizuje a řídí bezpečnostní radu kraje,
b)
zřizuje a řídí krizový štáb kraje,
c)
schvaluje po projednání v bezpečnostní radě kraje krizový plán kraje,
d)
vyžaduje od hasičského záchranného sboru kraje údaje podle § 15 odst. 3.
(3)
Hejtman v době krizového stavu
a)
koordinuje záchranné a likvidační práce (§ 28 odst. 3), poskytování zdravotnické pomoci, provádění opatření k ochraně veřejného zdraví a k zajištění bezodkladných pohřebních služeb,
b)
koordinuje nouzové ubytování, nouzové zásobování pitnou vodou, potravinami a dalšími nezbytnými prostředky k přežití obyvatelstva,
c)
koordinuje zajištění ochrany majetku na území, kde byla provedena evakuace.
(4)
Hejtman je za stavu nebezpečí oprávněn nařídit
a)
pracovní povinnost, pracovní výpomoc nebo poskytnutí věcného prostředku37) pro řešení krizové situace,
b)
bezodkladné provádění staveb, stavebních prací, terénních úprav nebo odstraňování staveb anebo porostů za účelem zmírnění nebo odvrácení ohrožení vyplývajícího z krizové situace,
c)
vykonávání péče o děti a mládež, pokud tuto péči nemohou za krizové situace vykonávat rodiče nebo jiný zákonný zástupce,
d)
přednostní zásobování dětských, zdravotnických a sociálních zařízení a ozbrojených sil, bezpečnostních sborů nebo složek integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému, podílejících se na plnění krizových opatření, a v nezbytném rozsahu také prvků kritické infrastruktury,
e)
zabezpečení náhradního způsobu rozhodování o dávkách sociální péče a jejich výplatě,
f)
hlášení přechodné změny pobytu osob,
g)
evakuaci obyvatelstva,
h)
zákaz vstupu, pobytu a pohybu osob na vymezeném místě nebo území.
(5)
Nelze-li zajistit činnosti a věci podle odstavce 3 smluvně proto, že subjekt plnění klade zjevně finančně nebo časově nevýhodné podmínky nebo plnění odmítne a přitom hrozí nebezpečí z prodlení, hejtman splnění činností nebo poskytnutí věcí uloží.
(6)
Hejtman v době nouzového stavu a stavu ohrožení státu zajišťuje provedení stanovených krizových opatření v podmínkách kraje. Správní úřady se sídlem na území krajeúzemí kraje a právnické osoby a podnikající fyzické osoby jsou povinny stanovená krizová opatření splnit. Dále je oprávněn nařídit provedení krizových opatření podle odstavce 4, pokud obdobná opatření nebyla nařízena vládou.
§ 14a
(1)
Krajský úřad za účelem zajištění připravenosti kraje na řešení krizových situací
a)
poskytuje součinnost hasičskému záchrannému sboru kraje při zpracování krizového plánu kraje,
b)
plní úkoly podle krizového plánu kraje.
(2)
Krajský úřad za účelem plnění úkolů podle odstavce 1 zřizuje pracoviště krizového řízení.
§ 15
(1)
Hasičský záchranný sbor kraje16) při přípravě na krizové situace a jejich řešení
a)
organizuje součinnost mezi správními úřady a obcemiobcemi v kraji,
b)
vede přehled možných zdrojů rizik a provádí analýzy ohrožení,
c)
zpracovává krizový plán kraje,
d)
zpracovává krizový plán obcíobcí s rozšířenou působností; při jeho zpracování vyžaduje v nezbytném rozsahu součinnost organizačních složek státu, orgánů územních samosprávných celků, právnických osob a podnikajících fyzických osob,
e)
plní úkoly stanovené Ministerstvem vnitra a úkoly stanovené hejtmanem v rozsahu krizového plánu kraje a starostou obceobce s rozšířenou působností v rozsahu krizového plánu obceobce s rozšířenou působností,
f)
předává Ministerstvu vnitra, hejtmanovi a starostovi obceobce s rozšířenou působností na jejich žádost údaje podle § 15 odst. 3.
(2)
Příslušný správní úřad za účelem přípravy na krizové situace a jejich řešení poskytuje hasičskému záchrannému sboru kraje na vyžádání v rozsahu nezbytném pro plnění úkolů způsobem zajišťujícím dálkový přístup údaje vedené v základním registru obyvatel41), základním registru právnických osob, podnikajících fyzických osob a orgánů veřejné moci41), základním registru územní identifikace, adres a nemovitostínemovitostí41), agendovém informačním systému evidence obyvatel42), informačním systému cizinců43), registru silničních vozidel44), centrálním registru silničních vozidel44) a v registru řidičů45).
(3)
Hasičský záchranný sbor kraje je oprávněn za účelem přípravy na krizové situace vyžadovat, shromažďovat a evidovat údaje o
a)
kapacitách zdravotnických, ubytovacích a stravovacích zařízení,
b)
předmětu a rozsahu činnosti právnických osob a podnikajících fyzických osob v oblasti výroby a služeb, výrobních programech a výrobních kapacitách, rozsahu zásob surovin, polotovarů a hotových výrobků, počtech zaměstnanců a jejich kvalifikaci,
c)
počtech zaměstnanců ve výrobních provozech a počtech osob bydlících v místech předpokládané evakuace,
d)
množství, složení a umístění vyráběných, používaných nebo skladovaných nebezpečných látek,
e)
množství zadržené vody ve vodních nádržích,
f)
počtech a typech dopravních, mechanizačních a výrobních prostředků ve vlastnictví právnických nebo fyzických osob a druzích vyrobené nebo zachycené přírodní energie,
g)
uspořádání vnitřních prostorů výrobních objektů, popřípadě jiných objektů důležitých pro řešení krizových situací, vodovodech, kanalizacích, produktovodech a energetických sítích,
h)
stavbách určených k ochraně obyvatelstva při krizových situacích, k zabezpečení záchranných prací, ke skladování materiálu civilní ochrany a k ochraně a ukrytí obsluh důležitých provozů,
i)
výměrách pěstovaných zemědělských plodin a druhu a počtu zemědělských zvířat chovaných právnickými nebo fyzickými osobami,
pokud tyto údaje jsou nezbytné pro zpracování krizových plánů pro přípravu a řešení krizových situací.
(4)
Hasičský záchranný sbor kraje
a)
seznamuje obceobce a právnické nebo fyzické osoby na jejich žádost s charakterem možného ohrožení, s připravenými krizovými opatřeními a se způsobem jejich provedení,
b)
vytváří podmínky pro činnost krizového štábu kraje a krizového štábu obceobce s rozšířenou působností,
c)
vede evidenci údajů o přechodných změnách pobytu osob (§ 39d) a předává údaje v ní vedené Ministerstvu vnitra,
d)
vede evidenci údajů o přechodných změnách pobytu osob za stavu nebezpečí (§ 39e).
§ 15a
Hasičský záchranný sbor kraje při zpracování krizového plánu kraje a krizového plánu obceobce s rozšířenou působností vyžaduje součinnost orgánů kraje a obcíobcí, organizačních složek státu, právnických osob a podnikajících fyzických osob a dalších subjektů, je-li to nezbytné.
§ 16
(1)
PoliciePolicie České republiky13a) zajišťuje připravenost k řešení krizových situací spojených s vnitřní bezpečností a veřejným pořádkem na území krajeúzemí kraje.
(2)
PoliciePolicie České republiky za účelem uvedeným v odstavci 1 je oprávněna vyžadovat od hasičského záchranného sboru kraje údaje, které tento shromažďuje podle § 15 odst. 3.
§ 17
zrušen
Díl 5
Orgány obce s rozšířenou působností
§ 18
Starosta obce s rozšířenou působností
(1)
Starosta obceobce s rozšířenou působností zajišťuje připravenost správního obvodu obceobce s rozšířenou působností na řešení krizových situací; ostatní orgány obceobce s rozšířenou působností se na této připravenosti podílejí.
(2)
Starosta obceobce s rozšířenou působností řídí a kontroluje přípravná opatření, činnosti k řešení krizových situací a činnosti ke zmírnění jejich následků prováděná územními správními úřady s působností ve správním obvodu obceobce s rozšířenou působností, orgány obcíobcí, právnickými osobami a fyzickými osobami ve správním obvodu obceobce s rozšířenou působností. Za tímto účelem
a)
zřizuje a řídí bezpečnostní radu obceobce s rozšířenou působností pro území správního obvodu obceobce s rozšířenou působností,
b)
organizuje přípravu správního obvodu obceobce s rozšířenou působností na krizové situace a podílí se na jejich řešení,
c)
schvaluje po projednání v bezpečnostní radě obceobce s rozšířenou působností krizový plán obceobce s rozšířenou působností,
d)
vyžaduje od hasičského záchranného sboru kraje údaje podle § 15 odst. 3.
(3)
Starosta obceobce s rozšířenou působností dále
a)
zřizuje a řídí krizový štáb obceobce s rozšířenou působností pro území správního obvodu obceobce s rozšířenou působností, který je současně krizovým štábem pro území správního obvodu obceobce,
b)
zajišťuje za krizové situace provedení stanovených krizových opatření v podmínkách správního obvodu obceobce s rozšířenou působností; správní úřady se sídlem na území správního obvodu obceobce s rozšířenou působností a právnické a podnikající fyzické osoby jsou povinny stanovená krizová opatření splnit,
c)
plní úkoly stanovené hejtmanem a orgány krizového řízení při přípravě na krizové situace a při jejich řešení,
d)
odpovídá za využívání informačních a komunikačních prostředků a pomůcek krizového řízení určených Ministerstvem vnitra.
(4)
Úkoly starosty obceobce s rozšířenou působností plní na území hlavního města Prahy starosta městské části stanovené Statutem hlavního města Prahy46).
§ 19
Obecní úřad obce s rozšířenou působností
(1)
Obecní úřad obceobce s rozšířenou působností dále za účelem zajištění připravenosti správního obvodu obceobce s rozšířenou působností na řešení krizových situací
a)
poskytuje součinnost hasičskému záchrannému sboru kraje při zpracování krizového plánu kraje a při zpracování krizového plánu obceobce s rozšířenou působností,
b)
plní úkoly podle krizového plánu obceobce s rozšířenou působností,
c)
vede evidenci údajů o přechodných změnách pobytu osob (§ 39d) a předává údaje v ní vedené hasičskému záchrannému sboru kraje,
d)
vede evidenci údajů o přechodných změnách pobytu osob za stavu nebezpečí (§ 39e) a předává údaje v ní vedené hasičskému záchrannému sboru kraje,
e)
vede přehled možných zdrojů rizik a v rámci prevence podle zvláštních právních předpisů10) odstraňuje nedostatky, které by mohly vést ke vzniku krizové situace.
(2)
Obecní úřad obceobce s rozšířenou působností za účelem plnění úkolů podle odstavce 1 zřizuje pracoviště krizového řízení.
(3)
Úkoly obecního úřadu obceobce s rozšířenou působností plní na území hlavního města Prahy úřad městské části stanovené Statutem hlavního města Prahy46).
§ 20
zrušen
Díl 6
Orgány obce
§ 21
(1)
Starosta obceobce zajišťuje připravenost obceobce na řešení krizových situací; ostatní orgány obceobce se na této připravenosti podílejí.
(2)
Starosta obceobce dále
a)
za účelem přípravy na krizové situace a jejich řešení může zřídit krizový štáb obceobce jako svůj pracovní orgán,
b)
zajišťuje za krizové situace provedení stanovených krizových opatření v podmínkách správního obvodu obceobce; správní úřady se sídlem na území obceobce, právnické osoby a podnikající fyzické osoby jsou povinny stanovená krizová opatření splnit,
c)
plní úkoly stanovené starostou obceobce s rozšířenou působností a orgány krizového řízení při přípravě na krizové situace a při jejich řešení a úkoly a opatření uvedené v krizovém plánu obceobce s rozšířenou působností,
d)
odpovídá za využívání informačních a komunikačních prostředků a pomůcek krizového řízení určených Ministerstvem vnitra.
(3)
V době krizového stavu starosta obceobce
a)
zabezpečuje varování a informování osob nacházejících se na území obceobce před hrozícím nebezpečím a vyrozumění orgánů krizového řízení, pokud tak již neučinil hasičský záchranný sbor kraje,
b)
nařizuje a organizuje evakuaci osob z ohroženého území obceobce,
c)
organizuje činnost obceobce v podmínkách nouzového přežití obyvatelstva,
d)
zajišťuje organizaci dalších opatření nezbytných pro řešení krizové situace.
(4)
Pokud starosta obceobce neplní v době krizového stavu úkoly stanovené tímto zákonem, může hejtman převést jejich výkon na předem stanovenou dobu na zmocněnce, kterého za tím účelem jmenuje. O této skutečnosti hejtman neprodleně informuje obecobec a ministra vnitra, který může rozhodnutí hejtmana zrušit.
§ 21a
(1)
Obecní úřad dále za účelem zajištění připravenosti obceobce na řešení krizových situací
a)
organizuje přípravu obceobce na krizové situace,
b)
poskytuje obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností podklady a informace potřebné ke zpracování krizového plánu obceobce s rozšířenou působností,
c)
vede evidenci údajů o přechodných změnách pobytu osob (§ 39d), pro kterou shromažďuje údaje, a předává údaje v ní vedené obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností, v jehož správním obvodu se nachází,
d)
vede evidenci údajů o přechodných změnách pobytu osob za stavu nebezpečí (§ 39e), pro kterou shromažďuje údaje, a předává údaje v ní vedené obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností, v jehož správním obvodu se nachází,
e)
se podílí na zajištění veřejného pořádku,
f)
plní úkoly stanovené krizovým plánem obceobce s rozšířenou působností při přípravě na krizové situace a jejich řešení.
(2)
Obecní úřad seznamuje právnické a fyzické osoby způsobem v místě obvyklým s charakterem možného ohrožení, s připravenými krizovými opatřeními a se způsobem jejich provedení.
§ 22
(1)
Při vyhlášení nouzového stavu nebo stavu nebezpečí starosta obceobce zajišťuje provedení krizových opatření v podmínkách obceobce. Je-li k tomuto účelu nutné vydat nařízení obceobce17), nabývá nařízení obceobce účinnosti okamžikem jeho vyvěšení na úřední desce obecního úřadu. Nařízení obceobce se zveřejní též dalšími způsoby v místě obvyklými, zejména prostřednictvím hromadných informačních prostředků a místního rozhlasu. Stejný postup se použije při vyhlašování změn obsahu již vydaného nařízení obceobce.
(2)
Náklady vynaložené na provedení krizových opatření stanovených obcíobcí uhrazuje obecobec z obecního rozpočtu.
§ 23
zrušen
HLAVA III
OSTATNÍ ORGÁNY S ÚZEMNÍ PŮSOBNOSTÍ
Díl 1
Bezpečnostní rady a krizové štáby
§ 24
Bezpečnostní rady
(1)
Bezpečnostní rada kraje a bezpečnostní rada obceobce s rozšířenou působností jsou poradními orgány zřizovatele pro přípravu na krizové situace.
(2)
Předsedou bezpečnostní rady kraje je hejtman, který jmenuje členy bezpečnostní rady kraje.
(3)
Předsedou bezpečnostní rady obceobce s rozšířenou působností je starosta obceobce s rozšířenou působností, který jmenuje členy bezpečnostní rady obceobce s rozšířenou působností.
(4)
Na jednání bezpečnostní rady kraje a bezpečnostní rady obceobce s rozšířenou působností se projednává a posuzuje stav zabezpečení a stav připravenosti na krizové situace na území krajeúzemí kraje nebo ve správním obvodu obceobce s rozšířenou působností. Na jednání bezpečnostní rady kraje nebo bezpečnostní rady obceobce s rozšířenou působností mohou být přizvány další osoby, pokud je jejich účast nezbytná k posouzení stavu zabezpečení a stavu připravenosti na krizové situace.
§ 24a
Ústřední krizový štáb
Ústřední krizový štáb je pracovním orgánem vlády pro řešení krizových situací. Jeho složení a činnost upravuje Statut Ústředního krizového štábu, který schvaluje vláda.
§ 24b
Krizový štáb kraje a krizový štáb obce s rozšířenou působností
(1)
Krizový štáb kraje a krizový štáb obceobce s rozšířenou působností jsou pracovním orgánem zřizovatele pro řešení krizových situací.
(2)
Předsedou krizového štábu kraje je hejtman, který jmenuje členy krizového štábu kraje.
(3)
Předsedou krizového štábu obceobce s rozšířenou působností je starosta obceobce s rozšířenou působností, který jmenuje členy krizového štábu obceobce s rozšířenou působností.
Díl 2
Územní správní úřady
§ 24c
Územní správní úřady47) uvedené v krizovém plánu kraje nebo krizovém plánu obceobce s rozšířenou působností zabezpečují krizovou připravenost v oblasti své působnosti a k tomuto účelu zpracovávají plán krizové připravenosti.
HLAVA IV
OBECNÁ USTANOVENÍ
§ 25
Finanční zabezpečení krizových opatření
Finanční zabezpečení krizových opatření na běžný rozpočtový rok se provádí podle zvláštního právního předpisu18). Za tímto účelem
a)
ministerstva a jiné ústřední správní úřady v rozpočtu své kapitoly a kraje a obceobce ve svých rozpočtech na příslušný rok vyčleňují objem finančních prostředků potřebný k zajištění přípravy na krizové situace; kraje a obceobce dále ve svém rozpočtu na příslušný rok vyčleňují účelovou rezervu finančních prostředků na řešení krizových situací a odstraňování jejich následků,
b)
se finanční prostředky potřebné k zajištění přípravy na krizové situace vyčleňované ministerstvy a jinými ústředními správními úřady v rozpočtech kapitol považují za závazný ukazatel státního rozpočtu na příslušný rok,
c)
Ministerstvo financí po projednání s Ministerstvem vnitra navrhuje v rozpočtové kapitole Všeobecná pokladní správa účelovou rezervu finančních prostředků na řešení krizových situací a odstraňování jejich následků. Použití finančních prostředků z této rezervy na předcházení krizových situací je možné pouze ve vazbě na mimořádné události podle zákona o integrovaném záchranném systémuintegrovaném záchranném systému. Způsob použití rezervy upravuje vláda ve svém usnesení ke státnímu rozpočtu na příslušný rok.
§ 26
Zabezpečení informačních systémů krizového řízení
(1)
Orgány krizového řízení při plánování krizových opatření a při řešení krizových situací využívají informační systémy krizového řízení.
(2)
Zaváděné a užívané informační systémy krizového řízení musí splňovat pravidla
a)
přenosu informací nadřízeným, podřízeným a spolupracujícím orgánům krizového řízení,
b)
technického a programového přizpůsobení pro činnost v obtížných podmínkách,
c)
bezpečnosti uchovávaných informací stanovené pro informace s nejvyšším stupněm utajení obsažené ve zpracované dokumentaci.
(3)
Orgány krizového řízení při plánování krizových opatření odpovídají za dodržení zásady rovnocennosti písemných a elektronických údajů obsažených v krizovém plánu.
§ 26a
Zabezpečení závaznými geografickými podklady
(1)
Orgány krizového řízení využívají při přípravě na krizové situace a jejich řešení jednotné geografické podklady v analogové nebo digitální formě.
(2)
Jednotné geografické podklady musejí pro požadavky součinnosti splňovat zásady interoperability a standardizace všech zainteresovaných orgánů krizového řízení jak v národním, tak i mezinárodním rozsahu.
(3)
Jednotnými geografickými podklady pro plnění úkolů při plánování krizových opatření a při řešení krizových situací jsou státní mapová díla a další geografické produkty vytvářené pro zajišťování obrany státu v souladu se zvláštním právním předpisem48).
§ 27
Zvláštní skutečnosti
(1)
Zvláštními skutečnostmi se rozumí údaje z oblasti krizového řízení, které by v případě zneužití mohly vést k znemožnění nebo omezení činnosti orgánu krizového řízení, ohrožení života a zdraví osob, majetku, životního prostředí nebo podnikatelského zájmu právnické osoby nebo fyzické osoby vykonávající podnikatelskou nebo jinou obdobnou činnost podle zvláštních právních předpisů49), pokud tyto údaje nejsou utajovanými informacemiutajovanými informacemi19).
(2)
Orgány krizového řízení označují krizové plány a ostatní listiny, nosná média a jiné materiály obsahující zvláštní skutečnosti slovy „Zvláštní skutečnosti“ nebo zkratkou „ZS“. Uvedené označení není stupněm utajení podle zvláštního právního předpisu19), který není ustanoveními tohoto paragrafu dotčen.
(3)
Právnické osoby a podnikající fyzické osoby označují podle odstavce 1 po projednání s příslušným orgánem krizového řízení listiny, nosná média a jiné materiály obsahující zvláštní skutečnosti poskytované orgánům krizového řízení podle § 15 odst. 3.
(4)
Listiny, nosná média a jiné materiály obsahující zvláštní skutečnosti se evidují v samostatném jednacím protokolu a ukládají se odděleně od ostatních písemností.
(5)
Pracovníci oprávnění se seznamovat se zvláštními skutečnostmi musí být zapsáni ve zvláštním seznamu, který schvaluje vedoucí orgánu krizového řízení nebo jím pověřený pracovník.
(6)
Pracovníci oprávnění se seznamovat se zvláštními skutečnostmi a osoby, které se s těmito skutečnostmi seznámily při plnění úkolů krizového řízení, jsou povinni zachovávat mlčenlivost; zachováváním mlčenlivosti se pro účely tohoto zákona rozumí povinnost nesdělovat zvláštní skutečnost osobě, která není oprávněna se s takovou skutečností seznamovat. O zproštění povinnosti zachovávat mlčenlivost a jeho rozsahu rozhoduje vedoucí orgánu krizového řízení nebo jím pověřený pracovník.
(7)
Pracoviště, kde se ukládají listiny, nosná média a jiné materiály obsahující zvláštní skutečnosti, používá pouze jeden vstup, který musí být zajištěn proti volnému vstupu osob, které nejsou oprávněny se seznamovat se zvláštními skutečnostmi.
(8)
Jestliže právnická nebo fyzická osoba žádá orgán krizového řízení o informaci podle zvláštního právního předpisu20), přičemž požadovaná informace je označena jako zvláštní skutečnost a žadatel k této informaci nemá oprávněný přístup, povinný subjekt žadateli tuto informaci neposkytne.
(9)
Prováděcí právní předpis upraví
a)
podrobnosti o označování, stanovení režimu evidence, manipulace a ukládání písemností a jiných materiálů obsahujících zvláštní skutečnosti,
b)
postup při určování osob ke styku se zvláštními skutečnostmi.
§ 28
(1)
Vláda, ministerstva a jiné ústřední správní úřady, orgány krajů, územní správní úřady, orgány obcíobcí s rozšířenou působností a orgány obcíobcí stanoví, organizují a provádějí opatření uvedená v tomto zákoně v mezích své působnosti vymezené zvláštními právními předpisy21).
(2)
Kancelář Poslanecké sněmovny, Kancelář Senátu, Kancelář prezidenta republiky, Nejvyšší kontrolní úřad, Úřad pro zahraniční styky a informace a Bezpečnostní informační služba zpracovávají svůj krizový plán, který schvaluje v případě Kanceláře Poslanecké sněmovny, Kanceláře Senátu a Kanceláře prezidenta republiky jejich vedoucí, v případě Nejvyššího kontrolního úřadu jeho prezident a v případě Úřadu pro zahraniční styky a informace a Bezpečnostní informační služby jejich ředitelé.
(3)
Při řešení krizových situací se přiměřeně použijí ustanovení o provádění záchranných a likvidačních prací podle zvláštního zákona2).
(4)
Prováděcí právní předpis stanoví
a)
obsah činnosti a složení bezpečnostní rady kraje a obceobce s rozšířenou působností a krizového štábu kraje a obceobce s rozšířenou působností,
b)
náležitosti krizového plánu, plánu krizové připravenosti a plánu krizové připravenosti subjektu kritické infrastruktury a způsob jejich zpracování.
HLAVA V
PRÁVA A POVINNOSTI OSOB
§ 29
Právnické osoby a podnikající fyzické osoby
(1)
Na výzvu příslušného orgánu krizového řízení jsou právnické osoby a podnikající fyzické osoby povinny při přípravě na krizové situace podílet se na zpracování krizových plánů. V případě, že jde o právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby, které zajišťují plnění opatření vyplývajících z krizového plánu, jsou tyto osoby dále povinny zpracovávat plány krizové připravenosti; plánem krizové připravenosti se pro účely tohoto zákona rozumí plán, ve kterém je upravena příprava příslušné právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby k řešení krizových situací.
(2)
V případě, že zpracovatel krizového plánu zahrne do krizového plánu konkrétní právnickou osobu nebo podnikající fyzickou osobu, je tato povinna na žádost hasičského záchranného sboru kraje za účelem přípravy na krizové situace a jejich řešení bezplatně poskytnout a aktualizovat požadované podklady uvedené v § 15 odst. 3 a další související údaje. Ministerstva, jiné ústřední správní úřady, kraje, obceobce s rozšířenou působností nebo obceobce mohou uzavřít s právnickými osobami a s podnikajícími fyzickými osobami smlouvy ke splnění úkolů vyplývajících z krizových plánů.
(3)
Právnické osoby a podnikající fyzické osoby jsou povinny poskytnout věcné prostředky potřebné k řešení krizové situace na výzvu oprávněného orgánu krizového řízení, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak22). Poskytnutím věcných prostředků18) nesmí dojít k narušení funkce prvku kritické infrastruktury.
(4)
Dojde-li za krizového stavu k ohrožení života, zdraví nebo hrozí-li škody velkého rozsahu na majetku nebo životním prostředí, jsou právnické osoby a podnikající fyzické osoby povinny splnit úkoly, které jdou nad rámec opatření uvedených v krizových plánech, pokud jim tyto úkoly uloží hejtman nebo starosta obceobce s rozšířenou působností nebo starosta obceobce.
(5)
Povinnost poskytnout věcný prostředek23) při krizových stavech ukládá právnickým osobám a podnikajícím fyzickým osobám hejtman. Při nebezpečí z prodlení je oprávněn tuto povinnost uložit právnické osobě a podnikající fyzické osobě také starosta, který o uložení povinnosti následně informuje hejtmana. Hejtman nebo starosta, který uložil povinnost poskytnout věcný prostředek, zabezpečí jeho vrácení tomu, jenž věcný prostředek poskytl, a současně mu vydá potvrzení o využití tohoto prostředku. Potvrzení obsahuje zejména údaje o uživateli, popřípadě vlastníkovi věcného prostředku, nezbytné identifikační údaje věcného prostředku, datum a hodinu poskytnutí a vrácení věcného prostředku, stav opotřebení a poškození, poučení o náhradě a označení orgánu, který potvrzení vydal.
(6)
Výkon uložené pracovní povinnosti a pracovní výpomoci se považuje za jiný úkon v obecném zájmu50).
(7)
Na výzvu příslušného správního úřadu je provozovatel stavby, zařízení, prostředku nebo veřejné infrastruktury, o kterých lze oprávněně předpokládat, že splňují kritéria pro určení prvku kritické infrastruktury, povinen poskytnout informace nezbytné k určení prvku kritické infrastruktury a prvku evropské kritické infrastruktury a další součinnost při ochraně kritické infrastruktury.
§ 29a
Subjekty kritické infrastruktury
Subjekt kritické infrastruktury odpovídá za ochranu prvku kritické infrastruktury. Za tímto účelem je povinen
a)
vypracovat plán krizové připravenosti subjektu kritické infrastruktury do jednoho roku od rozhodnutí vlády nebo ode dne nabytí právní moci opatření obecné povahy, kterým byl prvek kritické infrastruktury určen [§ 4 odst. 1 písm. e) nebo § 9 odst. 3 písm. c)],
b)
umožnit příslušnému ministerstvu nebo jinému ústřednímu správnímu úřadu vykonání kontroly plánu krizové připravenosti subjektu kritické infrastruktury a ochrany prvku kritické infrastruktury včetně umožnění vstupů a vjezdů na pozemky a do prostorů, ve kterých se tento prvek nachází,
c)
oznámit příslušnému ministerstvu nebo jinému ústřednímu správnímu úřadu bez zbytečného odkladu informace o organizační, výrobní nebo jiné změně, je-li zřejmé, že tato změna může mít vliv na určení prvku kritické infrastruktury, zejména informace o trvalém zastavení provozu, ukončení činnosti, nebo restrukturalizaci.
§ 29b
Plán krizové připravenosti subjektu kritické infrastruktury
(1)
V plánu krizové připravenosti subjektu kritické infrastruktury jsou identifikována možná ohrožení funkce prvku kritické infrastruktury a stanovena opatření na jeho ochranu.
(2)
Plní-li subjekt kritické infrastruktury veřejnoprávní povinnost, na jejímž základě vede plánovací, organizační nebo technickou dokumentaci51), lze požadavky stanovené na obsah plánu krizové připravenosti zapracovat do této dokumentace. Jsou-li splněny podmínky uvedené v prováděcím právním předpise, považují se dotčené části této dokumentace za části plánu krizové připravenosti subjektu kritické infrastruktury.
(3)
Jestliže je prvek kritické infrastruktury členěn do více samostatných celků, může být pro každý takový celek, je-li to účelné, zpracován dílčí plán krizové připravenosti subjektu kritické infrastruktury, který je součástí plánu krizové připravenosti subjektu kritické infrastruktury.
§ 29c
Styčný bezpečnostní zaměstnanec
(1)
Subjekt kritické infrastruktury určí styčného bezpečnostního zaměstnance a jeho určení oznámí příslušnému ministerstvu nebo jinému ústřednímu správnímu úřadu. Subjekt kritické infrastruktury takto učiní bez zbytečného odkladu.
(2)
Do doby určení styčného bezpečnostního zaměstnance plní jeho úkoly subjekt kritické infrastruktury.
(3)
Styčný bezpečnostní zaměstnanec poskytuje za subjekt kritické infrastruktury součinnost při plnění úkolů podle tohoto zákona.
(4)
Styčným bezpečnostním zaměstnancem může být určena pouze osoba splňující požadavky odborné způsobilosti. Odborně způsobilou osobou se rozumí ten, kdo dosáhl vysokoškolského vzdělání absolvováním studia v akreditovaném studijním programu poskytujícího ucelené poznatky o zajišťování bezpečnosti České republiky, o ochraně obyvatelstva nebo o krizovém řízení nebo má alespoň v jedné z těchto oblastí tříletou praxi.
§ 30
Hromadné informační prostředky
Provozovatel televizního nebo rozhlasového vysílání je povinen bez náhrady nákladů na základě žádosti orgánů krizového řízení neprodleně a bez úpravy obsahu a smyslu uveřejnit informace o vyhlášení krizových stavů a nařízených krizových opatřeních při krizových stavech.
§ 31
Fyzické osoby
(1)
Fyzická osoba pobývající na území České republiky má právo na nezbytné informace o připravovaných krizových opatřeních k ochraně jejího života, zdraví a majetku.
(2)
Na výzvu příslušného orgánu krizového řízení je fyzická osoba povinna bezplatně poskytnout a aktualizovat požadované podklady uvedené v § 15 odst. 3 a další související údaje.
(3)
Fyzická osoba je v době krizového stavu povinna
a)
uposlechnout výzvy oprávněných orgánů krizového řízení k zaevidování na stanoveném místě z důvodu uložení pracovní povinnosti nebo pracovní výpomoci,
b)
hlásit v obciobci, v jejímž správním obvodu bude pobývat, přechodnou změnu pobytu na základě povinného hlášení podle § 6 odst. 2 písm. a) a § 14 odst. 4 písm. f),
c)
strpět omezení vyplývající z krizových opatření stanovených v době krizového stavu,
d)
vykonávat uloženou pracovní povinnost nebo pracovní výpomoc,
e)
poskytnout požadované věcné prostředky.
(4)
Plnění povinností uvedených v odstavci 3 může fyzická osoba odmítnout, pokud by jejich plněním ohrozila život nebo zdraví vlastní nebo jiných osob anebo pokud jsou povinnosti jí ukládané v rozporu se zákonem.
(5)
Obsah, rozsah a místo prací v rámci pracovní povinnosti v době nouzového stavu a stavu ohrožení státu stanoví fyzické osobě hejtman pracovním příkazem. Pracovní příkaz obsahuje jméno, popřípadě jména, příjmení, datum narození a bydliště, den a místo nástupu pracovní povinnosti, druh práce, předpokládanou délku plnění povinnosti, poučení a označení orgánu, který pracovní příkaz vydal.
(6)
Ten, kdo v době krizového stavu uložil pracovní výpomoc, vydá po jejím skončení fyzické osobě potvrzení. Potvrzení obsahuje jméno, popřípadě jména, příjmení, datum narození a bydliště, den zahájení a ukončení pracovní výpomoci, počet odpracovaných hodin, druh a místo práce, poučení o náhradě a označení orgánu, který potvrzení vydal.
(7)
V případě, že fyzická osoba není schopna ze zdravotních důvodů uloženou pracovní povinnost nebo pracovní výpomoc konat, doloží tuto skutečnost lékařským posudkem, který vystaví zdravotnické zařízení určené orgánem, jenž vydal pracovní příkaz nebo uložil pracovní výpomoc. Toto zdravotnické zařízení je povinno přednostně provést lékařskou prohlídku příslušné fyzické osoby a posoudit zdravotní způsobilost osoby k předpokládané práci. Úhrada nákladů vynaložených na provedení prohlídky bude vyúčtována k tíži orgánu, který vydal pracovní příkaz nebo uložil pracovní výpomoc.
(8)
Při ukládání povinnosti poskytnout věcný prostředek se postupuje obdobně podle § 29 odst. 5.
§ 32
Výjimky
(1)
Poskytnutí věcných prostředků, pracovní povinnost nebo pracovní výpomoc nelze uložit fyzickým osobám, které požívají výsady a imunity podle mezinárodního práva. Pracovní povinnost nebo pracovní výpomoc ostatním cizincům lze uložit, pokud mezinárodní smlouva schválená Parlamentem České republiky a vyhlášená ve Sbírce zákonů nebo ve Sbírce mezinárodních smluv nestanoví jinak.
(2)
Od pracovní povinnosti a pracovní výpomoci jsou osvobozeny osoby ve věku do 18 let a od 62 let, osoby zdravotně nezpůsobilé k výkonu požadovaných druhů práce, osoby invalidní ve třetím stupni, poslanci a senátoři Parlamentu České republiky a členové vlády a dále osoby, které by tím vystavily vážnému ohrožení sebe nebo osoby blízké. Od pracovní povinnosti a pracovní výpomoci jsou osvobozeni také zaměstnanci subjektu kritické infrastruktury, kteří se podílejí na zajištění funkce prvku kritické infrastruktury. Dále jsou od pracovní povinnosti a pracovní výpomoci osvobozeny ženy a osamělí muži pečující o dítě do 15 let věku, těhotné ženy, ženy do konce třetího měsíce po porodu, jestliže se dítě narodilo mrtvé, zemřelo anebo žena o něj nepečuje. Orgán krizového řízení může osvobodit od pracovní povinnosti a pracovní výpomoci také osoby, kterým by v tom bránila důležitá okolnost, jejíž opominutí by mohlo vést k ohrožení života, zdraví nebo majetku. Závažnost důležité okolnosti posuzuje orgán krizového řízení.
(3)
Ženám lze uložit pouze takovou pracovní povinnost nebo pracovní výpomoc, která není v rozporu se zvláštním právním předpisem24).
(4)
Osoby osvobozené od pracovní povinnosti a pracovní výpomoci mohou poskytnout dobrovolnou pomoc.
HLAVA VI
KONTROLA, SPRÁVNÍ DELIKTY A NÁHRADA
§ 33
Kontrola
(1)
Orgány krizového řízení jsou oprávněny v mezích své působnosti kontrolovat dodržování tohoto zákona a předpisů vydaných k jeho provedení. Při vykonávání kontrolní činnosti se řídí základními pravidly stanovenými zvláštním právním předpisem25).
(2)
Kontrolu uvedenou v odstavci 1 vykonává u obceobce hasičský záchranný sbor kraje v součinnosti s obecním úřadem obceobce s rozšířenou působností, u obceobce s rozšířenou působností hasičský záchranný sbor kraje v součinnosti s krajským úřadem, u kraje Ministerstvo vnitra ve spolupráci s příslušným ministerstvem nebo jiným ústředním správním úřadem a u hasičského záchranného sboru kraje Ministerstvo vnitra.
(3)
Kontrolu uvedenou v odstavci 1 vykonává u právnických osob a podnikajících fyzických osob orgán krizového řízení, který právnické osobě nebo podnikající fyzické osobě uložil povinnost vyplývající z krizového plánu.
(4)
V zařízeních zpravodajských služeb a Národního bezpečnostního úřadu, kde by kontrolou uvedenou v odstavci 1 mohlo dojít k ohrožení utajovaných informacíutajovaných informací nebo bezpečnosti státu, může být kontrola vykonána jen se souhlasem jejich ředitele. Kontrolu provádí Ministerstvo vnitra. Nebude-li souhlas udělen, zajistí ředitel, který odmítnul souhlas udělit, výkon kontroly ve své působnosti a podá do 60 dnů ode dne odmítnutí udělení souhlasu zprávu o jejím výsledku Ministerstvu vnitra, nestanoví-li Ministerstvo vnitra lhůtu delší. Není-li zpravodajská služba nebo Národní bezpečnostní úřad schopen zajistit výkon kontroly ve své působnosti, umožní její výkon Ministerstvu vnitra, přitom může stanovit zvláštní podmínky způsobu výkonu takové kontroly.
§ 34
Přestupky
(1)
Fyzická osoba se dopustí přestupkupřestupku tím, že v době krizového stavu nesplní některou z povinností podle
a)
§ 31 odst. 3 písm. a), b) nebo c), nebo
b)
§ 31 odst. 3 písm. d) nebo e).
(2)
Fyzická osoba se dopustí přestupkupřestupku dále tím, že v rozporu s § 27 odst. 6
a)
jako pracovník oprávněný se seznamovat se zvláštními skutečnostmi nezachová mlčenlivost o nich, nebo
b)
jako osoba, která se při plnění úkolů krizového řízení seznámila se zvláštními skutečnostmi, sdělí zvláštní skutečnost osobě, která není oprávněna se s takovou zvláštní skutečností seznamovat.
(3)
Za přestupekpřestupek podle odstavce 1 písm. a) a odstavce 2 písm. b) lze uložit pokutu do 20 000 Kč, za přestupekpřestupek podle odstavce 1 písm. b) pokutu do 50 000 Kč a za přestupekpřestupek podle odstavce 2 písm. a) pokutu do 100 000 Kč.
§ 34a
Správní delikty právnických a podnikajících fyzických osob
(1)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že v rozporu s § 29 odst. 1 při přípravě na krizové situace
a)
se nepodílí na zpracování krizových plánů, nebo
b)
jako osoba, která zajišťuje plnění opatření vyplývajících z krizového plánu, nezpracuje plán krizové připravenosti.
(2)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu dále tím, že
a)
jako osoba zahrnutá v krizovém plánu nesplní povinnost podle § 29 odst. 2, nebo
b)
nesplní povinnost podle § 29 odst. 3.
(3)
Provozovatel televizního nebo rozhlasového vysílání se dopustí správního deliktu tím, že nesplní povinnost podle § 30.
(4)
Za správní delikt se uloží pokuta do 3 000 000 Kč.
§ 34b
Společná ustanovení ke správním deliktům
(1)
Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila.
(2)
Při určení výměry pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán.
(3)
Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže správní orgán o něm nezahájil řízení do 1 roku ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 3 let ode dne, kdy byl spáchán.
(4)
Správní delikty podle § 34a projednává hasičský záchranný sbor kraje s výjimkou správních deliktů podle § 34a odst. 2 písm. b), které projednává krajský úřad.
(5)
Na odpovědnost za jednání, k němuž došlo při podnikání fyzické osoby52) nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení tohoto zákona o odpovědnosti a postihu právnické osoby.
§ 35
Náhrada za omezení vlastnického práva, poskytnutí věcných prostředků a vykonání pracovní povinnosti a pracovní výpomoci
(1)
Za omezení vlastnického nebo užívacího práva, poskytnutí věcného prostředku, vykonání pracovní povinnosti nebo pracovní výpomoci náleží právnické nebo fyzické osobě peněžní náhrada. Peněžní náhradu je povinen vyplatit orgán krizového řízení, který o omezení práva nebo uložení povinnosti rozhodl. Peněžní náhradu lze poskytnout po vzájemné dohodě též za poskytnutí dobrovolné pomoci. Peněžní náhrada se vyplácí do 6 měsíců od ukončení nebo zrušení krizového stavu, v jehož důsledku vznikl nárok na peněžní náhradu podle tohoto odstavce.
(2)
V případě, že dojde k omezení výkonu vlastnického práva k nemovitostinemovitosti, poskytne se jejímu vlastníku náhrada odpovídající míře omezení jeho majetkových práv podle zvláštního právního předpisu26).
(3)
Jde-li o vykonání pracovní povinnosti, pracovní výpomoci nebo dobrovolné pomoci, u nichž nelze určit výši náhrady dohodou nebo postupem podle zvláštních právních předpisů, stanoví se náhrada ve výši, která odpovídá obvyklé mzdě za stejné či podobné práce. Při stanovení náhrady za poskytnutí věcného prostředku se vychází z výše nákladů vzniklých povinnému a z obvykle požadované náhrady za použití stejného nebo obdobného věcného prostředku v době jeho poskytnutí.
(4)
Orgán krizového řízení je oprávněn požadovat uhrazení nákladů, které vynaložil jako náhradu za poskytnutí věcných prostředků, vykonání pracovní povinnosti, pracovní výpomoci nebo dobrovolné pomoci, po původci havárie2) nebo jiné události, v jejímž důsledku vznikla krizová situace a musela být nařízena krizová opatření. Těmito úhradami se kompenzují vynaložené výdaje27).
§ 36
Náhrada škody
(1)
Stát odpovídá za škodu způsobenou právnickým a fyzickým osobám v příčinné souvislosti s krizovými opatřeními a cvičeními (§ 39 odst. 4) prováděnými podle tohoto zákona. Této odpovědnosti se může stát zprostit jen tehdy, pokud se prokáže, že poškozený si způsobil škodu sám.
(2)
Náhrada věcné škody vzniklé při činnosti orgánů provádějících krizová opatření nebo při uloženém poskytnutí věcných prostředků se poskytuje podle právních předpisů platných v době vzniku škody26).
(3)
Náhrada škody či újmy na zdraví vzniklé při výkonu uložené pracovní povinnosti, pracovní výpomoci nebo dobrovolné pomoci vykonané v rámci organizované činnosti se poskytuje podle ustanovení občanského zákoníku o odpovědnosti za škodu na zdraví v některých zvláštních případech, pokud mu již nevznikl nárok na dávku úrazového pojištění podle zvláštního právního předpisu28).
(4)
Peněžní náhradu poskytne ten orgán krizového řízení, který nařídil krizové opatření nebo cvičení, při němž anebo v jehož důsledku vznikla škoda či újma.
(5)
Nárok na náhradu škody s uvedením důvodů uplatňuje právnická nebo fyzická osoba písemně u příslušného orgánu krizového řízení do 6 měsíců od doby, kdy se o škodě dozvěděla, nejdéle do 5 let od vzniku škody, jinak právo zaniká. Orgán krizového řízení může v případech hodných zvláštního zřetele přiznat náhradu škody i po uplynutí termínu k podání žádosti nebo i bez podání žádosti, ale nejdéle do 5 let od vzniku škody.
(6)
Náhrada škody se neposkytuje právnickým a fyzickým osobám, které zavinily vznik škodné události.
(7)
Orgán krizového řízení je oprávněn požadovat uhrazení nákladů, které vynaložil jako náhradu škody, po původci havárie nebo jiné události, v jejímž důsledku vznikla krizová situace a musela být nařízena krizová opatření.
§ 37
Poskytování státní podpory při haváriích nebo živelních pohromách
(1)
Fyzickým osobám a obcímobcím, které se při krizové situaci z důvodu havárie nebo živelní pohromy přechodně ocitly v mimořádně obtížných poměrech, lze poskytnout státní podporu.
(2)
Státní podpora může být poskytována ze státního rozpočtu ve formě jednorázových peněžitých dávek fyzickým osobám nebo jinou mimořádnou formou finanční pomoci fyzickým osobám a obcímobcím. Při poskytování státní podpory fyzickým osobám se přihlíží k majetkovým poměrům žadatele o státní podporu a majetkovým poměrům příslušníků jeho rodiny. Státní podpora může být poskytována i formou hmotné pomoci podle zvláštního právního předpisu22).
(3)
Při poskytování jednorázových peněžitých dávek fyzickým osobám se postupuje podle zvláštních právních předpisů29).
(4)
Rozsah, způsob a podmínky poskytování jiných mimořádných forem finanční pomoci ze státního rozpočtu fyzickým osobám a obcímobcím může v případě havárií nebo živelních pohrom velkého rozsahu stanovit prováděcí právní předpis.
(5)
Jednorázové peněžité dávky fyzickým osobám vyplácejí místně příslušné pověřené obecní úřady podle zvláštních právních předpisů30) z neinvestiční účelové dotace na sociální dávky, kterou obdrží v rámci souhrnného finančního vztahu státního rozpočtu k rozpočtům obcíobcí na příslušný rozpočtový rok.
(6)
K úhradě výdajů spojených s poskytováním jiných mimořádných forem finanční pomoci a případnému posílení neinvestiční účelové dotace na poskytování sociálních peněžitých dávek uvedených v odstavci 2 může vláda použít rezervu finančních prostředků na řešení krizových situací vyčleněnou v rozpočtové kapitole Všeobecná pokladní správa na úhradu výdajů na státní podporu podle tohoto zákona. V mimořádném případě může vláda použít vládní rozpočtovou rezervu.
HLAVA VII
USTANOVENÍ SPOLEČNÁ A ZÁVĚREČNÁ
§ 38
Vztah ke správnímu řádu
Na rozhodování a ukládání povinností podle tohoto zákona se v době krizového stavu, s výjimkou § 9 odst. 3 písm. c) a § 34 až 34b, nevztahuje správní řád.
§ 39
(1)
Tento zákon se vztahuje i na případy, kdy jsou nařízena mimořádná veterinární opatření podle zvláštních právních předpisů31) a vzniklé ohrožení má povahu mimořádné události, jejíž následky vedou ke vzniku krizové situace; v těchto případech se stává krajská nákazová komise součástí krizového štábu kraje a Ústřední nákazová komise součástí Ústředního krizového štábu.
(2)
V případech, kdy je v době povodní vyhlášen stav nebezpečí nebo nouzový stav, se povodňové komise32) stávají součástí krizového štábu kraje a Ústřední povodňová komise32) součástí Ústředního krizového štábu.
(3)
Za stavu ohrožení státu vyhlášeného v souvislosti se zajišťováním obrany České republiky před vnějším napadením a za válečného stavu plní orgány krizového řízení i právnické a fyzické osoby úkoly stanovené tímto zákonem, pokud zvláštní právní předpis1) nestanoví jinak.
(4)
Připravenost na krizové situace se ověřuje cvičeními obdobně podle zvláštního právního předpisu2).
§ 39a
Působnosti stanovené krajskému úřadu nebo hejtmanovi nebo obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností nebo starostovi obceobce s rozšířenou působností nebo obecnímu úřadu nebo starostovi podle tohoto zákona jsou výkonem státní správy v přenesené působnosti.
§ 39b
(1)
Správce obceobce jmenovaný Ministerstvem vnitra podle zvláštního právního předpisu53) plní v případě vyhlášení krizového stavu úkoly vyplývající z § 21 odst. 2 písm. a) až c) a odstavce 3.
(2)
Správce městské části jmenovaný ředitelem Magistrátu podle zvláštního právního předpisu54) plní v případě vyhlášení krizového stavu úkoly starosty městské části vyplývající z § 21 odst. 2 písm. a) až c) a odstavce 3.
§ 39c
Orgány krizového řízení při řešení krizové situace postupují tak, aby případný zásah do práv a svobod osob nepřekročil nezbytnou míru.
§ 39d
(1)
Evidence údajů o přechodných změnách pobytu osob, jejímž správcem je Ministerstvo vnitra, se vede za nouzového stavu nebo stavu ohrožení státu.
(2)
V evidencích údajů o přechodných změnách pobytu osob se zpracovávají na základě nařízeného krizového opatření údaje v rozsahu jméno, popřípadě jména, příjmení, datum narození, místo trvalého pobytu a místo přechodné změny pobytu.
(3)
Údaje o přechodných změnách pobytu osob se zpracovávají po dobu krizového stavu, a je-li to nezbytné, zejména k zajištění zájmů subjektů údajů, i po jeho skončení.
(4)
Zdrojem údajů v ústřední evidenci údajů o přechodných změnách pobytu osob je evidence údajů o přechodných změnách pobytu osob vedená hasičským záchranným sborem kraje.
(5)
Zdrojem údajů v evidenci údajů o přechodných změnách pobytu osob vedené hasičským záchranným sborem kraje je evidence údajů o přechodných změnách pobytu osob vedená obecním úřadem obceobce s rozšířenou působností.
(6)
Zdrojem údajů v evidenci údajů o přechodných změnách pobytu osob vedené obecním úřadem obceobce s rozšířenou působností je evidence údajů o přechodných změnách pobytu osob vedená obecním úřadem.
§ 39e
(1)
Evidence údajů o přechodných změnách pobytu osob za stavu nebezpečí, jejímž správcem je místně příslušný hasičský záchranný sbor kraje, se vede za stavu nebezpečí. Ustanovení § 39d odst. 2 a 3 platí obdobně.
(2)
Zdrojem údajů v evidenci údajů o přechodných změnách pobytu osob za stavu nebezpečí vedené hasičským záchranným sborem kraje je evidence údajů o přechodných změnách pobytu osob za stavu nebezpečí vedená obecním úřadem obceobce s rozšířenou působností.
(3)
Zdrojem údajů v evidenci údajů o přechodných změnách pobytu osob za stavu nebezpečí vedené obecním úřadem obceobce s rozšířenou působností je evidence údajů o přechodných změnách pobytu osob za stavu nebezpečí vedená obecním úřadem.
(4)
Evidence údajů o přechodných změnách pobytu osob za stavu nebezpečí, vedená hasičským záchranným sborem kraje, obecním úřadem obceobce s rozšířenou působností nebo obecním úřadem, se v případě postupu podle § 6 odst. 2 písm. a) považuje dnem vyhlášení nouzového stavu za evidenci údajů o přechodných změnách pobytu osob; hasičský záchranný sbor kraje tyto údaje dále zpracovává podle § 39d odst. 4.
§ 39f
Oprávnění vyžadovat po právnické nebo fyzické osobě údaje podle tohoto zákona neplatí, lze-li tyto údaje získat z informačních systémů veřejné správy nebo veřejně dostupných zdrojů.
§ 40
Zmocňovací ustanovení
(1)
Vláda vydá nařízení k provedení § 4 odst. 1 písm. d), § 27 odst. 9 a § 28 odst. 4.
(2)
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy vydá vyhlášku k provedení § 9 odst. 5 písm. a).
(3)
Český báňský úřad vydá vyhlášku k provedení § 9 odst. 5 písm. b).
ČÁST DRUHÁ
§ 41
Tímto ustanovením byl novelizován jiný zákon.
ČÁST TŘETÍ
ÚČINNOST
§ 42
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2001.
* * *
1.
Zákon č. 320/2002 Sb., o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2003.
2.
Zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), nabyl účinnosti prvním dnem druhého měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení (1. května 2005).
3.
Zákon č. 112/2006 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o životním a existenčním minimu a zákona o pomoci v hmotné nouzi, nabyl činnosti dnem 1. ledna 2007.
4.
Zákon č. 267/2006 Sb., o změně zákonů souvisejících s přijetím zákona o úrazovém pojištění zaměstnanců, nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2013.
5.
Zákon č. 110/2007 Sb., o některých opatřeních v soustavě ústředních orgánů státní správy, souvisejících se zrušením Ministerstva informatiky a o změně některých zákonů, nabyl účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení (1. června 2007).
6.
Zákon č. 306/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2010.
7.
Zákon č. 153/2010 Sb., kterým se mění zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, nabyl účinnosti prvním dnem druhého kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení (1. července 2010).
8.
Zákon č. 430/2010 Sb., kterým se mění zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2011.
Předseda vlády:
RNDr. Nečas v. r.
1)
Zákon č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
34)
Směrnice Rady 2008/114/ES ze dne 8. prosince 2008 o určování a označování evropských kritických infrastruktur a o posouzení potřeby zvýšit jejich ochranu.
2)
Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
35)
Čl. 2 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky.
36)
Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.
4)
Čl. 5 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky.
5)
§ 8 a 9 zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení).
7)
Například zákon č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
8)
Čl. 6 ústavního zákona č. 110/1998 Sb.
37)
Zákon č. 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
9)
Například zákon č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších přepisů, zákon č. 114/1988 Sb., o působnosti orgánů České republiky v sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 482/1991 Sb., o sociální potřebnosti, ve znění pozdějších předpisů.
38)
Například zákon č. 281/2002 Sb., o některých opatřeních souvisejících se zákazem bakteriologických (biologických) a toxinových zbraní a o změně živnostenského zákona, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 78/2004 Sb., o nakládání s geneticky modifikovanými organismy a genetickými produkty, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu a o změně zákona č. 156/2000 Sb., o ověřování střelných zbraní, střeliva a pyrotechnických předmětů a o změně zákona č. 288/1995 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o střelných zbraních), ve znění zákona č. 13/1998 Sb., a zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, (zákon o zbraních), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, ve znění pozdějších předpisů, nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 689/2008.
10)
Například zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
11)
Například zákon č. 18/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
12)
§ 12 odst. 1 písm. m) zákona č. 2/1969 Sb., ve znění zákona č. 239/2000 Sb.
13)
Například zákon č. 129/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
13a)
Zákon č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
15)
Zákon č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů (zákon o léčivech), ve znění pozdějších předpisů.
39)
§ 22 odst. 1 zákona č. 241/2000 Sb., ve znění zákona č. 320/2002 Sb.
40)
Zákon č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů.
16)
Zákon č. 238/2000 Sb., o Hasičském záchranném sboru České republiky a o změně některých zákonů.
41)
Zákon č. 111/2009 Sb., o základních registrech.
42)
Zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění pozdějších předpisů.
43)
Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
44)
Zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění zákona č. 307/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
45)
Zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů.
46)
Zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů.
17)
§ 11 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení).
47)
Například zákon č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, ve znění pozdějších předpisů.
18)
Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů.
48)
Zákon č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění pozdějších předpisů.
Nařízení vlády č. 430/2006 Sb., o stanovení geodetických referenčních systémů a státních mapových děl závazných na území státu a zásadách jejich používání.
49)
Například zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů.
19)
Zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, ve znění pozdějších předpisů.
20)
Zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů.
21)
Například zákon č. 2/1969 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 147/2000 Sb., zákon č. 128/2000 Sb.
22)
Zákon č. 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy a o změně některých souvisejících zákonů.
23)
§ 128 občanského zákoníku.
50)
§ 203 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění zákona č. 126/2008 Sb. a zákona č. 320/2009 Sb.
51)
Zákon č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými přípravky a o změně zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 320/2002 Sb., o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 254/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
24)
Zákon č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů.
Vyhláška č. 261/1997 Sb., kterou se stanoví práce a pracoviště, které jsou zakázané všem ženám, těhotným ženám, matkám do konce devátého měsíce po porodu a mladistvým, a podmínky, za nichž mohou mladiství výjimečně tyto práce konat z důvodu přípravy na povolání, ve znění vyhlášky č. 185/1998 Sb.
25)
Zákon č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění pozdějších předpisů.
52)
§ 2 odst. 2 obchodního zákoníku.
26)
Například občanský zákoník, obchodní zákoník.
27)
§ 49 odst. 9 zákona č. 218/2000 Sb.
28)
Zákon č. 266/2006 Sb., o úrazovém pojištění zaměstnanců.
29)
§ 23 a § 51 odst. 3 vyhlášky č. 182/1991 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení a zákon České národní rady o působnosti orgánů České republiky v sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů.
30)
§ 63 zákona č. 128/2000 Sb.
31)
Například § 15 zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon).
32)
§ 18 zákona č. 130/1974 Sb., o státní správě ve vodním hospodářství, ve znění pozdějších předpisů.
53)
§ 98 zákona č. 128/2000 Sb., ve znění zákona č. 313/2002 Sb., zákona č. 234/2006 Sb. a zákona č. 298/2008 Sb.
54)
§ 93 zákona č. 131/2000 Sb., ve znění zákona č. 298/2008 Sb. |
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 41/2011 Sb. m. s. | Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 41/2011 Sb. m. s.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Dohody o Středoevropském výměnném programu univerzitních studií (CEEPUS III)
Vyhlášeno 4. 5. 2011, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 1. 5. 2011, částka 22/2011
* Článek 1 - 1) Spolupráce mezi smluvními stranami v oblasti vysokoškolského vzdělávání a souvisejícího výzkumu, zejména spolupráce a mobilita mezi univerzitami,bude podporována v souladu s touto dohodou.
* Článek 2 - 1) Pojem „univerzita“ pro účely této dohody označuje instituci, která poskytuje vysokoškolské vzdělávání a která je uznána příslušným orgánem smluvní strany jako součást systému vysokého školství. Každá smluvní strana poskytne každoročně seznam univerzit z
* Článek 3 - 1) Tímto se zřizuje Společný výbor ministrů (dále jen „Společný výbor“), jehož každý člen zastupuje jednu smluvní stranu. Společný výbor odpovídá za veškeré kroky a rozhodnutí, která jsou nezbytná pro zajištění provádění této dohody včetně schvalování hodn
* Článek 4 - 1) Rozhodnutí týkající se postupu výběru sítí CEEPUS III přijímá pracovní skupina Společného výboru.
* Článek 5 - 1) Tímto se zřizuje Ústřední kancelář CEEPUS ve Vídni. Ústřední kancelář CEEPUS bude mít takovou právní způsobilost, která je nezbytná k tomu, aby mohla vykonávat své funkce.
* Článek 6 - 1) V souladu s touto dohodou smluvní strany vyvinou veškeré úsilí ve smyslu upuštění od jakýchkoliv omezení volného pohybu a pobytu osob, které se účastní stipendijního programu CEEPUS III.
* Článek 7 - Společný výbor provede revizi této dohody před uplynutím čtvrtého akademického roku od jejího vstupu v platnost. Tato revize bude založena na celkovém zhodnocení spolupráce.
* Článek 8 - 1) Jakýkoliv spor mezi smluvními stranami nebo mezi smluvními stranami a Ústřední kanceláří CEEPUS, který se týká výkladu nebo provádění této dohody či pracovního programu, bude řešen v dobré víře prostřednictvím jednání a konzultací mezi stranami, kterých
* Článek 9 - 1) Tato dohoda bude otevřena k podpisu všem smluvním stranám dohody CEEPUS II.
* Článek 10 - 1) Pro signatářské státy, které uložily své schvalovací listiny, vstoupí tato dohoda v platnost dne 1. května 2011. V případě, že do tohoto data budou uloženy méně než tři schvalovací listiny, vstoupí tato dohoda v platnost prvního dne třetího měsíce násle
* Článek 11 - 1) Tato dohoda bude otevřena pro přístup států, které nejsou smluvními stranami dohody CEEPUS II, na základě jednomyslného rozhodnutí Společného výboru. Státy, jejichž úmyslem je přistoupení k této dohodě, vyrozumí o tomto písemnou formou depozitáře. Depoz
* Článek 12 - Každá smluvní strana může od této dohody kdykoliv odstoupit na základě předchozího písemného oznámení depozitáři. Jakékoliv takové odstoupení od této dohody vstupuje v platnost po uplynutí šesti měsíců ode dne, kdy depozitář obdržel oznámení o odstoupení.
Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 1. 5. 2011
41
SDĚLENÍ
Ministerstva zahraničních věcí
Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 25. března 2010 byla v Budvě přijata a jménem České republiky podepsána Dohoda o Středoevropském výměnném programu univerzitních studií (CEEPUS III).
Listina o schválení Dohody Českou republikou byla uložena v Ústřední kanceláři CEEPUS, depozitáři Dohody, dne 23. března 2011.
Při podpisu a schválení Dohody Česká republika učinila následující výhradu k článku 8 Dohody:
„Česká republika se necítí být vázána těmi ustanoveními článku 8 Dohody o Středoevropském výměnném programu univerzitních studií („CEEPUS III“), podepsané 25. března 2010 v Budvě (Černá Hora), zakládajícími arbitrážní proceduru jako způsob řešení jakéhokoliv sporu týkajícího se výkladu nebo provádění této Dohody nebo pracovního programu.
Česká republika není rovněž připravena nést žádné náklady, které mohou vyvstat ve spojitosti s předvídaným arbitrážním tribunálem nebo arbitrážní procedurou samou.
Dále, Česká republika považuje, z právních důvodů, za nepřijatelné, aby Ústřední kancelář CEEPUS mohla být dle článku 8 odstavce 1 stranou sporu nebo se mohla účastnit arbitráže. Taková způsobilost je vyhrazena pouze smluvním stranám, a nikoliv orgánu, který sehrává pouze koordinující a hodnotící roli sekretariátu této Dohody a který nemá ani způsobilost k autentickému výkladu této Dohody, ani mezinárodněprávní subjektivitu, či schopnost vést spor se smluvními stranami, tj. suverénními státy.“
Dohoda vstoupila v platnost na základě svého článku 10 odst. 1 dne 1. května 2011 a tímto dnem vstoupila v platnost i pro Českou republiku.
Anglické znění Dohody a její překlad do českého jazyka se vyhlašují současně.
PŘEKLAD
Dohoda
o
Středoevropském výměnném programu univerzitních studií
(„CEEPUS III“)
Smluvní strany vedeny přáním podporovat spolupráci v oblasti vysokoškolského vzdělávání v rámci Středoevropského výměnného programu univerzitních studií (dále jen „CEEPUS III“)
se dohodly takto:
Článek 1
1)
Spolupráce mezi smluvními stranami v oblasti vysokoškolského vzdělávání a souvisejícího výzkumu, zejména spolupráce a mobilita mezi univerzitami,bude podporována v souladu s touto dohodou.
2)
Spolupráce podle odstavce 1 s výjimkou stipendií volné výměny (tzv.„Freemover Scholarships“) podle článku 2, odstavec 6, bude realizována v rámci sítí Středoevropského výměnného programu univerzitních studií tak, jak je uvedeno v této dohodě.
3)
Stipendia CEEPUS III jsou komplexní a jsou určena na úhradu životních nákladu, poplatku za používání laboratoří, pokud budou požadovány, podle běžných zvyklostí hostitelské země, a dále na ubytování a v případě potřeby základní zdravotní pojištění po dobu pobytu v hostitelské zemi. Výše stipendií CEEPUS III se odvozuje od životních nákladů v příslušné hostitelské zemi a stipendia jsou zajištěna proti inflaci.
4)
Podle této dohody nedochází k převodu finančních prostředků mezi smluvními stranami. Stipendia CEEPUS III budou proto s výjimkou cestovních nákladů vyplácena hostitelskou zemí. Cestovní náklady v případě potřeby hradí vysílající země. Hostitelské země a účastnické univerzity jsou vybízeny k dobrovolnému poskytnutí dalších finančních prostředků za účelem financování stipendií CEEPUS III.
5)
V souladu s touto dohodou a jednacím řádem, který schválí Společný výbor ministrů, budou smluvní strany oznamovat vždy v ročních intervalech stipendijní měsíce (interní „měna CEEPUS“) na každý nadcházející akademický rok. Minimální měna CEEPUS je 100 stipendijních měsíců.
6)
Stipendia CEEPUS III budou využívána pouze pro účely mobility a nebudou z nich hrazeny režijní náklady nebo výdaje spojené s organizačními a administrativními záležitostmi. Smluvní strany a účastnické univerzity jsou vybízeny k dobrovolnému poskytnutí dalších finančních prostředků na pokrytí těchto nákladů nebo výdajů.
7)
Nevyužité stipendijní měsíce CEEPUS III lze tam, kde to přichází v úvahu, použít k financování schůzek za účelem koordinace sítí CEEPUS III.
Článek 2
1)
Pojem „univerzita“ pro účely této dohody označuje instituci, která poskytuje vysokoškolské vzdělávání a která je uznána příslušným orgánem smluvní strany jako součást systému vysokého školství. Každá smluvní strana poskytne každoročně seznam univerzit způsobilých zapojit se do programu CEEPUS III.
2)
Pojem „akademický rok“ pro účely této dohody označuje časové období od 1. září do 31. srpna následujícího roku.
3)
Studenti zapsaní ke studiu na univerzitách na všech úrovních včetně doktorských programů a bez ohledu na obor studia se mohou ucházet o podporu v rámci programu CEEPUS III za předpokladu, že dané období studia, odborné přípravy či praxe, které je kompatibilní se studijním programem mateřské univerzity a uskutečňované v souladu s touto dohodou na hostitelské univerzitě nebo jiné hostitelské instituci, tvoří součást jejich univerzitního studia.
4)
Stipendia budou dále v případe potřeby udělována studentům pro účely odborné přípravy či praxe v podnikatelském subjektu, výzkumné organizaci, vládní instituci či jiné organizaci v hostitelské zemi za předpokladu, že žadatel zpracuje příslušný komplexní návrh.
5)
Mimoto bude program CEEPUS III prostřednictvím udělování stipendií podporovat mobilitu pracovníků univerzit, tj. pedagogů, výzkumných pracovníku a umělců, s cílem podporovat nadnárodní spolupráci mezi univerzitami a posílit středoevropský rozměr univerzitních vzdělávacích programů.
6)
Stipendia mohou být udělena i studentům zapsaným na univerzitách mimo rámec sítě CEEPUS III, jakož i pracovníkům těchto univerzit („Freemovers“) za předpokladu, že daná univerzita má zvláštní ujednání týkající se studia nebo výuky a dohledu.
Článek 3
1)
Tímto se zřizuje Společný výbor ministrů (dále jen „Společný výbor“), jehož každý člen zastupuje jednu smluvní stranu. Společný výbor odpovídá za veškeré kroky a rozhodnutí, která jsou nezbytná pro zajištění provádění této dohody včetně schvalování hodnotících zpráv. Společný výbor schválí pracovní program spolupráce CEEPUS III.
2)
Společný výbor bude zasedat tak, jak bude nezbytné. Schválí svůj vlastní jednací řád a zvolí jednoho ze svých členů do funkce předsedy. Společný výbor muže zřizovat pracovní skupiny za účelem provádění této dohody a rozhodovat o jejich složení.
3)
Společný výbor vyvine veškeré úsilí na dosažení dohody na základě konsensu u veškerých rozhodnutí. Pokud nebude možno dosáhnout konsensu, budou rozhodnutí schvalována dvoutřetinovou většinou přítomných a hlasujících členů Společného výboru.
4)
Společný výbor jednomyslně přijme rozhodnutí týkající se celkového počtu stipendijních měsíců CEEPUS III na základě oznámení podle článku 1, odstavec 5.
Článek 4
1)
Rozhodnutí týkající se postupu výběru sítí CEEPUS III přijímá pracovní skupina Společného výboru.
2)
Každá smluvní strana ustaví národní výbor akademických pracovníku a/nebo jiných expertů za účelem podpory procesu výběru uvedeného v odstavci 1.
3)
Každá smluvní strana ustaví národní kancelář CEEPUS, která bude mít následující působnost:
•
propagace spolupráce a poskytování informací o veškerých jejích aspektech, zejména společných programech („Joint Degrees“) v úzké spolupráci s Ústřední kanceláří CEEPUS a ostatními národními kancelářemi programu;
•
příjem a formální hodnocení žádostí;
•
příprava udělování stipendií žadatelům;
•
poskytování stipendií po zajištění studijního místa;
•
udělování stipendií v souladu s pracovním programem;
•
organizace plateb souvisejících se stipendiem;
•
příjem zpráv;
•
provádění hodnocení spolupráce na národní úrovni a v případě potřeby účast na celkovém hodnocení spolupráce;
•
zpracování výročních zpráv o realizaci spolupráce na národní úrovni;
4)
Smluvní strany vyrozumí Ústřední kancelář programu CEEPUS o zřízení svých národních kanceláří CEEPUS.
5)
Zástupci národních kanceláří CEEPUS se budou účastnit jednání svolaných Ústřední kanceláří CEEPUS.
6)
Smluvní strany přijmou opatření s cílem zajistit, aby jejich příslušné národní kanceláře CEEPUS disponovaly prostředky, které umožní výkon jejich funkcí.
Článek 5
1)
Tímto se zřizuje Ústřední kancelář CEEPUS ve Vídni. Ústřední kancelář CEEPUS bude mít takovou právní způsobilost, která je nezbytná k tomu, aby mohla vykonávat své funkce.
2)
Generální tajemník Ústřední kanceláře CEEPUS bude volen na návrh Rakouské republiky dvoutřetinovou většinou členů Společného výboru na sedmileté funkční období. Generální tajemník může být nahrazen ve funkci před skončením svého funkčního období jednomyslným rozhodnutím Společného výboru.
3)
Infrastruktura nezbytná pro výkon funkcí Ústřední kanceláře CEEPUS včetně platu generálního tajemníka a pracovníků kanceláře bude financována Rakouskou republikou.
4)
Náklady zástupců smluvních stran vyslaných do Ústřední kanceláři CEEPUS budou hradit příslušné smluvní strany.
5)
Smluvní strany se vybízejí k tomu, aby dobrovolně poskytovaly finanční prostředky na činnosti Ústřední kanceláře CEEPUS za účelem dalšího zlepšování spolupráce.
6)
Ústřední kancelář CEEPUS bude mít koordinační a hodnotící funkci a smluvní strany si ponechají plnou pravomoc a kontrolu nad svými příslušnými národními rozpočty určenými pro spolupráci.
7)
Ústřední kancelář CEEPUS zejména:
•
informuje Společný výbor na jeho zasedání o rozhodnutích týkajících se naléhavých technických a administrativních záležitostí, která učinil generální tajemník v době od posledního zasedání Společného výboru;
•
připravuje výroční zprávu o průběhu realizace a provádí celkové hodnocení plnění této dohody;
•
předkládá návrhy na další rozvoj spolupráce;
•
připravuje a organizuje zasedání Společného výboru a pracovních skupin a zpracovává zápis z těchto jednání;
•
podporuje uskutečňování rozhodnutí, která schválí Společný výbor;
•
zpracovává společnou strategii pro styk s veřejností v souvislosti s programem spolupráce a poskytuje poradenství smluvním stranám v otázkách informační politiky;
•
uveřejňuje informace o spolupráci mezi účastnickými univerzitami smluvních stran.
Článek 6
1)
V souladu s touto dohodou smluvní strany vyvinou veškeré úsilí ve smyslu upuštění od jakýchkoliv omezení volného pohybu a pobytu osob, které se účastní stipendijního programu CEEPUS III.
2)
Smluvní strany přijmou náležitá opatření v souladu se svými vnitrostátními právními řády tak, aby byly odstraněny administrativní a finanční překážky s cílem zajistit řádnou realizaci spolupráce.
Článek 7
Společný výbor provede revizi této dohody před uplynutím čtvrtého akademického roku od jejího vstupu v platnost. Tato revize bude založena na celkovém zhodnocení spolupráce.
Článek 8
1)
Jakýkoliv spor mezi smluvními stranami nebo mezi smluvními stranami a Ústřední kanceláří CEEPUS, který se týká výkladu nebo provádění této dohody či pracovního programu, bude řešen v dobré víře prostřednictvím jednání a konzultací mezi stranami, kterých se spor týká. Jakýkoliv spor, který nelze řešit prostřednictvím takových jednání a konzultací, bude řešit přátelsky Společný výbor. Společný výbor může pro tento účel vytvořit pracovní skupinu v souladu s článkem 3, odstavcem 2 této dohody. Tato pracovní skupina může předkládat Společnému výboru doporučení ve věci řešení daného sporu. Pokud spor nemůže vyřešit Společný výbor, může jej kterákoliv strana sporu předložit k arbitrážnímu řízení.
2)
Arbitrážní tribunál budou tvořit tři členové. Každá strana sporu jmenuje jednoho arbitra. Tito dva arbitři jmenují třetího arbitra, který bude předsedou arbitrážního soudu.
3)
Arbitrážní tribunál určí své sídlo a stanoví svá procedurální pravidla.
4)
Rozhodnutí arbitrážního tribunálu se přijímá na principu většiny jeho členů. Členové arbitrážního tribunálu se nesmí zdržet hlasování. Toto rozhodnutí je konečné a závazné pro všechny strany sporu a není proti němu odvolání. Smluvní strany se tomuto rozhodnutí bez prodlení podřídí. V případě sporu týkajícího se významu nebo rozsahu rozhodnutí podá arbitrážní tribunál v případě potřeby na žádost kterékoliv strany sporu jeho výklad na principu většiny hlasů.
Článek 9
1)
Tato dohoda bude otevřena k podpisu všem smluvním stranám dohody CEEPUS II.
2)
Tato dohoda podléhá schválení signatářskými státy v souladu s jejich příslušnými vnitrostátními postupy. Schvalovací listiny budou uloženy v Ústřední kanceláři CEEPUS, která je depozitářem této dohody.
3)
Depozitář bude informovat všechny smluvní strany o obdržených oznámeních a schvalovacích listinách.
4)
Originál této dohody bude uložen u depozitáře.
Článek 10
1)
Pro signatářské státy, které uložily své schvalovací listiny, vstoupí tato dohoda v platnost dne 1. května 2011. V případě, že do tohoto data budou uloženy méně než tři schvalovací listiny, vstoupí tato dohoda v platnost prvního dne třetího měsíce následujícího po uložení třetí schvalovací listiny. Dohoda zůstane v platnosti po dobu sedmi let od data jejího vstupu v platnost.
2)
Pro signatářské státy, které uloží své schvalovací listiny po vstupu této dohody v platnost podle článku 10, odstavec 1, vstoupí tato dohoda v platnost prvního dne měsíce, který následuje po datu uložení schvalovacích listin.
3)
Platnost této dohody se automaticky prodlužuje o další sedmileté období, pokud Společný výbor jednomyslně nerozhodne jinak. V případě smluvních stran, které musí obnovení platnosti této dohody podřídit příslušným vnitrostátním postupům, nabývá toto obnovení platnost prvního dne měsíce následujícího po datu oznámení ukončení tohoto vnitrostátního řízení depozitáři.
4)
Každá smluvní strana může kdykoliv navrhnout úpravu této dohody. Tato úprava bude předložena v písemné formě předsedovi Společného výboru a ostatním smluvním stranám nejpozději šest týdnů před zasedáním Společného výboru, pokud Společný výbor nerozhodne jinak. Rozhodnutí týkající se úprav této dohody přijímá jednomyslně Společný výbor. Úprava podléhá podpisu a schválení smluvními stranami v souladu s jejich příslušnými vnitrostátními postupy. Schvalovací listiny budou uloženy u depozitáře. Úprava vstupuje v platnost prvního dne třetího měsíce od uložení třetí schvalovací listiny, pokud se v úpravě neuvádí jinak.
Článek 11
1)
Tato dohoda bude otevřena pro přístup států, které nejsou smluvními stranami dohody CEEPUS II, na základě jednomyslného rozhodnutí Společného výboru. Státy, jejichž úmyslem je přistoupení k této dohodě, vyrozumí o tomto písemnou formou depozitáře. Depozitář o úmyslu kteréhokoliv státu přistoupit k této dohodě uvědomí ostatní smluvní strany.
2)
Listiny o přístupu budou uloženy v Ústřední kanceláři CEEPUS. Depozitář uvědomí smluvní strany o obdržených listinách o přístupu.
3)
Pro stát, který přistoupí k této dohodě po jejím vstupu v platnost, vstoupí tato dohoda v platnost prvního dne měsíce následujícího po uložení přístupové listiny.
4)
Státy, které přistoupí k této dohodě po jejím vstupu v platnost, se budou účastnit aktivit CEEPUS III podle pracovního programu a v souladu s rozhodnutími Společného výboru.
Článek 12
Každá smluvní strana může od této dohody kdykoliv odstoupit na základě předchozího písemného oznámení depozitáři. Jakékoliv takové odstoupení od této dohody vstupuje v platnost po uplynutí šesti měsíců ode dne, kdy depozitář obdržel oznámení o odstoupení. Tímto nebudou dotčeny sítě, úkony a činnosti započaté na základě této dohody před datem, kdy vstupuje v platnost toto odstoupení.
Dáno v Budvě v Černé hoře dne 25. března 2010 v jednom originále v anglickém jazyce.
(Signatářské státy)
Za Albánskou republiku................................................................................
Za Rakouskou republiku...............................................................................
Za Bulharskou republiku...............................................................................
Za Bosnu a Hercegovinu...............................................................................
Za Chorvatskou republiku.............................................................................
Za Českou republiku....................................................................................
Za Maďarskou republiku..............................................................................
Za Makedonii (FYROM).............................................................................
Za Černou Horu...........................................................................................
Za Polskou republiku....................................................................................
Za Rumunsko...............................................................................................
Za Republiku Srbsko....................................................................................
Za Slovenskou republiku...............................................................................
Za Slovinskou republiku................................................................................ |
Vyhláška č. 116/2011 Sb. | Vyhláška č. 116/2011 Sb.
Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 72/2005 Sb., o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních
Vyhlášeno 4. 5. 2011, datum účinnosti 1. 9. 2011, částka 43/2011
* Čl. I - Vyhláška č. 72/2005 Sb., o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních, se mění takto:
* Čl. II - Účinnost
Aktuální znění od 1. 9. 2011
116
VYHLÁŠKA
ze dne 15. dubna 2011,
kterou se mění vyhláška č. 72/2005 Sb., o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy stanoví podle § 28 odst. 6, § 121 odst. 1 a § 123 odst. 5 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění zákona č. 383/2005 Sb. a zákona č. 49/2009 Sb.:
Čl. I
Vyhláška č. 72/2005 Sb., o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních, se mění takto:
1.
Úvodní věta vyhlášky zní: „Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy stanoví podle § 28 odst. 6, § 121 odst. 1 a § 123 odst. 5 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění zákona č. 383/2005 Sb. a zákona č. 49/2009 Sb.:“.
2.
V § 1 odst. 2 se věta druhá nahrazuje větou „Podmínkou poskytnutí psychologické nebo speciálně pedagogické poradenské služby je předání informace podle odstavce 3 a písemný souhlas žáka nebo jeho zákonného zástupce.“.
3.
V § 1 odstavec 3 zní:
„(3)
Žák, v případě žáka, který má zákonného zástupce, také jeho zákonný zástupce, musí být školou nebo školským poradenským zařízením předem srozumitelně a jednoznačně informován o
a)
všech podstatných náležitostech poskytované poradenské služby, zejména o povaze, rozsahu, trvání, cílech a postupech poskytované poradenské služby,
b)
prospěchu, který je možné očekávat, a o všech předvídatelných důsledcích, které mohou vyplynout z poskytování poradenské služby, i možných následcích, pokud tato služba nebude poskytnuta,
c)
právech a povinnostech spojených s poskytováním poradenských služeb včetně práva žádat kdykoli poskytnutí poradenské služby znovu.“.
4.
V § 1 se doplňují odstavce 4 a 5, které znějí:
„(4)
Poradenská služba se začne poskytovat bez zbytečného odkladu, nejpozději však do tří měsíců ode dne přijetí žádosti. Lhůt podle věty první se nemůže dovolávat žadatel, který neposkytuje součinnost potřebnou ke splnění účelu poradenské služby. Krizová poradenská intervence, kterou se poskytuje pomoc v naléhavých ohrožujících situacích, zejména při ohrožení života a dalších práv žadatele, se poskytuje bezprostředně po přijetí žádosti.
(5)
Výsledkem psychologické nebo speciálně pedagogické diagnostiky jsou zpráva z vyšetření a doporučení obsahující návrhy úprav ve vzdělávání žáka. Při vydání zprávy a doporučení je žák, v případě žáka, který má zákonného zástupce, též jeho zákonný zástupce, informován o obsahu doporučení způsobem srozumitelným pro nejširší možný okruh osob. Žák nebo jeho zákonný zástupce potvrzuje svým podpisem, že doporučení s ním bylo projednáno, že porozuměl jeho povaze a obsahu a případně že k němu uplatňuje výhrady spolu s jejich upřesněním. Zpráva a doporučení se vydávají nejpozději do 30 dnů ode dne ukončení vyšetření. Doporučení je platné po dobu určitou, odpovídající jeho účelu; v případě doporučení zařazení žáka do školy nebo vzdělávacího programu pro žáky se zdravotním postižením však nejvýše po dobu jednoho roku. Před skončením platnosti doporučení školské poradenské zařízení vyrozumí žáka nebo jeho zákonného zástupce o potřebě nové diagnostiky.“.
5.
§ 2 včetně nadpisu zní:
㤠2
Účel poradenských služeb
Účelem poradenských služeb je přispívat zejména k
a)
vytváření vhodných podmínek pro zdravý tělesný a psychický vývoj žáků, pro jejich sociální vývoj, pro rozvoj jejich osobnosti před zahájením vzdělávání a v průběhu vzdělávání,
b)
naplňování vzdělávacích potřeb a rozvíjení schopností, dovedností a zájmů před zahájením a v průběhu vzdělávání,
c)
prevenci a řešení výukových a výchovných obtíží, projevů různých forem rizikového chování, které předchází vzniku sociálně patologických jevů a dalších problémů souvisejících se vzděláváním a s motivací k překonávání problémových situací,
d)
vytváření vhodných podmínek pro vzdělávání žáků se zdravotním postižením, zdravotním znevýhodněním a sociálním znevýhodněním,
e)
vytváření vhodných podmínek, forem a způsobů práce pro žáky, kteří jsou příslušníky jiných kultur nebo etnických skupin,
f)
vytváření vhodných podmínek, forem a způsobů práce pro žáky nadané a mimořádně nadané,
g)
vhodné volbě vzdělávací cesty a pozdějšího profesního uplatnění,
h)
rozvíjení pedagogicko-psychologických a speciálně pedagogických znalostí a profesních dovedností pedagogických pracovníků ve školách a školských zařízeních,
i)
zmírňování důsledků zdravotního postižení, zdravotního znevýhodnění a sociálního znevýhodnění a prevenci jeho vzniku.“.
6.
§ 4 včetně nadpisu zní:
㤠4
Další dokumentace
(1)
Školské poradenské zařízení vede dokumentaci
a)
o žádostech o poskytnutí poradenské služby, o odmítnutí nebo přerušení poskytování poradenské služby,
b)
o vyšetření, jeho výsledcích a poskytnuté péči individuální i skupinové,
c)
o poskytnutí informace podle § 1 odst. 3 a potvrzení podle § 1 odst. 5 věty čtvrté,
d)
o spolupráci se školami a školskými zařízeními.
(2)
Škola vede o poradenských službách poskytovaných školním psychologem nebo speciálním pedagogem dokumentaci podle odstavce 1 písm. a) až d) a o poradenských službách poskytovaných školním metodikem prevence nebo výchovným poradcem dokumentaci podle odstavce 1 písm. b).“.
7.
V § 5 odst. 3 písmena a) a b) včetně poznámky pod čarou č. 3 znějí:
„a)
zjišťuje pedagogicko-psychologickou připravenost žáků na povinnou školní docházku a vydává o ní zprávu; doporučuje zákonným zástupcům a řediteli školy návrhy podpůrných nebo vyrovnávacích opatření, zařazení do vzdělávacího programu přizpůsobeného vzdělávacím potřebám žáka, případně zařazení do školy a třídy odpovídající vzdělávacím potřebám žáka; spolupracuje při přijímání žáků do škol; provádí psychologická a speciálně pedagogická vyšetření pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami,
b)
zjišťuje speciální vzdělávací potřeby žáků škol a na základě výsledků psychologické a speciálně pedagogické diagnostiky vypracovává odborné posudky a návrhy podpůrných nebo vyrovnávacích opatření pro školy a školská zařízení, včetně posudků pro účely uzpůsobení podmínek pro konání maturitní zkoušky a jednotlivé zkoušky, která svým obsahem a formou odpovídá zkoušce maturitní zkoušky3),
3)
Vyhláška č. 177/2009 Sb., o bližších podmínkách ukončování vzdělávání ve středních školách maturitní zkouškou.“.
8.
V § 6 odstavec 1 zní:
„(1)
Centrum poskytuje poradenské služby při výchově a vzdělávání žáků se zdravotním postižením, jakož i dětí s hlubokým mentálním postižením, v odůvodněných případech, zejména v pochybnostech, zda se jedná o žáka se zdravotním postižením nebo zdravotním znevýhodněním, také při výchově a vzdělávání žáků se zdravotním znevýhodněním. Jedno centrum poskytuje poradenské služby podle věty první v rozsahu odpovídajícím jednomu nebo více druhům zdravotního postižení podle části II bodů 1 až 8 přílohy č. 2 k této vyhlášce.“.
9.
V § 6 odst. 4 se na konci textu písmene a) doplňují slova „, připravuje posudky pro účely uzpůsobení maturitní zkoušky a jednotlivé zkoušky, která svým obsahem a formou odpovídá zkoušce maturitní zkoušky, u žáků a uchazečů se zdravotním postižením3)“.
10.
V § 6 odst. 4 se na konci textu písmene d) doplňují slova „, případně také se zdravotním znevýhodněním“.
11.
V § 7 odst. 2 písmeno f) zní:
„f)
průběžnou a dlouhodobou péči o žáky s výchovnými či výukovými obtížemi a vytváření předpokladů pro jejich snižování a“.
12.
V příloze č. 1 pod nadpisem „Informační a metodická činnost. Příprava podkladů pro vzdělávací opatření, dokumentace apod.:“ bod 3 zní:
„3)
Při přípravě zpráv v případech, kdy je žák v péči odborného lékaře nebo klinického psychologa, školské poradenské zařízení vychází z klinické diagnosy a léčebných opatření odborného lékaře nebo klinického psychologa, který tuto péči žákovi poskytuje, pokud tyto podklady zákonný zástupce nebo žák školskému poradenskému zařízení předá.“.
Čl. II
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. září 2011.
Ministr:
Mgr. Dobeš v. r. |
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 40/2011 Sb. m. s. | Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 40/2011 Sb. m. s.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí, kterým se mění a doplňuje sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 86/2007 Sb. m. s.
Vyhlášeno 27. 4. 2011, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 1. 5. 2011, částka 21/2011
* ČLÁNEK 1 - 1. Pravidlo 161 Prováděcího předpisu k Úmluvě o udělování evropských patentů se mění takto:
* ČLÁNEK 2 - (1) Toto rozhodnutí vstoupí v platnost dne 1. května 2011.
Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 1. 5. 2011
40
SDĚLENÍ
Ministerstva zahraničních věcí,
kterým se mění a doplňuje sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 86/2007 Sb. m. s.
Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 26. října 2010 bylo v Haagu přijato Rozhodnutí správní rady Evropské patentové organizace pozměňující Pravidla 161 a 162 Prováděcího předpisu k Úmluvě o udělování evropských patentů1).
Rozhodnutí vstupuje v platnost na základě svého článku 2 odst. 1 dne 1. května 2011 a tímto dnem vstupuje v platnost i pro Českou republiku.
Anglické znění Rozhodnutí a jeho překlad do českého jazyka se vyhlašuje současně.
PŘEKLAD
ROZHODNUTÍ SPRÁVNÍ RADY
ZE DNE 26. ŘÍJNA 2010
POZMĚŇUJÍCÍ PROVÁDĚCÍ PŘEDPIS
K ÚMLUVĚ O UDĚLOVÁNÍ EVROPSKÝCH PATENTŮ
(CA/D 12/10)
SPRÁVNÍ RADA EVROPSKÉ PATENTOVÉ ORGANIZACE,
S ohledem na Úmluvu o udělování evropských patentů a zejména článek 33(1)(c),
Na návrh prezidenta Evropského patentového úřadu,
S ohledem na stanovisko Výboru pro patentové právo a Výboru pro rozpočet a finance,
ROZHODLA TAKTO:
ČLÁNEK 1
1.
Pravidlo 161 Prováděcího předpisu k Úmluvě o udělování evropských patentů se mění takto:
“Pravidlo 161
Změna přihlášky
(1)
Jedná-li Evropský patentový úřad jako orgán pro mezinárodní rešerši a, je-li podán návrh podle článku 31 Smlouvy o patentové spolupráci, rovněž jako orgán pro mezinárodní předběžný průzkum evropské patentové přihlášky podle Smlouvy o patentové spolupráci, umožní přihlašovateli vyjádřit se k písemnému posudku orgánu pro mezinárodní rešerši nebo ke zprávě o mezinárodním předběžném průzkumu a případně jej vyzve, aby odstranil všechny nedostatky uvedené v písemném posudku nebo ve zprávě o mezinárodním předběžném průzkumu a upravil popis, nároky a výkresy ve lhůtě šesti měsíců od příslušného sdělení. Vyhotovil-li Evropský patentový úřad zprávu o doplňkové mezinárodní rešerši, vydá podle první věty výzvu ohledně vysvětlení stanovených podle Pravidla 45bis.7 odst. (e) Smlouvy o patentové spolupráci. Nevyhoví-li přihlašovatel výzvě nebo neodpoví-li na ni podle první nebo druhé věty, přihláška se považuje za vzatou zpět.
(2)
Vyhotoví-li Evropský patentový úřad zprávu o dodatečné evropské rešerši k evropské patentové přihlášce podle Smlouvy o patentové spolupráci, lze v přihlášce jednou provést změny ve lhůtě šesti měsíců od sdělení, v němž je přihlašovatel v tomto smyslu informován. Pozměněná přihláška bude základem pro dodatečnou evropskou rešerši.“
2.
Pravidlo 162 Prováděcího předpisu k Úmluvě o udělování evropských patentů se mění takto:
“Pravidlo 162
Patentové nároky podléhající poplatku
(1)
Obsahují-li podlohy přihlášky, z nichž má vycházet řízení o udělení evropského patentu, víc než patnáct nároků, platí se poplatek za nároky za šestnáctý a každý další nárok, jak stanoví Poplatkový řád, a to ve lhůtě stanovené v pravidle 159 odst. 1.
(2)
Nejsou-li poplatky za nároky zaplaceny ve lhůtě, lze je ještě zaplatit do šesti měsíců od upozornění o nedodržení lhůty. Jsou-li v této lhůtě podány pozměněné nároky, počítají se splatné poplatky na základě těchto pozměněných nároků.
(3)
Poplatky za nároky zaplacené ve lhůtě uvedené v odstavci 1, které převyšují poplatky splatné podle odstavce 2 věty druhé, se vracejí.
(4)
Není-li včas zaplacen poplatek za nároky, má se za to, že bylo od příslušného nároku upuštěno.“
ČLÁNEK 2
(1)
Toto rozhodnutí vstoupí v platnost dne 1. května 2011.
(2)
Pravidla 161 a 162 Úmluvy o udělování evropských patentů, pozměněná článkem 1 tohoto rozhodnutí, se použijí na evropské patentové přihlášky podle Smlouvy o patentové spolupráci, u nichž nebylo ke dni 1. května 2011 vydáno sdělení ve smyslu dosavadního znění pravidel 161 a 162 Úmluvy o udělování evropských patentů.
V Haagu, dne 26. října 2010
Za správní radu
Předseda
Jesper KONGSTAD
1)
Úmluva o udělování evropských patentů byla přijata v Mnichově dne 5. října 1973 a ve znění platném k 13. prosinci 2007 byla vyhlášena pod č. 86/2007 Sb. m. s.
Rozhodnutí správní rady měnící Prováděcí předpis k Úmluvě ze dne 6. března 2008 a 21. října 2008 byla vyhlášena pod č. 10/2009 Sb. m. s.
Rozhodnutí správní rady CA/D 2/09 a CA/D 3/09 ze dne 25. března 2009 a CA/D 20/09 ze dne 27. října 2009 pozměňující pravidla Prováděcího předpisu k Úmluvě byla vyhlášena pod č. 39/2010 Sb. m. s.
Rozhodnutí CA/D 18/09 ze dne 28. října 2009 a Rozhodnutí CA/D 16/10 ze dne 26. října 2010 pozměňující pravidla Prováděcího předpisu k Úmluvě byla vyhlášena pod č. 102/2010 Sb. m. s. |
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 33/2011 Sb. m. s. | Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 33/2011 Sb. m. s.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Smlouvy mezi Českou republikou a Slovenskou republikou, kterou se mění a doplňuje Smlouva mezi Českou republikou a Slovenskou republikou o společných státních hranicích ze dne 4. ledna 1996
Vyhlášeno 27. 4. 2011, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 1. 4. 2011, částka 17/2011
* Článek 1 - Smlouva mezi Českou republikou a Slovenskou republikou o společných státních hranicích ze dne 4. ledna 1996 (dále jen „Smlouva o státních hranicích“) se mění a doplňuje takto:
* Článek 2 - (1) Tato smlouva podléhá ratifikaci. Vstoupí v platnost první den druhého měsíce následujícího po dni výměny ratifikačních listin.
Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 1. 4. 2011
33
SDĚLENÍ
Ministerstva zahraničních věcí
Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 13. května 2010 byla v Bratislavě podepsána Smlouva mezi Českou republikou a Slovenskou republikou, kterou se mění a doplňuje Smlouva mezi Českou republikou a Slovenskou republikou o společných státních hranicích1) ze dne 4. ledna 1996.
Se Smlouvou vyslovil souhlas Parlament České republiky a prezident republiky Smlouvu ratifikoval. Ratifikační listiny byly vyměněny v Praze dne 14. února 2011.
Smlouva vstoupila v platnost na základě svého článku 2 odst. 1 dne 1. dubna 2011. Nedílnou součástí Smlouvy je Příloha I – Hraniční dokumentární dílo, která nahrazuje Přílohu I – Hraniční dokumentární dílo Smlouvy mezi Českou republikou a Slovenskou republikou o společných státních hranicích ze dne 4. ledna 1996, oznámenou pod č. 316/1999 Sb.
České znění Smlouvy se vyhlašuje současně.
SMLOUVA
mezi
Českou republikou
a
Slovenskou republikou,
kterou se mění a doplňuje Smlouva
mezi
Českou republikou
a
Slovenskou republikou
o společných státních hranicích
ze dne 4. ledna 1996
Česká republika a Slovenská republika
vedeny přáním zabezpečit stabilitu státních hranic a jejich efektivnější správu a údržbu a majíce na zřeteli ochranu životního prostředí se dohodly takto:
Článek 1
Smlouva mezi Českou republikou a Slovenskou republikou o společných státních hranicích ze dne 4. ledna 1996 (dále jen „Smlouva o státních hranicích“) se mění a doplňuje takto:
1.
Článek 2 odst. 1 zní:
„(1)
Státní hranice jsou nepohyblivé a probíhají od bodu styku státních hranic smluvních stran a Polské republiky až k bodu styku státních hranic smluvních stran a Rakouské republiky tak, jak byly určeny k 25. červenci 1997 a jsou znázorněny v hraničním dokumentárním díle, které tvoří přílohu I této smlouvy a je její nedílnou součástí. Výjimkou je úsek státních hranic na soutoku hraničního vodního toku Morava s vodním tokem Dyje od nepohyblivého bodu střednice koryta hraničního vodního toku Morava, ležícího na spojnici hraničních znaků 41C a 41S, k bodu určenému střednicí koryta hraničního vodního toku Morava, ležícího na spojnici hraničních znaků 41S a 41Ö, v kterém jsou státní hranice pohyblivé a přizpůsobují se postupným přirozeným změnám polohy koryta hraničního vodního toku Morava.“.
2.
Článek 2 odst. 2 písm. d), h) a i) se vypouští. Dosavadní písmena e) až g) se označují jako d) až f).
3.
V článku 3 odst. 1 se za slova „Změny průběhu státních hranic“ vkládají slova „k 25. červenci 1997“.
4.
V článku 5 se doplňuje nový odstavec 3, který zní:
„(3)
Pro účely této smlouvy se hraničními vodními toky rozumí vodní toky nebo jejich úseky, kterými probíhají státní hranice, včetně těch, které státní hranice opakovaně protínají, a jsou uvedeny v hraničním dokumentárním díle.“.
5.
V článku 6 odst. 1 písm. a) a b) se slovo „příkopů“ nahrazuje slovem „strží“.
6.
V článku 6 se doplňuje nový odstavec 6, který zní:
„(6)
Průběh státních hranic lze dočasně vyznačit signalizačními zařízeními, jejichž tvar, rozměry, materiál a označení určuje Směrnice pro vyznačování, zaměřování a údržbu státních hranic podle článku 25 odst. 2 této smlouvy. Pokud se dále v této smlouvě uvádí pojem hraniční znak, rozumí se tímto pojmem i signalizační zařízení.“.
7.
Článek 7 zní:
„Článek 7
Státní hranice probíhají
a)
po přímé spojnici po sobě následujících hraničních znaků osazených přímo v hraniční čáře nebo nevyznačených či dočasně vyznačených lomových bodů hraniční čáry,
b)
po přímé spojnici po sobě následujících nevyznačených lomových bodů hraniční čáry na hraničních cestách a stržích,
c)
po přímé spojnici po sobě následujících nevyznačených či dočasně vyznačených lomových bodů hraniční čáry, popř. hraničních znaků osazených přímo v hraniční čáře na hraničních vodních tocích.“.
8.
Články 8 a 9 se ruší.
9.
V článku 10 se slovo „příkopy“ nahrazuje slovem „strže“.
10.
Článek 11 zní:
„Článek 11
Smluvní strany zabezpečí údržbu objektů umístěných na pozemcích koryt hraničních vodních toků tak, aby nebyla ohrožena zřetelnost průběhu státních hranic.“.
11.
Článek 12 zní:
„Článek 12
Změny průběhu státních hranic mohou být provedeny jen na základě mezinárodní smlouvy.“.
12.
Článek 14 odst. 2 zní:
„(2)
Zaměření polohy koryta hraničních vodních toků a objektů na nich se provede při každém druhém přezkoušení státních hranic.“.
13.
Článek 14 odst. 4 a 5 zní:
„(4)
Na základě výsledků přezkoušení podle odstavců 1 až 3 se vyhotovují dokumenty, ve kterých jsou zejména dokumentovány a vyznačeny změny oproti platnému stavu hraničního dokumentárního díla (dále jen „hraniční dokumenty“).
(5)
Hraniční dokumenty podle odstavce 4 se schvalují v souladu s vnitrostátními postupy. Schválené hraniční dokumenty se stávají součástí hraničního dokumentárního díla na základě mezinárodní smlouvy.“.
14.
Článek 20 zní:
„Článek 20
Smluvní strany chrání hraniční znaky, měřické značky a jiná zařízení sloužící k zaměřování státních hranic a ochraně hraničních znaků a informační zařízení o státních hranicích před poškozením, zničením, neoprávněným přemístěním a používáním v rozporu s jejich určením.“.
15.
V článku 22 odst. 1 se vypouští slova „celní a pasové kontrole,“.
16.
Článek 23 zní:
„Článek 23
Před zahájením prací souvisejících s vyhledáváním nebo dobýváním nerostného bohatství nebo s realizací stavebních opatření jakéhokoli druhu uvnitř pruhu o šířce 50 m po obou stranách státních hranic smluvní strany dohodnou potřebná opatření z hlediska vyznačení průběhu státních hranic.“.
17.
Článek 25 odst. 1 písm. c) zní:
„c)
rozhoduje o způsobu, druhu a změnách vyznačení průběhu státních hranic, zejména na hraničních vodních tocích a zařízeních sloužících veřejné dopravě, hraničních cestách a stržích,“.
18.
V článku 25 odst. 1 se za písmeno c) vkládá nové písmeno d), které zní:
„d)
přijímá opatření v souvislosti se vznikem a zánikem hraničních vodních toků, hraničních cest a strží,“.
Dosavadní písmena d) až h) se označují jako e) až i).
19.
Článek 25 odst. 1 písm. g) a h) zní:
„g)
zpracovává a předkládá k vyslovení souhlasu hraniční dokumenty ve smyslu článku 14 odst. 4 této smlouvy,
h)
zpracovává a předkládá příslušným orgánům smluvních stran návrhy změn a doplnění hraničního dokumentárního díla,“.
20.
V článku 29 odst. 4 se slova „závěrečné zprávy, kterou“ nahrazují slovy „závěrečného protokolu, který“.
21.
Článek 30 zní:
„Článek 30
Členové Hraniční komise, smíšených technických skupin, přizvaní experti a pomocné síly se při plnění úkolů podle této smlouvy prokazují na státních hranicích nebo v jejich blízkosti dokladem, kterým mohou prokázat svoji totožnost, spolu s písemným pověřením Hraniční komise.“.
22.
Článek 31 se ruší.
23.
V článku 33 se slovo „příkopů“ nahrazuje slovem „strží“.
24.
Příloha I Smlouvy o státních hranicích se nahrazuje přílohou k této smlouvě.
Článek 2
(1)
Tato smlouva podléhá ratifikaci. Vstoupí v platnost první den druhého měsíce následujícího po dni výměny ratifikačních listin.
(2)
Dnem vstupu v platnost zvláštní smluvní úpravy o nepohyblivosti bodu styku státních hranic České republiky, Slovenské republiky a Rakouské republiky „Dyje - Morava“ pozbude platnosti druhá věta článku 2 odst. 1 Smlouvy o státních hranicích.
(3)
Tato smlouva se sjednává na dobu neurčitou. Tato smlouva pozbude platnosti společně se Smlouvou o státních hranicích.
Dáno v Bratislavě dne 13. května 2010 ve dvou původních vyhotoveních, každé z nich v českém jazyce a slovenském jazyce, přičemž obě znění mají stejnou platnost.
Za Českou republiku
Mgr. Lenka Ptáčková Melicharová v. r.
náměstkyně ministra vnitra
Za Slovenskou republiku
Jozef Buček v. r.
státní tajemník Ministerstva vnitra
ZPRÁVA O VYHOTOVENÍ HRANIČNÍHO DOKUMENTÁRNÍHO DÍLA 2009
136kB
130kB
141kB
47kB
86kB
54kB
54kB
48kB
129kB
58kB
39kB
317kB
225kB
213kB
HRANIČNÍ ÚSEK I
18kB
28kB
18kB
57kB
77kB
54kB
48kB
54kB
46kB
53kB
52kB
48kB
55kB
56kB
68kB
49kB
72kB
62kB
56kB
49kB
46kB
52kB
66kB
62kB
51kB
49kB
48kB
46kB
46kB
57kB
49kB
55kB
50kB
47kB
47kB
49kB
47kB
45kB
54kB
52kB
55kB
19kB
103kB
103kB
90kB
102kB
82kB
56kB
83kB
59kB
82kB
56kB
81kB
58kB
87kB
62kB
85kB
55kB
85kB
58kB
82kB
70kB
85kB
86kB
83kB
64kB
94kB
85kB
69kB
84kB
55kB
86kB
59kB
84kB
55kB
84kB
65kB
95kB
58kB
91kB
60kB
87kB
85kB
58kB
83kB
84kB
81kB
85kB
83kB
79kB
83kB
79kB
56kB
78kB
56kB
81kB
55kB
89kB
57kB
88kB
89kB
56kB
81kB
54kB
80kB
57kB
89kB
87kB
86kB
59kB
57kB
56kB
26kB
18kB
25kB
67kB
150kB
162kB
177kB
176kB
175kB
178kB
168kB
178kB
170kB
169kB
178kB
179kB
178kB
171kB
162kB
174kB
163kB
132kB
156kB
169kB
170kB
169kB
171kB
170kB
170kB
169kB
168kB
172kB
171kB
172kB
170kB
171kB
116kB
68kB
70kB
90kB
29kB
13kB
HRANIČNÍ ÚSEK II
18kB
26kB
18kB
53kB
54kB
51kB
56kB
66kB
55kB
53kB
52kB
57kB
60kB
57kB
62kB
55kB
60kB
59kB
64kB
58kB
49kB
49kB
58kB
54kB
54kB
48kB
49kB
47kB
52kB
49kB
57kB
50kB
53kB
61kB
56kB
57kB
61kB
64kB
19kB
84kB
83kB
87kB
81kB
85kB
87kB
89kB
79kB
76kB
77kB
82kB
84kB
78kB
80kB
86kB
82kB
92kB
88kB
82kB
84kB
85kB
79kB
74kB
77kB
86kB
85kB
81kB
81kB
85kB
87kB
81kB
86kB
86kB
90kB
91kB
87kB
85kB
86kB
82kB
85kB
86kB
85kB
79kB
82kB
83kB
83kB
84kB
79kB
82kB
79kB
80kB
85kB
82kB
83kB
84kB
87kB
82kB
84kB
85kB
87kB
80kB
86kB
86kB
84kB
90kB
89kB
85kB
85kB
85kB
82kB
82kB
83kB
84kB
91kB
84kB
70kB
53kB
27kB
18kB
24kB
66kB
147kB
159kB
165kB
171kB
169kB
164kB
172kB
172kB
172kB
172kB
172kB
173kB
173kB
173kB
173kB
173kB
173kB
172kB
173kB
173kB
172kB
41kB
155kB
168kB
169kB
168kB
168kB
170kB
170kB
170kB
170kB
170kB
171kB
170kB
171kB
171kB
172kB
171kB
170kB
171kB
171kB
138kB
62kB
71kB
90kB
29kB
HRANIČNÍ ÚSEK III
19kB
27kB
18kB
51kB
65kB
51kB
54kB
48kB
46kB
48kB
48kB
47kB
73kB
60kB
55kB
53kB
49kB
66kB
56kB
60kB
48kB
53kB
61kB
53kB
54kB
61kB
53kB
51kB
55kB
55kB
57kB
19kB
91kB
58kB
88kB
92kB
90kB
80kB
82kB
88kB
90kB
89kB
87kB
92kB
105kB
58kB
94kB
86kB
88kB
86kB
83kB
88kB
58kB
85kB
87kB
88kB
84kB
58kB
79kB
82kB
84kB
83kB
57kB
87kB
58kB
82kB
86kB
86kB
86kB
82kB
86kB
88kB
56kB
86kB
57kB
87kB
73kB
87kB
63kB
84kB
67kB
82kB
53kB
27kB
25kB
67kB
159kB
172kB
173kB
163kB
162kB
171kB
173kB
173kB
172kB
173kB
173kB
173kB
174kB
65kB
159kB
171kB
171kB
169kB
171kB
171kB
172kB
171kB
171kB
172kB
172kB
172kB
90kB
64kB
70kB
90kB
29kB
13kB
13kB
13kB
HRANIČNÍ ÚSEK IV
19kB
29kB
18kB
49kB
57kB
62kB
73kB
59kB
56kB
49kB
54kB
54kB
56kB
51kB
50kB
52kB
53kB
59kB
52kB
49kB
53kB
53kB
57kB
69kB
59kB
73kB
51kB
59kB
47kB
52kB
52kB
54kB
78kB
19kB
85kB
83kB
84kB
83kB
86kB
82kB
84kB
91kB
81kB
83kB
78kB
82kB
79kB
82kB
84kB
79kB
83kB
78kB
82kB
83kB
81kB
86kB
84kB
84kB
84kB
83kB
81kB
81kB
81kB
75kB
75kB
77kB
83kB
85kB
83kB
85kB
82kB
82kB
83kB
85kB
83kB
79kB
84kB
97kB
101kB
90kB
83kB
85kB
79kB
85kB
95kB
96kB
86kB
81kB
82kB
96kB
80kB
82kB
80kB
79kB
84kB
82kB
81kB
81kB
88kB
107kB
64kB
27kB
24kB
66kB
159kB
172kB
172kB
171kB
170kB
170kB
173kB
172kB
172kB
172kB
169kB
157kB
157kB
166kB
166kB
156kB
167kB
161kB
172kB
170kB
102kB
158kB
170kB
170kB
168kB
168kB
168kB
170kB
170kB
170kB
170kB
168kB
168kB
167kB
169kB
170kB
168kB
102kB
63kB
71kB
90kB
29kB
HRANIČNÍ ÚSEK V
19kB
31kB
18kB
54kB
78kB
52kB
53kB
58kB
48kB
52kB
51kB
66kB
61kB
76kB
70kB
60kB
95kB
56kB
50kB
48kB
49kB
58kB
57kB
54kB
57kB
90kB
63kB
82kB
85kB
80kB
96kB
75kB
67kB
92kB
88kB
19kB
99kB
56kB
96kB
59kB
101kB
83kB
83kB
82kB
56kB
84kB
56kB
84kB
56kB
84kB
55kB
87kB
59kB
88kB
57kB
106kB
107kB
106kB
106kB
102kB
58kB
106kB
106kB
102kB
71kB
97kB
59kB
83kB
56kB
81kB
55kB
83kB
56kB
85kB
57kB
89kB
56kB
88kB
57kB
83kB
56kB
84kB
88kB
88kB
57kB
89kB
85kB
56kB
104kB
85kB
86kB
69kB
109kB
106kB
90kB
76kB
95kB
56kB
84kB
60kB
94kB
64kB
93kB
92kB
96kB
104kB
61kB
92kB
60kB
89kB
80kB
70kB
53kB
27kB
24kB
66kB
144kB
159kB
154kB
155kB
161kB
169kB
169kB
156kB
153kB
154kB
155kB
153kB
153kB
153kB
154kB
154kB
154kB
154kB
152kB
154kB
153kB
162kB
172kB
171kB
171kB
163kB
155kB
167kB
156kB
156kB
155kB
160kB
157kB
166kB
159kB
155kB
156kB
156kB
170kB
50kB
154kB
166kB
166kB
164kB
163kB
163kB
166kB
170kB
169kB
169kB
166kB
166kB
167kB
166kB
165kB
113kB
78kB
72kB
90kB
29kB
13kB
13kB
HRANIČNÍ ÚSEK VI
19kB
28kB
18kB
45kB
45kB
88kB
56kB
51kB
49kB
58kB
57kB
49kB
55kB
57kB
61kB
52kB
50kB
56kB
51kB
51kB
51kB
51kB
51kB
50kB
57kB
54kB
54kB
73kB
71kB
69kB
57kB
79kB
60kB
53kB
48kB
53kB
54kB
54kB
56kB
51kB
54kB
48kB
48kB
65kB
54kB
48kB
54kB
48kB
19kB
81kB
85kB
83kB
89kB
87kB
84kB
86kB
87kB
85kB
87kB
88kB
85kB
85kB
87kB
85kB
87kB
89kB
83kB
91kB
98kB
90kB
88kB
90kB
88kB
86kB
89kB
85kB
83kB
82kB
85kB
85kB
88kB
101kB
91kB
94kB
89kB
93kB
90kB
81kB
85kB
89kB
86kB
96kB
98kB
95kB
96kB
100kB
83kB
81kB
85kB
88kB
87kB
88kB
86kB
86kB
85kB
86kB
87kB
86kB
87kB
94kB
83kB
82kB
85kB
78kB
84kB
77kB
84kB
83kB
84kB
71kB
60kB
55kB
27kB
18kB
24kB
67kB
157kB
168kB
169kB
169kB
169kB
160kB
167kB
173kB
169kB
157kB
167kB
161kB
158kB
158kB
167kB
172kB
172kB
170kB
166kB
172kB
151kB
155kB
165kB
166kB
167kB
167kB
165kB
169kB
170kB
167kB
166kB
168kB
166kB
170kB
170kB
170kB
169kB
169kB
170kB
60kB
71kB
71kB
90kB
29kB
13kB
13kB
HRANIČNÍ ÚSEK VII
19kB
28kB
18kB
51kB
46kB
49kB
50kB
47kB
52kB
69kB
59kB
60kB
61kB
59kB
68kB
89kB
65kB
54kB
52kB
50kB
62kB
45kB
46kB
52kB
57kB
46kB
52kB
42kB
50kB
48kB
48kB
53kB
50kB
50kB
51kB
54kB
56kB
54kB
50kB
44kB
53kB
36kB
53kB
53kB
52kB
59kB
49kB
48kB
77kB
63kB
89kB
53kB
95kB
46kB
46kB
51kB
51kB
59kB
56kB
57kB
19kB
84kB
58kB
82kB
86kB
59kB
102kB
106kB
109kB
107kB
65kB
85kB
87kB
90kB
98kB
108kB
105kB
113kB
104kB
103kB
103kB
85kB
87kB
89kB
87kB
88kB
57kB
89kB
87kB
56kB
89kB
58kB
86kB
91kB
87kB
89kB
61kB
93kB
86kB
87kB
84kB
89kB
90kB
60kB
83kB
57kB
90kB
87kB
85kB
60kB
90kB
84kB
92kB
70kB
87kB
58kB
93kB
82kB
56kB
88kB
58kB
93kB
83kB
84kB
84kB
89kB
91kB
89kB
90kB
89kB
89kB
90kB
89kB
94kB
103kB
93kB
83kB
66kB
91kB
92kB
56kB
86kB
58kB
91kB
83kB
86kB
66kB
89kB
61kB
76kB
63kB
71kB
27kB
18kB
25kB
67kB
160kB
157kB
156kB
156kB
160kB
168kB
156kB
156kB
157kB
157kB
157kB
157kB
156kB
156kB
156kB
156kB
167kB
157kB
158kB
157kB
169kB
164kB
158kB
158kB
158kB
158kB
157kB
170kB
169kB
165kB
169kB
162kB
164kB
166kB
172kB
172kB
173kB
167kB
172kB
160kB
158kB
164kB
169kB
163kB
44kB
158kB
167kB
170kB
169kB
168kB
171kB
170kB
173kB
169kB
171kB
172kB
173kB
173kB
171kB
171kB
174kB
173kB
173kB
174kB
173kB
171kB
173kB
38kB
89kB
74kB
92kB
30kB
13kB
13kB
HRANIČNÍ ÚSEK VIII
20kB
29kB
19kB
57kB
56kB
51kB
52kB
58kB
52kB
51kB
47kB
48kB
49kB
51kB
50kB
48kB
46kB
52kB
54kB
58kB
63kB
72kB
67kB
62kB
59kB
54kB
84kB
73kB
76kB
60kB
50kB
72kB
57kB
72kB
93kB
59kB
60kB
77kB
72kB
66kB
72kB
72kB
69kB
19kB
84kB
83kB
86kB
93kB
89kB
82kB
87kB
83kB
81kB
83kB
81kB
83kB
83kB
85kB
85kB
84kB
84kB
85kB
83kB
82kB
85kB
86kB
82kB
89kB
97kB
84kB
85kB
87kB
89kB
89kB
89kB
88kB
88kB
87kB
86kB
92kB
92kB
88kB
84kB
90kB
88kB
87kB
94kB
82kB
87kB
94kB
89kB
87kB
93kB
87kB
88kB
87kB
90kB
83kB
82kB
84kB
81kB
79kB
79kB
88kB
87kB
90kB
80kB
89kB
87kB
86kB
86kB
82kB
81kB
88kB
80kB
84kB
84kB
80kB
86kB
83kB
81kB
86kB
78kB
89kB
84kB
86kB
100kB
85kB
97kB
93kB
89kB
89kB
92kB
81kB
81kB
68kB
28kB
18kB
26kB
69kB
160kB
167kB
175kB
174kB
176kB
174kB
160kB
160kB
160kB
162kB
162kB
162kB
163kB
162kB
161kB
162kB
161kB
161kB
162kB
162kB
161kB
162kB
165kB
160kB
160kB
160kB
159kB
158kB
160kB
174kB
176kB
175kB
175kB
174kB
174kB
173kB
161kB
151kB
33kB
159kB
171kB
170kB
172kB
171kB
170kB
168kB
168kB
169kB
166kB
170kB
172kB
172kB
172kB
173kB
171kB
169kB
169kB
141kB
68kB
73kB
92kB
30kB
HRANIČNÍ ÚSEK IX
20kB
31kB
19kB
55kB
57kB
69kB
63kB
69kB
75kB
78kB
55kB
64kB
58kB
60kB
60kB
77kB
92kB
104kB
96kB
80kB
84kB
72kB
81kB
70kB
72kB
86kB
76kB
74kB
69kB
80kB
87kB
91kB
87kB
73kB
83kB
74kB
90kB
90kB
85kB
89kB
87kB
78kB
75kB
96kB
84kB
88kB
70kB
73kB
85kB
72kB
78kB
82kB
81kB
91kB
60kB
70kB
74kB
93kB
87kB
88kB
79kB
90kB
72kB
68kB
72kB
74kB
82kB
67kB
80kB
76kB
71kB
63kB
56kB
19kB
105kB
98kB
100kB
101kB
105kB
103kB
100kB
101kB
107kB
107kB
106kB
100kB
102kB
105kB
105kB
105kB
103kB
99kB
102kB
102kB
103kB
103kB
105kB
105kB
102kB
100kB
105kB
105kB
104kB
106kB
104kB
100kB
106kB
106kB
103kB
103kB
104kB
106kB
104kB
100kB
108kB
108kB
106kB
104kB
108kB
105kB
105kB
104kB
107kB
105kB
115kB
109kB
103kB
109kB
105kB
104kB
105kB
105kB
109kB
114kB
107kB
106kB
104kB
107kB
108kB
109kB
109kB
109kB
111kB
110kB
110kB
109kB
112kB
110kB
110kB
111kB
110kB
108kB
58kB
27kB
25kB
68kB
149kB
160kB
159kB
159kB
160kB
161kB
161kB
160kB
160kB
160kB
159kB
158kB
159kB
160kB
160kB
162kB
161kB
159kB
160kB
162kB
162kB
65kB
156kB
166kB
166kB
167kB
166kB
166kB
166kB
167kB
167kB
167kB
167kB
166kB
166kB
165kB
167kB
166kB
165kB
165kB
166kB
167kB
167kB
167kB
103kB
59kB
73kB
92kB
30kB
1)
Smlouva mezi Českou republikou a Slovenskou republikou o společných státních hranicích podepsaná dne 4. ledna 1996 v Židlochovicích byla vyhlášena pod č. 246/1997 Sb. |
Nařízení vlády č. 114/2011 Sb. | Nařízení vlády č. 114/2011 Sb.
Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 290/1995 Sb., kterým se stanoví seznam nemocí z povolání
Vyhlášeno 27. 4. 2011, datum účinnosti 1. 7. 2011, částka 42/2011
* Čl. I - Příloha k nařízení vlády č. 290/1995 Sb., kterým se stanoví seznam nemocí z povolání, zní:
* Čl. II - Přechodné ustanovení
* Čl. III - Účinnost
Aktuální znění od 1. 7. 2011
114
NAŘÍZENÍ VLÁDY
ze dne 6. dubna 2011,
kterým se mění nařízení vlády č. 290/1995 Sb., kterým se stanoví seznam nemocí z povolání
Vláda nařizuje podle § 107 odst. 1 písm. b) zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění:
Čl. I
Příloha k nařízení vlády č. 290/1995 Sb., kterým se stanoví seznam nemocí z povolání, zní:
„Příloha k nařízení vlády č. 290/1995 Sb.
SEZNAM NEMOCÍ Z POVOLÁNÍ
Kapitola I
Nemoci z povolání způsobené chemickými látkami
Položka| Nemoc z povolání| Podmínky vzniku nemoci z povolání
---|---|---
1.| Nemoc z olova nebo jeho sloučenin| K položkám č. 1 až 58:
Nemoci vznikají při plnění pracovních a služebních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním (dále jen „při práci“),
při němž je prokázána taková expozice chemickým látkám, jejich sloučeninám a směsím látek, která je podle současných lékařských poznatků příčinou nemoci.
2.| Nemoc ze rtuti nebo jejích sloučenin
3.| Nemoc z arzénu nebo jeho sloučenin
4.| Nemoc z antimonu nebo jeho sloučenin
5.| Nemoc z berylia nebo jeho sloučenin
6.| Nemoc z kadmia nebo jeho sloučenin
7.| Nemoc z chrómu nebo jeho sloučenin
8.| Nemoc z manganu nebo jeho sloučenin
9.| Nemoc z niklu nebo jeho sloučenin
10.| Nemoc z fosforu nebo jeho sloučenin
11.| Nemoc z vanadu nebo jeho sloučenin
12.| Nemoc z fluóru nebo jeho sloučenin
13.| Nemoc z chlóru nebo jeho sloučenin
14.| Nemoc z ostatních halogenů a jejich sloučenin
15.| Nemoc ze zinku nebo jeho sloučenin
16.| Nemoc z mědi nebo jejích sloučenin
17.| Nemoc z oxidu uhelnatého
18.| Nemoc z oxidů dusíku
19.| Nemoc z oxidů síry
20.| Nemoc z kyanovodíku nebo kyanidů
21.| Nemoc z izokyanátů
22.| Nemoc z fosgénu
23.| Nemoc z boranů
24.| Nemoc ze sirouhlíku
25.| Nemoc ze sirovodíku a sulfidů
26.| Nemoc z amoniaku
27.| Nemoc z halogenovaných uhlovodíků
28.| Nemoc z alifatických nebo alicyklických uhlovodíků
29.| Nemoc z alkoholů
30.| Nemoc z glykolů
31.| Nemoc z éterů a ketonů
32.| Nemoc z formaldehydu a jiných alifatických aldehydů
33.| Nemoc z akrylonitrilu a jiných nitrilů
34.| Nemoc z alifatických nitroderivátů
35.| Nemoc z benzenu
36.| Nemoc z homologů benzenu
37.| Nemoc z naftalenu nebo jeho homologů
38.| Nemoc z vinylbenzenu nebo divinylbenzenu
39.| Nemoc z fenolů, jejich homologů nebo jejich halogenových derivátů
40.| Nemoc z aromatických nitro nebo amino sloučenin
41.| Nemoc z polychlorovaných bifenylů, dibenzodioxinů a dibenzofuranů
42.| Nemoc z polycyklických kondenzovaných uhlovodíků
43.| Nemoc ze syntetických pyretroidů
44.| Nemoc z dipyridilů
45.| Nemoc z karbamátů
46.| Nemoc ze sloučenin kovů platinové skupiny
47.| Nemoc z thalia nebo jeho sloučenin
48.| Nemoc z barya nebo jeho sloučenin
49.| Nemoc ze sloučenin cínu
50.| Nemoc ze sloučenin selenu a teluru
51.| Nemoc z uranu nebo jeho sloučenin
52.| Nemoc z esterů kyseliny dusičné
53.| Nemoc z anorganických kyselin
54.| Nemoc z etylenoxidu a jiných oxiranů
55.| Nemoc z halogenových alkyleterů nebo aryleterů (bischlormetyleter)
56.| Nemoc z organických kyselin
57.| Nemoc z louhů
58.| Nemoc z dalších látek nebo směsí látek
Kapitola II
Nemoci z povolání způsobené fyzikálními faktory
Položka| Nemoc z povolání| Podmínky vzniku nemoci z povolání
---|---|---
1.| Nemoc způsobená ionizujícím zářením| Nemoc vzniká při práci, u níž je prokázána taková expozice
ionizujícímu záření, která je podle současných lékařských
poznatků příčinou nemoci.
2.| Nemoc způsobená elektromagnetickým zářením| Nemoc vzniká při práci, u níž je prokázána taková expozice
elektromagnetickému záření, která je podle současných
lékařských poznatků příčinou nemoci.
3| Zákal čočky způsobený tepelným zářením| Nemoc vzniká při práci, u níž je prokázána taková expozice
tepelnému záření, která je podle současných lékařských
poznatků příčinou nemoci.
4.| Percepční kochleární vada sluchu způsobená hlukem.
U osob do dosažení 30 let věku při celkové ztrátě sluchu dosahující hranici 40 % dle Fowlera.
U osob starších 30 let věku se hranice zvyšuje o 1 % za každé 2 roky věku. U osob starších 50 let věku celková ztráta sluchu dosahující hranici 50 % dle Fowlera.| Nemoc vzniká při práci, u níž je prokázána nadměrná expozice hluku. Za nadměrnou se zpravidla pokládá taková expozice, při které ekvivalentní hladina hluku po běžnou dobu trvání směny překračuje 85 dB (A) nebo špičková hladina frekvenčně neváženého akustického tlaku překračuje 200 Pa [140 dB (A)].
5.| Nemoc způsobená přetlakem nebo podtlakem okolního prostředí| Nemoc vzniká při práci v přetlaku okolního prostředí nebo
v podtlakových komorách.
6.| Sekundární Raynaudův syndrom prstů rukou při práci s vibrujícími nástroji a zařízeními.
Objektivně prokázaný Raynaudův syndrom nejméně čtyř článků prstů rukou v chladu, ověřený plethysmografickým vyšetřením. | K položkám č. 6 až 8:
Nemoci vznikají při práci s pneumatickým nářadím ručně
ovládaným nebo při práci s vibrujícími nástroji s takovými hodnotami zrychlení vibrací, které jsou podle současných lékařských poznatků příčinou nemoci.
7.| Nemoci periferních nervů horních končetin charakteru ischemických nebo úžinových neuropatií při práci s vibrujícími nástroji a zařízeními.
Ischemické poškození středového nervu, loketního nervu nebo obou nervů, s klinickými příznaky a s patologickým EMG nálezem, odpovídajícími nejméně středně těžké poruše.
Poškození nervů horních končetin charakteru úžinového syndromu s klinickými příznaky a s patologickým EMG nálezem, odpovídajícími nejméně středně těžké poruše. |
8.| Nemoci kostí a kloubů rukou nebo zápěstí nebo loktů při práci s vibrujícími nástroji a zařízeními.
Aseptické nekrózy zápěstních nebo záprstních kůstek nebo izolovaná artróza kloubů ručních, zápěstních nebo loketních, spojené se závažnou poruchou funkce vedoucí
k výraznému omezení pracovní schopnosti. |
9.| Nemoci šlach, šlachových pochev nebo úponů svalů nebo kloubů končetin z dlouhodobého nadměrného jednostranného přetěžování.
Objektivními vyšetřovacími metodami potvrzené vleklé formy nemoci vedoucí k výraznému omezení pracovní schopnosti. | K položkám č. 9 a 10:
Nemoci vznikají při práci, při které jsou příslušné struktury
přetěžovány natolik, že přetěžování je podle současných lékařských poznatků příčinou nemoci.
10.| Nemoci periferních nervů končetin charakteru úžinového syndromu z dlouhodobého nadměrného jednostranného přetěžování s klinickými příznaky a s patologickým nálezem v EMG vyšetření, odpovídajícími nejméně středně těžké poruše|
11.| Nemoci tíhových váčků z tlaku| Nemoci vznikají při práci vykonávané v takové poloze, při které dochází po převážnou část směny k tlaku na postiženou oblast.
12.| Poškození menisku kolenního kloubu| Nemoc vzniká při práci vykonávané po převažující část směny v poloze v kleče nebo v podřepu.
Kapitola III
Nemoci z povolání týkající se dýchacích cest, plic, pohrudnice a pobřišnice
Položka| Nemoc z povolání| Podmínky vzniku nemoci z povolání
---|---|---
1.| Silikóza, nebo pneumokonióza uhlokopů:a) s typickými rtg znaky prašných změn od četnosti znaků p 3/3, q 2/2, r 2/2 a výše a všechny formy komplikované pneumokoniózy (A, B, C) dle klasifikace Mezinárodní organizace práce, b) s aktivní tuberkulózou (mykobakteriózou), rtg p 1/1, q 1/1, r 1/1 a výše dle klasifikace Mezinárodní organizace práce, c) od četnosti znaků p 2/2, q 1/1, r 1/1 při splnění kritérií pro dynamiku onemocnění. | Nemoci vznikají při práci, u níž je prokázána taková expozice prachu s obsahem volného krystalického oxidu křemičitého, která je podle současných lékařských poznatků příčinou nemoci.K položce č. 1 písm. c) Nemoci vznikají u osob do dosažení 40 let věku, pracujících na pracovištích, na kterých jsou prokazatelně překračovány přípustné expoziční limity pro daný typ fibrogenního prachu, přitom expozice fibrogennímu prachu nepřesáhla 15 let (3000 směn).
2.| Nemoci dýchacích cest, plic, pohrudnice nebo pobřišnice způsobené prachem azbestu:a) azbestóza, rtg znaky prašných změn od četnosti znaků s 2/2,12/2, u 2/2 a výše dle klasifikace Mezinárodní organizace práce, b) hyalinóza pohrudnice s ventilační poruchou restrikčního typu, c) mezoteliom pohrudnice nebo pobřišnice, d) rakovina plic nebo rakovina hrtanu ve spojení s azbestózou od četnosti znaků s 1/1,11/1, u 1/1 dle klasifikace Mezinárodní organizace práce nebo s hyalinózou pleury. | Nemoci vznikají při práci, u níž je prokázána taková expozice azbestu, která je podle současných lékařských poznatků příčinou nemoci.
3.| Pneumokonióza způsobená prachem při výrobě a zpracování tvrdokovů| Nemoc vzniká při práci, u níž je prokázána taková expozice prachu tvrdokovů, která je podle současných lékařských poznatků příčinou nemoci.
4.| Pneumokonióza ze svařování, rtg znaky prašných změn od četnosti znaků p 3/3,q 2/2, r 2/2 a výše dle klasifikace Mezinárodní organizace práce| Nemoc vzniká při práci, u níž je prokázána taková expozice dýmům vznikajícím při svařování elektrickým obloukem, která je podle současných lékařských poznatků příčinou nemoci.
5.| Nemoci dýchacích cest a plic způsobené vdechováním kobaltu, cínu, barya, grafitu, gama oxidu hlinitého, berylia, antimonu nebo oxidu titaničitého| Nemoci vznikají při práci, u níž je prokázána taková expozice uvedeným chemickým látkám, která je podle současných lékařských poznatků příčinou nemoci.
6.| Rakovina plic z radioaktivních látek| Nemoc vzniká při práci, u níž je prokázána taková inhalační expozice radioaktivním látkám, která je podle současných lékařských poznatků příčinou nemoci.
7.| Rakovina dýchacích cest a plic způsobená koksárenskými plyny| Nemoc vzniká při práci, u níž je prokázána taková expozice koksárenským plynům, která je podle současných lékařských poznatků příčinou nemoci.
8.| Rakovina sliznice nosní nebo vedlejších dutin nosních| Nemoc vzniká při práci, u níž je prokázána taková expozice prachu dřeva, která je podle současných lékařských poznatků příčinou nemoci.
9.| Exogenní alergická alveolitida| Nemoc vzniká při práci spojené s vdechováním prachu s antigenním a infekčním účinkem.
10.| Astma bronchiale a alergická onemocnění horních cest dýchacích| Nemoc vzniká při práci, u níž je prokázána expozice prachu nebo plynným látkám s alergizujícími nebo iritujícími účinky.
11.| Bronchopulmonální nemoci způsobené prachem bavlny, lnů, konopí, juty, sisalu nebo cukrové třtiny| Nemoc vzniká při práci, u níž je prokázána expozice uvedenému prachu.
12.| Rakovina plic ve spojení s pneumokoniózou způsobenou prachem s obsahem volného krystalického oxidu křemičitého s typickými rtg znaky prašných změn od četnosti znaků p 3/3, q 2/2, r 2/2 a výše dle Mezinárodní organizace práce a všemi formami komplikované pneumokoniózy (A, B, C dle Mezinárodní organizace práce)| Nemoc vzniká při práci, u níž je prokázána taková expozice prachu s obsahem volného krystalického oxidu křemičitého, která je podle současných lékařských poznatků příčinou nemoci.
13.| Chronická obstrukční plicní nemoc s FEV1/FVC méně než 0,70 a FEV1 50% referenčních hodnot nebo méně (CHOPN stadium III.) a RV 140 % referenčních hodnot nebo více| Nemoc vzniká při těžbě v podzemí černouhelných dolů po dosažení nejméně 90 % nejvyšší přípustné expozice a je nově zjištěna nejpozději do dvou let po opuštění práce s rizikem fibrogenního prachu s obsahem volného krystalického oxidu křemičitého.
Kapitola IV
Nemoci z povolání kožní
Položka| Nemoc z povolání| Podmínky vzniku nemoci z povolání
---|---|---
1.| Nemoci kůže způsobené fyzikálními, chemickými nebo biologickými faktory| Nemoci vznikají při práci, u níž se uvedené faktory vyskytují a jsou podle současných lékařských poznatků příčinou nemoci.
Kapitola V
Nemoci z povolání přenosné a parazitární
Položka| Nemoc z povolání| Podmínky vzniku nemoci z povolání
---|---|---
1.| Nemoci přenosné a parazitární| K položkám č. 1 a 2:
2.| Nemoci přenosné ze zvířat na člověka buď přímo nebo prostřednictvím přenašečů| Nemoci vznikají při práci, u níž je prokázáno riziko nákazy.
3.| Nemoci přenosné a parazitární vzniklé v zahraničí| Nemoci vznikají při práci v epidemiologicky obtížných oblastech s rizikem nákazy.
Kapitola VI
Nemoci z povolání způsobené ostatními faktory a činiteli
Položka| Nemoc z povolání| Podmínky vzniku nemoci z povolání
---|---|---
1.| Těžká hyperkinetická dysfonie, uzlíky na hlasivkách, těžká nedomykavost hlasivek nebo těžká fonastenie, pokud jsou trvalé a znemožňují výkon povolání kladoucího zvýšené nároky na hlas| Nemoci vznikají při práci spojené s vysokou profesionálně podmíněnou hlasovou námahou.
“.
Čl. II
Přechodné ustanovení
Nemocemi z povolání jsou též nemoci, které byly uvedeny v seznamu a vznikly za podmínek podle nařízení vlády č. 290/1995 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto nařízení.
Čl. III
Účinnost
Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. července 2011.
Předseda vlády:
RNDr. Nečas v. r.
Ministr práce a sociálních věcí:
Dr. Ing. Drábek v. r. |
Sdělení Ministerstva vnitra č. 113/2011 Sb. | Sdělení Ministerstva vnitra č. 113/2011 Sb.
Sdělení Ministerstva vnitra o vyhlášení nových voleb do zastupitelstev obcí
Vyhlášeno 26. 4. 2011, částka 41/2011
113
SDĚLENÍ
Ministerstva vnitra
ze dne 14. dubna 2011
o vyhlášení nových voleb do zastupitelstev obcí
Ministr vnitra podle § 58 odst. 4 zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, vyhlašuje na den 22. října 2011 nové volby do zastupitelstev obcí:
obec| okres| kraj
---|---|---
Alojzov| Prostějov| Olomoucký
Přibice| Břeclav| Jihomoravský
Ministr:
Mgr. John v. r. |
Sdělení č. 112/2011 Sb. | Sdělení č. 112/2011 Sb.
Sdělení o výši průměrné hrubé roční mzdy v České republice za rok 2010 pro účely vydávání modrých karet podle zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 26. 4. 2011, částka 41/2011
112
SDĚLENÍ
ze dne 10. dubna 2011
o výši průměrné hrubé roční mzdy v České republice za rok 2010 pro účely vydávání modrých karet podle zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů
Ministerstvo práce a sociálních věcí podle § 182a odst. 3 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 427/2010 Sb., sděluje, že na základě průměrné hrubé měsíční mzdy v České republice v roce 2010 ve výši 23 951 Kč činí pro období od 1. května 2011 do 30. dubna 2012 průměrná hrubá roční mzda v České republice 287 412 Kč.
Ministr:
Dr. Ing. Drábek v. r. |
Vyhláška č. 111/2011 Sb. | Vyhláška č. 111/2011 Sb.
Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 38/2001 Sb., o hygienických požadavcích na výrobky určené pro styk s potravinami a pokrmy, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 26. 4. 2011, datum účinnosti 1. 5. 2011, částka 41/2011
* Čl. I - Vyhláška č. 38/2001 Sb., o hygienických požadavcích na výrobky určené pro styk s potravinami a pokrmy, ve znění vyhlášky č. 186/2003 Sb., vyhlášky č. 207/2006 Sb., vyhlášky č. 551/2006 Sb., vyhlášky č. 271/2008 Sb., vyhlášky č. 386/2008 Sb. a vyhlášky č. 1
* Čl. II - Přechodné ustanovení
* Čl. III - Účinnost
Aktuální znění od 1. 5. 2011
111
VYHLÁŠKA
ze dne 8. dubna 2011,
kterou se mění vyhláška č. 38/2001 Sb., o hygienických požadavcích na výrobky určené pro styk s potravinami a pokrmy, ve znění pozdějších předpisů
Ministerstvo zdravotnictví stanoví podle § 108 odst. 1 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 274/2001 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 274/2003 Sb., zákona č. 392/2005 Sb. a zákona č. 222/2006 Sb., k provedení § 26 odst. 1 písm. b) a d) zákona:
Čl. I
Vyhláška č. 38/2001 Sb., o hygienických požadavcích na výrobky určené pro styk s potravinami a pokrmy, ve znění vyhlášky č. 186/2003 Sb., vyhlášky č. 207/2006 Sb., vyhlášky č. 551/2006 Sb., vyhlášky č. 271/2008 Sb., vyhlášky č. 386/2008 Sb. a vyhlášky č. 127/2009 Sb., se mění takto:
1.
Poznámka pod čarou č. 1 zní:
„1)
Směrnice Rady 78/142/EHS z 30. ledna 1978, která se týká aproximace práva členských států, vztahujícího se na materiály, které obsahují monomerní vinylchlorid a jsou určené pro styk s potravinami.
Směrnice Komise 80/766/EHS z 18. července 1980, kterou se ustanovuje analytická metoda pro účely úřední kontroly množství monomerního vinylchloridu v materiálech a předmětech určených pro styk s potravinami.
Směrnice Komise 81/432/EHS z 29. dubna 1981, kterou se ustanovuje analytická metoda pro účely úřední kontroly uvolněného vinylchloridu z materiálů a předmětů do potravin.
Směrnice Rady 82/711/EHS z 18. října 1982, která ustanovuje základní pravidla pro migrační zkoušky složek plastů a předmětů z nich vyrobených a určených pro styk s potravinami.
Směrnice Rady 84/500/EHS z 15. října 1984, která se týká aproximace právních předpisů členských států, vztahujících se na keramické předměty určené pro styk s potravinami.
Směrnice Rady 85/572/EHS z 19. prosince 1985, která ustanovuje seznam simulantů potravin používaných při migračních zkouškách složek plastů a předmětů z nich vyrobených a určených pro styk s potravinami.
Směrnice Komise 93/11/EHS z 15. března 1993, která se týká stanovení N-nitrosaminů a N-nitrosovatelných látek uvolněných ze saviček a sosáků vyrobených z elastomerů nebo pryže.
Směrnice Komise 97/48/ES ze dne 29. července 1997, kterou se podruhé mění směrnice Rady 82/711/EHS, kterou se stanoví základní pravidla nezbytná pro zkoušení migrace složek z materiálů a předmětů z plastů určených pro styk s potravinami.
Směrnice Komise 2002/72/ES ze dne 6. srpna 2002 o materiálech a předmětech z plastů určených pro styk s potravinami.
Směrnice Komise 2004/1/ES ze dne 6. ledna 2004, kterou se mění směrnice 2002/72/ES, týkající se pozastavení používání azodikarbonamidu jako nadouvadla do plastů.
Směrnice Komise 2004/19/ES ze dne 1. března 2004, kterou se mění a doplňuje směrnice 2002/72/ES, týkající se materiálů a předmětů z plastů určených pro styk s potravinami.
Směrnice Komise 2005/31/ES ze dne 29. dubna 2005, kterou se mění směrnice Rady 84/500/EHS, pokud jde o prohlášení o souladu a kritéria provádění metod analýz pro keramické předměty určené pro styk s potravinami.
Směrnice Komise 2005/79/ES ze dne 18. listopadu 2005, kterou se mění směrnice 2002/72/ES o materiálech a předmětech z plastů určených pro styk s potravinami.
Směrnice Komise 2007/19/ES ze dne 2. dubna 2007, kterou se mění směrnice 2002/72/ES o materiálech a předmětech z plastů určených pro styk s potravinami a směrnice Rady 85/572/EHS, kterou se stanoví seznam simulantů pro použití při zkoušení migrace složek materiálů a předmětů z plastů určených pro styk s potravinami.
Směrnice Komise 2007/42/ES ze dne 29. června 2007 o materiálech a předmětech vyrobených z celofánu určených pro styk s potravinami.
Směrnice Komise 2008/39/ES ze dne 6. března 2008, kterou se mění směrnice 2002/62/ES o materiálech z plastů určených pro styk s potravinami.
Směrnice Komise 2011/8/EU ze dne 28. ledna 2011, kterou se mění směrnice 2002/72/ES, pokud jde o omezení používání bisfenolu A v plastových kojeneckých láhvích.“.
2.
V Oddílu A přílohy č. 3 položka s referenčním číslem 13480 zní:
„PM/REF č.| Číslo CAS| Název| Omezení a/nebo specifikace
---|---|---|---
13480| 000080-05-7| 2,2-bis(4-hydroxyfenyl)propan 4,4´-(propan-2,2-diyl)difenol bisfenol A| SML (T) = 0,6 mg/kg
Není určen k použití při výrobě polykarbonátových kojeneckých* láhví.
* § 4 odstavec 1 písm. a) vyhlášky č. 54/2004 Sb., o potravinách určených pro zvláštní výživu a o způsobu jejich použití, ve znění pozdějších předpisů “.
Čl. II
Přechodné ustanovení
Polykarbonátové kojenecké láhve s obsahem bisfenolu A lze uvádět na trh nebo dovážet nejdéle do 1. června 2011.
Čl. III
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. května 2011.
Ministr:
doc. MUDr. Heger, CSc., v. r. |
Vyhláška č. 109/2011 Sb. | Vyhláška č. 109/2011 Sb.
Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 74/2005 Sb., o zájmovém vzdělávání
Vyhlášeno 26. 4. 2011, datum účinnosti 31. 8. 2011, částka 41/2011
* Čl. I - Vyhláška č. 74/2005 Sb., o zájmovém vzdělávání, se mění takto:
* Čl. II - Účinnost
Aktuální znění od 31. 8. 2011
109
VYHLÁŠKA
ze dne 11. dubna 2011,
kterou se mění vyhláška č. 74/2005 Sb., o zájmovém vzdělávání
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy stanoví podle § 112 a § 121 odst. 1 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon):
Čl. I
Vyhláška č. 74/2005 Sb., o zájmovém vzdělávání, se mění takto:
1.
V § 8 se na konci textu odstavce 1 doplňují slova „, případně i dětem v přípravné třídě jedné nebo více základních škol a dětem v přípravném stupni jedné nebo více základních škol speciálních“.
2.
V § 9 odstavec 2 zní:
„(2)
K pravidelné denní docházce lze přijímat i děti z přípravných tříd základní školy nebo přípravného stupně základní školy speciální, žáky druhého stupně základní školy, žáky nižšího stupně šestiletého nebo osmiletého gymnázia nebo odpovídajících ročníků osmiletého vzdělávacího programu konzervatoře. K pravidelné denní docházce nemohou být přijati žáci, kteří jsou přijati k činnosti klubu.“.
3.
V § 9 odst. 3 se za slovo „žáci“ vkládají slova „nebo děti“.
4.
V § 10 odstavec 3 včetně poznámky pod čarou č. 2 zní:
„(3)
Je-li oddělení tvořeno pouze účastníky se zdravotním postižením, je nejvyšší počet účastníků v oddělení shodný s nejvyšším počtem žáků ve třídě zřízené pro žáky se zdravotním postižením stanoveným zvláštním právním předpisem2).
2)
§ 10 odst. 1 vyhlášky č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných.“.
5.
V § 10 odst. 5 se za slova „činnosti účastníků“ vkládají slova „a jejich případné speciální vzdělávací potřeby“.
Čl. II
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 31. srpna 2011.
Ministr:
Mgr. Dobeš v. r. |
Vyhláška č. 108/2011 Sb. | Vyhláška č. 108/2011 Sb.
Vyhláška o měření plynu a o způsobu stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru, neoprávněné dodávce, neoprávněném uskladňování, neoprávněné přepravě nebo neoprávněné distribuci plynu
Vyhlášeno 26. 4. 2011, datum účinnosti 1. 5. 2011, částka 41/2011
* § 1 - Základní ustanovení
* § 2 - Druhy měřicích zařízení
* § 3 - Přiřazení příslušného typu měření
* § 4 - Interval měření plynu
* § 5 - Údaje z měření plynu
* § 5a - Zpracování údajů z měření plynu
* § 6 - Podmínky pro měření plynu
* § 7 - Měřicí zařízení
* § 8 - Předávání výsledků měření a jejich uchovávání
* § 9 - Způsob stanovení výše náhrady škody při neoprávněném odběru, dodávce, přepravě, uskladňování, anebo distribuci plynu
* § 10 - Měření fyzikálních a chemických parametrů plynu
* § 11 - Přechodné ustanovení
* § 12 - Zrušovací ustanovení
* § 13 - Účinnost č. 1 k vyhlášce č. 108/2011 Sb. č. 2 k vyhlášce č. 108/2011 Sb. č. 3 k vyhlášce č. 108/2011 Sb. č. 4 k vyhlášce č. 108/2011 Sb. č. 5 k vyhlášce č. 108/2011 Sb.
Aktuální znění od 1. 7. 2021 (78/2021 Sb.)
108
VYHLÁŠKA
ze dne 14. dubna 2011
o měření plynu a o způsobu stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru, neoprávněné dodávce, neoprávněném uskladňování, neoprávněné přepravě nebo neoprávněné distribuci plynu
Ministerstvo průmyslu a obchodu stanoví podle § 98a odst. 1 písm. a) zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění zákona č. 158/2009 Sb.:
§ 1
Základní ustanovení
(1)
Měření plynuplynu se uskutečňuje v měřicím místě umožňujícím měření množství a případně tlaku plynuplynu, regulaci průtoku plynuplynu, měření fyzikálních a chemických parametrů plynuplynu pro potřeby výpočtu jeho dodávky v kWh nebo MWh a přenos dat do dispečinků. Měřicí místo je zřizováno
a)
mezi přepravní soustavoupřepravní soustavou a
1.
plynárenskou soustavouplynárenskou soustavou jiného státu,
2.
distribuční soustavoudistribuční soustavou,
3.
výrobnou plynuplynu,
4.
zásobníkem plynuzásobníkem plynu,
5.
odběrným místemodběrným místem,
b)
mezi distribuční soustavoudistribuční soustavou a
1.
plynárenskou soustavouplynárenskou soustavou jiného státu,
2.
jinou distribuční soustavoudistribuční soustavou,
3.
výrobnou plynuvýrobnou plynu, s výjimkou distribučních soustavdistribučních soustav, jimiž je distribuován jiný druh plynuplynu než zemní plynplyn nebo biometan,
4.
zásobníkem plynuzásobníkem plynu,
5.
odběrným místemodběrným místem,
c)
mezi zásobníkem plynuzásobníkem plynu a
1.
plynárenskou soustavouplynárenskou soustavou jiného státu,
2.
výrobnou plynuvýrobnou plynu,
3.
jiným zásobníkem plynuzásobníkem plynu,
d)
mezi výrobnou plynuvýrobnou plynu a jinou výrobnou plynuvýrobnou plynu.
(2)
Součástí činnosti měření plynuplynu je instalace měřicího zařízeníměřicího zařízení, jeho provozování a obsluha, kontrola a údržba měřicích zařízeníměřicích zařízení, odečítání, přenos a uchovávání údajů z měření.
(3)
Údaje o množství plynuplynu v m3 se uvádí ve všech měřicích místech s výjimkou měřicích míst mezi přepravní nebo distribuční soustavoudistribuční soustavou nebo zásobníkem plynuzásobníkem plynu a plynárenskou soustavouplynárenskou soustavou jiného státu při vztažných podmínkách: teplotě 15 °C a tlaku 101,325 kPa pro suchý plynplyn (plynplyn neobsahující vodní páru, relativní vlhkost φ = 0). Spalné teplo v kWh/m3 a Wobbeho číslo v kWh/m3 se uvádí při vztažné teplotě spalování 15 °C.
§ 2
Druhy měřicích zařízení
(1)
K měření množství plynuplynu a vyhodnocení údajů se používá měřicí zařízeníměřicí zařízení umožňující
a)
průběhové měření s přepočtem hodnot na podmínky podle § 1 odst. 3, které provádí průběžný záznam hodnoty množství plynuplynu za měřicí interval, a to
1.
s denním přenosem údajů (dále jen „měření typu A“), které se dále dělí na měřicí zařízeníměřicí zařízení s přenosem údajů do 1 hodiny (měření typu A1) a na měřicí zařízeníměřicí zařízení s přenosem údajů do 24 hodin (měření typu A2); o typu měření A1 a A2 rozhoduje příslušný provozovatel soustavy, který je vlastníkem tohoto zařízení,
2.
s jiným než denním přenosem údajů (dále jen „měření typu B“),
b)
průběhové měření bez přepočtu hodnot, které provádí průběžný záznam hodnoty množství plynuplynu za měřicí interval (dále jen „měření typu S“),
c)
neprůběhové měření bez přepočtu hodnot, a to
1.
s měsíčním vyčítáním údajů (dále jen „měření typu CM“),
2.
s jiným než měsíčním vyčítáním údajů (dále jen „měření typu C“).
(2)
K měření spalného tepla se používá měřicí zařízeníměřicí zařízení umožňující měření fyzikálních a chemických parametrů plynuplynu.
§ 3
Přiřazení příslušného typu měření
(1)
Měřením typu A se vybavují měřicí místa
a)
mezi přepravní soustavoupřepravní soustavou a
1.
zahraniční plynárenskou soustavouplynárenskou soustavou,
2.
distribuční soustavoudistribuční soustavou,
3.
výrobnou plynuplynu,
4.
zásobníkem plynuzásobníkem plynu,
b)
mezi distribuční soustavoudistribuční soustavou a
1.
zahraniční plynárenskou soustavouplynárenskou soustavou,
2.
jinou distribuční soustavoudistribuční soustavou (s výjimkou havarijních propojů distribučních soustavdistribučních soustav),
3.
výrobnou plynuplynu,
4.
zásobníkem plynuzásobníkem plynu,
c)
u odběrných místodběrných míst
1.
přímo připojených k přepravní soustavěpřepravní soustavě,
2.
s ročním odběrem vyšším než 52 500 MWh,
d)
mezi zásobníkem plynuzásobníkem plynu a
1.
plynárenskou soustavouplynárenskou soustavou jiného státu,
2.
výrobnou plynuvýrobnou plynu,
3.
jiným zásobníkem plynuzásobníkem plynu,
e)
mezi výrobnou plynuvýrobnou plynu a jinou výrobnou plynuvýrobnou plynu.
(2)
Měřením typu A nebo B je měřeno množství plynuplynu v odběrném místěodběrném místě
a)
přímo připojeném k vysokotlaké části distribuční soustavydistribuční soustavy s ročním odběrem nad 630 MWh,
b)
přímo připojeném k středotlaké nebo nízkotlaké části distribuční soustavydistribuční soustavy s ročním odběrem vyšším než 2 100 MWh do 52 500 MWh včetně.
(3)
Měřením typu S může být měřeno množství plynuplynu v odběrném místěodběrném místě připojeném k distribuční soustavědistribuční soustavě, kde není technicky nebo ekonomicky vhodné instalovat měření typu A nebo B.
(4)
Měřením typu CM je měřeno množství plynuplynu v odběrném místěodběrném místě přímo připojeném k středotlaké nebo nízkotlaké části distribuční soustavydistribuční soustavy s ročním odběrem od 630 MWh do 2 100 MWh včetně, pokud tato odběrná místaodběrná místa nejsou z technických nebo ekonomických důvodů vybavena měřením typu A, B nebo S.
(5)
Měřením typu C je měřeno množství plynuplynu u ostatních odběrných místodběrných míst.
(6)
Měřicí místa u odběrných místodběrných míst mohou být z technicko-provozních důvodů osazena měřicím zařízenímměřicím zařízením typu A nebo B i v případě nižšího ročního odběru plynuplynu, než je tomu podle odstavce 1 písm. c) bodu 2 nebo podle odstavce 2 písm. b). O osazení měřicího zařízeníměřicího zařízení typu A nebo B rozhoduje příslušný provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy nebo provozovatel distribuční soustavydistribuční soustavy, ke které je odběrné místoodběrné místo připojeno.
(7)
V případě kombinace průběhového a neprůběhového typu měření v jednom odběrném místěodběrném místě se spotřeba neprůběhových typů měření CM v jednotlivých plynárenských dnech1) stanoví lineárním výpočtem z měsíční spotřeby a počtu dnů daného měsíce.
§ 4
Interval měření plynu
(1)
U měření typu A je
a)
základní měřicí interval 1 hodina; u první hodiny je začátek stanoven na čas 06:00:00 a konec na čas 07:00:00 plynárenského dne,
b)
základní interval pro zpracování a přenos naměřených údajů v rámci měřicího zařízeníměřicího zařízení 1 plynárenský den.
(2)
U měření typu B je
a)
základní měřicí interval 1 hodina; u první hodiny je začátek stanoven na čas 06:00:00 a konec na čas 07:00:00 plynárenského dne,
b)
základní interval pro zpracování a přenos naměřených údajů v rámci měřicího zařízeníměřicího zařízení 1 plynárenský měsíc1).
(3)
U měření typu S je
a)
základní měřicí interval 1 hodina; u první hodiny je začátek stanoven na čas 06:00:00 a konec na čas 07:00:00 plynárenského dne,
b)
zpracování naměřených údajů v rámci měřicího zařízeníměřicího zařízení prováděno zpravidla jedenkrát za 12 kalendářních měsíců po sobě následujících, nejpozději však za 14 kalendářních měsíců po sobě následujících.
(4)
U měření typu CM je základní interval pro zpracování naměřených údajů měřicího zařízeníměřicího zařízení 1 měsíc.
(5)
U měření typu C je zpracování údajů z měření plynuplynu prováděno zpravidla jedenkrát za 12 kalendářních měsíců po sobě následujících, nejpozději však za 14 kalendářních měsíců po sobě následujících.
§ 5
Údaje z měření plynu
(1)
Údaje z měření plynuplynu jsou mezi účastníky trhu s plynemplynem předávány v m3, kWh.m-3, kWh, MWh nebo v m3.h-1, kW a MW. Přepočet dodávek plynuplynu z objemových jednotek na energetické jednotky se provádí podle přepočtu objemových jednotek množství plynuplynu na energii uvedeného v příloze č. 1 k této vyhlášce.
(2)
Údaji z měření plynuplynu jsou
a)
údaje zaznamenané měřicím zařízenímměřicím zařízením provozovatele přepravní soustavypřepravní soustavy nebo provozovatele distribuční soustavydistribuční soustavy a jím odečtené, popřípadě vypočtené na základě údajů z tohoto měřicího zařízeníměřicího zařízení,
b)
údaje odečtené z měřicího zařízeníměřicího zařízení a předané přímo účastníkem trhu s plynemplynem provozovateli distribuční soustavydistribuční soustavy, nebo údaje vypočtené na základě předaných údajů, pokud výše spotřeby v daném odběrném místěodběrném místě odpovídá charakteru spotřeby a průběhu spotřeby v předcházejících obdobích,
1.
u údajů odečtených zákazníkemzákazníkem s měřením typu C pouze v případě, že odečet bude doručen do 5 dnů od termínu řádného odečtu a u údajů odečtených zákazníkemzákazníkem s typem měření CM pouze v případě, že odečet bude doručen do druhého pracovního dne do 12:00 hodin od termínu řádného odečtu,
2.
u odečtu zákazníkemzákazníkem při změně ceny plynuplynu nebo distribuce zohlední provozovatel distribuční soustavydistribuční soustavy tento odečet k poslednímu dni měsíce, ve kterém ke změně došlo v případě, že byl doručen do 14 dnů po provedení změny ceny plynuplynu nebo distribuce,
3.
u odečtu zákazníkemzákazníkem při změně dodavatele plynuplynu přijme provozovatel distribuční soustavydistribuční soustavy tento odečet za podmínek stanovených právním předpisem, kterým se stanoví pravidla trhu s plynemplynem1),
4.
u odečtu při změně zákazníkazákazníka v odběrném místěodběrném místě přijme provozovatel distribuční soustavydistribuční soustavy tento odečet přednostně od nového zákazníkazákazníka přímo nebo prostřednictvím jeho obchodníka s plynemplynem k datu této změny,
c)
náhradní údaje zaznamenané kontrolním měřicím zařízenímměřicím zařízením, které není ve vlastnictví provozovatele přepravní soustavypřepravní soustavy nebo provozovatele distribuční soustavydistribuční soustavy, pokud je takovéto zařízení instalováno, a to za podmínky, že odpovídá jinému právnímu předpisu3) a že spotřeba stanovená tímto zařízením je prokazatelná a odpovídá charakteru spotřeby nebo dodávky plynuplynu a průběhu spotřeb v předcházejících obdobích,
d)
náhradní údaje získané výpočtem podle odstavce 3, odhadem podle odstavce 4 nebo vzájemným odsouhlasením mezi dotčenými účastníky trhu s plynemplynem,
e)
údaje na základě smluvního vztahu, pokud je dodávka a distribuce uskutečněna bez měření množství plynuplynu měřicím zařízenímměřicím zařízením.
(3)
Výpočet náhradních údajů o spotřebě nebo dodávce plynuplynu a o jejím průběhu při prokazatelné závadě nebo poruše měřicího zařízeníměřicího zařízení nebo při opravě chybných nebo doplnění chybějících hodnot provede provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy nebo provozovatel distribuční soustavydistribuční soustavy na základě protokolu autorizované zkušebny nebo zprávy o závadě nebo poruše měřicího zařízeníměřicího zařízení podle výše spotřeby plynuplynu v předcházejícím srovnatelném období při srovnatelném charakteru odběru plynuplynu, v němž byl odběr plynuplynu řádně měřen. Pokud nelze údaje o výši spotřeby nebo dodávky plynuplynu v předchozím období použít, provede se výpočet náhradních údajů o spotřebě nebo dodávce plynuplynu, a to na základě kontrolního odečtu v následujícím srovnatelném období.
(4)
Při nedostupnosti údajů zaznamenaných měřicím zařízenímměřicím zařízením stanoví provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy nebo provozovatel distribuční soustavydistribuční soustavy odhad náhradních údajů o spotřebě nebo dodávce plynuplynu v souladu s právním předpisem, kterým se stanoví pravidla trhu s plynemplynem1).
(5)
V případě dodatečného zjištění chybného údaje o naměřeném množství nebo o hodnotě spalného tepla plynuplynu na měřicích místech podle § 1 odst. 1 s výjimkou odběrných místodběrných míst lze provést opravu chybného údaje při výpočtu údajů o předaném plynuplynu v následujícím měsíci po určení chybného údaje.
§ 5a
Zpracování údajů z měření plynu
Zpracování údajů z měření plynuplynu se provádí za účelem řádného vyúčtování za zúčtovací období a rovněž při
a)
změně dodavatele plynuplynu v odběrném místěodběrném místě,
b)
zahájení dodávky plynuplynu dodavatelem poslední instance,
c)
ukončení dodávky plynuplynu dodavatelem poslední instance,
d)
změně provozovatele distribuční soustavydistribuční soustavy,
e)
změně výrobce plynuplynu,
f)
změně zákazníkazákazníka v odběrném místěodběrném místě,
g)
ukončení odběru nebo dodávky plynuplynu do odběrného místaodběrného místa,
h)
ukončení distribuce do odběrného místaodběrného místa,
i)
vzniku a zániku povinnosti distribuce nad rámec licence2),
j)
změně provedené na měřicím zařízeníměřicím zařízení,
k)
vyhlášení stavu nouze2),
l)
ukončení stavu nouze2),
m)
zavedení nových uzlových bodů kvality.
§ 6
Podmínky pro měření plynu
(1)
U nových nebo rekonstruovaných odběrných místodběrných míst stanoví umístění měřicího zařízeníměřicího zařízení příslušný provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy nebo provozovatel distribuční soustavydistribuční soustavy. Měřicí zařízeníMěřicí zařízení je instalováno v měřicím místě co nejblíže k předávacímu místu.
(2)
Na základě žádosti účastníka trhu s plynemplynem, a pokud to instalované měřicí zařízeníměřicí zařízení technicky umožňuje, lze poskytovat údaje z měření přímo v měřicím místě nebo způsobem umožňujícím vzdálený přístup.
(3)
Měření typu A musí být vybaveno hlavní a záložní měřicí řadou, pokud je hodinový odběr daným odběrným nebo předávacím místem větší nebo roven 1 000 MWh.
§ 7
Měřicí zařízení
(1)
Montáž, demontáž nebo výměna měřicího zařízeníměřicího zařízení nebo jeho části v měřicím místě, které nevlastní provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy nebo provozovatel distribuční soustavydistribuční soustavy, musí být předem odsouhlasena příslušným provozovatelem přepravní soustavypřepravní soustavy nebo provozovatelem distribuční soustavydistribuční soustavy.
(2)
Demontáž nebo výměnu měřicího zařízeníměřicího zařízení lze provést zejména při ukončení odběru nebo dodávky plynuplynu, přerušení odběru nebo dodávky plynuplynu z důvodu neoprávněného odběru nebo dodávky, neoprávněné přepravy, neoprávněné distribuce, zjištění závady nebo poruchy na měřicím zařízeníměřicím zařízení, pravidelném ověřování měřicího zařízeníměřicího zařízení nebo při ověření správnosti měření na žádost dotčeného účastníka trhu s plynemplynem.
(3)
Výměna měřicího zařízeníměřicího zařízení se provede rovněž v případech, kdy rozsah stávajícího měřicího zařízeníměřicího zařízení nevyhovuje skutečným odběrům nebo typ měřicího zařízeníměřicího zařízení neodpovídá přiřazení příslušného typu měření. Výměna se provede v projednaném termínu se zákazníkemzákazníkem na místě jím upraveném pro instalaci nového měřicího zařízeníměřicího zařízení ve lhůtě 30 dnů od stanovení nových technických podmínek měření ze strany příslušného provozovatele, pokud se zákazníkzákazník a příslušný provozovatel nedohodnou jinak.
(4)
O demontáži nebo výměně měřicího zařízeníměřicího zařízení nebo jeho části musí být dotčený účastník trhu s plynemplynem informován. O výměně měřicího zařízeníměřicího zařízení nebo jeho části za účelem úředního ověření musí být dotčený účastník trhu s plynemplynem informován nejméně pět dnů předem, a to oznámením informace na adresu nebo jiný kontakt, který dotčený účastník trhu s plynemplynem sdělil vlastníku měřicího zařízeníměřicího zařízení, včetně možnosti použití prostředků komunikace na dálku.
(5)
U měřicího zařízeníměřicího zařízení demontovaného k ověření správnosti měření musí být provozovatelem distribuční soustavydistribuční soustavy bezodkladně proveden záznam konečných stavů a provedena identifikace měřicího zařízeníměřicího zařízení (výrobní číslo, typ měřicího zařízeníměřicího zařízení, rok ověření). Záznam konečného stavu provede provozovatel distribuční soustavydistribuční soustavy rovněž prostřednictvím fotografie s časovým razítkem nebo prostřednictvím protokolu odsouhlaseného zákazníkemzákazníkem.
(6)
Závada nebo porucha měřicího zařízeníměřicího zařízení se prokazuje protokolem autorizovaného metrologického střediska nebo v případě zjevné závady nebo poruchy zprávou vyhotovenou provozovatelem přepravní soustavypřepravní soustavy nebo provozovatelem distribuční soustavydistribuční soustavy.
§ 8
Předávání výsledků měření a jejich uchovávání
(1)
Naměřené údaje dodávek a odběrů plynuplynu u měření typu A a měření typu B jsou v měřicím zařízeníměřicím zařízení uchovávány nejméně 40 dnů od data naměření.
(2)
Údaje z měření nezbytné pro vyúčtování dodávek a odběrů plynuplynu a skutečné hodnoty dodávek a odběrů plynuplynu předávané operátorovi trhu pro vyhodnocení odchylekodchylek uchovává provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy nebo provozovatel distribuční soustavydistribuční soustavy, který zajišťuje měření, nejméně 36 měsíců od data naměření. Rozsah a termíny předávání údajů z měření nezbytných pro vyúčtování dodávek a odběrů plynuplynu a skutečné hodnoty dodávek a odběrů plynuplynu předávané operátorovi trhu pro vyhodnocení odchylekodchylek stanoví právní předpis, kterým se stanoví pravidla trhu s plynemplynem1).
§ 9
Způsob stanovení výše náhrady škody při neoprávněném odběru, dodávce, přepravě, uskladňování, anebo distribuci plynu
(1)
Při neoprávněném odběru plynuplynu určí množství neoprávněně odebraného plynuplynu provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy nebo provozovatel distribuční soustavydistribuční soustavy na základě změřených nebo jinak zjištěných prokazatelných údajů o neoprávněném odběru plynuplynu.
(2)
V případech, kdy nelze zjistit skutečné množství neoprávněně odebraného plynuplynu podle odstavce 1, stanoví provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy nebo provozovatel distribuční soustavydistribuční soustavy množství neoprávněně odebraného plynuplynu pro stanovení výše náhrady škody výpočtem podle odstavců 3 až 8.
(3)
Množství neoprávněně odebraného plynuplynu se v případě znalosti štítkových příkonů a počtu jednotlivých plynových spotřebičů instalovaných v místě neoprávněného odběru vypočítá podle vzorce uvedeného v příloze č. 2 k této vyhlášce. V případě, že štítkový příkon plynového spotřebiče není znám, použije se výrobcem udávaný příkon takového plynového spotřebiče.
(4)
V případě, že množství neoprávněně odebraného plynuplynu nelze stanovit podle vzorce uvedeného v příloze č. 2 k této vyhlášce a místo neoprávněného odběru je vybaveno měřicím zařízenímměřicím zařízením, vypočte se množství neoprávněně odebraného plynuplynu podle výpočtu uvedeného v příloze č. 3 k této vyhlášce.
(5)
V případě, že množství neoprávněně odebraného plynuplynu nelze stanovit podle odstavce 3 nebo 4 a místo neoprávněného odběru je vybaveno regulátorem tlaku plynuplynu, stanoví se množství neoprávněně odebraného plynuplynu obdobně jako v odstavci 4, namísto jmenovitého hodinového průtoku měřicího zařízeníměřicího zařízení se dosadí jmenovitý hodinový průtok regulátorem tlaku plynuplynu.
(6)
V případě, že nelze postupovat podle předchozích odstavců, stanoví se množství neoprávněně odebraného plynuplynu na základě vnitřního průměru potrubí plynovoduplynovodu na začátku odběrného plynového zařízeníodběrného plynového zařízení za hlavním uzávěrem plynuhlavním uzávěrem plynu a hodnoty tlaku v tomto potrubí. Množství neoprávněně odebraného plynuplynu se stanoví obdobně jako v odstavci 4. Místo jmenovitého hodinového průtoku měřicího zařízeníměřicího zařízení se pro výpočet maximálního technicky dosažitelného ročního odběru plynuplynu dosadí maximální technicky dosažitelná hodinová dodávka plynuplynu plynovodemplynovodem, vypočtená podle vzorce uvedeného v příloze č. 4 k této vyhlášce. V případě, že není možné zjistit vnitřní průměr potrubí plynovoduplynovodu na začátku odběrného plynového zařízeníodběrného plynového zařízení, nahradí se vnitřním průměrem plynovodní přípojkyplynovodní přípojky.
(7)
Pokud provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy nebo provozovatel distribuční soustavydistribuční soustavy nezjistí dobu trvání neoprávněného odběru plynuplynu, má se za to, že neoprávněný odběr plynuplynu trval
a)
u měření typu C a S po celou dobu od posledního odečtu v případě, že při odečtu bylo možné neoprávněný odběr zjistit, nejdéle však po dobu 24 měsíců,
b)
ve všech ostatních případech od poslední fyzické kontroly místa zjištění neoprávněného odběru provedené provozovatelem distribuční soustavydistribuční soustavy, nejdéle však po dobu 24 měsíců.
(8)
V případě, že došlo k zásahu do měřicího zařízeníměřicího zařízení nebo je plynplyn, byť částečně, odebírán z té části zařízení, kterou prochází neměřený plynplyn, se od množství neoprávněně odebraného plynuplynu vypočteného podle odstavců 3 až 6 odečte množství plynuplynu naměřené provozovatelem přepravní soustavypřepravní soustavy nebo provozovatelem distribuční soustavydistribuční soustavy na měřicím zařízeníměřicím zařízení. V ostatních případech neoprávněného odběru plynuplynu s výjimkou neoprávněného odběru plynuplynu, kde byl celý objem neoprávněného odběru plynuplynu změřen měřicím zařízenímměřicím zařízením, se množství plynuplynu naměřené provozovatelem přepravní soustavypřepravní soustavy nebo provozovatelem distribuční soustavydistribuční soustavy nezohledňuje.
(9)
Množství neoprávněně odebraného plynuplynu zjištěné podle odstavce 1 nebo vypočtené podle odstavců 3 až 6 je přepočteno na energetické jednotky (kWh nebo MWh) pomocí spalného tepla uplatňovaného provozovatelem přepravní soustavypřepravní soustavy nebo provozovatelem distribuční soustavydistribuční soustavy pro srovnatelný případ smluvně oprávněného odběru.
(10)
Výše náhrady škody při neoprávněném odběru plynuplynu se stanoví oceněním množství neoprávněně odebraného plynuplynu zjištěného podle odstavce 1 nebo vypočteného podle odstavců 3 až 6 a přepočteného na energetické jednotky podle odstavce 9 složkami ceny podle cenového rozhodnutí Energetického regulačního úřadu účinného v době zjištění neoprávněného odběru plynuplynu, přičemž cena neoprávněně odebraného plynuplynu je složena z
a)
dvojnásobku nejvyšší denní hodnoty operátorem trhu zveřejněné hodnoty Indexu OTE POTE za měsíc předcházející měsíci, ve kterém došlo ke zjištění neoprávněného odběru; cena v EUR/MWh se převádí na Kč/MWh denním kurzem EUR/CZK vyhlašovaným Českou národní bankoubankou v aktuálním plynárenském dni D; pokud není denní kurz k dispozici, použije se hodnota denního kurzu v nejbližším bezprostředně předcházejícím dni D-n, kdy byla hodnota denního kurzu publikována,
b)
ceny za distribuci plynuplynu podle kategorie zákazníkůzákazníků a ročního odběru plynuplynu,
c)
ceny za přepravu plynuplynu do domácí zóny1), pokud je samostatně stanovena, nebo odběrného místaodběrného místa zákazníkazákazníka přímo připojeného k přepravní soustavěpřepravní soustavě,
d)
ceny za činnost zúčtování operátora trhu,
e)
daně z přidané hodnoty a daně z plynuplynu.
(11)
Výši náhrady škody za neoprávněný odběr plynuplynu lze rovněž stanovit písemnou dohodou mezi provozovatelem přepravní soustavypřepravní soustavy nebo provozovatelem distribuční soustavydistribuční soustavy a zákazníkemzákazníkem nebo osobou, která měla z neoprávněného odběru plynuplynu prospěch nebo se na takovém prospěchu podílela. Náhrada škody stanovená tímto způsobem nesmí být vyšší než náhrada vypočtená podle předchozích odstavců.
(12)
Pro stanovení výše náhrady škody při neoprávněné dodávce plynuplynu, při neoprávněné přepravě plynuplynu nebo při neoprávněné distribuci plynuplynu se použije ustanovení odstavců 1 až 10 obdobně.
(13)
Součástí náhrady škody je úhrada prokazatelných nezbytně nutných nákladů vynaložených na zjišťování neoprávněného odběru plynuplynu, neoprávněné dodávky plynuplynu, neoprávněné přepravy plynuplynu nebo neoprávněné distribuce plynuplynu, jejich přerušení a přezkoušení měřicího zařízeníměřicího zařízení a případný znalecký posudek, které nejsou zahrnuty do regulovaných cen za přepravu plynuplynu nebo distribuci plynuplynu.
§ 10
Měření fyzikálních a chemických parametrů plynu
(1)
Provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy zodpovídá za měření předepsaných hodnot fyzikálních a chemických parametrů plynuplynu na vstupních bodech do přepravní soustavypřepravní soustavy a výstupních bodech z přepravní soustavypřepravní soustavy. Naměřené hodnoty na výstupních bodech z přepravní soustavypřepravní soustavy do distribuční soustavydistribuční soustavy předává provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy formou měsíčního protokolu s denním členěním na jednotlivých předávacích bodech provozovatelům distribučních soustavdistribučních soustav.
(2)
V případě výrobny plynuplynu zodpovídá za měření předepsaných hodnot fyzikálních a chemických parametrů plynuplynu na výstupním bodě z výrobny plynuplynu výrobce.
(3)
V případě hraniční předávací stanice mezi distribuční soustavoudistribuční soustavou a zahraniční přepravní soustavoupřepravní soustavou nebo distribuční soustavoudistribuční soustavou zodpovídá za měření předepsaných hodnot fyzikálních a chemických parametrů plynuplynu na vstupu do distribuční soustavydistribuční soustavy provozovatel dané distribuční soustavydistribuční soustavy.
(4)
Provozovatel distribuční soustavydistribuční soustavy zodpovídá za správné stanovení hodnoty spalného tepla plynuplynu v jednotlivých částech distribuční soustavydistribuční soustavy na základě hodnot předávaných provozovatelem přepravní soustavypřepravní soustavy a výrobců plynuplynu.
(5)
Fyzikální a chemické parametry plynuplynu se měří především v uzlových bodech jakosti a v místech stanovených provozovatelem přepravní soustavypřepravní soustavy a provozovatelem distribuční soustavydistribuční soustavy. Uzlovým bodem jakosti je
a)
hraniční předávací stanice tvořící předávací místo mezi zahraniční plynárenskou soustavouplynárenskou soustavou a přepravní soustavoupřepravní soustavou nebo distribuční soustavoudistribuční soustavou; v hraniční předávací stanici se vždy měří fyzikální a chemické parametry plynuplynu v rozsahu minimálně
1.
složení plynuplynu (pro výpočet spalného tepla, hustoty a Wobbeho čísla),
2.
rosný bod vody a rosný bod vyšších uhlovodíků,
3.
obsah síry a jednotlivých sirných sloučenin,
4.
obsah kyslíku,
5.
popřípadě i další složky, jejichž přesnou specifikaci stanoví provozovatel přepravní nebo distribuční soustavydistribuční soustavy,
b)
předávací místo mezi výrobnou plynuplynu a přepravní soustavoupřepravní soustavou nebo distribuční soustavoudistribuční soustavou; v tomto předávacím místě se vždy měří fyzikální a chemické parametry plynuplynu v rozsahu minimálně jako v písmenu a),
c)
předávací místo mezi zásobníkem plynuzásobníkem plynu a přepravní soustavoupřepravní soustavou nebo distribuční soustavoudistribuční soustavou nebo zahraniční plynárenskou soustavouplynárenskou soustavou; v tomto předávacím místě se vždy měří fyzikální a chemické parametry plynuplynu v rozsahu minimálně
1.
složení plynuplynu (pro výpočet spalného tepla, hustoty a Wobbeho čísla),
2.
rosný bod vody a rosný bod vyšších uhlovodíků,
d)
předávací místo mezi přepravní soustavoupřepravní soustavou a distribuční soustavoudistribuční soustavou, pokud je určeným uzlovým bodem jakosti; v tomto předávacím místě se vždy měří fyzikální a chemické parametry plynuplynu v rozsahu minimálně složení plynuplynu (pro výpočet spalného tepla, hustoty a Wobbeho čísla).
(6)
Předepsané hodnoty fyzikálních a chemických parametrů plynuplynu jsou uvedeny v příloze č. 5 k této vyhlášce.
§ 11
Přechodné ustanovení
Náhrada škody za neoprávněný odběr, distribuci, přepravu nebo dodávku plynuplynu, ke kterým došlo před nabytím účinnosti této vyhlášky, se posuzuje podle dosavadních právních předpisů.
§ 12
Zrušovací ustanovení
Vyhláška č. 251/2001 Sb., kterou se stanoví Pravidla provozu přepravní soustavy a distribučních soustav v plynárenství, se zrušuje.
§ 13
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. května 2011.
Ministr:
Ing. Kocourek v. r.
Příloha č. 1
k vyhlášce č. 108/2011 Sb.
Přepočet objemových jednotek množství plynu na energii
(1)
Základem pro účtování dodávky plynuplynu účastníkům trhu s plynemplynem je dodané množství energie v plynuplynu.
(2)
Dodané množství energie plynuplynu se stanoví podle vztahu
Q=Vp·k·Ho,
Kde je:
Q – dodané množství energie v kWh
Vp – provozní objem plynuplynu v m3 naměřený plynoměrem za provozního tlaku a teploty za účtovací období zaokrouhlený na celé jednotky
k – objemový přepočtový koeficient, jedná se o poměr mezi objemem plynuplynu při vztažných podmínkách a objemem provozním, zaokrouhlený na čtyři desetinná místa.
Ho – průměrná hodnota spalného tepla objemového v kWh/m3 za zúčtovací období, zaokrouhlená na čtyři desetinná místa.
(3)
Objemový přepočtový koeficient se pro suchý plynplyn vypočte ze vztahu
k=TvTp×pp+pbpv×zvzp
kde je:
Tv – vztažná teplota vyjádřená v Kelvinově stupnici ve výši 288,15 K (tv = 15 °C), kde tv je vztažná teplota v °C
Tp – teplota plynuplynu v plynoměru vyjádřená v Kelvinově stupnici,zaokrouhlená na dvě desetinná místa
pp – provozní přetlak plynuplynu vyjádřený v kPa naměřený v plynoměru nebo nastavená hodnota výstupního přetlaku plynuplynu za regulátorem tlaku umístěným před plynoměrem nebo stanovená průměrná hodnota zaokrouhlená najedno desetinné místo
pb – průměrná roční hodnota atmosférického tlaku vzduchu v místě odběru plynuplynu v kPa; zaokrouhlená najedno desetinné místo; za zjištění této hodnoty je zodpovědný provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy,nebo distribuční soustavydistribuční soustavy, ze které je plynplyn dodáván
pv – vztažný tlak ve výši 101,325 kPa,
zv – kompresibilní faktor při vztažných podmínkách
zp – kompresibilní faktor při provozních podmínkách
(4)
Dochází-li v odběrném místěodběrném místě k časovým změnám hodnot spalného tepla objemového, stanoví se jeho průměrná hodnota jako střední hodnota dodávaného spalného tepla objemového za zúčtovací období. Střední hodnota dodávaného spalného tepla objemového se stanoví váženým průměrem. Pokud je zúčtovací období delší než 1 měsíc, použije se jako střední hodnota spalného tepla objemového za zúčtovací období vážený průměr za předešlých 12 měsíců.
(5)
Je-li do oblasti odběru plynuplynu dodáván plynplyn z jednoho bodu s kolísavou energetickou hodnotou, stanoví se časové průměry spalných tepel objemových, dodané objemy plynuplynu a součiny objemů a spalných tepel objemových (dodané množství energie plynuplynu). Vážený průměr spalného tepla objemového za celé zúčtovací období je součet časových součinů objemů a spalných tepel objemových dělený celkovým objemem dodaného plynuplynu za zúčtovací období.
(6)
V případě, že do oblasti odběru plynuplynu je dodáván plynplyn z různých zdrojů, které se liší spalnými teply objemovými, je vážený průměr spalného tepla objemového za zúčtovací období stanoven podílem součtu dodaného množství energie za zúčtovací období z těchto zdrojů, a součtu celkových objemů dodaného plynuplynu za rok z těchto zdrojů.
Příloha č. 2
k vyhlášce č. 108/2011 Sb.
Výpočet množství neoprávněně odebraného plynu
QNOP=∑iti·∑jpj·dij
kde:
QNOP množství neoprávněně odebraného plynuplynu v kWh, resp. m3,
i index pro příslušný kalendářní měsíc,
j index pro příslušný spotřebič,
pj štítkový příkon spotřebiče v kW, resp. m3.h-1,
ti doba trvání neoprávněného odběru plynuplynu v příslušném kalendářním měsíci v d,
dij doba užívání j-tého spotřebiče pro i-tý měsíc v h.d-1.
Doba užívání vybraných druhů spotřebičů
(1)
Vybrané druhy spotřebičů zákazníkůzákazníků kategorie domácnost:
-
plynové vařiče, plynové sporáky, plynové varné desky, kombinované sporáky - 2 hodiny denně,
-
průtokové ohřívače vody - 2 hodiny denně,
-
akumulační ohřívače vody - 5 hodin denně
-
kombinovaný kotel s ohřevem TUV - počet hodin dle následující tabulky:
Měsíc| 1.| 2.| 3.| 4.| 5.| 6.| 7.| 8.| 9.| 10.| 11.| 12.
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---
hodin za den| 11,00| 9,21| 7,94| 4,76| 2,18| 1,54| 1,46| 1,49| 2,08| 4,82| 8,13| 10,08
(2)
Spotřebiče otopového charakteru:
Měsíc| 1.| 2.| 3.| 4.| 5.| 6.| 7.| 8.| 9.| 10.| 11.| 12.
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---
hodin za den| 10,00| 8,21| 6,94| 3,76| 1,18| 0,54| 0,46| 0,49| 1,08| 3,82| 7,13| 9,08
(3)
Spotřebiče technologického charakteru:
-
u jednosměnného provozu 8 hodin denně,
-
u dvousměnného provozu 16 hodin denně,
-
u nepřetržitého provozu 24 hodin denně,
-
jiný režim - provozní doba dle prokázaných podkladů zákazníkemzákazníkem.
Příloha č. 3
k vyhlášce č. 108/2011 Sb.
Výpočet množství neoprávněně odebraného plynu, pokud nejsou známy štítkové příkony a počty plynových spotřebičů
(1)
U odběrů s převažujícím otopovým charakterem spotřeby se množství neoprávněně odebraného plynuplynu vypočítá podle následujícího vzorce:
QNOP=∑iQRo·ki100Ti·ti
kde:
QNOP množství neoprávněně odebraného plynuplynu v m3,
i index pro příslušný kalendářní měsíc,
kj procentuální podíl z maximálního technicky dosažitelného ročního odběru plynuplynu připadající na příslušný kalendářní měsíc v %,
Měsíc| 1.| 2.| 3.| 4.| 5.| 6.| 7.| 8.| 9.| 10.| 11.| 12.
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---
%| 18,98| 15,58| 13,18| 7,13| 2,24| 1,02| 0,87| 0,93| 2,05| 7,25| 13,54| 17,23
Ti počet dní v příslušném kalendářním měsíci ve dnech,
ti doba trvání NOP v příslušném kalendářním měsíci ve dnech,
QRo maximální technicky dosažitelný roční neoprávněný odběru plynuplynu v m3 je dán jako:
QRo=Qn·8760·0,3
kde:
Qn jmenovitý hodinový průtok měřícího zařízení v m3.h-1,
8760 počet hodin v (nepřestupném) kalendářním roce,
0,3 koeficient využití.
(2)
U odběrů s převažujícím technologickým charakterem spotřeby se množství neoprávněně odebraného plynuplynu vypočítá podle vzorce:
QNOP=QRt365·tcelk
kde:
QNOP množství neoprávněně odebraného plynuplynu v m3,
tcelk počet dní trvání neoprávněného odběru ve dnech,
365 počet dní v (nepřestupném) kalendářním roce.
QRT maximální technicky dosažitelný roční neoprávněný odběr plynuplynu v m3, je dán jako:
QRt=Qn·8760·0,5,
Qn jmenovitý hodinový průtok měřícího zařízení v m3.h-1,
8760 počet hodin v (nepřestupném) kalendářním roce,
0,5 koeficient využití.
(3)
Pokud nelze stanovit, zda se jedná o odběr s převažujícím otopovým charakterem spotřeby nebo o odběr s převažujícím technologickým charakterem spotřeby, provede se výpočet dle odstavce (2).
Příloha č. 4
k vyhlášce č. 108/2011 Sb.
Vzorec pro výpočet maximální technicky dosažitelné hodinové dodávky plynu plynovodem
πQn=π4·D2·w·p+96,5101,325·3600,
kde:
Qn maximální technicky dosažitelná hodinová dodávka plynuplynu plynovodemplynovodem při vztažných podmínkách v m3.h-1,
D vnitřní průměr potrubí plynovoduplynovodu v m,
w maximální rychlost plynuplynu v potrubí v m.s-1,
-
pro plynovodyplynovody do 200 kPa včetně w = 2 m.s-1,
-
pro středotlaké plynovodyplynovody nad 200 kPa do 400 kPa včetně w = 1 m.s-1,
p přetlak v plynovoduplynovodu v kPa,
96,5 střední barometrický tlak v kPa,
101,325 vztažný tlak v kPa,
3600 přepočet ze sekund na hodiny
Příloha č. 5
k vyhlášce č. 108/2011 Sb.
Předepsané hodnoty fyzikálních a chemických parametrů určujících kvalitu plynu
(1)
Charakteristické veličiny pro spalování
Veličina| Jednotka| Rozsah
---|---|---
Wobbeho číslo| kWh.m-3| 12,7 až 14,5 1)
MJ.m-3| 45,7 až 52,2 1)
Spalné teplo| kWh.m-3| 9,4 až 11,8 1)
MJ.m-3| 33,8 až 42,5 1)
Výhřevnost| kWh.m-3| 8,4 až 10,6 1)
MJ.m-3| 30,4 až 38,4 1)
Relativní hustota| -| 0,56 až 0,7 1)
1) Hodnoty při vztažných podmínkách (§ 1 odst. 3).
(2)
Složení plynných paliv - požadavky na přírodní zemní plynyplyny
Parametr| Jednotka| Hodnota
---|---|---
Přepravní
soustava| Distribuční
soustava
Obsah metanu| % mol| min 85,0
Obsah vody vyjádřený jako teplota rosného bodu vody| °C| max. -7 °C při provozním tlaku 4 MPa| max. -7 °C při provozním tlaku 4 MPa
Obsah uhlovodíků vyjádřený jako teplota rosného bodu uhlovodíků| °C| max. 0 °C při provozním tlaku| nejvýše 2 °C pod teplotou zeminy při provozním tlaku
Obsah etanu| % mol| max. 7,0
Obsah propanu| % mol| max. 3,0| max. 4,0
Obsah sumy butanů| % mol| max. 2,0| max. 4,0
Obsah sumy pentanů a vyšších uhlovodíků| % mol| max. 0,5| max. 3,5
Obsah kyslíku| % mol| max. 0,02| max. 0,5
Obsah oxidu uhličitého| % mol| max. 3,0| max. 5,0
Obsah dusíku| % mol| max. 5,0| max. 10,0
Obsah inertů (dusíku a oxidu uhličitého)| % mol| max. 8,0| max. 10,0
Celkový obsah síry (bez odorantů), roční průměrná hodnota| mg.m-3| max. 30 1)
Obsah merkaptanové síry (bez odorantů)| mg.m-3| max. 5 1)
Obsah sulfanu (bez odorantů), roční průměrná hodnota| mg.m-3| max. 6 1)
Mlha, prach, kondenzáty| -| nepřítomny 2)
Vysvětlivky:
1) Hodnoty při vztažných podmínkách (§ 1 odst. 3).
2) Pod pojmem nepřítomny se rozumí odstranění mlhy, prachu a kondenzátů do té míry, aby byl zajištěn bezpečný a spolehlivý provoz plynárenských zařízeníplynárenských zařízení a odběrných plynových zařízeníodběrných plynových zařízení.
(3)
Složení plynných paliv - požadavky na kvalitativní parametry biometanu
Parametr| Jednotka| Hodnota
---|---|---
Přepravní soustava, zásobníky plynu a těžební plynovody| Distribuční soustava
Obsah metanu - konkrétní hodnota je uvedena ve smlouvě o připojení| % mol| ≥ 95| ≥ 95
Obsah etanu| % mol.| ≤ 3| ≤ 3
Obsah propanu| % mol.| ≤ 3| ≤ 3
Obsah sumy butanů| % mol.| ≤ 1| ≤ 1
Obsah sumy pentanů a vyšších uhlovodíků| % mol.| ≤ 0,5| ≤ 0,5
Rosný bod vody - teplota, při které při tlaku 4 MPa dojde ke kondenzaci vody z plynné fáze do fáze kapalné| °C| ≤ -7°C| ≤ -7 °C
Rosný bod uhlovodíků - teplota, při které při provozním tlaku dojde ke kondenzaci uhlovodíků z plynné fáze do fáze kapalné| °C| 0°C| 0°C
Obsah kyslíku| % mol| ≤ 0,02| ≤ 0,5
Obsah oxidu uhličitého| % mol| ≤ 3| ≤ 5
Obsah dusíku| % mol| ≤ 3| ≤ 3
Obsah vodíku| % mol| ≤ 0,01| ≤ 0,1
Celkový obsah síry| mg.m-3| ≤ 301)| ≤ 301)
Obsah sulfanu| mg.m-3| ≤ 51)| ≤ 51)
Obsah amoniaku| mg.m-3| ≤ 101)| ≤ 101)
Obsah halogenů (F, Cl)| mg.m-3| ≤ 1,51)| ≤ 1,51)
Obsah organických sloučenin křemíku - konkrétní hodnota je uvedena ve smlouvě o připojení| mg.m-3| ≤ 0,3-11)| ≤ 0,3-11)
Velikost pevných částic / prach, rez| mikrometry| ≤ 3| ≤ 5
Obsah škodlivých živých mikroorganismů| | nepřítomny| nepřítomny
Teplota| °C| od 0 °C do 40 °C| Od 0 °C do 20 °C pro < 0,4 MPa a od 0 °C do 40 °C pro > 0,4 MPa
Obsah vybraných těkavých aromatických uhlovodíků - benzen, toluen, etylbenzen, xylen| mg.m-3| ≤ 101)| ≤ 101)
1)
Hodnoty při vztažných podmínkách (§ 1 odst. 3).
1)
Vyhláška č. 365/2009 Sb., o Pravidlech trhu s plynem, ve znění pozdějších předpisů.
2)
Zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů.
3)
Zákon č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve znění pozdějších předpisů. |
Vyhláška č. 107/2011 Sb. | Vyhláška č. 107/2011 Sb.
Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 286/2007 Sb., o centrální evidenci dotací
Vyhlášeno 26. 4. 2011, datum účinnosti 26. 4. 2011, částka 41/2011
* Čl. I - V § 3 odst. 1 vyhlášky č. 286/2007 Sb., o centrální evidenci dotací, se slova „Ministerstva financí“ nahrazují slovy „Generálního finančního ředitelství“.
* Čl. II - Účinnost
Aktuální znění od 26. 4. 2011
107
VYHLÁŠKA
ze dne 12. dubna 2011,
kterou se mění vyhláška č. 286/2007 Sb., o centrální evidenci dotací
Ministerstvo financí stanoví podle § 75b zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění zákona č. 138/2006 Sb., zákona č. 230/2006 Sb., zákona č. 26/2008 Sb. a zákona č. 30/2011 Sb.:
Čl. I
V § 3 odst. 1 vyhlášky č. 286/2007 Sb., o centrální evidenci dotací, se slova „Ministerstva financí“ nahrazují slovy „Generálního finančního ředitelství“.
Čl. II
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem jejího vyhlášení.
Ministr:
Ing. Kalousek v. r. |
Zákon č. 106/2011 Sb. | Zákon č. 106/2011 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 22. 4. 2011, datum účinnosti 22. 4. 2011, částka 40/2011
* Čl. I - Zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 354/1999 Sb., zákona č. 117/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 57/2001 Sb., zákona č. 185/2001 Sb., zákona č. 407/2001 Sb., zákona č. 320/2002 Sb.,
* Čl. II - Účinnost
Aktuální znění od 22. 4. 2011
106
ZÁKON
ze dne 6. dubna 2011,
kterým se mění zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Čl. I
Zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 354/1999 Sb., zákona č. 117/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 57/2001 Sb., zákona č. 185/2001 Sb., zákona č. 407/2001 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 223/2003 Sb., zákona č. 362/2004 Sb., zákona č. 228/2005 Sb., zákona č. 74/2006 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 141/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb. a zákona č. 291/2009 Sb., se mění takto:
1.
V příloze č. 1 ve sloupci „Mezinárodní nechráněný název (INN) v českém jazyce“ se za položku „Isomethadon“ vkládá nová položka „Karfentanil“ a do sloupce „Chemický název“ slova „methyl-4-[(1-oxopropyl)fenylamino]-1-(2-fenylethyl)piperidin-4-karboxylát“.
2.
V příloze č. 1 ve sloupci „Mezinárodní nechráněný název (INN) v českém jazyce“ se za položku „Sufentanil“ vkládá nová položka „Tapentadol“ a do sloupce „Chemický název“ slova „3-[(1R,2R)-3-(dimethylamino)-1-ethyl-2-methylpropyl]fenol“.
3.
V příloze č. 4 ve sloupci „Další mezinárodní nechráněný název nebo obecný název“ se před položku „DOB“ vkládá nová položka „AM-2201“ a do sloupce „Chemický název“ slova „1-[(5-fluorpentyl)-1H-indol-3-yl]-(naftalen-1-yl)methanon“.
4.
V příloze č. 4 ve sloupci „Další mezinárodní nechráněný název nebo obecný název“ se za položku „AM-2201“ vkládá nová položka „bk-PMA“ a do sloupce „Chemický název“ slova „1-(4-methoxyfenyl)-2-aminopropan-1-on“.
5.
V příloze č. 4 ve sloupci „Další mezinárodní nechráněný název nebo obecný název“ se za položku „bk-PMA“ vkládá nová položka „bk-PMMA“ a do sloupce „Chemický název“ slova „1-(4-methoxyfenyl)-2-(methylamino)propan-1-on“.
6.
V příloze č. 4 ve sloupci „Další mezinárodní nechráněný název nebo obecný název“ se za položku „DOB“ vkládá nová položka „Bromo-Dragonfly“ a do sloupce „Chemický název“ slova „1-(8-brombenzo[1,2-b;4,5-b]difuran-4-yl)-2-aminopropan“.
7.
V příloze č. 4 ve sloupci „Další mezinárodní nechráněný název nebo obecný název“ se za položku „Bromo-Dragonfly“ vkládá nová položka „Butylon“ a do sloupce „Chemický název“ slova „1-(3,4-methylendioxyfenyl)-2-(methylamino)butan-1-on“.
8.
V příloze č. 4 ve sloupci „Další mezinárodní nechráněný název nebo obecný název“ se za položku „2C-T-7“ vkládá nová položka „CP-47,497“ a do sloupce „Chemický název“ slova „2-[(1R,3S)-3-hydroxycyklohexyl]-5-(2-methyloktan-2-yl)fenol“.
9.
V příloze č. 4 ve sloupci „Další mezinárodní nechráněný název nebo obecný název“ se za položku „CP-47,497“ vkládá nová položka „CRA-13“ a do sloupce „Chemický název“ slova „naftalen-1-yl-(4-pentyloxynaftalen-1-yl)methanon“.
10.
V příloze č. 4 ve sloupci „Další mezinárodní nechráněný název nebo obecný název“ se za položku „CRA-13“ vkládá nová položka „DBZP“ a do sloupce „Chemický název“ slova „1,4-dibenzylpiperazin“.
11.
V příloze č. 4 ve sloupci „Další mezinárodní nechráněný název nebo obecný název“ se za položku „DMT“ vkládá nová položka „DOC“ a do sloupce „Chemický název“ slova „1-(4-chlorfenyl-2,5-dimethoxy)-2-aminopropan“.
12.
V příloze č. 4 ve sloupci „Další mezinárodní nechráněný název nebo obecný název“ se za položku „DOET“ vkládá nová položka „DOI“ a do sloupce „Chemický název“ slova „1-(4-jodfenyl-2,5-dimethoxy)-2-aminopropan“.
13.
V příloze č. 4 ve sloupci „Další mezinárodní nechráněný název nebo obecný název“ se za položku „Etryptamin“ vkládá nová položka „Flefedron“ a do sloupce „Chemický název“ slova „1-(4-fluorfenyl)-2-(methylamino)propan-1-on“.
14.
V příloze č. 4 ve sloupci „Další mezinárodní nechráněný název nebo obecný název“ se za položku „Flefedron“ vkládá nová položka „4-FMP“ a do sloupce „Chemický název“ slova „1-(4-fluorfenyl)-N-methyl-2-aminopropan“.
15.
V příloze č. 4 ve sloupci „Další mezinárodní nechráněný název nebo obecný název“ se za položku „4-FMP“ vkládá nová položka „JWH-018“ a do sloupce „Chemický název“ slova „(naftalen-1-yl)(1-pentyl-1H-indol-3-yl)methanon“.
16.
V příloze č. 4 ve sloupci „Další mezinárodní nechráněný název nebo obecný název“ se za položku „JWH-018“ vkládá nová položka „JWH-073“ a do sloupce „Chemický název“ slova „(naftalen-1-yl)(1-butyl-1H-indol-3-yl)methanon“.
17.
V příloze č. 4 ve sloupci „Další mezinárodní nechráněný název nebo obecný název“ se za položku „JWH-073“ vkládá nová položka „JWH-081“ a do sloupce „Chemický název“ slova „(4-methoxynaftalen-1-yl)(1-pentyl-1H-indol-3-yl)methanon“.
18.
V příloze č. 4 ve sloupci „Další mezinárodní nechráněný název nebo obecný název“ se za položku „JWH-081“ vkládá nová položka „JWH-122“ a do sloupce „Chemický název“ slova „(4-methylnaftalen-1-yl)-(1-pentyl-1H-indol-3-yl)methanon“.
19.
V příloze č. 4 ve sloupci „Další mezinárodní nechráněný název nebo obecný název“ se za položku „JWH-122“ vkládá nová položka „JWH-200“ a do sloupce „Chemický název“ slova „[1-(2-(morfolin-4-yl)ethyl)-1H-indol-3-yl]-(naftalen-1-yl)methanon“.
20.
V příloze č. 4 ve sloupci „Další mezinárodní nechráněný název nebo obecný název“ se za položku „JWH-200“ vkládá nová položka „JWH-250“ a do sloupce „Chemický název“ slova „2-(2-methoxyfenyl)-1-(1-pentyl-1H-indol-3-yl)ethanon“.
21.
V příloze č. 4 ve sloupci „Další mezinárodní nechráněný název nebo obecný název“ se za položku „JWH-250“ vkládá nová položka „JWH-398“ a do sloupce „Chemický název“ slova „(4-chlornaftalen-1-yl)-(1-pentyl-1H-indol-3-yl)methanon“.
22.
V příloze č. 4 ve sloupci „Další mezinárodní nechráněný název nebo obecný název“ se za položku „LSD, LSD-25“ vkládá nová položka „MBZP“ a do sloupce „Chemický název“ slova „1-benzyl-4-methylpiperazin“.
23.
V příloze č. 4 ve sloupci „Další mezinárodní nechráněný název nebo obecný název“ se za položku „MBZP“ vkládá nová položka „mCPP“ a do sloupce „Chemický název“ slova „1-(3-chlorfenyl)piperazin“.
24.
V příloze č. 4 ve sloupci „Další mezinárodní nechráněný název nebo obecný název“ se za položku „mCPP“ vkládá nová položka „MDAI“ a do sloupce „Chemický název“ slova „5,6-methylendioxy-2-aminoindan“.
25.
V příloze č. 4 ve sloupci „Další mezinárodní nechráněný název nebo obecný název“ se za položku „MDAI“ vkládá nová položka „MDPV“ a do sloupce „Chemický název“ slova „1-(3,4-methylendioxyfenyl)-2-(pyrrolidin-1-yl)-pentan-1-on“.
26.
V příloze č. 4 ve sloupci „Další mezinárodní nechráněný název nebo obecný název“ se za položku „MDPV“ vkládá nová položka „4-MEC“ a do sloupce „Chemický název“ slova „2-(ethylamino)-1-(4-methylfenyl)-propan-1-on“.
27.
V příloze č. 4 ve sloupci „Další mezinárodní nechráněný název nebo obecný název“ se za položku „4-MEC“ vkládá nová položka „Mefedron“ a do sloupce „Chemický název“ slova „2-(methylamino)-1-(4-methylfenyl)propan-1-on“.
28.
V příloze č. 4 ve sloupci „Další mezinárodní nechráněný název nebo obecný název“ se za položku „MDMA“ vkládá nová položka „Methylon“ a do sloupce „Chemický název“ slova „2-(methylamino)-1-(3,4-methylendioxyfenyl)propan-1-on“.
29.
V příloze č. 4 ve sloupci „Další mezinárodní nechráněný název nebo obecný název“ se za položku „4-MTA“ vkládá nová položka „Nafyron“ a do sloupce „Chemický název“ slova „1-(naftalen-2-yl)-2-(pyrrolidin-1-yl)pentan-1-on“.
30.
V příloze č. 4 ve sloupci „Další mezinárodní nechráněný název nebo obecný název“ se za položku „Parahexyl“ vkládá nová položka „pFPP“ a do sloupce „Chemický název“ slova „1-(4-fluorfenyl)piperazin“.
31.
V příloze č. 4 ve sloupci „Další mezinárodní nechráněný název nebo obecný název“ se za položku „PHP, PCPY“ vkládá nová položka „Salvinorin A“ a do sloupce „Chemický název“ slova „methyl-(2S,4aR,6aR,7R,9S,10aS,10bR)-9-acetoxy-2-(furan-3-yl)-6a,10b-dimethyl-4,10-dioxododekahydro-2H-benzo[f]isochromen-7-karboxylát“.
32.
V příloze č. 4 ve sloupci „Další mezinárodní nechráněný název nebo obecný název“ se za položku „TCP“ vkládá nová položka „TFMPP“ a do sloupce „Chemický název“ slova „1-[3-(trifluormethyl)fenyl]-piperazin“.
33.
V příloze č. 7 ve sloupci „Mezinárodní nechráněný název (INN) v českém jazyce“ se za položku „Kamazepam“ vkládá nová položka „Ketamin“ a do sloupce „Chemický název“ slova „(RS)-2-(2-chlorfenyl)-2-(methylamino)cyklohexan-1-on“.
Čl. II
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení.
Němcová v. r.
Klaus v. r.
Nečas v. r. |
Zákon č. 105/2011 Sb. | Zákon č. 105/2011 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 22. 4. 2011, datum účinnosti 22. 4. 2011, částka 40/2011
* ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o nelékařských zdravotnických povoláních
* ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o správních poplatcích
* ČÁST TŘETÍ - ÚČINNOST
Aktuální znění od 22. 4. 2011
105
ZÁKON
ze dne 25. března 2011,
kterým se mění zákon č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
Změna zákona o nelékařských zdravotnických povoláních
Čl. I
Zákon č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních), ve znění zákona č. 125/2005 Sb., zákona č. 111/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb. a zákona č. 227/2009 Sb., se mění takto:
1.
V § 4 odstavec 3 zní:
„(3)
Za výkon povolání bez přímého vedení nebo odborného dohledu (dále jen „výkon povolání bez odborného dohledu“) se považuje výkon činností, ke kterým je zdravotnický pracovník způsobilý a ke kterým získal osvědčení k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dohledu (hlava VI); tento zákon a prováděcí právní předpis stanoví činnosti, které zdravotnický pracovník může vykonávat bez indikace, které vykonává na základě indikace a které pod přímým vedením lékaře, zubního lékaře nebo farmaceuta. Součástí výkonu povolání bez odborného dohledu je též kontrolní činnost podle jiného právního předpisu7).“.
2.
V § 4 odst. 6 písm. b) se v části věty za středníkem vkládají za slovo „dohledu“ slova „a bez osvědčení k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dohledu (hlava VI)“.
3.
V § 9 odst. 2 se slova „písm. d)“ nahrazují slovy „písm. e)“.
4.
V § 13 odst. 2 se slova „písm. c)“ nahrazují slovy „písm. d)“.
5.
V § 14 odst. 2 větě první se slova „písm. c)“ nahrazují slovy „písm. c) nebo d)“.
6.
V § 17 odst. 1 písm. c) se slova „v roce 1994“ nahrazují slovy „v roce 2004“.
7.
V § 17 odst. 2 větě první se slova „písm. b)“ nahrazují slovy „písm. c)“.
8.
V § 18 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:
„(3)
Odbornou způsobilost k výkonu povolání zdravotnického záchranáře má také zdravotnický pracovník, který získal odbornou způsobilost k výkonu povolání všeobecná sestra podle § 5 a specializovanou způsobilost v oboru sestra pro intenzivní péči a byl členem výjezdové skupiny zdravotnické záchranné služby nejméně v rozsahu alespoň poloviny týdenní pracovní doby po dobu 5 let v posledních 6 letech.“.
Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4.
9.
V § 29 odstavec 3 zní:
„(3)
Za výkon povolání zdravotnického asistenta se považuje poskytování ošetřovatelské péče pod odborným dohledem všeobecné sestry nebo porodní asistentky; ošetřovatelskou péči spojenou se sebeobsluhou a uspokojováním základních potřeb pacientů může zdravotnický asistent provádět bez odborného dohledu. Dále se zdravotnický asistent ve spolupráci s lékařem podílí na preventivní, léčebné, rehabilitační, neodkladné, diagnostické a dispenzární péči.“.
10.
§ 42 včetně nadpisu zní:
㤠42
Odborná způsobilost k výkonu povolání sanitáře
(1)
Odborná způsobilost k výkonu povolání sanitáře se získává absolvováním akreditovaného kvalifikačního kurzu v oboru sanitář.
(2)
Odbornou způsobilost k výkonu zdravotnického povolání sanitáře mají dále fyzické osoby, které absolvovaly část studia v akreditovaných zdravotnických studijních programech uskutečňovaných vysokými školami podle jiného právního předpisu2), nebo na vyšších odborných zdravotnických školách nebo středních zdravotnických školách, a to absolvováním
a)
3 semestrů akreditovaného zdravotnického magisterského studijního programu všeobecné lékařství a úspěšně vykonané zkoušky z ošetřovatelské péče v rámci tohoto studijního programu,
b)
2 semestrů akreditovaného zdravotnického bakalářského studijního programu pro přípravu všeobecných sester nebo porodních asistentek nebo zdravotnických záchranářů nebo příslušného vzdělávacího programu na vyšší odborné zdravotnické škole,
c)
3 ročníků denního studia nebo 4 ročníků dálkového studia na střední zdravotnické škole v oboru zdravotnický asistent nebo 2 ročníků čtyřletého denního studia nebo 3 ročníků dálkového studia na střední zdravotnické škole v oboru zdravotní sestra, dětská sestra nebo všeobecná sestra nebo 1 ročníku dvouletého pomaturitního kvalifikačního studia nebo nástavbového studia pro absolventy středních škol na střední zdravotnické škole v oboru zdravotní sestra, dětská sestra, ženská sestra nebo porodní asistentka.
(3)
Za výkon povolání sanitáře se považuje pomocná činnost v rámci poskytování zdravotní péče pod odborným dohledem nebo přímým vedením zdravotnického pracovníka způsobilého k výkonu povolání bez odborného dohledu.“.
11.
V § 54 odst. 1 písm. f) se slovo „nebo“ nahrazuje slovy „vypracování standardu nebo nového postupu,“.
12.
V § 54 odst. 1 se za písmeno f) vkládá nové písmeno g), které zní:
„g)
e-learningový kurz, nebo“.
Dosavadní písmeno g) se označuje jako písmeno h).
13.
V § 54 odst. 4 se slova „písm. a) a b)“ nahrazují slovy „písm. a) až d)“.
14.
V § 54 odst. 7 se slova „odstavce 2“ nahrazují slovy „odstavce 3“.
15.
V § 61 odst. 1 se za slova „pro úzce vymezené“ vkládá slovo „zdravotnické“.
16.
V § 67 odst. 2 písm. b) bodě 2 se slova „6 let“ nahrazují slovy „10 let“.
17.
V § 67 odst. 3 se slova „6 let“ nahrazují slovy „10 let“.
18.
V § 68 odst. 1 se slova „6 let“ nahrazují slovy „10 let“.
19.
§ 69 včetně nadpisu zní:
㤠69
Prodloužení platnosti osvědčení
Platnost osvědčení se prodlouží na období dalších 10 let, pokud zdravotnický pracovník požádá o jeho prodloužení nejpozději 60 dnů před skončením jeho platnosti a doloží doklady uvedené v § 67 odst. 2 písm. b) bodě 2 nebo 3. Zdravotnický pracovník, který podal žádost podle věty první, je do dne nabytí právní moci rozhodnutí o prodloužení osvědčení považován za způsobilého k výkonu povolání bez odborného dohledu.“.
20.
V § 71 se na konci odstavce 9 doplňuje věta „Ministerstvo může pověřit organizací zkoušky pověřenou organizaci.“.
21.
V § 90 odst. 2 písm. d) se za slovo „studijní“ vkládají slova „a vzdělávací“.
22.
V § 90 odst. 2 písm. e) se slovo „popis“ zrušuje.
23.
V § 91 odstavec 6 zní:
„(6)
Seznam
a)
akreditovaných zdravotnických magisterských a bakalářských studijních oborů uskutečňovaných vysokými školami a
b)
vzdělávacích programů vyšších odborných zdravotnických škol,
kterými se získává způsobilost k výkonu zdravotnického povolání, zveřejňuje ministerstvo způsobem umožňujícím dálkový přístup. Seznamy podle věty první obsahují název školy a oboru, získanou způsobilost, dobu platnosti akreditace a datum vydání stanoviska ministerstvem.“.
24.
Za § 91a se vkládá nový § 91b, který včetně nadpisu zní:
㤠91b
Odstranění tvrdosti
(1)
Ministr zdravotnictví může na základě písemné žádosti podané zdravotnickým pracovníkem nebo jiným odborným pracovníkem rozhodnout o odstranění tvrdosti v případech
a)
přiznání způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání, nebo
b)
vydání osvědčení k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dohledu podle hlavy VI.
(2)
Žádost musí být odůvodněna; lze ji podat až po vyčerpání řádných opravných prostředků podle správního řádu.
(3)
Rozhodnutí o odstranění tvrdosti se vydává písemně a nemusí obsahovat odůvodnění.
(4)
Rozhodnutí o žádosti podle odstavce 1 je rozhodnutím konečným; nevztahují se na ně obecné předpisy o správním řízení.“.
Čl. II
Přechodná ustanovení
1.
Zdravotničtí pracovníci, kteří podle zákona č. 96/2004 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, získali odbornou způsobilost k výkonu povolání všeobecný sanitář, sanitář pro operační sál, sanitář pro laboratoř a transfuzní oddělení, sanitář pro zařízení lékárenské péče, sanitář pro lázně a léčebnou rehabilitaci, sanitář pro autoptické oddělení nebo sanitář pro pitevnu, jsou ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona zdravotnickými pracovníky s odbornou způsobilostí k výkonu povolání sanitář.
2.
Řízení o vydání osvědčení k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dohledu nebo řízení o prodloužení osvědčení k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dohledu, která nebyla pravomocně ukončena do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle zákona č. 96/2004 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Doba platnosti osvědčení vydaných v řízení podle věty první se prodlužuje o 4 roky.
3.
U osvědčení k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dohledu, která jsou platná ke dni účinnosti tohoto zákona, se doba platnosti prodlužuje o 4 roky.
ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o správních poplatcích
Čl. III
V části I položce 7 přílohy zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona č. 189/2008 Sb., písmeno a) včetně poznámky pod čarou č. 9 zní:
„a) nebo o prodloužení osvědčení k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dohledu podle zvláštních právních předpisů o způsobilosti k výkonu zdravotnických povolání9)| Kč 100,-
---|---
9)
Zákon č. 95/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních), ve znění pozdějších předpisů.“.
ČÁST TŘETÍ
ÚČINNOST
Čl. IV
Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení.
Němcová v. r.
Klaus v. r.
Nečas v. r. |
Zákon č. 104/2011 Sb. | Zákon č. 104/2011 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 185/2004 Sb., o Celní správě České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 99/2004 Sb., o rybníkářství, výkonu rybářského práva, rybářské stráži, ochraně mořských rybolovných zdrojů a o změně některých zákonů (zákon o rybářství), ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 22. 4. 2011, datum účinnosti 1. 7. 2011, částka 40/2011
* ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o rybářství
* ČÁST ČTVRTÁ - ÚČINNOST
Aktuální znění od 29. 7. 2016 (242/2016 Sb.)
104
ZÁKON
ze dne 17. března 2011,
kterým se mění zákon č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 185/2004 Sb., o Celní správě České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 99/2004 Sb., o rybníkářství, výkonu rybářského práva, rybářské stráži, ochraně mořských rybolovných zdrojů a o změně některých zákonů (zákon o rybářství), ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST TŘETÍ
Změna zákona o rybářství
Čl. V
Zákon č. 99/2004 Sb., o rybníkářství, výkonu rybářského práva, rybářské stráži, ochraně mořských rybolovných zdrojů a o změně některých zákonů (zákon o rybářství), ve znění zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb. a zákona č. 281/2009 Sb., se mění takto:
1.
V § 13 odst. 8 věta první zní: „Rybářský lístek vydává občanům České republiky obecní úřad obce s pověřeným obecním úřadem, v jehož obvodu má žadatel o vydání rybářského lístku trvalý pobyt, popřípadě cizincům, kteří se zdržují v obvodu jeho působnosti.“.
2.
V § 22 se na konci odstavce 3 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno h), které včetně poznámky pod čarou č. 31 zní:
„h)
projednává přestupky uvedené v § 30 odst. 5 a správní delikty uvedené v § 31 odst. 4 na úseku ochrany mořských rybolovných zdrojů a ukládá za ně okamžitá donucovací opatření, sankce a doprovodné sankce podle přímo použitelného předpisu Evropské unie31).
31)
Kapitola IX nařízení Rady (ES) č. 1005/2008, kterým se zavádí systém Společenství pro předcházení, potírání a odstranění nezákonného, nehlášeného a neregulovaného rybolovu.“.
3.
V § 22 odst. 8 se slova „uvedených v § 26“ zrušují.
4.
§ 26 se včetně poznámek pod čarou č. 23 až 26 zrušuje.
5.
V § 27 odst. 1 se slova „podle § 26“ nahrazují slovy „v rámci ochrany mořských rybolovných zdrojů32)“.
Poznámka pod čarou č. 32 zní:
„32)
Nařízení Rady (ES) č. 1005/2008, kterým se zavádí systém Společenství pro předcházení, potírání a odstranění nezákonného, nehlášeného a neregulovaného rybolovu.
Nařízení Rady (ES) č. 1224/2009 o zavedení kontrolního režimu Společenství k zajištění dodržování pravidel společné rybářské politiky, o změně nařízení (ES) č. 847/96, (ES) č. 2371/2002, (ES) č. 811/2004, (ES) č. 768/2005, (ES) č. 2115/2005, (ES) č. 2166/2005, (ES) č. 388/2006, (ES) č. 509/2007, (ES) č. 676/2007, (ES) č. 1098/2007, (ES) č. 1300/2008 a (ES) č. 1342/2008 a o zrušení nařízení (EHS) č. 2847/1993, (ES) č. 1627/1994 a (ES) č. 1966/2006. Nařízení Rady (ES) č. 2406/1996 o stanovení společných obchodních norem pro některé produkty rybolovu.“.
6.
V § 27 se odstavec 2 zrušuje a zároveň se zrušuje označení odstavce 1.
7.
V § 28 odst. 1 se slova „uvedených v § 26“ zrušují a na konci textu odstavce 1 se doplňují slova „a jiné náležitosti stanovené přímo použitelnými předpisy Evropské unie32)“.
8.
V § 29 se odstavec 2 zrušuje.
Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 2 a 3.
9.
V § 29 odst. 2 se slova „uvedených v § 26“ zrušují.
10.
V § 29 odst. 3 se slovo „předpisu.20)“ nahrazuje slovy „předpisu20), nestanoví-li přímo použitelný předpis Evropské unie jinak.“.
Poznámka pod čarou č. 20 zní:
„20)
Zákon č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění pozdějších předpisů.“.
11.
V § 30 odst. 5 písm. a) a v § 31 odst. 4 písm. a) se slova „ustanoveními § 26 a § 28 odst. 1“ nahrazují slovy „přímo použitelným předpisem Evropské unie v oblasti ochrany mořských rybolovných zdrojů32)“.
12.
V § 30 odst. 5 a v § 31 odst. 4 se písmeno b) zrušuje.
Dosavadní písmena c) a d) se označují jako písmena b) a c).
13.
V § 30 odst. 5 písm. b) a v § 31 odst. 4 písm. b) se slova „Evropských společenství“ nahrazují slovy „Evropské unie“.
14.
„V § 30 odst. 5 písm. c) a v § 31 odst. 4 písm. c) se slova „§ 29 odst. 3“ nahrazují slovy „§ 29 odst. 2“.
15.
V § 30 se na konci odstavce 5 a v § 31 se na konci odstavce 4 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno d), které včetně poznámky pod čarou č. 33 zní:
„d)
se dopustí závažného porušení přímo použitelného předpisu Evropské unie, kterým se zavádí systém Společenství pro předcházení, potírání a odstranění nezákonného, nehlášeného a neregulovaného rybolovu33).
33)
Čl. 42 nařízení Rady (ES) č. 1005/2008.“.
16.
V § 30 odst. 6 se za slova „odstavce 5“ vkládají slova „písm. a) až c)“ a na konci odstavce 6 se doplňuje věta „Za přestupek podle odstavce 5 písm. d) se uloží pokuta ve výši uvedené v přímo použitelném předpisu Evropské unie, kterým se zavádí systém Společenství pro předcházení, potírání a odstranění nezákonného, nehlášeného a neregulovaného rybolovu34).“.
Poznámka pod čarou č. 34 zní:
„34)
Čl. 44 nařízení Rady (ES) č. 1005/2008.“.
17.
V § 30 odst. 7 se slovo „Nebylo-li“ nahrazuje slovy „Odpovědnost za přestupek zaniká, nebylo-li“, za slova „3 let“ se vkládají slova „, v případě přestupku podle odstavce 5 písm. d) do 5 let“ a slova „, trestnost přestupku zaniká“ se zrušují.
18.
V § 30 se odstavec 8 včetně poznámky pod čarou č. 29 zrušuje.
19.
V § 31 odst. 6 se za slova „odstavce 4“ vkládají slova „písm. a) až c)“ a na konci odstavce 6 se doplňuje věta „Za jiný správní delikt podle odstavce 4 písm. d) se uloží pokuta ve výši uvedené v přímo použitelném předpisu Evropské unie, kterým se zavádí systém Společenství pro předcházení, potírání a odstranění nezákonného, nehlášeného a neregulovaného rybolovu34).“.
20.
V § 31 se doplňuje odstavec 9, který zní:
„(9)
Odpovědnost za jiný správní delikt zaniká, nebylo-li o pokutě za jiný správní delikt pravomocně rozhodnuto do 3 let, v případě jiného správního deliktu podle odstavce 4 písm. d) do 5 let ode dne, kdy byl jiný správní delikt spáchán.“.
ČÁST ČTVRTÁ
ÚČINNOST
Čl. VI
Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem třetího kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení.
Němcová v. r.
Klaus v. r.
Nečas v. r. |
Vyhláška č. 99/2011 Sb. | Vyhláška č. 99/2011 Sb.
Vyhláška o vydání pamětní stříbrné dvousetkoruny ke 100. výročí prvního dálkového letu Jana Kašpara
Vyhlášeno 15. 4. 2011, datum účinnosti 27. 4. 2011, částka 37/2011
* § 1 - (1) Dnem 27. dubna 2011 se ke 100. výročí prvního dálkového letu Jana Kašpara na trase Pardubice - Praha vydává pamětní stříbrná dvousetkoruna (dále jen „dvousetkoruna“).
* § 2 - (1) Na líci dvousetkoruny je uprostřed mincovního pole letadlo Jana Kašpara zobrazené v letu. Ve spodní části dvousetkoruny je silueta Pardubic s dominantní Zelenou bránou. Nad ztvárněním letadla je silueta Hradčan. Mincovní pole je vlevo, vpravo a pod vyo
* § 3 - Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 27. dubna 2011. k vyhlášce č. 99/2011 Sb.
Aktuální znění od 27. 4. 2011
99
VYHLÁŠKA
ze dne 21. března 2011
o vydání pamětní stříbrné dvousetkoruny ke 100. výročí prvního dálkového letu Jana Kašpara
Česká národní banka stanoví podle § 22 písm. a) zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění zákona č. 442/2000 Sb.:
§ 1
(1)
Dnem 27. dubna 2011 se ke 100. výročí prvního dálkového letu Jana Kašpara na trase Pardubice - Praha vydává pamětní stříbrná dvousetkoruna (dále jen „dvousetkoruna“).
(2)
Dvousetkoruna se vydává v běžném provedení a ve zvláštním provedení s leštěným polem mince a matovým reliéfem (dále jen „zvláštní provedení“).
(3)
Dvousetkoruna v běžném i zvláštním provedení se razí ze slitiny obsahující 925 dílů stříbra a 75 dílů mědi. Hmotnost dvousetkoruny je 13 g, její průměr 31 mm a síla 2,35 mm. Při ražbě dvousetkoruny v běžném i zvláštním provedení je přípustná odchylka v průměru 0,1 mm a v síle 0,15 mm. V hmotnosti je přípustná odchylka nahoru 0,26 g a v obsahu stříbra odchylka nahoru 1 %. Hrana dvousetkoruny v běžném provedení je vroubkovaná, hrana dvousetkoruny ve zvláštním provedení je hladká s vlysem „ČESKÁ NÁRODNÍ BANKAČESKÁ NÁRODNÍ BANKA * Ag 0.925 * 13 g *“.
§ 2
(1)
Na líci dvousetkoruny je uprostřed mincovního pole letadlo Jana Kašpara zobrazené v letu. Ve spodní části dvousetkoruny je silueta Pardubic s dominantní Zelenou bránou. Nad ztvárněním letadla je silueta Hradčan. Mincovní pole je vlevo, vpravo a pod vyobrazením letadla vyplněno ztvárněním mraků. Pod vyobrazením letadla zasahují mraky přes označení nominální hodnoty mince se zkratkou peněžní jednotky. Název státu „ČESKÁ REPUBLIKA“ ztvárněný v negativním písmu je umístěn nad vyobrazením letadla. Označení nominální hodnoty mince se zkratkou peněžní jednotky „200 Kč“ částečně ztvárněné v negativním písmu je umístěno nad siluetou Pardubic a je rozděleno vyobrazením Zelené brány. Značka České mincovny tvořená kompozicí písmen „Č“ a „M“ je umístěna uprostřed vyobrazení siluety Pardubic.
(2)
Na rubu dvousetkoruny je vrtule letadla v rozfázovaném pohybu. Po obvodu dvousetkoruny je v neuzavřeném opisu text „PRVNÍ DÁLKOVÝ LET JANA KAŠPARA“ ztvárněný v negativním písmu. Text slovem „LET“ zasahuje přes zobrazení pravé části vrtule. Mezi textem a vyobrazením vrtule jsou letopočty „1911“ a „2011“ ztvárněné v negativním písmu. Pod pravou částí vrtule jsou umístěny iniciály autoraautora dvousetkoruny, MgA. Josefa Šafaříka, Ph.D., jež jsou tvořeny velkým písmenem „J“, do kterého je vloženo menší písmeno „Š“.
(3)
Vyobrazení dvousetkoruny je uvedeno v příloze k této vyhlášce.
§ 3
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 27. dubna 2011.
Guvernér:
Ing. Singer, Ph.D., v. r.
Příloha k vyhlášce č. 99/2011 Sb.
Vyobrazení pamětní stříbrné dvousetkoruny ke 100. výročí prvního dálkového letu Jana Kašpara
(lícní a rubová strana)
67kB
67kB |
Vyhláška č. 98/2011 Sb. | Vyhláška č. 98/2011 Sb.
Vyhláška o způsobu hodnocení stavu útvarů povrchových vod, způsobu hodnocení ekologického potenciálu silně ovlivněných a umělých útvarů povrchových vod a náležitostech programů zjišťování a hodnocení stavu povrchových vod
Vyhlášeno 15. 4. 2011, datum účinnosti 15. 5. 2011, částka 37/2011
* § 1 - Předmět úpravy
* § 2 - Vymezení pojmů
* § 4 - Hodnocení stavu útvarů povrchových vod
* § 5 - Hodnocení chemického stavu útvarů povrchových vod
* § 6 - Mísicí zóna
* § 7 - Hodnocení ekologického stavu útvarů povrchových vod
* § 8 - Hodnocení ekologického potenciálu silně ovlivněných a umělých útvarů povrchových vod
* § 9 - Zajištění systému kvality
* § 10 - Minimální pracovní kritéria metod analýz
* § 11 - Zpracování výsledků analýz chemických ukazatelů
* § 12 - Programy pro zjišťování a hodnocení stavu povrchových vod
* § 13 - Rámcový program monitoringu
* § 14 - Program monitoringu povrchových vod
* § 15 - Program situačního monitoringu povrchových vod
* § 16 - Programy provozního monitoringu povrchových vod
* § 17 - Program monitoringu kvantitativních charakteristik povrchových vod
* § 18 - Programy průzkumného monitoringu
* § 19 - Účinnost č. 1 k vyhlášce č. 98/2011 Sb. č. 2 k vyhlášce č. 98/2011 Sb. č. 3 k vyhlášce č. 98/2011 Sb. č. 4 k vyhlášce č. 98/2011 Sb. č. 5 k vyhlášce č. 98/2011 Sb. č. 6 k vyhlášce č. 98/2011 Sb. č. 7 k vyhlášce č. 98/2011 Sb. č. 8 k vyhlášce č. 98/2011 Sb. č. 9 k vyhlášce č. 98/2011 Sb. č. 10 k vyhlášce č. 98/2011 Sb. č. 11 k vyhlášce č. 98/2011 Sb. č. 12 k vyhlášce č. 98/2011 Sb.
Aktuální znění od 20. 5. 2016 (154/2016 Sb.)
98
VYHLÁŠKA
ze dne 30. března 2011
o způsobu hodnocení stavu útvarů povrchových vod, způsobu hodnocení ekologického potenciálu silně ovlivněných a umělých útvarů povrchových vod a náležitostech programů zjišťování a hodnocení stavu povrchových vod
Ministerstvo životního prostředí a Ministerstvo zemědělství stanoví podle § 21 odst. 3 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění zákona č. 20/2004 Sb. a zákona č. 150/2010 Sb.:
§ 1
Předmět úpravy
Tato vyhláška v souladu s právem Evropské unie1) stanoví:
a)
způsob hodnocení stavu útvarů povrchových vod,
b)
způsob hodnocení ekologického potenciáluekologického potenciálu silně ovlivněných a umělých útvarů povrchových vod,
c)
náležitosti programů pro zjišťování a hodnocení stavu povrchových vodstavu povrchových vod.
§ 2
Vymezení pojmů
Pro účely této vyhlášky se rozumí:
a)
chemickým stavem povrchové vodychemickým stavem povrchové vody \\- stav určený na základě hodnocení prioritních látek2), aldrinu, dieldrinu, endrinu, isodrinu, p, p´-DDT, DDT celkem [zahrnuje součet izomerů: 1,1,1-trichlor-2,2-bis(p-chlorfenyl)-ethan (číslo CAS 50-29-3), 1,1,1-trichlor-2-(o-chlorfenyl)-2-(p-chlorfenyl)-ethan (číslo CAS 789-02-6), 1,1-dichlor-2,2-bis(p-chlorfenyl)-ethylen (číslo CAS 72-55-9) a 1,1-dichlor-2,2-bis(p-chlorfenyl)-ethan (číslo CAS 72-54-8)], tetrachlorethylenu, trichlorethylenu, tetrachlormethanu podle norem environmentální kvalitynorem environmentální kvality3) a v souladu s postupy uvedenými v § 5,
b)
ekologickým potenciálemekologickým potenciálem \\- stav silně ovlivněného nebo umělého útvaru povrchových vod stanovený na základě systému klasifikace uvedeného v přílohách č. 7 a 10 této vyhlášky,
c)
kvantitativní charakteristikou povrchové vodykvantitativní charakteristikou povrchové vody \\- vyjádření množství povrchové vody stanovené na základě hodnocení vodní bilance4) jako vodní zásoba v povodí nebo v útvaru povrchových vod za daný časový interval nebo kvantitativní stav povrchové vodystav povrchové vody za daný časový interval či bilanční stav určený též s ohledem na stanovení minimálního zůstatkového průtokuminimálního zůstatkového průtoku podle § 36 vodního zákona,
d)
dobrým ekologickým stavemdobrým ekologickým stavem – stav útvaru povrchových vod, který se určí na základě systému klasifikace uvedeného v přílohách č. 2, 4, 5 a 6 této vyhlášky,
e)
dobrým ekologickým potenciálemdobrým ekologickým potenciálem – stav útvaru povrchových vod, který se určí na základě systému klasifikace uvedeného v přílohách č. 7 a 10 této vyhlášky,
f)
chráněnou oblastíchráněnou oblastí – vody nebo území stanovené podle § 31 až 35 vodního zákona a evropsky významné lokalitylokality, ptačí oblasti, národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památky a přírodní památky, stanovené podle zákona o ochraně přírody a krajiny5), u kterých je udržení nebo zlepšení stavu vod podmiňujícím faktorem jejich ochrany,
g)
monitorovacími místymonitorovacími místy \\- místa, kde se provádí zjišťování stavu vod, zejména vodoměrné stanicevodoměrné stanice, místa odběru vzorků nebo profily sledování jakosti povrchových vodprofily sledování jakosti povrchových vod v určeném úseku toku,
h)
vodoměrnou stanicívodoměrnou stanicí \\- měrný profilměrný profil na vodním toku nebo na útvaru povrchových vod vybavený zařízením nebo přístroji pro systematické hydrologické pozorování vodního stavu, hladin a průtoku podle čl. 181 ČSN 73 6530,
i)
měrným profilemměrným profilem \\- profil vodního toku podle čl. 147 ČSN 73 6530 a ČSN 75 0120 nebo útvaru povrchových vod, ve kterém se provádějí hydrometrické práce,
j)
místem odběru vzorků - celkový rozsah území nebo vymezeného prostoru v rámci vodního toku, vodní nádrže a zdrže podle ČSN 75 0120 či útvaru povrchových vod, kde jsou odebírány vzorky v souladu s částí 2 ČSN ISO 6107-2,
k)
profilem sledování jakosti povrchové vodyprofilem sledování jakosti povrchové vody \\- místo odběru vzorkůmísto odběru vzorků, kde jsou odebírány vzorky povrchové vody, sedimentu a bioty stanovené příčně k ose vodního toku podle ČSN 75 0120, vodní nádrže, zdrže podle ČSN 75 0120 či útvaru povrchových vod,
l)
lokalitoulokalitou \\- část útvaru povrchových vod prostorově zahrnující místo odběru vzorků, kde jsou odebírány vzorky a současně zjišťovány další charakteristiky ekologického stavuekologického stavu, ekologického potenciáluekologického potenciálu nebo charakteristik kvantitativního stavu,
m)
sítí zjišťování stavu vodsítí zjišťování stavu vod \\- seznam monitorovacích místmonitorovacích míst a míst, kde je zjišťování a hodnocení stavu vod prováděno na základě požadavků jiných právních předpisů6) a v souladu s přílohou č. 1 této vyhlášky,
n)
referenčními podmínkamireferenčními podmínkami \\- podmínky, u kterých hodnoty ukazatelů stavu vod odpovídají velmi dobrému ekologickému stavudobrému ekologickému stavu v souladu s přílohami č. 2, 4, 5 a 6 této vyhlášky,
o)
matricímatricí \\- složka vodního prostředí, jako je voda, sedimenty nebo biota,
p)
mezí detekcemezí detekce \\- hodnota, nad níž lze se stanovenou úrovní spolehlivosti potvrdit, že je odlišná od výsledku slepého stanovení podle části 14 ČSN ISO 5667-14,
q)
mezí stanovitelnostimezí stanovitelnosti \\- stanovený násobek mezní hodnoty detekce v koncentraci určujícího prvku, který může být přiměřeným způsobem určen s přijatelnou úrovní správnosti a přesnosti,
r)
kombinovanou rozšířenou nejistotou měřeníkombinovanou rozšířenou nejistotou měření \\- nezáporný ukazatel, který charakterizuje rozptyl kvantitativních hodnot přisuzovaných měřené hodnotě na základě použitých informací,
s)
mísicí zónoumísicí zónou \\- část útvaru povrchových vod, kde není požadováno splnění norem environmentální kvalitynorem environmentální kvality3) podle § 5 odst. 1, přitom však není ovlivněno dodržení norem environmentální kvalitynorem environmentální kvality ve zbývající části daného útvaru povrchových vod,
t)
typově specifickými referenčními podmínkamireferenčními podmínkami \\- hodnoty stanovené postupem uvedeným v příloze č. 2 této vyhlášky pro hydromorfologické, fyzikálně-chemické a biologické ukazatele kvality uvedené v příloze č. 3 této vyhlášky.
§ 4
Hodnocení stavu útvarů povrchových vod
(1)
Hodnocení stavu útvarů povrchových vod se provede hodnocením chemického a ekologického stavuekologického stavu nebo ekologického potenciáluekologického potenciálu v případě silně ovlivněných a umělých útvarů povrchových vod v kategoriích řeka nebo jezero7).
(2)
Stav útvarů povrchových vod se vyhodnotí jednou za tři roky s využitím údajů získaných v rámci provádění Programu monitoringu povrchových vod podle § 14 této vyhlášky.
§ 5
Hodnocení chemického stavu útvarů povrchových vod
(1)
Pro hodnocení chemického stavu útvarů povrchových vod se použijí normy environmentální kvalitynormy environmentální kvality3) prioritních látek2) a aldrinu, dieldrinu, endrinu, isodrinu, p, p´-DDT, DDT celkem, tetrachlorethylenu, trichlorethylenu, tetrachlormethanu.
(2)
Při posuzování výsledků zjišťování chemického stavu útvarů povrchových vod se v odůvodněných případech mohou vzít v úvahu:
a)
přirozené koncentrace pozadí u niklu, olova, kadmia a rtuti a jejich sloučenin, brání-li souladu s hodnotami norem environmentální kvalitynorem environmentální kvality3),
b)
tvrdost, pH, rozpuštěný organický uhlík nebo jiné ukazatele jakosti vody ovlivňující biologickou dostupnost těchto kovů, přičemž biologicky dostupné koncentrace se určí pomocí vhodných modelů biologické dostupnosti.
(3)
V úsecích toků určených jako mísicí zónymísicí zóny se z hodnocení chemického stavu vyjmou ty látky, pro které byly tyto zóny v souladu s § 6 vymezeny.
(4)
Pro zjišťování chemického stavu se použijí normy environmentální kvalitynormy environmentální kvality3) a postupy podle § 11 odst. 1, 2 a 3.
(5)
Výsledky hodnocení se vyjádří klasifikací chemického stavu útvarů povrchových vod jako „dobrý stav“ nebo „nedosažení dobrého stavu“. Dobrý stav je dosažen tehdy, pokud ani jedna ze zjištěných hodnot sledovaných ukazatelů nepřesáhne hodnoty norem environmentální kvalitynorem environmentální kvality3).
(6)
Znázornění výsledků hodnocení chemického stavu útvarů povrchových vod se provede v souladu s přílohou č. 10 této vyhlášky.
§ 6
Mísicí zóna
(1)
Jako mísicí zónamísicí zóna může být vymezena část útvaru povrchových vod bezprostředně navazující na místo vypouštění odpadních vod, kde koncentrace prioritních látek2) a aldrinu, dieldrinu, endrinu, isodrinu, p, p´-DDT, DDT celkem, tetrachlorethylenu, trichlorethylenu a tetrachlormethanu mohou překračovat příslušné normy environmentální kvalitynormy environmentální kvality3), pokud neovlivní dodržení těchto norem ve zbývající části daného útvaru povrchových vod.
(2)
Rozsah mísicí zónymísicí zóny musí být
a)
omezen na okolí přilehlé k místu vypouštění,
b)
přiměřený s ohledem na koncentrace znečišťujících látek v místě vypouštění,
c)
v souladu s podmínkami týkajícími se emisí znečišťujících látek podle vyhlášky o plánech povodí a plánech pro zvládání povodňových rizikpovodňových rizik8) a podle právních předpisů Evropské unie1) a
d)
v souladu s použitím nejlepších dostupných technik.
§ 7
Hodnocení ekologického stavu útvarů povrchových vod
(1)
U útvarů povrchových vod, které nebyly vymezeny jako silně ovlivněné nebo umělé, se hodnocení ekologického stavuekologického stavu provede v souladu s přílohami č. 4, 5 a 6 této vyhlášky pro jednotlivé kvalitativní ukazatele uvedené v příloze č. 3 této vyhlášky.
(2)
Výchozím podkladem pro hodnocení ekologického stavuekologického stavu útvarů povrchových vod jsou typově specifické referenční podmínkyreferenční podmínky pro jednotlivé typy útvarů povrchových vod.
(3)
Výsledky hodnocení se vyjádří klasifikací ekologického stavuekologického stavu jako „velmi dobrý“, „dobrý“, „střední“, „poškozený“ nebo „zničený“.
(4)
Při znázornění výsledků hodnocení ekologického stavuekologického stavu útvarů povrchových vod se postupuje v souladu s přílohou č. 10 této vyhlášky.
§ 8
Hodnocení ekologického potenciálu silně ovlivněných a umělých útvarů povrchových vod
(1)
U útvarů povrchových vod, které byly vymezeny jako silně ovlivněné nebo umělé, se hodnocení ekologického potenciáluekologického potenciálu provede v souladu s přílohou č. 7 této vyhlášky pro využitelné kvalitativní ukazatele uvedené v příloze č. 3 této vyhlášky.
(2)
Výsledky hodnocení se vyjádří klasifikací ekologického potenciáluekologického potenciálu jako „dobrý a lepší“, „střední“, „poškozený“ nebo „zničený“.
(3)
Znázornění výsledků hodnocení ekologického potenciáluekologického potenciálu útvarů povrchových vod se provede v souladu s přílohou č. 10 této vyhlášky.
§ 9
Zajištění systému kvality
Laboratoře provádějící zjišťování stavu povrchových vodstavu povrchových vod musí mít systém kvality v souladu s normou, která stanovuje všeobecné požadavky na způsobilost zkušebních a kalibračních laboratoří18).
§ 10
Minimální pracovní kritéria metod analýz
(1)
Minimální pracovní kritéria pro veškeré používané metody musí mít na úrovni příslušných norem environmentální kvalitynorem environmentální kvality kombinovanou rozšířenou nejistotu měřeníkombinovanou rozšířenou nejistotu měření 50 % nebo nižší. Mez stanovitelnostiMez stanovitelnosti je rovna nebo nižší než 30 % odpovídající normy environmentální kvalitynormy environmentální kvality.
(2)
Jestliže pro daný ukazatel neexistuje příslušná norma environmentální kvalitynorma environmentální kvality nebo neexistuje metoda analýzy, která splňuje minimální pracovní kritéria podle odstavce 1, bude sledování takového ukazatele prováděno nejlepší dostupnou technikou nevyžadující neúměrné náklady.
§ 11
Zpracování výsledků analýz chemických ukazatelů
(1)
Pokud se hodnoty fyzikálně-chemických nebo chemických ukazatelů v daném vzorku nacházejí pod mezí stanovitelnostimezí stanovitelnosti, stanoví se výsledky měření pro výpočet průměrných hodnot na polovinu hodnoty příslušné meze stanovitelnostimeze stanovitelnosti.
(2)
Pokud se průměrná hodnota výsledků měření vypočtená postupem podle odstavce 1 nachází pod mezí stanovitelnostimezí stanovitelnosti, stanoví se uvedená hodnota jako menší než mez stanovitelnostimez stanovitelnosti.
(3)
Odstavec 1 se nepoužije v případě, kdy se jedná o ukazatel, který je součástí celkového součtu dané skupiny chemických nebo fyzikálně-chemických ukazatelů včetně jejich rozpadových a reakčních produktů nebo metabolitů. V tomto případě se pro výsledek pod mezí stanovitelnostimezí stanovitelnosti pro jednotlivé látky použije hodnota nula.
(4)
Součástí zpracování výsledků chemických ukazatelů je analýza dlouhodobých trendů koncentrací vybraných prioritních látek [anthracen, bromovaný difenylether, kadmium a jeho sloučeniny, chlorované alkany C10-13, di(2-ethylhexyl)ftalát, fluoranthen, hexachlorbenzen, hexachlorbutadien, hexachlorcyklohexan, olovo a jeho sloučeniny, rtuť a její sloučeniny, pentachlorbenzen, polycyklické aromatické uhlovodíky, sloučeniny tributylcínu, dikofol, perfluoroktansulfonová kyselina a její deriváty, chinoxyfen, dioxiny a sloučeniny s dioxinovým efektem, hexabromcyklododekany, heptachlor a heptachlorepoxid] v sedimentu a biotě, sledovaných v souladu s Rámcovým programem zjišťování a hodnocení stavu vod a chráněných oblastíchráněných oblastí České republiky (dále jen „Rámcový program monitoringu“).
(5)
Pokud vypočtená průměrná hodnota měření provedeného za použití nejlepších dostupných technik, které nevyžadují neúměrné náklady, je označena jako menší než mez stanovitelnostimez stanovitelnosti a mez stanovitelnostimez stanovitelnosti je u takové techniky vyšší než norma environmentální kvalitynorma environmentální kvality3), výsledek pro tuto měřenou látku se nezohlední pro účely hodnocení chemického stavu daného vodního útvaruvodního útvaru.
§ 12
Programy pro zjišťování a hodnocení stavu povrchových vod
(1)
Podle územního rozsahu sledovaných povodí, vymezených útvarů povrchových vod, rozsahu a míry podrobnosti sledování se programy pro zjišťování a hodnocení stavu povrchových vodstavu povrchových vod člení na:
a)
Rámcový program monitoringu,
b)
Program monitoringu povrchových vod, který zahrnuje Program situačního monitoringu povrchových vod a Programy provozního monitoringu povrchových vod,
c)
Program monitoringu kvantitativních charakteristik povrchových vodkvantitativních charakteristik povrchových vod,
d)
Programy průzkumného monitoringu.
(2)
V chráněných oblastechchráněných oblastech je zjišťování a hodnocení stavu vod prováděno na základě požadavků jiných právních předpisů6) a v souladu s přílohou č. 1 této vyhlášky.
§ 13
Rámcový program monitoringu
(1)
Rámcový program monitoringu závazně určuje v souladu s přílohami č. 9 a 12 této vyhlášky:
a)
zásady, věcný obsah, rozsah, metodické postupy a formální náležitosti jednotlivých programů monitoringu,
b)
časový plán postupu nutného pro sestavování, projednávání, schvalování a realizaci jednotlivých programů monitoringu,
c)
kritéria sloužící k výběru sledovaných ukazatelů v rámci jednotlivých programů monitoringu, včetně doporučených metod jejich zjišťování pro hodnocení stavu útvarů povrchových vod,
d)
způsob stanovení závazného rozsahu sítí jednotlivých programů monitoringu a závazná pravidla pro nezbytné doplnění těchto sítí a jejich následné zahrnutí do příslušných programů monitoringu,
e)
požadavky na zjišťování a hodnocení stavu vod pro mezinárodní monitorovací programy a pro potřeby přeshraniční spolupráce,
f)
technické a administrativní náležitosti předávání, ukládání a sdílení výsledků programů monitoringu pro potřeby výkonu veřejné správy a správy povodísprávy povodí10), orgánů Evropské unie a mezinárodních organizací,
g)
vymezení institucionálního zabezpečení zpracování návrhů a realizace jednotlivých programů monitoringu nebo jejich částí,
h)
vymezení institucionálního zabezpečení zpracování hodnocení stavu povrchových vodstavu povrchových vod podle § 4 pro jednotlivé programy monitoringu.
(2)
Rámcový program monitoringu se aktualizuje nejpozději do šesti let ode dne jeho schválení, a to vždy k 30. červnu daného kalendářního roku.
§ 14
Program monitoringu povrchových vod
(1)
Program monitoringu povrchových vod se zpracovává v rámci správy povodísprávy povodí podle § 54 vodního zákona v členění na dílčí povodí11).
(2)
Program monitoringu povrchových vod se aktualizuje nejpozději do šesti let od jeho schválení, a to vždy k 31. říjnu daného kalendářního roku.
§ 15
Program situačního monitoringu povrchových vod
(1)
Program situačního monitoringu povrchových vod vychází z Rámcového programu monitoringu a je zpracován v souladu s požadavky na monitoring ekologického a chemického stavu povrchových vodchemického stavu povrchových vod podle přílohy č. 9 bodů 1 a 5 této vyhlášky.
(2)
Program situačního monitoringu povrchových vod stanoví zejména:
a)
vymezení monitorovacích místmonitorovacích míst, včetně jejich seznamu a počtu,
b)
seznamy sledovaných ukazatelů v jednotlivých matricíchmatricích a četnosti jejich sledování pro každé monitorovací místomonitorovací místo, včetně odhadu spolehlivosti a přesnosti výsledků.
§ 16
Programy provozního monitoringu povrchových vod
(1)
Programy provozního monitoringu povrchových vod vycházejí z Rámcového programu monitoringu a jsou zpracovány v souladu s požadavky na monitoring ekologického a chemického stavu povrchových vodchemického stavu povrchových vod podle přílohy č. 9 bodů 2 a 5 této vyhlášky.
(2)
Programy provozního monitoringu povrchových vod stanoví zejména:
a)
vymezení monitorovacích místmonitorovacích míst, včetně jejich seznamu a počtu,
b)
seznamy sledovaných ukazatelů v jednotlivých matricíchmatricích a četnosti jejich sledování pro každé monitorovací místomonitorovací místo, včetně odhadu spolehlivosti a přesnosti výsledků.
(3)
Programy provozního monitoringu dále obsahují požadavky pro zjišťování a hodnocení stavu povrchových vodstavu povrchových vod v chráněných oblastechchráněných oblastech v souladu s přílohou č. 1 této vyhlášky.
§ 17
Program monitoringu kvantitativních charakteristik povrchových vod
(1)
Program monitoringu kvantitativních charakteristik povrchových vodkvantitativních charakteristik povrchových vod vychází z Rámcového programu monitoringu a je zpracován v souladu s požadavky na monitoring ekologického a chemického stavu povrchových vodchemického stavu povrchových vod podle přílohy č. 9 bodů 3 a 5 této vyhlášky.
(2)
Program monitoringu kvantitativních charakteristik povrchových vodkvantitativních charakteristik povrchových vod stanoví zejména:
a)
vymezení, seznam a počet monitorovacích místmonitorovacích míst pro sledování vodních stavů a průtoků na vodních tocích,
b)
četnosti sledování pro každé monitorovací místomonitorovací místo.
(3)
Program monitoringu kvantitativních charakteristik povrchových vodkvantitativních charakteristik povrchových vod se zpracuje pro celé území České republiky v členění podle dílčích povodí podle § 24 odst. 5 až 7 vodního zákona.
(4)
Program monitoringu kvantitativních charakteristik povrchových vodkvantitativních charakteristik povrchových vod se aktualizuje nejpozději do šesti let od jeho schválení, a to vždy k 31. říjnu daného kalendářního roku.
§ 18
Programy průzkumného monitoringu
(1)
Programy průzkumného monitoringu vycházejí z Rámcového programu monitoringu a stanoví:
a)
důvody pro zavedení průzkumného monitoringu,
b)
cíle průzkumného monitoringu a jeho vazby na ostatní programy monitoringu,
c)
vymezení monitorovacích místmonitorovacích míst a
d)
seznamy sledovaných ukazatelů v jednotlivých matricíchmatricích a četnosti jejich sledování pro každé monitorovací místomonitorovací místo.
(2)
Programy průzkumného monitoringu se zpracují vždy ve vazbě na útvary povrchových vod nebo jejich seskupení podle přílohy č. 9 bodů 4 a 5 této vyhlášky.
§ 19
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti třicátým dnem ode dne jejího vyhlášení.
Ministr životního prostředí:
Mgr. Chalupa v. r.
Ministr zemědělství:
Ing. Fuksa v. r.
Příloha č. 1
k vyhlášce č. 98/2011 Sb.
Požadavky pro monitoring útvarů povrchových vod v chráněných oblastech
(1)
Monitoring útvarů povrchových vod v územích vyhrazených pro odběr vody pro lidskou spotřebu
V rámci monitoringu území vyhrazených pro odběr vody pro lidskou spotřebu se monitorují všechny zdroje povrchových vod, kde odběr vody činí více než 10 m3/den nebo zásobují více než 50 obyvatel. Monitorování vod se zajišťuje podle jiných právních předpisů6). Profily sledování jakosti povrchové vodyProfily sledování jakosti povrchové vody provozního monitoringu se lokalizují tak, aby byla sledována antropogenní činnostčinnost, která může ohrožovat zdroje pitné vody a vést k nedodržení limitů daných jiným právním předpisem12). Sledování stavu útvarů povrchových vod v těchto oblastech se provádí v souladu s přílohou č. 9 této vyhlášky.
(2)
Monitoring útvarů povrchových vod určených jako rekreační vody a povrchových vod využívaných ke koupání.
Tam, kde koupací oblasti nebo koupaliště ve volné přírodě dlouhodobě nesplňují limity dané vyhláškou o stanovení hygienických požadavků na koupaliště, sauny a hygienické limity v pískovištích venkovních hracích ploch14), jsou do programu monitoringu povrchových vod zařazeny profily sledování jakosti povrchových vodprofily sledování jakosti povrchových vod tak, aby byla nalezena příčina nedodržení limitů.
(3)
Monitoring útvarů povrchových vod v citlivých a zranitelných oblastech
Všechny vody na území České republiky byly vymezeny jako citlivé na živiny. Provozní monitoring se provádí tam, kde antropogenní činnostčinnost může ohrozit splnění environmentálních cílů podle § 23a vodního zákona, které jsou dány limity uvedenými v jiném právním předpise3).
V rámci monitoringu zranitelných oblastí se monitorují útvary povrchových vod v územích vymezených podle jiného právního předpisu15).
(4)
Monitoring útvarů povrchových vod v oblastech vymezených pro ochranu stanovišť nebo druhů
V rámci monitoringu útvarů povrchových vod v oblastech vymezených pro ochranu stanovišť nebo druhů, kde udržení nebo zlepšení stavu vod je důležitým faktorem jejich ochrany se monitorují ptačí oblasti, evropsky významné lokalitylokality, národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památky a přírodní památky, stanovené podle zákona o ochraně přírody a krajiny5). Monitoring se provádí tam, kde by antropogenní činnostčinnost mohla vést k ohrožení stanovišť nebo druhů vázaných na vodu, které jsou předmětem ochrany. Při výběru monitorovacích místmonitorovacích míst musí být přihlédnuto k hodnocení stavu vodních útvarůvodních útvarů, ke kterým příslušné oblasti náleží a také k vyhodnocení antropogenních vlivů.
(5)
Monitoring útvarů povrchových vod v oblastech, které se mají stát trvale vhodnými pro život a reprodukci původních druhů ryb a dalších vodních živočichů
Seznam lokalitlokalit, které se mají stát trvale vhodnými pro život a reprodukci původních druhů ryb a dalších vodních živočichů a postup provádění monitoringu vod v těchto lokalitáchlokalitách stanoví jiný právní předpis17). Splnění environmentálních cílů podle § 23a vodního zákona se vyhodnotí porovnáním s limity uvedenými v jiném právním předpise3).
Příloha č. 2
k vyhlášce č. 98/2011 Sb.
Stanovení typově specifických referenčních podmínek pro útvary povrchových vod
(1)
Pro účely hodnocení ekologického stavuekologického stavu vod se pro každý typ útvaru povrchových vod stanovují typově specifické referenční podmínkyreferenční podmínky., které specifikují pro daný typ útvaru povrchových vod velmi dobrý ekologický stavdobrý ekologický stav v souladu s přílohami č. 4, 5, 6 a 7 této vyhlášky. Pro silně ovlivněné a umělé útvary povrchových vod se použije postup stanovení typově specifických referenčních podmínekreferenčních podmínek přiměřeně pro účely stanovení maximálního ekologického potenciáluekologického potenciálu normativně definovaného v příloze č. 7 této vyhlášky.
(2)
Typově specifické referenční podmínkyreferenční podmínky jsou stanoveny buď přímo v daném území či modelováním nebo odvozeny s použitím kombinace těchto metod. V případě, že nelze tyto metody použít, lze využít pro sestavení referenčních podmínekreferenčních podmínek expertní posudek. Při definování velmi dobrého ekologického stavudobrého ekologického stavu ve vztahu ke koncentracím specifických znečišťujících látek se za meze detekcemeze detekce považují ty hodnoty, kterých lze dosáhnout pomocí dostupných postupů v době, kdy se typově specifické referenční podmínkyreferenční podmínky stanovují.
(3)
Pro územně určené typově specifické biologické referenční podmínkyreferenční podmínky je provozována pro každý typ útvaru povrchových vod referenční síť. Ta obsahuje dostatečný počet míst s velmi dobrým stavem, s ohledem na potřebnou úroveň spolehlivosti hodnot pro referenční podmínkyreferenční podmínky při dané variabilitě hodnot kvalitativních ukazatelů, odpovídajících velmi dobrému ekologickému stavudobrému ekologickému stavu pro daný typ útvaru povrchových vod a pro modelovací postupy, které jsou aplikovány.
(4)
Typově specifické biologické referenční podmínkyreferenční podmínky určené na základě modelování jsou odvozeny s použitím buď prognózních modelů, nebo retrospektivních metod. Při použití těchto metod se použijí historická, paleontologická a jiná dostupná data a zajistí se dostatečná úroveň spolehlivosti hodnot pro referenční podmínkyreferenční podmínky. Tím se zabezpečí, že takto odvozené podmínky jsou konzistentní a platné pro každý typ útvaru povrchových vod.
(5)
V případech, kdy nelze stanovit spolehlivé typově specifické referenční podmínkyreferenční podmínky pro některý ukazatel příslušného typu útvaru povrchových vod v důsledku vysokého stupně přirozené proměnlivosti tohoto ukazatele, avšak nikoliv pouze v důsledku sezónní proměnlivosti, může být tento ukazatel z hodnocení ekologického stavuekologického stavu příslušného typu útvaru povrchových vod vyloučen.
Příloha č. 3
k vyhlášce č. 98/2011 Sb.
Kvalitativní ukazatele pro klasifikaci ekologického stavu útvarů povrchových vod a ekologického potenciálu silně ovlivněných nebo umělých útvarů povrchových vod
(1)
Útvary povrchových vod v kategorii řeka:
a)
biologické ukazatele
1.
složení a četnost vodní flóry (fytoplankton, fytobentos, makrofyta)
2.
složení a četnost makrozoobentosu
3.
složení, četnost a věková struktura fauny ryb
b)
hydromorfologické ukazatele podporující biologické ukazatele
1.
hydrologický režim (velikost a dynamika proudění vody, propojení na útvary podzemních vod)
2.
kontinuita toku
3.
morfologické podmínky (proměnlivost hloubky a šířky koryta, struktura a substrát dna, struktura příbřežní zóny)
c)
chemické a fyzikálně-chemické ukazatele podporující biologické ukazatele
1.
všeobecné ukazatele (průhlednost, teplotní poměry, kyslíkové poměry, salinita, acidobazický stav, živiny)
2.
specifické znečišťující látky (relevantní pro daný útvar povrchových vod a vybrané v souladu s přílohou č. 8 této vyhlášky)
3.
znečištění jinými identifikovanými látkami vypouštěnými do útvaru povrchových vod.
(2)
Útvary povrchových vod v kategorii jezero:
a)
biologické ukazatele
1.
složení, četnost a biomasa fytoplanktonu
2.
složení a četnost jiné vodní flóry (makrofyta a fytobentos)
3.
složení a četnost makrozoobentosu
4.
složení, četnost a věková struktura ryb
b)
hydromorfologické ukazatele podporující biologické ukazatele
1.
hydrologický režim (velikost a dynamika proudění vody, velikost vodní plochy, doba zdržení, propojení na útvary podzemní vody)
2.
morfologické podmínky (proměnlivost hloubky nádrže/jezera/rybníku, velikost a struktura substrátu dna, struktura břehů)
c)
chemické a fyzikálně-chemické ukazatele podporující biologické ukazatele
1.
všeobecné (průhlednost vody, teplotní poměry, kyslíkové poměry, salinita, acidobazický stav, živiny)
2.
specifické znečišťující látky (relevantní pro daný útvar povrchových vod a vybrané v souladu s přílohou č. 8 této vyhlášky)
3.
znečištění jinými identifikovanými látkami vypouštěnými do vodního útvaruvodního útvaru
(3)
Silně ovlivněné a umělé útvary povrchových vod
Pro tyto útvary povrchových vod se použijí využitelné kvalitativní ukazatele uvedené v odstavcích 1 a 2 a obecně závazné hodnoty, jsou-li stanoveny.
Příloha č. 4
k vyhlášce č. 98/2011 Sb.
Všeobecné normativní definice klasifikace ekologického stavu útvarů povrchových vod v kategorii jezero a řeka
Tabulka č. 1: Všeobecná definice pro kategorii řeka a jezero
Ukazatel| Velmi dobrý stav| Dobrý stav| Střední stav
---|---|---|---
Všeobecné| Nevyskytují se žádné nebo jen velmi malé antropogenní změny hodnot fyzikálně chemických a hydromorfologických kvalitativních ukazatelů daného typu útvaru povrchových vod v porovnání s hodnotami spojenými s tímto typem v nenarušených podmínkách. Hodnoty biologických kvalitativních ukazatelů daného útvaru povrchových vod odpovídají těm, které se obvykle vyskytují u příslušného typu v nenarušených podmínkách a nevykazují žádné nebo jen malé známky narušení. Jedná se o typově specifické podmínky a společenstva.| Hodnoty biologických kvalitativních ukazatelů daného typu útvaru povrchových vod vykazují mírnou úroveň narušení vzniklého lidskou činnostíčinností, avšak odlišují se pouze málo od těch, které se obvykle vyskytují u příslušného typu útvaru povrchových vod v nenarušených podmínkách.| Hodnoty biologických kvalitativních ukazatelů daného typu útvaru povrchových vod se středně odlišují od těch, které se obvykle vyskytují u příslušného typu útvaru povrchových vod v nenarušených podmínkách. Hodnoty vykazují střední známky narušení vyvolaného lidskou činnostíčinností a jsou významně více ovlivněny než u dobrého stavu.
Vysvětlivky:
Ekologický stav povrchových vodstav povrchových vod vyhodnocený jako nižší než střední bude klasifikován jako poškozený nebo zničený.
Ekologický stav povrchových vodstav povrchových vod, jež vykazuje známky významných změn hodnot ukazatelů biologické kvality pro daný typ útvaru povrchových vod, a ve kterém se odpovídající biologická společenstva podstatně liší od společenstev vyskytujících se v tomto typu útvaru povrchových vod za nenarušených podmínek, bude klasifikován jako poškozený.
Ekologický stav povrchových vodstav povrchových vod, jež vykazuje známky velmi významných změn hodnot ukazatelů biologické kvality pro daný typ útvaru povrchových vod a ve kterých se nevyskytuje velká část odpovídajících biologických společenstev obvykle žijících v tomto typu útvaru povrchových vod za nenarušených podmínek, bude klasifikován jako zničený.
Příloha č. 5
k vyhlášce č. 98/2011 Sb.
Výchozí normativní definice velmi dobrého, dobrého a středního ekologického stavu útvarů povrchových vod v kategorii řeka
Tabulka č. 1: Biologické ukazatele
Ukazatel| Velmi dobrý stav| Dobrý stav| Střední stav
---|---|---|---
Fytoplankton| Taxonomické složení fytoplanktonu plně nebo téměř zcela odpovídá podmínkám za nepřítomnosti rušivých vlivů. Průměrná četnost fytoplanktonu se plně shoduje s typově specifickými fyzikálně-chemickými podmínkami a není taková, aby významně měnila typově specifické podmínky určující průhlednost vody. Vodní květ fytoplanktonu se vyskytuje s četností a intenzitou, které odpovídají typově specifickým fyzikálně-chemickým podmínkám.| Vyskytují se slabé změny v taxonomickém složení fytoplanktonu a četnosti fytoplanktonu v porovnání s typově specifickými společenstvy. Tyto změny neindikují žádný zrychlený růst řas mající za následek nežádoucí narušení rovnováhy organismů přítomných v útvaru povrchových vod nebo fyzikálně-chemické kvality vody nebo sedimentů. Může se vyskytovat slabý nárůst četnosti a intenzity typově specifického vodního květu fytoplanktonu.| Taxonomické složení fytoplanktonu se středně odlišuje od typově specifických společenstev. Četnost fytoplanktonu je středně narušena a může být taková, že vyvolává významné nežádoucí narušení hodnot jiných biologických nebo fyzikálně-chemických kvalitativních ukazatelů. Může se vyskytovat střední nárůst četnosti a intenzity vodního květu fytoplanktonu; trvale může tato situace nastávat v letních měsících.
Makrofyta a fytobentos| Taxonomické složení plně nebo téměř zcela odpovídá podmínkám za nepřítomnosti rušivých vlivů. Nevyskytují se žádné zjistitelné změny v průměrné četnosti makrofyt a fytobentosu.| Vyskytují se slabé změny ve složení a četnosti taxonů makrofyt a fytobentosu v porovnání s typově specifickými společenstvy. Tyto změny neindikují žádný zrychlený růst fytobentosu nebo vyšších forem života rostlin, který má za následek nežádoucí narušení rovnováhy organismů přítomných v útvaru povrchových vod nebo fyzikálně-chemické kvality vody či sedimentů. Společenstvo fytobentosu není nepříznivě ovlivněno chomáči a povlaky bakterií vyskytujících se jako důsledek lidské činnostičinnosti.| Složení taxonů makrofyt a fytobentosu se středně odlišuje od typově specifického společenstva a je významně více narušeno než u dobrého stavu. Jsou zjevné střední změny v průměrné četnosti makrofyt a fytobentosu. Společenstvo fytobentosu může být zasaženo a v některých oblastech nahrazeno chomáči a povlaky bakterií vyskytujících se jako důsledek lidské činnostičinnosti.
Fauna bentických bezobratlých| Taxonomické složení a četnost plně nebo téměř zcela odpovídá podmínkám za nepřítomnosti rušivých vlivů. Poměr taxonů citlivých a necitlivých k narušení nevykazuje žádné známky odlišnosti od nenarušených podmínek. Úroveň rozmanitosti taxonů bezobratlých nevykazuje žádné známky změn oproti podmínkám za nepřítomnosti rušivých vlivů.| Vyskytují se slabé změny ve složení a četnosti taxonů bezobratlých v porovnání s typově specifickými společenstvy. Poměr taxonů citlivých a necitlivých k narušení vykazuje malou odlišnost od typově specifických hodnot. Úroveň rozmanitosti taxonů bezobratlých vykazuje slabé známky změn oproti typově specifickým podmínkám.| Složení a četnost taxonů bezobratlých se středně odlišuje od typově specifických společenstev. Chybí hlavní taxonomické skupiny typově specifického společenstva. Poměr taxonů citlivých a necitlivých k narušení a úroveň rozmanitosti jsou podstatně odlišné od typově specifických podmínek a významně horší než u dobrého stavu.
Fauna ryb| Druhové složení a četnost plně nebo téměř zcela odpovídá podmínkám za nepřítomnosti rušivých vlivů. Vyskytují se všechny typově specifické druhy citlivé na narušení. Věková struktura rybích společenstev vykazuje slabé známky antropogenního narušení a neindikuje poruchy reprodukce ani vývoje žádného konkrétního druhu.| Vyskytují se nevýrazné změny v druhovém složení a četnosti oproti typově specifickým společenstvím odpovídající míře antropogenních vlivů na ukazatele fyzikálně-chemické a hydromorfologické kvality. Věková struktura společenství ryb vykazuje známky narušení odpovídající míře antropogenních vlivů na fyzikálně-chemické a hydromorfologické ukazatele kvality; občas jsou naznačeny poruchy v reprodukci nebo vývoji určitých druhů do té míry, že některé věkové skupiny mohou chybět.| Složení a četnost druhů ryb se středně odlišuje od typově specifických společenstev s ohledem na míru antropogenních vlivů na ukazatele fyzikálně-chemické a hydromorfologické kvality. Věková struktura společenství ryb vykazuje silné známky antropogenního narušení v takovém rozsahu, že střední podíl typově specifických druhů chybí, nebo má velmi nízké zastoupení.
Tabulka č. 2: Hydromorfologické ukazatele
Ukazatel| Velmi dobrý stav| Dobrý stav| Střední stav
---|---|---|---
Hydrologický režim| Velikost a dynamika proudění, a z toho plynoucí souvislosti s podzemními vodami, plně nebo téměř zcela odpovídají podmínkám za nepřítomnosti rušivých vlivů.| Podmínky definované v souladu s dosažením příslušných hodnot pro biologické ukazatele.| Podmínky definované v souladu s dosažením příslušných hodnot pro biologické ukazatele.
Kontinuita toku| Kontinuita toku není narušena antropogenními činnostmičinnostmi a umožňuje nerušenou migraci vodních organismů
a transport sedimentů.| Podmínky definované v souladu s dosažením příslušných hodnot pro biologické ukazatele.| Podmínky definované v souladu s dosažením příslušných hodnot pro biologické ukazatele.
Morfologické podmínky| Uspořádání říčního koryta, proměnlivost jeho šířky a hloubky, rychlosti proudění, vlastnosti substrátu a jak struktura, tak vlastnosti příbřežních zón plně nebo téměř zcela odpovídají podmínkám za nepřítomnosti rušivých vlivů.| Podmínky definované v souladu s dosažením příslušných hodnot pro biologické ukazatele.| Podmínky definované v souladu s dosažením příslušných hodnot pro biologické ukazatele.
Tabulka č. 3: Chemické a fyzikálně-chemické ukazatele
Ukazatel| Velmi dobrý stav| Dobrý stav| Střední stav
---|---|---|---
Všeobecné podmínky| Hodnoty fyzikálně-chemických ukazatelů plně nebo téměř zcela odpovídají podmínkám odpovídajícím nepřítomnosti rušivých vlivů. Koncentrace živin zůstávají v rozmezí obvykle se vyskytujícím při nepřítomnosti rušivých vlivů. Stupeň salinity, pH, kyslíková bilance, kyselinová neutralizační kapacita a teplota vody nevykazují známky antropogenního narušení a zůstávají v rozmezí obvykle se vyskytujícím při nepřítomnosti rušivých vlivů.| Teplota, kyslíková bilance, pH, kyselinová neutralizační kapacita ani salinity nepřekračují rozmezí stanovená tak, aby se zabezpečily funkce ekosystému a byly dosaženy příslušné hodnoty pro ukazatele biologické kvality. Koncentrace živin nepřekračují úrovně stanovené tak, aby se zabezpečily funkce ekosystému a byly dosaženy příslušné hodnoty pro biologické ukazatele.| Podmínky definované v souladu s dosažením příslušných hodnot pro biologické ukazatele.
Specifické syntetické znečišťující látky| Koncentrace blízké nule a přinejmenším pod mezemi detekcemezemi detekce všeobecně používaných nejvyspělejších analytických technik.| Koncentrace nepřekračují normy environmentální kvalitynormy environmentální kvality uvedené v příloze č. 3 nařízení vlády č. 401/2015 Sb.. Při stanovení norem environmentální kvalitynorem environmentální kvality se postupuje podle přílohy č. 11 této vyhlášky.| Podmínky definované v souladu s dosažením příslušných hodnot pro biologické ukazatele. Koncentrace překračují normy environmentální kvalitynormy environmentální kvality uvedené v příloze č. 3 nařízení vlády č. 401/2015 Sb..
Specifické nesyntetické znečišťující látky| Koncentrace zůstávají v rozmezí obvykle se vyskytujícím při nepřítomnosti rušivých vlivů.| Koncentrace nepřekračují normy environmentální kvalitynormy environmentální kvality uvedené v příloze č. 3 nařízení vlády č. 401/2015 Sb.. Při stanovení norem environmentální kvalitynorem environmentální kvality se postupuje podle přílohy č. 11 této vyhlášky.| Podmínky definované v souladu s dosažením příslušných hodnot pro biologické ukazatele. Koncentrace překračují normy environmentální kvalitynormy environmentální kvality uvedené v příloze č. 3 nařízení vlády č. 401/2015 Sb..
Příloha č. 6
k vyhlášce č. 98/2011 Sb.
Výchozí normativní definice velmi dobrého, dobrého a středního ekologického stavu útvarů povrchových vod v kategorii jezero
Tabulka č. 1: Biologické ukazatele
Ukazatel| Velmi dobrý stav| Dobrý stav| Střední stav
---|---|---|---
Fytoplankton| Taxonomické složení a četnost fytoplanktonu plně nebo téměř zcela odpovídá podmínkám za nepřítomnosti rušivých vlivů. Průměrná biomasa fytoplanktonu se plně shoduje s typově specifickými fyzikálně-chemickými podmínkami a není taková, aby významně měnila typově specifické podmínky určující průhlednost vody. Vodní květ fytoplanktonu se vyskytuje s četností a intenzitou, které odpovídají typově specifickým fyzikálně-chemickým podmínkám.| Vyskytují se slabé změny v taxonomickém složení fytoplanktonu a četnosti fytoplanktonu v porovnání s typově specifickými společenstvy. Tyto změny neindikují žádný zrychlený růst řas mající za následek nežádoucí narušení rovnováhy organismů přítomných v útvaru povrchových vod nebo fyzikálně-chemické kvality vody nebo sedimentů. Může se vyskytovat slabý nárůst četnosti a intenzity typově specifického vodního květu fytoplanktonu.| Taxonomické složení a četnost fytoplanktonu se středně odlišuje od typově specifických společenstev. Biomasa je středně narušena a může být taková, že vyvolává významné nežádoucí narušení hodnot jiných biologických kvalitativních ukazatelů a fyzikálně-chemické kvality vody nebo sedimentů. Může se vyskytovat střední nárůst četnosti a intenzity vodního květu fytoplanktonu; trvale může tato situace nastávat v letních měsících.
Makrofyta a fytobentos| Taxonomické složení plně nebo téměř zcela odpovídá podmínkám za nepřítomnosti rušivých vlivů. Nevyskytují se žádné zjistitelné změny v průměrné četnosti makrofyt a fytobentosu.| Vyskytují se slabé změny ve složení a četnosti taxonů makrofyt a fytobentosu v porovnání s typově specifickými společenstvy. Tyto změny neindikují žádný zrychlený růst fytobentosu nebo vyšších forem života rostlin, který má za následek nežádoucí narušení rovnováhy organismů přítomných v útvaru povrchových vod nebo fyzikálně-chemické kvality vody či sedimentů. Společenstvo fytobentosu není nepříznivě ovlivněno chomáči a povlaky bakterií vyskytujících se jako důsledek lidské činnostičinnosti.| Složení taxonů makrofyt a fytobentosu se středně odlišuje od typově specifického společenstva a je významně více narušeno než u dobrého stavu. Jsou zjevné střední změny v průměrné četnosti makrofyt a fytobentosu. Společenstvo fytobentosu může být zasaženo a v některých oblastech nahrazeno chomáči a povlaky bakterií vyskytujících se jako důsledek lidské činnostičinnosti.
Fauna bentických bezobratlých| Taxonomické složení a četnost plně nebo téměř zcela odpovídá podmínkám za nepřítomnosti rušivých vlivů. Poměr taxonů citlivých a necitlivých k narušení nevykazuje žádné známky odlišnosti od nenarušených podmínek. Úroveň rozmanitosti taxonů bezobratlých nevykazuje žádné známky změn oproti podmínkám za nepřítomnosti rušivých vlivů.| Vyskytují se slabé změny ve složení a četnosti taxonů bezobratlých v porovnání s typově specifickými společenstvy. Poměr taxonů citlivých a necitlivých k narušení vykazuje malou odlišnost od typově specifických hodnot. Úroveň rozmanitosti taxonů bezobratlých vykazuje slabé známky změn oproti typově specifickým podmínkám.| Složení a četnost taxonů bezobratlých se středně odlišuje od typově specifických společenstev. Chybí hlavní taxonomické skupiny typově specifického společenstva. Poměr taxonů citlivých a necitlivých k narušení a úroveň rozmanitosti jsou podstatně odlišné od typově specifických podmínek a významně horší než u dobrého stavu.
Fauna ryb| Druhové složení a četnost plně nebo téměř zcela odpovídá podmínkám za nepřítomnosti rušivých vlivů. Vyskytují se všechny typově specifické druhy citlivé na narušení. Věková struktura rybích společenstev vykazuje slabé známky antropogenního narušení a neindikuje poruchy reprodukce ani vývoje žádného konkrétního druhu.| Vyskytují se nevýrazné změny v druhovém složení a četnosti oproti typově specifickým společenstvím odpovídající míře antropogenních vlivů na chemické, fyzikálně-chemické a hydromorfologické ukazatele. Věková struktura společenství ryb vykazuje známky narušení odpovídající míře antropogenních vlivů na chemické, fyzikálně-chemické a hydromorfologické ukazatele; občas jsou naznačeny poruchy v reprodukci nebo vývoji určitých druhů do té míry, že některé věkové skupiny mohou chybět.| Složení a četnost druhů ryb se středně odlišuje od typově specifických společenstev s ohledem na míru antropogenních vlivů na chemické, fyzikálně-chemické a hydromorfologické ukazatele. Věková struktura společenství ryb vykazuje silné známky antropogenního narušení v takovém rozsahu, že střední podíl typově specifických druhů chybí, nebo má velmi nízké zastoupení.
Tabulka č. 2: Hydromorfologické ukazatele
Ukazatel| Velmi dobrý stav| Dobrý stav| Střední stav
---|---|---|---
Hydrologický režim| Velikost a dynamika proudění a z toho plynoucí souvislosti s podzemními vodami plně nebo téměř zcela odpovídají podmínkám za nepřítomnosti rušivých vlivů.| Podmínky definované v souladu s dosažením příslušných hodnot pro biologické ukazatele.| Podmínky definované v souladu s dosažením příslušných hodnot pro biologické ukazatele.
Morfologické podmínky| Proměnlivost hloubky nádrže, množství a struktura substrátu a jak struktura, tak vlastnosti příbřežní zóny plně nebo téměř zcela odpovídají podmínkám za nepřítomnosti rušivých vlivů.| Podmínky definované v souladu s dosažením příslušných hodnot pro biologické ukazatele.| Podmínky definované v souladu s dosažením příslušných hodnot pro biologické ukazatele.
Tabulka č. 3: Chemické a fyzikálně-chemické ukazatele
Ukazatel| Velmi dobrý stav| Dobrý stav| Střední stav
---|---|---|---
Všeobecné podmínky| Hodnoty fyzikálně-chemických ukazatelů plně nebo téměř zcela odpovídají podmínkám odpovídajícím nepřítomnosti rušivých vlivů. Koncentrace živin zůstávají v rozmezí obvykle se vyskytujícím při nepřítomnosti rušivých vlivů. Stupeň slanosti, pH, kyslíková bilance, kyselinová neutralizační kapacita, průhlednost a teplota vody nevykazují známky antropogenního narušení a zůstávají v rozmezí obvykle se vyskytujícím při nepřítomnosti rušivých vlivů.| Teplota, kyslíková bilance, pH, kyselinová neutralizační kapacita, průhlednost vody ani slanost nepřekračují rozmezí stanovená tak, aby se zabezpečily funkce ekosystému a byly dosaženy příslušné hodnoty pro ukazatele biologické kvality. Koncentrace živin nepřekračují úrovně stanovené tak, aby se zabezpečily funkce ekosystému a byly dosaženy příslušné hodnoty pro ukazatele biologické kvality.| Podmínky definované v souladu s dosažením příslušných hodnot pro ukazatele biologické kvality.
Specifické syntetické znečišťující látky| Koncentrace blízké nule a přinejmenším pod mezemi detekcemezemi detekce všeobecně používaných nejvyspělejších analytických technik.| Koncentrace nepřekračují normy environmentální kvalitynormy environmentální kvality uvedené v příloze č. 3 nařízení vlády č. 401/2015 Sb.. Při stanovení norem environmentální kvalitynorem environmentální kvality se postupuje podle přílohy č. 11 této vyhlášky.| Podmínky definované v souladu s dosažením příslušných hodnot pro ukazatele biologické kvality. Koncentrace překračují normy environmentální kvalitynormy environmentální kvality uvedené v příloze č. 3 nařízení vlády č. 401/2015 Sb..
Specifické nesyntetické znečišťující látky| Koncentrace zůstávají v rozmezí obvykle se vyskytujícím při nepřítomnosti rušivých vlivů.| Koncentrace nepřekračují normy environmentální kvalitynormy environmentální kvality uvedené v příloze č. 3 nařízení vlády č. 401/2015 Sb.. Při stanovení norem environmentální kvalitynorem environmentální kvality se postupuje podle přílohy č. 11 této vyhlášky.| Podmínky definované v souladu s dosažením příslušných hodnot pro ukazatele biologické kvality. Koncentrace překračují normy environmentální kvalitynormy environmentální kvality uvedené v příloze č. 3 nařízení vlády č. 401/2015 Sb..
Příloha č. 7
k vyhlášce č. 98/2011 Sb.
Výchozí normativní definice maximálního, dobrého a středního ekologického potenciálu silně ovlivněných nebo umělých útvarů povrchových vod v kategoriích řeka a jezero
Tabulka č. 1: Biologické a hydromorfologické ukazatele
Ukazatel| Maximální ekologický potenciál| Dobrý ekologický potenciál| Střední ekologický potenciál
---|---|---|---
Ukazatele biologické kvality| Hodnoty příslušných biologických ukazatelů odpovídají v co největší míře hodnotám přiřazeným nejbližšímu typu útvaru povrchových vod při daných fyzikálních podmínkách, které vyplývají z umělých nebo silně ovlivněných charakteristik útvaru povrchových vod.| Existují slabé změny hodnot příslušných biologických ukazatelů v porovnání s hodnotami odpovídajícími maximálnímu ekologickému potenciáluekologickému potenciálu.| Existují středně velké změny hodnot příslušných biologických ukazatelů v porovnání s hodnotami odpovídajícími maximálnímu ekologickému potenciáluekologickému potenciálu. Hodnoty jsou významně více narušeny než hodnoty zjišťované při dobré kvalitě.
Hydromorfologické ukazatele| Hydromorfologické podmínky odpovídají těm, při kterých je ovlivnění útvaru povrchových vod výhradně výsledkem pouze umělých nebo silně ovlivněných charakteristik útvaru povrchových vod, po té co byla přijata veškerá nápravná opatření k tomu, aby se zajistilo co nejtěsnější přiblížení k ekologické spojitosti útvarů povrchových vod, zejména s ohledem na migraci fauny a vhodná místa pro rozmnožování a tření.| Podmínky definované v souladu s dosažením příslušných hodnot pro biologické ukazatele.| Podmínky definované v souladu s dosažením příslušných hodnot pro biologické ukazatele.
Tabulka č. 2: Chemické a fyzikálně-chemické ukazatele
Ukazatel| Maximální ekologický potenciál| Dobrý ekologický potenciál| Střední ekologický potenciál
---|---|---|---
Všeobecné podmínky| Fyzikálně-chemické ukazatele plně nebo téměř plně odpovídají nenarušeným podmínkám zjišťovaným v typu útvaru povrchových vod, který je nejblíže srovnatelný s příslušným umělým nebo silně ovlivněným útvarem povrchových vod. Koncentrace živin zůstávají v rozmezí obvykle se vyskytujícím za takto nenarušených podmínek. Hodnoty teplot, kyslíkové bilance a acidobazický stav odpovídají hodnotám zjištěným v nejblíže srovnatelných útvarech povrchových vod za nenarušených podmínek.| Hodnoty fyzikálně-chemických ukazatelů jsou v rozmezí stanoveném tak, aby se zabezpečily funkce ekosystému a byly dosaženy výše specifikované hodnoty pro biologické ukazatele. Teplota a acidobazický stav nepřekračují rozmezí stanovená tak, aby se zabezpečily funkce ekosystému a byly dosaženy výše specifikované hodnoty pro ukazatele biologické kvality. Koncentrace živin nepřekračují úrovně stanovené tak, aby se zabezpečily funkce ekosystému a byly dosaženy výše specifikované hodnoty pro biologické ukazatele.| Podmínky definované v souladu s dosažením příslušných hodnot pro biologické ukazatele.
Specifické syntetické znečišťující látky| Koncentrace blízké nule a přinejmenším pod mezemi detekcemezemi detekce všeobecně používaných nejvyspělejších analytických postupů.| Koncentrace nepřekračují normy environmentální kvalitynormy environmentální kvality uvedené v příloze č. 3 nařízení vlády č. 401/2015 Sb.. Při stanovení norem environmentální kvalitynorem environmentální kvality se postupuje podle přílohy č. 11 této vyhlášky.| Podmínky definované v souladu s dosažením příslušných hodnot pro biologické ukazatele. Koncentrace překračují normy environmentální kvalitynormy environmentální kvality uvedené v příloze č. 3 nařízení vlády č. 401/2015 Sb..
Specifické nesyntetické znečišťující látky| Koncentrace zůstávají v rozmezí obvykle se vyskytujícím za nenarušených podmínek zjištěných u typu útvaru povrchových vod, který je nejblíže srovnatelný s příslušným umělým nebo silně ovlivněným útvarem povrchových vod.| Koncentrace nepřekračují normy environmentální kvalitynormy environmentální kvality uvedené v příloze č. 3 nařízení vlády č. 401/2015 Sb.. Při stanovení norem environmentální kvalitynorem environmentální kvality se postupuje podle přílohy č. 11 této vyhlášky.| Podmínky definované v souladu s dosažením příslušných hodnot pro biologické ukazatele. Koncentrace překračují normy environmentální kvalitynormy environmentální kvality uvedené v příloze č. 3 nařízení vlády č. 401/2015 Sb..
Příloha č. 8
k vyhlášce č. 98/2011 Sb.
Směrný seznam hlavních znečišťujících látek
Tabulka č. 1: Směrný seznam hlavních znečišťujících látek
| Látky nebo skupiny látek
---|---
1| Halogenované organické sloučeniny a látky, které takové sloučeniny mohou vytvářet ve vodním prostředí.
2| Organofosforové sloučeniny.
3| Organocínové sloučeniny.
4| Látky a přípravky nebo produkty jejich rozkladu, u kterých byly prokázány karcinogenní nebo mutagenní vlastnosti, nebo vlastnosti, které mohou ovlivnit produkci steroidů, štítnou žlázu, rozmnožování, nebo jiné endokrinní funkce ve vodním prostředí nebo jeho prostřednictvím.
5| Perzistentní uhlovodíky a perzistentní a biologicky akumulovatelné organické toxické látky.
6| Kyanidy.
7| Kovy a jejich sloučeniny.
8| Arsen a jeho sloučeniny.
9| Biocidy a prostředky na ochranu rostlin.
10| Nerozpuštěné látky.
11| Látky přispívající k eutrofizaci (zejména dusičnany a fosforečnany).
12| Látky, které mají nepříznivý vliv na kyslíkovou rovnováhu (a mohou být měřeny použitím ukazatelů, jako jsou BSK, CHSK, atd.).
Příloha č. 9
k vyhlášce č. 98/2011 Sb.
Monitoring ekologického a chemického stavu povrchových vod
Sítě zjišťování stavu vod zahrnuté do programů monitoringu jsou navrženy tak, aby byl k dispozici souvislý a vyčerpávající přehled o ekologickém a chemickém stavu v rámci každého dílčího povodí a tak, aby umožnily klasifikaci útvarů povrchových vod do pěti tříd odpovídajících definicím uvedeným v příloze č. 4, 5, 6 a 7 této vyhlášky.
Na základě provedených analýz všeobecných a vodohospodářských charakteristik dílčích povodí a zhodnocení dopadů na stav povrchových vodstav povrchových vod19) je realizován pro každé období platnosti plánů povodí Program monitoringu povrchových vod obsahující části týkající se monitoringu situačního, provozního, Programu kvantitativních charakteristik povrchových vodkvantitativních charakteristik povrchových vod a případně i Programů průzkumného monitoringu.
Monitorují se ukazatele, které jsou indikativní pro stav každého příslušného kvalitativního ukazatele. Při výběru ukazatelů pro ukazatele biologické kvality je identifikována přiměřená taxonomická úroveň potřebná pro dosažení přiměřené spolehlivosti a přesnosti klasifikace kvalitativních ukazatelů. Jednotlivé útvary povrchových vod lze pro potřeby sledování, zjišťování a hodnocení stavu vod slučovat do seskupení, která mají společná monitorovací místamonitorovací místa. Slučovat lze pouze útvary povrchových vod s podobnými hydromorfologickými a biologickými podmínkami a zároveň s podobnou mírou a typem antropogenních vlivů. Sloučení útvarů povrchových vod nesmí mít vliv na spolehlivost hodnocení stavu útvarů povrchových vod a na spolehlivost hodnocení dopadů jednotlivých antropogenních vlivů na stav vod a stav útvarů povrchových vod.
(1)
Situační monitoring
a)
Situační monitoring v příslušných lokalitáchlokalitách a profilech sledování stavu povrchových vodstavu povrchových vod je prováděn za účelem:
1.
doplnění a ověření výsledků analýz charakteristik povodí a zhodnocení vlivů a dopadů na stav povrchových vodstav povrchových vod,
2.
hodnocení dlouhodobých změn přírodních podmínek,
3.
hodnocení dlouhodobých změn způsobených obecně lidskou činnostíčinností,
4.
účelné a efektivní návrhy na aktualizaci ostatních programů monitoringu,
5.
vedení vodní bilance,
6.
zjišťování jakosti povrchových vod.
b)
Výsledky monitorování jsou hodnoceny za účelem určení dalších požadavků na programy monitoringu povrchových vod dílčích povodí v plánech povodí8).
c)
Situační monitoring je prováděn na dostatečném počtu útvarů povrchových vod tak, aby umožnil hodnocení celkového stavu povrchových vodstavu povrchových vod v každém povodí nebo dílčím povodí.
d)
S ohledem na tyto útvary povrchových vod je monitoring prováděn vždy tam, kde:
1.
je velikost průtoků významná pro dílčí povodí jako celek, včetně míst na velkých tocích, kde je plocha povodí větší než 2 500 km2,
2.
je objem vody v rámci dílčího povodí významný, včetně velkých jezer a nádrží,
3.
významné útvary povrchových vod přesahují hranice členských států,
4.
je nutné splnit požadavky o výměně informací stanovené rozhodnutím Rady, kterým se zakládá společný postup výměny informací o jakosti sladkých povrchových vod ve Společenství20),
5.
je nutné odhadnout zatížení znečišťujícími látkami přenášenými přes hranice členských států a do mořského prostředí.
e)
Situační monitoring je prováděn na každém monitorovacím místěmonitorovacím místě po období minimálně jednoho roku v průběhu období, které pokrývá plán povodí u:
1.
ukazatelů indikativních pro všechny biologické ukazatele,
2.
ukazatelů indikativních pro všechny hydromorfologické ukazatele,
3.
ukazatelů indikativních pro všechny všeobecné fyzikálně-chemické ukazatele kvality,
4.
prioritních látek2) vypouštěných v daném dílčím povodí,
5.
ostatních znečišťujících látek v souladu s přílohou č. 8 této vyhlášky, vypouštěných ve významných množstvích v daném dílčím povodí.
f)
Za předpokladu, že předcházející situační monitoring neprokázal, že předmětný útvar povrchových vod dosáhl dobrého stavu a provedené analýzy všeobecných a vodohospodářských charakteristik dílčích povodí a zhodnocení dopadů na stav povrchových vodstav povrchových vod nepřinesly důkazy o tom, že se tyto vlivy změnily, je situační monitoring prováděn minimálně jednou za období platnosti tří navazujících plánů povodí.
(2)
Provozní monitoring
a)
Provozní monitoring je prováděn za účelem:
1.
zjištění stavu těch útvarů povrchových vod, které byly identifikovány z hlediska dosažitelnosti environmentálních cílů jako rizikové,
2.
vyhodnocení všech změn stavu těchto vodních útvarůvodních útvarů vyplývajících z programů opatření.
b)
V období platnosti plánu povodí lze program upravit podle získaných informací tak, aby se umožnilo snížení četnosti monitoringu tam, kde bylo zhodnocení dopadů na stav povrchových vodstav povrchových vod posouzeno jako nevýznamné.
c)
Provozní monitoring je prováděn pro všechny útvary povrchových vod, které byly na základě provedené analýzy všeobecných a vodohospodářských charakteristik dílčích povodí a zhodnocení dopadů na stav povrchových vodstav povrchových vod nebo situačního monitoringu identifikovány jako rizikové z hlediska možnosti dosažení jejich environmentálních cílů stanovených v souladu s požadavky § 23a vodního zákona, a pro ty útvary povrchových vod, do kterých se vypouštějí látky uvedené v příloze č. 8 této vyhlášky. Pro prioritní látky jsou profily sledování stavu povrchových vodstavu povrchových vod zvoleny s ohledem na příslušné normy environmentální kvalitynormy environmentální kvality.
d)
Monitorovány budou vždy:
1.
útvary povrchových vod ohrožené vlivy významných bodových zdrojů znečištění, dostatečný počet monitorovacích místmonitorovacích míst v rámci každého vodního útvaruvodního útvaru tak, aby se vyhodnotila velikost a dopady vlivů bodového zdroje. Pokud je útvar povrchových vod vystaven vlivům více bodových zdrojů znečištění, mohou být monitorovací místamonitorovací místa vybrána tak, aby byla vyhodnocena velikost a dopady těchto vlivů jako celku,
2.
útvary povrchových vod ohrožené vlivy významných difusních zdrojů znečištění, dostatečný počet monitorovacích místmonitorovacích míst v rámci vybraných vodních útvarůvodních útvarů tak, aby se vyhodnotila velikost a dopady ovlivnění těmito difusními zdroji. Výběr vodních útvarůvodních útvarů se uskuteční tak, aby representovaly relativní rizika vyplývající z výskytu ovlivnění difusními zdroji a relativní rizika nedosažení dobrého stavu povrchových voddobrého stavu povrchových vod,
3.
útvary povrchových vod ohrožené významnými hydromorfologickými vlivy, dostatečný počet monitorovacích místmonitorovacích míst v rámci vybraných vodních útvarůvodních útvarů tak, aby se vyhodnotila velikost a dopady těchto hydromorfologických vlivů. Výběr vodních útvarůvodních útvarů musí být indikativní pro celkový dopad hydromorfologických vlivů, jimž jsou všechny útvary povrchových vod vystaveny.
e)
Pro vyhodnocení velikosti vlivů, kterým jsou vystaveny útvary povrchových vod, jsou sledovány:
1.
ukazatele indikativní pro biologický ukazatel nebo ukazatele, které jsou nejcitlivější vůči vlivům, jimž jsou útvary povrchových vod vystaveny,
2.
všechny vypouštěné prioritní látky2) a jiné znečišťující látky vypouštěné ve významných množstvích,
3.
ukazatele indikativní pro ten hydromorfologický ukazatel, který je nejcitlivější vůči zjištěnému vlivu.
f)
Provozní monitoring dále zabezpečuje:
1.
zjišťování jakosti povrchových vod, včetně jejich ovlivňování lidskou činnostíčinností,
2.
programy opatření podle § 26 vodního zákona,
3.
zjišťování stavu vod v těch útvarech povrchových vod, kde byl jejich stav hodnocen jako horší, než dobrý, nebo které byly identifikovány na základě provedené aktualizace analýzy charakteristik povodí a vyhodnocení vlivů a dopadů na stav povrchových vodstav povrchových vod z hlediska dosažení environmentálních cílů ochrany vod jako rizikové nebo do kterých jsou vypouštěny prioritní látky,
4.
zjišťování změn stavu vod a stavu útvarů povrchových vod, jejichž sledování vyplývá z programů opatření,
5.
zjišťování jakéhokoli dlouhodobého vzestupného trendu koncentrace znečišťujících látek vyvolaného lidskou činnostíčinností,
6.
zjišťování stavu povrchových vodstavu povrchových vod pro účely výkonu správy vodních toků a vodních děl,
7.
získávání dat pro mezinárodní monitorovací programy a pro potřeby přeshraniční spolupráce,
8.
vedení vodní bilance,
9.
plánování v oblasti vod.
(3)
Program monitoringu kvantitativních charakteristik povrchových vodkvantitativních charakteristik povrchových vod
Program monitoringu kvantitativních charakteristik povrchových vodkvantitativních charakteristik povrchových vod je prováděn za účelem:
1.
hodnocení stavu povrchových vodstavu povrchových vod podle § 21 vodního zákona,
2.
hodnocení odtokového režimu vodních toků,
3.
vedení vodní bilance,
4.
plánování v oblasti vod.
(4)
Průzkumný monitoring
a)
Průzkumný monitoring je prováděn tam, kde
1.
se vyskytly mimořádné jevy a nejsou známy jejich příčiny,
2.
výsledky situačního monitoringu indikují pravděpodobnost nedosažení dobrého ekologického stavudobrého ekologického stavu vod a daný útvar povrchových vod dosud nebyl zahrnut do programu provozního monitoringu,
3.
je nutné zjistit velikost a dopady havarijního znečištění nebo
4.
za účelem poskytnutí informací pro zřízení programu opatření k dosažení cílů ochrany vod8).
b)
Průzkumný monitoring musí poskytnout informace pro zřízení programu opatření k dosažení environmentálních cílů a specifických opatření nezbytných k nápravě dopadů havarijního znečištění.
(5)
Obecné náležitosti monitoringu povrchových vod
a)
Četnost monitorování
1.
Pro období situačního monitoringu jsou minimálně použity hodnoty četností monitorování ukazatelů indikativních pro fyzikálně-chemické kvalitativní ukazatele uvedené v tabulce č. 1 této přílohy. Pro biologické nebo hydromorfologické ukazatele bude monitorování provedeno alespoň jednou v průběhu období situačního monitoringu.
2.
Pro provozní monitoring musí být potřebná četnost monitorování pro každý ukazatel určena tak, aby zabezpečila dostatečné údaje pro spolehlivé vyhodnocení stavu příslušného kvalitativního ukazatele. Monitoring se uskutečňuje minimálně v intervalech, jež jsou uvedeny v tabulce č. 1 této přílohy.
3.
Četnosti jsou voleny tak, aby se dosáhla přijatelná úroveň spolehlivosti a přesnosti.
4.
Četnost monitorování je volena se zřetelem na proměnlivost ukazatelů vyplývající jak z přírodních, tak z antropogenních podmínek. Období, ve kterých je monitoring prováděn, musí být vybráno tak, aby se minimalizoval vliv sezónní proměnlivosti, a tím se zajistilo, že výsledky odrážejí změny v útvaru povrchových vod v důsledku změn antropogenních vlivů. Je-li to nezbytné, pak je prováděn dodatečný monitoring v průběhu různých ročních období téhož roku.
5.
Látky s čísly 5, 21, 28, 30, 35, 37, 43 a 44 uvedené v příloze č. 6 právního předpisu upravujícího seznam prioritních látek a prioritních nebezpečných látek v oblasti vodní politiky2) mohou být monitorovány s nižší četností, než stanoví požadavky pro monitorování prioritních látek podle tabulky č. 1, a to za předpokladu, že je takové monitorování reprezentativní a je k dispozici statisticky spolehlivý informační základ, pokud jde o přítomnost uvedených látek ve vodním prostředí. Monitorování bude probíhat každé tři roky, nelze-li na základě technických znalostí a odborného úsudku odůvodnit jiný interval.
6.
Každá látka ze seznamu sledovaných látek vypracovaného Evropskou komisí podle příslušných ustanovení směrnice o normách environmentální kvalitynormách environmentální kvality v oblasti vodní politiky21) musí být monitorována na vybraných nejméně pěti reprezentativních monitorovacích stanicích po dobu alespoň 12 měsíců. V případě prvního seznamu sledovaných látek začne období monitorování do 1. ledna 2016 nebo do šesti měsíců po vypracování tohoto seznamu, podle toho, co nastane později. Monitorování každé látky na následujících seznamech vypracovaných Evropskou komisí musí být zahájeno do 6 měsíců od jejího zařazení na seznam. Při volbě reprezentativních monitorovacích stanic, četnosti monitorování a časového plánu pro každou látku musí být zohledněny způsoby použití a možný výskyt této látky. Četnost monitorování nesmí být menší než jednou za rok. Pokud jsou zajištěny u konkrétní látky dostatečné, srovnatelné, reprezentativní a aktuální údaje z monitorování na základě stávajících monitorovacích programů nebo studií, nemusí se u této látky provádět další monitorování v rámci mechanismu seznamu sledovaných látek, a to rovněž za podmínky, že monitorování příslušné látky probíhalo pomocí metodiky, která splňuje požadavky technických pokynů vypracovaných podle příslušných ustanovení směrnice o normách environmentální kvalitynormách environmentální kvality v oblasti vodní politiky22).
7.
Česká republika prostřednictvím Ministerstva životního prostředí podá Evropské komisi zprávu o výsledcích monitorování prováděného podle předchozího bodu. V případě prvního seznamu sledovaných látek podá tuto zprávu do 14. prosince 2016 nebo do 21 měsíců po vypracování tohoto seznamu, podle toho, co nastane později, a pak každých 12 měsíců, dokud je látka na seznamu vedena. V případě každé látky, která je zařazená na následujících seznamech, Ministerstvo životního prostředí podá Evropské komisi zprávu o výsledcích monitorování do 21 měsíců ode dne zařazení látky na seznam sledovaných látek, a pak každých 12 měsíců, dokud je látka na seznamu vedena. Zpráva zahrnuje informace o reprezentativnosti monitorovací stanice a strategii monitorování.
8.
Ministerstvo životního prostředí do 22. prosince 2018 vypracuje a předloží Evropské komisi doplňující monitorovací program pro látky uvedené pod čísly 34 až 45 v nařízení vlády o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech2).
Tabulka č. 1: Četnost monitorování jednotlivých ukazatelů
Ukazatele kvality| Řeky| Jezera
---|---|---
Ekologický stav
Biologické| |
Fytoplankton| 6 měsíců| 6 měsíců
Jiná vodní flóra (makrofyta a fytobentos)| 3 roky| 3 roky
makrozoobentos| 3 roky| 3 roky
Ryby| 3 roky| 3 roky
Hydromorfologické| |
Hydrologický režim| nepřetržitě| 1 měsíc
Kontinuita toku| 6 let|
Morfologické podmínky| 6 let| 6 let
Chemické a fyzikálně-chemické| |
Průhlednost a teplotní poměry| 3 měsíce| 3 měsíce
Kyslíkové poměry| 3 měsíce| 3 měsíce
Salinita| 3 měsíce| 3 měsíce
Acidobazický stav| 3 měsíce| 3 měsíce
Živiny| 3 měsíce| 3 měsíce
Ostatní znečišťující látky| 3 měsíce| 3 měsíce
Chemický stav
Prioritní látky a další znečišťující látky pro hodnocení chemického stavu| 1 měsíc| 1 měsíc
b)
Dodatečné požadavky s ohledem na chráněné oblastichráněné oblasti
1.
Útvary povrchových vod určené s ohledem na splnění požadavků pro místa odběru pitné vody, které poskytují v průměru více než 100 m3 za den, jsou určeny jako monitorovací místamonitorovací místa a jsou také předmětem monitoringu. Na těchto útvarech jsou monitorovány všechny vypouštěné prioritní látky a všechny ostatní látky vypouštěné ve významných množstvích, které by mohly ovlivnit stav útvaru povrchových vod. Monitoring musí být prováděn v souladu s četnostmi uvedenými v tabulce č. 2.
Tabulka č. 2: Četnost monitoringu podle počtu zásobovaných obyvatel
Počet zásobovaných obyvatel| Četnost
---|---
≤ 10 000| 4 x za rok
> 10 000 < 30 000| 8 x za rok
≥30 000| 12 x za rok
2.
Útvary povrchových vod vytvářející chráněné oblastichráněné oblasti stanovišť a druhů jsou začleněny do provozního monitoringu tam, kde jsou na základě hodnocení dopadů a situačního monitoringu identifikovány jako rizikové. Monitoring je prováděn k vyhodnocení velikosti a dopadu všech příslušných významných vlivů na tyto útvary a tam, kde je to nutné k vyhodnocení změn stavu těchto útvarů vyplývajících z programů opatření. Monitoring pokračuje, dokud tyto oblasti nevyhoví všem požadavkům a nejsou splněny cíle podle § 23a vodního zákona.
c)
Normy pro monitorování kvalitativních ukazatelů
Metody použité pro monitorování ukazatelů odpovídají technickým normám23), které zabezpečí získání dat odborné kvality a srovnatelnosti.
d)
Předávání dat
1.
Výsledky jednotlivých programů monitoringu povrchových vod se ukládají do informačního systému spravovaného podle § 21 odst. 2 písmene c) bod 3 vodního zákona, po kontrole a primárním zpracování dat, nejpozději do 3 měsíců od ukončení vzorkování v daném kalendářním roce.
2.
Zkontrolované výsledky jednotlivých programů monitoringu se uloží do informačního systému podle odstavce 2, nejpozději do 3 měsíců po ukončení všech prací na příslušném programu monitoringu v daném kalendářním roce.
e)
Monitorování jiných matricmatric než voda
1.
V případě, že z naměřených nebo odhadnutých koncentrací nebo emisí v životním prostředí při uplatnění norem environmentální kvalitynorem environmentální kvality3) pro biotu je zjištěno potenciální riziko pro vodní prostředí nebo jeho prostřednictvím na základě akutní expozice, bude provedeno rovněž monitorování v povrchové vodě.
2.
Látky, pro které se používá norem environmentální kvalitynorem environmentální kvality3) pro biotu, se sledují v příslušné matricimatrici nejméně jednou ročně, nelze-li na základě technických znalostí a odborného úsudku odůvodnit jiný interval.
3.
Četnost monitorování v sedimentu a v biotě musí být v souladu s Rámcovým programem monitoringu určena tak, aby byl zajištěn dostatek údajů pro spolehlivou analýzu dlouhodobých trendů. Monitorování bude probíhat každé tři roky, nelze-li na základě technických znalostí a odborného úsudku odůvodnit jiný interval.
4.
Monitoring prováděný lovem ryb nebo vodních organizmů musí být prováděn v souladu se zákonem o rybářství23).
Příloha č. 10
k vyhlášce č. 98/2011 Sb.
Klasifikace a znázorňování výsledků zjišťování a hodnocení stavu povrchových vod
(1)
Klasifikace a znázornění výsledků zjišťování a hodnocení ekologického stavuekologického stavu a ekologického potenciáluekologického potenciálu útvarů povrchových vod
a)
Porovnatelnost výsledků monitoringu biologických ukazatelů
1.
Hodnocení stavu útvarů povrchových vod je realizováno podle § 4 této vyhlášky pro účely odhadování hodnot biologických ukazatelů specifikovaných pro každou kategorii povrchových vod nebo pro silně ovlivněné a umělé útvary povrchových vod. Při aplikaci dále stanoveného postupu na silně ovlivněné nebo umělé útvary povrchových vod jsou postupy aplikované na ekologický stavekologický stav chápány i pro určení ekologického potenciáluekologického potenciálu. Jsou hodnoceny specifické živočišné druhy nebo skupiny druhů, které jsou reprezentativní pro kvalitativní ukazatele jako celek.
2.
Pro zabezpečení srovnatelnosti jsou výsledky hodnocení ekologického stavuekologického stavu vyjádřeny jako ekologické kvalitativní poměry. Tyto poměry musí představovat vztah mezi hodnotami biologických ukazatelů pozorovaných pro daný útvar povrchových vod a hodnotami těchto ukazatelů za referenčních podmínekreferenčních podmínek platných pro tento útvar. Každý poměr je vyjádřen ve formě číselné hodnoty od nuly do jedné, přičemž velmi dobrý ekologický stavdobrý ekologický stav představují hodnoty blízké jedné a zničený ekologický stavekologický stav hodnoty blízké nule.
3.
Rozpětí ekologického kvalitativního poměru pro každou kategorii povrchových vod je rozděleno do pěti tříd v rozmezí od velmi dobrého do zničeného ekologického stavuekologického stavu. Každé hranici mezi třídami je přiřazena číselná hodnota. Pro hranici mezi velmi dobrým a dobrým stavem a pro hranici mezi dobrým a středním stavem bude číselná hodnota stanovena na základě mezikalibračního porovnání. Přitom budou využity podklady Komise, které usnadní příslušné mezikalibrační porovnání. Budou též využity další informace členských států, nacházejících se v odpovídajícím ekoregionu.
4.
Způsob monitoringu biologických ukazatelů bude aplikován na ta místa na mezikalibrační síti, která jsou jak v ekoregionu, tak typu útvaru povrchových vod, na který má být zjišťování aplikováno ve shodě s požadavky této vyhlášky. Výsledky této aplikace budou použity ke stanovení číselných hodnot hranic příslušných tříd.
b)
Znázornění výsledků monitorování a klasifikace ekologického stavuekologického stavu a ekologického potenciáluekologického potenciálu
1.
Pro kategorie povrchových vod je klasifikace ekologického stavuekologického stavu útvaru povrchových vod vyjádřena použitím nižší z hodnot výsledků monitoringu odpovídajících biologických a fyzikálně-chemických kvalitativních ukazatelů klasifikovaných podle prvního sloupce tabulky č. 1 této přílohy. Pro každé dílčí povodí je zpracována mapa zobrazující klasifikaci ekologického stavuekologického stavu každého útvaru povrchových vod, který je barevně označen podle druhého sloupce tabulky č. 1 této přílohy vyjadřujícího klasifikaci ekologického stavuekologického stavu útvaru povrchových vod
Tabulka č. 1: Znázornění klasifikace ekologického stavu útvarů povrchových vod
Klasifikace ekologického stavu| Barevné označení
---|---
Velmi dobrý| modrá
Dobrý| zelená
Střední| žlutá
Poškozený| oranžová
Zničený| červená
2.
Pro silně ovlivněné a umělé útvary povrchových vod je klasifikace ekologického potenciáluekologického potenciálu silně ovlivněného nebo umělého útvaru povrchových vod vyjádřena použitím nižší z hodnot výsledků monitoringu odpovídajících biologických a fyzikálně-chemických kvalitativních ukazatelů klasifikovaných podle prvního sloupce tabulky č. 2 této přílohy. Pro každé dílčí povodí je zpracována mapa zobrazující klasifikaci ekologického potenciáluekologického potenciálu každého silně ovlivněného nebo umělého útvaru povrchových vod, který bude v případě umělých útvarů barevně označen podle druhého sloupce a v případě silně ovlivněných vodních útvarůvodních útvarů třetího sloupce tabulky č. 2 této přílohy.
Tabulka č. 2: Znázornění klasifikace ekologického stavu silně ovlivněných a umělých útvarů povrchových vod
Klasifikace
ekologického
potenciálu| Barevné označení
umělé útvarů povrchových vod| Barevné označení
silně ovlivněných útvarů povrchových vod
---|---|---
Dobrý a lepší| Stejné zelené a světle šedé pruhy| Stejné zelené a tmavošedé pruhy
Střední| Stejné žluté a světle šedé pruhy| Stejné žluté a tmavošedé pruhy
Poškozený| Stejné oranžové a světle šedé pruhy| Stejné oranžové a tmavošedé pruhy
Zničený| Stejné červené a světle šedé pruhy| Stejné červené a tmavošedé pruhy
c)
Černou tečkou na mapě jsou označeny ty útvary povrchových vod, které nedosahují dobrého stavu nebo dobrého ekologického potenciáludobrého ekologického potenciálu v důsledku nesplnění jedné nebo více norem environmentální kvalitynorem environmentální kvality stanovených pro tento útvar povrchových vod pro specifické syntetické a nesyntetické znečišťující látky.
(2)
Klasifikace a znázornění výsledků zjišťování a hodnocení chemického stavu útvarů povrchových vod
a)
Pokud útvar povrchových vod vyhoví normám environmentální kvalitynormám environmentální kvality u všech látek sloužících k hodnocení chemického stavu, pak je označen jako dosahující dobrého chemického stavu. Pokud tomu tak není, pak je označen jako nedosahující dobrého stavu. Pro každé dílčí povodí je zpracována mapa zobrazující chemický stav každého útvaru povrchových vod, který je barevně označen podle druhého sloupce tabulky č. 3 této přílohy.
Tabulka č. 3: Znázornění klasifikace chemického stavu útvarů povrchových vod
Klasifikace chemického stavu| Barevné označení
---|---
Dobrý| modrá
Nedosažení dobrého stavu| červená
Příloha č. 11
k vyhlášce č. 98/2011 Sb.
Postup pro stanovení norem environmentální kvality
Normy environmentální kvalityNormy environmentální kvality (NEK) pro znečišťující látky vyjmenované v příloze č. 8 bodech 1 až 9 této vyhlášky mohou být stanoveny pro vodu, sedimenty a biotu. Všude, kde je to možné, jsou získány jak akutní, tak i chronické údaje pro níže uvedené vodní organizmy, které jsou relevantní pro předmětné typy útvarů povrchových vod a také pro ostatní vodní organizmy, pro které existují dostupné údaje. Základní soubor vodních organizmů zahrnuje:
-
řasy nebo makrofyty,
-
dafnie nebo reprezentativní organizmy pro slané vody a
-
ryby.
(1)
Stanovení norem enviromentální kvality
a)
Při stanovení maximální průměrné roční koncentrace se stanoví přiměřené bezpečnostní faktory vždy v souladu s povahou a kvalitou dostupných dat, návodem uvedeným v oddílu 3.3.1 části II “Technického návodu na podporu směrnice Komise 93/67/EHS o hodnocení rizik u nově ohlášených látek a nařízení Komise (ES) č. 1488/94 o hodnocení rizik pro existující látky“ a bezpečnostními faktory uvedenými v tabulce č. 1.
Tabulka č. 1: Stanovení norem environmentální kvality
Obsah dat pro stanovení NEK| Bezpečnostní faktor
---|---
Nejméně jeden akutní L(E)C50* z každé ze tří trofických úrovní základního souboru| 1 000
Jeden chronický NOEC** (ryba nebo dafnie nebo reprezentativní organizmus pro slané vody)| 100
Dva chronické NOEC z druhů představujících dvě trofické úrovně (ryba a/nebo dafnie nebo reprezentativní organizmus pro slané vody a/nebo řasy)| 50
Chronické NOEC z nejméně tří druhů (obvykle ryba, dafnie nebo reprezentativní organizmus pro slané vody a řasy) představujících tři trofické úrovně| 10
Ostatní případy včetně pozorovaných dat nebo modelových ekosystémů, které umožňují výpočet a aplikaci přesnějších bezpečnostních faktorů| Individuální hodnocení
Vysvětlivky:
*
L(E)C50 \\- letální (efektivní) koncentrace znečišťující látky mající za následek úhyn 50% testovaných organizmů.
**
NOEC - nejvyšší testovaná koncentrace znečišťující látky, při které nebylo zjištěno statisticky významné zvýšení četnosti výskytu nebo závažnosti nepříznivých účinků oproti kontrole
b)
Pokud existují dostupná data o perzistenci a bioakumulaci, budou vzata v úvahu při odvozování konečných hodnot norem environmentální kvalitynorem environmentální kvality.
c)
Takto odvozené normy environmentální kvalitynormy environmentální kvality jsou porovnány s výsledky studií v terénu. Pokud jsou zjištěny velké rozdíly, bude odvození přezkoumáno a vypočítán přesnější bezpečnostní faktor.
d)
Odvozená norma environmentální kvalitynorma environmentální kvality je podrobena podrobnému přezkoumání a veřejné konzultaci, aby bylo umožněno vypočítat přesnější bezpečnostní faktor.
Příloha č. 12
k vyhlášce č. 98/2011 Sb.
Normy pro monitorování kvalitativních ukazatelů pro klasifikaci ekologického stavu útvarů povrchových vod a ekologického potenciálu silně ovlivněných nebo umělých útvarů povrchových vod
1.
Normy pro odběr vzorků k určení biologických ukazatelů
Obecné metody používané spolu se zvláštními metodami uvedenými v normách týkajících se těchto biologických ukazatelů:
ČSN EN ISO 5667-3 Kvalita vod – Odběr vzorků – Část 3: Konzervace vzorků vod a manipulace s nimi
2.
Normy pro fytoplankton
ČSN EN 15204 Jakost vod – Návod pro počítání fytoplanktonu za použití inverzní mikroskopie (metoda podle Utermöhla)
ČSN ISO 10260 Jakost vod. Měření biochemických ukazatelů. Spektrofotometrické stanovení koncentrace chlorofylu-a
3.
Normy pro makrofyta a fytobentos
ČSN EN 15460 Jakost vod – Návod pro sledování vodních makrofyt v jezerech
ČSN EN 14184 Kvalita vod – Návod pro sledování vodních makrofyt v tekoucích vodách
ČSN EN 15708 Jakost vod – Návod pro sledování, odběr vzorků a laboratorní analýzu fytobentosu v mělkých tekoucích vodách
ČSN EN 13946 Kvalita vod – Návod pro rutinní odběr a úpravu vzorků bentických rozsivek z řek a jezer
ČSN EN 14407 Kvalita vod – Návod pro identifikaci a kvantifikaci bentických rozsivek z řek a jezer
4.
Normy pro makrozoobentos
ČSN EN ISO 10870 Kvalita vod – Návod pro výběr metod a zařízení pro odběr vzorků sladkovodního makrozoobentosu
ČSN EN 15196 Jakost vod – Návod pro odběr a zpracování vzorků svleček kukel pakomárů Chironomidae (řád Diptera) pro ekologická hodnocení
ČSN EN 16150 Kvalita vod – Návod pro poměrný (proporcionální) multihabitatový odběr vzorků makrozoobentosu z broditelných vod
5.
Normy pro ryby
ČSN EN 14962 Jakost vod – Pokyny pro oblast použití a výběr metod pro odběr vzorků ryb
ČSN EN 14011 Jakost vod – Odběr vzorků ryb pomocí elektrického proudu
ČSN EN 15910 Kvalita vod – Návod pro odhadování výskytu ryb mobilními hydroakustickými metodami
ČSN EN 14757 Kvalita vod – Odběr vzorků ryb mnohoočkovými tenaty
6.
Normy pro hydromorfologické ukazatele
ČSN EN 14614 Jakost vod – Návod pro hodnocení hydromorfologických charakteristik řek
ČSN EN 16039 Kvalita vod – Návod pro hodnocení hydromorfologických charakteristik jezer
7.
Normy pro fyzikálně-chemické ukazatele
Příslušné normy ČSN/EN/ISO
1)
Směrnice Rady 75/440/EHS ze dne 16. června 1975 o požadované jakosti povrchových vod určených k odběru pitné vody v členských státech a návazná směrnice Rady 79/869/EHS.
Směrnice Rady 79/409/EHS ze dne 2. dubna 1979 o ochraně volně žijících ptáků.
Směrnice Rady 80/68/EHS ze dne 17. prosince 1979 o ochraně podzemních vod před znečištěním určitými nebezpečnými látkami.
Směrnice Rady 91/271/EHS ze dne 21. května 1991 o čištění městských odpadních vod.
Směrnice Rady 91/676/EHS ze dne 12. prosince 1991 o ochraně vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů.
Směrnice Rady 92/43/EHS ze dne 21. května 1992 o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/11/ES o znečišťování některými nebezpečnými látkami vypouštěnými do vodního prostředí Společenství.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/7/ES ze dne 15. února 2006 o řízení jakosti vod ke koupání a o zrušení směrnice 76/160/EHS.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/105/ES ze dne 16. prosince 2008 o normách environmentální kvality v oblasti vodní politiky, změně a následném zrušení směrnic Rady 82/176/EHS, 83/513/EHS, 84/156/EHS, 84/491/EHS a 86/280/EHS a o změně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES.
Směrnice Komise 2009/90/ES ze dne 31. července 2009, kterou se podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES stanoví technické specifikace chemické analýzy a monitorování stavu vod.
Směrnice 2013/39/EU, kterou se mění směrnice 2000/60/ES a 2008/105/ES, pokud jde o prioritní látky v oblasti vodní politiky.
Směrnice Komise 2014/101/EU ze dne 30. října 2014 o změně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES, kterou se stanoví rámec pro činnosti Společenství v oblasti vodní politiky.
2)
Příloha č. 6 nařízení vlády č. 61/2003 Sb., o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech, ve znění nařízení vlády č. 23/2011 Sb.
3)
Příloha č. 3 nařízení vlády č. 61/2003 Sb., o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech, ve znění nařízení vlády č. 23/2011 Sb.
5)
§ 14, § 45a a § 45e zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění zákona č. 218/2004 Sb. a zákona č. 349/2009 Sb.
6)
Zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů.
Vyhláška č. 428/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů.
Vyhláška č. 238/2011 Sb., o stanovení hygienických požadavků na koupaliště, sauny a hygienické limity písku v pískovištích venkovních hracích ploch.
Nařízení vlády č. 262/2012 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a akčním programu, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů.
Nařízení vlády č. 71/2003 Sb., o stanovení povrchových vod vhodných pro život a reprodukci původních druhů ryb a dalších vodních živočichů a o zjišťování a hodnocení stavu jakosti těchto vod, ve znění pozdějších předpisů.
7)
Vyhláška č. 49/2011 Sb., o vymezení útvarů povrchových vod.
8)
Vyhláška č. 24/2011 Sb., o plánech povodí a plánech pro zvládání povodňových rizik.
10)
§ 2 písm. i) zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy, ve znění pozdějších předpisů.
§ 7 až 17 a § 29 vyhlášky č. 391/2004 Sb., o rozsahu údajů v evidencích stavu povrchových a podzemních vod a o způsobu zpracování, ukládání a předávání těchto údajů do informačních systémů veřejné správy, ve znění pozdějších předpisů.
11)
Vyhláška č. 393/2010 Sb., o oblastech povodí.
12)
Zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů.
Vyhláška č. 428/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů.
14)
Vyhláška č. 238/2011 Sb., o stanovení hygienických požadavků na koupaliště, sauny a hygienické limity písku v pískovištích venkovních hracích ploch.
15)
Nařízení vlády č. 103/2003 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a o používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření v těchto oblastech, ve znění pozdějších předpisů.
16)
Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů.
17)
Nařízení vlády č. 71/2003 Sb., o stanovení povrchových vod vhodných pro život a reprodukci původních druhů ryb a dalších vodních živočichů a o zjišťování a hodnocení stavu jakosti těchto vod, ve znění pozdějších předpisů.
18)
ČSN EN ISO/IEC 17025.
19)
§ 25 odst. 1 písm. a) bod 3 vodního zákona.
20)
Rozhodnutí Rady 77/795/EHS ze dne 12. prosince 1977, kterým se zakládá společný postup výměny informací o jakosti sladkých povrchových vod ve Společenství, ve znění Aktu o podmínkách přistoupení a o úpravách smluv - přistoupení Řecké republiky, rozhodnutí Rady 81/856/EHS ze dne 19. 10. 1981, rozhodnutí Komise 84/422/EHS ze dne 24. 7. 1984, Aktu o podmínkách přistoupení a o úpravách smluv - přistoupení Španělského království a Portugalské republiky, rozhodnutí Rady 86/574/EHS ze dne 24. 11. 1986, rozhodnutí Komise 90/2/EHS ze dne 14. 12. 1989, Aktu o podmínkách přistoupení a o úpravách smluv - přistoupení Rakouské republiky, Finské republiky a Švédského království, Smlouvy mezi Belgickým královstvím, Dánským královstvím, Spolkovou republikou Německo, Řeckou republikou, Španělským královstvím, Francouzskou republikou, Irskem, Italskou republikou, Lucemburským velkovévodstvím, Nizozemským královstvím, Rakouskou republikou, Portugalskou republikou, Finskou republikou, Švédským královstvím, Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska (členskými státy Evropské unie) a Českou republikou, Estonskou republikou, Kyperskou republikou, Lotyšskou republikou, Litevskou republikou, Maďarskou republikou, Republikou Malta, Polskou republikou, Republikou Slovinsko, Slovenskou republikou o přistoupení České republiky, Estonské republiky, Kyperské republiky, Lotyšské republiky, Litevské republiky, Maďarské republiky, Republiky Malta, Polské republiky, Republiky Slovinsko a Slovenské republiky k Evropské unii, kap. 16 - Životní prostředí.
21)
Čl. 8b odst. 1 směrnice 2008/105/ES, o normách environmentální kvality v oblasti vodní politiky, změně a následném zrušení směrnic Rady 82/176/EHS, 83/513/EHS, 84/156/EHS, 84/491/EHS a 86/280/EHS a změně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES, ve znění směrnice 2013/39/EU.
22)
Čl. 8b odst. 5 směrnice 2008/105/ES, o normách environmentální kvality v oblasti vodní politiky, změně a následném zrušení směrnic Rady 82/176/EHS, 83/513/EHS, 84/156/EHS, 84/491/EHS a 86/280/EHS a změně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES, ve znění směrnice 2013/39/EU.
23)
Například EN ISO 5667-3:2012 Kvalita vod – Odběr vzorků – Část 3: Konzervace vzorků vod a manipulace s nimi.
EN 15708:2009 Jakost vod – Návod pro sledování, odběr vzorků a laboratorní analýzu fytobentosu v mělkých tekoucích vodách.
EN 14962:2006 Jakost vod – Pokyny pro oblast použití a výběr metod pro odběr vzorků ryb.
EN 14614:2004 Jakost vod – Návod pro hodnocení hydromorfologických charakteristik řek.
23)
§ 2 písm. j) zákona č. 99/2004 Sb., o rybníkářství, výkonu rybářského práva, rybářské stráži, ochraně mořských rybolovných zdrojů a o změně některých zákonů (zákon o rybářství). |
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 39/2011 Sb. m. s. | Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 39/2011 Sb. m. s.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Smlouvy mezi vládou České republiky a vládou Francouzské republiky o výměně údajů a spolupráci v oblasti pojistného a při potírání zneužívání dávek sociálního zabezpečení
Vyhlášeno 15. 4. 2011, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 1. 4. 2011, částka 20/2011
* Článek 1 - Definice
* Článek 2 - Územní rozsah
* Článek 3 - Osobní rozsah
* Článek 4 - Věcný rozsah
* Článek 5 - Příslušné instituce
* Článek 6 - Styčná místa
* Článek 7 - Obecné zásady spolupráce
* Článek 8 - Doručování
* Článek 9 - Nároky institucí příslušných pro dávky vůči třetím stranám
* Článek 10 - Spolupráce v případě stanovení příslušných právních předpisů a výběru pojistného
* Článek 11 - Vzájemné uznávání a výkon rozhodnutí
* Článek 12 - Ověřování žádostí o dávky a jejich výplaty
* Článek 13 - Zamítnutí výplaty, pozastavení, odnětí dávky
* Článek 14 - Ověřování totožnosti
* Článek 15 - Spolupráce v případě nelegálního zaměstnávání
* Článek 16 - Ověřování podmínek vysílání pracovníků
* Článek 17 - Ochrana osobních údajů
* Článek 18 - Řešení sporů
* Článek 19 - Prováděcí opatření
* Článek 20 - Přechodná ustanovení
* Článek 21 - Závěrečná ustanovení
Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 1. 4. 2011
39
SDĚLENÍ
Ministerstva zahraničních věcí
Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 11. července 2008 byla v Chantilly podepsána Smlouva mezi vládou České republiky a vládou Francouzské republiky o výměně údajů a spolupráci v oblasti pojistného a při potírání zneužívání dávek sociálního zabezpečení.
Se Smlouvou vyslovil souhlas Parlament České republiky a prezident republiky ji ratifikoval.
Smlouva vstoupila v platnost na základě svého článku 21 odst. 2 dne 1. dubna 2011.
České znění Smlouvy se vyhlašuje současně.
Smlouva
mezi vládou České republiky
a
vládou Francouzské republiky
o výměně údajů a spolupráci v oblasti pojistného
a při potírání zneužívání dávek sociálního zabezpečení
Vláda České republiky
a
vláda Francouzské republiky
(dále jen „smluvní strany“),
berouce v úvahu
Nařízení Rady (EHS) č. 1408/71 o uplatňování systémů sociálního zabezpečení na osoby zaměstnané, samostatně výdělečně činné a jejich rodinné příslušníky pohybující se v rámci Společenství (dále jen „nařízení“) a Nařízení Rady (EHS) č. 574/72 ze dne 21. března 1972 (dále jen „prováděcí nařízení“),
Rozhodnutí Rady a zástupců vlád členských států sdružených v Radě č. 1999/C 125/01 ze dne 22. dubna 1999 o kodexu jednání ke zlepšení vzájemné spolupráce mezi úřady členských států při potírání snah o zneužívání dávek sociálního pojištění a příspěvků na sociální pojištění ze zahraničí a při potírání neohlášené výdělečné činnosti a nedovoleného pronajímání zahraniční pracovní síly,
Doporučení R(99)17 Výboru ministrů členským státům Rady Evropy ke zlepšení spolupráce mezi členskými státy na poli sociálního zabezpečení, které bylo přijato dne 15. října 1999 na 679. zasedání Rady ministrů,
a
ve snaze zajistit úzkou spolupráci mezi příslušnými úřady obou smluvních stran a institucemi a orgány, které jim podléhají, v oblasti pojistného a za účelem účinnějšího potírání zneužívání dávek sociálního zabezpečení
se dohodly takto:
Článek 1
Definice
Pro účely této smlouvy mají všechny výrazy v této smlouvě význam, který jim náleží podle nařízení, není-li uvedeno jinak. Výraz „pojistné“ označuje veškeré peněžité příspěvky a odvody odváděné do systému, který je předmětem této smlouvy.
Článek 2
Územní rozsah
Tato smlouva se vztahuje na:
-
pokud jde o Českou republiku, území České republiky;
-
pokud jde o Francouzskou republiku, území metropolitních a zámořských departementů Francouzské republiky a rovněž tak pobřežní moře a dále prostory, nad kterými Francouzská republika vykonává podle mezinárodního práva suverénní práva nebo soudní pravomoc;
(dále jen „území smluvních stran“).
Článek 3
Osobní rozsah
Tato smlouva se vztahuje na osoby, které bydlí, pobývají nebo vykonávají výdělečnou činnost na území smluvních stran, jakož i na zaměstnavatele, kteří mají sídlo nebo provozovnu na území smluvních stran, jestliže je k posouzení jejich práv a povinností podle právních předpisů, na které se vztahuje tato smlouva, nutné zjistit nebo ověřit skutečnosti, nastalé na území druhé smluvní strany.
Článek 4
Věcný rozsah
Tato smlouva se vztahuje na výměnu údajů a spolupráci při provádění právních předpisů o sociálním zabezpečení podle výše uvedených nařízení a o pojistném, které tyto předpisy stanoví.
Dále se vztahuje na právní předpisy:
1.
ve vztahu k České republice:
-
o státní sociální podpoře (pokud jde o dávky jiné, než na které se vztahuje nařízení);
-
o dávkách sociální péče pro osoby se zdravotním postižením;
-
o pomoci v hmotné nouzi;
-
o sociálních službách;
2.
ve vztahu k Francouzské republice:
-
o minimálním příjmu nutném k začlenění do společnosti (RMI).
Článek 5
Příslušné instituce
Příslušnými institucemi jsou orgány uvedené v příloze 2 prováděcího nařízení a dále:
v České republice:
pro výběr pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti:
-
Česká správa sociálního zabezpečení;
pro výběr pojistného na zdravotní pojištění:
-
zdravotní pojišťovny;
pro ostatní dávky státní sociální podpory a nelegální zaměstnávání:
-
úřady práce v místě bydliště dané osoby, případně v místě, kde daná osoba vykonává práci;
pro dávky sociální péče pro osoby se zdravotním postižením, pro dávky pomoci v hmotné nouzi a pro příspěvek na péči:
-
příslušný obecní úřad v místě bydliště dané osoby, případně v místě, kde se daná osoba obvykle zdržuje;
ve Francouzské republice:
pro výběr pojistného:
-
Unie pro výběr příspěvků sociálního zabezpečení a rodinných přídavků (URSSAF) a ostatní orgány sociálního zabezpečení pověřené výběrem pojistného;
pro minimální příjem nutný k začlenění do společnosti (RMI):
–
Pokladny pro rodinné přídavky (CAF).
Článek 6
Styčná místa
Styčnými místy jsou:
v České republice:
pro nelegální zaměstnávání a dávky v nezaměstnanosti:
–
Správa služeb zaměstnanosti Ministerstva práce a sociálních věcí;
pro rodinné dávky a ostatní dávky státní sociální podpory, dávky sociální péče pro osoby se zdravotním postižením, dávky pomoci v hmotné nouzi a příspěvek na péči:
–
Ministerstvo práce a sociálních věcí;
pro určení příslušnosti k právním předpisům, výběr pojistného na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, pro dávky v invaliditě, ve stáří a pozůstalým a pro peněžité dávky v nemoci a mateřství:
–
Česká správa sociálního zabezpečení;
pro věcné dávky v nemoci a mateřství a výběr pojistného na zdravotní pojištění:
–
Centrum mezistátních úhrad;
ve Francouzské republice:
Centrum evropských a mezinárodních styků sociálního zabezpečení (CLEISS).
Článek 7
Obecné zásady spolupráce
1.
Příslušné úřady, instituce a styčná místa smluvních stran spolu při aplikaci této smlouvy komunikují a vzájemně si pomáhají v souladu s principy a pravidly stanovenými v nařízení.
2.
Vzájemná pomoc a výměna údajů podle této smlouvy se uskutečňuje bez úhrad. Příslušné úřady se však mohou písemně dohodnout na úhradě některých nákladů.
3.
Listiny, které si příslušné úřady, instituce nebo styčná místa poskytnou v rámci provádění této smlouvy, nepodléhají při předložení ve druhé smluvní straně legalizaci a platí pro ně domněnka pravosti.
4.
Obdrží-li dožádaná instituce od druhé smluvní strany žádost o údaje, odpoví ve lhůtě co nejkratší, nejdéle však do tří měsíců.
5.
Příslušné úřady, instituce a styčná místa nemohou odmítnout podání ani jiné listiny nebo dokumenty, jestliže jsou sepsány v úředním jazyce druhé smluvní strany.
6.
Údaje nemusí být poskytnuty, pokud by tím byla dotčena suverenita, bezpečnost, veřejný pořádek nebo jiný důležitý zájem smluvní strany. V takovém případě informuje dožádaná instituce o odmítnutí poskytnutí údajů písemně neprodleně svůj příslušný úřad a instituci druhé smluvní strany, spolu s uvedením důvodů.
Článek 8
Doručování
Instituce, která se setká s obtížemi při doručování dokumentů jejich adresátům nacházejícím se na území druhé smluvní strany, může požádat o součinnost instituci této strany, která poskytne své služby. Styčná místa smluvních stran si dohodnou způsob úhrady nákladů, které mohou vzniknout v důsledku takového postupu.
Článek 9
Nároky institucí příslušných pro dávky vůči třetím stranám
Pro účely této smlouvy postupují instituce při uplatnění práva vyplývajícího z odpovědnosti třetích osob způsobem stanoveným v článku 93 nařízení.
Článek 10
Spolupráce v případě stanovení příslušných právních předpisů a výběru pojistného
1.
Instituce jedné smluvní strany ověřují na vyžádání instituce druhé smluvní strany skutečnosti rozhodné pro určení příslušných právních předpisů a pro stanovení výše pojistného. Ověření se týká zejména výkonu výdělečné činnosti, jejího druhu, údajů o zaměstnavateli této osoby a výši jejích příjmů z této výdělečné činnosti.
2.
Výběr a vymáhání pojistného náležícího instituci jedné ze smluvních stran se může uskutečnit na území druhé smluvní strany v souladu s ustanoveními v článku 92 nařízení a v souladu s ustanoveními této smlouvy.
Článek 11
Vzájemné uznávání a výkon rozhodnutí
1.
Vykonatelná rozhodnutí soudů jakož i úřadů a institucí jedné smluvní strany o pojistném, včetně případných penále a navýšení, jsou ve druhé smluvní straně uznávána.
2.
Uznání může být odmítnuto, jen pokud je v rozporu s veřejným pořádkem smluvní strany, na jejímž území má být rozhodnutí vykonáno.
3.
Pravomocná vykonatelná rozhodnutí, která jsou v souladu s odstavci 1 a 2 uznána, budou ve druhé smluvní straně vykonána. Výkon rozhodnutí podléhá právním předpisům platným na území smluvní strany, kde má být rozhodnutí vykonáno, a kterým se řídí výkon obdobných rozhodnutí. Tato rozhodnutí musí být opatřena potvrzením o jejich vykonatelnosti.
4.
Pohledávky na pojistném na území jedné smluvní strany mají při výkonu rozhodnutí na území druhé smluvní strany stejná přednostní práva jako odpovídající pohledávky na území této smluvní strany.
5.
Aniž by bylo dotčeno ustanovení článku 111 prováděcího nařízení, použije se, v případě potřeby, ustanovení tohoto článku analogicky na vymáhání dávek na území jedné smluvní strany, které byly neoprávněně vyplaceny institucí druhé smluvní strany.
Článek 12
Ověřování žádostí o dávky a jejich výplaty
1.
Na žádost příslušné instituce jedné smluvní strany, která posuzuje žádost o dávku nebo oprávněnost její výplaty, provede dožádaná instituce druhé smluvní strany šetření k ověření nároku na dávku. Dožádaná instituce ověří informace týkající se žadatele a případně i jeho rodinných příslušníků a zašle tyto údaje spolu s dalšími souvisejícími dokumenty příslušné instituci.
2.
Dožádaná instituce postupuje při zjišťování či ověřování údajů obdobně jako při žádosti o dávku podle právních předpisů, které sama provádí.
3.
Informace uvedené v odstavci 1 zahrnují zejména údaje o totožnosti, rodinném stavu, místě bydliště/pobytu, jménech a počtu dětí a jménech ostatních rodinných příslušníků, návštěvě školy nebo studiu, druhu a době vykonávané výdělečné činnosti, příjmu, výši pobíraných sociálních dávek, splnění podmínek pro nárok na dávku, pokud jde o zdravotní stav a údaj o případném úmrtí dotyčné osoby.
4.
Lékařské prohlídky stanovené právními předpisy platnými na území jedné smluvní strany mohou být na žádost příslušné instituce této strany provedeny na území druhé smluvní strany způsobem stanoveným v nařízení a prováděcím nařízení. Náklady na tyto prohlídky, které jsou nutné pro přiznání, poskytování nebo přezkum dávek, hradí instituce, pro kterou byly provedeny.
5.
Na žádost sdělí instituce jedné smluvní strany instituci druhé smluvní strany údaje nezbytné k posouzení, zda je daná osoba přeshraničním pracovníkem.
6.
Pokud existuje důvodné podezření ze zneužívání sociálních dávek osobami, které mají své bydliště na území druhé smluvní strany nebo jejichž bydliště se tam předpokládá, bude to sděleno styčnému místu, nebo, pokud je známa, příslušné instituci druhé smluvní strany.
7.
Bez ohledu na odstavec 1 tohoto článku mohou instituce jedné smluvní strany bez předchozí žádosti informovat příslušnou instituci druhé smluvní strany o zjištěných změnách v informacích předaných podle tohoto článku.
Článek 13
Zamítnutí výplaty, pozastavení, odnětí dávky
1.
Na podkladě vyžádaných informací a šetření uvedených v této smlouvě může příslušná instituce smluvní strany zamítnout, pozastavit nebo odejmout dávku nebo zastavit její výplatu.
2.
To platí rovněž, pokud se žadatel nebo poživatel dávky nepodrobí šetření uvedenému v této smlouvě nebo neposkytne požadované informace; na tuto možnost musí být žadatel nebo poživatel dávky upozorněn.
Článek 14
Ověřování totožnosti
1.
Pro stanovení nároku na dávky a oprávněnost jejich výplaty podle právních předpisů platných na území jedné smluvní strany je osoba, na kterou se vztahuje tato smlouva, povinna se prokázat předložením úředního dokladu totožnosti dožádané nebo příslušné instituci, která na základě tohoto dokladu ověří totožnost žadatele. Totožnost je možno ověřit podle cestovního pasu nebo jiného platného dokladu totožnosti vydaného k tomu zmocněným úřadem.
2.
Dožádaná instituce smluvní strany bude informovat příslušnou instituci druhé smluvní strany o způsobu ověření totožnosti.
Článek 15
Spolupráce v případě nelegálního zaměstnávání
Jestliže příslušná instituce jedné smluvní strany zjistí nelegální zaměstnávání osob, které mají bydliště nebo předpokládané bydliště na území druhé smluvní strany, sdělí tyto informace příslušné instituci druhé smluvní strany nebo jejímu styčnému místu.
Článek 16
Ověřování podmínek vysílání pracovníků
K provedení rozhodnutí Správní komise pro sociální zabezpečení migrujících pracovníků č. 181 z 13. prosince 2000 v případě, že příslušná instituce získá poznatky o tom, že k případnému vystavení osvědčení o příslušnosti k právním předpisům došlo neoprávněně, sdělí tyto poznatky prostřednictvím styčného místa styčnému místu druhé smluvní strany. Posléze uvedené styčné místo v době co nejkratší, nejpozději však do 3 měsíců, sdělí v odpovědi rozhodnutí příslušné instituce o ponechání nebo odnětí vystaveného osvědčení.
Článek 17
Ochrana osobních údajů
V rámci této smlouvy se předávání osobních údajůosobních údajů provádí v souladu s právními předpisy platnými na území každé smluvní strany a s následujícími ustanoveními:
a)
Osobní údajeOsobní údaje smějí být předávány příslušným institucím v přijímající straně za účelem provádění této smlouvy a právních předpisů, na něž se Smlouva vztahuje. Přijímající instituce smí údaje zpracovat a používat pouze k těmto účelům. Další předávání osobních údajůosobních údajů v přijímající straně jiným úřadům nebo jejich používání k jiným účelům je v rámci právních předpisů platných na území přijímající strany přípustné pouze za předpokladu, že slouží pro účely řádného provádění předpisů o sociálním zabezpečení nebo pro soudní řízení s ním související. To však nebrání dalšímu předávání těchto údajů v případech, ve kterých podle zákonů a jiných předpisů přijímající strany existuje taková povinnost v trestněprávních a daňových záležitostech. V ostatních případech mohou být údaje dány k dispozici jiným úřadům pouze po předchozím souhlase dožádané instituce a dotčené osoby.
b)
Přijímající instituce informuje dožádanou instituci na její žádost o použití předaných údajů a o dosažených výsledcích.
c)
Předávání informací je doprovázeno označením jejich původu.
d)
Prokáže-li se, že byly předány nesprávné údaje nebo údaje, které podle právních předpisů dožádané strany nesměly být předány, musí o tom být přijímající instituce neprodleně informována. Tato instituce je povinna údaje opravit nebo zlikvidovat.
e)
Na žádost dotčené osoby jí musí být poskytnuty informace, jež o ní mají být nebo byly předány, a údaje o jejich použití. Právo dotčené osoby na informaci o existujících údajích o její osobě se řídí právními předpisy platnými na území té smluvní strany, jejíž instituce byla o informaci požádána.
f)
Předané osobní údajeosobní údaje musí být likvidovány, jakmile již nejsou nutné k účelu, ke kterému byly předány, a neexistuje-li žádný důvod k předpokladu, že se likvidováním poškodí zájmy dotčené osoby v oblasti sociálního zabezpečení.
g)
Dožádaná instituce i přijímající instituce jsou povinny evidovat předání a příjem osobních údajůosobních údajů a likvidaci záznamů o osobních údajíchosobních údajích a účinně chránit předané osobní údajeosobní údaje proti neoprávněnému nakládání.
Článek 18
Řešení sporů
Příslušné úřady obou smluvních stran vynaloží veškeré úsilí, aby spory vzniklé při výkladu nebo provádění této smlouvy byly vyřešeny vzájemnou dohodou.
Článek 19
Prováděcí opatření
Pro provádění této smlouvy příslušné úřady smluvních stran mohou prostřednictvím správního ujednání stanovit prováděcí opatření.
Článek 20
Přechodná ustanovení
1.
V případě, že dojde k nahrazení nařízení a prováděcího nařízení, na která odkazuje tato smlouva, považují se odkazy na tato nařízení v této smlouvě za nahrazené obsahově shodnými ustanoveními nových nařízení.
2.
Změny v působnosti a názvech institucí a styčných míst uvedených v čl. 5 a 6 této smlouvy nenarušují ustanovení této smlouvy. O těchto změnách se budou smluvní strany vzájemně informovat.
Článek 21
Závěrečná ustanovení
1.
Smluvní strany si vzájemně písemně oznámí splnění zákonných a ústavních podmínek potřebných pro vstup této smlouvy v platnost.
2.
Tato smlouva vstoupí v platnost prvního dne třetího kalendářního měsíce následujícího po datu doručení posledního z těchto oznámení.
3.
Tato smlouva se sjednává na dobu neurčitou.
4.
Každá smluvní strana však může Smlouvu písemně vypovědět diplomatickou cestou. V takovém případě skončí platnost Smlouvy tři měsíce ode dne doručení oznámení o výpovědi druhé smluvní straně.
5.
Žádosti podané podle této smlouvy před ukončením její platnosti budou vyřízeny i po ukončení platnosti.
Dáno v Chantilly dne 11. 7. 2008 ve dvou původních vyhotoveních, každé v jazyce českém a francouzském, přičemž obě znění mají stejnou platnost.
Za vládu České republiky
RNDr. Petr Nečas v. r.
místopředseda vlády
a ministr práce a sociálních věcí
Za vládu Francouzské republiky
Eric Woerth v. r.
ministr pro rozpočet, veřejné výdaje
a veřejnou službu |
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 31/2011 Sb. m. s. | Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 31/2011 Sb. m. s.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí, kterým se nahrazuje sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 29/2011 Sb. m. s.
Vyhlášeno 15. 4. 2011, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 30. 6. 2006, částka 15/2011
* HLAVA I - Činnost orgánů Unie
* HLAVA II - Mezinárodní úřad
* HLAVA III - Postup při předkládání a projednávání návrhů
* HLAVA IV - Finance
* HLAVA V - Rozhodčí řízení
* HLAVA VI - Závěrečná ustanovení
* Článek 1 - Všeobecná ustanovení
* Článek 2 - Delegace
* Článek 3 - Plné moci delegátů
* Článek 4 - Zasedací pořádek
* Článek 5 - Pozorovatelé podle práva
* Článek 6 - Hosté
* Článek 7 - Doyen Kongresu
* Článek 8 - Předsedové a místopředsedové kongresu a komisí
* Článek 9 - Předsednictvo kongresu
* Článek 10 - Členové komisí
* Článek 11 - Pracovní skupiny
* Článek 12 - Sekretariát kongresu a komisí
* Článek 13 - Jednací jazyky
* Článek 14 - Jazyky, v nichž jsou pořizovány dokumenty kongresu
* Článek 15 - Návrhy
* Článek 16 - Projednávání návrhů na kongresu a v komisích
* Článek 17 - Diskuse
* Článek 18 - Pořádkové návrhy a procedurální návrhy
* Článek 19 - Kvórum
* Článek 20 - Zásada a postup při hlasování
* Článek 21 - Podmínky pro schvalování návrhů
* Článek 22 - Volba členů Administrativní rady a Rady poštovního provozu
* Článek 23 - Volba generálního ředitele a náměstka generálního ředitele Mezinárodního úřadu
* Článek 24 - Zprávy
* Článek 25 - Odvolání proti rozhodnutím přijatým komisemi a kongresem
* Článek 26 - Schvalování návrhů rozhodnutí kongresem (Akta, rezoluce, atd.)
* Článek 27 - Přidělování studií Administrativní radě a Radě poštovního provozu
* Článek 28 - Výhrady k Aktům
* Článek 29 - Podpis Akt
* Článek 30 - Změny Řádu
* PRVNÍ ČÁST - Společná pravidla pro mezinárodní poštovní službu
* DRUHÁ ČÁST - Pravidla pro listovní zásilky a poštovní balíky
* TŘETÍ ČÁST - Odměna
* ČTVRTÁ ČÁST - Závěrečná ustanovení
* Článek I - Vlastnictví poštovních zásilek. Vracení. Změna nebo oprava adresy
* Článek II - Sazby
* Článek III - Výjimka z osvobození od poštovních sazeb pro slepecké zásilky
* Článek IV - Základní služby
* Článek V - Balíčky
* Článek VI - Oznámení o dodání (dodejka)
* Článek VII - Služba odpovědních zásilek v mezinárodním styku (CCRI - IBRS)
* Článek VIII - Zákazy (listovní zásilky)
* Článek IX - Zákazy (poštovní balíky)
* Článek X - Věci podléhající clu
* Článek XI - Reklamace
* Článek XII - Sazba za předložení celnímu úřadu
* Článek XIII - Podávání listovních zásilek v zahraničí
* Článek XIV - Výjimečné příchodní pozemní podíly
* Článek XV - Zvláštní sazby
* HLAVA I - Úvodní ustanovení
* HLAVA II - Poštovní poukázky
* HLAVA III - Poštovní převody
* HLAVA IV - Spojovací účty, měsíční účty, reklamace, odpovědnost
* HLAVA V - Elektronické sítě
* HLAVA VI - Různá ustanovení
* HLAVA VII - Závěrečná ustanovení
Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 30. 6. 2006
31
SDĚLENÍ
Ministerstva zahraničních věcí,
kterým se nahrazuje sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 29/2011 Sb. m. s.
Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 5. října 2004 byla v Bukurešti přijata a jménem České republiky podepsána následující Akta Světové poštovní unie:
Generální řád Světové poštovní unie,
Světová poštovní úmluva
a
Ujednání o poštovních peněžních službách.
Listina o schválení uvedených Akt Světové poštovní unie Českou republikou byla uložena u generálního ředitele Mezinárodního úřadu Světové poštovní unie, depozitáře Akt, dne 30. června 2006.
Akta Světové poštovní unie vstoupila v platnost dne 1. ledna 2006. Pro Českou republiku vstoupila v platnost podle článku 16 Vídeňské úmluvy o smluvním právu1) dne 30. června 2006.
Tato Akta nahradila Akta Světové poštovní unie přijatá v Pekingu dne 15. září 1999, vyhlášena pod č. 29/2011 Sb. m. s.
Francouzské znění Akt Světové poštovní unie a jejich překlad do českého jazyka se vyhlašují současně.
PŘEKLAD
GENERÁLNÍ ŘÁD SVĚTOVÉ POŠTOVNÍ UNIE
Přihlížejíce k článku 22 odst. 2 Ústavy Světové poštovní unie, sjednané ve Vídni dne 10. července 1964, stanovili níže podepsaní zplnomocněnci vlád členských zemí Unie společnou dohodou a s výhradou článku 25 odst. 4 uvedené Ústavy v tomto Generálním řádu následující ustanovení, zajišťující provádění Ústavy a činnost Unie.
HLAVA I
Činnost orgánů Unie
Článek 101
Organizace a svolávání kongresů a mimořádných kongresů (Ústava čl. 14, 15)
1.
Zástupci členských zemí se scházejí na kongresu nejpozději čtyři roky po skončení roku, v jehož průběhu se konal předchozí kongres.
2.
Každá členská země je na kongresu zastupována jedním nebo několika zplnomocněnci, vybavenými od své vlády potřebnými plnými mocemi. Podle potřeby se může dát zastupovat delegací jiné členské země. Jedna delegace však může zastupovat kromě své země pouze jednu další členskou zemi.
3.
S výhradou sankcí uvedených v článku 129 má při jednáních každá členská země jeden hlas.
4.
V zásadě každý kongres určí zemi, v níž se bude konat příští kongres. Ukáže-li se toto určení jako neuskutečnitelné, je Administrativní rada oprávněna, aby určila zemi, kde bude kongres zasedat, po dohodě s dotčenou zemí.
5.
Po dohodě s Mezinárodním úřadem stanoví zvoucí vláda konečné datum a přesné místo zasedání kongresu. V zásadě jeden rok před tímto datem zasílá zvoucí vláda pozvání vládám všech členských zemí. Toto pozvání může být zasláno přímo, prostřednictvím jiné vlády nebo prostřednictvím generálního ředitele Mezinárodního úřadu.
6.
Jestliže se kongres musí sejít, aniž by zde byla zvoucí vláda, učiní Mezinárodní úřad se souhlasem Administrativní rady a po dohodě s vládou Švýcarské konfederace nutná opatření ke svolání a organizaci kongresu v sídelní zemi Unie. V tomto případě vykonává Mezinárodní úřad funkci zvoucí vlády.
7.
Místo zasedání mimořádného kongresu určí po dohodě s Mezinárodním úřadem členské země, které daly podnět ke svolání tohoto kongresu.
8.
Pro mimořádné kongresy platí analogicky odstavce 2 až 6.
Článek 102
Složení, činnost a zasedání Administrativní rady (Ústava čl. 17)
1.
Administrativní rada se skládá ze čtyřiceti jednoho člena, kteří vykonávají své funkce v období mezi dvěma po sobě jdoucími kongresy.
2.
Předsednictví náleží z moci práva hostitelské zemi kongresu. Zřekne-li se tato země tohoto práva, stává se právoplatným členem Rady, a proto zeměpisná skupina, k níž tato země náleží, získává další místo v Radě, na něž se nevztahují omezení uvedená v odstavci 3. V tomto případě zvolí Administrativní rada za předsedu jednoho z členů náležejících do zeměpisné skupiny, do které patří hostitelská země.
3.
Ostatních čtyřicet členů Administrativní rady je voleno kongresem na základě spravedlivého zeměpisného rozdělení. Alespoň polovina členů se obnovuje na každém kongresu; žádná členská země nemůže být zvolena třemi po sobě jdoucími kongresy.
4.
Každý člen Administrativní rady určí svého zástupce, který musí být kompetentní v oboru poštovnictví.
5.
Funkce členů Administrativní rady jsou bezplatné. Výdaje na činnost této Rady nese Unie.
6.
Administrativní rada má následující působnost:
6.1
dohlížet na veškerou činnost Unie v období mezi kongresy s přihlédnutím k rozhodnutím kongresu a studovat otázky týkající se vládní politiky v oboru poštovnictví s přihlédnutím k mezinárodní regulační politice vztahující se k obchodování ve službách a ke konkurenci;
6.2
v rámci svých kompetencí projednávat a schvalovat veškerou činnost, kterou považuje za nezbytnou pro zachování a zlepšení kvality mezinárodních poštovních služeb a jejich modernizaci;
6.3
podporovat, koordinovat a dohlížet na všechny formy poštovní technické pomoci v rámci mezinárodní technické spolupráce;
6.4
projednávat a schvalovat rozpočet a roční účty Unie;
6.5
dávat souhlas, vyžadují-li to okolnosti, k překročení limitu výdajů podle článku 128 odst. 3 až 5;
6.6
stanovit finanční řád Světové poštovní unie;
6.7
stanovit pravidla pro rezervní fond;
6.8
stanovit pravidla pro speciální fond;
6.9
stanovit pravidla pro fond zvláštních činností;
6.10
stanovit pravidla pro dobrovolný fond;
6.11
zajišťovat kontrolu činnosti Mezinárodního úřadu;
6.12
povolovat, je-li o to požádána, výběr nižší příspěvkové třídy podle podmínek stanovených v článku 130 odst. 6;
6.13
povolovat změnu zeměpisné skupiny, jestliže o to země požádá, s přihlédnutím k názorům zemí, které jsou členy dotčených zeměpisných skupin;
6.14
stanovit personální statut a služební podmínky volených funkcionářů;
6.15
vytvářet nebo rušit v Mezinárodním úřadu pracovní místa s přihlédnutím k omezením, která vyplývají ze stanoveného limitu výdajů;
6.16
stanovit řád sociálního fondu;
6.17
schvalovat dvouleté zprávy o činnosti Unie a o finančním řízení sestavované Mezinárodním úřadem a popř. k nim dávat připomínky;
6.18
rozhodovat o navazování styků s poštovními správami pro zajištění výkonu svých funkcí;
6.19
po konzultaci s Radou poštovního provozu rozhodovat o navázání styků s organizacemi, které nejsou pozorovateli z moci práva, projednávat a schvalovat zprávy Mezinárodního úřadu o stycích Světové poštovní unie s ostatními mezinárodními organizacemi, přijímat rozhodnutí, jež pokládá za vhodná, o způsobu těchto styků a o opatřeních z nich vyplývajících; určit ve vhodné době po konzultaci s Radou poštovního provozu a s generálním sekretářem mezinárodní organizace, sdružení, podniky a kompetentní osoby, které mají být pozvány k účasti na konkrétních zasedáních kongresu a jeho komisí, jestliže to je v zájmu Unie nebo ku prospěchu pracím kongresu a pověřit generálního ředitele Mezinárodního úřadu, aby rozeslal potřebná pozvání;
6.20
stanovit, považuje-li to za vhodné, zásady, k nimž musí přihlížet Rada poštovního provozu při studiu otázek, které mají závažné finanční dopady (sazby, terminální výdaje, tranzitní výdaje, základní sazba za leteckou přepravu poštovních zásilek a podávání listovních zásilek v cizině), pozorně sledovat studie a projednávat a schvalovat návrhy Rady poštovního provozu týkající se těchto otázek v souladu s výše uvedenými zásadami;
6.21
studovat na žádost kongresu, Rady poštovního provozu nebo poštovních správ problémy správního, legislativního a právního rázu týkající se Unie nebo mezinárodní poštovní služby; Administrativní radě přísluší, aby ve výše uvedených oblastech rozhodla, zda je vhodné či nikoli provést studie požadované poštovními správami v období mezi kongresy;
6.22
vypracovat návrhy, které budou předloženy ke schválení buď kongresu, nebo poštovním správám podle článku 125;
6.23
je-li to nezbytné, schvalovat v rámci svých kompetencí doporučení Rady poštovního provozu, která se týkají přijetí, předpisu nebo nové praxe do doby, než o nich rozhodne kongres;
6.24
projednávat roční zprávu Rady poštovního provozu a popř. návrhy, které tato Rada předkládá;
6.25
předkládat náměty studií k projednání Radě poštovního provozu podle ustanovení článku 104 odst. 9.16;
6.26
stanovit zemi, kde bude zasedat příští kongres v případě uvedeném v článku 101 odst. 4;
6.27
určit ve vhodné době a po konzultaci s Radou poštovního provozu počet komisí potřebných pro úspěšné vedení prací kongresu a stanovit jejich kompetence;
6.28
stanovit po konzultaci s Radou poštovního provozu a s výhradou schválení kongresem členské země, které by mohly:
-
zastávat funkce místopředsedů kongresu, jakož i funkce předsedů a místopředsedů komisí, s přihlédnutím k pokud možno spravedlivému zeměpisnému rozdělení členských zemí;
-
být členy užších komisí kongresu;
6.29
projednávat a schvalovat návrh strategického plánu předkládaného kongresu a zpracovaného Radou poštovního provozu za pomoci Mezinárodního úřadu; projednávat a schvalovat roční revize plánu schváleného kongresem na základě doporučení Rady poštovního provozu a spolupracovat s Radou poštovního provozu na zpracování a roční aktualizaci plánu;
6.30
stanovit rámec pro organizační uspořádání Poradního výboru a schvalovat jeho organizační uspořádání podle ustanovení článku 106;
6.31
stanovit kritéria pro přístup k Poradnímu výboru a schvalovat nebo odmítat žádosti o přístup podle těchto kritérií a současně zajistit, aby tyto žádosti byly mezi zasedáními Administrativní rady urychleně vyřizovány;
6.32
určit členy, kteří se stanou členy Poradního výboru;
6.33
přijímat a projednávat zprávy a doporučení Poradního výboru a posuzovat jeho doporučení pro předložení kongresu.
7.
Na svém prvním zasedání, které svolává předseda kongresu, zvolí Administrativní rada mezi svými členy čtyři místopředsedy a stanoví svůj jednací řád.
8.
Administrativní rada, kterou svolává její předseda, se schází zpravidla jednou ročně v sídle Unie.
9.
Předseda, místopředsedové, předsedové komisí Administrativní rady, jakož i předseda skupiny strategického plánování tvoří řídící výbor. Tento výbor připravuje a řídí práce každého zasedání Administrativní rady. Jménem Administrativní rady schvaluje roční zprávu o činnosti Unie sestavenou Mezinárodním úřadem a zajišťuje všechny ostatní úkoly, které se mu Administrativní rada rozhodla svěřit nebo jejichž potřeba vznikla v procesu strategického plánování.
10.
Zástupce každého člena Administrativní rady, který se zúčastní zasedání tohoto orgánu s výjimkou zasedání, která se konají během kongresu, má právo na úhradu ceny buď zpáteční letenky v ekonomické třídě, nebo zpáteční jízdenky 1. třídy po železnici, nebo na úhradu cestovních nákladů jakýmkoli jiným dopravním prostředkem s podmínkou, že tato částka nebude vyšší než cena zpáteční letenky v ekonomické třídě. Stejné právo je poskytováno zástupci každého člena v jejích komisích, pracovních skupinách nebo jiných jejích orgánech, jestliže se scházejí mimo kongres nebo zasedání Rady.
11.
Předseda Rady poštovního provozu zastupuje tento orgán na zasedáních Administrativní rady, jsou-li na pořadu jednání otázky týkající se orgánu, který řídí.
12.
Předseda Poradního výboru zastupuje tento orgán na zasedáních Administrativní rady, jestliže program zahrnuje otázky zajímající Poradní výbor.
13.
Aby byla zajištěna potřebná návaznost mezi pracemi obou orgánů, může Rada poštovního provozu jmenovat zástupce, kteří se zúčastní zasedání Administrativní rady jako pozorovatelé.
14.
Poštovní správa země, kde zasedá Administrativní rada, je pozvána k účasti jako pozorovatel, pokud tato země není členem Administrativní rady.
15.
Administrativní rada může pozvat na svá zasedání bez hlasovacího práva kteroukoli mezinárodní organizaci, zástupce kterékoli asociace nebo podniku nebo kteroukoli kvalifikovanou osobu, kterou si přeje zapojit do svých prací. Za stejných podmínek může rovněž pozvat jednu nebo více poštovních správ členských zemích majících zájem na otázkách zařazených na pořad jejího jednání.
16.
Jestliže o to požádají, mohou se následující pozorovatelé zúčastnit na plenárních zasedáních a na zasedáních komisí Administrativní rady bez hlasovacího práva:
16.1
členové Rady poštovního provozu;
16.2
členové Poradního výboru;
16.3
mezivládní organizace zajímající se o činnost Administrativní rady;
16.4
ostatní členské země Unie.
17.
Z logistických důvodů může Administrativní rada omezit počet zúčastněných pozorovatelů. Může rovněž omezit jejich právo vystupovat v průběhu diskuse.
18.
Členové Administrativní rady se aktivně podílejí na její činnosti. Pozorovatelům může být na základě jejich žádosti umožněno spolupracovat na prováděných studiích při respektování podmínek, které může Rada stanovit, aby zajistila účinnost a efektivnost své práce. Jestliže je k tomu jejich znalosti nebo zkušenosti opravňují, mohou být vyzvány k předsednictví pracovních skupin a projekčních týmů. Účast pozorovatelů je zajišťována bez dodatečných nákladů pro Unii.
19.
Za výjimečných okolností mohou být pozorovatelé vyloučeni ze zasedání nebo z jeho části. Rovněž jejich právo dostávat určité dokumenty může být omezeno, jestliže to důvěrnost tématu zasedání nebo dokumentu vyžaduje; rozhodnutí týkající se takovéhoto omezení může být přijato případ od případu jakýmkoli dotčeným orgánem nebo jeho předsedou; různé případy jsou oznámeny Administrativní radě a Radě poštovního provozu, jestliže se jedná o otázky zvláštního zájmu tohoto orgánu. Jestliže to považuje za nezbytné, může Administrativní rada, v odpovídajících případech po poradě s Radou poštovního provozu, následně omezení prověřit.
Článek 103
Informace o činnosti Administrativní rady
1.
Po každém zasedání Administrativní rada informuje členské země Unie, užší unie a členy Poradního výboru o své činnosti zejména zasláním podrobné zprávy, jakož i svých rezolucí a rozhodnutí.
2.
Administrativní rada předkládá kongresu souhrnnou zprávu o své činnosti a zasílá ji poštovním správám členských zemí a členům Poradního výboru alespoň dva měsíce před zahájením kongresu.
Článek 104
Složení, činnost a zasedání Rady poštovního provozu (Ústava čl. 18)
1.
Rada poštovního provozu se skládá ze čtyřiceti členů, kteří vykonávají své funkce v období mezi dvěma po sobě jdoucími kongresy.
2.
Členové Rady poštovního provozu jsou voleni kongresem na základě specifického geografického rozdělení. Dvacet čtyři míst je vyhrazeno rozvojovým zemím a šestnáct zemím rozvinutým. Nejméně jedna třetina členů je obnovena na každém kongresu.
3.
Každý člen Rady poštovního provozu určí svého zástupce, který zajišťuje povinnosti uvedené v Aktech Unie pokud jde poskytování služeb.
4.
Náklady na činnost Rady poštovního provozu hradí Unie. Její členové nedostávají žádnou odměnu. Náklady na cestu a pobyt zástupců poštovních správ, jež se účastní Rady poštovního provozu, nesou tyto správy. Nicméně zástupce každé ze zemí považovaných za znevýhodněné podle seznamu Organizace spojených národů má právo, s výjimkou zasedání během kongresu, na úhradu ceny buď zpáteční letenky v ekonomické třídě, nebo jízdenky po železnici 1. třídy, nebo na úhradu cestovních nákladů jakýmkoli jiným dopravním prostředkem s podmínkou, že tato částka nebude vyšší než cena zpáteční letenky v ekonomické třídě.
5.
Na svém prvním zasedání, které svolává a zahajuje předseda kongresu, si Rada poštovního provozu zvolí mezi svými členy předsedu, místopředsedu, předsedy komisí a předsedu skupiny strategického plánování.
6.
Rada poštovního provozu si stanoví svůj jednací řád.
7.
Rada poštovního provozu se zpravidla schází každoročně v sídle Unie. Datum a místo zasedání určí předseda po dohodě s předsedou Administrativní rady a generálním ředitelem Mezinárodního úřadu.
8.
Předseda, místopředseda, předsedové komisí Rady poštovního provozu, jakož i předseda skupiny strategického plánování, tvoří řídící výbor. Tento výbor připravuje a řídí práce každého zasedání Rady poštovního provozu a plní všechny úkoly, které se mu Rada rozhodla svěřit, nebo jejichž potřeba vznikla v procesu strategického plánování.
9.
Rada poštovního provozu má následující působnost:
9.1
řídit studium nejdůležitějších provozních, obchodních, technických, ekonomických problémů a technické spolupráce, které jsou předmětem zájmu poštovních správ všech členských zemí Unie, především otázek, které mají závažné finanční dopady (sazby, terminální výdaje, tranzitní výdaje, základní sazba za leteckou přepravu poštovních zásilek, podíly za poštovní balíky a podávání listovních zásilek v cizině), vypracovávat k nim informace a posudky a doporučovat opatření, která je nutno ve vztahu k nim přijmout;
9.2
revidovat Řády Unie ve lhůtě šesti měsíců po skončení kongresu, jestliže tento nerozhodl jinak; v případě naléhavé potřeby může Rada poštovního provozu uvedené Řády měnit také na jiných zasedáních; pokud jde o základní záměry a principy, zůstává v obou případech Rada poštovního provozu podřízena směrnicím Administrativní rady;
9.3
koordinovat praktická opatření pro rozvoj a zlepšení mezinárodních poštovních služeb;
9.4
vyvíjet s výhradou schválení Administrativní radou v rámci jejích kompetencí veškerou činnost, kterou považuje za nezbytnou pro zachování a zlepšení kvality mezinárodní poštovní služby a její modernizaci;
9.5
zpracovávat návrhy, které budou předloženy ke schválení buď kongresu nebo poštovním správám podle článku 125; schválení Administrativní radou je požadováno, jestliže se tyto návrhy týkají otázek, které patří do její kompetence;
9.6
projednávat na žádost poštovní správy kterékoli členské země jakýkoli návrh, který tato poštovní správa zašle Mezinárodnímu úřadu podle článku 124, připravit k němu připomínky a pověřit Mezinárodní úřad, aby tyto připomínky připojil k danému návrhu před tím, než jej předloží ke schválení poštovním správám členských zemí;
9.7
doporučovat, je-li to nutné a po případném schválení Administrativní radou a po konzultaci všech poštovních správ, přijetí předpisu nebo nové praxe do doby, než o nich rozhodne kongres;
9.8
vypracovávat a předkládat poštovním správám formou doporučení normy z oblasti technické, provozní i z dalších oblastí své působnosti, kde je nezbytný jednotný postup; v případě potřeby stejně tak přistupovat ke změnám norem, které již dříve stanovila;
9.9
projednávat v konzultaci s Administrativní radou a s jejím souhlasem, návrh strategického plánu Světové poštovní unie zpracovaný Mezinárodním úřadem a předkládaný kongresu; ve spolupráci se skupinou strategického plánování a s Mezinárodním úřadem a se schválením Administrativní rady každoročně revidovat plán schválený kongresem;
9.10
schvalovat ty části roční zprávy Mezinárodního úřadu o činnosti Unie, které se vztahují k odpovědnosti a funkcím Rady poštovního provozu;
9.11
rozhodovat o navázání styků s poštovními správami nutných k výkonu svých funkcí;
9.12
studovat problematiku výuky a odborného výcviku, o něž mají zájem nové a rozvojové země;
9.13
činit potřebná opatření ke studiu a šíření zkušeností a pokroku, jichž některé země dosáhly v oblastech techniky, provozu, ekonomiky a odborného výcviku zajímající obor poštovnictví;
9.14
studovat daný stav a potřeby poštovních služeb v nových a rozvojových zemích a vypracovávat vhodná doporučení o způsobech a prostředcích zlepšení poštovních služeb v těchto zemích;
9.15
činit po dohodě s Administrativní radou vhodná opatření v oblasti technické spolupráce se všemi členskými zeměmi Unie, zejména pak s novými a rozvojovými zeměmi;
9.16
projednávat všechny ostatní otázky, jež jí předloží některý člen Rady poštovního provozu, Administrativní rada nebo poštovní správa kterékoli členské země;
9.17
přijímat a projednávat zprávy, jakož i doporučení Poradního výboru k otázkám, které se Rady poštovního provozu týkají, posuzovat a připomínkovat doporučení Poradního výboru předkládaná Kongresu;
9.18
určovat členy, kteří budou členy Poradního výboru.
10.
Na základě Strategického plánu Světové poštovní unie přijatého kongresem a zejména jeho části, která se týká strategií stálých orgánů Unie, připraví Rada poštovního provozu na svém prvním zasedání po kongresu základní pracovní program zahrnující několik taktik směřujících k realizaci strategií. Tento základní program, zahrnující omezený počet prací na aktuální témata společného zájmu, je každoročně revidován v závislosti na nových skutečnostech a prioritách, jakož i na změnách zanesených do Strategického plánu.
11.
Aby byla zajištěna potřebná návaznost mezi pracemi obou orgánů, může Administrativní rada jmenovat zástupce, kteří se zúčastní zasedání Rady poštovního provozu jako pozorovatelé.
12.
Jestliže o to požádají, mohou se následující pozorovatelé zúčastnit na plenárních zasedáních a na zasedáních komisí Rady poštovního provozu bez hlasovacího práva:
12.1
členové Administrativní rady;
12.2
členové Poradního výboru;
12.3
mezivládní organizace zajímající se o činnost Rady poštovního provozu;
12.4
ostatní členské země Unie.
13.
Z logistických důvodů může Administrativní rada omezit počet zúčastněných pozorovatelů. Může rovněž omezit jejich právo vystupovat v průběhu diskuse.
14.
Členové Rady poštovního provozu se aktivně účastní její činnosti. Pozorovatelům může být na základě jejich žádosti umožněno spolupracovat na prováděných studiích při respektování podmínek, které může Rada stanovit, aby zajistila účinnost a efektivnost své práce. Jestliže je k tomu jejich znalosti nebo zkušenosti opravňují, mohou být vyzvány k předsednictví pracovních skupin a projekčních týmů. Účast pozorovatelů je zajišťována bez dodatečných nákladů pro Unii.
15.
Za výjimečných okolností mohou být pozorovatelé vyloučeni ze zasedání nebo z jeho části. Rovněž jejich právo dostávat určité dokumenty může být omezeno, jestliže to důvěrnost tématu zasedání nebo dokumentu vyžaduje; rozhodnutí týkající se takovéhoto omezení může být přijato případ od případu jakýmkoli dotčeným orgánem nebo jeho předsedou; různé případy jsou oznámeny Administrativní radě a Radě poštovního provozu, jestliže se jedná o otázky zvláštního zájmu tohoto orgánu. Jestliže to považuje za nezbytné, může Administrativní rada, v odpovídajících případech po poradě s Radou poštovního provozu, následně omezení prověřit.
16.
Předseda Poradního výboru zastupuje tento orgán na zasedáních Rady poštovního provozu, jestliže program zahrnuje otázky zajímající Poradní výbor.
17.
Rada poštovního provozu může pozvat na svá zasedání bez hlasovacího práva:
17.1
kteroukoli mezinárodní organizaci nebo kvalifikovanou osobu, kterou si přeje zapojit do svých prací;
17.2
poštovní správy členských zemí, které nejsou členy Rady poštovního provozu;
17.3
kteroukoli asociaci nebo podnik, se kterými si přeje konzultovat otázky, které se týkají jejích činností.
Článek 105
Informace o činnosti Rady poštovního provozu
1.
Po každém zasedání Rada poštovního provozu informuje členské země Unie, užší unie a členy Poradního výboru o své činnosti zejména zasláním podrobné zprávy, jakož i svých rezolucí a rozhodnutí.
2.
Rada poštovního provozu vypracovává pro Administrativní radu roční zprávu o své činnosti.
3.
Rada poštovního provozu vypracovává pro kongres souhrnnou zprávu o své činnosti a zasílá ji poštovním správám členských zemí Unie a členům Poradního výboru alespoň dva měsíce před zahájením kongresu.
Článek 106
Složení, činnost a zasedání Poradního výboru
1.
Cílem Poradního výboru je zastupovat zájmy poštovního sektoru v celé jeho šíři a poskytovat rámec pro efektivní dialog mezi všemi zainteresovanými stranami. Skládá se z nevládních organizací zastupujících zákazníky, poskytovatelů doručovacích služeb, organizací pracovníků, dodavatelů zboží a služeb pro sektor poštovních služeb a podobných organizací sdružujících jednotlivce a společnosti, které jsou zainteresovány na mezinárodních poštovních službách. Jestliže jsou tyto organizace zaregistrovány, musí být zaregistrovány v členské zemi Unie. Administrativní rada a Rada poštovního provozu určí své příslušné členy za členy Poradního výboru. Kromě členů Poradního výboru určených Administrativní radou a Radou poštovního provozu je přístup k Poradnímu výboru stanoven na základě procesu podání žádosti a jejího přijetí stanoveného Administrativní radou a uskutečněného v souladu s článkem 102.6.31.
2.
Každý člen Výboru určí svého vlastního zástupce.
3.
Náklady na činnost Poradního výboru se dělí mezi Unii a členy Výboru způsobem stanoveným Administrativní radou.
4.
Členové poradního výboru nedostávají žádnou náhradu nebo kompenzaci.
5.
Poradní výbor se obnovuje po každém kongresu podle rámce stanoveného Administrativní radou. Předseda Administrativní rady předsedá organizačnímu zasedání Poradního výboru, v jehož průběhu se přistoupí k volbě předsedy tohoto výboru.
6.
Poradní výbor určí svou vnitřní organizaci a stanoví svůj vlastní jednací řád se zřetelem na obecné zásady Unie a s výhradou schválení Administrativní radou po konzultaci s Radou poštovního provozu.
7.
Poradní výbor se schází dvakrát za rok. V zásadě se zasedání konají v sídle Unie v době zasedání Administrativní rady a Rady poštovního provozu. Datum a místo konání každého zasedání jsou stanoveny předsedou Poradního výboru v dohodě s předsedy Administrativní rady a Rady poštovního provozu a s generálním ředitelem Mezinárodního úřadu.
8.
Výbor stanoví svůj vlastní program v rámci následujícího seznamu pravomocí:
8.1
projednávat dokumenty a příslušné zprávy Administrativní rady a Rady poštovního provozu; ve výjimečných případech může být právo dostávat určité texty a dokumenty omezeno, jestliže to důvěrnost tématu jednání nebo dokumentu vyžaduje; rozhodnutí týkající se takovéhoto omezení může být přijato případ od případu jakýmkoli dotčeným orgánem nebo jeho předsedou; různé případy jsou oznámeny Administrativní radě a Radě poštovního provozu, jestliže se jedná o otázky zvláštního zájmu tohoto orgánu. Jestliže to považuje za nezbytné, může Administrativní rada, v odpovídajících případech po poradě s Radou poštovního provozu, následně omezení prověřit;
8.2
vést studie a diskutovat o otázkách důležitých pro členy Poradního výboru;
8.3
projednávat otázky týkající se sektoru poštovních služeb a předkládat zprávy k těmto otázkám;
8.4
přispívat k činnosti Administrativní rady a Rady poštovního provozu, zejména předkládáním zpráv a doporučení a na žádost obou Rad předkládáním svého názoru;
8.5
předkládat doporučení kongresu s výhradou schválení Administrativní radou a u otázek, které zajímají Radu poštovního provozu, prostřednictvím jejího posouzení a komentáře.
9.
Předseda Administrativní rady a předseda Rady poštovního provozu zastupují tyto orgány na zasedáních Poradního výboru, jestliže jsou na programu jednání otázky zajímající tyto orgány.
10.
Pro zajištění účinného spojení s orgány Unie může Poradní výbor určit zástupce k účasti na zasedáních kongresu, Administrativní rady a Rady poštovního provozu, jakož i jejich komisí v postavení pozorovatele bez hlasovacího práva.
11.
Jestliže o to požádají, mohou se členové Poradního výboru zúčastnit na plenárních zasedáních a na zasedáních komisí Administrativní rady a Rady poštovního provozu v souladu s články 102.16 a 104.12. Mohou se rovněž zúčastnit na pracích projekčních týmů a pracovních skupin v mezích článků 102.18 a 104.14. Členové Poradního výboru se mohou zúčastnit kongresu jako pozorovatelé bez hlasovacího práva.
12.
Jestliže o to požádají, mohou se následující pozorovatelé zúčastnit na plenárních zasedáních a na zasedáních Poradního výboru bez hlasovacího práva:
12.1
členové Administrativní rady a Rady poštovního provozu;
12.2
mezivládní organizace zajímající se o činnost Poradního výboru;
12.3
užší unie;
12.4
ostatní členové Unie.
13.
Z logistických důvodů může Poradní výbor omezit počet zúčastněných pozorovatelů. Může rovněž omezit jejich právo vystupovat v průběhu diskuse.
14.
Za výjimečných okolností mohou být pozorovatelé vyloučeni ze zasedání nebo z jeho části. Rovněž jejich právo dostávat určité dokumenty může být omezeno, jestliže to důvěrnost tématu zasedání nebo dokumentu vyžaduje; rozhodnutí týkající se takovéhoto omezení může být přijato případ od případu jakýmkoli dotčeným orgánem nebo jeho předsedou; různé případy jsou oznámeny Administrativní radě a Radě poštovního provozu, jestliže se jedná o otázky zvláštního zájmu tohoto orgánu. Jestliže to považuje za nezbytné, může Administrativní rada, v odpovídajících případech po poradě s Radou poštovního provozu, následně omezení prověřit;
15.
Mezinárodní úřad, pod vedením generálního ředitele, zajišťuje sekretariát Poradního výboru.
Článek 107
Informace o činnosti Poradního výboru
1.
Po každém zasedání Poradní výbor informuje Administrativní radu a Radu poštovního provozu o své činnosti zejména zasláním podrobné zprávy ze svých zasedání, jakož i svých doporučení a názorů předsedům těchto orgánů.
2.
Poradní výbor předkládá Administrativní radě roční zprávu o své činnosti a jeden její exemplář zasílá Radě poštovního provozu. Tato zpráva je zahrnuta v dokumentaci Administrativní rady poskytované členským zemím Unie a užším uniím v souladu s článkem 103 Generálního řádu.
3.
Poradní výbor předkládá kongresu zprávu o své činnosti a zasílá ji poštovním správám členských zemí Unie alespoň 2 měsíce před zahájením kongresu.
Článek 108
Jednací řád kongresů (Ústava čl. 14)
1.
K organizaci svých prací a pro vedení svých jednání používá kongres jednacího řádu kongresů.
2.
Každý kongres může tento řád měnit za podmínek stanovených samotným jednacím řádem.
Článek 109
Pracovní jazyky Mezinárodního úřadu
Pracovními jazyky Mezinárodního úřadu jsou jazyky francouzský a anglický.
Článek 110
Jazyky používané pro dokumentaci, pro ústní jednání a pro služební korespondenci
1.
Pro dokumentaci Unie se používají jazyky francouzský, anglický, arabský a španělský. Používají se rovněž jazyky německý, čínský, portugalský a ruský s podmínkou, že reprodukce v těchto jazycích je omezena na nejdůležitější základní dokumentaci. Jiné jazyky se používají rovněž s podmínkou, že členské země, které o ně žádají, nesou všechny náklady.
2.
Členská země nebo členské země požadující jiný jazyk než oficiální tvoří jazykovou skupinu.
3.
Dokumentace je vydávána Mezinárodním úřadem v oficiálním jazyce a v jazycích ustavených jazykových skupin buď přímo, nebo prostřednictvím oblastních kanceláří těchto skupin, způsobem sjednaným s Mezinárodním úřadem. Reprodukce v jiných jazycích je prováděna analogicky.
4.
Dokumentace vydávaná přímo Mezinárodním úřadem je pokud možno distribuována současně v různých požadovaných jazycích.
5.
Písemnosti mezi poštovními správami a Mezinárodním úřadem a mezi tímto úřadem a třetími osobami se mohou vyměňovat ve všech jazycích, pro něž má Mezinárodní úřad překladatelskou službu.
6.
Náklady na překlad do jakéhokoli jazyka včetně nákladů, které vyplývají z aplikace ustanovení odstavce 5, nese jazyková skupina, která o daný jazyk požádala. Členské země, které používají oficiální jazyk, hradí za překlad neoficiálních dokumentů paušální příspěvek, jehož výše na příspěvkovou jednotku se rovná částce, kterou platí členské země používající druhý pracovní jazyk Mezinárodního úřadu. Všechny ostatní náklady spojené s dodáváním dokumentů nese Unie. Limit nákladů, které má uhradit Unie na vydávání dokumentů v němčině, čínštině, portugalštině a ruštině, je stanoven rezolucí kongresu.
7.
Náklady, které má hradit jazyková skupina, se rozdělují mezi členy této skupiny úměrně k jejich členským příspěvkům na výdaje Unie. Tyto náklady mohou být rozděleny mezi členy jazykové skupiny podle jiného rozdělovacího klíče za podmínky, že se zúčastněné správy na tom dohodnou a oznámí své rozhodnutí Mezinárodnímu úřadu prostřednictvím mluvčího skupiny.
8.
Mezinárodní úřad vyhoví ve lhůtě, která nesmí překročit dva roky, jakékoli žádosti členské země o změnu ve výběru jazyka.
9.
Pro ústní jednání na zasedáních orgánů Unie se dovoluje jazyk francouzský, anglický, španělský a ruský pomocí tlumočnického systému - s elektronickým zařízením nebo bez něj -, jehož volba je ponechána na uvážení organizátorů zasedání po konzultaci s generálním ředitelem Mezinárodního úřadu a zúčastněnými členskými zeměmi.
10.
Pro ústní jednání a zasedání uvedená v odstavci 9 se dovolují i jiné jazyky.
11.
Delegace, které používají jiných jazyků, zajišťují simultánní tlumočení do jednoho z jazyků vyjmenovaných v odstavci 9 buď pomocí systému uvedeného v témže odstavci, pokud mohou být provedeny potřebné technické úpravy, nebo pomocí zvláštních tlumočníků.
12.
Náklady na tlumočnickou službu se rozdělují mezi členské země používající téhož jazyka poměrným dílem podle jejich členských příspěvků na výdaje Unie. Náklady na instalaci a na údržbu technického zařízení však nese Unie.
13.
Poštovní správy se mohou dohodnout na jazyku, který má být používán pro služební korespondenci v jejich vzájemných stycích. Není-li taková dohoda, používá se jazyka francouzského.
HLAVA II
Mezinárodní úřad
Článek 111
Volba generálního ředitele a náměstka generálního ředitele Mezinárodního úřadu
1.
Generální ředitel a náměstek generálního ředitele Mezinárodního úřadu jsou voleni kongresem na období mezi dvěma po sobě jdoucími kongresy; minimální doba jejich mandátu činí čtyři roky. Znovu zvoleni mohou být pouze jednou. Pokud nerozhodne kongres jinak, datum jejich nástupu do funkce je stanoven na 1. leden roku následujícího po kongresu.
2.
Nejméně sedm měsíců před zahájením kongresu zašle generální ředitel Mezinárodního úřadu vládám členských zemí nótu, v níž je vyzve, aby předložily případné kandidatury na funkce generálního ředitele a jeho náměstka, a zároveň jim sdělí, zda mají generální ředitel nebo náměstek generálního ředitele, kteří jsou ve funkci, zájem o případné obnovení svého mandátu. Kandidatury provázené životopisem musí Mezinárodní úřad obdržet alespoň dva měsíce před zahájením kongresu. Kandidáti musejí být státními příslušníky členských zemí, které jejich kandidaturu předkládají. Mezinárodní úřad zpracuje potřebnou dokumentaci pro kongres. Volba generálního ředitele a náměstka generálního ředitele se koná tajným hlasováním, jako první se provádí volba do funkce generálního ředitele.
3.
Uprázdní-li se místo generálního ředitele, přebírá jeho funkce náměstek generálního ředitele až do konce mandátu generálního ředitele; může být zvolen na toto místo a je přijat z moci úřední jako kandidát s výhradou, že jeho původní mandát jako náměstka generálního ředitele nebyl již jednou prodloužen předešlým kongresem a že ohlásí svůj zájem, aby byl považován za kandidáta na místo generálního ředitele.
4.
Uprázdní-li se současně místo generálního ředitele a náměstka generálního ředitele, zvolí Administrativní rada na podkladě kandidatur, které jí byly předloženy po vypsání konkursu, náměstka generálního ředitele na období do příštího kongresu. Pro předkládání kandidatur se analogicky aplikuje ustanovení odstavce 2.
5.
Uprázdní-li se místo náměstka generálního ředitele, pověří Administrativní rada na návrh generálního ředitele jednoho z ředitelů hodnosti D 2 v Mezinárodním úřadě, aby až do příštího kongresu vykonával funkce náměstka generálního ředitele.
Článek 112
Funkce generálního ředitele
1.
Generální ředitel organizuje, spravuje a řídí Mezinárodní úřad, jehož je zákonným představitelem. Je oprávněn přiřazovat pracovní místa k hodnostem G 1 až D 2 a jmenovat a povyšovat zaměstnance do těchto hodností. Při jmenování do hodností P 1 až D 2 musí brát v úvahu odbornou kvalifikaci kandidátů doporučených poštovními správami členských zemí, jejichž jsou příslušníky, nebo ve kterých vykonávají svou odbornou činnost, s přihlédnutím ke spravedlivému zeměpisnému rozdělení podle světadílů a jazyků. Místa hodnosti D 2 musí být v mezích možností obsazována kandidáty z různých regionů a z jiných regionů, než ze kterých pocházejí generální ředitel a náměstek generálního ředitele, přičemž se v prvé řadě dbá na zajištění výkonnosti Mezinárodního úřadu. V případě, kdy místo vyžaduje speciální kvalifikaci, může se generální ředitel obracet vně Mezinárodního úřadu. Při jmenování nových zaměstnanců přihlíží rovněž k tomu, že osoby zaujímající místa hodností D 2, D 1 a P 5 musí být v zásadě příslušníky různých členských zemí Unie. Tento princip nemusí aplikovat při povyšování pracovníka Mezinárodního úřadu do hodností D 2, D 1 a P 5. Mimo to se k požadavkům na spravedlivé zeměpisné a jazykové rozdělení při jmenování přihlíží až po ocenění zásluh. Generální ředitel informuje jednou ročně Administrativní radu o jmenováních a povýšeních do hodností P 4 až D 2.
2.
Generální ředitel má následující pravomoci:
2.1
zajišťovat funkce depozitáře Akt Unie a prostředníka v procesu přistoupení a přijetí do Unie, stejně jako vystoupení z ní;
2.2
oznamovat rozhodnutí přijatá kongresem vládám všech členských zemí;
2.3
oznamovat všem poštovním správám Řády vyhotovené nebo revidované Radou poštovního provozu;
2.4
připravovat návrh ročního rozpočtu Unie na nejnižší možné úrovni slučitelné s potřebami Unie a ve vhodné době ho předložit k posouzení Administrativní radě; po schválení Administrativní radou rozesílat rozpočet členským zemím Unie a plnit jej;
2.5
vykonávat specifické činnosti požadované orgány Unie a ty, které mu stanoví Akta;
2.6
přijímat opatření pro realizaci cílů určených orgány Unie v rámci stanovené politiky a disponibilních finančních prostředků;
2.7
předkládat připomínky a návrhy Administrativní radě nebo Radě poštovního provozu;
2.8
po skončení kongresu předložit Radě poštovního provozu návrhy týkající se změn řádů, vyplývající z rozhodnutí kongresu v souladu s jednacím řádem Rady poštovního provozu;
2.9
připravovat pro Radu poštovního provozu a na základě jí daných direktiv návrh strategického plánu pro předložení kongresu a návrh každoroční revize;
2.10
zajišťovat reprezentaci Unie;
2.11
sloužit jako prostředník ve vztazích mezi:
-
Světovou poštovní unií a užšími uniemi;
-
Světovou poštovní unií a Organizací spojených národů;
-
Světovou poštovní unií a mezinárodními organizacemi, na jejichž činnosti má Unie zájem;
-
Světovou poštovní unií a mezinárodními orgány, asociacemi nebo podniky, se kterými si orgány Unie přejí vést konzultace nebo se připojit k jejich pracím;
2.12
vykonávat funkci generálního sekretáře orgánů Unie a z tohoto titulu dbát se zřetelem na zvláštní ustanovení tohoto Řádu zejména na:
-
přípravu a organizaci prací orgánů Unie;
-
zpracování, výrobu a distribuci dokumentů, zpráv a protokolů;
-
fungování sekretariátu během zasedání orgánů Unie;
2.13
být přítomen zasedání orgánů Unie a účastnit se jednání bez hlasovacího práva, s možností dát se zastupovat.
Článek 113
Funkce náměstka generálního ředitele
1.
Náměstek generálního ředitele pomáhá generálnímu řediteli a je mu odpovědný.
2.
Při nepřítomnosti nebo zaneprázdnění generálního ředitele vykonává náměstek generálního ředitele jeho pravomoci. Stejně je tomu v případě uprázdnění místa generálního ředitele uvedeném v článku 111 odst. 3.
Článek 114
Sekretariát orgánů Unie (Ústava čl. 14, 15, 17, 18)
Sekretariát orgánů Unie je zajišťován Mezinárodním úřadem pod odpovědností generálního ředitele. Úřad rozesílá všechny dokumenty publikované pro každé zasedání poštovním správám, které jsou členy dotyčného orgánu, poštovním správám zemí, které, aniž jsou členy orgánu, spolupracují na prováděných studiích, užším uniím a poštovním správám dalších členských zemí, které o to požádají.
Článek 115
Seznam členských zemí (Ústava čl. 2)
Mezinárodní úřad sestavuje a udržuje v aktuálním stavu seznam členských zemí Unie, v němž je u každé země uvedena její příspěvková třída, zeměpisná skupina a její situace ve vztahu k Aktům Unie.
Článek 116
Informace. Dobrozdání. Žádosti o výklad a změnu Akt. Ankety. Zprostředkování při vyrovnávání účtů. (Ústava čl. 20, Generální řád čl. 124, 125, 126)
1.
Mezinárodní úřad je trvale k dispozici Administrativní radě, Radě poštovního provozu a poštovním správám, aby jim poskytoval všechny potřebné informace ke služebním otázkám.
2.
Zejména je pověřen, aby shromažďoval, koordinoval, publikoval a distribuoval informace všeho druhu, které zajímají obor mezinárodního poštovnictví; aby na žádost zúčastněných stran podával dobrozdání o sporných otázkách; aby vyhovoval žádostem o výklad a změnu Akt Unie a obecně, aby prováděl studie a redakční nebo dokumentační práce, jež mu uvedená Akta ukládají nebo které mu byly svěřeny v zájmu Unie.
3.
Na žádost poštovních správ provádí ankety, jejichž cílem je zjistit názor ostatních poštovních správ na určitou otázku. Výsledek ankety nemá povahu hlasování a není formálně závazný.
4.
Může působit jako zúčtovací místo při vyrovnávání účtů všeho druhu týkajících se poštovních služeb.
Článek 117
Technická spolupráce (Ústava čl. 1)
Mezinárodní úřad je pověřen, aby v rámci mezinárodní technické spolupráce rozvíjel poštovní technickou pomoc ve všech jejích formách.
Článek 118
Tiskopisy dodávané Mezinárodním úřadem (Ústava čl. 20)
Mezinárodní úřad je pověřen, aby zařídil výrobu mezinárodních odpovědek a zásoboval jimi za výrobní cenu poštovní správy, které o to požádají.
Článek 119
Akta užších unií a zvláštní ujednání (Ústava čl. 8)
1.
Úřady užších unií nebo jedna ze smluvních stran jsou povinny zasílat Mezinárodnímu úřadu dvě vyhotovení Akt těchto unií a zvláštních ujednání uzavřených podle ustanovení článku 8 Ústavy.
2.
Mezinárodní úřad dohlíží na to, aby Akta užších unií a zvláštní ujednání nestanovovala méně výhodné podmínky pro veřejnost, než jaké jsou obsaženy v Aktech Unie, a informuje poštovní správy o existenci užších unií a zmíněných ujednání. Oznamuje Administrativní radě každou nepravidelnost zjištěnou na podkladě tohoto ustanovení.
Článek 120
Časopis Unie
Mezinárodní úřad vydává s pomocí dokumentů dávaných mu k dispozici časopis v jazyce německém, anglickém, arabském, francouzském a ruském.
Článek 121
Dvouletá zpráva o činnosti Unie (Ústava čl. 20, Generální řád čl. 102 odst. 6.17)
Mezinárodní úřad vypracovává jednou za dva roky zprávu o činnosti Unie, která je po schválení Administrativní radou zasílána poštovním správám, užším uniím a Organizaci spojených národů.
HLAVA III
Postup při předkládání a projednávání návrhů
Článek 122
Postup při předkládání návrhů kongresu (Ústava čl. 29)
1.
Pro předkládání návrhů všeho druhu kongresu poštovními správami členských zemí platí, s výhradou výjimek uvedených v odstavcích 2 a 5, následující postup:
a)
přijaty jsou návrhy, které dojdou Mezinárodnímu úřadu alespoň šest měsíců před datem stanoveným pro kongres;
b)
žádný návrh redakční povahy se nepřijme v období šesti měsíců před stanoveným datem kongresu;
c)
návrhy na věcné změny, které dojdou Mezinárodnímu úřadu v období mezi šesti a čtyřmi měsíci před stanoveným datem kongresu, se přijmou jen tehdy, jsou-li podporovány alespoň dvěma poštovními správami;
d)
návrhy na věcné změny, které dojdou Mezinárodnímu úřadu v období mezi čtyřmi a dvěma měsíci před stanoveným datem kongresu se přijmou jen tehdy, jsou-li podporovány alespoň osmi poštovními správami; později došlé návrhy se již nepřijmou;
e)
podpůrná prohlášení musí dojít Mezinárodnímu úřadu ve stejné lhůtě jako návrhy, jichž se týkají.
2.
Návrhy týkající se Ústavy nebo Generálního řádu musejí dojít Mezinárodnímu úřadu nejméně šest měsíců před zahájením kongresu; návrhy, které dojdou později, avšak před zahájením kongresu, mohou být vzaty v úvahu jen tehdy, jestliže o tom kongres rozhodne dvoutřetinovou většinou zemí zastoupených na kongresu a jsou-li dodrženy podmínky stanovené v odstavci 1.
3.
Každý návrh musí mít v zásadě jen jeden cíl a obsahovat jen změny odůvodnitelné tímto cílem.
4.
Návrhy redakční povahy opatří poštovní správy, které je předkládají, v záhlaví poznámkou „Návrh redakční povahy“ a Mezinárodní úřad je uveřejní pod číslem, za nímž následuje písmeno „R“. Návrhy, které nemají toto označení, ale podle názoru Mezinárodního úřadu se týkají jen redakční úpravy, se uveřejní s vhodnou poznámkou; Mezinárodní úřad sestaví seznam těchto návrhů pro potřebu kongresu.
5.
Postup předepsaný v odstavcích 1 a 4 se nevztahuje na návrhy týkající se jednacího řádu kongresů ani na pozměňovací návrhy k návrhům již podaným.
Článek 123
Postup při předkládání návrhů týkajících se přípravy nových řádů Radě poštovního provozu s ohledem na rozhodnutí přijatá kongresem
1.
Řády Světové poštovní úmluvy a Řád poštovních peněžních služeb jsou stanoveny Radou poštovního provozu s přihlédnutím k rozhodnutím přijatým kongresem.
2.
Návrhy, které jsou výsledkem navrhovaných změn Úmluvy nebo Ujednání o poštovních peněžních službách, se Mezinárodnímu úřadu předkládají současně s návrhy pro kongres, ke kterým se vztahují. Mohou být předloženy poštovní správou jediné členské země Unie bez podpory poštovních správ dalších členských zemí. Takové návrhy musí být zaslány všem členským zemím nejpozději měsíc před kongresem.
3.
Jiné návrhy týkající se řádů, které mají být posouzeny Radou poštovního provozu při přípravě nových řádů ve lhůtě šesti měsíců po kongresu, musí být zaslány Mezinárodnímu úřadu nejméně dva měsíce před kongresem.
4.
Návrhy týkající se změn řádů v důsledku rozhodnutí kongresu, předkládané poštovními správami členských zemí, musí být zaslány Mezinárodnímu úřadu nejpozději dva měsíce před zahájením Rady poštovního provozu. Takové návrhy musí být zaslány všem členským zemím nejpozději měsíc před zahájením Rady poštovního provozu.
Článek 124
Postup při předkládání návrhů mezi dvěma kongresy (Ústava čl. 29, Generální řád čl. 116)
1.
Každý návrh k Úmluvě nebo k ujednáním podávaný některou poštovní správou mezi dvěma kongresy musí být podporován, aby byl vzat v úvahu, alespoň dvěma dalšími poštovními správami. Tyto návrhy se nevyřizují, neobdrží-li k nim Mezinárodní úřad zároveň potřebná podpůrná prohlášení.
2.
Tyto návrhy se zasílají ostatním poštovním správám prostřednictvím Mezinárodního úřadu.
3.
Návrhy týkající se Řádů nepotřebují podporu, ale Rada poštovního provozu je projednává pouze tehdy, uzná-li jejich neodkladnost.
Článek 125
Projednávání návrhů mezi dvěma kongresy (Ústava čl. 29, Generální řád čl. 116, 124)
1.
Pro každý návrh týkající se Úmluvy, ujednání a jejich závěrečných protokolů platí tento postup: jestliže poštovní správa členské země zašle návrh Mezinárodnímu úřadu, zašle ji tento všem poštovním správám členských zemí k přezkoumání. Členské země mají dvouměsíční lhůtu k přezkoumání návrhu a případnému zaslání svých připomínek Mezinárodnímu úřadu. Pozměňovací návrhy nejsou přípustné. Po uplynutí této dvouměsíční lhůty Mezinárodní úřad zašle poštovním správám členských zemí všechny připomínky, které dostal a vyzve poštovní správu každé země, která má hlasovací právo, k hlasování pro, nebo proti návrhu. O těch poštovních správách členských zemí, které ve lhůtě dvou měsíců neoznámily své rozhodnutí, se má za to, že se zdržely hlasování. Uvedené lhůty se počítají od data oběžníků Mezinárodního úřadu.
2.
Návrhy na změnu Řádů projednává Rada poštovního provozu.
3.
Týká-li se návrh některého ujednání nebo jeho závěrečného protokolu, mohou se jednání podle odstavce 1 zúčastnit jen poštovní správy těch členských zemí, které jsou účastníky daného ujednání.
Článek 126
Oznamování rozhodnutí přijatých mezi dvěma kongresy (Ústava čl. 29, Generální řád čl. 124, 125)
1.
Změny v Úmluvě, ujednáních a závěrečných protokolech k těmto Aktům se potvrzují oznámením generálního ředitele Mezinárodního úřadu vládám členských zemí.
2.
Změny provedené Radou poštovního provozu v Řádech a jejich závěrečných protokolech jsou poštovním správám oznamovány Mezinárodním úřadem. Totéž platí pro výklady uvedené v článku 36.3.2 Úmluvy a pro příslušná ustanovení ujednání.
Článek 127
Nabytí účinnosti Řádů a dalších rozhodnutí přijatých mezi dvěma kongresy
1.
Řády nabývají účinnosti stejným dnem a platí na stejné období jako Akta příslušného kongresu.
2.
S výhradou případů uvedených v odstavci 1 nabývají rozhodnutí o změnách Akt Unie přijatá mezi dvěma kongresy účinnosti nejdříve tři měsíce po jejich oznámení.
HLAVA IV
Finance
Článek 128
Stanovení a úhrada výdajů Unie (Ústava čl. 21)
1.
Roční výdaje na činnost orgánů Unie nesmějí, s výhradou ustanovení odstavců 2 až 6, překročit níže uvedené částky pro rok 2005 a následující léta: 37 000 000 švýcarských franků pro roky 2005 až 2008. Základní limit pro rok 2008 platí rovněž pro další léta, bude-li kongres plánovaný na rok 2008 odložen.
2.
Náklady na zasedání příštího kongresu (přemístění sekretariátu, dopravní náklady, náklady na technické vybavení pro simultánní tlumočení, náklady na pořizování dokumentů během kongresu apod.) nesmějí překročit limit 2 900 000 švýcarských franků.
3.
Administrativní rada je oprávněna překročit limity stanovené v odstavcích 1 a 2, musí-li přihlédnout ke zvýšení platových stupnic, penzijních příspěvků nebo odškodnění včetně funkčních přídavků uznaných Organizací spojených národů pro její zaměstnance v Ženevě.
4.
Administrativní rada je rovněž oprávněna upravovat každoročně částku nákladů jiných než personálních v závislosti na švýcarském indexu spotřebitelských cen.
5.
Odchylkou od ustanovení odstavce 1 může Administrativní rada nebo v případě krajní naléhavosti generální ředitel dát souhlas k překročení stanovených limitů za účelem provedení důležitých a nepředvídaných oprav budovy Mezinárodního úřadu, aniž by však částka překročení byla vyšší než 125 000 švýcarských franků.
6.
Ukáží-li se částky uvedené v odstavcích 1 a 2 nedostatečnými pro zajištění dobrého chodu Unie, mohou být tyto limity překročeny se souhlasem většiny členských zemí Unie. Každá konzultace musí obsahovat podrobný rozbor skutečností ospravedlňujících takovou žádost.
7.
Země, které přistoupí k Unii nebo jsou přijaty za členy Unie, jakož i země, které z Unie vystoupí, musí zaplatit svůj příspěvek za celý rok, v jehož průběhu vstoupilo jejich přijetí nebo vystoupení v platnost.
8.
Členské země platí své příspěvky na roční náklady Unie předem na podkladě rozpočtu stanoveného Administrativní radou. Tyto příspěvky musejí být zaplaceny nejpozději prvního dne finančního období, jehož se rozpočet týká. Po tomto termínu se z dlužných částek počítají úroky ve prospěch Unie, a to 3 % ročně za prvních šest měsíců a 6 % ročně počínaje sedmým měsícem.
9.
Jestliže nedoplatky povinných příspěvků bez úroků dlužené Unii členskou zemí jsou rovny nebo vyšší než částka příspěvků této země za předchozí dvě finanční období, může tato členská země nenávratně postoupit Unii své celé pohledávky vůči jiným členským zemím nebo jejich část způsoby stanovenými Administrativní radou. Podmínky postoupení pohledávek musí být stanoveny společnou dohodou mezi členskou zemí, jejími dlužníky/věřiteli a Unií.
10.
Členské země, které z právních nebo jiných důvodů nemohou provést takové postoupení, se zaváží uzavřít plán splácení svých nevyrovnaných účtů.
11.
S výhradou výjimečných případů nemůže vyrovnání nedoplatků povinných příspěvků trvat více než 10 let.
12.
Administrativní rada může ve výjimečných případech osvobodit členskou zemi od všech nebo části dlužných úroků, jestliže tato země plně vyrovnala své nezaplacené dluhy.
13.
V rámci plánu splácení svých nevyrovnaných účtů schváleného Administrativní radou může být členská země rovněž osvobozena od všech nebo části akumulovaných nebo nabíhajících úroků; takové osvobození je však podřízeno úplnému a přesnému dodržování plánu splácení v dohodnuté lhůtě maximálně deseti let.
14.
S cílem čelit nedostatku finančních prostředků Unie je zřizován rezervní fond, jehož částka je stanovena Administrativní radou. Tento fond je dotován v první řadě rozpočtovými přebytky. Může rovněž sloužit k vyrovnání rozpočtu nebo ke snížení částky příspěvků členských zemí.
15.
Při přechodném nedostatku finančních prostředků poskytne vláda Švýcarské konfederace krátkodobé potřebné zálohy za podmínek, které budou sjednány společnou dohodou. Tato vláda dohlíží bezplatně na vedení finančních účtů, jakož i na účetnictví Mezinárodního úřadu v rámci úvěrových limitů stanovených kongresem.
Článek 129
Automatické sankce
1.
Každá členská země, která nemůže provést postoupení uvedené v článku 128 odst. 9 a která nepřijme plán splácení navržený Mezinárodním úřadem podle článku 128 odst. 10, nebo tento plán nedodržuje, automaticky ztrácí své hlasovací právo na kongresu a na zasedáních Administrativní rady a Rady poštovního provozu a není od té doby volitelná do těchto dvou rad.
2.
Automatické sankce se ruší z moci úřední s okamžitou účinností, jakmile příslušná členská země plně vyrovná své nedoplatky povinných příspěvků dlužených Unii včetně úroků nebo jestliže souhlasí s tím, že se podřídí plánu splácení svých nezaplacených účtů.
Článek 130
Příspěvkové třídy (Ústava čl. 21, Generální řád čl. 115, 128)
1.
Členské země přispívají na krytí výdajů Unie podle příspěvkové třídy, do které patří. Tyto třídy jsou:
třída 50 jednotek;
třída 45 jednotek;
třída 40 jednotek;
třída 35 jednotek;
třída 30 jednotek;
třída 25 jednotek;
třída 20 jednotek;
třída 15 jednotek;
třída 10 jednotek;
třída 5 jednotek;
třída 3 jednotky;
třída 1 jednotka;
třída 0,5 jednotky vyhrazená pro nejméně rozvinuté země vyjmenované Organizací spojených národů a pro jiné země určené Administrativní radou.
2.
Mimo příspěvkové třídy uvedené v odstavci 1 může každá členská země podle své volby platit vyšší počet příspěvkových jednotek než 50.
3.
Členské země jsou zařazeny do jedné z výše uvedených příspěvkových tříd při svém přistoupení nebo přijetí do Unie podle postupu uvedeného v článku 21 odst. 4 Ústavy.
4.
Členské země mohou následně změnit příspěvkovou třídu pod podmínkou, že tato změna bude oznámena Mezinárodnímu úřadu nejméně dva měsíce před zahájením kongresu. Toto oznámení, které se předloží kongresu, vstupuje v platnost dnem, kdy nabývají účinnosti finanční opatření přijatá kongresem. Členské země, které neoznámily své přání změnit příspěvkovou třídu v předepsaných lhůtách, jsou ponechány v příspěvkové třídě, do které dosud patří.
5.
Členské země nemohou požadovat najednou snížení příspěvkové třídy o více než jeden stupeň.
6.
Za mimořádných okolností, jako jsou přírodní katastrofy vyžadující si programy mezinárodní pomoci, může však na žádost členské země Administrativní rada dát souhlas k dočasné změně příspěvkové třídy o jeden stupeň jedenkrát mezi dvěma kongresy, jestliže tato země prokáže, že nemůže nadále platit svůj příspěvek podle původně vybrané třídy. Za stejných okolností může rovněž Administrativní rada dát souhlas k dočasné změně příspěvkové třídy členských zemí, které nepatří do kategorie nejméně vyspělých zemí a jsou již zařazeny ve třídě s 1 jednotkou, na třídu s 0,5 jednotky.
7.
Dočasná změna příspěvkové třídy podle odstavce 6 může být Administrativní radou povolena na období nejvýše dvou let nebo do příštího kongresu, jestliže bude zasedat před koncem tohoto období. Po uplynutí stanoveného období je příslušná země automaticky zařazena do své původní třídy.
8.
Na rozdíl od odstavců 4 a 5 pro přeřazení do vyšší třídy neplatí žádné omezení.
Článek 131
Placení za dodávky od Mezinárodního úřadu (Generální řád čl. 118)
Dodávky, které zasílá poštovním správám za úplatu Mezinárodní úřad, musejí být zaplaceny v nejkratší možné lhůtě a nejpozději do šesti měsíců od prvního dne měsíce následujícího po měsíci, kdy Mezinárodní úřad zaslal účet. Po uplynutí této lhůty se dlužné částky úrokují 5% ročně ve prospěch Unie ode dne, kdy prošla uvedená lhůta.
HLAVA V
Rozhodčí řízení
Článek 132
Postup při rozhodčím řízení (Ústava čl. 32)
1.
V případě sporu, který má být řešen rozhodčím řízením, zvolí si každá z poštovních správ ve sporu některou poštovní správu členské země, která nemá ve sporu přímý zájem. Tvoří-li strany ve sporu společně několik poštovních správ, pokládají se ve smyslu tohoto ustanovení za správu jedinou.
2.
Jestliže jedna z poštovních správ ve sporu nepřijme návrh na rozhodčí řízení ve lhůtě šesti měsíců, vyzve Mezinárodní úřad, je-li o to požádán, poštovní správu, která je v prodlení, aby určila rozhodčího, nebo jej z moci úřední určí sám.
3.
Strany ve sporu se mohou dohodnout na určení jediného rozhodčího, kterým může být Mezinárodní úřad.
4.
Rozhodnutí rozhodčích se přijímá většinou hlasů.
5.
Při rovnosti hlasů zvolí rozhodčí k vyřešení sporné otázky jinou poštovní správu, která rovněž nemá žádný zájem na rozepři. Nedojde-li k dohodě o této volbě, určí Mezinárodní úřad takovou poštovní správu z poštovních správ, které nebyly navrženy rozhodčími.
6.
Jde-li o spornou otázku týkající se některého z ujednání, mohou být za rozhodčí určeny jen ty poštovní správy, které jsou účastníky daného ujednání.
HLAVA VI
Závěrečná ustanovení
Článek 133
Podmínky schvalování návrhů týkajících se Generálního řádu
Návrhy předložené kongresu a vztahující se k tomuto Generálnímu řádu nabudou účinnosti po schválení většinou členských zemí zastoupených na kongresu a které mají hlasovací právo. Při hlasování musejí být přítomny nejméně dvě třetiny členských zemí, které mají hlasovací právo.
Článek 134
Návrhy týkající se dohod s Organizací spojených národů (Ústava čl. 9)
Podmínky schvalování uvedené v článku 133 platí rovněž pro návrhy na změny dohod sjednaných mezi Světovou poštovní unií a Organizací spojených národů, pokud tyto dohody samy neurčují podmínky pro změny svých ustanovení.
Článek 135
Nabytí účinnosti a doba platnosti Generálního řádu
Tento Generální řád nabude účinnosti dnem 1. ledna 2006 a zůstane v platnosti po neurčitou dobu.
Na důkaz toho podepsali zplnomocněnci vlád členských zemí tento Generální řád v jediném vyhotovení, které je uloženo u generálního ředitele Mezinárodního úřadu. Jeden jeho opis bude odevzdán každé straně Mezinárodním úřadem Světové poštovní unie.
Dáno v Bukurešti dne 5. října 2004.
JEDNACÍ ŘÁD KONGRESŮ
Článek 1
Všeobecná ustanovení
Tento Jednací řád (dále jen „Řád“) se vydává na základě Akt Unie a je jim podřízen. Při rozporu mezi některým z jeho ustanovení a ustanovením Akt, jsou směrodatná Akta.
Článek 2
Delegace
1.
Výrazem „delegace“ se rozumí osoba nebo skupina osob určených členskou zemí k účasti na Kongresu. Delegace se skládá z vedoucího delegace, jakož i popřípadě ze zástupce vedoucího delegace, z jednoho nebo několika delegátů a případně z jednoho nebo několika doprovázejících úředníků (včetně expertů, sekretářů atd.).
2.
Vedoucí delegací, jejich zástupci, jakož i delegáti jsou zástupci členských zemí ve smyslu článku 15 odst. 2 Ústavy, jsou-li vybaveni plnými mocemi odpovídajícími podmínkám stanoveným v článku 3 tohoto Řádu.
3.
Doprovázející úředníci se mohou zúčastnit zasedání a mají právo zúčastnit se rokování, ale v zásadě nemají hlasovací právo. Mohou však být svým vedoucím delegace zmocněni, aby hlasovali jménem své země na zasedáních komisí. Taková zmocnění musejí být předána písemně před začátkem zasedání předsedovi příslušné komise.
Článek 3
Plné moci delegátů
1.
Plné moci delegátů musejí být podepsány hlavou státu nebo předsedou vlády nebo ministrem zahraničních věcí příslušné země. Musejí být sepsány ve správné a náležité formě. Plné moci delegátů zmocněných k podpisu Akt (zplnomocněnci) musejí obsahovat dosah tohoto podpisu (podpis s výhradou ratifikace nebo schválení, podpis „ad referendum“, definitivní podpis). Chybí-li toto upřesnění, je podpis považován za podléhající ratifikaci nebo schválení. Plné moci opravňující k podpisu Akt zahrnují v sobě automaticky právo zúčastnit se jednání a hlasovat. Delegáti, kterým příslušné orgány udělily plné moci bez upřesnění jejich dosahu, jsou oprávněni rokovat, hlasovat a podepsat Akta, pokud z textu plných mocí výslovně nevyplývá opak.
2.
Plné moci musejí být od zahájení Kongresu uloženy u orgánu, který je k tomu určen.
3.
Delegáti, kteří nejsou vybaveni plnými mocemi nebo své plné moci nepředloží, se mohou, pokud byli svou vládou ohlášeni vládě zvoucí země, zúčastnit rokování a hlasovat od okamžiku, kdy se začnou zúčastňovat prací kongresu. Stejně je tomu u těch, jejichž plné moci nebyly uznány z důvodu určitých nepravidelností. Tito delegáti pozbudou oprávnění hlasovat od okamžiku, kdy kongres schválí poslední zprávu komise pro ověřování plných mocí, v níž je uvedeno, že jejich plné moci chybějí nebo jsou v nich nepravidelnosti, až do doby, kdy dojde k nápravě. Poslední zpráva musí být kongresem schválena před volbami, s výjimkou volby předsedy kongresu, a před schválením návrhů Akt.
4.
Plné moci členské země, která je zastupována na kongresu delegací jiné členské země (zmocnění), musejí mít stejnou formu jako plné moci uvedené v odstavci 1.
5.
Plné moci a zmocnění zaslané telegraficky nejsou přípustné. Naproti tomu se uznávají telegramy odpovídající na žádost o informaci ve věci plných mocí.
6.
Delegace, která se po předložení svých plných mocí nemůže zúčastnit jednoho nebo více zasedání, má možnost nechat se zastupovat delegací jiné země za podmínky, že to písemně ohlásí předsedovi příslušného zasedání. Jedna delegace však může zastupovat kromě své země pouze jednu další zemi.
7.
Delegáti členských zemí, které nejsou účastny některého ujednání, se mohou bez hlasovacího práva zúčastnit jednání kongresu týkajícího se tohoto ujednání.
Článek 4
Zasedací pořádek
1.
Na zasedáních kongresu a komisí jsou delegace seřazeny podle francouzského abecedního pořádku přítomných členských zemí.
2.
Předseda Administrativní rady určí ve vhodné době losem jméno země, která zaujme při zasedáních kongresu a komisí místo v čele před předsednickým stolem.
Článek 5
Pozorovatelé podle práva
1.
Zástupci Organizace spojených národů jsou zváni jako pozorovatelé k účasti na jednání kongresu.
2.
Užší unie jsou na zasedání kongresu a jeho komisí připouštěni jako pozorovatelé.
3.
Liga arabských států a Africká unie jsou na jednání kongresu a jeho komisí připouštěni jako pozorovatelé.
4.
Členové Poradního výboru jsou na jednáni kongresu a jeho komisí připouštěni jako pozorovatelé.
5.
Pozorovatelé uvedení v odstavcích 1 až 4 nemají právo hlasovat, se souhlasem předsedy zasedání však mohou vystupovat.
6.
Jestliže to důvěrnost projednávané záležitosti vyžaduje, může být za výjimečných okolností právo pozorovatelů k účasti na určitých zasedáních nebo částech zasedání uvedené v odstavci 4 omezeno. Musí o tom být informováni co možná nejdříve. Rozhodnutí o takovémto omezení může být přijato případ od případu kterýmkoli z dotčených orgánů nebo jeho předsedou. Takováto rozhodnutí jsou projednávána předsednictvem kongresu, který má právo je potvrdit nebo zrušit prostou většinou hlasování.
Článek 6
Hosté
1.
Zástupci specializovaných institucí Organizace spojených národů a mezivládních organizací mohou být Administrativní radou jmenováni k účasti na zvláštních zasedáních kongresu nebo jeho komisí, jsou-li projednávány otázky, na nichž mají tyto organizace zájem.
2.
Zástupci jakéhokoli mezinárodního orgánu, asociace nebo podniku, nebo jakákoli kvalifikovaná osoba, řádně jmenováni Administrativní radou, jsou připuštěni na zvláštní zasedání kongresu nebo jeho komisí.
3.
Hosté uvedení v odstavcích 1 a 2 nemají právo hlasovat, se souhlasem předsedy zasedání však mohou vystupovat.
Článek 7
Doyen Kongresu
1.
Poštovní správa hostitelské země kongresu navrhne v dohodě s Mezinárodním úřadem doyena kongresu. Administrativní rada přikročí ve vhodné době k přijetí tohoto návrhu.
2.
Při zahájení prvního plenárního zasedání každého kongresu zastává doyen funkci předsedy kongresu až do jeho zvolení. Navíc vykonává funkce, kterými ho pověřuje tento Řád.
Článek 8
Předsedové a místopředsedové kongresu a komisí
1.
Na svém prvním plenárním zasedání zvolí kongres na návrh doyena předsedu kongresu, pak schválí na návrh Administrativní rady členské země, které budou zajišťovat funkce místopředsedů kongresu, jakož i předsedů a místopředsedů komisí. Tyto funkce jsou přidělovány pokud možno s přihlédnutím ke spravedlivému zeměpisnému rozdělení členských zemí.
2.
Předsedové zahajují a ukončují zasedání, kterým předsedají, řídí diskuse, udělují slovo řečníkům, dávají hlasovat o návrzích a oznamují většinu požadovanou pro hlasování, vyhlašují rozhodnutí a s výhradou schválení kongresem podávají případně výklad těchto rozhodnutí.
3.
Předsedové dbají na dodržování toho Řádu a dodržování pořádku v průběhu zasedání.
4.
Každá delegace se může odvolat ke kongresu nebo komisi proti rozhodnutí předsedy kongresu nebo komise na základě ustanovení Řádu nebo jeho výkladu; rozhodnutí předsedy však zůstává v platnosti, nebylo-li zrušeno většinou přítomných a hlasujících členů.
5.
Nemůže-li členská země pověřená předsednictvím nadále zajišťovat tuto funkci, je kongresem nebo komisí určen pro její nahrazení jeden z místopředsedů.
Článek 9
Předsednictvo kongresu
1.
Předsednictvo je ústředním orgánem pověřeným řídit práce kongresu. Skládá se z předsedy a místopředsedů kongresu, jakož i z předsedů komisí. Schází se pravidelně, aby projednalo postup prací kongresu a jeho komisí a aby formulovalo doporučení podporující dobrý průběh. Pomáhá předsedovi při vypracování programu každého plenárního zasedání a při koordinaci prací komisí. Činí doporučení, která se vztahují k zakončení kongresu.
2.
Generální sekretář kongresu a zástupce generálního sekretáře, kteří jsou uvedeni v článku 12 odst. 1, se zúčastní zasedání předsednictva kongresu.
Článek 10
Členové komisí
1.
Členské země zastoupené na kongresu jsou z moci práva členy komisí pověřených projednáním návrhů týkajících se Ústavy, Generálního řádu a Úmluvy.
2.
Členské země zastoupené na kongresu, které jsou účastny jednoho nebo více fakultativních ujednání, jsou z moci práva členy komise nebo komisí pověřených revizí těchto ujednání. Hlasovací právo členů této komise nebo těchto komisí je omezeno na ujednání, jejichž jsou účastníky.
3.
Delegace, které nejsou členy komisí projednávajících ujednání, mají možnost být přítomny na zasedáních těchto komisí a účastnit se jednání bez hlasovacího práva.
Článek 11
Pracovní skupiny
Kongres a každá komise mohou vytvářet pracovní skupiny ke studiu určitých otázek.
Článek 12
Sekretariát kongresu a komisí
1.
Generální ředitel a náměstek generálního ředitele Mezinárodního úřadu vykonávají funkci generálního sekretáře a zástupce generálního sekretáře kongresu.
2.
Generální sekretář a zástupce generálního sekretáře jsou přítomni na zasedáních kongresu a předsednictva kongresu, kde se zúčastní jednání bez hlasovacího práva. Za stejných podmínek se mohou účastnit zasedání komisí nebo se tam dát zastoupit některým vyšším úředníkem Mezinárodního úřadu.
3.
Práce sekretariátu kongresu, předsednictva kongresu a komisí zajišťují pracovníci Mezinárodního úřadu ve spolupráci s poštovní správou hostitelské země.
4.
Vyšší úředníci Mezinárodního úřadu vykonávají funkce sekretářů kongresu, předsednictva kongresu a komisí. Pomáhají předsedovi během zasedání a odpovídají za sepsání zpráv.
5.
Sekretářům kongresu a komisí pomáhají zástupci sekretářů.
Článek 13
Jednací jazyky
1.
S výhradou odstavce 2 jsou pro jednání prostřednictvím systému simultánního nebo následného tlumočení připuštěny jazyky francouzský, anglický, španělský a ruský.
2.
Jednání redakční komise probíhají ve francouzském jazyce.
3.
Pro jednání uvedená v odstavci 1 se povolují i jiné jazyky. V tomto ohledu má přednost jazyk hostitelské země. Delegace, které používají jiné jazyky, zajistí simultánní tlumočení do některého z jazyků uvedených v odstavci 1 buď pomocí systému simultánního tlumočení, pokud je možno provést technické úpravy, nebo zvláštními tlumočníky.
4.
Náklady na instalaci a údržbu technického zařízení nese Unie.
5.
Náklady na tlumočnickou službu se rozdělují mezi členské země užívající téhož jazyka v poměru k jejich příspěvku na výdaje Unie.
Článek 14
Jazyky, v nichž jsou pořizovány dokumenty kongresu
1.
Dokumenty vypracované během kongresu, včetně návrhů rozhodnutí předkládaných ke schválení kongresu, publikuje sekretariát kongresu ve francouzském jazyce.
2.
K tomuto účelu musejí být dokumenty pocházející od delegací členských zemí předkládány v tomto jazyce buď přímo, nebo prostřednictvím překladatelských služeb při sekretariátu kongresu.
3.
Tyto služby, provozované na jejich vlastní náklady jazykovými skupinami, jež jsou zřízeny podle příslušných ustanovení Generálního řádu, mohou též překládat dokumenty kongresu do jejich příslušných jazyků.
Článek 15
Návrhy
1.
Všechny otázky předkládané kongresu jsou předmětem návrhů.
2.
Všechny návrhy publikované Mezinárodním úřadem před zahájením kongresu se považují za předložené kongresu.
3.
V období dvou měsíců před zahájením kongresu nebude brán v úvahu žádný návrh kromě těch, které směřují ke změně původních návrhů.
4.
Za pozměňovací návrh se pokládá každý návrh na změnu, který, aniž změní podstatu návrhu, obsahuje zrušení, doplnění části původního návrhu nebo revizi části tohoto návrhu. Žádný návrh na změnu nebude považován za pozměňovací návrh, je-li neslučitelný se smyslem nebo záměrem původního návrhu. V případech pochybností přísluší rozhodnutí v této otázce kongresu nebo komisi.
5.
Pozměňovací návrhy předložené kongresu ve věci již podaných návrhů musí být předloženy sekretariátu písemně ve francouzském jazyce do 12 hodin dva dny přede dnem, kdy budou projednávány tak, aby mohly být téhož dne distribuovány delegátům. Tato lhůta neplatí pro pozměňovací návrhy vyplývající přímo z diskuse na kongresu nebo v komisi. V takovém případě musí autorautor, je-li to požadováno, předložit svůj text písemně ve francouzském jazyce, nebo v případě obtíží, v jakémkoli jiném jednacím jazyce. Příslušný předseda návrh přečte nebo jej dá přečíst.
6.
Postup uvedený v odstavci 5 platí rovněž pro předkládání návrhů, které nemají za cíl změnu textu Akt (návrhy rezolucí, doporučení, přání atd.).
7.
Každý návrh nebo pozměňovací návrh musí obsahovat konečné znění textu, který má být zařazen do Akt Unie, samozřejmě s výhradou upřesnění redakční komisí.
Článek 16
Projednávání návrhů na kongresu a v komisích
1.
Návrhy redakční povahy (za jejichž číslem následuje písmeno „R“) se přidělují redakční komisi buď přímo, nemá-li Mezinárodní úřad žádné pochybnosti o jejich povaze (jejich seznam pro redakční komisi sestavuje Mezinárodní úřad), nebo, má-li Mezinárodní úřad pochybnosti o jejich povaze, teprve poté, co ostatní komise potvrdily jejich povahu jako čistě redakční (seznam takových návrhů je také sestavován pro příslušné komise). Jsou-li však takové návrhy vázány na jiné návrhy věcných změn, které mají být projednávány kongresem nebo jinými komisemi, zahájí redakční komise jejich projednávání až poté, co se kongres nebo ostatní komise vysloví k příslušným návrhům věcných změn. Návrhy, jejichž číslo není doplněno písmenem „R“, jež však jsou podle názoru Mezinárodního úřadu návrhy redakční povahy, se předávají přímo komisím, které projednávají příslušné návrhy na věcné změny. Tyto komise při zahájení svých prací rozhodnou, které z těchto návrhů budou přiděleny přímo redakční komisi. Mezinárodní úřad sestavuje seznam těchto návrhů pro komise, kterých se to týká.
2.
Je-li k jedné otázce podáno několik návrhů, rozhodne předseda o pořadí jejich projednávání; v zásadě se začíná návrhem, který se nejvíce odchyluje od základního textu a který obsahuje největší změnu ve vztahu k dosavadnímu textu.
3.
Lze-li návrh rozdělit na několik částí, může být každá z nich se souhlasem autoraautora nebo shromáždění projednávána a dána k hlasování odděleně.
4.
Každý návrh, který jeho autorautor na kongresu nebo v komisi vzal zpět, může být znovu předložen delegací jiné členské země. Stejně tak, byl-li autoremautorem původního návrhu přijat pozměňovací návrh, může jiná delegace znovu předložit původní nezměněný návrh.
5.
Každý pozměňovací návrh, který byl přijat delegací, jež předložila původní návrh, se ihned začlení do textu původního návrhu. Nepřijme-li autorautor původního návrhu pozměňovací návrh, rozhodne předseda, zda se má hlasovat nejprve o pozměňovacím návrhu nebo o návrhu původním; začíná při tom zněním, jež se nejvíce odchyluje od smyslu nebo cíle základního textu a které přináší největší změnu ve vztahu k dosavadnímu textu.
6.
Způsobem uvedeným v odstavci 5 se postupuje i tehdy, je-li k jednomu návrhu podáno více pozměňovacích návrhů.
7.
Předseda kongresu a předsedové komisí zařizují po každém zasedání odevzdání písemných textů návrhů, pozměňovacích návrhů nebo přijatých rozhodnutí redakční komisi.
Článek 17
Diskuse
1.
Delegáti se mohou ujmout slova teprve tehdy, když obdrželi souhlas předsedy zasedání. Je jim doporučeno, aby mluvili beze spěchu a zřetelně. Předseda musí dát delegátům možnost vyjádřit svobodně a plně svůj názor na projednávanou věc, pokud je to slučitelné s normálním chodem jednání.
2.
Nerozhodne-li většina přítomných a hlasujících členů jinak, nesmějí vystoupení trvat déle než pět minut. Předseda má právo přerušit každého řečníka, který překročil uvedenou dobu. Může také vyzvat delegáta, aby se neodchyloval od tématu.
3.
V průběhu diskuse může předseda se souhlasem většiny přítomných a hlasujících členů prohlásit seznam přihlášených řečníků za uzavřený, když jej předtím přečetl. Když je seznam vyčerpán, prohlásí diskusi za skončenou s výhradou, že autoroviautorovi projednávaného návrhu náleží i po uzavření diskuse právo odpovědět na jakákoli vystoupení.
4.
Předseda také může se souhlasem většiny přítomných a hlasujících členů omezit počet vystoupení jedné a téže delegace k určitému návrhu nebo skupině návrhů; autorautor návrhu musí však mít možnost svůj návrh uvést a vystoupit později, požádá-li o to, aby uvedl nové skutečnosti jako odpověď na vystoupení jiných delegací, a to tak, aby mohl mít poslední slovo, požádá-li o to.
5.
Se souhlasem většiny přítomných a hlasujících členů může předseda omezit počet vystoupení k určitému návrhu nebo skupině návrhů; toto omezení nesmí být nižší než pět pro a pět proti projednávanému návrhu.
Článek 18
Pořádkové návrhy a procedurální návrhy
1.
Během diskuse o kterékoli otázce, dokonce popř. i po skončení diskuse, může kterákoli delegace podat pořádkový návrh, v němž požaduje:
-
vysvětlení k průběhu diskuse;
-
dodržování Jednacího řádu;
-
změnu pořadí diskuse o návrzích stanovených předsedou.
Pořádkový návrh má přednost před všemi otázkami včetně procedurálních návrhů uvedených v odstavci 3.
2.
Předseda okamžitě podá požadovaná upřesnění nebo učiní rozhodnutí, které pokládá za vhodné ve věci pořádkového návrhu. V případě námitky se ihned přikročí k hlasování o rozhodnutí předsedy.
3.
Kromě toho může delegace během diskuse o jakékoli otázce uvést procedurální návrh s cílem navrhnout:
a)
přerušení zasedání;
b)
ukončení zasedání;
c)
odložení diskuse o projednávané otázce;
d)
ukončení diskuse o projednávané otázce.
Procedurální návrhy mají přednost ve shora uvedeném pořadí před všemi ostatními návrhy, kromě pořádkových návrhů uvedených v odstavci 1.
4.
O podaných návrzích na přerušení nebo ukončení zasedání se nevede diskuse, ale ihned se o nich hlasuje.
5.
Navrhne-li některá delegace odložení nebo ukončení diskuse o projednávané otázce, je dáno slovo pouze dvěma řečníkům, kteří jsou proti odložení nebo ukončení diskuse, a pak se o návrhu hlasuje.
6.
Delegace, která podá pořádkový nebo procedurální návrh, nemůže ve svém vystoupení hovořit o podstatě projednávané otázky. AutorAutor procedurálního návrhu jej může vzít zpět ještě před tím, než o něm bylo hlasováno, a každý takový návrh, který byl vzat zpět, může převzít, pozměněný či beze změn, jiná delegace.
Článek 19
Kvórum
1.
S výhradou odstavců 2 a 3 je kvórum nezbytné pro zahájení zasedání a pro hlasování tvořeno polovinou členských zemí zastoupených na kongresu a majících hlasovací právo.
2.
Při hlasování o změně Ústavy a Generálního řádu tvoří požadované kvórum dvě třetiny členských zemí Unie, které mají hlasovací právo.
3.
Pokud jde o ujednání, tvoří požadované kvórum pro zahájení zasedání a pro hlasování polovina členských zemí zastoupených na kongresu, které jsou účastníky příslušného ujednání a které mají hlasovací právo.
4.
Přítomné delegace, které se určitého hlasování nezúčastní nebo které prohlásí, že se hlasování nechtějí zúčastnit, se nepovažují při určování kvóra požadovaného podle odstavců 1, 2 a 3 za nepřítomné.
Článek 20
Zásada a postup při hlasování
1.
Otázky, které není možno vyřešit společnou dohodou, se rozhodují hlasováním.
2.
Hlasování se provádí buď tradičním způsobem nebo elektronickým hlasovacím zařízením. Zpravidla se provádí elektronickým hlasovacím zařízením, má-li je shromáždění k dispozici. Při tajném hlasování je však možné postupovat podle tradičního systému, požádá-li o to některá delegace a je-li její žádost podporována většinou přítomných a hlasujících delegací.
3.
Při tradičním způsobu se hlasuje takto:
a)
zdvižením ruky: zavdá-li výsledek tohoto hlasování příčinu k pochybnostem, může předseda z vlastní vůle nebo na žádost některé delegace přikročit ihned k jmenovitému hlasování o téže otázce;
b)
jmenovitě: na žádost některé delegace nebo podle vůle předsedy; vyvolávání zastoupených zemí se provádí podle francouzské abecedy počínaje zemí, jejíž jméno předseda určil losem; výsledek hlasování, seznam zemí a údaj, jak hlasovaly, se uvádí ve zprávě ze zasedání;
c)
tajným hlasováním: hlasovacím lístkem na žádost dvou delegací; v tomto případě předseda určí tři skrutátory a učiní potřebná opatření, aby zajistil tajnost hlasování.
4.
Při použití elektronického zařízení se hlasuje takto:
a)
nezaznamenané hlasování: nahrazuje hlasování zdvižením ruky;
b)
zaznamenané hlasování: nahrazuje jmenovité hlasování; k jmenovitému hlasování se však přikročí pouze tehdy, požádá-li o to některá delegace a je-li tento návrh podporován většinou přítomných a hlasujících delegací;
c)
tajné hlasování: nahrazuje tajné hlasování hlasovacími lístky.
5.
Při jakémkoli používaném způsobu má tajné hlasování přednost před všemi ostatními způsoby hlasování.
6.
Jakmile je hlasování zahájeno, nemůže je žádná delegace přerušit s výjimkou, že se jedná o pořádkový návrh týkající se způsobu, jímž se hlasování provádí.
7.
Po hlasování může předseda umožnit delegátům, aby své hlasování vysvětlili.
Článek 21
Podmínky pro schvalování návrhů
1.
Aby mohly být přijaty, musejí být návrhy na změnu Akt schváleny:
a)
jde-li o Ústavu: nejméně dvěma třetinami členských zemí Unie, které mají hlasovací právo;
b)
jde-li o Generální řád: většinou členských zemí zastoupených na kongresu, které mají hlasovací právo;
c)
jde-li o Úmluvu: většinou přítomných a hlasujících členských zemí, které mají hlasovací právo;
d)
jde-li o ujednání: většinou přítomných a hlasujících členských zemí, které jsou účastníky příslušných ujednání a které mají hlasovací právo.
2.
Procedurální otázky, které není možno vyřešit společnou dohodou, se rozhodují většinou přítomných a hlasujících členských zemí, které mají hlasovací právo. Stejný postup platí pro rozhodnutí, jež se netýkají změny Akt, ledaže by kongres rozhodl většinou přítomných a hlasujících členských zemí, které mají hlasovací právo, jinak.
3.
S výhradou odstavce 5 se výrazem „přítomné a hlasující členské země“ rozumějí členské země, které mají hlasovací právo, hlasující „pro“ nebo „proti“, přičemž ty, jež se hlasování zdržely, se neberou v úvahu při počítání potřebných hlasů pro většinu, stejně jako se při tajném hlasování neberou v úvahu bílé nebo neplatné lístky.
4.
Při rovnosti hlasů se návrh považuje za zamítnutý.
5.
Pokud počet těch, kdo se zdrželi hlasování a bílých nebo neplatných hlasovacích lístků přesáhne polovinu hlasujících (pro, proti, zdržení se), odloží se projednávání otázky na následující zasedání, při kterém zdržení se hlasování, stejně jako bílé nebo neplatné lístky nebudou již brány v úvahu.
Článek 22
Volba členů Administrativní rady a Rady poštovního provozu
Dostane-li několik zemí při volbách členů Administrativní rady nebo Rady poštovního provozu stejný počet hlasů, rozhodne mezi nimi předseda losem.
Článek 23
Volba generálního ředitele a náměstka generálního ředitele Mezinárodního úřadu
1.
Volby generálního ředitele a náměstka generálního ředitele Mezinárodního úřadu se provádějí tajným hlasováním postupně na jednom nebo více zasedáních v témže dni. Je zvolen kandidát, který dostal většinu hlasů přítomných a hlasujících členských zemí. Hlasování se opakuje podle potřeby, dokud určitý kandidát nedosáhne této většiny.
2.
Za přítomné a hlasující členské země se považují ty, které hlasují pro některého z řádně ohlášených kandidátů; ty, které se hlasování zdržely, se neberou v úvahu při počítání hlasů potřebných pro dosažení většiny, stejně jako se neberou v úvahu bílé nebo neplatné hlasovací lístky.
3.
Pokud počet těch, kdo se zdrželi hlasování, a bílých nebo neplatných hlasovacích lístků přesáhne polovinu hlasujících podle odstavce 2, odloží se volba na následující zasedání, při kterém zdržení se hlasování, stejně jako bílé nebo neplatné lístky nebudou již brány v úvahu.
4.
Kandidát, který v jednom hlasovacím kole získal nejméně hlasů, je vyřazen.
5.
Při rovnosti hlasů se přikročí k prvnímu, popř. k druhému dodatečnému hlasování, aby bylo mezi kandidáty spravedlivě rozhodnuto, přičemž se hlasuje pouze o těchto kandidátech. Je-li výsledek negativní, rozhoduje los. Losování provádí předseda.
Článek 24
Zprávy
1.
Zprávy z plenárních zasedání kongresu zaznamenávají průběh zasedání, shrnují stručně vystoupení, uvádějí návrhy a výsledek jednání.
2.
Jednání zasedání komisí jsou předmětem zpráv pro kongres. Pracovní skupiny sestavují obvykle zprávu pro orgán, který je vytvořil.
3.
Každý delegát má však právo požádat, aby do zpráv bylo pojato ve zkrácené podobě nebo v plném znění jakékoli prohlášení, jež učinil, s podmínkou, že odevzdá jeho francouzský nebo anglický text sekretariátu nejpozději do dvou hodin po ukončení zasedání.
4.
Od okamžiku, kdy byl rozdán prvý text zpráv, mají delegáti lhůtu dvaceti čtyř hodin, aby předložili své připomínky sekretariátu, který slouží jako prostředník mezi účastníkem a předsedou daného zasedání.
5.
S výhradou odstavce 4 předloží předseda zpravidla na začátku každého zasedání kongresu zprávu z předcházejícího zasedání ke schválení. Stejně je tomu u zpráv komisí. Zprávy z posledních zasedání, které nemohly být schváleny na kongresu nebo v komisi, schvalují příslušní předsedové těchto zasedání. Mezinárodní úřad přihlíží rovněž k případným připomínkám, které mu delegáti členských zemí sdělí ve lhůtě čtyřiceti dnů od odeslání zmíněných zpráv.
6.
Mezinárodní úřad je oprávněn opravit ve zprávách o zasedáních kongresu a komisí věcné chyby, které nebyly zjištěny při jejich schvalování podle odstavce 5.
Článek 25
Odvolání proti rozhodnutím přijatým komisemi a kongresem
1.
Jakákoli delegace se může odvolat proti návrhům (Akt, rezolucí atd.), které byly přijaty nebo zamítnuty v komisi. Odvolání musí být oznámeno předsedovi kongresu písemně ve lhůtě čtyřiceti osmi hodin po uzavření zasedání komise, na které byl návrh přijat nebo odmítnut. Odvolání bude projednáno na následujícím plenárním zasedání.
2.
Návrh, který byl přijat nebo odmítnut kongresem, může být týmž kongresem projednán znovu jen tehdy, je-li odvolání podporováno nejméně deseti delegacemi. Takové odvolání musí být schváleno dvoutřetinovou většinou přítomných a hlasujících členů, kteří mají hlasovací právo. Tato možnost se týká pouze návrhů předkládaných přímo plenárním zasedáním, přičemž platí, že jedna a táž otázka může být předmětem pouze jednoho odvolání.
Článek 26
Schvalování návrhů rozhodnutí kongresem (Akta, rezoluce, atd.)
1.
Každý návrh Akt předložený redakční komisí je zpravidla posuzován po jednotlivých článcích. Se souhlasem většiny může předseda užít rychlejší postup, např. po jednotlivých kapitolách. Může být pokládán za přijatý až po kladném hlasování o celém návrhu. Pro toto hlasování platí ustanovení článku 21 odst. 1.
2.
Mezinárodní úřad je oprávněn opravovat v definitivních Aktech věcné chyby, které nebyly zjištěny při projednávání návrhů Akt, číslování článků a paragrafů, jakož i odvolávek.
3.
Návrhy jiných rozhodnutí než těch, která upravují Akta, předložené redakční komisí, se obvykle projednávají jako celek. Ustanovení odstavce 2 platí rovněž pro návrhy těchto rozhodnutí.
Článek 27
Přidělování studií Administrativní radě a Radě poštovního provozu
Na doporučení svého předsednictva přiděluje kongres studie Administrativní radě a Radě poštovního provozu s přihlédnutím k složení a pravomoci těchto dvou orgánů tak, jak jsou popsány v článcích 102 a 104 Generálního řádu.
Článek 28
Výhrady k Aktům
1.
Výhrady se musí předkládat ve formě návrhu sekretariátu písemně v jednom z pracovních jazyků Mezinárodního úřadu (návrhy týkající se Závěrečného protokolu) co možná nejdříve po přijetí návrhu, který se vztahuje ke článku, který je předmětem výhrady.
2.
Aby bylo možné zajistit distribuci návrhů, které se týkají výhrad, všem členským zemím před přijetím Závěrečného protokolu kongresem, sekretariát stanoví lhůtu pro předložení výhrad a oznámí ji členským zemím.
3.
K výhradám k Aktům Unie předloženým po lhůtě stanovené sekretariátem nepřihlíží ani sekretariát ani kongres.
Článek 29
Podpis Akt
Akta definitivně schválená kongresem se předkládají k podpisu zplnomocněncům.
Článek 30
Změny Řádu
1.
Každý kongres může měnit Jednací řád. Návrhy na změnu tohoto Řádu, pokud nejsou předkládány orgánem Světové poštovní unie, který je k jejich podávání oprávněn, musejí být na kongresu podporovány nejméně deseti delegacemi, aby je bylo možno projednat.
2.
Aby mohly být přijaty, musejí být návrhy na změnu tohoto Řádu schváleny nejméně dvěma třetinami členských zemí zastoupených na kongresu, které mají hlasovací právo.
PŘEKLAD
SVĚTOVÁ POŠTOVNÍ ÚMLUVA
Přihlížejíce k článku 22 odst. 3 Ústavy Světové poštovní unie, sjednané ve Vídni dne 10. července 1964, stanovili níže podepsaní zplnomocněnci vlád členských zemí Unie společnou dohodou a s výhradou článku 25 odst. 4 uvedené Ústavy v této Úmluvě pravidla pro mezinárodní poštovní službu.
PRVNÍ ČÁST
Společná pravidla pro mezinárodní poštovní službu
JEDINÁ HLAVA
Všeobecná ustanovení
Článek 1
Definice
1.
Pro účely Světové poštovní úmluvy jsou níže uvedené výrazy definovány takto:
1.1
univerzální poštovní služba: trvalé poskytování kvalitních základních poštovních služeb v každém místě území členské země všem zákazníkům a za dostupné ceny;
1.2
přímý závěr: pytel nebo soubor pytlů či jiných schrán opatřených vlaječkou, zapečetěných nebo zaplombovaných, s obsahem poštovních zásilek;
1.3
otevřený průvoz: průvoz zásilek prostřednictvím jiné země, jestliže jejich počet nebo hmotnost nejsou důvodem k vytvoření přímého závěru pro zemi určení;
1.4
poštovní zásilka: obecný termín označující cokoli zasílaného prostřednictvím poštovních služeb (listovní zásilka, poštovní balík, poštovní poukázka atd.);
1.5
terminální výdaje: odměna dlužná odesílající poštovní správou poštovní správě určení jako úhrada nákladů spojených se zpracováním došlých listovních zásilek v zemi určení;
1.6
průvozní výdaje: odměna za služby poskytnuté dopravcem v průvozní zemi (poštovní správa, jiná služba či kombinace obojího) v souvislosti s pozemním, námořním a/nebo leteckým průvozem závěrů;
1.7
příchodní pozemní podíl: odměna dlužná odesílající poštovní správou poštovní správě určení jako úhrada nákladů spojených se zpracováním došlých balíků v zemi určení;
1.8
průvozní pozemní podíl: odměna dlužná za služby poskytnuté dopravcem v průvozní zemi (poštovní správa, jiná služba či kombinace obojího) v souvislosti s pozemním a/nebo leteckým průvozem balíků přes její území;
1.9
námořní podíl: odměna dlužná za služby poskytnuté dopravcem (poštovní správa, jiná služba či kombinace obojího) podílejícím se na námořní dopravě balíků.
Článek 2
Označení subjektu nebo subjektů pověřených plněním povinností vyplývajících z přístupu k Úmluvě
1.
Členské země oznámí Mezinárodnímu úřadu do šesti měsíců po ukončení Kongresu název a adresu vládního orgánu zodpovědného za dohled nad poštovními záležitostmi. Dále členské země do šesti měsíců po ukončení Kongresu sdělí Mezinárodnímu úřadu název a adresu operátora nebo operátorů oficiálně ustanovených k provozování poštovních služeb a plnění povinností vyplývajících z Akt Unie na svém území. V období mezi kongresy se veškeré změny vládních orgánů a oficiálně ustanovených operátorů oznámí Mezinárodnímu úřadu co nejdříve.
Článek 3
Univerzální poštovní služba
1.
S cílem posílit pojetí jednotného poštovního území Unie dbají členské země na to, aby všichni uživatelé/zákazníci měli právo na univerzální poštovní službu, znamenající trvalé poskytování kvalitních základních poštovních služeb v každém místě jejich území a za dostupné ceny.
2.
K dosažení tohoto cíle stanoví členské země v rámci své poštovní legislativy nebo jinými obvyklými prostředky rozsah nabízených poštovních služeb, jakož i požadavky na kvalitu a dostupné ceny, s přihlédnutím jak k potřebám obyvatelstva, tak ke svým vnitrostátním podmínkám.
3.
Členské země dbají na to, aby operátoři odpovědní za poskytování univerzální poštovní služby dodržovali nabídku služeb a normy kvality.
4.
Členské země zajistí, aby univerzální poštovní služba byla poskytována uskutečnitelným způsobem zaručujícím její trvalou udržitelnost.
Článek 4
Svoboda průvozu
1.
Zásada svobody průvozu je vyjádřena v článku 1 Ústavy. Znamená pro každou poštovní správu povinnost směrovat přímé závěry a listovní zásilky v otevřeném průvozu, které jí předá jiná poštovní správa, vždy nejrychlejšími cestami a nejspolehlivějšími prostředky, jež používá pro své vlastní zásilky. Tato zásada platí rovněž pro chybně směrované zásilky nebo závěry.
2.
Členské země, které se neúčastní výměny psaní obsahujících biologické látky podléhající zkáze nebo radioaktivní látky, mají možnost nedovolit přepravu těchto zásilek v otevřeném průvozu přes své území. Totéž platí pro jiné listovní zásilky než psaní, dopisnice a slepecké zásilky. To se vztahuje i na tiskoviny, periodika, časopisy, balíčky a tiskovinové pytle, jejichž obsah nevyhovuje právním ustanovením, jimiž se řídí podmínky jejich vydávání nebo oběhu v průvozní zemi.
3.
Svoboda průvozu poštovních balíků, které mají být směrovány pozemní a námořní cestou, je omezena na území zemí účastnících se této služby.
4.
Svoboda průvozu leteckých balíků je zaručena na celém území Unie. Členské země, které neposkytují službu poštovních balíků, však nemusejí zajišťovat přepravu leteckých balíků pozemní cestou.
5.
Nedodržuje-li některá členská země ustanovení týkající se svobody průvozu, mají ostatní členské země právo zrušit poštovní styk s touto zemí.
Článek 5
Vlastnictví poštovních zásilek. Vrácení. Změna nebo oprava adresy na žádost odesílatele. Dosílka. Vracení zásilek, které nelze dodat, odesílateli
1.
Každá poštovní zásilka náleží odesílateli, dokud není dodána oprávněné osobě, s výjimkou případu, kdy byla zásilka zabavena podle předpisů země původu nebo určení a v případě aplikace článku 15.2.1.1 nebo 15.3 podle předpisů průvozní země.
2.
Odesílatel poštovní zásilky může požádat o její vrácení nebo o změnu či opravu adresy. Sazby a další podmínky jsou stanoveny v Řádech.
3.
Členské země zajistí dosílku poštovních zásilek, jestliže adresát změnil adresu, a vrácení zásilek, které nelze dodat, odesílateli. Sazby a další podmínky jsou stanoveny v Řádech.
Článek 6
Sazby
1.
Sazby za různé mezinárodní a zvláštní služby jsou stanoveny poštovními správami v souladu se zásadami vyjádřenými v Úmluvě a v Řádech. Obecně musejí být odvozeny od nákladů na poskytování těchto služeb.
2.
Poštovní správa původu určí sazby výplatného za dopravu listovních zásilek a balíků. Sazby výplatného pokrývají dodání zásilek do místa bydliště adresáta za předpokladu, že v zemi určení předmětných zásilek je tato dodávací služba provozována.
3.
Vybírané sazby včetně těch, které jsou uvedeny v Aktech jako orientační, musejí být přinejmenším stejné jako sazby používané ve vnitrostátním styku pro zásilky stejného charakteru (druh, množství, doba zpracování atd.).
4.
Poštovní správy jsou oprávněny překročit jakékoli orientační sazby uvedené v Aktech.
5.
Minimální hranice sazeb uvedená v odstavci 3 může být poštovními správami překročena tím, že připustí snížené sazby založené na jejich vnitrostátních předpisech pro listovní zásilky a balíky podané v jejich zemích. Mají zejména možnost poskytnout zvýhodněné sazby svým zákazníkům podávajícím velké objemy poštovních zásilek.
6.
Od zákazníků se nesmějí vybírat žádné jiné poštovní sazby nežli ty, které jsou uvedeny v Aktech.
7.
Není-li v Aktech uvedeno jinak, ponechává si každá správa sazby, které vybrala.
Článek 7
Osvobození od poštovních sazeb
1.
Zásada
1.1
Případy osvobození od poštovních sazeb jakožto osvobození od úhrady výplatného jsou výslovně uvedeny Úmluvou. Nicméně Řády mohou stanovit osvobození od úhrady jak výplatného, tak průvozních výdajů, terminálních výdajů a příchodních podílů u listovních zásilek a balíků vztahujících se k poštovní službě, odesílaných poštovními správami a užšími uniemi. Kromě toho jsou listovní zásilky a balíky odesílané Mezinárodním úřadem SPU užším uniím a poštovním správám považovány za zásilky vztahující se k poštovní službě a jsou osvobozeny od všech poštovních sazeb. Poštovní správa původu však může u posledně zmíněných zásilek vybírat letecké příplatky.
2.
Váleční zajatci a civilní internované osoby
2.1
Ode všech poštovních sazeb s výjimkou leteckých příplatků jsou osvobozeny listovní zásilky, poštovní balíky a zásilky poštovních peněžních služeb adresované válečným zajatcům nebo jimi odesílané buďto přímo nebo prostřednictvím úřadů zmíněných v Řádech Úmluvy a Ujednání o poštovních peněžních službách. Válčící osoby zadržené a internované v některé neutrální zemi jsou postaveny na roveň válečným zajatcům jako takovým, pokud jde o aplikaci předchozích ustanovení.
2.2
Ustanovení uvedená v odstavci 2.1 platí také pro listovní zásilky, poštovní balíky a zásilky poštovních peněžních služeb pocházející z jiných zemí, adresované civilním internovaným osobám definovaným Ženevskou konvencí ze dne 12. srpna 1949 o ochraně civilních osob v době války, nebo jimi odesílané buďto přímo nebo prostřednictvím úřadů zmíněných v Řádech Úmluvy a Ujednání o poštovních peněžních službách.
2.3
Úřady uvedené v Řádech Úmluvy a Ujednání o poštovních peněžních službách jsou rovněž osvobozeny od poštovních sazeb za listovní zásilky, poštovní balíky a zásilky peněžních služeb týkající se osob uvedených v odstavcích 2.1 a 2.2, které odesílají nebo dostávají buď přímo nebo jako prostředníci.
2.4
Balíky se přijímají jako osvobozené od sazeb do hmotnosti 5 kg. Hranice hmotnosti se zvyšuje na 10 kg u balíků, jejichž obsah je nedělitelný, a u balíků, které jsou adresovány táboru nebo tamním zástupcům zajatců („hommes de confiance“) k dodání zajatcům.
2.5
Při vyrovnávání účtů mezi poštovními správami se nepřiznávají podíly za služební balíky a za balíky válečných zajatců a civilních internovaných osob s výjimkou výdajů na leteckou přepravu u leteckých balíků.
3.
Slepecké zásilky
3.1
Slepecké zásilky jsou osvobozeny od všech poštovních sazeb s výjimkou leteckých příplatků.
Článek 8
Poštovní známky
1.
Název „poštovní známka“ je chráněn na základě této Úmluvy a je vyhrazen výlučně pro známky, které splňují podmínky tohoto článku a Řádů.
2.
Poštovní známky:
2.1
jsou vydávány výhradně oprávněným emisním orgánem v souladu s Akty SPU; vydávání známek rovněž zahrnuje jejich uvedení do oběhu;
2.2
jsou projevem suverenity a zakládají:
2.2.1
důkaz uhrazení výplatného odpovídajícího jejich skutečné hodnotě, jsou-li nalepeny na poštovních zásilkách v souladu s Akty Unie;
2.2.2
zdroj doplňkových příjmů poštovních správ jakožto filatelistické předměty;
2.3
pro použití jako výplatné nebo pro filatelistické účely musejí být v oběhu na původním území správy, která je vydala.
3.
Jakožto projev suverenity poštovní známky obsahují:
3.1
latinkou název státu nebo území, pod které vydávající poštovní správa spadá;
3.1.1
fakultativně oficiální symbol státu, pod který vydávající poštovní správa spadá;
3.1.2
obecně svou nominální hodnotu latinkou a arabskými číslicemi;
3.1.3
fakultativně slovo „Pošty“ latinkou nebo jiným písmem.
4.
Symboly státu, úřední kontrolní znaky a loga mezivládních organizací objevující se na poštovních známkách jsou chráněny ve smyslu Pařížské úmluvy na ochranu průmyslového vlastnictví.
5.
Náměty a motivy poštovních známek:
5.1
musejí být v souladu s duchem preambule Ústavy a s rozhodnutími přijatými orgány Unie;
5.2
musejí být úzce spojeny s kulturní identitou země nebo území, pod které vydávající poštovní správa spadá, nebo musejí přispívat k šíření kultury nebo zachování míru;
5.3
v případě známek vydávaných u příležitosti výročí osobností nebo událostí, jež jsou v zemi nebo území, pod které vydávající poštovní správa spadá, cizí, musejí mít k příslušné zemi nebo území blízký vztah;
5.4
měly by se v každém případě snažit vyhnout tématům a námětům urážlivého charakteru, pokud se týče některé osoby nebo země;
5.5
musejí mít velký význam pro zemi či území, pod které vydávající poštovní správa spadá, nebo pro tuto poštovní správu.
6.
Jakožto předmět práv duševního vlastnictví mohou poštovní známky obsahovat:
6.1
označení oprávnění vydávající poštovní správy k užívání příslušných práv duševního vlastnictví, např.:
6.1.1
autorská práva - připojením symbolu pro copyright ©, kterým se označuje vlastnictví autorských práv a udává rok vydání;
6.1.2
značku zaregistrovanou na území členské země, pod kterou vydávající poštovní správa spadá - připojením symbolu pro ochrannou známku ® za názvem značky;
6.2
jméno umělce;
6.3
název tiskárny.
7.
Poštovní výplatní znaky, otisky výplatních strojů a otisky tiskařského lisu či jiné způsoby tisku nebo razítkování odpovídající ustanovením Aktům SPU mohou být používány jen se souhlasem poštovní správy.
Článek 9
Poštovní bezpečnost
1.
Členské země přijmou a realizují na všech úrovních poštovního provozu aktivní bezpečnostní strategii, aby udržely a posílily důvěru veřejnosti v poštovní služby, v zájmu všech zúčastněných pracovníků. Tato strategie zahrnuje výměnu informací týkajících se zajištění bezpečné a spolehlivé dopravy a průvozu závěrů mezi členskými zeměmi.
Článek 10
Životní prostředí
1.
Členské země přijmou a realizují na všech úrovních poštovního provozu aktivní strategii ve vztahu k životnímu prostředí a podporují povědomí o problematice životního prostředí v poštovních službách.
Článek 11
Přestupky
1.
Poštovní zásilky
1.1
Členské země se zavazují, že přijmou nezbytná opatření k zabránění dále uvedeným činům a k soudnímu stíhání a potrestání jejich pachatelů:
1.1.1
vkládání omamných a psychotropních látek, jakož i látek výbušných, zápalných nebo jiných nebezpečných látek do poštovních zásilek, pokud jejich vkládání není Úmluvou výslovně povoleno;
1.1.2
vkládání předmětů pedofilního charakteru nebo dětské pornografie do poštovních zásilek.
2.
Výplatné obecně a prostředky výplatného
2.1
Členské země se zavazují, že přijmou nezbytná opatření k zabránění, k soudnímu stíhání a potrestání jakýchkoli přestupkůpřestupků týkajících se prostředků výplatného stanovených touto Úmluvou, např.:
2.1.1
poštovních známek, ať v oběhu nebo stažených z oběhu;
2.1.2
výplatních znaků;
2.1.3
otisků výplatních strojů nebo tiskařských lisů;
2.1.4
mezinárodních odpovědek.
2.2
Pro účely této Úmluvy se přestupkempřestupkem týkajícím se prostředků výplatného rozumí kterýkoli z dále uvedených činů spáchaný s úmyslem nezákonného obohacení sebe sama nebo třetí strany. Trestné jsou následující činy:
2.2.1
falšování, napodobování nebo padělání jakýchkoli výplatních prostředků nebo jakékoli nezákonné či trestné jednání spojené s jejich neoprávněnou výrobou;
2.2.2
používání, uvedení do oběhu, uvedení na trh, rozesílání, šíření, doprava, prezentace nebo vystavování včetně propagace jakýchkoli falšovaných, napodobených nebo padělaných výplatních prostředků;
2.2.3
používání nebo uvedení do oběhu pro poštovní účely jakýchkoli výplatních prostředků, které již byly použity;
2.2.4
jakékoli pokusy o spáchání těchto přestupkůpřestupků.
3.
Reciprocita
3.1
Co se týče postihů, nečiní se žádný rozdíl mezi skutky uvedenými v odstavci 2 ve vztahu k tomu, zda jde o výplatní prostředky vnitrostátní či zahraniční; toto ustanovení nepodléhá žádné zákonné či dohodnuté podmínce reciprocity.
DRUHÁ ČÁST
Pravidla pro listovní zásilky a poštovní balíky
HLAVA 1
Poskytování služeb
Článek 12
Základní služby
1.
Členské země zajišťují přijímání, zpracování, přepravu a dodávání listovních zásilek.
2.
Listovní zásilky jsou:
2.1
prioritní a neprioritní zásilky do 2 kg;
2.2
psaní, dopisnice, tiskoviny a balíčky do 2 kg;
2.3
slepecké zásilky do 7 kg;
2.4
zvláštní pytle obsahující noviny, periodika, knihy a podobné tištěné dokumenty pro stejného adresáta na stejném místě určení nazývané „tiskovinové pytle“ (pytle M) do 30 kg.
3.
Listovní zásilky se dělí buďto podle rychlosti zpracování zásilek nebo podle jejich obsahu v souladu s Řádem listovních zásilek.
4.
Vyšší limity hmotnosti než jsou uvedeny v odstavci 2 se nepovinně vztahují na určité druhy listovních zásilek podle podmínek specifikovaných v Řádu listovních zásilek.
5.
Členské země rovněž zajišťují přijímání, zpracování, přepravu a dodávání poštovních balíků do 20 kg buďto podle ustanovení Úmluvy nebo, v případě balíků vypravovaných do zahraničí a po dvoustranné dohodě, jakýmkoli jiným způsobem, který je pro jejich zákazníky výhodnější.
6.
Vyšší limity hmotnosti než 20 kg se nepovinně vztahují na určité druhy balíků za podmínek specifikovaných v Řádu poštovních balíků.
7.
Každá země, jejíž poštovní správa nezajišťuje přepravu balíků, může dát provádět ustanovení Úmluvy dopravními podniky. Zároveň může tuto službu omezit na balíky pocházející z míst nebo určené do míst obsluhovaných těmito podniky.
8.
Odchylkou od ustanovení odstavce 5 nejsou země, které nebyly před 1. lednem 2001 účastníky Ujednání o poštovních balících, povinny poskytovat službu poštovních balíků.
Článek 13
Doplňkové služby
1.
Členské země poskytují následující povinné doplňkové služby:
1.1
službu doporučených zásilek u prioritních a leteckých listovních zásilek do zahraničí;
1.2
službu doporučených zásilek u neprioritních a pozemních listovních zásilek na místa určení, kde neexistuje služba prioritních nebo leteckých listovních zásilek;
1.3
službu doporučených zásilek u všech listovních zásilek ze zahraničí.
2.
Poskytování služby doporučených zásilek u neprioritních a pozemních listovních zásilek na místa určení, kde existuje prioritní nebo letecká listovní služba, je nepovinné.
3.
Členské země mohou poskytovat následující nepovinné doplňkové služby ve styku mezi správami, které se na poskytování těchto služeb dohodly:
3.1
službu zásilek s udanou cenou u listovních zásilek a balíků;
3.2
službu ověřených zásilek u listovních zásilek;
3.3
službu zásilek na dobírku u listovních zásilek a balíků;
3.4
službu spěšných zásilek u listovních zásilek a balíků;
3.5
službu dodání do vlastních rukou u doporučených, ověřených nebo cenných listovních zásilek;
3.6
službu zásilek dodávaných bez sazeb a poplatků u listovních zásilek a balíků;
3.7.
službu křehkých a neskladných balíků;
3.8
službu konsignace u sdružených zásilek od jednoho odesílatele určených do zahraničí.
4.
Tři dále uvedené doplňkové služby mají jak povinné, tak nepovinné složky:
4.1
služba odpovědních zásilek v mezinárodním styku (CCRI - IBRS), která je v podstatě nepovinná. Všechny správy jsou však povinny zajišťovat „zpáteční“ službu těchto zásilek;
4.2
služba mezinárodních odpovědek, které lze vyměnit ve kterékoli členské zemi. Prodej mezinárodních odpovědek je však nepovinný;
4.3
dodejka u doporučených a ověřených listovních zásilek, balíků a zásilek s udanou cenou. Všechny poštovní správy přijímají dodejky u zásilek ze zahraničí. Poskytování služby zásilek s dodejkou u zásilek do zahraničí je však nepovinné.
5.
Popis těchto služeb a jejich sazby jsou uvedeny v Řádech.
6.
Pokud se za níže uvedené prvky služeb vybírají zvláštní sazby ve vnitrostátním styku, jsou poštovní správy oprávněny vybírat stejné sazby u mezinárodních zásilek za podmínek uvedených v Řádech:
6.1
dodání balíčků o hmotnosti nad 500 gramů;
6.2
podání listovních zásilek na poslední chvíli;
6.3
podání zásilek mimo běžnou otvírací dobu přepážek;
6.4
převzetí v místě bydliště odesílatele;
6.5
vyzvednutí listovní zásilky mimo běžnou otvírací dobu přepážek;
6.6
poste restarte;
6.7
úložné za listovní zásilky o hmotnosti nad 500 g a za balíky;
6.8
dodání balíků na žádost adresáta jako reakce na oznámení o jejich příchodu;
6.9
odpovědnost pro případ vyšší moci.
Článek 14
Elektronická pošta, služba zásilek EMS, integrovaná logistika a nové služby
1.
Poštovní správy se mohou vzájemně dohodnout, že se budou podílet na následujících službách popsaných v Řádech:
1.1
elektronická pošta, což je poštovní služba zahrnující elektronický přenos zpráv;
1.2
služba zásilek EMS, což je expresní poštovní služba určená pro dokumenty a zboží představující co možná nejrychlejší poštovní službu zajišťovanou fyzickými prostředky; poštovní správy mohou tuto službu poskytovat na základě Mnohostranné standardní dohody o EMS nebo na základě dvoustranných dohod;
1.3
integrovaná logistika, což je služba, která plně odpovídá požadavkům zákazníků v oblasti logistiky a obsahuje etapu předcházející fyzické přepravě zboží a dokumentů a etapu po ní následující;
1.4
elektronické poštovní razítko, které poskytuje stanoveným způsobem a ve stanoveném čase přesvědčivý důkaz o uskutečnění elektronické události, jejímiž účastníky je jedna nebo více stran.
2.
Poštovní správy mohou na základě společné dohody vytvořit novou službu, jež není výslovně uvedena v Aktech Unie. Sazby za tuto novou službu stanoví každá zúčastněná správa s přihlédnutím k nákladům na její provozování.
Článek 15
Nepřípustné zásilky. Zákazy
1.
Všeobecná ustanovení
1.1
Zásilky, které nesplňují podmínky vyžadované Úmluvou a Řády, jsou nepřípustné. Zásilky odeslané s podvodným úmyslem nebo s úmyslem vyhnout se zaplacení náležitých sazeb jsou rovněž nepřípustné.
1.2
Výjimky ze zákazů uvedených v tomto článku jsou stanoveny v Řádech.
1.3
Všechny poštovní správy mají možnost rozšířit zákazy uvedené v tomto článku a tyto zákazy mohou být uplatněny neprodleně po jejich zahrnutí do příslušného seznamu.
2.
Zákazy platné pro všechny druhy zásilek
2.1
Je zakázáno vkládat do všech druhů zásilek dále uvedené předměty:
2.1.1
omamné a psychotropní látky;
2.1.2
oplzlé nebo nemravné předměty;
2.1.3
předměty, jejichž dovoz nebo oběh je v zemi určení zakázán;
2.1.4
předměty, které mohou svou povahou nebo svým obalem ohrozit pracovníky či veřejnost nebo pošpinit či poškodit ostatní zásilky, poštovní zařízení nebo majetek třetí osoby;
2.1.5
písemnosti mající charakter aktuální a osobní korespondence vyměňované mezi jinými osobami než odesílatelem a adresátem nebo osobami, které s nimi bydlí.
3.
Výbušné, hořlavé nebo radioaktivní materiály a jiné nebezpečné látky
3.1
Je zakázáno vkládat do všech druhů zásilek výbušné, hořlavé nebo jiné nebezpečné látky, jakož i radioaktivní materiály.
3.2
Výjimečně jsou dovoleny následující látky a materiály:
3.2.1
radioaktivní materiály zasílané v listovních zásilkách a poštovních balících uvedené v článku 16.1;
3.2.2
biologické látky zasílané v listovních zásilkách uvedené v článku 16.2.
4.
Živá zvířata
4.1
Je zakázáno vkládat do všech druhů zásilek živá zvířata.
4.2
Výjimečně je dovoleno zasílat v jiných listovních zásilkách než cenných:
4.2.1
včely, pijavice a housenky bource morušového;
4.2.2
cizopasníky a hubitele škodlivého hmyzu určené k regulaci tohoto hmyzu a vyměňované mezi úředně uznanými ústavy;
4.2.3
mouchy čeledi Drosophilidae (octomilky) pro biomedicínský výzkum vyměňované mezi úředně uznanými ústavy.
4.3
Výjimečně je dovoleno zasílat v balících:
4.3.1
živá zvířata, jejichž přeprava v poštovních zásilkách je povolena poštovními předpisy zúčastněných zemí.
5.
Vkládání korespondence do balíků
5.1
Do poštovních balíků je zakázáno vkládat dále uvedené předměty:
5.1.1
dokumenty mající charakter aktuální a osobní korespondence;
5.1.2
korespondenci všeho druhu vyměňovanou mezi jinými osobami než odesílatelem a adresátem nebo osobami, které s nimi bydlí.
6.
Mince, bankovky a jiné cenné předměty
6.1
Je zakázáno vkládat mince, bankovky, papírové peníze nebo jakékoli cenné papírycenné papíry na doručitele, cestovní šeky, platinu, zlato nebo stříbro, zpracované či nezpracované, drahokamy, šperky a jiné cenné předměty:
6.1.1
do listovních zásilek bez udané ceny;
6.1.1.1
pokud to však vnitrostátní předpisy zemí původu a určení dovolují, mohou být tyto předměty zasílány v uzavřené obálce jako doporučené zásilky;
6.1.2
do balíků bez udané ceny, ledaže to vnitrostátní předpisy zemí původu a určení dovolují;
6.1.3
do balíků bez udané ceny vyměňovaných mezi dvěma zeměmi, které dovolují cenné balíky;
6.1.3.1
každá správa může navíc zakázat vkládání zlatých prutů do balíků s udanou cenou nebo bez udané ceny pocházejících z jejího území či na její území určených nebo přepravovaných přes její území v otevřeném průvozu; skutečnou hodnotu takovýchto zásilek může omezit.
7.
Tiskoviny a slepecké zásilky
7.1.
Tiskoviny a slepecké zásilky:
7.1.1
nesmějí být opatřeny žádnou poznámkou ani obsahovat žádnou korespondenci;
7.1.2
nesmějí obsahovat poštovní známky ani formy výplatného, oražené nebo neoražené, ani žádný dokument představující nějakou hodnotu, s výjimkou případů, kdy je do zásilky vložena dopisnice, obálka nebo páska s vytištěnou adresou odesílatele zásilky nebo jeho zástupce v zemi podání nebo určení původní zásilky, předplacená pro cestu zpět.
8.
Zacházení s neprávem přijatými zásilkami
8.1
Zacházení s neprávem přijatými zásilkami je upraveno v Řádech. Zásilky obsahující předměty uvedené v odstavcích 2.1.1, 2.1.2 a 3.1 však nejsou v žádném případě směrovány na místo určení, dodávány adresátům ani vraceny na místo původu. V případě, že jsou při průvozu zásilek objeveny předměty zmíněné v odstavcích 2.1.1 a 3.1, zachází se s takovými zásilkami v souladu s vnitrostátními předpisy průvozní země.
Článek 16
Přípustné radioaktivní a biologické materiály
1.
Radioaktivní materiály jsou dovoleny v listovních zásilkách a balících ve styku mezi poštovními správami, které vyslovily svůj souhlas s jejich přijímáním buďto vzájemně nebo jen v jednom směru, za následujících podmínek:
1.1
radioaktivní materiály jsou upraveny a zabaleny v souladu s příslušnými ustanoveními Řádů;
1.2
jsou-li zasílány v listovních zásilkách, vybírá se za ně sazba jako za prioritní zásilky nebo jako za psaní a doporučné;
1.3
radioaktivní materiály obsažené v listovních zásilkách nebo poštovních balících musejí být směrovány nejrychlejší cestou, obvykle leteckou, s výhradou zaplacení příslušných leteckých příplatků;
1.4
radioaktivní materiály smějí podávat pouze k tomu oprávnění odesílatelé.
2.
Biologické materiály jsou dovoleny v listovních zásilkách za následujících podmínek:
2.1
Zkáze podléhající biologické látky, infekční látky a tuhý oxid uhličitý (suchý led), pokud je používán k chlazení infekčních látek, se mohou zasílat pouze ve styku mezi oprávněnými úředně uznávanými laboratořemi. Toto nebezpečné zboží může být podáno jako letecká poštovní zásilka za předpokladu, že to dovolují vnitrostátní předpisy, platné technické pokyny Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO) a předpisy IATA týkající se nebezpečného zboží.
2.2.
Za zkáze podléhající biologické látky a infekční látky upravené a zabalené v souladu s příslušnými ustanoveními Řádu se vybírá sazba jako za prioritní zásilky nebo za psaní a doporučné. Je dovoleno vybírat příplatek za zpracování těchto zásilek.
2.3
Přijímání zkáze podléhajících biologických látek a infekčních látek se týká pouze členských zemí, jejichž poštovní správy s tím vyjádřily souhlas, a to ve vzájemném styku nebo pouze v jednom směru.
2.4
Zásilky s tímto obsahem se směrují nejrychlejší cestou, obvykle letecky, pod podmínkou zaplacení příslušných leteckých příplatků, a mají přednost při dodávání.
Článek 17
Reklamace
1.
Každá poštovní správa je povinna přijímat reklamace týkající se jakékoli zásilky podané v její službě nebo ve službě jiné poštovní správy za předpokladu, že tyto reklamace jsou uplatněny ve lhůtě šesti měsíců ode dne následujícího po dni podání zásilky. Lhůta šesti měsíců se týká vztahů mezi reklamujícími a poštovními správami a nezahrnuje předání reklamací mezi poštovními správami.
1.1
Přijímání reklamací týkajících se nedodání obyčejných listovních zásilek však není povinné. Poštovní správy, které přijímají reklamace týkající se nedodání obyčejných listovních zásilek, tedy mají možnost omezit své šetření na pátrání na poštovní úložně.
2.
Reklamace se přijímají za podmínek stanovených v Řádech.
3.
Vyřizování reklamací je bezplatné. Avšak dodatečné náklady způsobené požadavkem na odeslání službou EMS jdou obecně k tíži žadatele.
Článek 18
Celní kontrola. Clo a jiné poplatky
1.
Poštovní správy země původu a země určení jsou oprávněny předkládat zásilky k celní kontrole podle předpisů těchto zemí.
2.
Zásilky předkládané celní kontrole mohou být zatíženy poštovní sazbou za předložení celnímu úřadu, jejíž orientační výše je stanovena v Řádech. Tato sazba se vybírá pouze za předložení celnímu úřadu a celní projednání těch zásilek, které byly zatíženy clem nebo jakýmkoli jiným poplatkem téhož charakteru.
3.
Poštovní správy, které jsou oprávněny zajišťovat celní projednávání zásilek jménem svých zákazníků, mohou od zákazníků vybírat sazbu odvozenou od skutečných nákladů na tuto činnost.
4.
Poštovní správy jsou oprávněny vybírat podle okolností od odesílatelů nebo příjemců zásilek clo a veškeré jiné dlužné poplatky.
Článek 19
Výměna přímých závěrů s vojenskými jednotkami
1.
Přímé listovní závěry mohou být vyměňovány prostřednictvím pozemních, námořních nebo leteckých služeb jiných zemí:
1.1
mezi poštami kterékoli členské země a velícími důstojníky vojenských jednotek daných k dispozici Organizaci spojených národů;
1.2
mezi velícími důstojníky těchto vojenských jednotek;
1.3
mezi poštami kterékoli členské země a velícími důstojníky námořních, leteckých či pozemních oddílů, válečných plavidel nebo vojenských letadel téže země rozmístěných v zahraničí;
1.4
mezi velícími důstojníky námořních, leteckých či pozemních oddílů, válečných plavidel nebo vojenských letadel téže země.
2.
Listovní zásilky obsažené v závěrech uvedených v odstavci 1 musejí být adresovány výlučně příslušníkům vojenských jednotek nebo štábů a posádkám plavidel nebo letadel, pro něž jsou závěry určeny nebo z nichž jsou odesílány, nebo musejí být těmito osobami odeslány. Tarify a zasílací podmínky pro tyto zásilky stanoví podle svých předpisů poštovní správa té země, která dala vojenskou jednotku k dispozici nebo které plavidla nebo letadla patří.
3.
Není-li zvláštní dohody, je poštovní správa té země, která dala vojenskou jednotku k dispozici nebo které patří válečná plavidla nebo vojenská letadla, odpovědná vůči zúčastněným správám za zaplacení průvozních výdajů za závěry, terminálních výdajů a výdajů na leteckou přepravu.
Článek 20
Normy a cíle týkající se kvality služby
1.
Správy stanoví a zveřejňují normy a cíle týkající se dodávání listovních zásilek a balíků došlých ze zahraničí.
2.
Tyto normy a cíle, ke kterým se připočte doba obvykle nutná pro celní projednání, nesmějí být méně výhodné než normy a cíle stanovené pro srovnatelné zásilky vnitrostátního styku.
3.
Správy původu rovněž stanoví a zveřejňují „end-to-end“ (od podání až po dodání) normy pro prioritní a letecké listovní zásilky a balíky a pro ekonomické/pozemní balíky.
4.
Poštovní správy vyhodnocují aplikaci norem pro kvalitu služby.
HLAVA 2
Odpovědnost
Článek 21
Odpovědnost poštovních správ. Náhrady
1.
Všeobecná ustanovení
1.1
S výjimkou případů uvedených v článku 22 poštovní správy odpovídají za:
1.1.1
ztrátu, poškození nebo úbytek obsahu doporučených zásilek, obyčejných balíků a zásilek s udanou cenou;
1.1.2
ztrátu ověřených zásilek;
1.1.3
vrácení balíku, na němž není uveden důvod vrácení.
1.2
Za jiné zásilky než uvedené v odstavcích 1.1.1 a 1.1.2 poštovní správy neodpovídají.
1.3
Ve všech dalších případech, které nejsou stanoveny touto Úmluvou, poštovní správy neodpovídají.
1.4.
Jestliže je ztráta nebo úplné zničení obsahu doporučené zásilky, obyčejného balíku nebo zásilky s udanou cenou následkem vyšší moci a neposkytuje se za ně náhrada, má odesílatel nárok na vrácení zaplacených sazeb s výjimkou sazby za udanou cenu.
1.5
Výše náhrady, která se vyplatí, nesmí překročit částky stanovené v Řádu listovních zásilek a v Řádu poštovních balíků.
1.6
V případě odpovědnosti se při výplatě náhrady nepřihlíží k nepřímým škodám nebo ušlým ziskům.
1.7
Veškerá ustanovení vztahující se k odpovědnosti poštovních správ jsou nekompromisní, závazná a vyčerpávající. Poštovní správy nejsou v žádném případě - dokonce ani v případě závažné chyby - odpovědné nad rámec limitů stanovených v Úmluvě a v Řádech.
2.
Doporučené zásilky
2.1
V případě ztráty, úplného zničení nebo úplného úbytku obsahu doporučené zásilky má odesílatel nárok na náhradu ve výši stanovené Řádem listovních zásilek. Požaduje-li odesílatel nižší náhradu, než je částka stanovená v Řádu listovních zásilek, mohou správy vyplatit tuto nižší částku a dostat pak odpovídající vyrovnání od ostatních zúčastněných správ.
2.2.
V případě částečného poškození nebo částečného úbytku obsahu doporučené zásilky má odesílatel nárok na náhradu v zásadě odpovídající skutečné výši škody způsobené poškozením nebo úbytkem obsahu.
3.
Ověřené zásilky
3.1
V případě ztráty, úplného zničení nebo úplného úbytku obsahu ověřené zásilky má odesílatel nárok pouze na vrácení zaplacených sazeb.
4.
Obyčejné balíky
4.1
V případě ztráty, úplného úbytku obsahu nebo úplného zničení obyčejného balíku má odesílatel nárok na náhradu ve výši stanovené Řádem poštovních balíků. Požaduje-li odesílatel nižší náhradu, než je částka stanovená v Řádu poštovních balíků, mohou správy vyplatit tuto nižší částku a dostat pak odpovídající vyrovnání od ostatních zúčastněných poštovních správ.
4.2
V případě částečného poškození nebo částečného úbytku obsahu obyčejného balíku má odesílatel nárok na náhradu v zásadě odpovídající skutečné výši škody vzniklé poškozením nebo úbytkem obsahu.
4.3
Poštovní správy se mohou dohodnout, že budou ve vzájemném styku používat částku za balík stanovenou Řádem poštovních balíků, bez ohledu na hmotnost balíku.
5.
Zásilky s udanou cenou
5.1
V případě ztráty, úplného zničení nebo úplného úbytku obsahu zásilky s udanou cenou má odesílatel nárok na náhradu v zásadě odpovídající částce udané ceny v DTS.
5.2.
V případě částečného poškození nebo částečného úbytku obsahu zásilky s udanou cenou má odesílatel nárok na náhradu odpovídající v zásadě skutečné výši škody vzniklé poškozením nebo úbytkem obsahu. Náhrada však nesmí v žádném případě převyšovat částku udané ceny v DTS.
6.
V případech uvedených v odstavcích 4 a 5 se náhrada vypočte podle běžné tržní ceny předmětů nebo zboží téhož druhu v místě a době podání v přepočtu na DTS. Není-li běžná cena známa, vypočte se náhrada podle obvyklé ceny předmětů nebo zboží ohodnocených na stejném základě.
7.
Poskytuje-li se náhrada za ztrátu, úplné zničení nebo úplný úbytek obsahu doporučené zásilky, obyčejného balíku nebo zásilky s udanou cenou, má odesílatel nebo případně adresát navíc nárok na vrácení zaplacených sazeb, s výjimkou doporučného nebo sazby za udanou cenu. Totéž platí o doporučených zásilkách, obyčejných balících nebo zásilkách s udanou cenou odmítnutých příjemci kvůli špatnému stavu, pokud lze tento špatný stav přičíst poštovní službě a pokud zakládá její odpovědnost.
8.
Odchylkou od ustanovení odstavců 2, 4 a 5 má adresát nárok na náhradu po převzetí doporučené zásilky, obyčejného balíku nebo zásilky s udanou cenou s poškozením nebo úbytkem obsahu.
9.
Poštovní správa původu má možnost vyplácet odesílatelům ve své zemi náhrady stanovené jejími vnitrostátními předpisy pro doporučené zásilky a balíky bez udané ceny pod podmínkou, že nebudou nižší než náhrady uvedené v odstavcích 2.1 a 4.1. Totéž platí pro poštovní správu určení, pokud se náhrada vyplácí adresátovi. Částky uvedené v odstavcích 2.1 a 4.1 však zůstávají v platnosti:
9.1
v případě postihu proti odpovědné správě;
9.2
zřekne-li se odesílatel svých práv ve prospěch adresáta nebo naopak.
10.
K tomuto článku nelze uplatnit žádnou výhradu týkající se výplaty náhrady poštovním správám, s výjimkou případu dvoustranné dohody.
Článek 22
Zproštění poštovních správ odpovědnosti
1.
Poštovní správy přestávají být odpovědné za doporučené zásilky, ověřené zásilky, balíky a zásilky s udanou cenou, které dodaly za podmínek stanovených jejich vnitrostátními předpisy pro zásilky téhož druhu. Odpovědnost však trvá:
1.1
jsou-li poškození nebo úbytek obsahu zjištěny buď před dodáním, nebo při dodání zásilky;
1.2
pokud prohlásí adresát nebo v případě vrácení na místo původu odesílatel při převzetí zásilky s poškozením nebo úbytkem obsahu, že ji přijímá s výhradou, dovolují-li to vnitrostátní předpisy;
1.3
pokud, dovolují-li to vnitrostátní předpisy, byla doporučená zásilka dodána do domovní schránky a při reklamačním řízení adresát prohlásí, že zásilku neobdržel;
1.4
pokud - nehledě k obvyklému zproštění odpovědnosti - příjemce nebo v případě vrácení na místo původu odesílatel balíku nebo zásilky s udanou cenou oznámí neprodleně správě, která mu zásilku dodala, že zjistil škodu; musí přitom prokázat, že k poškození nebo úbytku obsahu nedošlo po dodání. Výraz „neprodleně“ je třeba vykládat v souladu s vnitrostátní legislativou.
2.
Poštovní správy jsou zproštěny odpovědnosti:
2.1
v případě vyšší moci, s výhradou článku 13.6.9;
2.2
nemohou-li z důvodu zničení služebních dokladů z vyšší moci podat vysvětlení, co se se zásilkami stalo, a nebyla-li jejich odpovědnost prokázána jiným způsobem;
2.3
byla-li škoda způsobena chybou nebo nedbalostí odesílatele nebo vznikla z povahy zasílaného obsahu;
2.4
jde-li o zásilky, které spadají pod zákazy uvedené v článku 15;
2.5
v případě zabavení podle předpisů země určení na základě oznámení správy této země;
2.6
jde-li o zásilky s udanou cenou, jejichž cena byla podvodně udána vyšší částkou než je skutečná hodnota obsahu;
2.7
jestliže odesílatel neuplatnil reklamaci ve lhůtě šesti měsíců ode dne následujícího po dni podání zásilky;
2.8
jde-li o balíky válečných zajatců a civilních internovaných osob;
2.9
existuje-li podezření, že odesílatel jednal s podvodným úmyslem, aby získal odškodnění.
3.
Poštovní správy nepřijímají žádnou odpovědnost za celní prohlášky vyhotovené v jakékoli formě ani za rozhodnutí, která učinily celní orgány při prohlídce zásilek podléhajících celní kontrole.
Článek 23
Odpovědnost odesílatele
1.
Odesílatel zásilky je odpovědný za újmu na zdraví způsobenou poštovním zaměstnancům a za jakoukoli škodu způsobenou na jiných poštovních zásilkách a poštovním zařízení v důsledku odeslání předmětů nepřípustných k přepravě nebo nedodržení zasílacích podmínek.
2.
V případě škody způsobené na jiných poštovních zásilkách je odesílatel odpovědný za každou poškozenou zásilku ve stejném rozsahu jako poštovní správy.
3.
Přijetí zásilky podací poštou nezprošťuje odesílatele odpovědnosti.
4.
Naproti tomu pokud odesílatel dodržel zasílací podmínky, není odpovědný, jestliže došlo k chybě nebo nedbalosti ze strany poštovních správ anebo dopravců při zacházení se zásilkami po jejich převzetí.
Článek 24
Výplata náhrady
1.
S výhradou práva postihu vůči odpovědné správě má povinnost vyplatit náhradu a vrátit zaplacené sazby a poplatky podle okolností buďto správa původu nebo správa určení.
2.
Odesílatel se může vzdát svých práv na náhradu ve prospěch adresáta. Naopak adresát se může zříci svých práv ve prospěch odesílatele. Odesílatel nebo adresát mohou zmocnit k převzetí náhrady třetí osobu, dovolují-li to vnitrostátní předpisy.
Článek 25
Případné vrácení náhrady odesílatelem nebo adresátem
1.
Jestliže se po vyplacení náhrady najde doporučená zásilka, balík nebo zásilka s udanou cenou nebo část obsahu, jež byly předtím považovány za ztracené, vyrozumí se podle okolností odesílatel nebo adresát, že si může zásilku převzít ve lhůtě tří měsíců proti vrácení částky vyplacené náhrady. Zároveň se dotáže, komu má být zásilka dodána. V případě, že odmítne nebo neodpoví během předepsané lhůty, postupuje se stejným způsobem u adresáta, případně odesílatele, přičemž se mu na odpověď poskytne stejná lhůta.
2.
Pokud odesílatel i adresát odmítnou zásilku převzít nebo neodpovědí ve lhůtě stanovené v odstavci 1, stává se zásilka vlastnictvím správy, případně správ, které nesly škodu.
3.
Zjistí-li se v případě dodatečného nalezení zásilky s udanou cenou, že hodnota jejího obsahu je nižší, než je částka vyplacené náhrady, musí podle okolností odesílatel nebo adresát vrátit částku této náhrady proti předání zásilky, aniž je to na újmu důsledkům vyplývajícím z podvodného udání ceny.
Článek 26
Reciprocita vztahující se na výhrady týkající se odpovědnosti
1.
Odchylkou od ustanovení článků 22 až 25 všechny členské země, které si vyhrazují právo nevyplácet náhradu z titulu odpovědnosti, nemají nárok na náhradu ze strany jiných členských zemí, které přijímají odpovědnost v souladu s ustanoveními výše uvedených článků.
HLAVA 3
Zvláštní ustanovení pro listovní zásilky
Článek 27
Podávání listovních zásilek v zahraničí
1.
Žádná členská země není povinna přepravovat ani dodávat adresátům listovní zásilky, které odesílatelé sídlící na jejím území podávají nebo dávají podat v cizí zemi s cílem využít tamějších výhodnějších tarifních podmínek.
2.
Ustanovení odstavce 1 se vztahují bez rozdílu jak na listovní zásilky připravené v sídelní zemi odesílatele a poté přepravené přes hranice, tak na listovní zásilky vyhotovené v cizí zemi.
3.
Správa určení má právo vyžadovat od odesílatele a, není-li uveden, od správy podání zaplacení vnitrostátních sazeb. Pokud ve lhůtě stanovené správou určení ani odesílatel ani správa podání nesvolí k zaplacení těchto sazeb, může správa určení zásilky buďto vrátit správě podání s právem na úhradu nákladů za zpáteční přepravu nebo s nimi zacházet podle vlastních předpisů.
4.
Žádná členská země není povinna přepravovat ani dodávat adresátům listovní zásilky, které odesílatelé podali nebo dali podat ve velkém množství v jiné zemi, než ve které sídlí, jestliže je částka terminálních výdajů, kterou má dostat, nižší než částka, kterou by dostala, kdyby byly zásilky podány v sídelní zemi odesílatelů. Správy určení mají právo vyžadovat od správy podání odměnu úměrnou vzniklým nákladům, která nesmí překročit vyšší ze dvou následujících částek: buď 80 procent vnitrostátní sazby platné pro rovnocenné zásilky, nebo 0,14 DTS za zásilku plus 1 DTS za kilogram. Pokud ve lhůtě stanovené správou určení správa podání nesvolí k zaplacení požadované částky, může správa určení zásilky buďto vrátit správě podání s právem na úhradu nákladů za zpáteční přepravu, nebo s nimi může zacházet podle vlastních předpisů.
TŘETÍ ČÁST
Odměna
HLAVA 1
Zvláštní ustanovení pro listovní zásilky
Článek 28
Terminální výdaje. Všeobecná ustanovení
1.
S výhradou výjimek stanovených v Řádech má každá správa, která dostává od jiné správy listovní zásilky, právo vybírat od odesílající správy platbu na úhradu výdajů vzniklých v souvislosti s převzatými mezinárodními listovními zásilkami.
2.
Pro aplikaci ustanovení týkajících se úhrady terminálních výdajů se poštovní správy dělí na země a území v cílovém systému nebo země a území oprávněné být v přechodném systému podle seznamu sestaveného za tímto účelem Kongresem v jeho rezoluci 12/2004. V ustanoveních o terminálních výdajích se země i území nazývají „zeměmi“.
3.
Ustanovení této Úmluvy týkající se placení terminálních výdajů představují přechodná opatření, jež povedou k přijetí systému placení přihlížejícímu ke specifickým faktorům každé země.
4.
Přístup k vnitrostátní službě
4.1
Každá správa dá ostatním správám k dispozici veškeré tarify, lhůty a podmínky, které nabízí za stejných podmínek tuzemským zákazníkům ve vnitrostátním styku.
4.2
Odesílající správa může podobně požádat správu země určení v cílovém systému, aby jí poskytla stejné podmínky, jaké nabízí u rovnocenných zásilek tuzemským zákazníkům.
4.3
Správy zemí v přechodném systému musejí oznámit, zda dovolují přístup za podmínek uvedených v odstavci 4.1.
4.3.1
Jestliže správa země v přechodném systému prohlásí, že dovoluje přístup za podmínek nabízených ve vnitrostátním styku, platí toto dovolení pro všechny správy Unie bez rozdílu.
4.4
Je na správě určení, aby rozhodla, zda správa původu dodržuje podmínky přístupu k její vnitrostátní službě.
5.
Sazby terminálních výdajů za hromadně podávané zásilky nesmějí být vyšší nežli jsou nejvýhodnější sazby používané správou určení na základě dvoustranných či mnohostranných ujednání o terminálních výdajích. Je na správě určení, aby posoudila, zda správa původu dodržuje podmínky přístupu či nikoli.
6.
Odměna terminálních výdajů je založena na plnění kvality služby v zemi určení. Rada poštovního provozu je proto oprávněna v období mezi dvěma kongresy přiznat příplatky k odměně uvedené v odstavcích 29 a 30 s cílem povzbudit k účasti v systému kontroly a odměnit správy, které plní své cíle kvality. Rada poštovního provozu může rovněž stanovit penále v případě nedostatečné kvality, avšak odměna nemůže být nižší než odměna uvedená v článcích 29 a 30.
7.
Každá správa se může zcela nebo částečně zříci odměny uvedené v odstavci 1.
8.
Zúčastněné správy mohou na základě dvoustranné nebo mnohostranné dohody při vyrovnávání účtů týkajících se terminálních výdajů používat jiné systémy odměňování.
Článek 29
Terminální výdaje. Ustanovení vztahující se na výměny mezi zeměmi v cílovém systému
1.
Odměna za listovní zásilky včetně hromadně podávaných zásilek s výjimkou tiskovinových pytlů se stanoví na základě použití sazeb za zásilku a za kilogram, odrážejících náklady na zpracování v zemi určení; tyto náklady musejí být ve vztahu k vnitrostátním sazbám. Výpočet sazeb se provádí v souladu s podmínkami blíže vymezenými v Řádu listovních zásilek.
2.
Sazby za zásilku a za kilogram se vypočítají na základě dále uvedené procentuální sazby za 20gramové prioritní psaní vnitrostátního styku:
2.1
pro r. 2006: 62 %;
2.2
pro r. 2007: 64 %;
2.3
pro r. 2008: 66 %;
2.4
pro r. 2009: 68 %.
3.
Tyto sazby nesmějí překročit:
3.1
pro r. 2006: 0,226 DTS za zásilku a 1,768 DTS za kilogram;
3.2
pro r. 2007: 0,231 DTS za zásilku a 1,812 DTS za kilogram;
3.3
pro r. 2008: 0,237 DTS za zásilku a 1,858 DTS za kilogram;
3.4
pro r. 2009: 0,243 DTS za zásilku a 1,904 DTS za kilogram.
4.
Pro období let 2006 až 2009 nesmějí být používané sazby nižší než 0,147 DTS za zásilku a 1,491 DTS za kilogram. Pokud zvýšené sazby nepřekročí 100 % sazby za 20gramové prioritní psaní vnitrostátního styku příslušné země, minimální sazby se zvyšují na:
4.1
pro r. 2006: 0,151 DTS za zásilku a 1,536 DTS za kilogram;
3.2
pro r. 2007: 0,154 DTS za zásilku a 1,566 DTS za kilogram;
3.3
pro r. 2008: 0,158 DTS za zásilku a 1,598 DTS za kilogram;
3.4
pro r. 2009: 0,161 DTS za zásilku a 1,630 DTS za kilogram.
5.
U tiskovinových pytlů se používá sazba 0,793 DTS za kilogram.
5.1
Tiskovinové pytle o hmotnosti nižší než 5 kg se pro účely placení terminálních výdajů považují za pytle vážící 5 kg.
6.
U doporučených zásilek je stanoven příplatek 0,5 DTS za zásilku a u cenných zásilek 1 DTS za zásilku.
7.
Ustanovení používaná mezi zeměmi v cílovém systému se vztahují na každou zemi oprávněnou být v přechodném systému, která vyjádří své přání připojit se k cílovému systému. Rada poštovního provozu může stanovit přechodná opatření v Řádu listovních zásilek.
8.
K tomuto článku nelze uplatnit žádnou výhradu s výjimkou případu dvoustranné dohody.
Článek 30
Terminální výdaje. Ustanovení vztahující se na toky zásilek do a ze zemí v přechodném systému a mezi nimi navzájem
1.
Odměna
1.1
Odměna za listovní zásilky s výjimkou tiskovinových pytlů je 0,147 DTS za zásilku a 1,491 DTS za kilogram.
1.1.1
U objemů nižších než 100 tun ročně se obě složky převedou na celkovou sazbu 3,727 DTS za kilogram na základě celosvětového průměrného počtu 15,21 zásilek na kilogram.
1.1.2
U objemů vyšších než 100 tun ročně se použije celková sazba 3,727 DTS za kilogram, jestliže ani správa určení ani správa původu nepožaduje změnu sazby na základě skutečného počtu zásilek na kilogram v dané relaci. Kromě toho se tato sazba použije v případě, že skutečný počet zásilek připadající na jeden kilogram je mezi 13 a 17.
1.1.3
Pokud jedna ze zúčastněných správ požádá o aplikaci skutečného počtu zásilek připadajícího na jeden kilogram, vypočte se odměna za příslušný objem podle opravného mechanismu specifikovaného v Řádu listovních zásilek.
1.1.4
Země v cílovém systému se nemůže dovolávat změny celkové sazby uvedené v odstavci 1.1.2 směrem dolů ve vztahu k zemi v přechodném systému, pokud ta nepožaduje změnu v opačném směru.
1.2
U tiskovinových pytlů se používá sazba 0,793 DTS za kilogram.
1.2.1
Tiskovinové pytle o hmotnosti nižší než 5 kg se pro účely placení terminálních výdajů považují za pytle vážící 5 kg.
1.3
U doporučených zásilek je stanoven příplatek 0,5 DTS za zásilku a u cenných zásilek 1 DTS za zásilku.
2.
Mechanismus harmonizace systémů
2.1
Jestliže správa určení v cílovém systému s objemem zásilek vyšším než 50 tun ročně zjistí, že roční hmotnost v tomto toku přesahuje práh vypočítaný podle podmínek stanovených v Řádu listovních zásilek, může na zásilky přesahující tento práh aplikovat systém odměňování uvedený v článku 29 za předpokladu, že neuplatnila opravný mechanismus.
2.2
Jestliže správa v přechodném systému, která dostává ročně od jiné země v přechodném systému více než 50 tun ročně, zjistí, že roční hmotnost v tomto toku přesahuje práh vypočítaný podle podmínek stanovených v Řádu listovních zásilek, může na zásilky přesahující tento práh aplikovat dodatečnou odměnu uvedenou v článku 31 za předpokladu, že neuplatnila opravný mechanismus.
3.
Hromadně podávané zásilky
3.1
Odměna za hromadně podávané zásilky zemím v cílovém systému se stanoví aplikací sazeb za zásilku a za kilogram uvedených v článku 29.
3.2
Správy v přechodném systému mohou požadovat za došlé hromadně podávané zásilky odměnu ve výši 0,147 DTS za zásilku a 1,491 za kilogram.
4.
K tomuto článku nelze uplatnit žádnou výhradu s výjimkou případu dvoustranné dohody.
Článek 31
Fond kvality služby
1.
S výjimkou tiskovinových pytlů a hromadně podávaných zásilek se terminální výdaje splatné všemi zeměmi a územími klasifikovanými Hospodářskou a sociální radou (ECOSOC) jako nejméně rozvinuté země (Least Developed Countries - LDC) zvyšují o 16,5 % ze sazby 3,727 DTS za kilogram uvedené v článku 30 pro účely financování Fondu kvality služby ke zvyšování kvality služby v nejméně rozvinutých zemích. Mezi těmito zeměmi navzájem se žádné navýšení neaplikuje.
2.
Členské země SPU a území zahrnutá do Unie mohou předkládat Administrativní radě opodstatněné žádosti, aby byly považovány za potřebné, pokud jde o další dodatečné zdroje. Země klasifikované jako TRAC 1 - Target for Resources Assignment from the Core (bývalé rozvojové země) mohou zažádat Administrativní radu o poskytnutí zdrojů z Fondu kvality služby za stejných podmínek jako nejméně rozvinuté země. Kromě toho země, klasifikované Programem Spojených národů pro rozvoj (UNDP) jako Net Contributor Countries (NCC - čistí přispěvatelé) mohou požádat Administrativní radu o čerpání prostředků Fondu kvality služby za stejných podmínek jako země TRAC 1. Přijaté žádosti udělené podle tohoto článku nabudou účinnosti prvního dne kalendářního roku následujícího po roce, kdy Administrativní rada přijala rozhodnutí. Administrativní rada posoudí žádost a rozhodne podle přísných kritérií, zda příslušná země může být ve vztahu k Fondu kvality služby považována za nejméně rozvinutou zemi nebo případně zemi TRAC 1. Administrativní rada každý rok zkontroluje a aktualizuje seznam členských zemí SPU a území zahrnutých do Unie.
3.
S výjimkou tiskovinových pytlů a hromadně podávaných zásilek se terminální výdaje splatné zeměmi a územími klasifikovanými pro účely terminálních výdajů Kongresem jako rozvinuté země zemím a územím klasifikovaným UNDP jako země TRAC 1 kromě nejméně rozvinutých zemí zvyšují o 8 % ze sazby 3,727 DTS za kilogram uvedené v článku 30 pro účely financování Fondu kvality služby ke zvyšování kvality služby v zemích TRAC 1 kromě LDC.
4.
S výjimkou tiskovinových pytlů a hromadně podávaných zásilek se terminální výdaje splatné zeměmi a územími klasifikovanými pro účely terminálních výdajů Kongresem jako rozvinuté země zemím a územím klasifikovaným stejným Kongresem jako rozvojové země, kromě zemí uvedených v odstavcích 1 a 3, zvyšují o 1 % ze sazby 3,727 DTS za kilogram uvedené v článku 30 pro účely financování Fondu kvality služby ke zvyšování kvality služby.
5.
Země a území oprávněné čerpat ze zdrojů TRAC 1 se mohou snažit zvyšovat kvalitu své služby pomocí regionálních nebo mnohonárodních projektů ve prospěch nejméně rozvinutých zemí nebo zemí s nízkým příjmem. Tyto projekty by přinášely užitek přímo všem stranám přispívajícím k jejich financování prostřednictvím Fondu kvality služby.
6.
Regionální projekty by měly podporovat zejména realizaci programů SPU na zvýšení kvality služby a zavedení provozních účetních systémů v rozvojových zemích. Rada poštovního provozu schválí nejpozději v r. 2006 postupy při financování těchto projektů.
Článek 32
Průvozní výdaje
1.
Za přímé závěry a zásilky v otevřeném průvozu vyměňované mezi dvěma správami nebo mezi dvěma poštami téže země prostřednictvím služby jedné nebo více dalších správ (služby třetí strany) platí průvozní výdaje. Tyto výdaje představují odměnu za služby poskytnuté v souvislosti s pozemní, námořní nebo leteckou přepravou.
HLAVA 2
Jiná ustanovení
Článek 33
Základní sazby a ustanovení týkající se výdajů na leteckou přepravu
1.
Základní sazba používaná pro vyrovnávání účtů za leteckou přepravu mezi správami je schvalována Radou poštovního provozu. Vypočte ji Mezinárodní úřad podle vzorce uvedeného v Řádu listovních zásilek.
2.
Výpočet leteckých přepravních výdajů za přímé závěry, prioritní zásilky, letecké zásilky a letecké balíky v otevřeném průvozu, jakož i příslušné způsoby odpočtu, vyplývají z Řádu listovních zásilek a z Řádu poštovních balíků.
3.
Výdaje na leteckou přepravu za celý úsek jdou k tíži:
3.1
správy země původu, jde-li o přímé závěry, včetně případu, kdy jsou tyto závěry převáženy přes jednu nebo více průvozních zemí;
3.2
správy, která předává zásilky jiné správě, jde-li o prioritní zásilky a letecké zásilky v otevřeném průvozu včetně chybně směrovaných zásilek.
4.
Stejná pravidla platí pro zásilky osvobozené od pozemních a námořních průvozních výdajů, jsou-li přepravovány letecky.
5.
Každá správa určení, která zajišťuje leteckou přepravu zásilek mezinárodního styku uvnitř své země, má právo na úhradu dodatečných nákladů způsobených touto přepravou za předpokladu, že vážený průměr vzdálenosti leteckých úseků přesahuje 300 kilometrů. Rada poštovního provozu může nahradit vážený průměr vzdálenosti jinými vhodnými kritérii. Neexistuje-li dohoda o bezplatnosti, musejí být výdaje jednotné pro všechny prioritní a letecké závěry přicházející ze zahraničí, ať jsou dále směrovány leteckou cestou či nikoli.
6.
Jsou-li však terminální výdaje vybírané správou určení založeny výslovně na nákladech nebo na vnitrostátních sazbách, žádná dodatečná úhrada výdajů za vnitrostátní leteckou přepravu se nevybírá.
7.
Při výpočtu váženého průměru vzdálenosti správa určení vyjme hmotnost všech závěrů, u kterých je výpočet náhrady terminálních výdajů založen výslovně na nákladech nebo na vnitrostátních sazbách správy určení.
Článek 34
Pozemní a námořní balíkové podíly
1.
Za balíky vyměňované mezi dvěma poštovními správami se vybírají příchodní pozemní podíly vypočítané kombinací základní sazby za balík a základní sazby za kilogram, stanovené v Řádu.
1.1
S přihlédnutím k výše uvedeným základním sazbám mohou být správy navíc oprávněny požadovat další sazby za balík a za kilogram v souladu s ustanoveními uvedenými v Řádu.
1.2
Podíly uvedené v odstavcích 1 a 2 jdou k tíži správy země původu, pokud Řád poštovních balíků nestanoví odchylky od této zásady.
1.3
Příchodní pozemní podíly musejí být jednotné pro celé území každé země.
2.
Za balíky vyměňované mezi dvěma správami nebo mezi dvěma poštami téže země prostřednictvím pozemních služeb jedné nebo více dalších správ se vybírají ve prospěch zemí, jejichž služby se účastní pozemní přepravy, průvozní pozemní podíly stanovené Řádem podle příslušného stupně vzdálenosti.
2.1
Za balíky v otevřeném průvozu jsou zprostředkující správy oprávněny požadovat paušální podíl za zásilku stanovený Řádem.
2.2
Průvozní pozemní podíly jdou k tíži správy země původu, pokud Řád poštovních balíků nestanoví odchylky od této zásady.
3.
Každá ze zemí, jejíž služby se podílejí na námořní přepravě balíků, je oprávněna požadovat námořní podíly. Tyto podíly jdou k tíži správy země původu, pokud Řád poštovních balíků nestanoví odchylky od této zásady.
3.1
Za každé použití námořní přepravy stanoví Řád poštovních balíků námořní podíl podle příslušného stupně vzdálenosti.
3.2
Poštovní správy mohou zvýšit námořní podíl vypočítaný podle odstavce 3.1 maximálně o 50 %. Naproti tomu jej mohou libovolně snížit.
Článek 35
Pravomoc Rady poštovního provozu stanovit výdaje a podíly
1.
Rada poštovního provozu je oprávněna stanovit následující výdaje a podíly splatné poštovními správami v souladu s podmínkami vyjádřenými v Řádech:
1.1
průvozní výdaje za zpracování a přepravu listovních závěrů jednou nebo více zprostředkujícími zeměmi;
1.2
základní sazbu a výdaje na leteckou přepravu vztahující se k leteckým zásilkám;
1.3
příchodní pozemní podíly za zpracování příchozích balíků;
1.4
průvozní pozemní podíly za zpracování a přepravu balíků zprostředkující zemí;
1.5
námořní podíly za námořní přepravu balíků.
2.
Každá revize provedená na základě metodiky zajišťující spravedlivou odměnu správám vykonávajícím služby se musí opírat o spolehlivé a reprezentativní ekonomické a finanční údaje. Případná změna, o níž se rozhodne, nabude účinnosti dnem určeným Radou poštovního provozu.
ČTVRTÁ ČÁST
Závěrečná ustanovení
Článek 36
Podmínky schvalování návrhů týkajících se Úmluvy a Řádu
1.
Aby mohly nabýt účinnosti, musejí být návrhy předložené kongresu a vztahující se k této Úmluvě schváleny většinou přítomných členských zemí, které mají hlasovací právo. Při hlasování musí být přítomna nejméně polovina členských zemí zastoupených na kongresu a majících hlasovací právo.
2.
Aby mohly nabýt účinnosti, musejí být návrhy vztahující se k Řádu listovních zásilek a Řádu poštovních balíků schváleny většinou členů Rady poštovního provozu majících hlasovací právo.
3.
Aby mohly nabýt účinnosti, musejí návrhy předložené mezi dvěma kongresy a vztahující se k této Úmluvě a jejímu Závěrečnému protokolu získat:
3.1
dvě třetiny hlasů za předpokladu, že se hlasování zúčastnila nejméně polovina členských zemí Unie majících hlasovací právo, jde-li o změny;
3.2
většinu hlasů, jde-li o výklad ustanovení.
4.
Nehledě k ustanovení uvedenému v odstavci 3.1 má každá členská země, jejíž vnitrostátní předpisy jsou dosud neslučitelné s navrhovanou změnou, možnost učinit písemné prohlášení generálnímu řediteli Mezinárodního úřadu uvádějící, že nemůže tuto změnu přijmout, a to ve lhůtě devadesáti dní ode dne oznámení této změny.
Článek 37
Výhrady předložené během kongresu
1.
Jakákoli výhrada neslučitelná s cílem a posláním Unie není dovolena.
2.
Obecně platí, že jakákoli členská země, jejíž stanoviska ostatní členské země nesdílejí, se pokud možno vynasnaží přizpůsobit názoru většiny. Výhrady by se měly uplatňovat pouze tehdy, je-li to naprosto nezbytné a podložené pádnými důvody.
3.
Výhrady k článkům této Úmluvy se předkládají Kongresu v podobě písemného návrhu v jednom z pracovních jazyků Mezinárodního úřadu v souladu s příslušnými ustanoveními Jednacího řádu kongresů.
4.
Aby mohly nabýt účinnosti, musejí být návrhy vztahující se k výhradám schváleny předepsanou většinou vyžadovanou ke změně článku, jehož se výhrada týká.
5.
Výhrady se obecně uplatňují na základě reciprocity mezi členskou zemí, která je předložila, a ostatními členskými zeměmi.
6.
Výhrady k této Úmluvě budou zařazeny do jejího Závěrečného protokolu na základě návrhů schválených kongresem.
Článek 38
Nabytí účinnosti a doba platnosti Úmluvy
1.
Tato Úmluva nabude účinnosti dnem 1. ledna 2006 a zůstane v platnosti až do nabytí účinnosti Akt příštího kongresu.
Na důkaz toho podepsali zplnomocněnci vlád členských zemí tuto Úmluvu v jediném vyhotovení, které je uloženo u generálního ředitele Mezinárodního úřadu. Jeden jeho opis bude odevzdán každé straně Mezinárodním úřadem Světové poštovní unie.
Dáno v Bukurešti dne 5. října 2004.
ZÁVĚREČNÝ PROTOKOL SVĚTOVÉ
POŠTOVNÍ ÚMLUVY
Přistupujíce k podpisu Světové poštovní úmluvy sjednané s datem dnešního dne se níže podepsaní zplnomocněnci dohodli na následujícím:
Článek I
Vlastnictví poštovních zásilek. Vracení. Změna nebo oprava adresy
1.
Ustanovení článku 5.1 a 2 se nevztahují na Antiguu a Barbudu, Bahrajn (království), Barbados, Belize, Botswanu, Brunej Darussalam, Dominiku, Egypt, Fidži, Gambii, Grenadu, Guyanu, Hongkong, Irsko, Jamajku, Kanadu, Keňu, Kiribati, Kuvajt, Lesotho, Malajsii, Malawi, Mauricius, Nauru, Nigérii, Nový Zéland, Papuu-Novou Guineu, S. Kitts a Nevis, S. Lucii, S. Vincence a Grenadiny, Spojené království Velké Británie a Severního Irska, zámořská území Velké Británie, Seychely, Sierru Leone, Singapur, Svazijsko, Šalomounovy ostrovy, Tanzanii (Sjed. rep.), Trinidad a Tobago, Tuvalu, Ugandu, Vanuatu, Zambii a na Západní Samou.
2.
Článek 5.1 a 2 se nevztahuje rovněž na Dánsko, Írán (Islámskou rep.) a Rakousko, jejichž předpisy nedovolují vrácení nebo změnu adresy listovních zásilek na žádost odesílatele od okamžiku, kdy byl adresát informován o příchodu zásilky na jeho adresu.
3.
Článek 5.1 se nevztahuje na Austrálii, Ghanu a Zimbabwe.
4.
Článek 5.2 se nevztahuje na Bahamy, Korejskou lidově demokratickou republiku, Irák a Myanmar, jejichž předpisy nedovolují vrácení nebo změnu adresy listovních zásilek na žádost odesílatele.
5.
Článek 5.2 se nevztahuje na Spojené státy americké.
6.
Článek 5.2 se vztahuje na Austrálii pouze do té míry, pokud je slučitelný s vnitrostátními předpisy této země.
7.
Odchylkou od článku 5.2 jsou Filipíny, Konžská demokratická republika, Panama (Rep.), Salvador a Venezuela oprávněny nevracet balíky poté, co adresát požádal o jejich celní projednání, neboť je to v rozporu s celními předpisy těchto zemí.
Článek II
Sazby
1.
Odchylkou od článku 6 jsou poštovní správy Austrálie, Kanady a Nového Zélandu oprávněny vybírat jiné poštovní sazby než ty, které jsou stanoveny v Řádech, pokud jsou tyto sazby přípustné podle předpisů jejich zemí.
Článek III
Výjimka z osvobození od poštovních sazeb pro slepecké zásilky
1.
Odchylkou od článku 7 mohou poštovní správy Indonésie, Sv. Vincence a Grenadin a Turecka, které ve svém vnitrostátním styku nepovolují osvobození od poštovních sazeb pro slepecké zásilky, vybírat výplatné včetně sazeb za zvláštní služby, jež však nesmějí být vyšší než sazby ve vnitrostátním styku.
2.
Odchylkou od článku 7 mohou poštovní správy Austrálie, Japonska, Kanady, Německa, Rakouska, Spojeného království Velké Británie a Severního Irska, Spojených států amerických a Švýcarska vybírat sazby za zvláštní služby, které vybírají za slepecké zásilky ve svém vnitrostátním styku.
Článek IV
Základní služby
1.
Nehledě k ustanovením článku 12 Austrálie nesouhlasí s rozšířením základních služeb na poštovní balíky.
2.
Ustanovení článku 12.2.4 se nevztahují na Velkou Británii, jejíž vnitrostátní předpisy ukládají nižší hranice hmotnosti. Legislativa Velké Británie týkající se zdraví a bezpečnosti omezuje hmotnost poštovních pytlů na 20 kg.
Článek V
Balíčky
1.
Odchylkou od článku 12 Úmluvy je poštovní správa Afghánistánu oprávněna omezit maximální hmotnost balíčků v příchodu i odchodu na 1 kg.
Článek VI
Oznámení o dodání (dodejka)
1.
Poštovní správa Kanady je oprávněna nedodržovat článek 13.4.3, pokud jde o poštovní balíky, vzhledem k tomu, že neposkytuje tuto službu pro balíky ve svém vnitrostátním styku.
Článek VII
Služba odpovědních zásilek v mezinárodním styku (CCRI - IBRS)
1.
Odchylkou od článku 13.4.1 poštovní správa Bulharska poskytuje službu CCRI po projednání s příslušnou poštovní správou.
Článek VIII
Zákazy (listovní zásilky)
1.
Poštovní správy Korejské lid. dem. republiky a Libanonu nepřijímají z titulu výjimky doporučené zásilky obsahující mince, papírové peníze, jakékoli cenné papírycenné papíry na doručitele, cestovní šeky, platinu, zlato nebo stříbro, zpracované či nezpracované, drahokamy, šperky a jiné cenné předměty. Nejsou povinny důsledně dodržovat ustanovení Řádu listovních zásilek, pokud jde o jejich odpovědnost v případě poškození nebo úbytku obsahu doporučených zásilek, nebo pokud jde o zásilky obsahující skleněné nebo křehké předměty.
2.
Poštovní správy Bolívie, Číny (Lid. rep.) s výjimkou zvláštní správní oblasti Hongkong, Iráku, Nepálu, Pákistánu, Saúdské Arábie, Súdánu a Vietnamu nepřijímají z titulu výjimky doporučené zásilky obsahující mince, bankovky, papírové peníze nebo jakékoli cenné papírycenné papíry na doručitele, cestovní šeky, platinu, zlato nebo stříbro, zpracované či nezpracované, drahokamy, šperky a jiné cenné předměty.
3.
Poštovní správa Myanmaru si vyhrazuje právo nepřijímat cenné zásilky obsahující cenné předměty uvedené v článku 15.6, neboť je to v rozporu s jejími vnitrostátními předpisy.
4.
S výhradou zvláštní dohody uzavřené pro tento účel nepřijímá poštovní správa Nepálu doporučené zásilky nebo cenné zásilky obsahující papírové peníze nebo mince.
5.
Poštovní správa Uzbekistánu nepřijímá doporučené nebo cenné zásilky obsahující mince, bankovky, šeky, poštovní známky nebo cizí měnu a odmítá jakoukoli odpovědnost v případě ztráty nebo poškození takovýchto zásilek.
6.
Poštovní správa Íránu (Islámské rep.) nepřijímá zásilky obsahující předměty odporující zásadám islámského náboženství.
7.
Poštovní správa Filipín si vyhrazuje právo nepřijímat žádné listovní zásilky (obyčejné, doporučené nebo cenné) obsahující mince, papírové peníze nebo jakékoli cenné papírycenné papíry na doručitele, cestovní šeky, platinu, zlato nebo stříbro, zpracované či nezpracované, drahokamy nebo jiné cenné předměty.
8.
Poštovní správa Austrálie nepřijímá žádné poštovní zásilky obsahující zlaté nebo stříbrné pruty nebo bankovky. Dále nepřijímá doporučené zásilky adresované do Austrálie ani zásilky v otevřeném průvozu obsahující cennosti jako šperky, drahé kovy, drahokamy nebo polodrahokamy, cenné papírycenné papíry, mince nebo jakékoli převoditelné cenné papírycenné papíry. Odmítá veškerou odpovědnost, pokud jde o zásilky porušující tuto výhradu.
9.
Poštovní správa Číny (Lid. rep.) s výjimkou zvláštní správní oblasti Hongkong nepřijímá v souladu se svými vnitrostátními předpisy cenné zásilky obsahující mince, bankovky, papírové peníze, jakékoli cenné papírycenné papíry na doručitele nebo cestovní šeky.
10.
Poštovní správy Lotyšska a Mongolska si vyhrazují právo nepřijímat obyčejné, doporučené nebo cenné zásilky obsahující mince, bankovky, cenné papírycenné papíry na doručitele a cestovní šeky vzhledem k tomu, že to je v rozporu s jejich vnitrostátními předpisy.
11.
Poštovní správa Brazílie si vyhrazuje právo nepřijímat obyčejné, doporučené nebo cenné zásilky obsahující mince, bankovky v oběhu a jakékoli cenné papírycenné papíry na doručitele.
12.
Poštovní správa Vietnamu si vyhrazuje právo nepřijímat psaní obsahující nějaké předměty nebo zboží.
Článek IX
Zákazy (poštovní balíky)
1.
Poštovní správy Kanady, Myanmaru a Zambie jsou oprávněny nepřijímat cenné balíky obsahující cenné předměty uvedené v článku 15.6.1.3.1 vzhledem k tomu, že to je v rozporu s jejich vnitrostátními předpisy.
2.
Poštovní správy Libanonu a Súdánu nepřijímají z titulu výjimky balíky obsahující mince, papírové peníze nebo jakékoli cenné papírycenné papíry na doručitele, cestovní šeky, platinu, zlato nebo stříbro, zpracované či nezpracované, drahokamy a jiné cenné předměty, nebo obsahující tekutiny a snadno zkapalňující látky nebo předměty ze skla a podobných materiálů nebo jiné křehké předměty. Nejsou povinny dodržovat příslušná ustanovení Řádu poštovních balíků.
3.
Poštovní správa Brazílie je oprávněna nepřijímat cenné balíky obsahující mince a papírové peníze v oběhu, jakož i veškeré cenné papírycenné papíry na doručitele, vzhledem k tomu, že to je v rozporu s jejími vnitrostátními předpisy.
4.
Poštovní správa Ghany je oprávněna nepřijímat cenné balíky obsahující mince a papírové peníze v oběhu vzhledem k tomu, že to je v rozporu s jejími vnitrostátními předpisy.
5.
Kromě předmětů uvedených v článku 15 poštovní správa Saúdské Arábie dále nepřijímá balíky obsahující mince, papírové peníze nebo jakékoli cenné papírycenné papíry na doručitele, cestovní šeky, platinu, zlato nebo stříbro, zpracované či nezpracované, drahokamy a jiné cenné předměty. Rovněž nepřijímá balíky obsahující léky všeho druhu, pokud nejsou provázeny lékařským předpisem vystaveným příslušným úředním orgánem, výrobky určené k hašení ohně, chemické tekutiny nebo předměty, které jsou v rozporu se zásadami islámského náboženství.
6.
Kromě předmětů uvedených v článku 15 poštovní správa Ománu dále nepřijímá balíky obsahující:
6.1
léky všeho druhu, pokud nejsou provázeny lékařským předpisem vystaveným příslušným úředním orgánem;
6.2
výrobky určené k hašení ohně a chemické tekutiny;
6.3
předměty, které jsou v rozporu se zásadami islámského náboženství.
7.
Kromě předmětů uvedených v článku 15 je poštovní správa Íránu (Islámské rep.) dále oprávněna nepřijímat balíky obsahující předměty, které jsou v rozporu se zásadami islámského náboženství.
8.
Poštovní správa Filipín je oprávněna nepřijímat balíky obsahující mince, papírové peníze nebo jakékoli cenné papírycenné papíry na doručitele, cestovní šeky, platinu, zlato nebo stříbro, zpracované či nezpracované, drahokamy nebo jiné cenné předměty, nebo obsahující tekutiny a snadno zkapalňující látky nebo předměty ze skla a podobných materiálů nebo jiné křehké předměty.
9.
Poštovní správa Austrálie nepřijímá žádné poštovní zásilky obsahující zlaté nebo stříbrné pruty nebo bankovky.
10.
Poštovní správa Číny (Lid. rep.) nepřijímá obyčejné balíky obsahující mince, papírové peníze nebo jakékoli cenné papírycenné papíry na doručitele, cestovní šeky, platinu, zlato nebo stříbro, zpracované či nezpracované, drahokamy nebo jiné cenné předměty. Dále rovněž nepřijímá, s výjimkou zvláštní správní oblasti Hongkong, cenné balíky obsahující mince, papírové peníze, jakékoli cenné papírycenné papíry na doručitele nebo cestovní šeky.
11.
Poštovní správa Mongolska si vyhrazuje právo nepřijímat, v souladu se svými vnitrostátními předpisy, balíky obsahující mince, bankovky, cenné papírycenné papíry na doručitele a cestovní šeky.
12.
Poštovní správa Lotyšska nepřijímá obyčejné ani cenné balíky obsahující mince, bankovky, jakékoli cenné papírycenné papíry (šeky) na doručitele nebo cizí měnu a zříká se veškeré odpovědnosti v případě ztráty nebo poškození takovýchto zásilek.
Článek X
Věci podléhající clu
1.
S odvoláním na článek 15 nepřijímají poštovní správy následujících zemí zásilky s udanou cenou obsahující věci podléhající clu: Bangladéš a Salvador.
2.
S odvoláním na článek 15 nepřijímají poštovní správy následujících zemí obyčejná a doporučená psaní obsahující věci podléhající clu: Afghánistán, Albánie, Ázerbájdžán, Bělorusko, Estonsko, Chile, Itálie, Kambodža, Kolumbie, Korejská lid. dem. republika, Kuba, Lotyšsko, Nepál, Peru, S. Marino, Salvador, Turkmenistán, Ukrajina, Uzbekistán a Venezuela.
3.
S odvoláním na článek 15 nepřijímají poštovní správy následujících zemí obyčejná psaní obsahující věci podléhající clu: Benin, Burkina Faso, Džibutsko, Mali, Mauritánie a Pobřeží slonoviny (Rep.).
4.
Nehledě na ustanovení odstavců 1 až 3 se ve všech případech dovoluje zasílání sér, očkovacích látek a naléhavě potřebných léků, jež si je obtížné opatřit.
Článek XI
Reklamace
1.
Odchylkou od článku 17.3 si poštovní správy Bulharska, Čadu, Egypta, Filipín, Gabonu, Íránu (Islámské rep.), Kapverd, Korejské lid. dem. republiky, Kyrgyzstánu, Mongolska, Myanmaru, Řecka, Saúdské Arábie, Súdánu, Sýrie (Arabské rep.), Turkmenistánu, Ukrajiny, Uzbekistánu, zámořských území Velké Británie a Zambie vyhrazují právo vybírat od svých zákazníků sazbu za reklamaci týkající se listovních zásilek.
2.
Odchylkou od článku 17.3 si poštovní správy Argentiny, Ázerbájdžánu, České republiky, Rakouska a Slovenska vyhrazují právo vybírat zvláštní sazbu v případě, zjistí-li se při uzavření pátrání provedeného na základě reklamace, že tato reklamace byla neoprávněná.
3.
Poštovní správy Afghánistánu, Bulharska, Egypta, Gabonu, Íránu (Islámské rep.), Kapverd, Konga (Rep.), Kyrgyzstánu, Mongolska, Myanmaru, Saúdské Arábie, Súdánu, Surinamu, Sýrie (Arabské rep.), Turkmenistánu, Ukrajiny, Uzbekistánu a Zambie si vyhrazují právo vybírat od svých zákazníků sazbu za reklamaci týkající se balíků.
4.
Odchylkou od článku 17.3 si poštovní správy Brazílie, Panamy (Rep.) a Spojených států amerických vyhrazují právo vybírat od svých zákazníků sazbu za reklamaci týkající se listovních zásilek a balíků podaných v zemích, které na základě odstavců 1 až 3 sazbu tohoto druhu aplikují.
Článek XII
Sazba za předložení celnímu úřadu
1.
Poštovní správa Gabonu si vyhrazuje právo vybírat od svých zákazníků sazbu za předložení celnímu úřadu.
2.
Poštovní správy Konga (Rep.) a Zambie si vyhrazují právo vybírat od svých zákazníků sazbu za předložení balíků celnímu úřadu.
Článek XIII
Podávání listovních zásilek v zahraničí
1.
Poštovní správy Austrálie, Nového Zélandu, Rakouska, Řecka, Spojeného království Velké Británie a Severního Irska a Spojených států amerických si vyhrazují právo vybírat sazbu odpovídající nákladům na zpracování od každé poštovní správy, jež jí v souladu s ustanoveními článku 27.4 vrátí předměty, které původně nebyly jejich službami vypraveny jako poštovní zásilky.
2.
Odchylkou od článku 27.4 si poštovní správa Kanady vyhrazuje právo vybírat od správy původu odměnu, která jí umožní pokrýt minimálně náklady na zpracování takovýchto zásilek.
3.
Článek 27.4 opravňuje poštovní správu určení požadovat od správy podání přiměřenou odměnu za dodání listovních zásilek podaných v zahraničí ve velkém množství. Austrálie a Spojené království Velké Británie a Severního Irska si vyhrazují právo omezit tuto platbu na částku odpovídající sazbě vnitrostátního styku používané v zemi určení pro zásilky stejného druhu.
4.
Článek 27.4 opravňuje poštovní správu určení požadovat od správy podání přiměřenou odměnu za dodání listovních zásilek podaných v zahraničí ve velkém množství. Následující země si vyhrazují právo omezit tuto platbu na limity schválené v Řádu pro hromadně podávané zásilky: Bahamy, Barbados, Brunej Darussalam, Čína (Lid. rep.), Grenada, Guyana, Indie, Malajsie, Nepál, Nizozemské Antily a Aruba, Nizozemsko, Nový Zéland, S. Lucie, S. Vincenc a Grenadiny, Singapur, Spojené království Velké Británie a Severního Irska, zámořská území Velké Británie, Spojené státy americké, Srí Lanka, Surinam a Thajsko.
5.
Nehledě na výhrady uvedené v odstavci 4, vyhrazují si následující země právo plně aplikovat ustanovení článku 27 Úmluvy na zásilky došlé z členských zemí Unie: Argentina, Benin, Brazílie, Burkina Faso, Dánsko, Egypt, Francie, Guinea, Itálie, Izrael, Japonsko, Jordánsko, Kamerun, Kypr, Libanon, Lucembursko, Mali, Mauritánie, Maroko, Monako, Německo, Norsko, Pobřeží slonoviny (Rep.), Portugalsko, Rakousko, Řecko, Senegal, Saúdská Arábie, Sýrie (Arabská rep.) a Togo.
6.
Za účelem aplikace článku 27.4 si poštovní správa Německa vyhrazuje právo vyžadovat od poštovní správy země podání zásilek odměnu ve stejné výši, jakou by dostala od poštovní správy sídelní země odesílatele.
7.
Nehledě na výhrady učiněné v článku XIII si Čína (Lid. rep.) vyhrazuje právo omezit veškeré platby za dodání listovních zásilek podaných v zahraničí ve velkém množství na limity stanovené v Úmluvě SPU a v Řádu listovních zásilek pro hromadně podávané zásilky.
Článek XIV
Výjimečné příchodní pozemní podíly
1.
Odchylkou od článku 34 si poštovní správa Afghánistánu vyhrazuje právo vybírat dodatečný výjimečný příchodní pozemní podíl ve výši 7,50 DTS za balík.
Článek XV
Zvláštní sazby
1.
Poštovní správy Belgie, Norska a Spojených států amerických mohou vybírat za letecké balíky vyšší pozemní podíly než za balíky pozemní.
2.
Poštovní správa Libanonu je oprávněna vybírat za balíky do 1 kg sazbu používanou pro balíky od 1 do 3 kg.
3.
Poštovní správa Panamy (Rep.) je oprávněna vybírat za pozemní balíky přepravované v průvozu leteckou cestou (S.A.L.) 0,20 DTS za kilogram.
Na důkaz toho sepsali níže uvedení zplnomocněnci tento Protokol, který bude mít stejnou účinnost a stejnou platnost, jako kdyby jeho ustanovení byla pojata do vlastního textu Úmluvy, a podepsali jedno jeho vyhotovení, které je uloženo u generálního ředitele Mezinárodního úřadu. Jeho opis bude odevzdán každé straně Mezinárodním úřadem Světové poštovní unie.
Dáno v Bukurešti dne 5. října 2004.
PŘEKLAD
UJEDNÁNÍ O POŠTOVNÍCH
PENĚŽNÍCH SLUŽBÁCH
Přihlížejíce k článku 22 odst. 4 Ústavy Světové poštovní unie, sjednané ve Vídni dne 10. července 1964, stanovili níže podepsaní zplnomocněnci vlád členských zemí Unie společnou dohodou a s výhradou článku 25 odst. 4 uvedené Ústavy následující Ujednání.
HLAVA I
Úvodní ustanovení
Článek 1
Předmět Ujednání a produkty, kterých se Ujednání týká
1.
Toto Ujednání upravuje veškeré poštovní služby pro převody peněžních částek. Smluvní země se společně dohodnou na tom, které z produktů tohoto Ujednání hodlají zavést ve svých vzájemných stycích.
2.
Výměny upravené ustanoveními tohoto Ujednání se mohou účastnit i nepoštovní organizace, a to prostřednictvím poštovní správy, žirové služby nebo instituce provozující síť pro převody peněžních částek. Je na těchto organizacích, aby se dohodly s poštovní správou své země tak, aby bylo zajištěno plné provádění všech článků Ujednání a aby v rámci této dohody uplatňovaly svá práva a plnily své povinnosti jako poštovní správy vymezené tímto Ujednáním. Poštovní správa jim slouží jako prostředník ve styku s poštovními správami ostatních smluvních zemí a s Mezinárodním úřadem. Pokud by některá poštovní správa neposkytovala finanční služby popsané v tomto Ujednání nebo pokud by kvalita služby nevyhovovala požadavkům zákazníků, mohou poštovní správy spolupracovat s nepoštovními organizacemi dané země.
3.
Členské země oznámí Mezinárodnímu úřadu do šesti měsíců po ukončení Kongresu název a adresu vládního orgánu zodpovědného za dohled nad poštovními finančními službami, jakož i název a adresu operátora nebo operátorů oficiálně ustanovených k provozování poštovních finančních služeb a plnění povinností vyplývajících z Akt Unie na svém území.
3.1
Členské země oznámí Mezinárodnímu úřadu do šesti měsíců po ukončení Kongresu kontaktní údaje osob zodpovědných za provoz poštovních finančních služeb a za službu reklamací.
3.2
V období mezi kongresy se změny vládních orgánů, oficiálně ustanovených operátorů a zodpovědných osob oznámí Mezinárodnímu úřadu co nejdříve.
4.
Toto Ujednání upravuje následující poštovní peněžní produkty:
4.1
poštovní poukázky včetně dobírkových poukázek;
4.2
převody z účtu na účet.
5.
Na základě dvoustranných nebo mnohostranných smluv mezi zúčastněnými poštovními správami je možné poskytovat další služby.
HLAVA II
Poštovní poukázky
Článek 2
Definice produktu
1.
Obyčejná poukázka
1.1
Zákazník - plátce složí peněžní částku u poštovní přepážky nebo dá příkaz k jejímu odepsání ze svého účtu a požádá o vyplacení celé částky bez jakékoli srážky v hotovosti příjemci.
2.
Převodová poukázka
2.1
Zákazník - plátce složí peněžní částku u poštovní přepážky a požádá o její připsání bez jakékoli srážky na účet příjemce vedený poštovní správou nebo na účet vedený jinými finančními organizacemi.
3.
Dobírková poukázka
3.1
Adresát „zásilky na dobírku“ složí peněžní částku nebo dá příkaz k jejímu odepsání ze svého účtu a požádá o vyplacení celé částky bez jakékoli srážky v hotovosti odesílateli „zásilky na dobírku“.
Článek 3
Podávání příkazů
1.
Není-li zvláštní dohody, částka poukázky se uvede v měně země určení.
2.
Poštovní správa podání stanoví přepočítací kurz své měny k měně země určení.
3.
Maximální částka poštovních poukázek se stanoví bilaterálně.
4.
Poštovní správa podání má naprostou volnost při stanovení dokladů a způsobů podávání poštovních poukázek. Mají-li být poukázky zaslány prostřednictvím poštovního závěru, musejí být použity pouze tiskopisy předepsané v Řádu.
Článek 4
Sazby
1.
Poštovní správa podání svobodně stanoví sazbu, která se má vybrat při podání.
2.
Za poštovní poukázky vyměňované mezi smluvní a nesmluvní zemí prostřednictvím země, která podepsala toto Ujednání, může zprostředkující poštovní správa vybírat dodatečnou sazbu, kterou stanoví na základě nákladů vzniklých činnostmi, jež vykonává; na výši této sazby se zúčastněné poštovní správy dohodnou a odečte se od částky poštovní poukázky. Tato sazba však může být vybrána od odesílatele ve prospěch poštovní správy zprostředkující země, jestliže se zúčastněné poštovní správy takto dohodly.
3.
Doklady, platební nástroje a platební příkazy vztahující se k poštovním peněžním převodům vyměňovaným mezi poštovními správami v poštovních závěrech za podmínek uvedených v článcích RL 110 a 111 jsou osvobozeny od veškerých sazeb.
Článek 5
Povinnosti poštovní správy podání
1.
Pro poskytování vyhovujících služeb zákazníkům se poštovní správa podání řídí normami služby specifikovanými v Řádu.
Článek 6
Přeprava příkazů
1.
Výměny poštovních poukázek se provádějí prostřednictvím elektronických sítí poskytnutých Mezinárodním úřadem SPU nebo jinými subjekty.
2.
Elektronické výměny se provádějí odesláním přímo vyplácející nebo vyměňovací poště. Bezpečnost a kvalita výměn musí být zajištěny buďto technickými specifikacemi vztahujícími se k použitým sítím, nebo dvoustrannou dohodou mezi poštovními správami.
3.
Poštovní správy se mohou dohodnout, že si budou vyměňovat poukázky pomocí papírových tiskopisů uvedených v Řádu a odeslaných jako prioritní zásilky.
4.
Poštovní správy se mohou dohodnout, že budou používat jiné způsoby výměny.
Článek 7
Zacházení v zemi určení
1.
Výplata poštovních poukázek se provádí podle předpisů země určení.
2.
Příjemci se zpravidla vyplatí celá částka poštovní poukázky; pokud příjemce žádá dodatečné zvláštní služby, lze od něho vybrat fakultativní sazby.
3.
Platnost elektronických poukázek se stanoví na základě dvoustranných dohod.
4.
Platnost papírových poukázek trvá zpravidla nejpozději do konce prvního měsíce následujícího po měsíci podání.
5.
Po uplynutí výše uvedené lhůty se nevyplacená poukázka neprodleně vrátí zpět poštovní správě podání.
Článek 8
Odměna vyplácející poštovní správě
1.
Poštovní správa podání přiznává vyplácející správě za každou vyplacenou poukázku odměnu, jejíž výše je stanovena v Řádu.
2.
Namísto paušální částky uvedené v Řádu se poštovní správy mohou dohodnout na jiné výši odměny.
3.
Za peněžní převody osvobozené od sazeb nevzniká nárok na odměnu.
4.
Souhlasí-li s tím zúčastněné poštovní správy, převody peněžitých podpor osvobozené poštovní správou podání od sazeb mohou být vyňaty z odměny.
Článek 9
Povinnosti vyplácející poštovní správy
1.
Pro poskytování vyhovujících služeb zákazníkům se vyplácející poštovní správa řídí normami služby specifikovanými v Řádu.
HLAVA III
Poštovní převody
Článek 10
Definice produktu
1.
Majitel poštovního účtu požádá, aby byla peněžní částka odepsána z jeho účtu a připsána ve prospěch účtu příjemce vedeného poštovní správou nebo jiného účtu prostřednictvím poštovní správy země určení.
Článek 11
Podávání příkazů
1.
Částka převodu se uvede v měně země určení nebo v jakékoli jiné měně podle dohody mezi podací a přijímající poštovní správou.
2.
Poštovní správa podání stanoví přepočítací kurz své měny k měně, ve které je vyjádřena částka převodu.
3.
Částka převodů je neomezená, nerozhodnou-li se zúčastněné poštovní správy jinak.
4.
Poštovní správa podání má naprostou volnost při stanovení dokladů a způsobů podávání převodů.
5.
Poukázky a platební příkazy, které mají být zaslány telekomunikační cestou, podléhají ustanovením Mezinárodního telekomunikačního řádu.
Článek 12
Sazby
1.
Poštovní správa podání svobodně stanoví sazbu, která se má vybrat při podání. K této základní sazbě se případně připočítají sazby týkající se zvláštních služeb poskytnutých odesílateli.
2.
Za peněžní převody vyměňované mezi smluvní a nesmluvní zemí prostřednictvím země, která podepsala toto Ujednání, může zprostředkující správa vybírat dodatečnou sazbu. Na výši této sazby se zúčastněné správy dohodnou a odečte se od vplacené částky. Tato sazba však může být vybrána od odesílatele ve prospěch správy zprostředkující země, jestliže se zúčastněné poštovní správy takto dohodly.
3.
Doklady, platební nástroje a platební příkazy vztahující se k peněžním převodům realizovaným mezi poštovními správami v poštovních závěrech za podmínek uvedených v článcích RL 110 a 111 jsou osvobozeny od veškerých sazeb.
Článek 13
Povinnosti poštovní správy podání
1.
Pro poskytování vyhovujících služeb zákazníkům se poštovní správa podání řídí normami služby specifikovanými v Řádu.
Článek 14
Přeprava příkazů
1.
Převody se provádějí prostřednictvím elektronických sítí poskytnutých Mezinárodním úřadem SPU nebo jinými subjekty na základě technických specifikací schválených zúčastněnými správami.
2.
Bezpečnost a kvalita výměn musí být zajištěny buďto technickými specifikacemi vztahujícími se k použitým sítím, nebo dvoustrannou dohodou mezi poštovní správou podání a vyplácející poštovní správou.
3.
Poštovní správy se mohou dohodnout, že budou uskutečňovat převody pomocí papírových tiskopisů uvedených v Řádu a odeslaných jako prioritní zásilky.
4.
Poštovní správy se mohou dohodnout, že budou používat jiné způsoby výměny.
Článek 15
Zacházení v zemi určení
1.
S došlými převody se zachází podle předpisů země určení.
2.
Poplatky vymahatelné v zemi určení zpravidla hradí příjemce; tato sazba však může být v souladu s dvoustrannou dohodou vybrána od odesílatele a přiznána poštovní správě země určení.
Článek 16
Odměna vyplácející poštovní správě
1.
Za každý převod může vyplácející poštovní správa požadovat zaplacení příchodní sazby. Tato sazba může buďto být odepsána z účtu příjemce nebo jde na vrub poštovní správy podání odepsáním z jejího spojovacího účtu.
2.
Za peněžní převody osvobozené od sazeb nevzniká nárok na odměnu.
3.
Souhlasí-li s tím zúčastněné poštovní správy, převody peněžitých podpor osvobozené poštovní správou podání od sazeb mohou být vyňaty z odměny.
Článek 17
Povinnosti vyplácející poštovní správy
1.
Pro poskytování vyhovujících služeb zákazníkům se vyplácející poštovní správa řídí normami služby specifikovanými v Řádu.
HLAVA IV
Spojovací účty, měsíční účty, reklamace, odpovědnost
Článek 18
Finanční vztahy mezi zúčastněnými poštovními správami
1.
Poštovní správy si mezi sebou dohodnou technologii, kterou budou používat při vyrovnávání svých pohledávek.
2.
Spojovací účty
2.1
Obecně platí, že mohou-li poštovní správy vést vlastní účty, zařídí si každá z nich u partnerské správy otevření spojovacího účtu, jehož prostřednictvím se vyrovnávají vzájemné dluhy a pohledávky vyplývající z výměn uskutečňovaných prostřednictvím služby převodů a poštovních poukázek a jakýchkoli jiných operací, jejichž vyrovnávání si poštovní správy tímto způsobem mohou dohodnout.
2.2
Pokud poštovní správa země určení nemůže vést účty, může být spojovací účet otevřen u jiné poštovní správy.
2.3
Poštovní správy se mohou dohodnout, že budou provádět svá finanční vyrovnání prostřednictvím správ určených mnohostrannou dohodou.
2.4
Je-li spojovací účet přečerpán, úročí se dlužné částky sazbou, která je stanovena v Řádu.
2.5
Aktivní saldo spojovacího účtu může být úročeno.
3.
Měsíční účty
3.1
Neexistuje-li spojovací účet, vyhotovuje každá vyplácející správa pro každou vydávající správu měsíční účet částek vyplacených za poštovní poukázky. Měsíční účty se pravidelně zahrnují do hlavního účtu, na jehož základě se stanoví saldo.
3.2
Vyrovnávání účtů se může rovněž provádět na základě měsíčních účtů bez kompenzace.
4.
Žádné jednostranné opatření, jako je moratorium, zákaz převodu atd. nesmí být na újmu ustanovením tohoto článku a z nich vyplývajícím ustanovením Řádu.
Článek 19
Reklamace
1.
Reklamace se přijímají ve lhůtě šesti měsíců ode dne následujícího po dni podání poštovní poukázky nebo po provedení převodu.
2.
Poštovní správy jsou oprávněny vybírat od zákazníků sazbu za reklamaci poštovních poukázek nebo převodů.
Článek 20
Odpovědnost
1.
Zásada a rozsah odpovědnosti
1.1
Poštovní správa je odpovědná za částky vplacené u přepážky nebo odepsané z účtu plátce až do okamžiku, kdy byla částka řádně vyplacena nebo připsána na účet příjemce.
1.2
Poštovní správa je odpovědná za chybné informace, které poskytla a které způsobily buďto nevyplacení nebo chyby při provedení peněžního převodu. Odpovědnost se vztahuje na chyby v přepočtu a chyby při přepravě.
1.3
Poštovní správa je zproštěna veškeré odpovědnosti:
1.3.1
v případě zpoždění, k němuž může dojít při přepravě, odeslání a výplatě poukázek a příkazů;
1.3.2
nemohou-li kvůli zničení služebních dokladů způsobenému vyšší mocí doložit provedení peněžního převodu, pokud nebyla jejich odpovědnost prokázána jinak;
1.3.3
jestliže odesílatel neuplatnil reklamaci ve lhůtě předepsané v článku 19;
1.3.4
po uplynutí promlčecí lhůty poukázek v zemi podání.
1.4
V případě vrácení bez ohledu na jeho důvod nesmí částka vracená odesílateli překročit částku, kterou vplatil nebo která byla odepsána z jeho účtu.
1.5
Poštovní správy si mohou mezi sebou dohodnout používání rozšířených podmínek odpovědnosti přizpůsobených požadavkům jejich vnitrostátního styku.
1.6
Podmínky pro uplatnění zásady odpovědnosti a zvláště otázky vymezení odpovědnosti, placení dlužných částek, postih, lhůta pro výplatu a ustanovení týkající se úhrady správě, která vyplatila náhradu, jsou stanoveny v Řádu.
HLAVA V
Elektronické sítě
Článek 21
Všeobecná pravidla
1.
Při přepravě platebních příkazů elektronickou cestou používají poštovní správy síť SPU nebo jakoukoli jinou síť umožňující rychlé, spolehlivé a bezpečné provádění převodů.
2.
Elektronické finanční služby SPU se mezi poštovními správami řídí dvoustrannými dohodami. Všeobecná pravidla provozování elektronických finančních služeb SPU podléhají příslušným ustanovením Akt Unie.
HLAVA VI
Různá ustanovení
Článek 22
Žádost o otevření žirového účtu v zahraničí
1.
V případě otevření žirového účtu nebo jiného typu účtu v zahraničí nebo je-li v zahraničí požadován některý finanční produkt, poštovní organizace zemí, které podepsaly toto Ujednání, se dohodnou o pomoci, kterou si mohou poskytovat při používání těchto produktů.
2.
Účastníci se mohou dvoustranně dohodnout, že si budou vzájemně nápomocni při podrobných postupech, a domluvit se o nákladech na poskytování takovéto pomoci.
HLAVA VII
Závěrečná ustanovení
Článek 23
Závěrečná ustanovení
1.
Ve všem, co není výslovně upraveno tímto Ujednáním, platí v případě potřeby analogicky Úmluva.
2.
Na toto Ujednání se nevztahuje článek 4 Ústavy.
3.
Podmínky schvalování návrhů týkajících se tohoto Ujednání a jeho Řádu.
3.1
Aby mohly nabýt účinnosti, musejí být návrhy předložené kongresu a vztahující se k tomuto Ujednání schváleny většinou přítomných a hlasujících členských zemí - signatářů tohoto Ujednání, které mají hlasovací právo. Při hlasování musí být přítomna nejméně polovina těchto členských zemí zastoupených na kongresu a majících hlasovací právo.
3.2
Aby mohly nabýt účinnosti, musejí být návrhy vztahující se k Řádu schváleny většinou členů Rady poštovního provozu - signatářů tohoto Ujednání, kteří mají hlasovací právo.
3.3
Aby mohly nabýt účinnosti, musejí návrhy předložené mezi dvěma kongresy a vztahující se k tomuto Ujednání získat:
3.3.1
dvě třetiny hlasů za předpokladu, že se hlasování zúčastnila nejméně polovina členských zemí zúčastněných na tomto Ujednání a majících hlasovací právo, jde-li o připojení nových ustanovení;
3.3.2
většinu hlasů za předpokladu, že se hlasování zúčastnila nejméně polovina členských zemí zúčastněných na tomto Ujednání a majících hlasovací právo, jde-li o změny ustanovení tohoto Ujednání;
3.3.3
většinu hlasů, jde-li o výklad ustanovení tohoto Ujednání.
3.4
Nehledě k ustanovení uvedenému v článku 3.3.1 má každá členská země, jejíž vnitřní předpisy jsou dosud neslučitelné s navrhovaným připojením, možnost učinit písemné prohlášení generálnímu řediteli Mezinárodního úřadu uvádějící, že nemůže toto připojení přijmout, a to ve lhůtě devadesáti dní ode dne oznámení tohoto připojení.
4.
Toto Ujednání nabude účinnosti dnem 1. ledna 2006 a zůstane v platnosti až do nabytí účinnosti Akt příštího kongresu.
Na důkaz toho podepsali zplnomocněnci vlád smluvních zemí toto Ujednání v jediném vyhotovení, které je uloženo u generálního ředitele Mezinárodního úřadu. Jeho opis bude odevzdán každé straně Mezinárodním úřadem Světové poštovní unie.
Dáno v Bukurešti dne 5. října 2004.
1)
Vídeňská úmluva o smluvním právu, přijatá dne 23. května 1969 ve Vídni, byla vyhlášena pod č. 15/1988 Sb. |
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 30/2011 Sb. m. s. | Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 30/2011 Sb. m. s.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o přijetí Sedmého dodatkového protokolu k Ústavě Světové poštovní unie
Vyhlášeno 15. 4. 2011, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 1. 1. 2006, částka 15/2011
* Článek I - (změněná Preambule)
* Článek II - (přidaný článek 1 bis)
* Článek III - (změněný článek 22)
* Článek IV - (změněný článek 30)
* Článek V - (změněný článek 31)
* Článek VI - Přístup k Dodatkovému protokolu a k ostatním Aktům Unie
* Článek VII - Nabytí účinnosti a doba platnosti Dodatkového protokolu k Ústavě Světové poštovní unie
* HLAVA I - Všeobecná ustanovení
* HLAVA II - Přístup nebo přijetí do Unie. Vystoupení z Unie.
* HLAVA III - Organizace Unie
* HLAVA IV - Finance Unie
* HLAVA I - Všeobecná ustanovení
* HLAVA II - Přijetí a výpověď Akt Unie
* HLAVA III - Změna Akt Unie
* HLAVA IV - Urovnávání sporů
* Článek 33 - Nabytí účinnosti a doba platnosti Ústavy
Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 1. 1. 2006
30
SDĚLENÍ
Ministerstva zahraničních věcí
Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 5. října 2004 byl v Bukurešti přijat a jménem České republiky podepsán Sedmý dodatkový protokol k Ústavě Světové poštovní unie.
S Protokolem vyslovil souhlas Parlament České republiky a prezident republiky jej ratifikoval. Ratifikační listina byla uložena u generálního ředitele Mezinárodního úřadu Světové poštovní unie, depozitáře Ústavy, dne 30. června 2006.
Protokol vstoupil v platnost na základě svého článku VII dne 1. ledna 2006. Pro Českou republiku vstoupil v platnost podle článku 16 Vídeňské úmluvy o smluvním právu1) dne 30. června 2006.
Francouzské znění Protokolu a jeho překlad do českého jazyka a francouzské znění Ústavy Světové poštovní unie ve znění změn Sedmého dodatkového protokolu2) a její překlad do českého jazyka se vyhlašují současně.
PŘEKLAD
SEDMÝ DODATKOVÝ PROTOKOL K ÚSTAVĚ SVĚTOVÉ POŠTOVNÍ UNIE
Přihlížejíce k článku 30 odst. 2 Ústavy Světové poštovní unie, sjednané ve Vídni dne 10. července 1964, přijali zplnomocněnci vlád členských zemí Světové poštovní unie shromáždění na Kongresu v Bukurešti, s výhradou ratifikace, tyto změny uvedené Ústavy.
Článek I
(změněná Preambule)
Ve snaze rozvíjet styky mezi národy prostřednictvím řádně vykonávaných poštovních služeb a přispívat k dosažení ušlechtilých cílů mezinárodní spolupráce v oblasti kulturní, sociální a hospodářské, zplnomocněnci vlád smluvních zemí přijali, s výhradou ratifikace, tuto Ústavu.
Posláním Unie je stimulovat trvalý rozvoj kvalitních, efektivních a dostupných univerzálních poštovních služeb pro usnadnění komunikace mezi obyvateli Země:
-
zajištěním volného toku poštovních zásilek na jednotném poštovním území tvořeném propojenými sítěmi;
-
podporou přijímání přiměřených společných norem a používání technologie;
-
zajištěním spolupráce a vzájemné součinnosti mezi zainteresovanými stranami;
-
nápomocí efektivní technické spolupráci;
-
péčí o uspokojování měnících se potřeb zákazníků.
Článek II
(přidaný článek 1 bis)
Definice
1.
Pro účely Akt Světové poštovní unie jsou následující pojmy definovány takto:
1.1.
Poštovní služba: soubor poštovních služeb, jejichž rozsah je určen orgány Unie. Hlavním úkolem poštovních služeb je uspokojování stanovených společenských a hospodářských cílů členských zemí zajištěním sběru, třídění, přepravy a dodání poštovních zásilek.
1.2.
Členská země: země splňující podmínky uvedené v článku 2 Ústavy.
1.3.
Jednotné poštovní území (jedno a totéž poštovní území): povinnost pro smluvní strany Akt Světové poštovní unie zajišťovat na zásadě vzájemnosti výměnu listovních zásilek při respektování svobody průvozu a bez rozdílu zacházet s poštovními zásilkami původem z jiných území prováženými přes jejich země jako s jejich vlastními poštovními zásilkami.
1.4.
Svoboda průvozu: zásada, podle které je zprostředkující poštovní správa povinna dopravovat poštovní zásilky, které jsou jí v průvozu předány jinou poštovní správou, a zacházet s těmito zásilkami stejným způsobem jako se zásilkami vnitřního styku.
1.5.
Listovní zásilka: zásilky popsané v Úmluvě.
1.6.
Mezinárodní poštovní služba: poštovní činnosti nebo služby upravené Akty. Soubor těchto činností nebo služeb.
Článek III
(změněný článek 22)
Akta Unie
1.
Ústava je základním Aktem Unie. Obsahuje hlavní předpisy Unie a nemůže být předmětem výhrad.
2.
Generální řád obsahuje ustanovení, která zajišťují provádění Ústavy a činnost Unie. Je závazný pro všechny členské země a nemůže být předmětem výhrad
3.
Světová poštovní úmluva, Řád listovních zásilek a Řád poštovních balíků obsahují obecně platné předpisy pro mezinárodní poštovní službu, jakož i ustanovení týkající se služeb listovních zásilek a poštovních balíků. Tato Akta jsou závazná pro všechny členské země.
4.
Ujednání Unie a jejich Řády upravují, s výjimkou listovních zásilek a poštovních balíků, služby mezi členskými zeměmi, které k nim přistoupily. Jsou závazné jen pro tyto země.
5.
Řády, které obsahují opatření nezbytná k provádění Úmluvy a ujednání, jsou stanoveny Radou poštovního provozu se zřetelem k rozhodnutím přijatým kongresem.
6.
Případné závěrečné protokoly, připojené k Aktům Unie uvedeným v odstavcích 3 až 5, obsahují výhrady k těmto Aktům.
Článek IV
(změněný článek 30)
Změna Ústavy
1.
Aby mohly být přijaty, musejí být návrhy předložené kongresu a vztahující se k této Ústavě schváleny nejméně dvěma třetinami členských zemí Unie, které mají hlasovací právo.
2.
Změny přijaté kongresem jsou uvedeny v dodatkovém protokolu a nerozhodne-li kongres jinak, nabývají účinnosti současně s Akty aktualizovanými na témže kongresu. Změny ratifikují členské země co nejdříve a s ratifikačními listinami se nakládá podle článku 26.
Článek V
(změněný článek 31)
Změna Generálního řádu, Úmluvy a ujednání
1.
Generální řád, Úmluva a ujednání stanoví podmínky, jimiž se řídí schvalování návrhů, které se jich týkají.
2.
Úmluva a ujednání nabývají účinnosti současně a mají stejnou dobu platnosti. Ode dne stanoveného kongresem pro nabytí účinnosti těchto Akt se zrušují odpovídající Akta předchozího kongresu.
Článek VI
Přístup k Dodatkovému protokolu a k ostatním Aktům Unie
1.
Členské země, které nepodepsaly tento Protokol, mohou k němu kdykoliv přistoupit.
2.
Členské země, které jsou účastníky Akt aktualizovaných kongresem, ale nepodepsaly je, mají k nim přistoupit co nejdříve.
3.
Listiny o přistoupení týkající se případů uvedených v odstavcích 1 a 2 musí být zaslány generálnímu řediteli Mezinárodního úřadu. Ten oznamuje jejich uložení vládám členských zemí.
Článek VII
Nabytí účinnosti a doba platnosti Dodatkového protokolu k Ústavě Světové poštovní unie
Tento Dodatkový protokol nabude účinnosti dnem 1. ledna 2006 a zůstane v platnosti po neurčitou dobu.
Na důkaz toho sepsali zplnomocněnci vlád členských zemí tento Dodatkový protokol, který bude mít stejnou účinnost a stejnou platnost, jako kdyby jeho ustanovení byla pojata do vlastního textu Ústavy, a podepsali jedno jeho vyhotovení, které je uloženo u generálního ředitele Mezinárodního úřadu. Jeho opis bude odevzdán každé straně Mezinárodním úřadem Světové poštovní unie.
Dáno v Bukurešti dne 5. října 2004.
PŘEKLAD
ÚSTAVA SVĚTOVÉ POŠTOVNÍ UNIE
(pozměněná Dodatkovými protokoly z Tokia 1969, z Lausanne 1974, z Hamburku 1984, z Washingtonu 1989, ze Soulu 1994, z Pekingu 1999 a z Bukurešti 2004)
PREAMBULE
Ve snaze rozvíjet styky mezi národy prostřednictvím řádně vykonávaných poštovních služeb a přispívat k dosažení ušlechtilých cílů mezinárodní spolupráce v oblasti kulturní, sociální a hospodářské, zplnomocněnci vlád smluvních zemí přijali, s výhradou ratifikace, tuto Ústavu.
Posláním Unie je stimulovat trvalý rozvoj kvalitních, efektivních a dostupných univerzálních poštovních služeb pro usnadnění komunikace mezi obyvateli Země:
\\- zajištěním volného toku poštovních zásilek na jednotném poštovním území tvořeném propojenými sítěmi;
\\- podporou přijímání přiměřených společných norem a používání technologie;
\\- zajištěním spolupráce a vzájemné součinnosti mezi zainteresovanými stranami;
\\- nápomocí efektivní technické spolupráci;
\\- péčí o uspokojování měnících se potřeb zákazníků.
KAPITOLA I
Základní ustanovení
HLAVA I
Všeobecná ustanovení
Článek 1
Rozsah a cíl Unie
1.
Země, které přijímají tuto Ústavu, tvoří pro vzájemnou výměnu listovních zásilek jediné poštovní území s označením Světová poštovní unie. Svoboda průvozu je zaručena na celém území Unie.
2.
Cílem Unie je zajišťovat organizaci a zdokonalování poštovních služeb a podporovat v tomto oboru rozvoj mezinárodní spolupráce.
3.
Unie se v rámci svých možností podílí na poštovní technické pomoci požadované jejími členskými zeměmi.
Článek 1 bis
Definice
1.
Pro účely Akt Světové poštovní unie jsou následující pojmy definovány takto:
1.1.
Poštovní služba: soubor poštovních služeb, jejichž rozsah je určen orgány Unie. Hlavním úkolem poštovních služeb je uspokojování stanovených společenských a hospodářských cílů členských zemí zajištěním sběru, třídění, přepravy a dodání poštovních zásilek.
1.2.
Členská země: země splňující podmínky uvedené v článku 2 Ústavy.
1.3.
Jednotné poštovní území ((jedno a totéž poštovní území): povinnost pro smluvní strany Akt Světové poštovní unie zajišťovat na zásadě vzájemnosti výměnu listovních zásilek při respektování svobody průvozu a bez rozdílu zacházet s poštovními zásilkami původem z jiných území prováženými přes jejich země jako s jejich vlastními poštovními zásilkami.
1.4.
Svoboda průvozu: zásada, podle které je zprostředkující poštovní správa povinna dopravovat poštovní zásilky, které jsou jí v průvozu předány jinou poštovní správou, a zacházet s těmito zásilkami stejným způsobem jako se zásilkami vnitřního styku.
1.5.
Listovní zásilka: zásilky popsané v Úmluvě.
1.6.
Mezinárodní poštovní služba: poštovní činnosti nebo služby upravené Akty. Soubor těchto činností nebo služeb.
Článek 2
Členové Unie
Členskými zeměmi Unie jsou:
a)
země, které mají postavení člena ke dni, kdy tato Ústava nabude účinnosti;
b)
země, které se staly členy podle článku 11.
Článek 3
Pravomoc Unie
Do pravomoci Unie náležejí:
a)
území členských zemí;
b)
pošty zřízené členskými zeměmi na územích nezahrnutých do Unie;
c)
území, která aniž by byla členy Unie, jsou do ní zahrnuta, protože z poštovního hlediska jsou závislá na členských zemích.
Článek 4
Výjimečné styky
Poštovní správy, které obstarávají spojení s územími nezahrnutými do Unie, jsou povinny být prostředníky ostatních správ. Pro tyto výjimečné styky platí ustanovení Úmluvy a jejího Řádu.
Článek 5
Sídlo Unie
Sídlem Unie a jejích stálých orgánů je Bern.
Článek 6
Úřední jazyk Unie
Úředním jazykem Unie je francouzský jazyk.
Článek 7
Měnová jednotka
Měnovou jednotkou užívanou v Aktech Unie je účetní jednotka Mezinárodního měnového fondu (FMI).
Článek 8
Užší unie. Zvláštní ujednání
1.
Členské země nebo jejich poštovní správy mohou, pokud tomu nebrání zákonodárství těchto zemí, vytvářet užší unie a sjednávat zvláštní ujednání týkající se mezinárodní poštovní služby, avšak s podmínkou, že při tom nebudou zaváděna ustanovení méně výhodná pro veřejnost než ustanovení obsažená v Aktech, k nimž tyto členské země přistoupily.
2.
Užší unie mohou vysílat pozorovatele na kongresy, konference a zasedání Unie, do Administrativní rady, jakož i do Rady poštovního provozu.
3.
Unie může vysílat pozorovatele na kongresy, konference a zasedání užších unií.
Článek 9
Vztahy s Organizací spojených národů
Vztahy mezi Unií a Organizací spojených národů jsou upraveny dohodami, jejichž znění jsou připojena k této Ústavě.
Článek 10
Vztahy s mezinárodními organizacemi
Pro zajištění těsné součinnosti v oblasti mezinárodního poštovnictví může Unie spolupracovat s mezinárodními organizacemi, jejichž zájmy a působnosti jsou příbuzné.
HLAVA II
Přístup nebo přijetí do Unie. Vystoupení z Unie.
Článek 11
Přístup nebo přijetí do Unie. Postup
1.
Každý člen Organizace spojených národů může přistoupit k Unii.
2.
Každá svrchovaná země, která není členem Organizace spojených národů, může požádat o přijetí za členskou zemi Unie.
3.
Přístup nebo žádost o přijetí do Unie musí zahrnovat výslovné prohlášení o přístupu k Ústavě a k povinným Aktům Unie. Toto prohlášení adresuje vláda zainteresované země generálnímu řediteli Mezinárodního úřadu, který podle okolností oznámí přístup nebo si vyžádá názor členských zemí na žádost o přijetí.
4.
Země, která není členem Organizace spojených národů, je považována za přijatou za člena, je-li její žádost schválena nejméně dvěma třetinami členských zemí Unie. O členských zemích, které neodpověděly ve lhůtě čtyř měsíců, se má za to, že se zdržely hlasování.
5.
Přístup nebo přijetí za člena oznamuje generální ředitel Mezinárodního úřadu vládám členských zemí. Nabývá účinnosti dnem tohoto oznámení.
Článek 12
Vystoupení z Unie. Postup
1.
Každá členská země má možnost vystoupit z Unie cestou výpovědi Ústavy, dané vládou zainteresované země generálnímu řediteli Mezinárodního úřadu a jeho prostřednictvím vládám členských zemí.
2.
Vystoupení z Unie nabude účinnosti po uplynutí jednoho roku ode dne přijetí výpovědi podle odstavce 1 generálním ředitelem Mezinárodního úřadu.
HLAVA III
Organizace Unie
Článek 13
Orgány Unie
1.
Orgány Unie jsou Kongres, Administrativní rada, Rada poštovního provozu a Mezinárodní úřad.
2.
Stálými orgány Unie jsou Administrativní rada, Rada poštovního provozu a Mezinárodní úřad.
Článek 14
Kongres
1.
Kongres je nejvyšším orgánem Unie.
2.
Kongres se skládá ze zástupců členských zemí.
Článek 15
Mimořádné kongresy
Mimořádný kongres se může sejít na žádost nebo se souhlasem nejméně dvou třetin členských zemí Unie.
Článek 16
Administrativní konference
(zrušeno)
Článek 17
Administrativní rada
1.
Administrativní rada (CA) zajišťuje ve shodě s ustanoveními Akt Unie kontinuitu činnosti Unie mezi dvěma kongresy.
2.
Členové Administrativní rady vykonávají své funkce jménem a v zájmu Unie.
Článek 18
Rada poštovního provozu
Rada poštovního provozu (CEP) je pověřena provozními, obchodními, technickými a ekonomickými otázkami, které zajímají obor poštovnictví.
Článek 19
Zvláštní komise
(zrušeno)
Článek 20
Mezinárodní úřad
Ústřední úřad, působící v sídle Unie pod názvem Mezinárodní úřad Světové poštovní unie, řízený generálním ředitelem a podléhající kontrole Administrativní radou, slouží jako výkonný, podpůrný, styčný, informační a poradní orgán.
HLAVA IV
Finance Unie
Článek 21
Výdaje Unie. Příspěvky členských zemí
1.
Každý kongres stanoví nejvyšší částku, které mohou dosáhnout:
a)
ročně výdaje Unie;
b)
výdaje na organizaci příštího kongresu.
2.
Nejvyšší částku výdajů uvedených v odstavci 1 lze překročit, vyžadují-li to okolnosti, s výhradou, že budou dodržena příslušná ustanovení Generálního řádu.
3.
Výdaje Unie, včetně případných výdajů uvedených v odstavci 2, hradí společně členské země Unie. K tomu účelu si každá členská země zvolí příspěvkovou třídu, do níž hodlá být zařazena. Příspěvkové třídy jsou stanoveny Generálním řádem.
4.
V případě přístupu nebo přijetí do Unie podle článku 11 si zainteresovaná země svobodně zvolí příspěvkovou třídu, do níž si přeje být zařazena z hlediska rozvržení výdajů Unie.
KAPITOLA II
Akta Unie
HLAVA I
Všeobecná ustanovení
Článek 22
Akta Unie
1.
Ústava je základním Aktem Unie. Obsahuje hlavní předpisy Unie a nemůže být předmětem výhrad.
2.
Generální řád obsahuje ustanovení, která zajišťují provádění Ústavy a činnost Unie. Je závazný pro všechny členské země a nemůže být předmětem výhrad.
3.
Světová poštovní úmluva, Řád listovních zásilek a Řád poštovních balíků obsahují obecně platné předpisy pro mezinárodní poštovní službu, jakož i ustanovení týkající se služeb listovních zásilek a poštovních balíků. Tato Akta jsou závazná pro všechny členské země.
4.
Ujednání Unie a jejich Řády upravují, s výjimkou listovních zásilek a poštovních balíků, služby mezi členskými zeměmi, které k nim přistoupily. Jsou závazné jen pro tyto země.
5.
Řády, které obsahují opatření nezbytná k provádění Úmluvy a ujednání, jsou stanoveny Radou poštovního provozu se zřetelem k rozhodnutím přijatým kongresem.
6.
Případné závěrečné protokoly, připojené k Aktům Unie uvedeným v odstavcích 3, 4 a 5, obsahují výhrady k těmto Aktům.
Článek 23
Platnost Akt Unie na územích, jejichž mezinárodní styky zajišťuje některá členská země
1.
Každá země může kdykoli prohlásit, že její přijetí Akt Unie zahrnuje všechna území, jejichž mezinárodní styky zajišťuje, nebo pouze některá z nich.
2.
Prohlášení podle odstavce 1 je nutno zaslat generálnímu řediteli Mezinárodního úřadu.
3.
Každá členská země může kdykoli zaslat generálnímu řediteli Mezinárodního úřadu oznámení o výpovědi platnosti Akt Unie, u nichž učinila prohlášení podle odstavce 1. Toto oznámení nabude účinnosti za rok ode dne, kdy je obdržel generální ředitel Mezinárodního úřadu.
4.
Prohlášení a oznámení podle odstavců 1 a 3 jsou sdělována členským zemím generálním ředitelem Mezinárodního úřadu.
5.
Odstavce 1 až 4 se nevztahují na území, která jsou členem Unie a jejichž mezinárodní styky zajišťuje některá členská země.
Článek 24
Národní zákonodárství
Ustanovení Akt Unie nejsou na újmu zákonodárství každé členské země ve všem, co není výslovně stanoveno v těchto Aktech.
HLAVA II
Přijetí a výpověď Akt Unie
Článek 25
Podpis, ověření, ratifikace a jiné způsoby schválení Akt Unie
1.
Akta Unie přijatá kongresem podepisují zplnomocněnci členských zemí.
2.
Řády jsou ověřovány předsedou a generálním sekretářem Rady poštovního provozu.
3.
Ústavu ratifikují signatářské země co nejdříve.
4.
Vyjma Ústavy se schvalování Akt Unie řídí ústavními předpisy každé signatářské země.
5.
Jestliže některá země neratifikuje Ústavu nebo neschválí ostatní Akta, která podepsala, nejsou Ústava a ostatní Akta méně platné pro ostatní země, které je ratifikovaly nebo schválily.
Článek 26
Oznámení ratifikací a ostatních způsobů schválení Akt Unie
Listiny o ratifikaci Ústavy, jejích Dodatkových protokolů a případná schválení ostatních Akt Unie se ukládají co nejdříve u generálního ředitele Mezinárodního úřadu, který o tom uvědomuje vlády členských zemí.
Článek 27
Přístup k ujednáním
1.
Členské země mohou kdykoli přistoupit k jednomu nebo k více ujednáním uvedeným v článku 22 odst. 4.
2.
Přístup členských zemí k ujednáním se oznamuje podle článku 11 odst. 3.
Článek 28
Výpověď ujednání
Každá členská země má možnost vypovědět svou účast na jednom nebo více ujednáních za podmínek stanovených v článku 12.
HLAVA III
Změna Akt Unie
Článek 29
Předkládání návrhů
1.
Poštovní správa členské země má právo předložit buď kongresu, nebo mezi dvěma kongresy, návrhy týkající se Akt Unie, k nimž její země přistoupila.
2.
Návrhy týkající se Ústavy a Generálního řádu mohou však být předloženy pouze kongresu.
3.
Kromě toho návrhy týkající se Řádů se předkládají přímo Radě poštovního provozu, ale nejprve musí být Mezinárodním úřadem zaslány poštovním správám všech členských zemí.
Článek 30
Změna Ústavy
1.
Aby mohly být přijaty, musejí být návrhy předložené kongresu a vztahující se k této Ústavě schváleny nejméně dvěma třetinami členských zemí Unie, které mají hlasovací právo.
2.
Změny přijaté kongresem jsou uvedeny v dodatkovém protokolu a nerozhodne-li kongres jinak, nabývají účinnosti současně s Akty aktualizovanými na témže kongresu. Změny ratifikují členské země co nejdříve a s ratifikačními listinami se nakládá podle článku 26.
Článek 31
Změna Generálního řádu, Úmluvy a ujednání
1.
Generální řád, Úmluva a ujednání stanoví podmínky, jimiž se řídí schvalování návrhů, které se jich týkají.
2.
Úmluva a ujednání nabývají účinnosti současně a mají stejnou dobu platnosti. Ode dne stanoveného kongresem pro nabytí účinnosti těchto Akt se zrušují odpovídající Akta předchozího kongresu.
HLAVA IV
Urovnávání sporů
Článek 32
Rozhodčí řízení
V případě sporu mezi dvěma nebo několika poštovními správami členských zemí ve výkladu Akt Unie nebo odpovědnosti vyplývající pro některou poštovní správu z provádění těchto Akt, je sporná otázka řešena rozhodčím nálezem.
KAPITOLA III
Závěrečná ustanovení
Článek 33
Nabytí účinnosti a doba platnosti Ústavy
Tato Ústava nabude účinnosti dnem 1. ledna 1966 a zůstane v platnosti po neurčenou dobu.
Na důkaz toho podepsali zplnomocněnci vlád smluvních zemí tuto Ústavu v jediném vyhotovení, které zůstane uloženo v archivech vlády země, kde je sídlo Unie. Jeho opis bude odevzdán každé straně Mezinárodním úřadem Světové poštovní unie.
Dáno ve Vídni dne 10. července 1964.
1)
Vídeňská úmluva o smluvním právu, přijatá dne 23. května 1969 ve Vídni, byla vyhlášena pod č. 15/1988 Sb.
2)
Ústava Světové poštovní unie ve znění změn Sedmého dodatkového protokolu nahrazuje znění Ústavy Světové poštovní unie ve znění změn Šestého dodatkového protokolu, přijatého v Pekingu dne 15. září 1999, vyhlášeného pod č. 28/2011 Sb. m. s. |
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 29/2011 Sb. m. s. | Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 29/2011 Sb. m. s.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o přijetí Akt Světové poštovní unie
Vyhlášeno 15. 4. 2011, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 14. 5. 2002, částka 15/2011
* HLAVA I - Činnost orgánů Unie
* HLAVA II - Mezinárodní úřad
* HLAVA III - Postup při předkládání a projednávání návrhů
* HLAVA IV - Finance
* HLAVA V - Rozhodčí řízení
* HLAVA VI - Závěrečná ustanovení
* Článek 1 - Všeobecná ustanovení
* Článek 2 - Delegace
* Článek 3 - Plné moci delegátů
* Článek 4 - Zasedací pořádek
* Článek 5 - Pozorovatelé
* Článek 6 - Doyen Kongresu
* Článek 7 - Předsedové a místopředsedové kongresu a komisí
* Článek 8 - Předsednictvo kongresu
* Článek 9 - Členové komisí
* Článek 10 - Pracovní skupiny
* Článek 11 - Sekretariát kongresu a komisí
* Článek 12 - Jednací jazyky
* Článek 13 - Jazyky, v nichž jsou pořizovány dokumenty kongresu
* Článek 14 - Návrhy
* Článek 15 - Projednávání návrhů na kongresu a v komisích
* Článek 16 - Diskuse
* Článek 17 - Pořádkové návrhy a procedurální návrhy
* Článek 18 - Kvorum
* Článek 19 - Zásada a postup při hlasování
* Článek 20 - Podmínky pro schvalování návrhů
* Článek 21 - Volba členů Administrativní rady a Rady poštovního provozu
* Článek 22 - Volba generálního ředitele a náměstka generálního ředitele Mezinárodního úřadu
* Článek 23 - Protokoly
* Článek 24 - Schvalování návrhů rozhodnutí kongresem (Akta, rezoluce, atd.)
* Článek 25 - Přidělování studií Administrativní radě a Radě poštovního provozu
* Článek 26 - Výhrady k Aktům
* Článek 27 - Podpis Akt
* Článek 28 - Změny Řádu
* Článek 1 - Všeobecná ustanovení
* Článek 2 - Delegace
* Článek 3 - Plné moci delegátů
* Článek 4 - Zasedací pořádek
* Článek 5 - Pozorovatelé
* Článek 6 - Doyen Kongresu
* Článek 7 - Předsedové a místopředsedové kongresu a komisí
* Článek 8 - Předsednictvo kongresu
* Článek 9 - Členové komisí
* Článek 10 - Pracovní skupiny
* Článek 11 - Sekretariát kongresu a komisí
* Článek 12 - Jednací jazyky
* Článek 13 - Jazyky, v nichž jsou pořizovány dokumenty kongresu
* Článek 14 - Návrhy
* Článek 15 - Projednávání návrhů na kongresu a v komisích
* Článek 16 - Diskuse
* Článek 17 - Pořádkové návrhy a procedurální návrhy
* Článek 18 - Kvorum
* Článek 19 - Zásada a postup při hlasování
* Článek 20 - Podmínky pro schvalování návrhů
* Článek 21 - Volba členů Administrativní rady a Rady poštovního provozu
* Článek 22 - Volba generálního ředitele a náměstka generálního ředitele Mezinárodního úřadu
* Článek 23 - Protokoly
* Článek 24 - Schvalování návrhů rozhodnutí kongresem (Akta, rezoluce, atd.)
* Článek 25 - Přidělování studií Administrativní radě a Radě poštovního provozu
* Článek 26 - Výhrady k Aktům
* Článek 27 - Podpis Akt
* Článek 28 - Změny Řádu
* PRVNÍ ČÁST - Společná pravidla pro mezinárodní poštovní službu
* DRUHÁ ČÁST - Pravidla pro listovní zásilky a poštovní balíky
* TŘETÍ ČÁST - Přechodná a závěrečná ustanovení
* Článek I - Vlastnictví poštovních zásilek
* Článek II - Sazby
* Článek III - Výjimka z osvobození od poštovních sazeb pro slepecké zásilky
* Článek IV - Základní služby
* Článek V - Balíčky
* Článek VI - Tiskoviny. Maximální hmotnost
* Článek VII - Poskytování služby poštovních balíků
* Článek VIII - Balíky. Maximální hmotnost
* Článek IX - Maximální částky pro zásilky s udanou cenou
* Článek X - Oznámení o dodání (dodejka)
* Článek XI - Služba odpovědních zásilek v mezinárodním styku
* Článek XII - Zákazy (listovní zásilky)
* Článek XIII - Zákazy (poštovní balíky)
* Článek XIV - Věci podléhající clu
* Článek XV - Vracení. Změna nebo oprava adresy
* Článek XVI - Reklamace
* Článek XVII - Sazba za předložení celnímu úřadu
* Článek XVIII - Odpovědnost poštovních správ
* Článek XIX - Odškodnění
* Článek XX - Výjimky ze zásady odpovědnosti
* Článek XXI - Zproštění poštovních správ odpovědnosti
* Článek XXII - Výplata náhrady
* Článek XXIII - Podávání listovních zásilek v cizině
* Článek XXIV - Terminální výdaje
* Článek XXV - Výdaje na vnitrostátní leteckou přepravu
* Článek XXVI - Výjimečné příchodní pozemní podíly
* Článek XXVII - Zvláštní sazby
* HLAVA I - Úvodní ustanovení
* HLAVA II - Podávání příkazů
* HLAVA III - Přeprava příkazů
* HLAVA IV - Zpracování ve vyplácející zemi a reklamace
* HLAVA V - Odúčtování, spojovací účty
* HLAVA VI - Poštovní šeky (Postchèques)
* HLAVA VII - Síť POSTNET
* HLAVA VIII - Zásilky na dobírku (COD)
* HLAVA IX - Různá ustanovení
* HLAVA X - Závěrečná ustanovení
Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 14. 5. 2002
29
SDĚLENÍ
Ministerstva zahraničních věcí
Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 15. září 1999 byla v Pekingu přijata a jménem České republiky podepsána následující Akta Světové poštovní unie:
Generální řád Světové poštovní unie,
Světová poštovní úmluva
a
Ujednání o poštovních peněžních službách.
Listina o schválení uvedených Akt Světové poštovní unie Českou republikou byla uložena u generálního ředitele Mezinárodního úřadu Světové poštovní unie, depozitáře Akt, dne 14. května 2002.
Akta Světové poštovní unie vstoupila v platnost dne 1. ledna 2001. Pro Českou republiku vstoupila v platnost podle článku 16 Vídeňské úmluvy o smluvním právu1) dne 14. května 2002.
Tato Akta nahradila Akta Světové poštovní unie přijatá dne 14. září 1994 v Soulu, oznámená pod č. 308/1996 Sb.2)
Francouzské znění Akt Světové poštovní unie a jejich překlad do českého jazyka se vyhlašují současně.
PŘEKLAD
GENERÁLNÍ ŘÁD SVĚTOVÉ POŠTOVNÍ UNIE
Obsah|
---|---
Hlava I|
Činnost orgánů Unie
Článek|
101.| Organizace a svolávání kongresů a mimořádných kongresů
102.| Složení, činnost a zasedání Administrativní rady
103.| Dokumentace o činnosti Administrativní rady
104.| Složení, činnost a zasedání Rady poštovního provozu
105.| Dokumentace o činnosti Rady poštovního provozu
106.| Jednací řád kongresů
107.| Pracovní jazyky Mezinárodního úřadu
108.| Jazyky používané pro dokumentaci, pro ústní jednání a pro služební korespondenci
Hlava II
Mezinárodní úřad
109.| Volba generálního ředitele a náměstka generálního ředitele Mezinárodního úřadu
110.| Funkce generálního ředitele
111.| Funkce náměstka generálního ředitele
112.| Sekretariát orgánů Unie
113.| Seznam členských zemí
114.| Informace. Dobrozdání. Žádosti o výklad a změnu Akt. Ankety. Zprostředkování při vyrovnávání účtů
115.| Technická spolupráce
116.| Tiskopisy dodávané Mezinárodním úřadem
117.| Akta užších unií a zvláštní ujednání
118.| Časopis Unie
119.| Roční zpráva o činnosti Unie
Hlava III
Postup při předkládání a projednávání návrhů
120.| Postup při předkládání návrhů kongresu
121.| Postup při předkládání návrhů mezi dvěma kongresy
122.| Projednávání návrhů mezi dvěma kongresy
123.| Oznamování rozhodnutí přijatých mezi dvěma kongresy
124.| Nabytí účinnosti Řádů a dalších rozhodnutí přijatých mezi dvěma kongresy
Hlava IV
Finance
125.| Stanovení a úhrada výdajů Unie
126.| Automatické sankce
127.| Příspěvkové třídy
128.| Placení za dodávky od Mezinárodního úřadu
Hlava V
Rozhodčí řízení
129.| Postup při rozhodčím řízení
Hlava VI
Závěrečná ustanovení
130.| Podmínky schvalování návrhů týkajících se Generálního řádu
131.| Návrhy týkající se dohod s Organizací spojených národů
132.| Nabytí účinnosti a doba platnosti Generálního řádu
GENERÁLNÍ ŘÁD SVĚTOVÉ POŠTOVNÍ UNIE
Přihlížejíce k článku 22 odst. 2 Ústavy Světové poštovní unie, sjednané ve Vídni dne 10. července 1964, stanovili níže podepsaní zplnomocněnci vlád členských zemí Unie společnou dohodou a s výhradou článku 25 odst. 4 uvedené Ústavy v tomto Generálním řádu následující ustanovení, zajišťující provádění Ústavy a činnost Unie.
HLAVA I
Činnost orgánů Unie
Článek 101
Organizace a svolávání kongresů a mimořádných kongresů
1.
Zástupci členských zemí se scházejí na kongresu nejpozději pět let po dni, kdy nabyla účinnosti Akta předchozího kongresu.
2.
Každá členská země je na kongresu zastupována jedním nebo několika zplnomocněnci, vybavenými od své vlády potřebnými plnými mocemi. Podle potřeby se může dát zastupovat delegací jiné členské země. Jedna delegace však může zastupovat kromě své země pouze jednu další členskou zemi.
3.
S výhradou sankcí uvedených v článku 126 má při jednáních každá členská země jeden hlas.
4.
V zásadě každý kongres určí zemi, v níž se bude konat příští kongres. Ukáže-li se toto určení jako neuskutečnitelné, je Administrativní rada oprávněna, aby určila zemi, kde bude kongres zasedat, po dohodě s dotčenou zemí.
5.
Po dohodě s Mezinárodním úřadem stanoví zvoucí vláda konečné datum a přesné místo zasedání kongresu. V zásadě jeden rok před tímto datem zasílá zvoucí vláda pozvání vládám všech členských zemí. Toto pozvání může být zasláno přímo, prostřednictvím jiné vlády nebo prostřednictvím generálního ředitele Mezinárodního úřadu.
6.
Jestliže se kongres musí sejít, aniž by zde byla zvoucí vláda, učiní Mezinárodní úřad se souhlasem Administrativní rady a po dohodě s vládou Švýcarské konfederace nutná opatření ke svolání a organizaci kongresu v sídelní zemi Unie. V tomto případě vykonává Mezinárodní úřad funkci zvoucí vlády.
7.
Místo zasedání mimořádného kongresu určí po dohodě s Mezinárodním úřadem členské země, které daly podnět ke svolání tohoto kongresu.
8.
Pro mimořádné kongresy platí analogicky odstavce 2 až 6.
Článek 102
Složení, činnost a zasedání Administrativní rady
1.
Administrativní rada se skládá ze čtyřiceti jednoho člena, kteří vykonávají své funkce v období mezi dvěma po sobě jdoucími kongresy.
2.
Předsednictví náleží z moci práva hostitelské zemi kongresu. Zřekne-li se tato země tohoto práva, stává se právoplatným členem Rady, a proto zeměpisná skupina, k níž tato země náleží, získává další místo v Radě, na něž se nevztahují omezení uvedená v odstavci 3. V tomto případě zvolí Administrativní rada za předsedu jednoho z členů náležejících do zeměpisné skupiny, do které patří hostitelská země.
3.
Ostatních čtyřicet členů Administrativní rady je voleno kongresem na základě spravedlivého zeměpisného rozdělení. Alespoň polovina členů se obnovuje na každém kongresu; žádná členská země nemůže být zvolena třemi po sobě jdoucími kongresy.
4.
Každý člen Administrativní rady určí svého zástupce, který musí být kompetentní v oboru poštovnictví.
5.
Funkce členů Administrativní rady jsou bezplatné. Výdaje na činnost této Rady nese Unie.
6.
Administrativní rada má následující působnost:
6.1
dohlížet na veškerou činnost Unie v období mezi kongresy s přihlédnutím k rozhodnutím kongresu a studovat otázky týkající se vládní politiky v oboru poštovnictví s přihlédnutím k mezinárodní regulační politice vztahující se k obchodování ve službách a ke konkurenci;
6.2
v rámci svých kompetencí projednávat a schvalovat veškerou činnost, kterou považuje za nezbytnou pro zachování a zlepšení kvality mezinárodních poštovních služeb a jejich modernizaci;
6.3
podporovat, koordinovat a dohlížet na všechny formy poštovní technické pomoci v rámci mezinárodní technické spolupráce;
6.4
projednávat a schvalovat rozpočet a roční účty Unie;
6.5
dávat souhlas, vyžadují-li to okolnosti, k překročení limitu výdajů podle článku 125 odst. 3, 4 a 5;
6.6
stanovit finanční řád Světové poštovní unie;
6.7
stanovit pravidla pro rezervní fond;
6.8
stanovit pravidla pro speciální fond;
6.9
stanovit pravidla pro fond zvláštních činností;
6.10
stanovit pravidla pro dobrovolný fond;
6.11
zajišťovat kontrolu činnosti Mezinárodního úřadu;
6.12
povolovat, je-li o to požádána, výběr nižší příspěvkové třídy podle podmínek stanovených v článku 127 odst. 6;
6.13
povolovat změnu zeměpisné skupiny, jestliže o to země požádá, s přihlédnutím k názorům zemí, které jsou členy dotčených zeměpisných skupin;
6.14
stanovit personální statut a služební podmínky volených funkcionářů;
6.15
vytvářet nebo rušit v Mezinárodním úřadu pracovní místa s přihlédnutím k omezením, která vyplývají ze stanoveného limitu výdajů;
6.16
stanovit řád sociálního fondu;
6.17
schvalovat roční zprávy o činnosti Unie a o finančním řízení sestavované Mezinárodním úřadem a popř. k nim dávat připomínky;
6.18
rozhodovat o navazování styků s poštovními správami pro zajištění výkonu svých funkcí;
6.19
po konzultaci s Radou poštovního provozu rozhodovat o navázání styků s organizacemi, které nejsou pozorovateli z moci práva, projednávat a schvalovat zprávy Mezinárodního úřadu o stycích Světové poštovní unie s ostatními mezinárodními organizacemi, přijímat rozhodnutí, jež pokládá za vhodná, o způsobu těchto styků a o opatřeních z nich vyplývajících; určit ve vhodné době mezinárodní mezivládní a nevládní organizace, které mají být pozvány k účasti na kongresu a pověřit generálního ředitele Mezinárodního úřadu, aby rozeslal potřebná pozvání;
6.20
stanovit, považuje-li to za vhodné, zásady, k nimž musí přihlížet Rada poštovního provozu při studiu otázek, které mají závažné finanční dopady (sazby, terminální výdaje, tranzitní výdaje, základní sazba za leteckou přepravu poštovních zásilek a podávání listovních zásilek v cizině), pozorně sledovat studie a projednávat a schvalovat návrhy Rady poštovního provozu týkající se těchto otázek v souladu s výše uvedenými zásadami;
6.21
studovat na žádost kongresu, Rady poštovního provozu nebo poštovních správ problémy správního, legislativního a právního rázu týkající se Unie nebo mezinárodní poštovní služby; Administrativní radě přísluší, aby ve výše uvedených oblastech rozhodla, zda je vhodné či nikoli provést studie požadované poštovními správami v období mezi kongresy;
6.22
vypracovat návrhy, které budou předloženy ke schválení buď kongresu, nebo poštovním správám podle článku 122;
6.23
je-li to nezbytné, schvalovat v rámci svých kompetencí doporučení Rady poštovního provozu, která se týkají přijetí předpisů nebo nové praxe do doby, než o nich rozhodne kongres;
6.24
projednávat roční zprávu Rady poštovního provozu a popř. návrhy, které tato Rada předkládá;
6.25
předkládat náměty studií k projednání Radě poštovního provozu podle ustanovení článku 104 odst. 9.16;
6.26
stanovit zemi, kde bude zasedat příští kongres v případě uvedeném v článku 101 odst. 4;
6.27
určit ve vhodné době a po konzultaci s Radou poštovního provozu počet komisí potřebných pro úspěšné vedení prací kongresu a stanovit jejich kompetence;
6.28
stanovit po konzultaci s Radou poštovního provozu a s výhradou schválení kongresem členské země, které by mohly:
-
zastávat funkce místopředsedů kongresu, jakož i funkce předsedů a místopředsedů komisí, s přihlédnutím k pokud možno spravedlivému zeměpisnému rozdělení členských zemí;
-
být členy užších komisí kongresu;
6.29
projednávat a schvalovat návrh strategického plánu předkládaného kongresu a zpracovaného Radou poštovního provozu za pomoci Mezinárodního úřadu; projednávat a schvalovat roční revize plánu schváleného kongresem na základě doporučení Rady poštovního provozu a spolupracovat s Radou poštovního provozu na zpracování a roční aktualizaci plánu.
7.
Na svém prvním zasedání, které svolává předseda kongresu, zvolí Administrativní rada mezi svými členy čtyři místopředsedy a stanoví svůj jednací řád.
8.
Administrativní rada, kterou svolává její předseda, se schází zpravidla jednou ročně v sídle Unie.
9.
Předseda, místopředsedové, předsedové komisí Administrativní rady, jakož i předseda skupiny strategického plánování tvoří řídící výbor. Tento výbor připravuje a řídí práce každého zasedání Administrativní rady. Jménem Administrativní rady schvaluje roční zprávu o činnosti Unie sestavenou Mezinárodním úřadem a zajišťuje všechny ostatní úkoly, které se mu Administrativní rada rozhodla svěřit nebo jejichž potřeba vznikla v procesu strategického plánování.
10.
Zástupce každého člena Administrativní rady, který se zúčastní zasedání tohoto orgánu s výjimkou zasedání, která se konají během kongresu, má právo na úhradu ceny buď zpáteční letenky v ekonomické třídě, nebo zpáteční jízdenky 1. třídy po železnici, nebo na úhradu cestovních nákladů jakýmkoli jiným dopravním prostředkem s podmínkou, že tato částka nebude vyšší než cena zpáteční letenky v ekonomické třídě. Stejné právo je poskytováno zástupci každého člena v jejích komisích, pracovních skupinách nebo jiných jejích orgánech, jestliže se scházejí mimo kongres nebo zasedání Rady.
11.
Předseda Rady poštovního provozu zastupuje tento orgán na zasedáních Administrativní rady, jsou-li na pořadu jednání otázky týkající se orgánu, který řídí.
12.
Aby byla zajištěna potřebná návaznost mezi pracemi obou orgánů, může Rada poštovního provozu jmenovat zástupce, kteří se zúčastní zasedání Administrativní rady jako pozorovatelé.
13.
Poštovní správa země, kde zasedá Administrativní rada, je pozvána k účasti jako pozorovatel, pokud tato země není členem Administrativní rady.
14.
Administrativní rada může pozvat na svá zasedání bez hlasovacího práva kteroukoli mezinárodní organizaci, zástupce kterékoli asociace nebo podniku nebo kteroukoli kvalifikovanou osobu, kterou si přeje zapojit do svých prací. Za stejných podmínek může rovněž pozvat jednu nebo více poštovních správ členských zemích majících zájem na otázkách zařazených na pořad jejího jednání.
15.
Členové Administrativní rady se aktivně podílí na její činnosti. Členské země, které nejsou členy Administrativní rady, mohou na základě své žádosti spolupracovat na prováděných studiích při respektování podmínek, které může Rada stanovit, aby zajistila účinnost a efektivnost své práce. Jestliže je k tomu jejich znalosti nebo zkušenosti opravňují, mohou být vyzvány k předsednictví pracovních skupin. Účast členských zemí, které nejsou členy Administrativní rady, je zajišťována bez dodatečných nákladů pro Unii.
Článek 103
Dokumentace o činnosti Administrativní rady
1.
Po každém zasedání Administrativní rada informuje členské země Unie a užší unie o své činnosti zejména zasláním podrobné zprávy, jakož i svých rezolucí a rozhodnutí.
2.
Administrativní rada předkládá kongresu souhrnnou zprávu o své činnosti a zasílá ji poštovním správám alespoň dva měsíce před zahájením kongresu.
Článek 104
Složení, činnost a zasedání Rady poštovního provozu
1.
Rada poštovního provozu se skládá ze čtyřiceti členů, kteří vykonávají své funkce v období mezi dvěma po sobě jdoucími kongresy.
2.
Členové Rady poštovního provozu jsou voleni kongresem na základě specifického geografického rozdělení. Dvacet čtyři míst je vyhrazeno rozvojovým zemím a šestnáct zemím rozvinutým. Nejméně jedna třetina členů je obnovena na každém kongresu.
3.
Zástupce každého člena Rady poštovního provozu je určen poštovní správou své země. Tento zástupce musí být kvalifikovaným pracovníkem poštovní správy.
4.
Náklady na činnost Rady poštovního provozu hradí Unie. Její členové nedostávají žádnou odměnu. Náklady na cestu a pobyt zástupců poštovních správ, jež se účastní Rady poštovního provozu, nesou tyto správy. Nicméně zástupce každé ze zemí považovaných za znevýhodněné podle seznamu Organizace spojených národů má právo, s výjimkou zasedání během kongresu, na úhradu ceny buď zpáteční letenky v ekonomické třídě, nebo jízdenky po železnici 1. třídy, nebo na úhradu cestovních nákladů jakýmkoli jiným dopravním prostředkem s podmínkou, že tato částka nebude vyšší než cena zpáteční letenky v ekonomické třídě.
5.
Na svém prvním zasedání, které svolává a zahajuje předseda kongresu, si Rada poštovního provozu zvolí mezi svými členy předsedu, místopředsedu, předsedy komisí a předsedu skupiny strategického plánování.
6.
Rada poštovního provozu si stanoví svůj jednací řád.
7.
Rada poštovního provozu se zpravidla schází každoročně v sídle Unie. Datum a místo zasedání určí předseda po dohodě s předsedou Administrativní rady a generálním ředitelem Mezinárodního úřadu.
8.
Předseda, místopředseda, předsedové komisí Rady poštovního provozu, jakož i předseda skupiny strategického plánování, tvoří řídící výbor. Tento výbor připravuje a řídí práce každého zasedání Rady poštovního provozu a plní všechny úkoly, které se mu Rada rozhodla svěřit, nebo jejichž potřeba vznikla v procesu strategického plánování.
9.
Rada poštovního provozu má následující působnost:
9.1
řídit studium nejdůležitějších provozních, obchodních, technických, ekonomických problémů a technické spolupráce, které jsou předmětem zájmu poštovních správ všech členských zemí Unie, především otázek, které mají závažné finanční dopady (sazby, terminální výdaje, tranzitní výdaje, základní sazba za leteckou přepravu poštovních zásilek, podíly za poštovní balíky a podávání listovních zásilek v cizině), vypracovávat k nim informace a posudky a doporučovat opatření, která je nutno ve vztahu k nim přijmout;
9.2
revidovat Řády Unie ve lhůtě šesti měsíců po skončení kongresu, jestliže tento nerozhodl jinak; v případě naléhavé potřeby může Rada poštovního provozu uvedené Řády měnit také na jiných zasedáních; pokud jde o základní záměry a principy, zůstává v obou případech Rada poštovního provozu podřízena směrnicím Administrativní rady;
9.3
koordinovat praktická opatření pro rozvoj a zlepšení mezinárodních poštovních služeb;
9.4
vyvíjet s výhradou schválení Administrativní radou v rámci jejích kompetencí veškerou činnost, kterou považuje za nezbytnou pro zachování a zlepšení kvality mezinárodní poštovní služby a její modernizaci;
9.5
zpracovávat návrhy, které budou předloženy ke schválení buď kongresu nebo poštovním správám podle článku 122; schválení Administrativní radou je požadováno, jestliže se tyto návrhy týkají otázek, které patří do její kompetence;
9.6
projednávat na žádost poštovní správy kterékoli členské země jakýkoli návrh, který tato poštovní správa zašle Mezinárodnímu úřadu podle článku 121, připravit k němu připomínky a pověřit Mezinárodní úřad, aby tyto připomínky připojil k danému návrhu před tím, než jej předloží ke schválení poštovním správám členských zemí;
9.7
doporučovat, je-li to nutné a po případném schválení Administrativní radou a po konzultaci všech poštovních správ, přijetí předpisů nebo nové praxe do doby, než o nich rozhodne kongres;
9.8
vypracovávat a předkládat poštovním správám formou doporučení normy z oblasti technické, provozní i z dalších oblastí své působnosti, kde je nezbytný jednotný postup; v případě potřeby stejně tak přistupovat ke změnám norem, které již dříve stanovila;
9.9
projednávat v konzultaci s Administrativní radou a s jejím souhlasem návrh strategického plánu Světové poštovní unie zpracovaný Mezinárodním úřadem a předkládaný kongresu; ve spolupráci se skupinou strategického plánování a s Mezinárodním úřadem a se schválením Administrativní rady každoročně revidovat plán schválený kongresem;
9.10
schvalovat ty části roční zprávy Mezinárodního úřadu o činnosti Unie, které se vztahují k odpovědnosti a funkcím Rady poštovního provozu;
9.11
rozhodovat o navázání styků s poštovními správami nutných k výkonu svých funkcí;
9.12
studovat problematiku výuky a odborného výcviku, o něž mají zájem nové a rozvojové země;
9.13
činit potřebná opatření ke studiu a šíření zkušeností a pokroku, jichž některé země dosáhly v oblastech techniky, provozu, ekonomiky a odborného výcviku zajímající obor poštovnictví;
9.14
studovat daný stav a potřeby poštovních služeb v nových a rozvojových zemích a vypracovávat vhodná doporučení o způsobech a prostředcích zlepšení poštovních služeb v těchto zemích;
9.15
činit po dohodě s Administrativní radou vhodná opatření v oblasti technické spolupráce se všemi členskými zeměmi Unie, zejména pak s novými a rozvojovými zeměmi;
9.16
projednávat všechny ostatní otázky, jež jí předloží některý člen Rady poštovního provozu, Administrativní rada nebo poštovní správa kterékoli členské země.
10.
Členové Rady poštovního provozu se aktivně účastní její činnosti. Poštovní správy členských zemí, které nejsou členy Rady poštovního provozu, mohou na základě své žádosti spolupracovat na prováděných studiích při respektování podmínek, které může Rada stanovit, aby zajistila účinnost a efektivnost své práce. Jestliže je k tomu jejich znalosti nebo zkušenosti opravňují, mohou být vyzvány k předsednictví pracovních skupin.
11.
Na základě strategického plánu Světové poštovní unie přijatého kongresem a zejména jeho části, která se týká strategií stálých orgánů Unie, připraví Rada poštovního provozu na svém prvním zasedání po kongresu základní pracovní program zahrnující několik taktik směřujících k realizaci strategií. Tento základní program, zahrnující omezený počet prací na aktuální témata společného zájmu, je každoročně revidován v závislosti na nových skutečnostech a prioritách, jakož i na změnách zanesených do strategického plánu.
12.
Aby byla zajištěna potřebná návaznost mezi pracemi obou orgánů, může Administrativní rada jmenovat zástupce, kteří se zúčastní zasedání Rady poštovního provozu jako pozorovatelé.
13.
Rada poštovního provozu může pozvat na svá zasedání bez hlasovacího práva:
13.1
kteroukoli mezinárodní organizaci nebo kvalifikovanou osobu, kterou si přeje zapojit do svých prací;
13.2
poštovní správy členských zemí, které nejsou členy Rady poštovního provozu;
13.3
kteroukoli asociaci nebo podnik, s kterými si přeje konzultovat otázky, které se týkají jejích činností.
Článek 105
Dokumentace o činnosti Rady poštovního provozu
1.
Po každém zasedání Rada poštovního provozu informuje poštovní správy členských zemí a užší unie o své činnosti zejména zasláním podrobné zprávy, jakož i svých rezolucí a rozhodnutí.
2.
Rada poštovního provozu vypracovává pro Administrativní radu roční zprávu o své činnosti.
3.
Rada poštovního provozu vypracovává pro kongres souhrnnou zprávu o své činnosti a zasílá ji poštovním správám členských zemí alespoň dva měsíce před zahájením kongresu.
Článek 106
Jednací řád kongresů
1.
K organizaci svých prací a pro vedení svých jednání používá kongres jednacího řádu kongresů.
2.
Každý kongres může tento řád měnit za podmínek stanovených samotným jednacím řádem.
Článek 107
Pracovní jazyky Mezinárodního úřadu
Pracovními jazyky Mezinárodního úřadu jsou jazyky francouzský a anglický.
Článek 108
Jazyky používané pro dokumentaci, pro ústní jednání a pro služební korespondenci
1.
Pro dokumentaci Unie se používají jazyky francouzský, anglický, arabský a španělský. Používají se rovněž jazyky německý, čínský, portugalský a ruský s podmínkou, že reprodukce v těchto jazycích je omezena na nejdůležitější základní dokumentaci. Jiné jazyky se používají rovněž s podmínkou, že členské země, které o ně žádají, nesou všechny náklady.
2.
Členská země nebo členské země požadující jiný jazyk než oficiální tvoří jazykovou skupinu.
3.
Dokumentace je vydávána Mezinárodním úřadem v oficiálním jazyce a v jazycích ustavených jazykových skupin buď přímo, nebo prostřednictvím oblastních kanceláří těchto skupin, způsobem sjednaným s Mezinárodním úřadem. Reprodukce v jiných jazycích je prováděna analogicky.
4.
Dokumentace vydávaná přímo Mezinárodním úřadem je pokud možno distribuována současně v různých požadovaných jazycích.
5.
Písemnosti mezi poštovními správami a Mezinárodním úřadem a mezi tímto úřadem a třetími osobami se mohou vyměňovat ve všech jazycích, pro něž má Mezinárodní úřad překladatelskou službu.
6.
Náklady na překlad do jakéhokoli jazyka včetně nákladů, které vyplývají z aplikace ustanovení odstavce 5, nese jazyková skupina, která o daný jazyk požádala. Členské země, které používají oficiální jazyk, hradí za překlad neoficiálních dokumentů paušální příspěvek, jehož výše na příspěvkovou jednotku se rovná částce, kterou platí členské země používající druhý pracovní jazyk Mezinárodního úřadu. Všechny ostatní náklady spojené s dodáváním dokumentů nese Unie. Limit nákladů, které má uhradit Unie na vydávání dokumentů v němčině, čínštině, portugalštině a ruštině, je stanoven rezolucí kongresu.
7.
Náklady, které má hradit jazyková skupina, se rozdělují mezi členy této skupiny úměrně k jejich členským příspěvkům na výdaje Unie. Tyto náklady mohou být rozděleny mezi členy jazykové skupiny podle jiného rozdělovacího klíče za podmínky, že se zúčastněné správy na tom dohodnou a oznámí své rozhodnutí Mezinárodnímu úřadu prostřednictvím mluvčího skupiny.
8.
Mezinárodní úřad vyhoví ve lhůtě, která nesmí překročit dva roky, jakékoli žádosti členské země o změnu ve výběru jazyka.
9.
Pro ústní jednání na zasedáních orgánů Unie se dovoluje jazyk francouzský, anglický, španělský a ruský pomocí tlumočnického systému - s elektronickým zařízením nebo bez něj - jehož volba je ponechána na uvážení organizátorů zasedání po konzultaci s generálním ředitelem Mezinárodního úřadu a zúčastněnými členskými zeměmi.
10.
Pro ústní jednání a zasedání uvedená v odstavci 9 se dovolují i jiné jazyky.
11.
Delegace, které používají jiných jazyků, zajišťují simultánní tlumočení do jednoho z jazyků vyjmenovaných v odstavci 9 buď pomocí systému uvedeného v témže odstavci, pokud mohou být provedeny potřebné technické úpravy, nebo pomocí zvláštních tlumočníků.
12.
Náklady na tlumočnickou službu se rozdělují mezi členské země používající téhož jazyka poměrným dílem podle jejich členských příspěvků na výdaje Unie. Náklady na instalaci a na údržbu technického zařízení však nese Unie.
13.
Poštovní správy se mohou dohodnout na jazyku, který má být používán pro služební korespondenci v jejich vzájemných stycích. Není-li taková dohoda, používá se jazyka francouzského.
HLAVA II
Mezinárodní úřad
Článek 109
Volba generálního ředitele a náměstka generálního ředitele Mezinárodního úřadu
1.
Generální ředitel a náměstek generálního ředitele Mezinárodního úřadu jsou voleni kongresem na období mezi dvěma po sobě jdoucími kongresy; minimální doba jejich mandátu činí pět let. Znovu zvoleni mohou být pouze jednou. Pokud nerozhodne kongres jinak, datum jejich nástupu do funkce je stanoven na 1. leden roku následujícího po kongresu.
2.
Nejméně sedm měsíců před zahájením kongresu zašle generální ředitel Mezinárodního úřadu vládám členských zemí nótu, v níž je vyzve, aby předložily případné kandidatury na funkce generálního ředitele a jeho náměstka, a zároveň jim sdělí, zda mají generální ředitel nebo náměstek generálního ředitele, kteří jsou ve funkci, zájem o případné obnovení svého mandátu. Kandidatury provázené životopisem musí Mezinárodní úřad obdržet alespoň dva měsíce před zahájením kongresu. Kandidáti musejí být státními příslušníky členských zemí, které jejich kandidaturu předkládají. Mezinárodní úřad zpracuje potřebnou dokumentaci pro kongres. Volba generálního ředitele a náměstka generálního ředitele se koná tajným hlasováním, jako první se provádí volba do funkce generálního ředitele.
3.
Uprázdní-li se místo generálního ředitele, přebírá jeho funkce náměstek generálního ředitele až do konce mandátu generálního ředitele; může být zvolen na toto místo a je přijat z moci úřední jako kandidát s výhradou, že jeho původní mandát jako náměstka generálního ředitele nebyl již jednou prodloužen předešlým kongresem a že ohlásí svůj zájem, aby byl považován za kandidáta na místo generálního ředitele.
4.
Uprázdní-li se současně místo generálního ředitele a náměstka generálního ředitele, zvolí Administrativní rada na podkladě kandidatur, které jí byly předloženy po vypsání konkursu, náměstka generálního ředitele na období do příštího kongresu. Pro předkládání kandidatur se analogicky aplikuje ustanovení odstavce 2.
5.
Uprázdní-li se místo náměstka generálního ředitele, pověří Administrativní rada na návrh generálního ředitele jednoho z generálních podředitelů v Mezinárodním úřadě, aby až do příštího kongresu vykonával funkce náměstka generálního ředitele.
Článek 110
Funkce generálního ředitele
1.
Generální ředitel organizuje, spravuje a řídí Mezinárodní úřad, jehož je zákonným představitelem. Je oprávněn přiřazovat pracovní místa k hodnostem G 1 až D 2 a jmenovat a povyšovat zaměstnance do těchto hodností. Při jmenování do hodností P 1 až D 2 musí brát v úvahu odbornou kvalifikaci kandidátů doporučených poštovními správami členských zemí, jejichž jsou příslušníky, nebo ve kterých vykonávají svou odbornou činnost, s přihlédnutím ke spravedlivému zeměpisnému rozdělení podle světadílů a jazyků. Místa generálních podředitelů musí být v mezích možností obsazována kandidáty z různých regionů a z jiných regionů, než z kterých pocházejí generální ředitel a náměstek generálního ředitele, přičemž se v prvé řadě dbá na zajištění výkonnosti Mezinárodního úřadu. V případě, kdy místo vyžaduje speciální kvalifikaci, může se generální ředitel obracet vně Mezinárodního úřadu. Při jmenování nových zaměstnanců přihlíží rovněž k tomu, že osoby zaujímající místa hodností D 2, D 1 a P 5 musí být v zásadě příslušníky různých členských zemí Unie. Tento princip nemusí aplikovat při povyšování pracovníka Mezinárodního úřadu do hodností D 2, D 1 a P 5. Mimo to se k požadavkům na spravedlivé zeměpisné a jazykové rozdělení při jmenování přihlíží až po ocenění zásluh. Generální ředitel informuje jednou ročně Administrativní radu o jmenováních a povýšeních do hodností P 4 až D 2.
2.
Generální ředitel má následující pravomoci:
2.1
zajišťovat funkce depozitáře Akt Unie a prostředníka v procesu přistoupení a přijetí do Unie, stejně jako vystoupení z ní;
2.2
oznamovat rozhodnutí přijatá kongresem vládám všech členských zemí;
2.3
oznamovat všem poštovním správám Řády vyhotovené nebo revidované Radou poštovního provozu;
2.4
připravovat návrh ročního rozpočtu Unie na nejnižší možné úrovni slučitelné s potřebami Unie a ve vhodné době ho předložit k posouzení Administrativní radě; po schválení Administrativní radou rozesílat rozpočet členským zemím Unie a plnit jej;
2.5
vykonávat specifické činnosti požadované orgány Unie a ty, které mu stanoví Akta;
2.6
přijímat opatření pro realizaci cílů určených orgány Unie v rámci stanovené politiky a disponibilních finančních prostředků;
2.7
předkládat připomínky a návrhy Administrativní radě nebo Radě poštovního provozu;
2.8
připravovat pro Radu poštovního provozu a na základě jí daných direktiv návrh strategického plánu pro předložení kongresu a návrh každoroční revize;
2.9
zajišťovat reprezentaci Unie;
2.10
sloužit jako prostředník ve vztazích mezi:
-
Světovou poštovní unií a užšími uniemi;
-
Světovou poštovní unií a Organizací spojených národů;
-
Světovou poštovní unií a mezinárodními organizacemi, na jejichž činnosti má Unie zájem;
-
Světovou poštovní unií a mezinárodními orgány, asociacemi nebo podniky, se kterými si orgány Unie přejí vést konzultace nebo se připojit k jejich pracím;
2.11
vykonávat funkci generálního sekretáře orgánů Unie a z tohoto titulu dbát se zřetelem na zvláštní ustanovení tohoto Řádu zejména na:
-
přípravu a organizaci prací orgánů Unie;
-
zpracování, výrobu a distribuci dokumentů, zpráv a protokolů; fungování sekretariátu během zasedání orgánů Unie;
2.12
být přítomen zasedání orgánů Unie a účastnit se jednání bez hlasovacího práva, s možností dát se zastupovat.
Článek 111
Funkce náměstka generálního ředitele
1.
Náměstek generálního ředitele pomáhá generálnímu řediteli a je mu odpovědný.
2.
Při nepřítomnosti nebo zaneprázdnění generálního ředitele vykonává náměstek generálního ředitele jeho pravomoci. Stejně je tomu v případě uprázdnění místa generálního ředitele uvedeném v článku 109 odst. 3.
Článek 112
Sekretariát orgánů Unie
Sekretariát orgánů Unie je zajišťován Mezinárodním úřadem pod odpovědností generálního ředitele. Úřad rozesílá všechny dokumenty publikované pro každé zasedání poštovním správám, které jsou členy dotyčného orgánu, poštovním správám zemí, které, aniž jsou členy orgánu, spolupracují na prováděných studiích, užším uniím a poštovním správám dalších členských zemí, které o to požádají.
Článek 113
Seznam členských zemí
Mezinárodní úřad sestavuje a udržuje v aktuálním stavu seznam členských zemí Unie, v němž je u každé země uvedena její příspěvková třída, zeměpisná skupina a její situace ve vztahu k Aktům Unie.
Článek 114
Informace. Dobrozdání. Žádosti o výklad a změnu Akt. Ankety. Zprostředkování při vyrovnávání účtů.
1.
Mezinárodní úřad je trvale k dispozici Administrativní radě, Radě poštovního provozu a poštovním správám, aby jim poskytoval všechny potřebné informace ke služebním otázkám.
2.
Zejména je pověřen, aby shromažďoval, koordinoval, publikoval a distribuoval informace všeho druhu, které zajímají obor mezinárodního poštovnictví; aby na žádost zúčastněných stran podával dobrozdání o sporných otázkách; aby vyhovoval žádostem o výklad a změnu Akt Unie a obecně, aby prováděl studie a redakční nebo dokumentační práce, jež mu uvedená Akta ukládají nebo které mu byly svěřeny v zájmu Unie.
3.
Na žádost poštovních správ provádí ankety, jejichž cílem je zjistit názor ostatních poštovních správ na určitou otázku. Výsledek ankety nemá povahu hlasování a není formálně závazný.
4.
Může působit jako zúčtovací místo při vyrovnávání účtů všeho druhu týkajících se poštovních služeb.
Článek 115
Technická spolupráce
Mezinárodní úřad je pověřen, aby v rámci mezinárodní technické spolupráce rozvíjel poštovní technickou pomoc ve všech jejích formách.
Článek 116
Tiskopisy dodávané Mezinárodním úřadem
Mezinárodní úřad je pověřen, aby zařídil výrobu mezinárodních odpovědek a zásoboval jimi za výrobní cenu poštovní správy, které o to požádají.
Článek 117
Akta užších unií a zvláštní ujednání
1.
Úřady užších unií nebo jedna ze smluvních stran jsou povinny zasílat Mezinárodnímu úřadu dvě vyhotovení Akt těchto unií a zvláštních ujednání uzavřených podle ustanovení článku 8 Ústavy.
2.
Mezinárodní úřad dohlíží na to, aby Akta užších unií a zvláštní ujednání nestanovovala méně výhodné podmínky pro veřejnost, než jaké jsou obsaženy v Aktech Unie, a informuje poštovní správy o existenci užších unií a zmíněných ujednání. Oznamuje Administrativní radě každou nepravidelnost zjištěnou na podkladě tohoto ustanovení.
Článek 118
Časopis Unie
Mezinárodní úřad vydává s pomocí dokumentů dávaných mu k dispozici časopis v jazyce německém, anglickém, arabském, francouzském a ruském.
Článek 119
Roční zpráva o činnosti Unie
Mezinárodní úřad vypracovává o činnosti Unie roční zprávu, která je po schválení Administrativní radou zasílána poštovním správám, užším uniím a Organizaci spojených národů.
HLAVA III
Postup při předkládání a projednávání návrhů
Článek 120
Postup při předkládání návrhů kongresu
1.
Pro předkládání návrhů všeho druhu kongresu poštovními správami členských zemí platí, s výhradou výjimek uvedených v odstavcích 2 a 5, následující postup:
a)
přijaty jsou návrhy, které dojdou Mezinárodnímu úřadu alespoň šest měsíců před datem stanoveným pro kongres;
b)
žádný návrh redakční povahy se nepřijme v období šesti měsíců před stanoveným datem kongresu;
c)
návrhy na věcné změny, které dojdou Mezinárodnímu úřadu v období mezi šesti a čtyřmi měsíci před stanoveným datem kongresu, se přijmou jen tehdy, jsou-li podporovány alespoň dvěma poštovními správami;
d)
návrhy na věcné změny, které dojdou Mezinárodnímu úřadu v období mezi čtyřmi a dvěma měsíci před stanoveným datem kongresu se přijmou jen tehdy, jsou-li podporovány alespoň osmi poštovními správami; později došlé návrhy se již nepřijmou;
e)
podpůrná prohlášení musí dojít Mezinárodnímu úřadu ve stejné lhůtě jako návrhy, jichž se týkají.
2.
Návrhy týkající se Ústavy nebo Generálního řádu musejí dojít Mezinárodnímu úřadu nejméně šest měsíců před zahájením kongresu; návrhy, které dojdou později, avšak před zahájením kongresu, mohou být vzaty v úvahu jen tehdy, jestliže o tom kongres rozhodne dvoutřetinovou většinou zemí zastoupených na kongresu a jsou-li dodrženy podmínky stanovené v odstavci 1.
3.
Každý návrh musí mít v zásadě jen jeden cíl a obsahovat jen změny odůvodnitelné tímto cílem.
4.
Návrhy redakční povahy opatří poštovní správy, které je předkládají, v záhlaví poznámkou „Návrh redakční povahy“ a Mezinárodní úřad je uveřejní pod číslem, za nímž následuje písmeno „R“. Návrhy, které nemají toto označení, ale podle názoru Mezinárodního úřadu se týkají jen redakční úpravy, se uveřejní s vhodnou poznámkou; Mezinárodní úřad sestaví seznam těchto návrhů pro potřebu kongresu.
5.
Postup předepsaný v odstavcích 1 a 4 se nevztahuje na návrhy týkající se jednacího řádu kongresů ani na pozměňovací návrhy k návrhům již podaným.
Článek 121
Postup při předkládání návrhů mezi dvěma kongresy
1.
Každý návrh k Úmluvě nebo k ujednáním podávaný některou poštovní správou mezi dvěma kongresy musí být podporován, aby byl vzat v úvahu, alespoň dvěma dalšími poštovními správami. Tyto návrhy se nevyřizují, neobdrží-li k nim Mezinárodní úřad zároveň potřebná podpůrná prohlášení.
2.
Tyto návrhy se zasílají ostatním poštovním správám prostřednictvím Mezinárodního úřadu.
3.
Návrhy týkající se Řádů nepotřebují podporu, ale Rada poštovního provozu je projednává pouze tehdy, uzná-li jejich neodkladnost.
Článek 122
Projednávání návrhů mezi dvěma kongresy
1.
Pro každý návrh týkající se Úmluvy, ujednání a jejich závěrečných protokolů platí tento postup: poštovní správy členských zemí mají dvouměsíční lhůtu k přezkoumání návrhu oznámeného oběžníkem Mezinárodního úřadu a k tomu, aby případně jmenovanému úřadu zaslaly své připomínky. Pozměňovací návrhy nejsou přípustné. Mezinárodní úřad shromáždí odpovědi a oznámí je poštovním správám s výzvou, aby se vyjádřily pro návrh nebo proti němu. O těch správách, které ve lhůtě dvou měsíců neoznámily své rozhodnutí, se má za to, že se zdržely hlasování. Uvedené lhůty se počítají od data oběžníků Mezinárodního úřadu.
2.
Návrhy na změnu Řádů projednává Rada poštovního provozu.
3.
Týká-li se návrh některého ujednání nebo jeho závěrečného protokolu, mohou se jednání podle odstavce 1 zúčastnit jen poštovní správy těch členských zemí, které jsou účastníky daného ujednání.
Článek 123
Oznamování rozhodnutí přijatých mezi dvěma kongresy
1.
Změny v Úmluvě, ujednáních a závěrečných protokolech k těmto Aktům se potvrzují oznámením generálního ředitele Mezinárodního úřadu vládám členských zemí.
2.
Změny provedené Radou poštovního provozu v Řádech a jejich závěrečných protokolech jsou poštovním správám oznamovány Mezinárodním úřadem. Totéž platí pro výklady uvedené v článku 64.3.3.2 Úmluvy a pro příslušná ustanovení ujednání.
Článek 124
Nabytí účinnosti Řádů a dalších rozhodnutí přijatých mezi dvěma kongresy
1.
Řády nabývají účinnosti stejným dnem a platí na stejné období jako Akta příslušného kongresu.
2.
S výhradou případů uvedených v odstavci 1 nabývají rozhodnutí o změnách Akt Unie přijatá mezi dvěma kongresy účinnosti nejdříve tři měsíce po jejich oznámení.
HLAVA IV
Finance
Článek 125
Stanovení a úhrada výdajů Unie
1.
Roční výdaje na činnost orgánů Unie nesmějí, s výhradou ustanovení odstavců 2 až 6, překročit níže uvedené částky pro rok 2000 a následující léta:
36 680 816 švýcarských franků pro rok 2000;
37 000 000 švýcarských franků pro roky 2001 až 2004.
Základní limit pro rok 2004 platí rovněž pro další léta, bude-li kongres plánovaný na rok 2004 odložen.
2.
Náklady na zasedání příštího kongresu (přemístění sekretariátu, dopravní náklady, náklady na technické vybavení pro simultánní tlumočení, náklady pro pořizování dokumentů během kongresu apod.) nesmějí překročit limit 2 948 000 švýcarských franků.
3.
Administrativní rada je oprávněna překročit limity stanovené v odstavcích 1 a 2, musí-li přihlédnout ke zvýšení platových stupnic, pensijních příspěvků nebo odškodnění včetně funkčních přídavků uznaných Organizací spojených národů pro její zaměstnance v Ženevě.
4.
Administrativní rada je rovněž oprávněna upravovat každoročně částku nákladů jiných než personálních v závislosti na švýcarském indexu spotřebitelských cen.
5.
Odchylkou od ustanovení odstavce 1 může Administrativní rada nebo v případě krajní naléhavosti generální ředitel dát souhlas k překročení stanovených limitů za účelem provedení důležitých a nepředvídaných oprav budovy Mezinárodního úřadu, aniž by však částka překročení byla vyšší než 125 000 švýcarských franků.
6.
Ukáží-li se částky uvedené v odstavcích 1 a 2 nedostatečnými pro zajištění dobrého chodu Unie, mohou být tyto limity překročeny se souhlasem většiny členských zemí Unie. Každá konzultace musí obsahovat podrobný rozbor skutečností ospravedlňujících takovou žádost.
7.
Země, které přistoupí k Unii nebo jsou přijaty za členy Unie, jakož i země, které z Unie vystoupí, musí zaplatit svůj příspěvek za celý rok, v jehož průběhu vstoupilo jejich přijetí nebo vystoupení v platnost.
8.
Členské země platí své příspěvky na roční náklady Unie předem na podkladě rozpočtu stanoveného Administrativní radou. Tyto příspěvky musejí být zaplaceny nejpozději prvního dne finančního období, jehož se rozpočet týká. Po tomto termínu se z dlužných částek počítají úroky ve prospěch Unie, a to 3 % ročně za prvních šest měsíců a 6 % ročně počínaje sedmým měsícem.
9.
Jestliže nedoplatky povinných příspěvků bez úroků dlužené Unii členskou zemí jsou rovny nebo vyšší než částka příspěvků této země za předchozí dvě finanční období, může tato členská země nenávratně postoupit Unii své celé pohledávky vůči jiným členským zemím nebo jejich část způsoby stanovenými Administrativní radou. Podmínky postoupení pohledávek musí být stanoveny společnou dohodou mezi členskou zemí, jejími dlužníky/věřiteli a Unií.
10.
Členské země, které z právních nebo jiných důvodů nemohou provést takové postoupení, se zaváží uzavřít plán splácení svých nevyrovnaných účtů.
11.
S výhradou výjimečných případů nemůže vyrovnání nedoplatků povinných příspěvků trvat více než deset let.
12.
Administrativní rada může ve výjimečných případech osvobodit členskou zemi od všech nebo části dlužných úroků, jestliže tato země plně vyrovnala své nezaplacené dluhy.
13.
V rámci plánu splácení svých nevyrovnaných účtů schváleného Administrativní radou může být členská země rovněž osvobozena od všech nebo části akumulovaných nebo nabíhajících úroků; takové osvobození je však podřízeno úplnému a přesnému dodržování plánu splácení v dohodnuté lhůtě maximálně deseti let.
14.
S cílem čelit nedostatku finančních prostředků Unie je zřizován rezervní fond, jehož částka je stanovena Administrativní radou. Tento fond je dotován v první řadě rozpočtovými přebytky. Může rovněž sloužit k vyrovnání rozpočtu nebo ke snížení částky příspěvků členských zemí.
15.
Při přechodném nedostatku finančních prostředků poskytne vláda Švýcarské konfederace krátkodobé potřebné zálohy za podmínek, které budou sjednány společnou dohodou. Tato vláda dohlíží bezplatně na vedení finančních účtů, jakož i na účetnictví Mezinárodního úřadu v rámci úvěrových limitů stanovených kongresem.
Článek 126
Automatické sankce
1.
Každá členská země, která nemůže provést postoupení uvedené v článku 125 odst. 9 a která nepřijme plán splácení navržený Mezinárodním úřadem podle článku 125 odst. 10, nebo tento plán nedodržuje, automaticky ztrácí své hlasovací právo na kongresu a na zasedáních Administrativní rady a Rady poštovního provozu a není od té doby volitelná do těchto dvou rad.
2.
Automatické sankce se ruší z moci úřední s okamžitou účinností, jakmile příslušná členská země plně vyrovná své nedoplatky povinných příspěvků dlužených Unii včetně úroků nebo jestliže souhlasí s tím, že se podřídí plánu splácení svých dlužných účtů.
Článek 127
Příspěvkové třídy
1.
Členské země přispívají na krytí výdajů Unie podle příspěvkové třídy, do které patří.
Tyto třídy jsou:
třída 50 jednotek;
třída 40 jednotek;
třída 35 jednotek;
třída 25 jednotek;
třída 20 jednotek;
třída 15 jednotek;
třída 10 jednotek;
třída 5 jednotek;
třída 3 jednotky;
třída 1 jednotka;
třída 0,5 jednotky vyhrazená pro nejméně rozvinuté země vyjmenované Organizací spojených národů a pro jiné země určené Administrativní radou.
2.
Mimo příspěvkové třídy uvedené v odstavci 1 může každá členská země podle své volby platit vyšší počet příspěvkových jednotek než 50.
3.
Členské země jsou zařazeny do jedné z výše uvedených příspěvkových tříd při svém přistoupení nebo přijetí do Unie podle postupu uvedeného v článku 21 odst. 4 Ústavy.
4.
Členské země mohou následně změnit příspěvkovou třídu pod podmínkou, že tato změna bude oznámena Mezinárodnímu úřadu nejméně dva měsíce před zahájením kongresu. Toto oznámení, které se předloží kongresu, vstupuje v platnost dnem, kdy nabývají účinnosti finanční opatření přijatá kongresem. Členské země, které neoznámily své přání změnit příspěvkovou třídu v předepsaných lhůtách, jsou ponechány v příspěvkové třídě, do které dosud patří.
5.
Členské země nemohou požadovat najednou snížení příspěvkové třídy o více než jeden stupeň.
6.
Za mimořádných okolností, jako jsou přírodní katastrofy vyžadující si programy mezinárodní pomoci, může však na žádost členské země Administrativní rada dát souhlas k dočasné změně příspěvkové třídy o jeden stupeň jedenkrát mezi dvěma kongresy, jestliže tato země prokáže, že nemůže nadále platit svůj příspěvek podle původně vybrané třídy. Za stejných okolností může rovněž Administrativní rada dát souhlas k dočasné změně příspěvkové třídy členských zemí, které nepatří do kategorie nejméně vyspělých zemí a jsou již zařazeny ve třídě s 1 jednotkou, na třídu s 0,5 jednotky.
7.
Dočasná změna příspěvkové třídy podle odstavce 6 může být Administrativní radou povolena na období nejvýše dvou let nebo do příštího kongresu, jestliže bude zasedat před koncem tohoto období. Po uplynutí stanoveného období je příslušná země automaticky zařazena do své původní třídy.
8.
Na rozdíl od odstavců 4 a 5 pro přeřazení do vyšší třídy neplatí žádné omezení.
Článek 128
Placení za dodávky od Mezinárodního úřadu
Dodávky, které zasílá poštovním správám za úplatu Mezinárodní úřad, musejí být zaplaceny v nejkratší možné lhůtě a nejpozději do šesti měsíců od prvního dne měsíce následujícího po měsíci, kdy Mezinárodní úřad zaslal účet. Po uplynutí této lhůty se dlužné částky úrokují 5 % ročně ve prospěch Unie ode dne, kdy prošla uvedená lhůta.
HLAVA V
Rozhodčí řízení
Článek 129
Postup při rozhodčím řízení
1.
V případě sporu, který má být řešen rozhodčím řízením, zvolí si každá z poštovních správ ve sporu některou poštovní správu členské země, která nemá ve sporu přímý zájem. Tvoří-li strany ve sporu společně několik poštovních správ, pokládají se ve smyslu tohoto ustanovení za správu jedinou.
2.
Jestliže jedna z poštovních správ ve sporu nepřijme návrh na rozhodčí řízení ve lhůtě šesti měsíců, vyzve Mezinárodní úřad, je-li o to požádán, poštovní správu, která je v prodlení, aby určila rozhodčího, nebo jej z moci úřední určí sám.
3.
Strany ve sporu se mohou dohodnout na určení jediného rozhodčího, kterým může být Mezinárodní úřad.
4.
Rozhodnutí rozhodčích se přijímá většinou hlasů.
5.
Při rovnosti hlasů zvolí rozhodčí k vyřešení sporné otázky jinou poštovní správu, která rovněž nemá žádný zájem na rozepři. Nedojde-li k dohodě o této volbě, určí Mezinárodní úřad takovou poštovní správu z poštovních správ, které nebyly navrženy rozhodčími.
6.
Jde-li o spornou otázku týkající se některého z ujednání, mohou být za rozhodčí určeny jen ty poštovní správy, které jsou účastníky daného ujednání.
HLAVA VI
Závěrečná ustanovení
Článek 130
Podmínky schvalování návrhů týkajících se Generálního řádu
Návrhy předložené kongresu a vztahující se k tomuto Generálnímu řádu nabudou účinnosti po schválení většinou členských zemí zastoupených na kongresu. Při hlasování musejí být přítomny nejméně dvě třetiny členských zemí.
Článek 131
Návrhy týkající se dohod s Organizací spojených národů
Podmínky schvalování uvedené v článku 130 platí rovněž pro návrhy na změny dohod sjednaných mezi Světovou poštovní unií a Organizací spojených národů, pokud tyto dohody samy neurčují podmínky pro změny svých ustanovení.
Článek 132
Nabytí účinnosti a doba platnosti Generálního řádu
Tento Generální řád nabude účinnosti dnem 1. ledna 2001 a zůstane v platnosti až do nabytí účinnosti Akt příštího kongresu.
Na důkaz toho podepsali zplnomocněnci vlád členských zemí tento Generální řád v jediném vyhotovení, které je uloženo u generálního ředitele Mezinárodního úřadu. Jeden jeho opis bude odevzdán každé straně vládou země, ve které se konal kongres.
Dáno v Pekingu dne 15. září 1999
JEDNACÍ ŘÁD KONGRESŮ
Obsah|
---|---
Článek|
1.| Všeobecná ustanovení
2.| Delegace
3.| Plné moci delegátů
4\\. | Zasedací pořádek
5.| Pozorovatelé
6.| Doyen kongresu
7.| Předsedové a místopředsedové kongresu a komisí
8.| Předsednictvo kongresu
9.| Členové komisí
10.| Pracovní skupiny
11.| Sekretariát kongresu a komisí
12.| Jednací jazyky
13.| Jazyky, v nichž jsou pořizovány dokumenty kongresu
14.| Návrhy
15.| Projednávání návrhů na kongresu a v komisích
16.| Diskuse
17.| Pořádkové návrhy a procedurální návrhy
18.| Kvorum
19.| Zásada a postup při hlasování
20.| Podmínky pro schvalování návrhů
21.| Volba členů Administrativní rady a Rady poštovního provozu
22.| Volba generálního ředitele a náměstka generálního ředitele Mezinárodního úřadu
23.| Protokoly
24.| Schvalování návrhů rozhodnutí kongresem (Akta, rezoluce, atd.)
25.| Přidělování studií Administrativní radě a Radě poštovního provozu
26.| Výhrady k Aktům
27.| Podpis Akt
28.| Změny Řádu
JEDNACÍ ŘÁD KONGRESŮ
Článek 1
Všeobecná ustanovení
Tento Jednací řád (dále jen „Řád“) se vydává na základě Akt Unie a je jim podřízen. Při rozporu mezi některým z jeho ustanovení a ustanovením Akt jsou směrodatná Akta.
Článek 2
Delegace
1.
Výrazem „delegace“ se rozumí osoba nebo skupina osob určených členskou zemí k účasti na kongresu. Delegace se skládá z vedoucího delegace, jakož i popřípadě ze zástupce vedoucího delegace, z jednoho nebo několika delegátů a případně z jednoho nebo několika doprovázejících úředníků (včetně expertů, sekretářů atd.).
2.
Vedoucí delegací, jejich zástupci, jakož i delegáti jsou zástupci členských zemí ve smyslu článku 14 odst. 2 Ústavy, jsou-li vybaveni plnými mocemi odpovídajícími podmínkám stanoveným v článku 3 tohoto Řádu.
3.
Doprovázející úředníci se mohou zúčastnit zasedání a mají právo zúčastnit se rokování, ale v zásadě nemají hlasovací právo. Mohou však být svým vedoucím delegace zmocněni, aby hlasovali jménem své země na zasedáních komisí. Taková zmocnění musejí být předána písemně před začátkem zasedání předsedovi příslušné komise.
Článek 3
Plné moci delegátů
1.
Plné moci delegátů musejí být podepsány hlavou státu nebo předsedou vlády nebo ministrem zahraničních věcí příslušné země. Musejí být sepsány ve správné a náležité formě. Plné moci delegátů zmocněných k podpisu Akt (zplnomocněnci) musejí obsahovat dosah tohoto podpisu (podpis s výhradou ratifikace nebo schválení, podpis „ad referendum“, definitivní podpis). Chybí-li toto upřesnění, je podpis považován za podléhající ratifikaci nebo schválení. Plné moci opravňující k podpisu Akt zahrnují v sobě automaticky právo zúčastnit se jednání a hlasovat. Delegáti, kterým příslušné orgány udělily plné moci bez upřesnění jejich dosahu, jsou oprávněni rokovat, hlasovat a podepsat Akta, pokud z textu plných mocí výslovně nevyplývá opak.
2.
Plné moci musejí být od zahájení kongresu uloženy u orgánu, který je k tomu určen.
3.
Delegáti, kteří nejsou vybaveni plnými mocemi nebo své plné moci nepředloží, se mohou, pokud byli svou vládou ohlášeni vládě zvoucí země, zúčastnit rokování a hlasovat od okamžiku, kdy se začnou zúčastňovat prací kongresu. Stejně je tomu u těch, jejichž plné moci nebyly uznány z důvodu určitých nepravidelností. Tito delegáti pozbudou oprávnění hlasovat od okamžiku, kdy kongres schválí poslední zprávu komise pro ověřování plných mocí, v níž je uvedeno, že jejich plné moci chybějí nebo jsou v nich nepravidelnosti, až do doby, kdy dojde k nápravě. Poslední zpráva musí být kongresem schválena před volbami, s výjimkou volby předsedy kongresu, a před schválením návrhů Akt.
4.
Plné moci členské země, která je zastupována na kongresu delegací jiné členské země (zmocnění), musejí mít stejnou formu jako plné moci uvedené v odstavci 1.
5.
Plné moci a zmocnění zaslané telegraficky nejsou přípustné. Naproti tomu se uznávají telegramy odpovídající na žádost o informaci ve věci plných mocí.
6.
Delegace, která se po předložení svých plných mocí nemůže zúčastnit jednoho nebo více zasedání, má možnost nechat se zastupovat delegací jiné země za podmínky, že to písemně ohlásí předsedovi příslušného zasedání. Jedna delegace však může zastupovat kromě své země pouze jednu další zemi.
7.
Delegáti členských zemí, které nejsou účastny některého ujednání, se mohou bez hlasovacího práva zúčastnit jednání kongresu týkajícího se tohoto ujednání.
Článek 4
Zasedací pořádek
1.
Na zasedáních kongresu a komisí jsou delegace seřazeny podle francouzského abecedního pořádku přítomných členských zemí.
2.
Předseda Administrativní rady určí ve vhodné době losem jméno země, která zaujme při zasedáních kongresu a komisí místo v čele před předsednickým stolem.
Článek 5
Pozorovatelé
1.
Zástupci Organizace spojených národů se mohou zúčastnit jednání kongresu.
2.
Pozorovatelé mezivládních organizací se mohou zúčastnit zasedání kongresu nebo jeho komisí, jsou-li projednávány otázky, na nichž tyto organizace mají zájem. Ve stejných případech se pozorovatelé mezinárodních nevládních organizací mohou zúčastnit zasedání komisí, pokud k tomu komise, které se to týká, dá souhlas.
3.
Jako pozorovatelé jsou rovněž připouštěni oprávnění zástupci užších unií vytvořených podle článku 8 odst. 1 Ústavy, jestliže o to požádají.
4.
Pozorovatelé uvedení v odstavcích 1 až 3 se jednání zúčastní bez hlasovacího práva.
Článek 6
Doyen Kongresu
1.
Poštovní správa hostitelské země kongresu navrhne v dohodě s Mezinárodním úřadem doyena kongresu. Administrativní rada přikročí ve vhodné době k přijetí tohoto návrhu.
2.
Při zahájení prvního plenárního zasedání každého kongresu zastává doyen funkci předsedy kongresu, až do jeho zvolení. Navíc vykonává funkce, kterými ho pověřuje tento Řád.
Článek 7
Předsedové a místopředsedové kongresu a komisí
1.
Na svém prvním plenárním zasedání zvolí kongres na návrh doyena předsedu kongresu, pak schválí na návrh Administrativní rady členské země, které budou zajišťovat funkce místopředsedů kongresu, jakož i předsedů a místopředsedů komisí. Tyto funkce jsou přidělovány pokud možno s přihlédnutím k spravedlivému zeměpisnému rozdělení členských zemí.
2.
Předsedové zahajují a ukončují zasedání, kterým předsedají, řídí diskuse, udělují slovo řečníkům, dávají hlasovat o návrzích a oznamují většinu požadovanou pro hlasování, vyhlašují rozhodnutí a s výhradou schválení kongresem podávají případně výklad těchto rozhodnutí.
3.
Předsedové dbají na dodržování toho Řádu a dodržování pořádku v průběhu zasedání.
4.
Každá delegace se může odvolat ke kongresu nebo komisi proti rozhodnutí předsedy kongresu nebo komise na základě ustanovení Řádu nebo jeho výkladu; rozhodnutí předsedy však zůstává v platnosti, nebylo-li zrušeno většinou přítomných a hlasujících členů.
5.
Nemůže-li členská země pověřená předsednictvím nadále zajišťovat tuto funkci, je kongresem nebo komisí určen pro její nahrazení jeden z místopředsedů.
Článek 8
Předsednictvo kongresu
1.
Předsednictvo je ústředním orgánem pověřeným řídit práce kongresu. Skládá se z předsedy a místopředsedů kongresu, jakož i z předsedů komisí. Schází se pravidelně, aby projednalo postup prací kongresu a jeho komisí a aby formulovalo doporučení podporující dobrý průběh. Pomáhá předsedovi při vypracování programu každého plenárního zasedání a při koordinaci prací komisí. Činí doporučení, která se vztahují k zakončení kongresu.
2.
Generální sekretář kongresu a zástupce generálního sekretáře, kteří jsou uvedeni v článku 11 odst. 1, se zúčastní zasedání předsednictva kongresu.
Článek 9
Členové komisí
1.
Členské země zastoupené na kongresu jsou z moci práva členy komisí pověřených projednáním návrhů týkajících se Ústavy, Generálního řádu a Úmluvy.
2.
Členské země zastoupené na kongresu, které jsou účastny jednoho nebo více fakultativních ujednání, jsou z moci práva členy komise nebo komisí pověřených revizí těchto ujednání. Hlasovací právo členů této komise nebo těchto komisí je omezeno na ujednání, jejichž jsou účastníky.
3.
Delegace, které nejsou členy komisí projednávajících ujednání, mají možnost být přítomny na zasedáních těchto komisí a účastnit se jednání bez hlasovacího práva.
Článek 10
Pracovní skupiny
Kongres a každá komise mohou vytvářet pracovní skupiny ke studiu určitých otázek.
Článek 11
Sekretariát kongresu a komisí
1.
Generální ředitel a náměstek generálního ředitele Mezinárodního úřadu vykonávají funkci generálního sekretáře a zástupce generálního sekretáře kongresu.
2.
Generální sekretář a zástupce generálního sekretáře jsou přítomni na zasedáních kongresu a předsednictva kongresu, kde se zúčastní jednání bez hlasovacího práva. Za stejných podmínek se mohou účastnit zasedání komisí nebo se tam dát zastoupit některým vyšším úředníkem Mezinárodního úřadu.
3.
Práce sekretariátu kongresu, předsednictva kongresu a komisí zajišťují pracovníci Mezinárodního úřadu ve spolupráci s poštovní správou hostitelské země.
4.
Vyšší úředníci Mezinárodního úřadu vykonávají funkce sekretářů kongresu, předsednictva kongresu a komisí. Pomáhají předsedovi během zasedání a odpovídají za sepsání protokolů a zpráv.
5.
Sekretářům kongresu a komisí pomáhají zástupci sekretářů.
6.
Zpravodajové ovládající francouzský jazyk jsou pověřeni sestavováním protokolů plenárních zasedání kongresu.
Článek 12
Jednací jazyky
1.
S výhradou odstavce 2 jsou pro jednání prostřednictvím systému simultánního nebo následného tlumočení připuštěny jazyky francouzský, anglický, španělský a ruský.
2.
Jednání redakční komise probíhají ve francouzském jazyce.
3.
Pro jednání uvedená v odstavci 1 se povolují i jiné jazyky. V tomto ohledu má přednost jazyk hostitelské země. Delegace, které používají jiné jazyky, zajistí simultánní tlumočení do některého z jazyků uvedených v odstavci 1 buď pomocí systému simultánního tlumočení, pokud je možno provést technické úpravy, nebo zvláštními tlumočníky.
4.
Náklady na instalaci a údržbu technického zařízení nese Unie.
5.
Náklady na tlumočnickou službu se rozdělují mezi členské země užívající téhož jazyka v poměru k jejich příspěvku na výdaje Unie.
Článek 13
Jazyky, v nichž jsou pořizovány dokumenty kongresu
1.
Dokumenty vypracované během kongresu, včetně návrhů rozhodnutí předkládaných ke schválení kongresu, publikuje sekretariát kongresu ve francouzském jazyce.
2.
K tomuto účelu musejí být dokumenty pocházející od delegací členských zemí předkládány v tomto jazyce buď přímo, nebo prostřednictvím překladatelských služeb při sekretariátu kongresu.
3.
Tyto služby, provozované na jejich vlastní náklady jazykovými skupinami, jež jsou zřízeny podle příslušných ustanovení Generálního řádu, mohou též překládat dokumenty kongresu do jejich příslušných jazyků.
Článek 14
Návrhy
1.
Všechny otázky předkládané kongresu jsou předmětem návrhů.
2.
Všechny návrhy publikované Mezinárodním úřadem před zahájením kongresu se považují za předložené kongresu.
3.
V období dvou měsíců před zahájením kongresu nebude brán v úvahu žádný návrh kromě těch, které směřují ke změně původních návrhů.
4.
Za pozměňovací návrh se pokládá každý návrh na změnu, který, aniž změní podstatu návrhu, obsahuje zrušení, doplnění části původního návrhu nebo revizi části tohoto návrhu. Žádný návrh na změnu nebude považován za pozměňovací návrh, je-li neslučitelný se smyslem nebo záměrem původního návrhu. V případech pochybností přísluší rozhodnutí v této otázce kongresu nebo komisi.
5.
Pozměňovací návrhy předložené kongresu ve věci již podaných návrhů musí být předloženy sekretariátu písemně ve francouzském jazyce do 12 hodin dva dny přede dnem, kdy budou projednávány tak, aby mohly být téhož dne distribuovány delegátům. Tato lhůta neplatí pro pozměňovací návrhy vyplývající přímo z diskuse na kongresu nebo v komisi. V takovém případě musí autorautor, je-li to požadováno, předložit svůj text písemně ve francouzském jazyce, nebo, v případě obtíží, v jakémkoli jiném jednacím jazyce. Příslušný předseda návrh přečte nebo jej dá přečíst.
6.
Postup uvedený v odstavci 5 platí rovněž pro předkládání návrhů, které nemají za cíl změnu textu Akt (návrhy rezolucí, doporučení, přání atd.).
7.
Každý návrh nebo pozměňovací návrh musí obsahovat konečné znění textu, který má být zařazen do Akt Unie, samozřejmě s výhradou upřesnění redakční komisí.
Článek 15
Projednávání návrhů na kongresu a v komisích
1.
Návrhy redakční povahy (za jejichž číslem následuje písmeno „R“) se přidělují redakční komisi buď přímo, nemá-li Mezinárodní úřad žádné pochybnosti o jejich povaze (jejich seznam pro redakční komisi sestavuje Mezinárodní úřad), nebo, má-li Mezinárodní úřad pochybnosti o jejich povaze, teprve poté, co ostatní komise potvrdily jejich povahu jako čistě redakční (seznam takových návrhů je také sestavován pro příslušné komise). Jsou-li však takové návrhy vázány na jiné návrhy věcných změn, které mají být projednávány kongresem nebo jinými komisemi, zahájí redakční komise jejich projednávání až poté, co se kongres nebo ostatní komise vysloví k příslušným návrhům věcných změn. Návrhy, jejichž číslo není doplněno písmenem „R“, jež však jsou podle názoru Mezinárodního úřadu návrhy redakční povahy, se předávají přímo komisím, které projednávají příslušné návrhy na věcné změny. Tyto komise při zahájení svých prací rozhodnou, které z těchto návrhů budou přiděleny přímo redakční komisi. Mezinárodní úřad sestavuje seznam těchto návrhů pro komise, kterých se to týká.
2.
Je-li k jedné otázce podáno několik návrhů, rozhodne předseda o pořadí jejich projednávání; v zásadě se začíná návrhem, který se nejvíce odchyluje od základního textu a který obsahuje největší změnu ve vztahu k dosavadnímu textu.
3.
Lze-li návrh rozdělit na několik částí, může být každá z nich se souhlasem autoraautora nebo shromáždění projednávána a dána k hlasování odděleně.
4.
Každý návrh, který jeho autorautor na kongresu nebo v komisi vzal zpět, může být znovu předložen delegací jiné členské země. Stejně tak, byl-li autoremautorem původního návrhu přijat pozměňovací návrh, může jiná delegace znovu předložit původní nezměněný návrh.
5.
Každý pozměňovací návrh, který byl přijat delegací, jež předložila původní návrh, se ihned začlení do textu původního návrhu. Nepřijme-li autorautor původního návrhu pozměňovací návrh, rozhodne předseda, zda se má hlasovat nejprve o pozměňovacím návrhu nebo o návrhu původním; začíná při tom zněním, jež se nejvíce odchyluje od smyslu nebo cíle základního textu a které přináší největší změnu ve vztahu k dosavadnímu textu.
6.
Způsobem uvedeným v odstavci 5 se postupuje i tehdy, je-li k jednomu návrhu podáno více pozměňovacích návrhů.
7.
Předseda kongresu a předsedové komisí zařizují po každém zasedání odevzdání písemných textů návrhů, pozměňovacích návrhů nebo přijatých rozhodnutí redakční komisi.
Článek 16
Diskuse
1.
Delegáti se mohou ujmout slova teprve tehdy, když obdrželi souhlas předsedy zasedání. Je jim doporučeno, aby mluvili beze spěchu a zřetelně. Předseda musí dát delegátům možnost vyjádřit svobodně a plně svůj názor na projednávanou věc, pokud je to slučitelné s normálním chodem jednání.
2.
Nerozhodne-li většina přítomných a hlasujících členů jinak, nesmějí vystoupení trvat déle než pět minut. Předseda má právo přerušit každého řečníka, který překročil uvedenou dobu. Může také vyzvat delegáta, aby se neodchyloval od tématu.
3.
V průběhu diskuse může předseda se souhlasem většiny přítomných a hlasujících členů prohlásit seznam přihlášených řečníků za uzavřený, když jej předtím přečetl. Když je seznam vyčerpán, prohlásí diskusi za skončenou s výhradou, že autoroviautorovi projednávaného návrhu náleží i po uzavření diskuse právo odpovědět na jakákoli vystoupení.
4.
Předseda také může se souhlasem většiny přítomných a hlasujících členů omezit počet vystoupení jedné a téže delegace k určitému návrhu nebo skupině návrhů; autorautor návrhu musí však mít možnost svůj návrh uvést a vystoupit později, požádá-li o to, aby uvedl nové skutečnosti jako odpověď na vystoupení jiných delegací, a to tak, aby mohl mít poslední slovo, požádá-li o to.
5.
Se souhlasem většiny přítomných a hlasujících členů může předseda omezit počet vystoupení k určitému návrhu nebo skupině návrhů; toto omezení nesmí být nižší než pět pro a pět proti projednávanému návrhu.
Článek 17
Pořádkové návrhy a procedurální návrhy
1.
Během diskuse o kterékoli otázce, dokonce popř. i po skončení diskuse, může kterákoli delegace podat pořádkový návrh, v němž požaduje:
-
vysvětlení k průběhu diskuse;
-
dodržování Jednacího řádu;
-
změnu pořadí diskuse o návrzích stanovených předsedou.
Pořádkový návrh má přednost před všemi otázkami včetně procedurálních návrhů uvedených v odstavci 3.
2.
Předseda okamžitě podá požadovaná upřesnění nebo učiní rozhodnutí, které pokládá za vhodné ve věci pořádkového návrhu. V případě námitky se ihned přikročí k hlasování o rozhodnutí předsedy.
3.
Kromě toho může delegace během diskuse o jakékoli otázce uvést procedurální návrh s cílem navrhnout:
a)
přerušení zasedání;
b)
ukončení zasedání;
c)
odložení diskuse o projednávané otázce;
d)
ukončení diskuse o projednávané otázce.
Procedurální návrhy mají přednost ve shora uvedeném pořadí před všemi ostatními návrhy, kromě pořádkových návrhů uvedených v odstavci 1.
4.
O podaných návrzích na přerušení nebo ukončení zasedání se nevede diskuse, ale ihned se o nich hlasuje.
5.
Navrhne-li některá delegace odložení nebo ukončení diskuse o projednávané otázce, je dáno slovo pouze dvěma řečníkům, kteří jsou proti odložení nebo ukončení diskuse, a pak se o návrhu hlasuje.
6.
Delegace, která podá pořádkový nebo procedurální návrh, nemůže ve svém vystoupení hovořit o podstatě projednávané otázky. AutorAutor procedurálního návrhu jej může vzít zpět ještě před tím, než o něm bylo hlasováno, a každý takový návrh, který byl vzat zpět, může převzít, pozměněný či beze změn, jiná delegace.
Článek 18
Kvorum
1.
S výhradou odstavců 2 a 3 je kvorum nezbytné pro zahájení zasedání a pro hlasování tvořeno polovinou členských zemí zastoupených na kongresu a majících hlasovací právo.
2.
Při hlasování o změně Ústavy a Generálního řádu tvoří požadované kvorum dvě třetiny členských zemí Unie.
3.
Pokud jde o ujednání, tvoří požadované kvorum pro zahájení zasedání a pro hlasování polovina členských zemí zastoupených na kongresu, které jsou účastníky příslušného ujednání a které mají hlasovací právo.
4.
Přítomné delegace, které se určitého hlasování nezúčastní nebo které prohlásí, že se hlasování nechtějí zúčastnit, se nepovažují při určování kvora požadovaného podle odstavců 1, 2 a 3 za nepřítomné.
Článek 19
Zásada a postup při hlasování
1.
Otázky, které není možno vyřešit společnou dohodou, se rozhodují hlasováním.
2.
Hlasování se provádí buď tradičním způsobem nebo elektronickým hlasovacím zařízením. Zpravidla se provádí elektronickým hlasovacím zařízením, má-li je shromáždění k dispozici. Při tajném hlasování je však možné postupovat podle tradičního systému, požádá-li o to některá delegace a je-li její žádost podporována většinou přítomných a hlasujících delegací.
3.
Při tradičním způsobu se hlasuje takto:
a)
zdvižením ruky: zavdá-li výsledek tohoto hlasování příčinu k pochybnostem, může předseda z vlastní vůle nebo na žádost některé delegace přikročit ihned k jmenovitému hlasování o téže otázce;
b)
jmenovitě: na žádost některé delegace nebo podle vůle předsedy; vyvolávání zastoupených zemí se provádí podle francouzské abecedy počínaje zemí, jejíž jméno předseda určil losem; výsledek hlasování, seznam zemí a údaj, jak hlasovaly, se uvádí v protokolu zasedání;
c)
tajným hlasováním: hlasovacím lístkem na žádost dvou delegací; v tomto případě předseda určí tři skrutátory a učiní potřebná opatření, aby zajistil tajnost hlasování.
4.
Při použití elektronického zařízení se hlasuje takto:
a)
nezaznamenané hlasování: nahrazuje hlasování zdvižením ruky;
b)
zaznamenané hlasování: nahrazuje jmenovité hlasování; k jmenovitému hlasování se však přikročí pouze tehdy, požádá-li o to některá delegace a je-li tento návrh podporován většinou přítomných a hlasujících delegací;
c)
tajné hlasování: nahrazuje tajné hlasování hlasovacími lístky.
5.
Při jakémkoli používaném způsobu má tajné hlasování přednost před všemi ostatními způsoby hlasování.
6.
Jakmile je hlasování zahájeno, nemůže je žádná delegace přerušit s výjimkou, že se jedná o pořádkový návrh týkající se způsobu, jímž se hlasování provádí.
7.
Po hlasování může předseda umožnit delegátům, aby své hlasování vysvětlili.
Článek 20
Podmínky pro schvalování návrhů
1.
Aby mohly být přijaty, musejí být návrhy na změnu Akt schváleny:
a)
jde-li o Ústavu: nejméně dvěma třetinami členských zemí Unie;
b)
jde-li o Generální řád: většinou členských zemí zastoupených na kongresu;
c)
jde-li o Úmluvu: většinou přítomných a hlasujících členských zemí;
d)
jde-li o ujednání: většinou přítomných a hlasujících členských zemí, které jsou účastníky příslušných ujednání.
2.
Procedurální otázky, které není možno vyřešit společnou dohodou, se rozhodují většinou přítomných a hlasujících členských zemí. Stejný postup platí pro rozhodnutí, jež se netýkají změny Akt, ledaže by kongres rozhodl většinou přítomných a hlasujících členských zemí jinak.
3.
S výhradou odstavce 5 se výrazem „přítomné a hlasující členské země“ rozumějí členské země hlasující „pro“ nebo „proti“, přičemž ty, jež se hlasování zdržely, se neberou v úvahu při počítání potřebných hlasů pro většinu, stejně jako se při tajném hlasování neberou v úvahu bílé nebo neplatné lístky.
4.
Při rovnosti hlasů se návrh považuje za zamítnutý.
5.
Pokud počet těch, kdo se zdrželi hlasování a bílých nebo neplatných hlasovacích lístků přesáhne polovinu hlasujících (pro, proti, zdržení se), odloží se projednávání otázky na následující zasedání, při kterém zdržení se hlasování, stejně jako bílé nebo neplatné lístky nebudou již brány v úvahu.
Článek 21
Volba členů Administrativní rady a Rady poštovního provozu
Dostane-li několik zemí při volbách členů Administrativní rady nebo Rady poštovního provozu stejný počet hlasů, rozhodne mezi nimi předseda losem.
Článek 22
Volba generálního ředitele a náměstka generálního ředitele Mezinárodního úřadu
1.
Volby generálního ředitele a náměstka generálního ředitele Mezinárodního úřadu se provádí tajným hlasováním postupně na jednom nebo více zasedáních v témže dni. Je zvolen kandidát, který dostal většinu hlasů přítomných a hlasujících členských zemí. Hlasování se opakuje podle potřeby, dokud určitý kandidát nedosáhne této většiny.
2.
Za přítomné a hlasující členské země se považují ty, které hlasují pro některého z řádně ohlášených kandidátů; ty, které se hlasování zdržely, se neberou v úvahu při počítání hlasů potřebných pro dosažení většiny, stejně jako se neberou v úvahu bílé nebo neplatné hlasovací lístky.
3.
Pokud počet těch, kdo se zdrželi hlasování, a bílých nebo neplatných hlasovacích lístků přesáhne polovinu hlasujících podle odstavce 2, odloží se volba na následující zasedání, při kterém zdržení se hlasování, stejně jako bílé nebo neplatné lístky nebudou již brány v úvahu.
4.
Kandidát, který v jednom hlasovacím kole získal nejméně hlasů, je vyřazen.
5.
Při rovnosti hlasů se přikročí k prvnímu, popř. k druhému dodatečnému hlasování, aby bylo mezi kandidáty spravedlivě rozhodnuto, přičemž se hlasuje pouze o těchto kandidátech. Je-li výsledek negativní, rozhoduje los. Losování provádí předseda.
Článek 23
Protokoly
1.
Protokoly plenárních zasedání kongresu zaznamenávají průběh zasedání, shrnují stručně vystoupení, uvádějí návrhy a výsledek jednání.
2.
Jednání zasedání komisí jsou předmětem zpráv pro kongres. Pracovní skupiny sestavují obvykle zprávu pro orgán, který je vytvořil.
3.
Každý delegát má však právo požádat, aby do protokolu nebo do zprávy bylo pojato ve zkrácené podobě nebo v plném znění jakékoli prohlášení, jež učinil, s podmínkou, že odevzdá jeho francouzský text sekretariátu nejpozději do dvou hodin po ukončení zasedání.
4.
Od okamžiku, kdy byl rozdán prvý text protokolu nebo zprávy, mají delegáti lhůtu dvaceti čtyř hodin, aby předložili své připomínky sekretariátu, který slouží jako prostředník mezi účastníkem a předsedou daného zasedání.
5.
S výhradou odstavce 4 předloží předseda zpravidla na začátku každého zasedání kongresu protokol z předcházejícího zasedání ke schválení. Stejně je tomu u zpráv komisí. Protokoly nebo zprávy z posledních zasedání, které nemohly být schváleny na kongresu nebo v komisi, schvalují příslušní předsedové těchto zasedání. Mezinárodní úřad přihlíží rovněž k případným připomínkám, které mu delegáti členských zemí sdělí ve lhůtě čtyřiceti dnů od odeslání zmíněných protokolů.
6.
Mezinárodní úřad je oprávněn opravit v protokolech nebo ve zprávách o zasedáních kongresu a komisí věcné chyby, které nebyly zjištěny při jejich schvalování podle odstavce 5.
Článek 24
Schvalování návrhů rozhodnutí kongresem (Akta, rezoluce, atd.)
1.
Každý návrh Akt předložený redakční komisí je zpravidla posuzován po jednotlivých článcích. Může být pokládán za přijatý až po kladném hlasování o celém návrhu. Pro toto hlasování platí ustanovení článku 20 odst. 1.
2.
V průběhu tohoto projednávání může každá delegace znovu předložit návrh, který byl komisí přijat nebo zamítnut. Odvolání týkající se takových návrhů je vázáno na podmínku, že delegace o tom vyrozuměla předsedu kongresu nejméně den před zasedáním, na němž bude ustanovení uvedené v návrhu Akt předloženo kongresu ke schválení.
3.
Je však vždy možné, pokládá-li to předseda za vhodné pro chod prací kongresu, přikročit k projednávání odvolání ještě před projednáváním návrhů Akt předkládaných redakční komisí.
4.
Byl-li některý návrh přijat nebo zamítnut kongresem, může být týmž kongresem projednán znovu jen tehdy, je-li odvolání podporováno nejméně deseti delegacemi a schváleno dvoutřetinovou většinou přítomných a hlasujících členů. Tato možnost se týká pouze návrhů předkládaných přímo plenárním zasedáním, přičemž platí, že jedna a táž otázka může být předmětem pouze jednoho odvolání.
5.
Mezinárodní úřad je oprávněn opravovat v definitivních Aktech věcné chyby, které nebyly zjištěny při projednávání návrhů Akt, číslování článků a paragrafů, jakož i odvolávek.
6.
Návrhy jiných rozhodnutí než těch, která upravují Akta, předložené redakční komisí, se obvykle projednávají jako celek. Ustanovení odstavců 2 až 5 platí rovněž pro návrhy těchto rozhodnutí.
Článek 25
Přidělování studií Administrativní radě a Radě poštovního provozu
Na doporučení svého předsednictva přiděluje kongres studie Administrativní radě a Radě poštovního provozu s přihlédnutím k složení a pravomoci těchto dvou orgánů tak, jak jsou popsány v článcích 102 a 104 Generálního řádu.
Článek 26
Výhrady k Aktům
Výhrady se musí předkládat písemně ve francouzském jazyce (návrhy týkající se Závěrečného protokolu) tak, aby je mohl kongres projednat před podpisem Akt.
Článek 27
Podpis Akt
Akta definitivně schválená kongresem se předkládají k podpisu zplnomocněncům.
Článek 28
Změny Řádu
1.
Každý kongres může měnit Jednací řád. Návrhy na změnu tohoto Řádu, pokud nejsou předkládány orgánem Světové poštovní unie, který je k jejich podávání oprávněn, musejí být na kongresu podporovány nejméně deseti delegacemi, aby je bylo možno projednat.
2.
Aby mohly být přijaty, musejí být návrhy na změnu tohoto Řádu schváleny nejméně dvěma třetinami členských zemí zastoupených na kongresu.
JEDNACÍ ŘÁD KONGRESŮ
Obsah
---
Článek
1\\. Všeobecná ustanovení
2\\. Delegace
3\\. Plné moci delegátů
4\\. Zasedací pořádek
5\\. Pozorovatelé
6\\. Doyen kongresu
7\\. Předsedové a místopředsedové kongresu a komisí
8\\. Předsednictvo kongresu
9\\. Členové komisí
10\\. Pracovní skupiny
11\\. Sekretariát kongresu a komisí
12\\. Jednací jazyky
13\\. Jazyky, v nichž j sou pořizovány dokumenty kongresu
14\\. Návrhy
15\\. Projednávání návrhů na kongresu a v komisích
16\\. Diskuse
17\\. Pořádkové návrhy a procedurální návrhy
18\\. Kvorum
19\\. Zásada a postup při hlasování
20\\. Podmínky pro schvalování návrhů
21\\. Volba členů Administrativní rady a Rady poštovního provozu
22\\. Volba generálního ředitele a náměstka generálního ředitele Mezinárodního úřadu
23\\. Protokoly
24\\. Schvalování návrhů rozhodnutí kongresem (Akta, rezoluce, atd.)
25\\. Přidělování studií Administrativní radě a Radě poštovního provozu
26\\. Výhrady k Aktům
27\\. Podpis Akt
28\\. Změny Řádu
JEDNACÍ ŘÁD KONGRESŮ
Článek 1
Všeobecná ustanovení
Tento Jednací řád (dále jen „Řád“) se vydává na základě Akt Unie a je jim podřízen. Při rozporu mezi některým z jeho ustanovení a ustanovením Akt jsou směrodatná Akta.
Článek 2
Delegace
1.
Výrazem „delegace“ se rozumí osoba nebo skupina osob určených členskou zemí k účasti na kongresu. Delegace se skládá z vedoucího delegace, jakož i popřípadě ze zástupce vedoucího delegace, z jednoho nebo několika delegátů a případně z jednoho nebo několika doprovázejících úředníků (včetně expertů, sekretářů atd.).
2.
Vedoucí delegací, jejich zástupci, jakož i delegáti jsou zástupci členských zemí ve smyslu článku 14 odst. 2 Ústavy, jsou-li vybaveni plnými mocemi odpovídajícími podmínkám stanoveným v článku 3 tohoto Řádu.
3.
Doprovázející úředníci se mohou zúčastnit zasedání a mají právo zúčastnit se rokování, ale v zásadě nemají hlasovací právo. Mohou však být svým vedoucím delegace zmocněni, aby hlasovali jménem své země na zasedáních komisí. Taková zmocnění musejí být předána písemně před začátkem zasedání předsedovi příslušné komise.
Článek 3
Plné moci delegátů
1.
Plné moci delegátů musejí být podepsány hlavou státu nebo předsedou vlády nebo ministrem zahraničních věcí příslušné země. Musejí být sepsány ve správné a náležité formě. Plné moci delegátů zmocněných k podpisu Akt (zplnomocněnci) musejí obsahovat dosah tohoto podpisu (podpis s výhradou ratifikace nebo schválení, podpis „ad referendum“, definitivní podpis). Chybí-li toto upřesnění, je podpis považován za podléhající ratifikaci nebo schválení. Plné moci opravňující k podpisu Akt zahrnují v sobě automaticky právo zúčastnit se jednání a hlasovat. Delegáti, kterým příslušné orgány udělily plné moci bez upřesnění jejich dosahu, jsou oprávněni rokovat, hlasovat a podepsat Akta, pokud z textu plných mocí výslovně nevyplývá opak.
2.
Plné moci musejí být od zahájení kongresu uloženy u orgánu, který je k tomu určen.
3.
Delegáti, kteří nejsou vybaveni plnými mocemi nebo své plné moci nepředloží, se mohou, pokud byli svou vládou ohlášeni vládě zvoucí země, zúčastnit rokování a hlasovat od okamžiku, kdy se začnou zúčastňovat prací kongresu. Stejně je tomu u těch, jejichž plné moci nebyly uznány z důvodu určitých nepravidelností. Tito delegáti pozbudou oprávnění hlasovat od okamžiku, kdy kongres schválí poslední zprávu komise pro ověřování plných mocí, v níž je uvedeno, že jejich plné moci chybějí nebo jsou v nich nepravidelnosti, až do doby, kdy dojde k nápravě. Poslední zpráva musí být kongresem schválena před volbami, s výjimkou volby předsedy kongresu, a před schválením návrhů Akt.
4.
Plné moci členské země, která je zastupována na kongresu delegací jiné členské země (zmocnění), musejí mít stejnou formu jako plné moci uvedené v odstavci 1.
5.
Plné moci a zmocnění zaslané telegraficky nejsou přípustné. Naproti tomu se uznávají telegramy odpovídající na žádost o informaci ve věci plných mocí.
6.
Delegace, která se po předložení svých plných mocí nemůže zúčastnit jednoho nebo více zasedání, má možnost nechat se zastupovat delegací jiné země za podmínky, že to písemně ohlásí předsedovi příslušného zasedání. Jedna delegace však může zastupovat kromě své země pouze jednu další zemi.
7.
Delegáti členských zemí, které nejsou účastny některého ujednání, se mohou bez hlasovacího práva zúčastnit jednání kongresu týkajícího se tohoto ujednání.
Článek 4
Zasedací pořádek
1.
Na zasedáních kongresu a komisí jsou delegace seřazeny podle francouzského abecedního pořádku přítomných členských zemí.
2.
Předseda Administrativní rady určí ve vhodné době losem jméno země, která zaujme při zasedáních kongresu a komisí místo v čele před předsednickým stolem.
Článek 5
Pozorovatelé
1.
Zástupci Organizace spojených národů se mohou zúčastnit jednání kongresu.
2.
Pozorovatelé mezivládních organizací se mohou zúčastnit zasedání kongresu nebo jeho komisí, jsou-li projednávány otázky, na nichž tyto organizace mají zájem. Ve stejných případech se pozorovatelé mezinárodních nevládních organizací mohou zúčastnit zasedání komisí, pokud k tomu komise, které se to týká, dá souhlas.
3.
Jako pozorovatelé jsou rovněž připouštěni oprávnění zástupci užších unií vytvořených podle článku 8 odst. 1 Ústavy, jestliže o to požádají.
4.
Pozorovatelé uvedení v odstavcích 1 až 3 se jednání zúčastní bez hlasovacího práva.
Článek 6
Doyen Kongresu
1.
Poštovní správa hostitelské země kongresu navrhne v dohodě s Mezinárodním úřadem doyena kongresu. Administrativní rada přikročí ve vhodné době k přijetí tohoto návrhu.
2.
Při zahájení prvního plenárního zasedání každého kongresu zastává doyen funkci předsedy kongresu, až do jeho zvolení. Navíc vykonává funkce, kterými ho pověřuje tento Řád.
Článek 7
Předsedové a místopředsedové kongresu a komisí
1.
Na svém prvním plenárním zasedání zvolí kongres na návrh doyena předsedu kongresu, pak schválí na návrh Administrativní rady členské země, které budou zajišťovat funkce místopředsedů kongresu, jakož i předsedů a místopředsedů komisí. Tyto funkce jsou přidělovány pokud možno s přihlédnutím k spravedlivému zeměpisnému rozdělení členských zemí.
2.
Předsedové zahajují a ukončují zasedání, kterým předsedají, řídí diskuse, udělují slovo řečníkům, dávají hlasovat o návrzích a oznamují většinu požadovanou pro hlasování, vyhlašují rozhodnutí a s výhradou schválení kongresem podávají případně výklad těchto rozhodnutí.
3.
Předsedové dbají na dodržování toho Řádu a dodržování pořádku v průběhu zasedání.
4.
Každá delegace se může odvolat ke kongresu nebo komisi proti rozhodnutí předsedy kongresu nebo komise na základě ustanovení Řádu nebo jeho výkladu; rozhodnutí předsedy však zůstává v platnosti, nebylo-li zrušeno většinou přítomných a hlasujících členů.
5.
Nemůže-li členská země pověřená předsednictvím nadále zajišťovat tuto funkci, je kongresem nebo komisí určen pro její nahrazení jeden z místopředsedů.
Článek 8
Předsednictvo kongresu
1.
Předsednictvo je ústředním orgánem pověřeným řídit práce kongresu. Skládá se z předsedy a místopředsedů kongresu, jakož i z předsedů komisí. Schází se pravidelně, aby projednalo postup prací kongresu a jeho komisí a aby formulovalo doporučení podporující dobrý průběh. Pomáhá předsedovi při vypracování programu každého plenárního zasedání a při koordinaci prací komisí. Činí doporučení, která se vztahují k zakončení kongresu.
2.
Generální sekretář kongresu a zástupce generálního sekretáře, kteří jsou uvedeni v článku 11 odst. 1, se zúčastní zasedání předsednictva kongresu.
Článek 9
Členové komisí
1.
Členské země zastoupené na kongresu jsou z moci práva členy komisí pověřených projednáním návrhů týkajících se Ústavy, Generálního řádu a Úmluvy.
2.
Členské země zastoupené na kongresu, které jsou účastny jednoho nebo více fakultativních ujednání, jsou z moci práva členy komise nebo komisí pověřených revizí těchto ujednání. Hlasovací právo členů této komise nebo těchto komisí je omezeno na ujednání, jejichž jsou účastníky.
3.
Delegace, které nejsou členy komisí projednávajících ujednání, mají možnost být přítomny na zasedáních těchto komisí a účastnit se jednání bez hlasovacího práva.
Článek 10
Pracovní skupiny
Kongres a každá komise mohou vytvářet pracovní skupiny ke studiu určitých otázek.
Článek 11
Sekretariát kongresu a komisí
1.
Generální ředitel a náměstek generálního ředitele Mezinárodního úřadu vykonávají funkci generálního sekretáře a zástupce generálního sekretáře kongresu.
2.
Generální sekretář a zástupce generálního sekretáře jsou přítomni na zasedáních kongresu a předsednictva kongresu, kde se zúčastní jednání bez hlasovacího práva. Za stejných podmínek se mohou účastnit zasedání komisí nebo se tam dát zastoupit některým vyšším úředníkem Mezinárodního úřadu.
3.
Práce sekretariátu kongresu, předsednictva kongresu a komisí zajišťují pracovníci Mezinárodního úřadu ve spolupráci s poštovní správou hostitelské země.
4.
Vyšší úředníci Mezinárodního úřadu vykonávají funkce sekretářů kongresu, předsednictva kongresu a komisí. Pomáhají předsedovi během zasedání a odpovídají za sepsání protokolů a zpráv.
5.
Sekretářům kongresu a komisí pomáhají zástupci sekretářů.
6.
Zpravodajové ovládající francouzský jazyk jsou pověřeni sestavováním protokolů plenárních zasedání kongresu.
Článek 12
Jednací jazyky
1.
S výhradou odstavce 2 jsou pro jednání prostřednictvím systému simultánního nebo následného tlumočení připuštěny jazyky francouzský, anglický, španělský a ruský.
2.
Jednání redakční komise probíhají ve francouzském jazyce.
3.
Pro jednání uvedená v odstavci 1 se povolují i jiné jazyky. V tomto ohledu má přednost jazyk hostitelské země. Delegace, které používají jiné jazyky, zajistí simultánní tlumočení do některého z jazyků uvedených v odstavci 1 buď pomocí systému simultánního tlumočení, pokud je možno provést technické úpravy, nebo zvláštními tlumočníky.
4.
Náklady na instalaci a údržbu technického zařízení nese Unie.
5.
Náklady na tlumočnickou službu se rozdělují mezi členské země užívající téhož jazyka v poměru k jejich příspěvku na výdaje Unie.
Článek 13
Jazyky, v nichž jsou pořizovány dokumenty kongresu
1.
Dokumenty vypracované během kongresu, včetně návrhů rozhodnutí předkládaných ke schválení kongresu, publikuje sekretariát kongresu ve francouzském jazyce.
2.
K tomuto účelu musejí být dokumenty pocházející od delegací členských zemí předkládány v tomto jazyce buď přímo, nebo prostřednictvím překladatelských služeb při sekretariátu kongresu.
3.
Tyto služby, provozované na jejich vlastní náklady jazykovými skupinami, jež jsou zřízeny podle příslušných ustanovení Generálního řádu, mohou též překládat dokumenty kongresu do jejich příslušných jazyků.
Článek 14
Návrhy
1.
Všechny otázky předkládané kongresu jsou předmětem návrhů.
2.
Všechny návrhy publikované Mezinárodním úřadem před zahájením kongresu se považují za předložené kongresu.
3.
V období dvou měsíců před zahájením kongresu nebude brán v úvahu žádný návrh kromě těch, které směřují ke změně původních návrhů.
4.
Za pozměňovací návrh se pokládá každý návrh na změnu, který, aniž změní podstatu návrhu, obsahuje zrušení, doplnění části původního návrhu nebo revizi části tohoto návrhu. Žádný návrh na změnu nebude považován za pozměňovací návrh, je-li neslučitelný se smyslem nebo záměrem původního návrhu. V případech pochybností přísluší rozhodnutí v této otázce kongresu nebo komisi.
5.
Pozměňovací návrhy předložené kongresu ve věci již podaných návrhů musí být předloženy sekretariátu písemně ve francouzském jazyce do 12 hodin dva dny přede dnem, kdy budou projednávány tak, aby mohly být téhož dne distribuovány delegátům. Tato lhůta neplatí pro pozměňovací návrhy vyplývající přímo z diskuse na kongresu nebo v komisi. V takovém případě musí autorautor, je-li to požadováno, předložit svůj text písemně ve francouzském jazyce, nebo, v případě obtíží, v jakémkoli jiném jednacím jazyce. Příslušný předseda návrh přečte nebo jej dá přečíst.
6.
Postup uvedený v odstavci 5 platí rovněž pro předkládání návrhů, které nemají za cíl změnu textu Akt (návrhy rezolucí, doporučení, přání atd.).
7.
Každý návrh nebo pozměňovací návrh musí obsahovat konečné znění textu, který má být zařazen do Akt Unie, samozřejmě s výhradou upřesnění redakční komisí.
Článek 15
Projednávání návrhů na kongresu a v komisích
1.
Návrhy redakční povahy (za jejichž číslem následuje písmeno „R“) se přidělují redakční komisi buď přímo, nemá-li Mezinárodní úřad žádné pochybnosti o jejich povaze (jejich seznam pro redakční komisi sestavuje Mezinárodní úřad), nebo, má-li Mezinárodní úřad pochybnosti o jejich povaze, teprve poté, co ostatní komise potvrdily jejich povahu jako čistě redakční (seznam takových návrhů je také sestavován pro příslušné komise). Jsou-li však takové návrhy vázány na jiné návrhy věcných změn, které mají být projednávány kongresem nebo jinými komisemi, zahájí redakční komise jejich projednávání až poté, co se kongres nebo ostatní komise vysloví k příslušným návrhům věcných změn. Návrhy, jejichž číslo není doplněno písmenem „R“, jež však jsou podle názoru Mezinárodního úřadu návrhy redakční povahy, se předávají přímo komisím, které projednávají příslušné návrhy na věcné změny. Tyto komise při zahájení svých prací rozhodnou, které z těchto návrhů budou přiděleny přímo redakční komisi. Mezinárodní úřad sestavuje seznam těchto návrhů pro komise, kterých se to týká.
2.
Je-li k jedné otázce podáno několik návrhů, rozhodne předseda o pořadí jejich projednávání; v zásadě se začíná návrhem, který se nejvíce odchyluje od základního textu a který obsahuje největší změnu ve vztahu k dosavadnímu textu.
3.
Lze-li návrh rozdělit na několik částí, může být každá z nich se souhlasem autoraautora nebo shromáždění projednávána a dána k hlasování odděleně.
4.
Každý návrh, který jeho autorautor na kongresu nebo v komisi vzal zpět, může být znovu předložen delegací jiné členské země. Stejně tak, byl-li autoremautorem původního návrhu přijat pozměňovací návrh, může jiná delegace znovu předložit původní nezměněný návrh.
5.
Každý pozměňovací návrh, který byl přijat delegací, jež předložila původní návrh, se ihned začlení do textu původního návrhu. Nepřijme-li autorautor původního návrhu pozměňovací návrh, rozhodne předseda, zda se má hlasovat nejprve o pozměňovacím návrhu nebo o návrhu původním; začíná při tom zněním, jež se nejvíce odchyluje od smyslu nebo cíle základního textu a které přináší největší změnu ve vztahu k dosavadnímu textu.
6.
Způsobem uvedeným v odstavci 5 se postupuje i tehdy, je-li k jednomu návrhu podáno více pozměňovacích návrhů.
7.
Předseda kongresu a předsedové komisí zařizují po každém zasedání odevzdání písemných textů návrhů, pozměňovacích návrhů nebo přijatých rozhodnutí redakční komisi.
Článek 16
Diskuse
1.
Delegáti se mohou ujmout slova teprve tehdy, když obdrželi souhlas předsedy zasedání. Je jim doporučeno, aby mluvili beze spěchu a zřetelně. Předseda musí dát delegátům možnost vyjádřit svobodně a plně svůj názor na projednávanou věc, pokud je to slučitelné s normálním chodem jednání.
2.
Nerozhodne-li většina přítomných a hlasujících členů jinak, nesmějí vystoupení trvat déle než pět minut. Předseda má právo přerušit každého řečníka, který překročil uvedenou dobu. Může také vyzvat delegáta, aby se neodchyloval od tématu.
3.
V průběhu diskuse může předseda se souhlasem většiny přítomných a hlasujících členů prohlásit seznam přihlášených řečníků za uzavřený, když jej předtím přečetl. Když je seznam vyčerpán, prohlásí diskusi za skončenou s výhradou, že autoroviautorovi projednávaného návrhu náleží i po uzavření diskuse právo odpovědět na jakákoli vystoupení.
4.
Předseda také může se souhlasem většiny přítomných a hlasujících členů omezit počet vystoupení jedné a téže delegace k určitému návrhu nebo skupině návrhů; autorautor návrhu musí však mít možnost svůj návrh uvést a vystoupit později, požádá-li o to, aby uvedl nové skutečnosti jako odpověď na vystoupení jiných delegací, a to tak, aby mohl mít poslední slovo, požádá-li o to.
5.
Se souhlasem většiny přítomných a hlasujících členů může předseda omezit počet vystoupení k určitému návrhu nebo skupině návrhů; toto omezení nesmí být nižší než pět pro a pět proti projednávanému návrhu.
Článek 17
Pořádkové návrhy a procedurální návrhy
1.
Během diskuse o kterékoli otázce, dokonce popř. i po skončení diskuse, může kterákoli delegace podat pořádkový návrh, v němž požaduje:
-
vysvětlení k průběhu diskuse;
-
dodržování Jednacího řádu;
-
změnu pořadí diskuse o návrzích stanovených předsedou.
Pořádkový návrh má přednost před všemi otázkami včetně procedurálních návrhů uvedených v odstavci 3.
2.
Předseda okamžitě podá požadovaná upřesnění nebo učiní rozhodnutí, které pokládá za vhodné ve věci pořádkového návrhu. V případě námitky se ihned přikročí k hlasování o rozhodnutí předsedy.
3.
Kromě toho může delegace během diskuse o jakékoli otázce uvést procedurální návrh s cílem navrhnout:
a)
přerušení zasedání;
b)
ukončení zasedání;
c)
odložení diskuse o projednávané otázce;
d)
ukončení diskuse o projednávané otázce.
Procedurální návrhy mají přednost ve shora uvedeném pořadí před všemi ostatními návrhy, kromě pořádkových návrhů uvedených v odstavci 1.
4.
O podaných návrzích na přerušení nebo ukončení zasedání se nevede diskuse, ale ihned se o nich hlasuje.
5.
Navrhne-li některá delegace odložení nebo ukončení diskuse o projednávané otázce, je dáno slovo pouze dvěma řečníkům, kteří jsou proti odložení nebo ukončení diskuse, a pak se o návrhu hlasuje.
6.
Delegace, která podá pořádkový nebo procedurální návrh, nemůže ve svém vystoupení hovořit o podstatě projednávané otázky. AutorAutor procedurálního návrhu jej může vzít zpět ještě před tím, než o něm bylo hlasováno, a každý takový návrh, který byl vzat zpět, může převzít, pozměněný či beze změn, jiná delegace.
Článek 18
Kvorum
1.
S výhradou odstavců 2 a 3 je kvorum nezbytné pro zahájení zasedání a pro hlasování tvořeno polovinou členských zemí zastoupených na kongresu a majících hlasovací právo.
2.
Při hlasování o změně Ústavy a Generálního řádu tvoří požadované kvorum dvě třetiny členských zemí Unie.
3.
Pokud jde o ujednání, tvoří požadované kvorum pro zahájení zasedání a pro hlasování polovina členských zemí zastoupených na kongresu, které jsou účastníky příslušného ujednání a které mají hlasovací právo.
4.
Přítomné delegace, které se určitého hlasování nezúčastní nebo které prohlásí, že se hlasování nechtějí zúčastnit, se nepovažují při určování kvora požadovaného podle odstavců 1, 2 a 3 za nepřítomné.
Článek 19
Zásada a postup při hlasování
1.
Otázky, které není možno vyřešit společnou dohodou, se rozhodují hlasováním.
2.
Hlasování se provádí buď tradičním způsobem nebo elektronickým hlasovacím zařízením. Zpravidla se provádí elektronickým hlasovacím zařízením, má-li je shromáždění k dispozici. Při tajném hlasování je však možné postupovat podle tradičního systému, požádá-li o to některá delegace a je-li její žádost podporována většinou přítomných a hlasujících delegací.
3.
Při tradičním způsobu se hlasuje takto:
a)
zdvižením ruky: zavdá-li výsledek tohoto hlasování příčinu k pochybnostem, může předseda z vlastní vůle nebo na žádost některé delegace přikročit ihned k jmenovitému hlasování o téže otázce;
b)
jmenovitě: na žádost některé delegace nebo podle vůle předsedy; vyvolávání zastoupených zemí se provádí podle francouzské abecedy počínaje zemí, jejíž jméno předseda určil losem; výsledek hlasování, seznam zemí a údaj, jak hlasovaly, se uvádí v protokolu zasedání;
c)
tajným hlasováním: hlasovacím lístkem na žádost dvou delegací; v tomto případě předseda určí tři skrutátory a učiní potřebná opatření, aby zajistil tajnost hlasování.
4.
Při použití elektronického zařízení se hlasuje takto:
a)
nezaznamenané hlasování: nahrazuje hlasování zdvižením ruky;
b)
zaznamenané hlasování: nahrazuje jmenovité hlasování; k jmenovitému hlasování se však přikročí pouze tehdy, požádá-li o to některá delegace a je-li tento návrh podporován většinou přítomných a hlasujících delegací;
c)
tajné hlasování: nahrazuje tajné hlasování hlasovacími lístky.
5.
Při jakémkoli používaném způsobu má tajné hlasování přednost před všemi ostatními způsoby hlasování.
6.
Jakmile je hlasování zahájeno, nemůže je žádná delegace přerušit s výjimkou, že se jedná o pořádkový návrh týkající se způsobu, jímž se hlasování provádí.
7.
Po hlasování může předseda umožnit delegátům, aby své hlasování vysvětlili.
Článek 20
Podmínky pro schvalování návrhů
1.
Aby mohly být přijaty, musejí být návrhy na změnu Akt schváleny:
a)
jde-li o Ústavu: nejméně dvěma třetinami členských zemí Unie;
b)
jde-li o Generální řád: většinou členských zemí zastoupených na kongresu;
c)
jde-li o Úmluvu: většinou přítomných a hlasujících členských zemí;
d)
jde-li o ujednání: většinou přítomných a hlasujících členských zemí, které jsou účastníky příslušných ujednání.
2.
Procedurální otázky, které není možno vyřešit společnou dohodou, se rozhodují většinou přítomných a hlasujících členských zemí. Stejný postup platí pro rozhodnutí, jež se netýkají změny Akt, ledaže by kongres rozhodl většinou přítomných a hlasujících členských zemí jinak.
3.
S výhradou odstavce 5 se výrazem „přítomné a hlasující členské země“ rozumějí členské země hlasující „pro“ nebo „proti“, přičemž ty, jež se hlasování zdržely, se neberou v úvahu při počítání potřebných hlasů pro většinu, stejně jako se při tajném hlasování neberou v úvahu bílé nebo neplatné lístky.
4.
Při rovnosti hlasů se návrh považuje za zamítnutý.
5.
Pokud počet těch, kdo se zdrželi hlasování a bílých nebo neplatných hlasovacích lístků přesáhne polovinu hlasujících (pro, proti, zdržení se), odloží se projednávání otázky na následující zasedání, při kterém zdržení se hlasování, stejně jako bílé nebo neplatné lístky nebudou již brány v úvahu.
Článek 21
Volba členů Administrativní rady a Rady poštovního provozu
Dostane-li několik zemí při volbách členů Administrativní rady nebo Rady poštovního provozu stejný počet hlasů, rozhodne mezi nimi předseda losem.
Článek 22
Volba generálního ředitele a náměstka generálního ředitele Mezinárodního úřadu
1.
Volby generálního ředitele a náměstka generálního ředitele Mezinárodního úřadu se provádí tajným hlasováním postupně na jednom nebo více zasedáních v témže dni. Je zvolen kandidát, který dostal většinu hlasů přítomných a hlasujících členských zemí. Hlasování se opakuje podle potřeby, dokud určitý kandidát nedosáhne této většiny.
2.
Za přítomné a hlasující členské země se považují ty, které hlasují pro některého z řádně ohlášených kandidátů; ty, které se hlasování zdržely, se neberou v úvahu při počítání hlasů potřebných pro dosažení většiny, stejně jako se neberou v úvahu bílé nebo neplatné hlasovací lístky.
3.
Pokud počet těch, kdo se zdrželi hlasování, a bílých nebo neplatných hlasovacích lístků přesáhne polovinu hlasujících podle odstavce 2, odloží se volba na následující zasedání, při kterém zdržení se hlasování, stejně jako bílé nebo neplatné lístky nebudou již brány v úvahu.
4.
Kandidát, který v jednom hlasovacím kole získal nejméně hlasů, je vyřazen.
5.
Při rovnosti hlasů se přikročí k prvnímu, popř. k druhému dodatečnému hlasování, aby bylo mezi kandidáty spravedlivě rozhodnuto, přičemž se hlasuje pouze o těchto kandidátech. Je-li výsledek negativní, rozhoduje los. Losování provádí předseda.
Článek 23
Protokoly
1.
Protokoly plenárních zasedání kongresu zaznamenávají průběh zasedání, shrnují stručně vystoupení, uvádějí návrhy a výsledek jednání.
2.
Jednání zasedání komisí jsou předmětem zpráv pro kongres. Pracovní skupiny sestavují obvykle zprávu pro orgán, který je vytvořil.
3.
Každý delegát má však právo požádat, aby do protokolu nebo do zprávy bylo pojato ve zkrácené podobě nebo v plném znění jakékoli prohlášení, jež učinil, s podmínkou, že odevzdá jeho francouzský text sekretariátu nejpozději do dvou hodin po ukončení zasedání.
4.
Od okamžiku, kdy byl rozdán prvý text protokolu nebo zprávy, mají delegáti lhůtu dvaceti čtyř hodin, aby předložili své připomínky sekretariátu, který slouží jako prostředník mezi účastníkem a předsedou daného zasedání.
5.
S výhradou odstavce 4 předloží předseda zpravidla na začátku každého zasedání kongresu protokol z předcházejícího zasedání ke schválení. Stejně je tomu u zpráv komisí. Protokoly nebo zprávy z posledních zasedání, které nemohly být schváleny na kongresu nebo v komisi, schvalují příslušní předsedové těchto zasedání. Mezinárodní úřad přihlíží rovněž k případným připomínkám, které mu delegáti členských zemí sdělí ve lhůtě čtyřiceti dnů od odeslání zmíněných protokolů.
6.
Mezinárodní úřad je oprávněn opravit v protokolech nebo ve zprávách o zasedáních kongresu a komisí věcné chyby, které nebyly zjištěny při jejich schvalování podle odstavce 5.
Článek 24
Schvalování návrhů rozhodnutí kongresem (Akta, rezoluce, atd.)
1.
Každý návrh Akt předložený redakční komisí je zpravidla posuzován po jednotlivých článcích. Může být pokládán za přijatý až po kladném hlasování o celém návrhu. Pro toto hlasování platí ustanovení článku 20 odst. 1.
2.
V průběhu tohoto projednávání může každá delegace znovu předložit návrh, který byl komisí přijat nebo zamítnut. Odvolání týkající se takových návrhů je vázáno na podmínku, že delegace o tom vyrozuměla předsedu kongresu nejméně den před zasedáním, na němž bude ustanovení uvedené v návrhu Akt předloženo kongresu ke schválení.
3.
Je však vždy možné, pokládá-li to předseda za vhodné pro chod prací kongresu, přikročit k projednávání odvolání ještě před projednáváním návrhů Akt předkládaných redakční komisí.
4.
Byl-li některý návrh přijat nebo zamítnut kongresem, může být týmž kongresem projednán znovu jen tehdy, je-li odvolání podporováno nejméně deseti delegacemi a schváleno dvoutřetinovou většinou přítomných a hlasujících členů. Tato možnost se týká pouze návrhů předkládaných přímo plenárním zasedáním, přičemž platí, že jedna a táž otázka může být předmětem pouze jednoho odvolání.
5.
Mezinárodní úřad je oprávněn opravovat v definitivních Aktech věcné chyby, které nebyly zjištěny při projednávání návrhů Akt, číslování článků a paragrafů, jakož i odvolávek.
6.
Návrhy jiných rozhodnutí než těch, která upravují Akta, předložené redakční komisí, se obvykle projednávají jako celek. Ustanovení odstavců 2 až 5 platí rovněž pro návrhy těchto rozhodnutí.
Článek 25
Přidělování studií Administrativní radě a Radě poštovního provozu
Na doporučení svého předsednictva přiděluje kongres studie Administrativní radě a Radě poštovního provozu s přihlédnutím k složení a pravomoci těchto dvou orgánů tak, jak jsou popsány v článcích 102 a 104 Generálního řádu.
Článek 26
Výhrady k Aktům
Výhrady se musí předkládat písemně ve francouzském jazyce (návrhy týkající se Závěrečného protokolu) tak, aby je mohl kongres projednat před podpisem Akt.
Článek 27
Podpis Akt
Akta definitivně schválená kongresem se předkládají k podpisu zplnomocněncům.
Článek 28
Změny Řádu
1.
Každý kongres může měnit Jednací řád. Návrhy na změnu tohoto Řádu, pokud nejsou předkládány orgánem Světové poštovní unie, který je k jejich podávání oprávněn, musejí být na kongresu podporovány nejméně deseti delegacemi, aby je bylo možno projednat.
2.
Aby mohly být přijaty, musejí být návrhy na změnu tohoto Řádu schváleny nejméně dvěma třetinami členských zemí zastoupených na kongresu.
PŘEKLAD
SVĚTOVÁ POŠTOVNÍ ÚMLUVA
Obsah|
---|---
První část|
Společná pravidla pro mezinárodní poštovní službu
Jediná hlava
Všeobecná ustanovení
Článek
1.| Univerzální poštovní služba
2.| Svoboda průvozu
3.| Vlastnictví poštovních zásilek
4.| Zavedení nové služby
5.| Měnová jednotka
6.| Poštovní známky
7.| Sazby
8.| Osvobození od poštovních sazeb
9.| Poštovní bezpečnost
Druhá část
Pravidla pro listovní zásilky a poštovní balíky
Hlava 1
Nabídka služeb
10.| Základní služby
11.| Sazby a letecké příplatky
12.| Zvláštní sazby
13.| Doporučené zásilky
14.| Ověřené zásilky
15.| Zásilky s udanou cenou
16.| Zásilky na dobírku
17.| Spěšné zásilky
18.| Oznámení o dodání (dodejka)
19.| Dodávání do vlastních rukou
20.| Zásilky dodávané bez sazeb a poplatků
21.| Služba odpovědních zásilek v mezinárodním styku
22.| Mezinárodní odpovědky
23.| Křehké balíky. Neskladné balíky
24.| Služba konsignace
25.| Nepřípustné zásilky. Zákazy
26.| Radioaktivní materiály
27.| Dosílka
28.| Zásilky, které nelze dodat
29.| Vracení. Změna nebo oprava adresy na žádost odesílatele
30.| Reklamace
31.| Celní kontrola
32.| Sazba za zprostředkování celního projednání
33.| Clo a jiné poplatky
Hlava 2
Odpovědnost
34.| Odpovědnost poštovních správ. Náhrady
35.| Zproštění poštovních správ odpovědnosti
36.| Odpovědnost odesílatele
37.| Výplata náhrady
38.| Případné vrácení náhrady odesílatelem nebo adresátem
39.| Výměna zásilek
40.| Výměna přímých závěrů s vojenskými jednotkami
41.| Vymezení odpovědnosti mezi poštovními správami
|
Hlava 3
Zvláštní ustanovení pro listovní zásilky
42.| Cíle týkající se kvality služby
43.| Podávání listovních zásilek v cizině
44.| Přípustné biologické materiály
45.| Elektronická pošta
46.| Průvozní výdaje
47.| Terminální výdaje. Všeobecná ustanovení
48.| Terminální výdaje. Ustanovení vztahující se na výměny mezi průmyslovými zeměmi
49.| Terminální výdaje. Ustanovení vztahující se na toky zásilek z rozvojových zemí do průmyslových zemí
50.| Terminální výdaje. Ustanovení vztahující se na toky zásilek z průmyslových zemí do rozvojových zemí
51.| Terminální výdaje. Ustanovení vztahující se na výměny mezi rozvojovými zeměmi
52.| Osvobození od průvozních a terminálních výdajů
53.| Výdaje na leteckou přepravu
54.| Základní sazby a výpočet leteckých přepravních výdajů
Hlava 4
Zvláštní ustanovení pro poštovní balíky
55.| Cíle týkající se kvality služby
56.| Příchodní pozemní podíl
57.| Průvozní pozemní podíl
58.| Námořní podíl
59.| Výdaje na leteckou přepravu
60.| Osvobození od podílů
Hlava 5
Služba zásilek EMS
61.| Služba zásilek EMS
Třetí část
Přechodná a závěrečná ustanovení
62.| Povinnost zajišťovat službu poštovních balíků
63.| Závazky vztahující se k trestním opatřením
64.| Podmínky schvalování návrhů týkajících se Úmluvy a Řádů
65.| Nabytí účinnosti a doba platnosti Úmluvy
Závěrečný protokol Světové poštovní úmluvy
Článek
I.| Vlastnictví poštovních zásilek
II.| Sazby
III.| Výjimka z osvobození od poštovních sazeb pro slepecké zásilky
IV.| Základní služby
V.| Balíčky
VI.| Tiskoviny. Maximální hmotnost
VII.| Poskytování služby poštovních balíků
VIII.| Balíky. Maximální hmotnost
IX.| Maximální částky pro zásilky s udanou cenou
X.| Oznámení o dodání (dodejka)
XI.| Služba odpovědních zásilek v mezinárodním styku
XII.| Zákazy (listovní zásilky)
XIII.| Zákazy (poštovní balíky)
XIV.| Věci podléhající clu
XV.| Vracení. Změna nebo oprava adresy
XVI.| Reklamace
XVII.| Sazba za předložení celnímu úřadu
XVIII.| Odpovědnost poštovních správ
XIX.| Odškodnění
XX.| Výjimky ze zásady odpovědnosti
XXI.| Zproštění poštovních správ odpovědnosti
XXII.| Výplata náhrady
XXIII.| Podávání listovních zásilek v cizině
XXIV.| Terminální výdaje
XXV.| Výdaje na vnitrostátní leteckou přepravu
XXVI.| Výjimečné příchodní pozemní podíly
XXVII.| Zvláštní sazby
SVĚTOVÁ POŠTOVNÍ ÚMLUVA
Přihlížejíce k článku 22 odst. 3 Ústavy Světové poštovní unie, sjednané ve Vídni dne 10. července 1964, stanovili níže podepsaní zplnomocněnci vlád členských zemí Unie společnou dohodou a s výhradou článku 25 odst. 4 uvedené Ústavy v této Úmluvě pravidla pro mezinárodní poštovní službu.
PRVNÍ ČÁST
Společná pravidla pro mezinárodní poštovní službu
JEDINÁ HLAVA
Všeobecná ustanovení
Článek 1
Univerzální poštovní služba
1.
S cílem posílit pojetí jednotného poštovního území Unie dbají členské země na to, aby všichni uživatelé/zákazníci měli právo na univerzální poštovní službu, znamenající trvalé poskytování kvalitních základních poštovních služeb v každém místě jejich území a za dostupné ceny.
2.
K dosažení tohoto cíle stanoví členské země v rámci své poštovní legislativy nebo jinými obvyklými prostředky rozsah nabízených poštovních služeb, jakož i požadavky na kvalitu a dostupné ceny, s přihlédnutím jak k potřebám obyvatelstva, tak ke svým vnitrostátním podmínkám.
3.
Členské země dbají na to, aby operátoři odpovědní za poskytování univerzální poštovní služby dodržovali nabídku služeb a normy kvality.
Článek 2
Svoboda průvozu
1.
Zásada svobody průvozu je vyjádřena v článku 1 Ústavy. Znamená pro každou poštovní správu povinnost směrovat přímé závěry a listovní zásilky v otevřeném průvozu, které jí předá jiná poštovní správa, vždy nejrychlejšími cestami a nejspolehlivějšími prostředky, jež používá pro své vlastní zásilky.
2.
Členské země, které se neúčastní výměny psaní obsahujících biologické látky podléhající zkáze nebo radioaktivní látky, mají možnost nedovolit přepravu těchto zásilek v otevřeném průvozu přes své území. Totéž platí pro jiné listovní zásilky než psaní, dopisnice a slepecké zásilky, které nevyhovují právním ustanovením, jimiž se řídí podmínky jejich vydávání nebo oběhu v průvozní zemi.
3.
Svoboda průvozu poštovních balíků, které mají být směrovány pozemní a námořní cestou, je omezena na území zemí účastnících se této služby.
4.
Svoboda průvozu leteckých balíků je zaručena na celém území Unie. Členské země, které neposkytují službu poštovních balíků, však nemusejí zajišťovat přepravu leteckých balíků pozemní cestou.
5.
Nedodržuje-li některá členská země ustanovení týkající se svobody průvozu, mají ostatní členské země právo zrušit poštovní styk s touto zemí.
Článek 3
Vlastnictví poštovních zásilek
1.
Každá poštovní zásilka náleží odesilateli, dokud není dodána oprávněné osobě, s výjimkou případu, kdy byla zásilka zabavena podle předpisů země určení.
Článek 4
Zavedení nové služby
1.
Poštovní správy mohou společnou dohodou zavést novou službu, která není výslovně uvedena v Aktech Unie. Sazby za novou službu stanoví každá zúčastněná správa s přihlédnutím k nákladům na její provoz.
Článek 5
Měnová jednotka
1.
Měnovou jednotkou uvedenou v článku 7 Ústavy a používanou v Úmluvě a ostatních Aktech Unie je Zvláštní právo čerpání (ZPČ), ve francouzštině „Droit de tirage spécial“ (DTS), v angličtině „Special Drawing Right“ (SDR).
Článek 6
Poštovní známky
1.
Poštovní známky potvrzující uhrazení výplatného podle Akt Unie vydávají pouze poštovní správy. Poštovní výplatní znaky, otisky výplatních strojů a otisky tiskařského lisu či jiných způsobů tisku nebo razítkování odpovídající ustanovením Řádu listovních zásilek mohou být používány jen se souhlasem poštovní správy.
2.
Náměty a motivy poštovních známek musejí být v souladu s duchem preambule Ústavy SPU a s rozhodnutími přijatými orgány Unie.
Článek 7
Sazby
1.
Sazby za různé mezinárodní a zvláštní služby jsou stanoveny poštovními správami v souladu se zásadami vyjádřenými v Úmluvě a v Řádech. V zásadě musejí být odvozeny od nákladů na poskytování těchto služeb.
2.
Vybírané sazby včetně těch, které jsou uvedeny v Aktech jako orientační, musejí být přinejmenším stejné jako sazby používané ve vnitrostátním styku pro zásilky stejného charakteru (druh, množství, doba zpracování atd.).
3.
Poštovní správy jsou oprávněny překročit kterékoli sazby uvedené v Aktech včetně těch, které nejsou uvedeny jako orientační:
3.1
jestliže sazby, které používají pro stejné služby ve vnitrostátním styku, jsou vyšší než sazby stanovené;
3.2
je-li to nezbytné pro pokrytí provozních nákladů jejich služeb nebo z jakéhokoli jiného dostatečného důvodu.
4.
Minimální hranice sazeb uvedená v odstavci 2 může být poštovními správami překročena tím, že připustí snížené sazby odvozené od jejich vnitrostátních předpisů pro listovní zásilky podané v jejich zemích. Mají zejména možnost poskytnout zvýhodněné sazby svým zákazníkům podávajícím velké objemy poštovních zásilek.
5.
Od zákazníků se nesmějí vybírat žádné jiné poštovní sazby nežli ty, které jsou uvedeny v Aktech.
6.
Není-li v Aktech uvedeno jinak, ponechává si každá správa sazby, které vybrala.
Článek 8
Osvobození od poštovních sazeb
1.
Zásada
1.1
Případy osvobození od poštovních sazeb jsou výslovně uvedeny Úmluvou.
2.
Poštovní služba
2.1
Listovní zásilky vztahující se k poštovní službě odesílané poštovním správami nebo jejich provozovnami, ať letecky, pozemní cestou nebo pozemní cestou přepravované letecky (S.A.L.), jsou osvobozeny ode všech poštovních sazeb.
2.2
Ode všech poštovních sazeb s výjimkou leteckých příplatků jsou osvobozeny listovní zásilky vztahující se k poštovní službě, jsou-li:
2.2.1
vyměňovány mezi orgány Světové poštovní unie a orgány užších unií;
2.2.2
vyměňovány mezi orgány těchto unií;
2.2.3
zasílány těmito orgány poštovním správám nebo jejich provozovnám.
2.3
Ode všech poštovních sazeb jsou osvobozeny balíky vztahující se k poštovní službě, jsou-li vyměňovány mezi:
2.3.1
poštovními správami;
2.3.2
poštovními správami a Mezinárodním úřadem;
2.3.3
poštami členských zemí;
2.3.4
poštami a poštovními správami.
2.4
Letecké balíky s výjimkou těch, které pocházejí od Mezinárodního úřadu, jsou osvobozeny od leteckých příplatků.
3.
Váleční zajatci a civilní internované osoby
3.1
Ode všech poštovních sazeb s výjimkou leteckých příplatků jsou osvobozeny listovní zásilky, poštovní balíky a zásilky poštovních peněžních služeb adresované válečným zajatcům nebo jimi odesílané buďto přímo nebo prostřednictvím úřadů zmíněných v Řádu listovních zásilek. Válčící osoby zadržené a internované v některé neutrální zemi jsou postaveny na roveň válečným zajatcům jako takovým, pokud jde o aplikaci předchozích ustanovení.
3.2
Ustanovení uvedená v odstavci 3.1 platí také pro listovní zásilky, poštovní balíky a zásilky poštovních peněžních služeb pocházející z jiných zemí, adresované civilním internovaným osobám definovaným Ženevskou konvencí ze dne 12. srpna 1949 o ochraně civilních osob za války, nebo jimi odesílané buďto přímo nebo prostřednictvím úřadů zmíněných v Řádu listovních zásilek.
3.3
Úřady uvedené v Řádu listovních zásilek jsou rovněž osvobozeny od poštovních sazeb za listovní zásilky, poštovní balíky a zásilky peněžních služeb týkající se osob uvedených v odstavcích 3.1 a 3.2, které odesílají nebo dostávají buď přímo nebo jako prostředníci.
3.4
Balíky se přijímají jako osvobozené od sazeb do hmotnosti 5 kg. Hranice hmotnosti se zvyšuje na 10 kg u balíků, jejichž obsah je nedělitelný, a u balíků, které jsou adresovány táboru nebo tamním zástupcům zajatců („hommes de confiance“) k dodání zajatcům.
4.
Slepecké zásilky
4.1
Slepecké zásilky jsou osvobozeny od všech poštovních sazeb s výjimkou leteckých příplatků.
Článek 9
Poštovní bezpečnost
1.
Poštovní správy přijmou a realizují na všech úrovních poštovního provozu aktivní bezpečnostní strategii, aby si udržely a posílily důvěru zákazníků v poštovní služby a zajistily si tak výhodu před konkurencí na trhu.
2.
Cílem této strategie je:
2.1
zvýšit celkovou kvalitu provozu služby;
2.2
zvýšit povědomí zaměstnanců o významu bezpečnosti;
2.3
vytvořit nebo posílit bezpečnostní útvary;
2.4
zajistit včasné šíření informací o provozu, bezpečnosti a prováděných šetřeních v této oblasti;
2.5
podporovat předkládání nezbytných návrhů specifických zákonů, předpisů a opatření ke zvyšování kvality a bezpečnosti poštovních služeb na celém světě zákonodárcům.
DRUHÁ ČÁST
Pravidla pro listovní zásilky a poštovní balíky
HLAVA 1
Nabídka služeb
Článek 10
Základní služby
1.
Poštovní správy zajišťují přijímání, zpracování, přepravu a dodávání listovních zásilek. Stejné služby poskytují rovněž pro poštovní balíky, buďto podle ustanovení Úmluvy nebo, v případě balíků vypravovaných do ciziny a po dvoustranné dohodě, jakýmkoli jiným způsobem, který je pro jejich zákazníky výhodnější.
2.
Listovní zásilky se dělí podle jednoho ze dvou následujících systémů. Každá poštovní správa si může svobodně zvolit systém, který používá při výpravě zásilek.
3.
První systém je založen na rychlosti zpracování zásilek. Ty se pak dělí na:
3.1
prioritní zásilky: zásilky přepravované nejrychlejší cestou (leteckou nebo pozemní) s předností; hranice hmotnosti: obecně 2 kg, avšak 5 kg ve styku mezi správami, které přijímají od svých zákazníků zásilky tohoto druhu, 5 kg u zásilek obsahujících knihy a brožury (nepovinná služba), 7 kg u slepeckých zásilek.
3.2
neprioritní zásilky: zásilky, u kterých odesílatel zvolil nižší tarif znamenající delší lhůtu pro dodání; hranice hmotnosti: stejné jako v odstavci 3.1.
4.
Druhý systém je založen na obsahu zásilek. Ty se pak dělí na:
4.1
psaní a dopisnice, společně nazývané „LC“; hranice hmotnosti: 2 kg, avšak 5 kg ve styku mezi správami, které přijímají od svých zákazníků zásilky tohoto druhu;
4.2
tiskoviny, slepecké zásilky a balíčky, společně nazývané „AO“; hranice hmotnosti: 2 kg u balíčků, avšak 5 kg ve styku mezi správami, které přijímají od svých zákazníků zásilky tohoto druhu, 5 kg u tiskovin, 7 kg u slepeckých zásilek.
5.
Zvláštní pytle obsahující tiskoviny (noviny, periodika, knihy aj.) pro stejného adresáta na stejném místě určení se v obou systémech nazývají „M pytle“; hranice hmotnosti: 30 kg.
6.
Výměna balíků, jejichž individuální hmotnost přesahuje 20 kg, je nepovinná, s nejvyšší hmotností 50 kg u jednoho balíku.
7.
Všeobecně se balíky dodávají adresátům co nejdříve a podle ustanovení platných v zemi určení. Nedodávají-li se balíky do místa bydliště, musejí být adresáti, pokud to není nemožné, neodkladně uvědomění o jejich příchodu.
8.
Každá země, jejíž poštovní správa nezajišťuje přepravu balíků, může dát provádět ustanovení Úmluvy dopravními podniky. Zároveň může tuto službu omezit na balíky pocházející z míst nebo určené do míst obsluhovaných těmito podniky. Poštovní správa zůstává odpovědná za plnění Úmluvy a Řádu poštovních balíků.
Článek 11
Sazby a letecké příplatky
1.
Správa původu stanoví sazby za přepravu listovních zásilek po celém území Unie. Tyto sazby zahrnují dodání zásilek adresátům v místě bydliště, pokud se v zemích určení taková služba pro příslušné zásilky zajišťuje.
2.
Sazby za prioritní listovní zásilky zahrnují případné dodatečné náklady na rychlou přepravu.
3.
Správy, které používají systém založený na obsahu, jsou oprávněny:
3.1
vybírat příplatky za letecké listovní zásilky;
3.2
za pozemní zásilky přepravované letecky s omezenou předností „S.A.L.“ vybírat příplatky nižší než ty, které vybírají za letecké zásilky;
3.3
stanovit kombinované sazby za letecké zásilky a zásilky S.A.L. zohledňující náklady na jimi poskytnuté poštovní služby a na leteckou přepravu.
4.
Správy stanoví letecké příplatky vybírané za letecké balíky.
5.
Příplatky musejí být přiměřené výdajům na leteckou přepravu a být jednotné přinejmenším pro celé území každé země určení bez ohledu na použitou přepravní cestu; při výpočtu příplatku za leteckou listovní zásilku jsou správy oprávněny vzít v úvahu hmotnost případných tiskopisů používaných veřejností, připojených k zásilce.
6.
Správa původu může povolit u listovních zásilek obsahujících:
6.1
noviny a periodika vydávané v její zemi slevu, která v zásadě nemůže přesáhnout 50 procent sazby pro použitý druh zásilek;
6.2
knihy a brožury, hudební partitury a mapy, pokud neobsahují žádnou jinou reklamu nebo inzerci než tu, která je na obalu nebo volných listech těchto předmětů, stejnou slevu, jaká je uvedena v odstavci 6.1.
7.
Správa původu může stanovit pro nenormalizované zásilky odlišné sazby než jaké používá pro normalizované zásilky definované v Řádu listovních zásilek.
8.
Snížené sazby podle odstavce 6 se vztahují rovněž na zásilky přepravované letecky, avšak žádná sleva se neposkytuje na tu část sazby, která je určena k pokrytí výdajů na tuto přepravu.
Článek 12
Zvláštní sazby
1.
Za balíčky o hmotnosti nižší než 500 g se od adresáta nevybírá žádná sazba. Pokud se za balíčky nad 500 g vybírá od adresáta sazba za dodání ve vnitrostátním styku, může se stejná sazba vybírat za balíčky z ciziny.
2.
Poštovní správy jsou oprávněny vybírat v dále uvedených případech stejné sazby jako ve vnitrostátním styku.
2.1
Sazbu vybíranou od odesílatele za podání listovní zásilky na poslední chvíli.
2.2
Sazbu vybíranou od odesílatele za podání mimo běžnou otvírací dobu přepážek.
2.3
Sazbu vybíranou od odesílatele za převzetí zásilky v místě bydliště odesílatele.
2.4
Sazbu vybíranou od adresáta za vyzvednutí listovní zásilky mimo běžnou otvírací dobu přepážek.
2.5
Sazbu vybíranou od adresáta za „poste restante“; v případě vrácení balíku odesílateli nebo jeho dosílky nesmí váznoucí částka překročit částku uvedenou v Řádu poštovních balíků.
2.6
Úložné za každou listovní zásilku o hmotnosti vyšší než 500 g a za každý balík, který si adresát nevyzvedl v předepsané lhůtě. Tato sazba se nevztahuje na slepecké zásilky. Pokud jde o balíky, tuto sazbu vybírá správa, která provádí dodání, ve prospěch správ, v jejichž službách byl balík uložen po uplynutí předepsané lhůty; v případě vrácení balíku odesílateli nebo jeho dosílky nesmí váznoucí částka překročit částku uvedenou v Řádu poštovních balíků.
3.
Je-li balík běžně dodáván do místa bydliště adresáta, nevybírá se od adresáta žádná sazba. Není-li dodávání do místa bydliště běžně zajišťováno, musí být bezplatně dodáno oznámení o příchodu balíku. V tomto případě, pokud je dodání do místa bydliště adresáta nabízeno jako jedna z možností v odpovědi na oznámení o příchodu, lze od adresáta vybrat zvláštní sazbu. Tato sazba musí být stejná jako ve vnitrostátním styku.
4.
Poštovní správy, které přejímají odpovědnost pro případy vyšší moci, jsou oprávněny vybírat sazbu za odpovědnost pro případ vyšší moci, jejíž maximální výše je stanovena v Řádech.
Článek 13
Doporučené zásilky
1.
Listovní zásilky se mohou zasílat jako doporučené.
2.
Sazba za doporučené zásilky se platí předem. Skládá se ze základní sazby a z pevné sazby (tzv. „doporučného“), jejíž maximální výše je stanovena v Řádu listovních zásilek.
3.
V případech vyžadujících výjimečná bezpečnostní opatření mohou poštovní správy od odesílatele nebo adresáta vybírat kromě sazby uvedené v odstavci 2 zvláštní sazby stanovené jejich vnitrostátními předpisy.
Článek 14
Ověřené zásilky
1.
Listovní zásilky se mohou zasílat v režimu služby ověřených zásilek mezi správami, které tuto službu zajišťují.
2.
Sazba za ověřené zásilky se platí předem. Skládá se ze základní sazby a ze sazby za ověření dodání stanovené správou původu. Tato sazba musí být nižší než sazba doporučného.
Článek 15
Zásilky s udanou cenou
1.
Prioritní a neprioritní zásilky a psaní, jakož i balíky obsahující cenné papírycenné papíry, hodnotné dokumenty nebo předměty mohou být vyměňovány s pojištěním obsahu na cenu udanou odesílatelem. Tato výměna se omezuje na styky mezi poštovními správami, které prohlásily, že takové zásilky dovolují buďto ve svých vzájemných stycích nebo pouze v jednom směru.
2.
Výše udané ceny je v zásadě neomezená. Každá správa může ze své strany omezit udanou cenu na částku, která nesmí být nižší než částka stanovená Řády. Nejvyšší udaná cena dovolená ve vnitrostátním styku se však může použít pouze v případě, že je stejná nebo vyšší nežli částka náhrady stanovené za ztrátu doporučené zásilky nebo balíku o hmotnosti 1 kg. Maximální výše v DTS se oznamuje členským zemím Unie.
3.
Sazba za zásilky s udanou cenou se platí předem. Skládá se:
3.1
u listovních zásilek ze sazby za obyčejnou listovní zásilku, z pevné sazby doporučného podle článku 13.2 a ze sazby za udanou cenu;
3.2
u balíků ze základní sazby, fakultativní sazby za vypravení a z obvyklé sazby za udanou cenu; případné letecké příplatky a sazby za zvláštní služby se připočítávají k základní sazbě; sazba za vypravení by neměla převyšovat doporučné za listovní zásilky.
4.
Místo pevné sazby doporučného mohou poštovní správy vybírat příslušnou sazbu vnitrostátního styku nebo výjimečně sazbu, jejíž maximální výše je stanovena Řádem listovních zásilek.
5.
Maximální výše sazby za udanou cenu je stanovena Řády.
5.1
U listovních zásilek se tato sazba vybírá, ať jde o kteroukoli zemi určení, dokonce i v zemích, které přejímají odpovědnost za případy vyšší moci.
5.2
U balíků se případná sazba za odpovědnost pro případ vyšší moci stanoví tak, aby celková částka skládající se z této sazby a z obvyklé sazby za udanou cenu nepřekročila maximální výši sazby za udanou cenu.
6.
V případech vyžadujících výjimečná bezpečnostní opatření mohou správy kromě sazeb uvedených v odstavcích 3, 4 a 5 vybírat od odesílatelů nebo adresátů zvláštní sazby stanovené jejich vnitrostátními předpisy.
7.
Poštovní správy mají právo poskytovat svým zákazníkům službu zásilek s udanou cenou podle jiných podmínek, než jaké jsou definovány v tomto článku.
Článek 16
Zásilky na dobírku
1.
Některé listovní zásilky a balíky mohou být zasílány na dobírku. Výměna zásilek na dobírku vyžaduje předchozí dohodu mezi správou původu a správou určení.
Článek 17
Spěšné zásilky
1.
Na žádost odesílatele a do zemí, jejichž správy tuto službu provádějí, se listovní zásilky dodávají zvláštním poslem do místa bydliště co nejdříve po jejich příchodu k dodací poště. Každá správa má právo omezit tuto službu na prioritní zásilky, letecké zásilky, nebo pokud jde o jedinou cestu používanou mezi dvěma správami, na pozemní zásilky LC.
2.
Správy, které mají několik cest pro přepravu listovních zásilek, zasílají spěšné zásilky po jejich příchodu ke vstupní vyměňovací poště nejrychlejší vnitrostátní přepravní cestou a dále je zpracovávají co možná nejrychleji.
3.
Za spěšné zásilky se kromě obvyklého výplatného vybírá sazba, která nesmí být podle okolností nižší než výše výplatného za obyčejnou prioritní/neprioritní zásilku nebo za obyčejné psaní nejnižší sazby a vyšší nežli částka stanovená Řády. Tato sazba musí být plně uhrazena předem. U balíků se tato sazba vybírá i v případě, nemůže-li být spěšně dodán balík, ale jen oznámení o jeho příchodu.
4.
Vyžaduje-li spěšné dodání zvláštní péči, může se vybírat dodatečná sazba podle ustanovení platných pro zásilky téhož druhu ve vnitrostátním styku. U balíků je tato sazba vymahatelná i v případě vrácení balíku odesílateli nebo jeho dosílky; v takových případech však nemůže částka, kterou je balík zatížen, přesahovat maximum stanovené Řádem poštovních balíků.
5.
Dovolují-li to předpisy správy určení, mohou adresáti požádat dodávací poštu, aby jim byly zásilky pro ně určené ihned po příchodu spěšně dodány. V takovém případě je správa určení oprávněna vybírat při dodání stejnou sazbu jako ve vnitrostátním styku.
Článek 18
Oznámení o dodání (dodejka)
1.
Odesílatel doporučené zásilky, ověřené zásilky, balíku nebo zásilky s udanou cenou může při podání požádat o dodejku zaplacením sazby, jejíž maximální částka je stanovena Řády. Dodejka se odesílateli vrací nejrychlejší cestou (leteckou nebo pozemní).
2.
U balíků však mohou správy omezit tuto službu na balíky s udanou cenou, platí-li takovéto omezení ve vnitrostátním styku.
Článek 19
Dodávání do vlastních rukou
1.
Ve styku mezi poštovními správami, které s tím vyslovily souhlas, se na žádost odesílatele dodávají doporučené zásilky, ověřené zásilky a cenné zásilky do vlastních rukou. Správy se mohou dohodnout, že tuto možnost dovolí pouze u uvedených druhů zásilek s dodejkou. Ve všech případech odesílatel zaplatí sazbu za dodání do vlastních rukou, jejíž maximální výše je stanovena Řádem listovních zásilek.
Článek 20
Zásilky dodávané bez sazeb a poplatků
1.
Ve styku mezi poštovními správami, které se tak dohodly, se mohou odesílatelé cestou prohlášení učiněného předem u podací pošty zavázat k úhradě celkové částky sazeb a poplatků, jimiž jsou listovní zásilky a poštovní balíky zatíženy při dodání. Dokud nebyla listovní zásilka dodána adresátovi, odesílatel může i dodatečně po podání požádat o dodání zásilky bez sazeb a poplatků.
2.
Odesílatel se musí zaručit, že zaplatí částky, jež by mohly být vyžadovány dodací poštou. V případě potřeby složí zálohu.
3.
Správa původu vybere od odesílatele sazbu, jejíž maximální výše je stanovena Řády a kterou si ponechá jako odměnu za služby poskytnuté v zemi původu.
4.
V případě žádosti, která byla učiněna po podání listovní zásilky, vybere správa původu mimo to dodatečnou sazbu, jejíž maximální výše je stanovena v Řádu.
5.
Správa určení je oprávněna vybírat sazbu za zprostředkování, jejíž maximální výše je stanovena Řády. Tato sazba se vybírá nezávisle na sazbě za předložení celnímu úřadu, a to od odesílatele ve prospěch správy určení.
6.
Každá poštovní správa má právo omezit službu zásilek dodávaných bez sazeb a poplatků na listovní doporučené a cenné zásilky.
Článek 21
Služba odpovědních zásilek v mezinárodním styku
1.
Poštovní správy se mohou navzájem dohodnout, že se účastní nepovinné služby odpovědních zásilek v mezinárodním styku („correspondance commerciale-réponse internationale“ - CCRI resp. „international business reply service“ - IBRS). Všechny správy však musejí zajišťovat „zpáteční“ službu, těchto zásilek.
Článek 22
Mezinárodní odpovědky
1.
Poštovní správy mohou prodávat mezinárodní odpovědky vydávané Mezinárodním úřadem a v souladu se svými vnitrostátními předpisy mohou rovněž jejich prodej omezit.
2.
Hodnota odpovědky je stanovena Řádem listovních zásilek. Prodejní cena stanovená zúčastněnými poštovními správami nesmí být nižší nežli tato hodnota.
3.
Odpovědky lze v kterékoli členské zemi vyměnit za poštovní známky, a pokud tomu vnitrostátní předpisy vyměňující země nebrání, rovněž za poštovní celiny nebo jiné výplatní znaky či otisky v hodnotě minimálního výplatného za obyčejnou prioritní listovní zásilku nebo za obyčejné letecké psaní odesílané do ciziny.
4.
Poštovní správa členské země může kromě toho vyžadovat, aby současně s odpovědkami byly podány zásilky, jejichž výplatné má být těmito odpovědkami uhrazeno.
Článek 23
Křehké balíky. Neskladné balíky
1.
Každý balík obsahující předměty, které se mohou snadno rozbít, a s nímž je třeba zacházet se zvláštní péčí, se nazývá „křehkým balíkem“.
2.
„Neskladným balíkem“ se nazývá každý balík:
2.1
jehož rozměry přesahují hranice stanovené v Řádu poštovních balíků nebo rozměry dohodnuté vzájemně poštovními správami;
2.2
který svým tvarem nebo strukturou není vhodný k přepravě s ostatními balíky nebo vyžaduje zvláštní opatření.
3.
Za křehké a neskladné balíky se vybírá příplatek, jehož maximální výše je stanovena v Řádu poštovních balíků. Pokud je balík zároveň křehký i neskladný, příplatek se vybírá jenom jednou. Letecké příplatky za tyto balíky se však nezvyšují.
4.
Výměna křehkých a neskladných balíků se omezuje na ty správy, které takové zásilky dovolují.
Článek 24
Služba konsignace
1.
Poštovní správy si mohou mezi sebou dohodnout zavedení nepovinné služby nazývané „konsignace“ (Consignment) pro sdružené zásilky od jednoho odesílatele určené do ciziny.
2.
Pokud je to možné, označuje se tato služba logem definovaným v Řádu poštovních balíků.
3.
Podrobnosti této služby si dohodnou dvoustranně správa původu a správa určení na základě ustanovení definovaných Radou poštovního provozu.
Článek 25
Nepřípustné zásilky. Zákazy
1.
Zásilky, které nesplňují podmínky vyžadované Úmluvou a Řády, jsou nepřípustné.
2.
Kromě výjimek uvedených v Řádech je zakázáno vkládat do všech druhů zásilek dále uvedené předměty:
2.1
omamné a psychotropní látky;
2.2
výbušné, hořlavé nebo jiné nebezpečné látky jakož i radioaktivní materiály;
2.2.1
tento zákaz se nevztahuje na:
2.2.1.1
biologické látky zasílané v listovních zásilkách uvedené v článku 44;
2.2.1.2
radioaktivní materiály zasílané v listovních zásilkách a poštovních balících uvedené v článku 26;
2.3
oplzlé nebo nemravné předměty;
2.4
živá zvířata kromě výjimek uvedených v odstavci 3;
2.5
předměty, jejichž dovoz nebo oběh je v zemi určení zakázán;
2.6
předměty, které mohou svou povahou nebo svým obalem ohrozit pracovníky nebo pošpinit či poškodit ostatní zásilky nebo poštovní zařízení;
2.7
písemnosti mající charakter aktuální a osobní korespondence vyměňované mezi jinými osobami než odesílatelem a adresátem nebo osobami, které s nimi bydlí.
3.
Je však dovoleno zasílat:
3.1
v jiných listovních zásilkách než cenných zásilkách:
3.1.1
včely, pijavice a housenky bource morušového;
3.1.2
cizopasníky a hubitele škodlivého hmyzu určené k regulaci tohoto hmyzu a vyměňované mezi úředně uznanými ústavy;
3.2
v balících živá zvířata, jejichž přeprava v poštovních zásilkách je dovolena poštovními předpisy zúčastněných zemí.
4.
Do poštovních balíků je zakázáno vkládat dále uvedené předměty:
4.1
dokumenty mající charakter aktuální a osobní korespondence vyměňované mezi odesílatelem a adresátem nebo osobami, které s nimi bydlí;
4.2
korespondenci všeho druhu vyměňovanou mezi jinými osobami než odesílatelem a adresátem nebo osobami, které s nimi bydlí.
5.
Je zakázáno vkládat mince, bankovky, papírové peníze nebo jakékoli cenné papírycenné papíry na doručitele, cestovní šeky, platinu, zlato nebo stříbro, zpracované či nezpracované, drahokamy, šperky a jiné cenné předměty:
5.1
do listovních zásilek bez udané ceny; pokud to však vnitrostátní předpisy zemí původu a určení dovolují, mohou být tyto předměty zasílány v uzavřené obálce jako doporučené zásilky;
5.2
do balíků bez udané ceny vyměňovaných mezi dvěma zeměmi, které dovolují balíky s udanou cenou; každá správa může navíc zakázat vkládání zlatých prutů do zásilek s udanou cenou nebo bez udané ceny pocházejících z jejího území či na její území určených nebo přepravovaných přes její území v otevřeném průvozu; může omezit skutečnou hodnotu takových zásilek.
6.
Tiskoviny a slepecké zásilky:
6.1
nesmějí být opatřeny žádnou poznámkou ani obsahovat žádnou písemnost mající charakter aktuální a osobní korespondence;
6.2
nesmějí obsahovat poštovní známky ani celiny, oražené nebo neoražené, ani žádný dokument představující nějakou hodnotu.
7.
Zacházení s neprávem přijatými zásilkami je upraveno v Řádech. Zásilky obsahující předměty uvedené v odstavcích 2.1, 2.2 a 2.3 však nejsou v žádném případě směrovány na místo určení, dodávány adresátům ani vraceny na místo původu.
Článek 26
Radioaktivní materiály
1.
Přijímání radioaktivních materiálů upravených a zabalených v souladu s příslušnými ustanoveními Řádů je omezeno na styk mezi poštovními správami, které vyslovily svůj souhlas s jejich přijímáním buďto vzájemně nebo jen v jednom směru.
2.
Jsou-li zasílány v listovních zásilkách, vybírá se za ně sazba jako za prioritní zásilky nebo jako za psaní a doporučné.
3.
Radioaktivní materiály obsažené v listovních zásilkách nebo poštovních balících musejí být směrovány nejrychlejší cestou, obvykle leteckou, s výhradou zaplacení příslušných leteckých příplatků.
4.
Radioaktivní materiály smějí podávat pouze k tomu oprávnění odesílatelé.
Článek 27
Dosílka
1.
Změní-li adresát svou adresu, jsou mu zásilky neprodleně dosílány za podmínek stanovených Řády.
2.
Zásilky se však nedosílají:
2.1
jestliže odesílatel dosílku zakázal poznámkou v jazyce známém v zemi určení;
2.2
jsou-li kromě adresy adresáta opatřeny poznámkou „nebo osobě bydlící na této adrese“ („ou à l'occupant des lieux“ - „or occupant“).
3.
Poštovní správy, které vybírají sazbu za žádosti o dosílku ve vnitrostátním styku, jsou oprávněny vybírat stejnou sazbu v mezinárodním styku.
4.
Kromě výjimek uvedených v Řádu listovních zásilek se při dosílce listovních zásilek z jedné země do druhé nevybírá žádná dodatečná sazba. Správy, které vybírají sazbu za dosílku ve vnitrostátním styku, jsou však oprávněny vybírat stejnou sazbu za listovní zásilky mezinárodního styku dosílané v jejich službě.
Článek 28
Zásilky, které nelze dodat
1.
Poštovní správy vrátí zásilky, které nemohly být z jakéhokoli důvodu dodány adresátům.
2.
Odběrní lhůta zásilek je stanovena Řády.
3.
S každým balíkem, který nemůže být dodán adresátovi nebo který je úředně zadržen, se zachází podle pokynů odesílatele v mezích stanovených Řádem poštovních balíků.
4.
Zřekl-li se odesílatel balíku, který nemohl být dodán adresátovi, zachází správa určení s tímto balíkem podle svých předpisů. Ani odesílatel ani žádná jiná poštovní správa nejsou povinni uhradit poštovní sazby, clo nebo jiné poplatky, kterými může být balík zatížen.
5.
Věci obsažené v balíku, u kterých hrozí brzké znehodnocení nebo zkažení, a pouze tyto věci, se mohou ihned prodat, bez předchozího oznámení a soudních formalit. Prodej se uskuteční ve prospěch oprávněné osoby, a to i během přepravy tam nebo zpět. Není-li prodej možný, pak se znehodnocené nebo zkažené věci zničí.
6.
Kromě výjimek uvedených v Řádu listovních zásilek se za listovní zásilky vracené do země původu nevybírá žádná dodatečná sazba. Správy, které vybírají sazbu za vrácení ve vnitrostátním styku, jsou však oprávněny vybírat stejnou sazbu za zásilky mezinárodního styku, jež jim jsou vraceny.
7.
Jestliže některá správa obdrží zásilky podané v cizině zákazníky sídlícími na jejím území, aby je vrátila odesílateli, je, nehledě k ustanovením odstavce 6, oprávněna vybírat od odesílatele nebo odesílatelů za každou zásilku manipulační sazbu nepřesahující sazbu, která by byla vybrána, kdyby byla zásilka podána u této správy.
7.1
Pro účely ustanovení odstavce 7 se pod pojmem odesílatel nebo odesílatelé rozumějí osoby nebo subjekty, jejichž jméno je uvedeno ve zpáteční adrese nebo adresách.
Článek 29
Vracení. Změna nebo oprava adresy na žádost odesílatele
1.
Odesílatel listovní zásilky může požádat o její vrácení, nebo změnu či opravu adresy za podmínek stanovených v Řádu.
2.
Každá poštovní správa je povinna přijímat žádosti o vrácení, změnu či opravu adresy kterékoli listovní zásilky podané ve službě jiné správy, dovolují-li to její předpisy.
3.
Za každou žádost odesílatel zaplatí zvláštní sazbu, jejíž maximální výše je stanovena v Řádech.
4.
Odesílatel balíku může požádat o jeho vrácení nebo o změnu jeho adresy. Musí se zaručit, že zaplatí částky vymahatelné za každou novou přepravu.
5.
Správy však mají možnost nepřijímat žádosti podle odstavce 4, pokud je nepřijímají ve vnitrostátním styku.
Článek 30
Reklamace
1.
Reklamace se přijímají ve lhůtě šesti měsíců ode dne následujícího po dni podání zásilky.
2.
Každá poštovní správa je povinna přijímat reklamace týkající se jakékoli zásilky podané ve službě jiné správy.
3.
Reklamace týkající se obyčejných balíků a balíků s udanou cenou se uplatňují zvlášť.
4.
Vyřizování reklamací je bezplatné. Je-li však požadováno použití služby zásilek EMS, jdou dodatečné náklady v zásadě k tíži žadatele.
Článek 31
Celní kontrola
1.
Poštovní správy země původu a země určení jsou oprávněny předkládat zásilky k celní kontrole podle předpisů těchto zemí.
2.
Zásilky předkládané k celní kontrole mohou být zatíženy poštovní sazbou za předložení celnímu úřadu, jejíž maximální výše je stanovena v Řádech. Tato sazba se vybírá pouze za předložení celnímu úřadu a celní projednání těch zásilek, které byly zatíženy clem nebo jakýmkoli jiným poplatkem téhož charakteru.
Článek 32
Sazba za zprostředkování celního projednání
1.
Poštovní správy, které jsou oprávněny zajišťovat celní projednávání zásilek jménem svých zákazníků, mohou od zákazníků vybírat sazbu odvozenou od skutečných nákladů na tuto činnost.
Článek 33
Clo a jiné poplatky
1.
Poštovní správy jsou oprávněny vybírat podle okolností od odesílatelů nebo příjemců zásilek clo a veškeré jiné dlužné poplatky.
HLAVA 2
Odpovědnost
Článek 34
Odpovědnost poštovních správ. Náhrady
1.
Všeobecná ustanovení
1.1
S výjimkou případů uvedených v článku 35 poštovní správy odpovídají za:
1.1.1
ztrátu, poškození nebo úbytek obsahu doporučených zásilek, obyčejných balíků a zásilek s udanou cenou;
1.1.2
ztrátu ověřených zásilek.
1.2
Jestliže je ztráta, úplné zničení nebo úplný úbytek obsahu doporučené zásilky, obyčejného balíku nebo zásilky s udanou cenou následkem vyšší moci a neposkytuje se za ně náhrada, má odesílatel nárok na vrácení zaplacených sazeb s výjimkou sazby za udanou cenu.
2.
Doporučené zásilky
2.1
V případě ztráty, úplného zničení nebo úplného úbytku obsahu doporučené zásilky má odesílatel nárok na náhradu ve výši stanovené Řádem listovních zásilek. Požaduje-li odesílatel nižší náhradu, než je částka stanovená v Řádu listovních zásilek, mohou správy vyplatit tuto nižší částku a dostat pak odpovídající vyrovnání od ostatních zúčastněných správ.
2.2
V případě částečného poškození nebo částečného úbytku obsahu doporučené zásilky má odesílatel nárok na náhradu odpovídající v zásadě skutečné výši škody způsobené poškozením nebo úbytkem. Náhrada však nesmí v žádném případě převyšovat částku stanovenou Řádem listovních zásilek pro případ ztráty, úplného zničení nebo úplného úbytku obsahu. K nepřímým škodám nebo ušlým ziskům se nepřihlíží.
3.
Ověřené zásilky
3.1
V případě ztráty, úplného zničení nebo úplného úbytku obsahu ověřené zásilky má odesílatel nárok na vrácení zaplacených sazeb.
4.
Obyčejné balíky
4.1
V případě ztráty, úplného úbytku obsahu nebo úplného zničení obyčejného balíku má odesílatel nárok na náhradu ve výši stanovené Řádem poštovních balíků.
4.2
V případě částečného poškození nebo částečného úbytku obsahu obyčejného balíku má odesílatel nárok na náhradu odpovídající v zásadě skutečné výši škody vzniklé poškozením nebo úbytkem obsahu. Náhrada však nesmí v žádném případě převyšovat částku stanovenou Řádem poštovních balíků pro případ ztráty, úplného zničení nebo úplného úbytku obsahu. K nepřímým škodám nebo ušlým ziskům se nepřihlíží.
4.3
Poštovní správy se mohou dohodnout, že budou ve vzájemném styku používat částku za balík stanovenou Řádem poštovních balíků, bez ohledu na hmotnost balíku.
5.
Zásilky s udanou cenou
5.1
V případě ztráty, úplného zničení nebo úplného úbytku obsahu zásilky s udanou cenou má odesílatel nárok na náhradu odpovídající v zásadě částce udané ceny v DTS.
5.2
V případě částečného poškození nebo částečného úbytku obsahu zásilky s udanou cenou má odesílatel nárok na náhradu odpovídající v zásadě skutečné výši škody vzniklé poškozením nebo úbytkem obsahu. Náhrada však nesmí v žádném případě převyšovat částku udané ceny v DTS. K nepřímým škodám nebo ušlým ziskům se nepřihlíží.
6.
V případech uvedených v odstavcích 4 a 5 se náhrada vypočte podle běžné tržní ceny předmětů nebo zboží téhož druhu v místě a době podání, v přepočtu na DTS. Není-li běžná cena známa, vypočte se náhrada podle obvyklé ceny předmětů nebo zboží ohodnocených na stejném základě.
7.
Poskytuje-li se náhrada za ztrátu, úplné zničení nebo úplný úbytek obsahu doporučené zásilky, obyčejného balíku nebo zásilky s udanou cenou, má odesílatel nebo případně adresát navíc nárok na vrácení zaplacených sazeb, s výjimkou doporučného nebo sazby za udanou cenu. Totéž platí o doporučených zásilkách, obyčejných balících nebo zásilkách s udanou cenou odmítnutých příjemci kvůli špatnému stavu, pokud lze tento špatný stav přičíst poštovní službě a pokud zakládá její odpovědnost.
8.
Odchylkou od ustanovení odstavců 2, 4 a 5 má adresát nárok na náhradu po převzetí doporučené zásilky, obyčejného balíku nebo zásilky s udanou cenou s poškozením nebo úbytkem obsahu.
9.
Správa původu má možnost vyplácet odesílatelům ve své zemi náhrady stanovené jejími vnitrostátními předpisy pro doporučené zásilky a balíky bez udané ceny pod podmínkou, že nebudou nižší než náhrady uvedené v odstavcích 2.1 a 4.1. Totéž platí pro správu určení, pokud se náhrada vyplácí adresátovi. Částky uvedené v odstavcích 2.1 a 4.1 však zůstávají v platnosti:
9.1
v případě postihu proti odpovědné správě;
9.2
zřekne-li se odesílatel svých práv ve prospěch adresáta nebo naopak.
Článek 35
Zproštění poštovních správ odpovědnosti
1.
Poštovní správy přestávají být odpovědné za doporučené zásilky, ověřené zásilky, balíky a zásilky s udanou cenou, které dodaly za podmínek stanovených jejich vnitrostátními předpisy pro zásilky téhož druhu. Odpovědnost však trvá:
1.1
jsou-li poškození nebo úbytek obsahu zjištěny buď před dodáním, nebo při dodání zásilky;
1.2
pokud prohlásí adresát nebo v případě vrácení na místo původu odesílatel při převzetí zásilky s poškozením nebo úbytkem obsahu, že ji přijímá s výhradou, dovolují-li to vnitrostátní předpisy;
1.3
pokud, dovolují-li to vnitrostátní předpisy, byla doporučená zásilka dodána do domovní schránky a při reklamačním řízení adresát prohlásí, že zásilku neobdržel;
1.4
pokud - nehledě k obvyklému zproštění odpovědnosti - příjemce nebo v případě vrácení na místo původu odesílatel balíku nebo zásilky s udanou cenou oznámí neprodleně správě, která mu zásilku dodala, že zjistil škodu; musí přitom prokázat, že k poškození nebo úbytku obsahu nedošlo po dodání.
2.
Poštovní správy jsou zproštěny odpovědnosti:
2.1
v případě vyšší moci, s výhradou článku 12.4;
2.2
nemohou-li z důvodu zničení služebních dokladů z vyšší moci podat vysvětlení, co se se zásilkami stalo, a nebyla-li jejich odpovědnost prokázána jiným způsobem;
2.3
byla-li škoda způsobena chybou nebo nedbalostí odesílatele nebo vznikla z povahy zasílaného obsahu;
2.4
jde-li o zásilky, jejichž obsah spadá pod zákazy uvedené v článku 25, pokud tyto zásilky byly zkonfiskovány nebo zničeny příslušným úřadem z důvodu jejich obsahu;
2.5
v případě zabavení podle předpisů země určení na základě oznámení správy této země;
2.6
jde-li o zásilky s udanou cenou, jejichž cena byla podvodně udána vyšší částkou než je skutečná hodnota obsahu;
2.7
jestliže odesílatel neuplatnil reklamaci ve lhůtě šesti měsíců ode dne následujícího po dni podání zásilky;
2.8
jde-li o balíky válečných zajatců a civilních internovaných osob.
3.
Poštovní správy nepřejímají žádnou odpovědnost za celní prohlášky vyhotovené v jakékoli formě ani za rozhodnutí, která učinily celní orgány při prohlídce zásilek podléhajících celní kontrole.
Článek 36
Odpovědnost odesílatele
1.
Odesílatel zásilky je odpovědný za jakoukoli škodu způsobenou na jiných poštovních zásilkách v důsledku odeslání předmětů nepřípustných k přepravě nebo nedodržení zasílacích podmínek.
2.
Odesílatel je odpovědný ve stejném rozsahu jako poštovní správy.
3.
Přijetí zásilky podací poštou nezprošťuje odesílatele odpovědnosti.
4.
Naproti tomu odesílatel není odpovědný v případě, došlo-li k chybě nebo nedbalosti na straně poštovních správ anebo dopravců.
Článek 37
Výplata náhrady
1.
S výhradou práva postihu vůči odpovědné správě má povinnost vyplatit náhradu a vrátit zaplacené sazby a poplatky podle okolností buďto správa původu nebo správa určení.
2.
Odesílatel se může vzdát svých práv na náhradu ve prospěch adresáta. Naopak adresát se může zříci svých práv ve prospěch odesílatele. Odesílatel nebo adresát mohou zmocnit třetí osobu k převzetí náhrady, dovolují-li to vnitrostátní předpisy.
3.
Správa původu, případně správa určení, je zmocněna odškodnit oprávněnou osobu na účet té správy, která, ačkoli se zúčastnila přepravy a byla řádně informována, nechala uplynout dva měsíce, anebo v případě, že věc byla oznámena faxem nebo jakýmkoli jiným elektronickým prostředkem umožňujícím potvrzení přijetí reklamace, třicet dní, aniž záležitost definitivně vyřídila nebo aniž oznámila:
3.1
že škoda zřejmě vznikla z vyšší moci;
3.2
že zásilka byla zadržena, zkonfiskována nebo zničena příslušným úřadem z důvodu svého obsahu nebo zabavena podle předpisů země určení.
4.
Správa původu, případně správa určení, je rovněž zmocněna odškodnit oprávněnou osobu v případě, že je reklamační list nedostatečně vyplněn a musí být vrácen k doplnění údajů, čímž dojde k překročení lhůty uvedené v odstavci 3.
5.
Pokud jde o reklamaci týkající se zásilky na dobírku, správa původu je zmocněna odškodnit oprávněnou osobu až do výše dobírkové částky na účet správy určení, která ačkoli byla řádně informována, nechala uplynout dva měsíce, aniž záležitost definitivně vyřídila.
Článek 38
Případné vrácení náhrady odesílatelem nebo adresátem
1.
Jestliže se po vyplacení náhrady najde doporučená zásilka, balík nebo zásilka s udanou cenou nebo část obsahu, jež byly předtím považovány za ztracené, vyrozumí se podle okolností odesílatel nebo adresát, že si může zásilku převzít ve lhůtě tří měsíců proti vrácení částky vyplacené náhrady. Zároveň se dotáže, komu má být zásilka dodána. V případě, že odmítne nebo neodpoví během předepsané lhůty, postupuje se stejným způsobem u adresáta, případně odesílatele.
2.
Pokud odesílatel i adresát odmítnou zásilku převzít, stává se vlastnictvím správy, případně správ, které nesly škodu.
3.
Zjistí-li se v případě dodatečného nalezení zásilky s udanou cenou, že hodnota jejího obsahuje nižší, než je částka vyplacené náhrady, musí podle okolností odesílatel nebo adresát vrátit částku této náhrady proti předání zásilky, aniž je to na újmu důsledkům vyplývajícím z podvodného udání ceny.
Článek 39
Výměna zásilek
1.
Správy si mohou vzájemně zasílat prostřednictvím jedné nebo více jiných správ přímé závěry stejně jako zásilky v otevřeném průvozu na základě ustanovení Řádů.
2.
Je-li poštovní správa výjimečnými okolnostmi donucena dočasně zcela nebo částečně pozastavit své služby, musí o tom neprodleně informovat zúčastněné správy.
3.
Jestliže se průvoz zásilek přes území některé země provádí bez účasti poštovní správy této země, musí o tom být tato správa předem informována. Tento způsob průvozu nezakládá odpovědnost poštovní správy průvozní země.
4.
Správy mohou odesílat letecky se sníženou předností pozemní závěry pod podmínkou, že s tím správy, které přijímají tyto závěry na letištích svých zemí, souhlasí.
Článek 40
Výměna přímých závěrů s vojenskými jednotkami
1.
Přímé listovní závěry mohou být vyměňovány prostřednictvím pozemních, námořních nebo leteckých služeb jiných zemí:
1.1
mezi poštami kterékoli členské země a velícími důstojníky vojenských jednotek daných k dispozici Organizaci spojených národů;
1.2
mezi velícími důstojníky těchto vojenských jednotek;
1.3
mezi poštami kterékoli členské země a velícími důstojníky námořních či leteckých oddílů, válečných plavidel nebo vojenských letadel téže země rozmístěných v zahraničí;
1.4
mezi velícími důstojníky námořních či leteckých oddílů, válečných plavidel nebo vojenských letadel téže země.
2.
Listovní zásilky obsažené v závěrech uvedených v odstavci 1 musejí být adresovány výlučně příslušníkům vojenských jednotek nebo štábů a posádkám plavidel nebo letadel, pro něž jsou závěry určeny nebo z nichž jsou odesílány, nebo musejí být těmito osobami odeslány. Tarify a zasílací podmínky pro tyto zásilky stanoví podle svých předpisů poštovní správa té země, která dala vojenskou jednotku k dispozici nebo které plavidla nebo letadla patří.
3.
Není-li zvláštní dohody, je poštovní správa té země, která dala vojenskou jednotku k dispozici nebo které patří válečná plavidla nebo vojenská letadla, odpovědná vůči zúčastněným správám za zaplacení průvozních výdajů za závěry, terminálních výdajů a výdajů na leteckou přepravu.
Článek 41
Vymezení odpovědnosti mezi poštovními správami
1.
Dokud se neprokáže opak, je odpovědna ta poštovní správa, která převzala zásilku bez námitek a která obdržela veškeré předepsané podklady k pátrání, avšak nemůže prokázat ani dodání zásilky adresátovi ani případně její řádné předání jiné správě.
2.
Jestliže ke ztrátě, poškození nebo úbytku obsahu došlo během přepravy, aniž je možno zjistit, na kterém území nebo ve službě které země se tak stalo, nesou zúčastněné správy škodu rovným dílem. Jde-li však o obyčejný balík a částka náhrady nepřevyšuje částku stanovenou v článku 34.4.1 pro balík do 1 kg, je tato částka hrazena rovným dílem správou původu a správou určení s vyloučením zprostředkujících správ.
3.
Pokud jde o zásilky s udanou cenou, nemůže odpovědnost správy vůči jiným správám v žádném případě překročit maximální výši udané ceny, kterou dovoluje.
4.
Poštovní správy, které nezajišťují službu zásilek s udanou cenou, odpovídají za tyto zásilky přepravované v přímých závěrech jako za doporučené zásilky resp. za obyčejné balíky. Toto ustanovení platí rovněž tehdy, jestliže poštovní správy nepřejímají odpovědnost za zásilky s udanou cenou přepravované na palubách lodí nebo letadel, které používají.
5.
Došlo-li ke ztrátě, poškození nebo úbytku obsahu zásilky s udanou cenou na území nebo ve službě zprostředkující správy, která nezajišťuje službu zásilek s udanou cenou, nese škodu neuhrazenou zprostředkující správou správa původu. Stejné pravidlo platí v případě, překračuje-li výše škody maximální výši udané ceny dovolenou zprostředkující správou.
6.
Clo a jiné poplatky, které nemohly být zrušeny, připadají na vrub správám odpovědným za ztrátu, poškození nebo úbytek obsahu.
7.
Správa, která vyplatila náhradu, přebírá až do výše částky této náhrady práva osoby, která ji přijala, pro jakýkoli případný postih jak proti adresátovi, tak proti odesílateli nebo třetím osobám.
HLAVA 3
Zvláštní ustanovení pro listovní zásilky
Článek 42
Cíle týkající se kvality služby
1.
Správy stanoví lhůtu pro zpracování prioritních a leteckých zásilek, jakož i pro zpracování neprioritních a pozemních zásilek určených do jejich země nebo z ní vypravovaných. Tato lhůta nesmí být méně výhodná než lhůta stanovená pro srovnatelné zásilky vnitrostátního styku.
2.
Správy původu musejí zveřejnit cíle týkající se kvality služby pro prioritní a letecké zásilky určené do ciziny, přičemž jako orientační bod vezmou lhůty stanovené správami původu a určení a připočtou dobu přepravy.
3.
Poštovní správy pravidelně prověřují dodržování stanovených lhůt buďto v rámci sledování organizovaných Mezinárodním úřadem nebo užšími uniemi, nebo na základě dvoustranných dohod.
4.
Je rovněž žádoucí, aby poštovní správy pravidelně prověřovaly dodržování stanovených lhůt pomocí dalších kontrolních systémů, zejména externích kontrol.
5.
Správy používají systémy kontroly kvality služby pokud možno i pro závěry se zásilkami mezinárodního styku (jak v příchodu, tak v odchodu); jde o vyhodnocování prováděné v mezích možností od podání až po dodání („de bout en bout“, resp. „end-to-end“ - z jednoho konce na druhý).
6.
Všechny členské země poskytují Mezinárodnímu úřadu aktualizované informace o době posledního příjezdu dopravního prostředku (LTAT), ze kterých vycházejí při zajišťování mezinárodního poštovního provozu. Oznamují Mezinárodnímu úřadu veškeré změny ihned poté, co jsou naplánovány, aby mu tak umožnily sdělit tyto změny poštovním správám dříve, než dojde k jejich realizaci.
7.
Informace musejí být pokud možno poskytovány odděleně pro toky prioritních a neprioritních zásilek.
Článek 43
Podávání listovních zásilek v cizině
1.
Žádná členská země není povinna přepravovat ani dodávat adresátům listovní zásilky, které odesílatelé sídlící na jejím území podávají nebo dávají podat v cizí zemi s cílem využít tamějších výhodnějších tarifních podmínek.
2.
Ustanovení odstavce 1 se vztahují bez rozdílu jak na listovní zásilky připravené v sídelní zemi odesílatele a poté přepravené přes hranice, tak na listovní zásilky vyhotovené v cizí zemi.
3.
Správa určení má právo vyžadovat od odesílatele a, není-li uveden, od správy podání zaplacení vnitrostátních sazeb. Pokud ve lhůtě stanovené správou určení ani odesílatel ani správa podání nesvolí k zaplacení těchto sazeb, může správa určení zásilky buďto vrátit správě podání s právem na úhradu nákladů za zpáteční přepravu nebo s nimi zacházet podle vlastních předpisů.
4.
Žádná členská země není povinna přepravovat ani dodávat adresátům listovní zásilky, které odesílatelé podali nebo dali podat ve velkém množství v jiné zemi, než ve které sídlí, jestliže je částka terminálních výdajů, kterou má dostat, nižší než částka, kterou by dostala, kdyby byly zásilky podány v sídelní zemi odesílatelů. Správy určení mají právo vyžadovat od správy podání odměnu úměrnou vzniklým nákladům, která nesmí překročit vyšší ze dvou následujících částek: buď 80 procent vnitrostátní sazby platné pro ekvivalentní zásilky, nebo 0,14 DTS za zásilku plus 1 DTS za kilogram. Pokud ve lhůtě stanovené správou určení správa podání nesvolí k zaplacení požadované částky, může správa určení zásilky buďto vrátit správě podání s právem na úhradu nákladů za zpáteční přepravu nebo s nimi zacházet podle vlastních předpisů.
Článek 44
Přípustné biologické materiály
1.
Zkáze podléhající biologické látky, infekční látky a tuhý oxid uhličitý (suchý led), pokud je používán k chlazení infekčních látek, se mohou zasílat pouze ve styku mezi oprávněnými úředně uznávanými laboratořemi. Toto nebezpečné zboží může být podáno jako letecká poštovní zásilka za předpokladu, že to dovolují vnitrostátní předpisy, platné technické pokyny Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO) a předpisy IATA týkající se nebezpečného zboží.
2.
Za zkáze podléhající biologické látky a infekční látky upravené a zabalené v souladu s příslušnými ustanoveními Řádu se vybírá sazba jako za prioritní zásilky nebo za psaní a doporučné. Je dovoleno vybírat příplatek za zpracování těchto zásilek.
2.1
Přijímání zkáze podléhajících biologických látek a infekčních látek se týká pouze členských zemí, jejichž poštovní správy s tím vyjádřily souhlas, a to ve vzájemném styku nebo pouze v jednom směru.
2.2
Zásilky s tímto obsahem se směrují nejrychlejší cestou, obvykle letecky, pod podmínkou zaplacení příslušných leteckých příplatků, a mají přednost při dodávání.
Článek 45
Elektronická pošta
1.
Poštovní správy se mohou vzájemně dohodnout, že se budou účastnit služeb elektronické pošty.
2.
Elektronická pošta je služba, která používá telekomunikační cestu pro několikavteřinový přenos zpráv shodných s originálem přijatých od odesílatele ve fyzické nebo elektronické formě k dodání adresátovi ve fyzické nebo elektronické formě. V případě dodání ve fyzické formě jsou informace vesměs přenášeny na co možná nejdelší vzdálenost elektronickou cestou a do fyzické podoby jsou převedeny co možná nejblíže adresátovi. Zprávy ve fyzické podobě jsou adresátovi dodávány v obálce jako listovní zásilky.
3.
Sazby za elektronickou poštu správy stanoví s přihlédnutím k nákladům a požadavkům trhu.
Článek 46
Průvozní výdaje
1.
S výhradou článku 52 se za přímé závěry vyměňované mezi dvěma správami nebo mezi dvěma poštami téže země prostřednictvím služby jedné nebo více dalších správ (služby třetí strany) platí průvozní výdaje. Tyto výdaje představují odměnu za služby poskytnuté v souvislosti s pozemní, námořní nebo leteckou přepravou.
2.
Za zásilky v otevřeném průvozu se mohou rovněž vybírat průvozní výdaje.
3.
Podmínky použití a tarifní stupnice jsou blíže vymezeny v Řádu listovních zásilek.
Článek 47
Terminální výdaje. Všeobecná ustanovení
1.
S výhradou článku 52 má každá správa, která dostává od jiné správy listovní zásilky, právo vybírat od odesílající správy odměnu za výdaje vzniklé v souvislosti s převzatými mezinárodními listovními zásilkami.
2.
Pro aplikaci ustanovení týkajících se úhrady terminálních výdajů se poštovní správy dělí na „průmyslové země“ nebo „rozvojové země“ podle seznamu sestaveného za tímto účelem kongresem.
3.
Ustanovení této Úmluvy týkající se placení terminálních výdajů představují přechodná opatření, jež povedou k přijetí systému placení přihlížejícímu ke specifickým faktorům každé země.
4.
Přístup k vnitrostátní službě
4.1
Každá správa dá ostatním správám k dispozici veškeré tarify, lhůty a podmínky, které nabízí za stejných podmínek tuzemským zákazníkům ve vnitrostátním styku.
4.2
Odesílající správa může podobně požádat správu průmyslové země určení, aby jí poskytla stejné podmínky, jaké nabízí u rovnocenných zásilek tuzemským zákazníkům.
4.3
Správy rozvojových zemí musejí oznámit, zda dovolují přístup za podmínek uvedených v odstavci 4.1.
4.3.1
Jestliže správa rozvojové země prohlásí, že dovoluje přístup za podmínek nabízených ve vnitrostátním styku, platí toto dovolení pro všechny správy Unie bez rozdílu.
4.4
Je na správě určení, aby rozhodla, zda správa původu dodržuje podmínky přístupu k její vnitrostátní službě.
5.
Sazby terminálních výdajů za hromadně podávané zásilky nesmějí být vyšší nežli jsou nejvýhodnější sazby používané správou určení na základě dvoustranných či mnohostranných ujednání o terminálních výdajích. Je na správě určení, aby posoudila, zda správa původu dodržuje podmínky přístupu či nikoli.
6.
Rada poštovního provozu je oprávněna v období mezi dvěma kongresy měnit odměny uvedené v odstavcích 48 až 51. Jakákoli provedená změna se musí opírat o spolehlivé a reprezentativní ekonomické a finanční údaje a přihlížet ke všem ustanovením o terminálních výdajích v Úmluvě a v Řádu listovních zásilek. Případně přijatá změna nabude účinnosti dnem určeným Radou poštovního provozu.
7.
Každá správa se může zcela nebo částečně zříci odměny uvedené v odstavci 1.
8.
Zúčastněné správy mohou na základě dvoustranné nebo mnohostranné dohody při vyrovnávání účtů týkajících se terminálních výdajů používat jiné systémy odměňování.
Článek 48
Terminální výdaje. Ustanovení vztahující se na výměny mezi průmyslovými zeměmi
1.
Odměna za listovní zásilky včetně hromadně podávaných zásilek s výjimkou M pytlů se stanoví na základě použití sazeb za zásilku a za kilogram, odrážejících náklady na zpracování v zemi určení; tyto náklady musejí být ve vztahu k vnitrostátním sazbám. Výpočet sazeb se provádí v souladu s podmínkami blíže vymezenými v Řádu listovních zásilek.
2.
Pro r. 2001 až 2003 nesmějí být sazby za zásilku a za kilogram vyšší než sazby vypočítané na základě 60 procent sazby za 20 gramové psaní vnitrostátního styku, nebo nesmějí překročit následující sazby:
2.1
pro r. 2001, 0,158 DTS za zásilku a 1,684 DTS za kilogram;
2.2
pro r. 2002, 0,172 DTS za zásilku a 1,684 DTS za kilogram;
2.3
pro r. 2003, 0,215 DTS za zásilku a 1,684 DTS za kilogram.
3.
Pro r. 2004 a 2005 stanoví Rada poštovního provozu konečný procentní podíl příslušných sazeb každé průmyslové země na základě vztahu mezi náklady a sazbami každé země.
4.
Pro období let 2001 až 2005 nesmějí být používané sazby nižší než 0,147 DTS za zásilku a 1,491 DTS za kilogram.
5.
U M pytlů se používá sazba 0,653 DTS za kilogram.
5.1
M pytle o hmotnosti nižší než 5 kg se pro účely placení terminál nich výdajů považují za pytle vážící 5 kg.
6.
Správa určení má právo vybírat příplatek 0,5 DTS za zásilku, pokud jde o dodávání doporučených zásilek, a 1 DTS za zásilku, pokud jde o dodávání cenných zásilek.
7.
Ustanovení používaná mezi průmyslovými zeměmi se vztahují na každou rozvojovou zemi, která vyjádří své přání se jimi řídit a která chce být považována za průmyslovou zemi pro účel ustanovení článků 48 až 50 a odpovídajících článků Řádu listovních zásilek.
Článek 49
Terminální výdaje. Ustanovení vztahující se na toky zásilek z rozvojových zemí do průmyslových zemí
1.
Odměna
1.1
Odměna za listovní zásilky s výjimkou M pytlů je 3,427 DTS za kilogram.
1.2
U M pytlů se používá sazba 0,653 DTS za kilogram.
1.2.1
M pytle o hmotnosti nižší než 5 kg se pro účely placení terminálních výdajů považují za pytle vážící 5 kg.
1.3
Správa určení má právo vybírat příplatek 0,5 DTS za zásilku, pokud jde o dodávání doporučených zásilek, a 1 DTS za zásilku, pokud jde o dodávání cenných zásilek.
2.
Opravný mechanismus
2.1
Odesílající správa s objemem zásilek vyšším než 150 tun ročně může dosáhnout změny sazby uvedené v odstavci 1.1, jestliže v určité relaci zjistí, že průměrný počet vypravených zásilek připadající na jeden kilogram je nižší než 14.
2.2
Správa určení s objemem zásilek vyšším než 150 tun ročně může dosáhnout změny sazby uvedené v odstavci 1.1, jestliže v určité relaci zjistí, že průměrný počet došlých zásilek připadající na jeden kilogram je vyšší než 21.
2.3
Změna se provádí podle podmínek blíže vymezených v Řádu listovních zásilek
3.
Mechanismus harmonizace systémů
3.1
Jestliže správa určení s objemem zásilek vyšším než 50 tun ročně zjistí, že roční hmotnost v tomto toku přesahuje práh vypočítaný podle podmínek stanovených v Řádu listovních zásilek, může na zásilky přesahující tento práh aplikovat systém odměňování uvedený v článku 48 za předpokladu, že neuplatnila opravný mechanismus.
4.
Hromadně podávané zásilky
4.1
Odměna za hromadně podávané zásilky se stanoví aplikací sazeb za zásilku a za kilogram uvedených v článku 48.1.
Článek 50
Terminální výdaje. Ustanovení vztahující se na toky zásilek z průmyslových zemí do rozvojových zemí
1.
Odměna
1.1
Odměna za listovní zásilky s výjimkou M pytlů je 3,427 DTS za kilogram.
1.1.1
Terminální výdaje vyplývající z použití sazby uvedené v odstavci 1.1 se zvyšují o 7,5 procenta z titulu fondu sloužícího k financování zvyšování kvality služby v rozvojových zemích.
1.2
U M pytlů se používá sazba 0,653 DTS za kilogram.
1.2.1
M pytle o hmotnosti nižší než 5 kg se pro účely placení terminálních výdajů považují za pytle vážící 5 kg.
1.3
Správa určení má právo vybírat příplatek 0,5 DTS za zásilku, pokud jde o dodávání doporučených zásilek, a 1 DTS za zásilku, pokud jde o dodávání cenných zásilek.
2.
Opravný mechanismus
2.1
Správa určení s objemem zásilek vyšším než 150 tun ročně může dosáhnout změny sazby, jestliže v určité relaci zjistí, že průměrný počet došlých zásilek připadající na jeden kilogram je vyšší než 21.
2.2
Změna se provádí podle podmínek blíže vymezených v Řádu listovních zásilek.
3.
Hromadně podávané zásilky
3.1
Správy, které nedovolují přístup za podmínek nabízených ve vnitrostátním styku, mohou požadovat za došlé hromadně podávané zásilky odměnu 0,14 DTS za zásilku a 1 DTS za kilogram.
3.2
Správy, které dovolují přístup za podmínek nabízených ve vnitrostátním styku, mohou na došlé hromadně podávané zásilky aplikovat odměnu odpovídající vnitrostátním sazbám, které nabízejí tuzemským zákazníkům za zásilky téhož druhu, zvýšeným o 9 procent; tato odměna nemůže být vyšší než sazby uvedené v článku 48.2.
Článek 51
Terminální výdaje. Ustanovení vztahující se na výměny mezi rozvojovými zeměmi
1.
Odměna
1.1
Odměna za listovní zásilky s výjimkou M pytlů je 3,427 DTS za kilogram.
1.2
U M pytlů se používá sazba 0,653 DTS za kilogram.
1.2.1
M pytle o hmotnosti nižší než 5 kg se pro účely placení terminálních výdajů považují za pytle vážící 5 kg.
1.3
Správa určení má právo vybírat příplatek 0,5 DTS za zásilku, pokud jde o dodávání doporučených zásilek, a 1 DTS za zásilku, pokud jde o dodávání cenných zásilek.
2.
Opravný mechanismus
2.1
Správa určení s objemem zásilek vyšším než 150 tun ročně může dosáhnout změny sazby, jestliže v určité relaci zjistí, že průměrný počet došlých zásilek připadající na jeden kilogram je vyšší než 21.
2.2
Změna se provádí podle podmínek blíže vymezených v Řádu listovních zásilek.
3.
Hromadně podávané zásilky
3.1
Správy, které nedovolují přístup za podmínek nabízených ve vnitrostátním styku, mohou požadovat za došlé hromadně podávané zásilky odměnu 0,14 DTS za zásilku a 1 DTS za kilogram.
3.2
Správy, které dovolují přístup za podmínek nabízených ve vnitrostátním styku, mohou na došlé hromadně podávané zásilky aplikovat odměnu odpovídající vnitrostátním sazbám, které nabízejí tuzemským zákazníkům za zásilky téhož druhu, zvýšeným o 9 procent; tato odměna nemůže být vyšší než sazby uvedené v článku 48.2.
Článek 52
Osvobození od průvozních a terminálních výdajů
1.
Listovní zásilky uvedené v článku 8.2.2 a nedodané zásilky vracené na místo původu v přímých závěrech jsou osvobozeny od pozemních nebo námořních průvozních výdajů a od terminálních výdajů. Závěry s prázdnými poštovními schránami jsou osvobozeny od terminálních výdajů, nikoli však od průvozních výdajů, jejichž placení připadá na vrub poštovní správy, které schrány patří.
Článek 53
Výdaje na leteckou přepravu
1.
Výdaje na leteckou přepravu za celý úsek jdou k tíži:
1.1
správy země původu, jde-li o přímé závěry;
1.2
správy, která předává zásilky jiné správě, jde-li o prioritní zásilky a letecké zásilky v otevřeném průvozu včetně chybně směrovaných zásilek.
2.
Stejná pravidla platí pro zásilky osvobozené od pozemních a námořních průvozních výdajů podle článku 52, jsou-li přepravovány letecky.
3.
Každá správa určení, která zajišťuje leteckou přepravu zásilek mezinárodního styku uvnitř své země, má právo na úhradu dodatečných nákladů způsobených touto přepravou za předpokladu, že vážená průměrná vzdálenost leteckých úseků přesahuje 300 kilometrů. Neexistuje-li dohoda o bezplatnosti, musejí být výdaje jednotné pro všechny prioritní a letecké závěry přicházející z ciziny, ať jsou dále směrovány leteckou cestou či nikoli.
4.
Je-li však náhrada terminálních výdajů vybíraná správou určení založena výslovně na nákladech nebo na vnitrostátních sazbách, žádná dodatečná úhrada výdajů za vnitrostátní leteckou přepravu se nevybírá.
5.
Při výpočtu váženého průměru vzdálenosti správa určení vyjme hmotnost všech závěrů, u kterých je výpočet náhrady terminálních výdajů založen výslovně na nákladech nebo na vnitrostátních sazbách správy určení.
6.
Není-li zvláštní dohody mezi zúčastněnými správami, vztahují se tarifní tabulky průvozních výdajů uvedené v Řádu na letecké závěry přepravované případně pozemní nebo námořní cestou. Žádné pozemní průvozní výdaje se však neplatí při:
6.1
překládání leteckých závěrů mezi dvěma letišti, která poskytují své služby v jednom městě;
6.2
přepravě těchto závěrů mezi letištěm daného města a skladištěm umístěným v tomtéž městě a při vracení těchto závěrů k další přepravě.
Článek 54
Základní sazby a výpočet leteckých přepravních výdajů
1.
Základní sazba, jíž se používá pro vyrovnávání účtů za leteckou přepravu mezi správami, je schvalována Radou poštovního provozu. Vypočte ji Mezinárodní úřad podle vzorce uvedeného v Řádu listovních zásilek.
2.
Výpočet leteckých přepravních výdajů za přímé závěry, prioritní zásilky a letecké zásilky v otevřeném průvozu, jakož i příslušné způsoby odpočtu, vyplývají z Řádu listovních zásilek.
HLAVA 4
Zvláštní ustanovení pro poštovní balíky
Článek 55
Cíle týkající se kvality služby
1.
Správy určení stanoví lhůtu pro zpracování leteckých balíků adresovaných do jejich zemí. Tato lhůta, prodloužená o dobu obvykle nutnou k celnímu projednání, nesmí být méně výhodná než lhůta používaná pro srovnatelné zásilky ve vnitrostátním styku.
2.
Správy určení pokud možno stanoví lhůtu rovněž pro zpracování pozemních balíků adresovaných do jejich zemí.
3.
Správy původu stanoví cíle týkající se kvality pro letecké a pozemní balíky do ciziny, přičemž vycházejí ze lhůt stanovených správami určení.
4.
Správy porovnávají skutečné výsledky s cíli, které si stanovily v oblasti kvality služby.
Článek 56
Příchodní pozemní podíl
1.
Za balíky vyměňované mezi dvěma poštovními správami se vybírají příchodní pozemní podíly pro každou zemi a každý balík vypočítané kombinací orientační sazby za balík a orientační sazby za kilogram, stanovených v Řádu.
2.
S přihlédnutím k výše uvedeným orientačním sazbám stanoví správy své příchodní pozemní podíly tak, aby byly ve vztahu k nákladům jejich služby.
3.
Podíly uvedené v odstavcích 1 a 2 jdou k tíži správy země původu, pokud tato Úmluva nestanoví odchylky od této zásady.
4.
Příchodní pozemní podíly musejí být jednotné pro celé území každé země.
Článek 57
Průvozní pozemní podíl
1.
Za balíky vyměňované mezi dvěma správami nebo mezi dvěma poštami téže země prostřednictvím pozemních služeb jedné nebo více dalších správ se vybírají ve prospěch zemí, jejichž služby se účastní pozemní přepravy, průvozní pozemní podíly stanovené Řádem podle příslušného stupně vzdálenosti.
2.
Za balíky v otevřeném průvozu jsou zprostředkující správy oprávněny požadovat paušální podíl za zásilku stanovený Řádem.
3.
Podíly uvedené v odstavcích 1 a 2 jdou k tíži správy země původu, pokud tato Úmluva nestanoví odchylky od této zásady.
4.
Rada poštovního provozu je v období mezi dvěma kongresy oprávněna revidovat a měnit průvozní pozemní podíly. Každá revize provedená na základě metodiky zajišťující spravedlivou odměnu správám, které vykonávají průvozní operace, se musí opírat o spolehlivé a reprezentativní ekonomické a finanční údaje. Případná změna, o níž se rozhodne, nabude účinnosti dnem určeným Radou poštovního provozu.
5.
Průvozní pozemní podíl se nevybírá za:
překládání leteckých závěrů mezi dvěma letišti, která poskytují své služby v jednom městě;
přepravu těchto závěrů mezi letištěm daného města a skladištěm umístěným v tomtéž městě a za vracení těchto závěrů k další přepravě.
Článek 58
Námořní podíl
1.
Každá ze zemí, jejíž služby se podílejí na námořní přepravě balíků, je oprávněna požadovat námořní podíly uvedené v odstavci 2. Tyto podíly jdou k tíži správy země původu, pokud tato Úmluva nestanoví odchylky od této zásady.
2.
Za každé použití námořní přepravy stanoví Řád poštovních balíků námořní podíl podle příslušného stupně vzdálenosti.
3.
Poštovní správy mohou zvýšit námořní podíl vypočítaný podle článku 58.2 maximálně o 50 procent. Naproti tomu jej mohou libovolně snížit.
4.
Rada poštovního provozu je v období mezi dvěma kongresy oprávněna revidovat a měnit námořní podíly. Každá revize provedená na základě metodiky zajišťující spravedlivou odměnu správám, které vykonávají průvozní operace, se musí opírat o spolehlivé a reprezentativní ekonomické a finanční údaje. Případná změna, o níž se rozhodne, nabude účinnosti dnem určeným Radou poštovního provozu.
Článek 59
Výdaje na leteckou přepravu
1.
Základní sazba, jíž se používá pro vyrovnávání účtů za leteckou přepravu mezi správami, je schvalována Radou poštovního provozu. Vypočte ji Mezinárodní úřad podle vzorce uvedeného v Řádu listovních zásilek.
2.
Výpočet leteckých přepravních výdajů za přímé závěry a letecké balíky v otevřeném průvozu je uveden v Řádu poštovních balíků.
3.
Překládka leteckých balíků během přepravy na témž letišti při návazném použití několika různých leteckých služeb se provádí bez úhrady.
Článek 60
Osvobození od podílů
1.
Za služební balíky a balíky válečných zajatců a civilních internovaných osob se nevybírají žádné podíly s výjimkou leteckých přepravních výdajů, jež se týkají leteckých balíků.
HLAVA 5
Služba zásilek EMS
Článek 61
Služba zásilek EMS
1.
Služba zásilek EMS představuje nejrychlejší poštovní službu zajišťovanou fyzickými prostředky a má ve styku mezi správami, které se rozhodly tuto službu zajišťovat, přednost před ostatními poštovními zásilkami. Spočívá ve sběru, přepravě a dodávání zásilek s obsahem korespondence, dokumentů nebo zboží ve velmi krátkých lhůtách.
2.
Služba zásilek EMS se řídí dvoustrannými dohodami. Na ty aspekty, které nejsou výslovně stanoveny těmito dohodami, se vztahují příslušná ustanovení Akt Unie.
3.
Tato služba je, pokud je to možné, označena logem podle následujícího vzoru a skládá se z těchto prvků:
-
oranžové křídlo;
-
písmena EMS v modré barvě;
-
tři oranžové vodorovné pruhy.
4.
Sazby za tyto zásilky stanoví správa původu s přihlédnutím k nákladům a k požadavkům trhu.
Logo může být doplněno názvem příslušné národní služby.
7kB
TŘETÍ ČÁST
Přechodná a závěrečná ustanovení
Článek 62
Povinnost zajišťovat službu poštovních balíků
1.
Odchylkou od článku 10.1 země, které před nabytím účinnosti této Úmluvy nebyly účastny Ujednání o poštovních balících, nejsou povinny zajišťovat službu poštovních balíků.
Článek 63
Závazky vztahující se k trestním opatřením
1.
Vlády členských zemí se zavazují, že přijmou nebo navrhnou zákonodárným orgánům svých zemí nezbytná opatření:
1.1
k potrestání padělání poštovních známek, i stažených z oběhu, a mezinárodních odpovědek;
1.2
k potrestání používání nebo uvedení do oběhu:
1.2.1
padělaných (i stažených z oběhu) nebo již použitých poštovních známek, jakož i padělaných nebo již použitých otisků výplatních strojů nebo tiskařských lisů;
1.2.2
padělaných mezinárodních odpovědek;
1.3
k zákazu a potlačení všech podvodných úkonů, pokud jde o výrobu a uvedení do oběhu služebních nálepek a razítek, padělaných nebo napodobených takovým způsobem, že by mohlo dojít k jejich záměně s nálepkami a razítky používanými správou některé členské země;
1.4
k zabránění a případně potrestání vkládání omamných a psychotropních látek, jakož i látek výbušných, zápalných nebo jiných nebezpečných látek do poštovních zásilek, pokud jejich vkládání není Úmluvou výslovně povoleno;
1.5
k zabránění a potrestání vkládání předmětů pedofilního charakteru nebo dětské pornografie do poštovních zásilek.
Článek 64
Podmínky schvalování návrhů týkajících se Úmluvy a Řádů
1.
Aby mohly nabýt účinnosti, musejí být návrhy předložené kongresu a vztahující se k této Úmluvě schváleny většinou přítomných a hlasujících členských zemí. Při hlasování musí být přítomna nejméně polovina členských zemí zastoupených na kongresu.
2.
Aby mohly nabýt účinnosti, musejí být návrhy vztahující se k Řádu listovních zásilek a Řádu poštovních balíků schváleny většinou členů Rady poštovního provozu.
3.
Aby mohly nabýt účinnosti, musejí návrhy předložené mezi dvěma kongresy a vztahující se k této Úmluvě a jejímu Závěrečnému protokolu získat:
3.1
dvě třetiny hlasů za předpokladu, že nejméně polovina členských zemí Unie odpověděla na žádost o jejich stanovisko, jde-li o změny;
3.2
většinu hlasů, jde-li o výklad ustanovení.
4.
Nehledě k ustanovení uvedenému v odstavci 3.1 má každá členská země, jejíž vnitrostátní předpisy jsou dosud neslučitelné s navrhovanou změnou, možnost učinit písemné prohlášení generálnímu řediteli Mezinárodního úřadu uvádějící, že nemůže tuto změnu přijmout, a to ve lhůtě devadesáti dní ode dne oznámení této změny.
Článek 65
Nabytí účinnosti a doba platnosti Úmluvy
1.
Tato Úmluva nabude účinnosti dnem 1. ledna 2001 a zůstane v platnosti až do nabytí účinnosti Akt příštího kongresu.
Na důkaz toho podepsali zplnomocněnci vlád členských zemí tuto Úmluvu v jediném vyhotovení, které je uloženo u generálního ředitele Mezinárodního úřadu. Jeden jeho opis bude odevzdán každé straně vládou země, ve které se konal kongres.
Dáno v Pekingu dne 15. září 1999
ZÁVĚREČNÝ PROTOKOL SVĚTOVÉ POŠTOVNÍ ÚMLUVY
Přistupujíce k podpisu Světové poštovní úmluvy sjednané s datem dnešního dne se níže podepsaní zplnomocněnci dohodli na následujícím:
Článek I
Vlastnictví poštovních zásilek
1.
Článek 3 se nevztahuje na Antiguu a Barbudu, Austrálii, Bahrajn, Barbados, Belize, Botswanu, Brunej Darussalam, Dominiku, Egypt, Fidži, Gambii, Ghanu, Grenadu, Guyanu, Hongkong, Irsko, Jamajku, Kanadu, Keňu, Kiribati, Kuvajt, Lesotho, Malajsii, Malawi, Mauricius, Nauru, Nigérii, Nový Zéland, Papuu-Novou Guineu, S. Kitts a Nevis, S. Lucii, S. Vincence a Grenadiny, Spojené království Velké Británie a Severního Irska, zámořská území Velké Británie, Seychely, Sierru Leone, Singapur, Svazijsko, Šalomounovy ostrovy, Tanzanii (Sjed. rep.), Trinidad a Tobago, Tuvalu, Ugandu, Vanuatu, Zambii, Západní Samou a na Zimbabwe.
2.
Článek 3 se nevztahuje rovněž na Dánsko, jehož předpisy nedovolují vrácení nebo změnu adresy listovních zásilek na žádost odesílatele od okamžiku, kdy byl adresát informován o příchodu zásilky na jeho adresu.
Článek II
Sazby
1.
Odchylkou od článku 7.5 je poštovní správa Kanady oprávněna vybírat jiné poštovní sazby než ty, které jsou stanoveny v Řádech, pokud jsou tyto sazby přípustné podle předpisů její země.
Článek III
Výjimka z osvobození od poštovních sazeb pro slepecké zásilky
1.
Odchylkou od článku 8.4 mohou poštovní správy S. Vincence a Grenadin a Turecka, které ve svém vnitrostátním styku nepovolují osvobození od poštovních sazeb pro slepecké zásilky, vybírat výplatné včetně sazeb za zvláštní služby, jež však nesmějí být vyšší než sazby ve vnitrostátním styku.
2.
Odchylkou od článku 8.4 mohou poštovní správy Japonska, Kanady, Německa, Rakouska, Spojeného království Velké Británie a Severního Irska, Spojených států amerických a Švýcarska vybírat sazby za zvláštní služby, které vybírají za slepecké zásilky ve svém vnitrostátním styku.
Článek IV
Základní služby
1.
Nehledě k ustanovením článku 10 Austrálie nesouhlasí s rozšířením základních služeb na poštovní balíky.
Článek V
Balíčky
1.
Odchylkou od článku 10 Úmluvy je poštovní správa Saúdské Arábie oprávněna nepřijímat balíčky o hmotnosti vyšší než 1 kg.
Článek VI
Tiskoviny. Maximální hmotnost
1.
Odchylkou od článku 10.4.2 jsou poštovní správy Irska a Kanady oprávněny omezit maximální hmotnost tiskovin v příchodu i odchodu na 2 kg.
Článek VII
Poskytování služby poštovních balíků
1.
Lotyšsko a Norsko si vyhrazuji právo zajistit poskytování služby poštovních balíků buďto podle ustanovení Úmluvy, nebo - v případě odchodu balíků a po dvoustranné dohodě - jakýmkoli jiným způsobem, který je pro jejich zákazníky výhodnější.
Článek VIII
Balíky. Maximální hmotnost
1.
Odchylkou od článku 10.6 je poštovní správa Kanady oprávněna omezit maximální hmotnost balíků v příchodu i odchodu na 30 kg.
Článek IX
Maximální částky pro zásilky s udanou cenou
1.
Švédsko si vyhrazuje právo omezit hodnotu obsahu listovních doporučených a cenných zásilek, jakož i balíků bez udané ceny i s udanou cenou adresovaných do Švédska podle následujících maximálních částek:
1° Příchozí listovní zásilky
| Maximální obchodní
hodnota obsahu| Maximální udaná
cena| Maximální
náhrada
---|---|---|---
Doporučené zásilky| 500 DTS| -| 30 DTS
(M pytel:
150 DTS)
Cenné zásilky| 4 000 DTS| 4 000 DTS| 4 000 DTS
2° Příchozí balíky
Balíky bez udané ceny| 4 500 DTS| -| 40 DTS
za balík
\\+ 4,50 DTS
za kilogram
---|---|---|---
Balíky s udanou cenou| 4 500 DTS| 4 500 DTS| 4 500 DTS
Toto omezení nelze obejít částečným údajem ceny překračující 4 000 DTS (u listovních zásilek) a 4 500 DTS (u poštovních balíků). Neexistuje žádné nové omezení týkající se povahy obsahu doporučených zásilek a zásilek s udanou cenou. Zásilky, jejichž cena přesáhne uvedené limity, budou vráceny zpět na místo původu.
Článek X
Oznámení o dodání (dodejka)
1.
Poštovní správa Kanady je oprávněna nedodržovat článek 18, pokud jde o poštovní balíky, vzhledem k tomu, že neposkytuje tuto službu pro balíky ve svém vnitrostátním styku.
Článek XI
Služba odpovědních zásilek v mezinárodním styku
1.
Odchylkou od článku 21.1 neuznává poštovní správa Vietnamu povinnost zajišťovat zpáteční službu zásilek CCRI.
Článek XII
Zákazy (listovní zásilky)
1.
Poštovní správy Korejské lid. dem. republiky a Libanonu nepřijímají z titulu výjimky doporučené zásilky obsahující mince, papírové peníze, jakékoli cenné papírycenné papíry na doručitele, cestovní šeky, platinu, zlato nebo stříbro, zpracované či nezpracované, drahokamy, šperky a jiné cenné předměty. Nejsou povinny důsledně dodržovat ustanovení Řádu listovních zásilek, pokud jde o jejich odpovědnost v případě poškození nebo úbytku obsahu doporučených zásilek, nebo pokud jde o zásilky obsahující skleněné nebo křehké předměty.
2.
Poštovní správy Bolívie, Číny (Lid. rep.) s výjimkou zvláštní správní oblasti Hongkong, Iráku, Nepálu, Pákistánu, Saúdské Arábie, Súdánu a Vietnamu nepřijímají z titulu výjimky doporučené zásilky obsahující mince, bankovky, papírové peníze nebo jakékoli cenné papírycenné papíry na doručitele, cestovní šeky, platinu, zlato nebo stříbro, zpracované či nezpracované, drahokamy, šperky a jiné cenné předměty.
3.
Poštovní správa Myanmaru si vyhrazuje právo nepřijímat cenné zásilky obsahující cenné předměty uvedené v článku 25.5, neboť je to v rozporu s jejími vnitrostátními předpisy.
4.
S výhradou zvláštní dohody uzavřené pro tento účel nepřijímá poštovní správa Nepálu doporučené zásilky nebo cenné zásilky obsahující papírové peníze nebo mince.
5.
Poštovní správa Uzbekistánu nepřijímá doporučené nebo cenné zásilky obsahující mince, bankovky, šeky, poštovní známky nebo cizí měnu a odmítá jakoukoli odpovědnost v případě ztráty nebo poškození takovýchto zásilek.
6.
Poštovní správa Íránu (Islámské rep.) nepřijímá zásilky obsahující předměty odporující zásadám islámského náboženství.
7.
Poštovní správa Filipín si vyhrazuje právo nepřijímat žádné listovní zásilky (obyčejné, doporučené nebo cenné) obsahující mince, papírové peníze nebo jakékoli cenné papírycenné papíry na doručitele, cestovní šeky, platinu, zlato nebo stříbro, zpracované či nezpracované, drahokamy nebo jiné cenné předměty.
8.
Poštovní správa Austrálie nepřijímá žádné poštovní zásilky obsahující zlaté nebo stříbrné pruty nebo bankovky. Dále nepřijímá doporučené zásilky adresované do Austrálie ani zásilky v otevřeném průvozu obsahující cennosti jako šperky, drahé kovy, drahokamy nebo polodrahokamy, cenné papírycenné papíry, mince nebo jakékoli převoditelné cenné papírycenné papíry. Odmítá veškerou odpovědnost, pokud jde o zásilky porušující tuto výhradu.
9.
Poštovní správa Číny (Lid. rep.) s výjimkou zvláštní správní oblasti Hongkong nepřijímá v souladu se svými vnitrostátními předpisy cenné zásilky obsahující mince, bankovky, papírové peníze, jakékoli cenné papírycenné papíry na doručitele nebo cestovní šeky.
10.
Poštovní správy Lotyšska a Mongolska si vyhrazují právo nepřijímat obyčejné, doporučené nebo cenné zásilky obsahující mince, bankovky, cenné papírycenné papíry na doručitele a cestovní šeky vzhledem k tomu, že to je v rozporu s jejich vnitrostátními předpisy.
11.
Poštovní správa Brazílie si vyhrazuje právo nepřijímat obyčejné, doporučené nebo cenné zásilky obsahující mince, bankovky v oběhu a jakékoli cenné papírycenné papíry na doručitele.
12.
Poštovní správa Vietnamu si vyhrazuje právo nepřijímat psaní obsahující nějaké předměty nebo zboží.
Článek XIII
Zákazy (poštovní balíky)
1.
Poštovní správy Kanady, Myanmaru a Zambie jsou oprávněny nepřijímat balíky s udanou cenou obsahující cenné předměty uvedené v článku 25.5.2 vzhledem k tomu, že to je v rozporu s jejich vnitrostátními předpisy.
2.
Poštovní správy Libanonu a Súdánu nepřijímají z titulu výjimky balíky obsahující mince, papírové peníze nebo jakékoli cenné papírycenné papíry na doručitele, cestovní šeky, platinu, zlato nebo stříbro, zpracované či nezpracované, drahokamy a jiné cenné předměty, nebo obsahující tekutiny a snadno zkapalňující látky nebo předměty ze skla a podobných materiálů nebo jiné křehké předměty. Nejsou povinny dodržovat příslušná ustanovení Řádu poštovních balíků.
3.
Poštovní správa Brazílie je oprávněna nepřijímat balíky s udanou cenou obsahující mince a papírové peníze v oběhu, jakož i veškeré cenné papírycenné papíry na doručitele, vzhledem k tomu, že to je v rozporu s jejími vnitrostátními předpisy.
4.
Poštovní správa Ghany je oprávněna nepřijímat balíky s udanou cenou obsahující mince a papírové peníze v oběhu vzhledem k tomu, že to je v rozporu s jejími vnitrostátními předpisy.
5.
Kromě předmětů uvedených v článku 25 poštovní správa Saúdské Arábie dále nepřijímá balíky obsahující mince, papírové peníze nebo jakékoli cenné papírycenné papíry na doručitele, cestovní šeky, platinu, zlato nebo stříbro, zpracované či nezpracované, drahokamy a jiné cenné předměty. Rovněž nepřijímá balíky obsahující léky všeho druhu, pokud nejsou provázeny lékařským předpisem vystaveným příslušným úředním orgánem, výrobky určené k hašení ohně, chemické tekutiny nebo předměty, které jsou v rozporu se zásadami islámského náboženství.
6.
Kromě předmětů uvedených v článku 25 poštovní správa Ománu dále nepřijímá balíky obsahující:
6.1
léky všeho druhu, pokud nejsou provázeny lékařským předpisem vystaveným příslušným úředním orgánem;
6.2
výrobky určené k hašení ohně a chemické tekutiny;
6.3
předměty, které jsou v rozporu se zásadami islámského náboženství.
7.
Kromě předmětů uvedených v článku 25 je poštovní správa Íránu (Islámské rep.) dále oprávněna nepřijímat balíky obsahující předměty, které jsou v rozporu se zásadami islámského náboženství.
8.
Poštovní správa Filipín je oprávněna nepřijímat balíky obsahující mince, papírové peníze nebo jakékoli cenné papírycenné papíry na doručitele, cestovní šeky, platinu, zlato nebo stříbro, zpracované či nezpracované, drahokamy nebo jiné cenné předměty, nebo obsahující tekutiny a snadno zkapalňující látky nebo předměty ze skla a podobných materiálů nebo jiné křehké předměty.
9.
Poštovní správa Austrálie nepřijímá žádné poštovní zásilky obsahující zlaté nebo stříbrné pruty nebo bankovky.
10.
Poštovní správa Číny (Lid. rep.) nepřijímá obyčejné balíky obsahující mince, papírové peníze nebo jakékoli cenné papírycenné papíry na doručitele, cestovní šeky, platinu, zlato nebo stříbro, zpracované či nezpracované, drahokamy nebo jiné cenné předměty. Dále rovněž nepřijímá, s výjimkou zvláštní správní oblasti Hongkong, balíky s udanou cenou obsahující mince, papírové peníze, jakékoli cenné papírycenné papíry na doručitele nebo cestovní šeky.
11.
Poštovní správa Mongolská si vyhrazuje právo nepřijímat, v souladu se svými vnitrostátními předpisy, balíky obsahující mince, bankovky, cenné papírycenné papíry na doručitele a cestovní šeky.
12.
Poštovní správa Lotyšska nepřijímá obyčejné balíky ani balíky s udanou cenou obsahující mince, bankovky, jakékoli cenné papírycenné papíry (šeky) na doručitele nebo cizí měnu a zříká se veškeré odpovědnosti v případě ztráty nebo poškození takovýchto zásilek.
Článek XIV
Věci podléhající clu
1.
S odvoláním na článek 25 nepřijímají poštovní správy následujících zemí cenné zásilky obsahující věci podléhající clu: Bangladéš a Salvador.
2.
S odvoláním na článek 25 nepřijímají poštovní správy následujících zemí obyčejná a doporučená psaní obsahující věci podléhající clu: Afghánistán, Albánie, Ázerbájdžán, Bělorusko, Estonsko, Chile, Itálie, Kambodža, Kolumbie, Korejská lid. dem. republika, Kuba, Lotyšsko, Nepál, Peru, S. Marino, Salvador, Turkmenistán, Ukrajina, Uzbekistán a Venezuela.
3.
S odvoláním na článek 25 nepřijímají poštovní správy následujících zemí obyčejná psaní obsahující věci podléhající clu: Benin, Burkina Faso, Džibutsko, Mali, Mauritánie, Pobřeží slonoviny (Rep.) a Vietnam.
4.
Nehledě na ustanovení odstavců 1 až 3 se ve všech případech dovoluje zasílání sér, očkovacích látek a naléhavě potřebných léků, jež si je obtížné opatřit.
Článek XV
Vracení. Změna nebo oprava adresy
1.
Článek 29 se nevztahuje na Antiguu a Barbudu, Bahamy, Bahrajn, Barbados, Belize, Botswanu, Brunej Darussalam, Dominiku, Fidži, Gambii, Grenadu, Guyanu, Hongkong, Irák, Irsko, Jamajku, Kanadu, Keňu, Kiribati, Korejskou lid. dem. republiku, Kuvajt, Lesotho, Malajsii, Malawi, Myanmar, Nauru, Nigérii, Nový Zéland, Papuu-Novou Guineu, S. Kitts a Nevis, S. Lucii, S. Vincence a Grenadiny, Seychely, Sierru Leone, Singapur, Spojené království Velké Británie a Severního Irska, zámořská území Velké Británie, Svazijsko, Šalomounovy ostrovy, Tanzanii (Sjed. rep.), Trinidad a Tobago, Tuvalu, Ugandu, Vanuatu, Zambii, a na Západní Samou, jejichž předpisy nedovolují vrácení nebo změnu adresy listovních zásilek na žádost odesílatele.
2.
Článek 29 se vztahuje na Austrálii pouze do té míry, pokud je slučitelný s vnitrostátními předpisy této země.
3.
Odchylkou od článku 29.4 jsou Filipíny, Panama (Rep.), Salvador a Venezuela oprávněny nevracet balíky poté, co adresát požádal o jejich celní projednání, neboť je to v rozporu s celními předpisy těchto zemí.
Článek XVI
Reklamace
1.
Odchylkou od článku 30.4 si poštovní správy Čadu, Egypta, Filipín, Gabonu, Íránu (Islámské rep.), Kapverd, Korejské lid. dem. republiky, Mongolska, Myanmaru, Řecka, Saúdské Arábie, Súdánu, Sýrie (Arabské rep.), Ukrajiny, zámořských území Velké Británie a Zambie vyhrazují právo vybírat od svých zákazníků sazbu za reklamaci týkající se listovních zásilek.
2.
Odchylkou od článku 30.4 si poštovní správy Argentiny, České republiky, Rakouska a Slovenska vyhrazují právo vybírat zvláštní sazbu v případě, zjistí-li se při uzavření pátrání provedeného na základě reklamace, že tato reklamace byla neoprávněná.
3.
Poštovní správy Afghánistánu, Egypta, Gabonu, Kapverd, Konga (Rep.), Íránu (Islámské rep.), Mongolska, Myanmaru, Saúdské Arábie, Súdánu, Surinamu, Sýrie (Arabské rep.), Ukrajiny a Zambie si vyhrazují právo vybírat od svých zákazníků sazbu za reklamaci týkající se balíků.
Článek XVII
Sazba za předložení celnímu úřadu
1.
Poštovní správa Gabonu si vyhrazuje právo vybírat od svých zákazníků sazbu za předložení celnímu úřadu.
2.
Poštovní správy Konga (Rep.) a Zambie si vyhrazují právo vybírat od svých zákazníků sazbu za předložení balíků celnímu úřadu.
Článek XVIII
Odpovědnost poštovních správ
1.
Poštovní správy Bangladéše, Beninu, Burkiny Faso, Džibutska, Indie, Konga (Rep.), Libanonu, Madagaskaru, Mali, Mauritánie, Nepálu, Nigeru, Pobřeží slonoviny (Rep.), Senegalu, Toga a Turecka jsou oprávněny nedodržovat ustanovení článku 34.1.1.1, pokud jde o odpovědnost v případě poškození nebo úbytku obsahu doporučených zásilek.
2.
Odchylkou od článků 34.1.1.1 a 35.1 odpovídají poštovní správy Číny (Lid. rep.), Egypta, Chile a Kolumbie pouze za ztrátu, úplný úbytek nebo úplné zničení obsahu doporučených zásilek.
3.
Odchylkou od článku 34 nepřijímají poštovní správy Egypta a Saúdské Arábie žádnou odpovědnost v případě ztráty nebo poškození zásilek obsahujících předměty uvedené v článku 25.5.
4.
Poštovní správy Indie a Nepálu jsou oprávněny nedodržovat článek 34.1.1.1, pokud jde o odpovědnost v případě poškození nebo úbytku obsahu obyčejných balíků.
Článek XIX
Odškodnění
1.
Odchylkou od článku 34 mají dále uvedené poštovní správy právo nevyplácet náhradu za balíky bez udané ceny ztracené, s úbytkem obsahu nebo poškozené v jejich službě: Angola, Antigua a Barbuda, Austrálie, Bahamy, Bangladéš, Barbados, Belize, Bolívie, Botswana, Brunej Darussalam, Dominika, Dominikánská republika, Fidži, Filipíny, Gambie, Grenada, Guatemala, Guyana, Kanada, Kiribati, Lesotho, Malawi, Malta, Mauricius, Nauru, Nigérie, Papua-Nová Guinea, S. Kitts a Nevis, S. Lucie, S. Vincenc a Grenadiny, Salvador, Seychely, Sierra Leone, Spojené státy americké, Svazijsko, Šalomounovy ostrovy, Trinidad a Tobago, ty ze zámořských území Velké Británie, jejichž vnitrostátní předpisy to nedovolují, Zambie a Zimbabwe.
2.
Odchylkou od článku 34 mají poštovní správy Argentiny, Brazílie, Chile, Kataru, Keni, Korejské lid. dem. republiky, Lotyšska, Mexika, Ománu, Rakouska, Rumunska, Řecka, Saúdské Arábie, Turecka, Ukrajiny, Uzbekistánu a Vietnamu právo neplatit náhradu za balíky bez udané ceny ztracené, s úbytkem obsahu nebo poškozené v jejich službě těm zemím, které nevyplácejí takovou náhradu podle odstavce 1 tohoto článku.
3.
Odchylkou od článku 34.8 jsou Spojené státy americké oprávněny zachovávat nárok odesílatele na náhradu za balíky s udanou cenou po dodání adresátovi, ledaže by se odesílatel svého nároku zřekl ve prospěch adresáta.
4.
Jsou-li Spojené státy americké zprostředkující poštovní správou, jsou oprávněny neplatit náhradu ostatním správám v případě ztráty, poškození nebo úbytku obsahu balíků s udanou cenou přepravovaných v otevřeném průvozu nebo zasílaných v přímých závěrech.
5.
Odchylkou od článku 34 má poštovní správa Vietnamu právo nevyplácet náhradu za ztracené nebo poškozené doporučené zásilky a balíky obsahující peníze, cenné papírycenné papíry na doručitele, cestovní šeky, jakož i zlato, stříbro a drahokamy.
6.
Nehledě k ustanovením článku 34 má Kanada právo u obyčejných balíků nevyplácet náhradu, neodpovídat za ztrátu, úplné nebo částečné poškození nebo úbytek obsahu a nevracet zaplacené sazby a poplatky.
Článek XX
Výjimky ze zásady odpovědnosti
1.
Odchylkou od článku 34 jsou Bolívie, Egypt, Filipíny, Irák, Jemen, Konžská demokratická republika, Saúdská Arábie, Súdán a Turecko oprávněny nevyplácet náhradu za poškození jim určených balíků z kterékoli země, pokud obsahují tekutiny a snadno zkapalnitelné látky, skleněné předměty a předměty stejně křehké nebo zkáze podléhající povahy.
2.
Odchylkou od článku 34 mají Saúdská Arábie a Súdán právo nevyplácet náhradu za balíky obsahující zakázané předměty podle článku 25.5.
Článek XXI
Zproštění poštovních správ odpovědnosti
1.
Poštovní správa Bolívie není povinna dodržovat článek 35.1, pokud jde o zachovávání odpovědnosti v případě poškození nebo úbytku obsahu doporučených zásilek.
2.
Poštovní správa Nepálu je oprávněna nedodržovat článek 35.1.4, pokud jde o balíky.
Článek XXII
Výplata náhrady
1.
Poštovní správy Bangladéše, Bolívie, Guiney, Nepálu a Nigérie nejsou povinny dodržovat článek 37.3, pokud jde o konečné vyřízení ve lhůtě dvou měsíců nebo o sdělení správě původu, popřípadě správě určení, že listovní zásilka byla zadržena, zkonfiskována nebo zničena příslušnými úřady z důvodu svého obsahu nebo byla zabavena podle jejich vnitrostátních předpisů.
2.
Poštovní správy Džibutska, Konga (Rep.), Libanonu, Madagaskaru a Saúdské Arábie nejsou povinny dodržovat článek 37.3, pokud jde o konečné vyřízení reklamace týkající se listovní zásilky ve lhůtě dvou měsíců. Mimo to nesouhlasí s tím, aby po uplynutí této lhůty byla oprávněná osoba odškodněna jinou správou na jejich účet.
3.
Poštovní správy Angoly, Guiney, Libanonu a Saúdské Arábie nejsou povinny dodržovat článek 37.3, pokud jde o konečné vyřízení reklamace týkající se balíku ve lhůtě dvou měsíců. Mimo to nesouhlasí s tím, aby po uplynutí této lhůty byla oprávněná osoba odškodněna jinou správou na jejich účet.
4.
Poštovní správy Nigeru a Thajska nejsou povinny dodržovat článek 37.3, pokud jde o konečné vyřízení reklamace zaslané jim faxem ve lhůtě třiceti dnů. Rovněž nesouhlasí s tím, aby oprávněná osoba byla některou správou po uplynutí výše uvedené lhůty odškodněna na jejich účet.
5.
Nehledě k ustanovením článku 37.3 si Malajsie a Spojené státy americké vyhrazují právo dát konečnou odpověď na reklamace ve lhůtě dvou měsíců ode dne jejich uplatnění bez ohledu na způsob jejich zaslání.
Článek XXIII
Podávání listovních zásilek v cizině
1.
Poštovní správy Řecka, Spojeného království Velké Británie a Severního Irska a Spojených států amerických si vyhrazují právo vybírat sazbu odpovídající nákladům na zpracování od každé poštovní správy, jež jí v souladu s ustanoveními článku 43.4 vrátí předměty, které původně nebyly jejich službami vypraveny jako poštovní zásilky.
2.
Odchylkou od článku 43.4 si poštovní správa Kanady vyhrazuje právo vybírat od správy původu odměnu, která jí umožní pokrýt minimálně náklady na zpracování takovýchto zásilek.
3.
Článek 43.4 opravňuje poštovní správu určení požadovat od správy podání přiměřenou odměnu za dodání listovních zásilek podaných v cizině ve velkém množství. Spojené království Velké Británie a Severního Irska si vyhrazuje právo omezit tuto platbu na částku odpovídající sazbě vnitrostátního styku používané v zemi určení pro zásilky stejného druhu.
4.
Článek 43.4 opravňuje poštovní správu určení požadovat od správy podání přiměřenou odměnu za dodání listovních zásilek podaných v cizině ve velkém množství. Následující země si vyhrazují právo omezit tuto platbu na limity schválené Řádem pro hromadně podávané zásilky: Austrálie, Bahamy, Barbados, Brunej Darussalam, Čína (Lid.rep.), Grenada, Guyana, Indie, Malajsie, Nepál, Nizozemské Antily a Aruba, Nizozemsko, Nový Zéland, S. Lucie, S. Vincenc a Grenadiny, Singapur, Spojené království Velké Británie a Severního Irska, zámořská území Velké Británie, Spojené státy americké, Srí Lanka, Surinam a Thajsko.
5.
Nehledě na výhrady uvedené v odstavci 4, vyhrazují si následující země právo plně aplikovat ustanovení článku 43 Úmluvy na zásilky došlé z členských zemí Unie: Argentina, Benin, Brazílie, Burkina Faso, Egypt, Francie, Guinea, Itálie, Izrael, Japonsko, Jordánsko, Kamerun, Kypr, Libanon, Mali, Mauritánie, Maroko, Monako, Německo, Pobřeží slonoviny (Rep.), Portugalsko, Řecko, Senegal, Saúdská Arábie, Sýrie (Arabská rep.) a Togo.
6.
Za účelem aplikace článku 43.4 si poštovní správa Německa vyhrazuje právo vyžadovat od poštovní správy země podání zásilek odměnu ve stejné výši, jakou by dostala od poštovní správy sídelní země odesílatele.
Článek XXIV
Terminální výdaje
1.
Odchylkou od článků 49.1.3 a 51.1.3 nejsou poštovní správy Egypta, Kataru, Kuvajtu, Lotyšska, Ománu, Saúdské Arábie, Spojených arabských emirátů, Sýrie (Arabské rep.) a Vietnamu povinny platit dodatečnou odměnu za dodávání doporučených listovních zásilek pocházejících z jejich země.
2.
Odchylkou od článků 49.1.3 a 51.1.3 nejsou poštovní správy Džibutska, Ghany, Indie, Jemenu a Nepálu povinny platit dodatečnou odměnu za dodávání doporučených a cenných listovních zásilek odeslaných z jejich země.
3.
Nehledě k výhradám, které některé země uplatnily vůči článkům 49.1.3 a 51.1.3, nebude poštovní správa Austrálie vyžadovat podpis příjemce při dodávání doporučených zásilek, u kterých se neplatí dodatečná odměna za dodávání.
4.
Ve vztahu k zemím, které uplatnily výhrady vůči povinnostem, vyplývajícím z článků 49.1.3 a 51.1.3 týkajících se dodatečné odměny za doporučené a cenné zásilky, si Spojené státy americké vyhrazují právo zacházet s takovými zásilkami jako s obyčejnými a nevyplácet náhradu za ztrátu, poškození nebo úbytek obsahu těchto zásilek v jejich službě.
5.
Nehledě k výhradám uplatněným v článku XXIV si Spojené království Velké Británie a Severního Irska a zámořská území Velké Británie vyhrazují právo aplikovat v plném rozsahu ustanovení schválená Kongresem v Pekingu týkající se vybírání dodatečné odměny za dodávání doporučených a cenných listovních zásilek ve styku s ostatními zeměmi.
6.
Nehledě k výhradám uplatněným v článku XXIV. 1 a 2 si následující členské země vyhrazují právo aplikovat ve vzájemném styku se zeměmi, které tyto výhrady podepsaly, dodatečnou odměnu za dodávání doporučených listovních zásilek schválenou Kongresem v Pekingu: Bahamy, Barbados, Belize, Benin, Bolívie, Brazílie, Bulharsko (Rep.), Burkina Faso, Česká republika, Dominikánská republika, Dominika, Egypt, Estonsko, Finsko, Francie, Gabon, Grenada, Guatemala, Guyana, Haiti, Honduras (Rep.), Chile, Island, Itálie, Jamajka, Japonsko, Jihoafrická republika, Kamerun, Kanada, Kapverdy, Kostarika, Kuba, Lichtenštejnsko, Malajsie, Mali, Maroko, Mauritánie, Mexiko, Moldavsko, Nikaragua, Nizozemsko, Peru, Pobřeží slonoviny (Rep.), Polsko (Rep.), Rakousko, Řecko, S. Kitts a Nevis, S. Lucie, S. Vincenc a Grenadiny, Salvador, Senegal, Singapur, Slovensko, Spojené království Velké Británie a Severního Irska, zámořská území Velké Británie, Súdán, Surinam, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko, Trinidad a Tobago, Tunisko, Uruguay a Venezuela.
7.
Svou rezolucí C 46/1999 Kongres ukládá Radě poštovního provozu vypracovat do r. 2002 vzorec pro přepočet vnitrostátních sazeb a/nebo nákladů poštovních správ na sazby terminálních výdajů a stanovit konečný podíl v procentech z vnitrostátních sazeb používaných v r. 2004 a 2005. Nebude-li tento úkol včas splněn, Německo si vyhrazuje právo samo stanovit podíl v procentech pro r. 2004 a 2005 podle článku 48.3 v souladu se zásadami uvedenými v tomto článku.
8.
Svou rezolucí C 46/1999 Kongres ukládá Radě poštovního provozu vypracovat do r. 2002 vzorec pro přepočet vnitrostátních sazeb nebo nákladů poštovních správ na sazby terminálních výdajů a stanovit konečný podíl v procentech z vnitrostátních sazeb používaných v r. 2004 a 2005. Nehledě k článku XXIV.7, kterým si jedna země vyhrazuje právo stanovit sama tento procentní podíl pro r. 2004 a 2005 podle článku 48.3, jestliže Rada poštovního provozu nesplní včas pokyn uložený rezolucí C 46/1999, Nizozemsko, Spojené království Velké Británie a Severního Irska a Spojené státy americké si vyhrazují právo dále používat sazby terminálních výdajů založené na metodě a procentním podílu pro přepočet vnitrostátních sazeb na sazby terminálních výdajů platné pro r. 2001 až 2003, ledaže by bylo dosaženo dohody o používání vzájemně domluvených odlišných sazeb terminálních výdajů nebo ledaže by Rada poštovního provozu stanovila pro r. 2004 a 2005 nové procentní podíly z vnitrostátních sazeb.
9.
Poštovní správa Německa si vyhrazuje právo sama spravovat finanční zdroje poskytnuté finančnímu fondu pro zvyšování kvality služby v rozvojových zemím podle článku 50.1.1.1, dokud nebudou realizovány zásady a kritéria stanovené Radou poštovního provozu pro systém správy, financování a funkční struktury tohoto fondu.
10.
Spojené státy americké podporují systém terminálních výdajů popsaný v článcích 47 až 51. Pokud však jde o výměnu s členy Světové obchodní organizace, vyhrazují si Spojené státy americké právo aplikovat tyto dohody o terminálních výdajích v souladu s ustanoveními přijatými při budoucích jednáních týkajících se Všeobecné dohody o obchodu se službami.
11.
Nehledě k výhradám uplatněným v článku XXIV si následující členské země vyhrazují právo aplikovat ve vzájemném styku se zeměmi, které podepsaly tyto výhrady, v plném rozsahu ustanovení schválená Kongresem v Pekingu týkající se terminálních výdajů: Bahamy, Barbados, Belize, Benin, Bolívie, Brazílie, Bulharsko (Rep.), Burkina Faso, Česká republika, Dominikánská republika, Dominika, Egypt, Ekvádor, Estonsko, Finsko, Francie, Gabon, Grenada, Guatemala, Guyana, Haiti, Honduras (Rep.), Chile, Itálie, Jamajka, Jihoafrická republika, Kamerun, Kanada, Keňa, Kongo (Rep.), Kostarika, Kuba, Lichtenštejnsko, Mali, Maroko, Mauritánie, Mexiko, Moldavsko, Nikaragua, Nizozemsko, Peru, Pobřeží slonoviny (Rep.), Polsko (Rep.), Portugalsko, Rakousko, Řecko, S. Kitts a Nevis, S. Lucie, S. Vincenc a Grenadiny, Salvador, Senegal, Slovensko, Súdán, Surinam, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko, Trinidad a Tobago, Tunisko, Uruguay a Venezuela.
Článek XXV
Výdaje na vnitrostátní leteckou přepravu
1.
Odchylkou od článku 53.3 si poštovní správy Baham, Dominikánské republiky, Ekvádoru, Filipín, Gabonu, Guatemaly, Guyany, Hondurasu (Rep.), Kapverd, Konga (Rep.), Korejské lid. dem. republiky, Kuby, Mongolska, Nepálu, Papuy-Nové Guiney, Peru, Řecka, Salvadoru, Saúdské Arábie, Šalomounových ostrovů a Vanuatu vyhrazují právo vybírat dlužné platby za leteckou přepravu mezinárodních závěrů uvnitř své země.
2.
Odchylkou od článku 53.3 si poštovní správa Myanmaru vyhrazuje právo vybírat dlužné platby za přepravu mezinárodních závěrů uvnitř své země, ať jsou dále přepravovány letecky či nikoli.
3.
Odchylkou od článku 53.3 si poštovní správa Bangladéše vyhrazuje právo vybírat dlužné platby za přepravu mezinárodních závěrů uvnitř své země, ať jsou tyto závěry dále přepravovány letecky či nikoli a bez ohledu na překonanou vzdálenost.
4.
Odchylkou od článků 53.4 a 53.5 jsou poštovní správy Íránu (Islámské rep.), Kanady, Turecka a Spojených států amerických oprávněny vybírat ve formě jednotných sazeb od příslušných poštovních správ částky na pokrytí svých výdajů na vnitrostátní leteckou přepravu spojených s příchodem listovních zásilek ode všech správ, pro které používají kompenzaci terminálních výdajů založenou výslovně na nákladech nebo na vnitrostátních sazbách.
5.
Poštovní správa Ománu má na základě reciprocity právo vybírat od poštovních správ uvedených v odstavcích 1 až 3 částku na pokrytí dodatečných výdajů spojených s leteckou přepravou uvnitř své země, pokud jde o listovní závěry došlé od těchto správ, ať jsou dále přepravovány letecky nebo jiným způsobem.
Článek XXVI
Výjimečné příchodní pozemní podíly
1.
Odchylkou od článku 56 si poštovní správa Afghánistánu vyhrazuje právo vybírat dodatečný výjimečný příchodní pozemní podíl ve výši 7,50 DTS za balík.
Článek XXVII
Zvláštní sazby
1.
Poštovní správy Belgie, Norska a Spojených států amerických mohou vybírat za letecké balíky vyšší pozemní podíly než za balíky pozemní.
2.
Poštovní správa Libanonu je oprávněna vybírat za balíky do 1 kg sazbu používanou pro balíky od 1 do 3 kg.
3.
Poštovní správa Panamy (Rep.) je oprávněna vybírat za pozemní balíky přepravované v průvozu leteckou cestou (S.A.L.) 0,20 DTS za kilogram.
Na důkaz toho sepsali níže uvedení zplnomocněnci tento Protokol, který bude mít stejnou účinnost a stejnou platnost, jako kdyby jeho ustanovení byla pojata do vlastního textu Úmluvy, a podepsali jedno jeho vyhotovení, které je uloženo u generálního ředitele Mezinárodního úřadu. Jeho opis bude odevzdán každé straně vládou země, ve které se konal kongres.
Dáno v Pekingu dne 15. září 1999
PŘEKLAD
UJEDNÁNÍ O POŠTOVNÍCH PENĚŽNÍCH SLUŽBÁCH
Obsah|
---|---
Hlava I|
Úvodní ustanovení
Článek
1.| Předmět Ujednání
2.| Produkty, které mohou být poskytovány
|
Hlava II
Podávání příkazů
3.| Vydávání poukázek a přijímání platebních příkazů (měna, přepočet, částka)
4.| Sazby
Hlava III
Přeprava příkazů
5.| Způsoby výměny
Hlava IV
Zpracování při příchodu a reklamace
6.| Výplata
7\\. | Reklamace
8.| Odpovědnost
Hlava V
Odúčtování, spojovací účty
9.| Odměna vyplácející správě
10.| Finanční vztahy mezi zúčastněnými správami
Hlava VI
Poštovní šeky (Postchèques)
11.| Služba poštovních šeků
Hlava VII
Síť POSTNET
12.| Podmínky přistoupení a účasti
Hlava VIII
Zásilky na dobírku (COD)
13.| Definice služby
Hlava IX
Různá ustanovení
14.| Žádost o otevření žirového účtu v zahraničí
Hlava X
Závěrečná ustanovení
15.| Závěrečná ustanovení
UJEDNÁNÍ O POŠTOVNÍCH PENĚŽNÍCH SLUŽBÁCH
Přihlížejíce k článku 22 odst. 4 Ústavy Světové poštovní unie, sjednané ve Vídni dne 10. července 1964, stanovili níže podepsaní zplnomocněnci vlád členských zemí Unie společnou dohodou a s výhradou článku 25 odst. 4 uvedené Ústavy následující Ujednání.
HLAVA I
Úvodní ustanovení
Článek 1
Předmět Ujednání
1.
Toto Ujednání upravuje veškeré poštovní služby pro převody peněžních částek. Smluvní země se společně dohodnou na tom, které z produktů tohoto Ujednání hodlají zavést ve svých vzájemných stycích.
2.
Výměny upravené ustanoveními tohoto Ujednání se mohou účastnit i nepoštovní organizace, a to prostřednictvím poštovní správy, žirové služby nebo instituce provozující síť pro převody peněžních částek. Je na těchto organizacích, aby se dohodly s poštovní správou své země tak, aby bylo zajištěno plné provádění všech článků Ujednání a aby v rámci této dohody uplatňovaly svá práva a plnily své povinnosti jako poštovní organizace vymezené tímto Ujednáním. Poštovní správa jim slouží jako prostředník ve styku s poštovními správami ostatních smluvních zemí a s Mezinárodním úřadem.
Článek 2
Produkty, které mohou být poskytovány
1.
Poukázka
1.1
Odesílatel složí peněžní částku u poštovní přepážky nebo dá příkaz k jejímu odepsání ze svého poštovního žirového účtu a požádá o vyplacení této částky v hotovosti adresátovi.
1.2
Odesílatel složí peněžní částku u poštovní přepážky a požádá o její připsání na poštovní žirový účet adresáta nebo na účet jiného typu vedený správou.
2.
Převod
2.1
Majitel poštovního žirového účtu požádá, aby byla peněžní částka odepsána z jeho účtu a připsána ve prospěch adresátova poštovního žirového účtu, účtu jiného typu vedeného správou nebo jeho běžného bankovního účtu prostřednictvím správy určení.
3.
Poštovní šek
3.1
Poštovní šek je mezinárodní cenný papírcenný papír, který může být vydán majitelům poštovních žirových účtů a je splatný při předložení na poštách zemí účastnících se této služby.
3.2
Poštovní šek může rovněž být po dohodě mezi smluvními správami použit k platbě třetím stranám.
4.
Výběr prostřednictvím bankomatů sítě POSTNET
Peněžní ústavy, ať poštovní či nikoli, které přistoupí dohodou k síti POSTNET, mohou nabízet držitelům jejich karet možnost výběru hotovosti z bankomatů sítě POSTNET.
5.
Jiné služby
5.1
Poštovní správy se mohou dohodnout, že ve svých dvoustranných nebo mnohostranných stycích zavedou další služby, jejichž podmínky stanoví zúčastněné správy mezi sebou.
HLAVA II
Podávání příkazů
Článek 3
Vydávání poukázek a přijímání platebních příkazů (měna, přepočet, částka)
1.
Není-li zvláštní dohody, je částka poukázek a příkazů vyjádřena v měně vyplácející země.
2.
Vydávající správa stanoví přepočítací kurs své měny k měně vyplácející země.
3.
Částka peněžních převodů je neomezená, nerozhodnou-li se zúčastněné správy jinak.
4.
Vydávající správa má naprostou volnost při stanovení dokladů a způsobů podávání poukázek a platebních příkazů s výjimkou těch případů, kdy mají být zaslány prostřednictvím poštovního závěru. V takových případech musejí být použity pouze tiskopisy předepsané v Řádu.
5.
Poukázky a platební příkazy, které mají být zaslány telekomunikační cestou, podléhají ustanovením Mezinárodního telekomunikačního řádu.
Článek 4
Sazby
1.
Vydávající správa svobodně stanoví sazbu, která se má vybrat při podání. K této základní sazbě se případně připočítají sazby týkající se zvláštních služeb poskytnutých odesílateli.
2.
Vydávající správa může po dohodě s vyplácející správou vybrat od odesílatele na jeho žádost sazby týkající se zvláštních služeb poskytnutých adresátovi. Částka těchto sazeb se uhradí vyplácející správě.
3.
Za peněžní převody vyměňované mezi smluvní a nesmluvní zemí prostřednictvím země, která podepsala toto Ujednání, může zprostředkující správa vybírat dodatečnou sazbu, kterou stanoví na základě nákladů vzniklých činnostmi, jež vykonává; na výši této sazby se zúčastněné správy dohodnou a odečte se od vplacené částky. Tato sazba však může být vybrána od odesílatele ve prospěch správy zprostředkující země, jestliže se zúčastněné správy takto dohodly.
4.
V případech, kdy se podle ustanovení Řádu vyžadují duplikáty poukázek a nejde-li o služební chybu, lze z tohoto titulu od odesílatele nebo příjemce vybrat sazbu stanovenou správou, u které byla žádost podána, pokud ovšem nebyla tato sazba již vybrána z titulu oznámení o výplatě.
5.
Doklady, poukázky a platební příkazy vztahující se k peněžním převodům vyměňovaným mezi správami v poštovních závěrech za podmínek uvedených v článcích 8.2 a 8.3.1 až 8.3.3 Úmluvy jsou osvobozeny od veškerých sazeb.
HLAVA III
Přeprava příkazů
Článek 5
Způsoby výměny
1.
Výměna v poštovních závěrech se provádí pomocí tiskopisů uvedených v Řádu přímo mezi podací a vyplácející poštou nebo prostřednictvím vyměňovacích pošt.
2.
Výměna telekomunikační cestou se provádí přímo s vyplácející poštou nebo vyměňovací poštou za předpokladu, že jsou dodržována všechna opatření nezbytná pro bezpečnou výměnu, dohodnutá zúčastněnými správami.
3.
Peněžní převody se mohou vyplácející zemi předkládat na magnetických páskách nebo jiném nosiči dohodnutém mezi správami. Vyplácející správy si pak mohou svobodně zvolit tiskopisy používané při vyplácení převedených částek v hotovosti adresátům.
4.
Veškeré peněžní převody se mohou provádět prostřednictvím elektronických sítí na základě zvláštních dohod přijatých zúčastněnými správami.
5.
Správy se mohou dohodnout, že budou používat jiné způsoby výměny než ty, které jsou uvedeny v článku 5.1 až 5.4.
HLAVA IV
Zpracování ve vyplácející zemi a reklamace
Článek 6
Výplata
1.
Příjemci se v zásadě vyplatí celá částka poštovní poukázky; pokud příjemce žádá dodatečné zvláštní služby, lze od něho vybrat fakultativní sazby.
2.
Platnost poukázek trvá:
2.1
obecně do konce prvního měsíce následujícího po měsíci podání;
2.2
po dohodě mezi zúčastněnými správami do konce třetího měsíce následujícího po měsíci podání.
3.
Po uplynutí těchto lhůt se poukázky došlé přímo vyplácejícím poštám vyplatí pouze tehdy, jsou-li opatřeny povolením k prodloužení doby platnosti („visa pour date“), které uděluje na žádost vyplácející pošty služba určená vydávající správou. Povolení k prodloužení doby platnosti dává poukázce novou platnost ode dne, kdy bylo uděleno, se stejnou dobou trvání, jakou by měla poukázka podaná téhož dne. U poukázek došlých vyplácejícím správám podle článku 5.3 nelze dobu platnosti prodloužit.
4.
Nebylo-li nevyplacení poukázky před uplynutím doby platnosti způsobeno služební chybou, může se za povolení k prodloužení platnosti vybrat sazba stanovená vyplácející správou.
5.
Výplata poukázek se provádí podle předpisů vyplácející země.
Článek 7
Reklamace
1.
Platí ustanovení článku 30 Úmluvy.
Článek 8
Odpovědnost
1.
Zásada a rozsah odpovědnosti
1.1
Poštovní správy jsou odpovědné za částky vplacené u přepážky nebo odepsané z účtu plátce až do okamžiku, kdy byla částka řádně vyplacena nebo připsána na adresátův účet.
1.2
Správy jsou odpovědné za chybné informace, které poskytly a které způsobily buďto nevyplacení nebo chyby při provedení peněžního převodu. Odpovědnost se vztahuje na chyby v přepočtu a chyby při přepravě.
1.3
Správy jsou zproštěny veškeré odpovědnosti:
1.3.1
v případě zpoždění, k němuž může dojít při přepravě, odeslání a výplatě poukázek a příkazů;
1.3.2
nemohou-li kvůli zničení služebních dokladů způsobenému vyšší mocí doložit provedení peněžního převodu, pokud nebyla jejich odpovědnost prokázána jinak;
1.3.3
jestliže odesílatel neuplatnil reklamaci ve lhůtě předepsané v článku 30.1 Úmluvy;
1.3.4
po uplynutí promlčecí lhůty poukázek ve vydávající zemi.
1.4
V případě vrácení bez ohledu na jeho důvod nesmí částka vracená odesílateli překročit částku, kterou vplatil nebo která byla odepsána z jeho účtu.
1.5
Správy si mohou mezi sebou dohodnout používání rozšířených podmínek odpovědnosti přizpůsobených požadavkům jejich vnitrostátního styku.
1.6
Podmínky pro uplatnění zásady odpovědnosti a zvláště otázky vymezení odpovědnosti, placení dlužných částek, postih, lhůta pro výplatu a ustanovení týkající se úhrady správě, která vyplatila náhradu, jsou stanoveny v Řádu.
HLAVA V
Odúčtování, spojovací účty
Článek 9
Odměna vyplácející správě
1.
Vydávající správa přiznává vyplácející správě za každou vyplacenou poukázku odměnu, jejíž výše je stanovena v Řádu na základě průměrné částky poukázek zahrnutých do téhož měsíčního účtu.
2.
Namísto výše odměny uvedené v článku 9.1 se správy mohou dohodnout na jiné výši nebo určit paušální odměnu za každou uskutečněnou výplatu.
3.
Za každý převod může správa určení žádat úhradu příchodní sazby. Tato sazba může být buď odepsána z účtu adresáta nebo se vydávající správa postará o to, aby byla připsána na vrub jejího spojovacího účtu.
4.
Za peněžní převody osvobozené od sazeb se neposkytuje žádná odměna.
5.
Souhlasí-li s tím zúčastněné správy, převody peněžitých podpor osvobozené od sazeb vydávající správou mohou být zproštěny odměny.
Článek 10
Finanční vztahy mezi zúčastněnými správami
1.
Správy si mezi sebou dohodnou technologii, kterou budou používat při vyrovnávání svých pohledávek.
2.
Žirový spojovací účet
2.1
Mají-li správy k dispozici žirový systém, zařídí si každá z nich u partnerské správy otevření spojovacího účtu, jehož prostřednictvím se vyrovnávají vzájemné dluhy a pohledávky vyplývající z výměn uskutečňovaných žirovou službou a případně z výměny poukázek a jakýchkoli jiných operací, jejichž vyrovnávání si správy tímto způsobem dohodnou.
2.2
Pokud vyplácející správa nemá k dispozici žirový systém, může být spojovací žirový účet otevřen u jiného peněžního ústavu.
2.3
Je-li spojovací účet přečerpán, úročí se dlužné částky sazbou, která se stanovena v Řádu.
3.
Měsíční účty
3.1
Vyplácející správa vyhotovuje pro každou vydávající správu měsíční účet částek vyplacených za poštovní poukázky. Měsíční účty se pravidelně zahrnují do hlavního účtu, na jehož základě se stanoví saldo.
3.2
Vyrovnávání účtů se může rovněž provádět na základě měsíčních účtů bez kompenzace.
4.
Žádné jednostranné opatření jako je moratorium, zákaz převodu atd. nesmí být na újmu ustanovením tohoto článku a z nich vyplývajícím ustanovením Řádu.
HLAVA VI
Poštovní šeky (Postchèques)
Článek 11
Služba poštovních šeků
1.
Vydávání poštovních šeků
1.1
Každá správa může majitelům poštovních žirových účtů vydávat poštovní šeky.
1.2
Majitelé poštovních žirových účtů, kterým byly vydány poštovní šeky, obdrží rovněž garanční kartu, kterou je třeba předložit při výplatě.
1.3
Na zadní straně každého poštovního šeku nebo na příloze je vytištěna maximální zaručená částka v měně dohodnuté mezi smluvními zeměmi
1.4
Není-li zvláštní dohody s vyplácející správou, stanoví vydávající správa přepočítací kurs své měny k měně vyplácející země.
1.5
Vydávající správa může od vystavovatele šeku vybírat určitou sazbu.
1.6
V případě potřeby vydávající správa stanoví dobu platnosti poštovních šeků. Na poštovním šeku se uvádí vytištěním posledního dne platnosti. Není-li takový údaj uveden, platnost šeku je neomezená.
2.
Výplata
2.1
Částka poštovních šeků se příjemci vyplatí v zákonné měně vyplácející země.
2.2
Maximální částka, která může být vyplacena na jeden poštovní šek, se stanoví společnou dohodou mezi smluvními zeměmi.
3.
Odpovědnost
3.1
Vyplácející správa je zproštěna veškeré odpovědnosti, může-li prokázat, že výplata byla provedena za podmínek předepsaných v příslušných článcích Řádu, které se týkají předkládání poštovních šeků k výplatě u přepážky a podmínek výplaty.
3.2
Vydávající správa není povinna akceptovat falšované nebo padělané poštovní šeky, které jí byly vráceny po lhůtě stanovené v příslušném článku Řádu týkajícím se vracení poštovních šeků žirové službě původu.
4.
Odměna vyplácející správě
4.1
Správy, které vydávají a proplácejí poštovní šeky, stanoví bilaterální dohodou výši odměny, která se přiznává vyplácející správě.
HLAVA VII
Síť POSTNET
Článek 12
Podmínky přistoupení a účasti
1.
Přistoupení k této síti vyžaduje podpis úmluvy POSTNET a zaplacení vstupního poplatku.
2.
Podmínky přistoupení k této službě a účasti na ní jsou definovány v úmluvě POSTNET.
HLAVA VIII
Zásilky na dobírku (COD)
Článek 13
Definice služby
1.
Obyčejné, doporučené a cenné listovní zásilky a obyčejné balíky a balíky s udanou cenou mohou být na základě dvoustranných dohod zasílány na dobírku.
2.
Subjekt, který zásilku doručil, předá dobírkovou částku poštovní finanční instituci a požádá o její vyplacení příjemci.
HLAVA IX
Různá ustanovení
Článek 14
Žádost o otevření žirového účtu v zahraničí
1.
V případě otevření žirového účtu v zahraničí se poštovní či nepoštovní peněžní ústavy zemí, které podepsaly toto Ujednání, dvoustranně dohodnou o pomoci, kterou si mohou vzájemně poskytovat v rámci běžného ověřování žadatele.
HLAVA X
Závěrečná ustanovení
Článek 15
Závěrečná ustanovení
1.
Ve všem, co není výslovně upraveno tímto Ujednáním, platí v případě potřeby analogicky Úmluva.
2.
Na toto Ujednání se nevztahuje článek 4 Ústavy.
3.
Podmínky schvalování návrhů týkajících se tohoto Ujednání
3.1
Aby mohly nabýt účinnosti, musejí být návrhy předložené kongresu a vztahující se k tomuto Ujednání schváleny většinou přítomných a hlasujících členských zemí – signatářů tohoto Ujednání. Při hlasování musí být přítomna nejméně polovina těchto členských zemí zastoupených na kongresu.
3.2
Aby mohly nabýt účinnosti, musejí být návrhy vztahující se k Řádu schváleny většinou členů Rady poštovního provozu - signatářů tohoto Ujednání.
3.3
Aby mohly nabýt účinnosti, musejí návrhy předložené mezi dvěma kongresy a vztahující se k tomuto Ujednání získat:
3.3.1
dvě třetiny hlasů za předpokladu, že nejméně polovina členských zemí zúčastněných na tomto Ujednání odpověděla na žádost o jejich stanovisko, jde-li o připojení nových ustanovení;
3.3.2
většinu hlasů za předpokladu, že nejméně polovina členských zemí zúčastněných na tomto Ujednání odpověděla na konzultaci, jde-li o změny ustanovení tohoto Ujednání;
5.3.3
většinu hlasů, jde-li o výklad ustanovení tohoto Ujednání.
3.4
Nehledě k ustanovení uvedenému v článku 15.3.3.1 má každá členská země, jejíž vnitřní předpisy jsou dosud neslučitelné s navrhovaným připojením, možnost učinit písemné prohlášení generálnímu řediteli Mezinárodního úřadu uvádějící, že nemůže toto připojení přijmout, a to ve lhůtě devadesáti dní ode dne oznámení tohoto připojení.
4.
Toto Ujednání nabude účinnosti dnem 1. ledna 2001 a zůstane v platnosti až do nabytí účinnosti Akt příštího kongresu.
Na důkaz toho podepsali zplnomocněnci vlád smluvních zemí toto Ujednání v jediném vyhotovení, které je uloženo u generálního ředitele Mezinárodního úřadu. Jeden jeho opis bude odevzdán každé straně vládou země, ve které se konal kongres.
Dáno v Pekingu dne 15. září 1999
1)
Vídeňská úmluva o smluvním právu, přijatá dne 23. května 1969 ve Vídni, byla vyhlášena pod č. 15/1988 Sb.
2)
Akta Světové poštovní unie přijatá dne 14. září 1994 v Soulu nahradila Akta Světové poštovní unie, přijatá dne 14. prosince 1989 ve Washingtonu, oznámená pod č. 57/1994 Sb., ke kterým Česká republika přistoupila dne 1. března 1993 s účinností od 1. ledna 1993. |
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 28/2011 Sb. m. s. | Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 28/2011 Sb. m. s.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o přijetí Šestého dodatkového protokolu k Ústavě Světové poštovní unie
Vyhlášeno 15. 4. 2011, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 18. 12. 2001, částka 15/2011
* Článek I - (změněný článek 22)
* Článek II - (změněný článek 25)
* Článek III - (změněný článek 29)
* Článek IV - Přístup k Dodatkovému protokolu a k ostatním Aktům Unie
* Článek V - Nabytí účinnosti a doba platnosti Dodatkového protokolu k Ústavě Světové poštovní unie
* 1\\. Rozsah a cíl Unie
* 2\\. Členové Unie
* 3\\. Pravomoc Unie
* 4\\. Výjimečné styky
* 5\\. Sídlo Unie
* 6\\. Úřední jazyk Unie
* 7\\. Měnová jednotka
* 8\\. Užší Unie. Zvláštní ujednání
* 9\\. Vztahy s Organizací spojených národů
* 10\\. Vztahy s mezinárodními organizacemi
* 11\\. Přístup nebo přijetí do Unie. Postup
* 12\\. Vystoupení z Unie. Postup
* 13\\. Orgány Unie
* 14\\. Kongres
* 15\\. Mimořádné kongresy
* 16\\. Administrativní konference (zrušeno)
* 17\\. Administrativní rada
* 18\\. Rada poštovního provozu
* 19\\. Zvláštní komise (zrušeno)
* 20\\. Mezinárodní úřad
* 21\\. Výdaje Unie. Příspěvky členských zemí
* 22\\. Akta Unie
* 23\\. Platnost Akt Unie na územích, jejichž mezinárodní styky zajišťuje některá členská země
* 24\\. Národní zákonodárství
* 25\\. Podpis, ověření, ratifikace a jiné způsoby schválení Akt Unie
* 26\\. Oznámení ratifikací a ostatních způsobů schválení Akt Unie
* 27\\. Přístup k ujednáním
* 28\\. Výpověď ujednání
* 29\\. Předkládání návrhů
* 30\\. Změna Ústavy
* 31\\. Změna Generálního řádu, Úmluvy a ujednání
* 32\\. Rozhodčí řízení
* 33\\. Nabytí účinnosti a doba platnosti Ústavy
* HLAVA I - Všeobecná ustanovení
* HLAVA II - Přístup nebo přijetí do Unie. Vystoupení z Unie
* HLAVA III - Organizace Unie
* HLAVA IV - Finance Unie
* HLAVA I - Všeobecná ustanovení
* HLAVA II - Přijetí a výpověď Akt Unie
* HLAVA III - Změna Akt Unie
* HLAVA IV - Urovnávání sporů
* Článek 33 - Nabytí účinnosti a doba platnosti Ústavy
Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 18. 12. 2001
28
SDĚLENÍ
Ministerstva zahraničních věcí
Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 15. září 1999 byl v Pekingu přijat a jménem České republiky podepsán Šestý dodatkový protokol k Ústavě Světové poštovní unie.
S Protokolem vyslovil souhlas Parlament České republiky a prezident republiky jej ratifikoval. Ratifikační listina byla uložena u generálního ředitele Mezinárodního úřadu Světové poštovní unie, depozitáře Ústavy, dne 18. prosince 2001.
Protokol vstoupil v platnost na základě svého článku V dne 1. ledna 2001. Pro Českou republiku vstoupil v platnost podle článku 16 Vídeňské úmluvy o smluvním právu1) dne 18. prosince 2001.
Francouzské znění Protokolu a jeho překlad do českého jazyka a francouzské znění Ústavy Světové poštovní unie ve znění změn Šestého dodatkového protokolu a její překlad do českého jazyka se vyhlašují současně.
PŘEKLAD
ŠESTÝ DODATKOVÝ PROTOKOL ÚSTAVY SVĚTOVÉ POŠTOVNÍ UNIE
Obsah
Článek
I.| (změněný čl. 22)| Akta Unie
---|---|---
II.| (změněný čl. 25)| Podpis, ověření, ratifikace a jiné způsoby schválení Akt Unie
III.| (změněný čl. 29)| Předkládání návrhů
IV.| | Přístup k Dodatkovému protokolu a k ostatním Aktům Unie
V.| | Nabytí účinnosti a doba platnosti Dodatkového protokolu k Ústavě Světové poštovní unie
ŠESTÝ DODATKOVÝ PROTOKOL ÚSTAVY SVĚTOVÉ POŠTOVNÍ UNIE
Přihlížejíce k článku 30 odst. 2 Ústavy Světové poštovní unie, sjednané ve Vídni dne 10. července 1964, přijali zplnomocněnci vlád členských zemí Světové poštovní unie shromáždění na Kongresu v Pekingu, s výhradou ratifikace, tyto změny uvedené Ústavy.
Článek I
(změněný článek 22)
Akta Unie
1.
Ústava je základním Aktem Unie. Obsahuje hlavní předpisy Unie.
2.
Generální řád obsahuje ustanovení, která zajišťují provádění Ústavy a činnost Unie. Je závazný pro všechny členské země.
3.
Světová poštovní úmluva, Řád listovních zásilek a Řád poštovních balíků obsahují obecně platné předpisy pro mezinárodní poštovní službu, jakož i ustanovení týkající se služeb listovních zásilek a poštovních balíků. Tato Akta jsou závazná pro všechny členské země.
4.
Ujednání Unie a jejich Řády upravují, s výjimkou listovních zásilek a poštovních balíků, služby mezi členskými zeměmi, které k nim přistoupily. Jsou závazné jen pro tyto země.
5.
Řády, které obsahují opatření nezbytná k provádění Úmluvy a ujednání, jsou stanoveny Radou poštovního provozu se zřetelem k rozhodnutím přijatým kongresem.
6.
Případné závěrečné protokoly, připojené k Aktům Unie uvedeným v odstavcích 3, 4 a 5, obsahují výhrady k těmto Aktům.
Článek II
(změněný článek 25)
Podpis, ověření, ratifikace a jiné způsoby schválení Akt Unie
1.
Akta Unie přijatá kongresem podepisují zplnomocněnci členských zemí.
2.
Řády jsou ověřovány předsedou a generálním sekretářem Rady poštovního provozu.
3.
Ústavu ratifikují signatářské země co nejdříve.
4.
Vyjma Ústavy se schválení Akt Unie řídí ústavními předpisy každé signatářské země.
5.
Jestliže některá země neratifikuje Ústavu nebo neschválí ostatní Akta, která podepsala, nejsou Ústava a ostatní Akta méně platné pro ostatní země, které je ratifikovaly nebo schválily.
Článek III
(změněný článek 29)
Předkládání návrhů
1.
Poštovní správa členské země má právo předložit buď kongresu nebo mezi dvěma kongresy návrhy týkající se Akt Unie, k nimž její země přistoupila.
2.
Návrhy týkající se Ústavy a Generálního řádu mohou však být předloženy pouze kongresu.
3.
Kromě toho návrhy týkající se Řádů se předkládají přímo Radě poštovního provozu, ale nejprve musí být Mezinárodním úřadem zaslány poštovním správám všech členských zemí.
Článek IV
Přístup k Dodatkovému protokolu a k ostatním Aktům Unie
1.
Členské země, které nepodepsaly tento Protokol, mohou k němu kdykoliv přistoupit.
2.
Členské země, které jsou účastníky Akt aktualizovaných kongresem, ale nepodepsaly je, mají k nim přistoupit co nejdříve.
3.
Listiny o přístupu týkající se případů uvedených v odstavcích 1 a 2 musí být zaslány generálnímu řediteli Mezinárodního úřadu. Ten oznamuje jejich uložení vládám členských zemí.
Článek V
Nabytí účinnosti a doba platnosti Dodatkového protokolu k Ústavě Světové poštovní unie
Tento Dodatkový protokol nabude účinnosti dnem 1. ledna 2001 a zůstane v platnosti po neurčitou dobu.
Na důkaz toho sepsali zplnomocněnci vlád členských zemí tento Dodatkový protokol, který bude mít stejnou účinnost a stejnou platnost, jako kdyby jeho ustanovení byla pojata do vlastního textu Ústavy, a podepsali jedno jeho vyhotovení, které je uloženo u generálního ředitele Mezinárodního úřadu. Jeho opis bude odevzdán každé straně vládou země, ve které se konal kongres.
Dáno v Pekingu dne 15. září 1999
PŘEKLAD
ÚSTAVA SVĚTOVÉ POŠTOVNÍ UNIE
Obsah
Preambule
Kapitola I
Základní ustanovení
Hlava I
Všeobecná ustanovení
Článek
1.
Rozsah a cíl Unie
2.
Členové Unie
3.
Pravomoc Unie
4.
Výjimečné styky
5.
Sídlo Unie
6.
Úřední jazyk Unie
7.
Měnová jednotka
8.
Užší Unie. Zvláštní ujednání
9.
Vztahy s Organizací spojených národů
10.
Vztahy s mezinárodními organizacemi
Hlava II
Přístup nebo přijetí do Unie. Vystoupení z Unie
11.
Přístup nebo přijetí do Unie. Postup
12.
Vystoupení z Unie. Postup
Hlava III
Organizace Unie
13.
Orgány Unie
14.
Kongres
15.
Mimořádné kongresy
16.
Administrativní konference (zrušeno)
17.
Administrativní rada
18.
Rada poštovního provozu
19.
Zvláštní komise (zrušeno)
20.
Mezinárodní úřad
Hlava IV
Finance Unie
21.
Výdaje Unie. Příspěvky členských zemí
Kapitola II
Akta Unie
Hlava I
Všeobecná ustanovení
22.
Akta Unie
23.
Platnost Akt Unie na územích, jejichž mezinárodní styky zajišťuje některá členská země
24.
Národní zákonodárství
Hlava II
Přijetí a výpověď Akt Unie
25.
Podpis, ověření, ratifikace a jiné způsoby schválení Akt Unie
26.
Oznámení ratifikací a ostatních způsobů schválení Akt Unie
27.
Přístup k ujednáním
28.
Výpověď ujednání
Hlava III
Změna Akt Unie
29.
Předkládání návrhů
30.
Změna Ústavy
31.
Změna Generálního řádu, Úmluvy a ujednání
Hlava IV
Urovnávání sporů
32.
Rozhodčí řízení
Kapitola III
Závěrečná ustanovení
33.
Nabytí účinnosti a doba platnosti Ústavy
ÚSTAVA SVĚTOVÉ POŠTOVNÍ UNIE
(pozměněná Dodatkovými protokoly z Tokia 1969, z Lausanne 1974, z Hamburku 1984, z Washingtonu 1989, ze Soulu 1994 a z Pekingu 1999)
PREAMBULE
Ve snaze rozvíjet styky mezi národy prostřednictvím řádně vykonávaných poštovních služeb a přispívat k dosažení ušlechtilých cílů mezinárodní spolupráce v oboru kulturním, sociálním a hospodářském,
zplnomocněnci vlád smluvních zemí přijali, s výhradou ratifikace, tuto Ústavu.
KAPITOLA I
Základní ustanovení
HLAVA I
Všeobecná ustanovení
Článek 1
Rozsah a cíl Unie
1.
Země, které přijímají tuto Ústavu, tvoří pro vzájemnou výměnu listovních zásilek jediné poštovní území s označením Světová poštovní unie. Svoboda průvozu je zaručena na celém území Unie.
2.
Cílem Unie je zajišťovat organizaci a zdokonalování poštovních služeb a podporovat v tomto oboru rozvoj mezinárodní spolupráce.
3.
Unie se v rámci svých možností podílí na poštovní technické pomoci požadované jejími členskými zeměmi.
Článek 2
Členové Unie
Členskými zeměmi Unie jsou:
a)
země, které mají postavení člena ke dni, kdy tato Ústava nabude účinnosti;
b)
země, které se staly členy podle článku 11.
Článek 3
Pravomoc Unie
Do pravomoci Unie náležejí:
a)
území členských zemí;
b)
pošty zřízené členskými zeměmi na územích nezahrnutých do Unie;
c)
území, která aniž by byla členy Unie, jsou do ní zahrnuta, protože z poštovního hlediska jsou závislá na členských zemích.
Článek 4
Výjimečné styky
Poštovní správy, které obstarávají spojení s územími nezahrnutými do Unie, jsou povinny být prostředníky ostatních správ. Pro tyto výjimečné styky platí ustanovení Úmluvy a jejího Řádu.
Článek 5
Sídlo Unie
Sídlem Unie a jejích stálých orgánů je Bern.
Článek 6
Úřední jazyk Unie
Úředním jazykem Unie je francouzský jazyk.
Článek 7
Měnová jednotka
Měnovou jednotkou užívanou v Aktech Unie je účetní jednotka Mezinárodního měnového fondu (FMI).
Článek 8
Užší unie. Zvláštní ujednání
1.
Členské země nebo jejich poštovní správy mohou, pokud tomu nebrání zákonodárství těchto zemí, vytvářet užší unie a sjednávat zvláštní ujednání týkající se mezinárodní poštovní služby, avšak s podmínkou, že při tom nebudou zaváděna ustanovení méně výhodná pro veřejnost než ustanovení obsažená v Aktech, k nimž tyto členské země přistoupily.
2.
Užší unie mohou vysílat pozorovatele na kongresy, konference a zasedání Unie, do Administrativní rady jakož i do Rady poštovního provozu.
3.
Unie může vysílat pozorovatele na kongresy, konference a zasedání užších unií.
Článek 9
Vztahy s Organizací spojených národů
Vztahy mezi Unií a Organizací spojených národů jsou upraveny dohodami, jejichž znění jsou připojena k této Ústavě.
Článek 10
Vztahy s mezinárodními organizacemi
Pro zajištění těsné součinnosti v oblasti mezinárodního poštovnictví může Unie spolupracovat s mezinárodními organizacemi, jejichž zájmy a působnosti jsou příbuzné.
HLAVA II
Přístup nebo přijetí do Unie. Vystoupení z Unie
Článek 11
Přístup nebo přijetí do Unie. Postup
1.
Každý člen Organizace spojených národů může přistoupit k Unii.
2.
Každá svrchovaná země, která není členem Organizace spojených národů, může požádat o přijetí za členskou zemi Unie.
3.
Přístup nebo žádost o přijetí do Unie musí zahrnovat výslovné prohlášení o přístupu k Ústavě a k povinným Aktům Unie. Toto prohlášení adresuje vláda zainteresované země generálnímu řediteli Mezinárodního úřadu, který podle okolností oznámí přístup nebo si vyžádá názor členských zemí na žádost o přijetí.
4.
Země, která není členem Organizace spojených národů, je považována za přijatou za člena, je-li její žádost schválena nejméně dvěma třetinami členských zemí Unie. O členských zemích, které neodpověděly ve lhůtě čtyř měsíců, se má za to, že se zdržely hlasování.
5.
Přístup nebo přijetí za člena oznamuje generální ředitel Mezinárodního úřadu vládám členských zemí. Nabývá účinnosti dnem tohoto oznámení.
Článek 12
Vystoupení z Unie. Postup
1.
Každá členská země má možnost vystoupit z Unie cestou výpovědi Ústavy, dané vládou zainteresované země generálnímu řediteli Mezinárodního úřadu a jeho prostřednictvím vládám členských zemí.
2.
Vystoupení z Unie nabude účinnosti po uplynutí jednoho roku ode dne přijetí výpovědi podle odstavce 1 generálním ředitelem Mezinárodního úřadu.
HLAVA III
Organizace Unie
Článek 13
Orgány Unie
1.
Orgány Unie jsou Kongres, Administrativní rada, Rada poštovního provozu a Mezinárodní úřad.
2.
Stálými orgány Unie jsou Administrativní rada, Rada poštovního provozu a Mezinárodní úřad.
Článek 14
Kongres
1.
Kongres je nejvyšším orgánem Unie.
2.
Kongres se skládá ze zástupců členských zemí.
Článek 15
Mimořádné kongresy
Mimořádný kongres se může sejít na žádost nebo se souhlasem nejméně dvou třetin členských zemí Unie.
Článek 16
Administrativní konference
(zrušeno)
Článek 17
Administrativní rada
1.
Administrativní rada (CA) zajišťuje ve shodě s ustanoveními Akt Unie kontinuitu činnosti Unie mezi dvěma kongresy.
2.
Členové Administrativní rady vykonávají své funkce jménem a v zájmu Unie.
Článek 18
Rada poštovního provozu
Rada poštovního provozu (CEP) je pověřena provozními, obchodními, technickými a ekonomickými otázkami, které zajímají obor poštovnictví.
Článek 19
Zvláštní komise
(zrušeno)
Článek 20
Mezinárodní úřad
Ústřední úřad, působící v sídle Unie pod názvem Mezinárodní úřad Světové poštovní unie, řízený generálním ředitelem a podléhající kontrole Administrativní radou, slouží jako výkonný, podpůrný, styčný, informační a poradní orgán.
HLAVA IV
Finance Unie
Článek 21
Výdaje Unie. Příspěvky členských zemí
1.
Každý kongres stanoví nejvyšší částku, které mohou dosáhnout:
a)
ročně výdaje Unie;
b)
výdaje na organizaci příštího kongresu.
2.
Nejvyšší částku výdajů uvedených v odstavci 1 lze překročit, vyžadují-li to okolnosti, s výhradou, že budou dodržena příslušná ustanovení Generálního řádu.
3.
Výdaje Unie, včetně případných výdajů uvedených v odstavci 2, hradí společně členské země Unie. K tomu účelu si každá členská země zvolí příspěvkovou třídu, do níž hodlá být zařazena. Příspěvkové třídy jsou stanoveny Generálním řádem.
4.
V případě přístupu nebo přijetí do Unie podle článku 11 si zainteresovaná země svobodně zvolí příspěvkovou třídu, do níž si přeje být zařazena z hlediska rozvržení výdajů Unie.
KAPITOLA II
Akta Unie
HLAVA I
Všeobecná ustanovení
Článek 22
Akta Unie
1.
Ústava je základním Aktem Unie. Obsahuje hlavní předpisy Unie.
2.
Generální řád obsahuje ustanovení, která zajišťují provádění Ústavy a činnost Unie. Je závazný pro všechny členské země.
3.
Světová poštovní úmluva, Řád listovních zásilek a Řád poštovních balíků obsahují obecně platné předpisy pro mezinárodní poštovní službu, jakož i ustanovení týkající se služeb listovních zásilek a poštovních balíků. Tato Akta jsou závazná pro všechny členské země.
4.
Ujednání Unie a jejich Řády upravují, s výjimkou listovních zásilek a poštovních balíků, služby mezi členskými zeměmi, které k nim přistoupily. Jsou závazné jen pro tyto země.
5.
Řády, které obsahují opatření nezbytná k provádění Úmluvy a ujednání, jsou stanoveny Radou poštovního provozu se zřetelem k rozhodnutím přijatým kongresem.
6.
Případné závěrečné protokoly, připojené k Aktům Unie uvedeným v odstavcích 3, 4 a 5, obsahují výhrady k těmto Aktům.
Článek 23
Platnost Akt Unie na územích, jejichž mezinárodní styky zajišťuje některá členská země
1.
Každá země může kdykoli prohlásit, že její přijetí Akt Unie zahrnuje všechna území, jejichž mezinárodní styky zajišťuje, nebo pouze některá z nich.
2.
Prohlášení podle odstavce 1 je nutno zaslat generálnímu řediteli Mezinárodního úřadu.
3.
Každá členská země může kdykoli zaslat generálnímu řediteli Mezinárodního úřadu oznámení o výpovědi platnosti Akt Unie, u nichž učinila prohlášení podle odstavce 1. Toto oznámení nabude účinnosti za rok ode dne, kdy je obdržel generální ředitel Mezinárodního úřadu.
4.
Prohlášení a oznámení podle odstavců 1 a 3 jsou sdělována členským zemím generálním ředitelem Mezinárodního úřadu.
5.
Odstavce 1 až 4 se nevztahují na území, která jsou členem Unie a jejichž mezinárodní styky zajišťuje některá členská země.
Článek 24
Národní zákonodárství
Ustanovení Akt Unie nejsou na újmu zákonodárství každé členské země ve všem, co není výslovně stanoveno v těchto Aktech.
HLAVA II
Přijetí a výpověď Akt Unie
Článek 25
Podpis, ověření, ratifikace a jiné způsoby schválení Akt Unie
1.
Akta Unie přijatá kongresem podepisují zplnomocněnci členských zemí.
2.
Řády jsou ověřovány předsedou a generálním sekretářem Rady poštovního provozu.
3.
Ústavu ratifikují signatářské země co nejdříve.
4.
Vyjma Ústavy se schvalování Akt Unie řídí ústavními předpisy každé signatářské země.
5.
Jestliže některá země neratifikuje Ústavu nebo neschválí ostatní Akta, která podepsala, nejsou Ústava a ostatní Akta méně platné pro ostatní země, které je ratifikovaly nebo schválily.
Článek 26
Oznámení ratifikací a ostatních způsobů schválení Akt Unie
Listiny o ratifikaci Ústavy, jejích Dodatkových protokolů a případná schválení ostatních Akt Unie se ukládají co nejdříve u generálního ředitele Mezinárodního úřadu, který o tom uvědomuje vlády členských zemí.
Článek 27
Přístup k ujednáním
1.
Členské země mohou kdykoli přistoupit k jednomu nebo k více ujednáním uvedeným v článku 22 odst. 4.
2.
Přístup členských zemí k ujednáním se oznamuje podle článku 11 odst. 3.
Článek 28
Výpověď ujednání
Každá členská země má možnost vypovědět svou účast na jednom nebo více ujednáních za podmínek stanovených v článku 12.
HLAVA III
Změna Akt Unie
Článek 29
Předkládání návrhů
1.
Poštovní správa členské země má právo předložit buď kongresu, nebo mezi dvěma kongresy, návrhy týkající se Akt Unie, k nimž její země přistoupila.
2.
Návrhy týkající se Ústavy a Generálního řádu mohou však být předloženy pouze kongresu.
3.
Kromě toho návrhy týkající se Řádů se předkládají přímo Radě poštovního provozu, ale nejprve musí být Mezinárodním úřadem zaslány poštovním správám všech členských zemí.
Článek 30
Změna Ústavy
1.
Aby mohly být přijaty, musejí být návrhy předložené kongresu a vztahující se k této Ústavě schváleny nejméně dvěma třetinami členských zemí Unie.
2.
Změny přijaté kongresem jsou uvedeny v dodatkovém protokolu a nerozhodne-li kongres jinak, nabývají účinnosti současně s Akty aktualizovanými na témže kongresu. Změny ratifikují členské země co nejdříve a s ratifikačními listinami se nakládá podle článku 26.
Článek 31
Změna Generálního řádu, Úmluvy a ujednání
1.
Generální řád, Úmluva a ujednání stanoví podmínky, jimiž se řídí schvalování návrhů, které se jich týkají.
2.
Akta uvedená v odstavci 1 nabývají účinnosti současně a mají stejnou dobu platnosti. Ode dne stanoveného kongresem pro nabytí účinnosti těchto Akt se zrušují odpovídající Akta předchozího kongresu.
HLAVA IV
Urovnávání sporů
Článek 32
Rozhodčí řízení
V případě sporu mezi dvěma nebo několika poštovními správami členských zemí ve výkladu Akt Unie nebo odpovědnosti vyplývající pro některou poštovní správu z provádění těchto Akt, je sporná otázka řešena rozhodčím nálezem.
KAPITOLA II
Závěrečná ustanovení
Článek 33
Nabytí účinnosti a doba platnosti Ústavy
Tato Ústava nabude účinnosti dnem 1. ledna 1966 a zůstane v platnosti po neurčenou dobu.
Na důkaz toho podepsali zplnomocněnci vlád smluvních zemí tuto Ústavu v jediném vyhotovení, které zůstane uloženo v archivech vlády země, kde je sídlo Unie. Jeden jeho opis bude odevzdán každé straně vládou země, ve které se konal kongres.
Dáno ve Vídni dne 10. července 1964
1)
Vídeňská úmluva o smluvním právu, přijatá dne 23. května 1969 ve Vídni, byla vyhlášena pod č. 15/1988 Sb. |
Sdělení Ministerstva vnitra č. 102/2011 Sb. | Sdělení Ministerstva vnitra č. 102/2011 Sb.
Sdělení Ministerstva vnitra o vyhlášení opakovaného hlasování do zastupitelstva města
Vyhlášeno 15. 4. 2011, částka 38/2011
102
SDĚLENÍ
Ministerstva vnitra
ze dne 5. dubna 2011
o vyhlášení opakovaného hlasování do zastupitelstva města
Ministr vnitra podle § 54 odst. 2 zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, vyhlašuje na den 7. května 2011 opakované hlasování do zastupitelstva města:
obec/město| okres| kraj
---|---|---
Krupka| Teplice| Ústecký
Ministr:
Mgr. John v. r. |
Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 101/2011 Sb. | Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 101/2011 Sb.
Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí o rozšíření závaznosti Kolektivní smlouvy vyššího stupně
Vyhlášeno 15. 4. 2011, částka 38/2011
101
SDĚLENÍ
Ministerstva práce a sociálních věcí
ze dne 4. dubna 2011
o rozšíření závaznosti Kolektivní smlouvy vyššího stupně
Ministerstvo práce a sociálních věcí podle § 7 zákona č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání, ve znění nálezu Ústavního souduÚstavního soudu vyhlášeného pod č. 199/2003 Sb. a zákona č. 255/2005 Sb., sděluje, že Kolektivní smlouva vyššího stupně na rok 2011 uzavřená dne 6. 12. 2010 mezi Odborovým svazem pracovníků textilního, oděvního a kožedělného průmyslu Čech a Moravy a Asociací textilního - oděvního - kožedělného průmyslu je s účinností od prvního dne měsíce následujícího po vyhlášení tohoto sdělení závazná i pro další zaměstnavatele s převažující činností v odvětví označeném kódy klasifikace ekonomických činností CZ - NACE: 13, 14 a 15.
S obsahem kolektivní smlouvy vyššího stupně se lze seznámit na úřadech práce a na internetových stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí (www.mpsv.cz).
Ministr:
Dr. Ing. Drábek v. r. |
Sdělení Ministerstva financí č. 100/2011 Sb. | Sdělení Ministerstva financí č. 100/2011 Sb.
Sdělení Ministerstva financí, jímž se určují emisní podmínky Dluhopisu České republiky, 2011–2023, VAR %
Vyhlášeno 15. 4. 2011, částka 38/2011
100
SDĚLENÍ
Ministerstva financí
ze dne 18. února 2011,
jímž se určují emisní podmínky Dluhopisu České republiky, 2011–2023, VAR %
Ministerstvo financí vydává státní dluhopisy v souladu s § 25 zákona č. 190/2004 Sb., o dluhopisech, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o dluhopisech“) a určuje emisní podmínky Dluhopisu České republiky, 2011-2023, VAR %:
1.
Základní charakteristika dluhopisů:
Emitent: Česká republika zastoupená Ministerstvem financí
Název: Dluhopis České republiky, 2011-2023, VAR %
Zkrácený název: ČR, VAR %, 23
Pořadové číslo emise: 63.
Jmenovitá hodnota: Kč 10 000
Forma dluhopisu: cenný papírcenný papír na doručitele
Podoba dluhopisu: zaknihovaný cenný papírcenný papír
Datum emise: 18. dubna 2011
Datum splatnosti: 18. dubna 2023
Úrokový výnos: kupon s pohyblivou úrokovou sazbou
Zdanění úrokových výnosů: podle právních předpisů České republiky
ISIN: CZ0001003123
2.
Dluhopisy jsou ve smyslu § 25 odst. 2 zákona o dluhopisech vydávány na základě zvláštních zákonů, které vydání státních dluhopisů umožňují.
3.
Dluhopisy znějí na doručitele a jsou vydávány v zaknihované podobě. Evidenci vlastníků vede Centrální depozitář cenných papírůcenných papírů, a. s., (dále jen „Centrální depozitář“).
4.
Dluhopisy mohou nabývat právnické a fyzické osoby se sídlem nebo bydlištěm na území České republiky i v zahraničí. Repatriace výnosů a splacené jmenovité hodnoty do zahraničí budou prováděny dle právních předpisů České republiky.
5.
Emitent předloží návrh na přijetí dluhopisů k obchodování na hlavním trhu Burzy cenných papírůcenných papírů Praha, a. s., a na RM-SYSTÉM, české burze cenných papírůcenných papírů a. s.
6.
Dluhopisy jsou úročeny pohyblivou úrokovou sazbou. Úrokovou sazbou pro jedno výnosové období je 12M PRIBOR zvýšený o rozpětí (spread) ve výši 65 bazických bodů. Úrokové výnosy jsou vypláceny jedenkrát ročně, a to k 18. dubnu příslušného roku. Připadne-li den výplaty výnosu na den, který není pracovním dnem, bude výplata provedena první následující pracovní den bez nároku na výnos za toto odsunutí platby.
7.
Pro první výnosové období bude úroková sazba stanovena v den aukce. Pro následující výnosová období bude úroková sazba stanovena 2 pracovní dny před začátkem nového výnosového období a v den stanovení bude zveřejněna.
8.
Rozhodný den pro výplatu výnosu z dluhopisu předchází o jeden měsíc dnu splatnosti výnosu z dluhopisu. Datum ex-kuponu je den následující po rozhodném dnu a je stanoveno na 19. března. Úrokový výnos obdrží vždy investor, který je vlastníkem dluhopisu 18. března každého roku.
9.
Převoditelnost dluhopisů v Centrálním depozitáři začíná dnem připsání dluhopisů na účty prvních vlastníků. Posledním dnem, kdy bude docházet k převodům dluhopisů na účtech v Centrálním depozitáři, je 18. březen 2023.
10.
Výpočet poměrné části úroku probíhá na bázi jednoho roku o 360 dnech a skutečného počtu dnů v období (BCK – standard act/360). Poměrná část úrokového výnosu je do ceny dluhopisu započítávána od data emise.
11.
Dluhopisy budou vydávány po jednotlivých částech (tranších). Primární prodej 1. tranše bude proveden formou americké aukce pořádané Českou národní bankoubankou pro skupinu přímých účastníků aukcí státních dluhopisů dne 13. dubna 2011. Další investoři se mohou aukce zúčastnit prostřednictvím přímých účastníků aukcí státních dluhopisů. Oznámení o aukci bude předem zveřejněno. Primární prodej dalších tranší bude prováděn za stejných podmínek. Emisní lhůta končí dnem 18. března 2023.
12.
Jednotlivé objednávky předané do aukce přímými účastníky aukcí státních dluhopisů jsou uspokojovány postupně od nejvyšší nabízené ceny. Pokud by při postupném uspokojování objednávek s určitou nabízenou cenou uspokojený objem objednávek přesáhl objem dluhopisů, který emitent prodává, jsou objednávky s touto nabízenou cenou uspokojeny pouze v částečném rozsahu. Dluhopisy jsou prodávány za nabízené ceny.
13.
Celkový předpokládaný objem emise dluhopisů je 100 000 000 000 Kč. Dluhopisy mohou být vydány v menším objemu v souladu s § 11 zákona o dluhopisech, v rozsahu, který bude odpovídat vývoji a struktuře financování státního dluhu.
14.
Platné ohodnocení finanční způsobilosti (rating) dlouhodobých korunových závazků ke dni vydání těchto emisních podmínek provedené společností Standard & Poor’s je na úrovni A+, společností Moody’s na úrovni A1 a společností Fitch Ratings na úrovni A–.
15.
Oddělení práva na výnos dluhopisu podle § 18 zákona o dluhopisech není umožněno.
16.
Ministerstvo financí prohlašuje, že dluží každému majiteli dluhopisu jmenovitou hodnotu dluhopisu. Dluhopisy budou spláceny ve jmenovité hodnotě ke dni 18. dubna 2023. Od tohoto dne končí úročení dluhopisů. Jmenovitá hodnota dluhopisu spolu s posledním úrokovým výnosem bude vyplacena investorovi, který je vlastníkem dluhopisu dne 18. března 2023. Připadne-li den splátky jistiny na den, který není pracovním dnem, bude výplata provedena první následující pracovní den bez nároku na výnos za toto odsunutí platby.
17.
Veškerá práva spojená s dluhopisy a s kupony k nim vydanými se ve smyslu § 42 zákona o dluhopisech promlčují uplynutím deseti let ode dne, kdy mohla být uplatněna poprvé.
18.
Ministerstvo financí se zavazuje, že zabezpečí výplatu úrokových výnosů z dluhopisů a splatí jmenovitou hodnotu dluhopisů jejich majitelům podle těchto emisních podmínek. Platebním místem je Česká národní bankabanka. Kupony a jistina dluhopisů jsou vypláceny bezhotovostním převodem, případně v hotovosti, dle instrukcí vlastníka dluhopisu. Platební místo zveřejní způsob, jakým budou výplata kuponu a splacení jistiny provedeny.
19.
Dluhopisy jsou přímými, nepodmíněnými a nepodřízenými závazky České republiky, které jsou na stejné úrovni se všemi ostatními existujícími i budoucími přímými, nepodmíněnými a nepodřízenými závazky České republiky.
20.
Oznámení pro veřejnost týkající se těchto dluhopisů bude publikováno ve Sbírce zákonů, na webových stránkách Ministerstva financí a dalšími způsoby umožňujícími dálkový přístup.
21.
Tyto emisní podmínky mohou být přeloženy do cizích jazyků. Dojde-li k rozporu mezi různými jazykovými verzemi emisních podmínek, bude rozhodující verze česká.
Ministr:
Ing. Kalousek v. r. |
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 38/2011 Sb. m. s. | Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 38/2011 Sb. m. s.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí, kterým se nahrazuje sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 4/2010 Sb. m. s. o skutečnostech k provádění Dohody mezi Českou republikou a Kanadou o usnadňování dočasných pracovních pobytů mládeže
Vyhlášeno 13. 4. 2011, částka 19/2011
38
SDĚLENÍ
Ministerstva zahraničních věcí,
kterým se nahrazuje sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 4/2010 Sb. m. s. o skutečnostech k provádění Dohody mezi Českou republikou a Kanadou o usnadňování dočasných pracovních pobytů mládeže
Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že na základě výměny nót ze dne 11. ledna 2011 a 27. ledna 2011 byl podle článku 9 odst. 1 Dohody mezi Českou republikou a Kanadou o usnadňování dočasných pracovních pobytů mládeže1) počínaje dnem 1. ledna 2011 počet občanů, kteří budou moci využít Dohodu v kalendářním roce 2011, stanoven na 950 občanů z každého státu.
1)
Dohoda mezi Českou republikou a Kanadou o usnadňování dočasných pracovních pobytů mládeže, podepsaná dne 23. listopadu 2006 v Ottawě, byla vyhlášena pod č. 74/2007 Sb. m. s.; skutečnosti důležité k provádění Dohody byly oznámeny pod č. 84/2007 Sb. m. s. |
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 37/2011 Sb. m. s. | Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 37/2011 Sb. m. s.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Prováděcího protokolu mezi Ministerstvem vnitra České republiky a Ministerstvem územní správy Arménské republiky k provádění Smlouvy mezi Českou republikou a Arménskou republikou o předávání a přebírání protiprávně pobývajících osob
Vyhlášeno 13. 4. 2011, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 1. 4. 2011, částka 19/2011
* Článek 1 - Útvarem příslušným k podávání a vyřizování žádostí o převzetí vlastních státních občanů podle článku 2 Smlouvy a oznámení o jejich předání podle článku 4 odst. 4 Smlouvy, žádostí o převzetí občanů třetích států podle článku 5 Smlouvy, žádostí o průvozy obč
* Článek 2 - /1/ Žádost o převzetí vlastního státního občana podle článku 4 Smlouvy se podává na tiskopise, jehož vzor tvoří přílohu č. 1 tohoto protokolu. Oznámení o předání vlastního státního občana podle článku 4 odst. 4 Smlouvy se předává na tiskopise, jehož vzor t
* Článek 3 - Předávání a přebírání vlastních státních občanů, občanů třetích států a průvozy občanů třetích států se uskutečňují na těchto hraničních přechodech:
* Článek 4 - /1/ Splnění podmínek pro předání a převzetí občana třetího státu podle článku 5 odst. 1 bod 1.2. Smlouvy se prokazuje:
* Článek 5 - /1/ Náklady spojené s průvozem osob podle článků 7 a 8 Smlouvy, které vznikly žádané smluvní straně, uhradí žádající smluvní strana bankovním převodem na účet žádané smluvní straně do 30 dnů ode dne doručení faktury. Tyto náklady zahrnují:
* Článek 6 - Při provádění Smlouvy a tohoto protokolu používají smluvní strany a příslušné útvary uvedené v článku 1 tohoto protokolu ve vzájemném styku anglický jazyk, pokud se v konkrétním případě nedohodnou jinak.
* Článek 7 - Příslušné útvary uvedené v článku 1 tohoto protokolu se budou neprodleně informovat o změnách, k nimž došlo v jejich názvech, adresách, faxových a telefonních číslech, popř. adresách elektronické pošty.
* Článek 8 - Tento protokol vstoupí v platnost dnem, kdy vstoupí v platnost Smlouva podle článku 16 Smlouvy. Tento protokol se neprovádí po dobu a v rozsahu, v jakém je provádění Smlouvy pozastaveno. Platnost tohoto protokolu skončí současně se skončením platnosti Smlo č. 1 č. 2 č. 3 č. 4 č. 5
Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 1. 4. 2011
37
SDĚLENÍ
Ministerstva zahraničních věcí
Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 17. května 2010 byl v Jerevanu podepsán Prováděcí protokol mezi Ministerstvem vnitra České republiky a Ministerstvem územní správy Arménské republiky k provádění Smlouvy mezi Českou republikou a Arménskou republikou o předávání a přebírání protiprávně pobývajících osob1).
Prováděcí protokol vstoupil v platnost na základě svého článku 8 dne 1. dubna 2011.
České znění Prováděcího protokolu a anglické znění, jež je pro jeho výklad rozhodné, se vyhlašují současně.
PROVÁDĚCÍ PROTOKOL
mezi Ministerstvem vnitra České republiky a Ministerstvem územní správy Arménské
republiky
k provádění Smlouvy mezi Českou republikou a Arménskou republikou
o předávání a přebírání protiprávně pobývajících osob
Ministerstvo vnitra České republiky a Ministerstvo územní správy Arménské republiky (dále jen „smluvní strany“),
za účelem provádění Smlouvy mezi Českou republikou a Arménskou republikou o předávání a přebírání protiprávně pobývajících osob (dále jen „Smlouva“),
se v souladu s článkem 13 Smlouvy dohodly takto:
Útvary příslušné k provádění Smlouvy
Článek 1
Útvarem příslušným k podávání a vyřizování žádostí o převzetí vlastních státních občanů podle článku 2 Smlouvy a oznámení o jejich předání podle článku 4 odst. 4 Smlouvy, žádostí o převzetí občanů třetích států podle článku 5 Smlouvy, žádostí o průvozy občanů třetích států podle článku 7 Smlouvy a k řešení nejasných a sporných případů spojených s prováděním Smlouvy je:
na české straně:
PoliciePolicie České republiky
Ředitelství služby cizinecké policiepolicie
adresa: Olšanská 2, P.O. BOX 78, Praha 3
telefon: (+420) 974 841 826
fax: (+420) 974 841 839
adresa elektronické pošty: cocpp@mvcr.cz
na arménské straně:
Státní migrační služba Ministerstva územní správy Arménské republiky
adresa: Hračja Kočara 4, Jerevan
telefon: (37410) 225 865
fax:(37410) 225 824
adresa elektronické pošty: migration@dolphin.am
Tiskopisy
Článek 2
/1/
Žádost o převzetí vlastního státního občana podle článku 4 Smlouvy se podává na tiskopise, jehož vzor tvoří přílohu č. 1 tohoto protokolu. Oznámení o předání vlastního státního občana podle článku 4 odst. 4 Smlouvy se předává na tiskopise, jehož vzor tvoří přílohu č. 2 tohoto protokolu.
/2/
Žádost o převzetí občana třetího státu podle článku 6 Smlouvy se podává na tiskopise, jehož vzor tvoří přílohu č. 3 tohoto protokolu.
/3/
Tiskopis protokolu o předání a převzetí osoby podle článku 4 odst. 5 a článku 6 odst. 5 Smlouvy tvoří přílohu č. 4 tohoto protokolu.
/4/
Žádost o průvoz občana třetího státu podle článku 7 Smlouvy se podává na tiskopise, jehož vzor tvoří přílohu č. 5 tohoto protokolu.
Hraniční přechody
Článek 3
Předávání a přebírání vlastních státních občanů, občanů třetích států a průvozy občanů třetích států se uskutečňují na těchto hraničních přechodech:
na české straně: | letiště Praha-Ruzyně,
---|---
na arménské straně:| letiště Zvarnots.
Doklady a prostředky
Článek 4
/1/
Splnění podmínek pro předání a převzetí občana třetího státu podle článku 5 odst. 1 bod 1.2. Smlouvy se prokazuje:
1.
otisky vstupního nebo výstupního razítka orgánu státu žádané smluvní strany do cestovního dokladu;
2.
jakýmkoli úředním záznamem orgánu státu žádané smluvní strany v cestovním dokladu;
3.
letenkami, jízdenkami, potvrzeními a účty vydanými na jméno, z nichž je možno jednoznačně doložit pobyt předávaného občana třetího státu na území státu žádané smluvní strany.
/2/
V případě, že nelze splnění podmínek pro předání a převzetí občana třetího státu prokázat způsobem uvedeným v odstavci 1 tohoto článku, lze splnění podmínek pro předání a převzetí občana třetího státu podle článku 5 odst. 1 bod 1.2. Smlouvy věrohodně předpokládat na základě:
1.
mezinárodních jízdenek;
2.
potvrzení nebo účtů vydaných na území státu žádané smluvní strany;
3.
průkazů opravňujících ke vstupu do budov nebo jiných zařízení na území státu žádané smluvní strany;
4.
objednacích průkazů ke zdravotnímu ošetření na území státu žádané smluvní strany;
5.
protokolu o výpovědi předávaného občana třetího státu;
6.
protokolu o výpovědi svědka;
7.
jiných věcných nebo materiálních důkazů, které časově korespondují s pobytem předávaného občana třetího státu na území státu žádané smluvní strany nebo s protiprávním vstupem a pobytem na území státu žádající smluvní strany.
Hrazení nákladů
Článek 5
/1/
Náklady spojené s průvozem osob podle článků 7 a 8 Smlouvy, které vznikly žádané smluvní straně, uhradí žádající smluvní strana bankovním převodem na účet žádané smluvní straně do 30 dnů ode dne doručení faktury. Tyto náklady zahrnují:
a)
mzdové náklady,
b)
náklady cestovních výdajů,
c)
náklady za použití policejních dopravních prostředků,
d)
náklady na stravování a ubytování provážených osob,
e)
ostatní prokázané náklady.
/2/
Náklady cestovních výdajů se rozumí náklady za použití prostředků hromadné dopravy, s výjimkou vozidel taxislužby. Mezi ostatní prokázané náklady se zahrnují pouze účelně vynaložené náklady související s průvozem osob při dodržení maximální hospodárnosti. Patří sem zejména náklady spojené s nezbytným zdravotním ošetřením provážených osob, silniční a telekomunikační poplatky.
/3/
Výše náhrad poskytovaných podle odstavce 1 tohoto článku se řídí právními předpisy státu žádané smluvní strany.
/4/
Žádaná smluvní strana provede vyúčtování náhrady nákladů podle odstavce 1 tohoto článku vždy za uplynulý kalendářní měsíc.
/5/
Součástí vyúčtování náhrad nákladů jsou doklady prokazující skutečnou výši nákladů podle jednotlivých položek uvedených v odstavci 1 tohoto článku.
/6/
Náhrady nákladů podle odstavce 1 tohoto článku se hradí za provážené osoby i za jejich doprovod.
/7/
Náklady na dopravu osob v souvislosti se zpětným převzetím osoby podle článku 4 odst. 7 a článku 6 odst. 7 Smlouvy, které uhradila žádaná smluvní strana, uhradí žádající smluvní strana bankovním převodem na účet žádané smluvní strany do 30 dnů ode dne doručení faktury.
/8/
Kontaktními místy pro hrazení nákladů vyplývajících z článku 10 Smlouvy jsou:
na české straně:
PoliciePolicie České republiky
Ředitelství služby cizinecké policiepolicie
adresa: Olšanská 2, post box 78,130 51, Praha 3
telefon: (420) 974 841 826
fax: (420) 974 841 839
adresa elektronické pošty: cocpp@mvcr.cz
na arménské straně:
Státní migrační služba Ministerstva územní správy Arménské republiky
adresa: Hračja Kočara 4, Jerevan
telefon: (37410) 225 865
fax: (37410) 225 824
adresa elektronické pošty: migration@dolphin.am
Závěrečná ustanovení
Článek 6
Při provádění Smlouvy a tohoto protokolu používají smluvní strany a příslušné útvary uvedené v článku 1 tohoto protokolu ve vzájemném styku anglický jazyk, pokud se v konkrétním případě nedohodnou jinak.
Článek 7
Příslušné útvary uvedené v článku 1 tohoto protokolu se budou neprodleně informovat o změnách, k nimž došlo v jejich názvech, adresách, faxových a telefonních číslech, popř. adresách elektronické pošty.
Článek 8
Tento protokol vstoupí v platnost dnem, kdy vstoupí v platnost Smlouva podle článku 16 Smlouvy. Tento protokol se neprovádí po dobu a v rozsahu, v jakém je provádění Smlouvy pozastaveno. Platnost tohoto protokolu skončí současně se skončením platnosti Smlouvy.
Dáno v Jerevanu dne 17. května 2010 ve dvou původních vyhotoveních, každé v jazyce českém, arménském a anglickém, přičemž všechna znění jsou stejně autentická. V případě rozdílností ve výkladu je rozhodující znění v anglickém jazyce.
Za Českou republiku
Mgr. Ivan Jestřáb, v.r.
mimořádný a zplnomocněný velvyslanec
České republiky v Arménské republice
Za Arménskou republiku
Gagik Jeganjan, v.r.
ředitel Státní migrační služby
Ministerstva územní správy
Příloha č. 1
Žádost o převzetí vlastního občana státu žádané smluvní strany
416kB
Příloha č. 2
Oznámení o předání vlastního občana státu žádané smluvní strany
390kB
Příloha č. 3
Žádost o převzetí občana třetího státu a osoby bez státního občanství
446kB
Příloha č. 4
Protokol o předání a převzetí
286kB
Příloha č. 5
Žádost o průvoz občana třetího státu a osoby bez státního občanství
469kB
1)
Smlouva mezi Českou republikou a Arménskou republikou o předávání a přebírání protiprávně pobývajících osob podepsaná v Jerevanu dne 17. května 2010 byla vyhlášena pod č. 36/2011 Sb. m. s. |
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 36/2011 Sb. m. s. | Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 36/2011 Sb. m. s.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Smlouvy mezi Českou republikou a Arménskou republikou o předávání a přebírání protiprávně pobývajících osob
Vyhlášeno 13. 4. 2011, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 1. 4. 2011, částka 19/2011
* Článek 1 - Pro účely této smlouvy mají níže uvedené pojmy následující význam:
* Článek 2 - /1/ Žádaná smluvní strana převezme na své území na základě oznámení žádající smluvní strany podle článku 4 této smlouvy jakoukoli protiprávně pobývající osobu, jestliže je prokázáno, že tato osoba má státní občanství žádané smluvní strany.
* Článek 3 - /1/ Státní občanství smluvních stran se považuje za prokázané na základě těchto platných dokladů:
* Článek 4 - /1/ Žádost o převzetí osoby je podávána písemnou formou příslušným orgánem jedné smluvní strany příslušnému orgánu druhé smluvní strany. Žádost musí obsahovat:
* Článek 5 - /1/ Každá smluvní strana převezme na žádost druhé smluvní strany občana třetího státu, který v okamžiku zjištění, že protiprávně pobývá na území žádající smluvní strany,
* Článek 6 - /1/ Žádost o převzetí občana třetího státu se podává a vyřizuje přímou cestou mezi příslušnými orgány smluvních stran. Žádost musí obsahovat:
* Článek 7 - /1/ Každá smluvní strana převezme k průvozu leteckou cestou přes své území občana třetího státu, jestliže o to druhá smluvní strana požádá a zajistí převzetí v cílovém státě, popřípadě v jiných průvozních státech.
* Článek 8 - /1/ Žádost o průvoz se podává a vyřizuje přímou cestou mezi příslušnými orgány smluvních stran. Žádost musí obsahovat:
* Článek 9 - /1/ Smluvní strany předávají osobní údaje (dále jen „údaje“) potřebné k provádění této smlouvy v souladu se svými právními předpisy, pokud není dále stanoveno jinak. Smluvní strany postupují podle následujících zásad:
* Článek 10 - /1/ Náklady spojené s předáním osob podle článků 2 až 6 nese žádající smluvní strana až do okamžiku převzetí příslušným orgánem žádané smluvní strany.
* Článek 11 - /1/ Smluvní strany se zavazují provádět předávání, přebírání a průvozy osob řádným způsobem v souladu s mezinárodním právem a zvyklostmi, jakož i s ohledem na práva a důstojnost těchto osob.
* Článek 12 - Příslušné orgány smluvních stran si vyměňují vzory dokladů:
* Článek 13 - Příslušné orgány smluvních stran odpovídají za provádění této smlouvy, k níž sjednají prováděcí protokol, v němž konkrétně stanoví:
* Článek 14 - /1/ Příslušné orgány smluvních stran určí dva experty, kteří budou společně vyhodnocovat provádění smlouvy a v případě potřeby předloží návrhy na řešení otázek souvisejících s jejím prováděním, včetně návrhů změn a dodatků smlouvy a prováděcího protokolu.
* Článek 15 - Závazky smluvních stran vyplývající z jiných mezinárodních smluv nejsou touto smlouvou dotčeny.
* Článek 16 - /1/ Tato smlouva vstoupí v platnost prvním dnem druhého měsíce následujícím po dni, kdy si smluvní strany navzájem písemně oznámí, že byly splněny příslušné požadavky stanovené vnitrostátními právními předpisy.
Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 1. 4. 2011
36
SDĚLENÍ
Ministerstva zahraničních věcí
Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 17. května 2010 byla v Jerevanu podepsána Smlouva mezi Českou republikou a Arménskou republikou o předávání a přebírání protiprávně pobývajících osob.
Se Smlouvou vyslovil souhlas Parlament České republiky a prezident republiky ji ratifikoval.
Smlouva vstoupila v platnost na základě svého článku 16 odst. 1 dne 1. dubna 2011.
České znění Smlouvy a anglické znění, jež je pro její výklad rozhodné, se vyhlašují současně.
SMLOUVA
mezi Českou republikou a Arménskou republikou o předávání a přebírání protiprávně
pobývajících osob
Česká republika a Arménská republika (dále jen „smluvní strany“),
vedeny přáním zamezit nelegální migraci,
s cílem zajistit předávání a přebírání osob, jejichž vstup nebo pobyt je na území smluvních stran protiprávní,
majíce na mysli, že tato smlouva nemůže být základem pro masovou deportaci osob,
dodržujíce princip individuálního projednávání záležitostí týkajících se osob, na které se předávání vztahuje,
s cílem zajistit práva a základní svobody garantované mezinárodními smlouvami a vnitrostátními právními předpisy osobám, na které se předávání vztahuje,
na základě zásady vzájemnosti,
se dohodly takto:
Kapitola I
– Pojmy použité ve smlouvě
Článek 1
Pro účely této smlouvy mají níže uvedené pojmy následující význam:
/1/
„žádající smluvní strana“ - jedna ze smluvních stran, která zjistila osobu protiprávně pobývající na svém území a požádala druhou smluvní stranu o její převzetí;
/2/
„žádaná smluvní strana“ - jedna ze smluvních stran, které byla předána žádost o převzetí osoby pobývající protiprávně na území žádající smluvní strany;
/3/
„protiprávně pobývající osoba“ - jakákoli osoba, která nesplňuje zákonné podmínky pro vstup nebo pobyt na území žádající smluvní strany;
/4/
„třetí stát“ - jakýkoli stát s výjimkou smluvních stran;
/5/
„občan třetího státu“ - jakákoli osoba, která není občanem žádné ze smluvních stran, včetně osoby bez státního občanství.
Kapitola II
– Přebírání vlastních státních občanů
Článek 2
/1/
Žádaná smluvní strana převezme na své území na základě oznámení žádající smluvní strany podle článku 4 této smlouvy jakoukoli protiprávně pobývající osobu, jestliže je prokázáno, že tato osoba má státní občanství žádané smluvní strany.
/2/
Žádaná smluvní strana převezme na své území na žádost žádající smluvní strany jakoukoli protiprávně pobývající osobu, jestliže se věrohodně předpokládá, že tato osoba má státní občanství žádané smluvní strany.
Článek 3
/1/
Státní občanství smluvních stran se považuje za prokázané na základě těchto platných dokladů:
1.1.
státní občanství České republiky:
-
občanským průkazem České republiky;
-
všemi druhy cestovních dokladů České republiky;
1.2.
státní občanství Arménské republiky:
-
cestovním pasem Arménské republiky.
/2/
Pokud není možné prokázat státní občanství doklady uvedenými v odstavci 1 tohoto článku, lze je věrohodně předpokládat na základě:
2.1.
dokladů uvedených v odstavci 1 tohoto článku, jejichž platnost uplynula;
2.2.
průkazu brance nebo vojenské knížky;
2.3.
řidičského průkazu;
2.4.
rodného listu;
2.5.
osvědčeni o státním občanství;
2.6.
protokolu o výpovědi předávané osoby, vyhotoveného příslušným orgánem žádající smluvní strany;
2.7.
dokladu o právní způsobilosti k uzavření manželství, je-li v něm uvedena informace o státním občanství;
2.8.
jiného dokladu, který nasvědčuje existenci státního občanství.
/3/
Státní občanství prokázané podle odstavce 1 tohoto článku se uznává smluvními stranami. Pokud se státní občanství věrohodně předpokládá podle odstavce 2 tohoto článku, platí tento předpoklad mezi smluvními stranami, jestliže jej příslušný orgán žádané smluvní strany nevyvrátí.
Článek 4
/1/
Žádost o převzetí osoby je podávána písemnou formou příslušným orgánem jedné smluvní strany příslušnému orgánu druhé smluvní strany. Žádost musí obsahovat:
1.1.
jméno, příjmení a, jsou-li zjištěna, ostatní jména, pod kterými je osoba známa, datum a místo narození, pohlaví, státní občanství a poslední adresu na území té smluvní strany, jejímž je občanem, a jednu fotografii osoby;
1.2.
datum a způsob vstupu na území žádající smluvní strany, je-li známo, a upřesnění, že osoba nesplňuje podmínky pro vstup nebo pobyt na území žádající smluvní strany;
1.3.
informace o potřebě zvláštní pomoci, péče nebo ošetřování pro předávanou osobu vzhledem k jejímu zdravotnímu stavu nebo věku;
1.4.
informace o potřebných ochranných nebo bezpečnostních opatřeních;
1.5.
navrhované místo a termín předání.
/2/
K žádosti se přiloží kopie dokumentů, na jejichž základě se státní občanství považuje podle článku 2 této smlouvy za prokázané nebo za věrohodně předpokládané.
/3/
Žádaná smluvní strana odpoví na žádost neprodleně, nejdéle však do třiceti dnů ode dne doručení žádosti. Žádaná smluvní strana převezme osobu, jejíž převzetí bylo dohodnuto, neprodleně, nejdéle však do sedmi dnů od sdělení kladné odpovědi žádající smluvní straně. Předání osoby může být odloženo z důvodů právních nebo věcných překážek, a to po dobu trvání těchto překážek. Pokud překážky trvají déle než jeden rok, podá žádající smluvní strana novou žádost Pokud je žádost zamítnuta, důvody zamítnutí budou dány písemně.
/4/
Žádost podle odstavce 1 tohoto článku se nevyžaduje v případě, že předávaná osoba je držitelem platného dokladu žádané smluvní strany podle článku 3 odst. 1. Předání takové osoby písemně oznámí příslušný orgán žádající smluvní strany příslušnému orgánu žádané smluvní strany alespoň 7 dnů před plánovaným předáním. Oznámení obsahuje údaje uvedené v odstavci 1 tohoto článku a přiloží se k němu kopie dokladu podle čl. 3 odst. 1.
/5/
Osoba, která potřebuje zvláštní pomoc, péči nebo ošetřováni vzhledem ke svému zdravotnímu stavu nebo věku, případně jsou-li nutná ochranná nebo bezpečnostní opatření, je předána a převzata s doprovodem. O jejím předání a převzetí se sepíše protokol ve dvojím vyhotovení, který musí obsahovat následující údaje:
5.1.
jméno a příjmení osoby;
5.2.
datum a místo narození;
5.3.
státní občanství;
5.4.
seznam předmětů a peněžních prostředků, které má osoba u sebe;
5.5.
v případě předávání a přebírání osoby, která vyžaduje zvláštní pomoc, péči nebo ošetřování, musí protokol obsahovat i informaci o zdravotním stavu osoby v době předání.
/6/
Pokud osoba, jejíž předáni a převzetí bylo odsouhlaseno, nemá platný cestovní doklad žádané smluvní strany, vydá žádající smluvní strana této osobě náhradní cestovní doklad.
/7/
Žádající smluvní strana převezme osobu zpět za stejných podmínek, jestliže se zjistí, že v době podání žádosti o převzetí nebo oznámení o předání tato osoba neměla občanství žádané smluvní strany.
Kapitola III
– Přebíráni občanů třetích států
Článek 5
/1/
Každá smluvní strana převezme na žádost druhé smluvní strany občana třetího státu, který v okamžiku zjištění, že protiprávně pobývá na území žádající smluvní strany,
1.1.
má platné vízum nebo povolení k pobytu (dále jen „oprávnění k pobytu“) žádané smluvní strany, na jehož základě pobýval na jejím území, nebo
1.2.
vstoupil na území žádající smluvní strany neoprávněně přímou cestou do pěti dnů od opuštění území žádané smluvní strany.
/2/
Za oprávnění k pobytu podle odstavce 1 tohoto článku se nepovažuje letištní tranzitní vízum, tranzitní vízum, vízum udělené cizinci, který požádal o mezinárodni ochranu, a výjezdní příkaz.
Článek 6
/1/
Žádost o převzetí občana třetího státu se podává a vyřizuje přímou cestou mezi příslušnými orgány smluvních stran. Žádost musí obsahovat:
1.1.
jméno, příjmení, datum a místo narození, pohlaví, státní občanství, je-li známo;
1.2.
druh, číslo, místo vydání a platnost cestovního dokladu, je-li k dispozici;
1.3.
datum, místo a způsob vstupu na území žádající smluvní strany, je-li známo;
1.4.
odůvodnění žádosti podle článku 5 této smlouvy;
1.5.
informace o potřebě zvláštní pomoci, péče nebo ošetřování vzhledem ke zdravotnímu stavu nebo věku osoby;
1.6.
informace o potřebných ochranných nebo bezpečnostních opatřeních;
1.7.
informace o jazycích, které osoba ovládá, zejména nutnost poskytnutí tlumočníka za účelem dorozumění se s předávanou osobou;
1.8.
návrh termínu a místa předání.
/2/
Žádost o převzetí občana třetího státu se podává bez zbytečného odkladu, i když jeho okamžité předání není možné z důvodů právních nebo věcných překážek. Žádost musí být podána nejpozději do jednoho roku od doby, kdy se žádající smluvní strana dozvěděla o protiprávním vstupu nebo pobytu občana třetího státu na svém území.
/3/
Žádaná smluvní strana odpoví na žádost neprodleně, nejpozději však do třiceti dnů ode dne doručení žádosti.
/4/
Žádaná smluvní strana převezme občana třetího státu, jehož převzetí bylo dohodnuto, neprodleně, nejpozději však do sedmi dnů ode dne doručení kladné odpovědi žádající smluvní straně. Předání občana třetího státu může být odloženo z důvodů právních nebo věcných překážek, a to po dobu trvání těchto překážek, nejdéle však o jeden rok.
/5/
Předání a převzetí občana třetího státu, který potřebuje zvláštní pomoc, péči nebo ošetřování vzhledem ke svému zdravotnímu stavu nebo věku, případně jsou-li nutná ochranná nebo bezpečnostní opatření, se uskutečňuje za doprovodu. O jejím předání a převzetí se sepíše ve dvojím vyhotovení protokol, který musí obsahovat následující údaje:
5.1.
jméno a příjmení osoby;
5.2.
datum a místo narození;
5.3.
státní občanství;
5.4.
seznam předmětů a peněžních prostředků, které má osoba u sebe;
5.5.
v případě předávání a přebírání osoby, která vyžaduje zvláštní pomoc, péči nebo ošetřování, musí protokol obsahovat i informaci o zdravotním stavu osoby v době předání.
/6/
Pokud osoba, jejíž předání a převzetí bylo odsouhlaseno, nemá platný cestovní doklad, vydá žádající smluvní strana této osobě náhradní cestovní doklad.
/7/
Žádající smluvní strana převezme zpět občana třetího státu, jestliže žádaná smluvní strana zjistí do třiceti dnů ode dne převzetí, že v době podání žádosti o převzetí nebyly splněny podmínky převzetí podle smlouvy.
Kapitola IV
– Průvozy občanů třetích států
Článek 7
/1/
Každá smluvní strana převezme k průvozu leteckou cestou přes své území občana třetího státu, jestliže o to druhá smluvní strana požádá a zajistí převzetí v cílovém státě, popřípadě v jiných průvozních státech.
/2/
Průvoz může být odepřen, jestliže občan třetího státu
2.1.
je v nebezpečí, že bude v cílovém státě, popřípadě v ostatních průvozních státech, vystaven nelidskému zacházení, mučení nebo trestu smrti nebo ohrožení života nebo svobody z důvodů své rasy, náboženství, etnické identity, příslušnosti k určité sociální skupině nebo zastávání určitých politických názorů;
2.2.
je v nebezpečí, že bude v cílovém státě, popřípadě v ostatních průvozních státech, vystaven trestnímu stíhání;
2.3.
je v nebezpečí, že bude na území žádané smluvní strany vystaven trestnímu stíhání nebo výkonu trestu;
o těchto skutečnostech je třeba informovat žádající smluvní stranu před uskutečněním průvozu.
Článek 8
/1/
Žádost o průvoz se podává a vyřizuje přímou cestou mezi příslušnými orgány smluvních stran. Žádost musí obsahovat:
1.1.
jméno, příjmení, datum a místo narození, pohlaví, státní občanství;
1.2.
druh, číslo, místo vydání a platnost cestovního pasu;
1.3.
prohlášení o tom, že je zajištěno převzetí předávané osoby v cílovém nebo jiném průvozním státě podle článku 7 odst. 1;
1.4.
prohlášení o tom, že nejsou známy okolnosti, které podle článku 7 odst. 2 mohou být důvodem pro odepření průvozu;
1.5.
informace o letu (den, číslo letu, čas příletu a odletu);
1.6.
informace o potřebě zvláštní pomoci, péče nebo ošetřování vzhledem ke zdravotnímu stavu nebo věku osoby;
1.7.
informace o potřebných ochranných nebo bezpečnostních opatřeních;
1.8.
informace o jazycích, které osoba ovládá, zejména nutnost poskytnutí tlumočníka za účelem dorozumění se s prováženou osobou;
1.9.
návrh termínu a místa předání;
1.10.
cílový stát a popřípadě další průvozní státy s uvedením termínů předání;
1.11.
v případě průvozu s doprovodem i údaje o osobách doprovázejících občana třetího státu (jméno, příjmení, zaměstnání, cestovní pas).
/2/
Žádost o průvoz letecky se zasílá bez zbytečného prodlení tak, aby byla doručena žádané smluvní straně nejpozději 72 hodin před jeho začátkem. Žádaná smluvní strana odpoví nejpozději 24 hodin po doručení žádosti.
/3/
Při průvozu letecky příslušné orgány Žádané smluvní strany postupují v souladu se svými vnitrostátními právními předpisy.
/4/
Provážená osoba, jakož i osoby jí doprovázející jsou osvobozeny od povinnosti mít během pobytu v tranzitním prostoru letiště letištní vízum.
/5/
Osoba provážená letecky může být navrácena žádající smluvní straně, jestliže nejsou splněny podmínky podle článku 7 odst. 1 nebo jsou zjištěny důvody pro odepření průvozu podle článku 7 odst. 2.
Kapitola V
– Ochrana osobních údajů
Článek 9
/1/
Smluvní strany předávají osobní údajeosobní údaje (dále jen „údaje“) potřebné k provádění této smlouvy v souladu se svými právními předpisy, pokud není dále stanoveno jinak. Smluvní strany postupují podle následujících zásad:
1.1.
Žádaná smluvní strana může použít údaje výhradně pro účely této smlouvy a za podmínek stanovených žádající smluvní stranou.
1.2.
Žádaná smluvní strana na žádost žádající smluvní strany poskytne informace o použití předaných údajů a o výsledcích dosažených s jejich pomocí.
1.3.
Údaje se mohou předávat výhradně příslušným orgánům smluvních stran. Poskytování údajů jiným orgánům je možné pouze s písemným souhlasem žádající smluvní strany.
1.4.
Žádající smluvní strana je povinna dbát na pravdivost a přesnost poskytnutých údajů a zvážit, zda je poskytnutí nutné a adekvátní účelu. Předání údajů nesmí být provedeno, pokud by bylo v rozporu s právními předpisy žádající smluvní strany nebo by jím byly dotčeny oprávněné zájmy subjektu údajů. Bude-li zjištěno, že byly předány nepravdivé nebo nepřesné údaje, nebo údaje, které neměly být poskytnuty, je nutno o tom neprodleně informovat žádanou smluvní stranu. Žádaná smluvní strana je povinna tyto údaje opravit, nebo, neměly-li být předány, zlikvidovat.
1.5.
Osobě, o níž mají být nebo byly údaje předány, budou poskytnuty informace o předaných údajích, jestliže to tato vyžaduje a jestliže to umožňují právní předpisy příslušné smluvní strany.
1.6.
Žádající smluvní strana sdělí v souladu se svými právními předpisy platné lhůty pro likvidaci údajů. Nezávisle na těchto lhůtách je třeba zlikvidovat údaje vztahující se k předávané nebo provážené osobě, jakmile pomine účel, pro který byly tyto údaje předány. Žádající smluvní strana je informována o likvidaci těchto údajů a o důvodech této likvidace. V případě ukončení platnosti této smlouvy musí být všechny převzaté údaje zlikvidovány, a to nejpozději k datu ukončeni platnosti.
1.7.
Smluvní strany jsou povinny vést evidenci o předávání, přebírání a likvidaci údajů. Údaje obsažené v evidenci mohou být použity pouze pro účely kontroly, zda s údaji bylo nakládáno v souladu s právními předpisy a ustanoveními této smlouvy.
1.8.
Smluvní strany jsou povinny přijmout taková opatření, aby zabránily neoprávněnému nebo nahodilému přístupu k údajům, jejich ztrátě, jejich neoprávněné nebo nahodilé změně či likvidaci, jejich neoprávněnému přenosu nebo zveřejnění, jakož i jejich jinému neoprávněnému zpracováni či využití.
/2/
Údaje předávané v souvislosti s předáváním a převzetím osob, jakož i jejich průvozu se týkají pouze následujícího:
2.1.
údajů o předávané nebo provážené osobě, a pokud je to nezbytné také údajů o jejích rodinných příslušnících (tj. jméno, příjmení, předchozí jména, přezdívky nebo krycí jména, falešná jména, datum a místo narození, stávající a předchozí občanství), popřípadě údajů, které umožní identifikovat předávanou nebo prováženou osobu, a údajů potřebných k zabezpečení předání nebo průvozu osoby;
2.2.
cestovního pasu, občanského průkazu nebo jiných osobních a cestovních dokladů a průkazů (číslo, doba platnosti, datum a místo vydání, vydávající orgán, atd.);
2.3.
oprávnění k pobytu vydaná smluvní stranou;
2.4.
místa pobytu a dosud podniknuté cesty.
Kapitola VI
– Hrazení nákladů
Článek 10
/1/
Náklady spojené s předáním osob podle článků 2 až 6 nese žádající smluvní strana až do okamžiku převzetí příslušným orgánem žádané smluvní strany.
/2/
Náklady na dopravu spojené se zpětným předáním osob podle článku 4 odst. 7 a článku 6 odst. 7 nese žádající smluvní strana.
/3/
Náklady spojené s průvozem osob podle článků 7 a 8, popřípadě s navrácením občana třetího státu podle článku 8 odst. 5 nese žádající smluvní strana.
Kapitola VII
– Provádění smlouvy
Článek 11
/1/
Smluvní strany se zavazují provádět předávání, přebírání a průvozy osob řádným způsobem v souladu s mezinárodním právem a zvyklostmi, jakož i s ohledem na práva a důstojnost těchto osob.
/2/
Příslušnými orgány smluvních stran pro provádění Smlouvy jsou:
v České republice:
-
Ministerstvo vnitra České republiky,
v Arménské republice:
-
Ministerstvo územní správy Arménské republiky.
Článek 12
Příslušné orgány smluvních stran si vyměňují vzory dokladů:
1.
uvedených v článku 3 odst. 1;
2.
prokazujících oprávnění k pobytu na území smluvních stran.
Článek 13
Příslušné orgány smluvních stran odpovídají za provádění této smlouvy, k níž sjednají prováděcí protokol, v němž konkrétně stanoví:
1.
příslušné organizační útvary odpovědné za vyřizování žádostí a provádění předávání, přebírání a průvozů osob, řešení nejasných a sporných případů spojených s prováděním smlouvy, a způsob jejich vzájemného vyrozumívání;
2.
hraniční přechody, na nichž budou osoby předávány;
3.
doklady a jiné prostředky, jimiž se prokazuje nebo na jejichž základě se věrohodně předpokládá splnění podmínek pro předání a převzetí občana třetího státu podle článku 5 odst. 1;
4.
podrobnosti o provádění průvozu s doprovodem;
5.
způsob a postup při hrazení nákladů podle článku 10.
Článek 14
/1/
Příslušné orgány smluvních stran určí dva experty, kteří budou společně vyhodnocovat provádění smlouvy a v případě potřeby předloží návrhy na řešení otázek souvisejících s jejím prováděním, včetně návrhů změn a dodatků smlouvy a prováděcího protokolu. K těmto jednáním lze přizvat i další odborníky.
/2/
Případné spory týkající se výkladu nebo provádění této smlouvy budou řešeny jednáním smluvních stran.
Článek 15
Závazky smluvních stran vyplývající z jiných mezinárodních smluv nejsou touto smlouvou dotčeny.
Kapitola VIII
– Závěrečná ustanovení
Článek 16
/1/
Tato smlouva vstoupí v platnost prvním dnem druhého měsíce následujícím po dni, kdy si smluvní strany navzájem písemně oznámí, že byly splněny příslušné požadavky stanovené vnitrostátními právními předpisy.
/2/
Každá ze smluvních stran může pozastavit provádění této smlouvy zcela nebo zčásti, s výjimkou článků 2 až 4, jestliže to vyžadují zájmy bezpečnosti státu, veřejného pořádku nebo zdraví občanů. O rozhodnutí pozastavit provádění této smlouvy se smluvní strany navzájem neodkladně informují diplomatickou cestou. Pozastavení provádění smlouvy nabývá platnosti třicátým dnem ode dne doručení oznámení druhé smluvní straně.
/3/
Tato smlouva se uzavírá na dobu neurčitou. Každá ze smluvních stran ji může kdykoli vypovědět písemným oznámením druhé smluvní straně učiněným diplomatickou cestou. Smlouva pozbývá platnosti devadesátým dnem ode dne obdržení výpovědi.
Dáno v Jerevanu dne 17. května 2010, ve dvou původních vyhotoveních, každé v jazyce českém, arménském a anglickém, přičemž všechna znění jsou stejně autentická. V případě rozdílností ve výkladu této smlouvy je rozhodující znění v anglickém jazyce.
Za Českou republiku
Mgr. Ivan Jestřáb, v.r.
mimořádný a zplnomocněný velvyslanec
České republiky v Arménské republice
Za Arménskou republiku
Gagik Jeganjan, v.r.
ředitel Státní migrační služby
Ministerstva územní správy |
Zákon č. 97/2011 Sb. | Zákon č. 97/2011 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 433/2010 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 2011
Vyhlášeno 12. 4. 2011, datum účinnosti 12. 4. 2011, částka 36/2011
* Čl. I - Zákon č. 433/2010 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 2011, se mění takto:
* Čl. II - Účinnost
Aktuální znění od 12. 4. 2011
97
ZÁKON
ze dne 23. března 2011,
kterým se mění zákon č. 433/2010 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 2011
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Čl. I
Zákon č. 433/2010 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 2011, se mění takto:
1.
V § 1 odst. 1 úvodní části ustanovení se číslo „1 044 000 908 000“ nahrazuje číslem „1 055 700 908 000“ a číslo „1 179 000 908 000“ se nahrazuje číslem „1 190 700 908 000“.
2.
V příloze č. 1 se číslo „1 044 000 908“ nahrazuje číslem „1 055 700 908“ a číslo „1 179 000 908“ se nahrazuje číslem „1 190 700 908“.
3.
V příloze č. 2 se číslo „527 052 034“ nahrazuje číslem „538 752 034“, číslo „531 463 917“ se nahrazuje číslem „543 163 917“ a číslo „1 044 000 908“ se nahrazuje číslem „1 055 700 908“.
4.
V příloze č. 3 se číslo „13 149 907“ nahrazuje číslem „24 849 907“ a číslo „1 179 000 908“ se nahrazuje číslem „1 190 700 908“.
5.
V příloze č. 4 kapitole 322 Ministerstvo průmyslu a obchodu se číslo „13 149 907“ nahrazuje číslem „24 849 907“ a doplňuje se nový specifický ukazatel rozpočtu výdajů „Dotace na obnovitelné zdroje energie“ ve výši „11 700 000“.
6.
V příloze č. 4 kapitole 398 Všeobecná pokladní správa se číslo „531 381 271“ nahrazuje číslem „543 081 271“, číslo „527 052 034“ se nahrazuje číslem „538 752 034“, číslo „16 639 618“ se nahrazuje číslem „16 419 030“ a číslo „1 260 002“ se nahrazuje číslem „1 480 590“.
Čl. II
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení.
Němcová v. r.
Klaus v. r.
Nečas v. r. |
Zákon č. 96/2011 Sb. | Zákon č. 96/2011 Sb.
Zákon o státním dluhopisovém programu na úhradu části rozpočtovaného schodku státního rozpočtu České republiky na rok 2011
Vyhlášeno 12. 4. 2011, datum účinnosti 12. 4. 2011, částka 36/2011
* § 1 - Státní dluhopisový program
* § 2 - Účinnost
Aktuální znění od 12. 4. 2011
96
ZÁKON
ze dne 17. března 2011
o státním dluhopisovém programu na úhradu části rozpočtovaného schodku státního rozpočtu České republiky na rok 2011
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
§ 1
Státní dluhopisový program
(1)
Účelem státního dluhopisového programu je úhrada části rozpočtovaného schodku státního rozpočtu České republiky na rok 2011.
(2)
Maximální rozsah tohoto státního dluhopisového programu je 131 589 908 000 Kč.
(3)
Veškeré závazky vyplývající z tohoto státního dluhopisového programu budou splaceny nejpozději uplynutím 55 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
§ 2
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení.
Němcová v. r.
Klaus v. r.
Nečas v. r. |
Zákon č. 95/2011 Sb. | Zákon č. 95/2011 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 61/1997 Sb., o lihu a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákona České národní rady č. 587/1992 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o lihu), ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 12. 4. 2011, datum účinnosti 1. 5. 2011, částka 36/2011
* ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o spotřebních daních
* ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o lihu
* ČÁST TŘETÍ - ÚČINNOST
Aktuální znění od 1. 1. 2012
95
ZÁKON
ze dne 17. března 2011,
kterým se mění zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 61/1997 Sb., o lihu a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákona České národní rady č. 587/1992 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o lihu), ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
Změna zákona o spotřebních daních
Čl. I
Zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění zákona č. 479/2003 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 313/2004 Sb., zákona č. 558/2004 Sb., zákona č. 693/2004 Sb., zákona č. 179/2005 Sb., zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 379/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 310/2006 Sb., zákona č. 575/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 270/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 37/2008 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 245/2008 Sb., zákona č. 309/2008 Sb., zákona č. 87/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 292/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb. a zákona č. 59/2010 Sb., se mění takto:
1.
Na konci poznámky pod čarou č. 1 se doplňuje věta „Směrnice Rady 2010/12/EU ze dne 16. února 2010, kterou se mění směrnice 92/79/EHS, 92/80/EHS a 95/59/ES o struktuře a sazbách spotřební daně z tabákových výrobků a směrnice 2008/118/ES.“.
2.
V § 1 odst. 3 se slova „příslušné podle sídla nebo místa pobytu plátce daně (dále jen „plátce“), pokud tento zákon nestanoví jinak“ zrušují.
3.
V § 3 písm. r) se slova „, směsi těžkých plynových olejů s vodou“ zrušují.
4.
V § 6 odst. 1 a § 12 odst. 1 se číslo „8“ nahrazuje číslem „9“.
5.
V § 12 odst. 3 a v § 13 odst. 1 se slova „§ 53 odst. 4 až 9“ nahrazují slovy „§ 53 odst. 4 až 10“.
6.
V § 13 na konci odstavce 6, v § 20 na konci odstavce 6, v § 22 na konci odstavce 6 a v § 60a na konci odstavce 4 se doplňuje věta „V opačném případě návrh zamítne.“.
7.
V § 13 odst. 16, § 20 odst. 14 a v § 22 odst. 14, § 33a odst. 6 a v § 60a odst. 13 se slova „nevyhovuje, musí být odůvodněno“ nahrazují slovy „vyhovuje, se neodůvodňuje“.
8.
V § 13 odst. 21 písm. a) se slova „bezodkladně za přítomnosti zaměstnance, který pracuje v celním úřadu,“ nahrazují slovy „za přítomnosti úřední osoby celního úřadu“.
9.
V § 13 odst. 24 větě první se slova „zaměstnance, který pracuje v celním úřadu, bezodkladně,“ nahrazují slovy „úřední osoby celního úřadu“ a slova „však do 5 kalendářních dní,“ se nahrazují slovy „do 5 kalendářních dní“.
10.
V § 13 odst. 24 se věta druhá nahrazuje větou „V případě, že dojde k zániku zvláštního povolení podle odstavce 22 písm. c), provede ve stejné lhůtě inventarizaci osoba oprávněná pokračovat v živnosti podle živnostenského zákona; není-li inventarizace ve stanovené lhůtě osobou oprávněnou pokračovat v živnosti podle živnostenského zákona provedena, provede ji celní úřad.“.
11.
V § 19 odst. 4 se slovo „odstavce“ nahrazuje slovem „odstavec“.
12.
V § 20 odst. 22 písmeno a) zní:
„a)
plátce provede za přítomnosti úřední osoby celního úřadu místně příslušného daňovému skladu nejpozději do 5 kalendářních dní inventarizaci zásob vybraných výrobků a nejpozději následující pracovní den po uplynutí této lhůty předloží daňové přiznání a zaplatí daň; ve stejné lhůtě provede inventarizaci osoba oprávněná pokračovat v živnosti podle živnostenského zákona v případě zániku daňového skladu podle odstavce 18 písm. b); není-li inventarizace ve stanovené lhůtě osobou oprávněnou pokračovat v živnosti podle živnostenského zákona provedena, provede ji celní úřad. Inventarizace nemusí být provedena, bylo-li v souvislosti se změnou údajů podle odstavce 17 vydáno povolení nové,“.
13.
V § 20 odst. 22 se za písmeno a) vkládá nové písmeno b), které zní:
„b)
celní úřad může v odůvodněných případech, zejména s přihlédnutím k rozsahu zásob, prodloužit lhůtu k provedení inventarizace vybraných výrobků podle písmene a), nejdéle na 10 dní,“.
Dosavadní písmena b) a c) se označují jako písmena c) a d).
14.
V § 21 odst. 1 písmeno b) zní:
„b)
zárukou, pokud o jejím přijetí rozhodne celní úřad nebo celní ředitelství, nebo“.
15.
V § 21 odst. 7 se slova „(§ 77 a 116a)“ nahrazují slovy „(§ 58 a 77)“.
16.
V § 22 odst. 19 se na konci písmene c) slovo „nebo“ zrušuje.
17.
V § 22 odst. 19 se na konci písmene d) doplňuje slovo „nebo“.
18.
V § 22 odst. 19 písmeno e) zní:
„e)
oprávněný příjemce ani na výzvu celního úřadu ve stanovené lhůtě nedoplní zajištění daně.“.
19.
V § 23 odst. 7 se věta druhá nahrazuje větou „Povolení zaniká okamžikem jednorázového přijetí vybraných výrobků, nejpozději však uplynutím 3 měsíců ode dne nabytí právní moci rozhodnutí.“.
20.
V § 36 se doplňují odstavce 15 a 16, které znějí:
„(15)
Zanikne-li povolení k prodeji za ceny bez daně nebo je-li toto povolení odejmuto, plátce provede za přítomnosti úřední osoby celního úřadu nejpozději do 5 kalendářních dní inventarizaci zásob vybraných výrobků a nejpozději následující pracovní den po uplynutí této lhůty předloží daňové přiznání a zaplatí daň. V případě podle odstavce 13 písm. b) inventarizaci ve stejné lhůtě provede osoba oprávněná pokračovat v živnosti podle živnostenského zákona; není-li inventarizace ve stanovené lhůtě provedena, provede inventarizaci celní úřad. Osoba oprávněná pokračovat v živnosti podle živnostenského zákona je povinna nejpozději následující den po skončení inventarizace podat daňové přiznání a zaplatit daň.
(16)
Pokud držitel povolení k prodeji za ceny bez daně hodlá ukončit podnikatelskou činnost a požádal o odnětí povolení, může se souhlasem celního úřadu vybrané výrobky přijaté za ceny bez daně prodat za ceny bez daně jiné osobě, která je držitelem příslušného povolení k prodeji za ceny bez daně. Vybrané výrobky může této osobě prodat nejpozději do dne nabytí právní moci rozhodnutí o odejmutí povolení.“.
21.
V § 41 odst. 8 se slova „zaměstnanců, kteří pracují v celním úřadu,“ nahrazují slovy „úředních osob celního úřadu“.
22.
§ 42 včetně nadpisu zní:
„Řízení o zajištění vybraných výrobků nebo dopravního prostředku
§ 42
(1)
Celní úřad nebo celní ředitelství zajistí vybrané výrobky, popřípadě i dopravní prostředek, který je dopravuje, jestliže zjistí, že
a)
vybrané výrobky jsou dopravovány bez dokladu uvedeného v § 6, 27 a 27c, 30, 51, 100 nebo 100a s výjimkou uvedenou v § 50 odst. 8,
b)
vybrané výrobky jsou dopravovány bez dokladu uvedeného v § 5,
c)
údaje uvedené na dokladu podle písmene a) nebo b) jsou nesprávné nebo nepravdivé, nebo
d)
doklad uvedený v písmenu a) nebo b) je pozměněný nebo padělaný.
(2)
Nejedná-li se o vybrané výrobky pro osobní spotřebu nebo není-li prokázáno oprávněné nabytí vybraných výrobků za ceny bez daně, celní úřad nebo celní ředitelství tyto vybrané výrobky zajistí, jestliže
a)
jsou skladovány bez dokladu uvedeného v § 5,
b)
údaje uvedené na dokladu podle písmene a) jsou nesprávné nebo nepravdivé, nebo
c)
doklad uvedený v písmenu a) je pozměněný nebo padělaný.
(3)
Zajištění vybraných výrobků nebo dopravního prostředku podle odstavce 1 nebo 2 provede celní úřad nebo celní ředitelství, které jako první zjistí důvody pro zajištění, a sepíše o tom protokol. Stejnopis protokolu předá osobě, u níž byly vybrané výrobky zjištěny.
(4)
Osoba, u níž byly vybrané výrobky zjištěny, vydá zajištěné vybrané výrobky nebo dopravní prostředek celnímu úřadu nebo celnímu ředitelství; odmítne-li jejich vydání, celní úřad nebo celní ředitelství vybrané výrobky nebo dopravní prostředek odejme. Odnětí vybraných výrobků nebo dopravního prostředku se uvede do protokolu.
(5)
Celní úřad nebo celní ředitelství určí místo a způsob uskladnění zajištěných vybraných výrobků nebo dopravního prostředku. Náklady na uskladnění zajištěných vybraných výrobků a dopravního prostředku hradí jejich vlastník, popřípadě osoba, u níž byly vybrané výrobky zjištěny, pouze v případě, že celní úřad nebo celní ředitelství rozhodne o propadnutí nebo zabrání zajištěných vybraných výrobků nebo dopravního prostředku.“.
23.
Za § 42 se vkládají nové § 42a až 42e, které včetně nadpisů a poznámky pod čarou č. 68 znějí:
㤠42a
(1)
Účastníkem řízení o zajištění vybraných výrobků nebo dopravního prostředku je
a)
osoba, u níž byly vybrané výrobky zjištěny,
b)
osoba, která má věcné právo k zajištěným vybraným výrobkům nebo dopravnímu prostředku.
(2)
Celní úřad nebo celní ředitelství vydá nejpozději do 3 pracovních dní od vyhotovení protokolu podle § 42 odst. 3 rozhodnutí o zajištění. Celní úřad nebo celní ředitelství v rozhodnutí uloží zákaz se zajištěnými vybranými výrobky nebo dopravním prostředkem jakýmkoli způsobem nakládat.
(3)
Proti rozhodnutí o zajištění vybraných výrobků nebo dopravního prostředku se lze odvolat nejpozději do 7 pracovních dní od jeho doručení.
§ 42b
Řízení o zajištěných vybraných výrobcích nebo dopravním prostředku
(1)
Celní úřad nebo celní ředitelství, které rozhodlo o zajištění vybraných výrobků nebo dopravního prostředku, bezodkladně zahájí řízení, jehož cílem je prokázání, zda s vybranými výrobky bylo nakládáno způsoby uvedenými v § 42 odst. 1 nebo 2 nebo zda dopravní prostředek takové výrobky dopravoval.
(2)
Účastníkem řízení o zajištěných vybraných výrobcích nebo dopravním prostředku jsou osoby uvedené v § 42a odst. 1.
§ 42c
Uvolnění zajištěných vybraných výrobků nebo dopravního prostředku
(1)
Celní úřad nebo celní ředitelství rozhodne o uvolnění
a)
zajištěných vybraných výrobků, pokud se prokáže, že s nimi nebylo nakládáno způsoby uvedenými v § 42 odst. 1 nebo 2, nebo
b)
dopravního prostředku, pokud se prokáže, že s vybranými výrobky, které tento dopravní prostředek dopravoval, nebylo zacházeno způsoby uvedenými v § 42 odst. 1.
(2)
Celní úřad nebo celní ředitelství může rozhodnout o uvolnění dopravního prostředku, je-li hodnota dopravního prostředku ve zjevném nepoměru k výši daně, která měla být vyměřena z vybraných výrobků, které byly zajištěny.
(3)
Uvolněné vybrané výrobky nebo dopravní prostředek se bez zbytečného odkladu vrátí osobě, u níž byly vybrané výrobky zjištěny. Nelze-li vybrané výrobky nebo dopravní prostředek této osobě vrátit, vrátí se vlastníkovi. Celní úřad nebo celní ředitelství, které rozhodlo o uvolnění zajištěných vybraných výrobků nebo dopravního prostředku, sepíše o jejich vrácení protokol.
§ 42d
Propadnutí nebo zabrání zajištěných vybraných výrobků nebo dopravního prostředku
(1)
Pokud celní úřad nebo celní ředitelství nerozhodne o uvolnění vybraných výrobků nebo dopravního prostředku, rozhodne o jejich
a)
propadnutí v případě, že je vlastník těchto výrobků nebo dopravního prostředku znám, nebo
b)
zabrání v ostatních případech.
(2)
Vlastníkem propadnutých nebo zabraných vybraných výrobků nebo dopravního prostředku je stát.
(3)
S propadnutými nebo zabranými vybranými výrobky se naloží způsobem stanoveným zvláštními právními předpisy68) nebo se tyto výrobky zničí; propadnuté nebo zabrané tabákové výrobky se zničí vždy. Zničení vybraných výrobků se provede na náklady původního vlastníka, popřípadě osoby, u níž byly vybrané výrobky zjištěny.
§ 42e
Náhrada nákladů
(1)
Náhradu nákladů za uskladnění zajištěných vybraných výrobků a dopravního prostředku v řízení o zajištění vybraných výrobků nebo dopravního prostředku stanoví celní úřad nebo celní ředitelství nejpozději do 60 dní od právní moci rozhodnutí o propadnutí nebo zabrání vybraných výrobků nebo dopravního prostředku.
(2)
Náhradu nákladů na zničení nebo fyzickou likvidaci vybraných výrobků předepíše celní úřad nebo celní ředitelství rozhodnutím nejpozději do 60 dní ode dne zničení nebo fyzické likvidace těchto vybraných výrobků.
(3)
Náhrada nákladů podle odstavců 1 a 2 je splatná nejpozději do 30 dní od právní moci rozhodnutí o předepsání náhrady nákladů k úhradě.
(4)
Náhrada nákladů je příjmem státního rozpočtu.
68)
Například zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů.
Vyhláška č. 62/2001 Sb., o hospodaření organizačních složek státu a státních organizací s majetkem státu, ve znění vyhlášky č. 569/2006 Sb.“.
24.
V § 45 odst. 1 písm. e) se za slovo „plyny“ vkládají slova „a zkapalněný bioplyn“ a za slovo „plynů“ se vkládají slova „a zkapalněného bioplynu“.
25.
V § 45 odst. 1 písm. f) a g) se za slovo „plyny“ vkládají slova „a zkapalněný bioplyn“.
26.
V § 45 odst. 2 písmeno d) zní:
„d)
směsi benzinu s lihem kvasným bezvodým zvláštně denaturovaným nebo lihem kvasným bezvodým obecně denaturovaným35), které obsahují nejméně 90 % objemových benzinu a nejvýše 10 % objemových lihu kvasného bezvodého zvláštně denaturovaného nebo lihu kvasného bezvodého obecně denaturovaného35), přičemž obsah kyslíku nesmí převýšit hodnotu 3,7 % hmotnostních,“.
27.
V § 45 odst. 2 písm. e) se slovo „vyrobeném“ nahrazuje slovem „vyrobeným“, číslo „85“ se nahrazuje číslem „78“ a číslo „15“ se nahrazuje číslem „22“.
28.
V § 45 odst. 2 písm. h) se číslo „2,7“ nahrazuje číslem „3,7“, číslo „85“ se nahrazuje číslem „78“ a číslo „15“ se nahrazuje číslem „22“.
29.
V § 45 odst. 2 písm. i) se číslo „2,7“ nahrazuje číslem „3,7“ a číslo „85“ se nahrazuje číslem „78“.
30.
V § 45 odst. 2 písm. j) se číslo „5“ nahrazuje číslem „7“.
31.
V § 45 odst. 2 se na konci písmene l) slovo „nebo“ zrušuje.
32.
V § 45 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje slovem „, nebo“ a doplňuje se písmeno n), které zní:
„n)
směsi těžkých topných olejů uvedených v odstavci 1 písm. c) s minerálními oleji uvedenými v písmenech a) až m) nebo minerálními oleji uvedenými v odstavci 1 písm. b), určené k použití, nabízené k prodeji nebo používané pro pohon motorů.“.
33.
V § 45 odst. 9 se slova „§ 59 odst. 8“ nahrazují slovy „§ 59 odst. 9“.
34.
V § 48 se doplňuje odstavec 19, který zní:
„(19)
Směsi minerálních olejů uvedené v § 45 odst. 2 písm. n) se zdaňují sazbou 10 950 Kč/1000 l.“.
35.
V § 49 odst. 12 se za slovo „používané“ vkládají slova „k výrobě tepla nebo“.
36.
V § 49 se odstavec 17 zrušuje.
Dosavadní odstavce 18 až 21 se označují jako odstavce 17 až 20.
37.
V § 49 odst. 20 se slova „§ 3 písm. p)“ nahrazují slovy „§ 3 písm. r)“.
38.
V § 50 odst. 1 se na konci písmene d) slovo „nebo“ zrušuje.
39.
V § 50 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje slovem „, nebo“ a doplňuje se písmeno f), které zní:
„f)
od uživatele do daňového skladu, pokud uživatel vrací minerální oleje do daňového skladu, ze kterého byly uvedeny do volného daňového oběhu z důvodu vypořádání nároků z vad těchto minerálních olejů, z důvodu jejich nepřevzetí uživatelem, nebo z důvodu jejich přepracování v daňovém skladu v důsledku jejich znečištění nebo nezáměrného smíšení.“.
40.
V § 50 odst. 2 se slova „§ 53 odst. 7 a 8“ nahrazují slovy „§ 53 odst. 8 a 9“.
41.
V § 51 se na konci textu odstavce 1 doplňují slova „; v daňovém dokladu podle § 5 odst. 2 musí být dále uvedena množství minerálních olejů v členění podle jednotlivých sazeb spotřební daně“.
42.
V § 53 odst. 1 se slova „odstavce 4 až 9“ nahrazují slovy „odstavce 4 až 10“ a číslo „21“ se nahrazuje číslem „20“.
43.
V § 53 odst. 4 se číslo „20“ nahrazuje číslem „19“.
44.
V § 53 se za odstavec 5 vkládá nový odstavec 6, který zní:
„(6)
Provozovatel daňového skladu, který přijímá minerální oleje osvobozené od daně podle § 49 odst. 1 z důvodů uvedených v § 50 odst. 1 písm. f), přijímá a užívá tyto oleje bez zvláštního povolení.“.
Dosavadní odstavce 6 až 9 se označují jako odstavce 7 až 10.
45.
Na konci textu § 53a se doplňují slova „, s výjimkou uživatelů, kteří přijímají a užívají minerální oleje podle § 53 odst. 4 v množství větším než 10 000 l za jeden kalendářní rok“.
46.
V § 54 odst. 3 se za slova „daňového oběhu“ vkládají slova „za účelem pohonu motorů“.
47.
V § 58 odst. 4 se za slovo „tepla“ vkládají slova „anebo pro výrobu směsí uvedených v § 45 odst. 2“.
48.
V § 59 se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který zní:
„(5)
Při dopravě minerálních olejů produktovodem jsou průvodní doklady podle § 26 až 27f nahrazeny elektronickou evidencí provozovatele produktovodu jako samostatného daňového skladu nebo elektronickou evidencí provozovatele daňového skladu, jehož je produktovod součástí, pokud se doprava uskutečňuje mezi Českou republikou a jiným členským státem výhradně za předpokladu, že s tím příslušné orgány jiného členského státu souhlasí.“.
Dosavadní odstavce 5 až 9 se označují jako odstavce 6 až 10.
49.
V § 59 odst. 8 a 10 se číslo „6“ nahrazuje číslem „7“.
50.
V § 60 odst. 5 až 7 se slovo „jedné“ nahrazuje slovem „nižší“ a slovo „jiné“ se nahrazuje slovem „vyšší“.
51.
§ 70 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 49 zní:
㤠70
Sazby daně z lihu
(1)
Sazby daně jsou stanoveny takto:
Kód
nomenklatury| Text| Sazba daně
---|---|---
2207| líh obsažený ve výrobcích uvedených pod kódem nomenklatury 2207| 28 500 Kč/hl etanolu
2208 | líh obsažený ve výrobcích uvedených pod kódem nomenklatury 2208 s výjimkou ovocných destilátů z pěstitelského pálení v množství do 30 l etanolu pro jednoho pěstitele za jedno výrobní období podle zákona
o lihu49)| 28 500 Kč/hl etanolu
líh obsažený v ovocných destilátech z pěstitelského pálení v množství do 30 l etanolu pro jednoho pěstitele za jedno výrobní období podle zákona o lihu49)| 14 300 Kč/hl etanolu
ostatní| líh obsažený ve výrobcích uvedených pod ostatními kódy nomenklatury| 28 500 Kč/hl etanolu
(2)
Sazba daně z lihu obsaženého v ovocných destilátech z pěstitelského pálení v množství do 30 l etanolu pro jednoho pěstitele za jedno výrobní období se použije pouze v případě, že pěstitel splňuje podmínky stanovené zákonem o lihu49) a zároveň jsou dodrženy ostatní podmínky provozování pěstitelského pálení podle zákona o lihu49).
49)
§ 2 odst. 1 písm. o) a § 4 zákona č. 61/1997 Sb., o lihu, ve znění pozdějších předpisů.“.
52.
V § 71 odst. 1 písm. g) se slova „2207 a 2208“ nahrazují slovy „2207, 2208, 3301 nebo 3302“ a slova „zaměstnanců, kteří pracují v celním úřadu,“ se nahrazují slovy „úředních osob celního úřadu“.
53.
V § 78 odst. 2 se slova „zaměstnance, který pracuje v celním úřadu,“ nahrazují slovy „úřední osoby celního úřadu“.
54.
V § 79 odst. 4 se slova „c) až e), g), h) a j)“ nahrazují slovy „d), e), g), h), l) a m)“.
55.
V § 85 odst. 1 sloupci tabulky „Sazba daně v Kč/hl za každé celé procento extraktu původní mladiny“ se slova „celé procento“ nahrazují slovy „celé hmotnostní procento“.
56.
V § 101 odst. 3 písm. a) bodě 1 se slova „jako takové“ nahrazují slovy „v nezměněném stavu“.
57.
V § 101 odst. 3 písmeno b) zní:
„b)
doutníky a cigarillos tabákové smotky, které se kouří v nezměněném stavu a s ohledem na jejich vlastnosti a očekávaní běžného spotřebitele jsou v nezměněném stavu určeny výhradně ke kouření a obsahují
1.
krycí list ze surového tabáku, nebo
2.
trhanou tabákovou náplň, s krycím listem v obvyklé barvě doutníku z rekonstituovaného tabáku, jenž kryje celý výrobek, případně i filtr, avšak nikoli náustek v případě doutníků s náustkem, činí-li jejich jednotková hmotnost bez filtru nebo náustku nejméně 2,3 g a nejvýše 10 g a je-li obvod nejméně jedné třetiny délky alespoň 34 mm,“.
58.
V § 101 odst. 3 písm. c) bodě 1 se slova „a způsobilý ke kouření“ nahrazují slovy „, a který je možné kouřit“, v bodě 3 se slova „užších než 1 mm“ nahrazují slovy „s šířkou řezu menší než 1,5 mm“.
59.
V § 101 odst. 3 se na konci písmene c) čárka nahrazuje tečkou a písmeno d) se včetně poznámky pod čarou č. 60c zrušuje.
60.
V § 101 odst. 4 a 6 se číslo „7“ nahrazuje číslem „8“.
61.
V § 101 odst. 5 se slova „s krycím listem z přírodního tabáku nebo s krycím listem a vázacím listem z rekonstituovaného tabáku nebo s krycím listem z rekonstituovaného tabáku“ zrušují.
62.
V § 101 odst. 6 se za slovo „pokud“ vkládají slova „je určen k jinému účelu než ke kouření a současně“.
63.
V § 101 se za odstavec 6 vkládá nový odstavec 7, který zní:
„(7)
Tabákovým odpadem se pro účely tohoto zákona rozumí zbytky z tabákových listů a zbytky vzniklé při zpracování a výrobě tabákových výrobků.“.
Dosavadní odstavec 7 se označuje jako odstavec 8.
64.
V § 102 se odstavec 3 zrušuje.
Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 3.
65.
V § 103 odst. 1 se slova „cigaret (§ 102 odst. 1) se rozumí cena, která je stanovena na základě zvláštního právního předpisu“ nahrazují slovy „se rozumí cena, která je stanovena cenovým rozhodnutím podle zákona o cenách“.
66.
V § 103 odst. 2 větě první se za slovo „Výrobce“ vkládají slova „, oprávněný příjemce“.
67.
V § 103 odstavec 4 zní:
„(4)
Váženým cenovým průměrem se pro účely tohoto zákona rozumí vážený průměr cen cigaret pro konečného spotřebitele přepočtený na jeden kus, který stanoví Ministerstvo financí na základě výsledků inventur tabákových nálepek za předchozí kalendářní rok.“.
68.
V § 103 odst. 5 se slova „cena pro konečného spotřebitele cigaret nejprodávanější cenové kategorie“ nahrazují slovy „vážený cenový průměr“.
69.
V § 103 odst. 6 se slova „Cena pro konečného spotřebitele cigaret nejprodávanější cenové kategorie“ nahrazují slovy „Vážený cenový průměr“.
70.
Poznámka pod čarou č. 61a zní:
„61a)
Článek 2 odst. 3 směrnice Rady 92/79/EHS, ve znění směrnice Rady 2010/12/EU.
Článek 16 odst. 1 a 2 směrnice Rady 95/59/ES, ve znění směrnice Rady 2010/12/EU.“.
71.
V § 103 se doplňují odstavce 7 a 8, které znějí:
„(7)
Cena pro konečného spotřebitele musí být uvedena na tabákové nálepce.
(8)
Cigarety lze uvádět do volného daňového oběhu pouze s tabákovou nálepkou s uvedenou cenou pro konečného spotřebitele platnou od data účinnosti cenového rozhodnutí do posledního dne účinnosti tohoto cenového rozhodnutí.“.
72.
V § 104 odstavec 1 zní:
„(1)
Sazby daně jsou stanoveny takto:
Text | Sazba daně
---|---
Procentní část| Pevná část| Minimální
cigarety| 28 %| 1,12 Kč/kus| celkem nejméně však 2,10 Kč/kus
doutníky,
cigarillos| | 1,25 Kč/kus|
tabák
ke kouření| | 1400,00 Kč/kg.“.|
73.
V § 104 odstavec 5 zní:
„(5)
Tabákový provazec v délce do 80 mm včetně se považuje za 1 kus cigarety.“.
74.
V § 104 se za odstavec 5 vkládá nový odstavec 6, který zní:
„(6)
Tabákový provazec delší než 80 mm, ne však delší než 110 mm, se považuje za 2 kusy cigaret. Tabákový provazec delší než 110 mm, ne však delší než 140 mm, se považuje za 3 kusy cigaret. Každých dalších, i započatých, 30 mm tabákového provazce se považuje za další 1 kus cigarety.“.
Dosavadní odstavec 6 se označuje jako odstavec 7.
75.
V § 105 odstavec 2 zní:
„(2)
Od daně jsou osvobozeny také tabákové výrobky
a)
odebrané jako vzorky celním úřadem, nebo
b)
znehodnocené podle pokynů a za přítomnosti úředních osob celního úřadu, nebo za jejich přítomnosti zničené; to se týká pouze tabákových výrobků určených pro vývoz nebo pro dopravu v režimu podmíněného osvobození od daně do jiného členského státu, které současně nejsou způsobilé pro uvedení do volného daňového oběhu na území jiného členského státu nebo třetí země.“.
76.
V § 105 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:
„(3)
O odebrání nebo znehodnocení tabákových výrobků podle odstavce 2 sepíše celní úřad protokol.“.
Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4.
77.
V § 109 odst. 2 a 3 se slova „§ 119 odst. 5“ nahrazují slovy „§ 119 odst. 4“.
78.
Na konci § 112 se doplňuje věta „Pokud prodejce prodá cigarety za cenu vyšší, než je cena pro konečného spotřebitele uvedená na tabákové nálepce, vzniká povinnost přiznat a zaplatit daň ve výši součinu procentní části sazby daně podle § 104 odst. 1 a rozdílu ceny, za kterou byly cigarety prodány, a ceny uvedené na tabákové nálepce.“.
79.
V § 114 odst. 3 se za slovo „výrobce“ vkládají slova „, oprávněný příjemce“.
80.
V § 118 odst. 2 se za slovo „výrobcem“ vkládají slova „, oprávněným příjemcem“ a v § 118 odst. 4 se za slovo „Výrobce“ vkládají slova „, oprávněný příjemce“.
81.
V § 118 odstavec 6 zní:
„(6)
Pokud odběratel neodebere objednané tabákové nálepky do 60 dní ode dne doručení objednávky, pověřený celní úřad za účasti pověřené úřední osoby celního ředitelství neodebrané tabákové nálepky zničí a sepíše o tom protokol. Odběratel je povinen nahradit náklady spojené s výrobou a zničením těchto tabákových nálepek.“.
82.
§ 118a se včetně nadpisu zrušuje.
83.
V § 119 odstavec 2 zní:
„(2)
Hodnotu tabákových nálepek je odběratel povinen uhradit do 60 dní ode dne jejich odebrání od pověřeného celního úřadu.“.
84.
V § 119 se odstavec 3 zrušuje.
Dosavadní odstavce 4 až 6 se označují jako odstavce 3 až 5.
85.
V § 121 odstavec 2 zní:
„(2)
Odběratel je povinen provést inventuru tabákových nálepek za každý kalendářní rok. Dále je povinen nejpozději do 31. ledna každého kalendářního roku oznámit pověřenému celnímu úřadu výsledek inventury tabákových nálepek za předchozí kalendářní rok. Pověřený celní úřad zašle souhrnné údaje o výsledcích inventur za všechny odběratele Ministerstvu financí nejpozději do 15. února každého kalendářního roku.“.
86.
V § 122 odst. 2 se slova „částku, která byla za tabákové nálepky zaplacena“ nahrazují slovy „hodnotu tabákových nálepek, pokud již byla hodnota tabákových nálepek uhrazena“.
87.
V § 122 odst. 2, 3 a 5 se slova „pověřeného zaměstnance“ nahrazují slovy „pověřené úřední osoby“.
88.
V § 122 odst. 3 se slova „částku, která byla za tabákové nálepky zaplacena, po odečtení nákladů spojených s výrobou, prodejem a likvidací tabákových nálepek“ nahrazují slovy „hodnotu tabákových nálepek, pokud již byla hodnota tabákových nálepek uhrazena“.
89.
V § 122 odst. 7 se slova „zaměstnance, který pracuje v pověřeném celním úřadu,“ nahrazují slovy „úřední osoby pověřeného celního úřadu“.
90.
V § 131 písm. h) se slova „zaměstnance, který pracuje v pověřeném celním úřadu,“ nahrazují slovy „úřední osoby pověřeného celního úřadu“.
91.
V § 131 písm. i) se slova „zaměstnance, který pracuje v celním ředitelství, pověřeného dozorem podle“ nahrazují slovy „úřední osoby celního ředitelství pověřené dozorem podle § 118 odst. 6 a“.
92.
V § 131 se na konci písmene j) čárka nahrazuje tečkou a písmeno k) se zrušuje.
93.
V § 134b odstavec 1 zní:
„(1)
Předmětem značkování a barvení jsou, s výjimkou případů uvedených v odstavcích 2 a 4, minerální oleje uvedené pod kódy nomenklatury 2710 19 25, 2710 19 29, 2710 19 41, 2710 19 45 a 2710 19 49.“.
94.
V § 134b odst. 2 se na konci textu písmene b) doplňují slova „, s výjimkou minerálních olejů, na které se vztahuje osvobození od daně podle § 49 odst. 12“.
95.
V § 134b odst. 2 písm. f) se za slovo „oleje“ vkládají slova „uvedené v odstavci 1“.
96.
V § 134e a v § 134p se na konci odstavce 2 doplňuje věta „To se nevztahuje na případy, kdy jsou minerální oleje dopravovány v režimu podmíněného osvobození od daně do daňového skladu podle § 19 odst. 2.“.
97.
V § 134e odst. 8 úvodní části ustanovení se slova „§ 134b odst. 2 písm. e) a f)“ nahrazují slovy „§ 134b odst. 2 písm. f)“.
98.
V § 134e odst. 8 se na konci textu písmene b) doplňují slova „; to se netýká minerálních olejů prodaných nepodnikající fyzické osobě v jednotkovém balení do 50 kg“.
99.
V § 134e odst. 9 se slova „§ 134b odst. 1“ nahrazují slovy „§ 134b odst. 2 písm. f)“.
100.
V § 134h a 134s se odstavce 6 zrušují.
101.
V § 134m odst. 1 úvodní části ustanovení se za slovo „jsou“ vkládají slova „, s výjimkou případů uvedených v odstavcích 2 a 4,“.
102.
V § 134m odst. 1 písm. a) a g) se slova „s výjimkou uvedených výrobků, u nichž je značkování na závadu jejich použití“ zrušují.
103.
V § 134m odst. 1 písm. b) se čárka za číslem „2710 19 11“ nahrazuje slovem „a“ a slova „a 2710 19 25 s výjimkou středních olejů používaných jako složky pro výrobu minerálních olejů určených k použití pro pohon motorů nebo středních olejů, u kterých je značkování na závadu jejich použití“ se zrušují.
104.
V § 134m odst. 1 písm. c) se slova „s výjimkou těžkých plynových olejů používaných jako složky pro výrobu minerálních olejů určených k použití pro pohon motorů nebo těžkých plynových olejů, u nichž je značkování na závadu jejich použití“ zrušují.
105.
V § 134m odst. 1 písm. d) bodě 3 se slova „nebo topných olejů, u nichž je značkování na závadu jejich použití“ zrušují.
106.
V § 134m odst. 1 písm. e) závěrečné části ustanovení se slova „; s výjimkou mazacích olejů, u nichž je značkování na závadu jejich použití“ zrušují.
107.
V § 134m odst. 1 písm. f) se slova „s výjimkou acyklických uhlovodíků, u nichž je značkování na závadu jejich použití“ zrušují.
108.
V § 134m odst. 1 písm. h) se slova „s výjimkou rozpouštědel, u nichž je značkování na závadu jejich použití“ zrušují.
109.
V § 134n se na konci textu odstavce 2 doplňují slova „, nebo provozovatel daňového skladu v případě, že tyto vybrané výrobky podléhají režimu podmíněného osvobození od daně podle § 59 odst. 1 a dosud nebyly uvedeny do volného daňového oběhu“.
110.
V § 134p odst. 1 se za slovo „zařízení“ vkládají slova „nebo provozovatel daňového skladu nejpozději před jejich uvedením do volného daňového oběhu“ a věta druhá se zrušuje.
111.
V § 134p odst. 9 se slova „§ 134m odst. 1“ nahrazují slovy „§ 134m odst. 2 písm. c) až h)“.
112.
V § 135 odst. 1 se slova „nabude tabákové výrobky“ nahrazují slovy „neoprávněně drží nebo jinak nakládá s tabákovými výrobky“.
113.
V § 135a odst. 1 se vkládá nové písmeno a), které zní:
„a)
uvede do volného daňového oběhu cigarety s tabákovou nálepkou s uvedenou cenou pro konečného spotřebitele, která byla stanovena cenovým rozhodnutím zveřejněným v Cenovém věstníku, v jiném období než v období od prvního do posledního dne účinnosti tohoto cenového rozhodnutí včetně těchto dní,“.
Dosavadní písmena a) až k) se označují jako písmena b) až l).
114.
V § 135a odst. 1 se na konci textu písmene h) doplňují slova „a 9“.
115.
V § 135a odst. 1 písm. j) se slova „rozhodnutí pověřeného celního úřadu“ nahrazují slovy „§ 121 odst. 2, nebo neoznámí pověřenému celnímu úřadu výsledek inventury tabákových nálepek za předchozí kalendářní rok podle § 121 odst. 2“.
116.
V § 135a odst. 2 písm. a) se slova „písm. a)“ nahrazují slovy „písm. b)“.
117.
V § 135a odst. 2 písm. b) se slova „písm. b) až g)“ nahrazují slovy „písm. c) až h)“.
118.
V § 135a odst. 2 písm. c) se slova „písm. h)“ nahrazují slovy „písm. i)“.
119.
V § 135a odst. 2 písm. d) se slova „písm. i) až k)“ nahrazují slovy „písm. a) a j) až l)“.
120.
V § 135d odst. 5 se slova „ze zaměstnanců, kteří pracují v celním úřadu“ nahrazují slovy „z úředních osob celního úřadu“.
121.
V § 135l odst. 4 písm. a) se slova „§ 135a odst. 1 písm. a)“ nahrazují slovy „§ 135a odst. 1 písm. b)“ a v § 135l odst. 4 písm. d) se slova „§ 135a odst. 1 písm. b) až k)“ nahrazují slovy „§ 135a odst. 1 písm. a) a c) až l)“.
Čl. II
Přechodná ustanovení
1.
Pokud Bulharsko, Estonsko, Litva, Lotyšsko, Maďarsko, Polsko, Rumunsko nebo Řecko v období od 1. ledna 2014 do 31. prosince 2017 bude uplatňovat spotřební daň nižší, než je stanovena v čl. 2 odst. 2 první pododstavec směrnice 92/79/EHS ze dne 19. října 1992 o sbližování daní z cigaret, ve znění směrnice Rady 2010/12/EU, budou cigarety uvedené do volného daňového oběhu v těchto členských státech osvobozeny od daně nejvýše do 300 kusů, budou-li dopravované fyzickou osobou pro osobní spotřebu z těchto členských států na daňové území České republiky.
2.
Bankovní záruka poskytnutá podle § 21 odst. 1 písm. b) zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za bankovní záruku poskytnutou podle § 21 odst. 1 písm. b) zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
3.
S minerálními oleji osvobozenými od spotřební daně podle § 49 odst. 17 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, lze nakládat v souladu se schváleným pilotním projektem podle § 3 písm. p) zákona č. 353/2003 Sb., ve znění zákona č. 217/2005 Sb., nejpozději do 1. ledna 2012; tímto dnem vznikne osobám, které nabyly minerální oleje v souladu se schváleným pilotním projektem podle § 3 písm. p) zákona č. 353/2003 Sb., ve znění zákona č. 217/2005 Sb., povinnost daň přiznat a zaplatit z minerálních olejů uvedených v tomto bodě.
4.
Osoby, které přede dnem 1. ledna 2012 nabyly minerální oleje osvobozené od daně podle bodu 3, provedou následující pracovní den po 31. prosinci 2011 inventarizaci těchto minerálních olejů.
5.
Zajištění daně poskytnuté pro dopravu vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně podle § 58 odst. 4 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, zahájenou přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a ukončenou po dni nabytí účinnosti tohoto zákona se považuje za zajištění daně poskytnuté v souladu se zákonem č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
6.
Doprava minerálních olejů zahájená podle § 59 odst. 5 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle dosavadních předpisů.
7.
Na minerální oleje uvedené pod kódem nomenklatury 2710 19 25, které byly uvedeny do volného daňového oběhu přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a které byly označkovány podle části páté zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se po dni nabytí účinnosti tohoto zákona nahlíží jako na minerální oleje obarvené a označkované podle části čtvrté zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
8.
U tabákových nálepek objednaných přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a od pověřeného celního úřadu neodebraných se postupuje podle zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o lihu
Čl. III
Zákon č. 61/1997 Sb., o lihu a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákona České národní rady č. 587/1992 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o lihu), ve znění zákona č. 129/1999 Sb., zákona č. 22/2000 Sb., zákona č. 354/2003 Sb., zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 75/2006 Sb., zákona č. 37/2008 Sb., a zákona č. 281/2009 Sb., se mění takto:
1.
V § 2 odst. 1 písm. o) se slova „, popřípadě její zaměstnanci, kteří ovoce obdrželi ve formě naturálního plnění“ nahrazují slovy „nebo fyzická osoba, která ovoce obdržela ve formě naturálního plnění, přičemž tyto pozemky se nacházejí na území České republiky“.
2.
V § 4 odst. 5 se číslo „7“ nahrazuje číslem „8“.
3.
V § 4 odst. 6 se slova „stanovené pro ovocné destiláty z pěstitelského pálení podle zvláštního zákona“ nahrazují slovy „pro líh obsažený v ovocných destilátech z pěstitelského pálení v množství do 30 litrů etanolu pro jednoho pěstitele za jedno výrobní období, která je stanovena v zákoně o spotřebních daních“.
4.
V § 4 se za odstavec 6 vkládá nový odstavec 7, který zní:
„(7)
Pokud dojde pěstitelským pálením k výrobě přesahující množství 30 litrů etanolu pro jednoho pěstitele v jednom výrobním období, je pěstitel povinen si toto množství etanolu odebrat do 3 měsíců ode dne jeho výroby.“.
Dosavadní odstavce 7 až 10 se označují jako odstavce 8 až 11.
5.
V § 4 odst. 8 se na konci textu písmene a) doplňují slova „; nebylo-li přiděleno, jeho datum narození“.
6.
V § 4 odst. 8 písmeno d) zní:
„d)
množství vyrobeného destilátu v měřicích jednotkách, adresa a označení pěstitelské pálenice, která destilát vyrobila, pokud si pěstitel v tomtéž výrobním období nechal vyrobit destilát i v jiné pěstitelské pálenici; v případě, že předal surovinu ke zpracování do jiné pěstitelské pálenice, uvede v prohlášení také množství předané suroviny, adresu a označení pěstitelské pálenice, které surovinu předal,“.
7.
V § 4 se na konci odstavce 8 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno f), které zní:
„f)
prohlášení, že v případě výroby uvedené v odstavci 7 si pěstitel odebere také množství etanolu nad 30 litrů a uhradí za toto množství při odběru provozovateli pěstitelské pálenice částku ve výši spotřební daně vypočtené podle zákona o spotřebních daních3).“.
8.
V § 4 odst. 10 písm. b) se číslo „6“ nahrazuje číslem „8“.
9.
V § 4 na konci odstavce 10 se tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno e), které zní:
„e)
datum výroby destilátu; v případě výroby destilátu ze surovin smíchaných od více pěstitelů je datem výroby destilátu datum ukončení výroby destilátu ze surovin všech pěstitelů, jejichž suroviny byly vzájemně smíchány.“.
10.
V § 4 odst. 11 se číslo „9“ nahrazuje číslem „10“.
11.
V § 17 odst. 1 písm. a) se za slova „odst. 6“ vkládají slova „nebo tento etanol v rozporu s prohlášením podle § 4 odst. 8 písm. f) neodebere do 3 měsíců ode dne jeho výroby“.
12.
V § 17 odst. 1 písm. h) se slovo „nebo“ zrušuje.
13.
V § 17 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje slovem „, nebo“ a doplňuje se písmeno j), které zní:
„j)
v rozporu s § 4 odst. 9 prodá ovocný destilát vyrobený pěstitelským pálením.“.
14.
V § 17 odst. 3 písm. a) se slova „a) a b)“ nahrazují slovy „a), b), j)“.
15.
V § 17 se doplňuje odstavec 4, který zní:
„(4)
Přestupek podle odstavce 1 písm. a) nelze projednat, jestliže uplynuly od jeho spáchání 2 roky.“.
16.
V § 17a odst. 1 se písmeno b) zrušuje.
Dosavadní písmena c) až i) se označují jako písmena b) až h).
17.
V § 17a odst. 2 písm. a) se číslo „9“ nahrazuje číslem „10“ a v § 17a odst. 2 písm. c) se číslo „7“ nahrazuje číslem „8“.
18.
V § 17a odst. 8 písm. b) se slova „odstavce 1 písm. b) a c)“ nahrazují slovy „odstavce 1 písm. b)“.
19.
V § 17a odst. 8 písm. d) se slova „písm. e) a f)“ nahrazují slovy „písm. d) a e)“.
20.
V § 17a odst. 8 písm. e) se slova „písm. i)“ nahrazují slovy „písm. h)“.
21.
V § 17a odst. 8 písm. f) se slova „písm. d), g) a h)“ nahrazují slovy „písm. c), f) a g)“.
22.
V § 17b odst. 5 se slova „písm. g) a h)“ nahrazují slovy „písm. f) a g)“.
ČÁST TŘETÍ
ÚČINNOST
Čl. IV
Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení, s výjimkou ustanovení čl. I bodu 72, které nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2012.
Němcová v. r.
Klaus v. r.
Nečas v. r. |
Nález Ústavního soudu č. 94/2011 Sb. | Nález Ústavního soudu č. 94/2011 Sb.
Nález Ústavního soudu ze dne 22. března 2011 sp. zn. Pl. ÚS 24/10 ve věci návrhu na zrušení § 97 odst. 3 a 4 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění pozdějších předpisů, a na zrušení vyhlášky č. 485/2005 Sb., o rozsahu provozních a lokalizačních údajů, době jejich uchovávání a formě a způsobu jejich předávání orgánům oprávněným k jejich využívání
Vyhlášeno 12. 4. 2011, částka 35/2011
* Odůvodnění
* I. - Rekapitulace návrhu
* II. - Rekapitulace vyjádření účastníků řízení
* III. - Upuštění od ústního jednání
* IV. - Ústavní konformita procedury přijímání napadených ustanovení zákona a zákonné podmínky přijetí napadené vyhlášky
* V. - Dikce napadených ustanovení zákona a napadené vyhlášky
* VI. - Předběžná otázka
* VII. - Referenční hlediska pro posouzení návrhu
* VIII. - Vlastní přezkum
94
NÁLEZ
Ústavního soudu
Jménem republiky
Ústavní soud pod sp. zn. Pl. ÚS 24/10 rozhodl dne 22. března 2011 v plénu ve složení Stanislav Balík, František Duchoň, Vlasta Formánková, Vojen Güttler, Pavel Holländer, Vladimír Kůrka, Dagmar Lastovecká, Jan Musil, Jiří Nykodým, Pavel Rychetský, Miloslav Výborný a Eliška Wagnerová (soudce zpravodaj) o návrhu skupiny poslanců Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, zastoupené poslancem Markem Bendou, se sídlem Praha 1, Sněmovní 4, na zrušení § 97 odst. 3 a 4 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění pozdějších předpisů, a na zrušení vyhlášky č. 485/2005 Sb., o rozsahu provozních a lokalizačních údajů, době jejich uchovávání a formě a způsobu jejich předávání orgánům oprávněným k jejich využívání, za účasti Poslanecké sněmovny a Senátu Parlamentu České republiky jako účastníků řízení
takto:
Ustanovení § 97 odst. 3 a 4 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění pozdějších předpisů, a vyhláška č. 485/2005 Sb., o rozsahu provozních a lokalizačních údajů, době jejich uchovávání a formě a způsobu jejich předávání orgánům oprávněným k jejich využívání, se ruší dnem vyhlášení tohoto nálezu ve Sbírce zákonů.
Odůvodnění
I.
Rekapitulace návrhu
1.
Skupina 51 poslanců Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky se návrhem doručeným Ústavnímu souduÚstavnímu soudu dne 26. 3. 2010 domáhala zrušení ustanovení § 97 odst. 3 a 4 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění pozdějších předpisů, (dále též jen „napadená ustanovení“) a vyhlášky č. 485/2005 Sb., o rozsahu provozních a lokalizačních údajů, době jejich uchovávání a formě a způsobu jejich předávání orgánům oprávněným k jejich využívání, (dále též jen „napadená vyhláška“ či souhrnně též jen „napadená právní úprava“).
2.
Byť návrh splňoval formální náležitosti podle čl. 87 odst. 1 písm. a) Ústavy České republiky a § 64 odst. 1 písm. b) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o Ústavním soudu“), považuje Ústavní soud za nezbytné zdůraznit, že institut návrhu na zrušení zákona nebo jeho jednotlivých ustanovení podle čl. 87 odst. 1 písm. a) Ústavy České republiky, podávaný skupinou poslanců či senátorů podle § 64 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu, je mimo jiné projevem ústavně garantovaného principu ochrany menšin (čl. 6 Ústavy České republiky) a primárně slouží jako jeden z nástrojů ochrany parlamentní menšiny (opozice) proti případné svévoli (či zvůli) v rozhodnutích přijímaných parlamentní většinou v rámci legislativního procesu založeného na principu většinového rozhodování [srov. k tomu zprávu Benátské komise CDL-AD(2010)025 „Report on the role of the opposition in a democratic parliament“ ze dne 15. 11. 2010, která právo umožňující parlamentní opozici domáhat se ústavního přezkumu většinou přijatých rozhodnutí (zákonů) zahrnuje mezi nejzákladnější práva parlamentní opozice]. Jinými slovy, kvalifikované podání k nestrannému a nezávislému Ústavnímu souduÚstavnímu soudu je často poslední možností, jak se parlamentní menšina může případné svévoli (či zvůli) v rozhodování parlamentní většiny bránit, neboť zástupci parlamentní opozice se v Parlamentu co do svého počtu zpravidla ocitají v početní menšině, a nedisponují tak efektivními prostředky, jak přijetí takového rozhodnutí (vydání normativního právního aktu) v rámci legislativního procesu zvrátit či změnit. Naopak zástupci parlamentní většiny takovými efektivními prostředky zpravidla disponují a mají-li pochybnosti o správnosti, bezvadnosti či dokonce o ústavnosti přijímaných (či dříve přijatých) rozhodnutí, je nejen jejich právem, ale přímo i povinností je za tímto účelem využívat (viz slib podle čl. 23 odst. 3 Ústavy České republiky). Institut podání návrhu na zrušení zákona nebo jeho jednotlivých ustanovení podle čl. 87 odst. 1 písm. a) Ústavy České republiky k Ústavnímu souduÚstavnímu soudu tak v žádném případě neslouží jako prostředek, jak získat jakési „dobrozdání“ či odborný posudek Ústavního souduÚstavního soudu k parlamentní většinou přijatým rozhodnutím, ani jako nástroj, jehož uplatnění je projevem politického či dokonce předvolebního boje přeneseného z parlamentní půdy k Ústavnímu souduÚstavnímu soudu. V posuzovaném případě nejen že skupina navrhovatelů je složena zejména ze zástupců politických stran, jež se v současnosti podílejí a rovněž v době podání návrhu se podílely na výkonu vládní moci a v Parlamentu České republiky disponovaly a dále disponují většinou potřebnou ke změně napadené právní úpravy, ale navíc, a to nemůže Ústavní soudÚstavní soud ponechat bez kritické poznámky, se z drtivé většiny svým souhlasným (!) hlasováním v průběhu legislativního procesu na přijetí napadené právní úpravy přímo podíleli. V takových případech jeho (zne)užití by Ústavní soudÚstavní soud byl do budoucna nucen přistoupit k odmítání takto podaných návrhů.
3.
Podstatu námitek navrhovatelé sami shrnuli tak, že shromažďování a využívání provozních a lokalizačních údajů o telekomunikačním provozu v takovém rozsahu, v jakém jej vymezují napadená ustanovení a napadená vyhláška, představují neproporcionální zásah do základních práv uvedených v Listině základních práv a svobod (dále jen „Listina“) a v Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen „Úmluva“), konkrétně základních práv garantovaných čl. 7 odst. 1, čl. 10 odst. 2 a 3 a čl. 13 Listiny a čl. 8 Úmluvy. Dle navrhovatelů lze tento zásah navíc považovat za porušující podstatné náležitosti demokratického právního státu, k nimž lze přiřadit i zásadu proporcionality ve smyslu čl. 4 odst. 4 Listiny. Svá tvrzení navrhovatelé podepřeli následujícími argumenty.
I. A) Shromažďování údajů o komunikaci jako zásah do soukromého života
4.
Obsahem napadaných ustanovení je uložení povinnosti fyzickým a právnickým osobám, které zajišťují veřejnou komunikační síť nebo poskytujících veřejně dostupnou službu elektronických komunikací (tedy především telefonních operátorů a poskytovatelů internetového připojení), po dobu 6 až 12 měsíců uchovávat provozní a lokalizační údaje (desítky údajů) o veškeré telefonní a faxové komunikaci, e-mailové a SMS komunikaci, návštěvách webových stránek a využívání některých internetových služeb, specifikované v napadené vyhlášce, a na žádost jsou povinny je poskytovat oprávněným orgánům. Dle navrhovatelů výše uvedené údaje, jejich shromažďování, uchovávání a předávání státním orgánům nepochybně spadají pod ochranu čl. 8 Úmluvy. V této souvislosti odkázali na celou řadu rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva (dále jen „ESLP“) i Ústavního souduÚstavního soudu.
5.
Navrhovatelé jsou dále toho názoru, že zásahem do základních práv se nerozumí jen bezprostřední zásah (např. seznámení se s uchovávanými údaji), ale i taková opatření státních orgánů, která v sobě skrývají značné nebezpečí omezení základních práv, které může kdykoliv nastat. Uchovávání provozních a lokalizačních údajů nelze než považovat za takový zásah, neboť tyto údaje jsou nepřetržitě uchovávány a státním orgánům jsou k dispozici a ty si je mohou v budoucnu dle příslušných předpisů vyžádat a využívat. Uchovávání shora uvedené sady údajů tak s sebou nese latentní nebezpečí dalších bezprostředních zásahů státních orgánů. Navíc nelze přehlédnout, že stát neuchovává provozní a lokalizační údaje sám, ale využívá k tomu soukromých osob poskytujících telekomunikační služby, přičemž riziko z možného zneužití uchovávaných údajů velkým počtem soukromých osob pohybujících se v oblasti telekomunikačních služeb je vyšší než při jejich uchovávání státem. Jedním ze základních požadavků ESLP vyvinutých výkladem podmínky zákonného podkladu státních zásahů do soukromého života je předvídatelnost a dostupnost tohoto zákonného podkladu. Důvodem je legitimní a logický požadavek, aby jednotlivci byli předem seznámeni s okolnostmi, kdy stát může výjimečně do jejich soukromého života zasáhnout, a mohli přizpůsobit své jednání tak, aby se tomuto zásahu bylo možné vyhnout. Plošný charakter uchovávání provozních a lokalizačních údajů však takovou možnost omezuje až vylučuje.
6.
Dle navrhovatelů jsou cíle, jakož i pravděpodobný a očekávatelný užitek vyplývající z povinnosti uchovávat provozní a lokalizační údaje ve srovnání s tím spojeným zásahem do základních práv dotčených osob v hrubém nepoměru. Proto v souladu s čl. 8 odst. 2 Úmluvy přistoupili k posouzení přiměřenosti daného opatření, které hodnotili jednak z hlediska závažnosti a rozsahu zásahu do základních práv jednotlivců, v daném případě do práva na soukromí, dále z hlediska legitimity cíle, k jehož dosažení má omezení základních práv sloužit, a z hlediska přínosu těchto zásahů. V neposlední řadě jeho užití konfrontovali s nebezpečnými aspekty, které jsou s tím spojeny, zejména pak nebezpečí zneužití uchovávaných údajů.
I. B) Závažnost a rozsah zásahu do práva na soukromí
7.
Předně navrhovatelé konstatovali, že zavedení povinnosti uchovávat provozní a lokalizační údaje představuje závažný zásah do soukromí, poněvadž tyto údaje otevírají široké možnosti jejich použití a jejich zkombinování s dalšími údaji může způsobit velmi citelné důsledky pro soukromý život dotčených osob. Povinnost uchovávat provozní a lokalizační údaje v takovém rozsahu má prakticky za následek vyloučení existence nekontrolované a nemonitorované telekomunikace, což je nutno považovat za obzvlášť intenzivní zásah do soukromí všech osob užívajících telekomunikační prostředky (telefonie, užívání služeb internetu), které se v současnosti již nevyužívají pouze ke komunikaci mezi lidmi, ale zasahují široké spektrum každodenních činností (nakupování, bankovní operace, vzdělávání, medicína aj.). Z uchovávaných údajů tak lze dovodit celou řadu dalších (v řadě případů velmi citlivých) údajů a informací o dané osobě a jejím soukromí. V řadě případů lze z identity adresáta telefonátu nebo e-mailu odhalit citlivý údajcitlivý údaj o odesílateli (např. pokud je adresátem lékař-specialista), podobně lze z navštívených internetových stránek zjišťovat informace o názorovém smýšlení, zdravotním stavu nebo sexuální orientaci dané osoby. Velké množství informací lze získat rovněž z lokalizačních údajů o pohybu mobilního telefonu (respektive jeho držitele), zvláště v kombinaci s lokalizačními údaji o pohybu dalších mobilních telefonů (údaj o tom, kdo se kde a kdy s kým setkal apod.). Na základě uchovávaných údajů tak lze sestavit komunikační a pohybový profil jednotlivce, z kterého lze získat nejen údaje o jeho minulých aktivitách, ale s vysokou mírou pravděpodobnosti i správně předvídat jeho aktivity v budoucnosti, což rovněž představuje významný zásah do práva na ochranu soukromí a korespondence jednotlivců.
I. C) Legitimita cíle a přínos zásahu do základních práv
8.
Navrhovatelé dále ve svém návrhu polemizovali s legitimitou cíle přijetí napadené úpravy. Z důvodové zprávy vlády k ustanovení § 97 zákona o elektronických komunikacích vyplývá, že účelem ustanovení § 97 je čelit zvyšujícím se bezpečnostním rizikům a zajištění bezpečnosti a obrany České republiky, přičemž bližší odůvodnění chybí. Navrhovatelé jsou toho názoru, že podle čl. 8 odst. 2 Úmluvy je zásah do soukromí přípustný ve vztahu k boji s kriminalitou pouze tehdy, pokud slouží k předcházení zločinnosti. „Preventivní, všeobecné uchovávání telekomunikačních údajů bez existence konkrétního důvodu míří zejména do minulosti a může tak sloužit hlavně k objasňování již spáchaných trestných činůtrestných činů.“ (str. 13). Zásah do soukromí za účelem objasnění již spáchaného trestného činutrestného činu je tak dle navrhovatelů v rozporu s čl. 8 Úmluvy. Navíc údaje jsou uchovávány bez existence konkrétního podezření. Optikou napadených ustanovení je tak každá osoba považována za podezřelou bez existence konkrétních okolností, které by k tomuto podezření opravňovaly, což je v právním státě nepřípustné. Navrhovatelé rovněž upozornili (s odkazem na konkrétní případy ze zahraničí) na skutečnost, že vyhodnocování údajů o telekomunikačním provozu s sebou přináší rovněž nebezpečí jejich chybné interpretace a podezřívání či obvinění nevinného člověka. Může totiž dojít k záměně osoby, která komunikaci skutečně prováděla, s osobou, která např. uzavřela smlouvu s telefonním operátorem nebo s poskytovatelem internetu.
9.
Předkladatelé právní úpravy ani věcně příslušný resort státní správy dle tvrzení navrhovatelů nedodali informace o tom, v kolika a v jakých případech před zavedením napadené právní úpravy, která s sebou nese obrovské kvantitativní navýšení uchovávaných údajů a možného přístupu k nim, ztroskotávalo vyšetřování, odhalování a stíhání závažných trestných činůtrestných činů na nemožnosti získat požadované údaje z důvodu, že již taková data nebyla k dispozici. Rovněž není prokázáno, zda zakotvení povinnosti uchovávat všechny údaje o telefonické a elektronické komunikaci povede (nebo již vedlo) ve srovnání s předcházející úpravou skutečně ke zlepšení vyšetřování, k odhalování a ke stíhání závažných trestných činůtrestných činů a k odvracení hrozeb, ke zvýšení procenta objasněnosti trestných činůtrestných činů či ke snížení kriminality apod. Dále je otázkou, jak stará data jsou oprávněnými orgány vyžadována, a nakolik je tedy nutné uchovávat provozní a lokalizační údaje po dobu 6 měsíců a delší. Zásah do soukromí se navíc paradoxně může častěji týkat osob, které se na závažné trestné činnosti nepodílejí, než osob, které ji páchají, a proto mají zvýšený zájem na uskutečňování anonymní komunikace. Dle navrhovatelů lze očekávat, že uchovávání údajů může pomoci k naplnění stanovených cílů spíše v malé míře a v méně významných případech, a proto nelze očekávat dlouhodobý a pozitivní vliv na snížení kriminality a zvýšení bezpečnosti v souvislosti s používáním telekomunikačních prostředků.
I. D) Nebezpečí zneužití uchovávaných údajů
10.
Stejně tak je dle navrhovatelů třeba počítat i s rizikem nezákonného použití a zneužití uchovávaných údajů, neboť při tak velkém množství společností, které zajišťují telekomunikaci (zejména v případě mobilní komunikace a internetu), nelze očekávat odpovídající zajištění těchto provozních a lokalizačních údajů. Proto je nutno zkoumat i reálné a technicky existující možnosti jejich použití. Napadená právní úprava dle navrhovatelů nestanoví ani podmínky, na jejichž základě mají být údaje uchovávány, ani podmínky pro jejich užití oprávněnými orgány, jakož ani negarantuje jednotlivcům žádné záruky proti jejich zneužití. Napadená právní úprava tak nahrává extenzivnímu využívání příslušných databází jak co do množství údajů, které z nich budou čerpány, tak i množství subjektů, které k tomu budou oprávněny, a rovněž umožňuje rozšiřování účelů, k nimž budou údaje využívány. Velmi reálné je dle navrhovatelů rovněž nebezpečí zneužití provozních a lokalizačních údajů ze strany třetích osob. Osobami, které mohou tyto osobní údajeosobní údaje zneužít, jsou velmi často zaměstnanci společností nebo státních orgánů, které údaje zpracovávají, ale i další osoby (např. tzv. hackeři).
I. E) Předběžná otázka k Evropskému soudnímu dvoru
11.
V závěru svého návrhu vyjádřili navrhovatelé přesvědčení, že byť je napadená právní úprava úpravou vnitrostátní, na kterou je třeba vztáhnout kritéria vyplývající z ústavního pořádku České republiky, jedná se současně o problematiku, jejíž původ pramení z komunitárního práva, konkrétně z transpozice Směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2006/24/ES (dále též jen „Směrnice o data retention“) do právního řádu České republiky. Ze stejných, výše rozvedených důvodů proto navrhovatelé předestřeli Ústavnímu souduÚstavnímu soudu ke zvážení možnost předložit Evropskému soudnímu dvoru v souladu s čl. 234 Smlouvy o ES předběžnou otázku týkající se (ne)platnosti samotné Směrnice o data retention, neboť existuje významné riziko, že dotčená Směrnice, jež byla napadenými ustanoveními a napadenou vyhláškou transponována do českého právního řádu, je v rozporu s právem ES.
II.
Rekapitulace vyjádření účastníků řízení
12.
Ústavní soudÚstavní soud podle ustanovení § 42 odst. 4 a § 69 zákona o Ústavním soudu zaslal předmětný návrh na zrušení napadených ustanovení a napadené vyhlášky Poslanecké sněmovně a Senátu Parlamentu České republiky a rovněž veřejnému ochránci práv.
13.
Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky, zastoupená předsedou Ing. M. Vlčkem, ve svém vyjádření ze dne 26. 4. 2010 podrobně popsala proceduru přijetí vládního návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění pozdějších předpisů, na jehož základě se napadená ustanovení stala součástí zákona o elektronických komunikacích č. 127/2005 Sb. (blíže viz část IV nálezu). K obsahu vládního návrhu zákona nadto konstatovala, že v důvodové zprávě vláda výslovně uvedla, že předkládaný návrh zákona je v souladu s ústavním pořádkem a právním řádem České republiky a neodporuje mezinárodním smlouvám, jimiž je Česká republika vázána. Ze stejného přesvědčení vycházela při jeho projednávání i Poslanecká sněmovna. Je tak na Ústavním souduÚstavním soudu, aby posoudil ústavnost napadených ustanovení.
14.
Senát Parlamentu České republiky, zastoupený předsedou MUDr. P. Sobotkou, ve svém vyjádření ze dne 28. 4. 2010 poté, co obsáhle rekapituloval argumentaci navrhovatelů obsaženou v posuzovaném návrhu, rovněž popsal proceduru příjímání předmětného vládního návrhu zákona Senátem (blíže viz část IV nálezu). K průběhu jeho projednávání dále uvedl, že jak ve výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu, tak ve Stálé komisi Senátu pro sdělovací prostředky a později i na plénu Senátu byl návrh zákona představen jako další novela reagující na povinnost České republiky transponovat příslušnou směrnici ES do našeho právního řádu. K povinnosti telekomunikačních operátorů, internetových providerů a dalších, kteří působí na úseku elektronických komunikací, uchovávat po dobu nejméně 6 měsíců lokalizační a provozní údaje bylo předkladatelem zdůrazněno, že „v žádném případě se nejedná o něco, co by se dalo přirovnat k odposlechům, už jen proto, že se neuchovávají obsahy jednotlivých telefonátů nebo mailových zpráv, a protože jde i o služby internetu (...), uchovávají se pouze lokalizační a provozní údaje, tedy technická data“. Senát tuto skutečnost při projednávání návrhu předmětné novely zákona akceptoval a na základě doporučení výboru i Stálé komise Senátu pro sdělovací prostředky návrh zákona schválil ve znění přijatém Poslaneckou sněmovnou. Je proto jen na Ústavním souduÚstavním soudu, aby návrh na zrušení předmětných ustanovení zákona o elektronických komunikacích posoudil a s konečnou platností rozhodl.
15.
Veřejný ochránce práv JUDr. Otakar Motejl svým vyjádřením ze dne 12. 4. 2010 sdělil, že po prostudování zaslaného návrhu se s předkládanými argumenty neztotožňuje, a proto nevstupuje do řízení o zrušení napadené vyhlášky před Ústavním soudemÚstavním soudem.
III.
Upuštění od ústního jednání
16.
Podle ustanovení § 44 odst. 2 zákona o Ústavním soudu může Ústavní soudÚstavní soud se souhlasem účastníků upustit od ústního jednání, nelze-li od tohoto jednání očekávat další objasnění věci. Ústavní soud si proto v souladu s tímto ustanovením vyžádal od účastníků řízení vyjádření, zda souhlasí s upuštěním od ústního jednání. Navrhovatelé i Senát Parlamentu České republiky souhlas vyslovili, Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky na výzvu ve lhůtě jí určené nijak nereagovala. Od ústního jednání tak mohlo být v posuzované věci upuštěno.
IV.
Ústavní konformita procedury přijímání napadených ustanovení zákona a zákonné podmínky přijetí napadené vyhlášky
17.
Při řízení o kontrole norem podle čl. 87 odst. 1 písm. a) Ústavy České republiky ve smyslu § 68 odst. 2 zákona o Ústavním soudu musí Ústavní soud nejprve zkoumat, zda byl předmětný zákon přijat a vydán ústavně předepsaným způsobem [k algoritmu přezkumu v řízení o kontrole norem viz bod 61 nálezu sp. zn. Pl. ÚS 77/06 ze dne 15. 2. 2007 (N 30/44 SbNU 349; 37/2007 Sb.)]. V případě podzákonných právních předpisů, konkrétně vyhlášek ministerstev, Ústavní soud podle § 68 odst. 2 zákona o Ústavním soudu posuzuje, zda byly přijaty a vydány v mezích Ústavou České republiky stanoveného oprávnění (čl. 79 odst. 3 Ústavy České republiky), tj. zda nebyly vydány „ultra vires“.
18.
Z vyjádření obou komor Parlamentu České republiky, připojených příloh a dokumentů dostupných elektronickou cestou (usnesení a tisky dostupné v digitální knihovně na webových stránkách Poslanecké sněmovny a Senátu, na www.psp.cz a www.senat.cz) Ústavní soudÚstavní soud zjistil následující: Napadená ustanovení § 97 odst. 3 a 4 se stala součástí zákona č. 127/2005 Sb. na základě zákona č. 247/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění pozdějších předpisů. Návrh tohoto zákona předložila Poslanecké sněmovně vláda České republiky dne 16. 1. 2008, přičemž navrhla jeho projednávání tak, aby s ním Poslanecká sněmovna mohla vyslovit souhlas již v prvém čtení. Poslancům byl návrh rozeslán dne 18. 1. 2008 jako sněmovní tisk č. 398/0 - Novela zákona o elektronických komunikacích - EU. V prvém čtení, které proběhlo dne 30. 1. 2008 na 27. schůzi, Poslanecká sněmovna nesouhlasila s projednáváním tak, aby mohla s návrhem zákona vyslovit souhlas již v prvém čtení. Návrh zákona byl následně přikázán k projednání hospodářskému výboru, ústavněprávnímu výboru a výboru pro bezpečnost (usnesení č. 593). Příslušné výbory jej projednaly a jejich usnesení s pozměňovacími návrhy byla poslancům doručena jako tisky č. 398/1, 398/2 a 398/3. Pouze pozměňovací návrhy výboru pro bezpečnost se týkaly i napadeného ustanovení § 97 odst. 3 (třetí a páté věty). Na 28. schůzi Poslanecké sněmovny se ve dnech 20. 3. 2008 a 25. 3. 2008 konalo druhé čtení, návrh zákona prošel obecnou a podrobnou rozpravou, v jejímž průběhu byly k napadeným ustanovením (§ 97 odst. 3 věty třetí a pátá a § 97 odst. 4) podány pozměňovací návrhy i ze strany jednotlivých poslanců (pozměňovací návrhy Z. Bebarové-Rujbrové, K. Jacques a J. Klase). Podané pozměňovací návrhy byly zpracovány jako tisk 398/4, který byl poslancům rozeslán dne 25. 3. 2008. Třetí čtení proběhlo dne 23. 4. 2008 na 30. schůzi Poslanecké sněmovny. Navrhované pozměňovací návrhy k napadeným ustanovením § 97 odst. 3 a 4 přijaty nebyly. Návrh zákona byl ve znění dalších schválených pozměňovacích návrhů přijat (usnesení č. 736) poté, co s ním Poslanecká sněmovna vyslovila souhlas, kdy z přítomných 176 poslanců a poslankyň pro návrh hlasovalo 89, proti 21, zdrželo se 66 (hlasování č. 44).
19.
Předmětný návrh zákona byl Senátu Poslaneckou sněmovnou postoupen dne 19. 5. 2008. Organizační výbor Senátu jej jako senátní tisk č. 247 určil k projednání výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Kromě toho návrh zákona projednala i Stálá komise Senátu pro sdělovací prostředky. Výbor na svém zasedání dne 28. 5. 2008 přijal usnesení č. 270, ve kterém doporučil Senátu návrh zákona schválit. Rovněž Stálá komise Senátu pro sdělovací prostředky doporučila Senátu návrh zákona schválit (usnesení č. 22 ze dne 4. 6. 2008). Senát návrh zákona projednal dne 5. 6. 2008 na své 14. schůzi (6. funkční období) a přijal k návrhu usnesení č. 402, kterým schválil návrh zákona ve znění postoupeném mu Poslaneckou sněmovnou. Pro usnesení hlasovalo 38 senátorek a senátorů z 52 přítomných, proti 2, zdrželo se 12 (hlasování č. 29).
20.
Zákon byl doručen dne 11. 6. 2008 k podepsání prezidentu republiky, který jej dne 25. 6. 2008 podepsal. Schválený zákon byl poté dne 30. 6. 2008 doručen k podpisu premiérovi. Zákon byl vyhlášen dne 4. 7. 2008 ve Sbírce zákonů v částce 78 pod č. 247/2008 Sb. s účinnosti od 1. 9. 2008.
21.
Napadená vyhláška č. 485/2005 Sb., o rozsahu provozních a lokalizačních údajů, době jejich uchovávání a formě a způsobu jejich předávání orgánům oprávněným k jejich využívání, byla vydána Ministerstvem informatiky České republiky. Pravomoc ministerstev vydávat právní předpisy k provedení zákona je založena čl. 79 odst. 3 Ústavy České republiky. Materiálně je však podmíněna existencí výslovného zákonného zmocnění a jeho mezemi. V daném případě je tímto zmocněním právě napadené ustanovení § 97 odst. 4 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích). Vyhláška byla podepsána ministryní pro informatiku a řádně publikována v částce 169 pod č. 485/2005 Sbírky zákonů s účinností dnem jejího vyhlášení, tj. 15. 12. 2005.
22.
Ústavní soudÚstavní soud konstatuje, že jak zákon č. 247/2008 Sb., kterým byla do zákona č. 127/2005 Sb. vložena napadená ustanovení, tak napadená vyhláška č. 485/2005 Sb. byly přijaty Ústavou předvídaným způsobem.
V.
Dikce napadených ustanovení zákona a napadené vyhlášky
23.
Napadená ustanovení § 97 odst. 3 a 4 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění pozdějších předpisů, znějí:
㤠97
(3)
Právnická nebo fyzická osoba zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací je povinna uchovávat provozní a lokalizační údaje, které jsou vytvářeny nebo zpracovávány při zajišťování jejích veřejných komunikačních sítí a při poskytovávání jejích veřejně dostupných služeb elektronických komunikací37b). Provozní a lokalizační údaje týkající se neúspěšných pokusů o volání je právnická nebo fyzická osoba zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací povinna uchovávat pouze tehdy, jsou-li tyto údaje vytvářeny nebo zpracovávány a zároveň uchovávány nebo zaznamenávány. Právnická nebo fyzická osoba, která provozní a lokalizační údaje podle věty první a druhé uchovává, je na požádání povinna je bezodkladně poskytnout orgánům oprávněným k jejich vyžádání podle zvláštního právního předpisu. Současně je tato osoba povinna zajistit, aby s údaji podle věty první a druhé nebyl uchováván obsah zpráv. Doba uchovávání těchto provozních a lokalizačních údajů nesmí být kratší než 6 měsíců a delší než 12 měsíců. Po uplynutí této doby je osoba, která údaje podle věty první a druhé uchovává, povinna je zlikvidovat, pokud nebyly poskytnuty orgánům oprávněným k jejich vyžádání podle zvláštního předpisu nebo tento zákon nestanoví jinak (§ 90).
(4)
Rozsah provozních a lokalizačních údajů uchovávaných podle odstavce 3, dobu jejich uchovávání podle odstavce 3 a formu a způsob jejich předávání orgánům oprávněným k jejich využívání a dobu uchovávání a způsob likvidace údajů, které byly poskytnuty orgánům oprávněným k jejich vyžádání podle zvláštního právního předpisu, stanoví prováděcí právní předpis.
37b)
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/24/ES ze dne 15. března 2006 o uchovávání údajů vytvářených nebo zpracovávaných v souvislosti s poskytováním veřejně dostupných služeb elektronických komunikací nebo veřejných komunikačních sítí a o změně směrnice 2002/58/ES.“.
24.
Napadená vyhláška č. 485/2005 Sb., o rozsahu provozních a lokalizačních údajů, době jejich uchovávání a formě a způsobu jejich předávání orgánům oprávněným k jejich využívání, zní:
»485/2005 Sb.
VYHLÁŠKA
ze dne 7. prosince 2005
o rozsahu provozních a lokalizačních údajů, době jejich uchovávání a formě a způsobu jejich předávání orgánům oprávněným k jejich využívání
Ministerstvo informatiky ve spolupráci s Ministerstvem vnitra stanoví podle § 150 odst. 3 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění zákona č. 290/2005 Sb. a zákona č. 361/2005 Sb., (dále jen „zákon“) k provedení § 97 odst. 3 zákona:
§ 1
Pro účely této vyhlášky se rozumí
a)
stanicí BTS základnová stanice veřejné mobilní telefonní sítě,
b)
stanicí StartBTS základnová stanice veřejné mobilní telefonní sítě, do které je účastník alokován při zahájení komunikace,
c)
stanicí StopBTS základnová stanice veřejné mobilní telefonní sítě, do které je účastník alokován při ukončení komunikace,
d)
číslem IMEI mezinárodní identifikátor mobilního telefonního přístroje,
e)
číslem MSISDN účastnické číslo ve veřejné mobilní telefonní síti,
f)
číslem IMSI mezinárodní identifikátor účastníka veřejné mobilní telefonní sítě,
g)
destinací určení sítě zahraničního operátora,
h)
identifikátorem URI jednotný identifikátor zdroje,
i)
kódem právnické nebo fyzické osoby zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací se rozumí pořadové číslo osvědčení v evidenci podnikatelů podle § 14 zákona.
§ 2
Rozsah uchovávání provozních a lokalizačních údajů
(1)
Právnická nebo fyzická osoba zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací (dále jen „provozovatel“) poskytuje orgánu oprávněnému k jejich vyžádání (dále jen „oprávněný orgán“) touto vyhláškou vymezené provozní a lokalizační údaje (dále jen „údaje“).
(2)
U sítí elektronických komunikací s přepojováním okruhů a pevným připojením se uchovávají
a)
údaje o uskutečněné komunikaci s uvedením typu komunikace, telefonního čísla účastníka volajícího a volaného nebo identifikátoru telefonní karty pro použití ve veřejném telefonním automatu, data a času zahájení komunikace, délky komunikace, případně stavu komunikace,
b)
údaje o všech veřejných telefonních automatech s uvedením jejich telefonního čísla, evidenčního čísla, geografické souřadnice a slovního popisu umístění.
(3)
U veřejných mobilních telefonních sítí elektronických komunikací se uchovávají
a)
údaje o uskutečněné komunikaci s uvedením typu komunikace, telefonního čísla účastníka volajícího a volaného, data a času zahájení komunikace, délky komunikace, čísla IMEI, čísla stanice StartBTS, popřípadě čísla stanice StopBTS, destinace a doplňkové informace,
b)
údaje o vzájemných vazbách mezi čísly MSISDN a čísly IMEI společně použitými v síti, identifikace stanice BTS a čísla IMEI, které zprostředkovaly volání bez SIM karty na číslo tísňového volání „112“, IP adresy terminálů, kterými bylo zprostředkováno odesílání zpráv SMS sítí Internet, datum a čas dobíjení kreditu u předplacených služeb, čísla dobíjecích kuponů k určitému telefonnímu číslu účastníka, telefonní číslo účastníka k určitému dobíjecímu kuponu,
c)
údaje o všech stanicích BTS s uvedením jejich čísla, geografické souřadnice, azimutu směrování antén a slovního popisu umístění stanice BTS.
(4)
U sítí elektronických komunikací s přepojováním paketů se uchovávají údaje o uskutečněné komunikaci
a)
u služeb přístupu k síti s uvedením typu připojení, identifikátoru uživatelského účtu, identifikátoru zařízení uživatele služby, data a času zahájení připojení, data a času ukončení připojení, zájmových identifikátorů (například IP adresa, číslo portu), statusu události (například úspěch, neúspěch, řádné nebo mimořádné ukončení připojení), množství přenesených dat (v příchozím/v odchozím směru),
b)
u služeb přístupu ke schránkám elektronické pošty s uvedením identifikátoru zájmového uživatelského zařízení, uživatelského účtu, identifikátoru zprávy na poštovním serveru, data a času zahájení komunikace, adresy elektronické pošty odesílatele, adres elektronické pošty příjemců, identifikátoru protokolu elektronické pošty, množství přenesených dat, informace o použití zabezpečené komunikace,
c)
u služeb přenosu zpráv elektronické pošty s uvedením identifikátoru zájmového uživatelského zařízení, identifikátoru serveru elektronické pošty, data a času zahájení komunikace, adresy elektronické pošty odesílatele, adres elektronické pošty příjemců, identifikátoru protokolu elektronické pošty, množství přenesených dat, informace o použití zabezpečené komunikace,
d)
u serverových služeb s uvedením identifikátoru zájmového uživatelského zařízení, identifikátoru uživatelského účtu, data a času požadavku na službu, veškerých identifikátorů serveru (zejména IP adresa, úplné doménové jméno FQDN), požadovaných identifikátorů URI nebo typu služby, dodatečných parametrů identifikátorů URI nebo služby, použité služby, množství přenesených dat, metody a statusu požadavku na službu,
e)
u dalších služeb elektronických komunikací (zejména u služeb typu chat, usenet, instant messaging a IP telefonie) s uvedením veškerých identifikátorů komunikujících stran, transportního protokolu, data a času zahájení komunikace, data a času ukončení komunikace, použité služby, množství přenesených dat.
§ 3
Způsob předávání údajů
(1)
O poskytnutí uchovávaných údajů oprávněný orgán žádá provozovatele prostřednictvím svého určeného kontaktního pracoviště. Provozovatel vyžádané údaje bezodkladně předává prostřednictvím svého určeného kontaktního pracoviště. Údaje podle § 2 odst. 3 písm. c) se předávají souhrnně pravidelně jednou měsíčně v aktuálním stavu k datu předání.
(2)
Komunikace mezi kontaktními pracovišti provozovatele a oprávněného orgánu probíhá přednostně způsobem umožňujícím dálkový přístup. Žádosti i údaje se předávají přednostně v elektronické podobě datových souborů. Při komunikaci kontaktních pracovišť se používá jen obecně dostupných technologií a komunikačních protokolů tak, aby řešení nebylo vázáno na určitého výrobce či dodavatele.
(3)
Nelze-li použít pro komunikaci způsob umožňující dálkový přístup nebo bylo-li by použití takového způsobu neúčelné, lze předat žádost nebo vyžádané údaje v listinné podobě nebo v podobě datových souborů na přenosném médiu.
(4)
K prokázání autentičnosti žádosti a předávaných údajů se použije
a)
zaručený elektronický podpiselektronický podpis založený na kvalifikovaném certifikátu vydaném akreditovaným poskytovatelem certifikačních služeb1); k vytváření podpisu a jeho ověření se použije formát kryptografického standardu s veřejným klíčem PKCS#7,
b)
průvodní dopis v listinné podobě obsahující číslo jednací nebo pořadové číslo žádosti, název souboru, datum, čas a způsob předání a případně i kontrolní součet nebo standardní hash souboru (například SHA-1) a podpis oprávněné osoby,
c)
dopis v listinné podobě obsahující číslo jednací a podpis oprávněné osoby, nebo
d)
v případě žádostí nebo údajů již předaných v elektronické podobě za určité období, zpravidla jednoho týdne, u nichž nebyl použit jiný způsob prokázání autentičnosti, dopis v listinné podobě obsahující číslo jednací a podpis oprávněné osoby, který se zasílá dodatečně.
(5)
Údaje o komunikaci uskutečněné pod určitým identifikátorem za určité časové období provozovatel předává oprávněnému orgánu jako
a)
výpis komunikace z pevné linky, jde-li o údaje podle § 2 odst. 2 písm. a),
b)
výpis mobilní komunikace, jde-li o údaje podle § 2 odst. 3 písm. a),
c)
výpis datové komunikace, jde-li o údaje podle § 2 odst. 4.
(6)
Výpisy podle odstavce 5 se oprávněnému orgánu předávají ve strukturovaném textovém souboru, přednostně s kódováním podle znakové sady CP-1250, UTF-8 nebo ISO 8859-2. Soubory se zpracovávají samostatně ke každému jednotlivému telefonnímu číslu nebo jinému identifikátoru uvedenému v žádosti. Názvy předávaných souborů mají strukturu podle jmenné konvence uvedené v příloze.
(7)
Soubor se uvozuje jednotnou hlavičkou a má pevnou strukturu stanovenou pro daný druh sítě nebo služby nebo typu požadavku. Jednotlivé řádky se v souboru řadí chronologicky, pokud v žádosti není uveden jiný parametr řazení. Výpis podle odstavce 5 je ukončen na posledním řádku slovem „Konec“.
(8)
Na řádku se jednotlivé údaje oddělují středníkem (kód 0059 znakové sady) nebo tabulátorem (kód 0009 znakové sady), poslední údaj se ukončuje znakem CRLF (kód 0013 a 0010 znakové sady). Pokud některý z údajů není požadován nebo prokazatelně není z použité technologie zjistitelný, jeho místo ve struktuře se ponechá prázdné.
(9)
U údajů sestávajících z více hodnot se jednotlivé hodnoty oddělují znakem „|“ (kód 0166 znakové sady). Pokud je součástí předávaných údajů znak shodný s některým z výše uvedených oddělovačů nebo znak „\\“ (kód 0092 znakové sady), předřadí se před něj znak „\\“ (například „\\;“, „\\CR\\LF“, „\\\\\\“).
(10)
V odůvodněných případech a se souhlasem oprávněného orgánu a provozovatele je možné použít formát, strukturu a název souboru odlišně od jejich vymezení v odstavcích 6 až 9.
§ 4
Doba uchovávání údajů
(1)
Údaje se uchovávají po dobu 6 měsíců, není-li v odstavci 2 stanoveno jinak.
(2)
Údaje uvedené v části 3 bodech 3.3.4.5 a 3.3.4.6 přílohy se uchovávají po dobu 3 měsíců.
§ 5
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem jejího vyhlášení, s výjimkou ustanovení § 4 odst. 2 a části 3 přílohy, která nabývají účinnosti dnem 1. prosince 2006.
Ministryně:
Ing. Bérová v. r.
1)
§ 11 zákona č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu, ve znění pozdějších předpisů«
VI.
Předběžná otázka
25.
Předně Ústavní soudÚstavní soud musel zvážit návrh předložený navrhovateli, aby předložil Evropskému soudnímu dvoru v souladu s čl. 234 Smlouvy o ES předběžnou otázku stran (ne)platnosti Směrnice o data retention, neboť existuje významné riziko, že samotná Směrnice o data retention, jež byla napadenými ustanoveními a napadenou vyhláškou transponována do českého právního řádu, je v rozporu s právem ES. V této souvislosti Ústavní soudÚstavní soud zdůrazňuje, že i po přistoupení České republiky k EU (od 1. 5. 2004) zůstávají referenčním rámcem přezkumu Ústavního souduÚstavního soudu normy ústavního pořádku České republiky, neboť úkolem Ústavního souduÚstavního soudu je ochrana ústavnosti (čl. 83 Ústavy České republiky), a to v obou jejích aspektech, tj. jak ochrana objektivního ústavního práva, tak subjektivních, tj. základních práv. Komunitární právo není součástí ústavního pořádku, a proto není Ústavní soudÚstavní soud příslušný k tomu, aby toto právo vykládal. Přesto Ústavní soudÚstavní soud nemůže zcela přehlížet dopad komunitárního práva na tvorbu, aplikaci a interpretaci vnitrostátního práva, a to v oblasti právní úpravy, jejíž vznik, působení a účel je bezprostředně navázán na komunitární právo [srov. k tomu nálezy Ústavního souduÚstavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 50/04 ze dne 8. 3. 2006 (N 50/40 SbNU 443; 154/2006 Sb.), sp. zn. Pl. ÚS 36/05 ze dne 16. 1. 2007 (N 8/44 SbNU 83; 57/2007 Sb.) či sp. zn. II. ÚS 1009/08 ze dne 8. 1. 2009 (N 6/52 SbNU 57)]. Obsah samotné Směrnice o data retenion však ponechává České republice dostatečný prostor pro její ústavně konformní transpozici do domácího právního řádu, neboť její jednotlivá ustanovení v podstatě pouze vymezují povinnost data uchovávat. Při transpozici je třeba dodržet účel, který Směrnice stanoví, avšak při zákonné a podzákonné konkrétní úpravě ukládání údajů a nakládání s nimi včetně opatření bránících jejich zneužití je třeba dodržet ústavní standard, který vyplývá z českého ústavního pořádku tak, jak je interpretován českým Ústavním soudemÚstavním soudem. To proto, že konkrétní podoba transpozice - tj. napadená zákonná a podzákonná ustanovení - je projevem vůle českého zákonodárce, jež při dodržení účelu Směrnice mohla co do výběru prostředků variovat, avšak zároveň byl při tomto výběru zákonodárce vázán ústavním pořádkem.
VII.
Referenční hlediska pro posouzení návrhu
VII. A) Právo na respekt k soukromému životu a právo na informační sebeurčení
26.
V čl. 1 odst. 1 Ústavy České republiky je obsažen normativní princip demokratického právního státu. Základním atributem ústavního konceptu právního státu a podmínkou jeho fungování je respekt k základním právům a svobodám jednotlivce, který je, jako atribut zvoleného ústavního konceptu právního státu, v citovaném ústavním ustanovení výslovně vyjádřen. Toto ústavní ustanovení je bází materiálně chápané právní státnosti, kterou charakterizuje respekt veřejné moci ke svobodné (autonomní) sféře jednotlivce vymezené základními právy a svobodami, a do této sféry veřejná moc zásadně nezasahuje, resp. zasahuje pouze v případech, které jsou odůvodněny kolizí s jinými základními právy, resp. ústavně aprobovaným a zákonem jednoznačně definovaným veřejným zájmem, a za předpokladu, že je zákonem předvídaný zásah proporcionální jak s ohledem na cíle, jichž má být dosaženo, tak s ohledem na míru krácení omezovaného základního práva či svobody.
27.
Koncept soukromí bývá nejčastěji spojován se západní kulturou a ještě přesněji s anglo-americkou kulturní představou zasazenou do politické filosofie liberalismu. Jde o koncept, který zjevně není obecně zcela sdílený jak v akcentu na význam soukromí, tak v rozsahu toho, co má být soukromím chráněno. V různých kulturách panují různé představy o tom, k jak rozsáhlému soukromí jsou jednotlivé osoby oprávněny a v jakých kontextech. Avšak již v roce 1928 píše soudce Brandeis v následně hojně citovaném disentu (k případu Olmstead v. U. S. 438, 478, 1928) následující hodnocení soukromí: »Tvůrci naší Ústavy na sebe vzali odpovědnost vytvořit příznivé podmínky pro usilování o štěstí (...) Přiznali právo (proti státu) být ponechán „sám sobě“ - což je nejkomplexnější či nejobsažnější právo ze všech a zároveň i právo, které je nejvzácnější civilizovanému lidstvu.«. A tak se z explicitně ústavně nezmíněného práva na soukromí postupem doby stal základní strukturální element U. S. ústavy, který zajišťuje autonomii jednotlivce, byť o jeho uplatnění je stále a opakovaně sváděna uvnitř U. S. Supreme Court bitva.
28.
Požadavek respektu ke svébytnému uspořádání života se stal, vedle požadavku na respekt k vlastnímu životu, fyzické, psychické a duchovní integritě, osobní svobodě a k vlastnictví, centrálním lidskoprávním nárokem na autonomii jednotlivce, jež má formativní význam pro evropské vnitrostátní katalogy lidských (základních) práv, jakož i pro jejich pozdější regionální a univerzální pandány. Ani v evropských původních vnitrostátních katalozích základních práv však nebylo právo na soukromí či soukromý život jako takové explicitně zmiňováno, což dokládají texty národních ústav ještě ze 40. a 50. let minulého století (např. ústavy SRN, o Rakousku nemluvě, ústava Dánska, Finska, samozřejmě i Francie, jakož i Irska, ale také Itálie a dalších států). Požadavky respektu k soukromí a jeho ochrana jsou totiž úzce navázány na rozvoj technických a technologických možností, které samozřejmě zvyšují i svobodu ohrožující potenciál státu.
29.
Jak Ústavní soudÚstavní soud uvedl v nálezu sp. zn. II. ÚS 2048/09 ze dne 2. 11. 2009 (dostupný v elektronické databázi rozhodnutí http://nalus.usoud.cz): „zcela zvláštní respekt a ochranu požívá v liberálních demokratických státech základní právo na nerušený soukromý život osoby (čl. 10 odst. 2 Listiny).“. Primární funkcí práva na respekt k soukromému životu je zajistit prostor pro rozvoj a seberealizaci individuální osobnosti. Vedle tradičního vymezení soukromí v jeho prostorové dimenzi (ochrana obydlí v širším slova smyslu) a v souvislosti s autonomní existencí a veřejnou mocí nerušenou tvorbou sociálních vztahů (v manželství, v rodině, ve společnosti), právo na respekt k soukromému životu zahrnuje i garanci sebeurčení ve smyslu zásadního rozhodování jednotlivce o sobě samém. Jinými slovy, právo na soukromí garantuje rovněž právo jednotlivce rozhodnout podle vlastního uvážení, zda, popř. v jakém rozsahu, jakým způsobem a za jakých okolností mají být skutečnosti a informace z jeho osobního soukromí zpřístupněny jiným subjektům. Jde o aspekt práva na soukromí v podobě práva na informační sebeurčení, výslovně garantovaný čl. 10 odst. 3 Listiny [srov. nálezy Ústavního souduÚstavního soudu sp. zn. IV. ÚS 23/05 ze dne 17. 7. 2007 (N 111/46 SbNU 41) nebo sp. zn. I. ÚS 705/06 ze dne 1. 12. 2008 (N 207/51 SbNU 577), anebo rozhodnutí Spolkového ústavního soudu SRN ze dne 15. 12. 1983, BVerfGE 65, 1 (Volkszählungsurteil) či ze dne 4. 4. 2006, BVerfGE 115, 320 (Rasterfahndungurteil II)].
30.
V citovaném rozhodnutí BVerfGE 65, 1, německý Spolkový ústavní soudústavní soud při posouzení ústavnosti zákonné úpravy procesu sběru a uchovávání dat za účelem sčítání lidu (Volkszählung) mimo jiné konstatoval, že v moderní společnosti, charakterizované i obrovským nárůstem informací a dat, musí být ochrana jednotlivce před neomezeným sběrem, uchováváním, užitím a zveřejňováním dat o její/jeho osobě a soukromí poskytována v rámci obecnějšího, ústavně garantovaného práva jednotlivce na soukromí. Pokud jednotlivci nebude garantována možnost hlídat a kontrolovat obsah i rozsah osobních dat a informací jím poskytnutých, jež mají být zveřejněny, uchovány či použity k jiným než původním účelům, nebude-li mít možnost rozpoznat a zhodnotit důvěryhodnost svého potenciálního komunikačního partnera a případně tomu uzpůsobit i své jednání, pak nutně dochází k omezení až potlačování jeho práv a svobod, a nelze tak již nadále hovořit o svobodné a demokratické společnosti. Právo na informační sebeurčení (informationelle Selbstbestimmung) je tak nezbytnou podmínkou nejen pro svobodný rozvoj a seberealizaci jednotlivce ve společnosti, nýbrž i pro ustavení svobodného a demokratického komunikačního řádu. Zjednodušeně řečeno, v podmínkách vševědoucího a všudypřítomného státu a veřejné moci se svoboda projevu, právo na soukromí a právo svobodné volby chování a konání stávají prakticky neexistujícími a iluzorními.
31.
V Listině není právo na respekt k soukromému životu garantováno v jednom všezahrnujícím článku (jako je tomu v případu čl. 8 Úmluvy). Naopak, ochrana soukromé sféry jednotlivce je v Listině rozložena a doplňována dalšími aspekty práva na soukromí, deklarovanými na různých místech Listiny (např. čl. 7 odst. 1, čl. 10, 12 a 13 Listiny). Stejně tak i samotné právo na informační sebeurčení lze dovodit z čl. 10 odst. 3 Listiny, garantujícího jednotlivci právo na ochranu před neoprávněným shromažďováním, zveřejňováním a nebo jiným zneužíváním údajů o své osobě, a to ve spojení s čl. 13 Listiny, chránícím listovní tajemství a tajemství přepravovaných zpráv, ať již uchovávaných v soukromí, nebo zasílaných poštou, podávaných telefonem, telegrafem nebo jiným podobným zařízením anebo jiným způsobem. Nicméně onu „roztříštěnost“ právní úpravy aspektů soukromé sféry jednotlivce nelze přeceňovat a v Listině uvedený výčet toho, co je třeba podřadit pod „deštník“ práva na soukromí či na soukromý život nelze považovat za vyčerpávající a konečný. Při výkladu jednotlivých základních práv, která jsou zachycením práva na soukromí v jeho různých dimenzích tak, jak je uvádí Listina, je nezbytné respektovat účel obecně chápaného a dynamicky se vyvíjejícího práva na soukromí jako takového, resp. je třeba uvažovat o právu na soukromý život v jeho dobové celistvosti. Proto i právo na informační sebeurčení garantované čl. 10 odst. 3 a čl. 13 Listiny je třeba interpretovat zejména ve spojitosti s právy garantovanými čl. 7, 8, 10 a 12 Listiny. Svou povahou i významem tak právo na informační sebeurčení spadá mezi základní lidská práva a svobody, neboť spolu se svobodou osobní, svobodou v prostorové dimenzi (domovní), svobodou komunikační a zajisté i dalšími ústavně garantovanými základními právy dotváří osobnostní sféru jedince, jehož individuální integritu jako zcela nezbytnou podmínku důstojné existence jedince a rozvoje lidského života vůbec je nutno respektovat a důsledně chránit; zcela právem jsou proto respekt a ochrana této sféry garantovány ústavním pořádkem, neboť - posuzováno jen z poněkud jiného úhlu - jde o výraz úcty k právům a svobodám člověka a občana (čl. 1 Ústavy České republiky).
32.
Z ustálené judikatury Ústavního souduÚstavního soudu, zejména ve vztahu k problematice odposlechu telefonních hovorů, zřetelně vyplývá, že ochrana práva na respekt k soukromému životu v podobě práva na informační sebeurčení ve smyslu čl. 10 odst. 3 a čl. 13 Listiny se vztahuje nejen k vlastnímu obsahu zpráv podávaných telefonem, ale i k údajům o volaných číslech, datu a čase hovoru, době jeho trvání, v případě mobilní telefonie o základových stanicích zajišťujících hovor [srov. např. nález sp. zn. II. ÚS 502/2000 ze dne 22. 1. 2001 (N 11/21 SbNU 83) - „Soukromí každého člověka je hodno zásadní (ústavní) ochrany nejen ve vztahu k vlastnímu obsahu podávaných zpráv, ale i ve vztahu k výše uvedeným údajům. Lze tedy konstatovat, že čl. 13 Listiny zakládá i ochranu tajemství volaných čísel a dalších souvisejících údajů, jako je datum a čas hovoru, doba jeho trvání, v případě volání mobilním telefonem i označení základových stanic zajišťujících hovor. (...) tyto údaje jsou nedílnou součástí komunikace uskutečněné prostřednictvím telefonu.“ - či obdobně nálezy sp. zn. IV. ÚS 78/01 ze dne 27. 8. 2001 (N 123/23 SbNU 197), sp. zn. I. ÚS 191/05 ze dne 13. 9. 2006 (N 161/42 SbNU 327) či sp. zn. II. ÚS 789/06 ze dne 27. 9. 2007 (N 150/46 SbNU 489)].
33.
Ústavní soudÚstavní soud v citovaných nálezech vycházel i z judikatury ESLP [zejména rozhodnutí ve věci Malone proti UK (no. 8691/79 ze dne 2. 8. 1984)], který z čl. 8 Úmluvy, garantujícího právo na respekt k soukromému a rodinnému životu, jakož i k obydlí a ke korespondenci, dovodil i právo na informační sebeurčení, když několikrát zdůraznil, že sběr a uchovávání údajů týkajících se soukromého života jednotlivce spadají pod rozsah čl. 8 Úmluvy, neboť výraz „soukromý život“ nesmí být interpretován restriktivně. Tato fazeta práva na soukromí tak konzumuje i právo na ochranu před sledováním, hlídáním a pronásledováním ze strany veřejné moci, a to i ve veřejném prostoru či na veřejně přístupných místech. Navíc žádný zásadní důvod neumožňuje vyloučit z pojmu soukromého života aktivity profesní, obchodní či sociální [srov. rozhodnutí ve věci Niemietz proti Německu (no. 13710/88) ze dne 16. 12. 1992]. Jak uvedl ESLP, tato extenzivní interpretace pojmu „soukromý život“ je ve shodě s Úmluvou o ochraně osob se zřetelem na automatizované zpracování osobních dat (vypracovanou Radou Evropy k 28. 1. 1981, v České republice v platnosti od 1. 11. 2001, publ. pod č. 115/2001 Sb. m. s.), jejímž cílem je „zaručit na území každé smluvní strany každé fyzické osobě (...) respektování jejích práv a základních svobod, a zejména jejího práva na soukromý život, v souvislosti s automatizovaným zpracováním údajů osobního charakteru, které se jí týkají (čl. 1), přičemž ty jsou definovány jako jakékoliv informace týkající se identifikované nebo identifikovatelné fyzické osoby (čl. 2).“ [srov. rozhodnutí ve věci Amman proti Švýcarsku (no. 27798/95) ze dne 16. 2. 2000 a tam citovaná judikatura].
34.
ESLP ve své judikatuře k právu na respekt k soukromému životu podle čl. 8 Úmluvy označil za zásahy do soukromí jednotlivců mimo jiné i zásahy v podobě kontroly dat, obsahu pošty a odposlechu telefonních hovorů [srov. rozhodnutí ve věci Klass a další proti Německu (no. 5029/71) ze dne 6. 9. 1978, rozhodnutí ve věci Leander proti Švédsku (no. 9248/81) ze dne 26. 3. 1987, rozhodnutí ve věci Kruslin proti Francii (no.11801/85) ze dne 24. 4. 1990 či rozhodnutí ve věci Kopp proti Švýcarsku (no. 23224/94) ze dne 25. 3. 1998], zjišťování telefonních čísel telefonujících osob [srov. rozhodnutí ve věci P. G. a J. H. proti UK (no. 44787/98) ze dne 25. 9. 2001], zjišťování údajů o telefonním spojení (srov. citované rozhodnutí ve věci Amman proti Švýcarsku) nebo uchovávání údajů o DNA jednotlivců v databázích obviněných [srov. rozhodnutí ve věci S. a Marper proti UK (no. 30562/04 a 30566/04) ze dne 4. 12. 2008]. V rozhodnutí ve věci Rotaru proti Rumunsku (no. 28341/95) ze dne 4. 5. 2000 ESLP dovodil z práva na soukromý život projevujícího se v podobě práva na informační sebeurčení i pozitivní povinnost státu zlikvidovat data, která o osobě z její soukromé sféry stát shromáždil a zpracoval.
35.
Obdobný přístup zastává i judikatura zahraničních ústavních soudůústavních soudů. Např. zmíněný Spolkový ústavní soudústavní soud SRN prostřednictvím práva na informační sebeurčení garantuje ochranu nejen obsahu předávaných informací, ale chrání i vnější okolnosti, za nichž se uskutečňují - tj. místo, čas, účastníky, druh a způsob komunikace, neboť znalost okolností uskutečněné komunikace může ve spojení s dalšími údaji sama o sobě indikovat samotný obsah komunikace a za pomoci zkoumání těchto údajů a jejich analýzy lze zhotovit individuální profily účastníků dané komunikace. [srov. k tomu např. rozhodnutí ze dne 27. 7. 2005, BVerfGE 113, 348 (Vorbeugende Telekommunikationsüberwachung) či ze dne 27. 2. 2008, BVerfGE 120, 274 (Grundrecht auf Computerschutz)].
VII. B) Přípustnost zásahu do práva na informační sebeurčení
36.
Za primární cíl právní regulace plošného a preventivního sběru a uchovávání provozních a lokalizačních údajů o elektronické komunikaci bývá obecně označována ochrana před bezpečnostními hrozbami a potřeba zajištění dostupnosti těchto údajů pro účely předcházení, odhalování, vyšetřování a stíhání závažných trestných činůtrestných činů ze strany veřejné moci. Jak již Ústavní soudÚstavní soud v minulosti několikrát zdůraznil, stíhání trestných činůtrestných činů a spravedlivé potrestání jejich pachatelů je ústavně aprobovatelným veřejným zájmem, jehož podstatou je přenesení odpovědnosti za postihování nejzávažnějších porušování základních práv a svobod fyzickými a právnickými osobami na stát. Umožňuje-li trestní právo realizaci veřejného zájmu na stíhání trestné činnosti pomocí robustních nástrojů, jejichž užití má za následek vážné omezení osobní integrity a základních práv a svobod jednotlivce, pak při jejich aplikaci musí být respektovány ústavněprávní limity. K omezení osobní integrity a soukromí osob (tj. k prolomení respektu k nim) tak ze strany veřejné moci může dojít jen zcela výjimečně, je-li to v demokratické společnosti nezbytné, nelze-li účelu sledovaného veřejným zájmem dosáhnout jinak a je-li to akceptovatelné z pohledu zákonné existence a dodržení účinných a konkrétních záruk proti libovůli. Esenciální předpoklady spravedlivého procesu totiž vyžadují, aby byl jednotlivec vybaven dostatečnými garancemi a zárukami proti možnému zneužití pravomoci ze strany veřejné moci. Ony nezbytné záruky sestávají z odpovídající právní úpravy a z existence účinné kontroly jejich dodržování, kterou představuje především kontrola těch nejintenzivnějších zásahů do základních práv a svobod jednotlivců nezávislým a nestranným soudem, neboť je povinností soudů poskytovat ochranu základním právům a svobodám jednotlivců (čl. 4 Ústavy České republiky) [srov. nálezy sp. zn. I. ÚS 631/05 ze dne 7. 11. 2006 (N 205/43 SbNU 289) a sp. zn. Pl. ÚS 3/09 ze dne 8. 6. 2010 (219/2010 Sb., dostupný v elektronické databázi rozhodnutí http://nalus.usoud.cz)].
37.
Naplnění výše předestřených podmínek pak Ústavní soudÚstavní soud ve své judikatuře blíže konkretizoval při posuzování přípustnosti zásahu veřejné moci do soukromí jednotlivců v podobě užití odposlechů telekomunikačního provozu [srov. např. citované nálezy sp. zn. II. ÚS 502/2000, sp. zn. IV. ÚS 78/01, sp. zn. I. ÚS 191/05 (všechny viz výše) či nález sp. zn. I. ÚS 3038/07 ze dne 29. 2. 2008 (N 46/48 SbNU 549)]. Zásah do základního práva jednotlivce na soukromí v podobě práva na informační sebeurčení ve smyslu čl. 10 odst. 3 a čl. 13 Listiny z důvodu prevence a ochrany před trestnou činností je tak možný jen skrze imperativní zákonnou úpravu, která musí především odpovídat nárokům plynoucím z principu právního státu a která naplňuje požadavky vyplývající z testu proporcionality, kdy v případech střetů základních práv či svobod s veřejným zájmem, resp. s jinými základními právy či svobodami je třeba posuzovat účel (cíl) takového zásahu ve vztahu k použitým prostředkům, přičemž měřítkem pro toto posouzení je zásada proporcionality (v širším smyslu). Taková právní úprava musí být přesná a zřetelná ve svých formulacích a dostatečně předvídatelná, aby potenciálně dotčeným jednotlivcům poskytovala dostatečnou informaci o okolnostech a podmínkách, za kterých je veřejná moc oprávněna k zásahu do jejich soukromí, aby případně mohli upravit své chování tak, aby se nedostali do konfliktu s omezující normou. Rovněž musí být striktně definovány i pravomoci udělené příslušným orgánům, způsob a pravidla jejich provádění tak, aby jednotlivcům byla poskytnuta ochrana proti svévolnému zasahování. Posouzení přípustnosti daného zásahu z hlediska zásady proporcionality (v širším smyslu) pak zahrnuje tři kritéria. Prvním z nich je posouzení způsobilosti naplnění účelu (nebo také vhodnosti), přičemž je zjišťováno, zda je konkrétní opatření vůbec schopno dosáhnout zamýšleného cíle, jímž je ochrana jiného základního práva nebo veřejného statku. Dále se pak jedná o posouzení potřebnosti, v němž je zkoumáno, zda byl při výběru prostředků použit ten prostředek, který je k základnímu právu nejšetrnější. A konečně je zkoumána přiměřenost (v užším smyslu), tj., zda újma na základním právu není nepřiměřená ve vazbě na zamýšlený cíl, tzn. že opatření omezující základní lidská práva a svobody nesmějí, jde-li o kolizi základního práva či svobody s veřejným zájmem, svými negativními důsledky převyšovat pozitiva, která představuje veřejný zájem na těchto opatřeních. [srov. nález sp. zn. Pl. ÚS 3/02 ze dne 13. 8. 2002 (N 105/27 SbNU 177; 405/2002 Sb.)].
38.
Nezbytný požadavek soudní ochrany základních práv se v případě užití trestněprávních nástrojů omezujících základní práva a svobody jednotlivce projevuje zejména ve vydání soudního příkazu a v jeho dostatečném odůvodnění. To musí odpovídat jak požadavkům zákona, tak především ústavním principům, z nichž zákonné ustanovení vychází, resp. které zpětně limitují jeho interpretaci, neboť aplikace takového ustanovení představuje zvlášť závažný zásah do základních práv a svobod každého jednotlivce. „Soudní příkaz k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu může být vydán jen v řádně zahájeném trestním řízenítrestním řízení pro zákonem kvalifikovanou trestnou činnost, a musí být podložen relevantními indiciemi, z nichž lze dovodit důvodné podezření ze spáchání takového trestného činutrestného činu. Příkaz musí být individualizován ve vztahu ke konkrétní osobě, která je uživatelem telefonní stanice. Konečně musí příkaz alespoň v minimální míře konkrétně uvést, jaké skutečnosti významné pro trestní řízenítrestní řízení mají být takto zjištěny a z čeho je to vyvozováno.“ (srov. citované nálezy Ústavního souduÚstavního soudu sp. zn. II. ÚS 789/06 či sp. zn. I. ÚS 3038/07 - oba viz výše).
39.
Obdobný přístup zastává i ESLP ve své judikatuře. ESLP tak v souladu s čl. 8 odst. 2 Úmluvy, jenž vymezuje ústavněprávní limity omezení základních práv a svobod jednotlivců garantovaných čl. 8 odst. 1 Úmluvy, v každém jednotlivém případě předně posuzuje, zda tvrzený zásah či omezení základních práv či svobod je podřaditelný pod rozsah ochrany čl. 8 Úmluvy. Pokud ano, byl-li tvrzený zásah do práva na soukromí ze strany veřejné moci proveden v souladu se zákonem, jenž musí být dostupný a dostatečně předvídatelný, tedy vyjádřený s velkou mírou přesnosti tak, aby jednotlivci dovolil v případě potřeby regulovat své chování (srov. Malone proti UK, Amman proti Švýcarsku či Rotaru proti Rumunsku). Úroveň přesnosti požadované po vnitrostátní právní úpravě, která v žádném případě nemůže počítat se všemi eventualitami, do značné míry závisí na obsahu zkoumaného textu, na oblasti, kterou má pokrývat a počtu a statusu osob, kterým je určena [Hassan a Tchaouch proti Bulharsku (no. 30985/96, 39023/97) ze dne 26. 10. 2000]. Přezkoumávaný zásah do základních práv či svobod garantovaných čl. 8 odst. 1 Úmluvy musí ve smyslu čl. 8 odst. 2 Úmluvy být rovněž nezbytným v demokratické společnosti, sledovat Úmluvou aprobovaný účel (např. ochrana života nebo zdraví osob, národní a veřejné bezpečnosti, ochrana práv a svobod druhých či morálky, předcházení nepokojům a zločinnosti či zájem na hospodářském blahobytu země), který musí být relevantní a řádně odůvodněný. Aby bylo možné zákonnou úpravu posoudit jako souladnou s Úmluvou, musí ve smyslu čl. 13 Úmluvy rovněž poskytovat přiměřenou ochranu proti svévoli, a v důsledku toho s dostatečnou jasností definovat rozsah a způsob výkonu pravomocí svěřených kompetentním orgánům (srov. Kruslin proti Francii či S. a Marper proti UK). Jinými slovy, úkony představující očividný zásah do základního práva na soukromý život se nesmí ocitnout mimo jakoukoli bezprostřední (preventivní či následnou) soudní kontrolu [srov. např. rozhodnutí ve věci Camenzind proti Švýcarsku (no. 21353/93) ze dne 16. 12. 1997].
40.
ESLP zmíněné požadavky na právní úpravu umožňující zásah do práva na soukromý život blíže konkretizoval v těch výše uvedených rozhodnutích, v nichž posuzoval přípustnost takového zásahu ze strany veřejné moci v podobě užití odposlechu telefonních hovorů, tajného dohledu, sběru informací a dat ze soukromé (osobnostní) sféry jednotlivce. ESLP zdůraznil, že je předně nutné vymezit jasná a detailní pravidla upravující rozsah a použití takových opatření, stanovit minimální požadavky na délku, způsob uložení získaných informací a údajů, jejich použití, přístup třetích osob k nim, a zakotvit procedury vedoucí k ochraně celistvosti a důvěrnosti údajů a rovněž k jejich ničení, a to způsobem, aby jednotlivci disponovali dostatečnými zárukami proti riziku jejich zneužití a svévole. Nezbytnost disponovat takovými zárukami je o to větší, když se jedná o ochranu osobních údajůosobních údajů podrobených automatickému zpracování, zejména pokud jsou tyto údaje využívané k policejním cílům a v situaci, kdy se dostupné technologie stávají stále komplikovanějšími. Vnitrostátní právo musí zejména zaručit, že shromážděné údaje jsou skutečně relevantní a nejsou přehnané vzhledem k účelu, pro který byly zajištěny, a dále že jsou uchovávány ve formě umožňující identifikaci osob během doby nepřesahující nezbytnou míru k dosažení účelu, pro který byly zajištěny [srov. preambuli a čl. 5 Úmluvy o ochraně dat a zásadu č. 7 Doporučení Výboru ministrů č. R(87)15 ze dne 17. 9. 1987 týkající se úpravy a využití osobních údajů v policejním sektoru, citováno dle rozhodnutí ve věci Weber a Saravia proti Německu (no. 54934/00) ze dne 29. 6. 2006 či Liberty a další proti UK (no. 58243/00) ze dne 1. 7. 2008].
VIII.
Vlastní přezkum
VIII. A) Tzv. data retention
41.
Jak již Ústavní soudÚstavní soud výše zmínil, napadená ustanovení § 97 odst. 3 a 4 se stala součástí zákona č. 127/2005 Sb. na základě zákona č. 247/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění pozdějších předpisů. Dle důvodové zprávy přijetí této novely sloužilo k implementaci „některých článků“ Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/24/ES ze dne 15. 3. 2006 o uchovávání údajů vytvářených nebo zpracovávaných v souvislosti s poskytováním veřejně dostupných služeb elektronických komunikací nebo veřejných komunikačních sítí a o změně směrnice 2002/58/ES, „které doposud nejsou do našeho právního řádu implementovány, či jsou implementovány jen částečně, (neboť) Směrnice o data retention je v České republice již transponována (...). Platná právní úprava je v některých ohledech širší než úprava obsažená ve Směrnici o data retention.“. Problematika uchovávání provozních a lokalizačních údajů je totiž v českém právním řádu v pozměněné podobě upravena již od přijetí samotného zákona o elektronických komunikacích č. 127/2005 Sb. s účinností od 1. 5. 2005 a od přijetí napadené vyhlášky Ministerstva informatiky č. 485/2005 Sb., o rozsahu provozních a lokalizačních údajů, době jejich uchovávání a formě a způsobu jejich předávání orgánům oprávněným k jejich využívání, s účinností od 15. 12. 2005. V dané době v EU pouze připravovaná Směrnice o data retention tak skutečně byla v České republice fakticky implementována s předstihem a samotné znění napadených ustanovení již dle požadavků Směrnice o data retention pouze představuje upřesnění povinnosti uchovávat provozní a lokalizační údaje a tyto údaje bezodkladně poskytovat orgánům oprávněným k jejich vyžádání. Napadená vyhláška Ministerstva informatiky navzdory této skutečnosti již ovšem změněna nebyla, což má za následek tu skutečnost, že se napadenou právní úpravou regulovaný rozsah uchovávaných údajů i nadále zcela zřetelně pohybuje nad rámcem rozsahu předvídaného předmětnou Směrnicí o data retention.
42.
Podle napadeného ustanovení § 97 odst. 3 věty prvé a druhé zákona o elektronických komunikacích právnická nebo fyzická osoba zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací je povinna uchovávat provozní a lokalizační údaje, které jsou vytvářeny nebo zpracovávány při zajišťování jejích veřejných komunikačních sítí a při poskytovávání jejích veřejně dostupných služeb elektronických komunikací, a to včetně údajů o neúspěšných pokusech o volání, jsou-li i tyto údaje vytvářeny nebo zpracovávány a zároveň uchovávány nebo zaznamenávány. Podle § 90 zákona o elektronických komunikacích se provozními údaji rozumí „jakékoli údaje zpracovávané pro potřeby přenosu zprávy sítí elektronických komunikací nebo pro její účtování.“. Podle § 91 téhož zákona se za lokalizační údaje považují „jakékoli údaje zpracovávané v síti elektronických komunikací, které určují zeměpisnou polohu koncového zařízení uživatele veřejně dostupné služby elektronických komunikací.“. Konkretizaci a samotný rozsah provozních a lokalizačních údajů, dobu jejich uchovávání a formu a způsob jejich předávání orgánům oprávněným k jejich využívání pak podle napadeného ustanovení § 97 odst. 4 má vymezovat prováděcí právní předpis, kterým je napadená vyhláška č. 485/2005 Sb.
43.
Konkrétně u služeb pevných telefonních linek a mobilní komunikace jsou provozovatelé povinni shromažďovat prakticky všechny dostupné údaje o uskutečněných hovorech i (pokud jsou zaznamenávány) o jejich neúspěšných pokusech (typicky „prozvánění“). Jedná se zejména o údaje o typu uskutečněné komunikace, o telefonních číslech volajícího a volaného, o datu a času zahájení a ukončení komunikace, označení základové stanice, která zajišťovala hovor v okamžiku spojení, identifikaci předplacené telefonní karty, veřejného telefonního automatu, u mobilní komunikace navíc data o jednoznačném kódu používaného k identifikaci každého mobilního telefonu, který je používán v rámci GSM sítě (IMEI), o jeho poloze a pohybu, a to i pokud komunikace neprobíhá (stačí zapnutý mobilní telefon), čísla dobíjecích kuponů a jejich přiřazení k dobíjenému číslu, vazbu mezi mobilním přístrojem a všemi vloženými SIM kartami aj. Ještě větší objem a rozsah dat a údajů, které dle napadené právní úpravy musí být uchovávány, se vztahují k tzv. veřejným sítím fungujícím na principu přepojování paketů a jejich služeb, nejtypičtěji internetu. V případě jeho použití je napadenou právní úpravou vyžadováno uchovávání údajů zejména o přístupu k síti (např. čas, místo a délka připojení, údaje o uživatelích a jejich uživatelských účtech, identifikátor počítače i serveru, k němuž bylo přistupováno, IP adresa, úplné doménové jméno, objem přenesených dat aj.), dále údaje vztahující se k přístupu ke schránkám elektronické pošty a přenosu zpráv elektronické pošty (v tomto případě jsou uchovávány prakticky veškeré údaje kromě obsahu samotných zpráv, tj. včetně identifikace adres, objemu přenesených dat aj.), a v neposlední řadě i údaje o serverových a ostatních službách [např. zadané URL adresy, druh požadavku, údaje o použití chatu, usenetu, instant messagingu (např. ICQ) a IP telefonie, a to včetně identifikace komunikujících stran, doby a použité služby (např. přenos souborů či transakce)]. Nad rámec předmětné Směrnice o data retention se u internetového připojení a služeb a e-mailové komunikace sleduje a uchovává množství přenesených dat, informace o použití šifrování, metoda a status požadavků na službu a její realizace a rovněž i informace o posílání SMS z internetových bran a další „zájmové identifikátory“. U telefonie nad rámec Směrnice o data retention napadená právní úprava vyžaduje uchovávat údaje o identifikaci předplacené telefonní karty, veřejného telefonního automatu, číslech dobíjecích kuponů a jejich přiřazení k dobíjenému číslu, vazbách mezi mobilním přístrojem a vloženými SIM kartami.
44.
Ačkoliv se stanovená povinnost uchovávat provozní a lokalizační údaje nevztahuje na obsahy jednotlivých sdělení (viz čl. 1 odst. 2 Směrnice o data retention a napadené ustanovení § 97 odst. 3 věty čtvrté), z uvedených údajů o uživatelích, adresátech, přesných časech, datech, místech a formách telekomunikačních spojení, budou-li sledovány po delší časový úsek, lze v jejich kombinaci sestavit detailní informace o společenské nebo politické příslušnosti, jakož i o osobních zálibách, sklonech nebo slabostech jednotlivých osob. Ve výše rekapitulovaném vyjádření Senátu předestřený názor předkladatele návrhu zákona, že se „v žádném případě nejedná o něco, co by se dalo přirovnat k odposlechům, už jen proto, že se neuchovávají obsahy jednotlivých telefonátů nebo mailových zpráv“, je zcela mylný, neboť i pouze na jejich základě lze učinit dostatečné obsahové závěry spadající do soukromé (osobnostní) sféry daného jednotlivce. Z uvedených údajů lze až s 90% jistotou např. dovodit, s kým, jak často a dokonce v jakých hodinách se daný jednotlivec stýká, kdo jsou jeho nejbližší známí, kamarádi či kolegové z práce, anebo jaké aktivity a v jakých hodinách provozuje [srov. studii Massachusetts Institute of Technology (MIT), Relationship Inference, dostupnou na http://reality.media.mit.edu/dyads.php]. Sběr a uchovávání lokalizačních a provozních údajů tak rovněž představuje významný zásah do práva na soukromí, a z toho důvodu je nezbytné pod rozsah ochrany základního práva na respekt k soukromému životu v podobě práva na informační sebeurčení (ve smyslu čl. 10 odst. 3 a čl. 13 Listiny) zahrnout nejen ochranu vlastního obsahu zpráv podávaných prostřednictvím telefonní komunikace či komunikace prostřednictvím tzv. veřejných sítí, ale i provozní a lokalizační údaje o nich.
VIII. B) Posouzení napadené právní úpravy z hlediska ústavněprávních požadavků
45.
Ústavní soudÚstavní soud tak musel posoudit, zda napadená právní úprava, jíž je regulována problematika plošného a preventivního sběru a uchovávání stanovených provozních a lokalizačních údajů o elektronické komunikaci (tzv. data retention), odpovídá výše předestřeným ústavněprávním požadavkům na právní úpravu umožňující zásah do základních práv jednotlivců na soukromí v podobě práva na informační sebeurčení (ve smyslu čl. 10 odst. 3 a čl. 13 Listiny). Navíc s ohledem na intenzitu takového zásahu, která je v daném případě zvýrazněna tím, že se dotýká obrovského a nepředvídatelného počtu účastníků komunikace, neboť se jedná o plošný a preventivní sběr a uchovávání předmětných údajů, bylo nutné na splnění uvedených požadavků klást co nejpřísnější měřítka. Ústavní soudÚstavní soud přitom dospěl k závěru, že napadená právní úprava výše předestřeným ústavněprávním požadavkům zdaleka neodpovídá, a to hned z několika důvodů.
46.
Napadené ustanovení § 97 odst. 3 věty třetí zákona o elektronických komunikacích obsahuje pouze vágní a zcela neurčité stanovení povinnosti právnickým nebo fyzickým osobám, které ve výše uvedeném rozsahu provozní a lokalizační údaje uchovávají, „na požádání je bezodkladně poskytnout orgánům oprávněným k jejich vyžádání podle zvláštního právního předpisu.“. Ačkoliv napadená vyhláška v § 3 konkretizuje, jakým způsobem dochází v jednotlivých případech ke splnění této povinnosti vůči oprávněným orgánům, tj. relativně velmi podrobně vymezuje způsob předávání údajů, způsob komunikace (elektronicky), formát, užívané programy, kódy atd., přesto ze samotného znění napadeného ustanovení § 97 odst. 3 zákona o elektronických komunikacích, ba ani z důvodové zprávy dle názoru Ústavního souduÚstavního soudu zřetelně nevyplývá, o jaké oprávněné orgány a o jaké zvláštní právní předpisy se konkrétně jedná. S ohledem na znění ustanovení § 97 odst. 1 zákona o elektronických komunikacích, jež právnickým nebo fyzickým osobám zajišťujícím veřejnou komunikační síť nebo poskytujícím veřejně dostupnou službu elektronických komunikací stanovuje povinnost na náklady žadatele zřídit a zabezpečit v určených bodech své sítě rozhraní pro připojení koncového telekomunikačního zařízení pro odposlech a záznam zpráv, lze jen předpokládat, že se i v případě povinnosti předávat uchovávané provozní a lokalizační údaje jedná o stejné oprávněné orgány a o podobné zvláštní právní předpisy, jejichž adresátem jsou orgány činné v trestním řízeníorgány činné v trestním řízení, patrně podle § 88a trestního řádu, Bezpečnostní informační služba podle § 6 až 8a zákona č. 154/1994 Sb., o Bezpečnostní informační službě, ve znění pozdějších předpisů, a Vojenské zpravodajství podle § 9 a 10 zákona č. 289/2005 Sb., o Vojenském zpravodajství. Takto vymezená právní úprava umožňující masivní zásah do základních práv nesplňuje požadavky kladené na určitost a jasnost z pohledu právního státu (viz bod 37).
47.
Stejně tak není zcela jasně a přesně vymezen účel, za jakým jsou provozní a lokalizační údaje oprávněným orgánům poskytovány, což znemožňuje posouzení napadené úpravy z hlediska její skutečné potřebnosti (když je jistě způsobilá naplnit účel, resp. je schopná dosáhnout cíle stanoveného Směrnicí - viz dále). Zatímco citovaná Směrnice o data retention v čl. 1 odst. 1 zřetelně vymezuje, že byla přijata za účelem harmonizace předpisů členských států, které se týkají povinností poskytovatelů veřejně dostupných služeb elektronických komunikací nebo veřejných komunikačních sítí, pokud jde o uchovávání provozních a lokalizačních údajů, které jsou nezbytné k identifikaci účastníka či registrovaného uživatele, s cílem „zajistit dostupnost těchto údajů pro účely vyšetřování, odhalování a stíhání závažných trestných činůtrestných činů,“ (byť blíže nedefinuje, o jaké trestné činytrestné činy se jedná), neobsahuje napadená právní úprava, a dokonce ani citované ustanovení § 88a odst. 1 trestního řádu upravující podmínky použití uchovávaných údajů pro účely trestního řízenítrestního řízení, žádné takové omezení. Možnost použití uchovávaných údajů v trestním řízení tak dle předmětné právní úpravy není zákonodárcem nijak vázána na důvodné podezření ze spáchání závažného trestného činutrestného činu, stejně jako není upravena povinnost orgánů činných v trestním řízeníorgánů činných v trestním řízení o této skutečnosti dotčenou (sledovanou) osobu, byť i následně informovat, čímž nesplňuje nároky vyplývající z druhého kroku testu proporcionality, tj. potřebnosti při výběru prostředků, neboť z uvedeného je zřejmé, že nebyl použit ten prostředek, který je k základnímu právu na informační sebeurčení osob nejšetrnější.
48.
Uvedený způsob (ne)vymezení spektra oprávněných orgánů veřejné moci, jakož i (ne)vymezení účelu, pro který jsou uchovávané údaje oprávněny požadovat, Ústavní soudÚstavní soud nepovažuje za dostatečný a předvídatelný. Ačkoliv podle citovaného ustanovení § 88a odst. 1 trestního řádu použití uchovávaných údajů podléhá soudní kontrole, a to v podobě vydání povolení ze strany předsedy senátu (a v přípravném řízení soudce), bylo primárně povinností zákonodárce, aby v napadených ustanoveních anebo v citovaném ustanovení § 88a odst. 1 trestního řádu namísto zcela neurčitého vymezení podmínky použití uchovávaných údajů „o uskutečněném telekomunikačním provozu“ za účelem „objasnění skutečností důležitých pro trestní řízení“ zřetelněji a jednoznačněji stanovil jak předpoklady a podmínky pro jejich použití, tak i rozsah jejich použití. Zejména je nezbytné, aby s ohledem na závažnost a míru zásahu do základního práva jednotlivců na soukromí v podobě práva na informační sebeurčení (ve smyslu čl. 10 odst. 3 a čl. 13 Listiny), jež použití uchovávaných údajů představuje, zákonodárce omezil možnost použití uchovávaných údajů jen pro účely trestních řízenítrestních řízení vedených pro zvlášť závažné trestné činytrestné činy a jen pro případ, že nelze sledovaného účelu dosáhnout jinak. Tak to ostatně předpokládá nejen citovaná Směrnice o data retention, ale i ustanovení § 88 odst. 1 trestního řádu upravující podmínky pro nařízení odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu („je-li vedeno trestní řízení pro zvlášť závažný trestný čintrestný čin“), od níž se zmíněná právní úprava ustanovení § 88a trestního řádu jako celek (navzdory právním názorům Ústavního souduÚstavního soudu obsaženým v citovaných nálezech sp. zn. II. ÚS 502/2000 či sp. zn. IV. ÚS 78/01 - oba viz výše) zcela bezdůvodně odchyluje a normuje úpravu, která je ve zřetelném rozporu s názory Ústavního souduÚstavního soudu.
49.
Absence řádné, ve smyslu ústavně konformní, právní úpravy, jak ostatně vyplývá ze statistických údajů, má v praxi za následek, že nástroj v podobě vyžádání si a použití uchovávaných údajů (včetně údajů o neuskutečněných hovorech, na které trestní řád vůbec nepamatuje) je orgány činnými v trestním řízení využíván (nadužíván) pro účely vyšetřování i běžné, tj. méně závažné trestné činnosti. Tak např. dle „zprávy o bezpečnostní situaci v ČR za období roku 2008“ bylo na území České republiky zjištěno celkem 343 799 trestných činůtrestných činů, z toho bylo objasněno 127 906 trestných činůtrestných činů, přičemž ve stejném období počet žádostí o poskytnutí provozních a lokalizačních údajů ze strany oprávněných orgánů veřejné moci dosáhl čísla 131 560 (srov. k tomu zprávu Komise EU - „The Evaluation of Directive 2006/24/EC and National Measures to Combat criminal Misuse and Anonymous Use of Electronic Data“, která si oficiální údaje od české strany vyžádala, přičemž reakce zástupců České republiky na otázky v dotazníku ze dne 30. 9. 2009 jsou dostupné na http://www.dataretention2010.net/docs.jsp). Následně, a to jen za období od ledna do října 2009 byla dle neoficiálních údajů žádost o poskytnutí lokalizačních a provozních údajů učiněna již ve 121 839 případech (srov. k tomu Herczeg, J.: Ústavněprávní limity monitoringu telekomunikačního provozu: konflikt mezi bezpečností a svobodou, Bulletin advokacie č. 5/2010, s. 29).
50.
Navrhovateli napadená právní úprava dle názoru Ústavního souduÚstavního soudu rovněž zcela nedostatečně, příp. vůbec nestanovuje jasná a detailní pravidla obsahující minimální požadavky na zabezpečení uchovávaných údajů, zejména v podobě zamezení přístupu třetích osob, stanovení procedury vedoucí k ochraně celistvosti a důvěrnosti údajů a procedury jejich ničení. Dále je třeba napadené úpravě vytknout, že dotčení jednotlivci nedisponují dostatečnými zárukami proti riziku zneužití údajů a svévole. Nezbytnost disponovat takovými zárukami se přitom v posuzovaném případě plošného a preventivního sběru a uchovávání údajů v rámci elektronické komunikace stává pro jednotlivce naléhavější právě v dnešní době, kdy díky enormnímu rozvoji a výskytu nových a komplikovanějších informačních technologií, systémů a komunikačních prostředků nevyhnutelně dochází k plynulému posunu hranice mezi privátním a veřejným prostorem, a to ve prospěch veřejné sféry, neboť ve virtuálním prostoru informačních technologií a elektronické komunikace (v tzv. kyberprostoru) jsou, zejména díky rozvoji internetu a mobilní komunikace, každou minutou zaznamenávány, shromažďovány a fakticky zpřístupněny tisíce, ba miliony dat, údajů a informací, které zasahují i do soukromé (osobnostní) sféry každého jednotlivce, ačkoliv on sám do ní vědomě nikoho vpustit nechtěl.
51.
Ústavní soudÚstavní soud za dostatečně jasné, podrobné a adekvátní záruky v žádném případě nepovažuje pouhé zakotvení povinnosti uložené právnickým nebo fyzickým osobám zajistit, „aby s vymezenými uchovávanými údaji nebyl uchováván i obsah zpráv“ (§ 97 odst. 3 věta čtvrtá), resp. povinnosti je „po uplynutí doby zlikvidovat, pokud nebyly poskytnuty orgánům oprávněným k jejich vyžádání podle zvláštního právního předpisu nebo tento zákon nestanoví jinak (§ 90)“ (§ 97 odst. 3 věta šestá). Za nejednoznačné a vzhledem k rozsahu a citlivosti uchovávaných údajů za zcela nedostačující lze již označit vymezení samotné doby jejich uložení, a to v rozmezí „ne kratší než 6 měsíců a delší než 12 měsíců“, od jejíhož uplynutí se odvíjí povinnost uvedené údaje zlikvidovat. U žádné z uvedených povinností nejsou nijak detailněji popsána pravidla a konkrétní postupy jejich plnění, nejsou striktně vymezeny požadavky na zabezpečení uchovávaných údajů, není dostatečně seznatelné, jak je s uvedenými údaji nakládáno, ať už samotnými právnickými nebo fyzickými osobami, které provozní a lokalizační údaje uchovávají, anebo po jejich vyžádání oprávněnými orgány veřejné moci, stejně jako není konkrétně stanoven způsob jejich likvidace. Rovněž není nijak definována odpovědnost a případné sankce za nesplnění takových povinností, včetně absence zakotvení možnosti dotčených jednotlivců domáhat se efektivní ochrany proti případnému zneužití, svévoli či nesplnění stanovených povinností. Zákonem o elektronických komunikacích (§ 87 a násl.) předvídaný dozor Úřadu pro ochranu osobních údajůosobních údajů „nad dodržováním povinností při zpracování osobních údajůzpracování osobních údajů“ a vymezené nástroje jeho činnosti a kontroly nelze považovat za adekvátní a efektivní prostředek k ochraně základních práv dotčených jednotlivců, neboť tento nástroj neovládají sami [viz přiměřeně nález sp. zn. Pl. ÚS 15/01 ze dne 31. 10. 2001 (N 164/24 SbNU 201; 424/2001 Sb.)]. Uvedené úkony, představující očividný zásah do základního práva jednotlivců na soukromí v podobě práva na informační sebeurčení (ve smyslu čl. 10 odst. 3 a čl. 13 Listiny), se tak vlivem nedostatečné a shora uvedeným ústavněprávním požadavkům neodpovídající právní úpravy ocitají mimo jakoukoliv bezprostřední, byť i následnou kontrolu, zejména pak kontrolu soudní, k jejíž nezbytnosti se vyjádřil i ESLP v citovaném rozhodnutí Camenzind v. Švýcarsko.
52.
K obdobným závěrům dospěly i ústavní soudyústavní soudy v jiných evropských státech, které rovněž přezkoumávaly ústavnost právní úpravy implementující citovanou Směrnici o data retention. Např. Spolkový ústavní soudústavní soud SRN v rozhodnutí ze dne 2. března 2010, 1 BvR 256/08, 1 BvR 263/08, 1 BvR 586/08, napadenou právní úpravu regulující problematiku preventivního uchovávání dat (Vorratsdatenspeicherung) (ve smyslu § 113a, 113b Telekommunikationsgesetz) a jejich užití v rámci trestního řízenítrestního řízení (ve smyslu § 100g odst. 1 Strafprozessordnung) shledal protiústavní pro rozpor s čl. 10 odst. 1 Základního zákona, jenž garantuje nedotknutelnost listovního, poštovního a telekomunikačního tajemství. Spolkový ústavní soudústavní soud SRN konstatoval, že napadená právní úprava neodpovídá požadavkům plynoucím ze zásady proporcionality, která mj. vyžaduje, aby zákonná úprava ukládání dat odpovídala zvláštní závažnosti tohoto zásahu do základních práv jednotlivců. Konkrétně, napadená právní úprava dostačujícím způsobem nevymezovala účel použití těchto dat, nezaručovala jejich dostatečné zabezpečení a v neposlední řadě jednotlivci dostatečně negarantovala adekvátní a efektivní záruky proti riziku zneužití, zejména v podobě soudní kontroly. Ke splnění těchto požadavků byl podle čl. 73 odst. 1 bodu 7 Základního zákona povolán spolkový zákonodárce. K obdobným závěrům dospěl i rumunský Ústavní soudÚstavní soud v rozhodnutí ze dne 8. 10. 2009 (č. 1258), který tamní právní úpravu označil za protiústavní, neboť dostatečně nevymezovala účel použití takového nástroje, její znění bylo příliš vágní, aniž by blíže vymezovala pravomoci a povinnosti oprávněných orgánů veřejné moci, a dotčeným jednotlivcům neposkytovala, díky absenci soudní kontroly, dostatečné záruky proti zneužití (rozhodnutí v neoficiálním anglickém překladu dostupné na http://www.legi-internet.ro/english/jurisprudenta-it-romania/decizii-it/romanian constitutional-court-decision-regarding-data-retention.html), dále bulharský Nejvyšší správní soud v rozhodnutí ze dne 11. 12. 2008 (informace dostupné na http://www.edri.org/edri-gram/number6.24/bulgarian-administrative-case-data-retention) a také Nejvyšší soud Kypru v rozhodnutí ze dne 1. 2. 2011 (informace na http://www.edri.org/edrigram/number9.3/data-retention-un-lawful-cyprus). Právní úprava implementující citovanou Směrnici o data retention je dle zjištění Ústavního souduÚstavního soudu v současné době nadto přezkoumávána i v Polsku či v Maďarsku. Nutnost zajištění co nejpřísnějších záruk a nástrojů k ochraně základních práv jednotlivců při nakládání s jejich osobními údajiosobními údaji z elektronické komunikace zdůraznil i Evropský soudní dvůr ve svém rozhodnutí v řízení o předběžné otázce ze dne 9. 11. 2010 ve spojených věcech Volker und Markus Schecke GbR GbR a Hartmut Eifert v. Land Hessen (C-92/09 a C-93/09).
53.
S ohledem na výše uvedené Ústavní soudÚstavní soud konstatuje, že napadená ustanovení § 97 odst. 3 a 4 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění pozdějších předpisů, a napadenou vyhlášku č. 485/2005 Sb., o rozsahu provozních a lokalizačních údajů, době jejich uchovávání a formě a způsobu jejich předávání orgánům oprávněným k jejich využívání, nelze považovat za ústavně konformní, neboť zřetelně porušují výše vyložené ústavněprávní limity, neboť nesplňují požadavky plynoucí z principu právního státu a jsou v kolizi s požadavky na omezení základního práva na soukromí v podobě práva na informační sebeurčení ve smyslu čl. 10 odst. 3 a čl. 13 Listiny, které plynou z principu proporcionality.
54.
Nad rámec uvedeného považuje Ústavní soudÚstavní soud za nutné zdůraznit, že uvedené nedostatky, které jej vedly k derogaci napadené právní úpravy, nejsou respektovány ani zvláštními právními předpisy, s nimiž napadené ustanovení § 97 odst. 3 zákona o elektronických komunikacích nepřímo počítá. Zejména pak citované ustanovení § 88a trestního řádu upravující podmínky použití uchovávaných údajů o uskutečněném telekomunikačním provozu pro účely trestního řízení dle názoru Ústavního souduÚstavního soudu výše předestřené ústavněprávní limity a požadavky zdaleka nerespektuje, a z toho důvodu se Ústavnímu souduÚstavnímu soudu jeví rovněž protiústavním. Nicméně vzhledem ke skutečnosti, že navrhovateli nebylo v návrhu napadeno, Ústavní soudÚstavní soud považuje za nezbytné apelovat na zákonodárce, aby v důsledku derogace napadené právní úpravy zvážil i změnu citovaného ustanovení § 88a trestního řádu tak, aby se stalo ústavně konformním.
VIII. C) Obiter dictum
55.
Pouze toliko ve formě obiter dicta Ústavní soudÚstavní soud konstatuje, že si je samozřejmě vědom skutečnosti, že ruku v ruce s rozvojem moderních informačních technologií a komunikačních prostředků dochází i k výskytu nových a sofistikovanějších způsobů páchání trestné činnosti, kterým je nutné čelit. Nicméně Ústavní soudÚstavní soud vyjadřuje pochybnosti nad tím, zda samotný nástroj plošného a preventivního uchovávání provozních a lokalizačních údajů téměř o veškeré elektronické komunikaci je z hlediska intenzity zásahu do soukromé sféry nepřeberného množství účastníků elektronické komunikace nástrojem nezbytným a přiměřeným. Tento názor není v evropském prostoru zdaleka ojedinělým, neboť samotná Směrnice o data retention od samého počátku své existence čelila obrovské vlně kritiky jednak ze strany členských států (např. vlády Irska, Nizozemí, Rakouska či Švédska dlouho otálely či stále ještě vyčkávají s její implementací, přičemž dvě posledně jmenované země tak činí i přes Komisí veřejně avizovanou hrozbu zahájení řízení před Evropským soudním dvorem), jednak ze strany zákonodárců v Evropském parlamentu, Evropského inspektora ochrany údajů (viz závěry z konference k problematice data retention pořádané Komisí dne 3. 12. 2010 v Bruselu, viz http://www.dataretention2010.net/docs.jsp) či Pracovní skupiny pro ochranu dat zřízené podle čl. 29 Směrnice 95/46/ES (srov. její stanoviska, která jsou dostupná na adrese http://ec.europa.eu/justice/policies/privacy/workinggroup/wpdocs/index_en.htm), anebo ze strany nevládních organizací (mimo jiné Statewatch, European Digital Rights či Arbeitskreis Vorratsdatenspeicherung - AK Vorrat). Všichni výše uvedení se domáhali buď úplného zrušení předmětné Směrnice o data retention a nahrazení nástroje plošného a preventivního uchovávání provozních a lokalizačních údajů jinými, více přiměřenými nástroji (např. tzv. data freezing, jež za splnění stanovených podmínek umožňuje sledování a uchovávání potřebných a vybraných údajů pouze u konkrétního, předem určeného účastníka komunikace), anebo se domáhali její změny, zejména v podobě poskytnutí dostatečných záruk a prostředků ochrany dotčeným jednotlivcům a zpřísnění požadavků na bezpečnost uchovávaných údajů před hrozbou jejich úniků a zneužití ze strany třetích osob.
56.
K pochybnostem Ústavní soudÚstavní soud dospěl i při zkoumání toho, zda nástroj plošného a preventivního uchovávání provozních a lokalizačních údajů je z pohledu jeho původního účelu (ochrana před bezpečnostními hrozbami a prevence před pácháním zvlášť závažné trestné činnosti) nástrojem efektivním, a to zejména při existenci tzv. anonymních SIM karet, které se vymykají z napadenou právní úpravou předvídaného rozsahu uchovávaných provozních a lokalizačních údajů a které jsou dle vyjádření PoliciePolicie České republiky až ze 70 % využívány ke komunikaci při páchání trestné činnosti (srov. „Česká policiepolicie chce zakázat anonymní předplacené karty, operátoři se brání“, iDNES.cz, 18. 3. 2010). V této souvislosti lze odkázat na analýzu Spolkového úřadu vyšetřování SRN (Bundeskriminalamt) ze dne 26. 1. 2011, který na základě porovnání statistických údajů o spáchané závažné trestné činnosti na území SRN za období před a po přijetí předmětné právní úpravy k data retention dospěl k závěru, že použití nástroje plošného a preventivního uchovávání provozních a lokalizačních údajů nemělo téměř žádný vliv na snížení počtu spáchaných závažných trestných činůtrestných činů ani na míru jejich objasňování (samotná analýza a konkrétní statistické údaje jsou dostupné na http://www.vorratsdatenspeicherung.de/content/view/426/79/lang,de/). Obdobné závěry lze přitom učinit i při zběžném pohledu na statistické přehledy kriminality na území České republiky zveřejňované PoliciíPolicií České republiky, např. srovnání statistických údajů za období let 2008 až 2010 (dostupné na http://www.policie.cz/clanek/statisticke-prehledy-kriminality-650295.aspx).
57.
V neposlední řadě považuje Ústavní soudÚstavní soud za nutné vyjádřit pochybnosti i nad tím, zda je vůbec žádoucí, aby soukromé osoby (poskytovatelé služeb v oblasti internetu a telefonní a mobilní komunikace, zejm. mobilní operátoři a obchodní společnosti zajišťující připojení k internetu) byly nadány oprávněním uchovávat veškeré údaje o jimi poskytované komunikaci i o zákaznících, jimž jsou jejich služby poskytovány (tzn. údaje jdoucí i nad rozsah údajů, jež jsou dle napadené právní úpravy povinny uchovávat), a volně s nimi za účelem vymáhání pohledávek, rozvoje obchodní činnosti a marketingu disponovaly. Tato skutečnost se Ústavnímu souduÚstavnímu soudu jeví jako nežádoucí zejména z toho důvodu, že v zákoně o elektronických komunikacích ani v jiných právních předpisech není toto oprávnění a jeho účel blíže a podrobněji regulován, nejsou striktně vymezena práva a povinnosti, rozsah uchovávaných údajů, doba a způsob uchovávání, stejně jako nejsou blíže konkretizovány požadavky na jejich zabezpečení a kontrolní mechanismy.
58.
S ohledem na výše uvedené proto Ústavní soudÚstavní soud rozhodl podle § 70 odst. 1 zákona o Ústavním soudu o zrušení napadených ustanovení § 97 odst. 3 a 4 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění pozdějších předpisů, a napadené vyhlášky č. 485/2005 Sb., o rozsahu provozních a lokalizačních údajů, době jejich uchovávání a formě a způsobu jejich předávání orgánům oprávněným k jejich využívání, dnem vyhlášení tohoto nálezu ve Sbírce zákonů (§ 58 odst. 1 zákona o Ústavním soudu).
59.
Použitelnost již vyžádaných údajů pro účely trestního řízenítrestního řízení bude třeba zkoumat ze strany obecných soudů z hlediska proporcionality zásahu do práva na soukromí v každém jednotlivém individuálním případu. Soudy budou muset především vážit závažnost trestného činutrestného činu, který měl být naplněn skutkem, pro nějž je vedeno trestní řízenítrestní řízení, ve kterém mají být vyžádané údaje využity.
Předseda Ústavního soudu:
JUDr. Rychetský v. r. |
Vyhláška č. 93/2011 Sb. | Vyhláška č. 93/2011 Sb.
Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 20/2002 Sb., o způsobu a četnosti měření množství a jakosti vody
Vyhlášeno 12. 4. 2011, datum účinnosti 27. 4. 2011, částka 35/2011
* Čl. I - Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 20/2002 Sb., o způsobu a četnosti měření množství a jakosti vody, se mění takto:
* Čl. II - Účinnost
Aktuální znění od 27. 4. 2011
93
VYHLÁŠKA
ze dne 31. března 2011,
kterou se mění vyhláška č. 20/2002 Sb., o způsobu a četnosti měření množství a jakosti vody
Ministerstvo zemědělství po projednání s Ministerstvem životního prostředí a Ministerstvem zdravotnictví stanoví podle § 10 odst. 3 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon):
Čl. I
Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 20/2002 Sb., o způsobu a četnosti měření množství a jakosti vody, se mění takto:
1.
V nadpisu vyhlášky, v § 1 písm. b), v nadpisu § 4, v nadpisu § 5, v nadpisu § 7 a v § 7 odst. 3 se slova „a jakosti“ zrušují.
2.
V § 1 písm. a) se slova „a jakosti vody“ zrušují.
3.
§ 3 se včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 5 zrušuje.
4.
V § 4 a 5 se odstavec 2 zrušuje a zároveň se zrušuje označení odstavce 1.
5.
V § 6 se slova „a jakost“ zrušují.
6.
V § 7 se odstavec 2 zrušuje.
Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 2.
7.
V § 9 se odstavec 2 zrušuje.
Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 2 a 3.
8.
V § 9 odst. 2 se slova „a jakosti“ a slova „a v rozsahu ukazatelů jakosti stanovených v příloze č. 1“ zrušují.
9.
Přílohy č. 1 a 2 se zrušují.
Čl. II
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti patnáctým dnem ode dne jejího vyhlášení.
Ministr:
Ing. Fuksa v. r. |
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 19/2011 Sb. m. s. | Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 19/2011 Sb. m. s.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o přijetí změn Řádu pro mezinárodní železniční přepravu nebezpečných věcí (RID), který je Přípojkem C k Úmluvě o mezinárodní železniční přepravě (COTIF)
Vyhlášeno 12. 4. 2011, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 1. 1. 2011, částka 11/2011
* Článek 1 - Rozsah platnosti (§ 1 — § 2)
* Článek 1a - Definice
* Článek 2 - Uvolňování přeprav
* Článek 3 - Omezení
* Článek 4 - Ostatní předpisy
* Článek 5 - Povolený typ vlaku. Přeprava ručních a cestovních zavazadel v nebo na motorových vozidlech (§ 1 — § 2)
* Článek 6 - Příloha
* ČÁST 1 - Všeobecná ustanovení
* ČÁST 2 - Klasifikace
* ČÁST 3 - Seznamy nebezpečných věcí, zvláštní ustanovení a vynětí z platnosti pro omezená a vyjmutá množství
* ČÁST 4 - Ustanovení o používání obalů a cisteren
* ČÁST 5 - Postupy při odeslání
* ČÁST 6 - Požadavky na konstrukci a zkoušení obalů, velkých nádob pro volně ložené látky (IBC), velkých obalů a cisteren
* ČÁST 7 - Ustanovení o podmínkách přepravy, nakládky, vykládky a manipulace
* 1\\. Stručný popis - Metodou vtlačení kolíku se zkouší chování materiálu nádoby z polyethylenu vůči plněným věcem a příslušné standardní kapalině, pokud se může tvoření trhlin pnutím podílet současným nabobtnáním od 0 % až do 4 %.
* 2\\. Zkušební těleso - 2.1 Tvar a rozměr
* 3\\. Zkušební postup a zhodnocení - 3.1 Předskladování zkušebních vzorků
* 4\\. Kritéria pro vyhovující výsledek zkoušky - 4.1 Výsledek zkoušky laboratorní metody A nesmí překročit 1 % nabytí hmotnosti nabobtnáním v případě, že se mají zohlednit standardní kapalina a), „roztok smáčecího prostředku“ a standardní kapalina b), "kyselina octová".
Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 1. 1. 2011
19
SDĚLENÍ
Ministerstva zahraničních věcí
Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že ve dnech 16.–20. listopadu 2009 v Sofii na 47. zasedání komise odborníků pro přepravu nebezpečných věcí a ve dnech 19.–20. května 2010 v Bernu na 48. zasedání komise odborníků pro přepravu nebezpečných věcí byly přijaty změny Řádu pro mezinárodní železniční přepravu nebezpečných věcí (RID), který je Přípojkem C k Úmluvě o mezinárodní železniční přepravě (COTIF)1).
Změny Řádu vstoupily v platnost na základě článku 35 § 3 Úmluvy dne 1. ledna 2011 a tímto dnem vstoupily v platnost i pro Českou republiku. Tyto změny Řádu nahrazují změny Řádu přijaté ve dnech 19.–23. listopadu 2007 v Záhřebu na 44. zasedání komise odborníků pro přepravu nebezpečných věcí a dne 16. května 2008 v Bernu na 45. zasedání komise odborníků pro přepravu nebezpečných věcí, vyhlášené pod č. 22/2010 Sb. m. s.
Anglické znění Řádu ve znění změn přijatých na 47. a 48. zasedání komise odborníků pro přepravu nebezpečných věcí a jejich překlad do českého jazyka se vyhlašují současně.
50kB| RID
---|---
Úmluva o mezinárodní železniční přepravě (COTIF)
Přípojek C –
Řád pro mezinárodní železniční přepravu
nebezpečných věcí (RID)
Platný od 1. ledna 2011
Tento text nahrazuje požadavky z 1. ledna 2009.
Poznámka Sekretariátu OTIF:
Níže jsou uvedeny smluvní státy RID (stav k 30. červnu 2010):
Albánie, Alžírsko, Belgie, Bosna a Hercegovina, Bulharsko, Černá Hora, Česká republika, Dánsko, Estonsko, Finsko, Francie, Chorvatsko, Irák, Irán, Irsko, Itálie, Libanon, Lichtenštejnsko, Litva, Lotyšsko, Lucembursko, Maďarsko, bývalá jugoslávská republika Makedonie, Maroko, Monako, Německo, Nizozemí, Norsko, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Rumunsko, Řecko, Slovenská republika, Slovinsko, Spojené království, Srbsko, Sýrie, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko, Tunisko, Turecko, Ukrajina.
Úmluva o mezinárodní železniční přepravě (COTIF)
Přípojek C
Řád pro mezinárodní železniční přepravu nebezpečných věcí (RID)
Článek 1
Rozsah platnosti
§ 1
Tento Řád platí pro
a)
mezinárodní přepravu nebezpečných věcí po železničních tratích na území smluvních států RID,
b)
přepravy doplňující přepravu po železničních tratích, na které se použijí Jednotné právní předpisy CIM, s výhradou mezinárodních předpisů platných pro přepravy jiným dopravním prostředkem, včetně činností uvedených v Příloze k tomuto Řádu.
§ 2
Nebezpečné věci, jejichž přeprava je podle Přílohy vyloučena, nesmí být přepravovány v mezinárodní přepravě.
Článek 1a
Definice
Pro účely tohoto Řádu a jeho přílohy je „smluvním státem RID“ členský stát organizace, která neučinila prohlášení v souvislosti s tímto Řádem podle článku 42 § 1, první věta Úmluvy.
Článek 2
Uvolňování přeprav
Tento Řád se nepoužije zčásti nebo vůbec na přepravy nebezpečných věcí, jejichž uvolnění předvídá Příloha. Uvolnění je přípustné pouze tehdy, když množství nebo druh uvolněných přeprav nebo zabalení zajistí bezpečnost přepravy.
Článek 3
Omezení
Každý smluvní stát RID má právo upravovat nebo zakázat mezinárodní přepravu nebezpečných věcí na svém území z jiných důvodů než je bezpečnost během přepravy.
Článek 4
Ostatní předpisy
Přepravy, pro které platí tento Řád, podléhají v ostatních náležitostech všeobecným vnitrostátním nebo mezinárodním předpisům o přepravě zboží po železničních tratích.
Článek 5
Povolený typ vlaku. Přeprava ručních a cestovních zavazadel v nebo na motorových vozidlech
§ 1
Nebezpečné věci smí být přepravovány pouze v nákladních vlacích, s výjimkou
a)
nebezpečných věcí, které podle Přílohy s ohledem na své maximální množství a za zvláštních podmínek jsou připuštěny k přepravě v jiných než nákladních vlacích;
b)
nebezpečných věcí, které jsou přepravovány jako ruční zavazadlo nebo cestovní zavazadlo, v motorových vozidlech nebo na nich podle článku 12 Jednotných právních předpisů CIV se zřetelem ke zvláštním podmínkám Přílohy.
§ 2
Cestující nesmí převážet nebezpečné věci jako ruční zavazadlo a podávat je k přepravě jako cestovní zavazadlo nebo v motorových vozidlech, neodpovídá-li toto zboží zvláštním podmínkám Přílohy.
Článek 6
Příloha
Příloha je součástí tohoto Řádu.
***
Text Přílohy bude vypracován komisí expertů pro přepravu nebezpečných věcí v době vstupu platnosti Protokolu z 3. června 1999, kterým se mění Úmluva o mezinárodní železniční přepravě (COTIF) z 9. května 1980 podle posledně uvedeného v Článku 19 § 4.
Poznámka Sekretariátu OTIF:
V následujícím textu „RID“ ve výše uvedeném textu odkazuje na Přílohu Přípojku C COTIF podle článku 6. V některých výjimečných případech, kde ve výše uvedeném textu Přípojku C bude odkazováno specificky na „Přípojek C COTIF“ (např. 1.1.2, 1.5.1.3, kapitola 7.7).
Obsah|
---|---
ČÁST 1| Všeobecná ustanovení
1.1| Rozsah a použití
1.1.1| Struktura
1.1.2| Rozsah platnosti
1.1.3| Vynětí z platnosti
1.1.3.1| Vynětí z platnosti vztahující se k druhu přepravy
1.1.3.2| Vynětí z platnosti pro přepravu plynů
1.1.3.3| Vynětí z platnosti pro přepravu kapalných pohonných látek
1.1.3.4| Vynětí z platnosti podle zvláštních ustanovení a pro nebezpečné věci balené v omezených nebo vyňatých množstvích
1.1.3.5| Vynětí z platnosti pro prázdné nevyčištěné obaly
1.1.3.6| Nejvyšší celkové množství na vůz nebo velký kontejner
1.1.3.7| Vynětí z platnosti pro přepravu lithiových baterií
1.1.3.8| Aplikace vynětí z platnosti při přepravě nebezpečných věcí jako ruční zavazadlo, cestovní zavazadlo nebo v nebo na vozidlech
1.1.4| Použitelnost jiných předpisů
1.1.4.1| Všeobecné
1.1.4.2| Přepravy v přepravním řetězci zahrnujícím námořní nebo leteckou dopravu
1.1.4.3| Používání přemístitelných cisteren typu IMO schválených pro námořní dopravu
1.1.4.4| Systém kombinované přepravy silničních vozidel
1.1.4.5| Přepravy, které se neuskutečňují po železnici
1.2| Definice a měrné jednotky
1.2.1| Vymezení pojmů
1.2.2| Měrové jednotky
1.3| Školení osob podílejících se na přepravě nebezpečných věcí
1.3.1| Rozsah a uplatnění
1.3.2| Forma školení
1.3.2.1| Úvod
1.3.2.2| Specifické školení
1.3.2.3| Bezpečnostní školení
1.3.3| Dokumentace
1.4| Povinnosti účastníků přepravy z hlediska bezpečnosti
1.4.1| Všeobecná bezpečnostní opatření
1.4.2| Povinnosti hlavních účastníků
1.4.2.1| Odesilatel
1.4.2.2| Dopravce
1.4.2.3| Příjemce
1.4.3| Povinnosti ostatních účastníků
1.4.3.1| Nakládce
1.4.3.2| Balič
1.4.3.3| Plnič
1.4.3.4| Provozovatel cisternového kontejneru nebo přemístitelné cisterny
1.4.3.5| Provozovatel cisternového vozu
1.4.3.6| Provozovatel železniční infrastruktury
1.4.3.7| Vykládce
1.5| Odchylky
1.5.1| Dočasné odchylky
1.5.2| Vojenské zásilky
1.6| Přechodná ustanovení
1.6.1| Všeobecná ustanovení
1.6.2| Tlakové nádoby a nádoby pro třídu 2
1.6.3| Cisternové a bateriové vozy
1.6.4| Cisternové kontejnery, přemístitelné cisterny a MEGC
1.6.5| (Vyhrazeno)
1.6.6| Třída 7
1.6.6.1| Kusy nevyžadující schválení konstrukce příslušným orgánem podle vydání z let 1985 a 1985 (se změnami 1990) předpisů IAEA Safety Series No. 6
1.6.6.2| Kusy schválené podle vydání z let 1973, 1973 (se změnami), 1985 a 1985 (se změnami 1990)IAEA Safety Series No. 6
1.6.6.3| Radioaktivní látky zvláštní formy schválené podle vydání z let 1973, 1973 (se změnami), 1985 a 1985 (se změnami 1990) IAEA Safety Series No. 6
1.7| Všeobecná opatření pro třídu 7
1.7.1| Rozsah a použití
1.7.2| Program ochrany proti záření
1.7.3| Zajištění kvality
1.7.4| Zvláštní ujednání
1.7.5| Radioaktivní látky s dalšími nebezpečnými vlastnostmi
1.7.6| Nedodržení limitů
1.8| Kontroly a jiná podpůrná opatření pro zajištění plnění bezpečnostních požadavků
1.8.1| Kontroly nebezpečných věcí
1.8.2| Vzájemná úřední podpora
1.8.3| Bezpečnostní poradce
1.8.4| Seznam příslušných orgánů a jimi pověřených organizací
1.8.5| Hlášení o nehodách a mimořádných událostech při přepravě nebezpečných věcí
1.8.5.4| Vzor zprávy o nehodě nebo mimořádné události při přepravě nebezpečných věcí
1.8.6| Administrativní dozor nad prováděním posuzování shody, periodických prohlídek, meziperiodických prohlídek a mimořádných kontrol popsaných v 1.8.7
1.8.7| Postupy pro posuzování shody a periodickou prohlídku
1.8.8| Postupy pro posuzování shody plynových kartuší
1.9| Dopravní omezení stanovená příslušnými orgány
1.10| Bezpečnostní předpisy
1.10.1| Všeobecná ustanovení
1.10.2| Školení o obecné bezpečnosti
1.10.3| Ustanovení pro vysoce rizikové nebezpečné věci
1.10.3.2| Bezpečnostní plány
1.11| Interní nouzové plány pro seřaďovací nádraží
ČÁST 2| Klasifikace
2.1| Všeobecná ustanovení
2.1.1| Úvod
2.1.2| Zásady klasifikace
2.1.3| Klasifikace jmenovitě neuvedených látek, včetně roztoků a směsí (jako přípravky a odpady)
2.1.4| Klasifikace zkušebních vzorků
2.2| Zvláštní ustanovení pro jednotlivé třídy
2.2.1| Třída 1 Výbušné látky a předměty
2.2.1.1| Kritéria
2.2.1.2| Látky a předměty nepřipuštěné k přepravě
2.2.1.3| Seznam hromadných položek
2.2.2| Třída 2 Plyny
2.2.2.1| Kritéria
2.2.2.2| Plyny nepřipuštěné k přepravě
2.2.2.3| Seznam hromadných položek
2.2.3| Třída 3 Hořlavé kapaliny
2.2.3.1| Kritéria
2.2.3.2| Látky nepřipuštěné k přepravě
2.2.3.3| Seznam hromadných položek
2.2.41| Třída 4.1 Hořlavé tuhé látky, samovolně se rozkládající látky a znecitlivěné tuhé výbušné látky
2.2.41.1| Kritéria
2.2.41.2| Látky nepřipuštěné k přepravě
2.2.41.3| Seznam hromadných položek
2.2.41.4| Seznam již zařazených samovolně se rozkládajících látek v obalech
2.2.42| Třída 4.2 Samozápalné látky
2.2.42.1| Kritéria
2.2.42.2| Látky nepřipuštěné k přepravě
2.2.42.3| Seznam hromadných položek
2.2.43| Třída 4.3 Látky, které ve styku s vodou vyvíjejí hořlavé plyny
2.2.43.1| Kritéria
2.2.43.2| Látky nepřipuštěné k přepravě
2.2.43.3| Seznam hromadných položek
2.2.51| Třída 5.1 Látky podporující hoření
2.2.51.1| Kritéria
2.2.51.2| Látky nepřipuštěné k přepravě
2.2.51.3| Seznam hromadných položek
2.2.52| Třída 5.2 Organické peroxidy
2.2.52.1| Kritéria
2.2.52.2| Látky nepřipuštěné k přepravě
2.2.52.3| Seznam hromadných položek
2.2.52.4| Seznam již zařazených organických peroxidů v obalech
2.2.61| Třída 6.1 Toxické látky
2.2.61.1| Kritéria
2.2.61.2| Látky nepřipuštěné k přepravě
2.2.61.3| Seznam hromadných položek
2.2.62| Třída 6.2 Infekční látky
2.2.62.1| Kritéria
2.2.62.2| Látky nepřipuštěné k přepravě
2.2.62.3| Seznam hromadných položek
2.2.7| Třída 7 Radioaktivní látky
2.2.7.1| Definice
2.2.7.2| Klasifikace
2.2.7.2.1| Všeobecné předpisy
2.2.7.2.2| Určení úrovně aktivity
2.2.7.2.3| Stanovení dalších materiálových charakteristik
2.2.7.2.4| Klasifikace kusů nebo nebalené látky
2.2.7.2.5| Zvláštní ujednání
2.2.8| Třída 8 Žíravé látky
2.2.8.1| Kritéria
2.2.8.2| Látky nepřipuštěné k přepravě
2.2.8.3| Seznam hromadných položek
2.2.9| Třída 9 Jiné nebezpečné látky a předměty
2.2.9.1| Kritéria
2.2.9.2| Látky a předměty nepřipuštěné k přepravě
2.2.9.3| Seznam hromadných položek
2.3| Zkušební postupy
2.3.0| Všeobecně
2.3.1| Zkouška na výpotek pro trhaviny typu A
2.3.2| Zkoušky týkající se nitrovaných směsí celulózy třídy 4.1
2.3.3| Zkoušky hořlavých kapalných látek tříd 3,6.1 a 8
2.3.3.1| Stanovení bodu vzplanutí
2.3.3.2| Stanovení teploty počátku varu
2.3.3.3| Zkouška pro stanovení obsahu peroxidu
2.3.4| Zkouška ke stanovení tekutosti
2.3.5.| Klasifikace organokovových látek do tříd 4.2 a 4.3
ČÁST 3| Seznamy nebezpečných věcí, zvláštní ustanovení a vynětí z platnosti pro omezená a vyjmutá množství
3.1| Všeobecně
3.1.1| Úvod
3.1.2| Oficiální pojmenování pro přepravu
3.1.3| Roztoky nebo směsi
3.2| Seznam nebezpečných věcí
3.2.1| Tabulka A: Seznam nebezpečných věcí - vysvětlivky
Tabulka A:| Seznam nebezpečných věcí
Tabulka B:| Abecední seznam nebezpečných věcí s NHM kódy
3.3| Zvláštní ustanovení pro určité látky nebo předměty
3.4| Nebezpečné věci balené v omezených množstvích
3.4.1| Všeobecná ustanovení
3.5| Nebezpečné věci balené ve vyňatých množstvích
3.5.1| Vyňatá množství
3.5.2| Obaly
3.5.3| Zkoušky pro kusy
3.5.4| Značení kusů
3.5.5| Maximální počet kusů ve voze nebo kontejneru
3.5.6| Dokumentace
ČÁST 4| Ustanovení o používání obalů a cisteren
4.1| Použití obalů, včetně IBC a velkých obalů
4.1.1| Všeobecná ustanovení pro balení nebezpečných věcí do obalů, včetně IBC a velkých obalů
4.1.2| Dodatečná všeobecná ustanovení pro používání IBC
4.1.3| Všeobecná ustanovení týkající se pokynů pro balení
4.1.4| Seznam pokynů pro balení
4.1.4.1| Pokyny pro balení týkající se použití obalů (s výjimkou IBC a velkých obalů)
4.1.4.2| Pokyny pro balení týkající se použití IBC
4.1.4.3| Pokyny pro balení týkající se použití velkých obalů
4.1.5| Zvláštní ustanovení pro balení věcí třídy 1
4.1.6| Zvláštní ustanovení pro balení věcí třídy 2 a věcí jiných tříd přiřazených k pokynu pro balení P200
4.1.7| Zvláštní ustanovení pro balení organických peroxidů třídy 5.2 a samovolně se rozkládajících látek třídy 4.1
4.1.7.1| Použití obalů (kromě IBC)
4.1.7.2| Použití IBC
4.1.8| Zvláštní ustanovení pro balení infekčních látek (třída 6.2)
4.1.9| Zvláštní ustanovení pro balení pro látky třídy 7
4.1.9.1| Všeobecně
4.1.9.2| Požadavky a kontrolní opatření pro přepravu radioaktivních látek s malou specifickou aktivitou (LSA – látky) a povrchově kontaminované předměty (SCO – předměty)
4.1.9.3| Kusy obsahující štěpné látky
4.1.10| Zvláštní ustanovení pro společné balení
4.2| Používání přemístitelných cisteren a UN vícečlánkových kontejnerů na plyn (MEGC)
4.2.1| Všeobecná ustanovení pro používání přemístitelných cisteren pro přepravu látek třídy 1 a tříd 3 až 9
4.2.2| Všeobecná ustanovení pro používání přemístitelných cisteren pro přepravu nezchlazených zkapalněných plynů
4.2.2.7| Plnění
4.2.3| Všeobecná ustanovení pro používání přemístitelných cisteren pro přepravu hluboce zchlazených zkapalněných plynů
4.2.4| Všeobecná ustanovení pro používání UN vícečlánkových kontejnerů na plyn (MEGC)
4.2.5| Pokyny a zvláštní ustanovení pro přemístitelné cisterny
4.2.5.1| Všeobecně
4.2.5.2| Pokyny pro přemístitelné cisterny
4.2.5.3| Zvláštní ustanovení pro přemístitelné cisterny
4.3| Používání nesnímatelných cisteren (cisternových vozů), snímatelných cisteren, cisternových kontejnerů a cisternových výměnných nástaveb, jejichž nádrže jsou vyrobeny z kovových materiálů, jakož i bateriových vozů a vícečlánkových kontejnerů na plyn (MEGC)
4.3.1| Rozsah použití
4.3.2| Ustanovení vztahující se na všechny třídy
4.3.2.1| Použití
4.3.2.2| Stupeň plnění
4.3.2.3| Provoz
4.3.2.4| Prázdné nevyčištěné cisterny, bateriové vozy a MEGC
4.3.3| Zvláštní ustanovení pro třídu 2
4.3.3.1| Kódování a hierarchie cisteren
4.3.3.2| Podmínky plnění a zkušební tlaky
4.3.3.3| Provoz
4.3.3.4| Ustanovení na kontrolu plnění cisternových vozů pro kapalné plyny
4.3.4| Zvláštní ustanovení pro třídy 3 až 9
4.3.4.1| Kódování, racionální přiřazování a hierarchie cisteren
4.3.4.2| Všeobecná ustanovení
4.3.5| Zvláštní ustanovení
4.4| Používání nesnímatelných cisteren (cisternových vozů), snímatelných cisteren, cisternových kontejnerů a cisternových výměnných nástaveb z vyztužených plastů (FRP)
4.4.1| Všeobecná ustanovení
4.4.2| Provoz
4.5| Používání cisteren pro podtlakové vyčerpávání odpadů
4.5.1| Používání
4.5.2| Provoz
ČÁST 5| Postupy při odeslání
5.1| Všeobecná ustanovení
5.1.1| Všeobecná ustanovení
5.1.2| Použití přepravních obalových souborů
5.1.3| Prázdné nevyčištěné obaly (včetně IBC a velkých obalů), cisterny, vozy a kontejnery pro přepravu volně ložených látek
5.1.4| Společné balení
5.1.5| Všeobecná ustanovení pro třídu 7
5.1.5.1| Povolení pro odeslání a oznamování
5.1.5.2| Osvědčení vydávaná příslušným orgánem
5.1.5.3| Určení přepravního indexu (TI) a indexu kritické bezpečnosti (CSI)
5.1.5.4| Zvláštní požadavky pro vyjmuté kusy
5.1.5.5| Přehled požadavků na schválení a oznámení před odesláním
5.2| Nápisy a bezpečnostní značky
5.2.1| Značení kusů
5.2.2| Označování kusů
5.2.2.1| Ustanovení o označování bezpečnostními značkami
5.2.2.2| Ustanovení o bezpečnostních značkách
5.3| Označování a opatřování velkými bezpečnostními značkami
5.3.1| Označování velkými bezpečnostními značkami
5.3.1.1| Všeobecná ustanovení
5.3.1.2| Umístění velkých bezpečnostních značek na kontejnery, MEGC, cisternové kontejnery a přemístitelné cisterny
5.3.1.3| Umístění velkých bezpečnostních značek na vozy přepravující kontejnery, MEGC, cisternové kontejnery a přemístitelné cisterny
5.3.1.4| Umístění velkých bezpečnostních značek na vozy pro přepravu volně ložených látek, na cisternové vozy, bateriové vozy a vozy se snímatelnými cisternami
5.3.1.5| Umístění velkých bezpečnostních značek na vozy přepravující pouze kusy
5.3.1.6| Umístění velkých bezpečnostních značek na prázdné cisternové vozy, bateriové vozy, MEGC, cisternové kontejnery, přemístitelné cisterny a prázdné vozy a kontejnery pro přepravu volně ložených látek
5.3.1.7| Popis velkých bezpečnostních značek
5.3.2| Oranžové označení
5.3.2.1| Všeobecná ustanovení pro oranžovou tabulku
5.3.2.2| Popis oranžové tabulky
5.3.2.3| Význam identifikačních čísel nebezpečnosti
5.3.3| Označení pro zahřáté látky
5.3.4| Bezpečnostní značky pro posun podle vzorů č. 13 a 15
5.3.4.1| Všeobecná ustanovení
5.3.4.2| Popis bezpečnostních značek pro posun podle vzoru č. 13 a č. 15
5.3.5| Oranžový pruh
5.3.6| Značka pro látky ohrožující životní prostředí
5.4| Dokumentace
5.4.0| Všeobecná ustanovení
5.4.1| Přepravní doklad pro přepravu nebezpečných věcí a předepsané údaje
5.4.1.1| Všeobecné údaje předepsané pro přepravní doklad
5.4.1.2| Dodatečné nebo zvláštní údaje pro určité třídy
5.4.1.3| (Vyhrazeno)
5.4.1.4| Formát a jazyk
5.4.1.5| Věci nepovažované za nebezpečené
5.4.2| Osvědčení o naložení vozu nebo kontejneru
5.4.3| Písemné pokyny
5.4.4| Úschova informací o přepravě nebezpečných věcí
5.4.5| Příklad formuláře pro multimodální přepravu nebezpečných věcí
5.5| Zvláštní ustanovení
5.5.1| (Vyhrazeno)
5.5.2| Zvláštní ustanovení pro zaplynované přepravní jednotky (CTU) (UN 3359)
ČÁST 6| Požadavky na konstrukci a zkoušení obalů, velkých nádob pro volně ložené látky (IBC), velkých obalů a cisteren
6.1| Požadavky na konstrukci a zkoušení obalů
6.1.1| Všeobecná ustanovení
6.1.2| Kódování konstrukčních typů obalů
6.1.3| Značení
6.1.4| Požadavky na obaly
6.1.4.0| Všeobecné požadavky
6.1.4.1| Ocelové sudy
6.1.4.2| Hliníkové sudy
6.1.4.3| Sudy z kovu jiného než hliník nebo ocel
6.1.4.4| Ocelové nebo hliníkové kanystry
6.1.4.5| Překližkové sudy
6.1.4.7| Lepenkové sudy
6.1.4.8| Plastové sudy a kanystry
6.1.4.9| Bedny z přírodního dřeva
6.1.4.10| Překližkové bedny
6.1.4.11| Bedny z rekonstituovaného dřeva
6.1.4.12| Lepenkové bedny
6.1.4.13| Plastové bedny
6.1.4.14| Ocelové nebo hliníkové bedny
6.1.4.15| Textilní pytle
6.1.4.16| Tkané plastové pytle
6.1.4.17| Pytle z plastové fólie
6.1.4.18| Papírové pytle
6.1.4.19| Kompozitní obaly (plast)
6.1.4.20| Kompozitní obaly (sklo, porcelán nebo kamenina)
6.1.4.21| Skupinové obaly (obaly pro skupinové balení)
6.1.4.22| Obaly z jemného plechu
6.1.5| Požadavky na zkoušky obalů
6.1.5.1| Provedení a opakování zkoušek
6.1.5.2| Příprava obalů a jednotek balení pro zkoušky
6.1.5.3| Zkouška volným pádem
6.1.5.4| Zkouška těsnosti
6.1.5.5| Zkouška vnitřním (hydraulickým) tlakem
6.1.5.6| Zkouška stohováním
6.1.5.7| Dodatková zkouška propustnosti pro plastové sudy a kanystry podle pododdílu 6.1.4.8 a pro kompozitní obaly (plast) podle 6.1.4.19 určené pro přepravu kapalin s bodem vzplanutí nejvýše 60 °C, s výjimkou obalů 6HA1
6.1.5.8| Zkušební protokol
6.1.6| Standardní kapaliny pro důkaz chemické snášenlivosti obalů a IBC z polyetylénu podle 6.1.5.2.6, popřípadě 6.5.6.3.5
6.2| Požadavky na konstrukci a zkoušení tlakových nádob, aerosolových rozprašovačů, malých nádobek obsahujících plyn (plynové kartuše) a palivové článkové kartuše obsahující zkapalněný hořlavý plyn
6.2.1| Všeobecné požadavky
6.2.1.1| Výroba a konstrukce
6.2.1.2| Materiály
6.2.1.3| Provozní výstroj
6.2.1.4| Schvalováni tlakových nádob
6.2.1.5| První prohlídka a zkouška
6.2.1.6| Periodická prohlídka a zkouška
6.2.1.7| Požadavky na výrobce
6.2.1.8| Požadavky na inspekční organizace
6.2.2| Požadavky na UN tlakové nádoby
6.2.2.1| Konstrukce, výroba a první prohlídka a zkouška
6.2.2.2| Materiály
6.2.2.3| Provozní výstroj
6.2.2.4| Periodická prohlídka a zkouška
6.2.2.5| Systém posuzování shody a schvalování pro výrobu tlakových nádob
6.2.2.6| Systém schvalování pro periodickou prohlídku a zkoušku tlakových nádob
6.2.2.7| Značení UN tlakových nádob pro vícenásobné použití
6.2.2.8| Značení UN tlakových lahví pro jedno použití
6.2.2.9| UN značení zásobníkových systémů hydridu kovu
6.2.2.10| Ekvivalentní postupy pro stanovení shody a periodické prohlídky a zkoušky
6.2.3| Všeobecné požadavky na tlakové nádoby bez UN
6.2.3.1| Výroba a konstrukce
6.2.3.3| Provozní výstroj
6.2.3.4| První prohlídka a zkouška
6.2.3.5| Periodická prohlídka a zkouška
6.2.3.6| Schvalování tlakových nádob
6.2.3.7| Požadavky na výrobce
6.2.3.8| Požadavky na inspekční organizace
6.2.3.9| Značení tlakových nádob pro vícenásobné použití
6.2.3.10| Značení tlakových nádob pro jedno použití
6.2.4| Požadavky na tlakové láhve neoznačené UN, vyrobené, konstruované a zkoušené podle doporučených norem
6.2.4.1| Typ, konstrukce a první inspekce a zkouška
6.2.4.2| Periodická inspekce a zkouška
6.2.5| Požadavky pro tlakové nádoby bez označení UN zkonstruované a odzkoušené podle doporučených norem
6.2.5.1| Materiály
6.2.5.2| Provozní výstroj
6.2.5.3| Kovové lahve, trubkové nádoby, tlakové sudy a svazky láhví
6.2.5.4| Dodatečná ustanovení vztahující se na tlakové nádoby z hliníkových slitin pro plyny stlačené, zkapalněné plyny, rozpuštěné plyny a pro plyny, které nejsou pod tlakem a jsou předmětem zvláštních požadavků (vzorky plynů) stejně jako předměty obsahující plyn pod tlakem jiné než aerosolové rozprašovače a malé nádoby obsahující plyn (plynové kartuše)
6.2.5.5| Tlakové nádoby v kompozitních materiálech
6.2.5.6| Uzavřené kryogenní nádoby
6.2.6| Všeobecné požadavky na aerosolové rozprašovače, malé nádobky, obsahující plyn (plynové kartuše) a palivové články obsahující zkapalněný hořlavý plyn
6.2.6.1| Výroba a konstrukce
6.2.6.2| Hydraulická tlaková zkouška
6.2.6.3| Zkouška těsnosti
6.2.6.4| Odkazy na normy
6.3| Požadavky na konstrukci a zkoušení obalů pro infekční látky kategorie A třídy 6.2
6.3.1| Všeobecná ustanovení
6.3.2| Požadavky na balení
6.3.3| Kód pro stanovení typu obalů
6.3.4| Značení
6.3.5| Požadavky na zkoušení obalů
6.4| Požadavky na konstrukci, zkoušení a schvalování kusů a látek třídy 7
6.4.1| (Vyhrazeno)
6.4.2| Všeobecné požadavky
6.4.3| (Vyhrazeno)
6.4.4| Požadavky na kusy vyňaté z platnosti
6.4.5| Požadavky na průmyslové kusy
6.4.6| Požadavky na kusy obsahující hexafluorid uranu
6.4.7| Požadavky na kusy typu A
6.4.8| Požadavky na kusy typu B(U)
6.4.9| Požadavky na kusy typu B(M)
6.4.10| Požadavky na kusy typu C
6.4.11| Požadavky na kusy obsahující štěpné látky
6.4.12| Zkušební postupy a důkaz shodnosti
6.4.13| Zkoušení celistvosti kontejnmentového systému a stínění a zhodnocení podkritičnosti
6.4.14| Terč pro zkoušky pádem
6.4.15| Zkoušky pro prokázání schopnosti odolat normálním podmínkám přepravy
6.4.16| Dodatečné zkoušky kusů typu A konstruované pro kapaliny a plyny
6.4.17| Zkoušky pro prokázání schopnosti odolat nehodovým podmínkám při přepravě
6.4.18| Rozšířená zkouška ponořením do vody pro kusy typu B(U) a typu B(M) obsahující výše než 105 A2
6.4.19| Zkouška úniku vody pro kus obsahující štěpnou látku
6.4.20| Zkoušky pro kusy typu C
6.4.21| Prohlídky obalů konstruovaných pro obsah 0,1 kg nebo více hexafluoridu uranu
6.4.22| Typové schválení kusu a materiálů
6.4.23| Žádosti a povolování přepravy radioaktivní látky
6.5| Požadavky na konstrukci a zkoušení velkých nádob pro volně ložené látky (IBC)
6.5.1| Obecné požadavky
6.5.1.1| Rozsah
6.5.1.2| (Vyhrazeno)
6.5.1.3| (Vyhrazeno)
6.5.1.4| Kódovací systém pro značení IBC
6.5.2| Značení UN kódem
6.5.2.1| Základní značení
6.5.2.2| Doplňkové značení
6.5.2.3| Shodnost s konstrukčním typem
6.5.2.4| Značení rekonstruovaných kompozitních IBC (31HZ1)
6.5.3| Požadavky na konstrukci
6.5.3.1| Obecné požadavky
6.5.4| Prohlídky, zkoušky a certifikace
6.5.5| Zvláštní požadavky na IBC
6.5.5.1| Zvláštní požadavky na kovové IBC
6.5.5.2| Zvláštní ustanovení pro flexibilní IBC
6.5.5.3| Zvláštní ustanovení pro IBC z tuhého plastu
6.5.5.4| Zvláštní ustanovení pro kompozitní IBC s vnitřní plastovou nádobou
6.5.5.5| Zvláštní ustanovení pro lepenkové IBC
6.5.5.6| Zvláštní ustanovení pro dřevěné IBC
6.5.6| Požadavky na zkoušky IBC
6.5.6.1| Provedení a četnost zkoušek
6.5.6.2| Zkoušky konstrukčního typu
6.5.6.3| Příprava IBC ke zkouškám
6.5.6.4| Zkouška zdvihem zdola
6.5.6.5| Zkouška zdvihem shora
6.5.6.6| Zkouška stohováním
6.5.6.7| Zkouška těsnosti
6.5.6.8| Zkouška vnitřním hydraulickým tlakem
6.5.6.9| Zkouška volným pádem
6.5.6.10| Zkouška roztržením
6.5.6.11| Zkouška překlopením (pádem z překlopení)
6.5.6.12| Zkouška vztyčováním
6.5.6.13| Zkouška vibrací
6.5.6.14| Protokol o zkoušce
6.6| Požadavky na konstrukci a zkoušení velkých obalů
6.6.1| Všeobecně
6.6.2| Kód pro označení typu velkých obalů
6.6.3| Značení velkých obalů UN kódem
6.6.3.1| Základní značení
6.6.3.2| Příklady značení
6.6.4| Zvláštní požadavky na velké obaly
6.6.4.1| Zvláštní požadavky na velké kovové obaly
6.6.4.2| Zvláštní požadavky na velké obaly z flexibilních materiálů
6.6.4.3| Zvláštní požadavky na tuhé plastové velké obaly
6.6.4.4| Zvláštní požadavky na lepenkové velké obaly
6.6.4.5| Zvláštní požadavky na dřevěné velké obaly
6.6.5| Zkušební požadavky na velké obaly
6.6.5.1| Provádění a četnost zkoušek
6.6.5.2| Příprava pro zkoušky
6.6.5.3| Zkušební požadavky
6.6.5.4| Atestace a zkušební protokol
6.7| Požadavky na konstrukci, výrobu, prohlídky a zkoušky přemístitelných cisteren a UN vícečlánkových kontejnerů na plyn (MEGC)
6.7.1| Platnost a všeobecné požadavky
6.7.2| Požadavky na konstrukci, výrobu, prohlídky a zkoušky přemístitelných cisteren určených pro přepravu látek třídy 1 a tříd 3 až 9
6.7.2.1| Definice
6.7.2.2| Všeobecné konstrukční a výrobní požadavky
6.7.2.3| Konstrukční kritéria
6.7.2.4| Minimální tloušťka stěny
6.7.2.5| Provozní výstroj
6.7.2.6| Spodní otvory
6.7.2.7| Bezpečnostní zařízení
6.7.2.8| Zařízení pro vyrovnávání tlaku
6.7.2.9| Nastavení zařízení pro vyrovnávání tlaku
6.7.2.10| Tavné prvky
6.7.2.11| Průtržné kotouče
6.7.2.12| Kapacita zařízení pro vyrovnávání tlaku
6.7.2.13| Značení zařízení pro vyrovnávání tlaku
6.7.2.14| Spoje k zařízení pro vyrovnávání tlaku
6.7.2.15| Umístění zařízení pro vyrovnávání tlaku
6.7.2.16| Stavoznaky (měřicí zařízení)
6.7.2.17| Podpěry, rámy, zvedací a spouštěcí vybavení přemístitelných cisteren
6.7.2.18| Schválení typu
6.7.2.19| Prohlídky a zkoušky
6.7.2.20| Značení
6.7.3| Požadavky na konstrukci, výrobu, prohlídky a zkoušky přemístitelných cisteren určených pro přepravu nezchlazených zkapalněných plynů
6.7.3.1| Definice
6.7.3.2| Všeobecné konstrukční a výrobní požadavky
6.7.3.3| Konstrukční kritéria
6.7.3.4| Minimální tloušťka stěny
6.7.3.5| Provozní výstroj
6.7.3.6| Spodní otvory
6.7.3.7| Zařízení pro vyrovnávání tlaku
6.7.3.8| Kapacita zařízení pro vyrovnávání tlaku
6.7.3.9| Značení zařízení pro vyrovnávání tlaku
6.7.3.10| Spoje k zařízení pro vyrovnávání tlaku
6.7.3.11| Umístění zařízení pro vyrovnávání tlaku
6.7.3.12| Stavoznaky (měřicí zařízení)
6.7.3.13| Podpěry, rámy, zvedací a spouštěcí vybavení přemístitelných cisteren
6.7.3.14| Schválení konstrukce
6.7.3.15| Prohlídky a zkoušky
6.7.3.16| Značení
6.7.4| Požadavky na konstrukci, výrobu, prohlídky a zkoušky přemístitelných cisteren určených pro přepravu hluboce zchlazených zkapalněných plynů
6.7.4.1| Definice
6.7.4.2| Všeobecné konstrukční a výrobní požadavky
6.7.4.3| Konstrukční kritéria
6.7.4.4| Minimální tloušťka stěny nádrže
6.7.4.5| Provozní výstroj
6.7.4.6| Zařízení pro vyrovnávání tlaku
6.7.4.7| Kapacita a nastavení zařízení pro vyrovnávání tlaku
6.7.4.8| Značení zařízení pro vyrovnávání tlaku
6.7.4.9| Spoje k zařízení pro vyrovnávání tlaku
6.7.4.10| Umístění zařízení pro vyrovnávání tlaku
6.7.4.11| Stavoznaky (měrná zařízení)
6.7.4.12| Podpěry, rámy, zvedací a spouštěcí vybavení přemístitelných cisteren
6.7.4.13| Schválení konstrukce
6.7.4.14| Prohlídky a zkoušky
6.7.4.15| Značení
6.7.5| Požadavky na konstrukci, výrobu, prohlídky a zkoušky UN vícečlánkových kontejnerů na plyn (MEGC) určených pro přepravu nezchlazených plynů
6.7.5.1| Definice
6.7.5.2| Všeobecné konstrukční a výrobní požadavky
6.7.5.3| Provozní výstroj
6.7.5.4| Zařízení pro vyrovnávání tlaku
6.7.5.5| Kapacita zařízení pro vyrovnávání tlaku
6.7.5.6| Značení zařízení pro vyrovnávání tlaku
6.7.5.7| Spoje k zařízení pro vyrovnávání tlaku
6.7.5.8| Umístění zařízení pro vyrovnávání tlaku
6.7.5.9| Stavoznaky (měřicí zařízení)
6.7.5.10| Podpěry, rámy, zvedací a spouštěcí vybavení MEGC
6.7.5.11| Schválení konstrukce
6.7.5.12| Prohlídky a zkoušky
6.7.5.13| Značení
6.8| Požadavky na konstrukci, výrobu, výstroj, schvalování typu, prohlídky, zkoušky a značení nesnímatelných cisteren (cisternových vozů), snímatelných cisteren, cisternových kontejnerů a cisternových výměnných nástaveb s nádržemi vyrobenými z kovových materiálů a bateriových vozů a vícečlánkových kontejnerů na plyn (MEGC)
6.8.1| Rozsah použití
6.8.2| Požadavky vztahující se na všechny třídy
6.8.2.1| Konstrukce
6.8.2.2| Výstroj
6.8.2.3| Schvalování typu
6.8.2.4| Prohlídky a zkoušky
6.8.2.5| Značení
6.8.2.6| Požadavky na cisterny, které jsou konstruovány, vyrobeny a zkoušeny podle uvedených norem
6.8.2.7| Požadavky na cisterny, které nejsou konstruovány, vyrobeny a zkoušeny podle uvedených norem
6.8.3| Zvláštní požadavky vztahující se na třídu 2
6.8.3.1| Konstrukce nádrží
6.8.3.2| Výstroj
6.8.3.3| Schvalování typu
6.8.3.4| Prohlídky a zkoušky
6.8.3.5| Značení
6.8.3.6| Požadavky na bateriové vozy a MEGC, které jsou konstruovány, vyrobeny a zkoušeny podle uvedených norem
6.8.3.7| Požadavky na bateriové vozy a MEGC, které nejsou konstruovány, vyrobeny a zkoušeny podle uvedených norem.
6.8.4| Zvláštní ustanovení
6.8.5| Požadavky na materiály a konstrukci svařovaných nesnímatelných cisteren, svařovaných snímatelných cisteren a svařovaných nádrží cisternových kontejnerů,pro které je požadován zkušební tlak nejméně 1 MPa (10 barů) a svařovaných nesnímatelných cisteren, svařovaných snímatelných cisteren a svařovaných nádrží cisternových kontejnerů určených pro přepravu hluboce zchlazených zkapalněných plynů třídy 2
6.8.5.1| Materiály a nádrže
6.8.5.2| Zkušební požadavky
6.8.5.3| Zkoušky vrubové houževnatosti
6.8.5.4| Odvolávka na normy
6.9| Požadavky na konstrukci, výrobu, výstroj, schvalování typu, prohlídky a zkoušky a značení cisternových kontejnerů a výměnných cisternových nástaveb z vyztužených plastů (FRP)
6.9.1| Všeobecná ustanovení
6.9.2| Konstrukce
6.9.3| Části výstroje
6.9.4| Zkoušení a schválení typu
6.9.5| Prohlídka a zkouška
6.9.6| Značení
6.10| Požadavky na konstrukci, výstroj, schvalování typu, prohlídky, zkoušky a značení cisteren pro podtlakové vyčerpávání odpadů
6.10.1| Všeobecně
6.10.2| Konstrukce
6.10.3| Části výstroje
6.10.4| Prohlídky a zkoušky
6.11| Požadavky na konstrukci, výrobu, prohlídky a zkoušky kontejnerů pro volně ložené látky
6.11.1| Definice
6.11.2| Platnost a všeobecné požadavky
6.11.3| Požadavky na konstrukci, výrobu, prohlídky a zkoušky kontejnerů odpovídajících KBK používaných jako kontejnery pro volně ložené látky
6.11.4| Požadavky na konstrukci, výrobu a schválení kontejnerů pro volně ložené látky jiných než kontejnerů odpovídajících KBK
ČÁST 7| Ustanovení o podmínkách přepravy, nakládky, vykládky a manipulace
7.1| Všeobecná ustanovení
7.2| Ustanovení o přepravě v kusech
7.3| Ustanovení o přepravě volně ložených látek
7.3.1| Všeobecná ustanovení
7.3.2| Dodatečná ustanovení pro přepravu volně ložených věcí, použijí-li se ustanovení pododdílu 7.3.1.1 (a)
7.3.3| Zvláštní ustanovení pro přepravu ve volně loženém stavu, použijí-li se ustanovení pododdílu 7.3.1.1 (b)
7.4| Ustanovení o přepravě v cisternách
7.5| Ustanovení o nakládce, vykládce a manipulaci
7.5.1| Všeobecné požadavky
7.5.2| Společná nakládka
7.5.3| Ochranná vzdálenost
7.5.4| Preventivní opatření se zřetelem na potraviny, poživatiny a krmiva
7.5.5| (Vyhrazeno)
7.5.6| (Vyhrazeno)
7.5.7| Manipulace a ukládání
7.5.8| Čistění po vykládce
7.5.9| (Vyhrazeno)
7.5.10| (Vyhrazeno)
7.5.11| Dodatečná ustanovení vztahující se na určité třídy nebo věci
7.6| Ustanovení pro přepravu jako spěšnina
7.7| Přeprava nebezpečných věcí jako ruční zavazadlo, cestovní zavazadlo nebo v nebo na vozidlech (automobil na vlaku osobní přepravy)
| Nezávazná část předpisu RID
| (Předpisy o zkouškách nádob z plastu)
ČÁST 1
Všeobecná ustanovení
Kapitola 1.1
Rozsah a použití
1.1.1
Struktura
RID je dělen do sedmi částí; každá část se dělí do kapitol a každá kapitola do oddílů a pododdílů.
Uvnitř každé části jsou čísla částí součástí kapitol, oddílů, pododdílů a dalších dílčích odstavců, např. oddíl 1 v kapitole 2 části 4 má číslo „4.2.1“.
1.1.2
Rozsah platnosti
1.1.2.1
Pro účely článku 1 přípojku C, RID stanoví:
(a)
nebezpečné věci, které jsou z mezinárodní přepravy vyloučeny;
(b)
nebezpečné věci, jejichž mezinárodní přeprava je připuštěna a požadavky (včetně vynětí z platnosti), které musí být při této přepravě splněny, zejména:
-
klasifikaci věcí, včetně klasifikačních kritérií a příslušných zkušebních metod;
-
používání obalů (včetně společného balení);
-
používání cisteren (včetně jejich plnění);
-
postupy před odesíláním (včetně nápisů a bezpečnostních značek na kusech, označování dopravních a přepravních prostředků, jakož i doklady a požadované informace;
-
ustanovení o konstrukci, zkoušení a schvalování obalů a cisteren;
-
používání dopravních prostředků (včetně nakládky, společné nakládky a vykládky).
Pro přepravu ve smyslu RID platí vedle přípojku C příslušná ustanovení ostatních přípojku Úmluvy COTIF, zejména ustanovení přípojku B pro přepravu prováděnou na základě přepravní smlouvy.
1.1.2.2
Pro mezinárodní přepravu nebezpečných věcí ve vlacích, jiných než jsou nákladní vlaky podle článku 5 § 1 a) Přípojku C, platí ustanovení kapitoly 7.6.
1.1.2.3
Pro mezinárodní přepravu nebezpečných věcí jako ruční zavazadlo, cestovní zavazadlo nebo v nebo na vozidlech podle článku 5 § 1 b) Přípojku C, platí pouze ustanovení 1.1.3.8, ve spojení s kapitolou 7.7.
1.1.3
Vynětí z platnosti
1.1.3.1
Vynětí z platnosti vztahující se k druhu přepravy
Ustanovení RID se nevztahují na:
(a)
přepravu nebezpečných věcí soukromými osobami, pokud jsou dotyčné věci baleny pro maloobchodní prodej a jsou určeny pro jejich osobní nebo domácí použití nebo pro jejich aktivity ve volném čase nebo pro sportovní činnost, pokud byla učiněna opatření k zamezení úniku obsahu za normálních přepravních podmínek. Pokud jsou tyto věci hořlavými kapalinami přepravovanými v opakovaně plnitelných nádobách naplněných soukromými osobami nebo pro tyto osoby, nesmí celkové množství překročit 60 litrů na nádobu. Nebezpečné věci v IBC, velkých obalech nebo cisternách se nepovažují za věci balené pro maloobchodní prodej;
(b)
přepravu strojů nebo zařízení nevyjmenovaných v RID, které mohou obsahovat nebezpečné věci ve své konstrukci nebo provozní výbavě, pokud byla učiněna opatření k zamezení úniku obsahu za obvyklých přepravních podmínek;
(c)
přepravu prováděnou podniky jako vedlejší činnost k jejich hlavní činnosti, jako je zásobování stavenišť pozemních nebo inženýrských staveb nebo zpětné jízdy z nich, nebo přepravy související s měřičskými, opravářskými a údržbářskými pracemi, v množstvích nejvýše 450 litrů v jednom obalu a nepřekračujících nejvyšší celková množství uvedená v pododdíle 1.1.3.6. Musí být učiněna opatření k zamezení úniku obsahu za obvyklých přepravních podmínek. Tato vynětí se nevztahují na třídu 7;
Přepravy prováděné takovými podniky pro jejich zásobování nebo vnější nebo vnitřní distribuci však nespadají do rozsahu tohoto vynětí;
(d)
přepravu prováděnou příslušnými orgány v rámci nouzových opatření, nebo pod jejich dozorem, pokud je taková přeprava nutná ve vztahu k nouzovým opatřením, zejména přepravu, prováděnou za účelem sběru nebezpečných věcí, které se účastnily mimořádné události nebo nehody, a jejich přemístění na nejbližší vhodné bezpečné místo;
(e)
nouzové přepravy určené pro záchranu lidských životů nebo ochranu životního prostředí, za podmínky, že byla učiněna všechna opatření zajišťující plnou bezpečnost takové přepravy;
(f)
přepravu nevyčištěných prázdných stabilních skladovacích nádob nebo prázdných stabilních skladovacích nádrží, které obsahovaly plyny třídy 2, skupin A, O nebo F, látky třídy 3 nebo třídy 9 spadající pod obalovou skupinu II nebo III, nebo pesticidy třídy 6.1 spadající pod obalovou skupinu II nebo III, za dodržení následujících podmínek:
– všechny otvory, s výjimkou zařízení pro vyrovnávání tlaku (pokud jsou), jsou hermeticky uzavřeny;
– byla učiněna opatření k zamezení jakéhokoli úniku obsahu za normálních podmínek přepravy; a
– náklad je upevněn na saních (lyžinách) nebo v latěních nebo v jiných manipulačních prostředcích nebo na voze nebo v kontejneru takovým způsobem, aby se nemohl uvolnit ani posunout za normálních podmínek přepravy.
Toto vynětí se nevztahuje na stabilní skladovací nádoby, které obsahovaly znecitlivěné výbušné látky nebo látky, jejichž přeprava je podle RID zakázána.
Poznámka: K radioaktivním látkám viz odstavec 1.7.1.4.
1.1.3.2
Vynětí z platnosti pro přepravu plynů
Ustanovení RID se nevztahují na přepravu:
(a)
plynů obsažených v nádržích dopravních prostředků, které slouží pro jejich pohon nebo provoz jejich zvláštních zařízení (např. chladící zařízení);
(b)
plynů obsažených v palivových nádržích přepravovaných vozidel. Palivový kohout mezi plynovou nádrží a motorem musí být uzavřen a elektrické spojení přerušeno;
(c)
plynů skupin A a O (podle 2.2.2.1), jestliže tlak plynu v nádobě nebo cisterně při teplotě 20 °C nepřevyšuje 200 kPa (2 bary) a jestliže plyn není zkapalněným nebo hluboce zchlazeným zkapalněným plynem. To platí pro všechny druhy nádob nebo cisteren, např. rovněž pro různé části strojů a přístrojů;
(d)
plynů obsažených v zařízeních používaných pro provoz vozidla (např. v hasicích přístrojích), včetně náhradních dílů (např. nahuštěných pneumatik); toto vynětí z platnosti se vztahuje rovněž na nahuštěné pneumatiky přepravované jako náklad;
(e)
plynů obsažených ve zvláštním zařízení vozů a nezbytných pro provoz těchto zvláštních zařízení během přepravy (chladicí systémy, nádrže na ryby, ohřívače atd.), jakož i náhradních nádob pro taková zařízení nebo vyprázdněných nevyčištěných výměnných nádob, přepravovaných v témže voze;
(f)
plynů obsažených v potravinách (kromě UN 1950), včetně sycených nápojů;
(g)
plynů obsažených v míčích určených pro použití ve sportech; a
(h)
plynů obsažených v osvětlovacích žárovkách, pokud jsou zabaleny tak, že účinky rozletu při jakémkoli prasknutí žárovky budou omezeny na vnitřek kusu.
1.1.3.3
Vynětí z platnosti pro přepravu kapalných pohonných látek
Ustanovení RID se nevztahují na přepravu pohonných látek obsažených v palivových nádržích dopravních prostředků, určené pro jejich pohon nebo pro provoz jakýchkoliv jejich zařízení (např. chladících zařízení). Palivové kohouty mezi motorem a palivovou nádrží motocyklů a jízdních kol s přídavným motorem, jejichž nádrž obsahuje pohonné hmoty, musí být při přepravě uzavřeny; tyto motocykly a jízdní kola s pomocným motorem musí kromě toho být naloženy nastojato a zajištěny proti spadnutí.
1.1.3.4
Vynětí z platnosti podle zvláštních ustanovení a pro nebezpečné věci balené v omezených nebo vyňatých množstvích
Poznámka: K radioaktivním látkám viz odstavec 1.7.1.4.
1.1.3.4.1
Některá zvláštní ustanovení kapitoly 3.3 vyjímají částečně nebo úplně přepravu určitých nebezpečných věcí z platnosti ustanovení RID. Toto vynětí z platnosti platí pouze tehdy, pokud jsou ve sloupci (6) tabulky A kapitoly 3.2 uvedena zvláštní ustanovení u příslušné položky nebezpečných věcí.
1.1.3.4.2
Některé nebezpečné věci mohou podléhat vynětí z platnosti, pokud jsou splněny podmínky uvedené v kapitole 3.4.
1.1.3.4.3
Některé nebezpečné věci mohou podléhat vynětím z platnosti, pokud jsou splněny podmínky kapitoly 3.5.
1.1.3.5
Vynětí z platnosti pro prázdné nevyčištěné obaly
Prázdné nevyčištěné obaly (včetně IBC a velkých obalů), které obsahovaly látky tříd 2, 3, 4.1, 5.1, 6.1, 8 a 9, nepodléhají ustanovením RID, jestliže byla provedena přiměřená opatření vylučující jakékoli nebezpečí. Nebezpečí jsou vyloučena, jestliže byla provedena opatření vylučující všechna nebezpečí tříd 1 až 9.
1.1.3.6
Nejvyšší celkové množství na vůz nebo velký kontejner
1.1.3.6.1
(Vyhrazeno)
1.1.3.6.2
(Vyhrazeno)
1.1.3.6.3
Pokud nebezpečné věci přepravované podle pododdílu 1.1.3.1 (c) v jednom voze nebo velkém kontejneru patří do stejné přepravní kategorie, je největší celkové množství uvedeno ve třetím sloupci následující tabulky.
Přepravní kategorie| Látky nebo předměty
Obalová skupina nebo klasifikační kód/ skupina nebo UN číslo| Nejvyšší celkové množství na vůz nebo velký kontejner
---|---|---
0| Třída 1:| 1.1 L, 1.2 L, 1.3 L a UN-číslo 0190| 0
Třída 3:| 3343
Třída 4.2:| Látky, které jsou zařazeny do obalové skupiny I
Třída 4.3:| 1183, 1242, 1295, 1340, 1390, 1403, 1928, 2813, 2965, 2968, 2988, 3129, 3130, 3131, 3134, 3148, 3396, 3398 a 3399
Třída 5.1:| 2426
Třída 6.1:| 1051, 1600, 1613, 1614, 2312, 3250 a 3294
Třída 6.2:| 2814 a 2900
Třída 7:| 2912 až 2919, 2977, 2978, 3321 až 3333
Třída 8:| 2215 (MALEINANHYDRID, ROZTAVENÝ)
Třída 9:| 2315, 3151, 3152 a 3432 a přístroje obsahující takové látky nebo směsi a nevyčištěné prázdné obaly, které obsahovaly látky zařazené do této přepravní kategorie, s výjimkou obalů, jež jsou přiřazeny UN číslu 2908.
1| Látky a předměty, patřící k obalové skupině I a nezařazené do přepravní kategorie 0, a látky a předměty následujících tříd:| 20
Třída 1:| 1.1 B až 1.1 J*) 1.2 B až 1.2 J, 1.3 C, 1.3 G, 1.3 H, 1.3 J a 1.5 D*)
Třída 2:| Skupiny T, TC*), TO, TF, TOC*) a TFC, aerosoly: skupiny C, CO, FC, T, TF, TC, TO, TFC a TOC
Třída 4.1:| 3221 až 3224
Třída 5.2| 3101 až 3104
2| Látky a předměty, patřící k obalové skupině II a nezařazené do přepravní kategorie 0, 1 nebo 4, a látky a předměty následujících tříd:| 333
Třída 1:| 1.4 B až 1.4 G a 1.6 N
Třída 2:| Skupina F
aerosoly: skupina F
Třída 4.1:| 3225 až 3230
Třída 5.2:| 3105 až 3110
Třída 6.1:| Látky a předměty, patřící k obalové skupině III
Třída 9:| 3245
3| Látky a předměty, patřící k obalové skupině III a nezařazené do přepravních kategorií 0, 2 nebo 4, a látky a předměty následujících tříd:| 1000
Třída 2:| Skupina A a O
aerosoly: skupiny A a O
Třída 3:| UN 3473
Třída 4.3:| UN 3476
Třída 8:| 2794, 2795, 2800 a 3028 a 3477
Třída 9:| 2990 a 3072
4| Třída 1:| 1.4 S| Bez omezení
Třída 4.1:| 1331, 1345, 1944, 1945, 2254 a 2623
Třída 4.2:| 1361 a 1362 obalové skupiny III
Třída 7:| 2908 až 2911
Třída 9:| 3268
a prázdné nevyčištěné obaly, které obsahovaly nebezpečné látky s výjimkou takových látek, které spadají do přepravní kategorie 0.
Ve výše uvedené tabulce se „nejvyšším celkovým množstvím na vůz nebo velký kontejner“ rozumí:
– pro předměty celková (brutto) hmotnost v kilogramech (pro předměty třídy 1, čistá (netto) hmotnost výbušné látky v kilogramech; pro nebezpečné věci ve strojích a zařízeních vyjmenovaných v RID, celkové množství nebezpečných věcí v nich obsažených v kilogramech nebo litrech, jak je to vhodné);
– pro tuhé látky, zkapalněné plyny, hluboce zchlazené zkapalněné plyny a rozpuštěné plyny čistá hmotnost (netto) v kg;
– pro kapaliny a stlačené plyny, jmenovitý vnitřní objem nádoby (viz definici v oddílu 1.2.1) v litrech.
1.1.3.6.4
Pokud jsou v jednom voze nebo velkém kontejneru přepravovány nebezpečné věci různých přepravních kategorií, pak součet
– množství látek a předmětů přepravní kategorie 1, vynásobený „50“;
– množství látek a předmětů přepravní kategorie 1, uvedených v poznámce pod čarou *) k tabulce, vynásobený „20“;
– množství látek a předmětů přepravní kategorie 2, vynásobený „3“; a
– množství látek a předmětů přepravní kategorie 3
nesmí překročit číslo „1000“.
1.1.3.6.5
Pro účely tohoto pododdílu se nebezpečné věci, které jsou vyňaty podle pododdílů 1.1.3.2 až 1.1.3.5, neberou v úvahu.
1.1.3.7
Vynětí z platnosti pro přepravu lithiových baterií
Ustanovení uvedená v RID se nevztahují na:
(a)
Lithiové baterie instalované v dopravních prostředcích provádějících přepravu a určené pro jejich pohon nebo pro provoz kteréhokoli z jejich zařízení;
(b)
Lithiové baterie obsažené v zařízení pro provoz tohoto zařízení, používané nebo určené k použití během přepravy (např. laptop).
1.1.3.8
Aplikace vynětí z platnosti při přepravě nebezpečných věcí jako ruční zavazadlo, cestovní zavazadlo nebo v nebo na vozidlech
Pro přepravu nebezpečných věcí jako ruční zavazadlo, cestovní zavazadlo nebo v nebo na vozidlech platí vynětí z platnosti podle 1.1.3.1 (a) až (e), 1.1.3.2 (b), (d) až (h), 1.1.3.3, 1.1.3.4.1, 1.1.3.5 a 1.1.3.7 (b), jak je uvedeno v kapitole 7.7.
1.1.4
Použitelnost jiných předpisů
1.1.4.1
Všeobecné
1.1.4.1.1
Mezinárodní přeprava na území smluvního státu RID může být podrobena předpisům nebo zákazům použitým podle článku 3 přípojku C z důvodů jiných, než je bezpečnost během přepravy. Takové předpisy nebo zákazy musí být uveřejněny vhodnou formou.
1.1.4.1.2
(Vyhrazeno)
1.1.4.1.3
(Vyhrazeno)
1.1.4.2
Přepravy v přepravním řetězci zahrnujícím námořní nebo leteckou dopravu
1.1.4.2.1
Kusy, kontejnery, přemístitelné cisterny a cisternové kontejnery, jakož i vozy, které obsahují vozovou zásilku kusů se stejnými věcmi, které neodpovídají plně ustanovením RID pro balení, společné balení, označení a polepování kusů (nápisy a bezpečností značky na kusech) nebo označení velkými bezpečnostními značkami a oranžovým označením, ale odpovídají ustanovením IMDG Code (pro námořní dopravu) nebo Technickým pokynům ICAO (pro leteckou dopravu) musí být připuštěny k přepravě v přepravním řetězci zahrnujícím námořní nebo leteckou dopravu, pokud splňují následující podmínky:
(a)
pokud kusy nejsou opatřeny nápisy a bezpečnostními značkami podle RID, musí být označeny nápisy a bezpečnostními značkami podle IMDG Code pro námořní přepravu nebo
Technických pokynů ICAO pro leteckou přepravu;
(b)
pro společné balení v jednom kusu platí předpisy IMDG Code nebo Technické pokyny ICAO;
(c)
Jestliže kontejnery, přemístitelné cisterny, cisternové kontejnery nebo vozy, které obsahují kusy pouze s jednou věcí, nejsou pro přepravu v přepravním řetězci zahrnujícím námořní dopravu označeny velkými bezpečnostními značkami a oranžovým označením podle kapitoly 5.3 RID, musí být opatřeny velkými bezpečnostními značkami a označením podle kapitoly 5.3 IMDG Code. Toto ustanovení se vztahuje i na prázdné nevyčištěné přemístitelné cisterny a cisternové kontejnery a též na jejich následnou přepravu do čisticí stanice.
Tato odchylka se nevztahuje na věci, které jsou zařazeny jako nebezpečné věci tříd 1 až 9 RID a nejsou považovány za nebezpečné podle příslušných ustanovení IMDG Code nebo Technických pokynů ICAO.
Poznámka: Pro přepravy podle odstavce 1.1.4.2.1 viz odstavec 5.4.1.1.7, pro přepravy v kontejnerech viz oddíl 5.4.2.
1.1.4.2.2
(Vyhrazeno)
1.1.4.2.3
(Vyhrazeno)
1.1.4.3
Používání přemístitelných cisteren typu IMO schválených pro námořní dopravu
Přemístitelné cisterny typu IMO (typy 1, 2, 5 a 7), které neodpovídají předpisům kapitol 6.7 nebo 6.8, ale které byly vyrobeny a schváleny před 1. lednem 2003 podle ustanovení IMDG Code (včetně přechodných ustanovení) (Změna 29-98), smějí být používány až do 31. prosince 2009, za podmínky, že odpovídají příslušným ustanovením IMDG Code (Změna 29-98) o prohlídkách a zkouškách a že jsou zcela splněny pokyny uvedené ve sloupcích (12) a (14) kapitoly 3.2 IMDG Code (Změna 33-06). Mohou být nadále používány i po 31. prosinci 2009, pokud odpovídají příslušným ustanovením IMDG Code o prohlídkách a zkouškách, ale za podmínky, že jsou dodrženy pokyny uvedené ve sloupcích (10) a (11) kapitoly 3.2 a v kapitole 4.2 RID1.
1.1.4.4
Systém kombinované přepravy silničních vozidel
1.1.4.4.1
Nebezpečné věci smějí být přepravovány také v systému kombinované přepravy silničních vozidel za následujících podmínek:
Dopravní jednotky a přípojná vozidla a jejich obsah podané k přepravě musí odpovídat ustanovením ADR2.
Nejsou však povoleny:
-
výbušné látky třídy 1, skupiny snášenlivosti A (UN čísla 0074, 0113, 0114, 0129, 0130, 0135, 0224 a 0473);
-
samovolně se rozkládající látky třídy 4.1, které vyžadují řízení teploty (UN čísla 3231 až 3240);
-
organické peroxidy třídy 5.2, které vyžadují řízení teploty (UN čísla 3111 až 3120);
-
oxid sírový třídy 8 se stupněm čistoty nejméně 99,95 %, bez inhibitoru, přepravovaný v cisternách (UN číslo 1829).
1.1.4.4.2
Velké bezpečnostní značky (Placards), označení nebo oranžové tabulky na vozech přepravujících dopravní jednotky nebo přípojná vozidla
Na nosné vozy není třeba umisťovat velké bezpečnostní značky, označení ani oranžové tabulky v těchto případech:
(a)
pokud jsou dopravní jednotky nebo přípojná vozidla opatřeny velkými bezpečnostními značkami, označeními nebo oranžovými tabulkami podle kapitol 5.3 nebo 3.4 ADR;
(b)
pokud nejsou velké bezpečnostní značky, označení nebo oranžové tabulky pro dopravní jednotky nebo přípojná vozidla vyžadovány (např. podle 1.1.3.6 nebo podle Poznámky k 5.3.2.1.5 ADR).
1.1.4.4.3
Přeprava přípojných vozidel přepravujících kusy
Jestliže je přípojné vozidlo odpojeno od své tažné jednotky, musí být oranžové tabulky umístěny také na přední a zadní straně přípojného vozidla nebo odpovídající velké bezpečnostní značky musí být umístěny také na obou bočních stranách přípojného vozidla.
1.1.4.4.4
Opakování velkých bezpečnostních značek (Placards), označení nebo oranžových tabulek na vozech přepravujících dopravní jednotky nebo přípojná vozidla
Jestliže velké bezpečnostní značky, označení nebo oranžové tabulky umístěné podle 1.1.4.4.2 nejsou zvnějšku nosného vozidla viditelné, musí být umístěny na obou bočních stranách nosného vozidla.
1.1.4.4.5
Údaje v přepravním dokladu
Pro přepravu v systému kombinované přepravy silničních vozidel podle tohoto pododdílu musí být v přepravním dokladu uveden tento zápis:
„PŘEPRAVA PODLE 1.1.4.4.“.
Pro přepravu cisteren nebo nebezpečných věcí ve volně loženém stavu, pro niž ADR předepisuje oranžovou tabulku s identifikačním číslem nebezpečnosti, musí být identifikační číslo nebezpečnosti uvedeno v přepravním dokladu před UN číslem.
1.1.4.4.6
Všechna ostatní ustanovení RID zůstávají nedotčena.“
1.1.4.5
Přepravy, které se neuskutečňují po železnici
1.1.4.5.1
Jestliže je vůz, jímž se provádí přeprava, na kterou se vztahují předpisy RID, přepravován v části dopravní cesty jiným druhem dopravy než železniční dopravou, platí pro tuto část cesty výhradně vnitrostátní nebo mezinárodní předpisy, jimiž se řídí v této části dopravní cesty přeprava nebezpečných věcí tím druhem dopravy, jehož bylo použito k přepravě železničního vozu.
1.1.4.5.2
Dotčené smluvní státy RID mohou pro část trasy, na které se vůz přepravuje jinak než po kolejích, ustanovení RID případně doplnit ujednáními, pokud tato ujednání mezi smluvními státy RID nejsou v rozporu s mezinárodními předpisy pro přepravu nebezpečných věcí, s přepravou vozů a použitým druhem dopravy na dotčené části trasy.
Tyto dohody musí smluvního státu RID, jenž byl iniciátorem uzavření ujednání, sdělit Ústřednímu úřadu OTIF, který o něm uvědomí ostatní smluvního státu RID 3.
Kapitola 1.2
Definice a měrné jednotky
1.2.1
Vymezení pojmů
Poznámka 1
: Tento oddíl obsahuje všechny všeobecné a zvláštní definice.
Poznámka 2
: Pokud je v této kapitole použit pojem, který je samostatně definován, pak je zvýrazněn kurzivou.
Pro účely RID se pod následujícími pojmy rozumějí:
A
„ADN“ Evropská dohoda o mezinárodní přepravě nebezpečných věcí po vnitrozemských vodních cestách;
„ADR“ Evropská dohoda o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věc/včetně zvláštních dohod, které byly podepsány všemi zainteresovanými státy této Dohody;
„Aerosol“ nebo „Aerosolový rozprašovač“ nádoba pro jedno použití splňující ustanovení oddílu 6.2.6, vyrobená z kovu, skla nebo plastu a obsahující plyn, stlačený, zkapalněný nebo pod tlakem rozpuštěný, s kapalinou nebo bez kapaliny, pastu nebo prášek, a vybavená rozprašovacím zařízením umožňujícím rozprášení obsahu ve formě tuhých nebo kapalných částic ve směsi s plynem ve formě pěny, pasty nebo prášku nebo v kapalném nebo plynném stavu;
„ASTM“ Americká společnost pro zkoušení a materiály (ASTM International, 100 Barr Harbor Drive, PO Box C700, West Conshohocken, PA, 19428-2959, USA);
B
„Balič“ podnik, který balí nebezpečné věci do obalů, včetně velkých obalů a IBC a, pokud je to nutné, připravuje kusy k přepravě;
„Bateriový vůz“ vůz se souborem článků vzájemně propojených sběrným potrubím, stabilně namontovaných na rámu a stabilně upevněných na voze. Následující články jsou považovány za články bateriového vozu: láhve, trubkové nádoby, svazky lahví, tlakové sudy, jakož i cisterny určené pro přepravu plynů, jak jsou definovány v 2.2.2.1.1 s vnitřním objemem větším než 450 litrů;
„Bedna“ pravoúhlý nebo mnohoúhelníkový plnostěnný obal z kovu, dřeva, překližky, rekonstituovaného dřeva, lepenky, plastu nebo jiného vhodného materiálu. Malé otvory pro usnadnění manipulace nebo otevírání nebo pro splnění klasifikačních požadavků jsou dovoleny, pokud nejsou v rozporu s požadavkem neporušenosti obalu během přepravy;
„Bezpečnostní ventil“ viz „Pojistný ventil“;
„Bod vzplanutí“ nejnižší teplota kapaliny, při které její páry tvoří se vzduchem hořlavou směs;
C
„CG“ Sdružení pro stlačené plyny (CGA, 4221 Walney Road, 5th Floor, Chantilly VA 20151-2923, USA);
„CIM“ Jednotné právní předpisy pro smlouvu o mezinárodní železniční přepravě zboží (Přípojek B Úmluvy o mezinárodní železniční přepravě (COTIF)), se změnami;
„Cisterna“ nádrž včetně své provozní a konstrukční výstroje. Pokud je používán tento pojem samostatně, označuje cisternový kontejner, přemístitelnou cisternu, cisternový vůz nebo snímatelnou cisternu, jak jsou definovány v této části, včetně cisteren tvořících články bateriových vozů nebo MEGC;
Poznámka: K přemístitelným cisternám viz pododdíl 6.7.4.1.
„Cisterna hermeticky uzavřená“ cisterna, určená pro přepravu kapalin, s výpočtovým tlakem nejméně 4 bary, nebo cisterna určená pro přepravu tuhých látek (práškových nebo zrnitých) bez ohledu na její výpočtový tlak, jejíž otvory jsou hermeticky uzavřeny a která:
-
není vybavena pojistnými ventily, průtržnými kotouči, jinými podobnými bezpečnostními zařízeními ani podtlakovými ventily či nucené ovládanými odvzdušňovacími ventily, nebo
-
není vybavena pojistnými ventily, průtržnými kotouči, jinými podobnými bezpečnostními zařízeními, ale je vybavena podtlakovými ventily nebo nucené ovládanými odvzdušňovacími ventily, které odpovídají požadavkům v 6.8.2.2.3; nebo
-
je vybavena pojistnými ventily s předřazeným průtržným kotoučem podle odstavce 6.8.2.2.10, ale není vybavena podtlakovými ventily nebo nucené ovládanými odvzdušňovacími ventily, nebo
-
je vybavena pojistnými ventily s předřazeným průtržným kotoučem podle odstavce 6.8.2.2.10 a podtlakovými ventily nebo nucené ovládanými odvzdušňovacími ventily, které odpovídají požadavkům v 6.8.2.2.3;
„Cisterna nesnímatelná“ cisterna s vnitřním objemem větším než 1000 litrů, která je konstrukčně trvale připevněna k vozu (který se tím stává cisternovým vozem) nebo tvoří nedílnou část rámu takového vozu;
„Cisterna pro podtlakové vyčerpávání odpadů“ cisternový kontejner nebo cisternová výměnná nástavba používané zejména pro přepravu nebezpečných odpadů, se zvláštními konstrukčními vlastnostmi nebo zařízením usnadňujícím nakládku (plnění) a vykládku (vyprazdňování) odpadů, jak je uvedeno v kapitole 6.10. Cisterna, která plně odpovídá požadavkům kapitol 6.7 nebo 6.8 se nepovažuje za cisternu pro podtlakové vyčerpávání odpadů;
„Cisterna přemístitelná“ multimodální cisterna mající, je-li použita pro přepravu plynů, jak jsou definovány v 2.2.2.1.1, vnitřní objem větší než 450 litrů v souladu s definicemi v kapitole 6.7 nebo v IMDG Code a uvedená pokynem pro přemístitelné cisterny (T-kódem) ve sloupci (10) tabulky A kapitoly 3.2;
„Cisterna snímatelná“ zvláštním zařízením vozu přizpůsobená cisterna, která může být odebrána až po uvolnění upevňovacích prostředků;
„Cisternová výměnná nástavba“ se považuje za cisternový kontejner;
„Cisternový vůz“ vůz určený pro přepravu kapalin, plynů nebo práškových nebo zrnitých látek, který sestává z nástavby, kterou tvoří jedna nebo více cisteren a jejich výstroj a z podvozku, který je opatřen vlastními částmi výstroje (pojezd, pérování, tažné a narážecí ústrojí, brzdy a nápisy);
Poznámka: Za cisternové vozy se považují také vozy se snímatelnými cisternami.
„Cisternový kontejner“ přepravní prostředek odpovídající definici kontejneru a zahrnující nádrž a její výstroj včetně zařízení umožňujícího přemístění cisternového kontejneru bez významné změny rovnovážné polohy, používaný pro přepravu plynů, kapalin, práškových nebo zrnitých látek a, jsou-li použity pro přepravu plynů, jak jsou definovány v 2.2.2.1.1, mající vnitřní objem větší než 0,45 m3 (450 litrů);
Poznámka: IBC, které odpovídají požadavkům kapitoly 6.5, se nepovažují za cisternové kontejnery.
„Cívka“ (třída 1) zařízení vyrobené z plastu, dřeva, lepenky, kovu nebo jiného vhodného materiálu, tvořené centrálním vřetenem s nebo bez postranních stěn na každém konci vřetena. Předměty a látky mohou být navinuty na vřeteno a mohou být zadržovány postranními stěnami;
„CMR“ Úmluva o přepravní smlouvě v mezinárodní silniční nákladní dopravě (Ženeva, 19. května 1956), se změnami;
„CSC“ (International Convention for Safe Containers, Ženeva 1972) viz „KBK“;
D
„Dávková intenzita“ pro přepravu látek třídy 7 je odpovídající velikost dávky vyjádřená v milisievertech za hodinu;
„Doklad přepravní“ viz „Přepravní doklad“;
„Dokumentace cisterny“ (pasport) je složka obsahující všechny důležité technické informace týkající se cisterny, bateriového vozu nebo MEGC, jako jsou osvědčení zmíněná v pododdílech 6.8.2.3, 6.8.2.4 a 6.8.3.4;
„Dopravce“ podnik, který provádí přepravu podle nebo bez přepravní smlouvy;
„Dopravní prostředek“ pro přepravu po silnici nebo po železnici je vozidlo nebo vůz;
„Dřevěný sud“ obal vyrobený z přírodního dřeva, kruhového průřezu, mající vypouklé stěny, tvořený dužinami a víky a opatřený obručemi;
E
„EN“ (norma) evropská norma uveřejněná Evropským výborem pro normalizaci (CEN) (CEN, Avenue Marnix 17, B-1000 Brusel);
G
„GHS“ (Globally Harmonized System of Classification and Labelling of Chemicals) Globální harmonizovaný systém klasifikace a označování chemických látek, třetí revidované vydání uveřejněné Spojenými národy jako dokument ST/SG/AC.10/30/Rev.3;
H
„Hmotnost, celková nejvyšší dovolená“ viz „Nejvyšší celková dovolená hmotnost“;
„Hmotnost, čistá nejvyšší“ viz „Nejvyšší čistá (netto) hmotnost“;
„Hmotnost kusu“ pokud není stanoveno jinak, je to celková (brutto) hmotnost kusu;
„Hmotnost nákladu, nejvyšší dovolená“ viz „Nejvyšší dovolená hmotnost nákladu“;
„Hořlavá složka“ (pro aerosoly) hořlavé kapaliny, hořlavé tuhé látky nebo hořlavé plyny a směsi plynů, jak jsou definovány v poznámkách 1 až 3 pododdílu 31.1.3 části III Příručky zkoušek a kritérií. Tento pojem nezahrnuje pyroforní látky, látky schopné samoohřevu ani látky reagující s vodou. Chemické spalné teplo se určí jednou z následujících metod: ASTM D 240, ISO/FDIS 13943:1999 (E/F) 86.1 až 86.3 nebo NFPA 30B.
„Hromadná položka“ položka pro přesně definovanou skupinu látek nebo předmětů (viz pododdíl 2.1.1.2, B, C a D);
I
„IAEA“ (International Atomic Energy Agency) Mezinárodní agentura pro atomovou energii (IAEA), (IAEA, P.O. Box 100 – A-1400 Vídeň);
„IBC“(intermediate bulk Container) tuhý nebo flexibilní přepravní obalový prostředek, který není uveden v kapitole 6.1 a který:
(a)
má vnitřní objem:
(i)
nejvýše 3 m3 pro tuhé a kapalné látky obalových skupin II a III;
(ii)
nejvýše 1,5 m3 pro tuhé látky obalové skupiny I, jestliže jsou baleny ve flexibilních IBC, v IBC z tuhého plastu, v kompozitních, lepenkových nebo dřevěných IBC;
(iii)
nejvýše 3 m3 pro tuhé látky obalové skupiny I, jestliže jsou baleny v kovových IBC;
(iv)
nejvýše 3 m3 pro radioaktivní látky třídy 7;
(b)
je zkonstruován pro mechanickou manipulaci;
(c)
odolává namáháním při manipulaci a přepravě ověřovacími zkouškami uvedenými v kapitole 6.5;
Poznámka 1
: Cisternové kontejnery splňující požadavky kapitoly 6.7 nebo 6.8 se nepovažují za IBC.
Poznámka 2
: IBC splňující požadavky kapitoly 6.5 se nepovažují za kontejnery pro účely RID.
„IBC dřevěná“ tuhé nebo skládací dřevěné těleso společně s vnitřní vložkou (avšak nikoli s vnitřním obalem) a příslušnou provozní a konstrukční výstrojí;
„IBC flexibilní“ těleso nádoby tvořené fólií, tkaninou nebo jiným flexibilním materiálem nebo kombinací těchto materiálů, a v nezbytném případě vnitřním povlakem nebo vložkou, spolu s příslušnou provozní výstrojí a manipulačním zařízením;
„IBC flexibilní - běžná údržba“ běžné provádění pracovních úkonů na plastových nebo textilních IBC, jako jsou:
a)
čištění; nebo
b)
náhrada neintegrálních součástí, jako jsou neintegrální vložky a uzávěrové pásky, součástmi podle původních specifikací výrobce,
za podmínky, že tyto úkony nepříznivě neovlivní zádržnou funkci flexibilní IBC ani nezmění konstrukční typ;
„IBC chráněná“ (pro kovové IBC) IBC vybavená dodatečnou ochranou proti nárazu mající formu např. vícevrstvé (sendvičové) konstrukce nebo konstrukce s dvojitou stěnou nebo rámu s kovovým mřížovým opláštěním;
„IBC kompozitní s vnitřní nádobou z plastu“ IBC sestávající z konstrukční výstroje tvořené vnějším pláštěm obklopujícím vnitřní plastovou nádobu s jakoukoli provozní výstrojí nebo další konstrukční výstrojí. Je provedena tak, že vnitřní nádoba a vnější plášť tvoří po sestavení nedělitelnou jednotku, která se jako taková plní, skladuje, přepravuje nebo vyprazdňuje;
Poznámka: „Plast“, pokud je použit ve spojení s vnitřními nádobami pro kompozitní IBC, zahrnuje jiné polymerní materiály, takové jako je guma atd.
„IBC kovová“ kovové těleso společně s příslušnou provozní a konstrukční výstrojí;
„IBC lepenková“ lepenkový plášť s nebo bez oddělených horních a dolních vík, popřípadě s vnitřní vložkou (avšak bez vnitřního obalu), a s příslušnou provozní a konstrukční výstrojí;
„IBC opravená“ kovová IBC, IBC z tuhého plastu nebo kompozitní IBC, která je v důsledku nárazu nebo jakékoli jiné příčiny (např. koroze, zkřehnutí nebo jiného projevu snížené pevnosti ve srovnání s konstrukčním typem) obnovena tak, aby odpovídala konstrukčnímu typu a byla schopna odolat zkouškám konstrukčního typu. Pro účely RID se náhrada tuhé vnitřní nádoby kompozitní IBC nádobou odpovídající původnímu konstrukčnímu typu téhož výrobce považuje za opravu. Avšak běžné opravy a údržba tuhých IBC se nepovažují za opravu. Tělesa IBC z tuhého plastu ani vnitřní nádoby kompozitních IBC nejsou opravitelné. Flexibilní IBC nejsou opravitelné, ledaže by to schválil příslušný orgán;
„IBC z tuhého plastu“ tuhé těleso z plastu, které může mít příslušnou konstrukční a provozní výstroj;
„IBC tuhé - běžná údržba“ běžné provádění pracovních úkonů na kovových IBC, IBC z tuhého plastu a na kompozitních IBC, jako jsou:
a)
čištění;
b)
demontáž a nová montáž nebo výměna uzávěrů tělesa (včetně jejich těsnění) nebo provozní výstroje podle původních specifikací výrobce, za podmínky, že se ověří těsnost IBC; nebo
c)
obnova konstrukční výstroje, která nemá přímou zádržnou funkci vzhledem k nebezpečným věcem a vyprazdňovacímu tlaku, tak, aby odpovídala konstrukčnímu typu (např. zesílení noh nebo úchytů pro zvedání), za podmínky, že nebude ovlivněna zádržná funkce IBC;
„IBC rekonstruovaná“ kovová IBC, IBC z tuhého plastu nebo kompozitní IBC, která
(a)
je vyrobena jako typ UN z typu jiného než typ UN;
(b)
je přestavěna z jednoho konstrukčního typu UN na jiný konstrukční typ UN.
Na rekonstruované IBC se vztahují stejné předpisy RID jako na nové IBC téhož typu (viz definici konstrukčního typu v odstavci 6.5.6.1.1);
„ICAO“ Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO, 999 University Street, Montreal, Quebec H3C 5H7, Canada);
„ICAO Technické pokyny“ (Technical Instructions for the Safe Transport of Dangerous Goods by Air), které doplňují přílohu 18 Chicagské úmluvy o mezinárodním civilním letectví (Chicago 1944), uveřejněné Mezinárodní organizací pro civilní letectví (ICAO) v Montrealu;
„IMDG Code“ (International Maritime Dangerous Goods Code) předpisy pro mezinárodní námořní přepravu nebezpečných věcí naplňující kapitolu VII, část A Mezinárodní úmluvy o bezpečnosti života na moři – International Convention for the Safety of Life at Sea (SOLAS),vydané Mezinárodní námořní organizací (IMO), Londýn;
„IMO“ Mezinárodní námořní organizace (IMO, 4 Albert Embankment, London SE1 7SR, United Kingdom);
„Index kritické bezpečnosti (CSI)“ přidělený kusu, přepravnímu obalovému souboru nebo kontejneru se štěpnými látkami pro přepravu látek třídy 7 je číslo, pomocí kterého se omezuje nahromadění kusů, přepravních obalových souborů nebo kontejnerů obsahujících štěpné látky;
„Infrastruktura“ viz „Železniční infrastruktura“;
„Inspekční organizace“ nezávislá inspekční a zkušební organizace schválená příslušným orgánem;
„ISO“ (norma) mezinárodní norma uveřejněná Mezinárodní organizací pro standardizaci (ISO) (ISO - 1, rue de Varembé, CH-1204 Ženeva 20);
J
„J.N. položka (jinde nejmenovaná položka)“ hromadná položka, k níž mohou být látky, směsi, roztoky nebo předměty přiřazeny, jestliže:
(a)
nejsou jmenovitě uvedeny v tabulce A kapitoly 3.2; a
(b)
vykazují chemické, fyzikální nebo nebezpečné vlastnosti odpovídající třídě, klasifikačnímu kódu, obalové skupině a pojmenování a popisu položky j.n.;
„Jmenovitý (nominální) vnitřní objem nádoby“ jmenovitý objem nebezpečné látky obsažené v nádobě vyjádřený v litrech. Pro lahve na stlačený plyn musí být jmenovitý vnitřní objem stanoven jako objem vody v lahvi (hydraulický vnitřní objem lahve);
K
„Kanystr“ obal z kovu nebo plastu, pravoúhelníkového nebo mnohoúhelníkového průřezu s jedním nebo více otvory;
„Kapalina“ látka mající při 50 °C tenzi par nejvýše 300 kPa (3 bary), která není kompletně v plynném stavu při 20 °C a 101,3 kPa a která
(a)
má bod tání nebo bod počátku tání nejvýše 20 °C při tlaku 101,3 kPa; nebo
(b)
je kapalná podle zkušební metody ASTM D 4359-90; nebo
(c)
není kašovitá podle kritérií vztahujících se na zkoušku pro stanovení tekutosti (penetrometrická zkouška) popsanou v oddíle 2.3.4;
Poznámka: „Přepravou v kapalném stavu“ ve smyslu požadavků na cisterny se rozumí:
-
přeprava kapalin podle výše uvedené definice, nebo
-
přeprava tuhých látek podaných k přepravě v roztaveném stavu.
„KBK“ Mezinárodní úmluva o bezpečných kontejnerech (International Convention for Safe Containers) (Ženeva, 1972) se změnami, uveřejněná Mezinárodní námořní organizací (International Maritime Organization - IMO), Londýn;
„Konstrukční výstroj“ znamená:
(a)
pro cisterny cisternového vozu vnější nebo vnitřní výztužné, upevňovací, ochranné a stabilizační prvky nádrže;
(b)
pro cisterny cisternového kontejneru vnější nebo vnitřní výztužné, upevňovací, ochranné a stabilizační prvky nádrže;
Poznámka: K přemístitelným cisternám viz kapitolu 6.7.
(c)
pro články bateriového vozu nebo MEGC vnější nebo vnitřní výztužné, upevňovací, ochranné a stabilizační prvky nádrže nebo nádoby;
(d)
pro IBC, kromě flexibilních IBC, výztužné, upevňovací, manipulační, ochranné a stabilizační prvky tělesa (včetně základní palety pro kompozitní IBC s vnitřní nádobou z plastu);
„Kontejnmentový systém“ pro přepravu látek třídy 7 je soubor částí obalu specifikovaný konstruktérem, který má zabránit unikání radioaktivních látek během přepravy;
„Kontejner“ přepravní prostředek (výměnná skříň nebo jiná podobná konstrukce):
-
určený ke stálému používání a dostatečně dimenzovaný pro opakované použití;
-
speciálně zkonstruovaný pro usnadnění přepravy věcí jedním nebo více druhy dopravy beze změny nákladu;
-
opatřený zařízením pro usnadnění manipulace, zvláště při jeho překládce z jednoho dopravního prostředku na jiný;
-
zkonstruovaný tak, aby mohl být lehce naplněn a vyprázdněn;
-
mající vnitřní objem nejméně 1 m3, s výjimkou kontejnerů pro přepravu radioaktivních látek.
Výměnná nástavba je kontejner, který má podle Evropské normy EN 283 (vydání 1991) následující charakteristiky:
-
z hlediska mechanického namáhání je zkonstruován pouze pro pozemní přepravu na železničním voze nebo silničním vozidle nebo na lodi v systému roll-on roll-of;
-
nemůže být stohován;
-
může být přemístěna ze silničního vozidla na podpěry a naložena zpět pomocí zařízení vozidla
Poznámka: Pojem „kontejner“ nezahrnuje obvyklé obaly, IBC, cisternové kontejnery ani vozy. Kontejner však smí být použit jako obal pro přepravu radioaktivních látek.
„Kontejner cisternový“ viz „Cisternový kontejner“;
„Kontejner malý“ kontejner, který má buď kterýkoli celkový vnější rozměr (délku, šířku nebo výšku) menší než 1,5 m, nebo vnitřní objem nejvýše 3 m3;
„Kontejner MEGC“ viz „Vícečlánkový kontejner na plyn“; „Kontejner nádržkový“ viz „Cisternový kontejner“;
„Kontejner nekrytý“ kontejner bez střechy, nebo plošinový kontejner;
„Kontejner pro přepravu volně ložených látek v systému off shore“ kontejner pro přepravu volně ložených látek, speciálně zkonstruovaný pro opakované použití k přepravě z příbřežních zařízení, do těchto zařízení a mezi nimi navzájem. Kontejner pro přepravu volně ložených látek je zkonstruován a vyroben podle předpisů pro schvalování kontejnerů manipulovaných na širých mořích vypracované Mezinárodní námořní organizací (IMO) v dokumentu MSC/Circ.860;
„Kontejner pro volně ložené látky“ přepravní prostředek (včetně všech vložek nebo vyložení) určený pro přepravu tuhých látek, které jsou v přímém styku s tímto přepravním prostředkem. Tento pojem nezahrnuje obaly, IBC, velké obaly ani cisterny;
Kontejnery pro volně ložené látky jsou:
-
trvalé povahy a dostatečně pevné, aby byly vhodné pro opakované použití;
-
speciálně zkonstruované pro usnadnění přepravy věcí jedním nebo více druhy dopravy bez překládky nákladu;
-
opatřené prostředky dovolujícími jejich snadnou manipulaci;
-
o vnitřním objemu nejméně 1,0 m3.
Příklady kontejnerů pro volně ložené látky jsou kontejnery pro přepravu volně ložených látek v systému off-shore, skipové nádoby, zásobníky na volně ložené látky, výměnné nástavby, násypné kontejnery, valivé kontejnery, ložné komory vozů;
„Kontejner s plachtou“ nekrytý kontejner opatřený plachtou pro ochranu nákladu;
„Kontejner uzavřený“ plně uzavřený kontejner s pevnou střechou, pevnými bočními stěnami, pevnými koncovými stěnami a podlahou. Tento pojem zahrnuje kontejner s otevíratelnou střechou, pokud je během přepravy uzavřena;
„Kontejner velký“
(a)
kontejner, který nesplňuje definici malého kontejneru;
(b)
ve smyslu dohody KBK (CSC) kontejner s takovými rozměry, že ložná plocha mezi čtyřmi vnějšími dolními rohy je buď
(i)
nejméně 14 m2 (150 čtverečných stop); nebo
(ii)
nejméně 7 m2 (75 čtverečných stop), pokud je vybaven horními rohovými prvky;
„Koš“ viz „Latění“;
„Kritická teplota“
a)
teplota, při které se při výpadku systému řízení teploty musí použít nouzová opatření
Poznámka: Tato definice se nevztahuje na plyny třídy 2
b)
podle ustanovení pro plyny se jedná o teplotu, nad níž se nemůže látka vyskytovat v kapalném stavu;
„Krytý vůz“ vůz s pevnými nebo pohyblivými stěnami a střechou;
„Kus“ konečný produkt balení sestávající z obalu nebo velkého obalu nebo IBC a z jejich obsahu, připravený k přepravě. Pojem zahrnuje nádoby na plyny, jak jsou definovány v tomto oddílu, jakož i předměty, které vzhledem k jejich rozměrům, hmotnosti nebo tvaru mohou být přepravovány bez obalu nebo v lůžkách, latěních nebo manipulačních přípravcích. S výjimkou přepravy radioaktivních látek se tento pojem nevztahuje na věci, které se přepravují volně ložené, ani na látky přepravované v cisternách;
Poznámka: K radioaktivním látkám viz pododdíl 2.2.7.2, 4.1.9.1.1 a kapitola 6.4.
L
„Láhev“ přemístitelná tlaková nádoba s hydraulickým vnitřním objemem nejvýše 150 litrů;
„Látka, kapalná“ viz „Kapalina“;
„Látka, tuhá“ viz „Tuhá látka“;
„Latění“ vnější obal s neplnými stěnami;
M
„Malá nádobka obsahující plyn“ (plynová kartuše)“ nádoba pro jedno použití, odpovídající příslušným požadavkům v 6.2.6, obsahující plyn nebo směs plynů pod tlakem. Může být vybavena ventilem;
„Manipulační prvky“ (pro flexibilní IBC) nosné pásy, popruhy, oka, poutka nebo rámy, které jsou připevněny k tělesu nádoby IBC nebo vytvořeny z materiálu tělesa nádoby;
„Materiál živočišného původu“ jsou těla mrtvých zvířat (kadávery), části zvířecích těl nebo krmivá pro zvířata;
„MEGC“ viz „Vícečlánkový kontejner na plyn“;
„Měkká ocel“ ocel s nejnižší pevností v tahu mezi 360 N/mm2 a 440 N/mm2;
Poznámka: K přemístitelným cisternám viz kapitolu 6.7.
„Meziobal“ obal umístěný mezi vnitřními obaly nebo předměty a vnějším obalem;
„Motor s palivovými články“ prostředek používaný k pohonu zařízení, který sestává z palivového článku a jeho zásoby paliva, ať už je tato zásoba paliva s palivovým článkem integrována, nebo je od něj oddělena, a zahrnuje veškeré příslušenství nutné k plnění své funkce;
N
„Nádoba“ prostředek pro naplnění a udržení látek nebo předmětů, včetně všech uzávěrů. Tato definice se nevztahuje na nádrže cisteren;
„Nádoba“ (třída 1) zahrnuje bedny, lahve, plechovky, sudy, konve nebo pouzdra, včetně jakýchkoli uzávěrů, používané jako vnitřní obal nebo meziobal;
„Nádoba kryogenní“ přemístitelná tepelně izolovaná tlaková nádoba pro hluboce zchlazené zkapalněné plyny s hydraulickým vnitřním objemem nejvýše 1000 litrů; (viz též „Nádoba kryogenní, otevřená“).
„Nádoba kryogenní, otevřená“ přepravitelná tepelně izolovaná nádoba na hluboce zchlazené zkapalněné plyny udržovaná při atmosférickém tlaku průběžným odvětráváním hluboce zchlazeného zkapalněného plynu;
„Nádoba tlaková“ společný název, který zahrnuje láhve, trubkové nádoby, tlakové sudy, uzavřené kryogenní nádoby, zásobníkové systémy s hydridem kovu a svazky lahví;
„Nádoba trubková“ (třída 2) přepravitelná bezešvá tlaková nádoba s hydraulickým vnitřním objemem větším než 150 litrů, nejvýše však 3.000 litrů;
„Nádoba tuhá vnitřní“ (pro kompozitní IBC) nádoba, která zachovává svůj původní tvar, když je prázdná, bez svých uzávěrů a bez podpory vnějšího pouzdra. Jakákoli vnitřní nádoba, která není „tuhá“, je považována za „flexibilní“;
„Nádoba vnitřní“ nádoba vyžadující vnější obal, aby mohla plnit svoji obalovou funkci;
„Nádobka na plyn pod tlakem“ viz „aerosolový rozprašovač“;
„Nádrž“ plášť obsahující látku (včetně otvorů a jejich uzávěrů);
Poznámka 1
: Tato definice se nevztahuje na nádoby.
Poznámka 2
: K přemístitelným cisternám viz kapitolu 6.7.
„Nádržkový kontejner“ viz „Cisternový kontejner“;
„Nakládce“ jakýkoli podnik, který:
(a)
nakládá balené nebezpečné věci, malé kontejnery nebo přemístitelné cisterny do vozu nebo na vůz, nebo do kontejneru; nebo
(b)
nakládá kontejner, kontejner pro volně ložené látky, MEGC, cisternový kontejner nebo přemístitelnou cisternu na vůz;
„Nákladní dopravní (přepravní) jednotka“ vůz, kontejner, cisternový kontejner, přemístitelná cisterna nebo MEGC;
POZNÁMKA: Tato definice se vztahuje pouze na aplikaci zvláštního ustanovení 302 kapitoly 3.3 a kapitoly 5.5.
„Název, technický“ viz „Technický název“;
„Nebezpečné reakce“ jsou
-
hoření nebo vývin značného tepla;
-
vývin hořlavých, dusivých, hoření podporujících nebo toxických plynů;
-
tvoření žíravých látek;
-
tvoření nestabilních látek; nebo
-
nebezpečné zvýšení tlaku (pouze pro cisterny);
„Nebezpečné věci“ látky a předměty, jejichž přeprava je podle RID vyloučena, nebo připuštěna pouze za podmínek v něm stanovených;
„Nejvyšší čistá (netto) hmotnost“ nejvyšší čistá hmotnost obsahu v samostatném obalu nebo nejvyšší součtová hmotnost vnitřních obalů a jejich obsahu vyjádřená v kilogramech;
„Nejvyšší dovolená celková hmotnost“
(a)
(pro všechny kategorie IBC, kromě flexibilních IBC) hmotnost IBC a její provozní a konstrukční výstroje a nejvyšší čistá (netto) hmotnost;
(b)
(pro cisterny) vlastní hmotnost cisterny a nejvyšší dovolená užitečná hmotnost;
Poznámka: K přemístitelným cisternám viz kapitolu 6.7.
„Nejvyšší dovolená hmotnost nákladu“ (pro flexibilní IBC) nejvyšší čistá (netto) hmotnost, pro kterou je IBC určena a kterou je dovoleno přepravovat;
„Nejvyšší normální provozní tlak“ pro přepravu látek třídy 7 je nejvyšší přetlak při průměrné výšce nad hladinou moře, který může vzniknout v kontejnmentovém systému v průběhu jednoho roku za teplotních podmínek a slunečního záření odpovídajících okolním podmínkám, bez odvětrávání, vnějšího chlazení pomocným systémem nebo provozních kontrol během přepravy;
„Nejvyšší provozní tlak (přetlak)“ nejvyšší z následujících tří hodnot:
(a)
nejvyšší účinný tlak dovolený v cisterně během jejího plnění (nejvyšší dovolený plnicí tlak);
(b)
nejvyšší účinný tlak dovolený v cisterně během jejího vyprazdňování (nejvyšší dovolený vyprazdňovací tlak);a
(c)
účinný přetlak, kterému je cisterna vystavena svým obsahem (včetně cizích plynů, které může obsahovat) při nejvyšší provozní teplotě.
Pokud zvláštní požadavky předepsané v kapitole 4.3 nestanoví jinak, číselná hodnota tohoto provozního tlaku nesmí být nižší než tenze par (absolutní tlak) plnicí látky při 50 °C.
Pro cisterny vybavené pojistnými ventily (s nebo bez průtržného kotouče) se však nejvyšší provozní tlak musí rovnat předepsanému otevíracímu tlaku takových pojistných ventilů. Tento požadavek se nevztahuje na cisterny pro přepravu stlačených, zkapalněných nebo rozpuštěných plynů třídy 2;
Poznámka 1
: K přemístitelným cisternám viz kapitolu 6.7.
Poznámka 2
: K uzavřeným kryogenním nádobám viz poznámku k odstavci 6.2.1.3.6.5.
„Nejvyšší vnitřní objem“ nejvyšší vnitřní objem nádob nebo obalů včetně IBC a velkých obalů, vyjádřený v krychlových metrech nebo litrech;
„Nucené ovládaný odvzdušňovací ventil“ ventil na cisterně se spodním vyprazdňováním, který je spojen s ventilem dna, a který je otevírán pouze při naplňování nebo vyprazdňování, k odvětrávání cisterny;
O
„Obal“ jedna nebo více nádob a všechny jiné součásti nebo materiály nezbytné k tomu, aby nádoby mohly plnit svou obalovou funkci a jiné bezpečnostní funkce.
„Obal kompozitní (sklo, porcelán nebo kamenina)“ obal sestávající z vnitřní nádoby ze skla, porcelánu nebo kameniny a z vnějšího obalu (z kovu, dřeva, lepenky, plastu, pěnového plastu atd.). Po sestavení tvoří tento obal nedělitelnou jednotku, která se jako taková plní, skladuje, přepravuje a vyprazdňuje;
Poznámka: „Vnitřní část kompozitního obalu“ je běžně nazývána „vnitřní nádobou“. Například „vnitřní část“ 6HA1 (kompozitní obal, plast) je takovou „vnitřní nádobou“, neboť není konstruována, aby plnila obalovou funkci bez svého „vnějšího obalu“, a není proto vnitřním obalem.
„Obal kompozitní (plast)“ sestává z vnitřní nádoby z plastu a vnějšího obalu (z kovu, lepenky, překližky atd.). Po sestavení tvoří tento obal nedělitelnou jednotku, která se jako taková plní, skladuje, přepravuje a vyprazdňuje;
Poznámka: Viz poznámka u „kompozitní obal (sklo, porcelán nebo kamenina)“.
„Obal obnovený (rekondiciovaný obal)“ znamená zejména
(a)
kovové sudy, které jsou:
(i)
vyčištěny až na původní materiál jejich konstrukce, zbaveny všech svých předchozích obsahů, vnější a vnitřní koroze a je z nich odstraněn vnější nátěr a bezpečnostní značky;
(ii)
obnoveny do původního tvaru a obrysů, s přehyby, pokud jsou, vyrovnanými a utěsněnými a s vyměněnými všemi porušenými těsněními, která nejsou nedílnou součásti obalu; a
(iii)
zkontrolovány po vyčištění, avšak před opětovným nátěrem, s vyřazením obalů, které jsou viditelně poškozeny, mají značně zmenšenou tloušťku materiálu, jeví únavu materiálu, mají poškozené závity nebo uzávěry nebo jiné závažné závady.
(b)
plastové sudy nebo kanystry, které:
(i)
jsou vyčištěny až na původní materiál jejich konstrukce, zbaveny všech svých předchozích obsahů a je z nich odstraněn vnější nátěr a bezpečnostní značky;
(ii)
mají vyměněna všechna porušená těsnění, která nejsou nedílnou součásti obalu; a
(iii)
jsou zkontrolovány po vyčištění s vyřazením obalů s viditelným poškozením, jako trhlinami, průhyby nebo prasklinami, nebo poškozenými závity nebo uzávěry nebo jinými závažnými závadami;
„Obal opakovaně použitelný“ obal, který byl prohlédnut a shledán bez závad, které by mohly ovlivnit jeho schopnost podrobit se funkčním zkouškám. Tento pojem zahrnuje zejména ty obaly, které se znovu naplňují stejným nebo podobným snášenlivým obsahem a jsou přepravovány v distribučním řetězci řízeném odesilatelem produktu;
„Obal prachotěsný“ nepropustný obal pro udržení suchého obsahu včetně jemné tuhé látky (prášku) vznikající během přepravy;
„Obal rekonstruovaný“ znamená zejména
(a)
kovové sudy, které jsou:
(i)
vyrobeny jako konstrukční typ UN odpovídající požadavkům kapitoly 6.1 z konstrukčního typu jiného než typ UN;
(ii)
rekonstruovány z jednoho konstrukčního typu UN odpovídajícího požadavkům kapitoly 6.1 na jiný konstrukční typ UN; nebo
(iii)
podrobeny výměně komponentů, které jsou jejich nedílnou konstrukční součástí (takových, jako jsou neodnímatelná víka);
(b)
plastové sudy, které jsou:
(i)
rekonstruovány z jednoho konstrukčního typu UN na jiný konstrukční typ UN (např. 1H1 na 1H2); nebo
(ii)
podrobeny výměně komponentů, které jsou jejich nedílnou konstrukční součástí.
Na rekonstruované sudy se vztahují požadavky kapitoly 6.1, které se vztahují na nové sudy téhož typu.
„Obal skupinový“ kombinace obalů vytvořená pro účely přepravy, sestávající z jednoho nebo více vnitřních obalů, které jsou vloženy do jednoho vnějšího obalu podle pododdílu 4.1.1.5;
Poznámka: „Vnitřky skupinových obalů“ jsou vždy nazývány „vnitřní obaly“ a nikoli „vnitřní nádoby“. Skleněná láhev je příkladem takového „vnitřního obalu“.
„Obal velký“ obal tvořený vnějším obalem, který obsahuje předměty nebo vnitřní obaly a který
(a)
je zkonstruován pro mechanickou manipulaci;
(b)
převyšuje 400 kg čisté (netto) hmotnosti nebo 450 litrů vnitřního objemu, ale má objem nejvýše 3 m3;
„Obal velký, opakovaně použitelný“ velký obal k opakovanému naplnění, který byl prohlédnut a shledán bez závad, které by mohly ovlivnit jeho schopnost vyhovět provozním zkouškám; tento pojem zahrnuje zejména ty velké obaly, které se znovu naplňují stejným nebo podobným snášenlivým obsahem a jsou přepravovány v distribučním řetězci řízeném odesilatelem produktu;
„Obal velký, rekonstruovaný“ kovový velký obal nebo velký obal z tuhého plastu, který:
(a)
je vyroben jako typ UN z typu jiného než typu UN; nebo
(b)
je rekonstruován z jednoho konstrukčního typu UN na jiný konstrukční typ UN.
Na rekonstruované velké obaly se vztahují tytéž požadavky RID, které se vztahují na nové velké obaly téhož typu (viz též definici konstrukčního typu v 6.6.5.1.2);
„Obal vnější“ vnější ochrana kompozitního nebo skupinového obalu včetně absorpčních a fixačních materiálů a všech ostatních součástí, které jsou nutné, aby obklopily a chránily vnitřní nádoby nebo vnitřní obaly;
„Obal vnitřní“ obal, pro jehož přepravu se vyžaduje vnější obal;
„Obal z jemného plechu“ obal s kruhovým, elipsovitým, pravoúhlým nebo mnohoúhelníkovým průřezem (také kónický), jakož i obal s hrdlem kuželového tvaru nebo obal kelímkovitého tvaru z jemného plechu o tloušťce stěny menší než 0,5 mm (např. pocínovaného), s plochým nebo vypouklým dnem, s jedním nebo více otvory, který nespadá pod definici sudu nebo kanystru;
„Obal záchranný“ zvláštní obal, do kterého se ukládají poškozené, deformované nebo netěsnící kusy obsahující nebezpečné věci, nebo nebezpečné věci, které se rozsypaly nebo unikly, za účelem jejich přepravy k obnově nebo likvidaci;
„Obalová skupina“ skupina, ke které mohou být pro účely balení přiřazeny určité látky podle jejich stupně nebezpečnosti. Obalové skupiny mají následující významy, které jsou podrobně vysvětleny v části 2:
Obalová skupina I: látky velmi nebezpečné;
Obalová skupina II: látky středně nebezpečné;
Obalová skupina III: látky málo nebezpečné.
Poznámka: Určité předměty obsahující nebezpečné věci jsou rovněž přiřazeny k obalové skupině.
„Obaly na aerosoly pod tlakem“ viz „aerosol nebo aerosolový rozprašovač“;
„Objem, nejvyšší vnitřní“ viz „Nejvyšší vnitřní objem“;
„Ocel měkká“ viz „Měkká ocel“;
„Ocel referenční“ viz „Referenční ocel“;
„Odesilatel“ podnik, který odesílá nebezpečné věci buď pro sebe, nebo pro třetí stranu. Pokud je přeprava prováděna na základě přepravní smlouvy, odesilatelem je odesilatel uvedený v této smlouvě;
„Odpady“ látky, roztoky, směsi nebo předměty, které nemohou být používány jako takové, které se však přepravují pro další zpracování, uložení na skládce nebo likvidaci spálením nebo jinými disponibilními metodami;
„Otevřený vůz“ vůz, jehož ložná plocha je tvořená jen plošinou nebo je opatřena pouze čely a bočnicemi;
„OTIF“ Mezistátní organizace pro mezinárodní železniční dopravu (OTIF, Gryphenhuebeliweg 30, CH-3000 Bern, Suisse);
P
„Palivový článek“ elektrochemický prostředek, který přeměňuje chemickou energii paliva na elektrickou energii, teplo a produkty reakce;
„Plast recyklovaný“ viz „Recyklovaný plast“;
„Plastová tkanina“ (pro flexibilní IBC) materiál vyrobený z pásků nebo vláken vhodného plastu;
„Plnicí tlak“ nejvyšší tlak skutečně vyvinutý v cisterně při jejím plnění pod tlakem;
„Plnič“ podnik, který nakládá (plní) nebezpečné věci do cisterny (cisternového vozu, vozu se snímatelnou cisternou, přemístitelné cisterny nebo cisternového kontejneru) nebo do vozu, velkého kontejneru nebo malého kontejneru pro volně ložené látky, nebo do bateriového vozu nebo MEGC;
„Plyn“ látka, která:
(a)
při 50 °C má tenzi par větší než 300 kPa (3 bary); nebo
(b)
je kompletně v plynném stavu při 20°C při normálním tlaku 101,3 kPa;
„Plynová kartuše“ viz „Malá nádobka obsahující plyn“;
„Podložka fixační“ (třída 1) plát kovu, plastu, lepenky nebo jiného vhodného materiálu, který je uložen ve vnitřním obalu, meziobalu nebo vnějším obalu a dosahuje těsného uložení v takovém obalu. Povrch takové fixační podložky může být vytvarován tak, že obaly nebo předměty mohou být vloženy dovnitř, zajištěny a odděleny od sebe navzájem;
„Podnik“ fyzická nebo právnické osoba, ať již zisková nebo nezisková, sdružení nebo skupina osob bez právní subjektivity, ať již ziskové nebo neziskové, nebo instituce s vlastní právní subjektivitou nebo závislá na správním orgánu, který má právní subjektivitu;
„Podtlakový ventil“ pružinové zařízení, které je uváděno automaticky v činnost tlakem a jehož účelem je ochrana cisterny proti nežádoucímu vnitřnímu podtlaku;
„Pojistný ventil“ pružinové zařízení, které je uváděno automaticky v činnost tlakem a jehož účelem je ochrana cisterny proti nežádoucímu vnitřnímu přetlaku;
„Položka hromadná“ viz „Hromadná položka“;
„Položka J.N.“ viz „J.N. položka“;
„Posuzování (hodnocení) shody“ je proces ověřování shody výrobku podle ustanovení oddílů 1.8.6 a 1.8.7 vztahujících se na schvalování konstrukčního typu, dohled nad výrobou a na první prohlídku a zkoušku;
„Provozní tlak“ stabilizovaný tlak stlačeného plynu při vztažné teplotě 15 °C v naplněné tlakové nádobě;
Poznámka: K cisternám viz „Nejvyšší provozní tlak“.
„Provozní výstroj“
(a)
cisteren znamená plnicí a vyprazdňovací, větrací, bezpečnostní, ohřívací a tepelně izolační zařízení a měřicí přístroje;
Poznámka: K přemístitelným cisternám viz kapitolu 6.7.
(b)
článků bateriového vozu nebo MEGC znamená plnicí a vyprazdňovací zařízení, včetně propojovacího potrubí, bezpečnostní zařízení a měřicí přístroje;
(c)
IBC znamená plnicí a vyprazdňovací zařízení a jakékoli tlak vyrovnávající nebo větrací, bezpečnostní, ohřívací a tepelně izolační zařízení a měřicí přístroje;
„Provozovatel cisternového kontejneru, přemístitelné cisterny nebo cisternového vozu“ podnik, na jehož jméno je registrován cisternový kontejner, přemístitelná cisterna nebo cisternový vůz nebo podnik, provozující je pod svým jménem nebo jiným způsobem, který je k provozu povolen;
„Provozovatel železniční infrastruktury“ podnik, kterému je svěřena zejména výstavba, modernizace a údržba železniční infrastruktury, řízení jejího provozu a zabezpečení;
„Prvky manipulační“ viz „Manipulační prvky“;
„Přepravní doklad“ Nákladní list dle přepravní smlouvy (viz CIM), vozový list podle Všeobecné smlouvy o používání vozů (VSP)4 nebo jakýkoli jiný přepravní doklad, který odpovídá podmínkám oddílu 5.4.1.“
„Přeprava“ přemístění nebezpečných věcí, včetně zastávek nezbytných vzhledem k dopravním podmínkám a včetně všech dob, po které jsou nebezpečné věci uloženy ve vozech, cisternách nebo v kontejnerech a které jsou nezbytné vzhledem k provozním podmínkám před, během a po přemístění.
Tato definice zahrnuje též krátké dočasné skladování nebezpečných věcí za účelem změny druhu dopravního prostředku (překládku). Tato definice se vztahuje na překládku, pokud jsou přepravní doklady, v nichž je uvedeno místo odeslání a místo určení, předloženy na požádání a pokud kusy a cisterny nejsou otevírány během krátkodobého skladování, kromě kontroly provedené příslušnými orgány;
Poznámka: K radioaktivním látkám viz pododdíl 2.2.7.2
„Přeprava ve volně loženém stavu“ přeprava tuhých látek nebo předmětů bez obalů ve vozech nebo kontejnerech. Tento pojem se nevztahuje na věci, které se přepravují jako kusy, ani na látky přepravované v cisternách;
„Přepravní index (TI)“ přidělený kusu, přepravnímu obalovému souboru nebo kontejneru, nebo nezabalené látce LSA-I nebo nezabalenému předmětu SCO-I pro přepravu látek třídy 7 je číslo, kterého se používá ke kontrole expozice záření;
„Přepravní obalový soubor“ vnější obalový prostředek používaný (jedním odesilatelem v případě třídy 7) obsahující jeden nebo více kusů pevně spojených do jedné manipulační jednotky pro usnadnění manipulace a uložení při přepravě
Příklady přepravních obalových souborů:
(a)
úložná plošina, jako je paleta, na které jsou uloženy nebo navrstveny jeden nebo více kusů a zajištěny plastovou stahovací páskou, smršťovací nebo průtažnou fólií nebo jinými vhodnými prostředky; nebo
(b)
vnější ochranný obal jako bedna nebo latění;
„Přes nebo do“ pro přepravu látek třídy 7 znamená přes stát nebo do státu, v němž nebo do něhož je zásilka přepravována, ale výslovně vylučuje státy, „nad“ nimiž je zásilka přepravována letecky, pokud nejsou v těchto státech podle letového řádu žádné zastávky;
„Příjemce“ příjemce uvedený v přepravní smlouvě. Jestliže příjemce určí třetí osobu v souladu s ustanoveními platnými pro přepravní smlouvu, je tato osoba považována za příjemce ve smyslu RID. Pokud je přeprava prováděna bez přepravní smlouvy, podnik, který přebírá nebezpečné věci po příjezdu, se považuje za příjemce;
„Příručka zkoušek a kritérií“ páté revidované vydání „United Nations Recommendations on the Transport of Dangerous Goods, Manual of Tests and Criteria“, publikované Organizací spojených národů (ST/SG/AC.10/11/Rev.4 ve znění dokumentů ST/SG/AC.10/11/Rev.5);
„Příslušný orgán“ úřad nebo jiné instituce určené v každém státě a pro každý jednotlivý případ v souladu s jeho vnitrostátním právním řádem;
„Pytel“ poddajný obal z papíru, plastové fólie, textilu, tkaniny nebo jiných vhodných materiálů;
R
„Radioaktivní obsah“ pro přepravu látek třídy 7 jsou radioaktivní látky spolu se všemi kontaminovanými nebo aktivovanými tuhými látkami, kapalinami a plyny uvnitř obalu;
„Reakce nebezpečné“ viz „Nebezpečné reakce“;
„Recyklovaný plast“ materiál získaný z použitých průmyslových obalů, který byl vyčištěn a připraven pro výrobu nových obalů;
„Referenční ocel“ ocel s mezí pevnosti 370 N/mm2 a prodloužením při přetržení o 27 %;
„Rozprašovač aerosolový“ viz „Aerosolový rozprašovač“;
Ř
„Řízená teplota“ nejvyšší teplota, při které může být bezpečně přepravován organický peroxid nebo samovolně se rozkládající látka;
S
„SADT“ viz „Teplota samourychlujícího se rozkladu“;
„Schválení“
„Vícestranné schválení“ pro přepravu látek třídy 7 je schválení, které bylo uděleno příslušným orgánem buď země původu vzoru, nebo země odeslání, podle toho, co je relevantní, a také příslušným orgánem každého státu, přes který nebo do kterého má být příslušná zásilka přepravena.
„Jednostranné schválení“ pro přepravu látek třídy 7 je schválení vzoru, které uděluje jen příslušný orgán země původu vzoru;
Není-li země původu smluvním státem RID, musí být toto schválení uznáno příslušným orgánem prvního smluvního státu RID, který přijde se zásilkou do styku (viz 6.4.22.6).
„Skupina, obalová“ viz „Obalová skupina“;
„Složka, hořlavá“ viz „Hořlavá složka“;
„Stabilizovaný tlak“ tlak obsahu tlakové nádoby v tepelné a difúzní rovnováze;
„Stupeň plnění“ poměr hmotnosti plynu k hmotnosti vody při 15 °C, která by zcela naplnila tlakovou nádobu připravenou pro použití;
„Sud“ válcovitý obal z kovu, lepenky, plastu, překližky nebo jiných vhodných materiálů s plochými nebo oblými víky a dny (základnami). Pod tento pojem patří též obaly jiných tvarů, např. oblé obaly s hrdlem kuželovitého tvaru nebo obaly kelímkovitého tvaru. Pod tento pojem nepatří dřevěné sudy a kanystry;
„Sud, dřevěný“ viz „Dřevěný sud“;
„Sud, tlakový“ viz „Tlakový sud“;
„Svazek lahví“ soubor lahví, které jsou navzájem pevně spojeny a propojeny sběrným potrubím a jsou přepravovány jako jeden celek. Celkový hydraulický vnitřní objem nesmí přesáhnout 3.000 litrů, u svazků lahví určených pro přepravu toxických plynů třídy 2 (skupin začínajících písmenem T podle odstavce 2.2.2.1.3) je tento hydraulický vnitřní objem omezen na 1.000 litrů;
„Systém kombinované přepravy silničních vozidel“ přeprava dopravních jednotek nebo přípojných vozidel ve smyslu ADR v kombinované dopravě silnice/železnice. Tato definice zahrnuje také systém ROLA (naložení dopravních jednotek ve smyslu ADR (doprovázených nebo nedoprovázených) na vozy zkonstruované pro tento druh přepravy);
T
„Technický název“ uznávaný chemický, popřípadě biologický název nebo jiný název běžně používaný ve vědeckých a technických příručkách, časopisech a textech (viz odstavec 3.1.2.8.1.1);
„Těleso nádoby“ (pro všechny druhy IBC kromě kompozitních IBC) vlastní nádoba, včetně otvorů a jejich uzávěrů, avšak bez provozní výstroje;
Poznámka: K přemístitelným cisternám viz pododdíl 6.7.4.1.
„Teplota, kritická“ viz „Kritická teplota“; „Teplota řízená“ viz „Řízená teplota“;
„Teplota samourychlujícího se rozkladu“ (SADT) nejnižší teplota, při níž může nastat samourychlující se rozklad látky v obalu použitém při přepravě. Ustanovení pro určení SADT a účinků zahřátí pod uzavřením jsou uvedeny v části II Příručky zkoušek a kritérií (Manual of Tests and Criteria);
„Tlak, nejvyšší provozní“ viz „Nejvyšší provozní tlak“;
„Tlak, plnicí“ viz „Plnicí tlak“;
„Tlak, provozní“ viz „Provozní tlak“;
„Tlak stabilizovaný“ viz „Stabilizovaný tlak“;
„Tlak vyprazdňovací“ viz „Vyprazdňovací tlak“;
„Tlak výpočtový“ viz „Výpočtový tlak“;
„Tlak, zkušební“ viz „Zkušební tlak“;
„Tlaková nádoba“ viz „Nádoba tlaková“;
„Tlakový sud“ svařovaná přemístitelná tlaková nádoba s hydraulickým vnitřním objemem větším než 150 litrů, nejvýše však 1000 litrů (např. válcová nádoba vybavená obručemi pro válení a nádoba na lyžinách nebo v rámu);
„Trubková nádoba“ viz „Nádoba trubková“;
„Tuhá látka“
(a)
látka s bodem tání nebo bodem počátku tání vyšším než 20 °C při tlaku 101,3 kPa; nebo
(b)
látka, která není kapalná podle zkušební metody ASTM D 4359-90 nebo která je pastovitá podle kritérií vztahujících se na zkoušku tekutosti (penetrometrická zkouška) popsanou v oddílu 2.3.4;
U
„Ucelená zásilka“ každý náklad, který pochází od jednoho odesilatele, kterému je vyhrazeno výlučné použití velkého kontejneru, přičemž všechny ložné operace jsou prováděny podle pokynů odesilatele nebo příjemce.
Poznámka: Odpovídající pojem pro třídu 7 je „výlučné použití“.
„UIC“ Mezinárodní železniční unie (UIC, 16 rue Jean Rey, F-75015 Paris, France);
„UN číslo“ čtyřmístné identifikační číslo látky nebo předmětu převzaté ze Vzorových předpisů OSN;
„UNECE“ Evropská hospodářská komise OSN (UNECE, Palais des Nations, 8-14 avenue de la Paix, CH-1211 Geneva 10, Suisse);
„Uzávěr“ zařízení uzavírající otvor v nádobě;
„Uzavírající systém“ pro přepravu látek třídy 7 je konstruktérem specifikovaný a příslušným orgánem uznaný soubor štěpných látek a částí obalů, který je určen pro udržení kritické bezpečnosti;
V
„Velká nádoba pro volně ložené látky“ viz „IBC“;
„Ventil, bezpečnostní“ viz „Pojistný ventil“;
„Ventil, nuceně ovládaný odvzdušňovací“ viz „Nuceně ovládaný odvzdušňovací ventil“;
„Ventil, podtlakový“ viz „Podtlakový ventil“;
„Ventil, pojistný“ viz „Pojistný ventil“;
„Věci, nebezpečné“ viz „Nebezpečné věci“;
„Vícečlánkový kontejner na plyn“ (MEGC) přepravní prostředek obsahující články, které jsou navzájem propojeny spojovacím potrubím a namontovány na rámu. Následující články se považují za články vícečlánkového kontejneru na plyn; láhve, trubkové nádoby, tlakové sudy a svazky lahví, jakož i cisterny pro přepravu plynů, jak jsou definovány v 2.2.2.1.1 s vnitřním objemem větším než 450 litrů;
Poznámka: K UN MEGC viz kapitolu 6.7.
„Vložka“ hadice nebo pytel vložený do obalu, včetně velkých obalů nebo IBC, které však netvoří jeho nedílnou součást, včetně uzávěrů jeho otvorů;
„Vnitřní objem nádrže nebo komory nádrže“ cisterny je celkový vnitřní objem nádrže nebo komory nádrže vyjádřený v litrech nebo kubických metrech. Není-li možno nádrž nebo komoru nádrže z důvodů jejího tvaru nebo konstrukce zcela naplnit, musí se pro určení stupně plnění a pro označení cisterny použít tento snížený vnitřní objem“;
„Vůz“ drážní vozidlo bez vlastního pohonu, které je určeno k přepravě věcí a pohybuje se na vlastních kolech na železniční dráze;
„Vůz, bateriový“ viz „Bateriový vůz“;
„Vůz, cisternový“ viz „Cisternový vůz“;
„Vůz, otevřený“ viz „Otevřený vůz“;
„Vůz s plachtou“ nekrytý vůz opatřený plachtou pro ochranu nákladu;
„Vůz krytý“ viz „Krytý vůz“;
„Vozová zásilka“ každá zásilka od jednoho odesilatele, pro kterou je výlučně vyhrazeno použití vozu nebo velkého kontejneru, přičemž všechny úkony spojené s nakládkou a vykládkou se vykonávají podle příkazů odesilatele nebo příjemce;
Poznámka: Odpovídající pojem pro třídu 7 je „výlučné použití“, viz pododdíl 2.2.7.2.
„Vykládce“ každý podnik, který:
(a)
snímá kontejner, kontejner pro volně ložené látky, MEGC, cisternový kontejner nebo přemístitelnou cisternu z vozu; nebo
(b)
vykládá balené nebezpečné věci, malé kontejnery nebo přemístitelné cisterny z vozu nebo kontejneru; nebo
(c)
vyprazdňuje nebezpečné věci z cisterny (cisternového vozu, snímatelné cisterny, přemístitelné cisterny nebo cisternového kontejneru) nebo z bateriového vozu nebo MEGC nebo z vozu, velkého kontejneru nebo malého kontejneru pro přepravu ve volně loženém stavu nebo z kontejneru pro volně ložené látky.
„Výlučné použití“ pro přepravu látek třídy 7 je výhradní použití vozu nebo velkého kontejneru jediným odesílatelem, přičemž všechny postupy nakládky a vykládky před přepravou, během přepravy a po přepravě jsou prováděny podle pokynů odesilatele nebo příjemce;
[Vyplývající změny viz v definici „Ucelená zásilka“ a „vozová zásilka“.]
„Výměnná nástavba“ viz „Kontejner“;
„Výpočtový tlak“ teoretický tlak rovný nejméně zkušebnímu tlaku, který může více nebo méně překročit provozní tlak podle stupně nebezpečnosti představovaného přepravovanou látkou. Slouží výhradně pro určení tloušťky stěn nádrže, nezávisle na jakémkoli vnitřním nebo vnějším výztužném zařízení;
Poznámka: K přemístitelným cisternám viz kapitolu 6.7.
„Vyprazdňovací tlak“ nejvyšší tlak skutečně vyvinutý v cisterně při jejím vyprazdňování pod tlakem;
„Výstroj, konstrukční“ viz „Konstrukční výstroj“;
„Výstroj provozní“ viz „Provozní výstroj“;
„Vzor“ pro přepravu látek třídy 7 je popis radioaktivní látky zvláštní formy, nízkodisperzní radioaktivní látky, kusu nebo obalu, který umožňuje jejich úplnou identifikaci. Popis může obsahovat specifikace, konstrukční výkresy, zprávy, ze kterých je zřejmý soulad s právními předpisy, a jinou relevantní dokumentaci;
„Vzorové předpisy OSN“ vzorové předpisy v příloze k šestnáctému revidovanému vydání Doporučení pro přepravu nebezpečných věcí OSN, vydaného Organizací spojených národů (ST/SG/AC.10/1/Rev.16);
Z
„Zajištění kvality“ systematický program inspekcí a kontrol uplatňovaný jakoukoli organizací nebo institucí, jehož cílem je poskytnout přiměřenou záruku, že bezpečnostní požadavky RID jsou v praxi plněny;
„Zajištění shody“ (radioaktivní látky) systematický program opatření uplatňovaných příslušným orgánem, jehož cílem je zajistit plnění požadavků RID v praxi;
„Zásilka“ jakýkoli kus nebo více kusů, nebo náklad nebezpečných věcí předaný odesilatelem k přepravě;
„Zásilka vozová“ viz „Vozová zásilka“;
„Zásobníkový systém s hydridem kovu“ samostatný kompletní systém pro akumulaci vodíku, včetně nádoby, hydridu kovu, zařízení pro vyrovnávání tlaku, uzavíracího ventilu, provozní výstroje a vnitřních komponentů, používaný pouze pro přepravu vodíku;
„Zkouška těsnosti“ zkouška pro ověření těsnosti cisterny, obalu nebo IBC, jakož i výstroje a uzávěrů;
Poznámka: K přemístitelným cisternám viz kapitolu 6.7.
„Zkušební tlak“ tlak, který se musí použít během první a periodické tlakové zkoušky;
Poznámka: K přemístitelným cisternám viz kapitolu 6.7.
Ž
„Žadatel“ je v případě posuzování (hodnocení) shody výrobce nebo jeho oprávněný zástupce ve smluvním státě RID. V případě periodických zkoušek, meziperiodických zkoušek a mimořádných prohlídek a zkoušek se žadatelem rozumí zhotovitel, provozovatel nebo jejich oprávněný zástupce v smluvním státě RID;
POZNÁMKA: Výjimečně smí o posouzení (hodnocení) shody požádat třetí strana (např. provozovatel podle definice v oddílu 1.2.1).
„Železniční infrastruktura“ dopravní cesta, včetně pevných dopravních zařízení nutných pro pohyb železničních vozidel a bezpečnost provozu.
1.2.2
Měrové jednotky
1.2.2.1
V RID se používá těchto měrových jednotek:3
Veličina| Jednotka SI 3| Přípustná doplňková (vedlejší) jednotka| Vztah mezi jednotkami
---|---|---|---
Délka| m (metr)| –| –
Plošný obsah| m2 (čtverečný metr)| –| –
Objem| m3 (krychlový metr)| l (litr)4| 1 l = 10-3 m3
Čas| s (sekunda)| min (minuta)| 1 min = 60 s
h (hodina)| 1 h = 3600 s
d (den)| 1 d = 86 400 s
Hmotnost| kg (kilogram)| g (gram)| 1 g = 10-3 kg
t (tuna)| 1 t = 103 kg
Hustota| kg/m3| kg/l| 1 kg/l = 103 kg/m3
Teplota| K (kelvin)| °C (stupeň Celsia)| 0 °C = 273,15 K
Teplotní rozdíl| K (kelvin)| °C (stupeň Celsia)| 1 °C = 1 K
Síla| N (newton)| –| 1 N = 1 kg.m/s2
Tlak| Pa (pascal)| bar (bar)| 1 Pa = 1 N/m2
1 bar = 105 Pa
Mechanické napětí| N/m2| N/mm2| 1 N/mm2= 1 MPa
Práce| J (joule)| kwh (kilowatthodina)| 1 kwh = 3,6 MJ
Energie| J (joule)| | 1 J = 1N.m = 1 W.s
Teplo| J (joule)| eV (elektronvolt)| 1 eV=0,1602.10-18 J
Výkon| W (watt)| –| 1 W = 1 J/s = 1 N.m/s
Viskozita kinematická| m2/s| mm2/s| 1 mm2/s = 10-6 m2/s
Viskozita dynamická| Pa.s| mPa.s| 1 mPa.s = 10-3 Pa.s
Aktivita| Bq (bequerel)| |
Ekvivalent dávkové intenzity| Sv (sievert)| |
3
Pro přepočet dosud používaných jednotek na jednotky SI platí následující zaokrouhlené hodnoty:
Síla| Napětí|
---|---|---
1 kgf| =| 9,807 N| 1 kg/mm2| =| 9,807 N/mm2
1 N| = | 0,102 kgf| 1 N/mm2| =| 0,102 kg/mm2
Tlak
1 Pa| = | 1 N/m2| =| 10-5 bar| =| 1,02 x 10-5 kg/cm2| =| 0,75 x 10-2 torr
1 bar| = | 105 Pa| =| 1,02 kg/cm2| =| 750 torr
1 kg/cm2| =| 9,807 x 104 Pa| =| 0,9807 bar| =| 736 torr
1 torr| =| 1,33 x 102 Pa| =| 1,33 x 10-3 bar| =| 1,36 x 10-3 kg/cm2
Práce, energie, teplo
1 J| =| 1 N.m| =| 0,278 x 10-6 kWh| =| 0,102 kgm| =| 0,239 x 10-3 kcal
1 kWh| =| 3,6 x 106 J| =| 367 x 103 kgm| =| 860 kcal
1 kgm| =| 9,807 J| =| 2,72 x 10-6 kWh| =| 2,34 x 10-3 kcal
1 kcal| =| 4,19 x 103 J| =| 1,16 x 10-3 kWh| =| 427 kgm
Výkon| Kinematická viskozita
1 W| =| 0,102 kgm/s| =| 0,86 kcal/h| 1 m2/s| =| 104 St (stoků)
1 kgm/s| =| 9,807 W| =| 8,43 kcal/h| 1 St| =| 10-4 m2/s
1 kcal/h| =| 1,16 W| =| 0,119 kgm/s|
Dynamická viskozita
1 Pa.s| =| 1 N.s/m2| =| 10 P (poise) | =| 0,102 kg.s/m2
1 P| =| 0,1 Pa.s| =| 0,1 N.s/m2| =| 1,02 x 10-2 kg.s/m2
1 kg.s/m2| =| 9,807 Pa.s| =| 9,807 N.s/m2| =| 98,07 P
Desetinné násobky a díly jednotky mohou být tvořeny těmito předponami nebo značkami umístěnými před názvem nebo před značkou jednotky:
Činitel| | | Předpona| Značka
---|---|---|---|---
1 000 000 000 000 000 000| = 1018| trilion| exa| E
1 000 000 000 000 000| = 1015| biliarda| peta| P
1 000 000 000 000| = 1012| bilion| tera| T
1 000 000 000| = 109| miliarda| giga| G
1 000 000| = 106| milion| mega| M
1 000| = 103| tisíc| kilo| K
100| = 102| sto| hekto| H
10| = 101| deset| deka| da
0.1| = 10-1| desetina| deci| d
0.01| = 10-2| setina| centi| c
0.001| = 10-3| tisícina| mili| m
0.000 001| = 10-6| milióntina| mikro| μ
0.000 000 001| = 10-9| miliardtina| nano| n
0.000 000 000 001| = 10-12| biliontina| piko| P
0.000 000 000 000 001| = 10-15| biliardtina.| femto| f
0.000 000 000 000 000 001| = 10-18| trilióntina| atto| a
1.2.2.2
Není-li výslovně stanoveno jinak, značí znaménko „%“ v RID:
(a)
u směsí tuhých nebo kapalných látek, jakož i u roztoků a u tuhých látek zvlhčených kapalinou, část hmotnosti z celkové hmotnosti směsi, roztoku nebo zvlhčené látky vyjádřená v procentech;
(b)
u směsí stlačených plynů, jsou-li plněny tlakově, část objemu z celkového objemu plynné směsi vyjádřená v procentech, nebo, jsou-li plněny podle hmotnosti, část hmotnosti z celkové hmotnosti plynné směsi vyjádřená v procentech;
(c)
u směsí zkapalněných plynů a rozpuštěných plynů část hmotnosti z celkové hmotnosti směsi vyjádřená v procentech.
1.2.2.3
Tlaky všeho druhu, týkající se nádob (např. zkušební tlak, vnitřní tlak, tlak, při němž se otevírá pojistný ventil) jsou vždy udány jako přetlak (tlak převyšující atmosférický tlak); naproti tomu tenze par je vždy vyjádřena jako absolutní tlak.
1.2.2.4
Pokud RID stanoví stupeň plnění nádob, vztahuje se tento stupeň vždy na základní teplotu látek 15 °C, není-li udána jiná teplota.
Kapitola 1.3
Školení osob podílejících se na přepravě nebezpečných věcí
1.3.1
Rozsah a uplatnění
Osoby, které jsou zaměstnanci účastníků přepravy podílejících se na přepravě nebezpečných věcí uvedených v kapitole 1.4, jejichž pracovní povinnosti se týkají přepravy nebezpečných věcí, musí být vyškoleny o předpisech pro dopravu takových věcí podle své odpovědnosti a pracovní náplně. Zaměstnanci musí být vyškoleni podle 1.3.2 před převzetím odpovědností a smějí vykonávat činnosti, pro které jim dosud nebylo vyžadované školení poskytnuto, pouze pod přímým dohledem vyškolené osoby.
Poznámka 1
: O školení bezpečnostního poradce viz oddíl 1.8.3.
2
: (Vyhrazeno)
3
: O školení ke třídě 7, viz též pododdíl 1.7.2.5.
4
: Školení musí být provedeno před převzetím úkolů týkajících se přepravy nebezpečných věcí.“
1.3.2
Forma školení
Školení musí mít formu odpovídající odpovědnosti a pracovní činnosti dotyčné osoby.
1.3.2.1
Úvod
Zaměstnanci musí být seznámeni se všeobecnými ustanoveními o přepravě nebezpečných věcí.
1.3.2.2
Specifické školení
Zaměstnanci musí být vyškoleni přiměřeně ke svým pracovním úkolům a odpovědnostem o předpisech, které upravují přepravu nebezpečných věcí.
Pokud přeprava nebezpečných věcí je prováděna kombinovanou přepravou, zaměstnanci musí být seznámeni s předpisy ostatních druhů doprav zúčastněných na přepravě.
Zaměstnanci dopravce a provozovatele železniční infrastruktury musí být proškoleni i o zvláštnostech železničního provozu. Toto školení se provede formou obecného školení a formou specifického školení.
(a)
Obecné školení pro všechny zaměstnance:
Všichni zaměstnanci musí být proškoleni o významu bezpečnostních značek a oranžového označení. Kromě toho musí zaměstnanci znát postup pro ohlašování mimořádných událostí.
(b)
Specifické školení zaměstnance podniků, kteří se bezprostředně podílejí na přepravě nebezpečných věcí.
Kromě základního školení popsaného pod písmenem a) je zaměstnance nutno proškolit v závislosti na oblasti jejich činnosti.
Témata specifického školení, která jsou v odstavci 1.3.2.2.2 rozdělena do tří kategorií, jsou zaměstnancům zprostředkována podle jejich zařazení uvedeného v odstavci 1.3.2.2.1.
1.3.2.2.1
Pro zařazení zaměstnanců do příslušných kategorií platí následující tabulka:
Kategorie| Popis kategorie| Zaměstnanci
---|---|---
1| Provozní zaměstnanci, kteří se bezprostředně podílejí na přepravě nebezpečných věcí| strojvedoucí hnacích vozidel, posunovači nebo zaměstnanci vykonávající obdobnou funkci
2| zaměstnanci příslušní k provádění technické kontroly vozů použitých k přepravě nebezpečných věcí| vozmistři nebo zaměstnanci vykonávající obdobnou funkci
3| zaměstnanci a management provozovatele železniční infrastruktury pro řízení seřaďovacích prací a železničního provozu| výpravčí, výhybkáři, dispečeři nebo pracovníci vykonávající obdobnou funkci
1.3.2.2.2
Specifické školení musí zahrnout alespoň tato témata:
(a)
Strojvedoucí nebo zaměstnanci vykonávající odpovídající funkci kategorie 1:
– přístup k potřebným informacím o řazení vlaku, přítomnosti nebezpečných věcí a místu, kde se tyto věci ve vlaku nacházejí;
– druhy mimořádných událostí;
– jednání v kritických situacích při mimořádných událostech, přijímání opatření k ochraně vlastního vlaku a provozu na sousedních kolejích.
Posunovači nebo zaměstnanci vykonávající odpovídající funkci kategorie 1:
– význam bezpečnostních značek pro posun podle vzoru 13 a 15 RID (viz pododdíl 5.3.4.2);
– ochranné vzdálenosti u látek nebo předmětů třídy 1 podle oddílu 7.5.3 RID;
– druhy mimořádných událostí.
(b)
Vozmistři nebo zaměstnanci vykonávající příslušnou funkci kategorie 2:
– provádění kontroly podle Přípojku 9 Všeobecné smlouvy o používání nákladních vozů (VSP)8 - Podmínky pro přechodové technické kontroly nákladních vozů;
– uplatňování vyhlášky UIC 471-3 (pouze pro zaměstnance, kteří provádějí kontroly popsané v odstavci 1.4.2.2.1 RID);
– rozpoznávání mimořádných událostí.
(c)
Výpravčí, signalisté a dispečeři nebo pracovníci vykonávající odpovídající funkci kategorie 3:
– zvládání kritických situací při mimořádných událostech;
– interní nouzové plány pro seřaďovací nádraží podle kapitoly 1.11.
1.3.2.3
Bezpečnostní školení
Zaměstnanci musí být proškoleni o rizikách a nebezpečích, které představují nebezpečné věci přiměřeně stupni rizika zranění nebo ozáření při nehodě při přepravě těchto věcí, včetně jejich nakládky a vykládky. Zaměstnanci musí být proškoleni o rizikách a nebezpečích představovaných nebezpečnými věcmi.
Školení musí být provedeno tak, aby se zaměstnanci seznámili s bezpečnou manipulací a nouzovými postupy.
1.3.2.4
Školení musí být periodicky doplňováno obnovovacím školením s ohledem na změny předpisů.
1.3.3
Dokumentace
Záznamy o školeních absolvovaných podle této kapitoly musí být uchovávány zaměstnavatelem a musí být na požádání zpřístupněny zaměstnanci nebo příslušnému orgánu. Záznamy musí být zaměstnavatelem uchovávány po dobu stanovenou příslušným orgánem. Záznamy o školeních musí být ověřeny na počátku nového zaměstnání.
Kapitola 1.4
Povinnosti účastníků přepravy z hlediska bezpečnosti
1.4.1
Všeobecná bezpečnostní opatření
1.4.1.1
Účastníci přepravy nebezpečných věcí musí učinit přiměřená opatření podle povahy a rozsahu předvídatelných nebezpečí tak, aby se zabránilo vzniku škod nebo zranění a, popřípadě, aby se minimalizovaly jejich následky. Musí však ve všech případech splnit požadavky RID vztahující se na jejich činnost.
1.4.1.2
Pokud se vyskytuje bezprostřední riziko, že může být přímo ohrožena bezpečnost veřejnosti, účastníci přepravy musí neprodleně uvědomit zásahové jednotky a musí jim sdělit všechny informace potřebné pro jejich činnost.
1.4.1.3
RID může stanovit určité povinnosti různých účastníků.
Jestliže smluvní stát RID usoudí, že to nezpůsobí zhoršení bezpečnosti, může ve své vnitrostátní legislativě přesunout povinnosti týkající se jednoho uvedeného účastníka na jednoho nebo několik jiných účastníků, pokud jsou splněny povinnosti uvedené v oddílech 1.4.2 a 1.4.3. Tyto odchylky musí být sděleny smluvním státem RID Ústřednímu úřadu, který je dá na vědomí smluvním státům RID.
Ustanovení oddílů 1.2.1, 1.4.2 a 1.4.3 týkající se definic účastníků a jejich příslušných povinností se nedotýkají ustanovení vnitrostátních předpisů týkajících se právních důsledků (trestnost, odpovědnost atd.) vznikajících ze skutečnosti, že dotyčný účastník je např. právnická osoba, samostatně výdělečná osoba, zaměstnavatel nebo zaměstnanec.
1.4.2
Povinnosti hlavních účastníků
POZNÁMKA 1
: Někteří účastníci, kterým jsou v této kapitole ukládány bezpečnostní povinnosti, mohou být jedním a tímtéž podnikem. Činnosti a odpovídající bezpečnostní povinnosti účastníka mohou být převzaty také více podniky.
POZNÁMKA 2
: K radioaktivním látkám viz též oddíl 1.7.6
1.4.2.1
Odesilatel
1.4.2.1.1
Odesilatel nebezpečných věcí je povinen předat k přepravě jen zásilky, které odpovídají požadavkům RID. V rámci oddílu 1.4.1 musí zejména:
(a)
přesvědčit se, že nebezpečné věci jsou zařazeny a připuštěny k přepravě podle RID;
(b)
předat dopravci informace a údaje a popřípadě požadované přepravní doklady a průvodní doklady (povolení, schválení, oznámení, osvědčení atd.), zejména s ohledem na ustanovení kapitoly 5.4 a tabulky A v části 3.2;
(c)
použít pouze obaly, velké obaly, IBC a cisterny (cisternový vůz, snímatelné cisterny, bateriový vůz, MEGC, přemístitelné cisterny a cisternové kontejnery) schválené a vhodné pro přepravu dotyčných látek a označené podle RID;
(d)
splnit požadavky týkající se způsobu odeslání a omezení přepravy;
(e)
zajistit aby i vyprázdněné nevyčištěné a neodplyněné cisterny (cisternové vozy, snímatelné cisterny, bateriová vozidla, MEGC, přemístitelné cisterny a cisternové kontejnery) nebo vyprázdněné nevyčištěné vozy a vyprázdněné nevyčištěné velké nebo malé kontejnery pro volně ložené látky byly příslušně označeny a opatřeny bezpečnostními značkami a aby vyprázdněné nevyčištěné cisterny byly uzavřeny a poskytovaly stejné záruky těsnosti, jako kdyby byly plné.
1.4.2.1.2
Jestliže odesilatel používá služeb jiných účastníků (balič, nakládce, plnič atd.), musí učinit přiměřená opatření, aby bylo zajištěno, že zásilka splňuje předpisy RID. Může se však v případech uvedených v odstavci 1.4.2.1.1 (a), (b), (c) a (e) spolehnout na informace a údaje poskytnuté mu jinými účastníky.
1.4.2.1.3
Pokud odesilatel jedná z pověření třetí osoby, pak tato musí odesilatele písemně upozornit, že se jedná o nebezpečné věci a poskytnout mu všechny informace a doklady potřebné ke splnění jeho povinností.
1.4.2.2
Dopravce
1.4.2.2.1
Dopravce, který přebírá nebezpečné věci ve výchozím místě, má v souvislosti s oddílem 1.4.1 provádět reprezentativní namátkové kontroly zejména:
(a)
ověřit si, že nebezpečné věci, které se mají přepravovat, je dovoleno přepravovat podle RID;
(b)
přesvědčit se, že všechny informace předepsané v RID, ve vztahu k nebezpečným věcem, které se mají přepravovat, byly před přepravou odesilatelem poskytnuty, že je k přepravnímu dokladu přiložena předepsaná dokumentace, nebo pokud je namísto papírové dokumentace používán systém elektronického zpracování dat (EDP) nebo systém elektronické výměny dat (EDI), že jsou během přepravy k dispozici údaje způsobem, který je alespoň rovnocenný papírové dokumentaci;
(c)
vizuálně se přesvědčit, že vozy a náklad jsou bez viditelných závad, netěsností nebo trhlin, že nechybí výbava atd.;
(d)
přesvědčit se, že neprošlo datum příští zkoušky cisternových vozů, bateriových vozů, snímatelných cisteren, přemístitelných cisteren, cisternových kontejnerů a MEGC;
POZNÁMKA: Cisterny, bateriové vozy a MEGC však smějí být přepravovány po uplynutí tohoto data za podmínek uvedených v 4.1.6.10 (v případě bateriových vozů a MEGC obsahujících jako články tlakové nádoby), 4.2.4.4, 4.3.2.4.4, 6.7.2.19.6, 6.7.3.15.6 nebo 6.7.4.14.6.
(e)
přesvědčit se, že vozy nejsou přetížené;
(f)
přesvědčit se, že jsou vozy vybaveny předepsanými bezpečnostními značkami a označením;
(g)
přesvědčit se, že výbava předepsaná v písemných pokynech je na stanovišti strojvedoucího.
Pokud je to vhodné, toto všechno musí být provedeno na základě přepravního dokladu a průvodních dokladů vizuální prohlídkou vozů nebo kontejnerů a popřípadě nákladu.
Podmínky tohoto oddílu se považují za splněné při použití bodu 59 vyhlášky UIC 471-3 O (Kontroly zásilek nebezpečných věcí).
1.4.2.2.2
Dopravce se však může v případech uvedených v odstavci 1.4.2.2.1 (a), (b), (e), a (f) spolehnout na informace a údaje poskytnuté mu jinými účastníky.
1.4.2.2.3
Pokud dopravce zjistí podle odstavce 1.4.2.2.1 porušení předpisů RID, nesmí přepravit zásilku, pokud nedošlo k odstranění nedostatků.
1.4.2.2.4
Pokud je během cesty zjištěna závada, která by mohla ohrozit bezpečnost přepravy, pak se musí zásilka pokud možno co nejrychleji zadržet s ohledem na požadavky bezpečnosti provozu, bezpečného odstavení zásilky a bezpečnosti veřejnosti. V přepravě se může pokračovat až tehdy, až zásilka splňuje platné předpisy. Příslušný orgán může pro zbytek cesty vydat povolení pro pokračování přepravy.
Pokud nemůže být dosaženo splnění předpisů a není vydáno povolení pro zbytek cesty, příslušný orgán musí dopravci poskytnout nezbytnou administrativní podporu. Totéž se vztahuje i na případ, kdy dopravce informuje tento příslušný orgán, že nebezpečná povaha přepravovaných věcí mu nebyla odesilatelem oznámena, a že by si přál v souladu s právním předpisem vztahujícím se zejména na přepravní smlouvu tyto věci vyložit, zničit nebo je učinit neškodnými.
1.4.2.2.5
Dopravce musí zabezpečit, že provozovatel jím používané železniční infrastruktury se může kdykoliv během přepravy dostat rychle a bez omezení k údajům, které mu umožní splnit požadavky, které jsou na něj kladeny v pododdíle 1.4.3.6 b).
POZNÁMKA: Druh a způsob poskytování údajů se stanoví v pravidlech pro používání železniční infrastruktury.
1.4.2.2.6
Dopravce musí řidiče vybavit písemnými pokyny předepsanými v oddílu 5.4.3.
1.4.2.3
Příjemce
1.4.2.3.1
Příjemce má povinnost nezdržovat bez pádných důvodů převzetí věcí a ověřit po vykládce, že předpisy RID, které se ho týkají, jsou dodrženy.
1.4.2.3.2
Vůz nebo kontejner smí být vrácen nebo znovu použit, jen pokud byly splněny předpisy RID týkající se vykládky.
1.4.2.3.3
Jestliže příjemce používá služeb jiných účastníků (provádějících vykládku, čištění, dekontaminaci atd.), musí provést patřičná opatření k tomu, aby byly dodrženy požadavky uvedené v 1.4.2.3.1 a 1.4.2.3.2 RID.
1.4.3
Povinnosti ostatních účastníků
Seznam některých ostatních účastníků a jejich příslušných povinností je uveden dále. Povinnosti těchto ostatních účastníků vyplývají z oddílu 1.4.1 uvedeného výše, pokud vědí nebo by měli vědět, že jejich činnost tvoří část přepravního procesu podléhajícího RID.
1.4.3.1
Nakládce
1.4.3.1.1
V souvislosti s oddílem 1.4.1 nakládce má zejména následující povinnosti:
(a)
smí předat nebezpečné věci dopravci pouze tehdy, je-li jejich přeprava podle RID dovolena;
(b)
musí, pokud předává k přepravě balené nebezpečné věci nebo nevyčištěné vyprázdněné obaly, zkontrolovat, zda obal není poškozen. Nesmí předat k přepravě kus, jehož obal je poškozen, zejména není-li těsný, a jsou úniky nebo možnost úniku nebezpečných látek, dokud závada není odstraněna; tato povinnost se vztahuje též na vyprázdněné nevyčištěné obaly;
(c)
musí, pokud nakládá nebezpečné věci do vozu nebo velkého nebo malého kontejneru, splnit zvláštní předpisy pro nakládku a manipulaci.
(d)
musí po nakládce nebezpečných věcí, pokud je předává bezprostředně k přepravě, splnit požadavky o polepování vozů a velkých kontejnerů velkými bezpečnostními značkami a oranžovými označeními,
(e)
musí při nakládce kusů dodržet zákazy společné nakládky rovněž s přihlédnutím k nebezpečným věcem, které jsou již ve voze nebo velkém kontejneru, jakož i předpisy týkající se oddělení potravin, poživatin a krmiv.
1.4.3.1.2
Nakládce se však může v případech uvedených v odstavci 1.4.3.1.1 a), d) a e) spolehnout na informace a údaje poskytnuté mu jinými účastníky.
1.4.3.2
Balič
V souvislosti s oddílem 1.4.1 balič musí splnit zejména:
(a)
předpisy týkající se podmínek balení nebo podmínek společného balení; a
(b)
pokud připravuje kusy pro přepravu, předpisy týkající se nápisů a bezpečnostních značek na kusech.
1.4.3.3
Plnič
V souvislosti s oddílem 1.4.1 plnič musí splnit zejména následující povinnosti:
(a)
musí ověřit před plněním cisteren, že tyto cisterny a jejich výstroj jsou v dobrém technickém stavu;
(b)
musí se přesvědčit, že neprošlo datum příští zkoušky cisternových vozů, bateriových vozů, snímatelných cisteren, přemístitelných cisteren, cisternových kontejnerů a MEGC;
(c)
smí plnit cisterny pouze nebezpečnými věcmi, které je dovoleno v těchto cisternách přepravovat;
(d)
musí při plnění cisterny dodržet ustanovení týkající se nebezpečných věcí v sousedních komorách;
(e)
musí během plnění cisterny dodržet nejvyšší dovolený stupeň plnění nebo nejvyšší dovolenou hmotnost obsahu na litr jejího vnitřního objemu pro plněnou látku;
(f)
musí po naplnění cisterny zkontrolovat těsnost uzavíracích zařízení;
(g)
musí zajistit, aby žádné nebezpečné zbytky naplněné látky neulpívaly na vnějším povrchu jím naplněných cisteren;
(h)
musí při přípravě nebezpečných věcí k přepravě zajistit, že jsou předepsané oranžové označení a velké bezpečnostní značky nebo bezpečnostní značky umístěny v souladu s předpisy na cisterny, na vozy a na velké a malé kontejnery pro volně ložené látky;
(i)
musí před a po naplnění cisternových vozů zkapalněným plynem, provést všechny příslušné předepsané kontroly;
(j)
musí se při plnění vozů nebo kontejnerů volně loženými nebezpečnými věcmi ujistit, že jsou dodržena příslušná ustanovení kapitoly 7.3.
1.4.3.4
Provozovatel cisternového kontejneru nebo přemístitelné cisterny
V souvislosti s oddílem 1.4.1 provozovatel cisternového kontejneru nebo přemístitelné cisterny musí zejména:
(a)
zajistit dodržení předpisů pro konstrukci, výstroj, zkoušky a značení;
(b)
zajistit, aby údržba nádrží a jejich výstroje byla prováděna způsobem, který zaručí, že cisternový kontejner nebo přemístitelná cisterna bude za normálních provozních podmínek odpovídat předpisům RID až do své příští prohlídky;
(c)
zajistit provedení mimořádné prohlídky a zkoušky, jestliže může být bezpečnost nádrže nebo její výstroje snížena opravou, změnou nebo nehodou.
1.4.3.5
Provozovatel cisternového vozu
V rámci oddílu 1.4.1 musí provozovatel cisternového vozu zejména:
(a)
zajistit dodržení předpisů pro konstrukci, výstroj, zkoušky a značení;
(b)
zajistit, aby údržba cisteren a jejich výstroje byla prováděna způsobem, který zaručí, že cisternový vůz bude za normálních provozních podmínek odpovídat předpisům RID až do příští zkoušky;
(c)
zajistit provedení mimořádné prohlídky a zkoušky, jestliže může být bezpečnost nádrže nebo její výstroje snížena opravou, změnou nebo nehodou.
1.4.3.6
Provozovatel železniční infrastruktury
V rámci oddílu 1.4.1 má provozovatel železniční infrastruktury zejména následující povinnosti. Provozovatel železniční infrastruktury:
a)
se musí postarat o to, aby byly vypracovány interní nouzové plány pro seřaďovací nádraží podle kapitoly 1.11;
b)
musí zajistit, že se kdykoliv během přepravy dostane rychle a bez omezení nejméně k následujícím informacím:
-
sestava vlaku s uvedením čísla každého vozu a typu vozu, pokud tento není již obsažen v čísle vozu,
-
UN čísla nebezpečných věcí přepravovaných v nebo na každém voze nebo, jestliže se přepravují jen nebezpečné věci balené v omezených množstvích podle kapitoly 3.4, informace ukazující na jejich přítomnost, pokud je vyžadováno označení vozu nebo velkého kontejneru podle kapitoly 3.4,
-
pozice každého vozu ve vlaku (řazení vozů).
Tyto údaje se smí poskytnout pouze těm místům, které je potřebují za účelem bezpečnosti, prevence a pro potřebu zásahových složek.
POZNÁMKA: Druh a způsob poskytování údajů se stanoví v pravidlech pro používání železniční infrastruktury.
1.4.3.7
Vykládce
POZNÁMKA: Vykládka v tomto pododdílu zahrnuje snímání, vykládku a vyprazdňování, jak je uvedeno v definici o vykládci v 1.2.1.
1.4.3.7.1
V souvislosti s oddílem 1.4.1 vykládce musí zejména:
(a)
přesvědčit se, že jsou vykládány správné věci srovnáním příslušných informací v přepravním dokladu s informacemi na kusu, kontejneru, cisterně, MEGC nebo voze;
(b)
před vykládkou a během ní překontrolovat, zda obaly, cisterna, vůz nebo kontejner nejsou poškozeny do té míry, že by to ohrozilo vykládku. V tomto případě zajistit, aby se vykládka neprováděla, dokud nebudou učiněna patřičná opatření;
(c)
dodržet všechny příslušné předpisy týkající se vykládky;
(d)
ihned po vykládce cisterny, vozu nebo kontejneru:
(i)
odstranit všechny nebezpečné zbytky, které ulpěly na vnější straně cisterny, vozu nebo kontejneru během vykládkového procesu; a
(ii)
zajistit uzavření ventilů a otvorů pro prohlídky;
(e)
zajistit, aby bylo provedeno předepsané vyčištění a dekontaminace vozů nebo kontejnerů; a
(f)
zajistit, aby vozy a kontejnery po jejich úplném vyložení, vyčištění, odplynění a dekontaminaci už nebyly označeny velkými bezpečnostními značkami a oranžovými tabulkami.
1.4.3.7.2
Jestliže vykládce používá služeb jiných účastníků (provádějících čištění, dekontaminaci atd.), musí provést patřičná opatření k tomu, aby byly dodrženy předpisy RID.“
Kapitola 1.5
Odchylky
1.5.1
Dočasné odchylky
1.5.1.1
Příslušné orgány smluvních států RID se mohou dohodnout přímo mezi sebou, že určité přepravy po jejich území se budou dočasně provádět odchylně od předpisu RID, za podmínky, že tím není snížena bezpečnost. Orgán, který byl iniciátorem této dočasné odchylky, musí takové odchylky oznámit Ústřednímu úřadu, který je dá na vědomí smluvním státům RID7.
POZNÁMKA: Zvláštní ujednání podle oddílu 1.7.4 se nepovažuje za dočasnou odchylku ve smyslu tohoto oddílu.
1.5.1.2
Doba platnosti dočasné odchylky nesmí být delší než pět let od data jejího vstupu v platnost. Dočasná odchylka automaticky pozbývá platnosti datem vstupu v platnost příslušné změny RID.
1.5.1.3
Časově omezené odchylky jsou úmluvami podle článku 4 § 2 Jednotných právních předpisů CIM. Přepravy na základě dočasných odchylek jsou přepravami ve smyslu přípojku C Úmluvy COTIF.
POZNÁMKA: Článek 4 § 2 jednotných právních předpisů CIM zní následovně:
„§ 2 Pro přepravy mezi dvěma členskými státy tranzitem přes území státu, který není členským státem, mohou zúčastněné členské státy uzavírat dohody, které se od těchto Jednotných právních států odchylují.“.
1.5.2
Vojenské zásilky
Pro vojenské zásilky, tzn. zásilky s látkami nebo předměty třídy 1, které patří ozbrojeným silám nebo za které jsou ozbrojené síly odpovědné, platí odlišné požadavky [viz pododdíl 5.2.1.5, odstavce 5.2.2.1.8, 5.3.1.1.2 a 5.4.1.2.1 (f) jakož i oddíl 7.2.4 zvláštního ustanovení W 2],
Kapitola 1.6
Přechodná ustanovení
1.6.1
Všeobecná ustanovení
1.6.1.1
Pokud není stanoveno jinak, látky a předměty RID mohou být přepravovány do 30. června 2011 podle předpisů RID11 platných do 31. prosince 2010.
POZNÁMKA: Pro údaje v přepravním dokladu viz odstavec 5.4.1.1.12.
1.6.1.2
(Zrušeno)
1.6.1.3
Látky a předměty třídy 1, patřící ozbrojeným silám některého smluvního státu, které byly zabaleny před 1. lednem 1990 podle předpisu RID12 platných v této době, mohou být přepravovány po 31. prosinci 1989, pokud jsou obaly nepoškozeny a jsou uvedeny v přepravním dokladu jako vojenské věci zabalené před 1. lednem 1990. Ostatní ustanovení platná od 1. ledna 1990 pro tuto třídu musí být dodržena.
1.6.1.4
Látky a předměty třídy 1, které byly zabaleny mezi 1. lednem 1990 a 31. prosincem 1996 podle předpis RID13 platných v této době, mohou být přepravovány po 31. prosinci 1996, pokud jsou obaly nepoškozeny a jsou uvedeny v přepravním dokladu jako věci třídy 1 zabalené mezi 1. lednem 1990 a 31. prosincem 1996.
1.6.1.5
Velké nádoby pro volně ložené látky (IBC) vyrobené podle požadavků bodů 405 (5) a 555 (3) před 1. lednem 1999, které však neodpovídají požadavkům bodů 405 (5) a 555 (3) platným od 1. ledna 1999, smí být dále používány.
1.6.1.6
Velké nádoby pro volně ložené látky (IBC) vyrobené před 1. lednem 2003 podle předpisů bodu 1612 (1) platných do 30. června 2001, které však nesplňují předpisy týkající se výšky písmen, číslic a symbolů odstavce 6.5.2.1.1 platné od 1. července 2001, smějí být nadále používány.
1.6.1.7
Typové schválení pro sudy, kanystry a kompozitní obaly vyrobené z polyetylénu o vysoké nebo střední molekulární hmotnosti vydaná před 1. červencem 2005 podle ustanovení odstavce 6.1.5.2.6 platných do 31. prosince 2004, které však nesplňují ustanovení pododdílu 4.1.1.19, budou dále platná až do 31. prosince 2009. Každý takový obal vyrobený a označený na základě těchto typových schválení může být používán až do konce své dovolené doby používání stanovené v pododdílu 4.1.1.15.
1.6.1.8
Stávající oranžové označení, které splňuje požadavky pododdílu 5.3.2.2 platná do 31. prosince 2004, smí být dále používáno, pokud jsou splněny požadavky uvedené v 5.3.2.2.1 a 5.3.2.2.2, že tabulka, čísla a písmena musí zůstat upevněny bez ohledu na orientaci vozu.
1.6.1.9
(Vyhrazeno)
1.6.1.10
Lithiové články a baterie vyrobené před 1. červencem 2003, které byly vyzkoušeny podle předpisů platných do 31. prosince 2002, avšak nebyly vyzkoušeny podle předpisů platných od 1. ledna 2003, jakož i zařízení obsahující takové lithiové články, mohou být dále přepravovány až do 30. června 2013, pokud jsou splněna všechna ostatní platná ustanovení.
1.6.1.11
Schválení typu pro sudy, kanystry a kompozitní obaly vyrobené z polyetylénu o vysoké nebo střední molekulární hmotnosti a pro IBC z polyetylénu o vysoké molekulární hmotnosti, vydaná před 1. červencem 2007 podle požadavků v oddílu 6.1.6 (a) platných do 31. prosince 2006, které však neodpovídají požadavkům v oddílu 6.1.6 (a) platným od 1. ledna 2007, jsou nadále platná.
1.6.1.12
(Vyhrazeno)
1.6.1.13
(Zrušeno)
1.6.1.14
IBC vyrobené před 1. lednem 2011 a odpovídající konstrukčnímu typu, který neprošel vibrační zkouškou podle 6.5.6.13, nebo který nemusel splňovat kritéria odstavce 6.5.6.9.5 (d) v době, kdy byl podroben zkoušce volným pádem, smějí být dále používány.
1.6.1.15
Velké nádoby pro volně ložené látky (IBC) vyrobené, rekonstruované nebo opravené před 1. lednem 2011 nemusí být označeny nejvyšším dovoleným stohovacím zatížením podle odstavce 6.5.2.2.2. Takové IBC, které nejsou označeny podle 6.5.2.2.2, smějí být dále používány po 31. prosinci 2010, avšak musí být označeny podle 6.5.2.2.2, jsou-li rekonstruovány nebo opraveny po tomto datu.
1.6.1.16
Zvířecí materiál napadený původci nemocí zařazenými do kategorie B, jinými než jsou ti, kteří by byli přiřazeni ke kategorii A, pokud by byli v kulturách (viz odstavec 2.2.62.1.12.2), smí být přepravován podle předpisů stanovených příslušným orgánem až do 31. prosince 2014.12
1.6.1.17
(Zrušeno)
1.6.1.18
(Zrušeno)
1.6.1.19
Ustanovení v 2.2.9.1.10.3 a 2.2.9.1.10.4 týkající se klasifikace látek ohrožujících životní prostředí platná do 31. prosince 2010 smějí být používána až do 31. prosince 2013.
1.6.1.20
Bez ohledu na předpisy kapitoly 3.4 platné od 1. ledna 2011, nebezpečné věci balené v omezených množstvích, jiné než ty, jimž je ve sloupci (7a) tabulky A kapitoly 3.2 přiřazena číslice „0“, smějí být dále přepravovány až do 30. června 2015 podle předpisů kapitoly 3.4 platných do 31. prosince 2010. Avšak v takovém případě smějí být ustanovení v 3.4.12 až 3.4.15 platná od 1. ledna 2011 používána od 1. ledna 2011.
1.6.1.21
(Vyhrazeno)
1.6.1.22
Vnitřní nádoby kompozitních IBC vyrobené před 1. červencem 2011 a značené podle předpisů v 6.5.2.2.4 platných do 31. prosince 2010 se smějí dále používat.
1.6.2
Tlakové nádoby a nádoby pro třídu 2
1.6.2.1
Nádoby vyrobené před 1. lednem 1997, které neodpovídají předpisu RID platnému od 1. ledna 1997, ale jejichž přeprava byla dovolena podle předpisu RID platného do 31. prosince 1996, mohou být používány i po tomto datu, jestliže splňují předpisy pro periodické zkoušky podle pokynů pro balení P 200 a P 203.
1.6.2.2
Lahve podle definice uvedené v oddílu 1.2.1, které byly podrobeny první prohlídce nebo periodické prohlídce před 1.lednem 1997, smějí být přepravovány prázdné a nevyčištěné bez označení bezpečnostními značkami až do data jejich příštího opětovného naplnění nebo příští periodické prohlídky.
1.6.2.3
Nádoby určené pro přepravu látek třídy 2 vyrobené před 1. lednem 2003, smějí být nadále opatřeny, po 1. lednu 2003, označením podle předpisů platných do 31. prosince 2002.
1.6.2.4
Tlakové nádoby zkonstruované a vyrobené podle technických předpisů, které podle oddílu 6.2.5 již nejsou uznávány, mohou být dále používány.
1.6.2.5
Tlakové nádoby a jejich uzávěry zkonstruované a vyrobené podle norem platných v době jejich výroby, (viz 6.2.4) podle ustanovení RID, která platila v té době, mohou být dále používány, pokud to není omezeno zvláštním přechodným ustanovením.
1.6.2.6
Tlakové nádoby pro jiné látky, než jsou látky třídy 2, vyrobené před 1. červencem 2009 podle ustanovení uvedených v 4.1.4.4 platných do 31. prosince 2008, které však neodpovídají ustanovením uvedeným v 4.1.3.6 platným od 1. ledna 2009, smějí být dále používány, pokud jsou dodržena ustanovení uvedená v 4.1.4.4 platná do 31. prosince 2008.
1.6.2.7
Smluvní státy RID smějí dále používat ustanovení podle 6.2.1.4.1 až 6.2.1.4.4 platná do 31. prosince 2008 namísto ustanovení 1.8.6 a 1.8.7 a 6.2.2.10, 6.2.3.6 až 6.2.3.8 až do 30. června 2011.
1.6.2.8
Typová schválení pro tlakové nádoby vydaná před 1. červencem 2011 musí být přezkoumána a uvedena do souladu s ustanoveními uvedenými v 1.8.7.2.4 před 1. lednem 2013.
1.6.2.9
Ustanovení pokynu pro balení P 200 (10), zvláštního ustanovení pro balení v 4.1.4.1 platná do 31. prosince 2010 smějí být smluvními státy RID používána pro láhve vyrobené před 1. lednem 2015.
1.6.2.10
Opakovaně plnitelné svařované ocelové láhve pro přepravu plynů UN čísel 1011,1075, 1965, 1969 nebo 1978, kterým byl podle pokynu pro balení P 200 (10), zvláštního ustanovení pro balení (v) v 4.1.4.1 platného do 31. prosince 2010 příslušným orgánem země (zemí) přepravy povolen interval mezi periodickými prohlídkami 15 let, smějí být dále podrobovány periodickým prohlídkám podle těchto ustanovení.
1.6.2.11
Smluvní státy RID nemusí používat předpisy uvedené v 1.8.6, 1.8.7 nebo 1.8.8 pro posuzování shody plynových kartuší před 1. lednem 2013. V tomto případě smějí být plynové kartuše vyrobené a připravené k přepravě před 1. lednem 2013 dále přepravovány po tomto datu, pokud jsou dodržena všechna ostatní příslušná ustanovení RID.
1.6.3
Cisternové a bateriové vozy
1.6.3.1
Cisternové vozy vyrobené před vstupem v platnost předpisů platných od 1. října 1978, smějí být dále používány, jestliže výstroj nádrží odpovídá požadavkům kapitoly 6.8. Tloušťka stěny nádrží, kromě nádrží určených pro přepravu hluboce zchlazených zkapalněných plynů třídy 2, musí odpovídat výpočtovému tlaku nejméně 0,4 MPa (přetlak 4 bary) v případě měkké oceli, nebo nejméně 200 kPa (přetlak 2 bary) v případě hliníku nebo hliníkových slitin.
1.6.3.2
Periodické zkoušky cisternových vozů ponechaných v provozu podle těchto přechodných ustanovení musí být prováděny podle požadavků uvedených v pododdílech 6.8.2.4 a 6.8.3.4 a podle zvláštních požadavků pro jednotlivé třídy. Pokud dřívější ustanovení nepředepisovala vyšší zkušební tlak, pak je pro nádrže z hliníku a hliníkových slitin postačující zkušební tlak 200 kPa (přetlak 2 bary).
1.6.3.3
Cisternové vozy, které splňují přechodná ustanovení uvedená v pododdílech 1.6.3.1 a 1.6.3.2, mohou být používány až do 30. září 1998 pro přepravu nebezpečných věcí, pro které byly schváleny. Toto přechodné období se nevztahuje na cisternové vozy určené pro přepravu látek třídy 2 ani na cisternové vozy, jejichž tloušťka stěny a části výstroje splňují požadavky kapitoly 6.8.
1.6.3.4
Cisternové vozy vyrobené před 1. lednem 1988 podle požadavků platných do 31. prosince 1987, které však požadavkům platným od 1. ledna 1988 nevyhovují, smějí být nadále používány. Toto platí také pro cisternové vozy, které nejsou označeny podle oddílu 1.6.1 přípojku XI údajem o materiálu cisterny, což je předepsáno od 1. ledna 1988.
1.6.3.5
Cisternové vozy vyrobené před 1. lednem 1993 podle předpisů platných do 31. prosince 1992, které však nesplňují předpisy platné od 1. ledna 1993, smějí být dále používány.
1.6.3.6
Cisternové vozy vyrobené před 1. lednem 1995 podle předpisů platných do 31. prosince 1994, které však nesplňují předpisy platné od 1. ledna 1995, smějí být dále používány.
1.6.3.7
Cisternové vozy určené pro přepravu hořlavých kapalin s bodem vzplanutí více než 55 °C a nejvýše 60 °C vyrobené před 1. lednem 1997 podle ustanovení oddílů 1.2.7, 1.3.8 a 3.3.3 přípojku XI platných do 31. prosince 1996, které však nesplňují požadavky těchto oddílů platných od 1. ledna 1997, smějí být dále používány.
1.6.3.8
Cisternové vozy, bateriové vozy a vozy se snímatelnými cisternami určené pro přepravu látek třídy 2 vyrobené před 1. lednem 1997, mohou mít značení podle předpisů platných do 31. prosince 1996 až do příští periodické zkoušky.
Jestliže byla v důsledku změn v RID některá oficiální pojmenování plynů pozměněna, není nutno měnit pojmenování na štítku nebo na vlastní nádrži (viz odstavec 6.8.3.5.2 nebo 6.8.3.5.3), pokud se pojmenování plynů na cisternových vozech, bateriových vozech a vozech se snímatelnými cisternami nebo na štítcích /viz odstavec 6.8.3.5.6 (b) nebo (c)/ upraví při nejbližší periodické zkoušce.
1.6.3.9
(Vyhrazeno)
1.6.3.10
(Vyhrazeno)
1.6.3.11
Cisternové vozy vyrobené před 1. lednem 1997 podle předpisů platných do 31. prosince 1996, které však nesplňují požadavky přípojku XI oddílů 3.3.3 a 3.3.4 platné od 1. ledna 1997, smějí být dále používány.
Cisternové vozy určené pro přepravu látky UN čísla 2401 PIPERIDIN, vyrobené před 1. lednem 1999 podle ustanovení přípojku XI oddílu 3.2.3 platného do 31. prosince 1998, které však neodpovídají předpisům platným od 1. ledna 1999, smějí být dále používány až do 31. prosince 2009.
1.6.3.12
(Zrušeno)
1.6.3.13
(Zrušeno)
1.6.3.14
Cisternové vozy, které byly konstruovány a vyrobeny podle předpisů Přípojku XI platných před 1. lednem 1999, tj. které byly vyrobeny a konstruovány podle pododdílu 5.3.6.3 předpisů platných do 31. prosince 1998, které však neodpovídají pododdílu 5.3.6.3 předpisů platných od 1. ledna 1999 mohou být používány i nadále.
1.6.3.15
Cisternové vozy vyrobené před 1. červencem 2007 podle předpisů platných do 31. prosince 2006, které však nesplňují předpisy platné od 1. ledna 2007, které jsou uvedeny v odstavci 6.8.2.2.3, smějí být dále používány až do příští periodické prohlídky.
1.6.3.16
Pro cisternové vozy a bateriové vozy vyrobené před 1. červencem 2007, které nesplňují ustanovení oddílu 4.3.2, jakož i pododdílů 6.8.2.4 a 6.8.3.4 pokud se týká dokumentace cisterny (pasportu), musí být uchovávání dokladů pro dokumentaci cisterny (pasport) zahájeno nejpozději při příští periodické prohlídce.
1.6.3.17
Cisternové vozy určené pro přepravu látek třídy 3, obalové skupiny I s tenzí par při 50 °C nejvýše 175 kPa (1,75 baru) (absolutní), vyrobené před 1. červencem 2007 podle předpisů platných do 31. prosince 2006, kterým byl přiřazen kód cisterny L1,5BN podle předpisů platných do 31. prosince 2006, smějí být dále používány pro přepravu výše uvedených látek až do 31. prosince 2022.
1.6.3.18
Cisternové a bateriové vozy vyrobené před 1. lednem 2003 podle předpisů platných do 30. června 2001, které však nesplňují předpisy platné od 1. července 2001, smějí být dále používány.
Avšak musí být označeny příslušným kódem cisteren, a pokud je to náležité, příslušnými alfanumerickými kódy zvláštních ustanovení TC a TE podle 6.8.4.
1.6.3.19
(Vyhrazeno)
1.6.3.20
Cisternové vozy vyrobené před 1. červencem 2003 podle předpisů platných do 31. prosince 2002, které však nesplňují požadavky odstavce 6.8.2.1.7 účinná od 1. ledna 2003 a zvláštní ustanovení TE 15 v 6.8.4.(b) účinná od 1. ledna 2003 do 31. prosince 2006, smějí být dále používány.
1.6.3.21
(Zrušeno)
1.6.3.22
Cisternové vozy s nádržemi z hliníkových slitin vyrobené před 1. lednem 2003 podle předpisů platných do 31. prosince 2002, které neodpovídají předpisům platným od 1. ledna 2003, smějí být dále používány.
1.6.3.23
(Zrušeno)
1.6.3.24
Cisternové vozy pro přepravu žíravých plynů UN 1052, UN 1790 a UN 2073 vyrobené před 1. lednem 2003 podle předpisů platných do 31. prosince 2002, které neodpovídají požadavkům odstavce 6.8.5.1.1 b) platného od 1. ledna 2003, smějí být dále používány.
1.6.3.25
Písmeno „L“ vyžadované podle 6.8.2.5.2 se nemusí uvádět až do první prohlídky a zkoušky po 1. lednu 2009.
Druh zkoušky („P“ nebo „L“) vyžadovaný podle odstavce 6.8.2.5.1 je třeba doplnit na štítek cisterny teprve při první předepsané zkoušce po 1. lednu 2007. Pokud není písmeno „L“ uvedeno na cisternovém voze po datu příští prohlídky podle 6.8.2.5.2 , nesmí být datum stanovené pro provedení příští prohlídky překročeno.
1.6.3.26
Cisternové vozy vyrobené před 1. lednem 2007 podle předpisů platných do 31. prosince 2006, které však nesplňují předpisy platné od 1. ledna 2007 týkající se vyznačení vnějšího výpočtového tlaku podle odstavce 6.8.2.5.1, mohou být dále používány.
1.6.3.27
(a) Cisternové vozy a bateriové vozy pro přepravu:
-
plynů třídy 2 s klasifikačními kódy, které obsahují písmeno (písmena) T, TF, TC, TO, TFC nebo TOC, stejně jako
-
látek tříd 3 až 8 přepravovaných v kapalném stavu a látek, jimž jsou v kapitole 3.2, tabulce A, sloupci (12) přiřazeny kódy cisteren L15CH, L15DH nebo L21DH
které byly vyrobeny před 1. lednem 2005, avšak neodpovídají požadavkům zvláštního ustanovení TE 22 oddílu 6.8.4 platného od 1. ledna 2005, mohou být dále používány. Musí však být nejpozději do 31. prosince 2010 dodatečně opatřeny výstrojí podle zvláštního ustanovení TE 22, aby jejich schopnost absorpce energie činila alespoň 500 kJ na každém konci vozu.
Avšak pro cisternové vozy a bateriové vozy, které se mají podrobit periodické prohlídce a zkoušce podle odstavce 6.8.2.4.2 nebo 6.8.2.4.6 mezi 1. lednem 2011 a 31. prosincem 2012, smí být toto dodatečné opatření výstrojí provedeno nejpozději do 31. prosince 2012.
(b)
Cisternové vozy a bateriové vozy pro přepravu:
-
plynů třídy 2 s klasifikačními kódy, které obsahují písmeno F, stejně jako
-
látek tříd 3 až 8 přepravovaných v kapalném stavu a látek, jimž jsou v kapitole 3.2, tabulce A, sloupci (12) přiřazeny kódy cisteren L10BH, L10CH nebo L10DH
které byly vyrobeny před 1. lednem 2007, avšak neodpovídají požadavkům zvláštního ustanovení TE 22 oddílu 6.8.4 platného od 1. ledna 2007, mohou být dále používány.
1.6.3.28
Cisternové vozy vyrobené před 1. lednem 2005 podle předpisů platných do 31. prosince 2004, které však neodpovídají požadavkům odstavce 6.8.2.2.1, druhého pododstavce, je nutno nejpozději při příští přestavbě nově vystrojit, pokud je to prakticky možné a prováděné práce vyžadují demontáž dílů nástavby.
1.6.3.29
Cisternové vozy vyrobené před 1. lednem 2005, které však neodpovídají požadavkům ustanovení odstavce 6.8.2.2.4 platným od 1. ledna 2005, smějí být dále používány.
1.6.3.30
(Vyhrazeno)
1.6.3.31
Cisternové vozy a cisterny tvořící prvky bateriových vozů zkonstruované a vyrobené podle technických předpisů, které byly uznávány v době jejich výroby podle ustanovení 6.8.2.7, která platila v té době, smějí být dále používány.
1.6.3.32
Cisternové vozy určené pro přepravu:
-
plynů třídy 2 s klasifikačním kódem, který obsahuje písmeno T, (TF, TC, TO, TFC nebo TOC) a
-
kapalných látek tříd 3 až 8, které mají v kapitole 3.2 tabulce A sloupci 12 přidělen kód cisterny L15CH, L15DH nebo L21DH,
vyrobené před 1. lednem 2007, které však nesplňují předpisy platné od 1. ledna 2007 týkající se požadavků oddílu 6.8.4 (b) zvláštní ustanovení TE 25, mohou být dále používány.
Cisternové vozy pro přepravu plynů UN 1017 CHLÓR, UN 1749 FLUORID CHLORITÝ (CHLORTRIFLUORID), UN 2189 'DICHLORSILAN, UN 2901 CHLORID BROMU (BROMCHLORID) a UN 3057 TRIFLUORACETYLCHLORID, u nichž tloušťka den neodpovídá zvláštnímu ustanovení TE 25 (b), musí být přesto dodatečně vybaveny zařízeními podle zvláštního ustanovení TE 25(a), (c) nebo (d) nejpozději do 31. prosince 2014.
1.6.3.33
Cisternové vozy a bateriové vozy pro plyny třídy 2 vyrobené před 1. lednem 1986 podle předpisů platných do 31. prosince 1985, a které neodpovídají ustanovením uvedeným v 6.8.3.1.6 týkajících se nárazníků, smějí být dále používány.
1.6.3.34
(Vyhrazeno)
1.6.3.35
Smluvní státy RID nemusí aplikovat požadavky podle 1.8.6, 1.8.7. a zvláštních ustanovení TA 4 a TT 9 oddílu 6.8.4 před 1. červencem 2011.
1.6.3.36
Cisternové vozy vyrobené před 1. lednem 2011 podle předpisů platných do 31. prosince 2010, které však neodpovídají požadavkům v 6.8.2.1.29 platným od 1. ledna 2011, smějí být dále používány.
1.6.3.37
Typová schválení pro cisternové vozy a bateriové vozy vydaná před 1. červencem 2011 musí být přezkoumána a uvedena do souladu s ustanoveními uvedenými v 1.8.7.2.4 nebo 6.8.2.3.3 před 1. lednem 2013.
1.6.3.38
Cisternové vozy a bateriové vozy zkonstruované a vyrobené podle norem platných v době jejich výroby (viz 6.8.2.6 a 6.8.3.6) podle ustanovení RID, která platila v té době, smějí být dále používány, pokud to není omezeno zvláštním přechodným ustanovením.
1.6.3.39
Cisternové vozy vyrobené před 1. červencem 2011 podle požadavků uvedených v 6.8.2.2.3, platných do 31. prosince 2010, které však neodpovídají požadavkům uvedeným v 6.8.2.2.3, třetí odstavec, týkajícím se umístění pojistky proti prošlehnutí plamene nebo lapače jisker, smějí být dále používány.
1.6.3.40
Pro látky toxické při vdechování UN čísel 1092, 1238, 1239, 1244, 1251, 1510, 1580, 1810, 1834, 1838, 2474, 2486, 2668, 3381, 3383, 3385, 3387 a 3389 smí být kód cisteren udaný ve sloupci (12) tabulky A kapitoly 3.2, platný do 31. prosince 2010, dále používán až do 31. prosince 2016 pro cisternové vozy vyrobené před 1. červencem 2011.
1.6.4
Cisternové kontejnery, přemístitelné cisterny a MEGC
1.6.4.1
Cisternové kontejnery vyrobené před 1. lednem 1988 podle předpisů platných do 31. prosince 1987, které však nesplňují předpisy platné od 1. ledna 1988, mohou být dále používány.
1.6.4.2
Cisternové kontejnery vyrobené před 1. lednem 1993 podle předpisů platných do 31. prosince 1992, které však nesplňují předpisy platné od 1. ledna 1993, mohou být dále používány.
1.6.4.3
Cisternové kontejnery vyrobené před 1. lednem 1995 podle předpisů platných do 31. prosince 1994, které však nesplňují předpisy platné od 1. ledna 1995, mohou být dále používány.
1.6.4.4
Cisternové kontejnery pro přepravu hořlavých kapalných látek s bodem vzplanutí vyšším než 55 °C a méně než 60 °C vyrobené před 1. lednem 1997 podle požadavků oddílů 1.2.7, 1.3.8 a 3.3.3 přípojku X platných do 31. prosince 1996, které však neodpovídají požadavkům těchto oddílů platných od 1. ledna 1997, mohou být dále používány.
1.6.4.5
Jestliže byla v důsledku změn RID některá oficiální pojmenování pro přepravu plynů pozměněna, není nutno měnit pojmenování na štítku nebo na vlastní nádrži (viz odstavec 6.8.3.5.2 nebo odstavec 6.8.3.5.3) pokud se pojmenování plynů na cisternových kontejnerech a MEGC nebo na štítcích /viz odstavec 6.8.3.5.6 (b) nebo (c)/ upraví při nejbližší periodické zkoušce.
1.6.4.6
Cisternové kontejnery vyrobené před 1. lednem 2007 podle předpisů platných do 31. prosince 2006, které však nesplňují předpisy platné od 1. ledna 2007, které se týkají vyznačení vnějšího výpočtového tlaku podle odstavce 6.8.2.5.1, mohou být dále používány.
1.6.4.7
Cisternové kontejnery vyrobené před 1. lednem 1997 podle předpisů platných do 31. prosince 1996, které však nesplňují požadavky přípojku X oddílů 3.3.3 a 3.3.4 platné od 1. ledna 1997, smějí být dále používány.
1.6.4.8
Cisternové kontejnery vyrobené před 1. lednem 1999 podle požadavků přípojku X pododdílu 5.3.6.3, platné do 31. prosince 1998, které však neodpovídají požadavkům přípojku X pododdílu 5.3.6.3 platným od 1.ledna 1999, smějí být dále používány.
1.6.4.9
Cisternové kontejnery a MEGC zkonstruované a vyrobené podle technických norem, které byly uznávány v době jejich výroby podle ustanovení uvedených v 6.8.2.7, která platila v té době, smějí být dále používány.
1.6.4.10
(Vyhrazeno)
1.6.4.11
(Vyhrazeno)
1.6.4.12
Cisternové kontejnery a MEGC vyrobené před 1. lednem 2003 podle předpisů platných do 30. června 2001, které však nesplňují předpisy platné od 1. července 2001, smějí být dále používány.
Avšak musí být označeny příslušným kódem cisteren, a pokud je to náležité, příslušnými alfanumerickými kódy zvláštních ustanovení TC a TE podle 6.8.4.
1.6.4.13
Cisternové kontejnery vyrobené před 1. červencem 2003 podle předpisů platných do 31. prosince 2002, které však nesplňují požadavky odstavce 6.8.2.1.7 účinná od 1. ledna 2003 a zvláštní ustanovení TE 15 v 6.8.4.(b) účinná od 1. ledna 2003 do 31. prosince 2006, smějí být dále používány.
1.6.4.14
Cisternové kontejnery pro přepravu žíravých plynů UN 1052, UN 1790 a UN 2073 vyrobené před 1. lednem 2003 podle předpisů platných do 31. prosince 2002, které však nesplňují požadavky odstavce 6.8.5.1.1 b) platné od 1. ledna 2003, smějí být dále používány.
1.6.4.15
Druh zkoušky („P“ nebo „L“) vyžadovaný podle odstavce 6.8.2.5.1 je třeba doplnit na tabuli cisterny teprve při první předepsané zkoušce po 1. lednu 2007.
1.6.4.16
(Zrušeno)
1.6.4.17
Cisternové kontejnery vyrobené před 1. červencem 2007 podle předpisů platných do 31. prosince 2006, které však nesplňují předpisy platné od 1. ledna 2007, které jsou uvedeny v odstavci 6.8.2.2.3, smějí být dále používány až do příští periodické prohlídky.
1.6.4.18
Pro cisternové kontejnery a MEGC vyrobené před 1. červencem 2007, které nesplňují ustanovení oddílu 4.3.2, jakož i pododdílů 6.8.2.3 a 6.8.2.4 a 6.8.3.4 co se týče dokumentace cisterny (pasportu), musí být uchovávání dokladů pro dokumentaci cisterny (pasport) zahájeno nejpozději při příští periodické prohlídce.
1.6.4.19
Cisternové kontejnery určené pro přepravu látek třídy 3, obalové skupiny I s tenzí par při 50 °C nejvýše 175 kPa (1,75 baru) (absolutní), vyrobené před 1. červencem 2007 podle předpisů platných do 31. prosince 2006, kterým byl přiřazen kód cisterny L1,5BN podle předpisů platných do 31. prosince 2006, smějí být dále používány pro přepravu výše uvedených látek až do 31. prosince 2016.
1.6.4.20
Cisternové kontejnery pro podtlakové vyčerpávání odpadů vyrobené před 1. červencem 2005 podle požadavků platných do 31. prosince 2004, které však neodpovídají požadavkům pododdílu 6.10.3.9 platným od 1. ledna 2005, smějí být dále používány.
1.6.4.21
až 1.6.4.29 (Vyhrazeno)
1.6.4.30
Přemístitelné cisterny a UN MEGC, které nesplňují konstrukční požadavky platné od 1. ledna 2007, ale které byly vyrobeny podle osvědčení o schválení typu, které bylo vydáno před 1. lednem 2008, smějí být dále používány.
1.6.4.31
Pro látky, u nichž je ve sloupci (11) tabulky A kapitoly 3.2 uvedeno zvláštní ustanovení TP 35, smí být až do 31. prosince 2014 dále používán pokyn pro přemístitelné cisterny T 14 předepsaný v RID, platném do 31. prosince 2008.
1.6.4.32
Pokud byla nádrž cisternového kontejneru již před 1. lednem 2009 rozdělena přepážkami nebo peřejníky na oddíly o vnitřním objemu nejvýše 7.500 litrů, nemusí být vnitřní objem nádrže doplněn symbolem „S“ v údajích vyžadovaných odstavcem 6.8.2.5.1 až do provedení příští periodické prohlídky podle odstavce 6.8.2.4.2.
1.6.4.33
Bez ohledu na ustanovení odstavce 4.3.2.2.4, cisternové kontejnery určené pro přepravu zkapalněných plynů nebo hluboce zchlazených zkapalněných plynů, které splňují platné konstrukční požadavky RID, ale byly před 1. červencem 2009 rozděleny přepážkami nebo peřejníky na oddíly o vnitřním objemu větším než 7.500 litrů, smějí být dále plněny do více než 20 % a méně než 80 % svého vnitřního objemu.“
1.6.4.34
Smluvní státy RID nemusí používat ustanovení oddílů 1.8.6, 1.8.7 a zvláštních ustanovení TA 4 a TT 9 oddílu 6.8.4 před 1. červencem 2011.
1.6.4.35
Typová schválení pro cisternové kontejnery a MEGC vydaná před 1. červencem 2011 musí být přezkoumána a uvedena do souladu s ustanoveními uvedenými v 1.8.7.2.4 nebo 6.8.2.3.3 před 1. lednem 2013.
1.6.4.36
Pro látky, u nichž je ve sloupci (11) tabulky A kapitoly 3.2 uvedeno TP 37, smí být pokyn pro přemístitelné cisterny předepsaný v RID platném do 31. prosince 2010 dále používán až do 31. prosince 2016.
1.6.4.37
Přemístitelné cisterny a MEGC vyrobené před 1. lednem 2012, které vyhovují požadavkům na značení v 6.7.2.20.1, 6.7.3.16.1, 6.7.4.15.1 nebo 6.7.5.13.1 platným do 31. prosince 2010, jak je to náležité, smějí být dále používány, jestliže splňují všechny ostatní příslušné požadavky RID platné od 1. ledna 2011, včetně, pokud je to aplikovatelné, požadavku uvedeného v 6.7.2.20.1 (g) na značení symbolem „S“ na štítku, pokud je nádrž nebo komora rozdělena peřejníky na oddíly o vnitřním objemu nejvýše 7.500 litrů. Pokud byla nádrž nebo komora rozdělena peřejníky na oddíly o vnitřním objemu nejvýše 7.500 litrů již před 1. lednem 2012, nemusí být vnitřní objem nádrže nebo popřípadě komory doplněn symbolem „S“ až do provedení příští periodické prohlídky nebo zkoušky podle 6.7.2.19.5.
1.6.4.38
Přemístitelné cisterny vyrobené před 1. lednem 2014 nemusí být označeny pokynem pro přemístitelné cisterny, jak je vyžadováno v 6.7.2.20.2, 6.7.3.16.2 a 6.7.4.15.2, až do příští periodické prohlídky a zkoušky.
1.6.4.39
Cisternové kontejnery a MEGC zkonstruované a vyrobené podle norem platných v době jejich výroby (viz 6.8.2.6 a 6.8.3.6) podle ustanovení RID, která platila v té době, smějí být dále používány, pokud to není omezeno zvláštním přechodným ustanovením.
1.6.4.40
Cisternové kontejnery vyrobené před 1. červencem 2011 podle požadavků uvedených v 6.8.2.2.3, platných do 31. prosince 2010, které však neodpovídají požadavkům uvedeným v 6.8.2.2.3, třetí odstavec, týkajícím se umístění pojistky proti prošlehnutí plamene nebo lapače jisker, smějí být dále používány.
1.6.4.41
Pro látky toxické při vdechování UN čísel 1092, 1238, 1239, 1244, 1251, 1510, 1580, 1810, 1834, 1838, 2474, 2486, 2668, 3381, 3383, 3385, 3387 a 3389 smí být kód cisteren udaný ve sloupci (12) tabulky A kapitoly 3.2, platný do 31. prosince 2010, dále používán až do 31. prosince 2016 pro cisternové kontejnery vyrobené před 1. červencem 2011.
1.6.5
(Vyhrazeno)
1.6.6
Třída 7
1.6.6.1
Kusy nevyžadující schválení konstrukce příslušným orgánem podle vydání z let 1985 a 1985 (se změnami 1990) předpisů IAEA Safety Series No. 6
Vyjmuté kusy, průmyslové kusy typu IP-1, typu IP-2 a typu IP-3 a kusy typu A, které nevyžadují schválení konstrukce příslušným orgánem a které splňují předpisy vydání z roků 1985 nebo 1985 (se změnami 1990) Pravidel pro bezpečnou přepravu radioaktivních látek Mezinárodní agentury pro atomovou energii (série č. 6) [IAEA Regulations for the Transport of Radioactive Materiál (IAEA Safety Series No. 6)] mohou být nadále používány za podmínky, že jsou podrobeny povinnému programu zajištění kvality podle předpisů oddílu 1.7.3 a mezním hodnotám aktivity a omezením týkajícím se látek uvedeným v pododdílu 2.2.7.2.2, 2.2.7.2.4.1, 2.2.7.2.4.4, 2.2.7.2.4.5, 2.2.7.2.4.6, zvláštním ustanovení 336 kapitoly 3.3 a 4.1.9.3.
Jakýkoli změněný obal, ledaže se touto změnou zvýší bezpečnost, nebo vyrobený po 31. prosinci 2003 musí splňovat požadavky RID. Kusy připravené k přepravě nejpozději do 31. prosince 2003 podle vydání z roku 1985 nebo 1985 (se změnami 1990) IAEA Regulations for the Transport of Radioactive Materiál (IAEA Safety Series No. 6) mohou být dále přepravovány. Kusy připravené pro přepravu po tomto datu musí splňovat požadavky RID.
1.6.6.2
Kusy schválené podle vydání z let 1973, 1973 (se změnami), 1985 a 1985 (se změnami 1990) IAEA Safety Series No. 6
1.6.6.2.1
Obaly vyrobené podle konstrukčního vzoru kusu schváleného příslušným orgánem podle ustanovení vydání 1973 nebo 1973 (se změnami) IAEA Safety Series No. 6 mohou být dále používány za předpokladu vícestranného schválení konstrukčního vzoru kusu, povinného programu zajištění kvality podle příslušných předpisů oddílu 1.7.3, mezních hodnot aktivity a omezení týkajících se látek uvedených v pododdílu 2.2.7.2.2, 2.2.7.2.4.1, 2.2.7.2.4.4, 2.2.7.2.4.5, 2.2.7.2.4.6, zvláštním ustanovení 337 kapitoly 3.3 a 4.1.9.3. Není dovoleno zahájit novou výrobu obalů tohoto druhu. Změny v konstrukci obalu nebo v povaze nebo množství schváleného radioaktivního obsahu, které by podle stanoviska příslušného orgánu významně ovlivnily bezpečnost, musí vyhovět předpisům RID. Každému obalu musí být podle ustanovení v odstavci 5.2.1.7.5 přiděleno sériové číslo, které musí být vyznačeno na jeho vnější straně.
1.6.6.2.2
Obaly vyrobené podle konstrukčního vzoru kusu schváleného příslušným orgánem podle ustanovení vydání 1985 nebo 1985 (se změnami 1990) IAEA Safety Series No. 6 mohou být dále používány za předpokladu vícestranného schválení konstrukčního vzoru kusu povinného programu zajištění kvality podle příslušných předpisů oddílu 1.7.3 a mezních hodnot aktivity a omezení týkajících se látek uvedených v pododdílu 2.2.7.2.2, 2.2.7.2.4.1, 2.2.7.2.4.4, 2.2.7.2.4.5, 2.2.7.2.4.6, zvláštním ustanovení 337 kapitoly 3.3 a 4.1.9.3. Změny v konstrukci obalu nebo v povaze nebo množství schváleného radioaktivního obsahu, které by podle stanoviska příslušného orgánu významně ovlivnily bezpečnost, musí vyhovět předpisům RID. Všechny obaly, jejichž výroba bude zahájena po 31. prosinci 2006, musí splňovat předpisy RID.
1.6.6.3
Radioaktivní látky zvláštní formy schválené podle vydání z let 1973, 1973 (se změnami), 1985 a 1985 (se změnami 1990) IAEA Safety Series No. 6
Radioaktivní látky zvláštní formy vyrobené podle konstrukčního vzoru, který byl jednostranně schválen příslušným orgánem podle vydání 1973, 1973 (se změnami), 1985 a 1985 (se změnami 1990) IAEA Safety Series No. 6, mohou být dále používány, pokud jsou v souladu s povinným programem zajištění kvality podle příslušných předpisů uvedených v oddílu 1.7.3. Všechny radioaktivní látky zvláštní formy vyrobené po 31. prosinci 2003 musí splňovat předpisy RID.
Kapitola 1.7
Všeobecná opatření pro třídu 7
1.7.1
Rozsah a použití
POZNÁMKA 1
: V případě nehod nebo událostí v průběhu přepravy radioaktivních látek, musí být plněna nouzová opatření k ochraně osob, majetku a životního prostředí tak jak je stanoveno relevantními národními a/nebo mezinárodními organizacemi. Příslušné směrnice jsou obsaženy v dokumentu „Plánování a příprava havarijní odezvy při nehodách zahrnující radioaktivní látky“, bezpečnostní norma Safety Standard Series N. TS-G-1.2 (ST-3), vydaná IAEA, Vídeň (2002).
2
: Bezpečnostní postupy musí zahrnovat možnost přítomnosti jiných nebezpečných látek, které mohou ovlivnit reakci mezi obsahem zásilky a životním prostředím v případě nehody.
1.7.1.1
RID stanoví normy bezpečnosti, které obsahují přijatelnou úroveň kontroly záření, kritického stavu a tepelného ohrožení osob, majetku a životního prostředí, spojených s přepravou radioaktivních látek. RID je založen na IAEA předpisech pro přepravu radioaktivních látek, soubor bezpečnostních norem vydání 2009, Safety Standards Series No. TS-R-1, IAEA, Vídeň (2009). Vysvětlující materiál je možno nalézt v „Advisory Materiál for the IAEA Regulations for the Safe Transport of Radioactive Materiál (2005 Edition)“, Safety Standard Series No. TS-G-1.1 (Rev.1), IAEA, Vídeň (2008).
1.7.1.2
Cílem RID je stanovit požadavky, které musí být splněny, aby se zajistila bezpečnost a ochrana osob, majetku a životního prostředí před účinky záření při přepravě radioaktivních látek. Této ochrany se dosahuje těmito požadavky:
(a)
uzavřením radioaktivního obsahu;
(b)
kontrolou vnějších dávkových intenzit;
(c)
zabráněním kritického stavu; a
(d)
zamezením škodám způsobených teplem.
Tyto požadavky se uspokojují za prvé uplatňováním odstupňovaného přístupu k limitům obsahu pro kusy a vozy a uplatněním norem týkajících se konstrukce kusu v závislosti na riziku, které představuje radioaktivní obsah. Za druhé se uspokojují uplatňováním předpisů pro konstrukci a používání kusů a pro údržbu obalů s přihlédnutím k povaze radioaktivního obsahu. Dále jsou uspokojovány vyžadováním administrativních kontrol a popřípadě schválením příslušnými orgány.
1.7.1.3
RID se vztahuje na železniční přepravu radioaktivních látek včetně přepravy, která souvisí s používáním radioaktivních látek. Přeprava zahrnuje všechny činnosti a podmínky spojené a vyvolané přemisťováním radioaktivních látek; ty pak zahrnují konstrukci, výrobu, údržbu a opravy obalů a přípravu, odeslání, nakládku, přepravu včetně tranzitního skladování, vykládku a příjem v konečném místě určení nákladů radioaktivních látek a kusů. K plnění požadavků RID se aplikuje odstupňované přístupy, které jsou charakterizovány třemi všeobecnými stupni přísnosti:
(a)
běžné podmínky přepravy (bez nehod);
(b)
normální podmínky přepravy (drobné nehody);
(c)
nehodové podmínky přepravy.
1.7.1.4
Opatření RID se neuplatní u následujících přeprav:
a)
Radioaktivní látky, které jsou integrální součástí dopravních prostředků;
b)
Radioaktivní látky, které jsou přepravovány uvnitř podniku, kde podléhají příslušným bezpečnostním předpisům platným v tomto podniku a kde přeprava neprobíhá po veřejných komunikacích nebo po dráze;
c)
Radioaktivní látky, které jsou implantovány nebo vloženy do organizmu osob nebo živých zvířat pro diagnostické nebo terapeutické účely;
d)
Radioaktivní látky ve výrobcích určených ke spotřebě, které obdržely příslušné schválení příslušného orgánu, pokud následuje jejich prodej koncovému uživateli;
e)
Přírodní látky a rudy obsahující radionuklidy, které se v přírodě vyskytují a které nejsou určeny ke zpracování pro použití těchto radionuklidů za předpokladu, že koncentrace aktivity těchto látek nepřevyšuje 10-ti násobek hodnot uvedených v 2.2.7.2.2.1 (b) nebo vypočtené v souladu s 2.2.7.2.2.2 až 2.2.7.2.2.6;
f)
Neradioaktivní tuhé předměty s radioaktivními látkami přítomnými na jakémkoli povrchu v množstvích nepřevyšujícím mezní hodnotu stanovenou v definici „kontaminace“ v 2.2.7.1.2.
1.7.1.5
Zvláštní ustanovení pro přepravu vyjmutých kusů
1.7.1.5.1
Vyjmuté kusy, které smějí obsahovat radioaktivní látky v omezených množstvích, přístroje, výrobky a prázdné obaly, jak jsou specifikovány v 2.2.7.2.4.1, podléhají pouze následujícím ustanovením částí 5 až 7:
a)
příslušná ustanovení uvedená v 5.1.2, 5.1.3.2, 5.1.4, 5.1.5.4, 5.2.1.9 a 7.5.11 CW33 (5.2);
b)
požadavky na vyjmuté kusy specifikované v 6.4.4; a
c)
pokud vyjmutý kus obsahuje štěpný materiál, bude použita jedna z výjimek uvedených v 2.2.7.2.3.5 a budou uplatněny požadavky 6.4.7.2.
1.7.1.5.2
Vyjmuté kusy podléhají relevantním ustanovením všech ostatních částí RID.
1.7.2
Program ochrany proti záření
1.7.2.1
Přeprava radioaktivních látek musí probíhat podle programu ochrany proti záření, který obsahuje systematický soubor ustanovení zaměřených na provádění přiměřených ochranných opatření proti záření.
1.7.2.2
Osobní dávky musí být nižší, než jsou příslušné dávkové limity. Ochrana a bezpečnost musí být optimalizovány tak, aby velikost individuálních dávek, počet osob vystavených záření a pravděpodobnost zdraví škodlivého záření byly udrženy tak nízké, jak je to jen rozumně dosažitelné s přihlédnutím k ekonomickým a sociálním faktorům kromě toho, že individuálně obdržené dávky budou omezeny dávkovými limity. Musí být zvolen strukturalizovaný systematický postup na vztahy mezi přepravou a ostatními činnostmi.
1.7.2.3
Povaha a rozsah měření použité v programu se musí vztahovat k závažnosti a pravděpodobnosti radiačního ozáření. Program musí zahrnovat požadavky uvedené v 1.7.2.2., 1.7.2.4, 1.7.2.5 a 7.5.11 CW 33 (1.1). Programové dokumenty musí být k dispozici na vyžádání, pro inspekci příslušného orgánu.
1.7.2.4
Pro profesní vystavení záření vznikající při dopravních činnostech, kde se odhaduje, že účinná dávka:
(a)
bude pravděpodobně mezi 1 mSv a 6 mSv za 1 rok, musí být prováděn program vyhodnocování dávek monitorováním pracovního místa nebo individuálním monitorováním;
(b)
pravděpodobně překročí 6 mSv za 1 rok, musí být prováděno individuální monitorování.
Pokud je prováděno monitorování pracovního místa nebo individuální monitorování, příslušné záznamy musí být uchovány.
POZNÁMKA: Pro profesní expozici vyplývající z přepravních aktivit, kde se předpokládá, že efektivní dávka pravděpodobně nepřekročí 1 mSv za rok, není požadováno vypracovávání zvláštních pracovních postupů, podrobného monitorování, programů vyhodnocování dávek nebo uchovávání individuálních záznamů.
1.7.2.5
Pracovníci (viz 7.5.11, CW 33 Poznámka 3) musí být náležitě vyškoleni v radiační ochraně včetně monitorovacích opatření za účelem omezení jejich pracovního ozáření a ozáření jiných osob, které by mohly být dotčeny jejich činností.
1.7.3
Zajištění kvality
Programy zajištění kvality založené na mezinárodních, vnitrostátních nebo jiných normách, které jsou přijatelné pro příslušný orgán, musí být zavedeny a aplikovány, aby se zajistilo dodržení příslušných ustanovení RID týkajících se konstrukce, výroby, zkoušení, dokumentace, použití, údržby a kontroly všech zvláštních forem radioaktivní látek, nízkodisperzních radioaktivních látek a všech kusů při přepravě, tranzitním skladování a překládce. Potvrzení, že specifikace konstrukce byly v plném rozsahu dodrženy, musí být k dispozici příslušnému orgánu. Výrobce, odesilatel nebo uživatel musí být připraven dát příslušnému orgánu k dispozici prostředky pro provedení kontroly v průběhu výroby a používání a prokázat jakémukoli zúčastněnému příslušnému orgánu že:
(a)
používané výrobní postupy a použité materiály odpovídají schváleným specifikacím konstrukce; a
(b)
všechny obaly jsou pravidelně kontrolovány, a, pokud je to nezbytné, opravovány a udržovány v dobrém stavu tak, aby i nadále při jejich opakovaném použití odpovídaly příslušným předpisům a specifikacím.
Jestliže se požaduje schválení příslušného orgánu, musí toto schválení přihlížet k přiměřenosti programu zajištění kvality a musí být na něm závislé.
1.7.4
Zvláštní ujednání
1.7.4.1
Zvláštním ujednáním se rozumí taková ustanovení schválená příslušným orgánem, která nesplňují všechny požadavky RID aplikovatelné pro radioaktivní látky.
Poznámka: Zvláštní ujednání se nepovažuje za dočasnou odchylku podle oddílu 1.5.1.
1.7.4.2
Zásilky, pro které je prakticky neproveditelné vyhovět ustanovením vztahujícím se na třídu 7, nesmějí být přepravovány jinak, než podle zvláštního ujednání. Pokud je příslušný orgán přesvědčen, že soulad s ustanoveními RID pro třídu 7 je prakticky neproveditelný a že splnění nezbytných bezpečnostních norem předepsaných RID bylo prokázáno alternativními prostředky, příslušný orgán může schválit zvláštní ujednání o přepravách pro jednotlivou zásilku nebo plánovanou sérii více zásilek. Celková úroveň bezpečnosti přepravy musí být nejméně rovnocenná úrovni, které by bylo dosaženo při dodržení všech příslušných předpisů. Pro mezinárodní zásilky tohoto typu se požaduje vícestranné schválení.
1.7.5
Radioaktivní látky s dalšími nebezpečnými vlastnostmi
Kromě radioaktivních a štěpných vlastností musí být brány v úvahu v dokladech, při balení, označování bezpečnostními značkami a nápisy, tranzitním skladování, oddělování a přepravě všechna další vedlejší nebezpečí obsahu kusu, jako je výbušnost, hořlavost, samozápalnost, chemická toxicita a žíravost, aby odpovídaly všem příslušným ustanovením pro nebezpečné věci podle RID.
1.7.6
Nedodržení limitů
1.7.6.1
V případě nedodržení jakéhokoli limitu v RID platného pro dávkovou intenzitu nebo kontaminaci
(a)
odesilatel musí být informován o nedodržení
(i.)
dopravcem, pokud se nedodržení zjistí během přepravy; nebo
(ii.)
příjemcem, pokud se nedodržení zjistí při příjmu;
(b)
dopravce, odesilatel popřípadě příjemce musí:
(i.)
učinit okamžitá opatření ke zmírnění následků nedodržení;
(ii.)
vyšetřit nedodržení a jeho příčiny, okolnosti a následky;
(iii.)
učinit vhodná opatření k odstranění příčin a okolností, které vedly k nedodržení a zamezit opakování podobných okolností, které vedly k nedodržení; a
(iv.)
sdělit příslušným orgánům příčiny nedodržení a nápravná nebo preventivní opatření, která byla nebo mají být učiněna; a
(c)
informování odesilatele, popřípadě příslušných orgánů musí být provedeno bezodkladně, a musí být okamžité, jestliže se vyvinula nebo vyvíjí situace kritického ozáření.
Kapitola 1.8
Kontroly a jiná podpůrná opatření pro zajištění plnění bezpečnostních požadavků
1.8.1
Kontroly nebezpečných věcí
1.8.1.1
Příslušné orgány smluvních států RID mohou kdykoli na svém území provádět namátkové kontroly pro ověření, zda jsou dodržovány předpisy pro přepravu nebezpečných věcí včetně požadavků pododdílu 1.10.1.5.
Tyto kontroly však musí být prováděny bez ohrožení osob, majetku nebo životního prostředí a bez nepřiměřeného narušení železničního provozu.
1.8.1.2
Účastníci přepravy nebezpečných věcí (kapitole 1.4) musí bezodkladně v rámci svých příslušných povinností poskytnout příslušným orgánům a jejich pověřeným zástupcům informace, nezbytné pro provedení kontrol.
1.8.1.3
Příslušné orgány mohou též v objektech podniků zúčastněných na přepravě nebezpečných věcí (kapitole 1.4), za účelem kontroly provádět inspekci, prozkoumat nezbytné doklady a odebrat vzorky nebezpečných věcí nebo obalů pro zkoušky, pokud tím není ohrožena bezpečnost. Účastníci přepravy nebezpečných věcí (kapitole 1.4) musí též zpřístupnit vozy nebo jejich části a zařízení a vybavení pro účely kontrol, pokud je to možné a zdůvodněné. Mohou též, pokud se jim to jeví nezbytným, určit osobu z podniku pro doprovod zástupce příslušného orgánu.
1.8.1.4
Pokud příslušné orgány zjistí, že předpisy RID nejsou dodrženy, mohou zakázat odeslání zásilky nebo přerušit přepravu, dokud zjištěné nedostatky nejsou odstraněny, nebo mohou předepsat jiná vhodná opatření. Přerušení přepravy může být provedeno na místě nebo na jiném místě určeném příslušným orgánem z bezpečnostních důvodů. Tato opatření nesmějí způsobit nepřiměřené narušení železničního provozu.
1.8.2
Vzájemná úřední podpora
1.8.2.1
Smluvní státy RID se mohou dohodnout o vzájemné úřední podpoře při uplatňování RID.
1.8.2.2
Pokud smluvní stát RID zjistí, že bezpečnost přepravy nebezpečných věcí po jeho území je ohrožena následkem velmi vážných nebo opakovaných porušení předpisů, ze strany podniku, který má své sídlo na území jiného smluvního státu RID, musí takové přestupkypřestupky oznámit příslušným orgánům tohoto smluvního státu RID. Příslušné orgány smluvního státu RID, na jejichž území byly zjištěny velmi vážné nebo opakované přestupkypřestupky, mohou požádat příslušné orgány smluvního státu RID, na jehož území má podnik své sídlo, aby přijaly vhodná opatření proti viníkům. Předávání údajů osobního charakteru není dovoleno, ledaže je to nezbytné pro postih velmi vážných nebo opakovaných přestupkůpřestupků.
1.8.2.3
Takto informované orgány musí sdělit příslušným orgánům smluvního státu RID, na jehož území byly předpisy porušeny, jaká opatření, pokud to bylo nezbytné, byla učiněna vůči tomuto podniku.
1.8.3
Bezpečnostní poradce
1.8.3.1
Každý podnik, jehož činnosti zahrnují železniční přepravu nebezpečných věcí nebo s touto přepravou související operace balení, nakládky, plnění nebo vykládky nebezpečných věcí, musí jmenovat jednoho nebo více bezpečnostních poradců pro přepravu nebezpečných věcí, odpovědných za pomoc při zabránění rizikům při těchto činnostech s ohledem na osoby, majetek a životní prostředí.
1.8.3.2
Příslušné orgány smluvních států RID mohou stanovit, že se tyto předpisy nevztahují na podniky:
(a)
jejichž činnosti se vztahují na přepravy nebezpečných věcí přepravními prostředky, které patří ozbrojeným silám nebo podléhají jejich odpovědnosti nebo
(b)
jejichž činnosti se týkají množství, která jsou v každé dopravní jednotce menší než limity uvedené v pododdíle 1.1.3.6, odstavci 1.7.1.4, jakož i v kapitolách 3.3, 3.4 a 3.5, nebo
(c)
jejichž hlavní nebo vedlejší činnosti nejsou přeprava nebo související nakládka nebo vykládka nebezpečných věcí, ale které se příležitostně zabývají vnitrostátní přepravou nebo související nakládkou nebo vykládkou nebezpečných věcí představujících malé nebezpečí nebo riziko znečistění.
1.8.3.3
Hlavním úkolem bezpečnostního poradce, při zachování odpovědnosti vedoucího podniku, je snažit se všemi vhodnými prostředky a opatřeními v mezích příslušných činností výše uvedeného podniku usnadnit provádění těchto činností v souladu s platnými předpisy a co nejbezpečnějším způsobem.
S přihlédnutím k činnostem podniku má bezpečnostní poradce zejména tyto povinnosti:
– dohlížet na dodržování předpisů pro přepravu nebezpečných věcí,
– radit svému podniku při operacích souvisejících s přepravou nebezpečných věcí,
– připravit výroční zprávu pro vedení svého podniku nebo pro místní orgán veřejné správy, o činnostech podniku týkajících se přepravy nebezpečných věcí. Takové výroční zprávy musí být uchovávány po dobu pěti let a musí být k dispozici státním orgánům na jejich žádost.
Bezpečnostní poradce má rovněž povinnost sledovat zejména tyto činnosti a postupy vztahující se k dotčeným činnostem podniku:
– postupy pro dodržování předpisů upravujících zařazování nebezpečných věcí určených k přepravě;
– postup podniku při pořizování dopravních prostředků s ohledem na respektování všech zvláštních požadavků souvisejících s přepravou nebezpečných věcí;
– postupy kontrol zařízení užívaného při přepravě, nakládce nebo vykládce nebezpečných věcí;
– vlastní školení zaměstnanců podniku a vedení záznamů o tomto školení;
– uplatňování vhodných nouzových postupů v případě jakékoli nehody nebo mimořádné události, která může nepříznivě ovlivnit bezpečnost přepravy, nakládky nebo vykládky nebezpečných věcí;
– analýzy a, pokud je to potřebné, vypracovávání zpráv týkajících se vážných nehod, mimořádných událostí nebo závažných porušení předpisů zjištěných během přepravy, nakládky nebo vykládky nebezpečných věcí;
– uplatňování vhodných opatření k zamezení opakování nehod, mimořádných událostí nebo závažných porušení předpisů;
– dodržování právních předpisů a zvláštních požadavků spojených s přepravou nebezpečných věcí, týkajících se volby a využití subdodavatelů nebo jiných třetích osob;
– ověřování, že zaměstnanci účastnící se přepravy, nakládky nebo vykládky nebezpečných věcí mají k dispozici podrobné pracovní postupy a pokyny;
– zavádění opatření ke zvýšení informovanosti o nebezpečích spojených s přepravou, nakládkou a vykládkou nebezpečných věcí;
– uplatňování kontrolních postupů s cílem zajistit, aby v dopravních prostředcích byly k dispozici doklady a bezpečnostní výbava, které musí doprovázet přepravu a aby tyto doklady a výbava byly v souladu s předpisy;
– uplatňování kontrolních postupů s cílem zajistit dodržování předpisů pro nakládku a vykládku;
– existenci bezpečnostního plánu uvedeného v pododdílu 1.10.3.2.
1.8.3.4
Bezpečnostním poradcem může být též vedoucí podniku, osoba s jinými povinnostmi v podniku nebo osoba, která výše uvedeným podnikem není přímo zaměstnána, pokud je tato osoba odborně způsobilá pro vykonávání povinností bezpečnostního poradce.
1.8.3.5
Každý dotčený podnik musí na požádání informovat o totožnosti svého bezpečnostního poradce příslušný orgán nebo organizaci pověřenou pro tento účel každou smluvní stranou.
1.8.3.6
Kdykoli během přepravy, nakládky nebo vykládky prováděné dotčeným podnikem postihne nehoda osobu, majetek nebo životní prostředí, zajistí bezpečnostní poradce po shromáždění všech potřebných informací vypracování zprávy o nehodě pro vedení podniku nebo popřípadě pro místní orgán veřejné správy. Tato zpráva nesmí nahrazovat žádnou zprávu vypracovanou vedením podniku, která by mohla být požadována jinými mezinárodními nebo vnitrostátními předpisy.
1.8.3.7
Bezpečnostní poradce musí být držitelem osvědčení o odborné způsobilosti bezpečnostního poradce pro přepravu nebezpečných věcí po železnici. Toto osvědčení musí být vydáno příslušným orgánem nebo organizací pověřenou pro tento účel každou smluvní stranou. |
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 35/2011 Sb. m. s. | Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 35/2011 Sb. m. s.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o ukončení platnosti Dohody mezi Ministerstvem životního prostředí České republiky a Spolkovým ministerstvem pro životní prostředí, ochranu přírody a bezpečnost reaktorů Spolkové republiky Německo o uskutečnění společných pilotních projektů na ochranu životního prostředí ke snížení znečištění životního prostředí přecházejícího hranice a Ujednání mezi Ministerstvem životního prostředí České republiky a Spolkovým ministerstvem pro životní prostředí, ochranu přírody a bezpečnost reaktorů Spolkové republiky Německo o uskutečnění společného pilotního projektu na ochranu životního prostředí „Ekologická výroba tepla a elektřiny v Chebu“
Vyhlášeno 8. 4. 2011, částka 18/2011
(95/2011 Sb. m. s.), po opravě
35
SDĚLENÍ
Ministerstva zahraničních věcí
Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že ke dni 17. května 2002 byla ukončena platnost Dohody mezi Ministerstvem životního prostředí České republiky a Spolkovým ministerstvem pro životní prostředí, ochranu přírody a bezpečnost reaktorů Spolkové republiky Německo o uskutečnění společných pilotních projektů na ochranu životního prostředí ke snížení znečištění životního prostředí přecházejícího hranice, podepsané v Bonnu dne 24. října 1996 a vyhlášené pod č. 300/1996 Sb., z důvodu splnění všech závazků z ní vyplývajících.
Ministerstvo zahraničních věcí dále sděluje, že ke dni 5. ledna 2001 byla ukončena platnost Ujednání mezi Ministerstvem životního prostředí České republiky a Spolkovým ministerstvem pro životní prostředí, ochranu přírody a bezpečnost reaktorů Spolkové republiky Německo o uskutečnění společného pilotního projektu na ochranu životního prostředí „Ekologická výroba tepla a elektřiny v Chebu“, podepsaného v Praze dne 9. července 1997 a oznámeného pod č. 194/1997 Sb., z důvodu splnění všech závazků z něj vyplývajících. |
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 34/2011 Sb. m. s. | Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 34/2011 Sb. m. s.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Dohody mezi vládou České republiky a vládou Bulharské republiky o spolupráci v boji proti trestné činnosti a při ochraně veřejného pořádku a bezpečnosti
Vyhlášeno 8. 4. 2011, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 9. 3. 2011, částka 18/2011
* Článek 1 - (1) Smluvní strany v souladu se svými vnitrostátními právními předpisy a mezinárodními závazky spolupracují prostřednictvím svých příslušných orgánů při prevenci a odhalování trestných činů a při zjišťování jejich pachatelů, jakož i ochraně veřejného pořád
* Článek 2 - V rámci spolupráce podle této dohody smluvní strany zejména:
* Článek 3 - (1) Každá smluvní strana může nasazovat do letadel, která jsou ve státě této smluvní strany registrována, své ozbrojené policisty, kteří mají za úkol zajišťovat bezpečnost na palubě letadla (dále jen „bezpečnostní doprovod letadla“). Bezpečnostní doprovody
* Článek 4 - Orgány příslušnými k bezprostřední spolupráci podle této dohody jsou v rámci svých kompetencí:
* Článek 5 - (1) Smluvní strany si nejpozději ke dni vstupu této dohody v platnost vzájemně sdělí adresy, telefonní, faxové a jiné spojení orgánů uvedených v článku 4 a jejich útvarů. Orgány uvedené v článku 4 se budou neprodleně informovat o změnách v těchto údajích.
* Článek 6 - (1) Pomoc na základě této dohody se poskytuje na žádost. Žádost o poskytnutí informací, vzorků, přijetí opatření nebo jinou formu spolupráce podle této dohody se podává písemně, příp. faxem nebo elektronickou poštou prostřednictvím orgánů uvedených v článk
* Článek 7 - (1) Každá smluvní strana může žádost o poskytnutí pomoci podle této dohody zcela nebo zčásti odmítnout, má-li za to, že by vyhovění žádosti mohlo ohrozit svrchovanost, bezpečnost nebo jiný důležitý zájem jejího státu, nebo pokud by to bylo v rozporu s vnit
* Článek 8 - Při provádění této dohody používají příslušné orgány smluvních stran anglický jazyk.
* Článek 9 - (1) Každá smluvní strana může po dohodě s druhou smluvní stranou vysílat na území státu druhé smluvní strany styčné úředníky.
* Článek 10 - Předávání osobních údajů (dále jen „údaje“) a nakládání s předanými údaji se řídí následujícími podmínkami:
* Článek 11 - Smluvní strany si vyměňují utajované informace na základě zvláštní smlouvy o předávání a ochraně utajovaných informací mezi jejich státy.
* Článek 12 - Poskytování předaných informací a materiálů třetím státům a mezinárodním organizacím je možné pouze s písemným souhlasem předávající smluvní strany.
* Článek 13 - Pokud se příslušné orgány smluvních stran předem nedohodnou jinak,
* Článek 14 - (1) Orgány uvedené v článku 4 mohou v případě potřeby na základě této dohody uzavírat prováděcí protokoly.
* Článek 15 - Případné spory týkající se výkladu nebo provádění této dohody budou řešeny jednáními mezi orgány uvedenými v článku 4. Nepodaří-li se vyřešit spory tímto způsobem, budou řešeny diplomatickou cestou.
* Článek 16 - Touto dohodou nejsou dotčeny závazky smluvních stran vyplývající z jiných dvoustranných nebo mnohostranných mezinárodních smluv, jimiž jsou státy smluvních stran vázány.
* Článek 17 - (1) Tato dohoda se uzavírá na dobu neurčitou a vstupuje v platnost dnem doručení druhé nóty, kterou se smluvní strany diplomatickou cestou vzájemně informují o splnění příslušných vnitrostátních postupů potřebných pro její vstup v platnost.
Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 9. 3. 2011
34
SDĚLENÍ
Ministerstva zahraničních věcí
Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 30. listopadu 2009 byla v Bruselu podepsána Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Bulharské republiky o spolupráci v boji proti trestné činnosti a při ochraně veřejného pořádku a bezpečnosti.
S Dohodou vyslovil souhlas Parlament České republiky a prezident republiky ji ratifikoval.
Dohoda vstoupila v platnost na základě svého článku 17 odst. 1 dne 9. března 2011. Podle odstavce 3 téhož článku dnem vstupu této dohody v platnost pozbyla platnosti Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Bulharské republiky o spolupráci v boji proti organizovanému zločinu, nedovolenému obchodu s omamnými a psychotropními látkami, terorismu a dalším druhům nebezpečné trestné činnosti, podepsaná v Sofii dne 17. března 1999.
České znění Dohody se vyhlašuje současně.
DOHODA
mezi vládou České republiky a vládou Bulharské republiky
o spolupráci v boji proti trestné činnosti
a při ochraně veřejného pořádku a bezpečnosti
Vláda České republiky a vláda Bulharské republiky (dále jen „smluvní strany“),
s cílem spojit úsilí při rozvíjení a budování Evropské unie jakožto prostoru svobody, bezpečnosti a práva,
v úmyslu rozvíjet a posilovat přátelské vztahy a mezinárodní spolupráci smluvních stran,
přesvědčeny, že tato spolupráce má zásadní význam pro účinnou prevenci a boj proti trestné činnosti, zejména jde-li o organizovaný zločin, terorismus, nedovolený obchod s omamnými a psychotropními látkami, obchodování s lidmi a nelegální migraci,
vedeny přáním navázat a rozvíjet spolupráci v oblasti vzdělávání a přípravy policistů a pracovníků dalších orgánů podílejících se na boji proti trestné činnosti (dále jen „policisté“),
vedeny úsilím poskytnout účinnou ochranu před trestnou činností svým občanům, jakož i dalším osobám žijícím na území států smluvních stran,
řídíce se vnitrostátními právními předpisy a mezinárodními závazky svých států,
se dohodly takto:
Článek 1
(1)
Smluvní strany v souladu se svými vnitrostátními právními předpisy a mezinárodními závazky spolupracují prostřednictvím svých příslušných orgánů při prevenci a odhalování trestných činůtrestných činů a při zjišťování jejich pachatelů, jakož i ochraně veřejného pořádku a bezpečnosti.
(2)
Spolupráce podle odstavce 1 se uskutečňuje zejména v boji proti:
1.
trestné činnosti směřující proti životu, zdraví a osobní svobodě,
2.
terorismu a jeho financování,
3.
obchodování s lidmi, kuplířství, nezákonnému obchodování s lidskými orgány a tkáněmi,
4.
sexuálnímu zneužívání dětí a dětské pornografii,
5.
nelegální migraci ve všech formách jejího projevu,
6.
projevům extremismu, rasové nesnášenlivosti a xenofobie,
7.
nedovolenému obchodu s omamnými a psychotropními látkami a jejich prekurzory podle Úmluvy Organizace spojených národů proti nedovolenému obchodu s omamnými a psychotropními látkami přijaté 20. prosince 1988 ve Vídni,
8.
nezákonné výrobě, opatřování, držení, dovozu, vývozu, průvozu a obchodu se zbraněmi, střelivem a výbušninami, chemickými, biologickými, radioaktivními a jadernými materiály, se zbožím a technologiemi strategického významu a s vojenským materiálem, jakož i s jinými vysoce nebezpečnými látkami, včetně nebezpečných odpadů,
9.
padělání a pozměňování, distribuci a používání padělaných a pozměněných peněz, známek a cenných papírůcenných papírů, prostředků bezhotovostního platebního styku a úředních dokladů, zejména cestovních dokladů,
10.
podvodům, nezákonným finančním operacím, legalizaci výnosů z trestné činnosti,
11.
korupci a závažné hospodářské trestné činnosti,
12.
trestné činnosti, jejímž předmětem jsou umělecká díla a předměty kulturní a historické hodnoty,
13.
krádežím a jiným trestným činůmtrestným činům, jejichž předmětem jsou motorová vozidla,
14.
trestným činůmtrestným činům proti duševnímu vlastnictví,
15.
počítačové kriminalitě.
(3)
Smluvní strany spolupracují rovněž při profesní přípravě policistů.
(4)
Spolupráce podle této dohody nezahrnuje poskytování právní pomoci ve věcech trestních, která náleží do působnosti justičních orgánů.
Článek 2
V rámci spolupráce podle této dohody smluvní strany zejména:
1.
vyměňují si informace o trestných činechtrestných činech, o osobách podezřelých nebo účastnících se na páchání trestné činnosti, propojení pachatelů, informace o organizovaných skupinách páchajících trestnou činnost a jejich struktuře, typickém chování jednotlivých pachatelů a skupin, o porušení trestněprávních předpisů a o přijatých opatřeních, včetně informací o plánovaných teroristických činech směřujících proti zájmům smluvních stran a o teroristických skupinách, jejichž členové plánují, páchají nebo již spáchali trestné činytrestné činy na území států smluvních stran,
2.
spolupracují při pátrání po osobách a věcech,
3.
spolupracují při vyhledávání a zajišťování výnosů z trestné činnosti a prostředků určených k financování terorismu,
4.
spolupracují při realizaci opatření prováděných na základě programů týkajících se ochrany svědka a dalších osob, kterým v souvislosti s trestním řízenímtrestním řízením zřejmě hrozí újma na zdraví nebo jiné vážné nebezpečí,
5.
spolupracují při realizaci sledování zásilek v zájmu objasnění trestného činutrestného činu nebo zjištění všech jeho pachatelů,
6.
poskytují si osobní, technickou a organizační pomoc při prevenci a odhalování trestných činůtrestných činů a zjišťování jejich pachatelů,
7.
vyměňují si informace týkající se organizování velkých sportovních akcí za účelem ochrany veřejného pořádku a bezpečnosti,
8.
v případě potřeby uskutečňují pracovní setkání týkající se konkrétních případů trestné činnosti za účelem konzultací, jakož i přípravy a koordinace opatření,
9.
v případě potřeby umožní v souladu se svými vnitrostátními právními předpisy přítomnost policistů druhé smluvní strany při provádění policejních šetření na území svého státu; policistům není dovoleno provádění úkonů a opatření na území státu druhé smluvní strany,
10.
vyměňují si informace o výsledcích kriminalistických a kriminologických výzkumů, o přístupech a metodách boje s trestnou činností, strategiích odhalování a objasňování trestné činnosti, pracovních metodách a prostředcích,
11.
vyměňují si informace o metodách a specifických nových formách páchání trestné činnosti přesahující hranice smluvních stran,
12.
poskytují si informace o předmětech, jimiž byly trestné činytrestné činy spáchány nebo z trestné činnosti pocházejí, nebo jejich vzorky,
13.
v rámci spolupráce v oblasti boje s nelegální migrací si poskytují informace o případech a způsobech padělání a pozměňování a používání padělaných a pozměněných cestovních dokladů či dokladů pro pobyt v zahraničí, jakož i informace nezbytné pro potírání obchodu s lidmi a nelegální migrace,
14.
vyměňují si informace o právních předpisech, analytické a koncepční materiály a odbornou literaturu,
15.
spolupracují v oblasti vzdělávání, dalšího vzdělávání a výcviku policistů, vzájemně vysílají odborníky s cílem prohlubovat jejich odborné znalosti a podporovat výměnu zkušeností a vzájemně se seznamovat s prostředky a metodami boje proti trestné činnosti.
Článek 3
(1)
Každá smluvní strana může nasazovat do letadel, která jsou ve státě této smluvní strany registrována, své ozbrojené policisty, kteří mají za úkol zajišťovat bezpečnost na palubě letadla (dále jen „bezpečnostní doprovod letadla“). Bezpečnostní doprovody letadel se uskutečňují v souladu s Úmluvou o mezinárodním civilním letectví ze dne 7. prosince 1944 a jejími přílohami, zejména Přílohou 17, jakož i ostatními dokumenty k její realizaci a při zohlednění oprávnění velitele letadla podle Úmluvy o trestných a některých jiných činech spáchaných na palubě letadel z Tokia ze dne 14. září 1963, jakož i v souladu s ostatními příslušnými mezinárodními úpravami, jimiž jsou státy smluvních stran vázány.
(2)
Ministerstva vnitra smluvních stran dohodnou způsob a podmínky nasazení bezpečnostních doprovodů letadel ve zvláštním protokolu.
Článek 4
Orgány příslušnými k bezprostřední spolupráci podle této dohody jsou v rámci svých kompetencí:
za vládu České republiky
-
Ministerstvo vnitra,
-
orgány PoliciePolicie České republiky,
-
Ministerstvo financí - Finanční analytický útvar,
-
Generální ředitelství cel;
za vládu Bulharské republiky
-
Ministerstvo vnitra,
-
Státní agentura pro národní bezpečnost,
-
Agentura pro cla.
Článek 5
(1)
Smluvní strany si nejpozději ke dni vstupu této dohody v platnost vzájemně sdělí adresy, telefonní, faxové a jiné spojení orgánů uvedených v článku 4 a jejich útvarů. Orgány uvedené v článku 4 se budou neprodleně informovat o změnách v těchto údajích.
(2)
Smluvní strany se budou neprodleně informovat o veškerých změnách v kompetencích a názvech orgánů uvedených v článku 4.
Článek 6
(1)
Pomoc na základě této dohody se poskytuje na žádost. Žádost o poskytnutí informací, vzorků, přijetí opatření nebo jinou formu spolupráce podle této dohody se podává písemně, příp. faxem nebo elektronickou poštou prostřednictvím orgánů uvedených v článku 4. V naléhavých případech lze žádost podat i ústně s následným bezodkladným písemným potvrzením.
(2)
Žádosti podle odstavce 1 vyhoví příslušný orgán žádané smluvní strany bez zbytečného odkladu. Příslušný orgán žádané smluvní strany si může vyžádat doplňující informace, je-li to nutné k vyhovění žádosti.
(3)
Příslušné orgány smluvních stran si v jednotlivých případech navzájem sdělují bez žádosti informace, pokud se domnívají, že jsou pro druhou smluvní stranu potřebné pro prevenci a odhalování trestných činůtrestných činů nebo pro zjišťování jejich pachatelů nebo ochranu veřejného pořádku a bezpečnosti.
Článek 7
(1)
Každá smluvní strana může žádost o poskytnutí pomoci podle této dohody zcela nebo zčásti odmítnout, má-li za to, že by vyhovění žádosti mohlo ohrozit svrchovanost, bezpečnost nebo jiný důležitý zájem jejího státu, nebo pokud by to bylo v rozporu s vnitrostátním právním řádem nebo s mezinárodními závazky.
(2)
V případě odmítnutí žádosti nebo v případě jejího částečného vyhovění se o této skutečnosti smluvní strany neprodleně písemně informují.
(3)
Pro vyhovění žádosti mohou smluvní strany stanovit podmínky, které jsou pro druhou smluvní stranu závazné.
Článek 8
Při provádění této dohody používají příslušné orgány smluvních stran anglický jazyk.
Článek 9
(1)
Každá smluvní strana může po dohodě s druhou smluvní stranou vysílat na území státu druhé smluvní strany styčné úředníky.
(2)
Styční úředníci vyvíjejí na území státu druhé smluvní strany podpůrnou a poradní činnost. Podávají informace a vyřizují své úkoly v rámci pokynů udělených jim vysílající smluvní stranou. Poskytují pomoc při navazování kontaktů a podílejí se na organizaci pracovních setkání.
(3)
Styční úředníci jedné smluvní strany vyslaní do třetího státu mohou po vzájemné dohodě smluvních stran a za předpokladu písemného souhlasu třetího státu zastupovat i zájmy druhé smluvní strany.
Článek 10
Předávání osobních údajůosobních údajů (dále jen „údaje“) a nakládání s předanými údaji se řídí následujícími podmínkami:
1.
Přijímající smluvní strana může údaje použít pouze pro účely a za podmínek stanovených předávající smluvní stranou. K jiným účelům lze údaje použít pouze s předchozím písemným souhlasem předávající smluvní strany.
2.
Přijímající smluvní strana na žádost předávající smluvní strany podá informace o použití předaných údajů a o výsledcích dosažených jejich pomocí.
3.
Údaje se mohou předávat výlučně orgánům uvedeným v článku 4 a dalším orgánům, které se podílejí na boji proti trestné činnosti. Poskytování údajů jiným orgánům je možné pouze na základě písemného souhlasu předávající smluvní strany.
4.
Předávající smluvní strana je povinna zajistit správnost předávaných údajů, jakož i dbát na to, zda je jejich předání nutné a účelné. Bude-li dodatečně zjištěno, že byly předány nesprávné údaje nebo údaje, které neměly být předány, je nutno o tom okamžitě uvědomit přijímající smluvní stranu. Ta musí nesprávné údaje opravit, nebo šlo-li o údaje, které neměly být předány, zlikvidovat.
5.
Osobě, o níž byly údaje předány, bude na její žádost po předchozím písemném souhlasu druhé smluvní strany poskytnuta informace o předaných údajích a o jejich zamýšleném použití za předpokladu, že tomu nebrání vnitrostátní právní předpisy smluvní strany, která byla o poskytnutí informace požádána.
6.
Přijímající smluvní strana je povinna přijaté údaje zlikvidovat, pokud je již nepotřebuje ke splnění účelu, pro který byly předány. V případě skončení platnosti této dohody je nutno všechny údaje, jež byly přijaty na jejím základě, zlikvidovat, a to nejpozději k datu ukončení její platnosti, nebude-li nahrazena novou dohodou.
7.
Smluvní strany jsou povinny vést evidenci o předávání, přebírání a likvidaci údajů. Evidence obsahuje informace o důvodu předání údajů, předávajícím a přijímajícím orgánu, čase předání, obsahu údajů, jakož i o jejich likvidaci.
8.
Smluvní strany jsou povinny předané údaje účinně chránit proti neoprávněnému přístupu k nim, proti jejich neoprávněnému dalšímu předávání a proti jejich neoprávněným změnám a zveřejnění.
Článek 11
Smluvní strany si vyměňují utajované informaceutajované informace na základě zvláštní smlouvy o předávání a ochraně utajovaných informacíutajovaných informací mezi jejich státy.
Článek 12
Poskytování předaných informací a materiálů třetím státům a mezinárodním organizacím je možné pouze s písemným souhlasem předávající smluvní strany.
Článek 13
Pokud se příslušné orgány smluvních stran předem nedohodnou jinak,
1.
náklady spojené s realizací spolupráce podle článku 2 bodu 4 nese smluvní strana, která o poskytnutí pomoci žádá,
2.
náklady spojené s realizací ostatních forem spolupráce nese smluvní strana, která pomoc druhé smluvní straně poskytuje s tím, že obě smluvní strany budou dbát na vzájemnou vyváženost a reciprocitu nákladů.
Článek 14
(1)
Orgány uvedené v článku 4 mohou v případě potřeby na základě této dohody uzavírat prováděcí protokoly.
(2)
V případě potřeby se budou na žádost jedné smluvní strany či po vzájemné dohodě zástupci orgánů uvedených v článku 4 setkávat za účelem vyhodnocování spolupráce podle této dohody.
Článek 15
Případné spory týkající se výkladu nebo provádění této dohody budou řešeny jednáními mezi orgány uvedenými v článku 4. Nepodaří-li se vyřešit spory tímto způsobem, budou řešeny diplomatickou cestou.
Článek 16
Touto dohodou nejsou dotčeny závazky smluvních stran vyplývající z jiných dvoustranných nebo mnohostranných mezinárodních smluv, jimiž jsou státy smluvních stran vázány.
Článek 17
(1)
Tato dohoda se uzavírá na dobu neurčitou a vstupuje v platnost dnem doručení druhé nóty, kterou se smluvní strany diplomatickou cestou vzájemně informují o splnění příslušných vnitrostátních postupů potřebných pro její vstup v platnost.
(2)
Každá ze smluvních stran může tuto dohodu vypovědět písemným oznámením zaslaným druhé smluvní straně diplomatickou cestou. Platnost Dohody bude ukončena šest měsíců ode dne doručení oznámení o výpovědi druhé smluvní straně.
(3)
Dnem vstupu této dohody v platnost pozbude platnosti Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Bulharské republiky o spolupráci v boji proti organizovanému zločinu, nedovolenému obchodu s omamnými a psychotropními látkami, terorismu a dalším druhům nebezpečné trestné činnosti ze dne 17. března 1999.
Dáno v Bruselu dne 30. listopadu 2009 ve dvou původních vyhotoveních, každé z nich v jazyce českém a bulharském, přičemž obě znění mají stejnou platnost.
Za vládu
České republiky
Ing. Martin Pecina, MBA, v. r.
ministr vnitra
Za vládu
Bulharské republiky
Cvetan Cvetanov v. r.
ministr vnitra |
Zákon č. 92/2011 Sb. | Zákon č. 92/2011 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 6. 4. 2011, datum účinnosti 6. 4. 2011, částka 34/2011
* Čl. I - V zákoně č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění zákona č. 60/1993 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 442/2000 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 278/2001 Sb., zákona č. 482/2001 Sb., zákona č. 127/2002 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., z
* Čl. II - Účinnost
Aktuální znění od 6. 4. 2011
92
ZÁKON
ze dne 3. března 2011,
kterým se mění zákon č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Čl. I
V zákoně č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění zákona č. 60/1993 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 442/2000 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 278/2001 Sb., zákona č. 482/2001 Sb., zákona č. 127/2002 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 62/2006 Sb., zákona č. 230/2006 Sb., zákona č. 160/2007 Sb., zákona č. 36/2008 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 295/2009 Sb., zákona č. 145/2010 Sb., zákona č. 156/2010 Sb. a zákona č. 41/2011 Sb., se za § 2 vkládá nový § 2a, který včetně poznámek pod čarou č. 17 až 19 zní:
㤠2a
Česká národní banka je součástí Evropského systému dohledu nad finančními trhy17) a spolupracuje s Evropskou radou pro systémová rizika18) a evropskými orgány dohledu nad finančními trhy19).
17)
Čl. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1092/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o makroobezřetnostním dohledu nad finančním systémem na úrovni Evropské unie a o zřízení Evropské rady pro systémová rizika.
18)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1092/2010.
19)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/78/ES.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1094/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/79/ES.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/77/ES.“.
Čl. II
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení.
Němcová v. r.
Nečas v. r. |
Zákon č. 91/2011 Sb. | Zákon č. 91/2011 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 311/2006 Sb., o pohonných hmotách a čerpacích stanicích pohonných hmot a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pohonných hmotách), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší), ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 6. 4. 2011, datum účinnosti 21. 4. 2011, částka 34/2011
* ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o pohonných hmotách
* ČÁST TŘETÍ - ÚČINNOST
Aktuální znění od 1. 1. 2019
91
ZÁKON
ze dne 3. března 2011,
kterým se mění zákon č. 311/2006 Sb., o pohonných hmotách a čerpacích stanicích pohonných hmot a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pohonných hmotách), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší), ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
Změna zákona o pohonných hmotách
Čl. I
Zákon č. 311/2006 Sb., o pohonných hmotách a čerpacích stanicích pohonných hmot a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pohonných hmotách), ve znění zákona č. 575/2006 Sb., zákona č. 107/2007 Sb., zákona č. 227/2009 Sb. a zákona č. 281/2009 Sb., se mění takto:
1.
Na konci poznámky pod čarou č. 1 se doplňuje věta „Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/30/ES ze dne 23. dubna 2009, kterou se mění směrnice 98/70/ES, pokud jde o specifikaci benzinu, motorové nafty a plynových olejů, zavedení mechanismu pro sledování a snížení emisí skleníkových plynů, a směrnice Rady 1999/32/ES, pokud jde o specifikaci paliva používaného plavidly vnitrozemské plavby, a kterou se ruší směrnice 93/12/EHS.“.
2.
V § 1 se za písmeno b) vkládá nové písmeno c), které zní:
„c)
registraci distributorů pohonných hmot,“.
Dosavadní písmeno c) se označuje jako písmeno d).
3.
V § 2 písm. a) se za slovo „biopalivo“ vkládají slova „nebo jiné palivo z obnovitelných zdrojů“.
4.
V § 2 se na konci písmene h) tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena i) a j), která znějí:
„i)
biopalivem kapalné nebo plynné palivo určené k použití v dopravě a vyráběné z biomasy,
j)
distributorem pohonných hmot osoba, která prodává pohonné hmoty na území České republiky, s výjimkou prodeje pohonných hmot na čerpací stanici.“.
5.
V § 3 se za odstavec 1 vkládají nové odstavce 2 a 3, které včetně poznámky pod čarou č. 14 znějí:
„(2)
Osoba, která uvádí motorové benziny nebo motorovou naftu do volného daňového oběhu na daňovém území České republiky podle zákona o spotřebních daních14) pro dopravní účely nebo která dodává na daňové území České republiky podle zákona o spotřebních daních14) pro dopravní účely motorové benziny nebo motorovou naftu, uvedené do volného daňového oběhu v jiném členském státě Evropské unie, je povinna
a)
zajistit, aby jí prodávaný sortiment motorových benzinů obsahoval také motorový benzin s obsahem kyslíku maximálně 2,7 procent hmotnostních a s obsahem ethanolu maximálně 5 procent objemových, a
b)
zpřístupnit při prodeji motorových benzinů nebo motorové nafty informaci o obsahu biopaliva v motorovém benzinu nebo v motorové naftě.
(3)
Výrobce, dovozce, vývozce a distributor pohonných hmot je povinen uvádět v dodacích listech v případě dodávek motorových benzinů nebo motorové nafty obsah biopaliva v pohonné hmotě, vyjádřený v procentech objemových.
14)
Zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů.“.
Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 4.
7.
V § 4 odst. 1 se slovo „prodejce“ nahrazuje slovem „distributor“.
8.
Za § 4 se vkládají nové § 4a a 4b, které včetně nadpisů znějí:
㤠4a
Registrace distributorů pohonných hmot
(1)
Distributor pohonných hmot je povinen se před zahájením své činnosti zaregistrovat u celního úřadu místně příslušného podle sídla nebo místa pobytu. Nemá-li distributor pohonných hmot sídlo nebo místo pobytu na území České republiky, je místně příslušným celním úřadem Celní úřad Praha 1. Vzor oznámení o zahájení činnosti a vzor potvrzení o registraci stanoví prováděcí právní předpis.
(2)
V oznámení o zahájení činnosti podnikající fyzická osoba uvede jméno, popřípadě jména, příjmení nebo obchodní firmu, adresu trvalého pobytu, místo podnikání a daňové identifikační číslo, u zahraniční osoby také adresu pobytu na území České republiky, byl-li jí pobyt povolen, adresu hlášeného pobytu na území České republiky nebo umístění organizační složky podniku na území České republiky, pokud ji zřizuje, daňové identifikační číslo přidělené v zahraničí, bylo-li přiděleno, adresu zmocněnce v tuzemsku pro doručování, nemá-li zahraniční osoba na území České republiky povolen pobyt nebo umístěnu organizační složku.
(3)
V oznámení o zahájení činnosti právnická osoba uvede obchodní firmu nebo název, sídlo, daňové identifikační číslo, u zahraniční osoby také umístění organizační složky podniku v České republice, pokud ji zřizuje, daňové identifikační číslo přidělené v zahraničí, bylo-li přiděleno, adresu zmocněnce v tuzemsku pro doručování, nemá-li zahraniční osoba na území České republiky umístěnu organizační složku.
(4)
Obsahuje-li oznámení o zahájení činnosti údaje podle odstavce 2 nebo 3 a je-li distributor pohonných hmot držitelem příslušného živnostenského oprávnění, celní úřad registraci provede a vydá distributorovi pohonných hmot potvrzení o registraci.
(5)
Distributor pohonných hmot je povinen oznámit celnímu úřadu, který provedl registraci, každou změnu údajů oznamovaných podle odstavce 2 nebo 3 a ukončení své činnosti do 10 dnů ode dne, kdy změna údajů nebo ukončení činnosti nastaly.
(6)
Celní úřad provede výmaz osoby z registru distributorů pohonných hmot, pokud distributor pohonných hmot ukončí svoji činnost.
(7)
Distributor pohonných hmot a provozovatel čerpací stanice je povinen na území České republiky nakupovat pohonné hmoty pouze od osoby zapsané v registru distributorů pohonných hmot.
§ 4b
Registr distributorů pohonných hmot
(1)
Generální ředitelství cel vede registr distributorů pohonných hmot. Registr distributorů pohonných hmot je veřejný seznam, je veden v elektronické podobě a údaje v něm zapsané se zveřejňují, s výjimkou adresy trvalého pobytu, adresy pobytu, hlášeného pobytu a zmocněnce u zahraniční osoby, způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(2)
Do registru distributorů pohonných hmot se zapisují
a)
údaje uvedené v oznámení o zahájení činnosti podle § 4a odst. 2 nebo 3,
b)
datum registrace,
c)
změna údajů zapsaných v registru a datum změny v registraci,
d)
datum výmazu registrace.“.
9.
V § 5 se doplňuje odstavec 9, který včetně poznámky pod čarou č. 15 zní:
„(9)
Provozovatel čerpací stanice je povinen
a)
zajistit označení výdejních stojanů pohonných hmot obchodním názvem prodávaných nebo vydávaných pohonných hmot a číslem příslušné české technické normy, která stanovuje složení a jakost pohonné hmoty,
b)
zpřístupnit na čerpací stanici informace
1.
o jakosti prodávaných nebo vydávaných pohonných hmot a o jejich nebezpečných vlastnostech15),
2.
o obsahu biopaliva v prodávaném nebo vydávaném motorovém benzinu a o možném použití jednotlivých druhů prodávaných nebo vydávaných motorových benzinů,
3.
o obsahu biopaliva, zejména o obsahu methylesterů mastných kyselin, v prodávané nebo vydávané motorové naftě,
c)
zajistit, aby byla za každý kalendářní den vedena průkazná evidence o množství prodaných nebo vydaných pohonných hmot, ve které je zvlášť za každý výdejní stojan pohonných hmot zaznamenán stav součtového počítadla na stanoveném měřidle podle zákona o metrologii; tuto evidenci je provozovatel čerpací stanice povinen uchovávat po dobu 3 let ode dne prodeje nebo výdeje pohonných hmot; provozovatel čerpací stanice je dále povinen zajistit, aby na požádání orgánů uvedených v § 7 odst. 3 byla evidence bezodkladně předložena a byl vyvolán stav součtového počítadla stanoveného měřidla podle zákona o metrologii,
d)
zajistit na čerpací stanici, na které je prodáván nebo vydáván motorový benzin s obsahem ethanolu od 5 do 10 procent objemových, označení příslušného výdejního stojanu údajem o obsahu ethanolu v motorovém benzinu,
e)
zajistit na čerpací stanici, na které jsou prodávány nebo vydávány pohonné hmoty s kovovými aditivy, označení příslušného výdejního stojanu pohonných hmot značkou, která obsahuje text: „Obsahuje kovová aditiva.“; značka musí být zřetelně napsaná, jasně viditelná a snadno čitelná a
f)
zajistit, aby minimálně na 50 procentech čerpacích stanic z celkového počtu jím provozovaných čerpacích stanic, na kterých je prodáván nebo vydáván motorový benzin, byl prodáván nebo vydáván také motorový benzin s obsahem kyslíku maximálně 2,7 procent hmotnostních a s obsahem ethanolu maximálně 5 procent objemových.
15)
Zákon č. 356/2003 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.“.
11.
V § 6 odst. 1 se věta druhá nahrazuje větami „Evidence čerpacích stanic je vedena v elektronické podobě. Ministerstvo zveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup seznam čerpacích stanic, na kterých se prodávají pohonné hmoty, a který obsahuje údaje uvedené v odstavci 2 písm. c) a d). Ostatní údaje z evidence čerpacích stanic jsou neveřejné.“.
12.
V § 7 odst. 2 písm. a) se slovo „prodejce“ nahrazuje slovem „distributora“, za slovo „vývozce“ se vkládají slova „a u provozovatele čerpací stanice“ a číslo „2“ se nahrazuje číslem „4“.
13.
V § 7 odst. 2 písmeno b) zní:
„b)
plnění povinností podle § 3 odst. 1 a 2, § 5 odst. 2, 5, 6 a 7 a § 5 odst. 9 písm. a), b), d) až f).“.
15.
V § 7 se za odstavec 2 vkládají nové odstavce 3 a 4, které znějí:
„(3)
Celní úřady kontrolují plnění povinností podle § 3 odst. 3, § 4a odst. 1, 5 a 7 a § 5 odst. 9 písm. c).
(4)
Česká obchodní inspekce zveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup pravomocná rozhodnutí České obchodní inspekce týkající se čerpacích stanic pohonných hmot, provozovatelů čerpacích stanic, dopravců a distributorů pohonných hmot, u nichž kontrolou zjistila, že jakost nebo složení prodávaných, vydávaných nebo přepravovaných pohonných hmot není v souladu s tímto zákonem.“.
Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 5 a 6.
16.
V § 9 odst. 1 se na konci písmene c) doplňuje slovo „nebo“, na konci písmene d) se čárka nahrazuje tečkou a písmena e) až i) se zrušují.
17.
V § 9 odstavec 2 zní:
„(2)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba jako vlastník čerpací stanice se dopustí správního deliktu tím, že v rozporu s § 6 odst. 3 písm. a) neoznámí před uvedením čerpací stanice do provozu údaje do evidence čerpacích stanic podle § 6 odst. 2 písm. a), b) nebo c) nebo v rozporu s § 6 odst. 3 písm. b) neoznámí uvedení čerpací stanice do provozu nebo ukončení provozu čerpací stanice anebo změnu údaje zapisovaného do evidence čerpacích stanic podle § 6 odst. 2 písm. a), b) nebo c).“.
18.
V § 9 se doplňují odstavce 3 až 10, které znějí:
„(3)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba jako vlastník čerpací stanice podle § 5 odst. 1 písm. b) se dopustí správního deliktu tím, že v rozporu s § 5 odst. 8 nezajistí, aby při jejím provozu nedošlo k ohrožení života nebo zdraví osob, jejich majetku nebo životního prostředí.
(4)
Provozovatel čerpací stanice se dopustí správního deliktu tím, že
a)
v rozporu s § 5 odst. 5 plní mobilní tlakové nádoby zkapalněnými ropnými plyny, popřípadě jejich plnění umožní,
b)
nezajistí označení výdejních stojanů pohonných hmot podle § 5 odst. 9 písm. a) nebo nezajistí na čerpací stanici, na které je prodáván nebo vydáván motorový benzin s obsahem ethanolu od 5 do 10 procent objemových, označení příslušného výdejního stojanu údajem o obsahu ethanolu v motorovém benzinu podle § 5 odst. 9 písm. d),
c)
nezpřístupní na čerpací stanici informace podle § 5 odst. 9 písm. b),
d)
v rozporu s § 5 odst. 9 písm. c) nezajistí vedení evidence stavu součtového počítadla každého z výdejních stojanů nebo tuto evidenci neuchová po dobu 3 let ode dne prodeje nebo výdeje pohonných hmot anebo nezajistí její předložení a vyvolání stavu součtového počítadla výdejního stojanu,
e)
jako provozovatel čerpací stanice, na které je prodáván nebo vydáván motorový benzin a není bezobslužná, nezajistí prodej nebo výdej aditivačních přísad nebo bezolovnatých benzinů s těmito přísadami podle § 5 odst. 6,
f)
jako provozovatel čerpací stanice, na které jsou prodávány nebo vydávány pohonné hmoty s kovovými aditivy, nezajistí označení příslušného výdejního stojanu pohonných hmot značkou podle § 5 odst. 9 písm. e), nebo
g)
nezajistí na jím provozovaných čerpacích stanicích, na kterých je prodáván nebo vydáván motorový benzin, též prodej nebo výdej motorového benzinu s obsahem kyslíku a ethanolu podle § 5 odst. 9 písm. f).
(5)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba jako osoba, uvedená v § 3 odst. 2, se dopustí správního deliktu tím, že
a)
nezajistí prodej motorových benzinů v sortimentu podle § 3 odst. 2 písm. a), nebo
b)
nezpřístupní při prodeji motorových benzinů nebo motorové nafty informaci o obsahu biopaliva v motorovém benzinu nebo v motorové naftě podle § 3 odst. 2 písm. b).
(6)
Výrobce, dovozce, vývozce nebo distributor pohonných hmot se dopustí správního deliktu tím, že v rozporu s § 3 odst. 3 neuvede v dodacích listech v případě dodávek motorových benzinů nebo motorové nafty obsah biopaliva v pohonné hmotě, vyjádřený v procentech objemových.
(7)
Výrobce, dovozce, vývozce nebo distributor pohonných hmot nebo provozovatel čerpací stanice se dopustí správního deliktu tím, že nepředá souhrnnou zprávu podle § 4 odst. 1.
(8)
Distributor pohonných hmot se dopustí správního deliktu tím, že
a)
provádí svoji činnost bez registrace, nebo
b)
v rozporu s § 4a odst. 5 neoznámí změnu oznamovaného údaje nebo ukončení své činnosti.
(9)
Distributor pohonných hmot nebo provozovatel čerpací stanice se dopustí správního deliktu tím, že v rozporu s § 4a odst. 7 nakoupí pohonnou hmotu od osoby, která není zapsána v registru distributorů pohonných hmot.
(10)
Za správní delikt se uloží pokuta do
a)
20 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a), odstavce 3 nebo odstavce 5 písm. a),
b)
5 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. b), c) nebo d), odstavce 4 písm. d) nebo g), odstavce 8 písm. a) nebo odstavce 9,
c)
3 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 2, odstavce 4 písm. a), b) nebo f), odstavce 5 písm. b), odstavce 6 nebo odstavce 8 písm. b),
d)
1 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 4 písm. c) nebo e) nebo odstavce 7.“.
24.
V § 10 odst. 4 písm. a) se slova „a § 9 odst. 1 písm. a) až f) a i)“ nahrazují slovy „, § 9 odst. 1 písm. a) až d), § 9 odst. 3 a odst. 4 písm. a), b), c) a e) až g) a § 9 odst. 5“.
26.
V § 10 odst. 4 písm. b) se slova „§ 9 odst. 1 písm. g) a h)“ nahrazují slovy „§ 9 odst. 2 a 7“.
27.
V § 10 se na konci odstavce 4 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno c), které zní:
„c)
celní úřad, jde-li o správní delikty podle § 9 odst. 4 písm. d), § 9 odst. 6, 8 a 9.“.
28.
V § 11 se slova „odst. 2“ nahrazují slovy „odst. 4“ a slova „odst. 3“ se nahrazují slovy „odst. 5“.
29.
V § 11 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:
„(2)
Ministerstvo financí vydá vyhlášku k provedení § 4a odst. 1.“.
Čl. II
Přechodné ustanovení
Distributoři pohonných hmot, kteří zahájili svoji činnost přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jsou povinni podat oznámení o zahájení činnosti podle § 4a zákona č. 311/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, do 30 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
ČÁST TŘETÍ
ÚČINNOST
Čl. IV
Tento zákon nabývá účinnosti patnáctým dnem následujícím po dni jeho vyhlášení, s výjimkou ustanovení
a)
čl. I bodu 9, pokud jde o ustanovení § 5 odst. 9 písm. c), které nabývá účinnosti dnem 1. července 2011, a
b)
čl. I bodů 6, 10, 14, 19 až 23 a 25, která nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2019.
Němcová v. r.
Klaus v. r.
Nečas v. r. |
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 32/2011 Sb. m. s. | Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 32/2011 Sb. m. s.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o přijetí nového znění Přílohy I Úmluvy o účincích průmyslových havárií přesahujících hranice států
Vyhlášeno 6. 4. 2011, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 5. 3. 2008, částka 16/2011Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 5. 3. 2008
32
SDĚLENÍ
Ministerstva zahraničních věcí
Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že ve dnech 15. – 17. listopadu 2006 bylo v Římě přijato nové znění Přílohy I Úmluvy o účincích průmyslových havárií přesahujících hranice států1).
S novým zněním Přílohy I vyslovil souhlas Parlament České republiky. Listinu o přijetí nového znění Přílohy I podepsal prezident republiky dne 5. března 2008.
Nové znění Přílohy I vstoupilo v platnost na základě článku 26 odst. 4 písm. b) dne 18. března 2008 a tímto dnem vstoupilo v platnost i pro Českou republiku.
Anglické znění nového znění Přílohy I a jeho překlad do českého jazyka se vyhlašují současně.
PŘEKLAD
ROZHODNUTÍ 2006/2
NOVÉ ZNĚNÍ PŘÍLOHY I ÚMLUVY
Konference smluvních stran,
uznávajíce nutnost aktualizovat kategorie látek a přípravků a jmenovitě uvedených látek a jejich mezních množství stanovených v příloze I Úmluvy, pro účely vymezení nebezpečných činností, ve světle nových vědeckých poznatků a získaných zkušeností z minulých průmyslových havárií,
berouce v úvahu své rozhodnutí provést revizi nebezpečných látek a jejich množství stanovených v příloze I a rozhodnutí 2004/4 I o zřízení pracovní skupiny pro vývoj Úmluvy,
uznávajíce návrh změny přílohy I vypracovaný pracovní skupinou pro vývoj Úmluvy na základě důkladné revize (viz odkaz na záznam ze dvou zasedání: WGD2/27 červen 2005 a WGD4/7 duben 2006) a podpořený byrem,
mění přílohu I Úmluvy o nebezpečných látkách pro účely vymezení nebezpečných činností, jak je uvedeno níže v příloze.
Příloha
Nebezpečné látky pro účely vymezení nebezpečných činností1
Níže uvedená množství se vztahují ke každé činnosti nebo ke skupině činností.
Pokud látka nebo přípravek uvedený v části II patří do některé kategorie v části I, budou použita mezní množství uvedená v části II.
Při určení nebezpečných činností vezmou strany v úvahu možnost zvýšení nebezpečí, kterou lze předvídat, a množství nebezpečných látek a blízkost jejich umístění bez ohledu na odpovědnost jednoho či více provozovatelů.
ČÁST I. Kategorie látek a přípravků, které nejsou jmenovitě uvedeny v části II|
---|---
Kategorie| Mezní množství (tuny)
1\\. Hořlavé2| 50000
2a. Vysoce hořlavé3(a) a (b)| 200
2b. Vysoce hořlavé3(c)| 50000
3\\. Extrémně hořlavé4| 50
4\\. Toxické5| 200
5\\. Vysoce toxické6| 20
6\\. Oxidující7| 200
7a. Výbušné, pokud látka, přípravek nebo předmět patří do podtřídy 1.4 kritéria] ADR8| 200
7b. Výbušné, pokud látka, přípravek nebo předmět patří do podtřídy 1.1, 1.2, 1.3, 1.5 nebo 1.6 kritéria ADR8| 50
8a. Nebezpečné pro životní prostředí - „Toxické pro vodní organismy“9| 500
8b. Nebezpečné pro životní prostředí - „Vysoce toxické pro vodní organismy“10| 200
ČÁST II. Jmenovitě uvedené látky
Látka| Mezní množství (tuny)
1a. Dusičnan amonný11| 10000
1b. Dusičnan amonný12| 5000
1c. Dusičnan amonný13| 2500
1d. Dusičnan amonný14| 50
2a. Dusičnan draselný15| 10000
2b. Dusičnan draselný16| 5000
3\\. Chlór| 25
4\\. Ethylenoxid| 50
5\\. Vodík| 50
6\\. Toluen - diisokyanát| 100
7\\. Oxid sírový| 75
8\\. Alkyly olova| 50
9\\. Fosgen| 0,75
10\\. Methylisokyanat| 0,15
11\\. Zkapalněné extrémně hořlavé plyny (včetně LPG) a zemní plyn| 200
12\\. Ropné produkty: nafta a benzín; petroleje (včetně paliv pro tryskové motory);
plynové oleje (včetně paliv pro dieselové motory, topné oleje pro domácnosti a jiné směsi plynových olejů)| 25000
Poznámky
1.
Indikativní kritéria. Pokud nejsou k dispozici jiná vhodná kritéria, mohou strany použít při klasifikaci látek nebo přípravků pro účely části I této přílohy následující kritéria. Směsi a přípravky budou posuzovány stejným způsobem jako čisté látky, pokud vykazují rovnocenné vlastnosti a vyvolávají účinky přesahující hranice států.
2.
HOŘLAVÉ KAPALINY: látky a přípravky, které mají bod vzplanutí rovný nebo vyšší než 21 °C a méně nebo rovný 55°C, podporující hoření.
3.
VYSOCE HOŘLAVÉ KAPALINY
(a)
Látky a přípravky, které se mohou zahřát a nakonec vzplanout v kontaktu se vzduchem za okolní teploty bez jakéhokoli přívodu energie (jsou samozápalné ve vzduchu);
(b)
Látky a přípravky, které mají bod vzplanutí nižší než 55°C a které zůstávají pod tlakem kapalné, u nichž zejména podmínky zpracování jako vysoký tlak nebo teplota mohou vytvořit nebezpečí závažné havárie; a
(c)
Látky a přípravky s bodem vzplanutí nižším než 21°C a nejsou extrémně hořlavé.
4.
EXTRÉMNĚ HOŘLAVÉ PLYNY A KAPALINY
(a)
Kapalné látky a přípravky s bodem vzplanutí nižším než 0°C (nebo, v případě rozmezí varu, počáteční bod varu), který je za normálního tlaku nižší nebo rovný 35°C;
(b)
Plyny, které jsou ve styku se vzduchem hořlavé za okolní teploty a tlaku a vyskytují se v plynném nebo nadkritickém stavu; a
(c)
Hořlavé a vysoce hořlavé kapalné látky a přípravky udržované při teplotě nad jejich bodem varu.
5.
TOXICKÉ: látky s vlastnostmi odpovídajícími údajům v tabulce 1 nebo tabulce 2, které vzhledem ke svým fyzikálním a chemickým vlastnostem mohou vyvolat nebezpečí průmyslové havárie (LD - smrtelná dávka; LC - smrtelná koncentrace).
TABULKA 1
---
LD50(orálně)(1)
mg/kg tělesné hmotnosti
25 < LD50 ≤ 200| LD50(kůží)(2)
mg/kg tělesné hmotnosti
50 < LD50 ≤ 400| LC50(3)
mg/l (inhalačně)
0,5 < LC50 ≤ 2
(1) LD50 orálně u potkanů
(2) LD50 kůží u potkanů nebo králíků
(3) LC50 inhalačně (čtyři hodiny) u potkanů
TABULKA 2
---
Rozlišovací dávka mg/kg tělesné hmotnosti = 5,
kde akutní orální toxicita pro živočichy byla stanovena metodou jednorázového podání.
6.
VYSOCE TOXICKÉ: látky s vlastnostmi odpovídajícími údajům v tabulce 3 nebo tabulce 4, které vzhledem ke svým fyzikálním a chemickým vlastnostem mohou vyvolat nebezpečí průmyslové havárie (LD - smrtelná dávka; LC - smrtelná koncentrace).
TABULKA 3
---
LD50(orálně)(1)
mg/kg tělesné hmotnosti
LD50 < 25| LD50(kůží)(2)
mg/kg tělesné hmotnosti
LD50 < 50| LC50(3)
mg/l (inhalačně)
LC50 < 0,5
(1) LD50 orálně u potkanů
(2) LD50 kůží u potkanů nebo králíků
(3) LC50 inhalačně (čtyři hodiny) u potkanů
TABULKA 4
---
Rozlišovací dávka mg/kg tělesné hmotnosti < 5,
kde akutní orální toxicita pro živočichy byla stanovena metodou jednorázového podání.
7.
OXIDUJÍCÍ: látky, které způsobují vysoce exotermickou reakci ve styku s jinými látkami, zejména s hořlavými látkami.
8.
VÝBUŠNÉ
(a)
Látky nebo přípravky, které představují nebezpečí výbuchu nárazem, třením, ohněm nebo jinými zdroji zapálení;
(b)
Látky nebo přípravky, které představují mimořádné nebezpečí výbuchu nárazem, třením, ohněm nebo jinými zdroji zapálení; nebo
(c)
Látky, přípravky nebo předměty zařazené do třídy 1 Evropské dohody o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí (UN/ADR), uzavřené 30. září 1957, v platném znění.
Definice zahrnuje pyrotechnické látky, které jsou pro účely této Úmluvy definovány jako látky (nebo směsi látek) určené k produkci tepla, světla, zvuku, plynu nebo dýmu nebo kombinace těchto efektů prostřednictvím nevýbušných, neuhasínajících exotermických chemických reakcí.
Látky a předměty třídy 1 jsou v souladu s klasifikačním schématem UN/ADR zařazeny do podtříd 1.1 až 1.6. Jde o tyto podtřídy:
Podtřída 1.1: „Látky a předměty, které zahrnují v sobě nebezpečí hromadného výbuchu (hromadný výbuch je takový výbuch, který postihuje téměř celý náklad prakticky okamžitě).“
Podtřída 1.2: „Látky a předměty, které ohrožují okolí rozletem střepin a trosek, avšak nezahrnují v sobě nebezpečí hromadného výbuchu.“
Podtřída 1.3: „Látky a předměty, které zahrnují v sobě nebezpečí požáru a vykazují malé nebezpečí tlakové vlny nebo malé nebezpečí rozletu střepin, nebo obě tato nebezpečí, avšak bez nebezpečí hromadného výbuchu:
(i)
při hoření vykazující výrazné tepelné záření; nebo
(ii)
které postupně hoří tak, že vykazují malé účinky působení tlakové vlny nebo střepin, nebo obou těchto účinků.“
Podtřída 1.4: „Látky a předměty, které v případě zážehu nebo vznícení během přepravy vykazují jen malé nebezpečí výbuchu. Účinky jsou převážně omezeny na kus bez rozletu úlomků větších rozměrů nebo většího ohrožení okolí. Oheň, působící zevně, nesmí vyvolat prakticky současný výbuch téměř celého obsahu kusu.“
Podtřída 1.5: „Velmi málo citlivé látky obsahující v sobě nebezpečí hromadného výbuchu, které jsou tak znecitlivělé, že pravděpodobnost jejich vznícení nebo přechodu hoření v detonaci je při běžných podmínkách během přepravy velmi malá. Podle minimálního požadavku nesmějí tyto látky vybuchovat při zkoušce v ohni.“
Podtřída 1.6: „Extrémně znecitlivěné předměty, které neobsahují v sobě nebezpečí hromadného výbuchu. Předměty obsahují pouze extrémně znecitlivěné vybuchující látky a vykazují zanedbatelnou pravděpodobnost jejich neúmyslného vznícení nebo šíření. Nebezpečí je omezeno na výbuch jednotlivého předmětu.“
Definice také zahrnuje výbušné nebo pyrotechnické látky nebo přípravky obsažené v předmětech. V případě předmětů obsahujících výbušné nebo pyrotechnické látky, pokud je známo množství výbušné nebo pyrotechnické látky nebo přípravku v předmětu, bere se toto množství v úvahu pro účely této Úmluvy. V případě, že množství není známo, tak s celým předmětem má být, pro účely této Úmluvy, zacházeno jako s výbušným.
9.
NEBEZPEČNÉ PRO ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ (LC – smrtelná koncentrace; EC – účinná koncentrace; IC – inhibující koncentrace) – toxické pro vodní organismy s dlouhodobými nepříznivými účinky ve vodním prostředí s:
(a)
Akutní toxicitou:
(i)| 96 hodin LC50 (u ryb):| 1 mg/l < LC50 ≤ 10 mg/l, nebo
---|---|---
(ii)| 48 hodin EC50 (u dafnií):| 1 mg/l < EC50 ≤ 10 mg/l, nebo
(iii)| 72 hodin IC50 (u řas):| 1 mg/l < IC50 ≤ 10 mg/l; a
(b)
Stálost: látka není snadno rozložitelná nebo log Pow (rozdělovací koeficient oktanol/voda)≥ 3.0 (pokud experimentálně stanovený faktor biokoncentrace BCF≤ 100).
10.
NEBEZPEČNÉ PRO ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ (LC – smrtelná koncentrace; EC – účinná koncentrace; IC – inhibující koncentrace) – velmi toxické pro vodní organismy:
(a)
Látky velmi toxické pro vodní organismy s akutní toxicitou:
(i)| 96 hodin LC50 (u ryb)| ≤ 1 mg/l, nebo
---|---|---
(ii)| 48 hodin EC50 (for dafnií)| ≤ 1 mg/l, nebo
(iii)| 72 hodin IC50 (u řas)| ≤ 1 mg/l
(b)
Látky velmi toxické pro vodní organismy s dlouhodobými nepříznivými účinky ve vodním prostředí s:
(i)
Akutní toxicitou:
\\- 96 hodin LC50 (u ryb)| ≤ 1 mg/l, nebo
---|---
\\- 48 hodin EC50 (u dafnií)| ≤ 1 mg/l, nebo
\\- 72 hodin IC50 (u řas)| ≤ 1 mg/l; nebo
(ii)
Stálost: látka není snadno rozložitelná nebo log Pow (rozdělovací koeficient oktanol/voda) ≥ 3.0 (pokud experimentálně stanovený faktor biokoncentrace BCF ≤ 100).
11.
DUSIČNAN AMONNÝ (10 000): hnojiva schopná samovolného rozkladu.
Používá se pro vícesložková/směsná hnojiva (vícesložková/směsná hnojiva obsahující dusičnan amonný s fosforečnanem a/nebo uhličitanem draselným) na bázi dusičnanu amonného, u kterých je obsah dusíku odvozený z dusičnanu amonného:
(a)
Mezi 15,75 a 24,5 hmotnostních procent (obsah dusíku z dusičnanu amonného 15,75 a 24,5 hmotnostních procent odpovídá dusičnanu amonnému o koncentraci 45 a 70 procent), a které buď neobsahují více než 0,4 procent celkových spalitelných/organických látek nebo splňují požadavky náležité zkoušky odolnosti vůči výbuchu (tj. zkouška 10 cm ocelovou trubkou);
(b)
15,75 hmotnostních procent nebo méně a neomezené spalitelné látky;
a které jsou schopny samovolného rozkladu podle zkoušky OSN (viz Doporučení Organizace spojených národů pro přepravu nebezpečného zboží: Příručka pro zkoušky a kritéria, část III, pododdíl 38.2).
12.
DUSIČNAN AMONNÝ (5000): jakost pro hnojiva.
Používá se pro hnojiva na bázi pouze dusičnanu amonného pro vícesložková/směsná hnojiva na bázi dusičnanu amonného, u kterých je obsah dusíku odvozený z dusičnanu amonného:
(a)
větší než 24,5 hmotnostních procent, kromě směsí dusičnanu amonného s dolomitem, vápencem a/nebo uhličitanem vápenatým o čistotě nejméně 90 procent;
(b)
větší než 15,75 hmotnostních procent u směsí dusičnanu amonného a síranu amonného;
(c)
větší než 28 hmotnostních procent (obsah dusíku z dusičnanu amonného 28 hmotnostních procent odpovídá dusičnanu amonnému o koncentraci 80 procent) u směsí dusičnanu amonného s dolomitem, vápencem a/nebo uhličitanem vápenatým o čistotě nejméně 90 procent;
a které splňují požadavky náležité zkoušky odolnosti k výbuchu (tj. zkouška 10 cm ocelovou trubkou).
13.
DUSIČNAN AMONNÝ (2500): průmyslová jakost.
Používá se pro:
(a)
Dusičnan amonný a přípravky z dusičnanu amonného, jejichž obsah dusíku odvozený z dusičnanu amonného je:
(i)
mezi 24,5 a 28 hmotnostních procent, a které neobsahují více než 0,4 procent spalitelných látek;
(ii)
větší než 28 hmotnostních procent, a které neobsahují více než 0,2 procent spalitelných látek;
(b)
Vodné roztoky dusičnanu amonného, ve kterých je koncentrace dusičnanu amonného větší než 80 váhových procent.
14.
DUSIČNAN AMONNÝ (50): látky nevyhovující požadované specifikaci a hnojiva, která nesplňují požadavky náležité zkoušky odolnosti vůči výbuchu (tj. zkoušky 10 cm ocelovou trubkou).
Používá se pro:
(a)
Materiál vyřazený v průběhu výrobního postupu a dusičnan amonný a přípravky z dusičnanu amonného, hnojiva na bázi pouze dusičnanu amonného a vícesložková/směsná hnojiva na bázi dusičnanu amonného podle bodů 12 a 13, které se vracejí nebo byly vráceny výrobci od konečného spotřebitelespotřebitele, do dočasného skladovacího nebo zpracovatelského zařízení k přepracování, recyklaci nebo zpracování vedoucím k jejich bezpečnému používání, protože nevyhovují specifikacím uvedeným v bodech 12 a 13;
(b)
Hnojiva podle bodu 11(a) a podle bodu 12, která nesplňují požadavky náležité zkoušky odolnosti k výbuchu (tj. zkoušky 10 cm ocelovou trubkou).
15.
DUSIČNAN DRASELNÝ (10 000): směsná hnojiva na bázi dusičnanu draselného, která obsahují dusičnan draselný ve formě granulí nebo mikrogranulí.
16.
DUSIČNAN DRASELNÝ (5000): směsná hnojiva na bázi dusičnanu draselného, která obsahují dusičnan draselný v krystalické formě.
1)
Úmluva o účincích průmyslových havárií přesahujících hranice států, přijatá v Helsinkách dne 17. března 1992, byla vyhlášena pod č. 58/2002 Sb. m. s. |
Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 90/2011 Sb. | Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 90/2011 Sb.
Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí o uložení kolektivních smluv vyššího stupně
Vyhlášeno 1. 4. 2011, částka 33/2011
90
SDĚLENÍ
Ministerstva práce a sociálních věcí
ze dne 25. března 2011
o uložení kolektivních smluv vyššího stupně
Ministerstvo práce a sociálních věcí sděluje, že v souladu s ustanovením § 9 odst. 1 zákona č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání, v platném znění, byly u něj uloženy v období od 2. 2. do 15. 3. 2011 tyto kolektivní smlouvy vyššího stupně a III. Dodatek Odvětvové kolektivní smlouvy vyššího stupně:
1.
Kolektivní smlouva vyššího stupně, uzavřená dne 31. 1. 2011 na období od 1. 1. 2011 do 31. 12. 2011 mezi
Odborovým svazem pracovníků dřevozpracujících odvětví, lesního a vodního hospodářství v ČR
a
Česko-moravským odborovým sdružením
a
Asociací Českého papírenského průmyslu.
2.
Kolektivní smlouva vyššího stupně, uzavřená dne 22. 2. 2011 na období od 1. 1. 2011 do 31. 12. 2012 mezi
Odborovým svazem pracovníků obchodu
a
Svazem obchodu a cestovního ruchu ČR.
3.
III. Dodatek Odvětvové kolektivní smlouvy vyššího stupně, který byl uzavřen dne 15. 2. 2011 na období od 1. 4. 2011 do 31. 12. 2014 mezi
Odborovým svazem zaměstnanců poštovních, telekomunikačních a novinových služeb
a
Českým svazem zaměstnavatelů pošt, telekomunikací a distribucí tisku.
Ministr:
Dr. Ing. Drábek v. r. |
Vyhláška č. 88/2011 Sb. | Vyhláška č. 88/2011 Sb.
Vyhláška o technických podmínkách a postupu při pořizování biometrických údajů a podpisu cizince pro účely vydání průkazu o povolení k pobytu
Vyhlášeno 1. 4. 2011, datum účinnosti 1. 5. 2011, částka 33/2011
* § 1 - Předmět úpravy
* § 2 - Pořizování biometrických údajů
* § 3 - Pořízení údaje o zobrazení obličeje
* § 4 - Pořízení údajů o otiscích prstů
* § 5 - Pořizování podpisu
* § 6 - Protokol
* § 7 - Technické podmínky zpracování protokolu
* § 8 - Podmínky ověřování biometrických údajů
* § 9 - Účinnost k vyhlášce č. 88/2011 Sb.
Aktuální znění od 1. 1. 2015 (194/2014 Sb.)
88
VYHLÁŠKA
ze dne 28. března 2011
o technických podmínkách a postupu při pořizování biometrických údajů a podpisu cizince pro účely vydání průkazu o povolení k pobytu
Ministerstvo vnitra stanoví podle § 59 odst. 9 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o azylu), ve znění zákona č. 427/2010 Sb., a podle § 182 odst. 1 písm. g) a h) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 427/2010 Sb.:
§ 1
Předmět úpravy
(1)
Tato vyhláška upravuje v návaznosti na přímo použitelný předpis Evropské unie1) technické podmínky a postup při pořizování biometrických údajů obsažených v nosiči dat průkazu o povolení k pobytu cizincecizince, kterému byl na území České republiky povolen trvalý anebo dlouhodobý pobyt, azylantaazylanta nebo osoby požívající doplňkové ochranyosoby požívající doplňkové ochrany (dále jen „cizineccizinec“), včetně postupu při pořizování biometrických údajů u osob s neobvyklými anatomickými nebo fyziologickými předpoklady pro pořízení zobrazení obličeje nebo pořízení otisků prstů na pravé a levé ruce.
(2)
Tato vyhláška dále stanoví
a)
technické podmínky a postup při pořizování podpisu cizincecizince a způsob provedení tohoto podpisu,
b)
podmínky zpracování protokolu o zpracování údajů nezbytných pro vydání průkazu o povolení k pobytu obsahujícího nosič dat s biometrickými údaji2) (dále jen „protokol“) a jeho vzor.
§ 2
Pořizování biometrických údajů
Biometrické údaje cizincecizince se pro účely vydání průkazu o povolení k pobytu obsahujícího nosič dat s biometrickými údaji pořizují snímáním podoby obličeje a otisků prstů cizincecizince digitální technologií.
§ 3
Pořízení údaje o zobrazení obličeje
(1)
Při pořizování údaje o zobrazení obličeje je obličej cizincecizince snímán v předním čelném pohledu tak, aby středová vertikální rovina obličeje byla prodloužením vertikální roviny objektivu digitálního fotoaparátu a horizontální rovina obličeje tvořená očima byla prodloužením horizontální roviny objektivu digitálního fotoaparátu a aby pohled cizincecizince směřoval do objektivu digitálního fotoaparátu. CizinciCizinci může být umožněno při snímání zobrazení obličeje mít brýle s tmavými skly pouze v případě, že je nevidomý, a pokrývku hlavy pouze v případě, že ji používá ze zdravotních nebo náboženských důvodů, přičemž pokrývkou hlavy nesmí být zakryt obličej tak, aby byla znemožněna nebo znesnadněna identifikace cizincecizince. Zobrazení obličeje musí splňovat technické parametry podle přímo použitelného předpisu Evropské unie3).
(2)
Při pořizování údaje o zobrazení obličeje je obličej cizincecizince snímán tak, aby byl zachycen neutrální výraz obličeje a zavřená ústa, oči musí být otevřené a nesmí být překryté vlasy.
(3)
Údaj o zobrazení obličeje cizincecizince se do nosiče dat průkazu o povolení k pobytu zpracuje i tehdy, neodpovídá-li z důvodu neobvyklých anatomických nebo fyziologických předpokladů cizince v plném rozsahu požadavkům podle odstavce 1 nebo 2.
§ 4
Pořízení údajů o otiscích prstů
(1)
Z každé ruky cizincecizince se pořídí plochý otisk (dále jen „otisk“) jednoho prstu; pořízené otisky prstů musí splňovat technické parametry podle přímo použitelného předpisu Evropské unie3). Nejdříve se snímá otisk ukazováku pravé ruky. Není-li dosaženo požadované kvality otisku ukazováku, je-li tento prst zraněn nebo vykazuje následky zranění, snímá se postupně otisk prostředníku, prsteníku nebo palce pravé ruky, dokud otisk nevyhoví požadované kvalitě. V případě, že žádný z otisků prstů pravé ruky nedosáhne požadované kvality, je vybrán otisk prstu, který má nejlepší bodové ohodnocení stanovené pro otisk prstu s nižší kvalitou. Obdobně se postupuje u levé ruky.
(2)
Po pořízení otisků prstů podle odstavce 1 se provede ověření přesnosti jejich zpracování prostřednictvím technického zařízení, které porovná tyto pořízené otisky prstů s otisky týchž prstů cizincecizince aktuálně zobrazenými snímacím zařízením a které vyhodnotí jejich shodu.
(3)
Pokud anatomické nebo fyziologické předpoklady rukou cizincecizince neumožní pořídit z jeho jedné ruky otisk žádného prstu, pořizuje se z druhé ruky otisk pouze jednoho prstu.
(4)
Pokud z důvodů uvedených v odstavci 3 nelze pořídit žádný otisk prstu ani z jedné ruky cizincecizince, otisky prstů se nepořizují.
(5)
Záznam o tom, ze kterých prstů pravé a levé ruky byly otisky prstů pořízeny, popřípadě důvody nepořízení otisků prstů nebo pořízení otisků jiných prstů než ukazováku pravé a levé ruky, se provede do protokolu.
(6)
V nosiči dat průkazu o povolení k pobytu se vede záznam o tom, ze kterého prstu cizincecizince byl otisk zpracovaný v nosiči dat pořízen, včetně údaje o kvalitě otisku prstu. Pokud není možné pořídit otisk žádného prstu rukou cizincecizince, vede se v nosiči dat záznam o této skutečnosti.
§ 5
Pořizování podpisu
(1)
Podpis cizincecizince určený pro vydání průkazu o povolení k pobytu se pořídí prostřednictvím snímacího zařízení umožňujícího jeho současné automatické digitální zpracování. CizinecCizinec se vlastní rukou podepíše uvnitř vyznačeného pole protokolu v listinné podobě, které překrývá aktivní zónu snímacího zařízení.
(2)
V případě, že pořízení podpisu brání těžko překonatelná překážka na straně cizincecizince, provede se o této skutečnosti do protokolu záznam s uvedením konkrétního důvodu, který je příčinou nepořízení podpisu.
(3)
CizinecCizinec se podepisuje způsobem, který odpovídá obecným požadavkům na vlastnoruční podpis jako identifikační znak fyzické osoby a který opakovaně používá jako svůj autentizační znak; podpis je proveden písmeny latinské abecedy pouze v případech, že cizineccizinec je tímto způsoben podepsán rovněž ve svém cestovním dokladu nebo jiném identifikačním dokladu, který předložil za účelem ověření své totožnostitotožnosti.
§ 6
Protokol
(1)
Protokol se zpracovává v elektronické a listinné podobě. Vzor protokolu je uveden v příloze této vyhlášky.
(2)
Přesnost údajů, které byly o cizincicizinci v protokolu zpracovány s využitím informačního systému cizincůcizinců nebo informačních systémů vedených podle zákona o azylu, se před pořízením biometrických údajů cizincecizince ověří podle jím za účelem zjištění totožnostitotožnosti předložených dokladů.
(3)
Biometrické údaje pořízené podle § 3 a 4, záznam o tom, ze kterého prstu byl otisk pořízen, popřípadě záznam o tom, že otisk prstu nebyl pořízen, a digitální zpracování podpisu se použijí pro vytvoření datového souboru, který se uzavře ochranným kódem a připojí se k protokolu v elektronické podobě určeném pro výrobu průkazu o povolení k pobytu (dále jen „protokol určený pro výrobu“).
(4)
Pořízený biometrický údaj o zobrazení obličeje se použije rovněž pro zpracování protokolu v listinné podobě, ve kterém se zobrazí jako kontrolní tisk zobrazení obličeje.
(5)
CizinecCizinec svým podpisem připojeným k protokolu v listinné podobě stvrdí správnost a úplnost jím ověřených údajů zpracovaných v protokolu a přesnost kontrolního tisku zobrazení obličeje a udělí souhlas s dalším využitím digitálního zpracování svého podpisu pro výrobu průkazu o povolení k pobytu; souhlas podle věty první cizineccizinec udělí na základě jím provedené vizuální kontroly zobrazení digitálního zpracování podpisu na obrazovce technického zařízení. Pokud připojení podpisu ověřujícího správnost a úplnost zpracování protokolu brání těžko překonatelná překážka na straně cizincecizince, provede se do protokolu záznam o vyjádřeném souhlasu cizincecizince se správností a úplností zpracování protokolu.
(6)
Protokol v listinné podobě se po ověření přesnosti v něm zpracovaných údajů cizincemcizincem a prohlášení cizincecizince o poučení o podmínkách dalšího zpracovávání údajů obsažených v protokolu opatří podpisem osoby odpovědné za zpracování protokolu a otiskem úředního razítka.
(7)
Poté, kdy cizineccizinec svým podpisem připojeným k protokolu v listinné podobě potvrdí správnost a úplnost zpracování protokolu, popřípadě poté, kdy je v protokolu učiněn záznam podle odstavce 5, se protokol určený pro výrobu opatří zaručeným elektronickým podpisemelektronickým podpisem založeným na kvalifikovaném certifikátu vydaném akreditovaným poskytovatelem certifikačních služeb4) osoby odpovědné za zpracování protokolu.
§ 7
Technické podmínky zpracování protokolu
(1)
Ochranný kód podle § 6 odst. 3 je automaticky vytvářen systémem pro zpracování protokolu v elektronické podoběsystémem pro zpracování protokolu v elektronické podobě způsobem zaručujícím bezpečnost, autentičnost a integritu pořízených biometrických údajů v průběhu jejich předání a dalšího zpracovávání při výrobě průkazu o povolení k pobytu. Systémem pro zpracování protokolu v elektronické podoběSystémem pro zpracování protokolu v elektronické podobě se rozumí zdrojová zpracovatelská část provozních informačních systémů, ve kterých jsou vedeny údaje pro vydávání průkazů o povolení k pobytu podle jiných právních předpisů5).
(2)
Systém pro digitální zpracování protokolu v elektronické podobě nesmí komunikovat s žádnými informačními systémy, popřípadě s jinými elektronickými médii, s výjimkou informačního systému cizincůcizinců6) a provozních informačních systémů, ve kterých jsou vedeny údaje pro vydávání průkazů o povolení k pobytu podle jiných právních předpisů5); tím není dotčeno bezpečné předání protokolu určeného pro výrobu výrobci průkazu o povolení k pobytu.
§ 8
Podmínky ověřování biometrických údajů
Při ověřování přesnosti biometrických údajů v nosiči dat s biometrickými údaji pro účely vydání průkazu o povolení k pobytu se postupuje způsobem vylučujícím jakékoli jiné, byť i nesystematické operace s těmito údaji, zejména jejich shromažďování, ukládání na nosiče informací, zpřístupňování, úpravu nebo pozměňování, používání, předávání, šíření, zveřejňování, uchovávání, výměnu nebo kombinování; obdobně se postupuje při ověřování přesnosti otisků prstů podle § 4 odst. 2.
§ 9
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. května 2011.
Ministr:
Mgr. John v. r.
Příloha k vyhlášce č. 88/2011 Sb.
VZOR PROTOKOLU
939kB
1)
Nařízení Rady (ES) č. 1030/2002, kterým se stanoví jednotný vzor povolení k pobytu pro státní příslušníky třetích zemí, ve znění nařízení Rady (ES) č. 380/2008.
2)
§ 59 odst. 4 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o azylu), ve znění zákona č. 427/2010 Sb.
§ 117a odst. 4 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 427/2010 Sb.
3)
Rozhodnutí Komise 2009/3770/ES, kterým se upravují technické specifikace pro jednotný vzor povolení k pobytu pro státní příslušníky třetích zemí, ve znění rozhodnutí Komise 2011/5478/EU a rozhodnutí Komise 2013/6178/EU.
4)
§ 11 zákona č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu a o změně některých dalších zákonů (zákon o elektronickém podpisu), ve znění zákona č. 226/2002 Sb., zákona č. 440/2004 Sb., zákona č. 101/2010 Sb. a zákona č. 424/2010 Sb.
5)
§ 158a odst. 4 zákona č. 326/1999 Sb., ve znění zákona č. 427/2010 Sb.
§ 71 odst. 11 zákona č. 325/1999 Sb., ve znění zákona č. 427/2010 Sb.
6)
§ 158 odst. 1 zákona č. 326/1999 Sb. |
Nařízení vlády č. 86/2011 Sb. | Nařízení vlády č. 86/2011 Sb.
Nařízení vlády o technických požadavcích na hračky
Vyhlášeno 1. 4. 2011, datum účinnosti 20. 7. 2011, částka 32/2011
* ČÁST PRVNÍ - OBECNÁ USTANOVENÍ (§ 1 — § 3)
* ČÁST DRUHÁ - ČINNOSTI HOSPODÁŘSKÝCH SUBJEKTŮ (§ 4 — § 8)
* ČÁST TŘETÍ - SHODA HRAČKY (§ 9 — § 14)
* ČÁST ČTVRTÁ - POSUZOVÁNÍ SHODY (§ 15 — § 18)
* ČÁST PÁTÁ - OZNAMOVÁNÍ SUBJEKTŮ POSUZOVÁNÍ SHODY (§ 19 — § 24)
* ČÁST ŠESTÁ - USTANOVENÍ PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ (§ 25 — § 27) č. 1 k nařízení vlády č. 86/2011 Sb. č. 2 k nařízení vlády č. 86/2011 Sb. č. 3 k nařízení vlády č. 86/2011 Sb. č. 4 k nařízení vlády č. 86/2011 Sb. č. 5 k nařízení vlády č. 86/2011 Sb. č. 6 k nařízení vlády č. 86/2011 Sb. č. 7 k nařízení vlády č. 86/2011 Sb.
Aktuální znění od 5. 12. 2022 (121/2022 Sb.)
86
NAŘÍZENÍ VLÁDY
ze dne 9. března 2011
o technických požadavcích na hračky
Vláda nařizuje podle § 22 zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění zákona č. 205/2002 Sb. a zákona č. 34/2011 Sb., (dále jen „zákon“) k provedení § 2 písm. d), § 11 odst. 1, 2 a 9, § 11a odst. 2, § 12 a 13 zákona:
ČÁST PRVNÍ
OBECNÁ USTANOVENÍ
§ 1
Předmět úpravy
Toto nařízení zapracovává příslušné předpisy Evropské unie,1) zároveň navazuje na přímo použitelný předpis Evropské unie4) a upravuje technické požadavky na hračky a podmínky pro jejich uvádění na trh.
§ 2
Hračky
(1)
Stanovenými výrobkyvýrobky podle tohoto nařízení jsou ve smyslu § 12 odst. 1 písm. a) zákona hračky. Pro účely tohoto nařízení se za hračku považuje výrobek navržený nebo určený ke hraní dětem mladším 14 let, včetně výrobkuvýrobku navrženého nebo určeného vedle hraní i k dalším účelům.
(2)
Za hračky se nepovažují výrobkyvýrobky uvedené v příloze č. 1 k tomuto nařízení.
(3)
Toto nařízení se nevztahuje na tyto hračky:
a)
vybavení pro dětská hřiště určená pro veřejnost,
b)
hrací automaty, včetně automatů na mince, určené pro veřejnost,
c)
dětská vozidla a vozítka se spalovacími motory,
d)
parní motory pro hračky a
e)
praky a katapulty.
§ 3
Základní pojmy
(1)
Pro účely tohoto nařízení se rozumí
a)
hospodářským subjektemhospodářským subjektem výrobcevýrobce, dovozcedovozce, distributordistributor a zplnomocněný zástupcezplnomocněný zástupce,
b)
funkčním výrobkemfunkčním výrobkem výrobekvýrobek, který slouží a používá se stejně jako výrobekvýrobek, přístroj nebo zařízení určené pro dospělé a může být jejich zmenšeným modelem,
c)
funkční hračkoufunkční hračkou hračka, která slouží a používá se stejně jako výrobekvýrobek, přístroj nebo zařízení určené pro dospělé a může být jejich zmenšeným modelem,
d)
hračkou do vodyhračkou do vody hračka, která je určena k použití v mělké vodě a která je schopna nést dítě na vodě nebo ho udržet nad vodou,
e)
konstrukční rychlostíkonstrukční rychlostí typická potenciální provozní rychlost, která je určena konstrukcí hračky,
f)
hračkou pro pohybovou aktivituhračkou pro pohybovou aktivitu hračka k domácímu použití, jejíž nosná konstrukce zůstává při pohybové aktivitě stabilní a jež je určena k tomu, aby dítě provádělo kteroukoli z následujících činností: lezení, skákání, houpání, klouzání, kolébání, otáčení, plazení se či plížení, nebo jakoukoli kombinaci těchto činností,
g)
chemickou hračkouchemickou hračkou hračka určená k přímé manipulaci s chemickými látkami a směsmi, která se má používat způsobem přiměřeným věku a pod dohledem dospělých,
h)
hrou podněcující čichové vjemyhrou podněcující čichové vjemy hračka, jejímž účelem je pomoci dítěti naučit se rozpoznávat jednotlivé pachy a vůně,
i)
kosmetickou soupravoukosmetickou soupravou hračka, jejímž účelem je pomoci dítěti naučit se vyrábět produkty, jako jsou voňavky, mýdla, krémy, šampony, pěny do koupele, lesky, rtěnky, líčidla, zubní pasty a kondicionéry,
j)
hrou podněcující chuťové vjemyhrou podněcující chuťové vjemy hračka, jejímž účelem je umožnit dítěti vyrábět cukrovinky nebo pokrmy s použitím potravinových přísad, jako jsou cukrovinky, tekutiny, prášky a aromatické látky,
k)
poškozením zdravípoškozením zdraví úraz nebo jakákoli jiná újma na zdraví, včetně dlouhodobých zdravotních následků,
l)
nebezpečímnebezpečím potenciální zdroj poškození zdravípoškození zdraví,
m)
rizikemrizikem pravděpodobná míra výskytu nebezpečínebezpečí způsobujícího poškození zdravípoškození zdraví a stupeň závažnosti tohoto poškození,
n)
hračkou určenou pro vyznačenou věkovou skupinu dětíhračkou určenou pro vyznačenou věkovou skupinu dětí hračka, u níž může rodič či dohled na základě její funkce, rozměrů a vlastností důvodně předpokládat, že je určena pro dítě uvedené věkové skupiny.
(2)
Za výrobcevýrobce se považuje také osoba, která uvede hračku na trh pod svým jménem nebo ochrannou známkou, nebo která upraví hračku, jež byla na trh již uvedena, takovým způsobem, který může ovlivnit její soulad s požadavky tohoto nařízení.
ČÁST DRUHÁ
ČINNOSTI HOSPODÁŘSKÝCH SUBJEKTŮ
§ 4
Výrobce
(1)
VýrobceVýrobce před uvedením hračky na trh vyhotoví technickou dokumentaci v souladu s § 18 a provede nebo zajistí provedení příslušného postupu posouzení shody v souladu s § 16. V případě prokázání shody hračky s požadavky stanovenými v § 9 a v příloze č. 2 tohoto nařízení tímto postupem vypracuje výrobcevýrobce před uvedením hračky na trh ES prohlášení o shodě podle § 12 a připojí označení CE v souladu s § 13.
(2)
VýrobceVýrobce uchovává technickou dokumentaci a ES prohlášení o shodě po dobu 10 let po uvedení hračky na trh.
(3)
VýrobceVýrobce zajistí, aby byl na hračce, kterou uvádí na trh, uveden typ, série, sériové číslo nebo číslo modelu nebo jakýkoli jiný prvek umožňující její identifikaci, nebo v případech, kdy to velikost nebo povaha hračky neumožňuje, aby byla požadovaná informace uvedena na obalu nebo v dokladu přiloženém k hračce.
(4)
VýrobceVýrobce uvede na hračce, nebo není-li to možné, na obalu nebo v dokladu přiloženém k hračce své jméno, popřípadě jména a příjmení, obchodní firmu, název, popřípadě ochrannou známku, pokud ho lze na jejím základě jednoznačně identifikovat, a dále adresu jediného místa, na kterém ho lze kontaktovat.
(5)
Za účelem ochrany zdraví a bezpečnosti osob a s ohledem na povahu hračky a rizikarizika, která hračka představuje, výrobcevýrobce
a)
provádí zkoušky vzorků hraček jím uváděných na trh,
b)
šetří, zda je hračka jím uváděná na trh v souladu s požadavky stanovenými v § 9 a v příloze č. 2 k tomuto nařízení, a to zejména pokud obdržel stížnost na tuto hračku,
c)
vede evidenci stížností podle písmene b), hraček, u kterých bylo šetřením podle písmene b) zjištěno, že nejsou v souladu s požadavky stanovenými v § 9 a v příloze č. 2 k tomuto nařízení, a přijatých opatření, jejichž cílem je navrácení hračky, která již byla dodána konečnému uživateli,
d)
informuje distributorydistributory o postupech stanovených v písmenech a) a b).
(6)
VýrobceVýrobce, který se domnívá nebo má důvod se domnívat, že hračka, kterou uvedl na trh, není v souladu s požadavky tohoto nařízení, přijme okamžitě nápravná opatření nezbytná k uvedení hračky do souladu s těmito požadavky, nebo ji případně stáhne z trhu nebo učiní opatření, jejichž cílem je navrácení stanoveného výrobkuvýrobku, který již byl dodán uživateli. Pokud navíc hračka představuje rizikoriziko, neprodleně o tom informuje příslušný orgán dozoru nebo obdobné orgány členských států Evropské unie (dále jen „členský stát“), ve kterých hračku dodal na trh, a uvede přitom podrobnosti zejména o nesouladu a o přijatých nápravných opatřeních.
(7)
VýrobceVýrobce předloží příslušnému orgánu dozoru nebo obdobnému orgánu členského státu na základě jeho odůvodněné žádosti všechny informace a dokumentaci nezbytné k prokázání shody hračky s požadavky tohoto nařízení v jazyce příslušného členského státu, není-li dohodnuto jinak. VýrobceVýrobce spolupracuje s orgány uvedenými ve větě první na jejich žádost při jakýchkoli činnostech, jejichž cílem je vyloučit rizikarizika vyvolaná hračkami, které uvedl na trh.
§ 5
Zplnomocněný zástupce
(1)
Zplnomocněný zástupceZplnomocněný zástupce musí být oprávněn alespoň k
a)
uchování ES prohlášení o shodě a technické dokumentace pro potřeby orgánů dozoru po dobu 10 let po uvedení hračky na trh,
b)
podávání všech informací a předávání veškerých dokumentů, které jsou nezbytné k prokázání shody hračky, příslušným orgánům dozoru na základě jejich odůvodněné žádosti,
c)
spolupráci s příslušnými orgány dozoru, pokud o ni požádají, na činnostech, jejichž cílem je vyloučit rizikarizika vyvolaná hračkami, na které se vztahuje jeho plná moc.
(2)
VýrobceVýrobce nemůže pověřit zplnomocněného zástupcezplnomocněného zástupce vypracováním technické dokumentace a zajištěním toho, aby byly hračky navrhovány a vyráběny v souladu s požadavky stanovenými v § 9 a v příloze č. 2 k tomuto nařízení.
§ 6
Dovozce
(1)
DovozceDovozce může uvést na trh pouze hračku, u níž výrobcevýrobce vyhotovil technickou dokumentaci v souladu s § 18, u které byl proveden příslušný postup posouzení shody podle § 16, k níž jsou přiloženy požadované doklady a která je opatřena označením CE v souladu s § 13 a dalšími údaji podle § 4 odst. 3 a 4. Domnívá-li se dovozcedovozce nebo má-li důvod se domnívat, že hračka není v souladu s požadavky stanovenými v § 9 a v příloze č. 2 k tomuto nařízení, nesmí uvést hračku na trh, dokud nebude uvedena do souladu s těmito požadavky. Pokud navíc hračka představuje rizikoriziko, informuje o tom výrobcevýrobce, jakož i příslušné orgány dozoru.
(2)
DovozceDovozce uvede na hračce, nebo není-li to možné, na obalu nebo v dokladu přiloženém k hračce své jméno, popřípadě jména a příjmení, obchodní firmu, název, popřípadě ochrannou známku, pokud ho lze na jejím základě jednoznačně identifikovat, a dále adresu místa, na kterém ho lze kontaktovat.
(3)
DovozceDovozce zajistí, aby po dobu, kdy před uvedením na trh s hračkou nakládá, její skladovací a přepravní podmínky neohrožovaly shodu hračky s požadavky stanovenými v § 9 a v příloze č. 2 k tomuto nařízení.
(4)
DovozceDovozce po dobu 10 let po uvedení hračky na trh uchovává kopii ES prohlášení o shodě pro potřeby příslušných orgánů dozoru a zajistí, že technická dokumentace bude těmto orgánům na žádost předložena.
(5)
Za účelem ochrany zdraví a bezpečnosti osob a s ohledem na povahu hračky a rizikarizika, která hračka představuje, dovozcedovozce
a)
provádí zkoušky vzorků hraček jím uváděných na trh,
b)
šetří, zda je hračka jím uváděná na trh v souladu s požadavky stanovenými v § 9 a v příloze č. 2 k tomuto nařízení, a to zejména pokud obdržel stížnost na tuto hračku,
c)
vede evidenci stížností podle písmene b), hraček, u kterých bylo šetřením podle písmene b) zjištěno, že nejsou v souladu s požadavky stanovenými v § 9 a v příloze č. 2 k tomuto nařízení, a přijatých opatření, jejichž cílem je navrácení hračky, která již byla dodána konečnému uživateli,
d)
informuje distributorydistributory o postupech stanovených v písmenech a) a b).
(6)
DovozceDovozce, který se domnívá nebo má důvod se domnívat, že hračka, kterou uvedl na trh, není v souladu s požadavky tohoto nařízení, přijme okamžitě nápravná opatření nezbytná k uvedení hračky do souladu s těmito požadavky, nebo ji případně stáhne z trhu nebo učiní opatření, jejichž cílem je navrácení stanoveného výrobkuvýrobku, který již byl dodán uživateli. Pokud navíc hračka představuje rizikoriziko, neprodleně o tom informuje příslušný orgán dozoru nebo obdobné orgány členských států, ve kterých hračku dodal na trh, a uvede přitom podrobnosti zejména o nesouladu a o přijatých nápravných opatřeních.
(7)
DovozceDovozce předloží příslušnému orgánu dozoru nebo obdobnému orgánu členského státu na základě jeho odůvodněné žádosti všechny informace a dokumentaci nezbytné k prokázání shody hračky s požadavky tohoto nařízení v jazyce příslušného členského státu, není-li dohodnuto jinak. DovozceDovozce spolupracuje s orgány uvedenými ve větě první na jejich žádost při jakýchkoli činnostech, jejichž cílem je vyloučit rizikarizika vyvolaná hračkami, které uvedl na trh.
§ 7
Distributor
(1)
DistributorDistributor před dodáním hračky na trh ověří, zda je opatřena označením CE v souladu s § 13, zda jsou k ní přiloženy požadované doklady, upozornění, instrukce a bezpečnostní informace v českém jazyce a zda výrobcevýrobce a dovozcedovozce splnili požadavky stanovené v § 4 odst. 3 a 4 a § 6 odst. 2. Domnívá-li se distributordistributor nebo má-li důvod se domnívat, že hračka není v souladu s požadavky stanovenými v § 9 a v příloze č. 2 k tomuto nařízení, může hračku dodávat na trh až po jejím uvedení do souladu s těmito požadavky. Pokud navíc hračka představuje rizikoriziko, informuje o tom distributordistributor výrobcevýrobce nebo dovozcedovozce, jakož i příslušné orgány dozoru.
(2)
DistributorDistributor zajistí, aby po dobu, kdy před dodáním na trh s hračkou nakládá, její skladovací a přepravní podmínky neohrožovaly shodu hračky s požadavky stanovenými v § 9 a v příloze č. 2 k tomuto nařízení.
(3)
DistributorDistributor, který se domnívá nebo má důvod se domnívat, že hračka, kterou dodal na trh, není v souladu s požadavky tohoto nařízení, zajistí, že budou přijata nápravná opatření nezbytná k uvedení hračky do souladu s těmito požadavky, nebo ji případně stáhne z trhu nebo učiní opatření, jejichž cílem je navrácení stanoveného výrobkuvýrobku, který již byl dodán uživateli. Pokud navíc hračka představuje rizikoriziko, neprodleně o tom informuje příslušný orgán dozoru nebo obdobné orgány členských států, ve kterých hračku dodal na trh, a uvede přitom podrobnosti zejména o nesouladu a o přijatých nápravných opatřeních.
(4)
DistributorDistributor předloží příslušnému orgánu dozoru nebo obdobnému orgánu členského státu na základě jeho odůvodněné žádosti všechny informace a dokumentaci nezbytné k prokázání shody hračky s požadavky tohoto nařízení. DistributorDistributor spolupracuje s orgány uvedenými ve větě první na jejich žádost při jakýchkoli činnostech, jejichž cílem je vyloučit rizikarizika vyvolaná hračkami, které dodal na trh.
§ 8
Identifikace hospodářských subjektů
(1)
Hospodářské subjektyHospodářské subjekty na žádost příslušných orgánů dozoru identifikují všechny hospodářské subjektyhospodářské subjekty,
a)
které jim dodaly hračku,
b)
kterým dodaly hračku.
(2)
VýrobciVýrobci a dovozcidovozci poskytují informace podle odstavce 1 po dobu 10 let od uvedení hračky na trh a distributořidistributoři po dobu 10 let poté, co jim byla hračka dodána.
ČÁST TŘETÍ
SHODA HRAČKY
§ 9
Základní požadavky
(1)
Hračky mohou být uvedeny na trh pouze tehdy, pokud splňují základní požadavky na bezpečnost uvedené, pokud jde o obecný požadavek na bezpečnost, v odstavci 2, a pokud jde o zvláštní požadavky na bezpečnost, v příloze č. 2 k tomuto nařízení (dále jen „základní požadavky“).
(2)
Hračky ani chemické látky a směsi v nich obsažené nesmějí ohrozit bezpečnost ani zdraví uživatelů nebo třetích osob při používání určeným způsobem nebo způsobem předvídatelným s ohledem na obvyklé chování dětí, přičemž se berou v úvahu schopnosti uživatele a případně jeho dohledu, a to zejména v případě hraček určených pro děti mladší 36 měsíců nebo pro jiné přesně vymezené věkové skupiny. K hračce musí být připojeno nebo přiloženo upozornění podle § 11 odst. 2.
(3)
Hračky uváděné na trh musí být navrženy a vyrobeny tak, aby byly ve shodě se základními požadavky po předvídatelnou a běžnou dobu používání.
§ 10
Předpoklad shody hraček
Pokud jsou hračky ve shodě
a)
s harmonizovanými evropskými normami nebo jejich částmi, na něž byly odkazy zveřejněny v Úředním věstníku Evropské unie,
b)
s harmonizovanými českými technickými normami nebo jejich částmi, které přejímají normy podle písmene a), nebo
c)
se zahraničními technickými normami v členském státě nebo jejich částmi, které přejímají normy podle písmene a),
považují se základní požadavky, jichž se tyto normy nebo jejich části týkají, za splněné.
§ 11
Upozornění, instrukce a bezpečnostní informace
(1)
VýrobceVýrobce a dovozcedovozce zajistí, aby byla k hračce, kterou uvádí na trh, přiložena upozornění, instrukce a bezpečnostní informace podle odstavců 2 a 3 v českém jazyce.
(2)
Štítky a návody k použití připojené, případně přiložené k hračce musí upozorňovat uživatele nebo jejich dohled na nebezpečínebezpečí a rizikarizika poškození zdravípoškození zdraví související s používáním této hračky a plynoucí z její podstaty a na způsoby, jak se těchto nebezpečínebezpečí a rizikrizik vyvarovat. Pokud je to vhodné pro bezpečné použití hračky, uvádějí upozornění příslušná omezení týkající se uživatele v souladu s částí A přílohy č. 5 k tomuto nařízení.
(3)
U hraček kategorií uvedených v části B přílohy č. 5 k tomuto nařízení se uvádějí upozornění a instrukce uvedené v této části. Upozornění uvedená v bodech 2 až 10 části B přílohy č. 5 k tomuto nařízení se použijí ve znění uvedeném v těchto bodech. Na hračkách se neuvádějí upozornění uvedená v části B přílohy č. 5 k tomuto nařízení, pokud jsou v rozporu s určeným použitím hračky, které se určuje na základě jejích funkcí, rozměrů a vlastností.
(4)
VýrobceVýrobce vyznačuje upozornění podle odstavců 2 a 3 zřetelně viditelným, dobře čitelným, snadno srozumitelným a přesným způsobem na hračce, na připojeném štítku nebo na obalu a případně v návodu k použití, který je k hračce přiložen. U malých hraček prodávaných bez obalu se příslušné upozornění připojí přímo na ně. Před upozorněními musí být uvedeno slovo „Upozornění“.
(5)
Upozornění významná pro rozhodnutí o koupi hračky, zejména upozornění uvádějící minimální a maximální věkovou hranici pro uživatele a jiná příslušná upozornění uvedená v příloze č. 5 k tomuto nařízení, musí být umístěna na prodejním obalu či být jiným způsobem pro spotřebitelespotřebitele zřetelně viditelná ještě před koupí, a to i v případě nákupu prostřednictvím prostředků komunikace na dálku.
§ 12
ES prohlášení o shodě
ES prohlášení o shodě musí být vypracováno podle vzoru stanoveného v příloze č. 3 k tomuto nařízení v českém jazyce nebo do tohoto jazyka přeloženo a musí být průběžně aktualizováno.
§ 13
Pravidla a podmínky pro připojování označení CE
(1)
Hračka uváděná nebo dodávaná na trh musí být opatřena označením CE, jehož grafickou podobu a obecné zásady jeho používání stanoví přímo použitelný předpis Evropské unie2). K označení CE může být připojen piktogram nebo jakákoli jiná označení označující zvláštní rizikoriziko nebo použití.
(2)
Označení CE musí být viditelně, čitelně a neodstranitelně připojeno k hračce, k připojenému štítku nebo k obalu. V případě malých hraček a hraček skládajících se z malých částí lze označení CE alternativně připojit na štítek nebo průvodní leták. Pokud to v případě hraček nabízených v prodejně v pultových zásobnících není technicky proveditelné a pokud byl pultový zásobník původně používán jako obal hraček, může být označení CE připojeno k pultovému zásobníku. Pokud označení CE není viditelné přes případný obal, musí být připojeno alespoň na obal.
§ 14
Podmínky pro použití hraček nesplňujících požadavky tohoto nařízení
Hračka, která není opatřena označením CE nebo nesplňuje v jiném ohledu požadavky tohoto nařízení, může být vystavena a používána na veletrzích a výstavách, pokud je doprovázena označením, které zřetelně udává, že hračka nesplňuje požadavky tohoto nařízení a nebude uváděna na trh v Evropské unii, dokud nebude požadavky tohoto nařízení splňovat.
ČÁST ČTVRTÁ
POSUZOVÁNÍ SHODY
§ 15
Zhodnocení bezpečnosti
Před uvedením hračky na trh provádí výrobcevýrobce analýzu chemických, fyzikálních, mechanických a elektrických nebezpečínebezpečí a nebezpečínebezpečí souvisejících s hořlavostí, hygienou a radioaktivitou, která může hračka představovat, a posouzení možného vystavení těmto nebezpečímnebezpečím.
§ 16
Příslušné postupy posouzení shody
(1)
Před uvedením hračky na trh použije výrobcevýrobce příslušný postup posouzení shody uvedený v odstavci 2 nebo 3, aby prokázal, že hračka splňuje základní požadavky.
(2)
Pokud výrobcevýrobce použil harmonizované evropské normy, na něž byly odkazy zveřejněny v Úředním věstníku Evropské unie a které zahrnují všechny příslušné základní požadavky, postupuje v souladu s postupem interního řízení výroby stanoveným v části I přílohy č. 6 k tomuto nařízení.
(3)
V případě, že
a)
neexistují harmonizované evropské normy, na něž byly odkazy zveřejněny v Úředním věstníku Evropské unie a které zahrnují všechny příslušné základní požadavky,
b)
harmonizované evropské normy uvedené v písmenu a) existují, ale výrobcevýrobce je nepoužil nebo je použil jen zčásti,
c)
harmonizované evropské normy uvedené v písmenu a) nebo jakákoli z nich byly zveřejněny s omezením, nebo
d)
se výrobcevýrobce domnívá, že povaha, návrh, konstrukce nebo účel hračky vyžaduje ověření třetí osobou,
výrobcevýrobce předloží hračku k ES přezkoušení typu podle § 17 a dále postupuje v souladu s postupem shody s typem stanoveným v části II přílohy č. 6 k tomuto nařízení.
§ 17
ES přezkoušení typu
(1)
Žádost o ES přezkoušení typu, provedení tohoto přezkoušení a vydání certifikátu ES přezkoušení typu se řídí postupy stanovenými v příloze č. 7 k tomuto nařízení.
(2)
Pokud notifikovaná osobanotifikovaná osoba provádí ES přezkoušení typu, zhodnotí, v případě potřeby společně s výrobcemvýrobcem, analýzu nebezpečínebezpečí podle § 15.
(3)
Pokud notifikovaná osobanotifikovaná osoba zjistí, že hračka nesplňuje základní požadavky, požádá výrobcevýrobce, aby přijal vhodná nápravná opatření, a nevydá certifikát ES přezkoušení typu.
(4)
Certifikát ES přezkoušení typu musí být přezkoumán zejména v případě změny ve výrobním postupu, v surovinách nebo součástech hračky a alespoň každých 5 let. Notifikovaná osobaNotifikovaná osoba nesmí vydat certifikát ES přezkoušení typu k hračkám, ke kterým bylo vydání certifikátu odmítnuto, nebo k hračkám, ke kterým byl certifikát zrušen. Orgán dozoru, má-li důvodné pochybnosti, že hračka nesplňuje základní požadavky, dá notifikované osoběnotifikované osobě podnět, aby certifikát ES přezkoušení typu přezkoumala.
(5)
Technická dokumentace pro účely ES přezkoušení typu a jiné písemnosti týkající se postupů při ES přezkoušení typu musí být vypracovány v českém jazyce, nebo v jiném jazyce, který byl určen notifikovanou osobounotifikovanou osobou.
§ 18
Technická dokumentace
(1)
Technická dokumentace musí obsahovat všechny náležité údaje o prostředcích, kterými výrobcevýrobce zajistil, že hračka splňuje základní požadavky. Náležitosti technické dokumentace stanoví příloha č. 4 k tomuto nařízení.
(2)
Technická dokumentace se vypracovává v některém z úředních jazyků Evropské unie, s výjimkou požadavku stanoveného v § 17 odst. 5.
(3)
Na základě odůvodněné žádosti příslušného orgánu dozoru nebo obdobného orgánu členského státu zajistí výrobcevýrobce překlad příslušných částí technické dokumentace do jazyka příslušného členského státu. Pokud orgán dozoru požaduje na výrobcivýrobci technickou dokumentaci nebo překlad jejích příslušných částí, může stanovit lhůtu pro dodání dokumentace nebo překladu, jejíž délka je 30 dní, pokud není nutná kratší lhůta z důvodu závažného a bezprostředního rizikarizika.
(4)
Pokud výrobcevýrobce neplní požadavky uvedené v odstavcích 1 až 3, může od něj příslušný orgán dozoru požadovat, aby nechal provést zkoušku notifikovanou osobounotifikovanou osobou na vlastní náklady a ve stanovené lhůtě k ověření souladu hračky se základními požadavky.
ČÁST PÁTÁ
OZNAMOVÁNÍ SUBJEKTŮ POSUZOVÁNÍ SHODY
§ 19
Účinky oznámení
Notifikovanou osobouNotifikovanou osobou podle tohoto nařízení se osoba autorizovaná podle § 11 odst. 2 zákona stává uplynutím lhůty 2 týdnů od oznámení, pokud se použije jako podklad pro oznámení osvědčení o akreditaci, nebo lhůty 2 měsíců od oznámení, pokud se toto osvědčení nepoužije, a jen za předpokladu, že Evropská komise nebo ostatní členské státy ve výše uvedených lhůtách nevznesly námitky proti tomuto oznámení.
§ 20
Požadavky na autorizované osoby
(1)
Autorizovanou osobou podle tohoto nařízení může být pouze právnická osoba zřízená podle právních předpisů České republiky.
(2)
Součástí žádosti o autorizaciautorizaci pro účely oznámení podle § 7 odst. 7 písm. b) zákona je popis činností posuzování shody, postup nebo postupy posuzování shody.
(3)
Autorizovaná osoba musí být nezávislá na subjektu, jehož hračku posuzuje, a hračce samotné. Autorizovanou osobou může být také právnická osoba patřící k hospodářskému sdružení nebo profesnímu svazu podnikatelů, jež se podílejí na projektování, výrobě, dodávání, montáži, používání nebo údržbě hraček, které tato autorizovaná osoba posuzuje, pokud prokáže svoji nezávislost a neexistenci jakéhokoli střetu zájmů.
(4)
Autorizovaná osoba, osoby, které řídí činnost autorizované osoby, a osoby odpovědné za provádění úkolů v rámci posuzování shody nesmějí být osobami, které navrhují, vyrábějí, dodávají, instalují, nakupují, vlastní, používají nebo udržují hračky, jež posuzují, a nesmějí být ani zplnomocněnými zástupcizplnomocněnými zástupci jakékoli z těchto osob. To nevylučuje používání posuzovaných hraček, které jsou nezbytné pro činnosti autorizované osoby, nebo používání takových hraček k osobním účelům. Autorizovaná osoba, osoby, které řídí činnost autorizované osoby, a osoby odpovědné za provádění úkolů v rámci posuzování shody se nesmějí přímo podílet na projektování nebo výrobě, uvádění na trh, instalaci, používání nebo údržbě těchto hraček ani zastupovat subjekty, které se těmito činnostmi zabývají. Nesmějí provádět žádnou činnost, která by mohla ohrozit jejich nezávislý úsudek a nestrannost ve vztahu k činnostem posuzování, k jejichž vykonávání jsou tyto osoby oznámeny. To platí zejména pro poradenské služby. Autorizovaná osoba zajistí, že činnosti jejích poboček nebo subdodavatelů neohrožují důvěrnost, objektivitu nebo nestrannost jejích činností posuzování shody.
(5)
Autorizovaná osoba a její osoby provádějící nebo odpovědné za provádění činností spojených s posuzováním shody provádějí tyto činnosti na nejvyšší úrovni profesionální důvěryhodnosti a požadované technické způsobilosti v konkrétní oblasti a nesmějí podlehnout žádným podnětům, ovlivňování a nátlakům, zejména finančním, které by mohly ovlivnit jejich úsudek nebo výsledky jejich posuzování shody, zejména ze strany osob nebo skupin osob, které mají na výsledcích těchto činností zájem.
(6)
Autorizovaná osoba musí být schopna provádět všechny povinnosti spojené s posuzováním shody, které jí ukládá § 17 a pro něž byla oznámena, ať již tyto povinnosti provádí sama autorizovaná osoba nebo jsou prováděny jejím jménem a na její odpovědnost. Autorizovaná osoba musí mít k dispozici vždy, pro každý postup posuzování shody a pro každý druh nebo kategorii hraček, pro něž je oznámena,
a)
osoby s odbornými znalostmi a dostatečnými zkušenostmi potřebnými k plnění úkolů souvisejících s posuzováním shody,
b)
popisy postupů, podle nichž je posuzování shody prováděno a jež zajišťují průhlednost a opakovatelnost těchto postupů; musí uplatňovat náležitou politiku a postupy pro rozlišení mezi úkoly, jež vykonává jako autorizovaná osoba, a dalšími činnostmi,
c)
postupy pro provádění činností, jež řádně zohledňují velikost a strukturu dotčeného podniku, odvětví, v němž působí, míru složitosti technologie dané hračky a hromadnou nebo sériovou povahu výrobního procesu.
(7)
Autorizovaná osoba musí mít prostředky nezbytné k náležitému provedení technických a administrativních úkolů spojených s posuzováním shody a musí mít přístup k veškerému potřebnému vybavení nebo zařízení.
(8)
Osoby odpovědné za provádění činností spojených s posuzováním shody musí
a)
mít přiměřené technické a odborné vzdělání týkající se všech činností spojených s posuzováním shody, pro které byla autorizovaná osoba oznámena,
b)
mít uspokojivou znalost požadavků souvisejících s posuzováním, které provádějí, a odpovídající pravomoc toto posuzování provádět,
c)
mít odpovídající znalosti základních požadavků, příslušných harmonizovaných evropských norem a příslušných ustanovení harmonizačních právních předpisů Evropské unie a prováděcích předpisů a rozumět jim,
d)
být schopny vypracovávat osvědčení, protokoly a zprávy prokazující, že byla posouzení provedena.
(9)
Autorizovaná osoba se po svém oznámení podle § 19 podílí na příslušných normalizačních činnostech a na činnostech koordinační skupiny notifikovaných osobnotifikovaných osob zřízené Evropskou komisí nebo zajistí, aby byli její pracovníci o těchto činnostech informováni, a používá jakožto všeobecné pokyny rozhodnutí a dokumenty, které jsou výsledkem práce této skupiny.
(10)
Autorizovaná osoba, osoby, které řídí činnost autorizované osoby, a osoby provádějící posuzování shody musí být při výkonu své činnosti nestranné. Odměňování osob, které řídí činnost autorizované osoby, a osob provádějících nebo odpovědných za provádění posuzování shody nesmí být závislé na počtu provedených posouzení nebo jejich výsledcích.
§ 21
Předpoklad shody
Pokud subjekt posuzování shody prokáže, že splňuje kritéria stanovená
a)
příslušnými harmonizovanými evropskými normami nebo jejich částmi, na něž byly zveřejněny odkazy v Úředním věstníku Evropské unie,
b)
harmonizovanými českými technickými normami nebo jejich částmi, které přejímají normy podle písmene a), nebo
c)
zahraničními technickými normami nebo jejich částmi, které v členském státě přejímají normy podle písmene a),
považují se požadavky stanovené v § 20 v rozsahu, v němž se uvedené normy na tyto požadavky vztahují, za splněné.
§ 22
Pobočky a subdodavatelé notifikovaných osob
(1)
Notifikovaná osobaNotifikovaná osoba může zadat konkrétní úkoly týkající se posuzování shody pouze subdodavateli nebo pobočce splňující požadavky stanovené v § 20. O zadání těchto úkolů informuje Úřad.
(2)
Notifikovaná osobaNotifikovaná osoba nese plnou odpovědnost za úkoly provedené subdodavateli nebo pobočkami bez ohledu na to, kde jsou usazeny.
(3)
Činnosti při posuzování shody lze zadat subdodavateli nebo pobočce pouze se souhlasem zákazníka.
(4)
Notifikovaná osobaNotifikovaná osoba uchovává pro potřebu Úřadu příslušné doklady týkající se posouzení kvalifikací subdodavatele nebo pobočky a práce provedené subdodavatelem nebo pobočkou podle § 17.
§ 23
Povinnosti týkající se činnosti notifikovaných osob
(1)
Posuzování shody se provádí takovým způsobem, aby se zabránilo přílišnému zatížení hospodářských subjektůhospodářských subjektů. Notifikovaná osobaNotifikovaná osoba při výkonu své činnosti řádně zohlední velikost a strukturu dotčeného podniku, odvětví, v němž působí, míru složitosti technologie dané hračky a hromadnou nebo sériovou povahu výrobního procesu. Musí být ovšem dodržena míra přísnosti a úroveň ochrany, jež jsou vyžadovány, aby byla hračka v souladu s tímto nařízením.
(2)
Pokud po vydání certifikátu ES přezkoušení typu (dále jen „certifikát“) notifikovaná osobanotifikovaná osoba zjistí, že hračka již nesplňuje základní požadavky, požádá výrobcevýrobce, aby přijal vhodná nápravná opatření, a v případě nutnosti platnost certifikátu pozastaví nebo tento certifikát zruší.
(3)
Pokud výrobcevýrobce nepřijme nápravná opatření podle odstavce 2 nebo pokud tato opatření nemají požadovaný účinek, notifikovaná osobanotifikovaná osoba změní nebo pozastaví platnost příslušného certifikátu nebo případně tento certifikát zruší.
§ 24
Informační povinnost notifikovaných osob
(1)
Notifikované osobyNotifikované osoby poskytují ostatním notifikovaným osobámnotifikovaným osobám, které provádějí obdobné činnosti posuzování shody a zabývají se stejnými hračkami, příslušné informace o omezeních, zrušeních a odmítnutích vydat certifikát a na žádost o vydaných certifikátech.
(2)
Notifikované osobyNotifikované osoby informují Úřad
a)
o veškerých omezeních, pozastaveních nebo zrušeních certifikátů a o veškerých odmítnutích certifikát vydat,
b)
o všech žádostech orgánů dozoru týkajících se činností posuzování shody,
c)
na vyžádání o činnostech posuzování shody provedených v rámci působnosti jejich autorizaceautorizace a o jakýchkoli jiných provedených činnostech, včetně přeshraničních činností a zadávání subdodávek.
(3)
Notifikované osobyNotifikované osoby poskytují na žádost orgánů dozoru informace týkající se certifikátů, které tyto notifikované osobynotifikované osoby vydaly, odmítly vydat nebo zrušily.
ČÁST ŠESTÁ
USTANOVENÍ PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ
§ 25
Přechodná období
(1)
Hračky, které splňují požadavky stanovené nařízením vlády č. 19/2003 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto nařízení, které byly uvedeny na trh přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení, lze dodávat na trh i po dni nabytí účinnosti tohoto nařízení.
(2)
Hračky, které splňují požadavky tohoto nařízení, s výjimkou požadavků stanovených v části III přílohy č. 2 k tomuto nařízení s tím, že splňují požadavky části II bodu 3 přílohy č. 2 nařízení vlády č. 19/2003 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto nařízení, mohou být uváděny na trh do 19. července 2013 a dodávány na trh i po tomto datu.
§ 26
Zrušovací ustanovení
Zrušuje se:
1.
Nařízení vlády č. 19/2003 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na hračky.
2.
Nařízení vlády č. 340/2008 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 19/2003 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na hračky.
3.
Nařízení vlády č. 1/2010 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 19/2003 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na hračky, ve znění nařízení vlády č. 340/2008 Sb.
§ 27
Účinnost
Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 20. července 2011.
Předseda vlády:
RNDr. Nečas v. r.
Ministr průmyslu a obchodu:
Ing. Kocourek v. r.
Příloha č. 1
k nařízení vlády č. 86/2011 Sb.
VÝROBKY, KTERÉ SE NEPOVAŽUJÍ ZA HRAČKY
1.
dekorativní předměty pro slavnosti a oslavy,
2.
výrobkyvýrobky pro sběratele, pokud je výrobekvýrobek nebo jeho obal opatřen viditelným a čitelným označením, že je určen pro sběratele od 14 let; mezi příklady této kategorie patří:
a)
věrné modely originálních výrobkůvýrobků ve zmenšeném měřítku,
b)
stavebnice pro skládání modelů ve zmenšeném měřítku,
c)
folklórní a dekorativní panenky a ostatní podobné výrobkyvýrobky,
d)
repliky historických hraček a
e)
napodobeniny skutečných střelných zbraní,
3.
sportovní potřeby, včetně kolečkových bruslí, in-line bruslí a skateboardů určených pro děti s tělesnou hmotností vyšší než 20 kg,
4.
jízdní kola s maximální výškou sedla přesahující 435 mm, měřeno jako svislá vzdálenost vrchní části sedla od země, přičemž sedlo je ve vodorovné poloze a sedlovka je nastavena na nejnižší úroveň,
5.
koloběžky a jiné dopravní prostředky určené pro sport nebo určené pro jízdu na pozemních komunikacích,
6.
elektricky poháněná vozidla a vozítka, která jsou určená pro jízdu na pozemních komunikacích nebo chodnících,
7.
vybavení pro vodní sporty pro použití v hluboké vodě a vybavení pro výuku plavání dětí, jako jsou plováky a plavecké pomůcky,
8.
skládačky (puzzle) sestávající z více než 500 částí,
9.
pušky a pistole využívající stlačený plyn, s výjimkou vodních pušek a pistolí, a luky pro lukostřelbu delší než 120 cm,
10.
pyrotechnické výrobkyvýrobky včetně kapslí, které nejsou zvláště navržené pro hračky,
11.
výrobkyvýrobky a hry, při kterých se používají střely s ostrými hroty, jako jsou sady šipek s kovovými hroty,
12.
funkční didaktické výrobkyvýrobky, jako jsou elektrické trouby, žehličky a jiné funkční výrobkyfunkční výrobky pracující se jmenovitým napětím vyšším než 24 V, které se prodávají výlučně pro didaktické účely pod dohledem dospělé osoby,
13.
výrobkyvýrobky určené k použití ve školách a v jiných pedagogických souvislostech pro didaktické účely pod dohledem dospělého instruktora, jako jsou vědecké přístroje,
14.
elektronická zařízení, jako jsou osobní počítače a herní konzole používané pro přístup k interaktivnímu softwaru a jejich příslušná periferní zařízení, pokud tato elektronická zařízení a příslušná periferní zařízení nejsou zvláště navržena pro děti a zaměřena na děti a nemají vlastní herní hodnotu, jako např. speciálně navržené osobní počítače, klávesnice, pákové ovladače (joysticky) a volanty,
15.
interaktivní software, určený pro volný čas a zábavu, jako jsou počítačové hry, a jejich paměťová média, jako jsou CD,
16.
dětská šidítka,
17.
svítidla přitažlivá pro děti,
18.
elektrické transformátory pro hračky,
19.
módní doplňky pro děti, které nejsou určeny ke hře.
Příloha č. 2
k nařízení vlády č. 86/2011 Sb.
ZVLÁŠTNÍ POŽADAVKY NA BEZPEČNOST
I.
Fyzikální a mechanické vlastnosti
1.
Hračky a jejich součásti a u připevnitelných hraček jejich ukotvení musí mít požadovanou mechanickou pevnost, případně požadovanou odolnost, aby při použití odolaly namáhání a po případném zlomení nebo zdeformování nemohly přivodit úraz.
2.
Přístupné hrany, rohy, šňůry, kabely a upevňovací prvky hraček musí mít takový tvar a musí být vyrobeny takovým způsobem, aby při styku s nimi bylo rizikoriziko úrazu co možná nejmenší.
3.
Hračky musí být navrženy a vyrobeny tak, aby nepředstavovaly žádné rizikoriziko spojené s jejich užíváním, které by mohlo vzniknout vlivem pohybu určitých částí, nebo, pokud nelze rizikoriziko zcela vyloučit, aby bylo toto rizikoriziko co možná nejmenší.
4.
a)
Hračky a jejich části nesmějí představovat rizikoriziko uškrcení.
b)
Hračky a jejich části nesmějí představovat rizikoriziko udušení zamezením přístupu vzduchu v důsledku vnějšího zablokování úst a nosu.
c)
Hračky a jejich části musí mít takové rozměry, aby nepředstavovaly rizikoriziko, že dojde k udušení zamezením přístupu vzduchu z důvodu vnitřního zablokování dýchacích cest předměty, které se zaklínily v ústech nebo hltanu nebo uvízly na vstupu do dolních cest dýchacích.
d)
Hračky jasně určené pro děti mladší 36 měsíců, jejich součásti a všechny oddělitelné části těchto hraček musí mít takové rozměry, aby nemohly být spolknuty nebo vdechnuty. To se týká rovněž jiných hraček, které jsou určeny ke vkládání do úst, a jejich součástí a všech oddělitelných částí těchto hraček.
e)
Obaly, ve kterých jsou hračky zabalené pro maloobchodní prodej, nesmějí představovat rizikoriziko uškrcení nebo udušení zamezením přístupu vzduchu v důsledku vnějšího zablokování úst a nosu.
f)
Hračky, které jsou obsažené uvnitř potraviny nebo přimíchané do potraviny musí mít svůj vlastní obal. Tento obal musí mít v dodávaném stavu takové rozměry, které zabrání jeho spolknutí nebo vdechnutí.
g)
Pokud má obal hračky podle písmen e) a f) nebo některá jeho oddělitelná část kulovitý, vejčitý nebo elipsovitý tvar nebo tvar válce s oblými konci, musí mít takové rozměry, které zabrání tomu, aby způsobil zamezení přístupu vzduchu v důsledku svého zaklínění v ústní dutině nebo hltanu nebo uvíznutí na vstupu do dolních cest dýchacích.
h)
Hračky pevně spojené s potravinami v okamžiku spotřeby takovým způsobem, že je nutné potravinu nejprve zkonzumovat, aby hračka byla přímo přístupná, jsou zakázány. Části hraček, které jsou přímo spojeny s potravinami jiným způsobem, musí splňovat požadavky stanovené v písmenech c) a d).
5.
Hračky do vodyHračky do vody musí být navrženy a vyrobeny tak, aby rizikoriziko ztráty schopnosti plovat a poskytnout dítěti oporu bylo při doporučeném způsobu použití co možná nejmenší.
6.
Hračky, do jejichž vnitřní části je přístup, a kde tak vzniká pro vstupujícího vnitřní uzavřený prostor, musí mít východ, který může určený uživatel bez potíží zevnitř otevřít.
7.
Hračky, které uživatelům dodávají pohyblivost, musí být podle možnosti opatřeny brzdovým zařízením přizpůsobeným typu hračky a přiměřeným pohybové energii, kterou hračka vyvíjí. Toto zařízení musí být takové, aby je mohl uživatel ovládat lehce a bez rizikarizika pádu nebo rizikarizika jiných úrazů pro uživatele nebo třetí osoby.
Maximální konstrukční rychlostkonstrukční rychlost elektricky poháněných hraček, na kterých se jezdí, musí být omezena tak, aby se rizikoriziko zranění snížilo na minimum.
8.
Tvar a konstrukce projektilů a kinetická energie, kterou mohou při výstřelu z hračky vyvinout, musí být takové, aby s ohledem na druh hračky nevzniklo rizikoriziko úrazu uživatele nebo třetí osoby.
9.
Hračky musí být vyrobeny tak, aby
a)
nejvyšší a nejnižší teplota, které dosahují všechny přístupné vnější plochy, nezpůsobila při dotyku poranění a
b)
kapaliny, páry a plyny v hračce nedosahovaly takových teplot nebo tlaků, aby při úniku, který není pro řádné fungování hračky nevyhnutelný, mohly vést k popálení či opaření nebo vyvolat rizikoriziko jiného úrazu.
10.
Hračky, které jsou navrženy tak, aby vydávaly zvuk, musí být navrženy a vyrobeny, pokud jde o maximální hodnoty impulzního a déletrvajícího hluku, tak, aby zvuk, který vydávají, nemohl poškodit sluch dětí.
11.
Hračky pro pohybovou aktivituHračky pro pohybovou aktivitu musí být vyrobeny tak, aby se co nejvíce snížilo rizikoriziko rozdrcení nebo uvěznění částí těla nebo zachycení oblečení a rizikoriziko pádů, nárazů a utopení. Zejména musí být jakékoliv povrchy takové hračky, na kterou má při hře přístup jedno nebo více dětí, navrženy tak, aby unesly jejich váhu.
II.
Hořlavost
1.
Hračky se nesmějí stát v okolí dítěte nebezpečným hořlavým prvkem. Musí se proto skládat z materiálů, které splňují jednu nebo více z těchto podmínek:
a)
při přímém působení plamene nebo jiskry nebo jiného možného zdroje ohně se nevznítí;
b)
nejsou náchylné ke vznícení (plamen uhasíná, jakmile se zdroj ohně oddálí);
c)
po vznícení hoří pomalu a umožňují pouze pomalé šíření plamene;
d)
bez ohledu na chemické složení hračky jsou navrženy tak, že mechanicky zpomalí proces hoření.
Tyto hořlavé materiály nesmějí vyvolávat rizikoriziko vznícení jiných látek použitých v hračce.
2.
Hračky, které vzhledem k vlastnostem nepostradatelným pro své použití obsahují látky nebo směsi, které splňují klasifikační kritéria stanovená v oddíle 1 dodatku B, zejména materiály a vybavení pro chemické pokusy, modelářství, modelování z plastu nebo keramiky, smaltování, fotografické nebo podobné práce, nesmějí obsahovat žádné látky ani směsi, které by se mohly stát vznětlivými po úniku nehořlavých složek.
3.
Hračky jiné než kapsle pro hračky nesmějí být při použití podle § 9 odst. 2 první věty výbušné a nesmějí obsahovat prvky nebo látky s nebezpečímnebezpečím výbuchu.
4.
Hračky, zejména chemické hry a hračky, nesmějí obsahovat jako takové látky ani směsi,
a)
které mohou po smíchání explodovat vlivem chemické reakce nebo zahřátí,
b)
které mohou explodovat po smíchání s oxidačními látkami, nebo
c)
které obsahují těkavé složky, u nichž dochází ve vzduchu ke vznícení a které mohou tvořit hořlavou nebo výbušnou směs par se vzduchem.
III.
Chemické vlastnosti
1.
Hračky musí být navrženy a vyrobeny tak, aby při použití podle § 9 odst. 2 první věty nehrozilo žádné rizikoriziko nepříznivých účinků na lidské zdraví v důsledku expozice chemickým látkám nebo směsím, ze kterých hračky sestávají nebo které obsahují.
Hračky musí být v souladu s příslušnými právními předpisy Evropské unie týkajícími se určitých kategorií výrobkůvýrobků nebo omezení platných pro určité látky a směsi.
2.
Hračky, které jsou samy o sobě látkou nebo směsí, musí být rovněž v souladu s právním předpisem upravujícím chemické látky a směsi3) a s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 ze dne 16. prosince 2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí, jež se týkají klasifikace, balení a označování určitých látek a směsí.
3.
Aniž jsou dotčena omezení uvedená v bodě 1 druhém pododstavci, nesmějí být látky klasifikované jako karcinogenní, mutagenní nebo toxické pro reprodukci (CMR) kategorie 1A, 1B nebo 2 podle nařízení (ES) č. 1272/2008 používány v hračkách, v součástech hraček ani v částech hraček rozlišitelných z hlediska mikrostruktury.
4.
Odchylně od bodu 3 se látky nebo směsi klasifikované jako karcinogenní, mutagenní nebo toxické pro reprodukci kategorií uvedených v oddíle 3 dodatku B mohou používat v hračkách, v součástech hraček nebo v částech hraček rozlišitelných z hlediska mikrostruktury, pokud je splněna jedna nebo více z těchto podmínek:
a)
tyto látky a směsi jsou obsaženy v individuálních koncentracích stejných nebo nižších, než jsou příslušné koncentrace stanovené právními akty Evropské unie pro klasifikaci směsí s obsahem těchto látek podle oddílu 2 dodatku B;
b)
děti k těmto látkám a směsím nemají žádný přístup, a to ani vdechováním, pokud je hračka používána v souladu s § 9 odst. 2 první větou;
c)
Evropská komise rozhodla o povolení látky nebo směsi a jejího používání a látka nebo směs a schválené způsoby jejího používání jsou uvedeny v dodatku A.
5.
Odchylně od bodu 3 se látky nebo směsi klasifikované jako karcinogenní, mutagenní nebo toxické pro reprodukci kategorií uvedených v oddíle 4 dodatku B mohou používat v hračkách, v součástech hraček nebo v částech hraček rozlišitelných z hlediska mikrostruktury, pokud je splněna jedna z těchto podmínek:
a)
tyto látky a směsi jsou obsaženy v individuálních koncentracích stejných nebo nižších, než jsou příslušné koncentrace stanovené právními akty Evropské unie pro klasifikaci směsí s obsahem těchto látek podle oddílu 2 dodatku B;
b)
děti k těmto látkám a směsím nemají žádný přístup, a to ani v případě vdechnutí, pokud je hračka používána v souladu s § 9 odst. 2 první věty; nebo
c)
Evropská komise rozhodla o povolení látky nebo směsi a jejího používání a látka nebo směs a schválené způsoby jejího používání jsou uvedeny v dodatku A.
6.
Body 3, 4 a 5 se nevztahují na nikl obsažený v nerezavějící oceli.
7.
Body 3, 4 a 5 se nevztahují na materiály, které splňují zvláštní limitní hodnoty uvedené v dodatku C, nebo dokud nebudou stanovena takováto ustanovení, ale nejdéle do 20. července 2017, na materiály, na něž se vztahují ustanovení o materiálech určených pro styk s potravinami obsažená v nařízení (ES) č. 1935/2004 a související specifická opatření pro zvláštní materiály a které jsou s těmito ustanoveními a opatřeními v souladu.
8.
Aniž je dotčeno uplatňování bodů 3 a 4, je zakázáno používání nitrosaminů a nitrosovatelných látek v hračkách určených pro použití dětmi mladšími 36 měsíců nebo v jiných hračkách určených ke vkládání do úst, je-li migrace látek rovná nebo vyšší 0,05 mg/kg u nitrosaminů a 1 mg/kg u nitrosovatelných látek.
9.
Kosmetické hračky, jako například kosmetika pro panenky, musí být v souladu s požadavky na složení a označování stanovenými ve vyhlášce Ministerstva zdravotnictví č. 448/2009 Sb., o stanovení hygienických požadavků na kosmetické prostředky.
10.
Hračky nesmějí obsahovat tyto alergenní vonné látky:
Číslo| Název alergenní vonné látky| Číslo CAS
---|---|---
(1)| olej z omanu pravého (Inula helenium)| 97676-35-2
(2)| allylisothiokyanát| 57-06-7
(3)| fenylacetonitril (benzylkyanid)| 140-29-4
(4)| 4-terc-butylfenol| 98-54-4
(5)| chenopodium (olej)| 8006-99-3
(6)| cyklamenalkohol| 4756-19-8
(7)| diethylmaleinát| 141-05-9
(8)| dihydrokumarin| 119-84-6
(9)| 2,4-dihydroxy-3-methylbenzaldehyd| 6248-20-0
(10)| 3,7-dimethylokt-2-en-1-ol (6,7-dihydrogeraniol)| 40607-48-5
(11)| 4,6-dimethyl-8-terc-butylchromen-2-on| 17874-34-9
(12)| 2-isopropylmaleinát| 617-54-9
(13)| 7,11-dimethyldodeka-4, 6,10-trien-3-on| 26651-96-7
(14)| 6,10-dimethylundeka-3, 5,9-trien-2-on| 141-10-6
(15)| difenylamin| 122-39-4
(16)| ethylakrylát| 140-88-5
(17)| smokvoň obecná (čerstvá a přípravky)| 68916-52-9
(18)| (E)-hept-2-enal| 18829-55-5
(19)| (E)-hex-2-enal-diethylacetal| 67746-30-9
(20)| (E)-hex-2-enal-dimethylacetal| 18318-83-7
(21)| 7-isopropyl-1, 4a-dimethyltetradekahydrodekahydrofenanthren-1-methanol (hydroabietylalkohol)| 13393-93-6
(22)| 4-ethoxyfenol| 622-62-8
(23)| 6-isopropyldekahydro-2-naftol| 34131-99-2
(24)| 7-methoxychromen-2-on (7-methoxykumarin)| 531-59-9
(25)| 4-methoxyfenol| 150-76-5
(26)| 4-(4-methoxyfenyl)but-3-en-2-on| 943-88-4
(27)| 1-(4-methoxyfenyl)pent-1-en-3-on| 104-27-8
(28)| methyl(E)-but-2-enoát| 623-43-8
(29)| 6-methylkumarin| 92-48-8
(30)| 7-methylkumarin| 2445-83-2
(31)| 5-methylhexan-2,3-dion| 13706-86-0
(32)| olej z kořene chrpovníku (Saussurea lappa Clarke)| 8023-88-9
(33)| 7-ethoxy-4-methylkumarin| 87-05-8
(34)| hexahydrokumarin| 700-82-3
(35)| surový peruánský balzám (exsudát vododřevu balzámového, Myroxylon pereirae (Royle) Klotzsch)| 8007-00-9
(36)| 2-pentylidencyklohexan-1-on| 25677-40-1
(37)| 3,6,10-trimethylundeka-3, 5,9-trien-2-on| 1117-41-5
(38)| olej z verbeny citronové (Lippia citriodora Kunth)| 8024-12-2
(39)| 1-tercbutyl-2-methoxy-4-methyl-3,5-dinitrobenzen| 83-66-9
(40)| 4-fenyl-3-buten-2-on| 122-57-6
(41)| amylcinnamal| 122-40-7
(42)| 3-fenyl-2-pentylprop-2-en-1-ol| 101-85-9
(43)| benzylalkohol| 100-51-6
(44)| benzyl-salicylát| 118-58-1
(45)| 3-fenylprop-2-en-1-ol| 104-54-1
(46)| cinnamal| 104-55-2
(47)| citral| 5392-40-5
(48)| kumarin| 91-64-5
(49)| eugenol| 97-53-0
(50)| geraniol| 106-24-1
(51)| hydroxycitronellal| 107-75-5
(52)| 4-(4-hydroxy-4-methylpentyl)cyklohex-3-en-1-karbaldehyd| 31906-04-4
(53)| isoeugenol| 97-54-1
(54)| výtažky z větvičníku slívového| 90028-68-5
(55)| výtažky z terčovky otrubičnaté| 90028-67-4
(56)| atranol (2,6-dihydroxy-4-methylbenzaldehyd)| 526-37-4
(57)| chloratranol (3-chlor-2,6-dihydroxy-4-methylbenzaldehyd)| 57074-21-2
(58)| methyl-okt-2-ynoát| 111-12-6
Přítomnost stopových množství těchto vonných látek je však povolena za předpokladu, že je tato přítomnost při správné výrobní praxi technicky nevyhnutelná a nepřekračuje 100 mg/kg.
Dále musí být na hračce na připojeném štítku, na obalu nebo na doprovodném letáku uvedeny názvy těchto alergenních vonných látek, pokud jsou přidávány do hračky jako takové v koncentracích vyšších než 100 mg/kg v hračce nebo jejích součástech:
Číslo| Název alergenní vonné látky| Číslo CAS
---|---|---
(1)| 4-methoxybenzylalkohol| 105-13-5
(2)| benzylbenzoát| 120-51-4
(3)| benzylcinnamát| 103-41-3
(4)| citronellol| 106-22-9; 1117-61-9; 7540-51-4
(5)| farnesol| 4602-84-0
(6)| 2-benzylidenoktanal| 101-86-0
(7)| lilial| 80-54-6
(8)| d-limonen| 5989-27-5
(9)| linalol| 78-70-6
(10)| 3-methyl-4-(2,6,6-trimethylcyklohex-2-en-1-yl)but-3-en-2-on| 127-51-5
(11)| acetylcedren| 32388-55-9
(12)| pentyl-salicylát| 2050-08-0
(13)| (E)-anethol| 4180-23-8
(14)| benzaldehyd| 100-52-7
(15)| kafr| 76-22-2; 464-49-3
(16)| karvon| 99-49-0; 6485-40-1; 2244-16-8
(17)| β-karyofylen| 87-44-5
(18)| Rose ketone-4 (damascenon)| 23696-85-7
(19)| α-damaskon (TMCHB)| 43052-87-5; 23726-94-5
(20)| cis-β-damaskon| 23726-92-3
(21)| δ-damaskon| 57378-68-4
(22)| 1,1-dimethyl-2-fenylethyl-acetát (DMBCA)| 151-05-3
(23)| oxacykloheptadekan-2-on| 109-29-5
(24)| hexamethylindanopyran| 1222-05-5
(25)| (DL)-limonen| 138-86-3
(26)| linalyl-acetát| 115-95-7
(27)| menthol| 1490-04-6; 89-78-1; 2216-51-5
(28)| methyl-salicylát| 119-36-8
(29)| 3-methyl-5-(2,2,3-trimethyl-3-cyklopenten-1-yl)-pent-4-en-2-ol| 67801-20-1
(30)| α-pinen| 80-56-8
(31)| β-pinen| 127-91-3
(32)| 3-propylidenftalid| 17369-59-4
(33)| salicylaldehyd| 90-02-8
(34)| α-santalol| 115-71-9
(35)| β-santalol| 77-42-9
(36)| sklareol| 515-03-7
(37)| α-terpineol| 10482-56-1; 98-55-5
(38)| terpineol (směs isomerů)| 8000-41-7
(39)| terpinolen| 586-62-9
(40)| tetramethylacetyloktahydronaftaleny| 54464-57-2; 54464-59-4; 68155-66-8; 68155-67-9
(41)| trimethylbenzenpropanol (majantol)| 103694-68-4
(42)| vanilin| 121-33-5
(43)| olej z Cananga odorata a ylang-ylang| 83863-30-3; 8006-81-3
(44)| olej z kůry Cedrus atlantica| 92201-55-3; 8000-27-9
(45)| olej z listů Cinnamomum cassia| 8007-80-5
(46)| olej z kůry Cinnamomum zeylanicum| 84649-98-9
(47)| olej z květů Citrus aurantium amara| 8016-38-4
(48)| olej z kůry Citrus aurantium amara| 72968-50-4
(49)| vylisovaný olej z kůry Citrus bergamia| 89957-91-5
(50)| vylisovaný olej z kůry Citrus limonum| 84929-31-7
(51)| vylisovaný olej z kůry Citrus sinensis (syn.: Aurantium dulcis)| 97766-30-8; 8028-48-6
(52)| oleje z Cymbopogon citratus/schoenanthus| 89998-14-1; 8007-02-01; 89998-16-3
(53)| olej z listů Eucalyptus spp.| 92502-70-0; 8000-48-4
(54)| olej z listů/květů Eugenia caryophyllus| 8000-34-8
(55)| Jasminum grandiflorum/officinale| 84776-64-7; 90045-94-6; 8022-96-6
(56)| Juniperus virginiana| 8000-27-9; 85085-41-2
(57)| olej z plodů Laurus nobilis| 8007-48-5
(58)| olej z listů Laurus nobilis| 8002-41-3
(59)| olej ze semen Laurus nobilis| 84603-73-6
(60)| Lavandula hybrida| 91722-69-9
(61)| Lavandula officinalis| 84776-65-8
(62)| Mentha piperita| 8006-90-4; 84082-70-2
(63)| Mentha spicata| 84696-51-5
(64)| Narcissus spp.| různá, včetně 90064-25-8
(65)| Pelargonium graveolens| 90082-51-2; 8000-46-2
(66)| Pinus mugo| 90082-72-7
(67)| Pinus pumila| 97676-05-6
(68)| Pogostemon cablin| 8014-09-3; 84238-39-1
(69)| olej z květů růže (Rosa spp.)| různá, včetně 8007-01-0, 93334-48-6, 84696-47-9, 84604-12-6, 90106-38-0, 84604-13-7, 92347-25-6
(70)| Santalum album| 84787-70-2; 8006-87-9
(71)| terpentýnový olej (silice)| 8006-64-2; 9005-90-7; 8052-14-0
11.
Použití vonných látek uvedených pod čísly 41 až 55 v bodě 10 prvním odstavci a vonných látek uvedených pod čísly 1 až 11 ve třetím odstavci téhož bodu je povoleno v hrách podněcujících čichové vjemy, kosmetických soupraváchkosmetických soupravách a hrách podněcujících chuťové vjemy pod podmínkou, že
a)
tyto vonné látky jsou na balení jasně označeny a balení obsahuje upozornění stanovené v části B bodě 10 přílohy č. 5,
b)
v případě kosmetických soupravkosmetických souprav splňují výsledné produkty vytvořené dítětem podle návodů požadavky vyhlášky Ministerstva zdravotnictví č. 448/2009 Sb., o stanovení hygienických požadavků na kosmetické prostředky a
c)
tyto vonné látky případně splňují příslušné předpisy týkající se potravin.
Hry podněcující čichové vjemyHry podněcující čichové vjemy, kosmetické soupravykosmetické soupravy a hry podněcující chuťové vjemyhry podněcující chuťové vjemy nesmějí být používány dětmi mladšími 36 měsíců a musí být v souladu s částí B bodem 1 přílohy č. 5.
12.
Aniž jsou dotčeny body 3, 4 a 5, nesmějí být u hraček nebo součástí hraček překročeny tyto migrační limity:
Prvek| mg/kg
v suchém, drobivém, práškovitém nebo
poddajném materiálu
hračky| mg/kg
v tekutém nebo viskózním materiálu hračky| mg/kg
v seškrábnutém
materiálu hračky
---|---|---|---
Hliník| 2 250| 560| 28 130
Antimon| 45| 11,3| 560
Arzen| 3,8| 0,9| 47
Baryum| 1 500| 375| 18 750
Bor| 1 200| 300| 15 000
Kadmium| 1,30| 0,3| 17
Chrom (III)| 37,5| 9,4| 460
Chrom (VI)| 0,02| 0,005| 0,053
Kobalt| 10,5| 2,6| 130
Měď| 622,5| 156| 7 700
Olovo| 2,0| 0,5| 23
Mangan| 1 200| 300| 15 000
Rtuť| 7,5| 1,9| 94
Nikl| 75| 18,8| 930
Selen| 37,5| 9,4| 460
Stroncium| 4 500| 1 125| 56 000
Cín| 15 000| 3 750| 180 000
Organický cín| 0,9| 0,2| 12
Zinek| 3 750| 938| 46 000
Tyto limity se nevztahují na hračky nebo součásti hraček, u kterých je vzhledem k jejich přístupnosti, funkčnosti, objemu nebo hmotnosti při použití podle § 9 odst. 2 první věty jasně vyloučeno jakékoli nebezpečínebezpečí v důsledku sání, olizování, polykání nebo dlouhodobého styku s pokožkou.
IV.
Elektrické vlastnosti
1.
Hračky nesmějí být napájeny stejnosměrným proudem o jmenovitém napětí vyšším než 24 V ani odpovídajícím střídavým proudem a žádná jejich přístupná část nesmí přesáhnout 24 V stejnosměrného proudu nebo odpovídající hodnotu střídavého proudu.
Vnitřní napětí nesmějí přesáhnout 24 V stejnosměrného proudu nebo odpovídající hodnotu střídavého proudu, není-li zajištěno, že výsledná kombinace napětí a proudu nevyvolá žádné rizikoriziko a nezpůsobí úraz elektrickým proudem, a to ani v případě rozbité hračky.
2.
Části hraček, které jsou nebo mohou být ve styku se zdrojem elektrického proudu, který může způsobit úraz elektrickým proudem, včetně elektrické šňůry a ostatních vodičů, jimiž se do těchto součástí proud přivádí, musí být dobře izolované a mechanicky chráněné, aby se předešlo tomuto nebezpečínebezpečí.
3.
Elektrické hračky musí být navrženy a vyrobeny tak, aby při dosažení maximální teploty každého přístupného povrchu nemohla tato teplota při dotyku způsobit popáleniny.
4.
Hračky musí za předvídatelných poruchových stavů poskytovat ochranu před nebezpečímnebezpečím vyplývajícím z použití zdroje elektrického proudu.
5.
Elektrické hračky musí poskytovat náležitou ochranu proti nebezpečínebezpečí ohně.
6.
Elektrické hračky musí být navrženy a vyrobeny tak, aby elektrická, magnetická a elektromagnetická pole a jiná záření generovaná příslušenstvím byla omezena rozsahem nezbytným pro provoz hračky, a musí fungovat bezpečně v souladu s obecně uznávaným stavem při zohlednění zvláštních opatření Evropské unie.
7.
Hračky, které mají systém elektronického řízení, musí být navrženy a vyrobeny tak, aby hračka fungovala bezpečně i v případě, že elektronický systém začne selhávat nebo selže v důsledku poruchy samotného systému nebo v důsledku vnějšího činitele.
8.
Hračky musí být navrženy a vyrobeny tak, aby nepředstavovaly žádné nebezpečínebezpečí pro zdraví nebo rizikoriziko poranění očí nebo kůže lasery, světlo emitujícími diodami (LED) nebo jinými druhy záření.
9.
Elektrický transformátor pro hračky nesmí být nedílnou částí hračky.
V.
Hygiena
1.
Hračky musí být navrženy a vyrobeny tak, aby splňovaly požadavky na hygienu a čistotu v zájmu zabránění nebezpečínebezpečí infekce, onemocnění nebo nákazy.
2.
Hračka určená pro použití dětmi mladšími 36 měsíců musí být navržena a vyrobena takovým způsobem, aby bylo možné ji očistit. Textilní hračka musí být proto pratelná, s výjimkou případů, kdy obsahuje mechanismus, který by mohl být v důsledku namočení poškozen. Hračka musí i po očištění v souladu s tímto bodem a s pokyny výrobcevýrobce splňovat požadavky na bezpečnost.
VI.
Radioaktivita
Hračky musí být v souladu se všemi příslušnými opatřeními přijatými podle kapitoly III Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii.
Dodatek A
Seznam látek klasifikovaných jako karcinogenní, mutagenní nebo toxické pro reprodukci a schválených způsobů jejich používání v souladu s částí III body 4, 5 a 6
Látka| Klasifikace| Schválený způsob používání
---|---|---
Nikl| CMR 2| V hračkách a v částech hraček vyrobených z nerezavějící oceli. V částech hraček, které mají vést elektrický proud.
Dodatek B
KLASIFIKACE LÁTEK A SMĚSÍ
V důsledku časového rozvrhu pro používání nařízení (ES) č. 1272/2008 existují rovnocenné způsoby odkazu na dané klasifikace, které by měly být používány v různých obdobích.
1.
Kritéria pro klasifikaci látek a směsí pro účely části II bodu 2
A.
Kritéria, která se uplatňují od 20. července 2011 do 31. května 2015:
Látky
Látka splňuje kritéria některé z těchto tříd nebo kategorií nebezpečnosti stanovených v příloze I nařízení (ES) č. 1272/2008:
a)
třídy nebezpečnosti 2.1 až 2.4, 2.6 a 2.7, 2.8 typy A a B, 2.9, 2.10, 2.12, 2.13 kategorie 1 a 2, 2.14 kategorie 1 a 2, 2.15 typy A až F,
b)
třídy nebezpečnosti 3.1 až 3.6, 3.7 členění „nepříznivé účinky na sexuální funkci a plodnost nebo na vývoj“, 3.8 členění „jiné než narkotické účinky“, 3.9 a 3.10,
c)
třída nebezpečnosti 4.1, nebo
d)
třída nebezpečnosti 5.1.
Směsi
Směs má jednu nebo více nebezpečných vlastností ve smyslu jiného právního předpisu3).
B.
Kritéria, která se uplatňují od 1. června 2015:
Látka nebo směs splňuje kritéria některé z těchto tříd nebo kategorií nebezpečnosti stanovených v příloze I nařízení (ES) č. 1272/2008:
a)
třídy nebezpečnosti 2.1 až 2.4, 2.6 a 2.7, 2.8 typy A a B, 2.9, 2.10, 2.12, 2.13 kategorie 1 a 2, 2.14 kategorie 1 a 2, 2.15 typy A až F,
b)
třídy nebezpečnosti 3.1 až 3.6, 3.7 členění „nepříznivé účinky na sexuální funkci a plodnost nebo na vývoj“, 3.8 členění „jiné než narkotické účinky“, 3.9 a 3.10,
c)
třída nebezpečnosti 4.1, nebo
d)
třída nebezpečnosti 5.1.
2.
Právní akty Evropské unie týkající se používání určitých látek pro účely části III bodu 4 písm. a) a bodu 5 písm. a)
Od 20. července 2011 do 31. května 2015 se jako příslušné koncentrace pro klasifikaci směsí obsahujících látky použijí koncentrace stanovené v souladu s jiným právním předpisem3).
Od 1. června 2015 se jako příslušné koncentrace pro klasifikaci směsí obsahujících látky použijí koncentrace stanovené v souladu s nařízením (ES) č. 1272/2008.
3.
Kategorie látek a směsí klasifikovaných jako karcinogenní, mutagenní nebo toxické pro reprodukci pro účely části III bodu 4
Látky
Část III bod 4 se týká látek klasifikovaných jako karcinogenní, mutagenní nebo toxické pro reprodukci kategorií 1A a 1B podle nařízení (ES) č. 1272/2008.
Směsi
Od 20. července 2011 do 31. května 2015 se část III bod 4 týká směsí klasifikovaných jako karcinogenní, mutagenní nebo toxické pro reprodukci kategorií 1 a 2 podle jiného právního předpisu3).
Od 1. června 2015 se část III bod 4 týká směsí klasifikovaných jako karcinogenní, mutagenní nebo toxické pro reprodukci kategorií 1A a 1B podle nařízení (ES) č. 1272/2008.
4.
Kategorie látek a směsí klasifikovaných jako karcinogenní, mutagenní nebo toxické pro reprodukci pro účely části III bodu 5
Látky
Část III bod 5 se týká látek klasifikovaných jako karcinogenní, mutagenní nebo toxické pro reprodukci kategorie 2 podle nařízení (ES) č. 1272/2008.
Směsi
Od 20. července 2011 do 31. května 2015 se část III bod 5 týká směsí klasifikovaných jako karcinogenní, mutagenní nebo toxické pro reprodukci kategorie 3 podle jiného právního předpisu3).
Od 1. června 2015 se část III bod 5 týká směsí klasifikovaných jako karcinogenní, mutagenní nebo toxické pro reprodukci kategorie 2 podle nařízení (ES) č. 1272/2008.
5.
Kategorie látek a směsí klasifikovaných jako karcinogenní, mutagenní nebo toxické pro reprodukci pro účely rozhodnutí Evropské komise o používání látek nebo směsí
Látky
Rozhodnutí Evropské komise se týkají látek klasifikovaných jako karcinogenní, mutagenní nebo toxické pro reprodukci kategorií 1A, 1B a 2 podle nařízení (ES) č. 1272/2008.
Směsi
Od 20. července 2011 do 31. května 2015 se rozhodnutí Evropské komise týká směsí klasifikovaných jako karcinogenní, mutagenní nebo toxické pro reprodukci kategorií 1, 2 a 3 podle jiného právního předpisu3).
Od 1. června 2015 se rozhodnutí Evropské komise týká látek klasifikovaných jako karcinogenní, mutagenní nebo toxické pro reprodukci kategorií 1A, 1B a 2 podle nařízení (ES) č. 1272/2008.
Dodatek C
Zvláštní limitní hodnoty pro chemické látky použité v hračkách určených pro použití dětmi mladšími 36 měsíců nebo v jiných hračkách určených ke vkládání do úst přijaté podle rozhodnutí Evropské komise o používání látek nebo směsí v hračkách.
Látka| Číslo CAS| Limitní hodnota
---|---|---
TCEP| 115-96-8| 5 mg/kg (limit obsahu)
TCPP| 13674-84-5| 5 mg/kg (limit obsahu)
TDCP| 13674-87-8| 5 mg/kg (limit obsahu)
Bisfenol A| 80-05-7| 0,04 mg/l (migrační limit) v souladu s metodami stanovenými v normách EN 71-10:2005 a EN 71-11:2005
Formamid| 75-12-7| 20 µg/m3 (emisní limit) po nejvýše 28 dnech od zahájení zkoušek emisí u pěnových materiálů hraček s obsahem více než 200 mg/kg (mezní hodnota obsahu)
1,2-benzisothiazol-3(2H)-on| 2634-33-5| 5 mg/kg (limit obsahu) ve vodných materiálech v hračkách, v souladu s metodami stanovenými v normách EN 71-10:2005 a EN 71-11:2005
Reakční směs: 5-chlor-2-methyl-4-isothiazolin-3-on [ES č. 247-500-7] a 2-methyl-2H-isothiazol-3-on [ES č. 220-239-6] (3:1)| 55965-84-9| 1 mg/kg (limit obsahu) ve vodných materiálech v hračkách
5-chlor-2-methyl-isothiazolin-3(2H)-on| 26172-55-4| 0,75 mg/kg (limit obsahu) ve vodných materiálech v hračkách
2-methylisothiazolin-3(2H)-on| 2682-20-4| 0,25 mg/kg (limit obsahu) ve vodných materiálech v hračkách
Fenol| 108-95-2| 5 mg/l (migrační limit) v polymerických materiálech v souladu s metodami stanovenými v normách EN 71-10:2005 a EN 71-11:2005.
10 mg/kg (limit obsahu) jako konzervační látka v souladu s metodami stanovenými v normách EN 71-10:2005 a EN 71-11:2005
Formaldehyd| 50-00-0| 1,5 mg/l (migrační limit) v polymerním materiálu hraček
0,1 ml/m3 (emisní limit) v materiálu hraček ze dřeva pojeného pryskyřicemi
30 mg/kg (limit obsahu) v textilním materiálu hraček
30 mg/kg (limit obsahu) v usňovém materiálu hraček
30 mg/kg (limit obsahu) v papírovém materiálu hraček
10 mg/kg (limit obsahu) v materiálu hraček, který je na bázi vody
Anilin| 62-53-3| 30 mg/kg po redukčním štěpení v textilním materiálu hraček a v usňovém materiálu hraček.
10 mg/kg jako volný anilin v barvách nanášených prsty.
30 mg/kg po redukčním štěpení v barvách nanášených prsty.
Příloha č. 3
k nařízení vlády č. 86/2011 Sb.
ES PROHLÁŠENÍ O SHODĚ
1.
Č.: (jedinečná identifikace hračky/hraček)
2.
Identifikační údaje výrobcevýrobce nebo jeho zplnomocněného zástupcezplnomocněného zástupce: (jméno a příjmení, popřípadě obchodní firma a místo podnikání, pokud se jedná o fyzickou osobu anebo název, popřípadě obchodní firma a sídlo, pokud se jedná o právnickou osobu)
3.
Toto prohlášení o shodě se vydává na výhradní odpovědnost výrobcevýrobce:
4.
Předmět prohlášení: (identifikace hračky umožňující zpětnou sledovatelnost, včetně dostatečně zřetelného barevného vyobrazení, na jehož základě lze danou hračku identifikovat)
5.
Předmět prohlášení popsaný v bodě 4 je ve shodě s následujícími harmonizačními právními předpisy Evropské unie:
6.
Odkazy na příslušné harmonizované evropské normy, které byly použity, nebo na jiné dokumenty obsahující specifikace, na jejichž základě se shoda prohlašuje:
7.
(Pokud je aplikovatelné:) Notifikovaná osobaNotifikovaná osoba (název, číslo) provedla (popis činnosti) a vydala certifikát:
8.
Další informace:
Podepsáno za a jménem
(místo a datum vydání)
(jméno a příjmení, funkce) (podpis)
Příloha č. 4
k nařízení vlády č. 86/2011 Sb.
TECHNICKÁ DOKUMENTACE
Technická dokumentace podle § 18 musí v míře nezbytné pro posouzení obsahovat zejména:
a)
podrobný popis hračky, jejího návrhu a výroby včetně seznamu součástí a materiálů použitých v hračce, popisy a vysvětlivky potřebné pro pochopení návrhu, výroby a fungování hračky a rovněž bezpečnostní listy použitých chemických látek získané od dodavatelů chemických látek,
b)
zhodnocení bezpečnosti provedená v souladu s § 15,
c)
popis použitého postupu posuzování shody,
d)
kopii ES prohlášení o shodě,
e)
adresy míst výroby a skladování,
f)
případně kopie dokumentů, které výrobcevýrobce předložil notifikované osoběnotifikované osobě,
g)
protokoly o zkouškách a popis způsobů, jimiž výrobcevýrobce zajistil shodu výroby s technickými normami podle § 10, pokud výrobcevýrobce použil postup interního řízení výroby podle § 16 odst. 2 a
h)
kopii certifikátu ES přezkoušení typu, popis způsobů, jimiž výrobcevýrobce zajistil shodu výroby hračky s typem popsaným v certifikátu ES přezkoušení typu, a kopie dokladů, které výrobcevýrobce předložil notifikované osoběnotifikované osobě, pokud výrobcevýrobce předložil hračku k ES přezkoušení typu a použil postup shody s typem uvedený v § 16 odst. 3.
Příloha č. 5
k nařízení vlády č. 86/2011 Sb.
UPOZORNĚNÍ
ČÁST A
OBECNÁ UPOZORNĚNÍ
Omezení týkající se uživatele uvedená v § 11 odst. 2 a 3 musí uvádět alespoň minimální nebo maximální věkové hranice pro uživatele a případně schopnosti uživatele, maximální nebo minimální hmotnost uživatele a upozornění na nutnost zajistit, aby hračka byla používána jen pod dohledem dospělé osoby.
ČÁST B
ZVLÁŠTNÍ UPOZORNĚNÍ A BEZPEČNOSTNÍ PRAVIDLA PŘI POUŽÍVÁNÍ NĚKTERÝCH KATEGORIÍ HRAČEK
1.
Hračky, které nejsou určeny pro použití dětmi mladšími 36 měsíců
Hračky, které by mohly být nebezpečné pro děti mladší 36 měsíců, musí být opatřeny upozorněním, například:
„Nevhodné pro děti mladší 36 měsíců“ nebo „Nevhodné pro děti do tří let“ nebo upozorněním v podobě této grafické značky:
6kB
K těmto upozorněním musí být připojena stručná informace, jež může být uvedena v návodu k použití, o druhu nebezpečínebezpečí, které toto upozornění vyžaduje.
Tento bod se nevztahuje na hračky, které jsou pro svou funkci, rozměry, charakteristiky či vlastnosti nebo z jiných přesvědčivých důvodů zjevně nevhodné pro děti mladší 36 měsíců.
2.
Hračky pro pohybovou aktivituHračky pro pohybovou aktivitu
Hračky pro pohybovou aktivituHračky pro pohybovou aktivitu musí být opatřeny tímto upozorněním:
„Jen pro domácí použití.“
K hračkám pro pohybovou aktivituhračkám pro pohybovou aktivitu upevněným na příčné nosníky, jakož i případně k ostatním hračkám pro pohybovou aktivituhračkám pro pohybovou aktivitu, musí být připojen návod k použití se zdůrazněním potřeby pravidelné kontroly a údržby hlavních dílů, zejména závěsů, upevňovacích prvků a ukotvení, a s upozorněním, že se hračka může zřítit nebo převrátit, pokud se tyto kontroly neprovádějí.
Návod musí rovněž obsahovat pokyny ke správnému sestavení hračky s upozorněním na díly, jejichž nesprávné sestavení může představovat nebezpečínebezpečí. Musí být uvedeny zvláštní informace týkající se vhodného povrchu, na který má být hračka umístěna.
3.
Funkční hračkyFunkční hračky
Funkční hračkyFunkční hračky musí být opatřeny tímto upozorněním:
„Používat pouze pod dohledem dospělé osoby.“
Kromě toho musí být k těmto hračkám připojen návod obsahující pokyny k použití a bezpečnostní pravidla, která má uživatel dodržovat, s upozorněním, že nedodržení těchto pravidel uživatele vystaví konkrétně uvedenému nebezpečínebezpečí, které je obvykle spojeno s používáním přístroje nebo výrobkuvýrobku, jehož je hračka zmenšeným modelem nebo napodobeninou. Musí být rovněž uvedeno, že hračka má být uložena mimo dosah dětí nedosahujících určitého věku, který je upřesněn výrobcemvýrobcem.
4.
Chemické hračkyChemické hračky
Aniž je dotčeno použití ustanovení platných právních předpisů Evropské unie týkajících se třídění, balení a označování určitých látek nebo směsí, musí být v návodech k použití hraček obsahujících nebezpečné látky nebo směsi stručně a ve formě přizpůsobené typu hračky uvedena upozornění na jejich nebezpečný charakter a bezpečnostní pravidla, která musí uživatel dodržovat, aby byla vyloučena nebezpečínebezpečí s nimi spojená. Musí být rovněž doporučena první pomoc, kterou je třeba poskytnout v případě vážného úrazu, k němuž může při použití hračky dojít. Musí být také uvedeno, že hračka musí být uložena mimo dosah dětí nedosahujících určitého věku, který je upřesněn výrobcemvýrobcem.
Kromě pokynů stanovených v předchozím odstavci musí být obal chemické hračkychemické hračky opatřen tímto upozorněním:
„Nevhodné pro děti do (*) let. Používat pouze pod dohledem dospělé osoby“.
(*)
Věk upřesní výrobcevýrobce.
Za chemické hračkychemické hračky se považují zejména: chemické soupravy, soupravy pro zalévání do plastů, miniaturní keramické dílny, smaltovací nebo fotografické a podobné hračky, u kterých během použití dochází k chemické reakci nebo k obdobné změně látky.
5.
Brusle, kolečkové brusle, in-line brusle, skateboardy, koloběžky a jízdní kola jako hračky pro děti
Jestliže jsou tyto hračky nabízeny k prodeji jako hračky, musí být opatřeny tímto upozorněním:
„Je třeba používat ochranné prostředky. Nepoužívat v silničním provozu.“
Kromě toho musí návody k použití obsahovat připomínku, že hračka vyžaduje velkou zručnost, a proto se musí používat opatrně, aby se tak předešlo pádům nebo nárazům způsobujícím zranění uživatele nebo třetích osob. Musí být rovněž uvedeny údaje o doporučených ochranných prostředcích (zejména přilby, rukavice, chrániče kolen, chrániče loktů).
6.
Hračky do vodyHračky do vody
Hračky do vodyHračky do vody musí být opatřeny tímto upozorněním:
„Používat pouze ve vodě takové hloubky, kde dítě stačí, a pouze pod dohledem dospělé osoby.“
7.
Hračky v potravinách
U hraček, které jsou obsaženy uvnitř potraviny nebo smíchány s potravinou, musí být připojeno toto upozornění:
„Uvnitř je hračka. Doporučuje se dohled dospělé osoby.“
8.
Napodobeniny ochranných masek a helem
Napodobeniny ochranných masek a helem musí být opatřeny tímto upozorněním:
„Tato hračka nezajišťuje ochranu.“
9.
Hračky určené k natažení přes kolébku, dětskou postýlku nebo dětský kočárek pomocí lanek, provázků, gumiček nebo řemínků
Hračky určené k natažení přes kolébku, dětskou postýlku nebo dětský kočárek pomocí lanek, provázků, gumiček nebo řemínků musí nést na obalu toto upozornění, které je rovněž trvale vyznačeno na hračce:
„Odstraňte tuto hračku, jakmile se dítě začne pokoušet zvedat na ruce a kolena v lezoucí poloze, aby si nepřivodilo zranění tím, že se do ní zamotá.“
10.
Obaly vonných látek, které jsou součástí stolních her podněcujících čichové vjemyher podněcujících čichové vjemy, kosmetických soupravkosmetických souprav a her podněcujících chuťové vjemyher podněcujících chuťové vjemy
Obaly vonných látek, které jsou součástí her podněcujících čichové vjemyher podněcujících čichové vjemy, kosmetických soupravkosmetických souprav a her podněcujících chuťové vjemyher podněcujících chuťové vjemy, které obsahují vonné látky uvedené pod čísly 41 až 55 v části III bodě 11 prvním odstavci přílohy č. 2 a vonné látky uvedené pod čísly 1 až 11 ve třetím odstavci téhož bodu, musí být opatřeny tímto upozorněním:
„Tento výrobekvýrobek obsahuje vonné látky, které mohou způsobit alergie.“
Příloha č. 6
k nařízení vlády č. 86/2011 Sb.
POSTUPY POSUZOVÁNÍ SHODY
ČÁST I (modul A)
Interní řízení výroby
1.
Interní řízení výroby je postupem posouzení shody, kterým výrobcevýrobce plní povinnosti stanovené v bodech 2, 3 a 4 a na vlastní odpovědnost zaručuje a prohlašuje, že hračky splňují požadavky tohoto nařízení, které se na ně vztahují.
2.
Technická dokumentace
VýrobceVýrobce vypracuje před uvedením hračky na trh technickou dokumentaci. Tato dokumentace musí umožňovat posouzení shody hračky se základními požadavky a obsahuje odpovídající analýzu a posouzení rizikrizik. Technická dokumentace upřesňuje použitelné požadavky a v míře nutné pro posouzení se vztahuje na konstrukci, výrobu a provoz hračky. Technická dokumentace obsahuje alespoň náležitosti stanovené v příloze č. 4 k tomuto nařízení.
3.
Výroba
VýrobceVýrobce přijme veškerá nezbytná opatření, aby výrobní proces a jeho kontrola zajišťovaly shodu vyráběných hraček s technickou dokumentací podle bodu 2 a s požadavky tohoto nařízení, které se na ně vztahují. VýrobceVýrobce při tom patřičně přihlíží ke změnám návrhu nebo parametrů hračky a změnám technických norem podle § 10, na jejichž základě se prohlašuje shoda hračky.
4.
Označení shody a prohlášení o shodě
4.1
VýrobceVýrobce připojí označení CE podle § 13 tohoto nařízení na každou jednotlivou hračku, která je v souladu s příslušnými požadavky tohoto nařízení.
4.2
VýrobceVýrobce vypracuje pro daný model hračky písemné prohlášení o shodě.
ČÁST II (modul C)
Shoda s typem založená na interním řízení výroby
1.
Shoda s typem založená na interním řízení výroby je součástí postupu posouzení shody, kterým výrobcevýrobce plní povinnosti stanovené v bodech 2 a 3 a zaručuje a prohlašuje, že dané hračky jsou ve shodě s typem popsaným v certifikátu ES přezkoušení typu a splňují požadavky tohoto nařízení, které se na ně vztahují.
2.
Výroba
VýrobceVýrobce přijme veškerá nezbytná opatření, aby výrobní proces a jeho kontrola zajišťovaly shodu vyráběných hraček se schváleným typem popsaným v certifikátu ES přezkoušení typu a s požadavky tohoto nařízení, které se na ně vztahují. VýrobceVýrobce při tom patřičně přihlíží ke změnám návrhu nebo parametrů hračky a změnám technických norem podle § 10, na jejichž základě se prohlašuje shoda hračky.
3.
Označení shody a prohlášení o shodě
3.1
VýrobceVýrobce připojí označení CE podle § 13 tohoto nařízení na každou jednotlivou hračku, která je ve shodě s typem popsaným v certifikátu ES přezkoušení typu a splňuje příslušné požadavky tohoto nařízení.
3.2
VýrobceVýrobce vypracuje pro daný model hračky písemné prohlášení o shodě.
Příloha č. 7
k nařízení vlády č. 86/2011 Sb.
ES PŘEZKOUŠENÍ TYPU
1.
ES přezkoušení typu je součástí postupu posouzení shody, během které notifikovaná osobanotifikovaná osoba přezkoumá návrh hračky a ověří a potvrdí, že návrh hračky splňuje požadavky tohoto nařízení.
2.
ES přezkoušení typu se provádí cestou posouzení vhodnosti návrhu hračky prostřednictvím přezkoumání technické dokumentace a podpůrných důkazů podle bodu 3 a přezkoušení vzorků jedné nebo více podstatných částí reprezentativních pro plánovanou výrobu (kombinace výrobního typu a konstrukčního typu).
3.
VýrobceVýrobce podá u jediné notifikované osobynotifikované osoby, kterou si zvolil, žádost o ES přezkoušení typu. Žádost musí obsahovat:
a)
jméno a příjmení, popřípadě obchodní firmu a místo podnikání, pokud se jedná o fyzickou osobu anebo název, popřípadě obchodní firmu a sídlo, pokud se jedná o právnickou osobu (dále jen „identifikační údaje“) výrobcevýrobce; pokud žádost podává zplnomocněný zástupcezplnomocněný zástupce, také jeho identifikační údaje,
b)
písemné prohlášení, že stejná žádost nebyla podána u jiné notifikované osobynotifikované osoby,
c)
popis hračky,
d)
adresu místa výroby hračky,
e)
technickou dokumentaci; tato technická dokumentace musí umožňovat posouzení shody hračky s příslušnými požadavky tohoto nařízení a obsahuje odpovídající analýzu a posouzení rizikrizik. Technická dokumentace upřesňuje použitelné požadavky a v míře nutné pro posouzení se vztahuje na konstrukci, výrobu a provoz hračky. Technická dokumentace obsahuje alespoň náležitosti stanovené v příloze č. 4 k tomuto nařízení s výjimkou jejích písmen d) a h).
f)
vzorky reprezentativní pro plánovanou výrobu; notifikovaná osobanotifikovaná osoba může požadovat další vzorky, jestliže to program zkoušek vyžaduje,
g)
podpůrné důkazy o přiměřenosti konstrukčního řešení. Tyto podpůrné důkazy musejí odkazovat na všechny příslušné dokumenty, které byly použity, zejména pokud příslušné harmonizované evropské normy nebo technické specifikace nebyly použity v celém rozsahu. Podpůrné důkazy v případě potřeby zahrnují výsledky zkoušek provedených příslušnou laboratoří výrobcevýrobce nebo jinou zkušební laboratoří jeho jménem a na jeho odpovědnost.
4.
Notifikovaná osobaNotifikovaná osoba
Notifikovaná osobaNotifikovaná osoba u dané hračky přezkoumá technickou dokumentaci a podpůrné důkazy s cílem posoudit přiměřenost návrhu hračky.
U vzorků notifikovaná osobanotifikovaná osoba:
a)
ověří, zda byly vzorky vyrobeny v souladu s technickou dokumentací, a určí prvky, které byly navrženy v souladu s použitelnými ustanoveními příslušných harmonizovaných evropských norem nebo technických specifikací, jakož i části, které byly navrženy, aniž byla použita příslušná ustanovení těchto norem,
b)
provede nebo nechá provést příslušné kontroly a zkoušky, aby zjistila, zda v případě, kdy výrobcevýrobce zvolil řešení podle příslušných harmonizovaných evropských norem nebo technických specifikací, byly tyto normy a specifikace použity správně,
c)
provede nebo nechá provést příslušné kontroly a zkoušky, aby ověřila, zda v případě, kdy nebyla použita řešení podle příslušných harmonizovaných evropských norem nebo technických specifikací, splňují řešení, která výrobcevýrobce použil, odpovídající požadavky tohoto nařízení,
d)
dohodne se s výrobcemvýrobcem, na kterém místě budou kontroly a zkoušky provedeny.
5.
Notifikovaná osobaNotifikovaná osoba vypracuje zprávu o hodnocení, která zaznamená činnosti provedené podle bodu 4 a jejich výstupy.
Aniž jsou dotčeny povinnosti notifikované osobynotifikované osoby vůči Úřadu, notifikovaná osobanotifikovaná osoba zveřejní obsah této zprávy, jako celek nebo její část, pouze se souhlasem výrobcevýrobce.
6.
Pokud typ splňuje požadavky tohoto nařízení, notifikovaná osobanotifikovaná osoba vydá výrobcivýrobci certifikát ES přezkoušení typu. Certifikát musí obsahovat identifikační údaje výrobcevýrobce, odkaz na příslušný předpis Evropské unie1), barevné vyobrazení a srozumitelný popis hračky včetně jejích rozměrů, seznam provedených zkoušek s odkazem na příslušný protokol o zkoušce, závěry přezkoušení, podmínky platnosti certifikátu a další údaje nezbytné k identifikaci schváleného typu. K certifikátu může být přiložena jedna nebo více příloh.
Certifikát a jeho přílohy obsahují všechny náležité informace umožňující vyhodnotit, zda je daná hračka ve shodě s typem podrobeným přezkoušení, a provést kontrolu za provozu.
Pokud daný typ nesplňuje příslušné požadavky tohoto nařízení, notifikovaná osobanotifikovaná osoba odmítne vydat certifikát ES přezkoušení typu a uvědomí o tom žadatele, přičemž odmítnutí náležitě odůvodní.
7.
Notifikovaná osobaNotifikovaná osoba dbá na to, aby věděla o všech změnách obecně uznávaného stavu, které naznačují, že schválený typ již nemusí být v souladu s příslušnými požadavky tohoto nařízení, a rozhodne, zda tyto změny vyžadují hlubší šetření. Pokud šetření vyžadují, informuje o tom výrobcevýrobce.
VýrobceVýrobce informuje notifikovanou osobunotifikovanou osobu, která uchovává technickou dokumentaci týkající se certifikátu ES přezkoušení typu, o všech úpravách schváleného typu, které mohou ovlivnit shodu této hračky s požadavky tohoto nařízení nebo podmínky platnosti certifikátu. Tyto úpravy vyžadují další schválení formou dodatku k původnímu certifikátu ES přezkoušení typu.
8.
Každá notifikovaná osobanotifikovaná osoba informuje Úřad o certifikátech ES přezkoušení typu nebo dodatcích k nim, které vydala nebo odejmula, a pravidelně či na žádost zpřístupní Úřadu seznam certifikátů nebo dodatků k nim, které odmítla vydat, pozastavila či jinak omezila.
Každá notifikovaná osobanotifikovaná osoba informuje ostatní notifikované osobynotifikované osoby o certifikátech ES přezkoušení typu nebo dodatcích k nim, které odmítla vydat, zrušila, pozastavila či jinak omezila, a na základě žádosti také o certifikátech nebo dodatcích k nim, které vydala.
Komise, členské státy a ostatní notifikované osobynotifikované osoby mohou na základě žádosti obdržet kopii certifikátu ES přezkoušení typu nebo jeho dodatků. Komise a členské státy mohou na základě žádosti obdržet kopii technické dokumentace a výsledků přezkoušení provedených notifikovanou osobounotifikovanou osobou. Notifikovaná osobaNotifikovaná osoba si do uplynutí doby platnosti certifikátu uchová kopii certifikátu ES přezkoušení typu, jeho příloh a dodatků, jakož i souboru technické dokumentace včetně dokumentace předložené výrobcemvýrobcem.
9.
VýrobceVýrobce uchovává kopii certifikátu ES přezkoušení typu, včetně jeho příloh a dodatků a technické dokumentace, tak aby byly k dispozici pro příslušné orgány dozoru po dobu 10 let po uvedení hračky na trh.
10.
Zplnomocněný zástupceZplnomocněný zástupce výrobcevýrobce může podat žádost uvedenou v bodě 3 a plnit povinnosti stanovené v bodech 7 a 9, pokud jsou stanoveny v plné moci.
1)
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/48/ES ze dne 18. června 2009 o bezpečnosti hraček.
Směrnice Komise 2012/7/EU ze dne 2. března 2012, kterou se pro účely přizpůsobení technickému pokroku mění část III přílohy II směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/48/ES o bezpečnosti hraček.
Směrnice Komise 2014/79/EU ze dne 20. června 2014, kterou se mění dodatek C přílohy II směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/48/ES o bezpečnosti hraček, pokud jde o látky TCEP, TCPP a TDCP.
Směrnice Komise 2014/81/EU ze dne 23. června 2014, kterou se mění dodatek C přílohy II směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/48/ES o bezpečnosti hraček, pokud jde o bisfenol A.
Směrnice Komise 2014/84/EU ze dne 30. června 2014, kterou se mění dodatek A přílohy II směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/48/ES o bezpečnosti hraček, pokud jde o nikl.
Směrnice Komise (EU) 2015/2115 ze dne 23. listopadu 2015, kterou se za účelem přijetí zvláštních limitních hodnot pro chemické látky použité v hračkách mění dodatek C přílohy II směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/48/ES o bezpečnosti hraček, pokud jde o formamid.
Směrnice Komise (EU) 2015/2116 ze dne 23. listopadu 2015, kterou se za účelem přijetí zvláštních limitních hodnot pro chemické látky použité v hračkách mění dodatek C přílohy II směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/48/ES o bezpečnosti hraček, pokud jde o benzisothiazolinon.
Směrnice Komise (EU) 2015/2117 ze dne 23. listopadu 2015, kterou se za účelem přijetí zvláštních limitních hodnot pro chemické látky použité v hračkách mění dodatek C přílohy II směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/48/ES o bezpečnosti hraček, pokud jde o chloromethylisothiazolinon a methylisothiazolinon, jak samostatně, tak v poměru 3 : 1.
Směrnice Rady (EU) 2017/738 ze dne 27. března 2017, kterou se za účelem přizpůsobení technickému pokroku mění příloha II směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/48/ES o bezpečnosti hraček, pokud jde o olovo.
Směrnice Komise (EU) 2017/774 ze dne 3. května 2017, kterou se za účelem přijetí zvláštních limitních hodnot pro chemické látky použité v hračkách mění dodatek C přílohy II směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/48/ES o bezpečnosti hraček, pokud jde o fenol.
Směrnice Komise (EU) 2017/898 ze dne 24. května 2017, kterou se za účelem přijetí zvláštních limitních hodnot pro chemické látky použité v hračkách mění dodatek C přílohy II směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/48/ES o bezpečnosti hraček, pokud jde o bisfenol A.
Směrnice Komise (EU) 2018/725 ze dne 16. května 2018, kterou se pro účely přizpůsobení vědeckému a technickému vývoji mění příloha II část III bod 13 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/48/ES o bezpečnosti hraček, pokud jde o chrom VI.
Směrnice Komise (EU) 2019/1922 ze dne 18. listopadu 2019, kterou se pro účely přizpůsobení vědeckému a technickému vývoji mění příloha II část III bod 13 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/48/ES o bezpečnosti hraček, pokud jde o hliník.
Směrnice Komise (EU) 2019/1929 ze dne 19. listopadu 2019, kterou se mění dodatek C přílohy II směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/48/ES za účelem přijetí zvláštních limitních hodnot pro chemické látky používané v některých hračkách, pokud jde o formaldehyd.
Směrnice Komise (EU) 2020/2088 ze dne 11. prosince 2020, kterou se mění příloha II směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/48/ES, pokud jde o označování alergenních vonných látek v hračkách.
Směrnice Komise (EU) 2020/2089 ze dne 11. prosince 2020, kterou se mění příloha II směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/48/ES, pokud jde o zákaz alergenních vonných látek v hračkách.
Směrnice Komise (EU) 2021/903 ze dne 3. června 2021, kterou se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/48/ES, pokud jde o zvláštní limitní hodnoty pro anilin v některých hračkách.
2)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 765/2008 ze dne 9. července 2008, kterým se stanoví požadavky na akreditaci a dozor nad trhem týkající se uvádění výrobků na trh a kterým se zrušuje nařízení (EHS) č. 339/93.
3)
Zákon č. 356/2003 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
4)
Nařízení Komise (EU) č. 681/2013 ze dne 17. července 2013, kterým se mění část III přílohy II směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/48/ES o bezpečnosti hraček. |
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 27/2011 Sb. m. s. | Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 27/2011 Sb. m. s.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání 2. změny Přílohy 1 Rámcové dohody mezi vládou České republiky a Švýcarskou federální radou ve věci implementace Programu švýcarsko-české spolupráce na snížení hospodářských a sociálních rozdílů v rámci rozšířené Evropské unie
Vyhlášeno 1. 4. 2011, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 30. 11. 2010, částka 14/2011
* 6 Realokace finančních prostředků - a. Nevyužité finanční zůstatky v jednotlivých oblastech zaměření a dosud nealokovaná částka (rezerva) bude použita - v souladu s cíli, principy, strategií, geografickým a tématickým zaměřením, tak jak jsou uvedeny v Rámcové dohodě – na projekty, které nemo 1: Koncepční rámec Programu švýcarsko-české spolupráce
Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 30. 11. 2010
27
SDĚLENÍ
Ministerstva zahraničních věcí
Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že výměnou dopisů ze dne 12. listopadu 2010 a 30. listopadu 2010 byla sjednána 2. změna Přílohy 1 Rámcové dohody mezi vládou České republiky a Švýcarskou federální radou ve věci implementace Programu švýcarsko-české spolupráce na snížení hospodářských a sociálních rozdílů v rámci rozšířené Evropské unie1).
Změna Přílohy vstoupila v platnost dne 30. listopadu 2010.
Anglické znění švýcarského dopisu a jeho překlad do českého jazyka a anglické znění českého dopisu a jeho překlad do českého jazyka a nové znění Přílohy 1 v anglickém znění a její překlad do českého jazyka se vyhlašují současně.
PŘEKLAD
[ Švýcarská konfederace]
[Federální ministerstvo zahraničních věcí FDFA
Švýcarská agentura pro rozvoj a spolupráci SDC]
[Federální ministerstvo hospodářských věcí DEA
Státní kancelář pro hospodářské záležitosti SECO]
CH-3003 Bern
Pan Miroslav Kalousek
ministr
Ministerstvo financí ČR
Letenská 15
118 10 Praha 1
Česká republika
Bern, 12. listopadu 2010
2\\. změna Přílohy 1 Rámcové dohody mezi Švýcarskou federální radou a vládou České republiky ve věci implementace Programu švýcarsko – české spolupráce na snížení hospodářských a sociálních rozdílů v rámci rozšířené Evropské unie, podepsané 20. prosince 2007.
Vážený pane ministře,
mám tu čest - s odvoláním na Rámcovou dohodu mezi Švýcarskou federální radou a vládou České republiky ve věci implementace Programu švýcarsko – české spolupráce na snížení hospodářských a sociálních rozdílů v rámci rozšířené Evropské unie, podepsanou 20. prosince 2007, a na základě článku 11, odst. 3 Rámcové dohody – navrhnout v zastoupení Federálního ministerstva zahraničních věcí a Federálního ministerstva hospodářských věcí Švýcarské konfederace, aby kompetentní orgány uvedené v čl. 9 Rámcové dohody odsouhlasily změnu Přílohy 1 k výše uvedené dohodě, jak je uvedeno následovně:
Článek 5: Tématické zaměření a indikativní finanční alokace
•
znění „až do výše“ ve sloupci nazvaném „Indikativní finanční alokace“ bude vypuštěno ve všech řádcích tohoto sloupce.
Tabulka 1 „Bezpečnost, stabilita a podpora reforem“
•
znění ve sloupci nazvaném “Přístup, cíle a uznatelné projekty“ pro oblast zaměření 1.1 „Iniciativy regionálního rozvoje v okrajových nebo znevýhodněných regionech“ bude změněno na “Program anebo individuální přístup s následujícími cíli“.
•
znění ve sloupci nazvaném “Přístup, cíle a uznatelné projekty“ pro oblast zaměření 1.2 „Prevence a řízení katastrof“ bude změněno na “Program anebo individuální přístup s následujícími cíli“.
•
znění ve sloupci nazvaném “Přístup, cíle a uznatelné projekty“ pro oblast zaměření 1.3 „Modernizace soudnictví“ bude změněno na “Program anebo individuální přístup s následujícími cíli“.
•
znění ve sloupci nazvaném “Přístup, cíle a uznatelné projekty“ pro oblast zaměření 1.4 „Posílení institucí a kapacit v boji proti korupci a organizovanému zločinu“ bude změněno na “Zlepšit (zkvalitnit) boj proti hospodářské kriminalitě a organizovanému zločinu v České republice“. Pod nadpisem „Typy uznatelných projektů“ bude vloženo nové znění “Zvyšování standardů a kapacity PoliciePolicie ČR v boji proti všem formám organizované kriminality“.
Tabulka 2 “Životní prostředí a infrastruktura“
•
znění ve sloupci nazvaném “Přístup, cíle a uznatelné projekty“ pro oblast zaměření 2.1 „Obnova a modernizace základní infrastruktury a zlepšení životního prostředí“ Cíl 2, bude změněno na „Projekty v minimální hodnotě 1 milionu CHF každý, v oblasti:“
Pod Tabulku „Přehled indikativních alokací“ bude vložen následující nový článek 6:
6
Realokace finančních prostředků
a.
Nevyužité finanční zůstatky v jednotlivých oblastech zaměření a dosud nealokovaná částka (rezerva) bude použita - v souladu s cíli, principy, strategií, geografickým a tématickým zaměřením, tak jak jsou uvedeny v Rámcové dohodě – na projekty, které nemohou být financovány ze zůstatků finančních prostředků v příslušných oblastech zaměření.
b.
Alokace dosud nealokované částky bude učiněna písemně (formou výměny dopisů) na základě vzájemného odsouhlasení kompetentních orgánů, t.j. Ministerstva financí /Národní koordinační jednotky a švýcarských kompetentních orgánů - Švýcarské agentury pro rozvoj a spolupráci (SDC) a Státní kanceláře pro hospodářské záležitosti (SECO), v průběhu implementace Programu švýcarsko – české spolupráce.
Všechna další ustanovení Příloh Rámcové dohody mezi Švýcarskou federální radou a vládou České republiky ve věci implementace Programu švýcarsko — české spolupráce na snížení hospodářských a sociálních rozdílů v rámci rozšířené Evropské unie zůstávají nezměněna.
Nevyužité finanční zůstatky v jednotlivých oblastech zaměření budou učiněny písemně (formou výměny dopisů) mezi Ministerstvem financí / Národní koordinační jednotkou a Velvyslanectvím Švýcarska na základě vzájemného odsouhlasení kompetentních orgánů definovaných v článku 9 Rámcové dohody.
Pokud Ministerstvo financí ČR potvrdí ve své odpovědi, že souhlasí s výše uvedeným, bude tento dopis a odpověď považovány za souhlas se změnami Přílohy 1 Rámcové dohody, které vstoupí v platnost dnem podepsání této odpovědi Ministerstvem financí ČR.
S pozdravem,
Mr. Martin Dahinden
Swiss Agency for Development and
Cooperation SDC
(Švýcarská agentura pro rozvoj a spolupráci SDC)
Mr. Jean-Daniel Gerber
State Secretariat for
Economic Affairs SECO
(Státní kancelář pro hospodářské
záležitosti SECO)
Přílohy
2\\. změna Přílohy 1 Rámcové dohody
PŘEKLAD
Miroslav KALOUSEK
ministr financí
Praha, 30. listopadu 2010
Č.j.: 58/121433/2010
Dopis potvrzující změny - 2. změna Přílohy 1 Rámcové dohody mezi vládou České republiky a Švýcarskou federální radou ve věci implementace Programu švýcarsko - české spolupráce na snížení hospodářských a sociálních rozdílů v rámci rozšířené Evropské unie.
Vážený pane Dahindene a pane Gerbere,
s odvoláním na Váš návrh ve věci 2. změny Přílohy 1 výše uvedené Rámcové dohody, si dovoluji sdělit, že Ministersttvo financí Čewské republiky souhlasí s navrženými změnami Přílohy, jak je uvedeno následovně:
Článek 5: Tématické zaměření a indikativní finanční alokace
•
znění „až do výše“ ve sloupci nazvaném „Indikativní finanční alokace“ bude vypuštěno ve všech řádcích tohoto sloupce.
Tabulka 1 „Bezpečnost, stabilita a podpora reforem“
•
znění ve sloupci nazvaném “Přístup, cíle a uznatelné projekty“ pro oblast zaměření 1.1 „Iniciativy regionálního rozvoje v okrajových nebo znevýhodněných regionech“ bude změněno na “Program anebo individuální přístup s následujícími cíli“.
•
znění ve sloupci nazvaném “Přístup, cíle a uznatelné projekty“ pro oblast zaměření 1.2 „Prevence a řízení katastrof“ bude změněno na “Program anebo individuální přístup s následujícími cíli“.
•
znění ve sloupci nazvaném “Přístup, cíle a uznatelné projekty“ pro oblast zaměření 1.3 „Modernizace soudnictví“ bude změněno na “Program anebo individuální přístup s následujícími cíli“.
•
znění ve sloupci nazvaném “Přístup, cíle a uznatelné projekty“ pro oblast zaměření 1.4 „Posílení institucí a kapacit v boji proti korupci a organizovanému zločinu“ bude změněno na “Zlepšit (zkvalitnit) boj proti hospodářské kriminalitě a organizovanému zločinu v České republice“. Pod nadpisem „Typy uznatelných projektů“ bude vloženo nové znění “Zvyšování standardů a kapacity PoliciePolicie ČR v boji proti všem formám organizované kriminality“.
Tabulka 2 “Životní prostředí a infrastruktura“
•
znění ve sloupci nazvaném “Přístup, cíle a uznatelné projekty“ pro oblast zaměření 2.1 „Obnova a modernizace základní infrastruktury a zlepšení životního prostředí“ Cíl 2, bude změněno na „Projekty v minimální hodnotě 1 milionu CHF každý, v oblasti:“
Pod Tabulku „Přehled indikativních alokací“ bude vložen následující nový článek 6:
6
Realokace finančních prostředků
a.
Nevyužité finanční zůstatky v jednotlivých oblastech zaměření a dosud nealokovaná částka (rezerva) bude použita - v souladu s cíli, principy, strategií, geografickým a tématickým zaměřením, tak jak jsou uvedeny v Rámcové dohodě – na projekty, které nemohou být financovány ze zůstatků finančních prostředků v příslušných oblastech zaměření.
b.
Alokace dosud nealokované částky bude učiněna písemně (formou výměny dopisů) na základě vzájemného odsouhlasení kompetentních orgánů, t.j. Ministerstva financí / Národní koordinační jednotky a švýcarských kompetentních orgánů - Švýcarské agentury pro rozvoj a spolupráci (SDC) a Státní kanceláře pro hospodářské záležitosti (SECO), v průběhu implementace Programu švýcarsko – české spolupráce.
Všechna další ustanovení Příloh Rámcové dohody mezi Švýcarskou federální radou a vládou České republiky ve věci implementace Programu švýcarsko – české spolupráce na snížení hospodářských a sociálních rozdílů v rámci rozšířené Evropské unie zůstávají nezměněna.
Nevyužité finanční zůstatky v jednotlivých oblastech zaměření budou učiněny písemně (formou výměny dopisů) mezi Ministerstvem financí / Národní koordinační jednotkou a Velvyslanectvím Švýcarska na základě vzájemného odsouhlasení kompetentních orgánů definovaných v článku 9 Rámcové dohody.
S pozdravem,
Miroslav Kalousek, v. r.
ministr financí
Přílohy
2\\. změna Přílohy 1 Rámcové dohody - REV 2 (24.8.2010)
Mr. Martin Dahinden
Swiss Agency for Development and
Cooperation SDC
Freiburgstrasse 130
3003 Berne
Switzerland
CC: Mr. Jean-Daniel Gerber
State Secretariat for
Economic Affairs SECO
PŘEKLAD
Příloha 1:
Koncepční rámec Programu švýcarsko-české spolupráce
Koncepční rámec tvoří nedílnou součást Rámcové dohody mezi vládou České republiky a Švýcarskou federální radou o implementaci Programu švýcarsko-české spolupráce. Koncepční rámec vymezuje cíle, principy, strategie, geografické a tématické zaměření a také indikativní finanční alokace.
1.
Cíle
Program švýcarsko-české spolupráce sleduje dva cíle:
-
Přispět ke snížení hospodářských a sociálních rozdílů mezi Českou republikou a vyspělejšími zeměmi rozšířené Evropské unie (EU); a
-
Přispět ke snížení hospodářských a sociálních rozdílů mezi dynamickými městskými centry a strukturálně slabými okrajovými regiony v rámci České republiky.
Program švýcarsko-české spolupráce zahrnuje národní a nadnárodní Projekty, které podporují udržitelný, hospodářsky a sociálně vyvážený rozvoj.
Ke konci období implementace švýcarského Příspěvku se obě Strany mohou společně rozhodnout, že provedou celkové zhodnocení výsledků dosažených prostřednictvím Programu švýcarsko-české spolupráce.
2.
Principy
Švýcarsko-česká spolupráce se řídí následujícími principy:
Transparentnost. Průhlednost a otevřenost jsou klíčovými aspekty všech činností v rámci spolupráce a jsou závazné na všech úrovních. Zvláštní důraz je kladen na transparentnost výběru projektů, přidělování zakázek a finančního řízení.
Sociální začlenění. Aktivity v rámci spolupráce se zaměřují na začlenění sociálně a ekonomicky znevýhodněných jednotlivců a skupin a jejich přístup k příležitostem a výhodám rozvoje.
Rovné příležitosti a práva. Aktivity v rámci spolupráce se zaměřují na zlepšování příležitostí pro ženy a muže a na to, aby mohli rovnoprávně uplatňovat svá práva prostřednictvím přístupů založených na rovnosti pohlaví.
Ekologická udržitelnost. Aktivity v rámci spolupráce se zaměřují na zohledňování požadavků na ekologickou udržitelnost.
Závazek všech zainteresovaných stran. Všechny instituce a rozhodovací orgány, které se podílejí na Programu švýcarsko-české spolupráce, se zavazují, že budou podporovat účinnou a efektivní realizaci dohodnutých Projektů.
Subsidiarita a decentralizace. Aktivity v rámci spolupráce se zaměřují na zohlednění principů subsidiarity a decentralizace primárně u Projektů na úrovni obcíobcí a regionů.
3.
Strategie
3.1
Hlavní strategické zásady
Program švýcarsko-české spolupráce je součástí komplexního národního rozvojového plánování, které zahrnuje strukturální programy a programy soudržnosti EU, a také programy Finančních mechanismů EHP/Norska. Švýcarský Příspěvek doplňuje tyto programy a zaměřuje se především na Projekty, které nejsou vůbec, nebo které jsou jen částečně kryty z jiných finančních zdrojů.
Hlavní strategické zásady zahrnují:
a.
Zaměření. Memorandum o porozumění mezi Švýcarskou federální radou a Radou Evropské unie definuje čtyři směry financování z Příspěvku:
-
Bezpečnost, stabilita a podpora reforem;
-
Životní prostředí a infrastruktura;
-
Podpora soukromého sektoru; a
-
Rozvoj lidských zdrojů a sociální rozvoj.
Tyto směry financování a související oblasti zaměření tvoří obecný základ spolupráce. Důležité jsou rovněž efektivita a účinnost, jakož i snaha o optimální alokaci a využití disponibilních zdrojů. Proto je potřeba, aby měl Program švýcarsko-české spolupráce jasné strategické zaměření, vedené následujícími zásadami:
-
Koncentrace na nejvýše osm oblastí zaměření, na něž bude vynaloženo alespoň 70 % Příspěvku (tématické zaměření). Oblasti zaměření budou vybrány podle potřeby a vezmou v úvahu specifické švýcarské know-how.
-
Koncentrace do tří okrajových a méně rozvinutých regionů (NUTS III), ve kterých bude vynaloženo nejméně 40 % Příspěvku (geografické zaměření).
-
Koncentrace na relativně nízký počet Projektů.
b.
Programový přístup. Program se skládá z dílčích projektů, které spojuje společné téma nebo sdílené cíle. Programový přístup bude uplatňován v oblastech zaměření, které vykazují některé z těchto charakteristik: rozsáhlé finanční Závazky; propojení různých úrovní (národní, regionální, místní); různorodost aktérů; přispění k rozvoji politik; významné přispění k posilování institucí; a uplatnění společných pravidel a postupů. Programový přístup s sebou nese delegování rozhodovacích pravomocí na jednotlivé projekty. Programový přístup zahrnuje: počáteční vyhodnocení oblasti zaměření; vymezení cílů, zásad a rozpočtů; plán realizace programu; a koncepci monitorování a hodnocení dané oblasti. Aby byla zajištěna účinnost a efektivita, příspěvek na jeden program musí být alespoň 4 miliony CHF. Ve výjimečných případech se Strany mohou dohodnout na nižších minimálních finančních částkách.
c.
Projektový přístup. Přístup zaměřený na Individuální projekty bude uplatňován v oblasti zaměření, ve které budou implementovány samostatné projekty. Aby byla zajištěna účinnost a efektivita, příspěvek na každý Individuální projekt v rámci Projektového přístupu musí obecně činit alespoň 1 milion CHF. Ve výjimečných případech se Strany mohou dohodnout na nižších minimálních finančních částkách.
d.
Financování Blokového grantu může poskytnout prostředky na menší projekty (viz Příloha 3).
e.
Nadnárodní Projekty. Příspěvek lze použít na financování nadnárodních Projektů.
f.
Partneři a příjemci. Program švýcarsko-české spolupráce bude zahrnovat partnery a příjemce z veřejného a soukromého sektoru, nevládní organizace a jiné organizace občanské společnosti.
g.
Partnerství. Obohacujícím prvkem Programu švýcarsko-české spolupráce jsou partnerství mezi švýcarskými a českými partnery. Spolupráce a partnerství jsou silně podporovány, a to především v těch oblastech zaměření, v nichž může Švýcarsko přispět zvláštními zkušenostmi, know-how a technologiemi.
h.
Flexibilita. Flexibilita a možnost reagovat na příležitosti vyžadují, aby bylo zpočátku do oblastí zaměření a na speciální položky alokováno pouze asi 80 % Příspěvku. Do dvou let od zahájení Programu švýcarsko-české spolupráce budou tématické a geografické priority vyhodnoceny, původní finanční alokace budou dle dohody přesměrovány a budou stanoveny priority pro zatím nealokovanou část Příspěvku.
i.
Zviditelnění. Zviditelnění Programu švýcarsko-české spolupráce pro české a švýcarské občany je důležitým aspektem, ke kterému se může přihlížet při výběru a realizaci Projektů. Obě Strany se zavazují, že budou proaktivně informovat o této spolupráci.
3.2
Strategie implementace
a.
Identifikace Projektů. Identifikace Projektů významně ovlivňuje kvalitu Programu švýcarsko-české spolupráce. Za identifikaci Projektů, které budou financovány z Příspěvku, odpovídá Česká republika. Švýcarsko může České republice nabídnout návrhy Projektů.
b.
Stanovení kritérií pro výběr Projektů. Výběr Projektů musí být založen na jasném souboru kritérií. Obecná výběrová kritéria musí zahrnovat:
-
Soulad s cíli Programu švýcarsko-české spolupráce;
-
Dodržení principů Programu švýcarsko-české spolupráce popsaných v Kapitole 2 této Přílohy;
-
Soulad se strategickými zásadami popsanými v Kapitole 3.1 této Přílohy;
-
Zakotvení v národním rozvojovém plánování a, pokud je to možné, v Národním strategickém referenčním rámci a příslušném/ých Operačním/ích programu/ech;
-
Inovativnost a/nebo potenciál nabídnout nová řešení, která mohou být následně uplatněna ve větším měřítku (pilotní Projekty);
-
Schopnosti Prováděcí agentury;
-
Potenciál pákového efektu (mobilizace dodatečných zdrojů);
-
Proveditelnost v daném časovém horizontu; a
-
Udržitelnost výsledků.
Před zahájením Programu švýcarsko-české spolupráce mohou být formulována výběrová kritéria pro jednotlivé oblasti zaměření.
c.
Podpora plánování Projektů. Příprava Projektu a detailní plánování Projektu jsou mimořádně důležité pro účinnost a efektivitu realizace Projektů. O podporu na přípravu může požádat Česká republika, nebo může být tato podpora doporučena Švýcarskem. Podpora bude financována prostřednictvím Fondu na přípravu projektů (viz Příloha 3). Pokud by Fond na přípravu projektů nedisponoval dostatečnými prostředky na přípravu určitého Projektu, Česká republika může požádat o převedení dodatečných zdrojů z dané Oblasti zaměření na Fond na přípravu projektů.
d.
Navýšení implementační kapacity. Úspěšná realizace Projektu závisí na kapacitě implementačních a monitorovacích organizací. Pokud bude potřeba, Česká republika může požádat o navýšení kapacity, nebo ji může doporučit Švýcarsko. Toto navýšení může být financováno z Příspěvku jako nedílná součást financování Projektu.
4.
Geografické zaměření
Alespoň 40 % Příspěvku bude vynaloženo na oblasti geografického zaměření. Během prvních dvou let se Program švýcarsko-české spolupráce zaměří na dva kraje: Moravskoslezský a Olomoucký, v další fázi eventuálně také na Zlínský kraj.
5.
Tématické zaměření a indikativní finanční alokace
V rámci Programu švýcarsko-české spolupráce budou uplatněna následující tématická zaměření a indikativní finanční alokace:
| | 1\\. Bezpečnost, stabilita a podpora reforem|
---|---|---|---
Čís.| Oblasti zaměření| Přístup, cíle a uznatelné Projekty| Indikativní finanční alokace
1.1| Iniciativy regionálního
rozvoje v okrajových
nebo znevýhodněných
regionech| Programový anebo individuální přístup s těmito cíli:
Cíl 1:
Posílit kapacity na úrovni regionů, mikroregionů a na lokální úrovni v oblasti geografického zaměření.
Typy uznatelných projektů:
\\- Projekty veřejné správy posilující regionální spolupráci mezi různými místními úřady (např. v oblasti infrastruktury, vzdělávání, sociálních služeb, kultury)
\\- Revize rozvojových plánů regionů a mikroregionů
\\- Posílení kapacit pro poskytování služeb v obcíchobcích
\\- Zvýšení kapacity veřejných nebo soukromých subjektů, podílejících se na posilování regionálního rozvoje
\\- Dlouhodobě orientovaný systém rozvoje zaměřený na vznik efektivní a integrované tvorby inter-komunitních politik a společné poskytování služeb
\\- Twinning (navázání partnerství) s cílem poskytnout kontakty a vytvářet sítě mezi institucemi, obecními/městskými úřady a regiony v České republice a ve Švýcarsku na regionální a národní úrovni| 10 milionů CHF
| | Cíl 2:
Mobilizovat lokální a regionální rozvojový potenciál v oblasti geografického zaměření.
Typy uznatelných projektů:
\\- Plánování turismu na úrovni krajů a okresů.
\\- Mobilizace turistického potenciálu, primárně v oblastech zdraví, ekoturistiky, sportu, kulturního dědictví atd.
Cíl 3:
Zavádění nových metod sociální práce se seniory a nových metod přímé práce se seniory, zlepšování kvality v oblasti poskytování služeb, sociálních služeb na základě zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách.
Typy uznatelných projektů:
Rekonstrukce či modernizace institucí nebo jejich vybavení v oblasti geografického zaměření k podpoře seniorů podle zákona o sociálních službách se zaměřením na:
\\- Poskytování služeb seniorům v souladu se zákonem o sociálních službách (např. zařízení se zvláštním režimem, osobní asistence a asistence v případě ohrožení, stacionární služby, hospice...)
\\- Individuální práce se seniory v rezidenčních zařízeních
\\- Rozvoj ambulantních a terénních služeb (neinstitucionalizované služby)
\\- Podpora individuálního plánování služeb pro služby
\\- Podpora „nejlepší praxe“ – výměna zkušeností a know-how mezi podobnými institucemi| 7 milionů CHF
1.2| Prevence
a řízení katastrof| Programový anebo individuální přístup s následujícím cílem:
Posílit systém řízení a kontroly katastrof v České republice.
Typy uznatelných projektů:
\\- Zvýšení schopností v oblasti prevence a řízení katastrof ve specifických prioritních oblastech
\\- Zvýšení schopností specializovaných týmů řídit, vyšetřovat a překonávat důsledky katastrof| 3 miliony CHF
1.3| Modernizace soudnictví| Programový anebo individuální přístup s následujícím cílem:
Rozvíjet a zlepšovat školící programy v justici v České republice.
Typy uznatelných projektů:
\\- Zvýšení schopnosti soudů s cílem zlepšit výměnu informací o souvisejících případech (včetně rozvoje školícího programu na regionální úrovni)
\\- Zlepšení školících programů a podmínek v soudnictví s cílem zvýšit schopnosti soudců a podpůrného personálu
\\- Posílení probačních a mediačních služeb prostřednictvím přenosu know-how| 3 miliony CHF
1.4| Posílení institucí a kapacit
v boji proti korupci a
organizovanému zločinu| Projektový přístup s následujícím cílem:
Zlepšit (zkvalitnit) boj proti hospodářské kriminalitě a organizovanému zločinu v České republice.
Typy uznatelných projektů:
\\- Zvyšování standardů a kapacity PoliciePolicie ČR v boji proti všem formám organizované kriminality
\\- Rozvoj globální analýzy a návrh integrovaného informačního systému pro trestní a přestupková řízení a pro jiné související procesy| 3 miliony CHF
| | 2\\. Životní prostředí a infrastruktura|
---|---|---|---
Čís.| Oblasti zaměření| Přístup, cíle a uznatelné Projekty| Indikativní finanční alokace
2.1| Obnova a modernizace
základní infrastruktury a zlepšení životního prostředí| Projektový přístup s následujícími 3 cíli:
Minimálně 30 % alokace pro tuto prioritní oblast bude využito na projekty v oblastech geografického zaměření.
Cíl 1:
Posílit služby spojené s infrastrukturou na úrovni obcíobcí s cílem zvýšit životní úroveň a podporovat hospodářský rozvoj.
Typy uznatelných projektů: Projekty v minimální hodnotě 8 milionů CHF každý, v oblasti:
\\- Udržitelného nakládání s odpadními vodami, zaměřené pokud možno na úpravu odpadní vody v obcíchobcích;
\\- Nakládání s tuhými odpady: Sběr, třídění a zpracování
Cíl 2:
Zvýšit energetickou efektivitu a zlepšit kvalitu ovzduší (snížení emisí skleníkových plynů a jiných nebezpečných emisí).
Typy uznatelných projektů: Projekty v minimální hodnotě 1 milionu CHF každý, v oblasti:
\\- Zavádění systémů obnovitelných zdrojů energie
\\- Zlepšení energetické efektivity: např. snížení energetických ztrát
\\- Modernizace tepelných elektráren a dálkových vytápěcích soustav
\\- Opatření v sektoru veřejné dopravy a veřejného sektoru s cílem snížit znečištění ovzduší
Cíl 3:
Zlepšit management, bezpečnost a spolehlivost komunálních/regionálních systémů veřejné dopravy.
Typy uznatelných projektů:
\\- Příprava projektů pro velké dopravní investiční projekty v rámci velkých projektů
\\- Příprava a implementace koncepcí managementu dopravy
\\- Malé a dobře zacílené projekty veřejné dopravy| 29 milionů CHF
2.2| Zlepšení životního
prostředí| Environmentální expertní fond s následujícím cílem:
Podporovat kapacity plánování ve veřejné správě a zajišťovat transfer znalostí.
Typy uznatelných projektů:
\\- Studie politik, strategické plánování a transfer znalostí v oblasti životního prostředí (např. ochrana přírody, odpadové hospodářství, malé čističky odpadních vod)| 1 milion CHF
| | 3\\. Podpora soukromého sektoru|
---|---|---|---
Čís.| Oblasti zaměření| Přístup, cíle a uznatelné Projekty| Indikativní finanční alokace
3.1| Zlepšení přístupu
k financování pro malé
a střední podniky| Projektový přístup s následujícím cílem:
Podporovat vytváření pracovních míst
Typy uznatelných projektů:
\\- Poskytování dlouhodobého financování pro malé a střední podniky (např. vlastní kapitál /equity/, poskytnutí zdrojů /quasi-equity/mezzanine/, úvěry)| 10 milionů CHF
3.2| Zlepšení regulace ve finančním sektoru| Projektový přístup s následujícím cílem:
Podporovat efektivní implementaci a vymahatelnost Acquis Communautaire, se zaměřením na finanční výkaznictví obchodních společností.
Typy uznatelných projektů:
\\- Vytváření institucionálních a regulačních podmínek pro finanční výkaznictví obchodních společností a audit na národní úrovni| 2 miliony CHF
| | 4\\. Rozvoj lidských zdrojů a sociální rozvoj|
---|---|---|---
Čís.| Oblasti zaměření| Přístup, cíle a uznatelné Projekty| Indikativní finanční alokace
4.1| Výzkum a vývoj| Programový přístup se 3 cíli:
Cíl 1:
Posílit vědecký potenciál České republiky prostřednictvím stipendijních programů ve Švýcarsku.
Typy uznatelných projektů:
\\- Fond na stipendia pro post-bakalářské a postgraduální programy ve Švýcarsku
Cíl 2:
Zlepšit dostupnost vyššího vzdělávání:
Typy uznatelných projektů:
\\- Stipendia pro post-bakalářské a postgraduální programy v České republice a mezi Českou republikou a sousedními členskými státy EU
Cíl 3:
Přispět ke znalostní ekonomice České republiky prostřednictvím podpory znalostní základny a především prostřednictvím aplikovaného výzkumu a popularizace vědy, jakož i transferu know-how.
Typy uznatelných projektů:
\\- Společné výzkumné projekty a partnerství institucí v oblasti aplikovaného výzkumu
\\- Rozvíjení znalostí v oblasti managementu inovací a popularizace vědy
\\- Vědecké dovolené| 4 miliony CHF
4.2| Zdraví| Programový přístup s následujícím cílem:
Posílit primární a sekundární zdravotní péči na regionální a národní úrovni se zvláštním důrazem na seniory, handicapované a znevýhodněné občany.
Typy uznatelných projektů:
\\- Zlepšení dostupnosti a kvality ambulantní, ústavní a ošetřovatelské domácí péče pro seniory, handicapované a znevýhodněné občany v oblastech geografického zaměření
\\- Institucionální a profesionální posílení neziskových organizací v rámci sektoru na regionální a národní úrovni
\\- Zvýšení schopností v oblasti rozvoje politik a strategií na regionální a národní úrovni| 7 milionů CHF
| 5\\. Speciální alokace|
---|---|---
Položka| Obsah| Indikativní finanční alokace
5.1 Blokový grant| Programový přístup s následujícím cílem:
Podporovat přispění občanské společnosti k hospodářské a sociální soudržnosti jako důležitého činitele rozvoje.
Typy uznatelných projektů:
\\- Blokový/é grant/granty na malé projekty občanské společnosti / nevládních neziskových organizací (NNO), přispívajících především k poskytování sociálních služeb a zaměřených na otázky životního prostředí, s možností posílit kapacitu organizací.| 5 milionů CHF
5.2 Fond na přípravu projektů| Prioritní cíl:
Podporovat přípravu konečných návrhů projektů.| 2 miliony CHF
5.3 Švýcarský management
Programu| Administrace Programu švýcarsko-české spolupráce na straně Švýcarska.| 5,5 milionu CHF
5.4 Česká technická asistence| Administrace Programu švýcarsko-české spolupráce na straně České republiky včetně přípravy, implementace, monitorování a evaluace.| 2.6 milionu CHF
Přehled indikativních alokací
---
Oblasti financování| Indikativní finanční alokace (miliony CHF)
1\\. Bezpečnost, stabilita a podpora reforem| 26
2\\. Životní prostředí a infrastruktura| 30
3\\. Soukromý sektor| 12
4\\. Rozvoj lidských zdrojů a sociální rozvoj| 11
5\\. Speciální alokace| 15.10
6\\. Zatím nealokováno| 15.68
Indikativní alokace celkem| 109.78
6
Realokace finančních prostředků
a.
Nevyužité finanční zůstatky v jednotlivých oblastech zaměření a dosud nealokovaná částka (rezerva) bude použita - v souladu s cíli, principy, strategií, geografickým a tématickým zaměřením, tak jak jsou uvedeny v Rámcové dohodě – na projekty, které nemohou být financovány ze zůstatků finančních prostředků v příslušných oblastech zaměření.
b.
Alokace dosud nealokované částky bude učiněna písemně (formou výměny dopisů) na základě vzájemného odsouhlasení kompetentních orgánů, t.j. Ministerstva financí / Národní koordinační jednotky a švýcarských kompetentních orgánů - Švýcarské agentury pro rozvoj a spolupráci (SDC) a Státní kanceláře pro hospodářské záležitosti (SECO), v průběhu implementace Programu švýcarsko – české spolupráce.
1)
Rámcová dohoda mezi vládou České republiky a Švýcarskou federální radou týkající se implementace Programu švýcarsko-české spolupráce na snížení hospodářských a sociálních rozdílů v rámci rozšířené Evropské unie podepsaná v Bernu dne 20. prosince 2007 byla vyhlášena pod č. 65/2008 Sb. m. s.
Změny Příloh 1, 2 a 3 Rámcové dohody mezi vládou České republiky a Švýcarskou federální radou ve věci implementace Programu švýcarsko-české spolupráce na snížení hospodářských a sociálních rozdílů v rámci rozšířené Evropské unie, sjednané výměnou dopisů ze dne 9. února 2009 a 27. dubna 2009, byly vyhlášeny pod č. 61/2009 Sb. m. s. |
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 26/2011 Sb. m. s. | Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 26/2011 Sb. m. s.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Protokolu mezi vládou České republiky a vládou Republiky Srbsko ke Smlouvě mezi vládou České republiky a radou ministrů Srbska a Černé Hory o zamezení dvojímu zdanění v oboru daní z příjmu a z majetku
Vyhlášeno 1. 4. 2011, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 28. 2. 2011, částka 14/2011
* Článek 1 - Rozumí se, že:
* Článek 2 - Do článku 24 Smlouvy se doplňuje nový odstavec 6, který zní následovně:
* Článek 3 - Článek 26 Smlouvy se mění následovně:
* Článek 4 - 1. Smluvní státy si vzájemně diplomatickou cestou oznámí splnění postupů, které jsou vyžadovány jejich vnitrostátními právními předpisy pro vstup v platnost tohoto protokolu, který tvoří, ve vztazích mezi Českou republikou a Republikou Srbsko, nedílnou sou
* Článek 5 - Tento protokol zůstane v platnosti a bude se provádět do doby, kdy bude ukončena platnost a ukončeno provádění Smlouvy v souladu s ustanoveními jejího článku 29.
Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 28. 2. 2011
26
SDĚLENÍ
Ministerstva zahraničních věcí
Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 8. září 2009 byl v Praze podepsán Protokol mezi vládou České republiky a vládou Republiky Srbsko ke Smlouvě mezi vládou České republiky a radou ministrů Srbska a Černé Hory o zamezení dvojímu zdanění v oboru daní z příjmu a z majetku1).
S Protokolem vyslovil souhlas Parlament České republiky a prezident republiky jej ratifikoval.
Protokol vstoupil v platnost na základě svého článku 4 odst. 1 dne 28. února 2011 a jeho ustanovení se budou provádět od 1. ledna 2012.
Podle odst. 2 téhož článku dnem, kterým se začne provádět tento Protokol, se ve vztazích mezi Českou republikou a Republikou Srbsko přestane provádět Protokol ke Smlouvě mezi vládou České republiky a radou ministrů Srbska a Černé Hory o zamezení dvojímu zdanění v oboru daní z příjmu a z majetku, podepsaný dne 11. listopadu 2004 v Praze a vyhlášený pod č. 88/2005 Sb. m. s.
Anglické znění Protokolu a jeho překlad do českého jazyka se vyhlašují současně.
PŘEKLAD
PROTOKOL
MEZI
VLÁDOU ČESKÉ REPUBLIKY
A
VLÁDOU REPUBLIKY SRBSKO
KE SMLOUVĚ
MEZI
VLÁDOU ČESKÉ REPUBLIKY
A
RADOU MINISTRŮ SRBSKA A ČERNÉ HORY
O ZAMEZENÍ DVOJÍMU ZDANĚNÍ
V OBORU DANÍ Z PŘÍJMU A Z MAJETKU
VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY
A
VLÁDA REPUBLIKY SRBSKO,
přejíce si uzavřít Protokol ke Smlouvě mezi vládou České republiky a radou ministrů Srbska a Černé Hory o zamezení dvojímu zdanění v oboru daní z příjmu a z majetku, která byla podepsána 11. listopadu 2004 v Praze a jejíž nedílnou součást tvoří Protokol podepsaný 11. listopadu 2004 v Praze (v tomto protokolu dále jen „Smlouva“),
se dohodly takto:
Článek 1
Rozumí se, že:
-
výraz „Srbsko a Černá Hora“ uváděný ve Smlouvě označuje, ve vztazích mezi Českou republikou a Republikou Srbsko, Republiku Srbsko, respektive území Republiky Srbsko;
-
výraz „příslušný úřad“ uváděný ve Smlouvě označuje, v případě Republiky Srbsko, Ministerstvo financí nebo jeho zmocněného zástupce, pokud souvislost nevyžaduje odlišný výklad.
Článek 2
Do článku 24 Smlouvy se doplňuje nový odstavec 6, který zní následovně:
„6.
Ustanovení tohoto článku se bez ohledu na ustanovení článku 2 vztahují na daně všeho druhu a pojmenování.“
Článek 3
Článek 26 Smlouvy se mění následovně:
„Článek 26
VÝMĚNA INFORMACÍ
1.
Příslušné úřady smluvních států si budou vyměňovat takové informace, u nichž lze předpokládat, že jsou relevantní ve vztahu k provádění ustanovení této smlouvy nebo ve vztahu k provádění nebo vymáhání vnitrostátních právních předpisů, které se vztahují na daně všeho druhu a pojmenování ukládané jménem smluvních států nebo jejich nižších správních útvarů nebo místních úřadů, pokud zdanění, které upravují, není v rozporu se Smlouvou. Výměna informací není omezena články 1 a 2.
2.
Veškeré informace obdržené smluvním státem podle odstavce 1 budou udržovány v tajnosti stejným způsobem jako informace získané podle vnitrostátních právních předpisů tohoto státu a budou poskytnuty pouze osobám nebo úřadům (včetně soudů a správních úřadů), které se zabývají vyměřováním nebo vybíráním daní, které jsou uvedeny v odstavci 1, vymáháním nebo trestním stíháním ve věci těchto daní, rozhodováním o opravných prostředcích ve vztahu k těmto daním nebo dozorem výše uvedeného. Tyto osoby nebo úřady použijí tyto informace jen k těmto účelům. Mohou sdělit tyto informace při veřejných soudních řízeních nebo v soudních rozhodnutích.
3.
Ustanovení odstavců 1 a 2 nebudou v žádném případě vykládána tak, že ukládají smluvnímu státu povinnost:
(1)
provést správní opatření, která by porušovala právní předpisy a správní praxi tohoto nebo druhého smluvního státu;
(2)
poskytnout informace, které nemohou být získány na základě právních předpisů nebo v běžném správním řízení tohoto nebo druhého smluvního státu;
(3)
poskytnout informace, které by odhalily jakékoliv obchodní, hospodářské, průmyslové, komerční nebo profesní tajemství nebo obchodní postup, nebo informace, jejichž sdělení by bylo v rozporu s veřejným pořádkem.
4.
Jestliže jsou v souladu s tímto článkem jedním smluvním státem požadovány informace, druhý smluvní stát použije svých opatření zaměřených na získávání informací, aby získal požadované informace, i když tento druhý stát takové informace nepotřebuje pro své vlastní daňové účely. Povinnost obsažená v předchozí větě podléhá omezením odstavce 3, ale v žádném případě nebudou tato omezení vykládána tak, že umožňují smluvnímu státu odmítnout poskytnout informace pouze z toho důvodu, že nemá domácí zájem na takových informacích.
5.
Ustanovení odstavce 3 nebudou v žádném případě vykládána tak, že umožňují smluvnímu státu odmítnout poskytnout informace pouze z toho důvodu, že informacemi disponuje bankabanka, jiná finanční instituce, pověřenec nebo osoba, která jedná v zastoupení nebo jako zmocněnec, nebo proto, že se informace vztahují k vlastnickým podílům na osobě.“
Článek 4
1.
Smluvní státy si vzájemně diplomatickou cestou oznámí splnění postupů, které jsou vyžadovány jejich vnitrostátními právními předpisy pro vstup v platnost tohoto protokolu, který tvoří, ve vztazích mezi Českou republikou a Republikou Srbsko, nedílnou součást Smlouvy. Tento protokol vstoupí v platnost dnem pozdějšího z těchto oznámení a jeho ustanovení se budou provádět ve vztahu k daňovým rokům začínajícím 1. ledna kalendářního roku následujícího po roce, ve kterém Protokol vstoupí v platnost, nebo později.
2.
Rozumí se, že dnem, kterým se začne provádět tento protokol, se ve vztazích mezi Českou republikou a Republikou Srbsko přestane provádět Protokol ke Smlouvě, který byl podepsán 11. listopadu 2004 v Praze.
Článek 5
Tento protokol zůstane v platnosti a bude se provádět do doby, kdy bude ukončena platnost a ukončeno provádění Smlouvy v souladu s ustanoveními jejího článku 29.
Na důkaz toho podepsaní, k tomu řádně zmocněni, podepsali tento protokol.
Dáno v Praze dne 8. září 2009 ve dvou původních vyhotoveních v anglickém jazyce.
Za vládu
České republiky
Eduard Janota v. r.
ministr financí
Za vládu
Republiky Srbsko
Diana Dragutinović v. r.
ministryně financí
1)
Smlouva mezi vládou České republiky a radou ministrů Srbska a Černé Hory o zamezení dvojímu zdanění v oboru daní z příjmu a z majetku byla podepsaná dne 11. listopadu 2004 v Praze a vyhlášena pod č. 88/2005 Sb. m. s. |
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 17/2011 Sb. m. s. | Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 17/2011 Sb. m. s.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí, kterým se ruší sdělení č. 159/1997 Sb., č. 186/1998 Sb., č. 54/1999 Sb., č. 93/2000 Sb. m. s., č. 6/2002 Sb. m. s., č. 65/2003 Sb. m. s., č. 77/2004 Sb. m. s., č. 33/2005 Sb. m. s., č. 14/2007 Sb. m. s. a č. 21/2008 Sb. m. s. o vyhlášení přijetí změn a doplňků „Přílohy A – Všeobecná ustanovení týkající se nebezpečných látek a předmětů“ a „Přílohy B – Ustanovení o dopravních prostředcích a o přepravě“ Evropské dohody o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí (ADR)
Vyhlášeno 31. 3. 2011, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 1. 1. 2011, částka 9/2011
* PŘÍLOHA A
* PŘÍLOHA B
Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 1. 1. 2011
17
SDĚLENÍ
Ministerstva zahraničních věcí,
kterým se ruší sdělení č. 159/1997 Sb., č. 186/1998 Sb., č. 54/1999 Sb., č. 93/2000 Sb. m. s., č. 6/2002 Sb. m. s., č. 65/2003 Sb. m. s., č. 77/2004 Sb. m. s., č. 33/2005 Sb. m. s., č. 14/2007 Sb. m. s. a č. 21/2008 Sb. m. s. o vyhlášení přijetí změn a doplňků „Přílohy A - Všeobecná ustanovení týkající se nebezpečných látek a předmětů“ a „Přílohy B - Ustanovení o dopravních prostředcích a o přepravě“ Evropské dohody o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí (ADR)1)
Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že na zasedáních Pracovní skupiny pro přepravu nebezpečných věcí Evropské hospodářské komise Organizace spojených národů v letech 2009 a 2010 byly vypracovány návrhy změn a doplňků „Přílohy A - Všeobecná ustanovení a ustanovení týkající se nebezpečných látek a předmětů“ a „Přílohy B - Ustanovení o dopravních prostředcích a o přepravě“ Evropské dohody o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí (ADR).
Změny a doplňky „Přílohy A“ a „Přílohy B“ vstoupily v platnost na základě článku 14 odst. 3 Dohody ADR dne 1. ledna 2011 a tímto dnem vstoupily v platnost i pro Českou republiku. Platnost „Přílohy A“ a „Přílohy B“ ve znění změn přijatých v letech 2007 a 2008, vyhlášených pod č. 13/2009 Sb. m. s., končí dnem 30. června 2011, pokud není v nových přechodných ustanoveních stanoveno jinak.
Anglické znění „Přílohy A“ a „Přílohy B“ a jejich překlad do českého jazyka se vyhlašují současně.
ADR
platná od 1. ledna 2011
Evropská dohoda
o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí
PŘÍLOHA A
VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ A USTANOVENÍ
TÝKAJÍCÍ SE NEBEZPEČNÝCH LÁTEK A
PŘEDMĚTŮ
ČÁST 1
VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ
KAPITOLA 1.1
ROZSAH A POUŽITÍ
1.1.1
Struktura
Přílohy A a B jsou rozděleny do devíti částí. Přílohu A tvoří části 1 až 7 a přílohu B tvoří části 8 a 9. Každá část se dělí do kapitol a každá kapitola do oddílů a pododdílů. Uvnitř každé části je číslo části zahrnuto do čísel kapitol, oddílů a pododdílů, např. část 4, kapitola 2, oddíl 1, je očíslována „4.2.1“.
1.1.2
Rozsah platnosti
1.1.2.1
Pro účely článku 2 dohody ADR příloha A uvádí:
(a)
nebezpečné věci, které jsou z mezinárodní přepravy vyloučeny;
(b)
nebezpečné věci, jejichž mezinárodní přeprava je připuštěna a požadavky, které musí být při této přepravě splněny (včetně vynětí z platnosti), zejména:
-
klasifikace věcí, včetně klasifikačních kritérii a příslušných zkušebních metod;
-
používání obalů (včetně společného balení);
-
používání cisteren (včetně jejich plnění);
-
postupy před odesláním (včetně nápisů a bezpečnostních značek na kusech, označování dopravních a přepravních prostředků, jakož i doklady a požadované informace);
-
ustanovení o konstrukci, zkoušení a schvalování obalů a cisteren;
-
používání dopravních prostředků (včetně nakládky, společné nakládky a vykládky).
1.1.2.2
Příloha A obsahuje rovněž určitá ustanovení, která se podle článku 2 dohody ADR týkají přílohy B nebo obou příloh A a B:
1.1.1| Struktura
---|---
1.1.2.3| (Rozsah platnosti přílohy B)
1.1.2.4|
1.1.3.1| Vynětí z platnosti vztahující se k druhu přepravy
1.1.3.6| Vynětí z platnosti pro množství přepravovaná jednou dopravní jednotkou
1.1.4| Použitelnost jiných předpisů
1.1.4.5| Přeprava jinou dopravou než silniční
Kapitola 1.2| Definice a měrové jednotky
Kapitola 1.3| Školení osob podílejících se na přepravě nebezpečných věcí
Kapitola 1.4| Povinnosti účastníků přepravy z hlediska bezpečnosti
Kapitola 1.5| Odchylky
Kapitola 1.6| Přechodná ustanovení
Kapitola 1.8| Kontroly a jiná podpůrná opatření pro zajištění plnění bezpečnostních požadavků
Kapitola 1.9| Dopravní omezení stanovená příslušnými orgány
Kapitola 1.10| Bezpečnostní předpisy
Kapitola 3.1| Všeobecně
Kapitola 3.2| sloupce (1), (2), (14), (15) a (19) (použití ustanovení částí 8 a 9 pro jednotlivé látky nebo předměty)
1.1.2.3
Pro účely článku 2 dohody ADR příloha B uvádí požadavky na konstrukci, výbavu a provoz vozidel schválených pro přepravu nebezpečných věci, a to:
-
požadavky na osádky vozidel, jejich výbavu, provoz a doklady;
-
požadavky na konstrukci a schvalování vozidel.
1.1.2.4
Pojem „vozidlo“ v článku 1(c) dohody ADR se nevztahuje nutně jen na jedno a totéž vozidlo. Mezinárodní přeprava může být prováděna několika různými vozidly, pokud se tato přeprava provádí po území nejméně dvou smluvních států dohody ADR mezi odesilatelem a příjemcem uvedenými v přepravním dokladu.
1.1.3
Vynětí z platnosti
1.1.3.1
Vynětí z platnosti vztahující se k druhu přepravy
Ustanovení dohody ADR se nevztahují na:
(a)
přepravu nebezpečných věcí soukromými osobami, pokud jsou dotyčné věci baleny pro maloobchodní prodej a jsou určeny pro jejich osobní nebo domácí použití nebo pro jejich aktivity ve volném čase nebo pro sportovní činnost, pokud byla učiněna opatření k zamezení úniku obsahu za normálních přepravních podmínek. Pokud jsou tyto věci hořlavými kapalinami přepravovanými v opakovaně plnitelných nádobách naplněných soukromými osobami nebo pro tyto osoby, nesmí celkové množství překročit 60 litrů na nádobu a 240 litrů na dopravní jednotku. Nebezpečné věci ve velkých nádobách IBC, velkých obalech nebo cisternách se nepovažují za věci balené pro maloobchodní prodej;
(b)
přepravu strojů nebo zařízení nevyjmenovaných v této příloze, které mohou obsahovat nebezpečné věci ve své konstrukci nebo provozní výbavě, pokud byla učiněna opatření k zamezení úniku obsahu za normálních podmínek přepravy;
(c)
přepravu prováděnou podniky jako vedlejší činnost k jejich hlavní činnosti, jako je zásobování stavenišť pozemních nebo inženýrských staveb nebo zpětné jízdy z nich, nebo přepravy související s měřičskými, opravářskými a údržbářskými pracemi, v množstvích nejvýše 450 litrů v jednom obalu a nepřekračujících nejvyšší celková množství uvedená v 1.1.3.6. Musí být učiněna opatření k zamezení úniku obsahu za normálních podmínek přepravy. Tato vynětí se nevztahují na třídu 7.
Přepravy prováděné takovými podniky pro jejich zásobování nebo vnější nebo vnitřní distribuci však nespadají do rozsahu tohoto vynětí;
(d)
přepravu prováděnou příslušnými orgány v rámci nouzových opatření nebo pod jejich dozorem, pokud je taková přeprava nutná ve vztahu k nouzovým opatřením, zejména přepravu prováděnou:
-
odtahovými vozidly přepravujícími vozidla, která byla účastníky dopravní nehody nebo měla poruchu a obsahují nebezpečné věci; nebo
-
za účelem sběru nebezpečných věcí, které byly účastny mimořádné události nebo nehody, a jejich přemístění na nejbližší vhodné bezpečné místo.
(e)
nouzové přepravy určené pro záchranu lidských životů nebo ochranu životního prostředí, za podmínky, že byla učiněna všechna opatření zajišťující plnou bezpečnost takové přepravy.
(f)
přepravu nevyčištěných prázdných stabilních nebo skladovacích nádob, které obsahovaly plyny třídy 2, skupin A, O nebo F, látky třídy 3 nebo třídy 9 spadající pod obalovou skupinu II nebo III, nebo pesticidy třídy 6.1 spadající pod obalovou skupinu II nebo III, za dodržení následujících podmínek:
-
všechny otvory, s výjimkou zařízení pro vyrovnávání tlaku (pokud jsou), jsou hermeticky uzavřeny;
-
byla učiněna opatření k zamezení jakéhokoli úniku obsahu za normálních podmínek přepravy; a
-
náklad je upevněn v lůžkách nebo latěních nebo jiných manipulačních prostředcích nebo ve vozidle nebo kontejneru takovým způsobem, aby se nemohl uvolnit ani posunout za normálních podmínek přepravy.
Toto vynětí se nevztahuje na stabilní nebo skladovací nádoby a cisterny, které obsahovaly znecitlivěné výbušné látky nebo látky, jejichž přeprava je podle ADR zakázána.
POZNÁMKA: K radioaktivním látkám viz 1.7.1.4.
1.1.3.2
Vynětí z platnosti pro přepravu plynů
Ustanovení dohody ADR se nevztahují na přepravu:
(a)
plynů obsažených v nádržích vozidel provádějících přepravu, které slouží pro jejich pohon nebo provoz jejich zvláštních zařízení (např. chladicí zařízení);
(b)
plynů obsažených v palivových nádržích přepravovaných vozidel. Palivový kohout mezi plynovou nádrží a motorem musí být uzavřen a elektrické spojení přerušeno;
(c)
plynů skupin A a O (podle pododdílu 2.2.2.1), jestliže tlak plynu v nádobě nebo cisterně při teplotě 20°C nepřevyšuje 200 kPa (2 bary) a jestliže plyn není zkapalněným nebo hluboce zchlazeným zkapalněným plynem. To platí pro všechny druhy nádob nebo cisteren, např. rovněž pro různé části strojů a přístrojů;
(d)
plynů obsažených v zařízeních používaných pro provoz vozidla (např. v hasicích přístrojích), včetně náhradních dílů (např. nahuštěných pneumatik); toto vynětí z platnosti se vztahuje rovněž na nahuštěné pneumatiky přepravované jako náklad;
(e)
plynů obsažených ve zvláštním zařízení vozidel a nezbytných pro provoz těchto zvláštních zařízení během přepravy (chladicí systémy, nádrže na ryby, ohřívače atd.), jakož i náhradních nádob pro taková zařízení nebo prázdných nevyčištěných výměnných nádob, přepravovaných v téže dopravní jednotce;
(f)
plynů obsažených v potravinách (kromě UN 1950), včetně sycených nápojů;
(g)
plynů obsažených v míčích určených pro použití ve sportech; a
(h)
plynů obsažených v osvětlovacích žárovkách, pokud jsou zabaleny tak, že účinky rozletu při jakémkoli prasknutí žárovky budou omezeny na vnitřek kusu.
1.1.3.3
Vynětí z platnosti pro přepravu kapalných pohonných látek
Ustanovení dohody ADR se nevztahují na přepravu:
(a)
pohonných látek obsažených v palivových nádržích vozidel provádějících přepravu, určených pro jejich pohon nebo pro provoz jakýchkoli jejich zařízení.
Pohonné látky smějí být přepravovány v pevných palivových nádržích, přímo propojených s motorem nebo přídavným zařízením vozidla, které splňují příslušné právní předpisy, nebo mohou být přepravovány v přenosných nádobách na pohonné látky (jako jsou kanystry).
Celkový vnitřní objem pevných palivových nádrží nesmí překročit 1500 litrů na jednu dopravní jednotku a vnitřní objem palivové nádrže připevněné na přípojné vozidlo nesmí překročit 500 litrů. V přenosných nádobách na pohonné látky smí být přepravováno nejvýše 60 litrů na jednu dopravní jednotku. Tato omezení se nevztahují na vozidla zásahových služeb;
(b)
pohonné látky v palivových nádržích vozidel nebo jiných dopravních prostředků (jako jsou lodě), které jsou přepravovány jako náklad, pokud jsou určeny pro jejich pohon nebo pro provoz jakýchkoli jejich zařízení. Všechny palivové kohouty mezi motorem nebo zařízením a palivovou nádrží musí být během přepravy uzavřeny, vyjma případu, kdy je pro zachování operativnosti zařízení nezbytné, aby zůstaly otevřené. Pokud je to možné, musí být vozidla nebo jiné dopravní prostředky uloženy na stojato a zajištěny proti spadnutí.
1.1.3.4
Vynětí z platnosti podle zvláštních ustanovení a pro nebezpečné věci balené v omezených nebo vyňatých množstvích
POZNÁMKA: K radioaktivním látkám viz 1.7.1.4
1.1.3.4.1
Některá zvláštní ustanovení kapitoly 3.3 vyjímají částečně nebo úplně přepravu určitých nebezpečných věcí z platnosti ustanovení ADR. Toto vynětí z platnosti platí pouze tehdy, pokud jsou ve sloupci (6) tabulky A kapitoly 3.2 uvedena zvláštní ustanovení u příslušné položky nebezpečných věcí.
1.1.3.4.2
Některé nebezpečné věci mohou podléhat vynětí z platnosti, pokud jsou splněny podmínky uvedené v kapitole 3.4.
1.1.3.4.3
Některé nebezpečné věci mohou podléhat vynětím z platnosti, pokud jsou splněny podmínky kapitoly 3.5.
1.1.3.5
Vynětí z platnosti pro prázdné nevyčištěné obaly
Prázdné nevyčištěné obaly (včetně IBC a velkých obalů), které obsahovaly látky tříd 2, 3, 4.1, 5.1, 6.1, 8 a 9, nepodléhají ustanovením ADR, jestliže byla provedena přiměřená opatření vylučující jakékoli nebezpečí. Nebezpečí jsou vyloučena, jestliže byla provedena opatření vylučující všechna nebezpečí tříd 1 až 9.
1.1.3.6
Vynětí z platnosti pro množství přepravovaná jednou dopravní jednotkou
1.1.3.6.1
Nebezpečné věci jsou pro účely tohoto pododdílu zařazeny do přepravních kategorií 0, 1, 2, 3 nebo 4, jak je uvedeno ve sloupci (15) tabulky A kapitoly 3.2. Prázdné nevyčištěné obaly, které obsahovaly látky zařazené do přepravní kategorie „0“, jsou též zařazeny do kategorie „0“. Prázdné nevyčištěné obaly, které obsahovaly látky zařazené do přepravní kategorie jiné než „0“, jsou zařazeny do přepravní kategorie „4“.
1.1.3.6.2
Pokud množství nebezpečných věcí přepravovaných jednou dopravní jednotkou nepřevyšuje hodnoty uvedené ve sloupci (3) tabulky uvedené v 1.1.3.6.3 pro danou přepravní kategorii (pokud nebezpečné věci přepravované v jedné dopravní jednotce patří do téže přepravní kategorie) nebo hodnotu vypočtenou podle 1.1.3.6.4 (pokud nebezpečné věci přepravované v jedné dopravní jednotce patří do různých přepravních kategorií), mohou být přepravovány v kusech v téže dopravní jednotce, aniž se použijí tato ustanovení:
-
Kapitola 1.10, kromě výbušnin třídy 1, podtřídy 1.4, UN čísel 0104, 0237, 0255, 0267, 0289, 0361, 0365, 0366, 0440, 0441, 0455, 0456 a 0500
-
Kapitola 5.3;
-
Oddíl 5.4.3;
-
Kapitola 7.2, kromě zvláštních ustanovení V5 a V8 oddílu 7.2.4;
-
CV1 oddílu 7.5.11;
\\- Část 8, kromě| 8.1.2.1 (a),
---|---
8.1.4.2 až 8.1.4.5,
8.2.3,
8.3.3,
8.3.4,
8.3.5,
kapitoly 8.4,
S1(3) a (6),
S2(1),
S4,
S14 až S21 a
S24 kapitoly 8.5;
-
Část 9;
1.1.3.6.3
Pokud nebezpečné věci přepravované v jedné dopravní jednotce patří do stejné přepravní kategorie, je největší celkové množství na jednu dopravní jednotku uvedeno ve sloupci (3) následující tabulky.
Přepravní kategorie| Látky nebo předměty
obalová skupina nebo klasifikační kód /skupina nebo UN číslo| Nejvyšší celkové množství na jednu dopravní jednotku
---|---|---
(1)| (2)| (3)
0| Třída 1:| 1.1A/1.1L/1.2L/1.3L a UN 0190| 0
Třída 3:| UN 3343
Třída 4.2:| Látky patřící k obalové skupině I
Třída 4.3:| UN 1183, 1242, 1295, 1340, 1390, 1403, 1928, 2813, 2965, 2968, 2988, 3129, 3130, 3131, 3134, 3148, 3396, 3398 a 3399
Třída 5.1:| UN 2426
Třída 6.1:| UN 1051, 1600, 1613, 1614, 2312, 3250 a 3294
Třída 6.2:| UN 2814 a 2900
Třída 7:| UN 2912 až 2919, 2977, 2978 a 3321 až 3333
Třída 8:| UN 2215 (MALEINANHYDRID, ROZTAVENÝ)
Třída 9:| UN 2315, 3151, 3152 a 3432 a zařízení obsahující takové látky nebo směsi
a prázdné nevyčištěné obaly, kromě obalů zařazených pod UN číslo 2908, které obsahovaly látky zařazené do této přepravní kategorie
1| Látky a předměty patřící k obalové skupině I a nezařazené do přepravní kategorie 0 a látky a předměty následujících tříd:| 20
Třída 1:| 1.1B až 1.1J a /1.2B až 1.2J/1.3C/1.3G/1.3H/1.3J/1.5Da
Třída 2:| skupiny T, TC a, TO, TF, TOC a TFC; aerosoly: skupiny C, CO, FC, T, TF, TC, TO, TFC a TOC
Třída 4.1:| UN 3221 až 3224 a 3231 až 3240
Třída 5.2:| UN 3101 až 3104 a 3111 až 3120
2| Látky a předměty patřící k obalové skupině II a nezařazené do přepravních kategorií 0, 1 nebo 4| 333
a látky a předměty následujících tříd:
Třída 1:| 1.4B až 1.4G a 1.6N
Třída 2:| skupina F;
aerosoly: skupina F
Třída 4.1:| UN 3225 až 3230
Třída 5.2:| UN 3105 až 3110
Třída 6.1:| látky a předměty patřící k obalové skupině III
Třída 9:| UN 3245
3| Látky a předměty patřící k obalové skupině III a nezařazené do přepravních kategorií 0, 2 nebo 4| 1 000
a látky a předměty následujících tříd:
Třída 2:| skupiny A a O;
aerosoly: skupiny A a O
Třída 3:| UN 3473
Třída 4.3:| UN 3476
Třída 8:| UN 2794, 2795, 2800, 3028 a 3477
Třída 9:| UN 2990 a 3072
4| Třída 1:| 1.4S| bez omezení
Třída 4.1:| UN 1331,1345,1944,1945,2254 a 2623
Třída 4.2:| UN 1361 a 1362 obalová skupina III
Třída 7:| UN 2908 až 2911
Třída 9:| UN 3268
a prázdné nevyčištěné obaly, které obsahovaly nebezpečné věci, kromě věcí zařazených do přepravní kategorie 0
Ve výše uvedené tabulce se “nejvyšším celkovým množstvím na dopravní jednotku“ rozumí:
-
pro předměty celková (btto) hmotnost v kilogramech (pro předměty třídy 1 čistá (netto) hmotnost výbušné látky v kilogramech); pro nebezpečné věci ve strojích a zařízeních vyjmenovaných v této příloze celkové množství nebezpečných věcí v nich obsažených v kilogramech nebo litrech, jak je to vhodné;
-
pro tuhé látky, zkapalněné plyny, hluboce zchlazené zkapalněné plyny a rozpuštěné plyny čistá (netto) hmotnost v kilogramech;
-
pro kapaliny a stlačené plyny jmenovitý vnitřní objem nádob (viz definici v oddílu 1.2.1) v litrech.
1.1.3.6.4
Pokud jsou v jedné dopravní jednotce přepravovány nebezpečné věci různých přepravních kategorií, pak součet
-
množství látek a předmětů přepravní kategorie 1 vynásobený “50“;
-
množství látek a předmětů přepravní kategorie 1 uvedených v poznámce a) k tabulce v 1.1.3.6.3 vynásobený “20“;
-
množství látek a předmětů přepravní kategorie 2 vynásobený “3“; a
-
množství látek a předmětů přepravní kategorie 3
nesmí překročit číslo “1000“.
1.1.3.6.5
Pro účely tohoto pododdílu se nebezpečné věci, které jsou vyňaty podle pododdílů 1.1.3.2 až 1.1.3.5, neberou v úvahu.
1.1.3.7
Vynětí z platnosti pro přepravu lithiových baterií
Ustanovení uvedená v ADR se nevztahují na:
(a)
Lithiové baterie instalované ve vozidle provádějícím přepravu a určené pro jeho pohon nebo pro provoz kteréhokoli z jeho zařízení;
(b)
Lithiové baterie obsažené ve výbavě pro provoz tohoto zařízení, používané nebo určené k použití během přepravy (např. laptop).
1.1.4
Použitelnost jiných předpisů
1.1.4.1
(Vyhrazeno)
1.1.4.2
Přeprava v přepravním řetězci zahrnujícím námořní nebo leteckou dopravu
1.1.4.2.1
Kusy, kontejnery, přemístitelné cisterny a cisternové kontejnery, které neodpovídají plně ustanovením ADR pro balení, společné balení, označení a bezpečnostní značky na kusech nebo označení velkými bezpečnostními značkami a oranžovými výstražnými tabulkami, ale odpovídají ustanovením IMDG Code (pro námořní dopravu) nebo ICAO Technical Instructions (pro leteckou dopravu) musí být připuštěny k přepravě v přepravním řetězci zahrnujícím námořní nebo leteckou dopravu, pokud splňují následující podmínky:
(a)
pokud kusy nejsou opatřeny nápisy a bezpečnostními značkami podle dohody ADR, musí být označeny nápisy a bezpečnostními značkami podle IMDG Code pro námořní nebo podle ICAO Technical Instructions pro leteckou přepravu;
(b)
pro společné balení v jednom kusu platí předpisy IMDG Code nebo ICAO Technical Instructions;
(c)
jestliže kontejnery, přemístitelné cisterny nebo cisternové kontejnery nejsou pro přepravu v dopravním řetězci zahrnujícím námořní přepravu označeny velkými bezpečnostními značkami a výstražnými oranžovými tabulkami podle kapitoly 5.3 této přílohy, musí být opatřeny velkými bezpečnostními značkami a označením podle kapitoly 5.3 IMDG Code.
V tomto případě se vztahuje na označení vozidla samého pouze ustanovení uvedené v 5.3.2.1.1 této přílohy. Toto ustanovení se vztahuje i na prázdné nevyčištěné přemístitelné cisterny a cisternové kontejnery a též na jejich následnou přepravu do čisticí stanice.
Tato odchylka se nevztahuje na věci, které jsou zařazeny jako nebezpečné věci tříd 1 až 9 ADR a nejsou považovány za nebezpečné podle příslušných ustanovení IMDG Code nebo ICAO Technical Instructions.
1.1.4.2.2
Dopravní jednotky složené z vozidla nebo vozidel jiných než těch, která přepravují kontejnery, přemístitelné cisterny nebo cisternové kontejnery, jak je stanoveno v 1.1.4.2.1 (c), které nejsou označeny velkými bezpečnostními značkami podle ustanovení 5.3.1 ADR, avšak které jsou označeny podle kapitoly 5.3 IMDG Code, jsou připuštěny k přepravě v dopravním řetězci zahrnujícím námořní dopravu za podmínky, že jsou dodržena ustanovení o označení oranžovými tabulkami v 5.3.2 ADR.
1.1.4.2.3
Pro přepravu v dopravním řetězci zahrnujícím námořní nebo leteckou přepravu smějí být informace vyžadované podle oddílu 5.4.1 a 5.4.2 a podle kteréhokoli zvláštního ustanovení kapitoly 3.3 nahrazeny přepravním dokladem a informacemi vyžadovanými podle IMDG Code, popřípadě podle ICAO Technical Instructions, za předpokladu, že některé dodatečné informace vyžadovány podle ADR jsou také uvedeny.
POZNÁMKA: K přepravě podle 1.1.4.2.1 viz též 5.4.1.1.7. K přepravě v kontejnerech viz též 5.4.2.
1.1.4.3
Používání přemístitelných cisteren typu IMO schválených pro námořní dopravu
Přemístitelné cisterny typu IMO (typy 1,2, 5 a 7), které neodpovídají předpisům kapitol 6.7 nebo 6.8, ale které byly vyrobeny a schváleny před 1. lednem 2003 podle ustanovení IMDG Code (včetně přechodných ustanovení) (Změna 29-98), smějí být používány až do 31. prosince 2009, za podmínky, že odpovídají příslušným ustanovením IMDG Code (Změna 29-98) o inspekcích a zkouškách a že jsou zcela splněny pokyny uvedené ve sloupcích (12) a (14) kapitoly 3.2 IMDG Code (změna 33-06). Mohou být nadále používány i po 31. prosinci 2009, pokud odpovídají příslušným ustanovením IMDG Code o inspekcích a zkouškách, ale za podmínky, že jsou dodrženy pokyny uvedené ve sloupcích (10) a (11) kapitoly 3.2 a v kapitole 4.2 ADR1.
1.1.4.4
(Vyhrazeno)
1.1.4.5
Přeprava jinou dopravou než silniční
1.1.4.5.1
Jestliže vozidlo, jímž se provádí přeprava, na kterou se vztahují předpisy ADR, je přepravováno v části dopravní cesty jiným druhem dopravy než silniční dopravou, platí pro tuto část cesty výhradně vnitrostátní nebo mezinárodní předpisy, jimiž se řídí v této části dopravní cesty přeprava nebezpečných věcí tím druhem dopravy, jehož bylo použito k přepravě silničního vozidla.
1.1.4.5.2
V případech výše uvedených v 1.1.4.5.1 se dotčené smluvní strany ADR mohou dohodnout, že dodatečně uplatní, pokud to považují za nezbytné, předpisy ADR na tu část dopravní cesty, po které je vozidlo přepravováno jinou dopravou než silniční, pokud takové dohody mezi dotčenými smluvními stranami ADR neodporují ustanovením mezinárodních úmluv upravujících přepravu nebezpečných věcí druhem dopravy použitým pro přepravu silničního vozidla v dané části dopravní cesty, např. Mezinárodní úmluvě o bezpečnosti života na moři – International Convention for the Safety of Life at Sea (SOLAS), jichž jsou tyto dotčené smluvní strany ADR též smluvními stranami.
Tyto dohody musí zaslat smluvní strana, jež byla jejich iniciátorem, Sekretariátu Evropské hospodářské komise Organizace spojených národů, který s nimi seznámí všechny smluvní strany ADR.
1.1.4.5.3
Jestliže pro přepravu, na níž se vztahují ustanovení ADR, platí pro celou silniční dopravní cestu nebo její část rovněž ustanovení mezinárodní úmluvy upravující přepravu nebezpečných věcí jiným druhem dopravy než silniční dopravou, podle ustanovení uvedené smlouvy, která rozšiřují její platnost na některé přepravy silničními motorovými vozidly, pak ustanovení této mezinárodní úmluvy platí pro tuto dopravní cestu současně s ustanoveními ADR, které jim neodporují; ostatní ustanovení ADR se pro dotyčnou dopravní cestu nepoužijí.
KAPITOLA 1.2
DEFINICE A MĚROVÉ JEDNOTKY
1.2.1
Definice
POZNÁMKA: Tento oddíl obsahuje všechny všeobecné a zvláštní definice.
Pro účely ADR se pod následujícími pojmy rozumějí:
A
„ADN“ Evropská dohoda o mezinárodní přepravě nebezpečných věcí po vnitrozemských vodních cestách;
„Aerosol“ nebo „Aerosolový rozprašovač“ nádoba pro jedno použití splňující ustanovení oddílu 6.2.6, vyrobená z kovu, skla nebo plastu a obsahující plyn, stlačený, zkapalněný nebo rozpuštěný pod tlakem, s kapalinou nebo bez kapaliny, pastu nebo prášek, a vybavená rozprašovacím zařízením umožňujícím rozprášení obsahu ve formě tuhých nebo kapalných částic ve směsi s plynem ve formě pěny, pasty nebo prášku nebo v kapalném nebo plynném stavu;
„ASTM“ American Society for Testing and Materials (Americká společnost pro zkoušení a materiály) (ASTM International, 100 Barr Harbor Drive, PO Box C700, West Conshohocken, PA, 19428-2959, USA);
B
„Balič“ podnik, který balí nebezpečné věci do obalů, včetně velkých obalů a IBC, a, pokud je to nutné, připravuje kusy k přepravě;
„Bateriové vozidlo“ vozidlo se souborem článků vzájemně propojených sběrným potrubím, stabilně upevněných na dopravní jednotce. Následující články jsou považovány za články bateriového vozidla: láhve, trubkové nádoby, svazky lahví (označované také jako rámy), tlakové sudy, jakož i cisterny určené pro přepravu plynů, jak jsou definovány v 2.2.2.1.1, s vnitřním objemem větším než 450 litrů;
„Bedna“ pravoúhlý nebo mnohoúhelníkový plnostěnný obal z kovu, dřeva, překližky, rekonstituovaného dřeva, lepenky, plastu nebo jiného vhodného materiálu. Malé otvory pro usnadnění manipulace nebo otevírání nebo pro splnění klasifikačních požadavků jsou dovoleny, pokud nejsou v rozporu v požadavkem neporušenosti obalu během přepravy;
„Běžná údržba flexibilních IBC“ viz „IBC“;
„Běžná údržba tuhých IBC“ viz „IBC“;
„Bod vzplanutí“ nejnižší teplota kapaliny, při které její páry tvoří se vzduchem hořlavou směs;
C
„CGA“ Compressed Gas Association (Sdružení pro stlačené plyny) (CGA, 4221 Walney Road, 5th Floor, Chantilly VA 20151-2923, USA);
„CIM“ Jednotné právní předpisy pro smlouvu o mezinárodní železniční přepravě zboží (Přípojek B Úmluvy o mezinárodní železniční přepravě (COTIF)), se změnami;
„Cisterna“ nádrž včetně své provozní a konstrukční výstroje. Pokud je používán tento pojem samostatně, označuje cisternový kontejner, přemístitelnou cisternu, snímatelnou cisternu nebo nesnímatelnou cisternu, jak jsou definovány v této části, včetně cisteren tvořících články bateriových vozidel nebo MEGC;
POZNÁMKA: K přemístitelným cisternám viz 6.7.4.1.
„Cisterna nesnímatelná“ cisterna s vnitřním objemem větším než 1000 litrů, která je konstrukčně trvale připevněna k vozidlu (které se tím stává cisternovým vozidlem) nebo tvoří nedílnou část rámu takového vozidla;
„Cisterna pro podtlakové vyčerpávání odpadů“ nesnímatelná cisterna, snímatelná cisterna, cisternový kontejner nebo cisternová výměnná nástavba používané zejména pro přepravu nebezpečných odpadů, se zvláštními konstrukčními vlastnostmi a/nebo zařízením usnadňujícím nakládku (plnění) a vykládku (vyprazdňování) odpadů, jak je uvedeno v kapitole 6.10. Cisterna, která plně odpovídá požadavkům kapitol 6.7 nebo 6.8 se nepovažuje za cisternu pro podtlakové vyčerpávání odpadů;
„Cisterna přemístitelná“ multimodální cisterna mající, je-li použita pro přepravu plynů, jak jsou definovány v 2.2.2.1.1, vnitřní objem větší než 450 litrů v souladu s definicemi v kapitole 6.7 nebo v IMDG Code a uvedená pokynem pro přemístitelné cisterny (T-kódem) ve sloupci (10) tabulky A kapitoly 3.2;
„Cisterna snímatelná“ cisterna, kromě nesnímatelné cisterny, přemístitelné cisterny, cisternového kontejneru nebo článku bateriového vozidla nebo MEGC, která má vnitřní objem větší než 450 litrů, není konstruována pro přepravu věcí beze změny nákladu a může s ní být normálně manipulováno pouze, když je prázdná;
„Cisternová výměnná nástavba“ se považuje za cisternový kontejner;
„Cisternové vozidlo“ vozidlo určené pro přepravu kapalin, plynů nebo práškových nebo zrnitých látek a zahrnující jednu nebo více nesnímatelných cisteren. Kromě vlastního vozidla nebo je nahrazujících částí podvozku cisternové vozidlo zahrnuje jednu nebo více nádrží, jejich výstroj a upevňovací prvky pro jejich připevnění na vozidlo nebo na části podvozku;
„Cisternový kontejner“ přepravní prostředek odpovídající definici kontejneru a zahrnující nádrž a její výstroj včetně zařízení umožňujícího přemístění cisternového kontejneru bez významné změny rovnovážné polohy, používaný pro přepravu plynů, kapalin, práškových nebo zrnitých látek a, je-li použit pro přepravu plynů, jak jsou definovány v 2.2.2.1.1, mající vnitřní objem větší než 0,45 m3 (450 litrů);
POZNÁMKA: Velké nádoby pro volně ložené látky (IBC), které odpvídají požadavkům kapitoly 6.5, se nepovažují za cisternové kontejnery.
„Cívka“ (třída 1) zařízení vyrobené z plastu, dřeva, lepenky, kovu nebo jiného vhodného materiálu tvořené centrálním vřetenem s nebo bez postranních stěn na každém konci vřetena. Předměty a látky mohou být navinuty na vřeteno a mohou být zadržovány postranními stěnami;
„Člen osádky vozidla“ řidič nebo jakákoli jiná osoba doprovázející řidiče z bezpečnostních, zabezpečovacích, výcvikových nebo provozních důvodů;
„CMR“ Úmluva o přepravní smlouvě v mezinárodní silniční nákladní dopravě (Ženeva, 19. května 1956), se změnami;
„CSC“ (International Convention for Safe Containers, Ženeva 1972) viz „ KBK“
D
„Dávková intenzita“ pro přepravu látek třídy 7 je odpovídající velikost dávky vyjádřená v milisievertech za hodinu;
„Dokumentace cisterny“ složka obsahující všechny důležité technické informace týkající se cisterny, bateriového vozidla nebo MEGC, jako jsou osvědčení zmíněná v 6.8.2.3, 6.8.2.4 a 6.8.3.4;
„Dopravce“ podnik, který provádí přepravu podle nebo bez přepravní smlouvy;
„Dopravní jednotka“ motorové vozidlo bez přípojného vozidla nebo jízdní souprava tvořená motorovým a přípojným vozidlem;
„Dopravní prostředek“ pro přepravu po silnici nebo po železnici vozidlo nebo železniční vůz;
„Dřevěná IBC “ viz „IBC dřevěná“
„Dřevěný sud“ obal vyrobený z přírodního dřeva, kruhového průřezu, mající vypouklé stěny, tvořený dužinami a víky a opatřený obručemi;
E
„EN“ (norma) evropská norma uveřejněná Evropským výborem pro normalizaci (CEN) (CEN, Avenue Marnix 17, B-1000 Brusel);
F
„Fixační podložka“ (třída 1) plát kovu, plastu, lepenky nebo jiného vhodného materiálu, který je uložen ve vnitřním obalu, meziobalu nebo vnějším obalu a dosahuje těsného uložení v takovém obalu. Povrch takové fixační podložky může být vytvarován tak, že obaly nebo předměty mohou být vloženy dovnitř, zajištěny a odděleny od sebe navzájem;
„Flexibilní IBC“ viz „IBC flexibilní“
G
„GHS“ (Globally Harmonized System of Classification and Labelling of Chemicals) Třetí revidované vydání Globálního harmonizovaného systému klasifikace a označování chemických látek, uveřejněného Spojenými národy jako dokument ST/SG/AC.10/30/Rev.3;
H
„Hermeticky uzavřená cisterna“ cisterna, určená pro přepravu kapalin, s výpočtovým tlakem nejméně 4 bary, nebo cisterna určená pro přepravu tuhých látek (práškových nebo zrnitých) bez ohledu na její výpočtový tlak, jejíž otvory jsou hermeticky uzavřeny a která:
-
není vybavena pojistnými ventily, průtržnými kotouči, jinými podobnými bezpečnostními zařízeními ani podtlakovými ventily; nebo
-
není vybavena pojistnými ventily, průtržnými kotouči, jinými podobnými bezpečnostními zařízeními, ale je vybavena podtlakovými ventily, podle požadavků v 6.8.2.2.3
-
je vybavena pojistnými ventily s předřazeným průtržným kotoučem podle 6.8.2.2.10, ale není vybavena podtlakovými ventily; nebo
-
je vybavena pojistnými ventily s předřazeným průtržným kotoučem podle 6.8.2.2.10 a podtlakovými ventily, podle požadavků v 6.8.2.2.3
„Hmotnost kusu" Pokud není stanoveno jinak, je to celková (brutto) hmotnost kusu. Hmotnost kontejnerů a cisteren používaných pro přepravu věcí se do celkové hmotnosti nezahrnuje;
„Hořlavá složka“ (pro aerosoly) hořlavé kapaliny, hořlavé tuhé látky nebo hořlavé plyny a směsi plynů, jak jsou definovány v poznámkách 1 až 3 pododdílu 31.1.3 části III Příručky zkoušek a kritérií. Tento pojem nezahrnuje pyroforní látky, látky schopné samoohřevu ani látky reagující s vodou. Chemické spalné teplo se určí jednou z následujících metod ASTM D 240, ISO/FDIS 13943: 1999 (E/F) 86.1 až 86.3 nebo NFPA 30B;
„Hromadná položka “ položka pro přesně definovanou skupinu látek nebo předmětů (viz pododdíl 2.1.1.2, B, C a D);
CH
„Chráněná IBC“ viz „IBC chráněná“
I
„IAEA“ (International Atomic Energy Agency) Mezinárodní agentura pro atomovou energii (IAEA), (IAEA, P.O. Box 100 – A-1400 Vídeň);
„IBC“ (Intermediate bulk container) tuhý nebo flexibilní přepravní obalový prostředek, který není uveden v kapitole 6.1 a který:
(a)
má vnitřní objem:
(i)
nejvýše 3 m3 pro tuhé a kapalné látky obalových skupin II a III;
(ii)
nejvýše 1,5 m3 pro tuhé látky obalové skupiny I, jestliže jsou baleny ve flexibilních IBC, v IBC z tuhého plastu, v kompozitních, lepenkových nebo dřevěných IBC;
(iii)
nejvýše 3 m3 pro tuhé látky obalové skupiny I, jestliže jsou baleny v kovových IBC;
(iv)
nejvýše 3 m3 pro radioaktivní látky třídy 7;
(b)
je zkonstruován pro mechanickou manipulaci;
(c)
odolává namáháním při manipulaci a přepravě ověřovacími zkouškami uvedenými v kapitole 6.5;
POZNÁMKA 1
: Přemístitelné cisterny nebo cisternové kontejnery splňující požadavky kapitoly 6.7 nebo 6.8 se nepovažují za velké nádoby pro volně ložené látky (IBC).
POZNÁMKA 2
: Velké nádoby pro volně ložené látky (IBC) splňující požadavky kapitoly 6.5 se nepovažují za kontejnery pro účely ADR.
„IBC dřevěná“ tuhé nebo skládací dřevěné těleso společně s vnitřní vložkou (avšak nikoli s vnitřním obalem) a příslušnou provozní a konstrukční výstrojí;
„IBC flexibilní“ těleso nádoby tvořené fólií, tkaninou nebo jiným flexibilním materiálem nebo kombinací těchto materiálů, a v nezbytném případě vnitřním povlakem nebo vložkou, spolu s příslušnou provozní výstrojí a manipulačním zařízením;
„IBC flexibilní - běžná údržba“ běžné provádění pracovních úkonů na plastových nebo textilních IBC, jako jsou:
a)
čištění; nebo
b)
náhrada neintegrálních součástí, jako jsou neintegrální vložky a uzávěrové pásky, součástmi podle původních specifikací výrobce,
za podmínky, že tyto úkony nepříznivě neovlivní zádržnou funkci flexibilní IBC ani nezmění konstrukční typ;
„IBC chráněná“ (pro kovové IBC) IBC vybavená dodatečnou ochranou proti nárazu mající formu např. vícevrstvé (sendvičové) konstrukce nebo konstrukce s dvojitou stěnou nebo rámu s kovovým mřížovým opláštěním;
„IBC kompozitní s vnitřní nádobou z plastu“ IBC sestávající z konstrukční výstroje tvořené tuhým vnějším pláštěm obklopujícím vnitřní plastovou nádobu s jakoukoliv provozní výstrojí nebo další konstrukční výstrojí. Je provedena tak, že vnitřní nádoba a vnější plášť tvoří po sestavení nedělitelnou jednotku, která se jako taková plní, skladuje, přepravuje nebo vyprazdňuje.
POZNÁMKA: „Plast“, pokud je použit ve spojení s vnitřními nádobami pro kompozitní IBC, zahrnuje jiné polymerní materiály, takové jako je guma.
„IBC kovová“ kovové těleso společně s příslušnou provozní a konstrukční výstrojí;
„IBC lepenková“ lepenkový plášť s nebo bez oddělených horních a dolních vík, popřípadě s vnitřní vložkou (avšak bez vnitřního obalu), a s příslušnou provozní výstrojí a konstrukční výbavou;
„IBC opravená“ kovová IBC, IBC z tuhého plastu nebo kompozitní IBC, která je v důsledku nárazu nebo jakékoli jiné příčiny (např. koroze, zkřehnutí nebo jiného projevu snížené pevnosti ve srovnání s konstrukčním typem) obnovena tak, aby odpovídala konstrukčnímu typu a byla schopna odolat zkouškám konstrukčního typu. Pro účely ADR se náhrada tuhé vnitřní nádoby kompozitní IBC nádobou, odpovídající původnímu konstrukčnímu typu téhož výrobce, považuje za opravu. Avšak běžné opravy a údržba tuhých IBC se nepovažují za opravu. Tělesa IBC z tuhého plastu ani vnitřní nádoby kompozitních IBC nejsou opravitelné. Flexibilní IBC nejsou opravitelné, ledaže by to schválil příslušný orgán;
„IBC z tuhého plastu“ tuhé těleso z plastu, které může mít konstrukční výstroj společně s příslušnou provozní výstrojí;
„IBC tuhé - běžná údržba“ běžné provádění pracovních úkonů na kovových IBC, IBC z tuhého plastu a na kompozitních IBC, jako jsou:
a)
čištění;
b)
demontáž a nová montáž nebo výměna uzávěrů tělesa (včetně jejich těsnění) nebo provozní výstroje podle původních specifikací výrobce, za podmínky, že se ověří těsnost IBC; nebo
c)
obnova konstrukční výstroje, která nemá přímou zádržnou funkci vzhledem k nebezpečným věcem a vyprazdňovacímu tlaku, tak, aby odpovídala konstrukčnímu typu (např. zesílení noh nebo úchytů pro zvedání), za podmínky, že nebude ovlivněna zádržná funkce IBC;
„IBC rekonstruovaná“ kovová IBC, IBC z tuhého plastu nebo kompozitní IBC, která
(a)
je vyrobena jako typ UN z typu jiného než typ UN;
(b)
je přestavěna z jednoho konstrukčního typu UN na jiný konstrukční typ UN.
Na rekonstruované IBC se vztahují stejné předpisy ADR jako na nové IBC téhož typu (viz definici konstrukčního typu v 6.5.6.1.1);
„ICAO“ International Civil Aviation Organization (Mezinárodní organizace pro civilní letectví) (ICAO, 999 University Street, Montreal, Quebec H3C 5H7, Canada);
„ICAO Technické pokyny“ Technical Instructions for the Safe Transport of Dangerous Goods by Air, které doplňují Přílohu 18 Chicagské úmluvy o mezinárodním civilním letectví (Chicago 1944), uveřejněné Mezinárodní organizací pro civilní letectví (ICAO) v Montrealu;
„IMDG Code“ (International Maritime Dangerous Goods Code) předpisy pro mezinárodní námořní přepravu nebezpečných věcí naplňující kapitolu VII, část A Mezinárodní úmluvy o bezpečnosti života na moři – International Convention for the Safety of Life at Sea (SOLAS), vydané Mezinárodní námořní organizací (IMO), Londýn;
„IMO“ International Maritime Organization (Mezinárodní námořní organizace) (IMO, 4 Albert Embankment, London SE1 7SR, United Kingdom);
„Index kritické bezpečnosti (CSI)“ přidělený kusu, přepravnímu obalovému souboru nebo kontejneru se štěpnými látkami pro přepravu látek třídy 7 je číslo, pomocí kterého se omezuje nahromadění kusů, přepravních obalových souborů nebo kontejnerů obsahujících štěpné látky;
„Inspekční organizace“ nezávislá inspekční a zkušební organizace schválená příslušným orgánem;
„ISO“ (norma) mezinárodní norma uveřejněná Mezinárodní organizací pro standardizaci (ISO) (ISO - 1, rue de Varembé, CH-1204 Ženeva 20);
J
„J.N. položka (jinde nejmenovaná položka)“ hromadná položka, k níž mohou být látky, směsi, roztoky nebo předměty přiřazeny, jestliže:
(a)
nejsou jmenovitě uvedeny v tabulce A kapitoly 3.2; a
(b)
vykazují chemické, fyzikální a/nebo nebezpečné vlastnosti odpovídající třídě, klasifikačnímu kódu, obalové skupině a pojmenování a popisu položky j.n.;
„Jmenovitý (nominální) vnitřní objem nádoby“ jmenovitý objem nebezpečné látky obsažené v nádobě vyjádřený v litrech. Pro láhve na stlačený plyn musí být jmenovitý vnitřní objem stanoven jako objem vody v láhvi (hydraulický vnitřní objem láhve);
K
„Kanystr“ obal z kovu nebo plastu, pravoúhelníkového nebo mnohoúhelníkového průřezu s jedním nebo více otvory;
„Kapalina“ látka mající při 50°C tenzi par nejvýše 300 kPa (3 bary), která není kompletně v plynném stavu při 20°C a 101,3 kPa a která
(a)
má bod tání nebo bod počátku tání nejvýše 20°C při tlaku 101,3 kPa nebo
(b)
je kapalná podle zkušební metody ASTM D 4359-90 nebo
(c)
není kašovitá podle kritérií vztahujících se na zkoušku pro stanovení tekutosti (penetrometrická zkouška) popsanou v 2.3.4;
POZNÁMKA: „Přepravou v kapalném stavu“ ve smyslu požadavků na cisterny se rozumí:
-
přeprava kapalin podle výše uvedené definice, nebo
-
přeprava tuhých látek podaných k přepravě v roztaveném stavu.
„KBK“ Mezinárodní úmluva o bezpečných kontejnerech (International Convention for Safe Containers) (Ženeva, 1972) se změnami, uveřejněná Mezinárodní námořní organizací (International Maritime Organization – IMO), Londýn;
„Kompozitní IBC s vnitřní nádobou z plastu“ viz „IBC kompozitní s vnitřní nádobou z plastu“
„Kompozitní obal“ viz „Obal kompozitní“
„Kompozitní obal (plast)“ viz „Obal kompozitní (plast)“
„Konstrukční výstroj“ znamená:
(a)
pro cisterny cisternového vozidla nebo snímatelnou cisternu vnější nebo vnitřní výztužné, upevňovací, ochranné a stabilizační prvky nádrže;
(b)
pro cisterny cisternového kontejneru vnější nebo vnitřní výztužné, upevňovací, ochranné a stabilizační prvky nádrže;
(c)
pro články bateriového vozidla nebo MEGC vnější nebo vnitřní výztužné, upevňovací, ochranné a stabilizační prvky nádrže nebo nádoby;
(d)
pro IBC, kromě flexibilních IBC, výztužné, upevňovací, manipulační, ochranné a stabilizační prvky tělesa (včetně základní palety pro kompozitní IBC s vnitřní nádobou z plastu);
POZNÁMKA: K přemístitelným cisternám viz kapitolu 6.7.
„Kontejner“ přepravní prostředek (výměnná skříň nebo jiná podobná konstrukce):
-
určený ke stálému používání a dostatečně dimenzovaný pro opakované použití;
-
speciálně zkonstruovaný pro usnadnění přepravy věcí jedním nebo více druhy dopravy beze změny nákladu;
-
opatřený zařízením pro usnadnění manipulace, zvláště při jeho překládce z jednoho dopravního prostředku na jiný;
-
zkonstruovaný tak, aby mohl být lehce naplněn a vyprázdněn;
-
mající vnitřní objem nejméně 1 m3, s výjimkou kontejnerů pro přepravu radioaktivních látek.
Výměnná nástavba je kontejner, který má podle Evropské normy EN 283 (vydání 1991) následující charakteristiky:
-
z hlediska mechanického namáhání je zkonstruován pouze pro pozemní přepravu na železničním voze nebo silničním vozidle nebo na lodi v systému roll-on roll-of;
-
nemůže být stohován;
-
může být přemístěn ze silničního vozidla na podpěry a naložen zpět pomocí zařízení vozidla
POZNÁMKA: Pojem „kontejner“ nezahrnuje obvyklé obaly, IBC, cisternové kontejnery ani vozidla. Kontejner však smí být použit jako obal pro přepravu radioaktivních látek.
„Kontejner malý“ kontejner, který má buď kterýkoli celkový vnější rozměr (délku, šířku nebo výšku) menší než 1,5 m, nebo vnitřní objem nejvýše 3 m3.
POZNÁMKA: (Vypuštěno)
„Kontejner MEGC“ viz“ Vícečlánkový kontejner na plyn (MEGC)“;
„Kontejner nekrytý“ kontejner beze střechy nebo plošinový kontejner;
„Kontejnery pro volně ložené látky“ přepravní prostředky (včetně všech vložek nebo vyložení) určené pro přepravu tuhých látek, které jsou v přímém styku s tímto přepravním prostředkem. Tento pojem nezahrnuje obaly, IBC, velké obaly ani cisterny;
Kontejnery pro volně ložené látky jsou:
-
trvalé povahy a dostatečně pevné, aby byly vhodné pro opakované použití;
-
speciálně zkonstruované pro usnadnění přepravy věcí jedním nebo více druhy dopravy bez překládky nákladu;
-
opatřené prostředky dovolujícími jejich snadnou manipulaci;
-
o vnitřním objemu nejméně 1,0 m3.
Příklady kontejnerů pro volně ložené látky jsou kontejnery, kontejnery pro přepravu volně ložených látek v systému off shore, skipové nádoby, zásobníky na volně ložené látky, výměnné nástavby, násypné kontejnery, valivé kontejnery, ložné komory vozidel.
„Kontejner pro přepravu volně ložených látek v systému off shore“ kontejner pro přepravu volně ložených látek,speciálně zkonstruovaný pro opakované použití k přepravě z příbřežních zařízení, do těchto zařízení a mezi nimi navzájem. Kontejner pro přepravu volně ložených látek je zkonstruován a vyroben podle předpisů pro schvalování kontejnerů manipulovaných na širých mořích vypracovaných Mezinárodní námořní organizací (IMO) v dokumentu MSC/Circ.860;
Kontejner s plachtou“ nekrytý kontejner opatřený plachtou pro ochranu nákladu;
„Kontejner uzavřený“ plně uzavřený kontejner s pevnou střechou, pevnými bočními stěnami, pevnými koncovými stěnami a podlahou. Tento pojem zahrnuje kontejner s otevíratelnou střechou, pokud je během přepravy uzavřena;
„Kontejner velký“
(a)
kontejner, který nesplňuje definici malého kontejneru;
(b)
ve smyslu dohody KBK (CSC) kontejner s takovými rozměry, že ložná plocha mezi čtyřmi vnějšími dolními rohy je buď;
(i)
nejméně 14 m2 (150 čtverečných stop) nebo
(ii)
nejméně 7 m2 (75 čtverečných stop), pokud je vybaven horními rohovými prvky;
„Kontejnmentový systém“ pro přepravu látek třídy 7 je soubor částí obalu specifikovaný konstruktérem, který má zabránit unikání radioaktivních látek během přepravy;
„Koš“ vnější obal s neplnými stěnami;
„Kovová IBC“ viz „IBC kovová“
„Kritická teplota “ teplota, nad níž se nemůže látka vyskytovat v kapalném stavu;
„Kryogenní nádoba“ viz „Nádoba kryogenní“
„Kus“ konečný produkt balení sestávající z obalu nebo velkého obalu nebo IBC a z jejich obsahu, připravený k přepravě. Pojem zahrnuje nádoby na plyny, jak jsou definovány v tomto oddílu, jakož i předměty, které vzhledem k jejich rozměrům, hmotnosti nebo tvaru mohou být přepravovány bez obalu nebo v lůžkách, latěních nebo manipulačních přípravcích. S výjimkou přepravy radioaktivních látek se tento pojem nevztahuje na věci, které se přepravují volně ložené, ani na látky přepravované v cisternách.
POZNÁMKA: K radioaktivním látkám viz 2.2.7.2, 4.1.9.1.1 a 6.4.
L
„Láhev“ přemístitelná tlaková nádoba s hydraulickým vnitřním objemem nejvýše 150 litrů (viz též „Svazek lahví “).
„Latění“ vnější obal s neplnými stěnami;
„Lepenková IBC“ viz „IBC lepenková“
M
„Malá nádobka obsahující plyn (plynová kartuše)“ nádoba pro jedno použití, odpovídající příslušným požadavkům v 6.2.6, obsahující plyn nebo směs plynů pod tlakem. Může být vybavena ventilem.
„Malý kontejner“ viz „Kontejner malý“
„Manipulační prvky“ (pro flexibilní IBC) nosné pásy, popruhy, oka, poutka nebo rámy, které jsou připevněny k tělesu nádoby IBC nebo vytvořeny z materiálu tělesa nádoby;
„Materiál živočišného původu“ jsou mrtvá těla zvířat (kadávery), části zvířecích těl nebo krmiva pro zvířata;
„MEGC“ viz „Vícečlánkový kontejner na plyn“;
„Měkká oceľ“ ocel s nejnižší pevností v tahu mezi 360 N/mm2 a 440 N/mm2;
POZNÁMKA: K přemístitelným cisternám viz kapitolu 6.7.
„MEMU“, viz „Mobilní jednotka připravující výbušniny
„Mobilní jednotka připravující výbušniny“ jednotka, nebo vozidlo smontované s jednotkou, pro přípravu a nabíjení výbušnin z nebezpečných věcí, které nejsou výbušninami. Jednotka sestává z různých cisteren a kontejnerů pro volně ložené látky a provozní výstroje, jakož i čerpadel a příslušného zařízení. MEMU může mít zvláštní komory pro balené výbušniny;
POZNÁMKA: I když definice MEMU zahrnuje výraz „příprava a nabíjení výbušnin“ vztahují se požadavky na MEMU pouze na přepravu a nikoli na přípravu a nabíjení výbušnin.“
„Motor na palivové články“ prostředek používaný k pohonu zařízení, který sestává z palivového článku a jeho zásoby paliva, ať už je tato zásoba paliva s palivovým článkem integrována, nebo je od něj oddělena, a zahrnuje veškeré příslušenství nutné k plnění své funkce;
„Meziobal“ obal umístěný mezi vnitřními obaly nebo předměty a vnějším obalem;
N
„Nádoba“ prostředek pro naplnění a udržení látek nebo předmětů, včetně všech uzávěrů. Tato definice se nevztahuje na nádrže cisteren;
„Nádoba“ (třída 1) zahrnuje bedny, láhve, plechovky, sudy, konve nebo pouzdra, včetně jakýchkoli uzávěrů, používané jako vnitřní obal nebo meziobal;
„Nádoba kryogenní“ přemístitelná tepelně izolovaná tlaková nádoba pro hluboce zchlazené zkapalněné plyny s hydraulickým vnitřním objemem nejvýše 1000 litrů „(viz též „Nádoba kryogenní, otevřená“);
„Nádoba kryogenní, otevřená“ přepravitelná tepelně izolovaná nádoba na hluboce zchlazené zkapalněné plyny udržovaná při atmosférickém tlaku průběžným odvětráváním hluboce zchlazeného zkapalněného plynu;
„Nádoba tlaková“ společný název, který zahrnuje láhve, trubkové nádoby, tlakové sudy, uzavřené kryogenní nádoby, zásobníkové systémy s hydridem kovu a svazky lahví;
„Nádoba trubková“ (třída 2) přepravitelná bezešvá tlaková nádoba s hydraulickým vnitřním objemem větším než 150 litrů, nejvýše však 3.000 litrů;
„Nádoba tuhá vnitřní“ (pro kompozitní IBC) nádoba, která zachovává svůj původní tvar, když je prázdná, bez svých uzávěrů a bez podpory vnějšího pouzdra. Jakákoli vnitřní nádoba, která není „tuhá“, je považována za „flexibilní“;
„Nádoba vnitřní“ nádoba vyžadující vnější obal, aby mohla plnit svoji obalovou funkci;
„Nádrž“ plášť obsahující látku (včetně otvorů a jejich uzávěrů);
POZNÁMKA 1
: Tato definice se nevztahuje na nádoby.
POZNÁMKA 2
: K přemístitelným cisternám viz kapitolu 6.7.
„Nakládce“ podnik, který
(a)
nakládá balené nebezpečné věci, malé kontejnery nebo přemístitelné cisterny do vozidla nebo na vozidlo, nebo do kontejneru; nebo
(b)
nakládá kontejner, kontejner pro volně ložené látky, MEGC, cisternový kontejner nebo přemístitelnou cisternu na vozidlo.
„Nákladní dopravní (přepravní) jednotka“ vozidlo, kontejner, cisternový kontejner, přemístitelná cisterna nebo MEGC;
POZNÁMKA: Tato definice se vztahuje pouze na aplikaci zvláštního ustanovení 302 kapitoly 3.3 a kapitoly 5.5.
„Nebezpečné reakce“ jsou
-
hoření nebo vývin značného tepla;
-
vývin hořlavých, dusivých, hoření podporujících nebo toxických plynů;
-
tvoření žíravých látek;
-
tvoření nestabilních látek; nebo
-
nebezpečné zvýšení tlaku (pouze pro cisterny);
„Nebezpečné věci“ látky a předměty, jejichž přeprava je podle dohody ADR vyloučena, nebo připuštěna pouze za podmínek v ní stanovených;
„Nejvyšší čistá (netto) hmotnost“ nejvyšší čistá hmotnost obsahu v samostatném obalu nebo nejvyšší součtová hmotnost vnitřních obalů a jejich obsahu vyjádřená v kilogramech;
„Nejvyšší dovolená celková hmotnost“
(a)
(pro všechny kategorie IBC, kromě flexibilních IBC) hmotnost IBC a její provozní a konstrukční výstroje a nejvyšší čistá (netto) hmotnost;
(b)
(pro cisterny) vlastní hmotnost cisterny a nejvyšší dovolená užitečná hmotnost;
POZNÁMKA: K přemístitelným cisternám viz kapitolu 6.7.
„Nejvyšší dovolená hmotnost nákladu“ (pro flexibilní IBC) nejvyšší čistá (netto) hmotnost, pro kterou je IBC určena a kterou je dovoleno přepravovat;
„Nejvyšší normální provozní tlak“ pro přepravu látek třídy 7 je nejvyšší přetlak při průměrné výšce nad hladinou moře, který může vzniknout v kontejnmentovém systému v průběhu jednoho roku za teplotních podmínek a slunečního záření odpovídajících okolním podmínkám, bez odvětrávání, vnějšího chlazení pomocným systémem nebo provozních kontrol během přepravy;
„Nejvyšší provozní tlak (přetlak)“ nejvyšší z následujících tří hodnot:
(a)
nejvyšší účinný tlak dovolený v cisterně během jejího plnění (nejvyšší dovolený plnicí tlak);
(b)
nejvyšší účinný tlak dovolený v cisterně během jejího vyprazdňování (nejvyšší dovolený vyprazdňovací tlak); a
(c)
účinný přetlak, kterému je cisterna vystavena svým obsahem (včetně cizích plynů, které může obsahovat) při nejvyšší provozní teplotě.
Pokud zvláštní požadavky předepsané v kapitole 4.3 nestanoví jinak, číselná hodnota tohoto provozního tlaku (přetlaku) nesmí být nižší než tenze par (absolutní tlak) plnicí látky při 50°C.
Pro cisterny vybavené pojistnými ventily (s nebo bez průtržného kotouče) se však nejvyšší provozní tlak (přetlak) musí rovnat předepsanému otevíracímu tlaku takových pojistných ventilů. Tento požadavek se nevztahuje na cisterny pro přepravu stlačených, zkapalněných nebo rozpuštěných plynů třídy 2;
POZNÁMKA 1
: K přemístitelným cisternám viz kapitolu 6.7.
POZNÁMKA 2
: K uzavřeným kryogenním nádobám viz poznámku k 6.2.1.3.6.5.
„Nejvyšší vnitřní objem“ nejvyšší vnitřní objem nádob nebo obalů včetně IBC a velkých obalů, vyjádřený v krychlových metrech nebo litrech;
„Nekryté vozidlo“ vozidlo, jehož ložná plocha je tvořená jen plošinou nebo je opatřena pouze bočnicemi a zadním čelem;
„Nekrytý kontejner“ viz „Kontejner nekrytý“
„Nesnímatelná cisterna“ viz „Cisterna nesnímatelná“
O
„Obal“ jedna nebo více nádob a všechny jiné součásti nebo materiály nezbytné k tomu, aby nádoby mohly plnit svou obalovou funkci a jiné bezpečnostní funkce;
„Obal kompozitní (sklo, porcelán nebo kamenina)“ obal sestávající z vnitřní nádoby ze skla, porcelánu nebo kameniny a z vnějšího obalu (z kovu, dřeva, lepenky, plastu, pěnového plastu atd.). Po sestavení tvoří tento obal nedělitelnou jednotku, která se jako taková plní, skladuje, přepravuje a vyprazdňuje;
POZNÁMKA: „Vnitřní část kompozitního obalu“ je běžně nazývána „vnitřní nádobou“. Například „vnitřní část“ 6HA1 (kompozitní obal, plast) je takovou „vnitřní nádobou“, neboť není konstruována, aby plnila obalovou funkci bez svého „vnějšího obalu“, a není proto vnitřním obalem.
„Obal kompozitní (plast)“ sestává z vnitřní nádoby z plastu a vnějšího obalu (z kovu, lepenky, překližky atd.). Po sestavení tvoří tento obal nedělitelnou jednotku, která se jako taková plní, skladuje, přepravuje a vyprazdňuje;
POZNÁMKA: Viz poznámka u „Kompozitní obal (sklo, porcelán nebo kamenina)“.
„ Obal obnovený (rekondiciovaný obal)“ znamená zejména
(a)
kovové sudy, které jsou:
(i)
vyčištěny až na původní materiál jejich konstrukce, zbaveny všech svých předchozích obsahů, vnější a vnitřní koroze a je z nich odstraněn vnější nátěr a bezpečnostní značky;
(ii)
obnoveny do původního tvaru a obrysů, s přehyby, pokud jsou, vyrovnanými a utěsněnými a s vyměněnými všemi porušenými těsněními, která nejsou nedílnou součásti obalu; a
(iii)
zkontrolovány po vyčištění, avšak před opětovným nátěrem, s vyřazením obalů, které jsou viditelně poškozeny, mají značně zmenšenou tloušťku materiálu, jeví únavu materiálu, mají poškozené závity nebo uzávěry nebo jiné závažné závady.
(b)
plastové sudy nebo kanystry, které:
(i)
jsou vyčištěny až na původní materiál jejich konstrukce, zbaveny všech svých předchozích obsahů a je z nich odstraněn vnější nátěr a bezpečnostní značky;
(ii)
mají vyměněna všechna porušená těsnění, která nejsou nedílnou součásti obalu; a
(iii)
jsou zkontrolovány po vyčištění s vyřazením obalů s viditelným poškozením, jako trhlinami, průhyby nebo prasklinami, nebo poškozenými závity nebo uzávěry nebo jinými závažnými závadami;
„Obal opakovaně použitelný“ obal, který byl prohlédnut a shledán bez závad, které by mohly ovlivnit jeho schopnost podrobit se funkčním zkouškám. Tento pojem zahrnuje zejména ty obaly, které se znovu naplňují stejným nebo podobným snášenlivým obsahem a jsou přepravovány v distribučním řetězci řízeném odesilatelem produktu;
„Obal prachotěsný“ nepropustný obal pro udržení suchého obsahu včetně jemné tuhé látky (prášku) vznikající během přepravy.
„Obal rekonstruovaný“ znamená zejména
(a)
kovové sudy, které jsou:
(i)
vyrobeny jako typ UN odpovídající požadavkům kapitoly 6.1 z typu jiného než typ UN;
(ii)
rekonstruovány z jednoho typu UN odpovídajícího požadavkům kapitoly 6.1 na jiný typ UN; nebo
(iii)
podrobeny výměně komponentů, které jsou jejich nedílnou konstrukční součástí (takových jako jsou neodnímatelná víka);
(b)
plastové sudy, které jsou:
(i)
rekonstruovány z jednoho typu UN na jiný typ UN (např. 1H1 na 1H2); nebo
(ii)
podrobeny výměně komponentů, které jsou jejich nedílnou konstrukční součástí.
Na rekonstruované sudy se vztahují požadavky kapitoly 6.1, které se vztahují na nové sudy téhož typu.
„Obal skupinový“ kombinace obalů vytvořená pro účely přepravy, sestávající z jednoho nebo více vnitřních obalů, které jsou vloženy do jednoho vnějšího obalu podle pododdílu 4.1.1.5;
POZNÁMKA: „Vnitřky skupinových obalů“ jsou vždy nazývány „vnitřní obaly“ a nikoli „vnitřní nádoby“. Skleněná láhev je příkladem takového „vnitřního obalu“.
„Obal velký“ obal tvořený vnějším obalem, který obsahuje předměty nebo vnitřní obaly a který
(a)
je zkonstruován pro mechanickou manipulaci;
(b)
převyšuje 400 kg čisté (netto) hmotnosti nebo 450 litrů vnitřního objemu, ale má objem nejvýše 3 m3;
„Obal velký, opakovaně použitelný“ velký obal k opakovanému plnění, který byl prohlédnut a shledán bez závad, které by mohly ovlivnit jeho schopnost vyhovět provozním zkouškám; tento pojem zahrnuje zejména ty velké obaly, které se znovu plní stejným nebo podobným snášenlivým obsahem a jsou přepravovány v distribučním řetězci řízeném odesilatelem produktu;
„Obal velký, rekonstruovaný“ velký obal z kovu nebo z tuhého plastu, který
(a)
je vyroben jako typ UN z typu jiného než typu UN; nebo
(b)
je rekonstruován z jednoho konstrukčního typu UN na jiný konstrukční typ UN.
Na rekonstruované velké obaly se vztahují tytéž požadavky ADR, které se vztahují na nové velké obaly téhož typu (viz též definici konstrukčního typu v 6.6.5.1.2);
„Obal vnější“ vnější ochrana kompozitního nebo skupinového obalu včetně absorpčních a fixačních materiálů a všech ostatních součástí, které jsou nutné, aby obklopily a chránily vnitřní nádoby nebo vnitřní obaly;
„Obal vnitřní“ obal, pro jehož přepravu se vyžaduje vnější obal;
„Obal z jemného plechu“ obal s kruhovým, elipsovitým, pravoúhlým nebo mnohoúhelníkovým průřezem (také kónický), jakož i obal s hrdlem kuželového tvaru nebo obal kelímkovitého tvaru z jemného plechu o tloušťce stěny menší než 0,5 mm (např. pocínovaného), s plochým nebo vypouklým dnem, s jedním nebo více otvory, který nespadá pod definici sudu nebo kanystru;
„Obal záchranný“ zvláštní obal, do kterého se ukládají poškozené, vadné nebo netěsnící kusy obsahující nebezpečné věci, nebo nebezpečné věci, které se rozsypaly nebo unikly, za účelem jejich přepravy k obnově nebo likvidaci;
„Obalová skupina“ skupina, ke které mohou být pro účely balení přiřazeny určité látky podle jejich stupně nebezpečnosti. Obalové skupiny mají následující významy, které jsou podrobně vysvětleny v části 2:
Obalová skupina I:| látky velmi nebezpečné;
---|---
Obalová skupina II:| látky středně nebezpečné;
Obalová skupina III:| látky málo nebezpečné.
POZNÁMKA: Určité předměty obsahující nebezpečné věci jsou rovněž přiřazeny k obalové skupině.
„Obnovený obal“ viz „Obal obnovený“
„Odesilatel“ podnik, který odesílá nebezpečné věci buď pro sebe, nebo pro třetí stranu. Pokud je přeprava prováděna na základě přepravní smlouvy, odesilatelem je odesilatel uvedený v této smlouvě;
„Odpady“ látky, roztoky, směsi nebo předměty, které nemohou být používány jako takové, které se však přepravují pro další zpracování, uložení na skládce nebo likvidaci spálením nebo jinými disponibilními metodami;
„Opakovaně použitelný obal“ viz „Obal opakovaně použitelný“
„Opravená IBC“ viz „IBC opravená“
P
„Palivový článek“ elektrochemický prostředek, který přeměňuje chemickou energii paliva na elektrickou energii, teplo a produkty reakce;
„Plastová tkanina“ (pro flexibilní IBC) materiál vyrobený z pásků nebo vláken vhodného plastu;
„Plnicí tlak“ nejvyšší tlak skutečně vyvinutý v cisterne při jejím plnení pod tlakem;
„Plnič“ jakýkoliv podnik, který nakládá (plní) nebezpečné věci do cisterny (cisternového vozidla, snímatelné cisterny, přemístitelné cisterny nebo cisternového kontejneru) a/nebo do vozidla, velkého kontejneru nebo malého kontejneru pro volně ložené látky, nebo do bateriového vozidla nebo MEGC;
„Plyn“ látka, která:
(a)
při 50 °C má tenzi par větší než 300 kPa (3 bary); nebo
(b)
je kompletně v plynném stavu při 20 °C při normálním tlaku 101,3 kPa;
„Plynová kartuše“ viz „Malá nádobka obsahující plyn“;
„Podnik“ jakákoli fyzická nebo právnické osoba, ať již zisková nebo nezisková, sdružení nebo skupina osob bez právni subjektivity, ať již ziskové nebo neziskové, nebo instituce s vlastní právní subjektivitou nebo závislá na správním orgánu, který má právní subjektivitu;
„Podtlakový ventil“ pružinové zařízení, které je uváděno automaticky v činnost tlakem a jehož účelem je ochrana cisterny proti nežádoucímu vnitřnímu podtlaku;
„Pojistný ventil“ pružinové zařízení automaticky ovládané tlakem, jehož účelem je chránit cisternu proti nežádoucímu zvýšení vnitřního tlaku;
„Posuzování shody“ je proces ověřování shody výrobku podle ustanovení oddílů 1.8.6 a 1.8.7 vztahujících se na schvalování konstrukčního typu, dohled nad výrobou a na první inspekci a zkoušení;
„Prachotěsný obal“ viz „Obal prachotěsný“
„Přemístitelná cisterna“ viz „Cisterna přemístitelná“
„Přepravní index (TI)“ přidělený kusu, přepravnímu obalovému souboru nebo kontejneru, nebo nezabalené látce LSA-I nebo nezabalenému předmětu SCO-I pro přepravu látek třídy 7 je číslo, kterého se používá ke kontrole expozice záření;
„Přes nebo do“ pro přepravu látek třídy 7 znamená přes zemi nebo do zemí, v níž nebo do nichž je zásilka přepravována, ale výslovně vylučuje země, „nad“ nimiž je zásilka přepravována letecky, pokud nejsou v těchto zemích podle letového řádu žádné zastávky;
„Provozní tlak “ stabilizovaný tlak stlačeného plynu při vztažné teplotě 15 °C v naplněné tlakové nádobě;
POZNÁMKA: K cisternám viz „Nejvyšší provozní tlak “.
„Provozní výstroj“
(a)
cisteren znamená plnicí a vyprazdňovací, větrací, bezpečnostní, ohřívací a tepelně izolační zařízení a měřicí přístroje;
(b)
článků bateriového vozidla nebo MEGC znamená plnicí a vyprazdňovací zařízení, včetně propojovacího potrubí, bezpečnostní zařízení a měřicí přístroje;
(c)
IBC znamená plnicí a vyprazdňovací zařízení a jakékoli tlak vyrovnávající nebo větrací, bezpečnostní, ohřívací a tepelně izolační zařízení a měřicí přístroje;
POZNÁMKA: K přemístitelným cisternám viz kapitola 6.7.
„Provozovatel cisternového kontejneru nebo přemístitelné cisterny“ podnik, na jehož jméno je registrován nebo připuštěn k provozu cisternový kontejner nebo přemístitelná cisterna;
„Předpis EHK“ předpis tvořící přílohu k dohodě o přijetí jednotných podmínek pro homologaci (ověřování shodnosti) a vzájemné uznávání homologace výstroje a součástí motorových vozidel (Dohoda 1958, v úplném znění, jak vyplývá z pozdějších změn a doplnění);
„Přeprava“ přemístění nebezpečných věcí, včetně zastávek nezbytných vzhledem k dopravním podmínkám a včetně všech dob, po které jsou nebezpečné věci uloženy ve vozidlech, cisternách nebo v kontejnerech a které jsou nezbytné vzhledem k provozním podmínkám před, během a po přemístění.
Tato definice zahrnuje též krátké dočasné skladování nebezpečných věcí za účelem změny druhu dopravního prostředku (překládku). Tato definice se vztahuje na překládku, pokud jsou přepravní doklady, v nichž je uvedeno místo odeslání a místo určení, předloženy na požádání a pokud kusy a cisterny nejsou otevírány během krátkodobého skladování, kromě kontroly provedené příslušnými orgány;
„Přeprava ve volně loženém stavu“ přeprava tuhých látek nebo předmětů bez obalů ve vozidlech nebo kontejnerech. Tento pojem se nevztahuje na věci, které se přepravují jako kusy, ani na látky přepravované v cisternách;
„Přepravní obalový soubor“ vnější obalový prostředek používaný jedním odesilatelem v případě třídy 7 obsahující jeden nebo více kusů pevně spojených do jedné manipulační jednotky pro usnadnění manipulace a uložení při přepravě;
Příklady přepravních obalových souborů:
(a)
úložná plošina, jako je paleta, na které jsou uloženy nebo navrstveny jeden nebo více kusů a zajištěny plastovou stahovací páskou, smršťovací nebo průtažnou fólií nebo jinými vhodnými prostředky; nebo
(b)
vnější ochranný obal jako bedna nebo latění;
„Příjemce“ příjemce uvedený v přepravní smlouvě. Jestliže příjemce určí třetí osobu v souladu s ustanoveními platnými pro přepravní smlouvu, je tato osoba považována za příjemce ve smyslu ADR. Pokud je přeprava prováděna bez přepravní smlouvy, podnik, který přebírá nebezpečné věci po příjezdu, se považuje za příjemce;
„Příručka zkoušek a kritérií“ páté revidované vydání “United Nations Recommendations on the Transport of Dangerous Goods, Manual of Tests and Criteria, publikované Organizací spojených národů dokumentů ST/SG/AC.10/11/Rev.4/Amend.1 a ST/SG/AC.10/11/Rev.5;
„Příslušný orgán“ úřad nebo jiné instituce určené v každém státě a pro každý jednotlivý případ v souladu s jeho vnitrostátním právním řádem;
„Pytel“ poddajný obal z papíru, plastové fólie, textilu, tkaniny nebo jiných vhodných materiálů;
R
„Radioaktivní obsah“ pro přepravu látek třídy 7 jsou radioaktivní látky spolu se všemi kontaminovanými nebo aktivovanými tuhými látkami, kapalinami a plyny uvnitř obalu;
„Recyklovaný plast“ materiál získaný z použitých průmyslových obalů, který byl vyčištěn a připraven pro výrobu nových obalů;
„Referenční ocel“ ocel s mezí pevnosti 370 N/mm2 a prodloužením při přetržení o 27 %;
„Rekonstruovaná IBC“ viz „IBC rekonstruovaná“
„Rekonstruovaný obal“ viz „Obal rekonstruovaný“
„RID“ Řád pro mezinárodní železniční přepravu nebezpečných věcí [příloha 1 k přípojku B (Jednotné právní předpisy pro Smlouvu o mezinárodní železniční přepravě zboží - CIM) Úmluvy o mezinárodní železniční přepravě - COTIF];
Ř
„Řízená teplota“ nejvyšší teplota, při které může být bezpečně přepravován organický peroxid nebo samovolně se rozkládající látka;
S
„SADT“ viz „Teplota samourychlujícího se rozkladu“;
„Schválení“
„Vícestranné schválení“ pro přepravu látek třídy 7 je schválení, které bylo uděleno příslušným orgánem buď země původu vzoru, nebo země odeslání, podle toho, co je relevantní, a také příslušným orgánem každého státu, přes který nebo do kterého má být příslušná zásilka přepravena.
„Jednostranné schválení“ pro přepravu látek třídy 7 je schválení vzoru, které uděluje jen příslušný orgán země původu vzoru. Není-li země původu členským státem ADR, musí být toto schválení uznáno příslušným orgánem prvního členského státu ADR, který přijde se zásilkou do styku (viz 6.4.22.6).
„Skupinový obal“ viz „Obal skupinový“
„Směrnice ES“ rozhodnutí příslušných orgánů Evropského společenství, která jsou závazná, pokud se týče dosažených výsledků, pro všechny členské státy, jimž jsou adresována, avšak volba formy a metod je ponechána národním orgánům;
„Snímatelná cisterna“ viz „Cisterna snímatelná“
„Stabilizovaný tlak“ tlak obsahu tlakové nádoby v tepelné a difúzní rovnováze;
„Stupeň plnění“ poměr hmotnosti plynu k hmotnosti vody při 15°C, která by zcela naplnila tlakovou nádobu připravenou pro použití;
„Sud“ válcovitý obal z kovu, lepenky, plastu, překližky nebo jiných vhodných materiálů s plochými nebo oblými víky a dny (základnami). Pod tento pojem patří též obaly jiných tvarů, např. oblé obaly s hrdlem kuželovitého tvaru nebo obaly kelímkovitého tvaru. Pod tento pojem nepatří dřevěné sudy a kanystry.
„Svazek lahví“ soubor lahví, které jsou navzájem pevně spojeny a propojeny sběrným potrubím a jsou přepravovány jako jeden celek. Celkový hydraulický vnitřní objem nesmí přesáhnout 3.000 litrů, u svazku lahví určených pro přepravu toxických plynů třídy 2 (skupin začínajících písmenem T podle 2.2.2.1.3) je tento hydraulický vnitřní objem omezen na 1.000 litrů;
T
„Technický název“ uznávaný chemický, popřípadě biologický název nebo jiný název běžně používaný ve vědeckých a technických příručkách, časopisech a textech (viz 3.1.2.8.1.1);
„Těleso nádoby“ (pro všechny druhy IBC kromě kompozitních IBC) vlastní nádoba, včetně otvorů a jejich uzávěrů, avšak bez provozní výstroje;
„Teplota samourychlujícího se rozkladu“ (SADT) nejnižší teplota, při níž může nastat samourychlující se rozklad látky v obalu použitém při přepravě. Ustanovení pro určení SADT a účinků zahřátí pod uzavřením jsou uvedeny v části II Příručky zkoušek a kritérií (Manual of Tests and Criteria);
„Tlaková nádoba“ viz „Nádoba tlaková“
„Tlakový sud“ svařovaná přemístitelná tlaková nádoba s hydraulickým vnitřním objemem větším než 150 litrů, nejvýše však 1000 litrů (např. válcová nádoba vybavená obručemi pro válení a nádoba na lyžinách nebo v rámu);
„Trubková nádoba“ viz „Nádoba trubková“
„Tuhá látka“:
(a)
látka s bodem tání nebo bodem počátku tání vyšším než 20°C při tlaku 101,3 kPa; nebo
(b)
látka, která není kapalná podle zkušební metody ASTM D 4359-90 nebo která je pastovitá podle kritérií vztahujících se na zkoušku tekutosti (penetrometrická zkouška) popsanou v oddílu 2.3.4.;
„Tuhá vnitřní nádoba“ viz „Nádoba tuhá vnitřní“
U
„UIC“ International Union of Railways (Mezinárodní železniční unie) (UIC, 16 rue Jean Rey, F-75015 Paris, France);
„UN číslo“ čtyřmístné identifikační číslo látky nebo předmětu převzaté ze Vzorových předpisů OSN;
„UNECE“ United Nations Economic Commission for Europe (Evropská hospodářská komise OSN – EHK OSN) (UNECE, Palais des Nations, 8-14 avenue de la Paix, CH-1211 Geneve 10, Suisse);
„Uzávěr“ zařízení uzavírající otvor v nádobě;
„Uzavírající systém“ pro přepravu látek třídy 7 je konstruktérem specifikovaný a příslušným orgánem uznaný soubor štěpných látek a částí obalů, který je určen pro udržení kritické bezpečnosti;
„Uzavřené vozidlo“ vozidlo s uzavíratelnou nástavbou;
„Uzavřený kontejner“ viz „Kontejner uzavřený“
V
„Velká nádoba pro volně ložené látky (IBC)“ viz „IBC“
„Velký obal“ viz „Obal velký“
„Velký kontejner“ viz „Kontejner velký“
„Vícečlánkový kontejner na plyn“ (MEGC) přepravní prostředek obsahující články, které jsou navzájem propojeny spojovacím potrubím a namontovány na rámu. Následující články se považují za články vícečlánkového kontejneru na plyn: láhve, trubkové nádoby, tlakové sudy a svazky lahví, jakož i cisterny pro přepravu plynů, jak jsou definovány v 2.2.2.1.1, s vnitřním objemem větším než 450 litrů;
POZNÁMKA: K UN MEGC viz kapitola 6.7.
„Vložka“ hadice nebo pytel vložený do obalu, včetně velkých obalů nebo IBC, které však netvoří jeho nedílnou součást, včetně uzávěrů jeho otvorů;
„Vnější obal“ viz „Obal vnější“
„Vnitřní nádoba“ viz „Nádoba vnitřní“
„Vnitřní obal“ viz „Obal vnitřní“
„Vnitřní objem nádrže nebo komory nádrže“ cisterny je celkový vnitřní objem nádrže nebo komory nádrže vyjádřený v litrech nebo kubických metrech. Není-li možno nádrž nebo komoru nádrže z důvodů jejího tvaru nebo konstrukce zcela naplnit, musí se pro určení stupně plnění a pro značení cisterny použít tento snížený vnitřní objem“;
„Vozidlo s plachtou“ nekryté vozidlo opatřené plachtou pro ochranu nákladu;
„Vozidlo“ viz „Bateriové vozidlo“, „Uzavřené vozidlo“, „Nekryté vozidlo“, „Vozidlo s plachtou“ a „Cisternové vozidlo“;
„Vozová zásilka“ každá zásilka od jednoho odesilatele, pro kterou je výlučně vyhrazeno použití vozidla nebo velkého kontejneru, přičemž všechny úkony spojené s nakládkou a vykládkou se vykonávají podle příkazů odesilatele nebo příjemce;
POZNÁMKA: Odpovídající pojem pro třídu 7 je „výlučné použití“.
„Vykládce“ podnik, který
(a)
snímá kontejner, kontejner pro volně ložené látky, MEGC, cisternový kontejner nebo přemístitelnou cisternu z vozidla; nebo
(b)
vykládá balené nebezpečné věci, malé kontejnery nebo přemístitelné cisterny z vozidla nebo kontejneru; nebo
(c)
vyprazdňuje nebezpečné věci z cisterny (cisternového vozidla, snímatelné cisterny, přemístitelné cisterny nebo cisternového kontejneru) nebo z bateriového vozidla, MEMU nebo MEGC nebo z vozidla, velkého kontejneru nebo malého kontejneru pro přepravu ve volně loženém stavu nebo z kontejneru pro volně ložené látky;
„Výlučné použití“ pro přepravu látek třídy 7 je výhradní použití vozidla nebo velkého kontejneru jediným odesílatelem, přičemž všechny postupy nakládky a vykládky před přepravou, během přepravy a po přepravě jsou prováděny podle pokynů odesilatele nebo příjemce;
„Výměnná nástavba“ “ viz „Kontejner“;
„Výpočtový tlak“ teoretický tlak rovný nejméně zkušebnímu tlaku, který může více nebo méně překročit provozní tlak podle stupně nebezpečnosti představovaného přepravovanou látkou. Slouží výhradně pro určení tloušťky stěn nádrže, nezávisle na jakémkoli vnitřním nebo vnějším výztužném zařízení;
POZNÁMKA: K přemístitelným cisternám viz kapitolu 6.7.
„Vyprazdňovací tlak“ nejvyšší tlak skutečně vyvinutý v cisterně při jejím vyprazdňování pod tlakem;
„Vytápěcí systém s vnitřním spalováním“ zařízení používající přímo kapalné nebo plynné palivo a nepoužívající odpadní teplo z hnacího motoru vozidla;
„Vzor“ pro přepravu látek třídy 7 je popis radioaktivní látky zvláštní formy, nízkodisperzní radioaktivní látky, kusu nebo obalu, který umožňuje jejich úplnou identifikaci. Popis může obsahovat specifikace, konstrukční výkresy, zprávy, ze kterých je zřejmý soulad s právními předpisy, a jinou relevantní dokumentaci;
„Vzorové předpisy OSN“ vzorové předpisy v příloze k šestnáctému revidovanému vydání Doporučení pro přepravu nebezpečných věcí OSN, vydaného Organizací spojených národů (ST/SG/AC.10/1/Rev. 16);
Z
„Záchranný obal“ viz „Obal záchranný“
„Zajištění kvality“ systematický program inspekcí a kontrol uplatňovaný jakoukoli organizací nebo institucí, jehož cílem je poskytnout přiměřenou záruku, že bezpečnostní požadavky ADR jsou v praxi plněny;
„Zásobníkový systém s hydridem kovu“ samostatný kompletní systém pro akumulaci vodíku, včetně nádoby, hydridu kovu, zařízení pro vyrovnávání tlaku, uzavíracího ventilu, provozní výstroje a vnitřních komponentů, používaný pouze pro přepravu vodíku;
„Záruka plnění předpisů“ (radioaktivní látky) systematický program opatření uplatňovaných příslušným orgánem, jehož cílem je zajistit plnění požadavků ADR v praxi;
„Zásilka“ jakýkoli kus nebo více kusů, nebo náklad nebezpečných věcí předaný odesilatelem k přepravě;
„Zkouška těsnosti“ zkouška pro ověření těsnosti cisterny, obalu nebo IBC, jakož i výstroje a uzávěrů;
POZNÁMKA: K přemístitelným cisternám viz kapitolu 6.7.
„Zkušební tlak“ tlak, který se musí použít během první a periodické tlakové zkoušky.;
POZNÁMKA: K přemístitelným cisternám viz kapitolu 6.7.
„Žadatel“ je v případě posuzování shody výrobce nebo jeho oprávněný zástupce ve státě smluvní strany. V případě periodických inspekcí, meziperiodických inspekcí a mimořádných kontrol se žadatelem rozumí zkušebna, provozovatel nebo jejich oprávněný zástupce ve státě smluvní strany.
POZNÁMKA: Výjimečně smí o posouzení shody požádat třetí strana (např. provozovatel podle definice v oddílu 1.2.1).
1.2.2
Měrové jednotky
1.2.2.1
V dohodě ADR se používá těchto měrových jednotek.a
Veličina| Jednotka SI b| Přípustná doplňková (vedlejší) jednotka| Vztah mezi jednotkami
---|---|---|---
Délka| m (metr)| -| -
Plošný obsah| m2 (čtverečný metr)| -| -
Objem| m3 (krychlový metr)| I c (litr)| 1 / = 10-3 m3
Čas| s (sekunda)| min. (minuta)| 1 min. = 60 s
h (hodina)| 1 h = 3 600 s
d (den)| 1 d = 86 400 s
Hmotnost| kg (kilogram)| g (gram)| 1g = 10-3 kg
t (tuna)| 1 t = 103 kg
Hustota| kg/m3| kg/l| 1 kg/l = 103 kg/m3
Teplota| K (kelvin)| °C (stupeň Celsia)| 0 °C = 273.15 K
Teplotní rozdíl| K (kelvin)| °C (stupeň Celsia)| 1 °C = 1 K
Síla| N (newton)| -| 1 N = 1 kg.m/s2
Tlak| Pa (pascal)| | 1 Pa = 1 N/m2
bar (bar)| 1 bar = 105 Pa
Mechanické napětí| N/m2| N/mm2| 1 N/mm2 = 1 MPa
Práce| | kWh (kilowatthodina)| 1 kWh = 3,6 MJ
Energie| J (joule)| | 1 J = 1 N.m = 1 W.s
Teplo| | eV (elektronvolt)| 1 eV = 0,1602.10-18J
Výkon| W (watt)| -| 1 W = 1 J/s = 1 N.m/s
Viskozita kinematická| m2/s| mm2/s| 1 mm2/s = 10-6 m2/s
Viskozita dynamická| Pa.s| mPa.s| 1 mPa.s = 10-3 Pa.s
Aktivita| Bq (bequerel)| |
Ekvivalent dávkové intenzity| | |
Sv (sievert)
a
Pro přepočet dosud používaných jednotek na jednotky SI platí následující zaokrouhlené hodnoty:
Síla| Napětí
---|---
1 kg| = 9,807 N| 1 kg/mm2| = 9,807 N/mm2
1 N| = 0,102 kg| 1 N/mm2| = 0,102 kg/mm2
Tlak
1 Pa| = 1 N/m2| = 10-5 bar| = 1,02 x 10-5 kg/cm-2| = 0,75 x 10-2 torr
1 bar| = 105 Pa| = 1,02 kg/cm2| = 750 torr|
1 kg/cm2| = 9,807 x 104 Pa| = 0,9807 bar| = 736 torr|
1 torr| = 1,33 x 102 Pa| = 1,33 x 10-3 bar| = 1,36 x 10-3 kg/cm2|
Práce, energie, teplo
1 J| = 1 N.m| = 0,278 x 10-6 kWh| = 0,102 kgm| = 0,239 x 10-3 kcal
1 kWh| = 3,6 x 106 J| = 367 x 103 kgm| = 860 kcal|
1 kgm| = 9,807 J| = 2,72 x 10-6 kWh| = 2,34 x 10-3 kcal|
1 kcal| = 4,19 x 103 J| = 1,16 x 10-3 kWh| = 427 kgm|
Výkon| Kinematická viskozita
1 W| = 0,102 kgm/s| = 0,86 kcal/h| 1 m2/s = 104 St (stoků)
1 kgm/s| = 9,807 W| = 8,43 kcal/h| 1 St= 10-4 m2/s
1 kcal/h| = 1,16 W| = 0,119 kgm/s|
Dynamická viskozita
1 Pa.s| = 1 N.s/m2| = 10 P (poise)| = 0,102 kg.s/m2
1 P| = 0,1 Pa.s| = 0,1 N.s/m2| = 1,02 x 10-2 kg.s/m2
1 kg.s/m2| = 9,807 Pa.s| = 9,807 N.s/m2| = 98,07 P
b
Mezinárodní soustava měrových jednotek SI je výsledkem usnesení Generální konference pro míry a váhy (Adresa: Pavillon de Breteuil, Parc de St-Cloud, F-92 310 Sévres).
c
Namísto zkratky „l“ pro litr při použití psacího stroje, u něhož není rozdíl mezi písmenem „l“ a číslicí „1“, je dovoleno používat zkratky “L“.
Desetinné násobky a díly jednotky mohou být tvořeny těmito předponami nebo značkami umístěnými před názvem nebo před značkou jednotky:
Činitel| | | Předpona| Značka
---|---|---|---|---
1 000 000 000 000 000 000| = 1018| trilion| exa| E
1 000 000 000 000 000| = 1015| biliarda| peta| P
1 000 000 000 000| = 1012| bilion| tera| T
1 000 000 000| = 109| miliarda| giga| G
1 000 000| = 106| milion| mega| M
1 000| = 103| tisíc| kilo| K
100| = 102| sto| hekto| H
10| = 101| deset| deka| da
0.1| = 10-1| desetina| deci| d
0.01| = 10-2| setina| centi| c
0.001| = 10-3| tisícina| milli| m
0.000 001| = 10-6| miliontina| mikro| μ
0.000 000 001| = 10-9| miliardtina| nano| n
0.000 000 000 001| = 10-12| bilióntina| piko| p
0.000 000 000 000 001| = 10-15| biliardtina| femto| f
0.000 000 000 000 000 001| = 10-18| trilióntina| atto| a
POZNÁMKA: 109 = 1 billion je použití násobku měrových jednotek Spojenými národy v angličtině. Analogicky je pak 10-9 = 1 biliontina.
1.2.2.2
Není-li výslovně stanoveno jinak, značí znaménko “%“ v ADR:
(a)
u směsí tuhých nebo kapalných látek, jakož i u roztoků a u tuhých látek zvlhčených kapalinou, část hmotnosti z celkové hmotnosti směsi, roztoku nebo zvlhčené látky vyjádřená v procentech;
(b)
u směsí stlačených plynů, jsou-li plněny tlakově, část objemu z celkového objemu plynné směsi vyjádřená v procentech, nebo, jsou-li plněny podle hmotnosti, část hmotnosti z celkové hmotnosti plynné směsi vyjádřená v procentech;
(c)
u směsí zkapalněných plynů a rozpuštěných plynů část hmotnosti z celkové hmotnosti směsi vyjádřená v procentech.
1.2.2.3
Tlaky všeho druhu, týkající se nádob (např. zkušební tlak, vnitřní tlak, tlak, při němž se otevírá pojistný ventil) jsou vždy udány jako přetlak (tlak převyšující atmosférický tlak); naproti tomu tenze par je vždy vyjádřena jako absolutní tlak.
1.2.2.4
Pokud ADR stanoví stupeň plnění nádob, vztahuje se tento stupeň vždy na základní teplotu látek 15°C, není-li udána jiná teplota.
KAPITOLA 1.3
ŠKOLENÍ OSOB PODÍLEJÍCÍCH SE NA PŘEPRAVĚ NEBEZPEČNÝCH
VĚCÍ
1.3.1
Rozsah a uplatnění
Osoby, které jsou zaměstnanci účastníků přepravy nebezpečných věcí uvedených v kapitole 1.4 a jejichž pracovní povinnosti se týkají přepravy nebezpečných věcí, musí být vyškoleny o předpisech pro dopravu takových věcí podle své odpovědnosti a pracovní náplně. Před převzetím odpovědností musí být zaměstnanci vyškoleni podle 1.3.2 a činnosti, pro které, dosud neabsolvovali vyžadované školení, smějí vykonávat pouze pod přímým dohledem vyškolené osoby. Školení se musí zaměřit také na specifická ustanovení vztahující se na bezpečnost při přepravě nebezpečných věcí, uvedená v kapitole 1.10.
POZNÁMKA 1
: O školení bezpečnostního poradce viz oddíl 1.8.3.
POZNÁMKA 2
: O školení osádky vozidla viz kapitolu 8.2.
POZNÁMKA 3
: O školení ke třídě 7, viz též 1.7.2.5.
POZNÁMKA 4
: Školení musí být provedeno před převzetím úkolů týkajících se přepravy nebezpečných věcí.
1.3.2
Forma školení
Školení musí mít následující obsah odpovídající odpovědnosti a pracovní činnosti dotyčné osoby.
1.3.2.1
Všeobecné bezpečnostní školení
Personál musí být seznámen se všeobecnými ustanoveními předpisů o přepravě nebezpečných věcí.
1.3.2.2
Specifické školení
Personál musí být vyškolen přiměřeně ke svým povinnostem a odpovědnostem o ustanoveních předpisů týkajících se dopravy nebezpečných věcí.
Pokud je přeprava nebezpečných věcí prováděna kombinovanou (multimodální) dopravou, personál musí být seznámen s předpisy ostatních druhů dopravy zúčastněných na přepravním procesu.
1.3.2.3
Bezpečnostní školení
Personál musí být proškolen o rizikách a nebezpečích, které představují nebezpečné věci, přiměřeně stupni rizika zranění nebo ozáření při nehodě při přepravě těchto věcí, včetně jejich nakládky a vykládky.
Školení musí být provedeno tak, aby se personál seznámil s bezpečnou manipulací a nouzovými postupy.
1.3.2.4
Školení musí být periodicky doplňováno obnovovacím školením s ohledem na změny předpisů.
1.3.3
Dokumentace
Záznamy o školeních absolvovaných podle této kapitoly musí být uchovávány zaměstnavatelem a musí být na požádání k dispozici zaměstnanci nebo příslušnému orgánu. Záznamy musí být zaměstnavatelem uchovávány po dobu stanovenou příslušným orgánem. Záznamy o školeních musí být zkontrolovány při nástupu do nového zaměstnání.
KAPITOLA 1.4
POVINNOSTI ÚČASTNÍKŮ PŘEPRAVY Z HLEDISKA BEZPEČNOSTI
1.4.1
Všeobecná bezpečnostní opatření
1.4.1.1
Účastníci přepravy nebezpečných věcí musí učinit přiměřená opatření podle povahy a rozsahu předvídatelných nebezpečí tak, aby se zabránilo vzniku škod nebo zranění a, popřípadě, aby se minimalizovaly jejich následky. Musí však ve všech případech splnit požadavky ADR vztahující se na jejich činnost.
1.4.1.2
Pokud se vyskytuje bezprostřední riziko, že může být přímo ohrožena bezpečnost veřejnosti, účastníci přepravy musí neprodleně uvědomit zásahové jednotky a musí jim sdělit všechny informace potřebné pro jejich činnost.
1.4.1.3
ADR může stanovit určité povinnosti různých účastníků.
Jestliže smluvní strana usoudí, že to nezpůsobí zhoršení bezpečnosti, může ve své vnitrostátní legislativě přesunout povinnosti týkající se jednoho uvedeného účastníka na jednoho nebo několik jiných účastníků, pokud jsou splněny povinnosti uvedené v oddílech 1.4.2 a 1.4.3. Tyto odchylky musí být sděleny smluvní stranou sekretariátu Evropské hospodářské komise Organizace spojených národů, který je dá na vědomí smluvním stranám.
Ustanovení oddílů 1.2.1, 1.4.2 a 1.4.3 týkající se definic účastníků a jejich příslušných povinností se nedotýkají ustanovení vnitrostátních předpisů týkajících se právních důsledků (trestnost, odpovědnost atd.) vznikajících ze skutečnosti, že dotyčný účastník je např. právnická osoba, samostatně výdělečná osoba, zaměstnavatel nebo zaměstnanec.
1.4.2
Povinnosti hlavních účastníků
POZNÁMKA 1
: Někteří účastníci, kterým jsou v této kapitole ukládány bezpečnostní povinnosti, mohou být jedním a tímtéž podnikem. Činnosti a odpovídající bezpečnostní povinnosti účastníka mohou být převzaty více podniky.
POZNÁMKA 2
: K radioaktivním látkám viz též 1.7.6.
1.4.2.1
Odesilatel
1.4.2.1.1
Odesilatel nebezpečných věcí je povinen předat k přepravě jen zásilky, které odpovídají požadavkům ADR. V rámci oddílu 1.4.1 musí zejména:
(a)
přesvědčit se, že nebezpečné věci jsou zařazeny a připuštěny k přepravě podle ADR;
(b)
předat dopravci informace a údaje a popřípadě požadované přepravní a průvodní doklady (povolení, schválení, oznámení, osvědčení atd.), zejména s ohledem na ustanovení kapitoly 5.4 a tabulek v části 3;
(c)
použít pouze obaly, velké obaly, velké nádoby pro volně ložené látky (IBC) a cisterny (cisternová vozidla, snímatelné cisterny, bateriová vozidla, MEGC, přemístitelné cisterny a cisternové kontejnery) schválené a vhodné pro přepravu dotyčných látek a označené podle ADR;
(d)
splnit požadavky týkající se způsobu odeslání a omezení přepravy;
(e)
zajistit aby i prázdné nevyčištěné a neodplyněné cisterny (cisternová vozidla, snímatelné cisterny, bateriová vozidla, MEGC, přemístitelné cisterny a cisternové kontejnery) nebo prázdná nevyčištěná vozidla a prázdné nevyčištěné velké nebo malé kontejnery pro volně ložené látky byly příslušně označeny a opatřeny bezpečnostními značkami a aby prázdné nevyčištěné cisterny byly uzavřeny a poskytovaly stejné záruky těsnosti, jako kdyby byly plné.
1.4.2.1.2
Jestliže odesilatel používá služeb jiných účastníků (balič, nakládce, plnič atd.), musí učinit přiměřená opatření, aby bylo zajištěno, že zásilka splňuje předpisy ADR. Může se však v případech uvedených v 1.4.2.1.1 a), b), c) a e) spolehnout na informace a údaje poskytnuté mu jinými účastníky.
1.4.2.1.3
Pokud odesilatel jedná z pověření třetí osoby, pak tato musí odesilatele písemně upozornit, že se jedná o nebezpečné věci a poskytnout mu všechny informace a doklady potřebné ke splnění jeho povinností.
1.4.2.2
Dopravce
1.4.2.2.1
V souvislosti s oddílem 1.4.1, kde je to vhodné, dopravce musí zejména:
(a)
ověřit si, že nebezpečné věci, které se mají přepravovat, je dovoleno přepravovat podle ADR;
(b)
přesvědčit se, že všechny informace předepsané v ADR ve vztahu k nebezpečným věcem, které se mají přepravovat, byly před přepravou odesilatelem poskytnuty, že je v dopravní jednotce předepsaná dokumentace, nebo pokud je namísto papírové dokumentace používán systém elektronického zpracování dat (EDP) nebo systém elektronické výměny dat (EDI), že jsou během přepravy k dispozici údaje způsobem, který je alespoň rovnocenný papírové dokumentaci;
(c)
vizuálně se přesvědčit, že vozidla a náklad jsou bez viditelných závad, netěsností nebo trhlin, že nechybí výbava atd.;
(d)
přesvědčit se, že neprošlo datum příští zkoušky cisternových vozidel, bateriových vozidel, snímatelných cisteren, přemístitelných cisteren, cisternových kontejnerů a MEGC;
POZNÁMKA: Cisterny, bateriová vozidla a MEGC však smějí být přepravovány po uplynutí tohoto data za podmínek uvedených v 4.1.6.10 (v případě bateriových vozidel a MEGC obsahujících jako články tlakové nádoby), 4.2.4.4, 4.3.2.4.4, 6.7.2.19.6, 6.7.3.15.6 nebo 6.7.4.14.6.
(e)
přesvědčit se, že vozidla nejsou přetížena;
(f)
přesvědčit se, že byly připevněny bezpečnostní značky a označení předepsané pro vozidla;
(g)
přesvědčit se, že je ve vozidle výbava předepsaná v písemných pokynech pro řidiče.
Pokud je to vhodné, toto všechno musí být provedeno na základě přepravních dokladů a průvodních dokladů vizuální prohlídkou vozidla nebo kontejnerů a popřípadě nákladu.
1.4.2.2.2
Dopravce však se může v případech uvedených v 1.4.2.2.1 a), b), e), a f) spolehnout na informace a údaje poskytnuté mu jinými účastníky.
1.4.2.2.3
Pokud dopravce zjistí podle 1.4.2.2.1 porušení předpisů ADR, nesmí přepravit zásilku, pokud nedošlo k odstranění nedostatků.
1.4.2.2.4
Pokud je během cesty zjištěna závada, která by mohla ohrozit bezpečnost přepravy, pak se musí zásilka pokud možno co nejrychleji zadržet s ohledem na požadavky bezpečnosti silničního provozu, bezpečného odstavení zásilky a bezpečnosti veřejnosti. V přepravě se může pokračovat až tehdy, až zásilka splňuje platné předpisy. Příslušný(é) orgán(y) může (mohou) pro zbytek cesty vydat povolení pro pokračování přepravy.
Pokud nemůže být dosaženo splnění předpisů a není vydáno povolení pro zbytek cesty, příslušný(é) orgán(y) musí dopravci poskytnout nezbytnou administrativní podporu. Totéž se vztahuje i na případ, kdy dopravce informuje tento/tyto příslušný(é) orgán(y), že nebezpečná povaha přepravovaných věcí mu nebyla odesilatelem oznámena, a že by si přál v souladu s právním předpisem vztahujícím se zejména na přepravní smlouvu tyto věci vyložit, zničit nebo je učinit neškodnými.
1.4.2.2.5
(Vyhrazeno)
1.4.2.3
Příjemce
1.4.2.3.1
Příjemce má povinnost nezdržovat bez pádných důvodů převzetí věcí a po vykládce ověřit, že jsou dodrženy předpisy ADR, které se ho týkají,.
1.4.2.3.2
Pokud se při kontrole u kontejneru zjistí porušení předpisů ADR, příjemce nesmí vrátit kontejner dopravci, dokud zjištěné závady nebyly odstraněny.
1.4.2.3.3
Jestliže příjemce používá služeb jiných účastníků (provádějících vykládku, čištění, dekontaminaci atd.), musí provést náležitá opatření k tomu, aby byly dodrženy požadavky uvedené v 1.4.2.3.1 a 1.4.2.3.2 ADR.
1.4.3
Povinnosti ostatních účastníků
Nevyčerpávající seznam ostatních účastníků a jejich příslušných povinností je uveden dále. Povinnosti těchto ostatních účastníků vyplývají z oddílu 1.4.1 uvedeného výše, pokud vědí nebo by měli vědět, že jejich činnost tvoří část přepravního procesu podléhajícího ADR.
1.4.3.1
Nakládce
1.4.3.1.1.
V souvislosti s oddílem 1.4.1 nakládce má zejména následující povinnosti:
(a)
smí předat nebezpečné věci dopravci pouze tehdy, je-li jejich přeprava podle ADR dovolena;
(b)
musí, pokud předává k přepravě balené nebezpečné věci nebo nevyčištěné prázdné obaly, zkontrolovat, zda obal není poškozen. Nesmí předat k přepravě kus, jehož obal je poškozen, zejména není-li těsný, a jsou úniky nebo možnost úniku nebezpečných látek, dokud závada není odstraněna; tato povinnost se vztahuje též na prázdné nevyčištěné obaly;
(c)
musí, pokud nakládá nebezpečné věci do vozidla nebo velkého nebo malého kontejneru, splnit zvláštní předpisy pro nakládku a manipulaci.
(d)
musí po nakládce nebezpečných věcí do kontejneru splnit předpisy týkající se označení nebezpečnosti podle kapitoly 5.3;
(e)
musí při nakládce kusů dodržet zákazy společné nakládky rovněž s přihlédnutím k nebezpečným věcem, které jsou již ve vozidle nebo velkém kontejneru, jakož i předpisy týkající se oddělení potravin, poživatin a krmiv.
1.4.3.1.2
Nakládce se však může v případech uvedených v 1.4.3.1.1 a), d) a e) spolehnout na informace a údaje poskytnuté mu jinými účastníky.
1.4.3.2
Balič
V souvislosti s oddílem 1.4.1 balič musí splnit zejména:
(a)
předpisy týkající se podmínek balení nebo podmínek společného balení, a
(b)
pokud připravuje kusy pro přepravu, předpisy týkající se nápisů a bezpečnostních značek na kusech.
1.4.3.3
Plnič
V souvislosti s oddílem 1.4.1 plnič musí splnit zejména následující povinnosti:
(a)
musí ověřit před plněním cisteren, že tyto cisterny a jejich výstroj jsou v dobrém technickém stavu;
(b)
musí se přesvědčit, že neprošlo datum příští zkoušky cisternových vozidel, bateriových vozidel, snímatelných cisteren, přemístitelných cisteren, cisternových kontejnerů a MEGC;
(c)
smí plnit cisterny pouze nebezpečnými věcmi, které je dovoleno v těchto cisternách přepravovat;
(d)
musí při plnění cisterny dodržet ustanovení týkající se nebezpečných věcí v sousedních komorách;
(e)
musí během plnění cisterny dodržet nejvyšší dovolený stupeň plnění nebo nejvyšší dovolenou hmotnost obsahu na litr jejího vnitřního objemu pro plněnou látku;
(f)
musí po naplnění cisterny zkontrolovat těsnost uzavíracích zařízení;
(g)
musí zajistit, aby žádné nebezpečné zbytky naplněné látky neulpívaly na vnějším povrchu jím naplněných cisteren;
(h)
musí při přípravě nebezpečných věcí k přepravě zajistit, aby předepsané výstražné oranžové tabulky a velké bezpečnostní značky nebo bezpečnostní značky byly připevněny na cisterny, na vozidla a na velké a malé kontejnery pro volně ložené látky v souladu s příslušnými předpisy.
(i)
(Vyhrazeno)
(j)
musí se při plnění vozidel nebo kontejnerů volně loženými nebezpečnými věcmi ujistit, že jsou dodržena příslušná ustanovení kapitoly 7.3.
1.4.3.4
Provozovatel cisternového kontejneru nebo přemístitelné cisterny
V souvislosti s oddílem 1.4.1 provozovatel cisternového kontejneru nebo přemístitelné cisterny musí zejména:
(a)
zajistit dodržení předpisů pro konstrukci, výstroj, zkoušky a značení;
(b)
zajistit, aby údržba nádrží a jejich výstroje byla prováděna způsobem, který zaručí, že cisternový kontejner nebo přemístitelná cisterna bude za normálních provozních podmínek odpovídat předpisům ADR až do své příští inspekce;
(c)
zajistit provedení mimořádné kontroly, jestliže může být bezpečnost nádrže nebo její výstroje snížena opravou, změnou nebo nehodou.
1.4.3.5
(Vyhrazeno)
1.4.3.6
(Vyhrazeno)
1.4.3.7
Vykládce
POZNÁMKA: Vykládka v tomto pododdílu zahrnuje snímání, vykládku a vyprazdňování, jak je uvedeno v definici vykládce v 1.2.1.
1.4.3.7.1
V souvislosti s oddílem 1.4.1 vykládce musí zejména:
(a)
přesvědčit se, že jsou vykládány správné věci srovnáním příslušných informací v přepravním dokladu s informacemi na kusu, kontejneru, cisterně, MEMU, MEGC nebo vozidle;
(b)
před vykládkou a během ní překontrolovat, zda obaly, cisterna, vozidlo nebo kontejner nejsou poškozeny do té míry, že by to ohrozilo vykládku. V tomto případě zajistit, aby vykládka nebyla provedena, dokud nebudou učiněna náležitá opatření;
(c)
dodržet všechny příslušné předpisy týkající se vykládky;
(d)
ihned po vykládce cisterny, vozidla nebo kontejneru:
(i)
odstranit všechny nebezpečné zbytky, které ulpěly na vnější straně cisterny, vozidla nebo kontejneru během vykládky; a
(ii)
zajistit uzavření ventilů a kontrolních otvorů;
(e)
zajistit, aby bylo provedeno předepsané vyčištění a dekontaminace vozidel nebo kontejnerů; a
(f)
zajistit, aby kontejnery po jejich úplném vyložení, vyčištění a dekontaminaci už nebyly označeny podle kapitoly 5.3.
1.4.3.7.2
Jestliže vykládce používá služeb jiných účastníků (provádějících čištění, dekontaminaci atd.), musí provést náležitá opatření k tomu, aby byly dodrženy předpisy ADR.
KAPITOLA 1.5
ODCHYLKY
1.5.1
Dočasné odchylky
1.5.1.1
Podle článku 4, odstavce 3 ADR se mohou příslušné orgány smluvních stran dohodnout přímo mezi sebou, že určité přepravy po jejich území se budou dočasně provádět odchylně od předpisů ADR, za podmínky, že tím není snížena bezpečnost. Orgán, který byl iniciátorem této dočasné odchylky, musí takové odchylky oznámit sekretariátu Evropské hospodářské komise Organizace spojených národů, který je dá na vědomí smluvním stranám1.
POZNÁMKA: „Zvláštní ujednání“ podle oddílu 1.7.4 se nepovažuje za dočasnou odchylku podle tohoto oddílu.
1.5.1.2
Doba platnosti dočasné odchylky nesmí být delší než pět let od data jejího vstupu v platnost. Dočasná odchylka automaticky pozbývá platnosti datem vstupu v platnost příslušné změny ADR.
1.5.1.3
Přepravy na základě dočasných odchylek jsou přepravami podle ADR.
1.5.2
(Vyhrazeno)
KAPITOLA 1.6
PŘECHODNÁ USTANOVENÍ
1.6.1
Všeobecná ustanovení
1.6.1.1
Pokud není stanoveno jinak, látky a předměty ADR mohou být přepravovány do 30. června 2011 podle předpisů ADR platných do 31. prosince 2010.
1.6.1.2
(Vypuštěno)
1.6.1.3
Látky a předměty třídy 1 patřící ozbrojeným silám smluvní strany, které byly zabaleny před 1. lednem 1990 podle předpisů ADR platných v této době, mohou být přepravovány po 31. prosinci 1989, pokud jsou obaly nepoškozeny a jsou uvedeny v přepravním dokladu jako vojenské věci zabalené před 1. lednem 1990. Ostatní ustanovení platná od 1. ledna 1990 pro tuto třídu musí být dodržena.
1.6.1.4
Látky a předměty třídy 1, které byly zabaleny mezi 1. lednem 1990 a 31. prosincem 1996 podle předpisů ADR platných v této době, mohou být přepravovány po 31. prosinci 1996, pokud jsou obaly nepoškozeny a jsou uvedeny v přepravním dokladu jako věci třídy 1 zabalené mezi 1. lednem 1990 a 31.prosincem 1996.
1.6.1.5
(Vyhrazeno)
1.6.1.6
Velké nádoby pro volně ložené látky (IBC) vyrobené před 1. lednem 2003 podle předpisů bodu 3612 (1) platných do 30. června 2001, které však nesplňují předpisy týkající se výšky písmen, číslic a symbolů v 6.5.2.1.1 platné od 1. července 2001, smějí být dále používány.
1.6.1.7
Typová schválení pro sudy, kanystry a kompozitní obaly vyrobené z polyetylénu o vysoké nebo střední molekulární hmotnosti vydaná před 1. červencem 2005 podle ustanovení 6.1.5.2.6 platných do 31. prosince 2004, které však nesplňují ustanovení pododdílu 4.1.1.19, budou dále platná až do 31. prosince 2009. Každý takový obal vyrobený a označený na základě těchto typových schválení může být používán až do konce své dovolené doby používání stanovené v pododdílu 4.1.1.15.
1.6.1.8
Stávající oranžové tabulky, které splňují požadavky pododdílu 5.3.2.2 platné do 31. prosince 2004, smějí být dále používány, pokud jsou splněny požadavky uvedené v 5.3.2.2.1 a 5.3.2.2.2, že tabulka, čísla a písmena musí zůstat upevněny bez ohledu na orientaci vozidla.
1.6.1.9
(Vypuštěno)
1.6.1.10
Lithiové články a baterie vyrobené před 1. červencem 2003, které byly vyzkoušeny podle předpisů platných do 31. prosince 2002, avšak nebyly vyzkoušeny podle předpisů platných od 1. ledna 2003, jakož i zařízení obsahující takové lithiové články nebo baterie, mohou být dále přepravovány až do 30. června 2013, pokud jsou splněna všechna ostatní platná ustanovení.
1.6.1.11
Schválení typu pro sudy, kanystry a kompozitní obaly vyrobené z polyetylénu o vysoké nebo střední molekulární hmotnosti a pro IBC z polyetylénu o vysoké molekulární hmotnosti, vydaná před 1. červencem 2007 podle požadavků v oddílu 6.1.6.1 (a) platných do 31. prosince 2006, které však neodpovídají požadavkům v oddílu 6.1.6.1 (a) platným od 1. ledna 2007, jsou nadále platná.
1.6.1.12
(Vypuštěno)
1.6.1.13
(Vypuštěno)
1.6.1.14
IBC vyrobené před 1. lednem 2011 a odpovídající konstrukčnímu typu, který neprošel vibrační zkouškou podle 6.5.6.13, nebo který nemusel splňovat kritéria odstavce 6.5.6.9.5 (d) v době, kdy byl podroben zkoušce volným pádem, smějí být dále používány.
1.6.1.15
IBC vyrobené, rekonstruované nebo opravené před 1. lednem 2011 nemusí být označeny nejvyšším dovoleným stohovacím zatížením podle 6.5.2.2.2. Takové IBC, které nejsou označeny podle 6.5.2.2.2, smějí být dále používány po 31. prosinci 2010, avšak musí být označeny podle 6.5.2.2.2, jsou-li rekonstruovány nebo opraveny po tomto datu.
1.6.1.16
Zvířecí materiál napadený původci nemocí zařazenými do kategorie B, jinými než jsou ti, kteří by byli přiřazeni ke kategorii A, pokud by byli v kulturách (viz 2.2.62.1.12.2), smí být přepravován podle předpisů stanovených příslušným orgánem až do 31. prosince 2014.1
1.6.1.17
(Vypuštěno)
1.6.1.18
(Vypuštěno)
1.6.1.19
Ustanovení v 2.2.9.1.10.3 a 2.2.9.1.10.4 týkající se klasifikace látek ohrožujících životní prostředí platná do 31. prosince 2010 smějí být používána až do 31. prosince 2013.
1.6.1.20
Bez ohledu na předpisy kapitoly 3.4 platné od 1. ledna 2011, nebezpečné věci balené v omezených množstvích, jiné než ty, jimž je ve sloupci (7a) tabulky A kapitoly 3.2 přiřazena číslice „0“, smějí být dále přepravovány až do 30. června 2015 podle předpisů kapitoly 3.4 platných do 31. prosince 2010. Avšak v takovém případě smějí být ustanovení v 3.4.12 až 3.4.15 platná od 1. ledna 2011 používána od 1. ledna 2011. Pro účely použití poslední věty v 3.4.13 (b), je-li přepravovaný kontejner označen značkou vyžadovanou v oddílu 3.4.12 platném do 31. prosince 2010, smí být dopravní jednotka označena značkou vyžadovanou v oddílu 3.4.15 platném od 1. ledna 2011.
1.6.1.21
Členské státy smějí dále vydávat osvědčení o školení pro řidiče odpovídající vzoru platnému do 31. prosince 2010, namísto osvědčení odpovídajících požadavkům odstavce 8.2.2.8.5, až do 31. prosince 2012. Taková osvědčení se smějí dále používat až do konce jejich pětileté platnosti.
1.6.1.22
Vnitřní nádoby kompozitních IBC vyrobené před 1. červencem 2011 a značené podle předpisů v 6.5.2.2.4 platných do 31. prosince 2010 se smějí dále používat.
1.6.2
Tlakové nádoby a nádoby pro třídu 2
1.6.2.1
Nádoby vyrobené před 1. lednem 1997, které neodpovídají předpisům ADR platným od 1. ledna 1997, ale jejichž přeprava byla dovolena podle předpisů ADR platných do 31. prosince 1996, mohou být používány i po tomto datu, jestliže splňují předpisy pro periodické zkoušky podle pokynů pro balení P200 a P203.
1.6.2.2
Láhve podle definice uvedené v oddílu 1.2.1, které byly podrobeny první inspekci nebo periodické inspekci před 1. lednem 1997, smějí být přepravovány prázdné a nevyčištěné bez označení bezpečnostními značkami až do data jejich příštího opětovného naplnění nebo příští periodické inspekce.
1.6.2.3
Nádoby určené pro přepravu látek třídy 2, vyrobené před 1. lednem 2003, smějí být nadále opatřeny, po 1. lednu 2003, značením podle předpisů platných do 31.prosince 2002.
1.6.2.4
Tlakové nádoby zkonstruované a vyrobené podle technických předpisů, které již nejsou uznávány podle 6.2.5, mohou být dále používány.
1.6.2.5
Tlakové nádoby a jejich uzávěry zkonstruované a vyrobené podle norem platných v době jejich výroby, (viz. 6.2.4) podle ustanovení ADR, která platila v té době, mohou být dále používány, pokud to není omezeno zvláštním přechodným ustanovením.
1.6.2.6
Tlakové nádoby pro jiné látky, než jsou látky třídy 2, vyrobené před 1. červencem 2009 podle ustanovení pododdílu 4.1.4.4 platných do 31. prosince 2008, které však neodpovídají ustanovením pododdílu 4.1.3.6 platným od 1. ledna 2009, smějí být dále používány, pokud jsou dodržena ustanovení pododdílu 4.1.4.4 platná do 31. prosince 2008.
1.6.2.7
Členské státy smějí dále používat ustanovení odstavců 6.2.1.4.1 až 6.2.1.4.4 platná do 31. prosince 2008 namísto ustanovení oddílů 1.8.6,1.8.7,6.2.2.10, 6.2.3.6 až 6.2.3.8 až do 30. června 2011.
1.6.2.8
Typová schválení pro tlakové nádoby vydaná před 1. červencem 2011 musí být přezkoumána a uvedena do souladu s ustanoveními uvedenými v 1.8.7.2.4 před 1. lednem 2013.
1.6.2.9
Ustanovení pokynu pro balení P200 (10), zvláštního ustanovení pro balení (v) ve 4.1.4.1 platná do 31. prosince 2010 smějí být smluvními stranami ADR používána pro láhve vyrobené před 1. lednem 2015.
1.6.2.10
Opakovaně plnitelné svařované ocelové láhve pro přepravu plynů UN čísel 1011, 1075, 1965, 1969 nebo 1978, kterým byl podle pokynu pro balení P200 (10), zvláštního ustanovení pro balení (v) ve 4.1.4.1 platného do 31. prosince 2010 příslušným orgánem státu (států) přepravy povolen interval mezi periodickými inspekcemi 15 let, smějí být dále podrobovány periodickým inspekcím podle těchto ustanovení.
1.6.2.11
Smluvní strany nemusí používat předpisy uvedené v 1.8.6, 1.8.7 nebo 1.8.8 pro posuzování shody plynových kartuší před 1. lednem 2013. V tomto případě smějí být plynové kartuše vyrobené a připravené k přepravě před 1. lednem 2013 dále přepravovány po tomto datu, pokud jsou dodržena všechna ostatní příslušná ustanovení ADR.
1.6.3
Nesnímatelné cisterny (cisternová vozidla), snímatelné cisterny a bateriová vozidla
1.6.3.1
Nesnímatelné cisterny (cisternová vozidla), snímatelné cisterny a bateriová vozidla vyrobené před vstupem v platnost předpisů platných od 1. října 1978, smějí být dále používány, jestliže výstroj nádrží odpovídá požadavkům kapitoly 6.8. Tloušťka stěny nádrží, kromě nádrží určených pro přepravu hluboce zchlazených zkapalněných plynů třídy 2, musí odpovídat výpočtovému tlaku nejméně 0,4 MPa (4 bary) (přetlak) v případě měkké oceli, nebo nejméně 200 kPa (2 bary) (přetlak) v případě hliníku nebo hliníkových slitin. Pro cisterny s jiným než kruhovým průřezem se musí vzít za základ výpočtu průměr, z něhož vypočtený plošný obsah kruhu je roven skutečnému plošnému obsahu průřezu cisterny.
1.6.3.2
Periodické zkoušky nesnímatelných cisteren (cisternových vozidel), snímatelných cisteren a bateriových vozidel ponechaných v provozu podle těchto přechodných ustanovení musí být prováděny podle požadavků uvedených v pododdílech 6.8.2.4 a 6.8.3.4 a podle zvláštních požadavků pro jednotlivé třídy. Pokud dřívější ustanovení nepředepisovala vyšší zkušební tlak, pak je pro nádrže z hliníku a hliníkových slitin postačující zkušební tlak 200 kPa (2 bary) (přetlak).
1.6.3.3
Nesnímatelné cisterny (cisternová vozidla), snímatelné cisterny a bateriová vozidla, které splňují přechodná ustanovení uvedená v pododdílech 1.6.3.1 a 1.6.3.2, mohou být používány až do 30. září 1993 pro přepravu nebezpečných věcí, pro které byly schváleny. Toto přechodné období se nevztahuje na nesnímatelné cisterny (cisternová vozidla), snímatelné cisterny a bateriová vozidla určené pro přepravu látek třídy 2, ani na nesnímatelné cisterny (cisternová vozidla), snímatelné cisterny a bateriová vozidla, jejichž tloušťka stěny a části výstroje splňují požadavky kapitoly 6.8.
1.6.3.4
(a) Nesnímatelné cisterny (cisternová vozidla), snímatelné cisterny a bateriová vozidla vyrobené před 1. květnem 1985 podle předpisů ADR platných od 1. října 1978 do 30. dubna 1985, avšak nesplňující ustanovení platná od 1. května 1985, smějí být dále používány po tomto datu.
(b)
Nesnímatelné cisterny (cisternová vozidla), snímatelné cisterny a bateriová vozidla vyrobené mezi 1. květnem 1985 a datem vstupu v platnost ustanovení platných od 1. ledna 1988, které tato ustanovení nesplňují, ale byly vyrobeny podle ustanovení ADR platných do tohoto data, smějí být dále používány ještě po tomto datu.
1.6.3.5
Nesnímatelné cisterny (cisternová vozidla), snímatelné cisterny a bateriová vozidla vyrobené před 1. lednem 1993 podle předpisů platných do 31. prosince 1992, které však nesplňují předpisy platné od 1. ledna 1993, smějí být dále používány.
1.6.3.6
(a) Nesnímatelné cisterny (cisternová vozidla), snímatelné cisterny a bateriová vozidla vyrobené mezi 1. lednem 1978 a 31. prosincem 1984 musí, pokud budou používány po 31. prosinci 2004, splňovat ustanovení bodu 211 127 (5) platná od 1. ledna 1990 týkající se tloušťky nádrží a ochrany proti poškození;
(b)
Nesnímatelné cisterny (cisternová vozidla), snímatelné cisterny a bateriová vozidla vyrobené mezi 1.lednem 1985 a 31.prosincem 1989 musí, pokud budou používány po 31.prosinci 2010, splňovat ustanovení bodu 211 127 (5) platná od 1.ledna 1990 týkající se tloušťky nádrží a ochrany proti poškození.
1.6.3.7
Nesnímatelné cisterny (cisternová vozidla), snímatelné cisterny a bateriová vozidla vyrobené před 1.lednem 1999 podle předpisů platných do 31.prosince 1998, které však nesplňují předpisy platné od 1. ledna 1999, smějí být dále používány.
1.6.3.8
Nesnímatelné cisterny (cisternová vozidla), snímatelné cisterny a bateriová vozidla určené pro přepravu látek třídy 2, vyrobené před 1. lednem 1997, mohou mít značení podle předpisů platných do 31.prosince 1996 až do příští periodické zkoušky.
Jestliže byla v důsledku změn ADR některá oficiální pojmenování plynů pozměněna, není nutno měnit pojmenování na štítku nebo na vlastní nádrži (viz 6.8.3.5.2 nebo 6.8.3.5.3), pokud se pojmenování plynů na nesnímatelných cisternách (cisternových vozidlech), snímatelných cisternách a bateriových vozidlech nebo na štítcích /viz 6.8.3.5.6 (b) nebo (c)/ upraví při nejbližší periodické zkoušce.
1.6.3.9
a 1.6.3.10 (Vyhrazeno)
1.6.3.11
Nesnímatelné cisterny (cisternová vozidla) a snímatelné cisterny vyrobené před 1.lednem 1997 podle předpisů platných do 31.prosince 1996, které však nesplňují požadavky bodů 211 332 a 211 333 platné od 1.ledna 1997, smějí být dále používány.
1.6.3.12
(Vyhrazeno)
1.6.3.13
(Vypuštěno)
1.6.3.14
(Vyhrazeno)
1.6.3.15
Nesnímatelné cisterny (cisternová vozidla) a snímatelné cisterny vyrobené před 1. červencem 2007 podle předpisů platných do 31.prosince 2006, které však nesplňují předpisy platné od 1.ledna 2007, které jsou uvedeny v odstavci 6.8.2.2.3, smějí být dále používány až do příští periodické prohlídky.
1.6.3.16
Pro nesnímatelné cisterny (cisternová vozidla), snímatelné cisterny a bateriová vozidla vyrobené před 1.červencem 2007, které nesplňují ustanovení oddílu 4.3.2, jakož i pododdílů, 6.8.2.4 a 6.8.3.4, co se týče složky dokladů k cisterně, musí být uchovávání dokladů pro složku dokladů k cisterně zahájeno nejpozději při příští periodické inspekci.
1.6.3.17
Nesnímatelné cisterny (cisternová vozidla) a snímatelné cisterny určené pro přepravu látek třídy 3, obalové skupiny I s tenzí par při 50°C nejvýše 175 kPa (1,75 baru) (absolutní), vyrobené před 1. červencem 2007 podle předpisů platných do 31. prosince 2006, kterým byl přiřazen kód cisterny L1,5BN podle předpisů platných do 31. prosince 2006, smějí být dále používány pro přepravu výše uvedených látek až do 31. prosince 2018.
1.6.3.18
Nesnímatelné cisterny (cisternová vozidla), snímatelné cisterny a bateriová vozidla vyrobené před 1. lednem 2003 podle předpisů platných do 30. června 2001, které však nesplňují předpisy platné od 1. července 2001, smějí být dále používány, pokud bylo provedeno přiřazení k příslušnému kódu cisterny.
1.6.3.19
Nesnímatelné cisterny (cisternová vozidla) a snímatelné cisterny vyrobené před 1.lednem 2003 podle ustanovení uvedených v 6.8.2.1.21 platných do 31.prosince 2002, které však nesplňují předpisy platné od 1.ledna 2003, smějí být dále používány.
1.6.3.20
Nesnímatelné cisterny (cisternová vozidla) a snímatelné cisterny vyrobené před 1.červencem 2003 podle předpisů platných do 31.prosince 2002, které však nesplňují požadavky 6.8.2.1.7, platné od 1. ledna 2003 a zvláštní ustanovení TE15 oddílu 6.8.4 (b) platné od 1. ledna 2003 do 31. prosince 2006, mohou být dále používány.
1.6.3.21
(Vypuštěno)
1.6.3.22
až 1.6.3.24 (Vyhrazeno)
1.6.3.25
Druh zkoušky („P“ nebo „L“) vyžadovaný podle 6.8.2.5.1 je třeba doplnit na štítek cisterny teprve při první předepsané zkoušce po 1.lednu 2007.
1.6.3.26
Nesnímatelné cisterny (cisternová vozidla) a snímatelné cisterny vyrobené před 1.lednem 2007 podle předpisů platných do 31.prosince 2006, které však nesplňují předpisy platné od 1. ledna 2007 týkající se vyznačení vnějšího výpočtového tlaku podle 6.8.2.5.1, mohou být dále používány.
1.6.3.27
až 1.6.3.29 (Vyhrazeno)
1.6.3.30
Nesnímatelné cisterny (cisternová vozidla) pro podtlakové vyčerpávání odpadů a snímatelné cisterny vyrobené před 1.červencem 2005 podle ustanovení platných do 31.prosince 2004, které však nevyhovují ustanovením pododdílu 6.10.3.9 platným od 1.ledna 2005, smějí být dále používány.
1.6.3.31
Nesnímatelné cisterny (cisternová vozidla), snímatelné cisterny a cisterny tvořící prvky bateriových vozidel zkonstruované a vyrobené podle technických předpisů, které byly uznávány v době jejich výroby podle ustanovení 6.8.2.7, která platila v té době, smějí být dále používány.
1.6.3.32
Nesnímatelné cisterny (cisternová vozidla) a snímatelné cisterny vyrobené před 1. červencem 2007 podle předpisů platných do 31. prosince 2006, vybavené víky průlezů podle ustanovení normy EN 13317:2002, zmíněné v tabulce odstavce 6.8.2.6 platného do 31. prosince 2006, včetně ustanovení obrázku a tabulky B.2 přílohy B uvedené normy, která již nejsou od 1. ledna 2007 akceptována, nebo jejichž materiál nesplňuje požadavky normy EN 13094:2004, odstavce 5.2, smějí být dále používány.
1.6.3.33
Pokud byla nádrž nesnímatelné cisterny (cisternového vozidla) nebo snímatelné cisterny již před 1. lednem 2009 rozdělena přepážkami nebo peřejníky na oddíly o vnitřním objemu nejvýše 7.500 litrů, nemusí být vnitřní objem nádrže doplněn symbolem „S“ v údajích vyžadovaných odstavcem 6.8.2.5.1 až do provedení příští periodické inspekce podle 6.8.2.4.2.
1.6.3.34
Bez ohledu na ustanovení odstavce 4.3.2.2.4, nesnímatelné cisterny (cisternová vozidla) a snímatelné cisterny určené pro přepravu zkapalněných plynů nebo hluboce zchlazených zkapalněných plynů, které splňují platné konstrukční požadavky ADR, ale byly před 1. červencem 2009 rozděleny přepážkami nebo peřejníky na oddíly o vnitřním objemu větším než 7.500 litrů, smějí být dále plněny do více než 20 % a méně než 80 % svého vnitřního objemu.
1.6.3.35
Členské státy nemusí používat ustanovení oddílů 1.8.6, 1.8.7 a 6.8.4 TA4 a TT9 před 1. červencem 2011.
1.6.3.36
Nesnímatelné cisterny (cisternová vozidla) určené pro přepravu zkapalněných netoxických hořlavých plynů a vyrobené před 1. červencem 2011, které jsou vybaveny zpětnými ventily namísto vnitřních uzavíracích ventilů a které neodpovídají požadavkům uvedeným v 6.8.3.2.3, smějí být dále používány.
1.6.3.37
Typová schválení pro nesnímatelné cisterny (cisternová vozidla), snímatelné cisterny a bateriová vozidla vydaná před 1. červencem 2011 musí být přezkoumána a uvedena do souladu s ustanoveními uvedenými v 1.8.7.2.4 nebo 6.8.2.3.3 před 1. lednem 2013.
1.6.3.38
Nesnímatelné cisterny (cisternová vozidla), snímatelné cisterny a bateriová vozidla zkonstruované a vyrobené podle norem platných v době jejich výroby (viz 6.8.2.6 a 6.8.3.6) podle ustanovení ADR, která platila v té době, smějí být dále používány, pokud to není omezeno zvláštním přechodným ustanovením.
1.6.3.39
Nesnímatelné cisterny (cisternová vozidla) a snímatelné cisterny vyrobené před 1. červencem 2011 podle požadavků uvedených v 6.8.2.2.3, platných do 31. prosince 2010, které však neodpovídají požadavkům uvedeným v 6.8.2.2.3, třetí odstavec, týkajícím se umístění vhodné pojistky proti prošlehnutí plamene nebo ochrany proti prošlehnutí plamene, smějí být dále používány.
1.6.3.40
Pro látky toxické při vdechování UN čísel 1092, 1238, 1239, 1244, 1251, 1510, 1580, 1810, 1834, 1838, 2474, 2486, 2668, 3381, 3383, 3385, 3387 a 3389 smí být kód cisteren uvedený ve sloupci (12) tabulky A kapitoly 3.2, platný do 31. prosince 2010, dále používán až do 31. prosince 2016 pro nesnímatelné cisterny (cisternová vozidla) a snímatelné cisterny vyrobené před 1. červencem 2011.
1.6.3.50
Cisterny z vyztužených plastů (FRP)
Cisterny z vyztužených plastů (FRP) vyrobené před 1.červencem 2002 podle konstrukčního typu schváleného před 1.červencem 2001 podle předpisů dodatku B.1c, které byly v platnosti do 30.června 2001, mohou být dále používány až ukončení jejich životnosti, pokud všechny předpisy platné do 30.června 2001 byly a jsou nadále plněny.
Avšak od 1.července 2001 nebude moci být již žádný nový konstrukční typ schválen podle předpisů platných do 30.června 2001.
1.6.4
Cisternové kontejnery, přemístitelné cisterny a MEGC
1.6.4.1
Cisternové kontejnery vyrobené před 1. lednem 1988 podle předpisů platných do 31.prosince 1987, které však nesplňují předpisy platné od 1.ledna 1988, mohou být dále používány.
1.6.4.2
Cisternové kontejnery vyrobené před 1.lednem 1993 podle předpisů platných do 31.prosince 1992, které však nesplňují předpisy platné od 1.ledna 1993, mohou být dále používány.
1.6.4.3
Cisternové kontejnery vyrobené před 1.lednem 1999 podle předpisů platných do 31.prosince 1998, které však nesplňují předpisy platné od 1.ledna 1999, mohou být dále používány.
1.6.4.4
(Vyhrazeno)
1.6.4.5
Jestliže byla v důsledku změn ADR některá oficiální pojmenování plynů pozměněna, není nutno měnit pojmenování na štítku nebo na vlastní nádrži (viz 6.8.3.5.2 nebo 6.8.3.5.3), pokud se pojmenování plynů na cisternových kontejnerech a MEGC nebo na štítcích /viz 6.8.3.5.6 (b) nebo (c)/ upraví při nejbližší periodické zkoušce.
1.6.4.6
Cisternové kontejnery vyrobené před 1. lednem 2007 podle předpisů platných do 31.prosince 2006, které však nesplňují předpisy platné od 1.ledna 2007, které se týkají vyznačení vnějšího výpočtového tlaku podle 6.8.2.5.1, mohou být dále používány.
1.6.4.7
Cisternové kontejnery vyrobené před 1.lednem 1997 podle předpisů platných do 31. prosince 1996, které však nesplňují požadavky bodů 212 332 a 212 333 platné od 1.ledna 1997, smějí být dále používány.
1.6.4.8
(Vyhrazeno)
1.6.4.9
Cisternové kontejnery a MEGC zkonstruované a vyrobené podle technických předpisů, které byly uznávány v době jejich výroby podle ustanovení 6.8.2.7, která platila v té době, smějí být dále používány.
1.6.4.10
(Vypuštěno)
1.6.4.11
(Vyhrazeno)
1.6.4.12
Cisternové kontejnery a MEGC vyrobené před 1.lednem 2003 podle předpisů platných do 30.června 2001, které však nesplňují předpisy platné od 1.července 2001, smějí být dále používány. Avšak musí být označeny příslušným kódem cisterny a, pokud je to náležité, příslušnými alfanumerickými kódy zvláštních ustanovení TC a TE podle 6.8.4.
1.6.4.13
Cisternové kontejnery vyrobené před 1.červencem 2003 podle předpisů platných do 31.prosince 2002, které však nesplňují požadavky 6.8.2.1.7, platné od 1. ledna 2003 a zvláštní ustanovení TE15 oddílu 6.8.4 (b) platné od 1. ledna 2003 do 31. prosince 2006, smějí být dále používány.
1.6.4.14
(Vyhrazeno)
1.6.4.15
Druh zkoušky („P“ nebo „L“) vyžadovaný podle 6.8.2.5.1 je třeba doplnit na štítek cisterny teprve při první předepsané zkoušce po 1.lednu 2007.
1.6.4.16
(Vypuštěno)
1.6.4.17
Cisternové kontejnery vyrobené před 1.červencem 2007 podle předpisů platných do 31. prosince 2006, které však nesplňují předpisy platné od 1. ledna 2007, které jsou uvedeny v 6.8.2.2.3, smějí být dále používány až do příští periodické inspekce
1.6.4.18
Pro cisternové kontejnery a MEGC vyrobené před 1.lednem 2007, které nesplňují ustanovení oddílu 4.3.2, jakož i pododdílů 6.8.2.4 a 6.8.3.4 co se týče složky dokladů k cisterně, musí být uchovávání dokladů pro složku dokladů k cisterně zahájeno nejpozději při příští periodické inspekci.
1.6.4.19
Cisternové kontejnery určené pro přepravu látek třídy 3, obalové skupiny I s tenzí par při 50°C nejvýše 175 kPa (1,75 baru) (absolutní), vyrobené před 1. červencem 2007 podle předpisů platných do 31. prosince 2006, kterým byl přiřazen kód cisterny L1,5BN podle předpisů platných do 31. prosince 2006, smějí být dále používány pro přepravu výše uvedených látek až do 31. prosince 2016.“
1.6.4.20
Cisternové kontejnery pro podtlakové vyčerpávání odpadů vyrobené před 1.červencem 2005 podle požadavků platných do 31.prosince 2004, které však neodpovídají požadavkům pododdílu 6.10.3.9 platným od 1.ledna 2005, smějí být dále používány.
1.6.4.21
až 1.6.4.29 (Vyhrazeno)
1.6.4.30
Přemístitelné cisterny a UN MEGC, které nesplňují konstrukční požadavky platné od 1.ledna 2007, ale které byly vyrobeny podle osvědčení o schválení typu, které bylo vydáno před 1.lednem 2008, smějí být dále používány.
1.6.4.31
Pro látky, u nichž je ve sloupci (11) tabulky A kapitoly 3.2 uvedeno zvláštní ustanovení TP 35, smí být až do 31. prosince 2014 dále používán pokyn pro přemístitelné cisterny T 14 předepsaný v ADR platné do 31. prosince 2008.
1.6.4.32
Pokud byla nádrž cisternového kontejneru již před 1. lednem 2009 rozdělena přepážkami nebo peřejníky na oddíly o vnitřním objemu nejvýše 7.500 litrů, nemusí být vnitřní objem nádrže doplněn symbolem „S“ v údajích vyžadovaných odstavcem 6.8.2.5.1 až do provedení příští periodické inspekce podle odstavce 6.8.2.4.2.
1.6.4.33
Bez ohledu na ustanovení odstavce 4.3.2.2.4, cisternové kontejnery určené pro přepravu zkapalněných plynů nebo hluboce zchlazených zkapalněných plynů, které splňují platné konstrukční požadavky ADR, ale byly před 1. červencem 2009 rozděleny přepážkami nebo peřejníky na oddíly o vnitřním objemu větším než 7.500 litrů, smějí být dále plněny do více než 20 % a méně než 80 % svého vnitřního objemu.
1.6.4.34
Členské státy nemusí používat ustanovení oddílů 1.8.6, 1.8.7 a 6.8.4 TA4 a TT9 před 1. červencem 2011.
1.6.4.35
Typová schválení pro cisternové kontejnery a MEGC vydaná před 1. červencem 2011 musí být přezkoumána a uvedena do souladu s ustanoveními uvedenými v 1.8.7.2.4 nebo 6.8.2.3.3 před 1. lednem 2013.
1.6.4.36
Pro látky, u nichž je ve sloupci (11) tabulky A kapitoly 3.2 uvedeno TP37, smí být pokyn pro přemístitelné cisterny předepsaný v ADR platné do 31. prosince 2010 dále používán až do 31. prosince 2016.
1.6.4.37
Přemístitelné cisterny a MEGC vyrobené před 1. lednem 2012, které vyhovují požadavkům na značení v 6.7.2.20.1, 6.7.3.16.1, 6.7.4.15.1 nebo 6.7.5.13.1 platným do 31. prosince 2010, jak je to náležité, smějí být dále používány, jestliže splňují všechny ostatní příslušné požadavky ADR platné od 1. ledna 2011, včetně, pokud je to aplikovatelné, požadavku uvedeného v 6.7.2.20.1 (g) na značení symbolem „S“ na štítku, pokud je nádrž nebo komora rozdělena peřejníky na oddíly o vnitřním objemu nejvýše 7.500 litrů. Pokud byla nádrž nebo komora rozdělena peřejníky na oddíly o vnitřním objemu nejvýše 7.500 litrů již před 1. lednem 2012, nemusí být vnitřní objem nádrže nebo popřípadě komory doplněn symbolem „S“ až do provedení příští periodické inspekce nebo zkoušky podle 6.7.2.19.5.
1.6.4.38
Přemístitelné cisterny vyrobené před 1. lednem 2014 nemusí být označeny pokynem pro přemístitelné cisterny, jak je vyžadováno v 6.7.2.20.2, 6.7.3.16.2 a 6.7.4.15.2, až do příští periodické inspekce a zkoušky.
1.6.4.39
Cisternové kontejnery a MEGC zkonstruované a vyrobené podle norem platných v době jejich výroby (viz 6.8.2.6 a 6.8.3.6) podle ustanovení ADR, která platila v té době, smějí být dále používány, pokud to není omezeno zvláštním přechodným ustanovením.
1.6.4.40
Cisternové kontejnery vyrobené před 1. červencem 2011 podle požadavků uvedených v 6.8.2.2.3, platných do 31. prosince 2010, které však neodpovídají požadavkům uvedeným v 6.8.2.2.3, třetí odstavec, týkající se umístění pojistky proti prošlehnutí plamene nebo ochrany proti prošlehnutí plamene, smějí být dále používány.
1.6.4.41
Pro látky toxické při vdechování UN čísel 1092, 1238, 1239, 1244, 1251, 1510, 1580, 1810, 1834, 1838, 2474, 2486, 2668, 3381, 3383, 3385, 3387 a 3389 smí být kód cisteren uvedený ve sloupci (12) tabulky A kapitoly 3.2, platný do 31. prosince 2010, dále používán až do 31. prosince 2016 pro cisternové kontejnery vyrobené před 1. červencem 2011.
1.6.5
Vozidla
1.6.5.1
až 1.6.5.2 (Vyhrazeno)
1.6.5.3
(Vypuštěno)
1.6.5.4
Pokud se týče konstrukce vozidel EX/II, EX/III, FL, OX a AT, mohou se předpisy části 9 platné do 31.prosince 2010 používat až do 31.března 2012.
1.6.5.5
Vozidla registrovaná nebo uvedená do provozu před 1.lednem 2003, jejichž elektrické příslušenství nesplňuje požadavky oddílů 9.2.2, 9.3.7 nebo 9.7.8, avšak splňuje předpisy platné do 30.června 2001, mohou být dále používána.
1.6.5.6
(Vypuštěno)
1.6.5.7
Kompletní nebo zkompletovaná vozidla, která byla typově schválena před 31.prosincem 2002 podle Předpisu EHK č. 1052 pozměněného sérií změn 01, nebo podle příslušných ustanovení Směrnice 98/91/ES3 a která nesplňují požadavky kapitoly 9.2, ale splňují požadavky na konstrukci základních vozidel (body 220 100 až 220 540 dodatku B.2) platné do 30.června 2001, mohou být dále schvalována a používána, za podmínky, že byla poprvé registrována nebo uvedena do provozu před 1.červencem 2003.
1.6.5.8
Vozidla EX/II a EX/III, která byla poprvé schválena před 1.červencem 2005 a která splňují požadavky části 9 platné do 31.prosince 2004, ale nesplňují požadavky platné od 1.ledna 2005, mohou být dále používána
1.6.5.9
Cisternová vozidla s nesnímatelnými cisternami o vnitřním objemu větším než 3 m3, určená pro přepravu nebezpečných látek v kapalném nebo roztaveném stavu, zkoušená tlakem nižším než 4 bary, která nesplňují požadavky pododdílu 9.7.5.2 a byla poprvé registrována nebo uvedena do provozu, není-li registrace povinná před 1.červencem 2004, mohou být dále používána.
1.6.5.10
Osvědčení o schválení, která odpovídají vzoru uvedenému v 9.1.3.5, platnému do 31. prosince 2006 a osvědčení o schválení, která odpovídají vzoru uvedenému v 9.1.3.5, platnému od 1. ledna 2007 do 31. prosince 2008, mohou být dále používána.
1.6.5.11
MEMU, které byly vyrobeny a schváleny před 1. lednem 2009 podle ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které však neodpovídají konstrukčním a schvalovacím předpisům platným od 1. ledna 2009, smějí být používány se schválením příslušných orgánů v zemích, v nichž se používají.
1.6.5.12
Vozidla EX/III a FL registrovaná nebo uvedená do provozu před 1. dubnem 2012, jejichž elektrická spojení nesplňují požadavky v 9.2.2.6.3, ale splňují požadavky platné do 31. prosince 2010, smějí být dále používána.
1.6.5.13
Přípojná vozidla poprvé registrovaná (nebo která byla uvedena do provozu, jestliže registrace nebyla povinná) před 1. červencem 1995, vybavená antiblokovacím brzdovým systémem vyhovujícím Předpisu EHK č. 13, sérii změn 06, který však nesplňuje technické požadavky na antiblokovací brzdový systém kategorie A, smějí být dále používána.
1.6.6
Třída 7
1.6.6.1
Kusy nevyžadující schválení konstrukce příslušným orgánem podle vydání z let 1985 a 1985 (se změnami 1990) předpisů IAEA Safety Series No. 6
Vyjmuté kusy, průmyslové kusy typu IP-1, typu IP-2 a typu IP-3 a kusy typu A, které nevyžadují schválení konstrukce příslušným orgánem a které splňují předpisy vydání z roků 1985 nebo 1985 (se změnami 1990) Pravidel pro bezpečnou přepravu radioaktivních látek Mezinárodní agentury pro atomovou energii (série č. 6) [IAEA Regulations for the Transport of Radioactive Material (IAEA Safety Series No. 6)] mohou být nadále používány za podmínky, že jsou podrobeny povinnému programu zajištění kvality podle předpisů oddílu 1.7.3 a mezním hodnotám aktivity a omezením týkajícím se látek uvedeným v pododdílu 2.2.7.2.2, 2.2.7.2.4.1, 2.2.7.2.4.4, 2.2.7.2.4.5, 2.2.7.2.4.6, zvláštním ustanovení 336 kapitoly 3.3 a pododdílu 4.1.9.3.
Jakýkoli změněný obal, ledaže se touto změnou zvýší bezpečnost, nebo vyrobený po 31.prosinci 2003 musí splňovat požadavky ADR. Kusy připravené k přepravě nejpozději do 31.prosince 2003 podle vydání z roku 1985 nebo 1985 (se změnami 1990) IAEA Regulations for the Transport of Radioactive Material (IAEA Safety Series No. 6) mohou být dále přepravovány. Kusy připravené pro přepravu po tomto datu musí splňovat požadavky ADR.
1.6.6.2
Kusy schválené podle vydání z let 1973, 1973 (se změnami), 1985 a 1985 (se změnami 1990) IAEA Safety Series No. 6
1.6.6.2.1
Obaly vyrobené podle konstrukčního vzoru kusu schváleného příslušným orgánem podle ustanovení vydání 1973 nebo 1973 (se změnami) IAEA Safety Series No. 6 mohou být dále používány za předpokladu vícestranného schválení konstrukčního vzoru kusu, povinného programu zajištění kvality podle příslušných předpisů oddílu 1.7.3, mezních hodnot aktivity a omezení týkajících se látek uvedených v pododdílu 2.2.7.2.2, 2.2.7.2.4.1, 2.2.7.2.4.4, 2.2.7.2.4.5, 2.2.7.2.4.6, zvláštním ustanovení 337 kapitoly 3.3 a pododdílu 4.1.9.3. Není dovoleno zahájit novou výrobu obalů tohoto druhu. Změny v konstrukci obalu nebo v povaze nebo množství schváleného radioaktivního obsahu, které by podle stanoviska příslušného orgánu významně ovlivnily bezpečnost, musí vyhovět předpisům ADR. Každému obalu musí být podle ustanovení v 5.2.1.7.5 přiděleno sériové číslo, které musí být vyznačeno na jeho vnější straně.
1.6.6.2.2
Obaly vyrobené podle konstrukčního vzoru kusu schváleného příslušným orgánem podle ustanovení vydání 1985 nebo 1985 (se změnami 1990) IAEA Safety Series No. 6 mohou být dále používány za předpokladu vícestranného schválení konstrukčního vzoru kusu, povinného programu zajištění kvality podle příslušných předpisů oddílu 1.7.3 a mezních hodnot aktivity a omezení týkajících se látek uvedených v pododdílu 2.2.7.2.2, 2.2.7.2.4.1, 2.2.7.2.4.4, 2.2.7.2.4.5, 2.2.7.2.4.6, zvláštním ustanovení 337 kapitoly 3.3 a pododdílu 4.1.9.3. Změny v konstrukci obalu nebo v povaze nebo množství schváleného radioaktivního obsahu, které by podle stanoviska příslušného orgánu významně ovlivnily bezpečnost, musí vyhovět předpisům ADR. Všechny obaly, jejichž výroba bude zahájena po 31.prosinci 2006, musí splňovat předpisy ADR.
1.6.6.3
Radioaktivní látky zvláštní formy schválené podle vydání z let 1973, 1973 (se změnami), 1985 a 1985 (se změnami 1990) IAEA Safety Series No. 6
Radioaktivní látky zvláštní formy vyrobené podle konstrukčního vzoru, který byl jednostranně schválen příslušným orgánem podle vydání 1973, 1973 (se změnami), 1985 a 1985 (se změnami 1990) IAEA Safety Series No. 6 mohou být dále používány, pokud jsou v souladu s povinným programem zajištění kvality podle příslušných předpisů uvedených v oddílu 1.7.3. Všechny radioaktivní látky zvláštní formy vyrobené po 31.prosinci 2003 musí splňovat předpisy ADR.
KAPITOLA 1.7
VŠEOBECNÉ PŘEDPISY PRO TŘÍDU 7
1.7.1
Rozsah a použití
POZNÁMKA 1
: V případě nehod nebo událostí v průběhu přepravy radioaktivních látek, musí být plněna nouzová opatření k ochraně osob, majetku a životního prostředí tak jak je stanoveno relevantními národními a/nebo mezinárodními organizacemi, Příslušné směrnice jsou obsaženy v dokumentu “Plánování a příprava havarijní odezvy při nehodách zahrnující radioaktivní látky“, bezpečnostní norma Safety Standard Series N. TS-G-1.2 (ST-3), vydaná IAEA, Vídeň (2002).
POZNÁMKA 2
: Bezpečnostní postupy musí zahrnovat možnost přítomnosti jiných nebezpečných látek, které mohou ovlivnit reakci mezi obsahem zásilky a životním prostředím v případě nehody.
1.7.1.1
ADR stanoví normy bezpečnosti, které obsahují přijatelnou úroveň kontroly záření, kritického stavu a tepelného ohrožení osob, majetku a životního prostředí, spojených s přepravou radioaktivních látek. Tyto normy jsou založeny na IAEA Regulations for Safe Transport of Radioactive Material, vydání 2009, Safety Standards Series No. TS-R-1, IAEA, Vídeň (2009). Vysvětlující materiál je možno nalézt v „Advisory Material for the IAEA Regulations for the Safe Transport of Radioactive Material (2005 Edition)“, Safety Standard Series No. TS-G-1.1 (Rev.1), IAEA, Vídeň (2008).
1.7.1.2
Cílem ADR je stanovit požadavky, které musí být splněny, aby se zajistila bezpečnost a ochrana osob, majetku a životního prostředí před účinky záření při přepravě radioaktivních látek. Tato ochrana je dosažena vyžadováním:
(a)
uzavření radioaktivního obsahu;
(b)
kontrolou vnějších dávkových intenzit;
(c)
zabránění kritickému stavu; a
(d)
zamezení škodám způsobeným teplem.
Tyto požadavky se uspokojují za prvé uplatňováním odstupňovaného přístupu k limitům obsahu pro kusy a vozidla a uplatněním norem týkajících se konstrukce kusu v závislosti na riziku, které představuje radioaktivní obsah. Za druhé se uspokojují uplatňováním předpisů pro konstrukci a používání kusů a pro údržbu obalů s přihlédnutím k povaze radioaktivního obsahu. Dále jsou uspokojovány vyžadováním administrativních kontrol a popřípadě schválením příslušnými orgány.
1.7.1.3
ADR se vztahuje na silniční přepravu radioaktivních látek včetně přepravy, která souvisí s používáním radioaktivních látek. Přeprava zahrnuje všechny činnosti a podmínky spojené a vyvolané přemísťováním radioaktivních látek; ty pak zahrnují konstrukci, výrobu, údržbu a opravy obalů a přípravu, odeslání, nakládku, přepravu včetně tranzitního skladování, vykládku a příjem v konečném místě určení nákladů radioaktivních látek a kusů. Aplikuje se odstupňovaný přístup ke stanovení požadavků v ADR, které jsou charakterizovány třemi všeobecnými stupni přísnosti:
(a)
Běžné podmínky přepravy (bez nehod);
(b)
Normální podmínky přepravy (drobné nehody);
(c)
Nehodové podmínky přepravy.
1.7.1.4
Opatření ADR se neuplatní u následujících radioaktivních látek (nespadají pro účely ADR do třídy 7)
(a)
Radioaktivní látky, které jsou integrální součástí dopravních prostředků;
(b)
Radioaktivní látky, které jsou přepravovány uvnitř podniku, kde podléhají příslušným bezpečnostním předpisům platným v tomto podniku a kde přeprava neprobíhá po veřejných komunikacích nebo kolejových cestách;
(c)
Radioaktivní látky, které jsou implantovány nebo vloženy do organizmu osob nebo živých zvířat pro diagnostické nebo terapeutické účely;
(d)
Radioaktivní látky ve výrobcích určených ke spotřebě, které obdržely příslušné schválení příslušného orgánu, pokud následuje jejich prodej koncovému uživateli;
(e)
Přírodní látky a rudy obsahující radionuklidy, které se v přírodě vyskytují a které nejsou určeny ke zpracování pro použití těchto radionuklidů za předpokladu, že koncentrace aktivity těchto látek nepřevyšuje 10-ti násobek hodnot uvedených v 2.2.7.2.2.1 (b) nebo vypočtené v souladu s 2.2.7.2.2.2 až 2.2.7.2.2.6;
(f)
neradioaktivní tuhé předměty s radioaktivními látkami přítomnými na jakémkoli povrchu v množstvích nepřevyšujícím mezní hodnotu stanovenou v definici “kontaminace“ v 2.2.7.1.2.
1.7.1.5
Zvláštní ustanovení pro přepravu vyjmutých kusů
1.7.1.5.1
Vyjmuté kusy, které smějí obsahovat radioaktivní látky v omezených množstvích, přístroje, výrobky a prázdné obaly, jak jsou specifikovány v 2.2.7.2.4.1, musí podléhat pouze následujícím ustanovením částí 5 až 7:
a)
platná příslušná ustanovení uvedená v 5.1.2, 5.1.3.2, 5.1.4, 5.1.5.4, 5.2.1.9 a 7.5.11 CV 33 (5.2);
b)
požadavky na vyjmuté kusy specifikované v 6.4.4; a
c)
pokud vyjmutý kus obsahuje štěpný materiál, bude použita jedna z výjimek uvedených v 2.2.7.2.3.5 a budou uplatněny požadavky 6.4.7.2.
1.7.1.5.2
Vyjmuté kusy podléhají relevantním ustanovením všech ostatních částí ADR.
1.7.2
Program ochrany proti záření
1.7.2.1
Přeprava radioaktivních látek musí probíhat podle programu ochrany proti záření, který obsahuje systematický soubor ustanovení zaměřených na provádění přiměřených ochranných opatření proti záření.
1.7.2.2
Osobní dávky musí být nižší, než jsou příslušné dávkové limity. Ochrana a bezpečnost musí být optimalizovány tak, aby velikost individuálních dávek, počet osob vystavených záření a pravděpodobnost zdraví škodlivého záření byly udrženy tak nízké, jak je to jen rozumně dosažitelné s přihlédnutím k ekonomickým a sociálním faktorům kromě toho, že individuálně obdržené dávky budou omezeny dávkovými limity. Musí být zvolen strukturalizovaný systematický postup na vztahy mezi přepravou a ostatními činnostmi.
1.7.2.3
Povaha a rozsah měření použité v programu se musí vztahovat k závažnosti a pravděpodobnosti radiačního ozáření. Program musí zahrnovat požadavky uvedené v 1.7.2.2., 1.7.2.4, 1.7.2.5 a 7.5.11 CV33 (1.1). Programové dokumenty musí být k dispozici, na požadavek, pro inspekci relevantního příslušného orgánu
1.7.2.4
Pro profesní vystavení záření vznikající při dopravních činnostech, kde se odhaduje, že účinná dávka:
(a)
bude pravděpodobně mezi 1 mSv a 6 mSv za 1 rok, musí být prováděn program vyhodnocování dávek monitorováním pracovního místa nebo individuálním monitorováním;
(b)
pravděpodobně překročí 6 mSv za 1 rok, musí být prováděno individuální monitorování.
Pokud je prováděno monitorování pracovního místa nebo individuální monitorování, příslušné záznamy musí být uchovávány.
POZNÁMKA: Pro profesní expozici vyplývající z přepravních aktivit, kde se předpokládá, že efektivní dávka pravděpodobně nepřekročí 1 mSv za rok, není požadováno vypracovávání zvláštních pracovních postupů, podrobné monitorování, programy ohodnocování dávek nebo uchovávání individuálních záznamů.
1.7.2.5
Pracovníci (viz 7.5.11, CV 33 Poznámka 3) musí být náležitě vyškoleni v radiační ochraně včetně monitorovacích opatření za účelem omezení jejich pracovního ozáření a ozáření jiných osob, které by mohly být dotčeny jejich činností.“
1.7.3
Zajištění kvality
Programy zajištění kvality založené na mezinárodních, vnitrostátních nebo jiných normách, které jsou přijatelné pro příslušný orgán, musí být zavedeny a aplikovány, aby se zajistilo dodržení příslušných ustanovení ADR týkajících se konstrukce, výroby, zkoušení, dokumentace, použití, údržby a kontroly všech zvláštních forem radioaktivní látek, nízkodisperzních radioaktivních látek a všech kusů při přepravě, tranzitním skladování a překládce. Potvrzení, že specifikace konstrukce byly v plném rozsahu dodrženy, musí být k dispozici příslušnému orgánu. Výrobce, odesilatel nebo uživatel musí být připraven dát příslušnému orgánu k dispozici prostředky pro provedení kontroly v průběhu výroby a používání a prokázat jakémukoli zúčastněnému příslušnému orgánu že:
(a)
používané výrobní postupy a použité materiály odpovídají schváleným specifikacím konstrukce; a
(b)
všechny obaly jsou pravidelně kontrolovány a, pokud je to nezbytné, opravovány a udržovány v dobrém stavu tak, aby i nadále při jejich opakovaném použití odpovídaly příslušným předpisům a specifikacím.
Jestliže se požaduje schválení příslušného orgánu, musí toto schválení přihlížet k přiměřenosti programu zajištění kvality a musí být na něm závislé.
1.7.4
Zvláštní ujednání
1.7.4.1
Zvláštním ujednáním se rozumí taková ustanovení schválená příslušným orgánem, podle nichž mohou být přepravovány, které nesplňují všechny požadavky ADR aplikovatelné na radioaktivní látky.
POZNÁMKA: Zvláštní ujednání se nepovažuje za dočasnou odchylku podle oddílu 1.5.1.
1.7.4.2
Zásilky, pro které je prakticky neproveditelné vyhovět ustanovením vztahujícím se na třídu 7, nesmějí být přepravovány jinak, než podle zvláštního ujednání. Pokud je příslušný orgán přesvědčen, že soulad s ustanoveními ADR pro třídu 7 je prakticky neproveditelný a že splnění nezbytných bezpečnostních norem předepsaných ADR bylo prokázáno alternativními prostředky, příslušný orgán může schválit zvláštní ujednání o přepravách pro jednotlivou zásilku nebo plánovanou sérii více zásilek. Celková úroveň bezpečnosti přepravy musí být nejméně rovnocenná úrovni, které by bylo dosaženo při dodržení všech příslušných předpisů. Pro mezinárodní zásilky tohoto typu se požaduje vícestranné schválení.
1.7.5
Radioaktivní látky s dalšími nebezpečnými vlastnostmi
Kromě radioaktivních a štěpných vlastností musí být brány v úvahu v dokladech, při balení, označování bezpečnostními značkami a nápisy, tranzitním skladování, oddělování a přepravě všechna další vedlejší nebezpečí obsahu kusu, jako je výbušnost, hořlavost, samozápalnost, chemická toxicita a žíravost, aby odpovídaly všem příslušným ustanovením pro nebezpečné věci podle ADR.
1.7.6
Nedodržení limitů
1.7.6.1
V případě nedodržení jakéhokoli limitu v ADR platného pro dávkovou intenzitu nebo kontaminaci
(a)
odesilatel musí být informován o nedodržení
(i)
dopravcem, pokud se nedodržení zjistí během přepravy; nebo
(ii)
příjemcem, pokud se nedodržení zjistí při příjmu;
(b)
dopravce, odesilatel, popřípadě příjemce musí:
(i)
učinit okamžitá opatření ke zmírnění následků nedodržení;
(ii)
vyšetřit nedodržení a jeho příčiny, okolnosti a následky;
(iii)
učinit vhodná opatření k odstranění příčin a okolností, které vedly nedodržení, a zamezit opakování podobných okolností, které vedly k nedodržení; a
(iv)
sdělit příslušnému orgánu (příslušným orgánům) příčiny nedodržení a nápravná nebo preventivní opatření, která byla nebo mají být učiněna; a
(c)
informování odesilatele, popřípadě příslušného orgánu (příslušných orgánů) musí být provedeno bezodkladně, a musí být okamžité, jestliže se vyvinula nebo vyvíjí situace kritického ozáření.
KAPITOLA 1.8
KONTROLY A JINÁ PODPŮRNÁ OPATŘENÍ PRO ZAJIŠTĚNÍ PLNĚNÍ
BEZPEČNOSTNÍCH POŽADAVKŮ
1.8.1
Kontroly nebezpečných věcí
1.8.1.1
Příslušné orgány smluvních stran mohou kdykoli na svém území provádět namátkové kontroly pro ověření, zda jsou dodržovány předpisy pro přepravu nebezpečných věcí včetně požadavků pododdílu 1.10.1.5.
Tyto kontroly však musí být prováděny bez ohrožení osob, majetku nebo životního prostředí a bez nepřiměřeného narušení silničního provozu.
1.8.1.2
Účastníci přepravy nebezpečných věcí (kapitola 1.4) musí bezodkladně v rámci svých příslušných povinností poskytnout příslušným orgánům a jejich pověřeným zástupcům informace nezbytné pro provedení kontrol.
1.8.1.3
Příslušné orgány mohou též v objektech podniků zúčastněných na přepravě nebezpečných věcí (kapitola 1.4) za účelem kontroly provádět inspekce, prozkoumat nezbytné doklady a odebrat vzorky nebezpečných věcí nebo obalů pro zkoušku, pokud tím není ohrožena bezpečnost. Účastníci přepravy nebezpečných věcí (kapitola 1.4) musí též zpřístupnit vozidla nebo jejich části a zařízení a vybavení pro účely kontrol, pokud je to možné a zdůvodněné. Mohou též, pokud se jim to jeví nezbytným, určit osobu z podniku pro doprovod zástupce příslušného orgánu.
1.8.1.4
Pokud příslušné orgány zjistí, že předpisy ADR nejsou dodrženy, mohou zakázat odeslání zásilky nebo přerušit přepravu, dokud zjištěné nedostatky nejsou odstraněny, nebo mohou předepsat jiná vhodná opatření. Přerušení přepravy může být provedeno na místě nebo na jiném místě určeném příslušným orgánem z bezpečnostních důvodů. Tato opatření nesmějí způsobit napřiměřené narušení silničního provozu.
1.8.2
Vzájemná úřední podpora
1.8.2.1
Smluvní strany se mohou dohodnout na vzájemné úřední podpoře při uplatňování ADR.
1.8.2.2
Pokud jedna smluvní strana zjistí, že bezpečnost přepravy nebezpečných věcí po jejím území je ohrožena následkem velmi vážných nebo opakovaných porušení předpisů ze strany podniku, který má své sídlo na území jiné smluvní strany, musí takové přestupkypřestupky oznámit příslušným orgánům této smluvní strany. Příslušné orgány smluvní strany, na jejímž území byly zjištěny velmi vážné nebo opakované přestupkypřestupky, mohou požádat příslušné orgány smluvní strany, na jejímž území má podnik své sídlo, aby přijaly vhodná opatření proti viníkům. Předání údajů osobního charakteru není dovoleno, ledaže je to nezbytné pro postih velmi vážných nebo opakovaných přestupkůpřestupků.
1.8.2.3
Takto informované orgány musí sdělit příslušným orgánům smluvní strany, na jejímž území byly předpisy porušeny, jaká opatření, pokud to bylo nezbytné, byla učiněna vůči tomuto podniku.
1.8.3
Bezpečnostní poradce
1.8.3.1
Každý podnik, jehož činnosti zahrnují silniční přepravu nebezpečných věcí nebo s touto přepravou související operace balení, nakládky, plnění nebo vykládky nebezpečných věcí, musí jmenovat jednoho nebo více bezpečnostních poradců, dále nazývaných „poradci“ pro přepravu nebezpečných věcí, odpovědných za pomoc při zabránění rizikům při těchto činnostech s ohledem na osoby, majetek a životní prostředí.
1.8.3.2
Příslušné orgány smluvních stran mohou stanovit, že se tyto předpisy nevztahují na podniky:
(a)
jejichž činnosti se týkají množství, která jsou v každé dopravní jednotce menší než meze (limity) uvedené v 1.1.3.6 a 1.7.1.4, jakož i v kapitolách 3.3, 3.4 a 3.5, nebo
(b)
jejichž hlavní nebo vedlejší činnosti nejsou přeprava nebo související nakládka nebo vykládka nebezpečných věcí, ale které se příležitostně zabývají vnitrostátní přepravou nebo související nakládkou nebo vykládkou nebezpečných věcí představujících jen velmi malé nebezpečí nebo riziko znečistění.
1.8.3.3
Hlavním úkolem poradce, při zachování odpovědnosti vedoucího podniku, je snažit se všemi vhodnými prostředky a opatřeními v mezích příslušných činností výše uvedeného podniku usnadnit provádění těchto činností v souladu s platnými předpisy a co nejbezpečnějším způsobem.
S přihlédnutím k činnostem podniku má poradce zejména tyto povinnosti:
-
dohlížet na dodržování předpisů pro přepravu nebezpečných věcí;
-
radit svému podniku při operacích souvisejících s přepravou nebezpečných věcí;
-
připravit výroční zprávu pro vedení svého podniku nebo popřípadě pro místní orgán veřejné správy, o činnostech podniku týkajících se přepravy nebezpečných věcí. Takové výroční zprávy musí být uchovávány po dobu pěti let a musí být k dispozici národním orgánům na jejich žádost.
Poradce má rovněž za povinnost sledovat zejména tyto činnosti a postupy vztahující se k dotčeným činnostem podniku:
-
postupy pro dodržování předpisů upravujících zařazování nebezpečných věcí určených k přepravě;
-
postup podniku při pořizování dopravních prostředků s ohledem na respektování všech zvláštních požadavků souvisejících s přepravou nebezpečných věcí;
-
postupy kontrol zařízení užívaného při přepravě, nakládce nebo vykládce nebezpečných věcí;
-
vlastní školení zaměstnanců podniku a vedení záznamů o tomto školení;
-
uplatňování vhodných nouzových postupů v případě jakékoli nehody nebo mimořádné události, která může nepříznivě ovlivnit bezpečnost přepravy, nakládky nebo vykládky nebezpečných věcí;
-
analýzy a, pokud je to potřebné, vypracovávání zpráv týkajících se vážných nehod, mimořádných události nebo závažných porušení předpisů zjištěných během přepravy, nakládky nebo vykládky nebezpečných věcí;
-
uplatňování vhodných opatření k zamezení opakování nehod, mimořádných událostí nebo závažných porušení předpisů;
-
dodržování právních předpisů a zvláštních požadavků spojených s přepravou nebezpečných věcí, týkajících se volby a využití subdodavatelů nebo jiných třetích osob;
-
ověřování, že zaměstnanci účastnící se přepravy, nakládky nebo vykládky nebezpečných věcí mají k dispozici podrobné pracovní postupy a pokyny;
-
zavádění opatření ke zvýšení informovanosti o nebezpečích spojených s přepravou, nakládkou a vykládkou nebezpečných věcí;
-
uplatňování kontrolních postupů s cílem zajistit, aby v dopravních prostředcích byly k dispozici doklady a bezpečnostní výbava, které musí doprovázet přepravu, a aby tyto doklady a výbava byly v souladu s předpisy;
-
uplatňování kontrolních postupů s cílem zajistit dodržování předpisů pro nakládku a vykládku;
-
existenci bezpečnostního plánu uvedeného v pododdílu 1.10.3.2.
1.8.3.4
Poradcem může být též vedoucí podniku, osoba s jinými povinnostmi v podniku nebo osoba, která výše uvedeným podnikem není přímo zaměstnána, pokud je tato osoba odborně způsobilá pro vykonávání povinností poradce.
1.8.3.5
Každý dotčený podnik musí na požádání informovat o totožnosti svého poradce příslušný orgán nebo instituci pověřenou pro tento účel každou smluvní stranou.
1.8.3.6
Kdykoli během přepravy, nakládky nebo vykládky prováděné dotčeným podnikem postihne nehoda osoby, majetek nebo životní prostředí, zajistí poradce po shromáždění všech potřebných informací vypracování zprávy o nehodě pro vedení podniku nebo popřípadě pro místní orgán veřejné správy. Tato zpráva nesmí nahrazovat žádnou zprávu vypracovanou vedením podniku, která by mohla být požadována jinými mezinárodními nebo vnitrostátními předpisy.
1.8.3.7
Poradce musí být držitelem osvědčení o odborné způsobilosti bezpečnostního poradce pro přepravu nebezpečných věcí po silnici. Toto osvědčení musí být vydáno příslušným orgánem nebo organizací pověřenou pro tento účel každou smluvní stranou.
1.8.3.8
K získání osvědčení se musí uchazeč podrobit školení a úspěšně složit zkoušku schválenou příslušným orgánem smluvní strany.
1.8.3.9
Hlavním účelem školení je poskytnout uchazečům dostatečné znalosti o nebezpečích při přepravě nebezpečných věcí, dostatečné znalosti právních a správních ustanovení, platných pro konkrétní druhy dopravy, jakož i dostatečné znalosti povinností uvedených v pododdílu 1.8.3.3.
1.8.3.10
Zkouška musí být organizována příslušným orgánem nebo jím pověřenou zkušební organizací.
Zkušební organizace nesmí být školícím zařízením.
Pověření zkušební organizace musí být provedeno písemnou formou. Toto schválení může být časově omezeno a musí být založeno na následujících kriteriích:
-
způsobilost zkušební organizace;
-
specifikace forem zkoušek navržené zkušební organizací;
-
opatření určená pro zajištění nestrannosti zkoušek;
-
nezávislost zkušební organizace na všech fyzických nebo právnických osobách zaměstnávajících poradce.
1.8.3.11
Hlavním účelem zkoušky je zjistit, zda uchazeči mají potřebnou úroveň znalostí potřebných pro výkon funkce bezpečnostního poradce, jak je uvedeno v pododdílu 1.8.3.3, pro získání osvědčení předepsaného v pododdílu 1.8.3.7 a musí zahrnovat nejméně následující témata:
(a)
Znalost druhů následků, které mohou být způsobeny při nehodě s nebezpečnými věcmi a znalost hlavních příčin nehody;
(b)
Ustanovení vnitrostátních předpisů, mezinárodních úmluv a dohod, zejména pokud jde o:
-
klasifikaci nebezpečných věcí (postup při klasifikaci roztoků a směsí, struktura seznamu látek, třídy nebezpečných věcí a zásady jejich klasifikace, povaha přepravovaných nebezpečných věcí, fyzikální, chemické a toxikologické vlastnosti nebezpečných věcí);
-
všeobecná ustanovení o obalech, cisternách a cisternových kontejnerech (druhy, kódování, značení, konstrukce, první a periodické inspekce a zkoušky);
-
nápisy a bezpečnostní značky, oranžové označení (nápisy a bezpečnostní značky na kusech, umísťování a odstraňování velkých bezpečnostních značek (placards) a oranžového označení);
-
údaje v přepravních dokladech (požadované informace);
-
způsob odesílání a omezení při odesílání (vozová zásilka, přeprava ve volně loženém stavu, přeprava v IBC, přeprava v kontejnerech, přeprava v nesnímatelných nebo snímatelných cisternách);
-
přepravu osob;
-
zákazy a bezpečnostní opatření týkající se společné nakládky;
-
vzájemné oddělování věcí;
-
limity přepravovaných množství a množství vyňatá z platnosti předpisů;
-
manipulaci a uložení (nakládka a vykládka, stupně plnění, uložení ve vozidle a vzájemné oddělování);
-
čistění nebo odplyňování před nakládkou a po vykládce;
-
osádku a odborné školení;
-
doklady vozidla (přepravní doklady, písemné pokyny, osvědčení o schválení vozidla, osvědčení o školení řidiče, kopie všech odchylek, jiné doklady);
-
písemné pokyny pro řidiče (používání pokynů a ochranné prostředky pro osádku);
-
požadavky na dozor nad vozidly (parkování);
-
pravidla a omezení silničního provozu;
-
únik znečisťujících látek během provozu a při nehodách;
-
předpisy týkající se dopravních prostředků.
1.8.3.12
Zkoušky
1.8.3.12.1
Zkouška sestává z písemného testu, který může být doplněn ústní zkouškou.
1.8.3.12.2
Při písemných testech není dovoleno použití žádných jiných dokumentů kromě mezinárodních nebo vnitrostátních předpisů.
1.8.3.12.3
Elektronická media smějí být použita jen tehdy, pokud byla poskytnuta zkušební organizací. Kandidát nesmí mít žádnou možnost pořizovat jiná data do poskytnutého elektronického media; kandidát smí odpovídat pouze na položené otázky.
1.8.3.12.4
Písemný test musí mít dvě části:
(a)
Uchazeč obdrží dotazník. Ten musí obsahovat nejméně dvacet otevřených otázek zahrnujících nejméně témata uvedená v seznamu v pododdílu 1.8.3.11. Mohou však být použity také otázky s uvedením několika možných odpovědí, z nichž pouze jedna je správná. V tomto případě se takové dvě otázky počítají za jednu otevřenou otázku. Zvláštní pozornost musí být věnována těmto tématům:
-
všeobecná preventivní a bezpečnostní opatření;
-
klasifikace nebezpečných věcí;
-
všeobecná ustanovení o balení, včetně cisteren, cisternových kontejnerů, cisternových vozidel atd.;
-
nápisy k označení nebezpečí a bezpečnostní značky;
-
údaje v přepravním dokladu;
-
manipulace a uložení;
-
odborné školení osádky;
-
doklady vozidla a osvědčení;
-
písemné pokyny pro řidiče;
-
předpisy týkající se dopravních prostředků.
(b)
Uchazeči musí vypracovat případovou studii podle povinností poradce uvedených v pododdílu 1.8.3.3, aby prokázali, že mají nezbytnou kvalifikaci pro plnění funkce poradce.
1.8.3.13
Smluvní strany mohou rozhodnout, že uchazeči, kteří hodlají pracovat pro podniky specializované na přepravu určitých druhů nebezpečných věcí mohou být zkoušeni pouze z témat, které jsou spojeny s jejich činností. Tyto druhy věcí jsou:
-
třída 1,
-
třída 2,
-
třída 7,
-
třídy 3, 4.1, 4.2, 4.3, 5.1, 5.2, 6.1, 6.2, 8 a 9.
-
UN čísla 1202, 1203, 1223, 3475 a letecké palivo zařazené pod UN čísla 1268 nebo 1863.
Osvědčení předepsané v pododdílu 1.8.3.7 musí zřetelně uvádět, že je platné pouze pro druhy nebezpečných věcí uvedených v tomto pododdíle a pro které byl poradce zkoušen podle podmínek uvedených v pododdíle 1.8.3.12.
Osvědčení o odborné způsobilosti bezpečnostních poradců vydaná před 1. lednem 2009 pro UN čísla 1202, 1203 a 1223 jsou platná také pro UN číslo 3475 a letecké palivo zařazené pod UN čísla 1268 nebo 1863.
1.8.3.14
Příslušný orgán nebo zkušební organizace musí uchovávat seznam zkušebních otázek, které byly použity při zkoušce.
1.8.3.15
Osvědčení předepsané v pododdílu 1.8.3.7 musí mít formu podle vzoru uvedeného v pododdílu 1.8.3.18 a musí být uznáváno všemi smluvními stranami.
1.8.3.16
Platnost a prodloužení platnosti osvědčení
1.8.3.16.1
Osvědčení je platné po dobu pěti let. Doba platnosti osvědčení se prodlouží o pět let od data uplynutí jeho platnosti, pokud jeho držitel během posledního roku před uplynutím doby jeho platnosti složil zkoušku. Zkouška musí být schválena příslušným orgánem.
1.8.3.16.2
Účelem zkoušky je ověřit, zda má držitel potřebné znalosti k vykonávání povinností uvedených v pododdílu 1.8.3.3. Vyžadované znalosti jsou uvedeny v pododdíle 1.8.3.11 (b) a musí zahrnovat změny předpisů, k nimž došlo od získání posledního osvědčení.Zkouška musí být organizována a dozorována na stejném základě, jak je uvedeno v pododdílech 1.8.3.10 a 1.8.3.12 až 1.8.3.14. Držitel osvědčení však nemusí vypracovat případovou studii podle ustanovení pododdílu 1.8.3.12.4 (b).
1.8.3.17
(Vypuštěno)
1.8.3.18
Vzor osvědčení
Osvědčení o odborné způsobilosti bezpečnostního poradce pro
přepravu nebezpečných věcí
1.8.4
Seznam příslušných orgánů a jimi pověřených organizací
Smluvní strany oznámí Sekretariátu Evropské hospodářské komise Organizace spojených národů adresy příslušných orgánů a jimi pověřených organizací, které jsou kompetentní podle vnitrostátních předpisů pro uplatňování ADR, přičemž uvedou pro každý případ příslušné ustanovení ADR, jakož i adresy, na které je třeba zasílat příslušné žádosti.
Sekretariát Evropské hospodářské komise Organizace spojených národů pořídí na základě obdržených informací seznam a udržuje jej v aktuálním stavu. Oznamuje tento seznam a jeho změny smluvním stranám3.
1.8.5
Hlášení o nehodách a mimořádných událostech při přepravě nebezpečných věcí
1.8.5.1
Dojde-li během nakládky, plnění, přepravy nebo vykládky nebezpečných věcí na území smluvní strany k závažné nehodě nebo mimořádné události, je nakládce, plnič, dopravce nebo příjemce povinen zajistit, aby byla pro příslušný orgán dotyčné smluvní strany vypracována a předložena zpráva podle vzoru předepsaného v pododdíle 1.8.5.4
1.8.5.2
Tato smluvní strana musí, je-li to žádoucí, zaslat zprávu Sekretariátu Evropské hospodářské komise Organizace spojených národů za účelem informování ostatních smluvních stran.
1.8.5.3
Událostí, která podléhá povinnosti vypracování zprávy podle pododdílu 1.8.5.1, je událost, při níž došlo k úniku nebezpečných věcí nebo hrozilo bezprostřední riziko úniku látky, došlo-li ke zranění osob, k hmotným škodám nebo ke škodám na životním prostředí, nebo pokud byly zapojeny orgány (úřady) a je-li splněno alespoň jedno z následujících kritérií:
Zranění osob znamená událost, při níž došlo k usmrcení nebo zranění v přímém vztahu k přepravovaným nebezpečným věcem, přičemž zranění
(a)
vyžaduje intenzivní lékařskou péči,
(b)
vyžaduje nejméně jednodenní pobyt v nemocnici, nebo
(c)
má za následek pracovní neschopnost v trvání nejméně tří po sobě jdoucích dnů.
Únik látky znamená uniknutí nebezpečných věcí
(a)
přepravní kategorie 0 nebo 1 v množství větším než 50 kg / 50 litrů,
(b)
přepravní kategorie 2 v množství větším než 333 kg / 333 litrů, nebo
(c)
přepravní kategorie 3 nebo 4 v množství větším než 1000 kg / 1000 litrů.
Kritérium úniku látky platí také v případě bezprostředního rizika úniku látky ve výše uvedených množstvích. Zpravidla se toto riziko musí předpokládat, jestliže z důvodu poškození své konstrukce již dopravní nebo přepravní prostředky nejsou způsobilé pro další přepravu nebo jestliže z nějakého jiného důvodu již nemůže být zajištěna dostatečná úroveň bezpečnosti (např. z důvodu deformace cisterny nebo kontejneru, převrácení cisterny nebo požáru v bezprostřední blízkosti).
Dojde-li k nehodě nebo mimořádné události při přepravě nebezpečných věcí třídy 6.2, předkládá se zpráva o nehodě vždy.bez ohledu na množství uniklé látky.
Dojde li k nehodě nebo mimořádné události při přepravě látek třídy 7 jsou kritéria pro únik látky následující:
(a)
jakýkoli únik radioaktivních látek z kusů;
(b)
expozice vedoucí k překročení mezních hodnot stanovených v předpisech pro ochranu pracovníků a veřejnosti proti ionizujícímu záření (Schedule II of IAEA Safety Series No. 115 – „International Basic Safety Standards for Protection Against Ionizing Radiation and for Safety Radiation Sources“); nebo
(c)
je-li důvod předpokládat, že došlo k významnému zhoršení bezpečnostní funkce kusu (kontejnment, stínění, tepelná ochrana nebo kritičnost), které může učinit kus nezpůsobilým pro pokračování přepravy bez dodatečných bezpečnostních opatření.
POZNÁMKA: Viz ustanovení pro nedoručitelné zásilky oddílu 7.5.11 (6), dodatečné ustanovení CV33.
Hmotné škody nebo škody na životním prostředí nastanou při uvolnění nebezpečných věcí, bez ohledu na jejich množství, kdy odhadovaná částka škody překročí 50 000 euro. Škoda na přímo zúčastněných dopravních prostředcích obsahujících nebezpečné věci ani na dopravní infrastruktuře se pro tento účel nebere v úvahu.
Účast orgánů (úřadů) znamená přímé zapojení úřadů nebo nouzových zásahových jednotek během události s nebezpečnými věcmi a evakuaci osob nebo uzavření veřejných dopravních komunikací (silnic/železničních tratí) na nejméně tři hodiny z důvodu nebezpečí vytvářeného nebezpečnými věcmi.
Pokud je to potřebné, může si příslušný orgán vyžádat další relevantní informace.
1.8.5.4
VZOR ZPRÁVY O NEHODĚ NEBO MIMOŘÁDNÉ UDÁLOSTI BĚHEM PŘEPRAVY NEBEZPEČNÝCH VĚCÍ
Zpráva o nehodě nebo mimořádné události při přepravě nebezpečných věcí
podle oddílu 1.8.5 RID/ADR
22kB
269kB
376kB
1.8.6
Administrativní dozor nad prováděním posuzování shody, periodických inspekcí, meziperiodických inspekcí a mimořádných kontrol popsaných v 1.8.7
1.8.6.1
Schvalování inspekčních organizací
Příslušný orgán může schválit inspekční organizace pro posuzování shody, periodické inspekce, meziperiodické inspekce, mimořádné kontroly a dohled nad vlastní inspekční službou, jak je uvedeno v oddílu 1.8.7.
1.8.6.2
Pracovní povinnosti příslušného orgánu, jeho zástupce nebo inspekční organizace
1.8.6.2.1
Příslušný orgán, jeho zástupce nebo inspekční organizace musí provádět posuzování shody, periodické inspekce, meziperiodické inspekce a mimořádné kontroly přiměřeným způsobem, bez zbytečných nákladů. Příslušný orgán, jeho zástupce nebo inspekční organizace musí vykonávat své činnosti s přihlédnutím k velikosti, odvětví a struktuře dotčených podniků, k relativní složitosti technologie a sériovému charakteru výroby.
1.8.6.2.2
Avšak příslušný orgán, jeho zástupce nebo inspekční organizace musí respektovat stupeň přísnosti a úroveň ochrany vyžadované k tomu, aby přepravitelná tlaková zařízení vyhovovala příslušným ustanovením částí 4 a 6.
1.8.6.2.3
Pokud příslušný orgán, jeho zástupce nebo inspekční organizace zjistí, že požadavky stanovené v částech 4 nebo 6 nebyly výrobcem dodrženy, požádá výrobce, aby učinil náležitá nápravná opatření, a nevydá žádné osvědčení o schválení konstrukčního typu ani osvědčení o shodě.
1.8.6.3
Informační povinnost
Smluvní strany ADR musí zveřejnit své vnitrostátní postupy pro posuzování, pověřování a monitorování inspekčních organizací a všechny změny těchto informací.
1.8.6.4
Delegování inspekčních činností
POZNÁMKA: Vlastních inspekčních služeb podle 1.8.7.6 se pododdíl 1.8.6.4 netýká.
1.8.6.4.1
Pokud inspekční organizace využívá služeb jakékoli jiné organizační jednotky (např. subdodavatel, pobočka) k vykonávání specifických činností spojených s posuzováním shody, periodickou inspekcí, meziperiodickou inspekcí nebo mimořádnými kontrolami, musí být tato organizační jednotka zahrnuta do akreditace inspekční organizace, nebo musí být akreditována odděleně. Inspekční organizace se musí ujistit, že tato organizační jednotka splňuje požadavky stanovené pro činnosti, které jsou jí předány, se stejnou úrovní kompetentnosti a bezpečnosti, jaká je stanovena pro inspekční organizace (viz 1.8.6.8) a inspekční organizace to musí monitorovat. Inspekční organizace musí informovat příslušný orgán o výše uvedených opatřeních.
1.8.6.4.2
Inspekční organizace přebírá plnou odpovědnost za činnosti vykonávané takovými organizačními jednotkami, bez ohledu na místo, kde tyto činnosti vykonávají.
1.8.6.4.3
Inspekční organizace nesmí převést celou činnost posuzování shody, periodické inspekce, meziperiodické inspekce nebo mimořádných kontrol. V každém případě posuzování a vydávání osvědčení musí být prováděno vlastní inspekční organizací.
1.8.6.4.4
Činnosti nesmějí být převáděny bez souhlasu žadatele.
1.8.6.4.5
Inspekční organizace musí uchovávat k dispozici příslušného orgánu příslušné doklady týkající se posuzování kvalifikací a prací provedených výše zmíněnými organizačními jednotkami.
1.8.6.5
Informační povinnosti inspekčních organizací
Každá inspekční organizace musí informovat příslušný orgán, který ji schválil, o následujících skutečnostech. Jsou to:
(a)
s výjimkou aplikace ustanovení uvedených v 1.8.7.2.4, každé zamítnutí, omezení, pozastavení platnosti nebo odebrání osvědčení o schválení konstrukčního typu;
(b)
každá okolnost nebo okolnosti ovlivňující rozsah a podmínky pro schválení, jak bylo uděleno příslušným orgánem;
(c)
každá žádost o informace o vykonávaných činnostech při posuzování shody, kterou obdržela od příslušných orgánů monitorujících dodržování ustanovení uvedených v 1.8.1 nebo 1.8.6.6;
(d)
na vyžádání, činnosti vykonávané při posuzování shody v rámci rozsahu jejich schválení a jiné vykonávané činnosti, včetně převádění činností.
1.8.6.6
Příslušný orgán musí zajistit monitorování inspekčních organizací a musí zrušit nebo omezit platnost uděleného schválení, pokud zjistí, že schválená organizace již neplní podmínky schválení a požadavky pododdílu 1.8.6.8 nebo nedodržuje postupy uvedené v ustanoveních ADR.
1.8.6.7
Je-li platnost schválení inspekční organizace zrušena nebo omezena, nebo pokud inspekční organizace zastavila svou činnost, musí příslušný orgán učinit příslušné kroky k tomu, aby se zajistilo, že její dokumentace bude buď zpracována jinou inspekční organizací, nebo bude k dispozici.
1.8.6.8
Inspekční organizace musí:
(a)
mít k dispozici personál s organizační strukturou, který je schopný, vyškolený, kompetentní a způsobilý vykonávat uspokojivě své technické funkce;
(b)
mít přístup ke vhodným a přiměřeným technickým prostředkům a vybavení;
(c)
pracovat nestranně a bez jakéhokoli vlivu, který by mohl takové činnosti bránit;
(d)
zajistit důvěrnost obchodních a vlastnických aktivit výrobce a jiných organizací;
(e)
udržovat jasný odstup mezi vlastními činnostmi inspekční organizace a ostatními činnostmi, které k nim nemají vztah;
(f)
mít dokumentovaný systém kvality;
(g)
zajistit, aby byly prováděny zkoušky a inspekce specifikované v příslušné normě a v ADR; a
(h)
udržovat účinný a přiměřený dokumentační a záznamový systém podle 1.8.7 a 1.8.8
Inspekční organizace musí být kromě toho akreditována podle normy EN ISO/IEC 17020:2004, jak je specifikováno v 6.2.2.9 a 6.2.3.6 a TA4 a TT9 oddílu 6.8.4.
Inspekční organizace, která zahajuje novou činnost smí být schválena prozatímně. Před prozatímním schválením musí příslušný orgán zajistit, aby inspekční organizace splňovala požadavky normy EN ISO/IEC 17020:2004. Inspekční organizace musí být akreditována v prvém roce své činnosti, aby byla schopna pokračovat v této nové činnosti.
1.8.7
Postupy pro posuzování shody a periodickou inspekci
POZNÁMKA: V tomto oddílu „příslušná organizace“ znamená organizaci určenou v pododdíle 6.2.2.10 k certifikaci UN tlakových nádob, v pododdílu 6.2.3.6 ke schvalování jiných tlakových nádob, než jsou UN tlakové nádoby, a ve zvláštních ustanoveních TA4 a TT9 oddílu 6.8.4.
1.8.7.1
Všeobecná ustanovení
1.8.7.1.1
Postupy v 1.8.7 se musí použít podle 6.2.3.6 při schvalování jiných tlakových nádob, než jsou UN tlakové nádoby, a podle zvláštních ustanovení TA4 a TT9 oddílu 6.8.4 při schvalování cisteren, bateriových vozidel a MEGC.
Postupy v oddílu 1.8.7 se mohou použít podle tabulky v 6.2.2.10 při certifikaci UN tlakových nádob.
1.8.7.1.2
Každá žádost o:
(a)
schválení konstrukčního typu podle 1.8.7.2; nebo
(b)
dohled nad výrobou podle 1.8.7.3 a první inspekci a zkoušku podle 1.8.7.4; nebo
(c)
periodickou, meziperiodickou inspekci a mimořádné kontroly podle 1.8.7.5
musí být podána žadatelem u jediného příslušného orgánu, jeho zástupce nebo schválené inspekční organizace podle jeho vlastní volby.
1.8.7.1.3
Žádost musí obsahovat:
(a)
jméno a adresu žadatele;
(b)
v případě posuzování shody, není-li žadatel výrobcem, jméno a adresu výrobce;
(c)
písemné prohlášení, že stejná žádost nebyla podána u jiného příslušného orgánu, jeho zástupce nebo inspekční organizace;
(d)
příslušnou technickou dokumentaci uvedenou v 1.8.7.7;
(e)
prohlášení dovolující příslušnému orgánu, jeho zástupci nebo inspekční organizaci z inspekčních důvodů vstup do objektů výroby, inspekce, zkoušení a skladování a poskytující jim všechny potřebné informace.
1.8.7.1.4
Pokud může žadatel prokázat ke spokojenosti příslušného orgánu nebo jej zastupující inspekční organizace splnění podmínek pododdílu 1.8.7.6, smí si žadatel zřídit vlastní inspekční službu, která smí provádět část nebo všechny inspekce a zkoušky, je-li to uvedeno v 6.2.2.10 nebo 6.2.3.6.
1.8.7.1.5
Osvědčení o schválení konstrukčního typu a osvědčení o shodě – včetně technické dokumentace – musí být uchovávána výrobcem, nebo žadatelem o typové schválení, pokud tento není výrobcem, a inspekční organizací, která osvědčení vydala, po dobu nejméně 20 let od posledního data výroby výrobků téhož typu.
1.8.1.7.6
Pokud výrobce nebo vlastník zamýšlí zastavit činnost, musí zaslat dokumentaci příslušnému orgánu. Příslušný orgán poté uchová dokumentaci po zbytek doby stanovené v 1.8.7.1.5.
1.8.7.2
Schválení konstrukčního typu
Typová schválení povolují výrobu tlakových nádob, cisteren, bateriových vozidel nebo MEGC po dobu platnosti tohoto schválení.
1.8.7.2.1
Žadatel musí:
(a)
v případě tlakových nádob dát k dispozici příslušné organizaci reprezentativní vzorky zamýšlené výroby. Příslušná organizace si může vyžádat další vzorky, vyžaduje-li si to zkušební program;
(b)
v případě cisteren, bateriových vozidel nebo MEGC umožnit přístup k prototypu pro zkoušení konstrukčního typu.
1.8.7.2.2
Příslušná organizace musí:
(a)
prozkoumat technickou dokumentaci uvedenou v 1.8.7.7.1 a ověřit, zda konstrukce odpovídá příslušným ustanoveními ADR a že prototyp nebo prototypová série byl(y) vyrobeny ve shodě s technickou dokumentací a je (jsou) typovou konstrukcí;
(b)
provést prohlídky a dohlížet na zkoušky předepsané ADR, aby se zjistilo, zda byly použity a dodrženy předpisy a zda postupy použité výrobcem odpovídají předpisům;
(c)
zkontrolovat certifikát(y) vystavený(é) výrobcem (výrobci) materiálů vzhledem k platným ustanovením ADR;
(d)
pokud je to aplikovatelné, schválit postupy pro trvalá spojení konstrukčních částí nebo zkontrolovat, zda byly předem schváleny, a ověřit si, že personál provádějící trvalé spojení konstrukčních částí a nedestruktivní zkoušky je kvalifikovaný nebo schválený;
(e)
dohodnout se žadatelem místo a zkušební laboratoře, kde se mají provést prohlídky a potřebné zkoušky.
Příslušná organizace vydá žadateli protokol o posouzení konstrukčního typu.
1.8.7.2.3
Pokud konstrukční typ vyhovuje všem platným ustanovením, vydá příslušný orgán, jeho zástupce nebo inspekční organizace žadateli osvědčení o schválení konstrukčního typu.
Toto osvědčení musí obsahovat:
(a)
název a adresu vydávající instituce;
(b)
název a adresu výrobce a žadatele, pokud žadatel není výrobcem;
(c)
odvolávku na vydání ADR a normy použité pro posouzení konstrukčního typu;
(d)
jakékoli požadavky vyplývající z posouzení;
(e)
údaje nezbytné pro identifikaci konstrukčního typu a modifikace, jak je definováno příslušnou normou;
(f)
odvolávku na protokol(y) o posouzení konstrukčního typu; a
(g)
maximální dobu platnosti typového schválení.
K osvědčení musí být přiložen seznam příslušných částí technické dokumentace (viz 1.8.7.7.1).
1.8.7.2.4
Typové schválení je platné na dobu nejvýše 10 let. Jestliže se v průběhu této doby změní příslušné technické požadavky ADR (včetně referenčních norem), takže schválený typ jim už nevyhovuje, příslušná organizace, která typové schválení vydala, toto schválení zruší a informuje o tom držitele typového schválení.
POZNÁMKA: K nejzazším termínům pro zrušení platnosti existujících typových schválení viz sloupec (5) tabulek v 6.2.4 a 6.8.2.6 nebo 6.8.3.6, jak je to náležité.
Jestliže platnost typového schválení vypršela nebo bylo zrušeno, není již výroba tlakových nádob, cisteren, bateriových vozidel a MEGC podle tohoto typového schválení dovolena.
V takovém případě příslušná ustanovení týkající se používání, periodické inspekce a meziperiodické inspekce tlakových nádob, cisteren, bateriových vozidel nebo MEGC obsažená v typovém schválení, jehož platnost vypršela nebo bylo zrušeno, budou nadále platit pro tyto tlakové nádoby, cisterny, bateriová vozidla nebo MEGC vyrobené před vypršením platnosti nebo zrušením platnosti typového schválení, jestliže smějí být dále používány.
Tyto smějí být dále používány, dokud zůstávají ve shodě s požadavky ADR. Jestliže již nejsou ve shodě s požadavky ADR, smějí být dále používány pouze tehdy, je-li takové používání povoleno příslušnými přechodnými ustanoveními v kapitole 1.6.
Typová schválení smějí být obnovena po úplné revizi a posouzení shody s ustanoveními ADR platnými k datu obnovy. Obnova není dovolena poté, co bylo zrušeno typové schválení. Modifikace existujícího typového schválení, které se objevily během doby jeho platnosti (např. pro tlakové nádoby menší změny, jako je doplnění dalších velikostí a objemů, které neovlivňují shodu s předpisy, nebo pro cisterny viz 6.8.2.3.2) neprodlužují ani nemění původní platnost osvědčení.
POZNÁMKA: Revize a posouzení shody s ustanoveními ADR mohou být provedeny jinou organizací, než je organizace, která vydala původní typové schválení.
Vydávající organizace musí uchovávat všechny dokumenty pro typové schválení (viz 1.8.7.7.1) po celou dobu platnosti včetně jeho obnov, pokud byly povoleny.
1.8.7.3
Dohled nad výrobou
1.8.7.3.1
Výrobní proces musí být podroben ze strany příslušné organizace dohledu, aby se zajistilo, že je výrobek vyráběn ve shodě s ustanoveními schválení konstrukčního typu.
1.8.7.3.2
Žadatel musí učinit všechna potřebná opatření, aby zajistil, že výrobní proces vyhovuje platným ustanovením ADR a osvědčení o schválení konstrukčního typu a jeho přílohám.
1.8.7.3.3
Příslušná organizace musí:
(a)
ověřit shodu s technickou dokumentací uvedenou v 1.8.7.7.2;
(b)
ověřit si, že výrobní proces produkuje výrobky, které odpovídají předpisům a dokumentací, která se jich týká;
(c)
ověřit zpětnou zjistitelnost materiálů a zkontrolovat certifikát(y) materiálů vzhledem ke specifikacím;
(d)
pokud je to aplikovatelné, ověřit si, že personál provádějící trvalé spojení konstrukčních částí a nedestruktivní zkoušky je kvalifikovaný nebo schválený;
(e)
dohodnout se žadatelem na místě, kde se mají provést prohlídky a potřebné zkoušky; a
(f)
zaznamenat výsledky svého dohledu.
1.8.7.4
První inspekce a zkoušky
1.8.7.4.1
Žadatel musí:
(a)
umístit značky uvedené v ADR; a
(b)
dodat příslušné organizaci technickou dokumentaci uvedenou v 1.8.7.7.
1.8.7.4.2
Příslušná organizace musí:
(a)
provést potřebné prohlídky a zkoušky za účelem ověření, že výrobek je vyráběn v souladu se schválením konstrukčního typu a příslušnými předpisy;
(b)
zkontrolovat certifikáty dodané výrobci provozní výstroje vůči provozní výstroji;
(c)
vydat žadateli protokol o první inspekci a zkoušce týkající se provedených detailních zkoušek a ověření a ověřenou technickou dokumentaci;
(d)
vystavit písemné osvědčení o shodě výroby a umístit svou registrační značku, pokud výroba vyhovuje předpisům; a
(e)
zkontrolovat, zda typové schválení zůstává platné poté, co se změnila ustanovení ADR (včetně referenčních norem) platná pro toto typové schválení.
Osvědčení pod písmenem (d) a protokol pod písmenem (c) mohou být společné pro více jednotek téhož konstrukčního typu (skupinové osvědčení nebo skupinový protokol).
1.8.7.4.3
Osvědčení musí obsahovat alespoň:
(a)
název a adresu příslušné organizace;
(b)
název a adresu výrobce a název a adresu žadatele, pokud není výrobcem;
(c)
odvolávku na vydání ADR a normy použité pro první inspekce a zkoušky;
(d)
výsledky inspekcí a zkoušek;
(e)
údaje pro identifikaci zkontrolovaného (zkontrolovaných) výrobku(ů), alespoň sériové číslo, nebo pro láhve, které nejsou opakovaně plnitelné, číslo výrobní série; a
(f)
číslo schválení konstrukčního typu.
1.8.7.5
Periodická, meziperiodická inspekce a mimořádné kontroly
1.8.7.5.1
Příslušná organizace musí:
(a)
provést identifikaci a ověřit shodu s dokumentací;
(b)
provést inspekce a dohlížet na zkoušky, aby zkontrolovala, zda jsou dodrženy předpisy;
(c)
vydat protokoly o výsledcích inspekcí a zkoušek, které mohou být společné pro více jednotek; a
(d)
zajistit, aby byly umístěny vyžadované značky.
1.8.7.5.2
Protokoly o periodických inspekcích a zkouškách tlakových nádob musí být žadatelem uchovávány alespoň do příští periodické inspekce.
POZNÁMKA: K cisternám viz ustanovení o dokumentaci cisterny v 4.3.2.1.7.
1.8.7.6
Dohled nad vlastní inspekční službou žadatele
1.8.7.6.1
Žadatel musí:
(a)
realizovat vlastní inspekční službu se systémem kvality pro inspekce a zkoušky dokumentovanou podle 1.8.7.7.5 a podléhající dohledu;
(b)
plnit povinnosti vyplývající ze systému kvality, jak byl schválen, a zajistit, aby zůstal uspokojivý a účinný;
(c)
přidělit k provádění vlastní inspekční služby vyškolený a kompetentní personál; a
(d)
umístit registrační značku inspekční organizace, kde je to náležité.
1.8.7.6.2
Inspekční organizace musí provést první audit. Je-li uspokojivý, vydá inspekční organizace pověření na období nejdéle tří let. Musí být splněna tato ustanovení:
(a)
tento audit musí potvrdit, že inspekce a zkoušky provedené na výrobku jsou v souladu s předpisy ADR;
(b)
inspekční organizace může pověřit vlastní inspekční službu žadatele, aby umístila registrační značku inspekční organizace na každý schválený výrobek;
(c)
pověření může být prodlouženo po uspokojivém auditu v posledním roce před skončením jeho platnosti. Nová doba platnosti započne od data skončení platnosti pověření; a
(d)
auditoři inspekční organizace musí být schopni provést posouzení shody výrobku spadajícího pod systém kvality.
1.8.7.6.3
Inspekční organizace musí provést během trvání platnosti pověření periodické audity, aby se ubezpečila, že žadatel udržuje a používá systém kvality. Musí být splněna tato ustanovení:
(a)
v období 12 měsíců musí být provedeny nejméně dva audity;
(b)
inspekční organizace může vyžadovat dodatečné kontroly, školení, technické změny, modifikace systému kvality, může omezit nebo zakázat inspekce a zkoušky, které má dělat žadatel;
(c)
inspekční organizace musí posoudit jakékoli změny v systému kvality a rozhodnout, zda pozměněný systém kvality ještě vyhovuje požadavkům prvního auditu, nebo zda se vyžaduje jeho zcela nové posouzení;
(d)
auditoři inspekční organizace musí být schopni provést posouzení shody výrobku spadajícího pod systém kvality; a
(e)
inspekční organizace musí žadateli poskytnout kontrolní nebo auditorskou zprávu, a pokud byla provedena zkouška, zkušební protokol.
1.8.7.6.4
V případech nesouladu s platnými předpisy musí inspekční organizace zabezpečit, že budou učiněna nápravná opatření. Nejsou-li nápravná opatření učiněna v náležité lhůtě, inspekční organizace dočasně pozastaví platnost oprávnění nebo odejme oprávnění vlastní inspekční službě provádět její činnosti. Oznámení o dočasném pozastavení platnosti nebo odejmutí oprávnění musí být zasláno příslušnému orgánu. Žadatel musí obdržet zprávu obsahující podrobné důvody pro rozhodnutí učiněná inspekční organizací.
1.8.7.7
Dokumentace
Technická dokumentace musí umožnit posouzení, zda jsou dodrženy příslušné předpisy.
1.8.7.7.1
Dokumenty pro schválení konstrukčního typu
Žadatel musí poskytnout, jak je to náležité:
(a)
seznam norem použitých pro konstrukci a výrobu;
(b)
popis konstrukčního typu včetně všech modifikací;
(c)
pokyny podle příslušného sloupce tabulky A kapitoly 3.2, nebo seznam nebezpečných věcí, které se mají přepravovat, pro dotyčné výrobky;
(d)
výkres nebo výkresy celkové sestavy;
(e)
detailní výkresy, včetně rozměrů použitých pro výpočty, výrobku, provozní výstroje, konstrukční výstroje, značení a/nebo označení bezpečnostními značkami nezbytné pro ověření shody;
(f)
poznámky k výpočtům, výsledky a závěry;
(g)
seznam provozní výstroje s příslušnými technickými údaji a informacemi k pojistným zařízením včetně výpočtu odlehčovací kapacity, pokud je to relevantní;
(h)
seznam materiálu vyžadovaného v normě pro výrobu, použitého pro každou část, podskupinu, vnitřní povlak, provozní a konstrukční výstroj a odpovídající specifikace materiálů nebo odpovídající prohlášení o souladu s ADR;
(i)
schválenou kvalifikaci procesu trvalých spojení;
(j)
popis procesu(ů) tepelného zpracování; a
(k)
postupy, popisy a záznamy o všech příslušných zkouškách uvedených v normách nebo ADR pro schválení konstrukčního typu a pro výrobu.
1.8.7.7.2
Dokumenty pro dohled nad výrobou
Žadatel musí dát k dispozici, jak je to náležité:
(a)
dokumenty uvedené v 1.8.7.7.1;
(b)
kopii osvědčení o schválení konstrukčního typu;
(c)
výrobní postupy včetně zkušebních postupů;
(d)
výrobní záznamy;
(e)
schválené kvalifikace pracovníků provádějících trvalá spojení;
(f)
schválené kvalifikace pracovníků provádějících nedestruktivní zkoušky;
(g)
protokoly o destruktivních a nedestruktivních zkouškách;
(h)
záznamy o tepelném zpracování; a
(i)
kalibrační záznamy.
1.8.7.7.3
Dokumenty pro první inspekci a zkoušky
Žadatel musí dát k dispozici, jak je to náležité:
(a)
dokumenty uvedené v 1.8.7.7.1 a 1.8.7.7.2;
(b)
certifikáty materiálu výrobku a všech podskupin;
(c)
prohlášení o shodě a certifikáty materiálu provozní výstroje; a
(d)
prohlášení o shodě včetně popisu výrobku a všech modifikací odvozených ze schválení konstrukčního typu.
1.8.7.7.4
Dokumenty pro periodické, meziperiodické inspekce a mimořádné kontroly
Žadatel musí dát k dispozici, jak je to náležité:
(a)
pro tlakové nádoby dokumenty obsahující zvláštní požadavky, pokud to normy pro výrobu a pro periodické inspekce a zkoušky vyžadují;
(b)
pro cisterny:
(i)
dokumentaci cisterny (pasport); a
(ii)
jeden nebo více dokumentů uvedených v 1.8.7.7.1 až 1.8.7.7.3.
1.8.7.7.5
Dokumenty pro hodnocení vlastní inspekční služby
Žadatel o vlastní inspekční službu musí dát k dispozici dokumentaci k systému kvality, jak je to náležité:
(a)
organizační strukturu a odpovědnosti;
(b)
příslušné pokyny pro inspekci a zkoušku, kontrolu kvality, zajištění kvality a operační postupy a systematické činnosti, které budou prováděny;
(c)
záznamy o kvalitě, jako jsou inspekční zprávy, testovací data, kalibrační údaje a certifikáty;
(d)
výsledky auditů k zajištění účinného fungování systému kvality vyplývající z auditů podle 1.8.7.6;
(e)
postup popisující, jak jsou plněny požadavky zákazníka a předpisů;
(f)
postup pro kontrolu dokumentů a jejich revizi;
(g)
postupy pro nevyhovující výrobky; a
(h)
školicí programy a kvalifikační postupy pro příslušný personál.
1.8.7.8
Výrobky vyrobené, schválené, prohlížené a zkoušené podle norem
Požadavky pododdílu 1.8.7.7 se považují za splněné, použijí-li se dále uvedené relevantní normy:
Příslušné ustanovení| Odkazy| Název dokumentu
---|---|---
1.8.7.7.1 až 1.8.7.7.4| EN 12972:2007| Cisterny pro přepravu nebezpečných věcí – Zkoušení, inspekce a značení kovových cisteren
1.8.8
Postupy pro posuzování shody plynových kartuší
Při posuzování shody plynových kartuší se použije jeden z následujících postupů:
(a)
postup v oddílu 1.8.7 pro tlakové nádoby neodpovídající UN, s výjimkou pododdílu 1.8.7.5; nebo
(b)
postup v pododdílech 1.8.8.1 až 1.8.8.7.
1.8.8.1
Všeobecná ustanovení
1.8.8.1.1
Dohled nad výrobou musí být prováděn organizací Xa a zkoušky vyžadované v 6.2.6 musí být prováděny buď organizací Xa, nebo organizací IS schválenou touto organizací Xa; k definici organizací Xa a IS viz definice v 6.2.3.6.1. Posuzování shody musí být prováděno příslušným orgánem, jeho zástupcem nebo jeho schválenou inspekční organizací smluvní strany ADR.
1.8.8.1.2
Při použití ustanovení v 1.8.8 musí žadatel prokázat, zajistit a deklarovat na svou výlučnou odpovědnost shodu plynových kartuší s ustanoveními uvedenými v 6.2.6 a se všemi dalšími platnými ustanoveními ADR.
1.8.8.1.3
Žadatel musí:
(a)
provést posouzení konstrukčního typu každého typu plynových kartuší (včetně použitých materiálů a modifikací tohoto typu, např. objemy, tlaky, výrobní výkresy a uzavírací a výpustná zařízení) podle 1.8.8.2;
(b)
používat schválený systém kvality pro konstrukci, výrobu, inspekci a zkoušení podle 1.8.8.3;
(c)
používat schválený zkušební režim podle 1.8.8.4 pro zkoušky vyžadované v 6.2.6;
(d)
požádat o schválení svého systému kvality pro dohled nad výrobou a pro zkoušení jednu organizaci Xa podle své volby smluvní strany; jestliže žadatel nemá své sídlo ve smluvní straně, musí požádat jednu organizaci Xa ze smluvní strany před první přepravou do smluvní strany;
(e)
je-li plynová kartuše v konečné fázi kompletována z dílů vyrobených žadatelem jedním nebo více jinými podniky, vypracovat písemné pokyny, jak kompletovat a plnit plynové kartuše, aby splnily ustanovení jeho osvědčení o posouzení konstrukčního typu.
1.8.8.1.4
Pokud žadatel a podniky kompletující nebo plnící plynové kartuše podle pokynů žadatele mohou prokázat ke spokojenosti organizace Xa shodu s ustanoveními pododdílu 1.8.7.6, kromě 1.8.7.6.1 (d) a 1.8.7.6.2 (b), smějí si zřídit vlastní inspekční službu, která smí vykonávat část nebo všechny inspekce a zkoušky uvedené v 6.2.6.
1.8.8.2
Posuzování konstrukčního typu
1.8.8.2.1
Žadatel musí vypracovat technickou dokumentaci pro každý typ plynových kartuší včetně použité technické normy (norem). Jestliže se rozhodne použít normu, na kterou není odkaz v 6.2.6, musí doplnit použitou normu do dokumentace.
1.8.8.2.2
Žadatel musí uchovávat technickou dokumentaci spolu se vzorky tohoto typu k dispozici organizaci Xa během výroby a poté po dobu nejméně pěti let od posledního data výroby plynových kartuší podle osvědčení o posouzení konstrukčního typu.
1.8.8.2.3
Žadatel vydá po pečlivém posouzení osvědčení pro konstrukční typ, které platí na maximální dobu deseti let; toto osvědčení musí doplnit do dokumentace. Toto osvědčení ho opravňuje vyrábět plynové kartuše tohoto typu po tuto dobu.
1.8.8.2.4
Jestliže se v průběhu této doby změní příslušné technické požadavky ADR (včetně referenčních norem), takže konstrukční typ jim už nevyhovuje, musí žadatel zrušit své osvědčení o posouzení konstrukčního typu a informovat o tom organizaci Xa.
1.8.8.2.5
Žadatel smí po pečlivém a úplném přezkoumání vydat znovu osvědčení s platností na další období maximálně deseti let.
1.8.8.3
Dohled nad výrobou
1.8.8.3.1
Postup při posuzování konstrukčního typu, jakož i výrobní proces musí být podrobeny kontrole ze strany organizace Xa, aby se zajistilo, že konstrukční typ certifikovaný žadatelem a výrobek, jak je vyráběný, jsou ve shodě s ustanoveními osvědčení pro konstrukční typ a s platnými ustanoveními ADR. Při použití odstavce 1.8.8.1.3 (e) musí být do tohoto postupu zahrnuty rovněž podniky pověřené kompletací a plněním.
1.8.8.3.2
Žadatel musí učinit všechna potřebná opatření, aby zajistil, že výrobní proces splňuje platná ustanovení ADR a jeho osvědčení pro konstrukční typ a jeho příloh. Při použití odstavce 1.8.8.1.3 (e) musí být do tohoto postupu zahrnuty rovněž podniky pověřené kompletací a plněním.
1.8.8.3.3
Organizace Xa musí:
(a)
ověřit shodu posouzení konstrukčního typu žadatele a shodu typu plynových kartuší s technickou dokumentací uvedenou v 1.8.8.2;
(b)
ověřit, zda výrobní proces vyrábí výrobky ve shodě s předpisy a dokumentací, které se na něj vztahují; je-li plynová kartuše v konečné fázi kompletována z dílů vyrobených žadatelem jedním nebo více jinými podniky, musí organizace Xa rovněž ověřit, zda jsou plynové kartuše v plné shodě s platnými předpisy po finální kompletaci a naplnění a že jsou pokyny žadatele správně používány;
(c)
ověřit, zda je personál provádějící trvalá spojení dílů a zkoušky kvalifikovaný nebo schválený;
(d)
zaznamenat výsledky svých kontrol.
1.8.8.3.4
Jestliže nálezy organizace Xa ukáží neshodu osvědčení pro konstrukční typ žadatele nebo výrobního procesu, musí tato organizace vyžadovat náležitá opravná opatření nebo zrušení platnosti osvědčení vydaného žadatelem.
1.8.8.4
Zkouška těsnosti
1.8.8.4.1
Žadatel a podniky v konečné fázi kompletující a plnící plynové kartuše podle pokynů žadatele musí:
(a)
provést zkoušky vyžadované v 6.2.6;
(b)
zaznamenat výsledky zkoušek;
(c)
vydat osvědčení o shodě pouze pro plynové kartuše, které plně vyhovují ustanovením svého posouzení konstrukčního typu a platným ustanovením ADR a které s úspěchem prošly zkouškami vyžadovanými v 6.2.6;
(d)
uchovávat dokumentaci uvedenou v 1.8.8.7 během výroby a poté po dobu nejméně pěti let od posledního data výroby plynových kartuší náležejících k jednomu typovému schválení pro inspekci prováděnou organizací Xa v namátkově zvolených intervalech;
(e)
připevnit odolnou a čitelnou značku identifikující typ plynové kartuše, žadatele a datum výroby nebo číslo výrobní série; tam, kde vzhledem k omezené disponibilní ploše nemůže být tato značka umístěna na těleso plynové kartuše, musí připevnit odolnou visačku s těmito informacemi k plynové kartuši nebo ji vložit s plynovou kartuší do vnitřního obalu.
1.8.8.4.2
Organizace Xa musí:
(a)
provádět potřebné prohlídky a zkoušky v namátkově zvolených intervalech, ale alespoň krátce po zahájení výroby určitého typu plynových kartuší a poté alespoň jednou za tři roky za účelem ověření, že postup pro posouzení konstrukčního typu žadatele, jakož i výroba a zkoušení výrobku jsou prováděny v souladu s osvědčením pro konstrukční typ a s příslušnými předpisy;
(b)
zkontrolovat osvědčení dodaná žadatelem;
(c)
provádět zkoušky vyžadované v 6.2.6 nebo schválit program zkoušek a vlastní inspekční službu k provádění zkoušek.
1.8.8.4.3
Osvědčení musí obsahovat alespoň:
(a)
název a adresu žadatele a, není-li finální kompletace prováděna žadatelem, nýbrž podnikem nebo podniky podle písemných pokynů žadatele, název (názvy) a adresu (adresy) těchto podniků;
(b)
odvolávku na vydání ADR a normu (normy) použité pro výrobu a zkoušky;
(c)
výsledky inspekcí a zkoušek;
(d)
údaje pro značení, jak jsou vyžadovány v 1.8.8.4.1 (e).
1.8.8.5
(Vyhrazeno)
1.8.8.6
Dohled nad vlastní inspekční službou
Pokud si žadatel nebo podnik kompletující nebo plnící plynové kartuše zřídil vlastní inspekční službu, použijí se ustanovení uvedená v 1.8.7.6, kromě 1.8.7.6.1 (d) a 1.8.7.6.2 (b). Podnik kompletující nebo plnící plynové kartuše musí splňovat ustanovení platná pro žadatele.
1.8.8.7
Dokumentace
Použijí se ustanovení uvedená v 1.8.7.7.1, 1.8.7.7.2, 1.8.7.7.3 a 1.8.7.7.5.
KAPITOLA 1.9
DOPRAVNÍ OMEZENÍ STANOVENÁ PŘÍSLUŠNÝMI ORGÁNY
1.9.1
Podle článku 4, odstavce 1 dohody ADR může být vstup nebezpečných věcí na území smluvních stran předmětem pravidel nebo zákazů stanovených z jiných důvodů, než je bezpečnost během přepravy. Taková pravidla nebo zákazy musí být uveřejněny vhodnou formou.
1.9.2
Smluvní strany mohou uplatňovat vůči vozidlům provádějícím mezinárodní silniční přepravu nebezpečných věcí na svém území určitá dodatečná ustanovení v rámci výčtu uvedeného v následujícím oddílu 1.9.3, která nejsou obsažena v ADR, pokud tato ustanovení nejsou v rozporu s článkem 2, odstavcem 2 Dohody a pokud jsou obsažena v jejich vnitrostátních právních předpisech a vztahují se rovnocenně rovněž na vozidla provádějící vnitrostátní silniční přepravu nebezpečných věcí na území této smluvní strany.
1.9.3
Dodatečná ustanovení, která mohou být uplatňována podle výše uvedeného oddílu 1.9.2 jsou tato:
(a)
Dodatečné bezpečnostní požadavky nebo omezení týkající se vozidel užívajících určitou infrastrukturu, jako jsou mosty, vozidel přepravovaných prostředky kombinované dopravy, jako jsou trajekty nebo vlaky, nebo vozidel vjíždějících nebo vyjíždějících z přístavů nebo jiných dopravních terminálů;
(b)
požadavky na jízdu vozidel po předepsaných dopravních trasách, které se vyhýbají obchodním nebo obytným územím, územím citlivým z hlediska ochrany životního prostředí, průmyslovým zónám s rizikovými zařízeními nebo silnicím s vážnými fyzikálními riziky;
(c)
Výjimečné požadavky týkající se dopravní trasy nebo podmínek parkování vozidel přepravujících nebezpečné věci, které vyplývají z extrémních povětrnostních podmínek, zemětřesení, nehody, odborářských akcí, občanských nepokojů nebo vojenských konfliktů;
(d)
Omezení silničního provozu vozidel přepravujících nebezpečné věci v určitých dnech týdne nebo roku.
1.9.4
Příslušný orgán smluvní strany uplatňující na svém území jakákoli dodatečná ustanovení uvedená v odstavcích (a) a (d) předchozího oddílu 1.9.3 musí o tom informovat Sekretariát Evropské hospodářské komise Organizace spojených národů, který o nich uvědomí smluvní strany.1
1.9.5
Omezení průjezdu tunely
POZNÁMKA: Ustanovení o omezeních průjezdu vozidel silničními tunely jsou též uvedeny v kapitole 8.6.
1.9.5.1
Všeobecná ustanovení
Při aplikaci omezení průjezdu vozidel přepravujících nebezpečné věci tunely musí příslušný orgán označit silniční tunel jednou z kategorií tunelů definovaných v 1.9.5.2.2. Musí být vzaty v úvahu charakteristiky tunelu, odhad rizika, včetně možnosti a vhodnosti alternativních tras a způsobů a řízení provozu. Tentýž tunel může být označen více než jednou kategorií tunelu, např. závisející na denních hodinách nebo na dnech týdne atd.
1.9.5.2
Kategorizace
1.9.5.2.1
Kategorizace musí vycházet z předpokladu, že v tunelech existují tři hlavní nebezpečí, které mohou způsobit početné obětioběti nebo vážné poškození infrastruktury tunelu:
(a)
Výbuchy;
(b)
Únik toxického plynu nebo těkavé toxické kapaliny;
(c)
Požáry.
1.9.5.2.2
Pět kategorií jsou dále uvedené:
Kategorie tunelu A
Žádná omezení pro dopravu nebezpečných věcí;
Kategorie tunelu B
Omezení pro nebezpečné věci, které mohou vést k velmi silnému výbuchu;
Dále uvedené nebezpečné věci jsou považovány za splňující tato kritéria2:
Třída 1:| Skupiny snášenlivosti A a L;
---|---
Třída 3:| Klasifikační kód D (UN 1204, 2059, 3064, 3343, 3357 a 3379);
Třída 4.1:| Klasifikační kódy D a DT; a
Samovolně se rozkládající látky, typ B (UN 3221, 3222, 3231 a 3232);
Třída 5.2:| Organické peroxidy, typ B (UN 3101, 3102, 3111 a 3112).
Pokud celková čistá hmotnost výbušné látky v dopravní jednotce je větší než 1000 kg:
Třída 1:| Podtřídy 1.1, 1.2 a 1.5 (kromě skupin snášenlivosti A a L).
Pokud jsou přepravovány v cisternách:
Třída 2:| Klasifikační kódy F, TF a TFC;
Třída 4.2:| Obalová skupina I;
Třída 4.3:| Obalová skupina I;
Třída 5.1:| Obalová skupina I.
Třída 6.1:| UN 1510
Kategorie tunelu C
Omezení pro nebezpečné věci, které mohou vést k velmi silnému výbuchu, silnému výbuchu nebo velkému úniku toxické látky;
Dále uvedené nebezpečné věci jsou považovány za splňující tato kritéria1:
-
nebezpečné věci omezené v tunelu kategorie B, a
-
následující nebezpečné věci:
Třída 1:| Podtřída 1.1, 1.2 a 1.5 (kromě skupin snášenlivosti A a L); a
---|---
Podtřída 1.3 (skupiny snášenlivosti H a J);
Třída 7:| UN 2977 a 2978.
Pokud celková čistá hmotnost výbušné látky v dopravní jednotce je větší než 5000 kg:
Třída 1:| Podtřída 1.3 (skupiny snášenlivosti C a G).
Pokud jsou přepravovány v cisternách:
Třída 2:| Klasifikační kódy 2A, 2O, 3A a 3O, jakož i klasifikační kódy obsahující jen písmeno T nebo skupiny písmen TC, TO a TOC;
Třída 3:| Obalová skupina I pro klasifikační kódy FC, FT1, FT2 a FTC;
Třída 6.1:| Obalová skupina I; kromě UN 1510
Třída 8:| Obalová skupin I pro klasifikační kód CT1, CFT a COT.
Kategorie tunelu D:
Omezení pro nebezpečné věci, které mohou vést k velmi silnému výbuchu, silnému výbuchu, velkému úniku toxické látky nebo velkému požáru;
Dále uvedené nebezpečné věci jsou považovány za splňující tato kritéria
1
-
nebezpečné věci omezené v tunelu kategorie C, a
-
následující nebezpečné věci:
Třída 1:| Podtřída 1.3 (skupina snáčenlivosti C a G);
---|---
Třída 2:| Klasifikační kódy F, FC, T, TF, TC, TO, TFC a TOC;
Třída 4.1:| Samovolně se rozkládající látky, typy C, D, E a F; a
UN 2956, 3241, 3242 a 3251;
Třída 5.2:| Organické peroxidy, typy C, D, E a F;
Třída 6.1:| Obalová skupina I pro klasifikační kódy TF1 a TFC; a
Látky toxické při vdechování, jimž je ve sloupci (6) tabulky A kapitoly 3.2 přiřazeno zvláštní ustanovení 354 a látky toxické při vdechování UN čísel 3381 až 3390;
Třída 8:| Obalová skupina I pro klasifikační kód CT1, CFT a COT;
Třída 9:| Klasifikační kódy M9 a M10.
Pokud jsou přepravovány volně ložené nebo v cisternách:
Třída 3|
Třída 4.2:| Obalová skupina II;
Třída 4.3:| Obalová skupina II;
Třída 6.1:| Obalová skupina II; a
Obalová skupina III pro klasifikační kód TF2;
Třída 8:| Obalová skupina I pro klasifikační kódy CF1, CFT a CW1; a
Obalová skupina II pro klasifikační kódy CF1 a CFT“.
Třída 9:| Klasifikační kódy M2 a M3.
Kategorie tunelu E:
Omezení pro všechny nebezpečné věci jiné než UN 2919, 3291, 3331 a 3373.
POZNÁMKA: Pro nebezpečné věci přiřazené do UN 2919 a 3331 omezení průjezdu tunely však mohou být částí zvláštních ujednání schválených příslušným(i) orgánem(y) podle pododdílu 1.7.4.2.
1.9.5.3
Ustanovení o dopravních značkách a vyhlášení omezení
1.9.5.3.1
Smluvní strany musí označit zákazy průjezdu tunelem a alternativní trasy prostřednictví značek a signálů.
1.9.5.3.2
Pro tento účel mohou být použity značky C, 3h a D, 10a, 10b a 10c podle Vídeňské úmluvy o dopravních značkách a signálech (Vídeň, 1968) a Evropské dohody doplňující Úmluvu o dopravních značkách a signálech (Ženeva, 1971), jak je uvedeno v Rezoluci o dopravních značkách a signálech (R.E.2) Hlavní pracovní skupiny pro silniční dopravu Výboru pro pozemní dopravu EHK OSN, se změnami a doplňky.
1.9.5.3.3
Za účelem usnadnění výkladu značek je systém značek a signálů předepsaný Vídeňskou úmluvou založen na používání tvarů a charakteristiky barev každé třídy značek a, kde je to možné, na použití grafických symbolů (piktogramů) spíše než popisů. Kde Smluvní strany považují za nezbytné upravit předepsané značky a symboly, tyto úpravy nesmí měnit jejich podstatné charakteristiky. Kde Smluvní strany neuplatňují Vídeňskou úmluvu, předepsané značky a symboly mohou být upravovány, tyto úpravy nesmí měnit jejich podstatný smysl.
1.9.5.3.4
Dopravní značky a signály určené pro zákaz vjezdu vozidel přepravujících nebezpečné věci do silniční tunelů musí umístěny na místě, kde je možná volba alternativní trasy.
1.9.5.3.5
Kde vjezd do tunelů je omezen nebo jsou předepsány alternativní trasy, značky musí být označeny doplňkovými tabulkami takto:
Žádná značka: žádné omezení
Značka s doplňkovou tabulkou opatřenou písmenem B: vztahuje se na vozidla přepravující nebezpečné věci nedovolené pro dopravu tunely kategorie B;
Značka s doplňkovou tabulkou opatřenou písmenem C: vztahuje se na vozidla přepravující nebezpečné věci nedovolené pro dopravu tunely kategorie C;
Značka s doplňkovou tabulkou opatřenou písmenem D: vztahuje se na vozidla přepravující nebezpečné věci nedovolené pro dopravu tunely kategorie D;
Značka s doplňkovou tabulkou opatřenou písmenem E: vztahuje se na vozidla přepravující nebezpečné věci nedovolené pro dopravu tunely kategorie E;
1.9.5.3.6
Omezení průjezdu tunely se nevztahují na nebezpečné věci přepravované podle oddílu 1.1.3.
1.9.5.3.7
Omezení musí být úředně publikována a zpřístupněna veřejnosti. Smluvní strany musí taková omezení sdělit sekretariátu UNECE a sekretariát tyto informace zveřejní na své webové stránce.
1.9.5.3.8
Pokud Smluvní strany uplatňují zvláštní provozní opatření pro snížení rizik a vztahující se na některá nebo všechna vozidla používající tunely, taková jako prohlášení před vjezdem nebo průjezdem v konvoji doprovázeném doprovodnými vozidly, taková provozní opatření musí být úředně publikována a zpřístupněna veřejnosti.
KAPITOLA 1.10
BEZPEČNOSTNÍ PŘEDPISY
POZNÁMKA: Pro účely této kapitoly se slovem „bezpečnost“ rozumí opatření nebo preventivní kroky ke snížení nebezpečí odcizení nebo zneužití nebezpečných věcí, v jehož důsledku by mohlo dojít k ohrožení osob, majetku nebo životního prostředí.
1.10.1
Všeobecná ustanovení
1.10.1.1
Všechny osoby podílející se na přepravě nebezpečných věcí musí dodržovat bezpečnostní předpisy pro přepravu nebezpečných věcí uvedené v této kapitole v přiměřené míře ke svým odpovědnostem.
1.10.1.2
Nebezpečné věci smějí být předány k přepravě pouze dopravcům, jejichž totožnost byla vhodným způsobem ověřena..
1.10.1.3
Prostory terminálů pro dočasné skladování, plochy pro dočasné skladování, odstavné plochy pro vozidla, kotviště a seřaďovací nádraží používané pro dočasné skladování během přepravy nebezpečných věcí musí být vhodně zabezpečeny, dobře osvětleny a, kde je to možné a vhodné, nepřístupné veřejnosti.
1.10.1.4
Každý člen osádky vozidla musí mít během přepravy nebezpečných věcí u sebe průkaz totožnosti opatřený fotografií.
1.10.1.5
Bezpečnostní kontroly podle oddílu 1.8.1 a pododdílu 7.5.1.1 se musí zaměřit také na vhodná opatření k zajištění bezpečnosti..
1.10.1.6
Příslušný orgán musí vést aktuální soupisy všech platných osvědčení o školení řidičů předepsaných v oddílu 8.2.1, vydaných jím nebo jakoukoli uznávanou organizací.
1.10.2
Školení o obecné bezpečnosti
1.10.2.1
Úvodní a obnovovací školení uvedené v kapitole 1.3 musí zahrnovat také prvky poučení o bezpečnosti. Obnovovací školení nemusí být nutně vázáno jen na změny předpisů.
1.10.2.2
Školení musí být zaměřeno na povahu bezpečnostních rizik, jejich rozpoznávání a postupů k jejich snížení, jakož i na opatření, která je nutno provést při narušení bezpečnosti. Musí zahrnovat seznámení s příslušnými bezpečnostními plány, v přiměřené míře k odpovědnostem povinnostem jednotlivých pracovníků a jejich účasti při aplikaci bezpečnostních plánů.
1.10.2.3
Toto školení musí být poskytnuto při přijímání osob na pracovní místa spojená s přepravou nebezpečných věcí, nebo musí být ověřeno, že takové školení již absolvovaly. Následně musí být periodicky doplňováno obnovovacím školením.
1.10.2.4
Záznamy o všech absolvovaných bezpečnostních školeních musí být uchovávány zaměstnavatelem a musí být na požádání zpřístupněny zaměstnanci nebo příslušnému orgánu. Záznamy musí být uchovávány zaměstnavatelem po dobu stanovenou příslušným orgánem.
1.10.3
Ustanovení pro vysoce rizikové nebezpečné věci
1.10.3.1
„Vysoce rizikovými nebezpečnými věcmi“ se rozumějí ty, které jsou potenciálně zneužitelné při teroristických akcích a které mohou vyvolat v jejich důsledku vážné následky, jako jsou hromadné ztráty na lidských životech nebo hromadná zkáza. Seznam vysoce rizikových nebezpečných věcí je uveden v tabulce 1.10.5.
1.10.3.2
Bezpečnostní plány
1.10.3.2.1
Dopravci, odesilatelé a ostatní účastníci přepravy uvedení v oddílech 1.4.2 a 1.4.3, podílející se na přepravě vysoce rizikových nebezpečných věcí (viz tabulku 1.10.5), musí přijmout, aplikovat a dodržet bezpečnostní plán, který musí obsahovat alespoň součásti uvedené v 1.10.3.2.2.
1.10.3.2.2
Bezpečnostní plán musí obsahovat alespoň následující součásti:
(a)
specifické stanovení odpovědností za bezpečnost způsobilým a kvalifikovaným osobám s odpovídající pravomocí k uplatnění svých odpovědností;
(b)
seznamy dotčených nebezpečných věcí nebo skupin nebezpečných věcí;
(c)
přehled běžných činností a rozbor bezpečnostních rizik, které z nich vyplývají, včetně všech zastávek nutných při přepravě, přítomnosti nebezpečných věcí ve vozidle, cisterně nebo kontejneru před jízdou, během ní a po jízdě a dočasného skladování nebezpečných věcí za účelem jejich intermodální překládky nebo překládky na jiné vozidlo;
(d)
jasná specifikace opatření, která je třeba učinit ke snížení bezpečnostních rizik, přiměřených k odpovědnostem a povinnostem účastníka, včetně:
-
školení;
-
bezpečnostní politiky (např. reakce na podmínky velkého ohrožení, prověření nově přijímaných zaměstnanců nebo zaměstnanců přidělovaných na některá místa atd.);
-
provozní praxe (např. volba nebo používání známých tras, přístup k nebezpečným věcem při jejich dočasném skladování (jak je definováno pod písmenem c)), blízkost ohrozitelné infrastruktury atd.);
-
zařízení a zdrojů, které je nutno použít ke snížení bezpečnostních rizik;
(e)
účinné a moderní postupy pro ohlašování ohrožení, narušení bezpečnosti nebo případů s takovými situacemi souvisejích, a pro jednání v tákových situacích
(f)
postupy pro posuzování a testování bezpečnostních plánů a postupy pro periodickou revizi a aktualizaci těchto plánů;
(g)
opatření pro zajištění fyzické bezpečnosti dopravních informací obsažených v bezpečnostním plánu; a
(h)
opatření pro zajištění toho, aby šíření informací týkajících se přepravy, obsažených v bezpečnostním plánu, bylo omezeno na ty osoby, které je potřebují mít. Tato opatření nesmějí být přitom překážkou sdělování informací vyžadovaných v jiných ustanoveních ADR.
POZNÁMKA: Dopravci, odesilatelé a příjemci by měli spolupracovat mezi sebou a s příslušnými orgány při výměně informací týkajících se případných ohrožení, aplikaci vhodných bezpečnostních opatření a reakci na bezpečnostní incidenty.
1.10.3.3
Na vozidlech, kterými jsou přepravovány vysoce rizikové nebezpečné věci (viz tabulku 1.10.5), musí být nainstalovány prostředky, zařízení nebo systémy k ochraně proti odcizení vozidla a jeho nákladu a musí být učiněna opatření, aby se zajistila jejich funkčnost a účinnost v každém okamžiku. Použití těchto ochranných opatření nesmí ohrozit zásah záchranných jednotek.
POZNÁMKA: Pokud je to vhodné a pokud jsou potřebná zařízení již nainstalována, měly by být použity telematické systémy nebo jiné metody nebo přístroje pro sledování pohybu vysoce rizikových nebezpečných věcí (viz tabulku 1.10.5).
1.10.4
Podle ustanovení v 1.1.3.6 se požadavky oddílů 1.10.1, 1.10.2, 1.10.3 a pododdílu 8.1.2.1 (d) nepoužijí, jestliže množství přepravovaná v kusech v dopravní jednotce nepřekročí množství uvedená v 1.1.3.6.3, s výjimkou UN čísel 0104, 0237, 0255, 0267, 0289, 0361, 0365, 0366, 0440, 0441, 0455, 0456 a 0500 (viz první odrážka v 1.1.3.6.2). Kromě toho se ustanovení 1.10.1, 1.10.2, 1.10.3 a 8.1.2.1 (d) nepoužijí, jestliže množství přepravovaná v cisternách nebo volně ložená v dopravní jednotce nepřekročí množství uvedená v 1.1.3.6.3.
1.10.5
Nebezpečné věci uvedené v následující tabulce jsou vysoce rizikovými nebezpečnými věcmi, jestliže jsou přepravovány v množstvích větších, než jsou množství uvedená v následující tabulce.
Tabulka 1.10.5: Seznam vysoce rizikových nebezpečných věcí
Třída| Podtřída| Látka nebo předmět| Množství
---|---|---|---
Cisterna (l)c| Volně ložené (kg)d| Kusy (kg)
1| 1.1| Výbušné látky a předměty| a| a| 0
1.2| Výbušné látky a předměty| a| a| 0
1.3| Výbušné látky a předměty skupiny snášenlivosti C| a| a| 0
1.4| Výbušné látky a předměty UN čísel 0104, 0237, 0255, 0267, 0289, 0361, 0365, 0366, 0440, 0441, 0455, 0456 a 0500| a| a| 0
1.5| Výbušné látky a předměty| 0| a| 0
2| | Hořlavé plyny (klasifikační kódy zahrnující jen písmeno F)| 3000| a| b
Toxické plyny (klasifikační kódy zahrnující písmena T, TF, TC, TO, TFC nebo TOC), s výjimkou aerosolů| 0| a| 0
3| | Hořlavé kapaliny obalových skupin I a II| 3000| a| b
Znecitlivěné výbušné kapaliny| 0| a| 0
4.1| | Znecitlivěné výbušné látky| a| a| 0
4.2| | Látky obalové skupiny I| 3000| a| b
4.3| | Látky obalové skupiny I| 3000| a| b
5.1| | Kapaliny podporující hoření obalové skupiny I| 3000| a| b
Chloristany, dusičnan amonný, hnojiva obsahující dusičnan amonný a emulze nebo suspenze nebo gely obsahující dusičnan amonný| 3000| 3000| b
6.1| | Toxické látky obalové skupiny I| 0| a| 0
6.2| | Infekční látky (UN čísel 2814 a 2900, kromě materiálu živočišného původu)| a| 0| 0
7| | Radioaktivní látky| 3000 A1 (zvláštní forma) nebo 3000 A2, jak je to vhodné, v kusech typu B(U), typu B(M) nebo typu
8| | Žíravé látky obalové skupiny I| 3000| a| b
a
Nevztahuje se.
b
Ustanovení oddílu 1.10.3 neplatí, bez ohledu na množství.
c
Hodnota uvedena v tomto sloupci platí pouze tehdy, je-li přeprava v cisternách podle kapitoly 3.2, tabulky A, sloupce (10) nebo (12) dovolena. Pro látky, které není dovoleno v cisternách přepravovat, instrukce uvedená v tomto sloupci neplatí.
d
Hodnota uvedená v tomto sloupci platí pouze tehdy, je-li přeprava ve volně loženém stavu podle kapitoly 3.2, tabulky A, sloupce (10) nebo (17) dovolena. Pro látky, které není dovoleno ve volně loženém stavu přepravovat, instrukce uvedená v tomto sloupci neplatí.
1.10.6
Pro radioaktivní látky se ustanovení této kapitoly považují za splněná, pokud se použije ustanovení Úmluvy o fyzické ochraně jaderných materiálů1 a oběžníku IAEA „Fyzická ochrana jaderných materiálů a jaderných zařízení“2.
ČÁST 2
Klasifikace
KAPITOLA 2.1
VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ
2.1.1
Úvod
2.1.1.1
V ADR jsou následující třídy nebezpečných věcí:
Třída 1| Výbušné látky a předměty
---|---
Třída 2| Plyny
Třída 3| Hořlavé kapaliny
Třída 4.1| Hořlavé tuhé látky, samovolně se rozkládající látky a znecitlivěné tuhé výbušné látky
Třída 4.2| Samozápalné látky
Třída 4.3| Látky, které ve styku s vodou vyvíjejí hořlavé plyny
Třída 5.1| Látky podporující hoření
Třída 5.2| Organické peroxidy
Třída 6.1| Toxické látky
Třída 6.2| Infekční látky
Třída 7| Radioaktivní látky
Třída 8| Žíravé látky
Třída 9| Jiné nebezpečné látky a předměty
2.1.1.2
Ke každé položce v různých třídách je přiřazeno UN číslo. Používají se následující druhy položek:
A.
Samostatné položky pro přesně definované látky nebo předměty, včetně položek pokrývajících více isomerů, např.:
UN 1090| ACETON
---|---
UN 1104| AMYLACETÁTY
UN 1194| ETHYLNITRIT, ROZTOK
B.
Druhové položky pro přesně definované skupiny látek nebo předmětů, které nejsou j.n. položkami, např.:
UN 1133| LEPIDLA
---|---
UN 1266| VÝROBKY KOSMETICKÉ
UN 2757| PESTICID KARBAMÁT,TUHÝ, TOXICKÝ
UN 3101| PEROXID ORGANICKÝ TYP B, KAPALNÝ
C.
Specifické j.n. položky zahrnující skupiny látek nebo předmětů určité chemické nebo technické povahy, jinde nejmenované, např.:
UN 1477| DUSIČNANY, ANORGANICKÉ, J.N.
---|---
UN 1987| ALKOHOLY, J.N.
D.
Všeobecné j.n. položky zahrnující skupiny látek nebo předmětů, mající jednu nebo více všeobecných nebezpečných vlastností, jinde nejmenované, např.
UN 1325| LÁTKA, HOŘLAVÁ, TUHÁ, ORGANICKÁ, J.N.
---|---
UN 1993| LÁTKA HOŘLAVÁ, KAPALNÁ, J.N.
Položky definované pod písmeny B, C a D se označují jako hromadné položky.
2.1.1.3
Pro účely balení jsou látky, kromě látek tříd 1, 2, 5.2, 6.2 a 7 a kromě samovolně se rozkládajících látek třídy 4.1, přiřazeny k obalovým skupinám v závislosti na svém stupni nebezpečí:
Obalová skupina I: látky velmi nebezpečné
Obalová skupina II: látky středně nebezpečné
Obalová skupina III: látky málo nebezpečné
Obalová skupina (obalové skupiny), k nimž je látka přiřazena, je (jsou) uvedena(y) v tabulce A kapitoly 3.2.
2.1.2
Zásady klasifikace
2.1.2.1
Nebezpečné věci, které spadají pod název třídy, jsou definovány na základě svých vlastností dle pododdílu 2.2.x.1 odpovídající třídy. Zařazení nebezpečných věcí do určité třídy a přiřazení k obalové skupině se provádí podle kritérií uvedených ve stejném pododdílu 2.2.x.1. Přiřazení jednoho nebo více vedlejších nebezpečí nebezpečné látce nebo předmětu se provádí podle kritérií třídy nebo tříd odpovídajících těmto nebezpečím, uvedených v příslušném(-ých) pododdílu(-ech) 2.2.x.1.
2.1.2.2
Všechny položky nebezpečných věcí jsou uvedeny v tabulce A kapitoly 3.2 v číselném pořadí UN čísel. Tato tabulka obsahuje odpovídající informace o uvedených věcech, jako pojmenování, třídu, obalovou(-é) skupinu(-y), bezpečnostní značku(y), která(é) musí být umístěna(y), jakož i ustanovení o balení a přepravě 1.
2.1.2.3
Látka smí obsahovat technické nečistoty (například takové, které pocházejí z výrobního procesu) nebo přísady pro stabilizaci nebo jiné účely, které neovlivňují její klasifikaci. Avšak látka jmenovitě uvedená, tj. uvedená jako samostatná položka v tabulce A kapitoly 3.2, která obsahuje technické nečistoty nebo přísady pro stabilizaci nebo jiné účely ovlivňující její klasifikaci, musí být považována za roztok nebo směs (viz 2.1.3.3).
2.1.2.4
K přepravě nejsou připuštěny nebezpečné věci uvedené nebo definované v pododdílu 2.2.x.2 každé třídy.
2.1.2.5
Jmenovitě neuvedené nebezpečné věci, tj. věci, které nejsou uvedeny jako samostatné položky v tabulce A kapitoly 3.2 a které nejsou uvedeny ani definovány v jednom z výše uvedených pododdílů 2.2.x.2, musí být zařazeny do příslušné třídy v souladu s postupem dle oddílu 2.1.3. Dále musí být stanoveno vedlejší nebezpečí (pokud je) a obalová skupina (pokud je). Po stanovení třídy, vedlejšího nebezpečí (pokud je) a obalové skupiny (pokud je), musí být určeno odpovídající UN číslo.Rozhodovací stromy uvedené v pododdílu 2.2.x.3 (seznam hromadných položek) na konci každé třídy uvádějí určující parametry pro výběr
příslušné hromadné položky (UN čísla). Ve všech případech musí být vybrána nejspecifičtější hromadná položka zahrnující vlastnosti látky nebo předmětu v pořadí vyjádřeném v pododdílu 2.1.1.2 písmeny B, C a D. Pouze v tom případě, že látka nebo předmět nemohou být zařazeny pod položku typu B nebo C podle pododdílu 2.1.1.2, je možné je zařadit pod položku typu D.
2.1.2.6
Na základě zkušebních postupů kapitoly 2.3 a kritérií stanovených v pododdílech 2.2.x.1 jednotlivých tříd může být stanoveno, jak je to uvedeno ve zmíněných pododdílech, že látka, roztok nebo směs určité třídy, které jsou jmenovitě uvedeny v tabulce A kapitoly 3.2, nesplňují kritéria této třídy. V tomto případě nenáleží dotyčná látka, roztok nebo směs do této třídy.
2.1.2.7
Pro účely klasifikace jsou látky s bodem tání nebo počátkem tání 20°C nebo nižším při tlaku 101,3 kPa považovány za kapalné látky. Viskózní látku, pro kterou nelze stanovit přesný bod tání, je třeba podrobit zkoušce dle ASTM D 4359-90 nebo zkoušce stanovení tekutosti (zkouška penetrometrem) předepsané v oddílu 2.3.4.
2.1.3
Klasifikace jmenovitě neuvedených látek, včetně roztoků a směsí (jako přípravky a odpady)
2.1.3.1
Látky, včetně roztoků a směsí, jmenovitě neuvedené, musí být zařazeny podle svého stupně nebezpečnosti na základě kritérií uvedených v pododdílu 2.2.x.1 jednotlivých tříd. Nebezpečí vyplývající z látky musí být určeno(a) na základě jejích fyzikálních, chemických a fyziologických vlastností. Tyto vlastnosti je nutné rovněž zohlednit, pokud praktické zkušenosti vedou k přísnějšímu zařazení.
2.1.3.2
Látka jmenovitě neuvedená v tabulce A kapitoly 3.2, která vykazuje jediné nebezpečí, musí být zařazena do příslušné třídy pod hromadnou položku dle pododdílu 2.2.x.3 této třídy.
2.1.3.3
Roztok nebo směs složené z jedné převažující látky, jmenovitě uvedené v tabulce A kapitoly 3.2, a z jedné nebo více látek nepodléhající(ch) ADR, nebo stopových množství jedné nebo více látek jmenovitě uvedených v tabulce A kapitoly 3.2, musí být přiřazeny k UN číslu a oficiálnímu pojmenování pro přepravu převažující látky, jmenovitě uvedené v tabulce A kapitoly 3.2, ledaže:
(a)
roztok nebo směs je jmenovitě uveden(a) v tabulce A kapitoly 3.2;
(b)
pojmenování a popis látky jmenovitě uvedené v tabulce A kapitoly 3.2 výslovně vyjadřují, že se vztahují jen na čistou látku;
(c)
třída, klasifikační kód, obalová skupina nebo fyzikální stav tohoto roztoku nebo směsi jsou odlišné od třídy, klasifikačního kódu, obalové skupiny nebo fyzikálního stavu látky jmenovitě uvedené v tabulce A kapitoly 3.2; nebo
(d)
charakteristiky nebezpečnosti a vlastnosti roztoku nebo směsi vyžadují opatření v případě nehody nebo nouzové situace, která jsou odlišná od opatření vyžadovaných pro látku jmenovitě uvedenou v tabulce A kapitoly 3.2.
V těchto jiných případech, kromě případu pod písmenem (a), musí být roztok nebo směs zařazena jako jmenovitě neuvedená látka do odpovídající třídy a přiřazena pod hromadnou položku uvedenou v pododdílu 2.2.x.3 této třídy, se zohledněním případných vedlejších nebezpečí představovaných tímto roztokem nebo směsí, ledaže by roztok nebo směs neodpovídaly kriteriím žádné třídy a proto nepodléhaly předpisům ADR.
2.1.3.4
Roztoky a směsi obsahující látku spadající pod jednu z položek uvedených v odstavci 2.1.3.4.1 nebo 2.1.3.4.2 musí být zařazeny podle ustanovení těchto odstavců.
2.1.3.4.1
Roztoky a směsi, obsahující jednu z následujících jmenovitě uvedených látek, musí být vždy přiřazeny pod stejnou položkou, jako v nich obsažená látka, za podmínky, že tyto roztoky a směsi nemají nebezpečné vlastnosti uvedené v odstavci 2.1.3.5.3:
-
Třída 3
UN 1921| PROPYLENIMIN, STABILIZOVANÝ
---|---
UN 3064| NITROGLYCERIN, ROZTOK V ALKOHOLU s více než 1%, ale nejvýše 5% nitroglycerinu
-
Třída 6.1
UN 1051| KYANOVODÍK, STABILIZOVANÝ, obsahující méně než 3% vody
---|---
UN 1185| ETYLENIMIN, STABILIZOVANÝ
UN 1259| TETRAKARBONYL NIKLU
UN 1613| KYSELINA KYANOVODÍKOVÁ, VODNÝ ROZTOK (KYANOVODÍK, VODNÝ ROZTOK), obsahující nejvýše 20% kyanovodíku
UN 1614| KYANOVODÍK, STABILIZOVANÝ, obsahující méně než 3% vody a nasáklý v porézní inertní hmotě
UN 1994| PENTAKARBONYL ŽELEZA
UN 2480| METHYLISOKYANÁT
UN 2481| ETHYLISOKYANÁT
UN 3294| KYANOVODÍK, ROZTOK V ALKOHOLU,obsahující nejvýše 45 % kyanovodíku
-
Třída 8
UN 1052| FLUOROVODÍK, BEZVODÝ
---|---
UN 1744| BROM nebo BROM, ROZTOK
UN 1790| KYSELINA FLUOROVODÍKOVÁ, roztok, s více než 85% fluorovodíku
UN 2576| BROMID FOSFORYLU, ROZTAVENÝ
2.1.3.4.2
Roztoky a směsi obsahující látky spadající pod jednu z následujících položek třídy 9:
UN 2315| BIFENYLY POLYCHLOROVANÉ, KAPALNÉ (PCB)
---|---
UN 3151| BIFENYLY POLYHALOGENOVANÉ, KAPALNÉ, nebo
UN 3151| TERFENYLY POLYHALOGENOVANÉ, KAPALNÉ
UN 3152| BIFENYLY POLYHALOGENOVANÉ, TUHÉ
UN 3152| TERFENYLY POLYHALOGENOVANÉ, TUHÉ, nebo
UN 3432| BIFENYLY POLYCHLOROVANÉ, TUHÉ (PCB)
musí být vždy přiřazeny pod tutéž položku třídy 9, pokud
-
neobsahují žádnou další nebezpečnou složku, jinou než složky obalové skupiny III tříd 3, 4.1, 4.2, 4.3, 5.1, 6.1 nebo 8; a
-
nemají nebezpečné vlastnosti uvedené v odstavci 2.1.3.5.3.
2.1.3.5
Látky jmenovitě neuvedené v tabulce A kapitoly 3.2, mající více nebezpečných vlastností, jakož i roztoky a směsi obsahující více nebezpečných látek, musí být přiřazeny pod hromadnou položku (viz pododdíl 2.1.2.5) a obalovou skupinou příslušné třídy v závislosti na svých nebezpečných vlastnostech. Takovéto zařazení podle nebezpečných vlastností musí být provedeno následovně:
2.1.3.5.1
Fyzikální, chemické a fyziologické charakteristiky musí být určeny měřením nebo výpočtem a zařazení látek, roztoků nebo směsi musí být provedeno podle kritérií uvedených v pododdíle 2.2.x.1 jednotlivých tříd.
2.1.3.5.2
Je-li toto určení možné jen s neúměrně vysokými náklady (např. u určitých odpadů), musí být látka, roztok nebo směs zařazena do třídy komponentu, který představuje převažující nebezpečí.
2.1.3.5.3
Pokud nebezpečné vlastnosti látky, roztoku nebo směsi spadají do více než jedné třídy nebo skupiny látek uvedených níže, potom látka, roztok nebo směs musí být zařazeny do třídy nebo skupiny látek odpovídající převažujícímu nebezpečí na základě následujícího pořadí:
(a)
látky třídy 7 (kromě radioaktivních látek ve vyjmutých kusech, pro něž platí zvláštní ustanovení 290 kapitoly 3.3, u kterých převažují jiné nebezpečné vlastnosti);
(b)
látky třídy 1;
(c)
látky třídy 2;
(d)
znecitlivěné kapalné výbušné látky třídy 3;
(e)
samovolně se rozkládající látky a znecitlivěné tuhé výbušné látky třídy 4.1;
(f)
pyroforní látky třídy 4.2;
(g)
látky třídy 5.2;
(h)
látky třídy 6.1 nebo 3, které na základě své toxicity při vdechnutí musí být přiřazeny k obalové skupině I [látky splňující klasifikační kritéria třídy 8 a mající toxicitu při vdechnutí prachů a mlhy (LC50) v rozsahu obalové skupiny I, ale toxicita při požití nebo při dotyku s pokožkou jen v rozsahu obalové skupiny III nebo nižší, musí být zařazeny do třídy 8];
(i)
infekční látky třídy 6.2.
2.1.3.5.4
Pokud nebezpečné vlastnosti látky spadají do více tříd nebo skupin látek, které nejsou uvedeny v odstavci 2.1.3.5.3, musí být látka zařazena stejným postupem, avšak odpovídající třída se vybere podle tabulky převažujících nebezpečí v pododdíle 2.1.3.10.
2.1.3.5.5
Je-li látka, která se má přepravovat, odpadem se složením, které není přesně známo, smí být její přiřazení k UN číslu a obalové skupině podle 2.1.3.5.2 založeno na odesilatelově znalosti odpadu, včetně všech dostupných technických a bezpečnostních údajů, jak jsou vyžadovány platnou legislativou pro bezpečnost a životní prostředí 2
V případě pochybnosti musí být zvolena nejvyšší úroveň nebezpečí.
Jestliže je však možno na základě znalosti složení odpadu a fyzikálních a chemických vlastností jeho identifikovaných složek dokázat, že vlastnosti odpadu neodpovídají vlastnostem obalové skupiny I, smí být odpad zařazen pod nejvhodnější j.n. položku obalové skupiny II.
Tento postup nesmí být použit pro odpady obsahující látky zmíněné v 2.1.3.5.3, látky třídy 4.3, látky případu zmíněného v 2.1.3.7 ani pro látky, které nejsou připuštěny k přepravě podle pododdílů 2.2.x.2.
2.1.3.6
Je vždy nutno použít nejspecifičtější hromadné položky (viz pododdíl 2.1.2.5), tj. všeobecné j.n.. položky se používá jen tehdy, pokud nelze použít druhové položky nebo specifické j.n. položky.
2.1.3.7
Roztoky a směsi látek podporujících hoření nebo látek, jejichž vedlejším nebezpečím je podpora hoření, mohou mít výbušné vlastnosti. V tomto případě nejsou připuštěny k přepravě, ledaže by splňovaly předpisy pro třídu 1.
2.1.3.8
Látky tříd 1 až 9, jiné než jsou látky přiřazené k UN číslům 3077 nebo 3082, splňující kritéria odstavce 2.2.9.1.10 se navíc ke svým nebezpečím tříd 1 až 9 považují za látky ohrožující životní prostředí. Jiné látky splňující kritéria odstavce 2.2.9.1.10 se přiřadí k UN číslům 3077 nebo 3082, jak je to náležité.
2.1.3.9
Odpady, které nesplňují kritéria pro zařazení do tříd 1 až 9, avšak spadají pod Basilejskou úmluvu o kontrol pohybu nebezpečných odpadů přes hranice států a jejich zneškodňování, se smějí přepravovat pod UN čísly 3077 nebo 3082.
2.1.3.10
Tabulka převažujících nebezpečí
Třída a obalová skupina| 4.1 II| 4.1 III| 4.2 II| 4.2 III| 4.3 I| 4.3 II| 4.3 III| 5.1 I| 5.1 II| 5.1 III| 6.1 I DERMAL| 6.1 I ORAL| 6.1 II| 6.1 III| 8 I| 8 II| 8 III| 9
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---
3 I| SOL| LIQ| SOL| LIQ| SOL| LIQ| SOL| LIQ| 4.3 I| 4.3 I| 4.3 I| SOL| LIQ| SOL| LIQ| SOL| LIQ| 3 I| 3 I| 3 I| 3 I| 3 I| 3 I| 3 I| 3 I
4.1| 3 I| 4.1| 3 I| 4.2| 3 I| 4.2| 3 I| 5.1 I| 3 I| 5.1 I| 3 I| 5.1 I| 3 I
3 II| SOL| LIQ| SOL| LIQ| SOL| LIQ| SOL| LIQ| 4.3 I| 4.3 II| 4.3 II| SOL| LIQ| SOL| LIQ| SOL| LIQ| 3 I| 3 I| 3 II| 3 II| 8 I| 3 II| 3 II| 3 II
4.1| 3 II| 4.1| 3 II| 4.2| 3 II| 4.2| 3 II| 5.1 I| 3 I| 5.1 II| 3 II| 5.1 II| 3 II
3 III| SOL| LIQ| SOL| LIQ| SOL| LIQ| SOL| LIQ| 4.3 I| 4.3 II| 4.3 III| SOL| LIQ| SOL| LIQ| SOL| LIQ| 6.1 I| 6.1 I| 6.1 II| 3 III *)| 8 I| 8 II| 3 III| 3 III
4.1| 3 II| 4.1| 3 III| 4.2| 3 II| 4.2| 3 III| 5.1 I| 3 I| 5.1 II| 3 II| 5.1 III| 3 III
4.1 II| | | 4.2 II| 4.2 II| 4.3 I| 4.3 II| 4.3 II| 5.1 I| 4.1 II| 4.1 II| 6.1 I| 6.1 I| SOL| LIQ| SOL| LIQ| 8 I| SOL| LIQ| SOL| LIQ| 4.1 II
4.1 II| 6.1II| 4.1 II| 6.1II| 4.1 II| 8 II| 4.1 II| 8 II
4.1 III| | | 4.2 II| 4.2 III| 4.3 I| 4.3 II| 4.3 III| 5.1 I| 4.1 II| 4.1 III| 6.1 I| 6.1 I| 6.1 II| SOL| LIQ| 8 I| 8 II| SOL| LIQ| 4.1 III
4.1 III 6.1 III| 4.1 III| 8 III
4.2 II| | | | | 4.3 I| 4.3 II| 4.3 II| 5.1 I| 4.2 II| 4.2 II| 6.1 I| 6.1 I| 4.2 II| 4.2 II| 8 I| 4.2 II| 4.2 II| 4.2 II
4.2 III| | | | | 4.3 I| 4.3 II| 4.3 III| 5.1 I| 5.1 II| 4.2 III| 6.1 I| 6.1 I| 6.1 II| 4.2 III| 8 I| 8 II| 4.2 III| 4.2 III
4.3 I| | | | | | | | 5.1 I| 4.3 I| 4.3 I| 6.1 I| 4.3 I| 4.3 I| 4.3 I| 4.3 I| 4.3 I| 4.3 I| 4.3 I
4.3 II| | | | | | | | 5.1 I| 4.3 II| 4.3 II| 6.1 I| 4.3 I| 4.3 II| 4.3 II| 8 I| 4.3 II| 4.3 II| 4.3 II
4.3 III| | | | | | | | 5.1 I| 5.1 II| 4.3 III| 6.1 I| 6.1 I| 6.1 II| 4.3 III| 8 I| 8 II| 4.3 III| 4.3 III
5.1 I| | | | | | | | | | | 5.1 I| 5.1 I| 5.1 I| 5.1 I| 5.1 I| 5.1 I| 5.1 I| 5.1 I
5.1 II| | | | | | | | | | | 6.1 I| 5.1 I| 5.1 II| 5.1 II| 8 I| 5.1 II| 5.1 II| 5.1 II
5.1 III| | | | | | | | | | | 6.1 I| 6.1 I| 6.1 II| 5.1 III| 8 I| 8 II| 5.1 III| 5.1 III
6.1 I DERMAL| | | | | | | | | | | | | | | SOL| LIQ| 6.1 I| 6.1 I| 6.1 I
6.1 I| 8 I
6.1 I ORAL| | | | | | | | | | | | | | | SOL| LIQ| 6.1 I| 6.1 I| 6.1 I
6.1 I| 8 L
6.1 II INHAL| | | | | | | | | | | | | | | SOL| LIQ| 6.1 II| 6.1 II| 6.1 II
6.1 I| 8 I
6.1 II DERMAL| | | | | | | | | | | | | | | SOL| LIQ| SOL| LIQ| 6.1 II| 6.1 II
6.1 I| 8 I| 6.1 II| 8 II
6.1 II ORAL| | | SOL = tuhé látky a směsi| 8 I| SOL| LIQ| 6.1 II| 6.1 II
LIQ = kapalné látky, směsi a roztoky| 6.1 II| 8 II
6.1 III| | | DERMAL = toxicita při absorpci pokožkou| 8 I| 8 II| 8 III| 6.1 III
8 I| | | ORAL = toxicita při požití| | | | 8 I
8 II| | | INHAL = toxicita při vdechnutí| | | | 8 II
8 III| | | *) Třída 6.1 pro pesticidy.| | | | 8 III
POZNÁMKA 1
: Příklady pro použití tabulky
Zařazení jediné látky
Popis zařazované látky:
Amin, jmenovitě neuvedený, vyhovující kritériím pro třídu 3, obalovou skupinu II, jakož i kritériím pro třídu 8, obalovou skupinu I.
Postup:
Průsečík řádky 3 II se sloupcem 8 I dává 8 I.
Tento amin je tímto zařazen do třídy 8, a sice pod:
UN 2734 AMINY, KAPALNÉ, ŽÍRAVÉ, HOŘLAVÉ, J.N. nebo UN 2734 POLYAMINY, KAPALNÉ, ŽÍRAVÉ, HOŘLAVÉ, J.N., obalová skupina I.
Zařazení směsi
Popis zařazované směsi:
Směs skládající se z hořlavé kapaliny třídy 3, obalové skupiny III, toxické látky třídy 6.1, obalové skupiny II, a žíravé látky třídy 8, obalové skupiny I.
Postup:
Průsečík řádky 3 III se sloupcem 6.1 II dává 6.1 II.
Průsečík řádky 6.1 II se sloupcem 8 I dává 8 I LIQ.
Tato blíže nedefinovaná směs je tímto zařazena do třídy 8, a sice pod:
UN 2922 LÁTKA ŽÍRAVÁ, KAPALNÁ,TOXICKÁ, J.N., obalová skupina I.
POZNÁMKA 2
: Příklady zařazení roztoků a směsí do třídy a obalové skupiny:
Roztok fenolu třídy 6.1, obalové skupiny II, v benzenu třídy 3, obalové skupiny II, musí být zařazen do třídy 3, obalové skupiny II. Tento roztok musí být na základě toxicity fenolu zařazen pod UN 1992 LÁTKA HOŘLAVÁ, KAPALNÁ, TOXICKÁ, J.N. třídy 3, obalové skupiny II.
Tuhá směs arzeničnanu sodného třídy 6.1, obalové skupiny II, a hydroxidu sodného třídy 8, obalové skupiny II, musí být zařazena pod UN 3290 LÁTKA TOXICKÁ, TUHÁ, ŽÍRAVÁ, ANORGANICKÁ, J.N. do třídy 6.1, obalové skupiny II.
Roztok surového nebo rafinovaného naftalenu třídy 4.1, obalové skupiny III, v benzinu třídy 3, obalové skupiny II, musí být zařazen pod UN 3295 UHLOVODÍKY, KAPALNÉ, J.N. do třídy 3, obalové skupiny II.
Směs uhlovodíků třídy 3, obalové skupiny III, a polychlorovaných bifenylů (PCB) třídy 9, obalové skupiny II, musí být zařazena pod UN 2315 BIFENYLY POLYCHLOROVANÉ, KAPALNÉ nebo UN 3432 BIFENYLY POLYCHLOROVANÉ, TUHÉ do třídy 9, obalové skupiny II.
Směs propyleniminu třídy 3 a polychlorovaných bifenylů (PCB) třídy 9, obalové skupiny II, musí být zařazena pod UN 1921 PROPYLENIMIN, STABILIZOVANÝ do třídy 3.
2.1.4
Klasifikace zkušebních vzorků
2.1.4.1
Jestliže třída látky není přesně známa a látka je přepravována k dalšímu zkoušení, musí být zařazena na základě znalostí odesílatele do předběžné třídy, pod předběžné oficiální pojmenování pro přepravu a pod předběžné UN číslo, a sice za použití:
(a)
klasifikačních kritérií kapitoly 2.2; a
(b)
ustanovení této kapitoly.
Musí se použít nejpřísnější obalové skupiny odpovídající zvolenému oficiálnímu pojmenování pro přepravu.
Při použití těchto předpisů musí být oficiální pojmenování pro přepravu doplněno slovem „VZOREK“ (např. “HOŘLAVÁ KAPALINA, J.N., VZOREK”). V některých případech, kdy pro vzorek, který vyhovuje určitým klasifikačním kriteriím, existuje specifické oficiální pojmenování pro přepravu (např. VZOREK PLYNU, NESTLAČENÝ, HOŘLAVÝ, UN číslo 3167), musí být použito toto oficiální pojmenování pro přepravu. Pokud je pro přepravu vzorku použita j.n.. položka, nemusí být oficiální pojmenování pro přepravu doplněno technickým názvem, jak je vyžadováno zvláštním ustanovením 274 kapitoly 3.3.
2.1.4.2
Vzorek látky musí být přepravován v souladu s ustanoveními vztahujícími se na předběžné oficiální pojmenování pro přepravu za podmínky, že:
(a)
látka se nepovažuje za látku nepřipuštěnou k přepravě podle pododdílů 2.2.x.2 kapitoly 2.2 anebo podle kapitoly 3.2;
(b)
látka se nepovažuje za látku, která splňuje kritéria třídy 1, nebo se nepovažuje za látku infekční ani radioaktivní;
(c)
látka vyhovuje ustanovením odstavce 2.2.41.1.15 nebo odstavce 2.2.52.1.9, jde-li o samovolně se rozkládající látku nebo organický peroxid;
(d)
vzorek je přepravován ve skupinovém obalu s čistou (netto) hmotností jednoho kusu nejvýše 2,5 kg; a
(e)
vzorek není balen společně s jinými věcmi do jednoho kusu.
KAPITOLA 2.2
ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ PRO JEDNOTLIVÉ TŘÍDY
2.2.1
Třída 1 Výbušné látky a předměty
2.2.1.1
Kritéria
2.2.1.1.1
Pod název třídy 1 spadají:
(a)
výbušné látky: tuhé nebo kapalné látky (nebo směsi látek), které mohou chemickou reakcí vyvinout plyny takové teploty, takového tlaku a takové rychlosti, že mohou způsobit škody v okolním prostředí.
Pyrotechnické látky: látky nebo směsi látek určené k vyvolání tepelných, světelných, zvukových, plynových nebo dýmových efektů nebo jejich kombinaci pomocí nedetonačních, samovolně probíhajících exotermických chemických reakcí.
POZNÁMKA1
: Látky, které samy nejsou výbušnými látkami, ale mohou vytvořit směs plynu, páry nebo prachu schopnou výbuchu nejsou látkami třídy 1.
POZNÁMKA2
: Z třídy 1 jsou vyjmuty také vodou nebo alkoholem navlhčené výbušniny, jejichž obsah vody nebo alkoholu překračuje udané mezní hodnoty, a výbušniny obsahující plastifikační prostředky - tyto výbušniny jsou zařazeny do třídy 3 nebo 4.1; vyjmuty jsou rovněž výbušniny, které jsou na základě svých převažujících nebezpečných vlastností zařazeny do třídy 5.2.
(b)
Výbušné předměty: předměty, které obsahují jednu nebo více výbušných nebo pyrotechnických látek.
POZNÁMKA: Zařízení, která obsahují výbušné nebo pyrotechnické látky v tak malém množství nebo takového druhu, že se jejich neúmyslný nebo náhodný zážeh nebo počin během přepravy neprojeví vně zařízení rozletem, ohněm, mlhou, dýmem, teplem nebo silným zvukem, nepodléhají předpisům třídy 1.
(c)
Látky a předměty výše nejmenované, které byly vyrobeny k vyvolání praktického účinku pomocí výbuchu nebo pyrotechnického efektu.
Pro účely třídy 1 platí následující definice:
Flegmatizovaná znamená, že k výbušné látce byla přidána látka (nebo „flegmatizátor“) ke zvýšení její bezpečnosti při manipulaci a přepravě. Flegmatizátor činí výbušnou látku necitlivou nebo méně citlivou k těmto účinkům: teplo, otřes, náraz, úder nebo tření. Typické flegmatizační prostředky zahrnují mimo jiné: vosk, papír, vodu, polymery (jako jsou chlorfluoropolymery), alkohol a oleje (jako jsou vazelína a parafín).
2.2.1.1.2
Každá látka nebo předmět, které mají nebo by mohly mít výbušné vlastnosti, musí být posouzeny pro zařazení do třídy 1 na základě zkoušek, zkušebních postupů a kritérií stanovených v Příručce zkoušek a kriterií, část I.
Látka nebo předmět zařazené do třídy 1 smějí být připuštěny k přepravě pouze tehdy, jsou-li přiřazeny k jednomu z pojmenování nebo k jedné z j.n. položek uvedených v tabulce A kapitoly 3.2 a splňují kritéria Příručky zkoušek a kritérií.
2.2.1.1.3
Látky a předměty třídy 1 musí být přiřazeny k UN číslu a pojmenování nebo k j.n. položce tabulky A kapitoly 3.2. Interpretace pojmenování látek a předmětů tabulky A kapitoly 3.2 musí být založena na glosáři uvedeném v odstavci 2.2.1.1.8.
Vzorky nových nebo již existujících výbušných látek nebo předmětů, s výjimkou třaskavin, které jsou přepravovány pro účely zkoušení, zařazování, výzkumu a vývoje, kontroly kvality nebo jako obchodní vzorek mohou být přiřazeny k položce UN 0190 VZORKY, VÝBUŠNÉ.
Přiřazení výbušných látek a předmětů, jmenovitě neuvedených v Kapitole 3.2, tabulce A, k j.n. položce třídy 1 nebo k položce UN 0190 VZORKY, VÝBUŠNÉ, jakož i přiřazení určitých látek, u kterých je podle zvláštních ustanovení uvedených v kapitole 3.2, tabulce A, sloupci (6), přeprava závislá na vydání zvláštního povolení příslušného orgánu, musí být provedeno příslušným orgánem země původu.Tento příslušný orgán musí také písemně schválit přepravní podmínky těchto látek a předmětů. Není-li země původu smluvní stranou ADR, musí být klasifikace a přepravní podmínky uznány příslušným orgánem prvního státu smluvní strany ADR, který přijde do styku se zásilkou.
2.2.1.1.4
Látky a předměty třídy 1 musí být přiřazeny k některé podtřídě podle odstavce 2.2.1.1.5 a k některé skupině snášenlivosti podle odstavce 2.2.1.1.6. Podtřída musí být stanovena na základě výsledků zkoušek popsaných v oddílech 2.3.0 a 2.3.1 s použitím definic v odstavci 2.2.1.1.5. Skupina snášenlivosti musí být stanovena podle definic odstavci 2.2.1.1.5. Číslo podtřídy spolu s písmenem skupiny snášenlivosti tvoří klasifikační kód.
2.2.1.1.5
Definice podtříd
Podtřída 1.1 Látky a předměty nebezpečné hromadným výbuchem (hromadný výbuch je takový výbuch, který postihne téměř celý náklad zdánlivě okamžitě).
Podtřída 1.2 Látky a předměty nebezpečné rozletem, které však nejsou nebezpečné hromadným výbuchem.
Podtřída 1.3 Látky a předměty nebezpečné prudkým ohněm,s malým nebezpečím od tlakové vlny nebo rozletu nebo oběma těmito účinky, které ale nejsou nebezpečné hromadným výbuchem:
(a)
která při hoření vydávají značné tepelné záření, nebo
(b)
které hoří postupně za projevu malé tlakové vlny nebo rozletu nebo obou těchto účinků.
Podtřída 1.4 Látky a předměty, které v případě jejich zážehu nebo počinu během přepravy vykazují pouze malé nebezpečí výbuchu. Účinky jsou převážně omezeny na kus bez rozletu úlomků větších rozměrů nebo do větší vzdálenosti. Vnější oheň nesmí vyvolat zdánlivě okamžitý výbuch téměř celého obsahu kusu.
Podtřída 1.5 Velmi necitlivé látky schopné hromadného výbuchu, které jsou tak necitlivé, že pravděpodobnost jejich počinu nebo přechodu z hoření v detonaci je při běžných podmínkách přepravy velmi nízká. Jako minimální požadavek pro tyto látky je stanoveno, že nesmějí detonovat při zkoušce ve vnějším ohni.
Podtřída 1.6 Velmi málo citlivé předměty, které nejsou nebezpečné hromadným výbuchem. Předměty obsahují jen velmi málo citlivé detonující látky a pravděpodobnost jejich náhodného roznětu nebo přenosu výbuchu je velmi nízká.
POZNÁMKA: Předměty podtřídy 1.6 vykazují nebezpečí, které je omezeno na výbuch pouze jednoho předmětu.
2.2.1.1.6
Definice skupin snášenlivosti látek a předmětů
A Třaskavina
B Předmět obsahující třaskavinu, který má méně než dvě účinná pojistná zařízení. Zahrnuty jsou i některé předměty, jako rozbušky a počinová zařízení pro trhací práce a zápalky pro náboje, i když neobsahují třaskaviny.
C Střelivina nebo jiná deflagrující výbušnina nebo předmět obsahující takovou výbušninu.
D Trhavina, černý prach nebo předmět obsahující trhavinu, vždy bez roznětných prostředků a bez hnací náplně nebo předmět obsahující třaskavinu, který má nejméně dvě účinná pojistná zařízení.
E Předmět, obsahující trhavinu, bez roznětných prostředků a s hnací náplní (jinou než takovou, která obsahuje hořlavou kapalinu nebo hořlavý gel nebo hypergoly).
F Předmět obsahující trhavinu s vlastním roznětným prostředkem, s hnací náplní (jinou než takovou, která sestává z hořlavé kapaliny nebo hořlavého gelu nebo hypergolů) nebo bez hnací náplně.
G Pyrotechnická látka nebo předmět obsahující pyrotechnickou látku nebo předmět obsahující jak výbušnou látku, tak i osvětlovací, zápalnou, slzotvornou nebo dýmotvornou látku (kromě předmětů aktivovaných vodou nebo předmětů, které obsahují bílý fosfor, fosfidy, pyroforní látku, hořlavou kapalinu nebo hořlavý gel nebo hypergoly).
H Předmět, který obsahuje výbušnou látku a bílý fosfor.
J Předmět, který obsahuje výbušnou látku a hořlavou kapalinu nebo hořlavý gel.
K Předmět, který obsahuje výbušnou látku a toxickou chemickou látku.
L Výbušná látka nebo předmět obsahující výbušnou látkou, které představují zvláštní nebezpečí (např. pro svoji aktivaci vodou nebo pro přítomnost hypergolů, fosfidů nebo pyroforní látky) a vyžadující oddělení jednotlivých druhů.
N Předměty, které obsahují jen velmi málo citlivé látky schopné detonace.
S Látka nebo předmět, který je zabalen nebo zkonstruován tak, aby všechny nebezpečné účinky vyvolané náhodným uvedením do činnosti zůstaly omezeny na vnitřek obalu, pokud nebyl obal poškozen požárem. V takovém případě musí zůstat účinky tlaku vzduchu a rozletu omezeny tak, aby opatření ke zdolání požáru nebo jiná nouzová opatření v bezprostřední blízkosti kusu nebyla podstatně omezena ani jim nebylo zabráněno.
POZNÁMKA 1.: Každá látka nebo předmět ve specifikovaném obalu smějí být přiřazeny jen k jedné skupině snášenlivosti. Protože kritérium skupiny snášenlivosti S je empirické povahy, je přiřazení k této skupině nutně vázáno na zkoušky k přidělení klasifikačního kódu.
POZNÁMKA 2
: Předměty skupin snášenlivosti D nebo E smějí být opatřeny vlastními roznětnými prostředky nebo s nimi být baleny společně za předpokladu, že tyto prostředky mají nejméně dvě účinná pojistná zařízení určená k zamezení výbuchu v případě náhodného uvedení roznětného prostředku do činnosti. Takové předměty a kusy se přiřadí ke skupině snášenlivosti D nebo E.
POZNÁMKA 3
: Předměty skupin snášenlivosti D nebo E smějí být baleny společně se svými vlastními roznětnými prostředky, které neobsahují dvě účinná pojistná zařízení (t.j. z rozněčovači, které jsou přiřazeny ke skupině snášenlivosti B) za předpokladu, že je dodrženo zvláštní ustanovení MP21 oddílu 4.1.10. Takové kusy se přiřadí skupinám snášenlivosti D nebo E.
POZNÁMKA 4
: Předměty smějí být opatřeny svými vlastními roznětnými prostředky nebo s nimi být baleny společně za předpokladu, že se roznětné prostředky nemohou za normálních přepravních podmínek uvést v činnost.
POZNÁMKA 5
: Předměty skupin snášenlivosti C, D a E smějí být baleny společně. Takové kusy musí být přiřazeny ke skupině snášenlivosti E.
2.2.1.1.7
Přiřazení výrobků zábavné pyrotechniky k podtřídám
2.2.1.1.7.1
Výrobky zábavné pyrotechniky musí být obvykle přiřazeny k podtřídám 1.1, 1.2, 1.3 a 1.4 na základě dat získaných ze zkoušek série 6 Příručky zkoušek a kritérií. Jelikož je však počet druhů takových předmětů velmi rozsáhlý a kapacita zkušebních zařízení může být omezená, přiřazení k podtřídám může být také provedeno v souladu s postupem uvedeným v 2.2.1.1.7.2.
2.2.1.1.7.2
Přiřazení výrobků zábavné pyrotechniky k UN číslům 0333, 0334, 0335 a 0336 může být rovněž provedeno na základě analogie, bez zkoušek série 6, v souladu se stanovenou klasifikací výrobků zábavné pyrotechniky dle tabulky v 2.2.1.1.7.5. Takové přiřazení může být provedeno pouze se souhlasem příslušného orgánu. Výrobky neuvedené v této tabulce musí být klasifikovány na základě dat získaných ze zkoušek série 6.
POZNÁMKA 1
: Zařazení nových druhů výrobků zábavné pyrotechniky do sloupce 1 tabulky v 2.2.1.1.7.5 může být provedeno pouze na základě výsledků všech předepsaných zkoušek postoupených Podvýboru expertů pro přepravu nebezpečných věcí OSN k posouzení.
POZNÁMKA 2
: Výsledky zkoušek získané příslušnými orgány, které potvrzují nebo vyvracejí přiřazení výrobků zábavné pyrotechniky uvedených ve sloupci 4 tabulky v 2.2.1.1.7.5 k podtřídám ve sloupci 5, by měly být postoupeny Podvýboru expertů pro přepravu nebezpečných věcí OSN pro informaci.
2.2.1.1.7.3
Jestliže jsou výrobky zábavné pyrotechniky více než jedné podtřídy zabaleny ve stejném kusu, musí být klasifikovány jako nejnebezpečnější podtřída, pokud z dat získaných ze zkoušek série 6 nevyplyne jiná klasifikace.
2.2.1.1.7.4
Klasifikace uvedená v tabulce 2.2.1.1.7.5 platí pouze pro předměty zabalené v lepenkových bednách (4G).
2.2.1.1.7.5
Tabulka stanovených klasifikací výrobků zábavné pyrotechniky1
POZNÁMKA 1
: Odkazy na procenta v tabulce znamenají, není-li stanoveno jinak, hmotnost všech pyrotechnických látek (například raketových motorů, výmetné náložky, trhavé náložky a efektové náložky).
POZNÁMKA 2
: „ Výbušková slož“ se v této tabulce vztahuje na pyrotechnické látky v práškové formě nebo jako pyrotechnické díly předmětů zábavné pyrotechniky, které se používají k vytváření zvukového efektu nebo se používají jako trhací nebo startovací náložka, vyjma toho, když se Zkouškou HSL výbuškové slože v přípojku 7 Příručky zkoušek a kritérií prokáže, že doba nárůstu tlaku je delší než 8 ms pro 0,5 g pyrotechnické látky.“.
POZNÁMKA 3
: Uvedené rozměry v mm se vztahují:
-
pro kulové nebo válcové kombinované efektové pumy k průměru tělesa pumy,
-
pro válcové efektové pumy k délce pumy,
-
pro efektové pumy v moždíři, římské svíce, vystřelovací trubice nebo miny k vnitřnímu průměru trubice obsahující předmět zábavné pyrotechniky,
-
pro sáčkovou nebo válcovou minu, k vnitřnímu průměru moždíře určeného pro minu.
Typ| Zahrnuje/nazývá se:| Definice| Specifikace| KLASIFIKACE
---|---|---|---|---
Puma,kulová nebo válcová| Kulová efektová puma:| Zařízení s hnací náplní nebo bez ní, se zpožďovací zápalnicí a trhavou náložkou, pyrotechnickými díly nebo volně loženou pyrotechnickou látku, určené k odpalování z moždíře| Všechny třeskové pumy| 1.1G
výšková efektová puma,| Barevná puma: ≥ 180 mm| 1.1G
barevná efektová puma,
kombinovaná více-efektová puma,| Barevná puma: <180 mm s > 25% výbuškové slože, jako volný prášek a/nebo s třeskovým efektem| 1.1G
námořní puma,
padáková efektová puma,
dýmová efektová puma,
hvězdicová efektová puma,| Barevná puma: <180 mm s ≤ 25% výbuškové slože, jako volný prášek a/nebo s třeskovým efektem| 1.3G
dělostřelecká pozdravná,
zvukové efektové pumy:
třesková efektová puma,
hromová rána,
pumová sestava| Barevná puma: ≤ 50 mm, nebo ≤ 60 g pyrotechnické slože, s ≤ 2% výbuškové slože, jako volný prášek a/nebo s třeskovým efektem| 1.4G
Kombinovaná efektová puma| Zařízení s dvěma nebo více kulovýma efektovými pumami ve společném obalu, s oddělenými vnějšími zpožďovacími zápalnicemi, vystřelované společnou hnací náplní| Nejnebezpečnější kulová efektová puma určuje klasifikaci.
Přebitý moždíř, puma v moždíři| Zařízení sestávající z kulové nebo válcové efektové pumy umístněné v moždíři, který je určen k jejímu vystřelení| Všechny třeskové pumy| 1.1G
Barevné pumy: ≥ 180 mm| 1.1G
Barevná puma: s>25% výbuškové slože jako volný prášek a/nebo s třeskovým efektem| 1.1G
Barevné pumy > 50 mm a < 180 mm| 1.2G
Barevné pumy ≤ 50 mm, nebo s≤ 60 g pyrotechnické látky, s ≤ 25% zábleskové slože jako volný prášek a/nebo s třeskovým efektem| 1.3G
Pumy v pumě (kulová)| Zařízení, bez hnací náplně se zpožďovací zápalnicí a s trhavou náložkou, obsahující třeskové pumy a inertní materiály, které je určeno k vystřelování z moždíře| > 120 mm| 1.1G
(Odkazy na procenta pro pumy v pumě se vztahují na hrubou hmotnost pyrotechnického předmětu)| Zařízení, bez hnací náplně se zpožďovací zápalnicí a s trhavou náložkou, obsahující třeskové pumy s ≤ 25g výbuškové slože v jedné pumě, s ≤ 33% výbuškové slože a s ≥ 60% inertního materiálu, které je určeno k vystřelování z moždířů| ≤ 120 mm| 1.3G
Zařízení, bez hnací náplně se zpožďovací zápalnicí a trhavou náložkou, obsahující barevné pumy a/nebo pyrotechnické díly, které je určeno k vystřelování z moždířů| > 300 mm| 1.1G
Zařízení, bez hnací náplně se zpožďovací zápalnicí a trhavou náložkou, obsahující barevné pumy ≤ 70mm a/nebo pyrotechnické díly s ≤ 25% výbuškové slože a ≤ 60% pyrotechnických látek, které je určeno k vystřelování z moždířů| > 200 mm a ≤ 300 mm| 1.3G
Zařízení, s hnací náplní, se zpožďovací zápalnicí a trhavou náložkou, obsahující barevné pumy ≤ 70mm a/nebo pyrotechnické díly s ≤ 25% výbuškové slože a ≤ 60% pyrotechnické látky, které je určeno k vystřelování z moždířů| ≤ 200 mm| 1.3G
Baterie/kombi nace| Přehradová palba, dělostřelecká palba, prostorové efekty, květinové efekty, pumové koule, výbuchy, palebné baterie, palebné baterie se zábleskem, vzdušná pumová sestava| Sestava obsahující několik dílů buď stejného typu nebo různých typů, které odpovídají jednomu z typů předmětu zábavné pyrotechniky uvedeného v této tabulce. Má jedno nebo dvě místa zážehu| Nejnebezpečnější typ předmětu zábavné pyrotechniky určuje klasifikaci
Římská svíce| Efektová svíce, svíce, bombičky| Trubice obsahující sestavu pyrotechnických dílů, sestávající z podobných pyrotechnických látek, hnací a přenosové zápalnice| ≥ 50 mm vnitřního průměru, obsahující výbuškovou slož, nebo| 1.1G
<50 mm s > 25% výbuškové slože
≥ 50 mm vnitřního průměru, neobsahující výbuškovou slož| 1.2G
< 50 mm vnitřního průměru a s ≤ 25% výbuškové slože| 1.3G
≤ 30 mm vnitřního průměru každého pyrotechnického elementu ≤ 25 g a s ≤ 5% výbuškové slože| 1.4G
Jednoranná svíce| Jednoranná svíce| Trubice obsahující pyrotechnické díly sestávající z pyrotechnické látky, hnací náplně a přenosové zápalnice nebo bez ní| ≤ 30 mm vnitřního průměru a pyrotechnický element > 25 g, nebo s > 5% a s ≤ 25% výbuškové slože| 1.3G
≤ 30 mm vnitřního průměru, pyrotechnický element ≤ 25 g a s ≤ 5% výbuškové slože| 1.4G
Raketa| Lavinové rakety, signální rakety, pískavé, lahvové rakety, nebeské rakety, rakety typu střel, stolní rakety| Trubice obsahující pyrotechnickou látku a/nebo pyrotechnické díly, opatřená latí nebo jiným prostředkem stabilizace letu, která je určena k vystřelování do vzduchu| Pouze s efektem výbuškové slože| 1.1G
Výbuškové slož s > 25% pyrotechnické látky| 1.1G
s > 20 g pyrotechnické látky s ≤ 25% výbuškové slože| 1.3G
s ≤ 20 g pyrotechnické látky, černého prachu, trhavé směsí a s ≤ 0,13 g výbuškové slože na ránu a ≤ 1 g celkově| 1.4G
Mina| Povrchová mina, sáčková mina, válcová mina| Trubice obsahující hnací náplň a pyrotechnické díly, která je určena k položení nebo upevnění na zem. Základním efektem je vymetení všech pyrotechnických dílů do vzduchu v jediném ohnivém prostorovém vizuálním a/nebo zvukovém efektu nebo:| s > 25% výbuškové slože, jako volný prášek a/nebo s třeskovými efekty| 1.1G
≥ 180 mm a s ≤ 25% výbuškové slože jako volný prášek a/nebo s třeskovými efekty| 1.1G
Tkaninový nebo papírový sáček nebo válec obsahující hnací náplň a pyrotechnické díly, určený k umístění do moždíře s funkcí miny| < 180 mm a s ≤ 25% výbuškové slože jako volný prášek a/nebo s třeskovými efekty| 1.3G
s ≤ 150 g pyrotechnické látky, obsahující ≤ 5% výbuškové slože jako volný prášek a/nebo s třeskovým efektem. Každý pyrotechnický element ≤ 25 g, každý třeskový efekt < 2 g; každý hvizd, jestliže existuje ≤ 3 g| 1.4G
Fontány| Sopky, ohňopády, bengálské ohně, osvětlovací pochodně, fontány, létající jiskry| Nekovové pouzdro obsahující lisovanou nebo zhutněnou pyrotechnickou látku vytvářející jiskry a plamen| ≥ 1 kg pyrotechnické látky| 1.3G
< 1 kg pyrotechnické látky| 1.4G
Prskavky| Ruční prskavky, prskavky neurčené k držení v ruce, drátové prskavky| Tuhý drát částečně potažený (z jednoho konce) pomalu hořící pyrotechnickou látku s nebo bez zapalovací špičky| Prskavky s chloristany: > 5 g na kus nebo > 10 kusů v balíčku| 1.3G
Prskavky s chloristany: ≤ 5 g na kus a ≤ 10 kusů v balíčku;| 1.4G
Prskavky s dusičňany: ≤ 30 g na kus
Bengálská tyčinka| Tlumená tyčinka| Nekovové tyčinky částečně potažené (z jednoho konce) pomalu hořící pyrotechnickou látku, určené k držení v ruce| Prskavky s chloristany: > 5 g na kus nebo > 10 kusů v balíčku| 1.3 G
Prskavky s chloristany: ≤ 5 g na kus a ≤ 10 kusů v balíčku;| 1.4G
Prskavky s dusičnany: ≤ 30 g na kus
Drobné předměty zábavné pyrotechniky s nízkou nebezpečností| Stolní bomby, bouchací kuličky, kapsle, dýmovnice, mlhovnice, hadi, červi, serpentiny, práskací provázky, oslavné rány| Zařízení určené k vytváření velmi omezených vizuálních a/nebo zvukových efektů, které obsahuje malé množství pyrotechnické a/nebo výbušné slože| Bouchací kuličky a kapsle mohou obsahovat nejvýše 1.6 mg třaskavého stříbra;| 1.4G
kapsle a oslavné rány mohou obsahovat nejvýše 16 mg směsi chlorečnanu draselného a červeného fosforu;
jiné předměty mohou obsahovat nejvýše 5 g pyrotechnické látky, ale žádnou výbuškovou slož
Kotouče| Vzdušný kotouč, helikoptéra, pozemní kotouč| Nekovová trubička nebo trubičky obsahující pyrotechnickou látku, která vytváří plyn nebo jiskry s nebo bez slože produkující zvuk, s nebo bez křidélek| Pyrotechnická látka v kusu > 20 g, obsahující ≤ 3% výbuškové slože vytvářející třesk, nebo hvízdající slož ≤ 5 g| 1.3G
Pyrotechnická látka v kusu ≤ 20 g, obsahující ≤ 3% zábleskové slože vytvářející třesk, nebo hvízdavé slože ≤ 5 g| 1.4G
Světelná kola| Saxon| Zařízení opatřené pohonnými jednotkami obsahujícími pyrotechnickou látku a vybavené přídavnými prostředky, které umožňují převést přímočarý pohyb v rotaci| ≥ 1 kg pyrotechnické látky celkem, bez třaskavého efektu, každý hvizd (jestliže existuje) ≤ 25 g a ≤ 50 g hvízdavé slože v kole| 1.3G
< 1 kg pyrotechnické látky celkem, bez třeskového efektu, každý hvizd(jestliže existuje) ≤ 5 g a ≤ 10 g hvízdavé slože v kole| 1.4G
Vzdušné kolo| Létající Saxon, UFO, vznášející se koruna| Trubice obsahující hnací náplně a pyrotechnické látky vytvářející jiskry, plamen a/nebo zvuk. Trubice jsou upevněny k nosnému kolu| > 200 g pyrotechnické látky nebo > 60 g pyrotechnické látky v jednom elementu s ≤ 3% výbuškové slože s třeskovými efekty, každý hvizd (jestliže existuje) ≤ 25 g a ≤ 50 g hvizdové slože v jednom kole| 1.3G
≤ 200 g pyrotechnické látky celkem a ≤ 60 g pyrotechnické látky v jedné pohonné jednotce s ≤ 3% výbuškové slože s třeskovými efekty, každý hvizd (jestliže existuje) ≤ 5 g a ≤ 10 g hvizdové slože v jednom kole| 1.4G
Výběrový balíček| Ukázková sestava, zahradní sestava, pokojová sestava| Balíček s více než jedním typem, který odpovídá jednomu z typu výrobku zábavné pyrotechniky uvedeného v této tabulce| Nejnebezpečnější výrobek zábavné pyrotechniky určuje klasifikaci
Práskající sestava| Oslavná petarda, oslavná rulička| Sestava trubic (papírových nebo lepenkových) spojená pyrotechnickou zápalnicí. Každá trubice je určena k tvorbě zvukového efektu| Každá trubice ≤ 140 mg výbuškové slože nebo ≤ 1 g černého prachu| 1.4G
Petarda| Pozdravná petarda, záblesková petarda, žertovná petarda| Nekovová trubice obsahující třeskovou slož určená k tvorbě zvukového efektu| > 2 g výbuškové slože v elementu| 1.1G
≤ 2 g výbuškové slože v elementu a ≤ 10 g ve vnitřním obalu| 1.3G
≤ 1 g výbuškové slože v elementu a ≤ 10 g ve vnitřním obalu nebo ≤ 10 g černého prachu v elementu| 1.4G
2.2.1.1.8
Glosář pojmenování
POZNÁMKA 1
: Smyslem popisů v glosáři není náhrada zkušebních postupů, ani stanovení klasifikace látky nebo předmětu třídy 1. Rozhodnutí o zařazení do správné podtřídy a o tom, zda mohou být přiřazeny ke skupině snášenlivosti S, musí být založeno na zkouškách výrobku podle Příručky zkoušek a kritérií, části I, nebo na analogii s podobnými, již odzkoušenými výrobky, zařazenými podle postupů Příručky zkoušek a kritérií.
POZNÁMKA 2
: Za pojmenováními jsou uvedena příslušná UN čísla (kapitola 3.2, tabulka A, sloupec 1).Pokud jde o klasifikační kód, viz odstavec 2.2.1.1.4
BLESKOVICE, ohebná: UN čísla 0065, 0289
Předmět sestávající z duše z detonující výbušniny opředené textilním vláknem, buď s povlakem nebo bez povlaku z plastu nebo jiného materiálu. Povlak není potřebný, pokud je opředení z textilních vláken prachotěsné.
BLESKOVICE, s kovovým pláštěm: UN čísla 0102, 0290
Předmět sestávající z duše z detonující výbušniny v trubici z měkkého kovu s ochranným povlakem nebo bez ochranného povlaku.
BLESKOVICE, S MALÝM ÚČINKEM, s kovovým pláštěm: UN číslo 0104
Předmět sestávající z duše z detonující výbušniny v plášti z měkkého kovu s ochranným povlakem nebo bez ochranného povlaku. Množství výbušné látky je tak malé, že se vně bleskovice projevuje jen nepatrný účinek výbuchu.
BOJOVÉ HLAVICE, RAKETA, s trhací náplní: UN čísla 0286, 0287
Předměty sestávající z detonující výbušniny. Buď neobsahují roznětné prostředky nebo obsahují roznětné prostředky, které mají nejméně dvě účinná pojistná zařízení. Jsou určeny pro připevnění k raketě. Pod toto pojmenování spadají také bojové hlavice pro řízené střely.
BOJOVÉ HLAVICE, RAKETA, s trhací náplní: UN číslo 0369
Předměty sestávající z detonující výbušniny. Obsahují roznětné prostředky, které nemají nejméně dvě účinná pojistná zařízení. Jsou určeny pro připevnění k raketě. Pod toto pojmenování spadají také bojové hlavice pro řízené střely.
BOJOVÉ HLAVICE, RAKETA, s trhavou náložkou nebo výmetnou náplní: UN číslo 0370
Předměty sestávající z nevýbušné užitečné zátěže a z malé nálože detonující nebo deflagrující výbušniny. Buď neobsahují roznětné prostředky nebo obsahují roznětné prostředky, které mají nejméně dvě účinná pojistná zařízení. Jsou určeny po připevnění k raketovému motoru k rozhozu nevýbušného materiálu. Pod toto pojmenování spadají také bojové hlavice pro řízené střely.
BOJOVÉ HLAVICE, RAKETA, s trhavou náložkou nebo výmetnou náplní: UN číslo 0371
Předměty sestávající z nevýbušné užitečné zátěže a malé nálože detonující nebo deflagrující výbušniny. Obsahují roznětné prostředky, které nemají nejméně dvě účinná pojistná zařízení. Jsou určeny po připevnění k raketovému motoru k rozhozu nevýbušného materiálu. Pod toto pojmenování spadají také bojové hlavice pro řízené střely.
BOJOVÉ HLAVICE, TORPÉDO s trhací náplní: UN číslo 0221
Předměty sestávají z detonující výbušniny. Buď neobsahují roznětné prostředky, nebo obsahují roznětné prostředky, které mají nejméně dvě účinná pojistná zařízení. Jsou určeny pro připevnění k torpédu.
GRANÁTY, CVIČNÉ, ruční nebo puškové: UN čísla 0110, 0318, 0372, 0452
Předměty bez hlavní trhací nálože, které jsou určeny k ručnímu vrhání nebo k vystřelování z pušek. Obsahují roznětný prostředek a mohou obsahovat značkovací náplň.
GRANÁTY, ruční nebo puškové, s trhací náplní: UN čísla 0284, 0285
Předměty, které jsou určeny k ručnímu vrhání nebo k vystřelování z pušek. Neobsahují roznětné prostředky nebo obsahují roznětné prostředky, které mají nejméně dvě účinná pojistná zařízení.
GRANÁTY, ruční nebo puškové, s trhací náplní: UN čísla 0292, 0293
Předměty, které jsou určeny k ručnímu vrhání nebo k vystřelování z pušek. Obsahují roznětné prostředky, které mají méně než dvě účinná pojistná zařízení.
HEXOLIT (HEXOTOL), suchý nebo vlhčený méně než 15% hm.. vody: UN číslo 0118
Látka sestávající z těsné směsi 1,3,5-trinitro-1,3,5-triazacyklohexanu (RDX) a trinitrotoluenu (TNT). Pod toto pojmenování spadá také „ Composition B“.
HEXOTONAL: UN číslo 0393
Látka sestávající z těsné směsi z 1,3,5-trinitro-1,3,5-triazacyklohexanu (RDX), trinitrotoluenu (TNT) a hliníku.
HLOUBKOVÉ SONDY, VÝBUŠNÉ:UN čísla 0204, 0296
Předměty sestávající z nálože trhaviny s roznětnými prostředky, které nemají nejméně dvě účinná pojistná zařízení. Jsou shazovány z lodí a jsou uváděny v činnost při dosažení určené hloubky nebo po dopadu na dno.
HLOUBKOVÉ SONDY, VÝBUŠNÉ: UN čísla 0374, 0375
Předměty sestávající z nálože trhaviny bez roznětných prostředků nebo s roznětnými prostředky, které mají nejméně dvě účinná pojistná zařízení. Jsou shazovány z lodí a jsou uváděny v činnost při dosažení určené hloubky nebo po dopadu na dno.
KUMULATIVNÍ NÁLOŽE, PERFORAČNÍ, pro ropné vrty, bez rozbušky: UN čísla 0124, 0494
Předměty sestávající z ocelových trubek nebo kovových pouzder, do kterých jsou vloženy kumulativní nálože, které jsou propojeny bleskovicí. Neobsahují roznětné prostředky.
LÁTKY VÝBUŠNÉ, VELMI NECITLIVÉ ( EVI), J.N.: UN číslo 0482
Látky nebezpečné hromadným výbuchem, které jsou tak necitlivé, že při normálních přepravních podmínkách je jen velmi malá pravděpodobnost jejich roznětu nebo přechodu z hoření v detonaci. Tyto látky musí obstát ve zkouškách série 5 dle Příručky zkoušek a kriterií.
MINY, s trhací náplní: UN čísla 0136, 0294
Předměty sestávající obvykle z obalu z kovu nebo kompozitních materiálů, které jsou naplněny detonující výbušninou, s roznětnými prostředky, které nemají nejméně dvě pojistná zařízení. Jsou určeny k uvedení v činnost při styku s plavidly, vozidly nebo osobami. Pod toto pojmenování spadají také „Bangalore torpedoes“.
MINY, s trhací náplní: UN čísla 0137, 0138
Předměty sestávající obvykle z kovových nebo kompozitních obalů, které jsou naplněny detonující výbušninou bez nebo s roznětnými prostředky, které mají nejméně dvě účinná pojistná zařízení. Jsou určeny k uvedení v činnost při styku s plavidly, vozidly nebo osobami. Pod toto pojmenování spadají také „Bangalore torpedoes“.
MUNICE, CVIČNÁ: UN čísla 0362, 0488
Munice, bez hlavní trhavé nálože, která obsahuje trhavou nebo výmetnou náložku. Obvykle obsahuje také rozněcovadlo a hnací náplň.
POZNÁMKA: GRANÁTY, CVIČNÉ nejsou zahrnuty pod toto pojmenování. Ty jsou v tomto glosáři uvedeny zvlášť.
MUNICE, DÝMOVÁ, S BÍLÝM FOSFOREM, s nebo bez trhavé náložky, výmetné nebo hnací náplně: UN čísla 0245, 0246
Munice, která obsahuje bílý fosfor jako dýmotvornou látku.Kromě toho obsahuje jeden nebo více těchto komponentů: hnací náplň se zápalkou a zažehovačem; rozněcovadlo s trhavou nebo výmetnou náplní. Toto pojmenování zahrnuje též dýmové granáty.
MUNICE, DÝMOVÁ, s nebo bez trhavé náložky, výmetné nebo hnací náplně: UN čísla 0015, 0016, 0303
Munice, která obsahuje dýmotvornou látku; jako směs kyseliny chlorsulfonové, chlorid titaničitý, nebo dýmotvornou pyrotechnickou slož založenou na hexachlorethanu nebo červeném fosforu. Pokud není dýmotvorná látka sama výbušninou, obsahuje munice také jednu nebo více následujících složek: hnací náplň se zapalovačem a zažehovačem, rozněcovadlo s trhavou nebo výmetnou náplní. Toto pojmenování zahrnuje též dýmové granáty.
POZNÁMKA: SIGNÁLNÍ PROSTŘEDKY, DÝMOVÉ nejsou zahrnuty pod toto pojmenování. Ty jsou v tomto glosáři uvedeny zvlášť.
MUNICE, OSVĚTLOVACÍ, s nebo bez trhavé náložky, výmetné nebo hnací náplně: UN čísla 0171, 0254, 0297
Munice určená k vytvoření jednotlivého zdroje intenzivního světla k osvětlení prostoru. Toto pojmenování zahrnuje osvětlovací nálože, granáty, střely a bomby osvětlovací a identifikující cíle.
POZNÁMKA: Následující předměty nespadají pod toto pojmenování: NÁBOJE, SIGNÁLNÍ; PROSTŘEDKY SIGNÁLNÍ, TÍSŇOVÉ; PROSTŘEDKY SIGNÁLNÍ RUČNÍ; SVĚTLICE, LETECKÉ; SVĚTLICE, POZEMNÍ. Ty jsou v tomto glosáři uvedeny zvlášť.
MUNICE, SLZOTVORNÁ, s trhavou náložkou, výmetnou nebo hnací náplní: UN čísla 0018, 0019, 0301
Munice obsahující slzotvornou látku. Kromě toho obsahuje jeden nebo více těchto komponentů: pyrotechnickou látku, hnací náplň se zápalkou a zažehovačem, rozněcovadlo s trhavou nebo výmetnou náplní.
MUNICE, ZÁPALNÁ S BÍLÝM FOSFOREM, s trhavou náložkou, výmetnou nebo hnací náplní: UN čísla 0243, 0244
Munice, která obsahuje jako zápalnou látku bílý fosfor. Kromě toho obsahuje jednu nebo více těchto složek: hnací náplň se zápalkou a zažehovačem, rozněcovadlo s trhavou nebo výmetnou náplní.
MUNICE, ZÁPALNÁ, s kapalinou nebo gelem, s trhavou náložkou, výmetnou nebo hnací náplní: UN číslo 0247
Munice, která obsahuje kapalnou nebo gelovitou zápalnou látku. Pokud není zápalná látka sama výbušninou, obsahuje munice kromě toho ještě jednu nebo více těchto složek: hnací náplň se zápalkou a zažehovačem, rozněcovadlo s trhavou náložkou nebo výmetnou náplní.
MUNICE, ZÁPALNÁ, s nebo bez trhavé náložky, výmetné nebo hnací náplně: UN čísla 0009, 0010, 0300
Munice, která obsahuje zápalnou slož. Pokud není zápalná slož sama výbušninou, obsahuje munice kromě toho jednu nebo více těchto složek: pohonnou náplň se zápalkou a zažehovačem, rozněcovadlo s trhavou nebo výmetnou náložkou.
MUNICE, ZKUŠEBNÍ: UN číslo 0363
Munice, která obsahuje pyrotechnické látky. Slouží ke zkoušce funkce nebo odolnosti nové munice, zbraňových dílů nebo zařízení.
NÁBOJE, MALORÁŽOVÉ: UN čísla 0012, 0339, 0417
Munice, která sestává z nábojnice se středovým nebo okrajovým zápalem, obsahující hnací náplň a pevnou střelu. Náboje jsou určené k vystřelování ze zbraní o ráži nejvýše 19,1 mm. Pod toto pojmenování jsou zahrnuty také brokové náboje všech ráží.
POZNÁMKA: NÁBOJE MALORÁŽOVÉ, CVIČNÉ nespadají pod toto pojmenování. Tyto jsou uvedeny zvlášť.Také některé vojenské malorážové náboje nespadají pod toto pojmenování. Tyto jsou uvedeny pod pojmenováním NÁBOJE PRO ZBRANĚ, S INERTNÍ STŘELOU.
NÁBOJE PRO ZBRANĚ CVIČNÉ, nebo NÁBOJE MALORÁŽOVÉ, CVIČNÉ: UN čísla 0014, 0327, 0338
Munice, která sestává z uzavřené nábojnice se středovým nebo okrajovým zápalem a náplně z bezdýmného nebo z černého prachu. Náboje neobsahují střely. Jsou určené k vystřelování ze zbraní o ráži nejvýše 19,1 mm a slouží k vyvolání silného zvukového efektu. Používají se pro cvičné účely, k pozdravné střelbě, jako hnací náplně, pro startovací pistole atd.
NÁBOJE PRO ZBRANĚ, CVIČNÉ: UN čísla 0014, 0326, 0327, 0338, 0413
Munice, která sestává z uzavřené nábojnice se středovým nebo okrajovým zápalem a z náplně bezdýmného nebo černého prachu. Náboje neobsahují střely. Předměty slouží k vyvolání silného zvukového efektu. Používají se pro cvičné účely, k pozdravné střelbě, jako hnací náplně, pro startovací pistole atd. Pod toto pojmenování spadá také munice, cvičná.
NÁBOJE PRO ZBRANĚ, S INERTNÍ STŘELOU: UN čísla 0012, 0328,0339, 0417
Munice, která sestává ze střely bez trhací nálože a z nábojky, s nebo bez zápalného šroubu. Předměty mohou obsahovat stopovku za předpokladu, že převažující nebezpečí představuje hnací náplň.
NÁBOJE PRO ZBRANĚ s trhací náplní: UN čísla 0005, 0007, 0348
Munice, která sestává ze střely s trhavinovou náplní s roznětnými prostředky, které nemají nejméně dvě účinná pojistná zařízení a hnací náplně, s nebo bez zápalného šroubu. Pojmenování zahrnuje jednotné náboje, částečně dělené náboje a dělené náboje, jestliže jsou jednotlivé díly baleny společně.
NÁBOJE PRO ZBRANĚ s trhací náplní: UN čísla 0006, 0321, 0412
Munice, která sestává ze střely s trhací náplní bez roznětných prostředků nebo s roznětnými prostředky, které mají nejméně dvě účinná pojistná zařízení, a hnací náplně, s nebo bez zápalného šroubu. Pojmenování zahrnuje jednotné náboje, částečně dělené náboje a dělené náboje, jestliže jsou jednotlivé díly baleny společně.
NÁBOJE, SIGNÁLNÍ: UN čísla 0054, 0312, 0405
Předměty, které jsou určeny pro vytváření barevných světelných nebo jiných signálů. Jsou vystřelovány ze signálních pistolí apod.
NÁBOJE, ZÁBLESKOVÉ: UN čísla 0049, 0050
Předměty sestávají z pouzdra, zápalky a zábleskové slože. Všechny součásti jsou sestaveny do jednoho celku připraveného ke střelbě.
NÁBOJKY, PRO ROPNÉ VRTY: UN čísla 0277, 0278
Předměty, sestávají z tenkého pouzdra z lepenky, kovu nebo jiného materiálu, které obsahují pouze bezdýmný prach a slouží k vystřelování tvrzených střel k prorážení pažení ropných vrtů.
NÁBOJKY PRO TECHNICKÉ ÚČELY: UN čísla 0275, 0276, 0323, 0381
Předměty jsou určeny k vyvolání mechanických účinků. Sestávají z pouzdra s náloží z deflagrující výbušniny a roznětného prostředku. Plynné produkty deflagrace slouží k nafukování, k podélnému nebo rotačnímu pohybu nebo k aktivaci funkce přepážek, ventilů nebo spínačů nebo k vystřelování upevňovacích prvků nebo hasicích prostředků.
POZNÁMKA: Následující předměty nespadají pod toto pojmenování: NÁLOŽE KUMULATIVNÍ. Ty jsou v tomto glosáři uvedeny zvlášť.
NÁBOJNICE, PRÁZDNÉ, SE ZÁPALKOU: UN čísla 0055, 0379
Předměty, sestávající z nábojnice z kovu, plastu nebo jiného nehořlavého materiálu, jejichž jedinou výbušnou součástí je zápalka nebo zápalkový šroub.
NÁBOJNICE, SPALITELNÉ, PRÁZDNÉ, BEZ ZÁPALKY: UN čísla 0446, 0444
Předměty sestávající z nábojnice, která je z části nebo celá zhotovena z nitrocelulózy.
NÁLOŽE, DESTRUKČNÍ: UN číslo 0048
Předměty, sestávající z pouzdra z lepenky, plastu, kovu nebo jiného materiálu, které obsahuje náplň z detonující výbušniny. Neobsahují roznětné prostředky, nebo obsahují roznětné prostředky, které mají nejméně dvě účinná pojistná zařízení.
POZNÁMKA: Následující předměty nespadají pod tento pojem:PUMY, MINY, STŘELY, atd. Tyto jsou v tomto glosáři uvedeny zvlášť.
NÁLOŽE, KUMULATIVNÍ, bez rozbušky: UN čísla 0059, 0439, 0440, 0441
Předměty sestávající z pouzdra obsahujícího nálož detonující výbušniny s dutinou, která je vyložena tuhým materiálem. Předměty jsou určeny k vyvolání mohutného usměrněného průrazného efektu.
NÁLOŽE, KUMULATIVNÍ, OHEBNÉ, LINEÁRNÍ: UN čísla 0237, 0288
Předměty sestávající z duše z detonující výbušniny tvarované do „V“ oplášťované pružnou hmotou.
NÁLOŽE POČINOVÉ, bez rozbušky: UN čísla 0042, 0283
Předměty sestávají z nálože výbušniny schopné detonace, bez roznětného prostředku. Jsou určeny k zesílení počinového účinku rozbušky nebo bleskovice.
NÁLOŽE POČINOVÉ, S ROZBUŠKOU: UN čísla 0225, 0268
Předměty sestávají z nálože výbušniny schopné detonace a roznětného prostředku. Jsou určeny k zesílení počinového účinku rozbušky nebo bleskovice.
NÁLOŽE, HLUBINNÉ:UN číslo 0056
Předměty sestávající z nálože výbušniny schopné detonace, umístěné v sudu nebo ve střele, bez roznětných prostředků nebo s roznětnými prostředky, které mají nejméně dvě pojistná zařízení.Předměty jsou určeny k detonaci pod vodou.
NÁLOŽE TRHACÍ, S PLASTICKÝM POJIVEM: UN čísla 0457, 0458, 0459, 0460
Předměty, sestávající z nálože specifického tvaru bez pouzdra, vyrobené z trhaviny s plastickým pojivem. Neobsahují roznětné prostředky. Používají se jako součást munice jako jsou bojové hlavice.
NÁLOŽE, VÝBUŠNÉ, PRŮMYSLOVÉ, bez rozbušky: UN čísla 0442, 0443, 0444, 0445
Předměty sestávající z nálože výbušniny schopné detonace, bez roznětného prostředku. Používají se ke svařování, plátování a tvarování výbuchem nebo pro jiné metalurgické procesy.
NÁBOJKY PRO TECHNICKÉ ÚČELY: UN čísla 0275, 0276, 0323, 0381
Předměty jsou určeny k vyvolání mechanických účinků. Sestávají z pouzdra s náloží z deflagrující výbušniny a roznětného prostředku. Plynné produkty deflagrace slouží k nafukování, k podélnému nebo rotačnímu pohybu nebo k aktivaci funkce přepážek, ventilů nebo spínačů nebo k vystřelování upevňovacích prvků nebo hasicích prostředků.
NÁLOŽKY PŘÍDAVNÉ, VÝBUŠNÉ: UN číslo 0060
Předměty sestávající z malé odnímatelné počinové náložky umístěné v dutině střely mezi zapalovačem a trhavinovou náplní.
NÁPLNĚ HNACÍ: UN čísla 0271,0272, 0415, 0491
Předměty sestávající z hnací náplně, v jakékoliv fyzikální formě, s pláštěm nebo bez pláště. Slouží jako součást raketových motorů nebo ke snížení odporu vzduchu u střel.
NÁPLNĚ HNACÍ, PRO DĚLA: UN čísla 0242, 0279, 0414
Hnací náplně, v jakékoli fyzikální formě, pro dělenou dělostřeleckou munici.
NÝTY, VÝBUŠNÉ: UN číslo 0174
Předměty sestávající z malé náplně výbušniny uvnitř kovového nýtu.
OKTOLIT (OKTOL) suchý, nebo vlhčený méně než 15% hm. vody: UN číslo: 0266
Látka sestávající z těsné směsi 1,3,5,7-tetranitro-1,3,5,7-tetrazacyklooktanu (HMX) a trinitrotoluenu (TNT).
OKTONAL: UN číslo 0496
Látka sestávající z těsné směsi 1,3,5,7-tetranitro-1,3,5,7-tetrazacyklooktanu, trinitrotoluenu (TNT) a hliníku.
PENTOLIT, suchý nebo vlhčený méně než 15% hm. vody: UN číslo 0151
Látka sestává z těsné směsi pentaeritritoltetranitratu (PETN) a trinitrotoluenu (TNT).
PLYNOVÉ GENERÁTORY AIRBAGŮ, nebo MODULY AIRBAGŮ nebo NAPÍNAČE BEZPEČNOSTNÍCH PÁSŮ: UN – číslo 0503
Předměty, obsahující pyrotechnické látky, které se používají v automobilech jako součásti záchranných prostředků, jako jsou airbagy nebo bezpečnostní pásy.
POHONNÁ HMOTA, KAPALNÁ: UN čísla 0495, 0497
Látka, sestávající z deflagrující kapalné výbušniny, která se používá k reaktivnímu pohonu.
POHONNÁ HMOTA, TUHÁ: UN čísla 0498, 0499, 0501
Látka, sestávající z deflagrující pevné výbušniny, která se používá k k reaktivnímu pohonu.
PRACH BEZDÝMNÝ: UN čísla 0160, 0161, 0509
Látka, s obsahem nitrocelulózy jako hlavní složkou, která se používá jako pohonná hmota. Tento pojem zahrnuje jednosložkové bezdýmné prachy (samotná nitrocelulóza (NC)), dvousložkové bezdýmné prachy (jako NC s nitroglycerinem (NG)) a trojsložkové bezdýmné prachy (jako NC/NG/nitroguanidin).
POZNÁMKA: Bezdýmný prach litý, lisovaný nebo balený v pytlících je uveden pod pojmem NÁPLNĚ HNACÍ PRO DĚLA nebo SLOŽE HNACÍ.
PRACH ČERNÝ, LISOVANÝ nebo PRACH ČERNÝ, V PELETÁCH: UN číslo 0028
Látka sestávající z tvarovaného černého prachu.
PRACH ČERNÝ, zrnitý nebo moučkový: UN číslo 0027
Látka sestávající z těsné směsi dřevěného uhlí nebo jiného zdroje uhlíku a dusičnanu draselného nebo dusičnanu sodného se sírou nebo bez ní.
PRACHOVINA SUROVÁ, VLHČENÁ, nejméně 17% hm. alkoholu
PRACHOVINA SUROVÁ, VLHČENÁ nejméně 25% hm. vody: UN čísla 0433, 0159
Látka sestávající z nitrocelulózy a nejvýše 60% nitroglycerínu nebo jiné kapalné organické nitrolátky nebo jejich směsi.
PROSTŘEDKY SIGNÁLNÍ, DÝMOVÉ: UN čísla 0196, 0197, 0313, 0487, 0507
Předměty, které obsahují pyrotechnické látky a vyvíjejí dým. Mohou také obsahovat zařízení k vysílání akustických signálů.
PROSTŘEDKY SIGNÁLNÍ RUČNÍ: UN čísla 0191, 0373
Přenosné prostředky, které obsahují pyrotechnické látky, a které vydávají visuální signály nebo výstražná znamení. Pod toto pojmenování spadají také malé světlice, jako dálniční světlice, železniční světlice nebo malé světlice pro lodě v tísni.
PROSTŘEDKY SIGNÁLNÍ, TÍSŇOVÉ, lodní: UN čísla 0194, 0195, 0505, 0506
Předměty, které obsahují pyrotechnické látky a jsou určeny k vytváření signálů ve formě zvukového efektu, plamene nebo dýmu nebo kombinace těchto efektů.
PŘEDMĚTY, PYROFORICKÉ: UN číslo 0380
Předměty obsahující pyroforní látku, která je ve styku se vzduchem schopná samovznícení a výbušnou látku nebo složku. Toto pojmenování nezahrnuje předměty obsahující bílý fosfor.
PŘEDMĚTY PYROTECHNICKÉ, pro technické účely: UN čísla 0428, 0429, 0430, 0431, 0432
Předměty, které obsahují pyrotechnické látky. Jsou používány pro technické účely, jako je vývin tepla, vývin plynu nebo pro divadelní efekty a pod.
PŘEDMĚTY, VÝBUŠNÉ, VELMI NECITLIVÉ ( EEI): UN číslo 0486
Předměty, které obsahují jen zvlášť necitlivé detonující látky (EIDS), které při normálních přepravních podmínkách vykazují jen nepatrnou pravděpodobnost náhodného roznětu nebo přenosu detonace a obstály ve zkušební sérii 7 dle Příručky zkoušek a kritérií.
POZNÁMKA: Následují předměty nespadají pod toto pojmenování: všechny druhy munice; ZAŘÍZENÍ UVOLŇOVACÍ, VÝBUŠNÁ; VÝROBKY ZÁBAVNÉ PYROTECHNIKY; TŘASKAVKY, ŽELEZNIČNÍ; SVĚTLICE, POZEMNÍ; SVĚTLICE, LETECKÉ; NÁBOJE, SIGNÁLNÍ; ŘEZAČKY, KABELŮ, VÝBUŠNÉ; PROSTŘEDKY, SIGNÁLNÍ, RUČNÍ; PROSTŘEDKY, SIGNÁLNÍ, DÝMOVÉ; PROSTŘEDKY SIGNÁLNÍ, TÍSŇOVÉ; NÝTY, VÝBUŠNÉ. Tyto předměty jsou v tomto glosáři uvedeny zvlášť
PUMY, S HOŘLAVOU KAPALINOU, s trhací náplní: UN čísla 0399, 0400
Předměty, které jsou shazovány z letadel. Sestávají z nádržky obsahující hořlavou kapalinu a trhací nálože.
PUMY, s trhací náplní: UN čísla 0033, 0291
Výbušné předměty, které jsou shazovány z letadel. Obsahují roznětné prostředky, které nemají nejméně dvě účinná pojistná zařízení.
PUMY, s trhací náplní: UN čísla 0034, 0035
Výbušné předměty, které jsou shazovány z letadel, Buď neobsahují roznětné prostředky, nebo obsahují roznětné prostředky, které mají nejméně dvě účinná pojistná zařízení.
PUMY, ZÁBLESKOVÉ: UN číslo 0037
Výbušné předměty, které jsou shazovány z letadel pro dosažení krátkodobě působícího intensivního osvětlení pro fotografické účely. Obsahují nálož detonující výbušniny s roznětnými prostředky, které nemají nejméně dvě účinná pojistná zařízení.
PUMY, ZÁBLESKOVÉ: UN číslo 0038
Výbušné předměty, které jsou shazovány z letadel pro dosažení krátkodobě působícího intensivního osvětlení pro fotografické účely. Obsahují nálož detonující výbušniny bez roznětných prostředků nebo s roznětnými prostředky, které mají nejméně dvě účinná pojistná zařízení.
PUMY, ZÁBLESKOVÉ: UN číslo 0039, 0299
Výbušné předměty, které jsou shazovány z letadel pro dosažení krátkodobě působícího intensivního osvětlení pro fotografické účely. Obsahují zábleskovou slož.
RAKETOVÉ MOTORY: UN čísla 0186, 0280, 0281
Předměty sestávající z výbušniny, obvykle tuhé pohonné hmoty, která je umístněna ve válci opatřeném jednou nebo více tryskami. Jsou určeny k pohonu raket nebo řízených střel.
RAKETOVÉ MOTORY S HYPERGOLY, s nebo bez výmetné náplně: UN čísla 0250, 0322
Předměty sestávající z válce s jednou nebo více tryskami, který obsahuje hypergolickou pohonnou látku. Jsou určeny k pohonu raket nebo řízených střel.
RAKETOVÉ MOTORY S KAPALNÝM PALIVEM: UN čísla 0395, 0396
Předměty sestávající z válce s jednou nebo více tryskami, který obsahuje kapalné palivo. Jsou určeny k pohonu raket nebo řízených střel.
RAKETY s inertní hlavicí UN čísla: 0183, 0502
Předměty sestávající z raketového motoru a nevýbušné hlavice. Toto pojmenování zahrnuje také řízené střely.
RAKETY, S KAPALNÝM PALIVEM s trhací náplní: UN čísla 0397, 0398
Předměty, sestávající z kapalného paliva a válce opatřeného jednou nebo více tryskami,ke kterým je připevněna bojová hlavice. Toto pojmenování zahrnuje také řízené střely.
RAKETY, s trhací náplní: UN čísla 0180, 0295
Předměty sestávající z raketového motoru a bojové hlavice s roznětnými prostředky, které nemají nejméně dvě účinná pojistná zařízení.Toto pojmenování zahrnuje také řízené střely.
RAKETY, s trhací náplní: UN čísla 0181, 0182
Předměty sestávající z raketového motoru a bojové hlavice bez roznětných prostředků nebo s roznětnými prostředky, které mají nejméně dvě účinná pojistná zařízení. Toto pojmenování zahrnuje také řízené střely.
RAKETY, s výmetnou náplní: UN čísla 0436, 0437, 0438
Předměty sestávající z raketového motoru a náložky sloužící k výmetu užitečného nákladu z hlavice rakety. Toto pojmenování zahrnuje také řízené střely.
RAKETY, TAHAČE LAN: UN čísla 0238, 0240, 0453
Předměty sestávající z raketového motoru, které jsou určeny k roztahování lan.
ROZBUŚKOVÉ SESTAVY, NEELEKTRICKÉ, pro trhací práce: UN čísla 0360,0361, 0500
Neelektrické rozbušky opatřené prostředky, kterými jsou uváděny v činnost jako jsou zápalnice, bleskovice, mikrobleskovice a detonační trubice. Mohou být mžikové nebo časované. Pod toto pojmenování spadají detonační zařízení s bleskovicí.
ROZBUŠKY, ELEKTRICKÉ pro trhací práce: UN čísla 0030, 0255, 0456
Předměty, které jsou určeny zejména k počinu průmyslových trhavin. Rozbušky mohou být mžikové i časované. Elektrické rozbušky se uvádějí v činnost elektrickým proudem.
ROZBUŠKY, NEELEKTRICKÉ pro trhací práce: UN čísla 0029,00267, 0455
Předměty, které jsou určeny zejména k počinu průmyslových trhavin.Rozbušky mohou být mžikové i časované.Neelektrické rozbušky se uvádějí v činnost zápalnicí, bleskovicí, mikrobleskovicí, detonační trubicí nebo jinými roznětnými prostředky. Pod toto pojmenování spadají detonační zařizení bez bleskovice.
ROZBUŚKY, PRO MUNICI: UN 0073,00364, 0365, 0366.
Předměty sestávající z malého kovového nebo plastového pouzdra, které obsahuje výbušniny jako azid olovnatý, PETN nebo směs výbušnin. Jsou určeny k počinu detonačních zařízení.
ROZRUŠOVACÍ ZAŘÍZENÍ, VÝBUŠNÁ, pro ropné vrty, bez rozbušky: UN číslo 0099
Předměty sestávající z trhavinové nálože v pouzdře, bez roznětného prostředku. Používají se k rozrušení horniny v okolí vrtného otvoru, pro usnadnění výtoku ropy z horniny.
ŘEZAČKY KABELŮ, VÝBUŠNÉ: UN číslo 0070
Předměty sestávající ze zařízení s nožovým ostřím, které je vymršťováno malou náloží deflagrační výbušniny na kovadlinu.
SLOŽ PYROTECHNICKÁ, ZÁBLESKOVÁ: UN čísla 0094, 0305
Pyrotechnická slož, která po zážehu produkuje intenzivní světlo.
SOUČÁSTI ROZNÉTNÝCH ŘETÉZCŮ, J.N.: UN čísla 0382, 0383, 0384, 0461
Předměty, obsahující výbušninu, určené k přenosu detonace nebo deflagrace v zapalovačích munice.
STOPINA: UN číslo 0101
Předmět sestávající z bavlněných vláken obalených jemně zrněným černým prachem.Hoří vnějším plamenem a používá se k zážehu pyrotechnických předmětů atd. Může být uzavřená v papírové trubici pro získání okamžitého efektu.
STOPOVKY PRO MUNICI: UN čísla 0212, 0306
Uzavřené předměty, které obsahují pyrotechnické látky. Slouží k zviditelnění dráhy letu střely.
STŘELY, inertní se stopovkou: UN čísla 0345, 0424, 0425
Předměty jako granáty nebo střely, které jsou vystřelovány z děl nebo jiných dělostřeleckých zbraní, pušek nebo jiných malorážových střelných zbraní.
STŘELY, s trhací náplní: UN čísla 0167, 0324
Předměty jako granáty nebo střely, které jsou vystřelovány z děl nebo jiných dělostřeleckých zbraní. Obsahují roznětné prostředky, které nemají nejméně dvě účinná pojistná zařízení.
STŘELY, s trhací náplní: UN čísla 0168, 0169, 0344
Předměty jako granáty nebo střely, které jsou vystřelovány z děl nebo jiných dělostřeleckých zbraní. Neobsahují roznětné prostředky nebo obsahují roznětné prostředky, které mají nejméně dvě účinná pojistná zařízení.
STŘELY, s trhavou náložkou nebo výmetnou náplní: UN čísla 0346, 0347
Předměty jako granáty nebo střely, které jsou vystřelovány z děl nebo jiných dělostřeleckých zbraní. Střely neobsahují roznětné prostředky nebo obsahují roznětné prostředky, které mají nejméně dvě účinná pojistná zařízení. Používají se k rozhozu značkovacího barviva nebo jiných nevýbušných látek
STŘELY, s trhavou náložkou nebo výmetnou náplní: UN čísla 0426, 0427
Předměty jako granáty nebo střely, které jsou vystřelovány z děl nebo jiných dělostřeleckých zbraní. Střely obsahují roznětné prostředky, které nemají nejméně dvě účinná pojistná zařízení. Používají se k rozhozu značkovacího barviva nebo jiných nevýbušných látek.
STŘELY, s trhavou náložkou nebo výmetnou náplní: UN čísla 0434, 0435
Předměty jako granáty nebo střely, které jsou vystřelovány z děl nebo jiných dělostřeleckých zbraní, pušek nebo jiných malorážových střelných zbraní. Používají se k rozhozu značkovacího barviva nebo jiných nevýbušných látek.
SVĚTLICE, LETECKÉ: UN čísla 0093, 0403, 0404, 0420, 0421
Předměty, obsahující pyrotechnické látky, které jsou určeny ke shazování z letadel. Používají se k osvětlovacím, identifikačním, signálním nebo varovným účelům.
SVĚTLICE, POZEMNÍ: UN čísla 0092, 0418, 0419
Předměty, obsahující pyrotechnické látky, které jsou určeny k používání na zemi. Používají se k osvětlovacím, identifikačním, signálním nebo varovným účelům.
TORPÉDA, S KAPALNÝM PALIVEM, s nebo bez trhací nálože: UN číslo 0449
Předměty sestávající z kapalného výbušného pohonného systému k pohonu torpéda ve vodě, s nebo bez bojové hlaviceí; nebo předměty sestávající z kapalného nevýbušného pohonného systému k pohonu torpéda ve vodě a z bojové hlavice.
TORPÉDA,S KAPALNÝM PALIVEM s inertní hlavicí: UN číslo 0450
Předměty sestávající z kapalného výbušného pohonného systému k pohonu torpéda ve vodě a z inertní hlavice.
ORPÉDA, s trhací náplní: UN číslo 0329
Předměty sestávající z výbušného pohonného systému k pohonu torpéda ve vodě a z bojové hlavice. Bojová hlavice neobsahuje roznětné prostředky nebo obsahuje roznětné prostředky, které mají nejméně dvě účinná pojistná zařízení.
TORPÉDA, s trhací náplní: UN číslo 0330
Předměty sestávající z výbušného nebo nevýbušného pohonného systému, k pohonu torpéda ve vodě a z bojové hlavice. Bojová hlavice obsahuje roznětné prostředky, které mají méně než dvě účinná pojistná zařízení.
TORPÉDA, s trhací náplní: UN číslo 0451
Předměty sestávající z nevýbušného pohonného systému, k pohonu torpéda ve vodě a z bojové hlavice. Bojová hlavice neobsahuje roznětné prostředky nebo obsahuje roznětné prostředky, které mají nejméně dvě účinná pojistná zařízení.
TRHAVÉ NÁLOŽKY, výbušné:UN číslo 0043
Předměty, sestávající z malé náložky výbušniny. Slouží k roztržení pláště střel nebo jiné munice, aby se mohla rozptýlit jejich náplň.
TRHAVINA, TYP A: UN číslo 0081
Látky sestávající z kapalných nitroesterů, takových jako nitroglycerin nebo směsi takových látek. Obsahují kromě toho jednu nebo více těchto složek: nitrocelulózu, dusičnan amonný nebo jiné anorganické dusičnany, aromatické nitrosloučeniny nebo hořlavé látky, jako dřevěnou moučku nebo hliníkový prášek. Kromě toho mohou obsahovat inertní součásti, jako je křemelina a přísady, jako barviva a stabilizátory. Trhaviny mají konzistenci práškovou, želatinovou, plastickou nebo poloplastickou. Pod toto pojmenování spadají také dynamity, trhací želatiny, želatinové dynamity.
TRHAVINA, TYP B: UN čísla 0082, 0331
Látky sestávající ze
(a)
směsi dusičnanu amonného nebo jiných anorganických dusičnanů s výbušninami takovými jako trinitrotoluen (TNT), mohou také obsahovat jiné látky, jako dřevěnou moučku a hliníkový prášek; nebo
(b)
směsi z dusičnanu amonného nebo jiných anorganických dusičnanů s jinými hořlavými, nevýbušnými látkami.
V obou případech mohou trhaviny obsahovat inertní součásti, jako křemelinu a přísady, jako barviva a stabilizátory. Tyto trhaviny nesmějí obsahovat nitroglycerin nebo podobné kapalné nitroestery nebo chlorečnany.
TRHAVINA, TYP C: UN číslo 0083
Látky sestávající ze směsi chlorečnanu draselného nebo chlorečnanu sodného nebo chloristanu draselného nebo chloristanu sodného nebo chloristanu amonného a organických nitrosloučenin nebo hořlavých látek, jako dřevěná moučka, hliníkový prášek nebo uhlovodíky.Látky mohou kromě toho obsahovat inertní součásti jako křemelinu a přísady jako barviva a stabilizátory. Tyto trhaviny nesmějí obsahovat nitroglycerin nebo podobné kapalné nitroestery.
TRHAVINA, TYP D: UN číslo 0084
Látky sestávající ze směsi organických nitrosloučenin a hořlavých látek, jako uhlovodíků a hliníkového prášku. Látky mohou obsahovat inertní součásti jako křemelinu a přísady jako barviva a stabilizátory. Tyto trhaviny nesmějí obsahovat nitroglycerin nebo podobné kapalné nitroestery, chlorečnany a dusičnan amonný. Pod toto pojmenování spadají plastické trhaviny.
TRHAVINA, TYP E: UN čísla 0241, 0332
Látky sestávající z vody, jako hlavní součásti a vysokého podílu dusičnanu amonného nebo jiných oxidačních prostředků, které mohou být v roztoku. Ostatními součástmi mohou být nitrosloučeniny jako trinitrotoluen, uhlovodíky nebo hliníkový prášek. Mohou obsahovat inertní součásti, jako křemelinu a přísady, jako barviva a stabilizátory. Pod toto pojmenování spadají emulzní trhaviny, trhaviny typu slurry a „vodní gely“.
TRITONAL: UN číslo 0390
Látka sestává ze směsi trinitrotoluenu (TNT) a hliníku.
TŘASKAVKY, ŽELEZNIČNÍ: UN čísla 0192, 0193, 0492, 0493
Předměty, obsahující pyrotechnickou látku, které při nárazu vybuchují se silným zvukovým efektem. Předměty jsou určeny k umístnění na železničních kolejích.
VÝROBKY ZÁBAVNÉ PYROTECHNIKY: UN čísla 0333, 0334, 0335, 0336, 0337
Pyrotechnické předměty určené pro zábavné účely.
VZORKY, VÝBUŠNÉ, kromě třaskavin: UN číslo 0190
Nové nebo již existující výbušné látky nebo předměty, které dosud nejsou přiřazeny k žádnému pojmenování v kapitole 3.2, tabulce A, které jsou přepravovány v malém množství v souladu s pokyny příslušného orgánu mimo jiné k pokusným, klasifikačním, výzkumným a vývojovým účelům, za účelem kontroly jakosti nebo jako obchodní vzorek.
POZNÁMKA: Výbušné látky nebo předměty, které již jsou jmenovitě uvedené v kapitole 3.2, tabulce A, pod tento pojem nespadají.
ZÁPALKOVÉ ŠROUBY: UN čísla 0319, 0320, 0376
Předměty sestávající ze zápalky pro zážeh a přídavné náplně deflagrující výbušniny, jako je černý prach. Používají se k zážehu hnací náplně v nábojnicích pro děla atd.
ZÁPALKY, KALÍŠKOVĚ: UN čísla 0044, 0377, 0378
Předměty sestávající se z kovových nebo plastových kalíšků, které obsahují malé množství třaskavé slože, která se snadno zažehuje úderem. Slouží jako zážehový prostředek v malorážových nábojích a v nárazových zápalkách hnacích náplní.
ZÁPALNICE: UN číslo 0066
Předmět, který se buď sestává z textilních vláken obalených černým prachem nebo jinou rychle hořící pyrotechnickou složí a z pružného ochranného povlaku nebo z duše z černého prachu opředené pružnými textilními vlákny. Předmět hoří podélně otevřeným plamenem a slouží k přenosu zážehu z jednoho zařízení k náloži nebo k zažehovači.
ZÁPALNICE, BEZPEČNOSTNÍ: UN číslo 0105
Předmět, sestávající z duše z jemnozrnného černého prachu, která je omotaná ohebným textilním vláknem. Je opatřený jedním nebo více ochrannými obaly a po zažehnutí hoří stanovenou rychlostí bez jakéhokoliv vnějšího výbušného účinku.
ZÁPALNICE, trubičková, s kovovým pláštěm: UN číslo 0103
Předmět sestávající z kovové trubičky s duší z deflagrující výbušniny.
ZAPALOVAČE, DETONAČNÍ: UN čísla 0106, 0107, 0257, 0367
Předměty, s výbušnými díly, určené k vyvolání detonace v munici. Obsahují mechanické, elektrické, chemické nebo hydrostatické zařízení k vyvolání detonace. Obvykle obsahují pojistná zařízení.
ZAPALOVAČE, DETONAČNÍ s pojistným zařízením: UN čísla 0408, 0409, 0410
Předměty, s výbušnými díly, určené k vyvolání detonace v munici.Obsahují mechanické, elektrické, chemické nebo hydrostatické zařízení k vyvolání detonace. Detonační zapalovače musí obsahovat nejméně dvě účinná pojistná zařízení.
ZAPALOVAČE, ZÁŽEHOVÉ: UN čísla 0316, 0317, 0368
Předměty, s třaskavými složemi, určené k vyvolání deflagrace v munici. Obsahují mechanické, elektrické, chemické nebo hydrostatické zařízení k vyvolání deflagrace. Obvykle obsahují pojistná zařízení.
ZAŘÍZENÍ, AKTIVOVATELNÁ VODOU, s trhavou náložkou, výmetnou nebo hnací náplní: UN čísla 0248, 0249
Předměty, jejichž funkce je závislá na fyzikálně-chemické reakci jejich složek s vodou.
ZAŘÍZENÍ UVOLŇOVACÍ, VÝBUŠNÁ: UN číslo 0173
Předměty sestávající z malé výbušné náložky s roznětným prostředkem a tyče nebo spojovacího dílu. Přeražením tyče nebo spojovacího dílu se zařízení uvede rychle v činnost.
ZAŽEHOVAČE: UN čísla 0121,0314, 0315, 0454
Předměty, které obsahují jednu nebo více výbušných látek, které jsou určeny k vyvolaní deflagrace ve výbušných zařízeních. Do činnosti mohou být uváděny chemicky, elektricky nebo mechanicky.
POZNÁMKA: Následující předměty nespadají pod tento pojem: ZÁPALNICE, ZÁPALNICE trubičková; ZÁPALNICE BEZPEČNOSTNÍ; ZÁPALKY KALÍŠKOVÉ; STOPINA; ZÁPALKOVÉ ŠROUBY; ZAŽEHOVAČE ZÁPALNIC. Tyto jsou v tomto glosáři uvedeny zvlášť.
ZAŽEHOVAČE ZÁPALNIC: UN číslo 0131
Předměty různé konstrukce, které se uvádějí v činnost třením, úderem nebo elektricky a které slouží k zažehnutí zápalnice.
2.2.1.2
K přepravě nepřipuštěné látky a předměty
2.2.1.2.1
Výbušné látky, které vykazují podle kritérií Příručky zkoušek a kritérií nepřípustně vysokou citlivost, nebo u kterých může nastat samovolná reakce; jakož i výbušné látky a předměty, které nemohou být přiřazeny k pojmenování nebo j.n. položce uvedeným v tab. A, kapitoly 3.2, nejsou připuštěny k přepravě.
2.2.1.2.2
Předměty skupiny snášenlivosti K (1.2 K, UN číslo 0020 a 1.3 K, UN číslo 0021) nejsou připuštěny k přepravě.
2.2.1.3
Seznam hromadných položek
Klasifikační kód (viz 2.2.1.1.4)| UN číslo| Pojmenování látek nebo předmětů
---|---|---
1.1 A| 0473| LÁTKY VÝBUŠNÉ, J.N.
1.1 B| 0461| SOUČÁSTI, ROZNĚTNÉ SYSTÉMY, J.N.
1.1. C| 0474| LÁTKY VÝBUŠNÉ, J.N.
0497| POHONNÁ HMOTA, KAPALNÁ
0498| POHONNÁ HMOTA TUHÁ
0462| PŘEDMĚTY VÝBUŠNÉ, J.N..
1.1 D| 0475| LÁTKY VÝBUŠNÉ, J.N.
0463| PŘEDMĚTY VÝBUŠNÉ, J.N.
|
1.1 E| 0464| PŘEDMĚTY VÝBUŠNÉ, J.N.
1.1 F| 0465| PŘEDMĚTY VÝBUŠNÉ, J.N.
1.1 G| 0476| LÁTKY VÝBUŠNÉ, J.N.
1.1 L| 0357| LÁTKY VÝBUŠNÉ, J.N.
0354| PŘEDMĚTY VÝBUŠNÉ, J.N.
1.2 B| 0382| SOUČÁSTI ROZNĚTNÝCH ŘETĚZCŮ, J.N.
1.2 C| 0466| PŘEDMĚTY VÝBUŠNÉ, J.N.
1.2 D| 0467| PŘEDMĚTY VÝBUŠNÉ, J.N.
1.2 E| 0468| PŘEDMĚTY VÝBUŠNÉ, J.N.
1.2 F| 0469| PŘEDMĚTY VÝBUŠNÉ, J.N.
1.2 L| 0358| VÝBUŠNÉ LÁTKY, J.N.
0248| ZAŘÍZENÍ, AKTIVOVATELNÁ VODOU, s trhavou náložkou, výmetnou nebo hnací náplní
0355| PŘEDMĚTY VÝBUŠNÉ, J.N.
1.3 C| 0132| DEFLAGRUJÍCÍ KOVOVÉ SOLI AROMATICKÝCH NITROSLOUČENIN, J.N.
0477| LÁTKY VÝBUŠNÉ J.N.
0495| POHONNÁ HMOTA, KAPALNÁ
0499| POHONNÁ HMOTA TUHÁ
0470| PŘEDMĚTY VÝBUŠNÉ, J.N.
1.3 G| 0478| LÁTKY VÝBUŠNÉ, J.N.
1.3 L| 0359| LÁTKY VÝBUŠNÉ, J.N.
0249| ZAŘÍZENÍ, AKTIVOVATELNÁ VODOU, s trhavou náložkou, výmetnou nebo hnací náplní
0356| PŘEDMĚTY VÝBUŠNÉ, J.N.
1.4 B| 0350| PŘEDMĚTY VÝBUŠNÉ, J.N
0383| SOUČÁSTI ROZNĚTNÝCH ŘETĚZCŮ, J.N.
1.4 C| 0479| LÁTKY VÝBUŠNÉ, J.N.
0501| POHONNÁ HMOTA TUHÁ
0351| PŘEDMĚTY VÝBUŠNÉ, J.N
1.4 D| 0480| LÁTKY VÝBUŠNÉ, J.N.
0352| PŘEDMĚTY VÝBUŠNÉ, J.N
1.4 E| 0471| PŘEDMĚTY VÝBUŠNÉ, J.N
1.4 F| 0472| PŘEDMĚTY VÝBUŠNÉ, J.N
1.4 G| 0485| LÁTKY VÝBUŠNÉ, J.N.
0353| PŘEDMĚTY VÝBUŠNÉ, J.N
1.4 S| 0481| LÁTKY VÝBUŠNÉ, J.N.
0349| PŘEDMĚTY VÝBUŠNÉ, J.N
0384| SOUČÁSTI ROZNĚTNÝCH ŘETĚZCŮ, J.N.
1.5 D| 0482| VÝBUŠNÉ LÁTKY, VELMI NECITLIVÉ ( EVI), J.N.
1.6 N| 0486| PŘEDMĚTY, VÝBUŠNÉ, VELMI NECITLIVÉ ( EEI)
| 0190| VZORKY, VÝBUŠNÉ, jiné než třaskaviny
POZNÁMKA:Podtřída a skupina snášenlivosti musí být určeny příslušným orgánem a v souladu s ustanoveními v odstavci 2.2.1.1.4
2.2.2
Třída 2 Plyny
2.2.2.1
Kritéria
2.2.2.1.1
Název třídy 2 zahrnuje čisté plyny, směsi plynů, směsi jednoho nebo více plynů s jednou nebo více jinými látkami, jakož i předměty, které takové látky obsahují.
Plyny jsou látky, které:
(a)
při 50°C mají tenzi par vyšší než 300 kPa (3 bary), nebo
(b)
při 20°C a standardním tlaku 101,3 kPa jsou zcela plynné.
POZNÁMKA 1
: UN 1052 FLUOROVODÍK, BEZVODÝ je však látkou třídy 8.
POZNÁMKA 2
: Čistý plyn smí obsahovat jiné složky, které pocházejí z výrobního procesu nebo které jsou přidávány, aby zachovaly stabilitu výrobku, za předpokladu, že koncentrace těchto složek nemění zatřídění nebo přepravní podmínky, jako stupeň plnění, plnicí tlak nebo zkušební tlak.
POZNÁMKA 3
: J.N. položky v pododdíle 2.2.2.3 mohou zahrnovat čisté plyny, jakož i směsi plynů.
2.2.2.1.2
Látky a předměty třídy 2 jsou rozděleny následovně:
1.
Stlačený plyn: plyn, který, je-li naplněn pod tlakem pro přepravu, je zcela plynný při teplotě – 50 °C; tato kategorie zahrnuje všechny plyny s kritickou teplotou – 50 °C nebo nižší;
2.
Zkapalněný plyn: plyn, který, je-li naplněn pod tlakem pro přepravu, je částečně kapalný při teplotách nad – 50 °C. Rozlišuje se:
Vysokotlaký zkapalněný plyn: plyn s kritickou teplotou nad –50°C a nejvýše + 65°C; a
Nízkotlaký zkapalněný plyn: plyn s kritickou teplotou nad + 65 °C;
3.
Hluboce zchlazený zkapalněný plyn: plyn, který, je-li naplněn pro přepravu, je částečně zkapalněn v důsledku své nízké teploty;
4.
Rozpuštěný plyn: plyn, který, je-li naplněn pod tlakem pro přepravu, je rozpuštěn v kapalném rozpouštědle;
5.
Aerosoly a malé nádobky obsahující plyn (plynové kartuše);
6.
Jiné předměty obsahující plyn pod tlakem;
7.
Plyny, které nejsou pod tlakem, podléhající zvláštním předpisům (vzorky plynů).
2.2.2.1.3
Látky a předměty (kromě aerosolů) třídy 2 jsou podle svých nebezpečných vlastností přiřazeny k jedné z následujících skupin:
A| dusivé
---|---
O| podporující hoření
F| hořlavé
T| toxické
TF| toxické, hořlavé
TC| toxické, žíravé
TO| toxické, podporující hoření
TFC| toxické, hořlavé, žíravé
TOC| toxické, podporující hoření, žíravé.
Jestliže podle těchto kritérií mají plyny nebo směsi plynů nebezpečné vlastnosti, které lze přiřadit více než jedné skupině, mají skupiny označené písmenem T přednost před všemi ostatními skupinami. Skupiny označené písmenem F mají přednost před skupinami označenými písmeny A nebo O.
POZNÁMKA 1
:.Ve Vzorových předpisech OSN, v IMDG Code a v Technických instrukcích ICAO jsou plyny zařazovány na základě svého hlavního nebezpečí do jedné z následující tří podtříd:
Podtřída 2.1: Hořlavé plyny (odpovídá skupinám, které jsou označeny písmenem F)
Podtřída 2.2: Nehořlavé, netoxické plyny (odpovídá skupinám, které jsou označeny písmeny A nebo 0)
Podtřída 2.3: Toxické plyny (odpovídá skupinám, které jsou označeny písmeny T, tzn. T, TF, TC, TO, TFC a TOC)
POZNÁMKA 2
: Malé nádobky obsahující plyn (UN číslo 2037) musí být přiřazeny dle nebezpečí plynoucího z jejich obsahu ke skupinám A až TOC. K aerosolům (UN číslo 1950) viz 2.2.2.1.6.
POZNÁMKA 3
: Žíravé plyny se považují za toxické, a proto se zařazují do skupiny TC, TFC nebo TOC.
POZNÁMKA 4
: Směsi, které obsahují více než 21% obj. kyslíku, se zařazují jako směsi podporující hoření.
2.2.2.1.4
Pokud v kapitole 3.2, tabulce A jmenovitě uvedená směs třídy 2 odpovídá různým kritériím uvedeným v 2.2.2.1.2 a 2.2.2.1.5, je třeba tuto směs zařadit dle těchto kritérií a přiřadit ji k vhodné J.N. položce.
2.2.2.1.5
Látky a předměty (kromě aerosolů) třídy 2 jmenovitě neuvedené v kapitole 3.2, tabulce A je třeba přiřadit podle 2.2.2.1.2 a 2.2.2.1.3 k hromadné položce uvedené v pododdíle 2.2.2.3. Platí následující kritéria:
Dusivé plyny
Plyny nepodporující hoření, nehořlavé a netoxické, které zřeďují nebo vypuzují kyslík, který je za normálních podmínek přítomen v ovzduší.
Hořlavé plyny
Plyny, které při teplotě 20°C a standardním tlaku 101,3 kPa:
(a)
jsou zápalné ve směsi s nejvýše 13% obj. plynu se vzduchem, nebo
(b)
mají rozsah hořlavosti se vzduchem nejméně 12 procentních bodů bez ohledu na spodní mez hořlavosti.
Hořlavost musí být stanovena za pomoci zkoušek nebo výpočtů dle metod schválených ISO (viz normu ISO 10156:1996).
Pokud jsou pro použití těchto metod k dispozici pouze nedostatečné údaje, mohou být použity rovnocenné metody zkoušek, pokud jsou uznány příslušným orgánem země původu.
Není-li země původu smluvní stranou ADR, musí být tyto metody uznány příslušným orgánem prvního státu smluvní strany ADR, který přijde do styku se zásilkou.
Plyny podporující hoření
Plyny, které mohou obecně přívodem kyslíku způsobit nebo podpořit hoření jiných látek účinněji než vzduch. Jsou to čisté plyny nebo směsi plynů s oxidační mohutností větší než 23,5 %, určenou metodou uvedenou v ISO 10156:1996 nebo ISO 10156-2:2005.
Toxické plyny
POZNÁMKA: Plyny, které kvůli své žíravosti částečně nebo úplně odpovídají kritériím pro toxicitu, musí být zařazeny jako toxické. K možnému vedlejšímu nebezpečí žíravosti, viz také kritéria pod nadpisem „Žíravé plyny“.
Plyny:
(a)
o nichž je známo, že mají takový toxický nebo žíravý účinek na člověka, že představují nebezpečí pro jeho zdraví; nebo
(b)
o kterých se předpokládá, že mají toxický nebo žíravý účinek na člověka, protože při zkouškách podle pododdílu 2.2.61.1 vykazují hodnotu LC50 pro akutní toxicitu nejvýše 5000 ml/m3 (ppm).
Pro zařazení směsí plynů (včetně par látek jiných tříd) může být použit následující vzorec:
áěLC50toxická (směs)=1∑i=1nfiTi
přičemž fi = molární zlomek i-té části směsi.
Ti = index toxicity i - té části směsi.
Hodnota Ti odpovídá hodnotě LC50 dle P200 pododdílu 4.1.4.1.
Pokud hodnota LC50 není v P200 pododdílu 4.1.4.1 uvedena, je třeba použít hodnotu LC50, která je uvedena ve vědecké literatuře.
Pokud hodnota LC50 není známa, vypočítá se index toxicity na základě nejnižší hodnoty LC50 látek s podobnými fyziologickými a chemickými účinky, nebo, je-li to jediná možnost, na základě pokusů.
Žíravé plyny
Plyny nebo směsi plynů, které kvůli svým žíravým účinkům zcela odpovídají kritériím pro toxicitu, je třeba zařadit jako toxické s vedlejším nebezpečím žíravosti.
Směs plynů, která je z důvodu svých kombinovaných účinků žíravosti a toxicity považována za toxickou, představuje vedlejší nebezpečí žíravosti, jestliže je z lidské zkušenosti známo, že je směs škodlivá pro kůži, oči nebo sliznice, nebo je-li hodnota LC50 žíravých částí směsi při výpočtu podle následujícího vzorce nejvýše 5000 ml/m3 (ppm):
žíáěLC50žíravá (směs)1∑i=1nfCiTCi
přičemž fCi = molární zlomek i- té žíravé části směsi.
Tci = i ndex toxicity i- té žíravé části směsi.
Hodnota Tci odpovídá hodnotě LC50 dle P200 pododdílu 4.1.4.1.
Pokud hodnota LC50 není v P200 pododdílu 4.1.4.1 uvedena, je třeba použít hodnotu LC50, která je uvedena ve vědecké literatuře.
Pokud hodnota LC50 není známa, vypočítá se index toxicity na základě nejnižší hodnoty LC50 látek s podobnými fyziologickými a chemickými účinky, nebo, je-li to jediná možnost, na základě pokusů.
2.2.2.1.6
Aerosoly
Aerosoly (UN číslo 1950) se přiřazují k jedné z následujících skupin podle svých nebezpečných vlastností takto:
A| dusivé
---|---
O| podporující hoření
F| hořlavé
T| toxické
C| žíravé
CO| žíravé, podporující hoření
FC| hořlavé, žíravé
TF| toxické, hořlavé
TC| toxické, žíravé
TO| toxické, podporující hoření
TFC| toxické, hořlavé, žíravé
TOC| toxické, podporující hoření, žíravé.
Zařazení závisí na povaze obsahu aerosolového rozprašovače.
POZNÁMKA: Plyny, které vyhovují definici toxických plynů podle 2.2.2.1.5 nebo pyroforních plynů podle pokynu pro balení P200 v pododdílu 4.1.4.1, nesmějí být použity jako hnací náplň v aerosolovém rozprašovači. Aerosoly s obsahem splňujícím kritéria pro obalovou skupinu 1 z hlediska toxicity nebo žíravosti nejsou připuštěny k přepravě.
Platí tato kritéria:
a)
Přiřazení ke skupině A se provede, pokud obsah nesplňuje kritéria pro žádnou jinou skupinu podle pododstavců b) až f) dále;
b)
Přiřazení ke skupině 0 se provede, pokud aerosol obsahuje plyn podporující hoření podle 2.2.2.1.5;
c)
Přiřazení ke skupině F se provede, jestliže obsah zahrnuje nejméně 85 % hm. hořlavých složek a chemické spalné teplo je nejméně 30 kJ/g. Přiřazení se neprovede, jestliže obsah zahrnuje nejvýše 1 % hm. hořlavých složek a spalné teplo je menší než 20 kJ/g. Jinak musí být aerosol odzkoušen na hořlavost zkouškami popsanými v Příručce zkoušek a kritérií, části III, oddílu 31. Lehce hořlavé a hořlavé aerosoly musí být přiřazeny ke skupině F.
POZNÁMKA: Hořlavé složky jsou hořlavé kapaliny, hořlavé tuhé látky nebo hořlavé plyny a směsi plynů, jak jsou definovány v poznámkách 1 až 3 pododdílu 31.1.3 části III Příručky zkoušek a kritérií. Tento pojem nezahrnuje pyroforní látky, látky schopné samoohřevu ani látky reagující s vodou. Chemické spalné teplo se určí jedním z následujících postupů: ASTM D 240, ISO/FDIS 13943:1999 (E/F) 86.1 až 86.3 nebo NFPA 30B.
d)
Přiřazení ke skupině T se provede, pokud je obsah, s výjimkou hnací náplně aerosolového rozprašovače, zařazen do třídy 6.1, obalových skupin II nebo III;
e)
Přiřazení ke skupině C se provede, pokud obsah, s výjimkou hnací náplně aerosolového rozprašovače, splňuje kritéria pro třídu 8, obalové skupiny II nebo III;
f)
Pokud jsou splněna kritéria pro více než jednu skupinu mezi skupinami O, F, T a C, provede se přiřazení k příslušné skupině CO, FC, TF, TC, TO, TFC nebo TOC.
2.2.2.2
Plyny nepřipuštěné k přepravě
2.2.2.2.1
Chemicky nestálé látky třídy 2 jsou připuštěny k přepravě jen tehdy, byla-li učiněna potřebná opatření k zabránění všech možností nebezpečné reakce za normálních podmínek přepravy, jako např. rozkladu, přeměně nebo polymerizaci. Za tímto účelem je zvláště třeba dbát na to, aby nádoby a cisterny neobsahovaly látky, které by tyto reakce mohly podporovat.
2.2.2.2.2
Následující látky a směsi nejsou připuštěny k přepravě:
-
UN 2186 - CHLOROVODÍK, HLUBOCE ZCHLAZENÝ, KAPALNÝ;
-
UN 2421 – OXID DUSITÝ;
-
UN 2455 - METHYLNITRIT;
-
hluboce zchlazené zkapalněné plyny, kterým nelze přiřadit klasifikační kódy 3A, 3O nebo 3 F;
-
rozpuštěné plyny, které nemohou být přiřazeny pod UN čísla 1001,2073 nebo 3318;
-
aerosoly, u nichž jsou jako hnací náplně použity plyny, které jsou toxické podle 2.2.2.1.5 nebo pyroforní podle pokynu pro balení P200 v pododdílu 4.1.4.1;
-
aerosoly s obsahem splňujícím kritéria pro obalovou skupinu I z hlediska toxicity nebo žíravosti (viz oddíly 2.2.61 a 2.2.8);
-
malé nádobky obsahující plyny, které jsou velmi toxické (LC50 nižší než 200 ppm) nebo pyroforní podle pokynu pro balení P200 v pododdílu 4.1.4.1.
2.2.2.3
Seznam hromadných položek
Stlačené plyny| |
---|---|---
Klasifikační kód| UN číslo| Pojmenování látek nebo předmětů
1 A| 1956| PLYN STLAČENÝ, J.N.
1 O| 3156| PLYN STLAČENY, PODPORUJÍCÍ HOŘENÍ, J.N.
1 F| 1964| UHLOVODÍKY, PLYNNÉ, SMĚS, STLAČENÁ, J.N.
1954| PLYN, STLAČENÝ HOŘLAVÝ, J.N.
1 T| 1955| PLYN, STLAČENÝ, TOXICKÝ, J.N.
1 TF| 1953| PLYN, STLAČENÝ, TOXICKÝ, HOŘLAVÝ, J.N.
1 TC| 3304| PLYN, STLAČENÝ, TOXICKÝ, ŽÍRAVÝ, J.N.
1 TO| 3303| PLYN, STLAČENÝ, TOXICKÝ, PODPORUJÍCÍ HOŘENÍ, J.N.
1 TFC| 3305| PLYN, STLAČENÝ, TOXICKÝ, HOŘLAVÝ, ŽÍRAVÝ, J.N.
1 TOC| 3306| PLYN, STLAČENÝ, TOXICKÝ, PODPORUJÍCÍ HOŘENÍ, ŽÍRAVÝ, J.N.
Zkapalněné plyny| | |
---|---|---|---
Klasifikační kód| UN číslo| Pojmenování látek nebo předmětů|
2 A| 1058| PLYNY ZKAPALNĚNÉ, nehořlavé, s přidáním dusíku, oxidu uhličitého nebo vzduchu|
1078| PLYN JAKO CHLADÍCÍ PROSTŘEDEK, J.N., jako směsi plynů s pojmenováním R…, které mají jako:|
směs F1 při 70°C tenzi par nepřesahující 1,3 MPa (13 bar) a při 50°C hustotu, která odpovídá minimálně hustotě dichlorfluormethanu (1,30 kg/l);|
směs F2 při 70°C tenzi par nepřesahující 1,9 MPa (19 bar) a při 50°C hustotu, která odpovídá minimálně hustotě dichlorfluormethanu (1,21 kg/l);|
směs F3 při 70°C tenzi par nepřesahující 3 MPa (30 bar) a při 50°C hustotu, která odpovídá minimálně hustotě chlordifluormethanu (1,09 kg/l);|
POZN.: Trichlorfluormethan (chladicí prostředek R11), 1,1,2-Trichlor- 1,2,2-trifluorethan (chladicí prostředek R 113), 1,1,1-Trichlor-2,2,2- trifluorethan (chladící prostředek R 113a), 1-Chlor-1,2,2-trifluorethan (chladicí prostředek R133) a 1-Chlor-1,1,2-trifluorethan (chladicí prostředek R133b)nejsou látkami třídy 2, mohou však být částmi směsí F1 až F3|
1968|
3163|
INSEKTICID, PLYNNÝ, J.N.|
PLYN ZKAPALNĚNÝ, J.N.|
2 O| 3157| PLYN ZKAPALNĚNÝ, PODPORUJÍCÍ HOŘENÍ, J.N.|
2F| 1010| SMĚSI BUTADIENŮ A UHLOVODÍKŮ, STABILIZOVANÉ, které mají při teplotě 70°C tenzi par nepřesahující 1,1 MPa (11 bar) a jejichž hustota neklesne při 50°C pod hodnotu 0,525 kg/l|
POZN.Butadieny, stabilizované, jsou také zařazeny pod UN číslo 1010, viz tabulku A kapitoly 3.2.|
METHYLACETYLEN A PROPADIEN, směs, STABILIZOVANÁ, jako směsi methylacetylenu a propadienu s uhlovodíky, kterými jsou:|
1060|
Směs P1 obsahující nejvýše 63% obj. methylacetylenu a propadienu a nejvýše 24% obj. propanu a propenu, přičemž procentuální podíl nasycených uhlovodíků C4 musí být nejméně 14% obj.;|
Směs P2 obsahující nejvýše 48% obj. methylacetylenu a propadienu a nejvýše 50% obj. propanu a propenu, přičemž procentuální podíl nasycených uhlovodíků C4 musí být nejméně 5% obj.;|
jakož i směsi propadienu s 1% až 4% methylacetylenu|
2 F| 1965| UHLOVODÍKY PLYNNÉ, SMĚS, ZKAPALNĚNÁ, J.N., které jsou jako směsi:|
Směs A při 70°C tenzi par nejvýše 1,1 MPa (11bar) a při 50°C hustotu nejméně 0,525 kg/l|
Směs A 01 při 70°C tenzi par nejvýše 1,6 MPa (16 bar) a při 50°C hustotu nejméně 0,516 kg/l|
Směs A 02 při 70°C tenzi par nejvýše 1,6 MPa (16 bar) a při 50°C hustotu nejméně 0,505 kg/l|
Směs A 0 při 70°C tenzi par nejvýše 1,6 MPa (16bar) a při 50°C hustotu nejméně 0,495 kg/l|
Směs A 1 při 70°C tenzi par nejvýše 2,1 MPa (21bar) a při 50°C hustotu nejméně 0,485 kg/l|
Směs B 1 při 70°C tenzi par nejvýše 2,6 MPa (26bar) a při 50°C hustotu nejméně 0,474 kg/l|
Směs B 2 při 70°C tenzi par nejvýše 2,6 MPa (26bar) a při 50°C hustotu nejméně 0,463 kg/l|
Směs B při 70°C tenzi par nejvýše 2,6 MPa (26bar) a při 50°C hustotu nejméně 0,450 kg/l|
Směs C při 70°C tenzi par nejvýše 3,1 MPa (31bar) a při 50°C hustotu nejméně 0,440 kg/l|
POZN. 1. Pro výše uvedené směsi jsou také přípustná jako označení látek následující obchodní pojmenování: pro směsi A, A01, A02, a A0: BUTAN, pro směs C: PROPAN.|
POZN. 2. Jestliže předchází nebo následuje námořní nebo letecká přeprava, smí být pro UN 1965 UHLOVODÍKY PLYNNÉ, SMĚS, ZKAPALNĚNÁ, J.N. použita alternativní položka UN 1075 PLYNY ROPNÉ, ZKAPALNĚNÉ|
3354| INSEKTICID PLYNNÝ, HOŘLAVÝ, J.N.|
3161| PLYN ZKAPALNĚNÝ, HOŘLAVÝ, J.N.|
2 T| 1967| INSEKTICID PLYNNÝ, TOXICKÝ, J.N.|
3162| PLYN ZKAPALNĚNÝ, TOXICKÝ, J.N.|
2 TF| 3355| INSEKTICID PLYNNÝ, TOXICKÝ, HOŘLAVÝ, J.N.|
3160| PLYN ZKAPALNĚNÝ TOXICKÝ, HOŘLAVÝ, J.N.|
2 TC| 3308| PLYN ZKAPALNĚNÝ, TOXICKÝ, ŽÍRAVÝ, J.N.|
2 TO| 3307| PLYN ZKAPALNĚNÝ, TOXICKÝ, PODPORUJÍCÍ HOŘENÍ, J.N.|
2 TFC| 3309| PLYN ZKAPALNĚNÝ, TOXICKÝ, HOŘLAVÝ, ŽÍRAVÝ, J.N.|
2 TOC| 3310| PLYN ZKAPALNĚNÝ, TOXICKÝ, PODPORUJÍCÍ HOŘENÍ, ŽÍRAVÝ, J.N.|
Hluboce zchlazené zkapalněné plyny| |
---|---|---
Klasifikační kód| UN číslo| Pojmenování látek nebo předmětů
3 A| 3158| PLYN, HLUBOCE ZCHLAZENÝ, KAPALNÝ, J.N.
3 O| 3311| PLYN, HLUBOCE ZCHLAZENÝ, KAPALNÝ, PODPORUJÍCÍ HOŘENÍ, J.N.
3 F| 3312| PLYN, HLUBOCE ZCHLAZENÝ, KAPALNÝ, HOŘLAVÝ, J.N.
Rozpuštěné plyny| |
---|---|---
Klasifikační kód| UN čísla| Pojmenování látek nebo předmětů
4| K přepravě jsou připuštěny jen látky jmenovitě uvedené v tabulce A kapitoly 3.2.
Aerosoly a nádobky, malé, obsahující plyn| |
---|---|---
Klasifikační kód| UN číslo| Pojmenování látek nebo předmětů
5| 1950| AEROSOLY
2037| NÁDOBKY,MALÉ, OBSAHUJÍCÍ PLYN (KARTUŠE), bez odběrného ventilu, které nelze opětovně plnit
Jiné předměty, které obsahují plyn pod tlakem| |
---|---|---
Klasifikační kód| UN číslo| Pojmenování látek nebo předmětů
6 A| 2857| STROJE CHLADÍCÍ, obsahující nehořlavé, netoxické plyny nebo roztoky amoniaku (UN 2672)
3164| PŘEDMĚTY POD PNEUMATICKÝM TLAKEM (s nehořlavým plynem) nebo
3164| PŘEDMĚTY POD HYDRAULICKÝM TLAKEM (s nehořlavým plynem)
6 F| 3150| PŘÍSTROJE MALÉ, POHÁNĚNÉ PLYNNÝM UHLOVODÍKEM, s odběrním ventilem, nebo
3150| NÁDOBKY S PLYNNÝM UHLOVODÍKEM, OPAKOVANĚ PLNITELNÉ, PRO MALÉ PŘÍSTROJE, s odběrním ventilem
3478| ZÁSOBNÍKY DO PALIVOVÝCH ČLÁNKŮ, obsahující zkapalněný hořlavý plyn nebo
3478| ZÁSOBNÍKY DO PALIVOVÝCH ČLÁNKŮ OBSAŽENÉ V ZAŘÍZENÍCH, obsahující zkapalněný hořlavý plyn nebo
3478| ZÁSOBNÍKY DO PALIVOVÝCH ČLÁNKŮ BALENÉ SE ZAŘÍZENÍMI, obsahující zkapalněný hořlavý plyn
3479| ZÁSOBNÍKY DO PALIVOVÝCH ČLÁNKŮ, obsahující vodík v kovovém hydridu nebo
3479| ZÁSOBNÍKY DO PALIVOVÝCH ČLÁNKŮ OBSAŽENÉ V ZAŘÍZENÍCH, obsahující vodík v kovovém hydridu nebo
3479| ZÁSOBNÍKY DO PALIVOVÝCH ČLÁNKŮ BALENÉ SE ZAŘÍZENÍMI, obsahující vodík v kovovém hydridu
Vzorky plynů| |
---|---|---
Klasifikační kód| UN číslo| Pojmenování látek nebo předmětů
7 F| 3167| VZOREK PLYNU, NESTLAČENÝ, HOŘLAVÝ, J.N., který není hluboce zchlazený
7 T| 3169| VZOREK PLYNU, NESTLAČENÝ, TOXICKÝ, J.N., který není hluboce zchlazený
7 TF| 3168| VZOREK PLYNU, NESTLAČENÝ, TOXICKÝ, HOŘLAVÝ, J.N., který není hluboce zchlazený
2.2.3
Třída 3 Hořlavé kapaliny
2.2.3.1
Kritéria
2.2.3.1.1
Název třídy 3 zahrnuje látky, jakož i předměty, které obsahují látky této třídy, které:
-
jsou kapalné podle odstavce (a) definice pojmu “kapalina“ v oddíle 1.2.1;
-
mají při 50°C tenzi par nejvýše 300 kPa (3 bary) a při 20°C a standardním tlaku 101,3 kPa nejsou zcela plynné; a
-
mají bod vzplanutí nejvýše 60°C (viz pododdíl 2.3.3.1 k odpovídající zkoušce).
Název třídy 3 zahrnuje také kapaliny a tuhé látky v roztaveném stavu s bodem vzplanutí nad 60°C, které jsou podány k přepravě nebo přepravovány zahřáté na teplotu rovnající se jejich bodu vzplanutí nebo vyšší. Tyto látky jsou přiřazeny k UN číslu 3256.
Název třídy 3 zahrnuje také znecitlivěné kapalné výbušné látky. Znecitlivěné kapalné výbušné látky jsou látky, které jsou ve vodě nebo v jiných kapalinách rozpuštěny nebo rozptýleny tak, aby vytvořily homogenní kapalnou směs, která už nemá výbušné vlastnosti. V tabulce A kapitoly 3.2 jsou tyto položky pod UN čísly 1204, 2059, 3064, 3343, 3357 a 3379.
POZNÁMKA 1
: Netoxické a nežíravé látky s bodem vzplanutí vyšším než 35°C, které za podmínek zkoušky hořením stanovených v Příručce zkoušek a kritérií, části III, pododdílu 32.2.5, samostatné nehoří, nejsou látkami třídy 3; jsou-li však tyto látky podány k přepravě nebo přepravovány zahřáté na teplotu rovnající se jejich bodu vzplanutí nebo vyšší, jsou látkami třídy 3.
POZNÁMKA 2
: Odchylkou od 2.2.3.1.1 se považují paliva pro vznětové motory, plynový olej nebo topný olej (lehký) s bodem vzplanutí nad 60°C až do nejvýše 100°C za látky třídy 3, UN čísla 1202.
POZNÁMKA 3
: Kapaliny, které jsou při vdechnutí velmi toxické, s bodem vzplanutí pod 23°C a toxické látky s bodem vzplanutí 23°C nebo vyšším jsou látkami třídy 6.1 (viz 2.2.61.1).
POZNÁMKA 4
: Hořlavé kapalné látky a přípravky, používané jako pesticidy, které jsou velmi toxické, toxické nebo slabě toxické a mají bod vzplanutí 23°C nebo vyšší, jsou látkami třídy 6.1 (viz 2.2.61.1).
2.2.3.1.2
Látky a předměty třídy 3 jsou rozděleny následovně:
F| Hořlavé kapaliny bez vedlejšího nebezpečí;
---|---
F1| Hořlavé kapaliny s bodem vzplanutí nejvýše 60°C;
F2| Hořlavé kapaliny s bodem vzplanutí nad 60°C, přepravované nebo podávané k přepravě při teplotě rovnající se jejich bodu vzplanutí nebo vyšší (zahřáté látky);
FT| Hořlavé kapaliny, toxické;
FT1| Hořlavé kapaliny, toxické;
FT2| Pesticidy;
FC| Hořlavé kapaliny, žíravé;
FTC| Hořlavé kapaliny, toxické, žíravé.
D| Znecitlivěné kapalné výbušné látky.
2.2.3.1.3
Látky a předměty zařazené do třídy 3 jsou uvedeny v tabulce A kapitoly 3.2. Látky, které nejsou jmenovitě uvedeny v tabulce A kapitoly 3.2 musí být přiřazeny k příslušné položce v pododdíle 2.2.3.3 a k odpovídající obalové skupině podle ustanovení tohoto oddílu. Hořlavé kapaliny musí být přiřazeny k jedné z následujících obalových skupin podle stupně nebezpečí, který představují pro přepravu:
Obalová skupina| Bod vzplanutí (uzavřený kelímek)| Teplota začátku varu
---|---|---
I| \\--| ≤ 35°C
lla| < 23°C| > 35°C
llla| ≥ 23°C a ≤ 60°C| > 35°C
a
Viz též 2.2.3.1.4
Pro kapalinu s vedlejším nebezpečím (vedlejšími nebezpečími) se musí zohlednit obalová skupina určená podle výše uvedené tabulky a obalová skupina vyplývající ze závažnosti vedlejšího (vedlejších) nebezpečí; klasifikace a obalová skupina se potom určí podle tabulky převažujících nebezpečí v pododdílu 2.1.3.10.
2.2.3.1.4
Kapalné nebo viskózní směsi a přípravky, včetně těch, které obsahují nejvýše 20% nitrocelulózy s obsahem dusíku v sušině nejvýše 12,6%, smějí být přiřazeny k obalové skupině III, jestliže jsou splněny následující požadavky:
(a)
výška vrstvy rozpouštědla, která se oddělí při dělicí zkoušce rozpouštědla, musí činit méně než 3% celkové výšky zkušebního vzorku (viz Příručku zkoušek a kritérií, část III, pododdíl 32.5.1); a
(b)
viskozita2 a bod vzplanutí musí odpovídat následující tabulce:
Extrapolovaná kinematická viskozita ν (při střihové rychlosti blízké 0) mm2/s při 23°C| Doba výtoku t podle ISO 2431:1993| Bod vzplanutí v °C
---|---|---
v s| při průměru výtokové trysky v mm
20 < ν ≤ 80| 20 < t ≤ 60| 4| nad 17
80 < ν ≤ 135| 60 < t ≤ 100| 4| nad 10
135 < ν ≤ 220| 20 < t ≤ 32| 6| nad 5
220 < ν ≤ 300| 32 < t ≤ 44| 6| nad - 1
300 < ν ≤ 700| 44 < t ≤ 100| 6| nad - 5
700 < ν| 100 < t| 6| \\- 5 a níže
POZNÁMKA: Směsi s více než 20%, ale nejvýše 55% nitrocelulózy, s obsahem dusíku nejvýše 12,6% v suché hmotě jsou látkami, které jsou přiřazeny k UN číslu 2059.
Směsi s bodem vzplanutí pod 23°C
-
s více než 55% nitrocelulózy s jakýmkoli obsahem dusíku, nebo
-
s nejvýše 55% nitrocelulózy s obsahem dusíku vyšším než 12,6% v suché hmotě
jsou látkami třídy 1 (UN číslo 0340 nebo 0342) nebo třídy 4.1 (UN číslo 2555, 2556 nebo 2557).
2.2.3.1.5
Netoxické, nežíravé a životní prostředí neohrožující roztoky a homogenní směsi s bodem vzplanutí 23°C nebo vyšším (viskózní látky, jako barvy a laky, vyjma látek obsahujících více než 20% nitrocelulózy) v nádobách o vnitřním objemu menším než 450 litrů nepodléhají předpisům ADR, jestliže při dělicí zkoušce rozpouštědla (viz Příručku zkoušek a kritérií, část III, pododdíl 32.5.1) výška oddělené vrstvy rozpouštědla činí méně než 3% celkové výšky a jestliže látky při 23°C ve výtokovém kelímku podle normy ISO 2431:1993 s tryskou průměru 6 mm vykazují dobu výtoku:
(a)
nejméně 60 sekund, nebo
(b)
nejméně 40 sekund a neobsahují více než 60% látek třídy 3.
2.2.3.1.6
Spadají-li látky třídy 3 vlivem příměsí do jiných kategorií nebezpečnosti než těch, do kterých patří látky jmenovitě uvedené v tabulce A kapitoly 3.2, přiřadí se tyto směsi nebo roztoky k položkám, ke kterým na základě svého skutečného nebezpečí patří.
POZNÁMKA: K zařazování roztoků a směsí (jako jsou přípravky a odpady) viz také oddíl 2.1.3.
2.2.3.1.7
Na základě zkušebních postupů podle pododdílu 2.3.3.1 a oddílu 2.3.4 a kritérií uvedených v 2.2.3.1.1 se může také zjistit, zda je jmenovitě uvedený roztok nebo jmenovitě uvedená směs, popřípadě roztok nebo směs, který(á) obsahuje jmenovitě uvedenou látku, takové povahy, že tento roztok nebo tato směs nepodléhá ustanovením pro tuto třídu (viz také oddíl 2.1.3).
2.2.3.2
Látky nepřipuštěné k přepravě
2.2.3.2.1
Látky třídy 3, které snadno peroxidují (jako ethery nebo určité heterocyklické kyslíkaté látky), smějí být přepravovány jen tehdy, jestliže jejich obsah peroxidu nepřekročí 0,3% přepočítáno na peroxid vodíku (H2O2). Obsah peroxidu se stanoví podle pododdílu 2.3.3.3.
2.2.3.2.2
Chemicky nestálé látky třídy 3 je dovoleno přepravovat jen tehdy, byla-li učiněna potřebná opatření k zabránění nebezpečnému rozkladu nebo polymeraci během přepravy. Za tímto účelem je zejména nutno zajistit, aby nádoby a cisterny neobsahovaly látky, které by takové reakce mohly podporovat.
2.2.3.2.3
Znecitlivěné kapalné výbušné látky, které nejsou uvedeny v tabulce A kapitoly 3.2, nejsou připuštěny k přepravě jako látky třídy 3.
2.2.3.3
Seznam hromadných položek
Vedlejší nebezpečí| Klasifikační kód| UN číslo| Pojmenování látek nebo předmětů
---|---|---|---
| |
| 1133| LEPIDLA, s hořlavou kapalnou látkou
1136| OLEJE DEHTOVÉ, HOŘLAVÉ
1139| ROZTOK OCHRANNÉHO NÁTĚRU (včetně povrchových úprav nebo nátěrů používaných k průmyslovým nebo jiným účelům, jako ochranný nástřik spodků karoserií vozidel, vnitřní nátěry sudů)
1169| EXTRAKTY AROMATICKÉ, KAPALNÉ
1197| EXTRAKTY CHUŤOVÉ, KAPALNÉ
1210| BARVA TISKAŘSKÁ hořlavá nebo PŘÍSLUŠENSTVÍ TISKAŘSKÝCH BAREV, (včetně ředidel a rozpouštědel tiskařských barev), HOŘLAVÉ
1210
1263| BARVA (včetně barev, lakových barev, emailových laků, mořidel, šelakových roztoků, fermeží, lešticích prostředků, kapalných plnidel a kapalných základů pro laky)
1263| PŘÍSLUŠENSTVÍ BAREV (včetně ředidel a rozpouštědel)
1266| VÝROBKY KOSMETICKÉ s hořlavými rozpouštědly
1293| TINKTURY, LÉKAŘSKÉ
F1| 1306| PROSTŘEDKY OCHRANNÉ NA DŘEVO, KAPALNÉ
1866| ROZTOK PRYSKYŘICE, hořlavý
1999| DEHTY KAPALNÉ, včetně silničních olejů a ředěných asfaltů
3065| NÁPOJE ALKOHOLICKÉ
3269| PRYSKYŘICE POLYESTEROVÉ, VÍCESLOŽKOVÉ
1224| KETONY KAPALNÉ,J.N.
1268| DESTILÁTY ROPNÉ, J.N. nebo PRODUKTY ROPNÉ, J.N.
Bez vedlejšího nebezpečí
F| 1987| ALKOHOLY, J.N.
1989| ALDEHYDY, J.N.
2319| UHLOVODÍKY TERPENICKÉ, J.N.
3271| ETHERY, J.N.
3272| ESTERY, J.N.
3295| UHLOVODÍKY, KAPALNÉ, J.N.
3336| THIOLY (merkaptany), KAPALNÉ, HOŘLAVÉ, J.N. nebo
3336| SMĚSI THIOLŮ (merkaptanů), KAPALNÉ, HOŘLAVÉ, J.N.
1993| LÁTKA HOŘLAVÁ, KAPALNÁ, J.N.
F2|
Látky zahřáté| 3256| LÁTKA ZAHŘÁTÁ, KAPALNÁ, HOŘLAVÁ, J.N., s bodem vzplanutí nad 60° C
| |
| 1228| THIOLY (merkaptany), KAPALNÉ, HOŘLAVÉ, TOXICKÉ, J.N. nebo
1228| SMĚSI THIOLU (merkaptanů), KAPALNÉ, HOŘLAVÉ, TOXICKÉ, J.N.
1986| ALKOHOLY, HOŘLAVÉ, TOXICKÉ, J.N.
1988| ALDEHYDY, HOŘLAVÉ, TOXICKÉ, J.N.
| FT1| 2478| ISOKYANÁTY, HOŘLAVÉ, TOXICKÉ, J.N. nebo
2478| ISOKYANÁT, ROZTOK, HOŘLAVÝ,TOXICKÝ, J.N.
3248| LÉČIVA KAPALNÁ, HOŘLAVÁ, TOXICKÁ, J.N.
3273| NITRILY, HOŘLAVÉ, TOXICKÉ, J.N.
1992| LÁTKA HOŘLAVÁ, KAPALNÁ, TOXICKÁ, J.N.
|
Toxické FT| | 2758| PĚSTICÍD-KARBAMÁT, KAPALNÝ,HOŘLAVÝ,TOXICKÝ
2760| PESTICID NA BÁZI ARZÉNU, KAPALNÝ, HOŘLAVÝ, TOXICKÝ
2762| PĚSTICÍD-ORGANICKÁ SLOUČENINA CHLORU, KAPALNÝ, HOŘLAVÝ, TOXICKÝ
2764| PESTICID NA BÁZI TRIAZINU, KAPALNÝ, HOŘLAVÝ, TOXICKÝ
2772| PESTICID NA BÁZI THIOKARBAMÁTU, KAPALNÝ, HOŘLAVÝ, TOXICKÝ
2776| PESTICID NA BÁZI MĚDI, KAPALNÝ, HOŘLAVÝ, TOXICKÝ
2778| PESTICID NA BÁZI RTUTI, KAPALNÝ, HOŘLAVÝ, TOXICKÝ
2780| PESTICID - SUBSTITUOVANÝ NITROFENOL, KAPALNÝ, HOŘLAVÝ, TOXICKÝ
FT2| 2782| PESTICID NA BÁZI BIPYRIDILU, KAPALNÝ, HOŘLAVÝ, TOXICKÝ
| Pesticid (s bodem vzplanutí pod 23°C)| 2784| PESTICID- ORGANICKÁ SLOUČENINA FOSFORU, KAPALNÝ, HOŘLAVÝ, TOXICKÝ
| 3024| PESTICID-DERIVÁT KUMARINU, KAPALNÝ, HOŘLAVÝ, TOXICKÝ
3346| PESTICID-DERIVÁT KYSELINY FENOXYOCTOVÉ, KAPALNÝ, HOŘLAVÝ, TOXICKÝ
3350| PESTICID-PYRETHROID, KAPALNÝ, HOŘLAVÝ, TOXICKÝ
3021| PESTICID KAPALNÝ, HOŘLAVÝ, TOXICKÝ, J.N.
POZNAMKA: Přiřazení pesticidu pod položku se provádí na základě aktivní složky, fyzikálního stavu pesticidu a podle všech možných vedlejších nebezpečí, která může představovat.
|
| 3469| BARVA, HOŘLAVÁ, ŽÍRAVÁ (včetně laků, emailů, mořidel, šelaku a fermeží, leštidel a kapalných základových složek laků) nebo
3469| LÁTKA POMOCNÁ K VÝROBĚ BAREV, HOŘLAVÁ, ŽÍRAVÁ (včetně ředidel a složek odstraňovačů)
2733| AMINY, HOŘLAVÉ, ŽIRAVÉ, J.N. nebo
2733| POLYAMINY, HOŘLAVÉ, ŽIRAVÉ, J.N.
Žíravé| FC| 2985| CHLORSILANY, HOŘLAVÉ, ŽÍRAVÉ, J.N.
| 3274| ALKOHOLÁTY, ROZTOKY v alkoholu, J.N.
2924| LÁTKA HOŘLAVÁ, KAPALNÁ, ŽÍRAVÁ, J.N.
|
Toxické, žíravé| FTC| 3286| LÁTKA HOŘLAVÁ, KAPALNÁ, TOXICKÁ, ŽÍRAVÁ, J.N.
|
Znecitlivěné výbušné kapaliny| D| 3343| NITROGLYCERIN, SMĚS, ZNECITLIVĚNÁ, KAPALNÁ, HOŘLAVÁ, J.N., s nejvýše 30 %hm.nitroglycerinu
| 3357| NITROGLYCERIN, SMĚS, ZNECITLIVĚNÁ, KAPALNÁ, J.N., s nejvýše 30 %hm.nitroglycerinu
| 3379| LÁTKA ZNECITLIVĚNÁ, VÝBUŠNÁ, KAPALNÁ, J.N.
2.2.41
Třída 4.1 Hořlavé tuhé látky, samovolně se rozkládající látky a znecitlivěné tuhé výbušné látky
2.2.41.1
Kritéria
2.2.41.1.1
Název třídy 4.1 zahrnuje hořlavé látky a předměty a znecitlivěné výbušné látky, které jsou tuhými látkami podle písmene a) definice “tuhý“ uvedené v oddíle 1.2.1, jakož i samovolně se rozkládající tuhé nebo kapalné látky.
Třídě 4.1 jsou přiřazeny:
-
lehce hořlavé tuhé látky a předměty (viz 2.2.41.1.3 až 2.2.41.1.8);
-
samovolně se rozkládající tuhé nebo kapalné látky (viz 2.2.41.1.9 až 2.2.41.1.17);
-
znecitlivěné tuhé výbušné látky (viz 2.2.41.1.18);
-
látky příbuzné samovolně se rozkládajícím látkám (viz 2.2.41.1.19).
2.2.41.1.2
Látky a předměty třídy 4.1 se dále dělí následovně:
F| Hořlavé tuhé látky bez vedlejšího nebezpečí:
---|---
F1| organické
F2| organické, roztavené
F3| anorganické
FO| Hořlavé tuhé látky, podporující hoření
FT| Hořlavé tuhé látky, toxické:
FT1| organické, toxické
FT2| anorganické, toxické
FC| Hořlavé tuhé látky, žíravé:
FC1| organické, žíravé
FC2| anorganické, žíravé
D| Znecitlivěné tuhé výbušné látky bez vedlejšího nebezpečí
DT| Znecitlivěné tuhé výbušné látky, toxické
SR| Samovolně se rozkládající látky:
SR1| nevyžadující řízení teploty
SR2| vyžadující řízení teploty.
Hořlavé tuhé látky
Definice a vlastnosti
2.2.41.1.3
Hořlavé tuhé látky jsou lehce hořlavé tuhé látky a tuhé látky, které se mohou zapálit třením.
Lehce hořlavé tuhé látky jsou práškovité, zrnité nebo pastovité látky, které jsou nebezpečné, jestliže se po krátkém styku se zápalným zdrojem, jako např. s hořící zápalkou, mohou snadno zapálit a plamen se po zapálení rychle rozšiřuje. Nebezpečí přitom nemusí vycházet jen z ohně, nýbrž také z toxických zplodin hoření. Kovové prášky jsou kvůli obtížím při hašení ohně zvláště nebezpečné, protože normální hasící prostředky, jako oxid uhličitý nebo voda, mohou zvětšit nebezpečí.
Klasifikace
2.2.41.1.4
Látky a předměty zařazené jako hořlavé tuhé látky třídy 4.1 jsou uvedeny v tabulce A kapitoly 3.2. Přiřazení organických látek a předmětů, které nejsou v tabulce A kapitoly 3.2 jmenovitě uvedeny, pod příslušnou položku pododdílu 2.2.41.3, podle ustanovení kapitoly 2.1, se může provést na základě zkušenosti nebo na základě výsledků zkušebních postupů podle Příručky zkoušek a kritérií, části III, pododdílu 33.2.1. Přiřazení jmenovitě neuvedených anorganických látek musí být provedeno na základě výsledků zkušebních postupů podle Příručky zkoušek a kritérií, části III, pododdílu 33.2.1, přičemž musí být zohledněny rovněž zkušenosti, vedou-li k přísnějšímu zařazení.
2.2.41.1.5
Jestliže se jmenovitě neuvedené látky na základě zkušebních postupů podle Příručky zkoušek a kritérií, části III, pododdílu 33.2.1 přiřazují k jedné z položek uvedených v pododdíle 2.2.41.3, platí následující kritéria:
(a)
Práškovité, zrnité nebo pastovité látky, s výjimkou kovových prášků nebo prášků kovových slitin, se klasifikují jako lehce hořlavé látky třídy 4.1, jestliže se mohou snadno zapálit po krátkém styku se zápalným zdrojem (např. hořící zápalkou), nebo jestliže se plamen po zapálení rychle rozšiřuje, doba vyhoření je menší než 45 sekund na měrnou vzdálenost 100 mm, nebo rychlost vyhoření je větší než 2,2 mm/s.
(b)
Kovové prášky nebo prášky kovových slitin se přiřadí ke třídě 4.1, jestliže mohou být zapáleny při styku s plamenem a reakce se rozšíří na celou délku vzorku za 10 minut nebo méně.
Tuhé látky, které se mohou zapálit třením, se musí zařadit do třídy 4.1 analogicky k existujícím položkám (např. zápalkám) nebo v souladu s příslušným zvláštním ustanovením.
2.2.41.1.6
Na základě zkušebních postupů podle Příručky zkoušek a kritérií, části III, oddílu 33.2.1 a kritérií uvedených v 2.2.41.1.4 a 2.2.41.1.5 se může také zjistit, zda je jmenovitě uvedená látka takové povahy, že nepodléhá předpisům pro tuto třídu.
2.2.41.1.7
Spadají-li látky třídy 4.1 vlivem příměsí do jiných kategorií nebezpečnosti, než těch, do kterých patří látky jmenovitě uvedené v tabulce A kapitoly 3.2, přiřadí se tyto směsi k položkám, ke kterým na základě svého skutečného nebezpečí patří.
POZNÁMKA: K zařazování roztoků a směsí (jako jsou přípravky a odpady) viz také oddíl 2.1.3.
Přiřazení k obalovým skupinám
2.2.41.1.8
Hořlavé tuhé látky zařazené pod různé položky tabulky A kapitoly 3.2 musí být přiřazeny k obalovým skupinám II nebo III na základě zkušebních postupů Příručky zkoušek a kritérií, části III, pododdílu 33.2.1 podle těchto kritérií:
(a)
Lehce hořlavé tuhé látky, které mají při zkoušce dobu vyhoření menší než 45 sekund na měrnou vzdálenost 100 mm, jsou přiřazeny k obalové skupině II, proběhl-li plamen navlhčenou zónou; přiřazeny k obalové skupině III, jestliže navlhčená zóna zastaví šíření plamene po dobu nejméně 4 minut.
(b)
Kovové prášky nebo prášky kovových slitin jsou přiřazeny k obalové skupině II, jestliže se reakce při zkoušce rozšíří po celé délce vzorku za 5 minut nebo méně; přiřazeny k obalové skupině III, jestliže se reakce při zkoušce rozšíří po celé délce vzorku za více než 5 minut.
U tuhých látek, které mohou vzplanout třením, musí být jejich přiřazení k obalové skupině provedeno v analogii k existujícím položkám nebo podle odpovídajícího zvláštního ustanovení.
Samovolně se rozkládající látky
Definice
2.2.41.1.9
Pro účely ADR jsou samovolně se rozkládající látky tepelně nestálé látky, které se mohou i bez přítomnosti kyslíku (vzduchu) silně exotermicky rozkládat. Látky se nepovažují za samovolně se rozkládající látky třídy 4.1, jestliže:
(a)
jsou výbušnými látkami dle kritérií pro třídu 1;
(b)
jsou látkami podporujícími hoření podle přiřazovacího postupu pro třídu 5.1 (viz pododdíl 2.2.51.1), s výjimkou toho, že směsi látek podporujících hoření, které obsahují nejméně 5 % hořlavých organických látek, musí být podrobeny klasifikačnímu postupu definovanému v POZNÁMCE 2;
(c)
jsou organickými peroxidy podle kritérií pro třídu 5.2 (viz pododdíl 2.2.52.1);
(d)
jejich rozkladné teplo je menší než 300 J/g; nebo
(e)
jejich teplota samourychlujícího se rozkladu (SADT) (viz POZNÁMKA 3 níže) je vyšší než 75° C pro kus o hmotnosti 50 kg.
POZNÁMKA 1
: Rozkladné teplo může být určeno libovolnou mezinárodně uznávanou metodou, např. dynamickou diferenční kalorimetrií a adiabatickou kalorimetrií.
POZNÁMKA 2
: Směsi látek podporujících hoření splňující kritéria třídy 5.1, které obsahují nejméně 5 % hořlavých organických látek, ale které nesplňují kritéria uvedená výše pod písmeny (a), (c), (d) nebo (e), musí být podrobeny klasifikačnímu postupu pro samovolně se rozkládající látky.
Směs vykazující vlastnosti samovolně se rozkládající látky typu B až F musí být zařazena jako samovolně se rozkládající látka třídy 4.1.
Směs vykazující vlastnosti samovolně se rozkládající látky typu G podle zásady uvedené v pododdílu 20.4.3 (g) části II Příručky zkoušek a kritérií musí být posouzena pro zařazení jako látka třídy 5.1 (viz 2.2.51.1).
POZNÁMKA 3
: Teplota samourychlujícího se rozkladu (SADT) je nejnižší teplota, při které může dojít k samovolnému rozkladu látky v obalu používaném během přepravy. Potřebné předpisy k určení této teploty jsou obsaženy v Příručce zkoušek a kritérií, části II, kapitole 20 a oddílu 28.4.
POZNÁMKA 4
: Všechny látky, které vykazují vlastnosti samovolně se rozkládajících látek, musí být zařazeny jako takové, i když vykazují podle 2.2.42.1.5 pozitivní výsledek zkoušky pro zařazení do třídy 4.2.
Vlastnosti
2.2.41.1.10
Rozklad samovolně se rozkládajících látek může být vyvolán teplem, stykem s katalytickými nečistotami (např. kyselinami, sloučeninami těžkých kovů, zásadami), třením nebo nárazem. Rychlost rozkladu se zvyšuje se stoupající teplotou a je rozdílná podle druhu látky. Rozklad může mít, zvláště jestliže nedojde k zapálení, za následek vývin toxických plynů nebo par. U určitých samovolně se rozkládajících látek musí být teplota řízena. Některé samovolně se rozkládající látky se mohou především pod uzavřením výbušně rozkládat. Tato vlastnost může být zmenšena přidáním ředidel nebo použitím vhodných obalů. Určité samovolně se rozkládající látky prudce hoří. Samovolně se rozkládající látky jsou například určité sloučeniny níže uvedených typů:
alifatické azosloučeniny (-C-N=N-C-)
organické azidy (-C-N3);
diazoniové soli (-CN2+ Z-);
N - nitroso sloučeniny (-N-N=O); a
aromatické sulfohydrazidy (-SO2-NH-NH2).
Tento výčet není úplný; látky s jinými reaktivními skupinami a některé směsi látek mohou mít podobné vlastnosti.
Klasifikace
2.2.41.1.11
Samovolně se rozkládající látky jsou na základě svého stupně nebezpečnosti rozděleny do sedmi typů. Typy samovolně se rozkládajících látek začínají od typu A, který není připuštěn k přepravě v obalu, ve kterém byl zkoušen, až po typ G, který nepodléhá ustanovením pro samovolně se rozkládající látky třídy 4.1. Zařazení samovolně se rozkládajících látek typů B až F přímo závisí na největším přípustném množství v jednom obalu. Zásady pro zařazování, jeho postupy, zkušební metody a kritéria a vzor vhodného zkušebního protokolu jsou uvedeny v Příručce zkoušek a kritérií, části II.
2.2.41.1.12
Již zařazené samovolně se rozkládající látky, které jsou připuštěny k přepravě v obalech, jsou uvedeny v pododdílu 2.2.41.4, ty, které jsou již připuštěny k přepravě ve velkých nádobách pro volně ložené látky (IBC), jsou uvedeny v pododdílu 4.1.4.2, pokynu pro balení IBC520 a ty, které jsou již připuštěny k přepravě v cisternách podle kapitoly 4.2, jsou uvedeny v pododdílu 4.2.5.2, pokynu pro přemístitelné cisterny T23. Každá uvedená připuštěná látka je přiřazena k druhové položce tabulky A kapitoly 3.2 (UN čísla 3221 až 3240) a udávají se příslušná vedlejší nebezpečí a poznámky obsahující informace pro přepravu.
Tyto hromadné položky udávají:
-
typy samovolně se rozkládajících látek B až F, viz 2.2.41.1.11;
-
skupenství (kapalné/ tuhé); a
-
řízení teploty (je-li vyžadováno), viz 2.2.41.1.17.
Klasifikace samovolně se rozkládajících látek uvedených v pododdíle 2.2.41.4 se provádí na základě technicky čisté látky (pokud není uvedena koncentrace menší než 100 %).
2.2.41.1.13
Klasifikaci samovolně se rozkládajících látek, které nejsou uvedeny v pododdílu 2.2.41.4, pododdílu 4.1.4.2, pokynu pro balení IBC520 nebo v pododdílu 4.2.5.2, pokynu pro přemístitelné cisterny T23, jakož i jejich přiřazení k hromadné položce musí provést příslušný orgán země původu na základě zkušebního protokolu. Osvědčení o schválení musí obsahovat klasifikaci a odpovídající přepravní podmínky. Jestliže země původu není smluvní stranou ADR, musí zařazení a přepravní podmínky uznat příslušný orgán prvního státu smluvní strany ADR, který přijde do styku se zásilkou.
2.2.41.1.14
Aktivační přísady, jako zinkové sloučeniny, se mohou přidat k některým samovolně se rozkládajícím látkám ke změně jejich reakční schopnosti. Podle druhu a koncentrace aktivační přísady může poklesnout tepelná stálost, což může mít za následek změnu výbušných vlastností. Pokud dojde ke změně jedné z těchto vlastností, je třeba nový přípravek posoudit podle klasifikačního postupu.
2.2.41.1.15
Vzorky samovolně se rozkládajících látek nebo přípravků samovolně se rozkládajících látek, které nejsou uvedeny v pododdíle 2.2.41.4, pro které není k dispozici úplná sada výsledků zkoušek a které je nutno přepravit k provedení dalších zkoušek a hodnocení, je třeba zařadit pod odpovídající položku samovolně se rozkládajících látek typu C, jestliže
-
podle dostupných údajů není vzorek nebezpečnější než samovolně se rozkládající látka typu B;
-
vzorek je zabalen podle způsobu balení OP2 a množství na dopravní jednotku nepřesahuje 10 kg;
-
dostupné údaje ukazují, že řízená teplota, pokud je, je dostatečně nízká, aby se zabránilo nebezpečnému rozkladu a zároveň dostatečně vysoká, aby se předešlo nebezpečnému oddělování (separaci) fází.
Znecitlivění
2.2.41.1.16
Pro zajištění bezpečné přepravy samovolně se rozkládajících látek, jsou tyto v mnoha případech znecitlivěné ředidlem. Jestliže je pevně stanoven procentní podíl látky, vztahuje se k podílu hmotnosti, zaokrouhlenému na nejbližší celé číslo. Jestliže je použito ředidlo, musí být samovolně se rozkládající látka spolu s ředidlem vyzkoušena, a to v koncentraci a formě užívaných k přepravě. Ředidla, která mohou dovolit samovolně se rozkládající látce koncentrovat se na nebezpečný stupeň při úniku z obalu, se nesmějí používat. Každé použité ředidlo se musí snášet se samovolně se rozkládající látkou. Z toho hlediska jsou tuhá nebo kapalná ředidla snášenlivá, jestliže nemají žádné nepříznivé účinky na tepelnou stálost a druh nebezpečnosti samovolně se rozkládající látky. Kapalná ředidla v přípravcích vyžadujících řízení teploty (viz 2.2.41.1.14) musí mít bod varu nejméně 60 °C a bod vzplanutí nejméně 5°C. Bod varu kapaliny musí být o nejméně 50°C vyšší než řízená teplota samovolně se rozkládající látky.
Ustanovení o řízení teploty
2.2.41.1.17
Určité samovolně se rozkládající látky smějí být přepravovány pouze za podmínek řízené teploty. Řízenou teplotou se rozumí nejvyšší teplota, při které mohou být samovolně se rozkládající látky bezpečně přepravovány. Předpokládá se, že teplota bezprostředního okolí kusu přesáhne během přepravy hodnotu 55°C pouze na relativně krátkou dobu za 24-hodinový časový interval. V případě výpadku systému řízení teploty, může být nutné provést nouzová opatření. Kritická teplota je teplota, při niž musí být provedena nouzová opatření. Řízená a kritická teplota jsou odvozeny od teploty samourychlujícího se rozkladu SADT (viz tabulku 1). SADT musí být stanovena za účelem rozhodnutí, zda látka musí být přepravována při řízené teplotě. Předpisy pro stanovení SADT jsou obsaženy v Příručce zkoušek a kritérií, části II, kapitole 20 a oddílu 28.4.
Tabulka 1: Odvození řízených a kritických teplot
Druh nádoby| SADTa| Řízená teplota| Kritická teplota
---|---|---|---
Samostatné obaly a IBC| 20°C a méně| o 20°C nižší než SADT| o 10°C nižší než SADT
20°C až 35°C| o 15°C nižší než SADT| o 10°C nižší než SADT
více než 35°C| o 10°C nižší než SADT| o 5°C nižší než SADT
Cisterny| nejvýše 50°C| o 10°C nižší než SADT| o 5°C nižší než SADT
a
SADT látky zabalené pro přepravu
Při řízené teplotě se musí přepravovat samovolně se rozkládající látky, u kterých SADT nepřekračuje 55°C. Řízené a kritické teploty jsou uvedeny v pododdílu 2.2.41.4. Skutečná teplota při přepravě smí být nižší než řízená teplota, avšak musí být zvolena tak, aby nedošlo k nebezpečnému oddělování (separaci) fází.
Znecitlivěné tuhé výbušné látky
2.2.41.1.18
Znecitlivěné tuhé výbušné látky jsou látky, které jsou navlhčeny vodou nebo alkoholy, nebo jsou zředěny jinými látkami tak, aby se potlačily jejich výbušné vlastnosti. Takové položky jsou v tabulce A kapitoly 3.2 označeny následujícími UN čísly: 1310, 1320, 1321, 1322, 1336, 1337, 1344, 1347, 1348, 1349, 1354, 1355, 1356, 1357, 1517, 1571,2555, 2556, 2557, 2852, 2907, 3317, 3319, 3344, 3364, 3365, 3366, 3367, 3368, 3369, 3370, 3376, 3380 a 3474.
Látky příbuzné samovolně se rozkládajícím látkám
2.2.41.1.19
Látky, které
(a)
jsou podle výsledků sérií zkoušek 1 a 2 předběžně přiřazeny ke třídě 1, avšak podle výsledků série zkoušek 6 jsou vyňaty z platnosti třídy 1,
(b)
nejsou samovolně se rozkládajícími látkami třídy 4.1, a
(c)
nejsou látkami třídy 5.1 nebo 5.2,
jsou rovněž přiřazeny ke třídě 4.1, a to k položkám UN čísel 2956, 3241,3242 a 3251.
2.2.41.2
Látky nepřipuštěné k přepravě
2.2.41.2.1
Chemicky nestálé látky třídy 4.1 jsou připuštěny k přepravě pouze tehdy, pokud byla provedena potřebná opatření zabraňující jejich nebezpečnému rozkladu nebo polymeraci během přepravy. Za tímto účelem se musí dbát zvláště na to, aby nádoby a cisterny neobsahovaly žádné látky, které by tyto reakce mohly podporovat.
2.2.41.2.2
Hořlavé tuhé látky, podporující hoření, které jsou přiřazeny k UN číslu 3097, nejsou k přepravě připuštěny, ledaže by odpovídaly předpisům pro třídu 1 (viz také pododdíl 2.1.3.7).
2.2.41.2.3
Následující látky nejsou k přepravě připuštěny:
-
samovolně se rozkládající látky typu A [viz Příručku zkoušek a kritérií, část II, odstavec 20.4.2 (a)];
-
sulfidy fosforu, které nejsou prosty žlutého nebo bílého fosforu;
-
jiné, než v tabulce A kapitoly 3.2 uvedené znecitlivěné tuhé výbušné látky;
-
anorganické hořlavé látky v roztaveném stavu, s výjimkou UN 2448 SÍRA, ROZTAVENÁ;
2.2.41.3
Seznam hromadných položek
Vedlejší nebezpečí| | Klasifika ční Kód| UN číslo| Pojmenování látky nebo předmětů
---|---|---|---|---
|
| | | 3175| LÁTKY TUHÉ, OBSAHUJÍCÍ HOŘLAVÉ KAPALNÉ LÁTKY, J.N.
organické| F1| 1353| VLÁKNA IMPREGNOVANÁ SLABĚ NITKOVANOU CELULÓZOU, J.N.
bez vedlejšího nebezpečí| | 1353| TKANINY IMPREGNOVANÉ SLABĚ NITKOVANOU CELULÓZOU, J.N.
1325| LÁTKA HOŘLAVÁ, TUHÁ, ORGANICKÁ, J.N.
|
| organické| 3176| LÁTKA HOŘLAVÁ, TUHÁ, ORGANICKÁ, ROZTAVENÁ, J.N.
roztavené| F2
|
hořlavé tuhé látky F| 3089| PRÁŠEK KOVOVÝ, HOŘLAVÝ, J.N.a b
anorganické| 3181| SOLI ORGANICKÝCH SLOUČENIN, KOVOVÉ, HOŘLAVÉ, J.N.
| F3
| | 3182| HYDRIDY KOVŮ, HOŘLAVÉ, J.N.c
3178| LÁTKA HOŘLAVÁ, TUHÁ, ANORGANICKÁ, J.N.
|
| podporující hoření| FO| 3097| LÁTKA HOŘLAVÁ, TUHÁ, PODPORUJÍCÍ HOŘENÍ, J.N. (k přepravě nepřipuštěny, viz 2.2.41.2.2)
Toxické| |
organické| FT1| 2926| LÁTKA HOŘLAVÁ, TUHÁ, TOXICKÁ, ORGANICKÁ, J.N.
FT| |
anorga-nické| 3179| LÁTKA HOŘLAVÁ, TUHÁ, TOXICKÁ, ANORGANICKÁ, J.N.
| FT2
| |
| organické| FC1| 2925| LÁTKA HOŘLAVÁ, TUHÁ, ŽÍRAVÁ, ORGANICKÁ, J.N.
žíravé FC| |
| anorga-nické| FC2| 3180| LÁTKA HOŘLAVÁ, TUHÁ, ŽÍRAVÁ, ANORGANICKÁ, J.N.
| |
| | 3319| NITROGLYCERIN SMĚS, ZNECITLIVĚNÁ, TUHÁ, J.N., s více než 2hm.-%, ale nejvýše 10hm.% nitroglycerinu
znecitlivěné tuhé výbušné látky| bez vedlejšího nebezpečí| D| 3344| PENTAERYTHRITTETRANITRÁT (PENTAERYTHRITOLTETRANITRÁT; PENTAERYTHRIT-TETRANITRÁT; PENTAERYTHRITOL-TETRANITRÁT; PETN) SMĚS, ZNECITLIVĚNÁ, TUHÁ, J.N., s více než 10 % hm., ale nejvýše 20 % hm. PETN
| 3380| LÁTKA ZNECITLIVĚNÁ, VÝBUŠNÁ, TUHÁ, J.N.
|
| | jen v kapitole 3.2 tabulce A uvedené látky jsou připuštěny k přepravě jako látky třídy 4.1
toxické| DT
| |
|
| | | LÁTKA SAMOVOLNĚ SE ROZKLÁDAJÍCÍ TYP A, KAPALNÁ| (k přepravě nepřipuštěné viz 2.2.41.2.3)
LÁTKA SAMOVOLNĚ SE ROZKLÁDAJÍCÍ TYP A TUHÁ
3221| LÁTKA SAMOVOLNĚ SE ROZKLÁDAJÍCÍ, KAPALNÁ, TYP B
3222| LÁTKA SAMOVOLNĚ SE ROZKLÁDAJÍCÍ, TUHÁ, TYP B
3223| LÁTKA SAMOVOLNĚ SE ROZKLÁDAJÍCÍ, KAPALNÁ, TYP C
3224| LÁTKA SAMOVOLNĚ SE ROZKLÁDAJÍCÍ, TUHÁ, TYP C
| nevyžadující řízení teploty| SR1| 3225| LÁTKA SAMOVOLNĚ SE ROZKLÁDAJÍCÍ, KAPALNÁ, TYP D
3226| LÁTKA SAMOVOLNĚ SE ROZKLÁDAJÍCÍ TUHÁ, TYP D
3227| LÁTKA SAMOVOLNĚ SE ROZKLÁDAJÍCÍ KAPALNÁ, TYP E
3228| LÁTKA SAMOVOLNĚ SE ROZKLÁDAJÍCÍ TUHÁ, TYP E
samovolně se rozkládající látky| 3229| LÁTKA SAMOVOLNĚ SE ROZKLÁDAJÍCÍ KAPALNÁ, TYP F
3230| LÁTKA SAMOVOLNĚ SE ROZKLÁDAJÍCÍ TUHÁ, TYP F
SR| LÁTKA SAMOVOLNĚ SE ROZKLÁDAJÍCÍ, TYP G, KAPALNÁ S ŘÍZENOU TEPLOTOU| (nepodléhá platným předpisům pro třídu 4.1 viz. 2.2.41.1.11)
LÁTKA SAMOVOLNĚ SE ROZKLÁDAJÍCÍ, TYP G, TUHÁ S ŘÍZENOU TEPLOTOU
| |
| | 3231| LÁTKA SAMOVOLNĚ SE ROZKLÁDAJÍCÍ, KAPALNÁ, TYP B, S ŘÍZENÍM TEPLOTY
3232| LÁTKA SAMOVOLNĚ SE ROZKLÁDAJÍCÍ, TUHÁ, TYP B, S ŘÍZENÍM TEPLOTY
3233| LÁTKA SAMOVOLNĚ SE ROZKLÁDAJÍCÍ KAPALNÁ, TYP C, S ŘÍZENÍM TEPLOTY
vyžadující řízení teploty| SR2| 3234| LÁTKA SAMOVOLNĚ SE ROZKLÁDAJÍCÍ TUHÁ, TYP C, S ŘÍZENÍM TEPLOTY
| | 3235| LÁTKA SAMOVOLNĚ SE ROZKLÁDAJÍCÍ KAPALNÁ, TYP D, S ŘÍZENÍM TEPLOTY
3236| LÁTKA SAMOVOLNĚ SE ROZKLÁDAJÍCÍ, TUHÁ, TYP D, S ŘÍZENÍM TEPLOTY
3237| LÁTKA SAMOVOLNĚ SE ROZKLÁDAJÍCÍ, KAPALNÁ, TYP E, S ŘÍZENÍM TEPLOTY
3238| LÁTKA SAMOVOLNĚ SE ROZKLÁDAJÍCÍ, TUHÁ, TYP E, S ŘÍZENÍM TEPLOTY
3239| LÁTKA SAMOVOLNĚ SE ROZKLÁDAJÍCÍ, KAPALNÁ, TYP F, S ŘÍZENÍM TEPLOTY
3240| LÁTKA SAMOVOLNĚ SE ROZKLÁDAJÍCÍ, TUHÁ, TYP F, S ŘÍZENÍM TEPLOTY
a
Kovy a slitiny kovů v práškové nebo jiné hořlavé formě, které jsou samozápalné, jsou látkami třídy 4.2
b
Kovy a slitiny kovů v práškové nebo jiné hořlavé formě, které ve styku s vodou vyvíjejí hořlavé plyny, jsou látkami třídy 4.3
c
Hydridy kovů, které ve styku s vodou vyvíjejí hořlavé plyny, jsou látkami třídy 4.3. Tetrahydroboritan hlinitý nebo tetrahydroboritan hlinitý v přístrojích je látkou třídy 4.2, UN čísla 2870.
2.2.41.4
Seznam již zařazených samovolně se rozkládajících látek v obalech
Kódy „OP1“ až „OP8“ uvedené ve sloupci „Způsob balení“ se vztahují ke způsobům balení v pododdílu 4.1.4.1, pokynu pro balení P520 (viz též pododdíl 4.1.7.1). Samovolně se rozkládající látky, které se mají přepravovat, musí odpovídat klasifikaci a řízeným a kritickým teplotám (odvozeným od SADT), jak jsou uvedeny. K látkám připuštěným v IBC viz pododdíl 4.1.4.2, pokyn pro balení IBC520 a k látkám připuštěným v cisternách podle kapitoly 4.2, viz pododdíl 4.2.5.2, pokyn pro přemístitelné cisterny T23.
POZNÁMKA: Zatřídění uvedené v této tabulce se zakládá na technicky čisté látce (s výjimkou případů, kde je udána koncentrace nižší než 100 %). Pro jiné koncentrace může být látka zařazena rozdílně podle postupů uvedených v části II Příručky zkoušek a kritérií a v 2.2.41.1.17.
SAMOVOLNĚ SE ROZKLÁDAJÍCÍ LÁTKA| Koncentrace (%)| Způsob balení| Řízená teplota (°C)| Kritická teplota (°C)| UN- číslo| Poznámky
---|---|---|---|---|---|---
ACETON-PYROGALLOL KOPOLYMER 2- DIAZO-1-NAFTOL-5-SULFONÁT| 100| OP8| | | 3228|
AZOFORMAMID (1,1AZOBIFORMAMID), PŘÍPRAVEK, TYP B, VYŽADUJÍCÍ ŘÍZENÍ TEPLOTY| < 100| OP5| | | 3232| (1) (2)
AZOFORMAMID (1,1AZOBIFORMAMID), PŘÍPRAVEK TYP C| < 100| OP6| | | 3224| (3)
AZOFORMAMID (1,1AZOBIFORMAMID), PŘÍPRAVEK, TYP C, VYŽADUJÍCÍ ŘÍZENÍ TEPLOTY| < 100| OP6| | | 3234| (4)
AZOFORMAMID (1,1AZOBIFORMAMID), PŘÍPRAVEK TYP D| < 100| OP7| | | 3226| (5)
AZOFORMAMID (1,1AZOBIFORMAMID), PŘÍPRAVEK, TYP D, VYŽADUJÍCÍ ŘÍZENÍ TEPLOTY| < 100| OP7| | | 3236| (6)
2,2‘-AZODI(2,4-DIMETHYL-4- METOXYVALERONITRIL)| 100| OP7| -5| +5| 3236|
2,2‘-AZODI(2,4-DIMETHYLVALERONITRIL)| 100| OP7| +10| +15| 3236|
2,2‘-AZODI-(ETYL-2-METHYLPROPIONÁT)| 100| OP7| +20| +25| 3235|
1,1´- AZODI-(HEXAHYDROBENZONITRIL)| 100| OP7| | | 3226|
2,2´- AZODI-(ISOBUTYRONITRIL| 100| OP6| +40| +45| 3234|
2,2´- AZODI-(ISOBUTYRONITRIL), jako pasta na vodní bázi| ≤ 50| OP6| | | 3224|
2,2‘-AZODI(2-METHYLBUTYRONITRIL)| 100| OP7| +35| +40| 3236|
BENZEN-1.3-DISULFONYLHYDRAZID, jako pasta| 52| OP7| | | 3226|
BENZENSULFONYLHYDRAZID| 100| OP7| | | 3226|
4-(BENZYL(ETHYL)AMINO)-3- TETRACHLOROZINEČNATAN| 100| OP7| | | 3226|
4-(BENZYL(METHYL)-AMINO)-3- ETOXYBENZENDIAZONIUM-ZINKOCHLORID| 100| OP7| +40| +45| 3236|
3-CHLOR- 4(DIETHYLAMINO)BENZENDIAZONIUM TETRACHLOROZINEČNATAN| 100| OP7| | | 3226|
2-DIAZO-1-NAFTOL-4-SULFONYLCHLORID| 100| OP5| | | 3222| (2)
2-DIAZO-1-NAFTOL-5-SULFONYLCHLORID| 100| OP5| | | 3222| (2)
2-DIAZO-1-NAFTOL-ESTER KYSELINY SULFONOVÉ, SMĚS, TYP D| < 100| OP7| | | 3226| (9)
2,5-DIBUTOXY-4-(4-MORFOLINYL)- BENZENDIAZONIUM, TETRACHLORZINKÁT (2:1)| 100| OP8| | | 3228|
2,5-DIETOXY-4-MORFOLINOBENZEN- DIAZONIUM-ZINKOCHLORID| 67-100| OP7| +35| +40| 3236|
2.5-DIETOXY-4-MORFOLINO- BENZENDIAZONIUM-ZINKOCHLORID| 66| OP7| +40| +45| 3236|
2,5-DIETOXY-4-MORFOLINOBENZEN- DIAZONIUM-TETRAFLUOROBORÁT| 100| OP7| +30| +35| 3236|
2,5-DIETOXY-4-(4-MORFOLINYL)- BENZENDIAZONIUM-SULFÁT| 100| OP7| | | 3226|
2,5-DIETOXY-4-(FENYLSULFONYL)-BENZEN- DIAZONIUM-ZINKOCHLORID| 67| OP7| +40| +45| 3236|
DIETHYLENGLYKOL-BIS- (ALYLKARBONÁT)+DIISOPROPYLPEROXYDI KARBONÁT| ≥88| OP8| -10| 0| 3237|
≤12
2,5-DIMETOXY-4-(4- METHYLFENYLSULFONYL)-BENZEN- DIAZONIUM-ZINKOCHLORID| 79| OP7| +40| +45| 3236|
4-(DIMETHYLAMINO)-BENZENDIAZONIUM TRICHLORZINKÁT (-1)| 100| OP8| | | 3228|
4-DIMETHYLAMINO-6-(2-DIMETYLAMINO- ETOXY)TOLUEN-2-DIAZONIUM- ZINKOCHLORID| 100| OP7| +40| +45| 3236|
N,N´-DINITROSO-N,N´-DIMETHYL- TETRAFTALAMID, jako pasta| 72| OP6| | | 3224|
N,N´-DINITROSOPENTAMETHYLEN- TETRAMIN| 82| OP6| | | 3224| (7)
DIFENYLOXID-4,4´-DISULFONYLHYDRAZID| 100| OP7| | | 3226|
4-(DIPROPYLAMINO)BENZENDIAZONIUM- ZINKOCHLORID| 100| OP7| | | 3226|
2-(N,N-ETOXYKARBONYLFENYLAMINO) -3- METOXY-4-(N-METHYL-A- CYKLOHEXYLAMINO)-BENZENDIAZONIUM- ZINKOCHLORID| 63-92| OP7| +40| +45| 3236|
2-(N,N ETOXYKARBONYLFENYLAMINO) -3- METOXY-4-(N-METHYL-A-CYKLO- HEXYLAMINO)-BENZENDIAZONIUM- ZINKOCHLORID| 62| OP7| +35| +40| 3236|
N-FORMYL-2-(NITROMETHYLEN)-1,3- PERHYDROTIAZIN| 100| OP7| +45| +50| 3236|
2-(2HYDROXYETOXY)-1-(PYROLIDIN-1-YL)- BENZEN-4-DIAZONIUM-ZINKOCHLORID| 100| OP7| +45| +50| 3236|
3-(2-HYDROXYETOXY)-4-(PYROLIDIN-1-YL)- BENZENDIAZONIUM-ZINKOCHLORID| 100| OP7| +40| +45| 3236|
2-(N,N-METHYLAMINOEHTYL-KARBONYL)-4- (3,4-DIMETHYLFENYL SULFONYL) BENZEN- DIAZONIUM HYDROGEN SULFÁT| 96| OP7| +45| +50| 3236|
4-METHYLBENZENSULFONYLHYDRAZID| 100| OP7| | | 3226|
3-METYL-4-(PYROLIDIN-1-YL)- BENZENDIAZONIUM-TETRAFLUOROBORÁT| 95| OP6| +45| +50| 3234|
4-NITROSOFENOL| 100| OP7| +35| +40| 3236|
LÁTKA SAMOVOLNĚ SE ROZKLÁDAJÍCÍ, KAPALNÁ, VZOREK| | OP2| | | 3223| (8)
LÁTKA SAMOVOLNĚ SE ROZKLÁDAJÍCÍ, KAPALNÁ, VZOREK VYŽADUJÍCÍ ŘÍZENÍ TEPLOTY| | OP2| | | 3233| (8)
LÁTKA SAMOVOLNĚ SE ROZKLÁDAJÍCÍ, TUHÁ, VZOREK| | OP2| | | 3224| (8)
LÁTKA SAMOVOLNĚ SE ROZKLÁDAJÍCÍ, TUHÁ, VZOREK VYŽADUJÍCÍ ŘÍZENÍ TEPLOTY| | OP2| | | 3234| (8)
2-DIAZO-1-NAFTOL-4-SULFONÁT SODNÝ| 100| OP7| | | 3226|
2-DIAZO-1-NAFTOL-5-SULFONÁT SODNÝ| 100| OP7| | | 3226|
TETRAMINOPALADIUM-(II)-NITRÁT| 100| OP6| +30| +35| 3234|
Poznámky:
(1)
Azoformamid-přípravky, které splňují kritéria Příručky zkoušek a kritérií, odstavce 20.4.2 (b). Řízená a kritická teplota musí být stanoveny postupem uvedeným v 2.2.41.1.17.
(2)
Vyžaduje se bezpečnostní značka označující vedlejší nebezpečí “VÝBUŠNÝ“ podle vzoru č.1 (viz 5.2.2.2.2).
(3)
Azoformamid-přípravky, které splňují kritéria Příručky zkoušek a kritérií, odstavce 20.4.2 (c).
(4)
Azoformamid-přípravky, které splňují kritéria Příručky zkoušek a kritérií, odstavce 20.4.2 (c). Řízená a kritická teplota musí být stanoveny postupem uvedeným v 2.2.41.1.17.
(5)
Azoformamid-přípravky, které splňují kritéria Příručky zkoušek a kritérií, odstavce 20.4.2 (d).
(6)
Azoformamid-přípravky, které splňují kritéria Příručky zkoušek a kritérií, odstavce 20.4.2 (d). Řízená a kritická teplota musí být stanoveny postupem uvedeným v 2.2.41.1.17.
(7)
Se snášenlivým ředidlem s bodem varu nejméně 150° C.
(8)
Viz 2.2.41.1.15.
(9)
Tato položka platí pro směsi esterů kyseliny 2-diazo-1-naftol-4-sulfonové a kyseliny 2-diazo-1- naftol-5-sulfonové, které splňují kritéria Příručky zkoušek a kritérií, odstavce 20.4.2 (d).
2.2.42
Třída 4.2 Samozápalné látky
2.2.42.1
Kritéria
2.2.42.1.1
Název třídy 4.2 zahrnuje:
-
pyroforní látky, což jsou látky včetně směsí a roztoků (kapalné nebo tuhé), které při styku se vzduchem již v malých množstvích vzplanou do 5 minut. Toto jsou látky třídy 4.2, které jsou nejvíce náchylné k samovznícení; a
-
látky a předměty schopné samoohřevu, což jsou látky a předměty včetně směsí a roztoků, které jsou ve styku se vzduchem bez přívodu energie schopné se zahřívat. Tyto látky mohou vzplanout jen ve velkých množstvích (kilogramech) a po dlouhé době (hodiny nebo dny).
2.2.42.1.2
Látky a předměty třídy 4.2 se dělí následovně:
S| Samozápalné látky bez vedlejšího nebezpečí:
---|---
S1| organické, kapalné
S2| organické, tuhé
S3| anorganické, kapalné
S4| anorganické, tuhé
S5| organokovové
SW| Samozápalné látky, které ve styku s vodou vyvíjejí hořlavé plyny
SO| Samozápalné látky, podporující hoření
ST| Samozápalné látky, toxické
ST1| organické, toxické, kapalné
ST2| organické, toxické, tuhé
ST3| anorganické, toxické, kapalné
ST4| anorganické, toxické, tuhé
SC| Samozápalné látky, žíravé
SC1| organické, žíravé, kapalné
SC2| organické, žíravé, tuhé
SC3| anorganické, žíravé, kapalné
SC4| anorganické, žíravé, tuhé
Vlastnosti
2.2.42.1.3
Samozahřívání látky je proces, při němž postupná reakce této látky s kyslíkem (ve vzduchu) vytváří teplo. Jestliže je množství vytvořeného tepla větší než množství tepelných ztrát, bude teplota látky narůstat, což může vést po latentní periodě k samovznícení a hoření.
Klasifikace
2.2.42.1.4
Látky a předměty zařazené do třídy 4.2 jsou uvedeny v tabulce A kapitoly 3.2. Přiřazení látek a předmětů, které nejsou v tabulce A kapitoly 3.2 jmenovitě uvedeny, pod příslušnou specifickou J.N. položku pododdílu 2.2.42.3, podle ustanovení kapitoly 2.1, může být provedeno na základě zkušeností nebo na základě výsledků zkušebních postupů podle Příručky zkoušek a kritérií, části III, oddílu 33.3. Přiřazení k všeobecným J.N. položkám třídy 4.2 se musí provést na základě výsledků zkušebních postupů podle Příručky zkoušek a kritérií, části III, oddílu 33.3; přitom se musí přihlédnout také ke zkušenostem, jestliže vedou k přísnějšímu zařazení.
2.2.42.1.5.
Jestliže se jmenovitě neuvedené látky nebo předměty na základě zkušebních postupů podle Příručky zkoušek a kritérií, části III, oddílu 33.3 přiřazují k jedné z položek uvedených v pododdíle 2.2.42.3, platí následující kritéria:
(a)
samozápalné (pyroforní) tuhé látky se přiřadí ke třídě 4.2, jestliže vzplanou při pádu s výšky 1 m nebo do 5 minut poté, nebo
(b)
samozápalné (pyroforní) kapalné látky se přiřadí ke třídě 4.2, jestliže
(i)
nanesené na inertní nosný materiál vzplanou do 5 minut, nebo
(ii)
v případě negativního výsledku zkoušky podle (i), po nanesení na vroubkovaný suchý filtrační papír (Whatman-filtr č. 3), tento do 5 minut zapálí nebo zuhelnatí;
(c)
látky, u nichž dojde u krychlového vzorku o straně 10 cm při zkušební teplotě 140° C do 24 hodin k samovznícení nebo stoupnutí teploty nad 200° C, se přiřadí ke třídě 4.2. Toto kritérium se zakládá na samozápalné teplotě dřevěného uhlí, která činí 50° C pro krychlový vzorek 27 m3. Látky s vyšší samozápalnou teplotou než 50° C pro objem 27 m3 se ke třídě 4.2 nepřiřadí.
POZNÁMKA 1
: Látky, které budou přepravovány v kusech o objemu nepřesahujícím 3 m3, nespadají do třídy 4.2, pokud při zkoušce provedené na krychlovém vzorku o straně 10 cm při teplotě 120° C nedojde do 24 hodin k samovznícení nebo ke stoupnutí teploty nad 180° C.
POZNÁMKA 2
: Látky, které budou přepravovány v kusech o objemu nepřesahujícím 450 l, nespadají do třídy 4.2, pokud při zkoušce provedené na krychlovém vzorku o straně 10 cm při teplotě 100° C nedojde do 24 hodin k samovznícení nebo ke stoupnutí teploty nad 160° C.
POZNÁMKA 3
: Jelikož organokovové látky mohou být v závislosti na svých vlastnostech zařazeny do třídy 4.2 nebo 4.3 s dodatečnými vedlejšími nebezpečími, je pro tyto látky uveden v oddílu 2.3.5 zvláštní klasifikační postupový diagram.
2.2.42.1.6
Spadají-li látky třídy 4.2 vlivem příměsí do jiných kategorií nebezpečnosti než těch, do kterých patří látky jmenovitě uvedené látky v tabulce A kapitoly 3.2, přiřadí se tyto směsi k položkám, ke kterým na základě svého skutečného nebezpečí patří.
POZNÁMKA: K zařazování roztoků a směsí (jako jsou přípravky a odpady) viz oddíl 2.1.3.
2.2.42.1.7
Na základě zkušebních postupů podle Příručky zkoušek a kritérií, části III, oddílu 33.3 a kritérií uvedených v 2.2.42.1.5 se může také zjistit, zda je jmenovitě uvedená látka takové povahy, že nepodléhá předpisům pro tuto třídu.
Přiřazení k obalovým skupinám
2.2.42.1.8
Látky a předměty zařazené pod různé položky tabulky A kapitoly 3.2 musí být přiřazeny k obalovým skupinám I, II nebo III na základě zkušebních postupů Příručky zkoušek a kritérií, části III, oddílu 33.3 podle těchto kritérii:
(a)
samozápalné (pyroforní) látky se přiřadí k obalové skupině I;
(b)
látky a předměty schopné samoohřevu, u nichž dojde u krychlového vzorku o straně 2,5 cm při zkušební teplotě 140° C do 24 hodin k samovznícení nebo ke stoupnutí teploty nad 200° C, se přiřadí k obalové skupině II;
látky s teplotou samovznícení vyšší než 50° C pro objem 450 I se nemusí přiřadit k obalové skupině II;
(c)
látky méně schopné samoohřevu, u nichž u krychlového vzorku o straně 2,5 cm nedojde za podmínek uvedených pod bodem b) k jmenovaným jevům, ale u krychlového vzorku o straně 10 cm při zkušební teplotě 140° C dojde do 24 hodin k samovznícení nebo ke stoupnutí teploty nad 200° C, se přiřadí k obalové skupině III.
2.2.42.2
Látky nepřipuštěné k přepravě
Následující látky nejsou připuštěny k přepravě:
-
UN 3255 terc- BUTYLHYPOCHLORID; a
-
tuhé látky schopné samoohřevu, podporující hoření, přiřazené k UN číslu 3127, ledaže by odpovídaly ustanovením pro třídu 1 (viz pododdíl 2.1.3.7).
2.2.42.3
Seznam hromadných položek
Vedlejší nebezpečí| | Klasifi kační Kód| UN číslo| Pojmenování látek nebo předmětů
---|---|---|---|---
Samozápalné látky|
| | | 2845| LÁTKA PYROFORNÍ, KAPALNÁ, ORGANICKÁ, J.N.
| kapalná| S1| 3183| LÁTKA SCHOPNÁ SAMOOHŘEVU, KAPALNÁ, ORGANICKÁ, J.N.
|
| organická| | 1373| VLAKNA nebo TKANINY, ŽIVOČIŠNÉHO, ROSTLINÉHO NEBO SYNTETICKÉHO PŮVODU, J.N. impregnované olejem
tuhá| S2| 2006| PLASTY NA BÁZI NITROCELULÓZY, SCHOPNÉ SAMOOHŘEVU, J.N.
| | 3313| PIGMENTY SCHOPNÉ SAMOOHŘEVU, ORGANICKÉ
2846| LÁTKA PYROFORNÍ, TUHÁ, ORGANICKÁ, J.N.
bez vedlejšího nebezpečí| 3088| LÁTKA SCHOPNÁ SAMOOHŘEVU, TUHÁ, ORGANICKÁ, J.N.
S| | |
kapalná| S3| 3194| LÁTKA PYROFORNI, KAPALNÁ, ANORGANICKÁ, J.N.
| | 3186| LÁTKA SCHOPNÁ SAMOOHŘEVU, KAPALNÁ, ANORGANICKÁ, J.N.
|
anorga-nická| | 1383| KOV PYROFORNI, J.N. nebo.
| 1383| SLITINA PYROFORNÍ, J.N.
1378| KATALYZÁTOR KOVOVÝ, VLHČENÝ, s viditelným přebytkem kapaliny
2881| KATALYZÁTOR KOVOVÝ, SUCHÝ
tuhá| S4| 3189 a| PRÁŠEK KOVOVÝ, SCHOPNÝ SAMOOHŘEVU, J.N.
| | 3205| ALKOHOLÁTY KOVU ALKALICKÝCH ZEMIN, J.N.
3200| LÁTKA PYROFORNÍ, TUHÁ, ANORGANICKÁ, J.N.
3190| LÁTKA SCHOPNÁ SAMOOHŘEVU, TUHÁ, ANORGANICKÁ, J.N.
|
| | 3392| SLOUČENINA ORGANOKOVOVÁ, KAPALNÁ, PYROFORNÍ, J.N.
organokov ová| S5| 3391| SLOUČENINA ORGANOKOVOVÁ, TUHÁ, PYROFORNÍ, J.N.
| | 3400| SLOUČENINA ORGANOKOVOVÁ, TUHÁ, SCHOPNÁ SAMOOHŘEVU, J.N.
reagující s vodou|
| SW| | 3394| SLOUČENINA ORGANOKOVOVÁ, KAPALNÁ, PYROFORNÍ, REAGUJÍCÍ S VODOU, J.N.
3393| SLOUČENINA ORGANOKOVOVÁ, TUHÁ, PYROFORNÍ, REAGUJÍCÍ S VODOU, J.N.
|
podporující hoření| SO| | 3127| LÁTKA SCHOPNÁ SAMOOHŘEVU, TUHÁ, PODPORUJÍCÍ HOŘENÍ, J.N. (nepřipuštěna k přepravě, viz pododdíl 2.2.42.2)
|
|
| kapalná| ST1| | 3184| LÁTKA SCHOPNÁ SAMOOHŘEVU, KAPALNÁ, TOXICKÁ, ORGANICKÁ, J.N.
| |
Organická| |
| | tuhá| ST2| | 3128| LÁTKA SCHOPNÁ SAMOOHŘEVU, TUHÁ, TOXICKÁ, ORGANICKÁ, J.N.
|
toxická| kapalná| ST3| | 3187| LÁTKA SCHOPNÁ SAMOOHŘEVU, KAPALNÁ, TOXICKÁ, ANORGANICKÁ, J.N.
|
ST
anorga-nická| |
| tuhá| ST4| | 3191| LÁTKA SCHOPNÁ SAMOOHŘEVU, TUHÁ, TOXICKÁ, ANORGANICKÁ, J.N.
|
| kapalná| SC1| | 3185| LÁTKA SCHOPNÁ SAMOOHŘEVU, KAPALNÁ, ŽÍRAVÁ, ORGANICKÁ, J.N.
|
| organická| |
| tuhá| SC2| | 3126| LÁTKA SCHOPNÁ SAMOOHŘEVU, TUHÁ, ŽÍRAVÁ, ORGANICKÁ, J.N.
žíravá|
SC| |
| kapalná| SC3| | 3188| LÁTKA SCHOPNÁ SAMOOHŘEVU, KAPALNÁ, ŽÍRAVÁ, ANORGANICKÁ, J.N.
anorga-nická
|
| |
tuhá| SC4| | 3206| ALKOHOLÁTY ALKALICKÝCH KOVŮ, SCHOPNÉ SAMOOHŘEVU, ŽÍRAVÉ, J.N.
| | 3192| LÁTKA SCHOPNÁ SAMOOHŘEVU, TUHÁ, ŽÍRAVÁ, ANORGANICKÁ, J.N.
POZN:
a
Kovový prach a prášek, které nejsou toxické a nejsou v samozápalné formě, avšak ve styku s vodou vyvíjejí hořlavé plyny, jsou látkami třídy 4.3.
2.2.43
Třída 4.3 Látky, které ve styku s vodou vyvíjejí hořlavé plyny
2.2.43.1
Kritéria
2.2.43.1.1
Název třídy 4.3 zahrnuje látky, které při reakci s vodou vyvíjejí hořlavé plyny, náchylné k vytváření výbušných směsí se vzduchem, jakož i předměty, které takové látky obsahují.
2.2.43.1.2
Látky a předměty třídy 4.3 se dělí následovně:
W| Látky, které ve styku s vodou vyvíjejí hořlavé plyny, bez vedlejšího nebezpečí, jakož i předměty, které takové látky obsahují:
---|---
W1| kapalné
W2| tuhé
W3| předměty
WF1| Látky, které ve styku s vodou vyvíjejí hořlavé plyny, kapalné, hořlavé
WF2| Látky, které ve styku s vodou vyvíjejí hořlavé plyny, tuhé, hořlavé
WS| Látky, které ve styku s vodou vyvíjejí hořlavé plyny, tuhé, schopné samoohřevu
WO| Látky, které ve styku s vodou vyvíjejí hořlavé plyny, tuhé, podporující hoření
WT| Látky, které ve styku s vodou vyvíjejí hořlavé plyny, toxické:
WT1| kapalné
WT2| tuhé
WC| Látky, které ve styku s vodou vyvíjejí hořlavé plyny, žíravé:
WC1| kapalné
WC2| tuhé
WFC| Látky, které ve styku s vodou vyvíjejí hořlavé plyny, hořlavé, žíravé.
Vlastnosti
2.2.43.1.3
Určité látky mohou ve styku s vodou vyvíjet hořlavé plyny, které mohou se vzduchem vytvářet výbušné směsi. Takové směsi se snadno zapálí všemi obvyklými zapalovacími zdroji, např. otevřeným ohněm, jiskrami pocházejícími z nářadí, nechráněnou žárovkou atd. Přitom vytvořené tlakové vlny a plameny mohou ohrozit lidi a životní prostředí. Ke zjištění, zda látka reaguje s vodou takovým způsobem, že se vytváří nebezpečné množství plynů, které mohou být hořlavé, se použije zkušební postup popsaný v 2.2.43.1.4. Tento zkušební postup nesmí být použit u pyroforních látek.
Klasifikace
2.2.43.1.4
Látky a předměty zařazené do třídy 4.3 jsou uvedeny v tabulce A kapitoly 3.2. Přiřazení látek a předmětů, které nejsou tabulce A kapitoly 3.2 jmenovitě uvedeny, k příslušné položce pododdílu 2.2.43.3, podle ustanoveni kapitoly 2.1, se provede na základě výsledků zkušebního postupu podle Příručky zkoušek a kritérií, části III, oddílu 33.4; přitom musí být zohledněny i zkušenosti, pokud vedou k přísnějšímu zařazení.
2.2.43.1.5
Jestliže se jmenovitě neuvedené látky přiřazují na základě zkušebního postupu podle Příručky zkoušek a kritérií, části III, oddílu 33.4 k jedné z položek uvedených v pododdíle 2.2.43.3, platí následující kritéria:
Látka se přiřadí ke třídě 4.3, pokud:
(a)
se během některé fáze zkoušky uvolněný plyn sám vznítí, nebo
(b)
je rychlost uvolňování hořlavého plynu větší než 1 litr na kilogram zkoušené látky za hodinu.
POZNÁMKA: Jelikož organokovové látky mohou být v závislosti na svých vlastnostech zařazeny do třídy 4.2 nebo 4.3 s dodatečnými vedlejšími nebezpečími, je pro tyto látky uveden v oddílu 2.3.5 zvláštní klasifikační postupový diagram.
2.2.43.1.6
Pokud látky třídy 4.3 spadají vlivem příměsí do jiných kategorií nebezpečnosti, než těch, do kterých patří látky jmenovitě uvedené v tabulce A kapitoly 3.2, je třeba tyto směsi přiřadit k položkám, ke kterým patří na základě svého skutečného nebezpečí.
POZNÁMKA: K zařazení roztoků a směsí (jako jsou přípravky a odpady) viz také oddíl 2.1.3.
2.2.43.1.7
Na základě zkušebním postupů podle Příručky zkoušek a kritérií, části III, oddílu 33.4 a kritérií uvedených v 2.2.43.1.5 se může také zjistit, zda je jmenovitě uvedená látka takové povahy, že nepodléhá předpisům pro tuto třídu.
Přiřazení k obalovým skupinám
2.2.43.1.8
Látky a předměty zařazené pod různé položky tabulky A kapitoly 3.2 musí být přiřazeny k obalovým skupinám I, II nebo III na základě zkušebních postupů Příručky zkoušek a kritérií, části III, oddílu 33.4 podle těchto kritérií:
(a)
K obalové skupině I se přiřadí každá látka, která při teplotě okolí prudce reaguje s vodou, přičemž vyvinutý plyn se může sám vznítit, nebo jestliže při teplotě okolí snadno reaguje s vodou, přičemž množství vyvinutého hořlavého plynu je větší nebo se rovná 10 litrům na kg látky za 1 minutu.
(b)
K obalové skupině II se přiřadí každá látka, která při teplotě okolí snadno reaguje s vodou, přičemž nejvyšší množství vyvinutého hořlavého plynu je větší nebo se rovná 20 litrům na kg látky za hodinu, a nesplňuje kritéria pro obalovou skupinu I.
(c)
K obalové skupině III se přiřadí každá látka, která při teplotě okolí pomalu reaguje s vodou, přičemž nejvyšší množství vyvinutého hořlavého plynu je větší nebo se rovná 1 litru na kg látky za hodinu, a nesplňuje kritéria pro obalovou skupinu I nebo II.
2.2.43.2
Látky nepřipuštěné k přepravě
Tuhé látky reagující s vodou, podporující hoření, přiřazené k UN číslu 3133 nejsou připuštěny k přepravě, ledaže by odpovídaly ustanovením pro třídu 1 (viz také pododdíl 2.1.3.7).
2.2.43.3
Seznam hromadných položek
Vedlejší nebezpečí| Klasifikační Kód| UN číslo| Pojmenování látek nebo předmětů
---|---|---|---
Látky které ve styku s vodou vyvíjejí hořlavé plyny|
| | | 1389| AMALGAM ALKALICKÝCH KOVŮ, KAPALNÝ
1391| DISPERSE ALKALICKÝCH KOVŮ nebo
1391| DISPERSE KOVŮ ALKALICKÝCH ZEMIN
1392| AMALGAM KOVŮ ALKALICKÝCH ZEMIN, KAPALNÝ
| kapalné| WI| 1420| SLITINY DRASLÍKU, KOVOVÉ, KAPALNÉ
1421| SLITINA ALKALICKÝCH KOVŮ, KAPALNÁ, J.N.
1422| SLITINY DRASLÍKU A SODÍKU, KAPALNÉ
3398| SLOUČENINA ORGANOKOVOVÁ, KAPALNÁ, REAGUJÍCÍ S VODOU, J.N.
3148| LÁTKA REAGUJÍCÍ S VODOU, KAPALNÁ, J.N.
bez vedlejšího nebezpečí| |
W| | 1390| AMIDY ALKALICKÝCH KOVU
3401| AMALGAM ALKALICKÝCH KOVŮ, TUHÝ
3402| AMALGAM KOVŮ ALKALICKÝCH ZEMIN, TUHÝ
3170| PRODUKTY VEDLEJŠÍ Z VÝROBY HLINÍKU nebo
tuhé| W2a)| 3170| PRODUKTY VEDLEJŠÍ Z TAVENÍ HLINÍKU
| | 3403| SLITINY DRASLÍKU, KOVOVÉ, TUHÉ
3404| SLITINY DRASLÍKU A SODÍKU, TUHÉ
1393| SLITINA KOVŮ ALKALICKÝCH ZEMIN, J.N.
1409| HYDRIDY KOVŮ REAGUJÍCÍ S VODOU, J.N.
3208| LÁTKA KOVOVÁ, REAGUJÍCÍ S VODOU, J.N.
3395| SLOUČENINA ORGANOKOVOVÁ, TUHÁ, REAGUJÍCÍ S VODOU, J.N.
2813| LÁTKA REAGUJÍCÍ S VODOU, TUHÁ, J.N.
|
předměty| W3| 3292| AKUMULÁTORY SODÍKOVÉ nebo
| 3292| ČLÁNKY AKUMULÁTORU SODÍKOVÉ
| |
kapalné, hořlavé| WF1| 3399| SLOUČENINA ORGANOKOVOVÁ, KAPALNÁ, REAGUJÍCÍ S VODOU, HOŘLAVÁ, J.N.
| | 3482| DISPERSE ALKALICKÝCH KOVŮ, HOŘLAVÁ nebo
3482| DISPERSE KOVŮ ALKALICKÝCH ZEMIN, HOŘLAVÁ
|
tuhé, hořlavé| WF2| 3396| SLOUČENINA ORGANOKOVOVÁ, TUHÁ, REAGUJÍCÍ S VODOU, HOŘLAVÁ, J.N.
|
3132| LÁTKA HOŘLAVÁ, TUHÁ, REAGUJÍCÍ S VODOU, J.N.
|
tuhé, schopné samoohřevu| WSb)| 3397| SLOUČENINA ORGANOKOVOVÁ, TUHÁ, REAGUJÍCÍ S VODOU, SCHOPNÁ SAMOOHŘEVU, J.N.
| 3209| LÁTKA KOVOVÁ, REAGUJÍCÍ S VODOU, SCHOPNÁ SAMOOHŘEVU, J.N.
| | 3135| LÁTKA REAGUJÍCÍ S VODOU, TUHÁ, SCHOPNÁ SAMOOHŘEVU, J.N.
|
podporující hoření| WO| 3133| LÁTKA REAGUJÍCÍ S VODOU, TUHÁ, PODPORUJÍCÍ HOŘENÍ, J.N. (nepřipuštěna k přepravě viz pododdíl 2.2.43.2)
|
| |
| kapalné| WT1| 3130| LÁTKA REAGUJÍCÍ S VODOU, KAPALNÁ, TOXICKÁ, J.N.
toxické| |
WT| tuhé| WT2| 3134| LÁTKA REAGUJÍCÍ S VODOU, TUHÁ, TOXICKÁ, J.N.
|
| kapalné| WC1| 3129| LÁTKA REAGUJÍCÍ S VODOU, KAPALNÁ, ŽÍRAVÁ, J.N.
žíravé| |
WC| | 3131| LÁTKA REAGUJÍCÍ S VODOU, TUHÁ, ŽÍRAVÁ, J.N.
tuhé| WC2
| | |
| 2988| CHLORSILANY, REAGUJÍCÍ S VODOU, HOŘLAVÉ, ŽÍRAVÉ, J.N. (není k dispozici žádná další hromadná položka s tímto klasifikačním kódem; pokud je potřebné přiřazení k hromadnému pojmenování s klasifikačním kódem, určí se podle tabulky převažujících nebezpečí v pododdíle 2.1.3.10)
WFCc)
hořlavé, žíravé
a
Kovy a slitiny kovů, které ve styku s vodou nevyvíjejí hořlavé plyny a nejsou pyroforní nebo schopné samoohřevu, ale jsou lehce hořlavé, jsou látkami třídy 4.1. Kovy alkalických zemin a slitiny kovů alkalických zemin v pyroforní formě jsou látkami třídy 4.2. Kovový prach a prášek v pyroforní formě jsou látkami třídy 4.2. Kovy a slitiny kovů v pyroforní formě jsou látkami třídy 4.2. Sloučeniny fosforu s těžkými kovy, jako železem, mědí atd., nepodléhají ustanovením ADR.
b
Kovy a slitiny kovů v pyroforní formě jsou látkami třídy 4.2.
c
Chlorsilany s bodem vzplanutí pod 23 C, které ve styku s vodou nevyvíjejí hořlavé plyny, jsou látkami třídy 3. Chlorsilany s bodem vzplanutí 23°C nebo vyšším, které ve styku s vodou nevyvíjejí hořlavé plyny, jsou látkami třídy 8.
2.2.51
Třída 5.1 Látky podporující hoření
2.2.51.1
Kritéria
2.2.51.1.1
Název třídy 5.1 zahrnuje látky, které ač samy nejsou nezbytně hořlavé, mohou všeobecně uvolňováním kyslíku vyvolat nebo podporovat hoření jiných látek, jakož i předměty, které takové látky obsahují.
2.2.51.1.2
Látky třídy 5.1, jakož i předměty, které takové látky obsahují, se dělí následovně:
O| Látky podporující hoření bez vedlejšího nebezpečí nebo předměty, které takové látky obsahují:
---|---
O1| kapalné
O2| tuhé
O3| předměty
OF| Látky podporující hoření, tuhé, hořlavé
OS| Látky podporující hoření, tuhé, schopné samoohřevu
OW| Látky podporující hoření, tuhé, které ve styku s vodou vyvíjejí hořlavé plyny
OT| Látky podporující hoření, toxické
OT1| kapalné
OT2| tuhé
OC| Látky podporující hoření, žíravé
OC1| kapalné
OC2| tuhé
OTC| Látky podporující hoření, toxické, žíravé.
2.2.51.1.3
Látky a předměty zařazené do třídy 5.1 jsou uvedeny v tabulce A kapitoly 3.2. Látky a předměty, které nejsou jmenovitě uvedeny v této tabulce, mohou být přiřazeny k příslušné položce pododdílu 2.2.51.3 podle ustanovení kapitoly 2.1 na základě zkoušek, postupů a kritérií uvedených v 2.2.51.1.6 až 2.2.51.1.9 a podle Příručky zkoušek a kritérií, části III, oddílu 34.4. Pokud se výsledky zkoušek liší od získaných zkušeností, musí se dát přednost získaným zkušenostem před výsledky zkoušek.
2.2.51.1.4
Spadají-li látky třídy 5.1 vlivem příměsí do jiných kategorií nebezpečnosti, než těch, do kterých patří látky jmenovitě uvedené v tabulce A kapitoly 3.2, přiřadí se tyto směsi k položkám, ke kterým patří na základě svého skutečného nebezpečí.
POZNÁMKA: K zařazování roztoků a směsí (jako jsou přípravky a odpady) viz také oddíl 2.1.3.
2.2.51.1.5
Na základě zkušebních postupů podle Příručky zkoušek a kritérií, části III, oddílu 34.4 a kritérií uvedených v 2.2.51.1.6 až 2.2.51.1.9 se může také zjistit, zda je jmenovitě uvedená látka takové povahy, že nepodléhá předpisům pro tuto třídu.
Tuhé látky podporující hoření
Klasifikace
2.2.51.1.6
Jestliže se tuhé látky podporující hoření, které nejsou jmenovitě uvedeny v tabulce A kapitoly 3.2, přiřazují k jedné z položek pododdílu 2.2.51.3 na základě zkušebního postupu podle Příručky zkoušek a kritérií, části III, pododdílu 34.4.1, platí následující kritéria:
Tuhou látku je nutno přiřadit ke třídě 5.1, jestliže ve směsi s celulózou v hmotnostním poměru 4:1 nebo 1:1 vzplane nebo hoří nebo vykazuje stejnou nebo kratší průměrnou dobu hoření, než je průměrná doba hoření směsi bromičnanu draselného s celulózou v hmotnostním poměru 3 : 7.
Přiřazení k obalovým skupinám
2.2.51.1.7
Tuhé látky podporující hoření zařazené pod různé položky tabulky A kapitoly 3.2 musí být přiřazeny k obalovým skupinám I, II nebo III na základě zkušebních postupů Příručky zkoušek a kritérií, části III, pododdílu 34.4.1 podle těchto kritérií:
(a)
Obalová skupina I: každá látka, která ve směsi s celulózou v hmotnostním poměru 4:1 nebo 1:1 vykazuje kratší průměrnou dobu hoření, než je průměrná doba hoření směsi bromičnanu draselného s celulózou v hmotnostním poměru 3:2;
(b)
Obalová skupina II: každá látka, která ve směsi s celulózou v hmotnostním poměru 4:1 nebo 1:1 vykazuje stejnou nebo kratší průměrnou dobu hoření, než je průměrná doba hoření směsi bromičnanu draselného s celulózou v hmotnostním poměru 2:3, a kritéria pro obalovou skupinu I nejsou splněna;
(c)
Obalová skupina III: každá látka, která ve směsi s celulózou v hmotnostním poměru 4:1 nebo 1:1 vykazuje stejnou nebo kratší průměrnou dobu hoření, než je průměrná doba hoření směsi bromičnanu draselného s celulózou v hmotnostním poměru 3 : 7, a kritéria pro obalové skupiny I a II nejsou splněna.
Kapalné látky podporující hoření
Klasifikace
2.2.51.1.8
Jestliže se kapalné látky podporující hoření, které nejsou jmenovitě uvedeny v tabulce A kapitoly 3.2, přiřazují k jedné z položek pododdílu 2.2.51.3 na základě zkušebního postupu podle Příručky zkoušek a kritérií, části III, pododdílu 34.4.2, platí následující kritéria:
Kapalnou látku je nutno přiřadit ke třídě 5.1, jestliže ve směsi s celulózou v hmotnostním poměru 1:1 vykazuje nárůst tlaku nejméně 2070 kPa (přetlak) a vykazuje stejnou nebo kratší průměrnou dobu zvyšování tlaku než směs 65 % vodného roztoku kyseliny dusičné s celulózou v hmotnostním poměru 1:1.
Přiřazení k obalovým skupinám
2.2.51.1.9
Kapalné látky podporující hoření zařazené pod různé položky tabulky A kapitoly 3.2 musí být přiřazeny k obalovým skupinám I, II nebo III na základě zkušebních postupů Příručky zkoušek a kritérií, části III, pododdílu 34.4.2 podle těchto kritérií:
a)
Obalová skupina I: každá látka, která ve směsi s celulózou v hmotnostním poměru 1:1 se sama vznítí, nebo vykazuje kratší průměrnou dobu zvýšení tlaku než směs 50 % kyseliny chloristé s celulózou v hmotnostním poměru 1:1;
b)
Obalová skupina II: každá látka, která ve směsi s celulózou v hmotnostním poměru 1:1 vykazuje stejnou nebo kratší průměrnou dobu zvyšování tlaku než směs 40 % vodného roztoku chlorečnanu sodného s celulózou v hmotnostním poměru 1:1, a kritéria pro obalovou skupinu I nejsou splněna;
c)
Obalová skupina III: každá látka, která ve směsi s celulózou v hmotnostním poměru 1:1 vykazuje stejnou nebo kratší průměrnou dobu zvyšování tlaku než směs 65 % vodného roztoku kyseliny dusičné s celulózou v hmotnostním poměru 1:1, a kritéria pro obalové skupiny I a II nejsou splněna.
2.2.51.2
Látky nepřipuštěné k přepravě
2.2.51.2.1
Chemicky nestálé látky třídy 5.1 jsou k přepravě připuštěny jen tehdy, jestliže byla provedena potřebná opatření k zabránění jejich nebezpečnému rozkladu nebo polymeraci během přepravy. Za tímto účelem musí být dbáno zvláště na to, aby nádoby a cisterny neobsahovaly žádné látky, které by mohly tyto reakce podporovat.
2.2.51.2.2
Následující látky a směsi nejsou připuštěny k přepravě:
-
Tuhé látky podporující hoření, schopné samoohřevu, přiřazené k UN číslu 3100, tuhé látky podporující hoření, reagující s vodou, přiřazené k UN číslu 3121 a tuhé látky podporující hoření, hořlavé, přiřazené k UN číslu 3137, ledaže by odpovídaly předpisům pro třídu 1 (viz také pododdíl 2.1.3.7);
-
Peroxid vodíku, nestabilizovaný nebo peroxid vodíku, vodné roztoky, nestabilizované, s více než 60 % peroxidu vodíku;
-
Tetranitromethan, nezbavený hořlavých nečistot;
-
Roztoky kyseliny chloristé s více než 72 % (hmotnosti) kyseliny nebo směsi kyseliny chloristé s jakoukoli kapalinou, kromě vody;
-
Roztoky kyseliny chlorečné s více než 10 % kyseliny chlorečné nebo směsi kyseliny chlorečné s jakoukoli kapalinou, kromě vody;
-
Halogenované sloučeniny fluoru, jiné než UN 1745 FLUORID BROMIČNÝ, UN 1746 FLUORID BROMITÝ a UN 2495 FLUORID JODIČNÝ třídy 5.1, jakož i UN 1749 FLUORID CHLORITÝ a UN 2548 FLUORID CHLOREČNÝ třídy 2;
-
Chlorečnan amonný a jeho vodné roztoky a směsi chlorečnanu s amonnou solí;
-
Chloritan amonný a jeho vodné roztoky a směsi chloritanu s amonnou solí;
-
Směsi chlornanu s amonnou solí;
-
Bromičnan amonný a jeho vodné roztoky a směsi bromičnanu s amonnou solí;
-
Manganistan amonný a jeho vodné roztoky a směsi manganistanu s amonnou solí;
-
Dusičnan amonný s více než 0,2 % hořlavých látek (včetně všech organických látek počítaných jako uhlík), ledaže je složkou látek nebo předmětů třídy 1;
-
Hnojivá s obsahem dusičnanu amonného (pro stanovení obsahu dusičnanu amonného musí být všechny ionty dusičnanu, pro které je ve směsi molekulární ekvivalent amonných iontů, počítány jako dusičnan amonný) nebo s obsahem hořlavých látek vyšším, než jsou hodnoty uvedené ve zvláštním ustanovení 307, vyjma za podmínek platných pro třídu 1;
-
Dusitan amonný a jeho vodné roztoky a směsi anorganického dusitanu s amonnou solí;
-
Směsi dusičnanu draselného, dusitanu sodného a amonné soli.
2.2.51.3
Seznam hromadných položek
| Klasifikační kód| UN číslo| Pojmenování látek a předmětů
---|---|---|---
Látky podporující hoření|
| | 3210| CHLORECNANY ANORGANICKÉ, VODNÝ ROZTOK, J.N.
3211| CHLORISTANY, ANORGANICKÉ, VODNÝ ROZTOK, J.N.
3213| BROMIČNANY, ANORGANICKÉ, VODNÝ ROZTOK, J.N.
3214| MANGANISTANY, ANORGANICKÉ, VODNÝ ROZTOK, J.N.
| kapalné| O1| 3216| PERSÍRANY, ANORGANICKÉ, VODNÝ ROZTOK, J.N.
3218| DUSIČNANY, ANORGANICKÉ, VODNÝ ROZTOK, J.N.
3219| DUSITANY, ANORGANICKÉ, VODNÝ ROZTOK, J.N.
3139| LÁTKA PODPORUJÍCÍ HOŘENÍ, KAPALNÁ, J.N.
|
| 1450| BROMIČNANY, ANORGANICKÉ, J.N.
1461| CHLOREČNANY, ANORGANICKÉ, J.N.
1462| CHLORITANY, ANORGANICKÉ, J.N.
1477| DUSIČNANY, ANORGANICKÉ, J.N.
1481| CHLORISTANY, ANORGANICKÉ, J.N.
1482| MANGANISTANY, ANORGANICKÉ, J.N.
bez vedlejšího nebezpečí| 1483| PEROXIDY, ANORGANICKÉ, J.N.
tuhé| O2|
O| | | 2627| DUSITANY, ANORGANICKÉ, J.N.
3212| CHLORNANY, ANORGANICKÉ, J.N.
3215| PERSÍRANY, ANORGANICKÉ, J.N.
1479| LÁTKA PODPORUJÍCÍ HOŘENÍ, TUHÁ, J.N.
| |
předměty| O3| 3356| GENERÁTOR KYSLÍKOVÝ, CHEMICKÝ
|
| 3137| LÁTKA PODPORUJÍCÍ HOŘENÍ, TUHÁ, HOŘLAVÁ J.N. (Nepřipuštěna k přepravě, viz pododdíl 2.2.51.2)
hořlavé, tuhé| OF|
| | |
| | | 3100| LÁTKA PODPORUJÍCÍ HOŘENÍ, TUHÁ, SCHOPNÁ SAMOOHŘEVU, J.N. (Nepřipuštěna k přepravě, viz 2.2.51.2)
tuhé, schopné samoohřevu| OS
|
|
| 3121| LÁTKA PODPORUJÍCÍ HOŘENÍ, TUHÁ, REAGUJÍCÍ S VODOU, J.N. (Nepřipuštěna k přepravě, viz 2.2.51.2)
tuhé, reagující s vodou| OW
| |
| |
kapalné| OT1| 3099| LÁTKA PODPORUJÍCÍ HOŘENÍ, KAPALNÁ, TOXICKÁ, J.N.
| |
toxické OT| |
| Tuhé| OT2| 3087| LÁTKA PODPORUJÍCÍ HOŘENÍ, TUHÁ, TOXICKÁ, J.N.
| | | |
| | |
| kapalné| OC1| 3098| LÁTKA PODPORUJÍCÍ HOŘENÍ, KAPALNÁ ŽÍRAVÁ, J.N.
| |
žíravé OC| | | 3085| LÁTKA PODPORUJÍCÍ HOŘENÍ, TUHÁ, ŽÍRAVÁ, J.N.
| Tuhé| OC2|
| | |
toxické, žíravé| | OTC| (není k dispozici žádná hromadná položka s tímto klasifikačním kódem; pokud je potřebné přiřazení
k hromadné položce s klasifikačním kódem, určí se podle tabulky převažujících nebezpečí v pododdíle 2.1.3.10)
2.2.52
Třída 5.2: Organické peroxidy
2.2.52.1
Kritéria
2.2.52.1.1
Název třídy 5.2 zahrnuje organické peroxidy a přípravky organických peroxidů.
2.2.52.1.2
Látky třídy 5.2 se dělí následovně:
P1 Organické peroxidy, nevyžadující řízení teploty
P2 Organické peroxidy, vyžadující řízení teploty
Definice
2.2.52.1.3
Organické peroxidy jsou organické látky, které obsahují dvojmocnou skupinu -O-O- a na které může být nahlíženo jako na deriváty peroxidu vodíku, ve kterých je nahrazen jeden nebo oba atomy vodíku organickými radikály.
Vlastnosti
2.2.52.1.4
Organické peroxidy se mohou exotermicky rozkládat při normální nebo zvýšené teplotě. Rozklad může být vyvolán působením tepla, třením, nárazem nebo stykem s nečistotami (např. kyselinami, sloučeninami těžkých kovů, aminy). Rychlost rozkladu stoupá s teplotou a závisí na složení organického peroxidu. Při rozkladu se mohou vyvíjet škodlivé nebo hořlavé páry nebo plyny. Pro některé organické peroxidy je povinné řízení teploty během přepravy. Některé organické peroxidy se mohou, zvláště pod uzavřením, rozkládat výbušným způsobem. Tato vlastnost se může změnit přidáním ředidel nebo použitím vhodných obalů. Mnoho organických peroxidů prudce hoří. Oči nesmí přijít do styku s organickými peroxidy. Některé organické peroxidy mohou již po velmi krátkém styku způsobit vážné poškození rohovky nebo mohou mít žíravé účinky na pokožku.
POZNÁMKA: Zkušební postupy k určení hořlavosti organických peroxidů jsou obsaženy v Příručce zkoušek a kritérií, části III, pododdílu 32.4. Jelikož organické peroxidy mohou při zahřátí prudce reagovat, doporučuje se určit jejich bod vzplanutí za použití zkušebních vzorků malých rozměrů, jak je popsáno v normě ISO 3679:1983.
Klasifikace
2.2.52.1.5
Každý organický peroxid se pokládá za zařazený do třídy 5.2, ledaže by přípravek organického peroxidu:
(a)
neobsahoval více než 1,0 % aktivního kyslíku pro nejvýše 1,0 % peroxidu vodíku;
(b)
neobsahoval více než 0,5 % aktivního kyslíku pro více než 1,0 %, nejvýše však 7 % peroxidu vodíku.
POZNÁMKA: Obsah aktivního kyslíku (%) v přípravku organického peroxidu se vypočítá ze vzorce:
16×∑ni×ci/mi,
kde
ni = počet peroxyskupin na molekulu organického peroxidu i;
ci = koncentrace (% hmotnosti) organického peroxidu i;
mi = molekulová hmotnost organického peroxidu i.
2.2.52.1.6
Organické peroxidy se rozdělují na základě jejich stupně nebezpečnosti do sedmi typů. Typy jsou v rozsahu od typu A, který není připuštěn k přepravě v obalu, v němž byl podroben zkoušce, až k typu G, který nepodléhá ustanovením pro organické peroxidy třídy 5.2. Klasifikace typů B až F je v přímém vztahu k nejvyššímu dovolenému množství v jednom kusu. Zásady pro zařazování látek, které nejsou uvedeny v pododdíle 2.2.52.4, jsou obsaženy v Příručce zkoušek a kritérií, části II.
2.2.52.1.7
Již zařazené organické peroxidy, které jsou připuštěny k přepravě v obalech jsou uvedeny v pododdílu 2.2.52.4, ty, které jsou již připuštěny k přepravě ve velkých nádobách pro volně ložené látky (IBC), jsou uvedeny v pododdílu 4.1.4.2, pokynu pro balení IBC520 a ty, které jsou již připuštěny k přepravě v cisternách podle kapitol 4.2 a 4.3 jsou uvedeny v pododdílu 4.2.5.2, pokynu pro přemístitelné cisterny T23. Každá uvedená připuštěná látka je přiřazena k druhové položce tabulky A kapitoly 3.2 (UN čísla 3101 až 3120) a udávají se příslušná vedlejší nebezpečí a poznámky obsahující informace pro přepravu.
Tyto druhové položky udávají:
-
typ (B až F) organického peroxidu (viz 2.2.52.1.6);
-
fyzikální stav (kapalný/tuhý); a
-.řízenou teplotu (pokud se vyžaduje), viz 2.2.52.1.15 až 2.2.52.1.18.
Směsi těchto přípravků mohou být zařazeny shodně s typem organického peroxidu, který je nejnebezpečnějším komponentem směsi, a přepravovány podle podmínek platných pro tento typ. Jestliže však dva stabilní komponenty mohou vytvářet tepelně méně stabilní směs, je třeba určit teplotu samourychlujícího se rozkladu (SADT) směsi, a pokud je to nutné, řízenou teplotu a kritickou teplotu, odvozené od SADT podle 2.2.52.1.16.
2.2.52.1.8
Zařazení organických peroxidů, přípravků nebo směsí organických peroxidů, které nejsou uvedeny v pododdílu 2.2.52.4, pododdílu 4.1.4.2, pokynu pro balení IBC520 nebo pododdílu 4.2.5.2, pokynu pro přemístitelné cisterny T23, jakož i jejich přiřazení k hromadné položce musí být provedeno příslušným orgánem země původu. Osvědčení o schválení musí obsahovat zařazení a odpovídající přepravní podmínky. Jestliže země původu není smluvní stranou ADR, musí být zařazení a přepravní podmínky uznány příslušným orgánem prvního státu smluvní strany ADR, který přijde do styku se zásilkou.
2.2.52.1.9
Vzorky organických peroxidů nebo přípravků organických peroxidů, které nejsou uvedeny v pododdíle 2.2.52.4, pro něž není k dispozici úplná sada výsledků zkoušek a které se přepravují za účelem dalších zkoušek nebo vyhodnocení, se přiřadí k jedné z vhodných položek pro organické peroxidy typu C za předpokladu, že:
-
z údajů, které jsou dispozici, vyplývá, že vzorek není nebezpečnější než organický peroxid typu B,
-
vzorek je balen podle způsobu balení OP2 a množství na dopravní jednotku není větší než 10 kg.
-
z údajů, které jsou k dispozici, vyplývá, že řízená teplota, pokud je, je dostatečně nízká, aby se zabránilo nebezpečnému rozkladu a dostatečně vysoká, aby nedošlo k nebezpečné separaci fází.
Znecitlivění organických peroxidů
2.2.52.1.10
K zajištění bezpečnosti během přepravy se organické peroxidy často znecitlivují organickými kapalnými nebo tuhými látkami, anorganickými tuhými látkami nebo vodou. Jestliže je předepsán procentuální podíl látky, vztahuje se k podílu hmotnosti, zaokrouhlenému na nejbližší celé číslo. Všeobecně se znecitlivění musí provést tak, aby při úniku nemohlo dojít k nebezpečné koncentraci organického peroxidu.
2.2.52.1.11
Pokud není pro jednotlivý přípravek organického peroxidu stanoveno jinak, platí pro ředidla, která se použijí ke znecitlivění, následující definice:
-
Ředidla typu A jsou organické kapaliny, snášenlivé s organickým peroxidem, které mají bod varu nejméně 150° C. Ředidla typu A se mohou používat pro znecitlivění všech organických peroxidů.
-
Ředidla typu B jsou organické kapaliny, snášenlivé s organickým peroxidem, které mají bod varu nižší než 150 °C, nejméně však 60 °C, a bod vzplanutí nejméně 5 °C.
Ředidla typu B se mohou používat pro znecitlivění všech organických peroxidů za podmínky, že bod varu kapaliny je nejméně o 60° C vyšší než SADT v kusu o hmotnosti 50 kg.
2.2.52.1.12
Ředidla, která nepatří k typu A nebo B, smějí být přidána k přípravkům organických peroxidů uvedeným v pododdíle 2.2.52.4, pokud jsou s nimi snášenlivá. Avšak úplné nebo částečné nahrazení ředidla typu A nebo B jiným ředidlem s rozdílnými vlastnostmi vyžaduje nové přehodnocení přípravku organického peroxidu podle normálního klasifikačního postupu pro třídu 5.2.
2.2.52.1.13
Voda smí být přidávána ke znecitlivění jen těch organických peroxidů, u kterých je v pododdíle 2.2.52.4 nebo v povolení příslušného orgánu podle 2.2.52.1.8 uveden dovětek „s vodou“ nebo jako „jako stabilní disperse ve vodě“. Vzorky organických peroxidů nebo přípravků organických peroxidů, které nejsou uvedeny v pododdíle 2.2.52.4, smějí být rovněž znecitlivěny vodou za podmínky, že jsou splněny požadavky 2.2.52.1.9.
2.2.52.1.14
Organické a anorganické tuhé látky smějí být použity ke znecitlivění organických peroxidů, pokud se s nimi snášejí. Kapalné a tuhé látky se považují za snášenlivé, pokud nepříznivě nepůsobí ani na tepelnou stabilitu, ani na druh nebezpečí přípravku organického peroxidu.
Ustanovení o řízení teploty
2.2.52.1.15
Určité organické peroxidy směji být přepravovány pouze za podmínek řízené teploty. Řízenou teplotou se rozumí nejvyšší teplota, při které mohou být organické peroxidy bezpečně přepravovány. Předpokládá se, že teplota bezprostředního okolí kusu přesáhne během přepravy hodnotu 55°C pouze na relativně krátkou dobu za 24-hodinový časový interval. V případě výpadku systému řízení teploty, může být nutné provést nouzová opatření. Kritická teplota je teplota, při niž musí být provedena nouzová opatření.
2.2.52.1.16
Řízená a kritická teplota jsou odvozeny od teploty samourychlujícího se rozkladu SADT (viz tabulku 1), která je definovaná jako nejnižší teplota, při níž může dojít k samourychlujícímu se rozkladu pro látku v obalu použitém během přepravy. SADT musí být stanovena za účelem rozhodnutí, zda látka musí být přepravována při řízené teplotě. Předpisy pro stanovení SADT jsou obsaženy v Příručce zkoušek a kritérií, části II, oddílu 20 a pododdílu 28.4.
Tabulka 1: Odvození řízených a kritických teplot
Druh nádoby| SADTa| Řízená teplota| Kritická teplota
---|---|---|---
Samostatné obaly a IBC| 20°C a méně| o 20°C nižší než SADT| o 10°C nižší než SADT
20°C až 35°C| o 15°C nižší než SADT| o 10°C nižší než SADT
více než 35°C| o 10°C nižší než SADT| o 5°C nižší než SADT
Cisterny| nejvýše 50°C| o 10°C nižší než SADT| o 5°C nižší než SADT
a
SADT látky zabalené pro přepravu
2.2.52.1.17
Tyto organické peroxidy musí být přepravovány při řízené teplotě:
-
organické peroxidy typů B a C se SADT ≤ 50°C;
-
organické peroxidy typu D se SADT ≤ 50°C, vykazující střední účinek při zahřívání v uzavřeném prostoru, nebo se SADT ≤ 45°C, vykazující při zahřívání v uzavřeném prostoru malý nebo žádný účinek; a
-
organické peroxidy typů E a F se SADT ≤ 45°C.
POZNÁMKA: Předpisy pro stanovení účinků při zahřívání v uzavřeném prostoru jsou uvedeny v Příručce zkoušek a kritérií, části II, oddílu 20 a pododdílu 28.4.
2.2.52.1.18
Řízené a kritické teploty jsou uvedeny v pododdílu 2.2.52.4. Skutečná teplota během přepravy smí být nižší než řízená teplota, avšak musí být stanovena tak, aby nedošlo k nebezpečnému oddělování (separaci) fází.
2.2.52.2
Látky nepřipuštěné k přepravě
Organické peroxidy typu A není podle ustanovení třídy 5.2 dovoleno přepravovat [viz Příručku zkoušek a kritérií, část II, odstavec 20.4.3 (a)];
2.2.52.3
Seznam hromadných položek
| Klasifikační kód| UN- číslo| Pojmenování látek nebo předmětů
---|---|---|---
Organické peroxidy| |
| | | PEROXID ORGANICKÝ TYP A, KAPALNÝ (není připuštěn k přepravě, viz 2.2.52.2)
PEROXID ORGANICKÝ TYP A, TUHÝ (není připuštěn k přepravě, viz 2.2.52.2)
3101| PEROXID ORGANICKÝ TYP B, KAPALNÝ
3102| PEROXID ORGANICKÝ TYP B, TUHÝ
3103| PEROXID ORGANICKÝ TYP C, KAPALNÝ
nevyžadující řízení teploty| P1| 3104| PEROXID ORGANICKÝ TYP C, TUHÝ
| |
3105| PEROXID ORGANICKÝ TYP D, KAPALNÝ
3106| PEROXID ORGANICKÝ TYP D, TUHÝ
3107| PEROXID ORGANICKÝ TYP E, KAPALNÝ
3108| PEROXID ORGANICKÝ TYP E, TUHÝ
3109| PEROXID ORGANICKÝ TYP F, KAPALNÝ
3110| PEROXID ORGANICKÝ TYP F, TUHÝ
PEROXID ORGANICKÝ TYP G, KAPALNÝ (nepodléhá předpisům třídy 5.2, viz 2.2.52.1.6) PEROXID ORGANICKÝ TYP G, TUHÝ (nepodléhá předpisům třídy 5.2, viz 2.2.52.1.6)
| |
| 3111| PEROXID ORGANICKÝ TYP B, KAPALNÝ, S ŘÍZENÍM TEPLOTY
3112| PEROXID ORGANICKÝ TYP B, TUHÝ, S ŘÍZENÍM TEPLOTY
3113| PEROXID ORGANICKÝ TYP C, KAPALNÝ, S ŘÍZENÍM TEPLOTY
3114| PEROXID ORGANICKÝ TYP C, TUHÝ, S ŘÍZENÍM TEPLOTY
3115| PEROXID ORGANICKÝ TYP D, KAPALNÝ, S ŘÍZENÍM TEPLOTY
vyžadující řízení teploty| | 3116| PEROXID ORGANICKÝ TYP D, TUHÝ, S ŘÍZENÍM TEPLOTY
| P2| |
| 3117| PEROXID ORGANICKÝ TYP E, KAPALNÝ, S ŘÍZENÍM TEPLOTY
3118| PEROXID ORGANICKÝ TYP E, TUHÝ, S ŘÍZENÍM TEPLOTY
3119| PEROXID ORGANICKÝ TYP F, KAPALNÝ, S ŘÍZENÍM TEPLOTY
3120| PEROXID ORGANICKÝ TYP F, TUHÝ, S ŘÍZENÍM TEPLOTY
2.2.52.4
Seznam již zařazených organických peroxidů v obalech
Kódy „OP1“ až „OP8“ uvedené ve sloupci „Způsob balení“ se vztahují ke způsobům balení v pododdílu 4.1.4.1, pokynu pro balení P520 (viz též 4.1.7.1). Organické peroxidy, které se mají přepravovat, musí odpovídat klasifikaci a řízeným a kritickým teplotám (odvozeným od SADT), jak jsou uvedeny. K látkám připuštěným v IBC viz 4.1.4.2, pokyn pro balení IBC520 a k látkám připuštěným v cisternách podle kapitol 4.2 a 4.3 viz 4.2.5.2, pokyn pro přemístitelné cisterny T23.
ORGANICKÝ PEROXID| Koncentrace (%)| Ředidlo Typ A (%)| Ředidlo Typ B (%)1)| Inertní tuhá látka (%)| Voda (%)| Způsob balení| Řízená teplota (°C)| Kritická teplota (°C)| UN-číslo druhové položky| Vedlejší nebezpečí a poznámky
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---
ACETYLACETONPEROXID| ≤ 42| ≥ 48| | | ≥8| OP7| | | 3105| 2)
“| ≤ 32 jako pasta| | | | | OP7| | | 3106| 20)
ACETYLCYKLOHEXANSULFONYL-PEROXID| ≤ 82| | | | ≥ 12| OP4| -10| 0| 3112| 3)
“| ≤ 32| | ≥ 68| | | OP7| -10| 0| 3115|
terc-AMYLHYDROPEROXID| ≤ 88| ≥ 6| | | ≥ 6| OP8| | | 3107|
terc-AMYLPEROXYACETÁT| ≤ 62| ≥ 38| | | | OP7| | | 3105|
terc-AMYLPEROXYBENZOÁT| ≤ 100| | | | | OP5| | | 3103|
terc-AMYLPEROXY-2-ETHYLHEXANOÁT| ≤ 100| | | | | OP7| +20| +25| 3115|
terc-AMYLPEROXY-2-ETHYLHEXYLKARBONÁT| ≤ 100| | | | | OP7| | | 3105|
terc-AMYL PEROXY ISOPROPYL KARBONÁT| ≤ 77| ≥ 23| | | | OP5| | | 3103|
terc-PEROXYNEODEKANOÁT| ≤ 77| | ≥ 23| | | OP7| 0| +10| 3115|
“| ≤ 47| ≥| | | | OP8| 0| +10| 3119|
terc-AMYL PEROXY PlVALÁT| ≤ 77| | ≥ 23| | | OP5| +10| +15| 3113|
terc-AMYLPEROXY-3,5,5-TRIMETHYLHEXANOÁT| ≤ 100| | | | | OP7| | | 3105|
terc-BUTYLKUMYLPEROXID| > 42 - 100| | | | | OP8| | | 3107|
“| ≤ 52| | | ≥ 48| | OP8| | | 3108|
n-BUTYL-4,4-DI-(terc-BUTYLPEROXY)-VALERÁT| > 52 - 100| | | | | OP5| | | 3103|
“| ≤ 52| | | ≥ 48| | OP8| | | 3108|
terc-BUTYLHYDROPEROXID| >79 - 90| | | | ≥ 10| OP5| | | 3103| 13)
“| ≤ 80| ≥ 20| | | | OP7| | | 3105| 4) 13)
“| ≤ 79| | | | > 14| OP8| | | 3107| 13) 23)
“| ≤ 72| | | | ≥ 28| OP8| | | 3109| 13)
terc-BUTYLHYDROPEROXID + DI-terc-BUTYLPEROXID| < 82 + >9| | | | ≥ 7| OP5| | | 3103| 13)
terc-BUTYLMONOPEROXYMALEÁT| > 52 - 100| | | | | OP5| | | 3102| 3)
“| ≤ 52| ≥ 48| | | | OP6| | | 3103|
“| ≤ 52| | | ≥ 48| | OP8| | | 3108|
“| ≤ 52 jako pasta| | | | | OP8| | | 3108|
terc-BUTYLPEROXYACETÁT| > 52 - 77| ≥ 23| | | | OP5| | | 3101| 3)
“| > 32 - 52| ≥ 48| | | | OP6| | | 3103|
“| ≤ 32| | ≥ 68| | | OP8| | | 3109|
terc-BUTYLPEROXYBENZOÁT| > 77 - 100| | | | | OP5| | | 3103|
“| > 52 - 77| ≥23| | | | OP7| | | 3105|
“| ≤ 52| | | ≥ 48| | OP7| | | 3106|
terc-BUTYLPEROXYBUTYLFUMARÁT| ≤ 52| ≥ 48| | | | OP7| | | 3105|
terc-BUTYLPEROXYKROTONÁT| ≤ 77| ≥ 23| | | | OP7| | | 3105|
terc-BUTYLPEROXYETHYLACETÁT| ≤ 100| | | | | OP5| +20| +25| 3113|
terc-BUTYLPEROXY-2-ETHYLHEXANOÁT| > 52 – 100| | | | | OP6| +20| +25| 3113|
“| > 32 - 52| | ≥ 48| | | OP8| +30| +35| 3117|
“| ≤ 52| | | ≥ 48| | OP8| +20| +25| 3118|
“| ≤ 32| | ≥ 68| | | OP8| +40| +45| 3119|
terc-BUTYLPEROXY-2-ETHYLHEXANOÁT + 2,2-DI-(terc-BUTYLPEROXY)-BUTAN| ≤ 12 +≤ 14| ≥ 14| | ≥ 60| | OP7| | | 3106|
“| ≤ 31 + ≤ 36| | ≥ 33| | | OP7| +35| +40| 3115|
terc-BUTYLPEROXY-2-ETHYLHEXYLKARBONÁT| ≤ 100| | | | | OP7| | | 3105|
terc-BUTYLPEROXYISOBUTYRÁT| > 52 - 77| | ≥ 23| | | OP5| +15| +20| 3111| 3)
“| ≤ 52| | ≥ 48| | | OP7| +15| +20| 3115|
terc-BUTYLPEROXYISOPROPYLKARBONÁT| ≤ 77| ≥ 23| | | | OP5| | | 3103|
1-(2-terc-BUTYLPEROXYISOPROPYL)-3- ISOPROPENYLBENZEN| ≤ 77| ≥ 23| | | | OP7| | | 3105|
“| ≤ 42| | | ≥ 58| | OP8| | | 3108|
terc-BUTYLPEROXY-2-METHYLBENZOÁT| ≤ 100| | | | | OP5| | | 3103|
terc-BUTYLPEROXYNEODEKANOÁT| > 77 - 100| | | | | OP7| -5| +5| 3115|
“| ≤ 77| ≥ 23| | | | OP7| 0| +10| 3115|
“| ≤ 52 jako stabilní disperze ve vodě| | | | | OP8| 0| +10| 3119|
“| ≤ 42 jako stabilní disperze ve vodě (zmražené)| | | | | OP8| 0| +10| 3118|
“| ≤ 32| ≥ 68| | | | OP8| 0| +10| 3119|
terc-BUTYLPEROXYNEOHEPTANOÁT| ≤ 77| ≥ 23| | | | OP7| 0| +10| 3115|
“| ≤ 42 jako stabilní disperze ve vodě| | | | | OP8| 0| +10| 3117|
tert-BUTYL PEROXYPIVALÁT| > 67 - 77| ≥ 23| | | | OP5| 0| +10| 3113|
“| > 27 - 67| | ≥ 33| | | OP7| 0| +10| 3115|
“| ≤ 27| | ≥ 73| | | OP8| +30| +35| 3119|
terc-BUTYLPEROXYSTEARYL-KARBONÁT| ≤ 100| | | | | OP7| | | 3106|
terc-BUTYLPEROXY-3,5,5-TRIMETHYLHEXANOÁT| > 32 - 100| | | | | OP7| | | 3105|
“| ≤ 42| | | ≥ 58| | OP7| | | 3106|
“| ≤ 32| | ≥ 68| | | OP8| | | 3109|
-CHLORPEROXYBENZOOVÁ KYSELINA| > 57 - 86| | | ≥ 14| | OP1| | | 3102| 3)
“| ≤ 57| | | ≥ 3| ≥ 40| OP7| | | 3106|
“| ≤ 77| | | ≥ 6| ≥ 17| OP7| | | 3106|
KUMYLHYDROPEROXID| > 90 - 98| ≤10| | | | OP8| | | 3107| 13)
“| ≤ 90| ≥ 10| | | | OP8| | | 3109| 13) 18)
KUMYLPEROXYNEODEKANOÁT| ≤ 87| ≥ 13| | OP7| -10| 0| 3115|
“| ≤ 77| | ≥ 23| | OP7| -10| 0| 3115|
“| ≤ 52 jako stabilní disperze ve vodě| | OP8| -10| 0| 3119|
KUMYLPEROXYNEOHEPTANOÁT| ≤ 77| ≥ 23| | | | OP7| -10| 0| 3115|
KUMYLPEROXYPIVALÁT| ≤ 77| | ≥ 23| | | OP7| -5| +5| 3115|
CYKLOHEXANONPEROXID(Y)| ≤ 91| | | | ≥ 9| OP6| | | 3104| 13)
“| ≤ 72| ≥ 28| | | | OP7| | | 3105| 5)
“| ≤ 72 jako pasta| | | | | OP7| | | 3106| 5) 20)
“| ≤ 32| | | ≥ 68| | | | | Vyhrazeno| 29)
DIACETONALKOHOLPEROXID| ≤ 57| | ≥ 26| | ≥ 8| OP7| +40| +45| 3115| 6)
DIACETYLPEROXID| ≤ 27| | ≥ 73| | | OP7| +20| +25| 3115| 7) 13)
DI-terc-AMYLPEROXID| ≤ 100| | | | | OP8| | | 3107|
2,2-DI-(terc-AMYLPEROXY)-BUTAN| ≤ 57| ≥ 43| | | | OP7| | | 3105|
1,1-DI-(terc-AMYLPEROXY)-CYKLOHEXAN| ≤ 82| ≥ 18| | | | OP6| | | 3103|
DIBENZOYLPEROXID| > 51 - 100| | | ≥ 48| | OP2| | | 3102| 3)
“| > 77 - 94| | | | ≥ 6| OP4| | | 3102| 3)
“| ≤ 77| | | | ≥ 23| OP6| | | 3104|
“| ≤ 62| | | ≥ 28| ≥ 10| OP7| | | 3106|
“| > 52 – 62 jako pasta| | | | | OP7| | | 3106| 20)
“| > 35 - 52| | | ≥ 48| | OP7| | | 3106|
“| > 36 - 42| ≥ 18| | | ≤ 40| OP8| | | 3107|
“| ≤ 56.5 jako pasta| | | | ≥ 15| OP8| | | 3108|
“| ≤ 52 jako pasta| | | | | OP8| | | 3108| 20)
“| ≤ 42 jako stabilní disperze ve vodě| | | | | OP8| | | 3109|
“| ≤ 35| | | ≥ 65| | | | | Vyhrazeno| 29)
DI-(4-terc-BUTYLCYKLOHEXYL) PEROXYDIKARBONÁT| ≤ 100| | | | | OP6| +30| +35| 3114|
“| ≤ 42 jako stabilní disperze ve vodě| | | | | OP8| +30| +35| 3119|
DI-terc-BUTYL PEROXID| > 52 - 100| | | | | OP8| | | 3107|
“| ≤ 52| | ≥ 48| | | OP8| | | 3109| 25)
DI-terc-BUTYLPEROXYAZELÁT| ≤ 52| ≥ 48| | | | OP7| | | 3105|
2,2-DI-(terc-BUTYLPEROXY)-BUTAN| ≤ 52| ≥ 48| | | | OP6| | | 3103|
1,1-DI-(terc-BUTYLPEROXY)-CYKLOHEXAN| > 80 - 100| | | | | OP5| | | 3101| 3)
“| ≤ 72| | ≥ 28| | | OP5| | | 3103| 30)
“| > 52 - 80| ≥ 20| | | | OP5| | | 3103|
“| > 42 - 52| ≥ 48| | | | OP7| | | 3105|
“| ≤ 42| ≥ 13| | ≥ 45| | OP7| | | 3106|
“| ≤ 42| ≥ 58| | | | OP8| | | 3109|
“| ≤ 27| ≥ 25| | | | OP8| | | 3107| 21)
“| ≤ 13| ≥ 13| ≥ 74| | | OP8| | | 3109|
1,1-DI-(terc-BUTYLPEROXY)-CYKLOHEXAN + terc-BUTYLPEROXY-2-ETHYLHEXANOAT| ≤ 43 + ≤ 16| ≥ 41| | | | OP7| | | 3105|
DI-n-BUTYLPEROXYKARBONÁT| > 27 - 52| | ≥ 48| | | OP7| -15| -5| 3115|
“| ≤ 27| | ≥ 73| | | OP8| -10| 0| 3117|
“| ≤ 42 jako stabilní disperze ve vodě (zmražené)| | | | | OP8| -15| -5| 3118|
DI-sec-BUTYLPEROXYKARBONÁT| > 52 - 100| | | | | OP4| -20| -10| 3113|
“| ≤ 52| | ≥ 48| | | OP7| -15| -5| 3115|
1,6-Di-(terc-BUTYLPEROXY-KARBONYLOXY) HEXAN| ≤ 72| ≥ 28| | | | OP5| | | 3103|
DI-(terc-BUTYLPEROXYISOPROPYL)-BENZEN(Y)| > 42 - 100| | | ≤ 57| | OP7| | | 3106|
“| ≤ 42| | | ≥ 58| | | | | Vyhrazeno| 29)
DI-(terc-BUTYLPEROXY)-FTALÁT| > 42 - 52| ≥ 48| | | | OP7| | | 3105|
“| ≤ 52 jako pasta| | | | | OP7| | | 3106| 20)
“| ≤ 42| ≥ 58| | | | OP8| | | 3107|
2,2-DI-(terc-BUTYLPEROXY)-PROPAN| ≤ 52| ≥ 48| | | | OP7| | | 3105|
“| ≤ 42| ≥ 13| | ≥ 45| | OP7| | | 3106|
1,1-DI-(terc-BUTYLPEROXY)-3,3,5- TRIMETHYLCYKLOHEXAN| > 90 - 100| | | | | OP5| | | 3101| 3)
“| ≤ 90| | ≥ 10| | | OP5| | | 3103| 30)
“| > 57 - 90| ≥ 10| | | | OP5| | | 3103|
“| ≤ 77| | ≥ 23| | | OP5| | | 3103|
“| ≤ 57| | | ≥ 43| | OP8| | | 3110|
“| ≤ 57| ≥ 43| | | | OP8| | | 3107|
“| ≤ 32| ≥ 26| ≥ 42| | | OP8| | | 3107|
DICETYLPEROXYDIKARBONÁT| ≤ 100| | | | | OP7| +30| +35| 3116|
“| ≤ 42 jako stabilní disperze ve vodě| | | | | OP8| +30| +35| 3119|
DI-(4-CHLORBENZOYL)-PEROXID| ≤ 77| | | | ≥ 23| OP5| | | 3102| 3)
“| ≤ 52 jako pasta| | | | | OP7| | | 3106| 20)
“| ≤ 32| | | ≥ 68| | | | | Vyhrazeno| 29)
DIKUMYLPEROXID| > 52 - 100| | | | | OP8| | | 3110| 12)
“| ≤ 52| | | ≥ 48| | | | | Vyhrazeno| 29)
DICYKLOHEXYLPEROXYDIKARBONÁT| > 91 - 100| | | | | OP3| +10| +15| 3112| 3)
“| ≤ 91| | | | ≥ 9| OP5| +10| +15| 3114|
“| ≤ 42 jako stabilní disperze ve vodě| | | | | OP8| +15| +20| 3119|
DIDEKANOYLPEROXID| ≤ 100| | | | | OP6| +30| +35| 3114|
2,2-DI-(4,4-DI-(terc-BUTYLPEROXY) -CYKLOHEXYL)- PROPAN| ≤ 42| | | ≥ 58| | OP7| | | 3106|
“| ≤ 22| | ≥ 78| | | OP8| | | 3107|
DI-(2,4-DICHLORBENZOYL)-PEROXID| ≤ 77| | | | ≥ 23| OP5| | | 3102| 3)
“| ≤ 52 jako pasta| | | | | OP8| +20| +25| 3118|
“| ≤ 52 jako pasta se silikonovým olejem| | | | | OP7| | | 3106|
DI-(2-ETHOXYETHYL) PEROXYDIKARBONÁT| ≤ 52| | ≥ 48| | | OP7| -10| 0| 3115|
1-(2-ETHYLHEXANOYLPEROXY)-1,3-DIMETHYLBUTYL PEROXYPIVALÁT| ≤ 52| ≥ 45| ≥ 10| | | OP7| -20| -10| 3115|
DI-(2-ETHYLHEXYL) PEROXYDIKARBONÁT| > 77 – 100| | | | | OP5| -20| -10| 3113|
“| ≤ 77| | ≥ 23| | | OP7| -15| -5| 3115|
“| ≤ 62 jako stabilní disperze ve vodě| | | | | OP8| -15| -5| 3119|
“| ≤ 52 jako stabilní disperze ve vodě (zmražené)| | | | | OP8| -15| -5| 3120|
2,2-DIHYDROPEROXYPROPAN| ≤ 27| | | ≥ 73| | OP5| | | 3102| 3)
DI-(1-HYDROXYCYKLOHEXYL) PEROXID| ≤ 100| | | | | OP7| | | 3106|
DIISOBUTYRYL PEROXID| > 32 – 52| | ≥ 48| | | OP5| -20| -10| 3111| 3)
“| ≤ 32| | ≥ 68| | | OP7| -20| -10| 3115|
DI-ISOPROPYLBENZEN-DIHYDROPEROXID| ≤ 82| ≥ 5| | | ≥ 5| OP7| | | 3106| 24)
DIISOPROPYL PEROXYDIKARBONÁT| > 52-100| | | | | OP2| -15| -5| 3112| 3)
“| ≤ 52| | ≥ 48| | | OP7| -20| -10| 3115|
“| ≤ 28| ≥ 72| | | | OP7| -15| -5| 3115|
DILAUROYLPEROXID| ≤ 100| | | | | OP7| | | 3106|
ׅ“| ≤ 42 jako stabilní disperze ve vodě| | | | | OP8| | | 3109|
DI-(3-METOXBUTYL) PEROXYKARBONÁT| ≤ 52| | ≥ 48| | | OP7| -5| +5| 3115|
DI-(2-METHYLBENZOYL) PEROXID| ≤ 87| | | | ≥ 13| OP5| +30| +35| 3112| 3)
DI-(3-METHYLBENZOYL) PEROXID + BENZOYL (3-METHYLBENZOYL) PEROXID + DIBENZOYL PEROXID| ≤ 20 + ≤ 18 + ≤ 4| | ≥ 58| | | OP7| +35| +40| 3115|
DI-(4-METHYLBENZOYL) PEROXID| ≤ 52 jako pasta se silikonovým olejem| | | | | OP7| | | 3106|
2,5-DIMETHYL-2,5-DI- (BENZOYLPEROXY)HEXAN| > 82-100| | | | | OP5| | | 3102| 3)
“| ≤ 82| | | ≥ 18| | OP7| | | 3106|
“| ≤ 82| | | | ≥ 18| OP5| | | 3104|
2,5-DIMETHYL-2,5-DI- (terc-BUTYLPEROXY)HEXAN| >90 – 100| | | | | OP5| | | 3103|
| >52 – 90| ≥ 10| | | | OP7| | | 3105|
| ≤ 47 jako pasta| | | | | OP8| | | 3108|
“| ≤ 52| ≥ 48| | | | OP8| | | 3109|
“| ≤ 77| | | ≥ 23| | OP8| | | 3108|
2,5-DIMETHYL-2,5-DI- (terc-BUTYLPEROXY)HEX-3-IN| > 86-100| | | | | OP5| | | 3101| 3)
“| >52-86| ≥ 14| | | | OP5| | | 3103| 26)
“| ≤ 52| | | ≥ 48| | OP7| | | 3106|
2,5-DIMETHYL-2,5-DI- (2-ETHYLHEXANOYLPEROXY)HEXAN| ≤ 100| | | | | OP5| +20| +25| 3113|
2,5-DIMETHYL-2,5-DIHYDROPEROXYHEXAN| ≤ 82| | | | ≥ 18| OP6| | | 3104|
2,5-DIMETHYL-2,5-DI-(3,5,5- TRIMETHYLHEXANOYLPEROXY)HEXAN| ≤ 77| ≥ 23| | | | OP7| | | 3105|
1,1-DIMETHYL-3-HYDROXYBUTYL PEROXYNEOHEPTANOÁT| ≤ 52| ≥ 48| | | | OP8| 0| +10| 3117|
DIMYRISTYL PEROXYDIKARBONÁT| ≤ 100| | | | | OP7| +20| +25| 3116|
“| ≤ 42 jako stabilní disperze ve vodě| | | | | OP8| +20| +25| 3119|
DI-(2-NEODEKANOYLPEROXYISOPROPYL) BENZEN| ≤ 52| ≥ 48| | | | OP7| -10| 0| 3115|
DI-n-NONANOYL PEROXID| ≤ 100| | | | | OP7| 0| +10| 3116|
DI-n-OKTANOYL PEROXID| ≤ 100| | | | | OP5| +10| +15| 3114|
DI-(2-FENOXYETHYL)-PEROXYDIKARBONÁT| >85-100| | | | | OP5| | | 3102| 3)
“| ≤ 85| | | | ≥ 15| OP7| | | 3106|
DIPROPIONYL PEROXID| ≤ 27| | ≥ 73| | | OP8| +15| +20| 3117|
DI-n-PROPYL PEROXYDIKARBONÁT| ≤ 100| | | | | OP3| -25| -15| 3113|
“| ≤ 77| | ≥ 23| | | OP5| -20| -10| 3113|
DISUKCINÁT PEROXID| > 72-100| | | | | OP4| | | 3102| 3) 17)
“| ≤ 72| | | | ≥ 28| OP7| +10| +15| 3116|
DI-(3,5,5-TRIMETHYLHEXANOYL) PEROXID| > 38-82| ≥ 18| | | | OP7| 0| +10| 3115|
“| ≤ 52 jako stabilní disperze ve vodě| | | | | OP8| +10| +15| 3119|
“| ≤ 38| ≥ 62| | | | OP8| +20| +25| 3119|
ETHYL 3,3-DI-(terc-AMYLPEROXY)BUTYRÁT| ≤ 67| ≥ 33| | | | OP7| | | 3105|
ETHYL 3,3-DI-(terc-BUTYLPEROXY)BUTYRÁT| > 77 - 100| | | | | OP5| | | 3103|
“| ≤ 77| ≥ 23| | | | OP7| | | 3105|
“| ≤ 52| | | ≥ 48| | OP7| | | 3106|
terc-HEXYL PEROXYNEODEKANOÁT| ≤ 71| ≥ 29| | | | OP7| 0| +10| 3115|
terc-HEXYL PEROXYPIVALÁT| ≤ 72| | ≥ 28| | | OP7| +10| +15| 3115|
3-HYDROXY-1,1-DIMETHYLBUTYL PEROXY- NEODEKANOAT| ≤ 77| ≥ 23| | | | OP7| -5| +5| 3115|
“| ≤ 52 jako stabilní disperze ve vodě| | | | | OP8| -5| +5| 3119|
“| ≤ 52| ≥ 48| | | | OP8| -5| +5| 3117|
ISOPROPYL sec-BUTYL PEROXYDIKARBONÁT +DI-sec- BUTYL PEROXYDIKARBONÁT +DI-ISOPROPYL PEROXYDIKARBONÁT| ≤ 32 + ≤ 15 – 18 ≤ 12 – 15| ≥ 38| | | | OP7| -20| -10| 3115|
“| ≤ 52 + ≤ 28 + ≤ 22| | | | | OP5| -20| -10| 3111| 3)
ISOPROPYLKUMYL HYDROPEROXID| ≤ 72| ≥ 28| | | | OP8| | | 3109| 13)
p-MENTHYL HYDROPEROXID| > 72 - 100| | | | | OP7| | | 3105| 13)
“| ≤ 72| ≥ 28| | | | OP8| | | 3109| 27)
METHYLCYKLOHEXANON PEROXID(Y)| ≤ 67| | ≥ 33| | | OP7| +35| +40| 3115|
METHYL ETHYL KETON PEROXID(Y)| viz. poznámka 8)| ≥ 48| | | | OP5| | | 3101| 3) 8) 13)
“| viz. poznámka 9)| ≥ 55| | | | OP7| | | 3105| 9)
“| viz. poznámka 10)| ≥ 60| | | | OP8| | | 3107| 10)
METHYL ISOBUTYL KETON PEROXID (Y)| ≤ 62| ≥ 19| | | | OP7| | | 3105| 22)
“| viz. poznámka 31)| ≥ 70| | | | OP8| | | 3109| 31)
ORGANICKÝ PEROXID, KAPALNÝ, VZOREK| | | | | | OP2| | | 3103| 11)
ORGANICKÝ PEROXID, KAPALNÝ, VZOREK VYŽADUJÍCÍ ŘÍZENÍ TEPLOTY| | | | | | OP2| | | 3113| 11)
ORGANICKÝ PEROXID, TUHÝ, VZOREK| | | | | | OP2| | | 3104| 11)
ORGANICKÝ PEROXID, TUHÝ, VZOREK VYŽADUJÍCÍ ŘÍZENÍ TEPLOTY| | | | | | OP2| | | 3114| 11)
3,3,5,7,7-PENTAMETHYL- 1,2,4-TRIOXEPAN| ≤ 100| | | | | OP8| | | 3107|
KYSELINA PEROXYOCTOVÁ, TYP D, STABILIZOVANÁ| ≤ 43| | | | | OP7| | | 3105| 13) 14) 19)
KYSELINA PEROXYOCTOVÁ, TYP E, STABILIZOVANÁ| ≤ 43| | | | | OP8| | | 3107| 13) 15) 19)
KYSELINA PEROXYOCTOVÁ, TYP F, STABILIZOVANÁ| ≤ 43| | | | | OP8| | | 3109| 13) 16) 19)
KYSELINA PEROXYLAUROVÁ| ≤ 100| | | | | OP8| +35| +40| 3118|
PINANYL HYDROPEROXID| > 56 – 100| | | | | OP7| | | 3105| 13)
“| ≤ 56| ≥ 44| | | | OP8| | | 3109|
POLYETHER POLY-terc-BUTYLPEROXY-KARBONÁT| ≤ 52| | ≥ 48| | | OP8| | | 3107|
1,1,3,3-TETRAMETHYLBUTYL HYDROPEROXID| ≤ 100| | | | | OP7| | | 3105|
1,1,3,3-TETRAMETHYLBUTYL PEROXY-2 ETHYLHEXANOÁT| ≤ 100| | | | | OP7| +15| +20| 3115|
1,1,3,3- TETRAMETHYLBUTYL PEROXYNEODEKANOÁT| ≤ 72| | ≥ 28| | | OP7| -5| +5| 3115|
“| ≤ 52 jako stabilní disperze ve vodě| | | | | OP8| -5| +5| 3119|
1,1,3,3-TETRAMETHYLBUTYL PEROXYPIVALÁT| ≤ 77| ≥ 23| | | | OP7| 0| +10| 3115|
3,6,9-TRIETHYL-3,6,9-TRIMETHYL -1,4,7 TRIPEROXONAN| ≤ 42| ≥ 58| | | | OP7| | | 3105| 28)
Poznámky k pododdílu 2.2.52.4:
1)
Ředidlo typu B může být vždy nahrazeno ředidlem typu A. Bod varu ředidla typu B musí být nejméně o 60 °C vyšší než je SADT organického peroxidu.
2)
Obsah aktivního kyslíku ≤ 4,7 %.
3)
Vyžaduje se bezpečnostní značka pro vedlejší nebezpečí “VÝBUŠNÝ“ podle vzoru 1 (viz 5.2.2.2.2).
4)
Ředidlo může být nahrazeno di-terc-butylperoxidem.
5)
Obsah aktivního kyslíku ≤ 9 %.
6)
Nejvýše 9% peroxidu vodíku; obsah aktivního kyslíku ≤ 10%.
7)
Smí se použít pouze nekovových obalů.
8)
Obsah aktivního kyslíku > 10 % a ≤ 10,7 %, s vodou nebo bez vody.
9)
Obsah aktivního kyslíku ≤ 10 %, s vodou nebo bez vody.
10)
Obsah aktivního kyslíku ≤ 8,2 %, s vodou nebo bez vody.
11)
Viz 2.2.52.1.9.
12)
Do 2000 kg na nádobu přiřazenou ORGANICKÉMU PEROXIDU TYPU F, na základě výsledků zkoušek ve velkém měřítku.
13)
Vyžaduje se bezpečnostní značka pro vedlejší nebezpečí “ŽÍRAVÝ“ podle vzoru č. 8 (viz 5.2.2.2.2).
14)
Přípravky kyseliny peroxyoctové, které odpovídají kritériím Příručky zkoušek a kritérií, odstavce 20.4.3 d).
15)
Přípravky kyseliny peroxyoctové, které odpovídají kritériím Příručky zkoušek a kritérií, odstavce 20.4.3 e).
16)
Přípravky kyseliny peroxyoctové, které odpovídají kritériím Příručky zkoušek a kritérií, odstavce 20.4.3 f).
17)
Přidáním vody k tomuto organickému peroxidu se zmenší jeho tepelná stabilita.
18)
Pro koncentrace pod 80 % se nevyžaduje bezpečnostní značka pro vedlejší nebezpečí “ŽÍRAVÝ“ podle vzoru č. 8 (viz 5.2.2.2.2).
19)
Směsi s peroxidem vodíku, vodou a kyselinou(ami).
20)
S ředidlem typu A, s vodou nebo bez vody.
21)
S nejméně_ 25 % hm. ředidla typu A a k tomu ethylbenzen.
22)
S nejméně 19 % hm. ředidla typu A a k tomu methylisobutylketon.
23)
S méně než 6 % di-terc-butylperoxidu.
24)
Do 8 % 1-isopropylhydroperoxy-4-isopropylhydroxybenzénu.
25)
Ředidlo typu B s bodem varu vyšším než 110° C.
26)
Obsah hydroperoxidů < 0,5 %.
27)
Pro koncentrace nad 56 % se vyžaduje bezpečnostní značka pro vedlejší nebezpečí “ŽÍRAVÝ“ podle vzoru č. 8 (viz 5.2.2.2.2).
28)
Obsah aktivního kyslíku ≤ 7,6 % v ředidle typu A s bodem varu v rozmezí 200° C až 260° C.
29)
Nepodléhá ustanovením ADR pro třídu 5.2.
30)
Ředidlo typu B s bodem varu >130 °C.
31)
Aktivní kyslík ≤ 6,7 %.
2.2.61
Třída 6.1 Toxické látky
2.2.61.1
Kritéria
2.2.61.1.1
Název třídy 6.1 zahrnuje látky, o nichž je ze zkušenosti známo nebo o nichž lze na základě pokusů se zvířaty usuzovat, že jejich příjmem dýchacími cestami, pokožkou nebo zažívacími orgány při jednorázovém nebo krátkodobém působení v poměrně malém množství může dojít k poškození zdraví nebo ke smrti člověka.
POZNÁMKA: Geneticky změněné mikroorganismy a organismy musí být přiřazeny do této třídy, jestliže splňují podmínky pro tuto třídu.
2.2.61.1.2
Látky třídy 6.1 jsou rozděleny následovně:
T| Toxické látky bez vedlejšího nebezpečí
---|---
T1| organické, kapalné
T2| organické, tuhé
T3| organokovové
T4| anorganické, kapalné
T5| anorganické, tuhé
T6| kapalné, používané jako pesticidy
T7| tuhé, používané jako pesticidy
T8| vzorky
T9| jiné toxické látky
TF| Toxické látky, hořlavé
TF1| kapalné
TF2| kapalné, používané jako pesticidy
TF3| tuhé
TS| Toxické látky, schopné samoohřevu, tuhé
TW| Toxické látky, které ve styku s vodou vyvíjejí hořlavé plyny
TW1| kapalné
TW2| tuhé
TO| Toxické látky, podporující hoření
TO1| kapalné
TO2| tuhé
TC| Toxické látky, žíravé
TC1| organické, kapalné
TC2| organické, tuhé
TC3| anorganické, kapalné
TC4| anorganické, tuhé
TFC| Toxické látky, hořlavé, žíravé.
TFW| Toxické látky, hořlavé, které ve styku s vodou vyvíjejí hořlavé plyny
Definice
2.2.61.1.3
Pro účely ADR se následujícími pojmy rozumí:
LD50 (střední smrtelná dávka) pro akutní toxicitu při požití je statisticky odvozená jedna dávka látky, od níž lze očekávat, že způsobí během 14 dnů smrt 50 % mladých dospělých bílých krys, je-li podána orální cestou. Hodnota LD50 se vyjadřuje jako podíl hmotnosti zkoušené látky ku hmotnosti pokusného zvířete (mg/kg).
LD50-Hodnota pro akutní toxicitu při absorpci pokožkou je takové množství látky, které při nepřetržitém styku s holou pokožkou bílých králíků po dobu 24 hodin způsobí s největší pravděpodobností v průběhu 14 dnů smrt poloviny počtu skupiny zvířat. Počet zvířat, který je tomuto pokusu podroben, musí být dostatečně velký, aby byl získaný výsledek statisticky významný a odpovídal dobrým zvyklostem farmakologie. Výsledek se vyjadřuje v mg na kg tělesné hmotnosti.
LC50-Hodnota pro akutní toxicitu při vdechnutí je taková koncentrace páry, mlhy nebo prachu, která při nepřetržitém vdechování mladými dospělými, samčími a samičími, bílými krysami po dobu jedné hodiny způsobí s největší pravděpodobností v průběhu 14 dnů smrt poloviny počtu skupiny zvířat. Tuhá látka musí být podrobena zkouškám, jestliže existuje nebezpečí, že nejméně 10 % celkové hmotnosti je složeno z prachu, který může být vdechnut, např. jestliže aerodynamický průměr této frakční částice činí nejvýše 10μm. Kapalná látka musí být podrobena zkouškám, jestliže existuje nebezpečí, že se při netěsnosti obalu nebo cisterny, použitých pro přepravu, může vytvořit mlha. Jak u tuhých, tak i u kapalných látek se musí více než 90 % hmotnosti vzorku připraveného ke zkoušce sestávat z částic, které lze vdechnout, jak je výše popsáno. Výsledek se vyjadřuje v mg na litr vzduchu u prachu nebo mlhy a v ml na m3 vzduchu (ppm) u páry.
Klasifikace a přiřazení k obalovým skupinám
2.2.61.1.4
Látky třídy 6.1 musí být přiřazeny na základě svého stupně nebezpečí, které představují při přepravě, k následujícím obalovým skupinám:
Obalová skupina I:| velmi toxické látky;
---|---
Obalová skupina II:| toxické látky;
Obalová skupina III:| slabě toxické látky
2.2.61.1.5
Látky, směsi, roztoky a předměty zařazené do třídy 6.1 jsou uvedeny v tabulce A kapitoly 3.2. Přiřazení látek, směsí a roztoků, které nejsou v tabulce A kapitoly 3.2 jmenovitě uvedeny, k vhodné položce pododdílu 2.2.61.3 a k příslušné obalové skupině podle ustanovení kapitoly 2.1 musí být provedeno podle následujících kritérií v 2.2.61.1.6 až 2.2.61.1.11.
2.2.61.1.6
Při posuzování stupně toxicity se musí vzít v úvahu zkušenosti z případů otrav osob, jakož i zvláštní vlastnosti posuzované látky, jako kapalný stav, vysoká těkavost, zvláštní pravděpodobnost příjmu pokožkou a zvláštní biologické účinky.
2.2.61.1.7
Pokud nejsou zkušenosti z pozorování učiněných na člověku, posoudí se stupeň toxicity z vyhodnocených výsledků pokusů na zvířatech podle následující tabulky:
Obalová skupina| Toxicita při požití LD50 (mg/kg)| Toxicita při absorpci pokožkou LD50 (mg/kg)| Toxicita při vdechnutí prachu a mlhy LC50 (mg/l)
---|---|---|---
I| ≤ 5,0| ≤ 50| ≤ 0,2
II| > 5,0 a ≤ 50| > 50 a ≤200| >0,2 a ≤ 2,0
llla| > 50 a ≤ 300| > 200 a ≤ 1000| >2,0 a ≤ 4,0
a
Slzotvorné látky musí být přiřazeny k obalové skupině II, i když údaje o jejich toxicitě odpovídají kritériím obalové skupiny III.
2.2.61.1.7.1
Jestliže látka vykazuje při dvou nebo více různých způsobech příjmu různé hodnoty toxicity, použije se pro klasifikaci nejvyšší hodnota toxicity.
2.2.61.1.7.2
Látky, které splňují kritéria třídy 8 a vykazují toxicitu při vdechnutí prachu a mlhy (LC50) odpovídající obalové skupině I, se mohou zařadit do třídy 6.1 jen tehdy, pokud zároveň toxicita při požití nebo při absorpci pokožkou odpovídá alespoň obalové skupině I nebo II. V opačném případě se látka, pokud je to potřeba, musí přiřadit ke třídě 8 (viz 2.2.8.1.5]
2.2.61.1.7.3
Tato kritéria pro toxicitu při vdechnutí prachu a mlhy spočívají na hodnotách LC50 při době pokusu jedné hodiny a tyto hodnoty musí být také použity, pokud jsou k dispozici. Jsou-li však k dispozici jen hodnoty LC50 4-hodinového pokusu, mohou být takové hodnoty vynásobeny čtyřmi a výsledek pak může nahradit výše uvedené kritérium, tzn., že čtyřnásobná hodnota LC50 (4 hodiny) se považuje za ekvivalentní hodnotě LC50 (1 hodina).
Toxicita při vdechnutí par
2.2.61.1.8
Kapaliny, které vylučují toxické páry, je třeba přiřadit do následujících skupin, kde písmeno „V“ představuje koncentraci nasycené páry (prchavost) (v ml/m3 vzduchu) při 20° C a normálním atmosférickém tlaku.
| Obalová skupina|
---|---|---
velmi toxické látky| I| Pokud V ≥ 10 LC50 a LC50 ≤ 1 000 ml/m3
toxické látky| II| Pokud V ≥ LC50 a LC50 ≤ 3 000 ml/m3 a nejsou splněna kritéria pro obalovou skupinu I.
slabě toxické látky| llla| Pokud V ≥ 1/5 LC50 a LC50 ≤ 5 000 ml/m3 a nejsou splněna kritéria pro obalovou skupinu I a II.
a
Slzotvorné látky musí být přiřazeny k obalové skupině II, i když údaje o jejich toxicitě odpovídají kritériím obalové skupiny III.
Tato kritéria toxicity při vdechnutí par spočívají na hodnotách LC50 při době pokusu 1 hodiny a tyto hodnoty musí být také použity, jsou-li k dispozici.
Jsou-li však k dispozici jen hodnoty LC50 ze 4-hodinového pokusu, mohou být takové hodnoty vynásobeny dvěma a výsledek může pak nahradit výše uvedená kritéria, tzn. dvojnásobná hodnota LC50 (4 hodiny) se považuje za ekvivalent k hodnotě LC50 (1 hodina).
Dělící čáry obalových skupin - toxicita při vdechnutí par
Na tomto vyobrazení jsou pro usnadnění zařazení kritéria znázorněna graficky. Z důvodů jen přibližné přesnosti grafického znázornění musí se však látky, které leží v blízkosti nebo přímo na dělící čáře, přezkoušet pomocí číselných kritérií.
Směsi kapalných látek
2.2.61.1.9
Směsi kapalných látek, které jsou při vdechnutí toxické, je třeba přiřadit k obalovým skupinám podle těchto kritérií:
2.2.61.1.9.1
Je-li hodnota LC50 pro každou toxickou látku, která je částí směsi, známa, lze určit obalovou skupinu následovně:
(a)
výpočet hodnoty LC50 směsi:
ěLC50(směs)=1∑i=1nfiLC50i
kde:
fi = molární zlomek i-té části směsi
LC50i = střední smrtelná koncentrace i-té části v ml/m3
(b)
výpočet prchavosti každé části směsi:
Vi=Pi×106101,3v ml/m3
kde:
Pi = parciální tlak i-té části v kPa při 20° C a při normálním atmosférickém tlaku
(c)
výpočet poměru prchavosti k hodnotě LC50:
R=∑i=1nViLC50i
(d)
vypočítané hodnoty pro LC50 (směs) a R pak slouží k určení obalové skupiny směsi:
Obalová skupina I:| R ≥ 10 a LC50 (směs) ≤ 1000 ml/m3
---|---
Obalová skupina II:| R ≥ 1 a LC50 (směs) ≤ 3000 ml/m3 a jestliže směs nesplňuje kritéria obalové skupiny I
Obalová skupina III:| R ≥ 1/5 a LC50 (směs) ≤ 5000 ml/m3 a jestliže směs nesplňuje kritéria obalové skupiny I nebo II.
2.2.61.1.9.2
Není-li hodnota LC50 toxických komponentů známa, lze směs přiřadit k jedné z obalových skupin na základě dále popsaných zjednodušených zkoušek prahové toxicity. V takovém případě musí být určena a pro přepravu směsi použita nejpřísnější obalová skupina.
2.2.61.1.9.3
Směs bude přiřazena k obalové skupině I jen tehdy, jestliže splňuje obě následující kritéria:
(a)
Vzorek kapalné směsi se rozpráší a rozředí se vzduchem tak, že vznikne zkušební ovzduší o 1000 ml/m3 rozprášené směsi ve vzduchu. 10 bílých krys (5 samečků a 5 samiček) se nechá v tomto zkušebním ovzduší po dobu 1 hodiny a následně se budou 14 dnů pozorovat. Jestliže nejméně 5 pokusných zvířat v průběhu sledovaného období 14 dnů uhyne, lze se domnívat, že směs má hodnotu LC50 rovnou nebo menší než 1000 ml/m3.
(b)
Vzorek páry v rovnováze s kapalnou směsí se zředí devítinásobným objemem vzduchu, čímž se vytvoří zkušební ovzduší. 10 bílých krys (5 samečků a 5 samiček) se nechá v tomto zkušebním ovzduší po dobu 1 hodiny a následně se budou 14 dnů pozorovat. Jestliže nejméně 5 pokusných zvířat v průběhu sledovaného období 14 dnů uhyne, lze se domnívat, že směs má prchavost, která je rovna nebo větší než desetinásobná hodnota LC50 směsi.
2.2.61.1.9.4
Směs bude přiřazena k obalové skupině II jen tehdy, jestliže splňuje obě následující kritéria, ne však kritéria pro obalovou skupinu I:
(a)
Vzorek kapalné směsi se rozpráší a rozředí se vzduchem tak, že vznikne zkušební ovzduší o 3000 ml/m3 rozprášené směsi ve vzduchu. 10 bílých krys (5 samečků a 5 samiček) se nechá v tomto zkušebním ovzduší po dobu 1 hodiny a následně se budou 14 dnů pozorovat. Jestliže nejméně 5 pokusných zvířat v průběhu sledovaného období 14 dnů uhyne, lze se domnívat, že směs má hodnotu LC50 rovnou nebo menší než 3000 ml/m3.
(b)
Vzorek páry v rovnováze s kapalnou směsí se použije k vytvoření zkušebního ovzduší. 10 bílých krys (5 samečků a 5 samiček) se nechá v tomto zkušebním ovzduší po dobu 1 hodiny a následně se budou 14 dnů pozorovat. Jestliže nejméně 5 pokusných zvířat v průběhu sledovaného období 14 dnů uhyne, lze se domnívat, že směs má prchavost, která je rovna nebo větší než hodnota LC50 směsi.
2.2.61.1.9.5
Směs bude přiřazena k obalové skupině III jen tehdy, jestliže splňuje obě následující kritéria, ne však kritéria pro obalové skupiny I nebo II.
(a)
Vzorek kapalné směsi se rozpráší a rozředí se vzduchem tak, že vznikne zkušební ovzduší o 5000 ml/m3 rozprášené směsi ve vzduchu. 10 bílých krys (5 samečků a 5 samiček) se nechá v tomto zkušebním ovzduší po dobu 1 hodiny a následně se budou 14 dnů pozorovat. Jestliže nejméně 5 pokusných zvířat v průběhu sledovaného období 14 dnů uhyne, lze se domnívat, že směs má hodnotu LC50 rovnou nebo menší než 5000 ml/m3.
(b)
Změří se koncentrace par (prchavost) kapalné směsi; je-li rovna nebo větší než 1000 ml/m3, lze se domnívat, že směs má prchavost, která je rovna nebo větší než 1/5 hodnoty LC50 směsi.
Metody výpočtu toxicity směsí při požití a při absorpci pokožkou
2.2.61.1.10
Pro zařazení směsí třídy 6.1 a jejich přiřazení k vhodné obalové skupině podle kritérií pro toxicitu při požití a při absorpci pokožkou (viz 2.2.61.1.3) je nutné vypočítat akutní hodnotu LD50 směsi.
2.2.61.1.10.1
Pokud směs obsahuje pouze jednu účinnou látku, jejíž hodnota LD50 je známa, lze při chybějících spolehlivých údajích o akutní toxicitě při požití a při absorpci pokožkou u směsi, která má být přepravena, vypočítat hodnotu LD50 při požití a při absorpci pokožkou následovně:
říúčéáíúčéáLD50přípravku=LD50účinné látky×100podíl účinné látky (% hm.)
2.2.61.1.10.2
Pokud směs obsahuje více než jednu účinnou látku, mohou být použity tři možné metody pro výpočet hodnoty LD50 při požití a při absorpci pokožkou. Je třeba upřednostnit metodu, kterou se získají spolehlivé údaje pro akutní toxicitu při požití a při absorpci pokožkou konkrétní směsi, která se má přepravovat. Pokud nejsou spolehlivé přesné údaje k dispozici, je třeba použít jedné z následujících metod:
(a)
zařadit přípravek podle nejnebezpečnější složky směsi, jakoby tato složka byla přítomna ve stejné koncentraci jako je celková koncentrace všech účinných složek; nebo
(b)
použít vzorce
CATA+CBTB+…+CZTZ=100TM
kde:
C = koncentrace v procentech složek A, B, …ꓺ Z směsi;
T = hodnota LD50 při požití složek A, B, …ꓺ Z;
TM = hodnota LD50 při požití směsi.
POZNÁMKA.: Tento vzorec lze také použít pro toxicitu při absorpci pokožkou, za předpokladu, že tyto informace jsou k dispozici ve stejné formě pro všechny složky. Použití tohoto vzorce nezohledňuje případné jevy stupňování nebo ochrany.
Klasifikace pesticidů
2.2.61.1.11
Všechny účinné látky pesticidů a jejich přípravky, u kterých jsou známy hodnoty LC50 a/nebo LD50 a které jsou zařazeny do třídy 6.1, musí být přiřazeny podle kritérií uvedených v 2.2.61.1.6 až 2.2.61.1.9 k odpovídajícím obalovým skupinám. Látky a přípravky, které vykazují vedlejší nebezpečí, musí být zařazeny podle tabulky převažujících nebezpečí v pododdíle 2.1.3.10 s přiřazením k odpovídajícím obalovým skupinám.
2.2.61.1.11.1
Není-li pro přípravek pesticidů známa hodnota LD50 pro požití nebo absorpci pokožkou, avšak je známa hodnota LD50 jeho účinné(ých) složky(ek), může být hodnota LD50 přípravku zjištěna použitím postupu uvedeného v 2.2.61.1.10.
POZNÁMKA.: Údaje o toxicitě týkající se hodnoty LD50 určitého počtu běžných pesticidů lze nalézt v nejnovějším vydání dokumentu „The WHO Recommended Classification of Pesticides by Hazard and Guidelines to Classification“, který je možno si obstarat u Světové zdravotnické organizace (WHO) na adrese: International Programme on Chemical Safety, World Health Organisation (WHO), CH-1211, Geneva 21, Švýcarsko. Zatímco tento dokument může být použit jako zdroj dat pro hodnoty LD50 pesticidů, jeho klasifikační systém není možno použit pro účely zařazování pesticidů pro přepravu nebo pro jejich přiřazení k obalovým skupinám, které musejí odpovídat ustanovením ADR.
2.2.61.1.11.2
Oficiální pojmenování pro přepravu pesticidu se volí na základě aktivní složky, fyzikálního stavu pesticidu a všech vedlejších nebezpečí, které by mohl představovat (viz oddíl oddíl 3.1.2).
2.2.61.1.12
Jestliže látky třídy 6.1 vlivem příměsí spadají do jiných kategorií nebezpečnosti než těch, do kterých patří látky jmenovitě uvedené v tabulce A kapitoly 3.2, přiřadí se tyto směsi nebo roztoky k položkám, ke kterým na základě svého skutečného nebezpečí patří.
POZNÁMKA: K zařazování roztoků a směsí (jako jsou přípravky a odpady) viz také oddíl 2.1.3.
2.2.61.1.13
Na základě kritérií uvedených v 2.2.61.1.6 až 2.2.61.1.11 se může také zjistit, zda je jmenovitě uvedený roztok nebo jmenovitě uvedená směs, popřípadě roztok nebo směs, která obsahuje jmenovitě uvedenou látku, takové povahy, že tento roztok nebo tato směs nepodléhá ustanovením pro tuto třídu.
2.2.61.1.14
Látky, roztoky a směsi, s výjimkou látek a přípravků používaných jako pesticidy, které neodpovídají kritériím směrnic 67/548/EHS3 nebo 1999/45/ES4 v jejich platném znění a které proto nejsou zařazeny jako velmi toxické, toxické nebo zdraví škodlivé podle těchto směrnic v jejich platném znění, mohou být považovány za látky nepatřící do třídy 6.1.
2.2.61.2
Látky nepřipuštěné k přepravě
2.2.61.2.1
Chemicky nestálé látky třídy 6.1 je dovoleno přepravovat jen tehdy, jestliže byla učiněna potřebná opatření k zabránění jejich nebezpečnému rozkladu nebo polymeraci během přepravy. Za tímto účelem je zejména nutno dbát na to, aby nádoby a cisterny neobsahovaly látky, které by mohly takové reakce vyvolat.
2.2.61.2.2
Následující látky a směsi nejsou připuštěny k přepravě:
-
kyanovodík (bezvodý nebo v roztoku), který neodpovídá popisům UN čísel 1051, 1613,1614 a 3294,
-
karbonyly kovů s bodem vzplanutí nižším než 23° C, jiné než UN 1259 TETRAKARBONYL NIKLU a UN 1994 PENTAKARBONYL ŽELEZA,
-
2,3,7,8-TETRACHLORDIBENZO-1,4-DIOXIN (TCDD) v koncentracích, které se považují podle kritérií v 2.2.61.1.7 za velmi toxické,
-
UN 2249 DICHLORDIMETHYLETHER, SYMETRICKÝ,
-
přípravky fosfidů bez přísad, které zabraňují vývinu toxických hořlavých plynů.
2.2.61.3
Seznam hromadných položek
| | Klasifikační kód| UN- číslo| Pojmenování látek nebo předmětů
---|---|---|---|---
Toxické látky bez vedlejšího nebezpečí| |
| | 1583| CHLORPIKRIN, SMĚS, J.N.
1602| BARVIVO, KAPALNÉ, TOXICKÉ, J.N. nebo
1602| MEZIPRODUKT PŘI VÝROBĚ BARVIV, KAPALNÝ, TOXICKÝ, J.N.
1693| LÁTKA PRO PŘÍPRAVU SLZNÉHO PLYNU, KAPALNÁ, J.N.
1851| LÉČIVA, KAPALNÁ, TOXICKÁ, J.N.
2206| ISOKYANÁTY, TOXICKÉ, J.N. nebo
2206| ISOKYANÁT, ROZTOK, TOXICKÝ, J.N.
| kapalnéa| T1| 3140| ALKALOIDY, KAPALNÉ, J.N. nebo
3140| SOLI ALKALOIDŮ, KAPALNÉ, J.N.
3142| PROSTŘEDEK DEZINFEKČNÍ, KAPALNÝ, TOXICKÝ, J.N.
3144| SLOUČENINA NIKOTINU, KAPALNÁ, J.N. nebo
3144| PŘÍPRAVKY, NIKOTINOVÉ, KAPALNÉ, J.N.
3172| TOXINY, ZÍSKANÉ Z ŽIVÝCH ORGANISMŮ, KAPALNÉ, J.N.
3276| NITRILY, TOXICKÉ, J.N.
3278| SLOUČENINA FOSFORU ORGANICKÁ, TOXICKÁ, KAPALNÁ, J.N.
3381| LÁTKA TOXICKÁ PŘI VDECHOVÁNÍ, KAPALNÁ, J.N., s inhalační toxicitou nejvýše 200 ml/m3 a nasycenou koncentrací par nejméně 500 LC50
3382| LÁTKA TOXICKÁ PŘI VDECHOVÁNÍ, KAPALNÁ, J.N., s inhalační toxicitou nejvýše 1000 ml/m3 a nasycenou koncentrací par nejméně 10 LC50
2810| LÁTKA TOXICKÁ, KAPALNÁ, ORGANICKÁ, J.N.
organické| |
| | | 1544| ALKALOIDY, TUHÉ, J.N. nebo
1544| SOLI ALKALOIDŮ, TUHÉ, J.N.
1601| PROSTŘEDEK DEZINFEKČNÍ, TUHÝ, TOXICKÝ, J.N.
1655| SLOUČENINA NIKOTINU, TUHÁ, J.N.nebo
1655| PŘÍPRAVKY NIKOTINOVÉ, TUHÉ, J.N.
tuhéa, b| T2| 3448| LÁTKA PRO PŘÍPRAVU SLZNÉHO PLYNU, TUHÁ, J.N.
| | 3143| BARVIVO, TUHÉ, TOXICKÉ, J.N. nebo
3143| MEZIPRODUKT PŘI VÝROBĚ BARVIV, TUHÝ, TOXICKÝ, J.N.
3462| TOXINY, ZÍSKANÉ Z ŽIVÝCH ORGANISMŮ, TUHÉ, J.N.
3249| LÉČIVA, TUHÁ, TOXICKÁ, J.N.
3464| SLOUČENINA FOSFORU, ORGANICKÁ, TOXICKÁ, TUHÁ, J.N.
3439| NITRILY, TOXICKÉ, TUHÉ, J.N.
2811| LÁTKA TOXICKÁ, TUHÁ, ORGANICKÁ, J.N.
| |
| | 2026| SLOUČENINA FENYLRTUŤNATÁ, J.N.
2788| SLOUČENINA CÍNU ORGANICKÁ, KAPALNÁ, J.N.
Organokovovéc, d| | T3| |
| | 3146| SLOUČENINA CÍNU ORGANICKÁ, TUHÁ, J.N.
3280| SLOUČENINA ARSENU, ORGANICKÁ, KAPALNÁ, J.N.
3465| SLOUČENINA ARSENU, ORGANICKÁ, TUHÁ, J.N.
3281| KARBONYLY KOVŮ, KAPALNÉ, J.N.
3466| KARBONYLY KOVŮ, TUHÉ, J.N.
3282| SLOUČENINA ORGANOKOVOVÁ, TOXICKÁ, KAPALNÁ, J.N.
3467| SLOUČENINA ORGANOKOVOVÁ, TOXICKÁ, TUHÁ, J.N.
| |
| | 1556| SLOUČENINA ARSENU, KAPALNÁ, J.N. anorganická, zahrnující arseničnany, j.n., arsenitany, j.n. a sulfidy arsenu, j.n.
1935| KYANID, ROZTOK, J.N.
| Kapalnée| T4| 2024| SLOUČENINA RTUTI, KAPALNÁ, J.N.
| 3141| SLOUČENINA ANTIMONU, ANORGANICKÁ, KAPALNÁ, J.N.
3440| SLOUČENINA SELENU, KAPALNÁ, J.N.
3381| LÁTKA TOXICKÁ PŘI VDECHOVÁNÍ, KAPALNÁ, J.N., s inhalační toxicitou nejvýše 200 ml/m3 a nasycenou koncentrací par nejméně 500 LC50
3382| LÁTKA TOXICKÁ PŘI VDECHOVÁNÍ, KAPALNÁ, J.N., s inhalační toxicitou nejvýše 1000 ml/m3 a nasycenou koncentrací par nejméně 10 LC50
3287| LÁTKA TOXICKÁ, KAPALNÁ, ANORGANICKÁ, J.N.
|
| 1549| SLOUČENINA ANTIMONU, ANORGANICKÁ, TUHÁ, J.N.
anorganické| 1557| SLOUČENINA ARSENU, TUHÁ,J.N. anorganická, zahrnující arseničnany, j.n., arsenitany, j.n. a sulfidy arsenu, j.n.
| 1564| SLOUČENINA BARYA, J.N.
1566| SLOUČENINA BERYLIA, J.N.
1588| KYANIDY ANORGANICKÉ, TUHÉ, J.N.
1707| SLOUČENINA THALIA, J.N.
2025| SLOUČENINA RTUTI, TUHÁ, J.N.
Tuhé f, g| T5| 2291| SLOUČENINA OLOVA, ROZPUSTNÁ, J.N.
| | 2570| SLOUČENINA KADMIA
2630| SELENANY nebo
2630| SELENIČITANY
2856| HEXAFLUOROKŘEMIČITANY, J.N.
3283| SLOUČENINA SELENU, TUHÁ, J.N.
3284| SLOUČENINA TELURU, J.N.
3285| SLOUČENINA VANADU, J.N.
3288| LÁTKA TOXICKÁ, TUHÁ, ANORGANICKÁ, J.N.
| |
| | 2992| PESTICID - KARBAMÁT, KAPALNÝ, TOXICKÝ
2994| PESTICID NA BÁZI ARSENU, KAPALNÝ, TOXICKÝ
2996| PESTICID-ORGANICKÁ SLOUČENINA CHLORU, KAPALNÝ, TOXICKÝ
2998| PESTICID - TRIAZIN, KAPALNÝ, TOXICKÝ
3006| PESTICID - THIOKARBAMÁT, KAPALNÝ, TOXICKÝ
3010| PESTICID NA BÁZI MĚDI, KAPALNÝ, TOXICKÝ
3012| PESTICID NA BÁZI RTUTI, KAPALNÝ, TOXICKÝ
| Kapalnéh| T6| 3014| PESTICID-SUBSTITUOVANÝ NITROFENOL, KAPALNÝ, TOXICKÝ
| 3016| PESTICID - BIPYRIDYL, KAPALNÝ, TOXICKÝ
3018| PESTICID-ORGANICKÁ SLOUČENINA FOSFORU, KAPALNÝ, TOXICKÝ
3020| PESTICID-ORGANICKÁ SLOUČENINA CÍNU, KAPALNÝ, TOXICKÝ
3026| PESTICID-DERIVÁT KUMARINU, KAPALNÝ, TOXICKÝ
3348| PESTICID-DERIVÁT KYSELINY FENOXYOCTOVÉ, KAPALNÝ, TOXICKÝ
Pesticidy| 3352| PESTICID-PYRETHROID, KAPALNÝ, TOXICKÝ
| 2902| PESTICID,KAPALNÝ,
TOXICKÝ, J.N.
|
| 2757| PESTICID-KARBAMÁT, TUHÝ, TOXICKÝ
2759| PESTICID NA BÁZI ARSENU, TUHÝ, TOXICKÝ
2761| PESTICID-ORGANICKÁ SLOUČENINA CHLORU, TUHÝ, TOXICKÝ
2763| PESTICID NA BÁZI TRIAZINU, TUHÝ, TOXICKÝ
2771| PESTICID NA BÁZI THIOKARBAMÁTU, TUHÝ, TOXICKÝ
2775| PESTICID NA BÁZI MĚDI, TUHÝ, TOXICKÝ
2777| PESTICID NA BÁZI RTUTI, TUHÝ, TOXICKÝ
2779| PESTICID-SUBSTITUOVANÝ NITROFENOL, TUHÝ, TOXICKÝ
2781| PESTICID NA BÁZI BIPYRIDYLU, TUHÝ, TOXICKÝ
Tuhé h| T7| |
| | 2783| PESTICID-ORGANICKÁ SLOUČENINA FOSFORU, TUHÝ, TOXICKÝ
2786| PESTICID-ORGANICKÁ SLOUČENINA CÍNU, TUHÝ, TOXICKÝ
3027| PESTICID-DERIVÁT KUMARINU, TUHÝ, TOXICKÝ
3048| PESTICID - FOSFID HLINÍKU
3345| PESTICID-DERIVÁT KYSELINY FENOXYOCTOVÉ, TUHÝ, TOXICKÝ
3349| PESTICID-PYRETHROID, TUHÝ
2588| PESTICID, TUHÝ, TOXICKÝ, J.N.
| |
Vzorky| | T8| 3315| VZOREK CHEMICKÝ, TOXICKÝ
| |
| | 3243| LÁTKY TUHÉ, OBSAHUJÍCÍ TOXICKOU KAPALNOU LÁTKU, J.N.
jiné toxické látky i| | T9
| |
| 3071| THIOLY (merkaptany), KAPALNÉ, TOXICKÉ, HOŘLAVÉ, J.N. nebo
3071| SMĚSI THIOLŮ (merkaptanů), KAPALNÉ, TOXICKÉ, HOŘLAVÉ, J.N.
| kapalnéj,k| TF1| 3080| ISOKYANÁTY, TOXICKÉ, HOŘLAVÉ, J.N. nebo
3080| ISOKYANÁT, ROZTOK, TOXICKÝ, HOŘLAVÝ, J.N.
3275| NITRILY, TOXICKÉ, HOŘLAVÉ, J.N.
3279| SLOUČENINA FOSFORU ORGANICKÁ, TOXICKÁ, HOŘLAVÁ, J.N.
3383| LÁTKA TOXICKÁ PŘI VDECHOVÁNÍ, KAPALNÁ, HOŘLAVÁ, J.N., s inhalační toxicitou nejvýše 200 ml/m3 a nasycenou koncentrací par nejméně 500 LC50
3384| LÁTKA TOXICKÁ PŘI VDECHOVÁNÍ, KAPALNÁ, HOŘLAVÁ, J.N., s inhalační toxicitou nejvýše 1000 ml/m3 a nasycenou koncentrací par nejméně 10 LC50
2929| LÁTKA TOXICKÁ, KAPALNÁ, HOŘLAVÁ, ORGANICKÁ, J.N.
hořlavé TF| |
| | 2991| PESTICID-KARBAMÁT, KAPALNÝ, TOXICKÝ, HOŘLAVÝ
2993| PESTICID NA BÁZI ARSENU, KAPALNÝ, TOXICKÝ, HOŘLAVÝ
2995| PESTICID-ORGANICKÁ SLOUČENINA CHLORU, KAPALNÝ, TOXICKÝ, HOŘLAVÝ
2997| PESTICID - TRIAZIN, KAPALNÝ, TOXICKÝ, HOŘLAVÝ
3005| PESTICID - THIOKARBAMÁT, KAPALNÝ, TOXICKÝ, HOŘLAVÝ
3009| PESTICID NA BÁZI MĚDI, KAPALNÝ, TOXICKÝ, HOŘLAVÝ,
3011| PESTICID NA BÁZI RTUTI, KAPALNÝ, TOXICKÝ, HOŘLAVÝ
pesticidy, kapalné (bod vzplanutí nejméně 23° C )| TF2| 3013| PESTICID SUBSTITUOVANÝ NITROFENOL, KAPALNÝ, TOXICKÝ, HOŘLAVÝ
3015| PESTICID - BIPYRIDYL, KAPALNÝ, TOXICKÝ, HOŘLAVÝ
3017| PESTICID-ORGANICKÁ SLOUČENINA FOSFORU, KAPALNÝ, TOXICKÝ, HOŘLAVÝ
3019| PESTICID-ORGANICKÁ SLOUČENINA CÍNU, KAPALNÝ, TOXICKÝ, HOŘLAVÝ
3025| PESTICID-DERIVÁT KUMARINU, KAPALNÝ, TOXICKÝ, HOŘLAVÝ
3347| PESTICID-DERIVÁT KYSELINY FENOXYOCTOVÉ, KAPALNÝ, TOXICKÝ
3351| PESTICID-PYRETHROID, KAPALNÝ, TOXICKÝ, HOŘLAVÝ
2903| PESTICID KAPALNÝ, TOXICKÝ, HOŘLAVÝ, J.N.
|
| 1700| SVÍCE SLZOTVORNÉ
tuhé| TF3| |
| | 2930| LÁTKA TOXICKÁ, TUHÁ, HOŘLAVÁ, ORGANICKÁ, J.N.
|
tuhé, schopné samoohřevu c| TS| 3124| LÁTKA TOXICKÁ, TUHÁ, SCHOPNÁ SAMOOHŘEVU, J.N.
|
| kapalné| TW1| 3385| LÁTKA TOXICKÁ PŘI VDECHOVÁNÍ, KAPALNÁ, REAGUJÍCÍ S VODOU, J.N., s inhalační toxicitou nejvýše 200 ml/m3 a nasycenou koncentrací par nejméně 500 LC50
3386| LÁTKA TOXICKÁ PŘI VDECHOVÁNÍ, KAPALNÁ, REAGUJÍCÍ S VODOU, J.N., s inhalační toxicitou nejvýše 1000 ml/m3 a nasycenou koncentrací par nejméně 10 LC50
3123| LÁTKA TOXICKÁ, KAPALNÁ, REAGUJÍCÍ S VODOU, J.N.
|
reagující s vodoud TW| tuhé n| TW2| 3125| LÁTKA TOXICKÁ, TUHÁ, REAGUJÍCÍ S VODOU, J.N.
|
podporující hořeníl TO| kapalné| TO1| 3387| LÁTKA TOXICKÁ PŘI VDECHOVÁNÍ, KAPALNÁ, PODPORUJÍCÍ HOŘENÍ, J.N., s inhalační toxicitou nejvýše 200 ml/m3 a nasycenou koncentrací par nejméně 500 LC50
| 3388| LÁTKA TOXICKÁ PŘI VDECHOVÁNÍ, KAPALNÁ, PODPORUJÍCÍ HOŘENÍ, J.N., s inhalační toxicitou nejvýše 1000 ml/m3 a nasycenou koncentrací par nejméně 10 LC50
3122| LÁTKA TOXICKÁ, KAPALNÁ, PŮSOBÍCÍ JAKO OXIDAČNÍ ČINIDLO, J.N.
|
tuhé| TO2| 3086| LÁTKA TOXICKÁ, TUHÁ, PODPORUJÍCÍ HOŘENÍ, J.N.
|
| kapalné| TC1| 3277| CHLORFORMIÁTY, TOXICKÉ, ŽÍRAVÉ, J.N.
| organické| 3361| CHLORSILANY, TOXICKÉ, ŽÍRAVÉ, J.N.
3389| LÁTKA TOXICKÁ PŘI VDECHOVÁNÍ, KAPALNÁ, ŽÍRAVÁ, J.N., s inhalační toxicitou nejvýše 200 ml/m3 a nasycenou koncentrací par nejméně 500 LC50
3390| LÁTKA TOXICKÁ PŘI VDECHOVÁNÍ, KAPALNÁ, ŽÍRAVÁ, J.N., s inhalační toxicitou nejvýše 1000 ml/m3 a nasycenou koncentrací par nejméně 10 LC50
2927| LÁTKA TOXICKÁ, KAPALNÁ, ŽÍRAVÁ, ORGANICKÁ, J.N.
|
žíravé m TC| tuhé| TC2| 2928| LÁTKA TOXICKÁ, TUHÁ, ŽÍRAVÁ, ORGANICKÁ, J.N.
| |
| kapalné| TC3| 3389| LÁTKA TOXICKÁ PŘI VDECHOVÁNÍ, KAPALNÁ, ŽÍRAVÁ, J.N., s inhalační toxicitou nejvýše 200 ml/m3 a nasycenou koncentrací par nejméně 500 LC50
3390| LÁTKA TOXICKÁ PŘI VDECHOVÁNÍ, KAPALNÁ, ŽÍRAVÁ, J.N., s inhalační toxicitou nejvýše 1000 ml/m3 a nasycenou koncentrací par nejméně 10 LC50
3289| 'LÁTKA TOXICKÁ, KAPALNÁ, ŽÍRAVÁ, ANORGANICKÁ, J.N.
anorganické| |
| tuhé| TC4| 3290| LÁTKA TOXICKÁ, TUHÁ, ŽÍRAVÁ, ANORGANICKÁ, J.N.
|
hořlavé, žíravé TFC| 2742| CHLORKARBONÁTY (CHLORFORMÁTY), TOXICKÉ, ŽÍRAVÉ, HOŘLAVÉ, J.N.
3362| CHLORSILANY, TOXICKÉ, ŽÍRAVÉ, HOŘLAVÉ, J.N.
3488| LÁTKA TOXICKÁ PŘI VDECHOVÁNÍ, KAPALNÁ, HOŘLAVÁ, ŽÍRAVÁ, J.N., s inhalační toxicitou nejvýše 200 ml/m3 a nasycenou koncentrací par nejméně 500 LC50
3489| LÁTKA TOXICKÁ PŘI VDECHOVÁNÍ, KAPALNÁ, HOŘLAVÁ, ŽÍRAVÁ, J.N., s inhalační toxicitou nejvýše 1000 ml/m3 a nasycenou koncentrací par nejméně 10 LC50
3492| LÁTKA TOXICKÁ PŘI VDECHOVÁNÍ, KAPALNÁ, ŽÍRAVÁ, HOŘLAVÁ, J.N., s inhalační toxicitou nejvýše 200 ml/m3 a nasycenou koncentrací par nejméně 500 LC50.
3493| LÁTKA TOXICKÁ PŘI VDECHOVÁNÍ, KAPALNÁ, ŽÍRAVÁ, HOŘLAVÁ, J.N., s inhalační toxicitou nejvýše 1000 ml/m3 a nasycenou koncentrací par nejméně 10 LC50.
|
| 3490| LÁTKA TOXICKÁ PŘI VDECHOVÁNÍ, KAPALNÁ, REAGUJÍCÍ S VODOU, HOŘLAVÁ, J.N., s inhalační toxicitou nejvýše 200 ml/m3 a nasycenou koncentrací par nejméně 500 LC50
hořlavé, reagující s vodou TFW| 3491| LÁTKA TOXICKÁ PŘI VDECHOVÁNÍ, KAPALNÁ, REAGUJÍCÍ S VODOU, HOŘLAVÁ, J.N., s inhalační toxicitou nejvýše 1000 ml/m3 a nasycenou koncentrací par nejméně 10 LC50
POZNÁMKY:
a
Látky a přípravky obsahující alkaloidy nebo nikotin používané jako pesticidy jsou přiřazeny pod UN 2588 PESTICID, TUHÝ, TOXICKÝ, J.N., UN 2902 PESTICID, KAPALNÝ, TOXICKÝ, J.N. nebo UN 2903 PESTICID, KAPALNÝ, TOXICKÝ, HOŘLAVÝ, J.N.
b
Účinné látky, jakož i “přípravky nebo směsi látek určených pro laboratorní a pokusné účely, jakož i k výrobě farmaceutických výrobků, s jinými látkami musí být zařazeny podle své toxicity (viz 2.2.61.1.7 až 2.2.61.1.11).
c
Slabě toxické látky schopné samoohřevu a samozápalné organokovové sloučeniny jsou látkami třídy 4.2.
d
Slabě toxické látky reagující s vodou a organokovové sloučeniny reagující s vodou jsou látkami třídy 4.3.
e
Fulminát rtuťnatý, navlhčený, s nejméně 20 % hm. vody nebo směsi alkoholu a vody je látkou třídy 1, UN číslo 0135.
f
Ferikyanidy, ferokyanidy, jakož i thiokyanatany alkalické a amonné nepodléhají ustanovením ADR.
g
Olověné soli a olověná barviva, které smíchány v poměru 1 : 1000 s kyselinou chlorovodíkovou 0,07 M a míchány po dobu jedné hodiny při teplotě 23° C ± 2° C vykazují rozpustnost nejvýše 5 %, nepodléhají ustanovením ADR.
h
Předměty napuštěné tímto pesticidem, jako jsou lepenkové podložky, papírové proužky, kuličky vaty, plastové fólie, v hermeticky uzavřených obalech nepodléhají ustanovením ADR.
i
Směsi tuhých látek, které nepodléhají ustanovením ADR, a toxických kapalných látek mohou být přepravovány pod UN číslem 3243, bez toho, že by se předtím použila klasifikační kritéria pro třídu 6.1, za podmínky, že v době nakládky látky nebo uzavírání obalu, kontejneru nebo dopravní jednotky není vidět žádná uvolněná kapalina. Každý obal musí odpovídat konstrukčnímu typu, který úspěšně obstál při zkoušce těsnosti pro obalovou skupinu II. Tato položka nesmí být použita pro tuhé látky, které obsahují kapalnou látku obalové skupiny I.
j
Velmi toxické nebo toxické hořlavé kapalné látky s bodem vzplanutí pod 23° C -vyjma látek, které jsou při vdechnutí velmi toxické, tzn. UN čísel 1051, 1092, 1098, 1143, 1163, 1182, 1185, 1238, 1239, 1244, 1251, 1259, 1613, 1614, 1695, 1994, 2334, 2382, 2407, 2438, 2480, 2482, 2484, 2485, 2606, 2929, 3279 a 3294 - jsou látkami třídy 3.
k
Slabě toxické hořlavé kapalné látky s bodem vzplanutí od 23° C do 60° C, včetně limitních hodnot, s výjimkou látek a přípravků sloužících jako pesticidy, jsou látkami třídy 3.
l
Slabě toxické látky podporující hoření jsou látkami třídy 5.1.
m
Slabě toxické a slabě žíravé látky jsou látkami třídy 8.
n
Fosfidy kovů přiřazené k UN číslům 1360, 1397, 1432, 1714, 2011 a 2013 jsou látkami třídy 4.3.
2.2.62
Třída 6.2 Infekční látky
2.2.62.1
Kritéria
2.2.62.1.1
Název třídy 6.2 zahrnuje látky schopné vyvolat nákazu. Pro účely ADR jsou infekčními látkami ty látky, o kterých je známo nebo lze důvodně předpokládat, že obsahují původce nemocí. Původci nemocí jsou definováni jako mikroorganismy (včetně bakterií, virů, rickettsií, parazitů a plísní) a jiní činitelé, jako jsou phony, které(kteří) mohou způsobit onemocnění u lidí nebo zvířat.
POZNÁMKA 1
: Geneticky změněné mikroorganismy a organismy, biologické produkty, diagnostické vzorky a infikovaná živá zvířata se zařadí do této třídy, jestliže splňují podmínky pro tuto třídu.
POZNÁMKA 2
: Toxiny z rostlin, zvířat nebo bakterií, které neobsahují žádnou infekční látku nebo organismy, nebo které nejsou obsaženy v infekčních látkách nebo organismech, jsou látkami třídy 6.1, UN číslo 3172 nebo 3462.
2.2.62.1.2
Látky třídy 6.2 jsou rozděleny následovně:
I1| Infekční látky nebezpečné pro lidi
---|---
I2| Infekční látky nebezpečné jen pro zvířata
I3| Klinické odpady
I4| Látky biologické
Definice
2.2.62.1.3
Pro účely ADR se následujícími pojmy rozumí:
„Biologické produkty“ jsou produkty z živých organismů, které se vyrábějí a rozesílají v souladu s předpisy příslušných národních orgánů, které mohou uložit podmínku zvláštních povolení. Biologické produkty se používají buď pro prevenci, léčení nebo diagnostikování nemocí u lidí nebo zvířat, nebo pro vývojové, pokusné nebo výzkumné účely s tím spojené. Zahrnují hotové výrobky nebo meziprodukty, jako očkovací látky, ale nejsou na ně omezeny;
„Kultury“ jsou výsledkem procesu, při kterém se původci nemocí záměrně rozmnožují. Tato definice nezahrnuje lidské nebo zvířecí vzorky od pacientů, jak jsou definovány v tomto odstavci.
„Medicínské nebo klinické odpady“ jsou odpady pocházející z lékařského ošetření zvířat nebo lidí nebo z biologického výzkumu.
„Vzorky od pacientů“ jsou lidské nebo materiály živočišného původu odebrané přímo z lidí nebo zvířat včetně, avšak ne pouze, výkalů, výměšků, krve a jejích složek, tkáně a tkáňových tekutin a části těl, které jsou přepravovány k takovým účelům, jako je výzkum, diagnostika, vyšetření, léčení nemocí a prevence.
Klasifikace
2.2.62.1.4
Infekční látky musí být zařazeny do třídy 6.2 a přiřazeny k UN číslům 2814, 2900, 3291 nebo popřípadě 3373.
Infekční látky se dělí do těchto kategorií:
2.2.62.1.4.1
Kategorie A: Infekční látka, která je přepravována ve formě, která je schopna, dojde-li k vystavení jejímu účinku, způsobit trvalou invaliditu, nemoc ohrožující život nebo smrtelnou nemoc jinak zdravých lidí nebo zvířat. Informativní příklady látek, které splňují tato kritéria, jsou uvedeny v tabulce tohoto odstavce.
POZNÁMKA: Vystavení účinku látky nastane, jestliže látka unikne ven z ochranného obalu a dojde k fyzickému kontaktu s lidmi nebo zvířaty.
(a)
Infekční látky splňující tato kritéria, které způsobují nemoc u lidí, nebo u lidí i zvířat musí být přiřazeny k UN číslu 2814. Infekční látky, které způsobují nemoc jen u zvířat, musí být přiřazeny k UN číslu 2900;
(b)
Přiřazení k UN číslu 2814 nebo k UN číslu 2900 musí být založeno na známých lékařských chorobopisech a známých příznacích nemoci u lidí nebo zvířat, endemických místních podmínkách nebo odborném posouzení individuálního stavu člověka nebo zvířete.
POZNÁMKA 1
: Oficiální pojmenování pro přepravu UN čísla 2814 je LÁTKA INFEKČNÍ, NEBEZPEČNÁ PRO LIDI. Oficiální pojmenování pro přepravu UN čísla 2900 je LÁTKA INFEKČNÍ, NEBEZPEČNÁ pouze PRO ZVÍŘATA.
POZNÁMKA 2
: Následující tabulka není vyčerpávající. Infekční látky, včetně nových nebo nově se objevivších původců nemocí, které nejsou uvedeny v tabulce, avšak které splňují stejná kritéria, musí být přiřazeny ke kategorii A. Kromě toho, je-li pochybnost, zda látka splňuje či nesplňuje tato kritéria, musí být začleněna do kategorie A.
POZNÁMKA 3
: Ty mikroorganismy, které jsou v následující tabulce napsány kurzívou, jsou bakterie, mykoplazmy, rickettsie nebo plísně.
JMENOVITÉ PŘÍKLADY INFEKČNÍCH LÁTEK ZAHRNUTÝCH DO KATEGORIE A V JAKÉKOLI FORMĚ, NENÍ-LI PŘÍMO UVEDENO JINAK (2.2.62.1.4.1)
---
UN číslo a pojmenování| Mikroorganismus
UN2814| Bacillus anthracis (pouze kultury)
Infekční látky nebezpečné pro lidi| Brucella abortus (pouze kultury)
Brucella melitensis (pouze kultury)
Brucella suis (pouze kultury)
Burkholderia mallei – Pseudomonas mallei – vozhřivka (pouze kultury)
Burkholderia pseudomallei – Pseudomonas pseudomallei (pouze kultury)
Chlamydia psittaci – ptačí kmeny (pouze kultury)
Clostridium botulinum (pouze kultury)
Coccidioides immitis (pouze kultury)
Coxiella burnetii (pouze kultury)
virus konžsko-krymské hemoragické horečky
virus dengue (pouze kultury)
virus /americké/ východní koňské encefalomyelitidy (pouze kultury)
Escherichia coli, verotoxigenická (pouze kultury)*
virus Ebola
virus Flexal
Francisella tularensis (pouze kultury)
virus Guanarito
virus Hantaan
Hantaviry vyvolávající hemoragickou horečku s ledvinovým syndromem
virus Hendra
virus hepatitidy B (pouze kultury)
virus herpes B (pouze kultury)
virus lidské imunodeficiencie /HIV/ (pouze kultury)
vysoce patogenní virus moru drůbeže /ptačí chřipky/ (pouze kultury)
virus japonské encefalitidy (pouze kultury)
virus Junin /argentinská hemoragická horečka/
virus horečky Kyasanurského lesa /indická klíšťová horečka/
virus horečky Lassa
virus Machupo /bolivijská hemoragická horečka/
virus Marburg
virus opičích neštovic
Mycobacterium tuberculosis (pouze kultury) *
virus Nipah
virus omské hemoragické horečky
virus poiomyelitidy /dětské obrny/ (pouze kultury)
virus vztekliny /Rabies virus/(pouze kultury)
Rickettsia prowazekii (pouze kultury)
Rickettsia rickettsii (pouze kultury)
virus horečky Rift / Rift Valley/ (pouze kultury)
virus ruské jaro-letní encefalitidy (pouze kultury)
| virus Sabia
Shigella dysenteriae typ 1 (pouze kultury) *
virus klíšťové encefalitidy (pouze kultury)
virus pravých neštovic /Variola/
virus venezuelské koňské encefalomyelitidy (pouze kultury)
virus západní nilské /západonilské/ encefalomyelitidy (pouze kultury)
virus žluté zimnice (pouze kultury)
Yersinia pestis (pouze kultury)
UN 2900| virus afrického moru prasat (pouze kultury)
Infekční látky nebezpečné jen pro zvířata| ptačí paramyxovirus typ 1 – Velogenový virus newcastleské choroby drůbeže(pouze kultury)
virus klasického moru prasat(pouze kultury)
virus slintavky a kulhavky(pouze kultury)
virus nodulární dermatitidy skotu(pouze kultury)
Mycoplasma mycoides – infekční hovězí pleuropneumonie(pouze kultury)
virus moru malých přežvýkavců(pouze kultury)
virus dobytčího moru(pouze kultury)
virus ovčích neštovic(pouze kultury)
virus kozích neštovic(pouze kultury)
virus vezikulární stomatitidy prasat(pouze kultury)
virus vezikulární stomatitidy(pouze kultury)
*
Jsou-li kultury určeny pro diagnostické nebo klinické účely, mohou být zařazeny jako infekční látky kategorie B.
2.2.62.1.4.2
Kategorie B: Infekční látka, která nesplňuje kritéria pro zařazení do kategorie A. Infekční látky v kategorii B musí být přiřazeny k UN číslu 3373.
POZNÁMKA: Oficiální pojmenování pro přepravu UN čísla 3373 je LÁTKY BIOLOGICKÉ, KATEGORIE B
2.2.62.1.5
Vynětí z platnosti
2.2.62.1.5.1
Látky, které neobsahují infekční látky, nebo látky, u nichž není pravděpodobné, že způsobí nemoc u lidí nebo zvířat, nepodléhají ustanovením ADR, ledaže splňují kritéria pro zařazení do jiné třídy.
2.2.62.1.5.2
Látky obsahující mikroorganismy, které jsou nepatogenní vůči lidem nebo zvířatům, nepodléhají ustanovením ADR, ledaže splňují kritéria pro zařazení do jiné třídy.
2.2.62.1.5.3
Látky v takové formě, že všichni přítomní původci nemocí byli neutralizováni nebo desaktivováni, takže už nepředstavují zdravotní riziko, nepodléhají ustanovením ADR, ledaže splňují kritéria pro zařazení do jiné třídy.
2.2.62.1.5.4
Látky, u nichž je koncentrace původců nemocí na stejné úrovni jako v přírodě (včetně vzorků potravin a vody) a které nejsou považovány za látky představující významné riziko infekce, nepodléhají ustanovením ADR, ledaže splňují kritéria pro zařazení do jiné třídy.
2.2.62.1.5.5
Suché krevní skvrny, získané odkápnutím krve na absorpční materiál, nebo vzorky pro zjištění krve ve výkalech a krev nebo krevní složky, které byly shromážděny pro účely transfúze nebo pro přípravu krevních produktů k použití pro transfúze nebo transplantace a jakékoli tkáně nebo orgány určené pro použití při transplantacích nepodléhají ustanovením ADR.
2.2.62.1.5.6
Lidské nebo zvířecí vzorky, u nichž je minimální pravděpodobnost, že jsou v nich přítomni původci nemocí, nepodléhají ustanovením ADR, jsou-li vzorky přepravovány v obalu, který zabrání jakémukoli úniku a který je označen slovy „VYJMUTÝ LIDSKÝ VZOREK“ nebo „VYJMUTÝ ZVÍŘECÍ VZOREK“.
Obal je považován za obal vyhovující výše uvedeným požadavkům, jestliže splňuje následující podmínky:
(a)
Obal sestává ze tří částí:
(i)
jedné nebo více těsných primárních nádob;
(ii)
těsného sekundárního obalu; a
(iii)
vnějšího obalu přiměřené pevnosti vzhledem k jeho vnitřnímu objemu, hmotnosti a zamýšlenému použití s alespoň jedním povrchem o rozměrech nejméně 100 x 100 mm;
(b)
Pro kapaliny musí být mezi primární nádobu(y) a sekundární obal vložen savý materiál v dostatečném množství, aby pohltil celý obsah tak, aby během přepravy žádný únik kapalné látky nezasáhl vnější obal a neporušil celistvost vycpávkového materiálu;
(c)
Je-li více křehkých primárních nádob vloženo do jednoho sekundárního obalu, musí být buď jednotlivě zabaleny, nebo navzájem odděleny, aby se zamezilo jejich vzájemnému dotyku.
POZNÁMKA 1
: K určení, zda je látka vyňata podle tohoto odstavce, se vyžaduje odborné posouzení. Toto posouzení by mělo být založeno na předchozích lékařských případech, příznacích a individuálních okolnostech zdroje, lidského nebo zvířecího, a na endemických místních podmínkách. Příklady vzorků, které mohou být přepravovány podle tohoto odstavce zahrnují:
-
vzorky krve nebo moči ke zjištění hladiny cholesterolu, hladiny cukru, hladiny hormonů nebo prostatických specifických protilátek (PSA);
-
vzorky vyžadované k ověření funkce orgánů, jako srdce, jater nebo ledvin, u lidí nebo zvířat s neinfekčními chorobami, nebo pro terapeutickou kontrolu léků;
-
vzorky odebrané na žádost pojišťovacích společností nebo zaměstnavatelů ke zjištění přítomnosti drog nebo alkoholu;
-
vzorky odebrané pro těhotenské testy;
-
biopsie ke zjištění rakoviny; a
-
zjišťování protilátek u lidí nebo zvířat pokud není žádná obava z infekce (např. vyhodnocení imunity vyvolané vakcínou, diagnostikování autoimunní nemoci atd.).
POZNÁMKA 2
: Pro leteckou dopravu musí obaly pro vzorky vyňaté podle tohoto odstavce splňovat podmínky uvedené pod písmeny (a) až (c).
2.2.62.1.6
(Vyhrazeno)
2.2.62.1.7
(Vyhrazeno)
2.2.62.1.8
(Vyhrazeno)
2.2.62.1.9
Biologické produkty
Pro účely ADR se biologické produkty dělí do následujících skupin:
(a)
Produkty, které jsou vyrobeny a zabaleny v souladu s předpisy příslušných národních orgánů a jsou přepravovány za účelem jejich konečného zabalení nebo distribuce a k použití pro léčebné účely lékaři nebo jednotlivci. Látky této skupiny nepodléhají ustanovením ADR;
(b)
Produkty, které nespadají pod písmeno a) a o kterých je známo nebo se o nich důvodně předpokládá, že obsahují infekční látky, a které splňují kritéria pro zařazení do kategorie A nebo kategorie B. Látky v této skupině se musí přiřadit k UN číslu 2814, 2900 nebo popřípadě 3373.
POZNÁMKA: U některých biologických produktů schválených pro uvedení na trh může biologické nebezpečí hrozit jen v určitých částech světa. V tomto případě mohou příslušné orgány požadovat, aby tyto biologické produkty vyhovovaly místním předpisům pro infekční látky nebo mohou uložit jiná omezení.
2.2.62.1.10
Geneticky změněné mikroorganismy a organismy
Geneticky změněné mikroorganismy, které neodpovídají definici infekční látky, musí být zařazeny podle oddílu 2.2.9.
2.2.62.1.11
Medicínské nebo klinické odpady
2.2.62.1.11.1
Medicínské nebo klinické odpady obsahující infekční látky kategorie A musí být přiřazeny k UN číslu 2814 nebo popřípadě k UN číslu 2900. Medicínské nebo klinické odpady obsahující infekční látky v kategorii B, musí být přiřazeny k UN číslu 3291.
POZNÁMKA: Medicínské nebo klinické odpady přiřazené k číslu 18 01 03 (Odpady z lékařské nebo veterinární zdravotní péče a/nebo s ní spojeného výzkumu – odpady z porodnic, diagnostiky, léčení nebo prevence nemocí u lidí – odpady, jejichž sběr a likvidace podléhá zvláštním požadavkům vzhledem k prevenci infekce) nebo 18 02 02 (Odpady z lékařské nebo veterinární zdravotní péče a/nebo s ní spojeného výzkumu – odpady z výzkumu, diagnostiky, léčení nebo prevence nemocí u zvířat – odpady, jejichž sběr a likvidace podléhá zvláštním požadavkům vzhledem k prevenci infekce) podle seznamu odpadů přiloženého k Rozhodnutí Komise 2000/532/ES5, se změnami, musí být zařazeny podle ustanovení uvedených v tomto odstavci, na základě lékařské nebo veterinární diagnózy týkající se pacienta nebo zvířete.
2.2.62.1.11.2
Medicínské nebo klinické odpady, u nichž je možno důvodně předpokládat malou pravděpodobnost, že obsahují infekční látky, musí být přiřazeny k UN číslu 3291. Pro přiřazení se mohou vzít v úvahu mezinárodní, regionální nebo vnitrostátní katalogy odpadů.
POZNÁMKA 1
: Oficiální pojmenování pro přepravu UN čísla 3291 je „ODPAD KLINICKÝ, NESPECIFIKOVANÝ,J.N.“ nebo „ODPAD (BIO)MEDICÍNSKÝ, J.N.“ nebo „ODPAD MEDICÍNSKÝ REGULOVANÝ, J.N.“.
POZNÁMKA 2
: Bez ohledu na výše uvedená klasifikační kritéria nepodléhají ustanovením ADR medicínské nebo klinické odpady přiřazené k číslu 18 01 04 (Odpady z lékařské nebo veterinární zdravotní péče a/nebo s ní spojeného výzkumu – odpady z porodnic, diagnostiky, léčení nebo prevence nemocí u lidí – odpady, jejichž sběr a likvidace nepodléhá zvláštním požadavkům vzhledem k prevenci infekce) nebo 18 02 03 (Odpady z lékařské nebo veterinární zdravotní péče a/nebo s ní spojeného výzkumu – odpady z výzkumu, diagnostiky, léčení nebo prevence nemocí u zvířat -odpady, jejichž sběr a likvidace nepodléhá zvláštním požadavkům vzhledem k prevenci infekce) podle seznamu odpadů přiloženého k Rozhodnutí Komise 2000/532/ES5, se změnami.
2.2.62.1.11.3
Dekontaminované medicínské nebo klinické odpady, které dříve obsahovaly infekční látky, nepodléhají ustanovením ADR, ledaže splňují kritéria pro zařazení do jiné třídy.
2.2.62.1.11.4
Medicínské nebo klinické odpady přiřazené k UN číslu 3291 jsou přiřazeny k obalové skupině II.
2.2.62.1.12
Infikovaná zvířata
2.2.62.1.12.1
Živá zvířata smějí být použita k zaslání infekční látky, jen pokud nemůže být zaslána nějakým jiným způsobem. Živá zvířata, která byla záměrně infikována a je známo nebo je podezření, že obsahují infekční látku, smějí být přepravována jen za podmínek schválených příslušným orgánem6.
2.2.62.1.12.2
Materiál živočišného původu obsahující původce nemocí kategorie A nebo původce nemocí, kteří by byli přiřazeni ke kategorii A jen v kulturách, musí být přiřazen k UN 2814 nebo UN 2900, jak je to náležité. Materiál živočišného původu obsahující původce nemocí kategorie B, jiné než původce nemocí, kteří by byli přiřazeni ke kategorii A, pokud by byli v kulturách, musí být přiřazen k UN 3373.
2.2.62.2
Látky nepřipuštěné k přepravě
Živí obratlovci nebo bezobratlá zvířata nesmějí být použiti(a) k tomu, aby přepravovali(a) infekční látku, ledaže by tato látka nemohla být přepravena jiným způsobem nebo ledaže by tato přeprava byla schválena příslušným orgánem (viz 2.2.62.1.12.1).
2.2.62.3.
Seznam hromadných položek
Infekční látky nebezpečné pro lidi| I.1| 2814| LÁTKA INFEKČNÍ, NEBEZPEČNÁ PRO LIDI
---|---|---|---
Infekční látky nebezpečné jen pro zvířata| I.2| 2900| LÁTKA INFEKČNÍ, NEBEZPEČNÁ pouze PRO ZVÍŘATA
|
Klinické odpady| I.3| 3291| ODPAD KLINICKÝ, NESPECIFIKOVANÝ,J.N. nebo
| | 3291| ODPAD (BIO)MEDICÍNSKÝ, J.N. nebo
3291| ODPAD MEDICÍNSKÝ REGULOVANÝ, J.N.
Biologické látky| I.4| 3373| LÁTKY BIOLOGICKÉ, KATEGORIE B
2.2.7.
Třída 7: Radioaktivní látky
2.2.7.1
Definice
2.2.7.1.1
Radioaktivní látky jsou jakékoliv látky obsahující radionuklidy, ve kterých jak hmotnostní aktivita tak i celková aktivita v zásilce převyšuje hodnoty uvedené v bodech 2.2.7.2.2.1 a 2.2.7.2.2.6
2.2.7.1.2
Kontaminace
Kontaminace - přítomnost radioaktivní látky na povrchu v množstvích větších než 0,4 Bq/cm2 pro beta a gama zářiče a nízkotoxické alfa zářiče, nebo 0,04 Bq/cm2 pro všechny ostatní alfa zářiče.
Nefixovaná kontaminace - kontaminace, která může být odstraněna z povrchu za běžných podmínek během přepravy.
Fixovaná kontaminace - jakákoliv jiná kontaminace než nefixovaná kontaminace.
2.2.7.1.3
Definice specifických termínů
A1 a A2
A1 \\- je hodnota aktivity radioaktivních látek zvláštní formy uvedená v tabulce 2.2.7.7.2.1 nebo odvozená podle 2.2.7.2.2.2, která se používá pro určení mezních hodnot aktivity pro účely předpisů ADR.
A2 - je hodnota aktivity radioaktivních látek, jiných než jsou radioaktivní látky zvláštní formy, která je uvedena v tabulce 2.2.7.7.2.1 nebo odvozena podle pododdílu 2.2.7.2 a která se používá pro určení mezních hodnot aktivity pro účely předpisů ADR.
Látka s nízkou specifickou aktivitou (LSA) - je radioaktivní látka, která má ze své povahy omezenou specifickou aktivitu nebo radioaktivní látka, pro kterou platí mezní hodnoty odhadované střední specifické aktivity. Při stanovení odhadované střední specifické aktivity se neberou v úvahu vnější stínící materiály obklopující LSA.
Neozářené thorium - thorium, které obsahuje nejvýše 10-7 g uranu-233 na gram thoria-232,
Neozářený uran - uran, který obsahuje nejvýše 2x103 Bq plutonia na gram uranu-235, nejvýše 9x106 Bq štěpných produktů na gram uranu-235 a nejvýše 5x10-3 g uranu-236 na gram uranu-235.
Nízkodisperzní radioaktivní látka je buď tuhá radioaktivní látka, nebo tuhá radioaktivní látka v uzavřené kapsli, která má omezenou schopnost se rozptylovat a není v práškovité formě.
Nízkotoxické alfa zářiče jsou: přírodní uran, ochuzený uran, přírodní thorium, uran-235 nebo uran- 238, thorium-232, thorium-228 a thorium-230, jsou-li tyto obsaženy v rudách nebo fyzikálních nebo chemických koncentrátech, nebo alfa zářiče s poločasem rozpadu kratším než 10 dní.
Povrchově kontaminovaný předmět (SCO) - tuhý předmět, který sám není radioaktivní, ale na jehož povrchu je rozptýlena radioaktivní látka.
Radioaktivní látka zvláštní formy - je
a)
nerozptýlitelná tuhá radioaktivní látka; nebo
b)
těsně uzavřené pouzdro, obsahující radioaktivní látku.
Specifická aktivita radionuklidu - aktivita radionuklidu vztažená na jednotku hmotnosti tohoto nuklidu. Specifická aktivita látky je aktivita vztažená na jednotku hmotnosti této látky, ve které je radionuklid v podstatě rovnoměrně rozptýlen.
Štěpné nuklidy jsou uran-233, uran-235, plutonium-239 a plutonium-241. Štěpné látky jsou látky obsahující kterýkoli z těchto štěpných nuklidů. Vyjmuty z definice štěpných látek jsou:
a)
neozářený přírodní uran nebo neozářený ochuzený uran; a
b)
přírodní uran nebo ochuzený uran, které byly ozářeny výhradně v tepelných reaktorech.
Uranem - přírodním, ochuzeným, obohaceným se rozumí:
Přírodní uran je uran (včetně chemicky separovaného), ve kterém se vyskytují izotopy uranu (v množství cca 99,28% hmot. uranu-238, a cca 0,72% hmot. uranu-235).
Ochuzený uran s menším hmotnostním podílem uranu-235 než má přírodní uran;
Obohacený uran s vyšším hmotnostním podílem uranu-235 než 0,72% hmot.
Ve všech případech se vyskytuje nepatrný hmotnostní podíl uranu-234.
2.2.7.2
Klasifikace
2.2.7.2.1
Všeobecné předpisy
2.2.7.2.1.1
Radioaktivní látky musí být přiřazeny k jednomu z UN čísel definovanému v Tabulce 2.2.7.2.1.1 v závislosti na úrovni aktivity radionuklidů obsažených v kusu, štěpných nebo jiných než štěpných vlastností těchto radionuklidů, typu kusu, který byl předán k přepravě, a povahy nebo formy obsahu kusu nebo zvláštních ujednání řídících přepravní operace v souladu s opatřeními stanovenými v 2.2.7.2.2 až 2.2.7.2.5.
Tabulka 2.2.7.2.1.1 Přiřazení UN čísel
| Vyjmuté kusy (1.7.1.5)
---|---
UN 2908| LÁTKA RADIOAKTIVNÍ, VYJMUTÝ KUS – PRÁZDNÝ OBAL
UN 2909| LÁTKA RADIOAKTIVNÍ, VYJMUTÝ KUS – VÝROBKY Z PŘÍRODNÍHO URANU nebo OCHUZENÉHO URANU nebo PŘÍRODNÍHO THORIA
UN 2910| LÁTKA RADIOAKTIVNÍ, VYJMUTÝ KUS – OMEZENÁ MNOŽSTVÍ
UN 2911| LÁTKA RADIOAKTIVNÍ, VYJMUTÝ KUS – PŘÍSTROJE nebo VÝROBKY
Látky s nízkou hmotnostní aktivitou (2.2.7.2.3.1)
UN 2912| LÁTKA RADIOAKTIVNÍ, S NÍZKOU SPECIFICKOU HMOTNOSTNÍ AKTIVITOU (LSA-I) jiná než štěpná nebo vyjmutá štěpná
UN 3321| LÁTKA RADIOAKTIVNÍ, S NÍZKOU SPECIFICKOU AKTIVITOU (LSA-II), jiná než štěpná nebo vyjmutá štěpná
UN 3322| LÁTKA RADIOAKTIVNÍ, S NÍZKOU SPECIFICKOU AKTIVITOU (LSA-III), jiná než štěpná nebo vyjmutá štěpná
UN 3324| LÁTKA RADIOAKTIVNÍ, S NÍZKOU SPECIFICKOU AKTIVITOU (LSA-II), ŠTĚPNÁ
UN 3325| LÁTKA RADIOAKTIVNÍ, S NÍZKOU SPECIFICKOU AKTIVITOU (LSA-III), ŠTĚPNÁ
Povrchově kontaminované předměty (2.2.7.2.3.2)
UN 2913| LÁTKA, RADIOAKTIVNÍ - POVRCHOVĚ KONTAMINOVANÉ PŘEDMĚTY (SCO-I nebo SCO-II), jiné než štěpné nebo vyjmuté štěpné
UN 3326| RADIOAKTIVNÍ LÁTKA, POVRCHOVĚ KONTAMINOVANÉ PŘEDMĚTY (SCO-I nebo SCO-II), ŠTĚPNÉ
Zásilky typu A (2.2.7.2.4.4)
UN 2915| LÁTKA RADIOAKTIVNÍ, KUS TYPU A jiná než zvláštní formy, jiná než štěpná nebo vyjmutá štěpná
UN 3327| LÁTKA RADIOAKTIVNÍ, KUS TYPU A, ŠTĚPNÁ, jiná než zvláštní formy
UN 3332| LÁTKA RADIOAKTIVNÍ, KUS TYPU A, ZVLÁŠTNÍ FORMY, jiná než štěpná nebo vyjmutá štěpná
UN 3333| LÁTKA RADIOAKTIVNÍ, KUS TYPU A, ZVLÁŠTNÍ FORMY, ŠTĚPNÁ
Zásilky typu B(U) (2.2.7.2.4.6)
UN 2916| LÁTKA RADIOAKTIVNÍ, KUS TYPU B (U), jiná než štěpná nebo vyjmutá štěpná
UN 3328| LÁTKA RADIOAKTIVNÍ, KUS TYPU B (U), ŠTĚPNÁ
Zásilky typu B(M) (2.2.7.2.4.6)
UN 2917| LÁTKA RADIOAKTIVNÍ, KUS TYPU B (M), jiná než štěpná nebo vyjmutá štěpná
UN 3329| LÁTKA RADIOAKTIVNÍ, KUS TYPU B (M), ŠTĚPNÁ
Zásilky typu C (2.2.7.2.4.6)
UN 3323| LÁTKA RADIOAKTIVNÍ, KUS TYPU C, jiná než štěpná nebo vyjmutá štěpná
UN 3330| LÁTKA RADIOAKTIVNÍ, KUS TYPU C, ŠTĚPNÁ
Zvláštní podmínky (2.2.7.2.5)
UN 2919| LÁTKA RADIOAKTIVNÍ, PŘEPRAVOVANÁ ZA ZVLÁŠTNÍCH PODMÍNEK, jiná než štěpná nebo vyjmutá štěpná
UN 3331| LÁTKA RADIOAKTIVNÍ, PŘEPRAVOVANÁ ZA ZVLÁŠTNÍCH PODMÍNEK, ŠTĚPNÁ
Hexafluorid uranu (2.2.7.2.4.5)
UN 2977| LÁTKA RADIOAKTIVNÍ, HEXAFLUORID URANU, ŠTĚPNÁ
UN 2978| LÁTKA RADIOAKTIVNÍ, HEXAFLUORID URANU, jiná než štěpná nebo vyjmutá štěpná
2.2.7.2.2
Určení úrovně aktivity
2.2.7.2.2.1
V tabulce 2.2.7.2.2.1 jsou uvedeny následující základní hodnoty pro jednotlivé radionuklidy:
(a)
A1 a A2 v TBq;
(b)
koncentrace aktivity pro vyjmuté látky v Bq/g; a
(c)
mezní hodnoty aktivity pro vyjmuté zásilky v Bq.
Tabulka 2.2.7.2.2.1 Základní hodnoty aktivity jednotlivých radionuklidů
Radionuklid (atomové číslo)| A1| a2| Mezní hodnota hmotnostní aktivity pro vyjmuté látky| Mezní hodnota aktivity pro vyjmutou zásilku
---|---|---|---|---
(TBq)| (TBq)| (Bq/g)| (Bq)
Aktinium (89)| | | |
Ac-225a)| 8 × 10-1| 6 × 10-3| 1 × 101| 1 × 104
Ac-227a)| 9 × 10-1| 9 × 10-5| 1 × 10-1| 1 × 103
Ac-228| 6 × 10-1| 5 × 10-1| 1 × 101| 1 × 106
Stříbro (47)| | | |
Ag-105| 2 × 100| 2 × 100| 1 × 102| 1 × 106
Ag-108ma)| 7 × 10-1| 7 × 10-1| 1 × 101 b)| 1 × 106 b)
Ag-110ma)| 4 × 10-1| 4 × 10-1| 1 × 101| 1 × 106
Ag-111| 2 × 100| 6 × 10-1| 1 × 103| 1 × 106
Hliník (13)| | | |
Al-26| 1 × 10-1| 1 × 10-1| 1 × 101| 1 × 105
Americium (95)| | | |
Am-241| 1 × 101| 1 × 10-3| 1 × 100| 1 × 104
Am-242ma)| 1 × 101| 1 × 10-3| 1 × 100 b)| 1 × 104 b)
Am-243a)| 5 × 100| 1 × 10-3| 1 × 100 b)| 1 × 103 b)
Argon (18)| | | |
Ar-37| 4 × 101| 4 × 101| 1 × 106| 1 × 108
Ar-39| 4 × 101| 2 × 101| 1 × 107| 1 × 104
Ar-41| 3 × 10-1| 3 × 10-1| 1 × 102| 1 × 109
Arzen (33)| | | |
As-72| 3 × 10-1| 3 × 10-1| 1 × 101| 1 × 105
As-73| 4 × 101| 4 × 101| 1 × 103| 1 × 107
As-74| 1 × 100| 9 × 10-1| 1 × 101| 1 × 106
As-76| 3 × 10-1| 3 × 10-1| 1 × 102| 1 × 105
As-77| 2 × 101| 7 × 10-1| 1 × 103| 1 × 106
Astat (85)| | | |
At-211a)| 2 × 101| 5 × 10-1| 1 × 103| 1 × 107
Zlato (79)| | | |
Au-193| 7 × 100| 2 × 100| 1 × 102| 1 × 107
Au-194| 1 × 100| 1 × 100| 1 × 101| 1 × 106
Au-195| 1 × 101| 6 × 100| 1 × 102| 1 × 107
Au-198| 1 × 100| 6 × 10-1| 1 × 102| 1 × 106
Au-199| 1 × 101| 6 × 10-1| 1 × 102| 1 × 106
Baryum (56)| | | |
Ba-131a)| 2 × 100| 2 × 100| 1 × 102| 1 × 106
Ba-133| 3 × 100| 3 × 100| 1 × 102| 1 × 106
Ba-133m| 2 × 101| 6 × 10-1| 1 × 102| 1 × 106
Ba-140a)| 5 × 10-1| 3 × 10-1| 1 × 101 b)| 1 × 105 b)
Berylium (4)| | | |
Be-7| 2 × 101| 2 × 101| 1 × 103| 1 × 107
Be-10| 4 × 101| 6 × 10-1| 1 × 104| 1 × 106
Vizmut (83)| | | |
Bi-205| 7 × 10-1| 7 × 10-1| 1 × 101| 1 × 106
Bi-206| 3 × 10-1| 3 × 10-1| 1 × 101| 1 × 105
Bi-207| 7 × 10-1| 7 × 10-1| 1 × 101| 1 × 106
Bi-210| 1 × 100| 6 × 10-1| 1 × 103| 1 × 106
Bi-210ma)| 6 × 10-1| 2 × 10-2| 1 × 101| 1 × 105
Bi-212a)| 7 × 10-1| 6 × 10-1| 1 × 101 b)| 1 × 105 b)
Berkelium (97)| | | |
Bk-247| 8 × 100| 8 × 10-4| 1 × 100| 1 × 104
Bk-249a)| 4 × 101| 3 × 10-1| 1 × 103| 1 × 106
Brom (35)| | | |
Br-76| 4 × 10-1| 4 × 10-1| 1 × 101| 1 × 105
Br-77| 3 × 100| 3 × 100| 1 × 102| 1 × 106
Br-82| 4 × 10-1| 4 × 10-1| 1 × 101| 1 × 106
Uhlík (6)| | | |
C-11| 1 × 100| 6 × 10-1| 1 × 101| 1 × 106
C-14| 4 × 101| 3 × 100| 1 × 104| 1 × 107
Vápník (20)| | | |
Ca-41| neomezeno| neomezeno| 1 × 105| 1 × 107
Ca-45| 4 × 101| 1 × 100| 1 × 104| 1 × 107
Ca-47a)| 3 × 100| 3 × 10-1| 1 × 101| 1 × 106
Kadmium (48)| | | |
Cd-109| 3 × 101| 2 × 100| 1 × 104| 1 × 106
Cd-113m| 4 × 101| 5 × 10-1| 1 × 103| 1 × 106
Cd-115a)| 3 × 100| 4 × 10-1| 1 × 102| 1 × 106
Cd-115m| 5 × 10-1| 5 × 10-1| 1 × 103| 1 × 106
Cer (58)| | | |
Ce-139| 7 × 100| 2 × 100| 1 × 102| 1 × 106
Ce-141| 2 × 101| 6 × 10-1| 1 × 102| 1 × 107
Ce-143| 9 × 10-1| 6 × 10-1| 1 × 102| 1 × 106
Ce-144a)| 2 × 10-1| 2 × 10-1| 1 × 102 b)| 1 × 105 b)
Kalifornium (98)| | | |
Cf-248| 4 × 101| 6 × 10-3| 1 × 101| 1 × 104
Cf-249| 3 × 100| 8 × 10-4| 1 × 100| 1 × 103
Cf-250| 2 × 101| 2 × 10-3| 1 × 101| 1 × 104
Cf-251| 7 × 100| 7 × 10-4| 1 × 100| 1 × 103
Cf-252| 1 × 10-1| 3 × 10-3| 1 × 101| 1 × 104
Cf-253a)| 4 × 101| 4 × 10-2| 1 × 102| 1 × 105
Cf-254| 1 × 10-3| 1 × 10-3| 1 × 100| 1 × 103
Chlor (17)| | | |
Cl-36| 1 × 101| 6 × 10-1| 1 × 104| 1 × 106
Cl-38| 2 × 10-1| 2 × 10-1| 1 × 101| 1 × 105
Curium (96)| | | |
Cm-240| 4 × 101| 2 × 10-2| 1 × 102| 1 × 105
Cm-241| 2 × 100| 1 × 100| 1 × 102| 1 × 106
Cm-242| 4 × 101| 1 × 10-2| 1 × 102| 1 × 105
Cm-243| 9 × 100| 1 × 10-3| 1 × 100| 1 × 104
Cm-244| 2 × 101| 2 × 10-3| 1 × 101| 1 × 104
Cm-245| 9 × 100| 9 × 10-4| 1 × 100| 1 × 103
Cm-246| 9 × 100| 9 × 10-4| 1 × 100| 1 × 103
Cm-247a)| 3 × 100| 1 × 10-3| 1 × 100| 1 × 104
Cm-248| 2 × 10-2| 3 × 10-4| 1 × 100| 1 × 103
Kobalt (27)| | | |
Co-55| 5 × 10-1| 5 × 10-1| 1 × 101| 1 × 106
Co-56| 3 × 10-1| 3 × 10-1| 1 × 101| 1 × 105
Co-57| 1 × 101| 1 × 101| 1 × 102| 1 × 106
Co-58| 1 × 100| 1 × 100| 1 × 101| 1 × 106
Co-58m| 4 × 101| 4 × 101| 1 × 104| 1 × 107
Co-60| 4 × 10-1| 4 × 10-1| 1 × 101| 1 × 105
Chrom(24)| | | |
Cr-51| 3 × 101| 3 × 101| 1 × 103| 1 × 107
Cesium (55)| | | |
Cs-129| 4 × 100| 4 × 100| 1 × 102| 1 × 105
Cs-131| 3 × 101| 3 × 101| 1 × 103| 1 × 106
Cs-132| 1 × 100| 1 × 100| 1 × 101| 1 × 105
Cs-134| 7 × 10-1| 7 × 10-1| 1 × 101| 1 × 104
Cs-134m| 4 × 101| 6 × 10-1| 1 × 103| 1 × 105
Cs-135| 4 × 101| 1 × 100| 1 × 104| 1 × 107
Cs-136| 5 × 10-1| 5 × 10-1| 1 × 101| 1 × 105
Cs-137a)| 2 × 100| 6 × 10-1| 1 × 101 b)| 1 × 104 b)
Měď (29)| | | |
Cu-64| 6 × 100| 1 × 100| 1 × 102| 1 × 106
Cu-67| 1 × 101| 7 × 10-1| 1 × 102| 1 × 106
Dysprosium (66)| | | |
Dy-159| 2 × 101| 2 × 101| 1 × 103| 1 × 107
Dy-165| 9 × 10-1| 6 × 10-1| 1 × 103| 1 × 106
Dy-166a)| 9 × 10-1| 3 × 10-1| 1 × 103| 1 × 106
Erbium (68)| | | |
Er-169| 4 × 101| 1 × 100| 1 × 104| 1 × 107
Er-171| 8 × 10-1| 5 × 10-1| 1 × 102| 1 × 106
Europium (63)| | | |
Eu-147| 2 × 100| 2 × 100| 1 × 102| 1 × 106
Eu-148| 5 × 10-1| 5 × 10-1| 1 × 101| 1 × 106
Eu-149| 2 × 101| 2 × 101| 1 × 102| 1 × 107
Eu-150 (krátce životné)| 2 × 100| 7 × 10-1| 1 × 103| 1 × 106
Eu-150 (dlouho životné)| 7 × 10-1| 7 × 10-1| 1 × 101| 1 × 106
Eu-152| 1 × 100| 1 × 100| 1 × 101| 1 × 106
Eu-152m| 8 × 10-1| 8 × 10-1| 1 × 102| 1 × 106
Eu-154| 9 × 10-1| 6 × 10-1| 1 × 101| 1 × 106
Eu-155| 2 × 101| 3 × 100| 1 × 102| 1 × 107
Eu-156| 7 × 10-1| 7 × 10-1| 1 × 101| 1 × 106
Fluor (9)| | | |
F-18| 1 × 100| 6 × 10-1| 1 × 101| 1 × 106
Železo (26)| | | |
Fe-52a)| 3 × 10-1| 3 × 10-1| 1 × 101| 1 × 106
Fe-55| 4 × 101| 4 × 101| 1 × 104| 1 × 106
Fe-59| 9 × 10-1| 9 × 10-1| 1 × 101| 1 × 106
Fe-60a)| 4 × 101| 2 × 10-1| 1 × 102| 1 × 105
Galium (31)| | | |
Ga-67| 7 × 100| 3 × 100| 1 × 102| 1 × 106
Ga-68| 5 × 10-1| 5 × 10-1| 1 × 101| 1 × 105
Ga-72| 4 × 10-1| 4 × 10-1| 1 × 101| 1 × 105
Gadolinium (64)| | | |
Gd-146a)| 5 × 10-1| 5 × 10-1| 1 × 101| 1 × 106
Gd-148| 2 × 101| 2 × 10-3| 1 × 101| 1 × 104
Gd-153| 1 × 101| 9 × 100| 1 × 102| 1 × 107
Gd-159| 3 × 100| 6 × 10-1| 1 × 103| 1 × 106
Germanium (32)| | | |
Ge-68a)| 5 × 10-1| 5 × 10-1| 1 × 101| 1 × 105
Ge-71| 4 × 101| 4 × 101| 1 × 104| 1 × 108
Ge-77| 3 × 10-1| 3 × 10-1| 1 × 101| 1 × 105
Hafnium (72)| | | |
Hf-172a)| 6 × 10-1| 6 × 10-1| 1 × 101| 1 × 106
Hf-175| 3 × 100| 3 × 100| 1 × 102| 1 × 106
Hf-181| 2 × 100| 5 × 10-1| 1 × 101| 1 × 106
Hf-182| neomezeno| neomezeno| 1 × 102| 1 × 106
Rtuť (80)| | | |
Hg-194a)| 1 × 100| 1 × 100| 1 × 101| 1 × 106
Hg-195ma)| 3 × 100| 7 × 10-1| 1 × 102| 1 × 106
Hg-197| 2 × 101| 1 × 101| 1 × 102| 1 × 107
Hg-197m| 1 × 101| 4 × 10-1| 1 × 102| 1 × 106
Hg-203| 5 × 100| 1 × 100| 1 × 102| 1 × 105
Holmium (67)| | | |
Ho-166| 4 × 10-1| 4 × 10-1| 1 × 103| 1 × 105
Ho-166m| 6 × 10-1| 5 × 10-1| 1 × 101| 1 × 106
Jod (53)| | | |
I-123| 6 × 100| 3 × 100| 1 × 102| 1 × 107
I-124| 1 × 100| 1 × 100| 1 × 101| 1 × 106
I-125| 2 × 101| 3 × 100| 1 × 103| 1 × 106
I-126| 2 × 100| 1 × 100| 1 × 102| 1 × 106
I-129| neomezeno| neomezeno| 1 ×102| 1 × 105
I-131| 3 × 100| 7 × 10-1| 1 × 102| 1 × 106
I-132| 4 × 10-1| 4 × 10-1| 1 × 101| 1 × 105
I-133| 7 × 10-1| 6 × 10-1| 1 × 101| 1 × 106
I-134| 3 × 10-1| 3 × 10-1| 1 × 101| 1 × 105
I-135a)| 6 × 10-1| 6 × 10-1| 1 × 101| 1 × 106
Indium (49)| | | |
In-111| 3 × 100| 3 × 100| 1 × 102| 1 × 106
In-113m| 4 × 100| 2 × 100| 1 × 102| 1 × 106
In-114ma)| 1 × 101| 5 × 10-1| 1 × 102| 1 × 106
In-115m| 7 × 100| 1 × 100| 1 × 102| 1 × 106
Iridium (77)| | | |
Ir-189a)| 1 × 101| 1 × 101| 1 × 102| 1 × 107
Ir-190| 7 × 10-1| 7 × 10-1| 1 × 101| 1 × 106
Ir-192| 1 × 100 c)| 6 × 10-1| 1 × 101| 1 × 104
Ir-194| 3 × 10-1| 3 × 10-1| 1 × 102| 1 × 105
Draslík (19)| | | |
K-40| 9 × 10-1| 9 × 10-1| 1 × 102| 1 × 106
K-42| 2 × 10-1| 2 × 10-1| 1 × 102| 1 × 106
K-43| 7 × 10-1| 6 × 10-1| 1 × 101| 1 × 106
Krypton (36)| | | |
Kr-79| 4 x 100| 2 x 100| 1 x 103| 1 x 105
Kr-81| 4 × 101| 4 × 101| 1 × 104| 1 × 107
Kr-85| 1 × 101| 1 × 101| 1 × 105| 1 × 104
Kr-85m| 8 × 100| 3 × 100| 1 × 103| 1 × 1010
Kr-87| 2 × 10-1| 2 × 10-1| 1 × 102| 1 × 109
Lanthan (57)| | | |
La-137| 3 × 101| 6 × 100| 1 × 103| 1 × 107
La-140| 4 × 10-1| 4 × 10-1| 1 × 101| 1 × 105
Lutecium (71)| | | |
Lu-172| 6 × 10-1| 6 × 10-1| 1 × 101| 1 × 106
Lu-173| 8 × 100| 8 × 100| 1 × 102| 1 × 107
Lu-174| 9 × 100| 9 × 100| 1 × 102| 1 × 107
Lu-174m| 2 × 101| 1 × 101| 1 × 102| 1 × 107
Lu-177| 3 × 101| 7 × 10-1| 1 × 103| 1 × 107
Hořčík (12)| | | |
Mg-28a)| 3 × 10-1| 3 × 10-1| 1 × 101| 1 × 105
Mangan (25)| | | |
Mn-52| 3 × 10-1| 3 × 10-1| 1 × 101| 1 × 105
Mn-53| neomezeno| neomezeno| 1 × 104| 1 × 109
Mn-54| 1 × 100| 1 × 100| 1 × 101| 1 × 106
Mn-56| 3 × 10-1| 3 × 10-1| 1 × 101| 1 × 105
Molybden (42)| | | |
Mo-93| 4 × 101| 2 × 101| 1 × 103| 1 × 108
Mo-99a)| 1 × 100| 6 × 10-1| 1 × 102| 1 × 106
Dusík (7)| | | |
N-13| 9 × 10-1| 6 × 10-1| 1 × 102| 1 × 109
Sodík (11)| | | |
Na-22| 5 × 10-1| 5 × 10-1| 1 × 101| 1 × 106
Na-24| 2 × 10-1| 2 × 10-1| 1 × 101| 1 × 105
Niob (41)| | | |
Nb-93m| 4 × 101| 3 × 101| 1 × 104| 1 × 107
Nb-94| 7 × 10-1| 7 × 10-1| 1 × 101| 1 × 106
Nb-95| 1 × 100| 1 × 100| 1 × 101| 1 × 106
Nb-97| 9 × 10-1| 6 × 10-1| 1 × 101| 1 × 106
Neodym (60)| | | |
Nd-147| 6 × 100| 6 × 10-1| 1 × 102| 1 × 106
Nd-149| 6 × 10-1| 5 × 10-1| 1 × 102| 1 × 106
Nikl (28)| | | |
Ni-59| neomezeno| neomezeno| 1 × 104| 1 × 108
Ni-63| 4 × 101| 3 × 101| 1 × 105| 1 × 108
Ni-65| 4 × 10-1| 4 × 10-1| 1 × 101| 1 × 106
Neptunium (93)| | | |
Np-235| 4 × 101| 4 × 101| 1 × 103| 1 × 107
Np-236 (krátce životné)| 2 × 101| 2 × 100| 1 × 103| 1 × 107
Np-236 (dlouho životné)| 9 × 100| 2 × 10-2| 1 × 102| 1 × 105
Np-237| 2 × 101| 2 × 10-3| 1 × 100 b)| 1 × 103 b)
Np-239| 7 × 100| 4 × 10-1| 1 × 102| 1 × 107
Osmium (76)| | | |
Os-185| 1 × 100| 1 × 100| 1 × 101| 1 × 106
Os-191| 1 × 101| 2 × 100| 1 × 102| 1 × 107
Os-191m| 4 × 101| 3 × 101| 1 × 103| 1 × 107
Os-193| 2 × 100| 6 × 10-1| 1 × 102| 1 × 106
Os-194a)| 3 × 10-1| 3 × 10-1| 1 × 102| 1 × 105
Fosfor (15)| | | |
P-32| 5 × 10-1| 5 × 10-1| 1 × 103| 1 × 105
P-33| 4 × 101| 1 × 100| 1 × 105| 1 × 108
Protaktinium (91)| | | |
Pa-230a)| 2 × 100| 7 × 10-2| 1 × 101| 1 × 106
Pa-231| 4 × 100| 4 × 10-4| 1 × 100| 1 × 103
Pa-233| 5 × 100| 7 × 10-1| 1 × 102| 1 × 107
Olovo (82)| | | |
Pb-201| 1 × 100| 1 × 100| 1 × 101| 1 × 106
Pb-202| 4 × 101| 2 × 101| 1 × 103| 1 × 106
Pb-203| 4 × 100| 3 × 100| 1 × 102| 1 × 106
Pb-205| neomezeno| neomezeno| 1 × 104| 1 × 107
Pb-210a)| 1 × 100| 5 × 10-2| 1 × 101 b)| 1 × 104 b)
Pb-212a)| 7 × 10-1| 2 × 10-1| 1 × 101 b)| 1 × 105 b)
Paladium (46)| | | |
Pd-103a)| 4 × 101| 4 × 101| 1 × 103| 1 × 108
Pd-107| neomezeno| neomezeno| 1 × 105| 1 × 108
Pd-109| 2 × 100| 5 × 10-1| 1 × 103| 1 × 106
Prometium (61)| | | |
Pm-143| 3 × 100| 3 × 100| 1 × 102| 1 × 106
Pm-144| 7 × 10-1| 7 × 10-1| 1 × 101| 1 × 106
Pm-145| 3 × 101| 1 × 101| 1 × 103| 1 × 107
Pm-147| 4 × 101| 2 × 100| 1 × 104| 1 × 107
Pm-148ma)| 8 × 10-1| 7 × 10-1| 1 × 101| 1 × 106
Pm-149| 2 × 100| 6 × 10-1| 1 × 103| 1 × 106
Pm-151| 2 × 100| 6 × 10-1| 1 × 102| 1 × 106
Polonium (84)| | | |
Po-210| 4 × 101| 2 × 10-2| 1 × 101| 1 × 104
Praseodym (59)| | | |
Pr-142| 4 × 10-1| 4 × 10-1| 1 × 102| 1 × 105
Pr-143| 3 × 100| 6 × 10-1| 1 × 104| 1 × 106
Platina (78)| | | |
Pt-188a)| 1 × 100| 8 × 10-1| 1 × 101| 1 × 106
Pt-191| 4 × 100| 3 × 100| 1 × 102| 1 × 106
Pt-193| 4 × 101| 4 × 101| 1 × 104| 1 × 107
Pt-193m| 4 × 101| 5 × 10-1| 1 × 103| 1 × 107
Pt-195m| 1 × 101| 5 × 10-1| 1 × 102| 1 × 106
Pt-197| 2 × 101| 6 × 10-1| 1 × 103| 1 × 106
Pt-197m| 1 × 101| 6 × 10-1| 1 × 102| 1 × 106
Plutonium (94)| | | |
Pu-236| 3 × 101| 3 × 10-3| 1 × 101| 1 × 104
Pu-237| 2 × 101| 2 × 101| 1 × 103| 1 × 107
Pu-238| 1 × 101| 1 × 10-3| 1 × 100| 1 × 104
Pu-239| 1 × 101| 1 × 10-3| 1 × 100| 1 × 104
Pu-240| 1 × 101| 1 × 10-3| 1 × 100| 1×103
Pu-241a)| 4 × 101| 6 × 10-2| 1 × 102| 1 × 105
Pu-242| 1 × 101| 1 × 10-3| 1 × 100| 1 × 104
Pu-244a)| 4 × 10-1| 1 × 10-3| 1 × 100| 1 × 104
Radium (88)| | | |
Ra-223a)| 4 × 10-1| 7 × 10-3| 1 × 102 b)| 1 × 105 b)
Ra-224a)| 4 × 10-1| 2 × 10-2| 1 × 101 b)| 1 × 105 b)
Ra-225a)| 2 × 10-1| 4 × 10-3| 1 × 102| 1 × 105
Ra-226a)| 2 × 10-1| 3 × 10-3| 1 × 101 b)| 1 × 104 b)
Ra-228/a)| 6 × 10-1| 2 × 10-2| 1 × 101 b)| 1 × 105 b)
Rubidium (37)| | | |
Rb-81| 2 × 100| 8 × 10-1| 1 × 101| 1 × 106
Rb-83a)| 2 × 100| 2 × 100| 1 × 102| 1 × 106
Rb-84| 1 × 100| 1 × 100| 1 × 101| 1 × 106
Rb-86| 5 × 10-1| 5 × 10-1| 1 × 102| 1 × 105
Rb-87| neomezeno| neomezeno| 1 × 104| 1 × 107
Rb (přírodní)| neomezeno| neomezeno| 1 × 104| 1 × 107
Rhenium (75)| | | |
Re-184| 1 × 100| 1 × 100| 1 × 101| 1 × 106
Re-184m| 3 × 100| 1 × 100| 1 × 102| 1 × 106
Re-186| 2 × 100| 6 × 10-1| 1 × 103| 1 × 106
Re-187| neomezeno| neomezeno| 1 × 106| 1 × 109
Re-188| 4 × 10-1| 4 × 10-1| 1 × 102| 1 × 105
Re-189a)| 3 × 100| 6 × 10-1| 1 × 102| 1 × 106
Re (přírodní)| neomezeno| neomezeno| 1 × 106| 1 × 109
Rhodium (45)| | | |
Rh-99| 2 × 100| 2 × 100| 1 × 101| 1 × 106
Rh-101| 4 × 100| 3 × 100| 1 × 102| 1 × 107
Rh-102| 5 × 10-1| 5 × 10-1| 1 × 101| 1 × 106
Rh-102m| 2 × 100| 2 × 100| 1 × 102| 1 × 106
Rh-103m| 4 × 101| 4 × 101| 1 × 104| 1 × 108
Rh-105| 1 × 101| 8 × 10-1| 1 × 102| 1 × 107
Radon (86)| | | |
Rn-222a)| 3 × 10-1| 4 × 10-3| 1 × 101 b)| 1 × 108 b)
Ruthenium (44)| | | |
Ru-97| 5 × 100| 5 × 100| 1 × 102| 1 × 107
Ru-103a)| 2 × 100| 2 × 100| 1 × 102| 1 × 106
Ru-105| 1 × 100| 6 × 10-1| 1 × 101| 1 × 106
Ru-106a)| 2 × 10-1| 2 × 10-1| 1 × 102 b)| 1 × 105 b)
Síra (16)| | | |
S-35| 4 × 101| 3 × 100| 1 × 105| 1 × 108
Antimon (51)| | | |
Sb-122| 4 × 10-1| 4 × 10-1| 1 × 102| 1 × 104
Sb-124| 6 × 10-1| 6 × 10-1| 1 × 101| 1 × 106
Sb-125| 2 × 100| 1 × 100| 1 × 102| 1 × 106
Sb-126| 4 × 10-1| 4 × 10-1| 1 × 101| 1 × 105
Skandium (21)| | | |
Sc-44| 5 × 10-1| 5 × 10-1| 1 × 101| 1 × 105
Sc-46| 5 × 10-1| 5 × 10-1| 1 × 101| 1 × 106
Sc-47| 1 × 101| 7 × 10-1| 1 × 102| 1 × 106
Sc-48| 3 × 10-1| 3 × 10-1| 1 × 101| 1 × 105
Selen (34)| | | |
Se-75| 3 × 100| 3 × 100| 1 × 102| 1 × 106
Se-79| 4 × 101| 2 × 100| 1 × 104| 1 × 107
Křemík (14)| | | |
Si-31| 6 × 10-1| 6 × 10-1| 1 × 103| 1 × 106
Si-32| 4 × 101| 5 × 10-1| 1 × 103| 1 × 106
Samarium (62)| | | |
Sm-145| 1 × 101| 1 × 101| 1 × 102| 1 × 107
Sm-147| neomezeno| neomezeno| 1 × 101| 1 × 104
Sm-151| 4 × 101| 1 × 101| 1 × 104| 1 × 108
Sm-153| 9 × 100| 6 × 10-1| 1 × 102| 1 × 106
Cín (50)| | | |
Sn-113a)| 4 × 100| 2 × 100| 1 × 103| 1 × 107
Sn-117m| 7 × 100| 4 × 10-1| 1 × 102| 1 × 106
Sn-119m| 4 × 101| 3 × 101| 1 × 103| 1 × 107
Sn-121ma)| 4 × 101| 9 × 10-1| 1 × 103| 1 × 107
Sn-123| 8 × 10-1| 6 × 10-1| 1 × 103| 1 × 106
Sn-125| 4 × 10-1| 4 × 10-1| 1 × 102| 1 × 105
Sn-126a)| 6 × 10-1| 4 × 10-1| 1 × 101| 1 × 105
Stroncium (38)| | | |
Sr-82a)| 2 × 10-1| 2 × 10-1| 1 × 101| 1 × 105
Sr-85| 2 × 100| 2 × 100| 1 × 102| 1 × 106
Sr-85m| 5 × 100| 5 × 100| 1 × 102| 1 × 107
Sr-87m| 3 × 100| 3 × 100| 1 × 102| 1 × 106
Sr-89| 6 × 10-1| 6 × 10-1| 1 × 103| 1 × 106
Sr-90a)| 3 × 10-1| 3 × 10-1| 1 × 102 b)| 1 × 104 b)
Sr-91a)| 3 × 10-1| 3 × 10-1| 1 × 101| 1 × 105
Sr-92a)| 1 × 100| 3 × 10-1| 1 × 101| 1 × 106
Tritium (1)| | | |
T (H-3)| 4 × 101| 4 × 101| 1 × 106| 1 × 109
Tantal (73)| | | |
Ta-178 (dlouho životný)| 1 × 100| 8 × 10-1| 1 × 101| 1 × 106
Ta-179| 3 × 101| 3 × 101| 1 × 103| 1 × 107
Ta-182| 9 × 10-1| 5 × 10-1| 1 × 101| 1 × 104
Terbium (65)| | | |
Tb-157| 4 × 101| 4 × 101| 1 × 104| 1 × 107
Tb-158| 1 × 100| 1 × 100| 1 × 101| 1 × 106
Tb-160| 1 × 100| 6 × 10-1| 1 × 101| 1 × 106
Technecium (43)| | | |
Tc-95ma)| 2 × 100| 2 × 100| 1 × 101| 1 × 106
Tc-96| 4 × 10-1| 4 × 10-1| 1 × 101| 1 × 106
Tc-96ma)| 4 × 10-1| 4 × 10-1| 1×103| 1 × 107
Tc-97| neomezeno| neomezeno| 1 × 103| 1 × 108
Tc-97m| 4 × 101| 1 × 100| 1 × 103| 1 × 107
Tc-98| 8 × 10-1| 7 × 10-1| 1 × 101| 1 × 106
Tc-99| 4 × 101| 9 × 10-1| 1 × 104| 1 × 107
Tc-99m| 1 × 101| 4 × 100| 1 × 102| 1 × 107
Telur (52)| | | |
Te-121| 2 × 100| 2 × 100| 1 × 101| 1 × 106
Te-121m| 5 × 100| 3 × 100| 1 × 102| 1 × 106
Te-123m| 8 × 100| 1 × 100| 1 × 102| 1 × 107
Te-125m| 2 × 101| 9 × 10-1| 1 × 103| 1 × 107
Te-127| 2 × 101| 7 × 10-1| 1 × 103| 1 × 106
Te-127ma)| 2 × 101| 5 × 10-1| 1 × 103| 1 × 107
Te-129| 7 × 10-1| 6 × 10-1| 1 × 102| 1 × 106
Te-129ma)| 8 × 10-1| 4 × 10-1| 1 × 103| 1 × 106
Te-131ma)| 7 × 10-1| 5 × 10-1| 1 × 101| 1 × 106
Te-132a)| 5 × 10-1| 4 × 10-1| 1 × 102| 1 × 107
Thorium (90)| | | |
Th-227| 1 × 101| 5 × 10-3| 1 × 101| 1 × 104
Th-228a)| 5 × 10-1| 1 × 10-3| 1 × 100 b)| 1 × 104 b)
Th-229| 5 × 100| 5 × 10-4| 1 × 100 b)| 1 × 103 b)
Th-230| 1 × 101| 1 × 10-3| 1 × 100| 1 × 104
Th-231| 4 × 101| 2 × 10-2| 1 × 103| 1 × 107
Th-232| neomezeno| neomezeno| 1 × 101| 1 × 104
Th-234a)| 3 × 10-1| 3 × 10-1| 1 × 103 b)| 1 × 105 b)
Th (přírodní)| neomezeno| neomezeno| 1 × 100 b)| 1 × 103 b)
Titan (22)| | | |
Ti-44a)| 5 × 10-1| 4 × 10-1| 1 × 101| 1 × 105
Thalium (81)| | | |
Tl-200| 9 × 10-1| 9 × 10-1| 1 × 101| 1 × 106
Tl-201| 1 × 101| 4 × 100| 1 × 102| 1 × 106
Tl-202| 2 × 100| 2 × 100| 1 × 102| 1 × 106
Tl-204| 1 × 101| 7 × 10-1| 1 × 104| 1 × 104
Thulium (69)| | | |
Tm-167| 7 × 100| 8 × 10-1| 1 × 102| 1 × 106
Tm-170| 3 × 100| 6 × 10-1| 1 × 103| 1 × 106
Tm-171| 4 × 101| 4 × 101| 1 × 104| 1 × 108
Uran (92)| | | |
U-230 (rychlá absorpce plícemi)a)d)| 4 × 101| 1 × 10-1| 1 × 101 b)| 1 × 105 b)
U-230 (střední absorpce plícemi)a)e)| 4 × 101| 4 × 10-3| 1 × 101| 1 × 104
U-230 (pomalá absorpce plícemi)a)f)| 3 × 101| 3 × 10-3| 1 × 101| 1 × 104
U-232 (rychlá absorpce plícemi)d)| 4 × 101| 1 × 10-2| 1 × 100 b)| 1 × 103 b)
U-232 (střední absorpce plícemi)e)| 4 × 101| 7 × 10-3| 1 × 101| 1 × 104
U-232 (pomalá absorpce plícemi)f)| 1 × 101| 1 × 10-3| 1 × 101| 1 × 104
U-233 (rychlá absorpce plícemi)d)| 4 × 101| 9 × 10-2| 1 × 101| 1 × 104
U-233 (střední absorpce plícemi)e)| 4 × 101| 2 × 10-2| 1 × 102| 1 × 105
U-233 (pomalá absorpce plícemi)f)| 4 × 101| 6 × 10-3| 1 × 101| 1 × 105
U-234 (rychlá absorpce plícemi)d)| 4 × 101| 9 × 10-2| 1 × 101| 1 × 104
U-234 (střední absorpce plícemi)e)| 4 × 101| 2 × 10-2| 1 × 102| 1 × 105
U-234 (pomalá absorpce plícemi)f)| 4 × 101| 6 × 10-3| 1 × 101| 1 × 105
U-235 (všechny druhy absorpce plícemi)a)d)e)f)| neomezeno| neomezeno| 1 × 101 b)| 1 × 104 b)
U-236 (rychlá absorpce plícemi)d)| neomezeno| neomezeno| 1 × 101| 1 × 104
U-236 (střední absorpce plícemi)e)| 4 × 101| 2 × 10-2| 1 × 102| 1 × 105
U-236 (pomalá absorpce plícemi)f)| 4 × 101| 6 × 10-3| 1 × 101| 1 × 104
U-238 (všechny druhy absorpce plícemi)d)e)f)| neomezeno| neomezeno| 1 × 101 b)| 1 × 104 b)
U (přírodní)| neomezeno| neomezeno| 1 × 100 b)| 1 × 103 b)
U (obohacený ≤ 20 %)g)| neomezeno| neomezeno| 1 × 100| 1 × 103
U (ochuzený)| neomezeno| neomezeno| 1 × 100| 1 × 103
Vanad (23)| | | |
V-48| 4 × 10-1| 4 × 10-1| 1 × 101| 1 × 105
V-49| 4 × 101| 4 × 101| 1 × 104| 1 × 107
Wolfram (74)| | | |
W-178a)| 9 × 100| 5 × 100| 1 × 101| 1 × 106
W-181| 3 × 101| 3 × 101| 1 × 103| 1 × 107
W-185| 4 × 101| 8 × 10-1| 1 × 104| 1 × 107
W-187| 2 × 100| 6 × 10-1| 1 × 102| 1 × 106
W-188a)| 4 × 10-1| 3 × 10-1| 1 × 102| 1 × 105
Xenon (54)| | | |
Xe-122a)| 4 × 10-1| 4 × 10-1| 1 × 102| 1 × 109
Xe-123| 2 × 100| 7 × 10-1| 1 × 102| 1 × 109
Xe-127| 4 × 100| 2 × 100| 1 × 103| 1 × 105
Xe-131m| 4 × 101| 4 × 101| 1 × 104| 1 × 104
Xe-133| 2 × 101| 1 × 101| 1 × 103| 1 × 104
Xe-135| 3 × 100| 2 × 100| 1 × 103| 1 × 1010
Ytrium (39)| | | |
Y-87a)| 1 × 100| 1 × 100| 1 × 101| 1 × 106
Y-88| 4 × 10-1| 4 × 10-1| 1 × 101| 1 × 106
Y-90| 3 × 10-1| 3 × 10-1| 1 × 103| 1 × 105
Y-91| 6 × 10-1| 6 × 10-1| 1 × 103| 1 × 106
Y-91m| 2 × 100| 2 × 100| 1 × 102| 1 × 106
Y-92| 2 × 10-1| 2 × 10-1| 1 × 102| 1 × 105
Y-93| 3 × 10-1| 3 × 10-1| 1 × 102| 1 × 105
Yterbium (79)| | | |
Yb-169| 4 × 100| 1 × 100| 1 × 102| 1 × 107
Yb-175| 3 × 101| 9 × 10-1| 1 × 103| 1 × 107
Zinek (30)| | | |
Zn-65| 2 × 100| 2 × 100| 1 × 101| 1 × 106
Zn-69| 3 × 100| 6 × 10-1| 1 × 104| 1 × 106
Zn-69ma)| 3 × 100| 6 × 10-1| 1 × 102| 1 × 106
Zirkonium (40)| | | |
Zr-88| 3 × 100| 3 × 100| 1 × 102| 1 × 106
Zr-93| neomezeno| neomezeno| 1 × 103 b)| 1 × 107 b)
Zr-95a)| 2 × 100| 8 × 10-1| 1 × 101| 1 × 106
Zr-97a)| 4 × 10-1| 4 × 10-1| 1 × 101 b)| 1 × 105 b)
(a)
Hodnoty A1 a/nebo A2 pro tyto mateřské nuklidy zahrnují příspěvky od dceřinných nuklidů s poločasem rozpadu kratším než 10 dnů, jak je uvedeno v následujícím (přehledu):
Mg-28| Al-28
---|---
Ar-42| K-42
Ca-47| Sc-47
Ti-44| Sc-44
Fe-52| Mn-52m
Fe-60| Co-60m
Zn-69m| Zn-69
Ge-68| Ga-68
Rb-83| Kr-83m
Sr-82| Rb-82
Sr-90| Y-90
Sr-91| Y-91m
Sr-92| Y-92
Y-87| Sr-87m
Zr-95| Nb-95m
Zr-97| Nb-97m, Nb-97
Mo-99| Tc-99m
Tc-95m| Tc-95
Tc-96m| Tc-96
Ru-103| Rh-103m
Ru-106| Rh-106
Pd-103| Rh-103m
Ag-108m| Ag-108
Ag-110m| Ag-110
Cd-115| In-115m
In-114m| In-114
Sn-113| In-113m
Sn-121m| Sn-121
Sn-126| Sb-126m
Te-118| Sb-118
Te-127m| Te-127
Te-129m| Te-129
Te-131m| Te-131
Te-132| I-132
I-135| Xe-135m
Xe-122| I-122
Cs-137| Ba-137m
Ba-131| Cs-131
Ba-140| La-140
Ce-144| Pr-144m, Pr-144
Pm-148m| Pm-148
Gd-146| Eu-146
Dy-166| Ho-166
Hf-172| Lu-172
W-178| Ta-178
W-188| Re-188
Re-189| Os-189m
Os-194| Ir-194
Ir-189| Os-189m
Pt-188| Ir-188
Hg-194| Au-194
Hg-195m| Hg-195
Pb-210| Bi-210
Pb-212| Bi-212, Tl-208, Po-212
Bi-210m| Tl-206
Bi-212| Tl-208, Po-212
At-211| Po-211
Rn-222| Po-218, Pb-214, At-218, Bi-214, Po-214
Ra-223| Rn-219, Po-215, Pb-211, Bi-211, Po-211, Tl-207
Ra-224| Rn-220, Po-216, Pb-212, Bi-212, Tl-208, Po-212
Ra-225| Ac-225, Fr-221, At-217, Bi-213, Tl-209, Po-213, Pb-209
Ra-226| Rn-222, Po-218, Pb-214, At-218, Bi-214, Po-214
Ra-228| Ac-228
Ac-225| Fr-221, At-217, Bi-213, Tl-209, Po-213, Pb-209
Ac-227| Fr-223
Th-228| Ra-224, Rn-220, Po-216, Pb-212, Bi-212, Tl-208, Po-212
Th-234| Pa-234m, Pa-234
Pa-230| Ac-226, Th-226, Fr-222, Ra-222, Rn-218, Po-214
U-230| Th-226, Ra-222, Rn-218, Po-214
U-235| Th-231
Pu-241| U-237
Pu-244| U-240, Np-240m
Am-242m| Am-242, Np-238
Am-243| Np-239
Cm-247| Pu-243
Bk-249| Am-245
Cf-253| Cm-249“
(b)
Dále jsou uvedeny mateřské nuklidy a jejich dceřinné produkty, které jsou v trvalé rovnováze:
Sr-90| Y-90
---|---
Zr-93| Nb-93m
Zr-97| Nb-97
Ru-106| Rh-106
Ag-108m| Ag-108
Cs-137| Ba-137m
Ce-144| Pr-144
Ba-140| La-140
Bi-212| Tl-208 (0,36), Po-212 (0,64)
Pb-210| Bi-210, Po-210
Pb-212| Bi-212, Tl-208 (0,36), Po-212 (0,64)
Rn-222| Po-218, Pb-214, Bi-214, Po-214
Ra-223| Rn-219, Po-215, Pb-211, Bi-211, Tl-207
Ra-224| Rn-220, Po-216, Pb-212, Bi-212, Tl-208 (0,36), Po-212 (0,64)
Ra-226| Rn-222, Po-218, Pb-214, Bi-214, Po-214, Pb-210, Bi-210, Po-210
Ra-228| Ac-228
Th-228| Ra-224, Rn-220, Po-216, Pb-212, Bi-212, Tl-208 (0,36), Po-212 (0,64)
Th-229| Ra-225, Ac-225, Fr-221, At-217, Bi-213, Po-213, Pb-209
Th (nat)| Ra-228, Ac-228, Th-228, Ra-224, Rn-220, Po-216, Pb-212, Bi-212, Tl-208 (0,36), Po-212 (0,64)
Th-234| Pa-234m
U-230| Th-226, Ra-222, Rn-218, Po-214
U-232| Th-228, Ra-224, Rn-220, Po-216, Pb-212, Bi-212, Tl-208 (0,36), Po-212 (0,64)
U-235| Th-231
U-238| Th-234, Pa-234m
U (nat)| Th-234, Pa-234m, U-234, Th-230, Ra-226, Rn-222, Po-218, Pb-214, Bi-214, Po-214, Pb-210, Bi-210, Po-210
Np-237| Pa-233
Am-242m| Am-242
Am-243| Np-239
(c)
Množství může být určeno pomocí měření doby rozpadu nebo měření dávkové intenzity v předepsané vzdálenosti od zdroje.
(d)
Tyto hodnoty platí pouze pro sloučeniny uranu, které jak za normálních, tak i nehodových podmínek přepravy zachovávají chemickou podobu UF6, UO2F2 a UO2(NO3)2.
(e)
Tyto hodnoty platí pouze pro uranové sloučeniny, které jak za normálních, tak i nehodových podmínek přepravy zachovávají chemickou podobu UO3, UF4, UCl4, a pro šestimocné sloučeniny.
(f)
Tyto hodnoty platí pro všechny uranové sloučeniny, kromě těch, které jsou uvedeny pod písmeny d) a e) výše.
(g)
Tyto hodnoty platí pouze pro neozářený uran.
2.2.7.2.2.2
Stanovení základních hodnot zmíněných v tabulce 2.2.7.2.2.1 pro jednotlivé radionuklidy, které nejsou v tabulce 2.2.7.2.2.1 uvedeny, si vyžaduje vícestranné schválení. Jestliže je známa chemická forma každého radionuklidu, je přípustné použít hodnotu A2 vypočtenou s použitím dávkového koeficientu pro příslušný typ absorpce plícemi (retence) podle doporučení Mezinárodní komise pro radiologickou ochranu (International Commission of Radiological Protection), bude-li zohledněna chemická forma každého radionuklidu jak za normálních, tak i havarijních podmínek přepravy. Alternativně se smějí použít bez schválení příslušného orgánu pro radionuklidy hodnoty uvedené v tabulce 2.2.7.2.2.2.
Tabulka 2.2.7.2.2.2 Základní hodnoty aktivity radionuklidů pro neznámé radionuklidy a
směsi
Radioaktivní obsah| A1| a2| Meze hmotnostní aktivity pro vyjmuté látky| Meze aktivity pro vyjmuté zásilky
---|---|---|---|---
| [TBq]| [TBq]| [Bq/g]| [Bq]
Je známa pouze přítomnost radionuklidů emitujících záření beta nebo gama| 0.1| 0.02| 1x101| 1x104
Je známa přítomnost nuklidů emitujících záření alfa, ale není známa přítomnost neutronových zářičů| 0.2| 9x10-5| 1x10-1| 1x103
Je známa přítomnost neutronových zářičů nebo nejsou dostupné žádné údaje| 0.001| 9x10-5| 1x10-1| 1x103
2.2.7.2.2.3
Při stanovení hodnot A1 a A2 pro radionuklid neobsažený v tabulce 2.2.7.2.2.1 se jednoduchá radioaktivní rozpadová řada, v níž jsou radionuklidy obsaženy v poměru, ve kterém se vyskytují v přírodě, a v níž žádný dceřinný radionuklid nemá poločas rozpadu delší než 10 dní, nebo delší než poločas rozpadu mateřského radionuklidu, považuje za jednotlivý radionuklid; v tomto případě je třeba vzít v úvahu aktivitu a použít hodnoty A1 nebo A2 odpovídající mateřskému nuklidu v řadě. U radioaktivní rozpadové řady, v níž má kterýkoli dceřinný nuklid poločas rozpadu buď delší než 10 dnů, nebo delší než mateřský radionuklid, je nutno považovat mateřský radionuklid a takové dceřinné nuklidy za směsi různých nuklidů.
2.2.7.2.2.4
K určování základních hodnot pro směsi radionuklidů, kde základní hodnoty jednotlivých radionuklidů jsou uvedeny v tabulce 2.2.7.2.2.1, platí vztah:
Xm=1/∑ifi/Xi
kde:
f(i) je podíl aktivity nebo specifické aktivity příslušného radionuklidů i ve směsi;
X(i) je příslušná hodnota A1 nebo A2 nebo mez specifické aktivity pro vyjmutou látku nebo mez aktivity pro vyjmutou zásilku pro příslušný radionuklid i; a
Xm je odvozená hodnota z hodnot A1 nebo A2 nebo specifické aktivity pro vyjmutou látku nebo z meze aktivity pro vyjmutou zásilku v případě směsi.
2.2.7.2.2.5
Je-li známa identita každého radionuklidu, ale nejsou-li známy hodnoty aktivity některých radionuklidů, mohou být radionuklidy seskupeny do skupin a nejnižší hodnota aktivity v každé skupině může být použita při výpočtech podle vzorců uvedených v bodech 2.2.7.2.2.4 a 2.2.7.2.4.4. Skupiny mohou být vytvořeny na základě celkové alfa aktivity a celkové beta/gama aktivity, pokud jsou známy; k výpočtu se používá nejnižších hodnot jak pro zářiče alfa tak pro zářiče beta/gama.
2.2.7.2.2.6
Pro jednotlivé radionuklidy nebo směsi radionuklidů, pro které nejsou k dispozici příslušné údaje, se použijí hodnoty uvedené v tabulce 2.2.7.2.2.2.
2.2.7.2.3
Stanovení dalších materiálových charakteristik
2.2.7.2.3.1
Látky s nízkou specifickou aktivitou (LSA)
2.2.7.2.3.1.1
(Vyhrazeno)
2.2.7.2.3.1.2
Látky LSA se rozdělují do tří skupin
(a)
LSA-I
(i)
uranové a thoriové rudy, koncentráty těchto rud a další rudy obsahující přírodně se vyskytující radionuklidy, které jsou určeny ke zpracování pro využití těchto radionuklidů;
(ii)
přírodní uran, ochuzený uran, přírodní thorium nebo jejich sloučeniny nebo směsi, které nebyly ozářeny a jsou tuhé nebo kapalné;
(iii)
radioaktivní látku, pro niž je hodnota A2 neomezena s výjimkou štěpné látky v množstvích, která nejsou vyňata z požadavků na štěpnou látku podle 2.2.7.2.3.5; nebo
(iv)
další radioaktivní látky, ve kterých je aktivita zcela rozptýlena a stanovená průměrná specifická aktivita nepřekračuje třicetinásobek hodnoty stanovené podle 2.2.7.2.2.1 až 2.2.7.2.2.6, s výjimkou štěpné látky v množstvích, která nejsou vyňata z požadavků na štěpnou látku podle 2.2.7.2.3.5.
(b)
LSA-II
(i)
voda s tritiem o koncentraci do 0,8 TBq/l; nebo
(ii)
další látky, ve kterých je aktivita zcela rozptýlena a stanovená průměrná specifická aktivita nepřevyšuje 10-4 A2/g pro tuhé látky a plyny a 10-5 A2/g pro kapaliny;
(c)
LSA-III - Tuhé látky (t.j. zpevněné odpady, aktivované materiály) s výjimkou prášků splňujících požadavky uvedené v 2.2.7.2.3.1.3, v nichž současně:
(i)
radioaktivní látka je zcela rozptýlena v tuhé látce nebo v tuhých předmětech nebo je v podstatě rovnoměrně rozptýlena v kompaktní pojivé látce (jako je beton, bitumen, keramika apod.);
(ii)
radioaktivní látka je relativně nerozpustná nebo je vázána v relativně nerozpustném podkladu, takže ani v případě ztráty funkčnosti obalového souboru by ztráta radioaktivních látek z jednoho obalu loužením ve vodě po dobu sedm dní nepřesáhla 0,1 A2; a
(iii)
stanovená průměrná hmotnostní aktivita tuhé látky bez stínicího materiálu nepřekračuje 2.10-3 A2/g.
2.2.7.2.3.1.3
Látky LSA-III musí být tuhými látkami takové povahy, že jestliže by se celkový obsah kusu podrobil zkoušce uvedené v 2.2.7.2.3.1.4, aktivita ve vodě by nepřekročila 0,1 A2
2.2.7.2.3.1.4
Látky LSA-III se zkoušejí následovně:
Vzorek tuhé látky představující úplný obsah kusu (ne méně) musí být na sedm dní ponořený do vody (ke stanovení vyluhovatelnosti) při pokojové teplotě. Objem vody použité ke zkoušce musí být takový, aby na konci sedmidenního zkušebního období zaručoval, že volný objem neabsorbované a nezreagované vody bude přinejmenším dosahovat 10 % objemu samotného vzorku tuhé látky. Voda musí mít počáteční pH 6 - 8 a maximální měrnou vodivost 1mS/m při 20°C. Celková aktivita volného objemu vody musí být měřena po skončení sedmidenní zkoušky.
2.2.7.2.3.1.5
Důkaz o dodržení požadovaných kritérií podle 2.2.7.2.3.1.4 musí být v souladu s 6.4.12.1 a 6.4.12.2
2.2.7.2.3.2
Povrchově kontaminovaný předmět (SCO)
SCO se zařazují do jedné ze dvou skupin:
(a)
SCO-I, tuhý předmět, na kterém:
(i)
nefixovaná kontaminace na přístupném povrchu o ploše průměrně 300 cm2 (nebo na celé ploše, je-li menší než 300 cm2) nepřekračuje 4 Bq/cm2 u beta a gama zářičů a alfa zářičů s nízkou toxicitou, nebo 0,4 Bq/cm2 u všech ostatních alfa zářičů; a
(ii)
fixovaná kontaminace na přístupném povrchu o ploše průměrně 300 cm2 (nebo na celé ploše, je-li menší než 300 cm2) nepřekračuje 4x104 Bq/cm2 u beta a gama zářičů a alfa zářičů s nízkou toxicitou, nebo 4x103 Bq/cm2 u všech ostatních alfa zářičů; a
(iii)
součet nefixované a fixované kontaminace na nepřístupném povrchu větším než 300 cm2 (nebo na celé ploše, je-li menší než 300 cm2) nepřekračuje 4x104 Bq/cm2 u beta a gama zářičů a alfa zářičů s nízkou toxicitou, nebo 4x103 Bq/cm2 u všech ostatních alfa zářičů;
(b)
SCO-II, tuhý předmět, na jehož povrchu překračuje fixovaná nebo nefixovaná kontaminace meze uvedené pro SCO-I v (a), a na kterém:
(i)
nefixovaná kontaminace na přístupném povrchu o ploše větší než 300 cm2 (nebo na celé ploše, je-li menší než 300 cm2) nepřekračuje 400 Bq/cm2 u beta a gama zářičů a alfa zářičů s nízkou toxicitou, nebo 40 Bq/cm2 u všech ostatních alfa zářičů; a
(ii)
fixovaná kontaminace na přístupném povrchu na ploše větší než 300 cm2 (nebo na celé ploše, je-li menší než 300 cm2) nepřekračuje 8x105 Bq/cm2 u beta a gama zářičů a alfa zářičů s nízkou toxicitou nebo 8x104 Bq/cm2 u všech ostatních alfa zářičů; a
(iii)
součet nefixované a fixované kontaminace na nepřístupném povrchu o ploše větší než 300 cm2 (nebo na celé ploše, je-li menší než 300 cm2) nepřekračuje 8x105 Bq/cm2 u beta a gama zářičů a alfa zářičů s nízkou toxicitou nebo 8x104 Bq/cm2 u všech ostatních alfa zářičů.
2.2.7.2.3.3
Radioaktivní látky zvláštní formy
2.2.7.2.3.3.1
Radioaktivní látka zvláštní formy musí mít alespoň jeden rozměr nejméně 5 mm. Pokud uzavřené pouzdro obsahuje část radioaktivní látky zvláštní formy, pouzdro musí být vyrobeno tak, aby je bylo možno otevřít pouze destrukcí. Vzor radioaktivní látky zvláštní formy vyžaduje jednostranné schválení.
2.2.7.2.3.3.2
Radioaktivní látka zvláštní formy musí být takové povahy, nebo musí být vyrobena tak, aby po provedených zkouškách podle 2.2.7.2.3.3.4 až 2.2.7.2.3.3.8 splňovala následující požadavky:
(a)
nepraskne nebo se nerozdrtí v průběhu zkoušek na náraz, tlak a ohyb podle 2.2.7.2.3.3.5 (a), (b), (c) a 2.2.7.2.3.3.6(a);
(b)
neroztaví se nebo se nerozptýlí při tepelných zkouškách specifikovaných v 2.2.7.2.3.3.5 (d) nebo 2.2.7.2.3.3.6 (b); a
(c)
aktivita vody při stanovení vyluhovatelnosti podle 2.2.7.2.3.3.7. a 2.2.7.2.3.3.8 nepřekročí 2 kBq; nebo u uzavřených zářičů rychlost objemového úniku při zkoušce hodnotící objemový únik, specifikovaný v publikaci Mezinárodní organizace pro standardizaci: „Radiační ochrana - uzavřené radioaktivní zářiče - metody zkoušek netěsnosti, ISO 9987:1992 E, ISO, Geneva, 1992“, nepřekročí příslušnou mez stanovenou příslušným orgánem.
2.2.7.2.3.3.3
Důkaz o dodržení požadovaných kritérií podle 2.2.7.2.3.3.2 musí být v souladu s 6.4.12.1 a 6.4.12.2.
2.2.7.2.3.3.4
Vzorky, které obsahují nebo simulují radioaktivní látku zvláštní formy, musí být podrobeny pádové zkoušce, zkoušce nárazem, ohýbací zkoušce a tepelné zkoušce podle 2.2.7.2.3.3.5 nebo alternativně zkoušce podle 2.2.7.2.3.3.6. Pro každou z těchto zkoušek může být použit jiný vzorek. Po každé zkoušce musí být provedeno stanovení vyluhovatelnosti nebo test rychlosti objemového úniku daného vzorku pomocí metody, která nesmí být méně citlivá než metody specifikované v 2.2.7.2.3.3.7 pro nerozptýlitelnou tuhou látku nebo podle bodu 2.2.7.2.3.3.8 pro zapouzdřenou látku.
2.2.7.2.3.3.5
Závazné zkušební metody jsou:
(a)
Pádová zkouška: Vzorek musí padnout na podložku (terč) z výšky 9 m. Podložka musí odpovídat definici v 6.4.14;
(b)
Zkouška průrazem: vzorek musí být umístěn na plátu olova, podepřeném hladkou tuhou plochou a musí do něj narazit plochou přední stranou tyč z měkké oceli tak, aby způsobila náraz odpovídající důsledku nárazu hmoty 1,4 kg padající volným pádem z 1 m. Spodní část tyče musí mít průměr 25 mm s hranami zaoblenými na poloměr (3,0 ± 0,3) mm. Olovo o tvrdosti 3,5 - 4,5 podle Vickersovy stupnice a o tloušťce nejvýše 25 mm musí překrývat plochu větší, než činí plocha vzorku. Pro každý náraz musí být použit nový olověný povrch. Tyč musí na vzorek narazit v místě předpokládaného největšího poškození;
(c)
Zkouška ohybem se musí provádět pouze pro dlouhé a tenké zdroje, které mají minimální délku 10 cm a současně poměr délky k minimální šířce činí nejméně 10. Vzorek musí být pevně uchycen tak, aby jedna jeho polovina vyčnívala přes okraj uchycení. Orientace vzorku musí být taková, aby došlo k jeho maximálnímu poškození, když na jeho volný konec narazí přední plocha ocelové tyče. Ocelová tyč musí na vzorek narazit tak, aby způsobila náraz odpovídající důsledku nárazu hmoty 1,4 kg padající volným pádem z 1 m. Spodní část tyče musí mít průměr 25 mm s hranami zaoblenými na poloměr (3,0 ± 0,3) mm;
(d)
Tepelná zkouška: Vzorek musí být ohříván na vzduchu na teplotu 800 °C, na této teplotě musí být udržován 10 minut a po té se musí nechat vychladnout.
2.2.7.2.3.3.6
Vzorky, které obsahují nebo simulují radioaktivní látku uzavřenou v hermetickém pouzdru nemusí být prověřovány:
(a)
zkouškami předepsanými v bodech 2.2.7.2.3.3.5 (a) a (b), za předpokladu, že hmotnost radioaktivní látky zvláštní formy je:
(i)
menší než 200 g a alternativně jsou vystaveny zkoušce nárazem 4. třídy, předepsané v publikaci Mezinárodní organizace pro standardizaci ISO 2919:1999 „Radiační ochrana – Uzavřené radioaktivní zářiče – Všeobecné požadavky a klasifikace“; nebo
(ii)
menší než 500 g a alternativně jsou vystaveny zkoušce nárazem 5. třídy, předepsané v publikaci Mezinárodní organizace pro standardizaci ISO 2919:1999 „Radiační ochrana – Uzavřené radioaktivní zářiče – Všeobecné požadavky a klasifikace“; a
(b)
zkouškou, předepsanou v 2.2.7.2.3.3.5 (d), za předpokladu, že alternativně jsou vystaveny teplotní zkoušce 6. třídy, předepsané v publikaci Mezinárodní organizace pro standardizaci: ISO 2919:1999 „Radiační ochrana – Uzavřené radioaktivní zářiče – Všeobecné požadavky a klasifikace“.
2.2.7.2.3.3.7
Pro vzorky obsahující nebo simulující nerozptýlitelnou tuhou látku, musí být stanovení vyluhovatelnosti prováděno následovně:
(a)
vzorek musí být na sedm dní ponořený do vody (ke stanovení vyluhovatelnosti) při pokojové teplotě. Objem vody použité ke zkoušce musí být takový, aby na konci sedmidenního zkušebního období zaručoval, že volný objem neabsorbované a nezreagované vody bude při nejmenším dosahovat 10% objemu samotného vzorku tuhé látky. Voda musí mít počáteční pH 6 - 8 a maximální vodivost 1 mS/m při 20 °C;
(b)
voda se vzorkem se musí poté ohřát na teplotu 50 ± 5 °C a tato teplota musí být udržována po dobu 4 hodin;
(c)
potom musí být stanovena aktivita vody;
(d)
nato musí být vzorek ponechán v klidném ovzduší po dobu sedmi dnů při minimální teplotě 30 °C a minimální relativní vlhkosti 90%;
(e)
následně musí být vzorek ponořen do vody o stejné specifikaci jako v bodě (a) výše a tato voda se musí poté ohřát na teplotu 50 ± 5 °C a, tato teplota musí být udržována po dobu 4 hodin;
(f)
nakonec musí být stanovena aktivita vody.
2.2.7.2.3.3.8
Pro vzorky obsahující nebo simulující radioaktivní látku uzavřenou v hermetickém pouzdru, musí být provedeno buď stanovení vyluhovatelnosti, nebo rychlosti objemového úniku, a to následujícím způsobem:
(a)
Vyluhovací zkouška musí sestávat z následujících kroků:
(i)
vzorek musí být ponořený do vody při pokojové teplotě. Voda musí mít počáteční pH 6 - 8 a maximální vodivost 1 mS/m při 20 °C;
(ii)
voda se vzorkem se musí poté ohřát na teplotu 50 ± 5 °C a tato teplota musí být udržována po dobu 4 hodin;
(iii)
potom musí být stanovena aktivita vody;
(iv)
nato musí být vzorek ponechán v klidném ovzduší po dobu sedmi dnů při minimální teplotě 30 °C a minimální relativní vlhkosti 90%;
(v)
postup podle bodů (i), (ii) a (iii) musí být opakován.
(b)
Alternativní stanovení rychlosti objemového úniku musí zahrnovat kteroukoliv ze zkoušek, předepsaných v publikaci Mezinárodní organizace pro standardizaci: „Radiační ochrana - uzavřené radioaktivní zářiče - metody zkoušek netěsnosti, ISO 9987:1992, které jsou přijatelné pro příslušný orgán.
2.2.7.2.3.4
Radioaktivní látky s nízkou rozptýlitelností
2.2.7.2.3.4.1
Konstrukce radioaktivní látky s malou rozptýlitelností podléhá vícestrannému schválení. Radioaktivní látka s malou rozptýlitelností musí být takové povahy, aby celkové množství této radioaktivní látky v kusu, s přihlédnutím k ustanovením v 6.4.8.14, splnilo následující požadavky:
(a)
hodnota příkonu dávkového ekvivalentu ve vzdálenosti 3 m od nestíněné radioaktivní látky nesmí překročit hodnotu 10 mSv/h;
(b)
po provedení testů specifikovaných v 6.4.20.3 a 6.20.4, nesmí aktivita uvolněných aerosolů ve formě plynné nebo tuhých částic překročit, až do aerodynamického ekvivalentu průměru 100 μm, hodnotu 100 A2. Pro každou zkoušku může být použit zvláštní vzorek; a
(c)
po provedení zkoušky podle 2.2.7.2.3.1.4, aktivita ve vodě nesmí nepřekročit 100 A2. Při tomto testu musí být vzato v úvahu poškození v důsledku zkoušek uvedených v bodu (b).
2.2.7.2.3.4.2
Radioaktivní látka s malou rozptýlitelností musí být zkoušena následovně:
Vzorek obsahující nebo simulující radioaktivní látku s malou rozptýlitelností musí být podroben rozšířené tepelné zkoušce specifikované v 6.4.20.3 a nárazové zkoušce specifikované v 6.4.20.4. Pro každou ze zkoušek může být použit jiný vzorek. Po každé zkoušce musí být vzorek podroben vyluhovací zkoušce specifikované v 2.2.7.2.3.1.4. Po každé zkoušce musí být stanoveno, zda jsou naplněny aplikovatelné požadavky uvedené v 2.2.7.2.3.4.1.
2.2.7.2.3.4.3
Důkaz o dodržení požadovaných kritérií podle 2.2.7.2.3.4.1 a 2.2.7.2.3.4.2 musí být v souladu s 6.4.12.1 a 6.4.12.2.
2.2.7.2.3.5
Štěpná látka
Kusy obsahující štěpné látky musí být přiřazeny pod příslušnou položku tabulky 2.2.7.2.1.1, jejíž popis zahrnuje slova „ŠTĚPNÁ“ nebo „vyjmutá štěpná“. Klasifikace jako „vyjmutá štěpná“ je dovolena pouze tehdy, je-li splněna jedna z podmínek uvedených pod písmeny (a) až (d) tohoto odstavce. V rámci jedné zásilky smí být uplatněna pouze jedna výjimka (viz též 6.4.7.2).
(a)
Hmotnostní mez na zásilku, pokud nejmenší vnější rozměr každého kusu není menší než 10 cm, se stanoví podle tohoto vzorce:
íšěýáhmotnost uranu-235 (g)X+hmotnost ostatních štěpných látek (g)Y<1
kde X a Y jsou hmotnostní meze definované v tabulce 2.2.7.2.3.5 za předpokladu, že:
(i)
každý jednotlivý kus obsahuje nejvýše 15 g štěpných nuklidů; pro nebalenou látku se toto hmotnostní omezení vztahuje na zásilku, která se má přepravovat ve vozidle nebo na vozidle; nebo
(ii)
štěpné látky jsou homogenní vodné roztoky nebo směsi, kde poměr štěpných nuklidů k vodíku je menší než 5 % hm.; nebo
(iii)
nejvýše 5 g štěpných nuklidů je obsaženo v libovolném deseti litrovém objemu látky.
Berylium nesmí být přítomné v množstvích překračujících 1 % platných hmotnostních mezí pro zásilku uvedených v tabulce 2.2.7.2.3.5, vyjma případů, kdy koncentrace berylia v látce nepřekračuje 1 gram berylia na jakoukoli hmotnost 1000 gramů.
Deuterium nesmí být rovněž přítomné v množstvích překračujících 1 % platných hmotnostních mezí pro zásilku uvedených v tabulce 2.2.7.2.3.5, vyjma deuteria obsaženého ve vodíku v přírodní koncentraci.
(b)
uran obohacený maximálně na 1 hmot. % uranu-235 a s celkovým obsahem plutonia a uranu- 233 nepřevyšujícím 1 hmot. % uranu-235 za předpokladu, že štěpné nuklidy jsou rozloženy zcela homogenně v celém objemu. Navíc, je-li uran-235 ve formě kovu, oxidu nebo karbidu, nesmí být uspořádán ve tvaru mříže;
(c)
kapalné roztoky dusičnanu uranylu s uranem obohaceným maximálně na 2 hmot. % uranu- 235, přičemž celkový obsah plutonia a uranu-233 nesmí přesáhnout 0,002% hmotnosti uranu a minimální poměr počtu atomů dusíku ku počtu atomů uranu (N/U) musí být 2;
(d)
Plutonium obsahující nejvýše 20 % hm. štěpných nuklidů až do nejvýše 1 kg plutonia na zásilku. Odeslání podle této výjimky smí být provedeno jen za výlučného použití.
Tabulka 2.2.7.2.3.5 Hmotnostní meze na dodávku pro vyjmutí z požadavků na
radioaktivní zásilky obsahující štěpné látky
Štěpná látka| Hmotnost štěpné látky (g) smíšené s látkami majícími průměrnou hustotu vodíkových atomů nižší nebo rovnou hustotě vodíkových atomů ve vodě| Hmotnost štěpné látky (g) smíšené s látkami majícími průměrnou hustotu vodíkových atomů vyšší než hustota vodíkových atomů ve vodě
---|---|---
Uran–235 (X)| 400| 290
Další štěpné látky (Y)
250| 180
2.2.7.2.4
Klasifikace kusů nebo nebalené látky
Množství radioaktivní látky v kusu nesmí překročit příslušné meze, jak je uvedeno v následujícím.
2.2.7.2.4.1
Klasifikace jako vyjmutý kus
2.2.7.2.4.1.1
Kusy mohou být klasifikovány jako vyjmuté pokud:
(a)
Jsou prázdnými obaly, které obsahovaly radioaktivní látku;
(b)
Obsahují výrobky nebo přístroje v omezeném množství, jak je uvedeno v tabulce 2.2.7.2.4.1.2;
(c)
Obsahují výrobky vyrobené z přírodního uranu, ochuzeného uranu nebo přírodního thoria; nebo
(d)
Obsahují radioaktivní látku v omezeném množství, jak je uvedeno v tabulce 2.2.7.2.4.1.2.
2.2.7.2.4.1.2
Kus, který obsahuje radioaktivní látky, může být klasifikován jako vyjmutý kus pokud dávkový příkon na libovolném místě jeho vnějšího povrchu nepřevyšuje 5 μSv/h.
Tabulka 2.2.7.2.4.1.2 Meze aktivity pro vyjmuté kusy
FYZIKÁLNÍ STAV OBSAHU (SKUPENST VÍ)| Přístroj nebo výrobek| Látky – meze pro radioaktivní kusya
---|---|---
Meze pro předmětya| Meze pro radioaktivní kusya
Tuhé látky| | |
ORMA| 10-2A1| A1| 10-3A1
| jiné| 10-2A2| A2| 10-3A2
Kapaliny| 10-3A2| 10-1A2| 10-4A2
Plyny| | |
| tritium| 2x10-2A2| 2x10-1A2| 2x10-2A2
| zvláštní forma| 10-3A1| 10-2A1| 10-3A1
| jiné| 10-3A2| 10-3A2| 10-3A2
a
Pro směsi radionuklidů, viz. 2.2.7.2.2.4 až 2.2.7.2.2.6
2.2.7.2.4.1.3
Radioaktivní látky, které jsou uzavřeny v přístroji nebo obsaženy ve výrobku, nebo tvoří součást těchto předmětů, mohou být klasifikovány jako UN 2911 LÁTKA RADIOAKTIVNÍ, VYJMUTÝ KUS – PŘÍSTROJE nebo VÝROBKY, jen pokud:
(a)
příkon dávkového ekvivalentu ve vzdálenosti 10 cm od libovolného místa vnějšího povrchu nebaleného přístroje nebo výrobku není vyšší než 0,1 mSv/h; a
(b)
každý přístroj nebo výrobek je opatřen nápisem „RADIOAKTIVNÍ“ („RADIOACTIVE“) s výjimkou:
(i)
hodin nebo zařízení opatřených značením provedeným barvami světélkujícími na základě radioluminiscence;
(ii)
spotřebního zboží majícího povolení příslušného úřadu podle 1.7.1.4 (d) nebo nepřesahujícího limity aktivity pro vyjmuté kusy uvedené v tabulce 2.2.7.2.2.1 (sloupec 5), za předpokladu, že takové výrobky jsou přepravovány v obalovém souboru, který je označen nápisem „Radioaktivní“ na vnitřním povrchu takovým způsobem, že toto upozornění na přítomnost radioaktivní látky je viditelné po otevření obalu; a
(c)
radioaktivní látka je úplně uzavřena neaktivními součástmi (přitom zařízení, jehož jediným účelem je obsahovat radioaktivní látku nelze považovat za přístroj nebo výrobek ve výše uvedeném smyslu); a
(d)
platí limity specifikované ve sloupcích 2 a 3 tabulky 2.2.7.2.4.1.2 pro každou jednotlivou položku a každý kus.
2.2.7.2.4.1.4
Radioaktivní látky v jiných formách, než jsou formy uvedené v 2.2.7.2.4.1.3, jejichž aktivita nepřekračuje meze stanovené ve sloupci 4 tabulky 2.2.7.2.4.1.2, může být klasifikována jako UN 2910 LÁTKA RADIOAKTIVNÍ, VYJMUTÝ KUS - OMEZENÁ MNOŽSTVÍ, pokud:
(a)
kus udrží svůj radioaktivní obsah za podmínek běžné přepravy; a
(b)
kus je na vnitřním povrchu obalu opatřen nápisem „RADIOAKTIVNÍ“ („RADIOACTIVE“), takže při jeho otevření je viditelné upozornění na přítomnost radioaktivní látky.
2.2.7.2.4.1.5
Prázdný obal, který obsahoval radioaktivní látky, může být klasifikován jako UN 2908 LÁTKA RADIOAKTIVNÍ, VYJMUTÝ KUS - PRÁZDNÝ OBAL, jen pokud
(a)
je v bezvadném stavu a je bezpečně uzavřen;
(b)
vnější povrch každé jeho součásti z uranu nebo thoria je uzavřen neaktivním pláštěm z kovového nebo jiného tuhého materiálu;
(c)
úroveň nefixované kontaminace na jeho vnitřním povrchu o ploše větší než 300 cm2 nepřekračuje:
(i)
400 Bq/cm2 pro beta a gama zářiče a nízkotoxické alfa zářiče; a
(ii)
40 Bq/cm2 pro všechny ostatní alfa zářiče; a
(d)
veškeré bezpečnostní značky, které na něm mohly být umístěny v souladu s 5.2.2.1.11.1, jsou zakryty, znehodnoceny nebo odstraněny.
2.2.7.2.4.1.6
Výrobky vyrobené z přírodního uranu, ochuzeného uranu nebo přírodního thoria a výrobky, ve kterých jsou jedinými radioaktivními látkami neozářený přírodní uran, neozářený ochuzený uran nebo neozářené přírodní thorium, mohou být klasifikovány jako UN 2909 LÁTKA RADIOAKTIVNÍ, VYJMUTÝ KUS - VÝROBKY Z PŘÍRODNÍHO URANU nebo OCHUZENÉHO URANU nebo PŘÍRODNÍHO THORIA jen pokud vnější povrch uranu nebo thoria je uzavřen v neaktivním plášti z kovu nebo jiného tuhého materiálu.
2.2.7.2.4.2
Klasifikace jako látka s nízkou specifickou aktivitou (LSA)
Radioaktivní látka může být zatříděna jako látka LSA za předpokladu, že je splněna definice látky LSA v 2.2.7.1.3 a podmínky dle 2.2.7.2.3.1, 4.1.9.2 a 7.5.11 CV33 (2).
2.2.7.2.4.3
Klasifikace jako povrchově kontaminovaný předmět (SCO)
Radioaktivní látka může být zatříděna jako SCO za předpokladu, že je splněna definice SCO v 2.2.7.1.3 a podmínky dle 2.2.7.2.3.2, 4.1.9.2 a 7.5.11 CV33 (2).
2.2.7.2.4.4
Klasifikace jako kus typu A
Kusy obsahující radioaktivní látky mohou být zatříděny jako kus typu A za předpokladu dodržení následujících podmínek:
Kusy typu A nesmí obsahovat aktivity vyšší než:
(a)
hodnotu A1; pro radioaktivní látku zvláštní formy; nebo
(b)
hodnotu A2; pro všechny ostatní radioaktivní látky.
Pro směsi radionuklidů jejichž identita a příslušné aktivity jsou známy, platí následující podmínka pro radioaktivní látky kusu typu A:
∑iBiA1i+∑jCjA2j≤1
kde:
B(i) je aktivita radionuklidu i jako radioaktivní látky zvláštní formy;
A1(i) je hodnota A1 pro radionuklid i;
C(j) je aktivita radionuklidu j jako radioaktivní látky jiné než radioaktivní látka zvláštní formy; a
A2(j) je hodnota A2 pro radionuklid j.
2.2.7.2.4.5
Klasifikace hexafluoridu uranu
Hexafluorid uranu může být přiřazen pouze k položce UN 2977 LÁTKA RADIOAKTIVNÍ, HEXAFLUORID URANU, ŠTĚPNÁ, nebo 2978 LÁTKA RADIOAKTIVNÍ, HEXAFLUORID URANU, jiná než štěpná nebo vyjmutá štěpná
2.2.7.2.4.5.1
Kusy obsahující hexafluorid uranu nesmí obsahovat:
(a)
hexafluorid uranu o hmotnosti odlišné od hmotnosti stanovené v rozhodnutí o typovém schválení kusu;
(b)
hexafluorid uranu o hmotnosti větší než takové, která umožňuje volný objem menší než 5 % v kusu při maximální teplotě kusu, jak je popsáno pro systémy toho zařízení, kde se bude s kusem nakládat; nebo
(c)
hexafluorid uranu v jiném než tuhém skupenství nebo za vnitřního tlaku vyššího než je tlak atmosférický při předání k přepravě.
2.2.7.2.4.6
Zatřídění jako kusy typu B(U), typu B(M) nebo typu C
2.2.7.2.4.6.1
Kusy, které nejsou zatříděny podle 2.2.7.2.4 (2.2.7.2.4.1 až 2.2.7.2.4.5) musí být zatříděny v souladu s rozhodnutím o typovém schválení kusu vydaným příslušným orgánem v zemi původu nebo konstrukce vzoru.
2.2.7.2.4.6.2
Kus může být zatříděn jako kus typu B(U) pouze pokud neobsahuje:
(a)
vyšší aktivity než ty, které byly povoleny pro daný konstrukční typ;
(b)
jiné radionuklidy než které byly povoleny pro daný konstrukční typ; nebo
(c)
radioaktivní obsah ve formě nebo chemickém či fyzikálním stavu jiném, než který byl povolen pro daný konstrukční typ;
jak je popsáno v rozhodnutí o typovém schválení.
2.2.7.2.4.6.3
Kus může být zatříděn jako kus typu B(M) pouze pokud neobsahuje:
(a)
vyšší aktivity než ty, které byly povoleny pro daný konstrukční typ;
(b)
jiné radionuklidy než které byly povoleny pro daný konstrukční typ; nebo
(c)
radioaktivní obsah ve formě nebo chemickém či fyzikálním stavu jiném, než který byl povolen pro daný konstrukční typ;
jak je popsáno v rozhodnutí o typovém schválení.
2.2.7.2.4.6.4
Kus může být zatříděn jako kus typu C pouze pokud neobsahuje:
(a)
vyšší aktivity než ty, které byly povoleny pro daný konstrukční typ;
(b)
jiné radionuklidy než které byly povoleny pro daný konstrukční typ; nebo
(c)
radioaktivní obsah ve formě nebo chemickém či fyzikálním stavu jiném, než který byl povolen pro daný konstrukční typ;
jak je popsáno v rozhodnutí o typovém schválení.
2.2.7.2.5
Zvláštní ujednání
Radioaktivní látka musí být zatříděna jako přepravovaná podle zvláštního ujednání, když je určena k přepravě v souladu s 1.7.4.
2.2.8
Třída 8 Žíravé látky
2.2.8.1
Kritéria
2.2.8.1.1
Název třídy 8 zahrnuje látky a předměty obsahující látky této třídy, které svým chemickým účinkem napadají vlákna epithelu pokožky nebo sliznic, se kterým přicházejí do styku, nebo které v případě úniku mohou způsobit škody na jiných věcech nebo na dopravních prostředcích nebo je mohou zničit. Pod název této třídy spadají také látky, které teprve s vodou tvoří žíravé kapaliny, nebo které za přítomnosti přirozené vlhkostí vzduchu vytvářejí žíravé páry nebo mlhy.
2.2.8.1.2
Látky a předměty třídy 8 jsou rozděleny následovně:
C1 - C10| Žíravé látky bez vedlejšího nebezpečí
---|---
C1 – C4| Kyselé látky
C1| anorganické, kapalné
C2| anorganické, tuhé
C3| organické, kapalné
C4| organické, tuhé
C5 - C8 Zásadité látky
| C5| anorganické, kapalné
C6| anorganické, tuhé
C7| organické, kapalné
C8| organické, tuhé
C9-C10| Jiné žíravé látky
C9| kapalné
C10| tuhé
C11| Předměty
CF| Žíravé látky, hořlavé
CF1| kapalné
CF2| tuhé
CS| Žíravé látky, schopné samoohřevu
CS1| kapalné
CS2| tuhé
CW| Žíravé látky, které ve styku s vodou vyvíjejí hořlavé plyny
CW1| kapalné
CW2| tuhé
CO| Žíravé látky, podporující hoření
CO1| kapalné
CO2| tuhé
CT| Žíravé látky, toxické
CT1| kapalné
CT2| tuhé
CFT| Žíravé látky, kapalné, hořlavé, toxické
COT| Žíravé látky, podporující hoření, toxické.
Klasifikace a přiřazení k obalovým skupinám
2.2.8.1.3
Látky třídy 8 musí být na základě svého stupně nebezpečí, které představují při přepravě, přiřazeny k následujícím obalovým skupinám:
Obalová skupina I:| silně žíravé látky;
---|---
Obalová skupina II:| žíravé látky;
Obalová skupina III:| slabě žíravé látky
2.2.8.1.4
Látky a předměty zařazené do třídy 8 jsou uvedeny v tabulce A kapitoly 3.2. Přiřazení látek k obalovým skupinám I, II nebo III je založeno na získaných zkušenostech se zohledněním přídavných faktorů, jako nebezpečí vdechnutí (viz 2.2.8.1.5) a schopnosti reagovat s vodou (včetně vytvoření nebezpečných produktů rozkladu).
2.2.8.1.5
Látka nebo přípravek, které splňují kritéria třídy 8 a mají toxicitu při vdechnutí prachu a mlhy (LC50 ) odpovídající obalové skupině I, ale toxicitu při požití nebo absorpci kůží odpovídající jen obalové skupině III nebo nižší, musí být přiřazeny ke třídě 8.
2.2.8.1.6
Látky, včetně směsí, které nejsou jmenovitě uvedeny v tabulce A kapitoly 3.2, mohou být přiřazeny k vhodným položkám pododdílu 2.2.8.3 a k odpovídající obalové skupině na základě délky doby kontaktu, která je nutná k tomu, aby byla poškozena lidská pokožka v celé své tloušťce v souladu s kritérii odstavců (a) až (c) dále.
U kapalin a u tuhých látek, které mohou zkapalnit během přepravy, o nichž se předpokládá, že nevyvolají poškození lidské pokožky v celé její tloušťce, je třeba ještě zohlednit jejich schopnost způsobit korozi některých kovových povrchů. Při přiřazování látek k obalovým skupinám se musí zohlednit zkušenosti, získané při jejich náhodném působení. Jestliže takové zkušenosti chybí, je třeba přiřazení provést na základě výsledků pokusů podle směrnice pro zkoušení OECD 4047 nebo 4358. Látka, která podle směrnice pro zkoušení OECD 4309 nebo 43110 není určena za látku žíravou, smí být považována pro účely ADR bez dalšího zkoušení za látku, která není žíravá vůči pokožce.
(a)
K obalové skupině I jsou přiřazeny látky, které během pozorovací doby 60 minut, počínající po době působení 3 minut nebo kratší, způsobí zničení neporaněné kožní tkáně v celé její tloušťce.
(b)
K obalové skupině II jsou přiřazeny látky, které během pozorovací doby 14 dní, počínající po době působení delší než 3 minuty, nejvýše však 60 minut, způsobí zničení neporaněné kožní tkáně v celé její tloušťce.
(c)
K obalové skupině III jsou přiřazeny látky:
-
které během pozorovací doby 14 dní, počínající po době působení delší než 60 minut, nejvýše však 4 hodiny, způsobí zničení neporaněné kožní tkáně v její celé tloušťce; nebo
-
u kterých se předpokládá, že nezpůsobí zničení neporaněné kožní tkáně v celé její tloušťce, u kterých však rychlost koroze buď na ocelových nebo hliníkových površích při zkušební teplotě 55 °C překračuje hodnotu 6,25 mm za rok,zkouší-li se na obou materiálech. Pro zkoušky je nutno použít ocel typu S235JR+CR (1.0037 resp. St 37-2), S275J2G3+CR(1.0144 resp. St 44-3), ISO 3574, Unifikovaný číslovací systém (UNS) G10200 nebo SAE 1020 a pro zkoušky hliníku nepotažené typy 7075-T6 nebo AZ5GU-T6. Uznávaná zkouška je předepsána v Příručce zkoušek a kritérií, části III, oddílu 37.
POZNÁMKA: Pokud první zkouška buď na oceli, nebo hliníku ukáže, že je zkoušená látka korozivní, nevyžaduje se již následná zkouška na tom druhém kovu.
2.2.8.1.7
Jestliže látky třídy 8 vlivem příměsí spadají do jiných kategorií nebezpečnosti než do těch, do kterých patří látky jmenovitě uvedené v tabulce A kapitoly 3.2, přiřadí se tyto směsi nebo roztoky k položkám, ke kterým na základě svého skutečného nebezpečí patří.
POZNÁMKA: K zařazování roztoků a směsí (jako jsou přípravky a odpady) viz také oddíl 2.1.3.
2.2.8.1.8
Na základě kritérií uvedených v 2.2.8.1.6 se může také zjistit, zda je jmenovitě uvedený roztok nebo jmenovitě uvedená směs, popřípadě roztok nebo směs obsahující jmenovitě uvedenou látku takové povahy, že tento roztok nebo tato směs nepodléhá ustanovením této třídy.
2.2.8.1.9
Látky, roztoky a směsi, které:
-
neodpovídají kritériím směrnic 67/548/EHS3 nebo 1999/45/ES4 v jejich platném znění a nejsou podle těchto směrnic v jejich platném znění zařazeny jako žíravé látky; a
-
nepůsobí korozivně na ocel nebo hliník,
mohou být považovány za látky nepatřící do třídy 8.
POZNÁMKA: UN 1910 OXID VÁPENATÝ a UN 2812 HLINITAN SODNÝ, které jsou uvedeny ve Vzorových předpisech í OSN, nepodléhají předpisům ADR.
2.2.8.2
Látky nepřipuštěné k přepravě
2.2.8.2.1
Chemicky nestálé látky třídy 8 je dovoleno přepravovat jen tehdy, jestliže byla učiněna potřebná opatření k zabránění jejich nebezpečnému rozkladu nebo polymeraci během přepravy. Pro tento účel je zejména nutno dbát na to, aby nádoby a cisterny neobsahovaly žádné látky, které by mohly tyto reakce podporovat.
2.2.8.2.2
K přepravě nejsou připuštěny následující látky:
-
UN 1798 KYSELINA DUSIČNÁ A CHLOROVODÍKOVÁ (solná), SMĚS,
-
chemicky nestálé směsi odpadní kyseliny sírové,
-
chemicky nestálé směsi nitrační kyseliny nebo směsi odpadní kyseliny sírové a dusičné, nedenitrované,
-
kyselina chloristá, vodné roztoky s více než 72 % hm. čisté kyseliny nebo směsi kyseliny chloristé s jinými kapalnými látkami než s vodou.
2.2.8.3
Seznam hromadných položek
Vedlejší nebezpečí| | Klasifikační kód| UN- číslo| Pojmenování látek nebo předmětů|
---|---|---|---|---|---
Žíravé látky bez vedlejšího nebezpečí| | |
| | | 2584| KYSELINY ALKYLSULFONOVÉ, KAPALNÉ, ob-sahující více než 5 % volné kyseliny sírové nebo|
2584| KYSELINY ARYLSULFONOVÉ, KAPALNÉ, obsahující více než 5 % volné kyseliny sírové|
2693| HYDROGENSIŘIČITANY, VODNÝ ROZTOK, J.N.|
| | kapalné| C1| 2837| HYDROGENSULFÁTY, VODNÝ ROZTOK|
| anorganické| | | 3264| LÁTKA ŽÍRAVÁ, KAPALNÁ, KYSELÁ,|
| ANORGANICKÁ, J.N.|
| | |
Látky kyselého charakteru| | | 1740| HYDROGENFLUORIDY TUHÉ, J.N.|
tuhé| C2| | |
2583| KYSELINY ALKYLSULFONOVÉ, TUHÉ, obsahující více než 5 % volné kyseliny sírové nebo|
| | |
| |
| | 2583| KYSELINY, ARYLSULFONOVÉ, TUHÉ, obsahující více než 5 % volné kyseliny sírové|
3260| LÁTKA ŽÍRAVÁ, TUHÁ, KYSELÁ,|
ANORGANICKÁ, J.N.|
| | |
| | 2586| KYSELINY ALKYLSULFONOVÉ, KAPALNÉ, obsahující nejvýše 5 % volné kyseliny sírové nebo|
| kapalné| C3| 2586| KYSELINY ARYLSULFONOVÉ, KAPALNÉ, obsahující nejvýše 5 % volné kyseliny sírové|
| | 2987| CHLORSILANY ŽÍRAVÉ, J.N.|
3145| ALKYLFENOLY, KAPALNÉ, J.N. (včetně C2-C12-homologů)|
3265| LÁTKA ŽÍRAVÁ, KAPALNÁ, KYSELÁ, |
ORGANICKÁ, J.N.|
| | |
organické| | | 2430| ALKYLFENOLY, TUHÉ, J.N. (včetně C2-C12\\- homologů)|
| | tuhé| C4| 2585| KYSELINY ALKYLSULFONOVÉ, TUHÉ, obsahující nejvýše 5 % volné kyseliny sírové nebo|
| | | 2585| KYSELINY ARYLSULFONOVÉ, TUHÉ, obsahující nejvýše 5 % volné kyseliny sírové|
3261| LÁTKA ŽÍRAVÁ, TUHÁ, KYSELÁ, ORGANICKÁ, J.N.|
| | | |
| | | 1719| LÁTKA ŽÍRAVÁ, ALKALICKÁ, KAPALNÁ, J.N.|
| | kapalné| C5| 2797| ELEKTROLYT PRO AKUMULÁTORY (BATERIE), ALKALICKÝ|
3266| LÁTKA ŽÍRAVÁ, KAPALNÁ, ALKALICKÁ,|
ANORGANICKÁ, J.N.|
anorganické| | 3262| LÁTKA ŽÍRAVÁ, TUHÁ, ALKALICKÁ,|
| ANORGANICKÁ, J.N.|
tuhé| C6| | |
| | |
Látky zásaditého charakteru| | | |
| | | 2735| AMINY, KAPALNÉ, ŽÍRAVÉ, J.N. nebo|
| | 2735| POLYAMINY, KAPALNÉ, ŽÍRAVÉ, J.N.|
| kapalné| C7| 3267| LÁTKA ŽÍRAVÁ, KAPALNÁ, ALKALICKÁ,|
ORGANICKÁ, J.N.|
| | | |
organické| | | 3259| AMINY, TUHÉ, ŽÍRAVÉ, J.N. nebo|
| 3259| POLYAMINY, TUHÉ, ŽÍRAVÉ, J.N.|
tuhé| C8| 3263| LÁTKA ŽÍRAVÁ, TUHÁ, ALKALICKÁ,|
| | | ORGANICKÁ, J.N.|
| | | |
| | | 1903| PROSTŘEDEK DEZINFEKČNÍ, KAPALNÝ, ŽÍRAVÝ, J.N.|
| | | 2801| BARVIVO KAPALNÉ, ŽÍRAVÉ, J.N., nebo|
| | | 2801| MEZIPRODUKT PŘI VÝROBĚ BARVIV, KAPALNÝ, ŽÍRAVÝ, J.N.|
| kapalné| C9| 3066| BARVA ( včetně barev, laků, emailů, mořidel, šelak, fermež, politura a kapalné základy laků) nebo|
| | 3066| LÁTKY POMOCNÉ K VÝROBĚ BAREV (včetně ředidel a složek odstraňovačů)|
Jiné žíravé látky| 1760| LÁTKA ŽÍRAVÁ, KAPALNÁ, J.N.|
| | |
| 3147| BARVIVO, TUHÉ, ŽÍRAVÉ, J.N. nebo|
tuhéa| C10| 3147| MEZIPRODUKT PŘI VÝROBĚ BARVIV, TUHÝ, ŽÍRAVÝ, J.N.|
| | 3244| LÁTKY TUHÉ, OBSAHUJÍCÍ|
ŽÍRAVOU KAPALNOU LÁTKU, J.N.|
1759| LÁTKA ŽÍRAVÁ, TUHÁ, J.N.|
| | |
| | 2794| AKUMULÁTORY (BATERIE), NAPLNĚNÉ KYSELÝM KAPALNÝM ELEKTROLYTEM|
Předměty| C11| 2795| AKUMULÁTORY (BATERIE), NAPLNĚNÉ ALKALICKÝM KAPALNÝM ELEKTROLYTEM|
| | 2800| AKUMULÁTORY (BATERIE), JIŠTĚNÉ PROTI VYTEČENÍ NAPLNĚNÉ KAPALNÝM|
| | ELEKTROLYTEM|
| | 3028| AKUMULÁTORY (BATERIE), SUCHÉ, OBSAHUJÍCÍ TUHÝ HYDROXID DRASELNÝ|
Žíravé látky s vedlejším(i) nebezpečím(i)| |
| | 2734| AMINY, KAPALNÉ ŽÍRAVÉ, HOŘLAVÉ, J. N. nebo|
2734| POLYAMINY, KAPALNÉ, ŽÍRAVÉ, HOŘLAVÉ, J. N.|
| kapalné| CF1| 2986| CHLORSILANY, ŽÍRAVÉ, HOŘLAVÉ, J. N.|
hořlavéb)| | | 2920| LÁTKA ŽÍRAVÁ, KAPALNÁ, HOŘLAVÁ, J.N.|
CF| 3470| BARVA, ŽÍRAVÁ, HOŘLAVÁ (včetně laků, emailů, mořidel, šelaku a fermeží, leštidel a kapalných základových složek laků) nebo|
| 3470| LÁTKA POMOCNÁ K VÝROBĚ BAREV, ŽÍRAVÁ, HOŘLAVÁ (včetně ředidel a složek odstraňovačů)|
| | |
tuhé| CF2| 2921| LÁTKA ŽÍRAVÁ, TUHÁ, HOŘLAVÁ, J.N.|
| |
schopné samoohřevu| kapalné| CS1| 3301| LÁTKA ŽÍRAVÁ, KAPALNÁ, SCHOPNÁ SAMOOHŘEVU, J. N.|
| | |
CS| tuhé| CS2| 3095| LÁTKA ŽÍRAVÁ, TUHÁ, SCHOPNÁ, SAMOOHŘEVU, J. N.|
| |
reagující s vodou| kapalnéb)| CW1| 3094| LÁTKA ŽÍRAVÁ, KAPALNÁ, REAGUJÍCÍ S VODOU, J. N.|
CW| | | |
| tuhé| CW2| 3096| LÁTKA ŽÍRAVÁ, TUHÁ, REAGUJÍCÍ S VODOU, J. N.|
| |
podporující hoření CO| kapalné| CO1| 3093| LÁTKA ŽÍRAVÁ, KAPALNÁ, PODPORUJÍCÍ HOŘENÍ, J. N.|
| | | |
| tuhé| CO2| 3084| LÁTKA ŽÍRAVÁ, TUHÁ, PODPORUJÍCÍ HOŘENÍ;J. N.|
| |
| kapalnéc)| CT1| 2922| LÁTKA ŽÍRAVÁ, KAPALNÁ, TOXICKÁ, J. N. |
| | 3471| HYDROGENFLUORIDY, ROZTOK, J.N.|
Toxickéd)| | | |
CT| tuhée)| CT2| 2923| LÁTKA ŽÍRAVÁ, TUHÁ, TOXICKÁ, J. N.|
| |
hořlavé, toxické, kapalnéd)| CFT| (není k dispozici žádná hromadná položka s tímto klasifikačním kódem; je-li nutné přiřazení k hromadné položce s klasifikačním kódem, určí se z tabulky převažujících nebezpečí v pododdíle 2.1.3.10)|
| | |
podporující hoření, toxickéd),e)| COT| (není k dispozici žádná hromadná položka s tímto klasifikačním kódem; je-li nutné přiřazení k hromadné položce s klasifikačním kódem, určí se z tabulky převažujících nebezpečí v pododdíle 2.1.3.10)|
Poznámky:
a)
Směsi tuhých látek, které nepodléhají předpisům ADR, s žíravými kapalnými látkami mohou být přepravovány pod UN číslem 3244, bez toho, aby předtím byla použita přiřazovací kritéria pro třídu 8, za předpokladu, že v době nakládky látky nebo uzavírání obalu, vozidla nebo kontejneru není viditelná žádná volná kapalina. Každý obal musí odpovídat konstrukčnímu typu obalu, který obstál s úspěchem při zkoušce těsnosti pro obalovou skupinu II.
b)
Chlorsilany, které s vodou nebo vlhkým vzduchem vyvíjejíí hořlavé plyny, jsou látkami třídy 4.3.
c)
Chlorformiáty s převažujícími toxickými vlastnostmi jsou látkami třídy 6.1.
d)
Žíravé látky, které jsou podle odstavců 2.2.61.1.4 až 2.2.61.1.9 při vdechnutí velmi toxické, jsou látkami třídy 6.1
e)
UN 1690 FLUORID SODNÝ, TUHÝ, UN 1812 FLUORID DRASELNÝ, TUHÝ, UN 2505 FLUORID AMONNÝ, UN 2674 HEXAFLUOROKŘEMIČITAN SODNÝ, UN 2856 HEXAFLUOROKŘEMIČITANY, J. N., UN 3415 FLUORID SODNÝ, ROZTOK a UN 3422 FLUORID DRASELNÝ, ROZTOK jsou látkami třídy 6.1.
2.2.9
Třída 9 Jiné nebezpečné látky a předměty
2.2.9.1
Kritéria
2.2.9.1.1
Název třídy 9 zahrnuje látky a předměty, které během přepravy představují jiné nebezpečí, než jsou nebezpečí ostatních tříd.
2.2.9.1.2
Látky a předměty třídy 9 jsou rozděleny následovně:
M1| Látky, které při vdechnutí jemného prachu mohou ohrozit zdraví
---|---
M2| Látky a přístroje, které mohou v případě požáru vytvářet dioxiny
M3| Látky uvolňující hořlavé páry
M4| Lithiové baterie
M5| Záchranné prostředky
M6-M8| Látky ohrožující životní prostředí
M6| Látky znečišťující vodu, kapalné
M7| Látky znečišťující vodu, tuhé
M8| Geneticky změněné mikroorganismy a organismy
M9-M10| Zahřáté látky
M9| kapalné
M10| tuhé
M11| Jiné látky, které během přepravy představují nebezpečí a neodpovídají definici žádné jiné třídy.
Definice a klasifikace
2.2.9.1.3
Látky a předměty zařazené do třídy 9 jsou uvedeny v tabulce A kapitoly 3.2. Přiřazení látek a předmětů, které nejsou jmenovitě uvedeny v tabulce A kapitoly 3.2, k odpovídající položce této tabulky nebo pododdílu 2.2.9.3 musí být provedeno v souladu s ustanoveními odstavců 2.2.9.1.4 až 2.2.9.1.14.
Látky, které při vdechnutí jemného prachu mohou ohrozit zdraví
2.2.9.1.4
Látky, které při vdechnutí jemného prachu mohou ohrozit zdraví, zahrnují azbest a směsi obsahující azbest.
Látky a přístroje, které mohou v případě požáru vytvářet dioxiny
2.2.9.1.5
Látky a přístroje, které v případě požáru mohou vytvářet dioxiny, zahrnují polychlorované bifenyly (PCB) a terfenyly (PCT) a polyhalogenované bifenyly a terfenyly a směsi obsahující tyto látky, jakož i přístroje, jako transformátory, kondensátory a jiné přístroje, které tyto látky nebo směsi obsahují.
POZNÁMKA: Směsi s obsahem PCB nebo PCT nejvýše 50 mg/kg nepodléhají předpisům ADR.
Látky uvolňující hořlavé páry
2.2.9.1.6
Látky uvolňující hořlavé páry zahrnují polymery, které obsahují hořlavé kapaliny s bodem vzplanutí do 55° C.
Lithiové baterie
2.2.9.1.7
Pojem „lithiová baterie“ zahrnuje všechny články a baterie obsahující lithium v jakékoli formě. Mohou být zařazeny do třídy 9, jestliže odpovídají požadavkům zvláštního ustanovení 230 kapitoly 3.3. Předpisům ADR nepodléhají, pokud odpovídají požadavkům zvláštního ustanovení 188 kapitoly 3.3. Zařazují se v souladu s postupem uvedeným v oddílu 38.3 Příručky zkoušek a kritérií.
Záchranné prostředky
2.2.9.1.8
Záchranné prostředky zahrnují záchranné prostředky a díly motorových vozidel, které odpovídají definicím uvedeným ve zvláštních ustanoveních 235 nebo 296 kapitoly 3.3.
Látky ohrožující životní prostředí
2.2.9.1.9
(Vypuštěno)
Látky znečišťující vodu
2.2.9.1.10
Látky ohrožující životní prostředí (vodní prostředí)
2.2.9.1.10.1
Všeobecné definice
2.2.9.1.10.1.1
Látky ohrožující životní prostředí zahrnují, mimo jiné, kapalné nebo tuhé látky znečišťující vodní prostředí a roztoky a směsi takových látek (jako jsou přípravky a odpady).
Pro účely odstavce 2.2.9.1.10 „látka“ znamená chemické prvky a jejich sloučeniny v přírodním stavu nebo získané výrobním procesem, včetně jakékoli přísady potřebné k zachování stálosti produktu a jakýchkoli nečistot pocházejících z použitého procesu, ale s výjimkou jakéhokoli rozpouštědla, které může být odděleno bez ovlivnění stálosti látky nebo změny jejího složení.
2.2.9.1.10.1.2
Vodní prostředí může být posuzováno ve smyslu vodních organizmů, které žijí ve vodě a vodního ekosystému, jehož jsou součástí.11 Proto je základem pro identifikaci nebezpečí vodní toxicita látky nebo směsi, i když tato může být modifikována dalšími informacemi o degradačním a bioakumulačním chování.
2.2.9.1.10.1.3
I když je následující klasifikační postup určen k použití pro všechny látky a směsi, uznává se, že v některých případech, např. u kovů nebo špatně rozpustných anorganických sloučenin, bude nutný speciální návod12.
2.2.9.1.10.1.4
Pro akronymy nebo pojmy používané v tomto oddílu platí následující definice:
-
BCF: Faktor biokoncentrace;
-
BOD: Biochemická potřeba kyslíku;
-
COD: Chemická potřeba kyslíku;
-
GLP: Dobré laboratorní praktiky;
-
ECx: koncentrace spojená s X % reakcí;
-
EC50: účinná koncentrace látky, která způsobí 50 % maximální reakce;
-
ErC50: EC50 ve smyslu brzdění růstu;
-
Kow: rozdělovací koeficient oktanol/voda;
-
LC50 (50 % smrtelná koncentrace): koncentrace látky ve vodě, která způsobí smrt 50 % (poloviny) ve skupině pokusných zvířat;
-
L(E)C50: LC50 nebo EC50;
-
NOEC (No Observed Effect Concentration): zkušební koncentrace, bezprostředně pod nejnižší zkoušenou koncentrací se statisticky významným škodlivým účinkem. NOEC nemá žádný statisticky významný škodlivý účinek ve srovnání se škodlivým účinkem zkoušky;
-
Směrnice pro zkoušení OECD – Test Guidelines publikované Organizací pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD).
2.2.9.1.10.2
Definice a požadavky na údaje
2.2.9.1.10.2.1
Základními prvky pro klasifikaci látek ohrožujících životní prostředí (vodní prostředí) jsou:
(a)
akutní vodní toxicita;
(b)
chronická vodní toxicita;
(c)
bioakumulační potenciál nebo aktuální bioakumulace; a
(d)
degradace (biotická nebo abiotická) pro organické sloučeniny.
2.2.9.1.10.2.2
Zatímco se upřednostňují údaje z mezinárodně harmonizovaných zkušebních metod, v praxi se smějí používat také údaje z vnitrostátních metod, kde jsou považovány za rovnocenné. Všeobecně bylo dohodnuto, že údaje o toxicitě sladkovodních a mořských druhů mohou být považovány za rovnocenné údaje a mají být přednostně získány za použití Směrnic pro zkoušení OECD nebo jejich ekvivalentu podle zásad dobrých laboratorních praktik (GLP). Nejsou-li takové údaje k dispozici, musí být klasifikace založena na nejlepších disponibilních údajích.
2.2.9.1.10.2.3
„Akutní vodní toxicita je podstatná vlastnost látky, která je škodlivá vodním organismům při jejich krátkodobém vystavení působení této látky ve vodním prostředí.
„Akutní (krátkodobé) nebezpečí pro účely klasifikace je nebezpečí chemické látky způsobené její akutní toxicitou pro organismus během jeho krátkodobého vystavení působení této chemické látky ve vodním prostředí.
Akutní vodní toxicita se normálně stanoví za použití rybích druhů 96 hodin LC50 (Směrnice pro zkoušení OECD 203 nebo ekvivalent), korýšovitých druhů 48 hodin EC50 (Směrnice pro zkoušení OECD 202 nebo ekvivalent) a/nebo vodních řas 72 nebo 96 hodin EC50 (Směrnice pro zkoušení OECD 201 nebo ekvivalent). Tyto druhy se považují za náhradu pro všechny vodní organizmy a údaje z jiných druhů, jako je lemna, smějí být rovněž vzaty v úvahu, je-li vhodná zkušební metodologie.
2.2.9.1.10.2.4
Chronická vodní toxicita je podstatná vlastnost látky, vyvolávající škodlivé účinky na vodní organismy při jejich vystavení působení této látky ve vodním prostředí, která je určena v relaci k životnímu cyklu těchto organismů.
Dlouhodobé nebezpečí pro účely klasifikace je nebezpečí chemické látky způsobené její chronickou toxicitou po dlouhodobém působení této chemické látky ve vodním prostředí.
Údaje o chronické toxicitě jsou méně dostupné než akutní údaje a rozsah zkušebních postupů je méně standardizován. Údaje získané podle Směrnice pro zkoušení OECD 210 (ryby v počátečním stádiu života) nebo 211 (rozmnožování dafnií) a 201 (zábrana růstu řas) mohou být akceptovány. Je dovoleno použít také jiné uznané a mezinárodně akceptované zkoušky. Musí být použity NOEC nebo jiné ekvivalentní ECx.
2.2.9.1.10.2.5
Bioakumulace znamená čistý výsledek absorpce, přeměny a vyloučení látky v organizmu v důsledku vystavení jejímu působení všemi cestami (tj. vzduchem, vodou, usazeninou/půdou a potravou).
Bioakumulační potenciál se normálně stanoví za použití rozdělovacího koeficientu oktanol/voda, obvykle vyjadřovaného jako log Kow, stanoveného podle Směrnice pro zkoušení OECD 107 nebo 117. Zatímco toto představuje bioakumulační potenciál, poskytuje experimentálně zjištěný faktor biokoncentrace (BCF) lepší důkaz a musí být používán přednostně, pokud je k dispozici. BCF se stanoví podle Směrnice pro zkoušení OECD 305.
2.2.9.1.10.2.6
Degradace je rozklad organických molekul na menší molekuly a nakonec na oxid uhličitý, vodu a soli.
Environmentální degradace může být biotická nebo abiotická (např. hydrolýza) a použitá kritéria odrážejí tuto skutečnost. Snadná biodegradace se nejsnadněji definuje použitím zkoušek biologické odbouratelnosti (A-F) Směrnice pro zkoušení OECD 301. Překročení úrovně v těchto zkouškách smí být považováno za důkaz rychlé degradace ve většině prostředí. Toto jsou sladkovodní zkoušky a tak bylo zahrnuto také použití výsledků ze Směrnice pro zkoušení OECD 306, která je vhodnější pro mořská prostředí. Nejsou-li takové údaje k dispozici, potom se poměr BOD (5 dní)/COD ≥ 0,5 považuje za důkaz rychlé degradace.
Abiotická degradace, jako je hydrolýza, primární degradace, jak abiotická, tak i biotická, degradace v nevodních mediích a prokázaná rychlá degradace v životním prostředí smějí být všechny brány v úvahu při definování rychlé odbouratelnosti13.
Látky jsou považovány za rychle odbouratelné v životním prostředí, jsou-li splněna následující kritéria:
(a)
Při pozorováních snadné biodegradace po dobu 28 dní je dosaženo následujících úrovní degradace:
(i)
zkoušky založené na rozpuštěném organickém uhlíku: 70 %;
(ii)
zkoušky založené na ztrátě kyslíku nebo vyvíjení oxidu uhličitého: 60 % teoretického maxima;
Těchto úrovní biodegradace musí být dosaženo do 10 dní od počátku degradace, kteréhožto bodu je dosaženo v době, kdy bylo odbouráno 10 % látky, ledaže je látka identifikována jako komplexní, multikomponentní látka se strukturálně podobnými složkami. V tomto případě, a kde je pro to dostatečné ospravedlnění, smí být od podmínky časového intervalu 10 dnů upuštěno a předpokládá se, že požadované úrovně biodegradace je dosaženo do 28 dnů14.; nebo
(b)
v těch případech, kdy jsou k dispozici pouze údaje BOD a COD, je-li poměr BOD5/COD ≥ 0,5; nebo
(c)
je-li k dispozici jiný přesvědčivý vědecký důkaz, který může prokázat, že látka nebo směs může být odbourána (bioticky a/nebo abioticky) ve vodním prostředí na úroveň nad 70 % v období 28 dní.
2.2.9.1.10.3
Kategorie a kritéria klasifikace látek
2.2.9.1.10.3.1
Látky musí být klasifikovány jako „látky ohrožující životní prostředí (vodní prostředí)“, jestliže vyhovují kritériím pro kategorii Akutní 1, Chronická 1 nebo Chronická 2 podle tabulky 2.2.9.1.10.3.1. Tato kritéria popisují podrobně klasifikační kategorie. Ty jsou ve formě diagramu shrnuty v tabulce 2.2.9.1.10.3.2.
Tabulka 2.2.9.1.10.3.1 Kategorie pro látky ohrožující vodní prostředí
(viz POZNÁMKA 1)
(a)
Akutní (krátkodobé) nebezpečí pro vodu
Kategorie Akutní 1: (viz POZNÁMKA 2)
---
96 hodin LC50 (pro ryby)| ≤ 1 mg/l a/nebo
48 hodin EC50 (pro korýše)| ≤ 1 mg/l a/nebo
72 nebo 96 hodin ErC50 (pro řasy nebo jiné vodní rostliny)| ≤ 1 mg/l (viz POZNÁMKA 3)
(b)
Dlouhodobé nebezpečí pro vodu (viz též obr. 2.2.9.1.10.3.1)
(i)
Látky, které nejsou rychle odbouratelné (viz POZNÁMKA 4), pro něž jsou k dispozici dostatečné údaje o chronické toxicitě
Kategorie Chronická 1: (viz POZNÁMKA 2)
---
Chronická NOEC nebo ECx (pro ryby)| ≤ 0,1 mg/l a/nebo
Chronická NOEC nebo ECx (pro korýše)| ≤ 0,1 mg/l a/nebo
Chronická NOEC nebo ECx (pro řasy nebo jiné vodní rostliny)| ≤ 0,1 mg/l
Kategorie Chronická 2:
Chronická NOEC nebo ECx (pro ryby)| ≤ 1 mg/l a/nebo
Chronická NOEC nebo ECx (pro korýše)| ≤ 1 mg/l a/nebo
Chronická NOEC nebo ECx (pro řasy nebo jiné vodní rostliny)| ≤ 1 mg/l
(ii)
Rychle odbouratelné látky, pro něž jsou k dispozici dostatečné údaje o chronické toxicitě
Kategorie Chronická 1: (viz POZNÁMKA 2)
---
Chronická NOEC nebo ECx (pro ryby)| ≤ 0,1 mg/l a/nebo
Chronická NOEC nebo ECx (pro korýše)| ≤ 0,1 mg/l a/nebo
Chronická NOEC nebo ECx (pro řasy nebo jiné vodní rostliny)| ≤ 0,1 mg/l
Kategorie Chronická 2:
Chronická NOEC nebo ECx (pro ryby)| ≤ 0,1 mg/l a/nebo
Chronická NOEC nebo ECx (pro korýše)| ≤ 0,1 mg/l a/nebo
Chronická NOEC nebo ECx (pro řasy nebo jiné vodní rostliny)| ≤ 0,1 mg/l
(iii)
Látky, pro něž nejsou k dispozici dostatečné údaje o chronické toxicitě
Kategorie Chronická 1: (viz POZNÁMKA 2)
---
96 hodin LC50 (pro ryby)| ≤ 1 mg/l a/nebo
48 hodin EC50 (pro korýše)| ≤ 1 mg/l a/nebo
72 nebo 96 hodin ErC50 (pro řasy nebo jiné vodní rostliny)| ≤ 1 mg/l (viz POZNÁMKA 3)
a látka není rychle odbouratelná a/nebo experimentálně zjištěný BCF≥ 500 (nebo, není-li, log Kow ≥ 4) (viz POZNÁMKA 4 a 5).
Kateqorie Chronická 2:
96 hodin LC50 (pro ryby)| > 1 ale ≤ 10 mg/l a/nebo
48 hodin EC50 (pro korýše)| > 1 ale ≤ 10 mg/l a/nebo
72 nebo 96 hodin ErC50 (pro řasy nebo jiné vodní rostliny)| > 1 až ≤ 10 mg/l (viz POZNÁMKA 3)
a látka není rychle odbouratelná a/nebo experimentálně zjištěný BCF≥ 500 (nebo, není-li, log Kow ≥ 4) (viz POZNÁMKA 4 a 5).
POZNÁMKA 1
: Organismy ryby, korýši a řasy jsou testovány jako representativní druhy pokrývající široký rozsah trofických úrovní a dávek a zkušební metody jsou ve vysoké míře standardizovány. Údaje o jiných organismech smějí být rovněž vzaty v úvahu, avšak za podmínky, že představují rovnocenné druhy a experimentální účinky.
POZNÁMKA 2
: Při klasifikaci látek jako Akutní 1 a/nebo Chronická 1 je třeba současně uvést náležitý součinitel M (viz 2.2.9.1.10.4.6.4) pro použití při součtové metodě.
POZNÁMKA 3
: Pokud je toxicita pro řasy ErC50 (= EC50 (rychlost růstu)) více než 100 krát nižší než toxicita pro nejbližší nejcitlivější druh a povede ke klasifikaci založené pouze na tomto účinku, musí se uvážit, zda je tato toxicita reprezentativní pro toxicitu vůči vodním rostlinám. Pokud se může prokázat, že to není tento případ, musí znalec rozhodnout, zda klasifikaci provést. Klasifikace musí být založena na ErC50. Za okolností, kdy podmínky pro určení EC50 nejsou stanoveny a žádný ErC50 není zaznamenán, musí být klasifikace založena na nejnižším disponibilním EC50.
POZNÁMKA 4
: Nedostatek rychlé odbouratelnosti je založen buď na nedostatku snadné biotické odbouratelnosti, nebo na jiných údajích ukazujících nedostatek rychlé degradace.Pokud nejsou k dispozici použitelné údaje o odbouratelnosti, buď údaje experimentálně zjištěné, nebo odhadnuté, musí být látka považována za látku, která není rychle odbouratelná.
POZNÁMKA 5
: Bioakumulační potenciál, založený na experimentálně odvozeném BCF ≥ 500 nebo, není-li, log Kow ≥ 4, za podmínky, že log Kowje vhodným popisovačem pro bioakumulační potenciál látky. Naměřené hodnoty log Kow mají přednost před odhadnutými hodnotami a naměřené hodnoty BCF mají přednost před hodnotami log Kow.
Obrázek 2.2.9.1.10.3.1 Kategorie pro látky dlouhodobě nebezpečné vodnímu prostředí
48kB
2.2.9.1.10.3.2
Klasifikační schéma v tabulce 2.2.9.1.10.3.2 dále sumarizuje klasifikační kritéria pro látky
Tabulka 2.2.9.1.10.3.2 Klasifikační schéma pro látky ohrožující vodní prostředí
Klasifikační kategorie
---
Akutní nebezpečí (viz POZNÁMKA 1)| Dlouhodobé nebezpečí
(viz POZNÁMKA 2)
Dostatečné údaje o chronické toxicitě jsou k dispozici| Dostatečné údaje o chronické toxicitě nejsou k dispozici (viz POZNÁMKA 1)
Látky, které nejsou rychle odbouratelné (viz POZNÁMKA 3)| Rychle odbouratelné látky (viz viz POZNÁMKA 3)
Kategorie:| Kategorie:| Kategorie:| Kategorie: Chronická 1
Akutní 1| Chronická 1| Chronická 1
L(E)C50 ≤ 1,00| NOEC nebo ECx ≤ 0,1| NOEC nebo ECx ≤ 0,01| L(E)C50 ≤ 1,00 a nedostatek rychlé odbouratelnosti a/nebo BCF ≥ 500 nebo, není-li, log Kow ≥ 4
| Kategorie:| Kategorie:| Kategorie: Chronická 2
Chronická 2| Chronická 2
| 0,1 < NOEC nebo ECx ≤ 1| 0,01 < NOEC nebo ECx ≤ 0,1| 1,00 < L(E)C50 ≤ 10,0 a nedostatek rychlé odbouratelnosti a/nebo BCF ≥ 500 nebo, není-li, log Kow ≥ 4
POZNÁMKA 1
: Pásmo akutní toxicity založené na hodnotách L(E)C50 v mg/l pro ryby, korýše a/nebo řasy nebo jiné vodní rostliny (nebo vyhodnocení QSAR (Quantitative Structure Activity Relationships), jestliže nejsou žádné experimentální údaje15).
POZNÁMKA 2
: Látky jsou klasifikovány do různých chronických kategorií, pokud nejsou k dispozici dostatečné údaje o chronické toxicitě pro všechny tři trofické úrovně nad rozpustností ve vodě nebo nad 1 mg/l. („Dostatečný“ znamená, že údaje dostatečně pokrývají sledovaný rozsah. Obecně by to znamenalo naměřené údaje při zkoušce, aby se však vyhnulo zbytečnému zkoušení, je možno případ od případu použít údaje z vyhodnocení, např. QSAR, nebo pro jasné případy posudek experta).
POZNÁMKA 3
: Pásmo chronické toxicity založené na NOEC nebo ekvivalentních hodnotách ECx v mg/l pro ryby nebo korýše nebo jiných uznávaných měřeních chronické toxicity.“.
2.2.9.1.10.4
Kategorie a kritéria klasifikace směsí
2.2.9.1.10.4.1
Klasifikační systém pro směsi zahrnuje klasifikační kategorie, které jsou používány pro látky, tj. kategorie Akutní 1 a Chronické 1 a 2. Za účelem využití všech disponibilních údajů pro klasifikaci nebezpečí směsi pro vodní prostředí se vychází z následujícího předpokladu, který se použije, kde je to náležité:
„Relevantní složky“ směsi jsou ty složky, které jsou přítomny v koncentraci 0,1 % (hm.) nebo vyšší pro složky klasifikované jako Akutní a/nebo Chronická 1 a 1 % (hm.) nebo vyšší pro jiné složky, pokud neexistuje domněnka (např. v případě velmi toxických složek), že složka přítomná v koncentraci nižší než 0,1 % může být přesto významná pro klasifikaci směsi z hlediska jejích nebezpečí pro vodní prostředí.
2.2.9.1.10.4.2
Přístup ke klasifikaci nebezpečí pro vodní prostředí je víceúrovňový a je závislý na druhu disponibilních informací pro vlastní směs a pro její složky. Prvky víceúrovňového přístupu zahrnují:
(a)
klasifikaci založenou na vyzkoušených směsích;
(b)
klasifikaci založenou na překlenovacích zásadách;
(c)
použití „součtu klasifikovaných složek“ a/nebo „aditivního vzorce“.
Dále uvedený obrázek 2.2.9.1.10.4.2 ukazuje postup, který je nutno dodržet:
Obrázek 2.2.9.1.10.4.2 Víceúrovňový přístup ke klasifikaci směsí z hlediska jejich akutních a dlouhodobých nebezpečí pro vodní prostředí
74kB
2.2.9.1.10.4.3
Klasifikace směsí, jsou-li k dispozici údaje o toxicitě pro kompletní směs
2.2.9.1.10.4.3.1
Pokud byla směs jako celek podrobena zkoušce za účelem zjištění její vodní toxicity, musí být tyto informace použity pro klasifikaci směsi podle kritérií, která byla schválena pro látky. Klasifikace je normálně založena na údajích pro ryby, korýše a řasy/rostliny (viz 2.2.9.1.10.2.3 a 2.2.9.1.10.2.4). Pokud se nedostává dostatečných akutních nebo chronických údajů pro směs jako celek, musí se použít „překlenovací zásady“ nebo „součtová metoda“ (viz 2.2.9.1.10.4.4 až 2.2.9.1.10.4.6).
2.2.9.1.10.4.3.2
Klasifikace směsí z hlediska dlouhodobého nebezpečí vyžaduje dodatečné informace o odbouratelnosti a v některých případech o bioakumulaci. Neexistují žádné údaje o odbouratelnosti a bioakumulaci pro směsi jako celek. Zkoušky odbouratelnosti a bioakumulace pro směsi se nepoužívají, neboť je obvykle obtížné je vyhodnotit, a takové zkoušky mohou mít význam jen pro jednotlivé látky.
2.2.9.1.10.4.3.3
Klasifikace do kategorie Akutní 1
(a)
Jsou-li k dispozici dostatečné údaje ze zkoušek akutní toxicity (LC50 nebo EC50) pro směs jako celek ukazující L(E)C50 ≤ 1 mg/l:
Klasifikovat směs jako Akutní 1 podle tabulky 2.2.9.1.10.3.1 (a);
(b)
Jsou-li k dispozici údaje ze zkoušek akutní toxicity (LC50(s) nebo EC50(s) ) pro směs jako celek ukazující L(E)C50(s) > 1 mg/l, nebo nad rozpustností ve vodě:
Není nutno klasifikovat z hlediska akutního nebezpečí pod ADR.
2.2.9.1.10.4.3.4
Klasifikace do kategorií Chronická 1 a 2
(a)
Jsou-li k dispozici dostatečné údaje o chronické toxicitě (ECx nebo NOEC) pro směs jako celek ukazující ECx nebo NOEC zkoušené směsi ≤ 1 mg/l:
(i)
klasifikovat směs jako Chronickou 1 nebo 2 podle tabulky 2.2.9.1.10.3.1 (b) (ii) (rychle odbouratelná), pokud dostupné informace dovolují učinit závěr, že všechny relevantní složky směsi jsou rychle odbouratelné;
(ii)
klasifikovat směs jako Chronickou 1 nebo 2 ve všech ostatních případech podle tabulky 2.2.9.1.10.3.1 (b) (i) (není rychle odbouratelná);
(b)
Jsou-li k dispozici dostatečné údaje o chronické toxicitě (ECx nebo NOEC) pro směs jako celek ukazující ECx(s) nebo NOEC(s) zkoušené směsi > 1 mg/l, nebo nad rozpustností ve vodě:
Není nutno klasifikovat z hlediska dlouhodobého nebezpečí pod ADR.
2.2.9.1.10.4.4
Klasifikace směsí, nejsou-li k dispozici údaje o toxicitě pro kompletní směs: překlenovací zásady
2.2.9.1.10.4.4.1
Pokud směs sama nebyla podrobena zkoušce ke zjištění jejího nebezpečí pro vodní prostředí, ale existují dostatečné údaje o jednotlivých složkách a podobných zkoušených směsích, aby přiměřeným způsobem charakterizovaly nebezpečí této směsi, musí se tyto údaje použít v souladu s následujícími schválenými překlenovacími pravidly. Tímto se zajišťuje, aby se při klasifikačním procesu využilo k charakteristice nebezpečí směsi v co největším možném rozsahu disponibilních údajů, bez nutnosti dodatečných zkoušek na zvířatech.
2.2.9.1.10.4.4.2
Ředění
Je-li nová směs vytvořena zředěním zkoušené směsi nebo látky ředidlem, které má stejnou nebo nižší klasifikaci z hlediska nebezpečí pro vodní prostředí, než nejméně toxická původní složka, a od něhož se neočekává, že ovlivní nebezpečí pro vodní prostředí jiných složek, musí být výsledná směs klasifikována jako rovnocenná s původní zkoušenou směsí nebo látkou. Alternativně smí být použita metoda vysvětlená v 2.2.9.1.10.4.5.“.
2.2.9.1.10.4.4.3
Dávkování
Klasifikace zkoušené výrobní šarže směsi z hlediska nebezpečí pro vodní prostředí musí být považována za v podstatě rovnocennou klasifikaci jiné nezkoušené výrobní šarže téhož obchodního produktu, je-li vyráběn týmž výrobcem nebo pod kontrolou téhož výrobce, pokud není důvodu věřit, že došlo k významné změně, takže se změnila klasifikace nezkoušené šarže z hlediska jejího nebezpečí pro vodní prostředí. Pokud k tomuto dojde, je nutná nová klasifikace.
2.2.9.1.10.4.4.4
Koncentrace směsí, které jsou zařazeny do nejpřísnějších klasifikačních kategorií (chronická 1 a akutní 1)
Je-li zkoušená směs klasifikována jako chronická 1 a/nebo akutní 1 a složky směsi, které jsou klasifikovány jako chronická 1 a/nebo akutní 1, jsou ještě více koncentrovány, musí být více koncentrovaná nezkoušená směs zařazena do stejné klasifikační kategorie jako původní zkoušená směs bez dodatečných zkoušek.
2.2.9.1.10.4.4.5
Interpolace uvnitř jedné kategorie toxicity
Pro tři směsi (A, B a C) s identickými složkami, jestliže směsi A a B byly vyzkoušeny a jsou v téže kategorii toxicity a jestliže nezkoušená směs C má tytéž toxikologicky aktivní složky jako směsi A a B, ale má koncentrace toxikologicky aktivních složek mezilehlé mezi koncentracemi ve směsích A a B, potom se předpokládá, že směs C je v téže kategorii jako A a B.
2.2.9.1.10.4.4.6
V podstatě podobné směsi
Jsou-li dány následující předpoklady:
(a)
dvě směsi:
(i)
A + B;
(ii)
C + B;
(b)
koncentrace složky B je v podstatě stejná v obou směsích;
(c)
koncentrace složky A ve směsi (i) se rovná koncentraci složky C ve směsi (ii);
(d)
údaje o nebezpečích pro vodní prostředí pro A a C jsou k dispozici a jsou v podstatě rovnocenné, tj. jsou v téže kategorii nebezpečí a neočekává se, že ovlivní vodní toxicitu B,
jestliže směs (i) nebo (ii) je již klasifikována na základě údajů ze zkoušek, potom může být té druhé směsi přiřazena tatáž kategorie nebezpečí.
2.2.9.1.10.4.5
Klasifikace směsí, jsou-li k dispozici údaje o toxicitě pro všechny složky nebo jen pro některé složky směsi
2.2.9.1.10.4.5.1
Klasifikace směsi musí být založena na součtu koncentrací jejích klasifikovaných složek. Procentní podíl složek klasifikovaných jako „akutní“ nebo „chronická“ bude zahrnut přímo do součtové metody. Detaily součtové metody jsou popsány v 2.2.9.1.10.4.6.1 až 2.2.9.1.10.4.6.4.
2.2.9.1.10.4.5.2
Směsi mohou být vytvořeny jak ze složek, které jsou klasifikovány (jako Akutní 1 a/nebo Chronická 1,2), tak i ze složek, pro které jsou k dispozici dostatečné údaje ze zkoušek toxicity. Jsou-li k dispozici dostatečné údaje o toxicitě pro více než jednu složku ve směsi, vypočte se celková toxicita těchto složek použitím následujících aditivních vzorců (a) nebo (b) v závislosti na povaze údajů o toxicitě:
(a)
Založeno na akutní vodní toxicitě:
∑CjLEC50m=∑nCjLEC50i
kde:
Ci = koncentrace složky i (procento hmotnosti);
L(E)C50i = LC50 nebo EC50 pro složku i (mg/l);
n = počet složek, i se pohybuje od 1 do n;
L(E)C50m = L(E)C50 části směsi s údaji ze zkoušek.
Vypočtená toxicita se použije k tomu, aby se této části směsi přiřadila kategorie akutního nebezpečí, která se následně použije při aplikaci součtové metody;
(b)
Založeno na chronické vodní toxicitě:
∑Cj+∑CjEqNOECm=∑nCjNOECi+∑nCj0,1.NOECj
kde:
Ci = koncentrace složky i (procento hmotnosti) pokrývající rychle odbouratelné složky;
Cj = koncentrace složky j (procento hmotnosti) pokrývající složky, které nejsou rychle odbouratelné;
NOECi = NOEC (nebo jiná uznávaná měření chronické toxicity) pro složku i, pokrývající rychle odbouratelné složky, v mg/l;
NOECj = NOEC (nebo jiná uznávaná měření chronické toxicity) pro složku j, pokrývající složky, které nejsou rychle odbouratelné, v mg/l;
n = počet složek, i a j se pohybují od 1 do n;
EqNOECm = ekvivalent NOEC části směsi s údaji ze zkoušek.
Ekvivalentní toxicita tak odráží skutečnost, že látky, které nejsou rychle odbouratelné, jsou klasifikovány o jednu úroveň kategorie nebezpečí „přísněji“ než rychle odbouratelné látky.
Vypočtená ekvivalentní toxicita se použije k tomu, aby se této části směsi přiřadila kategorie dlouhodobého nebezpečí podle kritérií pro rychle odbouratelné látky (tabulka 2.2.9.1.10.3.1 (b) (ii)), která se následně použije při aplikaci součtové metody.
2.2.9.1.10.4.5.3
Při použití aditivního vzorce pro část směsi je vhodnější vypočítat toxicitu této části směsi tak, že se pro každou složku použijí hodnoty toxicity, které se vztahují ke stejné systematické skupině (tj. rybám, korýšům nebo řasám), a pak se použije nejvyšší toxicita (nejnižší hodnota) (tj. použít nejcitlivější z těchto tří skupin). Nejsou-li však k dispozici údaje o toxicitě pro každou složku od stejné systematické skupiny, musí být hodnota toxicity pro každou složku zvolena stejným způsobem, jakým jsou voleny hodnoty toxicity pro klasifikaci látek, tj. použije se nejvyšší toxicita (od nejcitlivějšího pokusného organizmu). Vypočtená akutní a chronická toxicita pak musí být použita pro klasifikaci této části směsi jako akutní 1 a/nebo chronická 1 nebo 2 za použití stejných kritérií, jaká jsou popsána pro látky.
2.2.9.1.10.4.5.4
Jestliže je směs klasifikována více než jen jedním způsobem, musí se použít ta metoda, která dává nejkonzervativnější výsledek.
2.2.9.1.10.4.6
Součtová metoda
2.2.9.1.10.4.6.1
Klasifikační postup
Všeobecně převažuje přísnější klasifikace pro směsi nad méně přísnou klasifikací, např. klasifikace chronická 1 převažuje nad klasifikací chronická 2. V důsledku toho je klasifikační postup již ukončen, je-li výsledkem klasifikace kategorie chronická 1. Přísnější klasifikace než chronická 1 není možná a proto není nutné pokračovat dále v klasifikačním postupu.
2.2.9.1.10.4.6.2
Klasifikace do kategorie akutní 1
2.2.9.1.10.4.6.2.1
Nejprve se posoudí všechny složky klasifikované jako akutní 1. Je-li součet koncentrací (v %) těchto složek nejméně 25 %, musí být celá směs klasifikována jako akutní 1. Je-li výsledkem výpočtu klasifikace směsi jako akutní 1, klasifikační postup je ukončen.
2.2.9.1.10.4.6.2.2
Klasifikace směsí z hlediska akutních nebezpečí založená na tomto součtu koncentrací klasifikovaných složek je sumarizována v tabulce 2.2.9.1.10.4.6.2.2 dále.
Tabulka 2.2.9.1.10.4.6.2.2: Klasifikace směsi z hlediska akutních nebezpečí, založená na
součtu koncentrací klasifikovaných složek
Součet koncentrací (v %) složek klasifikovaných jako:| Směs klasifikována jako:
---|---
Akutní 1 x M(a) ≥ 25 %| Akutní 1
(a)
K vysvětlení součinitele M viz 2.2.9.1.10.4.6.4.“.
2.2.9.1.10.4.6.3
Klasifikace do kategorií Chronická 1 a 2
2.2.9.1.10.4.6.3.1
Zaprvé se berou v úvahu všechny složky klasifikované jako chronické 1. Je-li součet koncentrací (v %) těchto složek nejméně 25 %, musí být směs klasifikována jako chronická 1. Je-li výsledkem výpočtu klasifikace směsi jako chronická 1, klasifikační postup je ukončen.
2.2.9.1.10.4.6.3.2
V případech, kdy směs není klasifikována jako chronická 1, uváží se klasifikace směsi jako chronické 2. Směs musí být klasifikována jako chronická 2, jestliže desetinásobek součtu koncentrací (v %) všech složek klasifikovaných jako chronické 1 plus součet koncentrací (v %) všech složek klasifikovaných jako chronické 2 je nejméně 25 %. Je-li výsledkem výpočtu klasifikace směsi jako kategorie chronická 2, klasifikační postup je ukončen.
2.2.9.1.10.4.6.3.3
Klasifikace směsí z hlediska dlouhodobých nebezpečí založená na tomto součtu koncentrací klasifikovaných složek je sumarizována v tabulce 2.2.9.1.10.4.6.3.3 dále.
Tabulka 2.2.9.1.10.4.6.3.3: Klasifikace směsi z hlediska dlouhodobých nebezpečí, založená na
součtu koncentrací klasifikovaných složek
Součet koncentrací (v %) složek klasifikovaných jako:| Směs klasifikována jako:
---|---
Chronická 1 x M(a) ≥ 25 %| Chronická 1
(M x 10 x Chronická 1) + Chronická 2 ≥ 25 %| Chronická 2
(a)
K vysvětlení součinitele M viz 2.2.9.1.10.4.6.4.“.
2.2.9.1.10.4.6.4
Směsi s velmi toxickými složkami
Složky Akutní 1 nebo Chronická 1 s akutními toxicitami značně pod 1 mg/l a/nebo chronickými toxicitami značně pod 0,1 mg/l (nejsou-li rychle odbouratelné) a 0,01 mg/l (jsou-li rychle odbouratelné) mohou ovlivnit toxicitu směsi a dává se jim při použití součtové metody zvýšená váha. Jestliže směs obsahuje složky klasifikované jako kategorie akutní 1 nebo chronická 1, musí se aplikovat vícevrstvý přístup popsaný v odstavcích 2.2.9.1.10.4.6.2 a 2.2.9.1.10.4.6.3 za použití váženého součtu získaného vynásobením koncentrací složek kategorií Akutní 1 a Chronická 1 součinitelem, namísto jen pouhého sečtení procentních podílů. To znamená, že koncentrace „akutní 1“ v levém sloupci tabulky 2.2.9.1.10.4.6.2.2 a koncentrace „chronická 1“ v levém sloupci tabulky 2.2.9.1.10.4.6.3.3 se vynásobí příslušným násobným součinitelem. Násobné součinitele, které se musí použít pro tyto složky, jsou definovány za použití hodnoty toxicity, jak je to sumárně uvedeno v tabulce 2.2.9.1.10.4.6.4 dále. Z tohoto důvodu musí být osoba klasifikující směs, která obsahuje složky akutní 1 a/nebo chronická1, informována o hodnotě součinitele M, aby mohla použít součtovou metodu. Alternativně smí být použit aditivní vzorec (viz 2.2.9.1.10.4.5.2), pokud jsou k dispozici údaje o toxicitě pro všechny velmi toxické složky ve směsi a existuje přesvědčivý důkaz, že všechny ostatní složky, včetně těch, pro něž nejsou k dispozici specifické údaje o akutní a/nebo chronické toxicitě, mají malou nebo nemají žádnou toxicitu a nepřispívají významným způsobem k nebezpečí, které směs představuje pro životní prostředí.
Tabulka 2.2.9.1.10.4.6.4: Násobné součinitele pro velmi toxické složky směsí
Akutní toxicita| Součinitel M| Chronická toxicita| Součinitel M| Součinitel M
---|---|---|---|---
Hodnota L(E)C50| | Hodnota NOEC| Složky NRDa| Složky RDb
0,1 < L(E)C50 ≤ 1| 1| 0,01 <NOEC ≤ 0,1| 1| -
0,01 < L(E)C50 ≤ 0,1| 10| 0,001 < NOEC ≤ 0,01| 10| 1
0,001 < L(E)C50 ≤ 0,01| 100| 0,0001 < NOEC ≤ 0,001| 100| 10
0,0001 < L(E)C50 ≤ 0,001| 1 000| 0,00001 < NOEC ≤ 0,0001| 1 000| 100
0,00001 < L(E)C50 ≤ 0,0001| 10 000| 0,000001 < NOEC ≤ 0,00001| 10 000| 1 000
(pokračuje v intervalech součinitele 10)| | (pokračuje v intervalech součinitele 10)| |
a Nejsou rychle odbouratelné.
b Rychle odbouratelné.
2.2.9.1.10.4.6.5
Klasifikace směsí se složkami bez použitelných informací
V případě, že nejsou pro jednu nebo více důležitých složek žádné použitelné informace o jejich akutní a/nebo chronické vodní toxicitě, usuzuje se, že směsi nemůže být přisouzena(y) definitivní kategorie nebezpečí (a). V této situaci se směs klasifikuje na základě známých složek jen s dodatečným prohlášením, že: „x procent směsi sestává ze složky (složek) neznámého nebezpečí pro vodní prostředí“.
2.2.9.1.10.5
Látky nebo směsi klasifikované jako látky ohrožující životní prostředí (vodní prostředí) na základě nařízení 1272/2008/ES16
Jestliže nejsou k dispozici údaje pro klasifikaci podle kritérií v 2.2.9.1.10.3 a 2.2.9.1.10.4, látka nebo směs:
(a)
musí být klasifikována jako látka ohrožující životní prostředí (vodní prostředí), jestliže musí být přiřazena ke kategorii (kategoriím) Vodní akutní 1, Vodní chronická 1 nebo Vodní chronická 2 podle nařízení 1272/2008/ES16 nebo, pokud je to ještě relevantní, podle uvedeného nařízení, rizikové věty (vět) R50, R50/53 nebo R51/53 podle směrnic 67/548/EHS3 nebo 1999/45/ES4;
(b)
smí být považována za látku, která neohrožuje životní prostředí (vodní prostředí), jestliže nemusí být přiřazena k takové rizikové větě nebo kategorii podle uvedených směrnic nebo nařízení.
2.2.9.1.10.6
Přiřazení látek nebo směsí klasifikovaných jako látky ohrožující životní prostředí (vodní prostředí) podle ustanovení v 2.2.9.1.10.3, 2.2.9.1.10.4 nebo 2.2.9.1.10.5
Látky nebo směsi klasifikované jako látky ohrožující životní prostředí (vodní prostředí), jinak neklasifikované pod ADR, musí být pojmenovány:
UN 3070 LÁTKA OHROŽUJÍCÍ ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ, TUHÁ, J.N.; nebo
UN 3082 LÁTKA OHROŽUJÍCÍ ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ, KAPALNÁ, J.N.
Musí být přiřazeny k obalové skupině III.
2.2.9.1.11
Geneticky změněné mikroorganismy (GMMO) a geneticky změněné organismy (GMO) jsou mikroorganismy a organismy, v nichž byl genetický materiál záměrně změněn genetickým inženýrstvím takovým způsobem, ke kterému v přírodě nedochází. Jsou přiřazeny ke třídě 9 (UN číslu 3245), pokud neodpovídají definici toxických látek nebo infekčních látek, ale jsou schopné měnit zvířata, rostliny nebo mikrobiologické látky způsobem, který není normálně výsledkem přirozené reprodukce.
POZNÁMKA 1
: GMMO a GMO, které jsou infekční, jsou látkami třídy 6.2, UN čísel 2814, 2900 nebo 3373.
POZNÁMKA 2
: GMMO nebo GMO nepodléhají ustanovením ADR, jestliže byly schváleny pro používání příslušnými orgány zemí původů, tranzitu a určení17.
POZNÁMKA 3
: Živá zvířata nesmějí být používána k přepravě geneticky změněných mikroorganismů zařazených do třídy 9, ledaže by látka nemohla být přepravena jiným způsobem. Geneticky změněná živá zvířata musí být přepravována za podmínek stanovených příslušnými orgány zemí původu a určení.
2.2.9.1.12
(Vypuštěno)
Zahřáté látky
2.2.9.1.13
Zahřáté látky zahrnují látky, které jsou přepravovány nebo podávány k přepravě v kapalném stavu při teplotě 100 °C nebo vyšší a v případě látek, které mají bod vzplanutí, při teplotě pod jejich bodem vzplanutí. Zahrnují také tuhé látky, které jsou přepravovány nebo podávány k přepravě při teplotě 240 °C nebo vyšší.
POZNÁMKA: Zahřáté látky smějí být přiřazeny ke třídě 9 jen tehdy, jestliže nesplňují kritéria některé jiné třídy
Jiné látky, které během přepravy představují nebezpečí a neodpovídají definici žádné jiné třídy
2.2.9.1.14
Tyto různé látky neodpovídají definici žádné jiné třídy a jsou proto přiřazeny ke třídě 9:
tuhé sloučeniny amoniaku (čpavku) s bodem vzplanutí pod 60° C
méně nebezpečné dithioničitany
velmi lehce prchavé kapalné látky
látky vyvíjející škodlivé páry
látky obsahující alergeny
chemické testovací soupravy a soupravy první pomoci
POZNÁMKA: Následující látky a předměty, uvedené ve Vzorových předpisech OSN, nepodléhají ustanovením ADR:
UN 1845 OXID UHLIČITÝ, TUHÝ (SUCHÝ LED),
UN 2071 HNOJIVÁ OBSAHUJÍCÍ DUSIČNAN AMONNÝ,
UN 2216 MOUČKA RYBÍ (ODPAD RYBÍ), STABILIZOVANÁ(Ý),
UN 2807 LÁTKY MAGNETIZOVANÉ,
UN 3166 MOTOR SPALOVACÍ nebo VOZIDLO POHÁNĚNÉ HOŘLAVÝM PLYNEM nebo 3166
VOZIDLO POHÁNĚNÉ HOŘLAVOU KAPALINOU nebo 3166 MOTOR POHÁNĚNÝ PALIVOVÝMI ČLÁNKY OBSAHUJÍCÍMI HOŘLAVÝ PLYN nebo 3166 MOTOR POHÁNĚNÝ PALIVOVÝMI ČLÁNKY OBSAHUJÍCÍMI HOŘLAVOU KAPALINU nebo 3166 VOZIDLO POHÁNĚNÉ PALIVOVÝMI ČLÁNKY OBSAHUJÍCÍMI HOŘLAVÝ PLYN nebo 3166 VOZIDLO POHÁNĚNÉ PALIVOVÝMI ČLÁNKY OBSAHUJÍCÍMI HOŘLAVOU KAPALINU
UN 3171 VOZIDLO NA AKUMULÁTOROVÝ POHON nebo UN 3171 PŘÍSTROJ NA AKUMULÁ TOROVÝ POHON
UN 3334 LÁTKA KAPALNÁ KTERÁ PODLÉHÁ PŘEDPISŮM PLATNÝM PRO LETECKOU DOPRAVU, J.N.
UN 3335 LÁTKA TUHÁ KTERÁ PODLÉHÁ PŘEDPISŮM PLATNÝM PRO LETECKOU DOPRAVU, J.N.
UN 3363 NEBEZPEČNÉ VĚCI VE STROJÍCH nebo UN 3363 NEBEZPEČNÉ VĚCI V PŘÍSTROJÍCH
Přiřazení k obalovým skupinám
2.2.9.1.15
Je-li to udáno ve sloupci (4) tabulky A kapitoly 3.2, jsou látky a předměty třídy 9 přiřazeny k jedné z následujících obalových skupin podle svého stupně nebezpečnosti:
Obalová skupina II:| středně nebezpečné látky;
---|---
Obalová skupina III:| málo nebezpečné látky.
2.2.9.2
Látky a předměty nepřipuštěné k přepravě
Následující látky a předměty nejsou k přepravě připuštěny:
-
Lithiové baterie, které neodpovídají příslušným podmínkám zvláštních ustanovení 188, 230 nebo 636 kapitoly 3.3;
-
Nevyčištěné prázdné zadržovací vany pro přístroje, jako jsou transformátory, kondenzátory a hydraulické přístroje, které obsahují látky přiřazené k UN číslům 2315, 3151,3152 nebo 3432.
2.2.9.3
Seznam položek
Vedlejší nebezpečí| Klasifikační kód| UN- číslo| Pojmenování látek nebo předmětů
---|---|---|---
Látky, které při vdechnutí jemného prachu mohou ohrozit zdraví| M1| 2212| AZBEST, MODRÝ (krokydolit) nebo
2212| AZBEST, HNĚDÝ (amosit, mysorit)
2590| AZBEST BÍLÝ (chrysotil, antofylit, termolit)
| |
| | 2315| BIFENYLY POLYCHLOROVANÉ, KAPALNÉ
3432| BIFENYLY POLYCHLOROVANÉ, TUHÉ
Látky a přístroje, které mohou v případě požáru vytvářet dioxiny| M2| 3151| BIFENYLY POLYHALOGENOVANÉ, KAPALNÉ nebo
3151| TERFENYLY POLYHALOGENOVANÉ, KAPALNÉ
3152| BIFENYLY POLYHALOGENOVANÉ, TUHÉ nebo
3152| TERFENYLY POLYHALOGENOVANÉ, TUHÉ
| |
| | 2211| KULIČKY POLYMERNÍ, ZPĚŇOVATELNÉ, vylučující hořlavé páry
Látky uvolňující hořlavé páry| M3| 3314| PLASTY, SMĚS LISOVACÍ, ve formě těsta, desek nebo tyčí, uvolňující hořlavé páry
|
| 3090| BATERIE LITHIOVÉ KOVOVÉ (včetně baterií ze slitin lithia)
Baterie lithiové| M4| 3091| BATERIE LITHIOVÉ KOVOVÉ OBSAŽENÉ V ZAŘÍZENÍ (včetně baterií ze slitin lithia) nebo
3091| BATERIE LITHIOVÉ KOVOVÉ BALENÉ SE ZAŘÍZENÍM (včetně baterií ze slitin lithia)
3480| BATERIE LITHIUM-IONTOVÉ (včetně baterií lithium- polymerových)
3481| BATERIE LITHIUM-IONTOVÉ OBSAŽENÉ V ZAŘÍZENÍCH (včetně baterií lithium-polymerových)
3481| BATERIE LITHIUM-IONTOVÉ BALENÉ SE ZAŘÍZENÍMI (včetně baterií lithium-polymerových)
| |
| | 2990| PROSTŘEDKY ZÁCHRANNÉ, SAMONAFUKOVACÍ,
Prostředky záchranné| M5| 3072| PROSTŘEDKY ZÁCHRANNÉ, NIKOLI SAMONAFUKOVACÍ, které obsahují nebezpečné látky jako výbavu
| | 3268| PLNIČE AIRBAGŮ (nafukovacích vaků) nebo
3268| MODULY AIRBAGŮ (nafukovacích vaků) nebo
3268| NAPÍNAČE BEZPEČNOSTNÍCH PÁSŮ
| | |
| | kapalná| M6| 3082| LÁTKA OHROŽUJÍCÍ ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ, KAPALNÁ, J.N.
| znečišťující vodu| | |
| | | 3077| LÁTKA OHROŽUJÍCÍ ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ, TUHÁ, J.N.
tuhá| M7
|
Látky ohrožující životní prostředí| geneticky změněné mikroorganismy a organismy|
| M 8| 3245| GENETICKY MODIFIKOVANÉ MIKROORGANISMY nebo GENETICKY MODIFIKOVANÉ ORGANISMY
|
| |
| | | 3257| LÁTKA ZAHŘÁTÁ, KAPALNÁ, J.N., při teplotě 100 °C nebo vyšší a nižší než je její bod vzplanutí (včetně roztavených kovů, roztavených solí atd.)
| | kapalné M9| |
Zahřáté látky| | |
| | 3258| LÁTKA ZAHŘÁTÁ, TUHÁ, J.N., při teplotě 240 °C nebo vyšší
tuhé M10|
| |
| | Není k dispozici žádná hromadná položka. Pouze následující látky uvedené v kapitole 3.2, tabulce A s tímto klasifikačním kódem podléhají předpisům třídy 9:
1841| 1-AMINOETHANOL (ACETALDEHYD AMONIAK)
Jiné látky, které během přepravy představují nebezpečí a neodpovídají definici žádné jiné třídy| 1931| DITHIONIČITAN ZINEČNATÝ
1941| DIBROMDIFLUORMETHAN
1990| BENZALDEHYD
2969| BOBY RICINOVÉ nebo
M11| 2969| MOUČKA RICINOVÁ nebo
| 2969| KOLÁČ RICINOVÝ nebo
2969| VLOČKY RICINOVÉ
3316| SOUPRAVA TESTOVACÍ, CHEMICKÁ nebo
3316| SOUPRAVA PRVNÍ POMOCI
3359| ZAPLYNOVANÁ JEDNOTKA
KAPITOLA 2.3
ZKUŠEBNÍ POSTUPY
2.3.0
Všeobecně
Pokud v kapitole 2.2 nebo v této kapitole není stanoveno jinak, je třeba pro klasifikaci nebezpečných věcí použít zkušební postupy uvedené v Příručce pro zkoušky a kritéria.
2.3.1
Zkouška na výpotek pro trhaviny typu A
2.3.1.1
Trhaviny typu A (UN číslo 0081) musí, pokud obsahují více než 40 % kapalného esteru kyseliny dusičné, navíc ke zkouškám uvedeným v Příručce zkoušek a kritérií, vyhovět ještě následující zkoušce na výpotek.
2.3.1.2
Přístroj pro zkoušku trhavin na výpotek (obrázky 1 až 3) se skládá z dutého bronzového válce. Tento válec, který je na jedné straně uzavřen deskou z téhož kovu, má vnitřní průměr 15,7 mm a hloubku 40 mm. Ve stěně je po obvodu 20 otvorů o průměru 0,5 mm (4 řady po 5 otvorech). Bronzový píst tvaru válce o délce 48 mm, jehož celková délka činí 52 mm, vniká do svisle postaveného válce; tento píst, jehož průměr činí 15,6 mm se zatíží závažím o hmotnosti 2220 g tak, že se vyvine tlak 120 kPa (1,2 bar) na dno válce.
2.3.1.3
Z 5 až 8 gramů trhaviny se vytvoří žmolek o délce 30 mm a průměru 15 mm, který se obalí velmi jemnou gázou a vloží se do válce; na něj se potom přiloží píst se závažím, aby byla trhavina vystavena tlaku 120 kPa (1,2 bar). Zaznamená se doba, která uplyne, než se ve vnějších otvorech ve válci objeví první olejové kapičky (nitroglycerin).
2.3.1.4
Trhavina se považuje za vyhovující, jestliže se při zkoušce provedené při teplotě 15 až 25 ° C objeví první kapičky po časovém období delším než 5 minut.
Zkouška trhavin na výpotek
Obr.1: Těleso závaží, tvaru zvonu; hmotnost 2220 g; pro zavěšení na bronzový píst
94kB
Obr.2: Dutý bronzový válec, z jedné strany uzavřen, nárys a půdoris rozměry v mm
59kB
Obr.3: Válcovitý bronzový píst, rozměry v mm
Rozměry v mm
(1)
4 řady po 5 otvorech o průměru 0,5
(2)
Měď
(3)
Olověná deska se středovým kuželem na spodní straně
(4)
4 otvory, cca 46 x 56, rozděleny rovnoměrně po obvodu
2.3.2
Zkoušky týkající se nitrovaných směsí celulózy třídy 4.1
2.3.2.1
Nitrocelulóza nesmí během půlhodinového zahřívání při teplotě 132 °C vyvíjet žádné viditelné žlutohnědé nitrózní páry (nitrózní plyny). Zápalná teplota musí být vyšší než 180 °C. Viz 2.3.2.3 až 2.3.2.8, 2.3.2.9a) a 2.3.2.10 dále.
2.3.2.2
3 gramy zvláčněné nitrocelulózy nesmějí během hodinového zahřívání při teplotě 132 °C vyvíjet žádné viditelné žlutohnědé nitrózní páry (nitrózní plyny). Zápalná teplota musí být vyšší než 170 °C. Viz 2.3.2.3 až 2.3.2.8, 2.3.2.9 b) a 2.3.2.10 dále.
2.3.2.3
Dále uvedené zkušební postupy se použijí, pokud vzniknou názorové rozdíly v otázce přípustnosti přepravy těchto látek silniční dopravou.
2.3.2.4
Pokud se při zkouškách pro ověření podmínek stálosti, uvedených výše v tomto oddílu, zvolí jiné zkušební postupy, musí tyto postupy vést ke stejným závěrům k jakým vedou postupy uvedené dále.
2.3.2.5
Při dále popsané zkoušce tepelné stálosti se nesmí teplota v sušárně, ve které se zkoušený vzorek nachází, odchylovat o více než 2°C od předepsané teploty; předepsaná doba zkoušky 30 nebo 60 minut musí být dodržena s odchylkou nejvýše 2 minut. Sušárna musí být uzpůsobena tak, aby po vložení vzorku bylo dosaženo požadované teploty nejdéle do 5 minut.
2.3.2.6
Zkušební vzorky se musí před zkouškami podle pododdílů 2.3.2.9 a 2.3.2.10 sušit ve vakuovém exsikátoru, obsahujícím roztavený a zrnitý chlorid vápenatý, při okolní teplotě po dobu nejméně 15 hodin, přičemž musí být zkušební látka rozprostřena v tenké vrstvě; k tomuto účelu musí být látky, které nejsou práškovité ani vláknité, rozdrceny, rozstrouhány nebo rozřezány na malé kousky. Tlak v exsikátoru se musí udržovat pod 6,5 kPa (0,065 bar).
2.3.2.7
Před sušením za podmínek uvedených v pododdílů 2.3.2.6 musí být látky odpovídající pododdílu 2.3.2.2 předsušeny v sušárně s dobrým provzdušněním při teplotě udržované na 70 °C tak dlouho, dokud úbytek hmotnosti za 15 minut není menší než 0.3 % původní hmotnosti.
2.3.2.8
Slabě nitrovaná nitrocelulóza podle pododdílu 2.3.2.1 je nejdříve podrobena předsušení podle podmínek uvedených v pododdílu 2.3.2.7; sušení se dokončí ponecháním nitrocelulózy po dobu nejméně 15 hodin v exsikátoru obsahujícím koncentrovanou kyselinou sírovou.
2.3.2.9
Zkouška chemické stálosti za tepla
(a)
Zkouška látky uvedené v pododdílu 2.3.2.1.
(i)
Do každé ze dvou skleněných zkumavek, které mají
délku| 350 mm
---|---
vnitřní průměr| 16 mm
tloušťku stěny| 1,5 mm
se vloží 1 g látky vysušené chloridem vápenatým (látka pro sušení se musí v případě potřeby zmenšit na kousky, jejichž hmotnost jednotlivě nepřesahuje 0,05 g).
Obě zkumavky se úplně přikryjí tak, aby uzávěry nekladly odpor, a vloží se do sušárny tak, aby bylo vidět alespoň 4/5 jejich délky a ponechají se tam po dobu 30 minut při konstantní teplotě 132 °C. Po tuto dobu se pozoruje, zda se vyvíjejí nitrózní plyny ve formě žlutohnědých par, které jsou dobře viditelné na bílém pozadí.
(ii)
Látka se považuje za stálou, jestliže se takové páry neobjeví.
(b)
Zkouška zvláčněné nitrocelulózy (viz 2.3.2.2)
(i)
3 g zvláčněné nitrocelulózy se vloží do obdobných skleněných zkumavek jako pod písmenem a), které se pak naplněné vloží do sušárny s konstantní teplotou 132 °C.
(ii)
Zkumavky se zvláčněnou nitrocelulózou zůstanou v sušárně jednu hodinu. Po tuto dobu nesmějí být viditelné žádné žlutohnědé nitrózní páry (nitrózní plyny). Pozorování a vyhodnocení jako pod písmenem (a).
2.3.2.10
Zápalná teplota (viz 2.3.2.1 a 2.3.2.2)
(a)
Zápalná teplota se určí zahříváním 0,2 g látky uzavřené ve skleněné zkumavce, která je ponořena do lázně z Woodovy slitiny (kovové lázně). Zkumavka se ponoří do lázně, jakmile tato dosáhla teploty 100°C. Teplota lázně se pak progresivně zvyšuje každou minutu o 5 °C.
(b)
Zkumavky musí mít:
délku| 125 mm
---|---
vnitřní průměr| 15 mm
tloušťku stěny| 0,5 mm
a musí být ponořeny do hloubky 20 mm;
(c)
Zkouška se musí opakovat třikrát a pokaždé se musí zaznamenat teplota, při níž došlo k zapálení/vznícení látky, t.j. k pomalému nebo rychlému shoření, deflagraci nebo výbuchu;
(d)
Nejnižší teplota zaznamenaná při těchto třech zkouškách je zápalnou teplotou.
2.3.3
Zkoušky hořlavých kapalných látek tříd 3, 6.1 a 8
2.3.3.1
Zkouška pro stanovení bodu vzplanutí
2.3.3.1.1
Ke stanovení bodu vzplanutí hořlavých kapalin smějí být použity následující metody:
Mezinárodní normy:
ISO 1516| (Determination of flash/no flash – Closed cup equlibrium method)
---|---
(Zjišťování vzplanutí/nevzplanutí – Rovnovážná metoda s uzavřeným kelímkem)
ISO 1523| (Determination of flash point – Closed cup equlibrium method)
(Stanovení bodu vzplanutí – Rovnovážná metoda s uzavřeným kelímkem)
ISO 2719| (Determination of flash point – Pensky-Martens closed cup method)
(Stanovení bodu vzplanutí – Metoda Pensky-Martens s uzavřeným kelímkem)
ISO 13736| (Determination of flash point-Abel closed cup method)
(Stanovení bodu vzplanutí – Metoda Abel s uzavřeným kelímkem)
ISO 3679| (Determination of flash point – Rapid equlibrium closed cup method)
(Stanovení bodu vzplanutí – Rychlá rovnovážná metoda s uzavřeným kelímkem)
ISO 3680| (Determination of flash/no flesh – Rapid equlibrium; closed cup method)
(Zjišťování vzplanutí/nevzplanutí – Rychlá rovnovážná metoda s uzavřeným kelímkem)
Vnitrostátní normy:
American Society for Testing Materials International, 100 Barr Harbor Drive, PO Box C700, West Conshohocken, Pennsylvania, USA 19428-2959:
ASTM D3828-07a, Standard Test Methods for Flash Point by Small Scale Closed-Cup Tester
ASTM D56-05, Standard Test Method for Flash Point by Tag Closed-Cup Tester
ASTM D3278-96(2004)e1, Standard Test Methods for Flash Point of Liquids by Small Scale Closed- Cup Apparatus
ASTM D93-08, Standard Test Methods for Flash Point by Pensky-Martens Closed-Cup Tester
Association française de normalisation, AFNOR, 11, rue de Pressensé, F-93571 La Plaine Saint- Denis Cedex:
Francouzská norma NF M 07-019
Francouzské normy NF M 07-011 / NF T 30-050 / NF T 66-009
Francouzská norma NF M 07-036
Deutsches Institut für Normung, Burggrafenstr. 6, D-10787 Berlin:
Norma DIN 51755 (body vzplanutí pod 65 °C)
State Committee of the Council of Ministers for Standardization, RUS-113813, GSP, Moscow, M-49 Leninsky Prospect, 9:
GOST 12.1.044-84
2.3.3.1.2
Pro stanovení bodu vzplanutí nátěrových hmot, lepidel a podobných viskózních výrobků obsahujících rozpouštědla, smí být použito jen přístrojů a zkušebních metod, které jsou vhodné ke stanovení bodu vzplanutí viskózních kapalin podle těchto norem:
(a)
Mezinárodní norma ISO 3679:1983;
(b)
Mezinárodní norma ISO 3680:1983;
(c)
Mezinárodní norma ISO 1523:1983;
(d)
Mezinárodní normy EN ISO 13736 a EN ISO 2719, metoda B
2.3.3.1.3
Normy uvedené v 2.3.3.1.1 se používají jen pro rozsahy bodů vzplanutí, které jsou v nich uvedené. Při výběru normy je třeba vzít v úvahu možnost chemických reakcí mezi látkou a zkušební nádobou. Přístroj je třeba, pokud to dovoluje bezpečnost, umístit na místě, které je chráněno před průvanem. Z bezpečnostních důvodů se používá pro organické peroxidy a samovolně se rozkládající látky (zvané též “energetické“ látky) nebo pro toxické látky metoda, při níž se používá jen malý zkušební vzorek o objemu cca 2 ml.
2.3.3.1.4
Jestliže je bod vzplanutí stanovený nerovnovážnou metodou 23°C ± 2°C nebo 60°C ± 2°C, je třeba tento výsledek potvrdit pro každý teplotní rozsah jednou z rovnovážných metod.
2.3.3.1.5
Je-li zařazení hořlavé kapalné látky sporné, je směrodatné zařazení, které navrhl odesílatel, jestliže se výsledek kontrolní zkoušky pro stanovení bodu vzplanutí dotyčné kapaliny neliší o více než 20C od mezních hodnot (230C, popř. 600C) uvedených v pododdílu 2.2.3.1. Liší-li se výsledek kontrolní zkoušky o více než 20C, je nutno provést druhou kontrolní zkoušku a jako rozhodující platí nejnižší hodnota bodu vzplanutí zjištěná ve dvou kontrolních zkouškách.
2.3.3.2
Stanovení teploty počátku varu
Ke stanovení teploty počátku varu hořlavých kapalin smějí být použity:
Mezinárodní normy:
ISO 3924| (Petroleum products - Determination of boiling range distribution – Gas chromatography method)
---|---
(Ropné produkty – Stanovení rozložení destilačního rozmezí – Metoda plynové chromatografie)
ISO 4626| (Volatile organic liquids - Determination of boiling range of organic solvents used as raw materials)
(Těkavé organické kapaliny– Stanovení destilačního rozmezí organických rozpouštědel používaných jako suroviny)
ISO 3405| (Petroleum products - Determination of distillation characteristics at atmospheric pressure)
(Ropné produkty – Stanovení destilačních charakteristik při atmosférickém tlaku)
Vnitrostátní normy:
American Society for Testing Materials International, 100 Barr Harbor Drive, PO Box C700, West Conshohocken, Pennsylvania, USA 19428-2959:
ASTM D86-07a, Standard Test Method for Distillation of Petroleum Products at Atmospheric Pressure
ASTM D1078-05, Standard Test Method for Distillation Range of Volatile Organic Liquids
Další přípustné metody:
Metoda A.2, popsaná v části A přílohy k nařízení Komise (ES) č. 440/20081.“.
2.3.3.3
Zkouška pro stanovení obsahu peroxidu
Obsah peroxidu v kapalné látce se určuje následujícím postupem:
Množství p (asi 5 g s přesností vážení na 0,01 g) zkoušené kapaliny se nalije do Erlenmeyerovy baňky; přidá se 20 cm3 anhydridu kyseliny octové a asi 1 g tuhého jodidu draselného rozetřeného na prášek, obsah baňky se protřepe a po 10 minutách se ohřeje během 3 minut na cca 60° C; poté se nechá chladnout po dobu 5 minut a přidá se 25 cm3 vody. Potom se nechá stát po dobu půl hodiny a poté se uvolněný jód titruje desetinormálním roztokem sirnatanu sodného bez přidání indikátoru. Úplné odbarvení značí konec reakce. Označíme-li potřebný počet cm3 roztoku sirnatanu písmenem n, vypočítá se procentní obsah peroxidu ve vzorku (počítán jako H2O2) podle vzorce:
17n100p
2.3.4
Zkouška ke stanovení tekutosti
Ke stanovení tekutosti kapalných, viskózních nebo pastovitých látek a směsí se používá následující zkušební postup:
2.3.4.1
Zkušební přístroj
Obchodně běžný penetrometr podle normy ISO 2137:1985 s vodící tyčí o hmotnosti 47,5 g ± 0,05 g; děrovaný kotouč z duralu s kónickými otvory o hmotnosti 102,5 g ± 0,05 g (viz obrázek 1); penetrační nádobka o vnitřním průměru 72 až 80 mm k jímání vzorku.
2.3.4.2
Zkušební postup
Vzorek se naplní do penetrační nádobky nejméně půl hodiny před začátkem měření. Nádobka se hermeticky uzavře a ponechá v klidu až do začátku měření. Vzorek se v hermeticky uzavřené penetrační nádobce ohřeje na 35 °C ± 0,5 °C a teprve bezprostředně před měřením (nejvýše 2 minuty) se přemístí na stolek penetrometru. Nyní se na povrch kapaliny nasadí hrot S děrovaného kotouče a změří se hloubka průniku.
2.3.4.3
Vyhodnocení výsledků zkoušky
Látka je pastovitá, jestliže po nasazení hrotu S na povrch vzorku je hodnota penetrace odečtená na stupnici:
(a)
po době zatížení 5 s ± 0,1 s je menší než 15 mm ± 0,3 mm, nebo
(b)
při době zatížení 5 s ± 0,1 s je větší než 15 mm ± 0,3 mm, avšak dodatečná penetrace po dalších 55 s ± 0,5 s je menší než 5,0 mm ± 0,5 mm.
POZNÁMKA: U vzorků majících bod tečení je často nemožné dosáhnout v penetrační nádobce stálého rovného povrchu a tím zajistit při nasazení hrotu S jednoznačné počáteční podmínky měření. Navíc může u některých vzorků nastat při nárazu děrovaného kotouče elastická deformace povrchu a v prvních vteřinách může dojít k naměření vyšších hodnot penetrace. Ve všech těchto případech může být vhodné vyhodnotit výsledky podle odstavce b) výše.
Penetrometr
169kB
174kB
Pro míry bez udání tolerance platí ± 0,1 mm
2.3.5
Klasifikace organokovových látek do tříd 4.2 a 4.3
V závislosti na svých vlastnostech, určených na základě zkoušek N.1 až N.5. Příručky zkoušek a kritérií, části III, oddílu 33, mohou být organokovové látky zařazeny do třídy 4.2, popřípadě 4.3 podle postupového diagramu uvedeného na obrázku 2.3.5.
POZNÁMKA 1
: V závislosti na svých jiných vlastnostech a na přednosti v tabulce převažujících nebezpečí (viz 2.1.3.10) mohou být organokovové látky zařazeny do jiných tříd, jak je to vhodné.
POZNÁMKA 2
: Hořlavé roztoky s organokovovými sloučeninami v koncentracích, které nejsou samozápalné, ani ve styku s vodou nevyvíjejí hořlavé plyny, jsou látkami třídy 3.
2.3.5: Postupový diagram pro klasifikaci organokovových látek do tříd 4.2 a 4.3b
88kB
ČÁST 3
VYJMENOVÁNÍ NEBEZPEČNÝCH VĚCÍ, ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ A VYNĚTÍ Z PLATNOSTI PRO OMEZENÁ A VYŇATÁ MNOŽSTVÍ
KAPITOLA 3.1
VŠEOBECNĚ |
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 24/2011 Sb. m. s. | Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 24/2011 Sb. m. s.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Dohody mezi Ministerstvem obrany České republiky a Ministerstvem obrany Arménské republiky o vojenské spolupráci
Vyhlášeno 28. 3. 2011, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 14. 10. 2010, částka 12/2011
* ČLÁNEK 1 - Smluvní strany potvrzují svou ochotu rozšiřovat a rozvíjet své vzájemné vojenské vztahy na základě zásad rovnosti, partnerství, vzájemného prospěchu a porozumění a v souladu se svými vnitrostátními právními předpisy, jako i se svými mezinárodně právními zá
* ČLÁNEK 2 - Smluvní strany budou usilovat o rozšíření vzájemných návštěv svých představitelů, zejména expertů a učitelů náležejících k jejich vojenským vzdělávacím a výcvikovým zařízením, a podporovat výměnu studentů. Záležitosti týkající se výměny, počtu studentů, st
* ČLÁNEK 3 - Smluvní strany budou podporovat a prosazovat spolupráci v oblasti obranného průmyslu. Smluvní strany si písemně poskytnou postřehy, zkušenosti a rady ohledně vojenského vybavení používaného jejich ozbrojenými silami a o něž mají zájem.
* ČLÁNEK 4 - Smluvní strany budou podporovat spolupráci v oblasti vojenské historie a vojenského muzejnictví. Spolupráce může mimo jiné zahrnovat výměnu zkušeností s prezentací nejnovější historie veřejnosti, výměnu zkušeností s obnovou a zachováním historické vojenské
* ČLÁNEK 5 - Smluvní strany budou podporovat a prosazovat spolupráci mezi českými a arménskými ozbrojenými silami při jejich účasti v zahraničních mírových misích. Spolupráce může mimo jiné zahrnovat výměnu zkušeností, logistickou podporu a společnou účast v misi. Zále
* ČLÁNEK 6 - Smluvní strany budou usilovat o prosazování dvoustranné spolupráce. Budou také vyhledávat nové příležitosti ke spolupráci v oblastech společného zájmu.
* ČLÁNEK 7 - Smluvní strany zajistí bezpečnost informací získaných v rámci spolupráce podle této Dohody, budou je chránit v souladu se svými vnitrostátními právními předpisy a zaručují, že tyto informace nezveřejní ani nepředají třetí straně bez předchozího písemného s
* ČLÁNEK 8 - Veškeré spory, které mohou vzniknout mezi smluvními stranami v souvislosti s prováděním nebo výkladem této Dohody, budou řešeny cestou vzájemných jednání a konzultací a nebudou předány žádnému mezinárodnímu soudu ani třetí straně. Smluvní strany také budou
* ČLÁNEK 9 - Tato Dohoda vstoupí v platnost dnem doručení pozdější z diplomatických nót, kterými si smluvní strany písemně oznámí splnění svých vnitrostátních postupů nezbytných pro její vstup v platnost. Dohoda se sjednává na dobu neurčitou. Strany mohou tuto Dohodu z
Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 14. 10. 2010
24
SDĚLENÍ
Ministerstva zahraničních věcí
Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 26. března 2010 byla v Jerevanu podepsána Dohoda mezi Ministerstvem obrany České republiky a Ministerstvem obrany Arménské republiky o vojenské spolupráci.
Dohoda vstoupila v platnost na základě svého článku 9 dne 14. října 2010.
České znění Dohody a anglické znění, jež je pro její výklad rozhodné, se vyhlašují současně.
DOHODA
MEZI
MINISTERSTVEM OBRANY ČESKÉ REPUBLIKY
A
MINISTERSTVEM OBRANY ARMÉNSKÉ REPUBLIKY
O
VOJENSKÉ SPOLUPRÁCI
Ministerstvo obrany České republiky a Ministerstvo obrany Arménské republiky, dále jen „smluvní strany“;
jsouce přesvědčeny o tom, že vzájemné vztahy mezi ozbrojenými silami jejich států přispějí k posilování mezinárodního míru a bezpečnosti;
zdůrazňujíce, že jejich vzájemná spolupráce není namířena proti zájmům jakéhokoli jiného státu;
se dohodly na následujícím:
ČLÁNEK 1
Smluvní strany potvrzují svou ochotu rozšiřovat a rozvíjet své vzájemné vojenské vztahy na základě zásad rovnosti, partnerství, vzájemného prospěchu a porozumění a v souladu se svými vnitrostátními právními předpisy, jako i se svými mezinárodně právními závazky.
ČLÁNEK 2
Smluvní strany budou usilovat o rozšíření vzájemných návštěv svých představitelů, zejména expertů a učitelů náležejících k jejich vojenským vzdělávacím a výcvikovým zařízením, a podporovat výměnu studentů. Záležitosti týkající se výměny, počtu studentů, studijních oborů, nákladů a dalších podrobností budou upraveny ve zvláštních ujednáních.
ČLÁNEK 3
Smluvní strany budou podporovat a prosazovat spolupráci v oblasti obranného průmyslu. Smluvní strany si písemně poskytnou postřehy, zkušenosti a rady ohledně vojenského vybavení používaného jejich ozbrojenými silami a o něž mají zájem.
ČLÁNEK 4
Smluvní strany budou podporovat spolupráci v oblasti vojenské historie a vojenského muzejnictví. Spolupráce může mimo jiné zahrnovat výměnu zkušeností s prezentací nejnovější historie veřejnosti, výměnu zkušeností s obnovou a zachováním historické vojenské výzbroje, vzájemné zápůjčky sbírkových předmětů a výstavních projektů a vzájemnou výměnu sbírkových předmětů za účelem rozšíření sbírek obou muzeí a zvýšení kulturní a historické hodnoty těchto sbírek.
ČLÁNEK 5
Smluvní strany budou podporovat a prosazovat spolupráci mezi českými a arménskými ozbrojenými silami při jejich účasti v zahraničních mírových misích. Spolupráce může mimo jiné zahrnovat výměnu zkušeností, logistickou podporu a společnou účast v misi. Záležitosti týkající se takové spolupráce budou upraveny ve zvláštních ujednáních.
ČLÁNEK 6
Smluvní strany budou usilovat o prosazování dvoustranné spolupráce. Budou také vyhledávat nové příležitosti ke spolupráci v oblastech společného zájmu.
ČLÁNEK 7
Smluvní strany zajistí bezpečnost informací získaných v rámci spolupráce podle této Dohody, budou je chránit v souladu se svými vnitrostátními právními předpisy a zaručují, že tyto informace nezveřejní ani nepředají třetí straně bez předchozího písemného souhlasu smluvní strany, která informace poskytla.
ČLÁNEK 8
Veškeré spory, které mohou vzniknout mezi smluvními stranami v souvislosti s prováděním nebo výkladem této Dohody, budou řešeny cestou vzájemných jednání a konzultací a nebudou předány žádnému mezinárodnímu soudu ani třetí straně. Smluvní strany také budou konzultovat jakoukoli další záležitost týkající se této Dohody, jestliže to jedna z nich považuje za nezbytné.
ČLÁNEK 9
Tato Dohoda vstoupí v platnost dnem doručení pozdější z diplomatických nót, kterými si smluvní strany písemně oznámí splnění svých vnitrostátních postupů nezbytných pro její vstup v platnost. Dohoda se sjednává na dobu neurčitou. Strany mohou tuto Dohodu změnit sjednáním Protokolu o změnách, který bude nedílnou součástí této Dohody. Protokol vstoupí v platnost stejným způsobem jako Dohoda.
Každá smluvní strana může tuto Dohodu písemně vypovědět s šestiměsíční výpovědní dobou. Ukončení platnosti této Dohody nebude mít vliv na žádnou probíhající spolupráci, která bude dokončena podle podmínek odsouhlasených před jejím započetím.
Dáno v Jerevanu dne 26. března 2010 ve dvou původních vyhotoveních, každé v jazyce českém, arménském a anglickém, přičemž všechna znění jsou stejně autentická. V případě rozdílnosti ve výkladu této Dohody je rozhodující anglické znění.
Za Ministerstvo obrany
České republiky
MUDr. Martin Barták v. r.
místopředseda vlády
a ministr obrany
Za Ministerstvo obrany
Arménské republiky
Sejran Ohanjan v. r.
ministr obrany |
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 23/2011 Sb. m. s. | Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 23/2011 Sb. m. s.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Dohody mezi vládou České republiky a vládou Republiky Makedonie o spolupráci v boji proti trestné činnosti
Vyhlášeno 28. 3. 2011, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 1. 3. 2011, částka 12/2011
* Článek 1 - Účel dohody
* Článek 2 - Rozsah spolupráce
* Článek 3 - Výměna informací
* Článek 4 - Koordinace a pomoc
* Článek 5 - Konzultanti a pracovní týmy
* Článek 6 - Styční důstojníci
* Článek 7 - Ochrana svědka
* Článek 8 - Podávání a vyřizování žádostí
* Článek 9 - Výcvik a vzdělávání
* Článek 10 - Předávání a ochrana osobních údajů
* Článek 11 - Předávání údajů třetí straně
* Článek 12 - Výměna a ochrana utajovaných informací
* Článek 13 - Náklady
* Článek 14 - Příslušné orgány
* Článek 15 - Prováděcí ujednání
* Článek 16 - Řešení sporů
* Článek 17 - Vztah k jiným mezinárodním smlouvám
* Článek 18 - Pozastavení provádění
* Článek 19 - Vstup v platnost a ukončení platnosti
Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 1. 3. 2011
23
SDĚLENÍ
Ministerstva zahraničních věcí
Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 9. února 2010 byla v Praze podepsána Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Republiky Makedonie o spolupráci v boji proti trestné činnosti.
S Dohodou vyslovil souhlas Parlament České republiky a prezident republiky ji ratifikoval.
Dohoda vstoupila v platnost na základě svého článku 19 odst. 1 dne 1. března 2011.
České znění Dohody a anglické znění, jež je pro její výklad rozhodné, se vyhlašují současně.
DOHODA
mezi vládou České republiky a vládou Republiky Makedonie
o spolupráci v boji proti trestné činnosti
Vláda České republiky a vláda Republiky Makedonie (dále jen „smluvní strany“),
s úmyslem přispět k rozvoji vzájemných vztahů,
znepokojeny nadnárodním šířením organizované trestné činnosti, zejména zvyšujícím se zneužíváním omamných a psychotropních látek a růstem mezinárodního obchodu s nimi, jakož i obchodováním s lidmi,
přesvědčeny, že spolupráce v oblasti boje proti jakékoliv formě organizovaného zločinu a terorizmu a dalším druhům trestné činnosti nebo při jejich účinné prevenci má zásadní význam,
vědomy si závažnosti nárůstu nelegální migrace a s tím souvisejících bezpečnostních rizik,
řídíce se mezinárodními smlouvami a svými právními předpisy,
se dohodly takto:
Článek 1
Účel dohody
(1)
Účelem této dohody je prohloubení a posílení vzájemné spolupráce při prevenci a odhalování trestných činůtrestných činů a při zjišťování jejich pachatelů zejména prostřednictvím výměny strategických a operativních informací a přímých kontaktů mezi příslušnými orgány na všech náležitých úrovních.
(2)
Spolupráce podle této dohody probíhá v souladu s vnitrostátními právními předpisy smluvních stran, jakož i ustanoveními mezinárodních smluv, jimiž jsou smluvní strany vázány, a nezahrnuje poskytování právní pomoci ve věcech trestních, která náleží do působnosti justičních orgánů.
Článek 2
Rozsah spolupráce
Spolupráce podle této dohody se vztahuje na všechny formy trestné činnosti, zejména na:
a)
organizovanou trestnou činnost;
b)
terorizmus a jeho financování;
c)
trestnou činnost směřující proti životu a zdraví;
d)
obchodování s lidmi, kuplířství, nezákonné obchodování s lidskými orgány a tkáněmi;
e)
sexuální zneužívání dětí a dětskou pornografii;
f)
trestnou činnost související s nelegální migrací;
g)
nedovolený obchod s omamnými a psychotropními látkami, včetně prekursorů, podle Úmluvy Organizace spojených národů proti nedovolenému obchodu s omamnými a psychotropními látkami (Vídeň, 20. prosinec 1988);
h)
počítačovou kriminalitu;
i)
nezákonnou výrobu, opatřování, držení, dovoz, vývoz, průvoz a obchodování se zbraněmi, střelivem a výbušninami, chemickými, biologickými, radioaktivními a jadernými materiály, se zbožím a technologiemi strategického významu, jakož i s jinými vysoce nebezpečnými látkami, včetně nebezpečných odpadů;
j)
padělání a pozměňování peněz, známek a cenných papírůcenných papírů, prostředků bezhotovostního platebního styku a úředních dokladů, zejména cestovních dokladů, jejich distribuci a používání;
k)
legalizaci výnosů z trestné činnosti a hospodářskou trestnou činnost;
l)
korupci;
m)
trestnou činnost, jejímž předmětem jsou díla kulturní a historické hodnoty;
n)
trestnou činnost týkající se motorových vozidel;
o)
trestné činytrestné činy proti duševnímu vlastnictví.
Článek 3
Výměna informací
Příslušné orgány smluvních stran si poskytují vzájemnou pomoc výměnou informací, včetně osobních údajůosobních údajů, týkajících se zejména:
a)
trestných činůtrestných činů, včetně údajů o osobách podezřelých nebo účastnících se na páchání trestné činnosti, propojení pachatelů, organizaci skupin páchajících trestnou činnost a jejich struktuře, typickém chování jednotlivých pachatelů a skupin, porušení trestně právních předpisů a přijatých opatřeních;
b)
plánovaných trestných činůtrestných činů, včetně teroristických činů směřujících proti zájmům smluvních stran;
c)
prevence a boje s nelegální migrací;
d)
předmětů, jimiž byly trestné činytrestné činy spáchány nebo z trestné činnosti pocházejí, a zároveň si poskytují vzorky těchto předmětů;
e)
plánovaných speciálních akcí a operací, které mohou zajímat druhou smluvní stranu;
f)
poznatků vzešlých z činnosti příslušných orgánů, zejména nových forem trestné činnosti, a zároveň si poskytují koncepční a analytické materiály a odbornou literaturu;
g)
výsledků bezpečnostního, kriminalistického a kriminologického výzkumu, vyšetřovací praxe, pracovních metod a prostředků;
h)
právních a vnitřních předpisů vztahujících se k předmětu této dohody a jakýchkoli změn v těchto předpisech.
Článek 4
Koordinace a pomoc
Příslušné orgány smluvních stran v případě potřeby koordinují své činnosti a poskytují si pomoc, zejména:
a)
při pátrání po osobách podezřelých ze spáchání trestného činutrestného činu, jakož i po osobách, které se vyhýbají trestní odpovědnosti nebo výkonu trestu;
b)
při pátrání po pohřešovaných osobách, včetně provádění úkonů souvisejících s identifikací osob nebo tělesných ostatků;
c)
při pátrání po věcech a jejich identifikaci, včetně realizace opatření určených k nalezení a zajištění výnosů z trestné činnosti;
d)
při přípravě a organizačním zajištění realizace speciálních vyšetřovacích technik, jako například kontrolovaných zásilek, sledování a nasazení agentů a předstíraných převodů;
e)
při ochraně svědků, obětíobětí a jiných osob, kterým v souvislosti se spoluprací a poskytnutím svědectví v trestním řízenítrestním řízení hrozí újma na zdraví nebo jiné vážné nebezpečí (dále jen „chráněná osoba“);
f)
při plánování a realizaci společných programů prevence kriminality.
Článek 5
Konzultanti a pracovní týmy
(1)
Za účelem podpory druhé smluvní strany či koordinace činností v konkrétních případech trestné činnosti vysílají příslušné orgány smluvních stran konzultanty k příslušným orgánům druhé smluvní strany nebo vytvářejí smíšené analytické a jiné pracovní týmy.
(2)
Pracovníci příslušných orgánů vysílající smluvní strany působí na území státu přijímající smluvní strany v poradní a podpůrné funkci. V rámci výkonu své poradní a podpůrné funkce dodržují pokyny vydané příslušnými orgány přijímající smluvní strany.
Článek 6
Styční důstojníci
(1)
Příslušné orgány smluvních stran mohou uzavřít zvláštní dohody týkající se časově omezeného nebo neomezeného přidělení policejních styčných důstojníků jedné smluvní strany k příslušným orgánům druhé smluvní strany za účelem zlepšení a urychlení vzájemné spolupráce.
(2)
Styční důstojníci vyvíjejí na území státu přijímající smluvní strany podpůrnou a poradní činnost, poskytují pomoc při navazování kontaktů a podílejí se na organizaci pracovních setkání. Plní své úkoly v souladu s pokyny udělenými jim vysílající smluvní stranou.
(3)
Styční důstojníci jedné smluvní strany vyslaní do třetího státu mohou po vzájemné dohodě smluvních stran a za předpokladu písemného souhlasu třetího státu zastupovat i zájmy druhé smluvní strany.
Článek 7
Ochrana svědka
(1)
Spolupráce podle článku 4 písm. e) této dohody zahrnuje zejména výměnu informací, přijímání ochranných opatření, logistickou pomoc, jakož i přemístění chráněných osob.
(2)
Přemísťovaná chráněná osoba:
a)
musí být zařazena do programu ochrany svědka ve státě žádající smluvní strany,
b)
není zařazena do programu ochrany svědka ve státě žádané smluvní strany.
(3)
Při provádění opatření v souvislosti s ochranou přemísťované chráněné osoby se přiměřeně použijí vnitrostátní právní předpisy žádané smluvní strany.
(4)
Žádající smluvní strana hradí potřebné životní náklady chráněných osob. Žádaná smluvní strana hradí náklady na personál a věcné náklady opatření spojených s ochranou těchto osob.
(5)
Žádaná smluvní strana může ze závažných důvodů po předchozím informování žádající smluvní strany opatření ve smyslu odstavce 3 ukončit. Žádající smluvní strana má v takových případech povinnost ve lhůtě 30 dnů od obdržení této informace chráněnou osobu převzít zpět.
Článek 8
Podávání a vyřizování žádostí
(1)
Informace a jiné formy pomoci na základě této dohody se poskytují na základě písemné žádosti s tím, že lze využít elektronických nebo jiných prostředků komunikace, pokud je to přípustné vzhledem k obsahu žádosti. V naléhavých případech lze žádost podat i ústně s následným bezodkladným písemným potvrzením.
(2)
Příslušné orgány žádané smluvní strany odpoví na žádost uvedenou v odstavci 1 co nejdříve. Příslušné orgány žádané smluvní strany mohou požadovat další informace, je-li to nezbytné pro vyhovění žádosti. Jestliže orgán, který obdržel žádost o pomoc, není orgánem zodpovědným za vyřízení této žádosti, předá žádost orgánu příslušnému k jejímu vyřízení.
(3)
Příslušné orgány smluvních stran si navzájem v jednotlivých případech sdělují informace i bez Žádosti, pokud se na základě zjištěných skutečností domnívají, že druhé smluvní straně mohou pomoci při odvracení konkrétních nebezpečí pro veřejný pořádek nebo bezpečnost nebo při předcházení a odhalování trestných činůtrestných činů a zjišťování jejich pachatelů.
(4)
Každá ze smluvních stran může žádost o poskytnutí pomoci podle této dohody zcela nebo zčásti odmítnout, má-li za to, že by vyhovění žádosti mohlo ohrozit její svrchovanost, bezpečnost nebo jiný důležitý zájem, nebo pokud by to bylo v rozporu s jejími právními předpisy nebo s jejími mezinárodními smlouvami. Pro vyhovění žádosti mohou smluvní strany stanovit podmínky, které jsou pro druhou smluvní stranu závazné.
(5)
V případě odmítnutí žádosti nebo v případě jejího částečného vyhovění se o této skutečnosti smluvní strany neprodleně písemně informují.
(6)
Při provádění této dohody používají příslušné orgány smluvních stran anglický jazyk, pokud není dohodnuto jinak.
Článek 9
Výcvik a vzdělávání
Smluvní strany vzájemně spolupracuji v oblasti výcviku a vzdělávání a tato spolupráce zahrnuje zejména:
a)
účast pracovníků jedné smluvní strany na výcvikových kurzech druhé smluvní strany;
b)
pořádání společných seminářů, cvičení a výcvikových kurzů;
c)
výcvik specialistů;
d)
výměnu expertů, jakož i výcvikových koncepcí a programů;
e)
účast pozorovatelů na cvičeních.
Článek 10
Předávání a ochrana osobních údajů
Pro předávání osobních údajůosobních údajů (dále jen „údaje“) a nakládání s předanými údaji platí následující ustanovení:
a)
Před předáním údajů přijmou smluvní strany všechna nezbytná technická a organizační opatření za účelem zajištění odpovídajícího stupně ochrany údajů určených k předání.
b)
Přijímající smluvní strana může údaje použít pouze pro účely boje s trestnou činností a ochrany veřejného pořádku a bezpečnosti a za podmínek stanovených předávající smluvní stranou; k jiným účelům lze údaje použít pouze s předchozím písemným souhlasem předávající smluvní strany a v souladu s vnitrostátními právními předpisy obou smluvních stran.
c)
Citlivé údajeCitlivé údaje, jak jsou definovány v článku 6 Úmluvy Rady Evropy o ochraně osob se zřetelem na automatizované zpracování osobních dat ze dne 28. ledna 1981, mohou být předávány pouze v nezbytně nutných případech v souladu s vnitrostátními právními předpisy obou smluvních stran.
d)
Přijímající smluvní strana na žádost předávající smluvní strany podá informace o použití předaných údajů a o výsledcích dosažených jejich pomocí.
e)
Předávající smluvní strana je povinna zajistit správnost předávaných údajů, jakož i dbát na to, zda je jejich předání nezbytné a přiměřené zamýšlenému účelu. Přitom je nezbytné respektovat vnitrostátní právní předpisy smluvních stran, které mohou předávání údajů omezovat. Bude-li dodatečně zjištěno, že byly předány nesprávné údaje nebo údaje, které neměly být předány, je nutno o tom okamžitě uvědomit přijímající stranu. Ta musí nesprávné údaje opravit a údaje, které neměly být předány, vymazat nebo zlikvidovat
f)
Každá osoba má právo obdržet od orgánu odpovídajícího za zpracování údajů na žádost informace o údajích, které se jí týkají, předaných nebo zpracovávaných v rámci této dohody, jakož i právo na opravu nesprávných údajů nebo vymazání a likvidaci údajů zpracovávaných protiprávně. Poskytnutí takovýchto informací lze odmítnout pouze v případech stanovených vnitrostátními právními předpisy smluvních stran. Orgán, který vyřizuje žádost o poskytnutí informací, poskytne informaci po předchozím souhlasu druhé smluvní strany.
g)
Předávající smluvní strana může při předávání údajů stanovit druhé smluvní straně časovou lhůtu pro jejich vymazání nebo likvidaci v souladu se svými vnitrostátními právními předpisy. Bez ohledu na tuto časovou lhůtu musejí být údaje vymazány nebo zlikvidovány, jakmile přestanou být potřebné. Předávající smluvní strana musí být informována o vymazání nebo likvidaci předaných údajů a o důvodech jejich vymazání nebo likvidace. V případě ukončení platnosti této dohody, nebude-li nahrazena novou mezinárodní smlouvou či jinou úpravou závaznou pro obě smluvní strany, musí být veškeré údaje přijaté na jejím základě vymazány nebo zlikvidovány.
h)
Smluvní strany vedou evidenci o předání, přebírání a vymazání nebo likvidaci údajů. Evidence obsahuje zejména účel předání, rozsah údajů, zúčastněné orgány a důvody vymazání nebo likvidace.
i)
Smluvní strany jsou povinny účinně chránit předané údaje proti náhodnému nebo neoprávněnému přístupu, náhodné ztrátě, proti náhodné nebo neoprávněné změně, proti náhodnému nebo neoprávněnému předávání či proti náhodnému nebo neoprávněnému zveřejňování.
j)
V případě neoprávněného nakládání s předanými údaji příslušný orgán přijímající smluvní strany neprodleně informuje předávající smluvní stranu o okolnostech týkajících se neoprávněného nakládání, jakož i o opatřeních podniknutých za účelem vyšetření těchto událostí.
k)
Smluvní strany vzájemně spolupracují v oblasti ochrany předávaných údajů, zejména se vzájemně informují o možnostech osob domáhat se ochrany svých práv podle písm. f).
l)
V případě porušení ustanovení tohoto článku přijímající smluvní stranou druhá smluvní strana může požádat o vymazání nebo likvidaci předaných údajů.
Článek 11
Předávání údajů třetí straně
(1)
Poskytování informací a dokumentů předaných v rámci spolupráce podle této dohody třetím státům a mezinárodním organizacím je možné pouze s písemným souhlasem předávající smluvní strany.
(2)
Pokud jde o sdílení informací s jinými členskými státy Evropské unie nebo schengenského prostoru při využívání informačních systémů zřízených podle evropského práva pro účely spolupráce při ochraně veřejného pořádku a bezpečnosti, jakož i boje proti trestné činnosti, zejména Schengenského informačního systému, souhlas podle odstavce 1 se předpokládá, nesdělí-li makedonská strana opak.
Článek 12
Výměna a ochrana utajovaných informací
(1)
Výměna a ochrana utajovaných informacíutajovaných informací se řídí zvláštní smlouvou, která upravuje výměnu a vzájemnou ochranu utajovaných informacíutajovaných informací.
(2)
Utajované informaceUtajované informace mohou být vyměňovány podle této dohody přímo mezi kontaktními místy určenými národními bezpečnostními úřady smluvních stran na návrh příslušných orgánů každé smluvní strany.
(3)
Smluvní strany se vzájemně informují o kontaktních místech podle odstavce 2 diplomatickou cestou.
Článek 13
Náklady
Aniž by byl dotčen článek 7, pokud se příslušné orgány smluvních stran předem nedohodnou jinak, náklady spojené s realizací všech forem spolupráce podle této dohody nese smluvní strana, která pomoc poskytuje, s tím, že smluvní strany budou dbát na vzájemnou vyváženost a reciprocitu nákladů.
Článek 14
Příslušné orgány
(1)
Smluvní strany si do čtrnácti dnů ode dne vstupu této dohody v platnost sdělí příslušné orgány k provádění této dohody, které v rámci svých kompetencí přímo a operativně spolupracují.
(2)
Příslušné orgány smluvních stran si vymění kontaktní adresy, telefonní čísla a čísla faxu nebo jiná spojení a v případě možností uvedou kontaktní osobu, která ovládá jazyk druhé smluvní strany nebo anglický jazyk, a to do třiceti dnů od vstupu této dohody v platnost
(3)
Příslušné orgány smluvních stran se vzájemně neprodleně informují o jakýchkoli změnách v údajích sdělených podle odstavce 2.
Článek 15
Prováděcí ujednání
Příslušné orgány smluvních stran mohou v případě potřeby na základě této dohody uzavírat prováděcí ujednání.
Článek 16
Řešení sporů
Případné spory týkající se výkladu nebo provádění této dohody budou řešeny jednáními mezi příslušnými orgány smluvních stran. Nepodaří-li se vyřešit spory tímto způsobem, budou řešeny diplomatickou cestou.
Článek 17
Vztah k jiným mezinárodním smlouvám
Touto dohodou nejsou dotčeny závazky smluvních stran vyplývající z jiných dvoustranných nebo mnohostranných mezinárodních smluv, jimiž jsou smluvní strany vázány.
Článek 18
Pozastavení provádění
Každá smluvní strana může dočasně zcela nebo zčásti pozastavit provádění této dohody, jestliže to vyžaduje zajištění bezpečnosti státu, veřejného pořádku nebo zdraví osob. Přijetí nebo odvolání takového opatření si smluvní strany neprodleně sdělí diplomatickou cestou. Pozastavení provádění této dohody a jeho odvolání nabývá účinnosti uplynutím patnácti dnů od přijetí takového sdělení druhou smluvní stranou.
Článek 19
Vstup v platnost a ukončení platnosti
(1)
Tato dohoda je sjednávána na dobu neurčitou. Tato dohoda vstoupí v platnost první den druhého měsíce následujícího po dni přijetí pozdějšího oznámení smluvních stran učiněného diplomatickou cestou o splnění vnitrostátních právních podmínek pro vstup této dohody v platnost.
(2)
Každá ze smluvních stran může tuto dohodu kdykoli písemně vypovědět. V takovém případě skončí platnost této dohody šest měsíců ode dne přijetí písemného oznámení o výpovědi druhou smluvní stranou.
Dáno v Praze dne 9. února 2010 ve dvou původních vyhotoveních, každé z nich v jazyce českém, makedonském a anglickém, přičemž všechna znění jsou stejně autentická. V případě rozdílností ve výkladu je rozhodující anglické znění.
Za
vládu České republiky
Ing. Martin Pecina, MBA, v. r.
ministr vnitra
Za
vládu Republiky Makedonie
Gordana Jankuloska v. r.
ministryně vnitra |
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 21/2011 Sb. m. s. | Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 21/2011 Sb. m. s.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Dohody mezi vládou České republiky a vládou Republiky Srbsko o změnách Dohody mezi vládou České republiky a federální vládou Svazové republiky Jugoslávie o vzájemné podpoře a ochraně investic, podepsané dne 13. října 1997 v Bělehradě
Vyhlášeno 28. 3. 2011, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 16. 3. 2011, částka 12/2011
* ČLÁNEK 1 - V článku 1 původní Dohody se odstavec 4 mění následovně:
* ČLÁNEK 2 - V článku 2 původní Dohody se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:
* ČLÁNEK 3 - V článku 3 původní Dohody se odstavec 3 mění následovně:
* ČLÁNEK 4 - V článku 3 původní Dohody se za odstavec 3 vkládají nové odstavce 4 a 5, které zní:
* ČLÁNEK 5 - V článku 6 původní Dohody se na úvod první věty odstavce 1 vkládá následující text: „Aniž jsou dotčena opatření přijatá Evropskou unií“.
* ČLÁNEK 6 - V článku 9 odstavci 2 původní Dohody je za slova „nemůže být vyřešen jednáními“ vložen následující text: „ve lhůtě šesti měsíců od data, kdy investor předložil žádost o řešení sporu“.
* ČLÁNEK 7 - Do původní Dohody se vkládá nový článek 11 následujícího znění:
* ČLÁNEK 8 - Články 11, 12 a 13 původní Dohody jsou přečíslovány na články 12, 13 a 14.
* ČLÁNEK 9 - V článku 13 odstavci 3 původní Dohody se slova „ustanovení článků 1 až 12 zůstanou“ mění a znějí následovně: „ustanovení článků 1 až 13 zůstanou“.
* ČLÁNEK 10 - Tato dohoda vstoupí v platnost třicátým dnem po pozdější notifikaci, kterou si smluvní strany vzájemně oznámí splnění vnitrostátních postupů vyžadovaných jejich právními řády pro vstup této dohody v platnost. Tato dohoda zůstane v platnosti po dobu platnos
Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 16. 3. 2011
21
SDĚLENÍ
Ministerstva zahraničních věcí
Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 4. června 2010 byla v Bělehradě podepsána Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Republiky Srbsko o změnách Dohody mezi vládou České republiky a federální vládou Svazové republiky Jugoslávie o vzájemné podpoře a ochraně investic1), podepsané dne 13. října 1997 v Bělehradě.
S Dohodou vyslovil souhlas Parlament České republiky a prezident republiky ji ratifikoval.
Dohoda vstoupila v platnost na základě svého článku 10 dne 16. března 2011.
České znění Dohody a anglické znění, jež je pro její výklad rozhodné, se vyhlašují současně.
DOHODA
MEZI VLÁDOU ČESKÉ REPUBLIKY A VLÁDOU REPUBLIKY SRBSKO
O ZMĚNÁCH DOHODY MEZI VLÁDOU ČESKÉ REPUBLIKY A FEDERÁLNÍ
VLÁDOU SVAZOVÉ REPUBLIKY JUGOSLÁVIE O VZÁJEMNÉ PODPOŘE
A OCHRANĚ INVESTIC, PODEPSANÉ DNE 13. ŘÍJNA 1997
Vláda České republiky a vláda Republiky Srbsko (dále jen „smluvní strany“) se dohodly na následujících změnách Dohody mezi vládou České republiky a federální vládou Svazové republiky Jugoslávie o vzájemné podpoře a ochraně investic (dále jen „původní Dohoda“):
ČLÁNEK 1
V článku 1 původní Dohody se odstavec 4 mění následovně:
„4.
Pojem „území“ znamená:
(1)
ve vztahu k Republice Srbsko: prostor, nad kterým Republika Srbsko vykonává, v souladu s jejími vnitrostátními právními předpisy a mezinárodním právem, svrchovaná práva a jurisdikci;
(2)
ve vztahu k České republice: území České republiky, nad kterým Česká republika vykonává svrchovanost, svrchovaná práva a jurisdikci v souladu s mezinárodním právem.“.
ČLÁNEK 2
V článku 2 původní Dohody se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:
„3.
Každá smluvní strana bude, v souladu se svými právními předpisy, upravujícími vstup, pobyt a práci fyzických osob, posuzovat v dobré víře žádosti investorů druhé smluvní strany ohledně vstupu a přechodného pobytu na jejím území za účelem jejich účasti na činnostech týkajících se uskutečňování, rozvíjení, řízení, udržování, užívání a využití jejich investic nebo nakládání s nimi.“.
ČLÁNEK 3
V článku 3 původní Dohody se odstavec 3 mění následovně:
„3.
Ustanovení o národním zacházení a doložce nejvyšších výhod podle tohoto článku se nebudou vztahovat na výhody, které poskytuje smluvní strana na základě svých závazků jako člen celní, hospodářské nebo měnové unie, společného trhu nebo zóny volného obchodu.“.
ČLÁNEK 4
V článku 3 původní Dohody se za odstavec 3 vkládají nové odstavce 4 a 5, které zní:
„4.
Smluvní strana uznává, že závazky druhé smluvní strany jako člena celní, hospodářské nebo měnové unie, společného trhu nebo zóny volného obchodu zahrnují závazky vyplývající z mezinárodní smlouvy nebo dvoustranné smlouvy na základě vzájemnosti této celní, hospodářské nebo měnové unie, společného trhu nebo zóny volného obchodu.
5.
Ustanovení této dohody nelze vykládat tak, že zavazují jednu smluvní stranu poskytnout investorům druhé smluvní strany nebo jejich investicím či výnosům prospěch jakéhokoli zacházení, upřednostnění nebo výsady, které může smluvní strana poskytovat na základě mezinárodní smlouvy nebo ujednání týkajících se zcela nebo převážně zdanění.“.
ČLÁNEK 5
V článku 6 původní Dohody se na úvod první věty odstavce 1 vkládá následující text: „Aniž jsou dotčena opatření přijatá Evropskou unií“.
ČLÁNEK 6
V článku 9 odstavci 2 původní Dohody je za slova „nemůže být vyřešen jednáními“ vložen následující text: „ve lhůtě šesti měsíců od data, kdy investor předložil žádost o řešení sporu“.
ČLÁNEK 7
Do původní Dohody se vkládá nový článek 11 následujícího znění:
„ČLÁNEK 11
Základní bezpečnostní zájmy
„1.
Žádné ustanovení této dohody nelze vykládat tak, že je bráněno kterékoli ze smluvních stran přijmout kroky, které považuje za nezbytné na ochranu svých základních bezpečnostních zájmů,
(1)
týkající se trestných činůtrestných činů;
(2)
týkající se obchodu se zbraněmi, střelivem a vojenskými prostředky a transakcí s jiným zbožím, materiálem, službami a technologiemi, které byly provedeny s cílem zásobovat vojenské nebo jiné bezpečnostní síly;
(3)
učiněné v době války nebo v době mimořádných událostí v mezinárodních vztazích, nebo
(4)
vztahující se k provádění národní politiky nebo mezinárodních dohod týkajících se zákazu rozšiřování atomových zbraní nebo jiných atomových výbušných zařízení, nebo
(5)
v souladu se svými závazky podle Charty OSN k zachování mezinárodního míru a bezpečnosti.
2.
Základní bezpečnostní zájmy smluvní strany mohou zahrnovat zájmy vyplývající z jejího členství v celní, hospodářské nebo měnové unii, volném trhu nebo zóně volného obchodu.“.
ČLÁNEK 8
Články 11, 12 a 13 původní Dohody jsou přečíslovány na články 12, 13 a 14.
ČLÁNEK 9
V článku 13 odstavci 3 původní Dohody se slova „ustanovení článků 1 až 12 zůstanou“ mění a znějí následovně: „ustanovení článků 1 až 13 zůstanou“.
ČLÁNEK 10
Tato dohoda vstoupí v platnost třicátým dnem po pozdější notifikaci, kterou si smluvní strany vzájemně oznámí splnění vnitrostátních postupů vyžadovaných jejich právními řády pro vstup této dohody v platnost. Tato dohoda zůstane v platnosti po dobu platnosti původní Dohody.
Dáno v Bělehradě dne 4. června 2010 ve dvou původních vyhotoveních, každé v jazyce českém, srbském a anglickém, přičemž všechna znění jsou stejně autentická. V případě rozporu ve výkladu je rozhodující anglické znění.
Za vládu České republiky
Ing. Eduard Janota v. r.
ministr financí
Za vládu Republiky Srbsko
Mladjan Dinkić v. r.
místopředseda vlády
a ministr ekonomiky a regionálního rozvoje
1)
Dohoda mezi vládou České republiky a federální vládou Svazové republiky Jugoslávie o vzájemné podpoře a ochraně investic podepsaná dne 13. října 1997 v Bělehradě byla vyhlášena pod č. 23/2001 Sb. m. s. |
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 20/2011 Sb. m. s. | Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 20/2011 Sb. m. s.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Protokolu mezi Českou republikou a Indickou republikou o změně Dohody mezi Českou republikou a Indickou republikou o podpoře a ochraně investic, podepsané dne 11. října 1996 v Praze
Vyhlášeno 28. 3. 2011, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 24. 3. 2011, částka 12/2011
* ČLÁNEK 1 - V článku 3 Dohody je odstavec 3 vypuštěn a nahrazuje se odstavci 3 až 5, které zní:
* ČLÁNEK 2 - Do článku 6 Dohody se jako odstavec 4 vkládá následující text:
* ČLÁNEK 3 - Článek 12 Dohody se ruší a je nahrazen novým článkem 12 následujícího znění:
* ČLÁNEK 4 - Za článek 14 se vkládá nový článek 14 bis následujícího znění:
* ČLÁNEK 5 - Protokol vstoupí v platnost třicátým dnem po pozdější notifikaci, kterou si smluvní strany oznámily, že jejich vnitrostátní postupy pro vstup Protokolu v platnost byly ukončeny. Protokol zůstane v platnosti po dobu platnosti Dohody.
Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 24. 3. 2011
20
SDĚLENÍ
Ministerstva zahraničních věcí
Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 8. června 2010 byl v Praze podepsán Protokol mezi Českou republikou a Indickou republikou o změně Dohody mezi Českou republikou a Indickou republikou o podpoře a ochraně investic1), podepsané dne 11. října 1996 v Praze.
S Protokolem vyslovil souhlas Parlament České republiky a prezident republiky jej ratifikoval.
Protokol vstoupil v platnost na základě svého článku 5 dne 24. března 2011.
České znění Protokolu a anglické znění, jež je pro jeho výklad rozhodné, se vyhlašují současně.
Protokol
mezi Českou republikou a Indickou republikou o změně Dohody
mezi Českou republikou a Indickou republikou o podpoře a ochraně investic,
podepsané dne 11. října 1996 v Praze
Česká republika a Indická republika (dále jen „smluvní strany“) se dohodly na změně Dohody mezi Českou republikou a Indickou republikou o podpoře a ochraně investic, podepsané dne 11. října 1996 v Praze, (dále jen „Dohoda“) jak následuje:
ČLÁNEK 1
V článku 3 Dohody je odstavec 3 vypuštěn a nahrazuje se odstavci 3 až 5, které zní:
„(3)
Ustanovení odstavců (1) a (2) tohoto článku se nebudou vztahovat na výhody, které poskytuje smluvní strana na základě svých závazků jako člena jakékoli existující či budoucí celní, hospodářské nebo měnové unie, společného trhu nebo zóny volného obchodu.
(4)
Závazky smluvní strany jako člena celní, hospodářské nebo měnové unie, společného trhu nebo zóny volného obchodu také zahrnují závazky vyplývající z mezinárodní smlouvy nebo vzájemné smlouvy týkající se této celní, hospodářské nebo měnové unie, společného trhu nebo zóny volného obchodu.
(5)
Ustanovení odstavců (1) a (2) tohoto článku nelze vykládat tak, že zavazují jednu smluvní stranu poskytnout investorům druhé smluvní strany nebo jejich investicím či výnosům takové výhody, upřednostnění nebo výsady, které může první smluvní strana poskytovat na základě jakékoli mezinárodní smlouvy nebo ujednání týkající se zcela nebo převážné zdanění.“.
ČLÁNEK 2
Do článku 6 Dohody se jako odstavec 4 vkládá následující text:
„Nic v této dohodě nebude bránit kterékoli ze smluvních stran přijmout nebo zachovávat v dobré víře a spravedlivým a nediskriminačním způsobem bezpečnostní opatření, po omezenou dobu trvání, která mohou být přijata za výjimečných okolností při vzniku nebo hrozbě vážných makroekonomických potíží nebo vážných potíží s platební bilancí smluvní strany nebo celní, hospodářské nebo měnové unie, společného trhu, zóny volného obchodu nebo regionální hospodářské organizace, jichž smluvní strana je nebo se může stát členem.“.
ČLÁNEK 3
Článek 12 Dohody se ruší a je nahrazen novým článkem 12 následujícího znění:
„Základní bezpečnostní zájmy
Žádné ustanovení této dohody nelze vykládat tak, že je bráněno kterékoli ze smluvních stran přijmout v dobré víře kroky, které považuje za nezbytné na ochranu svých základních bezpečnostních zájmů, nebo že je bráněno v přijetí opatření vyplývajících z členství smluvní strany v jakékoli existující či budoucí celní, hospodářské nebo měnové unii, společném trhu nebo zóně volného obchodu. Tyto kroky nebo opatření mohou zahrnovat zejména, ne však výlučně, taková:
(a)
týkající se trestných činůtrestných činů;
(b)
týkající se obchodu se zbraněmi, střelivem a vojenskými prostředky a obchodu s jiným zbožím, materiálem, službami a technologiemi, který je prováděn přímo či nepřímo s cílem zásobovat vojenské síly, nebo
(c)
učiněné v době války nebo v době mimořádných událostí v mezinárodních vztazích, nebo
(d)
přijaté v souladu se svými závazky podle Charty OSN k zachování mezinárodního míru a bezpečnosti.“.
ČLÁNEK 4
Za článek 14 se vkládá nový článek 14 bis následujícího znění:
„Vzájemné konzultace
Smluvní strany mohou v případě nezbytnosti vzájemně konzultovat záležitosti týkající se jakékoli změny této dohody. Změny budou provedeny po dohodě a vstoupí v platnost v den přijetí poslední notifikace, kterou si smluvní strany oznámily, že jejich vnitrostátní postupy pro vstup těchto změn v platnost byly ukončeny a zůstanou v platnosti po dobu platnosti Dohody.“.
ČLÁNEK 5
Protokol vstoupí v platnost třicátým dnem po pozdější notifikaci, kterou si smluvní strany oznámily, že jejich vnitrostátní postupy pro vstup Protokolu v platnost byly ukončeny. Protokol zůstane v platnosti po dobu platnosti Dohody.
Dáno v Praze dne 8. 6. 2010 ve dvojím původním vyhotovení v jazyce českém, hindském a anglickém, přičemž všechny texty jsou stejně autentické. V případě rozporu ve výkladu je rozhodující anglické znění.
Za
Českou republiku
Ing. Jan Málek v. r.
náměstek ministra financí
Za
Indickou republiku
Dinkar Prakash Srivastava v. r.
mimořádný a zplnomocněný velvyslanec Indické republiky v České republice
1)
Dohoda mezi Českou republikou a Indickou republikou o podpoře a ochraně investic podepsaná dne 11. října 1996 v Praze byla vyhlášena pod č. 43/1998 Sb. |
Vyhláška č. 84/2011 Sb. | Vyhláška č. 84/2011 Sb.
Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 296/2004 Sb., kterou se provádí zákon o evidenci obyvatel a kterou se mění vyhláška č. 177/2000 Sb., kterou se provádí zákon o evidenci obyvatel, zákon o občanských průkazech a zákon o cestovních dokladech, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 25. 3. 2011, datum účinnosti 25. 3. 2011, částka 31/2011
* Čl. I - Vyhláška č. 296/2004 Sb., kterou se provádí zákon o evidenci obyvatel a kterou se mění vyhláška č. 177/2000 Sb., kterou se provádí zákon o evidenci obyvatel, zákon o občanských průkazech a zákon o cestovních dokladech, ve znění pozdějších předpisů, ve zněn
* Čl. II - Přechodné ustanovení
* Čl. III - Účinnost
Aktuální znění od 25. 3. 2011
84
VYHLÁŠKA
ze dne 16. března 2011,
kterou se mění vyhláška č. 296/2004 Sb., kterou se provádí zákon o evidenci obyvatel a kterou se mění vyhláška č. 177/2000 Sb., kterou se provádí zákon o evidenci obyvatel, zákon o občanských průkazech a zákon o cestovních dokladech, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů
Ministerstvo vnitra stanoví podle § 25 písm. a) a b) zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění zákona č. 53/2004 Sb.:
Čl. I
Vyhláška č. 296/2004 Sb., kterou se provádí zákon o evidenci obyvatel a kterou se mění vyhláška č. 177/2000 Sb., kterou se provádí zákon o evidenci obyvatel, zákon o občanských průkazech a zákon o cestovních dokladech, ve znění pozdějších předpisů, ve znění vyhlášky č. 661/2004 Sb. a vyhlášky č. 299/2006 Sb., se mění takto:
1.
V názvu vyhlášky se slova „a kterou se mění vyhláška č. 177/2000 Sb., kterou se provádí zákon o evidenci obyvatel, zákon o občanských průkazech a zákon o cestovních dokladech, ve znění pozdějších předpisů“ zrušují.
2.
V § 1 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Postup podle věty druhé se nepoužije v případě, jsou-li sestavy nebo vyžádaná rodná čísla podle odstavce 2 poskytována dálkovým přístupem prostřednictvím sítě elektronických komunikací se zajištěním zpětné komunikace s výdejovým místem.“.
3.
V § 1 odst. 3 písm. a) se slova „telekomunikační sítě“ nahrazují slovy „sítě elektronických komunikací“.
4.
V § 2 odst. 2 písmeno e) včetně poznámky pod čarou č. 7 zní:
„e)
v případě osvojení jméno, popřípadě jména, příjmení osvojitele nebo osvojitelů7), rodné příjmení a rodné číslo osvojitele nebo osvojitelů,
7)
Zákon č. 94/1963 Sb., o rodině, ve znění pozdějších předpisů.“.
5.
Část druhá se včetně nadpisu zrušuje.
6.
Příloha č. 3 zní:
„Příloha č. 3 k vyhlášce č. 296/2004 Sb.
ŽÁDOST O POSKYTNUTÍ ÚDAJŮ Z INFORMAČNÍHO SYSTÉMU
495kB
“.
Čl. II
Přechodné ustanovení
Tiskopis žádosti o poskytnutí údajů z informačního systému vydaný podle vzoru tohoto tiskopisu stanoveného vyhláškou č. 296/2004 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti této vyhlášky, může být používán nejdéle do 31. prosince 2015.
Čl. III
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem jejího vyhlášení.
Ministr:
Mgr. John v. r. |
Vyhláška č. 83/2011 Sb. | Vyhláška č. 83/2011 Sb.
Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 415/2006 Sb., kterou se stanoví technické podmínky a postup při pořizování a dalším zpracovávání biometrických údajů obsažených v nosiči dat cestovního dokladu, ve znění vyhlášky č. 75/2009 Sb.
Vyhlášeno 25. 3. 2011, datum účinnosti 25. 3. 2011, částka 31/2011
* Čl. I - Ve vyhlášce č. 415/2006 Sb., kterou se stanoví technické podmínky a postup při pořizování a dalším zpracovávání biometrických údajů obsažených v nosiči dat cestovního dokladu, ve znění vyhlášky č. 75/2009 Sb., se § 7 zrušuje.
* Čl. II - Účinnost
Aktuální znění od 25. 3. 2011
83
VYHLÁŠKA
ze dne 16. března 2011,
kterou se mění vyhláška č. 415/2006 Sb., kterou se stanoví technické podmínky a postup při pořizování a dalším zpracovávání biometrických údajů obsažených v nosiči dat cestovního dokladu, ve znění vyhlášky č. 75/2009 Sb.
Ministerstvo vnitra stanoví podle § 61a odst. 3 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o azylu), ve znění zákona č. 136/2006 Sb., a po projednání s Ministerstvem zahraničních věcí podle § 182 odst. 1 písm. d) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 136/2006 Sb. a zákona č. 379/2007 Sb., a podle § 20 odst. 9 zákona č. 329/1999 Sb., o cestovních dokladech a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o cestovních dokladech), ve znění zákona č. 136/2006 Sb. a zákona č. 379/2007 Sb.:
Čl. I
Ve vyhlášce č. 415/2006 Sb., kterou se stanoví technické podmínky a postup při pořizování a dalším zpracovávání biometrických údajů obsažených v nosiči dat cestovního dokladu, ve znění vyhlášky č. 75/2009 Sb., se § 7 zrušuje.
Čl. II
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem jejího vyhlášení.
Ministr:
Mgr. John v. r. |
Nález Ústavního soudu č. 80/2011 Sb. | Nález Ústavního soudu č. 80/2011 Sb.
Nález Ústavního soudu ze dne 1. března 2011 sp. zn. Pl. ÚS 55/10 ve věci návrhu na zrušení zákona č. 347/2010 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s úspornými opatřeními v působnosti Ministerstva práce a sociálních věcí
Vyhlášeno 25. 3. 2011, částka 30/2011
* Odůvodnění
* I. - Rekapitulace návrhu
* II. - Rekapitulace vyjádření účastníků řízení
* III. - Zjištění z médií a z veřejných zdrojů
* IV. - Ústní jednání před Ústavním soudem
* V. - Referenční hlediska pro posouzení návrhu
* VI. - Vlastní přezkum
* VII. - Výroková část nálezu a odklad vykonatelnosti
80
NÁLEZ
Ústavního soudu
Jménem republiky
Ústavní soud rozhodl pod sp. zn. Pl. ÚS 55/10 dne 1. března 2011 v plénu ve složení Stanislav Balík, František Duchoň, Vlasta Formánková, Vojen Güttler, Pavel Holländer, Ivana Janů, Vladimír Kůrka, Dagmar Lastovecká, Jiří Mucha, Jan Musil, Jiří Nykodým, Pavel Rychetský, Miloslav Výborný, Eliška Wagnerová (soudce zpravodaj) a Michaela Židlická o návrhu skupiny poslanců Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, zastoupené poslancem Mgr. Bohuslavem Sobotkou, se sídlem Praha 1, Sněmovní 4, na zrušení zákona č. 347/2010 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s úspornými opatřeními v působnosti Ministerstva práce a sociálních věcí, za účasti Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky a Senátu Parlamentu České republiky jako účastníků řízení
takto:
Zákon č. 347/2010 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s úspornými opatřeními v působnosti Ministerstva práce a sociálních věcí, se ruší uplynutím dne 31. prosince 2011.
Odůvodnění
I.
Rekapitulace návrhu
1.
Skupina 45 poslanců Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky se řádným návrhem [srov. čl. 87 odst. 1 písm. a) Ústavy České republiky a § 64 odst. 1 písm. b) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu], doručeným Ústavnímu souduÚstavnímu soudu dne 9. 12. 2010, domáhala zrušení zákona č. 347/2010 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s úspornými opatřeními v působnosti Ministerstva práce a sociálních věcí, (dále též jen „napadený zákon“).
2.
Podstatu námitek navrhovatelé sami shrnuli tak, že napadený zákon nebyl přijat ústavně předepsaným způsobem. Každý jednotlivý postup vládní většiny v Poslanecké sněmovně a Senátu, konkrétně a) zneužití institutu legislativní nouze, b) nepředvídatelné svolání mimořádné schůze Poslanecké sněmovny, c) neodůvodněné vypuštění obecné rozpravy a d) odepření práva hlasovat zvoleným senátorům, dle názoru navrhovatelů nepřiměřeným, nedostatečně odůvodněným a svévolným způsobem porušuje základní práva, ústavní principy a hodnoty, jmenovitě čl. 1 odst. 1, čl. 2 odst. 3, čl. 5, 6, 26 a 36 Ústavy České republiky a čl. 4 odst. 2 a 4, čl. 21 odst. 1 a 4 a čl. 22 Listiny základních práv a svobod (dále též jen „Listina“). Razance takového zásahu do uvedených základních práv a principů je dle navrhovatelů o to závažnější, že se tak událo v rámci přijímání zákona, který sám významně zasahuje do sféry základních práv jednotlivců, zejména práv sociálních. Svou argumentaci navrhovatelé předně zaměřili na obecné vymezení principů ovládajících legislativní proces, s nimiž následně konfrontovali konkrétní, v návrhu podrobně vylíčený způsob a okolnosti procesu přijímání napadeného zákona, který považovali za protiústavní, a proto se domáhali jeho zrušení.
I. A) Ústavní normy a principy ovládající legislativní proces
3.
Při obecném vymezení základních principů a hodnot ovládajících legislativní proces navrhovatelé vycházeli jednak z poznatků právní teorie, jednak ze závěrů vyplývajících z judikatury Ústavního souduÚstavního soudu, příp. zahraničních soudů. Zejména pak obsáhle citovali závěry, k nimž Ústavní soudÚstavní soud dospěl v nálezu sp. zn. Pl. ÚS 77/06 ze dne 15. 2. 2007 (N 30/44 SbNU 349; 37/2007 Sb.), kde Ústavní soud zřetelně vymezil nároky a minimální požadavky, které současný demokratický právní stát klade na parlamentní projednávání návrhů zákonů. Za základní princip navrhovatelé označili zejména přítomnost veřejné kontradiktorní parlamentní debaty, neboť zákonodárství by mělo mít charakter racionálního právního diskursu, v němž „(...) všichni zúčastnění dostali příležitost se s projednávanou materií podrobně seznámit a informovaně se k ní vyjádřit. Náležitým je tak takový proces, který umožňuje otevřenou diskusi mezi zastánci konkurenčních názorů, včetně názorů menšinových.“ (srov. citovaný nález sp. zn. Pl. ÚS 77/06, bod 38).
4.
Navrhovatelé odkazem na poznatky právní teorie předestřeli názor, že parlamentní projednávání a parlamentní rozprava plní přinejmenším dvojí funkci, funkci kreační a funkci legitimizační. Kreační funkce je založena na předpokladu, že v parlamentarismu politické rozhodnutí vzniká skrze debatu nebo aspoň debata takové rozhodnutí umožňuje. Politické rozhodnutí tak vzniká v konfrontaci argumentů a protiargumentů v parlamentní debatě, která takto umožňuje též vyrovnání či kompromisní zohlednění konkurujících zájmů. I když je vládní koalice s poměrně výraznou sněmovní většinou aktuálně schopna v Poslanecké sněmovně hladce prosadit i politická rozhodnutí reálně učiněná i mimo Parlament, přesto je podle navrhovatelů třeba chápat jako minimální požadavek vyplývající z čl. 15 Ústavy České republiky reálnou (i časově) možnost opozice připravit a předložit k vládním návrhům zákonů své pozměňovací návrhy. Jen tak může opozice dostát svým funkcím v demokratickém politickém systému.
5.
V kontextu ústavního přezkumu je však podle navrhovatelů ještě podstatnější legitimizační funkce parlamentní rozpravy. I kdyby reálné politické rozhodnutí bylo učiněno mimo Parlament, zůstává parlamentní rozpravě účel legitimizační, tj. veřejně vyložit argumenty pro a proti, které hrály roli v politickém rozhodnutí. Veřejnost je tak seznámena a konfrontována s podstatnými hledisky daného rozhodnutí, což jí umožňuje si učinit o věci vlastní úsudek, přebírat či odmítat předložené argumenty a odpovídajícím způsobem výsledku přizpůsobit své budoucí chování - ať už při volbách, nebo jiné formě politické participace. Debata tak ve své legitimizační funkci nevede k rozhodnutí, ale již učiněné rozhodnutí odůvodňuje a legitimizuje, činí transparentními důvody příznivců i odpůrců onoho rozhodnutí. Zprostředkování úmyslu zákonodárce a účelu zákona parlamentní rozpravou je rovněž významné pro právní vědomí občanů a napomáhá jako jeden z prvků interpretace práva též právní jistotě jako jednomu z principů právního státu, jež chrání čl. 1 odst. 1 Ústavy České republiky. Navrhovatelé svá tvrzení opětovně podpořili závěry z citovaného nálezu sp. zn. Pl. ÚS 77/06 (body 55 a 56) a rovněž i závěry uvedenými v odlišném stanovisku soudce zpravodaje E. Wagnerové k nálezu sp. zn. Pl. ÚS 24/07 ze dne 31. 1. 2008 (N 26/48 SbNU 303; 88/2008 Sb.).
6.
Nadto navrhovatelé ve způsobu přijetí napadaného zákona shledali selhání citovaným nálezem sp. zn. Pl. ÚS 77/06, body 57 až 60, vymezených pojistek ústavně konformního výkonu legislativního procesu (jimiž jsou postupně předseda Poslanecké sněmovny, resp. předsedající její schůze, Senát a prezident republiky), neboť v pořadí první a třetí z nich (tj. předsedkyně Poslanecké sněmovny a prezident republiky) zasáhnout nechtěli a druhý (Senát) v důsledku níže rozvedeného urychlení legislativního procesu zasáhnout nemohl.
I. B) Proces přijímání napadeného zákona a jeho ústavní vady
7.
Ve světle výše uvedeného je podle navrhovatelů třeba interpretovat ustanovení zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění pozdějších předpisů, (dále též jen „JŘPS“) a zákona č. 107/1999 Sb., o jednacím řádu Senátu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „JŘS“), která byla použita při projednávání návrhu napadeného zákona, přičemž navrhovatelé konstatovali, že v návrhu podrobně rozvedené okolnosti příjímání i samotný legislativní proces u napadeného zákona byly zcela nepochybně v rozporu s výše předestřenými ústavními principy a hodnotami. Tento rozpor navrhovatelé spatřovali konkrétně a) ve zneužití institutu legislativní nouze [viz I. B.a)], b) v nepředvídatelném svolání mimořádné schůze Poslanecké sněmovny [viz I. B.b)], c) v neodůvodněném odepření obecné rozpravy [viz I. B.c)] a d) v odepření práva hlasovat zvoleným senátorům [viz I. B.d)]. U všech těchto postupů navrhovatelé shledali nepřiměřenost zásahu, nedostatečné odůvodnění a rysy svévole. Podle názoru navrhovatelů by měly výše uvedené kroky v rámci rozhodování o vyhlášení stavu legislativní nouze i v průběhu jeho trvání projít třístupňovým testem proporcionality, který užívá Ústavní soudÚstavní soud pro posuzování kolize ústavně chráněných hodnot. Stav legislativní nouze a zkrácené jednání mají bránit ohrožení základních práv a svobod občanů, ohrožení bezpečnosti státu nebo značným hospodářským škodám (legitimní cíl), což ale činí zásahem do výše uvedených práv sněmovní menšiny (narušená hodnota). Takový zásah je ústavně možný jen tehdy, je-li zároveň vhodný, potřebný a přiměřený.
I. B.a) Zneužití legislativní nouze
8.
Ve vztahu k institutu legislativní nouze a podmínkám jejího vyhlášení dle § 99 odst. 1 JŘPS navrhovatelé namítali, že vyhlášení legislativní nouze a zkrácené jednání bez splnění podmínek podle § 99 odst. 1 JŘPS by bylo nejen porušením zákona, ale kvůli časovému „presu“ rovněž výrazným okleštěním ústavně chráněné svobody parlamentní rozpravy a práva poslance podávat pozměňovací návrhy, a tím jeho práva řádně vykonávat svou volenou funkci, jakož i rovnosti poslanců, neboť vládní poslanci jsou ve zjevné výhodě. V této souvislosti odkázali na část nálezu Ústavního souduÚstavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 12/10 ze dne 7. 9. 2010 (269/2010 Sb.; body 17 a 18), v němž Ústavní soudÚstavní soud posuzoval i obecné předpoklady pro vyhlášení stavu legislativní nouze a jejich naplnění. Z názoru Ústavního souduÚstavního soudu lze dle navrhovatelů usuzovat, že chápe rozhodnutí o legislativní nouzi do značné míry jako rozhodnutí politické, varuje však před jeho využíváním jako nástroje ke krácení práv sněmovní menšiny. V tomto případě lze dle navrhovatelů mít závažné pochybnosti, zda vyhlášení stavu legislativní nouze a zkrácené jednání bylo způsobilé zabránit značným hospodářským škodám státu; vládě se, na rozdíl od dřívějších případů vyhlášení stavu legislativní nouze, nepodařilo přesvědčit opoziční poslance o nutnosti schválit dané změny související s přijímáním zákona o státním rozpočtu tak, aby nabyly účinnosti nejpozději 1. ledna 2011. Nepřesvědčila opozici, že deklarovaná úspora necelých 24 miliard Kč, která představuje zhruba 2 % plánovaných rozpočtových výdajů, byla podstatou návrhu spíše než zásadní politická rozhodnutí o omezení některých sociálních práv.
9.
Na úrovni potřebnosti, tedy zjištění, zda se skutečně jednalo o minimální zásah do svobody parlamentní rozpravy a práv poslanců, nezbytný k dosažení sledovaného cíle zabránění značným hospodářským škodám státu, je dle navrhovatelů třeba vidět, že vláda měla k dispozici alternativní postup, především mohla takového cíle dosáhnout včasným předložením návrhu zákona. Z posloupnosti kroků vládní většiny lze ale dovozovat sledování paralelních politických cílů: nejprve neprojednání nepopulárního návrhu zákona na plénu Poslanecké sněmovny před obecními a senátními volbami a poté projednání návrhu zákona v Senátu ještě před zánikem mandátů senátorů zvolených před šesti lety. Tyto cíle, z nichž zvláště druhý efektivně brání účasti na rozhodování nově zvoleným senátorům, však za legitimní považovat nelze. O potřebnosti vyhlášení stavu legislativní nouze pro bránění značným hospodářským škodám státu lze tedy dle navrhovatelů rovněž pochybovat.
10.
Stejně tak navrhovatelé zpochybňovali přiměřenost samotného vyhlášení stavu legislativní nouze a zkráceného jednání. Zatímco míra rizika značných hospodářských škod je dosti sporná, míra okleštění svobody parlamentní rozpravy a práv poslanců je nesporná. Ve stavu legislativní nouze, která umožňuje schválení návrhu zákona v Poslanecké sněmovně během jediného dne, poslanec nemůže řádně návrh zákona prostudovat a fundovaně se k němu vyjádřit. Nemá čas na přípravu pozměňovacích návrhů; nemůže konzultacemi s odborníky získat přesnější znalost o obsahu návrhu zákona a o jeho rozmanitých dopadech a rovněž nemůže na parlamentní půdě zprostředkovat názory svých voličů a případně legitimních zájmových skupin, které mohou být na parlamentní půdě slyšeny jedině ústy poslanců. Kromě krácení práv poslance jsou krácena i práva občanů vyslechnout v adekvátní šíři argumenty pro a proti k přijatému zákonu, kdy v daném případě dochází k omezení a k zúžení zákonného rozsahu sociálních práv minimálně v podobě snížení sazby nemocenského, zrušení sociálního příplatku, snížení příspěvku na péči, zúžení nároku na podporu v nezaměstnanosti u některých skupin či odnětí porodného většině rodin s nově narozeným dítětem.
I. B.b) Nepředvídatelné svolání mimořádné schůze Poslanecké sněmovny
11.
Výše naznačenému třístupňovému testu proporcionality navrhovatelé podrobili i způsob svolání mimořádné schůze Poslanecké sněmovny, kde rovněž dochází ke kolizi práv či chráněných hodnot. Na jedné straně stojí zájem na urychleném projednání návrhu zákona z důvodu čelení značným hospodářským škodám, na druhé straně pak výše zmíněná svoboda parlamentní rozpravy, práva poslanců i občanů podílet se na správě veřejných věcí a nadto i, při extrémní krátkosti lhůty, právo poslance vůbec se zúčastnit schůze Poslanecké sněmovny.
12.
Dle ustanovení § 51 odst. 6 JŘPS o svolání schůze Sněmovny musí být poslanci vyrozuměni nejméně pět dnů předem. Nebyla-li tato lhůta dodržena, může poslanec navrhnout odročení jednání, kdy o takovém návrhu rozhodne Sněmovna hlasováním bez rozpravy. Zákon tedy s nedodržením pětidenní lhůty spojuje jako následek jedině právo navrhnout odročení jednání, o němž pak rozhodne Sněmovna. Sněmovní většina tak mimořádnou schůzi prosadí i při nedodržení zákonné lhůty. Navrhovatelé jsou však přesvědčeni, že ustanovení § 51 odst. 6 JŘPS je třeba interpretovat s ohledem na ústavní principy a hodnoty a ve smyslu čl. 22 Listiny, podle kterého zákonná úprava všech politických práv a svobod a její výklad a používání musí umožňovat a ochraňovat svobodnou soutěž politických sil v demokratické společnosti. Pětidenní lhůta dle navrhovatelů v § 51 odst. 6 JŘPS slouží k tomu, aby se poslanci mohli seznámit s navrženým pořadem schůze a připravit na jeho body a aby se, v extrémním případě (např. plní-li právě své povinnosti poslance na pracovní cestě, ale projednávání návrhu napadeného zákona se rozhodně chtějí účastnit), vůbec o konání schůze dozvěděli. Zákon umožňuje se souhlasem Poslanecké sněmovny tuto lhůtu krátit, nepochybně v zájmu včasné a efektivní reakce na aktuální politickou situaci. Navrhovatelé by ale považovali za svévolné, pokud by byla pětidenní lhůta krácena bez uvedení důvodu, přičemž čím kratší je doba mezi svoláním schůze a jejím začátkem, tím závažnější důvody musí být pro takové zkrácení, nicméně na schůzi Poslanecké sněmovny nezazněl žádný argument či důvod, proč je tak rychlé svolání schůze potřebné.
13.
V prvním kroku, v testu vhodnosti, navrhovatelé odkázali na výše uvedené; připustí-li se, že přijetí zákona do 1. 1. 2011 brání hrozícím značným hospodářským škodám, rychlé svolání mimořádné schůze Poslanecké sněmovny je způsobilým nástrojem k jejich odvrácení.
14.
V testu potřebnosti ovšem podle navrhovatelů rychlé svolání mimořádné schůze Poslanecké sněmovny již neobstojí. Téhož cíle by totiž bylo dosaženo i projednáním návrhu zákona 3. 11., 4. 11. nebo 5. 11. 2010, aniž bylo potřebné svolávat mimořádnou schůzi za 40 minut. Takový zásah, tedy projednání a schválení návrhu zákona na takto pochybně svolané schůzi, už je podle navrhovatelů svévolným pošlapáním politických práv opozičních poslanců podle čl. 21 odst. 1 a 4 Listiny a občanů podle čl. 21 odst. 1 Listiny. Takový spěch se jeví jako potřebný leda vzhledem k jinému možnému sledovanému cíli, a sice k projednání přijatého návrhu zákona v Senátu do 13. 11. 2010, tedy do dne zániku mandátu senátorů zvolených před šesti lety. Tento cíl, vylučující z účasti na rozhodování Senátu již zvolené senátory, navrhovatelé nicméně považují za nelegitimní.
15.
Protože svolání a konání mimořádné schůze Poslanecké sněmovny podle názoru navrhovatelů jednoznačně selhává v testu potřebnosti, není nutné se již zabývat testem přiměřenosti. Nadto však navrhovatelé zdůraznili, že zásah do práv a chráněných hodnot je tu enormní. Zvláště poslancům, kteří byli řádně omluveni z jednání 7. schůze Poslanecké sněmovny dne 2. 11. 2010, bylo pošlapáno jejich legitimní očekávání, že toho dne se dotčené čtyři návrhy zákonů včetně napadeného nebudou projednávat. Ale toto legitimní očekávání bylo dotčeno i u poslanců, kteří se již tak v časové tísni seznamovali s předloženými návrhy zákonů, konzultovali je a připravovali k nim pozměňovací návrhy. Svolání mimořádné schůze s lhůtou 40 minut, odporující zvyklostem i smyslu § 51 odst. 6 JŘPS, tak výrazně zhoršilo dopady samotného vyhlášení stavu legislativní nouze a vedlo ve svém důsledku k tomu, že mezi předložením návrhu zákona a jeho schválením uplynuly jen čtyři dny, z toho dva pracovní. Toto čtyřdenní projednávání návrhu zákona navíc ještě na začátku čtvrtého dne nebylo předvídatelné.
I. B.c) Neodůvodněné odepření obecné rozpravy
16.
Navrhovatelé zpochybňovali rovněž i postup, jakým bylo znemožněno konání obecné rozpravy při příjímání napadeného zákona. Podle § 99 odst. 7 JŘPS může Sněmovna rozhodnout ve stavu legislativní nouze, že od obecné rozpravy ve druhém čtení se upouští. Tím se může veškeré projednávání návrhu zákona v plénu Sněmovny redukovat na podrobnou rozpravu druhého čtení a bezprostředně následující třetí čtení, zakončené závěrečným hlasováním. Citované ustanovení § 99 odst. 7 JŘPS je podle názoru navrhovatelů třeba rovněž interpretovat s ohledem na ústavní principy a hodnoty a ve smyslu čl. 22 Listiny. Dále je třeba přihlédnout k odlišné funkci obecné a podrobné rozpravy podle § 93 a 94 JŘPS, kdy obecná rozprava je chápána jako prostor pro politickou diskusi a podrobná rozprava jako prostor již jen pro podávání pozměňovacích návrhů se stručným odůvodněním. Tuto praxi navrhovatelé dokládali obsáhlými citacemi z vyjádření a přednesů bývalých i současných funkcionářů předsedajících schůzím Poslanecké sněmovny, které dokazují, že skutečně vyžadují odlišení obecné a podrobné rozpravy. Upuštění od obecné rozpravy tedy dle navrhovatelů znamená další významné zkrácení svobody projevu poslance a svobody parlamentní rozpravy, protože vede poslance (s výjimkou poslanců s přednostním právem hovořit) k tomu, aby hovořili jen v souvislosti s předkládáním pozměňovacího anebo jiného návrhu a svou řeč omezili na odůvodnění takového návrhu. Jinak se vystavují zásahu předsedajícího Poslanecké sněmovny, jako tomu bylo i v posuzovaném případě a k němuž došlo pouhý den poté, co byl Poslaneckou sněmovnou přijat napadený zákon. Postup sněmovní většiny, která rozhodla, že od obecné rozpravy ve 2. čtení se upouští, ačkoli výbor pro sociální politiku doporučil projednávat tento návrh zákona ve 2. čtení jak v obecné rozpravě, tak všechny i v rozpravě podrobné, tedy znamená zásah do ústavně zaručených práv poslanců podle čl. 21 odst. 1 a 4 Listiny a občanů podle čl. 21 odst. 1 Listiny. Proto i tento zásah navrhovatelé podrobili testu jeho vhodnosti, potřebnosti a přiměřenosti.
17.
Upuštění od obecné rozpravy je sice dle názoru navrhovatelů způsobilé jednání Sněmovny zrychlit, ale opět spíše ve vztahu k zájmu na projednání návrhu zákona ještě „starým“ Senátem, protože ve vztahu k nabytí účinnosti zákona k 1. 1. 2011 je takto získaná časová úspora naprosto marginální. Postup sněmovní většiny však dle navrhovatelů selhává v testu potřebnosti. Omezení parlamentní debaty upuštěním od obecné rozpravy se jeví jako naprosto bezdůvodné, neboť konání obecné rozpravy nikterak neohrožovalo dosažení deklarovaného cíle, tedy nabytí účinnosti zákona k 1. 1. 2011 z důvodu zamezení značným hospodářským škodám. Na okraj navrhovatelé poznamenali, že opoziční poslanci nikterak nezavdávali příčinu k vládními představiteli artikulovaným obavám, že se uchýlí k obstrukci, tedy ke zdržování či znemožňování parlamentního jednání. Případná obava z obstrukcí dnešní opozice tak nebyla ničím podložená.
I. B.d) Odepření práva hlasovat zvoleným senátorům
18.
Navrhovatelé v neposlední řadě namítali, že kvůli užití zkráceného jednání podle § 118 JŘS na návrh vlády a rozhodnutí senátní většiny nepřipustit odročení a čerpání zbylých 21 dnů z třicetidenní lhůty podle čl. 46 odst. 1 Ústavy České republiky byl návrh napadeného zákona projednán v Senátu již 12. 11. 2010, tedy v mezidobí mezi senátními volbami, v nichž vznikl mandát novým senátorů, a okamžikem zániku mandátu senátorů zvolených před šesti lety. Přestože se v minulých funkčních obdobích v takových mezidobích obvykle jedna schůze Senátu konala (pouze v letech 1998 a 2004 nikoliv) a podle praxe i poznatků právní nauky nově zvolení senátoři na takové schůzi nemohou hlasovat, navrhovatelé se domnívali, že konání již druhé schůze Senátu v daném mezidobí, navíc 12. 11. 2010, tedy v předposlední den mandátu senátorů zvolených v roce 2004, již vykazuje rysy svévole vládní většiny, která má upřít nově zvoleným senátorům právo hlasovat, popřípadě zajistit hlasování v posledním možném okamžiku, kdy má vládní tábor v Senátu většinu.
19.
Zkrácené jednání podle § 118 JŘS je totiž dle navrhovatelů třeba vnímat v kontextu výše zmíněných vad legislativního procesu napadeného zákona. Nebýt kumulace nestandardních postupů vládní většiny, tedy vyhlášení stavu legislativní nouze bez konsenzu a přesvědčivého odůvodnění, svolání mimořádné schůze Poslanecké sněmovny s drastickým krácením pětidenní lhůty a projednání návrhu zákona bez obecné rozpravy ve večerních hodinách jediného dne, nebylo by možno návrh zákona projednat v Senátu před zánikem mandátu senátorů zvolených v roce 2004. Ze sekvence kroků vlády a vládní většiny v Poslanecké sněmovně a Senátu se navrhovatelům jeví jako hlavní cíl znemožnit řádné projednání návrhu na schůzi Senátu, které by se již mohli účastnit nově zvolení senátoři, popř. na níž už by vládní tábor neměl většinu. Tento postup ale dle navrhovatelů zasahuje do ústavního práva senátora vykonávat svůj mandát, který vzniká již zvolením. Toto právo senátora je v této konstelaci nutno poměřovat s protichůdnými ústavními hodnotami, jimiž jsou jednak možnost Senátu vyjádřit se k návrhu zákona v Ústavou České republiky stanovené třicetidenní lhůtě, jednak zájem na nezpochybnitelnosti usnesení Senátu případným rozhodnutím Nejvyššího správního soudu o neplatnosti volby. Dosavadní praxe jediné schůze Senátu v daném mezidobí, na níž jsou projednávány návrhy zákonů, u nichž uplyne třicetidenní lhůta před první schůzí nového funkčního období, je v tomto ohledu dle názoru navrhovatelů rozumným a vyváženým řešením této kolize.
20.
Naopak projednání návrhu napadeného zákona na 25. schůzi Senátu dne 12. 11. 2010 navrhovatelé hodnotili jako zřejmý zásah do práva senátora na nerušený výkon jeho mandátu, aniž jsou prima facie patrné rozumné důvody pro takový postup. Navrhovatelé rovněž tento zásah podrobili výše naznačenému testu proporcionality, přičemž dospěli k závěru, že jediným deklarovaným legitimním cílem opět může být bránění značným hospodářským škodám, které údajně hrozily, pokud by zákon nenabyl účinnosti nejpozději 1. 1. 2011. V rovině vhodnosti navrhovatelé připustili, že projednání návrhu napadeného zákona podle § 118 JŘS již 12. 11. 2010 je způsobilé urychlit legislativní proces.
21.
Nicméně dle názoru navrhovatelů již v testu potřebnosti takto urychlené senátní projednávání návrhu napadeného zákona selhává. To navrhovatelé dokládali i na výroku místopředsedy Senátu P. Pitharta na začátku inkriminované schůze: „Není pravda, že pokud nebudeme postupovat ve zkráceném jednání, nemohou navrhované změny zákonů vstoupit v platnost od prvního dne příštího roku. Mohou. Jen musí další kroky všichni ti, od kterých se budou očekávat, učinit je dříve než v nejzazším závěru zákonné lhůty. Demokracie se začíná vyprazdňovat, když se z vlády většiny, korigované ochranou menšin a právy jednotlivce, stává pouhá vláda většiny.“. Navrhovatelé v této souvislosti připomněli, že třicetidenní lhůta Senátu na projednání návrhu napadeného zákona končila 3. 12. 2010. Tehdy již se mohli projednávání zúčastnit nově zvolení senátoři a mohla proběhnout řádná rozprava, na niž by se mohli připravit. Pokud by Senát návrh zákona zamítl nebo vrátil s pozměňovacími návrhy až 3. 12. 2010, Poslanecká sněmovna by o něm v řádném režimu (tj. nebýt stavu legislativní nouze) znovu mohla jednat po deseti dnech (srov. § 97 odst. 3 nebo 4 JŘPS), tj. již v týdnu od 13. 12. 2010. Vzhledem k veřejným vyjádřením prezidenta republiky se navrhovatelům jevilo případné použití jeho veta podle čl. 50 Ústavy České republiky jako zcela nepravděpodobné a očekávání, že bude napadený zákon prezidentem brzy podepsán se naplnilo, když ten tak učinil již čtvrtý den poté, co mu byl postoupen. Vyhlášení zákona ještě před koncem roku by tak dle navrhovatelů nestálo nic v cestě ani v případě jeho projednání Senátem a poté i Poslaneckou sněmovnou o několik dnů později, což by umožnilo Senátu naplnění jeho úlohy a opozici efektivní uplatnění jejích práv v zákonodárném procesu. Způsob projednání a přijetí napadeného zákona v Senátu je tak dle navrhovatelů nepřiměřeným zásahem do práva senátorů zvolených v roce 2010 na výkon jejich mandátu podle čl. 21 odst. 4 Listiny ve spojení s čl. 4 odst. 4 Listiny; senátor může vykonávat svůj mandát až složením slibu, ale záměrné a svévolné posunutí zásadního politického rozhodnutí proti parlamentním zvyklostem před okamžik možného složení slibu nešetří podstatu a smysl takového omezení výkonu senátorova mandátu. V důsledku takto uměle zachované vládní senátní většiny bylo usnadněno schválení už po obecné rozpravě (§ 108 odst. 2 JŘS), a tak opoziční senátoři nemohli pozměňovací návrhy (na rozdíl od poslanců, kteří jen neměli na jejich přípravu adekvátní čas) podávat vůbec.
I. C) Popis okolností legislativní procedury přijímání napadeného zákona
22.
Tvrzení uvedená v návrhu Ústavní soudÚstavní soud konfrontoval rovněž se stenozáznamy z jednání Poslanecké sněmovny, Senátu a jejich výborů, dále s jejich usneseními a sněmovními tisky volně dostupnými v digitální knihovně na webových stránkách Poslanecké sněmovny a Senátu Parlamentu České republiky na www.psp.cz a www.senat.cz.
23.
Dne 5. 10. 2010 předložila vláda Poslanecké sněmovně návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s úspornými opatřeními v působnosti Ministerstva práce a sociálních věcí, schváleného usnesením vlády č. 672 ze dne 22. 9. 2010, přičemž navrhla projednávání návrhu zákona tak, aby Poslanecká sněmovna s ním mohla vyslovit souhlas již v prvém čtení (§ 90 odst. 2 JŘPS). Tento návrh byl dne 8. 10. 2010 rozeslán poslancům jako sněmovní tisk č. 120/0 - Vl. n. z. v souvislosti s úspornými opatřeními v působnosti MPSV. Návrh zákona o 26 stranách novelizoval 18 dalších zákonů, k návrhu byla připojena důvodová zpráva v délce 80 stran. Organizační výbor dne 14. 10. 2010 projednání návrhu zákona doporučil, určil zpravodaje a navrhl přikázat k projednání výboru pro sociální politiku (usnesení č. 32). 1. čtení bylo započato v 16:00 hodin dne 26. 10. 2010 na 7. schůzi, kde byl návrh projednán v obecné rozpravě. V jeho průběhu Poslanecká sněmovna nesouhlasila s projednáváním tak, aby mohla s návrhem zákona vyslovit souhlas již v prvém čtení, a následně, poté co se v tisku objevily informace o chystaném návrhu vlády na vyhlášení stavu legislativní nouze, požádal poslanecký klub ČSSD v 17:20 hodin o přestávku. Této žádosti bylo vyhověno a projednávání návrhu bylo přerušeno do 9:00 hodin dne 27. 10. 2010. Vláda skutečně na základě usnesení č. 758 ze dne 26. 10. 2010 tento návrh zákona (spolu s dalšími třemi vládními návrhy zákonů) vzala dne 27. 10. 2010 v průběhu 1. čtení zpět. Samotná 7. schůze Poslanecké sněmovny pokračovala až do 14:02 hodin dne 29. 10. 2010, kdy byla přerušena do 2. 11. 2010 do 14:00 hodin.
24.
V mezidobí vláda na základě usnesení č. 759 ze dne 26. 10. 2010 jednak navrhla předsedkyni Poslanecké sněmovny, aby vyhlásila stav legislativní nouze na období od 1. 11. do 5. 11. 2010 pro projednání téhož vládního návrhu zákona (společně se zmíněnými třemi vládními návrhy zákonů), jednak žádala předsedkyni Poslanecké sněmovny, aby rozhodla, že uvedené vládní návrhy zákonů budou projednány ve zkráceném jednání v rámci vyhlášeného stavu legislativní nouze, a předsedu Senátu, aby Senát uvedené vládní návrhy zákonů projednal ve zkráceném jednání. Zároveň pověřila předsedu vlády, aby uvedené vládní návrhy zákonů znovu předložil předsedkyni Poslanecké sněmovny k dalšímu projednání, stejně tak jako návrhy přijaté na základě citovaného usnesení vlády.
25.
Vládní návrh napadeného zákona tak byl vládou dne 29. 10. 2010 opětovně předložen Poslanecké sněmovně a tentýž den byl rozeslán poslancům jako sněmovní tisk č. 155/0 - Vl. n. z. v souvislosti s úspornými opatřeními v působnosti MPSV (stejně tak i zbylé tři zmíněné vládní návrhy zákonů - sněmovní tisky č. 156 až 158).
26.
Následně předsedkyně Poslanecké sněmovny na základě výše zmíněného návrhu vlády rozhodnutím č. 7 ze dne 29. 10. 2010 vyhlásila dle § 99 odst. 1 JŘPS stav legislativní nouze na dobu od 1. 11. do 15. 11. 2010. V rozhodnutí mimo jiné uvedla, že žádost předsedy vlády P. Nečase byla odůvodněna „hrozbou značných hospodářských škod.“. Ihned poté předsedkyně Poslanecké sněmovny rozhodnutím č. 8 z téhož dne rozhodla dle § 99 odst. 2 JŘPS, že předmětný vládní návrh zákona (společně s ostatními třemi) bude projednán ve zkráceném jednání (bez 1. čtení) a podle § 99 odst. 3 JŘPS přikázala sněmovní tisk č. 155 výboru pro sociální politiku, přičemž k jeho projednání stanovila „nepřekročitelnou lhůtu pro předložení usnesení do 2. 11. 2010 do 12:00 hodin.“.
27.
Dne 2. 11. 2010 ve 14:02 hodin byla zahájena přerušená 7. schůze Poslanecké sněmovny, kde Poslanecká sněmovna nejprve přistoupila k posouzení, zda nadále trvají podmínky pro stav legislativní nouze. Z tvrzení navrhovatelů i ze stenozáznamů z dané schůze je zřejmé, že v obecné rozpravě proti tomuto postupu předsedkyně Poslanecké sněmovny namítalo několik opozičních poslanců, že jde o porušení JŘPS, neboť podle § 99 odst. 4 JŘPS Poslanecká sněmovna má posoudit trvání stavu legislativní nouze vždy „před projednáním návrhu pořadu schůze“, přičemž pořad probíhající 7. schůze Poslanecké sněmovny byl schválen již dne 26. října 2010 a sněmovní tisk č. 155 do něj nebyl (a ani nemohl být) zařazen. Naopak předseda poslaneckého klubu ODS P. Tluchoř v jejím průběhu (v 15:19 hodin) oznámil, že předkládá návrh koaličních poslanců na svolání tzv. mimořádné schůze Poslanecké sněmovny a doporučil svolání této schůze na tentýž den od 16:00 hodin. Předsedkyně Poslanecké sněmovny tomuto návrhu ihned vyhověla (v 15:20 hodin) a přerušila jednání 7. schůze do 16:00 hodin, kdy bude zahájena 8. schůze Poslanecké sněmovny. Jak navrhovatelé zdůraznili, mezi přerušením 7. schůze a započetím takto svolané 8. schůze Poslanecké sněmovny uplynula doba 40 minut.
28.
8\\. schůze, kterou předsedkyně Poslanecké sněmovny svolala podle § 51 odst. 4 JŘPS, a to na základě žádosti 108 poslanců, byla zahájena v 16:01 hodin. Navrhovatelé v této souvislosti upozornili na skutečnost, že předsedkyně Poslanecké sněmovny nerespektovala JŘPS, který jí v ustanovení § 51 odst. 6 ukládá vyrozumět o svolání každé schůze Poslanecké sněmovny všechny poslance nejméně 5 dnů předem, což bylo namítáno poslancem V. Filipem. Dle tvrzení navrhovatelů byla pozvánka na 8. schůzi Poslanecké sněmovny organizačním odborem Kanceláře Poslanecké sněmovny rozeslána poslancům elektronickou cestou pouhých 7 minut před zahájením takto svolané schůze a opozice nejenže neměla možnost se na tuto schůzi řádně připravit, ale někteří z opozičních poslanců také neměli možnost se na ni ani dostavit. Na nedodržení lhůty reagoval i předseda poslaneckého klubu ČSSD podle téhož ustanovení JŘPS podáním návrhu na odročení jednání do druhého dne, tj. do 3. 11. 2010 do 9:00 hod., což odůvodnil tím, aby se všichni poslanci mohli na tuto schůzi řádným způsobem připravit. Tento návrh přijat nebyl (viz hlasování č. 2).
29.
Po zahájení 8. schůze Poslanecké sněmovny znovu v rozpravě vystoupili opoziční poslanci, kteří poukazovali na nenaplnění podmínek pro vyhlášení stavu legislativní nouze, resp. na zneužití tohoto institutu vládní většinou v neprospěch práv politické menšiny. Předseda poslaneckého klubu ČSSD poté požádal o přestávku v jednání pléna v rozsahu dvou hodin za účelem porady poslaneckého klubu ČSSD. Tato žádost byla zamítnuta (hlasování č. 3). Následně předložil předseda poslaneckého klubu ODS procedurální návrh, „aby Poslanecká sněmovna jednala a hlasovala o zákonech i po 19., 21. a nulté hodině zítřejšího dne“. Poslanecká sněmovna tento návrh v hlasování č. 4 schválila a přistoupila k posouzení, zda nadále trvají podmínky pro stav legislativní nouze k projednání sněmovních tisků č. 155 až 158, přičemž přijala usnesení č. 111, jímž bylo potvrzeno trvání stavu legislativní nouze (hlasování č. 5, v poměru hlasů: z přítomných 151 poslanců pro hlasovalo 105, proti 46). Následně byl schválen pořad 8. schůze (hlasování č. 6), a mohlo tak být přistoupeno k projednávání jednotlivých bodů pořadu.
30.
Před samotným projednáváním návrhu napadeného zákona bylo Poslaneckou sněmovnou tentokráte zkoumáno, zda jsou dány podmínky pro projednání návrhu napadeného zákona ve zkráceném jednání, přičemž Poslanecká sněmovna přijala usnesení č. 112, jímž konstatovala, že podmínky pro projednání návrhu napadeného zákona ve zkráceném jednání nadále existují (hlasování č. 7 v poměru hlasů: z přítomných 134 poslanců pro hlasovalo 90, proti 39). Tak mohlo být přistoupeno k projednání návrhu napadeného zákona ve 2. čtení. Navrhovatelé v této souvislosti upozornili na skutečnost, že od podání návrhu zákona do zahájení jeho projednávání v Poslanecké sněmovně tak uplynuly pouhé čtyři dny, tj. od 29. 10. 2010 (pátek), včetně soboty a neděle, přičemž projednávání návrhu zákona již 2. 11. 2010 nebylo pro opoziční poslance dostatečně předvídatelné, nedostali příležitost se s projednávanou materií podrobně seznámit a informovaně se k ní vyjádřit, zvláště s ohledem na skutečnost, že výše popsaným způsobem byl zařazen a projednán nejen návrh napadeného zákona, nýbrž ještě tři další návrhy zákonů (sněmovní tisky č. 156 až 158).
31.
Na základě výše uvedeného rozhodnutí předsedkyně Poslanecké sněmovny č. 8 určený výbor pro sociální politiku návrh zákona projednal a dne 2. 11. 2010 vydal usnesení doručené poslancům jako tisk č. 155/1 (pozměňovací návrhy), v němž Poslanecké sněmovně jednak doporučil, aby návrh „projednala v obecné rozpravě; projednala všechny jeho části i v rozpravě podrobné, a to do pátku 5. listopadu 2010 do 16:00 hodin“; jednak Poslanecké sněmovně doporučil návrh zákona s uvedenými doplňky schválit. Jak navrhovatelé zdůraznili, navzdory této skutečnosti bylo na základě hlasování č. 8 rozhodnuto o nekonání obecné rozpravy v rámci 2. čtení přijímání návrhu napadeného zákona a byla ihned otevřena podrobná rozprava, v níž vystoupilo šest poslanců a ministr J. Drábek jako zpravodaj návrhu. Bezprostředně poté bylo ve smyslu § 99 odst. 7 JŘPS zahájeno 3. čtení návrhu napadeného zákona, kde bylo nejdříve hlasováno o pozměňovacích návrzích zpravodaje výboru a některých poslanců a následně hlasováno o samotném přijetí návrhu napadeného zákona ve znění schválených pozměňovacích návrhů, přičemž návrh napadeného zákona byl přijat (usnesení č. 113) poté, co s ním Poslanecká sněmovna vyslovila souhlas, když z přítomných 156 poslanců a poslankyň pro návrh hlasovalo 108, proti 47 (hlasování č. 17 ve 20:45 hodin).
32.
Poslanecká sněmovna postoupila dne 3. 11. 2010 návrh napadeného zákona Senátu, kdy jej organizační výbor téhož dne jako tisk č. 363/0 přikázal výboru pro zdravotnictví a sociální politiku jako garančnímu výboru. Výbor pro zdravotnictví a sociální politiku návrh projednal a dne 11. 11. 2010 přijal usnesení č. 76, jímž doporučuje Senátu návrh schválit a které bylo rozesláno jako tisk č. 363/1. Senát zařadil tento tisk na svou 25. schůzi, která byla svolána předsedou Senátu v souladu s § 118 odst. 3 JŘS na 12. 11. 2010. Bezprostředně po jejím zahájení bylo hlasováno o výše zmíněné žádosti vlády ze dne 26. 10. 2010, aby Senát návrh napadeného zákona (společně se zbylými třemi) projednal ve zkráceném jednání ve smyslu § 118 JŘS, přičemž na základě hlasování č. 3 bylo této žádosti vlády vyhověno a návrh napadeného zákona byl projednán ve zkráceném jednání. Po ukončení rozpravy (dle § 108 JŘS se již nekonala podrobná rozprava s možností podávat pozměňovací návrhy) bylo přijato usnesení č. 601, jímž Senát schválil návrh zákona ve znění postoupeném mu Poslaneckou sněmovnou. Pro usnesení hlasovalo 42 senátorů a senátorek ze 77 přítomných, proti bylo 30, zdrželo se 5.
33.
Zákon byl dne 19. 11. 2010 doručen k podepsání prezidentovi republiky, který jej dne 23. 11. 2010 podepsal. Schválený zákon byl poté dne 30. 11. 2010 doručen k podpisu premiérovi. Zákon byl dne 8. 12. 2010 vyhlášen ve Sbírce zákonů pod č. 347/2010 Sb. s účinností od 1. 1. 2011 s výjimkou ustanovení čl. XXIX bodu 1, které nabývá účinnosti dnem vyhlášení zákona. Navrhovatelé poukázali v této souvislosti na kontrast mezi rychlostí legislativního procesu (návrh zákona byl předložen 29. 10. 2010, schválen Poslaneckou sněmovnou 2. 11. 2010, schválen Senátem 12. 11. 2010 a podepsán prezidentem republiky 23. 11. 2010, tedy pouhých 25 dní po podání návrhu zákona) a pomalostí vyhlašování přijatého zákona ve Sbírce zákonů (8. 12. 2010, tedy 15 dní po prezidentově podpisu). Ačkoliv dle navrhovatelů neobvyklá rychlost legislativního procesu byla vládou odůvodňována mimořádnými okolnostmi, kdy státu hrozí značné hospodářské škody (§ 99 odst. 1 JŘPS), vyhlašování zákona po jeho podpisu prezidentem exekutivě naopak trvalo déle, než je obvyklé. Takto pozdržené vyhlášení přijatého zákona jednak krátí legisvakanční lhůtu, a tedy možnost občanů se s novou právní úpravou včas seznámit, jednak výrazně ztěžuje možnost ústavního přezkumu, neboť dle navrhovatelů lze reálným účinkům protiústavně přijatého zákona efektivně zabránit jen tehdy, bude-li napadený zákon Ústavním soudemÚstavním soudem zrušen ještě přede dnem jeho účinnosti. V důsledku postupu orgánů výkonné moci, který vedl k vyhlášení zákona č. 347/2010 Sb. až 8. 12. 2010, tak mohl být návrh na zrušení tohoto zákona podán pouhých 24 dnů přede dnem jeho účinnosti.
I. D) Shrnutí
34.
V závěru navrhovatelé svůj návrh ve stručnosti zrekapitulovali tak, že v důsledku výše popsaných postupů byl návrh napadeného zákona schválen Poslaneckou sněmovnou již v druhý pracovní den po jeho předložení, přičemž teprve během tohoto druhého dne se stalo zjevným, že tento den bude dnem posledním. Kvůli krátkosti času nebylo možno k návrhu řádně připravit a konzultovat pozměňovací návrhy a kvůli kumulaci krátkosti času a vypuštění obecné rozpravy byla zásadně ztížena možnost proti návrhu zákona argumentovat v parlamentní rozpravě v Poslanecké sněmovně. Vládní koalice se dle navrhovatelů rovněž záměrně vyhnula důkladné kritické diskusi v Senátu, možnosti předkládat tam pozměňovací návrhy i potenciálnímu využití pravomocí Senátu obnoveného ve volbách zamítnout či vrátit návrh zákona Poslanecké sněmovně. Dosáhla toho kumulací zneužití stavu legislativní nouze, nepředvídatelného svolání mimořádné schůze Poslanecké sněmovny, jakož i zkrácením času pro projednávání návrhu zákona v Senátu jen na devět dnů z ústavní třicetidenní lhůty. U zákona, který nikoli nepodstatně omezuje základní práva a svobody tak Parlament naprosto selhal ve své ústavní úloze legitimizační instance. Navrhovatelé upozornili, že nenapadají všechny zákony přijaté Parlamentem v průběhu listopadu 2010 ve stavu legislativní nouze, ačkoliv i u nich lze konstatovat většinu z níže uvedených vad. Přijetí napadeného zákona však provázela extrémní svévole vládní většiny a z širšího hlediska navrhovatelé ve způsobu přijetí napadeného zákona spatřovali pokračování tendence, jež je velmi nebezpečná pro vývoj demokracie v České republice. Je to tendence vedoucí k marginalizaci Parlamentu a parlamentních debat, což připomněli i poukazem na okolnosti příjímání zákona č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, kdy způsob jeho přijetí, stejně jako způsob přijetí napadeného zákona ukazují tendenci vládní většiny oklešťovat možnosti svobodné diskuse v obou komorách Parlamentu. Parlamentní debata tak ztrácí svůj kontradiktorní charakter tak významný pro naplňování jejích funkcí. To vše jsou projevy tendence degradovat obě komory Parlamentu na pouhý hlasovací stroj, který má co možná nejrychleji bez zbytečných řečí přetavit politické rozhodnutí vládní většiny do podoby přijatého zákona. Pokud nebude napadený zákon zrušen, a nebude tak jasně poukázáno na protiústavnost takového vytěsňování parlamentní rozpravy, může se dle navrhovatelů stát takový způsob přijímání zásadních zákonů, znamenajících zákonné omezení základních práv a svobod, velmi brzy pravidlem a normálním jevem, čemuž chtěli navrhovatelé svým návrhem zabránit.
II.
Rekapitulace vyjádření účastníků řízení
35.
Ústavní soudÚstavní soud podle ustanovení § 42 odst. 4 a § 69 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o Ústavním soudu“) zaslal předmětný návrh na zrušení napadených ustanovení Poslanecké sněmovně a Senátu Parlamentu České republiky.
36.
Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky zastoupená předsedkyní Miroslavou Němcovou ve svém vyjádření ze dne 22. 12. 2010 zejména podrobně popsala proceduru přijetí zákona č. 347/2010 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s úspornými opatřeními v působnosti Ministerstva práce a sociálních věcí. V závěru poté konstatovala, že napadený zákon byl přijat po řádně provedeném zákonodárném procesu a je na Ústavním souduÚstavním soudu, aby posoudil jeho ústavnost.
37.
Senát Parlamentu České republiky zastoupený předsedou Milanem Štěchem ve vyjádření ze dne 22. 12. 2010 rovněž předestřel podrobný popis procedury posouzení napadeného zákona č. 347/2010 Sb. Senátem, doplněný o kopii těsnopisecké zprávy z 25. schůze Senátu ze dne 12. 11. 2010.
38.
Nadto Senát k návrhu skupiny poslanců, konkrétně k námitce odepření práva hlasovat nově zvoleným senátorům, předestřel právní rozbor problematiky ověřování platnosti volby senátorů, přičemž dospěl k závěru, že senátorům nově zvoleným v říjnových volbách do Senátu nemohl být umožněn přístup a hlasování (tj. výkon mandátu) na schůzi Senátu konané v předchozím 7. funkčním období od 12. listopadu 2010, protože v té době nebylo potvrzeno, že jejich mandát senátora skutečně vznikl. Mandáty senátorů zvolených v říjnových volbách do Senátu totiž mandátový a imunitní výbor Senátu ověřil až na své schůzi konané dne 24. listopadu 2010, po předložení jejich osvědčení o zvolení. Téhož dne začala první schůze Senátu v novém 8. funkčním období, na níž nově zvolení senátoři složili Ústavou České republiky předepsaný slib a započali vykonávat svůj mandát vzniklý zvolením.
39.
Ústavní soudÚstavní soud si dopisem ze dne 18. 1. 2011 vyžádal vyjádření předsedy vlády P. Nečase ke konkrétním důvodům přijetí usnesení vlády č. 759 ze dne 26. 10. 2010, jímž vláda navrhla předsedkyni Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, aby vyhlásila stav legislativní nouze, a zároveň ji požádala o rozhodnutí, že mj. i vládní návrh napadeného zákona bude projednán ve zkráceném jednání v rámci vyhlášeného stavu legislativní nouze (viz bod 24).
40.
Předseda vlády P. Nečas ve svém vyjádření doručeném Ústavnímu souduÚstavnímu soudu dne 28. 1. 2011 nejdříve zrekapituloval okolnosti legislativní procedury přijímání původních návrhů vládních zákonů, která předcházela přijetí předmětného usnesení vlády č. 759 (viz bod 23). Následně nad rámec žádaného obsáhle předestřel své stanovisko k problematice vyhlašování stavu legislativní nouze obecně, k právní úpravě tohoto institutu i jeho použití v minulosti. K samotným důvodům, pro které vláda vyhlášení stavu legislativní nouze v daném případě navrhla, předseda vlády konstatoval, že v případě nepřijetí uvedených vládních návrhů zákonů by České republice hrozily značné hospodářské škody. Nadto uvedl, že opatření obsažená ve všech reformních zákonech by měla přinést roční úsporu ve výši až 45 mld. Kč, naopak jejich včasné nepřijetí by vedlo ke značným hospodářským ztrátám ve výši jednotek až desítek miliard Kč a rovněž k daňovým a účetním problémům. S ohledem na skutečnost, že všechny uvedené vládní návrhy zákonů navazovaly na návrh zákona o státním rozpočtu, jejich nepřijetí by buď znamenalo vyšší schodek státního rozpočtu, kdy by se dle rozpočtového provizoria samotné hospodaření řídilo objemem příjmů a výdajů rozpočtu schváleného pro rok 2010, anebo by se snížil výhled České republiky vyjádřený podílem deficitu veřejných rozpočtů na HDP z 4,6 % na 5,5 %. Obě situace by znamenaly pro Českou republiku značné škody, rozpočtové provizorium by bylo signálem vnitřní nestability a signálem o tom, že vláda není schopna prosadit takové reformy, aby udržela deficit veřejných financí na únosné míře, což by snížilo důvěryhodnost vlády i celé České republiky. To by v konečném důsledku mělo dle názoru předsedy vlády dopad i na změnu postoje ratingových agentur a tržních účastníků v hodnocení úvěrového rizika České republiky na domácím i zahraničním kapitálovém trhu, a došlo by tak k výraznému zvýšení nákladů na obsluhu státního dluhu, což předseda vlády ve svém vyjádření blíže popsal na konkrétním příkladu vývoje ratingu dlouhodobých zahraničních závazků České republiky dle hodnocení ratingových agentur. V závěru svého vyjádření předseda vlády konstatoval, že „již v době, kdy vláda na své schůzi dne 22. 9. 2010 uvedený soubor reformních zákonů schvalovala, byla si vědoma toho, že jejich pozdní přijetí může České republice způsobit vážné hospodářské škody a že právě i v důsledku relativně omezeného časového prostoru pro přijetí uvedených zákonů jsou dány mimořádné okolnosti, srovnatelné s mimořádnými okolnostmi, za nichž byl stav legislativní nouze vyhlašován v minulosti. K návrhu na vyhlášení stavu legislativní nouze se však vláda rozhodla přistoupit teprve v okamžiku, kdy bylo zřejmé, že využití jiných procesních nástrojů, které jednací řád Poslanecké sněmovny poskytuje (zejména vyslovení souhlasu s návrhem již v prvém čtení či zkrácení lhůt k projednání návrhu tak, aby bylo zajištěno nabytí účinnosti reformních zákonů současně se zákonem o státním rozpočtu České republiky na rok 2011), v důsledku postoje opozice nelze efektivně využít. K využití institutu stavu legislativní nouze tak byla vláda fakticky donucena postojem opozice.“ (viz str. 9 až 10). Proto předseda vlády své vyjádření uzavřel konstatováním, že vláda při rozhodování o využití postupu podle § 99 odst. 1 JŘPS postupovala plně v souladu se zákonem jak ve věci zpětvzetí návrhů reformních zákonů, tak i s žádostí o vyhlášení stavu legislativní nouze na období od 1. 11. do 5. 11. 2010 pro jejich projednání.
41.
Dne 4. 2. 2011 obdržel Ústavní soudÚstavní soud nevyžádané osobní vyjádření předsedkyně Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky. V něm především uvádí, že bylo její povinností vyhlásit stav legislativní nouze podle § 99 JŘPS s tím, že není oprávněna sama přezkoumávat a rozhodovat o tom, zda jsou dány podmínky pro jeho vyhlášení a zda stav legislativní nouze vyhlásí. Dále předsedkyně Poslanecké sněmovny rekapituluje proces přijímání předmětného zákona, a to od fáze, kdy byl předložen původní návrh vládního zákona až po schvalování předmětného návrhu napadeného zákona v rámci legislativní nouze na mimořádné schůzi Poslanecké sněmovny. Námitky skupiny poslanců stran nedodržení pětidenní lhůty pro svolání schůze Poslanecké sněmovny předsedkyně odmítá poukazem na část věty druhé za středníkem § 51 odst. 6 JŘPS s tím, že JŘPS nestanoví žádnou minimální lhůtu, která musí být dodržena a pod kterou by nebylo možno základní pětidenní lhůtu krátit. Opoziční poslanci měli možnost vyjádřit se k návrhu zákona a vznášet své pozměňovací návrhy, neboť návrh zákona projednal výbor pro sociální politiku za účasti i opozičních poslanců a přijal k němu své pozměňovací návrhy, které opoziční poslanci dále předkládali i přímo na schůzi Poslanecké sněmovny v rámci 2. čtení. Pokud se Poslanecká sněmovna rozhodla upustit od obecné rozpravy ve 2. čtení, postupovala v souladu s § 99 odst. 7 JŘPS a navíc se i přes nekonání obecné rozpravy mohli vyjádřit poslanci opozice s přednostním právem vystoupení. Předsedkyně Poslanecké sněmovny odmítá nerovnoměrnost doby, která byla věnována návrhu zákona v Parlamentu ve srovnání s dobou, která byla zapotřebí pro jeho vyhlášení ve Sbírce zákonů. Předsedkyně Poslanecké sněmovny tak odmítá, že by v daném případě došlo ke zneužití institutu legislativní nouze a svolání mimořádné schůze bylo dle jejího názoru uskutečněno v rámci zákonných pravidel. Ve svém vlastním postupu ani v postupu Poslanecké sněmovny předsedkyně nespatřuje namítané rysy svévole, resp. selhání pojistek ústavně konformního legislativního procesu. Rovněž se neztotožňuje s názorem (navrhovateli ovšem nijak neprezentovaným), podle něhož by s vyhlášením stavu legislativní nouze měla souhlasit výrazná většina poslanců, aby bylo možné hovořit o jeho souladu se zákonem, resp. odmítá názor, podle něhož, je-li poměr hlasování nižší, tj. odpovídající skutečnému poměru politických sil v Poslanecké sněmovně, jde o postup nezákonný. Má za to, že Ústavní soudÚstavní soud by měl danou věc podrobit testu přiměřenosti mezi údajným porušením práv menšin v Poslanecké sněmovně a případnými závažnými následky souvisejícími s eventuálním zrušením předmětného zákona, a to i se zřetelem k principu minimalizace svého zásahu. V závěru vyslovuje předsedkyně Poslanecké sněmovny podiv nad tím, že ač byly v rámci legislativní nouze přijímány čtyři zákony, navrhovatelé u Ústavního soudÚstavního soud napadli pouze dva z nich.
III.
Zjištění z médií a z veřejných zdrojů
42.
Pro zajištění si dostatečného přehledu o politických souvislostech a okolnostech vyhlášení stavu legislativní nouze Ústavní soudÚstavní soud učinil z veřejně dostupných zdrojů a médií níže uvedená zjištění:
■
Dne 18. 10. 2010 v souvislosti s výsledky 1. kola voleb do Senátu ze dnů 15. a 16. 10. 2010 předseda vlády P. Nečas poskytl médiím rozhovor, v němž na otázku výskytu komplikací pro vládní reformy při možném získání většiny ČSSD v Senátu po 2. kole voleb (konaných ve dnech 22. a 23. 10. 2010) mimo jiné konstatoval: „(...) ačkoliv by to na reformním úsilí vlády nic nezměnilo, znamenalo by to ohromnou destruktivní komplikaci, protože by to přineslo prodloužení celého legislativního procesu a konflikty“ (zdroj: Lidové noviny, 18. 10. 2010), „(...) sociální demokracie neumí být státotvornou opozicí, je naprosto negativní vlnou, která zkomplikuje a zkazí, co může. Oranžový Senát by byl obrovskou negativní silou, která by jen zvyšovala potenciál politických konfliktů. To by naprosto zbytečně polarizovalo tuto společnost.“ (zdroj: MF Dnes, 18. 10. 2010).
■
Bezprostředně po schválení usnesení vlády o podání návrhu na vyhlášení stavu legislativní nouze k projednání napadeného návrhu vládního zákona (i zbylých tří návrhů) předseda vlády P. Nečas tento krok v médiích komentoval následovně: „(...) Šlo to udělat pouze tou cestou, kterou jsme šli my. To znamená jejich stažení a jejich nové poslání i s žádostí o vyhlášení legislativní nouze. (...) Jednoznačně se ukazuje, že tyto normy vzhledem k obstrukcím, které dělá sociální demokracie, jsou neschvalitelné. Respektive s vysokým rizikem schvalitelnosti do konce letošního roku tak, aby byly účinné od 1. ledna příštího roku, na což je vázán návrh státního rozpočtu. Znamená to, že tady je výrazným způsobem na finančních trzích ohrožena pověst České republiky, je tady riziko zhoršení ratingu, je tady riziko zvýšení dluhové služby, je tady riziko zvýšení deficitu státního rozpočtu a dokonce v některých aspektech riziko daňových úniků. To všechno vytváří nebezpečí velkých hospodářských škod a za této situace je povinností vlády zabránit velkým hospodářským škodám a vyhlásit stav legislativní nouze.“ (zdroj: ČT 24 - Události, komentáře, 26. 10. 2010, obdobně také viz ČRo Rádio Česko - Rozhovor na aktuální téma, 27. 10. 2010). „Neměli jsme na výběr. (...) Vzhledem k absolutně obstrukčnímu a destruktivnímu chování sociální demokracie. (...) Nepřijetí zákonů, na nichž stojí rozpočet na příští rok, by České republice způsobilo hospodářské škody.“ (zdroj: „Škrty a zase škrty. Koaliční lavina smetla opozici“, Lidové noviny, 3. 11. 2010).
■
K důvodům vyhlášení stavu legislativní nouze se rovněž vyjádřil předseda poslaneckého klubu ODS P. Tluchoř: „(...) No, protože České republice hrozí zásadní hospodářské škody. Zásadní hospodářská újma, pokud by zákony, které Poslanecké sněmovně byly předloženy vládou, nebyly do 1. ledna přijaty. Nebylo by možné přijmout rozpočet v té podobě, jak byl předložen. A z toho by se odvíjela celá řada dalších kroků. My jsme se snažili, ještě v pondělí a v úterý jsme to jasně nabízeli, projednat ty zákony v rozumném standardním režimu. Nabízeli jsme zkrácení té lhůty na 15 dnů. Což by na jedné straně bohatě umožňovalo projednání ve výborech, na druhé straně by to umožňovalo přijetí těch zákonů nebo jejich účinnost k 1. lednu 2011. Tedy stále mluvím o té situaci, kdy sociální demokracie avizovala absolutní blokádu v Senátu, kdy sociální demokracie se rozhodla tyhle ty zákony blokovat. Čili ten důvod je jasný.“ (zdroj: ČRo 1 - Radiožurnál - Stalo se dnes, 29. 10. 2010).
■
Předsedkyně poslaneckého klubu VV K. Kočí k danému tématu konstatovala, že „(...) Stav legislativní nouze byl v minulosti v Poslanecké sněmovně využit již vícekrát, jeho účelem je umožnění rychlejšího projednávání návrhů zákonů. Já pochopitelně preferuji klasický legislativní proces, ale destruktivní chování opozice nedalo koalici jinou možnost. (...) My jsme nechtěli a já osobně považuju stav legislativní nouze za až to krajní řešení. Já jsem byla opravdu pro to, abychom to schvalovali klasickým způsobem. Nicméně opozice nám minulý týden neumožnila schválit tyto klíčové zákony ve zkráceném řízení tak, abychom to stihli, už jasně deklarovala, že v Senátu, ve které má většinu po těchto senátních volbách, že nám hnedka všechny ty zákony zavetuje a vrátí, to znamená, nebylo by možné to opravdu stihnout v té řádné době do konce tohoto roku. Proto tedy onen stav legislativní nouze.“. Zároveň vyjádřila přesvědčení, že návrhy zákonů mohly jít do Sněmovny dříve a pak by stav legislativní nouze nebylo nutné použít. „(...) Je to prostě faktem, že někteří ministři této vlády ať už z důvodu voleb, nebo z něčeho jiného, nechci říci, úplně zaspali, ale přece jenom to nepředali do Poslanecké sněmovny.“ (zdroj: ČT 24, 3. 11. 2010, anebo „Kočí: zahnali nás do kouta. Proto jsme sáhli po legislativní nouzi“, Parlamentní listy, 8. 11. 2010, dostupné na http://www.parlamentnilisty.cz/parlament/180705.aspx).
■
Ve stejném duchu se vyjádřila i místopředsedkyně Poslanecké sněmovny K. Klasnová: „(...) jakkoliv se mohu domnívat, že naši koaliční partneři možná s předložením nepopulárních škrtů čekali až na dobu po říjnových volbách, mrzela mě hysterie, kterou stav legislativní nouze vyvolal.“ (zdroj: „Listopad ve sněmovně očima její místopředsedkyně“, 9. 12. 2010, dostupné na http://katerinaklasnova.cz/komentare-23-listopad-ve-snemovne-ocima-jeji-mistopredsedkyne).
■
Ze stejného přesvědčení pak vycházel i otevřený dopis koaličních poslanců, v čele s předsedy poslaneckých klubů koaličních politických stran, jímž se obrátili na jednotlivé ministry vlády s apelem k urychlení příprav reformních zákonů. „(...) S ohledem na znalost sněmovních lhůt a procedur chceme ministry požádat, aby o nich bylo možné v klidu debatovat na klubech a aby vše od počátku roku 2012 mohlo platit (...) Nechceme, aby tak zásadní zákony byly schvalovány v časovém presu, například ve stavu legislativní nouze.“ (zdroj: HN.Ihned.cz, 8. 12. 2010).
IV.
Ústní jednání před Ústavním soudem
43.
Při ústním jednání před Ústavním soudemÚstavním soudem, které se konalo dne 8. 2. 2011, účastníci řízení ve svých vyjádřeních odkázali na svá stanoviska, jež byla obsahem jejich písemných podání doručených Ústavnímu souduÚstavnímu soudu. Senát Parlamentu České republiky, zastoupený místopředsedkyní A. Gajdůškovou, nadto zdůraznil okolnosti legislativní procedury přijímání napadeného zákona v Senátu a konstatoval, že pokud byl předmětný návrh zákona v Poslanecké sněmovně projednán ve zkráceném jednání v rámci vyhlášeného stavu legislativní nouze, z dikce ustanovení § 118 JŘS jednoznačně vyplývá povinnost Senátu projednat postoupený zákon v Poslaneckou sněmovnou nastaveném legislativním procesu, tj. ve zkráceném jednání. Jinými slovy, rozhodnutí Poslanecké sněmovny projednat předmětný návrh zákona v rámci legislativní nouze předurčilo i charakter legislativního procesu v Senátu a rovněž jeho samotný výsledek.
44.
Ústavní soudÚstavní soud si jako svědka předvolal předsedu vlády České republiky P. Nečase, aby se vyjádřil ke skutkovým okolnostem přijetí usnesení vlády, jímž vláda navrhla předsedkyni Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, aby vyhlásila stav legislativní nouze, a zároveň ji požádala o rozhodnutí, že mj. i vládní návrh napadeného zákona bude projednán ve zkráceném jednání v rámci vyhlášeného stavu legislativní nouze. K dotazu předsedy Ústavního souduÚstavního soudu P. Rychetského, co konkrétně vedlo vládu k přijetí takového rozhodnutí, P. Nečas odpověděl, že z chování opozice zde panovala reálná hrozba, že uvedený návrh napadeného zákona spolu s ostatními reformními zákony nebude přijat před 1. 1. 2011, čímž České republice vzniknou značné hospodářské škody a mělo by to za následek i změnu postoje ratingových agentur a tržních účastníků v hodnocení úvěrového rizika České republiky na domácím i zahraničním kapitálovém trhu. K dotazu místopředsedkyně Ústavního souduÚstavního soudu E. Wagnerové, zda by P. Nečas mohl vyslovit názor, do kdy by v případě dodržení řádného legislativního procesu v Parlamentu České republiky bylo reálné schválení napadeného návrhu zákona, P. Nečas uvedl, že pravděpodobně v průběhu ledna či února roku 2011. K dalšímu dotazu místopředsedkyně Ústavního souduÚstavního soudu, aby P. Nečas vyjádřil stanovisko, jakou částku (v absolutních číslech) navyšující schodek státního rozpočtu oproti původně plánovanému již považuje za značnou hospodářskou škodu, P. Nečas za pomoci analogie s výší hospodářských škod způsobených např. povodněmi uvedl částku okolo 45 miliard Kč. Následně se místopředsedkyně Ústavního souduÚstavního soudu dotázala, zda by P. Nečas byl s to konkrétně vyčíslit hospodářské škody, které by vznikly přijetím napadeného zákona za podmínek řádného legislativního procesu, který by dle jeho názoru skončil v průběhu ledna, příp. února 2011. K tomu P. Nečas uvedl, že by se měsíčně jednalo o hospodářské škody v rozsahu jednotek miliard Kč. Názor P. Nečase ohledně předpokládané hrozby změny postoje ratingových agentur v hodnocení úvěrového rizika České republiky na domácím i zahraničním kapitálovém trhu místopředsedkyně Ústavního souduÚstavního soudu konfrontovala se statistickými údaji zveřejněnými Českou národní bankoubankou i samotnými ratingovými agenturami, z nichž mimo jiné vyplývá, že kupříkladu ani výrazné navýšení schodku státního rozpočtu oproti plánovanému schodku u rozpočtu pro rok 2009 ve skutečnosti neznamenalo ono avizované snížení ratingu a změnu postoje ratingových agentur v hodnocení úvěrového rizika České republiky, a proto nad touto hrozbou vyjádřila pochybnosti. K dotazu soudce V. Güttlera a na něj navazujícímu dotazu místopředsedkyně Ústavního souduÚstavního soudu ke zvolenému postupu vlády, konkrétně proč byly reformní zákony přijaty až po přijetí návrhu státního rozpočtu, resp. proč nebyly změny v podobě škrtů předvídané napadeným návrhem zákona přijímány v podobě jednotlivých novel dotčených zákonů, P. Nečas uvedl, že přijímání reformních návrhů zákonů i hodnocení jejich dopadů představuje velmi složitý a komplexní proces, který musí být projednán jako celek, v jednom balíku, aby nedošlo k neočekávaným a nepředvídaným zásahům do jeho struktury. Obdobným způsobem reagoval P. Nečas i na dotaz soudce S. Balíka, zda vláda zvážila možnost a její dopady, kdy by k přijetí napadeného návrhu zákona došlo v rámci řádného legislativního procesu a zbylé reformní zákony by byly přijaty v režimu legislativní nouze. K dotazům zástupce navrhovatelů na některé konkrétní okolnosti a důvody postupu zvoleného vládou (nevyhlášení mimořádné schůze Poslanecké sněmovny dříve či znalost stanoviska opozice) P. Nečas reagoval obdobně jako ve svém písemném vyjádření ze dne 28. 1. 2010. K dalšímu dotazu zástupce navrhovatelů, zda vláda pro své rozhodnutí navrhnout předsedkyni Poslanecké sněmovny vyhlášení stavu legislativní nouze z důvodu hrozby značných hospodářských škod měla nějaké konkrétní analýzy či podklady, P. Nečas konstatoval, že celou řadu odborných názorů a stanovisek, pochopitelně v podobě předpovědí a pravděpodobných scénářů a odhadů. K dotazu soudkyně I. Janů, zda se domnívá, že zúčastnění poslanci mohli mít pochybnosti o tom, o čem v případě opětovně předloženého návrhu napadeného zákona jednají, a příp. na základě čeho jim tyto pochybnosti byly vyvráceny, P. Nečas konstatoval, že se domnívá, že každý poslanec musel mít povědomí o konkrétním obsahu projednávané materie, o čemž je několikrát ujišťovali i samotní předkladatelé návrhu.
45.
V průběhu ústního jednání zástupce navrhovatelů B. Sobotka přednesl návrh na doplnění dokazování v podobě výslechu svědka - předsedkyně Poslanecké sněmovny M. Němcové. Ústavní soudÚstavní soud za tímto účelem odročil jednání na 22. 2. 2011.
46.
V době před konáním odročeného ústního jednání bylo Ústavnímu souduÚstavnímu soudu dne 14. 2. 2011 doručeno vyjádření navrhovatelů k písemnému vyjádření předsedkyně Poslanecké sněmovny M. Němcové ze dne 4. 2. 2011, dále k písemnému vyjádření předsedy vlády P. Nečase ze dne 27. 1 2011 a k jeho výpovědi před Ústavním soudemÚstavním soudem ze dne 8. 2. 2011.
47.
Ve vztahu k písemnému vyjádření předsedkyně Poslanecké sněmovny navrhovatelé opětovně předestřeli argumentaci, kterou uplatnili již ve svém návrhu, a konfrontovali ji s konkrétními tvrzeními předsedkyně Poslanecké sněmovny, zejména, že poslanci měli dostatek času se s projednávanými návrhy seznámit, a to i s ohledem na skutečnost, že předmětné vládní návrhy zákonů byly předkládány již podruhé. Nadto nesouhlasili s tvrzením předsedkyně Poslanecké sněmovny, že k dané problematice se i přes nekonání obecné rozpravy mohli vyjádřit poslanci opozice s přednostním právem vystoupení, neboť okleštění rozpravy k návrhu zákona jen na řečníky s právem na přednostní udělení slova považují za diskriminační, což ostatně bylo kritizováno i v citovaném nálezu Ústavního souduÚstavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 24/07. V této souvislosti upozornili i na skutečnost, že oproti minulému volebnímu období mají opoziční poslanci výrazně omezeny možnosti prezentovat své postoje prostřednictvím osob s právem přednostního slova v důsledku snížení počtu funkcionářů Poslanecké sněmovny. V neposlední řadě navrhovatelé zdůraznili, že předsedkyně Poslanecké sněmovny vyhlásila stav legislativní nouze v rozporu s § 99 odst. 1 JŘPS, podle něhož předseda Sněmovny vyhlásí stav legislativní nouze na návrh vlády na určitou dobu, neboť v rozporu s návrhem vlády vyhlásila stav legislativní nouze na dobu od 1. 11. 2010 až do 15. 11. 2010 (nikoliv do 5. 11. 2010, jak navrhovala vláda).
48.
Rovněž písemné vyjádření předsedy vlády navrhovatelé konfrontovali s argumentací předestřenou již ve svém návrhu. Konkrétně nesouhlasili s tvrzením předsedy vlády ohledně obstrukčního jednání opozice, jímž se snaží ospravedlnit postup vlády a vládní většiny v Poslanecké sněmovně a za které přitom označuje použití námitky podle § 90 odst. 3 JŘPS, zabraňující schválení návrhu zákona již v prvním čtení, a námitky podle § 91 odst. 2 JŘPS, zabraňující zkrácení zákonné lhůty pro projednání návrhu zákona ve výborech o více než 30 dnů. Navrhovatelé jsou přesvědčeni, že uplatňování práv, jež JŘPS v těchto dvou ustanoveních přiznává sněmovní menšině, rozhodně nelze považovat za obstrukci, tedy za zneužívání jednacího řádu ke zdržování parlamentního jednání. Smyslem těchto ustanovení je garantovat sněmovní menšině minimální časový prostor pro řádné posouzení návrhů zákonů, přičemž u institutu schválení zákona již v prvním čtení (§ 90 odst. 2 až 6 JŘPS) je zjevné, že je určen jen pro schvalování jednoduchých a nekontroverzních návrhů zákonů. Navrhovatelé dle svého tvrzení podali námitku podle § 90 odst. 3 JŘPS proto, aby mohli vůči předloženým návrhům zákonů uplatnit pozměňovací návrhy, a realizovat tak úlohu opozice spočívající v nabízení alternativ. Institut schválení zákona již v prvním čtení podávání pozměňovacích návrhů neumožňuje. Navrhovatelé jsou přesvědčeni, že i jejich zájem na zkrácení šedesátidenní lhůty na projednání návrhů zákonů ve výborech nejvýše o 30 dnů byl legitimní s ohledem na závažnost politických rozhodnutí v návrzích obsažených, spočívajících zejména v omezení zákonného rozsahu hospodářských a sociálních práv garantovaných Listinou. „Jsme přesvědčeni, že náš zájem na řádném a důkladném projednání předložených návrhů zákonů byl snadno předvídatelný, a tudíž nemůže být legitimně používán předsedou vlády jako důvod pro vyhlášení stavu legislativní nouze.“ (s. 5)
49.
V závěru navrhovatelé polemizovali i s některými vyjádřeními předsedy vlády přednesenými při ústním jednání před Ústavním soudemÚstavním soudem. K tvrzení, že nebýt postupu opozice, která vetovala jak postup podle § 90 JŘPS, tak zkrácení lhůt pro jednání výboru na 15 dní, „proběhlo by plnohodnotně druhé čtení a i z hlediska lhůt by projednával tento návrh Senát již v novém složení“, navrhovatelé podotkli, že pokud u původního návrhu zákona počítal předseda vlády s tím, že jej po schválení v Poslanecké sněmovně projedná Senát v novém složení, jeví se nelogickým, že po jeho zpětvzetí a znovupředložení tento návrh zákona projednal Senát ještě ve starém složení, ač byl předložen Sněmovně o tři týdny později než původní vládní návrh zákona. Navrhovatelé rovněž podrobili kritice odpověď předsedy vlády ohledně dopadů předmětného vládního návrhu zákona na státní rozpočet a důsledků jeho nepřijetí, přičemž konstatovali, že již důvodová zpráva k návrhu napadeného zákona vyčíslovala jeho dopady do státního rozpočtu pro rok 2011 odlišně, a to tak, že na straně výdajů dojde k poklesu o 11,283 mld. Kč a na straně příjmů k nárůstu o 12,22 mld. Kč. Do roční bilance státního rozpočtu na rok 2011 tak má tato novela celkový dopad ve výši cca 23,5 mld. Kč. Promítá-li se tedy dle navrhovatelů celkový dopad napadeného zákona do roční bilance státního rozpočtu částkou cca 23,5 mld. Kč, pak v situaci, kdy by tento zákon nabyl účinnosti později než k 1. lednu 2011, představovalo by to pro státní rozpočet dopad do jeho bilance ve výši cca 1,96 mld. Kč měsíčně. Pokud by tedy napadený zákon nabyl účinnosti např. až k 1. únoru 2011, což by při jeho řádném projednání bez vyhlášení stavu legislativní nouze bylo zcela reálné, promítlo by se to do bilance státního rozpočtu částkou 1,96 mld. Kč, při účinnosti zákona k 1. březnu 2011 částkou cca 3,92 mld. Kč atd. Ani takový časový odklad by tedy rozhodně nebyl způsobilý zvýšit deficit veřejných financí „v řádech několika desítek miliard“, jak uváděl předseda vlády. Předsedou vlády uváděné údaje, které dopady všech předmětných zákonů do státního rozpočtu o více než třetinu navyšují, nelze dle navrhovatelů považovat za podložené. Navrhovatelé rovněž upozornili na skutečnost, že dle tvrzení předsedy vlády vláda při předložení žádosti o projednání napadeného návrhu zákona ve stavu legislativní nouze nedisponovala ke zjištění stavu hrozby značných hospodářských škod jakoukoliv analýzou či jiným podkladem zpracovaným k tomu kompetentními orgány. Takovou analýzu si nenechala zpracovat ani v době přípravy napadeného návrhu zákona, přitom vláda v takové situaci měla, resp. mohla dle názoru navrhovatelů vyžadovat zpracování takových podkladů, zejména Ministerstvem financí a Českou národní bankoubankou. V neposlední řadě se navrhovatelé neztotožnili ani s opakovanými odkazy předsedy vlády na hodnocení ratingových agentur, neboť dle navrhovatelů stanoviska ratingových agentur nemají žádný vztah k přijetí či nepřijetí, resp. ke způsobu projednání a tím i k době účinnosti napadeného návrhu zákona, tím méně pak ke konkrétním rozpočtovým dopadům jím zaváděných opatření z hlediska zamezení vzniku možných značných hospodářských škod.
50.
Dále dne 17. 2. 2011 poskytla Ústavnímu souduÚstavnímu soudu předsedkyně Poslanecké sněmovny přehled stavů legislativní nouze vyhlášených v Poslanecké sněmovně od roku 1995 do současnosti. Z tohoto přehledu, jak uvádí, má Ústavní soudÚstavní soud získat přehled o tom, v kolika a v jakých případech byl v minulosti stav legislativní nouze vyhlašován a ve kterých případech byly zákony projednávané v tomto režimu zařazovány na pořad právě probíhající schůze Poslanecké sněmovny. Z přehledu se podává, že ve zmíněném období byl stav legislativní nouze vyhlašován 23krát.
51.
Dne 22. 2. 2011 ústní jednání před Ústavním soudemÚstavním soudem pokračovalo výslechem svědka - předsedkyně Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky M. Němcové, jež byla k návrhu navrhovatelů Ústavním soudemÚstavním soudem předvolána, aby se především vyjádřila ke skutkovým okolnostem přijetí svých rozhodnutí ze dne 29. 10. 2010, jimiž vyhověla návrhům vlády a vyhlásila stav legislativní nouze a zároveň rozhodla o projednání mj. i vládního návrhu napadeného zákona ve zkráceném jednání v rámci vyhlášeného stavu legislativní nouze.
52.
Předsedkyně Poslanecké sněmovny se nejprve k dotazům místopředsedy Ústavního souduÚstavního soudu P. Holländera vyjadřovala k argumentům a důvodům, jež ji konkrétně vedly k přijetí jejích rozhodnutí, přičemž zdůraznila, že na základě doslovného znění § 99 odst. 1 JŘPS a z dosavadní praxe Poslanecké sněmovny je patrné, že není oprávněna posuzovat a hodnotit důvody, které vedly vládu k podání návrhu na vyhlášení stavu legislativní nouze. Tento její názor byl následně místopředsedou Ústavního souduÚstavního soudu konfrontován se skutečností, že ve svém rozhodnutí č. 7 ze dne 29. října 2010 vyhlásila stav legislativní nouze na dobu delší, než navrhovala vláda, což předsedkyně Poslanecké sněmovny opět odůvodnila dosavadní praxí z minulosti a rovněž poskytnutím dostatku času na řádné projednání všech vládních návrhů zákonů v legislativní nouzi, přičemž své stanovisko konzultovala s právním odborem Poslanecké sněmovny a s legislativním odborem.
53.
K dotazu místopředsedkyně Ústavního souduÚstavního soudu E. Wagnerové, zda a jak předsedkyně Poslanecké sněmovny zdůvodňovala přijetí svého rozhodnutí o projednání mj. i vládního návrhu napadeného zákona ve zkráceném jednání v rámci vyhlášeného stavu legislativní nouze, přijatého dle § 99 odst. 2 JŘPS, který jí určitou míru uvážení poskytuje, předsedkyně Poslanecké sněmovny uvedla, že vycházela z dosavadního průběhu projednávání tohoto zákona v Poslanecké sněmovně a z vyjádření předsedy vlády o možných hospodářských škodách, které mohou v důsledku jeho včasného nepřijetí nastat, přičemž vyjádřila přesvědčení, že v důsledku již opětovného předložení napadeného návrhu zákona byli všichni poslanci s projednávaným obsahem dostatečně seznámeni. Její stanovisko bylo posléze místopředsedkyní Ústavního souduÚstavního soudu konfrontováno se skutečností, a to jednak s konkrétními, výše v nálezu popsanými okolnostmi přijímání napadeného návrhu zákona, jednak s vyjádřeními poslance ODS M. Bendy či TOP 09 F. Laudáta, uvedenými v médiích, kterými reagovali na skutečnost, že přijetím novely zákona o daních z příjmů byly poslancům zdaněny funkční požitky, a tedy snížen příjem, což jim při projednávání nebylo nijak sděleno ani to nebylo zřejmé. Proto se místopředsedkyně Ústavního souduÚstavního soudu opětovně dotázala, zda předsedkyně Poslanecké sněmovny trvá na svém stanovisku o dostatečném povědomí a znalosti všech poslanců obsahu nyní posuzovaného, nepochybně komplikovanějšího návrhu zákona a jeho možných dopadech, přičemž předsedkyně Poslanecké sněmovny zdůraznila, že se jedná jen o subjektivní vyjádření jednotlivých poslanců. Následně místopředsedkyně Ústavního souduÚstavního soudu odkazem na čl. 68 odst. 1 Ústavy České republiky, zakotvující odpovědnost vlády Poslanecké sněmovně, zpochybnila předsedkyní Poslanecké sněmovny prezentovaný postoj o její vázanosti návrhy předloženými jí vládou, který spíše napovídá o opačném postoji, tj. že parlamentní většina je odpovědná vládě.
54.
K dotazu předsedy Ústavního souduÚstavního soudu P. Rychetského, zda v dosavadní praxi Poslanecké sněmovny při vyhlašování stavu legislativní nouze došlo k obdobné situaci, tj. zpětvzetí vládního návrhu zákona v průběhu jeho řádného projednávání a jeho znovupředložení ve stavu legislativní nouze, jako v nyní posuzovaném případě, předsedkyně Poslanecké sněmovny uvedla, že si na takový případ nevzpomíná.
55.
Soudce Ústavního souduÚstavního soudu V. Güttler své dotazy směřoval k 8. mimořádné schůzi, kterou předsedkyně Poslanecké sněmovny svolala, a k okolnostem jejího svolání a průběhu, na něž předsedkyně Poslanecké sněmovny reagovala vyjádřením, že co se týče samotné formy jejího svolání, vše proběhlo řádným způsobem, a co se týče jejího pořadu a projednávané materie, pro všechny poslance dostatečně předvídatelným způsobem.
56.
Soudce Ústavního souduÚstavního soudu J. Musil se předsedkyně Poslanecké sněmovny dotazoval zejména na její subjektivní motivy a důvody, jimiž si jako poslankyně odůvodnila svůj souhlas s navrženým postupem vlády, přičemž předsedkyně Poslanecké sněmovny odkázala na argumentaci vlády, předkladatelů předmětného návrhu zákona i na vyjádření předsedy vlády z ústního jednání před Ústavním soudemÚstavním soudem ze dne 8. 2. 2011, které pro ni byly určující. K dotazu, zda si jako předsedkyně Poslanecké sněmovny pro své rozhodnutí o vyhlášení stavu legislativní nouze opatřila nějaké odborné podklady a stanoviska (např. ČNB), uvedla, že nikoliv, neboť posuzování a hodnocení důvodů, jež vládu vedly k podání návrhu na vyhlášení stavu legislativní nouze náleží Poslanecké sněmovně jako celku.
57.
K dotazu soudce Ústavního souduÚstavního soudu S. Balíka, zda má Poslanecká sněmovna či jednotliví poslanci nějaké procesní prostředky, kterými se lze bránit proti jejímu rozhodnutí o zamítnutí vyhlášení stavu legislativní nouze či pro případ její nečinnosti, předsedkyně Poslanecké sněmovny uvedla, že taková situace nastat nemůže, neboť dle JŘPS musí konat a tento návrh schválit. Následně se S. Balík dotázal, zda před projednáním napadeného zákona byl její návrh na vyhlášení stavu legislativní nouze odůvodněn stanoviskem vlády, např. že pokud proběhne řádná legislativní procedura a zákon by byl přijat až na konci února, tak vznikne nikoliv škoda přibližně 24 miliard Kč za rok, ale škoda „jen 1,96 miliard“. Předsedkyně Poslanecké sněmovny uvedla, že nikoliv.
58.
Následně předsedkyně Poslanecké sněmovny čelila celé řadě dotazů ze strany zástupce navrhovatelů, B. Sobotky, směřujících k důvodům jejího rozhodnutí o svolání mimořádné schůze, určení nepřekročitelné lhůty výboru k předložení stanoviska i ke konkrétním procedurálním rozhodnutím v rámci projednávání napadeného návrhu zákona. Na tyto dotazy předsedkyně Poslanecké sněmovny konstantně reagovala vyjádřeními, že se jednalo o standardní, v minulosti hojně užívaný postup, který je v souladu s jednacím řádem. Následně byla předsedkyně Poslanecké sněmovny B. Sobotkou dotazována k okolnostem, které měly za následek, že před svoláním mimořádné schůze došlo ke změně předsedajícího, kdy místopředseda L. Zaorálek, jenž předtím, tentýž den předsedal řádné 7. schůzi Poslanecké sněmovny, byl před zahájením 8. mimořádné schůze nahrazen právě jí, na což předsedkyně Poslanecké sněmovny reagovala, že je to věcí „interní“ dohody a jedná se o běžný postup, který byl v posuzovaném případě nadto nutný z toho důvodu, že původní předsedající místopředseda L. Zaorálek by z důvodu věnování se stranickým záležitostem nedodržel stanovený čas, kdy mělo být po pauze v jednání Poslanecké sněmovny pokračováno, a nechtěla tak čelit kritice poslanců.
59.
Následně se soudce Ústavního souduÚstavního soudu V. Kůrka dotazoval zástupce navrhovatelů, zda při projednávání návrhu zákona, který byl posléze přijat a publikován pod č. 120/2010 Sb. a týkal se zdanění zaměstnaneckých benefitů - stravenek (zákon č. 120/2010 Sb., kterým se mění zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů), jenž byl projednáván v Poslanecké sněmovně od 26. února 2010 do 2. března 2010 ve stavu legislativní nouze a jehož zpravodajem byl právě B. Sobotka, i on sám tehdy hlasoval či jinak oponoval proti takovému postupu, a pokud nikoliv, z jakých důvodů. Dotazovaný měl uvést konkrétní důvod, který je předvídaný § 99 odst. 1 JŘPS, a v čem spatřoval jeho naplnění. Zástupce navrhovatelů uvedl, že neoponoval, neboť se jednalo o jinou situaci než v nyní posuzovaném případě. V tehdejší situaci probíhalo již delší dobu jednání mezi vládou a zástupci odborů a byla zde možnost stávky v dopravě, která by podle názorů zástupců vlády mohla vést k vážným hospodářským škodám, a dále se jednalo o řešení mimořádného sociálního konfliktu mezi zástupci odborů a vládou, kdy vláda na základě tohoto jednání přišla do Poslanecké sněmovny s návrhem zmíněného postupu. Existence oněch značných hospodářských škod vládou doložena konkrétně nebyla a hlasování dotazovaného se opíralo pouze o stanovisko vlády. Tento názor byl ze strany soudce V. Kůrky konfrontován s nyní projednávaným případem a navrhovateli vznesenými námitkami, tj. že vláda důvody vyhlášení stavu legislativní nouze a existenci hospodářských škod nedoložila kvalifikovaným způsobem. Na to zástupce navrhovatelů opětovně reagoval tak, že šlo o odlišné situace a jako předkladatel nyní projednávaného návrhu je vnímá odlišně, neboť v prvním případě se řešil mimořádný sociální konflikt, zatímco v posuzovaném případě se připravoval státní rozpočet na rok 2011 tak, jako se připravuje každý rok, a tak byly jasně kvantifikovatelné dopady jakéhokoliv rozhodnutí Poslanecké sněmovny. V prvém případě se škody nedaly přesně kvantifikovat, neboť nebylo možné v okamžiku, kdy stávka teprve hrozila, přesně kvantifikovat její ekonomické dopady. K dotazu soudce V. Kůrky, zda by i s odstupem doby dospěl k témuž závěru - tj. že tehdejší stav legislativní nouze byl vyhlášen v souladu s právem, i kdyby na něj uplatnil ta hlediska, která jsou obsažena v nyní posuzovaném návrhu, zástupce navrhovatelů uvedl, že ano, neboť v tehdejší situaci nedošlo k takové kumulaci návrhem kritizovaných kroků ze strany vládní většiny jako v tomto případě.
60.
Následně účastníci řízení ve svých závěrečných vyjádřeních zopakovali a shrnuli svá stanoviska, jež byla obsahem jejich písemných podání doručených Ústavnímu souduÚstavnímu soudu.
V.
Referenční hlediska pro posouzení návrhu
V. A) Prameny parlamentního práva a demokratické principy legislativního procesu
61.
V čl. 1 odst. 1 Ústavy České republiky, který Českou republiku charakterizuje jako demokratický právní stát založený na úctě k právům a svobodám člověka a občana, je obsažen normativní princip demokratického právního státu. Úcta k právům a svobodám jedince je proto také jedním z principů konceptu právního státu, který přijala Ústava České republiky, resp. je účelem fungování státu a státní moci. Respekt ke stejnému účelu se odráží i v čl. 2 odst. 3 Ústavy České republiky, podle něhož lze státní moc uplatňovat jen v případech, v mezích a způsoby, které stanoví zákon. Z uvedeného plyne, že ani Parlament, resp. jeho obě komory nemohou při přijímání zákonů postupovat libovolně, nýbrž jsou vázány právem (ústavním pořádkem a v jeho světle přijímaným a vykládaným parlamentním právem - viz níže).
62.
Ústavní soudÚstavní soud se v minulosti ve své judikatuře zabýval celou řadou ústavních aspektů, které musí zákonodárce, případně další ústavní orgány, dodržet v různých fázích legislativního procesu [viz např. nález sp. zn. Pl. ÚS 21/01 ze dne 12. 2. 2002 (N 14/25 SbNU 97; 95/2002 Sb.), nález sp. zn. Pl. ÚS 5/02 ze dne 2. 10. 2002 (N 117/28 SbNU 25; 476/2002 Sb.), nález sp. zn. Pl. ÚS 12/02 ze dne 19. 2. 2003 (N 20/29 SbNU 167; 83/2003 Sb.), nález sp. zn. Pl. ÚS 77/06 ze dne 15. 2. 2007 (N 30/44 SbNU 349; 37/2007 Sb.), nález sp. zn. Pl. ÚS 24/07 ze dne 31. 1. 2008 (N 26/48 SbNU 303; 88/2008 Sb.)]. V citovaném nálezu sp. zn. Pl. ÚS 5/02 Ústavní soud opakovaně vyložil zásady, pro které - mimo jiné též jako požadavek plynoucí z konceptu právního státu - je respekt k procesním (procedurálním) pravidlům nezbytný: „jen v procesně bezchybném procesu (ústavně souladném řízení) lze dospět k zákonnému a ústavně souladnému výsledku (rozhodnutí), a proto procesní čistotě rozhodovacího procesu (řízení) je nezbytné věnovat zvýšenou pozornost a poskytnout jí důraznou ochranu. Jestliže takto připomenuté zásady vztahují se k ústavnosti řízení před orgány veřejné moci a k jejich v něm vydaným rozhodnutím (ke stanovenému postupu ve smyslu čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod), není nijakého rozumného důvodu se od těchto zásad odchýlit ve věcech kontroly zákonodárného procesu a v něm přijatých aktů (právních norem), neboť, byť se rozhodovací proces v zákonodárné činnosti do jisté míry liší od rozhodovacích procesů v řízeních před jinými orgány veřejné moci - a v tomto smyslu jej lze chápat jako rozhodovací proces sui generis - vůdčí zásady rozhodování, v němž se dospěje ke konečnému výsledku, jsou v obou případech identické; nadto nelze ztrácet ze zřetele, že důsledky plynoucí ze zákonodárných aktů jsou pro svůj celospolečenský dopad zajisté významnější, než je tomu v případech jednotlivých (vadných) rozhodnutí jiných orgánů veřejné moci. Vystupuje tedy - v zákonodárném procesu - do popředí požadavek stálosti, přesvědčivosti a nezbytnosti právních aktů, na nichž právní stát, a souvztažně také život občanů v něm, spočívá; takovýchto aktů a také dosažení potřebné autority zákonodárných sborů nelze však dosíci jinak než respektem k pravidlům (zásadám legislativní činnosti), která si ostatně Poslanecká sněmovna jako významný nositel zákonodárné moci pro tuto svou činnost zákonem sama stanovila.“.
63.
Zmíněná pravidla legislativního procesu jsou obsažena v různých pramenech (parlamentního) práva, mezi které náleží především Ústava České republiky; dále s ní konformně vykládané jednací řády obou komor Parlamentu (JŘPS a JŘS); podrobnější pravidla jednání přijatá usnesením jednotlivých komor Parlamentu na základě § 1 odst. 2 jejich jednacích řádů (tzv. autonomní usnesení); a rovněž ustálená praxe parlamentní komory a jejích orgánů, „kterou lze díky dlouhodobému opakování považovat za nepsanou část legislativní procedury, lze-li ji shledat za souladnou s vyššími hodnotami tvorby práva, demokratického politického systému apod.“ (viz bod 38 citovaného nálezu sp. zn. Pl. ÚS 77/06) - tzv. nepsaná pravidla, která jsou způsobilá řešit otázky výslovně neupravené jednacími řády a která „optimalizují sebeorganizaci parlamentu.“ [Schneider, H. P. - Zeh, W. (eds.): Parlamentsrecht und Parlamentspraxis in der Bundesrepublik Deutschland, Berlin 1989, s. 385, citováno dle Wintr, J. Česká parlamentní kultura, Praha 2010, s. 43.].
64.
Poslední tři zmíněné prameny parlamentního práva jsou projevem autonomie Parlamentu, resp. jeho komor, spočívající v samoregulaci parlamentních procedur, která je do jisté míry nezbytná, neboť Ústava České republiky pochopitelně upravuje pravidla legislativního procesu (působnost a role obou komor Parlamentu, jejich základní organizační strukturu, kvorum a potřebné většiny pro jednotlivé druhy usnesení, poslaneckou imunitu, základní pravidla pro průběh zasedání obou komor apod.) toliko obecně a sama předpokládá přijetí podrobnějších pravidel legislativního procesu ve formě zákonů o jednacích řádech jednotlivých komor Parlamentu. Německý Spolkový ústavní soudústavní soud v jednom ze svých rozhodnutí (rozsudek ze dne 21. 7. 2000, 2 BvH 3/91, dostupný v elektronické podobě na http://www.bverfg.de/entscheidungen/hs20000721_2bvh000391.html) uvedl, že za předmět samoregulace parlamentní komory považuje i úpravu zákonodárného procesu, není-li obsažena v Ústavě samotné, jakož i funkci, složení a způsob práce výborů, dále uskutečňování práv výkonu zákonodárné iniciativy, informací a kontroly, rovněž i vytvoření a úpravu práv politických frakcí a výkon parlamentního práva svobodného projevu a parlamentní rozpravy. Zároveň soud zdůraznil, že tento katalog obsahující předměty samoregulace a instrumenty parlamentní autonomie není konečný. To proto, že onen katalog musí být znovu a znovu konkretizován s ohledem na měnící se politické poměry tak, aby umožnil přizpůsobení se změněným pracovním podmínkám. Tak může získat parlamentní autonomie oproti dřívějším ústavním epochám novou aktuálnost skrze tu okolnost, že již proti sobě nestojí parlament a vláda, jak předpokládá klasická teorie, nýbrž hranice probíhá napříč parlamentním plénem, přičemž vláda a ji podporující parlamentní většina tvoří oproti opozici politickou jednotu. Parlament také musí reagovat na vzrůstající komplexitu regulačních potřeb. Proto musí moderní parlament rozvíjet strategie práci rozdělujícího spolupůsobení a koordinace politické tvorby vůle, nechce-li přijít o svou akceschopnost. Tato samoregulační pravomoc parlamentu vztahující se k jeho vlastním záležitostem nesmí být ovšem bezbřehá a podléhá ústavním omezením, z nichž plynou nároky na podobu a interpretaci především jednacích řádů parlamentních komor [srov. odlišné stanovisko soudkyně E. Wagnerové k nálezu Ústavního souduÚstavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 24/07 ze dne 31. 1. 2008 (N 26/48 SbNU 303; 88/2008 Sb.)].
65.
Zásadní ústavněprávní východiska parlamentních a legislativních procedur Ústavní soudÚstavní soud zformuloval zejména v navrhovateli hojně citovaném nálezu sp. zn. Pl. ÚS 77/06, kde Ústavní soudÚstavní soud opětovně zdůraznil nutnost dodržování pravidel legislativního procesu, neboť elementárním požadavkem i jen formálně chápaného právního státu je vyloučení libovůle z rozhodování orgánů veřejné moci, kdy nedodržení pravidel může vést nejen ke zpochybnění legitimity přijatého rozhodnutí (zákona), nýbrž i jeho legality, což v daném případě skutečně vedlo ke zrušení napadených ustanovení zákona, a to pro rozpor procedury jejich přijetí s ústavními zásadami demokratického právního státu. „Dodržování procedurálních pravidel obsažených v uvedených pramenech práva je třeba vyžadovat proto, že ač adresátem těchto norem nejsou soukromé osoby, jejich nedodržení se v konečném důsledku může významně dotknout jejich základních práv.“ (viz bod 38).
66.
Ústavní soudÚstavní soud tak nejen důrazně apeloval na Parlament České republiky ve smyslu nutnosti dodržování principů tvorby souladného, přehledného a předvídatelného práva jako jednoho z atributů materiálně chápaného právního státu, nýbrž ústavně odůvodnil nutnost respektování demokratických principů v legislativním procesu (s oporou v čl. 1 odst. 1 Ústavy České republiky), které je třeba zohledňovat jak při úpravě, tak i při samotném výkonu procedury přijímání zákonů. Jinými slovy - z těchto principů plynou jisté nároky na podobu a interpretaci především jednacích řádů parlamentních komor. Tyto principy je třeba nalézat ve spojení principu dělby moci s principy a funkcemi moci zákonodárné, a to zejména v ústavně zakotveném principu reprezentativní demokracie, založené na svobodném výkonu mandátu členů Parlamentu, na rovnosti členů Parlamentu jako reprezentantů lidu, ve svobodě projevu a ve svobodné parlamentní rozpravě (čl. 15, čl. 23 odst. 3 a čl. 26 Ústavy České republiky).
67.
Ústavní soudÚstavní soud v citovaném nálezu sp. zn. Pl. ÚS 77/06 označil za základní princip parlamentního rozhodování i princip pluralismu, který dovodil z principu svobodné soutěže politických sil (čl. 22 Listiny) a který jako charakteristika a znak každé svobodné společnosti tvoří jednu z podstatných náležitostí demokratického právního státu ve smyslu čl. 9 odst. 2 Ústavy České republiky. »Adresáti právních norem mají nepochybně právo legitimně očekávat, že případná omezení jejich základních práv provedená zákonem jsou výsledkem diskursu vedeného napříč politickým spektrem, a to diskursu, v němž všichni zúčastnění dostali příležitost se s projednávanou materií podrobně seznámit a informovaně se k ní vyjádřit. Náležitým je tak takový proces, který umožňuje otevřenou diskusi mezi zastánci konkurenčních názorů, včetně názorů menšinových. Proto vystupují do popředí procedury zajišťující jednak slyšení stranám, jednak formální kvalitu zákonodárného díla. Zákonodárná procedura se v této optice stává „skutečným zdrojem legitimity zákona.“« (viz bod 38).
68.
Skrze bohaté odkazy na českou i zahraniční literaturu zabývající se problematikou parlamentního rozhodování i z hlediska jeho srovnání s rozhodováním soudním Ústavní soudÚstavní soud v posledně citovaném nálezu zdůvodnil požadavek konceptu výkonu zákonodárství formou racionálního právního diskursu. „Parlamentní rozhodování se týká případů obecných; v jeho prospěch vyznívá výhrada zásadních rozhodnutí přijímaných v parlamentní proceduře, která zajišťuje zvažování předmětu, o němž je rozhodováno, za účasti politických stran, které představují organizované zájmy občanské veřejnosti. Zákon jako výsledek parlamentní deliberace je kompromisem mezi zájmy, do něhož se projektuje společenský konsenzus, který je třeba považovat za kritérium akceptace zákona. Každá z institucí tvořících či aplikujících právo je definována formálními znaky, mj. procedurami, jež slouží naplňování účelu dané instituce. Procedury se dotýkají i forem jednání parlamentu, jakož i dělby práce mezi jeho orgány, a mají garantovat demokracii, legitimizaci autority, racionalitu zákonodárství, procedurální spravedlnost (slyšení stran, debatu) apod. (Kysela, J. Zákonodárný proces v České republice jako forma racionálního právního diskursu?, Právník, 2005, č. 6). Parlamentní procedury jsou ostatně též významným prvkem dotváření podoby dělby moci a podmínek politické soutěže ve státě (Kabele, J. Z kapitalismu do socialismu a zpět. Teoretické vyšetřování přerodů Československa a České republiky. Praha: Karolinum, 2005, s. 205). (...) Konečně pro C. Schmitta je parlamentarismus jako forma vlády otevřenou argumentativní diskusí, v níž jsou konfrontovány rozdíly a názory - politická moc je tím nucena k diskusi, která umožňuje veřejnou kontrolu (Schmitt, C. The Crisis of parliamentary Democracy, London, 1994, cit. dle Kysela, J. Zákonodárný proces v České republice jako forma racionálního právního diskursu? Právník, 2005, č. 6).“ (viz body 41 a 43).
69.
Podobně jako v soudním rozhodování i v parlamentním rozhodování vyžaduje idea „spravedlivého rozhodnutí“, která je imanentní právnímu státu, dodržení přirozenoprávní zásady slyšet všechny strany. Transparentní slyšení stran reprezentujících veřejnost přispívá k její identifikaci s produktem rozhodovacího procesu, v tomto případě se zákonem. Za určující charakteristiku parlamentního rozhodování je tak rovněž třeba považovat princip veřejnosti zásadně uplatňovaný při projednávání zákonů, který směřuje jak dovnitř, tak i vně parlamentní komory. Působení směrem dovnitř slouží ke svobodné tvorbě názorů členů parlamentní komory, působení směrem ven slouží k informování veřejnosti.
70.
V neposlední řadě je třeba mezi demokratické principy legislativního procesu zahrnout i princip většinového rozhodování a od něj neoddělitelný princip ochrany menšin (čl. 6 Ústavy České republiky), jež jsou na parlamentní půdě představovány parlamentní opozicí. Mezi její základní funkce patří zejména artikulace menšinových názorů, předkládání alternativních návrhů k většinovým stanoviskům a rozhodnutím a kontrola vládnoucí většiny, to vše před zraky veřejnosti, tedy občanské společnosti, která si i tímto způsobem tvoří a upřesňuje svůj názor. Tyto charakteristiky se upínají k základním znakům demokratického právního státu (viz níže).
71.
Uvedený výčet demokratických principů legislativního procesu a s nimi související nároky na férovost používání pravidel upravujících proces tvorby politické vůle lze podřadit pod podstatné náležitosti demokratického právního státu, resp. samotnou jeho esenci a ve svém souhrnu vykreslují obraz „parlamentarismu nazíraného materiálně, tj. chápaného jako institucionalizovaná výměna názorů mezi reprezentanty názorově si konkurujících uskupení přítomných ve společnosti s cílem nalézt kompromis, který by uspokojil většinu původně názorově fragmentarizované společnosti.“ (srov. citované odlišné stanovisko soudce zpravodaje k nálezu sp. zn. Pl. ÚS 24/07).
V. B) Role parlamentní opozice v legislativním procesu
72.
Ačkoliv zmíněný princip většinového rozhodování (čl. 6 Ústavy České republiky) patří mezi základní definiční znaky demokracie a demokratického rozhodování a většina vlád parlamentních demokracií je odkázána právě na podporu (důvěru) parlamentní většiny, složené ze zástupců jedné či více politických stran zastoupených v Parlamentu, není Parlament orgánem této většiny, nýbrž je založen na svobodném výkonu mandátu všech svých členů, na jejich rovnosti, neboť všichni jsou reprezentanty lidu, dále na svobodě projevu všech a na svobodě parlamentní rozpravy (čl. 15, čl. 23 odst. 3, čl. 26 a čl. 27 odst. 2 Ústavy České republiky), a to bez ohledu na to, k jaké politické frakci či k názorovému proudu jednotliví členové Parlamentu náleží. Zástupcům parlamentní opozice, která bývá složena ze zástupců politických stran zastoupených v Parlamentu, na výkonu vládní moci se však přímo nepodílejících a co do počtu zpravidla se ocitajících v početní menšině, musí být s ohledem na ústavně garantovaný princip ochrany menšin (viz shora) umožněn v rámci legislativních procedur nerušený výkon jejich ústavně garantovaných práv a nesmí jim být libovolně znemožňováno plnit výše zmíněné, pro demokracii nezastupitelné funkce parlamentní opozice [srov. rezoluci Parlamentního shromáždění Rady Evropy (PACE) č. 1601 (2008) on „Procedural guidelines on the rights and responsibilities of the opposition in a democratic parlament“ ze dne 23. 1. 2008]. „Přítomnost opozice (a médií) nutí i koherentní vládní většinu vysvětlovat a zdůvodňovat svá rozhodnutí - garantována je tak zásada kontradiktornosti, vycházející ze svobodné výměny názorů a stanovisek za účelem hledání širší shody a případně i odstraňování nedostatků navrhovaného zákona. Tato zásada je vlastně ideologickým základem činnosti parlamentu jako místa výměny názorů, přesvědčování oponentů o pravdě a spravedlnosti a rovněž jako místa vyjednávání. Parlamentarismus je v tomto smyslu pokusem o vládu diskusí.“ (citováno dle Kysela, J.: Zákonodárství bez parlamentů, Praha 2006, s. 23).
73.
Mezi nejzákladnější práva parlamentní opozice anebo jejích jednotlivých členů, která by měla být v demokratickém právním státě ústavně garantovaná, lze zařadit zejména práva zaručující parlamentní menšině účast na parlamentních procedurách; práva umožňující parlamentní opozici výkon dozoru a kontrolu vládnoucí většiny i vlády samotné. Dále se jedná o práva umožňující parlamentní opozici blokovat či oddalovat rozhodnutí přijímaná většinou, jakož i o práva umožňující opozici domáhat se ústavního přezkumu většinou přijatých rozhodnutí (zákonů), a konečně jde v neposlední řadě i o práva chránící parlamentní opozici i její jednotlivé členy před pronásledováním a zvůlí ze strany většiny. Míra (hloubka) a úroveň úpravy zmíněných práv parlamentní opozice v daném systému, jakož i šíře prostoru, v němž je parlamentní opozici umožněno plnit její nezastupitelné funkce, jsou nejen známkou úrovně politické a parlamentní kultury dané společnosti, nýbrž vyjadřují i stupeň demokratičnosti daného politického systému. Jednou z nezbytných podmínek dostatečné právní úpravy zmíněných práv a oprávnění parlamentní opozice či menšin by měl být v každém případě požadavek, aby tato práva byla upravena tak, že vládnoucí většině znemožní rušit je či je zásadním způsobem měnit pouze na základě vlastního uvážení, anebo jí alespoň zabrání v tom, aby tak činila bez dostatečného časového odstupu od nástupu k moci. [srov. zprávu Benátské komise CDL-AD(2010)025 „Report on the role of the opposition in a democratic parliament“ ze dne 15. 11. 2010].
74.
Na evropské a mezinárodní úrovni (evropská Úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod, Mezinárodní pakt o občanských a politických právech) jsou práva parlamentní opozice chráněna skrze ochranu základních a politických práv příslušníků parlamentních menšin. Jde např. o jejich právo na svobodné a férové volby, na svobodu projevu, na svobodu sdružovací či shromažďovací aj. Obdobně tomu tak je i v České republice. Ústava České republiky sice výslovně nezmiňuje institut parlamentní opozice a z jednacích řádů se o parlamentní opozici (pod termínem „nevládní politické strany“) zmiňuje pouze JŘPS, a to v ustanovení § 78 odst. 4. Přesto lze s oporou v ústavně normativním demokratickém principu, uplatňujícím se i v požadavku na demokratičnost vnitřních parlamentních procesů a procedur, učinit závěr, že výše zmíněná práva parlamentní opozice, tj. práva nevládních parlamentních politických frakcí či jednotlivých poslanců a senátorů, jsou v Ústavě České republiky a v ústavně konformně interpretovaných jednacích řádech obou parlamentních komor buď explicitně vyjádřena [viz např. čl. 27, 28, 30 či čl. 87 odst. 1 písm. a) Ústavy České republiky promítnutý do § 64 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu], anebo jsou v Ústavě České republiky imanentně přítomna právě pro normativní působení demokratického principu. Za pomoci ústavně konformní interpretace jednotlivých ustanovení jednacích řádů ve světle výše zmíněných požadavků vyvěrajících z aplikace principů, které musí ovládat řádný legislativní proces, lze i z aktuální podoby jednacích řádů obou komor seznat, že jejich účelem je tato práva garantovat. Formálně tak poskytují dostatečnou právní oporu pro jejich výkon, a tak umožňují i naplňování funkcí opozice jako takové.
75.
Jak již bylo výše konstatováno, za náležitý lze považovat jen takový legislativní proces, který umožňuje racionální diskurs, slyšení stran a otevřenou diskusi mezi zastánci konkurenčních názorů, včetně názorů menšinových, podpořených možností aktivní participace účastníků v jeho průběhu (srov. lapidární, avšak pregnantní citát: „The principle underlying parliamentary procedure is that the minority should have its say and the majority should have its way“ - Laundy, P. Parliaments in the Modern World, Aldershot 1989, s. 95). Proto je třeba vymezit a konkretizovat výše předestřená práva parlamentní opozice, která garantují parlamentní menšině aktivní i pasivní účast v parlamentních procedurách. To proto, že jejich garance a realizace jsou jednou z nezbytných podmínek naplnění požadavků kladených na řádný a férový demokratický legislativní proces. Citovaná rezoluce Parlamentního shromáždění Rady Evropy zahrnuje do okruhu těch práv parlamentní opozice, která se pojí s její účastí na legislativních procedurách, kromě garance její prosté účasti v parlamentním projednání spojené s možností hlasovat i právo aktivně vystoupit v rozpravě a vyjádřit se k projednávanému bodu či interpelovat zúčastěného člena vlády, dále i garanci možnosti ovlivnit samotnou projednávanou agendu (pořad) následující parlamentní schůze, která by tak neměla být pouze v rukou vládnoucí většiny, včetně možnosti vyvolat mimořádné schůze, docílit zařazení nového bodu na pořad jednání, či naopak možnosti její blokace nebo oddálení projednávání určitého bodu programu cestou tzv. obstrukcí. Rovněž je nezbytné, aby do tohoto výčtu bylo zahrnuto i právo účasti parlamentní opozice ve výborech a kontrolních komisích dané parlamentní komory, což opozici umožní efektivní výkon její dozorové a kontrolní funkce nad rozhodováním parlamentní většiny i nad rozhodováním vlády. V neposlední řadě je nutné do tohoto okruhu zařadit i právo opozice aktivně participovat na zásadních politických a organizačních rozhodnutích dané parlamentní komory.
76.
Při rozhodování o výši úrovně a o šíři garance kteréhokoliv z uvedených práv parlamentní opozice, stejně jako při jejich samotném výkonu, je vždy nezbytné hledat a posoudit rovnováhu mezi legitimními zájmy vládnoucí většiny a parlamentní opozice či menšiny. Na straně jedné totiž nepřiznání některých z výše uvedených práv opozici, resp. faktické znemožňování jejich řádného a nerušeného výkonu v důsledku jednání vládnoucí většiny, může vést nejen k oslabení legitimity výkonu moci, nýbrž neustálé omezování či dokonce porušování základních demokratických principů může vést i k ohrožení demokratičnosti samotného politického systému. Na straně druhé, přílišná míra a šíře garance jednotlivých práv parlamentní opozici může vést k jejich častému nadužívání až zneužívání ze strany opozice, což může mít za následek oslabení či znemožnění efektivního výkonu moci vládnoucí většinou (srov. citovanou zprávu Benátské komise). Proto je nezbytné, aby jednotlivým právům a oprávněním garantovaným parlamentní opozici korespondovaly i určité povinnosti a odpovědnost za jejich výkon. Parlamentní opozice je tak při užívání práv vedle nezbytného respektu k právnímu řádu povinována (nejen vůči svým voličům) k plnění role tzv. odpovědné a konstruktivní opozice. Ačkoliv se jedná spíše o morální apel, závisející na celkové úrovni politické kultury panující v dané společnosti, nezbytnou podmínkou řádného a efektivního plnění funkcí parlamentní opozice je právě skutečnost, že je prováděna konstruktivním a odpovědným způsobem, který odpovídá legitimním funkcím opozice jako skutečné alternativy k vládní většině, resp. odpovídá funkcím dozoru a kontroly nad činností vládnoucí většiny. Tento požadavek je mimo jiné i projevem principu vlády na čas, kdy by jak současná vládnoucí většina, tak i menšina měly mít na paměti, že do jedné či druhé skupiny nenáležejí navždy a současná vládnoucí většina se může brzy ocitnout v pozici parlamentní menšiny a naopak. Proto by nemělo docházet k přijímání takových rozhodnutí, která by fakticky znemožňovala výkon práv garantovaných jedné či druhé skupině (k časovým aspektům vytváření parlamentních většin a menšin se Ústavní soudÚstavní soud vyjádřil v citovaném nálezu sp. zn. Pl. ÚS 21/01).
V. C) Ústavní kritéria pro vyhlášení stavu legislativní nouze a projednání návrhu zákona ve zkráceném jednání podle § 99 JŘPS
77.
Institut vyhlášení stavu legislativní nouze je zákonným institutem, jehož cílem je za mimořádných okolností urychlit projednání vládních návrhů zákonů ve zkráceném jednání. Obsahovým smyslem či účelem tohoto institutu je zabránění nevratným nebo obtížně reparovatelným škodám na základních zájmech členů společnosti anebo zabránění reálným značným škodám na majetku (stávajícím či očekávaném) státu.
78.
Způsob vyhlášení stavu legislativní nouze, jeho důvody i samotné projednávání návrhů zákonů ve stavu legislativní nouze je upraveno zejm. v § 99 JŘPS („Zákonodárný proces ve stavu legislativní nouze“). Stav legislativní nouze je možno vyhlásit „za mimořádných okolností, kdy jsou zásadním způsobem ohrožena základní práva a svobody občanů ... nebo kdy státu hrozí značné hospodářské škody“ (§ 99 odst. 1 JŘPS). Stav legislativní nouze vyhlašuje svým rozhodnutím předseda Poslanecké sněmovny, a to na návrh vlády. Zároveň na žádost vlády může rozhodnout o tom, že předložený vládní návrh zákona bude projednán ve „zkráceném jednání.“ (§ 99 odst. 2 JŘPS). V takovém případě přikáže tento návrh jednomu z výborů a stanoví mu nepřekročitelnou lhůtu pro jeho rozhodnutí. Poslanecká sněmovna projedná návrh zákona přímo ve druhém čtení, přičemž je oprávněna rozhodnout o upuštění od obecné rozpravy, jakož i o omezení řečnické doby na pět minut a na návrh příslušného výboru též o omezení podrobné rozpravy pouze na některé části zákona. Bezprostředně nato se může konat třetí čtení návrhu zákona. Ve stručnosti řečeno, Poslanecká sněmovna jako celek má stav legislativní nouze i samotné zkrácené jednání plně ve svých rukou - má právo při projednávání programu schůze stav legislativní nouze zrušit nebo se rozhodnout, že se nebude jednat ve zkráceném jednání, pokud usoudí, že podmínky pro jeho vyhlášení pominuly nebo podmínky pro zkrácené jednání nejsou dány. Samotná procedura přijetí návrhu zákona ve zkráceném jednání v rámci vyhlášeného stavu legislativní nouze je pak podrobně upravena v § 99 odst. 3 až 9 JŘPS.
79.
Vzhledem k okolnosti, že se jedná o institut zkracující proceduru přijetí vládních návrhů zákonů, nezbytně dochází nejen k omezení či zkrácení výše zmíněných práv parlamentní opozice (zejména vynecháním prvého čtení a možností vynechat obecnou rozpravu, jakož i možností zkrátit řečnickou dobu až na 5 minut, resp. znemožněním činit některé procedurální návrhy ve vztahu k programu schůze i k jejímu průběhu atd.), nýbrž v konečném důsledku dochází i k narušení či relativizování výše vyložených demokratických principů ovládajících legislativní proces. To proto, že z důvodu rychlosti přijímání předkládaných vládních návrhů zákonů je znemožněna důkladná příprava a seznámení se s projednávanou materií a celkově jsou omezeny a zkráceny parlamentní procedury i rozpravy. Proto je ústavní požadavek, dle kterého se má stát zákonodárná procedura ovládaná výše uvedenými demokratickými principy „skutečným zdrojem legitimity zákona“, v rámci vyhlášeného stavu legislativní nouze a v něm aplikovaného zkráceného projednání vládních návrhů zákonů závažným způsobem relativizován a narušen. Dochází tak totiž k výraznému omezení potřebné parlamentní rozpravy a debaty a Poslanecká sněmovna se v takové situaci může snadno stát pouhým schvalovatelem vládou předložených návrhů zákonů, aniž by tyto byly podrobeny důkladnému zkoumání a rozvažování, příp. aniž by čelily kritice či přednesení alternativních návrhů, a to nejen ze strany opozice. Zmíněný nedostatek se stává o to závažnějším, jedná-li se o tzv. reformní vládní návrhy zákonů s dopady nejen na rozpočet státu, nýbrž zejména s dopady do sféry základních práv a svobod adresátů takto přijímaného zákona. Byť se tedy jedná o výhradně zákonný institut, upravený pouze jednacím řádem Poslanecké sněmovny, je zřejmé, že důsledky jeho aplikace zřetelně přesahují zákonnou úroveň.
80.
Ústavní soudÚstavní soud musel v této souvislosti přihlédnout i k tomu, že ústavní pořádek explicitně připouští možnost projednat vládní návrh zákona ve zkráceném jednání pouze na základě čl. 8 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, a to v době stavu ohrožení státu nebo válečného stavu. Stanoví-li tedy ústavní pořádek takovouto možnost pouze v jediném případě, je zřejmé, že za jiných situací to obecně možné není. Nejde přitom o mezeru v Ústavě České republiky, pokud ústavní pořádek možnost projednat návrh zákona ve zkráceném jednání zná. Ústavodárce se toliko rozhodl tuto možnost připustit jen v extrémních a mimořádných situacích. Lze sice připustit, že na úrovni zákona (jednacího řádu) se zakotví další případy, kdy lze zákony projednat ve zkráceném řízení (legislativní nouze), avšak protože jde o úpravu praeter constitutionem a protože smyslem ústavněprávní reglementace zkráceného projednávání je ochrana práv a principů ovládajících legislativní proces v demokratickém právním státě, využití institutu legislativní nouze je možné jen za předpokladu širokého konsenzu v Parlamentu (aklamace, případně alespoň taková většina, která je srovnatelná s většinou vyžadovanou k přijetí ústavního zákona) anebo (a) jen tehdy, kdy typová závažnost situací, v nichž bude legislativní nouze použita, odpovídá závažností situacím, s nimiž počítá ústavní pořádek pro zkrácené projednání návrhu zákona (stav ohrožení státu, válečný stav).
81.
Ústavní soudÚstavní soud se problematiky přijímání zákonů ve stavu legislativní nouze dotkl v nálezu sp. zn. Pl. ÚS 12/10 ze dne 7. 9. 2010 (269/2010 Sb.). Ústavní soudÚstavní soud zde formuloval tezi, že není povinností zákonodárce „poměřovat naplnění předpokladů pro vyhlášení stavu legislativní nouze v podobě hrozící značné hospodářské škody s návrhem konkrétního zákona, který má hrozbu značných hospodářských škod odvrátit. Rozhodnutí o tom, zda hrozí hospodářské škody, není rozhodováním o škodách v právním slova smyslu, ale vychází z úvah o širších politických konsekvencích. Rozhodnutí, zda státu hrozí značné hospodářské škody ve smyslu § 99 odst. 1 JŘPS, posouzení ve vazbě k tomu, do jaké míry má předložený návrh zákona vzniku hrozící značné hospodářské škody v jakési analogii k ustanovení § 417 odst. 1 občanského zákoníku zabránit či redukovat hrozící škodu, nemusí obsahovat.“ (bod 17). K tomu Ústavní soudÚstavní soud dodal, že »v posuzované věci nelze přehlédnout, že při hlasování k potvrzení stavu legislativní nouze se pro vždy vyslovila výrazná majorita poslanců, že se během projednávání zákona v Poslanecké sněmovně ani v jejích výborech nezformovala výrazná menšina, jejíž práva by se mohla jevit jako zkrácená, a že i při hlasování ve třetím čtení i při hlasování po postoupení návrhu zákona Senátem byla pro výrazná většina poslanců. V tomto konkrétním případě tak Ústavní soud, maje na zřeteli i princip minimalizace zásahu, přikývl stanovisku Poslanecké sněmovny, že „návrh zákona projednala ve stavu legislativní nouze za dodržení zákonných podmínek.“« (bod 18).
82.
V uvedeném nálezu Ústavní soudÚstavní soud zdůraznil, že při posouzení otázky důvodnosti vyhlášení stavu legislativní nouze disponuje Poslanecká sněmovna širokou mírou uvážení. Tato míra je dána již samotným účelem tohoto institutu, kterým je umožnění bezprostřední reakce zákonodárce na určitou mimořádnou okolnost, v jejímž důsledku hrozí zákonem předpokládané závažné důsledky pro základní práva a svobody, bezpečnost státu nebo majetkové hodnoty. Posouzení povahy hrozících škod není exaktně kontrolovatelné, jejich vznik a rozsah se pohybuje jen v rovině pravděpodobných tendencí a vyžaduje vážení řady skutečností nebo souvislostí - např. zájmů jednotlivých dotčených subjektů, dopady z hlediska veřejných financí, vnitropolitické a zahraničněpolitické souvislosti. Z povahy věci přitom může být v řadě případů nezbytné reagovat bezprostředně bez toho, aby byly známy všechny relevantní informace, jež by jinak mohly případný závěr o důvodnosti přijetí zákona ve zkrácené proceduře relativizovat. Právě s ohledem na tyto souvislosti je posouzení uvedených okolností svěřeno v první řadě vládě, jejíž žádostí je vyhlášení stavu legislativní nouze podmíněno, protože lze předpokládat, že právě vláda je s ohledem na svoji působnost a rozsah kompetencí nejvhodnějším orgánem pro to, aby dokázala dostatečným způsobem a v relativně krátkém období vyhodnotit závažnost určitých okolností, a to i při případném omezeném rozsahu informací, a na jejich základě posoudit důvodnost urychleného projednání určitého návrhu zákona ve stavu legislativní nouze.
83.
Zatímco však v citovaném nálezu sp. zn. Pl. ÚS 12/10 Ústavní soud, zejména odkazem na míru politického konsenzu ve vztahu k hodnocení důvodnosti vyhlášeného stavu, neshledal důvod blíže definovat meze takového uvážení, v nyní posuzovaném případě to naopak považuje za nezbytné. Jak již bylo uvedeno, byť je institut vyhlášení stavu legislativní nouze výhradně zákonným institutem, je třeba jej vykládat prizmatem principů, které jsou odvoditelné od normativního principu demokracie (čl. 1 odst. 1 Ústavy České republiky), a proto musí být podmínky vyhlášení stavu legislativní nouze interpretovány velmi restriktivně. Důvody jeho aplikace musí být nesporně legitimní a ústavně aprobovatelné, jejich hodnocení musí podléhat nejpřísnějším měřítkům. Za účelem zamezení svévole (či zvůle) vládnoucí většiny musí být takové důvody podrobně, řádně a přezkoumatelně vyloženy tak, jak to vyžaduje doktrína omezování základních práv a jak plyne z idejí nároků kladených na spravedlivé rozhodování. Stejně přísnými měřítky, jsou-li již konkrétní důvody vyhlášení stavu legislativní nouze posouzeny jako legitimní a ústavně aprobovatelné, je pak nezbytné poměřovat i respektování všech svrchu zmíněných práv a principů ovládajících legislativní proces tentokrát již v rámci procedury předvídané pro stav legislativní nouze. Zejména proto, že v jejím rámci dochází jednak ke zřetelnému zkrácení legislativních procedur a omezení práv parlamentní opozice, jakož i k relativizování demokratických principů řádného legislativního procesu, a proto jakékoliv jejich další krácení či omezování práv a principů je třeba považovat za mimořádně závažné, neboť hrozí popření práv opozice, jakož i demokratického principu, což by mohlo ovlivnit vážně a trvale samu kvalitu demokracie přinejmenším v její sociální percepci občanskou společností.
84.
Konkrétně je třeba zdůraznit, že podmínkou vyhlášení stavu legislativní nouze není jen hrozba určitých negativních důsledků, ale především existence mimořádné okolnosti, která má potenciál ohrozit základní práva a svobody zásadním způsobem anebo kdy státu hrozí značné hospodářské škody (§ 99 odst. 1 JŘPS). Za mimořádnou okolnost (posuzováno prizmatem ústavních principů) je možno považovat jen takovou okolnost, která se zjevně vymyká běžnému průběhu politických procesů vnitřních i vnějších, anebo může jít o okolnost, kterou představují přírodní katastrofy. Právě ona mimořádnost odůvodňuje nezbytnost bezprostřední reakce ze strany zákonodárce a s tím související omezení ústavních principů, jež se vztahují k parlamentní proceduře. Závěr o existenci této mimořádné okolnosti tak musí mít rozumný základ a musí být podložen skutkovými okolnostmi. Její typová závažnost musí být přitom srovnatelná s čl. 8 ústavního zákona o bezpečnosti České republiky.
85.
Samotnou důvodnost vyhlášení stavu legislativní nouze je nezbytné posuzovat s ohledem na dobu rozhodování a rozsah informací, jež byly v této době k dispozici. Dále je nezbytné poměřovat též intenzitu důvodů stavu legislativní nouze ve vztahu k omezení dotčených ústavních principů, neboť zájem na zabránění nebo odstranění jejích důsledků by měl s ohledem na chráněné hodnoty podle § 99 odst. 1 JŘPS v konkrétním případě převážit nad zájmem na řádném průběhu legislativní procedury. Musí být zřejmé, jaké konkrétní důsledky hrozí podle vlády pro hodnoty vymezené v tomto ustanovení, tedy co odůvodňuje závěr o hrozbě značných hospodářských škod nebo ohrožení základních práv a svobod nebo bezpečnosti státu. Tyto důvody přitom nesmí být svévolné a konkrétní návrh zákona, jehož projednání ve zkráceném jednání vláda navrhuje, musí představovat vhodný prostředek k zamezení vzniku či trvání předmětného ohrožení veřejného zájmu.
86.
Nadto nelze ponechat bez povšimnutí ani tu skutečnost, že na rozdíl od podobných institutů, které také zkracují legislativní procedury (procedura schválení návrhu zákona v prvém čtení dle § 90 odst. 2 JŘPS nebo zkrácené jednání podle ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky), nemají v případě použití institutu stavu legislativní nouze kvalifikované menšiny prakticky žádnou možnost zabránit využití této procedury. Je totiž vyhlašována na žádost vlády, která tak jedná s vědomím podpory ze strany své parlamentní většiny. Je adresována předsedovi Poslanecké sněmovny, volenému Poslaneckou sněmovnou, ovládanou stejnou parlamentní většinou, který svým rozhodnutím takové žádosti vyhoví (či nikoliv) a příp. přímo určí garanční výbor s nepřekročitelnou lhůtou k vydání usnesení. Existenci podmínek pro vyhlášení stavu legislativní nouze pak obecně a následně i podmínek pro projednání daného návrhu zákona ve zkráceném jednání v době před projednáváním jednotlivých bodů pořadu schůze posuzuje Poslanecká sněmovna, opět ovládaná touž parlamentní většinou (srov. Syllová, J. a kol. Parlament České republiky, 2. vyd. Praha 2008, s. 244). Případný souhlas výrazné většiny poslanců, ačkoliv mu nelze upřít význam ve vztahu k přezkumu důvodnosti stavu legislativní nouze (srov. citovaný nález sp. zn. Pl. ÚS 12/10, bod 18), není podmínkou projednání návrhu zákona ve zkráceném jednání. Účelem tohoto institutu je totiž zkrácení parlamentní procedury z důvodu výskytu mimořádné okolnosti, nikoliv z důvodu dosažení konsenzu v parlamentu, byť třeba dosaženého i napříč politickým spektrem. Překážkou případného zneužití postupu tak zůstává pouze zákonné vymezení důvodů, na jejichž základě lze stav legislativní nouze vyhlásit, které jsou nesporně legitimní, ústavně aprobovatelné a přezkoumatelné.
87.
Praxe Poslanecké sněmovny je nicméně taková, že důvody pro vyhlášení stavu legislativní nouze jsou formulovány velmi obecně a vykládány poměrně široce. Samotný stav legislativní nouze není rozhodně užíván výjimečně a s respektem jak k právům opozice, tak k základním demokratickým principům ovládajícím legislativní proces [zejména ve 2. volebním období v letech 1996-1998 a ve 3. volebním období v letech 1998-2002 byla ve stavu legislativní nouze projednána celá řada významných návrhů zákonů, např. novela zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, rozpočtová pravidla republiky, zákony o státních dluhopisových programech, novela zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), či novely zákonů č. 483/1991 Sb., o České televizi, ve znění pozdějších předpisů, č. 484/1991 Sb., o Českém rozhlasu, ve znění pozdějších předpisů, a č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů]. Stav legislativní nouze je sice vyhlašován na určitou dobu, avšak důvodem bylo přijetí takového návrhu zákona, který měl údajně zabránit vzniku značné hospodářské škody, popř. měla být v případě nepřijetí ohrožena bezpečnost státu [např. v listopadu roku 2001 vláda takto prosadila zachování dosavadních platových předpisů, aby se vyhnula rozpočtovému provizoriu s odůvodněním bezpečnostní hrozby pro případ nepřijetí rozpočtu v době po 11. září, což bylo v rozpravě v plénu Poslanecké sněmovny konaném dne 15. 11. 2001 kritizováno celou řadou tehdejších opozičních poslanců. Např. do jejich řad tehdy náležející současný ministr financí a nyní i poslanec z řad vládnoucí většiny, M. Kalousek, tyto argumenty vlády označil za „překračující meze“, „účelové“, „nemravné“ a skrývající „vlastní neschopnost (vlády)“; současný soudce Ústavního souduÚstavního soudu M. Výborný plédoval pro důkladné zdůvodnění předloženého návrhu vlády na vyhlášení stavu legislativní nouze - srov. Wintr, J. Česká parlamentní kultura, Praha 2010, s. 157 nebo Syllová, J. a kol. Parlament České republiky, 2. vyd. Praha 2008, s. 243].
88.
Institut stavu legislativní nouze není, obecně viděno, českým specifikem. Obdobné instituty jsou zakotveny v ústavách (!) Spolkové republiky Německo (čl. 81 GG) a Rakouska (na spolkové úrovni v čl. 18 odst. 3 až 5 B-VG). Při komparaci těchto institutů v daných zemích je zcela zřejmé, že jejich účel, úprava jejich využití, ústavněprávní limity i četnost aplikace se od institutu legislativní nouze upraveného v JŘPS značně odlišují. Jak řečeno, ve Spolkové republice Německo je vyhlášení stavu legislativní nouze upraveno v čl. 81 GG. Ten umožňuje přijímání zákonů, aniž by k tomu bylo zapotřebí řádného usnesení Spolkového sněmu (Bundestagu, dolní komory parlamentu). [Od přijímání zákonů ve stavu legislativní nouze je třeba odlišit přijímání zákonů za stavu ohrožení státu, resp. za stavu obrany státu (Verteidigungsfall) ve smyslu čl. 115a-115l GG] Stav legislativní nouze vyhlašuje pouze spolkový prezident k návrhu spolkové vlády s předchozím souhlasem Spolkové rady (Bundesrat, horní komory parlamentu). Prezident ovšem není povinen vyhovět návrhu na vyhlášení stavu legislativní nouze, disponuje jako koncový hráč vlastním politickým uvážením. Ústavněprávní a ústavněsoudní kontrola takového rozhodnutí se pak musí omezit jen na přezkum splnění formálních požadavků na vyhlášení stavu legislativní nouze či na přezkum eventuálního zneužití prezidentova uvážení (viz Schmidt-Bleibtreu, B., Klein, F. Kommentar zum Grundgesetz, 9. Auflage, Kristel 1999, s. 1251). Stav legislativní nouze je časově omezen na dobu 6 měsíců od jeho vyhlášení, přičemž po uplynutí této lhůty již nesmí být další stav legislativní nouze vyhlášen, a to po dobu funkčního období toho kancléře, který o vyhlášení požádal. Ustanovení čl. 81 GG nebylo nikdy v historii Spolkové republiky Německo aplikováno, neboť jeho aplikace je prakticky nadbytečnou, a to s ohledem na bezproblémový demokratický vývoj ve Spolkové republice Německo, v jejímž politickém systému hovoří vše pro to, aby byly politické strany nuceny ke hledání vzájemného konsenzu, eventuálně aby řešení hledaly v nových parlamentních volbách [srov. Kunig, P. (Hrsg.): Grundgesetz - Kommentar, Band 3, 3. Auflage, München 1996, s. 311].
89.
V Rakousku je institut legislativní nouze na spolkové úrovni předvídán čl. 18 odst. 3 až 5 Spolkového ústavního zákona (B-VG). Tato ustanovení tvoří právní základ řešení výjimečných situací (netýkají se nicméně stavu ohrožení státu, jež jsou řešeny v čl. 9a a 79 a násl. B-VG), kdy zákonodárný orgán na spolkové úrovni není z různých důvodů usnášeníschopný. Stav legislativní nouze je v čl. 18 odst. 3 B-VG vymezen jako situace, kdy si odvrácení zřejmé a neodčinitelné škody pro společnost žádá dle ústavy okamžité přijetí usnesení Národní rady (Nationalrat, horní komory parlamentu), která však v rozhodné době nezasedá, nemůže se včas sejít k jednání nebo jí vyšší moc brání v činnosti. V takovém případě může spolkový prezident na návrh spolkové vlády přijmout na odpovědnost svou a spolkové vlády tzv. prozatímní nařízení (Notverordnung), jímž může změnit zákon a přijmout opatření k odvrácení škody. Návrh na přijetí opatření dle věty první může spolková vláda podat jen se souhlasem Stálého podvýboru Hlavního výboru Národní rady (upraven v čl. 55 odst. 3 B-VG) a takové nařízení musí spolková vláda spolupodepsat (srov. Mayer, H. Bundes-Verfassungsrecht. Kurzkommentar. 2. Auflage. Wien 1997, s. 212). Každé vydané prozatímní nařízení spolková vláda neprodleně předloží Národní radě svolané buď spolkovým prezidentem (v případě, že Národní rada právě nezasedá), nebo předsedou Národní rady (pokud právě zasedá) do osmi dnů od předložení prozatímního nařízení. Ve lhůtě 4 týdnů od předložení návrhu je Národní rada povinna buď přijmout namísto nařízení příslušný spolkový zákon, nebo usnesením žádat po spolkové vládě, aby nařízení ihned zrušila. Návrhu na zrušení musí spolková vláda ihned vyhovět. V případě, že spolková vláda prozatímní nařízení zruší, vstupují dnem účinnosti zrušení nařízení opět v platnost zákonné předpisy zrušené nařízením. Ústavněprávní limity prozatímních nařízení určuje čl. 18 odst. 5 B-VG. Prozatímní nařízení nesmějí měnit ustanovení spolkového ústavního zákona a nesmějí představovat trvalé finanční zatížení státu, spolkových zemí, okresů nebo obcíobcí ani finanční závazek občanů. Dále se nesmějí týkat zcizení státního majetku, činit opatření ve věcech dle čl. 10 odst. 1 bodu 11 B-VG (jedná se o oblast pracovního práva, práva sociálního a smluvního pojištění a dělnických a zaměstnaneckých komor) nebo v oblasti spolčovacího práva a ochrany nájemníků. Z dostupných zdrojů vyplývá, že stav legislativní nouze v podobě předvídané čl. 18 odst. 3 až 5 B-VG v novodobé historii Rakouska nikdy nenastal. Je nicméně nutné upozornit, že z ústavněhistorického hlediska byla prozatímní nařízení v době vlády spolkového kancléře E. Dollfuße (1933-1934) využita k nastolení diktatury a odstranění prakticky všech atributů demokratického právního státu (k tomu srov. Hoke, R. Österreichische und deutsche Rechtsgeschichte. Wien 1996, s. 474-476).
VI.
Vlastní přezkum
90.
Ústavní soudÚstavní soud přistoupil k posouzení důvodnosti vyhlášení stavu legislativní nouze, v němž byl napadený návrh zákona projednán. Rozhodnutí předsedkyně Poslanecké sněmovny č. 7 ze dne 29. 10. 2010, jakož i usnesení vlády č. 759 ze dne 26. 10. 2010 odůvodňují vyhlášení stavu legislativní nouze stručně „hrozbou značných hospodářských škod“. Bližší zdůvodnění vyhlášení stavu legislativní nouze je možné vyvodit z vyjádření předsedy vlády P. Nečase na 7. schůzi Poslanecké sněmovny dne 27. 10. 2010 a na její 8. schůzi dne 2. 11. 2010, jež jsou blíže rozvedena ve výše rekapitulovaném vyjádření předsedy vlády ze dne 27. 1. 2011. Z uvedených vyjádření vyplývá, že důvodem vyhlášení stavu legislativní nouze byla nezbytnost přijetí všech předmětných vládních návrhů zákonů do konce roku, protože návrh zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2011 vycházel z toho, že tyto zákony nabudou účinnosti dne 1. 1. 2011. Hrozba značných hospodářských škod státu tedy měla spočívat v tom, že státní rozpočet by vycházel z neexistujícího právního stavu, v čehož důsledku by došlo k prohloubení deficitu veřejných financí. Tato skutečnost by měla zároveň vliv na hodnocení důvěryhodnosti České republiky na finančních trzích, což by se projevilo ve snížení ratingu a zdražení dluhové služby. Mimořádná okolnost byla spatřována s ohledem na údajnou „obstrukci“ ze strany parlamentní opozice, která za situace, kdy nebylo možné projednat všechny předmětné návrhy vládních zákonů běžnou procedurou tak, aby nabyly účinnosti nejpozději ke konci roku, neumožnila jejich urychlené projednání již v prvním čtení (§ 90 odst. 2 JŘPS) nebo při zkrácení lhůty pro jejich projednání v příslušných výborech na 15 dnů (§ 91 odst. 2 JŘPS). Obdobně tyto důvody předseda vlády formuloval i při ústním jednání, konaném dne 8. 2. 2011 (viz výše), kde byl vyslechnut jako svědek. Z jeho vyjádření vyplývá, že právě v uvedené „obstrukci“ ze strany parlamentní opozice spatřovala vláda stěžejní důvod, pro který musela přistoupit ke zpětvzetí původních návrhů zákonů a k přijetí usnesení, jimiž navrhla jejich nové projednání ve stavu legislativní nouze ve zkráceném jednání.
91.
Ústavní soudÚstavní soud se zabýval především otázkou, zda výše vymezenou „obstrukci“ opozičních poslanců lze považovat za mimořádnou okolnost ve smyslu § 99 odst. 1 JŘPS. Podle § 90 odst. 3 JŘPS mohou dva poslanecké kluby nebo skupina 50 poslanců uplatnit námitku proti návrhu, aby Poslanecká sněmovna vyslovila souhlas s návrhem zákona již v prvním čtení. Uplatněním této námitky je takový způsob projednání návrhu zákona znemožněn. Obdobná námitka může ze strany stejných subjektů být podle § 91 odst. 2 JŘPS uplatněna i ve vztahu k návrhu, aby byla zkrácena 60denní lhůta pro projednání návrhu zákona v určeném výboru podle odstavce 1 tohoto ustanovení pod 30 dnů. Obě ustanovení jsou projevem ochrany práv parlamentní opozice (menšiny), v tomto případě ochrany před zásadním omezením struktury a doby trvání zákonodárné procedury, neboť právní úprava takové zkrácení umožňuje pouze za souhlasu výrazné většiny poslanců přesahující tři čtvrtiny jejich celkového počtu.
92.
Pokud při projednávání návrhu napadeného zákona byly uplatněny námitky, které směřovaly toliko k dodržení řádné legislativní procedury při projednání návrhu zákona, nelze podle názoru Ústavního souduÚstavního soudu v takovém postupu parlamentní opozice spatřovat žádný prvek mimořádnosti. Jednalo se o využití práva, které jednací řád Poslanecké sněmovny svěřuje kvalifikované menšině poslanců k ochraně jejich práv. Tento postup opozice nelze považovat za mimořádnou okolnost ani v kontextu toho, že návrh zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2011, který vláda předložila Poslanecké sněmovně současně s původními návrhy zákonů, předpokládal z hlediska struktury jeho příjmů a výdajů přijetí všech předmětných vládních návrhů zákonů nejpozději do konce roku 2010. V této souvislosti vycházel Ústavní soudÚstavní soud ze specifik zákona o státním rozpočtu z hlediska jeho obsahových náležitostí, jakož i z jeho funkce v rámci ústavního a politického systému. Zákon o státním rozpočtu obsahuje souhrn očekávaných příjmů a odhadovaných výdajů státního rozpočtu v rozpočtovém roce. Z obsahového hlediska se jedná pouze o zákon ve formálním smyslu (srov. nález ze dne 10. 9. 2009 sp. zn. Pl. ÚS 27/09; 318/2009 Sb.), neboť jeho obsahem nemůže být stanovení práv a povinností. Navzdory tomu má tento zákon zásadní politický význam, neboť závazným způsobem stanovuje především strukturu výdajů státního rozpočtu, a umožňuje tak prostřednictvím přerozdělení příjmů ze státního rozpočtu uskutečňovat vládě její politické priority (srov. citovaný nález sp. zn. Pl. ÚS 21/01). Avšak ani v tomto směru není uvážení vlády a Poslanecké sněmovny neomezené, neboť při stanovení výše a struktury příjmů a výdajů státního rozpočtu musí vycházet z platných právních předpisů, které zakotvují práva a povinnosti mající dopad na státní rozpočet v podobě mandatorních výdajů. Prosazení priorit vlády v zákoně o státním rozpočtu tak zpravidla provází i nezbytná změna zvláštních zákonů umožňující dosažení požadovaných změn na příjmové nebo výdajové stránce státního rozpočtu.
93.
Odůvodňuje-li vláda potřebu přijetí návrhu napadeného zákona ve zkráceném jednání negativními důsledky vyplývajícími ze skutečnosti, že její návrh zákona o státním rozpočtu s těmito změnami počítá, nelze takovou argumentaci z hlediska zákonem vymezených důvodů pro vyhlášení stavu legislativní nouze považovat za přijatelnou. Je zodpovědností každé vlády, aby při sestavování návrhu zákona o státním rozpočtu vycházela z platných právních předpisů, a v případě, že považuje za účelné dosáhnout jejich změny, aby včas realizovala své oprávnění podat odpovídající návrh zákona, jehož prostřednictvím by dosáhla požadovaných změn (k tomu srov. výše uvedená vyjádření některých koaličních poslanců). Mimořádnou okolností není ani situace, kdy s ohledem na určité politické souvislosti by nedošlo k přijetí samotného zákona o státním rozpočtu před prvním dnem rozpočtového roku. V takovém případě by se až do jeho přijetí řídilo hospodaření státu podle pravidel rozpočtového provizoria ve smyslu § 9 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů. I v těchto případech se tedy jedná o pravidelně se opakující proces přijímání státního rozpočtu a standardní způsob prosazování rozpočtové politiky vlády prostřednictvím příslušných legislativních změn.
94.
Nesouhlas parlamentní opozice se zkrácením procedury proto nezakládá prvek mimořádnosti ani v kontextu pochopitelného zájmu vlády na přijetí napadeného zákona před začátkem rozpočtového roku. Pokud by Ústavní soudÚstavní soud v posuzovaném případě vládou formulovaný důvod pro vyhlášení stavu legislativní nouze posoudil jako ústavně aprobovatelný, mohlo by to do budoucna mít neblahé důsledky, kdy by prakticky bylo možné kdykoliv zásadním způsobem omezit (nebo dokonce vyloučit) parlamentní diskusi, a znemožnit tak projednání návrhů zákonů v řádné legislativní proceduře, a to pouze s odkazem na to, že vlastní návrh zákona o státním rozpočtu na příští rok přijetí těchto právních norem předvídá a je na jejich existenci vázán. Do příjmů nebo výdajů státního rozpočtu se přitom promítá téměř každý návrh zákona, pročež by takovýto postup znemožnil parlamentní opozici vyjádřit se k návrhům zákonů a učinil by ji zcela závislou na vůli parlamentní většiny.
95.
Výše uvedené závěry nelze interpretovat tím způsobem, že Ústavní soudÚstavní soud jakkoliv snižuje nebo relativizuje oprávněný zájem vlády na důvěryhodnosti České republiky na finančních trzích, projevující se v příznivých ratingových hodnoceních. Naopak si je vědom významu uvedených skutečností pro stav veřejných financí, jakož i pro možnost České republiky prosazovat své zájmy i zájmy jejích občanů. Uvedený zájem, který se dlouhodobě promítá do rozpočtové a ekonomické politiky jednotlivých vlád, však nezbavuje orgány veřejné moci povinnosti postupovat při jeho prosazování na základě zákona a v jeho mezích (čl. 2 odst. 3 Ústavy České republiky). Otázky týkající se snižování nebo zvyšování příjmů a výdajů veřejných rozpočtů, výše daní a odvodů, jakož i sociálních dávek nebo nároků ze státního rozpočtu nejsou a obvykle nebývají předmětem společenského konsenzu. Hledání způsobu a nástrojů jejich řešení je vždy podmíněno politicko-ideovým směřováním vlády, resp. parlamentní většiny. Úlohou Ústavního souduÚstavního soudu není hodnotit napadené zákony měřítkem jejich účelnosti, a zasahovat tak do politické soutěže. Ústavní soudÚstavní soud je povolán k tomu, aby poskytoval ochranu politické soutěži demokratických sil, jakož i ostatním, výše vyloženým ústavním principům, které se vztahují k proceduře stanovené pro přijímání návrhů zákonů. Ústavní soudÚstavní soud na svoji funkci ochrany ústavnosti nemůže rezignovat pouze z důvodu obecného a hypotetického rizika, nepodloženého žádnými konkrétními daty, že by jeho nález vydaný v řízení o kontrole norem mohl mít negativní dopad na hodnocení České republiky ze strany ratingových agentur, resp. že vyvolá negativní reakci ze strany finančních trhů.
96.
Ústavní soudÚstavní soud si je vědom toho, že v citovaném nálezu sp. zn. Pl. ÚS 12/10 akceptoval přijetí zákona č. 418/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 201/1997 Sb., o platu a některých dalších náležitostech státních zástupců a o změně a doplnění zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů, ve stavu legislativní nouze, ačkoliv jeho předmět, kterým bylo snížení platů veřejných činitelů, rovněž směřoval ke snížení výdajů státního rozpočtu. Tento případ se však významným způsobem odlišoval od nyní projednávané věci. Zákon č. 418/2009 Sb. byl společně se zákonem č. 362/2009 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s návrhem zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2010, přijat za mimořádných politických okolností (zrušení předčasných voleb citovaným nálezem sp. zn. Pl. ÚS 27/09) a pod vlivem hrozby zásadního a neplánovaného zvýšení deficitu veřejných financí v důsledku hospodářské krize, kdy o naléhavosti situace a o potřebě přijetí rychlých opatření panovala, a to s ohledem na trvající hospodářskou krizi, shoda napříč politickým spektrem, čemuž Ústavní soudÚstavní soud implicitně přiznal relevanci (srov. nález sp. zn. Pl. ÚS 12/10, bod 18).
97.
Závěr o mimořádnosti okolností odůvodňujících vyhlášení stavu legislativní nouze v posuzovaném případě koneckonců zpochybňuje i skutečnost, že, jak potvrdil při svém výslechu i předseda vlády, záměry vlády obsažené ve všech čtyřech vládních návrzích zákonů projednaných ve zkráceném jednání byly již dlouhodobě dopředu dostatečně známy. V této souvislosti lze poukázat na to, že k předložení původního vládního návrhu zákona došlo nejprve dne 4. října 2010, přičemž prvé čtení zákona se konalo až 26. října 2010. Z důvodové zprávy k návrhu zákona ani z příslušné rozpravy na 7. schůzi Poslanecké sněmovny konané dne 26. října 2010 pak neplyne, že by vláda přijetí předkládaného návrhu zákona zdůvodňovala existencí mimořádných okolností. Naopak předkladatelem tohoto zákona i zástupci vládní většiny byla opakovaně zdůrazňována toliko obava, že legislativní proces týkající se všech vládních návrhů zákonů, které byly posléze projednány ve stavu legislativní nouze, nebude ukončen do konce roku 2010.
98.
Na základě výše uvedeného proto i Ústavní soudÚstavní soud dovodil, že jediným důvodem projednání a schválení napadeného zákona Poslaneckou sněmovnou ve stavu legislativní nouze ve zkráceném jednání bylo ohrožení jeho včasného přijetí tak, aby nabyl účinnosti nejpozději ke konci roku 2010, což bylo znemožněno postupem opozice podle § 90 odst. 3 a § 91 odst. 2 JŘPS. Zjištěný důvod ovšem nelze považovat za legitimní a ústavně aprobovatelný důvod umožňující vyhlášení stavu legislativní nouze podle § 99 odst. 1 JŘPS. Proto Ústavní soudÚstavní soud dospěl k závěru, že v posuzovaném případě všechna rozhodnutí orgánů Poslanecké sněmovny činěná k návrhu vlády, jakož i samo rozhodnutí o trvání stavu legislativní nouze a o trvání podmínek pro projednání napadeného zákona ve zkráceném jednání (při vypuštění prvního čtení ve smyslu § 99 odst. 6 JŘPS - viz usnesení č. 112 z 8. schůze Poslanecké sněmovny - hlasování č. 7), byla učiněna v rozporu se shora vysvětlenými aspekty charakterizujícími ústavní demokratický princip. Proto bylo možné ústavní přezkum uzavřít již v této fázi konstatováním, že v procesu přijímání napadeného zákona byly porušeny čl. 1 odst. 1 a čl. 6 Ústavy České republiky a čl. 22 Listiny (tím spíše v situaci, kdy námitky k obsahu zákona nebyly relevantně uplatněny).
99.
Za této situace nebylo třeba se zabývat dalšími namítanými vadami procesu, který probíhal již v podmínkách legislativní nouze a ve zkráceném jednání. Zejména nebylo třeba zkoumat kompetenci Senátu v návaznosti na složení, v němž hlasoval o napadeném zákonu. Přesto Ústavní soudÚstavní soud považuje za nutné dodat, toliko jako obiter dictum, že vady následného procesu v Poslanecké sněmovně tkvěly jednak v tom, že nebyla dodržena lhůta pro svolání mimořádné schůze, když návrh zákona předkládaný vládou k projednání v režimu legislativní nouze a ve zkráceném jednání byl dodán poslancům v takové časové tísni, že nejen opoziční, ale i vládní poslanci nebyli reálně schopni zkontrolovat byť jen totožnost předlohy s předchozí předlohou vládního návrhu zákona, natož pak seznámit se podrobně s jeho obsahem, a posoudit tak jeho možné dopady (že se nejedná o pouhou hypotézu lze doložit i na vyjádřeních některých koaličních poslanců prezentovaných v médiích po přijetí jednoho z předmětných vládních návrhů zákonů v rámci legislativní nouze - viz výše rekapitulované ústní jednání před Ústavním soudemÚstavním soudem ze dne 22. 2. 2011). Dále byla bezpochyby krácena demokratičnost již omezené procedury přijímání napadeného zákona vypuštěním obecné rozpravy v rámci 2. čtení, a to navzdory usnesení č. 16, které bylo přijato výborem pro sociální politiku na jeho 4. schůzi konané dne 2. 11. 2010, který Poslanecké sněmovně doporučil projednat návrh napadeného zákona i v obecné rozpravě (viz bod 31).
100.
Projednání této věci, jakož i zkušenosti s vyhlašováním stavu legislativní nouze v minulosti, mj. vážení míry omezení a zkrácení práv momentální parlamentní opozice, a především zásah do demokratických principů ovládajících legislativní proces vedou Ústavní soudÚstavní soud k vážným pochybnostem o ústavnosti aktuální úpravy institutu stavu legislativní nouze. Aprobovat by bylo možno dosavadní zákonnou úpravu jen za předpokladu, že bude vykládána maximálně restriktivně, ústavně vstřícně a odpovědně. To se však v daném případě a mnohdy ani v minulosti nedělo. Ústavní soudÚstavní soud má za to, že by Poslanecká sněmovna měla zvážit novelizaci svého jednacího řádu v naznačeném směru tak, aby se do JŘPS promítly ústavní principy vyložené shora.
VII.
Výroková část nálezu a odklad vykonatelnosti
101.
Ústavní soudÚstavní soud se již v minulosti vyjádřil, že „případné posuzování (...) porušení zásad legislativního procesu v minulosti spojí s testem proporcionality ve vazbě na principy ochrany oprávněné důvěry občanů v právo, právní jistoty a nabytých práv, případně ve vazbě na další ústavním pořádkem chráněné principy, základní práva, svobody a veřejné statky.“ (nález ze dne 27. 3. 2008 sp. zn. Pl. ÚS 56/05; N 60/48 SbNU 873, 257/2008 Sb., bod 44). V tomto nálezu Ústavní soudÚstavní soud poukázal na nezbytnost toho, aby při posuzování procedurálních pochybení při přijímání zákonů, aniž by byla současně zpochybněna i jejich materiální ústavnost, byly vzaty v úvahu a váženy i důsledky případného zrušení zákona pro jiné ústavním pořádkem chráněné hodnoty. Pokud by Ústavní soudÚstavní soud začal vyhovovat návrhům odůvodněným „pouze z uvedených procedurálních důvodů na pomezí ústavního pořádku a reglementovaného práva, vytvořil by se stav značné právní nejistoty zejména tam, kde by jinak napadenému zákonu nebylo z hlediska obsahového možno nic vytknout“ (bod 44 nálezu), přičemž poukázal i na to, že „formální zrušení právní úpravy ... (nic jiného by v daném případě nepřicházelo do úvahy) znamenalo nebezpečí, kdy totožná úprava bude přijata znovu, pouze s tím rozdílem, že budou dodrženy všechny požadavky zákonodárného procesu.“ (bod 45 nálezu).
102.
Uvedené právní závěry je třeba vzít v úvahu i při rozhodování Ústavního souduÚstavního soudu v dané věci, je však nezbytné je blíže objasnit. Úlohou Ústavního souduÚstavního soudu při posuzování toho, zda byl právní předpis přijat zákonem předepsaným způsobem, není, aby byl konečným arbitrem ve sporech o tom, zda došlo „jen“ k porušení jednacích řádů obou komor Parlamentu nebo jiných procesních předpisů. Funkcí Ústavního souduÚstavního soudu je ochrana ústavnosti, a proto musí posoudit, zda v procesu přijímání právního předpisu byly dodrženy Ústavou České republiky stanovené požadavky pro přijetí zákona (srov. nález ze dne 18. 8. 2004 sp. zn. Pl. ÚS 7/03; N 113/34 SbNU 165; 512/2004 Sb.). Tak posuzuje ústavnost toliko procedury, nikoliv obsahu finální podoby právního předpisu.
103.
Logickým důsledkem doslovného převzetí výše uvedených závěrů obsažených v nálezu sp. zn. Pl. ÚS 56/05 by bylo, že porušení ústavních kautel legislativního procesu by nikdy nemohlo vést k derogačnímu nálezu. Takový závěr by však odňal význam těm ústavním principům, jež dopadají na průběh zákonodárné procedury, neboť by tak přestaly být referenčním kritériem pro přezkum ústavnosti právních předpisů. Nadto by se stal obsoletním a nefunkčním příkaz plynoucí Ústavnímu souduÚstavnímu soudu ze závěru § 68 zákona o Ústavním soudu (zkoumat, zda zákony byly přijaty předepsaným způsobem), přičemž k algoritmu přezkumu se Ústavní soud již vyjádřil v citovaném nálezu sp. zn. Pl. ÚS 77/06, bodu 61. To však s ohledem na čl. 87 odst. 1 písm. a) Ústavy České republiky není akceptovatelné, neboť zmíněné ustanovení zákona o Ústavním soudu je jeho provedením. Ústavní soud se tak musel v dané věci výslovně vypořádat s otázkou, zda jsou dána určitá materiální omezení, která by za určitých okolností bránila zrušení právního předpisu pouze z důvodů protiústavnosti legislativní procedury. V této souvislosti je nezbytné rozlišovat mezi tím, zda s ohledem na předmětnou vadu legislativního procesu vůbec byly splněny podmínky pro přijetí určitého zákona (např. z důvodu absence souhlasu jedné z komor) nebo zda se jedná o vadu, v jejímž důsledku byla zasažena ústavním pořádkem garantovaná práva jednotlivých účastníků zákonodárného procesu, jejichž využití je plně v jejich dispozici.
104.
Ústavní soudÚstavní soud v předmětné věci rozhoduje o návrhu, kterým se skupina opozičních poslanců domáhá zrušení napadeného zákona bezprostředně po jeho přijetí z důvodu, že byla zkrácena na svých ústavně garantovaných právech v rámci legislativního procesu. Jiná situace by však nastala, pokud by skupina poslanců podala obdobný návrh s delším časovým odstupem, tj. až po několika měsících nebo i dokonce letech po přijetí zákona. Takovýto časový odstup by bylo možné posuzovat jako (dodatečný, mlčky daný) souhlas dotčených poslanců s postupem parlamentní většiny. Současně by takový postup již neumožňoval reálnou ochranu porušených práv dotčených poslanců, neboť Parlament by o návrhu zákona rozhodoval za změněných okolností, případně v jiném poměru sil v jeho komorách. Ústavní soudÚstavní soud by současně musel mnohem více brát zřetel na zásadu oprávněné důvěry občanů v právo, právní jistoty a na zásadu nabytých práv (srov. nález ze dne 2. 12. 2009 sp. zn. Pl. ÚS 4/07; 10/2010 Sb.; bod 28). Zrušení takového právního předpisu by totiž dopadlo v důsledku plynutí času na stále se zvětšující množiny jeho adresátů, a přitom jeho dosavadní aplikace by nebyla z obsahového hlediska zatížena nalezením protiústavnosti.
105.
Z uvedených důvodů nemůže Ústavní soudÚstavní soud setrvat na doslovném znění dříve vysloveného závěru, podle něhož nelze ke zrušení zákona přistoupit pouze z důvodů vadné zákonodárné procedury (viz nález sp. zn. Pl. ÚS 56/05, body 44 a 45). Takto ostře formulovaný závěr není ani kompatibilní s ustálenou judikaturou Ústavního souduÚstavního soudu vztahující se k této otázce. Není úlohou Ústavního souduÚstavního soudu zkoumat, zda by projednání návrhu zákona ústavně konformní procedurou vedlo k jinému výsledku (obsahu zákona), než tomu bylo na základě vadné procedury. Jeho úkolem je chránit ústavní principy, které se k předepsané proceduře vztahují (srov. citovaný nález sp. zn. Pl. ÚS 5/02). Je však vždy povinen brát zřetel i k dalším souvislostem, především vzít v úvahu možné dopady na soukromé osoby z hlediska respektu k principu právní jistoty a dobré víry v platnost práva. Poněvadž však v daném případě podala skupina poslanců návrh na zrušení napadeného zákona vzápětí poté, co byl publikován ve Sbírce zákonů, a ve svém návrhu uplatnila relevantní námitky k průběhu zákonodárné procedury, nic nebránilo tomu, aby Ústavní soudÚstavní soud přistoupil ke zrušení zákona, a to pro výše popsané procedurální pochybení parlamentní většiny dosahující ústavní relevance.
106.
Ústavní soudÚstavní soud považuje za nutné vysvětlit, proč přistoupil toliko ke zrušení novelizujícího zákona, nikoliv zákona novelizovaného, jak odpovídá jeho převážné praxi [srov. nález sp. zn. Pl. ÚS 5/96 ze dne 8. 10. 1996 (N 98/6 SbNU 203; 286/1996 Sb.), usnesení sp. zn. Pl. ÚS 25/2000 ze dne 15. 8. 2001 (U 27/19 SbNU 271), nález sp. zn. Pl. ÚS 21/01 ze dne 12. 2. 2002 (N 14/25 SbNU 97; 95/2002 Sb.) či nález sp. zn. Pl. ÚS 33/01 ze dne 12. 3. 2002 (N 28/25 SbNU 215; 145/2002 Sb.)]. Je třeba podotknout, že navrhovatelé učinili návrh jen ve vztahu k novelizujícímu zákonu a Ústavní soud se, jak známo, setrvale cítí být vázán petitem návrhu. K tomu ovšem přistupuje ta okolnost, že byl zpochybněn toliko proces přijímání napadeného zákona, žádné relevantní námitky ve vztahu k jeho obsahu vzneseny nebyly. Tím se projednávaná věc zřetelně odlišuje od věcí projednávaných Ústavním soudemÚstavním soudem v minulosti a s odkazem na bod 98 tohoto nálezu nebylo možno vykonat přezkum ustanovení novelizovaných. Nicméně je třeba zdůraznit, že novelizovaná ustanovení z hlediska jejich platnosti a vykonatelnosti sdílejí osud nyní posuzovaného novelizujícího zákona.
107.
Vzhledem k tomu, že Ústavní soudÚstavní soud shledal rozpor napadeného zákona s čl. 1 odst. 1, čl. 6 Ústavy České republiky a čl. 22 Listiny, rozhodl podle § 70 odst. 1 zákona o Ústavním soudu o jeho zrušení uplynutím dne 31. prosince 2011. Ústavní soud při stanovení data zrušení napadeného zákona vzal v úvahu negativní důsledky, které by mohly nastat v případě zrušení zákona ke dni vyhlášení nálezu ve Sbírce zákonů, resp. při jeho zrušení s účinky ex tunc, a to jak z hlediska právní jistoty adresátů dotčených právních norem, tak i s ohledem na dopad takového postupu na státní rozpočet. Je ovšem třeba dodat, že pokud nebude do okamžiku nabytí účinnosti derogačního výroku tohoto nálezu přijata nová úprava, obživne dnem 1. ledna 2012 úprava obsažená v právním řádu přede dnem účinnosti zákona č. 347/2010 Sb., zrušeného tímto nálezem.
Předseda Ústavního soudu:
JUDr. Rychetský v. r.
Odlišná stanoviska podle § 14 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, zaujali k rozhodnutí pléna soudci Stanislav Balík, Ivana Janů, Vladimír Kůrka, Dagmar Lastovecká, Jiří Mucha a Michaela Židlická. |
Sdělení Ministerstva vnitra č. 79/2011 Sb. | Sdělení Ministerstva vnitra č. 79/2011 Sb.
Sdělení Ministerstva vnitra o vyhlášení nových voleb do zastupitelstva obce
Vyhlášeno 25. 3. 2011, částka 29/2011
79
SDĚLENÍ
Ministerstva vnitra
ze dne 17. března 2011
o vyhlášení nových voleb do zastupitelstva obce
Ministr vnitra podle § 58 odst. 4 zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, vyhlašuje na den 2. července 2011 nové volby do zastupitelstva obce:
obec| okres| kraj
---|---|---
Řídeč| Olomouc| Olomoucký
Ministr:
Mgr. John v. r. |
Sdělení Ministerstva vnitra č. 78/2011 Sb. | Sdělení Ministerstva vnitra č. 78/2011 Sb.
Sdělení Ministerstva vnitra o vyhlášení nových voleb do zastupitelstev obcí
Vyhlášeno 25. 3. 2011, částka 29/2011
78
SDĚLENÍ
Ministerstva vnitra
ze dne 16. března 2011
o vyhlášení nových voleb do zastupitelstev obcí
Ministr vnitra podle § 58 odst. 4 zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, vyhlašuje na den 2. července 2011 nové volby do zastupitelstev obcí:
obec| okres| kraj
---|---|---
Krňany| Benešov| Středočeský
Třebestovice| Nymburk| Středočeský
Ministr:
Mgr. John v. r. |
Zákon č. 77/2011 Sb. | Zákon č. 77/2011 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 25/2008 Sb., o integrovaném registru znečišťování životního prostředí a integrovaném systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
Vyhlášeno 25. 3. 2011, datum účinnosti 25. 3. 2011, částka 29/2011
* ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o integrovaném registru znečišťování životního prostředí a integrovaném systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí
* ČÁST ČTVRTÁ - Změna vodního zákona
* ČÁST PÁTÁ - Změna zákona o obalech
* ČÁST ŠESTÁ - ÚČINNOST
Aktuální znění od 1. 1. 2021 (541/2020 Sb.)
77
ZÁKON
ze dne 3. března 2011,
kterým se mění zákon č. 25/2008 Sb., o integrovaném registru znečišťování životního prostředí a integrovaném systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
Změna zákona o integrovaném registru znečišťování životního prostředí a integrovaném systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí
Čl. I
Zákon č. 25/2008 Sb., o integrovaném registru znečišťování životního prostředí a integrovaném systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 227/2009 Sb. a zákona č. 281/2009 Sb., se mění takto:
1.
V § 3 odst. 1 písm. a) se za slova „znečišťujících látek“ vkládají slova „a přenosy odpadů“.
2.
V § 3 se na konci textu odstavce 5 doplňují slova „nebo prostřednictvím datové schránky ministerstva určené k plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí, nechalo-li ji ministerstvo zřídit“.
3.
V § 4 odst. 3 se za slovo „prostředí“ vkládají slova „nebo prostřednictvím datové schránky ministerstva určené k plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí“ a slova „každý ohlašovací rok“ se nahrazují slovy „každou ohlašovací povinnost“.
4.
V § 4 se doplňují odstavce 4 až 8, které včetně poznámky pod čarou č. 6a znějí:
„(4)
Datový standard pro předávání údajů prostřednictvím integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí nebo prostřednictvím datové schránky ministerstva určené k plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí popisuje pro jednotlivé ohlašovací povinnosti plněné jejich prostřednictvím datovou strukturu a datový formát elektronického dokumentu a automatizované kontroly obsahu podaných hlášení.
(5)
Do integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí vstupuje povinný subjekt plnící ohlašovací povinnost prostřednictvím k tomu určené elektronické služby.
(6)
Podmínkou pro využití integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí nebo datové schránky ministerstva určené k plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí k podání hlášení je předchozí registrace v integrovaném systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí.
(7)
Zmocnění k zastoupení povinného subjektu plnícího ohlašovací povinnost se prokazuje plnou mocí v elektronické podobě nebo výstupem vzniklým převedením plné moci v listinné podobě autorizovanou konverzí dokumentů6a) podanými prostřednictvím integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí nebo prostřednictvím datové schránky ministerstva určené k plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí.
(8)
Integrovaný systém plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí zpracovává osobní údaje.
6a)
§ 22 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění zákona č. 190/2009 Sb.“.
5.
V § 5 odst. 1 písm. a) se za slova „znečišťující látky“ vkládají slova „nebo přenosy odpadů“.
6.
V § 5 odst. 2 písm. a) se za slova „znečišťující látky“ vkládají slova „nebo přenosy odpadů“.
7.
V § 7 písm. c) se slova „do 31. prosince kalendářního roku pro následující ohlašovací rok“ nahrazují slovy „nejméně šest měsíců před termínem plnění jednotlivých ohlašovacích povinností“.
ČÁST ČTVRTÁ
Změna vodního zákona
Čl. IV
V § 126 odst. 6 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění zákona č. 25/2008 Sb., se před slova „podle zákona“ vkládají slova „nebo datové schránky ministerstva určené k plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí“.
ČÁST PÁTÁ
Změna zákona o obalech
Čl. V
V § 15 odst. 1 písm. b) zákona č. 477/2001 Sb., o obalech a o změně některých zákonů (zákon o obalech), ve znění zákona č. 25/2008 Sb., se před slova „podle zákona“ vkládají slova „nebo datové schránky ministerstva určené k plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí“.
ČÁST ŠESTÁ
ÚČINNOST
Čl. VI
Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení.
Němcová v. r.
Klaus v. r.
Nečas v. r. |
Zákon č. 75/2011 Sb. | Zákon č. 75/2011 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů (zákon o léčivech), ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 25. 3. 2011, datum účinnosti 25. 3. 2011, částka 29/2011
* Čl. I - Zákon č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů (zákon o léčivech), ve znění zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 296/2008 Sb., zákona č. 141/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb. a zákona č. 291/2009 Sb., se mění takto:
* Čl. II - Účinnost
Aktuální znění od 25. 3. 2011
75
ZÁKON
ze dne 3. března 2011,
kterým se mění zákon č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů (zákon o léčivech), ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Čl. I
Zákon č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů (zákon o léčivech), ve znění zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 296/2008 Sb., zákona č. 141/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb. a zákona č. 291/2009 Sb., se mění takto:
1.
V § 1 odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „Evropských společenství (dále jen „Společenství“)“ a slovo „Společenství“ nahrazují slovy „Evropská unie“.
2.
V § 1 odst. 1 písm. c), § 2 odst. 2 písm. g), § 3 odst. 2, § 5 odst. 5, § 9 odst. 1 písm. e), § 9 odst. 2 písm. b), § 9 odst. 3, 8 a 10, § 11 písm. i) a m), § 13 odst. 2 písm. a) bodě 9, § 13 odst. 3 písm. e), f) a k), § 22 odst. 3 písm. b), § 24 odst. 5 písm. b), § 25 odst. 1 písm. b), § 26 odst. 5 písm. p), § 27 odst. 6 písm. b), § 27 odst. 10, § 29 odst. 1, § 31 odst. 5 písm. a) bodě 4, § 31 odst. 5 písm. h), § 31 odst. 6 a 10 písm. d) a f), § 31 odst. 11, § 35 odst. 2, 3 a 10, § 37 odst. 2 a 4, § 40 odst. 2 písm. b), § 41 odst. 6, § 42 odst. 2 a 7, nadpisu § 43 a § 43, § 44 odst. 2, § 47 odst. 1, § 49 odst. 1, 2 a 5, § 51 odst. 1, § 56 odst. 8, § 57 odst. 4 a 5, § 60 odst. 5 písm. a), § 67 odst. 4 písm. i), § 67 odst. 7, § 70 odst. 2, § 73 odst. 4 písm. b), § 74 odst. 14, § 75 odst. 1 písm. b) bodě 1, § 77 odst. 1 písm. i), § 77 odst. 5 písm. a) bodě 4, § 87 odst. 1 písm. d), § 90 odst. 2 a 3, § 91 odst. 2 písm. c) a d), § 92 odst. 7 a 8, § 93 odst. 1, § 94 odst. 4, § 96 odst. 4 a 8, § 99 odst. 1 písm. c), § 103 odst. 1 písm. a) a b), § 103 odst. 3 a 5 písm. e), § 103 odst. 11 písm. b), § 103 odst. 13, § 108 odst. 1 písm. a) a c), § 108 odst. 2 písm. e), a § 112 odst. 3 písm. b) bodě 4 se slovo „Společenství“ nahrazuje slovy „Evropské unie“.
3.
V § 2 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena p) a q), která včetně poznámek pod čarou č. 86 a 87 znějí:
„p)
léčivé přípravky pro genovou terapii86), kterými se rozumějí biologické léčivé přípravky s léčivou látkou, jež obsahuje rekombinantní nukleovou kyselinu, nebo je touto kyselinou tvořena, používanou nebo podávanou lidem k regulaci, opravě, výměně, doplnění nebo odstranění genetické sekvence, přičemž léčebný, preventivní nebo diagnostický účinek těchto léčivých přípravků se vztahuje přímo na sekvenci rekombinantní nukleové kyseliny nebo na produkt genetické exprese této sekvence; léčivé přípravky pro genovou terapii nezahrnují vakcíny proti infekčním onemocněním,
q)
léčivé přípravky pro somatobuněčnou terapii, kterými se rozumějí biologické léčivé přípravky určené na základě farmakologického, imunologického nebo metabolického působení svých buněk nebo tkání pro léčbu, prevenci nebo diagnostiku onemocnění u lidí a které obsahují takové buňky nebo tkáně, nebo jsou jimi tvořeny,
1.
u nichž v důsledku zásadní manipulace došlo ke změně jejich fyziologických funkcí, biologických nebo strukturálních vlastností významných pro zamýšlené klinické použití, přičemž za zásadní manipulace se zejména nepovažují manipulace uvedené v příloze č. 1 přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího léčivé přípravky pro moderní terapii87), nebo
2.
které nejsou určeny k použití u příjemce ve stejné základní funkci nebo stejných funkcích jako u dárce.
86)
Směrnice Komise 2009/120/ES ze dne 14. září 2009, kterou se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/83/ES o kodexu Společenství týkajícím se humánních léčivých přípravků, pokud jde o léčivé přípravky pro moderní terapii.
87)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1394/2007 ze dne 13. listopadu 2007 o léčivých přípravcích pro moderní terapii a o změně směrnice 2001/83/ES a nařízení (ES) č. 726/2004.“.
4.
V § 2 odst. 3 písm. a) se slova „lidské tkáně, lidské buňky a přípravky z lidských tkání, popřípadě buněk“ zrušují.
5.
V § 13 odst. 3 písm. k) se slova „se Společenstvím“ nahrazují slovy „s Evropskou unií“.
6.
V § 16 odst. 3 písm. l) se slova „Evropských společenství“ nahrazují slovy „Evropské unie“.
7.
§ 24a se zrušuje.
8.
V § 25 odst. 2 se písmeno f) včetně poznámky pod čarou č. 39a zrušuje.
Dosavadní písmena g) až i) se označují jako písmena f) až h).
9.
V § 26 odst. 5 písm. k) se slova „mimo Společenství“ nahrazují slovy „mimo Evropskou unii“.
10.
V § 26 odst. 5 písm. s), § 27 odst. 2 písm. b), § 30 odst. 3 písm. d) a e), § 30 odst. 4, § 65 odst. 3, § 66 odst. 1 písm. b), § 91 odst. 2 písm. a), § 92 odst. 1, § 94 odst. 2 a 6, § 95 odst. 2 a § 96 odst. 1 se slova „ve Společenství“ nahrazují slovy „v Evropské unii“.
11.
V § 27 odst. 1 se slova „předpisů Společenství“ nahrazují slovy „předpisů Evropské unie“, slova „předpisu Společenství“ se nahrazují slovy „předpisu Evropské unie“, slova „ve Společenství“ se nahrazují slovy „v Evropské unii“ a slova „nebo Společenství“ se nahrazují slovy „nebo Evropské unii“.
12.
V § 27 odst. 7 se slova „ve Společenství“ nahrazují slovy „v Evropské unii“ a slova „předpisem Společenství“ se nahrazují slovy „předpisem Evropské unie“.
13.
V § 42 odst. 1 se slova „právem Společenství“ nahrazují slovy „právem Evropské unie“ a slova „ve Společenství“ se nahrazují slovy „v Evropské unii“.
14.
V § 50 a § 92 odst. 6 se slova „předpisem Společenství“ nahrazují slovy „předpisem Evropské unie“ a slova „ve Společenství“ se nahrazují slovy „v Evropské unii“.
15.
V § 66 odst. 2 se slovo „Společenstvím“ nahrazuje slovy „Evropskou unií“.
16.
V § 74 odst. 10 se slova „ve Společenství“ nahrazují slovy „v Evropské unii“ a slova „předpisu Společenství“ se nahrazují slovy „předpisu Evropské unie“.
17.
V § 77 odst. 1 písm. c) bodě 11 se slovo „nebo“ zrušuje a na konci bodu 13 se doplňuje slovo „nebo“.
18.
V § 77 odst. 1 písm. c) se doplňuje bod 14, který zní:
„14.
lékařům, kteří je přímo použijí při poskytování zdravotní péče, a to pouze léčivé přípravky pro moderní terapii,“.
19.
V § 88 odst. 2 větě druhé se za slova „transfuzní přípravky“ vkládají slova „a přípravky pro moderní terapii“.
Čl. II
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení.
Němcová v. r.
Klaus v. r.
Nečas v. r. |
Usnesení Poslanecké sněmovny č. 74/2011 Sb. | Usnesení Poslanecké sněmovny č. 74/2011 Sb.
Usnesení Poslanecké sněmovny k zákonu o Úřadu práce České republiky a o změně souvisejících zákonů, přijatému Parlamentem dne 9. února 2011 a vrácenému prezidentem republiky dne 23. února 2011
Vyhlášeno 25. 3. 2011, částka 29/2011
74
USNESENÍ
Poslanecké sněmovny
ze dne 15. března 2011
Poslanecká sněmovna setrvává na zákonu o Úřadu práce České republiky a o změně souvisejících zákonů, přijatém Parlamentem dne 9. února 2011 a vráceném prezidentem republiky dne 23. února 2011.
Němcová v. r. |
Zákon č. 73/2011 Sb. | Zákon č. 73/2011 Sb.
Zákon o Úřadu práce České republiky a o změně souvisejících zákonů
Vyhlášeno 25. 3. 2011, datum účinnosti 1. 4. 2011, částka 29/2011
* ČÁST PRVNÍ - ÚŘAD PRÁCE ČESKÉ REPUBLIKY (§ 1 — § 8)
* ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o zaměstnanosti (§ 9 — § 9)
* ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele (§ 10 — § 10)
* ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona o státní sociální podpoře (§ 11 — § 11)
* ČÁST ŠESTÁ - Změna zákona o kolektivním vyjednávání (§ 13 — § 13)
* ČÁST SEDMÁ - Změna živnostenského zákona (§ 14 — § 14)
* ČÁST OSMÁ - Změna zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení (§ 15 — § 15)
* ČÁST DEVÁTÁ - Změna zákona o bankách (§ 16 — § 16)
* ČÁST DESÁTÁ - Změna zákona o daních z příjmů (§ 17 — § 17)
* ČÁST JEDENÁCTÁ - Změna zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti (§ 18 — § 18)
* ČÁST DVANÁCTÁ - Změna zákona o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění (§ 19 — § 19)
* ČÁST TŘINÁCTÁ - Změna zákona o spořitelních a úvěrních družstvech (§ 20 — § 20)
* ČÁST ČTRNÁCTÁ - Změna zákona o důchodovém pojištění (§ 21 — § 21)
* ČÁST PATNÁCTÁ - Změna zákona o zemědělství (§ 22 — § 22)
* ČÁST ŠESTNÁCTÁ - Změna zákona o zajišťování obrany České republiky (§ 23 — § 23)
* ČÁST SEDMNÁCTÁ - Změna zákona o pobytu cizinců na území České republiky (§ 24 — § 24)
* ČÁST OSMNÁCTÁ - Změna zákona o sociálně-právní ochraně dětí (§ 25 — § 25)
* ČÁST DEVATENÁCTÁ - Změna zákona o investičních pobídkách (§ 26 — § 26)
* ČÁST DVACÁTÁ - Změna zákona o evidenci obyvatel (§ 27 — § 27)
* ČÁST DVACÁTÁ PRVNÍ - Změna zákona o rozpočtových pravidlech (§ 28 — § 28)
* ČÁST DVACÁTÁ TŘETÍ - Změna školského zákona (§ 30 — § 30)
* ČÁST DVACÁTÁ ČTVRTÁ - Změna zákona o inspekci práce (§ 31 — § 31)
* ČÁST DVACÁTÁ PÁTÁ - Změna zákona o sociálních službách (§ 32 — § 32)
* ČÁST DVACÁTÁ ŠESTÁ - Změna zákona o životním a existenčním minimu (§ 33 — § 33)
* ČÁST DVACÁTÁ SEDMÁ - Změna zákona o pomoci v hmotné nouzi (§ 34 — § 34)
* ČÁST DVACÁTÁ DEVÁTÁ - Změna insolvenčního zákona (§ 36 — § 36)
* ČÁST TŘICÁTÁ - Změna zákona o nemocenském pojištění (§ 37 — § 37)
* ČÁST TŘICÁTÁ PRVNÍ - Změna zákoníku práce (§ 38 — § 38)
* ČÁST TŘICÁTÁ TŘETÍ - ÚČINNOST (§ 40 — § 40) k zákonu č. 73/2011 Sb.
Aktuální znění od 1. 1. 2025 (395/2024 Sb., 469/2024 Sb.)
73
ZÁKON
ze dne 9. února 2011
o Úřadu práce České republiky a o změně souvisejících zákonů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
ÚŘAD PRÁCE ČESKÉ REPUBLIKY
§ 1
(1)
Tímto zákonem se zřizuje Úřad práce České republiky (dále jen „Úřad práce“), stanoví se jeho organizační členění a úkoly. Úřad práce je správním úřadem s celostátní působností. Úřad práce je účetní jednotkou.
(2)
Sídlem Úřadu práce je Praha.
(3)
Ministerstvo práce a sociálních věcí (dále jen „ministerstvo“) řídí Úřad práce a je jeho nadřízeným správním úřadem.
§ 2
(1)
V Úřadu práce působí
a)
generální ředitelství,
b)
krajské pobočky a pobočka pro hlavní město Prahu (dále jen „krajské pobočky“); součástí krajských poboček jsou kontaktní pracoviště.
(2)
Obvody působení krajských poboček jsou shodné s územím krajůúzemím krajů podle jiného zákona1). Krajské pobočky a jejich územní obvody jsou uvedeny v příloze tohoto zákona.
§ 3
(1)
Úřad práce řídí generální ředitel.
(2)
Krajskou pobočku řídí ředitel krajské pobočky.
(3)
Výběr, jmenování a odvolání generálního ředitele a ředitele krajské pobočky se řídí zákonem o státní službě.
§ 4
(1)
Úřad práce plní úkoly v oblastech
a)
zaměstnanosti,
b)
ochrany zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele,
c)
státní sociální podpory,
d)
dávek pro osoby se zdravotním postižením,
e)
příspěvku na péči,
f)
pomoci v hmotné nouzi,
g)
inspekce poskytování sociálně-právní ochrany,
h)
dávek pěstounské péče,
i)
náhradního výživného pro nezaopatřené dítě,
v rozsahu a za podmínek stanovených zákonem o zaměstnanosti3), zákonem o integračním sociálním podniku18), zákonem o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů4), zákonem o sociálně-právní ochraně dětí11), zákonem o státní sociální podpoře5), zákonem o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů8), zákonem o sociálních službách9), zákonem o náhradním výživném17) a zákonem o pomoci v hmotné nouzi10).
(2)
Úřad práce je přístupovým místem pro zajištění elektronické komunikace v oblasti sociálního zabezpečení a zaměstnanosti mezi členskými státy Evropské unie.
Jednotný informační systém práce a sociálních věcí
§ 4a
(1)
Ministerstvo je správcem Jednotného informačního systému práce a sociálních věcí, jehož obsahem jsou údaje nezbytné k plnění úkolů ministerstva a Úřadu práce v oblasti státní sociální podpory, pomoci v hmotné nouzi, příspěvku na péči, dávek pro osoby se zdravotním postižením, sociálně-právní ochrany dětí, náhradního výživného pro nezaopatřené dítě, státní politiky zaměstnanosti a ochrany zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele podle jiných právních předpisů. Jednotný informační systém práce a sociálních věcí může ministerstvo a Úřad práce využít rovněž za účelem získání potřebných údajů uvedených ve větě první nezbytných pro výplatu a kontrolu vyplácení dávek nebo podpory v nezaměstnanosti, podpory při rekvalifikaci nebo kompenzace12). Jednotný informační systém práce a sociálních věcí je součástí Integrovaného informačního systému Ministerstva práce a sociálních věcí. Součástí Jednotného informačního systému práce a sociálních věcí je rovněž Standardizovaný záznam sociálního pracovníka vedený podle zákona o pomoci v hmotné nouzi a zákona o sociálních službách; vzor Standardizovaného záznamu sociálního pracovníka stanoví ministerstvo vyhláškou.
(2)
Údaje z Jednotného informačního systému práce a sociálních věcí mohou být poskytovány subjektu, jehož se týkají. Údaje vedené v Jednotném informačním systému práce a sociálních věcí mohou být ministerstvem z tohoto systému poskytovány dále jen v případech a za podmínek uvedených v zákoně.
(3)
Ministerstvo zřídí na žádost pověřeného obecního úřadu, obecního úřadu obceobce s rozšířenou působností nebo újezdního úřadu zaměstnancům těchto úřadů oprávnění k přístupu k údajům Jednotného informačního systému práce a sociálních věcí a tento přístup eviduje. Zpřístupněnými údajiZpřístupněnými údaji jsou údaje o podaných žádostech o dávku, nároku na dávku a na její výplatu, výši dávky a formě její výplaty a údaje o stanovených sankcích spojených s porušením podmínek nároku na dávku a na její výplatu. Přístup zaměstnance k údajům o osobách hlášených k trvalému nebo hlášenému místu pobytu v obvodu územní působnosti pověřeného obecního úřadu, obecního úřadu obceobce s rozšířenou působností nebo újezdního úřadu se zřizuje za účelem výkonu povinností podle § 92 písm. b) a d) zákona o sociálních službách a podle § 64 odst. 3 zákona o pomoci v hmotné nouzi.
(4)
Ministerstvo zřídí na žádost krajského úřadu zaměstnanci krajského úřadu oprávnění k přístupu k údajům Jednotného informačního systému práce a sociálních věcí a tento přístup eviduje. Zpřístupněnými údajiZpřístupněnými údaji jsou údaje uvedené v odstavci 3 větě druhé. Přístup zaměstnance k údajům o osobách hlášených k trvalému nebo hlášenému místu pobytu v územním obvodu kraje se zřizuje za účelem výkonu povinností podle § 93 písm. c) zákona o sociálních službách.
(5)
Ministerstvo zřídí na žádost krajské pobočky Úřadu práce zaměstnanci krajské pobočky Úřadu práce oprávnění k přístupu k údajům vedeným ve Standardizovaném záznamu sociálního pracovníka a tento přístup eviduje.
(6)
Ministerstvo zřídí na žádost České správy sociálního zabezpečení zaměstnanci České správy sociálního zabezpečení, zaměstnanci Institutu posuzování zdravotního stavu a zaměstnanci územní správy sociálního zabezpečení oprávnění k přístupu k údajům vedeným v Jednotném informačním systému práce a sociálních věcí v rozsahu potřebném pro výkon jeho činností podle zákona a tento přístup eviduje.
(7)
V rámci Jednotného informačního systému práce a sociálních věcí se zpracovávají rovněž anonymizované údaje pro účely statistik, vykazování a publikace otevřených dat. Takto zpracované údaje a z nich pocházející statistiky může ministerstvo předávat jiným orgánům veřejné moci a publikovat je jako otevřená data podle zvláštního právního předpisu13).
§ 4b
Resortní portál práce a sociálních věcí
(1)
Ministerstvo je správcem a provozovatelem Resortního portálu práce a sociálních věcí (dále jen „portál“). Portál je součástí Jednotného informačního systému práce a sociálních věcí.
(2)
Portál zejména
a)
poskytuje služby Jednotného informačního systému práce a sociálních věcí uživatelům tohoto informačního systému v rozsahu stanoveném ministerstvem,
b)
poskytuje klientské elektronické služby autorizovaným subjektům,
c)
poskytuje informace o úředních postupech a životních situacích, povinně zveřejňované dle zvláštního právního předpisu15),
d)
poskytuje elektronické formuláře pro související agendy a podání,
e)
poskytuje služby elektronického podání,
f)
poskytuje služby pro asistované podání,
g)
poskytuje veřejnosti informace o otázkách sociální péče a o oblastech sociální politiky,
h)
slouží jako resortní katalog otevřených dat a poskytuje publikovaná otevřená data dle zvláštního předpisu13).
(3)
Portál může poskytovat služby také prostřednictvím Portálu veřejné správy spravovaného Ministerstvem vnitra podle zvláštního předpisu16). Na takové služby se hledí jako na služby poskytované portálem.
§ 4c
Sdílení údajů Úřadem práce, ministerstvem a Českou správou sociálního zabezpečení
(1)
Je-li zaměstnavateli stanovena zvláštním právním předpisem18) povinnost komunikovat s Úřadem práce nebo s ministerstvem v oblastech podle § 4a odst. 1 vět první a druhé nebo ve věcech dávek a příspěvků podle zákona o opatřeních v oblasti zaměstnanosti a oblasti sociálního zabezpečení v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace19) elektronicky způsobem umožňujícím dálkový přístup, činí tak prostřednictvím osoby nebo osob, které jsou oprávněny v těchto oblastech nebo věcech jednat jménem zaměstnavatele.
(2)
Oprávnění, které zaměstnavatel udělil osobě nebo osobám k jednání jménem zaměstnavatele vůči územní správě sociálního zabezpečení nebo České správě sociálního zabezpečení podle zákona o nemocenském pojištění nebo podle zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, zahrnuje i oprávnění činit úkony v oblastech nebo věcech podle odstavce 1, pokud zaměstnavatel oprávnění osob jednat jeho jménem v oblastech nebo věcech podle odstavce 1 nevymezil jinak.
(3)
Česká správa sociálního zabezpečení v rámci svého informačního systému, ve kterém eviduje oprávnění udělené zaměstnavatelem osobě nebo osobám k jednání jménem zaměstnavatele vůči územní správě sociálního zabezpečení nebo České správě sociálního zabezpečení podle zákona o nemocenském pojištění nebo podle zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, eviduje též oprávnění udělené tímto zaměstnavatelem osobě nebo osobám k jednání jeho jménem vůči Úřadu práce nebo ministerstvu v oblastech nebo věcech podle odstavce 1. Česká správa sociálního zabezpečení poskytuje Úřadu práce nebo ministerstvu na žádost údaje o oprávněních podle věty první v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(4)
Udělení oprávnění podle odstavce 1 nebo jeho změnu zaměstnavatel sděluje České správě sociálního zabezpečení výhradně prostřednictvím elektronické aplikace orgánu sociálního zabezpečení podle § 123e odst. 1 písm. b) zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, a to do 8 kalendářních dnů od jeho udělení nebo změny.
(5)
Ustanoveními odstavců 1 až 4 nejsou dotčena zákonná oprávnění osob jednat za zaměstnavatele.
(6)
Ustanovení odstavců 1 a 3 až 5 se vztahují i na oprávnění udělené dodavatelem plynu nebo elektřiny, bankoubankou, pobočkou zahraniční bankybanky, spořitelním a úvěrním družstvem, institucí elektronických peněz, pobočkou zahraniční instituce elektronických peněz, vydavatelem elektronických peněz malého rozsahu, platební institucí, pobočkou zahraniční platební instituce nebo poskytovatelem platebních služeb malého rozsahu k jednání jejich jménem vůči Úřadu práce nebo ministerstvu v oblastech nebo věcech podle odstavce 1.
§ 5
Správní řízení
(1)
Úřad práce rozhoduje ve správním řízení v I. stupni prostřednictvím krajských poboček a generálního ředitelství.
(2)
O odvolání proti rozhodnutí Úřadu práce rozhoduje ministerstvo.
Přechodná ustanovení
§ 6
(1)
Do doby nabytí úplné účinnosti zákona o státní službě jmenuje a odvolává7) ministr práce a sociálních věcí
a)
generálního ředitele,
b)
ředitele krajské pobočky, a to na návrh generálního ředitele.
(2)
Výkon práv a povinností z pracovněprávních vztahů zaměstnanců zařazených k výkonu práce v úřadech práce zřízených podle zákona č. 435/2004 Sb. přechází na Úřad práce.
(3)
Úřady práce zřízené podle zákona č. 435/2004 Sb. se považují za kontaktní pracoviště krajských poboček.
(4)
Výkon práv a povinností z pracovněprávních vztahů zaměstnanců zařazených k výkonu práce v ministerstvu, k jejichž pracovním úkolům patří působnost v oblastech uvedených v § 4, jakož i dalších zaměstnanců zařazených k výkonu práce v ministerstvu, k jejichž pracovním úkolům patří působnost v dalších oblastech s působností podle § 4 bezprostředně související, přechází dnem nabytí úplné účinnosti tohoto zákona na Úřad práce – generální ředitelství.
(5)
Ministerstvo dohodne se zaměstnanci uvedenými v odstavci 4 přechod výkonu práv a povinností z pracovněprávních vztahů na Úřad práce a jejich zařazení k výkonu práce u generálního ředitelství. Takto provedená delimitace je závazná.
(6)
Nedojde-li k dohodě podle odstavce 5 nejpozději do 60 dnů ode dne vyhlášení tohoto zákona, stanoví počet zaměstnanců zařazených k výkonu práce v ministerstvu (odstavec 4), jejichž výkon práv a povinností z pracovněprávních vztahů přejde na Úřad práce – generální ředitelství, ministerstvo.
(7)
Z úřadů práce zřízených podle zákona č. 435/2004 Sb. přecházejí na Úřad práce všechny pohledávky, závazky, jakož i práva a povinnosti vyplývající z jiných právních předpisů.
(8)
Řízení zahájená ministerstvem do dne nabytí úplné účinnosti tohoto zákona a pravomocně neskončená nebo přerušená ve věci povolení ke zprostředkování zaměstnání dokončí Úřad práce prostřednictvím generálního ředitelství. Řízení zahájená úřady práce zřízenými podle zákona č. 435/2004 Sb. a do dne nabytí úplné účinnosti tohoto zákona pravomocně neskončená nebo přerušená dokončí Úřad práce prostřednictvím krajské pobočky, v jejímž správním obvodu působil úřad práce zřízený podle zákona č. 435/2004 Sb., který řízení zahájil.
§ 7
(1)
Příslušnost hospodařit s majetkem České republiky, včetně práv a ostatních majetkových hodnot, se kterými byly příslušné hospodařit úřady práce zřízené podle zákona č. 435/2004 Sb., přechází dnem nabytí úplné účinnosti tohoto zákona na Úřad práce. Současně Úřad práce započne plnit úkoly spojené s odpovědností za závazky České republiky související s tímto majetkem.
(2)
Prostředky z účtů podle § 45 odst. 5 věty první zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), úřadů práce podle zákona č. 435/2004 Sb. přecházejí na obdobné účty Úřadu práce. Členění prostředků rezervního fondu a jejich účelové určení zůstává zachováno.
(3)
Nároky z nespotřebovaných výdajů vykázané podle § 47 odst. 7 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), úřady práce podle zákona č. 435/2004 Sb. ke dni předcházejícímu dni, kdy tento zákon nabývá úplné účinnosti, se stávají nároky Úřadu práce. Členění nároků z nespotřebovaných výdajů podle § 47 odst. 4 rozpočtových pravidel zůstává zachováno.
§ 8
Úřady práce podle § 7, § 8 odst. 2 a § 149 zákona č. 435/2004 Sb., ve znění účinném do dne nabytí úplné účinnosti tohoto zákona, se zrušují.
ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o zaměstnanosti
§ 9
Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 202/2005 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 350/2005 Sb., zákona č. 382/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 428/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 495/2005 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 159/2007 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 213/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 362/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 57/2008 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 479/2008 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 149/2010 Sb. a zákona č. 347/2010 Sb., se mění takto:
1.
V § 2 odst. 3 písmeno b) včetně poznámky pod čarou č. 75 zní:
„b)
Úřad práce České republiky (dále jen „Úřad práce“)75).
75)
Zákon č. 73/2011 Sb., o Úřadu práce České republiky a o změně souvisejících zákonů.“.
2.
V § 3 odst. 1 písmeno a) zní:
„a)
Česká republika, za kterou jedná ministerstvo a Úřad práce,“.
3.
V § 4 odst. 4 se slova „podle § 6 odst. 1 písm. e) a § 8 odst. 1 písm. c)“ nahrazují slovy „podle § 8 písm. c) a § 8a písm. d)“.
4.
V § 5 písm. c) bod 6 se slova „úřadem práce“ nahrazují slovy „Úřadem práce - krajskou pobočkou Úřadu práce a pobočkou Úřadu práce pro hlavní město Prahu (dále jen „krajská pobočka Úřadu práce“)“.
5.
§ 6 zní:
㤠6
(1)
Ministerstvo usměrňuje a kontroluje výkon státní správy a dodržování zákonnosti při zabezpečování státní politiky zaměstnanosti. Přitom
a)
zpracovává celostátní koncepce a programy státní politiky zaměstnanosti a řešení stěžejních otázek na trhu práce, zaujímá stanoviska k návrhům ovlivňujícím státní politiku zaměstnanosti, které zpracovávají jiné ústřední orgány státní správy,
b)
zabezpečuje zpracovávání analýz a prognóz vývoje na trhu práce, včetně mezinárodního srovnání, přijímá opatření k vytváření souladu mezi zdroji a potřebami pracovních sil v České republice a přijímá opatření k usměrňování pracovních sil ze zahraničí na území České republiky a pracovních sil do zahraničí,
c)
zabezpečuje správu a poskytování prostředků na zabezpečování státní politiky zaměstnanosti, zajišťuje národní financování opatření v oblasti zaměstnanosti a rozvoje lidských zdrojů na úseku trhu práce, která jsou obsažena v programech Evropského sociálního fondu, a zabezpečuje projekční řešení a programově technické vybavení informačního systému v oblasti zaměstnanosti,
d)
zabezpečuje rozvíjení mezinárodních vztahů a mezinárodní spolupráci v oblasti zaměstnanosti a lidských zdrojů na úseku trhu práce, včetně spolupráce s Evropskou unií,
e)
spolupracuje s příslušnými orgány veřejné správy členských států Evropské unie v souvislosti s vysíláním zaměstnanců k výkonu práce na území jiného členského státu,
f)
zabezpečuje tvorbu a v souladu s vývojem trhu práce aktualizaci Národní soustavy povolání a zveřejňuje ji v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup. Na její tvorbě a aktualizaci spolupracuje se správními úřady a územními samosprávnými celky a bere v úvahu návrhy osob působících na trhu práce. Národní soustava povolání obsahuje
1.
název a číselné označení povolání vyjádřené kódem,
2.
stručný popis povolání,
3.
pracovní činnosti v povolání,
4.
předpoklady pro výkon povolání, zejména kvalifikační, odborné a zdravotní,
5.
další údaje související s povoláním,
g)
pro účely zaměstnanosti zajišťuje vedení centrální evidence zájemců o zaměstnání, uchazečů o zaměstnání, osob se zdravotním postižením, cizinců, volných pracovních míst, volných pracovních míst obsaditelných držiteli zelené karty, agentur práce a evidenci povolení k výkonu umělecké, kulturní, sportovní a reklamní činnosti dětí.
(2)
Evidence vedené podle odstavce 1 písm. g) vycházejí z údajů Úřadu práce a mohou být ministerstvem a Úřadem práce využívány k plnění povinností, které pro ně vyplývají z tohoto zákona, a dále mohou být využívány k účelům stanoveným zvláštními právními předpisy; pro jiné účely se údaje používají anonymně.
6.
Nadpis hlavy IV v části první zní: „ÚŘAD PRÁCE A JEHO PŮSOBNOST“.
7.
§ 7 včetně poznámky pod čarou č. 76 zní:
㤠7
(1)
Organizační členění Úřadu práce stanoví zvláštní zákon76).
(2)
K zabezpečení spolupráce na trhu práce vytváří Úřad práce podle potřeby poradní sbory složené zejména ze zástupců odborových organizací, organizací zaměstnavatelů, družstevních orgánů, organizací zdravotně postižených a územních samosprávných celků. Účelem poradních sborů je koordinace při realizaci státní politiky zaměstnanosti a rozvoje lidských zdrojů v příslušném správním obvodu. Poradní sbory se vyjadřují zejména k poskytování příspěvků zaměstnavatelům v rámci aktivní politiky zaměstnanosti, programům rekvalifikace, organizaci poradenské činnosti, opatřením na podporu rovného zacházení se všemi fyzickými osobami uplatňujícími právo na zaměstnání a k hromadnému propouštění.
(3)
Úřad práce vytváří za účelem posouzení vhodné formy pracovní rehabilitace osob se zdravotním postižením odborné pracovní skupiny složené zejména ze zástupců organizací zdravotně postižených a zástupců zaměstnavatelů zaměstnávajících více než 50 % osob se zdravotním postižením.
76)
§ 2 zákona č. 73/2011 Sb.“.
8.
Za § 7 se vkládá nový § 7a, který včetně poznámky pod čarou č. 77 zní:
㤠7a
(1)
Úřad práce může určit úkony podle tohoto zákona, které lze vůči němu činit prostřednictvím pověřeného kontaktního místa veřejné správy. Úřad práce může činit úkony podle tohoto zákona prostřednictvím pověřeného kontaktního místa veřejné správy. Úřad práce zveřejní seznam úkonů podle věty první způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(2)
Pověřeným kontaktním místem veřejné správy se rozumí kontaktní místo veřejné správy77), s nímž Úřad práce uzavře dohodu o možnosti činit úkony podle odstavce 1 jeho prostřednictvím. Seznam pověřených kontaktních míst veřejné správy zveřejní Úřad práce způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(3)
Příslušnost pověřeného kontaktního místa veřejné správy, případně příslušnost pracoviště pověřeného kontaktního místa veřejné správy, prostřednictvím kterého se provede úkon podle odstavce 1, určí Úřad práce. Neučiní-li tak, úkon podle odstavce 1 nelze prostřednictvím pověřeného kontaktního místa veřejné správy provést.
(4)
Pověřené kontaktní místo veřejné správy a jeho pracoviště, jehož příslušnost byla určena podle odstavce 3, se musí nacházet na území správního obvodu obce s rozšířenou působností, v němž má osoba činící úkon podle odstavce 1 věty první nebo adresát úkonu, vůči němuž je činěn úkon podle odstavce 1 věty druhé, bydliště anebo sídlo, nebo v němž se skutečně zdržuje. Věta první se nepoužije, určí-li Úřad práce příslušnost pověřeného kontaktního místa veřejné správy na základě dohody s osobou činící úkon podle odstavce 1 věty první nebo s adresátem úkonu podle odstavce 1 věty druhé.
(5)
Odměnu spojenou s činěním úkonů podle odstavce 1 hradí pověřenému kontaktnímu místu veřejné správy Úřad práce. Výši odměny a způsob její úhrady stanoví dohoda podle odstavce 2.
77)
§ 8a zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 130/2008 Sb. a zákona č. 190/2009 Sb.“.
9.
§ 8 včetně poznámek pod čarou č. 9b a 78 zní:
㤠8
Úřad práce - generální ředitelství Úřadu práce (dále jen „generální ředitelství Úřadu práce“)
a)
zajišťuje ministerstvu podklady ke zpracování koncepcí a programů státní politiky zaměstnanosti a k řešení stěžejních otázek na trhu práce a stanoviska k opatřením ovlivňujícím státní politiku zaměstnanosti, soustavně sleduje a vyhodnocuje celkovou situaci na trhu práce a přijímá opatření na ovlivnění poptávky a nabídky práce,
b)
spolupracuje se správními úřady, územními samosprávnými celky, orgány sociálního zabezpečení, orgány pomoci v hmotné nouzi, orgány státní zdravotní správy, zaměstnavateli a dalšími subjekty podle zvláštních právních předpisů při tvorbě a realizaci opatření souvisejících s rozvojem trhu práce a se zaměstnaností,
c)
přijímá opatření na podporu a dosažení rovného zacházení s muži a ženami, osobami bez ohledu na jejich národnost, rasový nebo etnický původ, osobami se zdravotním postižením a s dalšími skupinami osob, které mají ztížené postavení na trhu práce, pokud jde o přístup k zaměstnání, rekvalifikaci, přípravě k práci a specializovaným rekvalifikačním kurzům, a přijímá opatření pro zaměstnávání těchto osob,
d)
spolupracuje s ministerstvem na rozvíjení mezinárodních vztahů a mezinárodní spolupráci v oblasti zaměstnanosti a lidských zdrojů na úseku trhu práce, včetně spolupráce s Evropskou unií,
e)
spolupracuje se zahraničními institucemi při plnění závazků v oblasti zaměstnanosti vyplývajících z právních předpisů Evropské unie nebo z mezinárodních smluv a koordinuje činnosti v rámci systému Evropských služeb zaměstnanosti,
f)
zajišťuje poskytování hmotné podpory na vytváření nových pracovních míst a hmotnou podporu rekvalifikace nebo školení nových zaměstnanců v rámci investičních pobídek a zabezpečuje další související programy schválené vládou,
g)
uděluje a odnímá povolení právnickým nebo fyzickým osobám ke zprostředkování zaměstnání a vede evidenci agentur práce; údaje z této evidence předává do centrální evidence vedené ministerstvem,
h)
vykonává kontrolní činnost v rozsahu stanoveném tímto zákonem a zákonem o volném pohybu služeb9b), včetně ukládání pokut,
i)
zajišťuje zveřejňování, v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup, písemných materiálů vztahujících se k poskytování prostředků státního rozpočtu na nástroje a opatření aktivní politiky zaměstnanosti, s výjimkou materiálů obsahujících osobní údaje fyzických osob, které nejsou přímými příjemci těchto prostředků,
j)
zřizuje školicí a rekvalifikační střediska a pro osoby se zdravotním postižením pracovně rehabilitační střediska,
k)
plní další povinnosti vyplývající z tohoto zákona a ze zvláštních právních předpisů,
l)
poskytuje Ministerstvu vnitra
1.
přehled o změnách údajů v udělených povoleních ke zprostředkování zaměstnání,
2.
přehled o pokutách uložených právnickým nebo fyzickým osobám, kterým bylo uděleno povolení ke zprostředkování zaměstnání, za porušení povinností vyplývajících z pracovněprávních předpisů podle § 126 odst. 2 nebo jiného právního předpisu78).
9b)
Zákon č. 222/2009 Sb., o volném pohybu služeb.
78)
§ 3 zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění pozdějších předpisů.“.
10.
Za § 8 se vkládá nový § 8a, který včetně poznámek pod čarou č. 12 a 13 zní:
㤠8a
Krajská pobočka Úřadu práce
a)
zpracovává koncepci vývoje zaměstnanosti ve svém obvodu, statistiky, rozbory a výhledy, soustavně sleduje a vyhodnocuje situaci na trhu práce a přijímá opatření na ovlivnění poptávky a nabídky práce; za tím účelem může vyžadovat od zaměstnavatelů informace o jejich záměrech ve vývoji zaměstnanosti,
b)
spolupracuje se správními úřady, územními samosprávnými celky, orgány sociálního zabezpečení, orgány pomoci v hmotné nouzi, orgány státní zdravotní správy, zaměstnavateli a dalšími subjekty podle zvláštních právních předpisů při tvorbě a realizaci opatření souvisejících s rozvojem trhu práce a se zaměstnaností,
c)
spolupracuje při vytváření mezinárodních programů nebo programů s mezinárodní účastí týkajících se rozvoje lidských zdrojů a financování z prostředků Evropských strukturálních fondů,
d)
ve svém obvodu přijímá opatření na podporu a dosažení rovného zacházení s muži a ženami, osobami bez ohledu na jejich národnost, rasový nebo etnický původ, osobami se zdravotním postižením a s dalšími skupinami osob, které mají ztížené postavení na trhu práce, pokud jde o přístup k zaměstnání, rekvalifikaci, přípravě k práci a specializovaným rekvalifikačním kurzům, a přijímá opatření pro zaměstnávání těchto osob,
e)
zabezpečuje a podporuje projekty a opatření související s rozvojem lidských zdrojů v oblasti trhu práce včetně účasti na mezinárodních programech a projektech, programech a projektech s mezinárodní účastí a na programech financovaných z Evropských strukturálních fondů a v rámci programů zaměstnanosti a programů Evropské unie, ověřuje nové nástroje aktivní politiky zaměstnanosti,
f)
zajišťuje zprostředkování zaměstnání uchazečům o zaměstnání a zájemcům o zaměstnání a poskytuje další služby v oblasti zaměstnanosti podle tohoto zákona,
g)
poskytuje fyzickým osobám a zaměstnavatelům poradenské, informační a další služby v oblasti zaměstnanosti a pracovněprávních vztahů,
h)
zabezpečuje uplatňování nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti podle tohoto zákona, poskytuje příspěvky z prostředků na aktivní politiku zaměstnanosti a vyplácí podporu v nezaměstnanosti a podporu při rekvalifikaci,
i)
zajišťuje zaměstnavatelům zaměstnávajícím více než 50 % zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením, příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením,
j)
zajišťuje povolování výkonu umělecké, kulturní, sportovní nebo reklamní činnosti dítěte,
k)
zajišťuje posuzování, zda jde o osobu zdravotně znevýhodněnou, popřípadě, že fyzická osoba se nepovažuje za osobu zdravotně znevýhodněnou, jestliže se nepodrobila vyšetření zdravotního stavu nebo jinému odbornému vyšetření a byla na tuto možnost upozorněna,
l)
pro účely zaměstnanosti zajišťuje vedení evidence volných pracovních míst, evidence zájemců o zaměstnání, evidence uchazečů o zaměstnání, evidence osob se zdravotním postižením, evidence cizinců a evidence povolení k výkonu umělecké, kulturní, sportovní nebo reklamní činnosti dětí; údaje z těchto evidencí předává do centrálních evidencí vedených ministerstvem,
m)
poskytuje na žádost orgánu pomoci v hmotné nouzi12) údaje
1.
o vedení fyzické osoby v evidenci uchazečů o zaměstnání, včetně důvodu vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání,
2.
o tom, zda je uchazeči o zaměstnání poskytována podpora v nezaměstnanosti nebo podpora při rekvalifikaci a o její výši,
3.
o tom, zda jde o osobu, která vyžaduje zvýšenou péči při zprostředkování zaměstnání,
4.
o tom, zda osoba nastoupila k výkonu krátkodobého zaměstnání nebo odmítla vykonávat krátkodobé zaměstnání zprostředkované krajskou pobočkou Úřadu práce nebo účastnit se v cíleném programu k řešení zaměstnanosti (§ 120),
5.
o tom, zda bylo zahájeno řízení o vyřazení uchazeče o zaměstnání z evidence uchazečů o zaměstnání,
6.
o tom, že uchazeč o zaměstnání vykonává činnost uvedenou v § 25 odst. 3, a údaj o ukončení této činnosti,
7.
o tom, zda uchazeči o zaměstnání byl krajskou pobočkou Úřadu práce vypracován individuální akční plán,
n)
potvrzuje občanovi Evropské unie, jeho rodinnému příslušníkovi (§ 3 odst. 2) a rodinnému příslušníkovi občana České republiky uvedenému v § 3 odst. 3 pro účely udělení povolení k trvalému nebo přechodnému pobytu dobu vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání a sezónnímu zaměstnanci existenci pracovní smlouvy, dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce,
o)
vykonává kontrolní činnost v rozsahu stanoveném tímto zákonem a zákonem o volném pohybu služeb9b), včetně ukládání pokut,
p)
poskytuje Státnímu úřadu inspekce práce identifikační údaje zaměstnanců vyslaných k výkonu práce na území České republiky a identifikační údaje právnických a fyzických osob, k nimž byli vysláni, potřebné k provádění kontroly dodržování pracovních podmínek těchto zaměstnanců stanovených jinými právními předpisy upravujícími pracovní podmínky,
q)
zabezpečuje činnost Evropských služeb zaměstnanosti,
r)
zabezpečuje spolupráci v otázkách zaměstnanosti, mobility pracovních sil a rozvoje lidských zdrojů s územními samosprávnými celky, příslušnými odborovými organizacemi a organizacemi zaměstnavatelů,
s)
plní další povinnosti vyplývající z tohoto zákona a ze zvláštních právních předpisů13).
12)
Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů.
13)
Například zákon č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.“.
11.
V § 9 odst. 1 se slova „úřadů práce“ nahrazují slovy „krajských poboček Úřadu práce“.
12.
V § 9 odst. 2 se slova „příslušný úřad práce, který si provedení výkonu vyžádal“ nahrazují slovy „příslušná krajská pobočka Úřadu práce, která si provedení výkonu vyžádala“.
13.
V 14 odst. 3 písm. a) a odst. 5 a 6, § 18 odst. 1 a 2, § 69 odst. 2 a § 105 odst. 1 písm. a) se slova „úřady práce“ nahrazují slovy „krajské pobočky Úřadu práce“.
14.
V § 14 odst. 4 se slovo „ministerstvu“ nahrazuje slovy „Úřadu práce“.
15.
V § 17 odst. 2 až 4, § 21 odst. 1, § 22 odst. 1 větě druhé a odst. 3 větě první, § 26 odst. 3, § 27 odst. 3 a 4, § 30 odst. 1 úvodní části ustanovení a odstavci 2, § 33 odst. 2, § 36, 37, 38, § 39 odst. 3, § 40 odst. 2, § 44 odst. 2, § 54 odst. 3, § 55 odst. 1 a 3, § 56 odst. 3, § 68 odst. 1, § 69 odst. 4, § 78 odst. 7, § 82 odst. 3, § 92 odst. 2, § 94 odst. 3, § 100 odst. 2, § 102 odst. 1, § 105 odst. 2, § 118 odst. 3, § 122 odst. 1, 7 a 9 a § 123 odst. 6 větě druhé, odst. 8 a 10 se slova „úřad práce“ nahrazují slovy „krajská pobočka Úřadu práce“.
16.
Nadpis hlavy II v části druhé zní: „ZPROSTŘEDKOVÁNÍ ZAMĚSTNÁNÍ KRAJSKÝMI POBOČKAMI ÚŘADU PRÁCE“.
17.
V § 18 odst. 3 se slova „úřady práce“ nahrazují slovy „krajskými pobočkami Úřadu práce“.
18.
V § 19 odst. 1 větě první se slova „úřadu práce“ nahrazují slovy „krajské pobočky Úřadu práce“ a ve větě druhé se slova „kteréhokoliv úřadu práce“ nahrazují slovy „kterékoliv krajské pobočky Úřadu práce“.
19.
V § 19 odst. 2, § 21 odst. 1, § 22 odst. 3, § 25 odst. 3 a 4, § 27 odst. 2, § 30 odst. 1 písm. b) bodu 2, § 31 písm. a), § 33 odst. 2, § 37a odst. 2 písm. a), § 42 odst. 2 a § 78 odst. 3 úvodní části ustanovení se slova „úřadu práce“ nahrazují slovy „krajské pobočce Úřadu práce“.
20.
V § 19 odst. 2 se slova „tohoto úřadu“ nahrazují slovy „této pobočky“.
21.
V § 19 odst. 2, § 22 odst. 3 větě druhé, § 32 odst. 2, § 68 odst. 3, § 69 odst. 5 a § 124 odst. 5 se slova „Úřad práce je povinen“ nahrazují slovy „Krajská pobočka Úřadu práce je povinna“.
22.
V § 21 odst. 2 písm. a), § 25 odst. 3 a 5, § 27 odst. 1, § 30 odst. 1 písm. c) a odst. 2 písm. e), § 31 úvodní části ustanovení, § 31 písm. b), § 33 odst. 2, § 39 odst. 2, § 40 odst. 1, § 56 odst. 1 písm. c) a d), § 78 odst. 7 písm. b) a § 80 písm. b) se slova „úřadem práce“ nahrazují slovy „krajskou pobočkou Úřadu práce“.
23.
V § 21 odst. 2, § 30 odst. 2 písm. b), § 36, § 72 odst. 5, § 74 odst. 2, § 102 odst. 3, § 122 odst. 8 a § 123 odst. 7 se slova „úřadu práce“ nahrazují slovy „krajské pobočky Úřadu práce“.
24.
V § 21 odst. 4, § 29 úvodní části ustanovení, § 72 odst. 3, § 73 odst. 1 a 2, § 75 odst. 1, § 76 odst. 1, § 92 odst. 1, § 94 odst. 1 větě první, § 95 odst. 4, § 105 odst. 4, § 108 odst. 6, § 109 odst. 1 větě druhé a odst. 5, § 110 odst. 1 a 6, § 113 odst. 1 a 2, § 114 odst. 1, § 117 odst. 1, § 119 odst. 1 a § 124 odst. 2 a 4 se slova „úřad práce“ nahrazují slovy „Úřad práce“.
25.
V § 22 odst. 1 větě první se slova „kterýkoliv úřad práce“ nahrazují slovy „kteroukoliv krajskou pobočku Úřadu práce“.
26.
V § 24 se slova „úřad práce, v jehož správním“ nahrazují slovy „krajskou pobočku Úřadu práce, v jejímž územním“.
27.
V § 24, § 70 úvodní části ustanovení, § 75 odst. 1 a 2, § 76 odst. 1 a 2, § 78 odst. 6 písm. a), § 105 odst. 3, § 108 odst. 6 a 7, § 109 odst. 1, § 110 odst. 1 a 2, § 112 odst. 1, § 113 odst. 1 a § 116 odst. 2 se slova „úřadem práce“ nahrazují slovy „Úřadem práce“.
28.
V § 27 odst. 2 se věta druhá nahrazuje větou „Ve stejné lhůtě je povinen osobně nebo písemně oznámit důvody, pro které se ve stanoveném termínu nedostavil na krajskou pobočku Úřadu práce nebo na kontaktní místo veřejné správy stanovené krajskou pobočkou Úřadu práce.“.
29.
V § 27 odst. 4 se slova „úřad práce příslušný“ nahrazují slovy „krajskou pobočku Úřadu práce příslušnou“.
30.
§ 28 zní:
㤠28
(1)
Uchazeč o zaměstnání může požádat příslušnou krajskou pobočku Úřadu práce (§ 24) o zprostředkování zaměstnání krajskou pobočkou Úřadu práce, v jejímž územním obvodu se z vážných důvodů skutečně zdržuje. Dohodnou-li se krajské pobočky Úřadu práce do 10 kalendářních dnů ode dne podání žádosti, zprostředkovává jeho zaměstnání a vykonává další práva a povinnosti vyplývající z tohoto zákona krajská pobočka Úřadu práce, v jejímž územním obvodu se uchazeč o zaměstnání skutečně zdržuje. Jestliže se krajské pobočky Úřadu práce nedohodnou, generální ředitelství Úřadu práce určí, která krajská pobočka Úřadu práce bude zprostředkovávat zaměstnání a vykonávat další práva a povinnosti podle tohoto zákona.
(2)
Uchazeč o zaměstnání je povinen plnit povinnosti uchazeče o zaměstnání na kontaktním pracovišti krajské pobočky Úřadu práce, které požádal o zprostředkování zaměstnání; povinnosti podle této věty lze plnit i na kontaktním místě veřejné správy77) stanoveném krajskou pobočkou Úřadu práce. Uchazeč o zaměstnání může požádat o změnu kontaktního pracoviště v územním obvodu krajské pobočky Úřadu práce. Krajská pobočka Úřadu práce určí, u kterého kontaktního pracoviště bude plnit povinnosti uchazeče o zaměstnání vyplývající z tohoto zákona.“.
31.
V § 29 písm. f) se slova „úřad práce dodatečně zjistil“ nahrazují slovy „krajská pobočka Úřadu práce dodatečně zjistila“.
32.
V § 30 odst. 1 písm. b) bodu 2, § 31 písm. c) a § 90 se slova „úřad práce“ nahrazují slovy „krajskou pobočku Úřadu práce“.
33.
V § 30 odst. 1 písm. b) bodu 2 se za slova „krajskou pobočku Úřadu práce“ vkládají slova „nebo kontaktní místo veřejné správy“.
34.
V § 31 písm. c) se za slova „krajskou pobočku Úřadu práce“ vkládají slova „nebo kontaktní místo veřejné správy“.
35.
V § 32 odst. 1 se slova „úřad práce povinen“ nahrazují slovy „krajská pobočka Úřadu práce povinna“.
36.
V § 34 se slova „úřadu práce, od kterého“ nahrazují slovy „krajské pobočky Úřadu práce, od které“.
37.
V § 35 se slova „příslušnému úřadu práce“ nahrazují slovy „příslušné krajské pobočce Úřadu práce“.
38.
V § 39 odst. 1 písm. b) se slova „úřad práce, u kterého“ nahrazují slovy „krajskou pobočku Úřadu práce, u které“.
39.
V § 56 odst. 2, § 78 odst. 9, § 109 odst. 2 písm. f) a § 143 se slova „úřadu práce“ nahrazují slovy „Úřadu práce“.
40.
V § 58a, § 59 odst. 2, § 60a odst. 3 a § 63 odst. 2 písm. c) se slovo „ministerstvu“ nahrazuje slovy „generálnímu ředitelství Úřadu práce“.
41.
V § 60 odst. 1 a 4 a § 63 odst. 2, 3 a 5 se slova „ministerstvo“ nahrazují slovy „generální ředitelství Úřadu práce“.
42.
V § 60 odst. 8 se slova „ministerstvo oprávněno“ nahrazují slovy „Úřad práce oprávněn“.
43.
V § 60 odst. 9 se slovo „ministerstvu“ nahrazuje slovy „generálním ředitelství Úřadu práce“.
44.
V § 60a odst. 1, § 61 odst. 6 a § 130 se slovo „ministerstvo“ nahrazuje slovy „generální ředitelství Úřadu práce“.
45.
V § 60a odst. 1 a § 63 odst. 1 písm. d) se slova „ministerstva“ nahrazují slovy „generálního ředitelství Úřadu práce“.
46.
V § 67 odst. 2 písm. c) se slova „úřadu práce“ nahrazují slovy „Úřadu práce vydaným krajskou pobočkou Úřadu práce“.
47.
V § 67 odst. 5 větě druhé se za slova „osoba“ vkládají slova „potvrzením nebo“ a slova „úřadu práce“ se nahrazují slovy „Úřadu práce“.
48.
V § 69 odst. 1 se slova „úřad práce místně příslušný“ nahrazují slovy „krajská pobočka Úřadu práce místně příslušná“.
49.
V § 69 odst. 4 se slova „(§ 7 odst. 5)“ nahrazují slovy „(§ 7 odst. 3)“.
50.
V § 78 odst. 1 se věta druhá nahrazuje větou „Příslušnou krajskou pobočkou Úřadu práce pro poskytování příspěvku je krajská pobočka Úřadu práce, v jejímž obvodu má sídlo zaměstnavatel, který je právnickou osobou, nebo v jejímž obvodu má bydliště zaměstnavatel, který je fyzickou osobou.“.
51.
V § 78 odst. 3 se slova „úřadu práce“ nahrazují slovy „krajské pobočce Úřadu práce“.
52.
V § 78 odst. 3 písm. b) se slova „úřadu práce dozvěděl v případě, že si údaje o nedoplatcích podle § 147b zjistil úřad práce sám“ nahrazují slovy „krajské pobočky Úřadu práce dozvěděl v případě, že si údaje o nedoplatcích podle § 147b zjistila krajská pobočka Úřadu práce sama“.
53.
V nadpisu § 79 se slova „úřady práce“ nahrazují slovy „Úřadem práce“.
54.
V § 79 se slova „úřadu práce“ nahrazují slovy „krajských poboček Úřadu práce“.
55.
V § 82 odstavec 2 zní:
„(2)
Odvod do státního rozpočtu podle odstavce 1 poukazuje zaměstnavatel do 15. února následujícího roku do státního rozpočtu prostřednictvím Úřadu práce.“.
56.
V § 83 se slova „úřadu práce příslušnému podle § 82 odst. 2“ nahrazují slovy „krajské pobočce Úřadu práce, v jejímž územním obvodu je sídlo zaměstnavatele, který je právnickou osobou, nebo bydliště zaměstnavatele, který je fyzickou osobou“.
57.
V § 84 se slova „příslušného úřadu práce“ nahrazují slovy „příslušné krajské pobočky Úřadu práce“.
58.
V § 87 odst. 1 a 3, § 88 odst. 1, § 94 odst. 1 větě druhé a § 100 odst. 3 se slova „příslušný úřad práce“ nahrazují slovy „příslušnou krajskou pobočku Úřadu práce“.
59.
V § 95 odst. 2 se slova „příslušným úřadem práce“ nahrazují slovy „příslušnou krajskou pobočkou Úřadu práce“.
60.
V § 104 odst. 1 a § 125 se slova „úřady práce“ nahrazují slovy „Úřad práce“.
61.
V § 106 a § 120 odst. 4 se slova „mohou úřady práce“ nahrazují slovy „může Úřad práce“.
62.
V § 109 odst. 1 větě třetí se slova „úřad práce příslušný“ nahrazují slovy „krajská pobočka Úřadu práce příslušná“.
63.
V § 111 odst. 5 se slovo „ministerstvo“ nahrazuje slovy „Úřad práce“.
64.
V § 111 odst. 13 se za slovo „ministerstvem“ vkládají slova „nebo s Úřadem práce“.
65.
V § 116 odstavec 1 zní:
„(1)
Příspěvek na zapracování může Úřad práce poskytnout zaměstnavateli na základě s ním uzavřené dohody, pokud zaměstnavatel přijímá do pracovního poměru uchazeče o zaměstnání, kterému krajská pobočka Úřadu práce věnuje zvýšenou péči (§ 33).“.
66.
V § 118 odstavec 4 zní:
„(4)
Místně příslušná pro uzavření dohody a poskytování příspěvku na zřízení (§ 113 odst. 1 věta druhá) nebo vyhrazení (§ 113 odst. 5) společensky účelného pracovního místa je krajská pobočka Úřadu práce, v jejíž evidenci je veden uchazeč o zaměstnání, který bude na společensky účelné pracovní místo umístěn.“.
67.
V § 122 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Žádost se podává u krajské pobočky Úřadu práce příslušné podle trvalého pobytu dítěte, a pokud dítě nemá trvalý pobyt, podle místa, kde se zdržuje.“.
68.
V § 122 odst. 7 se věta první nahrazuje větou „Povolení vydává krajská pobočka Úřadu práce.“.
69.
V § 124 odst. 3 se slova „příslušnému úřadu práce“ nahrazují slovy „příslušné krajské pobočce Úřadu práce“.
70.
V § 126 odst. 1 se slova „Úřady práce kontrolují“ nahrazují slovy „Úřad práce kontroluje“.
71.
V § 126 odst. 3 se slova „Úřady práce jsou dále oprávněny“ nahrazují slovy „Krajská pobočka Úřadu práce je oprávněna“.
72.
V § 126 odst. 4 větě třetí se slova „úřady práce“ nahrazují slovy „Úřadem práce“.
73.
V § 126 odst. 4 se věta čtvrtá nahrazuje větou „Celní úřad informuje o provedených kontrolách příslušnou krajskou pobočku Úřadu práce, a v případě zjištění nedostatků předává této pobočce podklady pro zahájení správního řízení o uložení pokuty.“.
74.
V § 127 se slovo „Ministerstvo“ nahrazuje slovy „Generální ředitelství Úřadu práce“.
75.
V § 141 odst. 4 se slova „příslušný úřad práce (§ 7 odst. 3)“ nahrazují slovy „Úřad práce“.
76.
V § 142 se slova „a) až d)“ nahrazují slovy „a) až e)“.
77.
§ 145 zní:
㤠145
Povolení k zaměstnání pro více míst výkonu práce vydá Úřad práce po vyjádření krajské pobočky Úřadu práce, v jejímž územním obvodu má být zaměstnání vykonáváno.“.
78.
V § 147a odst. 1 větě první se slova „úřadech práce“ nahrazují slovy „Úřadu práce“.
79.
V § 147a odst. 1 větě třetí se slova „ředitel příslušného úřadu práce“ nahrazují slovy „generální ředitel Úřadu práce“.
80.
V § 147b se slova „příslušného úřadu práce“ nahrazují slovy „Úřadu práce“.
81.
V § 147c odst. 1 se slova „úřadům práce“ nahrazují slovy „Úřadu práce“.
82.
Přílohy č. 1 a 2 se zrušují.
ČÁST TŘETÍ
Změna zákona o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele
§ 10
Zákon č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 73/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb. a zákona č. 217/2009 Sb., se mění takto:
1.
V § 3a se slova „úřad práce povinen“ nahrazují slovy „Úřad práce České republiky - krajská pobočka a pobočka pro hlavní město Prahu (dále jen „krajská pobočka Úřadu práce“) povinna“.
2.
§ 4 včetně poznámky pod čarou č. 5 zní:
㤠4
(1)
Zaměstnanec může požádat o uspokojení svých mzdových nároků kteroukoliv krajskou pobočku Úřadu práce nebo kontaktní pracoviště krajské pobočky Úřadu práce. Pokud mzdové nároky uplatňuje zaměstnanec, který se v České republice nezdržuje, je povinen zvolit si v České republice zástupce pro doručování písemností a tuto skutečnost, spolu s číslem účtu vedeným u peněžního ústavu, sdělit krajské pobočce Úřadu práce nebo kontaktnímu pracovišti krajské pobočky Úřadu práce při uplatňování mzdových nároků.
(2)
O nároku rozhoduje Úřad práce České republiky prostřednictvím krajské pobočky Úřadu práce, v jejímž obvodu má
a)
sídlo zaměstnavatel, který je právnickou osobou,
b)
místo podnikání zaměstnavatel, který je fyzickou osobou, nebo v jehož obvodu je umístěna organizační složka nadnárodního zaměstnavatele, který nemá sídlo na území České republiky, nebo
c)
bydliště zaměstnavatel, který je fyzickou osobou a který nemá místo podnikání.
(3)
Pokud zaměstnanec požádá o uspokojení mzdových nároků krajskou pobočku Úřadu práce, která není místně příslušná podle odstavce 2, nebo kontaktní pracoviště krajské pobočky Úřadu práce, tato krajská pobočka Úřadu práce nebo toto kontaktní pracoviště krajské pobočky Úřadu práce postoupí žádost místně příslušné krajské pobočce Úřadu práce.
(4)
Krajská pobočka Úřadu práce místně příslušná podle odstavce 2 vyvěsí na úřední desce neprodleně poté, co ji soud vyrozumí o vyhlášení moratoria před zahájením insolvenčního řízení nebo o zahájení insolvenčního řízení, informace o zaměstnavatelích, jejichž zaměstnanci mohou uplatnit své mzdové nároky u krajské pobočky Úřadu práce nebo kontaktního pracoviště krajské pobočky Úřadu práce, a současně informuje o lhůtě, do které mohou zaměstnanci tyto nároky uplatnit. Tyto informace rovněž sdělí ve stejné lhůtě Ministerstvu práce a sociálních věcí, které je zveřejní na své internetové stránce nejpozději následující pracovní den po jejich obdržení a současně je oznámí ve stejné lhůtě všem krajským pobočkám Úřadu práce a kontaktním pracovištím krajských poboček Úřadu práce, které je následující pracovní den po jejich obdržení od Ministerstva práce a sociálních věcí vyvěsí na své úřední desce nebo oznámí jiným rovnocenným způsobem.
(5)
Mzdové nároky může zaměstnanec uplatnit nejpozději do 5 měsíců a 15 kalendářních dnů následujících po dni, kdy místně příslušná krajská pobočka Úřadu práce zveřejnila informace podle odstavce 4 na úřední desce, jsou-li splněny další podmínky stanovené tímto zákonem. Jestliže v této lhůtě zaniklo moratorium vyhlášené před zahájením insolvenčního řízení nebo soud rozhodl o insolvenčním návrhu jinak než vydáním rozhodnutí o úpadku5), lze mzdové nároky uplatnit nejpozději v den zániku moratoria nebo v den právní moci soudního rozhodnutí. Nárok na uspokojení mzdových nároků zaniká, není-li uplatněn ve lhůtách uvedených ve větě první a druhé. Právo zaměstnance na uplatnění těchto mzdových nároků u soudu tím však není dotčeno.
5)
§ 4 a 4a zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů.“.
3.
V § 5 odst. 1, § 8, 8a, 9, § 10 odst. 1, § 11 odst. 2, § 12 odst. 1 až 3 a § 14 se slova „úřad práce“ nahrazují slovy „Úřad práce České republiky prostřednictvím krajské pobočky Úřadu práce“.
4.
V § 6 se slova „úřadu práce“ nahrazují slovy „krajské pobočky Úřadu práce nebo kontaktního pracoviště krajské pobočky Úřadu práce“.
5.
V § 7 odst. 1 se slova „Úřad práce místně příslušný“ nahrazují slovy „Krajská pobočka Úřadu práce místně příslušná“.
6.
V § 7 odst. 1 a § 9 odst. 1 se slova „úřadu práce“ nahrazují slovy „krajské pobočce Úřadu práce“.
7.
V § 8 odst. 2 se slova „příslušný k rozhodování o mzdovém nároku“ zrušují.
8.
V § 9 odst. 1 a 4 se odkaz na poznámku pod čarou č. 11 přesouvá za slova „minimální mzdě“.
9.
V § 9 odst. 7, § 12, 13 a 14 se slova „úřadu práce“ nahrazují slovy „Úřadu práce České republiky“.
10.
V § 10 odst. 2 větě první se za slovo „pojistné“, v § 10 odst. 3 a § 11 odst. 1 se za slovo „výši“ vkládají slova „Úřad práce České republiky prostřednictvím krajské pobočky Úřadu práce“.
11.
V § 10 odst. 2 větě první a odstavci 3 a § 11 odst. 1 se slova „Úřad práce“ nahrazují slovy „Krajská pobočka Úřadu práce“.
12.
V § 10 odst. 2 větě třetí a § 11 odst. 3 se slova „úřad práce“ nahrazují slovy „Úřad práce České republiky“.
13.
V § 10 odst. 4 se slova „Úřad práce“ nahrazují slovy „Úřad práce České republiky“.
14.
V § 12 odst. 2 a 3 se slova „úřadem práce“ nahrazují slovy „krajskou pobočkou Úřadu práce“.
15.
V § 13 větě druhé se slova „úřad práce vyzval“ nahrazují slovy „krajská pobočka Úřadu práce vyzvala“ a slova „úřad práce“ slovy „Úřad práce České republiky prostřednictvím krajské pobočky Úřadu práce“.
16.
V § 14a odst. 2 se slova „příslušného úřadu práce“ nahrazují slovy „příslušné krajské pobočky Úřadu práce“.
17.
§ 15 včetně poznámky pod čarou č. 19 se zrušuje.
ČÁST ČTVRTÁ
Změna zákona o státní sociální podpoře
§ 11
Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění zákona č. 137/1996 Sb., zákona č. 132/1997 Sb., zákona č. 242/1997 Sb., zákona č. 91/1998 Sb., zákona č. 158/1998 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 118/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 271/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 125/2003 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 438/2003 Sb., zákona č. 453/2003 Sb., zákona č. 53/2004 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 315/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 124/2005 Sb., zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 204/2005 Sb., zákona č. 218/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 381/2005 Sb., zákona č. 552/2005 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 113/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 134/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 585/2006 Sb., zákona č. 213/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 269/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 239/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 414/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 346/2010 Sb., zákona č. 347/2010 Sb. a zákona č. 427/2010 Sb., se mění takto:
1.
V § 2a písmeno a) zní:
„a)
Úřad práce České republiky - krajské pobočky a pobočka pro hlavní město Prahu (dále jen „krajská pobočka Úřadu práce“),“.
2.
V § 2a odstavec 4 včetně poznámky pod čarou č. 1b zní:
„(4)
Státní sociální podporu podle tohoto zákona provádějí
a)
krajské pobočky Úřadu práce v územních obvodech stanovených jiným právním předpisem1b),
b)
krajské úřady.
1b)
Zákon č. 73/2011 Sb., o Úřadu práce České republiky a o změně souvisejících zákonů.“.
3.
V § 7 odst. 6, § 57 odst. 1 a § 59 odst. 2 a 6 se slova „Úřad práce“ nahrazují slovy „Krajská pobočka Úřadu práce“.
4.
V § 11 odst. 2 se slova „úřadu práce“ nahrazují slovy „krajské pobočky Úřadu práce“.
5.
V § 19 odst. 2, § 24 odst. 3 a § 30a odst. 5 se slova „úřad práce, který“ nahrazují slovy „krajská pobočka Úřadu práce, která“.
6.
V § 30 odst. 2 se slova „úřadu práce, který“ nahrazují slovy „krajské pobočce Úřadu práce, která“.
7.
V § 58 odst. 1 se slova „úřad práce, který je příslušný“ nahrazují slovy „krajská pobočka Úřadu práce, která je příslušná“.
8.
V § 58 odstavec 2 zní:
„(2)
Dojde-li v době, ve které je vyplácena dávka uvedená v § 2 písm. a) bodech 1 a 2, § 2 písm. b) bodu 1, § 36 písm. a) a § 36 písm. b) ke změně místa, kde je oprávněná osoba hlášena k trvalému pobytu, zastaví krajská pobočka Úřadu práce, která byla před touto změnou k výplatě dávky příslušná, výplatu dávky, a to nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž se o změně trvalého pobytu oprávněné osoby dozvěděla. Krajská pobočka Úřadu práce uvedená v předchozí větě předá krajské pobočce Úřadu práce příslušné podle místa trvalého pobytu oprávněné osoby podklady, na jejichž základě byla dávka přiznána. Příslušná krajská pobočka Úřadu práce vyplácí dávku od měsíční splátky následující po měsíci, v němž byla dávka zastavena.“.
9.
V § 58 odst. 3 se slova „úřad práce povinen“ nahrazují slovy „krajská pobočka Úřadu práce povinna“.
10.
V § 59 odst. 3 se slova „úřad práce povinen“ nahrazují slovy „krajská pobočka Úřadu práce povinna“ a slova „úřad práce“ se nahrazují slovy „krajská pobočka Úřadu práce“.
11.
V § 61 odst. 1 se slova „příslušnému úřadu práce“ nahrazují slovy „příslušné krajské pobočce Úřadu práce“.
12.
V § 61 odst. 3 písm. b) a § 62 odst. 1 se slova „úřadu práce“ nahrazují slovy „krajské pobočce Úřadu práce“.
13.
V § 61 odst. 4 se slova „úřad práce povinen“ nahrazují slovy „krajská pobočka Úřadu práce povinna“ a slova „úřad práce“ se nahrazují slovy „krajská pobočka Úřadu práce“.
14.
V § 62 odst. 6 se slova „úřad práce, který dávku vyplácí nebo naposledy vyplácel“ nahrazují slovy „krajská pobočka Úřadu práce, která dávku vyplácí nebo naposledy vyplácela“.
15.
V § 63 odst. 2 se slova „úřad práce písemně sdělil“ nahrazují slovy „krajská pobočka Úřadu práce písemně sdělila“ a slova „úřadu práce“ se nahrazují slovy „krajské pobočce Úřadu práce“.
16.
V § 63a odst. 2 se slova „úřadu práce, který dávku vyplatil“ nahrazují slovy „krajské pobočce Úřadu práce, která dávku vyplatila“.
17.
V § 64 odst. 3 písm. d) se slova „úřadům práce“ nahrazují slovy „krajským pobočkám Úřadu práce“ a současně se zrušuje poznámka pod čarou č. 52.
18.
V § 64 odst. 5 se slova „Úřady práce jsou povinny“ nahrazují slovy „Krajské pobočky Úřadu práce jsou povinny“.
19.
V § 64 odst. 7 se slova „Úřad práce, který je příslušný k rozhodování o dávce, je povinen“ nahrazují slovy „Krajská pobočka Úřadu práce, která je příslušná k rozhodování o dávce, je povinna“.
20.
V § 64 odst. 8 se slova „Příslušný úřad práce je povinen“ nahrazují slovy „Příslušná krajská pobočka Úřadu práce je povinna“.
21.
V § 65 odst. 4 a § 65c odst. 6 se slova „úřady práce“ nahrazují slovy „krajskými pobočkami Úřadu práce“.
22.
V § 66 odst. 1 se slova „úřady práce“ nahrazují slovy „krajské pobočky Úřadu práce“.
23.
V § 66 odst. 2 se slova „úřadu práce“ nahrazují slovy „krajské pobočky Úřadu práce“.
24.
V § 67 odst. 1 se slova „příslušnému úřadu práce“ nahrazují slovy „příslušné krajské pobočce Úřadu práce“.
25.
V § 67 odst. 2 se slova „úřadem práce“ nahrazují slovy „krajskou pobočkou Úřadu práce“.
26.
V § 67 odst. 4 se slova „úřadu práce“ nahrazují slovy „krajské pobočky Úřadu práce“.
27.
V § 68 odst. 5 a § 69 odst. 1 písm. e) a odstavci 3 se slova „úřad práce“ nahrazují slovy „krajská pobočka Úřadu práce“.
28.
V § 70 odst. 1 se slova „úřad práce“ nahrazují slovy „krajská pobočka Úřadu práce“ a slovo „povinen“ se nahrazuje slovem „povinna“.
29.
V § 70 odst. 2 písm. b) se slova „úřad práce rozhodnutí nevydal“ nahrazují slovy „krajská pobočka Úřadu práce rozhodnutí nevydala“.
30.
V § 70 odst. 3 se slova „příslušného úřadu práce, který dávku přiznal“ nahrazují slovy „příslušné krajské pobočky Úřadu práce, která dávku přiznala“, slova „Úřad práce“ se nahrazují slovy „Krajská pobočka Úřadu práce“ a slovo „mu“ se nahrazuje slovem „jí“.
31.
V § 71 odst. 1 se slova „úřady práce“ nahrazují slovy „krajskými pobočkami Úřadu práce“.
32.
V § 73b se slova „úřadům práce“ nahrazují slovy „krajským pobočkám Úřadu práce“ a slova „úřadů práce“ se nahrazují slovy „krajských poboček Úřadu práce“.
ČÁST ŠESTÁ
Změna zákona o kolektivním vyjednávání
§ 13
V § 7 odst. 9 zákona č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání, ve znění nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 199/2003 Sb., a zákona č. 255/2005 Sb., se slova „úřadům práce“ nahrazují slovy „Úřadu práce České republiky - krajským pobočkám a pobočce pro hlavní město Prahu (dále jen „krajská pobočka Úřadu práce“)“ a slova „Úřad práce“ se nahrazují slovy „Krajská pobočka Úřadu práce“.
ČÁST SEDMÁ
Změna živnostenského zákona
§ 14
V § 45a odst. 4 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění zákona č. 214/2006 Sb. a zákona č. 130/2008 Sb., se slova „příslušnému úřadu práce“ nahrazují slovy „Úřadu práce České republiky - příslušné krajské pobočce a na území hlavního města Prahy pobočce pro hlavní město Prahu“.
ČÁST OSMÁ
Změna zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení
§ 15
Zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění zákona č. 590/1992 Sb., zákona č. 37/1993 Sb., zákona č. 160/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 134/1997 Sb., zákona č. 306/1997 Sb., zákona č. 93/1998 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., zákona č. 356/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 133/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 159/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 238/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 411/2000 Sb., zákona č. 116/2001 Sb., zákona č. 353/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 263/2002 Sb., zákona č. 265/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 518/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 425/2003 Sb., zákona č. 453/2003 Sb., zákona č. 53/2004 Sb., zákona č. 167/2004 Sb., zákona č. 281/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 381/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 24/2006 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 81/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 405/2006 Sb., zákona č. 585/2006 Sb., zákona č. 152/2007 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 270/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 479/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 303/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb. a zákona č. 347/2010 Sb., se mění takto:
1.
V § 8 odst. 3 písm. e) se slova „úřadu práce“ nahrazují slovy „Úřadu práce České republiky“ a slova „úřad práce“ se nahrazují slovy „Úřad práce České republiky“.
2.
V § 14 odst. 3 písm. d) se slova „úřadům práce“ nahrazují slovy „Úřadu práce České republiky - krajským pobočkám a pobočce pro hlavní město Prahu (dále jen „krajská pobočka Úřadu práce“)“.
3.
V § 14 odst. 3 písm. d) bodě 2 se slova „Úřady práce“ nahrazují slovy „Krajské pobočky Úřadu práce“ a slova „Ministerstva práce a sociálních věcí“ se nahrazují slovy „Úřadu práce České republiky - generálního ředitelství“.
4.
V § 36 písm. p) se slova „úřadu práce“ nahrazují slovy „krajské pobočky Úřadu práce“ a slova „úřad práce“ se nahrazují slovy „krajská pobočka Úřadu práce“.
5.
V § 37 odstavec 5 zní:
„(5)
Jde-li o osoby vedené v evidenci krajské pobočky Úřadu práce jako uchazeči o zaměstnání, vede příslušná krajská pobočka Úřadu práce v evidenci údaje potřebné pro provádění důchodového pojištění. Krajská pobočka Úřadu práce zasílá České správě sociálního zabezpečení prostřednictvím Úřadu práce České republiky - generálního ředitelství údaje o době, po kterou uchazeči o zaměstnání náležela podpora v nezaměstnanosti nebo podpora při rekvalifikaci, a době, po kterou tato podpora v nezaměstnanosti nebo podpora při rekvalifikaci nenáležely, a to vždy po uplynutí kalendářního roku. Ustanovení odstavce 4 věty druhé platí zde přiměřeně.“.
ČÁST DEVÁTÁ
Změna zákona o bankách
§ 16
V § 38 odst. 3 písm. i) a odst. 4 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění zákona č. 264/1992 Sb., zákona č. 319/2001 Sb., zákona č. 126/2002 Sb. a zákona č. 159/2006 Sb., se slova „úřadu práce“ nahrazují slovy „Úřadu práce České republiky“.
ČÁST DESÁTÁ
Změna zákona o daních z příjmů
§ 17
V § 38l odst. 1 písm. k) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb. a zákona č. 2/2009 Sb., se slova „úřadu práce“ nahrazují slovy „Úřadu práce České republiky“.
ČÁST JEDENÁCTÁ
Změna zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti
§ 18
Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 160/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 59/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 113/1997 Sb., zákona č. 134/1997 Sb., zákona č. 306/1997 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 118/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 238/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 353/2001 Sb., zákona č. 263/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 425/2003 Sb., zákona č. 437/2003 Sb., zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 281/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 62/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 585/2006 Sb., zákona č. 153/2007 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 2/2009 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 221/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 303/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb. a zákona č. 347/2010 Sb., se mění takto:
1.
V § 5 odst. 3 se slova „úřadem práce“ nahrazují slovy „Úřadem práce České republiky - krajskou pobočkou, popřípadě pobočkou pro hlavní město Prahu (dále jen „krajská pobočka Úřadu práce“)“.
2.
V § 22b odst. 2 se slova „úřadu práce; tento úřad je povinen“ nahrazují slovy „krajské pobočky Úřadu práce, která je povinna“.
ČÁST DVANÁCTÁ
Změna zákona o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění
§ 19
Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 15/1993 Sb., zákona č. 161/1993 Sb., zákona č. 324/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 59/1995 Sb., zákona č. 149/1996 Sb., zákona č. 48/1997 Sb., zákona č. 127/1998 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 118/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 138/2001 Sb., zákona č. 49/2002 Sb., zákona č. 176/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 437/2003 Sb., zákona č. 455/2003 Sb., zákona č. 53/2004 Sb., zákona č. 438/2004 Sb., zákona č. 123/2005 Sb., zákona č. 381/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 62/2006 Sb., zákona č. 117/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb. a zákona č. 362/2009 Sb., se mění takto:
1.
V § 3 odst. 12 se slova „úřadem práce“ nahrazují slovy „Úřadem práce České republiky - krajskou pobočkou nebo pobočkou pro hlavní město Prahu (dále jen „krajská pobočka Úřadu práce“)“.
2.
V § 25a odst. 2 se slova „úřadu práce; tento úřad je povinen“ nahrazují slovy „krajské pobočky Úřadu práce; tato pobočka je povinna“.
ČÁST TŘINÁCTÁ
Změna zákona o spořitelních a úvěrních družstvech
§ 20
Zákon č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 100/2000 Sb., zákona č. 406/2001 Sb., zákona č. 212/2002 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 280/2004 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 120/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 230/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 156/2010 Sb., zákona č. 160/2010 Sb. a zákona č. 409/2010 Sb., se mění takto:
1.
V § 25b odst. 3 písm. h) se slova „úřadu práce“ nahrazují slovy „Úřadu práce České republiky“.
2.
V § 25b odst. 4 se slova „úřadu práce“ nahrazují slovy „Úřadu práce České republiky“.
ČÁST ČTRNÁCTÁ
Změna zákona o důchodovém pojištění
§ 21
Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění zákona č. 134/1997 Sb., zákona č. 289/1997 Sb., zákona č. 224/1999 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 118/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 116/2001 Sb., zákona č. 188/2001 Sb., zákona č. 353/2001 Sb., zákona č. 198/2002 Sb., zákona č. 263/2002 Sb., zákona č. 264/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 425/2003 Sb., zákona č. 85/2004 Sb., zákona č. 281/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 24/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 405/2006 Sb., zákona č. 152/2007 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 218/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 178/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 479/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 108/2009 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 303/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 135/2010 Sb., a zákona č. 347/2010 Sb., se mění takto:
1.
V § 5 odst. 1 písm. n) se slova „úřadu práce“ nahrazují slovy „Úřadu práce České republiky - krajské pobočky, popřípadě pobočky pro hlavní město Prahu (dále jen „krajská pobočka Úřadu práce“)“.
2.
V § 6 odst. 1 písm. a), § 20 odst. 4 a § 42 odst. 3 se slova „úřadu práce“ nahrazují slovy „krajské pobočky Úřadu práce“.
3.
V § 16 odst. 7 písm. a), b) a c) se slova „úřadem práce“ nahrazují slovy „krajskou pobočkou Úřadu práce“.
ČÁST PATNÁCTÁ
Změna zákona o zemědělství
§ 22
V § 2fa odst. 3 písm. d) zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění zákona č. 291/2009 Sb., se slova „příslušný úřad práce“ nahrazují slovy „Úřad práce České republiky - příslušnou krajskou pobočku a na území hlavního města Prahy pobočku pro hlavní město Prahu“.
ČÁST ŠESTNÁCTÁ
Změna zákona o zajišťování obrany České republiky
§ 23
V § 7a písm. g) zákona č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky, ve znění zákona č. 320/2002 Sb., se slova „úřady práce“ nahrazují slovy „Úřadem práce České republiky - krajskými pobočkami a na území hlavního města Prahy s pobočkou pro hlavní město Prahu“.
ČÁST SEDMNÁCTÁ
Změna zákona o pobytu cizinců na území České republiky
§ 24
Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 140/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 217/2002 Sb., zákona č. 222/2003 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 539/2004 Sb., zákona č. 559/2004 Sb., zákona č. 428/2005 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 136/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 230/2006 Sb., zákona č. 170/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 140/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 47/2009 Sb., zákona č. 197/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 278/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb. a zákona č. 427/2010 Sb., se mění takto:
1.
V § 31 odst. 2, § 42c odst. 4 a § 56 odst. 1 písm. f) se slova „kterého úřadu práce“ nahrazují slovy „které krajské pobočky Úřadu práce České republiky“.
2.
V § 56 odst. 1 písm. f) se slova „úřad práce“ nahrazují slovy „Úřad práce České republiky“.
3.
V § 87g odst. 6 se slova „úřadu práce České republiky“ nahrazují slovy „Úřadu práce České republiky - krajské pobočky nebo pobočky pro hlavní město Prahu“.
4.
V § 106 odst. 1 se slova „Úřady práce“ nahrazují slovy „Úřad práce České republiky - krajské pobočky a pobočka pro hlavní město Prahu“.
5.
V § 106 odst. 5 se slova „Ministerstvo práce a sociálních věcí“ nahrazují slovy „Úřad práce České republiky - generální ředitelství“.
ČÁST OSMNÁCTÁ
Změna zákona o sociálně-právní ochraně dětí
§ 25
Zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění zákona č. 257/2000 Sb., zákona č. 272/2001 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 518/2002 Sb., zákona č. 222/2003 Sb., zákona č. 52/2004 Sb., zákona č. 315/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 57/2005 Sb., zákona č. 381/2005 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 134/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 176/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 259/2008 Sb., zákona č. 295/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 414/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb. a zákona č. 227/2009 Sb., se mění takto:
1.
V § 12 odst. 2 se slova „úřady práce“ nahrazují slovy „Úřadem práce České republiky - krajskými pobočkami a pobočkou pro hlavní město Prahu (dále jen „krajská pobočka Úřadu práce“)“.
2.
V § 19 odst. 4 se slova „úřad práce nebo Úřad práce hlavního města Prahy“ nahrazují slovy „orgán státní sociální podpory“.
3.
V § 32 odst. 2 písm. c) se slova „úřady práce“ nahrazují slovy „krajskými pobočkami Úřadu práce“.
4.
V § 51 odst. 5 písm. a) bodě 4 se slova „úřadu práce“ nahrazují slovy „krajské pobočce Úřadu práce“.
5.
V § 51 odst. 5 písm. a) bodě 5 se slova „úřadu práce a Úřadu práce hlavního města Prahy“ nahrazují slovy „orgánu státní sociální podpory“.
6.
V § 51 odst. 5 písm. d) se slova „úřadu práce, který povolil“ nahrazují slovy „krajské pobočce Úřadu práce, která povolila“.
ČÁST DEVATENÁCTÁ
Změna zákona o investičních pobídkách
§ 26
V § 7 odst. 3 písm. c) zákona č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách a o změně některých zákonů (zákon o investičních pobídkách), ve znění zákona č. 453/2001 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 19/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 62/2005 Sb., zákona č. 443/2005 Sb. a zákona č. 159/2007 Sb., se slova „Ministerstvu práce a sociálních věcí“ nahrazují slovy „Úřadu práce České republiky - generálnímu ředitelství“ a slova „místně příslušnému úřadu práce“ se nahrazují slovy „Úřadu práce České republiky - krajské pobočce a pobočce pro hlavní město Prahu“.
ČÁST DVACÁTÁ
Změna zákona o evidenci obyvatel
§ 27
V § 22 odst. 1 písm. d) zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), se slova „úřadům práce“ nahrazují slovy „Úřadu práce České republiky“.
ČÁST DVACÁTÁ PRVNÍ
Změna zákona o rozpočtových pravidlech
§ 28
V § 14 odst. 2 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění zákona č. 482/2004 Sb. a zákona č. 139/2010 Sb., se slova „úřad práce“ nahrazují slovy „Úřad práce České republiky“.
ČÁST DVACÁTÁ TŘETÍ
Změna školského zákona
§ 30
V § 55 odst. 2 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání, ve znění zákona č. 158/2006 Sb. a zákona č. 49/2009 Sb., se slova „příslušným úřadem práce“ nahrazují slovy „Úřadem práce České republiky - krajskou pobočkou a pobočkou pro hlavní město Prahu“.
ČÁST DVACÁTÁ ČTVRTÁ
Změna zákona o inspekci práce
§ 31
Zákon č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 213/2007 Sb., zákona č. 362/2007 Sb., zákona č. 294/2008 Sb. a zákona č. 382/2008 Sb., se mění takto:
1.
V § 4 odst. 2 písm. g) se slova „ministerstvu a úřadům práce“ nahrazují slovy „Úřadu práce České republiky“.
2.
V § 4 odst. 5 se slova „úřadů práce“ nahrazují slovy „Úřadu práce České republiky - krajských poboček a pobočky pro hlavní město Prahu (dále jen „krajské pobočky Úřadu práce“)“ a slova „úřadům práce“ se nahrazují slovy „krajským pobočkám Úřadu práce“.
ČÁST DVACÁTÁ PÁTÁ
Změna zákona o sociálních službách
§ 32
V § 29 odst. 1 písm. d) zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění zákona č. 29/2007 Sb., zákona č. 213/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 479/2008 Sb., zákona č. 108/2009 Sb., zákona č. 206/2009 Sb., zákona č. 223/2009 Sb. a zákona č. 227/2009 Sb., se slova „úřadem práce“ nahrazují slovy „okresní správou sociálního zabezpečení“.
ČÁST DVACÁTÁ ŠESTÁ
Změna zákona o životním a existenčním minimu
§ 33
V § 7 odst. 2 písm. g) zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, ve znění zákona č. 218/2007 Sb. a zákona č. 261/2007 Sb., se slova „úřadem práce“ nahrazují slovy „Úřadem práce České republiky - krajskou pobočkou, popřípadě pobočkou pro hlavní město Prahu“.
ČÁST DVACÁTÁ SEDMÁ
Změna zákona o pomoci v hmotné nouzi
§ 34
Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 585/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 239/2008 Sb., zákona č. 259/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 479/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 206/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 141/2010 Sb., zákona č. 347/2010 Sb. a zákona č. 427/2010 Sb., se mění takto:
1.
V § 9 odst. 1 písm. a) se slova „úřadem práce“ nahrazují slovy „Úřadem práce České republiky - krajskou pobočkou, popřípadě pobočkou pro hlavní město Prahu (dále jen „krajská pobočka Úřadu práce“)“.
2.
V § 12 odst. 2 a 3 se slova „úřadem práce“ nahrazují slovy „krajskou pobočkou Úřadu práce“.
3.
V § 55 odst. 3 písm. f) se slova „úřadům práce45)“ nahrazují slovy „krajským pobočkám Úřadu práce45)“.
4.
V § 62a písm. d) se slova „úřadu práce“ nahrazují slovy „krajské pobočce Úřadu práce“.
ČÁST DVACÁTÁ DEVÁTÁ
Změna insolvenčního zákona
§ 36
Zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění zákona č. 312/2006 Sb., zákona č. 108/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 362/2007 Sb., zákona č. 301/2008 Sb., zákona č. 458/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 163/2009 Sb., zákona č. 217/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 241/2010 Sb., a zákona č. 409/2010 Sb., se mění takto:
1.
V § 102 odst. 1 písm. c) se slova „úřad práce, v jehož“ nahrazují slovy „Úřad práce České republiky - krajskou pobočku a pobočku pro hlavní město Prahu (dále jen „krajská pobočka Úřadu práce“), v jejímž“.
2.
V § 139 odst. 1 písm. c) se slova „úřad práce, v jehož“ nahrazují slovy „krajskou pobočku Úřadu práce, v jejímž“.
3.
V § 169 odst. 1 písm. c) se slova „úřadů práce“ nahrazují slovy „Úřadu práce České republiky“.
4.
V § 266 odst. 1 písm. n) se slova „úřadu práce“ nahrazují slovy „krajské pobočky Úřadu práce“.
ČÁST TŘICÁTÁ
Změna zákona o nemocenském pojištění
§ 37
Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění zákona č. 585/2006 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 239/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 479/2008 Sb., zákona č. 2/2009 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 302/2009 Sb., zákona č. 303/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 157/2010 Sb., zákona č. 166/2010 Sb. a zákona č. 347/2010 Sb., se mění takto:
1.
V § 56 odst. 2 písm. e) se slova „úřad práce“ nahrazují slovy „Úřad práce České republiky“.
2.
V § 117 odst. 2 se slova „Úřady práce sdělují“ nahrazují slovy „Úřad práce České republiky - generální ředitelství sděluje“.
3.
V § 117 odst. 2 písm. c) se slova „úřady práce“ zrušují.
ČÁST TŘICÁTÁ PRVNÍ
Změna zákoníku práce
§ 38
Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění zákona č. 585/2006 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 362/2007 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 116/2008 Sb., zákona č. 121/2008 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 294/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 286/2009 Sb., zákona č. 320/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb. a zákona č. 347/2010 Sb., se mění takto:
1.
V § 48 odst. 5 se slova „příslušnému úřadu práce“ nahrazují slovy „Úřadu práce České republiky - krajské pobočce nebo pobočce pro hlavní město Prahu (dále jen „krajská pobočka Úřadu práce“) příslušné podle místa činnosti zaměstnavatele“.
2.
V § 62 odst. 4 se slova „příslušný úřad práce“ nahrazují slovy „krajskou pobočku Úřadu práce příslušnou podle místa činnosti zaměstnavatele“.
3.
V § 62 odst. 5 větě první a čtvrté a § 63 se slova „příslušnému úřadu práce“ nahrazují slovy „krajské pobočce Úřadu práce příslušné podle místa činnosti zaměstnavatele“.
4.
V § 62 odst. 5 věta pátá zní: „Zaměstnavatel, na kterého bylo vydáno rozhodnutí o úpadku21a), je povinen doručit krajské pobočce Úřadu práce písemnou zprávu pouze na její žádost.“.
5.
V § 62 odst. 7 se slova „úřadu práce“ nahrazují slovy „krajské pobočce Úřadu práce“.
6.
V § 209 odst. 3 větě první se slova „úřad práce rozhodl“ nahrazují slovy „krajská pobočka Úřadu práce příslušná podle místa činnosti zaměstnavatele rozhodla“.
7.
V § 209 odst. 3 větě druhé se slova „úřad práce“ nahrazují slovy „krajská pobočka Úřadu práce“.
8.
V § 312 odst. 2 se slova „úřad práce“ nahrazují slovy „Úřad práce České republiky“.
9.
V § 342 odst. 2 se slova „Úřad práce příslušný“ nahrazují slovy „Krajská pobočka Úřadu práce příslušná“.
ČÁST TŘICÁTÁ TŘETÍ
ÚČINNOST
§ 40
Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem kalendářního čtvrtletí, které následuje po dni vyhlášení tohoto zákona, s výjimkou § 6 odst. 5 a 6, které nabývají účinnosti dnem jeho vyhlášení.
Němcová v. r.
Nečas v. r.
Příloha k zákonu č. 73/2011 Sb.
Krajské pobočky a jejich územní obvody
(k § 2 odst. 2)
1.
Úřad práce - krajská pobočka pro hlavní město Prahu
Praha - správním obvodem je území hlavního města Prahy.
2.
Úřad práce - krajská pobočka v Příbrami
Středočeský kraj - správním obvodem jsou území okresů Benešov, Beroun, Kladno, Kolín, Kutná Hora, Mělník, Mladá Boleslav, Nymburk, Praha-východ, Praha-západ, Příbram a Rakovník.
3.
Úřad práce - krajská pobočka v Českých Budějovicích
Jihočeský kraj - správním obvodem jsou území okresů České Budějovice, Český Krumlov, Jindřichův Hradec, Písek, Prachatice, Strakonice a Tábor.
4.
Úřad práce - krajská pobočka v Plzni
Plzeňský kraj - správním obvodem jsou území okresů Domažlice, Klatovy, Plzeň-město, Plzeň-sever, Plzeň-jih, Rokycany a Tachov.
5.
Úřad práce - krajská pobočka v Karlových Varech
Karlovarský kraj - správním obvodem jsou území okresů Cheb, Karlovy Vary a Sokolov.
6.
Úřad práce - krajská pobočka v Ústí nad Labem
Ústecký kraj - správním obvodem jsou území okresů Děčín, Chomutov, Litoměřice, Louny, Most, Teplice a Ústí nad Labem.
7.
Úřad práce - krajská pobočka v Liberci
Liberecký kraj - správním obvodem jsou území okresů Česká Lípa, Jablonec nad Nisou, Liberec a Semily.
8.
Úřad práce - krajská pobočka v Hradci Králové
Královéhradecký kraj - správním obvodem jsou území okresů Hradec Králové, Jičín, Náchod, Rychnov nad Kněžnou a Trutnov.
9.
Úřad práce - krajská pobočka v Pardubicích
Pardubický kraj - správním obvodem jsou území okresů Chrudim, Pardubice, Svitavy a Ústí nad Orlicí.
10.
Úřad práce - krajská pobočka v Jihlavě
Kraj Vysočina - správním obvodem jsou území okresů Havlíčkův Brod, Jihlava, Pelhřimov, Třebíč a Žďár nad Sázavou.
11.
Úřad práce - krajská pobočka v Brně
Jihomoravský kraj - správním obvodem jsou území okresů Blansko, Brno-město, Brno-venkov, Břeclav, Hodonín, Vyškov a Znojmo.
12.
Úřad práce - krajská pobočka v Olomouci
Olomoucký kraj - správním obvodem jsou území okresů Jeseník, Olomouc, Prostějov, Přerov a Šumperk.
13.
Úřad práce - krajská pobočka v Ostravě
Moravskoslezský kraj - správním obvodem jsou území okresů Bruntál, Frýdek-Místek, Karviná, Nový Jičín, Opava a Ostrava-město.
14.
Úřad práce - krajská pobočka ve Zlíně
Zlínský kraj - správním obvodem jsou území okresů Kroměříž, Uherské Hradiště, Vsetín a Zlín.
1)
Ústavní zákon č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních samosprávných celků a o změně ústavního zákona České národní rady č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění ústavního zákona č. 176/2001 Sb.
3)
Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.
4)
Zákon č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
5)
Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů.
7)
§ 33 odst. 3 a § 73 odst. 6 zákoníku práce.
8)
Zákon č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů.
9)
Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů.
10)
Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů.
11)
Zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů.
12)
§ 44b zákona č. 435/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
13)
§ 4b zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů.
15)
§ 5 a násl. zákona č. 106/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
16)
§ 6f zákona č. 365/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
17)
Zákon č. 588/2020 Sb., o náhradním výživném pro nezaopatřené dítě a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o náhradním výživném).
18)
Například § 63 odst. 2 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů.
18)
Zákon č. 468/2024 Sb., o integračním sociálním podniku.
19)
Zákon č. 66/2022 Sb., o opatřeních v oblasti zaměstnanosti a oblasti sociálního zabezpečení v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace, ve znění pozdějších předpisů. |
Vyhláška č. 72/2011 Sb. | Vyhláška č. 72/2011 Sb.
Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 277/2004 Sb., o stanovení zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel, zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel s podmínkou a náležitosti lékařského potvrzení osvědčujícího zdravotní důvody, pro něž se za jízdy nelze na sedadle motorového vozidla připoutat bezpečnostním pásem (vyhláška o zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel), ve znění vyhlášky č. 253/2007 Sb.
Vyhlášeno 23. 3. 2011, datum účinnosti 15. 4. 2011, částka 28/2011
* Čl. I - Vyhláška č. 277/2004 Sb., o stanovení zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel, zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel s podmínkou a náležitosti lékařského potvrzení osvědčujícího zdravotní důvody, pro něž se za jízdy nelze na sedadle
* Čl. II - Přechodné ustanovení
* Čl. III - Účinnost
Aktuální znění od 15. 4. 2011
72
VYHLÁŠKA
ze dne 14. března 2011,
kterou se mění vyhláška č. 277/2004 Sb., o stanovení zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel, zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel s podmínkou a náležitosti lékařského potvrzení osvědčujícího zdravotní důvody, pro něž se za jízdy nelze na sedadle motorového vozidla připoutat bezpečnostním pásem (vyhláška o zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel), ve znění vyhlášky č. 253/2007 Sb.
Ministerstvo zdravotnictví stanoví podle § 137 odst. 3 k provedení § 84 odst. 7 a § 85 odst. 7 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění zákona č. 411/2005 Sb.:
Čl. I
Vyhláška č. 277/2004 Sb., o stanovení zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel, zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel s podmínkou a náležitosti lékařského potvrzení osvědčujícího zdravotní důvody, pro něž se za jízdy nelze na sedadle motorového vozidla připoutat bezpečnostním pásem (vyhláška o zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel), ve znění vyhlášky č. 253/2007 Sb., se mění takto:
1.
§ 1 včetně poznámky pod čarou č. 1 zní:
㤠1
Tato vyhláška zapracovává předpisy Evropské unie1) a upravuje podrobnosti o zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel a náležitosti lékařského potvrzení osvědčujícího zdravotní důvody, pro něž se za jízdy nelze na sedadle motorového vozidla připoutat.
1)
Směrnice Rady 91/439/EHS ze dne 29. července 1991 o řidičských průkazech, ve znění směrnice Komise 2000/56/ES ze dne 14. září 2000, kterou se mění směrnice Rady 91/439/EHS o řidičských průkazech.
Směrnice Rady 91/671/EHS ze dne 16. prosince 1991 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se povinného používání bezpečnostních pásů ve vozidlech s hmotností do 3,5 tuny, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/20/ES ze dne 8. dubna 2003, kterou se mění směrnice Rady 91/671/EHS o sbližování právních předpisů členských států týkajících se povinného používání bezpečnostních pásů ve vozidlech s hmotností do 3,5 tuny.
Směrnice Komise 2009/112/ES ze dne 25. srpna 2009, kterou se mění směrnice Rady 91/439/EHS o řidičských průkazech.
Směrnice Komise 2009/113/ES, kterou se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/126/ES o řidičských průkazech.“.
2.
V § 4 odst. 1 se slova „ve vzorech posudků uvedených v příloze“ nahrazují slovy „v posudku podle přílohy“.
3.
V § 4 se odstavec 2 zrušuje.
Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 2 a 3.
4.
V § 4 odst. 2 písm. a) se slovo „ovlivňující“ nahrazuje slovem „ovlivňují“ a slovo „nebo“ se zrušuje.
5.
V § 4 odst. 2 se na konci textu písmene b) tečka zrušuje a doplňují se slova „nejméně 1 za 5 let, nebo“.
6.
V § 4 se na konci odstavce 2 doplňuje písmeno c), které zní:
„c)
je-li v závěru odborného vyšetření podle § 6 odst. 2 písm. c) uveden dřívější termín, do kterého se má posuzovaná osoba podrobit dalšímu odbornému vyšetření, než je termín pravidelné lékařské prohlídky.“.
7.
V § 4 se doplňuje odstavec 4, který včetně poznámek pod čarou č. 4 a 5 zní:
„(4)
Posudek podle této vyhlášky lze nahradit posudkem o zdravotní způsobilosti k výkonu práce, jejíž součástí je i řízení motorového vozidla, které je druhem práce sjednaným v pracovní smlouvě, pokud vedle náležitostí stanovených právním předpisem upravujícím obsah a náležitosti zdravotnické dokumentace4) obsahuje i náležitosti podle odstavce 2, § 5 odst. 1 a rok provedení dopravně psychologického vyšetření a vyšetření neurologického5).
4)
Příloha č. 1 část 8 oddíl B vyhlášky č. 385/2006 Sb., o zdravotnické dokumentaci, ve znění vyhlášky č. 64/2007 Sb.
5)
§ 87a zákona č. 361/2000 Sb., ve znění zákona č. 411/2005 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 374/2007 Sb. a zákona č. 274/2008 Sb.“.
8.
V § 5 odst. 1 písm. b) se část věty za středníkem včetně středníku a poznámky pod čarou č. 1a zrušuje.
9.
V § 6 odst. 1 se na konci textu písmene b) doplňují slova „, a to s cíleným zaměřením na zjištění příznaků nemoci uvedené v příloze č. 3“.
10.
V § 6 odst. 1 písmeno c) zní:
„c)
další potřebné odborné vyšetření lékařem příslušné specializované způsobilosti (dále jen „odborné vyšetření“) vyžádané posuzujícím lékařem v případě, že u posuzované osoby je nezbytné vyloučit podezření na nemoc, nebo zjistit stadium nemoci uvedené v příloze č. 3, nebo jiné nemoci, které by mohly omezovat zdravotní způsobilost k řízení motorových vozidel,“.
11.
V § 6 odst. 1 písm. d) se za slova „pro nemoc“ vkládají slova „uvedenou v příloze č. 3 nebo jinou nemoc“.
12.
V § 6 odst. 1 písm. e) se za slova „ošetřujícím lékařem neurologem“ vkládají slova „vyžádané posuzujícím lékařem“, slova „, epileptickými syndromy“ zrušují a na konci textu písmene e) se doplňují slova „ , včetně rizika opakování epileptického záchvatu nebo poruchy vědomí“.
13.
V příloze č. 1 se za písmeno e) doplňuje písmeno f), které včetně vysvětlivky pod čarou č. 3 zní:
„f)
období bez projevů nemoci, vady nebo stavu trvá:3).............................................
3)
Vyplní se v případě, kdy je tato skutečnost rozhodná pro posouzení zdravotní způsobilosti podle vyhlášky č. 277/2004 Sb., o zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel, ve znění pozdějších předpisů. Uvede se počet měsíců, popřípadě roků, kdy se nemoc nebo stav neprojeví.“.
14.
Příloha č. 2 zní:
„Příloha č. 2 k vyhlášce č. 277/2004 Sb.
Lékařský posudek o zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel (podle zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a vyhlášky č. 277/2004 Sb., o zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel, ve znění pozdějších předpisů)
567kB
“.
15.
V úvodu přílohy č. 3 se za slova „A1 a B1“ vkládají slova „(§ 81 zákona č. 361/2000 Sb.)“.
16.
V příloze č. 3 část I zní:
„I.
Nemoci, vady nebo stavy zraku vylučující nebo podmiňující zdravotní způsobilost k řízení motorových vozidel
1.
Nemoci, vady nebo stavy zraku vylučující zdravotní způsobilost k řízení motorových vozidel jsou nemoci, vady nebo stavy zraku, které způsobují takové zdravotní komplikace nebo odchylky, které jsou nebezpečné pro provoz na pozemních komunikacích, a to zejména
skupina 1
a)
binokulární zraková ostrost, a to i za použití korektivních čoček,*) menší než 0,5 při použití obou očí,
b)
zraková ostrost menší než 0,5 při úplné funkční ztrátě zraku na jednom oku nebo v případě používání pouze jednoho oka, například v případě diplopie, a to i za použití korektivních čoček,
c)
úplná funkční ztráta zraku na jednom oku nebo používání pouze jednoho oka, pokud tento stav trvá méně než 6 měsíců,
d)
rozsah horizontálního zorného pole obou očí menší než 120 stupňů, monokulární rozsah menší než 50 stupňů na levou a pravou stranu, rozsah vertikálního zorného pole menší než 20 stupňů směrem nahoru a dolů,
e)
změny v centrálním zorném poli do 20 stupňů, nebo
f)
nesnášenlivost korektivních čoček, pokud jsou k dosažení zrakové ostrosti nezbytné.
skupina 2
a)
nemoci, vady nebo stavy stanovené pro skupinu 1, pokud není dále stanoveno jinak,
b)
binokulární zraková ostrost v lepším oku menší než 0,8 a v horším oku menší než 0,1, a to i za použití korektivních čoček,
c)
dosažení minimální zrakové ostrosti podle písmene a) nebo b) za použití brýlí se silou přesahující +8 dioptrií,
d)
rozsah horizontálního zorného pole obou očí menší než 160 stupňů, dodatečný rozsah menší než 70 stupňů na levou a pravou stranu,
e)
rozsah vertikálního zorného pole menší než 30 stupňů směrem nahoru a dolů,
f)
změny v centrálním zorném poli do 30 stupňů,
g)
diplopie, nebo
h)
závažná porucha kontrastní citlivosti.
*)
Pozn.: pro účely vyhlášky se nitrooční čočky nepovažují za korektivní čočky.
2.
Nemoci, vady nebo stavy zraku, které ovlivňují bezpečnost provozu na pozemních komunikacích a u kterých lze žadatele nebo řidiče uznat za zdravotně způsobilého k řízení motorového vozidla pouze na základě závěrů odborného vyšetření, a to zejména
skupina 1
a)
binokulární zraková ostrost menší než 0, 7 za použití korektivních čoček,
b)
zraková ostrost menší než 1,0 při úplné funkční ztrátě zraku na jednom oku nebo v případě používání pouze jednoho oka, například v případě diplopie, a tento stav trvá déle než 6 měsíců,
c)
změna rozsahu zorného pole,
d)
nemoci oka a očních adnex, pokud způsobují snížení zrakové ostrosti nebo způsobují změnu rozsahu zorného pole podle písmene a), b) nebo c),
e)
poruchy vidění za šera s výjimkou lehkých nezávažných forem, nebo
f)
závažné poruchy barvocitu v oblasti základních barev.
skupina 2
a)
nemoci, vady nebo stavy stanovené pro skupinu 1, pokud není dále uvedeno jinak,
b)
závažné poruchy barvocitu,
c)
poruchy prostorového vidění, nebo
d)
poruchy vidění za šera.“.
17.
V příloze č. 3 části V až VII znějí:
„V.
Nemoc diabetes mellitus vylučující nebo podmiňující zdravotní způsobilost k řízení motorových vozidel
1.
Nemoc diabetes mellitus vylučuje zdravotní způsobilost k řízení motorových vozidel, pokud způsobuje takové zdravotní komplikace, které jsou nebezpečné pro provoz na pozemních komunikacích, a to zejména
skupina 1 a 2
a)
druhá a další hypoglykémie, která se vyskytne během období 12 měsíců od první hypoglykemie a k jejímuž zvládnutí je třeba pomoci další osoby, nebo
b)
druhá a další hypoglykémie, která se vyskytne během období 12 měsíců od první hypoglykemie, a to bez varovných příznaků nebo si je žadatel nebo řidič neuvědomuje.
2.
Stavy související s nemocí diabetes mellitus, které ovlivňují bezpečnost provozu na pozemních komunikacích a u kterých lze žadatele nebo řidiče uznat za zdravotně způsobilého k řízení motorového vozidla pouze na základě závěrů odborného vyšetření
skupina 1
a)
stav do 12 měsíců po první hypoglykemii vyžadující pomoc druhé osoby, nebo
b)
diabetes mellitus doprovázený orgánovými komplikacemi.
skupina 2
a)
nemoci, vady nebo stavy stanovené pro skupinu 1, pokud dále není stanoveno jinak,
b)
diabetes mellitus, pokud byla zahájena léčba léky, které nesou riziko vyvolání hypoglykémie, a v předcházejících 12 měsících nedošlo k žádné hypoglykemii vyžadující pomoc druhé osoby, neexistují zdravotní komplikace vzniklé v souvislosti s diabetes mellitus a řidič nebo žadatel
1.
si hypoglykémii nebo její varovné příznaky uvědomuje,
2.
je schopen doložit pravidelné měření glykemie, které provádí alespoň dvakrát denně, a jde-li o řidiče, pak v době související s řízením, a
3.
prokáže, že rozumí rizikům, která hypoglykémie přináší; způsob prokázání zaznamená lékař do zdravotnické dokumentace vedené o posuzované osobě.
Pravidelná lékařská kontrola zdravotního stavu lékařem příslušné specializované způsobilosti je podmínkou zdravotní způsobilosti vždy, provede se nejméně jedenkrát za 3 roky.
VI.
Nemoci, vady nebo stavy nervové soustavy vylučující nebo podmiňující zdravotní způsobilost k řízení motorových vozidel
1.
Nemoci, vady nebo stavy nervové soustavy vylučující zdravotní způsobilost k řízení motorových vozidel jsou takové nemoci, vady nebo stavy nervové soustavy, které představují vážné nebezpečí pro provoz na pozemních komunikacích, a to zejména
skupina 1
a)
epilepsie v případech, kdy délka bezzáchvatového období je kratší než 12 měsíců; epilepsií se pro účely této vyhlášky rozumí dva nebo více epileptických záchvatů, ke kterým došlo u posuzované osoby v odstupu nejvýše 5 let,
b)
stav po izolovaném nebo po prvním neprovokovaném epileptickém záchvatu, pokud byla nasazena antiepileptická léčba, po dobu 12 měsíců,
c)
stav po izolovaném nebo po prvním neprovokovaném epileptickém záchvatu, pokud nebyla nasazena antiepileptická léčba, po dobu 6 měsíců,
d)
stav po provokovaném epileptickém záchvatu způsobeném rozpoznatelným příčinným faktorem, jehož opakování při řízení je pravděpodobné, nebo
e)
záchvatové stavy s poruchou vědomí nebo hybnosti, například nekompenzovaná narkolepsie nebo kataplexie.
skupina 2
a)
nemoci, vady nebo stavy stanovené pro skupinu 1, pokud není dále stanoveno jinak,
b)
epilepsie po dobu 10 let bezzáchvatového období od vysazení antiepileptické léčby,
c)
stav po ojedinělém neprovokovaném epileptickém záchvatu, kdy nebyla nasazena antiepileptická léčba po dobu 5 let od tohoto záchvatu,
d)
záchvatové stavy s poruchou vědomí nebo hybnosti, včetně stavů v anamnéze, například narkolepsie nebo kataplexie.
e)
stavy spojené s nemocemi, úrazy nebo chirurgickými zákroky, které ovlivňují centrální nebo periferní nervový systém a způsobují závažné psychické, smyslové nebo motorické poruchy, nebo
f)
poruchy spánku závažně ovlivňující bdělost.
2.
Nemoci, vady nebo stavy nervové soustavy, které ovlivňují bezpečnost provozu na pozemních komunikacích a u kterých lze žadatele nebo řidiče uznat za zdravotně způsobilé k řízení motorového vozidla pouze na základě závěrů odborného vyšetření, a to zejména
skupina 1
a)
stavy spojené s nemocemi, úrazy nebo chirurgickými zákroky, které ovlivňují centrální nebo periferní nervový systém a způsobují psychické, smyslové nebo motorické poruchy,
b)
epilepsie v případech, kdy délka bezzáchvatového období je delší než 12 měsíců,
c)
epilepsie se záchvaty vyskytujícími se pouze ve spánku, v anamnéze se nevyskytly záchvaty v bdělém stavu a epilepsie trvá nejméně 12 měsíců,
d)
epilepsie se záchvaty, které neovlivňují schopnost řízení, v anamnéze se nevyskytly jiné záchvaty než takové, u kterých bylo prokázáno, že neovlivňují schopnost řízení, a epilepsie trvá nejméně 12 měsíců,
e)
epileptické záchvaty, které se vyskytnou v důsledku změny antiepileptické léčby indikované lékařem; pokud se objeví epileptický záchvat v období změny léčby nebo snižování léčebné dávky, je v případě obnovení dříve účinné léčby nutné zachovat období 3 měsíců, kdy posuzovaná osoba neřídí,
f)
stav po izolovaném epileptickém záchvatu nebo po prvním neprovokovaném záchvatu, kdy byla nasazena antiepileptická léčba, po 12 měsících od tohoto záchvatu,
g)
stav po izolovaném epileptickém záchvatu nebo po prvním neprovokovaném záchvatu, kdy nebyla nasazena antiepileptická léčba, po 6 měsících od tohoto záchvatu,
h)
stav po provokovaném epileptickém záchvatu způsobeném rozpoznatelným příčinným faktorem, jehož opakování při řízení je nepravděpodobné,
i)
záchvatové stavy s poruchou vědomí nebo hybnosti, například kompenzovaná narkolepsie nebo kataplexie, nebo
j)
poruchy spánku závažně ovlivňující bdělost.
skupina 2
a)
nemoci, vady nebo stavy stanovené pro skupinu 1, pokud není dále stanoveno jinak,
b)
stav po ojedinělém neprovokovaném epileptickém záchvatu, pokud nebyla nasazena antiepileptická léčba a při neurologickém vyšetření není nalezena žádná související mozková patologie a na elektroencefalogramu (EEG) není zaznamenána žádná epileptiformní aktivita, po 5 letech od tohoto záchvatu,
c)
epilepsie nebo stav po epileptickém záchvatu, pokud byla nasazena antiepileptická léčba a při neurologickém vyšetření není nalezena žádná související mozková patologie a na elektroencefalogramu (EEG) není zaznamenána žádná epileptiformní aktivita, po 10 letech od vysazení léčby; v případě prognosticky příznivých stavů, například benigní epilepsie s rolandickými hroty, po 5 letech od vysazení léčby,
d)
stav po provokovaném epileptickém záchvatu způsobeném rozpoznatelným příčinným faktorem, jehož opakování při řízení je nepravděpodobné; riziko vzniku záchvatu nesmí být větší než 2% za rok,
e)
jiná ztráta vědomí; riziko opakování ztráty vědomí nesmí být větší než 2% za rok,
f)
nemoci, které provází zvýšené riziko epileptických záchvatů, například arteriovenózní malformace nebo nitrolební krvácení, přestože k samotným záchvatům ještě nedošlo; jde-li o strukturální poškození mozku, kdy je zvýšené riziko vzniku záchvatu, nesmí být toto riziko větší než 2% za rok, nebo
g)
poruchy spánku ovlivňující bdělost.
V případech uvedených v písmenu d) až g) je pravidelná lékařská kontrola podmínkou zdravotní způsobilosti vždy; provádí se v rámci pravidelných lékařských prohlídek stanovených podle zákona; to neplatí, skončí-li platnost posudku dříve.
VII.
Nemoci, vady nebo stavy způsobující duševní poruchy vylučující nebo podmiňující zdravotní způsobilost k řízení motorových vozidel
skupina 1 a 2
1.
Duševní poruchy vylučující zdravotní způsobilost k řízení motorových vozidel jsou nemoci nebo stavy, které způsobují takové zdravotní komplikace nebo odchylky, které jsou nebezpečné pro provoz na pozemních komunikacích, a to zejména
a)
organické duševní poruchy projevující se demencí (demence u Alzheimerovy choroby, vaskulární demence, demence u chorob klasifikovaných jinde, nespecifikované demence),
b)
organický amnestický syndrom,
c)
organicky podmíněné poruchy osobnosti a poruchy chování,
d)
nespecifické organické nebo symptomatické duševní poruchy,
e)
akutní, chronické nebo neléčené formy zejména schizofrenie, schizotypní porucha, akutní a přechodné psychotické poruchy, schizoafektivní poruchy, trvalá duševní porucha s bludy, indukovaná porucha s bludy, jiné neorganické psychotické poruchy,
f)
mentální retardace, nebo
g)
pervazivní vývojové poruchy.
skupina 1 a 2
2.
Duševní poruchy, které ovlivňují bezpečnost provozu na pozemních komunikacích a u kterých lze žadatele nebo řidiče uznat za zdravotně způsobilého k řízení motorového vozidla pouze na základě závěrů odborného vyšetření, a to zejména
-
vážné duševní poruchy vrozené, způsobené nemocí, úrazem nebo neurochirurgickými operacemi,
-
organicky podmíněné poruchy osobnosti a poruchy chování, nebo
-
klinicky závažné formy specifických poruch osobnosti vedoucí k vážným poruchám úsudku, chování nebo adaptability.
Duševními poruchami nebo poruchami osobnosti podle bodu 2, pokud je nelze podřadit pod duševní poruchy stanovené v bodě 1, se rozumí zejména:
a)
úzdrava, remise nebo klinicky dostatečná forma remise u schizofrenie, schizotypní poruchy, akutní a přechodné psychotické poruchy, schizoafektivní poruchy, trvalé duševní poruchy s bludy, indukované poruchy s bludy nebo jiné neorganické psychotické poruchy,
b)
jiné duševní poruchy (v anamnéze) vznikající následkem onemocnění, poškození nebo dysfunkce mozku nebo následkem somatického onemocnění,
c)
postencefalitický syndrom, nebo
d)
delirium jiné než vyvolané alkoholem a jinými drogami (v anamnéze), závažné neurotické poruchy, behaviorální syndromy spojené s fyziologickými poruchami a somatickými faktory, poruchy osobnosti a chování u dospělých, závažné poruchy psychického vývoje.“.
Čl. II
Přechodné ustanovení
Pokud přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky nebyl na základě posuzování zdravotní způsobilosti podle vyhlášky č. 277/2004 Sb., o zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel, ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky, vydán posudek, postupuje se při posuzování zdravotní způsobilosti a vydání posudku podle vyhlášky č. 277/2004 Sb., o zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky.
Čl. III
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 15. dubna 2011.
Ministr:
doc. MUDr. Heger, CSc., v. r. |
Vyhláška č. 71/2011 Sb. | Vyhláška č. 71/2011 Sb.
Vyhláška o formě, struktuře a způsobu vedení a poskytování údajů, které je banka a pobočka banky z jiného než členského státu povinna vést a které je povinna poskytnout Garančnímu systému finančního trhu
Vyhlášeno 23. 3. 2011, datum účinnosti 1. 4. 2011, částka 28/2011
* § 1 - Předmět úpravy
* § 2 - Způsob vedení údajů o oprávněných osobách
* § 3 - Způsob poskytování údajů o oprávněných osobách
* § 4 - Oprava nesprávných a neúplných údajů o oprávněných osobách
* § 5 - Přechodné ustanovení
* § 6 - Účinnost k vyhlášce č. 71/2011 Sb.
Aktuální znění od 1. 1. 2024 (258/2023 Sb.)
71
VYHLÁŠKA
ze dne 14. března 2011
o formě, struktuře a způsobu vedení a poskytování údajů, které je banka a pobočka banky z jiného než členského státu povinna vést a které je povinna poskytnout Garančnímu systému finančního trhu
Ministerstvo financí stanoví podle § 41c odst. 11 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění zákona č. 156/2010 Sb., (dále jen „zákon o bankách“):
§ 1
Předmět úpravy
Tato vyhláška stanoví formu, strukturu a způsob vedení a poskytování údajů, které je bankabanka a pobočka bankybanky z jiného než členského státu povinna vést podle § 41c odst. 3 zákona o bankách (dále jen „údaje o oprávněných osobách“) a poskytnout Garančnímu systému finančního trhu (dále jen „Garanční systém“) v případech uvedených v § 41d odst. 4 a 5 zákona o bankách, v případě ověřování funkčnosti systému vyplácení náhrad pohledávek z vkladůvkladů prostřednictvím Garančního systému podle § 41n odst. 1 zákona o bankách, nebo v případě provádění zátěžového testu podle § 41n odst. 2 zákona o bankách.
§ 2
Způsob vedení údajů o oprávněných osobách
BankaBanka a pobočka bankybanky z jiného než členského státu vede údaje o oprávněných osobách takovým způsobem, aby byla schopna poskytnout tyto údaje Garančnímu systému ve formě, struktuře a způsobem stanoveným v § 3.
§ 3
Způsob poskytování údajů o oprávněných osobách
(1)
V případech stanovených zákonem o bankách bankabanka a pobočka bankybanky z jiného než členského státu poskytne Garančnímu systému v elektronické podobě údaje o oprávněných osobách ve formě, struktuře a způsobem upraveným v příloze k této vyhlášce. Údaje jsou Garančnímu systému poskytovány ve formátu datového souboru CSV zkomprimované do jednoho datového souboru ve formátu ZIP a zašifrované asymetrickým šifrovacím algoritmem PGP. Po dohodě s Garančním systémem je možné použít i jiný způsob šifrování alespoň stejné bezpečnosti.
(2)
BankaBanka a pobočka bankybanky z jiného než členského státu poskytne Garančnímu systému údaje o oprávněných osobách na optickém nosiči dat, kterým se pro účely této vyhlášky rozumí CD či DVD, nebo na zabezpečeném USB datovém úložišti, které Garanční systém bancebance nebo pobočce bankybanky z jiného než členského státu za tímto účelem půjčil.
(3)
Údaje o oprávněných osobách pro účely výplaty náhrad pohledávek z vkladůvkladů, pro účely ověřování funkčnosti systému, nebo pro účely provádění zátěžového testu poskytne bankabanka a pobočka bankybanky z jiného než členského státu Garančnímu systému v jednom či více souborech dávek.
(4)
Údaje o oprávněných osobách v případě vkladůvkladů podle § 41f odst. 7 a 8 zákona o bankách jsou bankoubankou a pobočkou bankybanky z jiného než členského státu Garančnímu systému předávány v samostatné dávce. V případě, že bankabanka eviduje vkladyvklady vedené u své zahraniční pobočky, údaje o oprávněných osobách jsou Garančnímu systému předávány v rozdělených dávkách podle jednotlivých zemí, ve kterých jsou vkladyvklady vedeny. Pokud jsou u zahraniční pobočky bankybanky v konkrétní zemi evidovány též vkladyvklady podle § 41f odst. 7 a 8 zákona o bankách, jsou údaje o oprávněných osobách ve vztahu k dané zemi dále rozděleny na dávku týkající se uvedených vkladůvkladů a dávku týkající se ostatních vkladůvkladů. V případě, že náhrada pohledávek z vkladůvkladů ve vztahu k oprávněné osobě má být poskytnuta ve dvou či více zemích a souhrn těchto pohledávek ve vztahu k oprávněné osobě překračuje maximální limit náhrady dle § 41e odst. 2 zákona o bankách, budou částky k výplatě v jednotlivých dávkách týkajících se jednotlivých zemí určeny se zohledněním poměru podle § 41e odst. 7 zákona o bankách.
(5)
BankaBanka a pobočka bankybanky z jiného než členského státu poskytne údaje o oprávněných osobách Garančnímu systému prostřednictvím osoby nebo osob, jejichž jméno, příjmení, adresu pracoviště, telefonní číslo a adresu elektronické pošty sdělila Garančnímu systému. BankaBanka a pobočka bankybanky z jiného než členského státu sdělí Garančnímu systému tyto kontaktní údaje nejpozději do 1 měsíce od vzniku účastiúčasti na systému pojištění pohledávek z vkladůvkladů a bez zbytečného odkladu sdělí Garančnímu systému každou změnu těchto kontaktních údajů.
§ 4
Oprava nesprávných a neúplných údajů o oprávněných osobách
(1)
Pokud bankabanka a pobočka bankybanky z jiného než členského státu zjistí, že údaje o oprávněných osobách poskytnuté Garančnímu systému jsou nesprávné nebo neúplné, poskytne Garančnímu systému bez zbytečného odkladu opravené údaje o oprávněných osobách způsobem stanoveným v § 3 a uvědomí Garanční systém o obsahu a případně též o důvodu opravy.
(2)
Pokud Garanční systém zjistí, že údaje o oprávněných osobách poskytnuté bankoubankou a pobočkou bankybanky z jiného než členského státu jsou nesprávné nebo neúplné, poskytne bankabanka a pobočka bankybanky z jiného než členského státu Garančnímu systému na jeho výzvu opravené údaje o oprávněných osobách bez zbytečného odkladu způsobem stanoveným v § 3.
(3)
V případě, že bankabanka a pobočka bankybanky z jiného než členského státu není schopna dostát svým závazkům vůči oprávněným osobám a jsou-li zjištěny chyby v předávaných údajích o oprávněných osobách, poskytne bankabanka a pobočka bankybanky z jiného než členského státu Garančnímu systému úplné údaje o oprávněné osobě, které se upravený údaj týká.
(4)
V případě ověřování funkčnosti systému vyplácení náhrad při zjištění chyb v předávaných údajích o oprávněných osobách bankabanka a pobočka bankybanky z jiného než členského státu poskytne opětovně všechny údaje o oprávněných osobách. To platí pro první soubor dávek i případné další soubory dávek.
§ 5
Přechodné ustanovení
BankaBanka, která se ke dni nabytí účinnosti této vyhlášky účastní systému pojištění vkladůvkladů, sdělí Fondu kontaktní údaje o osobě nebo osobách, jejichž prostřednictvím poskytne údaje o oprávněných osobách Fondu, do jednoho měsíce od nabytí účinnosti vyhlášky.
§ 6
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. dubna 2011.
Ministr:
Ing. Kalousek v. r.
Příloha k vyhlášce č. 71/2011 Sb.
Forma, struktura a způsob poskytování údajů, které je banka a pobočka banky z jiného než členského státu povinna vést a které je povinna poskytnout Garančnímu systému
1
POSKYTOVÁNÍ ÚDAJŮ
1.1
SOUBORY V DATOVÉ VÝMĚNĚ
Datová výměna probíhá dávkově logickým blokem souborů. Soubory mají formát CSV.
1.1.1
JMENNÁ KONVENCE PŘENÁŠENÝCH SOUBORŮ
Jména souborů jsou složena z tříznakové zkratky, čtyřznakového čísla bankybanky nebo pobočky bankybanky z jiného než členského státu, dvouznakového kódu země zahraniční pobočky (u souborů pro české pobočky není tento kód vyplněn) a pětiznakové extenze (sufixu). Název a extenze souboru jsou odděleny tečkou. Extenze je ve tvaru 99999 a určuje pořadové číslo dávky. První dávka začíná extenzí 00001.
1.1.2
SEZNAM PŘENÁŠENÝCH SOUBORŮ
V datové výměně jsou definovány tyto soubory:
| | | Soubory a prefixy vět souborů
---|---|---|---
Soubor| Typ souboru| Prefix věty| Generuje| Přijímá| Popis souboru
DIB| CSV| U| Garanční systém| vyplácená bankabanka nebo pobočka bankybanky z jiného než členského státu| Hlavička dávky
DIM| CSV| G| Garanční systém| vyplácená bankabanka nebo pobočka bankybanky z jiného než členského státu| Řídící zprávy
DIE| CSV| H| Garanční systém| vyplácená bankabanka nebo pobočka bankybanky z jiného než členského státu| Chybové / informační zprávy
DIP| CSV| V| Garanční systém| vyplácená bankabanka nebo pobočka bankybanky z jiného než členského státu| Výplaty
DIW| CSV| R| vyplácená bankabanka nebo pobočka bankybanky z jiného než členského státu| Garanční systém| Hlavička dávky
DIC| CSV| E| vyplácená bankabanka nebo pobočka bankybanky z jiného než členského státu| Garanční systém| Oprávněné osoby
DIA| CSV| T| vyplácená bankabanka nebo pobočka bankybanky z jiného než členského státu| Garanční systém| Účty
DIL| CSV| O| vyplácená bankabanka nebo pobočka bankybanky z jiného než členského státu| Garanční systém| Společné účty
DII| CSV| D| vyplácená bankabanka nebo pobočka bankybanky z jiného než členského státu| Garanční systém| Účty ve speciálním režimu
DIN| CSV| X| vyplácená bankabanka nebo pobočka bankybanky z jiného než členského státu| Garanční systém| Řídící zprávy
DIF| CSV| K| vyplácená bankabanka nebo pobočka bankybanky z jiného než členského státu| Garanční systém| Chybové / informační zprávy
1.1.3
DÁVKY
Soubory, které dávka obsahuje, jsou indikovány datovými prvky v hlavičkovém souboru dávky (např. N_CLIENT, N_ACOUNT, N_COLLECTIVE a N_COMMAND v souboru DIW). Soubor reprezentující hlavičku dávky musí být vždy v každé dávce. Pokud je hodnota nějakého z datových prvků udávajícího počet vět v jednotlivých souborech nulová, soubor v dávce nesmí existovat; pokud je větší než nula, soubor s uvedeným počtem vět musí existovat. Pokud je hodnota záporná, jedná se o chybu a dávka je odmítnuta.
Platná dávka pro CSV soubory tedy je například ta, která obsahuje soubory DIW, DIC a DIA. Typická řídící dávka obsahuje soubory DIW a DIN.
1.1.4
POTVRZENÍ DÁVKY
Po úspěšném zpracování jakékoliv dávky potvrzuje Garanční systém toto zpracování zasláním zprávy s kódem 40000. V případě jakékoliv chyby ve zpracovávané dávce vrací Garanční systém množinu chybových zpráv.
1.1.5
SOUBORY PŘENÁŠEJÍCÍ ŘÍDÍCÍ ZPRÁVY
Řídící zprávy se přenáší v souborech DIM, DIN a definují požadovanou činnost nad datovým blokem definovaným klíčem I_IDC.
1.1.6
POPIS DATOVÉ VÝMĚNY
Datová dávka je komprimována algoritmem ZIP do jednoho společného souboru. Soubory patřící do jedné tranše jsou do komprimovaného souboru přidávány bez cest. Komprimovaný soubor je zašifrován asymetrickým šifrovacím algoritmem PGP s tím, že po dohodě s Garančním systémem je možné použít i jiný způsob šifrování alespoň stejné bezpečnosti.
1.1.6.1
CSV SOUBORY
1.1.6.1.1
FORMÁT SOUBORŮ
Všechny soubory jsou typu CSV, tedy:
a)
textový ASCII soubor v kódování CP-1250 (Win-1250)
b)
jednotlivé řádky (věty) jsou ukončeny znakem LF (0x0A), nebo dvojicí znaků CR, LF (0x0D, 0x0A)
c)
jednotlivé datové prvky jsou odděleny znakem čárka (COMMA - 0x2C)
d)
za posledním datovým prvkem (řádkem) je znak čárka (COMMA - 0x2C) nepřípustný
e)
pokud soubor obsahuje znak NULL (0x00), je považován za konec souboru
1.1.6.1.2
OBECNÁ PRAVIDLA JEDNOTLIVÝCH TYPŮ DATOVÝCH PRVKŮ
Texty - pokud textový datový prvek obsahuje znak čárka (COMMA - 0x2C), musí být celý text ohraničen znakem horní uvozovky (Quotation mark - 0x22). Pokud textový datový prvek obsahuje znak horní uvozovky (0x22), musí být tento znak zdvojen.
Částky - 15 cifer včetně úvodních nul, bez desetinného oddělovače, bez oddělovačů tisíců, poslední dvě pozice vpravo představují setiny měny (např. haléře v případě měny Kč).
Datum - pořadí rok, měsíc, den, včetně případných předřazených nul u měsíců a dnů, bez oddělovačů.
Čas - pořadí hodiny, minuty, vteřiny, včetně případných předřazených nul, bez oddělovačů.
Procento - bez oddělovače, doplněno na 4 cifry.
1.1.6.1.3
VYSVĚTLIVKY POPISU DATOVÝCH PRVKŮ
Délka: N - maximální délka
Formát: X - znaky Windows 1250
9 - numerické znaky (0x30 - 0x39)
YYYY - rok
MM - měsíc
DD - den
hh - hodina
mm - minuta
ss - vteřina
(N) - definuje variabilní délku s maximální délkou N; opakování znaků X, 9, atp. definuje pevnou délku v počtu opakování.
* - indikuje datový prvek, jehož hodnota může být prázdná.
Všechny datové prvky jsou povinné, tedy i prázdný datový prvek označený * musí být uveden pomocí znaku čárka (COMMA - 0x2C).
1.2
SOUBORY PŘENÁŠENÉ Z VYPLÁCENÉ BANKYBANKY A POBOČKY BANKYBANKY Z JINÉHO NEŽ ČLENSKÉHO STÁTU DO GARANČNÍHO SYSTÉMU
Při procesu ověřování funkčnosti systému vyplácení náhrad je bankabanka a pobočka bankybanky z jiného než členského státu povinna Garančnímu systému v prvním souboru dávek poskytnout následující soubory: DIW (hlavička dávky), DIC (oprávněné osoby), DIA (účty), a DIL [účty vedené pro dva a více spolumajitelů, na kterých jsou evidovány pouze peněžní prostředky těchto spolumajitelů (dále jen „společné účty“), nebo účty, na nichž jsou vedeny prostředky jiných osob než majitele účtu (dále jen „správcovské účty“) - pokud u oprávněné osoby existují].
BankaBanka a pobočka bankybanky z jiného než členského státu obdrží pomocí souborů DIE chybová hlášení ze zpracování prvního souboru dávek.
V případě, že bankabanka nebo pobočka bankybanky z jiného než členského státu eviduje pohledávky z vkladůvkladů podle § 41f odst. 7 nebo 8 zákona o bankách, je povinna při procesu ověřování funkčnosti systému vyplácení náhrad poskytnout opakovaně první soubor dávek a v druhém souboru dávek s institucionálními účty poskytnout následující soubory: DIW (hlavička dávky), DIC (oprávněné osoby), DIA (účty), DIL (společné a správcovské účty - pokud existují) a DII (institucionální účty).
V druhém souboru dávek se nesmí opakovat údaje předané v prvním souboru dávek.
BankaBanka a pobočka bankybanky z jiného než členského státu obdrží pomocí souborů DIE chybová hlášení ze zpracování druhého souboru dávek.
1.2.1
STRUKTURA SOUBORU DIW
Soubor DIW obsahuje jednu větu představující specifikaci tranše. Pro účely ověřování funkčnosti systému se do položky č. 9 (N_ERROR) vloží hodnota 0.
| | | | |
---|---|---|---|---|---
Soubor DIW (hlavička dávky / tranše) - popis datových prvků
Pořadí| Název atributu| Popis atributu| Délka| Formát| Poznámka
1| IDR| identifikace věty| 1| X| vždy R
2| TIMESTAP| datum a čas dávky| 14| YYYYMMDDhhmmss| časové razítko ISO8601. Datum, kde TRANCHE=1 je počáteční datum výplaty (tedy datum, od kterého se odvíjí doba výplaty nebo doba archivace dat)
3| ROTA| pořadí dávky / tranše| 5| 99999| pořadí dávky. ROTA je shodné s extenzí všech souborů dávky
4| N_CLIENT| počet vět v souboru DIC| 9| 9(9)| počet vět v souboru DIC
5| N_ACCOUNT| počet vět v souboru DIA| 9| 9(9)| počet vět v souboru DIA
6| N_COLLECTIVE| počet vět v souboru DIL| 9| 9(9)| počet vět v souboru DIL
7| N_SPECIAL| počet vět v souboru DII| 9| 9(9)| počet vět v souboru DII
8| N_COMMAND| počet řídících zpráv
v tranši| 9| 9(9)| počet všech řídících zpráv (počet vět v souboru DIN)
9| N_ERROR| počet chybových zpráv
v tranši| 9| 9(9)| počet vět v souboru DIF
10| T_PAYMENT| celkem k výplatě Garančním systémem
v CZK v rámci jedné tranše| 15| 999999999999999| součet všech výplat z pojištění (součet hodnot atributu PAYMENT všech vět v souboru DIC)
11| CHECK_AC| kontrola čísel účtu na správnost IBAN| 1| 9| 0 = kontrola čísel účtů (IBAN) ve všech tabulkách jedné dávky se neprovádí
1 = kontrola se provádí
12| TEST| identifikace testovacích dat| 4| XXXX| pokud je hodnota atributu „TEST“, jedná se o testovací tranši hodnota „KEEN“ představuje ostrá data jiná hodnota je nepřípustná
V databázové podobě neobsahuje index a není tříděn.
1.2.2
STRUKTURA SOUBORU DIC
Soubor DIC obsahuje n vět představujících jednotlivé výplaty oprávněných osob. Výplatu identifikuje klíč I_IDC, který je jedinečný přes všechny tranše. Klíč I_IDCP jednoznačně identifikuje vyplácený subjekt a je společný přes všechny tranše. Soubor DIC musí obsahovat všechny oprávněné osoby (identifikované pomocí I_IDCP), které mají vazby do souborů DIA (účty), DIL (společné a správcovské účty) a DII (institucionální účty).
| | | | |
---|---|---|---|---|---
Soubor DIC (oprávněné osoby) - popis datových prvků
Pořadí| Název atributu| Popis atributu| Délka| Formát| Poznámka
1| IDR| identifikace věty| 1| X| vždy E
2| IDC| ID oprávněné osoby| 20| X(20)| pokud je TYPE = F >> rodné číslo (pouze numerická podoba)
pokud je TYPE = P >> IČO
pokud je TYPE = C >> datum narození + pořadové číslo s předřazenými nulami do celkové délky 10 znaků ve formátu YYYYMMDD99 nebo YYMMDD9999
pokud je TYPE = X >> jiná identifikace (používá se např. v případě zahraničních právnických osob, případně právnických osob, kterým ještě nebylo přiřazeno IČO)
3| TYPE| typ oprávněné osoby| 1| X| F = fyzická osoba (včetně podnikajících)
P = právnická osoba
C = osoba, která nemá v ČR přidělené rodné číslo
X = jiný, nejčastěji zahraniční právnická osoba
4| ORDER_P| pořadí výplaty| 5| 9(5)| počáteční hodnota: 1
krok: 1
souvislé a rostoucí číslování
5| CHECK_ID| kontrola IDC| 1| 9| 0 = kontrola atributu IDC podle modulo 11 (nebo addo modulo 11) se neprovádí 1 = kontrola se provádí
6| NAME| jméno oprávněné osoby| 240| X(240)|
7| STREET| ulice z adresy oprávněné osoby| 240| X(240)|
8| CITY| město z adresy oprávněné osoby| 240| X(240)|
9| ZIP| PSČ z adresy oprávněné osoby| 10| X(10)| mezinárodní poštovní kód (PSČ)
10| COUNTRY| identifikátor země oprávněné osoby| 2| XX| dle ISO 3166-1
11| T_CLAIM| pohledávky celkem ze všech účtů oprávněné osoby v CZK| 15| 999999999999999| suma všech účtů zahrnutých do I_IDC
12| PAYMENT| částka k výplatě v CZK| 15| 999999999999999| k výplatě v Kč
Pokud se jedná o osobu, která má prostředky pouze na účtu ve speciálním režimu, bude částka k výplatě 0. Pokud se jedná o majitele účtu ve speciálním režimu, nevztahuje se na toto pole limit.
13| NOTE| poznámka| 240| X(240)*| poznámka (např. údaje k identifikaci cizince, které nelze použít v IDC, číslo/identifikátor dokladu)
14| SUSPENSION| informace, zda jsou naplněny předpoklady pro pozastavení výplaty| 1| X| A = § 41g odst. 2 zákona o bankáchbankách
B = § 41g odst. 3 písm. a) zákona o bankáchbankách
C = § 41g odst. 3 písm. b) zákona o bankáchbankách
D = § 41g odst. 3 písm. c) zákona o bankáchbankách
E = § 41g odst. 3 písm. d) zákona o bankáchbankách
F = § 41g odst. 3 písm. e) zákona o bankáchbankách
Pokud je tato položka vyplněna, musí být současně zaslána odpovídající věta v souboru DIN (řídící zprávy).
15| CELL_PHONE| telefonní číslo oprávněné osoby| 20| X(20)| mezinárodní formát telefonního čísla (nepovinný údaj)
16| EMAIL| adresa elektronické pošty oprávněné osoby| 100| X(100)| (nepovinný údaj)
17| LANGUAGE| jazyková preference oprávněné osoby podle § 41r odst. 2 zákona o bankáchbankách| 2| XX| úřední jazyky členských států EU dle ISO 639-1
Indexy:
Číslo indexu| Název indexu| Název datového prvku| Pořadí datového prvku v indexu| Typ indexu
---|---|---|---|---
1| I_IDCP| IDC| 1| unikátní v rámci tranše (oprávněné osoby)
| | TYPE| 2|
2| I_IDC| IDC| 1| unikátní v rámci všech tranší (výplata)
| | TYPE| 2|
| | ORDER_P| 3|
Třídění:
Název datového prvku| Pořadí třídění| Typ třídění
---|---|---
IDC| 1| vzestupně
TYPE| 2| vzestupně
ORDER_P| 3| vzestupně
1.2.3
STRUKTURA SOUBORU DIA
Soubor DIA obsahuje n vět představujících jednotlivé účty oprávněných osob. Oprávněnou osobu vlastnící účet identifikuje klíč I_IDCP, výplatu (list oprávněné osoby), do které účet patří, klíč I_IDC. Každá oprávněná osoba může mít několik účtů, ale nesmí existovat oprávněná osoba bez účtu, stejně tak soubor nesmí obsahovat účty, které nelze přiřadit oprávněné osobě.
| | | | |
---|---|---|---|---|---
Soubor DIA (účty) - popis datových prvků
Pořadí| Název atributu| Popis atributu| Délka| Formát| Poznámka
1| IDR| identifikace věty| 1| X| identifikace věty, vždy T
2| IDC| ID oprávněné osoby| 20| X(20)|
3| TYPE| typ oprávněné osoby| 1| X|
4| ORDER_P| pořadí výplaty| 5| 9(5)|
5| ACCOUNT| účet| 24| X(24)| bankovní účet ve formátu IBAN
6| CURRENCY| měna účtu| 3| XXX| měna účtu ISO 4217 currency code
7| BALANCE| zůstatek účtu| 15| 999999999999999|
8| BALANCE_CZK| zůstatek účtu v Kč| 15| 999999999999999|
Indexy:
Číslo indexu| Název indexu| Název datového prvku| Pořadí datového prvku v indexu| Typ indexu
---|---|---|---|---
1| I_IDCP| IDC| 1| neunikátní
| | TYPE| 2|
2| I_IDC| IDC| 1| neunikátní
| | TYPE| 2|
| | ORDER_P| 3|
3| I_IDCA| IDC| 1| unikátní v rámci všech vět
| | TYPE| 2|
| | ORDER_P| 3|
| | ACCOUNT| 4|
Třídění:
Název datového prvku| Pořadí třídění| Typ třídění
---|---|---
IDC| 1| vzestupně
TYPE| 2| vzestupně
ORDER_P| 3| vzestupně
ACCOUNT| 4| vzestupně
1.2.4
STRUKTURA SOUBORU DIL
Soubor DIL obsahuje n vět představujících společné nebo správcovské účty. Oprávněná osoba, která má podíl na společném (popř. správcovském) účtu, je určena klíčem I_IDCP, výplata, do které podíl na společném (popř. správcovském) účtu patří, klíčem I_IDC.
Pokud je účet uveden v souboru DIL, musí být uveden i v souboru DIA s uvedením majitele nebo majitelů účtu a celkovým zůstatkem společného nebo správcovského účtu. Pokud pro společný nebo správcovský účet existuje více majitelů, musí být pro každého z nich v souboru DIA uvedena jedna věta a uveden celkový zůstatek účtu. Naopak oprávněná osoba uvedená v souboru DIL, která ale není majitelem účtu, nesmí být v souboru DIA uvedena. Pokud je daný účet uveden jak v souboru DIA, tak v souboru DIL, pak se jeho stav z DIA do celkové pohledávky uvedené v souboru DIC nezapočítává.
| | | | |
---|---|---|---|---|---
Soubor DIL (společné účty a správcovské účty) - popis datových prvků
Pořadí| Název atributu| Popis atributu| Délka| Formát| Poznámka
1| IDR| identifikace věty| 1| X| vždy O
2| IDC| ID oprávněné osoby| 20| X(20)| údaj o skutečném vlastníkovi peněžních prostředků, je-li znám; jinak údaj o majiteli účtu
3| TYPE| typ oprávněné osoby| 1| X|
4| ORDER_P| pořadí výplaty| 5| 9(5)|
5| ACCOUNT| účet| 24| X(24)| bankovní účet v IBAN formátu
6| CURRENCY| měna účtu| 3| XXX| ISO 4217, kód měny
7| AMOUNT| podílová částka na účtu| 15| 999999999999999| částka na účtu náležící I_IDCP
8| AMOUNT_CZK| podílová částka na účtu v CZK| 15| 999999999999999| částka na účtu náležící I_IDCP v Kč
Index:
Číslo indexu| Název indexu| Název datového prvku| Pořadí datového prvku v indexu| Typ indexu
---|---|---|---|---
1| I_IDCP| IDC| 1| neunikátní
| | TYPE| 2|
2| I_IDC| IDC| 1| neunikátní
| | TYPE| 2|
| | ORDER_P| 3|
3| I_IDCL| IDC| 1| unikátní v rámci všech vět
| | TYPE| 2|
| | ORDER_P| 3|
| | ACCOUNT| 4|
Třídění:
Název datového prvku| Pořadí třídění| Typ třídění
---|---|---
IDC| 1| vzestupně
TYPE| 2| vzestupně
ORDER_P| 3| vzestupně
ACCOUNT| 4| vzestupně
1.2.5
STRUKTURA SOUBORU DII
Soubor DII obsahuje n vět představujících účty platebních institucíinstitucí, poskytovatelů platebních služeb malého rozsahu, institucíinstitucí elektronických peněz nebo vydavatelů elektronických peněz malého rozsahu, na nichž jsou evidovány peněžní prostředky, které jim uživatelé platebních služeb svěřili k provedení platební transakce nebo proti jejichž přijetí byly vydány elektronické peníze (§ 41f odst. 7 zákona o bankách), nebo účty obchodníků s cennými papíry, na nichž jsou evidovány peněžní prostředky tvořící majetek zákazníka podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu, nebo účty soudních exekutorů, na nichž jsou deponovány prostředky pro oprávněné a přihlášené věřitele podle exekučního řádu (§ 41f odst. 8 zákona o bankách), (dále společně „institucionální účty“). Osoba, které je výplata náhrad pohledávek oprávněných osob z vkladůvkladů poskytována, je určena prostřednictvím pole ACCOUNT, osoba, jejíž limit se uplatňuje, je dána klíčem I_IDCP, výplata po případném krácení bude vyplacena majiteli účtu dle údaje v souboru DIC. Pokud je účet uveden v souboru DII, musí být uveden i v souboru DIA s uvedením jeho majitele, naopak oprávněná osoba (podílník) nesmí být v souboru DIA uváděna.
| | | | |
---|---|---|---|---|---
Soubor DII (účty ve speciálním režimu) - popis datových prvků
Pořadí| Název atributu| Popis atributu| Délka| Formát| Poznámka
1| IDR| identifikace věty| 1| X| vždy D
2| IDC| ID oprávněné osoby| 20| X(20)| údaj o oprávněné osobě vlastnící podíl na institucionálním účtu. Uplatňuje se limit této osoby. Peníze budou případně vyplaceny vlastníkovi institucionálního účtu - pole 5.
3| TYPE| typ oprávněné osoby| 1| X|
4| ORDER_P| pořadí výplaty| 5| 9(5)|
5| ACCOUNT| účet| 24| X(24)| Bankovní účet v IBAN formátu. Institucionální účet.
6| CURRENCY| měna účtu| 3| XXX|
7| AMOUNT| podílová částka na účtu| 15| 999999999999999| částka na účtu, náležící I_IDCP
8| AMOUNT_CZK| podílová částka na účtu v Kč| 15| 999999999999999| částka na účtu, náležící I_IDCP v Kč
Index:
Číslo indexu| Název indexu| Název datového prvku| Pořadí datového prvku v indexu| Typ indexu
---|---|---|---|---
1| I_IDCP| IDC| 1| neunikátní
| | TYPE| 2|
2| I_IDC| IDC| 1| neunikátní
| | TYPE| 2|
| | ORDER_P| 3|
3| I_IDCI| IDC| 1| unikátní v rámci všech vět
| | TYPE| 2|
| | ORDER_P| 3|
| | ACCOUNT| 4|
Třídění:
Název datového prvku| Pořadí třídění| Typ třídění
---|---|---
IDC| 1| vzestupně
TYPE| 2| vzestupně
ORDER_P| 3| vzestupně
ACCOUNT| 4| vzestupně
1.2.5.1
METODIKA UPLATNĚNÍ PODÍLU OPRÁVNĚNÉ OSOBY NA INSTITUCIONÁLNÍCH ÚČTECH
V textu jsou použity následující pojmy:
Podílník| Oprávněná osoba, u níž je evidován podíl na účtu ve speciálním režimu uvedeném v souboru DII.
---|---
InstituceInstituce| Oprávněná osoba, která je evidována jako vlastník účtu ve speciálním režimu a je tedy uvedena u tohoto účtu v souboru DIA.
{limit pojištění}| Limit pojištění uvedený v zákoně o bankách přepočítaný na CZK kurzem ČNB daným v rozhodný den.
{suma výplat}| Součet všech výplat Podílníka ve všech dávkách pro vyplácení (tj. vlastní účty Podílníka uvedené v souboru DIA a jeho podíly na společných a správcovských účtech v souboru DIL).
{suma podílů}| Součet všech podílů (uvedených u příslušného Podílníka v poli AMOUNT_CZK v souboru DII), které má příslušný Podílník na všech účtech uvedených v souboru DII, a to ve všech přijatých dávkách
{suma podílů u InstituceInstituce}| Součet všech podílů daného Podílníka u dané InstituceInstituce (uvedených v poli AMOUNT_CZK v souboru DII) na všech účtech dané InstituceInstituce (uvedeny pro danou InstituciInstituci v souboru DIA), a to ve všech přijatých dávkách.
Pro vyplacení podílu k vyplacení je potřeba spočítat koeficient {k} pro každého Podílníka následujícím způsobem:
Pro {limit pojištění} – {suma výplat} ≤ 0 je koeficient {k} = 0.
šěíýíůProlimitpojištění-sumavýplatsumapodílů≥1,koeficientk=1.
šěíýíůšěíýíůProlimitpojištění-sumavýplatsumapodílů<1jekoeficientk=limitpojištění-sumavýplatsumapodílů. Koeficient {k} je zaokrouhlen na 4 desetinná místa.
Pro získání částky k vyplacení je potřeba pro každého Podílníka vynásobit jeho {suma podílů u InstituceInstituce} a {k}. Takto získanou částku je následně potřeba zaokrouhlit na 2 desetinná místa a provést její připsání k hodnotě datového pole PAYMENT (částka k výplatě v CZK) v souboru DIC pro příslušnou InstituciInstituci.
Poznámka: Koeficient se uplatňuje pouze v případě, že daná oprávněná osoba má prostředky u dvou či více majitelů institucionálních účtů.
1.2.6
STRUKTURA SOUBORU DIN
Soubor DIN obsahuje n vět představujících řídící příkazy pro jednotlivé listy výplat. List výplaty je identifikován klíčem I_IDC. V souboru řídících zpráv mohou být příkazy pro jakýkoliv list výplaty z jakékoliv tranše zaslané do Garančního systému (tedy i v tranších předešlých).
| | | | |
---|---|---|---|---|---
Soubor DIN (řídící zprávy) - popis datových prvků
Pořadí| Název atributu| Popis atributu| Délka| Formát| Poznámka
1| IDR| identifikace věty| 1| X| vždy X
2| IDC| ID oprávněné osoby| 20| X(20)|
3| TYPE| typ oprávněné osoby| 1| X|
4| ORDER_P| pořadí výplaty| 5| 9(5)|
5| COMMAND| příkaz| 2| XX| z platného seznamu příkazů
6| NOTE| text| 240| X(240)*| popis důvodu příkazu a v případě blokace uvedení osoby či instituceinstituce, která blokaci požaduje
Indexy:
Číslo indexu| Název indexu| Název datového prvku| Pořadí datového prvku v indexu| Typ indexu
---|---|---|---|---
1| I_IDC| IDC| 1|
| | TYPE| 2|
| | ORDER_P| 3|
Třídění:
Název datového prvku| Pořadí třídění| Typ třídění
---|---|---
IDC| 1| vzestupně
TYPE| 2| vzestupně
ORDER_P| 3| vzestupně
Poznámka: Řídící zprávy budou zpracovány v pořadí, v jakém jsou v souboru DIN uvedeny
1.2.7
STRUKTURA SOUBORU DIF
Soubor DIF obsahuje n vět představujících chybové zprávy.
| | | | |
---|---|---|---|---|---
Soubor DIF (chybové/informační zprávy) - popis datových prvků
Pořadí| Název atributu| Popis atributu| Délka| Formát| Poznámka
1| IDR| identifikace věty| 1| X| vždy K
2| IDC| ID oprávněné osoby| 20| X(20)*| v případě chyby vztahující se k celé dávce nevyplněno, nebo""
3| TYPE| typ oprávněné osoby| 1| X*| v případě chyby vztahující se k celé dávce nevyplněno, nebo ""
4| ORDER_P| pořadí výplaty| 5| 9(5)*| v případě chyby vztahující se k celé dávce nevyplněno, nebo ""
5| TIMESTAMP| datum a čas nalezení chyby| 14| YYYYMMDDhhmmss| časové razítko ISO 8601
6| CODE_ID| chybový kód| 5| 99999| dle číselníku informativních/chybových hlášení
7| FILE| název souboru| 13| XXX9999.99999| jméno souboru, ve kterém byla chyba nalezena
8| LINE| řádek souboru| 9| 9(9)| řádek chyby. V případě chyby vztahující se k celé dávce 0
9| NOTE| text chyby| 240| X(240)| popis chyby
V databázové podobě neobsahuje index a není tříděn.
1.3
SOUBORY PŘENÁŠENÉ Z GARANČNÍHO SYSTÉMU DO VYPLÁCENÉ BANKYBANKY A POBOČKY BANKYBANKY Z JINÉHO NEŽ ČLENSKÉHO STÁTU
Součástí poskytnutí údajů o oprávněných osobách vyplácenou bankoubankou a pobočkou bankybanky z jiného než členského státu Garančnímu systému je též načtení souborů generovaných Garančním systémem, z nichž bankabanka nebo pobočka bankybanky z jiného než členského státu zjistí, zda poskytnutí údajů proběhlo bez problémů, případně zda byly identifikovány některé chyby, které bude třeba opravit.
1.3.1
STRUKTURA SOUBORU DIB
Soubor DIB obsahuje jednu větu, definující hlavičku tranše.
| | | | |
---|---|---|---|---|---
Soubor DIB (hlavička dávky) - popis datových prvků
Pořadí| Název atributu| Popis atributu| Délka| Formát| Poznámka
1| IDR| identifikace věty| 1| X| vždy U
2| TIMESTAP| datum a čas dávky| 14| YYYYMMDDhhmmss| časové razítko ISO8601
3| ROTA| pořadí souboru řídících zpráv| 5| 99999| počáteční hodnota: 1
krok: 1
při denní aktualizaci se každý den generuje hodnota o jednu větší
4| N_COMMAND| počet zaslaných řídících zpráv| 9| 9(9)| počet vět v souboru DIM
5| N_ERROR| počet zaslaných chybových zpráv| 9| 9(9)| počet vět v souboru DIE
6| TEST| identifikace testovacích dat| 4| XXXX| pokud je hodnota atributu "TEST", jedná se o testovací tranši hodnota "KEEN" představuje ostrá data
jiná hodnota je nepřípustná
V databázové podobě neobsahuje index a není tříděn.
1.3.2
STRUKTURA SOUBORU DIP
Soubor DIP obsahuje n vět představujících realizované výplaty jednotlivých listů oprávněných osob, které jsou identifikovány klíčem I_IDC.
| | | | |
---|---|---|---|---|---
Soubor DIP (výplata) - popis datových prvků
Pořadí| Název atributu| Popis atributu| Délka| Formát| Poznámka
1| IDR| identifikace věty| 1| X| vždy V
2| IDC| ID oprávněné osoby| 20| X(20)|
3| TYPE| typ oprávněné osoby| 1| X|
4| ORDER_P| pořadí výplaty| 5| 9(5)|
5| CODE_V| kód vyplácející bankybanky nebo pobočky bankybanky z jiného než členského státu| 4| 9999| identifikační kód vyplácející bankybanky nebo pobočky bankybanky z jiného než členského státu, dle CPS ČNB
6| PAYMENT_D| datum výplaty| 8| YYYYMMDD|
7| PAYMENT_A| vyplacená částka| 15| 999999999999999|
Index:
Číslo indexu| Název indexu| Název datového prvku| Pořadí datového prvku v indexu| Typ indexu
---|---|---|---|---
1| I_IDC| IDC| 1| unikátní
| | TYPE| 2|
| | ORDER_P| 3|
Třídění:
Název datového prvku| Pořadí třídění| Typ třídění
---|---|---
IDC| 1| vzestupně
TYPE| 2| vzestupně
ORDER_P| 3| vzestupně
1.3.3
STRUKTURA SOUBORU DIM
Soubor DIM obsahuje n vět představujících řídící příkazy pro jednotlivé listy výplat. List výplaty je identifikován klíčem I_IDC. V řídícím listu mohou být příkazy pro jakýkoliv list výplaty z jakékoliv tranše zaslané do Garančního systému.
| | | | |
---|---|---|---|---|---
Soubor DIM (řídící zprávy) - popis datových prvků
Pořadí| Název atributu| Popis atributu| Délka| Formát| Poznámka
1| IDR| identifikace věty| 1| X| vždy G
2| IDC| ID oprávněné osoby| 20| X(20)|
3| TYPE| typ oprávněné osoby| 1| X|
4| ORDER_P| pořadí výplaty| 5| 9(5)|
5| COMMAND| příkaz| 2| XX| z platného seznamu příkazů
6| NOTE| text| 240| X(240)*| popis důvodu příkazu a v případě blokace uvedení osoby či instituceinstituce, která blokaci požaduje
Index:
Číslo indexu| Název indexu| Název datového prvku| Pořadí datového prvku v indexu| Typ indexu
---|---|---|---|---
1| I_IDC| IDC| 1| unikátní
| | TYPE| 2|
| | ORDER_P| 3|
Třídění:
Název datového prvku| Pořadí třídění| Typ třídění
---|---|---
IDC| 1| vzestupně
TYPE| 2| vzestupně
ORDER_P| 3| vzestupně
Poznámka: Řídící zprávy budou zpracovány v pořadí, v jakém jsou v souboru DIM uvedeny.
1.3.4
STRUKTURA SOUBORU DIE
Soubor DIE obsahuje n vět představujících chybové zprávy pro jednotlivé soubory nebo výplaty.
| | | | |
---|---|---|---|---|---
Soubor DIE (chybové zprávy) - popis atributů
Pořadí| Název atributu| Popis atributu| Délka| Formát| Poznámka
1| IDR| identifikace věty| 1| X| vždy H
2| IDC| ID oprávněné osoby| 20| X(20)*| v případě chyby vztahující se k celé dávce nevyplněno, nebo ""
3| TYPE| typ oprávněné osoby| 1| X*| v případě chyby vztahující se k celé dávce nevyplněno, nebo ""
4| ORDER_P| pořadí výplaty| 5| 9(5)*| v případě chyby vztahující se k celé dávce nevyplněno, nebo ""
5| TIMESTAMP| datum a čas nalezení chyby| 14| YYYYMMDDhhmmss| časové razítko ISO 8601
6| CODE_ID| chybový kód| 5| 99999| dle číselníku informativních/chybových hlášení
7| FILE| název souboru| 13| XXX9999.99999| jméno souboru, ve kterém byla chyba nalezena
8| LINE| řádek souboru| 9| 9(9)| řádek chyby. V případě chyby vztahující se k celé dávce 0
9| NOTE| text chyby| 240| X(240)*| popis chyby
2
SEZNAM ŘÍDÍCÍCH ZPRÁV
2.1
SEZNAM ŘÍDÍCÍCH ZPRÁV Z VYPLÁCENÉ BANKYBANKY A POBOČKY BANKYBANKY Z JINÉHO NEŽ ČLENSKÉHO STÁTU DO GARANČNÍHO SYSTÉMU
Řídící zprávy vystavované vyplácenou bankoubankou a pobočkou bankybanky z jiného než členského státu pro Garanční systém.
| | |
---|---|---|---
Řídící zprávy: Vyplácená banka a pobočka banky z jiného než členského státu - Garanční systém
Příkaz| Funkce| Vydává| Poznámka
BB| Blokovat| Vyplácená bankabanka nebo pobočka bankybanky z jiného než členského státu| Příkaz zablokuje list výplaty. Vyplácená bankabanka nebo pobočka bankybanky z jiného než členského státu musí počkat na potvrzení blokace (příkaz BY).
BF| Odblokovat| Vyplácená bankabanka nebo pobočka bankybanky z jiného než členského státu| Příkaz zruší blokaci listu výplat a uvolní jeho výplatu.
2.2
SEZNAM ŘÍDÍCÍCH ZPRÁV Z GARANČNÍHO SYSTÉMU DO VYPLÁCENÉ BANKYBANKY A POBOČKY BANKYBANKY Z JINÉHO NEŽ ČLENSKÉHO STÁTU
Řídící zprávy vystavované Garančním systémem pro vyplácenou bankubanku a pobočku bankybanky z jiného než členského státu.
| | |
---|---|---|---
Řídící zprávy: Garanční systém - Vyplácená banka a pobočka banky z jiného než členského státu
Příkaz| Funkce| Vydává| Poznámka
BS| Zamítnutí blokace| Garanční systém| Vystaví Garanční systém, pokud obdržel od vyplácející bankybanky nebo pobočky bankybanky z jiného než členského státu příkaz BS.
BY| Potvrzení blokace| Garanční systém| Vystaví Garanční systém, pokud obdržel od vyplácející bankybanky nebo pobočky bankybanky z jiného než členského státu zprávu BY (blokace ve vyplácející bancebance byla úspěšně realizována).
3
KONTROLY IMPORTOVANÝCH DAT
3.1
KONTROLY KURZOVNÍHO LÍSTKU
Kontroly se neprovádí. Při opakovaném importu kurzovního lístku se původní kurzovní lístek přepíše.
3.2
KONTROLY DAT OD VYPLÁCENÉ BANKYBANKY A POBOČKY BANKYBANKY Z JINÉHO NEŽ ČLENSKÉHO STÁTU
Pokud importovaná data obsahují závažné chyby a je odmítnuta celá dávka, tak i v tomto případě se vnitřní počitadlo „přijatých“ dávek zvyšuje. BankaBanka a pobočka bankybanky z jiného než členského státu tedy nikdy nemůže poslat do Garančního systému různá data se stejným číslem dávky.
V případě ověřování funkčnosti systému však bude mít každá první dávka předaná do Garančního systému pořadové číslo 00001 - tj. v případě neúspěchu a nutnosti opakovaného ověřování funkčnosti je nutno opět donést soubor dávek, kde první dávka bude začínat pořadovým číslem 00001.
3.2.1
KONTROLY CSV SOUBORŮ
Pokud Garanční systém najde chybu vedoucí k odmítnutí celé dávky, odmítá se dávka při prvním výskytu chyby a zpracování se ihned ukončuje.
4
CHYBOVÉ KÓDY
Proces předávání dat mezi Garančním systémem a vyplácenou bankoubankou nebo pobočkou bankybanky z jiného než členského státu je popsán následujícími chybovými/informačními kódy:
VáB – vyplácená bankabanka nebo pobočka bankybanky z jiného než členského státu
GSFT – Garanční systém finančního trhu
| | | |
---|---|---|---|---
Chybové kódy GSFT - VáB
Kód| Vystavuje| Přijímá| Text| Popis
40000| GSFT| VáB| Dávka [číslo dávky] reprezentována souborem [název souboru] byla bez chyb zpracována v [čas zpracování]| Informativní hlášení.
40005| GSFT| VáB| Z celkové částky k výplatě [hodnota DIW.T_PAYMENT] byly naimportovány výplaty
v částce pouze [skutečná hodnota výplat]| Informativní hlášení. Při zpracování dávky došlo minimálně k jedné chybě na úrovni listu klienta, který byl odmítnut. Hodnota DIW.PAYMENT je vždy větší, než skutečná hodnota výplat.
40050| GSFT| VáB| Zpracování dávky [číslo dávky] reprezentované souborem [název souboru] bylo ukončeno pro závažnou chybu v [čas zpracování]| Chybové hlášení následuje po hlášení s konkrétní chybou.
40055| GSFT| VáB| V databázi je u bankybanky nebo pobočky bankybanky z jiného než členského státu [kód bankybanky nebo pobočky bankybanky z jiného než členského státu] nastaven typ dat [typ dat], ale přijatá data jsou typu [typ dat]| Chybný typ data. Nastaveno KEEN, ale data jsou typu TEST nebo naopak.
40100| GSFT| VáB| Oprávněná osoba s identifikátorem [IDC], [TYPE], [ORDER_P] - neznámý příkaz [příkaz]| V souboru řídících zpráv nalezen neznámý příkaz. Příkaz bude odmítnut, zpracování dávky pokračuje.
40101| GSFT| VáB| Oprávněná osoba s identifikátorem [IDC], [TYPE], [ORDER_P], pro kterou byl nalezen příkaz [příkaz], neexistuje v databázi| V souboru řídících zpráv nalezen příkaz pro oprávněnou osobu, která není v databázi. Příkaz bude odmítnut, zpracování dávky pokračuje.
40200| GSFT| VáB| Soubor [název souboru], řádek [pořadové číslo řádku], nalezený typ věty [nalezený typ věty] místo očekávaného typu [předepsaný typ věty]| Soubor obsahuje nedovolenou signaturu věty. Dávka bude odmítnuta, zpracování ukončeno.
40201| GSFT| VáB| Soubor [název souboru], řádek [pořadové číslo řádku], chyba formátu souboru| Soubor nemá předepsaný formát. Typicky se jedná o případ, kdy byl načten nesmyslně dlouhý řádek. Dávka bude odmítnuta, zpracování ukončeno.
40202| GSFT| VáB| Soubor [název souboru], řádek [pořadové číslo řádku], chyba počtu uvozovek| V souboru byl nalezen lichý počet uvozovek. Dávka bude odmítnuta, zpracování ukončeno.
40203| GSFT| VáB| Soubor [název souboru], řádek [pořadové číslo řádku] má chybný počet atributů. Očekáváno [předepsaný počet atributů], nalezeno [skutečně načtený počet atributů]| V souboru byl nalezen chybný počet atributů. Dávka bude odmítnuta, zpracování ukončeno.
40204| GSFT| VáB| Soubor [název souboru], řádek [pořadové číslo řádku] překročena maximální povolená délka atributu. Chyba [systémová chyba MFC]| Datový prvek v souboru má takový rozměr, že došlo k přetečení alokovaných bufferů před začátkem vlastních syntaktických kontrol (např. při načtení tak velkého řetězce reprezentujícího číslo, že havarovaly konverzní funkce MFC). Systémová chyba MFC je součástí chybového hlášení. Dávka bude odmítnuta, zpracování ukončeno.
40205| GSFT| VáB| V souboru [název souboru] je časové razítko [yyyyddmmHHMMSS], které je starší než časové razítko [yyyyddmmHHMMSS] posledního importu| V souboru DIW nebo DVW má datový prvek TIMESTAMP starší hodnotu, než při posledním importu. Dávka bude odmítnuta, zpracování ukončeno.
40206| GSFT| VáB| Soubor [název souboru], řádek [pořadové číslo řádku] je chybná délka atributu| Datový prvek má chybnou délku. Dávka bude odmítnuta, zpracování ukončeno.
40207| GSFT| VáB| V souboru [název souboru] je chyba formátu data: [yyyy.mm.dd HH:MM:SS]| Sémanticky chybné datum (např. 35. 02. 2010). Dávka bude odmítnuta, zpracování ukončeno.
40210| GSFT| VáB| V souboru [název souboru] je pořadové číslo dávky [pořadové číslo dávky] místo očekávaného [očekávané číslo dávky]| Datový prvek ROTA má jinou hodnotu, než atribut ROTA z předešlého zpracování povýšený o 1. Dávka bude odmítnuta, zpracování ukončeno.
40220| GSFT| VáB| Soubor [název souboru] nepatří vyplácené bancebance nebo pobočce bankybanky z jiného než členského státu s kódem [kód bankybanky nebo pobočky bankybanky z jiného než členského státu]| Název souboru (kód bankybanky nebo pobočky bankybanky z jiného než členského státu) nekoresponduje s nastavenou bankoubankou nebo pobočkou bankybanky z jiného než členského státu v číselníku bankbank a poboček bankbank z jiného než členského státu. Dávka bude odmítnuta, zpracování ukončeno.
40230| GSFT| VáB| V souboru [název souboru] je celkem [skutečný počet vět] vět místo očekávaného počtu [uvedený počet vět]| Uvedený počet vět v hlavičkovém souboru se liší od skutečného počtu vět. Dávka bude odmítnuta, zpracování ukončeno.
40235| GSFT| VáB| V souboru [název souboru] je k výplatě [skutečně k výplatě], místo očekávaných [uvedeno k výplatě]| V souboru oprávněných osob DIW.T_PAYMENT je uvedena jiná částka k výplatě než je součet částek k výplatě všech vět DIC.PAYMENT. Dávka bude odmítnuta, zpracování ukončeno.
40300| GSFT| VáB| Oprávněná osoba s identifikátorem [IDC], [TYPE], [ORDER_P] - není typu F, P, C, nebo X| Chybný typ oprávněné osoby. Oprávněná osoba s I_IDC bude odmítnuta (vymazána ze všech tabulek), zpracování pokračuje.
40305| GSFT| VáB| Oprávněná osoba s identifikátorem [IDC], [TYPE], [ORDER_P] - nalezeno číslo výplaty %d místo očekávaného %d| Chybné pořadí listu výplaty (ORDER_P). Oprávněná osoba s I_IDC bude odmítnuta (vymazána ze všech tabulek), zpracování pokračuje.
40315| GSFT| VáB| Oprávněná osoba s identifikátorem [IDC], [TYPE], [ORDER_P] - kód země %s nenalezen v číselníku| Chybný identifikátor kódu země (státu). Oprávněná osoba s I_IDC bude odmítnuta (vymazána ze všech tabulek), zpracování pokračuje.
40316| GSFT| VáB| Oprávněná osoba s identifikátorem [IDC], [TYPE], [ORDER_P] - neplatné číslo účtu %s| Číslo účtu neodpovídá specifikaci IBAN. Kontrola se provádí pouze, pokud je DIW.CHEC_KAC = 1. Oprávněná osoba s
I_IDC bude odmítnuta (vymazána ze všech tabulek), zpracování pokračuje.
40320| GSFT| VáB| Oprávněná osoba s identifikátorem [IDC], [TYPE], [ORDER_P] - vyplácená částka výplaty [pořadové číslo výplaty] (nebo všech výplat) překračuje zákonem povolený limit [zákonný limit]| Součet k výplatě (v případě první výplaty přímo tato výplata) přesahuje zákonný limit. Oprávněná osoba s I_IDC bude odmítnuta (vymazána ze všech tabulek), zpracování pokračuje.
40321| GSFT| VáB| Oprávněná osoba s identifikátorem [IDC], [TYPE], [ORDER_P] - příkaz BF by způsobil výplatu, která by v celkové výši překročila zákonem povolený limit. Příkaz BF bude odmítnut, list zůstane zablokován| Příkaz na odblokování listu oprávněné osoby by vedl k tomu, že součet k výplatě by přesáhl zákonný limit. Příkaz BF bude odmítnut, list výplaty zůstane zablokován.
40322| GSFT| VáB| Oprávněná osoba s identifikátorem [IDC], [TYPE], [ORDER_P] - pohledávka [T_CLAIM v tabulce DIC] nesouhlasí se stavy na účtech [SUM (BALANCE_CZK v tabulce DIA) + SUM(AMOUNT_CZK v tabulce DIL)]
(Pozn.: Pokud je účet pro daného klienta uveden jak v DIA, tak v DIL, pak se hodnota z DIA nezapočítává - viz. kapitola 1.2.4| Pohledávka je vyšší než stavy účtů. Oprávněná osoba s I_IDC bude odmítnuta (vymazána ze všech tabulek), zpracování pokračuje.
40323| GSFT| VáB| Oprávněná osoba s identifikátorem [IDC], [TYPE], [ORDER_P] - pohledávka [T_CLAIM]
je menší než částka k výplatě [PAYMENT]| V tabulce DIC byla nalezena oprávněná osoba, kde je požadováno k výplatě více, než je pohledávka na účtech. Oprávněná osoba s I_IDC bude odmítnuta (vymazána ze všech tabulek), zpracování pokračuje.
40325| GSFT| VáB| Oprávněná osoba s identifikátorem [IDC], [TYPE], [ORDER_P] - nalezena v [název tabulky], ale nebyl nalezen list výplaty, podíl| V názvu tabulky byla nalezena reference I_IDC, ale tato reference nemá vazbu na nadřízené tabulky. Hodnota název tabulky může být: VÝPLATA, SPOLEČNÝ ÚČET, SPECIÁLNÍ ÚČET, ŘÍDÍCÍ ZPRÁVA. Oprávněná osoba s I_IDC bude odmítnuta (vymazána ze všech tabulek), zpracování pokračuje.
40331| GSFT| VáB| Oprávněná osoba s identifikátorem [IDC], [TYPE], [ORDER_P] již existuje v databázi| Opakovaný import listu oprávněné osoby. Oprávněná osoba s I_IDC bude odmítnuta (vymazána z pracovních tabulek, v databázi zůstává z minulého importu), zpracování pokračuje.
40332| GSFT| VáB| Oprávněná osoba s identifikátorem [IDC], [TYPE], [ORDER_P] - chyba kontroly rodného čísla| Chybné rodné číslo. Kontrola se provádí pouze pokud je DIC.CHECK_ID = 1 a DIC.TYPE = F. Oprávněná osoba s I_IDC bude odmítnuta (vymazána z pracovních tabulek), zpracování pokračuje.
40333| GSFT| VáB| Oprávněná osoba s identifikátorem [IDC], [TYPE], [ORDER_P] - chyba kontroly identifikačního čísla| Chybné identifikačního čísla společnosti. Kontrola se provádí pouze pokud je DIC.CHECK_ID = 1 a DIC.TYPE = P. Oprávněná osoba s I_IDC bude odmítnuta (vymazána z pracovních tabulek), zpracování pokračuje.
40334| GSFT| VáB| Oprávněná osoba s identifikátorem [IDC], [TYPE], [ORDER_P] - chybný typ| V tabulce DIC je v atributu TYPE uvedena nepovolená hodnota. Oprávněná osoba s I_IDC bude odmítnuta (vymazána z pracovních tabulek), zpracování pokračuje.
40337| GSFT| VáB| Oprávněná osoba s identifikátorem [IDC], [TYPE], [ORDER_P] není v souboru [název souboru] jedinečný| List s I_IDC byl duplicitní v souboru DIC. Oprávněná osoba s I_IDC bude odmítnuta (vymazána z pracovních tabulek), zpracování pokračuje.
40360| GSFT| VáB| Oprávněná osoba s identifikátorem [IDC], [TYPE], [ORDER_P] - kurz pro měnu [měna] s datem [dd.mm.yyyy] nebyl nalezen| Nebyl nalezen odpovídající kurzovní lístek. Oprávněná osoba s I_IDC bude odmítnuta (vymazána z pracovních tabulek), zpracování pokračuje.
40361| GSFT| VáB| Oprávněná osoba s identifikátorem [IDC], [TYPE], [ORDER_P] - chyba přepočtu kurzem [kurz]. Nalezena hodnota [hodnota] CZK, očekávána [hodnota] CZK| Chyba přepočtu kurzu. Oprávněná osoba s I_IDC bude odmítnuta (vymazána z pracovních tabulek), zpracování pokračuje.
40368| GSFT| VáB| Oprávněná osoba s identifikátorem [IDC], [TYPE], [ORDER_P] - je duplicitní pro účet [číslo účtu] v souboru [název souboru]| Duplicitní záznam v souborech DIA, DIL a DII. Oprávněná osoba s I_IDC bude odmítnuta (vymazána z pracovních tabulek), zpracování pokračuje.
40369| GSFT| VáB| Oprávněná osoba s identifikátorem [IDC], [TYPE], [ORDER_P] - již existuje v databázi (soubor [název souboru])| Duplicitní záznam v souborech DIA, DIL a DII, který již byl nalezen v databázi. Oprávněná osoba s I_IDC bude odmítnuta (vymazána z pracovních tabulek), zpracování pokračuje.
40400| GSFT| VáB| Oprávněná osoba s identifikátorem [IDC], [TYPE], [ORDER_P], nalezená v souboru [název souboru], nemá vazbu do souboru [název souboru]| List s I_IDC byl nalezen v souboru bez relace. Typicky se jedná o případ, kdy existuje věta v DIC, ale není ani v DIA, DIL nebo DII. Oprávněná osoba s I_IDC bude odmítnuta (vymazána z pracovních tabulek), zpracování pokračuje.
40401| GSFT| VáB| Oprávněná osoba s identifikátorem [IDC], [TYPE], [ORDER_P], [ACCOUNT] nalezená v souboru [název souboru] nemá vazbu do souboru [název souboru]| Věta s klíčem s I_IDCA byla nalezena v souboru bez relace. Typicky se jedná o případ, kdy existuje věta v DIA, ale není ani v DIC. Oprávněná osoba s I_IDC bude odmítnuta (vymazána z pracovních tabulek), zpracování pokračuje. |
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 18/2011 Sb. m. s. | Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 18/2011 Sb. m. s.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Dohody mezi Českou republikou a Gruzií o podpoře a vzájemné ochraně investic
Vyhlášeno 23. 3. 2011, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 13. 3. 2011, částka 10/2011
* Článek 1 - Definice
* Článek 2 - Podpora a ochrana investic
* Článek 3 - Národní zacházení a doložka nejvyšších výhod
* Článek 4 - Náhrada škod
* Článek 5 - Vyvlastnění
* Článek 6 - Převody
* Článek 7 - Postoupení práv
* Článek 8 - Řešení sporů z investic mezi smluvní stranou a investorem druhé smluvní strany
* Článek 9 - Řešení sporů mezi smluvními stranami
* Článek 10 - Použití jiných předpisů a zvláštní závazky
* Článek 11 - Základní bezpečnostní zájmy
* Článek 12 - Použitelnost Dohody
* Článek 13 - Vstup v platnost, trvání a ukončení
Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 13. 3. 2011
18
SDĚLENÍ
Ministerstva zahraničních věcí
Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 29. srpna 2009 byla v Tbilisi podepsána Dohoda mezi Českou republikou a Gruzií o podpoře a vzájemné ochraně investic.
S Dohodou vyslovil souhlas Parlament České republiky a prezident republiky ji ratifikoval.
Dohoda vstoupila v platnost na základě svého článku 13 odst. 1 dne 13. března 2011.
České znění Dohody a anglické znění, jež je pro její výklad rozhodné, se vyhlašují současně.
Dohoda
mezi
Českou republikou a Gruzií
o podpoře a vzájemné ochraně investic
Česká republika a Gruzie (dále jen „smluvní strany“),
vedeny přáním rozvíjet hospodářskou spolupráci k vzájemnému prospěchu obou států,
hodlajíce vytvořit a udržovat příznivé podmínky pro investice investorů jednoho státu na území druhého státu a
vědomy si, že podpora a vzájemná ochrana investic ve smyslu této dohody podněcuje podnikatelskou iniciativu v této oblasti,
se dohodly na následujícím:
Článek 1
Definice
Pro účely této dohody:
1.
Pojem „investice“ označuje každou majetkovou hodnotu investovanou v souvislosti s hospodářskými aktivitami investorem jedné smluvní strany na území druhé smluvní strany v souladu s právním řádem druhé smluvní strany a zahrnuje zejména, nikoli však výlučně:
a)
movitý a nemovitý majetek, jakož i všechna majetková práva, jako jsou hypotéky, zástavy nebo záruky;
b)
akcieakcie, obligace, nezajištěné dluhopisy společností nebo jakékoli jiné formy účasti ve společnostech;
c)
peněžní pohledávky nebo nároky na jakékoli plnění na základě smlouvy mající finanční hodnotu a související s investicí;
d)
práva z oblasti duševního vlastnictví včetně autorských práv, práv z ochranných známek, patentů, průmyslových vzorů, technických postupů, know-how, obchodních tajemství, obchodních jmen a goodwill, spojená s investicí;
e)
práva vyplývající ze zákona nebo ze smluvního ujednání, licence a povolení vydaná podle zákona, včetně koncesí k průzkumu, těžbě, kultivaci nebo využití přírodních zdrojů.
Jakákoliv změna formy, ve které jsou hodnoty investovány, nemá vliv na jejich charakter jako investice.
2.
Pojem „investor“ znamená jakoukoli fyzickou nebo právnickou osobu, která investuje na území druhé smluvní strany.
a)
Pojem „fyzická osoba“ znamená jakoukoli fyzickou osobu mající státní občanství některé ze smluvních stran v souladu s jejími zákony.
b)
Pojem „právnická osoba“ znamená s ohledem na obě smluvní strany jakoukoli společnost zaregistrovanou nebo zřízenou v souladu s jejími zákony a uznanou jimi za právnickou osobu, která má sídlo na území některé ze smluvních stran.
3.
Pojem „výnosy“ znamená částky plynoucí z investice a zahrnuje zejména, ne však výlučně, zisky, úroky z půjček, přírůstky kapitálu, podíly, dividendy, licenční nebo jiné poplatky.
4.
Pojem „území“ znamená:
a)
ve vztahu k České republice území České republiky, nad kterým vykonává svrchovanost, svrchovaná práva a jurisdikci v souladu s mezinárodním právem;
b)
ve vztahu ke Gruzii území Gruzie včetně pobřežního moře a jakékoli mořské nebo podmořské oblasti, nad nimiž Gruzie vykonává, v souladu s mezinárodním právem, svrchovanost, svrchovaná práva a jurisdikci za účelem výzkumu, využívání a ochrany mořského dna, podloží a přírodních zdrojů.
Článek 2
Podpora a ochrana investic
1.
Každá smluvní strana bude podporovat a vytvářet příznivé podmínky pro investory druhé smluvní strany, aby investovali na jejím území, a bude takové investice připouštět, a to v souladu se svým právním řádem.
2.
Investicím investorů každé ze smluvních stran bude za každých okolností poskytováno řádné a spravedlivé zacházení a budou požívat plné ochrany a bezpečnosti na území druhé smluvní strany.
Článek 3
Národní zacházení a doložka nejvyšších výhod
1.
Každá smluvní strana poskytne na svém území investicím a výnosům investorů druhé smluvní strany zacházení, které je řádné a spravedlivé a není méně příznivé, než jaké poskytuje investicím a výnosům svých vlastních investorů nebo investicím a výnosům investorů jakéhokoli třetího státu, je-li výhodnější.
2.
Každá smluvní strana poskytne na svém území investorům druhé smluvní strany, pokud jde o řízení, udržování, užívání, využití nebo nakládání s jejich investicí, zacházení, které je řádné a spravedlivé a ne méně příznivé, než jaké poskytuje svým vlastním investorům nebo investorům jakéhokoliv třetího státu, je-li výhodnější.
3.
Ustanovení o národním zacházení a doložce nejvyšších výhod podle tohoto článku se nebude vztahovat na výhody, které poskytuje smluvní strana na základě svých závazků jako člena celní, hospodářské nebo měnové unie, společného trhu nebo zóny volného obchodu.
4.
Smluvní strana je srozuměna s tím, že závazky druhé smluvní strany jako člena celní, hospodářské nebo měnové unie, společného trhu nebo zóny volného obchodu zahrnují závazky vyplývající z mezinárodní smlouvy nebo vzájemné smlouvy týkající se této celní, hospodářské nebo měnové unie, společného trhu nebo zóny volného obchodu.
5.
Ustanovení této dohody nelze vykládat tak, že zavazují jednu smluvní stranu poskytnout investorům druhé smluvní strany nebo jejich investicím či výnosům takové výhody, upřednostnění nebo výsady, které může první smluvní strana poskytovat na základě mezinárodní smlouvy týkající se zcela nebo převážně zdanění.
Článek 4
Náhrada škod
1.
Jestliže investice investorů jedné nebo druhé smluvní strany utrpí škody následkem války, ozbrojeného konfliktu, výjimečného stavu, nepokojů, povstání, vzpoury nebo jiných podobných událostí na území druhé smluvní strany, poskytne jim tato smluvní strana, pokud jde o náhradu, odškodnění, vyrovnání nebo jiné vypořádání, zacházení ne méně příznivé, než jaké poskytne tato smluvní strana svým vlastním investorům nebo investorům jakéhokoli třetího státu.
2.
Bez ohledu na odstavec 1 tohoto článku bude investorům jedné smluvní strany, kteří při jakýchkoli událostech uvedených v předchozím odstavci utrpí škody na území druhé smluvní strany v důsledku:
a)
zabavení jejich majetku ozbrojenými silami nebo orgány druhé smluvní strany, nebo
b)
zničení jejich majetku ozbrojenými silami nebo orgány druhé smluvní strany, které nebylo způsobeno bojovými akcemi nebo nebylo vyvoláno nezbytností situace,
poskytnuta restituce nebo spravedlivá a přiměřená náhrada za škody utrpěné během zabírání nebo v důsledku zničení majetku. Výsledné platby budou bez prodlení volně převoditelné ve volně směnitelné měně.
Článek 5
Vyvlastnění
1.
Investice investorů kterékoli ze smluvních stran nebudou znárodněny, vyvlastněny nebo podrobeny opatřením majícím podobný účinek jako znárodnění nebo vyvlastnění (dále jen „vyvlastnění“) na území druhé smluvní strany s výjimkou veřejného zájmu. Vyvlastnění bude provedeno podle zákona, na nediskriminačním základě a bude provázeno opatřeními k zaplacení okamžité, přiměřené a účinné náhrady. Taková náhrada se bude rovnat hodnotě vyvlastněné investice bezprostředně před vyvlastněním nebo než se zamýšlené vyvlastnění stalo veřejně známým, bude zahrnovat úroky od data vyvlastnění, bude uskutečněna bez prodlení, bude účinně realizovatelná a volně převoditelná ve volně směnitelné měně.
2.
Dotčený investor má právo na neodkladné přezkoumání svého případu a ohodnocení své investice soudním nebo jiným nezávislým orgánem smluvní strany, na jejímž území byla investice uskutečněna, v souladu s principy obsaženými v tomto článku.
Článek 6
Převody
1.
Aniž jsou dotčena opatření přijatá Evropským společenstvím, smluvní strany zajistí převod plateb spojených s investicemi nebo výnosy. Převody budou provedeny ve volně směnitelné měně bez jakýchkoli omezení a zbytečných prodlení. Takové převody zahrnují zejména, nikoliv však výlučně:
a)
kapitál a dodatečné částky k udržení nebo zvětšení investice;
b)
zisky, úroky, dividendy a jiné běžné příjmy;
c)
částky na splacení půjček;
d)
licenční nebo jiné poplatky;
e)
výnosy z prodeje nebo likvidace investice;
f)
příjmy zahraničních zaměstnanců, kteří jsou zaměstnáni a mají povolení pracovat v souvislosti s investicí na území druhé smluvní strany.
2.
Pro účely této dohody bude jako přepočítací kurz použit převažující tržní kurz pro běžné transakce k datu převodu, pokud nebude dohodnuto jinak.
3.
Za převody provedené „bez zbytečného prodlení“ ve smyslu odstavce 1 tohoto článku budou považovány převody uskutečněné ve lhůtě, která je běžně nezbytná pro provedení takového převodu.
Článek 7
Postoupení práv
1.
Jestliže jedna smluvní strana nebo agentura zmocněná smluvní stranou provede platbu svému vlastnímu investorovi z důvodu záruky, kterou poskytla ve vztahu k investici na území druhé smluvní strany, uzná druhá smluvní strana:
a)
postoupení každého práva nebo nároku investora smluvní straně nebo agentuře zmocněné smluvní stranou, ať k postoupení došlo ze zákona nebo na základě právního ujednání v této zemi, jakož i,
b)
že smluvní strana nebo agentura zmocněná smluvní stranou je z titulu postoupení práv oprávněna uplatňovat práva a vznášet nároky tohoto investora a převzít závazky vztahující se k investici.
2.
Postoupená práva nebo nároky nepřekročí původní práva nebo nároky investora.
Článek 8
Řešení sporů z investic mezi smluvní stranou a investorem druhé smluvní strany
1.
Jakýkoli spor, který může vzniknout mezi investorem jedné smluvní strany a druhou smluvní stranou v souvislosti s investicí na území této druhé smluvní strany, bude předmětem jednání mezi stranami ve sporu.
2.
Jestliže spor mezi investorem jedné smluvní strany a druhou smluvní stranou nebude takto urovnán ve lhůtě šesti měsíců od data, kdy investor předložil písemnou žádost o řešení sporu, je investor oprávněn předložit spor k vyřešení podle své volby buď:
a)
příslušnému soudu nebo správnímu tribunálu smluvní strany, která je stranou ve sporu; nebo
b)
Mezinárodnímu středisku pro řešení sporů z investic (ICSID) s přihlédnutím k použitelným ustanovením Úmluvy o řešení sporů z investic mezi státy a občany jiných států, otevřené k podpisu ve Washingtonu D. C. 18. března 1965, v případě, že obě smluvní strany jsou stranami této Úmluvy;
nebo
c)
rozhodci nebo mezinárodnímu rozhodčímu soudu zřízenému ad hoc, ustavenému podle rozhodčích pravidel Komise Organizace spojených národů pro mezinárodní právo obchodní (UNCITRAL). Strany ve sporu se mohou písemně dohodnout na změnách těchto pravidel.
3.
Rozhodčí soud vezme při svém rozhodování v úvahu prameny práva v následujícím pořadí:
-
ustanovení této dohody a jiných příslušných dohod mezi smluvními stranami;
-
platné právo dotčené smluvní strany;
-
ustanovení zvláštních dohod vztahujících se k investici;
-
obecné principy mezinárodního práva.
4.
Rozhodčí nález bude konečný a závazný pro obě strany ve sporu a bude vykonatelný v souladu s vnitrostátním zákonodárstvím příslušné smluvní strany.
Článek 9
Řešení sporů mezi smluvními stranami
1.
Spory mezi smluvními stranami týkající se výkladu nebo použití této dohody budou, pokud to bude možné, vyřešeny konzultacemi nebo jednáními.
2.
Pokud spor nemůže být takto vyřešen ve lhůtě šesti měsíců, bude na žádost jedné ze smluvních stran předložen rozhodčímu soudu v souladu s ustanoveními tohoto článku.
3.
Rozhodčí soud bude ustaven pro každý jednotlivý případ následujícím způsobem. Každá smluvní strana určí jednoho rozhodce ve lhůtě dvou měsíců od obdržení žádosti o rozhodčí řízení. Tito dva rozhodci pak vyberou občana třetího státu, který bude se souhlasem obou smluvních stran jmenován předsedou soudu (dále jen „předseda“). Předseda bude jmenován do tří měsíců ode dne jmenování obou rozhodců.
4.
Pokud v některé ze lhůt uvedených v odstavci 3 tohoto článku nebylo provedeno nezbytné jmenování, může být požádán předseda Mezinárodního soudního dvora, aby provedl jmenování. Je-li předseda občanem některé smluvní strany nebo z jiného důvodu nemůže vykonat tento úkon, bude o jmenování požádán místopředseda. Je-li také místopředseda občanem některé smluvní strany nebo nemůže vykonat tento úkon, bude o provedení nezbytného jmenování požádán služebně nejstarší člen Mezinárodního soudního dvora, který není občanem žádné smluvní strany.
5.
Rozhodčí soud přijímá své rozhodnutí většinou hlasů. Takové rozhodnutí je závazné. Každá smluvní strana uhradí pouze náklady svého rozhodce a své účasti v rozhodčím řízení; náklady předsedy a ostatní výdaje budou hrazeny smluvními stranami rovným dílem. Rozhodčí soud určí vlastní jednací pravidla.
Článek 10
Použití jiných předpisů a zvláštní závazky
1.
V případě, že je některá otázka řešena současně touto dohodou a jinou mezinárodní dohodou, jejímiž stranami jsou obě smluvní strany, nic v této dohodě nebrání, aby jakákoli smluvní strana nebo jakýkoli její investor, který vlastní investice na území druhé smluvní strany, využil jakýchkoli pravidel, která jsou pro něho příznivější.
2.
Jestliže zacházení poskytnuté jednou smluvní stranou investorům druhé smluvní strany v souladu s jejím právním řádem nebo jinými zvláštními smluvními ustanoveními je příznivější, než které je poskytováno touto dohodou, bude poskytnuto toto příznivější zacházení.
Článek 11
Základní bezpečnostní zájmy
1.
Nic v této dohodě nelze vykládat tak, že je bráněno kterékoli ze smluvních stran přijmout kroky, které považuje za nezbytné na ochranu svých základních bezpečnostních zájmů,
a)
týkající se trestných činůtrestných činů;
b)
týkající se obchodu se zbraněmi, střelivem a válečnými nástroji a transakcím s jiným zbožím, materiálem, službami a technologiemi, které byly provedeny s cílem zásobovat vojenské nebo jiné bezpečnostní síly;
c)
učiněné v době války nebo v době mimořádných událostí v mezinárodních vztazích, nebo
d)
vztahující se k provádění národní politiky nebo mezinárodních dohod týkajících se zákazu rozšiřování atomových zbraní nebo jiných atomových výbušných zařízení, nebo
e)
v souladu se svými závazky podle Charty OSN kroky k zachování mezinárodního míru a bezpečnosti.
2.
Základní bezpečnostní zájmy smluvní strany mohou zahrnovat zájmy vyplývající z jejího členství v celní, hospodářské nebo měnové unii, volném trhu nebo zóně volného obchodu.
Článek 12
Použitelnost Dohody
Ustanovení této dohody se použijí na budoucí investice uskutečněné investory jedné smluvní strany na území druhé smluvní strany a také na investice existující v souladu s právními řády smluvních stran k datu vstupu této dohody v platnost. Ustanovení této dohody se však nepoužijí na nároky vzniklé z událostí, které se staly před jejím vstupem v platnost, a na nároky, které byly vyřešeny před jejím vstupem v platnost.
Článek 13
Vstup v platnost, trvání a ukončení
1.
Každá smluvní strana oznámí druhé smluvní straně splnění požadavků svého právního řádu pro vstup této dohody v platnost. Tato dohoda vstoupí v platnost třicátým dnem od data pozdějšího oznámení, kterým si smluvní strany vzájemně oznámí, že byly ukončeny vnitrostátní právní procedury nezbytné pro její vstup v platnost.
2.
Tato dohoda zůstane v platnosti po dobu deseti let. Potom zůstane v platnosti až do uplynutí dvanáctiměsíční lhůty běžící ode dne, kdy některá ze smluvních stran písemně oznámí druhé smluvní straně svůj úmysl ukončit platnost Dohody.
3.
Pro investice uskutečněné před ukončením platnosti této dohody zůstanou ustanovení této dohody účinná po dobu deseti let od data ukončení platnosti.
Na důkaz toho níže podepsaní, řádně zmocněni, podepsali tuto dohodu.
Dáno v Tbilisi dne 29. srpna 2009 ve dvojím vyhotovení v jazyce českém, gruzínském a anglickém. V případě jakéhokoli rozporu ve výkladu je rozhodující anglické znění.
Za Českou republiku
Ing. Eduard Janota v. r.
ministr financí
Za Gruzii
Kakha Baindurašvili v. r.
ministr financí |
Vyhláška č. 70/2011 Sb. | Vyhláška č. 70/2011 Sb.
Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 311/2007 Sb., o jednacím řádu pro insolvenční řízení a kterou se provádějí některá ustanovení insolvenčního zákona
Vyhlášeno 21. 3. 2011, datum účinnosti 31. 3. 2011, částka 27/2011
* Čl. I - Vyhláška č. 311/2007 Sb., o jednacím řádu pro insolvenční řízení a kterou se provádějí některá ustanovení insolvenčního zákona, se mění takto:
* Čl. II - Účinnost
Aktuální znění od 31. 3. 2011
70
VYHLÁŠKA
ze dne 9. března 2011,
kterou se mění vyhláška č. 311/2007 Sb., o jednacím řádu pro insolvenční řízení a kterou se provádějí některá ustanovení insolvenčního zákona
Ministerstvo spravedlnosti stanoví podle § 431 písm. a), d) a e) zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů:
Čl. I
Vyhláška č. 311/2007 Sb., o jednacím řádu pro insolvenční řízení a kterou se provádějí některá ustanovení insolvenčního zákona, se mění takto:
1.
V § 1 písm. b) se za slova „náležitosti formuláře přihlášek pohledávek,“ vkládají slova „náležitosti formuláře písemného vyrozumění o popření pohledávky insolvenčním správcem, náležitosti formuláře popření pohledávky přihlášeným věřitelem,“.
2.
§ 3 zní:
㤠3
Předseda insolvenčního soudu učiní vhodná opatření, aby v případech, kdy je insolvenční návrh podán v době, kdy do skončení úředních hodin insolvenčního soudu zbývají méně než 2 hodiny, nebo ve dnech pracovního klidu, bylo zajištěno vydání vyhlášky, kterou se oznamuje zahájení insolvenčního řízení, v zákonem stanovené lhůtě.“.
3.
V § 13 se pod označení paragrafu vkládá nadpis, který zní: „Vyrozumění o popření pohledávky insolvenčním správcem“.
4.
V § 19 odst. 2, § 21 odst. 2 a § 23 odst. 2 se slova „identifikačním nebo jiným registračním číslem“ nahrazují slovy „identifikačním číslem osoby1)“.
Poznámka pod čarou č. 1 zní:
„1)
§ 24 až 28 zákona č. 111/2009 Sb., o základních registrech, ve znění zákona č. 100/2010 Sb.“.
5.
V § 19 odst. 2, § 21 odst. 2 a § 23 odst. 2 se slovo „rovněž“ nahrazuje slovy „jejich registračním číslem, bylo-li jim přiděleno, a“.
6.
V § 19 odst. 3 se ve větě třetí za slovo „dlužníka“ vkládají slova „nebo zda věřitelé doporučují vyhovět žádosti dlužníka o stanovení jiné výše měsíčních splátek při oddlužení plněním splátkového kalendáře“.
7.
V § 19 odst. 4 se ve větě druhé za slovo „dlužníka“ vkládají slova „nebo zda věřitelé doporučují vyhovět žádosti dlužníka o stanovení jiné výše měsíčních splátek při oddlužení plněním splátkového kalendáře“.
8.
Za § 22 se vkládají nové § 22a a 22b, které včetně nadpisu znějí:
„Náležitosti popření pohledávky přihlášeným věřitelem
§ 22a
(1)
Popření pohledávky přihlášeným věřitelem obsahuje tyto náležitosti
a)
označení „Popření pohledávky přihlášeným věřitelem“,
b)
označení insolvenčního soudu a spisovou značku, pod níž je insolvenční řízení vedeno,
c)
označení věřitele, který pohledávku popírá,
d)
označení věřitele, jehož pohledávka je popírána, a označení pohledávky, která je popírána,
e)
vymezení důvodů, pro které je pohledávka popírána co do její pravosti, jde-li o popření pravosti pohledávky,
f)
vymezení důvodů, pro které je pohledávka popírána co do její výše, a údaj o skutečné výši pohledávky, jde-li o popření výše pohledávky,
g)
vymezení důvodů, pro které je pohledávka popírána co do jejího pořadí, a údaj o pořadí, v jakém má být pohledávka uplatněna, jde-li o popření pořadí pohledávky,
h)
seznam příloh popření pohledávky přihlášeným věřitelem,
i)
údaje o osobě, která popření pohledávky přihlášeným věřitelem podepsala,
j)
datum a podpis.
(2)
Fyzická osoba se označuje jménem, příjmením, datem narození nebo rodným číslem, pokud bylo přiděleno, a bydlištěm, fyzická osoba – podnikatel dále identifikačním číslem osoby1) a zahraniční fyzická osoba státní příslušností. Právnická osoba se označuje obchodní firmou nebo názvem, sídlem a identifikačním číslem osoby1), u zahraničních právnických osob jejich registračním číslem, bylo-li jim přiděleno, a uvedením právního řádu, podle něhož byla založena. Je-li věřitelem stát, obsahuje popření pohledávky přihlášeným věřitelem označení příslušné organizační složky státu, která za stát před insolvenčním soudem vystupuje.
§ 22b
Přílohami popření pohledávky přihlášeným věřitelem jsou
a)
kopie smluv, soudních rozhodnutí a dalších listin dokládající důvody popření pohledávky,
b)
plná moc udělená přihlášeným věřitelem zmocněnci, pokud je přihlášený věřitel zastoupen na základě plné moci.“.
9.
V § 23 se za písmeno g) vkládají nová písmena h) a i), která znějí:
„h)
údaj o tom, zda dlužník navrhuje, aby insolvenční soud stanovil nižší než zákonem určené splátky a pokud dlužník stanovení nižších než zákonem určených splátek navrhuje, navrhovanou výši měsíčních splátek nebo způsob jejich určení a popis důvodů, které vedly k jeho úpadku,
i)
údaj o dlužníkem vyživovaných osobách,“.
Dosavadní písmena h) až q) se označují jako písmena j) až s).
Čl. II
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 31. března 2011.
Ministr:
JUDr. Pospíšil v. r. |
Zákon č. 69/2011 Sb. | Zákon č. 69/2011 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 21. 3. 2011, datum účinnosti 31. 3. 2011, částka 27/2011
* ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon)
* ČÁST DRUHÁ - Změna občanského soudního řádu
* ČÁST TŘETÍ - ÚČINNOST
Aktuální znění od 31. 3. 2011
69
ZÁKON
ze dne 3. března 2011,
kterým se mění zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
Změna zákona o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon)
Čl. I
Zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění zákona č. 312/2006 Sb., zákona č. 108/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 362/2007 Sb., zákona č. 301/2008 Sb., zákona č. 458/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 163/2009 Sb., zákona č. 217/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 241/2010 Sb. a nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 260/2010 Sb., se mění takto:
1.
V § 14 odst. 2 se slova „§ 16 odst. 3“ nahrazují slovy „§ 16 odst. 2“.
2.
V § 16 se odstavec 2 zrušuje.
Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 2.
3.
V § 51 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:
„(3)
Popření pohledávky přihlášeným věřitelem nemá vliv na hlasovací právo věřitelů, jejichž pohledávka byla popřena.“.
Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4.
4.
V § 137 odst. 1 se číslo „2“ nahrazuje číslem „3“.
5.
V § 137 odst. 2 se číslo „15“ nahrazuje číslem „30“.
6.
V § 160 se na konci odstavce 3 doplňuje věta „Insolvenčního správce, který není účastníkem incidenčního sporu, insolvenční soud vždy neprodleně vyrozumí o rozhodnutích v tomto sporu vydaných.“.
7.
V § 161 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:
„(2)
Jestliže insolvenční soud ukončí účast popírajícího věřitele v insolvenčním řízení v průběhu incidenčního sporu o pravost, výši nebo pořadí přihlášené pohledávky, lze v incidenčním sporu pokračovat jen na návrh insolvenčního správce. Dnem, kdy insolvenčnímu soudu takový návrh dojde, se insolvenční správce stává účastníkem incidenčního sporu místo popírajícího věřitele; insolvenční soud poté vrátí popírajícímu věřiteli složenou jistotu. Nepodá-li insolvenční správce tento návrh ve lhůtě, kterou mu insolvenční soud za tím účelem určí, insolvenční soud řízení o incidenčním sporu vůči popírajícímu věřiteli zastaví.“.
8.
V § 178 se věta druhá nahrazuje větou „Věřiteli, který takovou pohledávku přihlásil, může insolvenční soud na návrh insolvenčního správce uložit, aby ve prospěch majetkové podstaty zaplatil částku, kterou určí se zřetelem ke všem okolnostem přihlášení a přezkoumání pohledávky, nejvýše však částku, o kterou přihlášená pohledávka převýšila rozsah, ve kterém byla zjištěna; jde o incidenční spor.“.
9.
V § 179 se věta druhá nahrazuje větou „Věřiteli, který takovou pohledávku přihlásil, může insolvenční soud na návrh insolvenčního správce uložit, aby ve prospěch zajištěných věřitelů, kteří přihlásili pohledávku se zajištěním ke stejnému majetku, zaplatil částku, kterou určí se zřetelem ke všem okolnostem uplatnění a přezkoumání práva na uspokojení ze zajištění, nejvýše však částku, o kterou hodnota zajištění uvedená v přihlášce převýšila hodnotu zjištěného zajištění; jde o incidenční spor.“.
10.
§ 192 včetně nadpisu zní:
㤠192
Popření přihlášených pohledávek
(1)
Pravost, výši a pořadí všech přihlášených pohledávek mohou popírat insolvenční správce, dlužník a přihlášení věřitelé; popření pohledávky lze vzít zpět.
(2)
Insolvenční správce může při přezkumném jednání změnit stanovisko, které zaujal k jednotlivým pohledávkám v seznamu přihlášených pohledávek.
(3)
Není-li dále stanoveno jinak, nemá popření pohledávky dlužníkem vliv na její zjištění; jeho účinkem však vždy je, že pro pohledávku, kterou dlužník popřel co do její pravosti nebo výše, není v rozsahu popření upravený seznam přihlášených pohledávek exekučním titulem.
(4)
Věřitel může až do skončení přezkumného jednání, dokud jeho pohledávka není zjištěna, měnit výši přihlašované pohledávky. Jestliže v důsledku této změny není možné přezkoumat přihlášenou pohledávku při nařízeném přezkumném jednání, nařídí insolvenční soud zvláštní přezkumné jednání. Věřitel je však povinen uhradit ostatním věřitelům na jejich žádost náklady, které jim vznikly v souvislosti s jejich účastí na zvláštním přezkumném jednání.“.
11.
V § 198 se pod označení paragrafu vkládá nadpis, který zní: „Popření nevykonatelné pohledávky insolvenčním správcem“.
12.
V § 199 se pod označení paragrafu vkládá nadpis, který zní: „Popření vykonatelné pohledávky insolvenčním správcem“.
13.
§ 200 včetně nadpisu zní:
㤠200
Popření pohledávky přihlášeným věřitelem
(1)
Věřitel je oprávněn písemně popřít pohledávku jiného věřitele. Popření pohledávky musí mít stejné náležitosti jako žaloba podle občanského soudního řádu a musí z něj být patrno, zda se popírá pravost, výše nebo pořadí pohledávky. Popření pohledávky lze učinit pouze na formuláři, jehož náležitosti stanoví prováděcí právní předpis. Podobu formuláře zveřejní ministerstvo způsobem umožňujícím dálkový přístup; tato služba nesmí být zpoplatněna.
(2)
K popření pohledávky přihlášeným věřitelem se přihlíží, jen obsahuje-li podání všechny náležitosti a je-li doručeno insolvenčnímu soudu nejpozději 3 pracovní dny přede dnem konání přezkumného jednání o popřené pohledávce; § 43 občanského soudního řádu se nepoužije. Po uplynutí této lhůty již nelze měnit uplatněný důvod popření. K popření pohledávky učiněnému ve formě, která v době konání přezkumného jednání o popřené pohledávce vyžaduje jeho písemné doplnění, předložení jeho originálu, případně předložení písemného podání shodného znění, se nepřihlíží.
(3)
Dospěje-li insolvenční soud k závěru, že k popření pohledávky přihlášeným věřitelem se nepřihlíží, odmítne je rozhodnutím, které může vydat jen do skončení přezkumného jednání o popřené pohledávce.
(4)
Rozhodnutí podle odstavce 3 se doručuje zvlášť věřiteli, který popřel pohledávku, věřiteli popřené pohledávky, dlužníku a insolvenčnímu správci. Osobou oprávněnou k podání odvolání proti tomuto rozhodnutí je pouze věřitel, který popřel pohledávku.
(5)
Jestliže insolvenční soud popření pohledávky neodmítne, považuje se podání, jímž přihlášený věřitel popřel pohledávku, od rozhodnutí o způsobu řešení úpadku, nejdříve však po uplynutí 10 dnů od skončení přezkumného jednání, za žalobu, kterou tento věřitel uplatnil u insolvenčního soudu své popření vůči věřiteli, který pohledávku přihlásil.
(6)
Jako důvod popření pravosti nebo výše vykonatelné pohledávky přiznané pravomocným rozhodnutím příslušného orgánu lze uplatnit jen skutečnosti, které nebyly uplatněny dlužníkem v řízení, které předcházelo vydání tohoto rozhodnutí; důvodem popření však nemůže být jiné právní posouzení věci.“.
14.
V § 201 odstavec 1 zní:
„(1)
Pohledávka je zjištěna
a)
jestliže ji nepopřel insolvenční správce ani žádný z přihlášených věřitelů,
b)
jestliže ji nepopřel insolvenční správce a insolvenční soud odmítl její popření přihlášeným věřitelem,
c)
jestliže insolvenční správce nebo přihlášený věřitel, který ji popřel, vezme své popření zpět, nebo
d)
rozhodnutím insolvenčního soudu ve sporu o její pravost, výši nebo pořadí.“.
15.
V § 201 odst. 2 se slova „, nebyla-li včas podána žaloba podle § 198“ nahrazují slovy „také tehdy, jestliže insolvenční správce nepodal včas žalobu o její popření“.
16.
V § 201 odst. 3 se slova „určení pravosti, výše“ nahrazují slovy „pravost, výši“.
17.
V § 202 odst. 1 se za větu první vkládá věta „Náhrada nákladů řízení přiznaná v tomto sporu vůči dlužníku se pokládá za přihlášenou podle tohoto zákona a uspokojí se v insolvenčním řízení ve stejném pořadí jako pohledávka, o kterou se vedl spor.“.
18.
V § 202 se doplňují odstavce 3 až 6, které znějí:
„(3)
Přihlášený věřitel, který popřel pohledávku, je povinen složit do 15 dnů po skončení přezkumného jednání o popřené pohledávce u insolvenčního soudu jistotu na náklady řízení incidenčního sporu ve výši 10 000 Kč. Nebylo-li v době konání přezkumného jednání o popřené pohledávce ještě rozhodnuto o způsobu řešení úpadku, neskončí tato lhůta dříve než uplynutím 10 dnů od rozhodnutí o způsobu řešení úpadku.
(4)
Insolvenční soud může uložit přihlášenému věřiteli, který popřel pohledávku, aby v incidenčním sporu složil i jistotu k zajištění náhrady škody nebo jiné újmy, která by vznikla věřiteli popřené pohledávky nedůvodným popřením pohledávky. Učiní tak jen na návrh věřitele popřené pohledávky, který doloží, že mu vznik takové škody nebo jiné újmy zjevně hrozí. Jestliže však podle dosavadních výsledků insolvenčního řízení lze očekávat, že popření pohledávky bude důvodné, insolvenční soud návrh věřitele popřené pohledávky na složení této jistoty zamítne. Přiměřeně se dále použijí ustanovení občanského soudního řádu o jistotě u předběžného opatření.
(5)
Nebude-li jistota podle odstavců 3 a 4 složena, nebo nedoloží-li přihlášený věřitel insolvenčnímu soudu, že povinnost složit jistotu podle zákona nemá, insolvenční soud žalobu, kterou přihlášený věřitel uplatnil popření pohledávky, odmítne.
(6)
Povinnost složit jistotu podle odstavců 3 a 4 nemá přihlášený věřitel, který ve lhůtě stanovené ke složení jistoty osvědčí, že jistotu bez své viny nemohl složit a že je tu nebezpečí z prodlení, v jehož důsledku by mu mohla vzniknout újma. Přihlášený věřitel dále nemá povinnost složit jistotu po dobu, po kterou jeho popření nemá vliv na zjištění popřené pohledávky.“.
19.
V § 336 odst. 2 se na konci textu věty první doplňují slova „; pro toto popření platí obdobně ustanovení o zjištění pohledávky týkající se insolvenčního správce“ a na konci odstavce se doplňuje věta „Věřitelé nevykonatelné pohledávky, která byla popřena dlužníkem, podávají žalobu vždy vůči dlužníku.“.
20.
V § 336 se doplňuje odstavec 4, který zní:
„(4)
Popření pohledávky přihlášeným věřitelem nemá po dobu trvání reorganizace vliv na zjištění popřené pohledávky.“.
21.
V § 394 se na konci textu odstavce 2 doplňují slova „; odvolání proti němu není přípustné“.
22.
V § 410 odst. 2 se na konci textu věty první doplňují slova „; pro toto popření platí obdobně ustanovení o zjištění pohledávky týkající se insolvenčního správce“ a na konci odstavce se doplňuje věta „Věřitelé nevykonatelné pohledávky, která byla popřena dlužníkem, podávají žalobu vždy vůči dlužníku.“.
23.
V § 431 se na konci textu písmene a) doplňují slova „náležitosti formuláře popření pohledávky přihlášeným věřitelem,“.
Čl. II
Přechodná ustanovení
1.
Není-li dále stanoveno jinak, platí zákon č. 182/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, i pro insolvenční řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jestliže v nich dosud nebylo vydáno rozhodnutí o úpadku; právní účinky úkonů, které v insolvenčním řízení nastaly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zůstávají zachovány.
2.
Ustanovení § 178 a 179 zákona č. 182/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se uplatní i pro insolvenční řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jestliže v nich dosud nebyla zjištěna pohledávka, pro kterou insolvenční správce podal návrh podle těchto ustanovení.
3.
Ustanovení § 16, § 160 odst. 3, § 336 odst. 2 a § 410 odst. 2 zákona č. 182/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se uplatní i pro insolvenční řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jestliže v nich účinky popření pohledávky dlužníkem pro účely jejího zjištění v insolvenčním řízení nastaly až po dni nabytí účinnosti tohoto zákona.
4.
Ustanovení § 202 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se uplatní i pro spory o pravost, výši nebo pořadí přihlášených pohledávek, v nichž dosud nebylo vůči dlužníku pravomocně rozhodnuto o nákladech řízení.
5.
Ustanovení § 394 odst. 2 zákona č. 182/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se uplatní i pro insolvenční řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jestliže v nich dlužník vzal návrh na povolení oddlužení zpět až po dni nabytí účinnosti tohoto zákona.
ČÁST DRUHÁ
Změna občanského soudního řádu
Čl. III
Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění zákona č. 36/1967 Sb., zákona č. 158/1969 Sb., zákona č. 49/1973 Sb., zákona č. 20/1975 Sb., zákona č. 133/1982 Sb., zákona č. 180/1990 Sb., zákona č. 328/1991 Sb., zákona č. 519/1991 Sb., zákona č. 263/1992 Sb., zákona č. 24/1993 Sb., zákona č. 171/1993 Sb., zákona č. 117/1994 Sb., zákona č. 152/1994 Sb., zákona č. 216/1994 Sb., zákona č. 84/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 238/1995 Sb., zákona č. 247/1995 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 31/1996 Sb., zákona č. 142/1996 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 269/1996 Sb., zákona č. 202/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 91/1998 Sb., zákona č. 165/1998 Sb., zákona č. 326/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 2/2000 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 46/2000 Sb., zákona č. 105/2000 Sb., zákona č. 130/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 204/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 227/2000 Sb., zákona č. 367/2000 Sb., zákona č. 370/2000 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 137/2001 Sb., zákona č. 231/2001 Sb., zákona č. 271/2001 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 276/2001 Sb., zákona č. 317/2001 Sb., zákona č. 451/2001 Sb., zákona č. 491/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 202/2002 Sb., zákona č. 226/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 476/2002 Sb., zákona č. 88/2003 Sb., zákona č. 120/2004 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 153/2004 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 340/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 554/2004 Sb., zákona č. 555/2004 Sb., zákona č. 628/2004 Sb., zákona č. 59/2005 Sb., zákona č. 170/2005 Sb., zákona č. 205/2005 Sb., zákona č. 216/2005 Sb., zákona č. 342/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 383/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 79/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 113/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 133/2006 Sb., zákona č. 134/2006 Sb., zákona č. 135/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 216/2006 Sb., zákona č. 233/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 308/2006 Sb., zákona č. 315/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 104/2008 Sb., zákona č. 123/2008 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 259/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 295/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 384/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 198/2009 Sb., zákona č. 218/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 286/2009 Sb., zákona č. 420/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 48/2010 Sb., zákona č. 347/2010 Sb. a zákona č. 409/2010 Sb., se mění takto:
1.
V § 75b odst. 1 se za větu první vkládá věta „Dospěje-li předseda senátu k závěru, že složená jistota zjevně nepostačuje k zajištění náhrady škody nebo jiné újmy, která by vznikla předběžným opatřením, vyzve navrhovatele bezodkladně, aby do 3 dnů složil doplatek jistoty ve výši, kterou stanoví s přihlédnutím k okolnostem případu.“.
2.
V § 75b odst. 1 větě třetí se za slovo „jistotu“ vkládají slova „a doplatek jistoty“.
3.
Za § 76g se vkládá nový § 76h, který zní:
㤠76h
Dokud trvají účinky předběžného opatření, může předseda senátu vyzvat navrhovatele ke složení doplatku jistoty (§ 75b odst. 1 věta druhá) ve lhůtě 3 dnů; učiní tak jen na návrh toho, komu byla předběžným opatřením uložena povinnost.“.
4.
V § 77 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Předběžné opatření předseda senátu zruší také tehdy, jestliže navrhovatel ve stanovené lhůtě nesložil doplatek jistoty.“.
Čl. IV
Přechodné ustanovení
Řízení zahájená do dne nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle občanského soudního řádu ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona; právní účinky úkonů, které v řízení nastaly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zůstávají zachovány.
ČÁST TŘETÍ
ÚČINNOST
Čl. V
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 31. března 2011.
Němcová v. r.
Klaus v. r.
Nečas v. r. |
Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 68/2011 Sb. | Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 68/2011 Sb.
Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí o rozšíření závaznosti Kolektivní smlouvy vyššího stupně
Vyhlášeno 21. 3. 2011, částka 26/2011
68
SDĚLENÍ
Ministerstva práce a sociálních věcí
ze dne 9. března 2011
o rozšíření závaznosti Kolektivní smlouvy vyššího stupně
Ministerstvo práce a sociálních věcí podle § 7 zákona č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání, ve znění nálezu Ústavního souduÚstavního soudu vyhlášeného pod č. 199/2003 Sb. a zákona č. 255/2005 Sb., sděluje, že Kolektivní smlouva vyššího stupně na rok 2011 uzavřená dne 7. 12. 2010 mezi Odborovým svazem pracovníků zemědělství a výživy - Asociace svobodných odborů České republiky a Zemědělským svazem České republiky je s účinností od prvního dne měsíce následujícího po vyhlášení tohoto sdělení závazná i pro další zaměstnavatele s převažující činností v odvětví označeném kódy klasifikace ekonomických činností CZ - NACE: Úroveň 1, Kód A Zemědělství, lesnictví, rybářství.
S obsahem kolektivní smlouvy vyššího stupně se lze seznámit na úřadech práce a na internetových stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí (www.mpsv.cz).
Ministr:
Dr. Ing. Drábek v. r. |
Nařízení vlády č. 63/2011 Sb. | Nařízení vlády č. 63/2011 Sb.
Nařízení vlády o stanovení minimálních hodnot a ukazatelů standardů kvality a bezpečnosti a o způsobu jejich prokazování v souvislosti s poskytováním veřejných služeb v přepravě cestujících
Vyhlášeno 18. 3. 2011, datum účinnosti 1. 4. 2011, částka 24/2011
* § 1 - Předmět úpravy
* § 2 - Vymezení vozidel, která musí umožňovat přepravu osob s omezenou schopností pohybu a orientace
* § 3 - Vymezení průměrného stáří vozidel
* § 4 - Způsob prokazování standardů kvality a bezpečnosti ve veřejné linkové dopravě
* § 5 - Způsob prokazování standardů kvality a bezpečnosti ve veřejné drážní osobní dopravě
* § 6 - Účinnost
Aktuální znění od 1. 1. 2024 (451/2023 Sb.)
63
NAŘÍZENÍ VLÁDY
ze dne 9. února 2011
o stanovení minimálních hodnot a ukazatelů standardů kvality a bezpečnosti a o způsobu jejich prokazování v souvislosti s poskytováním veřejných služeb v přepravě cestujících
Vláda nařizuje podle § 36 odst. 1 zákona č. 194/2010 Sb., o veřejných službách v přepravě cestujících a o změně dalších zákonů, k provedení § 8 odst. 4:
§ 1
Předmět úpravy
Toto nařízení
a)
vymezuje vozidla, která musí umožňovat přepravu osob s omezenou schopností pohybu a orientace,
b)
vymezuje průměrné stáří vozidel ve veřejné linkové dopravě,
c)
upravuje způsob prokazování standardů kvality a bezpečnosti.
§ 2
Vymezení vozidel, která musí umožňovat přepravu osob s omezenou schopností pohybu a orientace
(1)
Při poskytování veřejných služeb v přepravě cestujících ve veřejné linkové dopravě na základě smlouvy uzavřené s obcíobcí je minimálně
a)
1 z každých 10 vozidel využitých dopravcem k poskytování těchto služeb přístupné osobám s omezenou schopností pohybu a orientace v souladu s technickými požadavky stanovenými právním předpisem o schvalování technické způsobilosti silničních vozidel1), pokud ve smlouvě předpokládaný rozsah veřejných služeb v přepravě cestujících nepřekročí 70 000 km za rok,
b)
polovina z vozidel využitých dopravcem k poskytování těchto služeb přístupná osobám s omezenou schopností pohybu a orientace v souladu s technickými požadavky stanovenými právním předpisem o schvalování technické způsobilosti silničních vozidel1), pokud ve smlouvě předpokládaný rozsah veřejných služeb v přepravě cestujících překročí 70 000 km za rok.
(2)
Při poskytování veřejných služeb v přepravě cestujících ve veřejné linkové dopravě na základě smlouvy uzavřené s krajem je minimálně 1 z každých 10 vozidel využitých dopravcem k poskytování těchto služeb přístupné osobám s omezenou schopností pohybu a orientace v souladu s technickými požadavky stanovenými právním předpisem o schvalování technické způsobilosti silničních vozidel1). Při poskytování veřejných služeb v přepravě cestujících ve veřejné linkové dopravě na základě smlouvy, kterou s dopravcem uzavřely společně kraj a obecobec, se postupuje podle tohoto odstavce, bez ohledu na ve smlouvě předpokládaný rozsah veřejných služeb v přepravě cestujících.
(3)
Do celkového počtu vozidel využitých dopravcem k poskytování veřejných služeb v přepravě cestujících podle odstavců 1 a 2 se nezapočítávají vozidla, jejichž první registrace2) byla provedena přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení.
(4)
Při poskytování veřejných služeb v přepravě cestujících ve veřejné drážní osobní dopravě na dráze celostátní a regionální obsahují vlaky minimálně 1 drážní vozidlo přístupné osobám s omezenou schopností pohybu a orientace v souladu s technickými požadavky stanovenými právním předpisem o schvalování technické způsobilosti železničních vozidel3); to se nevztahuje na vlaky, které obsahují minimálně polovinu drážních vozidel uvedených do provozu přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení.
(5)
Při poskytování veřejných služeb v přepravě cestujících na dráze tramvajové, trolejbusové a speciální jsou všechna drážní vozidla přístupná osobám s omezenou schopností pohybu a orientace v souladu s technickými požadavky stanovenými dopravním řádem drah4); to se nevztahuje na drážní vozidla uvedená do provozu přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení.
(6)
Při poskytování veřejných služeb v přepravě cestujících ve veřejné linkové dopravě na základě smlouvy uzavřené po 1. lednu 2015
a)
s obcíobcí, pokud ve smlouvě předpokládaný rozsah veřejných služeb v přepravě cestujících nepřekročí 70 000 km za rok,
b)
s krajem, nebo
c)
společně s krajem a obcíobcí
je minimálně 1 z každých 6 vozidel využitých dopravcem k poskytování těchto služeb přístupné osobám s omezenou schopností pohybu a orientace v souladu s technickými požadavky stanovenými právním předpisem o schvalování technické způsobilosti silničních vozidel1).
(7)
Do celkového počtu vozidel využitých dopravcem k poskytování veřejných služeb v přepravě cestujících podle odstavce 6 se nezapočítávají vozidla, jejichž první registrace2) byla provedena před 1. lednem 2015.
§ 3
Vymezení průměrného stáří vozidel
(1)
Dopravce poskytuje veřejné služby v přepravě cestujících ve veřejné linkové dopravě na základě smlouvy uzavřené s objednatelem vozidly, jejichž průměrné stáří nepřesahuje 9 let. Pro určení stáří vozidla je rozhodné datum jeho první registrace2).
(2)
Jestliže dopravce poskytuje veřejné služby v přepravě cestujících ve veřejné linkové dopravě na základě smlouvy uzavřené s objednatelem po celou dobu účinnosti smlouvy pouze vozidly, která byla při zahájení plnění smlouvy nová, nejde-li po dobu nezbytně nutnou o použití náhradního vozidla, nepřesahuje průměrné stáří vozidel použitých k plnění smlouvy 11 let. Za nová vozidla se považují vozidla pořízená za účelem plnění smlouvy uzavřené s objednatelem, která dosud nebyla žádným způsobem provozována v České republice ani v jiném státě ani nebyla používána ke zkušebním či předváděcím účelům.
(3)
Průměrné stáří vozidel použitých k poskytování veřejných služeb v přepravě cestujících ve veřejné linkové dopravě nepřesahuje 15 let, jestliže dopravce tyto služby poskytuje podle smlouvy
a)
uzavřené na základě přímého zadání nebo rozšířené bez nabídkového řízení v mimořádné situaci podle § 22 zákona o veřejných službách v přepravě cestujících a o změně dalších zákonů, nebo
b)
uzavřené v krajně naléhavém případě na základě zadání veřejné zakázky v jednacím řízení bez uveřejnění podle zákona o zadávání veřejných zakázek.
§ 4
Způsob prokazování standardů kvality a bezpečnosti ve veřejné linkové dopravě
(1)
Není-li ve smlouvě o veřejných službách v přepravě cestujících sjednáno jinak, předloží dopravce objednateli nejpozději do 31. března každého kalendářního roku seznam vozidel, kterými v předchozím kalendářním roce poskytoval veřejné služby v přepravě cestujících ve veřejné linkové dopravě.
(2)
V seznamu podle odstavce 1 dopravce
a)
uvede výrobní číslo každého vozidla,
b)
uvede datum první registrace2) každého vozidla,
c)
označí vozidla přístupná osobám s omezenou schopností pohybu a orientace podle § 2,
d)
uvede průměrné stáří vozidel k 1. lednu kalendářního roku, za který seznam předkládá,
e)
uvede dobu a důvod využití vozidla, pokud se jedná o náhradní vozidlo podle § 3 odst. 2.
(3)
Na vyžádání objednatele dopravce doloží seznam podle odstavce 1 osvědčeními o registraci silničního vozidla.
§ 5
Způsob prokazování standardů kvality a bezpečnosti ve veřejné drážní osobní dopravě
(1)
Není-li ve smlouvě o veřejných službách v přepravě cestujících sjednáno jinak, předloží dopravce objednateli nejpozději do 31. března každého kalendářního roku seznam pravidelných řazení vlaků, kterými v předchozím kalendářním roce poskytoval veřejné služby v přepravě cestujících ve veřejné drážní osobní dopravě na dráze celostátní a regionální.
(2)
Není-li ve smlouvě o veřejných službách v přepravě cestujících sjednáno jinak, předloží dopravce objednateli nejpozději do 31. března každého kalendářního roku seznam drážních vozidel, kterými v předchozím kalendářním roce poskytoval veřejné služby v přepravě cestujících ve veřejné drážní osobní dopravě na dráze tramvajové, trolejbusové a speciální.
(3)
V seznamech podle odstavců 1 a 2 dopravce označí drážní vozidla uvedená do provozu před nabytím účinnosti tohoto nařízení.
(4)
V seznamu podle odstavce 1 dopravce označí drážní vozidla přístupná osobám s omezenou schopností pohybu a orientace podle § 2 odst. 4.
§ 6
Účinnost
Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. dubna 2011.
Předseda vlády:
RNDr. Nečas v. r.
Ministr dopravy:
JUDr. Bárta v. r.
1)
Vyhláška č. 341/2002 Sb., o schvalování technické způsobilosti a o technických podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů.
2)
Zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění zákona č. 307/1999 Sb.
3)
§ 49a odst. 3 zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů.
4)
Příloha č. 3 vyhlášky č. 173/1995 Sb., kterou se vydává dopravní řád drah, ve znění pozdějších předpisů. |
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 16/2011 Sb. m. s. | Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 16/2011 Sb. m. s.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Protokolu mezi Českou republikou a Uzbeckou republikou o změně Dohody mezi Českou republikou a Uzbeckou republikou o vzájemné podpoře a ochraně investic, podepsané dne 15. ledna 1997 v Praze
Vyhlášeno 17. 3. 2011, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 16. 2. 2011, částka 8/2011
* ČLÁNEK 1 - V článku 3 Dohody se vypouští odstavec 3 a nahrazuje se novými odstavci 3 a 4, jejichž znění je následující:
* ČLÁNEK 2 - V článku 6 Dohody se na úvod první věty odstavce 1 vkládá následující text: „Aniž jsou dotčena opatření přijatá Evropským společenstvím“.
* ČLÁNEK 3 - Za článek 10 - Použití jiných předpisů a zvláštní závazky Dohody se vkládá nový článek 11 - Základní bezpečnostní zájmy, jehož znění je následující:
* ČLÁNEK 4 - Článek 11 Dohody – Použitelnost této dohody bude přečíslován na článek 12 a článek 12 Dohody – Vstup v platnost, trvání a ukončení bude přečíslován na článek 13.
* ČLÁNEK 5 - Tento protokol se považuje za nedílnou součást Dohody a vstoupí v platnost v souladu s článkem 12 Dohody.
Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 16. 2. 2011
16
SDĚLENÍ
Ministerstva zahraničních věcí
Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 24. srpna 2009 byl v Taškentu podepsán Protokol mezi Českou republikou a Uzbeckou republikou o změně Dohody mezi Českou republikou a Uzbeckou republikou o vzájemné podpoře a ochraně investic, podepsané dne 15. ledna 1997 v Praze1).
S Protokolem vyslovil souhlas Parlament České republiky a prezident republiky jej ratifikoval.
Protokol vstoupil v platnost na základě svého článku 5 dne 16. února 2011.
České znění Protokolu a ruské znění, jež je pro jeho výklad rozhodné, se vyhlašují současně.
Protokol mezi Českou republikou a Uzbeckou republikou
o změně Dohody mezi Českou republikou a Uzbeckou republikou o vzájemné podpoře
a ochraně investic, podepsané dne 15. ledna 1997 v Praze
Česká republika a Uzbecká republika, dále jen „smluvní strany“,
v souladu s Dohodou mezi Českou republikou a Uzbeckou republikou o vzájemné podpoře a ochraně investic, podepsané dne 15. ledna 1997, dále jen „Dohoda“,
berouce na vědomí členství České republiky v Evropské unii,
se dohodly na následujícím:
ČLÁNEK 1
V článku 3 Dohody se vypouští odstavec 3 a nahrazuje se novými odstavci 3 a 4, jejichž znění je následující:
„3.
Ustanovení o národním zacházení a doložce nejvyšších výhod podle tohoto článku se nebude vztahovat na výhody, které poskytuje smluvní strana na základě svých závazků jako člena celní, hospodářské nebo měnové unie, společného trhu nebo zóny volného obchodu nebo v rámci jiných forem regionální spolupráce. Smluvní strana je srozuměna s tím, že závazky druhé smluvní strany jako člena celní, hospodářské nebo měnové unie, společného trhu nebo zóny volného obchodu zahrnují závazky vyplývající z mezinárodní nebo vzájemné smlouvy týkající se zmíněné celní, hospodářské či měnové unie, společného trhu, zóny volného obchodu či jiné formy regionální spolupráce.
4.
Ustanovení této dohody nelze vykládat tak, že zavazují jednu smluvní stranu poskytnout investorům druhé smluvní strany nebo jejich investicím či výnosům takové upřednostnění nebo výsady, které může první smluvní strana poskytovat na základě mezinárodní smlouvy týkající se zcela nebo převážně zdanění.“.
ČLÁNEK 2
V článku 6 Dohody se na úvod první věty odstavce 1 vkládá následující text: „Aniž jsou dotčena opatření přijatá Evropským společenstvím“.
ČLÁNEK 3
Za článek 10 - Použití jiných předpisů a zvláštní závazky Dohody se vkládá nový článek 11 - Základní bezpečnostní zájmy, jehož znění je následující:
„Článek 11. Základní bezpečnostní zájmy
1.
Žádné z ustanovení v této dohodě nelze vykládat tak, že je bráněno kterékoli ze smluvních stran přijmout opatření nebo rozhodnutí, která považuje za nezbytná na ochranu svých základních bezpečnostních zájmů:
i)
týkající se trestných činůtrestných činů,
ii)
týkající se obchodu se zbraněmi, střelivem a válečnými nástroji a transakcí s jiným zbožím, materiálem, službami a technologiemi, které byly provedeny s cílem zásobovat vojenské nebo jiné bezpečnostní síly,
iii)
učiněné v době války nebo v době mimořádných událostí v mezinárodních vztazích,
iv)
vztahující se k provádění národní politiky nebo mezinárodních dohod týkajících se zákazu rozšiřování atomových zbraní, nebo jiných atomových výbušných zařízení, nebo
v)
v souladu se svými závazky podle Charty OSN k zachování mezinárodního míru na celém světě a zabezpečení mezinárodní bezpečnosti.
2.
Základní bezpečnostní zájmy smluvní strany mohou zahrnovat zájmy vyplývající z jejího členství v celní, hospodářské nebo měnové unii, společném trhu nebo zóně volného obchodu či jiné formě regionální spolupráce.“.
ČLÁNEK 4
Článek 11 Dohody – Použitelnost této dohody bude přečíslován na článek 12 a článek 12 Dohody – Vstup v platnost, trvání a ukončení bude přečíslován na článek 13.
ČLÁNEK 5
Tento protokol se považuje za nedílnou součást Dohody a vstoupí v platnost v souladu s článkem 12 Dohody.
Dáno v Taškentu dne 24. srpna 2009 ve dvojím původním vyhotovení v jazyce českém, uzbeckém a ruském. V případě rozporu při výkladu ustanovení tohoto protokolu se budou smluvní strany řídit textem Protokolu v ruském jazyce.
Za Českou republiku
Milan Hovorka v. r.
náměstek ministra průmyslu a obchodu
Za Uzbeckou republiku
Chamidulla Sadullajevič Karamatov v. r.
I. náměstek ministra zahraničních věcí
1)
Dohoda mezi Českou republikou a Uzbeckou republikou o vzájemné podpoře a ochraně investic, podepsaná dne 15. ledna 1997 v Praze, byla vyhlášena pod č. 202/1998 Sb. |
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 15/2011 Sb. m. s. | Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 15/2011 Sb. m. s.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Dohody mezi Českou republikou a Královstvím Saúdské Arábie o podpoře a vzájemné ochraně investic
Vyhlášeno 17. 3. 2011, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 13. 3. 2011, částka 8/2011
* Článek 1 - Pro účely této dohody:
* Článek 2 - 1. Každá smluvní strana bude na svém území podporovat, pokud je to možné, investice investorů druhé smluvní strany a bude takové investice připouštět v souladu se svým právním řádem. Takovýmto investicím bude v každém případě poskytnuto řádné a spravedlivé
* Článek 3 - 1. Každá smluvní strana poskytne již připuštěným investicím a investičním výnosům investorů druhé smluvní strany zacházení ne méně příznivé, než jaké poskytuje investicím a investičním výnosům investorů jakéhokoli třetího státu.
* Článek 4 - 1. Investice investorů každé ze smluvních stran budou požívat plné ochrany a bezpečnosti na území druhé smluvní strany.
* Článek 5 - 1. Investorům jedné nebo druhé smluvní strany, jejichž investice utrpí škody na území druhé smluvní strany následkem války nebo jiného ozbrojeného konfliktu, revoluce, výjimečného stavu nebo nepokojů, bude poskytnuto druhou smluvní stranou zacházení ne mén
* Článek 6 - 1. Jestliže jedna smluvní strana nebo agentura zmocněná smluvní stranou provede platbu svému vlastnímu investorovi z důvodu záruky, kterou poskytla ve vztahu k investici na území druhé smluvní strany, uzná druhá smluvní strana:
* Článek 7 - 1. Aniž jsou dotčena obecně platná opatření, která nebudou použita svévolným nebo diskriminačním způsobem, přijatá v rámci celní, hospodářské nebo měnové unie, společného trhu nebo zóny volného obchodu, jichž je smluvní strana členem, každá smluvní strana
* Článek 8 - 1. Pokud právní řád jedné nebo druhé smluvní strany nebo její závazky podle mezinárodního práva, existující v současné době nebo vzniklé v budoucnu mezi smluvními stranami vedle této dohody, obsahují úpravu, ať obecnou nebo zvláštní, poskytující investicím
* Článek 9 - Ustanovení této dohody se použijí na budoucí investice uskutečněné investory jedné smluvní strany na území druhé smluvní strany a použijí se také na investice uskutečněné před vstupem Dohody v platnost investory jedné smluvní strany na území druhé smluvní
* Článek 10 - 1. Spory mezi smluvními stranami týkající se výkladu nebo použití Dohody by měly být, pokud to bude možné, vyřešeny přátelsky konzultacemi, zprostředkováním nebo smírčím jednáním mezi vládami obou smluvních stran.
* Článek 11 - 1. Spory mezi smluvní stranou a investorem druhé smluvní strany týkající se investic a vzniklé v souvislosti s těmito investicemi na území první smluvní strany by měly být, pokud to bude možné, vyřešeny přátelsky konzultacemi nebo jednáním.
* Článek 12 - Každá smluvní strana může navrhnout druhé smluvní straně konzultace v jakékoli záležitosti týkající se této dohody. Tyto konzultace se budou konat v místě a v čase dohodnutém diplomatickou cestou.
* Článek 13 - 1. Každá smluvní strana oznámí druhé smluvní straně diplomatickou cestou splnění ústavních postupů požadovaných pro vstup této dohody v platnost, Dohoda vstoupí v platnost třicet dní od data druhé notifikace. Dohoda zůstane v platnosti po dobu deseti let a
Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 13. 3. 2011
15
SDĚLENÍ
Ministerstva zahraničních věcí
Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 18. listopadu 2009 byla v Rijádu podepsána Dohoda mezi Českou republikou a Královstvím Saúdské Arábie o podpoře a vzájemné ochraně investic.
S Dohodou vyslovil souhlas Parlament České republiky a prezident republiky ji ratifikoval.
Dohoda vstoupila v platnost na základě svého článku 13 odst. 1 dne 13. března 2011.
České znění Dohody a anglické znění, jež je pro její výklad rozhodné, se vyhlašují současně.
Dohoda
mezi
Českou republikou
a
Královstvím Saúdské Arábie
o
podpoře a vzájemné ochraně investic
Česká republika a Království Saúdské Arábie (dále jen „smluvní strany“),
vedeny přáním zintenzívnit hospodářskou spolupráci mezi oběma smluvními stranami,
hodlajíce vytvořit příznivé podmínky pro investice investorů jedné smluvní strany na území druhé smluvní strany,
uznávajíce, že vzájemná podpora a ochrana takových investic je způsobilá podnítit soukromou podnikatelskou iniciativu a zvýšit prosperitu obou smluvních stran,
se dohodly na následujícím:
Článek 1
Pro účely této dohody:
1.
pojem „investice“ označuje každou majetkovou hodnotu vlastněnou nebo ovládanou investorem smluvní strany na území druhé smluvní strany v souladu s jejím právním řádem a zahrnuje zejména, nikoli však výlučně:
a)
movitý a nemovitý majetek, jakož i všechna ostatní majetková práva, jako jsou hypotéky, zástavy a záruky, požívací práva a obdobná práva;
b)
akcieakcie, obligace a nezajištěné dluhopisy společností a jiné formy práv nebo podílů ve společnostech, stejně jako cenné papírycenné papíry vydané smluvní stranou nebo kterýmikoli jejími investory;
c)
peněžní pohledávky jako půjčky nebo nároky na jakékoli plnění mající hospodářskou hodnotu a související s investicí;
d)
práva z oblasti duševního vlastnictví, jako jsou autorská práva, patenty, průmyslové vzory, technické postupy, know-how, práva z ochranných známek, obchodní tajemství, obchodní jména a goodwill;
e)
práva vyplývající ze zákona nebo veřejnoprávní smlouvy nebo jakékoliv licence, povolení nebo koncese vydané podle zákona.
Jakékoliv rozšíření nebo změna formy, ve které jsou hodnoty investovány nebo reinvestovány, nemá vliv na jejich charakter jako investice, za předpokladu, že jsou v souladu s právním řádem smluvní strany, na jejímž území byla investice uskutečněna;
2.
pojem „výnosy“ znamená částky plynoucí z investice, zejména zisky, dividendy, autorské honoráře, přírůstky kapitálu nebo jakékoliv podobné poplatky nebo platby;
3.
pojem „investor“ znamená:
a)
ve vztahu k České republice:
I.
fyzickou osobu mající státní občanství České republiky v souladu s jejími platnými zákony; nebo
II.
jakoukoli společnost zaregistrovanou nebo zřízenou v souladu s jejími zákony a uznanou jimi za právnickou osobu, která má trvalé sídlo na jejím území;
b)
ve vztahu ke Království Saúdské Arábie:
I.
fyzické osoby mající státní občanství Království Saúdské Arábie v souladu s právem Království Saúdské Arábie;
II.
jakoukoli společnost, která má právní subjektivitu a je zřízena v souladu s právem Království Saúdské Arábie a má svoje ústředí na jejím území, jako jsou korporace, podniky, družstva, obchodní společnosti, konsorcia, úřady, instituce, fondy, organizace, obchodní sdružení a jiné podobné subjekty bez ohledu na to, zda jsou s ručením omezeným či nikoli;
III.
jeho veřejné finanční instituce a úřady jako Měnová agentura Saúdské Arábie, veřejné fondy a podobné vládní instituce existující v Saúdské Arábii, které vznikly v souladu s jejím právním řádem;
které uskutečňují nebo uskutečnily investici na území druhé smluvní strany;
4.
pojem „území“ znamená:
a)
ve vztahu k České republice území České republiky, nad kterým vykonává svrchovanost, svrchovaná práva a jurisdikci v souladu s mezinárodním právem;
b)
ve vztahu ke Království Saudské Arábie oblasti v rámci pozemních hranic, mořské nebo podmořské oblasti, vzdušný prostor a oblasti výlučné ekonomické zóny a kontinentální šelf, nad nimiž Království Saudské Arábie vykonává svrchovanost, svrchovaná práva a jurisdikci podle mezinárodního práva.
Článek 2
1.
Každá smluvní strana bude na svém území podporovat, pokud je to možné, investice investorů druhé smluvní strany a bude takové investice připouštět v souladu se svým právním řádem. Takovýmto investicím bude v každém případě poskytnuto řádné a spravedlivé zacházení.
2.
Žádná ze smluvních stran jakýmkoli způsobem nepoškodí svévolnými nebo diskriminačními opatřeními řízení, udržování, užívání, využití nebo nakládání s investicemi investora druhé smluvní strany na svém území.
Článek 3
1.
Každá smluvní strana poskytne již připuštěným investicím a investičním výnosům investorů druhé smluvní strany zacházení ne méně příznivé, než jaké poskytuje investicím a investičním výnosům investorů jakéhokoli třetího státu.
2.
Každá smluvní strana poskytne, v souladu se svým právním řádem, již připuštěným investicím a investičním výnosům investorů druhé smluvní strany zacházení ne méně příznivé, než jaké poskytuje investicím a investičním výnosům svých investorů.
3.
Každá smluvní strana poskytne na svém území investorům druhé smluvní strany ve vztahu k řízení, provozování, udržování, užívání, využití nebo nakládání s investicemi nebo ve vztahu k prostředkům k zajištění jejich práv k takovým investicím, jako jsou převody a odškodnění nebo ve vztahu k jakékoli další aktivitě s tím spojené, zacházení ne méně příznivé, než jaké poskytuje svým investorům nebo investorům jakéhokoli třetího státu, je-li příznivější.
4.
Ustanovení odstavců 1, 2 a 3 tohoto článku nelze vykládat tak, že zavazují jednu smluvní stranu poskytnout investorům druhé smluvní strany a jejich investicím výhody z jakéhokoli zacházení, upřednostnění nebo výsady, které může jedna smluvní strana poskytovat investorům jakéhokoli třetího státu na základě jejího členství v celní, hospodářské nebo měnové unii, společném trhu, zóně volného obchodu nebo jiných formách regionální hospodářské spolupráce, nebo na základě mezinárodní smlouvy nebo oboustranné smlouvy týkající se této celní, hospodářské nebo měnové unie, společného trhu nebo zóny volného obchodu.
5.
Zacházení poskytované podle tohoto článku se nebude vztahovat na výhody, které poskytuje jedna ze smluvních stran investorům jakéhokoli třetího státu nebo jejich investicím či výnosům na základě smlouvy o zamezení dvojího zdanění nebo jiné smlouvy týkající se daňových záležitostí nebo domácího zákonodárství týkajícího se zdanění.
Článek 4
1.
Investice investorů každé ze smluvních stran budou požívat plné ochrany a bezpečnosti na území druhé smluvní strany.
2.
Investice investorů kterékoli ze smluvních stran nebudou druhou smluvní stranou vyvlastněny, znárodněny nebo podrobeny jakémukoli jinému opatření, ať již trvalému nebo dočasnému, jehož účinek by byl rovnocenný vyvlastnění nebo znárodnění (dále jen „vyvlastnění“), s výjimkou veřejného zájmu této smluvní strany, za předpokladu, že vyvlastnění nebude diskriminační a bude v souladu s domácím zákonodárstvím a za okamžitou, přiměřenou a účinnou náhradu.
Taková náhrada se bude rovnat hodnotě vyvlastněné investice bezprostředně před datem, kdy se skutečné nebo hrozící vyvlastnění stalo veřejně známým.
Náhrada bude zaplacena bez prodlení a bude zahrnovat sazbu úroků od data vyvlastnění do data platby, určenou na základě převažující tržní sazby úroků; bude účinně realizovatelná a volně převoditelná.
3.
Dotčený investor má právo na neodkladné přezkoumání zákonnosti takového vyvlastnění a výše odškodnění soudním nebo jiným nezávislým orgánem smluvní strany, na jejímž území byla investice uskutečněna, v souladu s principy obsaženými v tomto článku.
Článek 5
1.
Investorům jedné nebo druhé smluvní strany, jejichž investice utrpí škody na území druhé smluvní strany následkem války nebo jiného ozbrojeného konfliktu, revoluce, výjimečného stavu nebo nepokojů, bude poskytnuto druhou smluvní stranou zacházení ne méně příznivé, než jaké poskytne tato smluvní strana svým vlastním investorům nebo investorům jakéhokoli třetího státu, pokud jde o náhradu, odškodnění, vyrovnání nebo jiné hodnotné plnění. Takové platby budou volně převoditelné.
2.
Tato dohoda nebrání žádné ze smluvních stran použít opatření nezbytná pro udržení veřejného pořádku, splnění jejích závazků ve vztahu k udržení nebo obnovení mezinárodního míru nebo bezpečnosti nebo ochranu jejích vlastních základních bezpečnostních zájmů, které mohou zahrnovat zájmy vyplývající z jejího členství v celní, hospodářské nebo měnové unii, společném trhu nebo zóně volného obchodu.
Článek 6
1.
Jestliže jedna smluvní strana nebo agentura zmocněná smluvní stranou provede platbu svému vlastnímu investorovi z důvodu záruky, kterou poskytla ve vztahu k investici na území druhé smluvní strany, uzná druhá smluvní strana:
a)
postoupení každého práva nebo nároku investora této smluvní straně nebo agentuře zmocněné smluvní stranou, jakož i,
b)
že tato smluvní strana nebo agentura zmocněná smluvní stranou je z titulu postoupení práv oprávněna uplatňovat práva a vznášet nároky tohoto investora a že převezme závazky vztahující se k investici.
2.
Postoupená práva nebo nároky nepřekročí původní práva nebo nároky investora.
Článek 7
1.
Aniž jsou dotčena obecně platná opatření, která nebudou použita svévolným nebo diskriminačním způsobem, přijatá v rámci celní, hospodářské nebo měnové unie, společného trhu nebo zóny volného obchodu, jichž je smluvní strana členem, každá smluvní strana zajistí investorům druhé smluvní strany volný převod plateb spojených s investicemi a investičními výnosy, které investoři vlastní na území druhé smluvní strany, zejména:
a)
kapitálové a dodatečné částky k udržení nebo zvětšení investice;
b)
výnosy;
c)
částky na splacení půjček;
d)
výnosy z likvidace nebo prodeje celé nebo jakékoli části investice;
e)
náhrada stanovená v článcích 4 a 5;
f)
platby vzniklé z řešení sporů podle článku 11;
g)
mzdy a jiné odměny zahraničních zaměstnanců, kteří jsou zaměstnáni a mají povolení pracovat v souvislosti s investicí.
2.
Převody podle tohoto článku budou provedeny bez prodlení podle převažujícího směnného kurzu k datu platby. Převody budou uskutečněny do země určené příslušnými žadateli o převod v jakékoli volně směnitelné měně odsouhlasené žadateli o převod.
3.
V případě, že neexistuje převažující směnný kurz, bude směnný kurz odpovídat křížovému kurzu - získanému z těch kurzů, které by použil Mezinárodní měnový fond pro převod příslušných měn na zvláštní práva čerpání.
4.
Za převod provedený „bez zbytečného prodlení“ ve smyslu tohoto článku bude považován převod uskutečněný ve lhůtě, která je běžně požadována pro splnění převodních formalit. Tato lhůta začíná dnem, ve kterém byla předložena příslušná žádost, a za žádných okolností, s výjimkou případů stanovených v odstavci 1 tohoto článku, nepřekročí dva měsíce.
Článek 8
1.
Pokud právní řád jedné nebo druhé smluvní strany nebo její závazky podle mezinárodního práva, existující v současné době nebo vzniklé v budoucnu mezi smluvními stranami vedle této dohody, obsahují úpravu, ať obecnou nebo zvláštní, poskytující investicím investorů druhé smluvní strany příznivější zacházení, než je zacházení stanovené touto dohodou, bude mít tato úprava, v rozsahu, ve kterém je příznivější, přednost před touto dohodou.
2.
Jestliže zacházení poskytnuté jednou smluvní stranou investorům druhé smluvní strany v souladu se zvláštními ustanoveními smluv je příznivější, než jaké je poskytováno touto dohodou, bude poskytnuto toto příznivější zacházení.
Článek 9
Ustanovení této dohody se použijí na budoucí investice uskutečněné investory jedné smluvní strany na území druhé smluvní strany a použijí se také na investice uskutečněné před vstupem Dohody v platnost investory jedné smluvní strany na území druhé smluvní strany, které jsou v souladu s právním řádem druhé smluvní strany. Ustanovení této dohody se však nepoužijí na spory týkající se investice, které vznikly před vstupem Dohody v platnost, nebo na nároky, které byly vyřešeny před jejím vstupem v platnost.
Článek 10
1.
Spory mezi smluvními stranami týkající se výkladu nebo použití Dohody by měly být, pokud to bude možné, vyřešeny přátelsky konzultacemi, zprostředkováním nebo smírčím jednáním mezi vládami obou smluvních stran.
2.
Pokud spor nemůže být takto vyřešen ve lhůtě šesti měsíců způsoby stanovenými výše, bude na žádost jedné ze smluvních stran předložen rozhodčímu soudu.
3.
Takovýto rozhodčí soud bude ustaven pro každý jednotlivý případ následovně: Každá smluvní strana jmenuje jednoho rozhodce a tito dva rozhodci se dohodnou na občanovi třetího státu jako předsedovi, který bude jmenován vládami obou smluvních stran. Rozhodci budou jmenováni ve lhůtě dvou měsíců a předseda ve lhůtě tří měsíců ode dne, ve kterém jedna ze smluvních stran informovala druhou smluvní stranu, že zamýšlí předložit spor rozhodčímu soudu.
4.
Pokud nebyly dodrženy lhůty uvedené výše v odstavci 3, kterákoli ze smluvních stran může, pokud neexistuje jiné ujednání, požádat předsedu Mezinárodního soudního dvora, aby provedl nezbytná jmenování. Je-li předseda občanem některé smluvní strany nebo z jiného důvodu nemůže vykonat tento úkon, provede nezbytná jmenování místopředseda. Je-li místopředseda občanem některé smluvní strany nebo také nemůže vykonat tento úkon, provede nezbytná jmenování další služebně nejstarší člen soudního dvora, který není občanem žádné smluvní strany.
5.
Rozhodčí soud přijímá svá rozhodnutí většinou hlasů. Takováto rozhodnutí jsou konečná a závazná pro strany sporu. Každá smluvní strana uhradí náklady svého rozhodce a náklady na právní zastoupení v rozhodčím řízení. Náklady předsedy a ostatní výdaje budou hrazeny smluvními stranami rovným dílem. Rozhodčí soud může stanovit odlišná pravidla týkající se nákladů. Ve všech ostatních záležitostech určí rozhodčí soud vlastní pravidla řízení.
Článek 11
1.
Spory mezi smluvní stranou a investorem druhé smluvní strany týkající se investic a vzniklé v souvislosti s těmito investicemi na území první smluvní strany by měly být, pokud to bude možné, vyřešeny přátelsky konzultacemi nebo jednáním.
2.
Jestliže spor nemůže být vyřešen způsobem uvedeným v odstavci 1 tohoto článku ve lhůtě šesti měsíců od data, kdy byla žádost o řešení sporu předložena, je investor oprávněn předložit spor, podle své volby, k vyřešení příslušnému soudu smluvní strany, na jejímž území byla investice uskutečněna, nebo k rozhodčímu řízení:
a)
Mezinárodního střediska pro řešení sporů z investic, zřízeného podle Úmluvy o řešení sporů z investic mezi státy a občany jiných států, otevřené k podpisu ve Washingtonu D.C. 18. března 1965;
b)
rozhodčího soudu ad hoc, ustaveného podle rozhodčích pravidel Komise Organizace spojených národů pro mezinárodní právo obchodní (UNCITRAL); nebo
c)
jakékoliv jiné formy řešení sporů dohodnuté stranami sporu.
3.
Každá smluvní strana tímto souhlasí s předložením investičního sporu mezinárodnímu rozhodčímu řízení. Pokud je však spor předložen v souladu s odstavcem 2 příslušnému soudu smluvní strany, nemůže investor současně zahájit mezinárodní rozhodčí řízení.
4.
Pokud se investor rozhodne pro rozhodčí řízení, smluvní strana souhlasí, že nebude požadovat vyčerpání vnitrostátních postupů pro řešení sporu.
5.
Žádná ze smluvních stran zúčastněných ve sporu není oprávněna v jakékoli fázi rozhodčího řízení nebo výkonu rozhodčího nálezu vznést jako námitku skutečnost, že investor, který je protistranou ve sporu, obdržel odškodnění pokrývající úplně nebo částečně jeho ztráty na základě záruky stanovené v článku 6 této dohody.
6.
Rozhodčí soud při rozhodování sporu vezme v úvahu:
–
platné právo dotčené smluvní strany;
–
ustanovení této dohody a jiných příslušných dohod mezi smluvními stranami;
–
ustanovení zvláštních dohod vztahujících se k investici;
–
použitelné obecné principy mezinárodního práva.
7.
Rozhodčí nález bude konečný a závazný pro obě strany ve sporu a bude vykonatelný v souladu s vnitrostátním zákonodárstvím.
Článek 12
Každá smluvní strana může navrhnout druhé smluvní straně konzultace v jakékoli záležitosti týkající se této dohody. Tyto konzultace se budou konat v místě a v čase dohodnutém diplomatickou cestou.
Článek 13
1.
Každá smluvní strana oznámí druhé smluvní straně diplomatickou cestou splnění ústavních postupů požadovaných pro vstup této dohody v platnost, Dohoda vstoupí v platnost třicet dní od data druhé notifikace. Dohoda zůstane v platnosti po dobu deseti let a poté zůstane v platnosti po dobu neurčitou. Po uplynutí lhůty deseti let může být tato dohoda kteroukoli smluvní stranou kdykoli písemně vypovězena při dodržení dvanáctiměsíční výpovědní lhůty.
2.
Pro investice uskutečněné před datem ukončení platnosti této dohody zůstanou ustanovení článků 1 až 12 účinná po další období patnácti let od data ukončení platnosti této dohody.
Dáno v Rijádu dne 18. listopadu 2009 odpovídajícímu 1. Dhu al-Hijjah 1430, ve dvou původních vyhotoveních v jazyce českém, arabském a anglickém, přičemž všechna znění jsou stejně autentická. V případě rozdílnosti ve výkladu je rozhodující anglické znění.
Za Českou republiku
Ing. Eduard Janota v. r.
ministr financí
Za Království Saúdské Arábie
Ibrahim Abdulaziz Al-Assaf v. r.
ministr financí |
Vyhláška č. 62/2011 Sb. | Vyhláška č. 62/2011 Sb.
Vyhláška o podmínkách připojení k plynárenské soustavě a o změně vyhlášky Ministerstva průmyslu a obchodu č. 251/2001 Sb., kterou se stanoví Pravidla provozu přepravní soustavy a distribučních soustav v plynárenství
Vyhlášeno 16. 3. 2011, datum účinnosti 1. 4. 2011, částka 23/2011
* ČÁST PRVNÍ - PODMÍNKY PŘIPOJENÍ K PLYNÁRENSKÉ SOUSTAVĚ (§ 1 — § 8)
* ČÁST DRUHÁ - Změna vyhlášky Ministerstva průmyslu a obchodu č. 251/2001 Sb., kterou se stanoví Pravidla provozu přepravní soustavy a distribučních soustav v plynárenství (§ 9 — § 9)
* ČÁST TŘETÍ - ÚČINNOST (§ 10 — § 10) č. 1 k vyhlášce č. 62/2011 Sb. č. 2 k vyhlášce č. 62/2011 Sb. č. 3 k vyhlášce č. 62/2011 Sb. č. 4 k vyhlášce č. 62/2011 Sb. č. 5 k vyhlášce č. 62/2011 Sb. č. 6 k vyhlášce č. 62/2011 Sb.
Aktuální znění od 1. 4. 2011
62
VYHLÁŠKA
ze dne 7. března 2011
o podmínkách připojení k plynárenské soustavě a o změně vyhlášky Ministerstva průmyslu a obchodu č. 251/2001 Sb., kterou se stanoví Pravidla provozu přepravní soustavy a distribučních soustav v plynárenství
Energetický regulační úřad stanoví podle § 98a odst. 2 písm. g) zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění zákona č. 158/2009 Sb.:
ČÁST PRVNÍ
PODMÍNKY PŘIPOJENÍ K PLYNÁRENSKÉ SOUSTAVĚ
§ 1
Předmět úpravy
Tato vyhláška stanoví podmínky připojení výroben plynuplynu, distribučních soustavdistribučních soustav, podzemních zásobníků plynupodzemních zásobníků plynu a odběrných místodběrných míst zákazníkůzákazníků k plynárenské soustavěplynárenské soustavě a způsob stanovení podílu nákladů spojených s připojením a se zajištěním dodávky plynuplynu.
§ 2
Vymezení pojmů
Pro účely této vyhlášky se rozumí
a)
žadatelemžadatelem fyzická nebo právnická osoba, která žádá o připojení k nadřazené soustavěnadřazené soustavě a která je oprávněna zařízení užívat na základě vlastnického nebo jiného práva; za žadateležadatele se považuje rovněž fyzická nebo právnická osoba, která v daném území zamýšlí provést výstavbu zařízení,
b)
nadřazenou soustavounadřazenou soustavou přepravní soustavapřepravní soustava, distribuční soustavadistribuční soustava, podzemní zásobník plynupodzemní zásobník plynu nebo těžební plynovodtěžební plynovod, ke kterým žadatelžadatel žádá o připojení zařízení.
§ 3
Podmínky připojení zařízení žadatele
Podmínkami připojení výrobny plynuplynu, distribuční soustavydistribuční soustavy, odběrného plynového zařízeníodběrného plynového zařízení nebo podzemního zásobníku plynupodzemního zásobníku plynu (dále jen „zařízení“) jsou
a)
podání žádosti o připojení,
b)
skutečnost, že v důsledku připojení zařízení nedojde k ohrožení bezpečného a spolehlivého provozu nadřazené soustavynadřazené soustavy,
c)
projektovaný minimální výkon zařízení odpovídající celkovému ročnímu odběru zařízení ve výši 10 000 MWh, je-li požadováno připojení zařízení k přepravní soustavěpřepravní soustavě,
d)
uzavření smlouvy o připojení mezi žadatelemžadatelem a provozovatelem nadřazené soustavynadřazené soustavy.
§ 4
Žádost o připojení
(1)
ŽadatelŽadatel podává žádost o připojení k nadřazené soustavěnadřazené soustavě
a)
před připojením nového zařízení,
b)
před změnou zajištěné celkové maximální a minimální hodinové kapacity stávajícího připojeného zařízení,
c)
před připojením zařízení na jiné tlakové úrovni.
(2)
Pokud při změně zákazníkazákazníka ve stávajícím odběrném místěodběrném místě nedochází ke změně technických podmínek připojení, podává žadatelžadatel pouze žádost o uzavření smlouvy o připojení nebo žádost o změnu stávající smlouvy o připojení.
(3)
Žádost o připojení se podává pro každé odběrné nebo předávací místo nebo pro souhrn předávacích míst, pokud je každé z nich v žádosti samostatně specifikováno.
(4)
Náležitosti žádosti o připojení k přepravní soustavěpřepravní soustavě jsou uvedeny v příloze č. 1 k této vyhlášce.
(5)
Náležitosti žádosti o připojení výrobny plynuplynu k distribuční soustavědistribuční soustavě, těžebnímu plynovodutěžebnímu plynovodu nebo podzemnímu zásobníku plynupodzemnímu zásobníku plynu jsou uvedeny v příloze č. 2 k této vyhlášce.
(6)
Náležitosti žádosti o připojení distribuční soustavydistribuční soustavy k jiné distribuční soustavědistribuční soustavě jsou uvedeny v příloze č. 3 k této vyhlášce.
(7)
Náležitosti žádosti o připojení odběrného plynového zařízeníodběrného plynového zařízení k distribuční soustavědistribuční soustavě jsou uvedeny v příloze č. 4 k této vyhlášce.
(8)
Náležitosti žádosti o připojení podzemního zásobníku plynupodzemního zásobníku plynu k distribuční soustavědistribuční soustavě jsou uvedeny v příloze č. 5 k této vyhlášce.
§ 5
Posouzení žádosti o připojení
(1)
Provozovatel nadřazené soustavynadřazené soustavy posuzuje žádost o připojení s ohledem na
a)
požadované místo, způsob a termín připojení,
b)
technickou proveditelnost požadovaného připojení,
c)
velikost celkové maximální a minimální hodinové kapacity, kterou žadatelžadatel uvedl v žádosti o připojení pro předávací místo, souhrn předávacích míst, nebo pro odběrné místoodběrné místo (dále jen „požadovaná kapacita“),
d)
rozsah a časový průběh dodávky nebo odběru plynuplynu,
e)
pořadí podaných žádostí,
f)
dodržení tlakových poměrů na zařízení žadateležadatele a provozovatele nadřazené soustavynadřazené soustavy,
g)
vliv připojovaného zařízení na bezpečnost a spolehlivost provozu nadřazené soustavynadřazené soustavy,
h)
kvalitativní vlastnosti plynuplynu, které bude dodávat do nadřazené soustavynadřazené soustavy připojované zařízení, a
i)
plánovaný rozvoj nadřazené soustavynadřazené soustavy.
(2)
Je-li to nezbytné pro náležité posouzení žádosti o připojení, vyzve provozovatel nadřazené soustavynadřazené soustavy žadateležadatele o připojení do 14 dnů ode dne obdržení žádosti k doplnění poskytnutých údajů v potřebném rozsahu a stanoví k tomu přiměřenou lhůtu. Současně žadateležadatele upozorní, že v případě nedoplnění údajů v požadovaném rozsahu ve stanovené lhůtě nebude žádost posuzována.
(3)
Pokud provozovatel nadřazené soustavynadřazené soustavy, s výjimkou provozovatele přepravní soustavypřepravní soustavy, na základě posouzení žádosti o připojení podle odstavce 1 zjistí, že připojením zařízení nedojde k ohrožení bezpečného a spolehlivého provozu nadřazené soustavynadřazené soustavy, předloží žadateližadateli návrh smlouvy o připojení do 60 kalendářních dnů, žadateližadateli z kategorie zákazníkůzákazníků domácnost nebo maloodběratel do 30 kalendářních dnů ode dne obdržení úplné žádosti o připojení. Návrh smlouvy o připojení je závazný po dobu 12 kalendářních měsíců ode dne doručení žadateližadateli.
(4)
Pokud provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy na základě posouzení žádosti o připojení podle odstavce 1 zjistí, že připojením zařízení nedojde k ohrožení bezpečného a spolehlivého provozu přepravní soustavypřepravní soustavy a je splněna podmínka připojení podle § 3 odst. 1 písm. c), předloží žadateližadateli návrh smlouvy o připojení do 120 kalendářních dnů ode dne obdržení úplné žádosti o připojení. Návrh smlouvy o připojení k přepravní soustavěpřepravní soustavě je závazný po dobu 60 kalendářních dnů ode dne doručení žadateližadateli.
(5)
Současně s návrhem smlouvy o připojení provozovatel nadřazené soustavynadřazené soustavy předloží zákazníkovizákazníkovi písemné poučení o jeho právu na bezplatnou volbu nebo změnu dodavatele plynuplynu.
(6)
Nelze-li zařízení žadateležadatele připojit z důvodu, že by v důsledku připojení zařízení došlo k ohrožení bezpečného a spolehlivého provozu nadřazené soustavynadřazené soustavy nebo není-li splněna podmínka připojení podle § 3 odst. 1 písm. c), provozovatel nadřazené soustavynadřazené soustavy sdělí tuto skutečnost žadateližadateli ve lhůtě podle odstavce 3 nebo 4 včetně konkrétních důvodů, pro které nelze zařízení žadateležadatele připojit. Je-li však možné zařízení žadateležadatele připojit za jiných podmínek a z obsahu žádosti nebo z okolností, za nichž byla žádost podána, lze předpokládat, že žadatelžadatel bude mít na takovém připojení zájem, provozovatel nadřazené soustavynadřazené soustavy písemně takovou skutečnost žadateližadateli sdělí, včetně důvodů, pro které nelze zařízení za požadovaných podmínek připojit, a předloží žadateližadateli návrh smlouvy o připojení podle odstavce 3 nebo 4. Za požadovanou kapacitu se v tomto případě považuje kapacita uvedená v návrhu smlouvy o připojení.
(7)
Provozovatel nadřazené soustavynadřazené soustavy vyhradí pro žadateležadatele požadovanou kapacitu po dobu závaznosti návrhu smlouvy o připojení podle odstavce 3 nebo 4. Pokud žadatelžadatel nepřijme návrh smlouvy o připojení ve lhůtě podle odstavce 3 nebo 4, vyhrazení požadované kapacity zaniká.
(8)
Provozovatel nadřazené soustavynadřazené soustavy navrhne připojení tak, aby technické provedení připojení zařízení vycházelo z plánovaného rozvoje nadřazené soustavynadřazené soustavy při současném zohlednění zájmu žadateležadatele na minimalizaci nákladů na připojení.
§ 6
Zajištění požadované kapacity
(1)
Zajištění požadované kapacity pro místo připojení trvá v případě zániku smlouvy o přepravě plynuplynu po dobu 60 měsíců ode dne zániku smlouvy o přepravě plynuplynu. Jestliže smlouva o přepravě plynuplynu nebyla uzavřena do 60 měsíců od termínu připojení sjednaného ve smlouvě o připojení, zajištění požadované kapacity pro místo připojení zaniká.
(2)
Zajištění požadované kapacity pro místo připojení trvá v případě zániku smlouvy o distribuci plynuplynu po dobu 36 měsíců ode dne zániku smlouvy o distribuci plynuplynu. Jestliže smlouva o distribuci plynuplynu nebyla uzavřena do 36 měsíců od termínu připojení sjednaného ve smlouvě o připojení, zajištění požadované kapacity pro místo připojení zaniká.
§ 7
Podíl žadatele o připojení na oprávněných nákladech spojených s připojením a se zajištěním dodávky plynu
(1)
Výrobce plynuplynu, provozovatel distribuční soustavydistribuční soustavy nebo provozovatel podzemního zásobníku plynupodzemního zásobníku plynu hradí oprávněné náklady provozovatele nadřazené soustavynadřazené soustavy spojené s připojením jeho zařízení k nadřazené soustavěnadřazené soustavě v plné výši, s výjimkou případu podle odstavce 3.
(2)
Úhrada podílu na oprávněných nákladech provozovatele distribuční soustavydistribuční soustavy spojených s připojením se neuplatní v případě připojení odběrného plynového zařízeníodběrného plynového zařízení zákazníkazákazníka k distribuční soustavědistribuční soustavě.
(3)
Podíl žadateležadatele o připojení na oprávněných nákladech spojených s připojením jeho zařízení k přepravní soustavěpřepravní soustavě se stanoví postupem podle přílohy č. 6 k této vyhlášce. Úhrada podílu na oprávněných nákladech na připojení se neuplatní v případě připojení distribuční soustavydistribuční soustavy k přepravní soustavěpřepravní soustavě.
(4)
Oprávněné náklady zahrnují pouze nezbytně nutné náklady odpovídající výši zajištěné požadované kapacity, umístění a způsobu připojení zařízení žadateležadatele související s pořízením, výstavbou nebo úpravami nadřazené soustavynadřazené soustavy, které byly vyvolány požadavkem žadateležadatele v souvislosti s připojením jeho zařízení, včetně nákladů na pořízení projektové dokumentace, geodetické zaměření a věcná břemena. Oprávněné náklady nezahrnují náklady na zřízení plynovodní přípojkyplynovodní přípojky.
(5)
Pokud byla zákazníkovizákazníkovi omezena nebo přerušena dodávka plynuplynu do odběrného místaodběrného místa z důvodu neoprávněného odběru, přepravy nebo distribuce plynuplynu, hradí zákazníkzákazník oprávněné náklady provozovatele nadřazené soustavynadřazené soustavy spojené se zajištěním dodávky plynuplynu v plné výši. Oprávněné náklady spojené se zajištěním dodávky plynuplynu zahrnují pouze nezbytně nutné náklady související s opětovným připojením zařízení zákazníkazákazníka odpovídající výši zajištěné požadované kapacity, umístění a způsobu připojení zařízení.
§ 8
Přechodná ustanovení
(1)
Pokud žadatelžadatel podal žádost o připojení k nadřazené soustavěnadřazené soustavě a provozovatel nadřazené soustavynadřazené soustavy nevydal k žádosti písemné stanovisko přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky, postupuje se podle této vyhlášky.
(2)
Pokud žadatelžadatel podal žádost o připojení k nadřazené soustavěnadřazené soustavě, provozovatel nadřazené soustavynadřazené soustavy vydal k žádosti písemné stanovisko, ale nepředložil žadateližadateli návrh smlouvy o připojení přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky, předloží žadateližadateli provozovatel nadřazené soustavynadřazené soustavy návrh smlouvy o připojení do 30 dnů ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky.
ČÁST DRUHÁ
Změna vyhlášky Ministerstva průmyslu a obchodu č. 251/2001 Sb., kterou se stanoví Pravidla provozu přepravní soustavy a distribučních soustav v plynárenství
§ 9
Ve vyhlášce č. 251/2001 Sb., kterou se stanoví Pravidla provozu přepravní soustavy a distribučních soustav v plynárenství, se § 2 a 3 včetně nadpisů zrušují.
ČÁST TŘETÍ
ÚČINNOST
§ 10
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. dubna 2011.
Předseda:
Ing. Fiřt v. r.
Příloha č. 1
k vyhlášce č. 62/2011 Sb.
NÁLEŽITOSTI ŽÁDOSTI O PŘIPOJENÍ K PŘEPRAVNÍ SOUSTAVĚ
Část A
-
údaje o žadateli
1.
Obchodní firma (vyplňuje žadatelžadatel \\- podnikatel zapsaný v obchodním rejstříku).
2.
Údaje o zápisu v obchodním rejstříku, včetně spisové značky (vyplňuje žadatelžadatel \\- podnikatel zapsaný v obchodním rejstříku).
3.
Jméno, příjmení a případný dodatek nebo název (vyplňuje žadatelžadatel nezapsaný v obchodním rejstříku).
4.
Datum narození (vyplňuje žadatelžadatel \\- fyzická osoba).
5.
Sídlo v členění: stát, kraj, obecobec s PSČ, ulice a číslo popisné, popřípadě číslo evidenční (vyplňuje žadatelžadatel \\- právnická osoba).
Místo podnikání v členění: stát, kraj, obecobec s PSČ, ulice a číslo popisné, popřípadě číslo evidenční (vyplňuje žadatelžadatel \\- fyzická osoba podnikající).
6.
Jméno a příjmení osoby, která je statutárním orgánem, nebo všech osob, které jsou členy statutárního orgánu (vyplňuje žadatelžadatel \\- právnická osoba).
7.
Bydliště v členění: stát, kraj, obecobec s PSČ, ulice a číslo popisné, případně číslo evidenční (vyplňuje žadatelžadatel \\- fyzická osoba nepodnikající).
8.
Spojení - telefon, e-mail.
9.
Adresa pro doručování do vlastních rukou.
10.
Identifikační číslo osoby, pokud bylo přiděleno.
11.
Daňové identifikační číslo, pokud bylo přiděleno.
Část B
-
údaje o zařízení
1.
Identifikace připojovaného zařízení; informace, zda se jedná o připojení výrobny plynuplynu, podzemního zásobníku plynupodzemního zásobníku plynu, distribuční soustavydistribuční soustavy nebo odběrného místaodběrného místa zákazníkazákazníka.
2.
Požadovaný termín připojení.
3.
Velikost požadované kapacity.
4.
Zakreslení připojovaného zařízení
a.
schéma připojovaného zařízení,
b.
adresa a katastrální územíkatastrální území připojovaného zařízení,
c.
návrh místa a způsob (technologie) napojení připojovaného zařízení.
5.
Údaje o předpokládaném množství a časovém průběhu přepravy plynuplynu a požadovaných podmínkách připojení (roční, denní, hodinové maximum a minimum množství plynuplynu, předpokládané čtvrtletní rozdělení množství plynuplynu, převažující charakter odběru plynuplynu \\- otop nebo technologie, existence dvoupalivového systému a soupis plynových spotřebičů).
6.
Předpokládané termíny realizace výstavby připojovaného zařízení a zahájení jeho provozu (zahájení a ukončení výstavby, předpokládaný termín napojení, vpuštění plynuplynu a zahájení provozu nebo předčasného užívání připojovaného zařízení).
Příloha č. 2
k vyhlášce č. 62/2011 Sb.
NÁLEŽITOSTI ŽÁDOSTI O PŘIPOJENÍ VÝROBNY PLYNU K DISTRIBUČNÍ SOUSTAVĚ, TĚŽEBNÍMU PLYNOVODU NEBO PODZEMNÍMU ZÁSOBNÍKU PLYNU
Část A
-
údaje o žadateli
1.
Obchodní firma (vyplňuje žadatelžadatel \\- podnikatel zapsaný v obchodním rejstříku).
2.
Údaje o zápisu v obchodním rejstříku, včetně spisové značky (vyplňuje žadatelžadatel \\- podnikatel zapsaný v obchodním rejstříku).
3.
Jméno, příjmení a případný dodatek nebo název (vyplňuje žadatelžadatel nezapsaný v obchodním rejstříku).
4.
Datum narození (vyplňuje žadatelžadatel \\- fyzická osoba).
5.
Sídlo v členění: stát, kraj, obecobec s PSČ, ulice a číslo popisné, popřípadě číslo evidenční (vyplňuje žadatelžadatel \\- právnická osoba).
Místo podnikání v členění: stát, kraj, obecobec s PSČ, ulice a číslo popisné, popřípadě číslo evidenční (vyplňuje žadatelžadatel \\- fyzická osoba podnikající).
6.
Jméno a příjmení osoby, která je statutárním orgánem, nebo všech osob, které jsou členy statutárního orgánu (vyplňuje žadatelžadatel \\- právnická osoba).
7.
Bydliště v členění: stát, kraj, obecobec s PSČ, ulice a číslo popisné, případně číslo evidenční (vyplňuje žadatelžadatel \\- fyzická osoba nepodnikající).
8.
Spojení - telefon, e-mail.
9.
Adresa pro doručování do vlastních rukou.
10.
Identifikační číslo osoby, pokud bylo přiděleno.
11.
Daňové identifikační číslo, pokud bylo přiděleno.
Část B
-
údaje o zařízení
1.
Umístění výrobny plynuplynu \\- kraj, obecobec, katastrální územíkatastrální území, parcelní čísla pozemků, na nichž je výrobna plynuplynu situována, číslo popisné, případně číslo evidenční.
2.
Adresa místa připojení.
3.
Požadovaný termín připojení.
4.
Velikost požadované kapacity.
5.
Základní údaje o výrobně plynuplynu:
5.1.
Schéma připojovaného zařízení.
5.2.
Způsob technologie napojení připojovaného zařízení.
5.3.
Údaje o předpokládaném množství a časovém průběhu dodávek plynuplynu a požadovaných podmínkách připojení (roční, denní, hodinové maximum a minimum množství plynuplynu v čtvrtletním rozdělení).
5.4.
Předpokládané termíny realizace výstavby připojovaného zařízení a zahájení jeho provozu (zahájení a ukončení výstavby, předpokládaný termín napojení a zahájení provozu).
5.5.
Složení a kvalitativní parametry dodávaného plynuplynu.
Příloha č. 3
k vyhlášce č. 62/2011 Sb.
NÁLEŽITOSTI ŽÁDOSTI O PŘIPOJENÍ DISTRIBUČNÍ SOUSTAVY K JINÉ DISTRIBUČNÍ SOUSTAVĚ
Část A
-
údaje o žadateli
1.
Obchodní firma (vyplňuje žadatelžadatel \\- podnikatel zapsaný v obchodním rejstříku).
2.
Údaje o zápisu v obchodním rejstříku, včetně spisové značky (vyplňuje žadatelžadatel \\- podnikatel zapsaný v obchodním rejstříku).
3.
Jméno, příjmení a případný dodatek nebo název (vyplňuje žadatelžadatel nezapsaný v obchodním rejstříku).
4.
Sídlo v členění: stát, kraj, obecobec s PSČ, ulice a číslo popisné, popřípadě číslo evidenční (vyplňuje žadatelžadatel \\- právnická osoba).
Místo podnikání v členění: stát, kraj, obecobec s PSČ, ulice a číslo popisné, popřípadě číslo evidenční (vyplňuje žadatelžadatel \\- fyzická osoba podnikající).
5.
Jméno a příjmení osoby, která je statutárním orgánem, nebo všech osob, které jsou členy statutárního orgánu (vyplňuje žadatelžadatel \\- právnická osoba).
6.
Spojení - telefon, e-mail.
7.
Adresa pro doručování do vlastních rukou.
8.
Identifikační číslo osoby, pokud bylo přiděleno.
9.
Daňové identifikační číslo, pokud bylo přiděleno.
Část B
-
údaje o zařízení
1.
Umístění zařízení - kraj, obecobec, katastrální územíkatastrální území, parcelní čísla pozemků, na nichž je zařízení distribuční soustavydistribuční soustavy situováno, číslo popisné, případně číslo evidenční.
2.
Adresa místa připojení.
3.
Požadovaný termín připojení.
4.
Velikost požadované kapacity.
5.
Základní údaje o zařízení:
5.1.
Schéma připojovaného zařízení.
5.2.
Způsob technologie napojení připojovaného zařízení.
5.3.
Údaje o předpokládaném množství a časovém průběhu distribuce plynuplynu a požadovaných podmínkách připojení.
5.4.
Předpokládané termíny realizace výstavby připojovaného zařízení a zahájení jeho provozu (zahájení a ukončení výstavby, předpokládaný termín napojení a zahájení provozu).
Příloha č. 4
k vyhlášce č. 62/2011 Sb.
NÁLEŽITOSTI ŽÁDOSTI O PŘIPOJENÍ ODBĚRNÉHO PLYNOVÉHO ZAŘÍZENÍ K DISTRIBUČNÍ SOUSTAVĚ
Část A
-
údaje o žadateli
1.
Obchodní firma (vyplňuje žadatelžadatel \\- podnikatel zapsaný v obchodním rejstříku).
2.
Údaje o zápisu v obchodním rejstříku, včetně spisové značky (vyplňuje žadatelžadatel \\- podnikatel zapsaný v obchodním rejstříku).
3.
Jméno, příjmení a případný dodatek nebo název (vyplňuje žadatelžadatel nezapsaný v obchodním rejstříku).
4.
Datum narození (vyplňuje žadatelžadatel \\- fyzická osoba).
5.
Sídlo v členění: stát, kraj, obecobec s PSČ, ulice a číslo popisné, popřípadě číslo evidenční (vyplňuje žadatelžadatel \\- právnická osoba).
Místo podnikání v členění: stát, kraj, obecobec s PSČ, ulice a číslo popisné, popřípadě číslo evidenční (vyplňuje žadatelžadatel \\- fyzická osoba podnikající).
6.
Jméno a příjmení osoby, která je statutárním orgánem, nebo všech osob, které jsou členy statutárního orgánu (vyplňuje žadatelžadatel \\- právnická osoba).
7.
Bydliště v členění: stát, kraj, obecobec s PSČ, ulice a číslo popisné, případně číslo evidenční (vyplňuje žadatelžadatel \\- fyzická osoba nepodnikající).
8.
Spojení - telefon, e-mail.
9.
Název firmy nebo jméno a příjmení osoby a adresa pro doručování.
10.
Identifikační číslo osoby, pokud bylo přiděleno.
11.
Daňové identifikační číslo, pokud bylo přiděleno.
Část B
-
údaje o zařízení
1.
Umístění odběrného plynového zařízeníodběrného plynového zařízení \\- kraj, obecobec s PSČ, ulice, číslo popisné, číslo orientační, případně číslo evidenční, katastrální územíkatastrální území, parcelní čísla pozemků, na nichž je nebo bude odběrné plynové zařízeníodběrné plynové zařízení situováno.
2.
Požadovaný termín připojení.
3.
Velikost požadované kapacity a předpokládaný celkový roční odběr plynuplynu.
4.
Základní údaje o odběrném plynovém zařízeníodběrném plynovém zařízení:
4.1.
V případě doposud neplynofikovaného místa situace širších vztahů s vyznačením odběrného místaodběrného místa (měřítko 1:1 000 až 1:5 000) a situační výkres umístění odběrného místaodběrného místa vzhledem k okolní zástavbě v měřítku umožňujícím jeho jednoznačnou lokalizaci, vč. uvedení měřítka, požadovaného místa připojení a vyznačení hranic pozemků, objektůobjektů a popisu sousedních pozemků, objektůobjektů, komunikací apod.
4.2.
Charakter odběrného místaodběrného místa (využití odběrného místaodběrného místa, převažující charakter odběru a časovost).
4.3.
Údaje o konkrétních druzích, typech, počtech a jednotkových příkonech (m3.h-1, kW) instalovaných spotřebičů (stávajících, rušených, požadovaných) a tomu úměrná maximální a minimální hodinová spotřeba plynuplynu (m3.h-1).
4.4.
Pro kategorii střední odběratel a velkoodběratel údaje o předpokládaném množství a časovém průběhu distribuce plynuplynu zejména předpokládaný maximální roční odběr plynuplynu (m3.r-1, MWh.r-1) v členění podle charakteru odběru a rozdělený na roční období od 01.04. do 30.09. včetně a od 01.10. do 31.03. včetně, a maximální denní odběr plynuplynu (m3.d-1, MWh.d-1).
4.5.
V případě dvoupalivového systému předpokládanou část denní distribuční kapacity, která může být pokryta přechodem na náhradní palivo a počet dnů provozu na náhradní palivo při odběrech na úrovni předpokládané denní distribuční kapacity.
5.
Specifické požadavky žadateležadatele z hlediska připojení k distribuční soustavědistribuční soustavě.
Příloha č. 5
k vyhlášce č. 62/2011 Sb.
NÁLEŽITOSTI ŽÁDOSTI O PŘIPOJENÍ PODZEMNÍHO ZÁSOBNÍKU PLYNU K DISTRIBUČNÍ SOUSTAVĚ
Část A
-
údaje o žadateli
1.
Obchodní firma (vyplňuje žadatelžadatel \\- podnikatel zapsaný v obchodním rejstříku).
2.
Údaje o zápisu v obchodním rejstříku, včetně spisové značky (vyplňuje žadatelžadatel \\- podnikatel zapsaný v obchodním rejstříku).
3.
Jméno, příjmení a případný dodatek nebo název (vyplňuje žadatelžadatel nezapsaný v obchodním rejstříku).
4.
Datum narození (vyplňuje žadatelžadatel \\- fyzická osoba).
5.
Sídlo v členění: stát, kraj, obecobec s PSČ, ulice a číslo popisné, popřípadě číslo evidenční (vyplňuje žadatelžadatel \\- právnická osoba).
Místo podnikání v členění: stát, kraj, obecobec s PSČ, ulice a číslo popisné, popřípadě číslo evidenční (vyplňuje žadatelžadatel \\- fyzická osoba podnikající).
6.
Jméno a příjmení osoby, která je statutárním orgánem, nebo všech osob, které jsou členy statutárního orgánu (vyplňuje žadatelžadatel \\- právnická osoba).
7.
Bydliště v členění: stát, kraj, obecobec s PSČ, ulice a číslo popisné, případně číslo evidenční (vyplňuje žadatelžadatel \\- fyzická osoba nepodnikající).
8.
Spojení - telefon, e-mail.
9.
Adresa pro doručování do vlastních rukou.
10.
Identifikační číslo osoby, pokud bylo přiděleno.
11.
Daňové identifikační číslo, pokud bylo přiděleno.
Část B
-
údaje o zařízení
1.
Umístění podzemního zásobníku - kraj, obecobec, katastrální územíkatastrální území, parcelní čísla pozemků, na nichž je podzemní zásobník situován, číslo popisné, případně číslo evidenční.
2.
Adresa místa připojení.
3.
Požadovaný termín připojení.
4.
Velikost požadované kapacity.
5.
Základní údaje o zařízení:
5.1.
Schéma připojovaného zařízení.
5.2.
Způsob technologie napojení připojovaného zařízení.
5.3.
Údaje o předpokládaném množství a časovém průběhu dodávek nebo odběru plynuplynu do a z distribuční soustavydistribuční soustavy a požadovaných podmínkách připojení.
5.4.
Předpokládané termíny realizace výstavby připojovaného zařízení a zahájení jeho provozu (zahájení a ukončení výstavby, předpokládaný termín napojení a zahájení provozu).
Příloha č. 6
k vyhlášce č. 62/2011 Sb.
PODÍL ŽADATELE O PŘIPOJENÍ NA OPRÁVNĚNÝCH NÁKLADECH SPOJENÝCH S PŘIPOJENÍM JEHO ZAŘÍZENÍ K PŘEPRAVNÍ SOUSTAVĚ
Podíl žadateležadatele o připojení k přepravní soustavěpřepravní soustavě PŽ v Kč na oprávněných nákladech spojených s připojením jeho zařízení k přepravní soustavěpřepravní soustavě se určí podle vzorce:
ŽPŽ=Lc-5Lc×I,
kde
LC [km] je celková délka plynovoduplynovodu přepravní soustavypřepravní soustavy, který má být postaven za účelem připojení žadateležadatele; vstupní hodnota se zaokrouhluje na 3 desetinná místa;
I [Kč] je hodnota zařízení, které má být postaveno za účelem připojení žadateležadatele; vstupní hodnota se zaokrouhluje na 2 desetinná místa.
Konečný podíl v Kč je zaokrouhlen na 2 desetinná místa.
Pokud je délka plynovoduplynovodu přepravní soustavypřepravní soustavy, který má být postaven za účelem připojení žadateležadatele, kratší než 5 km, hradí veškeré náklady spojené s připojením provozovatel přepravní soustavypřepravní soustavy. |
Vyhláška č. 61/2011 Sb. | Vyhláška č. 61/2011 Sb.
Vyhláška o požadavcích na odběr vzorků, postupy a metody zkoušení osiva a sadby
Vyhlášeno 15. 3. 2011, datum účinnosti 15. 3. 2011, částka 22/2011
* § 1 - Úvodní ustanovení
* § 2 - Postup při kontrole průvodních dokladů partie rozmnožovacího materiálu
* Technologické postupy a způsoby odběru vzorků a postup při zjištění heterogenity partie osiva
* § 3 - (1) Při vzorkování osiva a sadby se postupuje tak, aby pro laboratorní nebo mechanické rozbory a vegetační zkoušky byl k dispozici reprezentativní vzorek a rezervní vzorek o hmotnosti stanovené v příloze č. 5.
* § 4 - (1) Minimální hmotnost laboratorních vzorků osiv jednotlivých druhů je uvedena v příloze č. 5, u směsi se určí podle druhu, který má stanovenu nejvyšší hmotnost laboratorního vzorku.
* § 5 - (1) U partií osiva speciálních druhů odrůd nebo hybridů, jejichž hmotnost se rovná nebo je menší než 1 % stanovené nejvyšší hmotnosti partie, může být hmotnost laboratorního vzorku snížena až na úroveň hmotnosti uvedené v příloze č. 5 pro zkušební vzorek n
* § 6 - (1) Zjistí-li se v partii osiva při vzorkování jakékoli známky heterogenity v dokladech nebo ve vzhledu jednotlivých dílčích vzorků, vzorkování takové partie musí být odmítnuto nebo zastaveno. V případě pochybností o homogenitě partie může být provedena zk
* § 7 - (1) Partie sadby připravená ke vzorkování může být uložena v pytlích, velkoobjemových vacích, ohradových paletách nebo může být volně ložená. U volně ložené sadby, případně u velkoobjemových vaků, kdy nebude možné odebrat zkušební vzorek po konečné úpravě,
* § 8 - (1) Pro úřední vzorky se používají tyto obaly pořízené na náklady dodavatele:
* § 9 - (1) Ustanovení § 8 odst. 1 písm. a), c) a d) a odstavců 2 až 5 platí též pro vzorky odebrané na vegetační zkoušky.
* § 10 - (1) Při příjmu doručených vzorků se kontroluje
* Postupy a metody hodnocení množitelských porostů, zkoušení rozmnožovacího materiálu, odběr vzorků pro srovnávací pokusy a zkoušky v rámci Evropské unie
* § 11 - (1) Přehlídky množitelských porostů provádí přehlížitel v souladu s postupem uvedeným v příloze č. 3.
* § 12 - (1) Vzorky ke stanovení vlhkosti a vzorky ke stanovení výskytu skladištních škůdců se zkoušejí ihned po doručení do laboratoře a po ukončení rozboru se likvidují. Ostatní vzorky se zkoušejí postupně a bez prodlení.
* § 13 - (1) Vzorky pro následnou kontrolu rozmnožovacího materiálu zemědělských, zeleninových a ovocných druhů, révy a sazenic zeleniny odrůd druhů uvedených v druhovém seznamu a okrasných druhů, která se provádí formou srovnávacích pokusů a zkoušek v rámci zemí E
* § 14 - Přechodné ustanovení
* § 15 - Zrušovací ustanovení
* § 16 - Účinnost č. 1 k vyhlášce č. 61/2011 Sb. č. 2 č. 3 k vyhlášce č. 61/2011 Sb. č. 4 k vyhlášce č. 61/2011 Sb. č. 5
Aktuální znění od 1. 1. 2025 (296/2024 Sb.)
61
VYHLÁŠKA
ze dne 9. března 2011
o požadavcích na odběr vzorků, postupy a metody zkoušení osiva a sadby
Ministerstvo zemědělství stanoví podle § 3a odst. 11, § 4 odst. 15 písm. a) a b), § 5 odst. 9 písm. h), § 6 odst. 10 písm. c) až f), § 19 odst. 15 písm. l) a § 22 odst. 10 písm. b) zákona č. 219/2003 Sb., o uvádění do oběhu osiva a sadby pěstovaných rostlin a o změně některých zákonů (zákon o oběhu osiva a sadby), ve znění zákona č. 178/2006 Sb., zákona č. 299/2007 Sb., zákona č. 96/2009 Sb. a zákona č. 300/2009 Sb., (dále jen „zákon“):
§ 1
Úvodní ustanovení
(1)
Tato vyhláška zapracovává příslušné předpisy Evropské unie1) a upravuje požadavky na odběr vzorků, postupy a metody zkoušení osivaosiva a sadby.
(2)
Pro účely této vyhlášky se rozumí
a)
dílčím vzorkem dávka osivaosiva nebo sadby odebraná z partie osivaosiva nebo sadby při jednotlivém vzorkovacím úkonu,
b)
souhrnným vzorkem vzorek vzniklý sesypáním a promícháním všech dílčích vzorků odebraných z jedné partie,
c)
laboratorním vzorkem vzorek o předepsané minimální hmotnosti uvedené v příloze č. 5, určený k zaslání do zkušební laboratoře, tvořený buď celým souhrnným vzorkem, nebo vytvořený dělením ze souhrnného vzorku,
d)
rezervním vzorkem vzorek určený k uložení pro případné další zkoušky, připravený ze stejného souhrnného vzorku a stejným způsobem jako laboratorní vzorek; každý rezervní vzorek musí mít označení „Rezervní vzorek“ se symbolem „R“,
e)
revizním vzorkem vzorek pro opětovné posouzení zdravotního stavu sadby brambor,
f)
adjustací úkony zahrnující balení, uzavírání a označování vzorku nebo partie osivaosiva,
g)
vzorkovatelem zaměstnanec Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (dále jen „Ústav“) nebo fyzická osoba pověřená Ústavem k odběru vzorků podle § 17 odst. 3 zákona,
h)
úředním vzorkem vzorek odebraný a adjustovaný vzorkovatelem,
i)
vzorkem na vegetační zkoušku vzorek určený pro vegetační zkoušku ke stanovení druhové a odrůdové čistoty a pravosti, zdravotního stavu nebo hybridnosti,
j)
společným vzorkem vzorek společně odebraný a adjustovaný dodavatelemdodavatelem a odběratelem,
k)
soukromým vzorkem vzorek, který neodpovídá požadavkům na úřední nebo společný vzorek,
l)
standardním vzorkem vzorek odrůdyodrůdy, který je ve vegetačních zkouškách a laboratorních zkouškách odrůdové pravosti určen k porovnání,
m)
kontrolním vzorkem vzorek odebraný vzorkovatelem, který je zaměstnancem Ústavu, za účelem kontroly kvality rozmnožovacího materiálurozmnožovacího materiálu uváděného do oběhu nebo pro účely úředního dozoruúředního dozoru podle § 17 odst. 14 zákona,
n)
zkušebním vzorkem vzorek o hmotnosti stanovené v příloze č. 5 a určený ke stanovení příměsí jiných rostlinných druhů v kusech,
o)
základním zkušebním vzorkem vzorek o hmotnosti stanovené v příloze č. 5 a určený ke stanovení čistoty osivaosiva v procentech,
p)
homogenitou osivaosiva jednotnost partie osivaosiva v rámci přirozené variability,
q)
heterogenitou osivaosiva nejednotnost partie osivaosiva, ve které jednotlivé složky charakterizující jakost nejsou rozloženy rovnoměrně,
r)
vzorkem pro stanovení zdravotního stavu sadby brambor počet hlíz odebraný po ukončení vegetace uvedený v příloze č. 1,
s)
vzorkovnicí obal úředního nebo rezervního vzorku,
t)
vzorkováním odběr vzorků,
u)
přehlížitelem zaměstnanec Ústavu nebo fyzická osoba pověřená Ústavem k provádění přehlídek množitelských porostůmnožitelských porostů podle § 17 odst. 2 zákona.
§ 2
Postup při kontrole průvodních dokladů partie rozmnožovacího materiálu
[K § 4 odst. 15 písm. b) a e) a § 19 odst. 17 písm. l) zákona]
(1)
Před vzorkováním dodavateldodavatel vzorkovateli předloží tyto doklady:
a)
žádost o uznání rozmnožovacího materiálurozmnožovacího materiálu,
b)
doklad o uznání množitelského porostumnožitelského porostu,
c)
záznamy podle § 7 odst. 1 zákona,
d)
evidenci přijatých, vydaných a skartovaných návěsek podle jednotlivých kategorií a generací rozmnožovacího materiálurozmnožovacího materiálu vedenou podle § 19 odst. 5 zákona, která obsahuje alespoň údaje uvedené v odstavci 2, a protokol o likvidaci návěsek, které byly zlikvidovány, a to na formulářích, jejichž vzory jsou zveřejněny na internetových stránkách Ústavu; evidenci přijatých, vydaných a skartovaných návěsek lze předložit v elektronické podobě,
e)
vyplněné údaje na vzorkovnici podle vzoru potisku vzorkovnice uvedeného v příloze č. 2 k této vyhlášce a
f)
u sadby brambor vyplněnou návěsku vzorku pro stanovení zdravotního stavu sadby brambor, která obsahuje údaje podle odstavce 5.
(2)
Evidence přijatých, vydaných a skartovaných návěsek podle odstavce 1 písm. d) obsahuje alespoň následující údaje:
a)
datum přijetí návěsek nebo datum tisku návěsek, v případě skartace návěsek datum skartace,
b)
druh a odrůdaodrůda,
c)
kategorie a generace,
d)
číslo partie,
e)
počet a rozmezí sériových čísel přijatých, vydaných a skartovaných návěsek,
f)
subjekt, pro který jsou návěsky určeny, a
g)
razítko a podpis vzorkovatele, který provedl kontrolu údajů v evidenci.
(3)
Provozovna, kde probíhá vzorkování pro účely uznání osivaosiva, musí být vybavena knihou s pevnou vazbou se záznamy o všech vzorkovaných partiích. Vzorkovatel při vzorkování potvrzuje záznamy v této knize svým podpisem a razítkem. Kniha záznamů o vzorkovaných partiích může být nahrazena výrobní evidencí osivosiv a obsahuje alespoň následující údaje:
a)
datum vzorkování,
b)
číslo partie,
c)
identifikace množitele,
d)
druh a odrůdaodrůda,
e)
kategorie a generace,
f)
velikost partie a
g)
rozmezí sériových čísel návěsek.
(4)
Návěsky z neuznaného osivaosiva se z obalů odstraní při expedici ze skladu. Likvidace návěsek se provádí v místě odstranění návěsek z obalů. Likvidaci návěsek provádí výhradně vzorkovatel nebo přehlížitel, který je zaměstnancem Ústavu, a potvrzuje ji na protokolu o likvidaci návěsek.
(5)
Návěska vzorku pro stanovení zdravotního stavu sadby brambor obsahuje alespoň název odrůdyodrůdy, kategorii a generaci, výměru množitelského porostumnožitelského porostu, číslo množitelského porostumnožitelského porostu, razítko dodavateledodavatele, identifikaci množitele, označení regionu a okresu, ve kterém je množitelský porostmnožitelský porost umístěn. Po vlastním odběru vzorku je doplněno datum odběru vzorku a podpis a razítko vzorkovatele, který odběr vzorku provedl.
Technologické postupy a způsoby odběru vzorků a postup při zjištění heterogenity partie osiva
[K § 3a odst. 11, § 4 odst. 15 písm. a), § 6 odst. 8 písm. c) a d) zákona]
§ 3
(1)
Při vzorkování osivaosiva a sadby se postupuje tak, aby pro laboratorní nebo mechanické rozbory a vegetační zkoušky byl k dispozici reprezentativní vzorek a rezervní vzorek o hmotnosti stanovené v příloze č. 5.
(2)
Vzorkování za účelem vystavení úředních dokladů je oprávněn vykonávat jen vzorkovatel. Vzorkování za účelem vystavení mezinárodních certifikátů je oprávněn vykonávat jen vzorkovatel, který je zaměstnancem Ústavu.
(3)
Partie připravená ke vzorkování musí být homogenní a nesmí překročit hmotnost stanovenou v příloze č. 5 o více než 5 %. Větší množství se rozdělí na více samostatných partií. Maximální hmotnost partie osivaosiva trav lze zvýšit na 25 000 kg, pokud dodavateldodavatel obdržel povolení od Ústavu.
(4)
Při vzorkování osivaosiva a sadby prováděném v rámci uznávacího řízeníuznávacího řízení, kontroly výroby a oběhu osivaosiva a sadby a dozoru Ústavu podle § 17 odst. 14 zákona se používají technologické postupy uvedené v příloze č. 1.
(5)
Technické pomůcky ke vzorkování jsou stanoveny v příloze č. 1.
§ 4
(1)
Minimální hmotnost laboratorních vzorků osivosiv jednotlivých druhů je uvedena v příloze č. 5, u směsi se určí podle druhu, který má stanovenu nejvyšší hmotnost laboratorního vzorku.
(2)
Minimální velikost vzorků sadby brambor je uvedena v příloze č. 5.
(3)
Minimální velikost vzorků sadby sazečky cibule a sadby česneku je uvedena v příloze č. 5.
(4)
Minimální velikost vzorku sazenic zeleninysazenic zeleniny je uvedena v příloze č. 1.
(5)
Minimální velikost vzorků pro vegetační zkoušky je uvedena v příloze č. 5. V případě hybridního osivaosiva zelenin lze upravit velikost vzorku na vegetační zkoušku po dohodě se zkušební stanicí pro vegetační zkoušky zelenin.
(6)
Minimální velikost vzorků peletovaného, inkrustovaného a granulovaného osivaosiva, osivových pásů a osivových rohoží je uvedena v příloze č. 5.
(7)
Maximální hmotnost partie rozmnožovacího materiálupartie rozmnožovacího materiálu je stanovena v příloze č. 5.
§ 5
(1)
U partií osivaosiva speciálních druhů odrůdodrůd nebo hybridů, jejichž hmotnost se rovná nebo je menší než 1 % stanovené nejvyšší hmotnosti partie, může být hmotnost laboratorního vzorku snížena až na úroveň hmotnosti uvedené v příloze č. 5 pro zkušební vzorek na rozbor čistoty. V tomto případě nelze provést početní stanovení příměsí jiných rostlinných druhů. Toto pravidlo platí rovněž pro vzorky odebírané na vegetační zkoušku.
(2)
V případě hybridních odrůdodrůd zeleniny první filiální generace může být minimální hmotnost laboratorního vzorku osivaosiva snížena na čtvrtinu hmotnosti uvedené v příloze č. 5, přičemž vzorek musí mít alespoň 5 g a skládat se alespoň ze 400 semen.
(3)
Nemá-li laboratorní vzorek předepsanou hmotnost, laboratorní zkoušky se odloží do doby doručení nového vzorku dostatečné hmotnosti. Výjimku tvoří případ nedodržení hmotnosti podle odstavců 1 a 2. V tomto případě může být rozbor proveden ze vzorku nižší hmotnosti nebo z nižšího počtu semen. V dokumentu o provedeném rozboru bude pak uvedena následující poznámka: „Zkoušeno ze vzorku snížené hmotnosti nebo z nižšího počtu semen, než je stanoveno“.
(4)
Pro stanovení vlhkosti osivaosiva je předepsána minimální hmotnost zkušebního vzorku
a)
100 g u obilnin s výjimkou prosa, luskovin, kukuřice a čiroků,
b)
50 g u ostatních druhů,
přičemž podmínkou je, že vzorkovnice musí být zcela naplněna a pevně uzavřena. V odůvodněných případech, jako je měření vlhkosti na elektrickém vlhkoměru, může být vyžadována vyšší hmotnost vzorku.
(5)
Pro stanovení obsahu kyseliny erukové a glukosinolátů u osivaosiva řepky je předepsána minimální hmotnost zkušebního vzorku 100 g.
(6)
Minimální velikosti vzorků osivaosiva a vzorků sadby brambor pro zkoušení odrůdové pravosti a odrůdové čistoty elektroforeticky jsou uvedeny v příloze č. 5. Vzor žádosti o elektroforézu je zveřejněn na internetových stránkách Ústavu.
(7)
Pro kontrolu příměsi geneticky modifikované odrůdyodrůdy v osivuosivu se odebírají 3 vzorky, z nichž jeden je určen pro zkoušku v laboratoři, druhý je uchováván dodavatelemdodavatelem jako rezervní vzorek a třetí je uložen u Ústavu pro případ opakované zkoušky. Vzorky se ukládají tak, aby nemohlo dojít k jejich znehodnocení. Minimální velikosti vzorků pro zjišťování výskytu genetických modifikací v osivuosivu jsou uvedeny v příloze č. 5.
§ 6
(1)
Zjistí-li se v partii osivaosiva při vzorkování jakékoli známky heterogenity v dokladech nebo ve vzhledu jednotlivých dílčích vzorků, vzorkování takové partie musí být odmítnuto nebo zastaveno. V případě pochybností o homogenitě partie může být provedena zkouška heterogenity podle postupu uvedeného v příloze č. 1.
(2)
Každá uskladněná partie osivaosiva nebo její část musí být nepřetržitě označena připevněným partiovým štítkem. Všechny obaly partie osivaosiva musí být neporušené. Partie osivaosiva musí být uložena tak, aby každý jednotlivý obal partie, a to i při uložení na paletách, byl bez vynaložení nepřiměřeného úsilí přístupný kontrole a vzorkování. V opačném případě vzorkování nelze provést.
(3)
Jsou-li splněny požadavky uvedené v § 2 až 5 a odstavcích 1 a 2, provede vzorkovatel odběr vzorku v souladu s technologickým postupem uvedeným v příloze č. 1.
§ 7
(1)
Partie sadby připravená ke vzorkování může být uložena v pytlích, velkoobjemových vacích, ohradových paletách nebo může být volně ložená. U volně ložené sadby, případně u velkoobjemových vaků, kdy nebude možné odebrat zkušební vzorek po konečné úpravě, vzorkovatel odebere dílčí vzorky v průběhu třídění. V těchto případech dodavateldodavatel oznámí termín zahájení třídění vzorkovateli nejméně 24 hodin předem. Obaly dodavateldodavatel opatří úřední návěskou a pojistkou; u volně ložené sadby je návěska přiložena k průvodnímu dokladu.
(2)
Vzorkování sadby brambor se provádí podle postupů uvedených v příloze č. 1.
(3)
Vzorkování sazečky cibule a sadby česneku se provádí podle postupů uvedených v příloze č. 1.
(4)
Vzorkování sazenic zeleninysazenic zeleniny na kontrolu druhové a odrůdové pravosti, popřípadě čistoty nebo zdravotního stavu, se provádí podle postupů uvedených v příloze č. 1.
§ 8
(1)
Pro úřední vzorky se používají tyto obaly pořízené na náklady dodavateledodavatele:
a)
vícevrstvé papírové vzorkovnice se zcela podlepeným dnem a slepenými bočními spoji a s údaji předepsanými v příloze č. 2 tak, aby se zamezilo nežádoucí manipulaci se vzorkem,
b)
vzorkovnice z neprodyšného materiálu vzduchotěsně uzavřené pro zkoušku vlhkosti a ke zjišťování přítomnosti živočišných škůdců a pro vzorky osivosiv záměrně podsušených k balení do plynotěsných obalů,
c)
nepoužité pytle z natolik husté tkaniny, která zamezí nežádoucímu vypadávání zeminy a jiných nečistot, určené pro vzorky sadby brambor,
d)
pytle pro sazečku cibule a sadbu česneku zajišťující prodyšnost obalu.
(2)
Každý úřední vzorek je označen tak, aby byla zřejmá souvislost mezi množitelským porostemmnožitelským porostem, partií a vzorkem. Úřední doklady o výsledcích rozboru vydá Ústav nebo pověřená osoba jen na základě rozboru úředního vzorku.
(3)
Plomby určené k plombování úředních vzorků vydává Ústav pouze vzorkovateli, který zajistí, aby nedošlo k jejich neoprávněnému použití.
(4)
Úřední vzorky musí být vzorkovatelem řádně uzavřeny a opatřeny úřední pojistkou tak, aby nebyla možná manipulace se vzorkem bez zjevného porušení úřední pojistky. Žádosti, které jsou nedílnou součástí vzorků, jsou vzorkovatelem nebo pod jeho dohledem vkládány do samostatné obálky, kterou vzorkovatel zapečetí a označí svým razítkem a podpisem a přiloží je do hromadného obalu.
(5)
Vzorky osivaosiva jsou zabaleny tak, aby bylo zabráněno jejich poškození při přepravě. Vzorkovatel připraví vzorky k odeslání, zaplombuje obal, v případě odesílání poštou jej přelepí a označí razítkem a podpisem. Vzorky ve vícevrstvých papírových sáčcích, které mají být odeslány poštou, vzorkovatel vloží jednotlivě do plátěných sáčků a celý obsah zaplombuje.
(6)
Laboratorní vzorky musí být bez prodlení na náklady dodavateledodavatele odeslány k laboratorním zkouškám.
§ 9
(1)
Ustanovení § 8 odst. 1 písm. a), c) a d) a odstavců 2 až 5 platí též pro vzorky odebrané na vegetační zkoušky.
(2)
Vzorky na vegetační zkoušky odesílá dodavateldodavatel bez prodlení na zkušební stanice podle pokynů Ústavu. Vzor návěsky vzorku sadby brambor na vegetační zkoušku je zveřejněn na internetových stránkách Ústavu.
(3)
Vzorky pro stanovení zdravotního stavu sadby brambor nebo pro mechanický rozbor sadby brambor zasílá dodavateldodavatel na místo určené Ústavem. Vzor návěsky vzorku pro stanovení zdravotního stavu sadby brambor nebo pro mechanický rozbor sadby brambor a vzor návěsky vzorku sadby brambor jiné země původu jsou zveřejněny na internetových stránkách Ústavu.
§ 10
(1)
Při příjmu doručených vzorků se kontroluje
a)
označení obalu vzorkovatelem a
b)
druh plomby nebo pečeti, jejich neporušenost a neporušenost obalu vzorku, u společných vzorků se popisuje druh uzavření a
c)
shoda údajů, zejména čísla partie, na sáčku a na přiloženém dokladu a úplnost údajů na dokladu.
(2)
Zjistí-li se při příjmu doručených vzorků nesplnění podmínek podle odstavce 1, je tato skutečnost bezodkladně oznámena dodavatelidodavateli.
(3)
Při zjištění závad podle
a)
odstavce 1 písm. a) a c) je vzorek zkoušen po odstranění těchto závad,
b)
odstavce 1 písm. b) není vzorek přijat ke zkoušení a dodavateldodavatel musí požádat o nové vzorkování.
(4)
Přijatému vzorku se přidělí evidenční číslo, které se současně uvede na rozborovou kartu nebo jiný průvodní doklad ke zkouškám. Tyto doklady provází vzorek po celou dobu zkoušek.
(5)
Po provedení zkoušek se laboratorní vzorky osivaosiva a vzorky osivaosiva na vegetační zkoušky skladují nejméně do konce nejbližšího vegetačního období příslušné plodiny. Podmínky při skladování jsou takové, aby nedocházelo ke snížení jakosti osivaosiva ve vzorcích. Je-li nutno některé vzorky předčasně likvidovat, o jejich likvidaci se provede záznam v příslušné evidenci vzorků. Pověřená laboratoř může předčasně zlikvidovat vzorek pouze na základě povolení mimořádné likvidace vydaného Ústavem.
(6)
Rezervní vzorek osivaosiva se ukládá na místě a podle podmínek určených Ústavem po dobu 2 let, není-li na návěsce osivaosiva uvedeného do oběhu stanoveno jinak.
(7)
Vzorky sadby brambor, včetně vzorků na vegetační zkoušky, se likvidují po ukončení předepsaných zkoušek.
Postupy a metody hodnocení množitelských porostů, zkoušení rozmnožovacího materiálu, odběr vzorků pro srovnávací pokusy a zkoušky v rámci Evropské unie
[K § 5 odst. 8 písm. f), § 6 odst. 8 písm. e) a f) a § 22 odst. 11 písm. b) zákona]
§ 11
(1)
Přehlídky množitelských porostůmnožitelských porostů provádí přehlížitel v souladu s postupem uvedeným v příloze č. 3.
(2)
Nevyhovuje-li množitelský porostmnožitelský porost svými vlastnostmi podmínkám stanoveným pro kategorii uvedenou v žádosti o jeho uznání, lze jej uznat v nižší kategorii nebo stupni, a to na žádost dodavateledodavatele podle postupu uvedeného v příloze č. 3.
(3)
Vegetační zkoušky provádí Ústav v souladu s pravidly uvedenými v příloze č. 4. Vegetační zkoušky se používají
a)
ke kontrole odrůdové a druhové pravosti a čistoty,
b)
ke stanovení procenta hybridnosti,
c)
ke kontrole zdravotního stavu osivaosiva nebo sadby brambor,
d)
ke stanovení procenta výskytu plevelných řep v osivuosivu řepy cukrové a řepy krmné,
e)
k následné kontrole standardního osivastandardního osiva zelenin a sazenic zeleninsazenic zelenin,
f)
jako vstupní a výstupní zkoušky v rámci certifikace osivosiv podle systému Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj,
g)
jako možná součást reklamačního řízení,
h)
ke kontrole výroby a uvádění rozmnožovacího materiálurozmnožovacího materiálu do oběhu,
i)
ke kontrole vybraných partií rozmnožovacího materiálupartií rozmnožovacího materiálu dovážených ze třetích zemí,
j)
ke kontrole vzorků odebraných při kontrole činnosti osob pověřených k odběru vzorků rozmnožovacího materiálurozmnožovacího materiálu nebo k provádění přehlídek množitelských porostůmnožitelských porostů,
k)
ke kontrole úředně nezapsaných odrůdodrůd.
(4)
Pravidla pro zakládání a vyhodnocování vegetačních zkoušek jsou uvedena v příloze č. 4. Ústav vyhotoví protokol z hodnocení vegetační zkoušky.
(5)
V případě, že po provedení přehlídky množitelského porostumnožitelského porostu obilnin, trav, luskovin, jetelovin, jiných krmných plodin, olejnin, přadných rostlin, řep a zelenin přetrvávají pochybnosti, pokud jde o odrůdovou pravost osivaosiva, může Ústav pro přezkoušení této pravosti použít mezinárodně uznávanou a reprodukovatelnou biochemickou nebo molekulární techniku v souladu s platnými mezinárodními normami.
§ 12
(1)
Vzorky ke stanovení vlhkosti a vzorky ke stanovení výskytu skladištních škůdců se zkoušejí ihned po doručení do laboratoře a po ukončení rozboru se likvidují. Ostatní vzorky se zkoušejí postupně a bez prodlení.
(2)
Při laboratorním zkoušení osivaosiva a sadby se postupuje podle platné metodiky zkoušení osivaosiva a sadby. Postupy, které jsou v metodice zkoušení osivaosiva a sadby uvedeny, jsou kompatibilní s metodami vydanými Mezinárodní asociací pro zkoušení semen (ISTA), pokud pro určitá stanovení takové metody existují.
(3)
Požadavky na odběr vzorků osivaosiva pro účely zjišťování výskytu genetických modifikací jsou uvedeny v § 5 odst. 7 a v příloze č. 5. Postupy a metody zjišťování výskytu genetických modifikací ve vzorcích osivaosiva a sadby jsou uvedeny a zveřejněny na internetových stránkách Ústavu.
(4)
Doklady o kvalitě osivaosiva a sadby se vydávají po ukončení všech zkoušek stanovených pro daný druh osivaosiva nebo sadby.
§ 13
(1)
Vzorky pro následnou kontrolu rozmnožovacího materiálurozmnožovacího materiálu zemědělských, zeleninových a ovocných druhů, révy a sazenic zeleninysazenic zeleniny odrůdodrůd druhů uvedených v druhovém seznamu a okrasných druhů, která se provádí formou srovnávacích pokusů a zkoušek v rámci zemí Evropské unie, se odebírají z rozmnožovacího materiálurozmnožovacího materiálu
a)
pocházejícího ze třetích zemí a
b)
vhodného pro ekologické zemědělství a
c)
uváděného do oběhu k zachování genetické rozmanitosti.
(2)
Pokusy a zkoušky podle odstavce 1 jsou určeny ke kontrole dodržování podmínek, kterým musí vyhovovat osivoosivo a sadba uváděné do oběhu, a k harmonizaci metod používaných při uznávání osivaosiva a sadby.
(3)
Odběr vzorků se provádí v souladu s § 3 až 7.
(4)
Odběr vzorků, pokusy a zkoušky uvedené v odstavcích 1 až 3 provádí Ústav.
§ 14
Přechodné ustanovení
Při vzorkování a zkoušení vzorků osivaosiva a sadby, které bylo zahájeno před nabytím účinnosti této vyhlášky, se postupuje podle dosavadních právních předpisů.
§ 15
Zrušovací ustanovení
Zrušuje se:
1.
Vyhláška č. 206/2004 Sb., kterou se stanoví požadavky na odběr vzorků, postupy a metody zkoušení osiva a sadby.
2.
Vyhláška č. 581/2006 Sb., kterou se mění vyhláška č. 206/2004 Sb., kterou se stanoví požadavky na odběr vzorků, postupy a metody zkoušení osiva a sadby.
§ 16
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 15. března 2011.
Ministr:
Ing. Fuksa v. r.
Příloha č. 1
k vyhlášce č. 61/2011 Sb.
Technologické postupy a způsoby odběru vzorků osiva a sadby a postup při zjištění heterogenity partie osiva
1.
Technické pomůcky
(1)
vzorkovací nástroj nebo zařízení (bodcové vzorkovadlo, dvouplášťové vzorkovadlo, automatické vzorkovadlo),
(2)
dělidlo,
(3)
kbelík a lopatka na promíchání vzorku,
(4)
váhy,
(5)
prošívací jehla, motouz,
(6)
vzorkovnice (vícevrstvý papírový sáček),
(7)
neprodyšný obal (např. PE, či PP lahvička) pro odběr osivaosiva na stanovení vlhkosti, popřípadě zjištění výskytu skladištních škůdců,
(8)
plátěný nebo jiný prodyšný sáček,
(9)
pracovní plocha (stůl) pro adjustaci vzorku a administrativní činnost při vzorkování.
(10)
nový prodyšný obal pro odběr vzorků sadby brambor.
2.
Odběr dílčích vzorků
(1)
Počet anebo velikost odebraných dílčích vzorků musí vzorkovatel zvolit tak, aby byl splněn požadavek minimální intenzity vzorkování podle části 3 a zároveň aby bylo možno do laboratoře zaslat minimální množství osivaosiva potřebné pro požadované zkoušky a vytvoření rezervního vzorku.
(2)
Při vzorkování se odebírají jednotlivé dílčí vzorky přibližně stejné velikosti bez ohledu na to, z kterého místa partie nebo obalu jsou vzorky odebírány.
(3)
Je-li partie osivaosiva v obalech, vybírají se obaly ke vzorkování z celé partie, a to náhodně nebo podle předem určeného plánu. Dílčí vzorky se odebírají z horní, střední a dolní části obalů, ale nikoli nutně z více než jednoho místa jednoho obalu, pokud to není nezbytné pro splnění minimální intenzity vzorkování podle části 3.
(4)
Je-li partie osivaosiva ve velkoobjemových obalech nebo volně ložená, odebírají se dílčí vzorky z náhodně vybraných míst.
(5)
Obaly se při odběru dílčích vzorků otevírají nebo propichují. Obaly, ze kterých byl odebrán dílčí vzorek, se poté uzavřou nebo je jejich obsah převeden do nových obalů.
(6)
Má-li být partie osivaosiva balena do zvláštních typů obalů (například malá balení, vlhkovzdorné obaly, neprostupné obaly), odebírají se dílčí vzorky, je-li to možné, před nebo během plnění obalů.
(7)
Při vzorkování partie osivaosiva v podobě osivových pásků nebo rohoží se odebírají celé balíčky nebo části pásků nebo rohoží.
(8)
Nástroje používané při vzorkování nesmí semena poškozovat ani je nesmí vybírat na základě jejich velikosti, tvaru, objemové hmotnosti, osinatosti nebo jakékoli jiné vlastnosti. Všechny vzorkovací nástroje musí být před vzorkováním čisté, aby se zabránilo možným kontaminacím. Vzorkovadla musí být dlouhá natolik, aby jejich otvor blízko špičatého konce dosáhl alespoň do středu obalu. Není-li obal přístupný z obou protilehlých stran, musí být vzorkovadlo dlouhé natolik, aby dosáhlo protilehlé strany obalu. Při vzorkování partie osivaosiva se použije jedna z níže uvedených metod.
2.1
Metody odběru dílčích vzorků
2.1.1.
Bodcové (Nobbeho) vzorkovadlo
(1)
Je tvořeno trubicí s otvorem u špičatého konce. OsivoOsivo prochází trubkou a sbírá se do vhodné nádoby. Minimální vnitřní průměr Nobbeho vzorkovadla musí být dostatečně široký na to, aby umožňoval volný a hladký tok osivaosiva a nečistot vzorkovadlem.
(2)
Při použití se vzorkovadlo s otvorem otočeným směrem dolů zasune do osivaosiva pod úhlem asi 30° vzhledem k horizontální rovině. Vzorkovadlem zasunutým do požadované hloubky se otočí kolem podélné osy o 180° a poté se vytahuje z obalu stále se snižující rychlostí, přitom se jím jemně potřásá, aby se udržel rovnoměrný tok osivaosiva. OsivoOsivo se sbírá do vhodné nádoby.
2.1.2.
Dvouplášťové vzorkovadlo
(1)
Skládá se z vnitřní trubky, která volně zapadá do vnitřku vnější trubky, ale přitom natolik těsně, že do mezery mezi nimi nemohou vklouznout semena ani nečistoty. Vnější trubka má pevný zašpičatělý konec. Do stěn obou trubek jsou vyřezány otvory, a to tak, že dutina vnitřní trubky se dá otvírat a zavírat otáčením obou trubek proti sobě navzájem. Doporučené rozměry vzorkovadla jsou: délka vzorkovadla taková, aby vzorkovadlo dosáhlo protější stěny obalu, v případě vertikálního vzorkování obalů musí dvouplášťové vzorkovadlo dosáhnout na dno obalů, šířka otvoru je minimálně dvojnásobek maximálního průměru vzorkovaných semen nebo nečistot, které se mohou v partii vyskytovat, délka otvoru je minimálně dvojnásobek šířky otvoru, maximální délka otvoru není stanovena, otvor může být stejně dlouhý jako celé vzorkovadlo. Minimální vnitřní průměr dvouplášťového vzorkovadla musí být dostatečně široký na to, aby umožňoval volný a hladký tok osivaosiva a nečistot do vzorkovadla.
(2)
Dvouplášťové vzorkovadlo lze používat v poloze horizontální, vertikální nebo šikmé. Dvouplášťové vzorkovadlo s otvory uspořádanými do spirály, které se otevírají postupně od špičky po rukojeť, lze použít pouze pro semena menší než je semeno druhu Triticum aestivum L. subsp. aestivum.
(3)
Je-li dvouplášťové vzorkovadlo používáno vertikálně nebo v šikmé poloze, musí mít buď přihrádky rozdělující vnitřní prostor vzorkovadla na několik komor, nebo musí mít otvory uspořádány do spirály.
(4)
Vzorkovadlo se v uzavřeném stavu zasune do osivaosiva, trubice se navzájem pootočí tak, aby se štěrbiny vnitřní trubky otevřely, a mírně se jím zatřese, aby se zcela naplnilo osivemosivem. Pak se opět uzavře, vytáhne a vyprázdní do vhodné násypky nebo na vhodnou podložku. Při uzavírání je nutno postupovat tak, aby nedošlo k poškození osivaosiva. Za jeden dílčí vzorek se považuje celý obsah takového typu vzorkovadla, nikoli obsah jedné z jeho komor.
2.1.3.
Vzorkovadlo pro velké náklady a volně ložené osivoosivo
(1)
Skládá se ze zvláštní komůrky připevněné k násadě. Spodní část komory je konického tvaru se zašpičatělým koncem. Pro dosažení větší hloubky může být násada postupně prodloužena našroubováním dalších nástavců. V komůrce je zavírací systém, který může být tvořen buď prstencem na vnější straně nástroje, nebo křidélkem spojeným s dvířky nebo klapkou přitlačovanou pružinou. Některá tato vzorkovadla se dají uzavřít před vytažením z místa vzorkování, jiná se nedají uzavřít, takže se naplněná komůrka vytahuje ven v otevřeném stavu. Pro všechny druhy může být minimální vnitřní průměr komůrky okolo 35 mm a výška 75 mm.
(2)
Vzorkovadlo se v uzavřeném stavu zasune do osivaosiva, jemně se svisle zatlačí tak, aby špička dosáhla požadované polohy, vytáhne se přibližně o 10 cm zpět nebo se jím otočí (podle uzavíracího systému), mírně se jím zatřese, aby se zcela naplnilo osivemosivem, opatrně se uzavře, pokud to je možné, vytáhne se a vyprázdní do vhodné nádoby. Při uzavírání je nutno postupovat tak, aby nedošlo k poškození osivaosiva.
2.1.4.
Odběr dílčích vzorků rukou
(1)
Odebírání dílčích vzorků rukou je nejvhodnější metoda vzorkování v případě následujících rodů: Agropyron, Agrostis, Alopecurus, Anthoxanthum, Arrhenatherum, Bromus, Cynodon, Cynosurus, Dactylis, Deschampsia, Elytrigia, Festuca, Holcus, Lolium, Panicum, Poa a Trisetum. Tato metoda je rovněž nejvhodnější pro vzorkování semen, která by mohla být poškozena použitím vzorkovadel, například velkosemenné luskoviny, semena s křidélky nebo semena s nízkou vlhkostí, a zároveň pro osivové pásy a osivové rohože.
(2)
Pro odebírání dílčích vzorků rukou z osivaosiva v obalech musí být přístupná všechna místa uvnitř obalů. Za tímto účelem mohou být obaly při vzorkování částečně nebo úplně vyprazdňovány. Obaly, v nichž nejsou všechny vrstvy osivaosiva přístupné při normálním otevření obalu, může být nutné rozříznout, odebrat z nich vzorek a poté osivoosivo znovu zabalit.
(3)
Odběr vzorků rukou probíhá tak, že se čistá otevřená ruka zasune do požadované hloubky osivaosiva, sevře se dlaň a ruka se vytáhne ven, přičemž je nutno dbát na to, aby byly prsty okolo zachyceného osivaosiva pevně sevřeny tak, aby žádná semena nemohla z dlaně unikat.
2.1.5.
Odběr vzorků pomocí automatického vzorkovadla
2.1.5.1.
Použití automatického vzorkovadla
(1)
Dílčí vzorky se odebírají z proudu osivaosiva při plnění do obalů.
(2)
Požadavky na provoz automatického vzorkovadla
a)
dílčí vzorky jsou odebírány z proudu osivaosiva rovnoměrně v celém jeho průřezu a četnost jejich odběru je řízena časovým spínačem, přičemž intervaly mezi odběry dílčích vzorků jsou stejnoměrné v rámci osivaosiva jedné partie,
b)
dílčí vzorky jsou vedeny potrubím od vzorkovadla do nádoby ve sběrné skříni,
c)
semena z tohoto zařízení nesmí odrazem nebo jinak samovolně vypadnout mimo sběrné nádoby,
d)
obsah jedné nádoby musí odpovídat velikosti souhrnného vzorku,
e)
sběrná skříň musí být uzamykatelná,
f)
skříň vzorkovadla, časového spínače a všechny spoje na vedení osivaosiva od vzorkovadla do sběrné skříně musí být zaplombovány,
g)
vzorkovadlo nesmí osivoosivo poškozovat ani vybírat mezi jednotlivými semeny na základě jejich velikosti, vznášivosti nebo pluchatosti.
(3)
Automatické vzorkovadlo se instaluje podle technologických podmínek výrobce a jeho provoz pro účely odběru úředních vzorků musí být schválen Ústavem.
(4)
Při používání automatického vzorkovadla pro účely úředního odběru vzorků je toto vzorkovadlo uzamčené a přístupné pouze vzorkovateli.
(5)
Další požadavky na provoz a zabezpečení automatického vzorkovadla
a)
mechanizmus vzorkovadla včetně časového spínače se umístí v uzavíratelné skřínce,
b)
potrubí mezi vzorkovadlem a sběrnou skříní je vedeno tak a v takové délce, aby pád osivaosiva do sběrné nádoby nemohl být příčinou případného poškození vzorkovaného osivaosiva,
c)
je-li nad sběrnou skříní potrubí rozděleno a zdvojeno, shromažďuje se vzorek pro laboratoř čistící stanice do nádoby mimo sběrnou skříň,
d)
sběrná skříň je pevně spojená s podkladem a zabezpečena proti jakémukoliv posunu, samovolnému otevření a dále musí splňovat tyto podmínky:
1.
v plášti nesmí být jiné otvory než otvor pro přívod osivaosiva, štěrbina na vhození lístku označujícího číslo partie, otvor pro vývod vnějšího ovládacího mechanizmu otočného zařízení se sběrnými nádobami a dostatečně prostorný manipulační otvor na vyjímání sběrných nádob se vzorky,
2.
uvnitř obsahuje otočné zařízení s jednotlivými sběrnými nádobami. Ovládání tohoto zařízení musí být konstruováno tak, aby vně skříně bylo možno ovládat točnu pouze jedním směrem v rozmezí 360°, bez možnosti zpětného pohybu; zpětný pohyb točny, nebo přetočení do výchozí polohy, je možné pouze při otevřené skříni,
3.
jednotlivé nádoby musí být rovnoměrně rozmístěny tak, aby i při případném větším množství osivaosiva nemohlo dojít ke znehodnocení vzorku smícháním osivaosiva z více nádob,
4.
klíče od skříně má vzorkovatel, druhý klíč je uložený ve vzorkovatelem zapečetěné obálce u odpovědného pracovníka čistící stanice,
e)
časové intervaly spínače musí být nastaveny tak, aby v čase potřebném na vyčištění partie osivaosiva bylo odebráno vzorkovadlem tolik dílčích vzorků, které svojí hmotností odpovídají přibližně čtyřnásobku laboratorního vzorku,
f)
odběr dílčích vzorků automatickým vzorkovadlem musí probíhat po celou dobu procesu čištění vzorkované partie.
(6)
Pokud nastavení časových impulsů neodpovídá kapacitě sběrné nádoby, je možné použít na vzorek z jedné partie dvě sběrné nádoby s předepsaným označením.
(7)
O provozu automatického vzorkovadla se vede evidence v knize automatického vzorkovadla s údaji shodnými na lístcích vhazovaných do sběrných nádob doplněnými o druh, odrůduodrůdu a hmotnost vzorkované partie. Evidence vzorkovaných partií je v knize automatického vzorkovadla vedena v tom pořadí, v jakém jednotlivé partie procházejí automatickým vzorkovadlem. Tuto evidenci kontroluje pracovník Ústavu.
2.1.5.2
Postup práce obsluhy automatického vzorkovadla
(1)
Před začátkem čistění partie osivaosiva obsluha vhodí štěrbinou do sběrné nádoby lístek s číslem partie, datem a hodinou začátku čistění partie a provede záznam do knihy automatického vzorkovadla.
(2)
Po ukončení čistění partie obsluha opět vhodí štěrbinou do sběrné nádoby lístek s číslem partie, datem a hodinou ukončení čistění partie a provede záznam do knihy automatického vzorkovadla.
(3)
Dále pootočí točnou o jedno místo tak, aby pod přívodem osivaosiva byla prázdná nádoba, a vhodí lístek pro další partii.
(4)
Postup opakuje tolikrát, kolik partií je připravováno mezi jednotlivými úředními odběry vzorků vzorkovatelem, nebo pokud stačí kapacita sběrné skříně.
2.1.5.3
Postup práce vzorkovatele
(1)
Vzorkovatel odebírá souhrnné vzorky ze skříně automatického vzorkovadla a připravuje laboratorní, rezervní a případně další úřední vzorek, přičemž kontroluje shodnost údajů na obou lístcích vhozených do nádoby s údaji v předložené evidenci.
(2)
Po odebrání všech vzorků vloží sběrné nádoby zpět na otočné zařízení, které nastaví do výchozí polohy a sběrnou skříň uzavře a uzamkne.
(3)
Pokud vzorek ve sběrné nádobě nemá potřebnou hmotnost, provede se celé nové vzorkování ručně.
(4)
Za datum vzorkování se v případě použití automatického vzorkovadla považuje datum, kdy vzorkovatel odebere všechny požadované vzorky ze skříně automatického vzorkovadla a zároveň zkontroluje obaly příslušných partií osivaosiva ve skladu.
2.1.5.4
Schválení a kontrola automatického vzorkovadla
(1)
Výměna, oprava většího rozsahu nebo instalace nového automatického vzorkovadla a jeho uvedení do provozu, ve smyslu odběru vzorků pro uznávací řízeníuznávací řízení, podléhá schválení Ústavem. Ve schvalovacím procesu se kontrolují výše uvedené požadavky na nastavení, zabezpečení a správný provoz automatického vzorkovadla. Součástí schvalovacího procesu je i souběh ručního vzorkování a vzorkování daným automatickým vzorkovadlem z každé partie a porovnání laboratorních hodnot těchto vzorků v laboratoři Ústavu proti sobě. Vzorkem pro uznávací řízeníuznávací řízení je v tomto případě ručně odebraný vzorek, vzorek odebraný automatickým vzorkovadlem je kontrolní vzorek. Počet takto odebíraných partií určí Ústav z průběhu výsledků.
(2)
Správnost odběru vzorků a spolehlivost práce každého automatického vzorkovadla jsou na počátku sezóny minimálně dvakrát kontrolovány pomocí vzorku z téže partie odebraného ručně vzorkovatelem, který je zaměstnancem Ústavu, a to jednou při vzorkování jarních typů plodin a jednou při vzorkování ozimých typů plodin. Vzorek odebraný automatickým vzorkovadlem a vzorek odebraný ručně se porovnávají v laboratoři Ústavu proti sobě. Vzorkem pro uznávací řízeníuznávací řízení je v tomto případě vzorek odebraný automatickým vzorkovadlem a ručně odebraný vzorek je kontrolní vzorek. Pokud je při porovnání laboratorních hodnot obou vzorků zjištěn rozdíl přesahující toleranci, Ústav nařídí četnější kontroly, případně i odstavení daného automatického vzorkovadla.
2.1.6
Ruční odběr vzorků z proudu osivaosiva
Dílčí vzorky lze pomocí ručních nástrojů odebírat z proudu osivaosiva při plnění obalů, a to za předpokladu, že dílčí vzorky jsou odebírány z proudu osivaosiva rovnoměrně v celém jeho průřezu a semena z nástroje odrazem nebo jinak samovolně nevypadávají.
3.
Počet dílčích vzorků ve vztahu k typu a počtu obalů
(1)
Z partie osivaosiva v pytlích nebo jiných obalech stejné velikosti a jednoho typu s hmotností až 100 kg se odebírají dílčí vzorky v tomto minimálním počtu:
a)
Pro obaly obsahující 15 až 100 kg osivaosiva platí minimální počet dílčích vzorků uvedený v tabulce 1:
Tabulka 1 - Minimální počet odebraných dílčích vzorků pro partie osiva v obalech obsahujících do 100 kg osiva včetně
Počet obalů v partii| Minimální počet dílčích vzorků
---|---
1| 5 dílčích vzorků
2 - 4| 3 dílčí vzorky z každého obalu
5 - 8| 2 dílčí vzorky z každého obalu
9 -15| 1 dílčí vzorek z každého obalu
16 - 30| 15 dílčích vzorků, každý z jiného obalu
31 - 59| 20 dílčích vzorků, každý z jiného obalu
60 - 154| 30 dílčích vzorků, každý z jiného obalu
155 - 400| 1 dílčí vzorek z každých 5 obalů, každý vzorek z jiného obalu
401 - 566| 80 dílčích vzorků, každý z jiného obalu
567 a více| 1 dílčí vzorek z každých 7 obalů, každý vzorek z jiného obalu
b)
V případě obalů obsahujících méně než 15 kg osivaosiva jsou obaly sloučeny do vzorkovacích jednotek nepřesahujících 100 kg, například 20 obalů o 5 kg, 33 obalů o 3 kg nebo 100 obalů o 1 kg. Vzorkovací jednotky se pak považují za obaly a vzorkování probíhá podle tabulky 1.
c)
V případě osivaosiva v peletách, granulích, osivových pásech a osivových rohožích, musí být obaly obsahující méně než 300 000 semen sloučeny do vzorkovacích jednotek nepřesahujících 2 000 000 semen. Vzorkovací jednotky se pak považují za obaly a vzorkování probíhá podle tabulky 1.
(2)
Při vzorkování osivaosiva v obalech obsahujících více než 100 kg osivaosiva (včetně volně loženého osivaosiva) nebo z proudu osivaosiva při plnění obalů, musí být dodržen minimální počet odebraných dílčích vzorků uvedený v tabulce 2:
Tabulka 2 - Minimální počet odebraných dílčích vzorků pro partie osiva v obalech obsahujících více než 100 kg osiva nebo z proudu osiva
Hmotnost partie| Minimální počet dílčích vzorků
---|---
do 500 kg| nejméně 5 dílčích vzorků
501 až 3 000 kg| jeden dílčí vzorek z každých 300 kg, nejméně však 5 dílčích vzorků
3 001 až 20 000 kg| jeden dílčí vzorek z každých 500 kg, nejméně však 10 dílčích vzorků
20 001 a více kg| jeden dílčí vzorek z každých 700 kg, nejméně však 40 dílčích vzorků
(3)
Při vzorkování partie o počtu obalů 15 nebo nižším se z každého obalu bez ohledu na jejich velikost odebere stejný počet dílčích vzorků. Minimální počet odebraných dílčích vzorků pro obalované osivoosivo (osivoosivo peletované, inkrustované, granulované, osivové pásy a rohože) uvádí tabulky 1 a 2.
4.
Odběr vzorků ke stanovení skladištních škůdců
(1)
Ke stanovení skladištních škůdců se dílčí vzorky odebírají přímo do neprodyšného obalu a takto získaný souhrnný vzorek se odesílá přímo k rozboru. Vzorky se odebírají střídavě
a)
z dolní části obalu (do výšky 200 mm),
b)
z části obalu nad 200 mm z obvodové vrstvy,
c)
z části obalu nad 200 mm z vnitřní vrstvy.
(2)
Počet dílčích vzorků je stanoven v tabulce 1.
(3)
Z osivaosiva ve velkoobjemových obalech a z osivaosiva volně loženého se odebírají dílčí vzorky v místech, kde lze předpokládat výskyt skladištních škůdců (zavlhlá místa, místa u podlahy, stěn apod.).
(4)
Velikost vzorků ke zjišťování skladištních škůdců je shodná s předepsanou hmotností pro laboratorní vzorek.
5.
Příprava souhrnného a laboratorního vzorku
(1)
Souhrnný vzorek vznikne sloučením dílčích vzorků, pokud se jeví jako homogenní. Pokud se dílčí vzorky nejeví jako homogenní, vzorkování dané partie musí být zastaveno. Jsou-li dílčí vzorky sbírány přímo do jedné nádoby, lze obsah této nádoby považovat za souhrnný vzorek pouze v případě, že se osivoosivo v nádobě zdá být homogenní. V opačném případě nelze obsah nádoby použít pro získání laboratorního vzorku. Při promíchávání souhrnného vzorku opakovaným použitím některého z mechanických dělidel nesmí být vzorek mezi jednotlivými použitími dělidla promícháván ručně.
(2)
Je-li obtížné souhrnný vzorek v podmínkách skladu promíchat a redukovat, doručí se celý do laboratoře k redukci. Souhrnný vzorek musí velikostně odpovídat počtu připravovaných vzorků. Vzorkovatel odebere vzorek na zkoušku vlhkosti do neprodyšného obalu a souhrnný vzorek zaplombuje. Společně se vzorkem na zkoušku vlhkosti a vzorkovnicemi označenými dodavatelemdodavatelem odešle souhrnný vzorek do laboratoře Ústavu.
(3)
Laboratorní vzorek, rezervní vzorek a popřípadě jiný vzorek na žádost dodavateledodavatele se připravuje promícháním a redukcí souhrnného vzorku na odpovídající velikost, a to jednou z následujících metod, v případě velkého souhrnného vzorku může být použita i některá z metod odběru dílčích vzorků.
a)
Mechanické dělení - je vhodné pro všechny druhy osivaosiva s výjimkou některých velmi obtížně sypatelných druhů, kterými jsou druhy rodů Anthoxanthum, Arrhenatherum a Trisetum. Provádí se různými druhy mechanických dělidel, která musí splňovat tyto požadavky:
1.
poskytnout alespoň jednu reprezentativní část z celkového množství děleného vzorku,
2.
správně dělit i heterogenní materiál nebo směs osivaosiva druhů s různou velikostí a s různými fyzikálními vlastnostmi semen a příměsí,
3.
nesmí docházet ke změnám složení děleného materiálu a ke změně funkce dělidla v průběhu dělení (elektrostatický náboj, zachycování a dodatečné uvolňování některých složek),
4.
udržovat rovnoměrnou pracovní rychlost pohyblivých částí přesahující 1 m/s a průměr cest, jimiž materiál prochází, musí být nejméně 2,5krát větší než je maximální velikost semen,
5.
zachovávat konstantní dělicí poměr s povolenou odchylkou ± 2 %.
b)
Metoda dělení rukou - její použití je omezeno na rody Anthoxanthum, Arrhenatherum a Trisetum a rody křehkých semen, náchylných na poškození, kterými jsou rody Arachis, Glycine a Phaseolus. U všech ostatních druhů může být použita pouze pro získání zkušebních vzorků v laboratoři zkoušení zdravotního stavu. OsivoOsivo se rovnoměrně nasype na hladký čistý povrch, důkladně se promíchá špachtlí s rovným okrajem a vytvoří se z něho kupa, která se poté dělí na poloviny, a to celkem třikrát za sebou, takže vznikne osm částí. Ty se uspořádají do dvou řad po čtyřech a následně se smíchají všechny liché části dohromady a všechny sudé části dohromady, čímž vzniknou dvě poloviny původního množství osivaosiva.
c)
Metoda dělení lžičkou - doporučena pro přípravu vzorku pro zkoušení zdravotního stavu, u ostatních zkoušek je omezena pro druhy se semeny menšími než semena pšenice. Po předběžném promíchání se osivoosivo rovnoměrně nasype na podnos, kterým se poté už nijak netřese, a pomocí lžičky a špachtle se odebírá osivoosivo alespoň z pěti náhodně vybraných míst.
d)
Modifikovaná metoda půlení - nástroj se skládá z podnosu a mřížky, které u poloviny krychlových buněk chybí dno. Po předběžném promíchání se osivoosivo rovnoměrně nasype na mřížku. Po zvednutí mřížky zůstane na podnosu přibližně polovina vzorku.
(4)
Po získání jednoho zkušebního vzorku nebo polovičního zkušebního vzorku se zbytek laboratorního vzorku znovu promíchá před přípravou dalšího zkušebního vzorku nebo polovičního zkušebního vzorku.
(5)
Při přípravě vzorku na zkoušku vlhkosti je nutné postupovat tak, aby byly minimalizovány změny ve vlhkosti vzorku. Vzorky musí být odebrány ze souhrnného vzorku tak, že nejdříve je souhrnný vzorek promíchán nebo se rozdělí přes mechanické dělidlo a znovu smíchá, nejvíce třikrát, poté se do neprodyšného obalu odebere vzorek o požadované velikosti ze tří různých míst, která zahrnují horní, střední a dolní části souhrnného vzorku.
(6)
V případě osivových pásů a osivových rohoží se náhodně odebírají části pásů nebo rohoží.
(7)
Používá-li se některé z uvedených dělidel při přípravě vzorku peletovaného osivaosiva, nesmí výška pádu přesáhnout 250 mm.
6.
Odběr vzorků sadby brambor
(1)
Odběr vzorků pro stanovení zdravotního stavu
Vzorkování sadby brambor pro účely stanovení napadení chorobami se provádí buď přímo z množitelských porostůmnožitelských porostů, nebo ze skladů. Ze skladů odebírá vzorkovatel vzorky kontrolní, revizní a případně vzorky z partií sadby, u které nebylo provedeno vzorkování z porostu.
a)
Postup vzorkování sadby brambor z množitelských porostůmnožitelských porostů:
1.
souhrnný vzorek se získá sloučením pěti dílčích vzorků, které se odebírají z pěti různých míst šachovnicovitě rozložených po pozemku, a to vždy ze dvou sousedních řádků, v každém z nich z 11 trsů jdoucích za sebou,
2.
z každého trsu se odebírá jedna nebo dvě hlízy sadbové velikosti. Při odběru dvou hlíz se jedna hlíza vloží do vzorku pro laboratorní zkoušku a druhá do vzorku pro polní vegetační zkoušku,
3.
jeden vzorek obsahuje 110 hlíz.
b)
Pokud nebyl vzorek odebrán z porostu, odeberou se namátkově z uskladněné sadby hlízy průměrné velikosti, přičemž jeden vzorek obsahuje 110 hlíz.
(2)
Odběr vzorků sadby na mechanický rozbor
a)
dílčí vzorky sadby brambor po vytřídění se odebírají náhodně sevřením obou rukou, včetně hrubých nečistot tak, aby vzorek reprezentoval průměrný stav sadby,
b)
pokud se rozbor vzorku neprovede na místě, zasílá se k rozboru v obalech, které musí být suché, čisté a dobře prodyšné a označeny podle vzoru návěsky vzorku pro mechanický rozbor sadby brambor zveřejněného na internetových stránkách Ústavu. Obaly zajišťuje dodavateldodavatel.
7.
Odběr vzorků sazečky cibule a česneku
(1)
Z partie sadby sazečky cibule a česneku v obalech s hmotností nad 30 kg se odebírají jednotlivé dílčí vzorky střídavě z horní, střední a spodní části v množství potřebném pro sestavení souhrnného vzorku takto:
Tabulka 5
Počet obalů v partii| Počet dílčích vzorků
---|---
1 - 10| dílčí vzorek z každého obalu
11 - 30| dílčí vzorky z každého třetího obalu, nejméně však z 10 obalů
nad 31| dílčí vzorky z každého pátého obalu, nejméně však z 10 obalů
(2)
Z partie sadby v obalech s hmotností 30 kg a méně se obaly sestaví tak, aby vytvořily vzorkovací jednotky přibližně po 100 kg. Každá vzorkovací jednotka se považuje za jeden obal, přičemž se postupuje podle odstavce 1.
(3)
Z volně ložené sadby se odebírají dílčí vzorky z různých hloubek, a to podle hmotnosti partie.
Tabulka 6
Hmotnost partie| Počet dílčích vzorků
---|---
do 1 tuny| 5 dílčích vzorků
nad 1 tunu| 10 dílčích vzorků
(4)
Dílčí vzorky se odebírají rukou, popřípadě lopatkou do velké nádoby, kde se důkladně promíchají.
(5)
U sadby česneku se průměrný vzorek sestavuje přímo z dílčích vzorků.
(6)
U sazečky cibule se z dílčích vzorků vytvoří souhrnný vzorek, jehož hmotnost je čtyřikrát větší než hmotnost laboratorního vzorku stanovená v příloze č. 5. Tento souhrnný vzorek se rozprostře do čtverce a rozdělí dvěma úhlopříčkami na čtyři trojúhelníky, z nichž jeden se použije jako laboratorní vzorek.
(7)
Rezervní vzorky se připravují jen na žádost dodavateledodavatele.
8.
Odběr vzorků sazenic zeleninysazenic zeleniny
(1)
Kontrola sazenic zeleninysazenic zeleniny se provádí u dodavateledodavatele v období, kdy jsou zřetelně patrné růstové vlastnosti jednotlivých druhů a je možné posoudit jejich zdravotní stav. Vzorky se odebírají před expedicí.
(2)
Minimální velikost vzorku stanoví vzorkovatel na základě celkového množství sazenic; kontroluje se 1 % vypěstovaných sazenic.
(3)
Sazenice se z obalů - sadbovačů nevyjímají jednotlivě, ale odebírají se celé sadbovače šachovnicovitě v pořadí a počtu stanoveném vzorkovatelem podle velikosti partie.
(4)
V případě podezření na druhovou příměs nebo zhoršený zdravotní stav se odebere a posuzuje vzorek dvojnásobné velikosti.
(5)
Na vegetační zkoušku se odebírají vzorky o stanoveném počtu sazenic dle jednotlivých druhů. Vzorkovatel zajistí dodání vzorku na příslušnou zkušební stanici Ústavu.
(6)
Rostliny s příznaky napadení chorobami nebo škůdci doručuje vzorkovatel do laboratoře Ústavu.
9.
Postup při zjištění heterogenity partie osivaosiva
9.1
Test hodnoty H
9.1.1
Definice pojmů a symbolů
Testování heterogenity uvnitř partie (in-range), za pomoci vlastnosti (např. čistota, klíčivost, HTS), brané jako indikátor, je založeno na porovnání zjištěného rozptylu (variance) a akceptovatelného rozptylu této vlastnosti. Jednotlivé vzorky z určité partie osivaosiva jsou vzorky odebrané nezávisle na sobě z různých obalů. Zkoušení vzorků z jednotlivých obalů na konkrétní vlastnost musí být rovněž vzájemně nezávislé. Jelikož je k dispozici pro každý obal pouze jeden zdroj informací, není přímo zahrnuta do zkoumání heterogenita uvnitř jednotlivých obalů. Přípustný rozptyl se vypočítá vynásobením teoretického rozptylu daného náhodným rozdělením hodnotou f pro dodatečnou odchylku, přičemž se bere v úvahu úroveň heterogenity, která je dosažitelná v podmínkách dobré osivářské výrobní praxe. Teoretický rozptyl lze vypočítat z příslušných rozdělení pravděpodobnosti, což je binomické rozdělení v případě čistoty a klíčivosti, a Poissonovo rozdělení v případě počtu jiných semen.
No počet obalů v partii
N počet nezávislých dílčích vzorků z jednotlivých obalů
n počet semen zkoušených z každého jednotlivého vzorku (1 000 pro čistotu, 100 pro klíčivost a 2 500 pro počet semen jiných rostlinných druhů)
X hodnota zkoušené vlastnosti jednotlivého vzorku z obalu
∑ suma všech hodnot
f hodnota pro vynásobení teoretického rozptylu za účelem získání přípustného rozptylu (viz tabulka 7)
X¯=ΣXN| průměr sumy všech hodnot X sledované vlastnosti, stanovený pro danou partii
---|---
W=X¯·100–X¯n·f| přípustný rozptyl nezávislých dílčích vzorků z jednotlivých obalů pro zkoušku čistoty nebo klíčivosti
---|---
W=X¯·f| přípustný rozptyl nezávislých dílčích vzorků z jednotlivých obalů pro počet semen jiných rostlinných druhů
---|---
V=NΣX2–ΣX2NN–1| zjištěný rozptyl nezávislých dílčích vzorků z jednotlivých obalů, založený na všech hodnotách X sledované vlastnosti
---|---
Hodnota H:| H=VW–f
---|---
Záporné hodnoty H se uvádějí jako nula.
Hodnoty f pro dodatečnou odchylku v partiích osivosiv pro výpočet W a hodnoty H:
Tabulka 7
Znaky| Semena, která se nevyznačují obtížnou sypatelností| Obtížně sypatelná semena
---|---|---
Čistota| 1,1| 1,2
Počet jiných semen| 1,4| 2,2
Klíčivost| 1,1| 1,2
Poznámky:
-
Pro čistotu a klíčivost počítejte výsledek na dvě desetinná místa, jestliže je N menší než 10, a na tři desetinná místa, jestliže N je 10 nebo více.
-
Pro počet semen jiných rostlinných druhů počítejte výsledek na jedno desetinné místo, jestliže je N menší než 10, a na dvě desetinná místa, jestliže N je 10 nebo více.
-
Za obtížně sypatelná se považují semena následujících rodů nebo druhů: Agropyron, Agrostis, Alopecurus, Anethum, Anthoxanthum, Anthriscus, Apium, Arrhenatherum, Avena, Beta, Bromus, Cichorium, Cynodon, Cynosurus, Dactylis, Daucus, Deschampsia, Elytrigia, Fagopyrum, Festuca, xFestulolium, Foeniculum, Holcus, Lactuca, Lolium, Lycopersicon, Onobrychis, Panicum, Pastinaca, Petroselinum, Phacelia, Phalaris, Phleum, Pimpinella, Poa, Rheum, Scorzonera, Setaria, Sorghum, Spinacia, Trisetum, Triticum spelta, Triticum dicoccon, Valerianella.
9.1.2
Odběr vzorků z partie
Počet nezávislých dílčích vzorků z jednotlivých obalů nesmí být nižší, než je uvedeno v tabulce 8. Intenzita vzorkování je stanovena tak, že u partií obsahujících asi 10 % obalů s nehomogenním obsahem je s pravděpodobností 90 % vybrán alespoň jeden obal s nehomogenním obsahem. Obaly, z nichž se mají odebírat vzorky, se vybírají přísně náhodně. Vzorek odebraný z obalu musí adekvátně reprezentovat celý jeho obsah, např. horní, střední a spodní část. Hmotnost každého dílčího vzorku nesmí být menší než polovina minimální hmotnosti laboratorního vzorku stanovená pro daný druh v příloze č. 5 této vyhlášky.
Intenzita vzorkování a kritické hodnoty H. Počet nezávislých dílčích vzorků, které je třeba odebrat v závislosti na počtu obalů v partii, a kritické hodnoty H pro heterogenitu partie osivaosiva na hladině významnosti s 1 % pravděpodobnosti:
Tabulka 8
Počet obalů v partii| Počet nezávislých dílčích vzorků z jednotlivých obalů| Kritická hodnota H pro znaky čistota a klíčivost| Kritická hodnota H pro znak počet semen jiných rostlinných druhů
---|---|---|---
dobře sypatelná semena| obtížně sypatelná semena| dobře sypatelná semena| obtížně sypatelná semena
5| 5| 2,55| 2,78| 3,25| 5,10
6| 6| 2,22| 2,42| 2,83| 4,44
7| 7| 1,98| 2,17| 2,52| 3,98
8| 8| 1,80| 1,97| 2,30| 3,61
9| 9| 1,66| 1,81| 2,11| 3,32
10| 10| 1,55| 1,69| 1,97| 3,10
11-15| 11| 1,45| 1,58| 1,85| 2,90
16-25| 15| 1,19| 1,31| 1,51| 2,40
26-35| 17| 1,10| 1,20| 1,40| 2,20
36-49| 18| 1,07| 1,16| 1,36| 2,13
50 nebo více| 20| 0,99| 1,09| 1,26| 2,00
9.1.3
Postup testování
Vlastností hodnocenou za účelem zjišťování heterogenity může být:
a)
hmotnostní procentické zastoupení kterékoli složky čistoty,
b)
procentické zastoupení kterékoli složky zkoušky klíčivosti,
c)
celkový počet semen jiných rostlinných druhů nebo počet semen kteréhokoli jednotlivého druhu při stanovení počtu semen jiných rostlinných druhů.
V laboratoři se z každého dílčího vzorku z jednotlivého obalu odebere jeden vzorek a provede se u něj zkouška na vybranou vlastnost, nezávisle na kterémkoli jiném vzorku.
Ad a) Lze použít hmotnostní procentické zastoupení kterékoli složky za předpokladu, že je možné ji oddělit při rozboru čistoty, např. čistá semena, semena jiných rostlinných druhů, nebo u trav hluchá semena. Vzorek by měl mít takovou hmotnost, aby podle předběžného odhadu obsahoval 1 000 semen, počítáno z každého dílčího vzorku. Každý vzorek je rozdělen do dvou frakcí: vybraná složka a zbytek.
Ad b) Lze použít kterýkoli druh semen nebo klíčenců, které je možné stanovit ve standardní zkoušce klíčivosti, např. normální klíčence, abnormální klíčence nebo tvrdá semena. Z každého dílčího vzorku je souběžně nasazena jedna zkouška klíčivosti po 100 semenech.
Ad c) Lze použít počet kterékoli složky, která se dá počítat, např. počet semen určitého druhu nebo počet semen všech jiných rostlinných druhů dohromady. Každý vzorek musí mít hmotnost odhadnutou tak, aby obsahoval přibližně 2 500 semen, a spočítá se v něm vybraná složka.
9.1.4
Použití tabulky 8 a uvádění výsledků
Tabulka 8 uvádí kritické hodnoty H, odpovídající 1 % testů partií osivosiv s přípustným rozdělením hodnocené vlastnosti. Jestliže vypočtená hodnota H překročí kritickou hodnotu H, která náleží vzorku číslo N, příslušné vlastnosti a sypatelnosti v tabulce 8, pak se daná partie považuje za takovou, která vykazuje statisticky významnou heterogenitu ve smyslu in-range (v rámci souboru), anebo případně také off-range (mimo soubor). Jestliže je ovšem vypočtená hodnota H nižší nebo rovna kritické hodnotě H v tabulce, pak se daná partie považuje za takovou, která nevykazuje heterogenitu ve smyslu in-range (v rámci souboru), ani případně ve smyslu off-range (mimo soubor), pokud se týká vlastnosti, která je právě testována.
Výsledky testu hodnoty H se interpretují takto:
X̅, N, No., vypočtená hodnota H a prohlášení, že „Tato hodnota H je důkazem/není důkazem statisticky významné heterogenity“.
Jestliže je X̅ mimo níže uvedené limity, hodnota H se nevypočítává ani neuvádí ve zprávě:
-
složky zjišťované při zkoušce čistoty: více než 99,8 % nebo méně než 0,2 %,
-
klíčivost: více než 99,0 % nebo méně než 1,0 %,
-
počet určitých semen: méně než dvě na vzorek.
9.2
Test hodnoty R
Cílem tohoto testu je odhalit přítomnost heterogenity partie osivaosiva off-range (mimo soubor) za pomoci vlastnosti brané jako indikátor. Zkouška heterogenity off-range (mimo soubor) zahrnuje porovnávání největšího rozdílu, nalezeného mezi vzorky podobné velikosti, odebranými z partie s tolerovaným rozsahem hodnot. Tento tolerovaný rozsah je založen na přípustné směrodatné odchylce, která je dosažitelná v podmínkách dobré osivářské výrobní praxe.
Každý nezávislý dílčí vzorek se odebírá z jiného obalu, takže heterogenita v rámci obalů není přímo zahrnuta do zkoumání. Informace o heterogenitě v rámci obalů je nicméně obsažena v přípustné směrodatné odchylce, která je ve skutečnosti vtělena do tabulek rozsahů tolerance. Přípustná směrodatná odchylka byla vypočtena ze standardní odchylky, ovlivněné náhodným rozdělením, podle binomického rozdělení v případě čistoty a klíčivosti, a podle Poissonova rozdělení v případě počtu semen jiných rostlinných druhů, násobeno druhou odmocninou hodnoty f, uvedené v tabulce 7. Vzájemná proměnlivost mezi obaly je charakterizována vypočteným rozsahem, který je třeba porovnat s odpovídajícím tolerovaným rozsahem.
9.2.1
Definice pojmů a symbolů
No počet obalů v partii
N počet nezávislých dílčích vzorků z jednotlivých obalů
n počet semen zkoušených z každého jednotlivého vzorku (1000 pro čistotu, 100 pro klíčivost a 2500 pro počet semen jiných rostlinných druhů)
X hodnota zkoušené vlastnosti jednotlivého vzorku z obalu
∑ suma všech hodnot
X¯=ΣXN| průměr sumy všech hodnot X sledované vlastnosti, stanovený pro danou partii
---|---
R = Xmax – Xmin| rozsah zjištěný jako maximální rozdíl mezi nezávislými dílčími vzorky z jednotlivých obalů partie pro sledovanou vlastnost
---|---
Poznámky:
-
Pro čistotu a klíčivost počítejte výsledek na dvě desetinná místa, jestliže je N menší než 10, a na tři desetinná místa, jestliže N je 10 nebo více.
-
Pro počet semen jiných rostlinných druhů počítejte výsledek na jedno desetinné místo, jestliže je N menší než 10, a na dvě desetinná místa, jestliže N je 10 nebo více.
9.2.2
Odběr vzorků z partie
Odběr vzorků pro test hodnoty R je stejný jako pro test hodnoty H; musejí se používat tytéž vzorky.
9.2.3
Postup testování
Pro test hodnoty R se používají tytéž postupy zkoušení čistoty, klíčivosti a počtu semen jiných rostlinných druhů, jako se používají pro test hodnoty H. Pro výpočty se musí použít tentýž soubor dat.
9.2.4
Použití tabulek a uvádění výsledků
Off-range heterogenita partie osivaosiva je testována pomocí příslušných tabulek s tolerovaným, tj. kritickým rozsahem:
Tabulka 9 pro složky zjišťované zkouškou čistoty,
Tabulka 10 pro zkoušení klíčivosti, a
Tabulka 11 pro počty semen jiných rostlinných druhů.
Nalezne se hodnota X ve sloupci označeném „Průměr“ příslušné tabulky. Průměrná hodnota se obvyklým způsobem zaokrouhlí. Vyčte se tolerovaný rozsah, který by byl překročen pouze v 1 % testů partií osivosiv s přijatelným rozdělením znaku:
ve sloupci 5-9 pro případy, kdy N = 5 až 9,
ve sloupci 10-19 pro případy, kdy N = 10 až 19, nebo
ve sloupci 20 pro případy, kdy N = 20.
Pokud vypočtená hodnota R překročí tento tolerovaný rozsah, pak se daná partie považuje za partii vykazující statisticky významnou heterogenitu ve smyslu off-range. Pokud vypočtená hodnota R je méně než nebo rovna tolerovanému rozsahu obsaženému v tabulkách, pak se partie považuje za partii nevykazující žádnou heterogenitu ve smyslu off-range, pokud se týče vlastnosti, která je právě testována.
Výsledky testu hodnoty R se interpretují takto:
X, N, No, vypočtená hodnota R a prohlášení, že „Tato hodnota R je důkazem/není důkazem statisticky významné heterogenity“.
Při používání tabulek se průměry zaokrouhlují na úroveň další tabulkové hodnoty, pokud je průměr přesně uprostřed mezi dvěma tabulkovými hodnotami, zaokrouhluje se dolů.
9.3
Interpretace výsledků
Kdykoli dojde k tomu, že kterýkoli z obou testů, test hodnoty H nebo test hodnoty R, prokáže přítomnost statisticky významné heterogenity, musí být daná partie prohlášena za heterogenní. Když ovšem žádný z obou testů neprokáže statisticky významnou heterogenitu, pak musí být daná partie považována za partii, která není heterogenní, tedy za partii, která má statisticky nevýznamnou hladinu heterogenity.
9.4
Tabulky k bodu 9.2.4
K bodu 9.2.4
Maximální tolerované rozsahy pro test hodnoty R na hladině významnosti s 1 % pravděpodobnosti za použití složek analýzy čistoty, jakožto hodnocené vlastnosti u dobře sypatelných semen:
Tabulka 9 Část 1.
Průměrné procentické zastoupení dané složky a jejího doplňku| Tolerovaný rozsah pro počet nezávislých vzorků (N)| Průměrné procentické zastoupení dané složky a jejího doplňku| Tolerovaný rozsah pro počet nezávislých vzorků (N)
---|---|---|---
5-9| 10-19| 20| 5-9| 10-19| 20
99,9| 0,1| 0,5| 0,5| 0,6| 88,0| 12,0| 5,0| 5,6| 6,1
99,8| 0,2| 0,7| 0,8| 0,8| 87,0| 13,0| 5,1| 5,8| 6,3
99,7| 0,3| 0,8| 0,9| 1,0| 86,0| 14,0| 5,3| 5,9| 6,5
99,6| 0,4| 1,0| 1,1| 1,2| 85,0| 15,0| 5,4| 6,1| 6,7
99,5| 0,5| 1,1| 1,2| 1,3| 84,0| 16,0| 5,6| 6,3| 6,9
99,4| 0,6| 1,2| 1,3| 1,4| 83,0| 17,0| 5,7| 6,4| 7,0
99,3| 0,7| 1,3| 1,4| 1,6| 82,0| 18,0| 5,9| 6,6| 7,2
99.2| 0,8| 1,4| 1,5| 1,7| 81,0| 19,0| 6,0| 6,7| 7,4
99,1| 0,9| 1,4| 1,6| 1,8| 80,0| 20,0| 6,1| 6,8| 7,5
99,0| 1,0| 1,5| 1,7| 1,9| 78,0| 22,0| 6,3| 7,1| 7,8
98,5| 1,5| 1,9| 2,1| 2,3| 76,0| 24,0| 6,5| 7,3| 8,0
98,0| 2,0| 2,1| 2,4| 2,6| 74,0| 26,0| 6,7| 7,5| 8,2
97,5| 2,5| 2,4| 2,7| 2,9| 72,0| 28,0| 6,9| 7,7| 8,4
97,0| 3,0| 2,6| 2,9| 3,2| 70,0| 30,0| 7,0| 7,8| 8,6
96,5| 3,5| 2,8| 3,1| 3,4| 68,0| 32,0| 7,1| 8,0| 8,7
96,0| 4,0| 3,0| 3,4| 3,7| 66,0| 34,0| 7,2| 8,1| 8,9
95,5| 4,5| 3,2| 3,5| 3,9| 64,0| 36,0| 7,3| 8,2| 9,0
95,0| 5,0| 3,3| 3,7| 4,1| 62,0| 38,0| 7,4| 8,3| 9,1
94,0| 6,0| 3,6| 4,1| 4,5| 60,0| 40,0| 7,5| 8,4| 9,2
93,0| 7,0| 3,9| 4,4| 4,8| 58,0| 42,0| 7,5| 8,4| 9,2
92,0| 8,0| 4,1| 4,6| 5,1| 56,0| 44,0| 7,6| 8,5| 9,3
91,0| 9,0| 4,4| 4,9| 5,4| 54,0| 46,0| 7,6| 8,5| 9,3
90,0| 10,0| 4,6| 5,1| 5,6| 52,0| 48,0| 7,6| 8,6| 9,4
89,0| 11,0| 4,8| 5,4| 5,9| 50,0| 50,0| 7,6| 8,6| 9,4
K bodu 9.2.4
Maximální tolerované rozsahy pro test hodnoty R na hladině významnosti s 1 % pravděpodobnosti za použití složek analýzy čistoty jakožto hodnocené vlastnosti u obtížně sypatelných semen:
Tabulka 9 Část 2.
Průměrné procentické zastoupení dané složky a jejího doplňku| Tolerovaný rozsah pro počet nezávislých vzorků (N)| Průměrné procentické zastoupení dané složky a jejího doplňku| Tolerovaný rozsah pro počet nezávislých vzorků (N)
---|---|---|---
5-9| 10-19| 90| 5-9| 10-19| 20
99,9| 0,1| 0,5| 0,6| 0,6| 88,0| 12,0| 5,2| 5,8| 6,4
99,8| 0,2| 0,7| 0,8| 0,9| 87,0| 13,0| 5,4| 6,0| 6,6
99,7| 0,3| 0,9| 1,0| 1,1| 86,0| 14,0| 5,5| 6,2| 6,8
99,6| 0,4| 1,0| 1,1| 1,2| 85,0| 15,0| 5,7| 6,4| 7,0
99,5| 0,5| 1,1| 1,3| 1,4| 84,0| 16,0| 5,8| 6,6| 7,2
99,4| 0,6| 1,2| 1,4| 1,5| 83,0| 17,0| 6,0| 6,7| 7,4
99,3| 0,7| 1,3| 1,5| 1,6| 82,0| 18,0| 6,1| 6,9| 7,5
99.2| 0,8| 1,4| 1,6| 1,7| 81,0| 19,0| 6,3| 7,0| 7,7
99,1| 0,9| 1,5| 1,7| 1,8| 80,0| 20,0| 6,4| 7,1| 7,8
99,0| 1,0| 1,6| 1,8| 1,9| 78,0| 22,0| 6,6| 7,4| 8,1
98,5| 1,5| 1,9| 2,2| 2,4| 76,0| 24,0| 6,8| 7,6| 8,4
98,0| 2,0| 2,2| 2,5| 2,7| 74,0| 26,0| 7,0| 7,8| 8,6
97,5| 2,5| 2,5| 2,8| 3,1| 72,0| 28,0| 7,2| 8,0| 8,8
97,0| 3,0| 2,7| 3,0| 3,3| 70,0| 30,0| 7,3| 8,2| 9,0
96,5| 3,5| 2,9| 3,3| 3,6| 68,0| 32,0| 7,4| 8,3| 9,1
96,0| 4,0| 3,1| 3,5| 3,8| 66,0| 34,0| 7,5| 8,5| 9,3
95,5| 4,5| 3,3| 3,7| 4,1| 64,0| 36,0| 7,6| 8,6| 9,4
95,0| 5,0| 3,5| 3,9| 4,3| 62,0| 38,0| 7,7| 8,7| 9,5
94,0| 6,0| 3,8| 4,2| 4,6| 60,0| 40,0| 7,8| 8,8| 9,6
93,0| 7,0| 4,1| 4,6| 5,0| 58,0| 42,0| 7,9| 8,8| 9,7
92,0| 8,0| 4,3| 4,8| 5,3| 56,0| 44,0| 7,9| 8,9| 9,7
91,0| 9,0| 4,6| 5,1| 5,6| 54,0| 46,0| 7,9| 8,9| 9,8
90,0| 10,0| 4,8| 5,4| 5,9| 52,0| 48,0| 8,0| 8,9| 9,8
89,0| 11,0| 5,0| 5,6| 6,1| 50,0| 50,0| 8,0| 8,9| 9,8
K bodu 9.2.4
Maximální tolerované rozsahy pro test hodnoty R na hladině významnosti s 1 % pravděpodobnosti za použití složek zkoušky klíčivosti jakožto hodnocené vlastnosti u dobře sypatelných semen:
Tabulka 10 Část 1.
Průměrné procentické zastoupení dané složky a jejího doplňku| Tolerovaný rozsah pro počet nezávislých vzorků (N)| Průměrné procentické zastoupení dané složky a jejího doplňku| Tolerovaný rozsah pro počet nezávislých vzorků (N)
---|---|---|---
5-9| 10-19| 90| 5-9| 10-19| 20
99| 1| 5| 6| 6| 74| 26| 22| 24| 26
98| 2| 7| 8| 9| 73| 27| 22| 25| 27
97| 3| 9| 10| 11| 72| 28| 22| 25| 27
96| 4| 10| 11| 12| 71| 29| 22| 25| 27
95| 5| 11| 12| 13| 70| 30| 23| 25| 28
94| 6| 12| 13| 15| 69| 31| 23| 26| 28
93| 7| 13| 14| 16| 68| 32| 23| 26| 28
92| 8| 14| 15| 17| 67| 33| 23| 26| 28
91| 9| 14| 16| 17| 66| 34| 23| 26| 29
90| 10| 15| 17| 18| 65| 35| 24| 26| 29
89| 11| 16| 17| 19| 64| 36| 24| 26| 29
88| 12| 16| 18| 20| 63| 37| 24| 27| 29
87| 13| 17| 19| 20| 62| 38| 24| 27| 29
86| 14| 17| 19| 21| 61| 39| 24| 27| 29
85| 15| 18| 20| 22| 60| 40| 24| 27| 30
84| 16| 18| 20| 22| 59| 41| 24| 27| 30
83| 17| 19| 21| 23| 58| 42| 24| 27| 30
82| 18| 19| 21| 23| 57| 43| 24| 27| 30
81| 19| 19| 22| 24| 56| 44| 24| 27| 30
80| 20| 20| 22| 24| 55| 45| 25| 27| 30
79| 21| 20| 23| 25| 54| 46| 25| 27| 30
78| 22| 20| 23| 25| 53| 47| 25| 28| 30
77| 23| 21| 23| 25| 52| 48| 25| 28| 30
76| 24| 21| 24| 26| 51| 49| 25| 28| 30
75| 25| 21| 24| 26| 50| 50| 25| 28| 30
K bodu 9.2.4
Maximální tolerované rozsahy pro test hodnoty R na hladině významnosti s 1 % pravděpodobnosti za použití složek zkoušky klíčivosti jakožto hodnocené vlastnosti u obtížně sypatelných semen:
Tabulka 10 Část 2.
Průměrné procentické zastoupení dané složky a jejího doplňku| Tolerovaný rozsah pro počet nezávislých vzorků (N)| Průměrné procentické zastoupení dané složky a jejího doplňku| Tolerovaný rozsah pro počet nezávislých vzorků (N)
---|---|---|---
5-9| 10-19| 90| 5-9| 10-19| 20
99| 1| 6| 6| 7| 74| 26| 23| 25| 28
98| 2| 8| 8| 9| 73| 27| 23| 26| 28
97| 3| 9| 10| 11| 72| 28| 23| 26| 28
96| 4| 10| 12| 13| 71| 29| 23| 26| 29
95| 5| 11| 13| 14| 70| 30| 24| 26| 29
94| 6| 12| 14| 15| 69| 31| 24| 27| 29
93| 7| 13| 15| 16| 68| 32| 24| 27| 29
92| 8| 14| 16| 17| 67| 33| 24| 27| 30
91| 9| 15| 17| 18| 66| 34| 24| 27| 30
90| 10| 16| 17| 19| 65| 35| 25| 27| 30
89| 11| 16| 18| 20| 64| 36| 25| 28| 30
88| 12| 17| 19| 21| 63| 37| 25| 28| 30
87| 13| 17| 20| 21| 62| 38| 25| 28| 31
86| 14| 18| 20| 22| 61| 39| 25| 28| 31
85| 15| 18| 21| 23| 60| 40| 25| 28| 31
84| 16| 19| 21| 23| 59| 41| 25| 28| 31
83| 17| 19| 22| 24| 58| 42| 25| 28| 31
82| 18| 20| 22| 24| 57| 43| 25| 28| 31
81| 19| 20| 23| 25| 56| 44| 26| 29| 31
80| 20| 21| 23| 25| 55| 45| 26| 29| 31
79| 21| 21| 24| 26| 54| 46| 26| 29| 31
78| 22| 21| 24| 26| 53| 47| 26| 29| 31
77| 23| 22| 24| 27| 52| 48| 26| 29| 31
76| 24| 22| 25| 27| 51| 49| 26| 29| 31
75| 25| 22| 25| 27| 50| 50| 26| 29| 31
K bodu 9.2.4
Maximální tolerované rozsahy pro test hodnoty R na hladině významnosti s 1 % pravděpodobnosti za použití počtu semen jiných rostlinných druhů jakožto hodnocené vlastnosti u dobře sypatelných semen:
Tabulka 11 Část 1.
Průměrný počet semen jiného rostlinného druhu| Tolerovaný rozsah pro počet nezávislých vzorků (N)| Průměrný počet semen jiného rostlinného druhu| Tolerovaný rozsah pro počet nezávislých vzorků (N)| Průměrný počet semen jiného rostlinného druhu| Tolerovaný rozsah pro počet nezávislých vzorků (N)
---|---|---|---|---|---
5-9| 10-19| 20| 5-9| 10-19| 20| 5-9| 10-19| 20
1| 6| 7| 7| 47| 38| 42| 46| 93| 53| 59| 65
2| 8| 9| 10| 48| 38| 43| 47| 94| 53| 60| 65
3| 10| 11| 12| 49| 39| 43| 47| 95| 54| 60| 66
4| 11| 13| 14| 50| 39| 44| 48| 96| 54| 60| 66
5| 13| 14| 15| 51| 39| 44| 48| 97| 54| 61| 66
6| 14| 15| 17| 52| 40| 45| 49| 98| 54| 61| 67
7| 15| 17| 18| 53| 40| 45| 49| 99| 55| 61| 67
8| 16| 18| 19| 54| 40| 45| 50| 100| 55| 62| 67
9| 17| 19| 21| 55| 41| 46| 50| 101| 55| 62| 68
10| 18| 20| 22| 56| 41| 46| 51| 102| 55| 62| 68
11| 19| 21| 23| 57| 42| 47| 51| 103| 56| 62| 68
12| 19| 22| 24| 58| 42| 47| 51| 104| 56| 63| 69
13| 20| 23| 25| 59| 42| 47| 52| 105| 56| 63| 69
14| 21| 23| 26| 60| 43| 48| 52| 106| 57| 63| 69
15| 22| 24| 26| 61| 43| 48| 53| 107| 57| 64| 70
16| 22| 25| 27| 62| 43| 49| 53| 108| 57| 64| 70
17| 23| 26| 28| 63| 44| 49| 54| 109| 57| 64| 70
18| 24| 26| 29| 64| 44| 49| 54| 110| 58| 65| 71
19| 24| 27| 30| 65| 44| 50| 54| 111| 58| 65| 71
20| 25| 28| 30| 66| 45| 50| 55| 112| 58| 65| 71
21| 25| 28| 31| 67| 45| 50| 55| 113| 58| 65| 72
22| 26| 29| 32| 68| 45| 51| 56| 114| 59| 66| 72
23| 27| 30| 33| 69| 46| 51| 56| 115| 59| 66| 72
24| 27| 30| 33| 70| 46| 52| 56| 116| 59| 66| 73
25| 28| 31| 34| 71| 46| 52| 57| 117| 59| 67| 73
26| 28| 32| 35| 72| 47| 52| 57| 118| 60| 67| 73
27| 29| 32| 35| 73| 47| 53| 58| 119| 60| 67| 73
28| 29| 33| 36| 74| 47| 53| 58| 120| 60| 67| 74
29| 30| 33| 37| 75| 48| 53| 58| 121| 60| 68| 74
30| 30| 34| 37| 76| 48| 54| 59| 122| 61| 68| 74
31| 31| 34| 38| 77| 48| 54| 59| 123| 61| 68| 75
32| 31| 35| 38| 78| 49| 54| 60| 124| 61| 68| 75
33| 32| 36| 39| 79| 49| 55| 60| 125| 61| 69| 75
34| 32| 36| 39| 80| 49| 55| 60| 126| 62| 69| 76
35| 33| 37| 40| 81| 49| 55| 61| 127| 62| 69| 76
36| 33| 37| 41| 82| 50| 56| 61| 128| 62| 70| 76
37| 34| 38| 41| 83| 50| 56| 61| 129| 62| 70| 76
38| 34| 38| 42| 84| 50| 56| 62| 130| 63| 70| 77
39| 34| 39| 42| 85| 51| 57| 62| 131| 63| 70| 77
40| 35| 39| 43| 86| 51| 57| 62| 132| 63| 71| 77
41| 35| 40| 43| 87| 51| 57| 63| 133| 63| 71| 78
42| 36| 40| 44| 88| 52| 58| 63| 134| 64| 71| 78
43| 36| 41| 44| 89| 52| 58| 64| 135| 64| 71| 78
44| 37| 41| 45| 90| 52| 58| 64| 136| 64| 72| 78
45| 37| 41| 45| 91| 52| 59| 64| 137| 64| 72| 79
46| 37| 42| 46| 92| 53| 59| 65| 138| 64| 72| 79
Pro průměrné počty semen jiného rostlinného druhu (JRD) vyšší než 138 se tolerovaný rozsah vypočítá podle následujícího vzorce a zaokrouhlí směrem nahoru na další celé číslo:
Pro N = 5 – 9: R = ůěýč(průměrný počet semen JRD) x 5,44
Pro N = 10 – 19: R = ůěýč(průměrný počet semen JRD) x 6,11
Pro N = 20: R = ůěýč(průměrný počet semen JRD) x 6,69
K bodu 9.2.4
Maximální tolerované rozsahy pro test hodnoty R na hladině významnosti s 1 % pravděpodobnosti za použití počtu semen jiných rostlinných druhů jakožto hodnocené vlastnosti u obtížně sypatelných semen:
Tabulka 11 Část 2.
Průměrný počet semen jiného rostlinného druhu| Tolerovaný rozsah pro počet nezávislých vzorků (N)| Průměrný počet semen jiného rostlinného druhu| Tolerovaný rozsah pro počet nezávislých vzorků (N)| Průměrný počet semen jiného rostlinného druhu| Tolerovaný rozsah pro počet nezávislých vzorků (N)
---|---|---|---|---|---
5-9| 10-19| 20| 5-9| 10-19| 20| 5-9| 10-19| 20
1| 7| 8| 9| 47| 47| 53| 58| 93| 66| 74| 81
2| 10| 11| 12| 48| 48| 54| 59| 94| 67| 75| 82
3| 12| 14| 15| 49| 48| 54| 59| 95| 67| 75| 82
4| 14| 16| 17| 50| 49| 55| 60| 96| 67| 75| 83
5| 16| 18| 19| 51| 49| 55| 60| 97| 68| 76| 83
6| 17| 19| 21| 52| 50| 56| 61| 98| 68| 76| 83
7| 19| 21| 23| 53| 50| 56| 62| 99| 68| 77| 84
8| 20| 22| 24| 54| 51| 57| 62| 100| 69| 77| 84
9| 21| 23| 26| 55| 51| 57| 63| 101| 69| 77| 85
10| 22| 25| 27| 56| 52| 58| 63| 102| 69| 78| 85
11| 23| 26| 28| 57| 52| 58| 64| 103| 70| 78| 86
12| 24| 27| 30| 58| 52| 59| 64| 104| 70| 79| 86
13| 25| 28| 31| 59| 53| 59| 65| 105| 70| 79| 86
14| 26| 29| 32| 60| 53| 60| 65| 106| 71| 79| 87
15| 27| 30| 33| 61| 54| 60| 66| 107| 71| 80| 87
16| 28| 31| 34| 62| 54| 61| 66| 108| 71| 80| 88
17| 29| 32| 35| 63| 55| 61| 67| 109| 72| 80| 88
18| 29| 33| 36| 64| 55| 62| 68| 110| 72| 81| 88
19| 30| 34| 37| 65| 56| 62| 68| 111| 72| 81| 89
20| 31| 35| 38| 66| 56| 63| 69| 112| 73| 81| 89
21| 32| 36| 39| 67| 56| 63| 69| 113| 73| 82| 90
22| 33| 36| 40| 68| 57| 64| 70| 114| 73| 82| 90
23| 33| 37| 41| 69| 57| 64| 70| 115| 74| 83| 90
24| 34| 38| 42| 70| 58| 65| 71| 116| 74| 83| 91
25| 35| 39| 42| 71| 58| 65| 71| 117| 74| 83| 91
26| 35| 40| 43| 72| 58| 65| 72| 118| 75| 84| 92
27| 36| 40| 44| 73| 59| 66| 72| 119| 75| 84| 92
28| 37| 41| 45| 74| 59| 66| 73| 120| 75| 84| 92
29| 37| 42| 46| 75| 60| 67| 73| 121| 76| 85| 93
30| 38| 42| 46| 76| 60| 67| 74| 122| 76| 85| 93
31| 38| 43| 47| 77| 60| 68| 74| 123| 76| 85| 93
32| 39| 44| 48| 78| 61| 68| 75| 124| 76| 86| 94
33| 40| 44| 49| 79| 61| 69| 75| 125| 77| 86| 94
34| 40| 45| 49| 80| 62| 69| 75| 126| 77| 86| 95
35| 41| 46| 50| 81| 62| 69| 76| 127| 77| 87| 95
36| 41| 46| 51| 82| 62| 70| 76| 128| 78| 87| 95
37| 42| 47| 51| 83| 63| 70| 77| 129| 78| 87| 96
38| 43| 48| 52| 84| 63| 71| 77| 130| 78| 88| 96
39| 43| 48| 53| 85| 63| 71| 78| 131| 79| 88| 96
40| 44| 49| 54| 86| 64| 71| 78| 132| 79| 88| 97
41| 44| 50| 54| 87| 64| 72| 79| 133| 79| 89| 97
42| 45| 50| 55| 88| 65| 72| 79| 134| 79| 89| 98
43| 45| 51| 55| 89| 65| 73| 80| 135| 80| 89| 98
44| 46| 51| 56| 90| 65| 73| 80| 136| 80| 90| 98
45| 46| 52| 57| 91| 66| 74| 80| 137| 80| 90| 99
46| 47| 52| 57| 92| 66| 74| 81| 138| 81| 90| 99
Pro průměrné počty semen jiného rostlinného druhu (JRD) vyšší než 138, se tolerovaný rozsah vypočítá podle následujícího vzorce a zaokrouhlí směrem nahoru na další celé číslo:
Pro N = 5 – 9: R = ůěýčprůměrný počet semen JRDx 6,82
Pro N = 10 – 19: R = ůěýčprůměrný počet semen JRDx 7,65
Pro N = 20: R = ůěýčprůměrný počet semen JRDx 8,38
Příloha č. 2
20kB
Příloha č. 3
k vyhlášce č. 61/2011 Sb.
Postup pro hodnocení množitelských porostů
1.
Všeobecné podmínky
(1)
Množitelské porostyMnožitelské porosty se hodnotí v době, kdy je vývoj rostlin nejvhodnější pro posouzení jejich rozhodujících vlastností. Každý množitelský porostmnožitelský porost se přehlíží nejméně jedenkrát. Jiný právní předpis1) stanoví počet přehlídek pro každý druh.
(2)
Při přehlídce množitelského porostumnožitelského porostu je přítomen zástupce dodavateledodavatele.
(3)
Při hodnocení množitelských porostůmnožitelských porostů se provádí kontrola
a)
dodržení sledu předplodin - dodavateldodavatel je povinen uvést v žádosti o uznání porostu jaké předplodiny byly ve sledovaném období na pozemku pěstovány. Kontrola sledu předplodin se provádí
1.
při podání žádosti, s využitím identifikace dílu půdního bloku podle zákona o zemědělství2),
2.
před provedením přehlídky množitelského porostumnožitelského porostu v písemných záznamech množitele (kniha, případně karta honů),
3.
při vlastní přehlídce množitelského porostumnožitelského porostu,
b)
dodržení stanovené minimální vzdálenosti k zamezení
1.
vzniku nežádoucí příměsi během vegetace nebo při sklizni ze sousedního porostu (dále jen „mechanická izolace“); nedodržení mechanické izolace se posuzuje jako tzv. odstranitelná závada; po jejím odstranění může dodavateldodavatel požádat o kontrolní přehlídku,
2.
možného přenosu pylu u cizosprašných druhů nebo k přenosu původců chorob (dále jen „prostorová izolace“); prostorová izolace se kontroluje z předložené katastrální nebo jiné vhodné mapy a v terénu při přehlídce množitelského porostumnožitelského porostu; nedodržení prostorové izolace se posuzuje jako neodstranitelná závada; porost se v tomto případě neuzná a nebude dále přehlížen; u množitelských porostůmnožitelských porostů, které to svojí rozlohou umožňují, je možné vytvořit dostatečnou prostorovou izolaci oddělením části množitelského porostumnožitelského porostu a pak povolit kontrolní přehlídku,
c)
množitelského porostumnožitelského porostu formou přehlídky, při které se hodnotí tyto vlastnosti:
1.
celkový stav porostu,
2.
příměs jiných rostlinných druhů,
3.
čistota a pravost odrůdyodrůdy,
4.
výskyt škodlivých organismů.
(4)
Pokud přehlížitel při hodnocení množitelského porostumnožitelského porostu zjistí závadu, kterou je možné vhodným opatřením odstranit, porost při přehlídce neuzná, ale v záznamu uvede do poznámky, že množitel závadu odstraní dohodnutým způsobem. Po jejím odstranění může dodavateldodavatel požádat o kontrolní přehlídku, při které může být porost uznán. Odstranitelné závady jsou:
a)
příměsi jiných rostlinných druhů a odrůdodrůd,
b)
nedodržení mechanické izolace,
c)
nedodržení prostorové izolace za předpokladu dostatečné rozlohy porostu,
d)
rostliny napadené původcem virového nebo bakteriálního onemocnění v množitelských porostechmnožitelských porostech sadby brambor, pokud nejde o škodlivé organismy, které se nesmí vyskytovat.
(5)
Neodpovídá-li porost svými parametry hodnotám kategorie, na kterou byla podána žádost o uznání, ale odpovídá hodnotám kategorie nižší, lze porost uznat v nižší kategorii jen na základě nové žádosti dodavateledodavatele s uvedením odpovídající kategorie a generace. Hodnocení se pak vztahuje k nově uvedené kategorii.
(6)
DodavatelDodavatel může podat žádost o zastavení řízení o uznání množitelského porostumnožitelského porostu (dále jen „odhlášení množitelského porostumnožitelského porostu“). Pro odhlášení množitelského porostumnožitelského porostu platí tyto zásady:
a)
odhlášení je možné před vykonáním přehlídky nebo mezi první a další přehlídkou na pracovišti Ústavu, kde podal žádost o uznání množitelského porostumnožitelského porostu,
b)
v době již probíhajících přehlídek oznámí dodavateldodavatel tuto skutečnost současně i přehlížiteli,
c)
není-li množitelský porostmnožitelský porost odhlášen a nesplňuje-li podmínky pro provedení přehlídky, ke které se přehlížitel dostavil zbytečně, bude vystaveno rozhodnutí o neuznání množitelského porostumnožitelského porostu a z hlediska účtování náhrad nákladů se taková přehlídka, ke které se přehlížitel dostavil zbytečně, považuje za uskutečněnou přehlídku porostu.
(7)
Při podezření, že se změnil stav množitelského porostumnožitelského porostu, po odstranění závady množitelského porostumnožitelského porostu nebo v případě nesouhlasu dodavateledodavatele s výsledkem přehlídky množitelského porostumnožitelského porostu, je možné provést kontrolní přehlídku. Postupy jsou následující:
a)
po celou dobu vegetace, zejména pak při důvodném podezření, že se stav množitelského porostumnožitelského porostu od doby přehlídky změnil, může přehlížitel provést kontrolní přehlídku a změnit původní hodnocení; o této skutečnosti neprodleně uvědomí dodavateledodavatele,
b)
dodavateldodavatel může požádat o kontrolní přehlídku u porostů neuznaných pro odstranitelné závady; po odstranění závad písemně požádá Ústav o provedení kontrolní přehlídky za předpokladu, že množitelský porostmnožitelský porost je ještě ve vegetační fázi, která je vhodná k provedení kontrolní přehlídky. Ústav může rozhodnout, že kontrolní přehlídka bude provedena komisionálně,
c)
nesouhlasí-li dodavateldodavatel s výsledkem přehlídky množitelského porostumnožitelského porostu, může písemně nebo v elektronické podobě požádat Ústav o kontrolní-komisionální přehlídku; kontrolní přehlídka bude provedena za účasti odpovědných pracovníků Ústavu, zástupců dodavateledodavatele a případně přizvaných odborníků; termín kontrolní přehlídky stanoví Ústav a pozve účastníky kontrolní přehlídky; přehlídka bude provedena za těchto předpokladů:
1.
porost bude ještě ve vegetační fázi vhodné pro hodnocení,
2.
bude přítomen přehlížitel, který prováděl předchozí přehlídku porostu,
3.
v porostu nebyly prováděny zásahy, které by měly vliv na stav porostu.
(8)
U druhů, popřípadě kategorií, u kterých je předepsáno více přehlídek množitelského porostumnožitelského porostu, se v jednotlivých přehlídkách hodnotí vlastnosti množitelského porostumnožitelského porostu stanovené pro danou přehlídku. O každé přehlídce se vyhotoví záznam.
(9)
Hodnocení množitelských porostůmnožitelských porostů podle certifikačních schémat Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj probíhá současně s jejich hodnocením podle naší právní úpravy. Nedílnou součástí certifikace podle těchto schémat je provedení vstupní a výstupní vegetační zkoušky podle přílohy č. 4.
2.
Hodnocení množitelského porostumnožitelského porostu při přehlídce
(1)
Přehlížitel provede přehlídku množitelského porostumnožitelského porostu a na základě dílčích hodnocení vyplní záznam o výsledku přehlídky množitelského porostumnožitelského porostu, rozhodne o závěrečném hodnocení. Výsledek přehlídky množitelského porostumnožitelského porostu je součástí konečného dokladu vydaného Ústavem. DodavatelDodavatel má možnost nahlédnout do elektronického záznamu, který vyhotoví přehlížitel prostřednictvím informačního systému Ústavu nebo informačního portálu Ministerstva zemědělství eAgri.
(2)
Přehlížitel prochází porost tak, aby získal ucelenou představu o jeho celkovém stavu. Porosty o velikosti do 1 ha se prochází po celé ploše, větší porosty podle tvaru pozemku, po úhlopříčkách (obr. 1), popřípadě ve směru delší osy (obr. 2).
6kB
obr. 1
7kB
obr. 2
(3)
Během přehlídky provede přehlížitel na náhodně zvolených místech porostu hodnocení. Jedno dílčí hodnocení se provádí vždy na ploše 100 m2, přičemž se směr chůze nemění. Počet dílčích hodnocení vychází z výměry pozemku podle následující tabulky.
Tab.1
Výměra množitelského porostu| minimální počet hodnocení
---|---
1–20 ha| 5
nad 20 ha| 5 a na každé další započaté 4 ha – 1 hodnocení
(4)
U brambor a jiných řádkových kultur (např. sazeček) se výskyt chorob a příměsí hodnotí u 100 po sobě jdoucích rostlin a počet hodnocení vychází z následující tabulky:
Tab. 2
Výměra množitelského porostu| minimální počet hodnocení
---|---
1-3 ha| 5
nad 3 - do 20 ha| 10
více než 20 ha| na každé 3 ha 1 hodnocení
(5)
Při dílčích hodnoceních se postupuje následujícím způsobem:
a)
v případě zjištěných mezních hodnot se počet hodnocení zdvojnásobí,
b)
u rostlinných příměsí se počítá vždy celá fertilní rostlina, nikoliv jednotlivé odnože,
c)
aritmetický průměr počítaných vlastností se vypočítá jako součet hodnot vlastností zjištěných během jednotlivých dílčích hodnocení, dělený počtem dílčích hodnocení; u vlastností, jejichž limit je stanoven jako číslo s desetinnými místy, se výsledek zaokrouhluje na celá čísla; čísla menší nebo rovna 0,5 se zaokrouhlují na 0, čísla větší než 0,5 se zaokrouhlují na 1.
(6)
Hodnocení množitelského porostumnožitelského porostu se provádí slovním popisem jednotlivých sledovaných vlastností, které přehlížitel zapíše do elektronického záznamu o přehlídce.
(7)
Za uznané se považují porosty s kladným hodnocením všech sledovaných vlastností.
(8)
Za neuznané se považují porosty s negativním hodnocením u jedné nebo více sledovaných vlastností. Porost se dále neuzná, je-li
a)
hodnocen u jedné z vlastností jako nevyhovující bez možnosti závadu odstranit; ostatní vlastnosti se již nehodnotí,
b)
u některé z vlastností vyhláškou stanoveno „nesmí se vyskytovat“ při zjištění jednoho nebo více jedinců škodlivého organismu nebo jím napadené rostliny.
(9)
Pokud je u některé z vlastností vyhláškou stanoven „nulový“ výskyt, je možno tolerovat výskyt ojedinělý (do průměru zjištěných hodnot z jednotlivých počítání 0,5 % včetně) nebo mimo počítání (náhodně nalezená, ojedinělá závada). Ustanovení tohoto odstavce se nevztahuje na posuzování výskytu regulovaných nekaranténních škodlivých organismů.
(10)
Záznam o výsledku přehlídky množitelského porostumnožitelského porostu
a)
k vyplnění obdrží přehlížitel jakožto podklad k provedení přehlídky pouze elektronicky; povinností přehlížitele je pravidelně kontrolovat v informačním systému nově přidělené záznamy,
b)
musí být nejdéle do 7 dnů od provedení přehlídky zapsán a zkontrolován v informačním systému Ústavu nebo prostřednictvím informačního portálu Ministerstva zemědělství eAgri a přehlídka musí být ukončena,
c)
je po splnění písmene b) uvolněn k nahlížení dodavatelidodavateli, který podal žádost o uznání daného množitelského porostumnožitelského porostu, a to prostřednictvím dálkového přístupu,
d)
je součástí konečného dokladu na množitelský porostmnožitelský porost, který vydá Ústav.
3.
Technologický postup při hodnocení množitelského porostumnožitelského porostu
3.1
Celkový stav porostu
(1)
Hodnocení vychází z posouzení celkového stavu porostu zjištěného během celé přehlídky, nejen v rámci dílčích počítání; nejedná se pouze o hodnocení semenářské a posouzení druhové a odrůdové čistoty, ale o kompletní pohled s aspektem vegetační vyrovnanosti, zapojení, polehlosti, příměsí jiných rostlinných druhů, celkového zdravotního stavu, a to zejména ve vztahu k výnosu a kvalitě předpokládané sklizně.
(2)
Hodnocení celkového stavu množitelského porostumnožitelského porostu se provádí slovním popisem sledované vlastnosti. Do záznamu o přehlídce se zapíše zásadní informace vztahující se k hodnocení porostu.
(3)
Hodnocení celkového stavu se považuje za vyhovující, pokud je množitelský porostmnožitelský porost
a)
dobře zapojený až středně prořídlý,
b)
nepolehlý, popřípadě polehlý, avšak ne více než z jedné poloviny jeho výměry; ustanovení tohoto písmene se nevztahuje na množitelské porostymnožitelské porosty trav,
c)
složen z rostlin ve stejném vývojovém stupni a bez zjevných známek dosévání apod., a
d)
v takovém stavu, že umožňuje spolehlivé hodnocení druhové a odrůdové pravosti a čistoty.
(4)
Hodnocení celkového stavu se považuje za nevyhovující, pokud je množitelský porostmnožitelský porost
a)
mezerovitý, řídký až prakticky nehodnotitelný,
b)
silně polehlý na ploše větší než na polovině jeho výměry; ustanovení tohoto písmene se nevztahuje na množitelské porostymnožitelské porosty trav,
c)
se silným výskytem jiných rostlinných druhů nebo ve špatném zdravotním stavu, nebo
d)
v takovém stavu, že jeho ostatní vlastnosti neumožňují spolehlivé hodnocení druhové a odrůdové pravosti a čistoty.
(5)
K hodnocení celkového stavu porostu patří i odhad celkové sklizně, přehlížitel jej uvede při poslední předepsané přehlídce (případně kontrolní přehlídce) porostu, je uváděn odhad celkové čisté sklizně z přehlížené plochy.
3.2.
Hodnocení příměsi jiných rostlinných druhů
(1)
Hodnotí se příměsi jiného rostlinného druhu téže skupiny plodin, případně druhů příbuzných, a dále ostatních jiných rostlinných druhů. Při hodnocení této vlastnosti se postupuje takto:
a)
druhy, u kterých je stanoven maximální výskyt v množitelském porostumnožitelském porostu početně nebo procenticky, se zapisují v záznamu o přehlídce jako první, a to včetně zjištěné nebo počítané hodnoty, a uvede se celý název druhu,
b)
druhy, jejichž výskyt není v množitelském porostumnožitelském porostu stanoven, budou do záznamu o výsledku přehlídky množitelského porostumnožitelského porostu zapisovány sestupně podle síly pokryvnosti a uvede se alespoň název rodu.
(2)
Hodnocení příměsi jiných rostlinných druhů se považuje za vyhovující, pokud je množitelský porostmnožitelský porost
a)
zcela bez příměsí rostlinného druhu nebo druhů nebo s jejich výskytem, a to maximálně do výše limitu stanoveného jiným právním předpisem1), a
b)
bez výskytu příměsí nelimitovaných jiných rostlinných druhů nebo s takovým množstvím, že je možné hodnotit čistotu a pravost druhu a odrůdyodrůdy.
(3)
Hodnocení příměsi jiných rostlinných druhů se považuje za nevyhovující, pokud
a)
výskyt limitovaných rostlinných druhů přesahuje stanovené limitované hodnoty, nebo
b)
výskyt nelimitovaných jiných rostlinných druhů je tak silný, že nelze hodnotit pravost a čistotu druhu a odrůdyodrůdy.
3.3
Čistota odrůdyodrůdy
(1)
Hodnotí se výskyt odchylných rostlin u posuzovaného druhu. Hodnocení se provádí podle úředního popisu odrůdyúředního popisu odrůdy.
(2)
Přehlížitel uvede popis jednotlivých odchylných rostlin a jejich počet u porostu všech kategorií. Celkový součet odchylných rostlin bude uveden číselně na záznamu a v závorce počet a popis jednotlivých odchylných rostlin.
(3)
Množitelský porostMnožitelský porost bude uznaný, pokud je porost zcela prostý příměsí odchylných rostlin nebo je obsahuje maximálně do výše limitovaného počtu podle jiného právního předpisu1).
(4)
Množitelský porostMnožitelský porost se neuzná, pokud výskyt odchylných rostlin přesahuje limitované hodnoty podle jiného právního předpisu1).
3.4
Zdravotní stav
(1)
Hodnotí se výskyt škodlivých organismů (původců chorob a škůdců) v množitelském porostumnožitelském porostu. Jedná se o škodlivé organismy,
a)
u kterých je stanoven maximální výskyt v množitelském porostumnožitelském porostu početně nebo procenticky,
b)
jejichž výskyt není v množitelském porostumnožitelském porostu stanoven, ale je součástí hodnocení množitelského porostumnožitelského porostu a uvádí se v záznamu o výsledku množitelského porostumnožitelského porostu.
(2)
Hodnocení zdravotního stavu se považuje za vyhovující, pokud je množitelský porostmnožitelský porost
a)
bez výskytu rostlin napadených regulovaným škodlivým organismem, popřípadě s výskytem nepřesahujícím nejvýše stanovené hodnoty pro výskyt tohoto organismu, a
b)
bez výskytu rostlin napadených ostatními škodlivými organismy, popřípadě s výskytem, při kterém je ještě možné spolehlivě hodnotit pravost a čistotu odrůdyodrůdy.
(3)
Hodnocení zdravotního stavu se považuje za nevyhovující, pokud je v množitelském porostumnožitelském porostu zjištěn výskyt
a)
karanténních škodlivých organismů,
b)
rostlin napadených škodlivými organismy jinými než uvedenými pod písmenem a) nad hranici nejvýše stanovené hodnoty jejich výskytu, nebo
c)
škodlivých organismů tak silný, že nelze hodnotit pravost a čistotu odrůdyodrůdy.
3.5
Celkové hodnocení přehlídky množitelského porostumnožitelského porostu a závěrečné hodnocení množitelského porostumnožitelského porostu
(1)
Přehlídka množitelského porostumnožitelského porostu se uzavře takto:
a)
pokud jsou všechny vlastnosti množitelského porostumnožitelského porostu hodnocené jako vyhovující, uzavře se výsledek přehlídky s hodnocením „porost uznán“, nebo
b)
pokud je jedna nebo více vlastností hodnocena jako nevyhovující, uzavře se výsledek přehlídky s hodnocením „porost neuznán“ a uvede se důvod neuznání.
(2)
Závěrečné hodnocení množitelského porostumnožitelského porostu se provádí po ukončení všech přehlídek. Porost je uznán, pokud jsou všechny přehlídky kladně hodnocené. Porost se neuzná, pokud je jedna z provedených přehlídek neuznaná. V případě neuznání se opět v celkovém hodnocení uvede důvod neuznání množitelského porostumnožitelského porostu.
Příloha č. 4
k vyhlášce č. 61/2011 Sb.
Pravidla pro zakládání a vyhodnocování vegetačních zkoušek
1.
Účel a princip vegetační zkoušky
(1)
Vegetační zkouška umožňuje posoudit vlastnosti rozmnožovacího materiálurozmnožovacího materiálu ve znacích, které jsou jinými metodami obtížně stanovitelné, nebo je jejich stanovení jinými metodami málo průkazné nebo příliš nákladné.
(2)
Vegetační zkouškou se kontroluje druhová a odrůdová čistota a pravost, procento hybridnosti, popřípadě zdravotní stav. Rovněž se sleduje, zda během procesu množení osivaosiva nedochází ke změnám znaků odrůdodrůd.
(3)
Pravost odrůdyodrůdy se posuzuje na základě vizuálního porovnávání rostlin vzešlých na kontrolní parcele oseté reprezentativním vzorkem posuzované partie a rostlin vzešlých na parcele oseté standardním vzorkem dané odrůdyodrůdy. Tím se zjišťuje, zda rostliny posuzovaného vzorku odpovídají úřednímu popisu dané odrůdyodrůdy.
(4)
Úroveň čistoty odrůdyodrůdy se posuzuje zjištěním počtu takových rostlin vzešlých na kontrolní parcele, které neodpovídají přesně popisu odrůdyodrůdy. Tím se zjišťuje, zda posuzovaný vzorek vyhovuje stanoveným normám pro čistotu odrůdyodrůdy.
2.
Typy vegetačních zkoušek
2.1
Vegetační zkoušky podle schémat Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj
(1)
Ústav certifikuje osivoosivo podle schémat Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj pro odrůdovou certifikaci osivosiv pohybujících se na mezinárodním trhu. Certifikáty, které potvrzují odrůdovou pravost a čistotu osivaosiva, jsou vydávány za předpokladu vyhovujícího výsledku vstupní vegetační zkoušky, odebrání vzorku na výstupní vegetační zkoušku a vyhovujícího výsledku polní přehlídky nebo přehlídek.
a)
vstupní vegetační zkouška:
1.
zkouška probíhá ve stejném, případně předchozím vegetačním období, ve kterém je hodnocen množitelský porostmnožitelský porost,
2.
hodnocení vstupní vegetační zkoušky vstupního rozmnožovacího materiálurozmnožovacího materiálu může být využito při hodnocení množitelského porostumnožitelského porostu,
3.
hodnocení vegetační zkoušky by se mělo shodovat s hodnocením množitelského porostumnožitelského porostu,
4.
v případě zjištění závad se zjistí jejich příčina a posoudí se závažnost; pokud se nejedná o vnější vlivy, jsou tyto závady důvodem k nevydání certifikátu,
b)
výstupní vegetační zkouška:
1.
zkouška probíhá ve vegetačním období, kdy je daná partie již uznána a je uváděna do oběhu, případně i vyseta na plochy běžného pěstování, tudíž v případě zjištění závad lze provést jakékoli opatření pouze u těch partií nebo jejich částí, které ještě nebyly uvedeny do oběhu,
2.
porovnávají se rostliny vypěstované z uznané partie osivaosiva s rostlinami vypěstovanými ze standardního vzorku, proto výsledky výstupní vegetační zkoušky slouží ke kontrole, zda v průběhu množení osivaosiva nedochází k nežádoucím změnám v odrůdové čistotě,
3.
výstupní vegetační zkouška může být současně vstupní vegetační zkouškou pro osivoosivo další generace,
4.
výstupní vegetační zkoušku je nezbytné založit u hybridních odrůdodrůd, protože v těchto případech nelze posoudit pravost ani čistotu odrůdyodrůdy v množitelském porostumnožitelském porostu osivaosiva.
2.2
Polní vegetační zkouška jako následná kontrola a kontrola osivaosiva uvedeného do oběhu
Provádí se v následujících případech:
a)
šlechtitelský rozmnožovací materiálšlechtitelský rozmnožovací materiál, který je uváděn do oběhu,
b)
rozmnožovací materiál předstupňůrozmnožovací materiál předstupňů a základní rozmnožovací materiálzákladní rozmnožovací materiál takových odrůdodrůd, které se v předchozím uznávacím řízeníuznávacím řízení množitelských porostůmnožitelských porostů jevily jako problematické nebo u kterých dodavateldodavatel poprvé podal žádost o uznání,
c)
při kontrole výroby a uvádění rozmnožovacího materiálurozmnožovacího materiálu do oběhu,
d)
při kontrole standardního osivastandardního osiva a sazenic zeleninysazenic zeleniny,
e)
při kontrole vybraných partií osivaosiva a sadby dovážených ze třetích zemí,
f)
při kontrole pověřených osob,
g)
při kontrole úředně nezapsaných odrůdodrůd,
h)
reklamace dodávky osivaosiva,
i)
u partií osivosiv, u kterých je pochybnost o pravosti nebo čistotě odrůdyodrůdy,
j)
při následné kontrole hybridnosti,
k)
při kontrole osivaosiva uchovávaných odrůduchovávaných odrůd,
l)
při kontrole osivaosiva odrůdodrůd vyšlechtěných pro pěstování za zvláštních podmínek,
m)
při kontrole automatického vzorkovadla.
2.3
Kontrola procenta hybridnosti
Zkouška se provádí formou následné kontroly osivaosiva hybridních odrůdodrůd. Způsob provedení zkoušek u jednotlivých druhů je uveden v tabulce 1.
Tabulka č. 1
Druh| Postupy a způsoby hodnocení
---|---
řepka ozimá| Hybridnost se kontroluje ve fázi kvetení rostlin, přičemž se hodnotí každá rostlina samostatně. Rodičovské komponentykomponenty se kontrolují obdobně.
žito| Kontroluje se obnovitel a technická směs. Je třeba přihlížet k obsahu 5 - 8 % obnovitele v technické směsi V případě, že se nejedná o odrůduodrůdu pěstovanou v technické směsi, přihlíží se při zakládání a hodnocení vegetační zkoušky k metodice šlechtitele.
Pšenice, ječmen| Při zakládání a hodnocení vegetační zkoušky se přihlíží k metodice šlechtitele.
rajče| OsivoOsivo se vysévá do sadbovačů, hodnocení se provádí ve fázi prvního pravého listu. Hodnotí se tvar pravého listu.
paprika| OsivoOsivo se vysévá do sadbovačů, sadba se vysází do skleníku; hodnotí se jednotlivé rostliny s plně vyvinutými plody. Podle popisu odrůdyodrůdy se hodnotí rostlina, tvar, postavení a barva plodu.
okurky| Rostliny se hodnotí jednotlivě. Podle popisu odrůdyodrůdy se hodnotí rostlina, typ kvetení a plody.
kedluben, zelí| Zjišťuje se výskyt rodičovských komponentů.
ostatní| Zjišťuje se výskyt rodičovských komponentů a výskyt nehybridních rostlin.
2.4
Následná kontrola sadby brambor
Kontrole podléhá sadba brambor v uznávacím řízeníuznávacím řízení v kategoriích rozmnožovací materiálkategoriích rozmnožovací materiál předstupňů a základní rozmnožovací materiálzákladní rozmnožovací materiál. Další případy, ve kterých se provádí následná kontrola sadby brambor, stanoví Ústav metodickým pokynem.
2.5
Stanovení procenta výskytu plevelných řep v osivuosivu řepy cukrové a řepy krmné
Při stanovení výskytu semen plevelné řepy v osivuosivu řepy cukrové a řepy krmné je vegetační zkouška zakládána ve dvou opakováních o celkové ploše 45 m2, kde je bez jednocení vypěstováno cca 2 000 rostlin.
3.
Technologický postup
(1)
Při vegetační zkoušce se zjišťuje, zda rostliny vyrostlé na kontrolní parcele ze zkušebního vzorku odpovídají svými vlastnostmi
a)
úřednímu popisu odrůdyúřednímu popisu odrůdy,
b)
rostlinám standardního vzorku,
c)
hodnotám stanoveným pro posuzování množitelských porostůmnožitelských porostů.
(2)
U většiny rostlinných druhů jsou vegetační zkoušky založeny na vybraných odrůdových znacích uvedených ve směrnicích UPOV (Mezinárodní unie pro ochranu nových odrůd rostlin) pro zkoušky odlišnosti, uniformity a stálosti, podle kterých byly odrůdyodrůdy registrovány.
3.1
Zkušební vzorky
Minimální hmotnosti vzorků pro vegetační zkoušky jsou uvedeny v příloze č. 5. Konečné termíny dodání vzorků pro vegetační zkoušky na zkušební stanice jsou uvedeny v tabulce 2. Vzorek, který je dodán na zkušební stanici po termínu uvedeném v tabulce 2, nebude zařazen v daném vegetačním období do zkoušek; vzorek může být zařazen do zkoušek v následujícím vegetačním období.
Tabulka č. 2
Druh| Termín
---|---
POLNÍ PLODINY
Obiloviny|
\\- jarní| 15\\. 3.
\\- kukuřice| 15\\. 4.
\\- ozimý ječmen| 15\\. 9.
\\- ostatní ozimé obiloviny| 30\\. 9.
Luskoviny|
\\- ozimé (vč. vikev panonská a vikev huňatá)| 15\\. 9.
\\- jarní| 15\\. 3.
Olejniny jarní| 15\\. 3.
Olejniny ozimé| 20\\. 8.
\\- řepka na zkoušku hybridnosti| 15\\. 8.
Jeteloviny| 30\\. 7.
\\- jetel nachový| 20\\. 8.
Trávy|
\\- jílek mnohokvětý jednoletý| 31\\. 3.
\\- jílek mnohokvětý italský| 31\\. 8.
\\- víceleté trávy| 15\\. 4.
svazenka| 15\\. 3.
tuřín| 31\\. 1.
řepa cukrová, řepa cukrová - hodnocení plevelných řep| 15\\. 3.
řepa krmná| 15\\. 3.
brambory - sadba| 15\\. 3.
ZELENINY
cibule a česnek jarní, čekanka, hrách dřeňový, středně rané až velmi pozdní odrůdyodrůdy kapusty, květáku a zelí, mrkev, paprika, pažitka, petržel, pór, rajče, ředkev, řepa salátová, salát letní a podzimní, zelí pekingské, vodnice| 31\\. 1.
fazol, kukuřice, meloun cukrový a vodní, tykev| 28\\. 2.
okurka polní| 31\\. 3.
cibule ozimá| 30\\. 7.
česnek ozimý| 30\\. 9.
brokolice, celer, kadeřávek, velmi rané až polorané odrůdyodrůdy kapusty, květáku a zelí, kedluben, okurka rychlená, ředkvička, salát k rychlení a jarní, špenát| 31\\. 12.
3.2
Standardní vzorek
(1)
Standardní vzorek je vzorek osivaosiva odrůdyodrůdy, se kterým je zkušební vzorek srovnáván za účelem prověření odrůdové pravosti a čistoty. Je vždy vysetý v bezprostřední blízkosti zkoušeného vzorku.
(2)
Jako standardní vzorek se používá
a)
vzorek dodaný Ústavu šlechtitelem při registraci odrůdyodrůdy,
b)
vzorek, který si Ústav vyžádá od šlechtitele nebo udržovatele dané odrůdyodrůdy,
c)
u odrůdyodrůdy registrované v zahraničí vzorek dodaný na žádost Ústavu úřední autoritou příslušné země.
(3)
Jako standardní vzorek je možné použít
a)
úředně odebraný vzorek osivaosiva rozmnožovacího materiálu předstupňůrozmnožovacího materiálu předstupňů a základního rozmnožovacího materiáluzákladního rozmnožovacího materiálu,
b)
certifikovaný rozmnožovací materiálcertifikovaný rozmnožovací materiál první generace u syntetických odrůdodrůd, allogamních druhů a všech hybridních odrůdodrůd,
c)
inbrední linie a rodičovské komponentykomponenty v kategoriích rozmnožovací materiálkategoriích rozmnožovací materiál předstupňů nebo základní rozmnožovací materiálzákladní rozmnožovací materiál, které jsou používány k výrobě hybridních odrůdodrůd.
Tyto vzorky je možné použít za předpokladu, že u osivaosiva byla porovnána uniformita a stálost se vzorkem dodaným Ústavu šlechtitelem při registraci odrůdyodrůdy.
(4)
V případě ztráty klíčivosti nebo spotřebování zásoby osivaosiva si Ústav vyžádá nový standardní vzorek, a to v předstihu alespoň jednoho vegetačního období.
3.3
Parcely pro vegetační zkoušky
(1)
Vegetační zkoušky se zakládají na zkušebních stanicích Ústavu v podmínkách polních maloparcelních zkoušek nebo v chráněných prostorách skleníků nebo fóliovníků.
(2)
Vegetační zkouška se zakládá v klimaticky teplejší oblasti, s možností závlahy pro rychlejší vzejití, které zaručí možnost dřívějšího hodnocení rostlin než v oblasti s množitelskými porostymnožitelskými porosty.
(3)
Pozemek, na kterém jsou parcely s vegetačními zkouškami umístěny, nesmí být zaplevelen volně rostoucími rostlinami téhož nebo blízce příbuzného druhu a sled plodin musí zaručovat, že osivoosivo z půdní zásoby neovlivní hodnocení zkoušky.
(4)
Zkoušené druhy se pěstují na kontrolních parcelách v souladu s agrotechnickými zásadami pro daný rostlinný druh.
(5)
Na kontrolních parcelách se omezuje použití herbicidů, hnojiv a regulátorů růstu, aby nebyla ovlivněna morfologie rostlin a nedošlo k poléhání porostu.
(6)
Zkušební parcely se rozmisťují na pozemku podle rostlinného druhu, odrůdyodrůdy a typu vegetační zkoušky podle následujících kriterií:
a)
zkušební parcela je umístěna co nejblíže k parcele standardního vzorku dané odrůdyodrůdy,
b)
vzorky příbuzných partií, stejné odrůdyodrůdy a podobné odrůdyodrůdy jsou vysévány vedle sebe,
c)
je-li vzorek vyséván ve více variantách, musí být opakování umístěno na jiné části pozemku, zvláště u druhů, kde se při hodnocení provádí měření.
(7)
Minimální výměry kontrolních parcel, popřípadě nejnižší počet rostlin pro jednotlivé druhy jsou uvedeny v tabulce 3
Tabulka č. 3
Druh| Kategorie| Výměra
m2*
---|---|---
obiloviny, kukuřice, luskoviny, olejniny, jeteloviny, jiné krmné plodiny, trávy (kromě lipnice luční a jílků)| SE, E
C| 30
10
lipnice luční| SE, E
C| 20
10
jílky| SE, E
C| 50
10
řepa cukrová, řepa krmná
\\- klasická vegetační zkouška
\\- plevelné řepy| E, C
C| 20
45
brambory - sadba| SE, E, A, B| 100 hlíz
brokolice, celer, fazol obecný pnoucí, kadeřávek, kapusta, kedluben, květák, kukuřice cukrová (populace), okurka polní, pažitka, saláty, zelí hlávkové, čínské a pekingské| SE, E, C, S| 60 rostlin
cibule, mrkev, pastinák, petržel (kořenová a naťová), pór, ředkvička, řepa salátová, špenát| SE, E, C, S| 200 rostlin
čekanka, česnek, hrách| SE, E, C, S| 100 rostlin
černý kořen| SE, E, C, S| 300 rostlin
fazol obecný (keříčkový)| SE, E, C, S| 150 rostlin
kukuřice cukrová (hybridní)| E, C| 40 rostlin
paprika a rajče (na poli)| SE, E, C, S| 40 rostlin
meloun cukrový, meloun vodní, okurka rychlená, paprika a rajče (v rychlírně), ředkev, tykev| SE, E, C, S| 20 rostlin
rajče (hybridnost)| C| 200 rostlin
vodnice| SE, E, C, S| 80 rostlin
sazenice zeleninysazenice zeleniny (podle druhů)| SE, E, C, S| od 20 do 100 rostlin
*)
pokud to plodina vyžaduje, jsou místo výměry uváděny počty rostlin potřebné k hodnocení.
4.
Postup hodnocení vegetačních zkoušek
Průběžné hodnocení odrůdové čistoty se provádí po celé období růstu a vývoje rostlin, kdy jsou zjevné znaky dané odrůdyodrůdy. Hodnotí se rostliny odlišné a netypické. Tyto se podrobně popíší a viditelně označí, aby nebyly hodnoceny opakovaně. Provede se odhad počtu jedinců na parcele a počítají se odchylné typy. Zjištěné hodnoty se porovnají s tabulkami. Pokud počet odchylných rostlin neodpovídá hodnotám v tabulce, vegetační zkouška nevyhovuje.
4.1
Hodnocení odrůdové pravosti a čistoty zemědělských druhů s výjimkou kukuřice ve vegetačních zkouškách
Tabulka č. 4 - Hraniční hodnoty odrůdové čistoty u jednotlivých druhů plodin
Druh| SE, E| C1| C2
---|---|---|---
LUSKOVINY A JETELOVINY
Hrách, peluška, bob| 99,7 %| 99,0 %| 98,0 %
Sója| 99,5 %| 99,0 %| 99,0 %
Všechny ostatní druhy luskovin a jetelovin, kromě hrachu, pelušky, bobu a sóji| 1 na 30 m2| 1 na 10 m2| 1 na 10 m2
Hybridní odrůdyodrůdy: hrách, peluška, bob| 99,7 %| 99,0 %| 98,0 %
KRMNÉ PLODINY A OLEJNINY
Řepka a řepice| 99,9 %| 99,7 %| 99,7 %
Krmná kapusta, tuřín, hořčice bílá, slunečnice| 99,7 %| 99,0 %| 98,0 %
Len| 99,7 %| 98,0 %| 97,5 %
Mák| 99,0 %| 98,0 %| 98,0 %
Ostatní druhy| 1 na 30 m2| 1 na 10 m2| 1 na 10 m2
Rodiče k hybridům| | |
Řepice - odrůdová čistota| 99,9 %| |
Řepice - sterilita| 98,0 %| |
Řepka - sterilita - ozimá forma| 99,0 %| |
Řepka - sterilita - jarní forma| 98,0 %| |
Linie s pylem a samoopylené linie| 99,9 %| |
OsivoOsivo linií hybridních odrůdodrůd (certifikované)| | |
Linie - odrůdová čistota| 99,0 %| |
Linie - sterilita| 98,0 %| |
Řepice - linie s pylem| 99,5 %| |
Řepka - linie s pylem| 99,7 %| |
Linie samoopylené| 99,5 %| |
Vegetační zkouška hybridů| | 90,0 %|
OBILNINY
Pšenice, ječmen, oves| 99,9 %| 99,7 %| 99,0 %
Tritikale| 99,7 %| 99,0 %| 98,0 %
Žito| 1 na 30 m2| 1 na 10 m2|
Všechny ostatní druhy obilovin kromě pšenice, ječmene, ovsa, žita, tritikale a kukuřice| 1 na 30 m2| 1 na 10 m2| 1 na 10 m2
Hybridní odrůdyodrůdy:| | |
Pšenice, ječmen, oves, žito - rodiče| 99,9 %| |
Vegetační zkouška hybridů| | 90,0 %|
TRÁVY
Lipnice luční (kromě apomiktických jednoklonových odrůdodrůd)| 1 na 20 m2| 4 na 10 m2|
Lipnice luční (apomiktické jednoklonové odrůdyodrůdy)| 1 na 20 m2| 6 na 10 m2|
Všechny druhy lipnic, kromě Lipnice luční| 1 na 30 m2| 1 na 10 m2|
Všechny druhy, kromě jílků| 1 na 30 m2| 1 na 10 m2|
Pouze jílky| 1 na 50 m2| 1 na 10 m2|
4.2
Hodnocení odrůdové pravosti a čistoty u kukuřice
Hodnocení odrůdové čistoty u kukuřice se provádí podle tabulek č. 5 – 7. Hodnocení se liší v závislosti na typu odrůdyodrůdy.
Tab. č. 5 - Hraniční hodnoty odrůdové čistoty - dvouliniový hybrid při standardu odrůdové čistoty 97 %
Velikost vzorku - počet rostlin| Uznané| Neuznané
---|---|---
100| 3| 4
67 - 99| 2| 3
33 - 66| 1| 2
méně než 33| 0| 1
Tab. č. 6 - Hraniční hodnoty odrůdové čistoty - tříliniový hybrid při standardu odrůdové čistoty 95 %
Velikost vzorku - počet rostlin| Uznané| Neuznané
---|---|---
100| 5| 6
80 - 99| 4| 5
60 - 79| 3| 4
40 - 59| 2| 3
20 - 39| 1| 2
méně než 20| 0| 1
Tab. č. 7 - Hraniční hodnoty odrůdové čistoty - při standardu odrůdové čistoty 99,0 %, 99,5 %, 99,9 %
Velikost vzorku - počet rostlin| Základní osivo| Základní osivo| Certifikované osivo
---|---|---|---
linie| volně opylovaná
odrůda| volně opylovaná
odrůda
99,9 %| 99,5 %| 99,0 %
| uznané| neuznané| uznané| neuznané| uznané| neuznané
Méně než 1000| 0| 1| -| -
200| 0| 1| 1| 2| 2| 3
100| 0| 1| 0| 1| 1| 2
75| 0| 1| 0| 1| 0| 1
50| 0| 1| 0| 1| 0| 1
4.3
Hodnocení kontroly procenta hybridnosti
Procento hybridnosti se vypočítá jako poměr počtu neodpovídajících rostlin k celkovému počtu hodnocených rostlin. Při posuzování pylově sterilního komponentu hybridu se kromě stanovení úrovně hybridnosti zjišťuje, zda rostliny daného komponentu neprodukují životaschopný pyl.
4.4
Hodnocení následné kontroly sadby brambor
Při zkoušce se vysazuje 100 hlíz (4 x 25 ks) na zkušební parcelu. Během vegetace se každá zkušební parcela kontroluje dvakrát, a to komisionální přehlídkou. Vegetační zkoušky se hodnotí podle požadavků na množitelské porostymnožitelské porosty.
4.5
Hodnocení následné kontroly standardního osivastandardního osiva zeleniny
Podle druhu se hodnotí určený počet rostlin nebo množství rostlin na porostu na ploše o výměře uvedené v tabulce 3.
U kořenové zeleniny se navíc hodnotí odlišná barva kořenů, u řepy salátové bulvy s bílými kruhy a bulvy s výraznými světlými kruhy. U plodových zelenin se obvykle ponechávají vybrané plody do plné zralosti pro kontrolu odrůdových znaků.
4.6
Hodnocení kontroly sazenic zeleninsazenic zelenin
Zkouška a její hodnocení je obdobné jako u bodu 4.5.
4.7
Hodnocení stanovení procenta výskytu plevelných řep v osivuosivu řepy cukrové a řepy krmné
(1)
Hodnocení provádějí pracovníci Ústavu komisionálně za přítomnosti dodavatelůdodavatelů. U každé kvetoucí rostliny se kontrolují tyto znaky plevelné řepy:
a)
vegetativní ranost,
b)
výskyt antokyanu na stonku,
c)
počet květů,
d)
počet cévních svazků na kořeni,
e)
pevnost kořene.
5.
Vedení záznamů o vegetačních zkouškách
(1)
O výsledku vegetační zkoušky vydá Ústav protokol z hodnocení vegetační zkoušky.
(2)
Výsledek vegetační zkoušky je dodavateli zasílán prostřednictvím datové schránky Ústavu, elektronické pošty či pošty.
Příloha č. 5
Maximální hmotnost partie, minimální hmotnost nebo velikost laboratorních vzorků, zkušebních vzorků a vzorků na vegetační zkoušky
Zemědělské druhy a zeleniny
Tabulka 1
Druh – česky| Druh – latinsky| Maximální hmotnost partie 1)
(kg)| Minimální hmotnost laboratorního nebo rezervního
vzorku
(g)| Minimální hmotnost základního zkušebního vzorku
(g)| Minimální hmotnost zkušebního vzorku
(g)| Minimální hmotnost vzorku na vegetační zkoušku 3) (g/ks)
---|---|---|---|---|---|---
1| 2| 3| 4| 5| 6| 7
Anýz vonný| Pimpinella anisum| 10 000| 70| 7| 70| 50
Artyčok| Cynara cardunculus| 10 000| 900| 90| 900| 50
Bér italský
(čumíza, mohár)| Setaria italica| 10 000| 90| 9| 90| 150
Bob polní| Vicia faba| 30 000| 1000| 1000| 1000| 2000
Bob zahradní| Vicia faba| 30 000| 1000| 1000| 1000| 2000
Bojínek hlíznatý 2)| Phleum nodosum| 10 000| 50| 1| 10| 75
Bojínek luční 2) | Phleum pratense| 10 000| 50| 1| 10| 75
Brokolice| Brassica oleracea| 10 000| 100| 10| 100| 20
Celer bulvový
Celer řapíkatý| Apium graveolens| 10 000| 10| 1| 10| 5
Cibule| Allium cepa| 10 000| 80| 8| 80| 70
Cibule sečka| Allium fistulosum| 10 000| 50| 5| 50| 70
Cizrna beraní| Cicer arietinum| 30 000| 1000| 1000| 1000| 1000
Řepa cukrová
(víceklíčkové odrůdyodrůdy)| Beta vulgaris| 20 000| 500| 50| 500| 200
Řepa cukrová (jednoklíčkové odrůdyodrůdy)| Beta vulgaris| 20 000| 500| 30| 300| 200
Čekanka hlávková Čekanka pro puky| Cichorium intybus| 10 000| 50| 5| 50| 25
Čekanka kořenová| Cichorium intybus| 10 000| 50| 5| 50| 100
Černý kořen| Scorzonera hispanica| 10 000| 300| 30| 300| 30
Česnek| Allium sativum| 10 000| 20| 2| 20| 20
Čičorka pestrá| Securigera varia| 10 000| 100| 10| 100| 100
Čirok| Sorghum bicolor subsp. bicolor| 30 000| 900| 90| 900| 200
Čirok x čirok súdánská tráva| Sorghum bicolor subsp. bicolor x Sorghum bicolor subsp. drummondii| 30 000| 300| 30| 300| 200
Čirok súdánská tráva| Sorghum bicolor subsp. drummondii| 10 000| 250| 25| 250| 200
Čočka jedlá| Lens culinaris| 30 000| 600| 60| 600| 500
Čtyřboč
(špenát novozélandský)| Tetragonia tetragonoides| 20 000| 1000| 200| 1000| 150
Echalion| Allium cepa| 10 000| 80| 8| 80| 70
Endivie| Cichorium endivia| 10 000| 40| 4| 40| 10
Fazol obecný keříčkový
Fazol obecný pnoucí| Phaseolus vulgaris| 30 000| 1000| 700| 1000| 500
Fazol šarlatový| Phaseolus coccineus| 30 000| 1000| 1000| 1000| 500
Fenykl| Foeniculum vulgare| 10 000| 180| 18| 180| 70
Festulolium 2)| X Festulolium| 10 000| 100| 6| 60| 200
Heřmánek pravý| Matricaria recutita| 5 000| 5| 0,5| 5| 5
Hořčice bílá| Sinapis alba| 10 000| 400| 20| 200| 250
Hořčice černá| Brassica nigra| 10 000| 100| 4| 40| 250
Hořčice sareptská| Brassica juncea| 10 000| 100| 4| 40| 250
Hrách polní
(včetně pelušky)| Pisum sativum| 30 000| 1000| 900| 1000| 1000
Hrách cukrový
Hrách dřeňový
Hrách kulatosemenný| Pisum sativum| 30 000| 1000| 900| 1000| 1000
Chilli| Capsicum annuum| 10 000| 150| 15| 150| 10
Chřest| Asparagus officinalis| 20 000| 1000| 100| 1000| 100
Ječmen| Hordeum vulgare| 30 000| 1000| 120| 1000| 1000
Jestřabina východní| Galega orientalis| 10 000| 250| 20| 200| 200
Jetel alexandrijský| Trifolium alexandrinum| 10 000| 400| 6| 60| 300
Jetel luční| Trifolium pratense| 10 000| 300| 5| 50| 300
Jetel luční x jetel prostřední| Trifolium pratense x Trifolium medium| 10 000| 300| 5| 50| 300
Jetel nachový| Trifolium incarnatum| 10 000| 500| 8| 80| 300
Jetel plazivý| Trifolium repens| 10 000| 200| 2| 20| 200
Jetel prostřední| Trifolium medium| 10 000| 300| 5| 50| 300
Jetel zvrácený (perský)| Trifolium resupinatum| 10 000| 200| 2| 20| 300
Jetel zvrhlý (švédský)| Trifolium hybridum| 10 000| 200| 2| 20| 300
Jílek hybridní 2) | Lolium x hybridum| 10 000| 200| 6| 60| 350
Jílek mnohokvětý 2)| Lolium multiflorum| 10 000| 200| 6| 60| 350
Jílek vytrvalý 2)| Lolium perenne| 10 000| 200| 6| 60| 350
Kadeřávek| Brassica oleracea| 10 000| 100| 10| 100| 20
Kapusta hlávková| Brassica oleracea| 10 000| 100| 10| 100| 20
Kapusta krmná| Brassica oleracea| 10 000| 200| 10| 100| 250
Kapusta listová| Brassica oleracea| 10 000| 100| 10| 100| 20
Kapusta růžičková| Brassica oleracea| 10 000| 100| 10| 100| 20
Karda| Cynara cardunculus| 10 000| 900| 90| 900| 50
Kedluben| Brassica oleracea| 10 000| 100| 10| 100| 20
Kerblík| Anthriscus cerefolium| 10 000| 60| 6| 60| 20
Kmín| Carum carvi| 10 000| 200| 8| 80| 200
Komonice bílá| Melilotus albus| 10 000| 300| 5| 50| 300
Konopí seté| Cannabis sativa| 10 000| 600| 60| 600| 500
Kopr vonný| Anethum graveolens| 10 000| 40| 4| 40| 40
Kopyšník (plod)| Hedysarum coronarium| 10 000| 1000| 30| 300| 1000
Kopyšník (semeno)| Hedysarum coronarium| 10 000| 400| 12| 120| 400
Koriandr setý| Coriandrum sativum| 10 000| 400| 40| 400| 40
Kostřava červená 2)| Festuca rubra| 10 000| 100| 3| 30| 200
Kostřava drsnolistá 2)| Festuca trachyphylla| 10 000| 100| 2,5| 30| 200
Kostřava luční 2)| Festuca pratensis| 10 000| 100| 5| 50| 200
Kostřava ovčí 2)| Festuca ovina| 10 000| 100| 2,5| 30| 200
Kostřava rákosovitá 2)| Festuca arundinacea| 10 000| 100| 5| 50| 200
Kostřava vláskovitá 2) | Festuca filiformis| 10 000| 100| 2,5| 30| 200
Kozlíček polniček| Valerianella locusta| 10 000| 70| 7| 70| 25
Kukuřice (mimo cukrové a pukancové)| Zea mays| 40 000| 1000| 900| 1000| 1000
Kukuřice cukrová Kukuřice pukancová| Zea mays| 20 000
(40 000)| 1000| 900| 1000| 1000
Květák| Brassica oleracea| 10 000| 100| 10| 100| 20
Len| Linum usitatissimum| 10 000| 300| 15| 150| 150
Lesknice kanárská| Phalaris canariensis| 10 000| 400| 20| 200| 200
Lesknice menší| Phalaris minor| 10 000| 200| 20| 200| 200
Lesknice rákosovitá| Phalaris arundinacea| 10 000| 30| 3| 30| 200
Lesknice vodní 2)| Phalaris aquatica| 10 000| 100| 4| 50| 200
Lilek vejcoplodý| Solanum melongena| 10 000| 150| 15| 150| 10
Lipnice bahenní 2)| Poa palustris| 10 000| 50| 0,5| 5| 150
Lipnice hajní 2)| Poa nemoralis| 10 000| 50| 0,5| 5| 150
Lipnice luční 2)| Poa pratensis| 10 000| 50| 1| 5| 150
Lipnice obecná 2)| Poa trivialis| 10 000| 50| 1| 5| 150
Lipnice roční 2)| Poa annua| 10 000| 50| 1| 10| 150
Lipnice smáčknutá| Poa compressa| 10 000| 5| 0,5| 5| 150
Lnička setá| Camelina sativa| 10 000| 40| 4| 40| 100
Lupina bílá| Lupinus albus| 30 000| 1000| 450| 1000| 1000
Lupina úzkolistá| Lupinus angustifolius| 30 000| 1000| 450| 1000| 1000
Lupina žlutá| Lupinus luteus| 30 000| 1000| 450| 1000| 1000
Majoránka zahradní| Origanum majorana| 10 000| 5| 0,5| 5| 0,5
Mák setý| Papaver somniferum| 10 000| 50| 1| 10| 100
Mangold
(víceklíčkové odrůdyodrůdy)| Beta vulgaris| 20 000| 500| 50| 500| 300
Mangold
(jednoklíčkové odrůdyodrůdy)| Beta vulgaris| 20 000| 500| 30| 300| 300
Medyněk vlnatý| Holcus lanatus| 10 000| 10| 1| 10| 75
Meloun cukrový| Cucumis melo| 10 000| 150| 70| -| 100 ks
Meloun vodní| Citrullus lanatus| 20 000| 1000| 250| 1000| 100 ks
Metlice trsnatá| Deschampsia cespitosa| 10 000| 10| 1| 10| 150
Mrkev a mrkev krmná| Daucus carota| 10 000| 30| 3| 30| 80
Okurka nakládačka Okurka salátová| Cucumis sativus| 10 000| 150| 70| -| 400 ks
Ostropestřec mariánský| Silybum marianum| 5 000| 200| 50| 200| 200
Oves hřebílkatý| Avena strigosa| 30 000| 1000| 50| 500| 1000
Oves nahý| Avena nuda| 30 000| 1000| 120| 1000| 1000
Oves setý| Avena sativa| 30 000| 1000| 120| 1000| 1000
Ovsík vyvýšený 2) | Arrhenatherum elatius| 10 000| 200| 8| 80| 75
Paprika| Capsicum annuum| 10 000| 150| 15| 150| 10
Pastinák setý| Pastinaca sativa| 10 000| 100| 10| 100| 10
Pažitka| Allium schoenoprasum| 10 000| 30| 3| 30| 20
Petržel| Petroselinum crispum| 10 000| 40| 4| 40| 60
Pískavice řecké seno| Trigonella foenum-graecum| 10 000| 500| 45| 450| 300
Poháňka hřebenitá| Cynosurus cristatus| 10 000| 20| 2| 20| 150
Pohanka obecná| Fagopyrum esculentum| 10 000| 600| 60| 600| 500
Portugalské zelí| Brassica oleracea| 10 000| 100| 10| 100| 20
Pór| Allium porrum| 10 000| 70| 7| 70| 80
Proso seté| Panicum miliaceum| 10 000| 150| 15| 150| 500
Psárka luční 2)| Alopecurus pratensis| 10 000| 100| 3| 30| 150
Psineček psí 2)| Agrostis canina| 10 000| 50| 0,25| 5| 150
Psineček tenký 2)| Agrostis capillaris| 10 000| 50| 0,25| 5| 150
Psineček veliký 2)| Agrostis gigantea| 10 000| 50| 0,25| 5| 150
Psineček výběžkatý 2)| Agrostis stolonifera| 10 000| 50| 0,25| 5| 150
Pšenice setá| Triticum aestivum subsp. aestivum| 30 000| 1000| 120| 1000| 1000
Pšenice špalda| Triticum aestivum subsp. spelta| 30 000| 1000| 270| 1000| 1000
Pšenice tvrdá| Triticum turgidum subsp. durum| 30 000| 1000| 120| 1000| 1000
Pýr hřebenitý| Agropyron cristatum| 10 000| 40| 4| 40| 200
Pýr prostřední| Elytrigia intermedia| 10 000| 150| 15| 150| 150
Rajče| Solanum lycopersicum| 10 000| 20| 7| -| 5
Reveň| Rheum rhabarbarum| 10 000| 450| 45| 450| 135
Ředkev olejná| Raphanus sativus var. oleiformis| 10 000| 300| 30| 300| 250
Ředkvička
Ředkev| Raphanus sativus| 10 000| 300| 30| 300| 50
Řepa krmná (víceklíčkové odrůdyodrůdy)| Beta vulgaris| 20 000| 500| 50| 500| 200
Řepa krmná (jednoklíčkové odrůdyodrůdy)| Beta vulgaris| 20 000| 500| 30| 300| 200
Řepa salátová
(víceklíčkové odrůdyodrůdy)| Beta vulgaris| 20 000| 500| 50| 500| 300
Řepa salátová (jednoklíčkové odrůdyodrůdy)| Beta vulgaris| 20 000| 500| 30| 300| 300
Řepice| Brassica rapa| 10 000| 200| 7| 70| 250
Řepka| Brassica napus| 10 000| 200| 10| 100| 250
Řeřicha setá| Lepidium sativum| 10 000| 60| 6| 60| 10
Salát| Lactuca sativa| 10 000| 30| 3| 30| 15
Sléz přeslenitý| Malva verticillata| 10 000| 50| 5| 50| 5
Slunečnice| Helianthus annuus| 25 000| 1000| 200| 1000| 250
Sója| Glycine max| 30 000| 1000| 500| 1000| 1000
Srha hajní| Dactylis polygama| 10 000| 100| 3| 30| 200
Srha laločnatá 2)| Dactylis glomerata| 10 000| 100| 3| 30| 200
Svazenka| Phacelia tanacetifolia| 10 000| 300| 5| 50| 100
Sveřep bezbranný| Bromus inermis| 10 000| 90| 9| 90| 75
Sveřep horský| Bromus marginatus| 10 000| 200| 20| 200| 200
Sveřep
samužníkovitý 2)| Bromus catharticus| 10 000| 200| 20| 200| 200
Sveřep sitecký 2)| Bromus sitchensis| 10 000| 200| 20| 200| 200
Světlice barvířská| Carthamus tinctorius| 25 000| 900| 90| 900| 100
Šalotka| Allium cepa| 10 000| 80| 8| 80| 70
Špenát| Spinacia oleracea| 10 000| 250| 25| 250| 150
Štírovník jednoletý| Lotus ornithopodioides| 10 000| 30| 3| 30| 300
Štírovník růžkatý| Lotus corniculatus| 10 000| 200| 3| 30| 300
Tolice dětelová| Medicago lupulina| 10 000| 300| 5| 50| 300
Tomka vonná| Anthoxanthum odoratum| 10 000| 20| 2| 20| 150
Tritikale| x Triticosecale| 30 000| 1000| 120| 1000| 1000
Trojštět žlutavý 2)| Trisetum flavescens| 10 000| 50| 0,5| 5| 50
Troskut prstnatý 2)| Cynodon dactylon| 10 000| 50| 1| 10| 50
Tuřín| Brassica napus var. napobrassica| 10 000| 200| 10| 100| 10
Tykev fíkolistá| Cucurbita ficifolia| 10 000| 350| 180| 350| 100 ks
Tykev obecná včetně cukety a patizonu| Cucurbita pepo| 20 000| 1000| 700| 1000| 100 ks
Tykev velkoplodá| Cucurbita maxima| 20 000| 1000| 700| 1000| 100 ks
Úročník bolhoj| Anthyllis vulneraria| 10 000| 60| 6| 60| 300
Vičenec ligrus (plod)| Onobrychis viciifolia| 10 000| 600| 60| 600| 300
Vičenec ligrus(semeno)| Onobrychis viciifolia| 10 000| 400| 40| 400| 300
Vikev huňatá| Vicia villosa| 30 000| 1000| 100| 1000| 1000
Vikev panonská| Vicia pannonica| 30 000| 1000| 120| 1000| 1000
Vikev setá| Vicia sativa| 30 000| 1000| 140| 1000| 1000
Vodnice| Brassica rapa| 10 000| 70| 7| 70| 50
Vojtěška proměnlivá| Medicago x varia| 10 000| 300| 5| 50| 300
Vojtěška setá| Medicago sativa| 10 000| 300| 5| 50| 300
Zelí hlávkové bílé a zelí hlávkové červené| Brassica oleracea| 10 000| 100| 10| 100| 20
Zelí čínské| Brassica rapa| 10 000| 70| 7| 70| 20
Zelí pekingské| Brassica rapa| 10 000| 70| 7| 70| 50
Žito| Secale cereale| 30 000| 1000| 120| 1000| 1000
1)
V závorkách jsou uvedeny hmotnosti podle pravidel ISTA, jsou-li odlišné od hmotností podle předpisů EU.
2)
Maximální hmotnost partie lze zvýšit na 25 000 kg, pokud dodavatel obdržel povolení od Ústavu.
3)
V případě hybridního osiva zelenin lze upravit velikost vzorku na vegetační zkoušku po dohodě se zkušební stanicí pro vegetační zkoušky zelenin.
Maximální hmotnost partie, minimální hmotnost nebo velikost laboratorních vzorků a vzorků na vegetační zkoušky sadby
Tabulka 2
Druh latinsky| Druh sadby| Maximální hmotnost partie| Minimální hmotnost nebo velikost
laboratorního vzorku| Minimální hmotnost vzorku na vegetační zkoušku
---|---|---|---|---
kg| kg nebo kusy| kusy
Solanum tuberosum| Sadba brambor – mechanický rozbor| 50 000| 25 kg| 110 hlíz
Allium cepa| Sazečka cibule, šalotky| 5 000| 1 kg| 80 cibulí
Allium sativum| Česnek| 2 500| 50 cibulí| 80 cibulí
Minimální velikosti vzorků pro peletované, inkrustované a granulované osivo
Tabulka 3
Typ stanovení| Laboratorní vzorek nejméně (počet jednotek)| Zkušební vzorek nejméně (počet jednotek)
---|---|---
Zkoušení čistoty (včetně zkoušení pravosti druhu)| 2 500| 2 500
Stanovení hmotnosti tisíce semen| 2 500| podíl čistých pelet
Zkoušení klíčivosti| 2 500| 400
Početní stanovení semen jiných rostlinných druhů a choroboplodných útvarů| 10 000| 7 500
Početní stanovení semen jiných rostlinných druhů a choroboplodných útvarů (inkrustované a granulované osivoosivo)| 25 000| 25 000
Velikostní třídění| 5 000| 1 000
Minimální velikosti vzorků pro osivové pásy a rohože
Tabulka 4
Typ stanovení| Laboratorní vzorek nejméně (počet semen)| Zkušební vzorek nejméně (počet semen)
---|---|---
Zkoušení pravosti druhu| 300| 100
Zkoušení klíčivosti| 2 000| 400
Zkoušení čistoty (pokud je vyžadováno)| 2 500| 2 500
Početní stanovení semen jiných rostlinných druhů a choroboplodných útvarů| 10 000| 7 500
Nejvyšší povolená velikost partie pro peletované a granulované osivoosivo, osivové pásy a rohože:
Maximální počet semen, který může obsahovat partie peletovaného nebo granulovaného osivaosiva, osivových pásů nebo rohoží, je 1 000 000 000 (10 000 jednotek po 100 000 kusech), přičemž hmotnost takové partie včetně obalovacího materiálu nesmí přesáhnout 40 000 kg s tolerancí 5 % (42 000 kg).
Nejvyšší povolená hmotnost partie pro inkrustované a ošetřené osivoosivo:
Hodnoty uvedené v tabulce 1 platí pro hmotnost osivaosiva bez obalovacích látek.
Minimální velikosti vzorků pro zkoušení odrůdové pravosti a čistoty elektroforézou
Tabulka 5
Typ zkoušky| Minimální velikost vzorku
---|---
Vzorky odebírané ze sklizeného osivaosiva nebo sadby brambor:
odrůdová pravost osivaosiva \\- určení odrůdyodrůdy (záměna)| 100 g
odrůdová čistota partie osivaosiva| hmotnost laboratorního vzorku uvedená v tabulce 1 sloupci 4 v příloze č. 5
odrůdová pravost u sadby brambor - určení odrůdyodrůdy (záměna)| 10 hlíz
odrůdová čistota partie u sadby brambor| 100 hlíz
Vzorky odebírané z porostů osivaosiva obilnin nebo sadby brambor:
odrůdová pravost osivaosiva \\- určení odrůdyodrůdy (záměna)| 20 klasů (vždy 1 klas / 1 rostlina) z 20 míst v porostu
odrůdová čistota partie osivaosiva \\- odchylné typy| 100 klasů (vždy 1 klas / 1 rostlina) ze 100 míst v porostu
porovnání vzorků osivaosiva obilnin vůči sobě - jisté odchylné typy| vzorek č. 1 – 20 klasů odchylného typu (vždy 1 klas /1 rostlina) z 20 míst v porostu
vzorek č. 2 – 20 klasů typu odrůdyodrůdy (vždy 1 klas / 1 rostlina) z 20 míst v porostu
odrůdová pravost u sadby brambor - určení odrůdyodrůdy (záměna)| 10 hlíz
odrůdová čistota partie u sadby brambor| 100 hlíz
Minimální velikosti vzorků pro zjišťování výskytu genetických modifikací
Tabulka 6
Druh| Minimální velikost vzorku
---|---
osivoosivo všech druhů| hmotnost laboratorního vzorku uvedená v tabulce 1 sloupci 4 v příloze č. 5
1)
Směrnice Rady 66/401/EHS ze dne 14. června 1966 o uvádění osiva pícnin na trh.
Směrnice Rady 66/402/EHS ze dne 14. června 1966 o uvádění osiva obilovin na trh.
Směrnice Rady 2002/54/ES ze dne 13. června 2002 o uvádění osiva řepy na trh.
Směrnice Rady 2002/55/ES ze dne 13. června 2002 o uvádění osiva zeleniny na trh.
Směrnice Rady 2002/56/ES ze dne 13. června 2002 o uvádění sadby brambor na trh.
Směrnice Rady 2002/57/ES ze dne 13. června 2002 o uvádění osiva olejnin a přadných rostlin na trh.
Směrnice Rady 2008/72/ES ze dne 15. července 2008 o uvádění sadby a rozmnožovacího materiálu zeleniny mimo osivo na trh.
Směrnice Rady 2003/61/ES ze dne 18. června 2003, kterou se mění směrnice 66/401/EHS o uvádění osiva pícnin na trh, 66/402/EHS o uvádění osiva obilovin na trh, 68/193/EHS o uvádění révového vegetativního množitelského materiálu na trh, 92/33/EHS o uvádění rozmnožovacího materiálu a sadby zeleniny s výjimkou osiva na trh, 92/34/EHS o uvádění rozmnožovacího materiálu ovocných rostlin a ovocných rostlin určených k produkci ovoce na trh, 98/56/ES o uvádění rozmnožovacího materiálu okrasných rostlin na trh, 2002/54/ES o uvádění osiva řepy na trh, 2002/55/ES o uvádění osiva zeleniny na trh, 2002/56/ES o uvádění sadby brambor na trh a 2002/57/ES o uvádění osiva olejnatých a přadných rostlin na trh s ohledem na srovnávací zkoušky a testy Společenství.
Směrnice Komise 2006/124/ES ze dne 5. prosince 2006, kterou se mění směrnice Rady 92/33/EHS o uvádění sadby a rozmnožovacího materiálu zeleniny mimo osivo na trh a směrnice Rady 2002/55/ES o uvádění osiva zeleniny na trh.
Směrnice Komise 2009/74/ES ze dne 26. června 2009, kterou se mění směrnice Rady 66/401/EHS, 66/402/EHS, 2002/55/ES a 2002/57/ES, pokud jde o botanické názvy rostlin, vědecké názvy ostatních organismů a některé přílohy směrnic 66/401/EHS, 66/402/EHS a 2002/57/ES s přihlédnutím k vývoji vědeckých a technických poznatků.
Prováděcí směrnice Komise 2012/37/EU ze dne 22. listopadu 2012, kterou se mění některé přílohy směrnic Rady 66/401/EHS a 66/402/EHS, pokud jde o podmínky, které musí splňovat osivo Galega orientalis Lam., maximální hmotnost partií osiv některých druhů pícnin a velikost vzorku Sorghum spp.
Prováděcí směrnice Komise 2013/45/EU, kterou se mění směrnice Rady 2002/55/ES, směrnice 2008/72/ES a směrnice 2009/145/ES, pokud jde o botanický název pro rajče.
Prováděcí směrnice Komise (EU) 2016/2109 ze dne 1. prosince 2016, kterou se mění směrnice Rady 66/401/EHS, pokud jde o zahrnutí nových druhů a botanický název druhu Lolium x boucheanum Kunth.
Prováděcí směrnice Komise (EU) 2021/415 ze dne 8. března 2021, kterou se mění směrnice Rady 66/401/EHS a 66/402/EHS za účelem přizpůsobení taxonomických skupin a názvů některých druhů semen a plevelů vývoji vědeckých a technických poznatků.
Prováděcí směrnice Komise (EU) 2021/971 ze dne 16. června 2021, kterou se mění příloha I směrnice Rady 66/401/EHS o uvádění osiva pícnin na trh, příloha I směrnice Rady 66/402/EHS o uvádění osiva obilovin na trh, příloha I směrnice Rady 2002/54/ES o uvádění osiva řepy na trh, příloha I směrnice Rady 2002/55/ES o uvádění osiva zeleniny na trh a příloha I směrnice Rady 2002/57/ES o uvádění osiva olejnin a přadných rostlin na trh, pokud jde o používání biochemických a molekulárních technik.
1)
Vyhláška č. 129/2012 Sb., o podrobnostech uvádění osiva a sadby pěstovaných rostlin do oběhu, ve znění pozdějších předpisů.
2)
Zákon č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů. |
Sdělení Ministerstva vnitra č. 60/2011 Sb. | Sdělení Ministerstva vnitra č. 60/2011 Sb.
Sdělení Ministerstva vnitra o vyhlášení nových voleb do zastupitelstev obcí
Vyhlášeno 15. 3. 2011, částka 21/2011
60
SDĚLENÍ
Ministerstva vnitra
ze dne 3. března 2011
o vyhlášení nových voleb do zastupitelstev obcí
Ministr vnitra podle § 58 odst. 4 zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, vyhlašuje na den 2. července 2011 nové volby do zastupitelstev obcí:
obec| okres| kraj
---|---|---
Sedlečko u Soběslavě| Tábor| Jihočeský
Třebčice| Plzeň-jih| Plzeňský
Ministr:
Mgr. John v. r. |
Sdělení Ministerstva vnitra č. 59/2011 Sb. | Sdělení Ministerstva vnitra č. 59/2011 Sb.
Sdělení Ministerstva vnitra o vyhlášení nových voleb do zastupitelstva obce
Vyhlášeno 15. 3. 2011, částka 21/2011
59
SDĚLENÍ
Ministerstva vnitra
ze dne 2. března 2011
o vyhlášení nových voleb do zastupitelstva obce
Ministr vnitra podle § 58 odst. 4 zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, vyhlašuje na den 2. července 2011 nové volby do zastupitelstva obce:
obec| okres| kraj
---|---|---
Vinaře| Kutná Hora| Středočeský
Ministr:
Mgr. John v. r. |
Vyhláška č. 58/2011 Sb. | Vyhláška č. 58/2011 Sb.
Vyhláška o vydání pamětní stříbrné dvousetkoruny ke 200. výročí zahájení výuky na Pražské konzervatoři
Vyhlášeno 15. 3. 2011, datum účinnosti 30. 3. 2011, částka 21/2011
* § 1 - (1) Dnem 30. března 2011 se ke 200. výročí zahájení výuky na Pražské konzervatoři vydává pamětní stříbrná dvousetkoruna (dále jen „dvousetkoruna“).
* § 2 - (1) Na líci dvousetkoruny je kompozice tří hudebních nástrojů, které jsou předmětem výuky na Pražské konzervatoři. Vlevo je lesní roh, uprostřed hoboj a vpravo violoncello. Název státu „ČESKÁ REPUBLIKA“ je umístěn v horní části vyobrazení violoncella a pís
* § 3 - Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 30. března 2011. k vyhlášce č. 58/2011 Sb.
Aktuální znění od 30. 3. 2011
58
VYHLÁŠKA
ze dne 25. února 2011
o vydání pamětní stříbrné dvousetkoruny ke 200. výročí zahájení výuky na Pražské konzervatoři
Česká národní banka stanoví podle § 22 písm. a) zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění zákona č. 442/2000 Sb.:
§ 1
(1)
Dnem 30. března 2011 se ke 200. výročí zahájení výuky na Pražské konzervatoři vydává pamětní stříbrná dvousetkoruna (dále jen „dvousetkoruna“).
(2)
Dvousetkoruna se vydává v běžném provedení a ve zvláštním provedení s leštěným polem mince a matovým reliéfem (dále jen „zvláštní provedení“).
(3)
Dvousetkoruna v běžném i zvláštním provedení se razí ze slitiny obsahující 925 dílů stříbra a 75 dílů mědi. Hmotnost dvousetkoruny je 13 g, její průměr 31 mm a síla 2,35 mm. Při ražbě dvousetkoruny v běžném i zvláštním provedení je přípustná odchylka v průměru 0,1 mm a v síle 0,15 mm. V hmotnosti je přípustná odchylka nahoru 0,26 g a v obsahu stříbra odchylka nahoru 1 %. Hrana dvousetkoruny v běžném provedení je vroubkovaná, hrana dvousetkoruny ve zvláštním provedení je hladká s vlysem „ČESKÁ NÁRODNÍ BANKAČESKÁ NÁRODNÍ BANKA * Ag 0.925 * 13 g *“.
§ 2
(1)
Na líci dvousetkoruny je kompozice tří hudebních nástrojů, které jsou předmětem výuky na Pražské konzervatoři. Vlevo je lesní roh, uprostřed hoboj a vpravo violoncello. Název státu „ČESKÁ REPUBLIKA“ je umístěn v horní části vyobrazení violoncella a písmeny „S“ a „P“ do něj zasahuje. Označení nominální hodnoty mince se zkratkou peněžní jednotky „200 Kč“ je umístěno vpravo od vyobrazení violoncella. Značka České mincovny tvořená kompozicí písmen „Č“ a „M“ je umístěna pod zkratkou peněžní jednotky.
(2)
Na rubu dvousetkoruny je kompozice dalších hudebních nástrojů - vlevo je fagot, uprostřed hoboj a vpravo v obrysu kontrabas. Přes vyobrazení hoboje a kontrabasu je umístěn houslový klíč, nápis „ZAHÁJENÍ VÝUKY NA PRAŽSKÉ KONZERVATOŘI“ a pod ním jsou letopočty „1811 - 2011“. Pod letopočtem „2011“ je značka autoraautora dvousetkoruny, MgA. Martina Daška, která je tvořena písmeny „M“ a „D“.
(3)
Vyobrazení dvousetkoruny je uvedeno v příloze k této vyhlášce.
§ 3
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 30. března 2011.
Guvernér:
Ing. Singer, Ph.D., v. r.
Příloha k vyhlášce č. 58/2011 Sb.
Vyobrazení pamětní stříbrné dvousetkoruny ke 200. výročí zahájení výuky na Pražské konzervatoři
(lícní a rubová strana)
67kB
69kB |
Vyhláška č. 57/2011 Sb. | Vyhláška č. 57/2011 Sb.
Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 448/2006 Sb., o provedení některých ustanovení plemenářského zákona
Vyhlášeno 15. 3. 2011, datum účinnosti 15. 3. 2011, částka 21/2011
* Čl. I - Vyhláška č. 448/2006 Sb., o provedení některých ustanovení plemenářského zákona, se mění takto:
* Čl. II - Účinnost
Aktuální znění od 15. 3. 2011
57
VYHLÁŠKA
ze dne 9. března 2011,
kterou se mění vyhláška č. 448/2006 Sb., o provedení některých ustanovení plemenářského zákona
Ministerstvo zemědělství stanoví podle § 33 zákona č. 154/2000 Sb., o šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat a o změně některých souvisejících zákonů (plemenářský zákon), ve znění zákona č. 282/2003 Sb. a zákona č. 130/2006 Sb., (dále jen „zákon“) k provedení § 11 odst. 5, § 12 odst. 8, § 15 odst. 5, § 16 odst. 2, § 17 odst. 5, § 18 odst. 3, § 19 odst. 3 a § 21 odst. 10 zákona:
Čl. I
Vyhláška č. 448/2006 Sb., o provedení některých ustanovení plemenářského zákona, se mění takto:
1.
V § 18 odst. 4 písm. j) se slova „u anglického plnokrevníka a klusáka původ do 3 generací předků, u ostatních koní původ do 4 generací předků“ nahrazují slovy „není-li řádem plemenné knihy stanoveno jinak“.
2.
V § 20 písm. j) se slova „a kód katastrálního území“ zrušují.
3.
V příloze č. 1 v části C se slovo „stanoví“ nahrazuje slovem „stanovení“.
4.
V příloze č. 1 na konci textu části D poznámka zní:
„Poznámka: Žádost o udělení souhlasu se podává na každou odbornou činnost a na každý druh vyjmenovaných hospodářských zvířat samostatně. Na ovce a kozy je možné podat jednu žádost o udělení souhlasu.“.
5.
Příloha č. 6 zní:
„Příloha č. 6 k vyhlášce č. 448/2006 Sb.
Ústřední registr plemeníků
Údaje v ústředním registru plemeníků (tabulka č. 10) jsou evidované na základě žádosti majitele plemeníka (tabulka č. 11).
Tabulka č. 10
Plemeníci|
---|---
býci| a) označení býka v ústředním registru plemeníků - třímístné číslo linie a třímístné pořadové číslo ústředního registru uvnitř linie (jednotlivé linie jsou označovány svými názvy na 10 alfanumerických znaků a současně třímístnými alfabetickými zkratkami)
b) jméno a identifikační číslo býka
c) původ býka minimálně do 2. generace předků1)
d) plemeno býka
e) plemena všech zvířat v původu
f) datum narození
g) číslo testu pro ověření původu nebo stanovení genetického typu
h) příjmení, jméno a trvalý pobyt nebo název a sídlo chovatele, u kterého se býk narodil
i) příjmení, jméno a trvalý pobyt nebo název a sídlo majitele
hřebci2)| a) označení hřebce v ústředním registra plemeníků - čtyřmístné pořadové číslo ústředního registru
b) identifikační číslo hřebce
c) jméno hřebce
d) barva hřebce
e) původ hřebce podle podmínek stanovených řádem plemenné knihy, ve které je zapsán
f) plemeno
g) plemena předků v původu, pokud jsou známa
h) datum narození
i) číslo testu stanoveného genetického typu
j) příjmení, jméno a trvalý pobyt3) nebo název a sídlo3) chovatele, u kterého se hřebec narodil
k) příjmení, jméno a trvalý pobyt nebo název a sídlo majitele
l) datum zápisu a označení plemenné knihy, do které byl hřebec zapsán
kanci4)| a) označení kance v ústředním registru plemeníků - čtyřmístné číslo linie a pětimístné pořadové číslo ústředního registru uvnitř linie (jednotlivé linie jsou označovány názvy na nejvýše 15 alfanumerických znaků a současně nejvýše čtyřmístnými alfabetickými zkratkami)
b) identifikační číslo kance
c) původ kance
d) plemeno kance
e) datum narození
f) příjmení, jméno a trvalý pobyt nebo název a sídlo chovatele, u kterého se kanec narodil
g) příjmení, jméno a trvalý pobyt nebo název a sídlo majitele
h) číslo testu stanovení genetického typu podle § 12 odst. 5 zákona
berani| a) označení berana v ústředním registru plemeníků - čtyřmístné číslo linie a čtyřmístné pořadové číslo ústředního registru uvnitř linie (jednotlivé linie jsou označovány svými názvy na 10 alfanumerických znaků a současně třímístnými alfabetickými zkratkami)
b) identifikační číslo berana
c) datum narození
d) označení plemene
e) příjmení, jméno a trvalý pobyt nebo název a sídlo chovatele, u kterého se beran narodil
f) příjmení, jméno a trvalý pobyt nebo název a sídlo majitele
g) číslo testu stanovení genetického typu podle § 12 odst. 5 zákona
kozli| a) označení kozla v ústředním registru plemeníků - třímístné číslo linie a pořadové číslo kozla v ústředním registru plemeníků (jednotlivé linie jsou označovány svými názvy na 10 alfanumerických znaků)
b) identifikační číslo kozla
c) datum narození
d) označení plemene
e) příjmení, jméno a trvalý pobyt nebo název a sídlo chovatele, u kterého se kozel narodil
f) příjmení, jméno a trvalý pobyt nebo název a sídlo majitele
g) číslo testu stanovení genetického typu podle § 12 odst. 5 zákona
Poznámky:
1)
U býků náležejících k málopočetným plemenům, pro která není v ČR vedena plemenná kniha, lze uvádět známý počet generací předků.
2)
a) Dojde-li k vyřazení hřebce ze všech plemenných knih hřebců, není dále zapsán ani v ústředním registru plemeníků, je již v tomto registru pouze evidován.
b)
Hodnocení plemeníků málopočetných nebo dovezených plemen podle § 8 odst. 2 písm. d) zákona se provádí posouzením dokladů o zápisu hřebce do plemenné knihy v zahraničí.
3)
U hřebců dovezených ze zahraničí lze uvádět pouze jméno a příjmení nebo název chovatele, u kterého se hřebec narodil.
4)
Ústřední registr kanců se dělí na dvě části:
a)
kanci z domácího genofondu, kteří se zařazují do těchto oddílů:
1.
oddíl, ve kterém jsou registrováni čistokrevní kanci působící v šlechtění,
2.
oddíl, ve kterém jsou registrováni čistokrevní kanci působící v rozmnožovacích a užitkových chovech,
3.
oddíl, ve kterém jsou registrováni hybridní kanci působící v užitkových chovech,
b)
kanci chovatelských podniků.
Zařazení kance do prvního oddílu navrhuje kupující při hlášení prodeje pověřené osobě, jde-li o kance nakoupené jak do inseminačních stanic s cílem jejich využívání ve šlechtění, tak o kance nakoupené do přirozené plemenitby ve šlechtitelských chovech. Do prvního oddílu ústředního registru kanců se zapíše nejvýše tolik kanců plemena bílé ušlechtilé, landrase a české výrazně masné po stejném otci, kolik stanoví šlechtitelský program; při větším počtu kanců se shodným otcem se další kanci automaticky zařazují do druhého oddílu.
Každá část i oddíl mají samostatné číselné řady a samostatný způsob označování.
Tabulka č. 11
A. Plemeník, s výjimkou hřebců náležejících k plemenům, pro která není v České republice vedena plemenná kniha, je zapsán v ústředním registru plemeníků na základě žádosti jeho majitele.
Součástí žádosti je: | 1\\. u plemeníků z tuzemského chovu| a) doklad o výběru plemeníka do plemenitby s kladným výsledkem výběru
---|---|---
b) doklad o zápisu plemeníka do chovného registru v případě chovatelského podniku prasat
c) u býků osvědčení o ověření původu s výsledkem „původ souhlasí s uvedenými rodiči“
d) osvědčení o stanovení genetického typu podle § 12 odst. 5 zákona
e) potvrzení o původu plemenných zvířat nebo doklad o původu prasat
2\\. u plemeníků a inseminačních dávek přemístěných z členských zemí Evropské unie nebo dovezených ze třetích zemí| a) potvrzení o původu vydané zahraniční chovatelskou organizací5)
b) u býků a hřebců osvědčení o stanovení genetického typu podle § 12 odst. 5 zákona
c) u býků a jejich inseminačních dávek doklad o plemenné hodnotě pokud se stanovuje
d) doklad o zápisu plemeníka do plemenné knihy nebo chovného registru v České republice, s výjimkou plemen, pro která není v České republice vedena plemenná kniha nebo chovný registr
B. Hřebec náležející k plemeni, pro které není v České republice vedena plemenná kniha, je zapsán v ústředním registru plemeníků na základě žádosti jeho majitele.
Součástí žádosti je: | a) doklad o výběru plemeníka do plemenitby vydaný zahraniční chovatelskou organizací nebo doporučení chovatelské organizace, která tuto plemennou knihu v České republice zastupuje, pokud nejsou plemennou knihou stanovené podmínky výběru
b) osvědčení o stanovení genetického typu
c) potvrzení o původu vydané zahraniční chovatelskou organizací
Poznámka:
5)
V případě oslů může být potvrzení o původu vydané tuzemským uznaným chovatelským sdružením.“.
6.
V příloze č. 7 tabulka č. 13 zní:
„Tabulka č. 13
Druh evidence| Obsah provozních záznamů
---|---
1\\. stájová evidence plemenného býka| a) identifikační číslo býka
b) značka a číslo ústředního registru plemenného býka
c) doba působení býka na stanici
“.
7.
V příloze č. 8 tabulka č. 18 zní:
„Tabulka č. 18
Připouštěcí lístky| Obsah záznamů
---|---
první a druhý připouštěcí lístek| a) jméno, identifikační číslo, plemeno, otec a matka, barva a slovní popis zapuštěné klisny, oddíl plemenné knihy, do které je klisna zapsána
b) jméno, příjmení, název, adresa majitele klisny
c) typ zapuštění (inseminace krátkodobě konzervovaným spermatem, inseminace dlouhodobě konzervovaným spermatem, přirozená plemenitba, embryotransfer)
d) jméno a číslo ústředního registru hřebce, kterým byla klisna zapuštěna
e) označení, ve které plemenné knize je hřebec zapsán
f) datum zapuštění
g) stanice hřebců, na které hřebec působí
třetí a čtvrtý připouštěcí lístek - hlášení o narození hříběte| obsahují údaje uvedené na prvních dvou připouštěcích lístcích a dále:
a) datum narození hříběte, základní barvu, číslo hříběte v registrační knize koní, číslo čipu nebo výžehu
b) pohlaví hříběte
c) údaje o narozeném hříběti (živé, mrtvé, dvojčata)
d) grafický popis hříběte (pouze na posledním lístku)
e) údaje o reprodukčním cyklu klisny (zmetání, vstřebání plodu, jalová po zapuštění)
f) místo narození hříběte
První a druhý připouštěcí lístek (dále jen „PL“) zůstávají v připouštěcím rejstříku. Po skončení připouštěcího období je prvopis zaslán prostřednictvím uznaného chovatelského sdružení pověřené osobě (nejpozději do konce příslušného roku). Druhý PL je určen pro potřebu uznaného chovatelského sdružení. Pokud se nevede v ČR plemenná kniha pro příslušné plemeno, zasílá držitel hřebce první PL přímo pověřené osobě, druhý PL si ponechá.
Třetí a čtvrtý PL jsou po připuštění klisny předávány držitelem hřebce majiteli klisny. Třetí PL slouží jako hlášenka o narození hříběte a zasílá se do 14 dnů po porodu příslušnému pracovníkovi označujícímu koně. Čtvrtý PL majitel hříběte předkládá při označení a registraci hříběte. Pracovník označující koně do něj zaznamenává přidělené číslo hříběte v registrační knize koní, číslo čipu nebo výžehu a grafický popis hříběte, včetně dalších předepsaných údajů a zajistí jeho zaslání pověřené osobě k vystavení průkazu koně.
“.
8.
V příloze č. 8 v tabulce 20 v bodu 2 písm. c) se slova „zapuštění, po kterém“ nahrazují slovy „všech zapuštění, po kterých“.
9.
V příloze č. 11 v části A písmeno c) zní:
„c)
Pejeta se zmrazeným spermatem je označena (směrem od zavařeného konce)
kód plemene| označení býka v ústředním
registru plemeníků| datum odběru
spermatu| kód inseminační stanice (kód Evropské unie, popřípadě kód národní)
---|---|---|---
Poznámka:
Pokud je uváděn národní kód inseminační stanice, uvádí se za ním ISO kód země.“.
10.
V příloze č. 11 v části B písm. c) se slovo „misí“ nahrazuje slovem „musí“.
11.
V příloze č. 11 v části D se dosavadní písmena d) a e) označují jako písmena a) a b).
12.
V příloze č. 11 v části D písm. b) se slovo „berana“ nahrazuje slovem „kozla“.
Čl. II
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 15. března 2011.
Ministr:
Ing. Fuksa v. r. |
Vyhláška č. 56/2011 Sb. | Vyhláška č. 56/2011 Sb.
Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 312/2007 Sb., o obsahu a dalších náležitostech zkoušek insolvenčních správců, ve znění vyhlášky č. 2/2010 Sb.
Vyhlášeno 15. 3. 2011, datum účinnosti 1. 4. 2011, částka 21/2011
* Čl. I - Vyhláška č. 312/2007 Sb., o obsahu a dalších náležitostech zkoušek insolvenčních správců, ve znění vyhlášky č. 2/2010 Sb., se mění takto:
* Čl. II - Přechodné ustanovení
* Čl. III - Účinnost
Aktuální znění od 1. 4. 2011
56
VYHLÁŠKA
ze dne 1. března 2011,
kterou se mění vyhláška č. 312/2007 Sb., o obsahu a dalších náležitostech zkoušek insolvenčních správců, ve znění vyhlášky č. 2/2010 Sb.
Ministerstvo spravedlnosti stanoví podle § 37 odst. 1 zákona č. 312/2006 Sb., o insolvenčních správcích, ve znění pozdějších předpisů:
Čl. I
Vyhláška č. 312/2007 Sb., o obsahu a dalších náležitostech zkoušek insolvenčních správců, ve znění vyhlášky č. 2/2010 Sb., se mění takto:
1.
V § 4 odst. 2 písm. b) se slova „o tom, že uchazeč je advokátem, daňovým poradcem, auditorem nebo notářem,“ nahrazují slovy „prokazující skutečnost vyžadovanou zákonem k vykonání rozdílové zkoušky,“.
2.
§ 6 zní:
㤠6
(1)
Pozvánku na zkoušku s uvedením termínu, času a místa konání písemné části zkoušky zašle Ministerstvo spravedlnosti (dále jen „ministerstvo“) uchazeči nejpozději 4 týdny přede dnem konání písemné části zkoušky spolu s výzvou k úhradě poplatku za připuštění ke zkoušce. O termínu, čase a místě konání ústní části zkoušky informuje ministerstvo v této lhůtě uchazeče na svých internetových stránkách.
(2)
Pozvánku na zvláštní zkoušku, na zkoušku v opravném termínu na základě žádosti o opakování zkoušky nebo v jiném termínu stanoveném podle § 11 s uvedením termínu, času a místa konání zkoušky zašle ministerstvo uchazeči nejpozději 4 týdny přede dnem konání zkoušky.“.
3.
V § 7 odst. 2 se slova „za přítomnosti všech svých členů“ nahrazují slovy „, jsou-li přítomni nejméně 3 její členové“.
4.
V § 9 odst. 4 se slova „, sbírky soudních nebo jiných rozhodnutí“ zrušují.
5.
V § 9 odst. 6 se slova „způsobem umožňujícím dálkový přístup“ nahrazují slovy „na svých internetových stránkách“.
6.
V § 10 odst. 2 se číslo „3“ nahrazuje číslem „5“.
7.
V § 11 odst. 1 a 2 se číslo „10“ nahrazuje číslem „5“.
8.
V § 11 odstavec 3 zní:
„(3)
Pokud se uchazeč nedostaví v jiném termínu stanoveném ministerstvem k písemné nebo ústní části zkoušky a do 5 kalendářních dnů ministerstvu neprokáže, že se nemohl dostavit z důvodů zvláštního zřetele hodných, hodnotí se stupněm neuspěl.“.
9.
§ 14 zní:
㤠14
(1)
Uchazeči, který při zkoušce uspěl, zašle ministerstvo do 3 týdnů osvědčení, které je dokladem o úspěšném vykonání zkoušky.
(2)
Osvědčení obsahuje údaje o jménu, popřípadě jménech, příjmení uchazeče, datu jeho narození, adrese jeho trvalého pobytu, a nemá-li ho, o adrese jeho bydliště, druhu vykonané zkoušky, datu jejího vykonání, datu vydání osvědčení a podpis ministra spravedlnosti.“.
Čl. II
Přechodné ustanovení
Při neúčasti uchazeče na zkoušce konané po dni nabytí účinnosti této vyhlášky se postupuje podle § 11 vyhlášky č. 312/2007 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky.
Čl. III
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. dubna 2011.
Ministr:
JUDr. Pospíšil v. r. |
Vyhláška č. 55/2011 Sb. | Vyhláška č. 55/2011 Sb.
Vyhláška o činnostech zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků
Vyhlášeno 14. 3. 2011, datum účinnosti 14. 3. 2011, částka 20/2011
* ČÁST PRVNÍ - OBECNÁ USTANOVENÍ (§ 1 — § 2)
* ČÁST DRUHÁ - ČINNOSTI ZDRAVOTNICKÝCH PRACOVNÍKŮ PO ZÍSKÁNÍ ODBORNÉ ZPŮSOBILOSTI (§ 3 — § 43)
* ČÁST TŘETÍ - ČINNOSTI JINÝCH ODBORNÝCH PRACOVNÍKŮ (§ 44 — § 53)
* ČÁST ČTVRTÁ - ČINNOSTI ZDRAVOTNICKÝCH PRACOVNÍKŮ PO ZÍSKÁNÍ SPECIALIZOVANÉ ZPŮSOBILOSTI (§ 53a — § 163i)
* ČÁST PÁTÁ - PŘECHODNÁ USTANOVENÍ (§ 164 — § 164)
* ČÁST ŠESTÁ - ZRUŠOVACÍ A ZÁVĚREČNÉ USTANOVENÍ (§ 165 — § 165)
Aktuální znění od 1. 1. 2025 (324/2024 Sb.)
55
VYHLÁŠKA
ze dne 1. března 2011
o činnostech zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků
Ministerstvo zdravotnictví stanoví podle § 90 odst. 2 písm. e) zákona č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních), ve znění zákona č. 125/2005 Sb.:
ČÁST PRVNÍ
OBECNÁ USTANOVENÍ
§ 1
Předmět úpravy
Tato vyhláška stanoví činnosti zdravotnických pracovníkůzdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníkůjiných odborných pracovníků.
§ 2
Vymezení pojmů
Pro účely této vyhlášky se rozumí
a)
základní ošetřovatelskou péčízákladní ošetřovatelskou péčí ošetřovatelská péče poskytovaná pacientům, kterým jejich zdravotní stav nebo léčebný a diagnostický postup umožňuje běžné aktivity denního života, jejichž riziko ohrožení základních životních funkcí, zejména dýchání, krevního oběhu, vědomí a vylučování, je minimální, a kteří jsou bez patologických změn psychického stavu, pokud není dále uvedeno jinak,
b)
specializovanou ošetřovatelskou péčíspecializovanou ošetřovatelskou péčí ošetřovatelská péče poskytovaná pacientům, kterým jejich zdravotní stav nebo léčebný a diagnostický postup výrazně omezuje běžné aktivity denního života, jejichž riziko narušení základních životních funkcí nebo jejich selhání je reálné, nebo kteří mají patologické změny psychického stavu, jež nevyžadují stálý dozor nebo použití omezujících prostředků z důvodu ohrožení života nebo zdraví pacienta nebo jeho okolí; za specializovanou ošetřovatelskou péčispecializovanou ošetřovatelskou péči se považuje také péče poskytovaná pacientům se závažnými poruchami imunity a pacientům v terminálním (konečném) stavu chronického onemocnění, kde se nepředpokládá resuscitace,
c)
vysoce specializovanou ošetřovatelskou péčíspecializovanou ošetřovatelskou péčí ošetřovatelská péče poskytovaná pacientům, u kterých dochází k selhání základních životních funkcí nebo bezprostředně toto selhání hrozí nebo kteří mají patologické změny psychického stavu, jež vyžadují stálý dozor nebo použití omezujících prostředků z důvodu ohrožení života nebo zdraví pacienta nebo jeho okolí,
d)
specifickou ošetřovatelskou péčíspecifickou ošetřovatelskou péčí ošetřovatelská péče poskytovaná pacientům ve vymezeném úseku zdravotní péče zejména při poskytování radiologických výkonů, zabezpečení nutričních potřeb pacientů v oblasti preventivní a léčebné výživy nebo neodkladné péče,
e)
indikací pověření k výkonu činnosti na základě pokynu, ordinace, objednávky nebo lékařského předpisu,
f)
ošetřovatelským procesemošetřovatelským procesem zhodnocení stavu individuálních potřeb pacienta nebo skupiny osob a stanovení ošetřovatelských problémů, plánování a realizace ošetřovatelské péče, vyhodnocování účinnosti ošetřovatelské péče a zaznamenávání do zdravotnické dokumentace,
g)
specializovaným postupemspecializovaným postupem postup, metoda nebo výkon při poskytování zdravotní péče, které jsou náročné z hlediska zvýšeného rizika pro pacienta nebo z hlediska technologické náročnosti provedení nebo jsou používány při poskytování zdravotní péče pacientům uvedeným v písmenu c) a ke kterým má zdravotnický pracovníkzdravotnický pracovník specializovanou způsobilost nebo zvláštní specializovanou způsobilost pro úzce vymezené zdravotnické činnosti,
h)
standardem národní ošetřovatelský postup nebo jiný postup při poskytování zdravotní péče nebo související s poskytováním zdravotní péče, který odpovídá současným dostupným poznatkům vědy, zveřejněný ve Věstníku Ministerstva zdravotnictví, případně v publikačním prostředku jiného ústředního správního úřadu,
i)
systémem kvality laboratořesystémem kvality laboratoře se rozumí postupy v laboratoři, které odpovídají právním předpisům, normám ČSN, EN nebo ISO, případně standardům souvisejícím se zajištěním a řízením kvality laboratorních činností,
j)
zdravotnickým přístrojem přístroj, který je zdravotnickým prostředkem podle podle zákona upravujícího zdravotnické prostředky a diagnostické zdravotnické prostředky in vitro (dále jen „zdravotnický prostředek“),
k)
praktickou částí lékařského ozáření konkrétní provedení lékařského ozáření a všechny podpůrné činnosti s tím související, včetně manipulace a používání radiologického vybavení, a přípravy a podávání radiofarmak,
l)
radiologickým zařízením zdravotnický prostředek používaný k vyšetřování nebo léčbě v nukleární medicíně, radioterapii nebo radiodiagnostice, který je zdrojem ionizujícího záření, zobrazovacím nebo detekčním systémem v nukleární medicíně nebo může ovlivnit míru ozáření osob vystavených lékařskému ozáření
ČÁST DRUHÁ
ČINNOSTI ZDRAVOTNICKÝCH PRACOVNÍKŮ PO ZÍSKÁNÍ ODBORNÉ ZPŮSOBILOSTI
§ 3
Činnosti zdravotnického pracovníka s odbornou způsobilostí
(1)
Zdravotnický pracovníkZdravotnický pracovník uvedený v § 4 až 29 bez odborného dohledu a bez indikace v rozsahu své odborné způsobilosti
a)
poskytuje zdravotní péči v souladu s právními předpisy a standardystandardy,
b)
dbá na dodržování hygienicko-epidemiologického režimu v souladu s právními předpisy upravujícími ochranu veřejného zdraví6),
c)
provádí zápisy do zdravotnické dokumentace a další dokumentace vyplývající z jiných právních předpisů7), pracuje s informačním systémem poskytovatele zdravotních služeb,
d)
poskytuje pacientovi informace v souladu se svou odbornou způsobilostí, případně pokyny lékaře, zubního lékaře, farmaceuta, klinického psychologa nebo klinického logopeda,
e)
podílí se na praktickém vyučování ve studijních oborech k získání způsobilosti k výkonu zdravotnického povolánízdravotnického povolání uskutečňovaných středními školami a vyššími odbornými školami, v akreditovaných zdravotnických studijních programech k získání způsobilosti k výkonu zdravotnického povolánízdravotnického povolání uskutečňovaných vysokými školami v České republice a ve vzdělávacích programech akreditovaných kvalifikačních kurzů,
f)
podílí se na přípravě standardůstandardů,
g)
motivuje a edukuje jednotlivce, rodiny a skupiny osob k přijetí zdravého životního stylu a k péči o sebe41),
h)
podílí se na zajištění zapracování nově nastupujících zdravotnických pracovníkůzdravotnických pracovníků,
i)
provádí opatření při řešení následků mimořádné události nebo krizové situace43).
(2)
Zdravotnický pracovníkZdravotnický pracovník uvedený v § 30 až 43 po získání odborné způsobilosti8) pod odborným dohledem zdravotnického pracovníkazdravotnického pracovníka způsobilého k výkonu povolání bez odborného dohledu v rozsahu své odborné způsobilosti
a)
poskytuje zdravotní péči v souladu s právními předpisy a standardystandardy,
b)
pracuje se zdravotnickou dokumentací a s informačním systémem zdravotnického zařízení.
(3)
Zdravotnický pracovníkZdravotnický pracovník, který vykonává činnosti pod odborným dohledem zdravotnického pracovníkazdravotnického pracovníka se specializovanou způsobilostí, může také vykonávat z těchto činností úzce vymezené činnosti pod odborným dohledem zdravotnického pracovníkazdravotnického pracovníka, který je v rozsahu své zvláštní odborné způsobilosti k výkonu takových úzce vymezených činností způsobilý.
§ 4
Všeobecná sestra
(1)
Všeobecná sestra vykonává činnosti podle § 3 odst. 1 a dále bez odborného dohledu a bez indikace, v souladu s diagnózou stanovenou lékařem nebo zubním lékařem poskytuje, případně zajišťuje základní a specializovanou ošetřovatelskou péčispecializovanou ošetřovatelskou péči prostřednictvím ošetřovatelského procesuošetřovatelského procesu. Přitom zejména může
a)
vyhodnocovat potřeby a úroveň soběstačnosti pacientů, projevů jejich onemocnění, rizikových faktorů, a to i za použití hodnoticích a měřicích technik používaných v ošetřovatelské praxi, zejména testů soběstačnosti, rizika vzniku proleženin, hodnocení bolesti, stavu vědomí, kognitivních funkcí a stavu výživy,
b)
sledovat a hodnotit fyziologické funkce pacientů, včetně saturace kyslíkem a srdečního rytmu, a další tělesné parametry za použití zdravotnických prostředků,
c)
pozorovat, hodnotit a zaznamenávat fyzický a psychický stav pacienta,
d)
získávat osobní, rodinnou, pracovní a sociální anamnézu,
e)
zajišťovat a provádět vyšetření biologického materiálu získaného neinvazivní cestou a kapilární krve,
f)
provádět odsávání sekretů z horních cest dýchacích a z permanentní tracheostomické kanyly u pacientů starších 3 let a zajišťovat jejich průchodnost,
g)
hodnotit a ošetřovat poruchy celistvosti kůže a chronické rány a ošetřovat stomie,
h)
hodnotit a ošetřovat centrální a periferní žilní vstupy, včetně zajištění jejich průchodnosti,
i)
pečovat o zavedené močové katetry pacientů všech věkových kategorií, včetně provádění výplachů močového měchýře,
j)
provádět rehabilitační ošetřování, zejména polohování, posazování, základní pasivní, dechová a kondiční cvičení, nácvik mobility a přemisťování, nácvik sebeobsluhy s cílem zvyšování soběstačnosti pacienta a cvičení týkající se rehabilitace poruch komunikace a poruch polykání a vyprazdňování a metody bazální stimulace s ohledem na prevenci a nápravu poruch funkce těla, včetně prevence dalších poruch z imobility,
k)
edukovat pacienty, případně jiné osoby v ošetřovatelských postupech, použití zdravotnických prostředků a připravovat pro ně informační materiály,
l)
orientačně hodnotit sociální situaci pacienta, identifikovat potřebnost spolupráce sociálního nebo zdravotně-sociálního pracovníka a zprostředkovat pomoc v otázkách sociálních a sociálně-právních,
m)
zajišťovat činnosti spojené s přijetím, přemisťováním a propuštěním pacientů,
n)
poskytovat a zajišťovat psychickou podporu umírajícím a jejich blízkým a po stanovení smrti lékařem zajišťovat péči o tělo zemřelého a činnosti spojené s úmrtím pacienta,
o)
přejímat, kontrolovat, ukládat léčivé přípravky, manipulovat s nimi a zajišťovat jejich dostatečnou zásobu,
p)
přejímat, kontrolovat a ukládat zdravotnické prostředky, manipulovat s nimi a zajišťovat jejich dezinfekci a sterilizaci a jejich dostatečnou zásobu,
q)
analyzovat, zajistit a hodnotit kvalitu a bezpečnost poskytované ošetřovatelské péče42),
r)
zajišťovat stálou připravenost pracoviště včetně věcného a technického vybavení a funkčnosti zdravotnických prostředků,
s)
doporučovat použití vhodných zdravotnických prostředků pro péči o stomie, chronické rány nebo při inkontinenci,
t)
doporučovat vhodné kompenzační zdravotnické prostředky pro zajištění mobility a sebeobsluhy v domácím prostředí,
u)
provádět výměnu močového katetru u žen a dívek starších 3 let věku,
v)
provádět výměnu periferního žilního katetru pacientům starším 3 let věku a jeho odstranění.
(2)
Při poskytování vysoce specializované ošetřovatelské péčespecializované ošetřovatelské péče může všeobecná sestra pod odborným dohledem všeobecné sestry se specializovanou způsobilostí v příslušném oboru nebo dětské sestry se specializovanou způsobilostí v příslušném oboru nebo porodní asistentky se specializovanou způsobilostí v příslušném oboru a v souladu s diagnózou stanovenou lékařem nebo zubním lékařem vykonávat činnosti podle odstavce 1 s výjimkou písmene q).
(3)
Všeobecná sestra může vykonávat bez odborného dohledu na základě indikace lékaře nebo zubního lékaře činnosti při poskytování preventivní, diagnostické, léčebné, rehabilitační, neodkladné, paliativní a dispenzární péče. Přitom zejména připravuje pacienty k diagnostickým a léčebným výkonům a na základě indikace lékaře nebo zubního lékaře je provádí nebo při nich asistuje nebo zajišťuje ošetřovatelskou péči při těchto výkonech a po nich; zejména může
a)
zavádět periferní žilní katetry pacientům starším 3 let,
b)
podávat léčivé přípravky10) s výjimkou radiofarmak, nejde-li o nitrožilní injekce nebo infuze u dětí do 3 let věku, pokud není dále uvedeno jinak,
c)
zavádět a udržovat inhalační a kyslíkovou terapii,
d)
provádět screeningová, depistážní a dispenzární vyšetření, odebírat krev a jiný biologický materiál a hodnotit, zda jsou výsledky fyziologické; v případě fyziologických výsledků může naplánovat termín další kontroly,
e)
provádět ošetření akutních a operačních ran, včetně ošetření drénů, drenážních systémů a kůže v průběhu léčby radioterapií,
f)
odstraňovat stehy u primárně hojících se ran a drény s výjimkou drénů hrudních a drénů v oblasti hlavy,
g)
provádět katetrizaci močového měchýře žen a dívek starších 3 let,
h)
provádět výměnu a ošetření tracheostomické kanyly, zavádět gastrické sondy pacientům při vědomí starším 10 let, včetně zajištění jejich průchodnosti a ošetření, a aplikovat enterální výživu u pacientů všech věkových kategorií,
i)
provádět výplach žaludku u pacientů při vědomí starších 10 let,
j)
asistovat při zahájení aplikace transfuzních přípravků a ošetřovat pacienta v průběhu aplikace a ukončovat ji,
k)
provádět návštěvní službu a poskytovat péči ve vlastním sociálním prostředí pacienta,
l)
podávat potraviny pro zvláštní lékařské účely44).
(4)
Všeobecná sestra pod odborným dohledem lékaře nebo zubního lékaře může
a)
aplikovat nitrožilně krevní deriváty12),
b)
zpracovávat dentální materiály v ordinaci,
c)
vykonávat činnost zubní instrumentářky podle § 40 odst. 1 písm. c).
(5)
Všeobecná sestra pod odborným dohledem lékaře nebo všeobecné sestry se specializovanou způsobilostí v příslušném oboru může na základě indikace lékaře podávat léčivé přípravky do epidurálního katetru pacientům starším 3 let věku.
(6)
Všeobecná sestra bez odborného dohledu a bez indikace v rozsahu své odborné způsobilosti může provádět výchovu a poradenství v oblastech podpory zdraví a zdravého způsobu života, včetně prevence vzniku, šíření a omezení výskytu onemocnění, připravovat programy ochrany a podpory zdraví a účastnit se v rozsahu své odborné způsobilosti jejich realizace.
§ 4a
Praktická sestra
(1)
Praktická sestra vykonává činnosti podle § 3 odst. 1 a dále bez odborného dohledu a bez indikace a v souladu s diagnózou stanovenou lékařem nebo zubním lékařem poskytuje nebo zajišťuje základní ošetřovatelskou péčizákladní ošetřovatelskou péči. Přitom zejména může
a)
sledovat fyziologické funkce za použití zdravotnických prostředků a získané informace zaznamenávat do dokumentace,
b)
pozorovat a zaznamenávat fyzický a psychický stav pacienta a schopnost příjmu potravy,
c)
provádět komplexní hygienickou péči, včetně prevence proleženin,
d)
rozdělovat stravu pacientům podle diet a dbát na jejich dodržování, dohlížet na dodržování pitného režimu, sledovat bilanci tekutin, pečovat o vyprazdňování,
e)
aplikovat zábaly, obklady, léčivé koupele, teplé a studené procedury,
f)
provádět sociální aktivizaci zejména v rámci péče o seniory,
g)
pečovat o zajištění psychické pohody, pocitu jistoty, bezpečí a sociálního kontaktu,
h)
vykonávat činnosti při zajištění herních aktivit dětí,
i)
provádět rehabilitační ošetřovatelství, zejména polohování, posazování, základní pasivní, dechová a kondiční cvičení, nácvik sebeobsluhy s cílem zvyšování soběstačnosti pacienta a metody bazální stimulace s ohledem na prevenci a nápravu poruch funkce, včetně prevence dalších poruch vyplývajících ze snížené mobility nebo imobility,
j)
sledovat poruchy celistvosti kůže a stav sliznic,
k)
pečovat o močové katetry pacientů starších 3 let; péčí o močové katetry pacientů se rozumí zejména hygiena genitálu, dezinfekce katetru, výměna močového sáčku,
l)
ošetřovat periferní žilní vstupy,
m)
zajišťovat činnosti spojené s přijetím, přemisťováním a propuštěním pacientů,
n)
poskytovat a zajišťovat psychickou podporu umírajícím a jejich blízkým a po stanovení smrti lékařem zajišťovat péči o tělo zemřelého a činnosti spojené s úmrtím pacienta,
o)
vykonávat činnosti při přejímání, kontrole, manipulaci a uložení léčivých přípravků10),
p)
vykonávat v rozsahu své odborné způsobilosti činnosti při přejímání, kontrole, manipulaci a uložení zdravotnických prostředků a prádla, jejich dezinfekci a sterilizaci a zajištění jejich dostatečné zásoby,
q)
vykonávat činnosti při zajišťování stálé připravenosti pracoviště včetně věcného a technického vybavení a funkčnosti zdravotnických prostředků.
(2)
Praktická sestra může vykonávat bez odborného dohledu na základě indikace lékaře nebo zubního lékaře jednoduché výkony při poskytování zdravotní péče; zejména může
a)
podávat léčivé přípravky10) s výjimkou radiofarmak; léčivé přípravky nemůže podávat formou nitrožilní injekce, infuzí nebo aplikací do epidurálních katetrů a dále u dětí do 3 let věku formou intramuskulární injekce,
b)
provádět odsávání sekretů z horních cest dýchacích u pacientů při vědomí starších 10 let a zajišťovat jejich průchodnost,
c)
zavádět a udržovat inhalační a kyslíkovou terapii,
d)
odebírat kapilární a žilní krev a jiný biologický materiál,
e)
provádět vyšetření biologického materiálu získaného neinvazivní cestou a kapilární krve,
f)
provádět ošetření nekomplikovaných chronických ran, ošetřovat stomie,
g)
podávat potraviny pro zvláštní lékařské účely44).
(3)
Praktická sestra pod odborným dohledem zubního lékaře může
a)
zpracovávat dentální materiály v ordinaci,
b)
vykonávat činnost zubní instrumentářky podle § 40 odst. 1 písm. c).
(4)
Při poskytování specializované ošetřovatelské péčespecializované ošetřovatelské péče může praktická sestra pod odborným dohledem všeobecné sestry, dětské sestry nebo porodní asistentky vykonávat činnosti podle odstavce 1 písm. a) až n), p) a q).
(5)
Při poskytování vysoce specializované ošetřovatelské péčespecializované ošetřovatelské péče může praktická sestra pod přímým vedením všeobecné sestry se specializovanou způsobilostí, dětské sestry se specializovanou způsobilostí nebo porodní asistentky se specializovanou způsobilostí v oboru vykonávat činnosti podle odstavce 1 písm. a) až n), p) a q).
§ 4b
Dětská sestra
(1)
Dětská sestra vykonává činnosti podle § 3 odst. 1 a dále bez odborného dohledu a bez indikace a v souladu s diagnózou stanovenou lékařem nebo zubním lékařem poskytuje nebo zajišťuje základní a specializovanou ošetřovatelskou péčispecializovanou ošetřovatelskou péči prostřednictvím ošetřovatelského procesuošetřovatelského procesu o zdravé i nemocné děti všech věkových kategorií. Přitom zejména může
a)
účastnit se porodů, provádět první ošetření novorozence, zahájit a podílet se na kardiopulmonální resuscitaci, zajišťovat transport novorozence na následná pracoviště, zajišťovat termoneutrální prostředí, sledovat a hodnotit poporodní adaptaci, edukovat matky v péči o novorozence po dobu hospitalizacehospitalizace i po propuštění do domácí péče,
b)
připravovat stravu novorozencům, kojencům nebo dětem do 3 let věku; podávat stravu dětem všech věkových kategorií, včetně využití alternativních postupů podávání; vést matky k správnému přístupu ve výživě dítěte, edukovat je v technikách kojení a dohlížet na jeho správné provedení, podporovat rozvoj a udržení laktace, poskytovat poradenskou činnost,
c)
sledovat a vyhodnocovat psychomotorický vývoj dítěte, vytvářet stimulující prostředí pro zdravý vývoj dítěte, činit opatření k zamezení vzniku psychických deprivací a retardací, rozvíjet komunikační schopnosti dítěte, vyhledávat rizikové faktory ohrožující zdravý vývoj dítěte,
d)
vykonávat činnosti ošetřovatelské péče poskytované dítěti v domácím prostředí i během hospitalizacehospitalizace,
e)
poskytovat ošetřovatelskou péči v rámci primární péče, vykonávat návštěvní službu, hodnotit domácí prostředí z hlediska zajištění zdravého vývoje dítěte, poskytovat rady a pomoc v oblasti hygieny, výživy, kojení, vyprazdňování, zajišťování naplňování plánu povinného očkování, preventivních prohlídek a dispenzární péče, prevence úrazů, agresivních poruch chování a závislostí v dětském věku,
f)
metodicky vést a organizovat výchovnou péči o děti všech věkových kategorií, vypracovávat programy výchovné péče a výchovných aktivit, doporučovat úpravu prostředí, vhodné hračky a výchovné pomůcky, komunikovat s dětmi i jejich rodinami,
g)
edukovat rodiče nebo jiného zákonného zástupce dítěte ve výchově a ošetřovatelské péči o dítě v jednotlivých vývojových obdobích, spolupracovat s ostatními institucemi v oblasti péče o dítě a rodinu, vést rozhovory s rodiči v náročné životní situaci,
h)
vykonávat činnosti ošetřovatelské péče poskytované dítěti, které má poruchy duševního zdraví.
(2)
Při poskytování vysoce specializované péče může dětská sestra pod odborným dohledem dětské sestry se specializovanou způsobilostí nebo porodní asistentky se specializovanou způsobilostí v příslušném oboru, v souladu s diagnózou stanovenou lékařem nebo zubním lékařem vykonávat činnosti podle § 4 odst. 1 písm. a) až j).
(3)
Dětská sestra může vykonávat bez odborného dohledu na základě indikace lékaře nebo zubního lékaře činnosti při poskytování preventivní, diagnostické, léčebné, rehabilitační, neodkladné, paliativní a dispenzární péče. Přitom zejména připravuje děti všech věkových kategorií k diagnostickým a léčebným výkonům, na základě indikace lékaře nebo zubního lékaře je provádí nebo při nich asistuje, zajišťuje ošetřovatelskou péči při těchto výkonech a po nich; zejména může
a)
zavádět periferní žilní katetry dětem všech věkových kategorií,
b)
podávat léčivé přípravky10) s výjimkou radiofarmak, pokud není dále uvedeno jinak,
c)
provádět screeningová, depistážní a dispenzární vyšetření, odebírat krev a jiný biologický materiál a hodnotit, zda jsou výsledky fyziologické,
d)
provádět výplach žaludku u dítěte při vědomí, zavádět gastrické sondy u dítěte při vědomí, včetně zajištění jejich průchodnosti a ošetření, a aplikovat enterální výživu,
e)
provádět katetrizaci močového měchýře dívek s výjimkou katetrizace nedonošených novorozenců,
f)
podávat dítěti klyzma,
g)
provádět výměnu a ošetření tracheostomické kanyly.
(4)
Dětská sestra pod odborným dohledem lékaře může
a)
aplikovat nitrožilně krevní deriváty12),
b)
asistovat při zahájení aplikace transfúzních přípravků a dále bez odborného dohledu na základě indikace lékaře ošetřovat pacienta v průběhu aplikace a ukončovat ji,
c)
zpracovávat dentální materiály v ordinaci,
d)
vykonávat činnost zubní instrumentářky podle § 40 odst. 1 písm. c).
(5)
Dětská sestra dále vykonává činnosti podle § 4 odst. 1 a 3 písm. c), e), f), l) u dětí všech věkových kategorií.
(6)
Dětská sestra pod odborným dohledem dětské sestry se specializovanou způsobilostí v příslušném oboru může na základě indikace lékaře podávat léčivé přípravky do epidurálního katetru.
(7)
Dětská sestra bez odborného dohledu a bez indikace v rozsahu své odborné způsobilosti může provádět výchovu a poradenství v oblastech podpory zdraví a zdravého způsobu života, včetně prevence vzniku, šíření a omezení výskytu onemocnění, připravovat programy ochrany a podpory zdraví a účastnit se v rozsahu své odborné způsobilosti jejich realizace.
§ 5
Porodní asistentka
(1)
Porodní asistentka vykonává činnosti podle § 3 odst. 1 a dále poskytuje a zajišťuje bez odborného dohledu a bez indikace základní a specializovanou ošetřovatelskou péčispecializovanou ošetřovatelskou péči těhotné ženě, rodící ženě a ženě do šestého týdne po porodu prostřednictvím ošetřovatelského procesuošetřovatelského procesu. Přitom zejména může
a)
poskytovat informace o životosprávě v těhotenství a při kojení, přípravě na porod, ošetření novorozence a o antikoncepci; poskytovat rady a pomoc v otázkách sociálně-právních ve spolupráci s odpovědnými orgány,
b)
provádět návštěvy v rodině těhotné ženy, ženy do šestého týdne po porodu a gynekologicky nemocné, sledovat její zdravotní stav,
c)
podporovat a edukovat ženu v péči o novorozence, včetně podpory kojení a předcházet jeho komplikacím,
d)
diagnostikovat těhotenství, předepisovat, doporučovat nebo provádět vyšetření nutná ke sledování fyziologického těhotenství, sledovat ženu s fyziologickým těhotenstvím, poskytovat jí informace o prevenci komplikací; v případě zjištěného rizika předávat ženu do péče lékaře se specializovanou způsobilostí v oboru gynekologie a porodnictví,
e)
sledovat stav plodu v děloze všemi vhodnými klinickými a technickými prostředky, rozpoznávat u matky, plodu nebo novorozence příznaky patologií, které vyžadují zásah lékaře, a pomáhat mu v případě zásahu; při nepřítomnosti lékaře provádět neodkladná opatření,
f)
připravovat rodičku k porodu, pečovat o ni ve všech dobách porodních a vést fyziologický porod, včetně případného nástřihu hráze; v neodkladných případechneodkladných případech vést i porod v poloze koncem pánevním; neodkladným případemneodkladným případem se rozumí vyšetřovací nebo léčebný výkon nezbytný k záchraně života nebo zdraví,
g)
ošetřovat porodní a poporodní poranění a pečovat o ženu do šestého týdne po porodu,
h)
přejímat, kontrolovat, ukládat léčivé přípravky10) a manipulovat s nimi a zajišťovat jejich dostatečnou zásobu,
i)
přejímat, kontrolovat a ukládat zdravotnické prostředky a prádlo, manipulovat s nimi, a zajišťovat jejich dezinfekci a sterilizaci a jejich dostatečnou zásobu,
j)
analyzovat, zajistit a hodnotit kvalitu a bezpečnost poskytované ošetřovatelské péče42),
k)
pečovat o ženu s odumřelým plodem ve vyšším stupni těhotenství, s přerušeným těhotenstvím nad dvanáctý týden z genetické indikace či zdravotní indikace ženy ve všech porodních dobách, včetně sledování a vyhodnocování rizik s tím spojených.
(2)
Porodní asistentka může poskytovat bez odborného dohledu a bez indikace ošetřovatelskou péčiošetřovatelskou péči fyziologickému novorozenci prostřednictvím ošetřovatelského procesuošetřovatelského procesu a provádět jeho první ošetření, včetně případného zahájení okamžité resuscitace.
(3)
Porodní asistentka pod přímým vedením lékaře se specializovanou způsobilostí v oboru gynekologie a porodnictví může
a)
asistovat při komplikovaném porodu,
b)
asistovat při gynekologických výkonech,
c)
instrumentovat na operačním sále při porodu.
(4)
Porodní asistentka pod odborným dohledem porodní asistentky se specializovanou způsobilostí v oboru, všeobecné sestry se specializovanou způsobilostí v oboru nebo dětské sestry se specializovanou způsobilostí, v souladu s diagnózou stanovenou lékařem může vykonávat činnosti podle § 4 odst. 1 písm. a) až j) při poskytování vysoce specializované ošetřovatelské péčespecializované ošetřovatelské péče.
(5)
Porodní asistentka dále vykonává činnosti podle § 4 odst. 1, 3 a 4 písm. a) u těhotné a rodící ženy, ženy do šestého týdne po porodu a pacientky s gynekologickým onemocněním.
§ 6
Ergoterapeut
(1)
Ergoterapeut vykonává činnosti podle § 3 odst. 1 v oboru ergoterapie a dále stanoví a provádí bez odborného dohledu na základě indikace lékaře v souladu s diagnózou a doporučeným postupem lékaře a na základě vlastních vyšetření optimální varianty a kombinace ergoterapeutických postupů tak, aby bylo dosaženo cíle požadovaného lékařem. Přitom zejména může
a)
provádět ergoterapeutické vyšetření zaměřené na analýzu aktivit pacienta, hodnocení senzomotoriky, mobility a lokomoce, orientační vyšetření kognitivních funkcí ve vztahu k analýze běžných denních činností (ADL),
b)
provádět hodnocení a nácvik běžných denních činností (ADL) v nemocničním i ve vlastním sociálním prostředí,
c)
provádět hodnocení v oblasti pracovních a zájmových aktivit v kontextu fyzického a sociálního prostředí,
d)
na základě ergoterapeutického vyšetření a analýzy funkčních schopností sestavovat krátkodobý a dlouhodobý plán ergoterapie, vybírat specifické ergoterapeutické postupy a metodiky, v rámci multidisciplinárního týmu vytvářet dlouhodobý plán komplexní rehabilitace,
e)
aplikovat ergoterapeutické postupy a metodiky v individuální i skupinové ergoterapii i s využitím pokročilé rehabilitační přístrojové technologie s cílem zlepšení funkční schopnosti pacienta včetně hodnocení efektu terapie,
f)
navrhovat a popřípadě zhotovovat kompenzační a technické pomůcky, doporučovat zdravotnické prostředky a učit pacienty, jimi určené osoby a ošetřovatelský personál tyto pomůcky využívat,
g)
poskytovat poradenské služby a instruktáže v otázkách adaptace, kompenzace a substituce poruch a onemocnění,
h)
v rozsahu své odborné způsobilosti vykonávat činnosti v rámci ergodiagnostiky, analyzovat zbylý pracovní potenciál, trénovat toleranci zátěže a vytrvalosti a ve spolupráci s ostatními odborníky doporučovat vhodné pracovní a studijní začlenění zdravotně postižených,
i)
navrhovat a popřípadě provádět preventivní opatření proti vzniku komplikací a strukturálních změn u imobilních pacientů, spolupracovat a edukovat v tomto směru všeobecnou sestru, praktickou sestru, pacienty a jimi určené osoby, působit v rámci ošetřovatelského týmu jako odborník zaměřený na uspokojování specifických potřeb pacientů.
(2)
Ergoterapeut bez odborného dohledu a bez indikace může
a)
provádět poradenskou činnost a instruktáž v oblasti prevence vzniku nemocí z povolání a úprav pracovního prostředí,
b)
aplikovat zásady ergonomie v rámci primární a sekundární prevence poruch pohybového aparátu, doporučovat vhodné úpravy domácího a pracovního prostředí ve vztahu k funkčním schopnostem pacientapacienta a bariérám tohoto prostředí,
c)
přejímat, kontrolovat a ukládat zdravotnické prostředky a prádlo, manipulovat s nimi a zajišťovat jejich dezinfekci a sterilizaci a jejich dostatečnou zásobu,
d)
seznamovat pacienty s možnostmi sociální péče ve spolupráci s odpovědnými orgány a v rozsahu své odborné způsobilosti vykonávat činnosti v rámci sociální rehabilitace osob se zdravotním postižením.
(3)
Ergoterapeut může v rozsahu své odborné způsobilosti provádět na základě indikace klinického psychologa, klinického logopeda nebo lékaře výcvik komunikačních a rozumových funkcí.
§ 7
Radiologický asistent
(1)
Radiologický asistent vykonává činnosti podle § 3 odst. 1 a dále může bez odborného dohledu, bez indikace a v souladu s postupy stanovenými zákonem o specifických zdravotních službách pro poskytování zdravotních služeb, jejichž součástí je lékařské ozáření, (dále jen „postup lékařského ozáření“)
a)
asistovat a instrumentovat při intervenčních výkonech,
b)
přejímat, kontrolovat a ukládat zdravotnické prostředky,
c)
provádět specifickou ošetřovatelskou péčispecifickou ošetřovatelskou péči poskytovanou v souvislosti s radiologickými výkony a
d)
přejímat, kontrolovat a ukládat léčivé přípravky10) a manipulovat s nimi.
(2)
Radiologický asistent, který je aplikujícím odborníkem s klinickou odpovědností za praktickou část lékařského ozáření, dále může bez odborného dohledu, bez indikace a v souladu s postupy lékařského ozáření provádět praktickou část lékařského ozáření při
a)
standardních skiagrafických zobrazovacích výkonech,
b)
standardních mamografických zobrazovacích výkonech včetně screeningových,
c)
peroperační skiaskopii a skiaskopii pro navigaci,
d)
kostní denzitometrii,
e)
diagnostických výkonech v zubní radiodiagnostice,
f)
standardních léčebných ozařovacích technikách v radioterapii a
g)
standardních diagnostických a léčebných výkonech v nukleární medicíně.
(3)
Radiologický asistent dále může v souladu s postupy lékařského ozáření
a)
na základě indikace a pod přímým vedením radiologického asistenta s příslušnou specializovanou nebo zvláštní odbornou způsobilostí vykonávat činnosti uvedené v § 160 až 163,
b)
na základě indikace a pod odborným dohledem lékaře aplikovat intravenózní léčiva nutná k provedení praktické části lékařského ozáření,
c)
na základě indikace lékaře a pod odborným dohledem lékaře, sestry pro nukleární medicínu nebo odborného radiologického asistenta pro nukleární medicínu aplikovat radiofarmaka,
d)
provádět činnosti na základě indikace a podle pokynů klinického radiologického fyzika se zvláštní odbornou způsobilostí pro radioterapii při plánování radioterapie,
e)
bez odborného dohledu na základě indikace lékaře aplikovat léčivé přípravky10) nutné k provedení vyšetření trávicím traktem, dýchacími cestami, formou podkožních, kožních a nitrosvalových injekcí,
f)
bez odborného dohledu na základě indikace lékaře provádět léčebné a zobrazovací výkony v radiologii, které využívají jiné fyzikální principy než ionizující záření, a
g)
bez odborného dohledu na základě indikace lékaře zavádět periferní žilní katetry.
§ 8
Zdravotní laborant
(1)
Zdravotní laborant vykonává činnosti podle § 3 odst. 1 a dále bez odborného dohledu a bez indikace v souladu s diagnózou stanovenou ošetřujícím lékařem a se systémem kvality laboratořesystémem kvality laboratoře zejména může
a)
identifikovat vzorky biologického materiálu nebo jiných vyšetřovaných materiálů, hodnotit jejich kvalitu pro požadovaná laboratorní vyšetření nebo jiné účely a zajišťovat jejich zpracování, uchovávání a následnou likvidaci,
b)
obsluhovat laboratorní techniku a zabezpečovat její běžnou údržbu,
c)
připravovat materiály nutné pro laboratorní a diagnostickou činnost,
d)
zajišťovat správné uložení laboratorních chemikálií a setů a kontrolovat jejich dobu použitelnosti,
e)
v souvislosti s ochranou veřejného zdraví provádět odběry vzorků,
f)
zajišťovat péči o laboratorní zvířata,
g)
přejímat, kontrolovat, ukládat léčivé přípravky10), manipulovat s nimi a zajišťovat jejich dostatečnou zásobu,
h)
přejímat, kontrolovat a ukládat zdravotnické prostředky a prádlo, manipulovat s nimi a zajišťovat jejich dezinfekci a sterilizaci a jejich dostatečnou zásobu.
(2)
Zdravotní laborant bez odborného dohledu na základě indikace lékaře zejména může provádět
a)
neinvazivní odběry biologického materiálu a odběry žilní a kapilární krve,
b)
základní laboratorní měření a vyšetření,
c)
činnosti spojené se zpracováním odběrů plné krve a výrobou transfuzních přípravků při dodržení zásad správné výrobní praxe, a to zejména při získávání krve a jejích složek, jejich zpracování, označování, kontrole, skladování, balení, přepravě a výdeji a při vedení dokumentace o těchto činnostech.
(3)
Zdravotní laborant pod odborným dohledem zdravotnického pracovníkazdravotnického pracovníka se specializovanou způsobilostí v příslušném oboru může
a)
provádět specializovaná laboratorní vyšetření,
b)
provádět vyšetření biologického materiálu radio-imunoanalytickými metodami při dodržování zásad radiační ochrany,
c)
vykonávat v rozsahu své odborné způsobilosti činnosti při uvádění a hodnocení nových laboratorních diagnostických postupů a jejich validaci,
d)
analyzovat laboratorní metody a postupy z hlediska chyb a interferencí, posuzovat omezující, komplikující a interferující faktory a popřípadě je kvantifikovat,
e)
v rozsahu své odborné způsobilosti vykonávat činnosti při organizaci programů interní kontroly jakosti a mezilaboratorního srovnávání,
f)
spolupracovat na expertizní činnosti pracoviště a tvorbě a udržování systému jakosti laboratoře, provádět interní a externí kontroly kvality laboratorních vyšetření.
§ 9
Zdravotně-sociální pracovník
Zdravotně-sociální pracovník vykonává činnosti podle § 3 odst. 1 a dále bez odborného dohledu a bez indikace může
a)
provádět sociální prevenci, včetně depistážní činnosti, zaměřenou na cílené a včasné vyhledávání jedinců, kteří se v důsledku své nemoci nebo nemoci blízkých osob mohou ocitnout nebo se již ocitli v nepříznivé sociální situaci,
b)
provádět sociální šetření u pacientůpacientů a posuzovat životní situace pacientapacienta ve vztahu k onemocnění nebo k jeho následkům, podle potřeby objektivizovat rozbor sociální situace návštěvní službou v rodinách, na základě spolupráce s orgány veřejné správy, popřípadě dalšími subjekty a o zjištěných skutečnostech zpracovávat zprávu o posouzení životní situace pacientapacienta,
c)
sestavovat plán psychosociální intervence do životní situace pacientapacienta, včetně rozsahu, druhu a potřeby sociálních opatření, ve spolupráci s dalšími zdravotnickými pracovníkyzdravotnickými pracovníky tato opatření realizovat,
d)
zajišťovat sociálně-právní poradenství ve vztahu k onemocnění nebo k jeho následkům,
e)
účastnit se integrace pacientůpacientů, kteří takovou pomoc potřebují v důsledku chybějících fyzických, psychických nebo sociálních schopností, narušených sociálních vztahů nebo jiných překážek do společenského prostředí; k aktivní účasti na této integraci získávat pacientypacienty a jejich sociální okolí,
f)
v rozsahu své odborné způsobilosti vykonávat činnosti při přípravě a organizaci rekondičních pobytů,
g)
v rozsahu své odborné způsobilosti vykonávat činnosti při přípravě propuštění pacientůpacientů, včetně zajištění další péče a služeb,
h)
v případě úmrtí pacientůpacientů provádět odborné poradenství v sociální oblasti; u osamělých zemřelých pacientůpacientů zajišťovat záležitosti spojené s úmrtím.
§ 10
Optometrista
(1)
Optometrista vykonává činnosti podle § 3 odst. 1 a dále bez odborného dohledu a bez indikace může
a)
doporučovat vhodné druhy a úpravy brýlových čoček,
b)
provádět poradenskou činnost v oblasti refrakčních vad, včetně druhů kontaktních čoček a jejich vhodného použití,
c)
přejímat, kontrolovat, ukládat léčivé přípravky10), manipulovat s nimi a zajišťovat jejich dostatečnou zásobu,
d)
přejímat, kontrolovat a ukládat zdravotnické prostředky a prádlo, manipulovat s nimi a zajišťovat jejich dezinfekci a sterilizaci a jejich dostatečnou zásobu.
(2)
Optometrista bez odborného dohledu a bez indikace u osob starších 15 let věku může
a)
vyšetřovat zrakové funkce a provádět metrická vyšetření refrakce oka, určovat refrakční vadu a provádět korekce,
b)
rozhodovat, zda je ke korekci refrakční vady vhodné použít dioptrické brýle, individuálně zhotovený zdravotnický prostředek, kontaktní čočky nebo speciální optické pomůcky, a předepisovat je, zhotovovat a opravovat,
c)
vyšetřovat v oblasti předního segmentu oka pro potřeby korekce refrakčních vad,
d)
provádět poradenskou činnost v oblasti refrakčních vad,
e)
při podezření na oční onemocnění doporučovat pacientůmpacientům vyšetření u lékaře se specializovanou způsobilostí v oboru oftalmologie,
f)
aplikovat kontaktní čočky a předávat je s poučením a doplňkovým sortimentem pacientůmpacientům a provádět jejich následné kontroly.
(3)
Optometrista pod odborným dohledem očního lékaře se specializovanou způsobilostí v oboru oftalmologie může provádět
a)
činnosti uvedené v odstavci 2 u osob mladších 15 let,
b)
vyšetření na oftalmologických diagnostických přístrojích; tato vyšetření však nehodnotí a nestanovuje diagnózu.
§ 11
Ortoptista
(1)
Ortoptista vykonává činnosti podle § 3 odst. 1 a poskytuje specifickou ošetřovatelskou péčiošetřovatelskou péči pacientůmpacientům s oční poruchou, ve spolupráci s lékařem vykonává činnosti při poskytování preventivní, léčebné, diagnostické a dispenzární péče s cílem dosažení co nejlepší zrakové ostrosti a navození jednoduchého binokulárního vidění u vrozených i získaných očních vad. Přitom bez odborného dohledu a bez indikace zejména může
a)
navrhovat, zhotovovat a udržovat cvičební ortoptické pomůcky, pečovat o ortoptické vyšetřovací a léčebné přístroje,
b)
edukovat pacientypacienty a jejich rodiče, případně jiné pečující osoby o léčbě a léčebném výcviku,
c)
provádět screening očních vad u dětí,
d)
informovat lékaře o průběhu léčby, navrhovat změny a doplnění ordinace lékaře na základě vlastních zjištění,
e)
při práci ve stacionářích zajišťovat bezpečné prostředí ve vztahu ke zdravotnímu stavu dětí, pobyt dětí venku přiměřeně jejich zdravotnímu stavu a připravovat a realizovat výchovné aktivity,
f)
přejímat, kontrolovat a ukládat léčivé přípravky10), manipulovat s nimi a zajišťovat jejich dostatečnou zásobu,
g)
přejímat, kontrolovat a ukládat zdravotnické prostředky a prádlo, manipulovat s nimi a zajišťovat jejich dezinfekci a sterilizaci a jejich dostatečnou zásobu.
(2)
Bez odborného dohledu na základě indikace lékaře se specializovanou způsobilostí v oboru oftalmologie může provádět a vyhodnocovat
a)
diagnostická vyšetření pacientůpacientů, zejména
1.
vyšetření zrakové ostrosti do dálky, do blízka (bez korekce i s korekcí),
2.
změření korekce na fokometru,
3.
zakrývací testy,
4.
orientační vyšetření motility,
5.
vyšetření konvergence,
6.
změření pupilární distance,
7.
orientační vyšetření fixace,
8.
zjištění binokulárních funkcí na přístrojích, prismatickými skly a různými testy,
9.
vyšetření objektivní a subjektivní úchylky na přístrojích a prismatickými skly,
10.
změření gama úhlu na troposkopu a Maddoxu,
11.
vyšetření rozlišovací schopnosti;
b)
léčebná pleoptická a ortoptická cvičení pacientůpacientů na očních specializovaných pracovištích, zejména
1.
okluzní terapii,
2.
pleoptická cvičení amblyopie pasivní a aktivní,
3.
prizmatickou terapii,
4.
cvičení motility a konvergence,
5.
cvičení binokulárních funkcí a stereopse;
c)
pomocná vyšetření, při nichž nedochází k přímému kontaktu s okem, zejména
1.
grafické vyšetření motility očních svalů,
2.
test kontrastní citlivosti do dálky i do blízka,
3.
vyšetření barvocitu.
(3)
Bez odborného dohledu na základě indikace lékaře se specializovanou způsobilostí v oboru oftalmologie může
a)
připravovat pacientypacienty k dalším diagnostickým a léčebným výkonům v očním lékařství, zajišťovat ošetřovatelskou péčiošetřovatelskou péči při těchto výkonech a po nich, provádět je a nebo při nich asistovat,
b)
podávat léčivé přípravky do spojivkového vaku nebo jiným neinvazivním způsobem,
c)
provádět aplikaci kontaktních a okluzních čoček.
§ 12
Asistent ochrany a podpory veřejného zdraví
(1)
Asistent ochrany a podpory veřejného zdraví vykonává činnosti podle § 3 odst. 1 a dále bez odborného dohledu na základě indikace lékaře nebo jiného zdravotnického pracovníkazdravotnického pracovníka se specializovanou způsobilostí v příslušném oboru ochrany a podpory veřejného zdraví vykonává činnosti související s výkonem státního zdravotního dozoru6) a další činnosti související s ochranou a podporou veřejného zdraví. Přitom může
a)
provádět šetření v terénu a další činnosti nutné pro zabezpečení ochrany a podpory veřejného zdraví a předcházení vzniku, šíření a omezení výskytu infekčních onemocnění, hromadně se vyskytujících onemocnění, nemocí souvisejících s prací a jiných významných poruch zdraví v souladu s právními předpisy upravujícími ochranu veřejného zdraví16),
b)
provádět dílčí měření, odběr vzorků složek životního a pracovního prostředí a biologického materiálu, včetně odběru žilní a kapilární krve, k laboratorním vyšetřením v oblasti ochrany a podpory veřejného zdraví, sběr potřebných dat, která dále analyzuje a zpracovává, a navrhovat vhodná opatření,
c)
vykonávat v rozsahu své odborné způsobilosti činnosti při získávání pokladů pro sledování zdravotního stavu populace ve vztahu k životním a pracovním podmínkám, při přípravě komplexních programů ochrany a podpory zdraví a při jejich realizaci a zabezpečení zdravých životních a pracovních podmínek a připravovat dílčí projekty v ochraně a podpoře veřejného zdraví,
d)
účastnit se kontroly veškerých dezinfekčních, dezinsekčních a deratizačních zásahů a provádět kontrolu jejich účinnosti,
e)
provádět kontroly opatření k prevenci nemocničních nákaz stanovených zdravotnickým pracovníkemzdravotnickým pracovníkem v ochraně veřejného zdraví se specializovanou způsobilostí, včetně účinnosti sterilizační techniky ve zdravotnických zařízeních a zařízeních sociální péče, kontrolovat plnění uložených opatření, pořizovat protokol a připravovat podklady pro další opatření příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví.
(2)
Asistent ochrany a podpory veřejného zdraví bez odborného dohledu a bez indikace může provádět
a)
výchovu občanů ke zdravému způsobu života,
b)
poradenství v oblastech podpory zdraví a zdravého způsobu života a
c)
zajištění přejímání, kontrolu a uložení zdravotnických prostředků a prádla, manipulaci s nimi, jejich dezinfekci a sterilizaci a zajištění jejich dostatečné zásoby.
§ 13
Ortotik-protetik
(1)
Ortotik-protetik vykonává činnosti uvedené v § 3 odst. 1 a dále bez odborného dohledu a bez indikace a v souladu s lékařskou diagnózou může
a)
seznamovat pacientypacienty a osoby jimi určené nebo ošetřující osoby s pomůckami a provádět jejich základní zácvik při používání pomůcek a základy jejich údržby,
b)
konzultovat s pacientypacienty možnosti a vhodnost jednotlivých vybavení s výhledem na následnou rehabilitaci a integraci do normálního života, vybírat vhodné sériové pomůcky u lehčích typů postižení a tyto pomůcky aplikovat, popřípadě upravovat,
c)
přejímat, kontrolovat a ukládat zdravotnické prostředky a prádlo, manipulovat s nimi a zajišťovat jejich dezinfekci a sterilizaci a jejich dostatečnou zásobu.
(2)
Ortotik-protetik vykonává činnosti uvedené v § 3 odst. 1 a dále bez odborného dohledu na základě indikace lékaře a v souladu s lékařskou diagnózou může
a)
vytvářet konstrukční řešení jednotlivých ortotických a protetických pomůcek v celém rozsahu oboru včetně využití technologií snímání měrných podkladů,
b)
konstruovat ortotické pomůcky za použití modulárních komponentů, modulárních stavebnic a individuálně vyrobených částí za využití poznatků vertikální stavby pomůcek.
§ 14
Nutriční terapeut
(1)
Nutriční terapeut vykonává činnosti uvedené v § 3 odst. 1 a poskytuje specifickou ošetřovatelskou péčiošetřovatelskou péči při zabezpečování nutričních potřeb pacientůpacientů v oblasti preventivní a léčebné výživy. Přitom bez odborného dohledu a bez indikace v souladu s diagnózou stanovenou lékařem zejména může
a)
zpracovávat a vyhodnocovat nutriční anamnézu, u pacientůpacientů v závažných stavech provádět bilanci stravy přijímané ústy, navrhovat lékaři, případně všeobecné sestře nebo porodní asistentce změny v předepsané dietě, způsobu příjímání stravy či doplnění potravinovými doplňky,
b)
provádět vyšetření nutná ke zjištění stavu výživy pacientůpacientů,
c)
kontrolovat, metodicky vést a organizovat přípravu stravy v souladu s poznatky zdravé a léčebné výživy, zejména ve stravovacích provozech zdravotnických zařízení a v případě speciálních diet stravu připravovat,
d)
sestavovat jídelní plány a předpis stravy pro jednotlivé diety i pro celé zdravotnické zařízení, včetně propočtů biologické a energetické hodnoty diet,
e)
provádět poradenství a edukaci jedinců, rodin a skupin v oblasti zdravé a léčebné výživy, včetně doporučení vhodných výživových doplňků,
f)
přejímat, kontrolovat a ukládat léčivé přípravky10), manipulovat s nimi a zajišťovat jejich dostatečnou zásobu,
g)
přejímat, kontrolovat a ukládat zdravotnické prostředky a prádlo, manipulovat s nimi a zajišťovat jejich dezinfekci a sterilizaci a jejich dostatečnou zásobu.
(2)
Nutriční terapeut může sestavovat bez odborného dohledu na základě indikace lékaře individuální jídelní plány, včetně propočtů biologické a energetické hodnoty diet.
§ 15
Zubní technik
(1)
Zubní technik vykonává činnosti podle § 3 odst. 1 a dále bez odborného dohledu na základě indikace zubního lékaře může zhotovovat zubní náhrady, ortodontické pomůcky a další stomatologické výrobky a v případě potřeby provádět jejich úpravy a opravy.
(2)
Zubní technik bez odborného dohledu a bez indikace může
a)
zpracovávat všechny hlavní a pomocné materiály užívané v zubním lékařství,
b)
zajišťovat hospodárné zpracování dentálního materiálu,
c)
provádět obsluhu zdravotnických prostředků a ostatního zařízení zubní laboratoře, s výjimkou používání zdroje ionizujícího záření, a zajišťovat jejich údržbu,
d)
na výzvu zubního lékaře řešit specifické problémy související se zhotovováním a opravováním zubních náhrad, ortodontických pomůcek a dalších stomatologických výrobků v průběhu ošetření pacientů,
e)
informovat zubního lékaře o nekvalitním otisku a o dalších závažných okolnostech ovlivňujících kvalitu výrobku,
f)
přejímat, kontrolovat a ukládat zdravotnické prostředky a prádlo, manipulovat s nimi a zajišťovat jejich dezinfekci a sterilizaci a jejich dostatečnou zásobu.
§ 16
Dentální hygienistka
(1)
Dentální hygienistka vykonává činnosti podle § 3 odst. 1 a dále bez odborného dohledu a bez indikace může
a)
vychovávat a instruovat pacientypacienty k pravidelné a systematické preventivní péči o ústní hygienu,
b)
stanovit úroveň individuální hygieny, provádět nácvik postupů a technik ústní hygieny a kontrolovat jejich účinnost,
c)
provádět kolektivní zdravotně-výchovnou činnost zaměřenou na prevenci zubního kazu, parodontopatií, ortodontických anomálií a na racionální výživu,
d)
provádět ve spolupráci se zubním lékařem výzkum v oblasti zubního lékařství, zvláště pak v oblasti dentální hygieny,
e)
vykonávat v rozsahu své odborné způsobilosti činnosti při přejímání, kontrole, manipulaci a uložení zdravotnických prostředků a prádla, jejich dezinfekci a sterilizaci a zajištění jejich dostatečné zásoby.
(2)
Dentální hygienistka bez odborného dohledu v souladu s diagnózou a individuálním léčebným postupem stanoveným zubním lékařem může provádět profylaxi onemocnění ústní dutiny včetně odhalení časných patologických změn a prevence jejich zhoršování. Přitom zejména může
a)
provádět vstupní a kontrolní vyšetření ústní dutiny včetně získání anamnézy, zhodnocení stavu parodontu a měkkých tkání, orientačního zhodnocení stavu chrupu a jeho kazivosti,
b)
provádět otisky chrupu,
c)
odstraňovat zubní plak a kámen z mezizubních a supragingiválních prostorů, leštit povrch zubů profylaktickými materiály,
d)
odstraňovat subgingivální zubní kámen v rámci nechirurgické léčby,
e)
provádět ošetření citlivého dentinu a aplikaci profylaktických materiálů, jako jsou fluoridové roztoky,
f)
provádět odstraňování retenčních míst plaku a povrchové úpravy výplní,
g)
provádět odborné čištění zubů,
h)
stanovit individuální léčebný plán dentální hygieny a na jeho základě provádět konzervativní nechirurgickou terapii, a to iniciální, udržovací a podpůrnou antimikrobiální; individuální léčebný plán dentální hygieny lze stanovit pouze v mezích individuálního léčebného postupu stanoveného zubním lékařem,
i)
provádět neinvazivní aplikace antiseptických, adstringentních a antibakteriálních léčivých přípravků supragingiválně i do subgingiválních prostor,
j)
ohlazovat kořeny zubů,
k)
provádět uzavřenou kyretáž,
l)
odstraňovat pigmentace profylaktickými materiály i speciálními přístroji,
m)
zhotovovat studijní modely,
n)
informovat ošetřujícího zubního lékaře o výsledcích ošetřování pacientů a doporučovat kontrolní vyšetření zubním lékařem nejdéle po 6 měsících.
(3)
Dentální hygienistka pod odborným dohledem zubního lékaře může
a)
provádět činnosti zubní instrumentářky podle § 40,
b)
provádět aplikace povrchové anestézie pro povrchové znecitlivění dásní,
c)
měnit gumové příslušenství u fixních ortodontických aparátů,
d)
provádět bělení zubů a obdobné estetické úpravy a doporučení ohledně individuálního domácího bělení zubů,
e)
provádět na základě indikace zubního lékaře, který je aplikujícím odborníkem, praktickou část lékařského ozáření zubním rentgenovým zařízením.
(4)
Dentální hygienistka pod přímým vedením zubního lékaře může provádět pečetění fisur.
§ 17
Zdravotnický záchranář
(1)
Zdravotnický záchranář vykonává činnosti podle § 3 odst. 1 a dále bez odborného dohledu a bez indikace vykonává činnosti v rámci specifické ošetřovatelské péčespecifické ošetřovatelské péče při poskytování přednemocniční neodkladné péčepřednemocniční neodkladné péče, a dále při poskytování akutní lůžkové péče intenzivní, včetně péče na urgentním příjmu. Přitom zejména může
a)
sledovat, monitorovat a hodnotit vitální funkce včetně snímání elektrokardiografického záznamu, průběžného sledování a hodnocení poruch rytmu, vyšetření a monitorování dalších tělesných parametrů za použití zdravotnických prostředků,
b)
vyhodnocovat projevy onemocnění a rizikových faktorů a na základě diferenciální diagnostiky stanovit předběžnou diagnózu,
c)
zahajovat a provádět kardiopulmonální resuscitaci s použitím ručních křísicích vaků, včetně defibrilace srdce elektrickým výbojem po provedení záznamu elektrokardiogramu,
d)
zajišťovat periferní žilní nebo intraoseální vstup, aplikovat krystaloidní roztoky a provádět nitrožilní aplikaci roztoků glukózy u pacienta s ověřenou hypoglykemií,
e)
provádět laboratorní vyšetření určená pro neodkladnou péči a hodnotit je,
f)
obsluhovat a udržovat vybavení všech kategorií dopravních prostředků, řídit pozemní dopravní prostředky, a to i v obtížných podmínkách jízdy s využitím výstražných zvukových a světelných zařízení,
g)
provádět první ošetření ran, včetně zástavy krvácení,
h)
zajišťovat nebo provádět bezpečné vyproštění, polohování, imobilizaci, transport pacientů a zajišťovat bezpečnost pacientů během transportu,
i)
vykonávat v rozsahu své odborné způsobilosti činnosti při řešení následků mimořádných událostí při provádění záchranných a likvidačních prací v rámci integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému,
j)
zajišťovat v případě potřeby péči o tělo zemřelého,
k)
přejímat, kontrolovat a ukládat léčivé přípravky10), manipulovat s nimi a zajišťovat jejich dostatečnou zásobu,
l)
přejímat, kontrolovat a ukládat zdravotnické prostředky a prádlo, manipulovat s nimi a zajišťovat jejich dezinfekci a sterilizaci a jejich dostatečnou zásobu,
m)
provádět neodkladné výkony v rámci probíhajícího porodu a první ošetření novorozence,
n)
přijímat, evidovat a vyhodnocovat tísňové výzvytísňové výzvy z hlediska závažnosti zdravotního stavu pacienta a podle stupně naléhavosti, zabezpečovat odpovídající způsob jejich řešení za použití telekomunikační a sdělovací techniky,
o)
provádět telefonní instruktáž k poskytování první pomoci a poskytovat další potřebné rady za použití vhodného psychologického přístupu,
p)
zavádět a udržovat inhalační a kyslíkovou terapii.
(2)
Zdravotnický záchranář při poskytování přednemocniční neodkladné péčepřednemocniční neodkladné péče, a dále při poskytování akutní lůžkové péče intenzivní, včetně péče na urgentním příjmu může bez odborného dohledu na základě indikace lékaře vykonávat činnosti při poskytování diagnostické a léčebné péče. Přitom zejména může
a)
zajišťovat dýchací cesty dostupnými pomůckami, zavádět a udržovat inhalační kyslíkovou terapii, zajišťovat přístrojovou ventilaci s parametry určenými lékařem, pečovat o dýchací cesty pacientů i při umělé plicní ventilaci,
b)
podávat léčivé přípravky10), včetně krevních derivátů12),
c)
asistovat při zahájení aplikace transfuzních přípravků13) a ošetřovat pacienta v průběhu aplikace a ukončovat ji,
d)
provádět katetrizaci močového měchýře žen a dívek starších 3 let věku,
e)
odebírat biologický materiál na vyšetření.
(3)
Zdravotnický záchranář dále při poskytování přednemocniční neodkladné péčepřednemocniční neodkladné péče, a dále při poskytování akutní lůžkové péče intenzivní, včetně péče na urgentním příjmu, vykonává činnosti podle § 4 odst. 1 písm. d), f), n), r), u) a v) a § 4a odst. 1 písm. b) až n).
§ 18
Farmaceutický asistent
(1)
Farmaceutický asistent vykonává činnosti podle § 3 odst. 1 a dále bez odborného dohledu a bez indikace může
a)
vydávat léčivé přípravky, jejichž výdej není vázán na lékařský předpis, a zdravotnické prostředky a podávat informace o jejich správném užívání a uchovávání,
b)
připravovat zkoumadla a diagnostické zdravotnické prostředky in vitro,
c)
vydávat léčivé přípravky a zdravotnické prostředky na žádanky zdravotnických zařízení a zařízení veterinární péče v souladu s jiným právním předpisem10),
d)
objednávat léčiva, pomocné látky, zdravotnické prostředky a další výrobky související s péčí o zdraví, zabezpečovat jejich řádnou přejímku, uchovávání a doplňování,
e)
zajišťovat objednávání pomocného a provozního materiálu,
f)
provádět kontrolu léčiv a pomocných látek,
g)
připravovat léčivé přípravky; pokud jiný právní předpis10) nestanoví jinak, včetně přípravy a kontroly cytostatik a dalších činností souvisejících s jejich přípravou,
h)
zajišťovat aseptickou přípravu léčivých přípravků10), přijímat, kontrolovat a ukládat léčivé přípravky10), manipulovat s nimi a zajišťovat jejich dostatečnou zásobu,
i)
přejímat, kontrolovat a ukládat zdravotnické prostředky a prádlo, manipulovat s nimi a zajišťovat jejich dezinfekci a sterilizaci a jejich dostatečnou zásobu.
(2)
Farmaceutický asistent může provádět pod odborným dohledem farmaceutického asistenta se specializovanou způsobilostí v oboru přípravy radiofarmak, farmaceuta nebo jiného odborně způsobilého pracovníka na základě indikace lékaře, farmaceuta nebo jiného odborně způsobilého zdravotnického pracovníkazdravotnického pracovníka a v souladu s pokyny radiologického fyzika praktickou část lékařského ozáření, a to přípravu a kontrolu radiofarmak, včetně dalších činností souvisejících s jejich přípravou, zejména příjem a instalaci generátorů, likvidaci zbytků a dekontaminaci pracoviště.
(3)
Farmaceutický asistent pod odborným dohledem farmaceuta může
a)
vykonávat v rozsahu své odborné způsobilosti činnosti při přípravě technologických předpisů pro přípravu léčivých přípravků10),
b)
sledovat zásoby léčivých přípravků10) a zdravotnických prostředků ve zdravotnických zařízeních, zejména jejich správné uchovávání,
c)
vykonávat v rozsahu své odborné způsobilosti činnosti při přípravě radiofarmak a léčivých přípravků s obsahem venen10).
§ 19
Biomedicínský technik
(1)
Biomedicínský technik vykonává činnosti podle § 3 odst. 1 a dále bez odborného dohledu a bez indikace lékaře
a)
se podílí na vedení dokumentace používaných zdravotnických prostředků u poskytovatele zdravotních služeb podle zákona o zdravotnických prostředcích,
b)
se účastní na výběru zdravotnických prostředků za účelem jejich nákupu poskytovatelem zdravotních služeb a podílí se na jejich uvedení do provozu,
c)
zajišťuje servis zdravotnických prostředků, kontroluje kvalitu jeho provedení, popřípadě jej sám provádí za podmínek stanovených zákonem o zdravotnických prostředcích,
d)
zajištuje provedení instruktáže obsluhy zdravotnických prostředků za podmínek stanovených zákonem o zdravotnických prostředcích u poskytovatele zdravotních služeb,
e)
se účastní procesu oznamování podezření na nežádoucí příhody zdravotnických prostředků podle zákona o zdravotnických prostředcích a podílí se na realizaci preventivních a nápravných opatření.
(2)
Biomedicínský technik bez odborného dohledu na základě indikace lékaře obsluhuje zdravotnické prostředky a jejich sestavy v rámci asistence při zdravotnických výkonech a zajišťuje lékařem požadované nastavení zdravotnických prostředků předávaných pacientovi.
(3)
V případě, že zdravotnický prostředek, na němž biomedicínský technik vykonává činnosti podle odstavce 1 nebo 2, je radiologickým zařízením, vykonává tyto činnosti ve spolupráci s klinickým radiologickým fyzikem.
§ 21
Radiologický technik
(1)
Radiologický technik vykonává činnosti podle § 3 odst. 1 a dále bez odborného dohledu a v souladu s postupy lékařského ozáření může
a)
bez indikace kontrolovat dodržování požadavků, které jsou stanoveny jinými právními předpisy20),21) při používání radiologických zařízení a dalších souvisejících zdravotnických prostředků,
b)
bez indikace provádět a vyhodnocovat zkoušky provozní stálosti zdroje ionizujícího záření a provozní zkoušky zobrazovacích a detekčních systémů v nukleární medicíně,
c)
bez indikace provádět základní klinickou dozimetrii při diagnostických a léčebných postupech, včetně zaznamenávání a vyhodnocování dávek dodávaných pacientům za účelem ověření správnosti ozařovacích plánů a aktivit aplikovaných radiofarmak, a
d)
na základě indikace lékaře, který je aplikujícím odborníkem, provádět praktickou část lékařského ozáření v brachyterapii s vysokým dávkovým příkonem (dále jen „HDR brachyterapie“).
(2)
Radiologický technik dále provádí činnosti související s praktickou a fyzikálně-technickou částí lékařského ozáření v souladu s postupy lékařského ozáření, na základě indikace a podle pokynů
a)
klinického radiologického fyzika při optimalizaci lékařského ozáření,
b)
klinického radiologického fyzika při fyzikálně-technické části lékařského ozáření,
c)
klinického radiologického fyzika se zvláštní odbornou způsobilostí pro radioterapii při plánování radioterapie, nebo
d)
klinického radiologického fyzika se zvláštní odbornou způsobilostí pro nukleární medicínu při plánování terapeutických výkonů v nukleární medicíně.
§ 22
Adiktolog
(1)
Adiktolog vykonává činnosti uvedené v § 3 odst. 1 a dále bez odborného dohledu a bez indikace lékaře v oblasti závislosti na návykových látkách a dalších závislostí může
a)
provádět komplexní adiktologickou diagnostiku pacientapacienta,
b)
provádět neinvazivní odběry biologického materiálu pro vyšetření přítomnosti návykových látek a infekčních onemocnění,
c)
stanovit program primární prevence včetně programu včasné diagnostiky a intervence,
d)
provádět depistáž s cílem identifikovat osoby ohrožené zdraví škodlivými návyky a u těchto osob provádět prevenci, výchovu a poradenství v oblastech zdravého způsobu života a snižování škodlivosti užívání návykových látek,
e)
provádět individuální, skupinovou a rodinnou adiktologickou terapii a podpůrnou psychoterapii,
f)
instruovat zdravotnické pracovníkyzdravotnické pracovníky v oblasti péče o osoby ohrožené zdraví škodlivými návyky o škodlivosti užívání návykových látek,
g)
provádět poradenství v oblasti závislosti na návykových látkách a dalších závislostí.
(2)
Adiktolog na základě indikace lékaře se specializovanou způsobilostí v oboru psychiatrie nebo v oboru dětská a dorostová psychiatrie nebo lékaře se zvláštní specializovanou způsobilostí v oboru návykové nemoci může vypracovávat v oblasti závislosti na návykových látkách a dalších závislostí komplexní léčebný plán a koordinovat jeho realizaci.
(3)
Adiktolog pod odborným dohledem lékaře se zvláštní specializovanou způsobilostí v oboru lékařská psychoterapie a se specializovanou způsobilostí v oboru psychiatrie nebo v oboru dětská a dorostová psychiatrie nebo se zvláštní specializovanou způsobilostí v oboru návykové nemoci v oblasti závislosti na návykových látkách a dalších závislostí nebo psychoterapeuta může spolupracovat při systematické individuální, skupinové a rodinné psychoterapii.
(4)
Adiktolog pod odborným dohledem lékaře se specializovanou způsobilostí v oboru psychiatrie nebo v oboru dětská a dorostová psychiatrie nebo lékaře se zvláštní specializovanou způsobilostí v oboru návykové nemoci v oblasti závislosti na návykových látkách a dalších závislostí může asistovat při psychiatrických vyšetřeních.
§ 22a
Behaviorální analytik
Behaviorální analytik vykonává činnosti podle § 3 odst. 1 a dále bez odborného dohledu a bez indikace může
a)
provádět behaviorálně analytické hodnocení, diagnostiku a diferenciální diagnostiku chování pro další léčebnou péči,
b)
na základě funkční analýzy nebo hodnocení navrhovat plán behaviorální intervence a prostřednictvím metod aplikované behaviorální analýzy provádět terapii, rehabilitaci a reedukaci chování u dětí i dospělých s neurovývojovými poruchami,
c)
provádět prevenci, výchovu a poradenství s cílem dosažení maximálního rozvoje širokého spektra chování a dovedností u dětí i dospělých s neurovývojovými poruchami, zejména v oblastech sebeobslužných dovedností, komunikace, sociální a emocionální adaptace, učení, trávení volného času a podpory nezávislosti,
d)
provádět edukaci rodinných příslušníků a zdravotnických pracovníkůzdravotnických pracovníků v oblasti péče a realizace plánu behaviorální intervence,
e)
provádět hodnocení plánu behaviorální intervence a doporučovat jeho případné změny,
f)
provádět poradenskou a vzdělávací činnost v oblasti rozvoje žádoucího chování a úpravy maladaptivního chování.
§ 23
Psycholog ve zdravotnictví
(1)
Psycholog ve zdravotnictví vykonává činnosti uvedené v § 3 odst. 1 a dále pod odborným dohledem klinického psychologa nebo dětského klinického psychologa může provádět
a)
klinicko-psychologickou diagnostiku,
b)
podpůrnou psychoterapii a socioterapii,
c)
neodkladnou péči v případě akutních psychických krizí a traumat,
d)
rehabilitaci, reedukaci a resocializaci psychických funkcí,
e)
školení zdravotnických pracovníkůzdravotnických pracovníků v oblasti psychologie zdraví a nemoci,
f)
psychologickou prevenci, výchovu a poradenství ke zdravému způsobu života,
g)
v rozsahu své odborné způsobilosti prevenci psychologických problémů zdravotnických pracovníkůzdravotnických pracovníků,
h)
poradenskou činnost v oblasti péče o psychický stav tělesně i duševně nemocných pacientů, včetně paliativní péče o nevyléčitelně nemocné a přípravy na lékařské zákroky,
i)
odbornou konziliární, posudkovou a dispenzární činnost.
(2)
Psycholog ve zdravotnictví pod odborným dohledem psychoterapeuta může provádět systematickou individuální, skupinovou, emergentní a rodinnou psychoterapii.
§ 23a
Logoped ve zdravotnictví
Logoped ve zdravotnictví vykonává činnosti uvedené v § 3 odst. 1 a dále pod odborným dohledem klinického logopeda může
a)
provádět základní diagnostické postupy v oboru klinická logopedie,
b)
provádět léčbu, rehabilitaci a reedukaci poruch a vad řeči, sluchu, hlasu a polykání,
c)
v rozsahu své odborné způsobilosti vykonávat činnosti při poskytování zdravotní péče o děti a dospělé s vadami a poruchami sdělovacího procesu a polykání,
d)
v rozsahu své odborné způsobilosti vykonávat činnosti při dispenzarizaci pacientů s poruchami a vadami řeči, sluchu, hlasu a polykání.
§ 24
Zrakový terapeut
(1)
Zrakový terapeut vykonává činnosti podle § 3 odst. 1 a dále pod odborným dohledem klinického zrakového terapeuta a bez indikace lékaře může
a)
provádět oftalmopedickou prevenci a poradenství s cílem dosažení kvalitního vývoje zraku,
b)
instruovat zdravotnické pracovníkyzdravotnické pracovníky v oblasti vyšetřovacích postupů a možností rozvoje a rehabilitace zrakových funkcí při poškození centrálního nervového systému,
c)
seznamovat pacientapacienta a jím určené osobyurčené osoby s jednotlivými postupy zrakové rehabilitace a provádět jejich zácvik v těchto postupech,
d)
individuálně volit pomůcky k rehabilitaci pacientapacienta,
e)
navrhovat a doporučovat úpravy prostředí pacientapacienta podporující rozvoj a rehabilitaci zrakových funkcí, prostorovou orientaci a samostatný pohyb.
(2)
Zrakový terapeut pod odborným dohledem klinického zrakového terapeuta na základě indikace lékaře zejména může
a)
provádět oftalmopedickou diagnostiku a diferenciální diagnostiku pro další léčebnou péči u kojenců, dětí v preverbálním období, u osob s problémy v komunikaci, osob nekomunikujících a osob obtížně vyšetřitelných z důvodu vícečetného postižení, degenerativního onemocnění, mentální retardace nebo poruchy centrálního nervového systému,
b)
provádět rehabilitaci a stimulaci zrakových funkcí u pacientůpacientů uvedených v písmenu a),
c)
stanovit v rozsahu, který určí lékař, vhodné diagnostické a léčebné metody u dětí a dospělých s poruchami a vadami zraku.
§ 25
Fyzioterapeut
(1)
Fyzioterapeut vykonává činnosti podle § 3 odst. 1 a dále stanoví a provádí bez odborného dohledu v souladu s diagnózou lékaře případně v souladu s doporučeným postupem lékaře, pokud je stanoven, a na základě vlastních vyšetření optimální varianty a kombinace fyzioterapeutických postupů tak, aby bylo dosaženo cíle požadovaného lékařem. Přitom zejména může
a)
provádět vyšetření, která jsou nutná pro stanovení dalšího postupu ve fyzioterapii, zejména zjišťování anamnézy, vyšetření postury, pohybového systému, vyšetření jednotlivých tělesných segmentů, vyšetření dechových funkcí, a to zejména pomocí manuálních postupů, měření, specifických testů a přístrojových diagnostických metod,
b)
provádět komplexní kineziologické vyšetření včetně diagnostiky funkčních poruch pohybového systému, diagnostiku bolestivých a spoušťových bodů, algeziologické vyšetření, škálové hodnocení spasticity a dalších neurologických projevů,
c)
provádět analýzu běžných denních aktivit z hlediska fyzioterapie,
d)
provádět cílené ergonomické vyšetření vzhledem ke stavu pacientů a podílet se v rozsahu své odborné způsobilosti a ve spolupráci s ergoterapeutem na lékařem indikované ergodiagnostice k hodnocení pracovního potenciálu,
e)
na základě fyzioterapeutické diagnózy stanovit individuální fyzioterapeutický krátkodobý a dlouhodobý plán se znalostí patofyziologie onemocnění, vady nebo poruchy,
f)
aplikovat podle aktuálního stavu pacientůpacientů fyzioterapeutické a kinezioterapeutické metody, například manuální a přístrojové, provádět interpretaci a korekci funkčních poruch pohybového systému, zejména poruch postury, lokomoce, hybnosti, fyzioterapeutickými a reedukačními metodami,
g)
prostřednictvím pohybu a dalších fyzioterapeutických metod cíleně ovlivňovat funkce dalších systémů, včetně psychických funkcí,
h)
hodnotit funkční potenciál pacienta a doporučovat kompenzační pomůcky dle stavu pacientů,
i)
aplikovat metody fyzikální terapie a balneologické procedury,
j)
hodnotit výsledný efekt fyzioterapeutické péče.
(2)
Fyzioterapeut bez odborného dohledu a bez indikace může
a)
provádět prevenci, edukaci a poradenství za účelem udržení nebo obnovení pohybových funkcí,
b)
školit zdravotnické pracovníkyzdravotnické pracovníky způsobilé poskytovat ošetřovatelskou péčiošetřovatelskou péči v oblasti rehabilitačního ošetřovatelství, především v prevenci imobilizačního syndromu,
c)
doporučovat ergonomické úpravy bydliště a pracoviště pacientůpacientů v rámci prevence poruch pohybového systému,
d)
seznamovat pacientypacienty s možnostmi sociální péče a v rozsahu své odborné způsobilosti vykonávat činnosti při sociální rehabilitaci osob se zdravotním postižením,
e)
přejímat, kontrolovat a ukládat léčivé přípravky10), manipulovat s nimi a zajišťovat jejich dostatečnou zásobu,
f)
přejímat, kontrolovat a ukládat zdravotnické prostředky a prádlo, manipulovat s nimi a zajišťovat jejich dezinfekci a sterilizaci a jejich dostatečnou zásobu.
(3)
Fyzioterapeut bez odborného dohledu na základě indikace lékaře může
a)
provádět specializované diagnostické postupy pro vyšetření pohybového systému včetně přístrojových, zejména polyelektromyografii, moire, posturografii,
b)
aplikovat fyzioterapeutické postupy u pacientů, kde je reálné riziko selhání životních funkcí,
c)
aplikovat kinezioterapii a fyzioterapeutické postupy s využitím pokročilé rehabilitační přístrojové technologie.
§ 26
Radiologický fyzik
(1)
Radiologický fyzik vykonává činnosti podle § 3 odst. 1 a § 21.
(2)
Radiologický fyzik dále může v souladu s postupy lékařského ozáření, na základě indikace a pod odborným dohledem klinického radiologického fyzika s příslušnou zvláštní odbornou způsobilostí
a)
poskytovat konzultace a poradenství a školit další zdravotnické pracovníkyzdravotnické pracovníky a jiné odborné pracovníkyjiné odborné pracovníky v záležitostech týkajících se radiační ochrany při lékařském ozáření a jeho optimalizace,
b)
zajišťovat radiační ochranu při poskytování zdravotní péče poskytovatelem zdravotních služeb, zejména radiační ochranu pracovníků, obyvatel a pacientů podle atomového zákona a
c)
dozimetricky a nezávislým výpočtem ověřovat radioterapeutické plány.
(3)
Radiologický fyzik dále může vykonávat činnosti v souladu s postupy lékařského ozáření, na základě indikace a podle pokynů klinického radiologického fyzika s příslušnou zvláštní odbornou způsobilostí při zavádění nových radiologických zařízení a fyzikálních metod do klinické praxe.
§ 27
Odborný pracovník v laboratorních metodách a v přípravě léčivých přípravků
(1)
Odborný pracovník v laboratorních metodách a v přípravě léčivých přípravků vykonává činnosti podle § 3 odst. 1 a dále bez odborného dohledu na základě indikace lékaře nebo odborného pracovníka v laboratorních metodách a přípravě léčivých přípravků se specializovanou způsobilostí v oboru ochrana a podpora veřejného zdraví nebo odborného pracovníka v ochraně a podpoře veřejného zdraví se specializovanou způsobilostí v oboru hygiena a epidemiologie provádí neinvazivní odběry biologického materiálu a odběry žilní a kapilární krve.
(2)
Odborný pracovník v laboratorních metodách a v přípravě léčivých přípravků pod odborným dohledem lékaře nebo odborného pracovníka v laboratorních metodách a v přípravě léčivých přípravků se specializovanou způsobilostí v oboru v souladu s diagnózou stanovenou lékařem a systémem kvality laboratořesystémem kvality laboratoře může
a)
provádět vnitřní i vnější kontrolu laboratorních vyšetření,
b)
připravovat materiál a přístroje nutné pro laboratorní činnost,
c)
identifikovat vzorky zaslané k vyšetření, hodnotit jejich kvalitu z hlediska požadovaných vyšetření a zajišťovat jejich zpracování,
d)
posuzovat omezující, komplikující a interferující faktory a případně je kvantifikovat,
e)
vykonávat v rozsahu své odborné způsobilosti činnosti při zajišťování jakosti měřicího a analytického procesu laboratoře,
f)
zajišťovat programy interní kontroly jakosti a mezilaboratorního porovnání.
(3)
Odborný pracovník v laboratorních metodách a v přípravě léčivých přípravků může provádět pod odborným dohledem lékaře, farmaceuta nebo odborného pracovníka v laboratorních metodách a v přípravě léčivých přípravků se specializovanou způsobilostí v oboru laboratorní diagnostická vyšetření, včetně využívání přístrojové a laboratorní techniky a v odůvodněných případech může indikaci lékaře specifikovat.
(4)
Odborný pracovník v laboratorních metodách a v přípravě léčivých přípravků pracující na úseku přípravy radiofarmak může vykonávat pod odborným dohledem specialisty pro přípravu radiofarmak nebo farmaceuta činnosti podle § 143.
(5)
Odborný pracovník v laboratorních metodách a v přípravě léčivých přípravků pracující na úseku klinické hematologie a transfuzní služby může pod odborným dohledem odborného pracovníka v laboratorních metodách a přípravě léčivých přípravků se specializovanou způsobilostí v oboru klinická hematologie a transfuzní služba nebo lékaře se specializovanou způsobilostí v oboru hematologie a transfuzní lékařství vykonávat činnosti spojené s výrobou transfuzních přípravků13).
(6)
Odborný pracovník v laboratorních metodách a v přípravě léčivých přípravků pracující na úseku alergologie a klinické imunologie může pod odborným dohledem odborného pracovníka v laboratorních metodách a přípravě léčivých přípravků se specializovanou způsobilostí v oboru alergologie a klinická imunologie nebo lékaře se specializovanou způsobilostí v oboru alergologie a klinická imunologie připravovat individuální nebo kombinované humánní autogenní vakcíny.
(7)
Odborný pracovník v laboratorních metodách a v přípravě léčivých přípravků pracující na úseku ochrany a podpory veřejného zdraví a na úseku epidemiologie, mikrobiologie a pracovního lékařství může vykonávat pod odborným dohledem odborného pracovníka v laboratorních metodách a přípravě léčivých přípravků se specializovanou způsobilostí v oboru ochrana a podpora veřejného zdraví nebo lékaře se specializovanou způsobilostí v oboru hygieny a epidemiologie nebo v oboru lékařské mikrobiologie nebo lékaře se zvláštní specializovanou způsobilostí v oboru pracovního lékařství činnosti podle § 137.
(8)
Odborný pracovník v laboratorních metodách a v přípravě léčivých přípravků pracující na úseku asistované reprodukceasistované reprodukce může vykonávat pod odborným dohledem odborného pracovníka v laboratorních metodách a přípravě léčivých přípravků se specializovanou způsobilostí v oboru klinická embryologie činnosti podle § 142.
§ 28
Biomedicínský inženýr
(1)
Biomedicínský inženýr vykonává činnosti podle § 3 odst. 1 a dále bez odborného dohledu a bez indikace lékaře
a)
organizuje a dohlíží na činnost biomedicínských techniků,
b)
vykonává činnosti podle § 19,
c)
při poskytování diagnostické a léčebné péče dohlíží na dodržování zásad správného používání zdravotnických prostředků v souladu s návodem k použití a dalších pokynů stanovených výrobcem zdravotnického prostředku,
d)
navrhuje vnitřní předpisy pro zacházení se zdravotnickými prostředky u poskytovatele zdravotních služeb,
e)
upravuje základní programové nastavení přístrojů podle konkrétních potřeb pracoviště nebo pacientů v souladu s návody k použití a dalšími pokyny jejich výrobců.
(2)
V případě, že zdravotnický prostředek, na němž biomedicínský inženýr vykonává činnost podle odstavce 1, je radiologickým zařízením, vykonává tyto činnosti ve spolupráci s klinickým radiologickým fyzikem.
§ 29
Odborný pracovník v ochraně a podpoře veřejného zdraví
(1)
Odborný pracovník v ochraně a podpoře veřejného zdraví vykonává činnosti podle § 3 odst. 1 a dále bez odborného dohledu na základě indikace lékaře nebo odborného pracovníka v laboratorních metodách a přípravě léčivých přípravků se specializovanou způsobilostí v oboru ochrana a podpora veřejného zdraví nebo odborného pracovníka v ochraně a podpoře veřejného zdraví se specializovanou způsobilostí v oboru hygiena a epidemiologie provádí měření, odběr vzorků složek životního a pracovního prostředí, neinvazivní odběry biologického materiálu a odběry žilní a kapilární krve k laboratorním vyšetřením v oblasti ochrany a podpory veřejného zdraví, sběr potřebných dat, která dále analyzuje, zpracovává a navrhuje vhodná opatření.
(2)
Odborný pracovník v ochraně a podpoře veřejného zdraví pod odborným dohledem lékaře nebo odborného pracovníka v ochraně a podpoře veřejného zdraví se specializovanou způsobilostí v oboru vykonává činnosti související s výkonem státního zdravotního dozoru a další činnosti související s ochranou a podporou veřejného zdraví. Přitom může
a)
provádět komplexní šetření v terénu a další činnosti nutné pro zabezpečení ochrany a podpory veřejného zdraví a předcházení vzniku, šíření a omezení výskytu infekčních onemocnění, hromadně se vyskytujících onemocnění, nemocí podmíněných prací a jiných významných poruch zdraví v souladu s právními předpisy upravujícími ochranu veřejného zdraví10),
b)
sledovat zdravotní stav populace ve vztahu k životním a pracovním podmínkám, připravovat komplexní programy ochrany a podpory zdraví a účastnit se v rozsahu své odborné způsobilosti na jejich realizaci a na zabezpečení zdravých životních a pracovních podmínek,
c)
účastnit se řízení a kontroly veškerých dezinfekčních, dezinsekčních a deratizačních zásahů a zabezpečovat kontrolu jejich účinnosti,
d)
zabezpečovat kontrolu opatření k prevenci nemocničních nákaz ve zdravotnických zařízeních a ústavech sociální péče, včetně kontroly sterilizace, kontrolovat plnění uložených opatření, pořizovat protokol a připravovat podklady pro další opatření příslušného orgánu ochrany a podpory veřejného zdraví,
e)
provádět výchovu občanů ke zdravému způsobu života,
f)
provádět poradenskou činnost v oblastech podpory zdraví a zdravého způsobu života,
g)
provádět diagnostická vyšetření při poskytování pracovnělékařských služeb, zejména vodní chladový test, pletysmografii, spirometrii, audiometrii, ergometrii a elektromyografii.
§ 30
Asistent behaviorálního analytika
Asistent behaviorálního analytika vykonává činnosti podle § 3 odst. 2 a dále pod odborným dohledem behaviorálního analytika může
a)
provádět základní behaviorálně analytické hodnocení,
b)
na základě funkčního hodnocení a po konzultaci s behaviorálním analytikem navrhovat plán behaviorální intervence a prostřednictvím metod behaviorální analýzy provádět terapii, rehabilitaci a reedukaci chování u dětí i dospělých s neurovývojovými poruchami,
c)
v rozsahu své odborné způsobilosti provádět prevenci, výchovu a poradenství s cílem dosažení maximálního rozvoje širokého spektra chování a dovedností u dětí i dospělých s neurovývojovými poruchami, zejména v oblastech sebeobslužných dovedností, komunikace, sociální a emocionální adaptace, učení, trávení volného času a podpory nezávislosti,
d)
provádět edukaci rodinných příslušníků a zdravotnických pracovníkůzdravotnických pracovníků při realizaci plánu behaviorální intervence,
e)
v rozsahu své odborné způsobilosti provádět poradenskou a vzdělávací činnost v oblasti rozvoje žádoucího chování a úpravě maladaptivního chování.
§ 30a
Behaviorální technik
Behaviorální technik vykonává činnosti podle § 3 odst. 2 a dále pod odborným dohledem behaviorálního analytika nebo asistenta behaviorálního analytika může
a)
asistovat při provádění základního behaviorálně analytického hodnocení a diagnostiky,
b)
na základě stanoveného plánu behaviorální intervence asistovat při terapii, rehabilitaci a reedukaci chování u dětí i dospělých s neurovývojovými poruchami prostřednictvím metod aplikované behaviorální analýzy,
c)
v rozsahu své odborné způsobilosti provádět asistenci při prevenci a výchově s cílem maximálního rozvoje širokého spektra chování a dovedností u dětí i dospělých s neurovývojovými poruchami, zejména v oblastech sebeobslužných dovedností, komunikace, sociální a emocionální adaptace, trávení volného času a podpory nezávislosti.
§ 31
Laboratorní asistent
(1)
Laboratorní asistent vykonává činnosti podle § 3 odst. 2 a dále pod odborným dohledem zdravotnického pracovníkazdravotnického pracovníka způsobilého k poskytování laboratorní diagnostické péče bez odborného dohledu může
a)
identifikovat vzorky biologického materiálu nebo jiných vyšetřovaných materiálů, hodnotit jejich kvalitu pro požadovaná laboratorní vyšetření, zajišťovat jejich zpracování a následnou likvidaci,
b)
připravovat materiály pro laboratorní činnost,
c)
ukládat laboratorní chemikálie a sety a kontrolovat jejich dobu použitelnosti,
d)
používat přístrojovou a laboratorní techniku a zabezpečovat její běžnou údržbu,
e)
pečovat o laboratorní zvířata,
f)
vykonávat v rozsahu své odborné způsobilosti činnosti při přejímání, kontrole, manipulaci a uložení léčivých přípravků10),
g)
vykonávat v rozsahu své odborné způsobilosti činnosti při přejímání, kontrole a uložení zdravotnických prostředků a prádla, manipulaci s nimi, jejich dezinfekci a sterilizaci a zajištění jejich dostatečné zásoby.
(2)
Laboratorní asistent pod odborným dohledem zdravotnického pracovníkazdravotnického pracovníka způsobilého k poskytování laboratorní diagnostické péče na základě indikace lékaře může provádět
a)
neinvazivní odběry biologického materiálu a odběry žilní a kapilární krve,
b)
základní laboratorní měření a vyšetření.
§ 32
Ortoticko-protetický technik
Ortoticko-protetický technik vykonává činnosti podle § 3 odst. 2 a dále pod odborným dohledem ortotika-protetika na základě indikace lékaře v souladu s diagnózou stanovenou lékařem může
a)
vykonávat v rozsahu své odborné způsobilosti činnosti při konstrukčním řešení jednotlivých pomůcek v celém rozsahu oboru včetně využití nejnovějších technologií snímání měrných podkladů,
b)
konstruovat ortotické pomůcky za použití modulárních komponentů a individuálně vyrobených částí, za využití poznatků vertikální stavby pomůcek,
c)
seznamovat pacientypacienty, případně osoby jimi určené nebo ošetřující osoby s pomůckami a provádět jejich základní zácvik s používáním pomůcek a se základy jejich údržby,
d)
vybírat vhodné sériové pomůcky u lehčích typů postižení, tyto pomůcky aplikovat, popřípadě upravovat,
e)
v rozsahu své odborné způsobilosti vykonávat činnosti při přejímání, kontrole a uložení zdravotnických prostředků a prádla, manipulaci s nimi, jejich dezinfekci a sterilizaci a zajištění jejich dostatečné zásoby.
§ 33
Nutriční asistent
(1)
Nutriční asistent vykonává činnosti podle § 3 odst. 2 a dále pod odborným dohledem nutričního terapeuta v souladu s diagnózou stanovenou lékařem poskytuje specifickou ošetřovatelskou péčiošetřovatelskou péči při zabezpečení nutričních potřeb pacientůpacientů v oblasti preventivní a léčebné výživy; přitom zejména může
a)
zpracovávat nutriční propočty,
b)
zpracovat dokumentaci o nutričním příjmu pacientůpacientů,
c)
posuzovat stav výživy u pacientůpacientů s nekomplikovaným onemocněním,
d)
sestavovat předpis stravy pro jednotlivé diety a celé zdravotnické zařízení nebo zařízení sociální péče,
e)
připravovat stravu v souladu s poznatky zdravé a léčebné výživy,
f)
vykonávat v rozsahu své odborné způsobilosti činnosti při edukaci jedinců, rodin a skupin v oblasti zdravé výživy a léčebné výživy,
g)
vykonávat v rozsahu své odborné způsobilosti činnosti při přejímání, kontrole, manipulaci a uložení léčivých přípravků10),
h)
vykonávat v rozsahu své odborné způsobilosti činnosti při přejímání, kontrole a uložení zdravotnických prostředků a prádla, manipulaci s nimi, jejich dezinfekci a sterilizaci a zajištění jejich dostatečné zásoby.
(2)
Nutriční asistent může sestavovat pod odborným dohledem nutričního terapeuta a na základě indikace lékaře individuální jídelní plány, včetně propočtů biologické a energetické hodnoty diet u pacientůpacientů s nekomplikovaným onemocněním.
§ 34
Asistent zubního technika
Asistent zubního technika vykonává činnosti podle § 3 odst. 2 a dále pod odborným dohledem zubního technika nebo zubního lékaře a na základě indikace zubního lékaře může
a)
zhotovovat zubní náhrady a ortodontické pomůcky a další stomatologické výrobky a v případě potřeby provádět jejich úpravy a opravy, zpracovávat všechny hlavní a pomocné materiály užívané v zubním lékařství,
b)
provádět obsluhu zdravotnických prostředků a ostatního zařízení zubní laboratoře, s výjimkou používání zdroje ionizujícího záření, a zajišťovat jejich údržbu,
c)
vykonávat v rozsahu své odborné způsobilosti činnosti při přejímání, kontrole a uložení zdravotnických prostředků a prádla a zajištění jejich dostatečné zásoby.
§ 36
Řidič vozidla zdravotnické záchranné služby
(1)
Řidič vozidla zdravotnické záchranné služby vykonává činnosti podle § 3 odst. 2 a dále pod odborným dohledem lékaře nebo jiného zdravotnického pracovníkazdravotnického pracovníka způsobilého k poskytování neodkladné péče bez odborného dohledu může
a)
vyprošťovat osoby při řešení následků mimořádných událostí při provádění záchranných a likvidačních prací v součinnosti s dalšími základními složkami integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému,
b)
asistovat při provádění diagnosticko-třídicí činnosti v místě zásahu,
c)
provádět jednoduché výkony v rámci neodkladné přednemocniční péče; a to
1.
první ošetření ran, včetně zástavy krvácení,
2.
neinvazivní zajištění dýchacích cest a nepřímou srdeční masáž,
3.
přemísťování a polohování pacientůpacientů,
4.
imobilizaci,
5.
udržování inhalační kyslíkové léčby,
6.
sledování vitální funkce,
d)
zabezpečovat odborný transport pacientůpacientů,
e)
udržovat rádiovou komunikaci se zdravotnickým operačním střediskem, případně i s jinými složkami integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému,
f)
obsluhovat a udržovat vybavení všech kategorií zdravotnických vozidel, řídit je, a to i v obtížných podmínkách jízdy s využitím výstražných zařízení,
g)
v rozsahu své odborné způsobilosti vykonávat činnosti při přejímání, kontrole, manipulaci a uložení léčivých přípravků10),
h)
vykonávat v rozsahu své odborné způsobilosti činnosti při přejímání, kontrole a uložení zdravotnických prostředků a prádla, manipulaci s nimi, jejich dezinfekci a sterilizaci a zajištění jejich dostatečné zásoby,
i)
vykonávat v rozsahu své odborné způsobilosti činnosti při řešení následků mimořádných událostí při provádění záchranných a likvidačních prací v rámci integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému.
(2)
Řidič vozidla zdravotnické záchranné služby může asistovat pod přímým vedením lékaře nebo jiného zdravotnického pracovníkazdravotnického pracovníka způsobilého k poskytování neodkladné péče bez odborného dohledu při provádění dalších zdravotních výkonů v rámci přednemocniční neodkladné péče.
§ 37
Ošetřovatel
(1)
Ošetřovatel vykonává činnosti podle § 3 odst. 2 a dále pod odborným dohledem všeobecné sestry, porodní asistentky, dětské sestry, praktické sestry nebo radiologického asistenta může
a)
v rozsahu své odborné způsobilosti vykonávat činnosti spojené s poskytováním základní ošetřovatelské péčezákladní ošetřovatelské péče a specializované ošetřovatelské péčespecializované ošetřovatelské péče v rámci ošetřovatelského procesuošetřovatelského procesu; přitom zejména
1.
provádí hygienickou péči u pacientů, včetně základní prevence proleženin a úpravy lůžka,
2.
pomáhá při podávání léčebné výživy pacientům, pomáhá při jídle ležícím nebo nepohyblivým pacientům, popřípadě je krmí,
3.
pečuje o vyprazdňování pacientů, včetně případného provedení očistného klyzmatu pacientům starších 10 let,
b)
měřit tělesnou teplotu, výšku a hmotnost,
c)
doprovázet pacienty na odborná vyšetření a ošetření,
d)
pečovat o úpravu prostředí pacientů,
e)
vykonávat v rozsahu své odborné způsobilosti činnosti při zajištění herních aktivit dětí,
f)
provádět úpravu těla zemřelého,
g)
vykonávat v rozsahu své odborné způsobilosti činnosti při přejímání, kontrole a uložení léčivých přípravků10) a manipulaci s nimi,
h)
vykonávat v rozsahu své odborné způsobilosti činnosti při přejímání, kontrole a uložení zdravotnických prostředků a prádla, manipulaci s nimi, jejich dezinfekci a sterilizaci a zajištění jejich dostatečné zásoby.
(2)
Ošetřovatel pod přímým vedením všeobecné sestry, porodní asistentky, dětské sestry, praktické sestry nebo radiologického asistenta může asistovat při určených ošetřovatelských, diagnostických nebo léčebných výkonech.
(3)
Ošetřovatel pod přímým vedením všeobecné sestry, dětské sestry nebo porodní asistentky se specializovanou způsobilostí v oboru, v souladu s diagnózou stanovenou lékařem může v rozsahu své odborné způsobilosti při poskytování vysoce specializované ošetřovatelské péčespecializované ošetřovatelské péče vykonávat činnosti uvedené v odstavci 1.
§ 38
Masér ve zdravotnictví a nevidomý a slabozraký masér ve zdravotnictví
(1)
Masér ve zdravotnictví vykonává činnosti podle § 3 odst. 2 a pod odborným dohledem fyzioterapeuta nebo lékaře se specializací v oboru rehabilitační a fyzikální medicína může
a)
provádět klasické masáže,
b)
aplikovat teplo, například za použití soluxu nebo parafínu,
c)
podávat zábaly,
d)
připravovat a podávat částečné i celkové koupele, včetně přísadových, a provádět základní vodoléčebné procedury,
e)
v rozsahu své odborné způsobilosti vykonávat činnosti při přejímání, kontrole a uložení zdravotnických prostředků a prádla, manipulaci s nimi, jejich dezinfekci a sterilizaci a zajištění jejich dostatečné zásoby.
(2)
Nevidomý a slabozraký masér ve zdravotnictví vykonává činnosti podle § 3 odst. 2 a pod odborným dohledem fyzioterapeuta nebo lékaře se specializací v oboru rehabilitační a fyzikální medicína může provádět klasické masáže.
§ 40
Zubní instrumentářka
(1)
Zubní instrumentářka vykonává činnosti podle § 3 odst. 2 a dále pod odborným dohledem zubního lékaře může
a)
asistovat při ošetřeních dutiny ústní a zpracovávat dentální materiály v ordinaci,
b)
pečovat o pacientypacienty v průběhu ošetření zubním lékařem,
c)
vyvolávat RTG snímky,
d)
v rozsahu své odborné způsobilosti vykonávat činnosti při přejímání, kontrole, manipulaci a uložení léčivých přípravků10),
e)
v rozsahu své odborné způsobilosti vykonávat činnosti při přejímání, kontrole a uložení zdravotnických prostředků a prádla, manipulaci s nimi, jejich dezinfekci a sterilizaci a zajištění jejich dostatečné zásoby.
(2)
Zubní instrumentářka pod odborným dohledem zubního lékaře nebo dentální hygienistky může provádět výchovnou činnost v rámci zubní prevence a preventivní péče o ústní hygienu.
§ 41
Řidič zdravotnické dopravní služby
Řidič zdravotnické dopravní služby vykonává činnosti podle § 3 odst. 2 a dále pod odborným dohledem zdravotnického pracovníkazdravotnického pracovníka způsobilého k poskytování zdravotní péče bez odborného dohledu v oboru poskytované péče, zejména lékaře, zdravotnického záchranáře, všeobecné sestry, dětské sestry nebo porodní asistentky a v případě výhradní přepravy tkání a biologického materiálu zdravotního laboranta nebo odborného pracovníka v laboratorních metodách a přípravě léčivých přípravků, může
a)
transportovat nemocné, raněné a rodičky vozidly dopravy nemocných a raněných,
b)
provádět jednoduché výkony v rámci neodkladné přednemocniční péče, zejména první ošetření ran, fixaci zlomenin,
c)
spolupracovat s kvalifikovaným týmem pracovníků v havarijních situacích v součinnosti s ostatními složkami integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému,
d)
transportovat tkáně a biologické materiály,
e)
transportovat zdravotnické pracovníkyzdravotnické pracovníky mezi zdravotnickými zařízeními,
f)
pečovat o vozidlo a jeho vybavení, a to i v obtížných podmínkách jízdy s využitím výstražných zařízení,
g)
v rozsahu své odborné způsobilosti vykonávat činnosti při přejímání, kontrole a uložení zdravotnických prostředků a prádla, manipulaci s nimi, jejich dezinfekci a sterilizaci a zajištění jejich dostatečné zásoby.
§ 42
Autoptický laborant
Autoptický (pitevní) laborant vykonává činnosti podle § 3 odst. 2 a dále pod přímým vedením lékaře může
a)
provádět přípravu pro pitvu, při výkonu pitvy vyjímá orgány z těla zemřelého,
b)
provádět preparační výkony, nástřiky kontrastními látkami a želatinovými hmotami,
c)
zhotovovat muzeální a výukové, suché, vlhké, popřípadě akrylátové makroskopické preparáty,
d)
provádět fotodokumentaci pitvy,
e)
v rozsahu své odborné způsobilosti vykonávat činnosti při přejímání, kontrole a uložení zdravotnických prostředků a prádla, manipulaci s nimi, jejich dezinfekci a sterilizaci a zajištění jejich dostatečné zásoby.
§ 43
Sanitář
Sanitář vykonává činnosti podle § 3 odst. 2 a dále může
a)
pod odborným dohledem zdravotnického pracovníkazdravotnického pracovníka způsobilého k výkonu zdravotnického povolánízdravotnického povolání bez odborného dohledu provádět pomocné a obslužné činnosti nutné k poskytování ošetřovatelské péče, preventivní, diagnostické, léčebné, léčebně rehabilitační péče, paliativní péče, lékárenské péče a klinickofarmaceutické péče, zdravotní péče na úseku patologie; při tom zejména může
1.
provádět hygienickou péči o pacienta, pečovat o hygienu prostředí, lůžka, zdravotnických prostředků,
2.
pomáhat při polohování, fixaci pacientů a manipulaci s nimi, včetně základní prevence proleženin a úpravy lůžka, operačního stolu,
3.
provádět činnosti při zajištění stravy pacientům,
4.
pečovat o vyprazdňování pacientů,
5.
měřit tělesnou teplotu, výšku, hmotnost,
6.
provádět transport, třídění a centrifugaci biologického a zdravotnického materiálu, distribuci laboratorních výsledků, obstarávat pochůzky pro potřeby pracoviště a pacientů,
7.
v rozsahu své odborné způsobilosti vykonávat činnosti při příjmu, přemisťování a transportu dospělého pacienta,
8.
v rozsahu své způsobilosti provádět činnosti při přejímání, kontrole a uložení zdravotnických prostředků a prádla, manipulaci s nimi, jejich dezinfekci a sterilizaci a zajištění jejich dostatečné zásoby,
9.
v rozsahu své odborné způsobilosti vykonávat činnosti při přejímání, kontrole, manipulaci a uložení léčivých přípravků10),
10.
manipulovat s tlakovými nádobami s medicinálními plyny,
11.
v rozsahu své odborné způsobilosti vykonávat činnosti při úpravě těla zemřelého a odvážet je,
12.
připravovat specifický obvazový materiál podle potřeb,
13.
asistovat při přikládání obvazových materiálů, snímat tvrdé obvazy pacienta,
14.
připravovat zdravotnický materiál potřebný pro odběry a další zpracování biologického materiálu,
15.
kontrolovat teplotu chladicích a mrazicích zařízení,
16.
likvidovat biologický materiál a kontaminovaný spotřební materiál v souladu s právními předpisy,
17.
vykonávat pomocné činnosti při evidenci dárců a odběru a značení vzorků,
18.
pečovat při odběrech krve o dárce,
19.
vykonávat pomocné činnosti při přípravě léčivých přípravků10), zkoumadel a diagnostických zdravotnických prostředků in vitro,
20.
provádět technické manipulace s lůžky, operačními a vyšetřovacími stoly a jinými zdravotnickými prostředky,
21.
připravovat a podávat léčebné zábaly,
22.
pomáhat při ergoterapii a fyzioterapii,
23.
připravovat a podávat částečné i celkové koupele, včetně přísadových, a provádět základní vodoléčebné procedury,
24.
připravovat těla zemřelých k pitvě, po pitvě upravovat těla zemřelých a oblékat je pro předání pohřební službě,
25.
připravovat nástroje, rukavice a nádobky k odběru materiálu a základní fixační roztoky,
26.
pomáhat při výkonu pitvy a vyjímat orgány,
27.
v rozsahu své odborné způsobilosti vykonávat činnosti při evidenci těl zemřelých, jejich šatstva a cenností a dokumentaci o styku s pohřební službou,
b)
pod přímým vedením všeobecné sestry, dětské sestry, praktické sestry nebo porodní asistentky může vykonávat činnosti podle písmene a) bodů 1 až 4, 7 a 11 při poskytování specializované ošetřovatelské péčespecializované ošetřovatelské péče,
c)
pod přímým vedením všeobecné sestry se specializovanou způsobilostí, dětské sestry se specializovanou způsobilostí nebo porodní asistentky se specializovanou způsobilostí v oboru může vykonávat činnosti podle písmene a) bodů 1 až 4, 7 a 11 nebo vysoce specializované ošetřovatelské péčespecializované ošetřovatelské péče.
ČÁST TŘETÍ
ČINNOSTI JINÝCH ODBORNÝCH PRACOVNÍKŮ
§ 44
Činnosti jiného odborného pracovníka s odbornou způsobilostí
Jiný odborný pracovníkJiný odborný pracovník26) uvedený v § 45 až 53 pod odborným dohledem nebo přímým vedením zdravotnického pracovníkazdravotnického pracovníka způsobilého k poskytování zdravotní péče vykonává činnosti, které přímo souvisejí s poskytováním zdravotní péče, v rozsahu své odborné způsobilosti; rozsah odborné způsobilosti vyplývá z obsahu absolvovaného studijního programu; přitom zejména
a)
dbá na dodržování hygienicko-epidemiologického režimu v souladu s právními předpisy upravujícími ochranu veřejného zdraví6),
b)
vede zdravotnickou dokumentaci a další dokumentaci vyplývající z jiných právních předpisů7) v rozsahu činností, ke kterým je způsobilý, pracuje s informačním systémem zdravotnického zařízení,
c)
podílí se na praktickém vyučování ve studijních oborech k získání způsobilosti k výkonu zdravotnického povolánízdravotnického povolání uskutečňovaných středními školami a vyššími odbornými školami, v akreditovaných zdravotnických studijních programech k získání způsobilosti k výkonu zdravotnického povolánízdravotnického povolání uskutečňovaných vysokými školami v České republice a ve vzdělávacích programech akreditovaných kvalifikačních kurzů, podílí se na výzkumu a zavádění nových metod.
§ 45
Absolvent magisterského jednooborového studijního oboru psychologie (psycholog)
Absolvent pětiletého jednooborového studia psychologie vykonává činnosti uvedené v § 44 a 23.
§ 46
Absolvent magisterského studijního oboru speciální pedagogika se státní závěrečnou zkouškou z logopedie a surdopedie (logoped)
Absolvent magisterského studijního oboru speciální pedagogika se státní závěrečnou zkouškou z logopedie a surdopedie (logoped) vykonává činnosti uvedené v § 44 a dále pod odborným dohledem klinického logopeda může
a)
provádět základní diagnostické postupy v oboru logopedie,
b)
provádět léčbu, rehabilitaci a reedukaci poruch a vad řeči, sluchu, hlasu a polykání,
c)
v rozsahu své odborné způsobilosti vykonávat činnosti při poskytování zdravotní péče o děti a dospělé s vadami a poruchami sdělovacího procesu a polykání,
d)
v rozsahu své odborné způsobilosti vykonávat činnosti při dispenzarizaci pacientů s poruchami a vadami řeči, sluchu, hlasu a polykání,
e)
v rozsahu své odborné způsobilosti vykonávat činnosti při posudkové činnosti.
§ 47
Absolvent magisterského studijního oboru speciální pedagogika se státní zkouškou z oftalmopedie nebo tyflopedie (oftalmoped)
Absolvent magisterského studijního oboru speciální pedagogika se státní zkouškou z oftalmopedie nebo tyflopedie (oftalmoped) vykonává činnosti uvedené v § 44 a dále pod přímým vedením zrakového terapeuta může provádět
a)
základní diagnostické postupy v oboru zrakové terapie,
b)
léčbu a rehabilitaci poruch a vad zraku, a to stimulací zraku, cvičením zrakových dovedností a nácvikem kompenzačních technik při těžké poruše zrakových funkcí.
§ 48
Absolvent studijního oboru matematicko-fyzikálního zaměření
Absolvent studijního oboru matematicko-fyzikálního zaměření vykonává činnosti uvedené v § 44 a dále činnosti na úseku ochrany a podpory veřejného zdraví a na úseku radiační ochrany v rozsahu své odborné způsobilosti a v rozsahu určeném zdravotnickým pracovníkemzdravotnickým pracovníkem se specializovanou způsobilostí na tomto úseku.
§ 49
Absolvent studijního oboru přírodovědného zaměření
Absolvent jednooborového studia přírodovědného zaměření vykonává činnosti uvedené v § 44 a dále činnosti na úseku ochrany a podpory veřejného zdraví a na úseku laboratorní diagnostiky v rozsahu své odborné způsobilosti a v rozsahu určeném zdravotnickým pracovníkemzdravotnickým pracovníkem se specializovanou způsobilostí na tomto úseku.
§ 50
Absolvent studijního oboru elektrotechnického zaměření
Absolvent studijního oboru elektrotechnického zaměření vykonává činnosti uvedené v § 44 a dále činnosti na úseku přístrojové diagnostiky v rozsahu jeho odborné způsobilosti a v rozsahu určeném zdravotnickým pracovníkemzdravotnickým pracovníkem se specializovanou způsobilostí na tomto úseku.
§ 51
Absolvent studijního oboru sociálního zaměření (sociální pracovník)
(1)
Absolvent studijního oboru sociálního zaměření (sociální pracovník) vykonává činnosti uvedené v § 44 a dále činnosti na úseku ochrany a podpory veřejného zdraví a na úseku sociální péče v rozsahu své odborné způsobilosti a v rozsahu určeném zdravotnickým pracovníkemzdravotnickým pracovníkem se specializovanou způsobilostí na tomto úseku. Přitom zejména může
a)
provádět posouzení životní situace pacienta,
b)
provádět sociálně-právní poradenství,
c)
provádět ve spolupráci se zdravotnickými pracovníkyzdravotnickými pracovníky sociální opatření nebo psychosociální intervenci do životní situace pacienta.
§ 53
Absolvent akreditovaného kvalifikačního kurzu v oboru pracovní terapie po získání středního vzdělání, středního vzdělání s výučním listem nebo středního vzdělání s maturitní zkouškou (pracovní terapeut)
Absolvent akreditovaného kvalifikačního kurzu v oboru pracovní terapie po získání středního vzdělání, středního vzdělání s výučním listem nebo středního vzdělání s maturitní zkouškou (pracovní terapeut) vykonává činnosti uvedené v § 44 a dále může
a)
provádět činnost pracovní terapie v rámci léčby,
b)
vyhodnocovat a interpretovat výsledky pracovní terapie,
c)
zavádět nové metody pracovní terapie a vykonávat činnosti na úseku pracovní terapie při výkonu řemeslných činností s cílem vytvářet, upevňovat a prohlubovat začlenění do společnosti a posilovat soběstačnost a spolupůsobení v rámci léčby.
ČÁST ČTVRTÁ
ČINNOSTI ZDRAVOTNICKÝCH PRACOVNÍKŮ PO ZÍSKÁNÍ SPECIALIZOVANÉ ZPŮSOBILOSTI
HLAVA I
ZDRAVOTNICKÝ PRACOVNÍK SE SPECIALIZOVANOU ZPŮSOBILOSTÍ
§ 53a
Činnosti zdravotnického pracovníka se specializovanou způsobilostí
Zdravotnický pracovníkZdravotnický pracovník se specializovanou způsobilostí může bez odborného dohledu a bez indikace v rozsahu své specializované způsobilosti v souladu se zákonem o zdravotnických prostředcích a zákonem o veřejném zdravotním pojištění předepisovat zdravotnické prostředky s výjimkou prostředků, které i v případě dodržení určeného účelu mohou ohrozit zdraví nebo život člověka, jestliže se nepoužívají pod dohledem lékaře podle zákona upravujícího zdravotnické prostředky a diagnostické zdravotnické prostředky in vitro.
HLAVA II
VŠEOBECNÁ SESTRA SE SPECIALIZOVANOU ZPŮSOBILOSTÍ
§ 54
Činnosti všeobecné sestry se specializovanou způsobilostí
Všeobecná sestra uvedená v § 55 až 67c po získání specializované způsobilosti vykonává činnosti podle § 4 a dále bez odborného dohledu a bez indikace poskytuje a organizuje ošetřovatelskou péči, včetně vysoce specializované ošetřovatelské péče v oboru specializace, případně zaměření. Přitom zejména může
a)
bez odborného dohledu a bez indikace
1.
edukovat pacienty, případně jiné osoby ve specializovaných ošetřovatelských postupech a připravovat pro ně informační materiály,
2.
sledovat a vyhodnocovat stav pacientů z hlediska možnosti vzniku komplikací a náhlých příhod a podílet se na jejich řešení,
3.
koordinovat práci členů ošetřovatelského týmu v oblasti své specializace,
4.
hodnotit kvalitu poskytované ošetřovatelské péče,
5.
provádět ošetřovatelský výzkum, zejména identifikovat oblasti výzkumné činnosti, realizovat výzkumnou činnost a vytvářet podmínky pro aplikaci výsledků výzkumů do klinické praxe na vlastním pracovišti i v rámci oboru,
6.
připravovat standardy specializovaných postupůspecializovaných postupů v rozsahu své způsobilosti,
7.
vést specializační vzdělávání v oboru své specializace,
8.
provádět a dokumentovat fyzikální vyšetření pacienta;
b)
na základě indikace lékaře
1.
provádět přípravu pacientů na specializované diagnostické a léčebné postupy, doprovázet je a asistovat během výkonů, sledovat je a ošetřovat po výkonu,
2.
edukovat pacienty, případně jiné osoby ve specializovaných diagnostických a léčebných postupech.
§ 55
Sestra pro intenzivní péči
(1)
Sestra pro intenzivní péči v rámci anesteziologicko-resuscitační, intenzivní péče a akutního příjmu vykonává činnosti podle § 54 při poskytování ošetřovatelské péče o pacienta staršího 10 let, u kterého dochází k selhání základních životních funkcí nebo toto selhání hrozí. Přitom zejména může
a)
bez odborného dohledu a bez indikace lékaře
1.
sledovat a analyzovat údaje o zdravotním stavu pacienta, hodnotit fyziologické funkce, analyzovat křivku elektrokardiogramu, hodnotit závažnost stavu,
2.
zahajovat a provádět kardiopulmonální resuscitaci se zajištěním dýchacích cest a s použitím dostupného technického vybavení, včetně defibrilace srdce elektrickým výbojem po provedení záznamu elektrokardiogramu,
3.
pečovat o dýchací cesty pacienta i při umělé plicní ventilaci, včetně odsávání z dolních cest dýchacích,
4.
pečovat o pacienta na domácí plicní ventilaci, včetně obsluhy zdravotnických prostředků, vyhodnocení ventilačních parametrů, výměny tracheostomické kanyly při komplikacích, provádět poučení pacienta a jím určených osob o používání pomůcek a obsluze zdravotnických prostředků,
5.
zajišťovat stálou připravenost pracoviště, včetně funkčnosti speciální přístrojové techniky a materiálního vybavení; sledovat a analyzovat údaje na speciální přístrojové technice, rozpoznávat technické komplikace a řešit je,
6.
hodnotit a ošetřovat arteriální vstupy, včetně zajištění jejich průchodnosti;
b)
bez odborného dohledu na základě indikace lékaře
1.
provádět měření a analýzu fyziologických funkcí pacienta specializovanými postupyspecializovanými postupy pomocí přístrojové techniky, včetně využití invazivních metod,
2.
provádět katetrizaci močového měchýře mužů a chlapců starších 15 let věku,
3.
zavádět gastrickou a duodenální sondu pacientovi v bezvědomí,
4.
provádět výplach žaludku u pacienta se zajištěnými dýchacími cestami,
5.
vykonávat činnosti u pacienta s akutním a chronickým selháním ledvin, který vyžaduje léčbu dostupnými očišťovacími metodami krve,
6.
provádět tracheobronchiální laváže u pacienta se zajištěnými dýchacími cestami,
7.
vykonávat činnosti spojené s přípravou, průběhem a ukončením aplikace metod léčby bolesti,
8.
vykonávat činnosti při přípravě, v průběhu a bezprostředně po ukončení všech způsobů celkové a místní anestézie,
9.
provádět punkci artérií k jednorázovému odběru krve a kanylaci k invazivní monitoraci krevního tlaku s výjimkou arterie femoralis,
10.
podávat léčivé přípravky10) do epidurálního katetru,
11.
nastavovat ventilační parametry při poskytování domácí umělé plicní ventilace, které stanovuje indikující lékař,
12.
titrovat léčivé přípravky k dosažení či udržení předem definovaných hodnot fyziologických funkcí nebo laboratorních hodnot, které stanovuje indikující lékař,
13.
provádět odstranění centrálního žilního katetru,
14.
zavádět Huberovu jehlu do implantovaného portového katetru a provádět její odstranění,
15.
odstraňovat hrudní drény u pacienta na umělé plicní ventilaci,
16.
zavádět a odstraňovat intraoseální vstup;
c)
pod odborným dohledem lékaře
1.
aplikovat transfuzní přípravky14) a přetlakové objemové náhrady,
2.
provádět extubaci tracheální kanyly,
3.
provádět externí kardiostimulaci,
4.
zahajovat a vést léčebnou hypotermii,
5.
provádět následnou výměnu tracheostomické kanyly pacientovi na umělé plicní ventilaci,
6.
provádět odstranění tracheostomické kanyly,
7.
provádět odvykání od umělé plicní ventilace, včetně provádění testů spontánního dýchání u pacienta se zajištěnými dýchacími cestami;
d)
pod odborným dohledem lékaře nebo dětské sestry pro intenzivní péči v pediatrii a neonatologii na základě indikace lékaře podávat léčivé přípravky10) formou nitrožilní injekce, infúzí nebo aplikací do epidurálních katetrů s výjimkou radiofarmak dětem do 3 let věku.
(2)
Sestra pro intenzivní péči při poskytování přednemocniční neodkladné péčepřednemocniční neodkladné péče, poskytuje specifickou ošetřovatelskou péčispecifickou ošetřovatelskou péči a neodkladnou diagnosticko-léčebnou péči podle § 17.
§ 56
Sestra pro perioperační péči
Sestra pro perioperační péči vykonává činnosti podle § 54 při péči o pacienty před, v průběhu a bezprostředně po operačním výkonu, včetně intervenčních, invazivních a diagnostických výkonů. Přitom zejména může
a)
bez odborného dohledu a bez indikace
1.
připravovat instrumentarium, zdravotnické prostředky a jiný potřebný materiál a pomůcky před, v průběhu a po operačním výkonu,
2.
provádět specializované sterilizační a dezinfekční postupy,
3.
zajišťovat manipulaci s operačními stoly, přístroji a tlakovými nádobami,
4.
provádět antisepsi operačního pole u pacientů,
5.
provádět ve spolupráci s lékařem-operatérem před začátkem a ukončením každé operace početní kontrolu nástrojů a použitého materiálu, zajišťovat stálou připravenost pracoviště ke standardním a speciálním operačním výkonům,
6.
provádět zarouškování operačního pole,
7.
instrumentovat při operačních výkonech;
b)
bez odborného dohledu na základě indikace lékaře
1.
zajišťovat polohu a fixaci pacientů na operačním stole před, v průběhu a po operačním výkonu, včetně prevence komplikací z imobilizace,
2.
asistovat u méně náročných operačních výkonů.
§ 57
Dětská sestra
Dětská sestra vykonává činnosti podle § 4b a 54 při poskytování ošetřovatelské péče o zdravé i nemocné dítě, u kterého nedochází k selhání základních životních funkcí nebo toto selhání nehrozí, nebo které nemá poruchy duševního zdraví, které vyžadují stálý dozor nebo použití omezujících prostředků z důvodu ohrožení života nebo zdraví dítěte nebo jeho okolí.
§ 58
Dětská sestra pro intenzivní péči
Dětská sestra pro intenzivní péči vykonává činnosti podle § 54, 55 a 57 při poskytování ošetřovatelské péče dítěti, u kterého dochází k selhávání základních životních funkcí nebo toto selhání hrozí, s výjimkou provádění katetrizace močového měchýře chlapců.
§ 59
Komunitní sestra
Komunitní sestra vykonává činnosti podle § 54 při poskytování primární péče, integrované péče a preventivně zaměřené ošetřovatelské péče o jednotlivce a skupiny osob ve vlastním sociálním prostředí; tato skupina může být vymezena zejména společným sociálně-kulturním prostředím, územím, věkem, zdravotním stavem nebo rizikovými faktory; přitom zejména může
a)
bez odborného dohledu a bez indikace
1.
komplexně zjišťovat zdravotní a sociální situaci jednotlivce ve vlastním sociálním prostředí nebo skupiny občanů z hlediska koordinace poskytované zdravotní a sociální péče, všechna vhodná zařízení zdravotní a sociální péče a koordinovat poskytovanou integrovanou péči,
2.
komplexně zjišťovat zdravotní a sociální situaci pacientů a osob blízkých z hlediska ošetřovatelské péče, realizovat poradenství pro skupinu občanů ve spolupráci s odpovědnými orgány;
b)
bez odborného dohledu na základě indikace lékaře nebo odborného pracovníka v ochraně a podpoře veřejného zdraví
1.
v rozsahu své odborné způsobilosti vypracovávat hodnocení zdravotních rizik jednotlivce ve vlastním sociálním prostředí nebo skupiny občanů a sestavovat priority při jejich řešení na základě epidemiologických a statistických dat a výsledků výzkumů,
2.
připravovat a organizovat preventivní prohlídky, vyšetření a očkování.
§ 60
Sestra pro péči v interních oborech
Sestra pro péči v interních oborech vykonává u dospělého pacienta činnosti podle § 54 a dále může
a)
bez odborného dohledu a bez indikace lékaře
1.
vykonávat činnosti specializované a vysoce specializované ošetřovatelské péčespecializované ošetřovatelské péče u pacienta s onemocněním vnitřních orgánů, včetně přípravy na jeho návrat do vlastního sociálního prostředí,
2.
vykonávat činnosti specializované a vysoce specializované ošetřovatelské péčespecializované ošetřovatelské péče u pacienta s onemocněním vnitřních orgánů zaměřené na posílení a udržení soběstačnosti a mentální schopnosti pacienta se zohledněním jeho věku prostřednictvím cílených aktivit,
3.
poskytovat paliativní péči, vyhledávat aktuální potřeby pacienta a koordinovat týmovou spolupráci v péči o pacienta v terminálním stadiu,
4.
vykonávat preventivní a protiepidemická opatření u pacienta s onemocněním vnitřních orgánů,
5.
edukovat pacienta a jím určené osoby v oblastech prevence onemocnění, přitom spolupracovat zejména s fyzioterapeutem, nutričním terapeutem a zdravotně-sociálním pracovníkem,
6.
provádět poradenskou a dispenzární činnost v rozsahu své specializované způsobilosti zaměřenou na problematiku onemocnění vnitřních orgánů,
7.
hodnotit a ošetřovat chronické rány,
8.
zjišťovat zdravotní a sociální situaci pacienta a osob blízkých ve vztahu k onemocnění nebo jeho následkům a následnému zajištění zdravotní a sociální péče,
9.
pečovat o dýchací cesty pacienta i při umělé plicní ventilaci, včetně odsávání z dolních cest dýchacích,
10.
pečovat o pacienta na domácí plicní ventilaci, včetně obsluhy zdravotnických prostředků, vyhodnocení ventilačních parametrů, výměny tracheostomické kanyly při komplikacích, provádět poučení pacienta a jím určených osob o používání pomůcek a obsluze zdravotnických prostředků,
11.
provádět výměnu močového katetru mužů a chlapců starších 15 let věku;
b)
bez odborného dohledu a bez indikace lékaře při poskytování zdravotní péče ve vlastním sociálním prostředí, ve speciálních lůžkových zdravotnických zařízeních hospicového typu, ve zdravotnických zařízeních následné lůžkové péče nebo ve zdravotnických zařízeních dlouhodobé lůžkové péče
1.
zavádět a udržovat kyslíkovou terapii,
2.
podávat očistné klyzma nebo provádět manuální vybavení stolice u pacienta staršího 15 let věku,
3.
aplikovat krystaloidní roztoky a provádět nitrožilní aplikaci 20% glukózy u pacienta s ověřenou hypoglykemií, včetně zavedení periferního žilního katetru;
c)
bez odborného dohledu na základě indikace lékaře poskytovat preventivní, diagnostickou, léčebnou, rehabilitační, neodkladnou a dispenzární péči u pacienta s onemocněním vnitřních orgánů, a to zejména
1.
zavádět a ukončovat domácí péči, včetně její administrace,
2.
provádět dialýzu u pacienta s chronickým selháváním ledvin, který vyžaduje léčbu dostupnými očišťovacími metodami,
3.
provádět tracheobronchiální laváže u pacienta se zajištěnými dýchacími cestami,
4.
nastavovat ventilační parametry při poskytování domácí umělé plicní ventilace,
5.
podávat léčivé přípravky do epidurálního katetru,
6.
zavádět Huberovu jehlu do implantovaného portového katetru a provádět její odstranění,
7.
provádět katetrizaci močového měchýře mužů a chlapců starších 15 let věku.
§ 61
Sestra pro péči v chirurgických oborech
Sestra pro péči v chirurgických oborech vykonává u dospělého pacienta činnosti podle § 54 a dále může
a)
bez odborného dohledu a bez indikace lékaře
1.
vykonávat činnosti specializované a vysoce specializované ošetřovatelské péčespecializované ošetřovatelské péče u pacienta s onemocněním vyžadujícím chirurgickou léčbu, včetně přípravy na návrat do vlastního sociálního prostředí,
2.
vykonávat činnosti specializované a vysoce specializované ošetřovatelské péčespecializované ošetřovatelské péče u pacienta s onemocněním vyžadujícím chirurgickou léčbu zaměřené na posílení a udržení soběstačnosti, mentální schopnosti se zohledněním jeho věku prostřednictvím cílených aktivit,
3.
poskytovat paliativní péči, vyhledávat aktuální potřeby pacienta a koordinovat týmovou spolupráci v péči o pacienta v terminálním stadiu,
4.
vykonávat preventivní a protiepidemická opatření u pacienta s onemocněním vyžadujícím chirurgickou léčbu,
5.
edukovat pacienta a jím určené osoby v oblastech zdravotní prevence a ošetřování; přitom spolupracovat zejména s fyzioterapeutem, nutričním terapeutem a zdravotně-sociálním pracovníkem,
6.
provádět poradenskou a dispenzární činnost v rozsahu své specializované způsobilosti zaměřenou na problematiku onemocnění vyžadujícího chirurgickou léčbu,
7.
hodnotit a ošetřovat chronické rány,
8.
zjišťovat zdravotní a sociální situaci pacienta a osob blízkých ve vztahu k onemocnění nebo jeho následkům a následnému zajištění zdravotní a sociální péče,
9.
provádět výměnu močového katetru mužů a chlapců starších 15 let věku;
b)
bez odborného dohledu a bez indikace lékaře při poskytování zdravotní péče ve vlastním sociálním prostředí, ve speciálních lůžkových zdravotnických zařízeních hospicového typu, ve zdravotnických zařízeních následné lůžkové péče nebo ve zdravotnických zařízeních dlouhodobé lůžkové péče
1.
zavádět a udržovat kyslíkovou terapii,
2.
podávat očistné klyzma nebo provádět manuální vybavení stolice u pacienta staršího 15 let věku,
3.
aplikovat krystaloidní roztoky a provádět nitrožilní aplikaci 20% glukózy u pacienta s ověřenou hypoglykemií, včetně zavedení periferního žilního katetru;
c)
bez odborného dohledu na základě indikace lékaře poskytovat preventivní, diagnostickou, léčebnou, rehabilitační, neodkladnou a dispenzární péči u pacienta s onemocněním vyžadujícím chirurgickou léčbu, a to zejména
1.
zavádět a ukončovat domácí péči, včetně její administrace,
2.
podávat léčivé přípravky do epidurálního katetru,
3.
zavádět Huberovu jehlu do implantovaného portového katetru a provádět její odstranění,
4.
provádět katetrizaci močového měchýře mužů a chlapců starších 15 let věku.
§ 62
Audiologická sestra
Audiologická sestra vykonává činnosti podle § 54 v audiologii. Přitom může
a)
bez odborného dohledu a bez indikace lékaře
1.
sledovat a hodnotit aktuální stav pacienta se sluchovou vadou nebo sluchovou poruchou z hlediska objektivnosti vyšetření,
2.
provádět orientační vyšetření sluchu šepotem, hlasitou řečí i pomocí ladiček,
3.
evidovat a kontrolovat servis a údržbu audiometrických zdravotnických přístrojů,
4.
poskytovat rady v oblasti prevence vzniku sluchových poruch především s ohledem na vliv hluku na sluch,
5.
edukovat pacienty v používání sluchových pomůcek, sluchových protéz a sluchadel;
b)
bez odborného dohledu na základě indikace lékaře
1.
provádět specializované diagnostické postupy sluchu včetně objektivních metod vyšetření sluchu,
2.
provádět přístrojové vyšetření vestibulárního ústrojí.
§ 63
Sestra pro nukleární medicínu
Sestra pro nukleární medicínu vykonává činnosti podle § 54 v souvislosti s aplikací lékařského ozáření v oboru nukleární medicína. Přitom zejména může
a)
bez odborného dohledu a bez indikace
1.
monitorovat zdravotní a psychický stav pacientů před, v průběhu a po provedení aplikace radiofarmaka nebo nukleárněmedicínského vyšetření, sledovat místní i celkové změny,
2.
obsluhovat přístroje pro statické a dynamické studie, jednofotonovou emisní výpočetní tomografii (SPECT) a pozitronovou emisní tomografii (PET) a připravovat záznamy vyšetření pro vyhodnocení lékařem,
3.
informovat pacienty o prováděném odborném výkonu, rizicích souvisejících s lékařským ozářením a postupech k jejich snížení;
b)
na základě indikace lékaře, který je aplikujícím odborníkem, v souladu se zásadami radiační ochrany a postupy lékařského ozáření provádět činnosti v rámci praktické části lékařského ozáření, a to
1.
upravovat připravená radiofarmaka podle požadované aktivity k přímé aplikaci, včetně zajištění dalších činností souvisejících s jejich používáním, zejména likvidace zbytků a dekontaminace pracoviště,
2.
aplikovat radiofarmaka pacientům,
3.
spolupracovat s lékařem při provádění diagnostických metod včetně akvizice a základní analýzy dat jednotlivých vyšetření a při léčbě pomocí radiofarmak;
c)
pod odborným dohledem lékaře asistovat při specializovaných nukleárněmedicínských postupech, které jsou náročné z hlediska rychlosti zachycení případných odchylek od normy, nebo při použití metod, které nejsou součástí běžných zavedených postupů.
§ 64
Sestra pro péči v psychiatrii
Sestra pro péči v psychiatrii vykonává činnosti podle § 54 při poskytování ošetřovatelské péče o pacienta, který má patologické změny psychického stavu. Dále může
a)
bez odborného dohledu a bez indikace lékaře
1.
provádět poradenskou a edukační činnost v oblasti prevence poruch duševního zdraví, prevence relapsu onemocnění a v oblasti resocializace zaměřenou na pacienty a jejich blízké,
2.
koordinovat spolupráci mezi poskytovateli ambulantní a lůžkové péče a poskytovateli sociálních služeb,
3.
sledovat chování pacienta z hlediska včasného zachycení nastupující krize, dodržování léčebného režimu, hodnotit známky zhoršování onemocnění, vyhodnocovat, zda pacient není nebezpečný sobě nebo svému okolí,
4.
napomáhat adaptaci pacienta na změněné životní podmínky a podporovat zachování fyzických, kognitivních a psychických funkcí prostřednictvím cílených aktivit,
5.
provádět psychoterapeutickou podporu,
6.
v rozsahu své specializované způsobilosti vykonávat činnosti při začleňování pacienta s poruchou duševního zdraví do vlastního sociálního prostředí,
7.
provádět psychiatrickou rehabilitaci,
8.
provádět neinvazivní odběry biologického materiálu pro vyšetření přítomnosti návykových látek a alkoholu,
9.
informovat lékaře o projevech chování pacienta, jeho reakci na léčbu, o změnách psychického stavu, případně zajistit nezbytná opatření pro bezpečnost pacienta a jeho okolí,
10.
provádět specializované deeskalační techniky předcházející rozvoji ohrožujícího a nebezpečného chování,
11.
monitorovat projevy pacienta, u něhož byl použit omezovací prostředek, vyhodnocovat efektivitu a nezbytnost použitého omezovacího prostředku;
b)
bez odborného dohledu na základě indikace lékaře
1.
provádět návštěvní službu a poskytovat ošetřovatelskou péči ve vlastním sociálním prostředí pacienta,
2.
poskytovat ošetřovatelskou péči pacientovi, který má patologické změny psychického stavu, vyžadující stálý dozor nebo použití omezujících prostředků z důvodu ohrožení života nebo zdraví pacienta nebo jeho okolí;
c)
pod odborným dohledem lékaře se zvláštní specializovanou způsobilostí v oboru lékařská psychoterapie a se specializovanou způsobilostí v oboru psychiatrie nebo klinického psychologa
1.
v rozsahu své specializované způsobilosti vykonávat činnosti při krizové intervenci,
2.
v rozsahu své specializované způsobilosti vykonávat psychosociální intervence, včetně vykonávat činnosti při zajišťování psychologické pomoci rodině,
3.
používat pomocné psychoterapeutické techniky včetně individuálních psychoterapeutických rozhovorů,
4.
zajišťovat psychoterapeutický režim oddělení.
§ 65
Sestra pro pracovně-lékařskou péči
Sestra pro pracovně-lékařskou péči vykonává činnosti podle § 54 v souvislosti s poskytováním pracovně-lékařské péče. Přitom bez odborného dohledu na základě indikace lékaře se specializovanou způsobilostí v oboru pracovní lékařství může
a)
identifikovat rizikové faktory pracovních podmínek, hodnotit zdravotní rizika při práci a hodnotit kvalitu pracovního prostředí a pracovních podmínek z hlediska fyzické i duševní zátěže, provádět poradenství ve vztahu ke zdravým pracovním podmínkám a ochraně zdraví a bezpečnosti práce,
b)
provádět dohled nad zdravím pracovníků,
c)
v rozsahu své specializované způsobilosti vypracovávat hodnocení zdravotního stavu pracovníků,
d)
provádět poradenství z hlediska požadavků ergonomie a hygieny práce,
e)
připravovat a realizovat projekty podpory zdraví ve vztahu k pracovním podmínkám,
f)
v rozsahu své specializované způsobilosti provádět prevenci onemocnění vznikajících v souvislosti s výkonem práce, připravovat a organizovat preventivní vyšetření, zvát pacienty na kontrolní vyšetření,
g)
provádět edukaci pracovníků, v rozsahu své specializované způsobilosti zajišťovat výchovu a školení zaměstnanců především v bezpečnosti a ochraně zdraví při práci, včetně školení v poskytování první pomoci,
h)
sledovat pracovní neschopnost pracovníků, organizovat a administrativně zajišťovat dispenzární péči.
§ 66
Sestra pro transfuzní službu
Sestra pro transfuzní službu vykonává činnosti podle § 54 v oboru transfuzní služba a dále může
a)
bez odborného dohledu a indikace lékaře
1.
informovat dárce krve nebo pacienty o možných nežádoucích účincích při odběru plné krve nebo jejích složek, přístrojových autologních odběrech, aferetických odběrech, léčebné plazmaferéze a jejich prevenci,
2.
hodnotit kvalitu žilního vstupu pro separátor krevních složek,
3.
připravovat speciální zdravotnický materiál k jednotlivým aferetickým odběrům,
4.
sledovat, dokumentovat a analyzovat získané údaje během separace a po separaci,
5.
rozpoznávat technické komplikace, provádět opakovanou venepunkci a výměnu přístroje při vzniku náhlé závažné technické komplikace během separace krevních elementů,
6.
ukončovat separaci a hodnotit stav klientů bezprostředně po ukončení separace, pečovat o žilní vstup po separaci;
b)
bez odborného dohledu na základě indikace lékaře
1.
připravovat vybavení a pacienty nebo dárce krve a jejích složek před zavedením žilního vstupu pro aferetický odběr,
2.
provádět venepunkci a napojení pacientů nebo dárce krve a jejích složek na separátor krevních složek včetně odběrů požadovaných vzorků pro povinná vyšetření,
3.
podávat antikoagulační roztoky a jiná léčiva do žíly podle druhu aferetického odběru,
4.
provádět zadání parametrů pomocí hemokalkulátoru pro jednotlivé aferetické odběry,
5.
provádět speciální odběry na separátorech krevních elementů podle požadavků klinických pracovišť, zejména separaci periferních kmenových buněk a odběry granulocytů;
c)
pod odborným dohledem farmaceuta nebo jiné kvalifikované osoby odpovědné za výrobu léčiv podle právního předpisu upravujícího výzkum, výrobu a nakládání s léčivy28) vykonávat v rozsahu své specializované způsobilosti činnosti při výrobě transfuzních přípravků13) při dodržení zásad správné výrobní praxe29), a to zejména při získávání krve a jejích složek, jejich zpracování, označování, kontrole, skladování, balení, přepravě a výdeji a při vedení dokumentace o těchto činnostech.
§ 66a
Sestra pro péči v transfuzní službě
Sestra pro péči v transfuzní službě vykonává činnosti podle § 54 a 66 v oboru transfuzní služba.
§ 66b
Sestra pro domácí a hospicovou péči
Sestra pro domácí a hospicovou péči vykonává činnosti podle § 54 při poskytování specializované a vysoce specializované ošetřovatelské péčespecializované ošetřovatelské péče a paliativní péče pacientovi ve vlastním sociálním prostředí nebo ve speciálních lůžkových zdravotnických zařízeních hospicového typu nebo ve zdravotnických zařízeních dlouhodobé lůžkové péče, kde je poskytována paliativní péče. Dále může
a)
bez odborného dohledu a bez indikace lékaře
1.
zjišťovat zdravotní a sociální situaci pacienta a osob blízkých ve vztahu k onemocnění nebo jeho následkům a následnému zajištění zdravotní a sociální péče,
2.
plánovat obsah, rozsah a časovou náročnost ošetřovatelské péče a vykonávat činnosti specializované a vysoce specializované ošetřovatelské péčespecializované ošetřovatelské péče a paliativní péče,
3.
edukovat pacienta a jeho osoby blízké v oblastech prevence onemocnění, přitom zejména spolupracovat s fyzioterapeutem, ergoterapeutem, nutričním terapeutem, zdravotně-sociálním pracovníkem a sociálním pracovníkem,
4.
vyhotovovat plán ošetřovatelské paliativní péče ve spolupráci s pacientem a osobami jemu blízkými,
5.
pečovat o dýchací cesty pacienta i při umělé plicní ventilaci, včetně odsávání z dolních cest dýchacích,
6.
pečovat o pacienta na domácí plicní ventilaci, včetně obsluhy zdravotnických prostředků, vyhodnocení ventilačních parametrů, výměny tracheostomické kanyly při komplikacích, provádět poučení pacienta a jím určených osob o používání pomůcek a obsluze zdravotnických prostředků,
7.
hodnotit a ošetřovat nehojící se rány,
8.
zavádět a udržovat kyslíkovou terapii,
9.
podávat očistné klyzma nebo provádět manuální vybavení stolice u pacienta staršího 15 let věku,
10.
aplikovat krystaloidní roztoky a provádět nitrožilní aplikaci 20% glukózy u pacienta s ověřenou hypoglykemií, včetně zavedení periferního žilního katetru,
11.
provádět výměnu močového katetru mužů a chlapců starších 15 let věku,
12.
doporučovat pacienty do péče jiných poskytovatelů zdravotních služeb;
b)
bez odborného dohledu na základě indikace lékaře provádět činnosti při poskytování preventivní, diagnostické, léčebné, rehabilitační a paliativní péče. Přitom zejména může
1.
zavádět a ukončovat domácí péči, včetně její administrace,
2.
podávat léčivé přípravky do epidurálního katetru,
3.
zavádět Huberovu jehlu do implantovaného portového katetru a provádět její odstranění,
4.
vykonávat činnosti spojené s přípravou, průběhem a ukončením aplikace metod léčby bolesti,
5.
provádět dialýzu u pacienta s chronickým selháváním ledvin, který vyžaduje léčbu dostupnými očišťovacími metodami krve,
6.
provádět tracheobronchiální laváže u pacienta se zajištěnými dýchacími cestami,
7.
nastavovat ventilační parametry při poskytování domácí umělé plicní ventilace,
8.
provádět katetrizaci močového měchýře mužů a chlapců starších 15 let věku.
§ 66c
Sestra pro péči v geriatrii
Sestra pro péči v geriatrii vykonává činnosti podle § 54 při poskytování specializované a vysoce specializované ošetřovatelské péčespecializované ošetřovatelské péče u geriatrického nebo gerontopsychiatrického pacienta nebo pacienta s funkčně závažným chronickým zdravotním postižením. Dále může
a)
bez odborného dohledu a bez indikace
1.
zjišťovat zdravotní a sociální situaci pacienta a osob blízkých ve vztahu k onemocnění nebo jeho následkům a následnému zajištění zdravotní a sociální péče,
2.
plánovat a vykonávat činnosti specializované a vysoce specializované ošetřovatelské péčespecializované ošetřovatelské péče zaměřené na posílení a udržení nebo zvýšení fyzických, psychických a sociálních potřeb ve stáří nebo v dlouhodobé nemoci a vytvářet podmínky pro zachování soběstačnosti, sebepéče, mentálních schopností a návratu do vlastního sociálního prostředí,
3.
edukovat pacienta a jeho osoby blízké v oblastech prevence onemocnění, přitom zejména spolupracovat s fyzioterapeutem, ergoterapeutem, nutričním terapeutem, zdravotně-sociálním pracovníkem a sociálním pracovníkem,
4.
poskytovat specializovanou a vysoce specializovanou ošetřovatelskou péčispecializovanou ošetřovatelskou péči u pacienta, který trpí nevyléčitelnou nemocí, vyhledávat aktuální potřeby pacienta a koordinovat týmovou spolupráci členů ošetřovatelského týmu v péči o pacienta,
5.
vykonávat preventivní a protiepidemická opatření a edukovat pacienta a jím určené osoby v oblastech prevence onemocnění,
6.
pečovat o dýchací cesty pacienta i při umělé plicní ventilaci, včetně odsávání z dolních cest dýchacích,
7.
pečovat o pacienta na domácí plicní ventilaci, včetně obsluhy zdravotnických prostředků, vyhodnocení ventilačních parametrů, výměny tracheostomické kanyly při komplikacích, provádět poučení pacienta a jím určených osob o používání pomůcek a obsluze zdravotnických prostředků,
8.
hodnotit a ošetřovat nehojící se rány,
9.
zavádět a udržovat kyslíkovou terapii,
10.
podávat očistné klyzma nebo provádět manuální vybavení stolice u pacienta staršího 15 let věku,
11.
aplikovat krystaloidní roztoky a provádět nitrožilní aplikaci 20% glukózy u pacienta s ověřenou hypoglykemií, včetně zavedení periferního žilního katetru,
12.
provádět výměnu močového katetru mužů a chlapců starších 15 let věku;
b)
bez odborného dohledu na základě indikace lékaře poskytovat činnosti při poskytování preventivní, diagnostické, léčebné, rehabilitační, paliativní a dispenzární péče. Přitom zejména může
1.
sledovat dodržování léčebného režimu pacienta, hodnotit známky zhoršování onemocnění, vyhodnocovat, zda pacient není nebezpečný sobě nebo svému okolí,
2.
podávat léčivé přípravky do epidurálního katetru,
3.
zavádět Huberovu jehlu do implantovaného portového katetru a provádět její odstranění,
4.
vykonávat činnosti spojené s přípravou, průběhem a ukončením aplikace metod léčby bolesti,
5.
vykonávat činnosti u pacienta s chronickým selháním ledvin, který vyžaduje léčbu dostupnými očišťovacími metodami krve,
6.
nastavovat ventilační parametry při poskytování domácí umělé plicní ventilace,
7.
provádět tracheobronchiální laváže u pacienta se zajištěnými dýchacími cestami,
8.
provádět katetrizaci močového měchýře mužů a chlapců starších 15 let věku.
§ 67
Sestra pro klinickou perfuziologii
Sestra pro klinickou perfuziologii vykonává činnosti podle § 54 v souvislosti s řízením mimotělního oběhu. Přitom bez odborného dohledu na základě indikace lékaře může
a)
řídit mimotělní oběh při operacích na otevřeném srdci, to je sterilně sestavovat okruh pro mimotělní oběh, vybírat vhodný typ oxygenátoru krve a velikost kanyl pro vypočtený minutový průtok krve, provádět plnění okruhu pro mimotělní oběh náhradními roztoky, krevními deriváty a léčivými přípravky a odvzdušňovat jej, kontrolovat dostatečnou antikoagulaci krve před a během mimotělního oběhu, zabezpečovat řízenou hemodiluci, systémovou perfuzi a výměnu krevních plynů, řídit tělesnou teplotu, včetně hypotermie, provádět činnosti související s úpravou vnitřního prostředí pacienta a jeho krevního tlaku,
b)
aplikovat krevní deriváty12), obsluhovat autotransfuzní systémy,
c)
provádět hemofiltraci a modifikovanou hemofiltraci při mimotělním oběhu, případně hemodiafiltraci,
d)
aplikovat léčivé přípravky do mimotělního oběhu,
e)
v součinnosti s lékařem-operatérem a v souladu s průběhem operačního výkonu aplikovat krevní hyperkalemickou kardioplegii do kořene aorty, případně cíleně do koronárních arterií, pomocí krevního čerpadla,
f)
technicky zabezpečovat podpůrnou cirkulaci při srdečním selhání nebo podpůrný mimotělní oběh s membránovou oxygenací (ECMO) při selhání srdce a plic,
g)
obsluhovat systémy podpory selhávajícího oběhu (například kontrapulzace, univentrikulární a biventrikulární mechanické srdeční podpory),
h)
řídit podpůrný mimotělní oběh a ohřívání při akcidentální hypotermii v rámci resuscitace oběhu,
i)
obsluhovat systémy mimotělního oběhu při operačních výkonech a dalších léčebných úkonech, které mimotělní oběh vyžadují,
j)
technicky zabezpečovat izolovanou hypertermickou perfuzi končetin cytostatiky.
§ 67a
Perfuziolog
Perfuziolog vykonává činnosti podle § 54 a 67 v souvislosti s řízením mimotělního oběhu.
§ 67b
Sestra pro péči v onkologii a hematoonkologii
Sestra pro péči v onkologii a hematoonkologii vykonává činnosti podle § 54 při poskytování specializované a vysoce specializované ošetřovatelské péčespecializované ošetřovatelské péče a paliativní péče dospělému pacientovi s onkologickým nebo hematologickým onemocněním. Dále může
a)
bez odborného dohledu a bez indikace lékaře zejména
1.
vykonávat zdravotně výchovnou činnost v oblasti onkologické prevence, přitom spolupracovat s dalšími zdravotnickými pracovníkyzdravotnickými pracovníky,
2.
vykonávat činnosti specializované a vysoce specializované ošetřovatelské péčespecializované ošetřovatelské péče u pacienta s onkologickým a hematoonkologickým onemocněním,
3.
provádět poradenskou a dispenzární činnost v rozsahu své specializované způsobilosti, činnost zaměřenou na problematiku onkologického a hematoonkologického onemocnění,
4.
hodnotit a ošetřovat nehojící se rány,
5.
ošetřovat nechtěný únik cytostatika mimo cévy,
6.
hodnotit stav kůže, dutiny ústní a chrupu v souvislosti s plánovanou nebo prováděnou onkologickou léčbou a navrhovat opatření s možností indikace lokální léčby,
7.
hodnotit nutriční stav pacienta a navrhovat řešení, úpravu konzistence stravy a doplnění dalšího odborného nutričního poradenství,
8.
zavádět a udržovat kyslíkovou terapii,
9.
provádět činnosti při dekontaminaci pracoviště cytostatiky,
10.
vyhotovovat ošetřovatelský plán paliativní péče ve spolupráci s pacientem a osobami blízkými pacienta,
11.
vyhledávat aktuální potřeby pacienta a koordinovat týmovou spolupráci v péči o pacienta v terminálním stadiu,
12.
napomáhat adaptaci pacienta a jeho blízkých na změněné životní podmínky a podporovat zachování jejich fyzických, kognitivních a psychických funkcí prostřednictvím cílených aktivit, v rozsahu své specializované způsobilosti poskytovat a zajišťovat psychosociální podporu,
13.
provádět nitrožilní aplikaci 20% glukózy u pacienta s ověřenou hypoglykemií, včetně zavedení periferního žilního katetru;
b)
bez odborného dohledu na základě indikace lékaře provádět činnosti při poskytování preventivní, diagnostické, léčebné, paliativní a dispenzární péče. Přitom zejména může
1.
odvádět zvýšené množství volné tekutiny z dutiny břišní u pacientů se zavedeným permanentním peritoneálním katetrem,
2.
podávat léčivé přípravky do epidurálního katetru,
3.
zavádět Huberovu jehlu do implantovaného portového katetru a provádět její odstranění,
4.
vykonávat činnosti spojené s přípravou, průběhem a ukončením aplikace metod léčby bolesti,
5.
provádět odstranění centrálního žilního katetru,
6.
koordinovat onkologickou léčbu;
c)
pod odborným dohledem lékaře aplikovat transfuzní přípravky14) a přetlakové objemové náhrady.
§ 67c
Sestra pro hojení ran
Sestra pro hojení ran vykonává u pacienta s výjimkou novorozence a kojence činnosti podle § 54 a dále může
a)
bez odborného dohledu a bez indikace lékaře
1.
sledovat a analyzovat údaje o zdravotním stavu pacienta s nehojící se ránou, stomií a invazivním vstupem, včetně stavu hydratace a výživy,
2.
hodnotit aktuální stav kůže, rizika vzniku poškození a bolesti podle klasifikačních systémů,
3.
diagnostikovat a klasifikovat rány s využitím standardizovaných klasifikačních systémů,
4.
hodnotit a ošetřovat nehojící se ránu a její okolí podle zásad fázového hojení ran, včetně přípravy spodiny rány, oplachu a čištění rány neinvazivní technikou,
5.
doporučovat vhodné postupy ošetřování a metody léčby,
6.
vést dokumentaci o průběhu a výsledcích péče o nehojící se ránu, okolí stomie a invazivního vstupu a využívat ji k hodnocení efektivity péče a kvality ošetřovatelské péče o nehojící se ránu, okolí stomie a invazivního vstupu,
7.
provádět rehabilitační ošetřování u pacientů s nehojící se ránou nebo po amputačním výkonu, včetně prevence komplikací v důsledku imobility,
8.
edukovat pacienty, případně osoby blízké v péči o ránu, okolí stomie nebo invazivního vstupu, v použití zdravotnických prostředků, o rizicích v péči o ránu a významu výživy a hydratace,
9.
plánovat a koordinovat péči o pacienta s nehojící se ránou a stomií, včetně týmové spolupráce v péči o pacienta s nehojící se ránou a stomií,
10.
plánovat a koordinovat výzkum v oblasti péče o pacienta s nehojící se ránou a stomií, včetně hodnocení kvality a dopadů výzkumné činnosti;
b)
bez odborného dohledu na základě indikace lékaře
1.
provádět odběr biologického materiálu z rány invazivní technikou,
2.
provádět čištění rány invazivní technikou,
3.
provádět ošetření nehojících se ran, okolí stomie a invazivního vstupu v průběhu léčby radioterapií,
4.
provádět ošetření nehojících se ran podtlakovou terapií a dalšími doplňkovými a přístrojovými metodami hojení ran,
5.
navrhovat další konziliární vyšetření a podílet se na nich.
HLAVA III
PORODNÍ ASISTENTKA SE SPECIALIZOVANOU ZPŮSOBILOSTÍ
§ 68
Činnosti porodní asistentky se specializovanou způsobilostí
Porodní asistentka uvedená v § 69 až 72a po získání specializované způsobilosti vykonává činnosti podle § 5 a 54 v oboru porodní asistence a své specializace.
§ 69
Porodní asistentka pro perioperační péči
Porodní asistentka pro perioperační péči vykonává činnosti podle § 68 při péči o pacientky v oboru gynekologie a porodnictví před, v průběhu a bezprostředně po operačním výkonu. Přitom vykonává činnosti sestry pro perioperační péči podle § 56.
§ 70
Porodní asistentka pro intenzivní péči
Porodní asistentka pro intenzivní péči vykonává činnosti podle § 68 při poskytování ošetřovatelské péče o ženu v oboru gynekologie a porodnictví, u které dochází k selhání základních životních funkcí nebo toto selhání hrozí, a v oboru neonatologie a dále může
a)
bez odborného dohledu a bez indikace lékaře
1.
vykonávat činnosti vysoce specializované ošetřovatelské péčespecializované ošetřovatelské péče o ženu s náhlou příhodou v gynekologii a asistované reprodukciasistované reprodukci, a to před, v průběhu a po invazivních výkonech, před a po operačních výkonech, včetně předcházení a rozpoznávání komplikací,
2.
vykonávat činnosti vysoce specializované ošetřovatelské péčespecializované ošetřovatelské péče o ženu s rizikovým a patologickým průběhem těhotenství s ohledem na přidružené onemocnění ženy s jeho možným dopadem na plod, včetně náhlých příhod v porodnictví,
3.
vykonávat činnosti vysoce specializované ošetřovatelské péčespecializované ošetřovatelské péče o patologického novorozence, včetně prvního ošetření patologického novorozence, zajišťovat termoneutrální prostředí a sledovat poporodní adaptaci,
4.
sledovat a analyzovat údaje o zdravotním stavu ženy, plodu, patologického novorozence, zejména jejich fyziologické funkce, hodnotit křivku elektrokardiogramu, kardiotokogram plodu, hodnotit závažnost zdravotního stavu,
5.
provádět kardiopulmonální resuscitaci, včetně defibrilace elektrickým výbojem po provedení záznamu elektrokardiogramu s automatickým vyhodnocením rytmu,
6.
pečovat o dýchací cesty ženy, novorozence se zajištěnými dýchacími cestami i při umělé plicní ventilaci, včetně odsávání z dolních cest dýchacích, provádět endobronchiální laváže u ženy s tracheální intubací nebo s tracheotomií, předcházet případným komplikacím, rozpoznávat je,
7.
pečovat o stomie ženy, případně novorozence, včetně edukace v péči o stomie;
b)
bez odborného dohledu na základě indikace lékaře
1.
provádět u ženy, popřípadě u novorozence, měření a analýzu fyziologických funkcí specializovanými postupyspecializovanými postupy pomocí přístrojové techniky, včetně využití invazivních metod,
2.
zajišťovat průchodnost dýchacích cest ženy s použitím dostupného technického vybavení,
3.
zavádět gastrickou sondu ženě, případně novorozenci, a pečovat o ně,
4.
provádět u ženy a novorozence činnosti spojené s přípravou, průběhem a ukončením metod léčby bolesti, včetně hodnocení intenzity a tlumení bolesti,
5.
provádět lékařem indikované vyšetření u novorozence a orientačně hodnotit základní patologické nálezy,
6.
provádět cévkování novorozence ženského pohlaví;
c)
pod odborným dohledem lékaře
1.
provádět venepunkci včetně zavádění periferních žilních kanyl novorozenci,
2.
aplikovat transfuzní přípravky13) ženě a novorozenci,
3.
provádět zajištění dýchacích cest u novorozence pomocí dostupného technického vybavení,
4.
provádět extubaci tracheální kanyly u ženy a novorozence;
d)
pod přímým vedením lékaře asistovat při katetrizaci umbilikální vény u novorozence.
§ 71
Porodní asistentka pro intenzivní péči v neonatologii
Porodní asistentka pro intenzivní péči v neonatologii vykonává činnosti podle § 68 a 70 při péči o novorozence a kojence, u kterých dochází k selhání základních životních funkcí nebo toto selhání hrozí, včetně nedonošených dětí.
§ 72
Porodní asistentka pro komunitní péči
(1)
Porodní asistentka pro komunitní péči vykonává činnosti podle § 68 při poskytování primární péče, integrované péče a preventivně zaměřené ošetřovatelské péče o ženy, novorozence a jejich rodiny a o skupiny osob ve vlastním sociálním prostředí; tato skupina může být vymezena zejména společným sociálně-kulturním prostředím, územím, věkem, zdravotním stavem nebo rizikovými faktory. Přitom zejména může
a)
bez odborného dohledu a bez indikace
1.
komplexně zjišťovat zdravotní a sociální situaci žen, novorozenců a jejich rodin z hlediska koordinace poskytované zdravotní a sociální péče v oblasti péče o ženu a dítě a spolupracovat s odpovědnými orgány,
2.
hodnotit zdravotní rizika skupiny osob z hlediska reprodukčního zdraví žen a novorozenců a podílet se v rozsahu své specializované způsobilosti na sestavování priorit jejich řešení na základě epidemiologických a statistických dat a výsledků výzkumů, připravovat a realizovat projekty podpory zdraví žen,
3.
provádět poradenskou činnost v oblasti reprodukčního zdraví a plánovaného rodičovství, sexuálně přenosných chorob, epidemiologické ochrany a sexuálního zneužívání;
b)
bez odborného dohledu na základě indikace lékaře nebo odborného pracovníka v ochraně a podpoře veřejného zdraví
1.
zajišťovat a spolupracovat na vytváření bezpečného a vhodného prostředí a eliminaci existujících rizik z hlediska reprodukčního zdraví a zdraví žen a novorozenců,
2.
zajišťovat cílené preventivní programy, včetně zajištění screeningu;
c)
bez odborného dohledu na základě indikace lékaře se specializací v oboru gynekologie a porodnictví provádět ultrazvukové vyšetření plodu.
§ 72a
Perfuziolog
Perfuziolog vykonává činnosti podle § 67 písm. a) až j) a § 68 v souvislosti s řízením mimotělního oběhu.
HLAVA IV
ERGOTERAPEUT SE SPECIALIZOVANOU ZPŮSOBILOSTÍ
§ 73
Činnosti ergoterapeuta se specializovanou způsobilostí
Ergoterapeut uvedený v § 74 až 79 po získání specializované způsobilosti vykonává činnosti podle § 6 a poskytuje a organizuje rehabilitační péči v oboru ergoterapie (dále jen „specializovaná ergoterapeutická péče“). Přitom zejména může
a)
bez odborného dohledu a bez indikace
1.
připravovat informační materiály pro pacienty,
2.
navrhovat lékaři změny vedoucí k upřesnění ordinací v souladu s funkčním stavem klienta a jeho změnami,
3.
sledovat a vyhodnocovat stav pacientů z hlediska možnosti vzniku komplikací a náhlých příhod,
4.
provádět hodnocení a nácvik běžných denních činností (ADL) v nemocničním a ve vlastním sociálním prostředí s použitím specializovaných diagnostických a léčebných postupů,
5.
doporučovat a provádět nácvik v používání kompenzačních a technických pomůcek,
6.
doporučovat úpravy vlastního sociálního prostředí a pracovního prostředí,
7.
edukovat pacienty, případně osoby jimi určené, ve specializovaných ergoterapeutických postupech,
8.
instruovat zdravotnické pracovníkyzdravotnické pracovníky ve specializovaných ergoterapeutických postupech,
9.
hodnotit kvalitu poskytované ergoterapeutické péče,
10.
identifikovat činnosti ergoterapeutické péče vyžadující změnu v postupu, provádět výzkum zaměřený na odhalení příčin nedostatků v ergoterapii,
11.
vytvářet podmínky pro aplikaci výsledků výzkumu do klinické praxe,
12.
navrhovat změny vedoucí k upřesnění ordinací v souladu s funkčním stavem klienta a jeho změnami,
13.
připravovat standardy specializovaných postupůspecializovaných postupů v rozsahu své způsobilosti,
14.
vést specializační vzdělávání v oboru své specializace;
b)
bez odborného dohledu na základě indikace lékaře provádět specializované ergoterapeutické postupy v rámci léčebné rehabilitace.
§ 74
Ergoterapeut pro děti
Ergoterapeut pro děti vykonává činnosti podle § 73 a dále poskytuje specializovanou ergoterapeutickou péči dítěti, zejména s mentálním, fyzickým nebo souběžným postižením více vadami s přihlédnutím ke skutečnému stavu psychického a fyzického vývoje ve vztahu k vývoji, který by mělo dítě s ohledem na svůj biologický věk dosáhnout, a dále k druhu, stupni a rozsahu postižení. Dále bez odborného dohledu a indikace lékaře může
a)
hodnotit úroveň psychomotorického vývoje dítěte a diagnostikovat potíže ve výkonu aktivit denního života, lokomoce, kognitivních funkcí, komunikačních a sociálních dovedností dítěte,
b)
aplikovat specializované metodiky, koncepty a ergoterapeutické postupy,
c)
v rozsahu své specializované způsobilosti vykonávat činnosti při orofaciální terapii s cílem zabezpečení a posílení základních vitálních funkcí jako dýchání, polykání, příjem a zpracování potravy, vylučování, terapii dysfágií, navození a tréninku řečových a komunikačních dovedností dítěte,
d)
u novorozenců a kojenců učit rodiče správnému polohování a manipulaci při provádění aktivit denního života, kojení, přenášení dítěte nebo hře s ním,
e)
navrhovat úpravy domácího prostředí a doporučovat polohovací pomůcky, hračky a další pomůcky pro rozvoj senzomotorických a psychomotorických dovedností a sebeobslužných činností dítěte podle vývojového věku dítěte,
f)
v rozsahu své specializované způsobilosti vykonávat činnosti při prevenci kontraktur a korekci funkčního postavení horních končetin, výrobě či aplikaci termoplastických dlah pro korekci správného funkčního postavení ruky a prevenci kontraktur,
g)
u dětí předškolního a školního věku poskytovat ergonomické poradenství a včetně přípravy dítěte na školu,
h)
realizovat opatření vedoucí k začlenění dětí do přirozeného sociálního prostředí, napomáhat rodině při integraci a maximálním rozvoji dítěte.
§ 75
Ergoterapeut pro dospělé
Ergoterapeut pro dospělé vykonává činnosti podle § 73 a poskytuje specializovanou ergoterapeutickou péči o dospělé pacienty s patologickou změnou psychického stavu, s neurologickým, traumatologickým, ortopedickým a revmatologickým postižením, přičemž zohledňuje jejich biologický věk a stupeň funkčního omezení. Dále bez odborného dohledu a bez indikace lékaře může
a)
provádět specializované ergoterapeutické vyšetření zaměřené na hodnocení poruch tělesných funkcí a struktur, omezení v oblasti běžných denních činností s využitím specifických hodnotících nástrojů,
b)
aplikovat specializované ergoterapeutické postupy,
c)
provádět hodnocení a nácvik pracovních dovedností s ohledem na charakter duševního onemocnění, aktuální zdravotní stav a věk pacienta,
d)
udržovat pohybové schopnosti pacientů se zohledněním jejich biologického věku a stupně funkčního omezení,
e)
napomáhat adaptaci pacientů na změněné životní podmínky a podporovat zachování fyzických, kognitivních a psychických funkcí prostřednictvím cílených aktivit,
f)
realizovat opatření vedoucí k získání či zachování co nejvyšší míry soběstačnosti, funkční kapacity a začlenění do přirozeného sociálního a pracovního prostředí s důrazem na zachování kvality života pacienta a napomáhat rodině při integraci a rozvoji pacienta,
g)
zajišťovat tvorbu, koordinaci a realizaci dlouhodobého programu léčby a rehabilitace osob s psychiatrickým onemocněním, mentálním postižením, dále osob závislých na návykových látkách, pacienta s poruchami příjmu potravy,
h)
aplikovat specializované metodiky a koncepty,
i)
aplikovat specifické ergoterapeutické techniky zaměřené na snížení bolesti,
j)
spolupracovat při výrobě či aplikaci termoplastických či jiných dlah pro korekci správného funkčního postavení ruky včetně úchopů, nacvičovat s pacientem používání speciálních protéz a ortéz pro horní a dolní končetinu,
k)
u osob s neurologickým postižením v rozsahu své specializované způsobilosti vykonávat činnosti při orofaciální terapii, terapii dysfágií a nápravu komunikačních dovedností pacienta,
l)
u pacienta s neurologickým postižením provádět kognitivní rehabilitaci prostřednictvím ergoterapeutických činností nebo prostřednictvím využití specifických počítačových programů,
m)
edukovat pacienta o preventivních opatřeních před dalším poškozením.
§ 76
Ergoterapeut pro geriatrii
Ergoterapeut pro geriatrii vykonává činnosti podle § 73 a poskytuje specializovanou ergoterapeutickou péči v geriatrii. Přitom bez odborného dohledu a bez indikace zejména může
a)
realizovat opatření vedoucí k zachování co nejvyšší míry soběstačnosti a začlenění do přirozeného sociálního prostředí,
b)
udržovat pohybové schopnosti pacientů se zohledněním jejich biologického věku a stupně funkčního omezení,
c)
napomáhat adaptaci pacientů na změněné životní podmínky a podporovat zachování fyzických, kognitivních a psychických funkcí prostřednictvím cílených aktivit.
§ 77
Ergoterapeut pro psychiatrii
Ergoterapeut pro psychiatrii vykonává činnosti podle § 73 a poskytuje specializovanou ergoterapeutickou péči duševně nemocným a mentálně postiženým. Přitom zejména může
a)
bez odborného dohledu a bez indikace
1.
realizovat opatření vedoucí k zachování co nejvyšší míry soběstačnosti a začlenění do přirozeného sociálního a pracovního prostředí,
2.
provádět nácvik a trénink pracovních dovedností,
3.
provádět kondiční ergoterapii za pomoci pohybových her a kreativních činností,
4.
v rozsahu své specializované způsobilosti vykonávat činnosti při dlouhodobém programu léčby drogově závislých;
b)
bez odborného dohledu na základě indikace klinického psychologa, klinického logopeda nebo lékaře provádět trénink kognitivních funkcí, sociálních a komunikačních dovedností prostřednictvím cílených aktivit.
§ 78
Ergoterapeut pro neurologii
Ergoterapeut pro neurologii vykonává činnosti podle § 73 a poskytuje specializovanou ergoterapeutickou péči neurologicky nemocným a pacientům po úrazech nervové soustavy. Přitom zejména může
a)
bez odborného dohledu a bez indikace
1.
realizovat opatření vedoucí k zachování co nejvyšší míry soběstačnosti a začlenění do přirozeného sociálního prostředí,
2.
napomáhat adaptaci na změněné životní podmínky,
3.
provádět ergoterapeutické postupy se zaměřením na výcvik jemné a hrubé motoriky, senzomotoriky a nácvik obratnosti;
b)
bez odborného dohledu na základě indikace klinického psychologa, klinického logopeda nebo lékaře provádět trénink kognitivních funkcí, sociálních a komunikačních dovedností prostřednictvím cílených aktivit.
§ 79
Ergoterapeut pro traumatologii, ortopedii a revmatologii
Ergoterapeut pro traumatologii, ortopedii a revmatologii vykonává činnosti podle § 73 a poskytuje specializovanou ergoterapeutickou péči pacientům v oborech traumatologie, ortopedie a revmatologie. Přitom bez odborného dohledu a bez indikace zejména může
a)
určovat na základě funkčních vyšetření vhodné metodické postupy a realizovat opatření vedoucí k zachování co nejvyšší míry soběstačnosti,
b)
napomáhat adaptaci na změněné životní podmínky,
c)
edukovat pacienty v oblasti prevence dalšího poškození.
HLAVA V
ZDRAVOTNÍ LABORANT SE SPECIALIZOVANOU ZPŮSOBILOSTÍ
§ 80
Činnosti zdravotního laboranta se specializovanou způsobilostí
Zdravotní laborant uvedený v § 81 až 90 po získání specializované způsobilosti vykonává činnosti podle § 8 a ve spolupráci s odborným pracovníkem v laboratorních metodách poskytuje a organizuje laboratorní činnost v rámci diagnostické péče a ochrany veřejného zdraví, zahrnující její plánování, provádění a hodnocení v oboru své specializace (dále jen „specializovaná laboratorní péče“). Přitom zejména může
a)
bez odborného dohledu a bez indikace
1.
připravovat informační materiály pro pacienty a osoby jimi určené,
2.
spolupracovat s ostatními zdravotnickými pracovníkyzdravotnickými pracovníky při zajištění edukace v přípravě na specializované diagnostické postupy, zejména poskytovat zdravotnickým pracovníkůmzdravotnickým pracovníkům, pacientům, případně jimi určeným osobám, odborné informace o podmínkách odběrů a transportu biologického materiálu,
3.
instruovat členy týmu v oblasti své specializace,
4.
provádět zpracování biologického materiálu a jiných vyšetřovaných materiálů specializovanými postupyspecializovanými postupy,
5.
provádět kalibrace jednotlivých laboratorních přístrojů v oboru své specializace nebo zaměření a zajišťovat jejich přesnou dokumentaci,
6.
provádět základní hodnocení nálezu, zejména zda jsou zjištěné výsledky fyziologické,
7.
hodnotit kvalitu poskytované laboratorní péče, a to prováděných laboratorních metod, prostředí i dokumentace, provádět ověřování metod a potvrzení správnosti naměřených hodnot,
8.
v rozsahu své specializované způsobilosti vykonávat činnosti při výzkumu, zejména identifikuje činnosti vyžadující změnu v postupu, provádět výzkum zaměřený na odhalení příčin nedostatků v poskytované péči, vytvářet podmínky pro aplikaci výsledků výzkumů do klinické praxe nejen na vlastním pracovišti, ale i v rámci oboru,
9.
provádět statistická vyhodnocení,
10.
připravovat standardy specializovaných postupůspecializovaných postupů v rozsahu své způsobilosti,
11.
vést specializační vzdělávání v oboru své specializace,
b)
bez odborného dohledu na základě indikace lékaře provádět specializované diagnostické postupy v souladu se systémem kvality laboratořesystémem kvality laboratoře,
c)
pod odborným dohledem lékaře nebo odborného pracovníka v laboratorních metodách se specializovanou způsobilostí v oboru
1.
provádět odběry krve u laboratorních zvířat, připravovat a testovat specializované diagnostické postupy, provádět pokusy na laboratorních zvířatech,
2.
v rozsahu své specializované způsobilosti vykonávat činnosti při zavádění, rozvoji a rutinním provádění nových specializovaných laboratorních diagnostických postupů, včetně odběru a transportu vzorků, zpracování vzorků k analýze a zpracování a vyhodnocování výsledků.
§ 81
Zdravotní laborant pro cytodiagnostiku
Zdravotní laborant pro cytodiagnostiku vykonává činnosti podle § 80 v oboru cytologie. Přitom bez odborného dohledu na základě indikace lékaře zejména může provádět
a)
rozlišení pozitivního a negativního nálezu,
b)
screening v cytodiagnostice.
§ 82
Zdravotní laborant pro klinickou biochemii
Zdravotní laborant pro klinickou biochemii vykonává činnosti podle § 80 v oboru biochemie. Přitom bez odborného dohledu a bez indikace zejména může
a)
v rozsahu své specializované způsobilosti pracovat s náročnými zdravotnickými přístrojizdravotnickými přístroji, zejména s elektroforetickým zařízením, chromatografem, hmotnostním spektrometrem, průtokovým cytometrem, iontoforézou, přístroji pro molekulárně biologická vyšetření a zabezpečovat jejich správnou činnost,
b)
provádět uvolnění výsledků v době pohotovostí služby a pro potřeby urgentní medicíny.
§ 83
Zdravotní laborant pro klinickou hematologii a transfuzní službu
Zdravotní laborant pro klinickou hematologii a transfuzní službu vykonává činnosti podle § 80 v oboru hematologie a v transfuzní službě. Přitom zejména může
a)
bez odborného dohledu a bez indikace lékaře pracovat s náročnými zdravotnickými přístrojizdravotnickými přístroji, a provádět uvolnění výsledků v době pohotovostí služby a pro potřeby urgentní medicíny,
b)
bez odborného dohledu na základě indikace lékaře
1.
provádět vyšetření všech skupinových systémů v oblasti všech elementů krve i všech systémů lidského séra, včetně specializovaných imunohematologických postupů,
2.
provádět specializované postupyspecializované postupy ke snížení nebezpečí přenosu infekčních chorob transfuzními přípravky určené lékařem nebo odborným pracovníkem v laboratorních metodách a další specializované postupyspecializované postupy podle požadavků správné výrobní praxe v zařízeních transfuzní služby,
3.
provádět vysoce specializovaná vyšetření, a to zejména morfologická, koagulační, cytochemická, flowcytometrická a molekulárněbiologické metody.
§ 84
Zdravotní laborant pro histologii
Zdravotní laborant pro histologii vykonává činnosti podle § 80 v oboru histologie; přitom zejména bez odborného dohledu na základě indikace lékaře může
a)
zhotovovat histologické a cytologické preparáty,
b)
provádět specializované histochemické, imunochemické, cytologické, neurohistopatologické barvicí a impregnační postupy,
c)
zpracovávat biologický materiál pro vyšetření elektronové mikroskopie a tkáňových a buněčných kultur,
d)
provádět speciální metody v molekulární biologii.
§ 85
Zdravotní laborant pro sexuologii a asistovanou reprodukci
Zdravotní laborant pro sexuologii a asistovanou reprodukciasistovanou reprodukci vykonává činnosti podle § 80 v oboru sexuologie a asistovaná reprodukceasistovaná reprodukce. Dále může
a)
bez odborného dohledu na základě indikace lékaře v oboru sexuologie provádět
1.
cytologické a specializované biochemické vyšetření ejakulátu,
2.
kryokonzervaci vajíček a spermií,
3.
funkční spermiologické testy,
4.
falopletyzmografické a vulvopletyzmografické vyšetření,
5.
vyšetření spermiogramu;
b)
bez odborného dohledu na základě indikace lékaře v oboru gynekologie provádět
1.
úkony asistované reprodukceasistované reprodukce při práci s oocyty, spermiemi a embryi,
2.
vyšetření spermiogramu,
3.
funkční spermiologické testy,
4.
zhodnocení spermií a jejich přípravu k použití v metodách asistované reprodukceasistované reprodukce,
5.
kryokonzervaci vajíček a spermií;
c)
pod odborným dohledem lékaře nebo zdravotnického pracovníkazdravotnického pracovníka způsobilého k poskytování specializované laboratorní péče bez odborného dohledu provádět
1.
kryokonzervaci embryí,
2.
v rozsahu své specializované způsobilosti činnosti při mikromanipulaci s lidskými embryi,
3.
mimotělní oplození.
§ 86
Zdravotní laborant pro klinickou genetiku
Zdravotní laborant pro klinickou genetiku vykonává činnosti podle § 80 v oboru klinické genetiky. Přitom zejména může
a)
bez odborného dohledu a bez indikace zajišťovat materiály pro tkáňové kultury, zakládat, udržovat a zpracovávat krátkodobé i dlouhodobé tkáňové kultury,
b)
bez odborného dohledu na základě indikace lékaře
1.
provádět izolaci nukleové kyseliny,
2.
hodnotit cytogenetické nálezy v mikroskopu a pomocí počítačové analýzy obrazu provádět sestavení karyotypu a dokumentaci výsledku,
3.
kultivovat lymfocyty z periferní krve, fibroblasty z plodové vody, bioptické a nekroptické tkáně, zpracovávat vzorky po inkubaci, zhotovovat mikroskopické preparáty a zpracovávat je,
4.
provádět vysoce specializované molekulárně genetické analýzy,
c)
pod odborným dohledem lékaře asistovat při odběru materiálu na prenatální vyšetření a odběru nekroptické a bioptické tkáně.
§ 87
Zdravotní laborant pro alergologii a klinickou imunologii
Zdravotní laborant pro alergologii a klinickou imunologii vykonává činnosti podle § 80 v oboru alergologie a klinická imunologie. Přitom bez odborného dohledu na základě indikace lékaře zejména může
a)
připravovat alergeny a alergenní frakce z biologického materiálu, připravovat mikrobiální alergeny a mikrobiální imunopreparáty,
b)
pracovat s náročnou přístrojovou technikou, jako je například elektroforetické zařízení, průtokový cytometr, a zabezpečovat její správný chod.
§ 88
Zdravotní laborant pro mikrobiologii
Zdravotní laborant pro mikrobiologii vykonává činnosti podle § 80 v oboru mikrobiologie, zahrnující bakteriologii, virologii, parazitologii, mykologii a sérologii. Přitom zejména může
a)
bez odborného dohledu na základě indikace lékaře stanovit hladiny antibiotik v tělních tekutinách a citlivost na antibiotika,
b)
provádět speciální metody v molekulární biologii,
c)
zpracovávat biologický materiál pro vyšetření tkáňových a buněčných kultur,
d)
pod odborným dohledem lékaře nebo odborného pracovníka se specializovanou způsobilostí v oboru vykonávat v rozsahu své specializované způsobilosti činnosti spojené s výrobou imunomodulátorů.
§ 89
Zdravotní laborant pro toxikologii
Zdravotní laborant pro toxikologii vykonává činnosti podle § 80 v oboru toxikologie. Přitom bez odborného dohledu na základě indikace lékaře zejména může
a)
stanovit hladiny alkoholu a dalších návykových látek a léčiv v organismu,
b)
stanovit extraktivní a těkavé látky v biologickém materiálu zajištěném při pitvě.
§ 90
Zdravotní laborant pro vyšetřovací metody v ochraně a podpoře veřejného zdraví
Zdravotní laborant pro vyšetřovací metody v ochraně a podpoře veřejného zdraví vykonává činnosti podle § 80 v oboru ochrany a podpory veřejného zdraví, zahrnující specializované vyšetřovací a měřicí postupy pro potřeby orgánů ochrany a podpory veřejného zdraví. Přitom zejména může
a)
bez odborného dohledu a bez indikace zajišťovat přípravu činidel pro chemické a mikrobiologické rozbory, připravovat individuální složité půdy pro diagnostiku, diferenciaci a eliminaci mikroorganismů,
b)
bez odborného dohledu na základě indikace zdravotnického pracovníkazdravotnického pracovníka způsobilého k poskytování specializované laboratorní péče v oboru ochrany a podpory veřejného zdraví bez odborného dohledu
1.
provádět odběry vzorků složek životního a pracovního prostředí a biologického materiálu specializovanými postupyspecializovanými postupy,
2.
provádět vyšetřování a měření složek životního a pracovního prostředí, výrobků, biologického materiálu a biologické expoziční testy pro účely výkonu státního zdravotního dozoru, pro sledování ukazatelů zdravotního stavu obyvatelstva a pro monitorování vztahů zdravotního stavu obyvatelstva a faktorů životního prostředí a životních a pracovních podmínek a připravovat podklady pro hodnocení a řízení zdravotních rizik,
3.
provádět specializované laboratorní vyšetřovací postupy v oboru genetické toxikologie pro potřeby orgánů ochrany a podpory veřejného zdraví.
HLAVA VI
ZUBNÍ TECHNIK SE SPECIALIZOVANOU ZPŮSOBILOSTÍ
§ 91
Činnosti zubního technika se specializovanou způsobilostí
Zubní technik uvedený v § 92 a 93 po získání specializované způsobilosti vykonává činnosti podle § 15 a dále poskytuje a organizuje zdravotní péči zaměřenou na zhotovování a opravování zubních náhrad, ortodontických pomůcek a dalších stomatologických výrobků. Přitom bez odborného dohledu a bez indikace může
a)
odborně vést pracovníky v zubní laboratoři v oblasti své specializace,
b)
provádět specializované postupyspecializované postupy při zhotovování a opravování zubních náhrad, ortodontických pomůcek a dalších stomatologických výrobků,
c)
hodnotit kvalitu zhotovovaných výrobků, dbát na dodržování správných technologických postupů a návodů předepsaných výrobcem při zpracování stomatologických materiálů,
d)
ve spolupráci se specializovanými zubními lékaři v rozsahu své specializované způsobilosti vykonávat činnosti při výzkumu, zejména v oblasti nových materiálů a přístrojů, identifikovat činnosti vyžadující změnu v postupu, provádět výzkum zaměřený na odhalení příčin nedostatků při poskytování zdravotní péče v oblasti své způsobilosti, vytvářet podmínky pro aplikaci výsledků výzkumů do klinické praxe nejen na vlastním pracovišti, ale i v rámci oboru,
e)
zavádět nové metody do rutinního provozu,
f)
připravovat standardy specializovaných postupůspecializovaných postupů v rozsahu své způsobilosti,
g)
vést specializační vzdělávání v oboru své specializace.
§ 92
Zubní technik pro ortodoncii
Zubní technik pro ortodoncii vykonává činnosti podle § 91 zaměřené na zhotovování a opravování stomatologických náhrad a ortodontických přístrojů a pomůcek v čelistní ortopedii.
§ 93
Zubní technik pro fixní a snímatelné náhrady
Zubní technik pro fixní a snímatelné náhrady vykonává činnosti podle § 91 zaměřené na zhotovování a opravování fixních a snímatelných náhrad.
HLAVA VII
ASISTENT OCHRANY A PODPORY VEŘEJNÉHO ZDRAVÍ SE SPECIALIZOVANOU ZPŮSOBILOSTÍ
§ 94
Činnosti asistenta ochrany a podpory veřejného zdraví se specializovanou způsobilostí
Asistent ochrany a podpory veřejného zdraví uvedený v § 95 až 99 po získání specializované způsobilosti vykonává činnosti podle § 12 a poskytuje a organizuje zdravotní péči v oboru ochrany a podpory veřejného zdraví6) ve spolupráci s lékařem nebo odborným pracovníkem v ochraně a podpoře veřejného zdraví. Přitom bez odborného dohledu a bez indikace zejména může
a)
identifikovat a hodnotit zdravotní rizika a navrhovat opatření ke snížení nebo odstranění zdravotního rizika,
b)
zajišťovat přípravu standardů specializovaných postupůspecializovaných postupů v rozsahu své způsobilosti,
c)
připravovat informační materiály.
§ 95
Asistent ochrany a podpory veřejného zdraví pro epidemiologii
Asistent ochrany a podpory veřejného zdraví pro epidemiologii vykonává činnosti podle § 94 v oboru epidemiologie. Přitom může
a)
bez odborného dohledu a bez indikace
1.
provádět šetření, odběry biologického materiálu v ohnisku nákazy, nařizovat potřebná protiepidemická opatření, včetně zjišťování zdroje nákazy, přenosu nákazy a osob, které byly v kontaktu s infekční nemocí,
2.
provádět šetření a opatření při výskytu nemocničních nákaz, připravovat podklady k posouzení hygienického a protiepidemického režimu jednotlivých zdravotnických zařízení, posuzovat jejich provozní řády a poskytovat konzultace ostatním zdravotnickým pracovníkůmzdravotnickým pracovníkům,
3.
provádět pravidelné kontroly sterilizace a kontroly dezinfekce ve zdravotnických zařízeních a ústavech sociální péče;
b)
bez odborného dohledu na základě indikace lékaře nebo odborného pracovníka v ochraně a podpoře veřejného zdraví provádět dílčí činnosti při
1.
kontrole povinného, zvláštního a mimořádného očkování, sběru a vyhodnocování potřebných dat,
2.
realizaci epidemiologických studií infekčních i neinfekčních chorob a při velkoplošných intervenčních studiích, přípravě programů podpory zdraví a jejich realizaci.
§ 96
Asistent ochrany a podpory veřejného zdraví pro hygienu dětí a mladistvých
Asistent ochrany a podpory veřejného zdraví pro hygienu dětí a mladistvých vykonává činnosti podle § 94 v oboru hygieny dětí a mladistvých. Přitom může
a)
bez odborného dohledu a bez indikace
1.
vykonávat činnosti související s výkonem státního zdravotního dozoru nad vzdělávacími, výchovnými a ubytovacími zařízeními pro děti a mladistvé, nad zotavovacími akcemi, nad podmínkami odborného výcviku a učební praxe mladistvých; sledovat a hodnotit režim dětí a mladistvých s ohledem na správný fyzický a psychický vývoj, ochranu a podporu zdraví a věkové zvláštnosti,
2.
vykonávat činnosti související s výkonem státního zdravotního dozoru nad zařízeními stravovacích služeb pro děti a mladistvé, včetně sledování nutriční úrovně stravy a pitného režimu,
3.
v rozsahu své specializované způsobilosti zajišťovat získávání podkladů pro sledování zdravotního stavu, stavu výživy, tělesného a duševního vývoje dětí a mladistvých ve vztahu k životnímu stylu, životnímu a pracovnímu prostředí a provádět potřebná opatření k jeho zlepšení;
b)
bez odborného dohledu na základě indikace lékaře nebo odborného pracovníka v ochraně a podpoře veřejného zdraví
1.
v rozsahu své specializované způsobilosti zajišťovat kontrolu dodržování protiepidemických opatření v zařízeních a při zotavovacích akcích pro děti a mladistvé,
2.
připravovat programy podpory a posílení zdraví dětí a mladistvých a vykonávat činnosti spojené s jejich realizací.
§ 97
Asistent ochrany a podpory veřejného zdraví pro hygienu obecnou a komunální
Asistent ochrany veřejného zdraví pro hygienu obecnou a komunální vykonává činnosti podle § 94 v oboru hygieny obecné a komunální. Přitom může
a)
bez odborného dohledu a bez indikace
1.
vykonávat specializované postupyspecializované postupy související s výkonem státního zdravotního dozoru v oblasti zdravotních rizik životního prostředí a životních podmínek,
2.
hodnotit výsledky šetření, sledovat vliv kvality pitné vody a vod určených ke koupání na zdravotní stav populace a kontrolovat povinnosti osob zajišťujících veřejné zásobování pitnou vodou nebo provozujících koupaliště a sauny,
3.
kontrolovat plnění povinností výrobce nebo dovozce výrobků přicházejících do přímého styku s pitnou, teplou a surovou vodou, chemických přípravků a posuzovat vodárenské technologie,
4.
vykonávat činnosti související s výkonem státního zdravotního dozoru nad činnostmi epidemiologicky závažnými v oblasti péče o tělo a kontrolovat podmínky provozování těchto činností,
5.
sledovat a hodnotit hlukovou zátěž a zátěž obyvatelstva dalšími faktory životního prostředí, ukládat opatření k jejímu snížení;
b)
bez odborného dohledu na základě indikace lékaře nebo odborného pracovníka v ochraně a podpoře veřejného zdraví provádět
1.
monitorování zátěže populace vybranými škodlivinami u vymezených skupin,
2.
sběr dat o zdravotním stavu obyvatelstva ve vztahu k životnímu prostředí.
§ 98
Asistent ochrany a podpory veřejného zdraví pro hygienu práce
Asistent ochrany a podpory veřejného zdraví pro hygienu práce vykonává činnosti podle § 94 v oboru hygieny práce. Přitom může
a)
bez odborného dohledu a bez indikace
1.
vykonávat činnosti související s výkonem státního zdravotního dozoru v ochraně zdraví při práci před nepříznivým působením faktorů pracovních podmínek a nad souvisejícími pracovními podmínkami včetně vybavení pracovišť a nad plněním povinností zajistit závodní preventivní péči,
2.
provádět měření a vyhodnocovat dílčí výsledky měření faktorů pracovního prostředí rozhodujících o kvalitě pracovních podmínek za účelem určení míry rizika nebo zátěže pracovníků, pokud jsou kritéria hodnocení stanovena závaznými předpisy, pro účely zařazení prací do příslušných kategorií;
b)
bez odborného dohledu na základě indikace lékaře nebo odborného pracovníka v ochraně a podpoře veřejného zdraví
1.
spolupracovat při stanovení minimálního rozsahu a termínů sledování faktorů pracovních podmínek,
2.
spolupracovat při stanovení způsobu a minimálního rozsahu sledování zátěže organismu faktory pracovních podmínek u zaměstnanců vykonávajících rizikové práce,
3.
ověřovat podmínky vzniku onemocnění pro účely posuzování nemocí z povolání.
§ 99
Asistent ochrany a podpory veřejného zdraví pro hygienu výživy a předmětů běžného užívání
Asistent ochrany a podpory veřejného zdraví pro hygienu výživy a předmětů běžného užívání vykonává činnosti podle § 94 v oboru hygieny výživy a předmětů běžného užívání. Přitom bez odborného dohledu a bez indikace zejména může
a)
vykonávat činnosti související s výkonem státního zdravotního dozoru nad stravovacími službami a nad předměty běžného užívání,
b)
zabezpečovat preventivní opatření při hromadných akcích spojených s nároky na stravování,
c)
kontrolovat kritické body při výrobě a přípravě pokrmů a jejich uvedení do oběhu a jejich dodržování,
d)
provádět a vyhodnocovat dílčí výsledky šetření, sledovat vliv výživy na zdravotní stav vybraných skupin populace, navrhovat opatření k jeho zlepšení,
e)
provádět předběžná opatření při uvádění na trh nebo do oběhu výrobků, potravin, polotovarů nebo pokrmů podezřelých z nebezpečnosti nebo zdravotní závadnosti.
§ 100
Asistent ochrany a podpory veřejného zdraví pro hygienu a epidemiologii
Asistent ochrany a podpory veřejného zdraví pro hygienu a epidemiologii vykonává činnosti podle § 12 a poskytuje a organizuje ochranu a podporu veřejného zdraví6) ve spolupráci s lékařem nebo odborným pracovníkem v ochraně a podpoře veřejného zdraví. Dále může
a)
bez odborného dohledu a bez indikace lékaře
1.
identifikovat a posuzovat zdravotní rizika a navrhovat opatření ke snížení nebo odstranění zdravotního rizika, vykonávat činnosti spojené s řízením zdravotních rizik,
2.
připravovat zásady a postupy hodnocení a řízení zdravotních rizik,
3.
edukovat populaci o preventivních opatřeních v ochraně a podpoře veřejného zdraví, včetně tvorby vzdělávacích a informačních materiálů,
4.
v rozsahu své specializované způsobilosti vykonávat činnosti při realizaci epidemiologických studií infekčních a neinfekčních chorob, velkoplošných intervenčních studií, monitoringu zdravotního stavu populace ve vztahu k životnímu a pracovnímu prostředí, připravovat programy podpory zdraví a preventivní zdravotnické programy zaměřené na jednotlivé typy onemocnění a realizovat je v praxi,
5.
pracovat s informačními systémy v ochraně a podpoře veřejného zdraví,
6.
zajišťovat, případně provádět měření a odběr vzorků a materiálů k laboratorním vyšetřením v oblasti ochrany a podpory veřejného zdraví za účelem určení míry expozice faktorů pracovních podmínek a rizika populace a populačních skupin, a sice v ohnisku nákazy a při výskytu nemocničních nákaz,
7.
připravovat podklady pro hygienická a protiepidemická opatření, včetně zjišťování zdroje nákazy, přenosu nákazy a osob, které byly v kontaktu s infekční nemocí,
8.
připravovat podklady k posouzení hygienického a protiepidemického režimu jednotlivých zdravotnických zařízení, posuzovat jejich provozní řády a poskytovat konzultace ostatním zdravotnickým pracovníkůmzdravotnickým pracovníkům,
9.
v rozsahu své specializované způsobilosti vykonávat činnosti při kontrole sterilizace a dezinfekce ve zdravotnických zařízeních a zařízeních sociálních služeb,
10.
vykonávat činnosti související s výkonem státního zdravotního dozoru v oblasti zdravotních rizik životního prostředí a životních podmínek, především hodnotit výsledky šetření a sledovat plnění povinností výrobce nebo dovozce výrobků přicházejících do přímého styku s pitnou, teplou a surovou vodou, chemických přípravků a posuzovat vodárenské technologie, sledovat vliv kvality pitné vody a vod určených ke koupání na zdravotní stav populace a kontrolovat povinnosti osob zajišťujících veřejné zásobování pitnou vodou nebo provozujících koupaliště a sauny,
11.
vykonávat činnosti související s výkonem státního zdravotního dozoru nad činnostmi epidemiologicky závažnými v oblasti péče o tělo a v rozsahu své specializované způsobilosti vykonávat činnosti spojené s kontrolou podmínek provozování těchto činností v souladu s jiným právním předpisem6),
12.
sledovat a hodnotit hlukovou zátěž a zátěž obyvatelstva dalšími faktory životního prostředí,
13.
vykonávat činnosti související s výkonem státního zdravotního dozoru v ochraně a podpoře zdraví při práci, včetně vyhodnocování výsledků měření faktorů pracovních podmínek za účelem určení míry expozice zaměstnanců a pro účely zařazení prací do kategorií, podle jiného právního předpisu30),
14.
vykonávat činnosti související s výkonem státního zdravotního dozoru nad předměty běžného užívání; nad službami stravovacími i pro děti a mladistvé, včetně sledování nutriční úrovně stravy a pitného režimu; nad vzdělávacími, výchovnými a ubytovacími zařízeními pro děti a mladistvé, zotavovacími akcemi a podmínkami odborného výcviku a učební praxe mladistvých; zabezpečovat preventivní opatření při hromadných akcích spojených s nároky na stravování, provádět sledování, hodnocení a konzultace systému kritických bodů při výrobě a přípravě pokrmů a jejich uvedení do oběhu a jejich dodržování,
15.
připravovat podklady k předběžnému opatření při uvádění výrobků, potravin, polotovarů nebo pokrmů podezřelých z nebezpečnosti nebo zdravotní závadnosti na trh nebo do oběhu,
16.
provádět sběr dat, jejich analýzy, interpretaci výsledků chemických a biologických vyšetření a fyzikálních měření a připravovat podklady pro rozhodování orgánů ochrany a podpory veřejného zdraví, včetně návrhů vhodných opatření,
17.
v rozsahu své specializované způsobilosti vést praktickou výuku specializačního vzdělávání v oborech ochrany a podpory veřejného zdraví,
18.
vést celoživotní vzděláváníceloživotní vzdělávání včetně specializačního vzdělávání v oboru své specializace;
b)
bez odborného dohledu a na základě indikace lékaře nebo odborného pracovníka v ochraně a podpoře veřejného zdraví
1.
v rozsahu své specializované způsobilosti vykonávat činnosti spojené s úkoly stanovenými v plánovacích dokumentech zpracovaných pro řešení mimořádných událostí a krizových situací,
2.
v rozsahu své specializované způsobilosti provádět výzkum a aplikaci výzkumu do praxe v oborech ochrany a podpory veřejného zdraví,
3.
v rozsahu své specializované způsobilosti vykonávat činnosti spojené s kontrolou povinného, zvláštního a mimořádného očkování, se sběrem a vyhodnocováním potřebných dat,
4.
v rozsahu své specializované způsobilosti vykonávat činnosti při kontrole dodržování protiepidemických opatření v zařízeních a při zotavovacích akcích pro děti a mladistvé, připravovat programy podpory a posílení zdraví dětí a mladistvých a realizovat je v praxi,
5.
v rozsahu své specializované způsobilosti vykonávat činnosti při monitorování zátěže vybraných škodlivin u vymezených skupin populace,
6.
spolupracovat při stanovení minimálního rozsahu a termínů sledování faktorů pracovních podmínek; při stanovení způsobu a minimálního rozsahu sledování zátěže organismu faktory pracovních podmínek u zaměstnanců vykonávajících rizikové práce a ověřovat podmínky vzniku onemocnění pro účely posuzování nemocí z povolání,
7.
v rozsahu své specializované způsobilosti provádět sběr dat o úředních kontrolách za účelem ověření dodržování právních předpisů Evropské unie.
HLAVA VIII
FARMACEUTICKÝ ASISTENT SE SPECIALIZOVANOU ZPŮSOBILOSTÍ
§ 101
Činnosti farmaceutického asistenta se specializovanou způsobilostí
Farmaceutický asistent uvedený v § 102 až 107 po získání specializované způsobilosti vykonává činnosti podle § 18 a ve spolupráci s farmaceutem organizuje zdravotní péči ve farmaceutické asistenci. Přitom zejména bez odborného dohledu a bez indikace může
a)
hodnotit kvalitu zdravotní péče podle věty prvé, včetně prováděných laboratorních metod, prostředí i dokumentace,
b)
provádět výzkum, zejména identifikovat činnosti vyžadující změnu v postupu, vykonávat činnosti související s výzkumem zaměřeným na odhalení příčin nedostatků v poskytované péči, vytvářet podmínky pro aplikaci výsledků výzkumů do klinické praxe,
c)
zavádět nové metody do provozu,
d)
připravovat standardy specializovaných postupůspecializovaných postupů v rozsahu své způsobilosti,
e)
vést specializační vzdělávání v oboru své specializace.
§ 102
Farmaceutický asistent pro přípravu radiofarmak
Farmaceutický asistent pro přípravu radiofarmak vykonává činnosti podle § 101 a specializovanou činnost v oblasti přípravy radiofarmak. Přitom zejména může bez odborného dohledu na základě indikace lékaře, farmaceuta nebo jiného odborně způsobilého zdravotnického pracovníkazdravotnického pracovníka,31) a v souladu s pokyny radiologického fyzika provádět praktickou část lékařského ozáření, a to přípravu a kontrolu radiofarmak, včetně dalších činností souvisejících s jejich přípravou, zejména příjem a instalaci generátorů, likvidaci zbytků a dekontaminaci pracoviště.
§ 103
Farmaceutický asistent pro farmaceutickou kontrolu
Farmaceutický asistent pro farmaceutickou kontrolu vykonává činnosti podle § 101 a specializované postupyspecializované postupy v oblasti farmaceutické kontroly léčiv. Přitom bez odborného dohledu a bez indikace zejména může
a)
provádět analýzy léčiv, zkoušky na mikrobiologickou nezávadnost a sterilitu, ověřovat stabilitu léčivých látek a přípravků podle standardů,
b)
připravovat přesné standardní a srovnávací roztoky a živné půdy,
c)
zabezpečovat dekontaminaci veškerého mikrobiologického materiálu a specifické požadavky hygienického režimu,
d)
provádět kontrolní činnosti zaměřené na hodnocení jakosti léčiv.
§ 104
Farmaceutický asistent pro léčivé rostliny
Farmaceutický asistent pro léčivé rostliny vykonává činnosti podle § 101 a specializované postupyspecializované postupy v oblasti zacházení s léčivými rostlinami a léčivými přípravky připravenými a vyrobenými z léčivých rostlin. Přitom bez odborného dohledu a bez indikace zejména může
a)
zajišťovat nákup léčivých rostlin a jejich skladování,
b)
provádět poradenskou činnost při prodeji léčivých přípravků z léčivých rostlin.
§ 105
Farmaceutický asistent pro zdravotnické prostředky
Farmaceutický asistent pro zdravotnické prostředky vykonává činnosti podle § 101 a specializované postupyspecializované postupy v oblasti skladování, výdeje a prodeje zdravotnických prostředků. Přitom bez odborného dohledu a bez indikace zejména může
a)
zajišťovat výdej úplného sortimentu zdravotnických prostředků,
b)
provádět poradenskou činnost v oblasti výběru, správného použití a uchovávání zdravotnických prostředků a dalších výrobků souvisejících s péčí o zdraví.
§ 106
Farmaceutický asistent pro přípravu náročných lékových forem
Farmaceutický asistent pro přípravu náročných lékových forem vykonává činnosti podle § 101 a specializované postupyspecializované postupy v oblasti přípravy náročných lékových forem. Přitom bez odborného dohledu a indikace zejména může provádět kontrolu
a)
správné manipulace s léčivy, zejména cytostatiky,
b)
zabezpečení správné lékárenské praxe, kontrolu zabezpečení aseptického prostředí a správné funkce přístrojů a zařízení, například izolátorů.
§ 107
Farmaceutický asistent pro specifické lékárenské činnosti
Farmaceutický asistent pro specifické lékárenské činnosti vykonává činnosti podle § 101 a specializované postupyspecializované postupy v oblasti konzultační a poradenské činnosti pro léčivé přípravky, které lze vydávat bez lékařského předpisu; specializované postupyspecializované postupy v oblasti nemocničního lékárenství a v oblasti farmaceutické kontroly léčivých přípravků. Dále bez odborného dohledu a bez indikace může
a)
provádět kontrolu zabezpečení správné lékárenské praxe32),
b)
provádět kontrolní činnosti zaměřené na hodnocení jakosti léčivých přípravků,
c)
provádět individuální konzultační činnost v oblasti léčivých přípravků, které lze vydávat bez lékařského předpisu, doplňků stravy a dalšího sortimentu, které lékárna prodává na základě oprávnění provozovat živnostživnost33),
d)
při výdeji na žádanky a při výdeji na základě naléhavé objednávky léčivých přípravků fyzických a právnických osob oprávněných poskytovat zdravotní péči34) a fyzických nebo právnických osob oprávněných vykonávat veterinární činnosti35), s výjimkou léčivých přípravků obsahujících omamné látky skupiny I36) a psychotropní látky skupiny II36), které musí být vyřízeny přednostně, provádět generické záměny,
e)
spolupracovat v oblasti objektivního hodnocení účinků léčivých přípravků, jejich interakcí a nežádoucích účinků u zdravého i nemocného člověka na úrovni odpovídající potřebám pacienta i zdravotnického zařízení, v přímé spolupráci s dalšími odborníky multidisciplinárního týmu,
f)
připravovat technologicky náročné lékové formy, kontrolovat správnou manipulaci s cytotoxickými látkami,
g)
v rozsahu své specializované způsobilosti zajišťovat aseptické prostředí a správné funkce přístrojů a zařízení, například izolátorů, laminárních boxů apod., v souladu s jinými právními předpisy37),
h)
provádět analýzy léčivých přípravků, zkoušky na mikrobiologickou nezávadnost a sterilitu, ověřovat stabilitu léčivých látek a přípravků podle standardů,
i)
připravovat přesné standardní a srovnávací roztoky a živné půdy,
j)
dohlížet na správné zacházení s léčivými přípravky a zdravotnickými prostředky na odděleních nemocnic, školit v této oblasti nelékařské zdravotnické pracovníkyzdravotnické pracovníky,
k)
účastnit se klinického hodnocení humánních léčivých přípravků.
HLAVA IX
ZDRAVOTNICKÝ ZÁCHRANÁŘ SE SPECIALIZOVANOU ZPŮSOBILOSTÍ
§ 108
Operátor zdravotnického operačního střediska
Zdravotnický záchranář po získání specializované způsobilosti vykonává činnosti podle § 17.
§ 109
Zdravotnický záchranář pro urgentní medicínu
Zdravotnický záchranář pro urgentní medicínu vykonává činnosti podle § 17 a § 54 písm. a) a dále poskytuje specifickou ošetřovatelskou péčispecifickou ošetřovatelskou péči a neodkladnou diagnosticko-léčebnou péči při poskytování přednemocniční neodkladné péčepřednemocniční neodkladné péče, a dále při poskytování akutní lůžkové péče intenzivní, včetně péče na urgentním příjmu. Přitom zejména může
a)
bez odborného dohledu a bez indikace lékaře
1.
zajišťovat dýchací cesty dostupnými pomůckami u pacienta staršího 10 let při prováděné kardiopulmonální resuscitaci,
2.
zahájit a provádět kardiopulmonální resuscitaci pomocí použití přístrojů k automatické srdeční masáži, včetně defibrilace srdce elektrickým výbojem po provedení záznamu elektrokardiogramu, a podání léčiv pro resuscitaci bezprostředně nezbytných,
3.
odebírat biologický materiál na vyšetření,
4.
zajišťovat stálou připravenost pracoviště, včetně funkčnosti speciální přístrojové techniky a materiálního vybavení; sledovat a analyzovat údaje na speciální přístrojové technice, rozpoznávat technické komplikace a řešit je,
5.
v rozsahu své specializované způsobilosti provádět v místě mimořádné události38) záchranné a likvidační práce,
6.
být vedoucím zdravotnické složkyzdravotnické složky za podmínek stanovených podle § 1 písm. d) vyhlášky č. 240/2012 Sb., kterou se provádí zákon o zdravotnické záchranné službě,
7.
zahájit a provádět poresuscitační péči v přednemocniční neodkladné péčipřednemocniční neodkladné péči, včetně analgosedace;
b)
bez odborného dohledu na základě indikace lékaře
1.
provádět měření a analýzu fyziologických funkcí pomocí přístrojové techniky, včetně využití invazivních metod,
2.
provádět externí kardiostimulaci,
3.
pečovat o dýchací cesty pacienta i při umělé plicní ventilaci, včetně odsávání z dolních cest dýchacích, provádět tracheobronchiální laváže u pacienta se zajištěnými dýchacími cestami,
4.
zavádět gastrickou sondu a provádět výplach žaludku u pacienta při vědomí,
5.
zavádět gastrickou sondu a provádět výplach žaludku u pacienta staršího 10 let v bezvědomí se zajištěnými dýchacími cestami,
6.
provádět extubaci tracheální kanyly,
7.
provádí další život zachraňující úkony;
c)
pod odborným dohledem lékaře aplikovat transfuzní přípravky14) a přetlakové objemové náhrady.
§ 109a
Perfuziolog
Perfuziolog vykonává činnosti podle § 67 písm. a) až j) v souvislosti s řízením mimotělního oběhu.
HLAVA X
NUTRIČNÍ TERAPEUT SE SPECIALIZOVANOU ZPŮSOBILOSTÍ
§ 110
Činnosti nutričního terapeuta se specializovanou způsobilostí
Nutriční terapeut uvedený v § 110 až 114 po získání specializované způsobilosti vykonává činnosti podle § 14, poskytuje a organizuje specifickou ošetřovatelskou péčispecifickou ošetřovatelskou péči zaměřenou na uspokojování nutričních potřeb pacientů, a to její plánování, provádění a hodnocení v oboru specializace (dále jen „specializovaná nutriční péče“). Přitom bez odborného dohledu a bez indikace zejména může
a)
připravovat informační materiály pro pacienty,
b)
edukovat pacienty, případně jimi určené osoby ve speciálních dietách,
c)
sledovat a vyhodnocovat stav pacientů z hlediska možnosti vzniku komplikací a náhlých příhod,
d)
instruovat zdravotnické pracovníkyzdravotnické pracovníky v oblasti své specializace,
e)
hodnotit kvalitu poskytované péče,
f)
provádět výzkum, zejména
1.
identifikovat činnosti péče vyžadující změnu v postupu,
2.
provádět výzkum zaměřený na odhalení příčin nedostatků v poskytované péči,
3.
vytvářet podmínky pro aplikaci výsledků výzkumu do klinické praxe na vlastním pracovišti i v rámci oboru,
4.
připravovat standardy specializovaných postupůspecializovaných postupů v rozsahu své způsobilosti,
g)
vést specializační vzdělávání v oboru své specializace.
§ 111
Nutriční terapeut pro výživu dětí
Nutriční terapeut pro výživu dětí vykonává činnosti podle § 110 a poskytuje specializovanou nutriční péči v oblasti preventivní a léčebné výživy dětí. Dále bez odborného dohledu a bez indikace lékaře může
a)
sestavovat nutriční plány, stravovací pokyny a režimy pro výživu a léčebnou výživu dětí podle potřeb všech věkových kategorií pro zdravotnická zařízení a zařízení sociálních služeb,
b)
předávat informace zdravotnickým pracovníkůmzdravotnickým pracovníkům a pacientovi o zásadách správné a léčebné výživy,
c)
komplexně vyhodnocovat nutriční stav dítěte za pomoci laboratorních vyšetření, včetně specializovaných postupůspecializovaných postupů a indirektní kalorimetrie,
d)
doporučovat výživové doplňky podle individuálního stavu dítěte a jeho onemocnění,
e)
sledovat efekt stanovené nutriční podpory a doporučovat lékaři případné změny,
f)
navrhovat léčebnou výživu pro děti.
§ 112
Nutriční terapeut pro komunitní péči
Nutriční terapeut pro komunitní péči vykonává činnosti podle § 110 a poskytuje specializovanou nutriční péči v oblasti primární péče a ochrany veřejného zdraví. Přitom zejména může
a)
bez odborného dohledu a bez indikace
1.
vést poradny pro zdravou výživu, sestavovat výživové programy pro vybrané skupiny obyvatel,
2.
vést kurzy dietního a správného stravování,
3.
sledovat riziko a stav výživy jedinců i skupin a navrhovat příslušná opatření,
4.
vyhodnocovat stav výživy pacientů na základě provedených vyšetření nutných ke zjištění stavu výživy,
5.
vykonávat činnosti podle § 99 písm a) až d);
b)
bez odborného dohledu na základě indikace lékaře navrhovat vhodný výživový režim a výživové doplňky u pacientů v domácí péči, včetně pacientů se závažnými poruchami výživy a látkové přeměny a dalšími závažnými stavy.
§ 113
Nutriční terapeut pro výživu v těžkých stavech
Nutriční terapeut pro výživu v těžkých stavech vykonává činnosti podle § 110 a poskytuje specializovanou nutriční péči pacientům se závažnými poruchami výživy a metabolismu a pacientům se závažným celkovým onemocněním, které má nebo může mít za následek poruchy výživy. Přitom zejména může
a)
bez odborného dohledu a bez indikace
1.
analyzovat a vyhodnocovat celkový energetický příjem pacientů a jeho biologickou hodnotu,
2.
komplexně vyhodnocovat stav výživy pacientů na základě provedených vyšetření nutných ke zjištění stavu výživy, včetně specializovaných postupůspecializovaných postupů a kalorimetrie,
3.
doporučovat vhodné výživové doplňky;
b)
bez odborného dohledu na základě indikace lékaře
1.
navrhovat skladbu výživy a zavádět výživová opatření,
2.
na základě zjištěných údajů vzhledem ke stavu pacientů a jejich nutričnímu příjmu navrhovat doplnění, případně rozšíření, celkového příjmu preparáty enterální a parenterální výživy,
3.
sestavovat realimentační postupy u pacientů léčených parenterální a enterální výživou,
4.
sestavovat postup výživy při přechodu z parenterální nebo enterální výživy na perorální způsob výživy,
5.
sestavovat enterální výživový režim a kombinovaný režim.
§ 114
Nutriční terapeut pro výživu dospělých
Nutriční terapeut pro výživu dospělých vykonává činnosti podle § 110 a poskytuje specializovanou nutriční péči v oblasti prevence a léčebné výživy dospělých, zejména pečuje o pacienta se závažnými poruchami výživy a metabolismu a pacienta se závažným celkovým onemocněním, které má nebo může mít za následek poruchy výživy. Dále bez odborného dohledu a bez indikace lékaře může
a)
sestavovat nutriční plány, stravovací pokyny a režimy pro výživu a léčebnou výživu dospělých podle potřeb všech věkových kategorií pro zdravotnická zařízení a zařízení sociálních služeb,
b)
předávat informace zdravotnickým pracovníkůmzdravotnickým pracovníkům a pacientovi o zásadách správné a léčebné výživy,
c)
komplexně vyhodnocovat nutriční stav i za pomoci laboratorních vyšetření, včetně specializovaných postupůspecializovaných postupů a indirektní kalorimetrie,
d)
posuzovat nutriční složení potravin určených pro jednotlivé skupiny obyvatelstva,
e)
doporučovat výživové doplňky a speciální formy výživy podle individuálního nutričního stavu dospělého a specifik dané věkové kategorie a onemocnění,
f)
sledovat efekt stanovené nutriční podpory a doporučovat lékaři případné změny,
g)
navrhovat léčebnou výživu pro dospělé.
§ 114a
Klinický nutriční terapeut
Klinický nutriční terapeut v oblasti preventivní a léčebné výživy vykonává činnosti podle § 110, 111 a 114.
HLAVA XI
BIOMEDICÍNSKÝ TECHNIK SE SPECIALIZOVANOU ZPŮSOBILOSTÍ
§ 115
Činnosti biomedicínského technika se specializovanou způsobilostí
(1)
Biomedicínský technik uvedený v § 116 a 121a po získání specializované způsobilosti vykonává činnosti podle § 19 a ve spolupráci s klinickým inženýrem organizuje činnost zdravotnických i jiných odborných pracovníkůjiných odborných pracovníků v oboru své specializace při poskytování diagnostické a léčebné péče při použití zdravotnických přístrojů. Přitom bez odborného dohledu a bez indikace zejména může
a)
instruovat zdravotnické pracovníkyzdravotnické pracovníky a jiné odborné pracovníkyjiné odborné pracovníky v oblasti své specializace,
b)
hodnotit kvalitu poskytované péče, a to prováděných činností, prostředí i dokumentace,
c)
v rozsahu své specializované způsobilosti provádět výzkum, zejména identifikovat činnosti vyžadující změnu v postupu, provádět výzkum zaměřený na odhalení příčin nedostatků v poskytované péči, vytvářet podmínky pro aplikaci výsledků výzkumu do klinické praxe na vlastním pracovišti i v rámci oboru,
d)
zavádět nové metody do běžného provozu,
e)
spolupracovat na technických otázkách při získávání (akvizici) klinických informačních systémů,
f)
v rozsahu své specializované způsobilosti zajišťovat tvorbu preventivních opatření vycházejících z vyhodnocování případů selhání zdravotnických přístrojů,
g)
připravovat standardy specializovaných postupůspecializovaných postupů v rozsahu své způsobilosti,
h)
vést specializační vzdělávání v oboru své specializace.
(2)
V případě, že zdravotnický prostředek, na němž biomedicínský technik se specializovanou způsobilostí vykonává činnost podle odstavce 1, je radiologickým zařízením, vykonává tyto činnosti ve spolupráci s klinickým radiologickým fyzikem.
§ 116
Klinický technik
Klinický technik vykonává činnosti podle § 115. Dále bez odborného dohledu a bez indikace může
a)
modifikovat nebo tvořit diagnostický software (interpretace například elektroencefalogramu, elektrokardiogramu, fetálního elektrokardiogramu, konzultační a expertní diagnostické systémy),
b)
vytvářet potřebné modulymoduly klinických informačních systémů,
c)
modifikovat diagnostické zobrazovací zdravotnické přístroje,
d)
zajišťovat technickou asistenci při elektrofyziologických vyšetřeních, impulzoterapii srdce a při vyšetřeních zobrazovacími metodami,
e)
kalibrovat kritické bloky zdravotnických přístrojů monitorujících základní životní funkce, laboratorních zdravotnických přístrojů, terapeutických zdravotnických přístrojů.
§ 121
Klinický technik pro perfuziologii
Klinický technik pro perfuziologii vykonává činnosti podle § 115 a dále činnosti spojené s řízením mimotělního oběhu; přitom bez odborného dohledu na základě indikace lékaře může vykonávat činnosti podle § 67 písm. a) až j).
§ 121a
Perfuziolog
Perfuziolog vykonává v souvislosti s řízením mimotělního oběhu činnosti podle § 121.
HLAVA XII
PSYCHOLOG VE ZDRAVOTNICTVÍ SE SPECIALIZOVANOU ZPŮSOBILOSTÍ
§ 122
Klinický psycholog
(1)
Klinický psycholog vykonává bez odborného dohledu a bez indikace lékaře činnosti podle § 23 odst. 1. Dále může vykonávat systematickou individuální, skupinovou, emergentní a rodinnou psychoterapii pod odborným dohledem psychoterapeuta.
(2)
Klinický psycholog může vykonávat systematickou individuální, skupinovou, emergentní a rodinnou psychoterapii podle § 123a bez odborného dohledu psychoterapeuta, pokud absolvoval funkční specializaci v systematické psychologii do 31. prosince 2009 nebo získal certifikát o absolvování certifikovaného kurzu v systematické psychoterapii v období od 1. ledna 2010 do 31. prosince 2018.
§ 123
Dětský klinický psycholog
(1)
Dětský klinický psycholog vykonává bez odborného dohledu činnosti podle § 23 odst. 1 včetně specializovaných postupůspecializovaných postupů v péči o děti a organizuje psychologickou péči o děti. Dále může vykonávat systematickou individuální, skupinovou, emergentní a rodinnou psychoterapii pod odborným dohledem psychoterapeuta.
(2)
Dětský klinický psycholog může vykonávat systematickou individuální, skupinovou, emergentní a rodinnou psychoterapii podle § 123a bez odborného dohledu psychoterapeuta, pokud absolvoval funkční specializaci v systematické psychologii do 31. prosince 2009 nebo získal certifikát o absolvování certifikovaného kurzu v systematické psychoterapii v období od 1. ledna 2010 do 31. prosince 2018.
§ 123a
Psychoterapeut
Psychoterapeut vykonává bez odborného dohledu a bez indikace lékaře činnosti podle § 23 a dále systematickou individuální, skupinovou, komunitní, emergentní a rodinnou psychoterapii.
HLAVA XIII
LOGOPED VE ZDRAVOTNICTVÍ SE SPECIALIZOVANOU ZPŮSOBILOSTÍ
§ 124
Klinický logoped
Klinický logoped vykonává činnosti podle § 3 odst. 1 a dále bez odborného dohledu a bez indikace může
a)
provádět logopedickou diagnostiku a diferenciální diagnostiku pro další léčebnou péči a výsledky postupuje dalším odborníkům,
b)
provádět léčbu a rehabilitaci všech poruch a vad řeči a sluchu, hlasu a polykání dětí i dospělých,
c)
provádět logopedickou prevenci, výchovu a poradenství s cílem dosažení kvalitního vývoje komunikačních dovedností,
d)
školit zdravotnické pracovníkyzdravotnické pracovníky v oblasti komunikačních možností při poškození centrálního nervového systému,
e)
odborně vést logopedy (§ 46),
f)
provádět poradenskou činnost v oblasti péče o zdravý vývoj řeči,
g)
provádět konziliární a posudkovou činnost.
HLAVA XIV
ZRAKOVÝ TERAPEUT SE SPECIALIZOVANOU ZPŮSOBILOSTÍ
§ 125
Klinický zrakový terapeut
Klinický zrakový terapeut vykonává bez odborného dohledu činnosti podle § 24.
HLAVA XV
FYZIOTERAPEUT SE SPECIALIZOVANOU ZPŮSOBILOSTÍ
§ 126
Odborný fyzioterapeut
Odborný fyzioterapeut po získání specializované způsobilosti vykonává činnosti podle § 25, poskytuje a organizuje specializovanou fyzioterapeutickou péči za použití postupů, metodik a konceptů, na které byl v rámci specializačního vzdělávání zaměřen. Přitom zejména může
a)
bez odborného dohledu a bez indikace
1.
edukovat pacienty, případně osoby jimi určené, ve specializovaných fyzioterapeutických postupech,
2.
sledovat a vyhodnocovat stav pacientů z hlediska možnosti vzniku komplikací a náhlých příhod,
3.
instruovat fyzioterapeuty a další zdravotnické pracovníkyzdravotnické pracovníky v náročných a specializovaných fyzioterapeutických postupech,
4.
hodnotit kvalitu poskytované péče,
5.
identifikovat činnosti fyzioterapeutické péče vyžadující změnu v postupu, provádět výzkum zaměřený na odhalení příčin nedostatků v rehabilitační péči, vyhodnocovat účinnost používaných specializovaných postupůspecializovaných postupů,
6.
vytvářet podmínky pro aplikaci výsledků výzkumů do klinické praxe na vlastním pracovišti i v rámci oboru,
7.
připravovat standardystandardy specializovaných postupůspecializovaných postupů v rozsahu své způsobilosti,
8.
vést specializační vzdělávání v oboru své specializace;
b)
bez odborného dohledu na základě diagnózy lékaře provádět specializované fyzioterapeutické postupy v rámci léčebné rehabilitace.
§ 127
Odborný fyzioterapeut pro neurologii
Odborný fyzioterapeut pro neurologii vykonává činnosti v příslušném zaměření podle § 126 při poskytování rehabilitační péče o neurologicky nemocné, včetně specializovaných kineziologických diagnostických postupů; přitom zejména bez odborného dohledu v souladu s diagnózou a cílem stanoveným lékařem a na základě vlastních vyšetření může provádět patofyziologický rozbor, např. u systému pyramidového, extrapyramidového, mozečkového a senzitivního.
§ 128
Odborný fyzioterapeut pro vnitřní lékařství
Odborný fyzioterapeut pro vnitřní lékařství vykonává činnosti v příslušném zaměření podle § 126 při poskytování fyzioterapeutické péče o pacienty v interních oborech. Přitom bez odborného dohledu v souladu s diagnózou a cílem stanoveným lékařem a na základě vlastních vyšetření zejména může
a)
hodnotit funkční stav u nemocných s interním onemocněním, včetně vitálních funkcí, vyhodnocovat závažnost potíží, které mohou ovlivnit volbu další pohybové léčby, volit vhodné fyzioterapeutické postupy, přístrojová vyšetření k hodnocení funkčních ukazatelů pohybového systému a k hodnocení odezvy organismu na ně,
b)
provádět specializované diagnostické, kineziologické postupy včetně diagnostiky svalových dysbalancí.
§ 129
Odborný fyzioterapeut pro chirurgické obory a traumatologii
Odborný fyzioterapeut pro chirurgické obory a traumatologii vykonává činnosti v příslušném zaměření podle § 126 při poskytování rehabilitační péče o pacienty v chirurgických oborech; přitom bez odborného dohledu v souladu s diagnózou a cílem stanoveným lékařem a na základě vlastních vyšetření zejména může
a)
na základě specializovaných kineziologických diagnostických postupů, včetně diagnostiky svalových dysbalancí, vyšetření zkrácených a oslabených svalů a funkčních poruch pohybového systému volit a určovat vhodné metodické postupy,
b)
provádět interpretaci a korekci svalových dysbalancí, poruch pohybových stereotypů a postury, lokomoce a hybnosti na základě specializovaných fyzioterapeutických vyšetřovacích postupů,
c)
hodnotit odezvu organismu na pohybovou léčbu.
§ 130
Odborný fyzioterapeut pro neonatologii a pediatrii
Odborný fyzioterapeut pro neonatologii a pediatrii vykonává činnosti v příslušném zaměření podle § 126 při poskytování rehabilitační péče o děti, zejména novorozence a kojence. Přitom bez odborného dohledu v souladu s diagnózou a cílem stanoveným lékařem a na základě vlastních vyšetření zejména může
a)
hodnotit výbavnost základních novorozeneckých reflexů,
b)
na základě znalostí pohybového vývoje v rané ontogenezi hodnotit a diagnostikovat poruchy hybnosti v novorozeneckém období,
c)
aplikovat techniky reflexní lokomoce a další fyzioterapeutické techniky určené pro dětský věk,
d)
v rozsahu své specializované způsobilosti provádět činnosti při prevenci a léčbě svalových dysbalancí, organizovat preventivní fyzioterapeutickou péči u vertebrogenních poruch dětí, rozvíjet psychické schopnosti dítěte souběžně s úpravou motorických deficitů,
e)
aplikovat techniky respirační fyzioterapie,
f)
hodnotit reakci vnitřních systémů organismu na pohybovou léčbu.
HLAVA XVI
RADIOLOGICKÝ FYZIK SE SPECIALIZOVANOU ZPŮSOBILOSTÍ
§ 131
Klinický radiologický fyzik
(1)
Klinický radiologický fyzik provádí bez odborného dohledu činnosti podle § 26. Dále může bez odborného dohledu a bez indikace v souladu s postupy lékařského ozáření
a)
provádět činnosti spojené s vývojem a ověřováním nezavedené metody související s lékařským ozářením, se zaměřením na její odůvodnění a optimalizaci,
b)
provádět činnosti spojené se zaváděním nového radiologického zařízení do klinické praxe,
c)
identifikovat činnosti vyžadující změnu v postupech lékařského ozáření a vypracovávat podklady pro tvorbu národních radiologických standardů,
d)
provádět a organizovat výzkumnou činnost,
e)
zajišťovat ověřování stanovených měřidel v oblasti veličin atomové a jaderné fyziky, zajišťovat kalibraci dalších měřidel používaných v oblasti radiologické fyziky,
f)
spolupracovat s osobou, která provedla zkoušku dlouhodobé stability, na určení závažnosti závady odhalené touto zkouškou a stanovení termínu k jejímu odstranění,
g)
stanovovat kritéria pro přijatelnost radiologických zařízení a dozimetrického vybavení a určovat, kdy je zapotřebí odpovídající nápravné opatření, včetně jeho vyřazení z provozu, při zjištění nedostatků nebo závad při jeho fungování,
h)
poskytovat odborné poradenství v otázkách radiologické fyziky a v záležitostech týkajících se radiační ochrany při lékařském ozáření a konzultace o optimalizaci lékařského ozáření, a to ostatním zdravotnickým pracovníkůmzdravotnickým pracovníkům a dohlížející osobě podle atomového zákona,
i)
vést specializační vzdělávání,
j)
řídit zkoušky provozní stálosti a provozní zkoušky zobrazovacích a detekčních systémů, stanovovat jejich rozsah, frekvenci a způsob provádění a řídit provádění nápravných opatření v případě jejich nevyhovujících výsledků,
k)
seznamovat se s protokoly přejímacích zkoušek a zkoušek dlouhodobé stability a interpretovat jejich výsledky,
l)
spolupracovat s lékařem a radiologickým asistentem se specializovanou způsobilostí při vyšetřování, analýze a hodnocení radiologické události a rozhodování o přijatých opatřeních za účelem minimalizace jejich rozsahu a pravděpodobnosti jejich vzniku,
m)
spolupracovat s lékařem a radiologickým asistentem se specializovanou způsobilostí při tvorbě místních radiologických standardů,
n)
účastnit se interních a externích klinických auditů a
o)
připravovat specifikaci technických parametrů radiologických zařízení v rámci investičního plánování.
(2)
Klinický radiologický fyzik, který je aplikujícím odborníkem s klinickou odpovědností za fyzikálně-technickou část lékařského ozáření, dále může bez odborného dohledu a bez indikace v souladu s postupy lékařského ozáření provádět fyzikálně-technickou část lékařského ozáření, zejména
a)
řídit stanovování dávek obdržených pacienty a hodnocení ozáření pacientů,
b)
řídit optimalizaci zobrazovacího procesu,
c)
provádět měření nezbytná pro ověření radiační zátěže pacienta při použití složitých nebo nestandardních radiologických postupů a
d)
zajišťovat a vést fyzikálně-technické činnosti spojené s přejímáním, kontrolou, manipulací a uložením radiologických zařízení.
(3)
Klinický radiologický fyzik se zvláštní odbornou způsobilostí pro radiodiagnostiku vykonává v radiodiagnostice a při intervenčních výkonech bez odborného dohledu činnosti podle odstavce 1 a dále
a)
řídí stanovování a hodnocení místních diagnostických referenčních úrovní a
b)
provádí šetření a navrhuje nápravná opatření při překračování diagnostických referenčních úrovní.
(4)
Klinický radiologický fyzik se zvláštní odbornou způsobilostí pro radioterapii vykonává bez odborného dohledu činnosti podle odstavce 1 v radioterapii a dále
a)
provádí plánování v radioterapii,
b)
je přítomen přejímací zkoušce a zkoušce dlouhodobé stability zdroje ionizujícího záření používaného v radioterapii a může dávat náměty k obsahu této zkoušky,
c)
spolupracuje s lékařem a odborným radiologickým asistentem pro radioterapii při tvorbě analýzy rizika vzniku radiologické události.
(5)
Klinický radiologický fyzik se zvláštní odbornou způsobilostí pro nukleární medicínu vykonává bez odborného dohledu činnosti podle odstavce 1 v nukleární medicíně a dále
a)
v případě léčby radiofarmaky sleduje absorbovanou dávku, provádí výpočty a odhady pro její stanovení včetně posouzení radiačního rizika a poskytuje tyto údaje lékařům,
b)
v případě léčby radiofarmaky spolupracuje s lékařem a odborným radiologickým asistentem pro nukleární medicínu při tvorbě analýzy rizika vzniku radiologické události,
c)
v případě léčby radiofarmaky provádí dohled nad uvolňováním radioaktivních látek z pracoviště,
d)
řídí stanovování a hodnocení místních diagnostických referenčních úrovní a
e)
provádí šetření a navrhuje nápravná opatření při překračování diagnostických referenčních úrovní.
HLAVA XVII
ODBORNÝ PRACOVNÍK V LABORATORNÍCH METODÁCH SE SPECIALIZOVANOU ZPŮSOBILOSTÍ
§ 132
Činnosti bioanalytika
Bioanalytik uvedený v § 133 až 139 po získání specializované způsobilosti bez odborného dohledu vykonává činnosti podle § 27 v oboru své specializace a organizuje a dohlíží na činnost ostatních zdravotnických i jiných odborných pracovníkůjiných odborných pracovníků v oboru své specializace. Přitom zejména může
a)
bez odborného dohledu a bez indikace
1.
vytvářet systém identifikace vzorků zaslaných k vyšetření, jejich uchovávání, dokumentace a archivace výsledků vyšetření,
2.
kontrolovat přístrojovou techniku stanovenou k provádění laboratorních vyšetření, vyhodnocovat případy selhání zdravotnické techniky a zajišťovat jejich prevenci,
3.
zajišťovat programy interní a mezilaboratorní kontroly jakosti, interpretovat a aplikovat jejich výsledky do laboratorní praxe,
4.
v rozsahu své specializované způsobilosti zajišťovat tvorbu a udržování řízené dokumentace v laboratoři,
5.
řídit zavádění a dodržování obecných pravidel bezpečnosti práce v laboratoři a dodržování provozního řádu laboratoře,
6.
identifikovat činnosti vyžadující změnu v postupu, provádět výzkum,
7.
vytvářet podmínky pro aplikaci výsledků výzkumu do klinické praxe na vlastním pracovišti i v rámci oboru,
8.
připravovat standardy specializovaných postupůspecializovaných postupů v rozsahu své způsobilosti,
9.
vést specializační vzdělávání v oboru své specializace,
10.
zajišťovat správné uchovávání, případně konzervaci vzorků určených k vyšetření,
11.
kontrolovat přístrojovou techniku stanovenou k provádění laboratorních vyšetření, vyjma úkonů vyhrazených osobám se zvláštní odbornou způsobilostí vymezenou jinými právními předpisy, a zajišťovat jejich dokumentaci,
12.
pořizovat a dokumentovat data o referenčních materiálech, kalibračních funkcích, kontrolních analýzách a diagnostických reagenciích,
13.
důsledně aplikovat pravidla metrologie a chemometrie,
14.
doporučovat vhodné postupy odběru, transportu a uchovávání biologického materiálu pro ostatní zdravotnické pracovníkyzdravotnické pracovníky,
15.
uvádět nové laboratorní metody a diagnostické postupy a provádět jejich validaci,
16.
provádět konzultační a konsiliární činnost v rozsahu své specializované způsobilosti;
b)
bez odborného dohledu na základě indikace lékaře
1.
volit vhodné laboratorní metody, včetně případného rozšíření indikace lékaře a interpretaci výsledků laboratorních vyšetření a dat v diagnostické, monitorovací, léčebné a preventivní činnosti,
2.
provádět specializované laboratorní diagnostické postupy včetně imunoanalytických postupů s využitím radioisotopů, molekulárně biologických technik a postupů, toxikologických vyšetření a stanovení koncentrace léků, alkoholu a návykových látek.
§ 133
Bioanalytik pro klinickou hematologii a transfuzní službu
Bioanalytik pro klinickou hematologii a transfuzní službu vykonává činnosti uvedené v § 132 v oboru hematologie a transfuzní služba a v oblasti morfologických, koagulačních, cytologických, cytochemických, imunofenotypizačních a molekulárně biologických metod, zejména pro potřeby onkohematologických pacientů, případně další činnosti zahrnující imunohematologická vyšetření a další činnosti spojené s výrobou transfuzních přípravků13). Přitom bez odborného dohledu a bez indikace zejména může
a)
kontrolovat jakost vyráběných transfuzních přípravků,
b)
organizovat validační studie při zavádění transfuzních přípravků do výroby,
c)
vytvářet systém kontroly skladování transfuzních přípravků.
§ 134
Bioanalytik pro klinickou biochemii
Bioanalytik pro klinickou biochemii vykonává činnosti uvedené v § 132 v oboru klinická biochemie a dále rutinní a specializované laboratorní diagnostické postupy s využitím imunoanalytických metodik.
§ 135
Bioanalytik pro alergologii a klinickou imunologii
Bioanalytik pro alergologii a klinickou imunologii vykonává činnosti uvedené v § 132 v oboru alergologie a klinické imunologie, zahrnující přípravu humánních autogenních vakcín a kombinovaných autogenních vakcín. Přitom zejména může
a)
bez odborného dohledu a bez indikace připravovat technologické postupy a standardní operační postupy pro oblast autogenních vakcín a řešit problémy při jejich přípravě,
b)
bez odborného dohledu a na základě indikace lékaře
1.
provádět odběr žilní nebo kapilární krve a neinvazivní odběry biologického materiálu pro imunologická vyšetření,
2.
zajišťovat, že postup přípravy a kontroly perorálních, injekčních a nazálních autogenních vakcín zaručuje jakost, účinnost a bezpečnost těchto přípravků,
3.
provádět rutinní mikrobiologické kultivační vyšetření za účelem identifikace bakteriálních kmenů,
4.
připravovat individuální nebo kombinované humánní autogenní vakcíny.
§ 136
Bioanalytik pro nukleární medicínu
Bioanalytik pro nukleární medicínu vykonává činnosti uvedené v § 132 v oboru nukleární medicína. Přitom zejména může
a)
bez odborného dohledu na základě indikace lékaře
1.
provádět rutinní i specializované laboratorní diagnostické postupy s využitím radioizotopových metodik, i jiných imunoanalytických metodik využívajících alternativních principů identifikace a detekce,
2.
provádět odběr žilní nebo kapilární krve a neinvazivní odběry biologického materiálu;
b)
provádět činnosti podle pokynů radiologického fyzika při fyzikálně-technické části lékařského ozáření.
§ 137
Bioanalytik pro ochranu a podporu veřejného zdraví
Bioanalytik pro ochranu a podporu veřejného zdraví vykonává činnosti uvedené v § 132 v oboru ochrany a podpory veřejného zdraví a v souvisejících oborech epidemiologie, mikrobiologie a pracovního lékařství. Přitom bez odborného dohledu a bez indikace zejména může
a)
provádět a vyhodnocovat měření jednotlivých faktorů životního a pracovního prostředí,
b)
provádět odborné studie a analýzy, hodnocení zdravotních rizik,
c)
organizovat a zajišťovat vyšetření HIV.
§ 138
Bioanalytik pro soudní toxikologii
Bioanalytik pro soudní toxikologii vykonává činnosti uvedené v § 132 v oboru toxikologie, zahrnující kvalitativní a kvantitativní analýzu biologického materiálu živých i zemřelých a předmětů laboratorního zkoumání se zaměřením na toxikologicky významné látky; tuto činnost vykonává také v návaznosti na potřeby soudnělékařské praxe a požadavky orgánů činných v trestním řízeníorgánů činných v trestním řízení. Přitom bez odborného dohledu a bez indikace zejména může
a)
provádět vyšetření při podezření na intoxikaci toxikologicky významnými látkami či ovlivnění těmito látkami v rámci klinické a soudnělékařské diferenciální diagnostiky a v souvislosti s dopady v oblasti trestního a občanského práva nebo pojišťovnictví,
b)
provádět toxikologická posuzování i na základě spisové dokumentace, zejména pro orgány činné v trestním řízeníorgány činné v trestním řízení.
§ 139
Bioanalytik pro mikrobiologii
Bioanalytik pro mikrobiologii a přípravu humánních autogenních vakcín vykonává činnosti uvedené v § 132 v oborech bakteriologie, virologie, parazitologie a mykologie, zahrnující přípravu humánních autogenních vakcín a kombinovaných autogenních vakcín a vyšetřování prionů. Přitom zejména může
a)
bez odborného dohledu a bez indikace
1.
poskytovat podklady pro epidemiologické účely,
2.
sledovat nově prokazované etiologické vztahy a charakteristiky nově popsaných infekčních agens;
b)
bez odborného dohledu a na základě indikace lékaře
1.
stanovit stupeň citlivosti a rezistence infekčních agens na antimikrobiální léčiva, sledovat účinnost příslušných dezinfekčních činidel a sterilizačních postupů,
2.
připravovat individuální nebo kombinované humánní autogenní vakcíny,
3.
připravovat technologické postupy a standardní operační postupy pro oblast autogenních vakcín a řešit technologické problémy jejich přípravy.
§ 140
Bioanalytik pro klinickou genetiku
Bioanalytik pro klinickou genetiku vykonává činnosti uvedené v § 132 v oboru klinická genetika; přitom bez odborného dohledu a bez indikace zejména může
a)
provádět prenatální a postnatální chromozomální vyšetření,
b)
provádět molekulárně-cytogenetické analýzy.
§ 141
Klinický antropolog
Klinický antropolog vykonává činnosti uvedené v § 27 a § 132 písm. a) bodech 1 až 8 v oboru klinická antropologie a dále organizuje a dohlíží na činnost zdravotnických pracovníkůzdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníkůjiných odborných pracovníků v oboru své specializace. Přitom zejména může
a)
bez odborného dohledu a na základě indikace lékaře provádět
1.
antropometrické vyšetření pacientů, včetně zhodnocení stupně sexuální maturace,
2.
zhodnocení rentgenových snímků pro stanovení stupně skeletální zralosti a stavu obliterace lebečních švů, měření rozměrů končetinových kostí,
3.
zhodnocení výsledků měření porovnáním s referenčními standardy,
4.
auxologickou analýzu dat (například predikce finální tělesné výšky, predikce růstu jednotlivých tělesných kompartmentů, predikce zkratu při nestejné délce končetin, stanovení tělesného složení),
5.
odbornou konziliární a posudkovou činnost;
b)
bez odborného dohledu na základě indikace lékaře v rozsahu své specializované způsobilosti interpretovat výsledky vyšetření v diagnostické, léčebné a preventivní péči a rozhodovat o volbě a využití biomedicínských metod.
§ 142
Klinický embryolog
Klinický embryolog vykonává činnosti uvedené v § 132 a 85 v oboru klinické embryologie. Přitom zejména může
a)
bez odborného dohledu a bez indikace provádět
1.
vyšetření spermiogramu,
2.
funkční spermiologické testy,
3.
zajišťovat nastavení jakosti procesů v laboratoři a její kontrolu;
b)
bez odborného dohledu na základě indikace lékaře
1.
v rozsahu své specializované způsobilosti interpretovat výsledky vyšetření v diagnostické a léčebné péči,
2.
využívat vhodné metody asistované reprodukceasistované reprodukce,
3.
provádět úkony asistované reprodukceasistované reprodukce při práci s ovocyty, spermiemi a embryi,
4.
provádět kryokonzervaci ovocytů, spermií a embryí,
5.
provádět mikromanipulace se zárodečnými buňkami a embryi,
6.
provádět mimotělní oplození,
7.
provádět zhodnocení spermií a jejich přípravu k použití v metodách asistované reprodukceasistované reprodukce.
§ 143
Specialista pro přípravu radiofarmak
Specialista pro přípravu radiofarmak vykonává činnosti uvedené v § 132 v oboru přípravy radiofarmak, a dále může provádět činnosti podle pokynů klinického radiologického fyzika se zvláštní odbornou způsobilostí pro nukleární medicínu na pracovišti nukleární medicíny v rámci fyzikálně-technické části lékařského ozáření a dále může v souladu s postupy lékařského ozáření v rámci praktické části lékařského ozáření provádět činnosti spojené s přípravou radiofarmak. Přitom zejména může
a)
bez odborného dohledu a bez indikace
1.
zajišťovat, že přípravu, výdej a další zacházení s radiofarmaky zajišťují pouze osoby s příslušnou způsobilostí,
2.
zajišťovat požadovanou způsobilost prostor, zařízení a přístrojů k činnostem souvisejícím s přípravou radiofarmak, zejména kontroluje, že injekční radiofarmaka se připravují v prostorách požadované třídy čistoty vzduchu,
3.
připravovat technologické postupy a standardní operační postupy pro oblast radiofarmak,
4.
zajišťovat vedení dokumentace související s příjmem, přípravou, kontrolou a výdejem radiofarmak,
5.
v rozsahu své specializované způsobilosti provádět činnosti spojené s přípravou a kontrolou radiofarmak, včetně řešení technologických problémů;
b)
pod odborným dohledem radiologického fyzika v rozsahu své specializované způsobilosti vykonávat činnosti související se zabezpečením radiační ochrany podle § 26 odst. 1.
HLAVA XVIII
BIOMEDICÍNSKÝ INŽENÝR SE SPECIALIZOVANOU ZPŮSOBILOSTÍ
§ 144
Činnosti biomedicínského inženýra se specializovanou způsobilostí
(1)
Biomedicínský inženýr uvedený v § 150 a 151 po získání specializované způsobilosti bez odborného dohledu vykonává činnosti podle § 28 v oboru své specializace. Přitom vykonává činnosti podle § 115 a dále zejména může
a)
identifikovat činnosti vyžadující změnu v postupu, provádět analýzou zaměřenou na odhalení příčin nedostatků v oboru specializace, provádět výzkum, vývoj a zhotovení zdravotnických prostředků nebo jejich doplňků,
b)
vytvářet podmínky pro aplikaci výsledků výzkumu do klinické praxe na vlastním pracovišti i v rámci oboru, provádět činnosti spojené s klinickým hodnocením zdravotnických prostředků podle jiného právního předpisu13),
c)
vést specializační vzdělávání v oboru své specializace,
d)
vypracovávat standardystandardy specializovaných postupůspecializovaných postupů v rozsahu své způsobilosti.
(2)
V případě, že zdravotnický prostředek, na němž biomedicínský inženýr se specializovanou způsobilostí vykonává činnosti podle odstavce 1, je radiologickým zařízením, vykonává tyto činnosti ve spolupráci s klinickým radiologickým fyzikem.
§ 150
Klinický inženýr pro perfuziologii
Klinický inženýr pro perfuziologii vykonává činnosti podle § 144 a dále činnosti spojené s řízením mimotělního oběhu; přitom bez odborného dohledu na základě indikace lékaře může vykonávat činnosti podle § 67 písm. a) až j).
§ 150a
Perfuziolog
Perfuziolog vykonává v souvislosti s řízením mimotělního oběhu činnosti podle § 150.
§ 151
Klinický inženýr
Klinický inženýr vykonává činnosti uvedené v § 144 a dále bez odborného dohledu na základě indikace lékaře provádí činnosti při poskytování zdravotní péče v rámci své specializace.
HLAVA XIX
ODBORNÝ PRACOVNÍK V OCHRANĚ A PODPOŘE VEŘEJNÉHO ZDRAVÍ SE SPECIALIZOVANOU ZPŮSOBILOSTÍ
§ 152
Činnosti odborného pracovníka v ochraně a podpoře veřejného zdraví se specializovanou způsobilostí
Odborný pracovník v ochraně a podpoře veřejného zdraví uvedený v § 153 až 157 po získání specializované způsobilosti bez odborného dohledu vykonává činnosti podle § 29 v oboru své specializace. Dále bez odborného dohledu může
a)
identifikovat a hodnotit zdravotní rizika a navrhovat opatření k jejich snížení nebo odstranění,
b)
identifikovat činnosti vyžadující změnu v postupu, provádět výzkum zaměřený na odhalení příčin nedostatků v oboru specializace,
c)
vytvářet podmínky pro aplikaci výsledků výzkumu do praxe na vlastním pracovišti i v rámci oboru,
d)
připravovat standardy specializovaných postupůspecializovaných postupů v rozsahu své způsobilosti,
e)
připravovat informační materiály,
f)
připravovat podklady pro rozhodnutí orgánu ochrany veřejného zdraví.
§ 153
Odborný pracovník v ochraně a podpoře veřejného zdraví pro epidemiologii
Odborný pracovník v ochraně a podpoře veřejného zdraví pro epidemiologii vykonává činnosti podle § 152 v oboru epidemiologie. Přitom bez odborného dohledu a indikace komplexně může zajišťovat
a)
šetření v ohnisku nákazy, nařizovat potřebná protiepidemická opatření, včetně zjišťování zdroje nákazy, přenosu nákazy a osob, které byly v kontaktu s infekční nemocí,
b)
šetření a opatření při výskytu nemocničních nákaz, připravovat podklady k posouzení hygienického a protiepidemického režimu jednotlivých zdravotnických zařízení, posuzovat jejich provozní řády a poskytovat konzultace ostatním zdravotnickým pracovníkůmzdravotnickým pracovníkům,
c)
plán kontrol sterilizace a dezinfekce, dezinsekce a deratizace ve zdravotnických zařízeních a ústavech sociální péče,
d)
plán kontrol povinného, zvláštního a mimořádného očkování a sběr a vyhodnocování potřebných dat,
e)
realizaci epidemiologických studií infekčních i neinfekčních chorob, velkoplošných intervenčních studií a připravovat programy podpory zdraví a jejich realizaci.
§ 154
Odborný pracovník v ochraně a podpoře veřejného zdraví pro hygienu dětí a mladistvých
Odborný pracovník v ochraně a podpoře veřejného zdraví pro hygienu dětí a mladistvých vykonává činnosti podle § 152 v oboru hygieny dětí a mladistvých. Přitom bez odborného dohledu a bez indikace může
a)
vykonávat činnosti související s výkonem státního zdravotního dozoru nad vzdělávacími, výchovnými a ubytovacími zařízeními pro děti a mladistvé, nad zotavovacími akcemi, nad podmínkami odborného výcviku a učební praxe mladistvých; sledovat a hodnotit režim dětí a mladistvých s ohledem na správný fyzický a psychický vývoj, ochranu a podporu zdraví a věkové zvláštnosti,
b)
vykonávat činnosti související s výkonem státního zdravotního dozoru nad zařízeními stravovacích služeb pro děti a mladistvé, včetně sledování nutriční úrovně stravy a pitného režimu,
c)
sledovat zdravotní stav, stav výživy, tělesný a duševní vývoj dětí a mladistvých ve vztahu k životnímu stylu, životnímu a pracovnímu prostředí a provádět potřebná opatření k jeho zlepšení,
d)
komplexně zajišťovat plán kontrol dodržování protiepidemických opatření v zařízeních a při zotavovacích akcích pro děti a mladistvé,
e)
připravovat programy podpory a posílení zdraví dětí a mladistvých a zajišťovat jejich realizaci.
§ 155
Odborný pracovník v ochraně a podpoře veřejného zdraví pro hygienu obecnou a komunální
Odborný pracovník v ochraně a podpoře veřejného zdraví pro hygienu obecnou a komunální vykonává činnosti podle § 152 v oboru hygieny obecné a komunální. Přitom bez odborného dohledu a bez indikace může
a)
vykonávat specializované postupyspecializované postupy související s výkonem státního zdravotního dozoru v oblasti zdravotních rizik životního prostředí a životních podmínek,
b)
komplexně hodnotit výsledky šetření, sledovat vliv kvality pitné vody a vod určených ke koupání na zdravotní stav populace a kontrolovat povinnosti osob zajišťujících veřejné zásobování pitnou vodou nebo provozujících koupaliště a sauny,
c)
kontrolovat plnění povinností výrobce nebo dovozce výrobků přicházejících do přímého styku s pitnou, teplou a surovou vodou, chemických přípravků a posuzovat vodárenské technologie,
d)
vykonávat činnosti související s výkonem státního zdravotního dozoru nad činnostmi epidemiologicky závažnými v oblasti péče o tělo a kontrolovat podmínky provozování těchto činností,
e)
sledovat a hodnotit hlukovou zátěž a zátěž obyvatelstva dalšími faktory životního prostředí, ukládat opatření k jejímu snížení,
f)
monitorovat u vymezených skupin zátěž populace vybranými škodlivinami,
g)
komplexně zajišťovat sběr dat o zdravotním stavu obyvatelstva ve vztahu k životnímu prostředí.
§ 156
Odborný pracovník v ochraně a podpoře veřejného zdraví pro hygienu práce
Odborný pracovník v ochraně a podpoře veřejného zdraví pro hygienu práce vykonává činnosti podle § 152 v oboru hygieny práce. Přitom bez odborného dohledu a bez indikace může
a)
vykonávat činnosti související s výkonem státního zdravotního dozoru v ochraně zdraví při práci před nepříznivým působením faktorů pracovních podmínek a nad souvisejícími pracovními podmínkami včetně vybavení pracovišť a nad plněním povinností zajistit závodní preventivní péči,
b)
komplexně vyhodnocovat výsledky měření faktorů pracovního prostředí rozhodujících o kvalitě pracovních podmínek za účelem určení míry rizika nebo zátěže pracovníků, pokud jsou kritéria hodnocení stanovena závaznými předpisy, pro účely zařazení prací do příslušných kategorií,
c)
stanovit minimální rozsah a termíny sledování faktorů pracovních podmínek,
d)
stanovit způsob a minimální rozsah sledování zátěže organismu faktory pracovních podmínek u zaměstnanců vykonávajících rizikové práce,
e)
ověřovat podmínky vzniku onemocnění pro účely posuzování nemocí z povolání.
§ 157
Odborný pracovník v ochraně a podpoře veřejného zdraví pro hygienu výživy a předmětů běžného užívání
Odborný pracovník v ochraně a podpoře veřejného zdraví pro hygienu výživy a předmětů běžného užívání vykonává činnosti podle § 152 v oboru hygieny výživy a předmětů běžného užívání. Přitom bez odborného dohledu a bez indikace může
a)
vykonávat činnosti související s výkonem státního zdravotního dozoru nad stravovacími službami a nad předměty běžného užívání,
b)
zabezpečovat preventivní opatření při hromadných akcích spojených s nároky na stravování,
c)
komplexně zajišťovat plán kontrol kritických bodů při výrobě a přípravě pokrmů a jejich uvedení do oběhu,
d)
komplexně hodnotit výsledky šetření, sledovat vliv výživy na zdravotní stav vybraných skupin populace, navrhovat, případně zajišťovat opatření k jeho zlepšení,
e)
provádět předběžná opatření při uvádění na trh nebo do oběhu výrobků, potravin, polotovarů nebo pokrmů podezřelých z nebezpečnosti nebo zdravotní závadnosti,
f)
provádět přezkušování znalostí fyzických osob při činnostech epidemiologicky závažných,
g)
provádět znehodnocení nebo navrhovat znehodnocení nebo likvidaci potravin, polotovarů nebo pokrmů, které nevyhovují požadavkům stanoveným právními předpisy.
§ 158
Činnosti odborného pracovníka v ochraně a podpoře veřejného zdraví pro hygienu a epidemiologii
Odborný pracovník v ochraně a podpoře veřejného zdraví pro hygienu a epidemiologii bez odborného dohledu vykonává činnosti podle § 29 v oboru své specializace. Dále bez odborného dohledu může
a)
identifikovat, posuzovat a hodnotit zdravotní rizika a navrhovat opatření k jejich snížení nebo odstranění,
b)
připravovat standardy specializovaných postupůspecializovaných postupů, zavádět je do praxe, monitorovat je a provádět jejich hodnocení, zabezpečovat systém jakosti práce v ochraně a podpoře veřejného zdraví,
c)
provádět edukaci populace a populačních skupin včetně tvorby vzdělávacích a informačních materiálů,
d)
tvořit a realizovat epidemiologické studie infekčních a neinfekčních chorob, velkoplošné intervenční studie, monitoring zdravotního stavu obyvatelstva ve vztahu k životnímu a pracovnímu prostředí, připravovat a realizovat programy podpory zdraví a preventivní zdravotnické programy zaměřené na jednotlivé typy onemocnění,
e)
získávat podklady pro sledování zdravotního stavu populace a populačních skupin, stavu jejich tělesného a duševního vývoje ve vztahu k životnímu stylu, životnímu a pracovnímu prostředí a navrhovat a realizovat opatření k jeho zlepšení,
f)
pracovat s informačními systémy v ochraně a podpoře veřejného zdraví, účastnit se jejich tvorby a hodnocení,
g)
provádět činnosti související s výkonem státního zdravotního dozoru, zadávat a specifikovat, případně provádět měření a odběr vzorků a materiálů k laboratorním vyšetřením v oblasti ochrany a podpory veřejného zdraví v rámci svého zaměření za účelem určení míry expozice a rizika populace a populačních skupin,
h)
provádět sběr dat, jejich analýzy, interpretaci výsledků chemických a biologických vyšetření a fyzikálních měření pro posouzení a řízení zdravotních rizik a připravovat podklady pro rozhodování orgánů ochrany veřejného zdraví, včetně návrhů vhodných opatření,
i)
připravovat plán kontrol státního zdravotního dozoru,
j)
vést praktickou výuku specializačního vzdělávání v oborech ochrany a podpory veřejného zdraví,
k)
spolupracovat s orgány krizového řízení na řešení mimořádných událostí a krizových situací v rozsahu působnosti orgánů ochrany veřejného zdraví,
l)
provádět výzkum a jeho aplikaci do praxe v oborech ochrany a podpory veřejného zdraví,
m)
připravovat koncepce a realizovat projekty v oborech ochrany a podpory veřejného zdraví,
n)
provádět šetření v ohnisku nákazy, nařízená protiepidemická opatření, včetně zjišťování zdroje nákazy, přenosu nákazy a osob, které byly v kontaktu s infekční nemocí,
o)
provádět šetření a opatření při výskytu nemocničních nákaz, zajišťovat podklady k vytvoření hygienického a protiepidemického režimu jednotlivých zdravotnických zařízení, provádět posouzení jejich provozních řádů a poskytování konzultací ostatním zdravotnickým pracovníkům,
p)
vykonávat činnosti související s výkonem státního zdravotního dozoru nad vzdělávacími, výchovnými a ubytovacími zařízeními pro děti a mladistvé, nad zotavovacími akcemi, nad podmínkami odborného výcviku a učební praxe mladistvých; sledovat a hodnotit režim u dětí a mladistvých s ohledem na správný psychický a fyzický vývoj, ochranu a podporu zdraví a věkové zvláštnosti,
q)
vykonávat činnosti související s výkonem státního zdravotního dozoru nad zařízeními stravovacích služeb pro děti a mladistvé, včetně sledování nutriční úrovně stravy a pitného režimu, vykonávat státní zdravotní dozor nad předměty běžného užívání,
r)
hodnotit výsledky šetření, sledovat vliv kvality pitné vody a vod určených ke koupání na zdravotní stav populace a kontrolovat povinnosti osob zajišťujících veřejné zásobování pitnou vodou nebo provozujících koupaliště a sauny,
s)
komplexně vyhodnocovat výsledky měření faktorů pracovního prostředí rozhodujících o kvalitě pracovních podmínek za účelem určení míry rizika nebo zátěže pracovníků, pokud jsou kritéria hodnocení stanovena závaznými předpisy, pro účely zařazení prací do příslušných kategorií.
HLAVA XX
ZDRAVOTNICKÝ PRACOVNÍK SE SPECIALIZOVANOU ZPŮSOBILOSTÍ V OBORU ORGANIZACE A ŘÍZENÍ VE ZDRAVOTNICTVÍ
§ 159
Specialista v organizaci a řízení ve zdravotnictví
Specialista v organizaci a řízení ve zdravotnictví po získání specializované způsobilosti bez odborného dohledu vykonává činnosti koncepčního charakteru související s řízením a organizací zdravotní péče. Přitom v rozsahu své specializované způsobilosti zejména může
a)
navrhovat cíle, strategie a politiku organizace, vykonávat činnosti spojené s řízením a organizací zdravotnického zařízení,
b)
řešit systémové otázky poskytování zdravotní péče, vykonávat činnosti spojené s tvorbou a realizací zdravotní politiky a návaznosti zdravotní a sociální péče,
c)
navrhovat koncepci svého oboru a aplikovat ji v praxi,
d)
analyzovat a interpretovat statistické údaje týkající se poskytování zdravotní péče a zdravotního stavu obyvatel a plánovat budoucí potřeby zdravotnických služeb,
e)
zavádět systém hodnocení kvality a bezpečnosti zdravotní péče a jejího kontinuálního zvyšování,
f)
provádět činnosti v oblasti personalistiky a organizaci dalšího vzdělávání,
g)
zajišťovat plnění právních předpisů a standardů týkajících se činnosti zdravotnických zařízení.
HLAVA XXI
RADIOLOGICKÝ ASISTENT SE SPECIALIZOVANOU ZPŮSOBILOSTÍ
§ 160
Činnosti radiologického asistenta se specializovanou způsobilostí
(1)
Radiologický asistent se specializovanou způsobilostí uvedený v § 161 až 163 vykonává činnosti podle § 7 a dále může bez odborného dohledu, bez indikace, v souladu s postupy lékařského ozáření a v rozsahu své specializované způsobilosti
a)
připravovat místní radiologické standardy,
b)
vést celoživotní a specializační vzdělávání,
c)
připravovat podklady ke specifikaci technických parametrů radiologických zařízení v rámci investičního plánování,
d)
edukovat pacienty, případně jiné osoby, ve specifických postupech a připravovat pro ně informační materiály,
e)
koordinovat práci členů týmu v oblasti své specializované způsobilosti a působit jako konzultant pro ostatní členy týmu a provádět odborný dohled nad radiologickými asistenty bez specializované způsobilosti,
f)
provádět zajištění a hodnocení kvality poskytované zdravotní péče, prostředí a dokumentace, ověřovat získané informace a navrhovat způsoby zvýšení kvality zdravotní péče,
g)
vyhodnocovat rizika pochybení v radiologických postupech, včetně radiologických událostí, a navrhovat preventivní a nápravná opatření,
h)
provádět výzkum zaměřený zejména na identifikaci činností vyžadující změny v postupech, odhalení příčin nedostatků v poskytované péči a vytváření podmínek pro aplikaci výsledků výzkumů do klinické praxe na vlastním pracovišti a v rámci oboru,
i)
provádět a vyhodnocovat zkoušky provozní stálosti zdroje ionizujícího záření,
j)
účastnit se interních a externích klinických auditů a
k)
spolupracovat s klinickým radiologickým fyzikem a lékařem při navrhování nových technologií a postupů a jejich zavádění do praxe a vypracovávat podklady pro tvorbu národních radiologických standardů.
(2)
Radiologický asistent se specializovanou způsobilostí uvedený v § 161 až 163 dále může na základě indikace lékaře, bez odborného dohledu a v souladu s postupy lékařského ozáření provádět přípravu pacientů na specifické diagnostické a léčebné výkony, doprovázet je, sledovat je a asistovat během výkonů.
§ 161
Odborný radiologický asistent pro radiodiagnostiku
(1)
Odborný radiologický asistent pro radiodiagnostiku vykonává činnosti podle § 160 a dále bez odborného dohledu a bez indikace v souladu s postupy lékařského ozáření může
a)
spolupracovat s klinickým radiologickým fyzikem při stanovování místních diagnostických referenčních úrovní v radiodiagnostice a při intervenčních výkonech a na identifikaci příčin jejich překračování,
b)
sledovat dodržování místních diagnostických referenčních úrovní a realizovat nápravná opatření při jejich překračování,
c)
spolupracovat s klinickým radiologickým fyzikem při optimalizaci lékařského ozáření v radiodiagnostice a při intervenčních výkonech a při úpravách vyšetřovacích protokolů,
d)
schvalovat provedení lékařského ozáření ve skiagrafii a mamografii, pokud je aplikujícím odborníkem s klinickou odpovědností za odůvodnění lékařského ozáření, a
e)
provádět hodnocení kvality lékařského ozáření, pokud je aplikujícím odborníkem s klinickou odpovědností za odůvodnění lékařského ozáření.
(2)
Odborný radiologický asistent pro radiodiagnostiku bez odborného dohledu na základě indikace lékaře může aplikovat intravenózní diagnostika s výjimkou radiofarmak.
(3)
Odborný radiologický asistent pro radiodiagnostiku se zvláštní odbornou způsobilostí pro skiagrafii dále může bez odborného dohledu, bez indikace a v souladu s postupy lékařského ozáření provádět praktickou část lékařského ozáření při
a)
skiagrafických nestandardizovaných výkonech a
b)
standardizovaných skiagrafických výkonech za ztížených podmínek.
(4)
Odborný radiologický asistent pro radiodiagnostiku se zvláštní odbornou způsobilostí pro zobrazování v mamografii může provádět v souladu s postupy lékařského ozáření, na základě indikace a pod odborným dohledem lékaře, který je aplikující odborník s klinickou odpovědností za klinické hodnocení lékařského ozáření, prvotní klinické zhodnocení zhotovené obrazové dokumentace v mamografii.
(5)
Odborný radiologický asistent pro radiodiagnostiku se zvláštní odbornou způsobilostí pro zobrazování nukleární magnetickou rezonancí může na základě indikace lékaře bez odborného dohledu provádět
a)
specializované výkony využívající magnetickou rezonanci včetně jejich postprocessingového zpracování,
b)
nestandardizované výkony využívající magnetickou rezonanci a
c)
standardizované výkony využívající magnetickou rezonanci za ztížených podmínek.
(6)
Odborný radiologický asistent pro radiodiagnostiku se zvláštní odbornou způsobilostí pro zobrazování výpočetní tomografií, který je aplikujícím odborníkem s klinickou odpovědností za praktickou část lékařského ozáření, dále může bez odborného dohledu, v souladu s postupy lékařského ozáření a na základě indikace lékaře, který je aplikujícím odborníkem s klinickou odpovědností za odůvodnění lékařského ozáření, provádět praktickou část lékařského ozáření při výkonech ve výpočetní tomografii včetně jejich postprocessingového zpracování.
(7)
Odborný radiologický asistent pro radiodiagnostiku se zvláštní odbornou způsobilostí pro zobrazování v intervenční radiologii a kardiologii může v souladu s postupy lékařského ozáření a na základě indikace lékaře, který je aplikujícím odborníkem s klinickou odpovědností za praktickou část lékařského ozáření,
a)
bez odborného dohledu provádět postprocessingové zpracování zhotovené obrazové dokumentace,
b)
bez odborného dohledu dokumentovat automatická morfologická zhodnocení a
c)
spolupracovat s lékařem při optimalizaci konkrétního lékařského ozáření během intervenčního výkonu.
§ 162
Odborný radiologický asistent pro radioterapii
Odborný radiologický asistent pro radioterapii vykonává činnosti podle § 160 a dále v souladu s postupy lékařského ozáření, na základě indikace lékaře, který je aplikujícím odborníkem, může
a)
pod odborným dohledem klinického radiologického fyzika se zvláštní odbornou způsobilostí pro radioterapii provádět plánování léčby,
b)
bez odborného dohledu provádět praktickou část lékařského ozáření v HDR brachyterapii,
c)
bez odborného dohledu provádět praktickou část lékařského ozáření při speciálních ozařovacích technikách v teleterapii,
d)
bez odborného dohledu provádět radiologické zobrazovací postupy pro plánování a ověřování léčby, základní analýzu obrazových dat a jejich následné zpracování a
e)
bez odborného dohledu provádět přímou dozimetrii na pacientovi.
§ 163
Odborný radiologický asistent pro nukleární medicínu
Odborný radiologický asistent pro nukleární medicínu vykonává činnosti podle § 160 a dále v souladu s postupy lékařského ozáření může
a)
bez odborného dohledu a bez indikace
1.
provádět měření dávkového příkonu u pacientů v rámci radionuklidové terapie,
2.
přijímat, kontrolovat dodávky, připravovat k aplikaci a likvidovat radiofarmaka a provádět dekontaminaci použitých prostředků a pracovního prostředí a rozdělovat připravená radiofarmaka podle požadované aktivity k aplikaci,
3.
provádět základní analýzu obrazových i kvantitativních dat a jejich následné zpracování,
4.
provádět provozní zkoušky zobrazovacích a detekčních systémů;
b)
bez odborného dohledu a na základě indikace lékaře, který je aplikujícím odborníkem,
1.
provádět praktickou část lékařského ozáření při hybridních diagnostických výkonech postupy v nukleární medicíně,
2.
aplikovat radiofarmaka a kontrastní látky.
HLAVA XXII
ADIKTOLOG SE SPECIALIZOVANOU ZPŮSOBILOSTÍ
§ 163a
Klinický adiktolog
(1)
Klinický adiktolog vykonává bez odborného dohledu a bez indikace lékaře činnosti podle § 22 odst. 1 a 2 a dále v oblasti závislosti na návykových látkách a dalších závislostí může
a)
provádět odběr kapilární krve,
b)
provádět diferenciální diagnostiku pro účely poskytování dalších zdravotních služeb,
c)
provádět adiktologickou terapii individuální, skupinovou a rodinnou,
d)
hodnotit kvalitu a efektivitu poskytované adiktologické péče,
e)
podílet se na vývoji a testování nových diagnostických metod a postupů a provádět zácvik adiktologů v těchto metodách a postupech,
f)
podílet se na vývoji a testování nových adiktologických intervencí a postupů a školit v zacházení s těmito metodami,
g)
v rozsahu své specializované způsobilosti vykonávat činnosti při krizové intervenci,
h)
školit zdravotnické pracovníkyzdravotnické pracovníky v oblasti adiktologie, zejména v časné diagnostice a krátké intervenci, prevenci, předávání do péče, sdílení péče,
i)
provádět konziliární, revizní a posudkovou činnost v oboru adiktologie,
j)
provádět a organizovat klinicko-výzkumnou činnost v rámci oboru adiktologie, vytvářet podmínky pro aplikaci výsledku výzkumu do klinické praxe na vlastním pracovišti v rámci oboru.
(2)
Klinický adiktolog na základě indikace lékaře se specializovanou způsobilostí v oboru psychiatrie nebo v oboru dětská a dorostová psychiatrie nebo lékaře se zvláštní specializovanou způsobilostí v oboru návykové nemoci může vést léčebný režim oddělení léčby závislostí.
(3)
Klinický adiktolog na základě indikace lékaře se zvláštní specializovanou způsobilostí v oboru lékařská psychoterapie a se specializovanou způsobilostí v oboru psychiatrie nebo v oboru dětská a dorostová psychiatrie nebo se zvláštní specializovanou způsobilostí v oboru návykové nemoci nebo psychologa ve zdravotnictví se specializovanou způsobilostí v oboru psychoterapie může
a)
vést psychoterapeutický režim oddělení léčby závislostí,
b)
poskytovat adiktologickou psychoterapii.
(4)
Klinický adiktolog na základě indikace lékaře může podávat léčivé přípravky10).
HLAVA XXIII
DĚTSKÁ SESTRA SE SPECIALIZOVANOU ZPŮSOBILOSTÍ
§ 163b
Činnosti dětské sestry se specializovanou způsobilostí
Dětská sestra uvedená v § 163c až 163h po získání specializované způsobilosti vykonává činnosti podle § 4b a dále bez odborného dohledu a bez indikace poskytuje a organizuje ošetřovatelskou péči, včetně vysoce specializované ošetřovatelské péčespecializované ošetřovatelské péče v oboru specializace. Přitom zejména může
a)
bez odborného dohledu a bez indikace
1.
edukovat děti, případně rodiče nebo jiného zákonného zástupce dítěte ve specializovaných ošetřovatelských postupech a připravovat pro ně informační materiály,
2.
sledovat a vyhodnocovat stav dětí z hlediska možnosti vzniku komplikací a náhlých příhod a podílet se na jejich řešení,
3.
koordinovat práci členů ošetřovatelského týmu v oblasti své specializace,
4.
hodnotit kvalitu poskytované ošetřovatelské péče,
5.
provádět ošetřovatelský výzkum, zejména identifikovat oblasti výzkumné činnosti, realizovat výzkumnou činnost a vytvářet podmínky pro aplikaci výsledků výzkumů do klinické praxe na vlastním pracovišti i v rámci oboru,
6.
připravovat standardy specializovaných postupůspecializovaných postupů v rozsahu své způsobilosti,
7.
vést specializační vzdělávání v oboru své specializace,
8.
provádět a dokumentovat fyzikální vyšetření dětí,
b)
bez odborného dohledu na základě indikace lékaře
1.
provádět přípravu dětí na specializované diagnostické a léčebné postupy, doprovázet je a asistovat během výkonů, sledovat je a ošetřovat po výkonu,
2.
edukovat děti, případně rodiče nebo jiného zákonného zástupce dítěte ve specializovaných diagnostických a léčebných postupech.
§ 163c
Dětská sestra pro intenzivní péči v pediatrii a neonatologii
Dětská sestra pro intenzivní péči v pediatrii a neonatologii vykonává činnosti podle § 163b při poskytování ošetřovatelské péče dítěti, u kterého dochází k selhávání základních životních funkcí nebo toto selhání hrozí. Přitom může
a)
bez odborného dohledu a bez indikace lékaře zejména
1.
sledovat a analyzovat údaje o zdravotním stavu dítěte, hodnotit fyziologické funkce, analyzovat křivku elektrokardiogramu, včetně defibrilace srdce elektrickým výbojem po provedení záznamu elektrokardiogramu, hodnotit závažnost stavu,
2.
zahajovat a provádět neodkladnou resuscitaci dětí se zajištěním dýchacích cest a s použitím dostupného technického vybavení,
3.
pečovat o dýchací cesty dětí i při umělé plicní ventilaci, včetně odsávání z dolních cest dýchacích,
4.
pečovat o dítě na domácí plicní ventilaci, včetně obsluhy zdravotnických prostředků, vyhodnocení ventilačních parametrů, výměny tracheostomické kanyly při komplikacích, provádět poučení rodičů nebo jiného zákonného zástupce dítěte o používání pomůcek a obsluze zdravotnických prostředků,
5.
zajišťovat stálou připravenost klinického a anesteziologického pracoviště, včetně funkčnosti speciální přístrojové techniky a materiálního vybavení; sledovat a analyzovat údaje na speciální přístrojové technice, rozpoznávat technické komplikace a řešit je,
6.
hodnotit a ošetřovat arteriální vstupy u dětí a novorozenců včetně nedonošených a zajišťovat jejich průchodnost,
7.
provádět první ošetření rizikového novorozence po porodu, včetně případného zahájení resuscitace;
b)
bez odborného dohledu na základě indikace lékaře zejména
1.
provádět měření a analýzu vitálních funkcí dětí specializovanými postupyspecializovanými postupy pomocí přístrojové techniky, včetně využití invazivních metod,
2.
zajišťovat dýchací cesty dítěte všech věkových kategorií včetně nedonošených novorozenců dostupnými pomůckami,
3.
provádět tracheobronchiální laváže u dětí a novorozenců včetně nedonošených se zajištěnými dýchacími cestami,
4.
nastavovat ventilační parametry při poskytování domácí umělé plicní ventilace,
5.
zavádět gastrickou sondu dětem v bezvědomí, ověřovat její polohu a aplikovat enterální výživu,
6.
provádět výplach žaludku dětem se zajištěnými dýchacími cestami,
7.
provádět katetrizaci močového měchýře nedonošených novorozenců ženského pohlaví,
8.
vykonávat činnosti u dětí s akutním a chronickým selháním ledvin, které vyžadují léčbu dostupnými očišťovacími metodami krve,
9.
vykonávat činnosti spojené s přípravou, průběhem a ukončením všech způsobů celkové a místní anestézie u dětí,
10.
provádět punkci artérií k jednorázovému odběru krve a kanylaci k invazivní monitoraci krevního tlaku s výjimkou artérie femoralis u dětí,
11.
vykonávat činnosti spojené s přípravou, průběhem a ukončením aplikace metod léčby bolesti;
c)
pod odborným dohledem lékaře
1.
aplikovat transfuzní přípravky a krevní deriváty,
2.
provádět extubaci tracheální rourky,
3.
provádět externí kardiostimulaci,
4.
provádět výměnu tracheostomické kanyly dětem všech věkových kategorií, včetně nedonošených novorozenců na umělé plicní ventilaci.
§ 163d
Dětská sestra pro perioperační péči
Dětská sestra pro perioperační péči vykonává činnosti podle § 163b při péči o dětské pacienty před, v průběhu a bezprostředně po operačním výkonu včetně intervenčních, invazivních a diagnostických výkonů. Přitom zejména může
a)
bez odborného dohledu a bez indikace lékaře
1.
zajišťovat předsterilizační přípravu, dezinfekci a sterilizaci zdravotnických prostředků základními a specializovanými způsoby a metodami,
2.
zajišťovat stálou pohotovost pracoviště, včetně instrumentária a dalších zdravotnických prostředků, k plánovaným a neodkladným operačním výkonům,
3.
zajišťovat, připravovat a doplňovat instrumentárium, implantáty, staplery, další zdravotnické prostředky a jiný potřebný materiál a pomůcky bezprostředně před, v průběhu a bezprostředně po operačním výkonu podle potřeb operačního týmu,
4.
zajišťovat přípravu, manipulaci a obsluhu operačních stolů, přístrojů a tlakových nádob,
5.
přikládat nebo zajišťovat přiložení inaktivní elektrody při použití monopolární koagulace u pacienta,
6.
provádět antisepsi operačního pole u pacienta,
7.
podílet se na rouškování operačního pole pacienta,
8.
instrumentovat při operačních výkonech,
9.
provádět ve spolupráci s chirurgickým týmem početní kontrolu nástrojů, břišních roušek a dalších použitých zdravotnických prostředků bezprostředně před, podle potřeb v průběhu a bezprostředně po operačním výkonu,
10.
zajišťovat základní polohy a fixaci pacientů na operačním stole, včetně prevence komplikací z imobilizace;
b)
na základě indikace lékaře
1.
zajišťovat polohu a fixaci pacientů na operačním stole před, v průběhu a po operačním výkonu, včetně prevence komplikací z imobilizace,
2.
asistovat u méně náročných operačních výkonů.
§ 163e
Dětská sestra pro dětskou a dorostovou psychiatrii
Dětská sestra pro péči v dětské a dorostové psychiatrii vykonává činnosti podle § 163b při poskytování ošetřovatelské péče dítěti všech věkových kategorií, které má patologické změny psychického stavu. Dále může
a)
bez odborného dohledu a bez indikace lékaře zejména
1.
provádět poradenskou a edukační činnost v oblasti prevence poruch duševního zdraví, prevence relapsu onemocnění a v oblasti resocializace, zaměřenou na děti, případně rodiče nebo jiného zákonného zástupce dítěte,
2.
koordinovat spolupráci mezi poskytovateli ambulantní a lůžkové péče a poskytovateli sociálních terénních služeb,
3.
sledovat dodržování léčebného režimu dítěte, hodnotit známky zhoršování onemocnění, vyhodnocovat, zda dítě není nebezpečné sobě nebo svému okolí, sledovat chování dítěte z hlediska včasného zachycení nastupující krize,
4.
napomáhat adaptaci dítěte na změněné životní podmínky a podporovat zachování fyzických, kognitivních a psychických funkcí prostřednictvím cílených aktivit, aktivizovat a rozvíjet schopnosti dítěte při jeho každodenních aktivitách,
5.
provádět psychoterapeutickou podporu,
6.
v rozsahu své specializované způsobilosti vykonávat činnosti při začleňování dítěte s poruchou duševního zdraví do vlastního sociálního prostředí,
7.
provádět psychiatrickou rehabilitaci,
8.
provádět neinvazivní odběry biologického materiálu pro vyšetření přítomnosti návykových látek a alkoholu,
9.
informovat lékaře o projevech chování dítěte, jeho reakci na léčbu, o změnách psychického stavu, případně zajistit nezbytná opatření pro bezpečnost dítěte a jeho okolí,
10.
provádět specializované deeskalační techniky předcházející rozvoji ohrožujícího a nebezpečného chování,
11.
monitorovat projevy dítěte, u něhož byl použit omezovací prostředek, vyhodnocovat efektivitu a nezbytnost použitého omezovacího prostředku;
b)
bez odborného dohledu na základě indikace lékaře zejména
1.
provádět návštěvní službu a poskytovat ošetřovatelskou péči ve vlastním sociálním prostředí dítěte,
2.
poskytovat ošetřovatelskou péči dítěti, které má patologické změny psychického stavu, vyžadující stálý dozor nebo použití omezujících prostředků z důvodu ohrožení života nebo zdraví dítěte nebo jeho okolí;
c)
pod odborným dohledem lékaře se zvláštní specializovanou způsobilostí v oboru lékařská psychoterapie a se specializovanou způsobilostí v oboru psychiatrie nebo se specializovanou způsobilostí v oboru dětské a dorostové psychiatrie nebo klinického psychologa
1.
v rozsahu své specializované způsobilosti vykonávat činnosti při krizové intervenci,
2.
v rozsahu své specializované způsobilosti vykonávat psychosociální intervence, včetně činnosti při zajišťování psychologické pomoci rodině,
3.
používat pomocné psychoterapeutické techniky včetně individuálních psychoterapeutických rozhovorů,
4.
zajišťovat psychoterapeutický režim oddělení.
§ 163f
Dětská sestra pro domácí a hospicovou péči
Dětská sestra pro domácí a hospicovou péči vykonává činnosti podle § 163b při poskytování specializované a vysoce specializované ošetřovatelské péčespecializované ošetřovatelské péče a paliativní péče dětem všech věkových kategorií ve vlastním sociálním prostředí nebo ve speciálních lůžkových zdravotnických zařízeních hospicového typu. Dále může
a)
bez odborného dohledu a bez indikace lékaře zejména
1.
zjišťovat zdravotní a sociální situaci dítěte a osob blízkých ve vztahu k onemocnění nebo jeho následkům a následnému zajištění zdravotní a sociální péče,
2.
plánovat a vykonávat činnosti specializované a vysoce specializované ošetřovatelské péčespecializované ošetřovatelské péče dětem zejména s onemocněním vnitřních orgánů, pohybového aparátu, po chirurgické léčbě, dětem v terminálním stadiu,
3.
hodnotit a ošetřovat arteriální vstupy, včetně zajištění jejich průchodnosti,
4.
pečovat o dýchací cesty dítěte i při umělé plicní ventilaci, včetně odsávání z dolních cest dýchacích,
5.
pečovat o dítě na domácí plicní ventilaci, včetně obsluhy zdravotnických prostředků, vyhodnocení ventilačních parametrů, výměny tracheostomické kanyly při komplikacích, provádět poučení rodičů nebo jiného zákonného zástupce dítěte o používání pomůcek a obsluze zdravotnických prostředků,
6.
hodnotit a ošetřovat nehojící se rány,
7.
zavádět a udržovat kyslíkovou terapii,
8.
podávat očistné klyzma nebo provádět manuální vybavení stolice u dětí starších 15 let věku,
9.
aplikovat krystaloidní roztoky a provádět nitrožilní aplikaci 20% glukózy u dítěte staršího 3 let věku s ověřenou hypoglykemií, včetně zavedení periferního žilního katetru,
10.
provádět výměnu močového katetru u chlapců starších 15 let věku,
11.
doporučovat dětské pacienty do péče jiných poskytovatelů zdravotních služeb;
b)
bez odborného dohledu na základě indikace lékaře provádět činnosti při poskytování preventivní, diagnostické, léčebné, rehabilitační a paliativní péče. Přitom zejména může
1.
zavádět a ukončovat domácí péči, včetně její administrace,
2.
podávat léčivé přípravky do epidurálního katetru,
3.
vykonávat činnosti spojené s přípravou, průběhem a ukončením aplikace metod léčby bolesti,
4.
vykonávat činnosti u dětí s chronickým selháním ledvin, které vyžaduje léčbu dostupnými očišťovacími metodami krve,
5.
nastavovat ventilační parametry při poskytování domácí umělé plicní ventilace,
6.
provádět tracheobronchiální laváže u dětí se zajištěnými dýchacími cestami,
7.
provádět katetrizaci močového měchýře u chlapců starších 15 let věku.
§ 163g
Dětská sestra pro péči v klinických oborech
Dětská sestra pro péči v klinických oborech vykonává činnosti podle § 163b při poskytování ošetřovatelské péče dítěti všech věkových kategorií, u kterého nedochází k selhání základních životních funkcí nebo toto selhání nehrozí, nebo nemá poruchy duševního zdraví, které vyžadují stálý dozor nebo použití omezujících prostředků z důvodu ohrožení života nebo zdraví dítěte nebo jeho okolí. Přitom může
a)
bez odborného dohledu a bez indikace lékaře zejména
1.
vykonávat činnosti specializované a vysoce specializované ošetřovatelské péčespecializované ošetřovatelské péče u dítěte s onemocněním vnitřních orgánů a s onemocněním vyžadujícím chirurgickou léčbu, včetně přípravy na jeho návrat do vlastního sociálního prostředí,
2.
vykonávat činnosti specializované a vysoce specializované ošetřovatelské péčespecializované ošetřovatelské péče u dítěte s onemocněním vnitřních orgánů a s onemocněním vyžadujícím chirurgickou léčbu zaměřenou na posílení a udržení soběstačnosti, mentální schopnosti se zohledněním jeho věku prostřednictvím cílených aktivit,
3.
provádět specializovanou a vysoce specializovanou ošetřovatelskou péčispecializovanou ošetřovatelskou péči o dítě s těžkou poruchou imunity a se záchvatovitým onemocněním,
4.
vykonávat činnosti při poskytování vysoce specializované ošetřovatelské péčespecializované ošetřovatelské péče u dítěte, které má patologické změny psychického stavu, jež vyžadují stálý dozor nebo použití omezujících prostředků z důvodu ohrožení života nebo zdraví pacienta nebo jeho okolí,
5.
edukovat dítě, rodiče nebo jiného zákonného zástupce dítěte v oblastech zdravotní prevence a ošetřování; přitom spolupracovat zejména s fyzioterapeutem, nutričním terapeutem a zdravotně-sociálním pracovníkem,
6.
provádět poradenskou a dispenzární činnost v rozsahu své specializované způsobilosti zaměřenou na problematiku onemocnění vnitřních orgánů a onemocnění vyžadujících chirurgickou léčbu,
7.
provádět poradenskou činnost, zejména učit dítě a jeho rodinné příslušníky vyšetřovat si a hodnotit glykémii, upravovat výživové dávky, vypracovávat individuální pohybový režim diabetika, ve spolupráci s nutričním terapeutem radit v otázkách výživy, dále vyhledávat známky počátečních komplikací nemoci a provádět kontrolní vyšetření z hlediska kompenzace diabetu,
8.
hodnotit a ošetřovat rány,
9.
pečovat o dýchací cesty dítěte i při umělé plicní ventilaci, včetně odsávání z dolních cest dýchacích,
10.
pečovat o dítě na domácí plicní ventilaci, včetně obsluhy zdravotnických prostředků, vyhodnocení ventilačních parametrů, výměny tracheostomické kanyly při komplikacích, provádět poučení rodičů nebo jiného zákonného zástupce dítěte o používání pomůcek a obsluze zdravotnických prostředků,
11.
provádět výměnu močového katetru u chlapců starších 15 let věku;
b)
bez odborného dohledu a bez indikace lékaře při poskytování zdravotní péče ve vlastním sociálním prostředí, ve speciálních lůžkových zdravotnických zařízeních hospicového typu, ve zdravotnických zařízeních následné lůžkové péče nebo ve zdravotnických zařízeních dlouhodobé lůžkové péče zejména
1.
zavádět a udržovat kyslíkovou terapii,
2.
podávat očistné klyzma nebo provádět manuální vybavení stolice u dětí starších 15 let věku,
3.
aplikovat krystaloidní roztoky a provádět nitrožilní aplikaci 20% glukózy u dítěte staršího 3 let věku s ověřenou hypoglykemií, včetně zavedení periferního žilního katetru;
c)
bez odborného dohledu na základě indikace lékaře poskytovat činnosti při poskytování preventivní, diagnostické, léčebné a rehabilitační péče u dítěte s onemocněním vnitřních orgánů nebo s onemocněním vyžadujícím chirurgickou léčbu, a to zejména
1.
podávat léčivé přípravky do epidurálního katetru,
2.
provádět dialýzu u dítěte s chronickým selháváním ledvin, které vyžaduje léčbu dostupnými očišťovacími metodami,
3.
vykonávat činnosti spojené s přípravou, průběhem a ukončením aplikace metod léčby bolesti,
4.
nastavovat ventilační parametry při poskytování domácí umělé plicní ventilace,
5.
provádět tracheobronchiální laváže u dětí se zajištěnými dýchacími cestami,
6.
provádět katetrizaci močového měchýře nedonošených novorozenců ženského pohlaví,
7.
provádět katetrizaci močového měchýře u chlapců starších 15 let věku;
d)
pod odborným dohledem lékaře
1.
odstraňovat břišní a hrudní drény, komorové a zevní lumbální drenáže,
2.
aplikovat transfuzní přípravky14) a přetlakové objemové náhrady,
3.
přikládat trakce,
4.
provádět funkční vyšetření kardiovaskulárního systému, včetně zátěžových vyšetření, a orientačně hodnotit základní patologické nálezy.
§ 163h
Perfuziolog
Perfuziolog vykonává činnosti podle § 67 písm. a) až j) a § 163b v souvislosti s řízením mimotělního oběhu.
§ 163i
Dětská sestra pro péči v onkologii a hematoonkologii
Dětská sestra pro péči v onkologii a hematoonkologii vykonává činnosti podle § 67b při poskytování specializované a vysoce specializované ošetřovatelské péčespecializované ošetřovatelské péče a paliativní péče u dětí s onkologickým nebo hematologickým onemocněním.
ČÁST PÁTÁ
PŘECHODNÁ USTANOVENÍ
§ 164
(1)
Činnosti uvedené v § 131 odst. 2 až 4 může vykonávat radiologický fyzik, který absolvoval speciální průpravu, která se podle § 96 odst. 2 zákona č. 96/2004 Sb. považuje za specializační vzdělávání, a to v oboru, z něhož složil atestační zkoušku.
(2)
Činnosti uvedené v § 131 odst. 2 může vykonávat radiologický fyzik, který absolvoval specializační vzdělávání podle nařízení vlády č. 463/2004 Sb. v oboru radiologická fyzika v radiodiagnostice.
(3)
Činnosti uvedené v § 131 odst. 3 může vykonávat radiologický fyzik, který absolvoval specializační vzdělávání podle nařízení vlády č. 463/2004 Sb. v oboru radiologická fyzika v radioterapii.
(4)
Činnosti uvedené v § 131 odst. 4 může vykonávat radiologický fyzik, který absolvoval specializační vzdělávání podle nařízení vlády č. 463/2004 Sb. v oboru radiologická fyzika v nukleární medicíně.
(5)
Činnosti uvedené v § 161 odst. 2 až 7 může vykonávat radiologický asistent, který získal odbornou způsobilost podle § 8 odst. 1 písm. c) zákona č. 96/2004 Sb. a který absolvoval pomaturitní specializační studium v úseku práce radiodiagnostika, které se podle § 96 odst. 2 zákona č. 96/2004 Sb. považuje za specializační vzdělávání.
ČÁST ŠESTÁ
ZRUŠOVACÍ A ZÁVĚREČNÉ USTANOVENÍ
§ 165
Zrušuje se:
1.
Vyhláška č. 424/2004 Sb., kterou se stanoví činnosti zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků.
2.
Vyhláška č. 401/2006 Sb., kterou se mění vyhláška č. 424/2004 Sb., kterou se stanoví činnosti zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků.
§ 165
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem jejího vyhlášení.
Ministr:
doc. MUDr. Heger, CSc., v. r.
4)
§ 2 písm. x) bod 2 zákona č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění zákona č. 13/2002 Sb.
5)
Zákon č. 95/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta, ve znění pozdějších předpisů.
6)
Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
Vyhláška č. 195/2005 Sb., kterou se upravují podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění a hygienické požadavky na provoz zdravotnických zařízení a ústavů sociální péče.
7)
Například zákon č. 18/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů, vyhláška č. 182/1991 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení a zákon České národní rady o působnosti orgánů České republiky v sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, vyhláška č. 307/2002 Sb., o radiační ochraně, ve znění pozdějších předpisů.
8)
§ 29 až 42 zákona č. 96/2004 Sb., ve znění zákona č. 189/2008 Sb.
10)
Zákon č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
12)
§ 2 odst. 2 písm. l) zákona č. 378/2007 Sb.
13)
§ 2 odst. 2 písm. n) zákona č. 378/2007 Sb., ve znění zákona č. 296/2008 Sb.
14)
§ 17 odst. 1 písm. b) zákona č. 18/1997 Sb.
16)
Například zákon č. 258/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
20)
Například zákon č. 263/2016 Sb., atomový zákon, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve znění pozdějších předpisů.
21)
Například zákon č. 263/2016 Sb., atomový zákon, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
25)
Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
26)
§ 43 zákona č. 96/2004 Sb., ve znění zákona č. 189/2008 Sb.
28)
§ 67 odst. 6 a 7 zákona č. 378/2007 Sb.
29)
Vyhláška č. 229/2008 Sb., o výrobě a distribuci léčiv.
30)
Vyhláška č. 432/2003 Sb., kterou se stanoví podmínky pro zařazování prací do kategorií, limitní hodnoty ukazatelů biologických expozičních testů, podmínky odběru biologického materiálu pro provádění biologických expozičních testů a náležitosti hlášení prací s azbestem a biologickými činiteli, ve znění pozdějších předpisů.
31)
Vyhláška č. 84/2008 Sb., o správné lékárenské praxi, bližších podmínkách zacházení s léčivy v lékárnách, zdravotnických zařízeních a u dalších provozovatelů a zařízení vydávajících léčivé přípravky.
32)
Například zákon č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, vyhláška č. 84/2008 Sb.
33)
Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů.
34)
Zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů.
35)
Zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů.
36)
Přílohy č. 1 a 5 zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
37)
Vyhláška č. 195/2005 Sb., kterou se upravují podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění a hygienické požadavky na provoz zdravotnických zařízení a ústavů sociální péče.
38)
Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému, ve znění pozdějších předpisů.
41)
Čl. 31 odst. 7 písm. c) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/55/EU ze dne 20. listopadu 2013, kterou se mění směrnice 2005/36/ES o uznávání odborných kvalifikací a nařízení (EU) č. 1024/2012 o správní spolupráci prostřednictvím systému pro výměnu informací o vnitřním trhu („nařízení o systému IMI“).
42)
Čl. 31 odst. 7 písm. f) a h) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/55/EU.
43)
Čl. 31 odst. 7 písm. d) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/55/EU.
Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů.
44)
Vyhláška č. 54/2004 Sb., o potravinách určených pro zvláštní výživu a o způsobu jejich použití, ve znění pozdějších předpisů. |
Vyhláška č. 54/2011 Sb. | Vyhláška č. 54/2011 Sb.
Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 177/2009 Sb., o bližších podmínkách ukončování vzdělávání ve středních školách maturitní zkouškou, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 10. 3. 2011, datum účinnosti 10. 3. 2011, částka 19/2011
* Čl. I - Vyhláška č. 177/2009 Sb., o bližších podmínkách ukončování vzdělávání ve středních školách maturitní zkouškou, ve znění vyhlášky č. 90/2010 Sb. a vyhlášky č. 274/2010 Sb., se mění takto:
* Čl. II - Účinnost
Aktuální znění od 10. 3. 2011
54
VYHLÁŠKA
ze dne 28. února 2011,
kterou se mění vyhláška č. 177/2009 Sb., o bližších podmínkách ukončování vzdělávání ve středních školách maturitní zkouškou, ve znění pozdějších předpisů
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy stanoví podle § 81 odst. 11, § 91 odst. 1 a § 113a odst. 2 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění zákona č. 242/2008 Sb. a zákona č. 49/2009 Sb.:
Čl. I
Vyhláška č. 177/2009 Sb., o bližších podmínkách ukončování vzdělávání ve středních školách maturitní zkouškou, ve znění vyhlášky č. 90/2010 Sb. a vyhlášky č. 274/2010 Sb., se mění takto:
1.
V § 4 se na začátek odstavce 4 vkládá věta „Žák se v řádném termínu přihlašuje na všechny zkušební předměty uvedené v odstavci 2 písm. b) a c).“.
2.
V § 4 se na konci textu odstavce 6 doplňují věty „Změny v údajích žáka podle odstavce 2 písm. c) a e), k nimž došlo v době od předání údajů Centru podle odstavce 5 z důvodu přestupu žáka podle § 66 odst. 4 školského zákona, oznámí ředitel školy Centru neprodleně. Změny podle věty druhé lze provést nejpozději do začátku zkoušek profilové části maturitní zkoušky v souladu s § 2 odst. 4 a 6.“.
3.
V § 8 odst. 3 se za slova „pro jednu zkušební“ vkládá slovo „maturitní“.
4.
V § 13 odstavec 2 zní:
„(2)
Komisař převede záznamové archy písemných prací do elektronické podoby a prostřednictvím informačního systému Centra je odešle do Centra. Komisař předá záznamové archy řediteli školy. Ředitel školy předá bez zbytečného odkladu záznamové archy písemných prací hodnotiteli k ohodnocení. Ředitel školy i hodnotitel potvrdí jejich předání v záznamu o předání.“.
5.
V § 13 odst. 5 se slova „a ohodnocené kopie písemných prací“ zrušují.
6.
V § 13 odst. 5 se slova „45 let“ nahrazují slovy „5 let“.
7.
V § 22 odst. 4 se na konci věty třetí doplňují slova „a oznámí je veřejně žákovi“.
8.
V § 24 odst. 5 se věta druhá nahrazuje větami „Hodnocení písemné zkoušky a praktické zkoušky oznámí žákovi předseda zkušební maturitní komise bez zbytečného odkladu po vyhodnocení zkoušky. Pokud se písemná zkouška a praktická zkouška konají před ústními zkouškami, oznámí žákovi předseda zkušební maturitní komise jejich hodnocení nejpozději v době konání ústních zkoušek.“.
9.
V § 26a odst. 2 se slova „45 let“ zrušují.
10.
V § 26a se na konci textu odstavce 2 tečka nahrazuje dvojtečkou a doplňují se písmena a) a b), která znějí:
„a)
5 let pro protokol podle § 27 a 30 a záznam podle § 32,
b)
45 let pro protokol podle § 28, 29, 29a a 31.“.
11.
V § 27 odst. 4 písm. a), § 29 odst. 4 písm. a) a § 30 odst. 3 písm. a) se slova „identifikátoru školy“ nahrazují slovy „identifikátoru právnické osoby, která vykonává činnost školy“.
12.
V § 29 odst. 3 se slova „a podpis ředitele školy“ zrušují.
13.
V § 29 odst. 4 písm. b) se na konci textu bodu 3 doplňují slova „vztažené k výsledkům zkoušky v řádném termínu maturitní zkoušky,“.
14.
V § 35 se na konci textu odstavce 6 doplňuje věta „Obě funkce jsou zároveň slučitelné s funkcí vedoucího maturitní práce a oponenta maturitní práce.“.
15.
V § 42 odst. 2 se na konci textu písmene b) doplňují slova „; osvědčení o způsobilosti k výkonu funkce zadavatele zkoušek konaných žáky s přiznaným uzpůsobením podmínek pro konání maturitní zkoušky musí obsahovat dodatek, kterým zadavatel osvědčuje svoji způsobilost k výkonu funkce zadavatele zkoušek konaných žáky s příslušným přiznaným uzpůsobením podmínek pro konání maturitní zkoušky“.
16.
V § 42 odst. 3 se na konci textu písmene b) doplňují slova „; osvědčení o způsobilosti k výkonu funkce hodnotitele zkoušek konaných žáky s přiznaným uzpůsobením podmínek pro konání maturitní zkoušky musí obsahovat dodatek, kterým hodnotitel osvědčuje svoji způsobilost k výkonu funkce hodnotitele zkoušek konaných žáky s příslušným přiznaným uzpůsobením podmínek pro konání maturitní zkoušky“.
17.
V § 49 odst. 8 se slova „odstavce 1 a“ zrušují.
18.
V § 51 odst. 2 se slova „písm. e)“ nahrazují slovy „písm. h)“.
19.
Příloha č. 4 zní:
„Příloha č. 4 k vyhlášce č. 177/2009 Sb.
1.5MB
Čl. II
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem jejího vyhlášení.
Ministr:
Mgr. Dobeš v. r. |
Vyhláška č. 53/2011 Sb. | Vyhláška č. 53/2011 Sb.
Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 117/2007 Sb., o číslovacích plánech sítí a služeb elektronických komunikací, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 10. 3. 2011, datum účinnosti 1. 8. 2011, částka 19/2011
* Čl. I - Vyhláška č. 117/2007 Sb., o číslovacích plánech sítí a služeb elektronických komunikací, ve znění vyhlášky č. 231/2008 Sb. a vyhlášky č. 267/2009 Sb., se mění takto:
* Čl. II
Aktuální znění od 1. 8. 2011
53
VYHLÁŠKA
ze dne 25. února 2011,
kterou se mění vyhláška č. 117/2007 Sb., o číslovacích plánech sítí a služeb elektronických komunikací, ve znění pozdějších předpisů
Ministerstvo průmyslu a obchodu stanoví podle § 150 odst. 2 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění pozdějších předpisů, k provedení § 29 odst. 4 zákona o elektronických komunikacích:
Čl. I
Vyhláška č. 117/2007 Sb., o číslovacích plánech sítí a služeb elektronických komunikací, ve znění vyhlášky č. 231/2008 Sb. a vyhlášky č. 267/2009 Sb., se mění takto:
1.
V § 1 odst. 2 se slova „veřejných sítí elektronických komunikací“ nahrazují slovy „veřejných komunikačních sítí“.
2.
V § 7 odstavec 1 zní:
„(1)
Symetrickým číslem se pro účely této vyhlášky rozumí telefonní číslo, jehož symetrie je vymezena středovou číslicí.“.
3.
V § 10 se na konci textu odstavce 1 doplňují slova „, a to v řadě 1 000 čísel a jejích násobcích pro veřejné pevné telefonní sítě a v řadě 10 000 čísel a jejích násobcích pro veřejné mobilní telefonní sítě“.
4.
V § 10 se na konci textu odstavce 2 doplňují slova „, a to v řadě 10 000 čísel a jejích násobcích“.
5.
V § 10 se odstavec 5 zrušuje.
6.
V § 26 se slova „veřejných sítí elektronických komunikací“ nahrazují slovy „veřejných komunikačních sítí“.
7.
Za část osmou se vkládá nová část devátá, která včetně nadpisu zní:
„ČÁST DEVÁTÁ
PŘENOSITELNOST ČÍSEL
§ 27a
(1)
Geografická telefonní čísla lze přenášet jen v příslušné číslovací oblasti, jejíž kód TC uvedený v příloze č. 1 se shoduje s první nebo s první i druhou číslicí telefonního čísla.
(2)
Blok telefonních čísel určených pro připojení telekomunikačního koncového zařízení ve funkci pobočkové ústředny k veřejné pevné telefonní síti lze ze sítě, ke které je v době přenášení připojeno, přenášet do veřejné pevné telefonní sítě jiného operátora pouze jako celý blok.
(3)
Blok telefonních čísel určených pro připojení telekomunikačního koncového zařízení ve funkci pobočkové ústředny k veřejné mobilní telefonní síti lze ze sítě, ke které je v době přenášení připojeno, přenášet do veřejné mobilní telefonní sítě jiného operátora pouze jako celý blok.
(4)
Mezinárodní identifikátor účastníka mobilní telefonní sítě (IMSI) je nepřenositelný.
(5)
Nepřenositelná jsou
a)
čísla pro přístup ke službě využívaná současně ve veřejných komunikačních sítích více operátorů,
b)
zkrácená telefonní čísla,
c)
čísla s přístupovým kódem ke službě (SAC) 800 a číslicemi A=0, B=0,
d)
čísla se směrovacím kódem 701, 93, 960 až 969, 970 a 977,
e)
čísla s přístupovým kódem 972 až 974, 980, 983 a 9890 až 9899 a
f)
jednotlivá čísla z přiděleného bloku čísel s přístupovým kódem 9500 až 9599.“.
Dosavadní část devátá se označuje jako část desátá.
8.
V příloze č. 1 bod 6 zní:
„6.
Přístupové kódy k síti elektronických komunikací
Přístupové kódy
k síti
(DNe) | Síť elektronických
komunikací | Číslice
následující po přístupovém
kódu | Poznámky
---|---|---|---
A| B| C| D
600| Rezerva pro veřejné mobilní sítě| | | | |
601 až 608| Veřejná mobilní telefonní síť| | | | | Nelze použít pro poskytování veřejně dostupné telefonní služby v pevném místě.
609, 620 až 699| Rezerva pro veřejné mobilní sítě| | | | |
61| Rezerva pro veřejné komunikační sítě určené pro přístup ke konvergovaným službám| | | | |
700| Veřejná síť univerzálních osobních telekomunikací (UPT) podle doporučení ITU-T E.168, ITU-T F.851 a ITU-T F.852| | | | |
702 až 705| Veřejná mobilní telefonní síť| | | | | Nelze použít pro poskytování veřejně dostupné telefonní služby v pevném místě.
706 až 719| Rezerva pro veřejné mobilní sítě| | | | |
72,73| Veřejná mobilní telefonní síť| | | | | Nelze použít pro poskytování veřejně dostupné telefonní služby v pevném místě.
74 až 76| Rezerva pro veřejné mobilní telefonní sítě| | | | |
77| Veřejná mobilní telefonní síť| | | | | Nelze použít pro poskytování veřejně dostupné telefonní služby v pevném místě.
78| Rezerva pro veřejné mobilní sítě| | | | |
7900 až 7999| Veřejná mobilní telefonní síť| | | | | Nelze použít pro poskytování veřejně dostupné telefonní služby v pevném místě.
910| Veřejné komunikační sítě určené pro přenos hlasu prostřednictvím internetového protokolu| | | | |
911 až 919| Rezerva pro veřejné komunikační sítě určené pro přenos hlasu prostřednictvím internetového protokolu| | | | |
971| Přístup k síti Internet prostřednictvím poskytovatele přístupu ke službě| | | | |
976| Přístup k veřejné datové síti a k síti Internet
s vyjádřenou cenou prostřednictvím poskytovatele přístupu ke službě| +| +| | | Kombinace číslic A, B určuje výši ceny volání za minutu v Kč vč. DPH.
Pokud A=0, pak B≠0.
“.
9.
V příloze 1 v bodu 10 se podbody 10.1, 10.4 a 10.7 zrušují.
Dosavadní podbody 10.2, 10.3, 10.5, 10.6 a 10.8 se označují jako podbody 10.1 až 10.5.
Čl. II
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 15. března 2011 s výjimkou ustanovení čl. I bodu 8, pokud jde o přístupové kódy k síti 702 až 719, které nabývá účinnosti dnem 1. srpna 2011.
Ministr:
Ing. Kocourek v. r. |
Vyhláška č. 52/2011 Sb. | Vyhláška č. 52/2011 Sb.
Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 239/1998 Sb., o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při těžbě a úpravě ropy a zemního plynu a při vrtných a geofyzikálních pracích a o změně některých předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu při hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 8. 3. 2011, datum účinnosti 1. 6. 2011, částka 18/2011
* Čl. I - Vyhláška č. 239/1998 Sb., o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při těžbě a úpravě ropy a zemního plynu a při vrtných a geofyzikálních pracích a o změně některých předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpeč
* Čl. II - Přechodná ustanovení
* Čl. III - Účinnost
Aktuální znění od 1. 6. 2011
52
VYHLÁŠKA
ze dne 21. února 2011,
kterou se mění vyhláška č. 239/1998 Sb., o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při těžbě a úpravě ropy a zemního plynu a při vrtných a geofyzikálních pracích a o změně některých předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu při hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem, ve znění pozdějších předpisů
Český báňský úřad stanoví podle § 5 odst. 3 a § 6 odst. 6 písm. a), b) a d) zákona č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění zákona č. 542/1991 Sb.:
Čl. I
Vyhláška č. 239/1998 Sb., o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při těžbě a úpravě ropy a zemního plynu a při vrtných a geofyzikálních pracích a o změně některých předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu při hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem, ve znění vyhlášky č. 360/2001 Sb. a vyhlášky č. 298/2005 Sb., se mění takto:
1.
V § 1 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3)
Tato vyhláška byla oznámena v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 98/34/ES ze dne 22. června 1998 o postupu při poskytování informací v oblasti norem a technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti, ve znění směrnice 98/48/ES.“.
2.
V § 2 se na konci písmene i) tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena j) až o), která znějí:
„j)
likvidaci vrtu nebo sondy uvedení vrtu nebo sondy do stavu, kdy jsou přírodní bariéry odstraněné vrtnou činností nahrazeny bariérami umělými, které zamezí možnosti komunikace mezi jednotlivými obzory nebo jednotlivých obzorů s povrchem,
k)
zajištění vrtu nebo sondy uvedení vrtu nebo sondy do takového stavu, kdy je trvale zabezpečeno zachování obzorů vhodných pro průmyslové využití a umožněn bezpečný návrat k těmto obzorům,
l)
mostek uměle vytvořená bariéra k izolaci obzorů; mostek je buď cementový, který je tvořen pevným sloupcem cementu vyhovujícím zkouškám podle této vyhlášky, nebo mechanický, který je tvořen technickým zařízením; mostek může být tvořen i kombinací cementového a mechanického mostku,
m)
vodu pod tlakem voda s předpokládaným nebo skutečným tlakem na ústí vrtu nebo sondy vyšším než 0,1 MPa,
n)
umrtvený vrt nebo sonda vrt nebo sonda s vytvořenou tlakovou rovnováhou, kdy hydrostatický tlak sloupce kapaliny ve vrtu nebo sondě je stejný nebo vyšší než tlak v příslušném obzoru,
o)
kyselý plyn zemní plyn s obsahem sirovodíku a dalších kyselých složek, jako je oxid uhličitý nebo organické sírové sloučeniny, s parciálním tlakem sirovodíku vyšším než 0,35 kPa a celkovým tlakem systému vyšším než 450 kPa.“.
3.
V § 9 odst. 4 větě druhé se za slovo „provedena“ vkládají slova „nejméně jednou za týden, jde-li o pracoviště s možným výskytem vody pod tlakem, ropy nebo plynu, v ostatních případech“.
4.
V § 11 se doplňuje odstavec 4, který zní:
„(4)
Pokud projekt předpokládá možnost vzniku nebezpečného tlakového projevu, řídí vrtné práce, práce pro podzemní opravy sond a práce k zajištění nebo likvidaci vrtů nebo sond na vodu pod tlakem, ropu nebo plyn držitel osvědčení o absolvování speciálního výcviku ve zmáhání tlakových projevů ve vrtu nebo sondě podle mezinárodních standardů vydaného akreditovaným školicím střediskem pro zmáhání tlakových projevů; to neplatí pro zaměstnance vykonávajícího inspekční službu.“.
5.
V § 17 odstavec 1 zní:
„(1)
Při zřizování, likvidaci a podzemních opravách vrtů a sond s předpokládaným výskytem vody pod tlakem, ropy nebo plynu, při těžbě a úpravě plynů a kapalin, při těžbě nerostů loužením, při podzemním uskladňování plynů nebo kapalin a při ukládání plynů nebo kapalin do přírodních horninových struktur musí být ve všech pracovních i nepracovních směnách zajištěna inspekční služba.“.
6.
§ 18 včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 8 a 9 zní:
㤠18
Hlášení závažných pracovních úrazů, závažných událostí, závažných provozních nehod a nebezpečných stavů
(1)
Závodní zajistí bezodkladné hlášení závažných pracovních úrazů, závažných událostí, závažných provozních nehod a nebezpečných stavů příslušnému obvodnímu báňskému úřadu.
(2)
Hlásí se tyto závažné pracovní úrazy:
a)
smrtelný úraz8),
b)
úraz životu nebezpečný, kterým je úraz s následnou anatomickou nebo funkční ztrátou orgánu, životu nebezpečné poškození zdraví, včetně průmyslové otravy, a úraz s takovým charakterem úrazového děje, který nastal v důsledku porušení bezpečnostních předpisů a nasvědčuje závažnému ohrožení bezpečnosti provozu a ochrany zdraví při práci,
c)
hromadný úraz, kdy při stejném úrazovém ději byly zraněny nejméně 3 osoby, z nichž alespoň jedna utrpěla úraz smrtelný, nebo kdy bylo zraněno více než 10 osob.
(3)
Hlásí se závažné události, závažné provozní nehody a nebezpečné stavy, a to
a)
erupce,
b)
nebezpečný tlakový projev,
c)
výskyt vody pod tlakem nebo hořlavého plynu, které nebyly projektem předpokládány, a výskyt kyselého plynu,
d)
únik ropy, plynu nebo kapalin do okolí, který má za následek znečištění ovzduší, vody nebo půdy nad limity stanovené zvláštními právními předpisy9),
e)
ztráta radioaktivního zářiče a prokázaná netěsnost uzavřeného zářiče,
f)
vloupání do skladu výbušnin, odcizení či nalezení výbušnin,
g)
úmrtí osoby v objektu nebo na pracovišti,
h)
hledání pohřešované osoby.
(4)
Dále se hlásí závažné události, závažné provozní nehody a nebezpečné stavy, pokud k nim dojde při
a)
nakládání s výbušninami, včetně úrazů a přiotrávení zplodinami vznikajícími během výbuchu, nebo
b)
používání vyhrazených technických zařízení včetně úrazů elektrickým proudem.
(5)
Na místě, kde došlo k mimořádné události uvedené v odstavci 1, se nesmí nic měnit, dokud obvodní báňský úřad neprovede ohledání místa nebo nerozhodne jinak, kromě případů, kdy jde o záchranu postižených, popřípadě o další záchranné práce nebo o bezpečnost provozu.
(6)
O místě mimořádné události zaměstnavatel pořídí výstižnou fotodokumentaci a vyhotoví náčrtek, popřípadě plánek zachycující důležité skutečnosti.
(7)
Mimořádné události uvedené v odstavci 1 zaměstnavatel vyhodnocuje a eviduje a záznamy a dokumentaci o nich uchovává po dobu nejméně 5 let.
8)
§ 380 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce.
9)
Například zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší), ve znění pozdějších předpisů.“.
7.
V § 23 odstavec 2 včetně poznámek pod čarou č. 14 a 20 zní:
„(2)
Ke zpracování projektu je oprávněn jen báňský projektant14), k části projektu vztahující se k instalaci elektrických zařízení jen projektant instalací elektrických zařízení20).
14)
§ 2 odst. 1 písm. e) vyhlášky č. 298/2005 Sb., o požadavcích na odbornou kvalifikaci a odbornou způsobilost při hornické činnosti nebo činnosti prováděné hornickým způsobem a o změně některých právních předpisů, ve znění vyhlášky č. 240/2006 Sb.
20)
§ 2 odst. 1 písm. f) vyhlášky č. 298/2005 Sb., ve znění vyhlášky č. 240/2006 Sb.“.
8.
V § 28 odst. 1 se za slovo „háku“ vkládá slovo „kladkostroje“.
9.
V § 28 se na konci odstavce 3 doplňuje věta „Při činnosti soupravy pro podzemní opravy sond může být přístroj pro kontinuální měření nahrazen přístrojem přenosným a kontinuální zjišťování nahrazeno intervalovým v intervalech stanovených projektem; intervaly však nesmí být delší než 30 minut.“.
10.
V § 28 odst. 4 se věta první nahrazuje větou „Součástí výbavy vrtné soupravy a soupravy pro podzemní opravy sond při činnostech, u nichž lze předpokládat vytvoření nebezpečné koncentrace hořlavých plynů v ovzduší pracoviště, jsou dva přístroje na měření výskytu hořlavých plynů v ovzduší, kterými je v místech, kde lze výskyt hořlavých plynů předpokládat, nepřetržitě zjišťována koncentrace hořlavých plynů v ovzduší.“.
11.
V § 33 odst. 3 písmeno a) zní:
„a)
při zapouštění a tažení nářadí sledován stav a zaznamenáván objem vytékajícího výplachu z vrtu nebo sondy, popřípadě doplňovaného výplachu; k tomu je vrtná souprava a souprava pro podzemní opravy sond vybavena zařízením pro kontrolu a zaznamenávání objemu vytékajícího a doplňovaného výplachu,“.
12.
V § 39 se doplňuje odstavec 4, který zní:
„(4)
Pro vrty s předpokládaným výskytem vody pod tlakem, ropy nebo plynu bez předpokládaného vzniku nebezpečného tlakového projevu neplatí ustanovení § 41 odst. 1 věty druhé, § 42 odst. 3 a § 45 odst. 1 věty druhé; opatření k zajištění bezpečnosti práce a provozu v těchto případech určí provozní dokumentace.“.
13.
V § 40 se doplňují odstavce 6 a 7, které včetně poznámky pod čarou č. 21 znějí:
„(6)
V okruhu 15 m od ústí vrtu smí být umístěno jen určené technologické zařízení; ustanovení odstavce 4 zůstává nedotčeno.
(7)
Nestanoví-li energetický zákon21) jinak, stanovují se bezpečnostní pásma vrtů od objektů a zařízení podle této vyhlášky.
21)
Zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů.“.
14.
V § 42 se doplňují odstavce 5 a 6, které včetně poznámek pod čarou č. 22 a 23 znějí:
„(5)
Pro cementaci se použije cement pro cementování vrtů22) nebo cement o minimální pevnosti v tlaku 32,5 MPa se stanovenou recepturou pro úpravu cementové kaše. Tato podmínka se považuje za splněnou, pokud cement vyhovuje alespoň požadavkům určených norem23) upravujících požadavky na cementy a materiály pro cementování vrtů.
(6)
V průběhu technologické přestávky po cementaci, s výjimkou cementace řídicí a úvodní kolony a technologické přestávky ke zjišťování hermetičnosti, se nepřetržitě zjišťuje koncentrace hořlavých plynů na ústí vrtu nebo sondy.
22)
ČSN EN 197-1 Cement - část 1: Složení, specifikace a kritéria shody cementu pro obecné použití.
ČSN EN ISO 10426-1 Naftový a plynárenský průmysl - Cementy a materiály pro cementování vrtů - Část 1: Specifikace.
ČSN EN ISO 10426-2 Naftový a plynárenský průmysl - Cementy a materiály pro cementování vrtů - Část 2: Zkoušení cementů.
23)
§ 4a zákona č. 22/1997 Sb., ve znění zákona č. 205/2002 Sb.“.
15.
Za § 42 se vkládají nové § 42a a 42b, které včetně nadpisů znějí:
㤠42a
Cementové mostky
(1)
Cementový mostek a cementový mostek kombinovaný s mechanickým mostkem se projektují podle technického stavu vrtu nebo sondy a na základě zhodnocení získaných geologických poznatků, očekávaných tlaků, teplot a podmínek v místě jeho postavení a v souladu s přílohami č. 5 a 6 k této vyhlášce. Není-li možné dodržet nejmenší stanovené délky cementového mostku pro nedostatečnou délku vrtu nebo sondy, pak
a)
část vrtu nebo sondy pod obzorem se vyplní v celé délce,
b)
v části vrtu nad obzorem se zvolí takový typ mostku, aby bylo spolehlivě zamezeno možnosti komunikace mezi jednotlivými obzory a jednotlivých obzorů s povrchem.
(2)
Postavení cementového mostku je dovoleno jen v umrtveném vrtu nebo sondě průchodném od ústí až k místu postavení mostku.
(3)
Před cementací tlakového cementového mostku se provede pohlcovací zkouška obzoru, který má být izolován. Způsob provedení pohlcovací zkoušky určí projekt; nejvyšší tlak zatláčení se určí na základě výsledku pohlcovací zkoušky. Tlaková cementace se provádí při zavřeném ústí vrtu nebo sondy.
(4)
Cementová kaše se před zahájením čerpání do vrtu nebo sondy i v jeho průběhu míchá a homogenizuje v samostatné nádrži nebo v míchací nádrži cementačního agregátu. V průběhu míchání se kontroluje měrná hmotnost a množství cementové kaše začerpávané do vrtu nebo sondy a odebere vzorek cementové kaše.
(5)
O provedení cementového mostku vypracuje vedoucí cementačních prací cementační protokol obsahující údaje o způsobu provedení cementace, spotřebě cementu, fyzikálních vlastnostech a množství cementové kaše a časovém průběhu cementace mostku s uvedením údajů o hlavě mostku a tlacích použitých při zatláčení.
§ 42b
Kontrola cementových mostků
(1)
Hermetičnost cementového beztlakového mostku se po jeho postavení a ztuhnutí zkontroluje zatížením hmotností nářadí a tlakem nebo snížením hladiny ve vrtu nebo sondě. Hermetičnost cementového tlakového mostku se po jeho postavení a ztuhnutí zkontroluje zatížením hmotností nářadí, tlakem a snížením hladiny ve vrtu nebo sondě. V případě nehermetičnosti cementového mostku a v případě, že délka izolačního cementového mostku nedosahuje minimální požadované délky nad izolovaným obzorem, se cementace a následné zkoušky hermetičnosti opakují.
(2)
Zkouška zatížením hmotností nářadí se provede po ztuhnutí cementové kaše nasednutím nářadí na hlavu mostku hmotností stanovenou v projektu, nejméně však hmotností 3 tuny; to neplatí při zkoušce cementového mostku v ústí vrtu a sondy. Při této zkoušce se ověří hloubka hlavy mostku. Tlaková zkouška cementového mostku postaveného v zapaženém vrtu se provede tlakem stanoveným s ohledem na mezní vnitřní tlak pažnic a na technický stav a opotřebení pažnic.
(3)
Kontrola hermetičnosti cementového mostku snížením hladiny se provede
a)
u vrtů a sond, u kterých je znám ložiskový tlak, snížením hladiny kapaliny na takovou úroveň, která odpovídá nejvýše 1/3 ložiskového tlaku,
b)
u vrtů a sond, u kterých není znám ložiskový tlak, snížením hladiny kapaliny na úroveň, která odpovídá nejvýše 1/3 výšky původního sloupce kapaliny.
(4)
Kontrola hermetičnosti se neprovádí u cementového mostku v ústí sondy.
(5)
Projekt nebo technologický postup určí
a)
dobu zkoušky hermetičnosti,
b)
velikost zkušebního tlaku a dovolený pokles zkušebního tlaku,
c)
dobu technologické přestávky na ztuhnutí cementu a ověření hermetičnosti mostku nebo pevnost cementového kamene, po jejímž dosažení je možno provádět další činnosti ve vrtu nebo sondě.
(6)
Technický pracovník určený v projektu nebo v technologickém postupu vyhotoví o každé zkoušce hermetičnosti mostku a jejím výsledku protokol.“.
16.
V § 47 odst. 1 se slova „§ 32 až 34, § 39 a § 43 až 45“ nahrazují slovy „§ 26 až 28, § 31 až 34, § 39 a § 42 až 46“.
17.
V § 51 odst. 3 se slova „nebezpečném tlakovém projevu“ nahrazují slovy „odvracení nebezpečných stavů na sondě a při opravě nebo výměně horní části produkčního kříže“.
18.
V § 51 odst. 8 se slova „vyrovnání tlaku v sondě s atmosférickým tlakem“ nahrazují slovy „umrtvení sondy“.
19.
Za § 51 se vkládají nové § 51a a 51b, které včetně nadpisů znějí:
㤠51a
Kontrola technického stavu sondy
U sondy se
a)
zkontroluje technický stav těžební pažnicové kolony při podzemní opravě provozované sondy, nejde-li o sondy uvedené pod písmenem e), jestliže u sondy do stáří 30 let uplynulo od poslední kontroly více než 10 let, u sondy starší 30 let více než 5 let. Termíny dalších kontrol určí závodní, avšak interval těchto dalších kontrol nemůže být delší než 10 let; pokud je sonda aktivně zajištěna proti vnější i vnitřní korozi, lze tento interval prodloužit až na 15 let,
b)
zkontroluje stav těžební pažnicové kolony u kavernového podzemního zásobníku plynu alespoň jednou za 2 roky; pokud je sonda aktivně zajištěna proti vnější i vnitřní korozi, lze kontrolu provést jednou za 3 roky,
c)
zkontroluje technický stav těžebního vystrojení nejméně jednou za 2 roky, jestliže se v těženém plynu vyskytuje sirovodík,
d)
pravidelně kontroluje stav ústí sondy a vývoj tlaku v mezikružích v intervalech určených provozní dokumentací s ohledem na možný vznik případných netěsností,
e)
nejméně jednou za 2 roky zkontroluje těsnost pažnicových kolon, například měřením koncentrace metanu v půdním vzduchu v okolí sondy, měřením nebo sledováním úniku plynu kolem pažnic; způsob kontroly určí závodní,
f)
v případě zjištění jakýchkoliv odchylek nebo netěsností signalizujících možné ohrožení bezpečnosti provozu zařízení technický stav sondy zkontroluje bezodkladně.
Výsledky kontrol se vyhodnotí se závěrem, zda sonda a její těžební vystrojení jsou schopny bezpečného provozu.
§ 51b
Bezpečnostní pásma sond
(1)
Bezpečnostní pásmo je souvislý kruhový prostor kolem sondy. Bezpečnostní pásmo nesmí být
a)
u sondy na podzemním zásobníku plynu21) s tlakem plynu na ústí
1.
do 10 MPa včetně menší než 80 m,
2.
větším než 10 MPa menší než 150 m,
b)
u sondy pro těžbu z ložiska ropy nebo plynu s tlakem na ústí
1.
do 2 MPa včetně menší než 30 m,
2.
větším než 2 MPa, avšak menším než 10 MPa včetně menší než 75 m,
3.
větším než 10 MPa menší než 100 m,
c)
u sondy pro těžbu plynu z ložiska černého uhlí menší než 30 m,
d)
u sondy pro těžbu plynu ze starých nebo opuštěných důlních děl menší než 3 m,
e)
u sondy se zjištěným nebo předpokládaným výskytem sirovodíku menší než 350 m.
(2)
U zahušťovacích sond a v případě, že sonda je vybavena podpovrchovým bezpečnostním ventilem, může být bezpečnostní pásmo podle odstavce 1 zmenšeno až na polovinu uvedených hodnot.
(3)
Není-li možné bezpečnostní pásmo dodržet, určí provozní dokumentace opatření k zajištění bezpečnosti práce a provozu; opatření se promítnou do havarijního plánu.
(4)
Pokud v bezpečnostním pásmu existují stavby nebo zařízení ve vlastnictví jiné právnické nebo fyzické osoby nebo pokud provozovatel sondy dá souhlas jiné právnické nebo fyzické osobě ke zřízení stavby nebo zařízení v bezpečnostním pásmu, stanoví provozovatel sondy potřebná opatření k ochraně života a zdraví osob a majetku těchto osob a tato promítne do havarijního plánu.“.
20.
V § 58 se na konci textu odstavce 1 doplňují slova „zabraňující prošlehnutí plamene do nádrže“.
21.
V § 63 se na konci textu odstavce 1 doplňují slova „zabraňující korozi pažnic“ a doplňuje se věta „Spoje stupaček provozní sondy podzemního zásobníku plynu musí být při běžném provozním tlaku plynotěsné.“.
22.
V § 63 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3)
Sonda podzemního zásobníku plynu uvedená v § 51b odst. 1 písm. a) se vybaví podpovrchovým bezpečnostním ventilem.“.
23.
V části první hlavě druhé se za díl VI vkládá nový díl VII, který včetně nadpisu zní:
„Díl VII
Zajištění a likvidace vrtů a sond
§ 71a
Požadavky na zajištění vrtů a sond
(1)
Zajištění vrtu a sondy na vodu pod tlakem, ropu nebo plyn se projektuje podle požadavků bodu 1 písm. a), b) a e) až h) a bodu 2 písm. a), c) až f), i), j) a l) až p) přílohy č. 1 k této vyhlášce doplněných o lokalizaci vrtu nebo sondy včetně situačního plánu, určení konstrukce vrtu nebo sondy, požadavky na izolaci, popřípadě cementaci a o schéma ústí vrtu nebo sondy, a podle příloh č. 5 a 6 k této vyhlášce. Pro zajištění ostatních vrtů a sond postačí, jsou-li požadavky na projekt podle věty první uvedeny v technologickém postupu.
(2)
Stav zajištění vrtu a sondy na vodu pod tlakem, ropu nebo plyn se kontroluje v pravidelných intervalech určených provozní dokumentací. Nejsou-li vrt nebo sonda zajištěny izolačním mostkem a lze-li v nich předpokládat výskyt nebo se v nich již vyskytuje tlak na ústí nebo v mezikruží, kontrolují se nejméně jedenkrát za měsíc; vykazuje-li tlak stálou hodnotu, lze interval kontrol prodloužit až na 6 měsíců.
(3)
Pro zajištění vrtů a sond platí ustanovení § 26 až 28, § 31 odst. 1 až 4 a § 32 až 34, pro zajištění vrtů a sond na vodu pod tlakem, ropu nebo plyn také § 39, § 42 odst. 1 a 4 a § 42a až 46 s tím, že postačuje dálkové ovládání protierupčního zařízení z jednoho místa.
§ 71b
Požadavky na likvidaci vrtů a sond
(1)
Likvidace vrtu a sondy na vodu pod tlakem, ropu nebo plyn se projektuje podle požadavků bodu 1 písm. a), b) a e) až h) a bodu 2 písm. a), c) až f), i), j) a l) až p) přílohy č. 1 k této vyhlášce doplněných o lokalizaci vrtu nebo sondy včetně situačního plánu, určení konstrukce vrtu nebo sondy, požadavky na izolaci, popřípadě cementaci a o schéma ústí vrtu nebo sondy, a podle příloh č. 5 a 6 k této vyhlášce. Pro likvidaci ostatních vrtů a sond postačí, jsou-li požadavky na projekt podle věty první uvedeny v technologickém postupu.
(2)
Před likvidací vrtu a sondy na vodu pod tlakem, ropu nebo plyn se provede karotážní měření pro zjištění technického stavu vrtu a sondy a případné zapažnicové migrace.
(3)
Vrt a sonda na vodu pod tlakem, ropu nebo plyn se likvidují v souladu s požadavky uvedenými v přílohách č. 5 a 6 k této vyhlášce tak, aby po likvidaci bylo spolehlivě zamezeno možnosti komunikace mezi jednotlivými obzory a jednotlivých obzorů s povrchem.
(4)
V případě, že vrtem nebo sondou je zastižen vodonosný horizont, obzor využitelný pro zvláštní zásah do zemské kůry nebo hnědouhelná nebo lignitová sloj, zaizoluje se takový horizont, obzor nebo sloj, není-li v příloze č. 6 k této vyhlášce stanoveno jinak, cementovým mostkem s překrytím nejméně 50 m nad a 30 m pod daný horizont, obzor nebo sloj, pokud to hloubkové poměry vrtu umožňují, jinak až po ústí vrtu nebo sondy.
(5)
Pro likvidaci vrtů a sond platí ustanovení § 26 až 28, § 31 odst. 1 až 4 a § 32 až 34, pro zajištění vrtů a sond na vodu pod tlakem, ropu nebo plyn také § 39, § 42 odst. 1 a 4 a § 42a až 46 s tím, že postačuje dálkové ovládání protierupčního zařízení z jednoho místa.
(6)
O provedení likvidace vrtu a sondy vyhotoví vedoucí likvidačních prací protokol.
§ 71c
Opakovaná likvidace vrtů a sond
(1)
U vrtu a sondy, u kterých bylo zjištěno, že původní likvidací nebylo spolehlivě zamezeno možnosti komunikace mezi jednotlivými obzory nebo jednotlivých obzorů s povrchem a je ohrožen zájem chráněný podle zvláštních právních předpisů9), se provede jejich opakovaná likvidace. Projekt se zpracuje na základě známé geologické a technické dokumentace, a to s ohledem na stáří likvidovaného vrtu nebo sondy, geologické podmínky a technické prostředky a metody likvidace používané v době likvidace vrtu nebo sondy.
(2)
Zlikvidovaný vrt nebo sonda v prostoru budovaného nebo rozšiřovaného podzemního zásobníku plynu, který nebude využit pro provoz nebo kontrolu podzemního zásobníku plynu, přezkoumá báňský projektant z hlediska způsobu jejich likvidace a posoudí jejich současný technický stav, a to i z hlediska důsledků a požadavků vyplývajících z provozu podzemního zásobníku plynu. Pokud výsledek přezkoumání a posouzení nedává záruku bezpečného provozování podzemního zásobníku plynu po celou dobu jeho předpokládané životnosti, pak se takový vrt nebo sonda opakovaně zlikviduje.
(3)
Projekt opakované likvidace vrtu nebo sondy se operativně upraví na základě zjištěných skutečností, které se odchylují od údajů zjištěných z geologické a technické dokumentace a které by mohly být příčinou ohrožení bezpečnosti práce nebo provozu nebo ohrožení úspěšnosti likvidačních prací.
(4)
Ustanovení § 71b platí i pro opakovanou likvidaci vrtu a sondy.
§ 71d
Označování ústí zlikvidovaných vrtů a sond
Ústí zlikvidovaného vrtu a sondy se zaměří, popřípadě i označí tak, aby je bylo možno lokalizovat. Souřadnice a způsob označení ústí zlikvidovaného vrtu a sondy se uvedou do protokolu podle § 71b odst. 6.“.
24.
V § 72 se na konci textu odstavce 4 doplňují slova „; to neplatí, jestliže jsou tyto funkce kontrolovány řídicím systémem“.
25.
V § 74 odst. 1 se na konci textu písmene b) doplňují slova „; to neplatí, jestliže jsou tyto funkce kontrolovány řídicím systémem“.
26.
V § 76 odst. 1 písmeno a) zní:
„a)
vznikne porucha ohrožující bezpečný provoz zařízení nebo porucha vyřazující komunikaci zařízení s řídicím systémem,“.
27.
V § 76 odst. 1 se na konci textu písmene c) doplňují slova „, není-li zajištěno napájení z náhradního zdroje“.
28.
V § 76 odstavec 2 zní:
„(2)
Konstrukce automatického a dálkového ovládání dále
a)
zajistí vyřazení automatického a dálkového ovládání z funkce při přepnutí na ruční ovládání,
b)
v místě dálkově ovládaného zařízení zajistí blokování znemožňující nežádoucí uvedení zařízení do chodu,
c)
vhodnými prostředky, jako například použitím přístupového kódu nebo uzamykatelného vypínače, zabrání vzniku stavu ohrožujícího bezpečnost práce nebo provozu v případě, že by tento stav mohl být vyvolán změnou nastavení ovládání.“.
29.
V § 81 odst. 1 písm. a) se slova „ „SNV 3“ nebo také“ zrušují.
30.
V § 81 odst. 1 písm. b) se slova „ „SNV 2“ nebo také“ zrušují.
31.
V § 81 odst. 1 písm. c) se slova „ „SNV 1“ nebo také“ zrušují.
32.
V § 88 odstavec 2 zní:
„(2)
V prostoru vrtby a sběrného střediska a na ostatních pracovištích v nebezpečných prostorech podle § 81 musí být vzájemně pospojovány všechny trvale zabudované kovové předměty včetně pažnic vrtu nebo sondy s uzemňovací soustavou elektrických zařízení. Celková hodnota zemního odporu tohoto spojení nesmí přesáhnout 5 Ω.“.
33.
V § 89 se na konci textu odstavce 1doplňují slova „nebo jsou-li zařízení vodivě spojena s pažnicemi vrtu nebo sondy“.
34.
V příloze č. 1 k této vyhlášce se na konci bodu 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno q), které zní:
„q)
způsob likvidace nepotřebné části vrtu pro případ, že bude nutné opravit průběh vrtu úhybem.“.
35.
Doplňují se přílohy č. 5 a 6, které znějí:
„Příloha č. 5 k vyhlášce č. 239/1998 Sb.
Zásady bezpečného zajištění a likvidace vrtů a sond
I.
Zásady bezpečného zajištění vrtů a sond
a)
Vrt nebo sonda musí být vybaveny zařízením na ústí odpovídající tlakové dimenze umožňujícím zvládnutí předpokládaných tlakových projevů. Toto zařízení musí být chráněno proti poškození a zabezpečeno proti manipulaci neoprávněnou osobou.
b)
Sonda musí být vystrojena kolonou čerpacích trubek v dostatečné délce umožňující její bezpečné umrtvení.
c)
Projekt zajištění vrtu a sondy musí řešit také ochranu otevřeného obzoru.
II.
Zásady bezpečné likvidace vrtů a sond
a)
Každý otevřený obzor a každý úsek perforovaných pažnic se izoluje mostkem.
b)
Zkontroluje se cementace mezikruží a docementují volné a nedostatečně zacementované úseky mezikruží.
c)
Ústí vrtu nebo sondy se izoluje a likviduje podle bodu 6 přílohy č. 6 k této vyhlášce.
d)
Pokud má být vytažena nezacementovaná část pažnicové kolony a dovoluje-li to stav vrtu nebo sondy, rozpojí se pažnicová kolona v co největší bezpečně dosažitelné hloubce a vytáhne se.
e)
Místo rozpojení pažnicové kolony se izoluje cementovým mostkem o takové délce, aby mostek zasahoval alespoň 30 m do kolony pažnic nad i pod místem rozpojení; v případě izolace původně vysokotlakého obzoru se nad místem rozpojení pažnice postaví mechanický mostek a nad něj cementový mostek o délce alespoň 30 m.
Příloha č. 6
k vyhlášce č. 239/1998 Sb.
Minimální technické požadavky na bezpečné zajištění a likvidaci vrtů a sond
1.
Izolace obzorů v nezapaženém vrtu
Izolace obzoru v nezapaženém vrtu se provede cementovým mostkem o délce nejméně 50 m nad obzor a 30 m pod obzor (obr. 1.1).
125kB
obr. 1.1
2.
Izolace obzorů v zapaženém perforovaném vrtu nebo sondě
Každé místo perforace pažnic se izoluje tlakovou cementací s hlavou mostku nejméně 30 m nad obzorem (obr. 2.1). Je-li při cementaci použit cementační pakr (retainer), může být hlava cementového mostku jen 20 m nad cementačním pakrem (obr. 2.2).
V případě ztížených podmínek v zapaženém vrtu nebo sondě, které by bránily nebo nezaručovaly kvalitní izolaci obzoru pomocí cementového mostku, a v případě izolace obzoru, jehož původní tlak byl vyšší než tlak hydrostatický, se nad perforovaným intervalem usadí mechanický mostek a nad něj se postaví cementový mostek o délce nejméně 30 m (obr. 2.3).
214kB
obr. 2.1
271kB
obr. 2.2
226kB
obr. 2.3
3.
Izolace nezapaženého nebo částečně zapaženého vrtu nebo sondy
Jsou-li vrt nebo sonda částečně zapaženy, postaví se cementový mostek od paty kolony pažnic nejméně v délce 50 m nad patou a 30 m pod patou pažnic (obr. 3.1). Je-li použit mechanický mostek, může být délka cementového mostku zkrácena až na 30 m nad hlavu mechanického mostku (obr. 3.2).
180kB
obr. 3.1
213kB
obr. 3.2
4.
Izolace hlav linerů a míst rozpojení pažnic
Hlava lineru a místo rozpojení pažnic se izolují cementačním mostkem o délce nejméně 60 m, který je umístěn alespoň 30 m v každé koloně pažnic nad i pod hlavou lineru nebo místem rozpojení (obr. 4.1).
Je-li místo rozpojení v nezapaženém intervalu vrtu, postaví se v místě úřezu cementový mostek o délce nejméně 30 m nad místem úřezu a 30 m pod místem úřezu a v patě pažnicové kolony mostek o délce nejméně 50 m nad patou a 30 m pod patou pažnic (obr. 4.2).
Je-li použit mechanický mostek usazený nad hlavou lineru, stačí nad něj postavit cementový mostek o délce 30 m (obr 4.3).
211kB
obr. 4.1
179kB
obr. 4.2
187kB
obr. 4.3
5.
Izolace mezikruží
Nezacementované nebo nedostatečně zacementované mezikruží musí být izolováno. Pro likvidaci nezacementované části pažnicové kolony platí část II přílohy č. 5 k této vyhlášce. Nezapažený interval vrtu nebo sondy se izoluje podle bodu 4.
V případě, že pažnice nejdou vytáhnout, izoluje se volné mezikruží přes místo rozpojení pažnic nebo přes tzv. okno situované co nejníže nad hlavou cementu v mezikruží. Nad místem rozpojení nebo oknem se postaví tlakový cementový mostek, a v případě, že tlakový cementový mostek nejde postavit, postaví se cementový mostek, s hlavou nejméně 30 m nad místem rozpojení nebo oknem.
6.
Izolace a likvidace ústí vrtu nebo sondy pod povrchem
Izolace ústí vrtu nebo sondy pod povrchem se provádí pomocí cementového mostku o délce nejméně 30 m. Zemina kolem ústí sondy se odkope do hloubky 1,8 m pod úroveň terénu. V hloubce nejméně 1,5 m od povrchu okolního terénu se odřežou všechny kolony pažnic. Pažnice se dolijí cementovou kaší a po ztuhnutí cementu se ústí sondy hermetizuje navařením ocelové desky o min. tloušťce 10 mm na každou kolonu pažnic.
Nad poslední navařenou ocelovou deskou se zhotoví betonová deska o mocnosti nejméně 0,2 m a ústí vrtu a sondy se označí podle § 71d; tím se považuje vrt nebo sonda za zlikvidovanou (obr. 6.1).
224kB
obr. 6.1 “.
Čl. II
Přechodná ustanovení
1.
Ti, kdo řídí práce uvedené v § 11 odst. 4, mohou tyto práce vykonávat i nadále po dobu jednoho roku ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky. Po uplynutí této doby mohou tyto práce vykonávat jen v případě, že splňují kvalifikační požadavky uvedené v § 11 odst. 4.
2.
Po uplynutí 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky mohou projekty požadované touto vyhláškou zpracovávat jen projektanti splňující požadavky § 23 odst. 2.
3.
Požadavky stanovené v § 28 odst. 4 a § 33 odst. 3 písm. a) musí být plněny po uplynutí 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky.
4.
Organizace zpracuje přehled sond, na které se vztahuje § 51a, a spolu s harmonogramem postupného ověřování celkového technického stavu sond na nejbližší 3 roky jej předloží obvodnímu báňskému úřadu do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky.
5.
Opatření k zajištění bezpečnosti práce a provozu podle § 51b odst. 3 se do havarijních plánů promítnou do jednoho měsíce ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky.
6.
U provozních sond podzemního zásobníku plynu, u nichž není splněn požadavek stanovený v § 51b odst. 1 písm. a), se do 7 let ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky splní požadavek stanovený v § 63 odst. 3. U ostatních provozních sond podzemního zásobníku plynu se požadavek stanovený v § 63 odst. 3 splní do 15 let ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky. K tomu organizace zpracuje harmonogram postupného vybavování provozních sond podpovrchovými bezpečnostními ventily a předloží jej obvodnímu báňskému úřadu do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky.
7.
Projekty podle § 23 odst. 1, které obsahují cementové mostky, a projekty k zajištění nebo likvidaci vrtů a sond ve smyslu § 71a, 71b a 71c, u nichž ke dni nabytí účinnosti této vyhlášky nebylo započato s jejich realizací, se před jejich využitím upraví tak, aby byly v souladu s touto vyhláškou. Jde-li o projekty, na jejichž základě již byla povolena hornická činnost, avšak s její realizací nebylo doposud započato, považuje se úprava projektu ve smyslu věty první za změnu, kterou organizace ohlásí obvodnímu báňskému úřadu nejpozději současně s ohlášením zahájení hornické činnosti podle jiného právního předpisu.
8.
Zlikvidovaný vrt nebo sonda v prostoru provozovaného podzemního zásobníku plynu, jejichž likvidace byla provedena před nabytím účinnosti této vyhlášky, provozovatel podzemního zásobníku plynu přezkoumá báňským projektantem do 2 let ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky z hlediska způsobu jejich likvidace a alespoň nepřímou metodou posoudí jejich současný technický stav, a to i z hlediska důsledků a požadavků vyplývajících z provozu podzemního zásobníku plynu. Vlastník, popřípadě původní provozovatel vrtu nebo sondy je povinen poskytnout k tomuto účelu provozovateli podzemního zásobníku plynu potřebnou dokumentaci. Pokud výsledek přezkoumání a posouzení nedávají záruku bezpečného provozování podzemního zásobníku plynu po celou dobu jeho předpokládané životnosti, postupuje se v takovém případě podle § 71c a 71d.
Čl. III
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. června 2011.
Předseda:
Ing. Pěgřímek v. r. |
Sdělení Ministerstva vnitra č. 50/2011 Sb. | Sdělení Ministerstva vnitra č. 50/2011 Sb.
Sdělení Ministerstva vnitra o vyhlášení nových voleb do zastupitelstva obce
Vyhlášeno 8. 3. 2011, částka 17/2011
50
SDĚLENÍ
Ministerstva vnitra
ze dne 23. února 2011
o vyhlášení nových voleb do zastupitelstva obce
Ministr vnitra podle § 58 odst. 4 zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, vyhlašuje na den 2. července 2011 nové volby do zastupitelstva obce:
obec| okres| kraj
---|---|---
Zbinohy| Jihlava| Vysočina
Ministr:
Mgr. John v. r. |
Vyhláška č. 49/2011 Sb. | Vyhláška č. 49/2011 Sb.
Vyhláška o vymezení útvarů povrchových vod
Vyhlášeno 8. 3. 2011, datum účinnosti 15. 3. 2011, částka 17/2011
* § 1 - Předmět úpravy
* § 2 - Vymezení pojmů
* § 3 - Vymezení útvarů povrchových vod
* § 4 - Vymezení umělých a silně ovlivněných útvarů povrchových vod
* § 5 - Seznam útvarů povrchových vod včetně umělých a silně ovlivněných útvarů povrchových vod je uveden v příloze č. 2 k této vyhlášce.
* § 5 - Účinnost č. 1 k vyhlášce č. 49/2011 Sb. č. 2 k vyhlášce č. 49/2011 Sb.
Aktuální znění od 1. 3. 2021 (44/2021 Sb.)
49
VYHLÁŠKA
ze dne 21. února 2011
o vymezení útvarů povrchových vod
Ministerstvo životního prostředí a Ministerstvo zemědělství stanoví podle § 21 odst. 3 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění zákona č. 20/2004 Sb. a zákona č. 150/2010 Sb.:
§ 1
Předmět úpravy
Tato vyhláška zapracovává příslušné předpisy Evropské unie1) a stanoví vymezení útvarů povrchových vod pro účely zjišťování a hodnocení stavu těchto vod a zpracování plánů povodí.
§ 2
Vymezení pojmů
Pro účely této vyhlášky se rozumí
a)
kategorií povrchových vodkategorií povrchových vod řekařeka nebo jezerojezero,
b)
řekouřekou útvar povrchové vody tekoucí v převážné části po zemském povrchu, který může téci v části toku pod povrchem, například vodní tok nebo kanál,
c)
jezerem útvar stojaté povrchové vody, například přirozené jezero, vodní nádrž na vodním toku, rybník, umělé jezero a zatopený prostor po těžbě,
d)
typem útvaru povrchových vodtypem útvaru povrchových vod popisné charakteristiky, které představují zjednodušení přírodních podmínek ovlivňujících složení vodních ekosystémů.
§ 3
Vymezení útvarů povrchových vod
(1)
Útvar povrchových vod je vymezen nad sítí vodních toků2) nebo nad jiným soustředěním povrchové vody v určitém prostředí jako souvislá ucelená dílčí jednotka, která umožňuje hodnocení stavu povrchových vodstavu povrchových vod a uskutečňování programů opatření podle § 26 vodního zákona.
(2)
Útvar povrchových vod je zařazen do kategorie povrchových vodkategorie povrchových vod a na základě popisných charakteristik uvedených v příloze č. 1 k této vyhlášce do typu útvaru povrchových vodtypu útvaru povrchových vod.
§ 4
Vymezení umělých a silně ovlivněných útvarů povrchových vod
(1)
Útvar povrchových vod může být vymezen jako umělý nebo silně ovlivněný, pokud by:
a)
změny hydromorfologických charakteristik, které by byly nutné k dosažení dobrého ekologického stavuekologického stavu tohoto útvaru, měly výrazně nepříznivé účinky na:
1.
širší okolí,
2.
plavbu, včetně přístavních zařízení nebo rekreaci,
3.
činnostičinnosti, pro něž je voda jímána, jako je zásobování pitnou vodou, výroba elektrické energie nebo závlahy,
4.
úpravu vodních poměrů, ochranu před povodněmiochranu před povodněmi, odvodňování, nebo
5.
jiné stejně důležité trvalé rozvojové činnostičinnosti člověka,
b)
užitečné funkce poskytované umělými nebo ovlivněnými charakteristikami útvaru povrchových vod nemohly být, z důvodů technické neproveditelnosti nebo pro neúměrné náklady, rozumně dosaženy jinými prostředky, jež by byly významně lepší z hlediska životního prostředí.
(2)
Pro umělé a silně ovlivněné útvary povrchových vod se rozdělení do typů povrchových vod provede podle popisných charakteristik té kategorie povrchových vodkategorie povrchových vod uvedené v příloze č. 1 k této vyhlášce, která je nejblíže příslušnému silně ovlivněnému nebo umělému vodnímu útvaruvodnímu útvaru.
§ 5
Seznam útvarů povrchových vod včetně umělých a silně ovlivněných útvarů povrchových vod je uveden v příloze č. 2 k této vyhlášce.
§ 5
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 15. března 2011.
Ministr životního prostředí:
Mgr. Chalupa v. r.
Ministr zemědělství:
Ing. Fuksa v. r.
Příloha č. 1
k vyhlášce č. 49/2011 Sb.
Popisné charakteristiky kategorií povrchových vod
Tabulka č. 1: Popisné charakteristiky kategorie řeka
Popisná charakteristika| Pozice v čtyřmístném kódu*| Počet kritérií popisné charakteristiky| Kritérium| Kód kritéria
---|---|---|---|---
úmoří| A| 3| Severní moře| 1
Baltské moře| 2
Černé moře| 3
nadmořská výška v m n. m. (h)| B| 4| h < 200| 1
200 ≤ h < 500| 2
500 ≤ h < 800| 3
h ≥ 800| 4
geologie| C| 2| krystalinikum a vulkanity| 1
pískovce, jílovce, kvartér| 2
řád toku**| D| 3| potoky (řád 1-3)| 1
říčky (řád 4-6)| 2
řekyřeky (řád 7-9)| 3
*
typ útvaru povrchových vodtyp útvaru povrchových vod kategorie řekařeka je určen čtyřmístným kódem v obecném formátu A-B-C-D
**
řád toku stanovený podle metody Strahlera
Tabulka č. 2: Popisné charakteristiky kategorie jezero
Popisná charakteristika| Pozice v osmimístném kódu*| Počet kritérií popisné charakteristiky| Kritérium| Kód kritéria
---|---|---|---|---
nadmořská výška v m n. m. Bpv(h)| A| 3| h ≤ 200| 1
200 ≤ h < 700| 2
h ≥700| 3
zeměpisná šířka (zš)| B| 1| 48,63443N ≤ zš < 50,79530N| 1
zeměpisná délka (zd)| C| 1| 12,35094E ≤ zd < 18,53515E| 1
maximální hloubka v m (zmax)| D| 2| zmax < 13| 1
zmax > 13| 2
geologie| E| 2| krystalinikum a vulkanity| 1
pískovce, jílovce, kvartér| 2
velikost plochy v km2 (A)| F| 1| A > 0,5| 1
průměrná hloubka vody v m (zprum)| G| 2| zprum < 5| 1
zprum > 5| 2
doba zdržení v letech (TRT)| H| 3| TRT ≤ 0,1| 1
0,1 < TRT < 0,5| 2
TRT ≥ 0,5| 3
*
typ útvaru povrchových vodtyp útvaru povrchových vod kategorie jezero je určen osmimístným kódem ve formátu A-B-C-D-E-F-G-H
Příloha č. 2
k vyhlášce č. 49/2011 Sb.
Seznam útvarů povrchových vod včetně umělých a silně ovlivněných útvarů povrchových vod
ID útvaru| Název útvaru| Dílčí povodí| Kategorie| HMCH*
---|---|---|---|---
BER_0010| Mže od pramene po vzdutí nádrže Lučina| BER| R| P
BER_0040| Sedlištský potok od pramene po ústí do Mže| BER| R| P
BER_0050| Hamerský potok od státní hranice po ústí do Mže| BER| R| P
BER_0060| Kosový potok od pramene po ústí do Mže| BER| R| P
BER_0080| Úhlavka od pramene po Výrovský potok| BER| R| P
BER_0090| Výrovský potok od pramene po ústí do toku Úhlavka| BER| R| P
BER_0100| Úhlavka od toku Výrovský potok po ústí do Mže| BER| R| P
BER_0110| Mže od toku Úhlavka po vzdutí nádrže Hracholusky| BER| R| P
BER_0120| Úterský potok od pramene po Nezdický potok| BER| R| P
BER_0130| Nezdický potok od pramene po ústí do toku Úterský potok| BER| R| P
BER_0140| Hadovka od pramene po ústí do toku Úterský potok| BER| R| P
BER_0150| Úterský potok od toku Nezdický potok po vzdutí nádrže Hracholusky| BER| R| P
BER_0165_J| Nádrž Hracholusky na toku Mže| BER| J| S
BER_0170| Mže od hráze nádrže Hracholusky po ústí do toku Berounka| BER| R| P
BER_0180| Radbuza od pramene po Černý potok| BER| R| P
BER_0190| Černý potok od pramene po tok Pivoňka| BER| R| P
BER_0200| Pivoňka od pramene po ústí do toku Černý potok| BER| R| P
BER_0210| Černý potok od toku Pivoňka po ústí do toku Radbuza a Radbuza po tok Zubřina| BER| R| P
BER_0220| Zubřina od pramene po Záhořanský potok| BER| R| P
BER_0230| Záhořanský potok od pramene po ústí do toku Zubřina| BER| R| P
BER_0240| Zubřina od toku Záhořanský potok po ústí do toku Radbuza| BER| R| P
BER_0250| Radbuza od toku Zubřina po tok Merklínka| BER| R| P
BER_0260| Merklínka od pramene po ústí do toku Radbuza| BER| R| P
BER_0270| Radbuza od toku Merklínka po vzdutí nádrže České údolí| BER| R| P
BER_0285_J| Nádrž České údolí na toku Radbuza| BER| J| S
BER_0290| Úhlava od pramene po Bílý potok| BER| R| P
BER_0300| Bílý potok od pramene po ústí do toku Úhlava| BER| R| P
BER_0310| Úhlava od toku Bílý potok po vzdutí nádrže Nýrsko| BER| R| P
BER_0325_J| Nádrž Nýrsko na toku Úhlava| BER| J| S
BER_0330| Chodská Úhlava od pramene po ústí do toku Úhlava| BER| R| P
BER_0340| Jelenka od pramene po ústí do toku Úhlava| BER| R| P
BER_0350| Drnový potok od pramene po ústí do toku Úhlava| BER| R| P
BER_0360| Poleňka od pramene po ústí do toku Úhlava| BER| R| P
BER_0370| Úhlava od hráze nádrže Nýrsko po Točnický potok| BER| R| P
BER_0380| Točnický potok od pramene po Měcholupský potok| BER| R| P
BER_0390| Měcholupský potok od pramene po ústí do toku Točnický potok| BER| R| P
BER_0400| Točnický potok od toku Měcholupský potok po ústí do toku Úhlava| BER| R| P
BER_0420| Úhlava od toku Točnický potok po ústí do toku Radbuza| BER| R| P
BER_0430| Radbuza od hráze nádrže České údolí po ústí do toku Berounka| BER| R| S
BER_0440| Úslava od pramene po Myslívský potok| BER| R| P
BER_0450| Myslívský potok od pramene po ústí do toku Úslava| BER| R| P
BER_0460| Podhrázský potok od pramene po ústí do toku Úslava| BER| R| P
BER_0470| Bradava od pramene po ústí do toku Úslava| BER| R| P
BER_0480| Úslava od toku Myslívský potok po ústí do toku Berounka| BER| R| P
BER_0490| Klabava od pramene po Skořický potok| BER| R| P
BER_0500| Skořický potok od pramene po ústí do toku Klabava| BER| R| P
BER_0510| Holoubkovský potok od pramene po ústí do toku Klabava| BER| R| P
BER_0520| Voldušský potok od pramene po ústí do toku Klabava| BER| R| P
BER_0530| Klabava od toku Skořický potok po ústí do toku Berounka| BER| R| P
BER_0540| Třemošná od pramene po ústí do toku Berounka| BER| R| P
BER_0550| Berounka od toku Mže po tok Střela| BER| R| P
BER_0560| Střela od pramene po vzdutí nádrže Žlutice| BER| R| P
BER_0570| Ratibořský potok od pramene po vzdutí nádrže Žlutíce| BER| R| P
BER_0585_J| Nádrž Žlutice na toku Střela| BER| J| S
BER_0590| Velká Trasovka od pramene po ústí do toku Střela| BER| R| P
BER_0600| Manětínský potok od pramene po ústí do toku Střela| BER| R| P
BER_0610| Mladotický potok od pramene po ústí do toku Střela| BER| R| P
BER_0620| Kralovický potok od pramene po ústí do toku Střela| BER| R| P
BER_0630| Střela od hráze nádrže Žlutice po ústí do toku Berounka| BER| R| P
BER_0640| Radnický potok od pramene po ústí do toku Berounka| BER| R| P
BER_0650| Javornice od pramene po Šípský potok| BER| R| P
BER_0660| Šípský potok od pramene po ústí do Javornice| BER| R| P
BER_0670| Javorníce od toku Šípský potok po ústí do toku Berounka| BER| R| P
BER_0680| Zbirožský potok od pramene po tok Koželužka| BER| R| P
BER_0690| Koželužka od pramene po ústí do toku Zbirožský potok| BER| R| P
BER_0700| Vejvanovský potok od pramene po ústí do toku Zbirožský potok| BER| R| P
BER_0710| Zbirožský potok od toku Koželužka po ústí do toku Berounka| BER| R| P
BER_0720| Úpořský potok od pramene po ústí do toku Berounka| BER| R| P
BER_0730| Berounka od toku Střela po Rakovnický potok| BER| R| P
BER_0740| Rakovnický potok od pramene po Kolešovický potok| BER| R| P
BER_0750| Kolešovický potok od pramene po ústí do toku Rakovnický potok| BER| R| P
BER_0760| Lišanský potok od pramene po ústí do toku Rakovnický potok| BER| R| P
BER_0770| Rakovnický potok od toku Kolešovický potok po ústí do toku Berounka| BER| R| P
BER_0810| Klíčava od pramene po ústí do toku Berounka| BER| R| S
BER_0820| Berounka od toku Rakovnický potok po tok Litavka| BER| R| P
BER_0830| Litavka od pramene po Obecnický potok| BER| R| P
BER_0840| Litavka od toku Obecnický potok po tok Chumava| BER| R| P
BER_0850| Chumava od pramene po ústí do toku Litavka| BER| R| P
BER_0860| Litavka od toku Chumava po Červený potok| BER| R| P
BER_0870| Červený potok od pramene po Stroupínský potok| BER| R| P
BER_0880| Stroupínský potok od pramene po ústí do toku Červený potok| BER| R| P
BER_0890| Červený potok od toku Stroupínský potok po ústí do toku Litavka| BER| R| S
BER_0900| Litavka od toku Červený potok po ústí do toku Berounka| BER| R| S
BER_0910| Loděnice od pramene po Lhotecký potok| BER| R| P
BER_0920| Loděnice od toku Lhotecký potok po ústí do toku Berounka| BER| R| P
BER_0930| Svinařský potok od pramene po ústí do toku Berounka| BER| R| P
BER_0940| Berounka od toku Litavka po ústí do toku Vltava| BER| R| S
BER_2015_J| Nádrž Lučina na toku Mže| BER| J| S
BER_2020| Lužní potok od pramene po vzdutí nádrže Lučina| BER| R| P
BER_2070| Mže od hráze nádrže Lučina po tok Úhlavka| BER| R| P
BER_2410| Příchovický potok a Zlatý potok od pramene po ústí do toku Úhlava| BER| R| P
DUN_0010| Nivní potok od pramene po ústí do toku Katharinabach| DUN| R| P
DUN_0020| Kateřinský potok od pramene po státní hranici| DUN| R| P
DUN_0030| Hraniční potok od pramene po ústí do toku Katharinabach| DUN| R| P
DUN_0040| Celní potok od pramene po státní hranici| DUN| R| P
DUN_0050| Nemanický potok od pramene po státní hranici| DUN| R| P
DUN_0060| Černý potok od pramene po ústí do toku Schwarzbach| DUN| R| P
DUN_0070| Řezná od pramene po státní hranici| DUN| R| P
DUN_0080| Kouba od pramene po státní hranici| DUN| R| P
DUN_0090| Rybniční potok od pramene po ústí do toku Chamb| DUN| R| P
DUN_0120| Medvědí potok od pramene po ústí do Danglesbach| DUN| R| P
DUN_0130| Teplá Bystřice od pramene po ústí do toku Chamb| DUN| R| P
DUN_0140| Chladná Bystřice od pramene po státní hranici| DUN| R| P
DUN_0150| Světlá od pramene po státní hranici| DUN| R| P
DUN_0160| Mlýnský potok od pramene po Horský potok včetně| DUN| R| P
DUN_1070| Svárožná od pramene po ústí do toku Řezná| DUN| R| P
DUN_1080| Kouba/Chamb od státní hranice po státní hranici| DUN| R| P
DVL_0015_J| Nádrž Orlík III na toku Vltava| DVL| J| S
DVL_0020| Líšnický potok od pramene po ústí do toku Vltava| DVL| R| P
DVL_0030| Vltava od hráze nádrže Orlík po vzdutí nádrže Slapy| DVL| R| S
DVL_0040| Brzina od pramene po vzdutí nádrže Slapy| DVL| R| P
DVL_0050| Mastník od pramene po Sedlecký potok| DVL| R| P
DVL_0060| Sedlecký potok od pramene po ústí do toku Mastník| DVL| R| P
DVL_0070| Křečovický potok od pramene po ústí do toku Mastník| DVL| R| P
DVL_0080| Mastník od toku Sedlecký potok po vzdutí nádrže Slapy| DVL| R| P
DVL_0095_J| Nádrž Slapy na toku Vltava| DVL| J| S
DVL_0100| Kocába od pramene po ústí do toku Vltava| DVL| R| P
DVL_0110| Vltava od hráze nádrže Slapy po tok Sázava| DVL| R| S
DVL_0125_J| Rybník Velké Dářko na toku Sázava| DVL| J| S
DVL_0130| Nižkovský potok od pramene po ústí do toku Sázava| DVL| R| P
DVL_0140| Losenický potok od pramene po ústí do toku Sázava| DVL| R| P
DVL_0150| Borovský potok od pramene po tok Bělá| DVL| R| P
DVL_0160| Bělá od pramene po ústí do toku Borovský potok| DVL| R| P
DVL_0170| Borovský potok od toku Bělá po ústí do toku Sázava| DVL| R| P
DVL_0180| Břevnický potok od pramene po ústí do toku Sázava| DVL| R| P
DVL_0190| Sázava od toku Nižkovský potok po tok Šlapanka| DVL| R| P
DVL_0200| Šlapanka od pramene po Zlatý potok| DVL| R| P
DVL_0210| Zlatý potok od pramene po Mlýnský potok| DVL| R| P
DVL_0220| Mlýnský potok od pramene po ústí do toku Zlatý potok| DVL| R| P
DVL_0230| Zlatý potok od toku Mlýnský potok po ústí do toku Šlapanka a Šlapanka po ústí do toku Sázava| DVL| R| P
DVL_0240| Žabinec od pramene po ústí do toku Sázava| DVL| R| P
DVL_0250| Úsobský potok od pramene po ústí do toku Sázava| DVL| R| P
DVL_0260| Perlový potok od pramene po ústí do toku Sázava| DVL| R| P
DVL_0270| Lučický potok od pramene po ústí do toku Sázava| DVL| R| P
DVL_0280| Sázavka od pramene po ústí do toku Sázava| DVL| R| P
DVL_0290| Pstružný potok od pramene po ústí do toku Sázava| DVL| R| P
DVL_0300| Olešenský potok od pramene po ústí do toku Sázava| DVL| R| P
DVL_0310| Ostrovský potok od pramene po ústí do toku Sázava| DVL| R| P
DVL_0320| Sázava od toku Šlapanka po tok Želivka (Hejlovka)| DVL| R| P
DVL_0330| Želivka (Hejlovka) od pramene po Cerekvický potok| DVL| R| P
DVL_0340| Cerekvický potok od pramene po ústí do toku Želivka (Hejlovka)| DVL| R| P
DVL_0350| Bělá od pramene po ústí do toku Želivka (Hejlovka)| DVL| R| P
DVL_0360| Jankovský potok od pramene po ústí do toku Želivka (Hejlovka)| DVL| R| P
DVL_0370| Želivka (Hejlovka) od toku Cerekvický potok po tok Trnava| DVL| R| P
DVL_0380| Trnava od pramene po Kejtovský potok| DVL| R| P
DVL_0390| Kejtovský potok od pramene po ústí do toku Trnava| DVL| R| P
DVL_0400| Trnava od toku Kejtovský potok po ústí do toku Želivka (Hejlovka)| DVL| R| P
DVL_0430| Želivka (Hejlovka) od toku Trnava po vzdutí nádrže Švihov| DVL| R| P
DVL_0440| Martinický potok od pramene po vzdutí nádrže Švihov| DVL| R| P
DVL_0450| Blažejovický potok od pramene po vzdutí nádrže Švihov| DVL| R| P
DVL_0460| Sedlický potok od pramene po Čechtický potok| DVL| R| P
DVL_0470| Čechtický potok od pramene po ústí do toku Sedlický potok| DVL| R| P
DVL_0480| Sedlický potok od toku Čechtický potok po vzdutí nádrže Švihov| DVL| R| P
DVL_0495_J| Nádrž Švihov na toku Želivka (Hejlovka)| DVL| J| S
DVL_0500| Želivka (Hejlovka) od hráze Švihov po ústí do toku Sázava| DVL| R| S
DVL_0510| Štěpánovský potok od pramene po ústí do toku Sázava| DVL| R| P
DVL_0520| Čestínský potok od pramene po ústí do toku Sázava| DVL| R| P
DVL_0530| Losinský potok od pramene po ústí do toku Sázava| DVL| R| P
DVL_0540| Blanice od pramene po Slupský potok| DVL| R| P
DVL_0550| Slupský potok od pramene po ústí do Blanice| DVL| R| P
DVL_0560| Strašický potok od pramene po ústí do Blanice| DVL| R| P
DVL_0570| Polánecký potok od pramene po ústí do Blanice| DVL| R| P
DVL_0580| Chotýšanka od pramene po ústí do Blanice| DVL| R| P
DVL_0590| Blanice od toku Slupský potok po ústí do toku Sázava| DVL| R| P
DVL_0600| Křešický potok od pramene po ústí do toku Sázava| DVL| R| P
DVL_0610| Živý potok od pramene po ústí do toku Sázava| DVL| R| P
DVL_0620| Sázava od toku Želivka (Hejlovka) po Nučický potok| DVL| R| P
DVL_0630| Nučický potok od pramene po ústí do toku Sázava| DVL| R| P
DVL_0640| Jevanský potok od pramene po ústí do toku Sázava| DVL| R| P
DVL_0650| Mnichovka od pramene po ústí do toku Sázava| DVL| R| P
DVL_0660| Benešovský potok od pramene po ústí do toku Sázava| DVL| R| P
DVL_0670| Konopišťský potok od pramene po ústí do toku Sázava| DVL| R| P
DVL_0680| Mokřanský potok od pramene po ústí do toku Sázava| DVL| R| P
DVL_0690| Kamenický potok od pramene po ústí do toku Sázava| DVL| R| P
DVL_0700| Tloskovský potok od pramene po ústí do toku Janovický potok| DVL| R| P
DVL_0710| Janovický potok od pramene po ústí do toku Sázava| DVL| R| P
DVL_0720| Sázava od toku Nučický potok po ústí do toku Vltava| DVL| R| P
DVL_0730| Vltava od toku Sázava po tok Berounka| DVL| R| S
DVL_0740| Botič od pramene po ústí do toku Vltava| DVL| R| P
DVL_0750| Rokytka od pramene po ústí do toku Vltava| DVL| R| P
DVL_0760| Knovízský potok od pramene po ústí do toku Zákolanský potok| DVL| R| P
DVL_0770| Zákolanský potok od pramene po ústí do toku Vltava| DVL| R| P
DVL_0780| Bakovský potok od pramene po Zlonický potok| DVL| R| P
DVL_0790| Zlonický potok od pramene po ústí do toku Bakovský potok| DVL| R| P
DVL_0800| Červený potok od pramene po ústí do toku Bakovský potok| DVL| R| P
DVL_0810| Bakovský potok od toku Zlonický potok po ústí do toku Vltava| DVL| R| P
DVL_0820| Vltava od toku Berounka po ústí do Labe| DVL| R| S
DVL_0830| Vraňansko-hořínský plavební kanál| DVL| R| U
DVL_2120| Sázava od hráze rybníka Velké Dářko po Nižkovský potok| DVL| R| P
DVL_2220| Sázava od pramene po vzdutí rybníka Velké Dářko| DVL| R| P
DYJ_0010| Moravská Dyje od pramene po tok Myslůvka| DYJ| R| P
DYJ_0020| Myslůvka od pramene po ústí do toku Moravská Dyje| DYJ| R| P
DYJ_0030| Řečice (Olšanský potok) od pramene po vzdutí nádrže Nová Říše| DYJ| R| P
DYJ_0045_J| Nádrž Nová Říše na toku Řečice (Olšanský potok)| DYJ| J| S
DYJ_0050| Vápovka od pramene po ústí do toku Moravská Dyje, včetně toku Řečice (Olšanský potok) od hráze nádrže Nová Říše| DYJ| R| P
DYJ_0060| Bolíkovský potok od pramene po ústí do toku Moravská Dyje| DYJ| R| P
DYJ_0070| Moravská Dyje od toku Myslůvka po státní hranici| DYJ| R| P
DYJ_0080| Pstruhovec od pramene po státní hranici| DYJ| R| P
DYJ_0090| Slavonický potok od pramene po státní hranici| DYJ| R| P
DYJ_0100| Dyje od státní hranice po vzdutí nádrže Vranov, včetně toku Křeslický potok| DYJ| R| P
DYJ_0110| Želetavka od pramene po Manešovický potok| DYJ| R| P
DYJ_0120| Manešovický potok od pramene po ústí do toku Želetavka| DYJ| R| P
DYJ_0130| Bihanka od pramene po ústí do toku Želetavka| DYJ| R| P
DYJ_0140| Želetavka od Manešovického potoka po vzdutí nádrže Vranov| DYJ| R| P
DYJ_0155_J| Nádrž Vranov na toku Dyje| DYJ| J| S
DYJ_0160| Dyje od hráze nádrže Vranov po státní hranici| DYJ| R| S
DYJ_0170| Dyje od státní hranice po vzdutí nádrže Znojmo| DYJ| R| S
DYJ_0180| Dyje od vzdutí nádrže Znojmo po státní hranici| DYJ| R| P
DYJ_0190| Dyje od státní hranice po státní hranici| DYJ| R| P
DYJ_0200| Dyje od státní hranice po vzdutí nádrže Nové Mlýny I. - horní| DYJ| R| S
DYJ_0210| Jevišovka od pramene po tok Ctidružický potok| DYJ| R| P
DYJ_0220| Ctidružický potok od pramene po ústí do toku Jevišovka| DYJ| R| P
DYJ_0230| Nedveka od pramene po ústí do toku Jevišovka| DYJ| R| P
DYJ_0240| Plenkovický potok od pramene po ústí do toku Jevišovka| DYJ| R| P
DYJ_0250| Křepička od pramene po ústí do toku Jevišovka| DYJ| R| P
DYJ_0260| Skalička od pramene po ústí do toku Jevišovka| DYJ| R| P
DYJ_0270| Jevišovka od toku Ctidružický potok po ústí do Dyje| DYJ| R| P
DYJ_0295_J| Nádrž Nové Mlýny I. - horní na toku Dyje| DYJ| J| S
DYJ_0300| Svratka od pramene po Bílý potok| DYJ| R| P
DYJ_0310| Bílý potok od pramene po ústí do toku Svratka| DYJ| R| P
DYJ_0320| Fryšávka od pramene po ústí do toku Svratka| DYJ| R| P
DYJ_0330| Svratka od toku Bílý potok po vzdutí nádrže Vír I.| DYJ| R| P
DYJ_0345_J| Nádrž Vír I na toku Svratka| DYJ| J| S
DYJ_0350| Bystřice od pramene po ústí do toku Svratka| DYJ| R| P
DYJ_0360| Hodonínka od pramene po ústí do toku Svratka| DYJ| R| P
DYJ_0370| Nedvědička od pramene po ústí do toku Svratka| DYJ| R| P
DYJ_0380| Svratka od hráze nádrže Vír I. po tok Bobrůvka (Loučka)| DYJ| R| S
DYJ_0390| Bobrůvka (Loučka) od pramene po tok Libochovka| DYJ| R| P
DYJ_0400| Libochovka od pramene po ústí do toku Bobrůvka (Loučka)| DYJ| R| P
DYJ_0410| Bobrůvka (Loučka) od toku Libochovka po ústí do toku Svratka| DYJ| R| P
DYJ_0420| Besének od pramene po ústí do toku Svratka| DYJ| R| P
DYJ_0430| Lubě od pramene po ústí do toku Svratka| DYJ| R| P
DYJ_0440| Bílý potok od pramene po ústí do toku Svratka| DYJ| R| P
DYJ_0450| Svratka od toku Bobrůvka (Loučka) po vzdutí nádrže Brno| DYJ| R| P
DYJ_0460| Kuřimka od pramene po vzdutí nádrže Brno| DYJ| R| P
DYJ_0470| Veverka od pramene po vzdutí nádrže Brno| DYJ| R| P
DYJ_0485_J| Nádrž Brno na toku Svratka| DYJ| J| S
DYJ_0490| Svratka od hráze nádrže Brno po tok Svitava| DYJ| R| S
DYJ_0500| Svitava od pramene po tok Křetínka| DYJ| R| P
DYJ_0510| Křetínka od pramene po vzdutí nádrže Letovice| DYJ| R| P
DYJ_0525_J| Nádrž Letovice na toku Křetínka| DYJ| J| S
DYJ_0530| Křetínka od hráze nádrže Letovice po ústí do toku Svitava| DYJ| R| S
DYJ_0540| Bělá od pramene po vzdutí nádrže Boskovice| DYJ| R| P
DYJ_0550| Okrouhlý potok od pramene po vzdutí nádrže Boskovice| DYJ| R| P
DYJ_0565_J| Nádrž Boskovice na toku Bělá| DYJ| J| S
DYJ_0570| Bělá od hráze nádrže Boskovice po ústí do toku Svitava| DYJ| R| S
DYJ_0580| Býkovka od pramene po ústí do toku Svitava| DYJ| R| P
DYJ_0590| Svitava od toku Křetínka po tok Punkva| DYJ| R| P
DYJ_0600| Punkva od pramene po ponor| DYJ| R| P
DYJ_0610| Bílá voda od pramene po Marianínský potok včetně| DYJ| R| P
DYJ_0620| Punkva od ponoru po ústí do toku Svitava| DYJ| R| P
DYJ_0630| Šebrovka od pramene po ústí do toku Svitava| DYJ| R| P
DYJ_0640| Křtinský potok od pramene po ústí do toku Svitava| DYJ| R| P
DYJ_0650| Svitava od toku Punkva po ústí do toku Svratka| DYJ| R| S
DYJ_0660| Bobrava od pramene po ústí do toku Svratka| DYJ| R| P
DYJ_0670| Svratka od toku Svitava po tok Litava (Cézava)| DYJ| R| P
DYJ_0680| Litava (Cézava) od pramene po Litenčický potok včetně| DYJ| R| P
DYJ_0690| Hvězdlička od pramene po ústí do toku Litava (Cézava)| DYJ| R| P
DYJ_0700| Litava (Cézava) od toku Litenčický potok po Rakovec| DYJ| R| P
DYJ_0710| Rakovec od pramene po Vážanský potok včetně| DYJ| R| P
DYJ_0720| Rakovec od toku Vážanský potok po ústí do toku Litava (Cézava)| DYJ| R| P
DYJ_0730| Litava (Cézava) od toku Rakovec po tok Říčka (Zlatý potok)| DYJ| R| P
DYJ_0740| Říčka (Zlatý potok) od pramene po tok Roketnice| DYJ| R| P
DYJ_0750| Roketnice od pramene po ústí do toku Říčka (Zlatý potok)| DYJ| R| P
DYJ_0760| Říčka (Zlatý potok) od toku Roketnice po ústí do toku Litava (Cézava)| DYJ| R| P
DYJ_0770| Moutnický (Borkovanský) potok od pramene po ústí do toku Litava (Cézava)| DYJ| R| P
DYJ_0780| Litava (Cézava) od toku Říčka (Zlatý potok) po ústí do toku Svratka| DYJ| R| P
DYJ_0790| Šatava od pramene po ústí do toku Svratka| DYJ| R| P
DYJ_0800| Svratka od toku Litava (Cézava) po vzdutí nádrže Nové Mlýny II. - střední| DYJ| R| P
DYJ_0810| Jihlava od pramene po Třešťský potok| DYJ| R| P
DYJ_0820| Třešťský potok od pramene po ústí do toku Jihlava| DYJ| R| P
DYJ_0830| Maršovský potok od pramene po vzdutí nádrže Hubenov| DYJ| R| P
DYJ_0845_J| Nádrž Hubenov na toku Maršovský potok| DYJ| J| S
DYJ_0850| Jihlava od toku Třešťský potok po tok Jih lávka, včetně toku Maršovský potok od hráze nádrže Hubenov| DYJ| R| P
DYJ_0860| Jihlávka od pramene po ústí do toku Jihlava| DYJ| R| P
DYJ_0870| Jihlava od toku Jihlávka po tok Brtnice| DYJ| R| P
DYJ_0880| Brtnice od pramene po ústí do toku Jihlava| DYJ| R| P
DYJ_0890| Stařečský potok od pramene po ústí do toku Jihlava| DYJ| R| P
DYJ_0900| Klapovský potok od pramene po ústí do toku Jihlava| DYJ| R| P
DYJ_0910| Mlýnský potok od pramene po ústí do toku Jihlava| DYJ| R| P
DYJ_0920| Jihlava od toku Brtnice po vzdutí nádrže Dalešice| DYJ| R| P
DYJ_0935_J| Nádrž Dalešice na toku Jihlava| DYJ| J| S
DYJ_0945_J| Nádrž Mohelno na toku Jihlava| DYJ| J| S
DYJ_0950| Jihlava od hráze nádrže Mohelno po tok Oslava| DYJ| R| P
DYJ_0960| Oslava od pramene po Bohdalovský potok| DYJ| R| P
DYJ_0970| Bohdalovský potok od pramene po ústí do toku Oslava| DYJ| R| P
DYJ_0980| Znětínecký potok od pramene po ústí do toku Oslava| DYJ| R| P
DYJ_0990| Oslava od toku Bohdalovský potok po vzdutí nádrže Mostiště| DYJ| R| P
DYJ_1005_J| Nádrž Mostiště na toku Oslava| DYJ| J| S
DYJ_1010| Oslava od hráze nádrže Mostiště po tok Balinka| DYJ| R| S
DYJ_1020| Balinka od pramene po Lavičský potok| DYJ| R| P
DYJ_1030| Svatoslavský potok od pramene po ústí do toku Balinka| DYJ| R| P
DYJ_1040| Balinka od toku Lavičský potok včetně po ústí do toku Oslava| DYJ| R| P
DYJ_1050| Vodra od pramene po ústí do toku Oslava| DYJ| R| P
DYJ_1060| Polomina od pramene po ústí do toku Oslava| DYJ| R| P
DYJ_1070| Okarecký potok od pramene po ústí do toku Oslava| DYJ| R| P
DYJ_1080| Chvojnice od pramene po ústí do toku Oslava| DYJ| R| P
DYJ_1090| Balinka od pramene po ústí do toku Oslava| DYJ| R| P
DYJ_1100| Oslava od toku Balinka po ústí do toku Jihlava| DYJ| R| P
DYJ_1110| Rokytná od pramene po tok Rokytka| DYJ| R| P
DYJ_1120| Rokytka od pramene po Jakubovský potok včetně| DYJ| R| P
DYJ_1130| Štěpánovický potok od pramene po ústí do toku Rokytná| DYJ| R| P
DYJ_1140| Rokytná od toku Rokytka po tok Rouchovanka, včetně toku Rokytka od toku Jakubovský potok| DYJ| R| P
DYJ_1150| Rouchovanka od pramene po ústí do toku Rokytná| DYJ| R| P
DYJ_1160| Rokytná od toku Rouchovanka po ústí do toku Jihlava| DYJ| R| P
DYJ_1170| Olbramovický potok od pramene po vzdutí rybníka Novoveský| DYJ| R| P
DYJ_1175_J| Rybník Novoveský na toku Olbramovický potok| DYJ| J| S
DYJ_1180| Jihlava od toku Oslava po vzdutí nádrže Nové Mlýny II. - střední| DYJ| R| P
DYJ_1195_J| Nádrž Nové Mlýny II. - střední na toku Dyje| DYJ| J| S
DYJ_1205_J| Nádrž Nové Mlýny III. - dolní na toku Dyje| DYJ| J| S
DYJ_1210| Trkmanka od pramene po Spálený potok| DYJ| R| P
DYJ_1220| Spálený potok od pramene po ústí do toku Trkmanka| DYJ| R| P
DYJ_1230| Trkmanka od toku Spálený potok po ústí do toku Dyje| DYJ| R| P
DYJ_1240| Dyje od hráze nádrže Nové Mlýny III. - dolní po tok Odlehčovací rameno Dyje, Poštorná| DYJ| R| S
DYJ_1250| Včelínek (Sedlecký potok) od státní hranice po ústí do toku Odlehčovací rameno Dyje, Poštorná| DYJ| R| P
DYJ_1260| Dyje od toku Odlehčovací rameno Dyje, Poštorná po tok Kyjovka (Stupava)| DYJ| R| P
DYJ_1270| Kyjovka (Stupava) od pramene po tok Hruškovice| DYJ| R| P
DYJ_1280| Hruškovice od pramene po ústí do toku Kyjovka (Stupava)| DYJ| R| P
DYJ_1290| Kyjovka (Stupava) od toku Hruškovice po ústí do Dyje| DYJ| R| P
DYJ_1300| Dyje od toku Kyjovka (Stupava) po tok Morava| DYJ| R| P
HOD_0010| Odra od pramene po Libavský potok| HOD| R| P
HOD_0020| Libavský potok od pramene po ústí do toku Odra| HOD| R| P
HOD_0030| Odra od toku Libavský potok po tok Budišovka| HOD| R| P
HOD_0040| Budišovka od pramene po ústí do toku Odra| HOD| R| P
HOD_0050| Luha od pramene po ústí do toku Odra| HOD| R| P
HOD_0060| Odra od toku Budišovka po tok Jičínka| HOD| R| P
HOD_0070| Jičínka od pramene po tok Zrzávka včetně| HOD| R| P
HOD_0080| Jičínka od toku Zrzávka po ústí do toku Odra| HOD| R| S
HOD_0090| Husí potok od pramene po ústí do toku Odra| HOD| R| P
HOD_0100| Sedlnice od pramene po ústí do toku Odra| HOD| R| P
HOD_0110| Bílovka od pramene po ústí do toku Odra| HOD| R| P
HOD_0120| Odra od toku Jičínka po tok Lubina| HOD| R| P
HOD_0130| Lubina od pramene po tok Lomná včetně| HOD| R| P
HOD_0140| Tichava (Tichávka) od pramene po ústí do toku Lubina| HOD| R| P
HOD_0150| Lubina od toku Lomná po ústí do toku Odra| HOD| R| P
HOD_0160| Ondřejnice od pramene po ústí do toku Odra| HOD| R| P
HOD_0170| Porubka od pramene po ústí do toku Odra| HOD| R| P
HOD_0180| Odra od toku Lubina po tok Opava| HOD| R| S
HOD_0190| Černá Opava od pramene po tok Střední Opava| HOD| R| P
HOD_0200| Střední Opava od pramene po tok Bílá Opava| HOD| R| P
HOD_0210| Bílá Opava od pramene po tok Střední Opava| HOD| R| P
HOD_0220| Opava od soutoku toků Střední a Bílá Opava po Milotický potok včetně| HOD| R| P
HOD_0230| Opava od toku Milotický potok po tok Opavice| HOD| R| P
HOD_0240| Opavice od pramene po Burkvízský potok včetně| HOD| R| P
HOD_0250| Opavice od toku Burkvízský potok po ústí do toku Opava včetně toku Mohla od státní hranice| HOD| R| P
HOD_0260| Čižina od pramene po ústí do toku Opava| HOD| R| S
HOD_0270| Heraltický potok od pramene po ústí do toku Opava| HOD| R| P
HOD_0280| Velká od pramene po ústí do toku Opava| HOD| R| P
HOD_0290| Opava od Opavice po Plšťský potok včetně| HOD| R| S
HOD_0300| Opava od toku Plšťský potok po tok Moravice| HOD| R| P
HOD_0310| Moravice od pramene po Bělokamenný potok včetně| HOD| R| P
HOD_0320| Podolský potok od pramene po ústí do toku Moravice| HOD| R| P
HOD_0330| Moravice od toku Bělokamenný potok po vzdutí nádrže Slezská Harta| HOD| R| P
HOD_0340| Kočovský potok od pramene po ústí do toku Moravice| HOD| R| P
HOD_0350| Černý potok od pramene po vzdutí nádrže Slezská Harta| HOD| R| P
HOD_0365_J| Nádrž Slezská Harta na toku Moravice| HOD| J| S
HOD_0370| Lobník od pramene po vzdutí nádrže Kružberk| HOD| R| S
HOD_0385_J| Nádrž Kružberk na toku Moravice| HOD| J| S
HOD_0390| Hvozdnice od pramene po ústí do toku Moravice| HOD| R| P
HOD_0400| Moravice od hráze nádrže Kružberk po ústí do toku Opava| HOD| R| S
HOD_0410| Opusta od pramene po ústí do toku Opava| HOD| R| P
HOD_0420| Opava od Moravice po ústí do toku Odra| HOD| R| P
HOD_0430| Odra od toku Opava po tok Ostravice| HOD| R| S
HOD_0440| Černá Ostravice od pramene po tok Bílá Ostravice| HOD| R| P
HOD_0450| Ostravice a Bílá Ostravice od pramene po vzdutí nádrže Šance| HOD| R| P
HOD_0460| Řečice od pramene po vzdutí nádrže Šance| HOD| R| P
HOD_0475_J| Nádrž Šance na toku Ostravice| HOD| J| S
HOD_0480| Ostravice od hráze nádrže Šance po tok Čeladenka| HOD| R| S
HOD_0490| Frýdlantská Ondřejnice od pramene po ústí do toku Čeladenka| HOD| R| P
HOD_0500| Čeladenka od pramene po ústí do Ostravice| HOD| R| P
HOD_0510| Ostravice od toku Čeladenka po tok Morávka| HOD| R| P
HOD_0520| Morávka od pramene po vzdutí nádrže Morávka| HOD| R| P
HOD_0535_J| Nádrž Morávka na toku Morávka| HOD| J| S
HOD_0540| Morávka od hráze nádrže Morávka po tok Mohelnice| HOD| R| P
HOD_0550| Mohelnice od pramene po ústí do toku Morávka| HOD| R| P
HOD_0560| Morávka od Mohelnice po ústí do Ostravice| HOD| R| P
HOD_0570| Olešná od pramene po vzdutí nádrže Olešná| HOD| R| P
HOD_0585_J| Nádrž Olešná na toku Olešná| HOD| J| S
HOD_0590| Olešná od hráze nádrže Olešná po ústí do Ostravice| HOD| R| S
HOD_0600| Ostravice od toku Morávka po tok Lučina| HOD| R| P
HOD_0610| Lučina od pramene po vzdutí nádrže Žermanice| HOD| R| P
HOD_0625_J| Nádrž Žermanice na toku Lučina| HOD| J| S
HOD_0630| Říčky od pramene po ústí do toku Lučina| HOD| R| P
HOD_0640| Sušanka od pramene po ústí do toku Lučina| HOD| R| P
HOD_0650| Venclůvka od pramene po ústí do toku Lučina| HOD| R| P
HOD_0660| Datyňka od pramene po ústí do toku Lučina| HOD| R| P
HOD_0670| Lučina od hráze nádrže Žermanice po ústí do toku Ostravice| HOD| R| S
HOD_0680| Ostravice od toku Lučina po ústí do toku Odra| HOD| R| S
HOD_0690| Stružka od pramene po ústí do toku Odra| HOD| R| P
HOD_0700| Odra od Ostravice po státní hranici| HOD| R| S
HOD_0710| Bečva od pramene po státní hranici| HOD| R| P
HOD_0720| Odra od státní hranice po tok Olše| HOD| R| P
HOD_0730| Olše od státní hranice po tok Lomná| HOD| R| P
HOD_0740| Lomná od pramene po ústí do Olše| HOD| R| P
HOD_0750| Hluchová od pramene po ústí do Olše| HOD| R| P
HOD_0760| Tyra od pramene po ústí do Olše| HOD| R| P
HOD_0770| Olše od toku Lomná po tok Ropičanka| HOD| R| P
HOD_0780| Ropičanka od pramene po ústí do Olše| HOD| R| P
HOD_0790| Olše od toku Ropičanka po odbočení státní hranice| HOD| R| S
HOD_0800| Stonávka od pramene po vzdutí nádrže Těrlicko| HOD| R| P
HOD_0815_J| Nádrž Těrlicko na toku Stonávka| HOD| J| S
HOD_0820| Stonávka od hráze nádrže Těrlicko po ústí do Olše| HOD| R| S
HOD_0830| Karvinský potok od pramene po ústí do Olše| HOD| R| P
HOD_0840| Olše od státní hranice po tok Petrůvka| HOD| R| P
HOD_0850| Petrůvka od státní hranice po ústí do Olše| HOD| R| P
HOD_0860| Lutyňka od pramene po ústí do Olše| HOD| R| P
HOD_0870| Olše od toku Petrůvka po ústí do toku Odra| HOD| R| S
HOD_0880| Pština od státní hranice po státní hranici| HOD| R| P
HOD_0890| Oldřišovský potok od pramene po státní hranici| HOD| R| P
HOD_0900| Pišťský potok od pramene po státní hranici| HOD| R| P
HOD_0910| Osoblaha od pramene po Liptaňský potok včetně| HOD| R| P
HOD_0920| Hrozová od pramene po ústí do toku Osoblaha| HOD| R| P
HOD_0930| Zlatý potok od pramene po státní hranici| HOD| R| P
HOD_0940| Prudník od státní hranice po ústí do toku Osoblaha| HOD| R| P
HOD_0950| Osoblaha od toku Liptaňský potok po státní hranici| HOD| R| P
HOD_0960| Bílá voda od pramene po státní hranici| HOD| R| P
HOD_0970| Hoštický potok od pramene po státní hranici| HOD| R| P
HOD_0980| Javornický potok od pramene po státní hranici| HOD| R| P
HOD_0990| Račí potok od pramene po státní hranici| HOD| R| P
HOD_1000| Bílý potok od pramene po státní hranici| HOD| R| P
HOD_1010| Vojtovický potok od pramene po státní hranici| HOD| R| P
HOD_1020| Lánský potok od pramene po státní hranici| HOD| R| P
HOD_1030| Vidnávka od pramene po Černý potok| HOD| R| P
HOD_1040| Černý potok od pramene po tok Vidnávka| HOD| R| P
HOD_1050| Vidnávka od toku Černý potok po státní hranici| HOD| R| P
HOD_1060| Staříč od pramene po ústí do toku Bělá| HOD| R| P
HOD_1070| Bělá od pramene po Staříč| HOD| R| P
HOD_1080| Olešnice od pramene po ústí do toku Bělá| HOD| R| P
HOD_1090| Bělá od toku Staříč po státní hranici| HOD| R| S
HSL_0010| Labe od pramene po Svatopetrský potok včetně| HSL| R| P
HSL_0020| Labe od toku Svatopetrský potok po tok Sovinka| HSL| R| P
HSL_0030| Sovinka od pramene po ústí do Labe| HSL| R| P
HSL_0040| Malé Labe od pramene po Kotelský potok včetně| HSL| R| P
HSL_0050| Malé Labe od toku Kotelský potok po ústí do Labe| HSL| R| P
HSL_0060| Labe od toku Sovinka po tok Čistá| HSL| R| P
HSL_0070| Čistá od pramene po Zrcadlový potok včetně| HSL| R| P
HSL_0080| Čistá od toku Zrcadlový potok po Luční potok| HSL| R| P
HSL_0090| Luční potok od pramene po ústí do toku Čistá| HSL| R| P
HSL_0100| Čistá od toku Luční potok po ústí do Labe| HSL| R| P
HSL_0110| Pilníkovský potok od pramene po Starobucký potok| HSL| R| P
HSL_0120| Starobucký potok od pramene po ústí do toku Pilníkovský potok| HSL| R| P
HSL_0130| Pilníkovský potok od toku Starobucký potok po ústí do Labe| HSL| R| P
HSL_0150| Kalenský potok od pramene po ústí do Labe| HSL| R| P
HSL_0170| Borecký potok od pramene po vzdutí nádrže Les Království| HSL| R| S
HSL_0185_J| Nádrž Les Království na toku Labe| HSL| J| S
HSL_0190| Běluňka od pramene po ústí do Labe| HSL| R| P
HSL_0200| Úpa od pramene po tok Malá Úpa| HSL| R| P
HSL_0210| Malá Úpa od pramene po ústí do toku Úpa| HSL| R| P
HSL_0220| Lysečinský potok od pramene po ústí do toku Úpa| HSL| R| P
HSL_0230| Úpa od toku Malá Úpa po Zlatý potok včetně| HSL| R| P
HSL_0240| Úpa od toku Zlatý potok po tok Ličná| HSL| R| P
HSL_0250| Petříkovický potok od státní hranice po ústí do toku Ličná| HSL| R| P
HSL_0260| Ličná od pramene po tok Úpa| HSL| R| P
HSL_0270| Mlýnský potok od pramene po ústí do toku Úpa| HSL| R| P
HSL_0280| Rtyňka od pramene po ústí do toku Úpa| HSL| R| P
HSL_0290| Olešnice od pramene po ústí do toku Úpa| HSL| R| P
HSL_0300| Úpa od toku Ličná po ústí do Labe| HSL| R| P
HSL_0310| Labe od hráze nádrže Les Království po tok Metuje| HSL| R| S
HSL_0320| Metuje od pramene po tok Vlásenka včetně| HSL| R| P
HSL_0330| Metuje od toku Vlásenka po tok Židovka| HSL| R| P
HSL_0340| Židovka od státní hranice po ústí do Metuje| HSL| R| P
HSL_0350| Dřevíč od pramene po ústí do Metuje| HSL| R| P
HSL_0360| Brlenka od pramene po ústí do Metuje| HSL| R| P
HSL_0370| Metuje od toku Židovka po tok Střela| HSL| R| S
HSL_0380| Olešenka od pramene po ústí do Metuje| HSL| R| P
HSL_0405_J| Nádrž Rozkoš na tocích Rozkoš a Rovenský potok| HSL| J| S
HSL_0410| Metuje od toku Střela po ústí do Labe, včetně toku Rozkoš od hráze nádrže Rozkoš| HSL| R| P
HSL_0420| Trotina od pramene po ústí do Labe| HSL| R| P
HSL_0430| Piletický potok od pramene po ústí do Labe, včetně Librantického potoka (pramenná část)| HSL| R| P
HSL_0440| Labe od toku Metuje po tok Orlice| HSL| R| P
HSL_0450| Divoká Orlice od státní hranice po soutok s tokem Červený potok| HSL| R| P
HSL_0460| Divoká Orlice od soutoku s tokem Červený potok po vzdutí nádrže Pastviny I| HSL| R| P
HSL_0475_J| Nádrž Pastviny I na toku Divoká Orlice| HSL| J| S
HSL_0480| Rokytenka od pramene po tok Hvězdná včetně| HSL| R| P
HSL_0490| Rokytenka od toku Hvězdná po ústí do toku Divoká Orlice| HSL| R| P
HSL_0500| Divoká Orlice od hráze nádrže Pastviny I po tok Zdobnice| HSL| R| P
HSL_0510| Zdobnice od pramene po tok Říčka včetně| HSL| R| P
HSL_0520| Zdobnice od toku Říčka po ústí do toku Divoká Orlice| HSL| R| P
HSL_0530| Divoká Orlice od toku Zdobnice po tok Bělá| HSL| R| P
HSL_0540| Bělá od pramene po tok Dlouhá strouha| HSL| R| P
HSL_0550| Bělá od toku Dlouhá strouha včetně po tok Kněžná| HSL| R| P
HSL_0560| Kněžná od pramene po Uhřínovský potok včetně| HSL| R| P
HSL_0570| Kněžná od toku Uhřínovský potok po Javornický potok| HSL| R| P
HSL_0580| Javornický potok od pramene po ústí do toku Kněžná| HSL| R| P
HSL_0590| Bělá od toku Kněžná po ústí do toku Divoká Orlice a Kněžná od toku Javornický potok po ústí do toku Bělá| HSL| R| P
HSL_0600| Brodec od pramene po ústí do toku Divoká Orlice| HSL| R| P
HSL_0610| Divoká Orlice od toku Bělá po soutok s tokem Tichá Orlice| HSL| R| P
HSL_0620| Tichá Orlice od pramene po Králický potok včetně| HSL| R| P
HSL_0630| Tichá Orlice od toku Králický potok po Lipkovský potok| HSL| R| P
HSL_0640| Lipkovský potok od pramene po ústí do toku Tichá Orlice| HSL| R| P
HSL_0650| Tichá Orlice od toku Lipkovský potok po Bystřec včetně| HSL| R| P
HSL_0660| Čermná od pramene po ústí do toku Tichá Orlice| HSL| R| P
HSL_0670| Lukavický potok od pramene po ústí do toku Tichá Orlice| HSL| R| P
HSL_0680| Tichá Orlice od toku Bystřec po tok Dobroučka| HSL| R| P
HSL_0690| Potočnice od pramene po ústí do toku Tichá Orlice| HSL| R| P
HSL_0700| Dobroučka od pramene po ústí do toku Tichá Orlice| HSL| R| P
HSL_0710| Tichá Orlice od toku Dobroučka po tok Třebovka| HSL| R| P
HSL_0720| Třebovka od pramene po vzdutí nádrže Hvězda| HSL| R| P
HSL_0735_J| Nádrž Hvězda na toku Třebovka| HSL| J| S
HSL_0740| Třebovka od hráze nádrže Hvězda po ústí do toku Tichá Orlice| HSL| R| P
HSL_0750| Skořenický potok od pramene po ústí do toku Tichá Orlice| HSL| R| P
HSL_0760| Čermná od pramene po ústí do toku Tichá Orlice| HSL| R| P
HSL_0770| Tichá Orlice od toku Třebovka po ústí do Orlice| HSL| R| P
HSL_0780| Orlice od soutoku toků Tichá Orlice a Divoká Orlice po tok Dědina| HSL| R| P
HSL_0790| Dědina od pramene po Hluky včetně| HSL| R| P
HSL_0800| Dědina od toku Hluky po Brtevský potok| HSL| R| P
HSL_0810| Brtevský potok od pramene po ústí do toku Dědina| HSL| R| P
HSL_0820| Zlatý potok od toku Dědina po ústí do toku Dědina| HSL| R| P
HSL_0830| Dědina od toku Brtevský potok po ústí do Orlice| HSL| R| P
HSL_0840| Stříbrný potok od pramene po ústí do Orlice| HSL| R| P
HSL_0850| Orlice od toku Dědina po ústí do Labe| HSL| R| P
HSL_0860| Ředický potok od pramene po ústí do Labe| HSL| R| P
HSL_0870| Loučná od pramene po tok Desná| HSL| R| P
HSL_0880| Desná od pramene po ústí do toku Loučná| HSL| R| P
HSL_0890| Končinský potok od pramene po ústí do toku Loučná| HSL| R| P
HSL_0900| Lodrantka od pramene po ústí do toku Loučná| HSL| R| P
HSL_0910| Zadní Lodrantka od pramene po ústí do toku Loučná| HSL| R| P
HSL_0920| Loučná od toku Desná po ústí do Labe| HSL| R| P
HSL_0930| Labe od Orlice po tok Chrudimka| HSL| R| P
HSL_0940| Chrudimka od pramene po vzdutí nádrže Hamry| HSL| R| P
HSL_0955_J| Nádrž Hamry na toku Chrudimka| HSL| J| S
HSL_0960| Chrudimka od hráze nádrže Hamry po tok Slubice| HSL| R| P
HSL_0970| Slubice od pramene po ústí do toku Chrudimka| HSL| R| P
HSL_0980| Chrudimka od Slubice po vzdutí nádrže Seč| HSL| R| P
HSL_0995_J| Nádrž Seč na toku Chrudimka| HSL| J| S
HSL_1000| Chrudimka od hráze nádrže Seč po Okrouhlický potok včetně| HSL| R| P
HSL_1010| Chrudimka od toku Okrouhlický potok po tok Novohradka| HSL| R| P
HSL_1020| Novohradka od pramene po tok Krounka| HSL| R| P
HSL_1030| Krounka od pramene po tok Kamenická voda včetně| HSL| R| P
HSL_1040| Krounka od toku Kamenická voda po ústí do toku Novohradka| HSL| R| P
HSL_1050| Žejbro od pramene po Mrákotínský potok včetně| HSL| R| P
HSL_1060| Žejbro od toku Mrákotínský potok po ústí do toku Novohradka| HSL| R| P
HSL_1070| Ležák od pramene po Kvítecký potok včetně| HSL| R| P
HSL_1080| Ležák od toku Kvítecký potok po ústí do toku Novohradka| HSL| R| P
HSL_1090| Novohradka od toku Krounka po ústí do toku Chrudimka| HSL| R| P
HSL_1100| Chrudimka od toku Novohradka po ústí do Labe| HSL| R| S
HSL_1110| Jesenčanský potok od pramene po ústí do Labe| HSL| R| P
HSL_1120| Černská strouha od pramene po ústí do Labe| HSL| R| P
HSL_1130| Struha od pramene po Mlýnský potok včetně| HSL| R| P
HSL_1140| Struha od toku Mlýnský potok po ústí do Labe| HSL| R| P
HSL_1150| Sopřečský potok od pramene po ústí do Labe| HSL| R| P
HSL_1160| Brložský potok od pramene po ústí do Labe| HSL| R| P
HSL_1170| Strašovský potok od pramene po ústí do Labe| HSL| R| P
HSL_1180| Labe od toku Chrudimka po tok Doubrava| HSL| R| S
HSL_1190| Doubrava od pramene po tok Cerhovka| HSL| R| P
HSL_1200| Doubrava od toku Cerhovka včetně po Běstvinský potok včetně| HSL| R| P
HSL_1210| Doubrava od toku Běstvinský potok po tok Hostačovka| HSL| R| P
HSL_1220| Hostačovka od pramene po Babský potok včetně| HSL| R| P
HSL_1230| Hostačovka od toku Babský potok po ústí do toku Doubrava| HSL| R| P
HSL_1240| Brslenka od pramene po Hluboký potok včetně| HSL| R| P
HSL_1250| Brslenka od toku Hluboký potok po ústí do toku Doubrava| HSL| R| P
HSL_1260| Doubrava od toku Hostačovka po ústí do Labe| HSL| R| P
HSL_1270| Klejnárka od pramene po Paběnický potok včetně| HSL| R| P
HSL_1280| Vrchlice od pramene po vzdutí nádrže Vrchlice| HSL| R| P
HSL_1295_J| Nádrž Vrchlice na toku Vrchlice| HSL| J| S
HSL_1300| Vrchlice od hráze nádrže Vrchlice po ústí do toku Klejnárka| HSL| R| P
HSL_1310| Klejnárka od toku Paběnický potok po ústí do Labe| HSL| R| P
HSL_1320| Labe od toku Doubrava po tok Polepka (Chotouchovský potok) včetně| HSL| R| S
HSL_1330| Bačovka od pramene po ústí do Labe| HSL| R| P
HSL_1340| Labe od toku Polepka (Chotouchovský potok) po tok Cidlina| HSL| R| S
HSL_1350| Cidlina od pramene po tok Porák (Velký Porák)| HSL| R| P
HSL_1360| Porák (Velký Porák) od pramene po ústí do toku Cidlina| HSL| R| P
HSL_1370| Úlibický potok od pramene po ústí do toku Cidlina| HSL| R| P
HSL_1380| Javorka od pramene po ústí do toku Cidlina| HSL| R| P
HSL_1390| Králický potok od pramene po ústí do toku Cidlina| HSL| R| P
HSL_1400| Cidlina od toku Porák (Velký Porák) po tok Bystřice| HSL| R| P
HSL_1410| Bystřice od pramene po Bašnický potok| HSL| R| P
HSL_1420| Bašnický potok od pramene po ústí do Bystřice| HSL| R| P
HSL_1430| Bystřice od toku Bašnický potok po ústí do toku Cidlina| HSL| R| P
HSL_1440| Mlýnská Cidlina od toku Cidlina po ústí do toku Cidlina| HSL| R| P
HSL_1450| Cidlina od toku Bystřice po vzdutí rybníka Žehuňský| HSL| R| P
HSL_1465_J| Rybník Žehuňský na toku Cidlina| HSL| J| S
HSL_1470| Cidlina od hráze rybníka Žehuňský po ústí do Labe| HSL| R| P
HSL_1480| Labe od toku Cidlina po tok Mrlina| HSL| R| S
HSL_1490| Mrlina od pramene po Hasinský potok| HSL| R| P
HSL_1500| Hasinský potok od pramene po ústí do toku Mrlina| HSL| R| P
HSL_1510| Mrlina od toku Hasinský potok po Štítarský potok| HSL| R| P
HSL_1520| Štítarský potok od pramene po Smíchovský potok| HSL| R| P
HSL_1530| Smíchovský potok od pramene po ústí do toku Štítarský potok| HSL| R| P
HSL_1540| Štítarský potok od toku Smíchovský potok po ústí do toku Mrlina| HSL| R| P
HSL_1550| Velenický potok od pramene po ústí do toku Mrlina| HSL| R| P
HSL_1560| Křinecká Blatnice od pramene po ústí do toku Mrlina| HSL| R| P
HSL_1570| Blatnice od pramene po ústí do toku Mrlina| HSL| R| S
HSL_1580| Klobuš od pramene po ústí do toku Mrlina| HSL| R| P
HSL_1590| Mrlina od toku Štítarský potok po ústí do Labe| HSL| R| P
HSL_1630| Bečvárka (Miletínský potok) od pramene po ústí do toku Výrovka| HSL| R| P
HSL_1640| Šembera od pramene po ústí do toku Výrovka| HSL| R| P
HSL_1650| Výrovka od toku Bečvárka po ústí do Labe| HSL| R| P
HSL_1660| Vlkava od pramene po ústí do Labe| HSL| R| P
HSL_1670| Výmola od pramene po ústí do Labe| HSL| R| P
HSL_1680| Labe od toku Mrlina po tok Jizera| HSL| R| S
HSL_1690| Jizera od státní hranice po tok Mumlava| HSL| R| P
HSL_1700| Mumlava (Velká Mumlava) od pramene po tok Milnice| HSL| R| P
HSL_1710| Milnice od státní hranice po ústí do toku Mumlava| HSL| R| P
HSL_1720| Mumlava (Velká Mumlava) od toku Milnice po tok Jizera| HSL| R| P
HSL_1730| Jizera od toku Mumlava po tok Jizerka| HSL| R| P
HSL_1740| Jizerka od pramene po tok Cedron včetně| HSL| R| P
HSL_1750| Jizerka od toku Cedron po ústí do toku Jizera| HSL| R| P
HSL_1760| Jizera od toku Jizerka po tok Oleška| HSL| R| P
HSL_1770| Oleška od pramene po tok Rokytka| HSL| R| P
HSL_1780| Oleška od toku Rokytka včetně po tok Popelka| HSL| R| P
HSL_1790| Popelka od pramene po ústí do toku Oleška| HSL| R| S
HSL_1800| Tampelačka od pramene po ústí do toku Oleška| HSL| R| P
HSL_1810| Oleška od toku Popelka po ústí do toku Jizera| HSL| R| P
HSL_1820| Jizera od toku Oleška po tok Kamenice| HSL| R| P
HSL_1830| Kamenice od pramene po vzdutí nádrže Josefův Důl| HSL| R| P
HSL_1845_J| Nádrž Josefův Důl na toku Kamenice| HSL| J| S
HSL_1850| Kamenice od hráze nádrže Josefův Důl po tok Jedlová| HSL| R| P
HSL_1860| Jedlová od pramene po ústí do Kamenice| HSL| R| P
HSL_1870| Kamenice od toku Jedlová po tok Černá Desná| HSL| R| P
HSL_1880| Černá Desná od pramene po vzdutí nádrže Souš| HSL| R| P
HSL_1895_J| Nádrž Souš na toku Černá Desná| HSL| J| S
HSL_1900| Černá Desná od hráze nádrže Souš po ústí do Kamenice| HSL| R| P
HSL_1910| Kamenice od toku Černá Desná po ústí do toku Jizera| HSL| R| P
HSL_1920| Žernovník od pramene po ústí do toku Jizera| HSL| R| P
HSL_1930| Stebenka od pramene po ústí do toku Jizera| HSL| R| P
HSL_1940| Libuňka od pramene po ústí do toku Jizera| HSL| R| P
HSL_1950| Žehrovka od pramene po ústí do toku Jizera| HSL| R| P
HSL_1960| Jizera od toku Kamenice po tok Mohelka| HSL| R| P
HSL_1970| Mohelka od pramene po Bezděčínský potok včetně| HSL| R| P
HSL_1980| Mohelka od toku Bezděčínský potok po tok Oharka| HSL| R| P
HSL_1990| Oharka od pramene po ústí do toku Mohelka| HSL| R| P
HSL_2000| Ještědka od pramene po ústí do toku Mohelka| HSL| R| P
HSL_2010| Mohelka od toku Oharka po ústí do toku Jizera| HSL| R| P
HSL_2020| Kněžmostka od pramene po ústí do toku Jizera| HSL| R| P
HSL_2030| Klenice od pramene po ústí do toku Jizera| HSL| R| P
HSL_2040| Jizera od toku Mohelka po Strenický potok včetně| HSL| R| P
HSL_2050| Jizera od toku Strenický potok po ústí do Labe| HSL| R| P
HSL_2070| Košátecký potok od pramene po ústí do Labe| HSL| R| P
HSL_2080| Černávka od pramene po ústí do Labe| HSL| R| P
HSL_2090| Labe od toku Jizera po tok Vltava| HSL| R| S
HSL_2140| Labe od toku Čistá po vzdutí nádrže Les Království| HSL| R| P
HSL_2390| Rozkoš od pramene po vzdutí nádrže Rozkoš| HSL| R| S
HSL_2600| Výrovka od pramene po Ostašovský potok včetně| HSL| R| P
HSL_2620| Výrovka od Ostašovského potoka po tok Bečvárka| HSL| R| P
HSL_3060| Mratínský potok od pramene po ústí do Labe| HSL| R| P
HVL_0010| Teplá Vltava od pramene po tok Řasnice| HVL| R| P
HVL_0020| Řasnice od pramene po ústí do toku Teplá Vltava| HVL| R| P
HVL_0030| Teplá Vltava od toku Řasnice po ústí do toku Vltava| HVL| R| P
HVL_0040| Studená Vltava od státní hranice po tok Světlá| HVL| R| P
HVL_0050| Světlá od pramene po ústí do toku Studená Vltava| HVL| R| P
HVL_0060| Studená Vltava od toku Světlá po ústí do toku Vltava| HVL| R| P
HVL_0070| Vltava od toku Studená Vltava po vzdutí nádrže Lipno I| HVL| R| P
HVL_0080| Jezerní potok od pramene po vzdutí nádrže Lipno I| HVL| R| P
HVL_0095_J| Nádrž Olšina na toku Olšina| HVL| J| S
HVL_0105_J| Nádrž Lipno I na toku Vltava| HVL| J| S
HVL_0110| Vltava od hráze nádrže Lipno I po tok Větší Vltavice| HVL| R| P
HVL_0120| Větší Vltavice od státní hranice po ústí do toku Vltava| HVL| R| P
HVL_0130| Strážný potok od pramene po ústí do toku Vltava| HVL| R| P
HVL_0140| Vltava od Větší Vltavice po tok Polečnice (Kájovský potok)| HVL| R| P
HVL_0150| Polečnice (Kájovský potok) od pramene po Chvalšinský potok| HVL| R| P
HVL_0160| Chvalšinský potok od pramene po tok Polečnice (Kájovský potok)| HVL| R| P
HVL_0170| Polečnice (Kájovský potok) od toku Chvalšinský potok po ústí do toku Vltava| HVL| R| P
HVL_0180| Jílecký potok od pramene po ústí do toku Vltava| HVL| R| P
HVL_0190| Křemžský potok od pramene po ústí do toku Vltava| HVL| R| P
HVL_0200| Třebonínský potok od pramene po ústí do toku Vltava| HVL| R| P
HVL_0210| Vltava od Polečnice po tok Malše| HVL| R| P
HVL_0220| Malše od státní hranice po Leopoldschlag Markt| HVL| R| P
HVL_0230| Malše od Leopoldschlag Markt po soutok s tokem Tichá| HVL| R| P
HVL_0240| Malše od toku Tichá po tok Kamenice| HVL| R| P
HVL_0250| Kamenice od pramene po ústí do Malše| HVL| R| P
HVL_0260| Malše od Kamenice po tok Černá| HVL| R| P
HVL_0270| Pohořský potok od pramene po ústí do toku Černá| HVL| R| P
HVL_0280| Černá od státní hranice po ústí do toku Malše| HVL| R| P
HVL_0290| Malše od toku Černá po vzdutí nádrže Římov| HVL| R| P
HVL_0305_J| Nádrž Římov na toku Malše| HVL| J| S
HVL_0310| Malše od hráze nádrže Římov po tok Stropnice| HVL| R| S
HVL_0320| Stropnice od pramene po Veveřský potok| HVL| R| P
HVL_0330| Veveřský potok od pramene po ústí do Stropnice| HVL| R| P
HVL_0340| Stropnice od toku Veveřský potok po Žárský potok| HVL| R| P
HVL_0350| Svinenský potok od pramene po ústí do Stropnice| HVL| R| P
HVL_0360| Stropnice od toku Žárský potok po ústí do Malše| HVL| R| P
HVL_0370| Malše od Stropnice po ústí do toku Vltava| HVL| R| P
HVL_0380| Dehtářský potok od pramene po vzdutí rybníka Dehtář| HVL| R| P
HVL_0395_J| Rybník Dehtář na toku Dehtářský potok| HVL| J| S
HVL_0400| Dehtářský potok od hráze rybníka Dehtář po ústí do toku Vltava| HVL| R| S
HVL_0410| Bezdrevský potok od pramene po Olešník (Svatopluk)| HVL| R| P
HVL_0420| Olešník (Svatopluk) od pramene po ústí do toku Bezdrevský potok| HVL| R| S
HVL_0430| Bezdrevský potok od toku Olešník (Svatopluk) po vzdutí rybníka Bezdrev| HVL| R| P
HVL_0445_J| Rybník Bezdrev na toku Bezdrevský potok| HVL| J| S
HVL_0450| Kyselá voda od pramene po ústí do toku Vltava| HVL| R| P
HVL_0460| Vltava od Malše po vzdutí nádrže Hněvkovice včetně Bezdrevského potoka od hráze rybníka Bezdrev po ústí do toku Vltava| HVL| R| S
HVL_0475_J| Nádrž Hněvkovice na toku Vltava| HVL| J| S
HVL_0490| Lužnice - hraniční úsek v oblasti České Velenice - Gmünd| HVL| R| P
HVL_0500| Tušť (Hrdlořezský potok) od pramene po ústí do Lužnice| HVL| R| P
HVL_0510| Dračice od pramene po státní hranici| HVL| R| P
HVL_0520| Dračice od státní hranice po ústí do Lužnice| HVL| R| P
HVL_0530| Lužnice od státní hranice po Koštěnický (Kačležský) potok| HVL| R| P
HVL_0545_J| Rybník Kačležský na toku Koštěnický (Kačležský) potok| HVL| J| S
HVL_0555_J| Rybník Staňkovský na toku Koštěnický (Kačležský) potok| HVL| J| S
HVL_0560| Vodoteč I od státní hranice po soutok s tokem Koštěnický (Kačležský) potok| HVL| R| P
HVL_0570| Koštěnický (Kačležský) potok od hráze rybníka Staňkovský po ústí do Lužnice| HVL| R| P
HVL_0580| Lužnice od toku Koštěnický (Kačležský) potok po vzdutí rybníka Rožmberk| HVL| R| P
HVL_0590| Spolský potok od pramene po vzdutí rybníka Svět| HVL| R| S
HVL_0605_J| Rybník Svět na toku Spolský potok| HVL| J| S
HVL_0610| Prostřední stoka od počátku po vzdutí rybníka Rožmberk, včetně toku Spolský potok od hráze rybníka Svět| HVL| R| U
HVL_0620| Káňovský potok od pramene po vzdutí rybníka Káňov| HVL| R| S
HVL_0625_J| Rybník Káňov na toku Káňovský potok| HVL| J| S
HVL_0635_J| Rybník Rožmberk na toku Lužnice| HVL| J| S
HVL_0640| Miletínský potok od pramene po vzdutí rybníka Dvořiště| HVL| R| P
HVL_0646_J| Rybník Dvořiště na toku Miletínský potok| HVL| J| S
HVL_0655_J| Rybník Záblatský na toku Ponědražský potok| HVL| J| S
HVL_0660| Zlatá stoka| HVL| R| U
HVL_0676_J| Rybník Horusický na toku Bukovský potok| HVL| J| S
HVL_0680| Lužnice od hráze rybníka Rožmberk po tok Nežárka, včetně toku Miletínský potok od toku Zlatá Stoka| HVL| R| S
HVL_0690| Kamenice od pramene po tok Žirovnice| HVL| R| P
HVL_0700| Žirovnice od pramene po Počátecký potok| HVL| R| P
HVL_0710| Počátecký potok od pramene po ústí do Žirovnice| HVL| R| S
HVL_0720| Radouňský potok od pramene po ústí do toku Nežárka| HVL| R| S
HVL_0730| Žirovnice od toku Počátecký potok po ústí do toku Nežárka a Nežárka od toku Žirovnice po Hamerský potok| HVL| R| P
HVL_0740| Hamerský potok od pramene po Studenský potok| HVL| R| P
HVL_0750| Studenský potok od pramene po ústí do toku Hamerský potok| HVL| R| P
HVL_0790| Olešná od pramene po ústí do toku Hamerský potok| HVL| R| P
HVL_0810| Lásenice od pramene po ústí do toku Nežárka| HVL| R| P
HVL_0820| Nová řekařeka od Lužnice po ústí do toku Nežárka| HVL| R| U
HVL_0835_J| Rybník Holná na toku Holenský potok| HVL| J| S
HVL_0840| Řečice od pramene po ústí do toku Nežárka| HVL| R| P
HVL_0850| Nežárka od toku Hamerský potok po ústí do Lužnice| HVL| R| P
HVL_0860| Bechyňský potok od pramene po ústí do Lužnice| HVL| R| P
HVL_0870| Doňovský potok od pramene po ústí do Lužnice| HVL| R| S
HVL_0880| Dírenský potok od pramene po ústí do Lužnice| HVL| R| P
HVL_0890| Černovický potok od pramene po ústí do Lužnice| HVL| R| P
HVL_0900| Borecký potok od pramene po ústí do Lužnice| HVL| R| P
HVL_0910| Maršovský potok od pramene po ústí do Lužnice| HVL| R| P
HVL_0920| Chotovinský potok od pramene po Chýnovský potok| HVL| R| P
HVL_0930| Turovecký potok od pramene po ústí do toku Chotovinský potok| HVL| R| P
HVL_0940| Chotovinský potok od toku Chýnovský potok po ústí do Lužnice| HVL| R| P
HVL_0950| Lužnice od toku Nežárka po Košínský potok| HVL| R| P
HVL_0960| Košínský potok od pramene po ústí do Lužnice| HVL| R| P
HVL_0970| Smutná od pramene po Milevský potok| HVL| R| P
HVL_0980| Milevský potok od pramene po ústí do toku Smutná| HVL| R| P
HVL_0990| Smutná od toku Milevský potok po ústí do Lužnice| HVL| R| P
HVL_1000| Židova strouha od pramene po ústí do Lužnice| HVL| R| P
HVL_1010| Lužnice od toku Košínský potok po vzdutí nádrže Kořensko| HVL| R| P
HVL_1020| Bílinský potok od pramene po ústí do toku Lužnice| HVL| R| P
HVL_1035_J| Nádrž Kořensko na toku Vltava| HVL| J| S
HVL_1040| Hrejkovický potok od pramene po vzdutí nádrže Orlík I| HVL| R| P
HVL_1055_J| Nádrž Orlík I na toku Vltava| HVL| J| S
HVL_1060| Vydra od pramene po Roklanský potok| HVL| R| P
HVL_1070| Roklanský potok od pramene po Javoří potok| HVL| R| P
HVL_1080| Javoří potok od státní hranice po ústí do toku Roklanský potok| HVL| R| P
HVL_1090| Roklanský potok od toku Javoří potok po ústí do toku Vydra| HVL| R| P
HVL_1100| Hamerský potok od pramene po ústí do toku Vydra| HVL| R| P
HVL_1110| Vydra od toku Roklanský potok po ústí do toku Otava| HVL| R| P
HVL_1120| Křemelná od pramene po Slatinný potok| HVL| R| P
HVL_1130| Slatinný potok od pramene po ústí do toku Křemelná| HVL| R| P
HVL_1140| Prášilský potok od pramene po ústí do toku Křemelná| HVL| R| P
HVL_1150| Křemelná od toku Slatinný potok po ústí do toku Otava| HVL| R| P
HVL_1160| Losenice od pramene po ústí do toku Otava| HVL| R| P
HVL_1170| Otava od toku Vydra po tok Volšovka| HVL| R| P
HVL_1180| Volšovka od pramene po ústí do toku Otava| HVL| R| P
HVL_1190| Ostružná od pramene po ústí do toku Otava| HVL| R| P
HVL_1200| Nezdický potok od pramene po ústí do toku Otava| HVL| R| P
HVL_1210| Černíčský potok od pramene po ústí do toku Otava| HVL| R| P
HVL_1220| Mlýnský potok od pramene po ústí do náhonu z Otavy| HVL| R| S
HVL_1230| Březový potok od pramene po ústí do toku Otava| HVL| R| P
HVL_1240| Novosedelský potok od pramene po ústí do toku Otava| HVL| R| P
HVL_1250| Otava od toku Volšovka po tok Volyňka| HVL| R| P
HVL_1260| Volyňka od pramene po tok Spůlka| HVL| R| P
HVL_1270| Spůlka od pramene po ústí do toku Volyňka| HVL| R| P
HVL_1280| Peklov od pramene po ústí do toku Volyňka| HVL| R| P
HVL_1290| Volyňka od toku Spůlka po ústí do toku Otava| HVL| R| P
HVL_1300| Řepický potok od pramene po ústí do toku Otava| HVL| R| S
HVL_1310| Vítkovský potok od pramene po ústí do toku Otava| HVL| R| S
HVL_1320| Brložský potok od pramene po ústí do toku Otava| HVL| R| P
HVL_1330| Blanice od pramene po vzdutí nádrže Husinec| HVL| R| P
HVL_1350| Blanice od vzdutí nádrže Husinec po Dubský potok| HVL| R| P
HVL_1360| Dubský potok od pramene po ústí do Blanice| HVL| R| P
HVL_1370| Zlatý potok od pramene po ústí do Blanice| HVL| R| P
HVL_1380| Blanice od toku Dubský potok po Radomilický potok| HVL| R| P
HVL_1390| Radomilický potok od pramene po ústí do Blanice| HVL| R| S
HVL_1400| Blanice od toku Radomilický potok po ústí do toku Otava| HVL| R| P
HVL_1420| Lomnice od pramene po Hradišťský potok| HVL| R| P
HVL_1430| Hradišťský potok od pramene po ústí do Lomnice| HVL| R| P
HVL_1440| Závišínský potok od pramene po ústí do Lomnice| HVL| R| P
HVL_1450| Mračovský potok od pramene po ústí do Lomnice| HVL| R| P
HVL_1460| Kostratecký potok od pramene po ústí do Lomnice| HVL| R| P
HVL_1470| Lomnice od toku Hradišťský potok po vzdutí nádrže Orlík II| HVL| R| P
HVL_1480| Skalice od pramene po Bezděkovský potok| HVL| R| P
HVL_1490| Skalice od toku Bezděkovský potok po Hrádecký (Ostrovský) potok| HVL| R| P
HVL_1500| Hrádecký (Ostrovský) potok od pramene po ústí do Skalice| HVL| R| P
HVL_1510| Skalice od toku Hrádecký (Ostrovský) potok po ústí do Lomnice| HVL| R| P
HVL_1525_J| Nádrž Orlík II na toku Otava| HVL| J| S
HVL_1530| Lužnice - pramenný úsek od státní hranice po státní hranici| HVL| R| P
HVL_2080| Pravostranné přítoky nádrže Lipno I - Rothovský potok, Černá stoka, Ježová, Pestřice| HVL| R| P
HVL_2090| Olšina od hráze nádrže Olšina po vzdutí nádrže Lipno I| HVL| R| S
HVL_2190| Olšina od pramene po vzdutí nádrže Olšina| HVL| R| P
HVL_2410| Otava od Blanice po vzdutí nádrže Orlík II| HVL| R| P
HVL_2510| Otava od toku Volyňka po tok Blanice| HVL| R| P
HVL_2540| Koštěnický (Kačležský) potok od pramene po vzdutí rybníka Kačležský| HVL| R| P
HVL_2640| Koštěnický (Kačležský) potok od hráze rybníka Kačležský po vzdutí rybníka Staňkovský| HVL| R| P
HVL_2650| Ponědražský potok od pramene po vzdutí rybníka Záblatský| HVL| R| P
HVL_2670| Bukovský potok od pramene po vzdutí rybníka Horusický| HVL| R| P
HVL_2750| Ponědražský potok od hráze rybníka Záblatský po ústí do Lužnice| HVL| R| S
HVL_2800| Hamerský potok od toku Studenský potok po ústí do toku Nežárka| HVL| R| P
HVL_2830| Holenský potok od pramene po vzdutí rybníka Holná| HVL| R| P
HVL_2930| Holenský potok od hráze rybníka Holná po ústí do toku Nežárka| HVL| R| S
HVL_3030| Vltava od hráze nádrže Hněvkovice po vzdutí nádrže Kořensko| HVL| R| S
LNO_0010| Stěnava od státní hranice po státní hranici| LNO| R| P
LNO_0020| Šonovský potok od pramene po státní hranici| LNO| R| P
LNO_0030| Bobr od pramene po státní hranici| LNO| R| P
LNO_0040| Černý potok od pramene po státní hranici| LNO| R| P
LNO_0050| Jindřichovický potok od pramene po státní hranici| LNO| R| P
LNO_0060| Lužická Nisa od pramene po tok Rýnovická Nisa| LNO| R| P
LNO_0070| Lužická Nisa od toku Rýnovická Nisa po Doubský potok| LNO| R| P
LNO_0080| Doubský potok od pramene po ústí do toku Lužická Nisa| LNO| R| P
LNO_0090| Harcovský potok od pramene po ústí do toku Lužická Nisa| LNO| R| S
LNO_0100| Lužická Nisa od toku Doubský potok po tok Černá Nisa| LNO| R| P
LNO_0110| Černá Nisa od pramene po Radčický potok| LNO| R| P
LNO_0120| Radčický potok od pramene po ústí do toku Černá Nisa| LNO| R| P
LNO_0130| Černá Nisa od toku Radčický potok po ústí do toku Lužická Nisa| LNO| R| P
LNO_0140| Jeřice od pramene po ústí do toku Lužická Nisa| LNO| R| P
LNO_0150| Lužická Nisa od toku Černá Nisa po Oldřichovský potok| LNO| R| P
LNO_0160| Oldřichovský potok od pramene po ústí do toku Lužická Nisa| LNO| R| P
LNO_0170| Mandava/Mandau od pramene po státní hranici| LNO| R| S
LNO_0180| Mandava/Mandau od státní hranice po státní hranici| LNO| R| S
LNO_0190| Lužnička od pramene po státní hranici| LNO| R| P
LNO_0200| Oleška od pramene po státní hranici| LNO| R| P
LNO_0210| Smědá od pramene po Černý potok| LNO| R| P
LNO_0220| Smědá od toku Černý potok po Sloupský potok| LNO| R| S
LNO_0230| Sloupský potok od pramene po ústí do toku Smědá| LNO| R| P
LNO_0240| Lomnice od pramene po Ztracený potok| LNO| R| P
LNO_0250| Lomnice od toku Ztracený potok po ústí do toku Smědá| LNO| R| P
LNO_0260| Řasnice od pramene po ústí do toku Smědá| LNO| R| P
LNO_0270| Bulovský potok od pramene po ústí do toku Smědá| LNO| R| P
LNO_0280| Smědá od toku Sloupský potok po státní hranici| LNO| R| P
LNO_0290| Kočičí potok od pramene po státní hranici| LNO| R| P
MOV_0010| Morava od pramene po tok Krupá| MOV| R| P
MOV_0020| Krupá od pramene po Stříbrnický potok| MOV| R| P
MOV_0030| Kunčický potok od pramene po ústí do toku Krupá| MOV| R| P
MOV_0040| Vrbenský potok od pramene po ústí do toku Krupá| MOV| R| P
MOV_0050| Krupá od toku Stříbrnický potok včetně po ústí do toku Morava| MOV| R| P
MOV_0060| Branná od pramene po ústí do toku Morava| MOV| R| P
MOV_0070| Bušínský potok od pramene po ústí do toku Morava| MOV| R| P
MOV_0080| Morava od toku Krupá po tok Desná| MOV| R| P
MOV_0090| Desná od pramene po tok Hučivá Desná včetně| MOV| R| P
MOV_0100| Desná od toku Hučivá Desná po tok Merta| MOV| R| P
MOV_0110| Merta od pramene po Klepáčovský potok| MOV| R| P
MOV_0120| Klepáčovský potok od pramene po ústí do toku Merta| MOV| R| P
MOV_0130| Merta od toku Klepáčovský potok po ústí do toku Desná| MOV| R| P
MOV_0140| Losinka od pramene po ústí do toku Desná| MOV| R| P
MOV_0150| Rejchartický potok od pramene po ústí do toku Desná| MOV| R| P
MOV_0160| Bratrušovský potok od pramene po ústí do toku Desná| MOV| R| P
MOV_0170| Desná od toku Merta po ústí do toku Morava| MOV| R| P
MOV_0180| Morava od toku Desná po soutok s tokem Moravská Sázava| MOV| R| P
MOV_0190| Moravská Sázava od pramene po soutok s tokem Ostrovský potok| MOV| R| P
MOV_0200| Ostrovský potok od pramene po ústí do toku Moravská Sázava| MOV| R| S
MOV_0210| Lukovský potok od pramene po ústí do toku Moravská Sázava| MOV| R| P
MOV_0220| Rychnovský potok od pramene po ústí do toku Moravská Sázava| MOV| R| P
MOV_0230| Hraniční potok od pramene po ústí do toku Moravská Sázava| MOV| R| P
MOV_0240| Ospirský potok od pramene po ústí do toku Moravská Sázava| MOV| R| P
MOV_0250| Březná od pramene po ústí do toku Moravská Sázava| MOV| R| P
MOV_0260| Bušínovský potok od pramene po ústí do toku Moravská Sázava| MOV| R| P
MOV_0270| Moravská Sázava od toku Ostrovský potok po ústí do toku Morava| MOV| R| P
MOV_0280| Loučka od pramene po ústí do toku Morava| MOV| R| P
MOV_0290| Mírovka od pramene po ústí do toku Morava| MOV| R| P
MOV_0300| Rohelnice od pramene po ústí do toku Morava| MOV| R| P
MOV_0310| Morava od toku Moravská Sázava po tok Třebůvka| MOV| R| P
MOV_0320| Třebůvka od pramene po Kunčinský potok| MOV| R| P
MOV_0330| Kunčinský potok od pramene po ústí do toku Třebůvka| MOV| R| P
MOV_0340| Třebůvka od toku Kunčinský potok po tok Jevíčka| MOV| R| P
MOV_0350| Jevíčka od pramene po Úsobrnský potok| MOV| R| P
MOV_0360| Úsobrnský potok od pramene po ústí do toku Jevíčka| MOV| R| P
MOV_0370| Nectava od pramene po ústí do toku Jevíčka| MOV| R| P
MOV_0380| Jevíčka od toku Úsobrnský potok po ústí do toku Třebůvka| MOV| R| P
MOV_0390| Javoříčka od pramene po ústí do toku Třebůvka| MOV| R| P
MOV_0400| Třebůvka od toku Jevíčka po ústí do toku Morava| MOV| R| P
MOV_0420| Benkovský potok (Písečné) od pramene po ústí do toku Morava| MOV| R| P
MOV_0430| Oskava od pramene po tok Oslava| MOV| R| P
MOV_0440| Oslava od pramene po ústí do toku Oskava| MOV| R| P
MOV_0450| Sitka (Huzovka) od pramene po Sprchový potok| MOV| R| P
MOV_0460| Sitka (Huzovka) od toku Sprchový potok po ústí do toku Oskava| MOV| R| P
MOV_0470| Oskava od toku Oslava po ústí do toku Morava| MOV| R| S
MOV_0480| Trusovický potok (Trusovka) od pramene po ústí do toku Morava| MOV| R| P
MOV_0490| Bystřice od pramene po tok Lichnička| MOV| R| P
MOV_0500| Lichnička od pramene po ústí do Bystřice| MOV| R| P
MOV_0510| Bystřice od toku Lichnička po ústí do toku Morava| MOV| R| P
MOV_0520| Olešnice (Kokorka) od pramene po ústí do toku Morávka-náhon| MOV| R| P
MOV_0530| Morava od toku Třebůvka po tok Bečva| MOV| R| P
MOV_0540| Vsetínská Bečva od pramene po Tísňavský potok včetně| MOV| R| P
MOV_0550| Miloňovský potok od pramene po ústí do toku Vsetínská Bečva| MOV| R| P
MOV_0560| Stanovnice (Velká Stanovnice) od pramene po ústí do toku Vsetínská Bečva| MOV| R| S
MOV_0570| Lušová od pramene po ústí do toku Vsetínská Bečva| MOV| R| P
MOV_0580| Dinotice od pramene po ústí do toku Vsetínská Bečva| MOV| R| P
MOV_0590| Zděchovka od pramene po ústí do toku Vsetínská Bečva| MOV| R| P
MOV_0600| Hovízky od pramene po ústí do toku Vsetínská Bečva| MOV| R| P
MOV_0610| Vsetínská Bečva od toku Tísňavský potok po tok Senice| MOV| R| P
MOV_0620| Senice od pramene po tok Pozděchůvka| MOV| R| P
MOV_0630| Senice od toku Pozděchůvka včetně po ústí do toku Vsetínská Bečva| MOV| R| P
MOV_0640| Jasenice od pramene po ústí do toku Vsetínská Bečva| MOV| R| P
MOV_0650| Rokytenka od pramene po ústí do toku Vsetínská Bečva| MOV| R| P
MOV_0660| Semetínský potok od pramene po ústí do toku Vsetínská Bečva| MOV| R| P
MOV_0670| Vsetínská Bečva od toku Senice po tok Ratibořka| MOV| R| S
MOV_0680| Ratibořka od pramene po ústí do toku Vsetínská Bečva| MOV| R| S
MOV_0690| Mikulůvka od pramene po ústí do toku Vsetínská Bečva| MOV| R| P
MOV_0700| Bystřička od pramene po ústí do toku Vsetínská Bečva| MOV| R| S
MOV_0710| Vsetínská Bečva od toku Ratibořka po ústí do toku Bečva| MOV| R| S
MOV_0720| Rožnovská Bečva od pramene po Solánecký potok| MOV| R| P
MOV_0730| Solánecký potok od pramene po ústí do toku Rožnovská Bečva| MOV| R| P
MOV_0740| Rožnovská Bečva od toku Solánecký potok po ústí do toku Bečva| MOV| R| S
MOV_0750| Loučka od pramene po ústí do toku Bečva| MOV| R| P
MOV_0760| Juhyně od pramene po tok Točenka| MOV| R| P
MOV_0770| Točenka od pramene po ústí do toku Juhyně| MOV| R| P
MOV_0780| Juhyně od toku Točenka po ústí do toku Bečva| MOV| R| S
MOV_0790| Bečva od toku Rožnovská Bečva po Opatovický potok| MOV| R| P
MOV_0800| Opatovický potok od pramene po ústí do toku Bečva| MOV| R| P
MOV_0810| Velička od pramene po ústí do toku Bečva| MOV| R| P
MOV_0820| Bečva od toku Opatovický potok po tok Lučnice včetně| MOV| R| P
MOV_0830| Bečva od toku Lučnice po ústí do toku Morava| MOV| R| P
MOV_0840| Blata od pramene po tok Deštná včetně| MOV| R| P
MOV_0850| Blata od toku Deštná po ústí do toku Morava| MOV| R| P
MOV_0860| Romže od pramene po soutok s tokem Hloučela| MOV| R| S
MOV_0870| Hloučela od pramene po Žbánovský potok| MOV| R| P
MOV_0880| Žbánovský potok od pramene po ústí do toku Hloučela| MOV| R| P
MOV_0890| Hloučela od toku Žbánovský potok po vzdutí nádrže Plumlov| MOV| R| S
MOV_0900| Kleštínek od pramene po vzdutí nádrže Plumlov| MOV| R| P
MOV_0915_J| Nádrž Plumlov na toku Hloučela| MOV| J| S
MOV_0920| Hloučela od hráze nádrže Plumlov po soutok s tokem Romže| MOV| R| S
MOV_0930| Vřesůvka od pramene po ústí do toku Valová| MOV| R| P
MOV_0940| Valová od soutoku toků Romže a Hloučela po ústí do toku Morava| MOV| R| P
MOV_0950| Morava od toku Bečva po tok Haná| MOV| R| P
MOV_0960| Velká Haná od pramene po ústí do toku Haná| MOV| R| P
MOV_0970| Malá Haná od pramene po vzdutí nádrže Opatovice| MOV| R| P
MOV_0985_J| Nádrž Opatovice na toku Malá Haná| MOV| J| S
MOV_0990| Haná od Malé Hané po Rostěnický potok, včetně Malé Hané od hráze nádrže Opatovice| MOV| R| S
MOV_1000| Rostěnický potok od pramene po ústí do toku Haná| MOV| R| P
MOV_1010| Haná od toku Rostěnický potok po tok Tištínka (Uhřický potok)| MOV| R| P
MOV_1020| Tištínka (Uhřický potok) od pramene po ústí do toku Haná| MOV| R| P
MOV_1030| Brodečka (Drahanský potok) od pramene po Ferdinandský (Otaslavický) potok| MOV| R| P
MOV_1040| Ferdinandský (Otaslavický) potok od pramene po ústí do toku Brodečka (Drahanský potok)| MOV| R| P
MOV_1050| Brodečka (Drahanský potok) od toku Ferdinandský (Otaslavický) potok po ústí do toku Haná| MOV| R| P
MOV_1060| Haná od toku Tištínka (Uhřický potok) po ústí do toku Morava| MOV| R| P
MOV_1070| Moštěnka od pramene po Dolnonětčický potok| MOV| R| P
MOV_1080| Bystřička od pramene po ústí do toku Moštěnka| MOV| R| P
MOV_1090| Kozrálka od pramene po ústí do toku Moštěnka| MOV| R| P
MOV_1100| Moštěnka od toku Dolnonětčický potok včetně po ústí do toku Morava| MOV| R| P
MOV_1110| Kotojedka od pramene po tok Olšinka včetně| MOV| R| P
MOV_1120| Kotojedka od toku Olšinka po ústí do toku Morava| MOV| R| P
MOV_1130| Rusava od pramene po tok Roštěnka včetně| MOV| R| S
MOV_1140| Rusava od toku Roštěnka po ústí do toku Morava| MOV| R| S
MOV_1150| Panenský potok od pramene po ústí do toku Morava| MOV| R| P
MOV_1160| Mojena od pramene po ústí do toku Morava| MOV| R| P
MOV_1170| Morava od toku Haná po tok Dřevnice| MOV| R| S
MOV_1180| Dřevnice od pramene po vzdutí nádrže Slušovice| MOV| R| P
MOV_1195_J| Nádrž Slušovice na toku Dřevnice| MOV| J| S
MOV_1200| Dřevnice od hráze nádrže Slušovice po tok Lutoninka| MOV| R| S
MOV_1210| Lutoninka od pramene po ústí do Dřevnice| MOV| R| P
MOV_1220| Fryštácký potok od pramene po ústí do Dřevnice| MOV| R| S
MOV_1230| Racková od pramene po ústí do Dřevnice| MOV| R| P
MOV_1240| Dřevnice od toku Lutoninka po ústí do toku Morava| MOV| R| S
MOV_1250| Vrbka od pramene po ústí do toku Morava| MOV| R| P
MOV_1260| Kudlovický potok od pramene po ústí do toku Morava| MOV| R| P
MOV_1270| Březnice od pramene po ústí do toku Morava| MOV| R| S
MOV_1280| Salaška od pramene po ústí do toku Morava| MOV| R| P
MOV_1290| Morava od toku Dřevnice po tok Olšava| MOV| R| S
MOV_1300| Olšava od pramene po Luhačovický potok| MOV| R| S
MOV_1310| Ludkovický potok od pramene po ústí do toku Luhačovický potok| MOV| R| P
MOV_1320| Luhačovický potok od pramene po ústí do toku Olšava| MOV| R| S
MOV_1330| Nivnička (Bystřička) od pramene po ústí do toku Olšava| MOV| R| P
MOV_1340| Olšava od toku Luhačovický potok po ústí do toku Morava| MOV| R| S
MOV_1350| Okluky od pramene po ústí do toku Morava| MOV| R| P
MOV_1360| Dlouhá řekařeka (Morávka) od pramene po ústí do toku Odlehčovací rameno Moravy, Vnorovy - Uherský Ostroh| MOV| R| P
MOV_1370| Velička od pramene po Hrubý potok včetně| MOV| R| P
MOV_1380| Velička od toku Hrubý potok po ústí do toku Morava| MOV| R| P
MOV_1390| Morava od toku Olšava po tok Radějovka| MOV| R| P
MOV_1400| Sudoměřický potok od pramene po ústí do toku Radějovka| MOV| R| P
MOV_1410| Radějovka od pramene po ústí do toku Morava| MOV| R| P
MOV_1420| Teplica (Vrbovčanka) od pramene po Liešanský potok| MOV| R| P
MOV_1430| Morava od toku Radějovka po státní hranici| MOV| R| S
MOV_1440| Vlára od pramene po tok Sviborka včetně| MOV| R| P
MOV_1450| Říka od pramene po ústí do toku Vlára| MOV| R| P
MOV_1460| Zelenský potok od pramene po ústí do toku Vlára| MOV| R| P
MOV_1470| Brůmovka (Kloboucký potok) od pramene po ústí do toku Vlára| MOV| R| P
MOV_1480| Vlára od toku Sviborka po státní hranici| MOV| R| P
MOV_1490| Drietomice od pramene po státní hranici| MOV| R| P
MOV_1500| Klanečnice od pramene po státní hranici| MOV| R| P
OHL_0010| Úštěcký potok od pramene po ústí do Labe| OHL| R| P
OHL_0020| Luční potok od pramene po ústí do Labe| OHL| R| P
OHL_0030| Labe od toku Vltava po tok Ohře| OHL| R| S
OHL_0040| Libský potok od pramene po ústí do Ohře| OHL| R| P
OHL_0045_J| Nádrž Stanovice na toku Lomnický potok| OHL| J| S
OHL_0050| Ohře/Eger od státní hranice po tok Reslava/Röslau| OHL| R| P
OHL_0080| Ohře od hráze nádrže Skalka po Slatinný potok| OHL| R| P
OHL_0090| Slatinný potok od pramene po ústí do Ohře| OHL| R| P
OHL_0100| Sázek od pramene po Stodolský potok| OHL| R| P
OHL_0110| Stodolský potok od pramene po ústí do toku Sázek| OHL| R| P
OHL_0120| Sázek od soutoku s tokem Stodolský potok po ústí do Ohře| OHL| R| P
OHL_0130| Plesná/Fleissenbach od státní hranice po tok Lubinka| OHL| R| P
OHL_0140| Lubinka od pramene po ústí do toku Plesná| OHL| R| P
OHL_0150| Plesná od toku Lubinka po ústí do Ohře| OHL| R| P
OHL_0160| Odrava/Wondreb od státní hranice po vzdutí nádrže Jesenice| OHL| R| P
OHL_0170| Mohelenský potok/Mügelbach od státní hranice po soutok s tokem Odrava| OHL| R| P
OHL_0185_J| Nádrž Jesenice na toku Odrava| OHL| J| S
OHL_0190| Lipoltovský potok od pramene po ústí do toku Odrava| OHL| R| P
OHL_0200| Odrava od hráze nádrže Jesenice po ústí do Ohře| OHL| R| P
OHL_0210| Libocký potok od pramene po vzdutí nádrže Horka| OHL| R| P
OHL_0225_J| Nádrž Horka na toku Libocký potok| OHL| J| S
OHL_0230| Libocký potok od hráze nádrže Horka po ústí do Ohře| OHL| R| P
OHL_0240| Ohře od toku Slatinný potok po tok Velká Libava| OHL| R| P
OHL_0250| Libava od pramene po ústí do Ohře| OHL| R| P
OHL_0260| Tisová od pramene po ústí do Ohře| OHL| R| P
OHL_0270| Ohře od toku Libava po tok Svatava| OHL| R| P
OHL_0280| Svatava od státní hranice po tok Rotava| OHL| R| P
OHL_0290| Rotava od pramene po ústí do toku Svatava| OHL| R| P
OHL_0300| Svatava od toku Rotava po ústí do Ohře| OHL| R| P
OHL_0305_J| Jezero Medard| OHL| J| U
OHL_0310| Lobezský potok od pramene po ústí do Ohře| OHL| R| P
OHL_0320| Čistý potok od pramene po ústí do toku Stoka| OHL| R| P
OHL_0330| Stoka od pramene po ústí do Ohře| OHL| R| P
OHL_0340| Chodovský potok od pramene po ústí do Ohře| OHL| R| P
OHL_0350| Rolava od pramene po Nejdecký potok| OHL| R| P
OHL_0360| Nejdecký potok od pramene po ústí do toku Rolava| OHL| R| P
OHL_0370| Rolava od toku Nejdecký potok po ústí do Ohře| OHL| R| P
OHL_0380| Ohře od toku Svatava po tok Teplá| OHL| R| P
OHL_0390| Teplá od pramene po Pramenský potok| OHL| R| P
OHL_0400| Pramenský potok od pramene po ústí do toku Teplá| OHL| R| P
OHL_0410| Otročínský potok od pramene po ústí do toku Teplá| OHL| R| P
OHL_0420| Lomnický potok od pramene po vzdutí nádrže Stanovice| OHL| R| P
OHL_0430| Dražovský potok od pramene po vzdutí nádrže Stanovice| OHL| R| P
OHL_0450| Lomnický potok od hráze nádrže Stanovice po ústí do toku Teplá| OHL| R| P
OHL_0460| Teplá od soutoku s tokem Pramenský potok po ústí do Ohře| OHL| R| P
OHL_0470| Vitický potok od pramene po ústí do Ohře| OHL| R| P
OHL_0480| Lučinský potok od pramene po ústí do Ohře| OHL| R| P
OHL_0490| Lomnice od pramene po ústí do Ohře| OHL| R| P
OHL_0500| Ohře od toku Teplá po tok Bystřice| OHL| R| P
OHL_0510| Bystřice od pramene po Jáchymovský potok| OHL| R| P
OHL_0520| Jáchymovský potok od pramene po ústí do Bystřice| OHL| R| P
OHL_0530| Bystřice od toku Jáchymovský potok po ústí do Ohře| OHL| R| P
OHL_0540| Ohře od Bystřice po Hučivý potok| OHL| R| P
OHL_0550| Prunéřovský potok od pramene po ústí do Ohře| OHL| R| P
OHL_0560| Ohře od toku Hučivý potok po vzdutí nádrže Nechranice| OHL| R| P
OHL_0575_J| Nádrž Nechráníce na toku Ohře| OHL| J| S
OHL_0580| Ohře od hráze nádrže Nechráníce po Liboc| OHL| R| P
OHL_0590| Liboc od pramene po tok Leska| OHL| R| P
OHL_0600| Leska od pramene po ústí do toku Liboc| OHL| R| P
OHL_0610| Liboc od toku Leska po ústí do Ohře| OHL| R| P
OHL_0620| Ohře od toku Liboc po tok Blšanka| OHL| R| P
OHL_0630| Blšanka od pramene po Očihovecký potok| OHL| R| P
OHL_0640| Očihovecký potok od pramene po ústí do toku Blšanka| OHL| R| P
OHL_0650| Blšanka od toku Očihovecký potok po ústí do Ohře| OHL| R| P
OHL_0660| Ohře od toku Blšanka po tok Chomutovka| OHL| R| P
OHL_0670| Chomutovka od pramene po tok Hačka| OHL| R| P
OHL_0680| Hačka od pramene po ústí do toku Chomutovka| OHL| R| P
OHL_0690| Chomutovka od toku Hačka po ústí do Ohře| OHL| R| P
OHL_0700| Hrádecký potok od pramene po ústí do Ohře| OHL| R| P
OHL_0710| Žejdlík od pramene po ústí do Ohře| OHL| R| P
OHL_0720| Rosovka od pramene po ústí do Ohře| OHL| R| P
OHL_0730| Ohře od toku Chomutovka po ústí do Labe| OHL| R| P
OHL_0740| Modla od pramene po ústí do Labe| OHL| R| P
OHL_0750| Labe od toku Ohře po tok Bílina| OHL| R| S
OHL_0760| Bílina od pramene po rozdělovací objekt Březenec (resp. PKP)| OHL| R| P
OHL_0770| Podkrušnohorský přivaděč vody (PKP resp. PPV)| OHL| R| U
OHL_0780| Bílina od rozdělovacího objektu Březenec (resp. PKP) po tok Loupnice| OHL| R| P
OHL_0790| Loupnice od pramene po ústí do toku Bílina| OHL| R| P
OHL_0800| Bílý potok od pramene po tok Bílina| OHL| R| P
OHL_0810| Srpina od pramene po ústí do toku Bílina| OHL| R| P
OHL_0820| Bílina od toku Loupnice po tok Bouřlivec| OHL| R| P
OHL_0825_J| Jezero Most| OHL| J| U
OHL_0830| Bouřlivec od pramene po ústí do toku Bílina| OHL| R| P
OHL_0835_J| Jezero Barbora| OHL| J| U
OHL_0840| Bystřice od pramene po ústí do toku Bílina| OHL| R| P
OHL_0850| Bílina od toku Bouřlivec po Ždírnický potok| OHL| R| P
OHL_0855_J| Jezero Milada| OHL| J| U
OHL_0860| Ždírnický potok od pramene po Zalužanský potok| OHL| R| P
OHL_0870| Zalužanský potok od pramene po ústí do toku Ždírnický potok| OHL| R| P
OHL_0880| Ždírnický potok od toku Zalužanský potok po ústí do toku Bílina| OHL| R| P
OHL_0890| Klíšský potok od pramene po Žďárský potok| OHL| R| P
OHL_0900| Klíšský potok od toku Žďárský potok po ústí do toku Bílina| OHL| R| P
OHL_0910| Bílina od toku Ždírnický potok po ústí do Labe| OHL| R| P
OHL_0920| Luční potok od pramene po ústí do Labe| OHL| R| P
OHL_0930| Jílovský potok od pramene po ústí do Labe| OHL| R| P
OHL_0940| Labe od toku Bílina po Jílovský potok| OHL| R| P
OHL_0950| Ploučnice od pramene po Panenský potok| OHL| R| P
OHL_0960| Panenský potok od pramene po ústí do Ploučnice| OHL| R| P
OHL_0970| Ploučnice od toku Panenský potok po tok Svitávka| OHL| R| P
OHL_0980| Svitávka od pramene po Boberský potok| OHL| R| P
OHL_0990| Boberský potok od pramene po ústí do toku Svitávka| OHL| R| P
OHL_1000| Svitávka od toku Boberský potok po ústí do Ploučnice| OHL| R| P
OHL_1010| Šporka od pramene po ústí do Ploučnice| OHL| R| P
OHL_1020| Ploučnice od toku Svitávka po Robečský potok| OHL| R| P
OHL_1050| Robečský potok od pramene po vzdutí nádrže Máchovo jezero| OHL| R| P
OHL_1060| Břehyňský potok od pramene po vzdutí nádrže Máchovo jezero| OHL| R| P
OHL_1075_J| Nádrž Máchovo jezero na toku Robečský potok| OHL| J| S
OHL_1080| Robečský potok od hráze nádrže Máchovo jezero po Bobří potok| OHL| R| P
OHL_1090| Bobří potok od pramene po ústí do toku Robečský potok| OHL| R| P
OHL_1100| Robečský potok od toku Bobří potok po ústí do Ploučnice| OHL| R| P
OHL_1110| Ploučnice od toku Robečský potok po ústí do Labe| OHL| R| P
OHL_1120| Kamenice od pramene po tok Chřibská Kamenice| OHL| R| P
OHL_1130| Chřibská Kamenice od pramene po ústí do Kamenice| OHL| R| P
OHL_1140| Kamenice od toku Chřibská Kamenice po ústí do Labe| OHL| R| P
OHL_1150| Labe od toku Jílovský potok po státní hranici| OHL| R| P
OHL_1170| Brtnický potok od pramene po ústí do Křinice| OHL| R| P
OHL_1190| Vilémovský potok od pramene po Mikulášovický potok| OHL| R| P
OHL_1200| Mikulášovický potok od pramene po ústí do toku Vilémovský potok| OHL| R| P
OHL_1210| Vilémovský potok od toku Mikulášovický potok po státní hranici| OHL| R| P
OHL_1220| Luční potok od pramene po ústí do toku Vilémovský potok| OHL| R| P
OHL_1230| Rožanský potok/Rosenbach po ústí do toku Spree| OHL| R| P
OHL_1240| Rybný potok/Gottleuba od pramene po státní hranici| OHL| R| P
OHL_1250| Petrovický potok/Bahra od pramene po státní hranici| OHL| R| P
OHL_1260| Moldavský potok/Freiberger Mulde od pramene po státní hranici| OHL| R| P
OHL_1270| Polava/Pöhlbach od pramene po státní hranici| OHL| R| P
OHL_1280| Přísečnice od pramene po vzdutí nádrže Přísečnice| OHL| R| P
OHL_1295_J| Nádrž Přísečnice na toku Přísečnice| OHL| J| S
OHL_1310| Černá voda/Jöhstädter Schwarzwasser od pramene po státní hranici| OHL| R| P
OHL_1320| Flájský potok od pramene po vzdutí nádrže Fláje| OHL| R| P
OHL_1335_J| Nádrž Fláje na toku Flájský potok| OHL| J| S
OHL_1340| Flájský potok od hráze nádrže Fláje po státní hranici| OHL| R| P
OHL_1350| Svídnice/Schweinitz od pramene po tok Flájský potok/Flöha| OHL| R| P
OHL_1360| Načetínský potok/Natzschung od pramene po Flájský potok| OHL| R| P
OHL_1370| Černá/Schwarze Pockau od pramene po státní hranici| OHL| R| P
OHL_1380| Černá od pramene po státní hranici| OHL| R| P
OHL_1390| Blatenský potok/Breitenbach od pramene po tok Černá| OHL| R| P
OHL_1410| Bílý Halštrov/Weisse Elster od pramene po státní hranici| OHL| R| P
OHL_2075_J| Nádrž Skalka na toku Ohře| OHL| J| S
OHL_3060| Reslava/Röslau od státní hranice po ústí do Ohře| OHL| R| P
OHL_3160| Křinice od pramene po státní hranici| OHL| R| P
OHL_3400| Bystřina od pramene po ústí do Rokytnice| OHL| R| P
OHL_3500| Rokytnice/Regnitz od pramene po státní hranici| OHL| R| P
R – kategorie řekařeka, J – kategorie jezero
*
HMCH – hydromorfologický charakter: P – přirozený, S – silně ovlivněný, U – umělý
1)
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky.
2)
Zákon č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění pozdějších předpisů. |
Vyhláška č. 48/2011 Sb. | Vyhláška č. 48/2011 Sb.
Vyhláška o stanovení tříd ochrany
Vyhlášeno 8. 3. 2011, datum účinnosti 8. 3. 2011, částka 17/2011
* § 1 - Stanovení tříd ochrany
* § 2 - Účinnost k vyhlášce č. 48/2011 Sb.
Aktuální znění od 1. 1. 2024 (364/2023 Sb.)
48
VYHLÁŠKA
ze dne 22. února 2011
o stanovení tříd ochrany
Ministerstvo životního prostředí stanoví podle § 22 odst. 2 zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění zákona č. 402/2010 Sb.:
§ 1
Stanovení tříd ochrany
Třídy ochrany se stanovují pomocí bonitovaných půdně ekologických jednotek1). Stanovuje se 5 tříd ochrany následovně:
a)
v I. třídě ochrany jsou pozemky s přiřazenými bonitovanými půdně ekologickými jednotkami uvedenými v tabulce č. 1 přílohy k této vyhlášce,
b)
ve II. třídě ochrany jsou pozemky s přiřazenými bonitovanými půdně ekologickými jednotkami uvedenými v tabulce č. 2 přílohy k této vyhlášce,
c)
ve III. třídě ochrany jsou pozemky s přiřazenými bonitovanými půdně ekologickými jednotkami uvedenými v tabulce č. 3 přílohy k této vyhlášce,
d)
ve IV. třídě ochrany jsou pozemky s přiřazenými bonitovanými půdně ekologickými jednotkami uvedenými v tabulce č. 4 přílohy k této vyhlášce a
e)
v V. třídě ochrany jsou pozemky s přiřazenými bonitovanými půdně ekologickými jednotkami uvedenými v tabulce č. 5 přílohy k této vyhlášce.
§ 2
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem jejího vyhlášení.
Ministr:
Mgr. Chalupa v. r.
Příloha k vyhlášce č. 48/2011 Sb.
Třídy ochrany
Tabulka č. 1
I. třída ochrany
---
BPEJ
00100| 00300| 05600| 06000| 08000| 08500| 10100| 10300| 11000
11010| 11100| 11110| 11112| 15600| 16000| 16100| 18000| 18500
20100| 20200| 20300| 20900| 20910| 21000| 21010| 21100| 21110
25600| 26000| 28000| 28500| 30100| 30200| 30300| 30900| 30910
31000| 31100| 35600| 36000| 38000| 38500| 40100| 40110| 40200
40210| 40300| 40900| 40910| 41000| 41010| 41100| 41110| 45600
45800| 46000| 46100| 46200| 48000| 48500| 48510| 50900| 50910
51000| 51010| 51100| 51110| 51200| 51400| 55600| 56000| 56100
58000| 58500| 58510| 61200| 61400| 65600| 66000| 66100| 68000
68500| 68510| 70800| 71100| 71200| 72801| 72811| 72901| 72911
73001| 73011| 75600| 78000| 78500| 78510| 83401| 83421| 83501
83521| 85600| 88000| 93601| 93621| 95600| 98000| 98500| 98510
Tabulka č. 2
II. třída ochrany
---
BPEJ
00110| 00112| 00501| 00600| 00610| 00800| 00810| 01500| 01510
05700| 05800| 06100| 06200| 08510| 08512| 10110| 10112| 10501
10600| 10800| 10810| 11200| 11202| 11210| 11300| 11310| 11400
11410| 11500| 11510| 15700| 15800| 16200| 18510| 18512| 20110
20112| 20210| 20212| 20501| 20600| 20800| 20810| 21200| 21210
21400| 21410| 21500| 21510| 24200| 24210| 25700| 25800| 26100
26200| 28510| 28512| 30110| 30112| 30210| 30212| 30501| 30600
30800| 30810| 31010| 31110| 31200| 31210| 31400| 31500| 31510
34200| 34210| 35700| 35800| 36100| 36200| 38510| 38512| 40112
40212| 40600| 40610| 40800| 40810| 40812| 41200| 41202| 41210
41400| 41410| 41500| 41510| 41901| 41911| 42801| 44200| 44210
45700| 45900| 48100| 48512| 50800| 50810| 50812| 51202| 51210
51212| 51300| 51310| 51410| 51500| 51502| 51510| 51512| 52501
52511| 52801| 52811| 52901| 52911| 53001| 53301| 54200| 54210
54300| 54310| 55700| 55800| 55900| 56200| 58100| 58201| 58211
58512| 58540| 58542| 58550| 58552| 58600| 58610| 58612| 60800
60810| 61202| 61210| 61212| 61300| 61310| 61410| 61500| 61510
62210| 62801| 62811| 62901| 62911| 64200| 64210| 64300| 64310
65700| 65800| 66200| 68410| 68512| 68540| 68542| 68550| 68552
70810| 71110| 71202| 71210| 71240| 71300| 71310| 71400| 71410
71500| 71502| 71510| 71901| 71911| 72210| 72501| 72511| 72601
72611| 72701| 72804| 72904| 73101| 73201| 73211| 73301| 73311
74200| 74210| 74300| 74310| 74400| 74410| 74600| 75500| 75700
75800| 77900| 78512| 78540| 78542| 78550| 82210| 83404| 83431
83504| 83531| 85500| 85800| 87900| 88201| 88500| 88510| 88512
93604| 93631| 95500| 95800| 98201| 98512| | |
Tabulka č. 3
III. třída ochrany
---
BPEJ
00511| 00602| 00612| 00700| 00710| 00750| 00850| 01300| 01310
01512| 01901| 05900| 08100| 08540| 08542| 08550| 08552| 08600
08610| 08612| 10511| 10602| 10610| 10612| 10700| 10710| 10750
10850| 11212| 11213| 11240| 11242| 11250| 11252| 11440| 11512
11540| 11550| 11811| 11901| 12501| 12601| 12801| 12811| 12901
13301| 13304| 13314| 15001| 15004| 15011| 15900| 16300| 16401
18100| 18201| 18540| 18542| 18550| 18552| 18600| 18610| 18612
20511| 20602| 20610| 20612| 20700| 20710| 20850| 21202| 21212
21213| 21240| 21250| 21300| 21310| 21440| 21450| 21512| 21602
21811| 21901| 21911| 22411| 22501| 22511| 22601| 22611| 22801
22804| 22811| 22901| 22911| 23001| 23301| 23304| 23311| 24300
24310| 24400| 24410| 24501| 24511| 24600| 24602| 24610| 24612
24700| 24702| 24710| 24712| 25001| 25900| 26300| 26401| 28100
28201| 28211| 28540| 28542| 28550| 28552| 28600| 28610| 28612
30511| 30602| 30610| 30612| 30700| 30710| 30850| 31202| 31212
31213| 31240| 31250| 31300| 31310| 31410| 31512| 31602| 31901
31911| 32501| 32511| 32601| 32611| 32801| 32804| 32811| 32901
32911| 33001| 33301| 33304| 33311| 34300| 34310| 34400| 34501
34511| 34600| 34602| 34610| 34700| 35001| 35011| 35201| 35211
35900| 38100| 38201| 38211| 38540| 38542| 38550| 38552| 38600
38610| 38612| 40602| 40612| 40640| 40650| 40700| 40710| 40840
40842| 40850| 40852| 41212| 41213| 41240| 41242| 41250| 41252
41300| 41310| 41440| 41450| 41512| 41513| 41540| 41550| 41552
41602| 41904| 41941| 42411| 42501| 42511| 42601| 42611| 42804
42811| 42901| 42911| 43001| 43301| 43304| 43311| 44240| 44250
44300| 44310| 44340| 44350| 44400| 44410| 44501| 44511| 44600
44602| 44610| 44700| 44702| 44710| 45001| 45011| 45201| 45211
45301| 46401| 46411| 48201| 48211| 48540| 48542| 48550| 48552
48600| 48610| 48612| 48650| 50840| 50842| 50850| 50852| 51213
51240| 51242| 51250| 51252| 51313| 51440| 51450| 51513| 51540
51550| 51552| 51811| 51901| 51911| 51941| 51951| 52001| 52210
52411| 52504| 52514| 52541| 52551| 52601| 52611| 52804| 52851
52904| 52914| 53011| 53041| 53101| 53201| 53304| 53311| 53341
53351| 54240| 54250| 54400| 54410| 54501| 54511| 54600| 54602
54610| 54700| 54702| 54710| 55001| 55011| 55201| 55301| 56401
56411| 57900| 58204| 58214| 58301| 58410| 58640| 58642| 58650
58652| 60812| 60840| 60842| 60850| 60852| 61213| 61240| 61242
61250| 61252| 61313| 61440| 61450| 61512| 61513| 61540| 61542
61550| 61552| 61602| 62001| 62212| 62411| 62441| 62451| 62601
62611| 62701| 62711| 62804| 62904| 63101| 63201| 63211| 64240
64250| 64340| 64350| 64400| 64410| 64440| 64501| 64511| 64600
64602| 64610| 64700| 64702| 64710| 65001| 65011| 65500| 65900
66401| 66411| 67900| 68100| 68201| 68204| 68211| 68301| 68412
68600| 68610| 68612| 68640| 68642| 68650| 70812| 70840| 70842
70850| 70852| 71212| 71242| 71250| 71252| 71313| 71440| 71450
71512| 71602| 71610| 71904| 72212| 72411| 72504| 72514| 72604
72704| 72711| 72814| 72914| 73004| 73014| 73104| 73111| 73204
73304| 73314| 74240| 74250| 74340| 74350| 74501| 74511| 74602
74610| 74612| 74700| 74702| 74710| 75001| 75011| 75201| 76401
76411| 78100| 78201| 78211| 78410| 78412| 78552| 78600| 78610
78612| 82212| 83424| 83524| 85001| 85011| 85201| 85700| 85900
86401| 86411| 88100| 88204| 88211| 88214| 88410| 88412| 88540
88542| 88550| 88552| 88600| 88610| 88612| 88640| 88642| 88650
88652| 93624| 95001| 95011| 95700| 96401| 96411| 97900| 98100
98204| 98211| 98301| 98311| 98410| 98412| 98540| 98542| 98550
98552| 98600| 98610| 98612| 98640| 98650| | |
Tabulka č. 4
IV. třída ochrany
---
BPEJ
00401| 00411| 00640| 00650| 00740| 00840| 01313| 01513| 01540
01542| 01550| 01552| 01811| 01814| 01841| 01851| 01904| 01911
01914| 01941| 01944| 01951| 02001| 02004| 02011| 02014| 02041
02051| 02110| 02112| 02210| 02212| 02242| 02252| 02310| 02312
02342| 02352| 02411| 02414| 02441| 02451| 02901| 02904| 02911
02914| 02941| 02951| 03201| 03204| 03221| 03231| 05500| 06300
06401| 06411| 06501| 06511| 07900| 08201| 08204| 08211| 08214
08241| 08251| 08254| 08301| 08304| 08311| 08314| 08341| 08351
08410| 08412| 08442| 08452| 08640| 08642| 08650| 08652| 08701
08711| 08817| 10401| 10411| 10640| 10650| 10740| 10840| 11313
11513| 11542| 11552| 11814| 11841| 11844| 11904| 11911| 11914
11941| 11951| 12001| 12011| 12110| 12210| 12212| 12242| 12252
12310| 12312| 12342| 12352| 12504| 12511| 12514| 12541| 12544
12604| 12611| 12614| 12641| 12651| 12701| 12711| 12741| 12751
12804| 12814| 12841| 12851| 12904| 12911| 12914| 12941| 12951
13001| 13011| 13041| 13051| 13101| 13201| 13204| 13311| 13341
13351| 14911| 14951| 15014| 15041| 15111| 15301| 15311| 15341
15351| 15411| 15500| 16411| 16501| 16511| 17001| 17900| 18204
18211| 18214| 18241| 18251| 18301| 18311| 18410| 18412| 18442
18452| 18640| 18642| 18650| 18652| 18701| 18711| 18817| 20401
20640| 20650| 20740| 20750| 20840| 21242| 21252| 21313| 21513
21540| 21542| 21550| 21552| 21700| 21720| 21730| 21814| 21841
21904| 21914| 21941| 21951| 22001| 22004| 22011| 22014| 22041
22051| 22110| 22210| 22212| 22310| 22312| 22342| 22352| 22414
22441| 22451| 22504| 22514| 22541| 22551| 22604| 22614| 22641
22651| 22814| 22841| 22851| 22904| 22914| 22941| 22951| 23004
23011| 23041| 23051| 23101| 23111| 23201| 23204| 23231| 23314
23341| 23351| 24240| 24250| 24340| 24350| 24440| 24450| 24541
24551| 24613| 24642| 24652| 24713| 24742| 24752| 24811| 24814
24841| 25004| 25011| 25014| 25041| 25051| 25111| 25141| 25151
25201| 25211| 25241| 25251| 25301| 25303| 25311| 25341| 25411
25500| 26411| 26501| 26511| 27900| 28204| 28214| 28241| 28251
28301| 28304| 28311| 28314| 28341| 28351| 28410| 28412| 28442
28452| 28640| 28642| 28650| 28652| 28701| 28711| 28817| 30401
30411| 30640| 30650| 30740| 30750| 30840| 31242| 31252| 31313
31440| 31450| 31513| 31540| 31542| 31550| 31552| 31700| 31710
31811| 31814| 31904| 31914| 31941| 31951| 32001| 32004| 32011
32014| 32041| 32051| 32110| 32210| 32212| 32242| 32252| 32310
32312| 32411| 32414| 32441| 32451| 32504| 32514| 32541| 32551
32604| 32614| 32641| 32644| 32651| 32654| 32701| 32704| 32711
32714| 32741| 32751| 32814| 32841| 32851| 32904| 32914| 32941
32951| 33004| 33011| 33041| 33051| 33101| 33111| 33201| 33204
33221| 33231| 33241| 33251| 33314| 33341| 33351| 34240| 34250
34340| 34350| 34410| 34440| 34450| 34541| 34551| 34612| 34613
34642| 34652| 34702| 34710| 34712| 34742| 34752| 34811| 34814
34841| 34851| 34911| 34951| 35004| 35014| 35041| 35051| 35111
35141| 35241| 35301| 35303| 35311| 35313| 35341| 35411| 35500
36300| 36401| 36411| 36501| 36511| 37900| 38204| 38214| 38241
38251| 38301| 38304| 38311| 38314| 38341| 38351| 38410| 38412
38442| 38452| 38640| 38642| 38650| 38652| 38701| 38711| 38817
40740| 40750| 41313| 41542| 41811| 41841| 41851| 41914| 41951
42001| 42004| 42011| 42041| 42051| 42110| 42210| 42212| 42242
42252| 42310| 42312| 42414| 42441| 42451| 42504| 42514| 42541
42551| 42604| 42614| 42641| 42651| 42701| 42711| 42814| 42841
42851| 42904| 42914| 42941| 42951| 43004| 43011| 43041| 43051
43101| 43111| 43201| 43204| 43211| 43241| 43251| 43314| 43341
43351| 44440| 44450| 44541| 44551| 44612| 44613| 44642| 44652
44712| 44811| 44911| 45004| 45051| 45111| 45241| 45303| 45311
45341| 45411| 45441| 45500| 46300| 46501| 46511| 47900| 48204
48214| 48241| 48251| 48301| 48304| 48311| 48410| 48412| 48640
48642| 48652| 48701| 48711| 51542| 51543| 51602| 51700| 51710
51814| 51841| 51851| 51904| 51914| 51944| 51954| 52004| 52011
52041| 52051| 52110| 52212| 52310| 52312| 52342| 52352| 52414
52441| 52451| 52544| 52554| 52604| 52614| 52641| 52651| 52701
52711| 52741| 52751| 52814| 52841| 52844| 52854| 52941| 52951
53004| 53014| 53051| 53111| 53204| 53211| 53241| 53251| 53314
53344| 53354| 54340| 54350| 54440| 54450| 54541| 54551| 54612
54613| 54642| 54652| 54712| 54742| 54752| 54811| 54841| 54851
54911| 55004| 55041| 55051| 55111| 55211| 55241| 55251| 55303
55311| 55411| 55500| 56300| 58241| 58251| 58304| 58311| 58341
58351| 58412| 58701| 58817| 61543| 61553| 61700| 61710| 62004
62021| 62031| 62041| 62051| 62110| 62112| 62113| 62242| 62310
62342| 62352| 62414| 62604| 62614| 62641| 62651| 62704| 62714
62741| 62751| 62814| 62841| 62851| 62914| 62941| 62951| 63111
63204| 63241| 63251| 64450| 64541| 64551| 64612| 64613| 64642
64652| 64712| 64713| 64742| 64752| 64811| 64841| 64851| 64911
65004| 65041| 65051| 65111| 65113| 65201| 65211| 65241| 65251
66300| 68214| 68241| 68251| 68304| 68311| 68341| 68351| 68442
68652| 68701| 68817| 71213| 71513| 71540| 71542| 71543| 71550
71552| 71553| 71700| 71710| 71811| 71841| 71914| 71941| 71951
72001| 72004| 72021| 72031| 72041| 72110| 72112| 72213| 72242
72310| 72342| 72352| 72414| 72441| 72451| 72541| 72551| 72614
72641| 72651| 72714| 72841| 72851| 72941| 72951| 73041| 73051
73114| 73341| 73351| 74440| 74450| 74541| 74551| 74613| 74642
74652| 74712| 74811| 74911| 75004| 75014| 75111| 75211| 75241
75301| 75311| 75341| 75900| 77001| 78204| 78214| 78241| 78251
78301| 78304| 78311| 78341| 78442| 78640| 78642| 78650| 78652
78817| 81811| 82001| 82004| 82021| 82031| 82041| 82110| 82112
82213| 82242| 83434| 83441| 83451| 83534| 83541| 83551| 84811
84911| 85004| 85014| 85041| 85051| 85111| 85211| 85301| 85311
85411| 87001| 88241| 88244| 88251| 88301| 88304| 88311| 88314
88341| 88351| 88413| 88442| 88452| 88701| 88711| 88817| 91811
93641| 93651| 95004| 95014| 95041| 95051| 95900| 97001| 98214
98241| 98251| 98304| 98314| 98341| 98351| 98413| 98442| 98452
98642| 98652| 98701| 98711| 98817| 98847| | |
Tabulka č. 5
V. třída ochrany
---
BPEJ
01543| 01553| 01844| 01854| 01954| 02044| 02054| 02113| 02142
02143| 02152| 02153| 02213| 02243| 02253| 02313| 02343| 02353
02444| 02454| 02944| 02954| 03224| 03234| 03241| 03244| 03251
03254| 03715| 03716| 03745| 03746| 03755| 03756| 03815| 03816
03845| 03846| 03855| 03856| 03909| 03919| 03929| 03939| 03949
03969| 04067| 04068| 04077| 04078| 04089| 04099| 04167| 04168
04177| 04178| 04189| 04199| 06601| 06701| 06811| 06841| 06901
07001| 07101| 07201| 07311| 07313| 07341| 07343| 07411| 07413
07441| 07443| 07541| 07543| 07641| 07643| 07769| 07789| 07869
07889| 08244| 08344| 08354| 08413| 08443| 08453| 08703| 08713
08741| 08751| 08818| 08847| 08848| 08857| 08858| 08911| 08913
11450| 11543| 11553| 11851| 11854| 11944| 11954| 12004| 12014
12041| 12044| 12051| 12054| 12112| 12113| 12142| 12143| 12152
12153| 12213| 12243| 12253| 12313| 12343| 12353| 12551| 12554
12644| 12654| 12704| 12714| 12744| 12754| 12844| 12854| 12944
12954| 13004| 13014| 13044| 13054| 13104| 13111| 13114| 13121
13124| 13134| 13141| 13144| 13151| 13154| 13221| 13224| 13231
13234| 13241| 13244| 13251| 13254| 13344| 13354| 13715| 13716
13745| 13746| 13755| 13756| 13815| 13816| 13845| 13846| 13855
13856| 13909| 13919| 13929| 13939| 13949| 13959| 13969| 14067
14068| 14077| 14078| 14089| 14099| 14167| 14168| 14177| 14178
14189| 14199| 14941| 15044| 15051| 15054| 15113| 15141| 15151
15303| 15313| 15343| 15353| 15441| 15451| 16601| 16701| 16811
16841| 16901| 17101| 17201| 17311| 17313| 17341| 17343| 17411
17413| 17441| 17443| 17541| 17543| 17641| 17643| 17769| 17789
17869| 17889| 18244| 18254| 18304| 18314| 18341| 18344| 18351
18354| 18413| 18443| 18453| 18703| 18713| 18741| 18751| 18818
18847| 18848| 18857| 18858| 18911| 18913| 21543| 21553| 21844
21851| 21854| 21944| 21954| 22044| 22054| 22112| 22113| 22142
22143| 22152| 22153| 22213| 22242| 22243| 22252| 22253| 22313
22343| 22353| 22444| 22454| 22544| 22554| 22644| 22654| 22844
22854| 22944| 22954| 23014| 23044| 23054| 23104| 23114| 23141
23144| 23151| 23154| 23221| 23224| 23234| 23241| 23244| 23251
23254| 23344| 23354| 23715| 23716| 23745| 23746| 23755| 23756
23815| 23816| 23845| 23846| 23855| 23856| 23909| 23919| 23929
23939| 23949| 23959| 24067| 24068| 24077| 24078| 24089| 24099
24167| 24168| 24177| 24178| 24189| 24199| 24643| 24653| 24743
24753| 24844| 24851| 24854| 25044| 25054| 25113| 25313| 25343
25351| 25353| 25441| 25451| 26601| 26701| 26811| 26841| 26901
27001| 27101| 27201| 27311| 27313| 27341| 27343| 27411| 27413
27441| 27443| 27541| 27543| 27641| 27643| 27769| 27789| 27869
27889| 28244| 28254| 28344| 28354| 28413| 28443| 28453| 28703
28713| 28741| 28751| 28818| 28847| 28848| 28857| 28858| 28911
28913| 31543| 31553| 31841| 31844| 31851| 31854| 31944| 31954
32044| 32054| 32112| 32113| 32142| 32143| 32152| 32153| 32213
32243| 32253| 32313| 32342| 32343| 32352| 32353| 32444| 32454
32544| 32554| 32744| 32754| 32844| 32854| 32944| 32954| 33014
33044| 33054| 33104| 33114| 33141| 33144| 33151| 33154| 33224
33234| 33244| 33254| 33344| 33354| 33715| 33716| 33745| 33746
33755| 33756| 33815| 33816| 33845| 33846| 33855| 33856| 33909
33919| 33929| 33939| 33949| 34067| 34068| 34077| 34078| 34089
34099| 34167| 34168| 34177| 34178| 34189| 34199| 34643| 34653
34713| 34743| 34753| 34844| 34854| 34941| 35044| 35054| 35113
35151| 35251| 35343| 35351| 35353| 35441| 35451| 36601| 36701
36811| 36841| 36901| 37001| 37101| 37201| 37311| 37313| 37341
37343| 37411| 37413| 37441| 37443| 37541| 37543| 37641| 37643
37769| 37789| 37869| 37889| 38244| 38254| 38344| 38354| 38413
38443| 38453| 38703| 38713| 38741| 38751| 38818| 38847| 38848
38857| 38858| 38911| 38913| 41543| 41553| 41814| 41844| 41854
41944| 41954| 42014| 42044| 42054| 42112| 42113| 42142| 42143
42152| 42153| 42213| 42243| 42253| 42313| 42342| 42343| 42352
42353| 42444| 42454| 42544| 42554| 42644| 42654| 42704| 42714
42741| 42744| 42751| 42754| 42844| 42854| 42944| 42954| 43014
43044| 43054| 43104| 43114| 43141| 43144| 43151| 43154| 43214
43244| 43254| 43344| 43354| 43715| 43716| 43745| 43746| 43755
43756| 43815| 43816| 43845| 43846| 43855| 43856| 43909| 43919
43929| 43939| 43949| 43959| 44067| 44068| 44077| 44078| 44089
44099| 44167| 44168| 44177| 44178| 44189| 44199| 44643| 44653
44713| 44742| 44743| 44752| 44753| 44814| 44841| 44844| 44851
44854| 44941| 44951| 45014| 45041| 45044| 45054| 45113| 45141
45151| 45251| 45313| 45343| 45351| 45353| 45451| 46601| 46701
46811| 46841| 46901| 47001| 47101| 47201| 47311| 47313| 47341
47343| 47411| 47413| 47441| 47443| 47541| 47543| 47641| 47643
47769| 47789| 47869| 47889| 48244| 48254| 48314| 48341| 48344
48351| 48354| 48413| 48442| 48443| 48452| 48453| 48703| 48713
48741| 48751| 48817| 48818| 48847| 48848| 48857| 48858| 48911
48913| 51553| 51844| 51854| 52014| 52044| 52054| 52112| 52113
52142| 52143| 52152| 52153| 52213| 52242| 52243| 52252| 52253
52313| 52343| 52353| 52444| 52454| 52644| 52654| 52704| 52714
52744| 52754| 52944| 52954| 53044| 53054| 53104| 53114| 53141
53144| 53151| 53154| 53214| 53244| 53254| 53715| 53716| 53745
53746| 53755| 53756| 53815| 53816| 53845| 53846| 53855| 53856
53909| 53919| 53929| 53939| 53949| 53959| 53969| 54067| 54068
54077| 54078| 54089| 54099| 54167| 54168| 54177| 54178| 54189
54199| 54643| 54653| 54713| 54743| 54753| 54814| 54844| 54854
54941| 54951| 55014| 55044| 55054| 55113| 55141| 55151| 55313
55341| 55343| 55351| 55353| 55441| 55451| 56501| 56511| 56601
56701| 56811| 56841| 56901| 57001| 57101| 57201| 57311| 57313
57341| 57343| 57411| 57413| 57441| 57443| 57541| 57543| 57641
57643| 57769| 57789| 57869| 57889| 58244| 58254| 58314| 58344
58354| 58413| 58442| 58443| 58452| 58453| 58703| 58711| 58713
58741| 58751| 58818| 58847| 58848| 58857| 58858| 58911| 58913
62024| 62034| 62044| 62054| 62142| 62143| 62152| 62153| 62213
62243| 62252| 62253| 62312| 62313| 62343| 62353| 62444| 62454
62644| 62654| 62744| 62754| 62844| 62854| 62944| 62954| 63104
63114| 63141| 63144| 63151| 63154| 63214| 63244| 63254| 63715
63716| 63745| 63746| 63755| 63756| 63815| 63816| 63845| 63846
63855| 63856| 63909| 63919| 63929| 63939| 64067| 64068| 64077
64078| 64089| 64099| 64167| 64168| 64177| 64178| 64189| 64199
64643| 64653| 64743| 64753| 64814| 64844| 64854| 64941| 64951
65014| 65044| 65054| 65141| 65151| 66501| 66511| 66601| 66701
66811| 66841| 66901| 67001| 67101| 67201| 67311| 67313| 67341
67343| 67411| 67413| 67441| 67443| 67541| 67543| 67641| 67643
67769| 67789| 67869| 67889| 68244| 68254| 68314| 68344| 68354
68413| 68443| 68452| 68453| 68703| 68711| 68713| 68741| 68751
68818| 68847| 68848| 68857| 68858| 68911| 68913| 71814| 71844
71851| 71854| 71944| 71954| 72024| 72034| 72044| 72051| 72054
72113| 72142| 72143| 72152| 72153| 72243| 72252| 72253| 72312
72313| 72343| 72353| 72444| 72454| 72544| 72554| 72644| 72654
72741| 72744| 72751| 72754| 72844| 72854| 72944| 72954| 73044
73054| 73141| 73144| 73151| 73154| 73214| 73241| 73244| 73251
73254| 73344| 73354| 73715| 73716| 73745| 73746| 73755| 73756
73815| 73816| 73845| 73846| 73855| 73856| 73909| 73919| 73929
73939| 73949| 73959| 73969| 74067| 74068| 74077| 74078| 74089
74099| 74167| 74168| 74177| 74178| 74189| 74199| 74643| 74653
74713| 74742| 74743| 74752| 74753| 74814| 74841| 74844| 74851
74854| 74941| 74951| 75041| 75044| 75051| 75054| 75113| 75141
75151| 75251| 75303| 75313| 75343| 75351| 75353| 75411| 75441
75451| 76501| 76511| 76601| 76701| 76811| 76841| 76901| 77101
77201| 77311| 77313| 77341| 77343| 77411| 77413| 77441| 77443
77541| 77543| 77641| 77643| 77769| 77789| 77869| 77889| 78244
78254| 78314| 78344| 78351| 78354| 78413| 78443| 78452| 78453
78701| 78703| 78711| 78713| 78741| 78751| 78818| 78847| 78848
78857| 78858| 78911| 78913| 81814| 81841| 81844| 81851| 81854
82024| 82034| 82044| 82051| 82054| 82113| 82142| 82143| 82152
82153| 82243| 82252| 82253| 83444| 83454| 83544| 83554| 83715
83716| 83745| 83746| 83755| 83756| 83815| 83816| 83845| 83846
83855| 83856| 83909| 83919| 83929| 83939| 83949| 83959| 83969
84067| 84068| 84077| 84078| 84089| 84099| 84167| 84168| 84177
84178| 84189| 84199| 84814| 84841| 84844| 84851| 84854| 84941
84951| 85044| 85054| 85113| 85141| 85151| 85241| 85251| 85303
85313| 85341| 85343| 85351| 85353| 85441| 85451| 86501| 86511
86601| 86701| 86811| 86841| 86901| 87101| 87201| 87311| 87313
87341| 87343| 87411| 87413| 87441| 87443| 87541| 87543| 87641
87643| 87769| 87789| 87869| 87889| 88254| 88344| 88354| 88443
88453| 88703| 88713| 88741| 88751| 88818| 88847| 88848| 88857
88858| 88911| 88913| 91814| 91841| 91844| 91851| 91854| 93634
93644| 93654| 93715| 93716| 93745| 93746| 93755| 93756| 93909
93919| 93929| 93939| 93949| 93959| 93969| 94067| 94068| 94077
94078| 94089| 94099| 94167| 94168| 94177| 94178| 94189| 94199
95044| 95054| 96501| 96511| 96601| 96701| 96811| 96841| 96901
97101| 97201| 97311| 97313| 97341| 97343| 97411| 97413| 97441
97443| 97541| 97543| 97641| 97643| 97769| 97789| 97869| 97889
98244| 98254| 98344| 98354| 98443| 98453| 98703| 98713| 98741
98751| 98818| 98848| 98857| 98858| 98911| 98913| |
1)
Vyhláška č. 227/2018 Sb., o charakteristice bonitovaných půdně ekologických jednotek a postupu pro jejich vedení a aktualizaci. |
Zákon č. 47/2011 Sb. | Zákon č. 47/2011 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 8. 3. 2011, datum účinnosti 1. 4. 2011, částka 17/2011
* Čl. I - Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění zákona č. 635/2004 Sb., zákona č. 669/2004 Sb., zákona č. 124/2005 Sb., zákona č. 215/2005 Sb., zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 441/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona
* Čl. II - Přechodná ustanovení
* Čl. III - Účinnost
Aktuální znění od 1. 1. 2015 (360/2014 Sb.)
47
ZÁKON
ze dne 9. února 2011,
kterým se mění zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Čl. I
Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění zákona č. 635/2004 Sb., zákona č. 669/2004 Sb., zákona č. 124/2005 Sb., zákona č. 215/2005 Sb., zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 441/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 230/2006 Sb., zákona č. 319/2006 Sb., zákona č. 172/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 270/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 302/2008 Sb., zákona č. 87/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 489/2009 Sb., zákona č. 120/2010 Sb. a zákona č. 199/2010 Sb., se mění takto:
1.
V § 1, § 3 odst. 1 písm. c), § 10h odst. 2 písm. a), § 31 odst. 1 písm. i), § 31 odst. 2 písm. a), § 32 odst. 2 písm. a), § 33 odst. 2 písm. k), § 34 odst. 3 písm. k) a § 35 odst. 1 písm. h) se slova „Evropských společenství“ nahrazují slovy „Evropské unie“.
2.
Poznámka pod čarou č. 1 zní:
„1)
Směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty.
Směrnice Rady 2006/79/ES ze dne 5. října 2006 o osvobození zboží dováženého v drobných zásilkách neobchodní povahy ze třetích zemí od daní.
Směrnice Rady 2008/9/ES ze dne 12. února 2008, kterou se stanoví prováděcí pravidla pro vrácení daně z přidané hodnoty stanovené směrnicí 2006/112/ES osobám povinným k dani neusazeným v členském státě vrácení daně, ale v jiném členském státě.
Třináctá směrnice Rady ze dne 17. listopadu 1986 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se daní z obratu - Úprava vracení daně z přidané hodnoty osobám povinným k dani neusazeným na území Společenství.
Směrnice Rady 2008/8/ES ze dne 12. února 2008, kterou se mění směrnice Rady 2006/112/ES, pokud jde o místo poskytnutí služby.
Směrnice Rady 2008/117/ES ze dne 16. prosince 2008, kterou se mění směrnice 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty za účelem boje proti daňovým únikům spojeným s plněním uvnitř Společenství.
Směrnice Rady 2009/47/ES ze dne 5. května 2009, kterou se mění směrnice 2006/112/ES, pokud jde o snížené sazby daně z přidané hodnoty.
Směrnice Rady 2009/69/ES ze dne 5. května 2009, kterou se mění směrnice 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty, pokud jde o daňové úniky spojené s dovozem.
Směrnice Rady 2009/132/ES ze dne 19. října 2009, kterou se vymezuje oblast působnosti čl. 143 písm. b) a c) směrnice 2006/112/ES, pokud se jedná o osvobození některých druhů zboží od daně z přidané hodnoty při konečném dovozu.
Směrnice Rady 2009/162/EU ze dne 22. prosince 2009, kterou se mění některá ustanovení směrnice 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty.
Směrnice Rady 2010/23/EU ze dne 16. března 2010, kterou se mění směrnice 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty, pokud jde o volitelné a dočasné používání mechanismu přenesení daňové povinnosti ve vztahu k poskytnutí některých služeb s vysokým rizikem podvodů.
Směrnice Rady 2010/66/EU ze dne 14. října 2010, kterou se mění směrnice 2008/9/ES, kterou se stanoví prováděcí pravidla pro vrácení daně z přidané hodnoty stanovené směrnicí 2006/112/ES osobám povinným k dani neusazeným v členském státě vrácení daně, ale v jiném členském státě.“.
3.
V § 2 odst. 2 písm. a) se číslo „9“ nahrazuje číslem „10“.
4.
V § 4 odstavec 1 včetně poznámky pod čarou č. 72 zní:
„(1)
Pro účely tohoto zákona se rozumí:
a)
úplatou částka v penězích nebo v platebních prostředcích nahrazujících peníze nebo hodnota poskytnutého nepeněžního plnění,
b)
jednotkovou cenou cena za měrnou jednotku množství zboží nebo cena za službu anebo nemovitost,
c)
daní na výstupu daň uplatněná plátcem za zdanitelné plnění podle § 13 až 20 nebo z přijaté úplaty vztahující se k tomuto plnění,
d)
vlastní daňovou povinností daňová povinnost, kdy daň na výstupu převyšuje odpočet daně za zdaňovací období,
e)
nadměrným odpočtem daňová povinnost, kdy odpočet daně převyšuje daň na výstupu za zdaňovací období,
f)
správcem daně příslušný finanční úřad; při dovozu zboží je správcem daně příslušný celní úřad s výjimkou případů, kdy daňová povinnost při dovozu zboží vzniká plátci podle § 23 odst. 3 až 5,
g)
osobou registrovanou k dani v jiném členském státě osoba, které bylo přiděleno daňové identifikační číslo pro účely daně z přidané hodnoty v rámci obchodování mezi členskými státy,
h)
zahraniční osobou osoba, která nemá na území Evropského společenství sídlo, místo podnikání ani místo pobytu,
i)
místem pobytu adresa místa trvalého pobytu nebo místa pobytu fyzické osoby, popřípadě místo, kde se převážně zdržuje,
j)
místem podnikání adresa fyzické osoby povinné k dani zapsaná jako místo podnikání v obchodním rejstříku nebo jiné obdobné evidenci, popřípadě místo jejího pobytu,
k)
provozovnou místo, které má stálé personální a materiální vybavení, jehož prostřednictvím uskutečňuje osoba povinná k dani své ekonomické činnosti,
l)
dotací k ceně přijaté finanční prostředky poskytované ze státního rozpočtu, z rozpočtů územních samosprávných celků, státních fondů, z grantů přidělených podle zvláštního zákona, z rozpočtu cizího státu, z grantů Evropské unie či podle programů obdobných, pokud je příjemci dotace stanovena povinnost poskytovat plnění se slevou z ceny a výše slevy se váže k jednotkové ceně plnění; za dotaci k ceně se nepovažuje zejména dotace k výsledku hospodaření a na pořízení dlouhodobého hmotného a dlouhodobého nehmotného majetku,
m)
zbožím, které je předmětem spotřební daně, zboží, které je předmětem některé ze spotřebních daní vymezených v zákoně upravujícím spotřební daně24) nebo daně z pevných paliv nebo daně ze zemního plynu a některých dalších plynů vymezených v zákoně upravujícím daň z pevných paliv a daň ze zemního plynu a některých dalších plynů72), s výjimkou plynu dodávaného prostřednictvím přepravní nebo distribuční soustavy nacházející se na území Evropského společenství anebo jakékoli sítě k takové soustavě připojené.
72)
Část čtyřicátá pátá a čtyřicátá šestá zákona č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů.“.
5.
V § 4 odst. 3 písm. c) se slova „a o kterém je tato osoba povinna účtovat nebo jej evidovat“ zrušují.
6.
V § 4 odst. 3 písmeno d) zní:
„d)
dlouhodobým majetkem obchodní majetek, který je
1.
hmotným majetkem podle zákona upravujícího daně z příjmů7c),
2.
odpisovaným nehmotným majetkem podle zákona upravujícího daně z příjmů7c), nebo
3.
pozemkem, který je dlouhodobým hmotným majetkem podle právních předpisů upravujících účetnictví7d),“.
7.
V § 4 odst. 3 se za písmeno d) vkládá nové písmeno e), které včetně poznámky pod čarou č. 73 zní:
„e)
dlouhodobým majetkem vytvořeným vlastní činností dlouhodobý majetek, který plátce v rámci svých ekonomických činností vyrobil, postavil nebo jinak vytvořil; technické zhodnocení73) se považuje za samostatný dlouhodobý majetek vytvořený vlastní činností,
73)
§ 32a odst. 6 a § 33 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“.
Dosavadní písmena e) až g) se označují jako písmena f) až h).
8.
V § 4 odst. 4 se slova „české koruny“ nahrazují slovy „českou měnu“.
9.
V § 5 odst. 2 se slova „, z nichž je uplatňována zvláštní sazba daně podle zvláštního právního předpisu7).“ nahrazují slovy „za autorské příspěvky, z nichž je uplatňována zvláštní sazba daně podle zvláštního právního předpisu7).“.
Poznámka pod čarou č. 7 zní:
„7)
§ 36 odst. 2 písm. t) zákona č. 586/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“.
10.
V § 5 odst. 4 se slova „pro účely tohoto zákona“ zrušují.
11.
V § 5b odst. 2 se slova „jejich vystoupení ze skupiny“ nahrazují slovy „zániku jejich členství ve skupině“.
12.
V § 6 odst. 2 se slova „hmotného majetku7c) a odpisovaného nehmotného majetku7c) nebo pozemků, které jsou dlouhodobým hmotným majetkem7d), o kterých osoba povinná k dani účtuje nebo o kterých vede evidenci“ nahrazují slovy „dlouhodobého majetku“.
13.
§ 7a včetně nadpisu zní:
㤠7a
Místo plnění při dodání plynu, elektřiny, tepla nebo chladu
(1)
Místem plnění při dodání plynu prostřednictvím přepravní nebo distribuční soustavy nacházející se na území Evropského společenství anebo jakékoli sítě k takové soustavě připojené, při dodání elektřiny nebo při dodání tepla či chladu sítěmi (dále jen „dodání plynu, elektřiny, tepla nebo chladu soustavami nebo sítěmi“) obchodníkovi je místo, kde má tento obchodník sídlo, místo podnikání nebo kde má provozovnu, které je toto zboží dodáno, nebo nemá-li takové sídlo či provozovnu, místo, kde má místo pobytu.
(2)
Obchodníkem podle odstavce 1 je osoba povinná k dani, která nakupuje plyn, elektřinu, teplo nebo chlad zejména za účelem jejich dalšího prodeje a jejíž vlastní spotřeba tohoto zboží je zanedbatelná.
(3)
Místem plnění při dodání plynu, elektřiny, tepla nebo chladu soustavami nebo sítěmi jiné osobě než osobě uvedené v odstavci 1 je místo, kde osoba, které je zboží dodáno, toto zboží spotřebuje. Pokud osoba, které je takto zboží dodáno, nespotřebuje všechno dodané zboží, považuje se za místo plnění pro toto nespotřebované zboží místo, kde má tato osoba sídlo, místo podnikání nebo kde má provozovnu, které je toto zboží dodáno, nebo nemá-li takové sídlo či provozovnu, místo, kde má místo pobytu.“.
14.
§ 10b včetně nadpisu zní:
㤠10b
Místo plnění při poskytnutí služby v oblasti kultury, umění, sportu, vědy, vzdělávání a zábavy
(1)
Místem plnění při poskytnutí služby v oblasti kultury, umění, sportu, vědy, vzdělávání a zábavy je místo konání kulturní, umělecké, sportovní, vědecké, vzdělávací, zábavní nebo podobné akce, pokud jde o
a)
službu spočívající v oprávnění ke vstupu na takovou akci, včetně služby přímo související s tímto oprávněním, nebo
b)
službu vztahující se k takové akci, včetně přímo související služby, jakož i poskytnutí služby organizátora takové akce, osobě nepovinné k dani.“.
15.
V § 10h odst. 1 písmeno h) zní:
„h)
poskytnutí přístupu do přepravní nebo distribuční soustavy pro plyn nacházející se na území Evropského společenství nebo jakékoli sítě k takové soustavě připojené, do elektroenergetické soustavy anebo do sítí tepla nebo chladu a poskytnutí přepravy či distribuce plynu, tepla nebo chladu anebo poskytnutí přenosu či distribuce elektřiny prostřednictvím těchto soustav nebo sítí, včetně poskytnutí přímo souvisejících služeb,“.
16.
V § 13 odst. 4 písmeno b) včetně poznámky pod čarou č. 74 zní:
„b)
uvedení do stavu způsobilého k užívání74) dlouhodobého majetku vytvořeného vlastní činností, pokud plátce použije tento majetek pro účely, pro které má nárok na odpočet daně podle § 72 odst. 6,
74)
§ 6 odst. 8 a § 7 odst. 11 vyhlášky č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví.“.
17.
V § 13 odst. 4 se písmeno h) označuje jako písmeno g).
18.
V § 13 odst. 5 se slova „nebo poskytnutí obchodního majetku bez úplaty, který byl vytvořen vlastní činností, pokud byl u přijatých zdanitelných plnění použitých k vytvoření tohoto majetku uplatněn odpočet daně“ zrušují.
19.
V § 13 odst. 7 písm. i) se slova „prostřednictvím přepravní nebo distribuční soustavy anebo dodání elektřiny podle § 7a“ nahrazují slovy „, elektřiny, tepla nebo chladu soustavami nebo sítěmi“.
20.
V § 14 odst. 3 se písmeno b) zrušuje.
Dosavadní písmena c) až f) se označují jako písmena b) až e).
21.
V § 14 odst. 4 písm. a) se za slova „obchodního majetku“ vkládají slova „, s výjimkou dlouhodobého majetku,“.
22.
V § 16 odst. 1, § 18 odst. 1, § 31 odst. 4, § 32 odst. 4, § 33 odst. 3 se slova „prostřednictvím přepravní nebo distribuční soustavy anebo dodání elektřiny“ nahrazují slovy „, elektřiny, tepla nebo chladu soustavami nebo sítěmi“.
23.
V § 21 odst. 6 písmeno d) zní:
„d)
dnem uvedení do stavu způsobilého k užívání74) při plnění vymezeném v § 13 odst. 4 písm. b),“.
24.
V § 21 odst. 6 písm. e) se slova „odst. 3 písm. f)“ nahrazují slovy „odst. 3 písm. e)“.
25.
V § 21 odst. 8 se slova „písm. h)“ nahrazují slovy „písm. g)“.
26.
V § 23 se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který zní:
„(5)
Pokud byly porušeny podmínky pro osvobození od daně podle § 71g, je plátce povinen přiznat daň v daňovém přiznání za zdaňovací období, ve kterém bylo zboží do režimu volného oběhu propuštěno.“.
Dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 6.
27.
V § 24 odst. 1 se za slovo „služby“ vkládají slova „s místem plnění v tuzemsku“ a za slovo „plnění“ se vkládají slova „nebo v případě poskytnutí úplaty, k poslednímu dni měsíce, ve kterém byla úplata poskytnuta, a to k tomu dni, který nastane dříve“.
28.
V § 24 odstavce 2 a 3 znějí:
„(2)
Zdanitelné plnění se považuje za uskutečněné dnem poskytnutí služby podle odstavce 1. V případech podle § 21 odst. 5 písm. b) a v § 21 odst. 6 až 10 se zdanitelné plnění považuje za uskutečněné dnem uvedeným v těchto ustanoveních.
(3)
Pokud je služba podle odstavce 1, u níž jsou plátce nebo osoba identifikovaná k dani povinni přiznat a zaplatit daň podle § 108 odst. 1 písm. b), poskytována po dobu delší než 12 kalendářních měsíců a nedojde během tohoto období k poskytnutí úplaty, považuje se plnění za uskutečněné nejpozději posledním dnem každého kalendářního roku.“.
29.
V § 24 odst. 4 se slova „a 2“ nahrazují slovy „až 3“ a slova „prostřednictvím přepravní nebo distribuční soustavy nebo dodání elektřiny“ se nahrazují slovy „, elektřiny, tepla nebo chladu soustavami nebo sítěmi“.
30.
V § 24a odst. 1 se věta poslední zrušuje.
31.
V § 24a odstavce 2 až 4 znějí:
„(2)
Plnění se považuje za uskutečněné dnem poskytnutí služby podle odstavce 1. V případech podle § 21 odst. 5 písm. b) a v § 21 odst. 6 až 10 se zdanitelné plnění považuje za uskutečněné dnem uvedeným v těchto ustanoveních.
(3)
Pokud je služba podle odstavce 1, u níž má plátce povinnost podat souhrnné hlášení podle § 102 odst. 1 písm. d), poskytována po dobu delší než 12 kalendářních měsíců a nedojde během tohoto období k přijetí úplaty, považuje se plnění za uskutečněné nejpozději posledním dnem každého kalendářního roku.
(4)
Ustanovení odstavců 1 až 3 se obdobně vztahují i na dodání zboží s instalací nebo montáží, dodání plynu, elektřiny, tepla nebo chladu soustavami nebo sítěmi s místem plnění mimo tuzemsko.“.
32.
V § 28 odst. 1 se slova „opravný daňový doklad, daňový dobropis, daňový vrubopis, platební kalendář nebo doklad vystavený podle § 92a“ nahrazují slovy „platební kalendář, opravný daňový doklad, daňový doklad vystavený podle § 46 nebo 92a“.
33.
Poznámka pod čarou č. 23 včetně odkazů na poznámku pod čarou se zrušuje.
34.
V § 28 odst. 2 písmeno l) zní:
„l)
výši daně; tato daň může být zaokrouhlena na celé koruny tak, že částka 0,50 koruny a vyšší se zaokrouhlí na celou korunu nahoru a částka nižší než 0,50 koruny se zaokrouhlí na celou korunu dolů.“.
35.
V § 29 odst. 1 se slova „d), e) a f)“ nahrazují slovy „c) až e)“.
36.
V § 31 se odstavec 3 zrušuje.
Dosavadní odstavce 4 a 5 se označují jako odstavce 3 a 4.
37.
V § 32 se odstavec 3 zrušuje.
Dosavadní odstavce 4 a 5 se označují jako odstavce 3 a 4.
38.
V části první hlavě II nadpis dílu 6 zní: „Základ daně a výpočet daně, oprava základu daně a oprava výše daně, opravný daňový doklad“.
39.
V § 36 odstavec 1 zní:
„(1)
Základem daně je vše, co jako úplatu obdržel nebo má obdržet plátce za uskutečněné zdanitelné plnění, včetně částky na úhradu spotřební daně od osoby, pro kterou je zdanitelné plnění uskutečněno, nebo od třetí osoby, bez daně za toto zdanitelné plnění.“.
40.
V § 36 odst. 10 se slova „písm. h)“ nahrazují slovy „písm. g)“.
41.
Poznámka pod čarou č. 26b se zrušuje.
42.
V § 40 odst. 2 se slova „podle § 42“ zrušují.
43.
§ 41 včetně nadpisu zní:
㤠41
Základ daně a výpočet daně u zboží, které je v režimu podmíněného osvobození od spotřební daně
(1)
Základ daně při dovozu zboží, které je propuštěno do celního režimu volný oběh s následným umístěním do režimu podmíněného osvobození od spotřební daně podle zvláštního právního předpisu24), se stanoví podle § 38 bez zahrnutí spotřební daně.
(2)
U zboží, které je při pořízení z jiného členského státu v tuzemsku umístěno do režimu podmíněného osvobození od spotřební daně, se základ daně stanoví obdobně podle § 36 bez zahrnutí spotřební daně.
(3)
U zboží, které se nachází v režimu podmíněného osvobození od spotřební daně, a plátce uskutečňuje jeho dodání podle § 13, aniž by zboží bylo uvedeno do volného daňového oběhu, se základ daně stanoví podle § 36.
(4)
U zboží, které se nachází v režimu podmíněného osvobození od spotřební dně, a plátce uskutečňuje jeho dodání podle § 13 při uvedení zboží do volného oběhu, se základ daně stanoví podle § 36.“.
44.
§ 42 až 46 včetně nadpisů znějí:
㤠42
Oprava základu daně a oprava výše daně
(1)
Plátce opraví základ daně a výši daně
a)
při zrušení nebo vrácení celého nebo části zdanitelného plnění,
b)
při snížení, popřípadě při zvýšení základu daně, ke kterému dojde po dni uskutečnění zdanitelného plnění,
c)
při vrácení spotřební daně podle § 40 odst. 2,
d)
pokud nedojde k dodání zboží nebo převodu nemovitosti podle § 13 odst. 3 písm. d),
e)
při vrácení úplaty, ze které vznikla plátci ke dni jejího přijetí povinnost přiznat daň a jestliže se zdanitelné plnění neuskutečnilo, nebo
f)
pokud byla úplata, ze které vznikla plátci ke dni jejího přijetí povinnost přiznat daň, použita na úhradu jiného plnění.
(2)
V případě opravy základu daně a výše daně plátce do 15 dnů ode dne zjištění skutečností rozhodných pro provedení takové opravy vystaví opravný daňový doklad, pokud měl povinnost vystavit daňový doklad. Pokud plátce neměl povinnost vystavit daňový doklad, provede ve stejné lhůtě opravu v evidenci pro daňové účely.
(3)
Oprava základu daně a výše daně je samostatným zdanitelným plněním, které se považuje za uskutečněné nejpozději posledním dnem zdaňovacího období, ve kterém plátce
a)
opravou základu daně a výše daně zvyšuje daň na výstupu nebo svoji daňovou povinnost,
b)
opravou základu daně a výše daně snižuje daň na výstupu nebo svoji daňovou povinnost a osoba povinná k dani, právnická osoba, která není založena nebo zřízena za účelem podnikání, nebo osoba identifikovaná k dani, pro kterou se původní plnění uskutečnilo nebo která poskytla úplatu, z níž vznikla povinnost přiznat daň, obdržela opravný daňový doklad, nebo
c)
provedl opravu základu daně a výše daně v daňové evidenci, pokud plátce neměl povinnost vystavit opravný daňový doklad podle odstavce 2.
(4)
U opravy základu daně a výše daně se uplatní sazba daně platná ke dni povinnosti přiznat daň u původního zdanitelného plnění. Pro přepočet cizí měny na českou měnu se použije kurz devizového trhu vyhlášený Českou národní bankou a platný pro osobu provádějící přepočet ke dni povinnosti přiznat daň u původního zdanitelného plnění.
(5)
Opravu základu daně a výše daně nelze provést po uplynutí 3 let od konce zdaňovacího období, ve kterém vznikla povinnost přiznat daň u původního zdanitelného plnění.
(6)
V případě opravy základu daně a výše daně podle odstavce 1 písm. d) plátce sníží výši daně o částku daně vypočítanou podle § 37 odst. 1 ze základu daně stanoveného jako rozdíl mezi úplatou bez daně, která plátci náleží za plnění podle § 13 odst. 3 písm. d), a částkou bez daně, která plátci náleží do data předčasného ukončení smlouvy. Opravu lze provést do 3 let od konce kalendářního roku, v němž nastala skutečnost, na jejímž základě nedošlo k nabytí zboží nebo nemovitosti nájemcem.
(7)
Při pořízení zboží z jiného členského státu, dodání zboží do jiného členského státu, poskytnutí služby osobou registrovanou k dani v jiném členském státě nebo zahraniční osobou a při dovozu zboží se oprava základu daně provede obdobně podle odstavců 1 až 6.
(8)
Při dovozu zboží, kdy vyměří daň celní orgán a je nesprávně uplatněn základ daně nebo sazba daně, plátce tuto skutečnost oznámí celnímu orgánu, který daň původně vyměřil.
§ 43
Oprava výše daně v jiných případech
(1)
V případě, kdy plátce nebo osoba identifikovaná k dani uplatnila a přiznala daň jinak, než stanoví tento zákon, a tím zvýšila daň na výstupu nebo svoji daňovou povinnost, je oprávněna provést opravu v dodatečném daňovém přiznání za zdaňovací období, ve kterém se uskutečnilo původní plnění nebo byla přijata úplata. Opravu lze provést nejdříve ke dni, ve kterém plátce nebo osoba identifikovaná k dani, pro kterou se plnění uskutečnilo, obdržela opravný daňový doklad, nebo ve kterém byla provedena oprava v evidenci pro daňové účely, podle odstavce 2.
(2)
V případě opravy výše daně v jiných případech plátce nebo osoba identifikovaná k dani vystaví opravný daňový doklad, pokud měla povinnost vystavit daňový doklad nebo daňový doklad vystavila. Pokud plátce nebo osoba identifikovaná k dani neměla povinnost vystavit daňový doklad a daňový doklad nevystavila, provede opravu v evidenci pro daňové účely.
(3)
U opravy výše daně se uplatní sazba daně platná ke dni povinnosti přiznat daň u původního plnění. Pro přepočet cizí měny na českou měnu se použije kurz devizového trhu vyhlášený Českou národní bankou a platný pro osobu provádějící přepočet ke dni povinnosti přiznat daň u původního plnění.
(4)
Opravu výše daně nelze provést po uplynutí 3 let od konce zdaňovacího období, ve kterém vznikla povinnost přiznat daň u původního plnění.
(5)
Osoba povinná přiznat daň podle § 108 odst. 1 písm. k) je oprávněna při opravě daně postupovat přiměřeně podle odstavců 1 až 4.
§ 44
Oprava výše daně u pohledávek za dlužníky v insolvenčním řízení
(1)
Plátce, kterému při uskutečnění zdanitelného plnění vůči jinému plátci vznikla povinnost přiznat a zaplatit daň a jehož pohledávka, která vznikla nejpozději 6 měsíců před rozhodnutím soudu o úpadku z tohoto plnění doposud nezanikla (dále jen „věřitel“), je oprávněn provést opravu výše daně na výstupu z hodnoty zjištěné pohledávky v případě, že
a)
plátce, vůči kterému má věřitel tuto pohledávku (dále jen „dlužník“), se nachází v insolvenčním řízení a insolvenční soud rozhodl o způsobu řešení úpadku,
b)
věřitel přihlásil tuto svoji pohledávku nejpozději ve lhůtě stanovené rozhodnutím soudu o úpadku, tato pohledávka byla zjištěna a v insolvenčním řízení se k ní přihlíží,
c)
věřitel a dlužník nejsou osobami, které jsou
1.
kapitálově spojenými osobami podle § 5a odst. 3 s tím, že výše podílu představuje alespoň 25 % základního kapitálu nebo 25 % hlasovacích práv těchto osob,
2.
osobami blízkými26a), nebo
3.
osobami, které podnikají s plátcem společně na základě smlouvy o sdružení10) nebo jiné obdobné smlouvy,
d)
věřitel doručil dlužníkovi daňový doklad podle § 46 odst. 1.
(2)
Pokud pohledávka nebyla v přezkumném jednání podle zákona upravujícího insolvenční řízení zjištěna v hodnotě, kterou měla v době vzniku, daň se vypočte podle ustanovení § 37 odst. 2. Pokud dojde k opravě základu daně a výše daně podle § 42, výše opravované daně podle tohoto ustanovení se sníží či zvýší o takto provedené opravy.
(3)
Opravu výše daně na výstupu je věřitel oprávněn provést nejdříve ve zdaňovacím období, v němž byly splněny podmínky podle odstavce 1. Opravu nelze provést po uplynutí 3 let od konce zdaňovacího období, ve kterém se uskutečnilo původní zdanitelné plnění a v případě, že dlužník přestal být plátcem.
(4)
Věřitel, který provedl opravu výše daně podle odstavce 1, je povinen předložit jako přílohu k daňovému přiznání
a)
kopie všech vystavených daňových dokladů, u kterých provedl opravu výše daně v tomto daňovém přiznání, a
b)
výpis z evidence oprav pro daňové účely provedených v tomto daňovém přiznání.
(5)
Pokud provede věřitel opravu výše daně podle odstavce 1, je dlužník povinen snížit svoji daň na vstupu u přijatého zdanitelného plnění o částku daně opravenou věřitelem, a to ve výši, v jaké uplatnil odpočet daně z přijatého zdanitelného plnění. Tuto opravu výše daně na vstupu u přijatého zdanitelného plnění je dlužník povinen provést ve zdaňovacím období, v němž byly splněny podmínky podle odstavce 1.
(6)
Je-li pohledávka, u níž věřitel provedl opravu výše daně podle odstavce 1, následně plně či částečně uspokojena, vzniká věřiteli povinnost přiznat a zaplatit z přijaté úplaty daň, a to ke dni, v němž k plnému nebo částečnému uspokojení pohledávky došlo, a doručit dlužníkovi daňový doklad, který je věřitel povinen vystavit podle § 46 odst. 2 do 15 dnů ode dne přijetí úplaty. V případě uspokojení pohledávky se daň vypočte podle ustanovení § 37 odst. 2. Dlužník je oprávněn uplatnit odpočet daně zaplacené věřitelem podle tohoto odstavce nejdříve ve zdaňovacím období, v němž mu byl doručen doklad podle § 46 odst. 2.
(7)
Postoupí-li věřitel pohledávku, u níž provedl opravu výše daně podle odstavce 1, je povinen zvýšit daň na výstupu o částku ve výši provedené opravy, případně sníženou o daň zaplacenou podle odstavce 6, a to ke dni, v němž k postoupení pohledávky došlo. Věřitel je povinen doručit dlužníkovi písemné oznámení, že k postoupení pohledávky došlo; v oznámení je povinen uvést i číslo daňového dokladu vystaveného podle § 46 odst. 1. Dlužník je oprávněn uplatnit odpočet daně zaplacené věřitelem podle tohoto odstavce nejdříve ve zdaňovacím období, v němž mu bylo doručeno oznámení o postoupení pohledávky.
(8)
Při zrušení registrace je věřitel, který provedl opravu podle odstavce 1, povinen zvýšit daň na výstupu o částku ve výši provedené opravy, případně sníženou o daň zaplacenou podle odstavce 6, a to v daňovém přiznání za poslední zdaňovací období před zrušením registrace. Věřitel je povinen doručit písemné oznámení o zrušení registrace všem dlužníkům, kterým doručil daňový doklad podle § 46 odst. 1; v oznámení je povinen uvést i číslo daňového dokladu vystaveného podle § 46 odst. 1. Dlužník je oprávněn uplatnit odpočet daně zaplacené věřitelem podle tohoto odstavce nejdříve ve zdaňovacím období, v němž mu bylo doručeno oznámení o zrušení registrace věřitele.
(9)
Opravy výše daně podle odstavců 1, 6, 7 nebo 8 se považují za samostatná zdanitelná plnění uskutečněná nejpozději k poslednímu dni zdaňovacího období, ve kterém byly opravný daňový doklad podle § 46 nebo písemné oznámení doručeny dlužníkovi. U opravy výše daně se uplatní sazba daně platná ke dni uskutečnění původního zdanitelného plnění. Pro přepočet cizí měny na českou měnu se v tomto případě použije kurz devizového trhu vyhlášený Českou národní bankou a platný pro osobu provádějící přepočet ke dni uskutečnění původního plnění.
(10)
Zanikne-li věřitel s právním nástupcem, je opravu výše daně oprávněn provést i jeho právní nástupce; ustanovení odstavců 1 až 9 se použijí obdobně.
§ 45
Opravný daňový doklad
(1)
Opravný daňový doklad o opravě základu daně a výše daně nebo o opravě výše daně v jiných případech obsahuje
a)
náležitosti odpovídající původnímu daňovému dokladu, včetně evidenčního čísla,
b)
důvod opravy,
c)
rozdíl mezi opraveným a původním základem daně,
d)
rozdíl mezi opravenou a původní daní,
e)
rozdíl mezi opravenou a původní úplatou.
(2)
Pokud se oprava základu daně a oprava výše daně nebo oprava výše daně v jiných případech týká více zdanitelných plnění, ke kterým byly vystaveny samostatné daňové doklady, mohou být údaje, které jsou společné pro všechny opravy, uvedeny na opravném daňovém dokladu pouze jednou. Ve vazbě na původní daňové doklady však musí být na opravném daňovém dokladu uvedena evidenční čísla původních daňových dokladů, rozdíly mezi opraveným a původním základem daně a tomu odpovídající částky daně.
(3)
Opravný daňový doklad v případě opravy základu daně a výše daně u předplacených telekomunikačních služeb podle § 42 odst. 1 písm. f) obsahuje
a)
náležitosti podle odstavce 1 písm. a) a b) s výjimkou evidenčního čísla původního daňového dokladu,
b)
předmět plnění, na které byla úplata původně přijata,
c)
celkovou výši úplat použitých na úhradu jiného zdanitelného plnění nebo plnění osvobozeného od daně nebo plnění, které není předmětem daně a tomu odpovídající výši daně.
(4)
Údaje opravného daňového dokladu podle odstavce 3 se uvádějí za všechny opravy v průběhu zdaňovacího období jednou částkou. Plátce je povinen evidovat soupisy takto vystavených dokladů a tyto neodesílá.
§ 46
Daňový doklad při provedení opravy výše daně u pohledávek za dlužníky v insolvenčním řízení
(1)
Daňový doklad při provedení opravy výše daně podle § 44 odst. 1 obsahuje
a)
obchodní firmu nebo jméno a příjmení, popřípadě název, dodatek ke jménu a příjmení nebo názvu, sídlo nebo místo podnikání věřitele,
b)
daňové identifikační číslo věřitele,
c)
obchodní firmu nebo jméno a příjmení, popřípadě název, dodatek ke jménu a příjmení nebo názvu, sídlo nebo místo podnikání dlužníka,
d)
daňové identifikační číslo dlužníka,
e)
spisovou značku insolvenčního řízení,
f)
evidenční číslo daňového dokladu,
g)
evidenční číslo původně vystaveného daňového dokladu,
h)
datum vystavení daňového dokladu,
i)
datum uskutečnění původního plnění,
j)
celkovou dlužnou částku,
k)
výši opravené daně; tato daň může být zaokrouhlena na celé koruny tak, že částka 0,50 koruny a vyšší se zaokrouhlí na celou korunu nahoru a částka nižší než 0,50 koruny se zaokrouhlí na celou korunu dolů,
l)
odkaz na příslušné ustanovení tohoto zákona, podle kterého je oprava výše daně provedena.
(2)
Daňový doklad při provedení opravy výše daně podle § 44 odst. 6 obsahuje
a)
obchodní firmu nebo jméno a příjmení, popřípadě název, dodatek ke jménu a příjmení nebo názvu, sídlo nebo místo podnikání věřitele,
b)
daňové identifikační číslo věřitele,
c)
obchodní firmu nebo jméno a příjmení, popřípadě název, dodatek ke jménu a příjmení nebo názvu, sídlo nebo místo podnikání dlužníka,
d)
daňové identifikační číslo dlužníka,
e)
evidenční číslo daňového dokladu,
f)
evidenční číslo daňového dokladu vystaveného podle odstavce 1,
g)
datum vystavení daňového dokladu,
h)
datum přijetí úplaty,
i)
výši přijaté úplaty,
j)
výši daně z přijaté úplaty; tato daň může být zaokrouhlena na celé koruny tak, že částka 0,50 koruny a vyšší se zaokrouhlí na celou korunu nahoru a částka nižší než 0,50 koruny se zaokrouhlí na celou korunu dolů.“.
45.
§ 46a se zrušuje.
46.
V § 48 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:
„(2)
Pro účely tohoto zákona se rozumí
a)
bytovým domem stavba pro bydlení, ve které více než polovina podlahové plochy odpovídá požadavkům na trvalé bydlení a je k tomuto účelu určena,
b)
rodinným domem stavba pro bydlení, ve které více než polovina podlahové plochy odpovídá požadavkům na trvalé rodinné bydlení a je k tomuto účelu určena, a v níž jsou nejvýše 3 samostatné byty, nejvýše 2 nadzemní a 1 podzemní podlaží a podkroví,
c)
bytem soubor místností, popřípadě jednotlivá obytná místnost, který svým stavebně technickým uspořádáním a vybavením splňuje požadavky na trvalé bydlení.“.
47.
§ 49 a 50 se zrušují.
48.
V § 52 se na konci textu odstavce 2 doplňují slova „v rámci této licence“.
49.
V § 68 odstavce 7 až 10 včetně poznámky pod čarou č. 75 znějí:
„(7)
Subjektem Evropské unie se pro účely tohoto zákona rozumí tyto subjekty uvedené v příslušných předpisech Evropské unie75):
a)
Evropská unie,
b)
Evropské společenství pro atomovou energii,
c)
Evropská centrální banka,
d)
Evropská investiční banka,
e)
subjekt založený Evropskou unií.
(8)
Od daně s nárokem na odpočet daně je osvobozeno dodání zboží nebo poskytnutí služby diplomatické misi56), konzulárnímu úřadu57), zvláštní misi, zastupitelství mezinárodní organizace nebo subjektům Evropské unie se sídlem v jiném členském státě a jejich členům a úředníkům, a to v mezích a za podmínek upravených v protokolu a v dohodách o jeho provádění nebo v dohodách o umístění sídla těchto subjektů, pokud tím není narušena hospodářská soutěž. Osvobození se uplatní, pouze pokud plátce uskutečňující toto dodání nebo poskytnutí služby prokáže nárok na osvobození tohoto dodání nebo poskytnutí služby osvědčením o osvobození od daně potvrzeným příslušným orgánem členského státu, na jehož území je sídlo těchto misí, úřadů, organizací a subjektů.
(9)
Diplomatická mise, konzulární úřad, zvláštní mise, zastupitelství mezinárodní organizace nebo subjekty Evropské unie se sídlem v tuzemsku a jejich členové nebo úředníci, pokud jsou osobami požívajícími výsad a imunit podle § 80, jsou povinni na vyžádání osoby registrované k dani v jiném členském státě, která těmto osobám dodává zboží nebo poskytuje službu, které jsou osvobozeny od daně, požádat správce daně o potvrzení osvědčení o osvobození od daně, a to v mezích a za podmínek upravených v protokolu a v dohodách o jeho provádění nebo v dohodách o umístění sídla těchto subjektů, pokud tím není narušena hospodářská soutěž. Diplomatická mise, konzulární úřad, zvláštní mise, zastupitelství mezinárodní organizace nebo subjekty Evropské unie, jejich členové nebo úředníci jsou oprávněni od osoby registrované k dani v jiném členském státě pořizovat zboží nebo službu, které jsou osvobozeny od daně, pouze v rozsahu stanoveném principem vzájemnosti a v případě, kdy princip vzájemnosti nelze uplatnit, v rozsahu stanoveném v § 80. Pro stanovení tohoto rozsahu se započítává i výše daně vrácené podle § 80.
(10)
Od daně s nárokem na odpočet daně je osvobozeno dodání zboží nebo poskytnutí služby
a)
uskutečněné v tuzemsku, které jsou určeny pro použití ozbrojenými silami ostatních členských států Severoatlantické smlouvy nebo civilními zaměstnanci je doprovázejícími nebo k zásobení jejich jídelen, pokud se tyto síly podílejí na společném obranném úsilí,
b)
do jiného členského státu pro ozbrojené síly jakéhokoli členského státu, který je členským státem Severoatlantické smlouvy a který není státem určení, které jsou určeny pro použití těmito ozbrojenými silami nebo civilními zaměstnanci je doprovázejícími nebo k zásobení jejich jídelen, pokud se tyto síly podílejí na společném obranném úsilí.
75)
Směrnice Rady 2009/162/EU ze dne 22. prosince 2009, kterou se mění některá ustanovení směrnice 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty čl. 151 odst. 1 písm. aa) a protokol o výsadách a imunitách Evropských společenství.“.
50.
§ 71 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 49 zní:
㤠71
Osvobození od daně při dovozu zboží
(1)
Od daně je osvobozen dovoz zboží, pokud by dodání tohoto zboží plátcem v tuzemsku bylo v každém případě osvobozeno od daně.
(2)
Od daně je osvobozen dovoz zboží, jestliže je dováženému zboží přiznáno osvobození od cla podle přímo použitelného předpisu Evropské unie49), pokud se jedná o:
a)
zboží dovážené v zásilkách neobchodní povahy, jde-li o dovoz kávy nebo čaje, vztahuje se osvobození od daně na množství do
1.
500 g kávy, nebo 200 g kávového extraktu a esence,
2.
100 g čaje, nebo 40 g čajového extraktu a esence,
b)
osobní majetek fyzických osob,
1.
které se stěhují ze zahraničí do tuzemska,
2.
dovážený při příležitosti sňatku,
3.
nabytý děděním,
c)
výbavu, studijní potřeby a vybavení domácností žáků nebo studentů,
d)
přemístění obchodního majetku a ostatního zařízení při přemístění podniku,
e)
léčivé látky, léčivé přípravky, laboratorní zvířata, biologické nebo chemické látky,
1.
laboratorní zvířata a biologické nebo chemické látky určené k výzkumu,
2.
léčivé látky lidského původu a činidla k určování krevní skupiny a tkání,
3.
referenční látky pro kontrolu jakosti přípravků,
4.
farmaceutické výrobky používané při mezinárodních sportovních událostech,
f)
zboží určené charitativním nebo dobročinným subjektům,
1.
zboží dovážené pro uskutečnění obecných záměrů, základní životní potřeby pouze bezúplatně nabyté,
2.
bezúplatně nabyté zboží dovážené ve prospěch zdravotně postižených osob pro účely vzdělávání, zaměstnávání a sociální rozvoj,
3.
zboží dovážené ve prospěch obětí katastrof,
g)
dovoz v rámci mezinárodních vztahů,
1.
čestná vyznamenání nebo ceny,
2.
dary obdržené v rámci mezinárodních vztahů,
3.
zboží určené k užívání hlavou státu,
h)
zboží dovážené k podpoře obchodní činnosti,
1.
vzorky zboží nepatrné hodnoty,
2.
tiskoviny a reklamní materiál,
3.
zboží používané nebo spotřebované v průběhu výstavy nebo podobné události,
i)
zboží dovážené ke zkouškám, analýzám nebo pokusům,
j)
různý dovoz, a to
1.
zásilky určené subjektům příslušným ve věcech ochrany autorských práv nebo průmyslového či obchodního vlastnictví,
2.
turistický propagační materiál,
3.
různé dokumenty a zboží,
4.
materiál k upevnění a ochraně zboží při přepravě,
5.
stelivo, píce a krmivo pro zvířata během jejich přepravy,
6.
pohonné hmoty a maziva nacházející se v silničních motorových vozidlech a speciálních kontejnerech,
7.
zboží určené na výstavbu, údržbu nebo výzdobu památníků nebo hřbitovů válečných obětí,
8.
rakve, urny a smuteční ozdoby.
(3)
Od daně je dále osvobozen dovoz
a)
zboží, jehož úhrnná hodnota nepřesahuje 22 EUR, s výjimkou alkoholických nápojů, parfémů, toaletní vody, tabáků a tabákových výrobků,
b)
čistokrevných koní starých nejvýše šest měsíců, narozených ve třetí zemi nebo na třetím území ze zvířete, které bylo na území Evropského společenství pokryto a poté dočasně vyvezeno k porodu,
c)
sbírkových a uměleckých předmětů vzdělávací, vědecké nebo kulturní povahy, které nejsou určeny k prodeji a které dovážejí muzea a galerie, pokud jsou dováženy bezúplatně, nebo pokud jsou dováženy za úplatu a nejsou dodány osobou povinnou k dani,
d)
oficiálních publikací vydávaných orgány veřejné moci země nebo území vývozu, mezinárodními organizacemi, veřejnými samosprávami a veřejnoprávními subjekty usazenými v zemi nebo na území vývozu a tiskovin šířených při příležitosti voleb do Evropského parlamentu nebo při příležitosti vnitrostátních voleb v zemi, z níž tiskovina pochází, zahraničními politickými organizacemi úředně uznanými v členských státech, pokud tyto publikace a tiskoviny podléhaly dani v zemi nebo na území vývozu a nevyužily vrácení daně při vývozu,
e)
vratných obalů bez úplaty či za úplatu,
f)
úlovku do přístavu, který nebyl zpracován nebo který již byl konzervován za účelem prodeje, ale dosud nebyl dodán, pokud byl uskutečněn osobou podnikající v námořním rybářství, nebo
g)
plynu prostřednictvím přepravní nebo distribuční soustavy nebo vpuštěním z plavidla převážejícího plyn do soustavy zemního plynu nebo těžební plynovodní sítě, dovoz elektřiny, tepla nebo chladu prostřednictvím tepelných nebo chladicích sítí.
(4)
Od daně je dále osvobozen dovoz zboží
a)
osobám požívajícím diplomatických výsad a imunit, a to v rozsahu vyplývajícím z mezinárodních smluv, které jsou součástí českého právního řádu, pokud bylo tomuto zboží přiznáno osvobození od cla,
b)
uskutečněný subjekty Evropské unie, a to v mezích a za podmínek upravených v protokolu a v dohodách o jeho provádění nebo v dohodách o umístění sídla těchto subjektů, pokud tím není narušena hospodářská soutěž,
c)
uskutečněný mezinárodními organizacemi jinými než uvedenými v písmenu b), které jsou za mezinárodní organizace uznávány úřady hostitelského členského státu, nebo uskutečněný členy těchto organizací v mezích a za podmínek upravených mezinárodními smlouvami zakládajícími tyto organizace nebo dohodami o umístění jejich sídla, nebo
d)
ozbrojenými silami ostatních členských států Organizace Severoatlantické smlouvy, které je určeno pro použití těmito ozbrojenými silami nebo civilními zaměstnanci je doprovázejícími nebo k zásobení jejich jídelen, pokud se tyto síly podílejí na společném obranném úsilí.
(5)
U vráceného zboží je přiznán nárok na osvobození od daně pouze osobě, která předmětné zboží vyvezla, pokud bylo tomuto zboží přiznáno osvobození od cla.
(6)
Od daně je osvobozen dovoz zlata Českou národní bankou.
49)
Nařízení Rady (ES) č. 1186/2009 ze dne 16. listopadu 2009 o systému Společenství pro osvobození od cla.“.
51.
Poznámka pod čarou č. 49a se zrušuje.
52.
Za § 71f se vkládá nový § 71g, který včetně nadpisu zní:
㤠71g
Osvobození od daně při dovozu zboží, které je přepraveno ze třetí země, a ukončení odeslání nebo přepravy tohoto zboží je v jiném členském státě a dodání tohoto zboží do jiného členského státu je osvobozeno od daně
(1)
Od daně je osvobozen dovoz zboží, při kterém vzniká daňová povinnost v tuzemsku, pokud je zboží odesláno nebo přepraveno ze třetí země, a ukončení odeslání nebo přepravy zboží je v jiném členském státě a dodání tohoto zboží do jiného členského státu je osvobozeno od daně podle § 64.
(2)
Pokud se však jedná o dodání zboží do jiného členského státu podle § 64 odst. 1 nebo o přemístění obchodního majetku podle § 64 odst. 4, je dovoz zboží osvobozen od daně, pokud plátce v okamžiku propuštění zboží do volného oběhu poskytne celnímu orgánu
a)
své daňové identifikační číslo nebo daňové identifikační číslo svého daňového zástupce,
b)
daňové identifikační číslo osoby registrované k dani v jiném členském státě, které je zboží odesláno nebo přepraveno, popřípadě své daňové identifikační číslo, přidělené pro účely daně z přidané hodnoty v jiném členském státě, která jsou uvedena v písemném rozhodnutí celního orgánu o propuštění zboží do volného oběhu, a
c)
podklady dokazující, že dovezené zboží je bezprostředně určeno k odeslání nebo přepravě do jiného členského státu.
(3)
Plátce je povinen uvést dovoz zboží osvobozený od daně podle odstavce 1 do daňového přiznání za zdaňovací období, ve kterém bylo zboží do tohoto režimu propuštěno.
(4)
Pokud nejsou splněny podmínky podle odstavce 1, vzniká plátci daňová povinnost a plátce je povinen přiznat daň podle § 23.“.
53.
V části první hlavě II díl 10 včetně nadpisů a poznámek pod čarou č. 53, 63 a 64 zní:
„Díl 10
Odpočet daně
§ 72
Nárok na odpočet daně
(1)
Plátce je oprávněn k odpočtu daně na vstupu u přijatého zdanitelného plnění, které v rámci svých ekonomických činností použije pro účely uskutečňování
a)
zdanitelných plnění dodání zboží, převodu nemovitosti nebo poskytnutí služby s místem plnění v tuzemsku,
b)
plnění osvobozených od daně s nárokem na odpočet daně s místem plnění v tuzemsku,
c)
plnění s místem plnění mimo tuzemsko, pokud by měl nárok na odpočet daně, jestliže by se uskutečnila s místem plnění v tuzemsku,
d)
plnění uvedených v § 54 odst. 1 písm. a) až j), l) až u) a y) a v § 55 s místem plnění ve třetí zemi, nebo pokud jsou taková plnění přímo spojena s vývozem zboží, nebo
e)
plnění uvedených v § 13 odst. 8 písm. a), b), d) a e) a v § 14 odst. 5.
(2)
Daní na vstupu u přijatého zdanitelného plnění se rozumí daň uplatněná podle tohoto zákona
a)
na zboží, které plátci bylo nebo má být dodáno, nemovitost, která mu byla nebo má být převedena, anebo službu, která mu byla nebo má být poskytnuta,
b)
na zboží, které bylo plátcem pořízeno z jiného členského státu anebo dovezeno ze třetí země, nebo
c)
v případě plnění podle § 13 odst. 4 písm. b).
(3)
Nárok na odpočet daně vzniká plátci okamžikem, kdy nastaly skutečnosti zakládající povinnost tuto daň přiznat.
(4)
Plátce nemá nárok na odpočet daně u přijatého zdanitelného plnění použitého pro reprezentaci, které nelze podle zvláštního právního předpisu53) uznat za výdaje vynaložené k dosažení, zajištění a udržení příjmů, s výjimkou plnění podle § 13 odst. 8 písm. c).
(5)
Plátce má nárok na odpočet daně v plné výši u přijatého zdanitelného plnění, které použije výhradně pro uskutečňování plnění uvedených v odstavci 1.
(6)
Použije-li plátce přijaté zdanitelné plnění jak pro účely, které zakládají nárok na odpočet daně, tak pro jiné účely, je oprávněn uplatnit nárok na odpočet daně jen v části připadající na použití s nárokem na odpočet daně (dále jen „odpočet daně v částečné výši“), pokud zákon nestanoví jinak. Příslušná výše odpočtu daně v částečné výši se stanoví postupem podle § 75 nebo 76.
§ 73
Podmínky pro uplatnění nároku na odpočet daně
(1)
Pro uplatnění nároku na odpočet daně je plátce povinen splnit tyto podmínky:
a)
při odpočtu daně, kterou vůči němu uplatnil jiný plátce, mít daňový doklad,
b)
při odpočtu daně, kterou plátce uplatnil při poskytnutí zdanitelného plnění osobou povinnou k dani neusazenou v tuzemsku nebo jiným plátcem, anebo kterou plátce uplatnil při pořízení zboží z jiného členského státu, daň přiznat a mít daňový doklad; nemá-li plátce daňový doklad, lze nárok prokázat jiným způsobem,
c)
při odpočtu daně při dovozu zboží, je-li plátce povinen tuto daň přiznat podle § 23 odst. 3 až 5, daň přiznat a mít daňový doklad, nebo
d)
při odpočtu daně při dovozu zboží, není-li plátce povinen postupovat podle § 23 odst. 3 až 5, vyměřenou daň zaplatit a mít daňový doklad.
(2)
Plátce je oprávněn uplatnit nárok na odpočet daně nejdříve za zdaňovací období, ve kterém jsou splněny podmínky podle odstavce 1.
(3)
Nárok na odpočet daně nelze uplatnit po uplynutí lhůty, která činí 3 roky. Lhůta pro uplatnění nároku na odpočet daně počne běžet prvním dnem měsíce následujícího po zdaňovacím období, ve kterém nárok na odpočet daně vznikl. Po uplynutí této lhůty je plátce oprávněn uplatnit nárok na odpočet daně pouze u přijatých zdanitelných plnění, u kterých mu vznikla povinnost tuto daň přiznat.
(4)
Plátce, který má u přijatého zdanitelného plnění nárok na odpočet daně v částečné výši, je oprávněn uplatnit nárok na odpočet daně u tohoto plnění nejpozději za poslední zdaňovací období kalendářního roku, v jehož některém ze zdaňovacích období mohl být nárok uplatněn nejdříve. Lhůta pro uplatnění nároku na odpočet daně podle odstavce 3 tím není dotčena.
(5)
Neobsahuje-li doklad pro prokázání nároku na odpočet daně všechny předepsané náležitosti daňového dokladu, lze nárok prokázat jiným způsobem. Tento postup nelze uplatnit, pokud chybějícími náležitostmi jsou údaje rozhodné pro výpočet daně nebo daňové identifikační číslo.
(6)
Převyšuje-li částka daně uvedená na přijatém daňovém dokladu výši daně, která má být uplatněna podle tohoto zákona, je plátce oprávněn uplatnit nárok na odpočet daně jen ve výši odpovídající dani, která má být uplatněna podle tohoto zákona. Je-li částka daně uvedená na přijatém daňovém dokladu nižší, než která má být uplatněna podle tohoto zákona, je plátce oprávněn uplatnit nárok na odpočet daně jen ve výši odpovídající dani uvedené na daňovém dokladu.
(7)
U plátců, kteří uskutečňují zdanitelná plnění společně na základě smlouvy o sdružení10) nebo jiné obdobné smlouvy, uplatňuje nárok na odpočet daně u přijatých zdanitelných plnění použitých k činnosti sdružení určený účastník, který vede evidenci za sdružení podle § 100 odst. 3. Plátci podnikající společně na základě smlouvy o sdružení mohou uplatnit nárok na odpočet daně u přijatých zdanitelných plnění použitých pro činnost sdružení jednotlivě, pokud uskutečňují zdanitelná plnění, ke kterým tato přijatá zdanitelná plnění použijí, a pokud tato uskutečněná zdanitelná plnění uvedou ve svých daňových přiznáních. Je-li uplatňován nárok na odpočet daně jednotlivými účastníky sdružení, musí být těmito účastníky uplatněna daň na výstupu ve vztahu k určenému účastníkovi sdružení, který přiznává daň na výstupu za činnost celého sdružení.
§ 74
Oprava odpočtu daně
(1)
Je-li provedena oprava základu daně a výše daně podle § 42, která má za následek snížení uplatněného odpočtu daně, je plátce, pro něhož se uskutečnilo plnění, povinen provést opravu odpočtu daně. Opravu plátce provede za zdaňovací období, ve kterém se dozvěděl o okolnostech rozhodných pro vznik povinnosti ji provést. Opravu odpočtu daně plátce prokazuje opravným daňovým dokladem nebo jiným dokladem souvisejícím s opravou, popřípadě jiným způsobem.
(2)
Je-li provedena oprava základu daně a výše daně podle § 42, která má za následek zvýšení uplatněného odpočtu daně, je plátce, pro něhož se uskutečnilo plnění, oprávněn provést opravu odpočtu daně. Opravu je plátce oprávněn provést na základě přijatého opravného daňového dokladu nejdříve za zdaňovací období, ve kterém došlo k opravě základu daně a výše daně, a nejpozději do 3 let od konce zdaňovacího období, jehož se oprava týká.
§ 75
Způsob výpočtu odpočtu daně v poměrné výši
(1)
Použije-li plátce přijaté zdanitelné plnění jak v rámci svých ekonomických činností, tak pro účely s nimi nesouvisejícími, má nárok na odpočet daně pouze v poměrné výši odpovídající rozsahu použití pro své ekonomické činnosti.
(2)
V případě přijatého zdanitelného plnění určeného k uskutečňování svých ekonomických činností, které plátce použije zčásti rovněž pro účely s nimi nesouvisejícími, si plátce může zvolit, že uplatní nárok na odpočet daně v plné výši. Část přijatého zdanitelného plnění, kterou použije pro účely nesouvisející se svými ekonomickými činnostmi, se poté považuje za dodání zboží podle § 13 odst. 4 písm. a) nebo za poskytnutí služby podle § 14 odst. 3 písm. a). Postup podle tohoto odstavce nelze uplatnit v případě dlouhodobého majetku.
(3)
Příslušná výše odpočtu daně v poměrné výši se vypočte jako součin daně na vstupu u přijatého zdanitelného plnění, u kterého má plátce nárok na odpočet daně v poměrné výši, a podílu použití tohoto plnění pro ekonomické činnosti plátce (dále jen „poměrný koeficient“). Poměrný koeficient se vypočítá jako procentní podíl zaokrouhlený na celé procento nahoru.
(4)
Nelze-li v okamžiku uplatnění odpočtu daně stanovit výši poměrného koeficientu podle skutečného podílu použití, stanoví ji plátce kvalifikovaným odhadem. Po skončení kalendářního roku, ve kterém došlo k uskutečnění zdanitelného plnění, u kterého má plátce nárok na odpočet daně v poměrné výši, plátce do hodnoty poměrného koeficientu zohlední skutečný podíl použití tohoto plnění pro své ekonomické činnosti. Odchyluje-li se poměrný koeficient vypočtený podle skutečného použití od poměrného koeficientu stanoveného odhadem o více než 10 procentních bodů, výše uplatněného odpočtu daně se opraví. Je-li vypočtená částka opravy kladná, je plátce oprávněn výši uplatněného odpočtu daně opravit, je-li záporná, je plátce povinen výši uplatněného odpočtu daně opravit. Opravu plátce uvede v daňovém přiznání za poslední zdaňovací období kalendářního roku, ve kterém došlo k uskutečnění zdanitelného plnění, jehož se oprava týká.
§ 76
Způsob výpočtu nároku na odpočet daně v krácené výši
(1)
Použije-li plátce přijaté zdanitelné plnění v rámci svých ekonomických činností jak pro plnění s nárokem na odpočet daně uvedená v § 72 odst. 1, tak pro plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně s místem plnění v tuzemsku i mimo tuzemsko, s výjimkou plnění uvedených v § 72 odst. 1 písm. d), má nárok na odpočet daně pouze v krácené výši odpovídající rozsahu použití pro plnění s nárokem na odpočet daně.
(2)
Příslušná výše odpočtu daně v krácené výši se vypočte jako součin daně na vstupu u přijatého zdanitelného plnění, u kterého má plátce nárok na odpočet daně v krácené výši, a koeficientu. Dojde-li k souběhu nároku na odpočet daně v krácené výši podle tohoto ustanovení a nároku na odpočet daně v poměrné výši podle § 75, použije se pro výpočet výše odpočtu daně v krácené výši součin obou příslušných koeficientů.
(3)
Koeficient podle odstavce 2 věty první se vypočte jako procentní podíl, v jehož
a)
čitateli je součet částek základů daně nebo hodnot plnění plátcem uskutečněných plnění s nárokem na odpočet daně uvedených v § 72 odst. 1,
b)
jmenovateli je celkový součet hodnoty v čitateli a součtu hodnot plnění plátcem uskutečněných plnění osvobozených od daně bez nároku na odpočet daně.
Do součtu částek základů daně nebo hodnot plnění plátcem uskutečněných plnění se započítávají také přijaté úplaty, pokud z těchto přijatých úplat plátci vznikla povinnost přiznat daň nebo uskutečnění plnění. Vypočtený koeficient se zaokrouhlí na celé procento nahoru.
(4)
Do výpočtu koeficientu se nezapočítávají
a)
prodej dlouhodobého majetku, pokud tento majetek plátce využíval pro své ekonomické činnosti,
b)
poskytnutí finančních služeb a převod nebo nájem pozemků, staveb, bytů a nebytových prostor, a to pouze pokud jsou doplňkovou činností plátce uskutečňovanou příležitostně.
(5)
Je-li hodnota ve jmenovateli podílu vypočteného podle odstavce 3 kladné číslo a hodnota v jeho čitateli nula nebo záporné číslo, je koeficient 0 %. Je-li hodnota ve jmenovateli tohoto podílu nula nebo záporné číslo a hodnota v jeho čitateli nula nebo kladné číslo, je koeficient 100 %. Je-li koeficient vypočtený podle odstavce 3 roven nebo vyšší než 95 %, považuje se za roven 100 %.
(6)
Pro výpočet nároku na odpočet daně v krácené výši ve zdaňovacích obdobích běžného kalendářního roku plátce použije koeficient vypočtený z údajů za zdaňovací období předcházejícího kalendářního roku při vypořádání odpočtu daně. Pokud plnění pro výpočet koeficientu za předcházející kalendářní rok neexistují, stanoví výši tohoto koeficientu plátce kvalifikovaným odhadem.
(7)
Po skončení běžného kalendářního roku plátce provede vypořádání odpočtu daně v krácené výši za všechna zdaňovací období tohoto roku (dále jen „vypořádávané období“). Vypořádání se vypočte jako rozdíl mezi celkovým nárokem na odpočet daně v krácené výši vypočteným z údajů za vypořádávané období a součtem uplatněných nároků na odpočet daně v krácené výši v jednotlivých zdaňovacích obdobích zahrnovaných do vypořádání. Pro výpočet celkového nároku na odpočet daně v krácené výši za vypořádávané období plátce použije koeficient vypočtený z údajů o uskutečněných plněních za celé vypořádávané období (dále jen „vypořádací koeficient“). Vypořádání odpočtu daně plátce uvede do daňového přiznání za poslední zdaňovací období vypořádávaného období.
(8)
Pro vypořádání odpočtu daně v krácené výši při zrušení registrace se použije obdobně odstavec 7 s tím, že vypořádávané období je od 1. ledna kalendářního roku, ve kterém došlo ke zrušení registrace, do dne zrušení registrace.
(9)
Dojde-li po vypořádání odpočtu daně k opravě uskutečněných plnění za některé ze zdaňovacích období již vypořádaného roku, výše nároku na odpočet daně v krácené výši se přepočte novým vypořádacím koeficientem vypočteným z údajů za celé vypořádávané období s promítnutím všech oprav.
(10)
V případě, že plátce uplatnil odpočet daně z poskytnuté úplaty před pořízením dlouhodobého majetku, u kterého má nárok na odpočet daně v krácené výši, v jiném roce, než ve kterém je po uskutečnění plnění nárok na odpočet daně oprávněn uplatnit, zahrne do částky vypořádání nároku na odpočet daně podle odstavce 7 za rok, ve kterém po uskutečnění plnění je oprávněn nárok na odpočet daně uplatnit, rovněž rozdíl ve výši nároku na odpočet daně vyplývající z případného rozdílu mezi hodnotami vypořádacích koeficientů za příslušné roky.
§ 77
Vyrovnání odpočtu daně
(1)
Původní odpočet daně uplatněný u obchodního majetku, s výjimkou dlouhodobého majetku, podléhá vyrovnání, pokud ve lhůtě pro uplatnění nároku na odpočet daně podle § 73 odst. 3 plátce tento majetek použije v rámci svých ekonomických činností pro jiné účely, než které zohlednil při uplatnění původního odpočtu daně.
(2)
Částka vyrovnání odpočtu daně se vypočte jako rozdíl mezi výší nároku na odpočet daně k okamžiku použití majetku a výší původního uplatněného odpočtu daně. Je-li vypočtená částka vyrovnání odpočtu daně kladná, je plátce oprávněn vyrovnání provést, je-li záporná, je plátce povinen vyrovnání provést.
(3)
Vyrovnání odpočtu daně plátce uvede v daňovém přiznání za zdaňovací období, ve kterém byl obchodní majetek použit a ve kterém nastaly skutečnosti zakládající povinnost nebo možnost provést toto vyrovnání.
Úprava odpočtu daně
§ 78
(1)
Původní odpočet daně uplatněný u pořízeného dlouhodobého majetku podléhá úpravě, pokud v některém z kalendářních roků následujících po roce, ve kterém byl původní odpočet uplatněn, dojde ke změně v rozsahu použití tohoto majetku pro účely, které zakládají nárok na odpočet daně. Obdobně se postupuje v případě, kdy plátce při pořízení dlouhodobého majetku nárok na odpočet daně neměl.
(2)
Změny v rozsahu použití dlouhodobého majetku se posuzují samostatně za každý kalendářní rok v rámci lhůty pro úpravu odpočtu daně, a to ve srovnání se skutečnostmi, které plátce zohlednil při uplatnění původního odpočtu daně nebo při pořízení tohoto majetku, pokud nárok na odpočet daně neměl.
(3)
Lhůta pro úpravu odpočtu daně činí 5 let a počíná běžet kalendářním rokem, v němž byl dlouhodobý majetek pořízen. V případě pozemků, staveb, bytů a nebytových prostor se lhůta pro úpravu odpočtu daně prodlužuje na 10 let.
(4)
Změnou rozsahu použití dlouhodobého majetku pro účely, které zakládají nárok na odpočet daně, se rozumí případy, kdy plátce
a)
uplatnil původní odpočet daně v plné výši a následně tento majetek použije pro účely, pro které má nárok na odpočet daně v částečné výši nebo nárok na odpočet daně nemá,
b)
uplatnil původní odpočet daně v částečné výši a následně tento majetek použije pro účely, pro které nárok na odpočet daně nemá, nebo pro účely, pro které má nárok na odpočet daně v plné výši,
c)
neměl nárok na odpočet daně a následně tento majetek použije pro účely, pro které má nárok na odpočet daně v plné výši nebo v částečné výši, nebo
d)
uplatnil původní odpočet daně v částečné výši a vznikne rozdíl mezi poměrnými koeficienty nebo vypořádacími koeficienty.
(5)
Pro účely úpravy odpočtu daně se technické zhodnocení73) považuje za samostatný dlouhodobý majetek.
(6)
Úpravu odpočtu daně plátce uvede v daňovém přiznání za poslední zdaňovací období kalendářního roku, ve kterém nastaly skutečnosti zakládající povinnost nebo možnost provést tuto úpravu.
§ 78a
(1)
Částka úpravy odpočtu daně za příslušný kalendářní rok se vypočte ve výši jedné pětiny, popřípadě jedné desetiny v případě pozemků, staveb, bytů a nebytových prostor, ze součinu
a)
částky daně na vstupu u příslušného majetku a
b)
rozdílu mezi ukazatelem nároku na odpočet daně k okamžiku provedení úpravy odpočtu daně a ukazatelem nároku na odpočet daně
1.
ke kalendářnímu roku, v němž byl původní odpočet daně uplatněn, nebo
2.
ke kalendářnímu roku, v němž byl majetek pořízen, pokud plátce nárok na odpočet daně neměl.
(2)
Ukazatelem nároku na odpočet daně je
a)
0 %, nemá-li plátce nárok na odpočet daně,
b)
100 %, má-li plátce nárok na odpočet daně v plné výši, nebo
c)
poměrný koeficient nebo vypořádací koeficient, má-li plátce nárok na odpočet daně pouze v částečné výši, popřípadě součin obou koeficientů, dojde-li k souběhu nároku na odpočet daně v poměrné výši podle § 75 a nároku na odpočet daně v krácené výši podle § 76.
(3)
Úprava odpočtu daně se provede pouze v případě, že rozdíl mezi ukazateli nároku na odpočet daně je větší než 10 procentních bodů. Je-li vypočtená částka úpravy odpočtu daně kladná, je plátce oprávněn úpravu provést, je-li záporná, je plátce povinen úpravu provést.
(4)
Při výpočtu částky úpravy odpočtu daně u dlouhodobého majetku, který plátce pořídil jako osoba povinná k dani před datem registrace, se postupuje obdobně podle odstavce 1 s tím, že namísto ukazatele nároku na odpočet daně ke kalendářnímu roku, v němž byl původní odpočet uplatněn nebo majetek pořízen, se použije ukazatel nároku na odpočet daně ke kalendářnímu roku, ve kterém došlo k registraci.
(5)
Používá-li plátce majetek pro změněné účely pouze po část příslušného kalendářního roku, částka úpravy odpočtu daně vypočtená podle odstavce 1 nebo 4 se přiměřeně zkrátí.
(6)
Dojde-li u dlouhodobého majetku ve lhůtě pro úpravu odpočtu daně k uskutečnění dodání zboží, převodu nemovitosti nebo poskytnutí služby, částka úpravy odpočtu daně za příslušný kalendářní rok se stanoví jako součin částky vypočtené podle odstavce 1 nebo 4 a počtu roků zbývajících do konce lhůty pro úpravu odpočtu daně; do počtu roků se započítává také rok, ve kterém je úprava odpočtu daně prováděna.
§ 78b
(1)
Pro úpravu odpočtu daně u dlouhodobého majetku vytvořeného vlastní činností se použijí obdobně ustanovení § 78 a 78a s tím, že lhůta pro úpravu odpočtu počíná běžet kalendářním rokem, v němž byl tento majetek uveden do stavu způsobilého k užívání.
(2)
U dlouhodobého majetku vytvořeného vlastní činností, jehož uvedením do stavu způsobilého k užívání došlo k uskutečnění plnění podle § 13 odst. 4 písm. b), se částka daně na vstupu pro výpočet úpravy odpočtu daně stanoví podle § 36 odst. 6 písm. a). U ostatního dlouhodobého majetku vytvořeného vlastní činností se částka daně na vstupu pro výpočet úpravy odpočtu daně stanoví jako součet daně na vstupu u jednotlivých přijatých zdanitelných plnění, která se stala součástí tohoto majetku.
§ 78c
(1)
Ustanovení § 78 až 78b se použijí obdobně pro úpravu odpočtu daně u
a)
majetku nabytého na základě rozhodnutí o privatizaci podle zvláštního právního předpisu63),
b)
majetku nabytého na základě smlouvy o prodeji podniku nebo vkladu podniku nebo jeho části, tvořící organizační složku podniku,
c)
majetku, který je součástí jmění převedeného při přeměně společnosti nebo družstva podle zvláštního právního předpisu64),
d)
majetku spravovaného plátcem jako osobou oprávněnou podle zvláštního právního předpisu k pokračování v živnosti po zemřelém plátci,
e)
majetku vydaného plátci jako dědicovi pokračujícímu v živnosti po zemřelém plátci při ukončení dědického řízení.
(2)
Běh lhůty pro úpravu odpočtu daně podle odstavce 1 se nepřerušuje.
Nárok na odpočet daně při registraci a zrušení registrace
§ 79
(1)
Osoba povinná k dani, která se stala plátcem, má nárok na odpočet daně u přijatého zdanitelného plnění pořízeného před datem registrace, pokud toto plnění je k datu registrace součástí jejího obchodního majetku. Nárok na odpočet daně se nevztahuje na daň uplatněnou u zboží, nemovitosti nebo služeb pořízených před lhůtou delší než 12 měsíců před datem registrace. Datem registrace se rozumí datum účinnosti registrace uvedené na rozhodnutí o registraci.
(2)
Nárok na odpočet daně podle odstavce 1 se uplatní způsobem, v rozsahu a za podmínek stanovených v § 72 až 78c. Pro výpočet částky nároku na odpočet daně u dlouhodobého majetku se přiměřeně použije § 78a odst. 6.
(3)
Nárok na odpočet daně podle odstavců 1 a 2 lze uplatnit za první zdaňovací období po datu registrace.
(4)
Při zrušení registrace je plátce povinen snížit uplatněný nárok na odpočet daně u majetku, který je ke dni zrušení registrace jeho obchodním majetkem a u kterého uplatnil nárok na odpočet daně nebo jeho část. Dnem zrušení registrace se rozumí den účinnosti rozhodnutí o zrušení registrace.
(5)
Částka snížení nároku na odpočet daně u nedokončeného majetku, u úplat za zdanitelná plnění, která se do dne předcházejícího dni zrušení registrace neuskutečnila, a u zásob se určí ve výši uplatněného odpočtu daně. Pro výpočet částky snížení nároku na odpočet daně u dlouhodobého majetku se přiměřeně použije § 78a odst. 6.
(6)
Ustanovení odstavce 4 se použije obdobně u
a)
majetku nabytého na základě rozhodnutí o privatizaci podle zvláštního právního předpisu63),
b)
majetku nabytého na základě smlouvy o prodeji podniku nebo vkladu podniku nebo jeho části, tvořící organizační složku podniku,
c)
majetku, který je součástí jmění převedeného při přeměně společnosti nebo družstva podle zvláštního právního předpisu64),
d)
majetku spravovaného plátcem jako osobou oprávněnou podle zvláštního právního předpisu k pokračování v živnosti po zemřelém plátci,
e)
majetku vydaného plátci jako dědicovi pokračujícímu v živnosti po zemřelém plátci při skončení dědického řízení.
(7)
Plátce je povinen provést snížení odpočtu daně podle odstavců 4 až 6 za poslední zdaňovací období registrace.
53)
§ 25 odst. 1 písm. t) zákona č. 586/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
63)
Zákon č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, ve znění pozdějších předpisů.
64)
Zákon č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev, ve znění pozdějších předpisů.“.
54.
Poznámky pod čarou č. 49b, 51 a 54 se zrušují.
55.
V § 80 odst. 1 písm. d) a v § 80 odst. 10 písm. c) se slova „orgánu Evropských společenství58)“ nahrazují slovy „subjektu Evropské unie“.
56.
Poznámka pod čarou č. 58 včetně odkazů na poznámku pod čarou se zrušuje.
57.
V § 80 odst. 3 se slova „členů orgánu Evropských společenství uvedených“ nahrazují slovy „člena subjektu Evropské unie uvedeného“.
58.
V § 80 odst. 7, v § 83 odst. 4, v § 86 odst. 5 a v § 101 odst. 1 se slova „Generálním finančním ředitelstvím“ nahrazují slovy „Ministerstvem financí“.
59.
V § 80 odst. 8 a v § 81 odst. 7 se slova „zvláštního právního předpisu“ nahrazují slovy „daňového řádu“.
60.
Poznámka pod čarou č. 59 včetně odkazů na poznámku pod čarou se zrušuje.
61.
V § 80 odst. 15 se slova „orgány Evropských společenství58)“ nahrazují slovy „subjekty Evropské unie“.
62.
V § 80 odst. 19 se číslo „8“ nahrazuje číslem „9“.
63.
V § 82 odst. 3 se za větu první vkládá věta „Pokud se žádost o vrácení daně týká období pro vrácení daně spadajícího do roku 2009, podává se nejpozději do 31. března 2011.“.
64.
V § 82a odst. 5 písm. i) bodě 7 se slova „poměrné části“ zrušují a za slovo „daně“ se vkládají slova „v částečné výši“.
65.
V § 82a odst. 10 se za větu první vkládá věta „Pokud se žádost o vrácení daně týká období pro vrácení daně spadajícího do roku 2009, podává se nejpozději do 31. března 2011, jinak nárok zaniká.“.
66.
V § 82a odst. 12 se slova „poměrné části“ zrušují a za slovo „nároku“ se vkládají slova „na odpočet daně v částečné výši“.
67.
V § 82b odst. 1 a 9 se slova „zákona upravujícího správu daní a poplatků“ nahrazují slovy „daňového řádu“.
68.
Poznámky pod čarou č. 59b, 59c a 69 včetně odkazů na poznámky pod čarou se zrušují.
69.
V § 83 odst. 2 se slova „11 a 12“ nahrazují slovy „10 a 11“.
70.
V § 83 odst. 6 se slova „zvláštního právního předpisu59)“ nahrazují slovy „daňového řádu“.
71.
V § 85 odst. 1 se slovo „zakoupeného“ nahrazuje slovy „této osobě dodaného s místem plnění“ a slova „, a to i formou finančního pronájmu osobního automobilu“ se zrušují.
72.
V § 85 odst. 2 se slova „zakoupení osobního automobilu“ nahrazují slovy „jí dodaný osobní automobil s místem plnění v tuzemsku“.
73.
V § 85 odst. 3 větě první se slovo „nakoupený“ nahrazuje slovy „jí dodaný s místem plnění“ a věta druhá se zrušuje.
74.
V § 85 odstavec 4 zní:
„(4)
Nárok na vrácení zaplacené daně podle odstavce 3 může osoba se zdravotním postižením uplatnit nejdříve za kalendářní měsíc, ve kterém se zdanitelné plnění uskutečnilo.“.
75.
V § 85 odst. 6 se věta první nahrazuje větou „Je-li osobě se zdravotním postižením dodán ojetý osobní automobil s místem plnění v tuzemsku, může tato osoba uplatnit nárok na vrácení daně vypočtené ze základu daně podle § 90.“.
76.
V § 85 odstavec 7 zní:
„(7)
Nárok na vrácení zaplacené daně může osoba se zdravotním postižením uplatnit nejpozději do 3 let od konce kalendářního měsíce, ve kterém obdržela rozhodnutí příslušného úřadu o přiznání příspěvku na zakoupení osobního automobilu, nebo od konce kalendářního měsíce, ve kterém se zdanitelné plnění uskutečnilo, a to od toho dne, který nastane později.“.
77.
V § 86 odst. 2 se číslo „9“ nahrazuje číslem „10“.
78.
V § 90 se za odstavec 5 vkládá nový odstavec 6, který zní:
„(6)
Při stanovení přirážky postupuje obchodník podle odstavce 3 nebo 4 za celé zdaňovací období.“.
Dosavadní odstavce 6 až 14 se označují jako odstavce 7 až 15.
79.
V § 91 se slova „zvláštního právního předpisu62)“ nahrazují slovy „daňového řádu“.
80.
Poznámka pod čarou č. 62 se zrušuje.
81.
V § 92 odst. 4 se slovo „zlata“ nahrazuje slovy „investičního zlata, jeho pořízení z jiného členského státu nebo jeho dovozu“.
82.
§ 92a včetně nadpisu zní:
㤠92a
Režim přenesení daňové povinnosti
(1)
V režimu přenesení daňové povinnosti je plátce, pro kterého bylo zdanitelné plnění s místem plnění v tuzemsku uskutečněno, povinen přiznat a zaplatit daň ke dni uskutečnění zdanitelného plnění.
(2)
Plátce, který uskutečnil zdanitelné plnění v režimu přenesení daňové povinnosti, je povinen podle § 26 vystavit daňový doklad s náležitostmi podle § 28 odst. 2 písm. a) až k). Na vystaveném daňovém dokladu uvede sdělení, že výši daně je povinen doplnit a přiznat plátce, pro kterého je plnění uskutečněno.
(3)
Plátce, pro kterého je zdanitelné plnění v režimu přenesení daňové povinnosti uskutečněno, je povinen doplnit na obdrženém daňovém dokladu výši daně podle § 28 odst. 2 písm. l). Za správnost vypočtené daně odpovídá plátce, pro kterého je plnění uskutečněno.
(4)
Plátce, který uskutečnil zdanitelné plnění v režimu přenesení daňové povinnosti, je povinen vést za každé zdaňovací období evidenci pro daňové účely, ve které je povinen uvést daňové identifikační číslo plátce, pro kterého se zdanitelné plnění uskutečnilo, datum uskutečnění zdanitelného plnění, základ daně, rozsah a předmět plnění.
(5)
Plátce, pro kterého bylo uskutečněno zdanitelné plnění v režimu přenesení daňové povinnosti, je povinen vést za každé zdaňovací období evidenci pro daňové účely, ve které je povinen uvést daňové identifikační číslo plátce, který uskutečnil zdanitelné plnění, datum uskutečnění zdanitelného plnění, základ daně, rozsah a předmět plnění.
(6)
Plátce, který uskutečnil nebo pro kterého bylo uskutečněno zdanitelné plnění v režimu přenesení daňové povinnosti, je povinen předložit správci daně ve lhůtě pro podání daňového přiznání výpis z evidence pro daňové účely, obsahující údaje podle odstavce 4 nebo 5, a to ve formátu a struktuře zveřejněné správcem daně.“.
83.
Za § 92a se vkládají nové § 92b až 92e, které včetně nadpisů a poznámky pod čarou č. 76 znějí:
㤠92b
Dodání zlata
(1)
Za zlato se pro účely tohoto ustanovení považuje
a)
zlato o ryzosti 333 tisícin nebo vyšší, s výjimkou investičního zlata, v podobě neopracované, zejména slitku, cihly, prutu, valounu, zrna, granule, granálie, lístku, drátu, prášku, zlomků, smetků nebo odpadu,
b)
investiční zlato při dodání podle § 92 odst. 5.
(2)
Při dodání zlata plátci, s výjimkou České národní banky, použije plátce režim přenesení daňové povinnosti.
§ 92c
Dodání zboží uvedeného v příloze č. 5 k tomuto zákonu
Při dodání zboží uvedeného v příloze č. 5 k tomuto zákonu, včetně dodání tohoto zboží po zpracování v podobě čištění, leštění, třídění, řezání, štěpení, lisování nebo odlévání do ingotů plátci, použije plátce režim přenesení daňové povinnosti.
§ 92d
Obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů
Při převodu povolenek na emise skleníkových plynů podle jiného právního předpisu76) na plátce použije plátce režim přenesení daňové povinnosti.
§ 92e
Poskytnutí stavebních nebo montážních prací
Při poskytnutí stavebních prací, které podle sdělení Českého statistického úřadu o zavedení Klasifikace produkce (CZ-CPA) uveřejněného ve Sbírce zákonů odpovídají číselnému kódu klasifikace produkce CZ-CPA 41 až 43 platnému od 1. ledna 2008, plátci použije plátce režim přenesení daňové povinnosti.
76)
Zákon č. 695/2004 Sb., o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů a o změně některých zákonů.“.
84.
§ 93 včetně nadpisu zní:
㤠93
Správa daně celními orgány při dovozu a vývozu zboží
Při správě daně celními orgány při dovozu a vývozu zboží se postupuje podle právních předpisů upravujících správu cla.“.
85.
V § 94 odst. 2 písm. b) se slova „dnem nabytí účinnosti“ nahrazují slovy „datem účinnosti registrace uvedeným na“.
86.
V § 94 odst. 9 a 10 se za slova „povinná k dani“ vkládají slova „se sídlem nebo místem podnikání v tuzemsku“.
87.
V § 94 se na konci odstavce 12 doplňuje věta „Plátce je povinen přiznat a zaplatit daň již ze služby poskytnuté tento den.“.
88.
V § 94 odst. 13 se za slova „podle §“ vkládají slova „66, 68 a“.
89.
V § 94 odst. 16 se slova „dodáno zlato“ nahrazují slovy „poskytnuto plnění“ a slova „uskutečnění dodání tohoto zlata“ se nahrazují slovy „poskytnutí tohoto plnění“.
90.
V § 95 odst. 5, § 106 odst. 5 a 6 a v § 106a odst. 9 se slova „§ 74 odst. 6“ nahrazují slovy „§ 79 odst. 4“.
91.
V § 95a odst. 9 se číslo „74“ nahrazuje číslem „79“.
92.
V § 97 odst. 1 se slova „podléhající spotřební dani“ nahrazují slovy „, které je předmětem spotřební daně“.
93.
§ 98 včetně nadpisu zní:
㤠98
Stanovení daně při nesplnění registrační povinnosti
(1)
Nesplní-li osoba povinná k dani povinnost se registrovat podle § 95 odst. 1 nebo podle § 95 odst. 2 písm. a), stanoví správce daně daň náhradním způsobem.
(2)
Daň stanovenou náhradním způsobem stanoví správce daně ze základu daně, kterým je souhrn úplat náležejících osobě povinné k dani za uskutečněná zdanitelná plnění, která byla uskutečněna bez daně za období, kdy měla být osoba povinná k dani plátcem. Správce daně při stanovení výše daně použije sazby daně platné ke dni uskutečnění zdanitelného plnění.
(3)
Daň stanovená náhradním způsobem je splatná do 30 dnů ode dne doručení platebního výměru.
(4)
Pokud správce daně stanoví daň náhradním způsobem, dodatečné daňové přiznání není přípustné.“.
94.
V § 99 se za odstavec 11 vkládá nový odstavec 12, který zní:
„(12)
Při rozhodnutí o úpadku člena skupiny končí probíhající zdaňovací období skupiny dnem, který předchází dni nabytí účinnosti rozhodnutí o úpadku člena skupiny. Následující zdaňovací období skupiny a plátce, jehož členství ve skupině zaniklo v souvislosti s insolvenčním řízením, začíná dnem nabytí účinnosti rozhodnutí o úpadku a končí posledním dnem kalendářního měsíce, ve kterém nabylo účinnosti rozhodnutí o úpadku.“.
Dosavadní odstavec 12 se označuje jako odstavec 13.
95.
V § 100 odst. 1 se za slovo „zboží“ vkládají slova „nebo poskytnutí služby podle § 9 odst. 1“.
96.
V § 100 odst. 2 se věta poslední nahrazuje větou „Plátce je povinen rovněž vést evidenci obchodního majetku, a to v rámci účetnictví nebo samostatně.“.
97.
V § 100 se doplňuje odstavec 6, který zní:
„(6)
Věřitel je povinen vést evidenci oprav podle § 44, která obsahuje obchodní firmu nebo jméno a příjmení dlužníka, daňové identifikační číslo dlužníka, evidenční číslo původně vystaveného daňového dokladu, evidenční číslo daňového dokladu vystaveného podle § 46 odst. 1 a výši opravy daně na výstupu.“.
98.
V § 101 odst. 1 se za větu první vkládá věta „Tuto lhůtu nelze prodloužit.“.
99.
V § 101 odst. 2 se za větu první vkládá věta „To platí i pro skupinu v případě, že soud rozhodl o úpadku jejího člena.“.
100.
V § 101 odst. 4 se slova „předcházejícímu dni“ zrušují.
101.
V § 102 odst. 1 písm. d) se za slovo „daně“ vkládají slova „, osobě registrované k dani v jiném členském státě,“.
102.
V § 102 odstavec 2 zní:
„(2)
Souhrnné hlášení lze podat pouze elektronicky na elektronickou adresu zveřejněnou správcem daně. Pokud je souhrnné hlášení podáno prostřednictvím datové zprávy, která není opatřena uznávaným elektronickým podpisem nebo není odeslána prostřednictvím datové schránky, musí být potvrzeno za podmínek uvedených v daňovém řádu ve lhůtě pro podání souhrnného hlášení. Údaje o hodnotě dodaného zboží nebo poskytnuté služby se uvádějí v české měně.“.
103.
V § 102 odstavec 7 zní:
„(7)
Pokud plátce, který podal souhrnné hlášení, zjistí, že uvedl chybné údaje, je povinen do 15 dnů od data zjištění chybných údajů podat následné souhrnné hlášení způsobem uvedeným v odstavci 2.“.
104.
V § 104 odst. 2 a v § 105 odst. 3 se slova „zákona upravujícího správu daní68)“ nahrazují slovy „daňového řádu“.
105.
Poznámka pod čarou č. 68 včetně odkazů na poznámku pod čarou se zrušuje.
106.
V § 104 odst. 3 se slova „byl povinen krátit odpočet daně podle § 72 odst. 4“ nahrazují slovy „měl nárok na odpočet daně v částečné výši podle § 72 odst. 6“.
107.
V § 105 odst. 1 se slova „zvláštního právního předpisu.“ nahrazují slovy „daňového řádu.“.
108.
V § 106 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „O zrušení registrace může plátce také požádat, pokud uskutečňuje pouze plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně.“.
109.
V § 106 odst. 7 písm. b) se slovo „nebo“ zrušuje.
110.
V § 106 se na konci odstavce 7 tečka nahrazuje slovem „, nebo“ a doplňuje se písmeno d), které zní:
„d)
plátce uskutečňuje pouze plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně.“.
111.
V § 106a se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní:
„(4)
V případě zániku členství zastupujícího člena ve skupině jsou členové skupiny povinni zvolit nového zastupujícího člena do 15 dnů ode dne zániku jeho členství ve skupině. Pokud tak neučiní, ustanoví zastupujícího člena správce daně rozhodnutím.“.
Dosavadní odstavce 4 až 9 se označují jako odstavce 5 až 10.
112.
V § 108 odst. 1 písm. a) se slova „dodání zlata“ nahrazují slovem „plnění“.
113.
V § 108 odst. 1 písm. c) se slova „nebo elektřina“ nahrazují slovy „, elektřina, teplo nebo chlad soustavami nebo sítěmi“.
114.
V § 108 odst. 1 písm. i) se slova „dodáno zlato“ nahrazují slovy „poskytnuto plnění“.
115.
§ 109 včetně nadpisu zní:
㤠109
Ručení za nezaplacenou daň
(1)
Plátce, který přijme zdanitelné plnění s místem plnění v tuzemsku uskutečněné jiným plátcem nebo poskytne úplatu na takové plnění (dále jen „příjemce zdanitelného plnění“), ručí za nezaplacenou daň z tohoto plnění, pokud v okamžiku jeho uskutečnění věděl nebo vědět měl a mohl, že
a)
daň uvedená na daňovém dokladu nebude úmyslně zaplacena,
b)
plátce, který uskutečňuje toto zdanitelné plnění nebo obdrží úplatu na takové plnění (dále jen „poskytovatel zdanitelného plnění“), se úmyslně dostal nebo dostane do postavení, kdy nemůže daň zaplatit, nebo
c)
dojde ke zkrácení daně nebo vylákání daňové výhody.
(2)
Příjemce zdanitelného plnění ručí také za nezaplacenou daň z tohoto plnění, pokud je úplata za toto zdanitelné plnění bez ekonomického opodstatnění zcela zjevně odchylná od obvyklé ceny25).“.
116.
Za § 109 se vkládá nový § 109a, který včetně nadpisu zní:
㤠109a
Zvláštní způsob zajištění daně
(1)
Pokud příjemce zdanitelného plnění uhradí za poskytovatele zdanitelného plnění daň z takového zdanitelného plnění, aniž by byl vyzván jako ručitel, použije se tato úhrada pouze na úhradu daně poskytovatele zdanitelného plnění z tohoto zdanitelného plnění.
(2)
Úhrada za poskytovatele zdanitelného plnění se hradí jeho správci daně. Současně s platbou příjemce zdanitelného plnění způsobem zveřejněným správcem daně uvede
a)
identifikaci poskytovatele zdanitelného plnění,
b)
daň, na kterou je úhrada určena,
c)
identifikaci příjemce zdanitelného plnění,
d)
den uskutečnění zdanitelného plnění nebo den přijetí úplaty poskytovatelem zdanitelného plnění.
(3)
Pokud je úhrada za poskytovatele zdanitelného plnění provedena bez uvedení dne uskutečnění zdanitelného plnění nebo dne přijetí úplaty, má se za to, že takovým dnem je den přijetí platby správcem daně.
(4)
Částka uhrazená za poskytovatele zdanitelného plnění se přijímá a eviduje na jeho osobním depozitním účtu. Ke dni splatnosti daně se tato částka převede na osobní daňový účet poskytovatele zdanitelného plnění s datem platby k tomuto dni; dojde-li k úhradě později, převede se na osobní daňový účet s datem platby evidovaným na osobním depozitním účtu.
(5)
Byla-li daň, na kterou je úhrada určena, zcela nebo zčásti uhrazena, použije se částka převáděná z osobního depozitního účtu nebo její část jako úhrada daně na osobním daňovém účtu poskytovatele zdanitelného plnění.“.
117.
Příloha č. 2 zní:
„Příloha č. 2 k zákonu č. 235/2004 Sb.
Seznam služeb podléhajících snížené sazbě
CZ-CPA| Popis služby
Opravy zdravotnických prostředků uvedených v příloze č. 1 k tomuto zákonu.
---|---
33.17.19| Opravy invalidních vozíků.
36.00.2| Úprava a rozvod vody prostřednictvím sítí.
37| Odvádění a čištění odpadních vod včetně ostatních služeb souvisejících s těmito činnostmi.
38.1| Sběr a přeprava komunálního odpadu.
38.2| Příprava k likvidaci a likvidace komunálního odpadu.
49| Pozemní hromadná pravidelná doprava cestujících a jejich zavazadel.
49.39.2| Osobní doprava lanovými a visutými dráhami a lyžařskými vleky.
50| Vodní hromadná pravidelná doprava cestujících a jejich zavazadel.
51| Letecká hromadná pravidelná doprava cestujících a jejich zavazadel.
55| Ubytovací služby.
59.14| Poskytnutí oprávnění vstupu na filmová představení.
81.21.10| Služby čištění vnitřních prostor prováděné v domácnostech.
81.22.11| Služby mytí oken prováděné v domácnostech.
86| Zdravotní péče, pokud není osvobozena od daně podle § 58.
87| Sociální péče, pokud není osvobozena od daně podle § 59.
88.10,88.91| Domácí péče o děti, staré, nemocné a zdravotně postižené občany.
90| Služby spisovatelů, skladatelů, sochařů a jiných výkonných umělců, pokud se nejedná o poskytnutí oprávnění k výkonu práva dílo užít a mimo služby nezávislých novinářů, nezávislých modelů a modelek.
90, 91, 93| Poskytnutí oprávnění ke vstupu do muzeí a jiných kulturních zařízení (na kulturní akce a památky, výstavy, do zoologických a botanických zahrad, přírodních rezervací, národních parků, lunaparků a zábavních parků, cirkusů, historických staveb a obdobných turistických zajímavostí).
93.11,93.12| Poskytnutí oprávnění vstupu na sportovní události; použití krytých i nekrytých sportovních zařízení ke sportovním činnostem.
93.13| Služby posiloven a fitcenter.
93.29.11| Služby související s provozem rekreačních parků a pláží.
93.29.21| Poskytnutí oprávnění vstupu na ohňostroje, světelná a zvuková představení.
96.03| Pohřební a související služby mimo pohřebních služeb pro zvířata.
96.04| Služby tureckých lázní, saun, parních lázní a solných jeskyní.
Snížené sazbě daně podléhají služby, které odpovídají současně číselnému kódu klasifikace produkce CZ-CPA platné od 1. ledna 2008 a výslovně uvedenému slovnímu popisu k tomuto kódu v textové části této přílohy.
Pravidelnou hromadnou přepravou osob se rozumí přeprava osob po stanovených trasách, kdy cestující nastupují a vystupují na předem určených zastávkách nebo místech podle předem stanovených jízdních řádů, schválených podle zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, ve znění pozdějších předpisů, vyhlášky Ministerstva dopravy a spojů č. 388/2000 Sb., o jízdních řádech veřejné linkové osobní dopravy, jde-li o linkovou osobní dopravu veřejnou.
Za služby čištění vnitřních prostor prováděné v domácnostech a služby mytí oken prováděné v domácnostech se pro účely tohoto zákona považuje úklid v bytě nebo rodinném domě mimo prostor, které nejsou určeny k bydlení. Za úklidové práce v domácnosti se považuje také úklid společných prostor bytového domu.
Oprávněním k výkonu práva dílo užít se rozumí oprávnění podle zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů v platném znění.“.
118.
Pro účely přílohy č. 3 se používá Standardní klasifikace produkce platná k 1. lednu 2003. Do přílohy č. 3 se zařazují služby, které odpovídají současně číselnému kódu Standardní klasifikace produkce a výslovně uvedenému slovnímu popisu k tomuto kódu v textové části této přílohy.
119.
Doplňuje se příloha č. 5, která zní:
„Příloha č. 5 k zákonu č. 235/2004 Sb.
Seznam zboží, u kterého se při dodání použije režim přenesení daňové povinnosti
Číselný kód Harmonizovaného
systému popisu a číselného
označování zboží| Název zboží
---|---
2618 00 00| Granulovaná struska (struskový písek) z výroby železa nebo oceli
2619 00| Struska, zpěněná struska (jiná než granulovaná struska), okuje a jiné odpady z výroby železa nebo oceli
2620| Struska, popel a zbytky (jiné než z výroby železa nebo oceli), obsahující kovy, arsen, nebo jejich sloučeniny
3915| Odpady, úlomky a odřezky z plastů
4004 00 00| Odpady, úlomky a odřezky z kaučuku (jiné než z tvrdého kaučuku) a prášky a zrna z nich
4707| Sběrový papír, kartón nebo lepenka (odpad a výmět)
6310| Použité nebo nové hadry, motouzy, šňůry, provazy a lana z textilních materiálů ve formě zbytků nebo výrobků vyřazených z používání
7001 00 10| Skleněné střepy a jiné skleněné odpady
7112| Odpad a šrot z drahých kovů nebo z kovů plátovaných drahými kovy; ostatní odpad a šrot obsahující drahé kovy nebo sloučeniny drahých kovů, používaný hlavně pro rekuperaci drahých kovů
7204| Odpad a šrot ze železa nebo oceli; přetavený odpad ze železa nebo oceli v ingotech
7404 00| Měděný odpad a šrot
7503 00| Niklový odpad a šrot
7602 00| Hliníkový odpad a šrot
7802 00 00| Olověný odpad a šrot
7902 00 00| Zinkový odpad a šrot
8002 00 00| Cínový odpad a šrot
8101 97 00| Odpad a šrot z wolframu
8102 97 00| Odpad a šrot z molybdenu
8103 30 00| Odpad a šrot z tantalu
8104 20 00| Odpad a šrot z hořčíku
8105 30 00| Odpad a šrot z kobaltu
ex 8106 00 10| Odpad a šrot z bismutu
8107 30 00| Odpad a šrot z kadmia
8108 30 00| Odpad a šrot z titanu
8109 30 00| Odpad a šrot ze zirkonia
8110 20 00| Odpad a šrot z antimonu
811100 19| Odpad a šrot z manganu
8112 13 00| Odpad a šrot z berylia
8112 22 00| Odpad a šrot z chromu
8112 52 00| Odpad a šrot z thallia
8112 92 21| Odpad a šrot z niobu (columbia); rhenia; gallia; india; vanadu a germania
8113 00 40| Odpad a šrot z cermetů
8548 10| Odpad a zbytky galvanických článků, baterií a elektrických akumulátorů; nepoužitelné galvanické články, baterie a elektrické akumulátory.
Číselným kódem Harmonizovaného systému se rozumí číselný kód popisu vybraných výrobků uvedený v celním sazebníku ve znění platném k 1. lednu 2010.
Je-li před číselným kódem Harmonizovaného systému uvedeno „ex“, vztahuje se příloha na zboží označené současně číselným kódem Harmonizovaného systému a výslovně uvedeným slovním popisem k tomuto kódu v části přílohy.“.
Čl. II
Přechodná ustanovení
1.
Pro uplatnění daně z přidané hodnoty za zdaňovací období přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i pro uplatnění práv a povinností s tím souvisejících se použijí dosavadní právní předpisy, není-li dále stanoveno jinak.
2.
Pro uplatnění nároku na odpočet daně, který vznikl přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a který plátce uplatní za zdaňovací období po nabytí účinnosti tohoto zákona, je plátce povinen splnit podmínky stanovené v § 73 zákona č. 235/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
3.
Dnem nabytí účinnosti tohoto zákona plátci vznikne nárok na odpočet daně u přijatých zdanitelných plnění, která se stala součástí dlouhodobého majetku vytvořeného vlastní činností, jehož uvedením do stavu způsobilého k užívání došlo k uskutečnění plnění podle § 13 odst. 4 písm. b) zákona č. 235/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud tato zdanitelná plnění přijal přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a nárok na odpočet daně neuplatnil. Obdobně plátci vznikne nárok na odpočet daně v případě, že u těchto přijatých zdanitelných plnění odpočet daně krátil s tím, že nárok na odpočet daně vznikne v té výši, kterou plátce neuplatnil. V těchto případech je plátce oprávněn uplatnit nárok na odpočet daně nejdříve za zdaňovací období, ve kterém došlo k uskutečnění plnění podle § 13 odst. 4 písm. b) zákona č. 235/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Pro uplatnění nároku na odpočet daně podle tohoto ustanovení se neuplatní § 73 odst. 3 a 4 zákona č. 235/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
4.
Při vypořádání odpočtu daně za rok 2011 se postupuje podle § 76 zákona č. 235/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
5.
V případě odpočtu daně uplatněného u majetku pořízeného přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona při úpravě odpočtu daně nebo vyrovnání odpočtu daně postupuje podle § 78 nebo 79 zákona č. 235/2004 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
6.
Při použití hmotného nebo nehmotného majetku pro účely nesouvisející s uskutečňováním ekonomických činností plátce, pokud byl takový majetek pořízený přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona postupuje podle § 13 odst. 4 písm. a) nebo § 14 odst. 3 písm. a) zákona č. 235/2004 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
7.
Pro posouzení délky lhůty pro uplatnění nároku na vrácení zaplacené daně osobě se zdravotním postižením, která započala běžet podle § 85 odst. 7 zákona č. 235/2004 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona postupuje podle § 85 odst. 7 zákona č. 235/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
Čl. III
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. dubna 2011, s výjimkou ustanovení článku I bodů 63 a 65, která nabývají účinnosti dnem vyhlášení tohoto zákona, a s výjimkou ustanovení článku I bodu 83, pokud jde o § 92e, které nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2012.
Němcová v. r.
Klaus v. r.
Nečas v. r. |
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 14/2011 Sb. m. s. | Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 14/2011 Sb. m. s.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Smlouvy mezi Českou republikou a Polskou republikou o provádění geologických prací v oblasti společných státních hranic
Vyhlášeno 4. 3. 2011, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 26. 10. 2009, částka 7/2011
* Článek 1 - Vymezení pojmů
* Článek 2 - Provádění geologických prací
* Článek 3 - Důlní díla
* Článek 4 - Provádění činností spojených s geologickými pracemi pod zemí
* Článek 5 - Spolupráce orgánů dozoru a kontroly
* Článek 6 - Orgány dozoru a kontroly
* Článek 7 - Odpovědnost za škody
* Článek 8 - Vztah k jiným mezinárodním smlouvám
* Článek 9 - Závěrečná ustanovení
Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 26. 10. 2009
14
SDĚLENÍ
Ministerstva zahraničních věcí
Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 19. srpna 2008 byla ve Varšavě podepsána Smlouva mezi Českou republikou a Polskou republikou o provádění geologických prací v oblasti společných státních hranic.
Se Smlouvou vyslovil souhlas Parlament České republiky a prezident republiky ji ratifikoval. Ratifikační listiny byly vyměněny ve Varšavě dne 25. září 2009.
Smlouva vstoupila v platnost na základě svého článku 9 odst. 2 dne 26. října 2009.
České znění Smlouvy se vyhlašuje současně.
SMLOUVA
MEZI ČESKOU REPUBLIKOU A POLSKOU REPUBLIKOU
O PROVÁDĚNÍ GEOLOGICKÝCH PRACÍ V OBLASTI
SPOLEČNÝCH STÁTNÍCH HRANIC
Česká republika a Polská republika (dále jen „smluvní strany“)
vedeny přáním zajistit vhodné podmínky pro provádění geologických prací v oblasti státních hranic,
ve snaze spolupracovat ve věcech spojených s prováděním geologických prací v oblasti státních hranic,
usilujíce o předcházení důlním škodám, které mohou být způsobeny v důsledku geologických prací prováděných v oblasti státních hranic,
se dohodly takto:
Článek 1
Vymezení pojmů
Pro účely této smlouvy v ní použité pojmy mají tento význam:
1.
„státní hranice“ - plocha, která prochází svisle hraniční čárou po zemském povrchu, oddělující území smluvních stran, jejich vzdušný prostor a podzemní část;
2.
„geologické práce“ - provádění veškerých činností v rámci průzkumu ložiska pod povrchem země, včetně důlních děl a geologických vrtů;
3.
„důlní dílo“ - prostor v hornině, který vznikl v důsledku geologických prací;
4.
„záchranná akce“ - akce prováděná v souvislosti s ohrožením života, zdraví, s obecným ohrožením, nebo ohrožením životního prostředí v souvislosti s geologickými pracemi;
5.
„havárie“ - náhlé působení zevních vlivů způsobující ohrožení života, zdraví nebo smrt, které nastalo v souvislosti s geologickými pracemi.
Článek 2
Provádění geologických prací
(1)
Provádění geologických prací v oblasti státních hranic, týkající se průzkumu ložisek černého uhlí, která se nacházejí na území smluvních stran, bude probíhat v souladu s právními předpisy, platnými na území smluvní strany, na jejímž území budou geologické práce prováděny.
(2)
Smluvní strany budou spolupracovat při provádění geologických prací v oblasti státních hranic.
Článek 3
Důlní díla
(1)
Podzemní důlní díla budou prováděna:
1.
ze strany území České republiky ve směru a na území Polské republiky nebo
2.
ze strany území Polské republiky ve směru a na území České republiky.
(2)
Spojení důlních děl s povrchem země nastane s výjimkou odst. 3 výhradně: v případě uvedeném v odst. 1 bod 1 - na území České republiky a v případě uvedeném v odst. 1 bod 2 - na území Polské republiky.
(3)
V případě ohrožení života, zdraví, obecného ohrožení nebo životního prostředí bude moci spojení podzemních důlních děl s povrchem země nastat pro potřeby vedení záchranné akce, v případě uvedeném v odst. 1 bod 1 - také na území Polské republiky a v případě uvedeném v odst. 1 bod 2 - také na území České republiky.
(4)
Průběh státních hranic v důlních dílech bude vyznačován na základě souřadnic stanovených v platné hraniční dokumentaci, v důlně měřické a geologické dokumentaci, a to jednoznačným a zřetelným způsobem.
Článek 4
Provádění činností spojených s geologickými pracemi pod zemí
(1)
Provádění činností spojených s geologickými pracemi pod zemí na území druhé smluvní strany se bude uskutečňovat v případech opodstatněných technologiemi prováděných geologických prací, v případě vzniku havárie nebo provádění záchranné akce a v případě vykonávání kontrolních činností.
(2)
Každá ze smluvních stran umožní provádění činností uvedených v odst. 1:
1.
pracovníkům provádějícím geologické práce;
2.
pracovníkům vědecko-výzkumných organizací smluvních stran;
3.
pracovníkům záchranných sborů smluvních stran – v případě vzniku havárie nebo provádění záchranné akce;
4.
pracovníkům báňského dozoru a jiných kontrolních orgánů působících na základě právních předpisů platných na území smluvních stran.
(3)
Provádění činností uvedených v odst. 1 bude se také týkat strojů, důlních zařízení, dopravy rubaniny a materiálů nezbytných k realizaci geologických prací pomocí nezbytné technické infrastruktury a v případě vzniku havárie nebo provádění záchranné akce – také vybavení záchranných sborů, dopravních prostředků, zařízení a materiálů nebo prostředků na pomoc poškozeným, nezbytných pro poskytnutí pomoci na žádost druhé smluvní strany.
Článek 5
Spolupráce orgánů dozoru a kontroly
(1)
Orgány báňského dozoru a další kontrolní orgány smluvních stran budou spolupracovat při realizaci úkolů v oblasti dozoru a kontroly při provádění geologických prací, v případě havárie nebo záchranné akce.
(2)
Spolupráce orgánů dozoru a kontroly uvedených v odst. 1 bude spočívat v:
1.
koordinaci kontrolních činností prováděných v souvislosti s výkonem geologických prací a současně v jejich společném provádění;
2.
vzájemném průběžném informování o faktickém stavu prováděných geologických prací, zjištěném kontrolní činností, o zjištěných závadách a také o existujících nebo předvídatelných přírodních a technických ohroženích;
3.
získávání stanovisek příslušného orgánu druhé smluvní strany týkajících se návrhu správních rozhodnutí ve vztahu k činnosti v oblasti prováděných geologických prací.
(3)
Náklady související se spoluprací orgánů báňského dozoru a dalších kontrolních orgánů uvedených v odst. 1 ponese smluvní strana, na jejímž území tyto náklady vznikly, pokud se smluvní strany nedohodnou jinak.
(4)
Zvláštní pravidla výkonu dozoru a kontroly nad prováděním geologických prací stanoví právní předpisy platné na území smluvních stran.
Článek 6
Orgány dozoru a kontroly
(1)
Názvy orgánů uvedených v čl. 4 odst. 2 bodu 4 a čl. 5 odst. 1 si smluvní strany sdělí diplomatickou cestou do 30 dnů ode dne vstupu této smlouvy v platnost.
(2)
V případě změn v názvech nebo působnostech orgánů dozoru a kontroly se přiměřeně použije ustanovení odstavce 1.
Článek 7
Odpovědnost za škody
Odpovědnost za škody způsobené geologickými pracemi a nároky vyplývající z titulu těchto škod upravují právní předpisy platné na území té smluvní strany, na jejímž území škody vznikly.
Článek 8
Vztah k jiným mezinárodním smlouvám
(1)
Tato smlouva neporušuje práva a povinnosti žádné smluvní strany vyplývající z jiných mezinárodních smluv, jimiž jsou obě strany vázány.
(2)
Tato smlouva neporušuje rovněž Dohodu mezi vládou Československé socialistické republiky a Polské lidové republiky o spolupráci při těžbě ložisek černého uhlí ležících v prostoru společných polsko-československých státních hranic, která byla podepsána v Katovicích dne 2. prosince 1984.
Článek 9
Závěrečná ustanovení
(1)
Tato smlouva podléhá ratifikaci. Výměna ratifikačních listin se uskuteční ve Varšavě.
(2)
Tato smlouva vstoupí v platnost uplynutím třiceti (30) dnů ode dne výměny ratifikačních listin.
(3)
Tato smlouva se sjednává na dobu neurčitou. Může být vypovězena diplomatickou cestou každou ze smluvních stran. V tom případě pozbude platnosti uplynutím devadesáti (90) dnů ode dne doručení oznámení o výpovědi.
Dáno v Praze dne 19. srpna 2008 ve dvou původních vyhotoveních, každé v jazyce českém a polském, přičemž obě znění mají stejnou platnost.
Za
Českou republiku
Ing. Tomáš Hüner v. r.
náměstek ministra průmyslu a obchodu
Za
Polskou republiku
Henryk Jacek Jezierski v. r
náměstek ministra pro životní prostředí |
Zákon č. 41/2011 Sb. | Zákon č. 41/2011 Sb.
Zákon, kterým se mění některé zákony v souvislosti se stanovením kapitálových požadavků a postupů dohledu nad bankami, spořitelními a úvěrními družstvy a obchodníky s cennými papíry
Vyhlášeno 28. 2. 2011, datum účinnosti 28. 2. 2011, částka 15/2011
* ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o bankách
* ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o spořitelních a úvěrních družstvech
* ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o podnikání na kapitálovém trhu
* ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona o České národní bance
* ČÁST PÁTÁ - Změna zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem
* ČÁST ŠESTÁ - ÚČINNOST
Aktuální znění od 31. 12. 2011
41
ZÁKON
ze dne 26. ledna 2011,
kterým se mění některé zákony v souvislosti se stanovením kapitálových požadavků a postupů dohledu nad bankami, spořitelními a úvěrními družstvy a obchodníky s cennými papíry
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
Změna zákona o bankách
Čl. I
Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění zákona č. 264/1992 Sb., zákona č. 292/1993 Sb., zákona č. 156/1994 Sb., zákona č. 83/1995 Sb., zákona č. 84/1995 Sb., zákona č. 61/1996 Sb., zákona č. 306/1997 Sb., zákona č. 16/1998 Sb., zákona č. 127/1998 Sb., zákona č. 165/1998 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 239/2001 Sb., zákona č. 319/2001 Sb., zákona č. 126/2002 Sb., zákona č. 453/2003 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 439/2004 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 62/2006 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 159/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 120/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 216/2008 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 433/2008 Sb., zákona č. 215/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 230/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 287/2009 Sb., zákona č. 156/2010 Sb., zákona č. 160/2010 Sb. a zákona č. 409/2010 Sb., se mění takto:
1.
V § 1 odst. 1 se slova „Evropských společenství1)“ nahrazují slovy „Evropské unie1)“.
Poznámka pod čarou č. 1 zní:
„1)
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/19/ES ze dne 30. května 1994 o systémech pojištění vkladů, ve znění směrnic Evropského parlamentu a Rady 2005/1/ES a 2009/14/ES.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/24/ES ze dne 4. dubna 2001 o reorganizaci a likvidaci úvěrových institucí.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/48/ES ze dne 14. června 2006 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o jejím výkonu (přepracované znění), ve znění směrnice Komise 2007/18/ES a směrnic Evropského parlamentu a Rady 2007/44/ES, 2007/64/ES, 2008/24/ES, 2009/83/ES, 2009/110/ES, 2009/111/ES a 2010/16/EU.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/49/ES ze dne 14. června 2006 o kapitálové přiměřenosti investičních podniků a úvěrových institucí (přepracované znění), ve znění směrnic Evropského parlamentu a Rady 2008/23/ES, 2009/27/ES a 2009/111/ES.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/109/ES ze dne 15. prosince 2004 o harmonizaci požadavků na průhlednost týkajících se informací o emitentech, jejichž cenné papíry jsou přijaty k obchodování na regulovaném trhu, a o změně směrnice 2001/34/ES.
Směrnice Komise 2007/14/ES ze dne 8. března 2007, kterou se stanoví prováděcí pravidla k některým ustanovením směrnice 2004/109/ES o harmonizaci požadavků na průhlednost týkajících se informací o emitentech, jejichž cenné papíry jsou přijaty k obchodování na regulovaném trhu.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/44/ES ze dne 5. září 2007, kterou se mění směrnice Rady 92/49/EHS a směrnice 2002/83/ES, 2004/39/ES, 2005/68/ES a 2006/48/ES, pokud jde o procesní pravidla a hodnotící kritéria pro obezřetnostní posuzování nabývání a zvyšování účastí ve finančním sektoru.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/111/ES ze dne 16. září 2009, kterou se mění směrnice 2006/48/ES, 2006/49/ES a 2007/64/ES, pokud jde o banky přidružené k ústředním institucím, některé položky kapitálu, velkou angažovanost, režimy dohledu a krizové řízení.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/76/EU ze dne 24. listopadu 2010, kterou se mění směrnice 2006/48/ES a 2006/49/ES, pokud jde o kapitálové požadavky na obchodní portfolio a resekuritizace a o dohled nad zásadami odměňování.“.
2.
V § 1 odst. 1 se slova „právnické osoby se sídlem v České republice, založené jako akciová společnost,“ a odkaz na poznámku pod čarou č. 1a nahrazují slovy „akciové společnosti se sídlem v České republice,“.
Poznámka pod čarou č. 1a se zrušuje.
3.
Za § 4 se vkládá nový § 4a, který zní:
㤠4a
Licenci lze udělit též na žádost spořitelního a úvěrního družstva, pokud současně požádá i o souhlas se změnou právní formy spořitelního a úvěrního družstva na akciovou společnost. O obou žádostech se vede společné řízení podle zákona upravujícího správní řízení. Návrh na zápis změny právní formy spořitelního a úvěrního družstva na akciovou společnost do obchodního rejstříku lze podat poté, co nabylo právní moci udělení licence i souhlas se změnou právní formy spořitelního a úvěrního družstva na akciovou společnost. Právní účinky udělení licence nastávají ke dni zápisu změny právní formy spořitelního a úvěrního družstva na akciovou společnost do obchodního rejstříku.“.
4.
V § 5a odst. 1 a 2, § 5c odst. 3, § 5d odst. 1, § 5e odst. 1 písm. c), § 8b odst. 3 a 6, § 11a odst. 1, 2, 5 až 7 a odst. 9 písm. c), § 12a odst. 1, § 13, 14, § 16a odst. 2 a 3, § 25a odst. 7, § 38j odst. 1 písm. b), § 41e odst. 2 a 3 a v § 41l odst. 1 se slova „Evropských společenství“ nahrazují slovy „Evropské unie“.
5.
V § 5a odst. 6 se slova „Komisí Evropských společenství“ nahrazují slovy „Evropskou komisí“.
6.
V § 5a odst. 6 a v § 5k odst. 4 se slova „Komise Evropských společenství“ nahrazují slovy „Evropská komise“.
7.
V § 5k odst. 4, § 5l odst. 2 a v § 38d odst. 1 a 2 se slova „Komisi Evropských společenství“ nahrazují slovy „Evropskou komisi“.
8.
Za § 5m se vkládají nové § 5n a 5o, které znějí:
㤠5n
(1)
Pobočka banky nebo zahraniční banky se sídlem na území členského státu může být orgánem dohledu členského státu, na jehož území pobočka působí, označena v souladu s právem Evropské unie za významnou (dále jen „významná pobočka“).
(2)
O svém záměru označit pobočku zahraniční banky, která působí na území České republiky, za významnou informuje Česká národní banka orgán dohledu domovského státu zahraniční banky. Pokud je taková pobočka zahraniční banky členem skupiny evropské ovládající banky [§ 26d odst. 1 písm. l)], členem skupiny evropské finanční holdingové osoby [§ 26d odst. 1 písm. n)] nebo členem skupiny evropského ovládajícího obchodníka s cennými papíry podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu, informuje Česká národní banka o svém záměru označit takovou pobočku za významnou orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě nad takovou skupinou. Zároveň Česká národní banka tomuto orgánu sdělí důvody, které ji vedou k záměru označit pobočku za významnou s ohledem na kritéria uvedená v odstavci 3.
(3)
Při záměru označit pobočku za významnou přihlédne Česká národní banka zejména k
a)
tržnímu podílu pobočky na vkladech v České republice a k tomu, zda tento podíl přesahuje 2 %,
b)
pravděpodobnému dopadu pozastavení nebo ukončení činnosti zahraniční banky, jejíž pobočka by mohla být označena za významnou, na likviditu na trhu nebo na činnost platebních nebo vypořádacích systémů v České republice,
c)
velikosti pobočky a jejímu významu pro finanční systém České republiky z hlediska počtu jejích klientů.
(4)
Česká národní banka vyvíjí úsilí k tomu, aby jejího rozhodnutí o označení pobočky zahraniční banky za významnou bylo dosaženo po dohodě s orgánem dohledu uvedeným v odstavci 2, a to ve lhůtě 2 měsíců ode dne, kdy Česká národní banka informovala tento orgán o svém záměru podle odstavce 2.
(5)
Nebude-li dosaženo dohody podle odstavce 4, Česká národní banka rozhodne o označení pobočky zahraniční banky za významnou do 4 měsíců ode dne, kdy o tomto záměru informovala orgán dohledu uvedený v odstavci 2, nebo v téže lhůtě oznámí tomuto orgánu, že od tohoto záměru ustupuje. Přitom přihlíží ke stanovisku tohoto orgánu.
(6)
Rozhodne-li Česká národní banka o označení pobočky zahraniční banky za významnou, informuje o tom písemně bez zbytečného odkladu orgán dohledu uvedený v odstavci 2. Česká národní banka tomuto orgánu zároveň sdělí důvody označení této pobočky za významnou.
§ 5o
(1)
Česká národní banka je příslušná k dohodě o označení pobočky banky za významnou, jestliže tato banka vykonává prostřednictvím této pobočky činnost v jiném členském státě a orgán dohledu hostitelského státu informoval Českou národní banku o záměru označit tuto pobočku za významnou a sdělil jí důvody, které jej vedou k tomuto záměru v souladu s právem Evropské unie. Ustanovení § 5n odst. 4 se použije obdobně.
(2)
Pokud banka vykonává činnost na území jiného členského státu prostřednictvím významné pobočky, sdělí Česká národní banka orgánům dohledu tohoto členského státu údaje uvedené v § 38h odst. 3 písm. c) a d) a ve spolupráci s orgány dohledu tohoto členského státu plní úkoly uvedené v § 26i písm. c).
(3)
Pokud Česká národní banka zjistí nepříznivý vývoj v bance, která vykonává činnost prostřednictvím významné pobočky na území jiného členského státu, informuje bez zbytečného odkladu příslušné centrální banky Evropského systému centrálních bank za podmínek uvedených v § 25a odst. 4 písm. j) a orgány veřejné moci podle § 25a odst. 4 písm. l) v členských státech dotčených tímto vývojem.
(4)
Pokud banka vykonává činnost na území jiného členského státu prostřednictvím významné pobočky, zřizuje Česká národní banka k plnění úkolů uvedených v odstavcích 2 a 3 a v § 38h kolegium orgánů dohledu (dále jen „kolegium“). Zřízení a činnost kolegia jsou založeny na písemných ujednáních podle § 26c odst. 8, která připravuje Česká národní banka po projednání s orgány dohledu podle odstavce 2. Členy kolegia jsou Česká národní banka a orgány dohledu hostitelských států, v nichž banka vykonává činnost prostřednictvím významné pobočky. Ustanovení § 26l odst. 4 a 5 se použije obdobně.
(5)
Povinnosti uvedené v odstavcích 2 až 4 vykonává Česká národní banka poté, kdy se dohodla o označení pobočky za významnou podle odstavce 1, nebo poté, kdy byla o označení pobočky banky za významnou informována příslušným orgánem dohledu hostitelského státu.“.
9.
V § 8b odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „a pobočka zahraniční banky, která nepožívá výhody jednotné licence podle práva Evropských společenství“ zrušují.
10.
V § 8b odst. 1 písm. a) se doplňuje bod 4, který zní:
„4.
systém odměňování osob, jejichž činnosti v rámci výkonu jejich zaměstnání, povolání nebo funkce mají významný vliv na bankou podstupovaná rizika a jejich míru, včetně zásad pro určení a podmínky výplaty pevné a pohyblivé složky odměn, postupů pro přijímání rozhodnutí o odměňování a způsobu posuzování výkonnosti tak, aby systém odměňování přispíval k řádnému a účinnému řízení rizik a byl s ním v souladu,“.
11.
V § 11a se na konci odstavce 10 doplňují věty „Banka a pobočka zahraniční banky, která nepožívá výhody jednotné licence podle práva Evropské unie, zavede rovněž vnitřní postupy a zásady pro posouzení, zda jí uveřejňované informace poskytují úplný a pravdivý obraz o všech podstupovaných rizicích a jejich míře. Neposkytují-li uveřejňované informace takovýto obraz, je banka nebo pobočka zahraniční banky povinna uveřejnit veškeré další informace potřebné k dosažení tohoto cíle, s výjimkou informací uvedených v odstavci 6.“.
12.
V § 12a odst. 1 se za větu první vkládá věta „Banka dále dodržuje pravidla pro převod rizik.“.
13.
V § 12a odst. 8 se na konci textu písmene a) doplňují slova „, a pravidla pro převod rizik,“.
14.
V § 12b odst. 1 se slova „nařízení Evropského parlamentu a Rady“ nahrazují slovy „přímo použitelného předpisu Evropské unie“.
15.
V § 12b odst. 8 písmeno b) zní:
„b)
požadavky na nezávislost, nestrannost, průběžnou aktualizaci a průhlednost metod hodnocení a požadavky na důvěryhodnost a průhlednost úvěrových hodnocení osoby, která má být zapsána do seznamu agentur pro úvěrové hodnocení.“.
16.
V § 17a odst. 2 se slova „nebo provádí“ nahrazují slovy „nebo jako svou rozhodující či podstatnou činnost provádí“.
17.
V § 25 se doplňují odstavce 4 a 5, které včetně poznámky pod čarou č. 7b znějí:
„(4)
Česká národní banka se podílí na činnosti Evropského výboru orgánů bankovního dohledu7b) (dále jen „Výbor“).
(5)
Česká národní banka při výkonu své působnosti podle tohoto zákona a zákona upravujícího činnost spořitelních a úvěrních družstev přihlíží ke sbližování nástrojů a postupů bankovního dohledu využívaných v členských státech; vychází přitom z pokynů, doporučení, standardů a jiných opatření přijatých Výborem, ledaže uvede důvody, pro které tak nečiní.
7b)
Rozhodnutí Komise ze dne 23. ledna 2009 o zřízení Evropského výboru orgánů bankovního dohledu (2009/78/ES).“.
18.
V § 25a odst. 4 písmeno j) zní:
„j)
centrální banky Evropského systému centrálních bank, jsou-li tyto informace významné pro výkon jejích úkolů stanovených právními předpisy, včetně provádění měnové politiky a s tím souvisejícího zajišťování likvidity, dohledu nad platebními a zúčtovacími systémy a systémy vypořádání obchodů s cennými papíry a ochrany stability finančního systému,“.
19.
V § 25a odst. 4 se na konci písmene k) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno l), které zní:
„l)
orgánu veřejné moci, do jehož působnosti náleží příprava právních předpisů týkajících se dohledu nad bankami a finančními institucemi, jakož i osob pověřených těmito orgány k výkonu kontrolní činnosti.“.
20.
V § 25a odst. 4 závěrečné části ustanovení se slova „g) a h)“ nahrazují slovy „g), h), j) a l)“.
21.
§ 25b zní:
㤠25b
Zjistí-li Česká národní banka při výkonu dohledu nad bankou mimořádnou situaci, včetně nepříznivého vývoje na finančních trzích, v jejímž důsledku by mohlo dojít k ohrožení likvidity trhu a stability finančního systému (dále jen „mimořádná situace“) v České republice, informuje bez zbytečného odkladu o této skutečnosti
a)
centrální banky Evropského systému centrálních bank v členských státech dotčených touto situací za podmínek uvedených v § 25a odst. 4 písm. j) a
b)
orgány veřejné moci uvedené v § 25a odst. 4 písm. l) v členských státech dotčených touto situací, jsou-li pro ně tyto informace významné.“.
22.
V § 26 odst. 1 písm. a) se na konci bodu 10 slovo „nebo“ zrušuje.
23.
V § 26 odst. 1 písm. a) se za bod 11 doplňují body 12 až 14, které včetně poznámky pod čarou č. 7c znějí:
„12.
omezí pohyblivou složku odměny osob uvedených v § 8b odst. 1 písm. a) bodě 4, pokud není v souladu s udržováním kapitálu podle § 12a a 12c; v takovém případě určí banka nebo pobočka zahraniční banky výši pohyblivé složky procentem z čistého zisku nebo z jiného ukazatele určeného Českou národní bankou,
13.
upraví složení kapitálu tak, že nahradí nástroj, který lze v souladu s vyhláškou České národní banky vydanou podle § 12a odst. 87c) zahrnout do vedlejšího původního kapitálu, obdobným nástrojem, nebo úměrným zvýšením základního kapitálu, nebo
14.
nevyplatí příslušenství, podíl na zisku nebo obdobné plnění vyplývající z nástroje, který lze v souladu s vyhláškou České národní banky vydanou podle § 12a odst. 87c) zahrnout do vedlejšího původního kapitálu,
7c)
Vyhláška č. 123/2007 Sb., o pravidlech obezřetného podnikání bank, spořitelních a úvěrních družstev a obchodníků s cennými papíry, ve znění pozdějších předpisů.“.
24.
V § 26 odst. 1 písmeno h) zní:
„h)
požadovat zvýšení kapitálu nad úroveň stanovenou v § 12a, a to v návaznosti na výsledky přezkumu a vyhodnocení provedených podle § 25 odst. 3, zejména pokud zjistí nedostatky v uspořádání, strategiích, postupech nebo jiných mechanismech řídicího a kontrolního systému upravených v § 8b nebo nedostatky ve strategiích nebo postupech upravených v § 12c odst. 1, nebo v jejich uplatňování a uložení opatření podle písmen a) až g) se jeví jako nedostatečné k dosažení nápravy v přiměřeném čase; to platí za podmínek stanovených v § 26k odst. 1 a 2 obdobně i pro zahraniční banku, která je členem skupiny evropské ovládající banky [§ 26d odst. 1 písm. l)], členem skupiny evropské finanční holdingové osoby [§ 26d odst. 1 písm. n)] nebo členem skupiny evropského ovládajícího obchodníka s cennými papíry podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu, nad níž Česká národní banka vykonává dohled na konsolidovaném základě, přičemž v takovém případě lze požadovat zvýšení kapitálu nad úroveň stanovenou zahraničními právními předpisy,“.
25.
V § 26 odst. 3 písm. h) se slova „(§ 12 odst. 1)“ nahrazují slovy „stanovenou v § 4 odst. 1,“.
26.
V § 26c odstavec 7 zní:
„(7)
Výkon bankovního dohledu prováděný Českou národní bankou nad členem skupiny evropské ovládající banky [§ 26d odst. 1 písm. l)] nebo nad členem skupiny evropské finanční holdingové osoby [§ 26d odst. 1 písm. n)] je založen na písemných ujednáních o koordinaci a spolupráci s orgánem vykonávajícím dohled na konsolidovaném základě nad touto skupinou. Takovému orgánu dohledu lze těmito ujednáními svěřit úkoly týkající se této koordinace a spolupráce.“.
27.
V § 26c se doplňují odstavce 8 až 10, které včetně poznámek pod čarou č. 17 a 18 znějí:
„(8)
Vykonává-li Česká národní banka bankovní dohled na konsolidovaném základě nad skupinou evropské ovládající banky nebo nad skupinou evropské finanční holdingové osoby, musí mít písemná ujednání o koordinaci a spolupráci s orgány vykonávajícími dohled nad členy této skupiny. České národní bance lze těmito ujednáními svěřit úkoly týkající se této koordinace a spolupráce.
(9)
Namísto České národní banky je orgán dohledu jiného členského státu vykonávající dohled na konsolidovaném základě nad skupinou evropské ovládající banky nebo evropské finanční holdingové osoby příslušný k výkonu bankovního dohledu v souladu s právem Evropské unie17) nad členem této skupiny se sídlem v České republice, a to v rozsahu a za podmínek stanovených mezinárodní smlouvou. Tato mezinárodní smlouva vždy stanoví podmínky, za kterých má Česká republika nárok na regresní úhradu vůči orgánu dohledu jiného členského státu nebo vůči členskému státu, na jehož území má tento orgán sídlo, jestliže nahradila škodu nebo nemajetkovou újmu, kterou tento orgán při výkonu dohledu způsobil nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem. O této smlouvě informuje Česká národní banka Evropskou komisi. Při výkonu bankovního dohledu orgánem dohledu jiného členského státu se použije právní řád České republiky. Odpovědnost za škodu způsobenou orgánem dohledu jiného členského státu jeho rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem při výkonu bankovního dohledu se posuzuje podle zákona upravujícího odpovědnost za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci18).
(10)
Namísto orgánu dohledu jiného členského státu vykonávajícího dohled na konsolidovaném základě nad skupinou evropské ovládající banky je Česká národní banka, vykonávající dohled na konsolidovaném základě nad skupinou evropské ovládající banky nebo nad skupinou evropské finanční holdingové osoby, příslušná k výkonu dohledu v souladu s právem Evropské unie17) nad členem této skupiny se sídlem v jiném členském státě, a to v rozsahu a za podmínek stanovených mezinárodní smlouvou. O této smlouvě informuje Česká národní banka Evropskou komisi.
17)
Čl. 131 směrnice č. 2006/48/ES o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o jejím výkonu.
18)
Zákon č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů.“.
28.
V § 26e odst. 5 se slova „Komisi Evropských společenství“ nahrazují slovy „Evropské komisi“.
29.
V § 26i písm. a) se slova „při běžných i mimořádných situacích“ zrušují.
30.
V § 26i písm. b) se slova „při běžných i mimořádných situacích, včetně výkonu dohledu podle § 25 odst. 3“ nahrazují slovy „; tato činnost zahrnuje koordinaci a plánování výkonu dohledu nad činnostmi bank upravenými v § 8b odst. 1 písm. b), § 11a a v § 12c, výkonu dohledu prováděného podle § 25 odst. 3 a ukládání opatření podle § 26 odst. 1, včetně koordinace výkonu dohledu ve smyslu obdobných ustanovení právních předpisů jiného členského státu,“.
31.
V § 26i se za písmeno b) vkládá nové písmeno c), které zní:
„c)
ve spolupráci s příslušnými orgány dohledu a v případě potřeby s centrálními bankami jiných členských států plánuje a koordinuje postup těchto orgánů při přípravě na nepříznivý vývoj v bance a na mimořádné situace, a postup těchto orgánů v průběhu nepříznivého vývoje v bance a za mimořádných situací; dále plánuje a koordinuje přípravu společných hodnocení, zavedení plánů pro mimořádné situace, informování veřejnosti a ukládání opatření k nápravě mimořádného významu ve smyslu § 38i odst. 1 písm. b) a obdobných ustanovení zahraničních právních předpisů,“.
Dosavadní písmena c) a d) se označují jako písmena d) a e).
32.
§ 26j zní:
㤠26j
(1)
Vykonává-li Česká národní banka bankovní dohled nad skupinou evropské ovládající banky nebo skupinou evropské finanční holdingové osoby a nastane-li mimořádná situace v členském státě, v němž má sídlo člen této skupiny nebo v němž vykonává činnost prostřednictvím významné pobočky, významné pobočky podle zákona upravujícího činnost spořitelních a úvěrních družstev nebo významné organizační složky podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu, Česká národní banka bez zbytečného odkladu sdělí
a)
centrálním bankám Evropského systému centrálních bank v členských státech dotčených touto situací informace, a to za podmínek uvedených v § 25a odst. 4 písm. j), a
b)
orgánům veřejné moci uvedeným v § 25a odst. 4 písm. l) v členských státech dotčených touto situací všechny informace, které jsou pro ně významné.
(2)
Zjistí-li Česká národní banka mimořádnou situaci, jež může mít dopad v členském státě, informuje bez zbytečného odkladu orgán vykonávající bankovní dohled na konsolidovaném základě nad skupinou evropské ovládající banky nebo nad skupinou evropské finanční holdingové osoby, jejíž člen má sídlo v dotčeném členském státě nebo v tomto členském státě vykonává činnost prostřednictvím významné pobočky, významné pobočky podle zákona upravujícího činnost spořitelních a úvěrních družstev nebo významné organizační složky podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu.“.
33.
Za § 26j se vkládají nové § 26k a 26l, které znějí:
㤠26k
(1)
Vykonává-li Česká národní banka bankovní dohled na konsolidovaném základě nad skupinou evropské ovládající banky nebo skupinou evropské finanční holdingové osoby, je příslušná, po dohodě s ostatními orgány vykonávajícími dohled nad členy takových skupin, uložit členovi této skupiny
a)
opatření k nápravě podle § 26 odst. 1 písm. h), jde-li o banku nebo zahraniční banku,
b)
opatření k nápravě spočívající ve zvýšení kapitálu nad minimální úroveň podle zákona upravujícího činnost spořitelních a úvěrních družstev, jde-li o spořitelní a úvěrní družstvo, nebo
c)
opatření k nápravě spočívající ve zvýšení kapitálu nad minimální úroveň podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu, jde-li o obchodníka s cennými papíry, který není bankou, nebo o zahraničního obchodníka s cennými papíry podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu.
(2)
Česká národní banka předem informuje ostatní orgány vykonávající dohled nad členy dotčené skupiny o záměru uložit opatření k nápravě podle odstavce 1 a současně jim předloží zprávu o posouzení rizik této skupiny. Česká národní banka vyvíjí úsilí k tomu, aby bylo dosaženo dohody podle odstavce 1.
(3)
Nebude-li dohody podle odstavce 1 dosaženo do 4 měsíců ode dne, kdy Česká národní banka předložila ostatním orgánům vykonávajícím dohled nad členy dotčené skupiny zprávu podle odstavce 2, je Česká národní banka příslušná uložit opatření k nápravě uvedená v odstavci 1 členům dotčené skupiny, nad nimiž vykonává dohled, i bez dohody s ostatními orgány vykonávajícími dohled nad členy dotčené skupiny. Přitom Česká národní banka přihlédne k posouzení rizik členů této skupiny vyjádřenému ve stanovisku ostatních orgánů vykonávajících dohled nad členy této skupiny a těmto orgánům zašle na vědomí stejnopis písemného vyhotovení rozhodnutí.
(4)
Bance, která je členem skupiny evropské ovládající banky, členem skupiny evropské finanční holdingové osoby nebo členem skupiny evropského ovládajícího obchodníka s cennými papíry podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu, je Česká národní banka příslušná uložit opatření k nápravě podle § 26 odst. 1 písm. h) samostatně, jestliže do 4 měsíců ode dne, kdy orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě nad dotčenou skupinou předložil České národní bance zprávu o posouzení rizik této skupiny, nebude dosaženo dohody mezi orgánem vykonávajícím dohled na konsolidovaném základě nad dotčenou skupinou a ostatními orgány vykonávajícími dohled nad členy této skupiny. Přitom Česká národní banka přihlédne ke stanovisku orgánu vykonávajícího dohled na konsolidovaném základě nad dotčenou skupinou.
(5)
Před vydáním rozhodnutí podle odstavce 3 si Česká národní banka může vyžádat stanovisko Výboru. Česká národní banka si toto stanovisko vyžádá vždy, jestliže o to požádá některý z ostatních orgánů vykonávajících dohled nad členy dotčené skupiny. Jestliže bylo před vydáním rozhodnutí podle odstavce 3 nebo 4 vyžádáno stanovisko Výboru, Česká národní banka z něho vychází, ledaže v odůvodnění rozhodnutí uvede důvody, pro které se od tohoto stanoviska odchyluje.
(6)
Česká národní banka přezkoumává rozhodnutí podle odstavce 1, 3 nebo 4 nejméně jednou za rok postupem uvedeným v odstavcích 1 až 5. Česká národní banka může tato rozhodnutí přezkoumat na odůvodněný písemný návrh orgánu vykonávajícího dohled nad členem dotčené skupiny. V takovém případě lze rozhodnutí podle odstavce 1, 3 nebo 4 přezkoumat také jen v rozsahu tohoto návrhu.
(7)
Banka je povinna udržovat kapitál na individuálním nebo konsolidovaném základě nad minimální úrovní stanovenou § 12a, je-li jí tato povinnost uložena rozhodnutím vydaným, v dohodě s Českou národní bankou, orgánem jiného členského státu vykonávajícím dohled na konsolidovaném základě.
§ 26l
(1)
Vykonává-li Česká národní banka bankovní dohled na konsolidovaném základě nad skupinou evropské ovládající banky nebo skupinou evropské finanční holdingové osoby, zřizuje pro plnění úkolů uvedených v § 26i a 26j kolegium. Zřízení a činnost kolegia jsou založeny na písemných ujednáních podle § 26c odst. 8, která připravuje Česká národní banka po projednání s dotčenými orgány dohledu. Je-li to účelné, Česká národní banka při dodržení povinnosti mlčenlivosti a dalších požadavků stanovených právem Evropské unie koordinuje spolupráci s orgány dohledu jiných než členských států. Zřízením a činností kolegií nejsou dotčeny pravomoci a působnost orgánů dohledu stanovené právem Evropské unie.
(2)
Kolegium vytváří předpoklady pro spolupráci České národní banky a ostatních dotčených orgánů dohledu při
a)
výměně informací,
b)
uplatňování ujednání a mezinárodních smluv podle § 26c odst. 7 až 10, je-li to účelné,
c)
stanovení plánů kontrol vycházejících z hodnocení rizik dotčené skupiny podle § 25 odst. 3,
d)
zvyšování účinnosti dohledu omezováním zdvojených požadavků při výkonu dohledu včetně požadavku na poskytnutí informací podle § 26c odst. 6, § 38h odst. 4 věty druhé a podle obdobných ustanovení zahraničních právních předpisů,
e)
jednotném uplatňování pravidel obezřetného podnikání v rámci dotčené skupiny, aniž jsou dotčeny pravomoci orgánů dohledu stanovené právem Evropské unie,
f)
plánování a koordinaci činností uvedených v § 26i písm. c) a v obdobných ustanoveních zahraničních právních předpisů, s přihlédnutím k činnosti jiných orgánů, jsou-li pro tyto účely zřízeny.
(3)
Členy kolegia jsou
a)
Česká národní banka,
b)
orgány vykonávající dohled nad členy dotčené skupiny,
c)
orgány dohledu hostitelských států, v nichž člen dotčené skupiny vykonává činnost prostřednictvím významné pobočky, významné pobočky podle zákona upravujícího činnost spořitelních a úvěrních družstev nebo významné organizační složky podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu,
d)
centrální banky, je-li to účelné,
e)
orgány dohledu jiných než členských států, je-li to účelné a jestliže podle názoru všech dotčených orgánů dohledu chrání informace nejméně v rozsahu, jaký je požadován právem Evropské unie.
(4)
Česká národní banka řídí jednání kolegia a určuje, kteří členové se účastní jednání nebo jiné činnosti kolegia. Přitom bere v úvahu význam těchto činností pro plnění svých povinností uvedených v § 5o odst. 2 a 3, jakož i jejich význam pro členy kolegia. Na základě dostupných informací zejména přihlíží k možnému dopadu na stabilitu finančního systému v dotčených členských státech, především v mimořádných situacích.
(5)
Česká národní banka vyvíjí úsilí k tomu, aby členové kolegia úzce spolupracovali. Česká národní banka informuje s dostatečným předstihem členy kolegia o jednání kolegia, pořadu jednání a plánovaných činnostech a bez zbytečného odkladu je informuje o závěrech přijatých na jednání nebo o jiné dohodnuté činnosti.
(6)
Česká národní banka informuje Výbor o činnosti kolegia, a to i v případě, že nastane mimořádná situace, a poskytne mu veškeré informace, které jsou významné pro sbližování nástrojů a postupů bankovního dohledu. Ustanovení § 25a tím není dotčeno.“.
34.
V § 29 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Správce předloží tomu, kdo je oprávněn podat opravný prostředek proti zavedení nucené správy, na jeho písemnou žádost v potřebném rozsahu kopie z dostupné dokumentace banky, a umožní pořizovat si z ní opisy a výpisy.“.
35.
V § 38a odst. 2 větě poslední se slova „jiné banky nebo pobočky zahraniční banky“ zrušují.
36.
V § 38a se na konci odstavce 3 doplňuje věta „Údaje z informačních databází získané Českou národní bankou na základě vzájemnosti se stávají součástí registru.“.
37.
V § 38d se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3)
Česká národní banka předává Výboru informace shromážděné za účelem srovnání systémů odměňování a postupů zavedených ostatními bankami o
a)
počtu osob, jejichž příjmy dosahují nejméně částky odpovídající 1 000 000 eur, v členění podle oblastí činností banky,
b)
hlavních složkách mezd, prémií, odměn založených na výkonnosti za delší časové období a zvláštních penzijních výhod osob podle písmene a).“.
38.
V § 38j odst. 1 se na konci textu písmene f) doplňují slova „a informaci o změně příslušného orgánu dohledu nad členem skupiny evropské ovládající banky nebo nad členem skupiny evropské finanční holdingové osoby podle § 26c odst. 9 a 10,“.
39.
V § 38j se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena g) a h), která znějí:
„g)
informace o přístupu a metodách České národní banky používaných při výkonu dohledu nad dodržováním pravidel pro převod rizik podle § 12a,
h)
roční zprávu o výsledku výkonu dohledu nad dodržováním pravidel pro převod rizik podle § 12a, včetně uložených opatření.“.
40.
V § 38j odstavec 2 zní:
„(2)
Informace uvedené v odstavci 1 Česká národní banka uveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup tak, aby je bylo možné porovnat s informacemi stejného druhu uveřejněnými orgány bankovního dohledu v jiných členských státech, a pravidelně je aktualizuje.“.
Čl. II
Přechodná ustanovení
1.
Jestliže lhůta stanovená v § 26k odst. 3 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, počne běžet do 31. prosince 2012, činí 6 měsíců.
2.
Banka zajistí, aby odměny vyplácené osobám uvedeným v článku I bodě 10 ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona byly v souladu s ustanoveními tohoto zákona upravujícími systém odměňování.
ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o spořitelních a úvěrních družstvech
Čl. III
Zákon č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 100/2000 Sb., zákona č. 406/2001 Sb., zákona č. 212/2002 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 280/2004 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 120/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 230/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 156/2010 Sb., zákona č. 160/2010 Sb. a zákona č. 409/2010 Sb., se mění takto:
1.
V § 1 odst. 1 se slova „Evropských společenství1)“ nahrazují slovy „Evropské unie1)“.
Poznámka pod čarou č. 1 zní:
„1)
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/19/ES ze dne 30. května 1994 o systémech pojištění vkladů, ve znění směrnic Evropského parlamentu a Rady 2005/1/ES a 2009/14/ES.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/24/ES ze dne 4. dubna 2001 o reorganizaci a likvidaci úvěrových institucí.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/109/ES ze dne 15. prosince 2004 o harmonizaci požadavků na průhlednost týkajících se informací o emitentech, jejichž cenné papíry jsou přijaty k obchodování na regulovaném trhu, a o změně směrnice 2001/34/ES.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/48/ES ze dne 14. června 2006 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o jejím výkonu (přepracované znění), ve znění směrnice Komise 2007/18/ES a směrnic Evropského parlamentu a Rady 2007/44/ES, 2007/64/ES, 2008/24/ES, 2009/83/ES, 2009/110/ES, 2009/111/ES a 2010/16/EU.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/49/ES ze dne 14. června 2006 o kapitálové přiměřenosti investičních podniků a úvěrových institucí (přepracované znění), ve znění směrnic Evropského parlamentu a Rady 2008/23/ES, 2009/27/ES a 2009/111/ES.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/44/ES ze dne 5. září 2007, kterou se mění směrnice Rady 92/49/EHS a směrnice 2002/83/ES, 2004/39/ES, 2005/68/ES a 2006/48/ES, pokud jde o procesní pravidla a hodnotící kritéria pro obezřetnostní posuzování nabývání a zvyšování účastí ve finančním sektoru.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/111/ES ze dne 16. září 2009, kterou se mění směrnice 2006/48/ES, 2006/49/ES a 2007/64/ES, pokud jde o banky přidružené k ústředním institucím, některé položky kapitálu, velkou angažovanost, režimy dohledu a krizové řízení.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/76/EU ze dne 24. listopadu 2010, kterou se mění směrnice 2006/48/ES a 2006/49/ES, pokud jde o kapitálové požadavky na obchodní portfolio a resekuritizace a o dohled nad zásadami odměňování.“.
2.
V § 4 odst. 6 se za slova „o jiných významných majetkových dispozicích,“ vkládají slova „o změně právní formy družstevní záložny (§ 13 odst. 5),“.
3.
V § 4c se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Vypořádací podíl člena, který z družstevní záložny vystoupil, protože nesouhlasil se změnou právní formy družstevní záložny, se určí z konečné, případně mezitímní účetní závěrky podle zákona upravujícího přeměny obchodních společností a družstev.“.
4.
V § 7a odst. 1 písm. a) se doplňuje bod 4, který zní:
„4.
systém odměňování osob, jejichž činnosti v rámci výkonu jejich zaměstnání, povolání nebo funkce mají významný vliv na družstevní záložnou podstupovaná rizika a jejich míru, včetně zásad pro určení a podmínky výplaty pevné a pohyblivé složky odměn, postupů pro přijímání rozhodnutí o odměňování a způsobu posuzování výkonnosti tak, aby systém odměňování přispíval k řádnému a účinnému řízení rizik a byl s ním v souladu,“.
5.
V § 7b se na konci odstavce 10 doplňují věty „Družstevní záložna zavede rovněž vnitřní postupy a zásady pro posouzení, zda jí uveřejňované informace poskytují úplný a pravdivý obraz o všech podstupovaných rizicích a jejich míře. Neposkytují-li uveřejňované informace takovýto obraz, je družstevní záložna povinna uveřejnit veškeré další informace potřebné k dosažení tohoto cíle, s výjimkou informací uvedených v odstavci 6.“.
6.
V § 8 odst. 2 se za větu první vkládá věta „Družstevní záložna dále dodržuje pravidla pro převod rizik.“.
7.
V § 8 odst. 9 se na konci textu písmene a) doplňují slova „, a pravidla pro převod rizik“.
8.
V § 13 se na konci odstavce 5 doplňují věty: „To neplatí v případě změny právní formy na akciovou společnost, pokud Česká národní banka udělila souhlas k takové přeměně a současně rozhodla o udělení bankovní licence. Projekt změny právní formy družstevní záložny nemusí obsahovat počet, podobu, druh, formu a jmenovitou hodnotu akcií určených pro každého akcionáře po zápisu změny právní formy do obchodního rejstříku, pokud bude obsahovat způsob jejich určení.“.
9.
V § 22 odst. 4 a 6 se slova „Komisi Evropských společenství“ nahrazují slovy „Evropskou komisi“.
10.
V § 22 se doplňuje odstavec 9, který zní:
„(9)
Česká národní banka předává Evropskému výboru orgánů bankovního dohledu informace shromážděné za účelem srovnání systémů odměňování a postupů zavedených ostatními družstevními záložnami o
a)
počtu osob, jejichž příjmy dosahují nejméně částky odpovídající 1 000 000 eur, v členění podle oblastí činností družstevní záložny,
b)
hlavních složkách mezd, prémií, odměn založených na výkonnosti za delší časové období a zvláštních penzijních výhod osob podle písmene a).“.
11.
Za § 22a se vkládá nový § 22b, který zní:
㤠22b
(1)
Pobočka družstevní záložny, jejímž prostřednictvím vykonává družstevní záložna svou činnost na území hostitelského státu, může být orgánem dohledu tohoto státu označena v souladu s právem Evropské unie za významnou (dále jen „významná pobočka“).
(2)
Česká národní banka je příslušná k dohodě o označení pobočky družstevní záložny za významnou, jestliže tato družstevní záložna vykonává prostřednictvím této pobočky činnost v jiném členském státě a orgán dohledu hostitelského státu informoval Českou národní banku o záměru označit tuto pobočku za významnou a sdělil jí důvody, které jej vedou k tomuto záměru v souladu s právem Evropské unie. Česká národní banka vyvíjí úsilí k tomu, aby k této dohodě došlo do 2 měsíců ode dne, kdy byla informována o záměru označit pobočku za významnou.
(3)
Pokud družstevní záložna vykonává činnost na území hostitelského státu prostřednictvím významné pobočky, sdělí Česká národní banka orgánům dohledu tohoto státu údaje uvedené v § 22a odst. 3 písm. c) a d) a ve spolupráci s orgány dohledu tohoto členského státu plní úkoly uvedené v § 25g odst. 1 písm. c).
(4)
Pokud Česká národní banka zjistí nepříznivý vývoj v družstevní záložně, která vykonává činnost prostřednictvím významné pobočky na území hostitelského státu, informuje bez zbytečného odkladu příslušné centrální banky Evropského systému centrálních bank za podmínek uvedených v § 25a odst. 4 písm. i) a orgány veřejné moci podle § 25a odst. 4 písm. k) v členských státech dotčených tímto vývojem.
(5)
Pokud družstevní záložna vykonává činnost na území hostitelského státu prostřednictvím významné pobočky, zřizuje Česká národní banka k plnění úkolů uvedených v odstavcích 3 a 4 a v § 22a kolegium orgánů dohledu (dále jen „kolegium“). Zřízení a činnost kolegia jsou založeny na písemných ujednáních podle § 25d odst. 8, která připravuje Česká národní banka po projednání s orgány dohledu podle odstavce 3. Členy kolegia jsou Česká národní banka a orgány dohledu hostitelských států, v nichž družstevní záložna vykonává činnost prostřednictvím významné pobočky. Ustanovení § 25l odst. 4 a 5 se použije obdobně.
(6)
Povinnosti uvedené v odstavcích 3 až 5 vykonává Česká národní banka poté, kdy se dohodla o označení pobočky za významnou podle odstavce 2 nebo poté, kdy byla o označení pobočky družstevní záložny za významnou informována příslušným orgánem dohledu hostitelského státu.“.
12.
V § 25a odst. 3 a v § 25e odst. 5 se slova „Komisi Evropských společenství“ nahrazují slovy „Evropské komisi“.
13.
V § 25a odst. 4 písmeno i) zní:
„i)
centrální banky Evropského systému centrálních bank, jsou-li tyto informace významné pro výkon jejích úkolů stanovených právními předpisy, včetně provádění měnové politiky a s tím souvisejícího zajišťování likvidity, dohledu nad platebními a zúčtovacími systémy a systémy vypořádání obchodů s cennými papíry a ochrany stability finančního systému,“.
14.
V § 25a se na konci odstavce 4 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno k), které zní:
„k)
orgánu veřejné moci, do jehož působnosti náleží příprava právních předpisů týkajících se dohledu nad úvěrovými institucemi a finančními institucemi, jakož i osob pověřených těmito orgány k výkonu kontrolní činnosti.“.
15.
V § 25a odst. 5 se slova „g) a h)“ nahrazují slovy „g), h), i) a k)“.
16.
V § 25d odstavec 7 zní:
„(7)
Výkon dohledu prováděný Českou národní bankou nad členem skupiny evropské finanční holdingové osoby je založen na písemných ujednáních o koordinaci a spolupráci s orgánem vykonávajícím dohled na konsolidovaném základě nad touto skupinou. Takovému orgánu dohledu lze těmito ujednáními svěřit úkoly týkající se této koordinace a spolupráce.“.
17.
V § 25d se doplňují odstavce 8 až 10, které včetně poznámek pod čarou č. 27 a 28 znějí:
„(8)
Vykonává-li Česká národní banka dohled na konsolidovaném základě nad skupinou evropské finanční holdingové osoby, musí mít písemná ujednání o koordinaci a spolupráci s orgány vykonávajícími dohled nad členy této skupiny. České národní bance lze těmito ujednáními svěřit úkoly týkající se této koordinace a spolupráce.
(9)
Namísto České národní banky je orgán dohledu jiného členského státu vykonávající dohled na konsolidovaném základě nad skupinou evropské finanční holdingové osoby příslušný k výkonu dohledu v souladu s právem Evropské unie27) nad členem této skupiny se sídlem v České republice, a to v rozsahu a za podmínek stanovených mezinárodní smlouvou, která je součástí právního řádu. Tato mezinárodní smlouva vždy stanoví podmínky, za kterých má Česká republika nárok na regresní úhradu vůči orgánu dohledu jiného členského státu nebo vůči členskému státu, na jehož území má tento orgán sídlo, jestliže nahradila škodu nebo nemajetkovou újmu, kterou tento orgán při výkonu dohledu způsobil nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem. Při výkonu dohledu orgánem dohledu jiného členského státu se použije právní řád České republiky. O této smlouvě informuje Česká národní banka Evropskou komisi. Odpovědnost za škodu způsobenou orgánem dohledu jiného členského státu jeho rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem při výkonu dohledu se posuzuje podle zákona upravujícího odpovědnost za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci28).
(10)
Namísto orgánu dohledu jiného členského státu je Česká národní banka, vykonávající dohled na konsolidovaném základě nad skupinou evropské finanční holdingové osoby, příslušná k výkonu dohledu v souladu s právem Evropské unie27) nad členem této skupiny se sídlem v jiném členském státě, a to v rozsahu a za podmínek stanovených mezinárodní smlouvou, která je součástí právního řádu. O této smlouvě informuje Česká národní banka Evropskou komisi.
27)
Čl. 131 směrnice č. 2006/48/ES o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o jejím výkonu.
28)
Zákon č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů.“.
18.
V § 25g se označení odstavce 1 zrušuje a v písmeni a) se slova „při běžných i mimořádných situacích“ zrušují.
19.
V § 25g písm. b) se slova „při běžných i mimořádných situacích, včetně výkonu dohledu podle § 22 odst. 8 včetně kontrol na místě“ nahrazují slovy „; tato činnost zahrnuje koordinaci a plánování výkonu dohledu nad činnostmi družstevních záložen upravenými v § 7a odst. 1 písm. b), § 7b a v § 8a, výkonu dohledu prováděného podle § 22 odst. 8 a ukládání opatření podle § 28 odst. 1, včetně koordinace výkonu dohledu ve smyslu obdobných ustanovení právních předpisů jiného členského státu,“.
20.
V § 25g odst. 1 se za písmeno b) vkládá nové písmeno c), které zní:
„c)
ve spolupráci s příslušnými orgány dohledu a v případě potřeby s centrálními bankami jiných členských států plánuje a koordinuje postup těchto orgánů při přípravě na nepříznivý vývoj v družstevní záložně a na mimořádné situace (§ 25h odst. 1), a postup těchto orgánů v průběhu nepříznivého vývoje v družstevní záložně a mimořádných situací; dále plánuje a koordinuje přípravu společných hodnocení, zavedení plánů pro mimořádné situace, informování veřejnosti a ukládání opatření k nápravě mimořádného významu ve smyslu § 25i odst. 1 písm. b) a obdobných ustanovení zahraničních právních předpisů,“.
Dosavadní písmena c) a d) se označují jako písmena d) a e).
21.
§ 25h zní:
㤠25h
(1)
Vykonává-li Česká národní banka dohled na konsolidovaném základě podle tohoto zákona nad skupinou evropské finanční holdingové osoby a nastane-li mimořádná situace včetně nepříznivého vývoje na finančních trzích, která může ohrozit likviditu trhu a stabilitu finančního systému (dále jen „mimořádná situace“) v členském státě, v němž má sídlo člen této skupiny nebo v němž vykonává činnost prostřednictvím významné pobočky, významné pobočky podle zákona upravujícího činnost bank nebo významné organizační složky podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu, Česká národní banka bez zbytečného odkladu sdělí
a)
centrálním bankám Evropského systému centrálních bank v členských státech dotčených touto situací informace, a to za podmínek uvedených v § 25a odst. 4 písm. i), a
b)
orgánům veřejné moci uvedeným v § 25a odst. 4 písm. k) v členských státech dotčených touto situací všechny informace, které jsou pro ně významné.
(2)
Zjistí-li Česká národní banka mimořádnou situaci, jež může mít dopad v členském státě, informuje bez zbytečného odkladu orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě nad skupinou evropské finanční holdingové osoby, jejíž člen má sídlo v dotčeném členském státě nebo v tomto členském státě vykonává činnost prostřednictvím významné pobočky, významné pobočky podle zákona upravujícího činnost bank nebo významné organizační složky podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu.“.
22.
§ 25j zní:
㤠25j
Zjistí-li Česká národní banka při výkonu dohledu nad družstevní záložnou mimořádnou situaci, jež může mít dopad v České republice, Česká národní banka informuje bez zbytečného odkladu o této skutečnosti
a)
centrální banky Evropského systému centrálních bank v členských státech dotčených touto situací za podmínek uvedených v § 25a odst. 4 písm. i) a
b)
orgány veřejné moci uvedené v § 25a odst. 4 písm. k) v členských státech dotčených touto situací, jsou-li pro ně tyto informace významné.“.
23.
Za § 25j se vkládají nové § 25k a 25l, které znějí:
㤠25k
(1)
Vykonává-li Česká národní banka dohled na konsolidovaném základě podle tohoto zákona nad skupinou evropské finanční holdingové osoby, je příslušná, po dohodě s ostatními orgány vykonávajícími dohled nad členy této skupiny, uložit členovi této skupiny
a)
opatření k nápravě podle § 28 odst. 1 písm. g), jde-li o družstevní záložnu,
b)
opatření k nápravě spočívající ve zvýšení kapitálu nad minimální úroveň podle zákona upravujícího činnost bank, jde-li o banku nebo zahraniční banku, nebo
c)
opatření k nápravě spočívající ve zvýšení kapitálu nad minimální úroveň podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu, jde-li o obchodníka s cennými papíry, který není bankou, nebo o zahraničního obchodníka s cennými papíry podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu.
(2)
Česká národní banka předem informuje ostatní orgány vykonávající dohled nad členy dotčené skupiny o záměru uložit opatření k nápravě podle odstavce 1 a současně jim předloží zprávu o posouzení rizik této skupiny. Česká národní banka vyvíjí úsilí k tomu, aby bylo dosaženo dohody podle odstavce 1.
(3)
Nebude-li dohody podle odstavce 1 dosaženo do 4 měsíců ode dne, kdy Česká národní banka předložila ostatním orgánům vykonávajícím dohled nad členy dotčené skupiny zprávu podle odstavce 2, je Česká národní banka příslušná uložit opatření k nápravě uvedená v odstavci 1 členům dotčené skupiny, nad nimiž vykonává dohled, i bez dohody s ostatními orgány vykonávajícími dohled nad členy dotčené skupiny. Přitom Česká národní banka přihlédne k posouzení rizik členů této skupiny vyjádřenému ve stanovisku ostatních orgánů vykonávajících dohled nad členy této skupiny a těmto orgánům zašle na vědomí stejnopis písemného vyhotovení rozhodnutí.
(4)
Družstevní záložně, která je členem skupiny evropské ovládající úvěrové instituce, členem skupiny evropské finanční holdingové osoby nebo členem skupiny evropského ovládajícího obchodníka s cennými papíry podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu, je Česká národní banka příslušná uložit opatření k nápravě podle § 28 odst. 1 písm. g) samostatně, jestliže do 4 měsíců ode dne, kdy orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě nad dotčenou skupinou předložil České národní bance zprávu o posouzení rizik této skupiny, nebude dosaženo dohody mezi orgánem vykonávajícím dohled na konsolidovaném základě nad dotčenou skupinou a ostatními orgány vykonávajícími dohled nad členy této skupiny. Přitom Česká národní banka přihlédne ke stanovisku orgánu vykonávajícího dohled na konsolidovaném základě nad dotčenou skupinou.
(5)
Před vydáním rozhodnutí podle odstavce 3 si Česká národní banka může vyžádat stanovisko Evropského výboru orgánů bankovního dohledu. Česká národní banka si toto stanovisko vyžádá vždy, jestliže o to požádá některý z ostatních orgánů vykonávajících dohled nad členy dotčené skupiny. Jestliže bylo před vydáním rozhodnutí podle odstavce 3 nebo 4 vyžádáno stanovisko Evropského výboru orgánů bankovního dohledu, Česká národní banka z něho vychází, ledaže v odůvodnění rozhodnutí uvede důvody, pro které se od tohoto stanoviska odchyluje.
(6)
Česká národní banka přezkoumává rozhodnutí podle odstavce 1, 3 nebo 4 nejméně jednou za rok postupem uvedeným v odstavcích 1 až 5. Česká národní banka může tato rozhodnutí přezkoumat na odůvodněný písemný návrh orgánu vykonávajícího dohled nad členem dotčené skupiny. V takovém případě lze rozhodnutí podle odstavce 1, 3 nebo 4 přezkoumat také jen v rozsahu tohoto návrhu.
(7)
Družstevní záložna je povinna udržovat kapitál na individuálním nebo konsolidovaném základě nad minimální úrovní stanovenou § 8, je-li jí tato povinnost uložena rozhodnutím vydaným, v dohodě s Českou národní bankou, orgánem jiného členského státu vykonávajícím dohled na konsolidovaném základě.
§ 25l
(1)
Vykonává-li Česká národní banka dohled podle tohoto zákona na konsolidovaném základě nad skupinou evropské finanční holdingové osoby, zřizuje pro plnění úkolů uvedených v § 25g a 25h kolegium. Zřízení a činnost kolegia jsou založeny na písemných ujednáních podle § 25d odst. 8, která připravuje Česká národní banka po projednání s dotčenými orgány dohledu. Je-li to účelné, Česká národní banka při dodržení povinnosti mlčenlivosti a dalších požadavků stanovených právem Evropské unie koordinuje spolupráci s orgány dohledu jiných než členských států. Zřízením a činností kolegií nejsou dotčeny pravomoci a působnost orgánů dohledu stanovené právem Evropské unie.
(2)
Kolegium vytváří předpoklady pro spolupráci České národní banky a ostatních dotčených orgánů dohledu při
a)
výměně informací,
b)
uplatňování ujednání a mezinárodních smluv podle § 25d odst. 7 až 10, je-li to účelné,
c)
stanovení plánů kontrol vycházejících z hodnocení rizik dotčené skupiny podle § 22 odst. 8,
d)
zvyšování účinnosti dohledu omezováním zdvojených požadavků při výkonu dohledu včetně požadavku na poskytnutí informací podle § 25d odst. 6, § 22a odst. 5 věty druhé a podle obdobných ustanovení zahraničních právních předpisů,
e)
jednotném uplatňování pravidel obezřetného podnikání v rámci dotčené skupiny, aniž jsou dotčeny pravomoci orgánů dohledu stanovené právem Evropské unie,
f)
plánování a koordinaci činností uvedených v § 25g odst. 1 písm. c) a v obdobných ustanoveních zahraničních právních předpisů, s přihlédnutím k činnosti jiných orgánů, jsou-li pro tyto účely zřízeny.
(3)
Členy kolegia jsou
a)
Česká národní banka,
b)
orgány vykonávající dohled nad členy dotčené skupiny,
c)
orgány dohledu hostitelských států, v nichž člen dotčené skupiny vykonává činnost prostřednictvím významné pobočky, významné pobočky podle zákona upravujícího činnost bank nebo významné organizační složky podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu,
d)
centrální banky, je-li to účelné,
e)
orgány dohledu jiných než členských států, je-li to účelné a jestliže podle názoru všech dotčených orgánů dohledu chrání informace nejméně v rozsahu, jaký je požadován právem Evropské unie.
(4)
Česká národní banka řídí jednání kolegia a určuje, kteří členové se účastní jednání nebo jiné činnosti kolegia. Přitom bere v úvahu význam těchto činností pro plnění svých povinností uvedených v § 22b odst. 2 a 3, jakož i jejich význam pro členy kolegia. Na základě dostupných informací zejména přihlíží k možnému dopadu na stabilitu finančního systému v dotčených členských státech, především v mimořádných situacích.
(5)
Česká národní banka vyvíjí úsilí k tomu, aby členové kolegia úzce spolupracovali. Česká národní banka informuje s dostatečným předstihem členy kolegia o jednání kolegia, pořadu jednání a plánovaných činnostech a bez zbytečného odkladu je informuje o závěrech přijatých na jednání nebo o jiné dohodnuté činnosti.
(6)
Česká národní banka informuje Evropský výbor orgánů bankovního dohledu o činnosti kolegia, a to i v případě, že nastane mimořádná situace, a poskytne mu veškeré informace, které jsou významné pro sbližování nástrojů a postupů dohledu. Ustanovení § 25a tím není dotčeno.“.
24.
V § 28 odst. 1 písm. a) se za bod 9 doplňují body 10 až 13, které včetně poznámky pod čarou č. 29 znějí:
„10.
omezí pohyblivou složku odměny osob uvedených v § 7a odst. 1 písm. a) bodě 4, pokud není v souladu s udržováním kapitálu podle § 8 a 8a; v takovém případě určí družstevní záložna výši pohyblivé složky procentem z čistého zisku nebo z jiného ukazatele určeného Českou národní bankou,
11.
upraví složení kapitálu tak, že nahradí nástroj, který lze v souladu s vyhláškou České národní banky vydanou podle § 8 odst. 929) zahrnout do vedlejšího původního kapitálu, obdobným nástrojem, nebo úměrným zvýšením základního kapitálu, nebo
12.
nevyplatí příslušenství, podíl na zisku nebo obdobné plnění vyplývající z nástroje, který lze v souladu s vyhláškou České národní banky vydanou podle § 8 odst. 929) zahrnout do vedlejšího původního kapitálu,
13.
použije zisk po zdanění přednostně ke zvýšení základního kapitálu.
29)
Vyhláška č. 123/2007 Sb., o pravidlech obezřetného podnikání bank, spořitelních a úvěrních družstev a obchodníků s cennými papíry, ve znění pozdějších předpisů.“.
25.
V § 28 odst. 1 písmeno g) zní:
„g)
požadovat zvýšení kapitálu nad úroveň stanovenou v § 8, a to v návaznosti na výsledky přezkumu a vyhodnocení provedených podle § 22 odst. 8, zejména pokud zjistí nedostatky v uspořádání, strategiích, postupech nebo jiných mechanismech řídicího a kontrolního systému upravených v § 7a nebo nedostatky ve strategiích nebo postupech upravených v § 8a odst. 1, nebo v jejich uplatňování a uložení opatření podle písmen a) až f) se jeví jako nedostatečné k dosažení nápravy v přiměřeném čase.“.
26.
V § 28g se doplňuje nový odstavec 4, který zní:
„(4)
Povolení zaniká též ke dni zápisu změny právní formy družstevní záložny na akciovou společnost do obchodního rejstříku v souladu s § 13 odst. 5.“.
27.
V § 28i písm. b) se slova „Evropských společenství“ nahrazují slovy „Evropské unie“.
28.
V § 28i se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena e) až g), která znějí:
„e)
informace o přístupu a metodách České národní banky používaných při výkonu dohledu nad dodržováním pravidel pro převod rizik podle § 8,
f)
roční zprávu o výsledku výkonu dohledu nad dodržováním pravidel pro převod rizik podle § 8, včetně uložených opatření,
g)
informaci o změně příslušného orgánu dohledu nad skupinou evropské finanční holdingové osoby podle § 25d odst. 9 a 10.“.
29.
V § 28i odstavec 2 zní:
„(2)
Informace uvedené v odstavci 1 Česká národní banka uveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup tak, aby je bylo možné porovnat s informacemi stejného druhu uveřejněnými orgány dohledu v jiných členských státech, a pravidelně je aktualizuje.“.
Čl. IV
Přechodná ustanovení
1.
Jestliže lhůta stanovená v § 25k odst. 3 zákona č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, počne běžet do 31. prosince 2012, činí 6 měsíců.
2.
Po dobu pěti let ode dne zápisu změny právní formy družstevní záložny na akciovou společnost do obchodního rejstříku nelze použít postup podle § 183i až 183n obchodního zákoníku.
3.
Družstevní záložna zajistí, aby odměny vyplácené osobám uvedeným v článku III bodě 4 ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona byly v souladu s ustanoveními tohoto zákona upravujícími systém odměňování.
ČÁST TŘETÍ
Změna zákona o podnikání na kapitálovém trhu
Čl. V
Zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění zákona č. 635/2004 Sb., zákona č. 179/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 62/2006 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 159/2006 Sb., zákona č. 120/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 29/2008 Sb., zákona č. 104/2008 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 216/2008 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 230/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 156/2010 Sb., zákona č. 160/2010 Sb. a zákona č. 409/2010 Sb., se mění takto:
1.
V § 1 odst. 1 se slova „Evropských společenství1)“ nahrazují slovy „Evropské unie1)“.
Poznámka pod čarou č. 1 zní:
„1)
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/9/ES ze dne 3. března 1997 o systémech pro odškodnění investorů.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/26/ES ze dne 19. května 1998 o neodvolatelnosti zúčtování v platebních systémech a v systémech vypořádání obchodů s cennými papíry.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/34/ES ze dne 28. května 2001 o přijetí cenných papírů ke kótování na burze cenných papírů a o informacích, které k nim mají být zveřejněny, ve znění směrnic Evropského Parlamentu a Rady 2003/6/ES, 2003/71/ES, 2004/109/ES a 2005/1/ES.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/6/ES ze dne 28. ledna 2003 o obchodování zasvěcených osob a tržní manipulaci (zneužívání trhu).
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/71/ES ze dne 4. listopadu 2003 o prospektu, který má být zveřejněn při veřejné nabídce nebo přijetí cenných papírů k obchodování, a o změně směrnice 2001/34/ES.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/39/ES ze dne 21. dubna 2004 o trzích finančních nástrojů, ve znění směrnic Evropského parlamentu a Rady 2006/31/ES a 2007/44/ES.
Směrnice Komise 2004/72/ES ze dne 29. dubna 2004, kterou se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/6/ES, pokud jde o uznávané tržní postupy, definici důvěrné informace ve vztahu ke komoditním derivátům, sestavení seznamů zasvěcených osob, oznamování transakcí odpovědných řídících osob a oznamování podezřelých transakcí.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/109/ES ze dne 15. prosince 2004 o harmonizaci požadavků na průhlednost týkajících se informací o emitentech, jejichž cenné papíry jsou přijaty k obchodování na regulovaném trhu, a o změně směrnice 2001/34/ES ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/22/ES.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/48/ES ze dne 14. června 2006 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o jejím výkonu (přepracované znění), ve znění směrnice Komise 2007/18/ES a směrnic Evropského parlamentu a Rady 2007/44/ES, 2007/64/ES, 2008/24/ES, 2009/83/ES, 2009/110/ES, 2009/111/ES a 2010/16/EU.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/49/ES ze dne 14. června 2006 o kapitálové přiměřenosti investičních podniků a úvěrových institucí (přepracované znění), ve znění směrnic Evropského parlamentu a Rady 2008/23/ES, 2009/27/ES a 2009/111/ES.
Směrnice Komise 2006/73/ES ze dne 10. srpna 2006, kterou se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/39/ES, pokud jde o organizační požadavky a provozní podmínky investičních podniků a o vymezení pojmů pro účely zmíněné směrnice.
Směrnice Komise 2007/14/ES ze dne 8. března 2007, kterou se stanoví prováděcí pravidla k některým ustanovením směrnice 2004/109/ES o harmonizaci požadavků na průhlednost týkajících se informací o emitentech, jejichž cenné papíry jsou přijaty k obchodování na regulovaném trhu.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/44/ES ze dne 5. září 2007, kterou se mění směrnice Rady 92/49/EHS a směrnice 2002/83/ES, 2004/39/ES, 2005/68/ES a 2006/48/ES, pokud jde o procesní pravidla a hodnotící kritéria pro obezřetnostní posuzování nabývání a zvyšování účastí ve finančním sektoru.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/111/ES ze dne 16. září 2009, kterou se mění směrnice 2006/48/ES, 2006/49/ES a 2007/64/ES, pokud jde o banky přidružené k ústředním institucím, některé položky kapitálu, velkou angažovanost, režimy dohledu a krizové řízení.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/76/EU ze dne 24. listopadu 2010, kterou se mění směrnice 2006/48/ES a 2006/49/ES, pokud jde o kapitálové požadavky na obchodní portfolio a resekuritizace a o dohled nad zásadami odměňování.“.
2.
V § 1 odst. 2, § 2 odst. 3 písm. a) až c), § 3 odst. 5, § 8a odst. 7, § 13 odst. 3, § 15o odst. 1 písm. e), § 15t odst. 1, 3 a 4, § 16c, § 17a odst. 1, § 17b odst. 2, 4, 6, 7 a 9, § 17c odst. 4, § 17d odst. 3, § 34 odst. 3 písm. e) bodě 5, § 36f odst. 1, § 36l, § 56 odst. 2 až 4, § 57 odst. 2 písm. g) bodech 2 a 3, § 67 odst. 1 a 3, § 68 odst. 1 a 3, § 115 odst. 1 písm. i), § 119 odst. 3 a 4, § 120 odst. 7, § 124 odst. 6 písm. b), § 125 odst. 7, § 126 odst. 2 písm. e) a odstavci 6, § 127d odst. 2, § 135 odst. 1, § 135a odst. 9, § 136 odst. 1, § 138 odst. 1 písm. a), § 144 odst. 1 písm. a), § 145 odst. 2 písm. d), § 146 odst. 1 a 2, § 148 odst. 1, § 198a odst. 1 písm. b) a v § 199 odst. 3 se slova „Evropských společenství“ nahrazují slovy „Evropské unie“.
3.
V § 8a odstavec 10 zní:
„(10)
Na obchodníka s cennými papíry uvedeného v odstavcích 2 až 4 a 7 se nevztahuje § 9b. Na obchodníka s cennými papíry uvedeného v odstavcích 4 a 7 se dále nevztahují § 9 a 9a, § 12a odst. 3 a § 16a odst. 3 až 5.“
4.
V § 9b se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se nový odstavec 2, který zní:
„(2)
Obchodník s cennými papíry uvedený v § 8a odst. 1, nemusí dodržovat pravidla angažovanosti podle odstavce 1, pokud
a)
obchoduje s investičními nástroji na vlastní účet za účelem provedení pokynu zákazníka,
b)
není oprávněn přijímat peněžní prostředky ani investiční nástroje zákazníků,
c)
je oprávněn pouze k poskytování investiční služby podle § 4 odst. 2 písm. c) nebo f), nebo
d)
provádí pokyny zákazníků nebo obchoduje na vlastní účet s investičními nástroji přijatými k obchodování na trhu, kde je vypořádání obchodů s těmito investičními nástroji zaručeno účastníky vypořádacího systému takového trhu.“.
5.
V § 12a odst. 1 písm. a) se na konci bodu 2 slovo „a“ zrušuje, na konci textu bodu 3 se doplňuje slovo „a“ a doplňuje se bod 4, který zní:
„4.
systém odměňování osob, jejichž činnosti v rámci výkonu jejich zaměstnání, povolání nebo funkce mají významný vliv na obchodníkem s cennými papíry podstupovaná rizika a jejich míru, včetně zásad pro určení a podmínky výplaty pevné a pohyblivé složky odměn, postupů pro přijímání rozhodnutí o odměňování a způsobu posuzování výkonnosti tak, aby systém odměňování přispíval k řádnému a účinnému řízení rizik a byl s ním v souladu,“.
6.
V § 15k odst. 2 písm. a) a v nadpisu § 26 se slova „Komisí Evropských společenství“ nahrazují slovy „Evropskou komisí“.
7.
V § 16a odst. 8 se za větu první vkládají věty „Obchodník s cennými papíry zavede rovněž vnitřní postupy a zásady pro posouzení, zda jím uveřejňované informace poskytují úplný a pravdivý obraz o všech podstupovaných rizicích a jejich míře. Neposkytují-li uveřejňované informace takovýto obraz, je obchodník s cennými papíry povinen uveřejnit veškeré další informace potřebné k dosažení tohoto cíle, s výjimkou informací uvedených v odstavci 6.“.
8.
Za § 24 se vkládají nové § 24a a 24b, které znějí:
㤠24a
(1)
Organizační složka obchodníka s cennými papíry nebo organizační složka zahraničního obchodníka s cennými papíry se sídlem v jiném členském státě může být orgánem dohledu členského státu, na jehož území pobočka působí, označena v souladu s právem Evropské unie za významnou (dále jen „významná pobočka“).
(2)
O svém záměru označit organizační složku zahraničního obchodníka s cennými papíry za významnou informuje Česká národní banka orgán dohledu domovského státu zahraničního obchodníka s cennými papíry. Pokud je taková organizační složka zahraničního obchodníka s cennými papíry členem skupiny evropského ovládajícího obchodníka s cennými papíry [§ 151 odst. 1 písm. p)], členem skupiny evropské finanční holdingové osoby [§ 151 odst. 1 písm. r)] nebo členem skupiny evropské ovládající banky podle zákona upravujícího činnost bank, informuje Česká národní banka o svém záměru označit takovou organizační složku za významnou orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě nad takovou skupinou. Zároveň Česká národní banka tomuto orgánu sdělí důvody, které ji vedou k označení organizační složky zahraniční osoby za významnou s ohledem na kritéria uvedená v odstavci 3.
(3)
Při záměru označit organizační složku za významnou přihlédne Česká národní banka zejména k
a)
pravděpodobnému dopadu pozastavení nebo ukončení činnosti zahraničního obchodníka s cennými papíry, jehož organizační složka by mohla být označena za významnou, na likviditu na trhu nebo na činnost platebních nebo vypořádacích systémů v České republice,
b)
velikosti organizační složky a jejímu významu pro finanční systém České republiky z hlediska počtu jejích klientů.
(4)
Česká národní banka vyvíjí úsilí k tomu, aby jejího rozhodnutí o označení organizační složky zahraničního obchodníka s cennými papíry bylo dosaženo po dohodě s orgánem dohledu uvedeným v odstavci 2, a to ve lhůtě 2 měsíců ode dne, kdy Česká národní banka informovala tento orgán o svém záměru podle odstavce 2.
(5)
Nebude-li dosaženo dohody podle odstavce 4, Česká národní banka rozhodne o označení organizační složky zahraničního obchodníka s cennými papíry za významnou do 4 měsíců ode dne, kdy o tomto záměru informovala orgán dohledu uvedený v odstavci 2, nebo v téže lhůtě oznámí tomuto orgánu, že od tohoto záměru ustupuje. Přitom přihlíží ke stanovisku tohoto orgánu.
(6)
Rozhodne-li Česká národní banka o označení organizační složky zahraničního obchodníka s cennými papíry za významnou, informuje o tom písemně bez zbytečného odkladu orgán dohledu uvedený v odstavci 2. Česká národní banka tomuto orgánu zároveň sdělí důvody označení této organizační složky za významnou.
§ 24b
(1)
Česká národní banka je příslušná k dohodě o označení organizační složky obchodníka s cennými papíry za významnou, jestliže tento obchodník s cennými papíry vykonává prostřednictvím této organizační složky činnost v jiném členském státě a orgán dohledu hostitelského státu informoval Českou národní banku o záměru označit tuto organizační složku za významnou a sdělil jí důvody, které jej vedou k tomuto záměru v souladu s právem Evropské unie. Ustanovení § 24a odst. 4 se použije obdobně.
(2)
Pokud obchodník s cennými papíry poskytuje investiční služby v hostitelském státě prostřednictvím významné organizační složky, sdělí Česká národní banka příslušným orgánům dohledu hostitelského státu údaje uvedené v § 152 odst. 2 písm. c) a d) a ve spolupráci s orgány dohledu hostitelského státu plní úkoly uvedené v § 152 odst. 1 písm. c).
(3)
Pokud Česká národní banka zjistí nepříznivý vývoj v obchodníkovi s cennými papíry, který poskytuje investiční služby v hostitelském státě prostřednictvím významné organizační složky, informuje bez zbytečného odkladu příslušné centrální banky Evropského systému centrálních bank a orgány veřejné moci za podmínek uvedených v zákoně upravujícím dohled v oblasti kapitálového trhu v členských státech dotčených tímto vývojem.
(4)
Pokud obchodník s cennými papíry poskytuje investiční služby v hostitelském státě prostřednictvím významné organizační složky, zřizuje Česká národní banka k plnění úkolů uvedených v odstavcích 2 a 3 a v § 135a kolegium orgánů dohledu (dále jen „kolegium“). Zřízení a činnost kolegia je založena na písemných ujednáních podle § 152a odst. 7, která připravuje Česká národní banka po projednání s orgány dohledu podle odstavce 2. Členy kolegia jsou Česká národní banka a orgány dohledu hostitelských států, v nichž obchodník s cennými papíry poskytuje investiční služby prostřednictvím významné organizační složky. Ustanovení § 152c odst. 4 a 5 se použije obdobně.
(5)
Povinnosti uvedené v odstavcích 2 až 4 vykonává Česká národní banka poté, kdy se dohodla o označení pobočky za významnou podle odstavce 1, nebo poté, kdy byla o označení organizační složky obchodníka s cennými papíry za významnou informována příslušným orgánem dohledu hostitelského státu.“.
9.
V § 26 odst. 1, 3 a 4, § 38 odst. 4, § 89 odst. 1, § 146 odst. 7, § 148 odst. 3 a v § 153 odst. 3 a 5 se slova „Komisi Evropských společenství“ nahrazují slovy „Evropskou komisi“.
10.
V § 26 se doplňuje odstavec 5, který zní:
„(5)
Česká národní banka předává Evropskému výboru orgánů bankovního dohledu informace shromážděné za účelem srovnání systémů odměňování a postupů zavedených ostatními obchodníky s cennými papíry o
a)
počtu osob, jejichž příjmy dosahují nejméně částky odpovídající 1 000 000 eur, v členění podle oblastí činností obchodníka s cennými papíry,
b)
hlavních složkách mezd, prémií, odměn založených na výkonnosti za delší časové období a zvláštních penzijních výhod osob podle písmene a).“.
11.
V § 82 odst. 2 písm. c), § 126 odst. 3 a v § 204 se slova „Komisi Evropských společenství“ nahrazují slovy „Evropské komisi“.
12.
V § 136 odst. 2 písmeno a) zní:
„a)
zvýšit kapitál nad úroveň stanovenou v § 9, a to v návaznosti na výsledky přezkumu a vyhodnocení provedených podle § 135 odst. 4, zejména pokud zjistí nedostatky v uspořádání, strategiích, postupech nebo jiných mechanismech řídicího a kontrolního systému upravených v § 12a nebo nedostatky ve strategiích nebo postupech upravených v § 9a odst. 1, nebo v jejich uplatňování a uložení jiných opatření se jeví jako nedostatečné k dosažení nápravy v přiměřeném čase; to platí za podmínek stanovených v § 152b odst. 1 a 2 obdobně i pro zahraničního obchodníka s cennými papíry [§ 151 odst. 1 písm. b)], který je členem skupiny evropského ovládajícího obchodníka s cennými papíry [§ 151 odst. 1 písm. p)], členem skupiny evropské finanční holdingové osoby [§ 151 odst. 1 písm. r)] nebo členem skupiny evropské ovládající banky podle zákona upravujícího činnost bank, nad níž Česká národní banka vykonává dohled na konsolidovaném základě, přičemž v takovém případě lze požadovat zvýšení kapitálu nad úroveň stanovenou zahraničními právními předpisy.“.
13.
V § 136 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena f) až i), která včetně poznámky pod čarou č. 28 znějí:
„f)
omezit pohyblivou složku odměny osob uvedených v § 12a odst. 1 písm. a) bodě 4, pokud není v souladu s udržováním kapitálu podle § 9 a 9a; v takovém případě určí obchodník s cennými papíry výši pohyblivé složky procentem z čistého zisku nebo z jiného ukazatele určeného Českou národní bankou,
g)
upravit složení kapitálu tak, že nahradí nástroj, který lze v souladu s vyhláškou České národní banky vydanou podle § 9c28) zahrnout do vedlejšího původního kapitálu, obdobným nástrojem, nebo úměrným zvýšením základního kapitálu, nebo
h)
nevyplatit příslušenství, podíl na zisku nebo obdobné plnění vyplývající z nástroje, který lze v souladu s vyhláškou České národní banky vydanou podle § 9c28) zahrnout do vedlejšího původního kapitálu,
i)
použít zisk po zdanění přednostně ke zvýšení základního kapitálu.
28)
Vyhláška č. 123/2007 Sb., o pravidlech obezřetného podnikání bank, spořitelních a úvěrních družstev a obchodníků s cennými papíry, ve znění pozdějších předpisů.“.
14.
V § 139 odst. 5 se na konci textu písmene b) doplňují slova „; správce předloží tomu, kdo je oprávněn podat opravný prostředek proti zavedení nucené správy, na jeho písemnou žádost v potřebném rozsahu kopie z dostupné dokumentace obchodníka s cennými papíry, který není bankou, provozovatele vypořádacího systému, organizátora regulovaného trhu nebo centrálního depozitáře, a umožní pořizovat si z ní opisy a výpisy“.
15.
V § 152a odst. 1 písm. a) se slova „při běžných i mimořádných situacích“ zrušují.
16.
V § 152a odst. 1 písm. b) se slova „, včetně výkonu dohledu nad obchodníkem s cennými papíry podle § 135 odst. 5“ nahrazují slovy „; tato činnost zahrnuje koordinaci a plánování výkonu dohledu nad činnostmi obchodníků s cennými papíry upravenými v § 9a, § 12a odst. 1 písm. b), § 16, 16a a v § 16b, výkonu dohledu prováděného podle § 135 odst. 5 a ukládání opatření podle § 136 odst. 2 a § 156 odst. 1, včetně koordinace výkonu dohledu ve smyslu obdobných ustanovení právních předpisů jiného členského státu,“.
17.
V § 152a odst. 1 se za písmeno b) vkládá nové písmeno c), které zní:
„c)
ve spolupráci s příslušnými orgány dohledu a v případě potřeby s centrálními bankami jiných členských států plánuje a koordinuje postup těchto orgánů při přípravě na nepříznivý vývoj v obchodníkovi s cennými papíry a na mimořádné situace, a postup těchto orgánů v průběhu nepříznivého vývoje v obchodníkovi s cennými papíry za mimořádných situací; dále plánuje a koordinuje přípravu společných hodnocení, zavedení plánů pro mimořádné situace, informování veřejnosti a ukládání opatření k nápravě mimořádného významu ve smyslu § 152 odst. 2 písm. d) a obdobných ustanovení zahraničních právních předpisů,“.
Dosavadní písmena c) a d) se označují jako písmena d) a e).
18.
V § 152a odstavec 2 zní:
„(2)
Vykonává-li Česká národní banka dohled nad skupinou evropského ovládajícího obchodníka s cennými papíry nebo skupinou evropské finanční holdingové osoby a nastane-li mimořádná situace včetně nepříznivého vývoje na finančních trzích, která může ohrozit likviditu trhu a stabilitu finančního systému v členském státě, v němž má sídlo člen této skupiny nebo v němž vykonává činnost prostřednictvím významné organizační složky, významné pobočky podle zákona upravujícího činnost bank nebo významné pobočky podle zákona upravujícího činnost spořitelních a úvěrních družstev, Česká národní banka bez zbytečného odkladu sdělí
a)
centrálním bankám Evropského systému centrálních bank v členských státech dotčených touto situací informace, jsou-li významné pro výkon jejích úkolů stanovených právními předpisy, včetně provádění měnové politiky a s tím souvisejícího zajišťování likvidity, dohledu nad platebními a zúčtovacími systémy a systémy vypořádání obchodů s cennými papíry a ochrany stability finančního systému, a
b)
orgánům veřejné moci v členských státech dotčených touto situací, odpovědným za přípravu právních předpisů týkajících se dohledu nad bankami, obchodníky s cennými papíry a finančními institucemi, jakož i osobám pověřeným těmito orgány k výkonu kontrolní činnosti, informace, jsou-li pro ně významné.“.
19.
V § 152a se za odstavec 2 vkládají nové odstavce 3 a 4, které znějí:
„(3)
Zjistí-li Česká národní banka mimořádnou situaci, včetně nepříznivého vývoje na finančních trzích, která může ohrozit likviditu trhu a stabilitu finančního systému v členském státě, informuje bez zbytečného odkladu orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě nad skupinou evropského ovládajícího obchodníka s cennými papíry nebo nad skupinou evropské finanční holdingové osoby, jejíž člen má sídlo v dotčeném členském státě, nebo v tomto členském státě vykonává činnost prostřednictvím významné organizační složky, významné pobočky podle zákona upravujícího činnost bank nebo významné pobočky podle zákona upravujícího činnost spořitelních a úvěrních družstev.
(4)
Zjistí-li Česká národní banka při výkonu dohledu nad obchodníkem s cennými papíry, že nastala mimořádná situace, v jejímž důsledku by mohlo dojít k ohrožení likvidity trhu a stability finančního systému v České republice, informuje o tom bez zbytečného odkladu
a)
centrální banky Evropského systému centrálních bank v členských státech dotčených touto situací, jsou-li tyto informace významné pro výkon jejích úkolů stanovených právními předpisy, včetně provádění měnové politiky a s tím souvisejícího zajišťování likvidity, dohledu nad platebními a zúčtovacími systémy a systémy vypořádání obchodů s cennými papíry a ochrany stability finančního systému, a
b)
orgány veřejné moci v členských státech dotčených touto situací, odpovědné za přípravu právních předpisů týkajících se dohledu nad bankami, obchodníky s cennými papíry a finančními institucemi, jakož i osobám pověřeným těmito orgány k výkonu kontrolní činnosti, jsou-li pro ně tyto informace významné.“.
Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 5 a 6.
20.
V § 152a odstavec 6 zní:
„(6)
Výkon dohledu prováděný Českou národní bankou nad členem skupiny evropského ovládajícího obchodníka s cennými papíry nebo nad členem skupiny evropské finanční holdingové osoby, je založen na písemných ujednáních o koordinaci a spolupráci s orgánem vykonávajícím dohled na konsolidovaném základě nad touto skupinou. Takovému orgánu dohledu lze těmito ujednáními svěřit úkoly týkající se této koordinace a spolupráce.“.
21.
V § 152a se doplňují odstavce 7 až 9, které včetně poznámek pod čarou č. 29 a 30 znějí:
„(7)
Vykonává-li Česká národní banka dohled na konsolidovaném základě nad skupinou evropského ovládajícího obchodníka s cennými papíry nebo nad skupinou evropské finanční holdingové osoby, musí mít písemná ujednání o koordinaci a spolupráci s orgány vykonávajícími dohled nad členy této skupiny. České národní bance lze těmito ujednáními svěřit úkoly týkající se této koordinace a spolupráce.
(8)
Namísto České národní banky je orgán dohledu jiného členského státu vykonávající dohled na konsolidovaném základě nad skupinou evropského ovládajícího obchodníka s cennými papíry nebo nad skupinou evropské finanční holdingové osoby příslušný k výkonu dohledu v souladu s právem Evropské unie29) nad členem této skupiny se sídlem v České republice, a to v rozsahu a za podmínek stanovených mezinárodní smlouvou, která je součástí právního řádu. Tato mezinárodní smlouva vždy stanoví podmínky, za kterých má Česká republika nárok na regresní úhradu vůči orgánu dohledu jiného členského státu nebo vůči členskému státu, na jehož území má tento orgán sídlo, jestliže nahradila škodu nebo nemajetkovou újmu, kterou tento orgán při výkonu dohledu způsobil nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem. O této smlouvě informuje Česká národní banka Evropskou komisi. Při výkonu dohledu orgánem dohledu jiného členského státu se použije právní řád České republiky. Odpovědnost za škodu způsobenou orgánem dohledu jiného členského státu jeho rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem při výkonu dohledu se posuzuje podle zákona upravujícího odpovědnost za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci30).
(9)
Namísto orgánu dohledu jiného členského státu je Česká národní banka, vykonávající dohled na konsolidovaném základě nad skupinou evropského ovládajícího obchodníka s cennými papíry nebo nad skupinou evropské finanční holdingové osoby, příslušná k výkonu dohledu v souladu s právem Evropské unie29) nad členem této skupiny se sídlem v jiném členském státě, a to v rozsahu a za podmínek stanovených mezinárodní smlouvou, která je součástí právního řádu. O této smlouvě informuje Česká národní banka Evropskou komisi.
29)
Čl. 131 směrnice č. 2006/48/ES o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o jejím výkonu.
30)
Zákon č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů.“.
22.
Za § 152a se vkládají nové § 152b a 152c, které znějí:
㤠152b
(1)
Vykonává-li Česká národní banka dohled na konsolidovaném základě nad skupinou evropského ovládajícího obchodníka s cennými papíry nebo skupinou evropské finanční holdingové osoby, je příslušná, po dohodě s ostatními orgány vykonávajícími dohled nad členy takových skupin, uložit členovi této skupiny
a)
opatření k nápravě podle § 136 odst. 2 písm. a), jde-li o obchodníka s cennými papíry nebo zahraničního obchodníka s cennými papíry [§ 151 odst. 1 písm. b)],
b)
opatření k nápravě spočívající ve zvýšení kapitálu nad minimální úroveň podle zákona upravujícího činnost bank, jde-li o banku nebo zahraniční banku, nebo
c)
opatření k nápravě spočívající ve zvýšení kapitálu nad minimální úroveň podle zákona upravujícího činnost spořitelních a úvěrních družstev, jde-li o spořitelní a úvěrní družstvo.
(2)
Česká národní banka předem informuje ostatní orgány vykonávající dohled nad členy dotčené skupiny o záměru uložit opatření k nápravě podle odstavce 1 a současně jim předloží zprávu o posouzení rizik této skupiny. Česká národní banka vyvíjí úsilí k tomu, aby bylo dosaženo dohody podle odstavce 1.
(3)
Nebude-li dohody podle odstavce 1 dosaženo do 4 měsíců ode dne, kdy Česká národní banka předložila ostatním orgánům vykonávajícím dohled nad členy dotčené skupiny zprávu podle odstavce 2, je Česká národní banka příslušná uložit opatření k nápravě uvedená v odstavci 1 členům dotčené skupiny, nad nimiž vykonává dohled, i bez dohody s ostatními orgány vykonávajícími dohled nad členy dotčené skupiny. Přitom Česká národní banka přihlédne k posouzení rizik členů této skupiny vyjádřenému ve stanovisku ostatních orgánů vykonávajících dohled nad členy této skupiny a těmto orgánům zašle na vědomí stejnopis písemného vyhotovení rozhodnutí.
(4)
Obchodníkovi s cennými papíry, který je členem skupiny evropského ovládajícího obchodníka s cennými papíry, členem skupiny evropské finanční holdingové osoby nebo členem skupiny evropské ovládající banky podle zákona upravujícího činnost bank, je Česká národní banka příslušná uložit opatření k nápravě podle § 136 odst. 1 písm. a) samostatně, jestliže do 4 měsíců ode dne, kdy orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě nad dotčenou skupinou předložil České národní bance zprávu o posouzení rizik této skupiny, nebude dosaženo dohody mezi orgánem vykonávajícím dohled na konsolidovaném základě nad dotčenou skupinou a ostatními orgány vykonávajícími dohled nad členy této skupiny. Přitom Česká národní banka přihlédne ke stanovisku orgánu vykonávajícího dohled na konsolidovaném základě nad dotčenou skupinou.
(5)
Před vydáním rozhodnutí podle odstavce 3 si Česká národní banka může vyžádat stanovisko Evropského výboru orgánů bankovního dohledu. Česká národní banka si toto stanovisko vyžádá vždy, jestliže o to požádá některý z ostatních orgánů vykonávajících dohled nad členy dotčené skupiny. Jestliže bylo před vydáním rozhodnutí podle odstavce 3 nebo 4 vyžádáno stanovisko Evropského výboru orgánů bankovního dohledu, Česká národní banka z něho vychází, ledaže v odůvodnění rozhodnutí uvede důvody, pro které se od tohoto stanoviska odchyluje.
(6)
Česká národní banka přezkoumává rozhodnutí podle odstavce 1, 3 nebo 4 nejméně jednou za rok postupem uvedeným v odstavcích 1 až 5. Česká národní banka může tato rozhodnutí přezkoumat na odůvodněný písemný návrh orgánu vykonávajícího dohled nad členem dotčené skupiny. V takovém případě lze rozhodnutí podle odstavce 1, 3 nebo 4 přezkoumat také jen v rozsahu tohoto návrhu.
(7)
Obchodník s cennými papíry je povinen udržovat kapitál na individuálním nebo konsolidovaném základě nad minimální úrovní stanovenou § 9, je-li mu tato povinnost uložena rozhodnutím vydaným v dohodě s Českou národní bankou orgánem jiného členského státu vykonávajícím dohled na konsolidovaném základě.
§ 152c
(1)
Vykonává-li Česká národní banka dohled na konsolidovaném základě nad skupinou evropského ovládajícího obchodníka s cennými papíry nebo skupinou evropské finanční holdingové osoby, zřizuje pro plnění úkolů uvedených v § 152a odst. 1 až 4 kolegium. Zřízení a činnost kolegia jsou založeny na písemných ujednáních podle § 152a odst. 7, která připravuje Česká národní banka po projednání s dotčenými orgány dohledu. Je-li to účelné, Česká národní banka při dodržení povinnosti mlčenlivosti a dalších požadavků stanovených právem Evropské unie koordinuje spolupráci s orgány dohledu jiných než členských států. Zřízením a činností kolegií nejsou dotčeny pravomoci a působnost orgánů dohledu stanovené právem Evropské unie.
(2)
Kolegium vytváří předpoklady pro spolupráci České národní banky a ostatních dotčených orgánů dohledu při
a)
výměně informací,
b)
uplatňování ujednání a mezinárodních smluv podle § 152a odst. 6 až 9, je-li to účelné,
c)
stanovení plánů kontrol vycházejících z hodnocení rizik dotčené skupiny podle § 135 odst. 3,
d)
zvyšování účinnosti dohledu omezováním zdvojených požadavků při výkonu dohledu včetně požadavku na poskytnutí informací podle § 152a odst. 5, § 152 odst. 3 věty druhé a podle obdobných ustanovení zahraničních právních předpisů,
e)
jednotném uplatňování pravidel obezřetného podnikání v rámci dotčené skupiny, aniž jsou dotčeny pravomoci orgánů dohledu stanovené právem Evropské unie,
f)
plánování a koordinaci činností uvedených v § 152a odst. 1 písm. c) a v obdobných ustanoveních zahraničních právních předpisů, s přihlédnutím k činnosti jiných orgánů, jsou-li pro tyto účely zřízeny.
(3)
Členy kolegia jsou
a)
Česká národní banka,
b)
orgány vykonávající dohled nad členy dotčené skupiny,
c)
orgány dohledu hostitelských států, v nichž člen dotčené skupiny vykonává činnost prostřednictvím významné organizační složky, významné pobočky podle zákona upravujícího činnost bank nebo významné pobočky podle zákona upravujícího činnost spořitelních a úvěrních družstev,
d)
centrální banky, je-li to účelné,
e)
orgány dohledu jiných než členských států, je-li to účelné a jestliže podle názoru všech dotčených orgánů dohledu chrání informace nejméně v rozsahu, jaký je požadován právem Evropské unie.
(4)
Česká národní banka řídí jednání kolegia a určuje, kteří členové se účastní jednání nebo jiné činnosti kolegia. Přitom bere v úvahu význam těchto činností pro plnění svých povinností uvedených v § 24b odst. 2 a 3, jakož i jejich význam pro členy kolegia. Na základě dostupných informací zejména přihlíží k možnému dopadu na stabilitu finančního systému v dotčených členských státech, především v mimořádných situacích.
(5)
Česká národní banka vyvíjí úsilí k tomu, aby členové kolegia úzce spolupracovali. Česká národní banka informuje s dostatečným předstihem členy kolegia o jednání kolegia, pořadu jednání a plánovaných činnostech a bez zbytečného odkladu je informuje o závěrech přijatých na jednání nebo o jiné dohodnuté činnosti.
(6)
Česká národní banka informuje Evropský výbor orgánů bankovního dohledu o činnosti kolegia, a to i v případě, že nastane mimořádná situace, a poskytne mu veškeré informace, které jsou významné pro sbližování nástrojů a postupů dohledu. Ustanovení § 117 tím není dotčeno.“.
23.
V § 194 odst. 4 se slova „Evropského společenství“ nahrazují slovy „Evropské unie“.
24.
V § 198a odst. 1 se na konci textu písmene e) doplňují slova „a informaci o změně příslušného orgánu dohledu nad členem skupiny evropského ovládajícího obchodníka s cennými papíry nebo nad členem skupiny evropské finanční holdingové osoby podle § 152a odst. 8 a 9“.
25.
V § 198a odstavec 2 zní:
„(2)
Informace uvedené v odstavci 1 Česká národní banka uveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup tak, aby je bylo možné porovnat s informacemi stejného druhu uveřejněnými orgány dohledu nad kapitálovým trhem v jiných členských státech Evropské unie, a pravidelně je aktualizuje.“.
Čl. VI
Přechodná ustanovení
1.
Jestliže lhůta stanovená v § 152b odst. 3 zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, počne běžet do 31. prosince 2012, činí 6 měsíců.
2.
Obchodník s cennými papíry zajistí, aby odměny vyplácené osobám uvedeným v článku V bodě 5 ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona byly v souladu s ustanoveními tohoto zákona upravujícími systém odměňování.
ČÁST ČTVRTÁ
Změna zákona o České národní bance
Čl. VII
Zákon č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění zákona č. 60/1993 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 442/2000 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 278/2001 Sb., zákona č. 482/2001 Sb., zákona č. 127/2002 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 62/2006 Sb., zákona č. 230/2006 Sb., zákona č. 160/2007 Sb., zákona č. 36/2008 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 295/2009 Sb., zákona č. 145/2010 Sb. a zákona č. 156/2010 Sb., se mění takto:
1.
V § 2 se doplňuje odstavec 4, který zní:
„(4)
Česká národní banka zváží možný dopad svého rozhodnutí, které hodlá vydat v souvislosti s výkonem dohledu podle odstavce 2 písm. d), na stabilitu finančního systému jiného členského státu Evropské unie, a to s přihlédnutím ke skutečnostem dostupným v době jeho vydání a zejména v případech, kdy nastane mimořádná situace, která by mohla fungování finančních systémů ovlivnit.“.
2.
V § 6 odst. 13 se slova „o založení Evropských společenství“ nahrazují slovy „o Evropské unii nebo Smlouvy o fungování Evropské unie“.
3.
V § 38 odst. 1 se slova „Komise Evropských společenství“ nahrazují slovy „Evropské komise“.
4.
V § 41 odst. 2 písm. c), § 44 odst. 2 písm. c), § 44a odst. 2 a 3, § 46c odst. 1 a v § 46d odst. 1 se slova „Evropských společenství“ nahrazují slovy „Evropské unie“.
ČÁST PÁTÁ
Změna zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem
Čl. VIII
Zákon č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění zákona č. 120/2001 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 234/2002 Sb., zákona č. 539/2004 Sb., zákona č. 160/2006 Sb. a zákona č. 41/2009 Sb., se mění takto:
1.
V § 6 odstavec 4 včetně poznámky pod čarou č. 13 zní:
„(4)
Bylo-li nezákonné rozhodnutí vydáno Českou národní bankou nebo na základě mezinárodní smlouvy orgánem dohledu nad finančním trhem jiného členského státu Evropské unie13) nebo došlo-li u České národní banky nebo tohoto orgánu dohledu k nesprávnému úřednímu postupu, jedná za stát Česká národní banka.
13)
§ 26c odst. 9 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění zákona č. 41/2011 Sb.“.
2.
V § 6 se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který zní:
„(5)
Bylo-li nezákonné rozhodnutí vydáno Nejvyšším kontrolním úřadem nebo došlo-li u Nejvyššího kontrolního úřadu k nesprávnému úřednímu postupu, jedná za stát tento orgán.“.
Dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 6.
3.
V § 6 odst. 6 se číslo „4“ nahrazuje číslem „5“.
ČÁST ŠESTÁ
ÚČINNOST
Čl. IX
Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení, s výjimkou ustanovení čl. I bodu 11, bodu 23, pokud jde o § 26 odst. 1 písm. a) bod 12, bodu 39, pokud jde o § 38j odst. 1 písm. h), čl. III bodu 5, bodu 24, pokud jde o § 28 odst. 1 písm. a) body 10 a 13, a bodu 28, pokud jde o § 28i odst. 1 písm. f), a čl. V bodu 7 a bodu 13, pokud jde o § 136 odst. 2 písm. f) a i), která nabývají účinnosti dnem 31. prosince 2011.
Němcová v. r.
Klaus v. r.
Nečas v. r. |
Nález Ústavního soudu č. 40/2011 Sb. | Nález Ústavního soudu č. 40/2011 Sb.
Nález Ústavního soudu ze dne 25. ledna 2011 sp. zn. Pl. ÚS 13/09 ve věci návrhu na zrušení čl. 2 odst. 3 a čl. 3 odst. 2 obecně závazné vyhlášky města Vodňany č. 4/2008 o ochraně veřejného pořádku při provozování hostinských činností
Vyhlášeno 28. 2. 2011, částka 14/2011
40
NÁLEZ
Ústavního soudu
Jménem republiky
Ústavní soud rozhodl pod sp. zn. Pl. ÚS 13/09 dne 25. ledna 2011 v plénu ve složení Stanislav Balík, František Duchoň, Vlasta Formánková, Vojen Güttler, Pavel Holländer, Ivana Janů, Vladimír Kůrka, Dagmar Lastovecká, Jan Musil, Jiří Mucha, Jiří Nykodým, Miloslav Výborný, Eliška Wagnerová a Michaela Židlická o návrhu Ministerstva vnitra na zrušení čl. 2 odst. 3 a čl. 3 odst. 2 obecně závazné vyhlášky města Vodňany č. 4/2008 o ochraně veřejného pořádku při provozování hostinských činností, za účasti města Vodňany jako účastníka řízení a veřejného ochránce práv jako vedlejšího účastníka řízení,
takto:
I.
Ustanovení čl. 3 odst. 2 obecně závazné vyhlášky města Vodňany č. 4/2008 o ochraně veřejného pořádku při provozování hostinských činností se ruší dnem vyhlášení tohoto nálezu ve Sbírce zákonů.
II.
Ve zbývající části se návrh zamítá.
Předseda Ústavního soudu:
v z. JUDr. Holländer v. r.
místopředseda
Odlišné stanovisko podle § 14 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, zaujala k rozhodnutí pléna soudkyně Ivana Janů. |
Nález Ústavního soudu č. 39/2011 Sb. | Nález Ústavního soudu č. 39/2011 Sb.
Nález Ústavního soudu ze dne 25. ledna 2011 sp. zn. Pl. ÚS 15/10 ve věci návrhu na zrušení části ustanovení § 43 odst. 2 zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 28. 2. 2011, částka 14/2011
* Odůvodnění
* I. - Předmět řízení a argumentace navrhovatele
* II. - Návrh na přiznání postavení vedlejšího účastníka
* III. - Podmínky aktivní legitimace navrhovatele
* IV. - Rekapitulace podstatných částí vyjádření účastníků řízení
* V. - Dikce napadeného ustanovení právního předpisu
* VI. - Ústavní konformita legislativního procesu
* VII. - Upuštění od ústního jednání
* VIII. - Obsahový soulad napadeného zákonného ustanovení s ústavním pořádkem
39
NÁLEZ
Ústavního soudu
Jménem republiky
Ústavní soud rozhodl pod sp. zn. Pl. ÚS 15/10 dne 25. ledna 2011 v plénu ve složení Stanislav Balík, František Duchoň, Vlasta Formánková, Vojen Güttler, Pavel Holländer, Ivana Janů, Vladimír Kůrka, Dagmar Lastovecká, Jiří Mucha, Jan Musil, Jiří Nykodým, Miloslav Výborný, Eliška Wagnerová a Michaela Židlická o návrhu Nejvyššího soudu na částečné zrušení ustanovení § 43 odst. 2 zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů, v části „k Nejvyššímu soudu“, za účasti Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky a Senátu Parlamentu České republiky jako účastníků řízení,
takto:
Návrh na zrušení ustanovení § 43 odst. 2 zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů, v části „k Nejvyššímu soudu“ se zamítá.
Odůvodnění
I.
Předmět řízení a argumentace navrhovatele
1.
Ústavnímu souduÚstavnímu soudu byl doručen dne 24. března 2010 podle čl. 95 odst. 2 Ústavy České republiky (dále jen „Ústava“), ustanovení § 64 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o Ústavním soudu“) a ustanovení § 224 odst. 5 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, návrh kárného senátu Nejvyššího soudu, za který jedná JUDr. Petr Šabata, předseda kárného senátu, (dále jen „navrhovatel“) na zrušení části ustanovení § 43 odst. 2 zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o NKÚ“) ve slovech „k Nejvyššímu soudu“ (dále též jen „napadené ustanovení“). Navrhovatel rovněž navrhl k posouzení, zda není právní úprava kárného řízení prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu (dále jen „NKÚ“), viceprezidenta NKÚ a členů NKÚ v rozporu s ústavním pořádkem České republiky, především pak:
1.
zda je účastí soudců Nejvyššího soudu v Kárné komoře NKÚ zakotvenou v § 38 odst. 2 zákona o NKÚ porušen princip dělby moci dle čl. 1 Ústavy, neboť princip nezávislosti soudu má nepodmíněnou povahu vylučující možnost ingerence výkonné moci a vice versa;
2.
zda je účast soudců Nejvyššího soudu v Kárné komoře NKÚ zakotvená v § 38 odst. 2 zákona o NKÚ v rozporu s čl. 82 odst. 3 Ústavy, kterýžto konstatuje neslučitelnost funkce soudce s jakoukoli funkcí ve veřejné správě;
3.
zda je ustanovením § 43 odst. 2 zákona o NKÚ v části „k Nejvyššímu soudu“ porušeno právo jednotlivce na spravedlivý proces zakotvené v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (usnesení předsednictva České národní rady č. 2/1993 Sb., ve znění ústavního zákona č. 162/1998 Sb.) jako součásti ústavního pořádku České republiky (dále jen „Listina“), neboť Nejvyšší soud je v rámci kárného řízení NKÚ postaven do role orgánu rozhodujícího v obou stupních kárného řízení NKÚ;
4.
zda je porušeno právo jednotlivce na spravedlivý proces zakotvené v čl. 36 odst. 1 Listiny v případě, že prezident NKÚ je na jedné straně navrhovatelem dle § 39 odst. 1 zákona o NKÚ a na straně druhé členem, resp. předsedou Kárné komory NKÚ rozhodující o kárném provinění dle § 38 odst. 2 zákona o NKÚ;
5.
zda je absence procesního předpisu pro řízení u Nejvyššího soudu coby odvolací instance proti rozhodnutí Kárné komory NKÚ v rozporu s ustanovením čl. 36 odst. 1 Listiny zakotvujícím právo jednotlivce na spravedlivý proces, neboť jednotlivec nemá k dispozici procesní právní předpis, podle něhož může postupovat při své obraně.
2.
Navrhovatel v návrhu uvedl, že rozhodnutím Kárné komory NKÚ ze dne 30. července 2009 sp. zn. 644/09-45/101/09, složené z předsedy Ing. Františka Dohnala a soudců Nejvyššího soudu JUDr. Karla Hasche a JUDr. Pavla Kučery, bylo rozhodnuto v kárném řízení proti kárně obviněným a) Ing. J. A., b) Ing. Z. B., c) Mgr. M. H., d) JUDr. E. K., e) Ing. JUDr. J. K., f) Ing. A. M., g) Mgr. Z. P., h) Ing. J. S., i) Ing. J. V., j) Ing. L. Z., k) MVDr. R. N. ve věci kárného provinění spáchaného formou zaviněného porušení povinností viceprezidenta či člena NKÚ vyplývajících ze zákona o NKÚ a formou chování, jímž narušuje důstojnost a ohrožuje důvěru v nezávislost a nestrannost své osoby a NKÚ vůbec, a to tak, že se v souladu s § 16 kárného řádu [kárný řád pro řízení před Kárnou komorou NKÚ, schválený Kolegiem NKÚ dne 21. září 1993, ve znění zveřejněném v částce 1 Věstníku NKÚ z roku 1993 (dále jen „kárný řád“)] kárně obviněné osoby zprošťují obvinění.
3.
Návrh na zahájení kárného řízení podal v souladu s § 39 odst. 1 zákona o NKÚ prezident NKÚ Ing. František Dohnal jako navrhovatel. Kárného provinění se měli obvinění dopustit tím, že svým jednáním umožnili přijetí usnesení Kolegia NKÚ č. 6/V/2009 ze dne 11. března 2009, které je v rozporu se zákonem o NKÚ, čímž se dopustili kárného provinění ve smyslu ustanovení § 39 odst. 1 (správně: § 35 odst. 1) zákona o NKÚ. Proti rozhodnutí Kárné komory NKÚ podali kárně obvinění a) až k) v souladu s § 43 odst. 2 zákona o NKÚ v zákonné lhůtě odvolání k Nejvyššímu soudu. V odvolání kárně obvinění a) až j) uvedli, že rozhodnutí Kárné komory NKÚ vykazuje „zcela zásadní formální nedostatky, neboť ve výrokové části není popsán skutek, v němž kárný žalobce spatřoval kárné provinění, a výroková část neobsahuje ani důvod zproštění kárného obvinění“. Ačkoli byl skutkový stav dostatečně objasněn provedenými důkazy, samotné rozhodnutí vycházelo dle názoru kárně obviněných ze zcela nedostatečně a chybně hodnoceného skutkového stavu a následně i nesprávně vyvozených právních závěrů. Kárně obvinění namítali, že usnesení Kolegia NKÚ č. 6/V/2009 ze dne 11. března 2009 není v rozporu se zákonem o NKÚ (1), nehledě k tomu, že neobsahuje žádné nepravdivé konstatování, nýbrž pouze objektivní skutečnosti vyplývající z materiálů předložených prezidentem NKÚ (2), tudíž hlasování kárně obviněných pro přijetí tohoto usnesení není protiprávním jednáním (3), které nemůže naplňovat znaky skutkové podstaty kárného provinění ve smyslu § 35 zákona o NKÚ, jelikož nebylo prokázáno ani narušení důstojnosti či ohrožení důvěry v nezávislost a nestrannost osob členů NKÚ či NKÚ jako takového, natož příčinná souvislost mezi hlasováním pro přijetí uvedeného usnesení a popsaným následkem (4). Kárně obviněný MVDr. R. N. ve svém odvolání uplatnil totožné argumenty jako ostatní kárně obvinění. Dále uvedl, že v odůvodnění se objevil názor, že „kárně obvinění jednali mimo rámec zákona, tudíž protiprávně, ale že společenská nebezpečnost nebo škodlivost jednání členů Kolegia NKÚ nedosáhla potřebné úrovně kárného provinění, a proto bylo rozhodnuto tak, jak je uvedeno ve výroku rozhodnutí“. Ponechala-li Kárná komora NKÚ tuto latentní informaci o úvahách ovlivňujících rozhodování až na konec jinak stručného odůvodnění, ponechala na členech Kolegia NKÚ a tím i odvolateli signum viny. Zákon o NKÚ přijal jako podpůrný pramen práva pro oblast kárného řízení trestní řád, a proto měla Kárná komora NKÚ vzít v úvahu režim § 226 trestního řádu, který pro zproštění obžaloby zná pět důvodů, kdy soud obžalovaného zprostí viny, a upřít zřetel i k judikatuře, která výslovně ukládá přesné popsání skutku i důvodu, proč případně došlo ke zproštění obžaloby. Kárně obvinění proto musí trvat na důsledném vyznačení důvodů, které vedly ke zproštění kárného obvinění přímo ve výroku rozhodnutí již z toho důvodu, že tisková zpráva vydaná prezidiem NKÚ bezprostředně po vyhlášení rozhodnutí o výsledku kárného řízení proti členům NKÚ neopomněla uvést, že Kárná komora NKÚ členy Kolegia NKÚ kárného obvinění zprostila, ale souběžně uvedla, že jednali protiprávně. Kárně obvinění jsou toho názoru, že takováto zpráva určená pro neinformovanou širokou veřejnost může vyvolat pochybnosti o hodnověrnosti členů NKÚ a snížit důvěryhodnost jejich osob a i NKÚ samotného. Z uvedených důvodů všichni kárně obvinění navrhli, aby bylo odvolací instancí ve věci, tj. zvláštním senátem Nejvyššího soudu, rozhodnuto o tom, že rozhodnutí Kárné komory NKÚ ze dne 30. července 2009 sp. zn. 644/09-45/101/09 se ruší a kárně obvinění se podle § 42 odst. 4 zákona o NKÚ a podle § 16 odst. 1 kárného řádu NKÚ zprošťují kárného obvinění, které mělo spočívat v tom, že svým jednáním umožnili přijetí usnesení Kolegia NKÚ č. 6/V/2009 ze dne 11. března 2009, neboť toto jednání není kárným proviněním.
4.
Navrhovatel projednal tuto věc v neveřejném zasedání konaném dne 27. ledna 2010 a poté, co přezkoumal svoji pravomoc a příslušnost k projednání odvolání proti rozhodnutí Kárné komory NKÚ, rozhodl usnesením sp. zn. Zp 2/2009 tak, že se kárné řízení podle § 224 odst. 5 trestního řádu přerušuje a věc se předkládá Ústavnímu souduÚstavnímu soudu.
5.
Navrhovatel dále uvedl, že NKÚ je koncipován jako samostatný ústavní orgán, jedinečný v horizontální soustavě nejvyšších ústavních orgánů, který vykonává kontrolu hospodaření se státním majetkem a plnění státního rozpočtu a který je vedle moci zákonodárné, výkonné a soudní definován v samostatné hlavě páté, resp. v čl. 97 Ústavy. Nezávislost NKÚ je jak systémová, tak funkční. Kromě kontrolních oprávnění nemá mocenská oprávnění ve vztahu k jiným vrcholným ústavním orgánům. Funkční nezávislost znamená, že NKÚ je svojí působností vázán pouze zákonem, svoji činnost si sám stanoví a nepřejímá pokyny od jiného státního orgánu. Působnost, organizační strukturu a činnost upravuje zákon o NKÚ. Prezident NKÚ, viceprezident NKÚ a členové NKÚ jsou kárně odpovědni za kárná provinění (§ 34 a 35 zákona o NKÚ). Dle § 37 zákona o NKÚ kárnou odpovědnost zjišťuje a kárná opatření ukládá Kárná komora NKÚ. Ta se skládá z předsedy, kterým je prezident NKÚ, a dvou členů jmenovaných předsedou Nejvyššího soudu z řad soudců tohoto soudu (§ 38 odst. 1 a 2 zákona o NKÚ). Dle § 39 odst. 2 zákona o NKÚ platí pro řízení před Kárnou komorou NKÚ kárný řád. Proti rozhodnutí Kárné komory NKÚ lze podle § 43 odst. 2 zákona o NKÚ podat do patnácti dnů odvolání k Nejvyššímu soudu. Pravomoc Nejvyššího soudu rozhodovat jako odvolací instance vyplývá též z ustanovení § 19 odst. 1 kárného řádu NKÚ.
6.
Z hlediska celé koncepce zde však podle názoru navrhovatele vyvstává několik pochybností, především týkajících se povahy samotného kárného řízení a účasti a kompetencí Nejvyššího soudu v tomto řízení. Procesní pravidla kárného řízení, která vycházejí z ustanovení § 39 odst. 2 zákona o NKÚ, jsou stanovena toliko pro řízení před Kárnou komorou NKÚ, a to s tím, že podle § 21 kárného řádu, nestanoví-li tento sám něco jiného nebo nevyplývá-li něco jiného z povahy věci, použijí se přiměřeně ustanovení trestního řádu. Pro řízení odvolací zákon o NKÚ ani kárný řád nestanoví žádné podrobnosti.
7.
Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí ze dne 13. března 1996 sp. zn. Nkn 1/95 dovodil, že projednání odvolání proti rozhodnutí Kárné komory NKÚ v rámci kárného řízení je třeba posuzovat jako přezkoumání zákonnosti rozhodnutí orgánů státní správy. V daném případě odvolání projednal podle ustanovení § 43 odst. 2 zákona o NKÚ v tehdy planém znění a s použitím § 250l až 250s (část pátá hlava třetí) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále též jen „o. s. ř.“), ve znění se změnami a doplňky vyhlášeném pod č. 62/1996 Sb., kdy podle tehdy platného ustanovení § 244 odst. 2 o. s. ř. náleželo soudům přezkoumávat zákonnost rozhodnutí orgánů státní správy, orgánů samosprávy, jakož i orgánů zájmové samosprávy a dalších právnických osob, pokud jim zákon svěřoval rozhodování o právech a povinnostech fyzických a právnických osob v oblasti veřejné správy. Nejvyšší soud tedy postupoval analogicky podle tehdejší úpravy rozhodování o opravných prostředích proti nepravomocným rozhodnutím správních orgánů, neboť Kárná komora NKÚ vykonává veřejnou správu v širším smyslu.
8.
Přijetí zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, (dále jen „s. ř. s.“) a s tím související zřízení Nejvyššího správního soudu coby vrcholného soudního orgánu ve věcech patřících do pravomoci soudů ve správním soudnictví nijak tyto aspekty nereflektovalo, a úprava kárného řízení tak zůstala beze změny. Na zákon o NKÚ proto bylo i nadále třeba nahlížet jako na úpravu speciální k úpravě obecné, tedy procesní a kompetenční úpravě správního soudnictví. Z přechodných ustanovení k věcné příslušnosti soudů zakotvených v § 132 s. ř. s. vyplývá, že „nestanoví-li tento zákon jinak, věci správního soudnictví, v nichž nebylo rozhodnuto do dne účinnosti tohoto zákona a v nichž byla dána věcná příslušnost k řízení vrchním soudům nebo Nejvyššímu soudu, převezme a dokončí Nejvyšší správní soud“. Přechodná ustanovení však neřeší, jak má být nadále postupováno ve věcech, v nichž bylo rozhodováno podle dosavadní úpravy § 250l až 250s o. s. ř., tedy podle ustanovení, dle kterých postupoval analogicky Nejvyšší soud při řízení ve věci sp. zn. Nkn 1/95, a která přechodná ustanovení s. ř. s. nepřevzala.
9.
Podle § 129 odst. 1 s. ř. s.: „Ve věcech správního soudnictví, v nichž zvláštní zákon svěřuje soudu rozhodování o opravných prostředcích proti rozhodnutím správních orgánů podle části páté hlavy třetí občanského soudního řádu, ve znění účinném k 31. prosinci 2002, lze ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona podat ve lhůtě třiceti dnů od doručení rozhodnutí, nestanoví-li zvláštní zákon lhůtu jinak, žalobu podle části třetí hlavy druhé dílu prvního tohoto zákona, jsou-li splněny podmínky tam stanovené. Nestanoví-li zvláštní zákon jinak, má podání žaloby odkladný účinek“. Ustanovení § 129 odst. 1 s. ř. s. týkající se přechodných ustanovení k opravným prostředkům proti rozhodnutí správního orgánu danou problematiku „řeší“ podáním správní žaloby, resp. řízením o správních žalobách. S ohledem na povahu kárného řízení by přenesení pravomoci rozhodovat o odvolání proti rozhodnutí Kárné komory NKÚ na Nejvyšší správní soud bylo namístě. Nicméně pravomoc Nejvyššího soudu vychází přímo z ustanovení zákona o NKÚ (§ 43 odst. 2 zákona o NKÚ), a nadále se tak jedná o tzv. kauzální příslušnost Nejvyššího soudu (lex specialis), kterážto zůstala beze změny, a to i přes přijetí úpravy týkající se správního soudnictví v roce 1993, resp. k 1. lednu 1993, stejně jako nové úpravy správního soudnictví, ignorujíc zřízení Nejvyššího správního soudu a zrušení původního znění části páté hlavy třetí o. s. ř. Tato kauzální příslušnost Nejvyššího soudu je však velmi těžko odůvodnitelná, zcela nekoncepční, což může vést i ke konstatování její protiústavnosti.
10.
Námitka účasti Nejvyššího soudu v celém procesu kárného řízení je uplatnitelná již v samotném zřízení Kárné komory NKÚ. Vedle předsedy Kárné komory NKÚ, kterým je prezident NKÚ, jsou členy a náhradníky Kárné komory NKÚ soudci Nejvyššího soudu, kterýžto je zároveň i odvolací instancí. Obsazení Kárné komory NKÚ, resp. začlenění soudců Nejvyššího soudu do Kárné komory NKÚ, tak může být zpochybněno několika skutečnostmi. Nejpodstatnější se jeví ustanovení čl. 82 odst. 3 Ústavy, které konstatuje neslučitelnost funkce soudce s jakoukoli funkcí ve veřejné správě (funkce soudce není slučitelná s funkcí prezidenta republiky, člena Parlamentu ani s jakoukoli funkcí ve veřejné správě; zákon stanoví, se kterými dalšími činnostmi je výkon soudcovské funkce neslučitelný). Za takovou funkci lze považovat rovněž členství v Kárné komoře NKÚ. Podle § 7 odst. 1 zákona o NKÚ je Kárná komora NKÚ orgánem NKÚ, a to i přestože není NKÚ samým zřízena. Jak již bylo řečeno, předsedou Kárné komory NKÚ je sice prezident NKÚ, nicméně zbývající dva členové jsou soudci z řad soudců Nejvyššího soudu coby orgánu odlišného, navíc orgánu soudního. Kárná komora není orgánem soudním, a to i přestože se na její činnosti podílí soudci z povolání, resp. soudci přidělení a činní u Nejvyššího soudu. Dle názoru navrhovatele je řešení kárných provinění členů a funkcionářů NKÚ v podstatě projevem moci výkonné. Kárná komora NKÚ jako taková je pak správním orgánem. Účast soudců Nejvyššího soudu, resp. soudců jako takových, v orgánu tohoto typu se tak jeví v rozporu s čl. 82 odst. 3 Ústavy, neboť princip nezávislosti soudu má nepodmíněnou povahu vylučující možnost ingerence výkonné moci a vice versa. V daném případě je tak možno shledat i porušení principu dělby moci, a tedy čl. 1 Ústavy.
11.
Stejně tak je podle názoru navrhovatele problematická dvojí role Nejvyššího soudu, který rozhoduje v „prvním“ stupni, tedy v rámci Kárné komory NKÚ skrze své zastoupení dvěma svými členy, a zároveň rozhoduje jako instance odvolací, kdy je zřízen zvláštní tříčlenný senát ze soudců Nejvyššího soudu. Nejvyšší soud je tak v rámci kárného řízení NKÚ postaven do role orgánu rozhodujícího v obou stupních kárného řízení NKÚ. Danou koncepcí je porušen princip dvojinstančnosti řízení, čímž je porušeno i ustanovení čl. 36 odst. 1 Listiny, zakotvující právo na spravedlivý proces. V daném případě je porušen čl. 36 odst. 1 Listiny také v tom, že prezident NKÚ je na jedné straně navrhovatelem a na straně druhé je členem, resp. předsedou Kárné komory NKÚ. V daném případě tedy zastupuje na jedné straně „obžalobu“ a zároveň je v pozici samotného „soudce“, který o ní má rozhodovat. Takové uspořádání je v demokratickém právním státu nepřípustné.
12.
Další koncepční vadou se navrhovateli jeví samotné postavení Nejvyššího soudu v rámci kárného řízení NKÚ coby odvolací instance. Je-li Kárná komora NKÚ orgánem správním, pak je odvolání k Nejvyššímu soudu třeba chápat jako opravný prostředek v rámci přezkumu. Dovodil-li Nejvyšší soud již v rozhodnutí ze dne 13. března 1996 sp. zn. Nkn 1/95, že odvolání proti rozhodnutí Kárné komory NKÚ je soudním přezkumem zákonnosti rozhodnutí orgánů státní správy, pak se nejedná o odvolání, o němž by rozhodoval orgán nadřízený v rámci hierarchie, tj. tedy orgán vyššího stupně v rámci určité soustavy orgánů, ale právě o opravný prostředek v rámci přezkumu. Z tohoto pohledu se též jeví volba pojmu „odvolání“ jako nevhodná. S tímto souvisí i možná námitka podjatosti soudců Nejvyššího soudu právě s ohledem na skutečnost, že zákon o NKÚ umožňuje podání odvolání proti rozhodnutí Kárné komory NKÚ právě k Nejvyššímu soudu. I když samotná delegace člena Nejvyššího soudu do Kárné komory NKÚ dle názoru navrhovatele nenaplňuje podmínky stanovené pro vyslovení podjatosti soudce, nelze přehlížet skutečnost, že takováto úprava je sto narušit důvěru veřejnosti v jeho nestrannost.
13.
Samotné řízení před Nejvyšším soudem jako odvolací instancí proti rozhodnutí Kárné komory NKÚ není nikde upraveno, resp. chybí úprava pravidel, kterými by se měl Nejvyšší soud z pozice odvolací instance řídit. Navíc nadále samozřejmě nelze postupovat podle původního znění části páté hlavy třetí o. s. ř., stejně jako nelze použít stávající část pátou o. s. ř., neboť projednání odvolání proti rozhodnutí Kárné komory NKÚ nelze podřadit pod žádnou z možností uvedených v § 244 o. s. ř., a to ani v případě, že bychom připustili, že Kárná komora NKÚ je orgánem moci výkonné. Neexistuje zde žádná interní směrnice, jakou je kárný řád pro Kárnou komoru NKÚ. Ustanovení § 19 odst. 2 kárného řádu sice stanoví, že nezamítne-li Nejvyšší soud odvolání, napadené rozhodnutí zcela nebo zčásti zruší a rozhodne ve věci sám, nicméně je nutno si uvědomit, že takováto dikce je zcela nevhodná, neboť není možné, aby interní směrnice, jakou je kárný řád Kárné komory NKÚ, stanovovala, jakým způsobem má rozhodovat soud, resp. Nejvyšší soud. Takováto úprava je zcela nepřípustná. Nejvyšší soud tedy shledal, že zde chybí procedura pravidel pro jednání Nejvyššího soudu coby orgánu rozhodujícího o odvolání, čímž je jednotlivci, tj. v daném případě každému z kárně obviněných, znemožněno účinně se bránit. Je-li jednotlivci v důsledku absence procesního předpisu znemožněno se v rámci řízení účinně bránit, resp. nemá-li k dispozici procesní právní předpis, podle něhož může postupovat při své obraně, je porušeno jeho právo na spravedlivý proces zakotvené v čl. 36 odst. 1 Listiny.
14.
Použití trestního řádu coby podpůrného právního předpisu pro řízení před Kárnou komorou NKÚ dle ustanovení § 39 odst. 2 zákona o NKÚ je analogickou situací, neboť i přes existenci podpůrného procesního předpisu je zasaženo právo na spravedlivý proces jednotlivce také tehdy, je-li úprava procesních předpisů nevhodná. Užití trestního řádu coby procesního předpisu trestního práva pro kárné řízení coby řízení správní se jeví jako neadekvátní.
15.
Z uvedených důvodů dospěl navrhovatel k závěru, že nadále nelze přehlížet nekoncepčnost celé úpravy kárného řízení NKÚ, neboť tato se jeví navrhovateli jako zcela nevhodná, přičemž jeho účast, resp. účast soudců Nejvyššího soudu coby členů Kárné komory NKÚ, a především pak pravomoc Nejvyššího soudu k projednání odvolání proti rozhodnuti Kárné komory NKÚ jsou v rozporu s ústavním pořádkem České republiky.
II.
Návrh na přiznání postavení vedlejšího účastníka
16.
Ústavnímu souduÚstavnímu soudu byl dne 29. dubna 2010 doručen návrh Ing. Františka Dohnala, prezidenta NKÚ, na přiznání postavení vedlejšího účastníka řízení podle ustanovení § 63 zákona o Ústavním soudu a ustanovení § 93 odst. 1 o. s. ř. Ústavní soudÚstavní soud k tomu uvádí, že účastníkem řízení před Ústavním soudemÚstavním soudem může být jen ten, koho zákon o Ústavním soudu označuje (§ 28 odst. 1 až 4). V řízení o zrušení zákonů a jiných právních předpisů zákon o Ústavním soudu, kterým je podle čl. 88 Ústavy Ústavní soudÚstavní soud vázán, s výjimkou případů nastalých v důsledku postupu podle ustanovení § 35 odst. 2 zákona o Ústavním soudu, vedlejší účastenství v řízení o zrušení zákonů a jiných právních předpisů nezná. Dle ustanovení § 69 odst. 1 zákona o Ústavním soudu účastníkem řízení mimo navrhovatele je ten, kdo zákon nebo jiný právní předpis, jehož zrušení je navrhováno, vydal. Z uvedeného plyne, že Ing. Františku Dohnalovi zákon o Ústavním soudu vedlejší účastenství nepřiznává. Pokud pak nevznikly pochybnosti o tom, zda je vedlejším účastníkem, nebylo třeba v souladu s ustanovením § 28 odst. 3 zákona o Ústavním soudu rozhodnout usnesením.
III.
Podmínky aktivní legitimace navrhovatele
17.
Ústavní soudÚstavní soud nejprve zkoumal, zda jsou splněny formální předpoklady věcného posouzení návrhu, a zabýval se tak i otázkou, zda navrhovatel je v daném případě aktivně legitimován k podání tohoto návrhu.
18.
Podle čl. 95 odst. 2 Ústavy, o který se návrh opírá, dojde-li soud k závěru, že zákon, jehož má být při řešení věci použito, je v rozporu s ústavním pořádkem, předloží věc Ústavnímu souduÚstavnímu soudu. Ústavní soudÚstavní soud konstatuje, že v posuzovaném případě je nezbytná přímá aplikace napadeného ustanovení navrhovatelem. Návrh byl tedy podán oprávněným navrhovatelem.
IV.
Rekapitulace podstatných částí vyjádření účastníků řízení
19.
Podle ustanovení § 42 odst. 4 a § 69 odst. 1 zákona o Ústavním soudu zaslal Ústavní soud předmětný návrh Poslanecké sněmovně a Senátu Parlamentu České republiky.
20.
Předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky Ing. Miloslav Vlček ve vyjádření ze dne 11. května 2010 popsal zákonodárnou proceduru přijetí zákona o NKÚ a uvedl, že zákonodárný sbor jednal v přesvědčení, že přijatý zákon je v souladu s Ústavou a s naším právním řádem. Je na Ústavním souduÚstavním soudu, aby v souvislosti s podaným návrhem posoudil ústavnost napadeného ustanovení a vydal příslušné stanovisko.
21.
Předseda Senátu Parlamentu České republiky MUDr. Přemysl Sobotka ve vyjádření ze dne 5. května 2010 uvedl, že návrhem na zrušení dotčená část ustanovení, stejně jako problematika kárné odpovědnosti, resp. kárného řízení, byly obsaženy v zákoně o NKÚ od prvopočátku jeho normativní existence a v nezměněné podobě jsou součástí právního řádu dosud, přičemž žádná z nastolených otázek se nestala pro zákonodárce tématem ani při jedné ze stávajících 17 novelizací zákona o NKÚ. I když se Senát na přijímání zákona o NKÚ nepodílel, neboť byl ustaven až v listopadu 1996, své odpovědnosti za stav právního řádu se nezbavuje. Senát neusiloval o revizi dosud neproblematizované právní úpravy kárné odpovědnosti, potažmo kárného řízení, ani v souvislosti s projednáváním novel zákona o NKÚ, na nichž již coby horní komora zákonodárného sboru participoval. Z jeho dosavadního vystupování při plnění zákonodárné pravomoci lze přitom důvodně usuzovat, že pokud by Senát měl nějaké pochybnosti o ústavní konformitě zákonné úpravy kárného řízení, bylo by možné očekávat seznatelnou reakci ať už na půdě jeho orgánů, či na schůzi pléna. Je zcela na Ústavním souduÚstavním soudu, aby ve smyslu Ústavy a zákona o Ústavním soudu posoudil ústavnost navrhovatelem napadené části zákona.
V.
Dikce napadeného ustanovení právního předpisu
22.
Ustanovení § 43 odst. 2 zákona o NKÚ zní:
Proti rozhodnutí Kárné komory Úřadu lze podat do patnácti dnů odvolání k Nejvyššímu soudu. Odvolání má odkladný účinek.
VI.
Ústavní konformita legislativního procesu
23.
Podle ustanovení § 68 odst. 2 zákona o Ústavním soudu Ústavní soud - kromě posouzení souladu napadeného ustanovení s ústavním pořádkem - zjišťuje, zda byl zákon přijat a vydán v mezích Ústavou stanovené kompetence a ústavně předepsaným způsobem.
24.
Vzhledem k tomu, že navrhovatel nenamítal vadu legislativního procesu ani překročení Ústavou stanovené kompetence zákonodárce, není s ohledem na principy procesní ekonomie nutné tuto otázku blíže zkoumat a postačí, vedle přihlédnutí k vyjádřením předloženým Poslaneckou sněmovnou a Senátem Parlamentu České republiky, formální ověření průběhu legislativního procesu z veřejně dostupného informačního zdroje na http://www.psp.cz.
25.
Zákon o NKÚ byl schválen Poslaneckou sněmovnou na své 9. schůzi dne 20. května 1993 potřebnou většinou poslanců, byl podepsán příslušnými ústavními činiteli a uveřejněn byl dne 22. června 1993 ve Sbírce zákonů v částce 43 pod číslem 166/1993 Sbírky zákonů na straně 864. Ústavní soudÚstavní soud tudíž konstatuje, že zákon byl přijat a vydán v mezích Ústavou stanovených kompetencí a ústavně předepsaným způsobem.
26.
Po tomto zjištění přistoupil Ústavní soudÚstavní soud k posouzení obsahu napadeného ustanovení z hlediska jeho souladu s ústavním pořádkem České republiky [čl. 87 odst. 1 písm. a) Ústavy].
VII.
Upuštění od ústního jednání
27.
Dle ustanovení § 44 odst. 2 zákona o Ústavním soudu může Ústavní soud se souhlasem účastníků od ústního jednání upustit, nelze-li od něj očekávat další objasnění věci. Protože jak navrhovatel, tak i účastníci řízení vyjádřili svůj souhlas s upuštěním od ústního jednání, bylo od ústního jednání v předmětné věci upuštěno.
VIII.
Obsahový soulad napadeného zákonného ustanovení s ústavním pořádkem
28.
Poté, co Ústavní soudÚstavní soud posoudil argumenty navrhovatele obsažené v návrhu a konfrontoval je s napadeným ustanovením, konstatuje, že návrh není důvodný.
29.
Navrhovatel se svým návrhem domáhá přezkoumání kárného řízení NKÚ a zrušení napadeného ustanovení s tvrzením, že napadené ustanovení porušuje právo jednotlivce na spravedlivý proces zakotvené v čl. 36 odst. 1 Listiny, neboť Nejvyšší soud je v rámci kárného řízení NKÚ postaven do role orgánu rozhodujícího v obou stupních kárného řízení. Navrhovatel má rovněž za to, že stávající úprava v zákoně o NKÚ porušuje princip dělby moci dle čl. 1 Ústavy, princip dvojinstančnosti řízení, čl. 82 odst. 3 Ústavy, dle jehož dikce není funkce soudce slučitelná s funkcí prezidenta republiky, člena Parlamentu ani s jakoukoli funkcí ve veřejné správě, a absentuje zde procesní předpis, který byl upravoval postup Nejvyššího soudu při projednání odvolání proti rozhodnutí Kárné komory NKÚ.
30.
Hmotný i procedurální rámec kárné odpovědnosti prezidenta, viceprezidenta a členů NKÚ je obsažen v části šesté („Společná ustanovení“) v § 34 až 44 zákona o NKÚ. Ustanovení § 34 až 36 zákona o NKÚ jsou nadepsána „Kárná odpovědnost“, § 37 a 38 „Kárná komora Úřadu“, kárné řízení je soustředěno do § 39 až 43 a kárné opatření zahrnuje § 44 zákona o NKÚ.
31.
Ústavní soudÚstavní soud předesílá, že si je vědom úskalí, která úprava kárného řízení před NKÚ i rozhodování o opravném prostředku zvláštním senátem Nejvyššího soudu představuje, a to zejména s ohledem na skutečnost, že tato úprava nereflektuje existující kompetenční a procesní úpravu správního soudnictví po přijetí s. ř. s., zřízení Nejvyššího správního soudu, zrušení části páté hlavy třetí o. s. ř. ani úpravu obsaženou v zákoně č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů, ve znění pozdějších předpisů, a do jisté míry rozumí pochybnostem navrhovatele z hlediska ústavnosti povahy, právní úpravy a kompetencí Nejvyššího soudu. Na druhé straně je ovšem zapotřebí akceptovat důvody, které vedly zákonodárce ke schválení napadeného ustanovení, neboť úprava kárného řízení má chránit jak NKÚ před zásahy zvenčí, tak řádný výkon kontrolní funkce zevnitř.
32.
Tomu odpovídá definice kárného provinění uvedená v kárném řádu pro řízení před Kárnou komorou NKÚ ze dne 21. září 1993, kterým je „zaviněné porušení povinností vyplývajících kárně odpovědným osobám ze zákona o NKÚ, nebo jejich chování, jímž narušují důstojnost nebo ohrožují důvěru v nezávislost a nestrannost své osoby nebo NKÚ“. Kárné řízení (zjištění odpovědnosti a uložení kárného opatření) provádí Kárná komora NKÚ, které předsedá prezident NKÚ (případně viceprezident) a jejíž další dva členy a jejich náhradníky jmenuje předseda Nejvyššího soudu z řad soudců tohoto soudu. Nejzávažnějším výsledkem kárného řízení může být návrh na odvolání člena, viceprezidenta nebo prezidenta NKÚ z funkce.
33.
Za účelem objektivního posouzení celé věci Ústavní soudÚstavní soud porovnal úpravu kárné (disciplinární) odpovědnosti členů ústředních kontrolních orgánů obdobných NKÚ v členských státech Evropské unie (dále jen „EU“). Bylo zjištěno, že ve zkoumaných zemích jsou úkoly obdobné NKÚ svěřovány orgánům různého typu. Britský úřad pro státní audit zpracoval v roce 2005 srovnávací studii o postavení těchto orgánů (National Audit Office: State Audit in the European Union. NAO Information Center, Heronsgate 2005). Z této rozsáhlé studie vyplývá, že neexistuje jednotná koncepce finanční a rozpočtové kontroly v zemích EU, a tato studie navrhla typologii zahrnující čtyři různé modely: v prvním případě jsou kontrolní orgány považovány za součást moci soudní (Francie, Itálie, Belgie, Portugalsko, Španělsko, Řecko), ve druhém za nezávislý kolektivní orgán stojící mimo základní trojí dělbu moci (Česká republika, Nizozemsko, Německo, Slovensko, Lucembursko, Evropský účetní dvůr), ve třetím jde o úřad nezávislý na vládě, v jehož čele stojí generální auditor nebo prezident (Estonsko, Polsko, Maďarsko, Velká Británie, Švédsko, Finsko, Dánsko, Malta, Kypr, Irsko, Lotyšsko, Litva), a ve čtvrtém o nezařaditelný typ (Rakousko, Slovinsko). Odlišné postavení těchto orgánů v rámci státního mechanismu, případně dělby moci, se projevuje též ve zkoumaném institutu kárné odpovědnosti. V případě orgánů soudního typu je konstruována určitá kárná odpovědnost v podstatě odpovídající kárné odpovědnosti soudců. V případě kolektivních orgánů však již existence kárné odpovědnosti nesleduje jednotnou linii.
34.
Z kolektivních orgánů bez soudní pravomoci se českému modelu nejvíce blíží Německo, Slovensko a Evropský účetní dvůr. Zatímco český NKÚ je co do postavení a pravomocí srovnatelný se slovenským NKÚ, pokud jde o kárnou odpovědnost jejich členů, ta na Slovensku - na rozdíl od České republiky - není blíže upravena. V případě kárného provinění se postupuje dle pracovněprávních předpisů, pokud jde o funkcionáře, mohou být Národní radou Slovenské republiky za určitých podmínek odvoláni.
35.
Ve Spolkové republice Německo je nejvyšším orgánem kontroly hospodaření a vedení rozpočtu Spolkový účetní dvůr. Kárná odpovědnost se řídí shodnými pravidly jako odpovědnost soudců nejvyšších soudních dvorů (§ 3 odst. 4 BRHG) a pro kárné řízení je příslušný Spolkový služební soud, což je zvláštní senát Spolkového soudního dvora. Spolkový služební soud se skládá z předsedy a dvou stálých přísedících, kteří musí být členy Spolkového soudního dvora, a dále ze dvou nestálých přísedících, kteří musí být členy Spolkového účetního dvora. Kárné řízení se řídí ustanoveními zákona o soudcích (§ 18 odst. 3 BRHG), služební soud jedná jako civilní senát (§ 61 odst. 4 zákona o soudcích) a jeho rozhodnutí jsou konečná (§ 62 odst. 1 DRiG).
36.
Na úrovni EU je obdobou českého NKÚ Evropský účetní dvůr (dále jen „Účetní dvůr“), který je od svého zřízení v roce 1975 pověřen kontrolou plnění rozpočtu ES/EU. Základy disciplinární odpovědnosti stanoví čl. 286 odst. 6 Smlouvy o fungování EU, podle níž může být člen Účetního dvora odvolán ze své funkce nebo zbaven nároku na důchod nebo jej nahrazující požitky rozhodnutím Soudního dvora EU na žádost Účetního dvora, pokud shledá, že člen přestal splňovat podmínky nezbytné k výkonu funkce nebo neplní povinnosti vyplývající z jeho funkce.
37.
Dále ke složení disciplinárních orgánů lze uvést, že příkladmo ve Francii jako disciplinární orgán pro soudce Účetního soudního dvora rozhoduje Vrchní rada Účetního soudního dvora, která se skládá z prvního předsedy Účetního soudního dvora, který jí zároveň předsedá, hlavního prokurátora Účetního soudního dvora, tří osobností, které vykonávají nevolenou funkci v oblasti, jež spadá do působnosti finančních soudních instancí, dále čtyři soudci Účetního dvora služebně nejdéle v pozici předsedy senátu a devět členů volených mezi soudci Účetního soudního dvora, poradci ve zvláštních službách a vnějšími zpravodaji. V Itálii má obdobné postavení a pravomoci jako NKÚ Účetní dvůr (jedná se o autonomní orgán soudního typu), který má vlastní interní kárný řád. O sankcích pak rozhoduje předsednická Rada Účetního dvora ve složení: předseda Účetního dvora, který jí zároveň předsedá, generální prokurátor Účetního dvora, místopředseda Účetního dvora nebo doyen z předsedů sekcí (senátů), čtyři osobnosti z řad profesorů práv nebo z řad advokátůadvokátů s více jak dvacetiletou praxí (dva voleni Poslaneckou sněmovnou, dva Senátem) a deset soudců různé profesní specializace.
38.
Z provedeného porovnání vyplývá, že srovnatelný systém, jako je v českém právním řádu, v rámci EU neexistuje, nicméně lze nalézt jisté shodné prvky jak ve Spolkové republice Německo, kde o kárné odpovědnosti rozhoduje Spolkový služební soud, tak v rámci EU, kde návrh na zahájení řízení podává sám Účetní dvůr a řízení vede Soudní dvůr EU, tedy soudní orgán. Pokud jde o složení orgánů rozhodujících o sankcích, je z platné úpravy ve Francii a Itálii patrno, že členy těchto orgánů jsou jak soudci, tak další osobnosti, přičemž předseda je jejich předsedající.
39.
Pro posouzení věcného souladu napadeného ustanovení úpravy řízení o odvolání proti rozhodnutí Kárné komory NKÚ s ústavním pořádkem je třeba z hlediska systémového vycházet z ústavně zakotvené nezávislosti soudů (čl. 81 Ústavy) a soudce (čl. 82 Ústavy) a neslučitelnosti funkce soudce s dalšími funkcemi (čl. 82 odst. 3 Ústavy), v rovině individuální z práva na spravedlivý proces, které musí být zaručeno tomu, proti němuž se kárné řízení vede [čl. 36 a násl. Listiny a čl. 6 evropské Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen „Úmluva“)].
40.
Jedním z podstatných znaků demokratického právního státu je ústavní princip nezávislosti soudů a soudců (čl. 81 a čl. 82 odst. 1 Ústavy), přičemž dle ustanovení § 79 odst. 1 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), jsou soudci povinni vykládat zákon podle svého nejlepšího vědomí a svědomí a rozhodovat v přiměřených lhůtách bez průtahů, nestranně a spravedlivě a na základě skutečností zjištěných v souladu se zákonem.
41.
Funkce soudce je veřejnou funkcí, soudce je povinen nenarušovat důstojnost soudcovské funkce a neohrožovat důvěru v nezávislost a nestrannost soudnictví (srov. § 74 odst. 1 a 2 a § 85 zákona č. 6/2002 Sb.). V čl. 82 odst. 3 Ústavy je výslovně uvedeno, že funkce soudce není slučitelná s funkcí prezidenta republiky, člena Parlamentu a jakoukoliv funkcí ve veřejné správě; zákon stanoví, se kterými dalšími činnostmi je výkon soudcovské funkce neslučitelný, přičemž prvou větu je třeba chápat jako demonstrativní výčet, jehož vymezení lze sice v souladu s druhou větou za středníkem rozšířit, nikoliv však zúžit. Listina pak obdobně stanoví v čl. 44 větě první před středníkem, že zákon může soudcům a prokurátorům omezit právo na podnikání a jinou hospodářskou činnost a právo uvedené v čl. 20 odst. 2 Listiny.
42.
Ústavně zaručené právo na soudní a jinou právní ochranu upravené v hlavě páté Listiny, v čl. 6 odst. 1 Úmluvy a v hlavě čtvrté Ústavy zajišťuje právo na spravedlivé soudní řízení, v němž se uplatňují všechny zásady správného soudního rozhodování podle zákona a v souladu s ústavními principy. Po obsahové stránce to znamená zajištění práva na projednání věci spravedlivě, veřejně a v přiměřené lhůtě nezávislým a nestranným soudem, dále zajištění principu rovnosti a kontradiktornosti řízení, principu nezávislosti a nestrannosti zákonného soudu a soudce, principu ústnosti a přímosti, poučovací povinnosti soudu a principu rozhodování bez zbytečných průtahů. Každá fyzická i právnická osoba má tedy v České republice ústavně zaručeno právo na spravedlivý proces podle čl. 6 odst. 1 Úmluvy.
43.
Postavení soudců Nejvyššího soudu v rámci kárného řízení NKÚ jako orgánu rozhodujícího v obou stupních kárného řízení NKÚ vyplývá ze specifického poslání NKÚ jako nezávislého kontrolního orgánu, jehož existence vychází přímo z Ústavy (čl. 97), a tím i specifické úpravy kárné odpovědnosti a kárného řízení před NKÚ. NKÚ plní svoji funkci samostatně a není závislý ani na moci zákonodárné (parlamentu) ani na moci exekutivní (vládě) tak, aby byly eliminovány politické vlivy na jeho činnost. Bylo zcela na vůli zákonodárce rozhodnout o složení Kárné komory NKÚ i o tom, jaký soud bude rozhodovat o podaných opravných prostředcích, neboť primárním je především požadavek vrcholného a nestranného orgánu, který v případě Nejvyššího soudu byl splněn.
44.
K tomu je třeba rovněž poznamenat, že v roce 1993, kdy byla úprava kárného řízení před NKÚ schvalována, byla kupř. kárná odpovědnost soudců upravena zákonem č. 412/1991 Sb., o kárné odpovědnosti soudců, přičemž s účinností od 1. ledna 1993 platilo, že o odvoláních rozhodoval, šlo-li o odvolání proti rozhodnutí kárného senátu vyššího vojenského soudu nebo vrchního soudu, kárný senát Nejvyššího soudu [ustanovení § 18 odst. 3 písm. b)]. Za stavu, kdy na jedné straně předseda Nejvyššího soudu JUDr. Otakar Motejl jmenoval za členy Kárné komory NKÚ dne 23. července 1993 JUDr. Pavla Kučeru a dne 24. listopadu 1993 JUDr. Karla Hasche, za náhradníka pak dne 23. července 1993 JUDr. Františka Púryho a předsedkyně Nejvyššího soudu JUDr. Iva Brožová jmenovala náhradníkem dne 22. října 2009 JUDr. Jana Bláhu a na druhé straně jsou dle rozvrhu práce Nejvyššího soudu na dobu od 1. ledna 2010 do 31. 12. 2010 členy zvláštního senátu trestního kolegia Nejvyššího soudu soudci JUDr. Jiří Pácal, JUDr. Petr Šabata a JUDr. Vladimír Veselý, nelze bez dalšího dovodit ani případnou podjatost soudců Nejvyššího soudu. Lze proto uzavřít, že navrhovatelem tvrzené právo jednotlivce na spravedlivý proces zakotvené v čl. 36 odst. 1 Listiny a čl. 6 odst. 1 Úmluvy není porušeno, neboť členy Kárné komory NKÚ a členy zvláštního senátu Nejvyššího soudu nejsou titíž soudci.
45.
Ústavní soudÚstavní soud vychází z názoru, že úmyslem navrhovatele nebylo podáním návrhu na zrušení napadeného ustanovení zpochybnit nezávislost, nestrannost a spravedlivost soudců Nejvyššího soudu při rozhodování, ale toliko zpochybnit roli Nejvyššího soudu jako soudu rozhodujícího o opravném prostředku. I když je toto postavení Nejvyššího soudu výjimečné, nelze než uzavřít, že není protiústavní ani neporušuje princip dělby moci.
46.
Navrhovatel tvrdí, že pokud se na rozhodování Kárné komory NKÚ v postavení správního orgánu podílí soudci Nejvyššího soudu (§ 6 odst. 3 kárného řádu NKÚ), mohla by tato úprava být v rozporu s čl. 82 odst. 3 Ústavy. I v souvislosti s další námitkou navrhovatele, zda je porušeno právo jednotlivce na spravedlivý proces zakotvené v čl. 36 odst. 1 Listiny v případě, že prezident NKÚ je na jedné straně navrhovatelem dle § 39 odst. 1zákona o NKÚ a na straně druhé členem, resp. předsedou Kárné komory NKÚ rozhodující o kárném provinění dle § 38 odst. 2 zákona o NKÚ, Ústavní soudÚstavní soud konstatuje, že řešení těchto otázek přímo nesouvisí s rozhodovací činností navrhovatele podle ustanovení § 43 odst. 2 zákona o NKÚ. Navrhovatel zde zpochybňuje ústavnost ustanovení, které návrhem nebylo napadeno. Ústavnímu souduÚstavnímu soudu proto nepřísluší uvedené posuzovat. Nicméně v této souvislosti je třeba poznamenat, že není standardní úpravou, aby kárný žalobce současně vystupoval jako kárný soudce, a taková úprava by mohla za splnění určitých konkrétních podmínek být i v rozporu s principy chráněnými ústavním pořádkem.
47.
Zbývá posoudit poslední vznesenou námitku navrhovatele, zda je absence procesního předpisu pro řízení u Nejvyššího soudu coby odvolací instance proti rozhodnutí Kárné komory NKÚ v rozporu s ustanovením čl. 36 odst. 1 Listiny zakotvujícím právo jednotlivce na spravedlivý proces, neboť jednotlivec nemá k dispozici procesní právní předpis, podle něhož může postupovat při své obraně. Navrhovatel v této souvislosti argumentuje, že užití trestního řádu coby procesního předpisu trestního práva pro kárné řízení coby řízení správní se jeví jako neadekvátní.
48.
Exkursem do problematiky procesních předpisů pro kárná řízení lze uvést, že úprava kárného řízení se soudci, státními zástupci a exekutory je upravena v zákoně č. 7/2002 Sb., přičemž dle ustanovení v tomto zákoně uvedených je kárným soudemkárným soudem Nejvyšší správní soud (§ 3 zákona č. 7/2002 Sb., ve znění zákona č. 314/2008 Sb.), a nestanoví-li tento zákon jinak nebo nevyplývá-li z povahy věci něco jiného, v kárném řízení se přiměřeně použijí ustanovení trestního řádu (§ 25 zákona č. 7/2002 Sb.), čímž je umožněna subsidiární aplikace trestního řádu. Ustanovení § 21 citovaného zákona pak stanoví, že odvolání proti rozhodnutí v kárném řízení není přípustné. Zde je namístě připomenout, že úpravu kárného řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů ve vztahu k právu na odvolání v kontextu spravedlivého procesu (§ 21 zákona č. 7/2002 Sb.) Ústavní soudÚstavní soud přezkoumával v nálezu ze dne 29. září 2010 sp. zn. Pl. ÚS 33/09 (vyhlášen pod č. 332/2010 Sb.; dostupný též na http://nalus.usoud.cz).
49.
Naproti tomu v posuzované věci kárnou odpovědnost zjišťuje a kárná opatření ukládá Kárná komora NKÚ dle ustanovení § 34 a násl. zákona o NKÚ. Ustanovení § 43 odst. 2 zákona o NKÚ pak výslovně stanoví, že proti rozhodnutí Kárné komory NKÚ lze podat odvolání k Nejvyššímu soudu. Zákon o NKÚ přitom neobsahuje zvláštní procesní ustanovení pro jím zakotvené projednání odvolání proti rozhodnutí Kárné komory NKÚ Nejvyšším soudem, pouze § 21 kárného řádu NKÚ umožňuje podpůrné použití ustanovení trestního řádu, a to pro kárné řízení před Kárnou komorou NKÚ. Pokud se tak navrhovatel v souvislosti s podáním předmětného návrhu odvolává na ustanovení § 224 odst. 5 trestního řádu, je si zcela vědom možného podpůrného použití ustanovení trestního řádu i pro řízení odvolací. Analogicky lze pak dovodit i možnost využití platné úpravy řízení ve věcech, kde zvláštní zákon svěřuje soudu rozhodování o opravných prostředcích proti rozhodnutím správních orgánů, i v řízení o odvolání vedeném Nejvyšším soudem. Ústavní soudÚstavní soud v této souvislosti připomíná, že není jeho úkolem (jako orgánu ochrany ústavnosti) hodnotit vhodnost přijatého modelu pro řízení o opravném prostředku proti rozhodnutí Kárné komory NKÚ ani odbornou kvalifikaci soudců Nejvyššího soudu k rozhodnutí o odvolání, ale provést abstraktní kontrolu ústavnosti a posoudit, zda napadené ustanovení je v rozporu s ústavním pořádkem České republiky.
50.
Ve své ustálené judikatuře Ústavní soudÚstavní soud opakovaně dovodil, že státní moc - ve vztahu k normativním právním aktům zvláště pak moc zákonodárná - je ve své činnosti vedena příkazem proporcionality (přiměřenosti) a zákazem legislativní svévole. Východiskem je test ústavnosti napadeného právního předpisu, založený na postupném zkoumání splnění tří podmínek pro ústavněprávní akceptaci tohoto předpisu: vhodnosti (účelu), potřebnosti (nezbytnosti) a přiměřenosti (v užším smyslu). V rámci tohoto testu ústavnosti jde o posouzení toho, zda zvolený prostředek (zásah) je vůbec způsobilý dosáhnout zamýšleného cíle, zda neexistuje šetrnější prostředek, který by mohl vést k obdobnému efektu, a konečně, zda nedochází k přílišnému a nedůvodnému upřednostňování jednoho základního práva před právem jiným. Přitom musí platit, že čím intenzivnější zásah veřejná moc činí, tím silnější musí na tomto omezení existovat legitimní obecný zájem [srov. též nález Ústavního souduÚstavního soudu ze dne 9. 10. 1996 sp. zn. Pl. ÚS 15/96 (N 99/6 SbNU 213; 280/1996 Sb.)].
51.
Účelem napadeného ustanovení je umožnit tomu, proti kterému se kárné řízení vede, podat odvolání, které má odkladný účinek, k Nejvyššímu soudu. Ústavní soudÚstavní soud má za to, že možnost podání opravného prostředku k Nejvyššímu soudu je jistě legitimním cílem a napadené ustanovení je způsobilé dostát požadavkům stanoveným čl. 1 a 4 Ústavy. Takovéto opatření je totiž schopno dosáhnout způsobilosti naplnění účelu (zamýšleného cíle), jímž je zajištění spravedlivého procesu a ochrana důvěry v nezávislé, nestranné a spravedlivé rozhodování soudů.
52.
Zkoumat je však dále třeba potřebnost zvoleného prostředku z pohledu jeho šetrnosti ve vztahu k základním právům, která jsou podle názoru navrhovatele porušena, tj. k porušení práva na spravedlivý proces. Z pohledu principu potřebnosti je v předmětné věci dáno racionální spojení mezi cílem a prostředky vybranými k jeho prosazení. S ohledem na povahu kárného (disciplinárního) řízení a možnou závažnost dopadu rozhodnutí Kárné komory NKÚ na kárně obviněné lze podání opravného prostředku k Nejvyššímu soudu chápat jako zcela legitimní právo kárně obviněných na opravný prostředek v rámci soudního přezkumu rozhodnutí Kárné komory NKÚ. Podání odvolání jako prostředku použitého k dosažení cíle (přezkumu zákonnosti rozhodnutí) je tedy prostředkem šetrným a nezbytným ve vztahu k zajištění práva na spravedlivý proces (čl. 36 Listiny a čl. 6 Úmluvy).
53.
Z hlediska třetího kritéria, tedy kritéria přiměřenosti (v užším smyslu), újma na základním právu nesmí být nepřiměřená ve vztahu k zamýšlenému cíli, tj. opatření omezující základní lidská práva a svobody nesmějí, jde-li o kolizi základního práva či svobody s veřejným zájmem, svými negativními důsledky přesahovat pozitiva, která představuje veřejný zájem na těchto opatřeních. Ústavní soudÚstavní soud neshledal, že by napadené ustanovení v porovnání s jinými opatřeními umožňujícími dosáhnout stejného cíle neústavním postupem omezovalo právo toho, proti komu se kárné řízení vede, na spravedlivý proces či bylo v rozporu s ústavním pořádkem. Zákonodárce byl povinen dbát na to, aby zvolený postup byl založen na objektivních a rozumných důvodech (legitimní cíl zákonodárce) a aby mezi tímto cílem a prostředky k jeho dosažení (právní výhody) existoval vztah přiměřenosti.
54.
Úpravě kárného řízení před NKÚ nelze upřít odlišnost od úpravy kárných řízení kupř. soudců, státních zástupců a exekutorů zákonem č. 7/2002 Sb. Tuto odlišnost lze ovšem vysvětlit jak specifičností postavení NKÚ, tak nereflektováním aktuální právní úpravy, což působí zdání její nekoncepčnosti. Nekoncepčnost však neznamená automaticky protiústavnost. Nelze mít za to, že pokud zákonodárce v souvislosti s přijetím zákona č. 7/2002 Sb. a s. ř. s., se zřízením Nejvyššího správního soudu a se zrušením původní úpravy v o. s. ř. (§ 250l až 250s ) ve věcech rozhodování o nepravomocných rozhodnutích správních orgánů nezměnil rovněž úpravu kárné odpovědnosti prezidenta, viceprezidenta a členů NKÚ, jakákoliv jiná úprava kárného řízení není v souladu s ústavním pořádkem. Z hlediska třetího principu přiměřenosti (v užším smyslu) proto nelze, a to i v porovnání s úpravou kárné (disciplinární) odpovědnosti v ostatních státech EU, než konstatovat, že zvolená opatření jsou přiměřená ve vztahu k zamýšlenému cíli, a to ochraně práva na spravedlivý proces osob, proti kterým byla podána kárná žaloba.
55.
Ústavním soudemÚstavním soudem tedy nebylo zjištěno, že by napadené ustanovení princip proporcionality ve vztahu ke všem třem posuzovaným komponentům porušovalo ani že by v důsledku jeho aplikace došlo ke zneužití práva chráněného ústavním pořádkem.
56.
Lze tak uzavřít, že veřejný zájem na zachování autority a nestrannosti soudní moci je chráněn tím, že o odvolání proti rozhodnutí Kárné komory NKÚ rozhoduje zvláštní senát Nejvyššího soudu, tedy vrcholná soudní instance, garantující nezávislost a nestrannost soudu. K tomu lze dodat, že za stavu, kdy jako úpravu pravidel řízení o odvolání před Nejvyšším soudem lze analogicky využít platnou úpravu řízení ve věcech, kde zvláštní zákon svěřuje soudu rozhodování o opravných prostředcích proti rozhodnutím správních orgánů, je zcela na zákonodárci, zda s ohledem na zvláštní postavení NKÚ rozhodování o opravném prostředku proti rozhodnutí Kárné komory NKÚ upraví tak, aby odpovídalo posunu ve vývoji legislativy, který nastal od doby přijetí zákona o NKÚ, či ponechá stávající úpravu.
57.
Vycházeje z naznačených hledisek ústavního posouzení dané věci, Ústavní soudÚstavní soud nenalezl žádné argumenty, jež by odůvodňovaly vyhovění návrhu, ani neshledal rozpor napadeného ustanovení s ústavním pořádkem České republiky. Proto návrh na zrušení ustanovení § 43 odst. 2 zákona o NKÚ v části „k Nejvyššímu soudu“ podle ustanovení § 70 odst. 2 zákona o Ústavním soudu zamítl.
Předseda Ústavního soudu:
v z. JUDr. Holländer v. r.
místopředseda |
Sdělení Ministerstva vnitra č. 37/2011 Sb. | Sdělení Ministerstva vnitra č. 37/2011 Sb.
Sdělení Ministerstva vnitra o vyhlášení nových voleb do zastupitelstva obce
Vyhlášeno 23. 2. 2011, částka 12/2011
37
SDĚLENÍ
Ministerstva vnitra
ze dne 11. února 2011
o vyhlášení nových voleb do zastupitelstva obce
Ministr vnitra podle § 58 odst. 4 zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, vyhlašuje na den 2. července 2011 nové volby do zastupitelstva obce:
obec| okres| kraj
---|---|---
Vrbice| Prachatice| Jihočeský
Ministr:
Mgr. John v. r. |
Sdělení Ministerstva vnitra č. 36/2011 Sb. | Sdělení Ministerstva vnitra č. 36/2011 Sb.
Sdělení Ministerstva vnitra o vyhlášení dodatečných voleb do zastupitelstev obcí
Vyhlášeno 23. 2. 2011, částka 12/2011
36
SDĚLENÍ
Ministerstva vnitra
ze dne 11. února 2011
o vyhlášení dodatečných voleb do zastupitelstev obcí
Ministr vnitra podle § 54 odst. 3 zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, vyhlašuje na den 2. července 2011 dodatečné volby do zastupitelstev obcí:
obec| okres| kraj
---|---|---
Prameny| Cheb| Karlovarský
Řitonice| Mladá Boleslav| Středočeský
Ministr:
Mgr. John v. r. |
Sdělení Ministerstva financí č. 35/2011 Sb. | Sdělení Ministerstva financí č. 35/2011 Sb.
Sdělení Ministerstva financí, jímž se určují emisní podmínky Dluhopisu České republiky, 2011–2014, 2,75 %
Vyhlášeno 23. 2. 2011, částka 12/2011
35
SDĚLENÍ
Ministerstva financí
ze dne 17. února 2011,
jímž se určují emisní podmínky Dluhopisu České republiky, 2011-2014, 2,75 %
Ministerstvo financí vydává státní dluhopisy v souladu s § 25 zákona č. 190/2004 Sb., o dluhopisech, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o dluhopisech“) a určuje emisní podmínky Dluhopisu České republiky, 2011-2014, 2,75 %:
1.
Základní charakteristika dluhopisů:
Emitent: Česká republika zastoupená Ministerstvem financí
Název: Dluhopis České republiky, 2011-2014, 2,75 %
Zkrácený název: ČR, 2,75 %, 14
Pořadové číslo emise: 62.
Jmenovitá hodnota: Kč 10 000
Forma dluhopisu: cenný papírcenný papír na doručitele
Podoba dluhopisu: zaknihovaný cenný papírcenný papír
Datum emise: 28. února 2011
Datum splatnosti: 31. března 2014
Úrokový výnos: kupon s pevnou úrokovou sazbou 2,75 % p. a.
Zdanění úrokových výnosů: podle právních předpisů České republiky
ISIN: CZ0001002869
Kupon č. 1 odtržený, ISIN: CZ0000702519
Kupon č. 2 odtržený, ISIN: CZ0000702527
Kupon č. 3 odtržený, ISIN: CZ0000702535
Jistina odtržená, ISIN: CZ0000702501
2.
Dluhopisy jsou ve smyslu § 25 odst. 2 zákona o dluhopisech vydávány na základě zvláštních zákonů, které vydání státních dluhopisů umožňují.
3.
Dluhopisy znějí na doručitele a jsou vydávány v zaknihované podobě. Evidenci vlastníků vede Centrální depozitář cenných papírůcenných papírů, a. s., (dále jen „Centrální depozitář“).
4.
Dluhopisy mohou nabývat právnické a fyzické osoby se sídlem nebo bydlištěm na území České republiky i v zahraničí. Repatriace výnosů a splacené jmenovité hodnoty do zahraničí budou prováděny dle právních předpisů České republiky.
5.
Emitent předloží návrh na přijetí dluhopisů k obchodování na hlavním trhu Burzy cenných papírůcenných papírů Praha, a. s.
6.
Rozhodný den pro výplatu výnosu z dluhopisu předchází o jeden měsíc dnu splatnosti výnosu z dluhopisu. Datum ex-kuponu je den následující po rozhodném dnu a je stanoveno na 1. března. Úrokový výnos obdrží vždy investor, který je vlastníkem dluhopisu 29. února v roce 2012, 28. února v roce 2013 a 28. února v roce 2014. Úrokový výnos za první výnosové období od data vydání do 31. března 2012 obdrží investor, který je vlastníkem dluhopisu 29. února 2012.
7.
Dluhopisy jsou úročeny pevnou úrokovou sazbou ve výši 2,75 % p. a. Úrokové výnosy jsou vypláceny jedenkrát ročně, a to vždy k 31. březnu příslušného roku, počínaje rokem 2012. Připadne-li den výplaty výnosu na den, který není pracovním dnem, bude výplata provedena první následující pracovní den bez nároku na výnos za toto odsunutí platby.
8.
Převoditelnost dluhopisů v Centrálním depozitáři začíná dnem připsání dluhopisů na účty prvních vlastníků. Posledním dnem, kdy bude docházet k převodům cenných papírůcenných papírů na účtech v Centrálním depozitáři, je 28. únor 2014.
9.
Výpočet poměrné části úroku probíhá na bázi jednoho roku o 360 dnech a 12 měsíců po 30 dnech (BCK - standard 30E/360). Poměrná část úrokového výnosu je do ceny dluhopisu započítávána od data emise.
10.
Dluhopisy budou vydávány po jednotlivých částech (tranších). Primární prodej 1. tranše bude proveden formou americké aukce pořádané Českou národní bankoubankou pro skupinu přímých účastníků dne 23. února 2011. Další investoři se mohou aukce zúčastnit prostřednictvím přímých účastníků. Oznámení o aukci a seznam přímých účastníků budou předem zveřejněny. Primární prodej dalších tranší bude prováděn za stejných podmínek. Emisní lhůta končí dnem 28. února 2014.
11.
Jednotlivé objednávky předané do aukce přímými účastníky jsou uspokojovány postupně od nejvyšší nabízené ceny. Pokud při postupném uspokojování objednávek s určitou nabízenou cenou přesáhne uspokojený objem objednávek objem dluhopisů, který emitent prodává, jsou objednávky s touto nabízenou cenou uspokojeny pouze částečně. Dluhopisy jsou prodávány za nabízené ceny.
12.
Celkový předpokládaný objem emise dluhopisů je 30 000 000 000 Kč. Dluhopisy mohou být vydány v menším nebo ve větším objemu v souladu s § 11 zákona o dluhopisech v rozsahu, který bude odpovídat vývoji a struktuře financování schodku státního rozpočtu. Objem emise může být zvýšen maximálně na 50 000 000 000 Kč.
13.
Platné ohodnocení finanční způsobilosti (rating) dlouhodobých korunových závazků ke dni vydání těchto emisních podmínek provedené společností Standard & Poor's je na úrovni A+, společností Moody's na úrovni A1, společností Fitch Ratings na úrovni AA–.
14.
Oddělení práva na výnos dluhopisu podle § 18 zákona o dluhopisech je umožněno.
15.
Ministerstvo financí prohlašuje, že dluží každému majiteli dluhopisu jmenovitou hodnotu dluhopisu. Dluhopisy budou spláceny ve jmenovité hodnotě ke dni 31. března 2014. Od tohoto dne končí úročení dluhopisů. Jmenovitá hodnota dluhopisu spolu s posledním úrokovým výnosem bude vyplacena investorovi, který je vlastníkem dluhopisu dne 28. února 2014. Připadne-li den splátky jistiny na den, který není pracovním dnem, bude výplata provedena první následující pracovní den bez nároku na výnos za toto odsunutí platby.
16.
Veškerá práva spojená s dluhopisy a s kupony k nim vydanými se ve smyslu § 42 zákona o dluhopisech promlčují uplynutím deseti let ode dne, kdy mohla být uplatněna poprvé.
17.
Ministerstvo financí se zavazuje, že zabezpečí výplatu úrokových výnosů z dluhopisů a splatí jmenovitou hodnotu dluhopisů jejich majitelům podle těchto emisních podmínek. Platebním místem je Česká národní bankabanka. Kupony a jistiny dluhopisů jsou vypláceny bezhotovostním převodem, příp. v hotovosti, dle instrukcí vlastníka dluhopisu. Platební místo zveřejní způsob, jakým budou výplata kuponu a splacení jmenovité hodnoty provedeny.
18.
Dluhopisy jsou přímými, nepodmíněnými a nepodřízenými závazky České republiky, které jsou na stejné úrovni se všemi ostatními existujícími i budoucími přímými, nepodmíněnými a nepodřízenými závazky České republiky.
19.
Oznámení pro veřejnost týkající se těchto dluhopisů bude publikováno ve Sbírce zákonů, na webových stránkách Ministerstva financí a dalšími způsoby umožňujícími dálkový přístup.
20.
Tyto emisní podmínky mohou být přeloženy do cizích jazyků. Dojde-li k rozporu mezi různými jazykovými verzemi emisních podmínek, bude rozhodující verze česká.
Ministr:
Ing. Kalousek v. r. |
Zákon č. 34/2011 Sb. | Zákon č. 34/2011 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 18. 2. 2011, datum účinnosti 20. 7. 2011, částka 11/2011
* Čl. I - Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění zákona č. 71/2000 Sb., zákona č. 102/2001 Sb., zákona č. 205/2002 Sb., zákona č. 226/2003 Sb., zákona č. 277/2003 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona
* Čl. II
Aktuální znění od 20. 7. 2011
34
ZÁKON
ze dne 26. ledna 2011,
kterým se mění zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Čl. I
Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění zákona č. 71/2000 Sb., zákona č. 102/2001 Sb., zákona č. 205/2002 Sb., zákona č. 226/2003 Sb., zákona č. 277/2003 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 229/2006 Sb., zákona č. 481/2008 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 490/2009 Sb. a zákona č. 155/2010 Sb., se mění takto:
1.
V § 2 písm. b) se slova „okamžik, kdy je výrobek na trhu Evropského společenství poprvé úplatně nebo bezúplatně předán nebo nabídnut k předání za účelem distribuce nebo používání nebo kdy jsou k němu poprvé převedena vlastnická práva“ nahrazují slovy „první dodání výrobku na trh v rámci obchodní činnosti, kterým se rozumí předání nebo nabídnutí k předání výrobku nebo převod vlastnického práva k výrobku za účelem distribuce, používání nebo spotřeby na trhu Evropské unie“.
2.
V § 2 se na konci textu písmene d) doplňují slova „, popřípadě ochrannou známkou; za výrobce se, stanoví-li tak pro výrobek nebo skupinu výrobků nařízení vlády, považuje také osoba, která upraví výrobek již uvedený na trh takovým způsobem, který může ovlivnit jeho soulad s příslušnými technickými požadavky“.
3.
V § 2 písm. e) se slova „ten, kdo“ nahrazují slovy „osoba usazená v členském státě Evropské unie, která“ a slova „nebo uvedení takového výrobku na trh zprostředkuje“ se zrušují.
4.
V § 2 písm. g) se slova „; dodáním výrobku na trh je každé další jeho předání nebo převod po jeho uvedení na trh (dále jen „distribuce“)“ zrušují.
5.
V § 2 se tečka na konci písmene i) nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno j), které zní:
„j)
hospodářským subjektem výrobce, dovozce, distributor a zplnomocněný zástupce.“.
6.
V § 7 odst. 7 písm. b) se za slovo „změny“ vkládá slovo „, pozastavení“.
7.
V § 11 odst. 1 se věta třetí nahrazuje větami „V případě žádosti o autorizaci k posuzování shody u výrobků stanovených nařízením vlády je součástí žádosti popis postupů a dalších činností při posuzování shody. Úřad zajišťuje dodržování jednotného postupu autorizovaných osob při jejich činnosti.“.
8.
V § 11 odst. 4 větě první se slova „a podmínky uvedené v rozhodnutí o autorizaci“ zrušují.
9.
V § 11 odstavec 5 zní:
„(5)
Neplní-li autorizovaná osoba povinnosti stanovené v tomto zákoně nebo na jeho základě, změní-li se skutečnosti, na jejichž základě bylo vydáno rozhodnutí o autorizaci, zanikne-li potřeba existence autorizované osoby nebo pokud o to autorizovaná osoba požádá, Úřad rozhodne o
a)
pozastavení účinnosti rozhodnutí o autorizaci,
b)
změně rozhodnutí o autorizaci, nebo
c)
zrušení rozhodnutí o autorizaci.“.
10.
V § 11 se za odstavec 5 vkládají nové odstavce 6 a 7, které znějí:
„(6)
V rozhodnutí o pozastavení účinnosti rozhodnutí o autorizaci podle odstavce 5 písm. a) stanoví Úřad lhůtu pro zjednání nápravy. Zjedná-li autorizovaná osoba nápravu, sdělí tuto skutečnost bez zbytečného odkladu Úřadu. Shledá-li Úřad zjednání nápravy za dostačující, zruší rozhodnutí o pozastavení účinnosti rozhodnutí o autorizaci. Jestliže autorizovaná osoba ve stanovené lhůtě nezjedná nápravu, rozhodne Úřad o změně či zrušení rozhodnutí o autorizaci.
(7)
V případě zrušení rozhodnutí o autorizaci je autorizovaná osoba povinna po nabytí právní moci tohoto rozhodnutí předat Úřadu veškeré dokumenty, týkající se posuzování shody prováděné touto osobou. V případě změny nebo pozastavení účinnosti rozhodnutí o autorizaci je autorizovaná osoba povinna po nabytí právní moci takového rozhodnutí předat dokumenty podle věty první Úřadu, pokud o to Úřad požádá.“.
Dosavadní odstavce 6 až 8 se označují jako odstavce 8 až 10.
11.
V § 11 odstavec 9 zní:
„(9)
Autorizované osoby se stávají notifikovanými osobami oznámením podle § 7 odst. 7 písm. b) nebo v případech stanovených nařízením vlády uplynutím stanovené lhůty od oznámení, pokud Evropská komise nebo ostatní členské státy Evropské unie v této lhůtě nevznesly námitky proti tomuto oznámení, a mohou vykonávat činnost notifikované osoby ode dne doručení sdělení Úřadu, že byly notifikovány.“.
12.
V § 11a odst. 2 písmeno c) zní:
„c)
v případech a v rozsahu stanoveném nařízením vlády
1.
vydat certifikát nebo jiný dokument, jestliže bylo provedením příslušného postupu posouzení shody prokázáno, že výrobek splňuje technické požadavky stanovené v příslušném nařízení vlády podle § 12 odst. 1 písm. b); platnost tohoto certifikátu nebo jiného dokumentu mohou autorizované osoby omezit, popřípadě pozastavit,
2.
vyzvat výrobce, aby přijal vhodná nápravná opatření, pokud autorizovaná osoba v průběhu posouzení shody nebo následně zjistí, že výrobky nesplňují technické požadavky stanovené v příslušném nařízení vlády podle § 12 odst. 1 písm. b),
3.
poskytovat kopie certifikátů nebo jiných dokumentů včetně souvisejících dokladů a informace o vydání, odmítnutí, změně nebo zrušení certifikátů nebo jiných dokumentů Úřadu, příslušnému orgánu dozoru, notifikovaným nebo dalším osobám, jejichž činnosti se uvedené dokumenty týkají,
4.
informovat Úřad o všech žádostech orgánů dozoru týkajících se činností posuzování shody,
5.
informovat Úřad na vyžádání o jimi provedených činnostech posuzování shody a o jakýchkoli jiných provedených činnostech, včetně přeshraničních činností a zadávání subdodávek.“.
13.
V § 11a se doplňuje odstavec 4, který zní:
„(4)
Pokud autorizovaná osoba obdrží podnět podle § 18 odst. 3, je povinna přezkoumat certifikát nebo jiný dokument vydaný podle § 11a odst. 2 písm. c) bodu 1 a o výsledku přezkumu podat orgánu dozoru zprávu.“.
14.
V § 13 odstavec 1 zní:
„(1)
Stanovený výrobek může být uveden na trh nebo, u výrobků stanovených nařízením vlády, uveden do provozu pouze za předpokladu, že splňuje technické požadavky stanovené podle § 12 odst. 1 písm. b), po posouzení shody postupem stanoveným podle § 12 odst. 3 a jsou-li splněny podmínky uvedené v odstavci 2. Pokud se dovozce před uvedením stanoveného výrobku na trh domnívá nebo má i jen důvod se domnívat, že tento výrobek nesplňuje technické požadavky stanovené podle § 12 odst. 1 písm. b) a navíc ohrožuje zdraví, informuje o tom u výrobků stanovených nařízením vlády příslušný orgán dozoru a výrobce.“.
15.
V § 13 odst. 2 se za slovo „označením“ vkládají slova „, dalšími označeními“.
16.
V § 13 odst. 8 se slovo „uvádí“ nahrazuje slovem „dodává“.
17.
V § 13 odstavec 9 zní:
„(9)
Distributor je povinen jednat tak, aby zabránil distribuci stanovených výrobků, které zjevně nesplňují požadavky zákona, zejména výrobků, které nejsou opatřeny stanoveným označením a dalšími označeními. U výrobků stanovených nařízením vlády nesmí distributor dodávat na trh stanovený výrobek, u kterého se domnívá nebo má důvod se domnívat, že nesplňuje technické požadavky stanovené podle § 12 odst. 1 písm. b). Pokud navíc stanovený výrobek ohrožuje zdraví, informuje o tom distributor příslušný orgán dozoru, výrobce a dovozce.“.
18.
V § 13 se za odstavec 9 vkládají nové odstavce 10 až 13, které znějí:
„(10)
Výrobce nebo dovozce činí u výrobků stanovených nařízením vlády a s ohledem na jejich povahu a rizika, která tyto výrobky představují, opatření za účelem ochrany zdraví a bezpečnosti osob.
(11)
Výrobce, dovozce nebo distributor, který se domnívá nebo má důvod se domnívat, že stanovený výrobek, který uvedl nebo dodal na trh, nesplňuje požadavky tohoto zákona nebo nařízení vlády vydaného k jeho provedení, je povinen u výrobků stanovených nařízením vlády činit nezbytná opatření směřující k uvedení výrobku do souladu s těmito požadavky, stažení výrobku z trhu nebo navrácení stanoveného výrobku, který již byl dodán uživateli; pokud navíc stanovený výrobek ohrožuje zdraví, výrobce, dovozce nebo distributor o tom neprodleně informuje příslušný orgán dozoru.
(12)
Výrobce, dovozce, distributor nebo zplnomocněný zástupce uchovává u výrobků stanovených nařízením vlády údaje potřebné k identifikaci všech hospodářských subjektů, které mu předaly stanovený výrobek a kterým předal stanovený výrobek.
(13)
Dovozce nebo distributor zajistí u výrobků stanovených nařízením vlády skladovací a přepravní podmínky, které neohrožují soulad stanoveného výrobku, který hodlá uvést nebo dodat na trh, s požadavky tohoto zákona.“.
Dosavadní odstavec 10 se označuje jako odstavec 14.
19.
V § 18 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3)
Orgány dozoru mohou, mají-li důvodné pochybnosti, že stanovený výrobek nesplňuje technické požadavky stanovené v příslušném nařízení vlády podle § 12 odst. 1 písm. b), dát autorizované osobě podnět, aby přezkoumala certifikát vydaný podle § 11a odst. 2 písm. c) bodu 1. V případě, že se prokáže, že stanovený výrobek nesplňuje požadavky podle věty první, orgány dozoru mohou uložit autorizované osobě, aby příslušný certifikát odebrala.“.
20.
V § 18a odst. 1 se za slova „uvádění na trh“ vkládají slova „, uvádění do provozu“.
21.
V § 18a odst. 3 se za slova „uvádění na trh“ vkládají slova „, uvádění do provozu“.
22.
V § 19a odst. 2 se za slovo „podle“ vkládají slova „§ 11 odst. 7 nebo“.
23.
V § 19a odst. 3 písm. c) se slova „§ 18a odst. 2, 4 nebo 5“ nahrazují slovy „§ 18a odst. 1, 3 nebo 4“.
24.
V § 19a se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní:
„(4)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že jako
a)
dovozce nesplní povinnost podle § 13 odst. 1 věty druhé,
b)
distributor nesplní některou z povinností podle § 13 odst. 9,
c)
výrobce nebo dovozce nesplní některou z povinností podle § 13 odst. 10,
d)
výrobce, dovozce nebo distributor nesplní některou z povinností podle § 13 odst. 11,
e)
výrobce, dovozce, distributor nebo zplnomocněný zástupce nesplní povinnost podle § 13 odst. 12, nebo
f)
dovozce nebo distributor nesplní povinnost podle § 13 odst. 13.“.
Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 5.
25.
V § 19a odst. 5 se na konci písmene c) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno d), které zní:
„d)
500 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 4.“.
26.
V § 19b odst. 4 se za slova „§ 19a odst. 3“ vkládají slova „a 4“.
27.
V § 22 se slova „§ 11 odst. 1 a 2“ nahrazují slovy „§ 11 odst. 1, 2 a 9“ a slova „a 13“ se nahrazují slovy „, § 13 a § 18 odst. 3“.
Čl. II
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 20. července 2011.
Němcová v. r.
Klaus v. r.
Nečas v. r. |
Zákon č. 33/2011 Sb. | Zákon č. 33/2011 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 91/1996 Sb., o krmivech, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 18. 2. 2011, datum účinnosti 1. 3. 2011, částka 11/2011
* Čl. I - Zákon č. 91/1996 Sb., o krmivech, ve znění zákona č. 244/2000 Sb., zákona č. 147/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 21/2004 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 553/2005 Sb., zákona č. 214/2007 Sb., zákona č. 227/2009 Sb. a zákona č. 281/2009 Sb
* Čl. II - Přechodné ustanovení
* Čl. III - Zmocnění k vyhlášení úplného znění zákona
* Čl. IV - Účinnost
Aktuální znění od 1. 3. 2011
33
ZÁKON
ze dne 26. ledna 2011,
kterým se mění zákon č. 91/1996 Sb., o krmivech, ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Čl. I
Zákon č. 91/1996 Sb., o krmivech, ve znění zákona č. 244/2000 Sb., zákona č. 147/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 21/2004 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 553/2005 Sb., zákona č. 214/2007 Sb., zákona č. 227/2009 Sb. a zákona č. 281/2009 Sb., se mění takto:
1.
V § 1 odst. 1 se za slovo „stanoví“ vkládá slovo „některé“ a slova „do oběhu“ se nahrazují slovy „na trh“.
2.
Poznámky pod čarou č. 1 a 1a znějí:
„1)
Čl. 6 směrnice Komise 98/51/ES ze dne 9. července 1998, kterou se stanoví některá opatření k provedení směrnice Rady 95/69/ES, kterou se stanoví podmínky a postupy pro schvalování a registraci některých provozoven a dodavatelů působících v krmivářském odvětví.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/32/ES ze dne 7. května 2002 o nežádoucích látkách v krmivech, v platném znění.
Směrnice Komise 2002/63/ES ze dne 11. července 2002, kterou se stanoví metody Společenství pro odběr vzorků určených k úřední kontrole reziduí pesticidů v produktech rostlinného a živočišného původu a na jejich povrchu a kterou se zrušuje směrnice 79/700/EHS.
Směrnice Komise 2008/38/ES ze dne 5. března 2008, kterou se stanoví seznam určených užití krmiv pro zvláštní účely výživy, v platném znění.
1a)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2377/90 ze dne 26. června 1990, kterým se stanoví postup Společenství pro stanovení maximálních limitů reziduí veterinárních léčivých přípravků v potravinách živočišného původu, v platném znění.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 999/2001 ze dne 22. května 2001 o stanovení pravidel pro prevenci, tlumení a eradikaci některých přenosných spongiformních encefalopatií, v platném znění.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 ze dne 28. ledna 2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin, v platném znění.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1774/2002 ze dne 3. října 2002 o hygienických pravidlech pro vedlejší produkty živočišného původu, které nejsou určeny pro lidskou spotřebu, v platném znění.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 ze dne 22. září 2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1830/2003 ze dne 22. září 2003 o sledovatelnosti a označování geneticky modifikovaných organismů a sledovatelnosti potravin a krmiv vyrobených z geneticky modifikovaných organismů a o změně směrnice 2001/18/ES.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1831/2003 ze dne 22. září 2003 o doplňkových látkách používaných ve výživě zvířat.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004 ze dne 29. dubna 2004 o úředních kontrolách za účelem ověření dodržování právních předpisů týkajících se krmiv a potravin a pravidel o zdraví zvířat a dobrých životních podmínkách zvířat, v platném znění.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 183/2005 ze dne 12. ledna 2005, kterým se stanoví požadavky na hygienu krmiv.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 396/2005 ze dne 23. února 2005 o maximálních limitech reziduí pesticidů v potravinách a krmivech rostlinného a živočišného původu a na jejich povrchu a o změně směrnice Rady 91/414/EHS, v platném znění.
Nařízení Komise (ES) č. 429/2008 ze dne 25. dubna 2008 o prováděcích pravidlech k nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1831/2003, pokud jde o vypracování a podávání žádostí a vyhodnocování a povolování doplňkových látek.
Nařízení Komise č. 152/2009 ze dne 27. ledna 2009, kterým se stanoví metody odběru vzorků a laboratorního zkoušení pro úřední kontrolu krmiv.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 767/2009 ze dne 13. července 2009 o uvádění na trh a používání krmiv, o změně nařízení (ES) č. 1831/2003 a o zrušení směrnice Rady 79/373/EHS, směrnice Komise 80/511/EHS, směrnic Rady 82/471/EHS, 83/228/EHS, 93/74/EHS, 93/113/ES a 96/25/ES a rozhodnutí Komise 2004/217/ES.
Nařízení Komise (ES) č. 669/2009 ze dne 24. července 2009, kterým se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004, pokud jde o zesílené úřední kontroly dovozu některých krmiv a potravin jiného než živočišného původu, a kterým se mění rozhodnutí 2006/504/ES, ve znění nařízení Komise (EU) č. 212/2010.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1069/2009 ze dne 21. října 2009 o hygienických pravidlech pro vedlejší produkty živočišného původu a získané produkty, které nejsou určeny k lidské spotřebě, a o zrušení nařízení (ES) č. 1774/2002 (nařízení o vedlejších produktech živočišného původu).
Nařízení Komise (ES) č. 1135/2009 ze dne 25. listopadu 2009, kterým se stanoví zvláštní podmínky pro dovoz určitých výrobků pocházejících nebo odesílaných z Číny a kterým se zrušuje rozhodnutí Komise č. 2008/798/ES.
Nařízení Komise (EU) č. 258/2010 ze dne 25. března 2010, kterým se ukládají zvláštní podmínky pro dovoz guarové gumy pocházející nebo zasílané z Indie vzhledem k rizikům kontaminace pentachlorfenolem a dioxiny a zrušuje rozhodnutí č. 2008/352/ES.“.
3.
V § 2 odstavec 1 zní:
„(1)
V tomto zákoně se rozumí
a)
nežádoucí látkou látka nebo produkt, přítomné na povrchu nebo v produktech určených ke krmení zvířat, které představují potenciální nebezpečí pro zdraví zvířat, lidí nebo životní prostředí a které mohou mít nežádoucí vliv na živočišnou produkci, s výjimkou patogenních činitelů,
b)
ochrannou lhůtou minimální doba, která musí uplynout od ukončení příjmu krmiva, obsahujícího určitou doplňkovou látku, pro kterou je tato lhůta stanovena, do porážky zvířete nebo počátku produkce živočišných produktů určených pro potravu lidí, aby bylo zajištěno, že neobsahují rezidua doplňkových látek v množstvích přesahujících maximální limity stanovené veterinárním zákonem2a) a předpisy Evropských společenství,
c)
podmíněně použitelným krmivem, doplňkovou látkou nebo premixem krmivo, doplňková látka nebo premix, jež nesplňuje některý z požadavků stanovených tímto zákonem, prováděcími právními předpisy vydanými k jeho provedení nebo předpisy Evropských společenství, a jež nelze z tohoto důvodu užít pro původní účel, za předpokladu, že u tohoto krmiva, doplňkové látky nebo premixu je zachována jeho zdravotní nezávadnost,
d)
znehodnoceným krmivem, doplňkovou látkou nebo premixem krmivo, doplňková látka nebo premix, nezpůsobilé ke krmení zvířat,
e)
biologickým zkoušením stanovení účinnosti a bezpečnosti krmiva nebo doplňkové látky,
f)
dodavatelem právnická nebo fyzická osoba, která má v držení krmivo, doplňkovou látku nebo premix, manipuluje s nimi nebo je uvádí na trh,
g)
distributorem právnická nebo fyzická osoba, která zprostředkuje uvedení krmiva, doplňkové látky nebo premixu na trh, aniž by daný produkt měla v držení.“.
4.
V § 2 odst. 2 se písmena a), h) a i) zrušují.
Dosavadní písmena b) až g) a j) se označují jako písmena a) až g).
5.
V § 2 odst. 2 písm. a) bodě 1 se slova „zakázaných látek“ nahrazují slovy „zakázaných materiálů“ a slova „popřípadě produktů“ se zrušují.
6.
V § 2 odst. 2 písm. a) bodě 2 se za slovo „nežádoucí“ vkládá slovo „látky“ a slova „zakázané látky“ se nahrazují slovy „zakázaného materiálu“.
7.
V § 2 odst. 2 písm. c) se slova „do oběhu anebo je do oběhu“ nahrazují slovy „na trh nebo je na trh“.
8.
V § 3 odstavec 1 zní:
„(1)
Při výrobě, uvádění na trh a používání krmiv musí provozovatel krmivářského podniku2c) (dále jen „provozovatel“) dodržet obsah a limity nežádoucích látek, aby byla zajištěna zdravotní nezávadnost2d). Produkty ke krmení s obsahem nežádoucí látky vyšším, než je stanovený maximální limit jejich obsahu, nesmí provozovatel smíchat pro účely ředění se stejnými ani jinými produkty ke krmení.“.
9.
V § 3 se odstavce 2, 4 a 8 zrušují.
Dosavadní odstavce 3, 5, 6, 7 a 9 se označují jako odstavce 2 až 6.
10.
V § 3 odstavec 3 zní:
„(3)
Pro výrobu krmiv, doplňkových látek a premixů a ke krmení zvířat nesmí provozovatel použít produkty ke krmení obsahující nežádoucí látky, jestliže překračují limity stanovené prováděcím právním předpisem, nebo obsahující cizí předměty, které mohou ohrozit zdraví zvířat, nebo živé skladištní škůdce, jejichž seznam stanoví prováděcí právní předpis.“.
11.
V § 3 se za odstavec 5 vkládá nový odstavec 6, který včetně poznámky pod čarou č. 16 zní:
„(6)
Dovoz produktů ke krmení, u kterých je to požadováno předpisy Evropských společenství16), je provozovatel povinen ohlásit předem Ústřednímu kontrolnímu a zkušebnímu ústavu zemědělskému (dále jen „ústav“).
16)
Například příloha I nařízení Komise (ES) č. 669/2009, čl. 3 nařízení Komise (ES) č. 1135/2009, čl. 1 nařízení Komise (EU) č. 258/2010.“.
Dosavadní odstavec 6 se označuje jako odstavec 7.
12.
V § 3 odst. 7 se písmena a), d), f) a g) zrušují.
Dosavadní písmena b), c), e), h) a i) se označují jako písmena a) až e).
13.
V § 3 odst. 7 písm. e) se slova „včetně analytických a technologických tolerancí“ zrušují a na konci textu se doplňují slova „, kromě doplňkových látek, na které se vztahují přímo použitelné předpisy Evropských společenství3b)“.
Poznámka pod čarou č. 3b) zní:
„3b)
Například nařízení Komise (ES) č. 102/2009 o trvalém povolení doplňkové látky, nařízení Komise (ES) č. 214/2009, kterým se mění nařízení (ES) č. 1800/2004, pokud jde o podmínky povolení doplňkové látky Cycostat 66 G, nařízení Komise (ES) č. 554/2008 o povolení 6-fytázy (Quantum Phytase) jako doplňkové látky.“.
14.
§ 3b se včetně nadpisu zrušuje.
15.
V § 4 odst. 1 se slova „Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (dále jen „ústav“)“ nahrazují slovem „ústavu“.
16.
V § 3 odst. 5, § 6 odst. 1, § 6a odst. 1, § 16 odst. 1 a v § 21a odst. 1 a 2 se slova „do oběhu“ nahrazují slovy „na trh“.
17.
V § 7 odst. 1 písm. c) a v § 7 odst. 4 se slova „zakázaných látek a produktů“ nahrazují slovy „zakázaných materiálů“.
18.
V § 10 odstavec 1 včetně poznámky pod čarou č. 17 zní:
„(1)
Ústav zveřejní v souladu s předpisem Evropských společenství17) seznam schválených a registrovaných provozů způsobem umožňujícím dálkový přístup.
17)
Čl. 19 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 183/2005.“.
19.
§ 11 až 13 se zrušují.
20.
V § 17 odst. 1 se část věty za středníkem včetně středníku zrušuje.
21.
V § 17 odstavec 9 včetně poznámky pod čarou č. 18 zní:
„(9)
Ministerstvo stanoví vyhláškou
a)
požadavky kladené na odběr vzorků určených k úřední kontrole reziduí pesticidů v produktech ke krmení,
b)
způsob zveřejnění metod a postupů laboratorního zkoušení při úřední kontrole produktů ke krmení, nejde-li o metody stanovené předpisy Evropských společenství18).
18)
Směrnice Komise 2002/63/ES.
Čl. 7 a 11 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004.
Nařízení Komise (ES) č. 152/2009.“.
22.
§ 19 se včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 13c zrušuje.
23.
§ 19a včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 19 a 20 zní:
㤠19a
Správní delikty právnických osob a podnikajících fyzických osob
(1)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že vykonává činnosti podle § 4 odst. 1 bez souhlasu ústavu.
(2)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako provozovatel dopustí správního deliktu tím, že
a)
vyrobí, použije, doveze anebo uvede na trh krmiva, doplňkové látky nebo premixy v rozporu s § 3 odst. 1 až 6,
b)
neoznámí ústavu změny údajů uvedených v žádosti o schválení podle § 4 odst. 8,
c)
vykonává činnosti podle § 5 odst. 1 bez registrace provozu nebo neoznámí změny údajů uvedených v žádosti o registraci podle § 5 odst. 8,
d)
nezajistí některý z požadavků na provoz podle § 7 odst. 1 písm. a) nebo b),
e)
nezajistí oddělené skladování krmiv, doplňkových látek nebo premixů podle § 7 odst. 1 písm. c),
f)
provozuje pojízdnou výrobnu krmiv a neoznámí místo nebo časový plán výroby krmiv podle § 7 odst. 2,
g)
písemně nezpracuje, nezavede nebo nedodržuje postupy podle § 7 odst. 3,
h)
neprovede oznámení nebo nepostupuje podle § 7 odst. 4,
i)
neuchovává záznamy podle § 7 odst. 5,
j)
nesplní povinnost uloženou zvláštním opatřením podle § 18,
k)
vyrobí nebo uvede na trh krmné suroviny nebo produkty, které byly získány anebo upraveny pomocí nových technologických postupů nebo které nemají dosud charakter krmiva, bez povolení jejich výroby nebo uvádění na trh podle § 21a odst. 2,
l)
v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropských společenství upravujícím používání krmiv a jejich uvádění na trh19) použije nebo uvede na trh krmiva, doplňkové látky nebo premixy, které nejsou bezpečné nebo mají přímý nepříznivý vliv na životní prostředí anebo životní podmínky zvířat,
m)
nezajistí označení, obchodní úpravu nebo balení krmiv, doplňkových látek nebo premixů v souladu s předpisy Evropských společenství,
n)
neuskladní krmiva, doplňkové látky nebo premixy podle § 14 odst. 1 nebo nezajistí provedení dezinfekce, dezinsekce nebo deratizace podle § 14 odst. 2,
o)
nezajistí přepravu krmiv, doplňkových látek nebo premixů v souladu s předpisy Evropských společenství,
p)
nepřijme odpovídající hygienická opatření stanovená přímo použitelným předpisem Evropských společenství9c),
q)
v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropských společenství upravujícím požadavky na hygienu krmiv odebere nebo použije krmiva, doplňkové látky nebo premixy z neregistrovaných nebo neschválených provozů20), nebo
r)
poruší jinou povinnost stanovenou předpisy Evropských společenství v oblasti krmiv1a).
(3)
Provozovatel laboratoře se dopustí správního deliktu tím, že v rozporu s § 17 odst. 8 nepostupuje podle požadavků kladených na odběr vzorků nebo neuplatňuje metody stanovené pro postup při laboratorním zkoušení.
(4)
Za správní delikt se uloží pokuta do
a)
750 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 2 písm. i) až l),
b)
500 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1, odstavce 2 písm. a), d), e), g), h), m) až q) nebo podle odstavce 3,
c)
250 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 2 písm. b), c), f) nebo r).
19)
Čl. 3 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 767/2009.
Čl. 4 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 767/2009.
20)
Čl. 5 odst. 6 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 183/2005.“.
24.
V § 20 odst. 1 se za slova „stanoveným tímto zákonem“ vkládají slova „nebo předpisy Evropských společenství21)“.
Poznámka pod čarou č. 21 zní:
„21)
Například nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 767/2009, nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1831/2003.“.
25.
V § 21a odst. 8 se slova „prováděcím právním předpisem v souladu s“ zrušují a za slovo „společenství“ se doplňuje odkaz na poznámku pod čarou č. 13e.
26.
Poznámka pod čarou č. 13e zní:
„13e)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1831/2003. Nařízení Komise (ES) č. 429/2008.“.
27.
V § 21a odst. 9 se na konci písmene b) čárka nahrazuje tečkou a písmeno c) se zrušuje.
Čl. II
Přechodné ustanovení
Řízení zahájené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a do tohoto dne neskončené se dokončí a práva a povinnosti s ním související se posuzují podle zákona č. 91/1996 Sb., o krmivech, ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
Čl. III
Zmocnění k vyhlášení úplného znění zákona
Předseda vlády se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásil úplné znění zákona č. 91/1996 Sb., o krmivech, jak vyplývá z pozdějších zákonů.
Čl. IV
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení.
Němcová v. r.
Klaus v. r.
Nečas v. r. |
Zákon č. 32/2011 Sb. | Zákon č. 32/2011 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 154/2000 Sb., o šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat a o změně některých souvisejících zákonů (plemenářský zákon), ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 18. 2. 2011, datum účinnosti 1. 4. 2011, částka 11/2011
* Čl. I - Zákon č. 154/2000 Sb., o šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat (plemenářský zákon), ve znění zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 162/2003 Sb., zákona č. 282/2003 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 130/2006 Sb., zákona č. 182/2008 Sb., zák
* Čl. II - Přechodné ustanovení
* Čl. III - Účinnost
Aktuální znění od 1. 4. 2011
32
ZÁKON
ze dne 26. ledna 2011,
kterým se mění zákon č. 154/2000 Sb., o šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat a o změně některých souvisejících zákonů (plemenářský zákon), ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Čl. I
Zákon č. 154/2000 Sb., o šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat (plemenářský zákon), ve znění zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 162/2003 Sb., zákona č. 282/2003 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 130/2006 Sb., zákona č. 182/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb. a zákona č. 291/2009 Sb., se mění takto:
1.
V § 1 odst. 1 písm. d) a v § 2 odst. 1 písm. r) se slova „neplemenných ryb uvedených v příloze k tomuto zákonu“ nahrazují slovy „živočichů pocházejících z akvakultury“.
2.
V § 2 odst. 1 písm. b) se za slovo „Bovinae“ vkládají slova „s výjimkou volně žijících živočichů15)“.
Poznámka pod čarou č. 15 zní:
„15)
§ 3 odst. 1 písm. d) zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů.“.
3.
V § 5 odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „s. p.“ nahrazují slovy „státní příspěvkovou organizaci“.
4.
V § 5 se doplňuje odstavec 10, který zní:
„(10)
Ministerstvo vypracuje a průběžně aktualizuje seznam uznaných chovatelských sdružení a zpřístupní jej způsobem umožňujícím dálkový přístup ostatním členským státům a veřejnosti.“.
5.
V § 6 odst. 4 se písmeno g) zrušuje.
Dosavadní písmeno h) se označuje jako písmeno g).
6.
V § 6 se doplňuje odstavec 10, který zní:
„(10)
Ministerstvo vypracuje a průběžně aktualizuje seznam chovatelských podniků prasat a zpřístupní jej způsobem umožňujícím dálkový přístup ostatním členským státům a veřejnosti.“.
7.
V § 7 odstavec 4 včetně poznámky pod čarou č. 16 zní:
„(4)
Kontrolu dědičnosti zdraví vyjmenovaných hospodářských zvířat zajišťují podle veterinárního zákona16) chovatelé a orgány veterinární správy a podle tohoto zákona oprávněné osoby, uznaná chovatelská sdružení a pověřená osoba.
16)
§ 5 odst. 1, § 44 a 52 zákona č. 166/1999 Sb.“.
8.
V § 23 odst. 1 úvodní část ustanovení zní: „Chovatelé evidovaných zvířat, u drůbeže chovatelé nejméně 500 kusů na hospodářství, u drůbeže chovatelé nejméně 100 kusů na hospodářství s produkcí násadových vajec a u kura domácího též hejna nosnic pro produkci konzumních vajec uváděných na trh, s výjimkou chovatelů plemenných ryb, chovatelů živočichů pocházejících z akvakultury a chovatelů uvedených v § 22 odst. 12, jsou povinni“.
9.
V § 23 odst. 2 úvodní část ustanovení včetně poznámky pod čarou č. 17 zní: „Chovatelé živočichů pocházejících z akvakultury vnímavých k nákazám, stanovených vyhláškou o veterinárních požadavcích na živočichy pocházející z akvakultury17), kteří vlastní nebo drží tyto živočichy za účelem jejich prodeje nebo nabízení k prodeji, s výjimkou maloobchodního prodeje, a chovatelé plemenných ryb jsou povinni
„17)
Příloha č. 3 oddíl II vyhlášky č. 290/2008 Sb., o veterinárních požadavcích na živočichy pocházející z akvakultury a na produkty akvakultury, o opatřeních pro předcházení a zdolávání některých nákaz vodních živočichů.“.
10.
V § 23 odst. 4 písmena b) až d) včetně poznámky pod čarou č. 18 znějí:
„b)
zajistit, aby do průkazu koně nebo průvodního listu skotu byly v rozsahu a způsobem stanoveným vyhláškou a přímo použitelnými předpisy Evropské unie18) doplněny správné a úplné údaje a aby tam byly zaznamenány veškeré jejich změny,
c)
při přemisťování evidovaného zvířete předávat nebo přebírat společně s evidovaným zvířetem také průkaz koně, kromě případů stanovených přímo použitelnými předpisy Evropské unie18), nebo průvodní list skotu,
d)
dojde-li ke ztrátě nebo zničení průkazu koně nebo průvodního listu skotu, vyžádat si od pověřené osoby neprodleně vystavení duplikátu průkazu koně, náhradního průkazu koně nebo průvodního listu skotu.
18)
Například nařízení Komise (ES) č. 504/2008 ze dne 6. června 2008, kterým se provádějí směrnice Rady 90/426/EHS a 90/427/EHS, pokud jde o metody identifikace koňovitých.“.
11.
V § 23a odst. 1 písmeno d) zní:
„d)
po porážce evidovaného zvířete zajistit odeslání průvodního listu skotu nebo průkazu koně anebo po zpracování evidovaného zvířete v asanačním podniku odeslání průvodního listu skotu nebo průkazu koně pověřené osobě,“.
12.
V § 23b se doplňují odstavce 9 až 14, které znějí:
„(9)
Ministerstvo vnitra nebo Policie České republiky poskytuje ministerstvu pro výkon působnosti podle tohoto zákona
a)
referenční údaje ze základního registru obyvatel,
b)
údaje z agendového informačního systému evidence obyvatel,
c)
údaje z agendového informačního systému cizinců.
(10)
Poskytovanými údaji podle odstavce 9 písm. a) jsou
a)
příjmení,
b)
jméno, popřípadě jména,
c)
adresa místa pobytu,
d)
datum, místo a okres narození; u subjektu údajů, který se narodil v cizině, datum, místo a stát, kde se narodil,
e)
datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí subjektu údajů mimo území České republiky, datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo; je-li vydáno rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, den, který je v rozhodnutí uveden jako den smrti nebo den, který subjekt údajů prohlášený za mrtvého nepřežil, a datum nabytí právní moci tohoto rozhodnutí,
f)
státní občanství, popřípadě více státních občanství.
(11)
Poskytovanými údaji podle odstavce 9 písm. b) jsou
a)
jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,
b)
datum narození,
c)
adresa místa trvalého pobytu,
d)
státní občanství, popřípadě více státních občanství,
e)
počátek trvalého pobytu, popřípadě datum zrušení údaje o místu trvalého pobytu nebo datum ukončení trvalého pobytu na území České republiky,
f)
zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům,
g)
rodné číslo,
h)
datum, místo a okres úmrtí,
i)
den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti nebo den, který prohlášený za mrtvého nepřežil.
(12)
Poskytovanými údaji podle odstavce 9 písm. c) jsou
a)
jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,
b)
datum narození,
c)
místo a stát, kde se cizinec narodil,
d)
státní občanství, popřípadě více státních občanství,
e)
druh a adresa místa pobytu,
f)
číslo a platnost oprávnění k pobytu,
g)
počátek pobytu, popřípadě datum ukončení pobytu,
h)
zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům,
i)
rodné číslo,
j)
datum, místo a okres úmrtí,
k)
den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti nebo den, který prohlášený za mrtvého nepřežil.
(13)
Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru obyvatel, se využijí z agendového informačního systému evidence obyvatel nebo agendového informačního systému cizinců, pouze pokud jsou ve tvaru předcházejícím současný stav.
(14)
Z poskytovaných údajů lze v konkrétním případě použít vždy jen takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu.“.
13.
V § 23c se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno q), které včetně poznámky pod čarou č. 19 zní:
„q)
přidělovat výrobcům elektronických identifikátorů pro označování označovaných zvířat číselné řady, které ve struktuře kódu obsahují kód země pro Českou republiku19).
19)
ČSN EN ISO 3166-1 Kódy pro názvy zemí a jejich částí - Část 1: Kódy zemí.“.
14.
V § 26 odst. 1 písm. a) bodě 1 se za slova „§ 18 odst. 2“ vkládají slova „, § 19 odst. 1“.
15.
V § 27 odst. 1 písm. b) se za slova „§ 17 odst. 4“ vkládají slova „, § 19 odst. 1“.
16.
V § 30 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní:
„(4)
Osoba uvedená v odstavci 2 nebo 3, která nedosáhla předepsaného středoškolského vzdělání, se považuje za osobu odborně způsobilou, pokud prokáže, že v příslušném oboru vykonávala praxi nejméně po dobu 5 let.“.
Dosavadní odstavce 4 až 10 se označují jako odstavce 5 až 11.
17.
V § 30 odst. 6 se slova „odstavců 3 a 4“ nahrazují slovy „odstavců 3 a 5“.
18.
Příloha se zrušuje.
Čl. II
Přechodné ustanovení
Do dne uznání Národního hřebčína Kladruby nad Labem, státní příspěvkové organizace, za chovatelské sdružení podle § 5 odst. 1 zákona č. 154/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, považuje se za chovatelské sdružení Národní hřebčín Kladruby n. L., státní podnik.
Čl. III
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem druhého kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení.
Němcová v. r.
Klaus v. r.
Nečas v. r. |
Zákon č. 30/2011 Sb. | Zákon č. 30/2011 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád, a další související zákony
Vyhlášeno 18. 2. 2011, datum účinnosti 1. 3. 2011, částka 11/2011
* ČÁST PRVNÍ - Změna daňového řádu
* ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o místních poplatcích
* ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona o dani z nemovitostí
* ČÁST ŠESTÁ - Změna zákona o dani silniční
* ČÁST SEDMÁ - Změna rozpočtových pravidel
* ČÁST OSMÁ - Změna zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích
* ČÁST DESÁTÁ - Změna zákona o správních poplatcích
* ČÁST JEDENÁCTÁ - ÚČINNOST
Aktuální znění od 6. 11. 2014 (234/2014 Sb.)
30
ZÁKON
ze dne 26. ledna 2011,
kterým se mění zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád, a další související zákony
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
Změna daňového řádu
Čl. I
Zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád, se mění takto:
1.
V § 11 odst. 1 písm. a) se slovo „tohoto“ zrušuje.
2.
V § 24 se na konci odstavce 3 doplňuje věta „Prokurista právnické osoby je při správě daní oprávněn jednat jejím jménem, může-li podle udělené prokury jednat samostatně.“.
3.
V § 25 odst. 1 písmena d) a e) znějí:
„d)
společný zmocněnec, nebo
e)
společný zástupce.“.
4.
V § 27 odst. 2 se slova „, pokud je doloženo i její přijetí zmocněncem“ zrušují.
5.
V § 28 odstavec 4 zní:
„(4)
Zvolí-li si zmocnitel nového zmocněnce, platí, že okamžikem uplatnění nové plné moci u správce daně vypověděl plnou moc dosavadnímu zmocněnci v rozsahu, ve kterém byla udělena plná moc novému zmocněnci.“.
6.
V § 29 odst. 2 se číslo „4“ nahrazuje číslem „5“.
7.
V § 29 se odstavce 3 a 4 zrušují.
8.
V § 35 odst. 1 písm. c) se za slova „datová zpráva“ vkládají slova „adresovaná věcně a místně příslušnému správci daně“.
9.
V § 36 odst. 3 se slova „před uplynutím lhůty, jejíž prodloužení bylo požadováno v žádosti“ nahrazují slovy „do doby, o niž má být lhůta podle žádosti prodloužena, nebo nevydá-li rozhodnutí do 30 dnů ode dne, kdy žádost obdržel“.
10.
V § 44 se na konci textu odstavce 1 doplňují slova „, na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel, na kterou jí mají být doručovány písemnosti, nebo na adresu jejího bydliště v cizině“.
11.
V § 69 se na konci odstavce 3 doplňuje věta „Správce daně z moci úřední zruší schránku, do které nebylo po dobu 3 let nahlíženo; o zrušení schránky daňový subjekt předem vhodným způsobem vyrozumí.“.
12.
V § 88 odst. 2 úvodní části ustanovení se slova „V rámci projednání zprávy o daňové kontrole správce“ nahrazují slovem „Správce“.
13.
V § 91 odst. 1 se věta poslední zrušuje.
14.
V § 115 odst. 3 se slova „a nelze ji prodloužit“ zrušují.
15.
V § 136 odst. 1 se za slovo „činí“ vkládá slovo „nejméně“.
16.
V § 136 odst. 2 se za slova „podává se daňové přiznání“ vkládají slova „podle odstavce 1“.
17.
V § 152 odst. 1 úvodní části ustanovení se slovo „nedoplatků“ nahrazuje slovy „splatných daňových pohledávek“.
18.
V § 152 odst. 1 se na konci textu písmene a) doplňují slova „a splatná daň“.
19.
V § 152 odst. 3 úvodní části ustanovení se slovo „nedoplatků“ nahrazuje slovy „splatných daňových pohledávek“.
20.
V § 152 odst. 3 písm. a) se slova „vzniklé v důsledku“ nahrazují slovy „a splatná daň z“.
21.
V § 152 odst. 3 písm. b) se slova „vzniklé v důsledku“ nahrazují slovem „z“.
22.
V § 152 odst. 4 se slova „předchozích odstavců“ nahrazují slovy „odstavců 1 až 3“ a slovo „nedoplatky“ se nahrazuje slovy „splatné daňové pohledávky“.
23.
V § 166 odst. 4 se věta poslední zrušuje.
24.
V § 166 odst. 5 se slova „nebo podle zákona upravujícího platební styk“ zrušují.
25.
V § 178 se na konci textu odstavce 3 doplňují slova „; z úroku z prodlení vzniklého po nařízení daňové exekuce nevznikají exekuční náklady“.
26.
V § 240 odst. 2 se věta poslední nahrazuje větou „Každý právní nástupce ručí za splnění platební povinnosti, která přešla na jiného právního nástupce v souvislosti se zánikem právnické osoby rozdělením.“.
27.
V § 244 odst. 6 se za slova „řádné daňové tvrzení“ vkládají slova „ve lhůtě“.
28.
V § 265 bodu 2 se číslo „225“ nahrazuje číslem „255“.
ČÁST TŘETÍ
Změna zákona o místních poplatcích
Čl. III
V § 11 zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění zákona č. 229/2003 Sb., zákona č. 270/2007 a zákona č. 281/2009 Sb., se na konci textu odstavce 1 doplňují slova „nebo hromadným předpisným seznamem“.
ČÁST ČTVRTÁ
Změna zákona o dani z nemovitostí
Čl. IV
Zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, ve znění zákona č. 315/1993 Sb., zákona č. 242/1994 Sb., zákona č. 248/1995 Sb., zákona č. 65/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 239/2001 Sb., zákona č. 483/2001 Sb., zákona č. 576/2002 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 669/2004 Sb., zákona č. 179/2005 Sb., zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 342/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 1/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb. a zákona č. 199/2010 Sb., se mění takto:
1.
V § 13a odst. 1 se věta poslední zrušuje.
2.
V § 13a se na konci odstavce 2 slova „a výsledek vyměření se poplatníkovi oznámí platebním výměrem nebo hromadným předpisným seznamem“ zrušují.
3.
§ 13b včetně nadpisu zní:
㤠13b
Stanovení daně
(1)
Daň z nemovitostí se vyměřuje na zdaňovací období podle stavu k 1. lednu roku, na který je daň vyměřována.
(2)
Daň z nemovitostí lze stanovit platebním výměrem, dodatečným platebním výměrem nebo hromadným předpisným seznamem; stanovení daně hromadným předpisným seznamem se neodůvodňuje.
(3)
V případech, kdy se daňové přiznání nepodává, počne běžet lhůta pro stanovení daně dnem 31. ledna zdaňovacího období.“.
4.
V § 16a odst. 1 větě první se slovo „srpna“ nahrazuje slovem „října“.
ČÁST ŠESTÁ
Změna zákona o dani silniční
Čl. VI
V § 15 zákona č. 16/1993 Sb., o dani silniční, ve znění zákona č. 302/1993 Sb., zákona č. 243/1994 Sb., zákona č. 143/1996 Sb., zákona č. 207/2002 Sb., zákona č. 102/2004 Sb., zákona č. 635/2004 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 246/2008 Sb. a zákona č. 199/2010 Sb., se odstavec 4 zrušuje.
ČÁST SEDMÁ
Změna rozpočtových pravidel
Čl. VII
Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění zákona č. 482/2004 Sb., zákona č. 270/2007 Sb., zákona č. 26/2008 Sb. a zákona č. 281/2009 Sb., se mění takto:
1.
V § 44a odst. 9 se slovo „Ministerstvo“ nahrazuje slovy „Generální finanční ředitelství“.
2.
V § 44a odst. 10 se slovo „Ministerstvu“ nahrazuje slovy „Generálnímu finančnímu ředitelství“.
3.
V § 75b větě první se slovo „Ministerstvo“ nahrazuje slovy „Generální finanční ředitelství“.
Čl. VIII
Přechodná ustanovení
1.
Řízení o prominutí odvodu za porušení rozpočtové kázně nebo penále za prodlení s ním související, která do dne nabytí účinnosti tohoto zákona nebyla Ministerstvem financí ukončena, dokončí Generální finanční ředitelství.
2.
Spisovou agendu Ministerstva financí týkající se řízení o prominutí odvodu za porušení rozpočtové kázně nebo penále za prodlení s ním související převezme Generální finanční ředitelství.
ČÁST OSMÁ
Změna zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích
Čl. IX
V § 4 odst. 7 zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění zákona č. 307/1999 Sb., ve znění zákona č. 478/2001 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 411/2005 Sb., zákona č. 226/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 170/2007 Sb., zákona č. 137/2008 Sb. a zákona č. 227/2009 Sb., se za slova „celních orgánů“ vkládají slova „a pro účely územních finančních orgánů“.
ČÁST DESÁTÁ
Změna zákona o správních poplatcích
Čl. XI
Příloha k zákonu č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 228/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 553/2005 Sb., zákona č. 48/2006 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 81/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 130/2006 Sb., zákona č. 136/2006 Sb., zákona č. 138/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 215/2006 Sb., zákona č. 226/2006 Sb., zákona č. 227/2006 Sb., zákona č. 235/2006 Sb., zákona č. 312/2006 Sb., zákona č. 575/2006 Sb., zákona č. 106/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 269/2007 Sb., zákona č. 374/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 38/2008 Sb., zákona č. 130/2008 Sb., zákona č. 140/2008 Sb., zákona č. 182/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 239/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 296/2008 Sb., zákona č. 297/2008 Sb., zákona č. 301/2008 Sb., zákona č. 309/2008 Sb., zákona č. 312/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 9/2009 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 141/2009 Sb., zákona č. 197/2009 Sb., zákona č. 206/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 291/2009 Sb., zákona č. 301/2009 Sb., zákona č. 306/2009 Sb., zákona č. 346/2009 Sb., zákona č. 420/2009 Sb., zákona č. 132/2010 Sb., zákona č. 148/2010 Sb., zákona č. 153/2010 Sb. a zákona č. 160/2010 Sb., se mění takto:
1.
V položce 1 bodu 1 písm. a) se slova „o prodloužení lhůty,“ zrušují.
2.
V položce 1 bod 2 zní:
„2.
Vydání potvrzení
a)
o bezdlužnosti nebo o stavu osobního daňového účtu Kč 100
b)
o daňovém domicilu Kč 100“.
3.
V položce 1 v ustanovení Předmětem poplatku není se body 2 a 3 zrušují a zároveň se zrušuje označení bodu 1.
4.
V položce 1 v ustanovení Poznámky se bod 4 zrušuje.
ČÁST JEDENÁCTÁ
ÚČINNOST
Čl. XII
Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení.
Němcová v. r.
Klaus v. r.
Nečas v. r. |
Zákon č. 29/2011 Sb. | Zákon č. 29/2011 Sb.
Zákon o státním dluhopisovém programu na úhradu části schodku státního rozpočtu České republiky za rok 2009 převyšujícího rozpočtovaný schodek
Vyhlášeno 18. 2. 2011, datum účinnosti 18. 2. 2011, částka 11/2011
* § 1 - Státní dluhopisový program na úhradu části schodku státního rozpočtu České republiky za rok 2009 převyšujícího rozpočtovaný schodek
* § 2 - Účinnost
Aktuální znění od 18. 2. 2011
29
ZÁKON
ze dne 26. ledna 2011
o státním dluhopisovém programu na úhradu části schodku státního rozpočtu České republiky za rok 2009 převyšujícího rozpočtovaný schodek
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
§ 1
Státní dluhopisový program na úhradu části schodku státního rozpočtu České republiky za rok 2009 převyšujícího rozpočtovaný schodek
(1)
Účelem státního dluhopisového programu je úhrada části schodku státního rozpočtu České republiky za rok 2009 převyšujícího rozpočtovaný schodek.
(2)
Maximální rozsah tohoto státního dluhopisového programu je 148 164 009 000 Kč.
(3)
Veškeré závazky vyplývající z tohoto státního dluhopisového programu budou splaceny nejpozději uplynutím 55 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
§ 2
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení.
Němcová v. r.
Klaus v. r.
Nečas v. r. |
Zákon č. 28/2011 Sb. | Zákon č. 28/2011 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
Vyhlášeno 18. 2. 2011, datum účinnosti 23. 2. 2011, částka 11/2011
* ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o ochraně spotřebitele
* ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona o regulaci reklamy a o změně a doplnění zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů
* ČÁST PÁTÁ - ÚČINNOST
Aktuální znění od 1. 1. 2014 (89/2012 Sb., 91/2012 Sb.)
28
ZÁKON
ze dne 26. ledna 2011,
kterým se mění zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o ochraně spotřebitele
Čl. II
Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění zákona č. 217/1993 Sb., zákona č. 40/1995 Sb., zákona č. 104/1995 Sb., zákona č. 110/1997 Sb., zákona č. 356/1999 Sb., zákona č. 64/2000 Sb., zákona č. 145/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 102/2001 Sb., zákona č. 452/2001 Sb., zákona č. 477/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 227/2003 Sb., zákona č. 277/2003 Sb., zákona č. 439/2003 Sb., zákona č. 119/2004 Sb., zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 217/2004 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 229/2006 Sb., zákona č. 36/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 298/2009 Sb., zákona č. 301/2009 Sb. a zákona č. 155/2010 Sb., se mění takto:
1.
Poznámka pod čarou č. 1 zní:
„1)
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/29/ES o nekalých obchodních praktikách vůči spotřebitelům na vnitřním trhu a o změně směrnice Rady 84/450/EHS, směrnic Evropského parlamentu a Rady 97/7/ES, 98/27/ES a 2002/65/ES a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2006/2004 (směrnice o nekalých obchodních praktikách).
Směrnice Rady 69/493/EHS o sbližování právních předpisů členských států týkajících se křišťálového skla.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/11/ES o sbližování právních a správních předpisů členských států týkajících se označování materiálů používaných v hlavních částech obuvi prodávané spotřebiteli.
Směrnice Rady 87/357/EHS o sbližování právních předpisů členských států, týkajících se výrobků, jejichž skutečná povaha není rozpoznatelná a které proto ohrožují zdraví nebo bezpečnost spotřebitelů.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 96/74/ES o názvech textilií.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/122/ES o ochraně spotřebitele ve vztahu k některým aspektům smluv o dočasném užívání ubytovacího zařízení (timeshare), o dlouhodobých rekreačních produktech, o dalším prodeji a výměně.“.
2.
V § 23 se doplňuje odstavec 13, který včetně poznámky pod čarou č. 30 zní:
„(13)
Česká obchodní inspekce provádí dozor nad dodržováním povinností vyplývajících z ustanovení občanského zákoníku30) upravujících smlouvu, ve které se za úplatu sjednává
a)
užívání jednoho nebo více ubytovacích zařízení na více než jeden časový úsek, je-li smlouva sjednána na dobu delší než 1 rok (dále jen „dočasné užívání ubytovacího zařízení“),
b)
výhoda spojená s ubytováním, je-li smlouva sjednána na dobu delší než 1 rok (dále jen „dlouhodobý rekreační produkt“),
c)
pomoc při úplatném převodu dočasného užívání ubytovacího zařízení nebo dlouhodobého rekreačního produktu (dále jen „další prodej“), nebo
d)
účast ve výměnném systému, který umožňuje spotřebiteli vzájemně převést právo užívat ubytovací zařízení nebo jiné služby spojené s dočasným užíváním ubytovacího zařízení (dále jen „výměna“).
30)
§ 58 a násl. zákona č. 40/1964 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“.
3.
V § 24 odst. 1 úvodní větě se za slovem „dodavatel“ slovo „nebo“ nahrazuje čárkou a za slovo „prodávající“ se vkládají slova „nebo jiný podnikatel“.
4.
V § 24 se za odstavec 7 vkládá nový odstavec 8, který zní:
„(8)
Správního deliktu se dopustí ten, kdo v souvislosti s nabízením nebo uzavíráním smlouvy, ve které se za úplatu sjednává dočasné užívání ubytovacího zařízení, dlouhodobý rekreační produkt, další prodej nebo výměna,
a)
neposkytne spotřebiteli informace, které stanoví zvláštní právní předpis, bezplatně a v dostatečném předstihu před uzavřením smlouvy, nebo než je spotřebitel vázán svým návrhem na uzavření smlouvy (dále jen „předsmluvní informace“),
b)
neupozorní prokazatelně spotřebitele s dostatečným předstihem před uzavřením smlouvy, nebo než je spotřebitel vázán svým návrhem na uzavření smlouvy, na jeho právo odstoupit od smlouvy, nebo na délku lhůty pro odstoupení nebo na zákaz přijetí záloh, jiných plnění nebo zajištění v průběhu lhůty pro odstoupení od smlouvy,
c)
neuvede informace o tom, kde a jak lze získat předsmluvní informace při nabízení dočasného užívání ubytovacího zařízení, dlouhodobého rekreačního produktu, dalšího prodeje nebo výměny,
d)
neuvede zřetelně účel a povahu akce na pozvánce na prodejní nebo nabídkovou akci nebo nezajistí, aby byly po dobu trvání akce předsmluvní informace spotřebiteli k dispozici,
e)
uvádí na trh nebo nabízí dočasné užívání ubytovacího zařízení nebo dlouhodobý rekreační produkt jako způsob zhodnocení finančních prostředků spotřebitele,
f)
neupozorní spotřebitele před uzavřením smlouvy písemně na změny, liší-li se informace uvedené v návrhu smlouvy od předsmluvních informací, nebo tyto změny ve smlouvě výslovně neuvede,
g)
neuvede ve smlouvě bydliště, místo podnikání nebo sídlo každé ze smluvních stran a datum a místo uzavření smlouvy,
h)
nezajistí, aby spotřebitel podepsal zvlášť každé ujednání o právu na odstoupení od smlouvy, o délce lhůty pro odstoupení od smlouvy a o zákazu přijetí záloh, jiných plnění nebo jejich zajištění v průběhu lhůty pro odstoupení od smlouvy,
i)
neposkytne spotřebiteli řádně vyplněný formulář pro odstoupení od smlouvy,
j)
nepředá spotřebiteli ihned po uzavření smlouvy její podepsané vyhotovení,
k)
neposkytne spotřebiteli předsmluvní informace písemně nebo písemně neupozorní na změny předsmluvních informací podle § 62 odst. 2 občanského zákoníku tak, aby k nim měl spotřebitel snadný přístup,
l)
neposkytne předsmluvní informace nebo neuzavře se spotřebitelem smlouvu v jazyce požadovaném v § 65 občanského zákoníku,
m)
nerozdělí spotřebiteli u dlouhodobého rekreačního produktu platby do ročních splátek v téže výši, popřípadě se zohledněním vývoje cen, je-li to sjednáno, nebo nezašle spotřebiteli výzvu k provedení platby písemně nejpozději 14 dnů přede dnem splatnosti, nebo
n)
požaduje nebo přijímá od spotřebitele platby záloh nebo jiné plnění nebo jejich zajištění v rozporu s § 66 odst. 2 a § 69 občanského zákoníku.“.
Dosavadní odstavce 8 až 10 se označují jako odstavce 9 až 11.
5.
V § 24 odst. 10 se za písmeno a) vkládá nové písmeno b), které zní:
„b)
2 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 8,“.
Dosavadní písmena b) až d) se označují jako písmena c) až e).
6.
V § 24 odst. 10 se na konci textu písmene d) slova „odstavce 8“ nahrazují slovy „odstavce 9“.
7.
V § 25 odst. 2 písm. a) se slova „, v jehož stanovách jsou tyto cíle uvedeny,“ nahrazují slovy „nebo profesní organizace, jež mají oprávněný zájem na ochraně spotřebitele,“.
8.
V § 26 se za slovo „Sdružení“ vkládají slova „nebo profesní organizace, jež mají oprávněný zájem na ochraně spotřebitele,“ a za slovo „sdružení“ se vkládají slova „nebo profesní organizace, jež mají oprávněný zájem na ochraně spotřebitele,“.
ČÁST ČTVRTÁ
Změna zákona o regulaci reklamy a o změně a doplnění zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů
Čl. IV
Zákon č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy a o změně a doplnění zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 231/2001 Sb., zákona č. 256/2001 Sb., zákona č. 138/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 132/2003 Sb., zákona č. 217/2004 Sb., zákona č. 326/2004 Sb., zákona č. 480/2004 Sb., zákona č. 384/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 25/2006 Sb., zákona č. 109/2007 Sb., zákona č. 160/2007 Sb., zákona č. 36/2008 Sb., zákona č. 296/2008 Sb., zákona č. 281/2009 Sb. a zákona č. 132/2010 Sb., se mění takto:
1.
Poznámka pod čarou č. 1 zní:
„1)
Směrnice Rady 84/450/EHS ze dne 10. září 1984 o sbližování právních a správních předpisů členských států týkajících se klamavé reklamy, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/55/ES ze dne 6. října 1997, kterou se mění směrnice 84/450/EHS o klamavé reklamě tak, aby zahrnovala srovnávací reklamu.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/29/ES ze dne 11. května 2006 o nekalých obchodních praktikách vůči spotřebiteli na vnitřním trhu a o změně směrnice Rady 84/450/EHS, směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/7/ES a 2002/65/ES a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2006/2004 (směrnice o nekalých obchodních praktikách) (Text s významem pro EHP).
Čl. 7, 8 a 9 směrnice Komise 91/321/EHS ze dne 14. května 1991 o počáteční a pokračovací kojenecké výživě, ve znění směrnice Komise 1999/50/ES ze dne 25. května 1999, kterou se mění směrnice 91/321/EHS o počáteční a pokračovací kojenecké výživě (Text s významem pro EHP), směrnice Komise 2003/14/ES ze dne 10. února 2003, kterou se mění směrnice 91/321/EHS o počáteční a pokračovací kojenecké výživě (Text s významem pro EHP) a směrnice 96/4/ES, kterou se mění směrnice 91/321/EHS.
Čl. 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/13/ES ze dne 20. března 2000 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se označování potravin, jejich nabízení k prodeji a reklamy, ve znění směrnice Komise 2001/101/ES ze dne 26. listopadu 2001, kterou se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/13/ES o sbližování právních předpisů členských států týkajících se označování potravin, jejich nabízení k prodeji a reklamy a směrnice Komise 2002/67/ES z 18. července 2002 o označování potravin obsahujících chinin a potravin obsahujících kofein (Text s významem pro EHP).
Čl. 2, 3, 4, 5 a 10 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/33/ES ze dne 26. května 2003 o sbližování právních a správních předpisů členských států týkajících se reklamy na tabákové výrobky a sponzorství souvisejícího s tabákovými výrobky (Text s významem pro EHP).
Čl. 86, 89, 90, 91, 94, 95 a 96 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/83/ES ze dne 6. listopadu 2001 o kodexu Společenství týkajícím se humánních léčivých přípravků, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/98/ES ze dne 27. ledna 2003, kterou se stanoví standardy kvality a bezpečnost pro sběr, testování, zpracování, skladování a distribuce složek lidské krve a mění směrnice 2001/83/ES a směrnice Komise 2003/63/ES ze dne 25. června 2003, kterou se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/83/ES o kodexu Společenství týkajícím se humánních léčivých přípravků (Text s významem pro EHP) a čl. 64 a 100 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/27/ES ze dne 31. března 2004, která mění směrnici 2001/83/ES o kodexu Společenství týkajícím se humánních léčivých přípravků (Text s významem pro EHP).
Čl. 85 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/82/ES ze dne 6. listopadu 2001 o kodexu Společenství týkajícím se veterinárních léčivých přípravků, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/28/ES ze dne 31. března 2004, kterou se mění směrnice 2001/82/ES o kodexu Společenství týkajícím se veterinárních léčivých přípravků (Text s významem pro EHP).
Čl. 6 směrnice Rady 89/398/EHS o sbližování právních předpisů členských států týkajících se potravin určených pro zvláštní výživu.
Čl. 9 odst. 2 písm. c) směrnice Rady 80/777/EHS ze dne 5. července 1980 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se využívání a prodeje přírodních minerálních vod.
Čl. 69, čl. 94 odst. 2 a čl. 100 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/27/ES ze dne 31. března 2004, kterou se mění směrnice 2001/83/ES o kodexu Společenství týkajícím se humánních léčivých přípravků (Text s významem pro EHP).
Směrnice Evropského Parlamentu a Rady 2008/122/ES o ochraně spotřebitele ve vztahu k některým aspektům smluv o dočasném užívání ubytovacího zařízení (timeshare), o dlouhodobých rekreačních produktech, o dalším prodeji a o výměně.“.
2.
Za § 5h se vkládá nový § 5i, který včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 26b zní:
㤠5i
Reklama na dočasné užívání ubytovacího zařízení nebo s tím spojené služby
(1)
Reklama na užívání jednoho nebo více ubytovacích zařízení na více než jeden časový úsek, je-li smlouva sjednána na dobu delší než 1 rok (dále jen „dočasné užívání ubytovacího zařízení“), na výhodu spojenou s ubytováním, je-li smlouva sjednána na dobu delší než 1 rok (dále jen „dlouhodobý rekreační produkt“), na pomoc při úplatném převodu dočasného užívání ubytovacího zařízení nebo dlouhodobého rekreačního produktu (dále jen „další prodej“) nebo na účast ve výměnném systému, který umožňuje spotřebitelům vzájemně převést právo užívat ubytovací zařízení nebo jiné služby spojené s dočasným užíváním ubytovacího zařízení (dále jen „výměna“) podle jiného právního předpisu26b), musí obsahovat údaj o právu spotřebitele získat informace, které musí být spotřebiteli poskytnuty před uzavřením smlouvy, nebo než je spotřebitel vázán svým návrhem na uzavření smlouvy, včetně uvedení místa a způsobu, kde a jak lze tyto informace získat.
(2)
Za reklamu na dočasné užívání ubytovacího zařízení, dlouhodobý rekreační produkt, další prodej nebo výměnu se považuje i nabídková nebo prodejní akce, v rámci které lze sjednat smlouvu, ve které se sjednává dočasné užívání ubytovacího zařízení, dlouhodobý rekreační produkt, další prodej nebo výměna. Pozvánka na takové akce musí obsahovat zřetelné uvedení účelu a povahy akce.
(3)
Dočasné užívání ubytovacího zařízení nebo dlouhodobý rekreační produkt nesmějí být nabízeny reklamou jako způsob zhodnocení finančních prostředků spotřebitele.
26b)
§ 58 a násl. zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.“.
3.
V § 8 odst. 2 písm. b) se za slova „§ 5h“ vkládají slova „, § 5i“.
4.
V § 8a odst. 2 písm. g) se za slova „§ 5h“ vkládají slova „, § 5i“.
5.
V § 8a odst. 3 písm. f) se za slova „§ 5h“ vkládají slova „, § 5i“.
ČÁST PÁTÁ
ÚČINNOST
Čl. V
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 23. února 2011.
Němcová v. r.
Klaus v. r.
Nečas v. r. |
Sdělení Ministerstva vnitra č. 27/2011 Sb. | Sdělení Ministerstva vnitra č. 27/2011 Sb.
Sdělení Ministerstva vnitra o vyhlášení nových voleb do zastupitelstev obcí
Vyhlášeno 18. 2. 2011, částka 10/2011
27
SDĚLENÍ
Ministerstva vnitra
ze dne 31. ledna 2011
o vyhlášení nových voleb do zastupitelstev obcí
Ministr vnitra podle § 58 odst. 4 zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, vyhlašuje na den 2. července 2011 nové volby do zastupitelstev obcí:
obec| okres| kraj
---|---|---
Skřipel| Beroun| Středočeský
Hnačov| Klatovy| Plzeňský
Žákovice| Přerov| Olomoucký
Ministr:
Mgr. John v. r. |
Sdělení Ministerstva vnitra č. 26/2011 Sb. | Sdělení Ministerstva vnitra č. 26/2011 Sb.
Sdělení Ministerstva vnitra o vyhlášení nových voleb do zastupitelstev obcí
Vyhlášeno 18. 2. 2011, částka 10/2011
26
SDĚLENÍ
Ministerstva vnitra
ze dne 31. ledna 2011
o vyhlášení nových voleb do zastupitelstev obcí
Ministr vnitra podle § 58 odst. 4 zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, vyhlašuje na den 2. července 2011 nové volby do zastupitelstev obcí:
obec| okres| kraj
---|---|---
Sušice| Uherské Hradiště| Zlínský
Koleč| Kladno| Středočeský
Kanina| Mělník| Středočeský
Ministr:
Mgr. John v. r. |
Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 25/2011 Sb. | Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 25/2011 Sb.
Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí o uložení kolektivních smluv vyššího stupně
Vyhlášeno 18. 2. 2011, částka 10/2011
25
SDĚLENÍ
Ministerstva práce a sociálních věcí
ze dne 4. února 2011
o uložení kolektivních smluv vyššího stupně
Ministerstvo práce a sociálních věcí sděluje, že v souladu s ustanovením § 9 odst. 1 zákona č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání, v platném znění, byly u něj uloženy v období od 5. 1. do 31. 1. 2011 tyto kolektivní smlouvy vyššího stupně:
1.
Kolektivní smlouva vyššího stupně uzavřená dne 2. 12. 2010 na období od 1. 1. 2011 do 31. 12. 2012 mezi Českomoravským odborovým svazem pohostinství, hotelů a cestovního ruchu
a
Svazem obchodu a cestovního ruchu ČR.
2.
Kolektivní smlouva vyššího stupně uzavřená dne 23. 12. 2010 na léta 2011–2012 mezi Odborovým svazem zaměstnanců sklářského, keramického, bižuterního průmyslu a porcelánu
a
Asociací sklářského a keramického průmyslu ČR.
3.
Kolektivní smlouva vyššího stupně uzavřená dne 13. 1. 2011 na období od 1. 1. 2011 do 31. 12. 2011 mezi Odborovým svazem KOVO
a
Asociací leteckých výrobců.
4.
Kolektivní smlouva vyššího stupně uzavřená dne 20. 1. 2011 na období od 1. 1. 2011 do 31. 12. 2012 mezi Odborovým svazem KOVO
a
Českomoravskou elektrotechnickou asociací.
Ministr:
Dr. Ing. Drábek v. r. |
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 13/2011 Sb. m. s. | Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 13/2011 Sb. m. s.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o přijetí Rozhodnutí Evropské rady, kterým se mění status ostrova Svatý Bartoloměj vůči Evropské unii
Vyhlášeno 18. 2. 2011, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 1. 1. 2012, částka 6/2011
* Článek 1 - Dnem 1. ledna 2012 ostrov Svatý Bartoloměj pozbývá statusu nejvzdálenějšího regionu Unie a nabývá statusu zámořské země a území podle části čtvrté Smlouvy o fungování Evropské unie (EU).
* Článek 2 - Smlouva o fungování EU se mění takto:
* Článek 3 - Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem přijetí.
Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 1. 1. 2012
13
SDĚLENÍ
Ministerstva zahraničních věcí
Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 29. října 2010 bylo v Bruselu přijato Rozhodnutí Evropské rady, kterým se mění status ostrova Svatý Bartoloměj vůči Evropské unii.
Rozhodnutí vstoupilo v platnost na základě svého článku 3 dnem přijetí a použije se ode dne 1. ledna 2012.
České znění Rozhodnutí ve znění uveřejněném v Úředním věstníku Evropské unie se vyhlašuje současně.
II
(Nelegislativní akty)
ROZHODNUTÍ
ROZHODNUTÍ EVROPSKÉ RADY
ze dne 29. října 2010,
kterým se mění status ostrova Svatý Bartoloměj vůči Evropské unii
(2010/718/EU)
EVROPSKÁ RADA,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 355 odst. 6 této smlouvy,
s ohledem na podnět Francouzské republiky,
s ohledem na stanovisko Evropské komise,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) Článek 355 Smlouvy o fungování Evropské unie (EU) umožňuje, aby Evropská rada z podnětu dotyčného členského státu přijala po konzultaci s Komisí jednomyslně rozhodnutí, kterým se vůči Unii mění status dánské, francouzské nebo nizozemské země nebo území uvedených v čl. 355 odst. 1 a 2.
(2) Francouzská republika (dále jen „Francie“) dopisem prezidenta republiky ze dne 30. června 2010 požádala Evropskou radu, aby toto rozhodnutí přijala ohledně ostrova Svatý Bartoloměj, který je uveden v čl. 355 odst. 1 Smlouvy o fungování EU. Francie žádá, aby byl status tohoto ostrova změněn ze statusu nejvzdálenějšího regionu, který se řídí článkem 349 Smlouvy o fungování EU, na status zámořské země a území, který se řídí částí čtvrtou Smlouvy o fungování EU.
(3) Žádost Francie je podepřena vůlí vyjádřenou volenými zástupci ostrova Svatý Bartoloměj, který v rámci Francouzské republiky tvoří zámořský územní celek podle článku 74 francouzské ústavy s vlastní samosprávou, aby byl ostrovu udělen status vůči Evropské unii, jenž by lépe vyhovoval postavení, jaké toto území má v rámci vnitrostátního práva, zejména vzhledem k jeho fyzické vzdálenosti od metropolitní Francie a jeho malému ostrovnímu hospodářství orientovanému na cestovní ruch, které čelí konkrétním potížím se zásobováním, jež ztěžují uplatňování předpisů Unie.
(4) Francie se zavázala uzavřít dohody nezbytné k ochraně zájmů Unie v rámci nového statusu. Tyto dohody by se měly týkat měnové oblasti, protože Francie má v úmyslu zachovat euro jakožto jednotnou měnu Svatého Bartoloměje a protože je třeba zajistit kontinuitu uplatňování práva Unie v oblastech, které jsou zásadní pro správné fungování hospodářské a měnové Unie. Dále by se měly týkat daňové oblasti a jejich cílem by mělo být zajistit, aby se mechanismy stanovené ve směrnici Rady 77/799/EHS ze dne 19. prosince 1977 vzájemné pomoci mezi příslušnými orgány členských států v oblasti přímých daní a daní z pojistného (1) a směrnici Rady 2003/48/ES ze dne 3. června 2003 o zdanění příjmů z úspor v podobě úrokových plateb (2), zaměřené zejména na boj proti přeshraničním podvodům a únikům, i v budoucnu uplatňovaly na území Svatého Bartoloměje. Občané Svatého Bartoloměje by měli zůstat občany Unie a mít v ní stejné povinnosti a svobody jako ostatní francouzští občané a stejně tak by všichni občané Unie měli na Svatém Bartoloměji požívat stejných práv a svobod jako v současnosti.
(5) Změna statusu ostrova Svatý Bartoloměj vůči Evropské unii, která je v souladu s požadavkem demokraticky vyjádřeným jeho volenými zástupci, by neměla poškodit zájmy Unie a měla by v souvislosti s přechodem ostrova ke samosprávnému postavení v rámci vnitrostátního práva představovat logický krok,
PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:
Článek 1
Dnem 1. ledna 2012 ostrov Svatý Bartoloměj pozbývá statusu nejvzdálenějšího regionu Unie a nabývá statusu zámořské země a území podle části čtvrté Smlouvy o fungování Evropské unie (EU).
Článek 2
Smlouva o fungování EU se mění takto:
1)
v čl. 349 prvním pododstavci se vypouštějí slova „Svatého Bartoloměje,“;
2)
v čl. 355 odst. 1 se vypouštějí slova „Svatý Bartoloměj,“;
3)
v příloze II se mezi odrážky týkající se Saint-Pierre a Miquelonu a Aruby vkládá nová odrážka, která zní:
„—
Svatý Bartoloměj,“.
Článek 3
Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem přijetí.
Použije se ode dne 1. ledna 2012.
V Bruselu dne 29. října 2010.
Za Evropskou radu
předseda
H. VAN ROMPUY
(1)
Úř. věst. L 336, 27.12.1977, s. 15.
(2)
Úř. věst. L 157, 26.6.2003, s. 38. |
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 12/2011 Sb. m. s. | Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 12/2011 Sb. m. s.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Dohody mezi Ministerstvem financí České republiky a Ministerstvem financí Slovenské republiky o zjednodušených postupech při přepravě minerálních olejů v režimu s podmíněným osvobozením od spotřební daně prostřednictvím produktovodu
Vyhlášeno 18. 2. 2011, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 21. 10. 2010, částka 6/2011
* Článek 1 - Rozsah dohody
* Článek 2 - Všeobecný přezkum
* Článek 3 - Řešení sporů
* Článek 4 - Dodatky k této dohodě
* Článek 5 - Nabytí platnosti, zánik
Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 21. 10. 2010
12
SDĚLENÍ
Ministerstva zahraničních věcí
Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 21. října 2010 byla v Bratislavě podepsána Dohoda mezi Ministerstvem financí České republiky a Ministerstvem financí Slovenské republiky o zjednodušených postupech při přepravě minerálních olejů v režimu s podmíněným osvobozením od spotřební daně prostřednictvím produktovodu.
Dohoda vstoupila v platnost na základě svého článku 5 odst. 1 dnem podpisu.
České znění Dohody se vyhlašuje současně.
Dohoda
mezi
Ministerstvem financí České republiky
a
Ministerstvem financí Slovenské republiky
o zjednodušených postupech při přepravě minerálních olejů v režimu s podmíněným
osvobozením od spotřební daně prostřednictvím produktovodu
Ministerstvo financí České republiky a Ministerstvo financí Slovenské republiky (dále jen „smluvní strany“),
s cílem zabezpečit zjednodušené postupy při přepravě minerálních olejů v režimu s podmíněným osvobozením od spotřební daně prostřednictvím produktovodu,
ve snaze o rozvoj spolupráce mezi Českou republikou a Slovenskou republikou,
s ohledem na další rozvoj obchodu,
v souladu s článkem 18 odst. 4 písm. b) a článkem 31 směrnice Rady 2008/118/ES ze dne 16. prosince 2008 o obecné úpravě spotřebních daní a o zrušení směrnice 92/12/EHS,
se dohodly takto:
Článek 1
Rozsah dohody
(1)
Smluvní strany souhlasí se zjednodušenými postupy pro účely časté a pravidelné přepravy minerálních olejů podléhajících spotřební dani v režimu s podmíněným osvobozením od spotřební daně prostřednictvím produktovodu.
(2)
Smluvní strany souhlasí se zproštěním povinnosti poskytnout zajištění spotřební daně při přepravě minerálních olejů v režimu s podmíněným osvobozením od daně prostřednictvím produktovodu.
(3)
Přeprava minerálních olejů v režimu s podmíněným osvobozením od spotřební daně prostřednictvím produktovodu se bude považovat za zahájenou ukončením čerpání minerálních olejů v režimu s podmíněným osvobozením od spotřební daně do produktovodu v daňovém skladu odesílatele.
(4)
Odesílatel při přepravě minerálních olejů v režimu s podmíněným osvobozením od spotřební daně prostřednictvím produktovodu vyhotoví návrh elektronického průvodního dokladu po ukončení čerpání minerálních olejů do produktovodu. Elektronické ověření údajů v návrhu elektronického průvodního dokladu a přidělení specifického správního referenčního kódu správcem daně odesílatele tímto nebude dotčeno.
(5)
Při přepravě minerálních olejů v režimu s podmíněným osvobozením od spotřební daně prostřednictvím produktovodu se listinná podoba elektronického průvodního dokladu nebo jakýkoliv obchodní doklad obsahující správní referenční kód nebude vyžadovat.
(6)
Spolupráce a pomoc v rámci této dohody se bude poskytovat v souladu s právními předpisy smluvních stran a v rámci pravomoci správce daně příslušné smluvní strany.
(7)
Smluvní strany budou vzájemně spolupracovat a poskytovat si pomoc v rámci této dohody po dobu její platnosti.
Článek 2
Všeobecný přezkum
Na základě žádosti kterékoli smluvní strany, ta smluvní strana, která požádá o svolání jednání k vyhodnocení uplatňování této dohody, jednání zorganizuje a navrhne jeho program. Program jednání může zahrnovat jakékoli oblasti společného zájmu.
Článek 3
Řešení sporů
Veškeré spory, neshody nebo nároky vznikající z této dohody nebo v souvislosti s ní, z jejího porušení, ukončení platnosti nebo z její neplatnosti, se budou dle možností řešit jednáním smluvních stran. Spory, které nebudou takto vyřešeny do 6 měsíců od počátku jednání smluvních stran, budou řešeny v rozhodčím řízení nezávislými rozhodci podle rozhodčích pravidel UNCITRAL platných v době vzniku sporu. Každá ze smluvních stran bude jmenovat jednoho rozhodce a ti do 30 dnů od jmenování posledního z nich zvolí třetí osobu, jakožto předsedu rozhodčího senátu. Rozhodci budou zasedat v místě, na kterém se sami dohodnou s ohledem na rozhodčí řízení. Rozhodčí řízení se povede v jednom z jazyků smluvních stran, na kterém se rozhodci dohodnou.
Článek 4
Dodatky k této dohodě
Tato dohoda může být měněna a doplňována na základě vzájemné dohody smluvních stran vyjádřené v písemné formě.
Článek 5
Nabytí platnosti, zánik
(1)
Tato dohoda vstupuje v platnost dnem podpisu obou smluvních stran.
(2)
Tuto dohodu může vypovědět kterákoliv ze smluvních stran písemným oznámením. Platnost dohody bude ukončena po 6 měsících od doručení písemného oznámení o jejím vypovězení druhé smluvní straně.
Dáno v Bratislavě dne 21. října 2010 ve dvou původních vyhotoveních, každé v jazyce českém a slovenském, přičemž obě znění mají stejnou platnost.
Za Ministerstvo financí
České republiky
PhDr. Jakub Karfík v. r.
mimořádný a zplnomocněný velvyslanec
České republiky ve Slovenské republice
Za Ministerstvo financí
Slovenské republiky
Ivan Mikloš v. r.
místopředseda vlády
a ministr financí Slovenské republiky |
Subsets and Splits
No community queries yet
The top public SQL queries from the community will appear here once available.